Wikiknihy:Hlavní strana

<mediawiki xmlns="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.10/" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.10/ http://www.mediawiki.org/xml/export-0.10.xsd" version="0.10" xml:lang="cs">
  <siteinfo>
    <sitename>Wikiknihy</sitename>
    <dbname>cswikibooks</dbname>
    <base>https://cs.wikibooks.org/wiki/Wikiknihy:Hlavn%C3%AD_strana</base>
    <generator>MediaWiki 1.39.0-wmf.19</generator>
    <case>first-letter</case>
    <namespaces>
      <namespace key="-2" case="first-letter">Média</namespace>
      <namespace key="-1" case="first-letter">Speciální</namespace>
      <namespace key="0" case="first-letter" />
      <namespace key="1" case="first-letter">Diskuse</namespace>
      <namespace key="2" case="first-letter">Uživatel</namespace>
      <namespace key="3" case="first-letter">Diskuse s uživatelem</namespace>
      <namespace key="4" case="first-letter">Wikiknihy</namespace>
      <namespace key="5" case="first-letter">Diskuse k Wikiknihám</namespace>
      <namespace key="6" case="first-letter">Soubor</namespace>
      <namespace key="7" case="first-letter">Diskuse k souboru</namespace>
      <namespace key="8" case="first-letter">MediaWiki</namespace>
      <namespace key="9" case="first-letter">Diskuse k MediaWiki</namespace>
      <namespace key="10" case="first-letter">Šablona</namespace>
      <namespace key="11" case="first-letter">Diskuse k šabloně</namespace>
      <namespace key="12" case="first-letter">Nápověda</namespace>
      <namespace key="13" case="first-letter">Diskuse k nápovědě</namespace>
      <namespace key="14" case="first-letter">Kategorie</namespace>
      <namespace key="15" case="first-letter">Diskuse ke kategorii</namespace>
      <namespace key="710" case="first-letter">TimedText</namespace>
      <namespace key="711" case="first-letter">TimedText talk</namespace>
      <namespace key="828" case="first-letter">Modul</namespace>
      <namespace key="829" case="first-letter">Diskuse k modulu</namespace>
      <namespace key="2300" case="first-letter">Udělátko</namespace>
      <namespace key="2301" case="first-letter">Diskuse k udělátku</namespace>
      <namespace key="2302" case="case-sensitive">Definice udělátka</namespace>
      <namespace key="2303" case="case-sensitive">Diskuse k definici udělátka</namespace>
    </namespaces>
  </siteinfo>
  <page>
    <title>Wikiknihy:Hlavní strana</title>
    <ns>4</ns>
    <id>3</id>
    <revision>
      <id>43146</id>
      <parentid>41798</parentid>
      <timestamp>2021-03-03T01:47:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Pato Yapuq</username>
        <id>9054</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>pravopis (čárka před vedlejší větou)</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3876" xml:space="preserve">__NOTOC__ __NOEDITSECTION__
&lt;h1 style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;Vítejte ve Wikiknihách&lt;/h1&gt;
&lt;div style=&quot;padding: .2em .4em; text-align: justify;&quot;&gt;
Projekt '''Wikiknihy''' si klade za cíl shromažďovat a&amp;nbsp;rozšiřovat '''svobodné otevřené materiály''', manuály, učebnice, knihy a&amp;nbsp;jiné texty v&amp;nbsp;českém jazyce. Uvítáme jakákoliv doplnění, nové kapitoly či celé učebnice. Pro přidání nového textu začněte &lt;span class=&quot;plainlinks&quot;&gt;[{{fullurl:Wikiknihy:Hlavní strana/Knihy|action=edit}} vytvořením odkazu]&lt;/span&gt; na [[/Knihy|seznamu knih]]. Editaci si můžete vyzkoušet na [[Wikiknihy:Pískoviště|pískovišti]], a&amp;nbsp;pokud si s&amp;nbsp;čímkoliv nevíte rady, pomůžou vám [[Nápověda:Obsah|stránky nápovědy]].
&lt;/div&gt;

&lt;div style=&quot;margin-top: 2%;&quot;&gt;

&lt;div style=&quot;float: left; width: 49%;&quot;&gt;
&lt;h2 style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;Představujeme&lt;/h2&gt;
&lt;div style=&quot;padding: .2em .4em;&quot;&gt;
{{/Kniha měsíce}}
&lt;/div&gt;
&lt;div style=&quot;clear: both;&quot;&gt;&lt;br style=&quot;clear: both; display: none;&quot; /&gt;&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;

&lt;div style=&quot;float: right; width: 49%;&quot;&gt;
&lt;h2 style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;Co se děje&lt;/h2&gt;
&lt;div style=&quot;padding: .2em .4em;&quot;&gt;
Ve Wikiknihách je v&amp;nbsp;současné době '''[[Special:Statistics|{{NUMBEROFARTICLES:R}}]]''' stránek. Většina z&amp;nbsp;nich však potřebuje ještě značné úpravy, aby byla čtenářům ku prospěchu. Můžete-li nám pomoct s&amp;nbsp;jejich rozšířením, neváhejte.
&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;

&lt;div style=&quot;clear: both;&quot;&gt;&lt;hr style=&quot;clear: both; display: none;&quot; /&gt;&lt;/div&gt;

&lt;/div&gt;

&lt;div style=&quot;margin-top: 2%;&quot;&gt;
&lt;h2 style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;Témata&lt;/h2&gt;
&lt;div style=&quot;padding: 1px;&quot;&gt;
{{/Knihy}}
&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;

&lt;div style=&quot;margin-top: 2%;&quot;&gt;
&lt;h2 style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;Další projekty&lt;/h2&gt;
&lt;div style=&quot;padding: .2em .4em; text-align: center;&quot;&gt;
'''[[Wikiknihy:Co jsou Wikiknihy|Wikiknihy]],''' [[w:Wiki|wiki]] běžící na otevřeném a&amp;nbsp;svobodném softwaru [[mw:|MediaWiki]], provozuje nezisková nadace [[w:Wikimedia Foundation|Wikimedia Foundation]], která spravuje také řadu dalších otevřených mnohojazyčných projektů:

{| class=&quot;mainpage_sisterprojects_list&quot;
|-
| [[Soubor:Wikipedia-logo-v2.svg|50x50px|link=w:Hlavní strana|logo Wikipedie]]
| [[Soubor:Wiktionary-logo-cs.svg|50x50px|link=wikt:Wikislovník:Hlavní strana|logo Wikislovník]]
| [[Soubor:Wikisource-logo.svg|50x50px|link=s:Wikizdroje:Hlavní strana|logo Wikizdroje]]
| [[Soubor:Wikiquote-logo.svg|50x50px|link=q:Wikicitáty:Hlavní strana|logo Wikicitáty]]
| [[Soubor:Wikivoyage-Logo-v3-icon.svg|50x50px|link=voy:Wikivoyage:Hlavní strana|logo Wikicesty]]
| [[Soubor:Wikinews-logo.svg|50x50px|link=n:Wikizprávy:Hlavní strana|logo Wikizprávy]]
| [[Soubor:Wikiversity-logo.svg|50x50px|link=v:Wikiverzita:Hlavní strana|logo Wikiverzita]]
| [[Soubor:Wikispecies-logo.svg|50x50px|link=wikispecies:Hlavní strana|logo Wikidruhy]]
| [[Soubor:Wikidata-logo.svg|50x50px|link=d:Wikidata:Hlavní strana|logo Wikidata]]
| [[Soubor:Commons-logo.svg|50x50px|link=commons:Hlavní strana|logo Wikimedia Commons]]
|- class=&quot;mainpage_sisterprojects_list_projectname&quot;
| [[w:Hlavní strana|Wikipedie]]
| [[wikt:Wikislovník:Hlavní strana|Wikislovník]]
| [[s:Wikizdroje:Hlavní strana|Wikizdroje]]
| [[q:Wikicitáty:Hlavní strana|Wikicitáty]]
| [[voy:Wikivoyage:Hlavní strana|Wikicesty]]
| [[n:Wikizprávy:Hlavní strana|Wikizprávy]]
| [[v:Wikiverzita:Hlavní strana|Wikiverzita]]
| [[wikispecies:Hlavní strana|Wikidruhy]]
| [[d:Wikidata:Hlavní strana|Wikidata]]
| [[commons:Hlavní strana|Commons]]
|- class=&quot;mainpage_sisterprojects_list_projectdesc&quot;
| Otevřená encyklopedie
| Výkladový slovník
| Volně dostupné dokumenty
| Sbírka citátů
| Otevřený cestovní průvodce
| Otevřené zpravodajství
| Volně dostupné vzdělání
| Adresář biologických druhů
| Svobodná databáze vědomostí
| Sdílená sbírka médií
|}
&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;</text>
      <sha1>5i7smhtvpxy14829zy73t90fri7w017</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5</id>
    <revision>
      <id>38346</id>
      <parentid>30087</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:28:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2871" xml:space="preserve">Geometrie je jedna z nejstarších matematických disciplín, jež se zabývá geometrickými útvary, jejich vlastnostmi a vztahy mezi nimi.

== Euklidovská geometrie ==

{{Doplnit část}}

== Analytická geometrie ==

=== Analytická geometrie v rovině ===

* [[/Soustava souřadnic v rovině|Soustava souřadnic]]
* [[/Bod, úsečka, trojúhelník, mnohoúhelník/]]
* [[/Numerický výpočet průniku dvou kružnic/]]
* [[/Přímka a vektor|Přímka a&amp;nbsp;vektor]]
* [[/Operace s goniometrickými funkcemi|Operace s goniometrickými funkcemi]]
* [[/Křivky, kuželosečky/]]
* [[/Polární a homogenní souřadnice/]]
* [[/Afinní transformace souřadnic/]]

=== Analytická geometrie v prostoru ===

* [[/Soustava souřadnic v prostoru|Soustava souřadnic]]
* [[/Lineární útvary/]]
* [[/Kvadratické plochy/]]
* [[/Rotační a přímkové plochy/]]
* [[/Roviny|Roviny]]
* [[/Vzájemná poloha přímek a rovin/]]
* [[/Průnik přímek, Průnik přímky s rovinou, Průsečnice rovin/]]

== Diferenciální geometrie ==

=== Diferenciální geometrie křivek ===

* [[/Délka křivky/]]
* [[/Inflexní body/]]
* [[/První křivost/]]
* [[/První křivost na křivce/]]
* [[/Druhá křivost/]]
* [[/Oskulační kružnice/]]
* [[/Frenetův trojhran/]]
* [[/Normála, tečný vektor, tečna a tečná rovina křivky/]]
* [[/Oskulační rovina/]]
* [[/Spojené konce 1. a 2. derivace/]]
* [[/Evolventa/]]

=== Diferenciální geometrie ploch ===

* [[/Tečný vektor, tečná rovina a tečna plochy/]]
* [[/Normála plochy a normálový vektor/]]
* [[/Normálová křivost/]]
* [[/Hlavní křivost/]]
* [[/Hlavní směry/]]
* [[/Gaussova křivost/]]

=== Jiné ===

* [[/Soustavy souřadnic/]]
** [[/Soustavy souřadnic/Válcová soustava souřadnic|Válcová soustava souřadnic]]
** [[/Soustavy souřadnic/Sférická soustava souřadnic|Sférická soustava souřadnic]]

== Geometrické modelování ==

* [[/Geometrické modelování/]]

=== Geometrické modelování křivek ===

* [[/Úvod do křivek/]]
* [[/Modelování křivek/]]

==== Interpolační křivky ====

* [[/Lagrangeova interpolace/]]
* [[/C1 kubická interpolace/]]
* [[/C2 kubická interpolace/]]
* [[/Hermitova kubika/]]

==== Aproximační křivky (Bézier) ====

* [[/Bézierova křivka/]]
* [[/Algoritmus de Casteljau/]]
* [[/Racionální algoritmus de Casteljau/]]

==== Aproximační křivky (Spline) ====

* [[/B–spline křivka/]]
* [[/Racionální B–spline křivka/]]
* [[/Algoritmus de Boor/]]
* [[/Racionální algoritmus de Boor/]]

==== Operace s křivkami ====

* [[/Výpočet průsečíku křivek/]]

=== Geometrické modelování objektů ===

* [[/Ořezávání/]]
* [[/Vyplňování/]]
* [[/Promítání/]]
* [[/Viditelnost/]]
* [[/Stínování/]]
* [[/Raytracing/]]
* [[/Rasterizace/]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Geometrie}}

[[Kategorie:Geometrie| ]]</text>
      <sha1>drd4maf9tntes54xpsa1163zfrhk0pi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Afinní transformace souřadnic</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6</id>
    <revision>
      <id>41471</id>
      <parentid>38347</parentid>
      <timestamp>2020-04-27T08:07:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5143" xml:space="preserve">[[Geometrie|Geometrické]] transformace jsou jedněmi z nejčastěji používaných operací v počítačové grafice. Mezi afinní operace patří posunutí, otáčení, změna měřítka, zkosení a operace vzniklé jejich skládáním.

== Vyjádření ==

''Afinní transformace'' jsou vyjádřeny vztahem ''P' '' = ''P'' '''A''', kde ''P'' je bodem, který transformujeme maticí '''A'''. Platí ''P' '' = [x' y' w'] = ''P'' '''A''' = [x y w] '''A'''. Matice '''A''' reprezentuje jednotlivé transformace, které mohou být i skládány.

Geometrické afinní transformace souřadnic nám umožňují bod ''P'' posunout, otočit nebo změnit jeho měřítko (týká se objektů, z těchto bodů složených).

Podrobnější rozepsání těchto transformací a jejich skládání viz níže.

== Afinní geometrické transformace souřadnic ==

=== Posunutí ===

Transformace posunutí nebo také translace ''(move, translation)'' bodu ''P[X, Y]'' je určena vektorem posunutí

&lt;math&gt;
p=(X_T, Y_T)=(X' - X, Y' - Y)
&lt;/math&gt;

Aplikací této transformace na bod ''P'' získáme bod ''P' '' o souřadnicích

&lt;math&gt;
X'=X+X_T
&lt;/math&gt;&lt;br /&gt;
&lt;math&gt;
Y'=Y+Y_T
&lt;/math&gt;

Maticové vyjádření transformace posunutí má pro homogenní souřadnice tvar

&lt;math&gt;
A_T=
\begin{bmatrix} 1 &amp; 0 &amp; 0\\ 0 &amp; 1 &amp; 0\\ X_T &amp; Y_T &amp; 1 \end{bmatrix}
&lt;/math&gt;

[[Soubor:Move02.svg|rám|střed|Obr.1: Posunutí - Červená křivka je výsledkem posunutí původní modré křivky o vektor ''a''&lt;sup&gt;→&lt;/sup&gt;.]]

=== Otáčení ===

Otáčením ''(rotation)'' bodu ''P'' kolem počátku soustavy souřadnic O=[0,0] o orientovaný úhel α získáme bod ''P' '' o souřadnicích

&lt;math&gt;
X'=Xcos\alpha -Ysin\alpha
&lt;/math&gt;&lt;br /&gt;
&lt;math&gt;
Y'=Xsin\alpha +Ycos \alpha
&lt;/math&gt;

Maticové vyjádření transformace otáčení má pro homogenní souřadnice tvar

&lt;math&gt;
A_R=
\begin{bmatrix} cos\alpha &amp; -sin\alpha &amp; 0\\ sin\alpha &amp; cos\alpha &amp; 0\\ 0 &amp; 0 &amp; 1 \end{bmatrix}
&lt;/math&gt;

[[Soubor:Rotate (1).svg|rám|střed|Obr.2: Otočení - Červená křivka je výsledkem otočení původní modré křivky o 180&lt;sup&gt;0&lt;/sup&gt;.]]

=== Změna měřítka ===

Změna měřítka ''(scale, zoom)'' je změnou velikosti objektu ve směru souřadnicových os. Pokud je absolutní hodnota koeficientu měřítkování v intervalu (0, 1), dochází ke zmenšení transformovaného objektu.
Je-li absolutní hodnota koeficientu větší než jedna, dojde k prodloužení, je-li znaménko záporné, dochází k prodloužení či zmenšení v opačném směru.

Rovnice pro změnu měřítka bodu ''P'' mají tvar

&lt;math&gt;
X'=S_xX
&lt;/math&gt;&lt;br /&gt;
&lt;math&gt;
Y'=S_yY
&lt;/math&gt;

kde S&lt;sub&gt;x&lt;/sub&gt; je koeficient změny měřítka ve směru souřadnicové osy ''x'' a S&lt;sub&gt;y&lt;/sub&gt; je koeficient změny měřítka ve směru souřadnicové osy ''y''.

Odpovídající transformační matice má pro homogenní souřadnice tvar

&lt;math&gt;
A_{S}=
\begin{bmatrix} S_x &amp; 0 &amp; 0\\ 0 &amp; S_y &amp; 0\\ 0 &amp; 0 &amp; 1 \end{bmatrix}
&lt;/math&gt;

[[Image:Scale.svg|rám|střed|Obr.3: Změna měřítka - Červená křivka je výsledkem zvětšení původní modré křivky, zelená pak jejím zmenšením.&lt;br /&gt;
Červená křivka: Scale X = Scale Y = 1,2&lt;br /&gt;
Zelená křivka: Scale X = Scale Y = 0,45]]

=== Skládání transformací ===

Při postupném aplikování transformací na bod ''P'' záleží na pořadí, v jakém se transformace provádějí.
Je rozdíl, jestliže bod posuneme a poté otočíme okolo počátku souřadnicového systému, nebo zda bod nejprve otočíme a poté provedeme transformaci posunutí.
Transformaci vzniklou složením z více transformací lze vyjádřit jedinou maticí, kterou získáme postupným násobením matic, reprezentujících dílčí transformace.
Protože záleží na pořadí transformací, záleží i na pořadí násobení matic. Jelikož používáme zápis ''P'=P'''A''' '', musíme matice reprezentující jednotlivé transformace násobit zprava.

Platí, že pokud násobíme transformační matici, maticí k ní inverzní, dostaneme původní (netransformované) souřadnice. Jinak řečeno inverzní transformace je reprezentována inverzní maticí.

''Příklad''

Odvození transformační matice pro otáčení o úhel α okolo bodu R[x&lt;sub&gt;R&lt;/sub&gt;
,y&lt;sub&gt;R&lt;/sub&gt;]

Operaci provedeme následujícím způsobem: bod ''R'' nejprve přemístíme pomocí matice '''A'''&lt;sub&gt;M&lt;/sub&gt; do počátku souřadnicového systému, poté provedeme otočení o úhel α pomocí matice '''A'''&lt;sub&gt;R&lt;/sub&gt; a nakonec bod přemístíme zpět do původní polohy inverzní matice '''A'''&lt;sup&gt;-1&lt;/sup&gt;&lt;sub&gt;M&lt;/sub&gt;. Vše provedeme tak, že vytvoříme matici, která vznikne složením matic vyjadřujících všechny tři operace. Výsledná matice je součin
&lt;math&gt;
A=A_MA_RA_M^{-1}
&lt;/math&gt;
.

''(Pozn. Výše uvedené vztahy a vzorce jsou vztaženy ke 2D. Jejich 3D verze jsou podobné a z nich lehce odvoditelné.)''

== Autoři ==

Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie.

[[Kategorie:Geometrie|Afinní transformace souřadnic]]</text>
      <sha1>idzyr0yvkat7uekcf831munj7sd8ujr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikiknihy:Kniha nahrávek</title>
    <ns>4</ns>
    <id>8</id>
    <revision>
      <id>27922</id>
      <parentid>1513</parentid>
      <timestamp>2015-02-08T00:58:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>odlinkování obrázků existujících na Commons, aby se neobjevovaly v chybějících stránkách</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7428" xml:space="preserve">&lt;ul&gt;&lt;li&gt;06:38, 16. 12. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl &quot;[[:Soubor:Linefill2.png|Linefill2.png]]&quot; &lt;em&gt;(Vyplňování 2)&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;06:38, 16. 12. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl &quot;[[:Soubor:Linefill1.png|Linefill1.png]]&quot; &lt;em&gt;(Vyplňování 1)&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;11:03, 15. 12. 2004 [[Wikipedista:Ran|Ran]] načetl &quot;Linefill1.PNG&quot;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;11:03, 15. 12. 2004 [[Wikipedista:Ran|Ran]] načetl &quot;Linefill2.PNG&quot;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;10:56, 15. 12. 2004 [[Wikipedista:Ran|Ran]] načetl &quot;[[:Soubor:Linefill2.JPG|Linefill2.JPG]]&quot;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;10:32, 15. 12. 2004 [[Wikipedista:Ran|Ran]] načetl &quot;[[:Soubor:Filler2.gif|Filler2.gif]]&quot;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;10:31, 15. 12. 2004 [[Wikipedista:Ran|Ran]] načetl &quot;[[:Soubor:Filler1.gif|Filler1.gif]]&quot;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;11:10, 13. 12. 2004 [[Wikipedista:Ran|Ran]] načetl &quot;Fill_48.PNG&quot; &lt;em&gt;(semínkové vyplňovaní 4/8)&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;11:20, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl &quot;[[:Soubor:Curves_bspline_deboor-opty.png|Curves_bspline_deboor-opty.png]]&quot; &lt;em&gt;(Geometrické modelování)&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;11:19, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl &quot;[[:Soubor:Curves_rbespline_weight-opty.png|Curves_rbespline_weight-opty.png]]&quot; &lt;em&gt;(Geometrické modelování)&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;11:19, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl &quot;[[:Soubor:Curves_rbespline_circle2-opty.png|Curves_rbespline_circle2-opty.png]]&quot; &lt;em&gt;(Geometrické modelování)&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;11:18, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl &quot;[[:Soubor:Curves_rbespline_circle1-opty.png|Curves_rbespline_circle1-opty.png]]&quot; &lt;em&gt;(Geometrické modelování)&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;11:18, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl &quot;[[:Soubor:Curves_rbespline_basefce-opty.png|Curves_rbespline_basefce-opty.png]]&quot; &lt;em&gt;(Geometrické modelování)&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;11:17, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl &quot;[[:Soubor:Curves_bspline_movepoint-opty.png|Curves_bspline_movepoint-opty.png]]&quot; &lt;em&gt;(Geometrické modelování)&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;11:17, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl &quot;[[:Soubor:Curves_bspline_exampl0-opty.png|Curves_bspline_exampl0-opty.png]]&quot; &lt;em&gt;(Geometrické modelování)&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;11:17, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl &quot;[[:Soubor:Curves_bspline_exampl-opty.png|Curves_bspline_exampl-opty.png]]&quot; &lt;em&gt;(Geometrické modelování)&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;11:16, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl &quot;[[:Soubor:Curves_bspline_doublepoint-opty.png|Curves_bspline_doublepoint-opty.png]]&quot; &lt;em&gt;(Geometrické modelování)&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;11:16, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl &quot;[[:Soubor:Curves_bspline_degree-opty.png|Curves_bspline_degree-opty.png]]&quot; &lt;em&gt;(Geometrické modelování)&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;11:16, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl &quot;[[:Soubor:Curves_bspline_convex-opty.png|Curves_bspline_convex-opty.png]]&quot; &lt;em&gt;(Geometrické modelování)&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;11:16, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl &quot;[[:Soubor:Curves_bspline_bezier-opty.png|Curves_bspline_bezier-opty.png]]&quot; &lt;em&gt;(Geometrické modelování)&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;11:16, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl &quot;[[:Soubor:Curves_bspline_basefce-opty.png|Curves_bspline_basefce-opty.png]]&quot; &lt;em&gt;(Geometrické modelování)&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;11:14, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl &quot;Bezier_koefs.jpg&quot; &lt;em&gt;(Geometrické modelování)&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;11:13, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl &quot;ZvyseniStupneCasteljau.JPG&quot; &lt;em&gt;(Geometrické modelování)&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;11:13, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl &quot;Výpočet_bodu_na_Bézierově_kubice_pomocí_algoritmu_de_Casteljau.JPG&quot; &lt;em&gt;(Geometrické modelování)&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;11:13, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl &quot;SkladaniiBeziera.JPG&quot; &lt;em&gt;(Geometrické modelování)&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;11:13, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl &quot;SKladaniBeziera-Polygon.JPG&quot; &lt;em&gt;(Geometrické modelování)&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;11:12, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl &quot;Racionalni_Bezierova_krivka.png&quot; &lt;em&gt;(Geometrické modelování)&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;11:11, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl &quot;Bezierova_krivka.png&quot; &lt;em&gt;(Geometrické modelování)&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;11:10, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl &quot;[[:Soubor:Hermitova_kubika.png|Hermitova_kubika.png]]&quot; &lt;em&gt;(Geometrické modelování)&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;11:09, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl &quot;[[:Soubor:C2_kubicka_krivka.png|C2_kubicka_krivka.png]]&quot; &lt;em&gt;(Geometrické modelování)&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;11:09, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl &quot;[[:Soubor:C1_kubicka_krivka.png|C1_kubicka_krivka.png]]&quot; &lt;em&gt;(Geometrické modelování)&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;11:08, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl &quot;[[:Soubor:Lagrangeova_krivka.png|Lagrangeova_krivka.png]]&quot; &lt;em&gt;(Geometrické modelování)&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;10:38, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl &quot;[[:Soubor:Model_09.png|Model_09.png]]&quot; &lt;em&gt;(Geometrické modelování)&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;10:38, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl &quot;[[:Soubor:Model_08.png|Model_08.png]]&quot; &lt;em&gt;(Geometrické modelování)&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;10:38, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl &quot;[[:Soubor:Model_07.png|Model_07.png]]&quot; &lt;em&gt;(Geometrické modelování)&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;10:38, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl &quot;[[:Soubor:Model_06.png|Model_06.png]]&quot; &lt;em&gt;(Geometrické modelování)&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;10:37, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl &quot;[[:Soubor:Model_05.png|Model_05.png]]&quot; &lt;em&gt;(Geometrické modelování)&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;10:37, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl &quot;[[:Soubor:Model_04.png|Model_04.png]]&quot; &lt;em&gt;(Geometrické modelování)&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;10:37, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl &quot;[[:Soubor:Model_03.png|Model_03.png]]&quot; &lt;em&gt;(Geometrické modelování)&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;10:36, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl &quot;[[:Soubor:Model_02.png|Model_02.png]]&quot; &lt;em&gt;(Nejednoznačný model)&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;10:35, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl &quot;[[:Soubor:Model_01.png|Model_01.png]]&quot; &lt;em&gt;(Základní typy modelů)&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;08:52, 3. 9. 2004 [[Wikipedista:Woodcraft|Woodcraft]] načetl &quot;[[:Soubor:OKvyrezPopis2.jpg|OKvyrezPopis2.jpg]]&quot;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;08:51, 3. 9. 2004 [[Wikipedista:Woodcraft|Woodcraft]] načetl &quot;[[:Soubor:OKvyrezPopis.jpg|OKvyrezPopis.jpg]]&quot;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;08:46, 3. 9. 2004 [[Wikipedista:Woodcraft|Woodcraft]] načetl &quot;[[:Soubor:2krivost.jpg|2krivost.jpg]]&quot; &lt;em&gt;(Vektory druhé křivosti.)&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;08:45, 3. 9. 2004 [[Wikipedista:Woodcraft|Woodcraft]] načetl &quot;[[:Soubor:VektorKrivosti.jpg|VektorKrivosti.jpg]]&quot; &lt;em&gt;(Vektor 1. křivosti na části kartoidy a taktéž efekt na poloměr oskulační kružnice.)&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;08:38, 3. 9. 2004 [[Wikipedista:Woodcraft|Woodcraft]] načetl &quot;[[:Soubor:Tohlejsouinflexni.jpg|Tohlejsouinflexni.jpg]]&quot; &lt;em&gt;(Obr.1: Inflexní body na sinusoidě.)&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;08:33, 3. 9. 2004 [[Wikipedista:Woodcraft|Woodcraft]] načetl &quot;[[:Soubor:Scale01.jpg|Scale01.jpg]]&quot; &lt;em&gt;(Obr.3: Změna měřítka - Červená křivka je výsledkem zvětšení původní modré křivky, zelená pak jejím zmenšením.)&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;08:32, 3. 9. 2004 [[Wikipedista:Woodcraft|Woodcraft]] načetl &quot;[[:Soubor:Rotate.jpg|Rotate.jpg]]&quot; &lt;em&gt;(Obr.2: Otočení - Červená křivka je výsledkem otočení původní modré křivky o 180.)&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;08:29, 3. 9. 2004 [[Wikipedista:Woodcraft|Woodcraft]] načetl &quot;[[:Soubor:Move02.jpg|Move02.jpg]]&quot; &lt;em&gt;(Obr.1: Posunutí - Červená křivka je výsledkem posunutí původní modré křivky o vektor a→)&lt;/em&gt;&lt;/li&gt;

&lt;/ul&gt;</text>
      <sha1>t370qu5uzl0s9ec3reqnf68rq8pzxmx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Délka křivky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>11</id>
    <revision>
      <id>34778</id>
      <parentid>19909</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:25:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1695" xml:space="preserve">== Popis ==
Délka křivky je velmi nutná vlastnost, kterou potřebujeme pro parametr typu oblouk. Oblouk je speciálním typem parametru, který tzv. měří délku křivky.
== Vyjádření ==
Nechť je k křivka dána vektorovou rovnicí &lt;math&gt; f = f(t) , t\in J &lt;/math&gt;. Zvolme si libovolné pevné číslo &lt;math&gt;t_0 \in J&lt;/math&gt;. Potom funkci ''s'', definovanou na intervalu J jako

:&lt;math&gt;s(t) = \int_{t_0}^t \sqrt {f'(t) * f'(t)} dt , t_0,t \in J&lt;/math&gt;

nazýváme obloukem křivky k. Číslo ''s(t)'' vyjadřuje délku křivky mezi body ''F(t&lt;sub&gt;0&lt;/sub&gt;)'' a ''F(t)''.

== Algoritmizace ==
Výpočet délky křivky byl realizován pomocí algoritmu, který v cyklu spočítá bod na křivce. Bod se přičte k aktuální délce křivky a ještě v cyklu se posunujeme dále v parametru, ze kterého počítáme následující bod na křivce.
;lengthBySuma : proměnná typu int, délka křivky,
;ParametrTypeCommonMin : proměnná určující minimální hodnotu parametru,
;ParametrTypeCommonMax : proměnná určující maximální hodnotu parametru.

 private void DelkaKrivky()
 { 
  lengthBySuma = 0;
  double t = ParametrTypeCommonMin;
  int i = 0;
  c2DPoint bodMinuly = Fxy(ParametrTypeCommonMin);
  do
  {
      t = ParametrTypeCommonMin + (Segment * i);
      c2DPoint bodAktualni = Fxy(t);
      lengthBySuma += bodAktualni.Distance(bodMinuly);
      bodMinuly = bodAktualni;
      i++;
  }
  while (t &lt;= ParametrTypeCommonMax);
 }

== Autoři ==

Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie.

[[Kategorie:Geometrie|Délka křivky]]</text>
      <sha1>l3zw2gdjn6fsbecgmjld1erqb7x5d33</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Inflexní body</title>
    <ns>0</ns>
    <id>13</id>
    <revision>
      <id>40442</id>
      <parentid>39157</parentid>
      <timestamp>2019-08-25T18:54:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1900" xml:space="preserve">== Popis ==
Bod na křivce nazveme inflexním bodem na křivce k daná vektorovou rovnicí &lt;math&gt;f = f(t)&lt;/math&gt;, jestliže jsou vektory &lt;math&gt; f '' (t)&lt;/math&gt; , &lt;math&gt; f ' '' (t)&lt;/math&gt; lineárně závislé. Bod, který není inflexní, nazýváme neinflexní bod. Pojem inflexního a neinflexního bodu je nezávislý na parametrizaci dané křivky

== Algoritmizace ==

Výpočet inflexních bodů byl realizován taktéž pomocí cyklu, který procházel přes délku parametru
a v každém svém kroku spočítá první a druhou derivaci. Pokud se druhá derivace blíží nule, interval se dá nastavit, tak se aktuální bod přidá k množině inflexních bodů.

;flexPoints : proměnná typu Arraylist obsahující seznam inflexních bodů,
;ParametrTypeCommonMin : proměnná určující minimální hodnotu parametru,
;ParametrTypeCommonMax : proměnná určující maximální hodnotu parametru,
;bodAktualni : aktuální bod na křivce,
;bod1der : derivace aktuálního bodu na křivce,
;bod2der : druhá derivace aktuálního bodu na křivce.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
private void InflexniBody()
{
	flexPoints.Clear();
	for (double i = ParametrTypeCommonMin; i&lt;ParametrTypeCommonMax;Infobases.VicinityOfInflexPoint)
	{
		c2DPoint bodAktualni = Fxy(i);
		c2DPoint bod1der = Fxydxy(i);
		c2DPoint bod2der = Fxyddxy(i);
		// INFLEXNI BODY - 2.derivace se blizi nule
		if ((bod2der.X &gt; -cInfobases.VicinityOfInflexPoint) &amp;&amp; (bod2der.X &lt; cInfobases.VicinityOfInflexPoint)
		&amp;&amp; (bod2der.Y &gt; -cInfobases.VicinityOfInflexPoint) &amp;&amp; (bod2der.Y &lt; cInfobases.VicinityOfInflexPoint))
		{
			flexPoints.Add(bodAktualni);
		}
	}
}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Autoři ==

Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie.

[[Kategorie:Geometrie|Inflexní body]]</text>
      <sha1>cb9p9s9s7cq23nn46bm00gqn8dej6f7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/První křivost</title>
    <ns>0</ns>
    <id>14</id>
    <revision>
      <id>40443</id>
      <parentid>39151</parentid>
      <timestamp>2019-08-25T18:54:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2854" xml:space="preserve">== Popis ==
První křivost přiřazuje každému bodu &lt;math&gt;F(p)&lt;/math&gt; křivky &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; jeho ''vychýlení'' do roviny. Tudíž je pomocí ní možné určovat [[../Inflexní body|inflexní body]] nebo jestli je křivka přímka (část přímky).

== Vyjádření ==
Nechť je k křivka dána vektorovou rovnicí &lt;math&gt; f = f(p) , p\in J &lt;/math&gt; a &lt;math&gt;p&lt;/math&gt; je parametr typu oblouk. Vektor první křivosti křivky &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; v bodě &lt;math&gt;F(p)&lt;/math&gt; je vektor &lt;math&gt;f^{\prime\prime}(p)&lt;/math&gt;. První křivost je pro parametr typu oblouk funkce &lt;math&gt;g(p) = |f^{\prime\prime}(p)|&lt;/math&gt;, která přiřazuje každému bodu &lt;math&gt;F(p)&lt;/math&gt; křivky &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; jeho první křivost. První křivost i její vektor jsou nezávislé na zvoleném oblouku křivky.

== Algoritmizace ==
Funkce pro výpočet první křivosti:
;firstCurvature : proměnná reprezentující první křivost.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
public void SetFirstCurvature()
{
	c2DPoint D1Point = Fxydxy(parametr);		// point of the 1st derivation
	c2DPoint D2Point = Fxyddxy(parametr);		// point of the 2nd der.

	firstCurvature = Math.Sqrt(
		Math.Pow(
			Math.Abs(D1Point.X*D2Point.Y - D1Point.Y*D2Point.X), 2
		) / Math.Pow(
			Math.Abs(SkalarProductTwoVectors(D1Point,D1Point)), 3)
		);
}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Funkce pro výpočet vektoru první křivosti:
;firstTorsion : úsečka reprezentující vektor první křivosti.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
private void SetVectorOfFirstCurvature()
{
	Point P = Fxy(parametr);					// actual point

	Point D2P = this.normal.PointByDistance(firstCurvature);
	// point at a distance of firstCurvature at the direction of the normal from the actual point

	Point OsCirCent = new Point(oscullatingCircle[0],oscullatingCircle[1]);		// center of the osculating circle

	Point D2P2 = new Point(P.X - (D2P.X - P.X),P.Y - (D2P.Y - P.Y));
	// point opposite to a point D2P around the tangent

	double DistRtoP2 = Math.Sqrt(Math.Pow(OsCirCent.X - D2P2.X,2)+Math.Pow(OsCirCent.Y - D2P2.Y,2));
	// distance from point D2P2 to center of oscullating circle

	double DistRtoP = Math.Sqrt(Math.Pow(OsCirCent.X - D2P.X,2)+Math.Pow(OsCirCent.Y - D2P.Y,2));
	// distance from point D2P to center of oscullating circle

	//2nd point of the vector of firstTorsion is set to a point which is closer to the center of the osculating circle
	if(DistRtoP2 &gt; DistRtoP)
	{
		firstTorsion.A = P;
		firstTorsion.B = D2P;
	}
	else
	{
		firstTorsion.A = P;
		firstTorsion.B = D2P2;
	}
}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Podívejte se také na ==
* [[../První křivost na křivce/]]
* [[../Druhá křivost/]]

== Autoři ==

Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie.

[[Kategorie:Geometrie|První křivost]]</text>
      <sha1>pbqfhrd0l1y93jvqyyyaer3gpsvgw79</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Druhá křivost</title>
    <ns>0</ns>
    <id>17</id>
    <revision>
      <id>34777</id>
      <parentid>11277</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:25:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1495" xml:space="preserve">== Popis ==
Druhá křivost přiřazuje každému bodu &lt;math&gt;F(p)&lt;/math&gt; křivky &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; jeho ''vychýlení'' z roviny.

== Vyjádření ==
Nechť je k křivka dána vektorovou rovnicí &lt;math&gt; f = f(p) , p\in J &lt;/math&gt;. Druhá křivost je funkce

&lt;math&gt;~^{2} k = \frac{\left[ f~'(p), f~''(p), f~'''(p) \right]}{\| f~''(p) \|^{2}}&lt;/math&gt;,

která přiřazuje každému bodu &lt;math&gt;F(p)&lt;/math&gt; křivky &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; jeho druhou křivost. Druhá křivost je nezávislá na zvoleném oblouku křivky.
== Geometrický význam ==

Zvolme na křivce dva různé body &lt;math&gt;F(s)&lt;/math&gt; a &lt;math&gt;F(s+h)&lt;/math&gt;. Označme &lt;math&gt;\phi(h)&lt;/math&gt; odchylku vektorů binormály &lt;math&gt;b(s)&lt;/math&gt; a &lt;math&gt;b(s+h)&lt;/math&gt;. Potom pro reálnou funkci &lt;math&gt;~^{2}k(s)&lt;/math&gt; přiřazující každému bodu &lt;math&gt;F(s)&lt;/math&gt; křivky &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; jeho druhou křivost platí:

&lt;math&gt;|~^{2}k(s)|=lim_{h\rightarrow0}\frac{\varphi(h)}{|h|}&lt;/math&gt;

== Algoritmus ==

Funkce pro výpočet druhé křivosti pro obecný parametr
 public static double DruhaKrivost(Curve krivka, double u)
 {
   Vector3d d1=krivka.FirstDeriv(u);
   Vector3d d2=krivka.SecondDeriv(u);
   Vector3d d3=krivka.ThirthDeriv(u);
   double citatel=d1.DotProduct(d2,d3); //skalární součin d1*d2*d3
   double jmenovatel=Math.Pow(d1.CrossProduct(d2).Length(),2)));
   //velikost vektorového součinu d1*d2 na druhou
   return citatel/jmenovatel;
 }

== Podívejte se také na ==
* [[../První křivost/]]

[[Kategorie:Geometrie|Druhá křivost]]</text>
      <sha1>t1njqokfcqktg5hkbaszzuecxfjptvp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Oskulační kružnice</title>
    <ns>0</ns>
    <id>18</id>
    <revision>
      <id>34790</id>
      <parentid>11278</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:25:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1672" xml:space="preserve">== Vyjádření ==
Zvolme na křivce &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; neinflexní bod &lt;math&gt;F(p)&lt;/math&gt;. Oskulační kružnice křivky &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; v bodě &lt;math&gt;F(p)&lt;/math&gt; je kružnice, která leží v oskulační rovině křivky &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; v bodě &lt;math&gt;F(p)&lt;/math&gt;, kterým také prochází a sdílí v něm tečnu křivky &lt;math&gt;k&lt;/math&gt;. Poloměr kružnice je roven převrácené hodnotě [[../První křivost|první křivosti]] křivky &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; v bodě &lt;math&gt;F(p)&lt;/math&gt;, tzn. &lt;math&gt; r = \frac{1}{~^{1} k(p)}&lt;/math&gt;. Její střed leží na polopřímce určené bodem &lt;math&gt;F(p)&lt;/math&gt; a vektorem 1. křivosti křivky &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; v tomto bodě. Kde &lt;math&gt;p&lt;/math&gt; je parametr na křivce.

== Algoritmizace ==
;firstCurvature : první křivost,
;oscullatingCircle : pole reprezentující oskulační kružnici [Stred.X, Stred.Y, polomer].
 public void SetOsculatingCircle()
   {
    c2DPoint P = Fxy(parametr);          // actual point
    c2DPoint D1Point = Fxydxy(parametr); // point of the 1st derivation
    c2DPoint D2Point = Fxyddxy(parametr);// point of the 2nd der.
 
    double fraction = (Math.Pow(D1Point.X, 2) + Math.Pow(D1Point.Y, 2)) /
      D1Point.X*D2Point.Y - D1Point.Y*D2Point.X);
 
    oscullatingCircle[0] = P.X - fraction * D1Point.Y;	// Center.X (Sx)
    oscullatingCircle[1] = P.Y + fraction * D1Point.X;	// Center.Y (Sy)
    oscullatingCircle[2] = 1 / firstCurvature;          // Radius (r)
   }

== Autoři ==

Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie.

[[Kategorie:Geometrie|Oskulační kružnice]]</text>
      <sha1>1gzhifk61kztseuvwe6n8t4cr19wues</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Geometrické modelování</title>
    <ns>0</ns>
    <id>21</id>
    <revision>
      <id>34781</id>
      <parentid>21795</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:25:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="15243" xml:space="preserve">Model, který představuje navrhovaný reálný objekt (desku plošných spojů, strojnickou součástku,...), obsahuje v různých grafických systémech ''rozdílné typy údajů'' (geometrické, technologické,...).

'''[[Geometrie|Geometrické]] modelování''' zkoumá reálné objekty z hlediska ''geometrických vlastností''. V následujících kapitolách se budeme zabývat právě problematikou geometrického modelování. Provedeme rozbor základních typů modelů, ukážeme si některé datové reprezentace modelů a nakonec popíšeme základní metody geometrického modelování.

== Typy modelů ==
V této části se zaměříme na základní klasifikaci jednotlivých typů geometrických modelů a provedeme rozbor výhod a nevýhod těchto typů při geometrickém modelování v rovině či prostoru. Zde jsou příklady základních typů modelů pro trojboký hranol:
# ''Drátěný model'' (Wireframe model) - je určen seznamem devíti hran.
# ''Hraniční model'' (Boundary model) - je určen seznamem pěti stěn.
# ''Objemový model'' (Volume, Solid model) - je určen velikostí stran podstavy a výškou.

=== Drátěné (hranové) modely ===

Drátěné (Wireframe) modely jsou reprezentovány hranami objektu a skládají se z bodů, přímek a křivek. První wireframe systémy byly pouze dvou-dimenzionální. Používaly se především na návrhy tištěných spojů. Základními elementy těchto systémů byly body, přímky a oblouky některých kuželoseček. Vnitřní reprezentaci tvořil obvykle seznam úseček a oblouků.

V 70. letech byla wireframe reprezentace použita i pro modelování v prostoru. Zde však vznikaly dost závažné problémy:
* Možnost vytvoření ''nejednoznačných'' modelů.
* Možnost vytvoření ''nesmyslných'' modelů.
* Problém ''velkého počtu dat'' pro &quot;drátěný&quot; popis objektu.

Průmět drátěného modelu může mít více významů. Pokud u modelu vynecháme některé hrany, dostaneme nesmyslný (nonsense) model. U wireframe modelů je právě velice obtížné kontrolovat jejich logickou správnost.

Poslední nevýhodou je značné množství dat, které jsou nutné pro úplný popis objektu. Například obecně pro jednoznačné určení kvádru v prostoru stačí výška, šířka, hloubka a poloha. Wireframe model kvádru musí obsahovat souřadnice osmi vrcholů, musí být určeno dvanáct hran a ještě není model jednoznačný.

=== Hraniční (stěnové) modely ===

Tato reprezentace (boundary reprezentace) patří k nejpoužívanějším typům při geometrickém popisu objektů. Hraniční model je tvořen seznamem stěn, které daný objekt ohraničují.

Například model trojbokého hranolu je určen pěti stěnami F1, F2, F3, F4, F5.

Obecně mohou být stěny rovinné i nerovinné (obecné). Rovinné stěny jsou určeny hraničními hranami stěny (lomenou čarou nebo rovinnými křivkami).

Nerovinné stěny mohou být jednak analytické plochy (známe přímo analytický předpis plochy) nebo plochy, které vzniknou některou interpolační nebo aproximační metodou (viz. modelování ploch).

Dříve se nejčastěji používala boundary reprezentace s rovinnými stěnami, které byly ohraničeny rovinnými n-úhelníky. Tato reprezentace se používala i pro objekt, jehož hranice byla tvořena obecnými (nerovinnými) plochami. Tyto plochy pak byly aproximovány vhodným počtem n-úhelníků a model daného objektu pak byl mnohostěnem.

Dnešní CAD systémy používají i boundary reprezentaci s obecnými plochami.

=== Objemové modely ===

Objemový model (solid model, volume model) je model, který v sobě zahrnuje informace o části prostoru, kterou těleso zaujímá.

Pro popis objemového modelu se používají tyto způsoby:
* ''B - reprezentace s orientovanými stěnami'' - objemový model může být určen seznamem orientovaných stěn (B-reprezentace), které dané těleso ohraničují (stěny mohou být rovinné i nerovinné-viz hraniční modely). Stěna je orientována, jestliže můžeme jednoznačně určit, která strana stěny je vnitřní a která je vnější vzhledem k danému tělesu.
* ''CSG reprezentace'' - modelované těleso je reprezentováno binárním stromem, jehož vnitřní uzly představují množinové operace nebo geometrické transformace a listy představují elementární tělesa (primitiva). V poslední době se staly oblíbeními hybridní modely, které v sobě uchovávají současně CSG i B reprezentaci.
* ''Dekompoziční reprezentace'' - model je určen seznamem objemových elementů (např. krychliček), které dané těleso vyplňují - např. Octree reprezentace.

== Datové reprezentace modelů ==

Pro popis geometrických modelů používají různé grafické systémy různé datové reprezentace. Datová reprezentace modelu je určena jednak typem modelu (datová reprezentace drátěného modelu se bude lišit od datové reprezentace hraničního modelu) a dále je určena operacemi, které se s modelem provádí.

=== Datové reprezentace drátěných modelů ===

==== E - reprezentace ====

E - reprezentaci tvoří seznam hran, které obsahuje popisovaný objekt. Tuto reprezentaci můžeme použít pro tvorbu rovinného i prostorového modelu. Je výhodná pro rychlé zobrazení rovinného či prostorového modelu, není však vhodná pro řešení geometrických úloh prostorového modelu či řešení viditelnosti. Pro E-model trojbokého hranolu pak platí:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Seznam hran
|-
! E1
| x1y1z1 || x2y2z2
|-
! E2
| x2y2z2 || x3y3z3
|-
! E3
| x3y3z3 || x1y1z1
|-
! E4
| x1y1z1 || x4y4z4
|-
! E5
| x2y2z2 || x5y5z5
|-
! E6
| x3y3z3 || x6y6z6
|-
! E7
| x4y4z4 || x5y5z5
|-
! E8
| x5y5z5 || x6y6z6
|-
! E9
| x6y6z6 || x4y4z4
|}

Modifikací této reprezentace dostaneme dva seznamy - seznam vrcholů a seznam hran. Touto modifikací oddělíme geometrické vlastnosti modelu (souřadnice vrcholů) od topologických (hrana je určena indexy odpovídajících vrcholů).

{|
|- style=&quot;vertical-align: top;&quot;
|
{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Seznam hran
|-
| E1 || V1 || V2
|-
| E2 || V2 || V3
|-
| E3 || V3 || V1
|-
| E4 || V1 || V4
|-
| E5 || V2 || V5
|-
| E6 || V3 || V6
|-
| E7 || V4 || V5
|-
| E8 || V5 || V6
|-
| E9 || V6 || V4
|}
|
{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Seznam vrcholů
|-
| V1 || x1y1z1
|-
| V2 || x2y2z2
|-
| V3 || x3y3z3
|-
| V4 || x4y4z4
|-
| V5 || x5y5z5
|-
| V6 || x6y6z6
|}
|}

==== P - reprezentace ====

P - reprezentace je tvořena seznamem lomených čar, které jsou určeny vrcholy modelovaného objektu. Danou reprezentaci budeme používat pro popis rovinného i prostorového modelu. Rovinný P-model použijeme pro popis rovinné scény, kterou tvoří rovinné křivky a lomené čáry. Prostorový P-model bude popisovat především drátěný model analytické plochy.

P-model je určen dvěma seznamy - seznamem vrcholů a seznamem polygonů. V seznamu vrcholů jsou uloženy jednotlivé lomené čáry (souřadnicemi vrcholů každé lomené čáry), seznam polygonů obsahuje ukazatel na první vrchol každé lomené čáry a počet vrcholů této čáry.

P - model trojbokého hranolu je tvořen těmito seznamy:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Seznam vrcholů
|-
| V1 || V2 || V3 || V1 || V4 || V5 || V6 || V4 || V1 || V4 || V2 || V5 || V3 || V6
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Seznam polygonů
|-
| colspan=&quot;2&quot; | P1
| colspan=&quot;2&quot; | P2
| colspan=&quot;2&quot; | P3
| colspan=&quot;2&quot; | P4
| colspan=&quot;2&quot; | P5
|-
| 1
| 4
| 5
| 4
| 9
| 2
| 11
| 2
| 13
| 2
|}

=== Datové reprezentace hraničních modelů ===

==== B - reprezentace ====

B - reprezentace je tvořena seznamem stěn, které daný objekt ohraničují. B reprezentací můžeme popisovat nejen mnohostěny, ale i obecné analytické plochy.

V následujícím výkladu se zaměříme na popis datové reprezentace modelu, kterým je mnohostěn.

Ke standardním typům B-reprezentace patří popis objektu pomocí tří seznamů:
* seznam vrcholů,
* seznam hran,
* seznam stěn.

To znamená, že rozšiřuje modifikovanou E-reprezentaci o seznam stěn. Každá stěna je pro tento typ B-reprezentace určena ukazately na hrany v seznamu hran, které tuto stěnu ohraničují.

Trojboký hranol je pak určen těmito seznamy:

{|
|- style=&quot;vertical-align: top;&quot;
|
{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Seznam stěn
|-
| F1 || E1 || E5 || E7 || E4
|-
| F2 || E2 || E6 || E8 || E5
|-
| F3 || E3 || E6 || E9 || E4
|-
| F4 || E1 || E2 || E3 || 
|-
| F5 || E7 || E8 || E9 || 
|}
|
{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Seznam hran
|-
| E1 || V1 || V2
|-
| E2 || V2 || V3
|-
| E3 || V3 || V1
|-
| E4 || V1 || V4
|-
| E5 || V2 || V5
|-
| E6 || V3 || V6
|-
| E7 || V4 || V5
|-
| E8 || V5 || V6
|-
| E9 || V6 || V4
|}
|
{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Seznam vrcholů
|-
| V1 || x1y1z1
|-
| V2 || x2y2z2
|-
| V3 || x3y3z3
|-
| V4 || x4y4z4
|-
| V5 || x5y5z5
|-
| V6 || x6y6z6
|}
|}

Jiný typ B-reprezentace popisuje každou stěnu přímo pomocí vrcholů hraničního polygonu. B-model trojbokého hranolu.

=== Datové reprezentace objemových modelů ===

V této kapitole se zastavíme pouze u těch datových reprezentací, které určují objemový model pomocí B - reprezentace. Jak již bylo řečeno v kapitole ''Objemové modely'', jedna z možností definování objemového modelu je pomocí orientovaných stěn, které ohraničují modelované těleso. U mnohostěnů je orientace stěny určena pořadím vrcholů, které určují hraniční polygon této stěny.

Platí obecná konvence, že pokud se díváme na dané těleso z vnější strany, pak vrcholy každé stěny jsou uspořádány ''proti směru pohybu hodinových ručiček''.

Pro objemové modelování se v poslední době nejvíce používá datová reprezentace ''okřídlená hrana'' (Winged Edge).

Winged Edge reprezentace tělesa obsahuje tři seznamy - seznam stěn, seznam hran a seznam vrcholů.

Pro každou stěnu, hranu a vrchol přitom platí:
* Stěna obsahuje ukazatel na jednu z hran, které tuto stěnu ohraničují.
* Hrana nese nejvíce informací o topologii tělesa.

Každá hrana obsahuje ukazatele na:
* Počáteční vrchol hrany (V1),
* Koncový vrchol hrany (V2),
* Levou přilehlou hranu ve vrcholu V1 (E1),
* Pravou přilehlou hranu ve vrcholu V1 (E2),
* Levou přilehlou hranu ve vrcholu V2 (E3),
* Pravou přilehlou hranu ve vrcholu V2 (E4),
* Levou přilehlou stěnu (F1),
* Pravou přilehlou stěnu (F2).

Vrchol je nositelem geometrických informací, obsahuje souřadnice [x,y,z]. Z definice datové reprezentace okřídlené hrany je zřejmé, že má sice veliké nároky na kapacitu paměti, ale právě její topologie nám umožňuje rychle řešit problémy, které se vyskytují při objemovém modelování:
# Je dán vrchol, nalezni incidující stěny.
# Je dána hrana, nalezni koncové vrcholy této hrany.
# Je dána hrana, nalezni přilehlé stěny.
# Je dána stěna, nalezni obvodové vrcholy.
# Je dána stěna, nalezni obvodové hrany.

== Eulerovy operace ==

=== Úvod do topologie ===

V geometrickém modelování se většina algoritmů omezuje na tělesa typu ''manifold''.

Tento pojem se definuje pomocí algebraické topologie a to pomocí topologické ekvivalence, kterou rozumíme spojité zobrazení euklidovských prostorů, pro které existuje i inverzní zobrazení.

'''Manifold:''' Řekneme, že těleso v E&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt; je manifold, jestliže každý jeho bod má okolí topologicky ekvivalentní s otevřeným okruhem v E&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;.

K tělesu lze vytvořit rovinný model - graf s možností přidělení orientace k hranám a i s možností jeho ohodnocení. Rovinné oblasti v grafické reprezentaci grafu odpovídají stěnám (plochám) popisovaného tělesa.

Pomocí rovinného modelu lze rozhodnout o orientovatelnosti povrchu tělesa.

'''Orientovatelný model:''' Rovinný model tělesa je orientovatelný, jestliže pro stejné hrany, které se v modelu vyskytují vícekrát, neexistuje posloupnost hran rovinného modelu, v níž by stejně ohodnocená hrana byla v několika výskytech ve shodné orientaci.

=== Eulerova charakteristika modelu ===

Eulerovy operace jsou elementární operace, které umožňují vytváření a modifikace modelů v B reprezentaci. Pomocí Eulerových operací můžeme postupně přidávat nebo odebírat vrcholy, hrany a stěny tělesa tak, aby byla neustále splněna ''Eulerova formule''.

Pro jednoduché mnohostěny (uzavřené mnohostěny bez otvorů) platí následující Eulerova rovnost:

:V + F - E = 2

kde:

:V (Vertex) je počet vrcholů
:F (Face) je počet stěn
:E (Edge) je počet hran

Pro mnohostěny s otvory platí zobecněná Eulerova formule:

:V + F - E = H + 2(B - P)

kde:

:B (Body) je počet disjunktních částí tělesa
:H (Hole) je počet otvorů ve stěnách a
:P (Passage) je počet děr v tělese.

Množinu Eulerových operací můžeme sestavit různými způsoby. Pro vytváření a modifikaci mnohostěnů bez otvorů stačí následující tři operace:
* MBFV - vytvoří degenerované těleso o jedné stěně a jednom vrcholu.
* MEV - vytvoří vrchol a hranu.
* MFE - vytvoří hranu a stěnu.

Ke všem Eulerovým operacím existují operace inverzní, které získáme tak, že v názvu zaměníme M (Make) za K (Kill), což znamená zrušit danou entitu.

Například po šesti operacích pro počty vrcholů, hran a stěn platí:

:V=5, E=5, F=2.

Dosazením do Eulerovy formule snadno ověříme topologickou správnost vytvořené části modelu. Tímto způsobem můžeme ověřit správnost modelu po každé operaci.

== Metody geometrického modelování ==

Metody používané pro tvorbu geometrických modelů můžeme rozdělit do následujících skupin:

=== Matematické modelování ===
Objekt je v tomto případě popsán ''matematickými vztahy''. Například kružnice v rovině se středem v počátku a poloměrem r je určena parametrickými rovnicemi. Tato metoda se používá především při modelování křivek a ploch.

=== Šablonování ===
V tomto případě je model vytvořen ''šablonováním'' (pohybem) křivky, plochy nebo tělesa po zvolené trajektorii. Nejčastěji se používá modelování translačních modelů (model vznikne translací šablony) a modelování rotačních modelů (model vznikne rotací šablony).

=== Rozkladové modely ===
Modelovaný objekt je rozložen na ''objemové elementy'', které pak umíme matematicky popsat.

=== Konstruktivní geometrie těles ===
Model reálného objektu můžeme vytvořit ''kombinací z jednoduchých vzorových těles'' (primitiv). Pod pojmem kombinace budeme rozumět prostorové transformace (změna měřítka, posunutí a otočení) a množinové operace (sjednocení, průnik a rozdíl).

=== Vzorování ===
Tato metoda patří mezi nejjednodušší metody geometrického modelování. Metoda vychází ze ''zadání vzorů reálných objektů'', které jsou parametrizovány. Modely pak vytváříme s použitím transformací nebo modifikací určujících parametrů.

== Autoři ==

Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie.

[[Kategorie:Geometrie]]</text>
      <sha1>3r5hf1x7z9ccsazgkn3p7pt38es1ykc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Lagrangeova interpolace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>31</id>
    <revision>
      <id>34785</id>
      <parentid>11280</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:25:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3583" xml:space="preserve">== Popis ==

Chceme-li aproximovat funkci, která je dána svými hodnotami v &lt;math&gt;n+1&lt;/math&gt;
bodech &lt;math&gt; x_i , i = 0,1,...,n &lt;/math&gt; (body &lt;math&gt;x_i&lt;/math&gt; nazýváme uzly interpolace), a požadujeme-li, aby aproximace procházela zadanými body, použijeme aproximaci interpolačním polynomem. Aproximace nám potom poslouží k získání přibližné hodnoty zadané funkce v libovolném bodě intervalu &lt;math&gt;&lt;x_0,x_n&gt;&lt;/math&gt;.

Máme-li zadány hodnoty funkce &lt;math&gt;f&lt;/math&gt; v &lt;math&gt;n+1&lt;/math&gt; různých bodech, tzn. máme zadáno &lt;math&gt;n+1&lt;/math&gt; tzv. interpolačních podmínek pro polynom, je zřejmé, že stupeň hledaného polynomu bude &lt;math&gt;n&lt;/math&gt;.
Lze ukázat, že mezi všemi polynomy nejvýše &lt;math&gt;n&lt;/math&gt;-tého stupně existuje právě jeden, který je interpolačním polynomem pro zadanou funkci. Pro určení interpolačního polynomu existuje několik postupů, ale je třeba si uvědomit, že pro zadanou funkci všechny postupy určí stejný polynom.

'''Langrangeův interpolační polynom''' (čteme lagrándžův) je jedním ze známějších a také snadných způsobů interpolace funkce zadané pouze v diskrétních bodech.

Nechť tedy máme dáno n+1 bodů, přes které funkce prochází. Pak můžeme pomocí níže popsané rovnice nalézt interpolační funkci, která se původní rovnici snaží co nejvíce přiblížit.

== Vyjádření ==

Lagrangeův interpolační polynom se dá zapsat rovnicí

&lt;math&gt;
P_n(u) = \sum_{i=0}^n P_i L_i^n(u),
&lt;/math&gt;

kde

&lt;math&gt;
L_i^n(u) = \prod_{j=0, j \ne i}^n \frac{u-u_j}{u_i-u_j}
&lt;/math&gt;

kde &lt;math&gt; P_i &lt;/math&gt; jsou zadané funkční hodnoty.

== Vlastnosti ==

Lagrangeův interpolační vzorec má význam především pří teoretickém zkoumání vlastností interpolačních polynomů. Pro praktické počítání ale není příliš výhodný. Například když se rozhodneme přidat další uzlový bod, musíme znovu přepočítat všechny polynomy &lt;math&gt; L_i &lt;/math&gt;. V takovém případě je výhodnější použít jiný interpolační algoritmus.

Nevýhodou interpolačních polynomů je, že neplatí čím více bodů máme zadáno, tím přesnější funkci dostáváme. Pro jakoukoliv volbu uzlů interpolace vždy existuje spojitá funkce, pro kterou interpolační proces nekonverguje stejnoměrně. Navíc se při větším počtu bodů interpolační funkce na koncích více „vlní“, což v řadě případů nemusí být pro interpolaci zrovna nejlepší.

== Algoritmizace ==

Metoda Lagrange počítá hodnotu Lagrangova polynomu zadaného stupně pro daný index a nezávislý parametr t. Uveďme si ještě nějaké poznámky k proměnným a použitým metodám.

; Vector : třída popisující vektor,
; Richpoint : třída popisující bod,
; ctrlPoly : body řídícího polygonu.

 private double Lagrange(int stupen,int index, double t) {	
  double ret=1;
  for (int j=0;j&lt;stupen;j++) {
   if (j!=index) ret*=(t-j)/(index-j);
  }
  return ret;
 }

Počítá bod na křivce pomocí Lagrangova polynomu

 public override Vector GetPoint(double t) {
  Vector ret = new Vector();
  for (int i=0;i&lt;ctrlPoly.Count;i++) {
   ret+=Lagrange(ctrlPoly.Count,i,t)*((RichPoint)ctrlPoly[i]).Locate;
  }
  return ret;
 }

== Autoři ==

Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie.

== Podívejte se také na ==
* [[../C1 kubická interpolace/]]
* [[../C2 kubická interpolace/]]

[[Kategorie:Geometrie|Lagrangeova interpolace]]</text>
      <sha1>74zf8g7m4afleabqf7xhb4kb55fd0ss</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/C1 kubická interpolace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>33</id>
    <revision>
      <id>34775</id>
      <parentid>11281</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:25:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5338" xml:space="preserve">== Popis ==

C1 kubická interpolace patří do skupiny interpolací křivek po obloucích, tj. každý úsek mezi dvěma opěrnými body se interpoluje zvlášť. Každý úsek C1 interpolační křivky bude kubický polynom spočítaný pomocí kubické Hermitovy interpolace. Pro C1 interpolační křivku musí být zabezpečena C1 spojitost. Tzn. v každém opěrném bodě mají sousední křivky stejný tečný vektor. K tomu potřebujeme tečné vektory v opěrných bodech vypočítat.

== Vyjádření ==

Pro výpočet tečných vektorů opěrných bodů jsme použili metodu BESSEL. Vytvoříme interpolační parabolu &lt;math&gt;G(u) = au^2 + bu + c&lt;/math&gt; určenou posloupností tří po sobě jdoucích opěrných bodů (&lt;math&gt;P_{i-1}, P_{i}, P_{i+1}&lt;/math&gt;). Tečný vektor prostředního bodu &lt;math&gt;P_{i}&lt;/math&gt; počítáme vždy jako derivaci interpolační paraboly tomto bodě. Zvolíme parametrizaci(obvykle &lt;math&gt;G(0)=P_{i-1}, G(1)=P_{i}, G(2)=P_{i+1}&lt;/math&gt;) opěrných bodů paraboly, za levé strany těchto tří rovnic dosadíme konkrétní tvary (tj. po dosazení za parametr u) pravých stran paraboly a vypočítáme koeficienty a, b, c (&lt;math&gt;a = {1 \over 2} (P_{i-1} - 2P_{i} + P_{i+1}), b = {1 \over 2} (-3P_{i-1} + 4P_{i} - P_{i+1}), c = P_{i-1}&lt;/math&gt;). Tyto koeficienty dosadíme do derivace paraboly &lt;math&gt;G'(u) = 2au + b&lt;/math&gt;. Tečný vektor je tedy roven &lt;math&gt;P'_i = G'(u) = 2au + b&lt;/math&gt;, kde &lt;math&gt;u=1&lt;/math&gt;. V případě prvního (resp. posledního) opěrného bodu vytvoříme parabolu z prvních (resp. posledních) tří opěrných bodů a parametr &lt;math&gt;u&lt;/math&gt; volíme 0 (resp. 2).

== Vlastnosti ==

Pro výpočet tečných vektorů by měla být splněna podmínka uniformní parametrizace.

== Algoritmizace ==

Metoda HermitovaKubika pro zadaný oblouk křivky (P0 a P1 a jejich tečné vektory P0C a P1C) a parametr vrátí polohový vektor bodu na křivce. Polohový vektor je spočítán pomocí Hermitových kubik. Oblouk je tvořen dvěma po sobě jdoucími body a parametr musí spadat mezi ně.

; Vector : třída popisující vektor,
; Richpoint : třída popisující bod,
; ctrlPoly : body řídícího polygonu,
; P0 : počáteční bod oblouku,
; P1 : koncový bod oblouku,
; P0C : derivace v počátečním bodu oblouku,
; P1C : derivace v koncovém bodu oblouku,
; t : parametr (musí náležet do daného oblouku).

Nejprve si popišme pomocnou funkci VratDerivace, jež vrací pole derivací v opěrných bodech.

 RichPoint[] VratDerivace(ArrayList Body) {
  RichPoint[] Derivace=new RichPoint[Body.Count];
  int n=Body.Count;
  int u, j;
  Vector a,b;
  for (int i=0; i&lt;=n-1; i++) {
     // volba j - pro bod na 1. oblouku nutvo volit parabolu prvních
     // 3 bodů a pro poslední oblouk nutno volit parabolu poslední tří bodů
     if(i==0) {
         u=0; // zvolená parametrizace pro první bod paraboly
         j=i+1; // pro první bod počítám derivaci v prvním bodě paraboly
     } else if(i==n-1) {
         u=2; // zvolená parametrizace pro poslední bod paraboly
         j=i-1; // pro poslední bod počítám derivaci v posledním bodě dané paraboly
     } else {
         u=1; // zvolená parametrizace pro vrchol paraboly
         j=i; // jinak
     }
     a = 1f/2*( ((RichPoint)Body[j-1]).Locate -
         2*((RichPoint)Body[j]).Locate + ((RichPoint)Body[j+1]).Locate );
     b = 1f/2*( -3*((RichPoint)Body[j-1]).Locate +
         4*((RichPoint)Body[j]).Locate + (-1)*((RichPoint)Body[j+1]).Locate );
     Derivace[i]=new RichPoint(2*a*u+b);
     }
  return Derivace;
 }

A nyní již k vlastnímu algoritmu.

 Vector HermitovaKubika(RichPoint P0, RichPoint P1, RichPoint P0C,
   RichPoint P1C, double t) {
  Vector a,b,c,d; //viz skripta - vzorec [J.DRDLA - Počítačová grafika, Olomouc 1991]
  double h,u0;
  h=P1.T-P0.T;
  if(h==0)
   throw new Exception(&quot;Two or more points cannot have the same parameter&quot;);
  u0 = P0.T;
  a = P0.Locate;
  b = P0C.Locate;
  c = (3f/Math.Pow(h,2))*(P1.Locate+((-1)*P0.Locate)) 
      +(-1f/h)*((2*P0C.Locate)+P1C.Locate));
  d = (2f/Math.Pow(h,3))*(P0.Locate+((-1)*P1.Locate)) +
      (1f/Math.Pow(h,2))*(P0C.Locate+P1C.Locate);
  Vector vVysledek;
  vVysledek=a+(t-u0)*b + Math.Pow((t-u0),2)*c + Math.Pow((t-u0),3)*d;
  return vVysledek;
 }

Metoda Hermit pro daný parametr zvolí oblouk křivky a vrátí polohový vektor bodu pro zadaný parametr.

 Vector Hermit(double t) {
  this.prpDerivace=VratDerivace(this.ctrlPoly);
  // slouží pro výběr oblouku křivky
  RichPoint PredchoziBod, DalsiBod, DerivacePredchoziho 
  DerivaceDalsiho;
  PredchoziBod=DalsiBod=DerivacePredchoziho=DerivaceDalsiho=null;
  // vyberu oblouk křivky pro daný parametr
  for (int i=0; i&lt;ctrlPoly.Count; i++)
  if (t &lt;= ((RichPoint)ctrlPoly[i]).T) {
    ...
  }
   ...
  return
  HermitovaKubika(PredchoziBod, DalsiBod, 
    DerivacePredchoziho, DerivaceDalsiho, t);
 }

Pomocná metoda.

 public override Vector GetPoint(double t) {
  return Hermit(t);
 }

== Autoři ==

Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie.

== Podívejte se také na ==
* [[../C2 kubická interpolace/]]
* [[../Lagrangeova interpolace/]]

[[Kategorie:Geometrie|C1 kubická interpolace]]</text>
      <sha1>8vh0b72891gxpo1om01uj4czs5r9b1y</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/C2 kubická interpolace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>35</id>
    <revision>
      <id>40439</id>
      <parentid>39106</parentid>
      <timestamp>2019-08-25T18:54:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="11158" xml:space="preserve">== Popis ==

Splajny byly studovány už začátkem 20. století. Označení '''spline''' použil poprvé v roce 1946 Shoenberg. Původně byla tímto názvem označována speciální pružná dřevěná nebo kovová pravítka, kterých používali konstruktéři, když při vytváření návrhů trupů lodí potřebovali zadanými body proložit hladkou křivku.

C2 kubická interpolace patří do skupiny interpolací křivek po obloucích, tj. každý úsek mezi dvěma opěrnými body se interpoluje zvlášť. Pro C2 interpolační křivku musí být zabezpečena C2 spojitost, tj. až do řádu dva.

; Spline křivka řádu k : pro výpočet interpolačních křivek se nejčastěji používají spline křivky. Spline křivka je křivka složená z polynomu stupně k, přičemž v opěrných bodech je zajištěna spojitost až do ''(k – 1)'' derivací. V praxi se nejčastěji používají kubické spline křivky.

== Vyjádření ==

; Kubická spline křivka : Mějme dáno ''(n + 1)'' opěrných bodů ''P&lt;sub&gt;0&lt;/sub&gt;,...,P&lt;sub&gt;n&lt;/sub&gt;'' a ''(n + 1)'' reálných parametrů ''u&lt;sub&gt;0&lt;/sub&gt; &lt;...&lt; u&lt;sub&gt;n&lt;/sub&gt;''. Interpolační kubická spline křivka ''P(u)'' je složena z kubických polynomů ''P&lt;sub&gt;i&lt;/sub&gt;(u)'', které musí splňovat tyto podmínky:

&lt;math&gt;
P_i(u_i) = P_{i-1}(u_i)
&lt;/math&gt;

&lt;math&gt;
P'_i(u_i) = P'_{i-i}(u_i)
&lt;/math&gt;

&lt;math&gt;
P''_i(u_i) = P''_{i-1}(u_i), i=1, \dots ,n-1
&lt;/math&gt;

Volbou čísel ''u&lt;sub&gt;0&lt;/sub&gt;,...,u&lt;sub&gt;n&lt;/sub&gt;'' se určuje parametrizace spline křivky. Pro parametrizaci obvykle volíme ''u&lt;sub&gt;i&lt;/sub&gt;=i'' (Uniformní parametrizace).

Pro výpočet kubické spline křivky lze použít kubické polynomy ve tvaru:

&lt;math&gt;
P_i(u)=a_i + b_i(u - u_i) + c_i(u - u_i)^2 + d_i(u - u_i)^3 , i=0,...,n-1
&lt;/math&gt;

Tyto polynomy dosadíme do podmínek pro spline křivku a vyřešíme soustavu ''4 × n'' rovnic.

Spline křivka je určena ''4 × n'' koeficienty ''a&lt;sub&gt;i&lt;/sub&gt; , b&lt;sub&gt;i&lt;/sub&gt; , c&lt;sub&gt;i&lt;/sub&gt;'' a ''d&lt;sub&gt;i&lt;/sub&gt;''. Ze zadání ''(n + 1)'' opěrných bodů a z podmínek pro kubický spline však dostáváme pouze ''(4×n - 2)'' podmínek. Aby byla soustava jednoznačně řešitelná, musíme ještě určit další dvě podmínky. Nejčastěji se volí jedna z následujících možností:

# Vektory prvních derivací v krajních bodech ''P´&lt;sub&gt;0&lt;/sub&gt;'' a ''P´&lt;sub&gt;n&lt;/sub&gt;''.
# Vektory druhých derivací v krajních bodech ''P´´&lt;sub&gt;0&lt;/sub&gt;'' a ''P´´&lt;sub&gt;n&lt;/sub&gt;''. Pokud použijete ''P´´&lt;sub&gt;0&lt;/sub&gt;=0'' a ''P´´&lt;sub&gt;n&lt;/sub&gt;=0'' hovoříme o přirozené spline křivce.
# Křivka je uzavřená.

Při výpočtu kubické spline křivky se obvykle postupuje tak, že nejdříve vypočteme tečné vektory ''P´&lt;sub&gt;0&lt;/sub&gt;,...,P´&lt;sub&gt;n&lt;/sub&gt;''. Jednotlivé kubiky ''P&lt;sub&gt;i&lt;/sub&gt;(u)'' pak můžeme vyjádřit pomocí Hermitovy interpolace.

Jako ukázku implementace jsme zvolili druhou možnost (přirozený kubický splajn). Z podmínek ''P´´(u &lt;sub&gt;0&lt;/sub&gt;)=0'' a ''P´´(u &lt;sub&gt;n&lt;/sub&gt;)=0'' dostaneme soustavu ''(n+1)'' rovnic pro výpočet tečných vektorů ''P´&lt;sub&gt;0&lt;/sub&gt;,...,P´&lt;sub&gt;n&lt;/sub&gt;''. Zvolíme-li uniformní parametrizaci, pak platí:

&lt;math&gt;
\begin{bmatrix}
2 &amp; 1 &amp; 0 &amp; &amp; &amp; \ldots &amp; 0 \\
1 &amp; 4 &amp; 1 &amp; 0 &amp; &amp; \ldots &amp; 0 \\
0 &amp; 1 &amp; 4 &amp; 1 &amp; 0 &amp; \ldots &amp; 0 \\
\vdots &amp; &amp; &amp; &amp; &amp; &amp; \vdots \\
0 &amp; \ldots &amp; &amp; 0 &amp; 1 &amp; 4 &amp; 1 \\
0 &amp; \ldots &amp; &amp; &amp; 0 &amp; 1 &amp; 2
\end{bmatrix}
\cdot
\begin{bmatrix}
 P'_0 \\ P'_1 \\ \vdots \\ P'_n 
\end{bmatrix}
=
\begin{bmatrix}
 3 \cdot (P_1 - P_0) \\ 3 \cdot (P_2 - P_0) \\ \vdots \\ 3 \cdot (P_n - P_{n-2}) \\ 3 \cdot (P_n - P_{n-1})
\end{bmatrix}
&lt;/math&gt;

== Vlastnosti ==

U C2 kubických splajnů je zajištěna spojitá derivace až do stupně 2. Používají se polynomy lichého stupně z důvodu vzniku pouze pásové matice s kterou se podstatně lépe pracuje, ale hlavně kvůli složitosti výpočtu.

== Algoritmizace ==

Uveďme si nejdříve nějaké poznámky k proměnným a použitým metodám.

; Vector : třída popisující vektor,
; Richpoint : třída popisující bod,
; ctrlPoly : body řídícího polygonu.

A nyní již k vlastnímu algoritmu.

=== Metoda Vector GetPoint(double t) ===

K zadanému parametru vrátí polohový vektor bodu na křivce.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
public override Vector GetPoint(double t)
{
	// preventivně setřídím body
	ctrlPoly.Sort();
	// definice krajních bodů a tečných vektorů
	RichPoint b1, b2;
	Vector db1, db2;
	b1 = b2 = null;
	db1 = db2 = null;
	// předpočítání derivací
	Vector[] deriv = derivace();
	// zkoumání polohy parametru pro určení krajních bodů
	for (int i=0; i&lt;ctrlPoly.Count; i++)
		if (t &lt;= ((RichPoint)ctrlPoly[i]).T)
		{
			// je-li parametrem 1. bod, beru tento a následný bod za krajní
			// jinak beru body o 1 zpětně abych přesně pokryl poslední krajní bod
			if(i==0)
			{
				b1 = (RichPoint)ctrlPoly[i];
				b2 = (RichPoint)ctrlPoly[i+1];
				db1 = deriv[i];
				db2 = deriv[i+1];
				break;
			}
			else
			{
				b1 =(RichPoint)ctrlPoly[i-1];
					b2 =(RichPoint)ctrlPoly[i];
				db1 = deriv[i-1];
				db2 = deriv[i];
				break;
			}
		}
	Vector f = hermitovaKubika (b1,b2,db1,db2,t);
	return f;
}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

=== Metoda Vector[] derivace() ===

Hledání derivací pro přirozený spline. Kód je spíše přípravou 1. matice pro řešení rovnic, pokračování tedy v metodě &quot;reseniRovnice&quot;.

  [2 1       ] [D[0]]   [3(x[1] - x[0])  ]
  |1 4 1     | |D[1]|   |3(x[2] - x[0])  |
  |  1 4 1   | | .  | = |      .         |
  |    ..... | | .  |   |      .         |
  |     1 4 1| | .  |   |3(x[n] - x[n-2])|
  [       1 2] [D[n]]   [3(x[n] - x[n-1])]

Výsledkem je pole vektorů derivaci D[i] (X,Y,0).

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
private Vector[] derivace()
{
	// n = pocet bodu kontrolniho polygonu
	int n = ctrlPoly.Count;
	// definice prvku pro 3-diag. matici a matice s deriv bodu X a Y
	double[] ma = new double[n];
	double[] mb = new double[n];
	double[] mx = new double[n];
	double[] my = new double[n];
	double[] dx = new double[n];
	double[] dy = new double[n];
	// definice vypoctenych derivaci (vektor(dX,dY,0))
	Vector[] deriv = new Vector[n];
	for (int i=1; i&lt;n-1; i++)
	{
		// vytvoreni prvku 3-diagonalni matice A
		ma[i] = 1;
		mb[i] = 4;
		// vytvoreni prvku sloupcove derivaci bodu pro X
		mx[i] = 3 * ( ((RichPoint)ctrlPoly[i+1]).Locate.X - ((RichPoint)ctrlPoly[i-1]).Locate.X );
		// vytvoreni prvku sloupcove derivaci bodu pro Y
		my[i] = 3 * ( ((RichPoint)ctrlPoly[i+1]).Locate.Y - ((RichPoint)ctrlPoly[i-1]).Locate.Y );
	}
	// doplneni kraju diag. matice A
	ma[0] = ma[n-1] = 1;
	mb[0] = mb[n-1] = 2;
	// doplneni kraju diag. matice s derivacemi bodu pro X
	mx[0] = 3 * ( ((RichPoint)ctrlPoly[1]).Locate.X - ((RichPoint)ctrlPoly[0]).Locate.X );
	mx[n-1] = 3 * ( ((RichPoint)ctrlPoly[n-1]).Locate.X - ((RichPoint)ctrlPoly[n-2]).Locate.X );
	// doplneni kraju diag. matice s derivacemi bodu pro Y
	my[0] = 3 * ( ((RichPoint)ctrlPoly[1]).Locate.Y - ((RichPoint)ctrlPoly[0]).Locate.Y );
	my[n-1] = 3 * ( ((RichPoint)ctrlPoly[n-1]).Locate.Y - ((RichPoint)ctrlPoly[n-2]).Locate.Y );
	// vypocet derivaci z rovnic 3-diag. matice
	dx = reseniRovnic (ma, mb, ma, mx);
	dy = reseniRovnic (ma, mb, ma, my);
	for (int i=0; i&lt;n; i++)
	{
		deriv[i] = new Vector(dx[i],dy[i],0);
	}
	return deriv;
}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

=== Metoda double[] reseniRovnic (...) ===

Řešení rovnic z daných matic - viz metoda &quot;derivace&quot;. Parametry:

; a : 1 tj. pravé okolí diagonály 3-diag. matice,
; b : 2 resp 4 tj. diagonála 3-diag. matice,
; c : 1 tj. pravé okolí diagonaly 3-diag. matice,
; d : 1-sloupcová matice z pravé strany rovnice.

Metoda vrací pole derivací pro daný směr X nebo Y.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
private double[] reseniRovnic (double[] a, double[] b, double[] c, double[] d)
{
	// n = pocet bodu kontrolniho polygonu
	int n = ctrlPoly.Count;
	double[] deriv = new double[n];
	double[] e = new double[n];
	double[] f = new double[n];
	// převod matice na horní trojúhelníkovou
	e[0] = b[0];
	f[0] = d[0];
	for (int i=1; i&lt;n; i++)
	{
		e[i] = b[i] - (c[i-1] * a[i] / e[i-1]);
		f[i] = d[i] - (f[i-1] * a[i] / e[i-1]);
	}
	// zpětná substituce a tedy výpočet rovnic
	deriv[n-1] = f[n-1] / e[n-1];
	for (int j=n-2; j&gt;=0; j--)
	{
		deriv[j] = (f[j] - c[j] * deriv[j+1]) / e[j];
	}
	return deriv;
}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

=== Metoda Vector hermitovaKubika(...) ===

Spočítá a do vnitřní proměnné (pole richpointů) uloží derivace v bodech křivky. Derivace jsou počítány pomocí FMILL a v krajních bodech pomocí BESSEL. Body musejí mít UNIFORMNÍ PARAMETIZACI.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
Vector hermitovaKubika(RichPoint P0, RichPoint P1, Vector P0C, Vector P1C, double t)
{
	/// POZOR
	/// při násobení zlomkem (3/2) je nutno UVÉST TYP (3f/2), jinak celočíselné dělení
	/// POZOR
	/// definice koeficientů
	Vector a,b,c,d;
	double h,u0;
	// kontrola parametrů bodů
	h = P1.T - P0.T;
	if (h==0)
		throw new Exception(&quot;Two or more points cannot have the same parameter&quot;);
	u0=P0.T;
	// koeficienty viz skripta - vzorec [J.DRDLA - Počítačová grafika, Olomouc 1991]
	a = P0.Locate;
	b = P0C;
	c = (3f/Math.Pow(h,2)) * (P1.Locate + ((-1)*P0.Locate)) +
		((-1f/h) * ((2*P0C) + P1C));
	d = (2f/Math.Pow(h,3)) * (P0.Locate + ((-1)*P1.Locate)) +
		(1f/Math.Pow(h,2)) * (P0C + P1C);
	// dosazení koeficientů do rovnice
	Vector vysledek;
	vysledek = a+(t-u0)*b + Math.Pow((t-u0),2)*c + Math.Pow((t-u0),3)*d;
	return vysledek;
}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

=== Metoda Vector GetPoint(double t) ===

Přetěžovaná metoda třídy Curve. V zadaném parametru vrátí polohový vektor bodu na křivce.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
public override Vector GetPoint(double t)
{
	double w = ((RichPoint) ctrlPoly[0]).T;
	double w1 = ((RichPoint) ctrlPoly[0]).T;
	for (int q=0; q&lt;ctrlPoly.Count;q++)
	{
	if (((RichPoint) ctrlPoly[q]).T&gt;w) w=((RichPoint) ctrlPoly[q]).T;
	if (((RichPoint) ctrlPoly[q]).T&lt;w1) w1=((RichPoint) ctrlPoly[q]).T;
	}
	Vector ret = new Vector();
	Vector v;
	double inter = w-w1;
	if (inter==0) throw new Exception(&quot;Sme vyrizeny. A vo tom ani tralala.&quot;);
	for (int i = 0;i&lt;ctrlPoly.Count;i++)
	{
	v = ((RichPoint)ctrlPoly[i]).Locate;
	double nt = (t-w1)/inter;
	ret = ret + BernsteinPolynom(ctrlPoly.Count-1,i,nt)*v;
	}
	return ret;
}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

=== Metoda RichPoint CreateRichPoint() ===

Přetěžovaná metoda třídy Curve. Vytvoření řídícího bodu pro křivku. Oproti rodiči má navíc rozšíření o váhový koeficient.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
public override RichPoint CreateRichPoint()
{
	double w = ((RichPoint) ctrlPoly[0]).T;
	for (int q=0; q&lt;ctrlPoly.Count;q++)
	{
	if (((RichPoint) ctrlPoly[q]).T&gt;w) w=((RichPoint) ctrlPoly[q]).T;
	}
	RichPoint tw = new RichPoint(new Vector(), w+0.1);
	return tw;
}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Autoři ==

Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie.

== Podívejte se také na ==
* [[../C1 kubická interpolace/]]
* [[../Lagrangeova interpolace/]]

[[Kategorie:Geometrie|C2 kubická interpolace]]</text>
      <sha1>0oxbnqwvv6l2q8f8qlflzzpdebmkz7v</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Hermitova kubika</title>
    <ns>0</ns>
    <id>38</id>
    <revision>
      <id>40440</id>
      <parentid>39161</parentid>
      <timestamp>2019-08-25T18:54:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3018" xml:space="preserve">== Popis ==

Známe-li dva řídící body a jejich tečné vektory, můžeme použít Hermitovu interpolaci a nalézt tzv. Hermitovu kubiku. Poloha této křivky je tedy určena dvěma řídícími body a její tvar závisí na velikosti a směru jejich tečných vektorů. Této interpolace se využívá např. v [[../C1 kubická interpolace|C1 kubické interpolaci]], která je představitelem interpolace po obloucích.

== Vyjádření ==

Hemitova kubika bývá nejčastěji vyjádřena ve tvaru

&lt;math&gt;
P(u) = H_0^3(u)P_0 + H_1^3(u)P_0^' + H_2^3(u)P_1^' + H_3^3(u)P_1,
&lt;/math&gt;

kde

&lt;math&gt;P_0^{}, P_1^{}&lt;/math&gt; jsou počáteční resp. koncový bod a &lt;math&gt;P_0^', P_1^'&lt;/math&gt; jsou tečny v počátečním resp. koncovém bodě,

&lt;math&gt;H_i^3(u)&lt;/math&gt; jsou kubické Hermitovy polynomy tvaru:

&lt;math&gt;
H_0^3(u) = B_0^3(u) + B_1^3(u) = 2u^3 - 3u^2 + 1
&lt;/math&gt;

&lt;math&gt;
H_1^3(u) = \frac {1} {3} B_1^3(u) = u^3 - 2u^2 + u
&lt;/math&gt;

&lt;math&gt;
H_2^3(u) = - \frac {1} {3} B_2^3(u) = u^3 - u^2
&lt;/math&gt;

&lt;math&gt;
H_3^3(u) = B_2^3(u) + B_3^3(u) = - 2u^3 + 3u^2
&lt;/math&gt;

a &lt;math&gt;u_{}^{}&lt;/math&gt; náleží do intervalu &lt;math&gt;(0,1)_{}^{}&lt;/math&gt;.

Snadno se dá ukázat, že platí:

&lt;math&gt;P (0) = P_0, P (1) = P_1, P^'(0) =  P_0^', P^'(1) = P_1^'&lt;/math&gt;

== Vlastnosti ==

Čím je velikost vektoru větší, tím více se k němu křivka přimyká. Jsou-li oba vektory nulové, pak křivka degeneruje na úsečku mezi zadanými body.

== Algoritmizace ==

Implementace se skládá ze dvou stěžejních funkcí:

; hermituvPolynom(int m, double t) : implementace Hermitových polynomů,
; GetPoint(double t) : vrací bod pro parametr t (z intervalu (0,1)) na Hermitově kubice.

Popišme si některé třídy a metody, jež algoritmus využívá.

; Vector : třída popisující vektor,
; Math : objekt prostředí CLR nabízející matematické metody,
; Math.Pow : mocnina,
; Richpoint : třída popisující bod,
; ctrlPoly : body řídícího polygonu.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
// Vraci kubický hermitův polynom H^3_k
private double hermituvPolynom(int m, double t)
{
	switch(m) // index hermitova polynomu
	{
		case(0): return 2*Math.Pow(t,3)-3*Math.Pow(t,2)+1;
		case(1): return Math.Pow(t,3)-2*Math.Pow(t,2)+t;
		case(2): return -2*Math.Pow(t,3)+3*Math.Pow(t,2);
		case(3): return Math.Pow(t,3)-Math.Pow(t,2);
	}
	return 0.0;
}

// vrací bod na Hermitově kubice
public override Vector GetPoint(double t)
{
	Vector result=new Vector(); // vysledný vektor
	Vector v;
	int ictr = 0, ideriv = 0;

	// hodnoty pro řídící body
	for (int k = 0; k &lt; 4; k++)
	{
		v = k%2==0 ?
			((RichPoint)ctrlPoly[ictr++]).Locate : // řídící body
			(Vector)tecneVektory[ideriv++]; // tečné vektory
		result += hermituvPolynom(k, t) * v;
	}
	return result;
}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Autoři ==

Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie.

[[Kategorie:Geometrie|Hermitova kubika]]</text>
      <sha1>7udewkiiitxvs7oocxnjqvt8ovdb4lj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Bézierova křivka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>40</id>
    <revision>
      <id>40437</id>
      <parentid>38758</parentid>
      <timestamp>2019-08-25T18:54:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4312" xml:space="preserve">'''Bézierova křivka''', nesprávným pravopisem ''Beziérova křivka'', je další metodou vytváření křivek. Tato metoda umožňuje interaktivní vytváření a modifikaci křivek. Pomocí této metody můžete rovněž datově reprezentovat i interpolační křivky (existují například algoritmy na převod mezi interpolačními spline kubikami a B-spline kubikami resp. Bézier kubikami).

== Vyjádření ==

Bézierova křivka stupně ''n'' je určena rovnicí:

&lt;math&gt;
P(u) = \sum_{i=0}^n P_i B_i^n(u),
&lt;/math&gt;

kde:

&lt;math&gt;u \in &lt;0, 1&gt;&lt;/math&gt;,

&lt;math&gt;P_i&lt;/math&gt; jsou polohové [[w:vektor|vektory]] vrcholů řídícího [[w:polynom|polynomu]] (tzv. Bézierovy body)

&lt;math&gt;B_i^n(u)&lt;/math&gt; jsou tzv. [[w:Bernsteinovy polynomy|Bernsteinovy polynomy]] ''n''-tého stupně,

pro které platí:

&lt;math&gt;
B_i^n(u) = {n \choose i} u^i (1-u)^{n-i}, i = 0,1,...n
&lt;/math&gt;

== Vlastnosti ==

=== Nezáporná hodnota ===

&lt;math&gt;B_i^n(u) \ge 0&lt;/math&gt; pro všechny hodnoty &lt;math&gt;i = 0,...,n&lt;/math&gt; a pro všechna &lt;math&gt;u \in &lt;0, 1&gt;&lt;/math&gt;.
Tato vlastnost plyne z toho, že pro &lt;math&gt;u \in &lt;0, 1&gt;&lt;/math&gt; jsou všechny součinitele v definici Bézierových polynomů nezáporné.

=== Jednotkový součet ===

&lt;math&gt;\sum_{i=0}^n B_i^n(u) = 1&lt;/math&gt; pro všechny hodnoty &lt;math&gt;u \in &lt;0, 1&gt;&lt;/math&gt;

Plyne přímo z binomické věty. Platí totiž:

&lt;math&gt;1 = (u + (1 - u))^n = \sum_{i=0}^n {n \choose i} u^i (1 - u)^{n-i} = \sum_{i=0}^n B_i^n (u)&lt;/math&gt;

=== Koncové podmínky ===

&lt;math&gt;B_o^n(0)= B_n^n(1) = 1&lt;/math&gt;

=== Maximum ===

&lt;math&gt;B_i^n(u)&lt;/math&gt; nabývá právě jednoho maxima na &lt;math&gt;u \in &lt;0, 1&gt;&lt;/math&gt;, a to pro &lt;math&gt;u = {i \over n}&lt;/math&gt;

=== Symetrie ===

Pro libovolné n je množina polynomů &lt;math&gt;B_i^n(u)&lt;/math&gt; symetrická podle &lt;math&gt;u = {1 \over 2}&lt;/math&gt;

=== Rekurentní vztah ===

&lt;math&gt;B_i^n(u) = (1-u) \cdot B_i^{n-i}(u) + u \cdot B_{i-1}^{n-i}(u)&lt;/math&gt;

a:

&lt;math&gt;B_0^0(u) = 1&lt;/math&gt;

Rekurentní vztah vyplývá ze vztahu pro [[w:kombinační číslo|kombinační čísla]]:

&lt;math&gt;{n \choose i} = {(n-1) \choose i} + {(n-1) \choose (i-1)}&lt;/math&gt;

=== Derivace ===

&lt;math&gt;{dB_i^n(u) \over du} = n(B_{i-1}^{n-i}(u) - B_i^{n-i}(u))&lt;/math&gt;

== Algoritmizace ==

=== Factorial(int a) ===

Pomocná metoda pro výpočet [[w:faktoriál|faktoriálu]] pro kombinační číslo.

{{Kód|jazyk=c|kód=
int Factorial(int a)
 {
  if (a==0) return 1;
  else
   return (a* Factorial(a-1));
 }
}}

=== Combin(int a, int b) ===

Pomocná metoda pro výpočet kombinačního čísla pro výpočet bodů Bernsteinova polynomu.

{{Kód|jazyk=csharp|kód=
public int Combin(int a, int b)
 {
  return Factorial(a)/(Factorial(a-b)*Factorial(b));
 }
}}

=== BernsteinPolynom(int k,int i,double t) ===

Metoda pro výpočet bodů polynomu.

{{Kód|jazyk=csharp|kód=
public double BernsteinPolynom(int k,int i,double t)
 {
  return Combin(k,i)*Math.Pow(t,i)*Math.Pow(1-t,k-i);
 }
}}

=== Vector GetPoint(double t) ===

Přetěžovaná metoda třídy Curve. V zadaném parametru vrátí polohový vektor bodu na křivce.

{{Kód|jazyk=csharp|kód=
public override Vector GetPoint(double t)
 {
  Vector ret = new Vector();
  Vector v;
  for (int i = 0;i&lt;ctrlPoly.Count;i++)
  {
   v = ((RichPoint)ctrlPoly[i]).Locate;
   ret = ret + BernsteinPolynom(ctrlPoly.Count-1,i,nt)*v;
  }
  return ret;
 }
}}

=== RichPoint CreateRichPoint() ===

Přetěžovaná metoda třídy Curve. Vytvoření řídícího bodu pro křivku. Oproti rodiči má navíc rozšíření o váhový koeficient.

{{Kód|jazyk=csharp|kód=
public override RichPoint CreateRichPoint()
 {
  double w = ((RichPoint) ctrlPoly[0]).T;			
  for (int q=0; q&lt;ctrlPoly.Count;q++) 
  {
   if (((RichPoint) ctrlPoly[q]).T&gt;w) w=((RichPoint) ctrlPoly[q]).T;				
  }
  RichPoint tw = new RichPoint(new Vector(), w+0.1);
  return tw;
 }
}}

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Bézierova křivka}}
* [http://www.hyperkrychle.cz/curves/beziern.html Obecné Bézierovy křivky] CZ
* [http://www.sunsite.ubc.ca/LivingMathematics/V001N01/UBCExamples/Bezier/bezier.html Living Math Bézier applet] EN

== Autoři ==

Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie.

[[Kategorie:Geometrie|Bézierova křivka]]</text>
      <sha1>0x2b3vf0gvvjdb2nbr2oz3igqo6dj3m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Algoritmus de Casteljau</title>
    <ns>0</ns>
    <id>47</id>
    <revision>
      <id>41483</id>
      <parentid>40436</parentid>
      <timestamp>2020-04-28T07:07:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6708" xml:space="preserve">== Popis ==

Pro řadu algoritmů s [[../Bézierova křivka|Bézierovou křivkou]] (výpočet bodu na křivce, zvýšení stupně Bézierovy křivky, rozdělení Bézierovy křivky atd.) bude základem '''algoritmus de Casteljau'''. Ukážeme si základní principy tohoto algoritmu.

== Vyjádření ==

Výchozím algoritmem je rekurentní výpočet Bernsteinových polynomů.

&lt;math&gt;
B_i^n (u)=(1-u)B_i^{n-1} + uB_{i-1}^{n-1}
&lt;/math&gt;

Vlastní algoritmus de Casteljau vypadá takto:

&lt;math&gt;
P_i^k = (1-u)P_{i}^{k-1} + uP_{i+1}^{k-1}
&lt;/math&gt;
kde k = 1,...,n; i = 0,...,n-k.

== Výpočet bodu na Bézierově křivce ==

Pro výpočet bodu na Bézierově křivce můžeme použít algoritmus de Casteljau.

Když si výpočet graficky znázorníme, zjistíme, že se ve skutečnosti nejedná o nic jiného, než o postupné dělení úseček řídícího polygonu v zadaném poměru. Počet nově vzniklých bodů se v každém kroku zmenšuje o 1 a ve chvíli, kdy zůstane bod jediný, dostaneme hledaný bod křivky.
Bod na Bézierově křivce můžeme rovněž vypočítat přímo pomocí vektorové rovnice Bézierovy křivky, kdy použijeme algoritmus pro výpočet Bernsteinových polynomů

== Rozdělení Bézierovy křivky ==

Pro rozdělení Bézierovy křivky v daném bodě na dvě křivky použijeme modifikovaného algoritmu de Casteljau. Pokud chceme rozdělit Bézierovu kubiku, bude dělícím bodem bod &lt;math&gt;P_3^3&lt;/math&gt; a nově vytvořené kubiky budou určeny řídícími polygony:

&lt;math&gt;
P^1 (u) : P_0^0,P_1^1,P_2^2,P_3^3,P_4^4,P_5^5
&lt;/math&gt;

&lt;math&gt;
P^2 (u) : P_5^5,P_5^4,P_5^3,P_5^2,P_5^1,P_5^0
&lt;/math&gt;

== Skládání Bézierových křivek ==

Podmínkou hladkého spojení Bézierových křivek je zajištění požadované spojitosti (parametrické nebo geometrické) ve společném bodě těchto křivek.
Mějme dánu Bézierovu křivku &lt;math&gt; P = P(u), &lt;/math&gt; u ∈ &lt;0,1&gt; řídícím polygonem &lt;math&gt; P_i &lt;/math&gt; (i=0,..,n) a Bézierovu křivku &lt;math&gt;Q = Q(v), &lt;/math&gt; v ∈ &lt;0,1&gt; řídícím polygonem &lt;math&gt; Q_j (j=0,...,n) &lt;/math&gt;. Předpokládejme, že platí:

	&lt;math&gt;P(1) = Q(0)&lt;/math&gt; - počáteční bod křivky &lt;math&gt;Q(v)&lt;/math&gt; je koncovým bodem křivky &lt;math&gt;P(u)&lt;/math&gt;.

Pro tečné vektory &lt;math&gt;P'(1), Q'(0)&lt;/math&gt;platí:

	&lt;math&gt;
	P'(1) = m(P_m - P_{m-1})
	&lt;/math&gt;
	&lt;math&gt;
	Q'(1) = n(Q_1 - Q_0)
	&lt;/math&gt;


Pokud chceme pro Bézierovy křivky ve společném bodě zajistit C1 spojitost (totožné tečné vektory), musí platit:

	&lt;math&gt;
	 n(Q_1 - Q_0) = m(P_m - P_{m-1})
	&lt;/math&gt;

Pro &lt;math&gt;P_m = Q_0&lt;/math&gt; dostaneme z této rovnice vztah pro výpočet bodu &lt;math&gt;Q_1&lt;/math&gt;:

	&lt;math&gt;
	 Q_1 = m/n (P_m - P_{m-1}) + P_m
	&lt;/math&gt;

Pokud nemají obě křivky stejnou parametrizaci, je výpočet vrcholů navazujícího polygonu (který má být C1 nebo C2 spojitý) závislý na poměru parametrizace: Δ &lt;math&gt;u_0&lt;/math&gt; : Δ &lt;math&gt;u_1 &lt;/math&gt;.
Stupeň spojitosti určuje počet definovaných vrcholů nově vytvořeného řídícího polygonu. Pro skládání křivek můžeme rovněž použít upraveného algoritmu de Casteljau.

== Zvýšení stupně Bézierovy křivky ==

Častým technickým požadavkem při modelování křivek bývá přidání dalšího bodu do řídícího polygonu tak, aby se výsledný tvar křivky nezměnil (hovoříme o zvýšení stupně aproximační křivky). Pro vyřešení tohoto problému můžeme použít modifikovaný algoritmus de Casteljau.

Pokud si vrcholy původního řídícího polygonu označíme jako &lt;math&gt;P_0^0,...,P_n^0&lt;/math&gt;, pak pro vrcholy nového řídícího polygonu platí:

	&lt;math&gt;
	P_i^1 = u_i P_{i-1}^0 + (1 - u_i) P_i^0
&lt;/math&gt;

kde

	&lt;math&gt;
	u_i = i/(n+1),        i = 0,...,n+1
&lt;/math&gt;

Při bližším pohledu na uvedený postup zjistíme, že neděláme nic jiného, než že původní parametr &lt;math&gt;u&lt;/math&gt; jakoby „rozsekáme“ na &lt;math&gt; n . (n+1)&lt;/math&gt; částí, kdy původní body jsou umístěny vždy v násobcích &lt;math&gt;(n+1)&lt;/math&gt; a nové body umístíme do násobků &lt;math&gt;n&lt;/math&gt;. Graficky vzato, každou úsečku původního řídícího polygonu rozdělíme na &lt;math&gt;(n+1)&lt;/math&gt; stejných částí a pak po každých &lt;math&gt;n&lt;/math&gt; dílcích umístíme bod nový.

== Algoritmizace ==

Vrací bod na Bézierově křivce v obecném parametru s &lt;br /&gt;
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
public override Vector GetPoint(double s)
{
	int n = ControlPoly.Count;
	double t = (s - StartParam)/(EndParam-StartParam);
	Vector[] points = new Vector[n];
	for (int i=0;i&lt;n;i++)
	{
		points[i] = ((RichPoint)(ctrlPoly[i])).Locate;
	}
	for (int j=0;j&lt;n-1;j++)
		for (int i=0;i&lt;n-1;i++)
			points[i]=points[i].lerp(t,points[i+1]);
	return points[0];
}
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Rozdělí Bézierovu křivku na dvě v bodě určeném prametrem s
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
// s - parametr, ve kterém se má bod rozdělit
// c1 - první nová křivka
// c2 - druhá nová křivka

public override void Split(double s, out Curve c1, out Curve c2)
{
	int n = ControlPoly.Count;
	if (n&gt;=2)
	{
		double t = (s- StartParam)/(EndParam-StartParam);
		Vector[] pointsc1 = new Vector[n];
		Vector[] pointsc2 = new Vector[n];
		Vector[] points= new Vector[n];
		for (int i=0;i&lt;n;i++)
		{
			points[i] = ((RichPoint)(ctrlPoly[i])).Locate;
		}
		for (int j=0;j&lt;n-1;j++)
		{
			pointsc1[j]= points[0];
			pointsc2[n-1-j]= points[n-1-j];
			for (int i=0;i&lt;n-1;i++)
			{
				points[i]=points[i].lerp(t,points[i+1]);
			}
		}
		pointsc1[n-1]= points[0];
		pointsc2[0]= (Vector)points[0].Clone();
		c1 = new BezierSynteticly(pointsc1);
		c2 = new BezierSynteticly(pointsc2);
	}
	else if (n==1)
	{
		c1 = new BezierSynteticly(ctrlPoly);
		Vector v = (Vector)((RichPoint)ControlPoly[0]).Locate.Clone();
		c2 = new BezierSynteticly(new Vector[]{v});
	}
	else
	{
		c1= new BezierSynteticly(new Vector[]{});
		c2= new BezierSynteticly(new Vector[]{});
	}
}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Vrátí Bezierovu křivku o stupeň vyšší&lt;br /&gt;
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
public void IncreaseDegreeByOne()
{
	double ti=0;
	int n = ControlPoly.Count;
	Vector[] points= new Vector[n];
	for (int i=0;i&lt;n;i++)
	{
		points[i] = ((RichPoint)(ctrlPoly[i])).Locate;
	}
	for (int i=1;i&lt;n;i++)
	{
		ti = ((double)i)/n;
		RichPoint rp = (RichPoint)this.ControlPoly[i];
		rp.Locate = points[i].lerp(ti,points[i-1]);
	}
	this.ControlPoly.Add(new RichPoint(points[n-1]));
}


public override RichPoint CreateRichPoint()
{
	return new RichPoint(new Vector(0,0));
}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Autoři ==

Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie.

[[Kategorie:Geometrie|Algoritmus de Casteljau]]</text>
      <sha1>o6024cwm1hbn8woact7bfv5qih0n0ky</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Racionální algoritmus de Casteljau</title>
    <ns>0</ns>
    <id>49</id>
    <revision>
      <id>40445</id>
      <parentid>39062</parentid>
      <timestamp>2019-08-25T18:54:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4990" xml:space="preserve">== Popis ==

Jestliže položíme

&lt;math&gt; P_i^0 = P_i &lt;/math&gt; a &lt;math&gt; w_i^0 = w_i &lt;/math&gt;, pak pro každé
&lt;math&gt; i = 0,...,n &lt;/math&gt; platí:

&lt;math&gt; P_i^k = (1-u) \frac{w^{k-1}_{i-1}}{w_i^k}P_{i-1}^{k-1} +
u \frac{w_i^{k-1}}{w_i^k}P_i^{k-1} &lt;/math&gt;,kde

&lt;math&gt;w_i^k = (1-u)w^{k-1}_{i-1} + uw_i^{k-1} &lt;/math&gt;

Jak je vidět, jediným rozdílem oproti klasickému [[../Algoritmus de Casteljau|algoritmu de Casteljau]] je fakt, že do výpočtu zahrnujeme váhové parametry, a pro každý nový bod
spočítáme jeho poměrnou váhu vzhledem k bodům předešlým.

Pomocí váhových koeficientů lze měnit tvar Bézierovy křivky, s rostoucím
váhovým koeficientem se křivka k danému bodu &quot;přibližuje&quot;.

== Algoritmizace ==

Syntetické algoritmy nad racionálními bézierovými křivkami jsou téměř
totožné jako algoritmy nad obyčejnými bézierovými křivkami, pouze se
počítá v o jednu dimenzi vyšším prostoru. V naší implementaci není
takový vektor zahrnut, proto se v následujících metodách počítá
s váhovou složkou zvlášť.

Nejprve si popišme pomocné metody a třídy:

; Vector : třída pro vektor ve 2D,
; RacionalRichPoint : třída pro racionální bod a jeho parametrizaci,
; Vector.lerp : metoda pro lineární interpolaci dvou bodů,
; ctrlPoly : řídící polygon.

=== public override Vector GetPoint ===

Funkce GetPoint slouží k výpočtu polohového vektoru příslušného k bodu
na křivce pro daný parametr.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
public override Vector GetPoint(double s)
{
	int n = ControlPoly.Count;
	double t = (s - StartParam)/(EndParam-StartParam);
	Vector[] points = new Vector[n];
	double[] weights = new double[n];
	for (int i=0;i&lt;n;i++)
	{
		RacionalRichPoint rp = (RacionalRichPoint)ctrlPoly[i];
		weights[i] = rp.Weight;
		points[i] = rp.Locate*rp.Weight;
	}
	for (int j=0;j&lt;n-1;j++)
		for (int i=0;i&lt;n-1;i++)
		{
			points[i]=points[i].lerp(t,points[i+1]);
			weights[i] = weights[i]*(1-t)+weights[i+1]*t;
		}
	return points[0]*(1/weights[0]);
}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

=== public override void Split ===

Rozdělí Bézierovu křivku na dvě v bodě určeném parametrem s.
Používá modifikovaný algoritmus de Casteljau pro výpočet
bodu na křivce.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
public override void Split(double s, out Curve c1, out Curve c2)
{
	int n = ControlPoly.Count;
	if (n&gt;=2)
	{
		double t = (s- StartParam)/(EndParam-StartParam);
		Vector[] points= new Vector[n];
		double[] weights= new double[n];
		Vector[] pointsc1 = new Vector[n];
		Vector[] pointsc2 = new Vector[n];
		double[] weightsc1 = new double[n];
		double[] weightsc2 = new double[n];
		for (int i=0;i&lt;n;i++)
		{
			RacionalRichPoint rp = (RacionalRichPoint)ctrlPoly[i];
			weights[i] = rp.Weight;
			points[i] = rp.Locate*rp.Weight;
		}
		for (int j=0;j&lt;n-1;j++)
		{
			pointsc1[j]= points[0]*(1/weights[0]);
			weightsc1[j]= weights[0];

			pointsc2[n-1-j]= points[n-1-j]*(1/weights[n-1-j]);
			weightsc2[n-1-j]= weights[n-1-j];
			for (int i=0;i&lt;n-1;i++)
			{
				points[i]=points[i].lerp(t,points[i+1]);
				weights[i] = weights[i]*(1-t)+weights[i+1]*t;
			}
		}
		pointsc1[n-1]= points[0]*(1/weights[0]);
		weightsc1[n-1]= weights[0];
		weightsc2[0]= weights[0];
		pointsc2[0]= points[0]*(1/weights[0]);
		c1 = new RationalBezierSynteticly(pointsc1,weightsc1);
		c2 = new RationalBezierSynteticly(pointsc2,weightsc2);
	}
	else
	if (n==1)
	{
		c1 = new RationalBezierSynteticly(ctrlPoly);
		RacionalRichPoint rp = (RacionalRichPoint)ControlPoly[0];
		c2 = new RationalBezierSynteticly(new Vector[]{(Vector)rp.Locate.Clone()},new double[]{rp.Weight});
	}
	else
	{
		c1= new BezierSynteticly(new ArrayList());
		c2= new BezierSynteticly(new ArrayList());
	}
}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

=== public RationalBezierSynteticly IncreaseDegree ===

Funkce vrací křivku se zvýšeným stupněm.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
public void IncreaseDegree()
{
	for (int i=0;i&lt;DegreeIncrement;i++)
	{
		IncreaseDegreeByOne();
	}
}

public void IncreaseDegreeByOne()
{
	double ti=0;
	int n = ControlPoly.Count;
	Vector[] points= new Vector[n];
	double[] weights= new double[n];
	// naklonovani
	RacionalRichPoint theLast = (RacionalRichPoint)ControlPoly[n-1];
	theLast = new RacionalRichPoint((Vector)theLast.Locate.Clone(),0,theLast.Weight);
	for (int i=0;i&lt;n;i++)
	{
		RacionalRichPoint rp = (RacionalRichPoint)ctrlPoly[i];
		weights[i] = rp.Weight;
		points[i] = rp.Locate*rp.Weight;
	}

	for (int i=1;i&lt;n;i++)
	{
		ti = ((double)i)/n;
		RacionalRichPoint rp = (RacionalRichPoint)this.ControlPoly[i];
		rp.Weight = weights[i]*(1-ti)+weights[i-1]*ti;
		rp.Locate = points[i].lerp(ti,points[i-1])*(1/rp.Weight);

	}
	this.ControlPoly.Add(theLast);
}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Autoři ==

Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie.

[[Kategorie:Geometrie|Racionální algoritmus de Casteljau]]</text>
      <sha1>gqgj8j983yxrj3l7ls2gax1oskkbg9z</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/B–spline křivka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>58</id>
    <revision>
      <id>40438</id>
      <parentid>38740</parentid>
      <timestamp>2019-08-25T18:54:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8165" xml:space="preserve">== B-spline křivky ==

B-spline křivky poprvé zavádí N. Lobachevský již v 19. století. V roce 1946 I. J. Schoenberg použil B-spline pro vyhlazování statistických dat a dává tím základy pro moderní teorii spline aproximací. M. Cox a C. de Boor objevili nezávisle na sobě v roce 1972 rekurentní vztah pro výpočet B-spline. Tato teorie byla poté použita pro výpočet parametrických B-spline křivek.

Obecná B-spline křivka stupně &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; je určena rovnicí:

: &lt;math&gt;P(u)=\sum^n_{i=0}P_i\cdot N^k_i(u)&lt;/math&gt;,

kde

: &lt;math&gt;P_i&lt;/math&gt; jsou polohové vektory vrcholů řídícího polygonu (de Boor body),

: &lt;math&gt;N^k_i(u)&lt;/math&gt; jsou normalizované bázové funkce stupně &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; (někdy se nazývají de Boor funkce).

=== Analytické vlastnosti de Boor bázových funkcí ===

Pro de Boor bázové funkce platí tyto analytické vlastnosti ([PIE 85]; [HOS 89]):

'''Rekurentní vztah:'''

: &lt;math&gt;N^k_i\left(u\right)=\frac{u-u_i}{u_{i+k}-u_i}\cdot N^{k-1}_i\left(u\right)+\frac{u_{i+k+1}-u}{u_{i+k+1}-u_{i+1}}\cdot N^{k-1}_{i+1}\left(u\right)&lt;/math&gt;,

kde

: &lt;math&gt;N^0_i\left(u\right)=1&lt;/math&gt;, pro &lt;math&gt;u\in\left\langle u_i,u_{i+1}\right\rangle&lt;/math&gt;,

: &lt;math&gt;N^0_i\left(u\right)=0&lt;/math&gt;, pro &lt;math&gt;u\not\in\left\langle u_i,u_{i+1}\right\rangle&lt;/math&gt;,

Hodnoty parametrů &lt;math&gt;u_j&lt;/math&gt; se obvykle nazývají uzly. Pak hovoříme o tzv. uzlovém vektoru parametrů:

: &lt;math&gt;U=\left(u_0,u_1,\dots,u_k,u_{k+1},\dots,u_{m-k},\dots,u_m\right)&lt;/math&gt;,

kde

: &lt;math&gt;u_i&lt;u_{i+1}, m=n+k+1&lt;/math&gt;.

Uzlový vektor se nazývá neperiodický (neuniformní), jestliže platí:

: &lt;math&gt;u_0=\dots=u_k&lt;/math&gt; a &lt;math&gt;u_{m-k}=\dots=u_m&lt;/math&gt;.

Pokud pro dva sousední parametry platí:

: &lt;math&gt;u_{i+1}-u_{i}=konst.&lt;/math&gt; pro &lt;math&gt;k\le i\le m-k-1&lt;/math&gt;,

pak hovoříme o uniformní parametrizaci. Pokud nebude řečeno jinak, budeme dále uvažovat neperiodickou (neuniformní) parametrizaci.

Pro uzavřenou B-spline křivku bude pro uzlový vektor &lt;math&gt;U&lt;/math&gt; platit:

: &lt;math&gt;U=\left(u_0,u_1,\dots,u_m\right)&lt;/math&gt;,

kde

: &lt;math&gt;u_i&lt;u_{i+1}, m=n&lt;/math&gt;.

'''Nezáporná hodnota'''

: &lt;math&gt;N^k_i\left(u\right)\ge 0&lt;/math&gt; pro všechny hodnoty &lt;math&gt;i,k,u&lt;/math&gt;.

(Nerovnost lze dokázat matematickou indukcí z uvedeného rekurentního vztahu.)

'''Jednotkový součet'''

: &lt;math&gt;\sum^n_{i=0}N^k_i\left(u\right)=1&lt;/math&gt; pro &lt;math&gt;u\in\left\langle u_0,u_m\right\rangle&lt;/math&gt;

'''Lokální vlastnost'''

: &lt;math&gt;N^k_i\left(u\right)\ne 0&lt;/math&gt; pro &lt;math&gt;u\in\left\langle u_i,u_{i+k+1}\right\rangle&lt;/math&gt;

'''Okrajový uzlový vektor'''

Pro uzlový vektor &lt;math&gt;(\underbrace{u_0,\dots,u_0}_{k+1},\underbrace{u_m,\dots,u_m}_{k+1})&lt;/math&gt;, tzv. okrajový uzlový vektor, platí:

: &lt;math&gt;N^k_i\left(u\right)=B^k_i\left(u\right)={k\choose i}\cdot u_i\cdot{\left(1-u\right)}_{k-i}&lt;/math&gt;.

=== Geometrické vlastnosti B-spline křivek ===

Z definice B-spline křivky a z analytických vlastností bázových funkcí vyplývají tyto základní geometrické vlastnosti B-spline křivek ([BÖH 77]; [COH 77]; [PIE 85]; [HOS 89]):

==== Koncové podmínky ====

Pro neperiodický uzlový vektor platí, že B-spline křivka prochází počátečním a koncovým vrcholem řídícího polygonu a dotýká se počáteční a koncové hrany řídícího polygonu:

: &lt;math&gt;P\left(u_0\right)=P_0&lt;/math&gt;, &lt;math&gt;P\left(u_m\right)=P_n&lt;/math&gt;

: &lt;math&gt;P'\left(u_0\right)=\frac{k\cdot\left(P_1-P_0\right)}{u_{k+1}}&lt;/math&gt;, &lt;math&gt;P'\left(u_m\right)=\frac{k\cdot\left(P_n-P_{n-1}\right)}{1-u_{m-k-1}}&lt;/math&gt;.

'''Konvexní obal'''

Všechny body B-spline křivky leží v konvexním obalu množiny, která je určena de Boor body &lt;math&gt;P_0,\dots,P_n&lt;/math&gt; Přesněji řečeno, oblouk křivky &lt;math&gt;P\left(u\right)&lt;/math&gt; pro &lt;math&gt;u\in\left\langle u_i,u_{i+1}\right\rangle,k\le i\le m-k-1&lt;/math&gt; leží v konvexním obalu vrcholů &lt;math&gt;P_{i-k},\dots,P_i&lt;/math&gt;.

==== De Boor algoritmus ====

Viz [[../Algoritmus de Boor/]]

==== Volba stupně B-spline křivky ====

Stupeň Bézierovy křivky je pevně určen počtem vrcholů řídícího polygonu, zatímco obecná B-spline křivka umožňuje volbu stupně výsledné křivky. Na obrázku je zobrazeno několik B-spline křivek, které jsou určeny stejným řídícím polygonem.

Je zvolena uniformní neperiodická parametrizace a pro &lt;math&gt;k=0,\dots,n&lt;/math&gt; platí:

: pro &lt;math&gt;k=0&lt;/math&gt; dostáváme pouze body řídícího polygonu,

: pro &lt;math&gt;k=1&lt;/math&gt; dostáváme právě řídící polygon,

: pro zvyšující se stupeň se B-spline křivka vzdaluje od řídícího polygonu,

: pro &lt;math&gt;k=n&lt;/math&gt; dostaneme křivku stejného tvaru jako Bézierova křivka pro daný polygon.

==== Význam uzlového vektoru ====

Výsledná křivka je pro &lt;math&gt;u\in\left\langle u_i,u_{i+k+1}\right\rangle&lt;/math&gt; polynomem stupně &lt;math&gt;k&lt;/math&gt;. Má tedy na tomto intervalu spojité všechny derivace. V uzlech &lt;math&gt;u_i&lt;/math&gt; se mění reprezentace B-spline křivky -– vystupuje z ní jeden bázový spline a vstupuje jiný; uzly tedy působí jako &quot;přepínač&quot;.

==== Lokální změna tvaru ====

Lokální vlastnost je zajištěna tím, že bázové funkce &lt;math&gt;N^k_i\left(u\right)&lt;/math&gt; nabývají nenulových hodnot jen na intervalu &lt;math&gt;\left\langle u_i,u_{i+k+1}\right\rangle&lt;/math&gt;. To znamená, že změníme-li polohu jednoho de Boor bodu &lt;math&gt;P_i&lt;/math&gt;, pak se změní pouze ta část B-spline křivky, pro kterou &lt;math&gt;u\in\left\langle u_i,u_{i+k+1}\right\rangle&lt;/math&gt;. Tato změna ovlivní &lt;math&gt;k+1&lt;/math&gt; segmentů křivky. Čím je tedy stupeň B-spline křivky vyšší, tím se změní při změně jednoho bodu řídícího polygonu větší část křivky, přičemž pro &lt;math&gt;k=n&lt;/math&gt; dojde ke změně celé křivky.

==== Výpočet Bézierových bodů z de Boor polygonu ====

Mějme dánu kubickou B-spline křivku de Boor polygonem &lt;math&gt;D_0,\dots , D_m&lt;/math&gt;. Pak pomocí podmínek &lt;math&gt;C^2&lt;/math&gt; spojitosti lze velice jednoduše z daných de Boor bodů určit Bézierovy body &lt;math&gt;P_0,\dots,P_n&lt;/math&gt;.

==== Vícenásobné body ====

Tvar B-spline křivky ovlivňují tzv. vícenásobné body řídícího polygonu.

==== Invariance ====

Mezi důležité vlastnosti B-spline křivek patří invariance vůči otáčení, posunutí a změně měřítka. Afinní transformaci křivky pak můžeme provést tak, že této transformaci podrobíme vrcholy řídícího polygonu a k nim pak sestrojíme novou křivku.

=== Algoritmizace ===

==== ComputeKnotVector(int n, int k) ====

Spočítá uzlový vektor.

Parametry:

* n - počet kontrolních bodů mínus 1
* k - stupeň de Boor bázové funkce

{{Kód|jazyk=csharp|kód=
void ComputeKnotVector(int n, int k)
 {
  parametrization = new ParameterCollection();
  for(int i=0; i&lt;=n+k+1; i++)
  {
   if(i&lt;=k) parametrization.Insert(i,0);
   else
    if(i&gt;n) parametrization.Insert(i,n-k+1);
   else
    parametrization.Insert(i,i-k);
  }
 }
}}

==== BasisFunction(int k, int i, ParameterCollection u, double t) ====

Spočítá a vrátí hodnotu normalizované bázové funkce stupně k.

Parametry:

* k - stupeň de Boor bázové funkce
* i - index polohového vektoru vrcholu řídícího polygonu
* u - uzlový vektor
* t - parametr

{{Kód|jazyk=csharp|kód=
private double BasisFunction(int k, int i, ParameterCollection u, double t)
 {
  if(k==0)
  {
   if((u[i]&lt;=t) &amp;&amp; (t&lt;=u[i+1]))
    return 1;
   else
    return 0;
  }
  else
  {
   double memb1, memb2;
   if(u[i+k]==u[i])
    memb1 = 0;
   else
    memb1 = ((t-u[i])/(u[i+k]-u[i]))*BasisFunction(k-1, i, u, t);
   if(u[i+k+1]==u[i+1])
    memb2 = 0;
   else
    memb2 = ((u[i+k+1]-t)/(u[i+k+1]-u[i+1]))*BasisFunction(k-1, i+1, u, t);
   return memb1+memb2;
  }
 }
}}

==== Vector GetPoint(double t) ====

Přetížená metoda třídy Curve. Spočítá a vrátí bod na křivce.

Parametry:

* t - parametr výpočtu

{{Kód|jazyk=csharp|kód=
public override Vector GetPoint(double t)
 {
  Vector ret = new Vector();
  for (int i = 0;i&lt;ctrlPoly.Count;i++)
  {
   ret+=BasisFunction(Degree,i, parametrization,t)*((RichPoint)ctrlPoly[i]).Locate;
  }
  return ret;
 }
}}

[[Kategorie:Geometrie|B–spline křivka]]</text>
      <sha1>d307fl1of7bgup7hhccg7dev2j1s4nr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Racionální B–spline křivka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>63</id>
    <revision>
      <id>38751</id>
      <parentid>22091</parentid>
      <timestamp>2019-01-10T12:34:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>{{Kód}}</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8755" xml:space="preserve">== Racionální B-spline křivky ==

Racionální B-spline křivka stupně &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; je určena rovnicí:

: &lt;math&gt;P\left(u\right)=\frac{\sum^n_{i=0}P_i\cdot\omega_i\cdot N^k_i\left(u\right)}{\sum^n_{i=0} \omega_i\cdot N^k_i\left(u\right)}&lt;/math&gt;,

kde

: &lt;math&gt;P_i&lt;/math&gt; jsou body řídícího polygonu (tzv. de Boor body),

: &lt;math&gt;\omega_i&lt;/math&gt; jsou váhové parametry jednotlivých bodů &lt;math&gt;\omega_i\ge 0&lt;/math&gt;,

: &lt;math&gt;N^k_i\left(u\right)&lt;/math&gt; jsou normalizované B-spline bázové funkce stupně &lt;math&gt;k&lt;/math&gt;.

Rovnici racionální B-spline křivky můžeme upravit na tvar:

: &lt;math&gt;P\left(u\right)=\sum^n_{i=0}P_i\cdot R^k_i\left(u\right)&lt;/math&gt;,

kde

: &lt;math&gt;R^k_i\left(u\right)&lt;/math&gt; jsou racionální B-spline bázové funkce definované:

: &lt;math&gt;R^k_i\left(u\right)=\frac{\omega_i\cdot N^k_i\left(u\right)}{\sum^n_{j=0} \omega_j\cdot N^k_j\left(u\right)}&lt;/math&gt;

Racionální B-spline křivky jsou obvykle definovány na neuniformním uzlovém vektoru &lt;math&gt;U=\left(u_0,\dots,u_m\right)&lt;/math&gt;. Takovým křivkám pak říkáme '''NURBS křivky''' (''non uniform rational B-spline''). Je-li tento vektor neperiodický, pak pro něj platí stejná pravidla jako pro neracionální B-spline křivky.

=== Analytické vlastnosti racionálních bázových funkcí ===

Pro racionální bázové funkce &lt;math&gt;R^k_i\left(u\right)&lt;/math&gt; platí podobné analytické vlastnosti jak pro bázové funkce &lt;math&gt;N^k_i\left(u\right)&lt;/math&gt;.

'''Nezáporná hodnota'''

: &lt;math&gt;R^k_i\left(u\right)\ge 0&lt;/math&gt; pro &lt;math&gt;\forall u\in\left\langle u_0,u_m\right\rangle&lt;/math&gt;

'''Jednotkový součet'''

: &lt;math&gt;\sum^n_{i=0} R^k_i\left(u\right)=1&lt;/math&gt; pro &lt;math&gt;u\in \left\langle u_0,u_m\right\rangle&lt;/math&gt;

'''Vlastnost krajních funkcí'''

: &lt;math&gt;R^k_0\left(0\right)=R^k_n\left(1\right)=1&lt;/math&gt;
 
'''Extrémy'''

Každá bázová funkce &lt;math&gt;R^k_i\left(u\right)&lt;/math&gt; má pro každé &lt;math&gt;i&lt;/math&gt; na intervalu &lt;math&gt;\left\langle 0,1\right\rangle&lt;/math&gt; právě jedno maximum.

'''Lokální vlastnost'''

: &lt;math&gt;R^k_i\left(u\right)\ne 0&lt;/math&gt; pro &lt;math&gt;u\in\left\langle u_i,u_{i+k+1}\right\rangle&lt;/math&gt;

'''Zobecnění'''

Funkce &lt;math&gt;R^k_i\left(u\right)&lt;/math&gt; jsou zobecněním funkcí &lt;math&gt;N^k_i\left(u\right)&lt;/math&gt;, pro &lt;math&gt;i=0,\dots,n&lt;/math&gt; a &lt;math&gt;\omega=1&lt;/math&gt; platí

: &lt;math&gt;R^k_i\left(u\right)=N^k_i\left(u\right)&lt;/math&gt;

Pro uzlové vektory a váhy platí:

: &lt;math&gt;U=\left(0,0,0,1,2,3,3,3\right) \left(\omega_0,\dots,\omega_4\right)=\left(1,4,1,1,1\right)&lt;/math&gt; pro obrázek vlevo

: &lt;math&gt;U=\left(0,0,0,1,2,3,3,3\right) \left(\omega_0,\dots,\omega_4\right)=\left(1,1,0.3,1,1\right)&lt;/math&gt; pro obrázek vpravo

=== Geometrické vlastnosti racionálních B-spline křivek ===

Geometrické vlastnosti pro racionální B-spline křivky jsou zobecněním vlastností neracionálních B-spline křivek.

==== Koncové podmínky ====

Pokud uvažujeme neperiodický uzlový vektor ve tvaru

: &lt;math&gt;U=(\underbrace{0,\dots,0}_{k+1},u_{k+1},\dots,u_{m-k-1},\underbrace{1,\dots,1}_{k+1})&lt;/math&gt;,

pak platí, že racionální B-spline křivka stupně &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; prochází počátečním a koncovým bodem řídícího polygonu a dotýká se v těchto bodech jeho první a poslední hrany.

Mezi počtem uzlů &lt;math&gt;m&lt;/math&gt;, stupněm křivky &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; a počtem bodů řídícího polygonu křivky &lt;math&gt;\left(n+1\right)&lt;/math&gt; platí následující vztah:
 
: &lt;math&gt;m=n+k+1&lt;/math&gt;

==== Konvexní obal ====

Jsou-li všechny váhové parametry nezáporné, pak pro &lt;math&gt;u\in\left\langle u_i,u_{i+1}\right\rangle,k\le i\le \left(m-k-1\right)&lt;/math&gt; leží bod &lt;math&gt;P\left(u\right)&lt;/math&gt; v konvexním obalu množiny, která je určena body &lt;math&gt;P_{i-k},\dots,P_i&lt;/math&gt;.

==== Invariance vůči transformacím ====

Racionální B-spline křivky jsou invariantní vůči afinním transformacím, NURBS křivky jsou také invariantní vůči projektivnímu promítání.

==== Průsečík přímky (ve 2D) nebo roviny (ve 3D) s křivkou ====

Žádná přímka (rovina) nemá více průsečíků s křivkou než s jejím řídícím polygonem.

==== De Boor algoritmus ====

Viz [[../Racionální algoritmus de Boor|Racionální algoritmus de Boor]]

==== Modifikace tvaru křivky pomocí váhových parametrů ====

Obdobně jako u racionálních Bézierových křivek můžeme využít změny hodnot váhových parametrů &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; modifikaci křivky bez potřeby měnit polohu bodů řídícího polygonu. Zvětšujeme-li hodnotu váhového parametru &lt;math&gt;\omega_i&lt;/math&gt; a ostatní váhové parametry zůstanou beze změny, křivka se více &quot;přimyká&quot; k odpovídajícímu bodu &lt;math&gt;P_i&lt;/math&gt;, ovšem vliv změny na tvar křivky je omezen pouze pro &lt;math&gt;u\in\left\langle u_i,u_{i+k+1}\right\rangle&lt;/math&gt;, ostatní části zůstanou beze změny.

==== Vyjádření kružnice pomocí racionální B-spline křivky ====

Jak bylo řečeno v úvodu, některé kuželosečky, jako jsou elipsa nebo hyperbola, je možné pomocí neracionálních křivek popsat pouze přibližně, proto byly zavedeny křivky racionální. V tomto příkladě ukážeme, jak popsat kružnici pomocí racionální B-spline křivky.

Vektorová rovnice pro kružnici, která je určena sedmi vrcholy řídícího polygonu, je následující:

: &lt;math&gt;P\left(u\right)=\frac{\sum^6_{i=0}\omega_i\cdot P_i\cdot N^2_i\left(u\right)}{\sum^6_{i=0}\omega_i\cdot N^2_i\left(u\right)}=\sum^6_{i=0} P_i\cdot R^2_i \left(u\right)&lt;/math&gt;,

kde

: uzlový vektor je &lt;math&gt;U=\left(0,0,0,\frac{1}{3},\frac{1}{3},\frac{2}{3},\frac{2}{3},1,1,1\right)&lt;/math&gt;

: a váhový vektor je &lt;math&gt;\left(\omega_0,\dots,\omega_6\right) = \left(1,\frac{1}{2},1,\frac{1}{2},1,\frac{1}{2},1\right)&lt;/math&gt;.

Vektorová rovnice pro kružnici, která je určena devíti vrcholy řídícího polygonu, je:

: &lt;math&gt;P\left(u\right)=\frac{\sum^8_{i=0}\omega_i\cdot P_i\cdot N^2_i\left(u\right)}{\sum^8_{i=0}\omega_i\cdot N^2_i\left(u\right)}=\sum^8_{i=0} P_i\cdot R^2_i\left(u\right)&lt;/math&gt;,

kde

: uzlový vektor je &lt;math&gt;U=\left(0,0,0,\frac{1}{4},\frac{1}{4},\frac{1}{2},\frac{1}{2},\frac{3}{4},\frac{3}{4},1,1,1\right)&lt;/math&gt;

: a váhový vektor je &lt;math&gt;\left(\omega_0,\dots,\omega_8\right)=\left(1,\frac{\sqrt{2}}{2},1,\frac{\sqrt{2}}{2},1,\frac{\sqrt{2}}{2},1,\frac{\sqrt{2}}{2},1\right)&lt;/math&gt;.

=== Algoritmizace ===

==== ComputeKnotVector(int n, int k) ====

Spočítá uzlový vektor.

Parametry:

* n - počet kontrolních bodů mínus 1
* k - stupeň de Boor bázové funkce

{{Kód|jazyk=csharp|kód=
void ComputeKnotVector(int n, int k)
 {
  parametrization = new ParameterCollection();
  for(int i=0; i&lt;=n+k+1; i++)
  {
   if(i&lt;=k) parametrization.Insert(i,0);
   else
    if(i&gt;n) parametrization.Insert(i,n-k+1);
    else
     parametrization.Insert(i,i-k);
  }
 }
}}

==== BasisFunction(int k, int i, ParameterCollection u, double t) ====

Spočítá a vrátí hodnotu normalizované bázové funkce stupňe k.

Parametry:

* k - stupeň de Boor bázové funkce
* i - index polohového vektoru vrcholu řídícího polygonu
* u - uzlový vektor
* t - parametr

{{Kód|jazyk=csharp|kód=
private double BasisFunction(int k, int i, ParameterCollection u, double t)
 {
  if(k&lt;=0)
  {
   if((u[i]&lt;=t) &amp;&amp; (t&lt;u[i+1]))
    return 1;
   else
    return 0;
  }
  else
  {
   double memb1, memb2;
   if(u[i+k]==u[i])
    memb1 = 0;
   else
    memb1 = ((t-u[i])/(u[i+k]-u[i]))*BasisFunction(k-1, i, u, t);
   if(u[i+k+1]==u[i+1])
    memb2 = 0;
   else
    memb2 = ((u[i+k+1]-t)/(u[i+k+1]-u[i+1]))*BasisFunction(k-1, i+1, u, t);
   return memb1+memb2;
  }
 }
}}

==== Vector GetPoint(double t) ====

Přetížená metoda třídy Curve. Spočítá a vrátí bod na křivce.

Parametry:

* t - parametr výpočtu

{{Kód|jazyk=csharp|kód=
public override Vector GetPoint(double t)
 {
  Vector ret = new Vector();
  double denom = 0;
  for (int i = 0;i&lt;ctrlPoly.Count;i++)
  {
   ret+=BasisFunction(Degree,i,parametrization,t)*((RacionalRichPoint)ctrlPoly[i]).
    Locate*((RacionalRichPoint)ctrlPoly[i]).Weight;
   denom+=((RacionalRichPoint)ctrlPoly[i]).Weight*BasisFunction(Degree,i, parametrization,t);
  }
  return ret*(1/denom);
 }
}}

==== RichPoint CreateRichPoint() ====

Přetížená metoda třídy Curve. Spočítá a vrátí řídící bod pro křivku s váhovým koeficientem. RacionalRichPoint je jako RichPoint, ale počítá s váhou bodu.

{{Kód|jazyk=csharp|kód=
public override RichPoint CreateRichPoint()
 {
  double t=0;
  if (ctrlPoly.Count&gt;0) t=((RacionalRichPoint)ctrlPoly[0]).T;
  foreach (RacionalRichPoint p in ctrlPoly)
  {
   if (p.T&gt;t) t=p.T;
  }
  RacionalRichPoint rp=new RacionalRichPoint(new RichPoint(new Vector(0,0), t+1), 1);
  return rp;
 }
}}

[[Kategorie:Geometrie|Racionální B–spline křivka]]</text>
      <sha1>nmyy33h6rmcpp3wk4o18js6pr6lcqqb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Algoritmus de Boor</title>
    <ns>0</ns>
    <id>65</id>
    <revision>
      <id>40435</id>
      <parentid>38739</parentid>
      <timestamp>2019-08-25T18:54:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1844" xml:space="preserve">== De Boor algoritmus ==

De Boor [[w:Algoritmus|algoritmus]] pro výpočet bodu B-spline křivky je zobecněním [[../Algoritmus de Casteljau|algoritmu de Casteljau]] pro [[../Bézierova křivka|Bézierovy křivky]]. Pro &lt;math&gt;u\in\left\langle u_l,u_{l+1}\right\rangle&lt;/math&gt; vypočítáme bod na B-spline křivce opakovanou lineární interpolací:

: &lt;math&gt;P^j_i\left(u\right)=\left(1-\alpha^j_i\right)\cdot P^{j-1}_{i-1}+\alpha^j_i\cdot P^{j-1}_i&lt;/math&gt;,

kde

: &lt;math&gt;\alpha^j_i=\frac{u-u_i}{u_{i+k-j+1}-u_i}, i=l-k,\dots,l&lt;/math&gt; a &lt;math&gt;P^0_i=P_i&lt;/math&gt;.

Bod &lt;math&gt;P^k_l=P\left(u\right)&lt;/math&gt; je hledaný bod na B-spline křivce.

=== Algoritmizace ===

==== ComputeKnotVector(int n, int k) ====

Spočítá uzlový vektor.

Parametry:

* n - počet kontrolních bodů mínus 1
* k - stupeň de Boor bázové funkce

{{Kód|jazyk=csharp|kód=
void ComputeKnotVector(int n, int k)
 {
  parametrization = new ParameterCollection();
  for(int i=0; i&lt;=n+k+1; i++)
  {
   if(i&lt;=k) parametrization.Insert(i,0);
    else
   if(i&gt;n) parametrization.Insert(i,n-k+1);
    else
   parametrization.Insert(i,i-k);
  }
 }
}}

==== Vector GetPoint(double t) ====

Přetížená metoda třídy Curve. Spočítá a vrátí bod na křivce.

Parametry:

* t - parametr výpočtu

{{Kód|jazyk=csharp|kód=
public override Vector GetPoint(double t)
 {
  ParameterCollection u = parametrization;
  int n = ctrlPoly.Count;
  Vector[] points = new Vector[n];
  for (int i=0;i&lt;n;i++)
  {
   points[i] = ((RichPoint)(ctrlPoly[i])).Locate;
  }
  int l=0;
  while(t&gt;u[l]) l++;
  l--;
  if(l&lt;Degree) l=Degree;
  for(int j=0;j&lt;Degree;j++)
  {
   for(int i=l-Degree+1+j;i&lt;=l;i++)
   {
    double alfa = (t - u[i])/(u[i+Degree-j]-u[i]);
    points[i]=(1-alfa)*points[i-1]+alfa*points[i];
   }
  }
  return points[l];
 }
}}

[[Kategorie:Geometrie|Algoritmus de Boor]]</text>
      <sha1>fuuxzb5owvj8373rgcj0a89i62z3qvt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Racionální algoritmus de Boor</title>
    <ns>0</ns>
    <id>66</id>
    <revision>
      <id>40444</id>
      <parentid>38725</parentid>
      <timestamp>2019-08-25T18:54:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2641" xml:space="preserve">== De Boor algoritmus ==

Bod na [[../Racionální B–spline křivka|racionální B-spline křivce]] můžeme stejně jako u racionálních Bézierových křivek spočítat hned dvěma způsoby.

'''1. Pomocí algoritmu de Boor pro racionální křivky:'''

Zvolíme-li &lt;math&gt;u\in\left\langle u_i,u_{i+1}\right\rangle&lt;/math&gt;, pak bod na racionální B-spline křivce vypočteme opakovanou lineární interpolací:

: &lt;math&gt;P^j_i\left(u\right)=\left(1-\alpha^j_i\right)\cdot\frac{\omega^{j-1}_{i-1}}{\omega^j_i}\cdot P^{j-1}_{i-1}+\alpha^j_i\cdot\frac{\omega^{j-1}_i}{\omega^j_i}\cdot P^{j-1}_i&lt;/math&gt;,

kde

: &lt;math&gt;\omega^j_i\left(u\right)=\left(1-\alpha^j_i\right)\cdot\omega^{j-1}_{i-1}+\alpha^j_i\cdot\omega^{j-1}_i&lt;/math&gt;
 
a

: &lt;math&gt;\alpha^j_i=\frac{u-u_i}{u_{i+k-j+1}}&lt;/math&gt;, &lt;math&gt;i=1-k,\dots,1&lt;/math&gt; a &lt;math&gt;P^0_i=P_i&lt;/math&gt;.

Bod &lt;math&gt;P^k_1\left(u\right)=P\left(u\right)&lt;/math&gt; je hledaný bod racionální B-spline křivky.

Toto rozšíření algoritmu de Boor vzniklo obdobným způsobem jako rozšíření algoritmu de Casteljau pro Bézierovy křivky.

'''2. Převodem na neracionální křivku a zpětným promítnutím:'''

Převedeme racionální B-spline na neracionální (o jednu dimenzi výše), provedeme de Boor algoritmus pro neracionální křivku a výsledný bod převedeme (promítneme) zpět.


=== Algoritmizace ===

==== ComputeKnotVector(int n, int k) ====

Spočítá uzlový vektor.

Parametry:

* n - počet kontrolních bodů mínus 1
* k - stupeň de Boor bázové funkce

{{Kód|jazyk=csharp|kód=
void ComputeKnotVector(int n, int k)
 {
  parametrization = new ParameterCollection();
  for(int i=0; i&lt;=n+k+1; i++)
  {
   if(i&lt;=k) parametrization.Insert(i,0);
    else
   if(i&gt;n) parametrization.Insert(i,n-k+1);
    else
   parametrization.Insert(i,i-k);
  }
 }
}}

==== Vector GetPoint(double t) ====

Přetížená metoda třídy Curve. Spočítá a vrátí bod na křivce.

Parametry:

* t - parametr výpočtu

{{Kód|jazyk=csharp|kód=
public override Vector GetPoint(double t)
 {
  ParameterCollection u = parametrization;
  int n = ctrlPoly.Count;
  Vector[] points = new Vector[n];
  double[] weight = new double[n];
  for (int i=0;i&lt;n;i++)
  {
   points[i] = ((RichPoint)(ctrlPoly[i])).Locate;
   weight[i] = ((RacionalRichPoint)(ctrlPoly[i])).Weight;
  }
  int l=0;
  while(t&gt;u[l]) l++;
  l--;
  if(l&lt;Degree) l=Degree;
  for(int j=0;j&lt;Degree;j++)
  {
   for(int i=l-Degree+1+j;i&lt;=l;i++)
   {
    double alfa = (t - u[i])/(u[i+Degree-j]-u[i]);
    points[i]=(1-alfa)*points[i-1]+alfa*points[i];
   }
  }
  return points[l];
 }
}}

[[Kategorie:Geometrie|Racionální algoritmus de Boor]]</text>
      <sha1>cbh9upaf4i0rzliv62wnjxfc7zerqk6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Výpočet průsečíku křivek</title>
    <ns>0</ns>
    <id>67</id>
    <revision>
      <id>40447</id>
      <parentid>39136</parentid>
      <timestamp>2019-08-25T18:54:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3214" xml:space="preserve">== Průsečík dvou křivek ==

[[Soubor:prusecik_krivek_16_2.png]]

=== Algoritmus ===

Pro nalezení průsečíku (nebo více průsečíků) dvou křivek v rovině je
použit následující jednoduchý algoritmus (implementovaný v souboru Intersection.cs,
metoda &lt;code&gt;public void Find_Intersection()&lt;/code&gt;):
Mějme křivku C1 a křivku C2. Každou křivku si rozdělíme na jednotlivé
body - čím jich bude více, tím to bude přesnější. Počet bodů je uložen
v proměnné &lt;code&gt;int pocet&lt;/code&gt;.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
par_c1_f = (double)((RichPoint)curve1.ControlPoly[0]).T;// první bod křivky C1
par_c1_l = (double)((RichPoint)curve1.ControlPoly[curve1.ControlPoly.Count-1]).T;//poslední bod křivky C1

par_c2_f = (double)((RichPoint)curve2.ControlPoly[0]).T;// první bod křivky C2
par_c2_l = (double)((RichPoint)curve2.ControlPoly[curve2.ControlPoly.Count-1]).T;//poslední bod křivky C2

// vzdál. mezi prvním a posledním bodem křivky C1 (resp. C2)
// rozdělený na požadovaný počet bodů
krok_1 = (par_c1_l - par_c1_f) / pocet;
krok_2 = (par_c2_l - par_c2_f) / pocet;
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Jádrem algoritmu jsou dva vnořené cykly: v prvním beru postupně bod po bodu z křivky C1 a
pro každý tento bod změřím vzdálenost mezi ním a každým bodem z křivky C2 v druhém cyklu.
Pokud je vzdálenost bodů menší než hodnota proměnné &lt;code&gt;double presnost&lt;/code&gt; (ta udává povolenou odchylku),
potom jsem našel průsečík obou křivek. Vzdálenost bodů počítám podle vzorce:

&lt;math&gt;|AB|=\sqrt{(A_{x}-B_{x})^2+(A_{y}-B_{y})^2}&lt;/math&gt;

Tomu v programu odpovídá řádek:&lt;br /&gt;
&lt;code&gt;System.Math.Sqrt(System.Math.Abs(((p1.X-p2.X)*(p1.X-p2.X))+((p1.Y-p2.Y)*(p1.Y-p2.Y))))&lt;/code&gt;&lt;br /&gt;
kde:
&lt;pre&gt;
     p1.X - x-ová souřadnice bodu A
     p1.Y - y-ová souřednice bodu A
     p2.X - x-ová souřadnice bodu B
     p2.Y - y-ová souřadnice bodu B
&lt;/pre&gt;

=== Find_Intersection() ===

Zde je kód hlavní metody.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
public void Find_Intersection()
{
	double par_c1_f,par_c1_l,par_c2_f,par_c2_l;
	double f,g,krok_1,krok_2;

	RichPoint drp;

	par_c1_f = (double)((RichPoint)curve1.ControlPoly[0]).T;
	par_c1_l = (double)((RichPoint)curve1.ControlPoly[curve1.ControlPoly.Count-1]).T;

	par_c2_f = (double)((RichPoint)curve2.ControlPoly[0]).T;
	par_c2_l = (double)((RichPoint)curve2.ControlPoly[curve2.ControlPoly.Count-1]).T;

	krok_1 = (par_c1_l - par_c1_f) / pocet;
	krok_2 = (par_c2_l - par_c2_f) / pocet;

	for (int i=0;i&lt;pocet;i++)
	{
		Vector p1;
		f = (i * krok_1) + par_c1_f;
		p1 = curve1.GetPoint(f);
		for (int j=0;j&lt;pocet;j++)
		{
			Vector p2;
			g = (j * krok_2) + par_c2_f;
			p2 = curve2.GetPoint(g);
			if (System.Math.Sqrt(System.Math.Abs(((p1.X-p2.X)*(p1.X-p2.X))+((p1.Y-p2.Y)*(p1.Y-p2.Y)))) &lt; presnost)
			{
				drp = new RichPoint(p2,0);
				drp.Selected = true;
				control.RichPoints.Add(drp);
				j+=3;
				i+=3;
			}
		}
	}
}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Autoři ==

Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie.

[[Kategorie:Geometrie|Výpočet průsečíku křivek]]</text>
      <sha1>bg7o6gi9xw5ksuz7al0bypy2ux37fw5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikiknihy:Nápověda</title>
    <ns>4</ns>
    <id>69</id>
    <redirect title="Nápověda:Obsah" />
    <revision>
      <id>11176</id>
      <parentid>1574</parentid>
      <timestamp>2007-11-14T02:18:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>#REDIRECT [[Nápověda:Obsah]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="30" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Nápověda:Obsah]]</text>
      <sha1>5vcbksqmiyvpduzgogwyh42g7lujel8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux</title>
    <ns>0</ns>
    <id>70</id>
    <revision>
      <id>43312</id>
      <parentid>43309</parentid>
      <timestamp>2021-03-15T00:01:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hasley</username>
        <id>7498</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Editace uživatele „[[Special:Contributions/37.48.55.84|37.48.55.84]]“ ([[User talk:37.48.55.84|diskuse]]) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:JAnDbot|JAnDbot]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8014" xml:space="preserve">[[Soubor:Tux.svg|náhled|Tučňák Tux, maskot OS GNU/Linux]]

V současné době existuje celá řada knih věnovaných operačnímu systému Linux. Ten se ale velice rychle rozvíjí a tak tištěná literatura většinou velice rychle zastarává a přestává být aktuální.

V době kdy jsem položil základní kámen tohoto materiálu (22. října 2004) přestávalo být reálné, aby jeden člověk obsáhl širokou paletu práce v linuxovém prostředí. A dnes už jen málokterý uživatel má tolik času, zkušeností a především možností aby mohl sám na vlastní kůži otestovat všechny možnosti a dostupné aplikace.

Leckdo může namítnout, že i na internetu existuje celá řada postupů a materiálů. Mnohdy však přitom zapomíná na pomíjivost osobních webových stránek a licenční omezení pro použití obsahu internetových portálů, které také tyto materiály shromažďují. Zde na Wikiknihách může každý svobodně doplňovat a upravovat obsah, podle svých nejlepších zkušeností a vědomostí. Bez toho že by hrozilo že si někdo v budoucnu přivlastní plody jeho práce a využije k vlastnímu prospěchu. Wikimedia (jedním z jejich projektů je i Wikipedie) je totiž natolik rozsáhlým projektem, že dává do budoucna velmi vysokou záruku dostupnosti bez toho, že by hrozilo skoupení a zneužití zde publikovaných informací nějakým komerčním subjektem.

:::::zakladatel této stránky - Aleš Kapica, [[Uživatel:Woodcraft|Woodcraft]] 20. 4. 2009, 07:15 (UTC)

* '''Úvod do OS Linux''' - historie UNIX/Linux, GNU/FSF, GNU GPL, filozofie systému, distribuce OS Linux, dokumentace a nápověda
** [[Distribuce OS Linux]]
** [[Linuxové distribuce dřevních dob]] - která byla první?
** [[Stručný historický přehled vývoje UNIXu, LINUXu a GNU]]
** [[Charakteristika operačního systému GNU/Linux]]
** [[Filozofie operačního systému Unix]]
** [[Zkratky v linuxovém světě]]
* Dokumentace, nápověda a pomoc
** [[Linuxová dokumentace]]
** [[Linux:FAQ|Nejčastější začátečnické otázky]]
* [[Start Linuxu]] na i386 - od zapnutí PC do promptu shellu
** [[Lokalizace konzole]]
* [[Instalace OS Linux]] - příprava disku, instalace, konfigurace
** [[Linuxové nástroje pro detekci hardware|Jak softwarově identifikovat zařízení]] před instalací systému nebo pro jeho správnou konfiguraci.
** [[Linux:Nástroje pro manipulaci s úložišti dat]] - fdisk, sfdisk, mdadm, lvm
** [[Přehled souborových systémů]]
** [[RAID a LVM]] - řešení pro zajištění ochrany dat při poškození fyzického disku
** [[Jak postupovat při záchraně dat]] - použití utility [[Linux:dd|dd]] , offset, připojení disku s raidem či lvm svazkem, oprava poškozených souborových systémů..
** [[Balíčkovací systémy]] linuxových distribucí
*** popis [[Instalační balíčky|instalačních balíčků]]
*** [[Debianizace]] zdrojového kódu
** Kompilace [[Linuxové jádro|linuxového jádra]]
** [[Zavaděče operačního systému|Nastavení zavaděče]] grub, lilo,..
** [[Moduly linuxového jádra]]
** [[Linux:Adresářová struktura|Adresářová struktura]] OS Linux, soubory - druhy, vlastnosti, přístupová práva; konfigurační soubory, příkazy mount/umount
** [[Uživatelská práva]], uživatelé, skupiny, přihlášení se do systému, shelly bash a mc, editory
* [[Debian administrace systému|Základní administrace]] linuxového systému (Debian)
** [[Plánování spouštění úloh]] syslog/logování cron/anacron, at
** [[Linux:Přehled základních příkazů|Přehled základních příkazů]] - nízkoúrovňové programy nutné pro fungování systému Linux
** [[Linux:Alternatives|Alternatives]] - správa různých verzí knihoven a binárních souborů v linuxovém systému
** [[Konfigurace sítě]] - nastavení sítě pro LAN, přes modem, wi-fi, bluetooth..
** [[Zabezpečení linuxového stroje]]
** [[Zálohování na linuxu]]
::: [[Linux:Nástroje pro archivaci]]
::: [[Linux:Kompresní utility]]
* [[Linux na desktopu]] (Debian)
** Administrace linuxového desktopu
** Linuxový desktop z pozice uživatele
** Administrace učebny s linuxovými desktopy
* [[Linux jako server]] (Debian)
** Administrace linuxového serveru
** Problematika spojená s konfigurací síťových služeb, ověřování, sdílení souborů, apod.
* Informace pro tvorbu vlastních obslužných skriptů a aplikací
** GNU [[Bash]] - Bourne again shell - základy programování v shellu
** GNU [[awk]] - program pro zpracování a manipulaci s texty
** GNU [[sed]] - neinteraktivní dávkový editor
** GNU [[grep]] - nástroj pro vyhledávání
** Balíček &quot;[[coreutils]]&quot;
** [[Regulární výrazy]] a programy, které je využívají
** [[Lokalizace a internacionalizace]] Linux/Unix programů, kódové stránky

* [[Virtualizace v Linuxu]]
** [[VMware]]
** [[KVM]]
** [[XEN]]
** [[Virtualbox]]

* [[Emulátory pro Linux]]

[[Soubor:Biglinux1.png|náhled|Linux se vyskytuje ve velkém množství variant co do účelu, vzhledu i jazyka]]

{{Poznámka|Jednotlivé kapitoly lze také exportovat do XML formátu a následně pak dále zpracovat pomocí XSL šablon a XSLT parseru do jiných formátů, např. postscript, nebo PDF. Aby to bylo možné, stačí přidat do stránky následující link s odkazem na speciální stránku: &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;[[Special:Export/Linux]]&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; podrobnosti viz [[Nápověda:Export]]
}}

= Další internetové zdroje =
* {{Wikipedie|článek=Linux}}

== České linuxové portály ==

{{Poznámka|Odkazy jsou řazeny abecedně a pořadí v žádném případě nevypovída nic o kvalitě či úrovni}}

; http://www.abclinuxu.cz
: portál s pravděpodobně nejkoncentrovanější linuxovou komunitou. Celkově na pomezí seriózního portálu a bulváru. Díky poměrně vysokému počtu návštěvníků je však velmi rychlá odezva na případné dotazy při řešení nejrůznějších hardwarových problémů aj. Před zadáním dotazu ale doporučuji nejprve projít tamní FAQ, blogy a články.
; http://www.linuxsoft.cz
: z mého úhlu pohledu zaujímá pomyslnou třetí příčku. Konstantní úroveň publikovaných článků a řada rozsáhlých výukových seriálů z něj činí hodnotný zdroj informací.
; http://www.linuxzone.cz
: portál orientovaný na linuxové programátory a administrátory, který obsahuje poměrně kvalitními články, bohužel před nějakým časem se ocitnul v blíže neurčených problémech a tak se dostal na okraj zájmu linuxové komunity. V poslední době se spíš specializuje na recenze počítačové literatury a informacím z oblasti počítačové bezpečnosti.
; http://www.root.cz
: jeden z nejstarších portálů orientovaných na linuxovou komunitu. V současné době typický nevyváženou úrovní článků. Totální vata je na druhé straně vyvažována vysoce odbornými a kvalitními články. Podobně jako na abclinuxu je i zde poměrně široká čtenářská základna.


== Počítačová periodika v ČR s orientací na Linux ==

; [http://www.linuxexpres.cz/ LinuxEXPRESS]
: Časopis je orientován na zkušenější uživatele
; [http://lpmagazine.org/cz/ Linux+]
: Časopis obsahově konkurenční k LinuxEXPRESSu je českou mutací polského periodika
; [http://hakin9.org/cz/haking.html Hakin9]
: Česká mutace časopisu vydávaného stejným polským vydavatelstvím jako Linux+, úzce orientována na zkušené uživatele

== Manuály a referenční příručky ==

Česky:
* http://www.abclinuxu.cz/ucebnice
* http://www.manualy.sk/seminar/RefKategorie.html
* http://usl.wraith.cz/usl.html
* http://knihy.cpress.cz/DataFiles/Book/00002676/Download/K1393_editovateln%E9_zdroje.zip - Linux Dokumentační Projekt - 4. vydání
Anglicky:
* http://www.oreilly.com/catalog/debian/chapter/book/index.html - Learning Debian GNU/Linux
* http://www.oreilly.com/catalog/linuxdrive3/book/index.csp - Linux Device Drivers, Third Edition

[[Kategorie:Linux| ]]</text>
      <sha1>120ykisv0dgb6v06oc56i34g5upobv8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Start Linuxu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>74</id>
    <revision>
      <id>45720</id>
      <parentid>41067</parentid>
      <timestamp>2022-04-23T14:07:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="30530" xml:space="preserve">V kostce co se děje v počítači od zapnutí napájení do chvíle, než se objeví přihlašovací dialog.
 
Pozn: Popsané činnosti jsou prováděné na platformě x86 kompatibilní a tak se mohou na jiných architekturách lišit.

= BIOS =

Po zapnutí počítače se obvykle jako první spustí tzv. [[w:BIOS|BIOS]]. Je to malá aplikace napsaná ve strojovém kódu (''[[w:Firmware|firmware]]''), která je uložena v malém paměťovém modulu na základní desce. Dříve se používaly stálé paměťové moduly typu [[w:ROM|ROM]] ( zkratka z anglického '''''R'''ead '''O'''nly '''M'''emory'' ). Ty z technických důvodů nebylo možné přepisovat. Později se začaly používat paměti typu [[w:PROM|PROM]] resp. [[w:EEPROM|EEPROM]], které dovolily verzi [[w:BIOS|BIOSu]] aktualizovat.
{{Poznámka|V současné době se místo těchto typů pamětí v čím dál větší míře prosazují paměti typu [[w:Flash paměť|flash]] které dovolují použít na firmware mnohem větší dat. Takže tzv. [[w:BIOS#Opensource BIOS|Opensource BIOS]] je defacto malá linuxová distribuce.}}

BIOS při svém spuštění provádí sadu základních testů, během kterých detekuje jaká jsou vlastně k desce připojená zařízení ([[w:Hardware|hardware]]), a případně aktivuje [[w:Firmware|firmware]] nalezených periferií ( video karty, řadiče SCSI, ale i např. BOOT ROM síťové karty, atd.) které to vyžadují.
Pak se - podle toho jaký identifikoval [[w:Hardware|hardware]] ( resp. nastavené volby v uloženém výchozím nastavení ) - pokouší najít a spustit zavaděč operačního systému.

V dobách hloupých operačních systémů byl BIOS klíčovou součástí systém. Bez něj by totiž spuštěný OS o existenci zařízení neměl potuchy. Ostatně ještě dřív, než se do BIOSU dostaly testovací rutiny schopné identifikovat připojené zařízení, bylo nutné znát technické parametry [[w:Hardware|hardware]] a nastavovat je při prvním spuštění ručně. Dnes už [[w:BIOS|BIOSu]] zůstala jenom jedna funkce - postarat se o to, aby byl nalezen zavaděč.

= Spuštění zavaděče =

Zavaděč je rovněž malý program, který byl původně umístěn v prvním sektoru na disku, kterému se proto říká '''[[w:MBR|MBR]]''' ( z angl. '''''M'''aster '''B'''oot '''R'''ecord'' - ''Hlavní zaváděcí záznam'').
Tento sektor má velikost 512 bajtů, přičemž poslední dva bajty z tohoto sektoru obsahují tzv. &quot;magické číslo&quot; 0xAA55 = 43603 . Tímto číslem je [[w:BIOS|BIOSu]] řečeno, jestli má považovat strojový kód v sektoru za zavaděč, nebo ne.

Současné verze [[w:BIOS|BIOSů]] však umí zavést systém i z jiných zařízení, které detekoval při svém spuštění. Ba dokonce, pokud to není v konfiguraci zakázáno, umožňuje při spouštění operativně zvolit na kterém z detekovaných zařízení má zavaděč hledat.

Typicky tak lze zavaděč natáhnout z:
* floppy diskety
* pevného disku
* CD-ROM mechaniky
* ZIP mechaniky
* Z SD disku připojeného přes čtečku paměťových karet
* Flash disku či jiného typu disku připojeného přes USB rozhraní
* ze sítě, pokud to podporuje [[w:Firmware|firmware]] síťové karty.

[[w:BIOS|BIOS]] ze zvoleného zařízení natáhne do paměti blok dat o velikosti zmíněných 512B a nalezne-li na příslušném místě zmíněné číslo, kód spustí a předá mu řízení.

Předem je dlužno říct, že tato část zavaděče ještě nemusí nezbytně spouštět rovnou operační systém. Protože velikost '''boot sectoru''' je omezená, má většina zavaděčů v této oblati umístěnou opět pouze malou část, která však ví odkud a jak spustit zbytek. Teprve po spuštění hlavní části zavaděče přichází na řadu zavádění OS.

= Zavaděče =

Místo hlavní části zavaděče rovnou zavést linuxové jádro – tato varianta se většinou používá pouze při zavádění systému z diskety nebo CD-ROM, pro praktické použití se používají specializované zavaděče, které mají několik výhod:
* Umožňují zavádět různé verze linuxového jádra, případně zavést jiný zavaděč.
* Umožňují předat zaváděnému jádru další parametry (až 2 kB dat).
* Dovolují zavést větší zkomprimované (bzImage) jádro – až 2.5 MB oproti původnímu 1 MB.
* Dokáží do paměti stroje rozbalit virtuální RAM disk, takže jádru stačí pro zavedení napevno zakompilovat pouze několik málo ovladačů. Zbývající si dotáhne podle potřeby během spouštění (viz [[Moduly linuxového jádra]]).

Jak už bylo zmíněno, část v '''boot sectoru''' ještě nezavádí samotný OS, 512 bajtů je příliš malý prostor pro uložení celého kódu zavaděče. Tato část nazývaná také &quot;zavaděč první etapy&quot; (&quot;first stage boot loader&quot;) je to malý prográmek jehož jediným úkolem je zavést do paměti a spustit &quot;zavaděč druhé etapy&quot; (&quot;second stage boot loader&quot;). Ten se nachází i se svými konfiguračními soubory na souborovém systému, ze kterého umí číst.

Činnost zavaděče končí předáním řízení na tzv. &quot;setup&quot; rutinu jádra. Ta připraví přechod na protected mód, dekomprimuje jádro a předá mu řízení.

== LILO ==

LILO (z angl. názvu '''''LI'''nux '''LO'''ader'' neboli ''Linuxový zavaděč'') byl první čistě linuxový zavaděč, který nahradil zavaděč '''loadlin''', který se spouštěl z [[w:DOS|DOSu]] resp. operačních systémů postavených nad [[w:DOS|DOSem]] – [[w:Windows|Microsoft Windows]] (95, 98 a ME).

Má však jednu velkou nevýhodu – konfiguraci zavaděče nelze během spouštění ovlivnit. Pokud jste tedy při konfiguraci udělali nějakou chybu, nemáte jinou volbu než systém spustit z nějakého záchranného média a '''LILO''' přeinstalovat. Dynamickou úpravu konfigurace při spouštění umožnil teprve [[GRUB]].

{{Poznámka|Podle toho jak se postupně objevují během spouštění na obrazovce písmena jeho názvu, lze poznat ve které fázi zavádění došlo k problému.}}

== GRUB ==

Je zkratka z ang. '''GR'''and '''U'''nified '''B'''ootloader. Vznikl jako alternativa vůči [[LILO]] a jeho největším trumfem byla možnost operativně modifikovat zaváděcí konfiguraci. I díky této vlastnosti jej postupem času zvolila jako svůj výchozí zavaděč většina distribucí .

[[GRUB]] po svém spuštění umožňuje přerušit proces zavádění, přepnout do editačního módu a manuálně přepsat konfigurační volby. S modifikovanou konfigurací pak pokračuje v zavádění operačního systému. To je neocenitelné především v situaci, kdy:
* je vygenerovaný konfigurační soubor neúplný
* obsahuje překlep ( v případě ručně modifikovaného konfiguračního souboru)
* chceme otestovat při zavádění jádra nějaký parametr
* nebo původně nainstalovaný zavaděč v hlavním '''MBR''' je přepsaný ( jak s oblibou činí při své instalaci [[w:Windows|Microsoft Windows]] )

== GRUB2 ==

Tento zavaděč se od původního [[GRUB]]u totálně liší a připomíná jej jen rámcově. Jeho největším přínosem je modularita, která s sebou přináší řadu nových funkcionalit. Ovšem jeho vývoj stále aktivně probíhá, což sebou nese i jisté neduhy.

Snad asi největší slabina je, že '''ač [[GRUB]]2 lze spustit po síti, on sám zatím neumí zavést po síti linuxové jádro''', pouze z lokálního disku. U původního [[GRUB]]u bylo možné této funkcionality dosáhnout po zakompilování příslušného ovladače síťové karty.

Na druhou stranu nabízí jiné užitečné možnosti, např.:

* vylistovat dostupné diskové oddíly
* prohledávat soubory na disku, včetně jejich obsahu
* skrývat či odkrývat diskové oddíly a měnit zda jsou aktivní či nikoliv
* možnost zavést operační systém z obrazu LiveCD

Další změnou oproti původní aplikaci je jiná syntaxe konfiguračního souboru a změna názvu a funkcionality některých příkazů. Nicméně z hlediska budoucnosti je to velmi perspektivní zavaděč.

{{Poznámka|Původní '''GRUB''' byl programován dost chaoticky a odpovídal tomu i jeho návrh i kód. Proto poměrně záhy začala s projektem '''PUPA''' ( z angl. '''''P'''reliminary '''U'''niversal '''P'''rogramming '''A'''rchitecture'' ) japonská agentura pro informační technologie IPA ( 5. ledna 2004 byla transformována do ''Incorporated Administrative Agency'' ). Tento projekt měl za cíl vyvinout jeho nástupce.

K integraci tohoto projektu do hlavní větve došlo kolem r. 2002, kdy byl verzí 0.9x ukončen vývoj původního [[GRUB]]u.}}

== SYSLINUX ==

Není ani tak jeden zavaděč, jako spíš sada na sobě nezávislých zavaděčů pro specifické použití.

= Spuštění OS =

Aneb, co se děje v okamžiku, kdy zavaděč předá řízení linuxovému jádru.


Po inicializaci registrů a kontrole typu procesoru následuje vysokoúrovňová inicializace. Během ní se mj. provádí inicializace poplatné architektuře, inicializace datových struktur, inicializuje se systémová konzole, podpora dynamického zavádění modulů, počítá BogoMips, inicializace VFS (Virtual File System), VM (Virtual Memory manager), vyrovnávací cache, IPC (InterProcess Communication), quota (Subsystém limit a využití disků uživateli), provádí se kontroly na chyby HW a dělají protiopatření (např. f00f chyba P5), připraví se start plánovače &quot;na příští chvíli&quot;, odstartuje vlákno (thread) pro start procesu init a přejde do čekací smyčky (idle loop).

'''Jádro Linuxu''' - stručně řečeno, pomocí HW dělá to, co programy potřebují a očekávají ke svému běhu, rychle a efektivně. Procesor může najednou provádět pouze jednu instrukci, ale Linux systém se chová jako by prováděl řadu věcí současně. Jádro to realizuje rychlým přepínáním a přidělováním procesoru mezi úlohami. Interval tiku hodin a tím i nejmenší interval přepínání se nazývá &quot;jiffie&quot; a je na i386+ systémech 1/100 sec (závisí na HW architektuře - např. na procesorech Alpha je to 1/1024 sec.) Nejlepší využití procesoru je dáno tím, že sleduje, co jaký program/proces provádí - který je připraven k běhu a který na něco čeká; např. na vstup z klávesnice nebo zapsání/přečtení záznamu z disku. Tato úloha jádra se nazývá plánování (scheduling). Pokud program nic nedělá, pak není nutno, aby byl v RAM. A také program, který něco dělá, může mít část/části, které nedělají nic. Adresní prostor každého procesu je dělen do stránek. Jádro si udržuje informace o tom, které stránky kterých procesů jsou nejvíce užívány. Stránky, které tak často užívány nejsou, mohou být přesunuty do odkládací (swap) diskové oblasti. Jiné nepoužité stránky mohou být vysunuty a udělají jim místo, když jsou opět potřeba v RAM. Tento mechanismus se nazývá &quot;správa virtuální paměti&quot; (virtual memory management, VM).

Jádro obsahuje ovladače (drivers) pro mnoho specifických zařízení. Jejich ovládání prezentuje v jednotné formě aplikačním programům. Jádro také spravuje systém souborů, interprocesové komunikace, a mnoho síťových věcí. Většina konfigurace jádra je dána při jeho sestavení - je možné nastavit architekturu, typ procesoru, podporované sběrnice, souborové systémy, periférie, APM, ACPI, PNP, SW RAID, typy sítí a síťových protokolů a další.

= GNU C knihovna =
Následující věc, která se stane s počítačem při startování je, že je natažen a spuštěn program init. Nicméně, program init, téměř jako všechny programy, používá funkce z knihoven. Jádro tedy musí být schopno před startem programu init potřebné knihovny zavést a připravit k použití, a to jak pro starý formát spustitelných programů, tzv. '''a.out''' (Assembler OUTput), tak pro nový '''ELF''' (Executable and Linking Format) formát. Nejznámější jsou standardní C knihovny - na GNU/Linux systémech se nazývá [[glibc]] (Gnu LIBrary C). Jsou v ní stovky standardních funkcí: matematické, práce s řetězci, datové/časové, alokace paměti atd. Všechno v Unixu (a Linuxu) je psáno v jazyce C, takže všechno užívá tyto funkce. Adresář &quot;&lt;code&gt;/usr/lib&lt;/code&gt;&quot; obsahuje velké množství souborů většinou pojmenovaných lib''něco''.so nebo lib''něco''.a atd. Jsou to knihovny těchto funkcí. Glibc je jenom GNU implementace těchto funkcí.
:Tyto knihovní funkce mohou programy použít dvěma způsoby. Jestliže je program sestavován staticky, knihovní funkce jsou kopírovány z knihoven lib''něco''.a do vytvářeného spustitelného obrazu. Jestliže je program sestavován dynamicky (což je náhradní hodnota), pak když je program spuštěn a potřebuje knihovní kód, ten je volán ze souboru lib''něco''.so.
:Program ldd vypíše jaké sdílné knihovny daný program ke svému běhu potřebuje. Například, zde jsou knihovny, které užívá program bash:

&lt;pre&gt;&lt;nowiki&gt;
franta:~$ ldd /bin/bash
   libtermcap.so.2 =&gt; /lib/libtermcap.so.2 (0x4002c000)
   libdl.so.2 =&gt; /lib/libdl.so.2 (0x40030000)
   libc.so.6 =&gt; /lib/libc.so.6 (0x40034000)
   /lib/ld-linux.so.2 =&gt; /lib/ld-linux.so.2 (0x40000000)
&lt;/nowiki&gt;&lt;/pre&gt;

== Program init ==
Většina linuxových systémů používá způsob &quot;Systém V&quot; inicializace. Obecně jádro po dokončení svého zavedení a své inicializaci spustí program &lt;code&gt;/sbin/init&lt;/code&gt; . Úkolem init-u je, aby vše dále bylo správně spuštěno. Zařizuje připojení (&quot;mountování&quot; - mount) a případnou kontrolu souborových systémů a swapovacích oblastí, nastavení hodin, jména systému, startuje systémové démony, síťové služby a procesy pro přihlášení do systémů (getty/mingetty/xdm). Základním konfiguračním souborem programu init je &lt;code&gt;/etc/inittab&lt;/code&gt;. Tento soubor popisuje, které procesy jsou startovány během zavedení systému a během normální činnosti.

Init rozlišuje několik '''úrovní běhu''' (runlevel), každá úroveň může mít svoji množinu procesů, které v ní jsou startovány. Platné úrovně běhu jsou 0-6. Další povolené úrovně nejsou v systémech linux a unix využívány. Položky v souboru inittab mají formát:

&lt;code&gt;'''id:úrovně běhu:akce:proces'''&lt;/code&gt;

'''id''' - je jednoznačná posloupnost 1-4 znaků, která definuje položku v inittab

'''úrovně běhu''' - je seznam úrovní pro které se bude provádět specifikovaná akce.

'''akce''' popisuje, která akce bude prováděna:
:respawn - pokud proces skončí, bude restartován (např. [[getty]]).
:wait - proces bude nastartován jednou při vstupu do dané úrovně běhu a init bude čekat na jeho ukončení.
:once - proces bude spuštěn jednou při vstupu do dané úrovně běhu.
:boot - proces bude spuštěn během zavádění systému, pole urovně běhu je ignorováno.
:bootwait - proces bude spuštěn během zavádění systému a i čeká na jeho ukončení (&lt;code&gt;'''/etc/rc'''&lt;/code&gt;).Pole úrovně běhu je ignorováno.
:off - nedělá nic.
:ondemand - proces označen ondemand úrovní běhu bude spuštěn kdykoli je daná ondemand úrovně běhu (a,b,c) volána.
:initdefault - specifikuje úroveň běhu, do které by měl systém vejít po startu. Pole proces je ignorováno.
:sysinit - proces bude prováděn během zavádění systému, ještě před položkami boot nebo bootwait.
:powerwait - proces bude spuštěn při výpadku napětí (init je o tom většinou informován programem komunikujícím s UPS).Init bude čekat na ukončení procesu.
:powerfail - jako pro powerwait, ale init nečeká na ukončení procesu.
:powerokwait - proces bude spuštěn, když je init informován o obnovení napájení.
:powerfailno - proces bude spuštěn, když se init dozví, že záložní baterie na externí UPS jsou téměř vybité.
:ctrlaltdel - proces bude spuštěn, když init přijme signál SIGINT - typicky stiskem kombinace kláves ctrl-alt-del na systémové konzoli
:kbrequest - proces bude spuštěn, když init přijme signál od ovladače konzolové klávesnice, že byla stisknutá speciální kombinace kláves.
'''proces''' specifikuje prováděný proces. Ukončení spuštěného procesu spolu s příčinou zastavení init zaznamenává do souborů &lt;code&gt;'''/var/run/utmp'''&lt;/code&gt; a &lt;code&gt;'''/var/log/wtmp'''&lt;/code&gt;. Pokud ale pole procesu začíná znakem &quot;+&quot;, init účtování nebude zaznamenávat.

Příklad souboru &lt;code&gt;'''/etc/inittab'''&lt;/code&gt; :

&lt;pre&gt;&lt;nowiki&gt;
# Default runlevel. The runlevels used by RHS are:
#   0 - halt (Do NOT set initdefault to this)
#   1 - Single user mode
#   2 - Multiuser, without NFS (The same as 3, if you do not have networking)
#   3 - Full multiuser mode
#   4 - unused
#   5 - X11
#   6 - reboot (Do NOT set initdefault to this)
# 
id:3:initdefault:

# System initialization.
si::sysinit:/etc/rc.d/rc.sysinit
l0:0:wait:/etc/rc.d/rc 0
l1:1:wait:/etc/rc.d/rc 1
l2:2:wait:/etc/rc.d/rc 2
l3:3:wait:/etc/rc.d/rc 3
l4:4:wait:/etc/rc.d/rc 4
l5:5:wait:/etc/rc.d/rc 5
l6:6:wait:/etc/rc.d/rc 6

# Things to run in every runlevel.
ud::once:/sbin/update

# Trap CTRL-ALT-DELETE
ca::ctrlaltdel:/sbin/shutdown -t3 -h now

# When our UPS tells us power has failed, assume we have a few minutes
# of power left.  Schedule a shutdown for 2 minutes from now.
# This does, of course, assume you have powerd installed and your
# UPS connected and working correctly.  
pf::powerfail:/sbin/shutdown -f -h +2 &quot;Power Failure; System Shutting Down&quot;

# If power was restored before the shutdown kicked in, cancel it.
pr:12345:powerokwait:/sbin/shutdown -c &quot;Power Restored; Shutdown Cancelled&quot;

# Run gettys in standard runlevels
1:2345:respawn:/sbin/mingetty --noclear tty1
2:2345:respawn:/sbin/mingetty --noclear tty2

# Run xdm/gdm/kdn in runlevel 5
# xdm is now a separate service
x:5:respawn:/etc/X11/prefdm -nodaemon
&lt;/nowiki&gt;&lt;/pre&gt;

=== Úrovně běhu ===
Ačkoliv většina distribucí používá systém úrovní běhu, není jejich nastavení identické

Úroveň 0
: Zavolá procesy nezbytné pro ''zastavení systému''

Úroveň 1
: Spustí textovou konzoli v ''jednouživatelském režimu''

Úroveň 2
: Spustí textovou konzoli v ''lokálním víceuživatelském režimu bez přístupu do sítě''

Úroveň 3
: Spustí textovou konzoli ve ''víceuživatelském režimu s přístupem do sítě''

Úroveň 4
: Nebývá využitá

Úroveň 5
: Spustí ''víceuživatelský režim s přístupem do sítě a grafickým přihlašovacím rozhraním'' - KDM (KDE), GDM (Gnome), XDM (X11) nebo jiné

Úroveň 6
: Zavolá procesy nezbytné pro ''restart systému''


=== Změna úrovně běhu ===
Poté co init spustil všechny specifikované procesy, čeká na ukončení některého svého spuštěného procesu, na signál výpadku napájení nebo na signál úlohy telinit ke změně úrovně běhu systému. Při výskytu jedné z těchto tří podmínek znovu načítá soubor &lt;code&gt;'''/etc/inittab'''&lt;/code&gt;.

Znovunačtení můžeme programu init vnutit příkazem telinit Q nebo q. Příkaz telinit také může říci programu init, abych přepnul do jiné úrovně běhu. Init pak vyšle signál SIGTERM všem procesům, které nejsou v nové úrovni běhu definovány, pak čeká 5 vteřin (dobu možno změnit příkazem telinit) a pak neukončené procesy zlikviduje signálem SIGKILL. V distribuci RedHat je inicializační script soubor &lt;code&gt;'''/etc/rc.d/rc.sysinit'''&lt;/code&gt;. Následně je volán script, který spustí procesy pro defaultní úroveň běhu. Pro úrovně 0-6 existují adresáře &lt;code&gt;'''/etc/rc.d/rcN.d'''&lt;/code&gt;, kde N je 0-6. V nich jsou scripty s názvy standardně ve tvaru SnnJméno_Služby a KnnJméno_Služby, kde nn je dvouciferné číslo 00-99. Služby budou startovány/ukončovány v pořadí, které určují tato nn čísla (00 jako první, 99 jako poslední). Script &lt;code&gt;'''/etc/rc.d/rc'''&lt;/code&gt; při změně úrovně běhu spustí všechny KnnJméno_Služby scripty s parametrem stop a následně všechny scripty s SnnJméno_Služby s parametrem start.

Poslední důležitá věc, kterou init provede, je start několika getty/mingetty procesů. Jsou označeny akcí '''respawned''', což znamená, že pokud z nějakého důvodu skončí, inet je spustí znovu. Většina distribucí přichází s šesti virtuálními terminály, jejich počet je možný zmenšit i zvětšit. Je také možné mít textové terminály na sériových linkách nebo připojených modemech. Při startu v grafickém režimu (run-level 5) je ještě spuštěn proces [[xdm]] (X Display Manager), který provádí služby podobně jako getty a login na znakových terminálech: vyzve uživatele k zadání jména a hesla, ověří jej a spustí pro něj takzvaný &quot;správce sezení&quot; - session manager.

Při přechodu systému do úrovně běhu 1 (jednouživatelský mód) init spustí rootův shell na zařízeni /dev/console, bez nutnosti zadání jména a hesla.

= Systém souborů =
V tomto článku bude užito slovo souborový systém ve dvou různých významech. Jako souborové systémy na diskových oblastech a jiných zařízeních a jako souborový systém tak jak je prezentován běžícím linuxovým systémem. Na Linuxu se připojují (&quot;mountují&quot; - viz povel [[mount]]) diskové souborové systémy do systémového souborového systému. Při startu jádro připojí kořenový souborový systém v read-only modu. Během startu je kořenový souborový systém zkontrolován programem fsck a následně znovu připojen (remount) v read-write modu. Po připojení root-fs v read-write módu jsou připojeny ostatní souborové systémy podle specifikace v &lt;code&gt;'''/etc/fstab'''&lt;/code&gt; .

Příklad souboru &lt;code&gt;'''/etc/fstab'''&lt;/code&gt; :

&lt;pre&gt;&lt;nowiki&gt;
LABEL=/           /                  ext3    defaults        1 1
none              /dev/pts           devpts  gid=5,mode=620  0 0
none              /proc              proc    defaults        0 0
none              /dev/shm           tmpfs   defaults        0 0
LABEL=/var1       /var               ext3    defaults        1 2
/dev/rd/c0d0p2    swap               swap    defaults        0 0
/SWAP             swap               swap    defaults        0 0
/dev/cdrom        /mnt/cdrom         iso9660 noauto,owner,kudzu,ro 0 0
/dev/fd0          /mnt/floppy        auto    noauto,owner,kudzu 0 0
/dev/cdrom1       /mnt/cdrom1        iso9660 noauto,owner,kudzu,ro 0 0
/dev/hda1         /mnt/C             vfat    defaults        0 0
/dev/hda5         /mnt/D             vfat    defaults        0 0
&lt;/nowiki&gt;&lt;/pre&gt;

= Démoni jádra =
Příkaz &quot;&lt;code&gt;ps aux&lt;/code&gt;&quot; vypíše něco podobného následujícímu:
&lt;pre&gt;&lt;nowiki&gt;
USER       PID %CPU %MEM   VSZ  RSS TTY      STAT START   TIME COMMAND
root         1  0.0  0.5  1384  368 ?        S    Mar20   0:03 init
root         2  0.0  0.0     0    0 ?        SW   Mar20   0:01 [keventd]
root         3  0.0  0.0     0    0 ?        SWN  Mar20   0:01 [ksoftirqd_CPU0]
root         4  0.0  0.0     0    0 ?        SW   Mar20   0:11 [kswapd]
root         5  0.0  0.0     0    0 ?        SW   Mar20   0:00 [bdflush]
root         6  0.0  0.0     0    0 ?        SW   Mar20   0:00 [kupdated]
root       467  0.0  0.0     0    0 ?        SW   Mar20   0:00 [eth1]
root       551  0.0  0.6  1444  408 ?        S    Mar20   0:00 syslogd -r -x
root       556  0.0  0.5  2056  344 ?        S    Mar20   0:01 klogd -2
root       818  0.0  0.6  1612  408 ?        S    Mar20   0:00 crond
root       901  0.0  0.6  5156  412 tty1     S    Mar20   0:00 login -- root    
root       905  0.0  3.4  5184 2148 tty4     S    Mar20   0:00 login -- franta  
root       906  0.0  0.4  1356  276 tty2     S    Mar20   0:00 /sbin/mingetty --
root       907  0.0  0.4  1356  276 tty3     S    Mar20   0:00 /sbin/mingetty --
root      2174  0.0  2.0  2476 1308 tty1     S    14:30   0:00 -bash2
franta    2587  0.0  2.0  2476 1308 tty4     S    16:43   0:00 -bash2
&lt;/nowiki&gt;&lt;/pre&gt;

Je to seznam všech procesů běžících v systému. Proces init je vždy proces číslo 1. Procesy 2,3,4,5,6 (keventd, ksoftirqd_CPU0, kswapd, bdflush, kupdated) jsou uzavřeny v hranatých závorkách &quot;&lt;code&gt;[]&lt;/code&gt;&quot; a jejich velikost v operační paměti (pole VSZ a RSS) je 0. Je to proto, že tyto procesy jsou démoni jádra, i když většina jádra se obyčejně neukazuje na seznamu procesů. Démoni jádra jsou startováni po initu, takže mají čísla procesů jako normální procesy. Ale jejich kód a data jsou součástí paměti jádra. Závorky &quot;&lt;code&gt;[]&lt;/code&gt;&quot; okolo položek ve sloupci &quot;COMMAND&quot; jsou proto, že souborový systém /proc neobsahuje informaci o příkazové řádce pro tyto procesy.

Některé činnosti jež &quot;jaderní&quot; démoni provádějí:

kswapd - přesouvá nepotřebné části běžících programů na swapovací oblasti pevných disků v případě nedostatku volné operační paměti nebo naopak do operační paměti potřebné části programu z disku (zapínaní/ vypínání swapovacích oblasti(-í)se provádí programy swap on/off)

bdflush a kupdated - vyprazdňují vyrovnávací paměti na disk(y)

== Proces logování událostí systému (systém logger) ==
Jedny z prvních služeb, které jsou startovány procesem init, jsou démoni syslogd a klogd. Zapisují zprávy do systémových logů - zprávy jádra jsou obsluhovány démonem klogd, zatímco syslogd provádí logování zpráv z jiných procesů, a případně přes síť i z jiných systémů. Hlavní logovací soubor bývá &lt;code&gt;'''/var/log/messages'''&lt;/code&gt;, ale konfigurace logovacího systému je řízena souborem &lt;code&gt;'''/etc/syslog.conf'''&lt;/code&gt;, který určuje co se bude logovat a kam. Zprávy jsou identifikovány podle toho, od které služby přichází a jakou mají úroveň priority. Kofigurační soubor sestává z řádek, které v podstatě říkají, že zprávy od služby '''''x''''' s prioritou '''''y''''' a vyšší mají jít do '''''z''''', kde '''''z''''' může být obyčejný soubor, pojmenovaná roura, terminál nebo konzole, vzdálený počítač nebo seznam uživatelů.

GNU Debian Linux: Dalším příjemným logovacím démonem je bootlogd, který zapisuje do logovacího souboru /var/log/boot vše, co se vypsalo na konzoli během startu od okamžiku spuštění procesu init. Bootlog tedy začíná přesně tam, kde končí zprávy startu jádra v /var/log/messages. Aby se logovovalo, je třeba to zapnout v /etc/default/bootlogd.

== Getty a Login ==
Getty je program který umožňuje připojit se přes sériové zařízení jako je virtuální terminál, textový terminál, nebo modem. Zobrazí přihlašovací prompt a když zadáte vaše uživatelské jméno, getty jej předá programu login, který se zeptá na heslo, ověří to a spustí shell. Je dostupných několik variant programu getty. Některé distribuce, včetně RedHat používají velmi malou verzi zvanou mingetty, která pracuje pouze s virtuálními terminály. Login je program z balíku '''util-linux''' (mkswap, fdisk, passwd, kill, setterm, mount, swapon, rdev, renice, more a další), který také obsahuje dobře pracující getty zvané '''agetty''' (Alternative linux GETTY).

Getty jsou obyčejně startovány v &lt;code&gt;/etc/inittab&lt;/code&gt; procesem init. Zpráva která se vypíše na vrchu obrazovky před přihlašovacím promptem je ze souboru &lt;code&gt;'''/etc/issue'''&lt;/code&gt;. Login kontroluje detaily ohledně přihlášení uživatele v &lt;code&gt;'''/etc/passwd'''&lt;/code&gt;, a jestliže systém podporuje stínování hesel též v &lt;code&gt;'''/etc/shadow'''&lt;/code&gt;. Moderní Unixové systémy včetně Linuxu podporují používání tzv. '''PAM''' (Pluggable Autentication Module), které umožňují obecnou kontrolu ověřování identity a oprávnění např. ze vzdálených serverů, podle adresy stroje, z níž se uživatel přihlašuje, jména uživatele, doby přihlášení apod. To lze využít nejen k přihlašování, ale k autorizaci (oprávnění) uživatele/procesu vykonávat nějakou činnost.

== Bash ==
Po zadání správné kombinace přihlašovacího jména a hesla úloha '''login''' ověří v &lt;code&gt;'''/etc/passwd'''&lt;/code&gt; který shell má spustit. Ve většině případů to na Linuxových systémech bude '''bash''' (Bourne Again SHell - vylepšený sh). Jeho úkolem je čtení uživatelských příkazů a jejich provádění. Bash je zároveň uživatelské rozhraní a interpret programovacího jazyka:

:* Jako uživatelské rozhraní čte příkazy uživatele a provádí je sám jestliže to jsou &quot;interní&quot; příkazy jako cd, pwd, kill nebo najde a provede program jestliže jsou to &quot;externí&quot; příkazy jako cp, dd nebo startx. Také poskytuje řadu vymožeností jako udržování historie příkazů, doplňování jmen (souborů, uživatelů,..), editaci příkazové řádky, klávesová makra apod.
:* Jako interpret programujícího jazyka - skripty, které init při startu systému vykonává, jsou většinou skripty shellu, a jsou prováděny bash-em. Dobrá znalost kombinace programovacího jazyka spolu s obvyklými systémovými programy a utilitami pro příkazovou řádku vytváří velmi výkonný nástroj.

Soubor &lt;code&gt;'''/etc/bashrc'''&lt;/code&gt; řídí systémové chování bash-e. Příkazy zde napsané ovlivní každého kdo použije bash na tomto systému. Další globální soubor ovlivňující chování bash-e je &lt;code&gt;'''/etc/profile'''&lt;/code&gt;. Když bash má po startu přečteny konfigurační soubory systémové úrovně (system-wide), hledá osobní konfigurační soubory. Ty jsou v domovském (home) adresáři pod jmény &lt;code&gt;'''.bash_profile'''&lt;/code&gt; , &lt;code&gt;'''.bash_login'''&lt;/code&gt;, &lt;code&gt;'''.profile'''&lt;/code&gt; a &lt;code&gt;'''.bashrc'''&lt;/code&gt; (tečka na počátku znamená, že jsou skryté - pro jejich výpis musíme v příkazu &quot;ls&quot; použít přepínač &quot;-a&quot; n. &quot;-A&quot;). Úpravou těchto souborů je možné přizpůsobit chování bash-e potřebám uživatele, např. nastavit proměnné prostředí, implicitní editor, parametry národního prostředí, spuštění úloh po přihlášení apod. Detaily viz v &quot;man bash&quot;.
Soubor &lt;code&gt;'''.bash_logout'''&lt;/code&gt; je bash-em čten a prováděn při ukončení přihlašovacího shellu - sem lze vložit příkazy, jež se mají provést při odhlášení uživatele ze systému.

[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>bdl5ol0c0u3bojhqkqfizqnzmd68akg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Fileutils</title>
    <ns>0</ns>
    <id>76</id>
    <revision>
      <id>34750</id>
      <parentid>7673</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:24:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="41249" xml:space="preserve">[[Speciální:Whatlinkshere/Fileutils | Odkaz na stránky které sem odkazují]]

Balíček &quot;fileutils&quot;

cp - kopíruje soubory
dd - konvertuje soubor při kopírování
df - vypisuje celkové volné místo na disku
dircolors - vypíše příkaz, kterým lze nastavit proměnnou prostředí LS_COLOR
dir - vypíše obsah adresářů
du - vypisuje využití diskového prostoru
chgrp - změní vyjmenovaným souborům skupinu vlastníků
chmod - změní přístupová práva k souborům
chown - změní vyjmenovaným souborům vlastníka, případně i skupinu
install - kopíruje soubory a nastavuje jejich atributy
ln - vytvoří odkazy na soubory
ls - vypíše obsah adresářů
mkdir - vytváří adresáře
mkfifo - vytváří pojmenované roury FIFO
mknod - vytváří speciální soubory
mv - přejmenovává soubory
rmdir - ruší prázdné adresáře
rm - ruší soubory
shred - bezpečné mazání souboru(ů) /nejdříve přepíše jejich obsah/
sync - vyprázdní buffery I/O cache filesystému
touch - změní časové údaje souborů
vdir - vypíše obsah adresářů
Program &quot;chgrp&quot; :
Použití: chgrp [PŘEPÍNAČ]... SKUPINA SOUBOR...
    nebo chgrp [PŘEPÍNAČ]... --reference=RSOUBOR SOUBOR... 
Mění skupinu zadaných SOUBORů na SKUPINU.

  -c, --changes           vypíše soubory, jejichž skupina byla změněna
      --dereference       působí na soubor, na nějž se odkazuje symbolický odkaz
  -h, --no-dereference    působí na symbolický odkaz místo na soubor, na který odkaz odkazuje (funguje
                          pouze na systémech, které mohou měnit vlastníky symbolických odkazů)
  -f, --silent, --quiet   potlačí většinu chybových zpráv
      --reference=RSOUBOR místo hodnoty SKUPINA použije skupinu souboru RSOUBOR
  -R, --recursive         vykoná se i v podadresářích
  -v, --verbose           vypíše informaci o každém zpracovávaném souboru
      --help              vypíše tuto nápovědu a skončí
      --version           vypíše označení verze a skončí
Program &quot;chmod&quot; :
Použití: chmod [PŘEPÍNAČ]... PRÁVA[,PRÁVA]... SOUBOR...
    nebo chmod [PŘEPÍNAČ]... PRÁVA_OSMIČKOVĚ SOUBOR... 
    nebo chmod [PŘEPÍNAČ]... --reference=RSOUBOR SOUBOR... 
Změna práv zadaných SOUBORů na PRÁVA.

  -c, --changes           vypisuje pouze soubory, jejichž práva byla změněna
  -f, --silent, --quiet   potlačí většinu chybových zpráv
  -v, --verbose           vypisuje informaci o každém zpracovaném souboru
      --reference=RSOUBOR místo hodnoty PRÁVA použije práva souboru RSOUBOR
  -R, --recursive         pracuje i se soubory a adresáři v podadresářích
      --help              vypíše tuto nápovědu a skončí
      --version           vypíše označení verze a skončí

Každá PRÁVA jsou složena z jednoho nebo více písmen z 'ugoa' následovaného jedním ze symbolů '+-=' a jedním nebo více písmeny z 'rwxXstugo'.
Program &quot;chown&quot; :
Použití: chown [PŘEPÍNAČ]... VLASTNÍK[:[SKUPINA]]... SOUBOR...
    nebo chown [PŘEPÍNAČ]... :SKUPINA SOUBOR... 
    nebo chown [PŘEPÍNAČ]... --reference=RSOUBOR SOUBOR... 
Změní vlstníka a/nebo skupinu každého souboru SOUBOR na VLASTNÍK a/nebo SKUPINA

  -c, --changes           vypíše soubory, jejichž skupina byla změněna
      --dereference       působí na soubor, na nějž se odkazuje symbolický odkaz
  -h, --no-dereference    působí na symbolický odkaz místo na soubor, na který odkaz odkazuje (funguje
                          pouze na systémech, které mohou měnit vlastníky symbolických odkazů)
      --from=AKT_VLASTNIK:AKT_SKUPINA
                          změní vlastníka a/nebo skupinu každého souboru pouze pokud se současný vlastník
                          a/nebo skupina shodují s uvedenými zde. Libovolný z nich může být vynechán, pak
                          není shoda na chybějícím atributu nutná
  -f, --silent, --quiet   potlačí většinu chybových zpráv
      --reference=RSOUBOR místo hodnoty SKUPINA použije skupinu souboru RSOUBOR
  -R, --recursive         vykoná se i v podadresářích
  -v, --verbose           vypíše informaci o každém zpracovávaném souboru
      --help              vypíše tuto nápovědu a skončí
      --version           vypíše označení verze a skončí

Vlastník nezměněn pokud chybí. Stejně tak skupina, ale je změněna na přihlašovací skupinu vlastníka, pokud je zadána `:'. Vlastník a skupina mohou být numerické i symbolické.
Program &quot;cp&quot; :
Použití: cp [PŘEPÍNAČ]... ZDROJ CÍL

    nebo: cp [PŘEPÍNAČ]... ZDROJ... ADRESÁŘ 
    nebo: cp [PŘEPÍNAČ]... --target-directory=ADRESÁŘ... ZDROJ... 
Kopíruje ZDROJ do CÍL nebo více ZDROJů do ADRESÁŘe.

  -a, --archive                stejné jako -dpR
      --backup[=CONTROL]       udělá zálohu všech existujících cílových souborů
  -b                           jako --backup ale bez argumentů
  -d, --no-dereference         nikdy nenásleduj symbolické odkazy
  -f, --force                  pokud nemůže být existující cílový soubor otevřen, smaže jej a zkusí znovu
  -i, --interactive            zeptá se před přepsáním
  -H                           následuj command-line symbolické linky
  -l, --link                   dělej hard linky namísto kopírování neadresářových souborů
  -L, --dereference            vždy následuj symbolické odkazy
  -p, --preserve               pokud je to možné, zachovej atributy souborů
      --parents                přidej zdrojovou cestu do cílového ADRESÁŘe
  -r                           kopíruj rekurzivně, ne-adresáře jako soubory
                               POZOR: užijte -R pokud kopírujete speciální soubory
                               jako FIFO nebo /dev/zero
      --remove-destination     smaž každý existující cílový soubor před jeho otevřením (kontrast s --force)
      --sparse=WHEN            řídí vytvoření řídkých souborů
  -R, --recursive              kopíruje adresáře rekurzivně
      --strip-trailing-slashes vyjme všechny zakončovací lomítka ze všech ZDROJ argumentů
  -s, --symbolic-link          udělá symbolické linky namísto kopírování
  -S, --suffix=SUFFIX          přepíše defaultní příponu zálohy
      --target-directory=DIR   přesune všechny ZDROJ argumenty do DIR
  -u, --update                 kopíruje pouze pokud je ZDROJ soubor novější než cílový nebo pokud
                               cílový soubor chybí
  -v, --verbose                vypisuje co se zrovna provádí
  -x, --one-file-system        zůstaň na aktuálním souborovém systému
      --help                   vypíše tuto nápovědu a skončí
      --version                vypíše označení verze a skončí

Pokud není přípona záložních souborů nastavena přepínačem --suffix nebo proměnnou SIMPLE_BACKUP_SUFFIX, je používána přípona `~'. Způsob vytváření záložních souborů lze ovlivnit nastavením proměnné VERSION_CONTROL, hodnoty mohou být:

  none, off       záložní kopie nevytvářet (i když je zadán přepínač --backup)
  numbered, t     číslované záložní kopie
  existing, nil   číslované, jestliže již číslovaná záložní kopie existuje,
                  jinak jednoduché

simple, never jednoduché záložní kopie

Speciálním případem je, má-li má cp tvořit záložní kopii ZDROJe, když jsou zadány přepínače --force a --backup, a ZDROJ a CÍL jsou stejného jména jednoho obyčejného souboru.
Program &quot;dd&quot; :
Použití: dd [PŘEPÍNAČ]...

Kopíruje soubor konvertovaný a formátovaný podle zadaných voleb.

  bs=BYTES        nastav ibs=BYTES a obs=BYTES
  cbs=BYTES       konvertuj BYTES bytů najednou
  conv=KEYWORDS   konvertuj soubor podle čárkou odděleném seznamu klíčových slov
                  (ascii,ebcdic,ibm,block,unblock,lcase,notrunc,ucase,swab,noerror)
  count=BLOCKS    kopíruj pouze BLOCKS vstupních bloků
  ibs=BYTES       čti BYTES bytů najednou
  if=FILE         čti ze souboru FILE namísto ze stdin
  obs=BYTES       zapiš BYTES bytů najednou
  of=FILE         zapisuj do souboru FILE namísto na stdout
  seek=BLOCKS     přeskoč BLOCKS obs-velkých bloků na začátku výstupu
  skip=BLOCKS     přeskoč BLOCKS ibs-velkých bloků na začátku vstupu
      --help      vypíše tuto nápovědu a skončí
      --version   vypíše označení verze a skončí

BLOCKS a BYTES mohou být následovány následujícími příponami: xM M, c 1, w 2, b 512, kD 1000, k 1024, MD 1,000,000, M 1,048,576, GD 1,000,000,000, G 1,073,741,824, atd pro T, P, E, Z, Y.
Program &quot;df&quot; :
Použití: df [PŘEPÍNAČ]... [SOUBOR]...

Vypíše informace o souborových systémech, ve kterých každý SOUBOR leží, nebo implicitně všech souborových systémech.

  -a, --all             také souborové systémy mající 0 bloků
      --block-size=VELIKOST použije tuto velikost bloku
  -h, --human-readable  velikosti ve formátu čitelném pro člověka
                        (např. 1K 234M 2G)
  -H, --si              podobně jako předchozí, ale násobky 1000 ne 1024
  -i, --inodes          výpis informací o i-uzlech místo o blocích
  -k, --kilobytes       jako --block-size=1024. Implicitně 512 bajtů,
                        které odpovídají normě POSIX
  -l, --local           omezení výpisu na lokální souborový systém
  -m, --megabytes       jako --block-size=1048576. Implicitně 512 bajtů,
                        které odpovídají normě POSIX
      --no-sync         nevolá 'sync' před získáním informací (implicitní)
  -P, --portability     použije formát definovaný normou POSIX
      --sync            zavolá 'sync' před získáním informací
  -t, --type=TYP        ve výstupu pouze souborové systémy typu TYP
  -T, --print-type      vypisuje typ souborového systému
  -x, --exclude-type=TYP   ve výstupu nebudou souborové systémy typu TYP
      --help            vypíše tuto nápovědu a skončí
      --version         vypíše označení verze a skončí
Program &quot;ln&quot; :
Použití: ln [PŘEPÍNAČ]... CÍL [NÁZEV_ODKAZU]
    nebo: ln [PŘEPÍNAČ]... CÍL... ADRESÁŘ 
    nebo: ln [PŘEPÍNAČ]... --target-directory=ADRESÁŘ CÍL... 
Tvoří odkaz na zadaný CÍL s volitelným NÁZVEM_ODKAZU. Jestliže NÁZEV_ODKAZU není zadán, je vytvořen odkaz v aktuálním adresáři, se stejným názvem jako má CÍL. Při použití druhé formy s více než jedním CÍLem, poslední argument musí být ADRESÁŘem; v tomto případě, jsou pak vytvořeny odkazy v adresáři ADRESÁŘ na CÍLe. Implicitně jsou tvořeny pevné odkazy, symbolické pomocí přepínače --symbolic. Při tvorbě pevného odkazu musí všechny CÍLe existovat.

      --backup=[TYP]           vytvoří zálohu každého souboru, který má být
                               odkazem přepsán
  -b                           jako --backup, ale bez argumentu
  -d, -F, --directory          pevný odkaz na adresář (pouze superuživatel)
  -f, --force                  vytváří odkaz i tehdy, existuje-li soubor téhož
                               názvu (soubor bude smazán)
  -n, --no-dereference         má-li být přepsán symbolický odkaz na adresář,
                               pak jej smaže a vytvoří požadovaný odkaz. Pokud
                               by nebyl tento přepínač zadán, pak by byl odkaz
                               vytvořen v adresáři, na který se odkaz odkazuje.
  -i, --interactive            ptá se, zda smazat již existující soubor
  -s, --symbolic               tvoří symbolický odkaz místo pevného
  -S, --suffix=PŘÍPONA         mění obvyklou příponu pro záložní soubory
      --target-directory=ADRESÁŘ zadání ADRESÁŘe, ve kterém vytvořit odkazy
  -v, --verbose                před vytvořením odkazu na soubor, vypíše název tohoto souboru
      --help                   vypíše tuto nápovědu a skončí
      --version                vypíše označení verze a skončí

Pokud není přípona záložních souborů nastavena přepínačem --suffix nebo proměnnou SIMPLE_BACKUP_SUFFIX, je používána přípona `~'. Způsob vytváření záložních souborů lze ovlivnit nastavením proměnné VERSION_CONTROL, hodnoty mohou být:

  none, off       záložní kopie nevytvářet (i když je zadán přepínač --backup)
  numbered, t     číslované záložní kopie
  existing, nil   číslované, jestliže již číslovaná záložní kopie existuje,
                  jinak jednoduché

simple, never jednoduché záložní kopie
Program &quot;ls&quot; :
Použití: ls [PŘEPÍNAČ]... [SOUBOR]...

Vypíše informace o souborech SOUBOR (defaultně aktuální adresář). Položky třídí abecedně, pokud není zadán některý z přepínačů -cftuSUX nebo --sort.

  -a, --all                  neskrývá položky začínající na .
  -A, --almost-all           nevypisuje položky . and ..
  -b, --escape               print octal escapes for nongraphic characters
      --block-size=SIZE      use SIZE-byte blocks
  -B, --ignore-backups       do not list implied entries ending with ~
  -c                         with -lt: sort by, and show, ctime (time of last
                               modification of file status information)
                               with -l: show ctime and sort by name
                               otherwise: sort by ctime
  -C                         vypisuje položky po sloupcích
      --color[=WHEN]         control whether color is used to distinguish file
                               types.  WHEN may be `never', `always', or `auto'
  -d, --directory            vypisuje položky adresářů namísto jejich obsahu
  -D, --dired                generate output designed for Emacs' dired mode
  -f                         netřídí, povolí -aU, zakáže -lst
  -F, --classify             append indicator (one of */=@|) to entries
      --format=WORD          across -x, commas -m, horizontal -x, long -l,
                               single-column -1, verbose -l, vertical -C
      --full-time            vypíše úplný datum a úplný čas
  -G, --no-group             potlačí výpis informací o skupině
  -h, --human-readable       print sizes in human readable format (e.g., 1K 234M 2G)
      --si                   likewise, but use powers of 1000 not 1024
      --indicator-style=WORD append indicator with style WORD to entry names:
                               none (default), classify (-F), file-type (-p)
  -i, --inode                vypisuje čísla inodů každého souboru
  -I, --ignore=PATTERN       do not list implied entries matching shell PATTERN
  -k, --kilobytes            jako --block-size=1024
  -l                         použije dlouhý formát výpisu
  -L, --dereference          vypisuje položky odkazované symbolicým linkem
  -m                         fill width with a comma separated list of entries
  -n, --numeric-uid-gid      vypisuje číselné hodnoty UIDs and GIDs namísto jmen
  -N, --literal              print raw entry names (don't treat e.g. control
                               characters specially)
  -o                         dlouhý formát výpisu bez info o skupině
  -p, --file-type            append indicator (one of /=@|) to entries
  -q, --hide-control-chars   print ? instead of non graphic characters
      --show-control-chars   show non graphic characters as-is (default
                             unless program is `ls' and output is a terminal)
  -Q, --quote-name           enclose entry names in double quotes
      --quoting-style=WORD   use quoting style WORD for entry names:
                               literal, locale, shell, shell-always, c, escape
  -r, --reverse              převrátí pořadí třídění
  -R, --recursive            vypíše podadresáře rekursivně
  -s, --size                 vypisuje velikost každého souboru v blocích
  -S                         výstup seřadí podle délky souborů
      --sort=SLOVO           výstup seřadí podle SLOVA:
                             extension (-X), none (-U), size (-S), time (-t)
                             version (-v)
                             status (-c), time (-t), atime (-u), access (-u),
                             use (-u)
      --time=SLOVO           vypisuje čas podle SLOVA:
                             atime, access, use, ctime nebo status (-c);
                             jestliže je zadán přepínač --sort=time, použije
                             se tento čas jako řadící klíč
  -t                         výstup seřadí podle času poslední změny souboru
  -T, --tabsize=SLOUPCŮ      pozice tabelátoru každých SLOUPCŮ znaků (impl. 8)
  -u                         s -lt: řadí podle atime a také jej vypisuje;
                             s -l: vypisuje atime, ale řadí podle názvů souborů
                             jinak: řadí podle atime
  -U                         zakáže seřazení výstupu, názvy souborů budou
                             vypsány v tom pořadí v jakém jsou v adresáři
  -v                         seřadí výstup podle verzí souborů
  -w, --width=SLOUPCŮ        použije tuto šířku obrazovky při vypisování
  -x                         jména souborů vypíše po řádcích místo po sloupcích
  -X                         výstup seřadí podle přípon souborů
  -1                         vypíše jeden soubor na jeden řádek
      --help                 vypíše tuto nápovědu a skončí
      --version              vypíše označení verze a skončí

Implictně není k rozlišování typů souborů barva používána. To je rovnocenné s použitím přepínače --color=none. Použití přepínače --color bez argumentu KDY je rovnocenné s použitím přepínače --color=always. Přepínač --color=auto způsobí, že barvy budou použity pouze, je-li standardní výstup připojen k terminálu (tty).
Program &quot;mkdir&quot; :
Použití: mkdir [PŘEPÍNAČ] ADRESÁŘ...
Vytvoří ADRESÁŘ(e), jestliže ještě neexistuje(í).

  -m, --mode=PRÁVA  nastaví přístupová práva (zadány jako příkazu 'chmod'),
                    místo toho, aby byla práva nastavena na rwxrwxrwx - umask
  -p, --parents     vytvoří neexistující rodičovské adresáře zadaného adresáře
  -v, --verbose     vypíše zprávu pro každý vytvořený adresář
      --help        vypíše tuto nápovědu a skončí
      --version     vypíše označení verze a skončí
Program &quot;mknod&quot; :
Použití: mknod [PŘEPÍNAČ]... JMÉNO TYP [HLAVNÍ VEDLEJŠÍ]
Vytvoří speciální soubor JMÉNO zadaného TYPu.

  -m, --mode=PRÁVA  nastaví přístupová práva (zadána jako příkazu 'chmod'),
                    místo toho, aby byla nastavena na 0666 - umask
      --help        vypíše tuto nápovědu a skončí
      --version     vypíše označení verze a skončí

HLAVNÍ a VEDLEJŠÍ číslo není dovoleno u TYPu p, jinak povinné. TYP může být:

  b      blokový (bufferovaný) speciální soubor
  c, u   znakový (nebufferovaný) speciální soubor
  p      roura (FIFO)
Program &quot;mv&quot; :
Použití: mv [PŘEPÍNAČ]... ZDROJ CÍL

    nebo: mv [PŘEPÍNAČ]... ZDROJ... ADRESÁŘ 
    nebo: mv [PŘEPÍNAČ]... --target-directory=ADRESÁŘ... ZDROJ... 
Přejmenuje ZDROJ na CÍL nebo přesune ZDROJ(e) do ADRESÁŘ

      --backup[=CONTROL]       make a backup of each existing destination file
  -b                           like --backup but does not accept an argument
  -f, --force                  neptá se před přepsáním cílového souboru
  -i, --interactive            zeptá se před přepsáním cílového souboru
      --strip-trailing-slashes vyjme všechny zakončovací lomítka ze všech ZDROJ argumentů
  -S, --suffix=SUFFIX          přepíše defaultní příponu zálohy
      --target-directory=DIR   přesune všechny ZDROJ argumenty do DIR
  -u, --update                 kopíruje pouze pokud je ZDROJ soubor novější než cílový nebo pokud
  -v, --verbose                vypíše informaci o každém zpracovávaném souboru
      --help                   vypíše tuto nápovědu a skončí
      --version                vypíše označení verze a skončí

Pokud není přípona záložních souborů nastavena přepínačem --suffix nebo proměnnou SIMPLE_BACKUP_SUFFIX, je používána přípona `~'. Způsob vytváření záložních souborů lze ovlivnit nastavením proměnné VERSION_CONTROL, hodnoty mohou být:

  none, off       záložní kopie nevytvářet (i když je zadán přepínač --backup)
  numbered, t     číslované záložní kopie
  existing, nil   číslované, jestliže již číslovaná záložní kopie existuje, jinak jednoduché
  simple, never   jednoduché záložní kopie
Program &quot;rm&quot; :
Použití: rm [PŘEPÍNAČ]... SOUBOR...
Vyjme (unlink) SOUBOR(y).

  -d, --directory       vyjmutí adresáře, i když je neprázdný (pouze super-user)
  -f, --force           ignoruje neexistující soubory, nikdy se neptá
  -i, --interactive     dotaz před každým vyjmutím
  -r, -R, --recursive   vyjme obsah adresářů rekursivně
  -v, --verbose         vypisuje co se dělá
      --help            vypíše tuto nápovědu a skončí
      --version         vypíše označení verze a skončí

K vyjmutí souboru jehož jméno začíná `-', např. `-foo', užijte jeden z příkazů:
    rm -- -foo 
    rm ./-foo 

POZN: po použití rm k vyjmutí souboru je obecně možné obnovit obsah tohoto souboru. Pokud chcete jistotu že obsah souboru nebude obnovitelný, pak použijte program shred.
Program &quot;rmdir&quot; :
Použití: rmdir [PŘEPÍNAČ]... ADRESÁŘ...
Smazání ADRESÁŘe(ů), pouze jsou-li prázdné.

      --ignore-fail-on-non-empty
                  ignoruje všechny chyby způsobené neprázdností adresáře
  -p, --parents   maže ADRESÁŘ a všechny rodičovské adresáře, ze zadané
                  cesty. Např: `rmdir -p a/b/c' je podobné 
                  `rmdir a/b/c a/b a'
  -v, --verbose   vypisuje oznámení o každém zpravovávaném adresáři
      --help      vypíše tuto nápovědu a skončí
      --version   vypíše označení verze a skončí
Program &quot;sync&quot; :
Použití: sync [PŘEPÍNAČ]
Uloží změněné bloky na disk a aktualizuje super blok.

--help vypíše tuto nápovědu a skončí --version vypíše označení verze a skončí
Program &quot;touch&quot; :
Použití: touch [PŘEPÍNAČ]... SOUBOR...
or: touch [-acm] MMDDhhmm[YY] FILE... (obsolescent) Nastaví čas posledního přístupu a poslední změny každého zadaného SOUBORU na aktuální čas.

  -a                     změní pouze čas posledního přístupu
  -c, --no-create        nevytvoří nové soubory
  -d, --date=ŘETĚZEC     analyzuje ŘETĚZEC a použije ho místo aktuálního času
  -f                     (ignorován)
  -m                     změní pouze čas poslední změny souboru
  -r, --reference=SOUBOR použije časy SOUBORu místo aktuálního času
  -t ČAS                 použije [[CC]YY]MMDDhhmm[.ss] místo aktuálního času
      --time=SLOVO       nastaví ČAS zadaný SLOVEM: 
                         access, atime, use (jako -a)
                         modify, mtime (jako -m)
      --help             vypíše tuto nápovědu a skončí
      --version          vypíše označení verze a skončí

Formáty časů pro přepínače -d, -t a pro zastaralou syntaxi jsou různé.
Program &quot;dir&quot; :
Použití: dir [PŘEPÍNAČ]... [SOUBOR]...
List information about the FILEs (the current directory by default). Sort entries alphabetically if none of -cftuSUX nor --sort.

  -a, --all                  do not hide entries starting with .
  -A, --almost-all           do not list implied . and ..
  -b, --escape               print octal escapes for nongraphic characters
      --block-size=SIZE      use SIZE-byte blocks
  -B, --ignore-backups       do not list implied entries ending with ~
  -c                         with -lt: sort by, and show, ctime (time of last
                               modification of file status information)
                               with -l: show ctime and sort by name
                               otherwise: sort by ctime
  -C                         list entries by columns
      --color[=WHEN]         control whether color is used to distinguish file
                               types.  WHEN may be `never', `always', or `auto'
  -d, --directory            list directory entries instead of contents
  -D, --dired                generate output designed for Emacs' dired mode
  -f                         do not sort, enable -aU, disable -lst
  -F, --classify             append indicator (one of */=@|) to entries
      --format=WORD          across -x, commas -m, horizontal -x, long -l,
                               single-column -1, verbose -l, vertical -C
      --full-time            list both full date and full time
  -g                         (ignored)
  -G, --no-group             inhibit display of group information
  -h, --human-readable  print sizes in human readable format (e.g., 1K 234M 2G)
      --si                   likewise, but use powers of 1000 not 1024
  -H                         same as `--si' for now; soon to change
                               to conform to POSIX
      --indicator-style=WORD append indicator with style WORD to entry names:
                               none (default), classify (-F), file-type (-p)
  -i, --inode                print index number of each file
  -I, --ignore=PATTERN       do not list implied entries matching shell PATTERN
  -k, --kilobytes            like --block-size=1024
  -l                         use a long listing format
  -L, --dereference          list entries pointed to by symbolic links
  -m                         fill width with a comma separated list of entries
  -n, --numeric-uid-gid      list numeric UIDs and GIDs instead of names
  -N, --literal              print raw entry names (don't treat e.g. control
                               characters specially)
  -o                         use long listing format without group info
  -p, --file-type            append indicator (one of /=@|) to entries
  -q, --hide-control-chars   print ? instead of non graphic characters
      --show-control-chars   show non graphic characters as-is (default
                             unless program is `ls' and output is a terminal)
  -Q, --quote-name           enclose entry names in double quotes
      --quoting-style=WORD   use quoting style WORD for entry names:
                               literal, locale, shell, shell-always, c, escape
  -r, --reverse              reverse order while sorting
  -R, --recursive            list subdirectories recursively
  -s, --size                 print size of each file, in blocks
  -S                         výstup seřadí podle délky souborů
      --sort=SLOVO           výstup seřadí podle SLOVA:
                             extension (-X), none (-U), size (-S), time (-t)
                             version (-v)
                             status (-c), time (-t), atime (-u), access (-u),
                             use (-u)
      --time=SLOVO           vypisuje čas podle SLOVA:
                             atime, access, use, ctime nebo status (-c);
                             jestliže je zadán přepínač --sort=time, použije
                             se tento čas jako řadící klíč
  -t                         výstup seřadí podle času poslední změny souboru
  -T, --tabsize=SLOUPCŮ      pozice tabelátoru každých SLOUPCŮ znaků (impl. 8)
  -u                         s -lt: řadí podle atime a také jej vypisuje;
                             s -l: vypisuje atime, ale řadí podle názvů souborů
                             jinak: řadí podle atime
  -U                         zakáže seřazení výstupu, názvy souborů budou
                             vypsány v tom pořadí v jakém jsou v adresáři
  -v                         seřadí výstup podle verzí souborů
  -w, --width=SLOUPCŮ        použije tuto šířku obrazovky při vypisování
  -x                         jména souborů vypíše po řádcích místo po sloupcích
  -X                         výstup seřadí podle přípon souborů
  -1                         vypíše jeden soubor na jeden řádek
      --help                 vypíše tuto nápovědu a skončí
      --version              vypíše označení verze a skončí

Implictně není k rozlišování typů souborů barva používána. To je rovnocenné s použitím přepínače --color=none. Použití přepínače --color bez argumentu KDY je rovnocenné s použitím přepínače --color=always. Přepínač --color=auto způsobí, že barvy budou použity pouze, je-li standardní výstup připojen k terminálu (tty).
Program &quot;dircolors&quot; :
Použití: dircolors [PŘEPÍNAČ]... [SOUBOR] Výstupem jsou příkazy, které zajistí nastavení proměnné prostředí LS_COLOR.

Specifikace výstupního formátu:
-b, --sh, --bourne-shell výstupem je Bourne shellový kód

                              pro nastavení LS_COLORS
  -c, --csh, --c-shell        výstupem je C shellový kód
                              pro nastavení LS_COLORS
  -p, --print-database        výstupem je vnitřní databáze
      --help                  vypíše tuto nápovědu a skončí
      --version               vypíše označení verze a skončí
Program &quot;du&quot; :
Použití: du [PŘEPÍNAČ]... [SOUBOR]...
Sčítá diskový prostor zabraný každým SOUBORem, pro adresáře i s obsahem podadresářů.

  -a, --all             vypíše součet velikosti všech souborů,
                        ne pouze adresářů
      --block-size=VELIKOST  použije tuto velikost bloku
  -b, --bytes           velikosti vypíše v bajtech
  -c, --total           vypíše i celkový součet
  -D, --dereference-args  následuje symbolický odkaz, když jako argument zadán
  -h, --human-readable  vypisuje velikosti ve formátu čitelném pro lidi
                        (např. 1K 234M 2G)
  -H, --si              jako předchozí, ale jednotky jsou násobkem 1000
  -k, --kilobytes       jako --block-size=1024
  -l, --count-links     jestliže jsou soubory pevnými odkazy na jeden soubor,
                        sčítá velikosti, jako by to byly obyčejné soubory
  -L, --dereference     následuje všechny symbolické odkazy
  -m, --megabytes       jako --block-size=1048576
  -S, --separate-dirs   nepočítá do velikosti adresářů velikosti jejich
                        podadresářů
  -s, --summarize       vypíše pouze celkový součet pro každý argument
  -x, --one-file-system přeskočí adresáře na jiných souborových systémech
  -X SOUBOR, --exclude-from=SOUBOR přeskočí soubory, které vyhovují libovolnému
                        reg.výr. ze souboru SOUBOR
      --exclude=REGVÝR  přeskočí soubory vyhovující REGVÝR
      --max-depth=N     vypisuje názvy adresářů a celkové součty pouze
                        do N-té úrovně adresářů. Argument --max-depth=0
                        je rovnocenný se --sumarize.
      --help            vypíše tuto nápovědu a skončí
      --version         vypíše označení verze a skončí
Program &quot;install&quot; :
Použití: install [PŘEPÍNAČ]... ZDROJ CÍL (1-ní formát)
    nebo: install [PŘEPÍNAČ]... ZDROJ... ADRESÁŘ (2-hý formát) 
    nebo: install -d [PŘEPÍNAČ]... ADRESÁŘ... (3-tí formát) 

V prvních dvou formátech kopírování ZDROJe do CÍLe nebo více ZDROJů do ADRESÁŘe, s nastavením uživatelských práv a uživatele/skupiny. Ve třetím formátu, vytvoření všech komponent zadaného ADRESÁŘE(ů).

      --backup=[TYP]    vytvoří záložní kopii před smazáním
  -b                    jako --backup, ale bez argumentu
  -c                    (ignorován)
  -d, --directory       všechny argumenty jsou brány jako názvy adresářů.
                        Všechny neexistující komponenty těchto adresářů jsou vytvořeny.
  -D                    vytvoří všechy úvodní komponenty CÍLe, kromě poslední
  -g, --group=SKUPINA   nastaví skupinu souboru na SKUPINU
  -m, --mode=PRÁVA      nastaví přístupová práva souboru na PRÁVA (zadána jako
                        pro chmod)
  -o, --owner=VLASTNÍK  nastaví vlastníka souboru (pouze superuživatel - root)
  -p, --preserve-timestamps časy cílového souboru nastaví tak, jak byly
                        nastaveny u zdrojového
  -s, --strip           odstraní tabulky symbolů, pouze 1 a 2 formát
  -S, --suffix=PŘÍPONA  nastaví novou příponu záložních souborů
  -v, --verbose         vypisuje jména všech vytvářených adresářů
      --help            vypíše tuto nápovědu a skončí
      --version         vypíše označení verze a skončí

Pokud není přípona záložních souborů nastavena přepínačem --suffix nebo proměnnou SIMPLE_BACKUP_SUFFIX, je používána přípona `~'. Způsob vytváření záložních souborů lze ovlivnit nastavením proměnné VERSION_CONTROL, hodnoty mohou být:

  none, off       záložní kopie nevytvářet (i když je zadán přepínač --backup)
  numbered, t     číslované záložní kopie
  existing, nil   číslované, jestliže již číslovaná záložní kopie existuje, jinak jednoduché
  simple, never   jednoduché záložní kopie
Program &quot;mkfifo&quot; :
Použití: mkfifo [PŘEPÍNAČ] JMÉNO...
Tvoří pojmenované roury (FIFO) se jmény JMÉNO.

  -m, --mode=PRÁVA  nastaví přístupová práva (zadána jako příkazu 'chmod'),
                    místo toho, aby byla nastavena na 0666 - umask
      --help        vypíše tuto nápovědu a skončí
      --version     vypíše označení verze a skončí
Program &quot;shred&quot; :
Použití: shred [PŘEPÍNAČ] SOUBOR [...]
Overwrite the specified FILE(s) repeatedly, in order to make it harder for even very expensive hardware probing to recover the data.

  -f, --force    change permissions to allow writing if necessary
  -n, --iterations=N  Overwrite N times instead of the default (25)
  -s, --size=N   shred this many bytes (suffixes like k, M, G accepted)
  -u, --remove   truncate and remove file after overwriting
  -v, --verbose  show progress
  -x, --exact    do not round file sizes up to the next full block
  -z, --zero     add a final overwrite with zeros to hide shredding
  -              shred standard output
      --help     display this help and exit
      --version  print version information and exit

Delete FILE(s) if --remove (-u) is specified. The default is not to remove the files because it is common to operate on device files like /dev/hda, and those files usually should not be removed. When operating on regular files, most people use the --remove option.

CAUTION: Note that shred relies on a very important assumption: that the filesystem overwrites data in place. This is the traditional way to do things, but many modern filesystem designs do not satisfy this assumption. The following are examples of filesystems on which shred is not effective:
log-structured or journaled filesystems, such as those supplied with AIX and Solaris (and JFS, ReiserFS, XFS, etc.)
filesystems that write redundant data and carry on even if some writes fail, such as RAID-based filesystems
filesystems that make snapshots, such as Network Appliance's NFS server
filesystems that cache in temporary locations, such as NFS version 3 clients
compressed filesystems
Program &quot;vdir&quot; :
Použití: vdir [PŘEPÍNAČ]... [SOUBOR]...
List information about the FILEs (the current directory by default). Sort entries alphabetically if none of -cftuSUX nor --sort.

  -a, --all                  do not hide entries starting with .
  -A, --almost-all           do not list implied . and ..
  -b, --escape               print octal escapes for nongraphic characters
      --block-size=SIZE      use SIZE-byte blocks
  -B, --ignore-backups       do not list implied entries ending with ~
  -c                         with -lt: sort by, and show, ctime (time of last
                               modification of file status information)
                               with -l: show ctime and sort by name
                               otherwise: sort by ctime
  -C                         list entries by columns
      --color[=WHEN]         control whether color is used to distinguish file
                               types.  WHEN may be `never', `always', or `auto'
  -d, --directory            list directory entries instead of contents
  -D, --dired                generate output designed for Emacs' dired mode
  -f                         do not sort, enable -aU, disable -lst
  -F, --classify             append indicator (one of */=@|) to entries
      --format=WORD          across -x, commas -m, horizontal -x, long -l,
                               single-column -1, verbose -l, vertical -C
      --full-time            list both full date and full time
  -G, --no-group             inhibit display of group information
  -h, --human-readable  print sizes in human readable format (e.g., 1K 234M 2G)
      --si                   likewise, but use powers of 1000 not 1024
  -H                         same as `--si' for now; soon to change
                               to conform to POSIX
      --indicator-style=WORD append indicator with style WORD to entry names:
                               none (default), classify (-F), file-type (-p)
  -i, --inode                print index number of each file
  -I, --ignore=PATTERN       do not list implied entries matching shell PATTERN
  -k, --kilobytes            like --block-size=1024
  -l                         use a long listing format
  -L, --dereference          list entries pointed to by symbolic links
  -m                         fill width with a comma separated list of entries
  -n, --numeric-uid-gid      list numeric UIDs and GIDs instead of names
  -N, --literal              print raw entry names (don't treat e.g. control
                               characters specially)
  -o                         use long listing format without group info
  -p, --file-type            append indicator (one of /=@|) to entries
  -q, --hide-control-chars   print ? instead of non graphic characters
      --show-control-chars   show non graphic characters as-is (default
                             unless program is `ls' and output is a terminal)
  -Q, --quote-name           enclose entry names in double quotes
      --quoting-style=WORD   use quoting style WORD for entry names:
                               literal, locale, shell, shell-always, c, escape
  -r, --reverse              reverse order while sorting
  -R, --recursive            list subdirectories recursively
  -s, --size                 print size of each file, in blocks
  -S                         výstup seřadí podle délky souborů
      --sort=SLOVO           výstup seřadí podle SLOVA:
                             extension (-X), none (-U), size (-S), time (-t)
                             version (-v)
                             status (-c), time (-t), atime (-u), access (-u),
                             use (-u)
      --time=SLOVO           vypisuje čas podle SLOVA:
                             atime, access, use, ctime nebo status (-c);
                             jestliže je zadán přepínač --sort=time, použije
                             se tento čas jako řadící klíč
  -t                         výstup seřadí podle času poslední změny souboru
  -T, --tabsize=SLOUPCŮ      pozice tabelátoru každých SLOUPCŮ znaků (impl. 8)
  -u                         s -lt: řadí podle atime a také jej vypisuje;
                             s -l: vypisuje atime, ale řadí podle názvů souborů
                             jinak: řadí podle atime
  -U                         zakáže seřazení výstupu, názvy souborů budou
                             vypsány v tom pořadí v jakém jsou v adresáři
  -v                         seřadí výstup podle verzí souborů
  -w, --width=SLOUPCŮ        použije tuto šířku obrazovky při vypisování
  -x                         jména souborů vypíše po řádcích místo po sloupcích
  -X                         výstup seřadí podle přípon souborů
  -1                         vypíše jeden soubor na jeden řádek
      --help                 vypíše tuto nápovědu a skončí
      --version              vypíše označení verze a skončí

Implictně není k rozlišování typů souborů barva používána. To je rovnocenné s použitím přepínače --color=none. Použití přepínače --color bez argumentu KDY je rovnocenné s použitím přepínače --color=always. Přepínač --color=auto způsobí, že barvy budou použity pouze, je-li standardní výstup připojen k terminálu (tty).

[[Kategorie:Počítače]]</text>
      <sha1>gh3vkak1xvq7m9pocrzdk0xz8nr5j0d</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Lokalizace a internacionalizace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>77</id>
    <revision>
      <id>45239</id>
      <parentid>45235</parentid>
      <timestamp>2022-02-25T10:29:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Silesianus</username>
        <id>3505</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="22650" xml:space="preserve">[[Speciální:Whatlinkshere/Lokalizace a internacionalizace | Odkaz na stránky které sem odkazují]]

= Kódování znaků =
Vývoj od 7bitového amerického ASCII přes 8bitové kódové stránky jednotlivých abeced k 16bitovému Unicode (UCS-2)

UTF-8 jako odvozenina UCS-2: odstraňuje nevýhody UCS-2

ISO 10646: definuje Universal Character Set (UCS) obsahující všechny znaky všech kódování znakových sad. UCS je 31bitová znaková sada (tzv. UCS-4), ale dnes se z ní používá pouze prvních 65534 kódů (0x0000 to 0xfffd), označovaných jako UCS-2 UTF-8 zajišťuje:
Kompatibilitu se staršími souborovými systémy (zpravidla nepovolují v názvech souboru nulový byte ani (zpětné) lomítko).
Kompatibilitu s existujícími programy: zápis jakéhokoli znaku neobsahuje ASCII, pokud znak původně v ASCII nebyl.
Snadnost konverzí z/do UCS.
První byte určuje počet bytů, které ve vícebytovém zápisu znaků následují.
Transformační formát by neměl být zbytečně rozmařilý co do počtu bytů, použitých pro zápis.
Z kterékoli pozice v proudu dat by mělo být možné najít začátek další znakové jednotky.
UTF-8 zvládá zápis UCS hodnot v rozmezí 0-0x7ffffff za použití 1-6 bytů. Úvodní byte vždy prozrazuje počet použitých bytů a následující členy vícebytové posloupnosti mají nastaven nejvyšší bit. je nastaven. Jakýkoli byte, který nezačíná na 10xxxxxx je začátek zápisu dalšího znaku.

= NLS, i18n, l10n =

NLS (Native Language Support = podpora přirozeného jazyka): v podstatě zahrnuje internacionalizaci i lokalizaci (viz níže). Některé aspekty NLS:

Ačkoliv pro programy v C je dá se říci GNU gettext kompletní sada nástrojů pro podporu NLS, skriptovací jazyky (perl, shell, awk aj.) nejsou tak dobře podporované, i když je NLS možná

Některé programy (autoconf, bison, ..) mohou produkovat jiné programy či skripty. Ačkoliv je generující program sám internacionalizován, nemusí produkovat internacionalizovaný program (nepřímá internacionalizace). Může se stát, že vygenerovaný program bude nutné nezávisle internacionalizovat.

Volby a přepínače programů jsou často poplatné angličtině - je možné lokalizovat i toto.

Mnoho programů čte, překládá, interpretuje či je nějak řízeno vstupními soubory (může být i vstup z klávesnice). Ty jsou často textem obsahujícím klíčová slova, identifikátory nebo odpovědi které by mohly být překladatelné. Např. &quot;rm -i {}&quot; se dotazuje před smazáním, po internacionalizaci by mohlo očekávat něco jiného než &quot;y&quot;/&quot;n&quot;.

Manuály přicházející s programovými balíky a soubory dokumentace by měly být také překládány. S tím úzce souvisí i otázky pozdějších update dokumentace, která se stejně jako doprovázené programy také vyvíjí.

Internacionalizace (internationalization = i18n): stručně řečeno, operace, po které jsou možné následné další lokalizace. Je to operace (jednorázová!), po které program nebo množina programů začleněná do jednoho balíku je schopna podporovat více jazyků. Je to zevšeobecnění při kterém programy užívající pouze řetězce v jedné řeči (většinou v angličtině), jsou spojeny do obecných cest, jak provést to samé v jiných jazycích. Návrháři programů mohou užít pro internacionalizaci svých programů různé techniky, některé z nich byli standardizovány. Jeden z příkladů těchto standardů je GNU gettext.

Lokalizace je operace při které v již internacionalizovaných programech jsou poskytnuty informace takové, že mohou provádět své vstupy a výstupy ve tvaru, který je správný pro přirozené jazyky a kulturní zvyky. V podstatě internacionalizace je oblastí spíše programátorskou a lokalizace spíše překladatelskou.

Programátorské prostředí zavádí některé funkce pro použití dovolující konfiguraci za běhu. Vnější popis specifické množiny kulturních zvyklostí dané země spolu se všemi přiřazenými překlady do stejného přirozeného jazyka se nazývá &quot;locale&quot; pro tento jazyk nebo zemi.
Uživatelé dosáhnou lokalizace programů nastavením správných hodnot pro speciální proměnné prostředí, před spuštěním těchto programů. Tyto proměnné určují, které &quot;locale&quot; by měli být programy užity. Je několik hlavních oblastí, které se mohou lišit podle země a tyto odlišnosti musí locale také popsat. Následující seznam může pomoci dát vícejazyčné zprávy do správné souvislosti s jinými úkoly staženými k locales:

Znaky a kódové stránky - kódová stránka užívaná v USA a většině anglicky mluvících částech světa je ASCII sada. Pro různé locale je ale potřeba mnoho znaků, které v této sadě nejsou. 8bytová kódová stránka ISO 8859-1 má většinu speciálních znaků obsažených v hlavních evropských jazycích. Přesto v mnoha případech nejsou ani ISO 8859-1 fonty dostačující. Proto každé locale musí specifikovat kterou kódovou stránku chce použít a musí mít odpovídající rutiny pro zpracování této kódové sady.
Pozn.- některé častěji se vyskytující kódové stránky :

DOS CP852 - kódová stránka s latin znaky pro střední a východní Evropu

DOS CP437 - kódová stránka s latin znaky pro USA a Kanadu. Nemá diakritické znaky

ISO 8859-2 - standardizovaná kódová stránka s latin znaky pro střední a východní Evropu

ISO 8859-15 - v podstatě stejná jako ISO 8859-1, ale obsahuje znak Euro (€)
cp1250, Mac OS Central European (MacCE) - nestandardizované kódové stránky používané v OS Windos (Microsoft) a MAC (Apple)
KOI8-CS a čeština Bří Kamenických jsou

Měna - používané symboly se liší mezi jednotlivými zeměmi včetně pozice na kterých jsou užívány. Programy musí být schopny transparentně zobrazovat měnové výstupy v přirozeném modu pro každé locale.

Datumy - také formát datumu se liší pro jednotlivé lokality.Například vánoce v roce 1999 se píší jako 12/24/1999 v USA, 24/12/1999 v Austrálii a 24.12.1999 v ČR. Jiné země mohou používat ISO 8061 tvary datumu atd. Čas může být zapisován jako hh:mm, hh.mm, nebo jinak. Někde je čas specifikován v 24 hodinovém módu, někde jako AM, PM. Dále se může lišit rozšířením o korekci letního času mezi jednotlivými zeměmi.

Čísla - nejpoužívanější oblast v jazykové podpoře. Tady GNU gettext umožňuje návrhářům a uživatelům snadnou změnu jazyka, který SW používá pro komunikaci s uživateli.


Proměnné prostředí ovlivňující nastavení locale:

LC_MESSAGES - jazyk pro textové zprávy.

LC_COLLATE - informace pro třídění a porovnávání textu tj. jak se různé znaky a/nebo skupiny znaků třídí v daném jazyce.

LC_CTYPE - informace o typu znaků (písmena, číslice,malá nebo velká písmena atd.). Tato informace ]je přístupná přes třídy znaků POSIX v regulárních výrazech jako např. [[:alnum:]].

LC_MONETARY - informace o měně jako je symbol měny a zda se píše před anebo za číslem.

LC_NUMERIC - číselné informace jako je znak pro desetinou tečku (čárku) a oddělovač tisíců.

LC_RESPONSE -informace o odpovědi např. výrazy pro ano a ne v místním jazyce, případně další informace.

LC_TIME - informace o čase a datumu jako dvanácti nebo čtyřiadvacetihodinové hodiny, měsíc tištěný před nebo za dnem datumu, místní zkratky měsíců atd.

LC_ALL - souhrn všeho opsaného výše.


= Nastavení NLS v systému =

Nastavení na požadované locale (za předpokladu, že máme nainstalovány internacionalizované a lokalizované balíky/programy) se provede nastavením výše uvedených proměnných prostředí. Globální systémové nastavení je u GNU/Linux distribucí RedHat/Fedora v souboru &quot;/etc/sysconfig/i18n&quot;. Typicky tento soubor obsahuje nastavení proměnných pro systémové locales, podporované další locales, použitý systémový font a znakovou sadu. Příklad souboru &quot;/etc/sysconfig/i18n&quot;:

&lt;pre&gt;&lt;nowiki&gt;
#
# /etc/sysconfig/i18n
#
# localization == l, 10 znaku, n == l10n
# l \__  __/ n
#      \/
#      10 znaku
#
# internationalization == &quot;i&quot; + 18 znaku + &quot;n&quot; ==&gt; i18n
# i \______  ______/ n
#          \/
#          18 znaku
#
#Used by the /sbin/setsysfont command (which is run by rc.sysinit at boot time):
# SYSFONT= any font that is legal when used as consolechars -f $SYSFONT ...
SYSFONT=&quot;lat2-sun16&quot;
# SYSFONTACM= any ACM (application charset map - viz prg &quot;consolechars&quot;)
SYSFONTACM=&quot;iso02&quot;
#  LANG - default value for all LC_* variables. Sets all the categories,
# but can be overridden by the individual locale categories.
# It is ISO 639 two-letter code identifying the  language.  Language codes
# are NOT the same as the country codes given in ISO 3166 :
LANG=cs_CZ
#  LC_CTYPE - character types and encoding :
#LC_CTYPE=
#  LC_COLLATE - sorting rules :
#LC_COLLATE=
#  LC_MESSAGES - natural language messages:
LC_MESSAGES=en
#  LC_NUMERIC - number formatting :
#LC_NUMERIC=
#  LC_MONETARY - money amount formatting :
#LC_MONETARY=
#  LC_TIME - date and time display :
#LC_TIME=

#  LC_ALL - override for all other LC_* variables :
# Nebudu nastavovat - mc pak spatne tridi jmena souboru (ignoruje tecky,
#  nerozlisuje mala a velka pismena ap):
#LC_ALL=cs_CZ.utf-8

#  LANGUAGE - override for LC_MESSAGES, used by GNU gettext only; can be
# a : separated list of ISO language codes.
# This is a GNU extension that has higher priority for setting the message
# catalog than LANG or LC_ALL :
#LANGUAGE=cs
#  LINGUAS - can be a ' ' separated list of ISO language codes :
#LINGUAS=&quot;cs en&quot;
CHARSET=&quot;8859-2&quot;
SUPPORTED=&quot;cs_CZ:cs:fr_FR@euro:fr_FR:fr:de_DE@euro:de_DE:de:ru_RU.koi8r:ru_RU:ru:es_ES@euro:es_ES:es&quot;
&lt;/nowiki&gt;&lt;/pre&gt;

Konkrétní nastavení individuálních uživatelů je asi nejjednodušší provést v jejich přihlašovacích souborech - např. &quot;~/.profile&quot; (shelly sh/bash/ksh), &quot;~/.bash_profile&quot; (bash), &quot;~/.tcshrc&quot;/&quot;~/.cshrc&quot; (tcsh/csh) podle druhu uživatelova shellu.

Pozn.: GNU gettext rozeznává následující proměnné prostředí, od největší po nejmenší prioritu: LANGUAGE, LC_ALL, LC_xxx, LANG.

= GNU &quot;[[gettext]]&quot; =
Cíle GNU &quot;gettext&quot;, přehled, soubory zařizující překlad, pohled ze strany uživatele, instalátora, programátora, překladatele a správce

Programy jsou obvykle psány a dokumentovány v angličtině a užívají angličtinu v době provádění pro interakci s uživateli - nejen v GNU, ale také ve velké části komerčního a volného software. Užití společného jazyka je vhodné pro komunikaci mezi vývojáři, správci a uživateli ze všech zemí. Na druhou stranu ale většina lidí je spokojená méně s angličtinou než se svým vlastním přirozeným jazykem, a bude spíše preferovat užití svého mateřského jazyka pro každodenní práci.

GNU projekt překladu je zobecnění těchto snah do fungující struktury, a má dobré vyhlídky přinést dosažení skutečně vícejazykové sady programů.

GNU gettext je důležitý krok pro GNU Translation Projekt, protože je to věc na které lze stavět mnoho jiných kroků. Tento balík poskytuje programátorům, překladatelům i uživatelům komplexní množinu nářadí a dokumentace. GNU gettext utility jsou souborem nářadí - programů, který poskytuje pracovní rámec pomáhající jiným GNU balíkům vytvářet vícejazyčné zprávy. Tyto nářadí zahrnují množinu konvencí jak by měly být programy psány, aby podporovaly katalogy zpráv, organizaci adresářů a pojmenovávání souborů pro katalogy zpráv samotné, runtime knihovnu podporující vracení přeložených zpráv a několik programů pro práci s již přeloženými a překládanými řetězci.

GNU gettext je navržen tak, aby minimalizoval dopady internacionalizace ve zdrojích programů. Internacionalizace má větší šance na úspěch, jestliže je ve zdrojích co nejméně nápadná, tak aby byl zdrojový kód co nejsrozumitelnější.
Soubory zařizující překlad

Písmena PO v `.po' souborech znamenají &quot;Portable Object&quot;, pro odlišení od `.mo' souborů, kde MO znamená Machine Object. Tento přístup i PO formát souboru, je inspirován NLS standardem navrženým skupinou Uniforum, a implementovaným firmou Sun v jejich operačním systému Solaris.

PO soubory jsou navrženy tak, aby byly čitelné a editovatelné lidmi, a přiřazují každý původní přeložitelný řetězec daného balíku s jeho překladem v jednotlivém cílovém jazyce. Jeden PO soubor je vyhrazen pro jeden cílový jazyk. Jestliže balík podporuje více jazyků, je v něm jeden takový PO soubor pro každý podporovaný jazyk a každý balík má jeho vlastní množinu PO souborů. Tyto PO soubory je nejlepší vytvářet programem xgettext, a jejich pozdější úpravy programem tupdate. Program xgettext extrahuje všechny označené zprávy z množiny C souborů a inicializuje PO soubor s prázdnými překlady. Program tupdate hlídá obsahy PO souborů mezi verzemi odpovídajících zdrojů, okomentuje zastaralé položky, inicializuje nové a aktualizuje všechny odkazy ve zdrojových řádcích.

MO soubory jsou navrženy tak, aby byly čitelné programy, takže jsou binární. Několik systémů má také nářadí pro vytváření a práci s MO soubory jako část NLS (Native Language Support) systému, ale tvar těchto MO souborů je často odlišný od systému k systému a není přenositelný.
Přehled GNU gettext-u

Následující diagram shrnuje vztah mezi soubory obsluhovanými GNU gettext-em a nástroji pracujícími nad těmito soubory. Dobré pochopení těchto vazeb je důležité a pomůže programátorům, překladatelům i správcům.

&lt;pre&gt;&lt;nowiki&gt;
Původní C zdroje ---&gt; PO mód ---&gt; označené C zdroje -----.
                                                         |
              .---------&lt;--- GNU gettext knihovna        |
.--- make &lt;---+                                          |
|             `---------&lt;--------------------+-----------'
|                                            |
|   .-----&lt;--- PACKAGE.pot &lt;--- xgettext &lt;---'   .---&lt;--- PO souhrn
|   |                                            |             ^
|   |                                            `---.         |
|   `---.                                            +---&gt; PO mód ----.
|       +----&gt; tupdate -------&gt; LANG.pox ---&gt;--------'                |
|   .---'                                                             |
|   |                                                                 |
|   `-------------&lt;---------------.                                   |
|                                 +--- LANG.po &lt;--- nový LANG.pox &lt;---'
|   .--- LANG.gmo &lt;--- msgfmt &lt;---'
|   |
|   `---&gt; install ---&gt; /.../LANG/PACKAGE.mo ---.
|                                              +---&gt; &quot;Hello world!&quot;
`-------&gt; install ---&gt; /.../bin/PROGRAM -------'
&lt;/nowiki&gt;&lt;/pre&gt;
Označení `PO mód' na dvou místech tohoto diagramu znamená &quot;ruční editaci&quot; za užití jakéhokoli editoru (kdo zná GNU Emacs - ten má speciální PO mód pro editaci nebo modifikaci PO souborů. Během editace PO souboru PO mód dovoluje snadné prohlížení pomocných a souhrnného PO souborů, tak i následných odkazů do množiny C programových zdrojů z kterých byly PO soubory odvozeny. Má i jiné zvláštní vlastnosti - interaktivní označení řetězců programu jako překladatelné, ověřování platnosti PO souborů se snadným přemístěním na řádky PO souboru vykazující chyby aj.

Pro programátora je první krok pro zařazení GNU gettext-u do jeho balíku identifikace, které řetězce v jeho C zdrojích by měly být přeložitelné a které přeložitelné nejsou. Tato únavná práce může být usnadněna užitím PO módu, ale pro modifikaci C zdrojů je možné použít kterýkoliv oblíbený editor. Dále je nutno provést ještě jednoduché, standardní úpravy pro správnou inicializaci překladové knihovny.

Po modifikaci C zdrojů je použit program xgettext k nalezení a extrakci všech přeložitelných řetězců, a ten z nich vytvoří počáteční PO soubor. Tento `balík.pot' soubor obsahuje všechny původní řetězce programu, má nastaveny ukazatele kde je přesně v C zdrojích každý řetězec použit, a všechny překlady jsou nastaveny na prázdné. Písmeno t v `.pot' značí, že je dočasný (Template) PO soubor, zatím neorientovaný na nějaký jednotlivý jazyk.

Úplně poprvé neexistuje žádný `lang.po', takže může být přeskočen krok tupdate a nahražen jen překopírováním `package.pot' do `lang.pox', kde lang reprezentuje cílový jazyk.

Pak nastáva počáteční překlad zpráv a jejich přidávání do `lang.pox'. Pokud se nepoužívá GNU Emacs, je nutné dodržovat formát PO souborů. Pokud již nějaké překlady byly uchovány v souhrnném PO souboru, překladatelé mohou užít PO mód pro inicializaci nepřeložených položek ze souhrnu a naopak do souhrnu uložit vybrané překlady. Souhrnné soubory jsou určeny k výměně mezi členy překladatelského týmu.

Programy nebo balíky programů jsou dynamické povahy: uživatelé napíší hlášení chyb a návrh vylepšení, správci reagují různou modifikací programů. To že balík již byl internacionalizován by nemělo správcům bránit v přidávání nových řetězců nebo modifikaci řetězců již přeložených. Ti dělají svou práci jak nejlépe mohou. Pro GNU Translation Project je důležité aby se správci nestarali o záležitosti překladu a překladatelé byli uchováni programátorských věcí. Jediná věc kterou by správci měli udělat je označení nových řetězců pro překlad (pokud by měly být přeloženy), ten ale nedělat. Následně, když jsou programy a jejich řetězce správci upraveny, by měl program xgettext vytvořit soubory `package.pot', které už pak jsou dále udržovány, takže překlady v počátečních `lang.po' časem pomalu zastarávají.

Pro překladatele (a také správce) je důležité porozumět, že překlad balíku je nepřetržitý proces trvající celou dobu života balíku, ne něco co se udělá jednou provždy na počátku. Po prvotním překladu daného balíku jsou potřebné občasné zásahy, protože některé přeložené položky zastarají, nové nepřeložené se objeví a potřebují přeložit.

Program tupdate má za úkol obnovu již existujícího `lang.po' souboru. Provede to porovnáním s novějším `balík.pot' dočasným souborem, extrahovaným programem xgettext z nových C zdrojů. Obnovovací operace upraví všechny odkazy na řetězce do příslušných míst C zdrojů, protože se tyto tyto řetězce posunují, tak jak jsou programy modifikovány. tupdate také zakomentuje v `lang.pox' jako zastaralé již přeložené položky které již nadále nejsou použité ve zdrojích programů. Nakonec zjistí nové řetězce a vloží je do výsledného PO souboru jako nepřeložené položky. Cílem je získání aktualizovaného `lang.pox' souboru poskytujícího překlady pro všechny řetězce. Když je správně vytvořen, tento soubor `lang.pox' může nahradit předchozí `lang.po' soubor.

Doba změn nebo pohybu PO souborů je nedílnou součástí &quot;hry&quot; překladu a měla by být pochopena a akceptována. Lidé kteří to odmítají budou mít problémy s podílením se na GNU Translation Project-u.

Pokud je PO soubor úplný a spolehlivý, je PO soubor programem '''msgfmt''' převeden do strojově orientovaného (machine-oriented - MO) formátu, který poskytuje efektivní získání překladů programy z balíku, když to za běhu potřebují.

Nakonec jsou modifikované C zdroje přeloženy a sestaveny s GNU gettext knihovnou (většinou pomocí &quot;[[make]]&quot;) a výsledný spustitelný program je instalován někam kde jej uživatelé najdou. Také MO soubory samotné by měly být korektně instalovány. Nastavením odpovídajících proměnných prostředí by se měl program lokalizovat sám automaticky, kdykoliv se provádí.

= Pohled ze strany uživatele, instalátora, programátora, překladatele a správce =

* '''Uživatele''' - je (měl by být!) nejjednodušší - normální uživatel by měl vidět, že aplikace s ním komunikuje jeho přirozeným jazykem. Ostatní SW inženýři - programátoři, překladatelé a správci by měli spolupracovat, aby to tak skutečně bylo. Pro uživatele by mělo být postačující nastavení proměnné '''LANG'''.

* '''Instalátora''' (nebo snad instalatéra ?) - balíky užívající GNU gettext se sami instalují tak, že povolují překlad zpráv. Při konfiguraci vlastností balíku před jeho překladem by měl konfigurační skript (standardně má název &quot;[[configure]]&quot;) sám zjistit, zda aktuální systém poskytuje gettext nebo catgets funkce. Pokud ne, měla by být automaticky vybrána GNU gettext knihovna. Instalátor může její použití vnutit - typicky volbou &lt;code&gt;'''./configure --with-gnu-gettext'''&lt;/code&gt; obejde použití systémových gettext/catgets a vnutí použití GNU gettext. Naopak příkazem &lt;code&gt;'''./configure --disable-nls'''&lt;/code&gt; se balík nakonfiguruje tak, že není schopen vůbec překládat zprávy.
Lokalizované balíky mají obecně mnoho &quot;'''.po'''&quot; souborů, každý pro jedno locale. Pokud není překlad potlačen, nainstalují se všechny. Nastavením (před konfigurací) proměnné '''LINGUAS''' je možné omezit instalaci '''.po''' souborů jen pro některé jazyky. proměnná '''LINGUAS''' by měla obsahovat mezerou oddělené dvoupísmenné kódy požadovaných jazyků.

* '''Programátora''' - měl by znát stávající možnosti překladu zpráv: [[catgets]] od X/OPEN a [[gettext]] od organizace Uniforum. A jejich programové interface. Také by měl určit umístění příslušných katalogů zpráv. Podrobnější popis viz GNU gettext.

* '''Překladatel''' - sada nástrojů v GNU gettext umožňuje vytváření, údržbu a správu lokalizovaných zpráv. Jsou použitelné i pro týmovou práci (což je nejčastější případ - viz &quot;GNU translation project&quot;). Další info lze získat na http://www.li.org/.

* '''Správce''' - má řadu odpovědností - jedna z hlavních je, aby bylo možné balík instalovat na celé řadě platforem. Vytváření a správa konfiguračních souborů balíku je důležitým prvkem.

[[Kategorie:Linux]]
[[Kategorie:Počítače]]</text>
      <sha1>esamcv1ifrwz3fb8i3wc6e7wh68f8ex</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Plánování spouštění úloh</title>
    <ns>0</ns>
    <id>79</id>
    <revision>
      <id>35132</id>
      <parentid>33981</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6308" xml:space="preserve">Řešení spouštění programů ne okamžitě, ale někdy v budoucnu. Unix-like systémy používají dva způsoby řešení:

; periodicky/opakovaně &quot;někdy později&quot;
: pomocí démonu &quot;crond&quot;. Popis spouštění příkazů je uložen ve struktuře (souboru) zvané [[crontab]]. Globální systémový soubor popisu tohoto opakovaného spouštění je /etc/crontab, uživatelé mohou mít svůj popis - ten je pak uložen v souboru &lt;code&gt;/var/spool/cron/jméno_uživatele&lt;/code&gt;. Globální specifikaci může ovlivnit pouze [[root]] a může ji tvořit/modifikovat přímo textovým editorem, uživatelská je přístupná pomocí příkazu &quot;&lt;code&gt;crontab&lt;/code&gt;&quot;. Prvních pět polí řádky popisu jsou specifikace času, kdy se má daný příkaz vykonat. V globální specifikaci je jako šestý parametr jméno uživatele, pod kterým je daný program (sedmý parametr) spuštěn, v uživatelské specifikaci není - šestý parametr je specifikace programu a program je vždy spuštěn s UID uživatele.&lt;br /&gt;Root může povolit/zakázat uživatele, kteří mohou používat spouštění úloh pomocí [[cron]] démonu, jejich vyjmenováním v souborech &lt;code&gt;/etc/cron.allow&lt;/code&gt; a &lt;code&gt;/etc/cron.deny&lt;/code&gt;. Zbytek řádky struktury crontab jsou parametry programu (tento zbytek je celý předán shell-u k vykonání, tzn. může to být zřetězení příkazů vč. přesměrování vstupů/výstupů). Implicitní shell je &quot;'''/bin/sh'''&quot;, je možné specifikovat jiný shell deklarací proměnné '''SHELL'''. Speciální znak &quot;'''%'''&quot; bude démonem '''crond''' změněn na &lt;nowiki&gt;&lt;LF&gt;&lt;/nowiki&gt; a vše za ním bude posláno na standardní vstup příkazu.&lt;br /&gt;Blíže viz manuálové stránky '''cron''' a '''crontab'''.
; jednorázově &quot;někdy později&quot;
: pomocí démonu &quot;atd&quot;. Úlohy (je možno je zadat jak ze stdin tak ze vstupního souboru) se zařadí do časové fronty démona - pomocí příkazu [[at]] nebo [[batch]]; je možné je kdykoliv vypsat příkazem [[atq]] nebo je z časové fronty smazat příkazem [[atrm]]. Příkaz at má řadu voleb specifikace data a času spuštění úlohy.&lt;br /&gt;'''! Pokud je specifikace data i času v daném dnu, musí být specifikace času první !'''

Root může povolit/zakázat uživatele, kteří mohou zařadit do fronty spouštění úloh pomocí '''at''' démonu, jejich vyjmenováním v souborech &lt;code&gt;/etc/at.allow&lt;/code&gt; a &lt;code&gt;/etc/at.deny.&lt;/code&gt;

Blíže viz manuálové stránky '''at''', '''batch''', '''atq''', '''atrm''' a '''atd'''.

&lt;pre&gt;
# /etc/crontab - strucny popis a priklady:
#
# Format crontab (5 poli casu; u systemoveho je 6-te pole jmeno uzivatele, pod
#  jehoz UID prikaz pobezi a zbytek radky je spousteny prikaz) :
# 1 - minuty (0-59)
# 2 - hodiny (0-23)
# 3 - dny v mesici (1-31)
# 4 - mesic (1-12)
# 5 - den v tydnu (0-7; 0 a 7 =nedele)
#
# Hvezdicka '*' znamena 'prvni-posledni', tj. splnuje vzdy
# Rozsahy jsou ve tvaru 'cislo1-cislo2'; 8-11 v poli hodin znamena
#   vykonavani v 8,9,10,11 hodin
# Seznamy jsou ve tvaru posloupnosti cisel, oddelenych carkami:
#   napr. 1,3,6,15. Seznamy a rozsahy mohou byt soucasne, napr. '0-4,18-23'
# Rozsah muze zahrnovat inkrement (&quot;krok&quot;), takze hodnota '1-9/2' je
#   stejna jako  1,3,5,7,9
#
# Komentar je radka zacinajici '#' (ev. po prazdnem znaku); nesmi byt za
#   prikazem cronu ani za nastavenim promenne environmentu.
# cron automaticky nastavuje tyto promenne prostredi: SHELL=&quot;/bin/sh&quot;,
#   HOME a LOGNAME (podle /etc/passwd). Dale jsou na e-mail adresu v MAILTO
#   (implicitne vlastnik crontab-u) poslany vystupy (stdout + stderr)
#   spustenych prikazu. Posilani muze byt potlaceno nastavenim MAILTO=&quot;&quot;.
# cron prohlizi polozky crontab kazdou minutu. Prikaz je spusten, pokud minuta,
#   hodina, mesic v roce a alespon jeden z obou poli dne (den v tydnu nebo den
#   v mesici) souhlasi s aktualnim casem.
#-------------------------------------------------------------------------------
# Priklad globalniho (System-wide) crontab-u &quot;/etc/crontab&quot;. Od uzivatelskeho
# se lisi tim, ze prikazova cast zacina jmenem uzivatele, pod kterym se prikaz
# spousti.  Take jej neni treba editovat pres prikaz `crontab'

SHELL=/bin/bash
PATH=/sbin:/bin:/usr/sbin:/usr/bin:/usr/local/bin:/usr/local/sbin
MAILTO=root
HOME=/

# script &quot;run-parts&quot; spousti ulohy ulozene v adresari danem jako parametr :
01 * * * * root run-parts /etc/cron.hourly
02 4 * * * root run-parts /etc/cron.daily
22 4 * * 0 root run-parts /etc/cron.weekly
42 4 1 * * root run-parts /etc/cron.monthly

# Testovaci blbost spoustena kazdou minutu:
* * * * *               root    echo &quot;Test mail pro roota&quot;

# Delej neco kazdou lichou hodinu kazdy sudy den:
* 1-23/2 */2 * *        root    /usr/local/sbin/delej_neco

# Zalohovani dat 1 x tydne v noci z patku na sobotu (v 0:42) :
42 0 * * 6              root    /usr/local/sbin/zal_data_tyden

# Zalohovani dat 1 x mesicne prvniho v 0:42 :
42 0 1 * *              root    /usr/local/sbin/zal_data_mesic

# Stazeni aktualizace neceho v Po-Pá v 5:45 a zaslani vystupu petrovi a pavlovi:
MAILTO=petr,pavel
45 5 * * 1-5            root    /usr/local/sbin/myDB_update
#a MAILTO znovu nastavim na puvodni hodnotu (jinak bych tohle musel dat nakonec)
MAILTO=root

#upozorneni na obed (11:58 priprava, 12:00 odchod):
58 11 * * *             root    /usr/local/bin/obed_priprava
0 12 * * *              root    /usr/local/bin/obed_odchod

#jakas synchronizace casu systemu denne v 5:58, 11:58 a 17:58, vystup potlacen:
58 5,11,17 * * *        root    /usr/local/sbin/nastav_date &gt;/dev/null

# Monitorovani teploty a ventilatoru kazdych 5 minut:
*/5 * * * *             root    /usr/local/sbin/test_teplota

# Monitorovani prostoru na disku od 6:11 do 19:51 Pondeli-Patek:
11,31,51 6-19 * * 1-5   root    /usr/local/sbin/test_disk_full


# Priklad vybirani posty skolnim serverem:
#       leden-cerven, zari-prosinec:    Po - Pa v 6:30 a 11:00
#                                       So, Ne v 18:00
30 6  * 1-6,9-12 1-5    root    /usr/local/sbin/inet_mail
0 11 * 1-6,9-12 1-5     root    /usr/local/sbin/inet_mail
0 18 * 1-6,9-12 6,7     root    /usr/local/sbin/inet_mail
#
#               a cervenec, srpen:      Po, St, Pa v 6:20
20 6 * 7,8 1,3,5        root    /usr/local/sbin/inet_mail
&lt;/pre&gt;

[[Kategorie:Linux]]
[[Kategorie:Počítače]]</text>
      <sha1>psvzz0n5uzfejz1wtmkqar2o431xywo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Coreutils</title>
    <ns>0</ns>
    <id>82</id>
    <revision>
      <id>30469</id>
      <parentid>21815</parentid>
      <timestamp>2015-10-31T12:10:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7400" xml:space="preserve">= Programy pro práci se soubory =

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| &lt;code&gt;/bin/[[Přehled základních příkazů#cp|cp]]&lt;/code&gt; || kopíruje soubory
|-
| &lt;code&gt;/bin/[[Přehled základních příkazů#dd|dd]]&lt;/code&gt; || konvertuje soubor při kopírování
|-
| &lt;code&gt;/bin/[[Přehled základních příkazů#df|df]]&lt;/code&gt; || vypisuje celkové volné místo na disku
|-
| &lt;code&gt;/usr/bin/[[Přehled základních příkazů#dircolors|dircolors]]&lt;/code&gt; || vypíše příkaz, kterým lze nastavit proměnnou prostředí LS_COLOR
|-
| &lt;code&gt;/usr/bin/[[Přehled základních příkazů#dir|dir]]&lt;/code&gt; || vypíše obsah adresářů
|-
| &lt;code&gt;/usr/bin/[[Přehled základních příkazů#du|du]]&lt;/code&gt; || vypisuje využití diskového prostoru
|-
| &lt;code&gt;/bin/[[Přehled základních příkazů#chgrp|chgrp]]&lt;/code&gt; || změní vyjmenovaným souborům skupinu vlastníků
|-
| &lt;code&gt;/bin/[[Přehled základních příkazů#chmod|chmod]]&lt;/code&gt; || změní přístupová práva k souborům
|-
| &lt;code&gt;/bin/[[Přehled základních příkazů#chown|chown]]&lt;/code&gt; || změní vyjmenovaným souborům vlastníka, případně i skupinu
|-
| &lt;code&gt;/usr/bin/[[Přehled základních příkazů#install|install]]&lt;/code&gt; || kopíruje soubory a nastavuje jejich atributy
|-
| &lt;code&gt;/bin/[[Přehled základních příkazů#ln|ln]]&lt;/code&gt; || vytvoří odkazy na soubory
|-
| &lt;code&gt;/bin/[[Přehled základních příkazů#link|link]]&lt;/code&gt; || vytvoří &quot;tvrdý&quot; odkaz na soubor 
|-
| &lt;code&gt;/bin/[[Přehled základních příkazů#unlink|unlink]]&lt;/code&gt; || ruší odkazy na soubor
|-
| &lt;code&gt;/usr/bin/[[Přehled základních příkazů#readlink|readlink]]&lt;/code&gt; || vypíše na display kam míří symbolický link
|-
| &lt;code&gt;/bin/[[Přehled základních příkazů#ls|ls]]&lt;/code&gt; || vypíše obsah adresářů
|-
| &lt;code&gt;/bin/[[Přehled základních příkazů#mkdir|mkdir]]&lt;/code&gt; || vytváří adresáře
|-
| &lt;code&gt;/usr/bin/[[Přehled základních příkazů#mkfifo|mkfifo]]&lt;/code&gt; || vytváří pojmenované roury FIFO
|-
| &lt;code&gt;/bin/[[Přehled základních příkazů#mknod|mknod]]&lt;/code&gt; || vytváří speciální soubory
|-
| &lt;code&gt;/bin/[[Přehled základních příkazů#mv|mv]]&lt;/code&gt; || přejmenovává a přesouvá soubory
|-
| &lt;code&gt;/bin/[[Přehled základních příkazů#rmdir|rmdir]]&lt;/code&gt; || ruší prázdné adresáře
|-
| &lt;code&gt;/bin/[[Přehled základních příkazů#rm|rm]]&lt;/code&gt; || ruší soubory
|-
| &lt;code&gt;/usr/bin/[[Přehled základních příkazů#shred|shred]]&lt;/code&gt; || bezpečné mazání souboru(ů) (nejdříve přepíše jejich obsah)
|-
| &lt;code&gt;/bin/[[Přehled základních příkazů#sync|sync]]&lt;/code&gt; || vyprázdní buffery I/O cache filesystému
|-
| &lt;code&gt;/bin/[[Přehled základních příkazů#touch|touch]]&lt;/code&gt; || změní časové údaje souborů
|-
| &lt;code&gt;/usr/bin/[[Přehled základních příkazů#vdir|vdir]]&lt;/code&gt; || vypíše obsah adresářů
|}

= Programy používané v shell skriptech =
které dříve tvořily samostatný balíček &quot;'''shell-utils'''&quot; jsou sadou užitečných nástrojů, které se často používají v shellových skriptech

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| &lt;code&gt;/bin/[[basename]]&lt;/code&gt; || pro odstranění adresářů se zadané cesty k souboru
|-
| &lt;code&gt;/bin/[[date]]&lt;/code&gt; || výpis a nastavování systémového data a času
|-
| &lt;code&gt;/bin/[[echo]]&lt;/code&gt; || výstup textu
|-
| &lt;code&gt;/bin/[[false]]&lt;/code&gt; || vrací neúspěšnou návratovou hodnotu
|-
| &lt;code&gt;/bin/[[id]]&lt;/code&gt; || zobrazení aktuálního reálného a efektivního UID/GID
|-
| &lt;code&gt;/usr/bin/[[hostid]]&lt;/code&gt; || vypíše hexadecimální hodnotu numerického identifikátoru počítače
|-
| &lt;code&gt;/usr/bin/[[kill]]&lt;/code&gt; || příkaz k ukončení běžícího procesu
|-
| &lt;code&gt;/bin/[[nice]]&lt;/code&gt; || změna priority přidělování/plánování procesoru
|-
| &lt;code&gt;/bin/[[pwd]]&lt;/code&gt; || vypíše aktuální adresář
|-
| &lt;code&gt;/bin/[[sleep]]&lt;/code&gt; || čeká zadaný časový interval
|-
| &lt;code&gt;/bin/[[stat]]&lt;/code&gt; || zobrazí aktuální stav souboru, nebo souborového systému
|-
| &lt;code&gt;/bin/[[stty]]&lt;/code&gt; || výpis nebo změna nastavení terminálu
|-
| &lt;code&gt;/bin/[[su]]&lt;/code&gt; || spuštění subshellu s jiným UID/GID nebo změna na superuživatele
|-
| &lt;code&gt;/bin/[[true]]&lt;/code&gt; || vrací úspěšnou návratovou hodnotu
|-
| &lt;code&gt;/bin/[[uname]]&lt;/code&gt; || tisk systémových informací
|-
| &lt;code&gt;/usr/bin/[[dirname]]&lt;/code&gt; || odstranění poslední položky nebo jména souboru ze zadané cesty
|-
| &lt;code&gt;/bin/[[env]]&lt;/code&gt; || zobrazení nebo modifikace proměnných prostředí
|-
| &lt;code&gt;/usr/bin/[[expr]]&lt;/code&gt; || provedení výrazu
|-
| &lt;code&gt;/usr/bin/[[factor]]&lt;/code&gt; || rozklad celého čísla na prvočinitele
|-
| &lt;code&gt;/usr/bin/[[groups]]&lt;/code&gt; || výpis skupin, kterých je zadaný uživatel členem
|-
| &lt;code&gt;/usr/bin/[[logname]]&lt;/code&gt; || zobrazení aktuálního jména přihlášeného uživatele
|-
| &lt;code&gt;/usr/bin/[[nohup]]&lt;/code&gt; || spuštění příkazu tak, aby mohl pokračovat i po odhlášení uživatele
|-
| &lt;code&gt;/usr/bin/[[pathchk]]&lt;/code&gt; || kontrola, zda jména zadané cesty a souborů jsou přenositelná
|-
| &lt;code&gt;/usr/bin/[[printenv]]&lt;/code&gt; || tisk proměnných prostředí
|-
| &lt;code&gt;/usr/bin/[[printf]]&lt;/code&gt; || formátování výstupních dat
|-
| &lt;code&gt;/usr/bin/[[seq]]&lt;/code&gt; || tisk zadané numerické sekvence
|-
| &lt;code&gt;/usr/bin/[[tee]]&lt;/code&gt; || kopírování vstupu na výstup a zároveň do jednoho či více souborů
|-
| &lt;code&gt;/usr/bin/[[test]]&lt;/code&gt; || testování výrazu
|-
| &lt;code&gt;/usr/bin/[[tty]]&lt;/code&gt; || tisk jména terminálu
|-
| &lt;code&gt;/usr/bin/pinky&lt;/code&gt; || výpis přihlášených uživatelů
|-
| &lt;code&gt;/usr/bin/[[users]]&lt;/code&gt; || výpis přihlášených uživatelů
|-
| &lt;code&gt;/usr/bin/[[who]]&lt;/code&gt; || výpis přihlášených uživatelů
|-
| &lt;code&gt;/usr/bin/[[whoami]]&lt;/code&gt; || výpis uživatelského jména asociovaného s aktuálním efektivním ID
|-
| &lt;code&gt;/usr/bin/[[yes]]&lt;/code&gt; || nekonečný výstup zadaného řetězce - standardně &quot;y&quot;
|-
| &lt;code&gt;/usr/sbin/[[chroot]]&lt;/code&gt; || změna kořenového adresáře
|}

= Programy pro práci s textem =
Dříve samostatný balíček &quot;'''textutils'''&quot;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Výstup celých souborů || &lt;code&gt;/bin/[[Linux:Přehled základních příkazů: Práce se soubory#cat|cat]]&lt;br /&gt;/usr/bin/[[tac]]&lt;br /&gt;/usr/bin/[[nl]]&lt;br /&gt;/usr/bin/[[Linux:Přehled základních příkazů: Práce se soubory#od|od]]&lt;/code&gt;
|-
| Formátování obsahu souborů || &lt;code&gt;/usr/bin/[[fmt]]&lt;br /&gt;/usr/bin/[[pr]]&lt;br /&gt;/usr/bin/[[fold]]&lt;/code&gt;
|-
| Výstup částí souborů || &lt;code&gt;/usr/bin/[[Linux:Přehled základních příkazů: Práce se soubory#head|head]]&lt;br /&gt;/usr/bin/[[Linux:Přehled základních příkazů: Práce se soubory#tail|tail]]&lt;br /&gt;/usr/bin/[[split]]&lt;br /&gt;/usr/bin/[[csplit]]&lt;/code&gt;
|-
| Sumarizace souborů || &lt;code&gt;/usr/bin/[[wc]]&lt;br /&gt;/usr/bin/[[sum]]&lt;br /&gt;/usr/bin/[[cksum]]&lt;br /&gt;&lt;code&gt;/usr/bin/[[sha1sum]]&lt;/code&gt;&lt;br /&gt;/usr/bin/[[md5sum]]&lt;/code&gt;
|-
| Operace na tříděných souborech || &lt;code&gt;/usr/bin/[[uniq]]&lt;br /&gt;/bin/[[sort]]&lt;br /&gt;/usr/bin/[[ptx]]&lt;br /&gt;/usr/bin/[[comm]]&lt;br /&gt;/usr/bin/[[tsort]]&lt;/code&gt;
|-
| Operace na polích řádky || &lt;code&gt;/bin/[[cut]]&lt;br /&gt;/usr/bin/[[paste]]&lt;br /&gt;/usr/bin/[[join]]&lt;/code&gt;
|-
| Operace na znacích || &lt;code&gt;/usr/bin/[[Linux:Přehled základních příkazů: Práce se soubory#tr|tr]]&lt;br /&gt;/usr/bin/[[expand]]&lt;br /&gt;/usr/bin/[[unexpand]]&lt;/code&gt;
|}

[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>2ebirr1x03qmpcw5p1bgo606u4ftypg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Bash</title>
    <ns>0</ns>
    <id>83</id>
    <revision>
      <id>42830</id>
      <parentid>42817</parentid>
      <timestamp>2021-01-31T22:54:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>/* Poznámky */ +odkaz na knihu [[Skriptování v Bournově shellu]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="34847" xml:space="preserve">* '''B'''ourne-'''A'''gain '''SH'''ell, široce používaný příkazový interpret (shell) na Unix systémech, implicitní shell v Linuxu
* zdola kompatibilní s [[Skriptování v Bournově shellu|Bournovým shellem]], vyhovuje IEEE POSIX, užitečné vlastnosti z C shellu a Korn shellu
* rozhraní mezi uživatelem a systémem – čte příkazy z klávesnice, interpretuje je a provádí
* '''interaktivní''' ('''stdin/stdout''' napojen na terminál) x '''neinteraktivní''' (příkazy čteny ze souboru)
* posloupnost příkazů čtená ze souboru je program – skript; =&gt; bash jako interpret příkazového jazyka.
* editace příkazového řádku, historie příkazů, řízení běhu úloh
* prostředí (environment) – oblast paměti programu(Linux:32kB) pro pole řetězců tvaru jméno=hodnota
* Chování upravitelné pomocí startovacích souborů a proměnných prostředí:
:: Přihlašovací shell: &lt;code&gt;/etc/profile&lt;/code&gt;, &lt;code&gt;~/.bash_profile&lt;/code&gt;, &lt;code&gt;~/.bash_login&lt;/code&gt;, a &lt;code&gt;~/.profile&lt;/code&gt;
:: Interaktivní shell: &lt;code&gt;~/.bashrc&lt;/code&gt;
* na příkazové řádce používáme: přiřazení proměnných prostředí, řídící příkazy, interní příkazy, externí příkazy

= Klávesové zkratky =
== Editování řádky ==
Pro editování řádky používá Bash knihovnu [[GNU Readline]] a její klávesové zkratky.

== Klávesové zkratky ==
Následující seznam klávesových zkratek funguje pouze při použití implicitního mapování kláves (Emacs). Alternativní ''Vi-mapování'' lze zavést příkazem &lt;code&gt;set -o vi&lt;/code&gt;.

* {{Klávesa|TAB}} : Automatické doplnění od pozice kurzoru (našeptávač).
* {{Klávesa|Ctrl}} + {{Klávesa|a}} : Přesun kurzoru na začátek řádku (stejně jako {{Klávesa|Home}}).
* {{Klávesa|Ctrl}} + {{Klávesa|e}} : Přesun kurzoru na konec řádku (stejně jako {{Klávesa|End}}).
* {{Klávesa|Ctrl}} + {{Klávesa|p}} : Napíše předchozí příkaz (stejně jako {{Klávesa|Up}}).
* {{Klávesa|Ctrl}} + {{Klávesa|n}} : Napíše následující příkaz (stejně jako {{Klávesa|Down}}).
* {{Klávesa|Ctrl}} + {{Klávesa|r}} : Napíše dříve použitý příkaz obsahující zadaný výraz. Opakované stisknutí vyhledá další příkaz obsahující požadovaný výraz.
* {{Klávesa|Ctrl}} + {{Klávesa|s}} : Napíše nejnovější příkaz odpovídající předchozímu vyhledávání (vyvarujte se použití v terminálu, jelikož tato zkratka také spouští jehe XOFF). Pokud změníte nastavení XOFF, použijte {{Klávesa|Ctrl}} + {{Klávesa|q}} pro návrat.
* {{Klávesa|Ctrl}} + {{Klávesa|o}} : Vykoná nalezený příkaz.
* {{Klávesa|Ctrl}} + {{Klávesa|l}} : Vymaže obsah obrazovky (stejně jako příkaz &lt;code&gt;clear&lt;/code&gt;).
* {{Klávesa|Ctrl}} + {{Klávesa|u}} : Vymaže obsah řádku před kurzorem a zkopíruje jej do schránky.
* {{Klávesa|Ctrl}} + {{Klávesa|k}} : Vymaže obsah řádku za kurzorem a zkopíruje jej do schránky.
* {{Klávesa|Ctrl}} + {{Klávesa|w}} : Vymaže slovo před kurzorem a zkopíruje jej do schránky.
* {{Klávesa|Ctrl}} + {{Klávesa|y}} : Vloží obsah schránky na pozici kurzoru.
* {{Klávesa|Ctrl}} + {{Klávesa|d}} : Odešle příznak EOF (End Of File), který (pokud není tato funkce vypnuta v nastavení) zavře právě aktivní shell (stejně jako příkaz &lt;code&gt;exit&lt;/code&gt;). (Pouze pokud je na řádku s kurzorem nějaký text.)
* {{Klávesa|Ctrl}} + {{Klávesa|c}} : Odešle signál SIGINT právě probíhající úloze, který způsobí její přerušení a zavření.
* {{Klávesa|Ctrl}} + {{Klávesa|z}} : Odešle signál SIGTSTP právě probíhající úloze, který úlohu pozastaví. Pro pokračování úlohy zadejte příkaz &lt;code&gt;fg ['jméno nebo id procesu']&lt;/code&gt;.
* {{Klávesa|Ctrl}} + {{Klávesa|x}} {{Klávesa|Ctrl}} + {{Klávesa|x}} : Přemístí kurzor na jeho předchozí pozici. Lze tak efektivně přeskakovat mezi dvěma kusy kódu.
* {{Klávesa|Ctrl}} + {{Klávesa|x}} {{Klávesa|Ctrl}} + {{Klávesa|e}} : Zapne editaci zvoleného řádku pomocí editoru definovaného v $EDITOR nebo v editoru ''vi'', pokud není nastaven.
* {{Klávesa|Alt}} + {{Klávesa|f}} : Posune kurzor o jedno slovo dopředu.
* {{Klávesa|Alt}} + {{Klávesa|b}} : Posune kurzor o jedno slovo dozadu.
* {{Klávesa|Alt}} + {{Klávesa|Del}} : Vymaže slovo před kurzorem.
* {{Klávesa|Alt}} + {{Klávesa|d}} : Vymaže slovo za kurzorem.
* {{Klávesa|Alt}} + {{Klávesa|u}} : Přepíše velkými písmeny všechny znaky od pozice kurzoru do konce slova.
* {{Klávesa|Alt}} + {{Klávesa|l}} : Přepíše malými písmeny všechny znaky od pozice kurzoru do konce slova.
* {{Klávesa|Alt}} + {{Klávesa|c}} : Přepíše znak pod kurzorem velkým písmenem a posune ho na konec daného slova.
* {{Klávesa|Alt}} + {{Klávesa|a}} : Zruší poslední editaci řádku.

= Základní pojmy =

; '''blank''' : mezera nebo tabelátor
; '''bílé místo''' : posloupnost mezer a/nebo tabelátorů
; '''slovo''' : posloupnost znaků považovaná shellem jako jednotka. Také známé jako známka (znamení, pešek, token)
; '''jméno''' : slovo skládající se pouze z alfanumerických znaků a podtržítek, začínající písmenem nebo podtržítkem. Také nazývané jako identifikátor
; '''metaznak''' : znak oddělující slova - jeden z následujících: &lt;code&gt;'''&lt;nowiki&gt;| &amp; ; ( ) &lt; &gt; mezera tabelátor&lt;/nowiki&gt;'''&lt;/code&gt;
; '''řídící operátor''' : slovo, které má určitou řídící funkci - je to jedno z následujících: &lt;code&gt;'''&lt;nowiki&gt;|| &amp; &amp;&amp; ; ;; ( ) | &lt;newline&gt;&lt;/nowiki&gt;'''&lt;/code&gt;
; '''vyhrazená (rezervovaná) slova''' : slova která mají v shellu zvláštní význam. Následující slova jsou rozeznávána jako rezervovaná (když nejsou v uvozovkách) a jsou první slovo jednoduchého příkazu (viz syntaxe shellu níže) nebo třetí slovo příkazu '''case''' nebo '''if''' : &lt;code&gt;'''&lt;nowiki&gt;
! case do done elif else esac fi for function if in select then until while { } time [[ ]]&lt;/nowiki&gt;'''&lt;/code&gt;

= Syntaxe shellu =

== Proměnné (variables) a jejich expanze ==
'''Deklarace proměnné''' - se provádí automaticky při prvním přiřazení hodnoty proměnné:

''' Příklad :'''
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
jmeno=hodnota
&lt;/syntaxhighlight&gt;

'''Pozn.:''' Bývá zvykem psát proměnné velkými písmeny. '''Na velikosti písmen, na rozdíl od jiných programovacích jazyků, záleží!''' Pokud má proměnná obsahovat speciální znaky, pak musí být buď hodnota proměnné uzávorkována, nebo musí být význam speciálních znaků neutralizován pomocí tzv. &quot;''escape sekvence''&quot; tj. musí být před něj vložen znak '''\'''

== Pole ==

Bash pracuje pouze s jednorozměrnými poli, vícerozměrná pole však lze simulovat vložením proměnné do položky pole, je však přitom třeba brát v úvahu vliv expanze proměnných a speciálních znaků, mezer a tabulátorů

Jednotlivé položky lze do pole přiřazovat buď přímo podle tzv. &quot;'''indexu'''&quot; nebo najednou pomocí kulaté závorky

''' Příklad :'''
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
$ pole[1]=&quot;první položka&quot;
$ pole[2]=&quot;druhá položka&quot;
$ pole[3]=&quot;třetí položka&quot;
$ pole=('první položka' 'druhá položka' 'třetí položka')
$ echo ${pole} # vypíše pouze první (nultou) položku pole

$ echo ${pole[*]} # vypíše všechny položky pole
první položka druhá položka třetí položka
$ pole=( &quot;čtvrtá položka&quot; '$jmeno' &quot;$jmeno&quot; ) # přenastaví pole na nové hodnoty
$ echo ${pole[*]}
čtvrtá položka $jmeno hodnota # třetí položky je proměnná, viz následující odstavec
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Pole lze vytvořit také z obsahu proměnné. Oddělovačem jednotlivých položek jsou všechny &quot;bílé znaky&quot; (mezery, konce řádků, tabulátory). Pokud se má jako oddělovač použít jiná hodnota, je nutné předefinovat hodnotu proměnné IFS

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
$ obsah=&quot;první druhá třetí&quot;
$ pole=($obsah)
&lt;/syntaxhighlight&gt;

''' Příklad (dvojrozměrné pole):'''
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
#!/bin/bash
A=(&quot;abcd&quot; &quot;dcba&quot;)
Z=(&quot;zxyw&quot; &quot;wxyu&quot; &quot;tuxz&quot;)
ARR=(A Z)

for ROW in ${ARR[*]}
do
  echo &quot;processing row: $ROW&quot;
  TEMP=&quot;\${$ROW[*]}&quot;
  ROW=`eval echo $TEMP`
  for ELEMENT in $ROW
  do
    echo &quot;  processing element: $ELEMENT&quot;
  done
done
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Uvozovky ==
; &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;'&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; – jednoduché uvozovky (apostrofy)
: Je-li řetězec při přiřazování do proměnné uzavřen do jednoduchých uvozovek, jsou speciální znaky interpretovány jako normální text, tzn. proměnné (řetězce začínající znakem '''$''') nejsou expandovány (tj. nahrazovány svým obsahem).
; &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;&quot;&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; – dvojité uvozovky
: Podobně jako u jednoduchých uvozovek je většina speciálních znaků interpretována jako normální text, s výjimkou znaků '''$''' (dolar), '''`''' (obrácený apostrof) a částečně '''\''' (obrácené lomítko). Tzn. např. řetězce začínající znakem '''$''' jsou nahrazovány svým obsahem a prováděny jsou též operace jako &lt;code&gt;${promenna##*predpona}&lt;/code&gt; apod. (viz část [[#Expanze proměnných|Expanze proměnných]]).

'''Příklad:'''

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
$ jmeno=obsah proměnné # Do proměnné jmeno se přiřadí pouze řetězec obsah
bash: proměnné: command not found
$ jmeno=&quot;obsah proměnné&quot; # Do proměnné se přiřadí vše co je mezi uvozovkami
$ echo zobrazí se následující text $jmeno # Proměnná $jmeno je expandována
zobrazí se následující text obsah proměnné
$ echo &quot;zobrazí se následující text $jmeno&quot; # Proměnná $jmeno je expandována
zobrazí se následující text obsah proměnné
$ echo 'zobrazí se následující text $jmeno' # $jmeno není interpretováno jako proměnná
zobrazí se následující text $jmeno
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Závorky ==

&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;()&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; - '''kulaté závorky'''

Obsah v kulatých závorkách je expandován jako jednotlivé položky pole

Pokud však je před první kulatou závorkou uveden znak &quot;'''$'''&quot; nejde o přiřazení jednotlivých položek pole, ale je spuštěn podproces shell-u (podobně jako když je výraz uzavřen mezi apostrofy (znak '''`''')

'''Příklad :'''
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
$ pole=(echo &quot;obsah proměnné&quot;) # Před závorkou chybí &quot;$&quot; - jde o přiřazení položek do pole
$ echo $pole # příkaz vrátí první položku pole
echo
$ echo ${jmeno[@]} # příkaz vrátí vypsané všechny položky pole
echo obsah proměnné
$ echo ${pole[0]} # příkaz vrátí první položku pole
echo
$ echo ${pole[1]} # příkaz druhou položku pole
obsah
$ echo ${pole[2]} # příkaz vrátí třetí položku pole
proměnné
$ pole=$(echo &quot;obsah proměnné&quot;) # Před závorkou je znak &quot;$&quot; tudíž jde o podproces
$ echo $pole # příkaz vrátí první položku pole
obsah proměnné
$ echo ${pole[@]} # příkaz vrátí všechny položky pole
obsah proměnné
$ echo ${pole[1]} # pole není polem, ale proměnnou

$ pole=`echo &quot;obsah proměnné&quot;` # Použijeme-li apostrofů,
obsah proměnné
$ echo ${pole[1]} # ..je výsledek stejný
&lt;/syntaxhighlight&gt;

&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;(())&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; - '''zdvojené kulaté závorky'''

Se používají při výpočetních operacích, jako náhrada příkazu '''let'''

'''Příklad :'''

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
$ let a=a+5 # Proměnná a neexistuje, proto jí je přiřazena hodnota 5
$ echo $a
5
$ let a=a+5 # ..teď už existuje tak k její původní hodnotě přičteme 5
$ echo $a
10
$ a=$((a+5)) # ..a dalších 5, tentokrát už bez příkazu let
$ echo $a
15
&lt;/syntaxhighlight&gt;

{{Poznámka|Stejný efekt jako zdvojené závorky má i hranatá závorka}}

&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;{}&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; - '''složené závorky'''

Používají se pro vymezení bloku kódu u funkcí, při práci s poli a u substitucí.

Chybí-li před levou složenou závorkou znak &quot;$&quot; pak se snaží shell interpretovat tento blok kódu jako funkci

'''Příklady substituce :'''

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
$ echo ${parameter}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

: Výpis obsahu proměnné &quot;parametr&quot; je-li prázdná nebo neexistuje, vrátí prázdnou hodnotu

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
$ echo ${parameter-default}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

: Výpis obsahu proměnné &quot;parametr&quot;, je-li prázdná, nebo neexistuje použije se jako návratová hodnota &quot;default&quot;

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
$ echo ${parameter=default}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

: Výpis obsahu proměnné &quot;parametr&quot;, je-li prázdná, tak se jí přiřadí hodnota default; neexistuje-li, tak se vytvoří

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
$ echo ${parameter+předchozí_hodnota}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

: Existuje-li proměnná &quot;parametr&quot; tak se použije jako návratová hodnota &quot;default&quot;

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
${parametr?chybova_hlaska}
${parametr:?chybova_hlaska}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

: Není-li proměnná &quot;parametr&quot; nastavena, pak vypíše bash název této nenastavené proměnné + příslušnou chybovou hlášku. Dvojtečka před otazníkem způsobí že se tato hláška vypíše i v případě že je proměnná nastavena, ale nemá žádný obsah

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
${promenna^^}
&lt;/syntaxhighlight&gt;
: Vypíše obsah proměnné velkými písmeny (písmena s diakritikou ovšem ponechá malá!).

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
${promenna#vzorek}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

: Odpovída-li vzorek '''začátku''' proměnné &quot;promenna&quot; bude o něj oříznuta. Vzorkem může být regulární výraz, znak nebo řetězec znaků.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
${promenna##*vzorek}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

: Ořízne obsah proměnné &quot;promenna&quot; od začátku řetězce až za poslední výskyt vzorku

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
${promenna%vzorek}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

: Odpovídá-li vzorek '''konci''' proměnné bude o něj oříznuta

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
${promenna%%vzorek*}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

: Ořízne obsah proměnné &quot;promenna&quot; od konce řetězce až před poslední výskyt vzorku

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
${#promenna}
${#pole}
${#pole[*]}
${#pole[@]}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

: Vrátí počet znaků proměnné. V případě, že jako název proměnné uvedeme pole, vrátí počet znaků prvního pole. Uvedeme-li místo indexového čísla pole znak zavináč, nebo hvězdičku, pak se nám vrátí počet položek pole

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
${promenna:pozice}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

: Vrátí řetězec znaků který zbývá od udané pozice do jejího konce

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
${promenna:pozice:delka}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

: Vrátí řetězec znaků zadané délky od udané pozice

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
${promenna/vzorek/nahrada}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

: '''Nahradí první výskyt''' v proměnné odpovídající vzorku řetězcem nahrada

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
${promenna//vzorek/nahrada}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

: '''Nahradí všechny výskyty''' v proměnné odpovídající vzorku řetězcem nahrada

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
${promenna/#vzorek/nahrada}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

: Nahradí '''začátek''' proměnné odpovídající vzorku řetězcem nahrada

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
${promenna/%vzorek/nahrada}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

: Nahradí '''konec''' proměnné odpovídající vzorku řetězcem nahrada

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
${!promenna}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

: Konstrukce &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;${!promenna}&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; se využívá místo staršího řešení &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;eval var1=\$$var2&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; pro nepřímé přiřazení obsahu proměnné. Viz příklad:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
a=pismeno
pismeno=z

echo &quot;a = $a&quot; # Přímé přiřazení.
                        # Na řádku je vypsán obsah proměnné a
echo &quot;a = ${!a}&quot; # Nepřímé přiřazení.
                        # Na řádku je vypsán obsah proměnné pismeno
echo
&lt;/syntaxhighlight&gt;

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
${!varprefix*}
${!varprefix@}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

: Začíná-li řetězcem &quot;varprefix&quot; název některé proměnné pak se vrátí celý její název. V opačném případě se nevrátí nic. Odpovídá-li výsledku více proměnných, pak se vrátí všechny. (Znaky @ a * mají v tomto případě shodný výsledek)

'''Příklady práce s polem:'''

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
$ poleZ=( jedna dvě tři čtyři pět šest švestek )
$ echo ${poleZ[@]:0}
jedna dvě tři čtyři pět šest švestek
$ echo ${poleZ[@]:1}
dvě tři čtyři pět šest švestek
$ echo ${poleZ[@]:1:2}
dvě tři
$ echo ${poleZ[@]#t*i}
jedna dvě čtyři pět šest švestek
$ echo ${poleZ[@]##š*t}
jedna dvě tři čtyři pět ek
$ echo ${poleZ[@]%t*i}
jedna dvě č pět šest švestek
$ echo ${poleZ[@]%%t*i}
jedna dvě č pět šest švestek
$ echo ${poleZ[@]%%č*i}
jedna dvě tři pět šest švestek
&lt;/syntaxhighlight&gt;


&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;[]&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; - '''hranaté závorky'''

Jsou synonymem příkazu [[test]], pokud je však před nimi znak ''$'' mají stejný význam jako zdvojené kulaté závorky, tj. obsah je zpracováván jako aritmetický výraz.


'''Příklad :'''

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
$let a=a+5 # Proměnná a neexistuje, proto jí je přiřazena hodnota 5
$ echo $a
5
$ let a=a+5 # ..teď už existuje tak k její původní hodnotě přičteme 5
$ echo $a
10
$ a=$[a+5] # ..a dalších 5, tentokrát už bez příkazu let
$ echo $a
15
&lt;/syntaxhighlight&gt;

&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;[[]]&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; - '''zdvojené hranaté závorky'''

Mohou být použity v podstatě jako jednoduché lomené závorky

'''Pozn.:''' Tzv. &quot;lomené závorky&quot; bash nepoužívá, tyto znaky mají jiný speciální význam, viz níže

== Další znaky ==

&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;_&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; - '''podtržítko''' (&quot;underscore&quot;)

Podtržítko je ve spojitosti se znakem '''$''' z hlediska bashe záludný znak. Narazit na to můžete při výpisů řetězců

'''Příklad :'''

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
$ ls neexistujici_soubor.txt
ls: nelze přistoupit k neexistujici_soubor.txt: Adresář nebo soubor neexistuje
$ echo &quot;$_&quot;
neexistujici_soubor.txt
$ ls prvni_neexistujici_soubor.txt druhy_neexistujici_soubor.txt
ls: nelze přistoupit k prvni_neexistujici_soubor.txt: Adresář nebo soubor neexistuje
ls: nelze přistoupit k druhy_neexistujici_soubor.txt: Adresář nebo soubor neexistuje
$ echo &quot;$_&quot;
druhy_neexistujici_soubor.txt
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Z ukázkového příkladu je zřejmé, že kombinace '''$_''' vrací poslední argument, který předcházel vypsání řetězce. Aby k této (v některých případech nežádoucí) substituci nedocházelo, je nutné znak '''_''' (podtržítko) v řetězci &quot;escapovat&quot; zpětným lomítkem


&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;=&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; - '''rovnítko'''


&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;#&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; - '''křížek''' (&quot;hash&quot;)

Jak můžete vidět v předchozím příkladu, text kterému předchází znak '''#''' bash při interpretaci skriptu ignoruje

Neplatí to však, v následujících případech:
:* je-li znak '''#''' uzavřen v uvozovkách
:* je-li znak '''#''' &quot;escapován&quot; (tj. předchází-li mu speciální znak '''\''')
:* je-li znak '''#''' součástí substituce (nahrazování řetězců) proměnné
::: je-li znak '''#''' uveden '''před''' proměnnou, vrací počet znaků v proměnné
::: je-li znak '''#''' uveden '''za''' proměnnou, ořezává počátek proměnné o řetězec který jej následuje
:* je-li znak '''#''' součástí aritmetické úlohy


'''Příklad :'''

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
$ echo 'Tady začíná # komentář'
Tady začíná # komentář
$ echo &quot;Tady začíná # komentář&quot;
Tady začíná # komentář
$ echo Tady začíná # komentář
Tady začíná
$ echo Tady začíná \# komentář
Tady začíná # komentář

$ echo $jmeno
obsah proměnné
$ echo ${jmeno}
obsah proměnné
$ echo ${#jmeno}
14
$ echo ${jmeno#o} # Při substituci řetězců křížek ořezává od počátku
bsah proměnné

$ echo $(( 2#101010 )) #
42
&lt;/syntaxhighlight&gt;

&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;%&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; - '''procenta''' (tzv. &quot;modulo&quot;)

Operátor při výpočetních operacích.
Substituce proměnných - ořezávají vzorek na konci řetězce

'''Příklad :'''

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
$ echo ${jmeno%né} # Při substituci řetězců procenta ořezávají od konce
obsah proměn
&lt;/syntaxhighlight&gt;


&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;*&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; - '''hvězdička'''

Při výpočetních operacích operátor pro '''násobení'''

Při substitucích proměnných v regulárních výrazech, zastupuje '''libovolný počet výskytů'''

&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;.&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; - '''tečka'''

Při substitucích proměnných v regulárních výrazech, zastupuje '''libovolný jeden znak'''

&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;?&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; - '''otazník'''

Při výpočetních operacích se používá jako tzv. &quot;''trinární operátor''&quot; pro vyjádření podmínky

Při substituci proměnných se používá znak '''?''' pro vyjádření vztahu: '''''Nemá-li proměnná žádný obsah pak vyhoď hlášku'''''

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
$ echo ${jmeno?tohle je chybová hláška} # Proměnná jmeno má stále obsah
obsah proměnné
$ jmeno= # Proměnná jmeno je vyprázdněna...
$ echo ${jmeno?tohle je chybová hláška} # ...ale stále existuje...

$ echo ${jmeno:?tohle je chybová hláška} # ...ovšem prázdná.
bash: jmeno: tohle je chybová hláška
$ unset jmeno # Proměnná jmeno je zrušena
$ echo ${jmeno?tohle je chybová hláška} # Proměnná neexistuje, proto je vypsána chybová hláška
bash: jmeno: tohle je chybová hláška
&lt;/syntaxhighlight&gt;

'''Pozn.:''' Je-li před otazníkem uvedena dvojtečka, je považováno za chybu i to že je proměnná prázdná

&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;:&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; - '''dvojtečka'''
Je synonymem pro podmínky a vrací hodnotu TRUE

&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;@&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; - '''zavináč''' (&quot;at&quot;)

&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;$&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; - '''dolar''' (&quot;string&quot;)

== Substituce proměnných ==

&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;\&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; - '''zpětné lomítko''' (&quot;backslash&quot;)

&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;|&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; - '''svislítko'''

&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;`&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; - '''apostrof'''

&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;;&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; - '''středník'''

&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;&lt;&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; - '''menší než..'''

&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;&gt;&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; - '''větší než..'''

&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;+&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; - '''plus'''

== Pole (array) ==
Bash podporuje pouze jednorozměrná pole

'''Deklarace pole''' - se provádí podobně jako přiřazení proměnné:
 $ jmeno[$index]=hodnota
'''Použití pole''' - ${jmeno[$index]}
 $ jmeno[1]=hodnota
 $ jmeno[99]=pokus
 $ jmeno[45]=13
 $ echo ${jmeno[*]}
 '''hodnota 13 pokus'''
 $ echo ${jmeno[45]}
 '''13'''
 $ echo ${jmeno[@]}
 '''hodnota 13 pokus'''

Pozor: rozdíl mezi echo &quot;$CISLO&quot; a echo '$CISLO':
 $ echo &quot;$CISLO&quot;
 '''12'''
 $ echo '$CISLO'
 '''$CISLO'''

=== Expanze proměnných ===

Expanzí proměnné rozumíme její vyhodnocení, resp. vrácení její hodnoty ve výraze. Nejjednodušším případem je zapsání $PROMENNA, což způsobí, že ve výsledném výrazu se použije její hodnota. Shell umožňuje další různé volby a možnosti pro expanzi (vyčíslování) proměnných.

&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;$proměnná, ${proměnná}&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; – nejjednodušší tvar

&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;${proměnná:-slovo}&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; – pokud je proměnná dosud nedefinovaná, nebo prázdná, použije se expandované slovo

&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;${proměnná:=slovo}&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; – pokud je proměnná dosud nedefinovaná, nebo prázdná, přiřadí se a použije se expandované slovo

&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;${#proměnná}&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; – vrátí délku řetězce uloženého v proměnné

&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;${proměnná%slovo}&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; – odstraní se z řetězcové proměnné nejkratší přípona

:; Příklad: &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;${POM%čoko*}&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; pokud měla proměnná obsah: &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;'Nejčokoládovější čokoláda je čoko'&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;, potom po provedení příkazu bude proměnná POM obsahovat: &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;'Nejčokoládovější čokoláda je '&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;

&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;${proměnná%%slovo}&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; – odstraní se z řetězcové proměnné nejdelší vyhovující přípona

:; Příklad: &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;${POM%%čoko*}&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; pokud měla proměnná obsah: &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;'Nejčokoládovější čokoláda je čoko'&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;, potom po provedení příkazu bude proměnná POM obsahovat: &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;'Nej'&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;

&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;${proměnná#slovo}&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; – odstraní se z řetězcové proměnné nejkratší předpona

:; Příklad: &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;${POM#*čoko}&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; pokud měla proměnná obsah: &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;'Nejčokoládovější čokoláda je čoko'&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;, potom po provedení příkazu bude proměnná POM obsahovat: &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;'ládovější čokoláda je čoko'&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;

&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;${proměnná##slovo}&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; – odstraní se z řetězcové proměnné nejdelší vyhovující předpona

:; Příklad: &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;${POM##*čoko}&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; pokud měla proměnná obsah: &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;'Nejčokoládovější čokoláda je čoko'&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;, potom po provedení příkazu bude proměnná POM obsahovat: &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;''&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;

=== Speciální znaky (masky) ===

Určitě, i z řady jiných systémů, víte, že &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;*&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; nahrazuje libovolný počet různých znaků, shell nabízí ještě další, které můžete v CGI programování hojně použít:

&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;*&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; - je speciální znak, který vyhovuje libovolnému počtu znaků

&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;?&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; - vyhovuje jednomu libovolnému znaku

&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;[abdhrjk]&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; - vyhovuje jednomu znaku, takovému, který leží v této množině

&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;[a-zA-Z]&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; - vyhovuje jednomu znaku za základní abecedy

&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;[!0-9]&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; - vyhovuje jakémukoliv nečíselnému znaku, znak &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;!&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; obrácí v &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;[]&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; význam

== Jednoduché příkazy ==
je posloupnost volitelného přiřazení hodnot proměnným následovaná slovy vzájemně oddělenými bílým místem a přesměrováními, a ukončená řídícím operátorem. První slovo specifikuje prováděný příkaz, a je posláno jako argument nula. Zbývající slova jsou poslána jako argumenty vyvolávanému příkazu. Návratová hodnota jednoduchého příkazu je jeho exit status, nebo 128+n jestliže příkaz je ukončen signálem n.

== Roury (pípy, pipelines), také zřetězení ==
roura (pipeline) je posloupnost jednoho nebo více příkazů oddělených znakem | (svislá čára). Tvar pro rouru je:
 [time [-p]] [ ! ] příkaz [ | příkaz2 ... ]
standardní výstup (stdin) příkazu &lt;code&gt;příkaz&lt;/code&gt; je připojen přes rouru na standardní vstup příkazu &lt;code&gt;příkaz2&lt;/code&gt;. Toto spojení je provedeno před jakýmikoliv přesměrováním specifikovaným příkazem (viz přesměrování níže).
Jestliže rouře předchází rezervované slovo &lt;code&gt;!&lt;/code&gt;, stav ukončení (exit status) této roury je &quot;logické NOT stavu ukončení&quot; (exit status) posledního příkazu. Jinak je exit status roury stav ukončení (exit status) posledního příkazu. Shell čeká na ukončení všech příkazů v rouře před návratem hodnoty.

Jestliže rouře předchází rezervované slovo time, po jejím skončení je vypsán celkový čas, čas systému a uživatelský čas spotřebovaný při jejím provádění. Každý příkaz roury je prováděn jako samostatný proces.

== Seznamy ==

seznam je posloupnost jednoho nebo více zřetězení (pipelines) oddělených jedním z operátorů ;, &amp;, &amp;&amp;, nebo ||, a volitelně ukončen jedním z metaznaků ;, &amp;, nebo &lt;newline&gt;. Z těchto operátorů mají &amp;&amp; a || stejnou prioritu, pak následují ; a &amp;, které mají též stejnou prioritu. Namísto středníku se v seznamu může vyskytnout jedn nebo více znaků nová řádka. Pokud je příkaz ukončen řídícím operátorem &amp;, shell provádí příkaz na pozadí v subshellu. shell nečeká na ukončení příkazu, a návratový stav je 0. Příkazy oddělené ; jsou prováděny sekvenčně; shell čeká na ukončení každého příkazu. Návratový stav je stav ukončení (exit status) posledního prováděného příkazu.

Řídící operátory &amp;&amp; a || označují AND seznamy resp. OR seznamy. AND seznam má tvar
command1 &amp;&amp; command2

command2 je prováděn právě tehdy, pokud command1 vrací stav ukončení (exit status) nula (=úspěšné ukončení).

OR seznam má tvar
command1 || command2

command2 je prováděn právě tehdy, když command1 vrací nenulový exit status. Návratový stav AND i OR seznamu je stav ukončení (exit status) posledního příkazu v seznamu prováděného.

== Složené příkazy ==
'''Složený příkaz''' je jeden z následujících:

; &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;(seznam)&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; : seznam je prováděn v subshellu. přiřazení proměnných a vestavěné příkazy které ovlivňují prostředí shellu environment nezůstávají v účinnost po ukončení příkazu. Návratový stav je stav ukončení (exit status) seznamu iseznam.

; &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;{ seznam; }&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; : seznam je jednoduše prováděn v běžném prostředí shellu. seznam musí být ukončen novou řádkou nebo středníkem. Tato konstrukce je známá jako skupinový příkaz. Návratový stav je stav ukončení (exit status) seznamu seznam. Pozn.: Na rozdíl od metaznaků ( a ), jsou znaky { a } rezervovaná slova a musí se vyskytovat jen tam, kde jsou rezervovaná slova rozeznávána. Protože nezpůsobují rozdělení slov, musí být odděleny od seznam bílou mezerou (posl. mezer a/n tabelátorů).

; &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;((expression))&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; : výraz expression je vyčíslen podle pravidel popsaných v man stránkách bash pod sekcí “ARITHMETIC EVALUATION”. jestliže hodnota výrazu je nenulová, návratový stav je 0; jinak návratový stav je 1. Tento zápis je přesně rovnocenný s let &quot;expression&quot;.

; &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;[[ expression ]]&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; : vrací stav z 0 nebo 1 v závislosti na vyčíslení podmíněného výrazu expression. Výrazy jsou složené z elementů popsaných v man stránkách bash pod sekcí “CONDITIONAL EXPRESSIONS”.

; &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;for name [ in word ] ; do list ; done&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; : seznam slov následující in je expandován, generujíc seznam položek. Proměnná name je postupně nastavena na každý element tohoto seznamu, a je prováděn seznam příkazů list. Jestliže je vynecháno in word, příkaz for provádí seznam list jednou pro každý nastavený poziční parametr (viz parametry níže). Návratový stav je stav ukončení (exit status) posledního provedeného příkazu. Jestliže rozvoj položek následující in vyústí v prázdný seznam, nejsou provedeny žádné příkazy a návratový stav je 0.

; &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;for (( expr1 ; expr2 ; expr3 )) ; do list ; done&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; : Nejprve je vyčíslen aritmetický výraz expr1 dle popsaných v sekci “ARITHMETIC EVALUATION. Pak je opakovaně vyčíslován aritmetický výraz expr2 dokud se nerovná nule. Pokaždé když je expr2 vyčíslen na nenulovou hodnotu je proveden seznam list a je vyčíslen aritmetický výraz expr3. Vynechání libovolného výrazu je stejné jako by byl roven 1. Návratová hodnota je exit status posledního provedeného příkazu v list, nebo nepravda jestliže libovolný z výrazů je nesprávný.

; &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;select name [ in word ] ; do list ; done&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; : Seznam slov následujících in je expandován, generujíc seznam položek. Množina rozvinutých slov je vypsána na stderr, každé předcházené číslem. Jestliže in word je vynecháno, jsou vypsány poziční parametry. Pak je zobrazen PS3 prompt načtena řádka ze stdin. Jestliže řádka je číslo odpovídající jednomu ze zobrazených slov, pak hodnota name je nastavena na toto slovo. Jestliže je řádka prázdná, slova a prompt jsou zobrazeny znovu. Pokud je načten EOF, příkaz se ukončí. Kterákoliv jiná přečtená hodnota způsobí že name je nastaveny na prázdnou hodnotu. Načtená řádka je uchována v proměnné REPLY. Seznam list je prováděn po každé volbě dokud není proveden příkaz break. Stav ukončení select je stav ukončení posledního příkazu prováděného v seznamu list, nebo nula pokud nebyly provedeny žádné příkazy.

; &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;case word in [ [(] pattern [ | pattern ]&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; : case příkaz nejprve expanduje word, pak zkouší postupně zda se shoduje s každým vzorkem pattern, s užitím stejných pravidel pro shodu jako pro rozvoj cesty. Když je nalezena shoda, je proveden odpovídající seznam list. Po první shodě nejsou zkoušeny žádné následující. Stav ukončení je nula pokud žádný vzorek nesouhlasil. Jinak je to stav ukončení posledního příkazu prováděného v seznamu list.

; &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;if list; then list; [ elif list; then list; ] ... [ else list; ] fi&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; : Je proveden if seznam list. Pokud jeho stav ukončení (exit status) je nula, then list je proveden. Jinak je postupně proveden každý elif list, a pokud jeho stav ukončení je nula, je proveden odpovídající then list a příkaz skončí. Jinak je proveden else list, pokud je přítomný. Stav ukončení je stav ukončení posledního provedeného příkazu nebo nula, pokud žádná testovaná podmínka nebyla “true”.

; &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;while list; do list; done&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; : stejný jako..

; &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;until list; do list; done&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; : while příkaz opakovaně provádí do list tak dlouho dokud poslední příkaz v seznamu list vrací stav ukončení nula. until příkaz je identický k while, pouze test je negován; do list je prováděn tak dlouho dokud poslední příkaz v seznamu list vrací nenulový exit status. Stav ukončení while a until příkazů je stav ukončení posledního provedeného do list příkazu, nebo nula pokud nebyl proveden žádný.

; &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;[ function ] name () { list; }&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; : Definuje funkci pojmenovanou name. Tělo funkce je seznam list příkazů mezi “{“ a “}”. Tento seznam je prováděn kdykoliv je specifikováno slovo name jako jméno jednoduchého příkazu. Stav ukončení funkce je stav ukončení posledního příkazu prováděného v těle funkce.

== Podmínky a testy ==

= Poznámky =

v neinteraktivním shellu slovo začínající znakem # (hash, zahrádka) způsobí že toto slovo a všechny zbývající znaky na řádce jsou ignorovány. Interaktivní shell bez zapnuté volby interactive_comments nepovoluje komentáře. Volba interactive_comments je v interaktivním shellu zapnuta implicitně.

= Další literatura =
* [[Skriptování v Bournově shellu]] – protože je Bash s Bournovým shellem kompatibilní, skripty napsané pro Bournův shell fungují i v Bashi

[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>33wpy6i6ylxxcefu70d0y0girl54rx0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Util-linux</title>
    <ns>0</ns>
    <id>84</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>3328</id>
      <parentid>3324</parentid>
      <timestamp>2005-08-10T13:33:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>195.113.188.3</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="52" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů]]</text>
      <sha1>38bqrwrip18ql9vkgr7bzhkqrb5qdlc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Man</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85</id>
    <revision>
      <id>40603</id>
      <parentid>35007</parentid>
      <timestamp>2019-09-15T18:40:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Chyby */ -podpis</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7141" xml:space="preserve">== Funkce ==
; '''man''' : zformátuje a zobrazí on-line manuálové stránky

; '''manpath''' : zobrazí manuálové cesty uživatele

== Syntaxe ==

&lt;code&gt;man [-acdfhkKtwW] [-m systém] [-p řetězec] [-C konfigurační soubor] [-M cesta] [-P stránkovač] [-S seznam_sekcí] [sekce] jméno ...&lt;/code&gt;

== Popis ==

man zformátuje a zobrazí on-line manuálové stránky. Tato verze umí pracovat s proměnnými prostředí MANPATH a (MAN)PAGER, proto můžete mít i vlastní manuálové stránky a vlastní program určený ke stránkování zformátovaných manuálových stránek. Je-li specifikována sekce man hledá danou stránku pouze v této sekci. Samozřejmě můžete také specifikovat pořadí sekcí, které budou prohledávány a také můžete přímo na příkazové řádce nebo proměnnými prostředí určit, které preprocesory budou při formátování stránek použity. Obsahuje-li jméno znak /, je prvně vyzkoušeno jako jméno souboru, proto můžete udělat něco jako man ./něco.5 nebo man /cédéčko/něco/něco_jiného.1.gz.

== Volby ==

; '''-C konfigurační_soubor''' : Specifikujete jiný konfigurační soubor. Standardní je /etc/man.config. (Viz též man.conf(5).)
; '''-M''' cesta : Specifikuje seznam manuálový cest (zde jsou hledány manuálové stránky). Není-li tato volba specifikována, je použita proměnná prostředí MANPATH /etc/man.config.
; '''-P''' stránkovač : Specifikuje stránkovač, kterým budou stránky prohlíženy. Tato volba má přednost před MANPAGER , která má přednost před PAGER . Standardní stránkovač je /usr/bin/less-isR.
; '''-S''' seznam_sekcí : Seznam_sekcí je čárkami oddělený seznam sekcí manuálových stránek. Tato volba má přednost před proměnnou prostředí MANSECT .
;'''-a''' : Standardní nastavení ukončí man poté, co zobrazí první nalezenou manuálovou stránku. Tato volba umožní zobrazit všechny nalezené stránky, které vyhovují zadaným kritériím.
; '''-c''' : Zformátuj zdroj manuálové stránky i když existuje již zformátovaná verze. Tato volba je významná. je-li zformátovaná stránka prohlížena na obrazovce s jiným počtem sloupců.
; '''-d''' : Nezobrazuj zformátovanou stránku, pouze vytiskni ladící informace.
; '''-D''' : Zobraz ladící informace i zformátovanou stránku.
; '''-f''' : Totéž co whatis.
; '''-h''' : Vytiskni krátkou pomoc a skonči.
; '''-k''' : Totéž co apropos.
; '''-K''' : Hledej specifikovaný řetěze ve *všech* manuálových stránkách.
::Varování: tato funkce je pravděpodobně velmi pomalá! Specifikujete-li sekci, bude to rychlejší. (Jen pro zajímavost, na mém počítači to trvá přibližně minutu na 500 stránek).
; '''-m systém''' : Specifikuje jinou sadu manuálových stránek závislou na zadaném systému.
; '''-p řetězec''' : Specifikuje pořadí preprocesorů před nroff nebo troff. Ne všechny instalace mají plnou sadu preprocesorů. Některé preprocesory a písmena používaná pro jejich spouštění: eqn (e), grap (g), pic (p), tbl (t), vgrind (v), refer (r). Tato volba má přednost před proměnnou prostředí MANROFFSEQ .
; '''-t''' : Použij /usr/bin/groff -Tps -mandoc -c k formátování stránky a výstup zobraz na stdout. Výstup z /usr/bin/groff -Tps -mandoc -c je třeba před tiskem poslat přes nějaké filtry.
; '''-w''' nebo '''--path''' : Nezobrazuj manuálové stránky, pouze vytiskni cestu(y) souborů, které bys zobrazil. Není-li zadán žádný argument: zobraz (na standardní výstup) seznam adresářů, které jsou programem man hledány. Je-li manpath link na man, potom je manpath totožné s &quot;man --path&quot;.
; '''-W''' : Podobné jako -w, ale tiskne jména souborů po jednom na řádek bez dalších informací. To je užitečné pro příkazy shellu jako např. man -aW man | xargs ls -l

== Zformátované stránky ==

Man se snaží ukládat již zformátované manuálové stránky, aby ušetřil při jejich příštím zobrazení čas. Tradičně se zformátované stránky z DIR/manX ukládají do DIR/catX, ale jiná mapování z manuálového adresáře na adresář zformátovaných stránek je možné specifikovat v souboru /etc/man.config. Neexistuje-li adresář zformátovaných stránek, nejsou ukládány žádné zformátované stránky. Je možné nechat man suid pro uživatele man. Potom, je-li majitel adresáře zformátovaných stránek man a mód je 0755 (zapisovat může pouze vlastník), a zformátované stránky mají mód 0644 nebo 0444 (zapisovat může buď jenom majitel nebo vůbec nikdo), nemůže normální uživatel změnit zformátované stránky nebo umístit do adresáře zformátovaných stránek jiné soubory. Není-li man suid, potom by měl mít adresář zformátovaných stránek mód 0777 aby zde mohli všichni uživatelé zanechat jiř zformátované stránky. Volba -c způsobí reformátování stránky i když již existuje zformátovaná stránka.


== Prostředí ==
; MANPATH : Je-li nastavena proměnná MANPATH , její hodnota je využívána ke hledání zformátovaných stránek.
; MANROFFSEQ : Je-li nastavena proměnná prostředí MANROFFSEQ je její hodnota využita pro určení pořadí spouštění preprocesorů před nroff nebo troff. Standardně jsou stránky formátovány prvně tabulkovým procesorem a teprve poté nroffem.
; MANSECT : Je-li nastavena proměnná prostředí MANSECT je její hodnota využita k určení sekcí, které budou prohledávány.
; MANWIDTH : Je-li nastavena proměnná prostředí MANWIDTH , tak její hodnota určuje počet sloupců, na které bude stránka zformátována. Jinak bude stránka zformátována na šířku obrazovky.
; MANPAGER : Je-li nastavena proměnná prostředí MANPAGER její obsah určuje stránkovač, který bude použit při zobrazení zformátované stránky. Není-li nastavena, je použita proměnná PAGER . není-li ani tato proměnná nastavena, použije se /usr/bin/less -isR .
; LANG : Je-li nastavena proměnná prostředí LANG její hodnota definuje podadresář, ve kterém budou hledány stránky. Potom příkaz 'LANG=cz man 1 manuálová_stránka' zobrazí stránku .../cz/man1/manuálová_stránka.1, nebo
; NLSPATH, LC_MESSAGES, LANG : Proměnné prostředí NLSPATH a LC_MESSAGES (nebo LANG jestliže předchozí neexistují) hrají roli při hledání katalogu zpráv. (Anglické zprávy jsou zkompilovány a není pro ně třeba katalogu.) Dejte pozor na to, že programy jako col (1) volané programem man používají např. LC_CTYPE.
; PATH : je používána při sestavení standardní manuálové cesty.
; SYSTEM : je používána ke zjištění standardního jména systému (pro použití s volbou -m ).

== Viz též ==

&lt;code&gt;[[apropos]]&lt;/code&gt;, &lt;code&gt;[[whatis]]&lt;/code&gt;, &lt;code&gt;[[less]]&lt;/code&gt;, &lt;code&gt;[[groff]]&lt;/code&gt;.

== Chyby ==

Volba -t je funkční pouze, je-li instalován program podobný programu &lt;code&gt;troff&lt;/code&gt;.

Uvidíte-li blikající &lt;code&gt;\255&lt;/code&gt; nebo &lt;code&gt;&lt;AD&gt;&lt;/code&gt; místo oddělovátek, umístěte &lt;code&gt;'LESS-CHARSET=latin1'&lt;/code&gt; do Vašeho prostředí.

[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>83ixrnrsgum2qdykw9yb7qnzz7n2gu2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Ořezávání</title>
    <ns>0</ns>
    <id>86</id>
    <revision>
      <id>41512</id>
      <parentid>38350</parentid>
      <timestamp>2020-05-04T20:07:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="16063" xml:space="preserve">== Rovinné ořezávání ==

'''Ořezávací (clipping) algoritmy''' umožňují vybrat z kresby pouze ty části, které jsou viditelné v určité oblasti. Ačkoli existují obecné algoritmy, které pracují nad nekonvexním mnohoúhelníkem, bývá ořezávací oblast nejčastěji definována jako '''obdélník''' (typickým příkladem je ořezání objektu oknem obrazovky), toto v dalším textu předpokládejme.

V případě rovinného ořezávání bývá ořezávaným objektem polygon, úsečka. Výsledkem ořezání jsou opět tyto objekty. Pokud ořezáváme ''uzavřené polygony'' (oblasti), je žádoucí, aby i po ořezání byly uzavřené, tj. ''&quot;je možno je i po ořezání vyplnit&quot;''. Z tohoto důvodu je v některých případech potřeba zajistit přidání nových hran (''viz níže popis algoritmu Sutherland-Hodgman'').

=== Popis ===

==== Ořezávání úsečky ====

''Algoritmů na ořezávání úseček obdélníkovým oknem je několik -- Cohen-Sutherland, Cyrus-Back, Liang-Barsky. Popišme si první z nich, který je také použit v naší implementaci.''

===== Algoritmus Cohen-Sutherland =====

Základem algoritmu ořezávání úsečky Cohen-Sutherland je pojem '''ohodnocení bodu hraničními kódy''' (''dále ohodnocení bodu ''). Každý z bodů úsečky získá své ohodnocení v závislosti jeho polohy vůči ořezávacímu oknu. Ohodnocení bodu je možné reprezentovat různě (bitové pole, objektem obsahující vlastnosti jako boolean hodnoty,...), podstatné je to, aby bylo pro každý bod určeno, zda se nachází vlevo, vpravo, dole či nahoře od ořezávacího okna. Nechť je dále ohodnocení definováno jako čtveřice 0/1,0/1,0/1,0/1 (LEVO, PRAVO, DOLE, NAHORE -- kde 0 není splněno a 1 je splněno), tj. například 0101 označuje polohu bodu vpravo nahoře od ořezávacího okna.

[[Soubor:Geom4-rezani-3-vp.svg|450px]]&lt;br /&gt;
''Ohodnocení bodu hraničními kódy''

Ořezávací algoritmus postupně zkoumá '''tři polohy úsečky vůči ořezávacímu oknu'''. Polohu úsečky zjistíme porovnáním ohodnocení hraničních bodů úsečky. Označíme-li si hraniční body jako A a B a jejich ohodnocení Val(A) a Val(B), mohou nastat následující případy (pozn: operace průnik a sjednocení probíhají po jednotlivých bitech ohodnocení):

[[Soubor:Geom4-rezani-2-vp.svg|450px]]&lt;br /&gt;
''Polohy úseček vůči ořezávacímu oknu''

# &lt;math&gt;Val(A)\cup Val(B)= \empty&lt;/math&gt; -- tj. úsečka je celá '''v''' ořezávacím okně a ''není potřeba ji proto ořezávat''. Tj. pro obě ohodnocení bodů platí, že jsou 0000 (oba body jsou &quot;v ořezávacím okně&quot;).
# &lt;math&gt;Val(A)\cap Val(B) \neq \empty&lt;/math&gt; -- tj. úsečka je celá '''mimo''' ořezávací okno a ''není potřeba ji proto ořezávat''. Tento test ovšem některé případy úseček procházejících vnějšími oblastmi neodhalí.
# &lt;math&gt;Val(A)\cap Val(B) = \empty&lt;/math&gt; -- tj. úsečka buď '''prochází ořezávacím oknem''' anebo jde o &quot;neodhalený&quot; případ úsečky mimo okno. Úsečka prochází několika oblastmi a je nutné ji ořezat. Provedeme to tak, že zvolíme bod úsečky, který neleží uvnitř (tj. jeho hraniční kód není 0000) a podle nastavené jedničky vybereme hranici, podle které ho úsečku zkrátíme (přesněji algoritmizace níže).

==== Ořezávání polygonu ====

''Ořezat polygon by bylo možné i pomocí postupného aplikování výše uvedeného algorimu Cohen-Sutherland. Problém však nastává při požadavku zachování uzavřenosti, tj. nesmí dojít k rozpadu hran. Po ořezání musí být případně polygon doplněn o další úsečky (viz. obrázek). Je tedy zřejmé, že algoritmy pro ořezání úsečky se pro ořezávání polygonu příliš nehodí.''

===== Algoritmus Sutherland-Hodgman =====

Velice jednoduchý postup pro ořezávání polygonu zvolili Sutherland a Hogman. Jejich algoritmus postupně ořezává daný polygon jednotlivými hranicemi okna, při čemž v případě potřeby je k ořezanému polygonu přidána hrana.
Jestliže máme rovinou oblast ohraničenou polygonem, pak provedeme nejdřív ořezání podle levé strany okna. Výsledkem bude nový polygon. Tento polygon použijeme pro ořezání pravou stranou okna. Obdobně budeme pokračovat pro horní a dolní stranu okna.

Polygon si zorientujeme, na vstupu do algoritmu máme posloupnost vrcholů tohoto
orientovaného polygonu a na výstupu na začátku prázdnou posloupnost. V i-tém
kroku vezmeme vždy vrcholy &lt;math&gt;U_i&lt;/math&gt; a &lt;math&gt;U_{i+1}&lt;/math&gt; ze vstupní posloupnosti a do výstupní posloupnosti zapíšeme vrcholy podle následujících pravidel:

# Oba vrcholy této úsečky leží vně vůči dané hranici okna. Pak do výstupní posloupnosti nezapíšeme žádný bod.
# Počáteční vrchol &lt;math&gt;U_i&lt;/math&gt; leží vně okna a koncový vrchol &lt;math&gt;.U_{i+1}&lt;/math&gt; leží uvnitř okna, pak spočítáme průsečík &lt;math&gt;B&lt;/math&gt; strany polygonu s hranicí okna a do výsledné posloupnosti zařadíme tento vypočítaný průsečík.
# Oba vrcholy leží uvnitř okna vzhledem k dané hranici okna, pak do výstupní posloupnosti zapíšeme počáteční bod &lt;math&gt;U_i&lt;/math&gt;.
# Počáteční vrchol &lt;math&gt;U_i&lt;/math&gt; leží uvnitř okna a koncový vrchol &lt;math&gt;U_{i+1}&lt;/math&gt; leží vně okna, pak spočítáme průsečík &lt;math&gt;B&lt;/math&gt; strany polygonu s hranicí okna a do výstupní posloupnosti přidáme počáteční vrchol &lt;math&gt;U_i&lt;/math&gt; a bod průsečíku &lt;math&gt;B&lt;/math&gt;.

Tento algoritmus použijeme postupně pro všechny strany ořezávacího okna, přičemž na vstupu pro první stranu okna je ořezávaný polygon a pro každou další stranu okna je již polygon oříznutý v předchozím kroku.

=== Algoritmizace ===

==== Ořezávání úsečky, algoritmus Cohen-Sutherland ====

; VSTUP
: úsečka, ořezávací okno
; VÝSTUP
: ořezaná úsečka

Nechť je úsečka určena dvěma body &quot;A&quot; a &quot;B&quot;. ''aktualniBod'' = &quot;A&quot;

# Urči hraniční kódy bodů vůči ořezávacímu oknu.
# Pokud nastal jeden z následujících případů, algoritmus ukonči (body &quot;A&quot; a &quot;B&quot; jsou hraničními body ořezané úsečky)
#* Oba body jsou uvnitř ořezávacího okna (''prázdné sjednocení, viz výše popis algoritmu'').
#* Úsečka neprochází ořezávacím oknem (''neprázdný průnik, viz výše popis algoritmu'').
# Je nutné úsečku ořezat
#* Pokud má ''aktualniBod'' hraniční kód 0000 (je uvnitř okna), zaměň ''aktualniBod'' za bod, který ještě nebyl uvažován (''aktualniBod''=&quot;B&quot;)
# Podle nastavené jedničky hraničního kódu bodu ořež úsečku podle odpovídajíci hrany (tj. pokud 1001, začínáme řezat levou hranou).
#* ''aktualniBod''=průsečík úsečky a zvolené hrany
# Pokračuj bodem 1.

==== Ořezávání polygonu, algoritmus Sutherland-Hodgman ====

; VSTUP
: polygon, ořezávací okno
; VÝSTUP
: ořezaný polygon

Polygon si zorientujeme, na začátku algoritmu máme tedy posloupnost bodů tohoto orientovaného polygonu a na výstupu na začátku prázdnou posloupnost.

V i-tém kroku vezmeme vždy body &lt;math&gt;U_i&lt;/math&gt; a &lt;math&gt;U_{i+1}&lt;/math&gt; ze vstupní posloupnosti a do výstupní posloupnosti zapíšeme body podle následujících pravidel:

# Oba body leží vně vůči dané hranici okna. Pak do výstupní posloupnosti nezapíšeme žádný bod.
# Počáteční bod &lt;math&gt;U_i&lt;/math&gt; leží vně okna a koncový bod &lt;math&gt;.U_{i+1}&lt;/math&gt; leží uvnitř okna, pak spočítáme průsečík &lt;math&gt;B&lt;/math&gt; strany polygonu s hranicí okna a do výsledné posloupnosti zařadíme tento vypočítaný průsečík.
# Oba body leží uvnitř okna vzhledem k dané hranici okna, pak do výstupní
posloupnosti zapíšeme počáteční bod &lt;math&gt;U_i&lt;/math&gt;.
# Počáteční bod &lt;math&gt;U_i&lt;/math&gt; leží uvnitř okna a koncový bod &lt;math&gt;U_{i+1}&lt;/math&gt; leží vně okna, pak spočítáme průsečík &lt;math&gt;B&lt;/math&gt; strany polygonu s hranicí okna a do výstupní posloupnosti přidáme počáteční vrchol &lt;math&gt;U_i&lt;/math&gt; a bod průsečíku &lt;math&gt;B&lt;/math&gt;.

Tento algoritmus použiji postupně pro všechny strany ořezávacího okna, přičemž na vstupu pro první stranu okna je ořezávaný polygon a pro každou další stranu okna je již polygon oříznutý v předchozím kroku.

Je také možné každou ořezanou hranu ihned poslat k ořezání další hranicí -- tzv. ''reentrant polygon clipping'', tak si nemusíme pamatovat postupně ořezané polygon a jejich proměnlivý počet vrcholů. Tento způsob je použit v naší implementaci algoritmu.

=== Kód v jazyce C# ===

Program se skládá ze 2 komponent. Každou realizoval jeden z nás -- jedna je zodpovědná za prezentaci -- '''formular''', druhá je jádrem -- '''Kernel''', které provádí veškeré výpočty. Pro komunikaci jsme si definovali rozhraní ''IGeom'' vypadající následně:

{{Kód|jazyk=csharp|kód=
namespace Geom {

	public interface IGeom {

		bool PridejPolygon(ArrayList body); // prida polygon
		bool SmazPolygon(int ID); // smaze polygon daneho ID
		bool ZmenPolygon(object polygon); //object Polygon = objekt polygon z jadra
		ArrayList VratOrezanePolygony(); // vrati ke vsem polygonum s jadra orezane polygony
		ArrayList VratPolygony(); // vrati vsechny polygon, kt. jsou ulozene v jadre
		object VratOkno(); // vrati orezavaci okno
		bool ZmenOkno(object okno); //zmeni orezavaci okno
		bool SmazVsechnyPolygony(); // smaze vsechny polygony

	}

}
}}

Veškeré polygony jsou uloženy v jádře v hash tabulce, která umožňuje rychlý přístup k požadovanému objektu podle jeho ID. Jádro si pouze o polygony žádá při zobrazování, případně žádá jejich modifikaci -- podle operací definovaných v ''IGeom''. Popis níže se už týká jen komponenty ''Kernel''.

==== Pomocné objekty a metody ====

* '''Sef''' -- implementuje rozhraní ''IGeom'', je fasádou k ''Kernel''. Zodpovídá za veškerou funkčnost jádra.
* '''Bod2D''' -- objekt definující bod v 2D, obsahuje souřadnice
* '''OhodnoceniBodu''' -- ohodnocení bodu, váže se k bodu
* '''Polygon''' -- objekt reprezentující polygon (obsahuje seznam bodů)
* '''OrezavaciOkno''' -- speciální příklad obdélníkového polygonu. Definuje ořezávací okno

==== Vlastní algoritmus ====

Oba algoritmy ''SutherlandHodgman'' a ''CohenSutherland'' jsou specializací abstraktní třídy ''OrezavacAbstract'' definující společnou metodu nabízející možnost ořezání:

{{Kód|jazyk=csharp|kód=
public abstract Polygon Orez( Polygon polygon );
}}

Při '''žádosti o ořezání polygonu''' je podle počtu bodů polygonu objektem ''Sef'' zvolen odpovídající algoritmus, pro úsečku ''CohenSutherland'', pro jiné polygony ''SutherlandHodgman'' a volána metoda algoritmu ''Orez( polygon )''.

Následuje kód hlavních metod ořezávacích algoritmů.

===== Algoritmus Cohen-Sutherland - ořezání úsečky =====

{{Kód|jazyk=csharp|kód=
/// &lt;summary&gt;
/// oreze usecku
/// &lt;/summary&gt;
/// &lt;param name=&quot;polygon&quot;&gt;polygon&lt;/param&gt;
/// &lt;returns&gt;orezany polygon&lt;/returns&gt;
public override Polygon Orez( Polygon polygon )
{
  Polygon orezanyPolygon = new Polygon();
  bool orezano = false;
  Bod2D bod1 = (Bod2D)((Bod2D) polygon.Body[0]).Clone();
  Bod2D bod2 = (Bod2D)((Bod2D) polygon.Body[1]).Clone();
  while( !orezano ) // dokud neni orezano aplikuji algoritmus..
  {
    NastavOhodnoceniBodu( bod1 ) ;NastavOhodnoceniBodu( bod2 );
    // usecka je uvnitr -- konec&lt;br /&gt;
    if( bod1.Ohodnoceni.JeUvnitr &amp;&amp; bod2.Ohodnoceni.JeUvnitr ) // oba jsou uvnitr
    {
      // pridam orezane body&lt;br /&gt;
      orezanyPolygon.Body.Add( bod1 ); orezanyPolygon.Body.Add( bod2 );
      orezano = true;
    } 
    else // nejsou uplne mimo oblast? -- konec
    if( ( bod1.Ohodnoceni.NeprazdnyPrunik( bod2.Ohodnoceni ))) orezano = true;
    else { // existuje prusecik      
      zamenPoradiBodu( ref bod1, ref bod2 ); // zamenim poradi -- pokud je uz jeden na miste
 
     // ZJISTENI SMERNICE
      double k; 
      double jmenovatel = ((double)bod2.X - (double)bod1.X);
      k = (((double)bod2.Y - (double)bod1.Y)) / jmenovatel;
      // najdu pruseciky
      if( bod1.Ohodnoceni.Levo ){ // prusecik s levou hranici
        bod1.Y = (int) (bod1.Y + k * (orezavaciOkno.MinX - bod1.X ));
        bod1.X = orezavaciOkno.MinX;
      }
      else
      if( bod1.Ohodnoceni.Pravo ) // prusecik s pravou hranici
      {
        bod1.Y = (int) (bod1.Y + k * (orezavaciOkno.MaxX - bod1.X ));
        bod1.X = orezavaciOkno.MaxX;
      }
      else // DOLE
      if( bod1.Ohodnoceni.Dole ) // prusecik se spodni hranici
      {
        bod1.X = bod1.X  ;
        bod1.X += (k == 0)? 0: (int)((orezavaciOkno.MinY - bod1.Y )/k);
        bod1.Y = orezavaciOkno.MinY;
      }
      else
      if( bod1.Ohodnoceni.Nahore ) // prusecik s pravou hranici
      {
        bod1.X = bod1.X;
        bod1.X += (k == 0)? 0: (int)((orezavaciOkno.MaxY - bod1.Y )/k);
        bod1.Y = orezavaciOkno.MaxY;
      }
    }
  }
  return orezanyPolygon;
}
}}

===== Algoritmus Sutherland-Hodgman - ořezání polygonu =====

Pozn.: v následujícím kódu je použita varianta algoritmu ''SutherlandHodgman'', kdy dochází k předávání ořezané hrany ihned k ořezání další hranou (tzv. ''reentrant polygon clipping''), tj. nedochází k ukládání mezivýsledku &quot;polygonu ořezaného jednou hranou&quot;, jak je popsáno v algoritmu výše. Použitý postup má výhodu i nevýhodu: ''je optimálnější, avšak jednotlivé kroky nejsou na první pohled tak pochopitelné''.&lt;br /&gt;

{{Kód|jazyk=csharp|kód=
/// &lt;summary&gt;
/// oreze polygon
/// &lt;/summary&gt;
/// &lt;param name=&quot;polygon&quot;&gt;polygon&lt;/param&gt;
/// &lt;returns&gt;orezany polygon&lt;/returns&gt;
public override Polygon Orez( Polygon polygon )
{
  orezanyPolygon = new Polygon();
  // nastavim
  nova_hranice = new bool[]{ true, true, true, true };
  foreach( Bod2D b in polygon.Body )
    orezVrchol( b, HRANICE.LEVA );
  // uzavreni mnohouhelniku
  ZaverecneOrezani();
  return orezanyPolygon;
}


/// &lt;summary&gt;
/// oreze vrchol vzhledem k dane hranici
/// &lt;/summary&gt;
/// &lt;param name=&quot;bod&quot;&gt;&lt;/param&gt;
/// &lt;param name=&quot;hranice&quot;&gt;&lt;/param&gt;
private void orezVrchol( Bod2D bod, HRANICE hranice )
{
  if( nova_hranice[ (int)hranice ] ) // pracuji s 1. bodem dane hranice, ulozim si ho == jako predchudce
  {
    prvni_bod[ (int)hranice ] = bod;
    nova_hranice[ (int)hranice ] = false;
  }
  else // uz mam predchudce, muzu porovnavat
  {
    if( protinaHranici( bod, predchazejiciBod[ (int)hranice ], hranice ) )
    {
       Bod2D prusecik = nalezeniPruseciku( bod, predchazejiciBod[ (int)hranice ], hranice ); // prusecik usecky s hranici, dle kt. orezavam
       if ( hranice &lt; HRANICE.HORNI ) // muzu jeste orezat dalsi hranici
        orezVrchol( prusecik, hranice +1);
       }
       else 
         orezanyPolygon.Body.Add( prusecik ); // mam ho orezany
       }
    }
    // ULOZIM BOD
    predchazejiciBod[ (int)hranice ] = bod;
    if( uvnitr( bod, hranice ) ) // je-li uvnitr, musim orezavat
    {
      if ( hranice &lt; HRANICE.HORNI ) // neorezal jsem ho uz vsema?
        orezVrchol( bod, hranice +1);
      else 
      {
        orezanyPolygon.Body.Add( bod ); // uz jsem ho orezal vs. hranicemi
      }
    } 
}


/// &lt;summary&gt;
/// uzavreni mnohouhelniku
/// &lt;/summary&gt;
public void ZaverecneOrezani()
  {
     for( HRANICE hranice = HRANICE.LEVA; hranice &lt;= HRANICE.HORNI; hranice++)
     {
       if( protinaHranici( predchazejiciBod[ (int)hranice ],
       prvni_bod[ (int)hranice ], hranice ))
     {
       Bod2D prusecik = nalezeniPruseciku( predchazejiciBod[ (int)hranice ], 
              prvni_bod[ (int)hranice ], hranice);
       if ( hranice &lt; HRANICE.HORNI )
              orezVrchol( prusecik, hranice +1);
       else orezanyPolygon.Body.Add( prusecik ); // mam ho orezany
     }
  }
}
}}

== Autoři ==

Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako součást zápočtového úkolu do předmětu Počítačová geometrie.

[[Kategorie:Geometrie]]</text>
      <sha1>jyfc1ro3hiuifaal2irsdbm9v0fmnaw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Vyplňování</title>
    <ns>0</ns>
    <id>87</id>
    <revision>
      <id>38356</id>
      <parentid>34805</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:28:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="11447" xml:space="preserve">== Vyplňování oblastí ==

Cílem těchto algoritmů je vyplnit určitou uzavřenou oblast. Rozlišujeme dva základní způsobu popisu hranice oblasti:
# Geometricky určené hranice (pro vektorová zařízení)
# Hranice nakreslená v rastru (pro rastrová zařízení)

Druhy algoritmů pro vyplňování
* řádkové vyplňování
* semínkové vyplňování

=== Popis ===
==== Vyplňování geometricky určené hranice ====

Základní metodou je řádkové vyplňování. Každým řádkem rastru vedeme pomyslnou vodorovnou čáru a hledáme průsečíky s hranicí oblasti. Nalezené průsečíky se seřadí podle souřadnice x. Dvojice mezi lichým a sudým průsečíkem definují úsečku ležící uvnitř oblasti.
[[Soubor:Linefill1.PNG|střed]]

Na jednoduché oblasti na obrázku si všimněte typických poloh rozkladového řádku a hraničních čar. Mnohoúhelník tvořící hranici je určen 7 vrcholy A až G. Hledání vnitřních úseček probíhá shora dolů. Vedle obrázku jsou vypsány hraniční úsečky, které daný řádek protíná.

První rozkladový řádek protíná celkem 4 hraniční čáry, takže dojde k nakreslení dvou úseček. Ty mají v tomto případě obě nulovou délku, neboť leží ve vrcholech C a G. Grafické systémy by měly nakreslit úsečku nulové délky jako jeden pixel.

Druhý řádek je zpracován obdobně. Ve třetím řádku musí být vyloučena hrana DE, neboť má s rozkladovým řádkem nekonečně mnoho průsečíků. Zbylá čtveřice průsečíku opět určuje 2 vnitřní úsečky.

Problém nastává na čtvrtém řádku, kde je nalezen lichý počet průsečíků. Tuto situaci způsobuje vrchol B. Standardním řešením tohoto problému je zkrácení hranice BC o jeden pixel zdola ve směru osy y. Toto zdánlivé rozpojení hranice nemá vliv na činnost algoritmu. Naopak se ukazuj, že systematické zkrácení všech hran vede ke snížení počtu průsečíků a nemá na funkčnost metody vliv. Další obrázek ukazuje, že po takové úpravě zbudou například na třetím řádku pouze dva průsečíky namísto nadbytečných čtyř.

[[Soubor:Linefill2.PNG|střed]]

Pokud se pracuje v rastru (snad vždy) a koncové body hraničních úseček jsou určeny celými čísly, může dojít k tomu, že při různých sklonech hraničních úseček nemusí při zkrácení zdola o jeden pixel vyjít x-ová souřadnice nového koncového bodu celočíselná. Proto není úplně vhodné úsečky při výpočtu zkracovat, ale při výpočtu průsečíků vynechávat ty, jež jsou v koncovém bodě hraniční úsečky. Řešení všech možných poloh řádků s hranicí tedy vyžaduje předzpracování jednotlivých hraničních úseček. Celkově popisuje metodu řádkového vyplňování algoritmus v sekci Algoritmizace.

Pro výpočet průsečíku lze použít parametrické rovnice úsečky. Úsečka mezi body A[xa,ya] a B[xb,yb] je X[x,y] = A + (B-A) • t, t je z &lt;0,1&gt;, x = ax + (bx-ax) • t, y = ay + (by-ay) • t.
Z toho, že známe y (souřadnice zpracovávaného řádku) vypočítáme t = (y-ay)/(by-ay).
Dosazením t hned dostáváme x = ax + (bx-ax) (y-ay)/ (by-ay). Průsečík s úsečkou je platný pouze když t je z &lt;0,1&gt;, pokud vynecháváme průsečíky s koncovým bodem tak pouze když t je z &lt;0,1).

Uvedená metoda lze použít i pro oblasti ohraničené libovolnou křivkou (nikoli jen mnohoúhelníkem), pouze se modifikuje část, jež počítá průsečíky.

==== Rozšíření řádkového algoritmu – šrafování ====

Šrafování je rozšířeno především v technických aplikacích. Rozšíření algoritmu je poměrně jednoduché. V případě vodorovných šraf stačí změnit krok změny souřadnice z hodnoty 1 na m (m je přirozené číslo) a získáme oblast s vyplněnou vodorovnými šrafami s roztečí m. Při šrafování přerušovanou čarou je vhodné určit vztažný bod, vůči němu bude čárkování nanášeno, abychom docílili toho, že jednotlivé odpovídající si úseky čárkování na dvou čarách byly nad sebou. Za vztažný bod volíme buď počátek soustavy souřadnic, nebo jeden z vrcholů hranice.

V praxi se však často uplatňuje šrafování pod obecným úhlem, než vodorovné. Metodu zkombinujeme ještě s transformací otáčení. Nejprve otočíme všechny hraniční úsečky oblasti o úhel -alfa. Na takto upravenou hranici použijeme běžný algoritmus vodorovného šrafování, s tím, že vy vypočítané vnitřní úseky před vykreslením otočíme zpět o úhel alfa.


==== Semínkové vyplňování ====

[[Soubor:Recursive Flood Fill 4 (aka).gif|náhled|vlevo|rekurzivní čtyřsměrové vyplňování]]
[[Soubor:Recursive Flood Fill 8 (aka).gif|náhled|vpravo|rekurzivní osmisměrové vyplňování]]

Tento algoritmus se dá použít pouze pro rastrové zařízení.

Mějme dánu oblast ohraničenou nějakým uzavřeným polygonem. Pro určení této oblasti nám poté stačí určit jeden vnitřní bod této oblasti (tzv. startovací bod). Startovací bod může uživatel určit snadno pomocí myši.Ze znalosti vnitřního bodu pak snadno určíme, zda sousední body leží uvnitř oblasti nebo na hranici oblasti. Podle způsobu určování sousedních bodů máme dva způsoby vyplňování.

[[Soubor:fill_48.PNG|střed]]

Na obrázku 1) je metoda používající čtyř sousedních bodů (tzv. čtyř-směrové vyplňování), na obrázku 2) je metoda používající osmi sousedních bodů (tzv. osmi-směrové vyplňování). Oblasti, které lze vyplnit čtyř-směrovým vyplňováním se nazývají čtyř-směrové oblasti. Oblasti, které lze vyplnit osmi-směrovým vyplňováním se nazývají osmi-směrové oblasti.


=== Algoritmizace ===

==== Algoritmus semínkového vyplňování ====
# Otestuj zda bod již nebyl vyplněn nebo neleží na hranici.
# Pokud ano skončí, pokud ne vyplň tento bod a urči všechny sousední body.
# Pro všechny sousední body znovu použij tento algoritmus.
Tento rekurzívní algoritmus není vhodný pro implementaci vzhledem k jeho paměťové náročnosti. Proto se používá modifikovaný algoritmus, který používá rekurze
pouze ve směrech nahoru a dolů a na řádcích používá sekvenční vyplnění pomocí
cyklu dokud nenarazí na hranici.

==== Algoritmus řádkového vyplňování ====
# Pro všechny hraniční úsečky ověř:
## je-li vodorovná, vynech ji (případně vykresli)
## uprav orientaci shora dolů
## aktualizuj mezní souřadnice hranice ymax a ymin
# Pro y od ymin do xmax proveď:
## nalezni průsečíky hraničních úseček s řádkem y, vynech ty, jež prochází koncovým bodem hraniční úsečky
## uspořádej všechny průsečíky podle souřadnice x.
## vykresli úseky mezi lichými a sudými průsečíky.
# Vykresli hranici oblasti je-li třeba.

=== Kód v jazyce C# ===

==== Pomocné objekty a metody ====

===== Raster =====
třída pro uchování dat o rastru

metody:
* &lt;code&gt; void SetPixel(int x,int y,Color c)&lt;/code&gt; - nastaví barvu pixelu na pozici x, y
* &lt;code&gt; Color GetPixel(int x,int y)&lt;/code&gt; - vrátí barvu pixelu na pozici x, y
* &lt;code&gt; void DrawLine(Point p1, Point p2,Color c)&lt;/code&gt; - nakreslí čáru do rastru
* &lt;code&gt; void DrawPoly(Point[] p,Color c)&lt;/code&gt; - nakreslí uzavřený polygon do rastru

===== Pomocná třída =====
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
public class PointComparer: IComparer
{
 int IComparer.Compare(object p1, object p2)
 {
   return Compare((Point)p1,(Point)p2);
 }
 public int Compare(Point p1, Point p2)
 {
   return p1.X.CompareTo(p2.X);
 }
}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

===== Pomocná metoda =====
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
 Point[] Rotate(Point[] p,double angle)
 {
   Point[] ret = new Point[p.Length];
   double c = Math.Cos(angle);
   double s = Math.Sin(angle);
   for (int i=0;i&lt;p.Length;i++)
   {
     Point q = p[i];
     ret[i] = new Point((int)Math.Round(q.X*c-q.Y*s),(int)Math.Round(q.X*s+q.Y*c));
   }
   return ret;
 }
&lt;/syntaxhighlight&gt;

==== Vlastní algoritmy ====

===== Semínkové vyplňování 4-směrové =====
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
void SeedFill4(Point point, Color c)
{
 if(point.X &lt; 0 || point.Y &lt; 0 || point.X &gt;= raster.Width || point.Y &gt;= raster.Height) return;
 Color barva = raster.GetPixel(point.X,point.Y);
 if(barva.R == c.R &amp;&amp; barva.G == c.G &amp;&amp; barva.B == c.B ) return;
 raster.SetPixel(point.X,point.Y,c);
 SeedFill4(new Point(point.X+1,point.Y),c);
 SeedFill4(new Point(point.X-1,point.Y),c);
 SeedFill4(new Point(point.X,point.Y+1),c);
 SeedFill4(new Point(point.X,point.Y-1),c);
}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

===== Semínkové vyplňování 8-směrové =====
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
void SeedFill8(Point point, Color c)
{
 if(point.X &lt; 0 || point.Y &lt; 0 || point.X &gt;= raster.Width || point.Y &gt;= raster.Height) return;
 Color barva = raster.GetPixel(point.X,point.Y);
 if(barva.R == c.R &amp;&amp; barva.G == c.G &amp;&amp; barva.B == c.B ) return;
 raster.SetPixel(point.X,point.Y,c);
 SeedFill8(new Point(point.X+1,point.Y),c);
 SeedFill8(new Point(point.X-1,point.Y),c);
 SeedFill8(new Point(point.X,point.Y+1),c);
 SeedFill8(new Point(point.X,point.Y-1),c);
 SeedFill8(new Point(point.X+1,point.Y+1));
 SeedFill8(new Point(point.X-1,point.Y-1));
 SeedFill8(new Point(point.X-1,point.Y+1));
 SeedFill8(new Point(point.X+1,point.Y-1));
}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Poznámka: V našem programu je algoritmus řešen pomocí fronty, jelikož umožňuje lepší animaci vyplňování a zejména nedochází k přetečení programového zásobníku u vyplňování velkých oblastí.

===== Řádkové vyplňování =====

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
void FillPolygon(Point[] points, Color c, int hatchStep, double angle)
{
  if (points.Length&lt;2) return;
  int ymax = points[0].Y-1; // nastaveni pocatecnich hodnot
  int ymin = points[0].Y+1;
   int pointsCount = 0;
  Point[] p = new Point[points.Length*2+2];
  points = Rotate(points,-angle); // rotace bodu pro srafovani
  for (int i=0;i&lt;points.Length;i++)
  {
    Point p1,p2;
    int j = (i==points.Length-1)? 0:i+1; 
    if (points[i].Y==points[j].Y) continue;
    if (points[i].Y&gt;points[j].Y)
    {
      p[pointsCount++] = points[j];
      p[pointsCount++] = points[i];
      ymax = Math.Max(ymax,points[j].Y);
      ymin = Math.Min(ymin,points[i].Y);
    }
    else
    {
      p[pointsCount++] = points[i];
      p[pointsCount++] = points[j];
      ymax = Math.Max(ymax,points[i].Y);
      ymin = Math.Min(ymin,points[j].Y);
    }
  }
  int intersCount;
  Point[] inters = new Point[points.Length+1];
  for (int y=ymin;y&lt;=ymax;y+=hatchStep)
  {
    intersCount=0;
    inters = new Point[points.Length+1];
    for (int l=0;l&lt;pointsCount-1;l+=2)
    {
      float t = (y-p[l].Y)/(float)(p[l+1].Y-p[l].Y);
      if (t&gt;=0 &amp;&amp; t&lt;1)
      {
        float f = (p[l].X+(p[l+1].X-p[l].X)*t);
        int x = (int)Math.Round(f);
        inters[intersCount++] = new Point(x,y);
      }
    }
    inters = Rotate(inters,angle);
    Array.Sort(inters,0,intersCount,new PointComparer());
    for (int k = 0;k&lt;intersCount-1;k+=2)
    {
      raster.DrawLine(inters[k].X,inters[k].Y,inters[k+1].X,inters[k+1].Y,c);
    }
  }
}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Autoři ==

Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako součást zápočtového úkolu do předmětu Počítačová geometrie.

[[Kategorie:Geometrie]]</text>
      <sha1>73h3nr9x8o60xc8v6k4rgtks9hm87nc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Promítání</title>
    <ns>0</ns>
    <id>88</id>
    <revision>
      <id>38351</id>
      <parentid>34793</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:28:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="19472" xml:space="preserve">== Základní promítání ==

Promítání je transformace, která charakterizuje převod trojrozměrného objektu do dvojrozměrné reprezentace. Při promítání dochází ke ztrátě prostorové informace a tím i k možnému zkreslení názoru pozorovatele na skutečný tvar objektu. Proto jsou pro určité obory vybírány různé způsoby promítání a jsou doplňovány dalšími pravidly a postupy pro zvýšení reálného vjemu promítnutého objektu.

Obecně je promítání určeno středem (směrem) promítání a průmětnou.
Pro oba druhy promítání lze volit umístění (obvykle) rovinné průmětny v prostoru.
Rovinné projekce dělíme na dvě základní třídy - rovnoběžné(paralelní) a perspektivní.

=== Rovnoběžné promítání ===

Pokud je střed promítání nevlastní, mluvíme o rovnoběžném promítání a promítací přímky jsou určeny směrem promítání (všechny promítací paprsky mají stejný směr). Rovnoběžné promítání zachovává relativní velikost modelu.

[[Soubor: promitani_rovnobezne.png]]

=== Axonometrie ===

Patří mezi rovnoběžné promítání. Axonometrické promítání používá projekční roviny, které nejsou rovnoběžné s hlavními osami.

[[Soubor: promitani_axonometrie.png]]

=== Perspektivní promítání ===

Pokud je střed promítání vlastní, mluvíme o perspektivním promítání a promítací přímky procházejí tímto středem promítání (promítací paprsky vycházejí z jediného bodu). Perspektivní promítání respektuje optický model, který vyjadřuje lidské vidění reálného světa. Modeluje proporcionální změnu předmětů při vzrůstající vzdálenosti od pozorovatele. Poskytuje dobrý prostorový vjem na rovinné průmětně.

[[Soubor: promitani_stredove.png]]

Rozlišujeme tři základní druhy perspektivního promítání:

Jednoúběžníková perspektiva – je určena jedním středem promítání.

[[Soubor: promitani_perspektiva_1bodova.png]]

Dvouúběžníková perspektiva – je určena dvěma středy promítání.

[[Soubor: promitani_perspektiva_2bodova.png]]

Tříúběžníková perspektiva – je určena třemi středy promítání.

[[Soubor: promitani_perspektiva_3bodova.png]]

=== Algoritmizace ===
Každý druh rovinného promítání charakterizuje určitá transformační matice 4 x 4 pro transformaci bodů &lt;math&gt;\left[x_s; y_s; z_s; 1\right]&lt;/math&gt; ve scéně na body &lt;math&gt;\left[x_p; y_p; z_p; 1\right]&lt;/math&gt; v projekční rovině (v homogenních souřadnicích).

Vlastní rovnoběžné a perspektivní promítání lze jednotně popsat dále uvedeným postupem:
-	posunutí počátku soustavy souřadnic do bodu scény
-	projekce bodu scény do projekční roviny
-	zpětné posunutí soustavy souřadnic do původní pozice

Příslušné transformační matice:

-	matice posunutí soustavy souřadnic
:&lt;math&gt;\left( \begin{array}{cccc}
1 &amp; 0 &amp; 0 &amp; 0 \\
0 &amp; 1 &amp; 0 &amp; 0 \\
0 &amp; 0 &amp; 1 &amp; 0 \\
t_x &amp; t_y &amp; t_z &amp; 1 \end{array} \right)
&lt;/math&gt;

-	matice středového promítání
:&lt;math&gt;\left( \begin{array}{cccc}
d &amp; 0 &amp; 0 &amp; 0 \\
0 &amp; d &amp; 0 &amp; 0 \\
0 &amp; 0 &amp; 0 &amp; 1 \\
0 &amp; 0 &amp; 0 &amp; -d \end{array} \right)
&lt;/math&gt;

-	matice axonometrie
:&lt;math&gt;\left( \begin{array}{cccc}
-\sin\alpha &amp; -\cos\alpha \cos\beta &amp; \cos\alpha \sin\beta &amp; 0 \\
\cos\alpha &amp; -\sin\alpha \cos\beta &amp; \sin\alpha\sin\beta &amp; 0 \\
0 &amp; \sin\beta &amp; \cos\beta &amp; 0 \\
0 &amp; 0 &amp; 0 &amp; 1 \end{array} \right)
&lt;/math&gt;

-	matice jednoúběžníkové, dvouúběžníkové, tříúběžníkové projekce vzniknou vynásobením příslušné úbežníkové matice s promítací maticí (v programu použita matice středového promítání). Jednoúběžníková, dvouúběžníková a tříúběžníková matice
:&lt;math&gt;\left[ \begin{array}{cccc}
1 &amp; 0 &amp; 0 &amp; 0 \\
0 &amp; 1 &amp; 0 &amp; 0 \\
0 &amp; 0 &amp; 1 &amp; 1/z_0 \\
0 &amp; 0 &amp; 0 &amp; 1 \end{array} \right]
&lt;/math&gt;

:&lt;math&gt;\left[ \begin{array}{cccc}
1 &amp; 0 &amp; 0 &amp; 0 \\
0 &amp; 1 &amp; 0 &amp; 1/y_0 \\
0 &amp; 0 &amp; 1 &amp; 1/z_0 \\
0 &amp; 0 &amp; 0 &amp; 1 \end{array} \right]
&lt;/math&gt;

:&lt;math&gt;\left[ \begin{array}{cccc}
1 &amp; 0 &amp; 0 &amp; 1/x_0 \\
0 &amp; 1 &amp; 0 &amp; 1/y_0 \\
0 &amp; 0 &amp; 1 &amp; 1/z_0 \\
0 &amp; 0 &amp; 0 &amp; 1 \end{array} \right]
&lt;/math&gt;

=== Kód v jazyce C# ===
==== Pomocné objekty a metody ====

Výpisy metod a objektů, které byly detailně popsány výše.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
 public class Bod3D
 {
   private float[] souradnice; //pole pro uložení souřadnic
   public Bod3D()
      {   souradnice=new float[3]{0,0,0};   }
   public Bod3D(float x,float y, float z)
      {   souradnice=new float[3]{x,y,z};   }
   public float x {
      get {   return this.souradnice[0];   }
   }
   public float y {
      get {   return this.souradnice[1];   }
   }
   public float z {
      get {   return this.souradnice[2];   }
   }
   public float[] Souradnice {
      get {   return this.souradnice;   }
   }
   public Bod3D NasobeniSkalarem (float f) {
      return new Bod3D(this.x*f,this.y*f,this.z*f); 
   }
   public void Pricti(Bod3D b) {
      this.souradnice[0]+=b.x;this.souradnice[1]+=b.y;this.souradnice[2]+=b.z;
   }
   public float SkalarniSoucin(Bod3D vektor) {
      return souradnice[0]*vektor.souradnice[0]+
             souradnice[1]*vektor.souradnice[1]+
             souradnice[2]*vektor.souradnice[2]; 
   }
   public Bod3D VektorovySoucin(Bod3D v) {
      return new Bod3D(souradnice[1]*v.souradnice[2]-souradnice[2]*v.souradnice[1],
            souradnice[2]*v.souradnice[0]-souradnice[0]*v.souradnice[2],
            souradnice[0]*v.souradnice[1]-souradnice[1]*v.souradnice[0]);
   }
   public Bod3D Normalizovany() {
      float len=(float)Math.Sqrt(this.SkalarniSoucin(this));
      return new Bod3D(souradnice[0]/len,souradnice[1]/len,souradnice[2]/len);
   }
   public static Bod3D operator + (Bod3D a,Bod3D b) {
      return new Bod3D(a.souradnice[0]+b.souradnice[0],
         a.souradnice[1]+b.souradnice[1],a.souradnice[2]+b.souradnice[2]);
   }
   public static Bod3D operator - (Bod3D a,Bod3D b) {
      return new Bod3D(a.souradnice[0]-b.souradnice[0],
            a.souradnice[1]-b.souradnice[1],a.souradnice[2]-b.souradnice[2]);
   }
 }
&lt;/syntaxhighlight&gt;

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
 public class Hrana
 {
   private int ibod1;private int ibod2;
   private bool orientace;
   public Hrana()   {
      ibod1=0;ibod2=0;orientace=true;
   }
   public Hrana(int indexbodu1,int indexbodu2) {
      ibod1=indexbodu1;ibod2=indexbodu2;orientace=true;
   }
   public Hrana(int indexbodu1,int indexbodu2,bool klasickaorientace) {
      ibod1=indexbodu1;ibod2=indexbodu2;orientace=klasickaorientace;
   }
   public int indexbod1 {
      get {   return ibod1;   }
      set {   ibod1=value;   }
   }
   public int indexbod2 {
      get {   return ibod2;   }
      set {   ibod2=value;   }
   }
   public bool klasickaorientace {
      get {   return orientace;   }
      set {   orientace=value;   }
   }
 }
&lt;/syntaxhighlight&gt;

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
 public class Stena
 {
    public ArrayList hrany;
    public Stena(){
        hrany=new ArrayList(); 
    }
 }
&lt;/syntaxhighlight&gt;

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;

 public class Matice
 {
   private float [,] hodnoty;
   private int radku;private int sloupcu;
   public Matice(int pocetRadku,int pocetSloupcu){
      hodnoty=new float [pocetRadku,pocetSloupcu];
      radku=pocetRadku;
      sloupcu=pocetSloupcu;
      for(int i=1;i&lt;=radku;i++)
         for(int j=1;j&lt;=sloupcu;j++)
            hodnoty[i-1,j-1]=0f;
   }
   public void NastavRS(int radek,int sloupec,float hodnota){
          hodnoty[radek-1,sloupec-1]=hodnota;   }
   public float VratRS(int radek,int sloupec){   
          return hodnoty[radek-1,sloupec-1];   }
   public int PocetRadku(){
          return radku;   }
   public int PocetSloupcu(){
          return sloupcu;   }
   public static Matice operator *(Matice m1, Matice m2)
      {   if(m1.PocetSloupcu()==m2.PocetRadku())
         {
            Matice ret;
            ret=new Matice(m1.PocetRadku(),m2.PocetSloupcu());
            for (int i=1;i&lt;=m1.PocetRadku();i++)
            for(int j=1;j&lt;=m2.PocetSloupcu();j++){
               float x;x=0;
               for (int k=1;k&lt;=m1.PocetSloupcu();k++)
                  x+=m1.VratRS(i,k)*m2.VratRS(k,j);
               ret.NastavRS(i,j,x); 
            }
            return ret;
         }else return null;
      }
   public static Bod3D operator *(Bod3D bod, Matice m2){
      Matice m1=new Matice(1,4);
      m1.NastavRS(1,1,(float)(bod.x));m1.NastavRS(1,2,(float)(bod.y));
      m1.NastavRS(1,3,(float)(bod.z));m1.NastavRS(1,4,1f);
      Matice x=m1*m2;
      return new Bod3D(x.VratRS(1,1)/x.VratRS(1,4),
         x.VratRS(1,2)/x.VratRS(1,4),x.VratRS(1,3)/x.VratRS(1,4)); 
      }
 }
&lt;/syntaxhighlight&gt;

==== Matice promítání ====
Promítací matice pro popsané typy promítání.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
 public class MaticePromitani
 {
      public MaticePromitani(){
      }
      private double StupenNaRadian(int stupen){
         return (double)(stupen*Math.PI/180);
      }
      public Matice Axonometrie(int azimut,int zenit){
         Matice pom;
         pom=new Matice(4,4);
         pom.NastavRS(1,1,(float)(-1f*(float)(Math.Sin(StupenNaRadian(azimut)))));  
         pom.NastavRS(2,1,(float)((float)(Math.Cos(StupenNaRadian(azimut)))));  
         pom.NastavRS(1,2,(-1f*(float)(Math.Cos(StupenNaRadian(azimut))) *
                   (float)(Math.Cos(StupenNaRadian(zenit))) ));  
         pom.NastavRS(2,2,(float)(-1f*(float)(Math.Sin(StupenNaRadian(azimut)))*
                     (float)(Math.Cos(StupenNaRadian(zenit)))));  
         pom.NastavRS(3,2,(float)((float)(Math.Sin(StupenNaRadian(zenit)))));  
         pom.NastavRS(1,3,(float)((float)(Math.Cos(StupenNaRadian(azimut)))*
                     (float)(Math.Sin(StupenNaRadian(zenit))))); 
         pom.NastavRS(2,3,(float)((float)(Math.Sin(StupenNaRadian(azimut)))*
                     (float)(Math.Sin(StupenNaRadian(zenit)))));  
         pom.NastavRS(3,3,(float)((float) Math.Cos(StupenNaRadian(zenit))));
         pom.NastavRS(4,4,(float)(1f));  
         return pom;   //puvodni
      /*   Matice pom; pom=new Matice(4,4);//zjednodušená verze
         pom.NastavRS(1,1,(float)(-(Math.Cos(StupenNaRadian(azimut)))));  
         pom.NastavRS(2,1,(float)(Math.Sin(StupenNaRadian(azimut))));  
         pom.NastavRS(1,2,(float)(-(Math.Sin(StupenNaRadian(azimut))))*
                    (float)(Math.Sin(StupenNaRadian(zenit))));
         pom.NastavRS(2,2,(float)(-(Math.Cos(StupenNaRadian(azimut))))*
                     (float)(Math.Sin(StupenNaRadian(zenit))));
         pom.NastavRS(3,2,(float)(Math.Cos(StupenNaRadian(zenit))));
         pom.NastavRS(4,4,(float)(1f));  
         return pom; */
      }
      public Matice Posunuti(Bod3D vektor){
         Matice pom;pom=new Matice(4,4);
         pom.NastavRS(1,1,1f);pom.NastavRS(2,2,1f);
         pom.NastavRS(3,3,1f);pom.NastavRS(4,4,1f);
         pom.NastavRS(4,1,-1f*vektor.x);
         pom.NastavRS(4,2,-1f*vektor.y);
         pom.NastavRS(4,3,-1f*vektor.z);
         return pom;
      }
     public Matice Stredove(float distance){
         Matice pom;pom=new Matice(4,4);
         pom.NastavRS(1,1,distance);pom.NastavRS(2,2,distance);
         pom.NastavRS(3,4,1f);pom.NastavRS(4,4,distance);
         return pom;
      }
      public Matice Pespektiva1(float distancez){
         Matice pom;pom=new Matice(4,4);
         pom.NastavRS(1,1,1f);pom.NastavRS(2,2,1f); 
         pom.NastavRS(3,3,1f);pom.NastavRS(4,4,1f); 
         pom.NastavRS(3,4,1/distancez); 
         return pom;
      }
      public Matice Pespektiva2(float distancey,float distancez){
         Matice pom;pom=new Matice(4,4);
         pom.NastavRS(1,1,1f);pom.NastavRS(2,2,1f); 
         pom.NastavRS(3,3,1f);pom.NastavRS(4,4,1f); 
         pom.NastavRS(2,4,1/distancey); 
         pom.NastavRS(3,4,1/distancez);
         return pom;
      }
      public Matice Pespektiva3(float distancex,float distancey,float distancez){
         Matice pom;pom=new Matice(4,4);
         pom.NastavRS(1,1,1f);pom.NastavRS(2,2,1f); 
         pom.NastavRS(3,3,1f);pom.NastavRS(4,4,1f); 
         pom.NastavRS(1,4,1/distancex); 
         pom.NastavRS(2,4,1/distancey); 
         pom.NastavRS(3,4,1/distancez); 
         return pom;
         
      } 
 }
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Středové promítání na válcovou plochu ==

=== Popis ===

Jde vlastně o středové promítání na válcovou plochu se středem v počátku soustavy souřadnic.
Bodem je proložena přímka procházející počátkem soustavy souřadnic a její průsečík s válcovou plochou je hledaným obrazem.

místo pro obr. projekce_na_valec

Pro vzor v o souřadnicích (&lt;math&gt;x_1,y_1,z_1&lt;/math&gt;) platí tedy následující rovnice

Z částečných rovnic přímky procházející počátkem soustavy souřadnic:

&lt;math&gt;x=t \cdot x_1&lt;/math&gt;

&lt;math&gt;y=t \cdot y_1&lt;/math&gt;

&lt;math&gt;z=t \cdot z_1&lt;/math&gt; (1)

a rovnice válcové plochy se středem v počátku soustavy souřadnic:

&lt;math&gt;
x^2+y^2=r^2
&lt;/math&gt;

spočítáme parametr &lt;math&gt;t&lt;/math&gt;

&lt;math&gt;t=\frac{r}{\sqrt{x_1^2+y_1^2}}&lt;/math&gt;

a po dosazení za parametr &lt;math&gt;t&lt;/math&gt; do (1) dostáváme výsledný bod na válcové ploše.

=== Algoritmizace ===

Pro každý bod zobrazovaného objektu najdeme jeho průsečík s válcovou plochou. Nově nalezený bod (obraz) nahradí svůj vzor a vazby mezi body, hranami a stěnami zůstávají zachovány.
Takto získaný model poté můžeme libovolnou metodou promítnout na zobrazovací plochu.

;Bod3D : Třída popisující bod
;Cylinder : Třída popisující Válec a poskytující metody nutné k promítnutí modelu na plochu válce.
;Model : Třída reprezentující stěnový model geometrického objektu

=== Kód v jazyce C# ===

Příklad řešení v jazyce C#.

==== Pomocné objekty a metody ====

Ukázka možné implementace třídy Bod3D (pro naše potřeby postačí následující torzo)
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
 public class Bod3D
 {
  private float[] souradnice; //pole pro uložení souřadnic
  public Bod3D(float x,float y, float z)
  {
   this.souradnice= new float[3]{x,y,z};
  }
  ...
 }
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Ukázka možné implementace třídy Cylinder (pro naše potřeby postačí následující torzo)
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
 public class Cylinder
 {
  private float radius;
  public Cylinder(float initRadius)
  {
   this.radius = initRadius;
  }
  ...
 }
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Ukázka možné implementace metody Recording
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
  public Bod3D Recording(Bod3D mapped)
  {
   float x,y,z;
   x = this.radius*mapped.x/(float)(Math.Sqrt(Math.Pow(mapped.x,2)+Math.Pow(mapped.z,2)));
   y = this.radius*mapped.y/(float)(Math.Sqrt(Math.Pow(mapped.x,2)+Math.Pow(mapped.z,2)));
   z = this.radius*mapped.z/(float)(Math.Sqrt(Math.Pow(mapped.x,2)+Math.Pow(mapped.z,2)));
   return new Bod3D(x,y,z);
  }
&lt;/syntaxhighlight&gt;

==== Vlastní algoritmus ====

Ukázka možné implementace metody CylindricalProjection
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
 public static Model CylindricalProjection(Cylinder c, Model model)
  {
   Model ret = new Model();
   for(int i=1;i&lt;=model.body.Count;i++)
   {
    Bod3D vzor = (Bod3D)model.body[i];
    Bod3D obraz;
    obraz = c.Recording(vzor);
    ret.body.Add(i,obraz); 
   }
   ret.hrany = model.hrany;
   ret.steny = model.steny;
   return ret;
  }
&lt;/syntaxhighlight&gt;

==== Panoramatické zobrazení ====

Při zobrazení do roviny můžeme rozvinutím válce získat panoramatický obraz. Z-tová souřadnice předpokládejme, že osou válce je osa z) bodu na válci může určovat y-ovou rozvinutého válce, x-ové souřadnice určíme pomocí úhlů polárních souřadnic bodů válce.

Ukázka možné implementace metody RollOpen
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
 public static Model RollOpen(Cylinder c, Model model)
 {
  Model ret = new Model();
  for(int i=1;i&lt;=model.body.Count;i++)
  {
   Bod3D vzor = (Bod3D)model.body[i];
   vzor = Coord.CartesianToPolar(vzor);
   Bod3D obraz;
   float x,y,z;
   float radius = c.radius;
   float aux = (float)Math.PI*radius;
   y = vzor.z;
   x = radius*vzor.y-aux;
   z = vzor.z;
   obraz = new Bod3D(x,y,z);
   ret.body.Add(i,obraz);
  }
  ret.hrany = model.hrany;
  ret.steny = model.steny;
  return ret;
 }
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Středové promítání na kulovou plochu ==

=== Popis ===

Jde vlastně o středové promítání na kulovou plochu se středem v počátku soustavy souřadnic.
Bodem je proložena přímka procházející počátkem soustavy souřadnic a její průsečík s kulovou plochou je hledaným obrazem.

místo pro obr. projekce_na_kouli

Pro vzor v o souřadnicích (&lt;math&gt;x_1,y_1,z_1&lt;/math&gt;) platí tedy následující rovnice

Z částečných rovnic přímky procházející počátkem soustavy souřadnic:

&lt;math&gt;x=t \cdot x_1&lt;/math&gt;

&lt;math&gt;y=t \cdot y_1&lt;/math&gt;

&lt;math&gt;z=t \cdot z_1&lt;/math&gt; (1)

a rovnice kulové plochy se středem v počátku soustavy souřadnic:

&lt;math&gt;
x^2+y^2+z^2=r^2
&lt;/math&gt;

spočítáme parametr &lt;math&gt;t&lt;/math&gt;

&lt;math&gt;t=\frac{r}{\sqrt{x_1^2+y_1^2+z_1^2}}&lt;/math&gt;

a po dosazení za parametr &lt;math&gt;t&lt;/math&gt; do (1) dostáváme výsledný bod na kulové ploše.

=== Algoritmizace ===

Pro každý bod zobrazovaného objektu najdeme pomocí jeho průsečík s kulovou plochou. Nově nalezený bod (obraz) nahradí svůj vzor a vazby mezi body, hranami a stěnami zůstávají zachovány.
Takto získaný model poté můžeme libovolnou metodou promítnout na zobrazovací plochu.

;Bod3D : Třída popisující bod

;Sphere : Třída popisující kouli a poskytující metody nutné k promítnutí modelu na kulovou plochu.
;Model : Třída reprezentující stěnový model geometrického objektu

=== Kód v jazyce C# ===

Příklad řešení v jazyce C#.

==== Pomocné objekty a metody ====

Ukázka možné implementace třídy Bod3D (pro naše potřeby postačí následující torzo)
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
 public class Bod3D
 {
  private float[] souradnice; //pole pro uložení souřadnic
  public Bod3D(float x,float y, float z)
  {
   this.souradnice= new float[3]{x,y,z};
  }
  ...
 }
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Ukázka možné implementace třídy Sphere (pro naše potřeby postačí následující torzo)
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
 public class Sphere
 {
  private float radius;
  public Sphere(float initRadius)
  {
   this.radius = initRadius;
  }
  ...
 }
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Ukázka možné implementace metody Recording
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
  public Bod3D Recording(Bod3D mapped)
  {
   float aux = this.radius/(float)(Math.Sqrt(Math.Pow(mapped.x,2)+Math.Pow(mapped.y,2)+
                Math.Pow(mapped.z,2))); 
   float x,y,z;
   x = mapped.x*aux;
   y = mapped.y*aux;
   z = mapped.z*aux;
   return new Bod3D(x,y,z);
  }
&lt;/syntaxhighlight&gt;

==== Vlastní algoritmus ====

Ukázka možné implementace metody SphericalProjection
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
 public static Model SphericalProjection(Sphere s, Model model)
 {
  Model ret = new Model();
  for(int i=1;i&lt;=model.body.Count;i++)
  {
   Bod3D vzor = (Bod3D)model.body[i];
   Bod3D obraz;
   obraz = s.Recording(vzor);
   ret.body.Add(i,obraz); 
  }
  ret.hrany = model.hrany;
  ret.steny = model.steny;
  return ret;
 }
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Autoři ==

Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako součást zápočtového úkolu do předmětu Počítačová geometrie.

[[Kategorie:Geometrie]]</text>
      <sha1>3ezvj011534xqtpstrm6x58dghyycp5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Viditelnost</title>
    <ns>0</ns>
    <id>89</id>
    <revision>
      <id>36500</id>
      <parentid>34804</parentid>
      <timestamp>2018-06-16T09:31:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>netřeba centrovat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="11229" xml:space="preserve">== Rastrové algoritmy viditelnosti ==

Cílem článku je podat informační povídání o
nejpoužívanějších algoritmech pro řešení viditelnosti objektů při
jejich rasterizaci.

Článek pojednává o postupech nazývaných &quot;Z-Buffer&quot; a &quot;Malířův Algoritmus&quot;

Ukázky algoritmů jsou napsány v jazyce C#

=== Popis ===

==== Z-buffer ====

Základem metody je použití paměti hloubky (z-buffer) která tvoří dvojrozměrné pole , jehož rozměry jsou totožné s rozměry zobrazovacího okna.Každá položka paměti obsahuje z-hodnotu toho bodu který leží nejblíže pozorovateli a jehož průmět leží v odpovídajícím pixelu v rastru

===== Algoritmus =====

# Vyplň obrazovou paměť barvou pozadí
# Vyplň paměť hloubky hodnotou (-&lt;math&gt;\infty&lt;/math&gt;)
# Každou plochu rozlož na pixely a pro každý její pixel &lt;math&gt;[x_i,y_i]&lt;/math&gt; stanov hloubku &lt;math&gt;z_i&lt;/math&gt;
# Má-li &lt;math&gt;z_i&lt;/math&gt; větší hodnotu než položka &lt;math&gt;[x_i,y_i]&lt;/math&gt; v z-bufferu pak
## obarvi pixel &lt;math&gt;[x_i,y_i]&lt;/math&gt; v obrazové paměti barvou této plochy
## u položky &lt;math&gt;[x_i,y_i]&lt;/math&gt; v z-bufferu aktualizuj hodnotu &lt;math&gt;z_i&lt;/math&gt;

===== Výhody =====
* Vysoká rychlost
* Snadná implementace
* Správné řešení najde v každém případě
* hardwarová implementace

===== Nevýhody =====
* Nároky na paměť jež algoritmus klade
        
[[Soubor:Zbmin.svg|Zbmin.svg]]&lt;br /&gt;
Princip fungování algoritmu Z-BUFFER

==== Malířův Algoritmus ====
Založeno na myšlence vykreslování všech ploch postupně odzadu dopředu, přes objekty v pozadí se kreslí objekty v popředí.
Inspirováno představou práce malíře, který na podkladovou barevnou vrstvu nanáší další vrstvy.
Nejprve nalezneme pro každou plochu její nejmenší souřadnici &lt;math&gt;z_{min}&lt;/math&gt; a podle této souřadnice plochy iniciálně uspořádáme.
První plocha v seznamu je označena jako aktivní a je podrobena několika testům, zda nepřekrývá ostatní plochy. Pokud lze po nich rozhodnout, že aktivní plocha leží za všemi ostatními, je vykreslena a vyřazena ze seznamu.
V opačném případě dojde v seznamu k výměně aktivní plochy s plochou, u které dopadly všechny testy pozitivně.

===== Nejpoužívanější testy překrývání =====

# &lt;math&gt;z1_{max} &lt; z2_{min}&lt;/math&gt;, kde &lt;math&gt;z1_{max}&lt;/math&gt; je největší &lt;math&gt;z&lt;/math&gt; souřadnice aktivní plochy &lt;math&gt;P1&lt;/math&gt; a &lt;math&gt;z2_{min}&lt;/math&gt; je nejmenší &lt;math&gt;z&lt;/math&gt; souřadnice testované plochy &lt;math&gt;P2&lt;/math&gt;.
# Průmět aktivní plochy &lt;math&gt;P1&lt;/math&gt; do roviny &lt;math&gt;xy&lt;/math&gt; nepřekrývá průmět testované plochy &lt;math&gt;P2&lt;/math&gt; do roviny &lt;math&gt;xy&lt;/math&gt;.
# Všechny vrcholy aktivní plochy &lt;math&gt;P1&lt;/math&gt; leží v poloprostoru, určeném testovanou plochou &lt;math&gt;P2&lt;/math&gt; a odvráceném od pozorovatele.
# Všechny vrcholy testované plochy &lt;math&gt;P2&lt;/math&gt; leží v poloprostoru určeném aktivní plochou &lt;math&gt;P1&lt;/math&gt; a přivráceném k pozorovateli.

Mnoho implementací malířova algoritmu se však omezuje na provádění jen těch nejjednodušších testů (např. 1 a 2). To přispívá k zrychlení činnosti algoritmu.

===== Upozornění =====
Malířův algoritmus není vhodný pro všechny případy,některé pozice (protínání) zobrazovaných objektů mohou vést k špatnému zobrazení.
Pokud se objekty navzájem překrývají může to vést až k zacyklení algoritmu.

[[Soubor:Nehodicisemalir.svg]]&lt;br /&gt;
Ukázka konfliktní pozice při níž může dojít u malířova algoritmu ke špatnému zobrazení

[[Soubor:Zacyklenimalir.svg]]&lt;br /&gt;
Ukázka situace která může vést k zacyklení malířova algoritmu

Na tyto situace se můžeme pokusit reagovat rozdělením ploch na menší části,tímto ale klesá efektivita algoritmu.

=== Algoritmizace ===

Popis vlastního algoritmu. Veškeré objekty, metody a pochody '''musí''' být do detailu popsány.

==== Aspekty naši implementace ====
===== Malířův algoritmus =====
V naši implementaci není ošetřen případ kdy dochází k protnutí dvou ploch ,ani případ vzájemného zacyklení ploch

===== ZBuffer algoritmus =====
Algoritmus by si měl poradit se všemi vzájemnými polohami ploch nicméně se může dopouštět chybného zobrazování v případech, kdy jsou zobrazované plochy dosti blízko sebe.
Toto je způsobeno numerickou chybou jež vzniká při zaokrouhlování výpočtu vzdálenosti vykreslovaných bodů od pozorovatele.

==== Kód v jazyce C# ====

Příklad řešení v jazyce C#.
===== Z-Buffer =====
Řešení algoritmu Z-Buffer se skrývá v třídě ZBuffering.
Nejprve se inicializuje pole představující jednotlivé vykreslované body na implicitní hodnotu


&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
public void InicilizujPole()
{
	// inicializuji pole a vyplni jej pocatecni hodnotou
	barva = new Color[sirka, vyska];
	hloubka = new float[sirka, vyska];
	Color c = new Color();
	c = Color.White;//Color.WhiteSmoke;
	for(int indX = 0; indX &lt; barva.GetLength(0); indX++)
	{
		for(int indY = 0; indY &lt; barva.GetLength(1); indY++)
		{
			barva[indX,indY] = c;
			hloubka[indX,indY] = maxReal;
		}
	}
}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Poté tyto inicializované barvy přebarvím barvami bodů jež mají nejmenší vzdálenost od pozorovatele
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
public void Vypocitej(Model model)
{
	float dzx, dzy, zxx;
	PointF horniBod, dolniBod;
	Point horniBodP, dolniBodP;
	float[] normV;
	Color c = new Color();
	Bod3D[] polynom;
	// pro kazdou stenu testuji pixel a nastavuji jeho barvu a hloubku
	for(int stena = 1; stena &lt;= model.steny.Count; stena++)
	{
		// mixuji barvu
		c = Color.FromArgb((100+stena*10)%255, (50+stena*33)%255,stena*50)%255);
		polynom = this.DejPolynomSteny(stena, model);
		normV = ZjistiNormalVektor((Bod3D)polynom.GetValue(0), (Bod3D) polynom.GetValue(1),(Bod3D)polynom.GetValue(2));
		dzx = - (normV[0]/normV[2]);
		dzy = - (normV[1]/normV[2]); //pro bod [x + 1,y ]
		// zjistim si rohy testovane plochy
		horniBod = new PointF(polynom[0].x, polynom[0].y);
		dolniBod = new PointF(polynom[0].x, polynom[0].y);
		for(int i = 1; i &lt; polynom.Length; i++)
		{
			if(polynom[i].x &lt; horniBod.X)
			{
				horniBod.X = (polynom[i]).x;
			}
			if(polynom[i].y &gt; horniBod.Y)
			{
				horniBod.Y = polynom[i].y;
			}
			if(polynom[i].x &gt; dolniBod.X)
			{
				dolniBod.X = polynom[i].x;
			}
			if(polynom[i].y &lt; dolniBod.Y)
			{
				dolniBod.Y = polynom[i].y;
			}
		}
		//zacinam projizdet zjistenou miniplosku
		// vypocitam hloubku (zi) pro bod [indX,indY]
		// a to pomoci bodu A = [x, y, z] a norm. vektoru
		horniBodP = this.PrevedBodNaPixel(horniBod.X, horniBod.Y);
		dolniBodP = this.PrevedBodNaPixel(dolniBod.X, dolniBod.Y);
		Point[] points;
		PointF[] pointsF;
		for(int y = horniBodP.Y; y &gt;= dolniBodP.Y; y--)
		{
			pointsF = this.DejPrunikyVBodech(model, stena, PrevedPixelNaBod(0, y).Y);
			points = this.PrevedBodyNaPixely(pointsF);
			for(int p = 0; p &lt; points.Length -1; p+=2)
			{
				for(int x = points[p].X; x &lt;= points[p+1].X; x++)
				{
					zxx = VypocitejZ2(polynom[0], normV, this.PrevedPixelNaBod(x, 0).X, pointsF[p].Y);
					if(zxx &lt; hloubka[x,y])
					{
						hloubka[x,y] = zxx;
						barva[x,y] = c;
					}
				}
			}
		}
	}
}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

===== Malířův Algoritmus =====
Algoritmus k setřídění stěn používaný malířovým algoritmem
&lt;!-- kód nemá správně spárované závorky, potřebuje opravit --&gt;
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
 public void SetridSteny(Model model)
 {
  int looping, internal_looping;
  float aktualni_stena_zmin, porovnavana_stena_zmin;
  int pocet_setridenych_sten, index_porovnavane_steny;
  bool vysledek_testu, stena_vlozena, zamena_poradi;
  Stena aktualni_stena, porovnavana_stena;
  ArrayList looping_check;
  looping_check=new ArrayList();
  // setrideni sten podle jejich minimalni Z souradnice
  setridene_steny.Add(model.steny[1]);
  pocet_setridenych_sten=1;
  index_porovnavane_steny=2;
  if (model.steny.Count &gt; 1)
  {
   // vkladani dalsich sten dle jejich Z-min
   for (looping=0; looping &lt; model.steny.Count; looping++)
   {
    // resetovani looping checku (nastaveni na 0)
    looping_check.Add((int)0);
    // pro kazdou stenu najdi jeji Z-min
    aktualni_stena=((Stena)model.steny[index_porovnavane_steny]);
    aktualni_stena_zmin=MinimalniZSouradnice(model,aktualni_stena);
    // vlozeni/pridani na konec
    stena_vlozena=false;
    for (internal_looping=0; internal_looping &lt; pocet_setridenych_sten; internal_looping++)
    {
     // zjisti Z-min dane zarazene steny	
     porovnavana_stena=((Stena)setridene_steny[internal_looping]);
     porovnavana_stena_zmin=MinimalniZSouradnice(model,porovnavana_stena);
     if (aktualni_stena_zmin &lt; porovnavana_stena_zmin)
     {
     // vlozeni do seznamu
     stena_vlozena=true;
     setridene_steny.Insert(internal_looping,model.steny[index_porovnavane_steny]);
     }
    }
    if (!(stena_vlozena))
    {
     // pridani na konec
     setridene_steny.Add(model.steny[index_porovnavane_steny]);
    }
    pocet_setridenych_sten++;
    index_porovnavane_steny++;
    if (index_porovnavane_steny &gt; model.steny.Count) break;
   }
  }
  // nyni jsou steny v &quot;setridene_steny&quot; srovnany dle jejich rostouci z-min
  if (pocet_setridenych_sten &gt; 1)
  {
   for (looping=0; looping+1 &lt; pocet_setridenych_sten; looping++)
   {
    zamena_poradi=false;
    aktualni_stena=((Stena)setridene_steny[looping]);
    porovnavana_stena=((Stena)setridene_steny[looping+1]);
    //porovnavaci testy na pripadnou zmenu poradi sten
    // nejprve porovname Z souradnice
    vysledek_testu=PorovnaniZSouradnic(model,aktualni_stena,porovnavana_stena);
    if (!(vysledek_testu))
    {
     // porovnavame X a Y souradnice -- TEST [A]
     vysledek_testu=PorovnaniXSouradnic(model,aktualni_stena,porovnavana_stena);
    if (!(vysledek_testu))
    {
     vysledek_testu=PorovnaniYSouradnic(model,aktualni_stena,porovnavana_stena);
     if (!(vysledek_testu))
     {
      // vsechny vrcholy jedne steny lezi POD stenou druhe -- TEST [B]
      vysledek_testu=PorovnaniStena1PodStenou2(model,aktualni_stena,porovnavana_stena);
      if (!(vysledek_testu))
      {
       // vsechny vrcholy druhe steny lezi NAD stenou prvni -- TEST [C]
       vysledek_testu=PorovnaniStena2NadStenou1(model,aktualni_stena,porovnavana_stena);
       if (!(vysledek_testu))
       {
        // TEST [D] - prumet
        zamena_poradi=true;
       } 
      }
     }					
    }
   }
  if (zamena_poradi)
  {
   /*	porovnani looping_check - porovnavana stena nemuze byt
   posunovana vpred (pred aktualni), pokud byla jiz nekdy posunovana dozadu
   */
   if (((int)looping_check[looping+1]) == 1) zamena_poradi=false;
   if (zamena_poradi)
   {
    setridene_steny[looping]=porovnavana_stena;
    setridene_steny[looping+1]=aktualni_stena;
    looping=((int)looping_check[looping]);
    looping_check[looping]=looping_check[looping+1];
    looping_check[looping+1]=looping;
    looping=-1;
   }
  }
 }
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Autoři ==

Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako součást zápočtového úkolu do předmětu Počítačová geometrie.

[[Kategorie:Geometrie]]</text>
      <sha1>o7507gjb248o05h7x941mfu4qw2dolu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Stínování</title>
    <ns>0</ns>
    <id>90</id>
    <revision>
      <id>40446</id>
      <parentid>39128</parentid>
      <timestamp>2019-08-25T18:54:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="14611" xml:space="preserve">== Stínování ==

Pod pojmem stínování rozumíme vykreslování barevných objektů různými odstíny barev. Stínování pomáhá člověku ve vnímání křivosti a zaoblení ploch a snaží se dosáhnout co nejvěrnějšího vzhledu prostorových objektů.
Samotnou barvu bodu lze vypočítat na základě znalosti směru paprsku, normál plochy, umístění zdrojů světla a dalších faktorů.

Existuje několik neznámějších algoritmů stínování
* konstantní stínování
* Gouraudovo stínování
* Phongovo stínování

=== Popis ===

'''Konstantní stínování'''

Nejjednodušší a zároveň velmi rychlá metoda, jak vystínovat prostorový objekt. Převážně se používá pro zobrazování rovinných ploch, nebo - v případě potřeby velmi rychlého vystínování - obecných ploch aproximovaných rovinnými záplatami.

Samotný algoritmus počítá s tím, že každá plocha má pouze jednu normálu. Podle normály je vypočítána barva, která je následně přiřazena všem pixelům dané plochy.

Nevýhodou tohoto stínování je zjevná vlastnost, že celá plocha má naprosto stejnou barvu. Navíc pak není do světelného modelu
zahrnuto zrcadlové osvětlení (odlesky na zobrazovaném objektu, které mohou mít jinou barvu než jaké má objekt).

Pro tvorbu mnohostěnů je však toto stínovaní ve většině případů postačující.

U obecnějších těles ale konstantní stínování spíše kazí celkový dojem objektu, protože spíše ukazuje, že celý jeho povrch je aproximován skupinou plošek.


'''Gouraudovo stínování'''

Tato metoda byla navržena pro objekty, které jsou tvořeny množinou rovinných ploch a byla poprvé uvedena H. Gouraudem.

Její princip spočívá v tom, že pokud budeme znát barevné odstíny všech vrcholů ploch tohoto objektu (tj. normál, ze kterých se pak dá barva dopočítat), pak lze tyto vrcholy propojit a barvy jednotlivých pixelů této úsečky pak vypočítat interpolací.
Ve chvíli, kdy máme obarvené všechny hrany, které ohraničují danou plochu, pak stačí vybrat jednu z os, po které budeme tuto plochu procházet a lineární interpolací zjistíme barvu pixelů, které se nacházejí na úsečce ležící mezi dvěma body na hranách plochy.
Tím jsme celou plochu pokryli barvou.

Gouraudova metoda zajišťuje plynulé stínování křivých povrchů tak, že aproximace povrchů ploškami není zřetelná.

Přesto ani tento způsob stínování neposkytuje zcela věrný obraz reálných objektů - interpolace samotného odstínu barvy totiž nemůže způsobit
místní zvýšení jasu na plošce, která nahrazuje oblinu kolmou na dopadající světelný paprsek, stejně jako nemůže kvalitně vytvořit
odlesky způsobené odraženým světlem.
Dá se říci, že tato metoda zahlazuje barevné rozdíly u místních nerovností povrchu.


'''Phongovo stínování'''

Tato metoda je určena ke spojitému stínování těles, jejichž povrch je tvořen množinou rovinných ploch.
Jejím autorem je Bui-Tuong Phong.

Pro daný výpočet je třeba, stejně jako u Gouraudova stínování, nejprve určit normálové vektory ve vrcholech stínované plochy.
Zde však nejsou vypočteny barevné odstíny v těchto vrcholech, ale jsou použity k interpolaci normálových vektorů v ostatním bodech plošky.
Současně s rozkladem plochy na pixely jsou vypočítávány normály ve vnitřních bodech plochy a pomocí nich je ze světelného modelu určen
odstín barvy každého pixelu.

Oproti Gouraudovu stínování jsou zřetelné barevné odlesky světel na plochách.

Tento způsob zajišťuje hladké vystínování ploch s korektně vykreslenými odlesky od světel


=== Algoritmizace ===

Algoritmus '''konstantního stínování''':
# Vypočteme normálové vektory pro všechny plošky ze kterých je objekt složen
# Pro každou plošku určíme odchylku normálového vektoru a vektoru paprsků světelného zdroje. Čím více je ploška ke světelnému zdroji přivrácena, tím více ji světelný zdroj	osvětluje
# Podle odchylky přiřadíme každé plošce jednu barvu se kterou bude vyplněna

Tento algoritmus je vhodný pro rychlé zobrazování objektů (např. pro náhled při tvorbě objektů), ale nehodí se pro
vytvoření efektivně vystínovaného a vyhlazeného objektu.

Algoritmus '''Gouraudova stínování''':
* Vypočteme normálové vektory pro všechny plošky ze kterých je objekt složený
* Pro každý vrchol spočítáme normálový vektor v tomto vrcholu jako průměr normálových vektorů plošek, které se v tomto vrcholu stýkají
* Určíme odchylku normálových vektorů ve vrcholech a vektoru paprsků světelného zdroje
* Podle této odchylky přiřadíme bodům ve vrcholech plošek barvu
* Nyní provedeme interpolaci barvy pro body jednotlivých plošek takto:
** Nejprve provedu interpolaci barvy po hranách &lt;math&gt;V_1V_2&lt;/math&gt; a &lt;math&gt;V_4V_3&lt;/math&gt;. Dostanu barvu v bodech &lt;math&gt;V_A&lt;/math&gt; a &lt;math&gt;V_B&lt;/math&gt;
** Nyní provedu interpolaci barvy na hraně &lt;math&gt;V_AV_B&lt;/math&gt; a dostanu výslednou barvu v bodě &lt;math&gt;V_P&lt;/math&gt;

Tento algoritmus je pomalejší než konstantní stínování, ale umožňuje dobře zobrazit i hladké objekty.
Vzhledem k tomu, že je v dnešní době již dobře zpracován a není příliš složitý, používá se dnes jako nejčastější
metoda stínování.
Bohužel si nedokáže korektně poradit s odlesky světla.

Algoritmus '''Phongova stínování''':
* Provedu výpočet normál pro všechny plošky, ze kterých je objekt složen a stejně jako v Gouraudově stínování výpočet normál ve vrcholech
* Podobně jako jsme v Gouraudově stínování prováděli interpolaci barev pro jednotlivé body plošky, nyní provádíme interpolaci normály pro jednotlivé body plošky
* Jakmile mám pro všechny body na plošce určeny normály, určím odchylky těchto normál od vektoru světelných paprsků
* Podle těchto odchylek přiřadím každému bodu jeho příslušnou barvu
Tento algoritmus je početně náročnější a také nejpomalejší. Dosahuje však nejlepšího zobrazení daného objektu.

=== Kód v jazyce C# ===
==== Pomocné objekty a metody ====

'''InterpolVals'''
* struktura pro uchování dat o vektorech a jejich vlastnostech.

'''Face'''
* třída uchovávající informaci o jednom trojúhelníku.

'''LinearInterpolator'''
* třída provádějící lineární interpolaci seznamu hodnot přes plochu trojúhelníku.

metody:
* &lt;code&gt;void Init(InterpolVals[] triple)&lt;/code&gt; // Inicializuje interpolátor.Vypočítá potřebné přírustky atd.
* &lt;code&gt;static InterpolVals[] SortByY(InterpolVals[] tripl)&lt;/code&gt; // Setřídí tři vektory podle y-nové souřadnice
* &lt;code&gt;static void Draw(SetPixelDelegate setPixel, object tag)&lt;/code&gt; //Vykreslit trojúhelník. Bod se nekreslí přímo, ale pro každý získaný bod je vyvolán delegát

== ShadingRenderSystem ==
třída starající se o samotné stínovaní zmíněnými metodami

Pomocná metoda:

Vypočíta barvu bodu podle jeho polohy, normály a polohy světel (a vlastností povrchu). Phongův osvětlovací model.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
/// &lt;param name=&quot;pos&quot;&gt;Polohový vektor bodu (v prostoru), ve kterém se má určit barva.&lt;/param&gt;
/// &lt;param name=&quot;normal&quot;&gt;Normálový vektor (plochy) v bodě &lt;c&gt;pos&lt;/c&gt;.&lt;/param&gt;
/// &lt;param name=&quot;materialDifuse&quot;&gt;Barva povrchu.&lt;/param&gt;
/// &lt;param name=&quot;specular&quot;&gt;Intenzita zrcadlové složky.&lt;/param&gt;
/// &lt;returns&gt;Barvu v zadaném bodě.&lt;/returns&gt;
Color PhongLit(Vector pos, Vector normal, Color materialDifuse, double specular)
{
	double jas=0;//Jas aktualniho svetla
	double[] celkovyJas=new double[3];//RGB, soucet pres vsechny svetla
	celkovyJas.Initialize();//Vynulovat
	double scalar;
	Vector litDir;//Vektor, urcujici smer ze svetla do zadaneho bodu
	Vector reflxDir;//Vektor odrazeneho paprsku
	foreach (Light l in Scene.Lights)//Pro vsechny svetla
	{
		if (l.IsOff) continue;
		litDir= (pos - l.Position*transform);
		litDir.Normalize();
		//litdir je smer paprsku ze svetla (jednotkovy vektor) dopadajici na pozici vertexu
		scalar=litDir*normal;//Skalarni soucin vektoru svetla a normaly
		if (scalar&lt;0) jas-=scalar;//Difuzni slozka je primo umerna cosinu odchylky L a N
		else jas=0;//Odvracena face
		reflxDir= normal * (2*scalar) - litDir;
		//Vektor symetricky podle normaly povrch. Odrazeny paprsek
		scalar=-reflxDir.Z;
		//Skalarni soucin odrazeneho paprsku s vektorem pohledu, ktery je [0,0,1]
		//Vektor pohledu je [0,0,1], protoze se cela scena transformuje podle polohy
		//kamery a prumetna je rovina XY
		if (scalar&lt;0) jas+=Math.Pow(-scalar, specularExp)*specular;
		//Intenzita zrcadlove slozky roste exponencionalne
		celkovyJas[0]+=jas* (l.Color.R + materialDifuse.R) * 0.5;
		//Pricte prumer barvy svetla a povrchu vynasobeneho
		celkovyJas[1]+=jas* (l.Color.G + materialDifuse.G)* 0.5;
		//intenzitou k celkovemu souctu
		celkovyJas[2]+=jas* (l.Color.B + materialDifuse.B)* 0.5;
	}
	for (int f=0; f&lt;3; f++)
	{
		if (celkovyJas[f]&gt;255) celkovyJas[f]=255;//Ohlida preteceni
	}
	return Color.FromArgb(
		(int)celkovyJas[0], (int)celkovyJas[1], (int)celkovyJas[2]
	);
}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

==== Vlastní algoritmy ====

'''Konstantní stínování'''


Vykreslí jednu Face.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
/// &lt;param name=&quot;g&quot;&gt;Kam se má kreslit.&lt;/param&gt;
/// &lt;param name=&quot;v2d&quot;&gt;Vektory plošky transformované a promítnuté.
// Jsou to souřadnice na obr. Z je původní po transformaci.&lt;/param&gt;
/// &lt;param name=&quot;tPos&quot;&gt;Vektory plošky transformované (ale ještě ne promítnuté).&lt;/param&gt;
/// &lt;param name=&quot;tNormals&quot;&gt;Transformované normálové vektory.&lt;/param&gt;
/// &lt;param name=&quot;face&quot;&gt;Původní ploška.&lt;/param&gt;
void DrawTripleConst(Graphics g, Vector[] v2d, Vector[] tPos, Vector[] tNormals, Face face)
{
	mat=face.Material;
	Vector normala=(tNormals[0] + tNormals[1] + tNormals[2]) * 0.333;
	//Vezme se prumerna normala vsech tri normal torjuhelnicku.
	Vector stred=(tPos[0] + tPos[1] + tPos[2]) * 0.333;
	//Stejne tak se vezme stred plosky
	Color c=PhongLit(stred, normala, face.Material.Difuse, face.Material.SpecularDouble);
	//Vypocita se barva
	Brush br=new SolidBrush(c);
	g.FillPolygon(br, new Point[] { (Point)v2d[0], (Point)v2d[1], (Point)v2d[2]});
	br.Dispose();
}
&lt;/syntaxhighlight&gt;


'''Gouraudovo stínování'''

Vykreslí jeden bod.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
/// &lt;param name=&quot;x&quot;&gt;Souřadnice na obrazovce.&lt;/param&gt;
/// &lt;param name=&quot;y&quot;&gt;Souřadnice na obrazovce.&lt;/param&gt;
/// &lt;param name=&quot;actualVals&quot;&gt;Aktuální hodnoty interpolovaných hodnot.&lt;/param&gt;
/// &lt;param name=&quot;tag&quot;&gt;Pomocná proměnná (nepoužívá se).&lt;/param&gt;
void GouraudSetPixel(double x, double y, InterpolVals actualVals, object tag)
{
	int r=(int)actualVals.Vals[0];//Prevede RGB z double na inty
	int g=(int)actualVals.Vals[1];
	int b=(int)actualVals.Vals[2];
	if (r&lt;0) r=0;if (r&gt;255) r=255;//Osetreni preteceni
	if (g&lt;0) g=0;if (g&gt;255) g=255;
	if (b&lt;0) b=0;if (b&gt;255) b=255;
	int ix=(int)x;
	int iy=(int)y;
	if (ix&gt;=0 &amp;&amp; iy&gt;=0 &amp;&amp; ix&lt;buffers[1-front].Width &amp;&amp; iy&lt;buffers[1-front].Height)
	//Mimo obrazovku
	buffers[1-front].SetPixel(ix,iy, Color.FromArgb(r,g,b));
	//Vykresli bod do back-bufferu
}
&lt;/syntaxhighlight&gt;


Vykreslí jednu Face.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
/// &lt;param name=&quot;g&quot;&gt;Kam se má kreslit.&lt;/param&gt;
/// &lt;param name=&quot;v2d&quot;&gt;Vektory plošky transformované a promítnuté.
// Jsou to souřadnice na obr. Z je původní po transformaci.&lt;/param&gt;
/// &lt;param name=&quot;tPos&quot;&gt;Vektory plošky transformované (ale ještě ne promítnuté).&lt;/param&gt;
/// &lt;param name=&quot;tNormals&quot;&gt;Transformované normálové vektory.&lt;/param&gt;
/// &lt;param name=&quot;face&quot;&gt;Původní ploška.&lt;/param&gt;
void DrawTripleGouraud(Graphics g, Vector[] v2d, Vector[] tPos, Vector[] tNormals, Face face)
{
	mat=face.Material;
	double[] colors;//Barva ve vrcholu plosky (face).
	Color c;
	InterpolVals[] vals=new InterpolVals[3];
	for (int i=0; i&lt;3; i++)//Pro vsechny tri vrcholy
	{
		c=PhongLit(tPos[i],tNormals[i],face.Material.Difuse,face.Material.SpecularDouble);
		//Vypocte se svetlo
		colors=new double[3];
		colors[0]=c.R;
		colors[1]=c.G;
		colors[2]=c.B;
		vals[i]=new InterpolVals(v2d[i], colors);//Interpoluji se tri cisla (R,G,B)
	}
	LinearInterpolator.Init(vals);
	LinearInterpolator.Draw(new SetPixelDelegate(GouraudSetPixel), g);
}
&lt;/syntaxhighlight&gt;


'''Phongovo stínování'''


Vykreslí jeden bod.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
/// &lt;param name=&quot;x&quot;&gt;Souřadnice na obrazovce.&lt;/param&gt;
/// &lt;param name=&quot;y&quot;&gt;Souřadnice na obrazovce.&lt;/param&gt;
/// &lt;param name=&quot;actualVals&quot;&gt;Aktuální hodnoty interpolovaných hodnot.&lt;/param&gt;
/// &lt;param name=&quot;tag&quot;&gt;Pomocná proměnná (nepoužívá se).&lt;/param&gt;
void PhongSetPixel(double x, double y, InterpolVals actualVals, object tag)
{
	Vector pos=new Vector(actualVals.Vals[0], actualVals.Vals[1] , actualVals.Vals[2]);
	//Bod, ve kterem se ma vypocita barva
	Vector nrm=new Vector(actualVals.Vals[3], actualVals.Vals[4] , actualVals.Vals[5]);
	//Normala v tomto bode
	Color c=PhongLit(pos, nrm, mat.Difuse, mat.SpecularDouble);//Vypocita svetlo
	int ix=(int)x;
	int iy=(int)y;
	if (ix&gt;=0 &amp;&amp; iy&gt;=0 &amp;&amp; ix&lt;buffers[1-front].Width &amp;&amp; iy&lt;buffers[1-front].Height)
	buffers[1-front].SetPixel(ix,iy, c);
}
&lt;/syntaxhighlight&gt;


Vykreslí jednu Face.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
/// &lt;param name=&quot;g&quot;&gt;Kam se má kreslit.&lt;/param&gt;
/// &lt;param name=&quot;v2d&quot;&gt;Vektory plošky transformované a promítnuté.
// Jsou to souřadnice na obr. Z je původní po transformaci.&lt;/param&gt;
/// &lt;param name=&quot;tPos&quot;&gt;Vektory plošky transformované (ale ještě ne promítnuté).&lt;/param&gt;
/// &lt;param name=&quot;tNormals&quot;&gt;Transformované normálové vektory.&lt;/param&gt;
/// &lt;param name=&quot;face&quot;&gt;Původní ploška.&lt;/param&gt;
void DrawTriplePhong(Graphics g, Vector[] v2d, Vector[] tPos, Vector[] tNormals, Face face)
{
	mat=face.Material;//PhongSetPixel potrebuje material, tak se pradava pres glob.
	// promennou (slo by to i pres Tag, ale tohe je rychlejsi
	InterpolVals[] vals=new InterpolVals[3];
	for (int i=0; i&lt;3; i++)
	{
		//Interpoluje se 6 cisel. Souradnice trojuhelnicku a souradnice normaly.
		vals[i]=new InterpolVals(v2d[i],
			new double[] {
				tPos[i].X, tPos[i].Y, tPos[i].Z,
				tNormals[i].X, tNormals[i].Y, tNormals[i].Z
			}
		);
	}
	LinearInterpolator.Init(vals);
	LinearInterpolator.Draw(new SetPixelDelegate(PhongSetPixel), g);
}
&lt;/syntaxhighlight&gt;


== Autoři ==

Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako součást zápočtového úkolu do předmětu Počítačová geometrie.

[[Kategorie:Geometrie]]</text>
      <sha1>r81k6xmebh0b3cbf2aipwen8yo4s3nv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Raytracing</title>
    <ns>0</ns>
    <id>91</id>
    <revision>
      <id>38352</id>
      <parentid>23723</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:28:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="11523" xml:space="preserve">== Ray-tracing ==

Jedná se o vysoce výpočetně náročnou metodu počítačové vizualizace, pomocí které lze dosáhnout velmi realistického zobrazení modelu. Spočívá v postupném stopování paprsků odrážených modelem směrem k uživateli. Umožňuje zobrazení jevů, pomocí jiných technik vůbec, či jen stěží dosažitelných, jako jsou např. odrazy a odlesky objektů, lom světla v objektech, atd.

Na začátku máme:

* Popis 3D scény skládající se z
*# objektů (pozice, tvar, barva a další vlastnosti materiálu)
*# světelných zdrojů (pozice, barva)
*# (případně: barva pozadí scény, vlastnosti prostředí)
* Pozici pozorovatele

Sledujeme paprsky, které se šíří od světelných zdrojů do scény. Některé paprsky zasáhnou objekty, kde se podle jejich vlastností lomí, odrážejí a rozptylují. Obraz scény tvoří paprsky dopadlé na projekční plochu.

Tato metoda zahrnuje efekty vznikající vzájemnou interakcí objektů ve scéně (tj. například odrazy ostatních těles na povrchu lesklého objektu a lom světla při průchodu průhledným tělesem). Dokáže určit stíny vržené různými tělesy (tyto stíny jsou však ostře ohraničeny). Protože je nereálné sledovat všechny paprsky ze zdrojů světla, postupujeme v praxi naopak. Paprsek je sledován zpětně, tzn. ve směru od pozorovatele. Projekční paprsky vysíláme přes pixely obrazu scény. Hledáme, co je vidět v daném pixelu, jakou světelnou energii paprsek přináší.

'''Typy paprsků:'''

* Primární paprsek – vyslaný od pozorovatele scény.
* Sekundární paprsek – vzniká odrazem nebo lomem paprsku.
* Stínový paprsek – vyslaný z místa dopadu paprsku na objekt ke zdrojům světla pro zjištění, leží-li ve stínu. Není-li objekt ve stínu, je pro něj vyhodnocen osvětlovací model. Zanedbává se jejich lom.

=== Popis ===

[[Soubor:Ray trace diagram (cs).svg|náhled|Diagram ilustruje algoritmus ray tracingu pro renderování obrázku.]]

Při sledování paprsků musíme vlastně hledat jejich průsečíky s objekty scény. Naivní algoritmus testuje navzájem každý paprsek s každým objektem scény (a se všemi polygony v každém objektu), což vede ke značně časově náročnému výpočtu. Každý průsečík paprsku s objektem generuje další dva paprsky + stínový paprsek. V každém takovém průsečíku je zapotřebí provést ty samé výpočty, je tedy vhodné využít pro implementaci ray-tracingu rekurzi.

Pro ukončení rekurze je možné použít následující kritéria:

# paprsek narazí na difúzní povrch
# je dosažena předem stanovená maximální hloubka rekurze
# energie paprsku klesne pod určitý práh

V každém průsečíku '''P''' paprsku a objektu platí:

&lt;math&gt;\mathcal I(P) = I_{local}(P) + I_{global}(P) = I_{local}(P) + k_{rg}I(P_r) + k_{tg}I(P_t)&lt;/math&gt;

* &lt;math&gt;P&lt;/math&gt; – průsečík
* &lt;math&gt;P_r&lt;/math&gt; – další průsečík odraženého paprsku
* &lt;math&gt;P_t&lt;/math&gt; – další průsečík propuštěného paprsku
* &lt;math&gt;k_{rg}&lt;/math&gt; – globální koeficient odrazivosti (reflexe)
* &lt;math&gt;k_{tg}&lt;/math&gt; – globální koeficient propouštění (lomu, transmise, refrakce)

Rekurzivní charakter této rovnice potvrzuje vhodnost tohoto přístupu pro implementaci ray-tracingu. Pro reprezentaci hierarchie paprsků a průsečíků bývá použita stromová struktura.

'''Nevýhody ray-tracingu'''

* ostré stíny
* bodové zdroje světla
* zrcadla (lesklé plochy) sice odrážejí okolí, ale neodrážejí světlo do okolí, nejsou sekundárními zdroji světla
* při změně ve scéně (místo pozorovatele, nové světlo, nový objekt, odebrání něčeho, …) se musí vyhodnotit celá scéna
* není adaptivní, zobrazení probíhá se stejným vzorkováním, nezávisle na situaci ve scéně (velké monotónní plochy)

'''Urychlování ray-tracingu'''

Prostý ray-tracing je velmi náročný na čas, urychlovací metody ho mohou urychlit o jeden až dva řády.

Nejčastější urychlovací metody:

* Urychlení výpočtu průsečíků
*# speciální funkce na výpočet průsečíků s každým typem objektu (pre testy potenciálních průsečíků před vlastními výpočty s tělesem)
*# snížení počtu výpočtů průsečíků – obálky, hierarchie obálek – dělení scény (BSP, Octal-tree) – paměť překážek – koherence paprsků (válcové nebo kuželové obálky paprsků)
* Snížení počtu paprsků
*# adaptivní antialiasing (zředěné vysílání paprsků, interpolace při malé změně)
*# řízení hloubky rekurze (útlum intenzity paprsků při odrazech a lomech -&gt; stupeň rekurze při útlumu pod daný limit)
* Svazky paprsků (svazek paprsků se vysílá jako jeden – kvalita)
* Distribuce výpočtů na dvě části (procesů, procesorů)

'''Reprezentace objektů'''

Objekty jsou v počítačové grafice zpravidla reprezentovány pomocí &quot;množiny trojúhelníčků&quot;, které se snaží vystihnout jejich tvar. Pro metodu raytracing je proto mimo jiné potřeba vyřešit problém, jak získat průsečík paprsku s určitým trojúhelníkem.

Paprsek je zřejmě přímkou a trojúhelník chápeme jako množinu bodů v rovině, které leží uvnitř nebo na trojúhelníku v běžném smyslu.

Paprsek &lt;math&gt;\mathcal{R}&lt;/math&gt; je možno popsat (například) parametrickou rovnicí

&lt;math&gt;\mathcal{R}:R(t)=R_0+t(R_1-R_0)&lt;/math&gt;,

kde &lt;math&gt;R_0&lt;/math&gt; a &lt;math&gt;R_1&lt;/math&gt; jsou body ležící na této přímce a &lt;math&gt;t\in\mathbb{R}&lt;/math&gt; je parametr. Trojúhelník &lt;math&gt;\mathcal{T}&lt;/math&gt; určený body &lt;math&gt;T_0&lt;/math&gt;, &lt;math&gt;T_1&lt;/math&gt; a &lt;math&gt;T_2&lt;/math&gt; můžeme také popsat parametrickou rovnicí. Stačí si uvědomit, že nedegerovaný trojúhelník (pro nedegerovaný trojúhelník musí platit, že body &lt;math&gt;T_0&lt;/math&gt;, &lt;math&gt;T_1&lt;/math&gt;, &lt;math&gt;T_2&lt;/math&gt; jsou v obecné poloze; trojúhelník tedy ''nezdegeneruje'' do bodu nebo úsečky) je dvourozměrným simplexem, tzn., že body trojúhelníku leží v konvexním obalu bodů &lt;math&gt;T_0&lt;/math&gt;, &lt;math&gt;T_1&lt;/math&gt; a &lt;math&gt;T_2&lt;/math&gt;

&lt;math&gt;\mathcal{T}(T_0,T_1,T_2)=\left\{t_0T_0+t_1T_1+t_2T_2;\sum_{i=0}^{2} t_i=1,t_i\ge 0\right\}&lt;/math&gt;.

S tímto tvarem by se nám ale špatně počítalo, proto si z podmínky &lt;math&gt;\sum_{i=0}^{2} t_i=1&lt;/math&gt; vyjádříme např. &lt;math&gt;t_0&lt;/math&gt;. Pro bod &lt;math&gt;T&lt;/math&gt; trojúhelníku pak musí platit

&lt;math&gt;\mathcal T(t_1,t_2)=(1-t_1-t_2)T_0+t_1T_1+t_2T_2=T_0+(T_1-T_0)t_1+(T_2-T_0)t_2.&lt;/math&gt;

Označíme-li navíc &lt;math&gt;\vec{u}=T_1-T_0&lt;/math&gt; a &lt;math&gt;\vec{v}=T_2-T_0&lt;/math&gt;, můžeme psát

&lt;math&gt;\mathcal T(t_1,t_2)=T_0+t_1\vec{u}+t_2\vec{v}&lt;/math&gt;,

kde &lt;math&gt;t_1+t_2\le 1&lt;/math&gt;, &lt;math&gt;t_1,t_2\ge 0&lt;/math&gt;.

'''Průnik paprsku a plochy'''

Nejprve si rozebereme obecnější úlohu, tzn. průnik paprsku s plochou. Nechť trojúhelník &lt;math&gt;\mathcal{T}&lt;/math&gt; leží v rovině &lt;math&gt;\varrho&lt;/math&gt;, která je určená bodem &lt;math&gt;T_0&lt;/math&gt; a normálovým vektorem &lt;math&gt;\vec{n}&lt;/math&gt;. Pro libovolný bod &lt;math&gt;X\in\varrho&lt;/math&gt; (&lt;math&gt;X\neq T_0&lt;/math&gt;) platí, že vektory &lt;math&gt;\overrightarrow{XT_0}&lt;/math&gt; a &lt;math&gt;\vec{n}&lt;/math&gt; jsou kolmé. Platí tedy

&lt;math&gt;(X-T_0) \cdot \vec{n}=0&lt;/math&gt;.

Dosazením parametrické rovnice paprsku (\ref{param_rce_primky}) do rovnice (\ref{norm_rce_roviny}) získáme

&lt;math&gt;\left(R_0+t(R_1-R_0)-T_0\right) \cdot \vec{n} = 0&lt;/math&gt;,

odtud

&lt;math&gt;t = \frac{(T_0-R_0) \cdot \vec{n}}{(R_1-R_0) \cdot \vec{n}}&lt;/math&gt;.

Průsečík &lt;math&gt;I&lt;/math&gt; paprsku s rovinou &lt;math&gt;\varrho&lt;/math&gt; je proto roven

&lt;math&gt;I = R\left( \frac{(T_0-R_0) \cdot \vec{n}}{(R_1-R_0) \cdot \vec{n}} \right)&lt;/math&gt;.

Je-li trojúhelník určen body &lt;math&gt;T_0&lt;/math&gt;, &lt;math&gt;T_1&lt;/math&gt; a &lt;math&gt;T_2&lt;/math&gt;, můžeme normálový vektor &lt;math&gt;\vec{n}&lt;/math&gt; roviny &lt;math&gt;\varrho&lt;/math&gt; zapsat ve tvaru

&lt;math&gt;\vec{n} = (T_1-T_0) \times (T_2-T_0) = \vec{u}\times\vec{v}&lt;/math&gt;.

'''Průnik paprsku a trojúhelníku'''

Pro výpočet průsečíku paprsku s trojúhelníkem nejprve pomocí (\ref{I}) zjistíme průsečík &lt;math&gt;I&lt;/math&gt; tohoto paprsku s rovinou, ve které daný trojúhelník leží. Protne-li paprsek rovinu, pak zbývá určit, jestli průsečík leží v daném trojúhelníku či nikoliv. Pokud vyjádříme souřadnice tohoto průsečíku vzhledem k bodu &lt;math&gt;T_0&lt;/math&gt; (těmito souřadnicemi jsou parametry &lt;math&gt;t_1&lt;/math&gt; a &lt;math&gt;t_2&lt;/math&gt; v rovnici (\ref{param_rce_troj})), pak jsou-li splněny podmínky

&lt;math&gt;t_1+t_2\le 1,t_1\ge 0,t_2\ge 0,&lt;/math&gt;

průsečík leží v trojúhelníku.

Dále pro libovolný vektor &lt;math&gt;\vec{u}&lt;/math&gt; roviny &lt;math&gt;\varrho&lt;/math&gt; s normálovým vektorem &lt;math&gt;\vec{n}&lt;/math&gt; definujeme operátor &lt;math&gt;*&lt;/math&gt; jako vektorový součin vektorů &lt;math&gt;\vec{n}&lt;/math&gt; a &lt;math&gt;\vec{u}&lt;/math&gt;. Platí tedy &lt;math&gt;\vec{u}^* = \vec{n}\times\vec{u}&lt;/math&gt;. Tento operátor je zřejmě lineární, tzn., že platí

&lt;math&gt;\left(a\vec{u}+b\vec{v}\right)^*=a\vec{u}^*+b\vec{v}^*&lt;/math&gt;

pro všechny skaláry &lt;math&gt;a&lt;/math&gt;, &lt;math&gt;b&lt;/math&gt; a vektory &lt;math&gt;\vec{u}&lt;/math&gt;, &lt;math&gt;\vec{v}&lt;/math&gt;. Z vlastností vektorového součinu navíc plyne, že &lt;math&gt;\vec{a}^{**}\vec{a}&lt;/math&gt;, neboli

&lt;math&gt;\vec{a}^* \cdot \vec{a}=0&lt;/math&gt;.

Identity a využijeme k výpočtu rovnice &lt;math&gt;\vec{w}=t_1\vec{u}+t_2\vec{v}&lt;/math&gt;, kde &lt;math&gt;\vec{w}=I-T_0&lt;/math&gt;, která vznikla z rovnice (\ref{param_rce_troj}) dosazením &lt;math&gt;I&lt;/math&gt; za &lt;math&gt;T(t_1,t_2)&lt;/math&gt;. Vynásobíme-li ji skalárně vektorem &lt;math&gt;\vec{v}^*&lt;/math&gt; dostaneme &lt;math&gt;\vec{w}\cdot\vec{v}^* = t_1\vec{u}\cdot\vec{v}^*+t_2\vec{v}\cdot\vec{v}^*&lt;/math&gt;, tzn. &lt;math&gt;\vec{w}\cdot\vec{v}^* = t_1\vec{u}\cdot\vec{v}^*&lt;/math&gt;. Odtud můžeme vyjádřit &lt;math&gt;t_1&lt;/math&gt;. Analogicky získáme skalárním vynásobením rovnice vektorem &lt;math&gt;\vec{u}^*&lt;/math&gt; parametr &lt;math&gt;t_2&lt;/math&gt;. Dostaneme tedy

&lt;math&gt;
  t_1 = \frac{\vec{w}\cdot\vec{v}^*}{\vec{u}\cdot\vec{v}^*}
      = \frac{\vec{w}\cdot\left(\vec{n}\times\vec{v}\right)}{\vec{u}\cdot\left(\vec{n}\times\vec{v}\right)},
&lt;/math&gt;

&lt;math&gt;
  t_2 = \frac{\vec{w}\cdot\vec{u}^*}{\vec{v}\cdot\vec{u}^*} 
      = \frac{\vec{w}\cdot\left(\vec{n}\times\vec{u}\right)}{\vec{v}\cdot\left(\vec{n}\times\vec{u}\right)}.
&lt;/math&gt;

=== Algoritmizace ===

Rekurzivní funkce Sleduj_paprsek (R, H – hloubka rekurze):

# Najdi průsečík P mezi R a objektem.
# Jestliže P neexistuje – R jde mimo scénu – pixel má barvu pozadí.
# Z P pošli ke zdrojům světla stínové paprsky.
# Vyhodnoť součet osvětlovacích modelů v P pro nezakryté zdroje světla.
# Pokud není překročena hloubka rekurse H, vyšli z P:
## Odražený sekundární paprsek voláním Sleduj_paprsek (&lt;math&gt;R_r&lt;/math&gt;, &lt;math&gt;H+1&lt;/math&gt;).
## Lomený paprsek Sleduj_paprsek (&lt;math&gt;R_t&lt;/math&gt;, &lt;math&gt;H+1&lt;/math&gt;).
# Paprsek má barvu danou součtem barvy od osvětlení, odraženého paprsku &lt;math&gt;R_r&lt;/math&gt; a lomeného paprsku &lt;math&gt;R_t&lt;/math&gt;.

Počet rekurzivních volání procedury Sleduj_paprsek je řízen parametrem H. Je-li roven 1, jedná se o tzv. '''ray-casting''' – vyhodnocují se pouze primární paprsky a jejich dopady na nejbližší objekt, při použití stínových paprsků jsou vyhodnoceny stíny. Pro zobrazení odrazů musí mít hodnotu minimálně 2 a pro řešení průhledných těles je minimum 3.

== Autoři ==

Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako součást zápočtového úkolu do předmětu Počítačová geometrie.

[[Kategorie:Geometrie]]</text>
      <sha1>kz4xaov3punp6myjmph6f4f2nvrce5i</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Rasterizace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>92</id>
    <revision>
      <id>41490</id>
      <parentid>36632</parentid>
      <timestamp>2020-04-30T08:07:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5707" xml:space="preserve">== Rasterizace ==

Při zobrazení reálného modelu ve světových souřadnicích na výstupní zařízení (rastrové, vektorové) potřebujeme zajistit co nejvěrnější podobnost reálného a zobrazovaného modelu. Omezíme se v tomto textu na rastrové výstupní zařízení, jehož nejjednodušším grafickým prvkem je bod. Protože složitější objekty jsou jen skládankou jednodušších objektů, potřebujeme mít k dispozici algoritmy na výpočet polohy bodů jednoduchých objektů jako úsečky, kružnice, elipsy, oblouků, atd... Ukážeme si některé algoritmy pro výpočet bodů úsečky a kružnice.

=== Popis algoritmů ===

==== DDA algoritmus ====
Jedna se o přírustkový algoritmus.
Jednoduchý algoritmus pro výpočet bodů úsečky. Ve směru jedné osy s větším přírůstkem inkrementuje o krok 1 a ve směru druhé osy o krok menší než 1 podle poměru délky úsečky ve směru x a ve směru y.
Algoritmus je jednoduchý, ale relativně pomalý protože pracuje v oboru reálných čísel.

Označme &lt;math&gt;\Delta x = x_2-x_1, \Delta y = y_2-y_1, k = \frac{\Delta y}{\Delta x} &lt;/math&gt;, potom &lt;br /&gt;
'''a)''' když &lt;math&gt;k \in &lt;-1,1&gt; &lt;/math&gt; (osa s větším přírůstkem je X) zvolíme tedy &lt;math&gt;\mathcal{} dx=1&lt;/math&gt;, dostáváme &lt;math&gt;\mathcal{}dy=k \cdot dx=k&lt;/math&gt;.&lt;br /&gt;
Souřadnice dalšího bodu &lt;math&gt;\mathcal{}[x_{i+1},y_{i+1}] &lt;/math&gt; vypočítáme: &lt;br /&gt;
&lt;math&gt;\mathcal{}x_{i+1} = x_i + dx = x_i + 1&lt;/math&gt; &lt;br /&gt;
&lt;math&gt;\mathcal{}y_{i+1} = y_i + dy = y_i + k&lt;/math&gt; &lt;br /&gt;
'''b)''' když &lt;math&gt;\mathcal{}k &lt; -1&lt;/math&gt; nebo &lt;math&gt;\mathcal{}k &gt; 1 &lt;/math&gt; (osa s větším přírustkem je Y) zvolíme tedy &lt;math&gt;\mathcal{} dy=1&lt;/math&gt;, dostáváme &lt;math&gt;\mathcal{}dx=dy/k=1/k&lt;/math&gt;.&lt;br /&gt;
A souřadnice dalšího bodu &lt;math&gt;\mathcal{}[x_{i+1},y_{i+1}] &lt;/math&gt; vypočítáme: &lt;br /&gt;
&lt;math&gt;\mathcal{}x_{i+1} = x_i + dx = x_i + 1/k &lt;/math&gt; &lt;br /&gt;
&lt;math&gt;\mathcal{}y_{i+1} = y_i + dy = y_i + 1&lt;/math&gt; &lt;br /&gt;

==== Bresenhamův algoritmus pro úsečku ====

Mnohem rychlejší algoritmus pro generování bodů úsečky poskytuje tento algoritmus, používající pouze celočíselnou aritmetiku. Ve směru osy s větším přírustkem (nezávislé) inkremtentuje opět s krokem 1, ale ve směru druhé osy (závislé) vypočte chybový člen a podle něj určí bližší pixel k úsečce.

Předpokládejme že nezávislá souřadnice je souřadnice X, tedy &lt;math&gt;k \in &lt;0,1&gt;&lt;/math&gt; (v opačném případě by se postupovalo analogicky).

Označme &lt;math&gt;\Delta x = x_2-x_1, \Delta y = y_2-y_1, k = \frac{\Delta y}{\Delta x} &lt;/math&gt; &lt;br /&gt;
Chybový člen &lt;math&gt;\mathcal{}e_1=2\Delta y-\Delta x&lt;/math&gt; &lt;br /&gt;
Rekurzivní výpočet &lt;math&gt;\mathcal{}i+1&lt;/math&gt;. kroku (poslední vykreslený bod &lt;math&gt;\mathcal{}[x_i,y_i]&lt;/math&gt;), pro pozici dalšího bodu jsou dvě možnosti: &lt;br /&gt;
'''1)''' &lt;math&gt;\mathcal{}e_i&lt;0&lt;/math&gt; - jako další bod zobrazíme bod &lt;math&gt;\mathcal{}[x_i+1,y_i]&lt;/math&gt; a chybový člen &lt;math&gt;\mathcal{}e_{i+1}=e_i+2\Delta y&lt;/math&gt; &lt;br /&gt;
'''2)''' &lt;math&gt;\mathcal{}e_i&gt;=0&lt;/math&gt; - jako další bod zobrazíme bod &lt;math&gt;\mathcal{}[x_i+1,y_i+1]&lt;/math&gt; a chybový člen &lt;math&gt;\mathcal{}e_{i+1}=e_i+2(\Delta y-\Delta x)&lt;/math&gt; &lt;br /&gt;

==== Kresba kružnice pomocí otáčení bodu ====

Jednoduchá metoda pro výpočet bodů kružnice spočívá v tom, že vezmeme jeden bod ležící na kružnici (dána středem a poloměrem) a otáčíme jej o zadaný úhel proti směru hodinových ručiček. Body postupně spojujeme úsečkami (např. DDA). Je vidět, že kružnice je v tomto případě pouze aproximována nějakým pravidelným mnohoúhelníkem. Čím menší úhel, o který otáčíme, tím &quot;věrnější&quot; kružnici dostaneme.
&lt;br /&gt;

Body na kružnici splňují v polárních souřadnicích rovnice&lt;br /&gt;
&lt;math&gt;x = r \cdot \cos(\alpha)&lt;/math&gt; a &lt;math&gt;y = r \cdot \sin(\alpha)&lt;/math&gt; &lt;br /&gt;
Zvolíme libovolný bod na kružnici, &lt;math&gt;\mathcal{}[x_1,y_1]&lt;/math&gt;, další bod otočený o úhel &lt;math&gt;\mathcal{}\alpha&lt;/math&gt; vypočteme rekurzivně:&lt;br /&gt;
&lt;math&gt;x_{i+1} = x_i \cdot \cos(\alpha) - y_i \cdot \sin(\alpha)&lt;/math&gt;,&lt;br /&gt;
&lt;math&gt;y_{i+1} = x_i \cdot \sin(\alpha) + y_i \cdot \cos(\alpha)&lt;/math&gt; &lt;br /&gt;
Stačí zvolit krok &lt;math&gt;\mathcal{}\alpha&lt;/math&gt; a postupně spojovat vypočítané body nějakým úsečkovým algoritmem.

==== Bresenhamův algoritmus pro kružnici ====

Opět rychlejší algoritmus pracující podobně jako pro úsečku a jen v celočíselné aritmetice. Počítáme body pouze jednoho oktantu (zbylých 7 oktantů stačí vykreslit pomocí symetrie).

Algoritmus vypočte body na kružnici se středem v počátku a zadaným poloměrem pouze ve druhém oktantu. Body ostatních oktantů vykreslí symetricky a všechny posune o souřadnice středu kružnice.

Označme &lt;math&gt;r&lt;/math&gt; - poloměr kružnice. &lt;br /&gt;
Chybový člen &lt;math&gt;\mathcal{}p_1=3-2r&lt;/math&gt; &lt;br /&gt;
Rekurzivní výpočet &lt;math&gt;\mathcal{}i+1&lt;/math&gt;. kroku (poslední vykreslený bod &lt;math&gt;\mathcal{}[x_i,y_i]&lt;/math&gt;), pro pozici dalšího bodu jsou dvě možnosti: &lt;br /&gt;
'''1)''' &lt;math&gt;\mathcal{}p_i&lt;0&lt;/math&gt; - jako další bod zobrazíme bod &lt;math&gt;\mathcal{}[x_i+1,y_i]&lt;/math&gt; a chybový člen &lt;math&gt;\mathcal{}p_{i+1}=p_i+4x_i+6&lt;/math&gt; &lt;br /&gt;
'''2)''' &lt;math&gt;\mathcal{}p_i&gt;=0&lt;/math&gt; - jako další bod zobrazíme bod &lt;math&gt;\mathcal{}[x_i+1,y_i-1]&lt;/math&gt; a chybový člen &lt;math&gt;\mathcal{}p_{i+1}=p_i+4(x_i-y_i)+10&lt;/math&gt; &lt;br /&gt;

=== Kód v jazyce C# ===

Příklad řešení v jazyce C#.

== Autoři ==

Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako součást zápočtového úkolu do předmětu Počítačová geometrie.

[[Kategorie:Geometrie]]</text>
      <sha1>qzzc7ksyruhmw4m02wf0y9o4g188dnz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Balíčkovací systémy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>94</id>
    <revision>
      <id>34421</id>
      <parentid>7674</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:21:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1364" xml:space="preserve">[[Speciální:Whatlinkshere/Balíčkovací systémy| Odkaz na stránky které sem odkazují]]

Systémy pro správu nainstalovaného software jsou nezbytnou součástí všech distribucí. Ty lze rozdělit na:

== Distribuce instalované ze zdrojových kódů ==
Typickými představiteli je Source Mage nebo LSB. Distribuce Gentoo má hybridní (což neznamená že horší) systém, který používá i binární balíčky

== Distribuce binární ==
Lze v podstatě rozdělit do několika skupin podle typu používaných balíčků

=== TGZ balíčky ===
Typickým představitelem je Slackware nebo Arch linux

Instalační balíčky jsou tzv. &quot;tarbally&quot; a jejich struktura je jednoduchá. Tvoří ji infosoubor + instalované soubory

=== [[Instalační balíčky#deb|DEB balíčky]] ===
Typickým představitelem je Debian a z něj vycházející distribuce

Balíček tvoří dva soubory zabalené programem ar a to soubor s instalačním scénářem a &quot;tarball&quot; který obsahuje buď zdrojový kód, nebo již zkompilované soubory

=== [[Instalační balíčky#rpm|RPM balíčky]] ===
Typickým představitelem je Mandrakelinux, Suse, Fedora

Struktura balíčku je podobná jako u deb balíčků, jen pro zabalení souborů je použit program cpio a např. Mandrake používá &quot;tarball&quot; zabalený přes bzip2

[[Kategorie:Linux]]
[[Kategorie:Počítače]]</text>
      <sha1>ar8moqfjtff3p1m325lbjk59r85eqlo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Instalace OS Linux</title>
    <ns>0</ns>
    <id>95</id>
    <revision>
      <id>34842</id>
      <parentid>28178</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="12572" xml:space="preserve">[[Speciální:Whatlinkshere/Instalace OS Linux | Odkaz na stránky které sem odkazují]]

= Příprava instalace =

V současné době je linuxové jádro na takové úrovni, že by měl být schopen zvládnout instalaci linuxové distribuce i začátečník. Pro seznámení se s Linuxem a pro první krůčky v jeho prostředí bych však doporučoval použít některou z tzv. &quot;live&quot; distribuci na CD či DVD, kterých je k dispozici celá řada ( viz web http://www.distrowatch.com/dwres.php?resource=cd )

Vlastní proces instalace bych pak doporučoval zkoušet nanečisto ve virtuálním prostředí. Některé [[Emulátory pro Linux|virtualizační nástroje]] pro PC existují také ve variantě pro systém MS Windows či Mac OS X. Instalace ve virtuálním prostředí je prakticky stejná jako u skutečného stroje. U skutečného stroje však máte větší pravděpodobnost že narazíte na nějaký problém s konfigurací hardware.

Abyste snížili pravděpodobnost, že během instalace zůstanete bezradně zírat na to, co se po vás chce, je vhodné nejprve řádně prozkoumat hardware, který máte k dispozici. Tj.:

* zjistěte co vlastně ta vaše bedna a příslušenství obsahuje za &quot;brouky&quot;, protože '''v Linuxu je rozhodující jaký obsahuje zařízení ovládací chip, nikoliv obchodní označení prodejce'''
* zjistěte si maximum informací o tom zda a jak je váš hardware v Linuxu funkční. Při tom vám může pomoci &quot;live&quot; CD nástroji jako jsou [[Linuxové nástroje pro detekci hardware#lshw|lshw]] , [[Linuxové nástroje pro detekci hardware#lspci|lspci]], [[Linuxové nástroje pro detekci hardware#lsusb|lsusb]] , [[Linuxové nástroje pro detekci hardware#discover|discover]] , atp. Ty vám vytáhnou potřebné identifikační údaje přímo z vašeho hardware a s jejich pomocí pak přes internet můžete vyhledat informace o tom, jakou má vaše zařízení v Linuxu podporu.
* také není od věci si poznamenat na papírek jakýsi ''&quot;scénář&quot;'' instalace, podle kterého budete postupovat. Ten by měl obsahovat takové informace jako jsou:
** síťová nastavení a název stroje
** seznam uživatelů které bude třeba vytvořit
** schéma připojení a rozdělení pevných disků, atp.

= Instalace =

Ačkoliv laikům připadá instalace Linuxu jako černá magie, jde jen několik málo kroků, stejných bez ohledu na použitou distribuci.

# Nejprve musíte spustit nějaký systém, který obsahuje základní nástroje pro rozdělení disku, tvorbu souborových systémů, rozbalování balíků a kopírování souborů. Může to být instalační CD, live distribuce, disketa, USB klíčenka, nebo jiný již nainstalovaný systém.
# Rozdělíte disk a vytvoříte příslušné diskové oddíly, které pak naformátujete
# Na vytvořené diskové oddíly zkopírujete základní systém, ev. doinstalujete požadované balíky
# Upravíte konfiguraci, do zaváděcího sektoru nainstalujete zavaděč a restartujete

Na rozdíl od jiných OS, je linuxovému jádru srdečně jedno kam ho vrazíte. Detekci hardware si provádí při startu a pokud má k dispozici všechny potřebné moduly (ovladače) prakticky vždy najede do stavu kdy s ním lze již něco dělat.

== Instalaci lze provést.. ==

'''Pomocí instalačního média'''

V dnešní době už asi stěží budete instalovat váš nový systém z diskety.
* Nejobvyklejším instalačním médiem v současnosti je CD-ROM či DVD-ROM.
* Pokud to podporuje základní deska (motherboard) vašeho stroje, tak můžete použít jako instalační médium USB klíčenku (Flash disk), v praxi je však příprava takového média záležitostí pro zkušenější uživatele.

{{Upozornění|Pokud provádíte instalaci bez připojení k síti, musíte mít k dispozici všechna potřebná instalační média. Nestačí mít pouze nějaké minimální CD!}}

'''Po síti'''

Pokud síťová karta instalovaného stroje podporuje bootování po síti, a vy máte takovou síť k dispozici, pak můžete také využít této možnosti. Znamená to však, že v síti musí být připraven server s instalací, a také je to záležitost spíš pro zkušenějšího uživatele, kterou rozhodně nelze použít v případě instalace nějakého domácího počítače.

'''Naklonováním již nainstalovaného systému'''

Má výhodu především v tom, že celý systém (adresářovou strukturu a adresáře) lze nainstalovat (==nakopírovat) na připravený disk z přichystaného &quot;obrazu&quot; (image) disku, jiného připojeného disku, nebo i spuštěného systému.

{{Poznámka|Výhodou je, že odpadá nezbytnost stahování softwarových balíků. Celou operaci lze provést offline - tedy bez přístupu k internetu, a nepotřebujete žádná instalační média.}}

== Rozdělení disku ==

Správné rozdělení disku je základem dobré instalace. Nevhodně zvolená velikost diskového oddílu, nebo nevhodný typ souborového systému vám může do budoucna připravit nemilá překvapení. Proto dříve než začnete rozdělovat prostor na disku, byste měli mít jasno, jakým způsobem budete chtít potom se svým systémem pracovat.

{{Poznámka|I když není posláním této kapitolky seznámit čtenáře s tím jak to je s adresářovou strukturou na unixových systémech, je zde na místě upozornit - zvláště přeběhlíky od MS Windows - že linuxový systém používá stromovou strukturu adresářů, kde je pouze jediný kořen zastoupený znakem '''/'''. Tedy žádný disk C:, D:, atd..

Jednotlivé větve - adresáře, pak mohou fungovat buď jako složky, ve kterých jsou další soubory či adresáře, nebo jako tzv. '''přípojné body'''. Na tyto přípojné body pak lze &quot;navěsit&quot; buď blokové zařízení (diskový oddíl), jiný adresář (přes volbu ''bind'') nebo obraz disku, CD či DVD ( přes volbu ''loop'' ). Více se můžete dozvědět v kapitole  [[Linux:FAQ#Disková zařízení|Linux:FAQ]] .
}}

=== RAID a LVM ===

Pokud potřebujete zajistit pro svůj stroj opravdu dobré zabezpečení na něm uložených dat pak si pročtěte následující kapitolu o [[RAID a LVM]].

Pokud se rozhodnete buď jedno, nebo obé použít, pak pamatujte na to, že tato zařízení je třeba vytvořit dřív, než přistoupíte k vlastnímu dělení diskového prostoru.

=== Pár obecných rad ===

Doporučuji používat pro adresář /boot samostatný diskový oddíl, formátovaný na souborový systém ext2. Nemusí být nijak velký. Bohatě postačí 80MB, pouze pro experimentátory bych doporučil raději dvojnásobnou velikost.
V tomto adresáři jsou totiž uloženy soubory nezbytné pro zavedení jádra + soubory pro zavaděč. u nich se nepoužívá diakritika a také nejsou nijak velké. Největší z nich jsou prakticky pouze soubory s ramdiskem ( v názvu mají ''initrd'' ). Mé poslední zkompilované jádro s maximálním množstvím možných modulů používá ramdisk o velikosti 70MB, ale u běžných distribučních jader se velikost ramdisku běžně pohybuje kolem 10MB. Více o tom, co je to ramdisk a proč se mu tak říká se můžete dozvědět v kapitole [[Linuxové jádro#Vytvoření ramdisku|Linuxové jádro]]

Pro /boot používám souborový systém ext2, který patří mezi nejstarší, léty prověřené souborové systémy. Lze se na něj dostat pomocí doplňkových utilit i z jiných OS tak, aby bylo možné na něj zapisovat. V případě poškození některého ze souborů nezbytných pro nabootování, se tak na něj můžete vždy dostat a pokusit se o opravu.

Pro ostatní diskové oddíly používám s oblibou souborový systém ReiserFS. Především proto, že při jeho použití není třeba hloubat nad nějakými dalšími nastaveními ohledně lokalizace atp. Někdo jiný vám může doporučovat jiný souborový systém, kupř. ext3, JFS nebo XFS. Abyste se mohli správně rozhodnout je třeba obeznámit se nejenom s jejich výhodami, ale také nevýhodami. Více v kapitole [[Přehled souborových systémů]]

Pro uživatelské adresáře ( adresář /home ) používejte vždy(!) samostatný diskový oddíl. Jednak se vám nemůže stát, že by vám některý z uživatelů nevědomky zaplácl veškerý diskový prostor ( kam to pak vede se můžete dočíst v poznámce u ''stroje pro experimentátory'' ), ale především pak můžete kdykoliv bez obav přeinstalovat celý systém, v případě že si jej nějak rozhasíte, aniž by hrozila ztráta uživatelských dat.

Pokud stroj průběžně aktualizujete, tak si hlídejte zaplnění diskových oddílů na které se vám ukládají stahované soubory. U Debianu je to adresář &lt;code&gt;/var/apt/cache/archives&lt;/code&gt;. Tyto soubory můžete s klidnou duší mazat, pokud je nehodláte dále používat k instalaci na jiných strojích. Také můžete tento adresář umístit na jiný diskový oddíl a nahradit ho [[Linux:Adresářová struktura#Linky|symlinkem]]

{{Poznámka|Použití swapovacího diskového oddílu je v dnešní době velice diskutabilní. V dobách, kdy byly paměti nebetyčně drahé svůj význam měl. Pokud máte více jak 3GB paměti RAM má swapovací oddíl význam leda chcete-li využívat možnosti uspávání systému na disk. V takovém případě by pak jeho velikost měla odpovídat množství vaší paměti.

Pokud však máte paměti málo, nebo hrozí situace že by její množství nestačilo, vytvořte diskový oddíl pro swap dvakrát tak velký než kolik jí máte.}}

Rozvržení velikosti diskových oddílů podle předpokládaného využití stroje:

==== Stroj pro zvědavce ====

Je pro takové uživatele, co rádi objevují a zkouší nové aplikace. Takový stroj by měl mít dostatečně velký adresář /usr pro který platí - raději více místa než méně. Vzhledem k tomu, že původní autor těchto řádků se považuje právě za zvědavce a experimentátora, tak považuje za optimální velikost pro kořenový diskový oddíl &lt;code&gt;/&lt;/code&gt; 6GB a pro &lt;code&gt;/usr&lt;/code&gt; 14GB

==== Stroj pro experimentátory ====

Podobně jako u stroje pro zvědavce by měl mít větší diskový prostor pro /usr, ale navíc doporučuji samostatný diskový oddíl pro adresář &lt;code&gt;/var&lt;/code&gt;. Při experimentování se totiž může snadno stát, že se při kompilaci některé aplikace (nebo jádra) zapomene na vypisování informací do logu. Ten pak za určitých okolností může začít rapidním tempem narůstat, dokud nezaplácne veškerý volný prostor.

Je-li &lt;code&gt;/var&lt;/code&gt; na samostatném diskovém oddíle, tak se vcelku nic moc nestane. Ovšem v případě, že je &lt;code&gt;/var&lt;/code&gt; na kořenovém diskovém oddíle, může dojít k situaci že se vám systém zhroutí a již znovu nenabootuje, dokud nějaké místo neuvolníte.

==== Stroj jako nástroj ====

Takový stroj má většinou neměnnou softwarovou výbavu. U software se provádí pouze občasná aktualizace a uživatel pracuje pouze ve svém domovském adresáři. Stačí mu pro kořenový diskový oddíl &lt;code&gt;/&lt;/code&gt; 3GB a pro &lt;code&gt;/usr&lt;/code&gt; 6GB. Pro jistotu ještě dávám oddělený &lt;code&gt;/var&lt;/code&gt; o velikosti 3GB. Toto rozdělení používám když instaluji linux lidem co tento stroj opravdu chtějí používat na práci. Oddělený &lt;code&gt;/var&lt;/code&gt; zajistí, že v případě jeho zaplnění nedojde ke kolapsu systému a uživatel tím nemá znemožněnou práci. A také jsem pak schopen s ním vyřešit jeho problém telefonicky ( Stylem: &quot;Otevři konzolu, spusť si mc. Pak si najeď do /var/apt/cache/archives a smaž všechno co tam je&quot; )

==== Stroj jako úschovna dat ====

Stroji který má sloužit jako úschovna dat stačí pro systém naprosto minimální místo. S přehledem se dá vejít s celým systémem do 1GB. Maximálně bych možná doporučil oddělit &lt;code&gt;/var&lt;/code&gt;, aby ho neucpaly logy.

=== Tabulka rozdělení disku a nástroj fdisk ===

Dříve než se budu věnovat rozdělení disku a jak na to. Tak jenom poznamenám svůj poslední poznatek. Linux extended partition (85) se od Win95(LBA) (5) liší v jednom, ovšem podstatném, detailu - zůstává neviditelná pro DOS, tzn. diskové oddíly umístěné v takové partition nelze používat v MS Windows, na druhou stranu vám ale z tohoto systému pak nikdo nenabourá linuxové diskové oddíly

== Zkopírování a základní konfigurace systému ==

== Instalace zavaděče a řešení potencionálních problémů při spouštění ==

= Dokumentace =

[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>chgnr26qhom102tirjhj78xth6871ml</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Aboutpage</title>
    <ns>8</ns>
    <id>110</id>
    <revision>
      <id>12429</id>
      <parentid>3378</parentid>
      <timestamp>2008-03-09T22:48:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Wikiknihy:O Wikiknihách</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="24" xml:space="preserve">Wikiknihy:O Wikiknihách</text>
      <sha1>2axrmgj5t83kd8tdacdbh0ywu7uo747</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Allpagesnext</title>
    <ns>8</ns>
    <id>138</id>
    <revision>
      <id>3361</id>
      <parentid>1643</parentid>
      <timestamp>2005-08-15T12:59:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Li-sung</username>
        <id>24</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Další</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7" xml:space="preserve">Další</text>
      <sha1>f0bf8gv7qsp8wtui9h17oepq280bgai</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Loginend</title>
    <ns>8</ns>
    <id>430</id>
    <revision>
      <id>3786</id>
      <parentid>3434</parentid>
      <timestamp>2005-12-24T12:12:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Li-sung</username>
        <id>24</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>kopie z cswiki</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="258" xml:space="preserve">Chcete-li si Wikiknihy jen prohlížet, přihlašovat se nemusíte.

&lt;div style=&quot;font-size:88%&quot;&gt;
* K přihlášení do Wikiknih musíte mít zapnuty [[w:HTTP cookie|cookies]].
* [[Nápověda:Jak se přihlásit|Další informace o přihlašování se]]
&lt;/div&gt;</text>
      <sha1>328tep0i3t7si4ctlhuasil8lc0bvrb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Newarticletext</title>
    <ns>8</ns>
    <id>523</id>
    <revision>
      <id>22873</id>
      <parentid>3436</parentid>
      <timestamp>2012-04-21T23:20:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>optimalizace kódu; oprava kódu; typografické úpravy; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="539" xml:space="preserve">&lt;div class=&quot;toccolours&quot;&gt;
'''Ve Wikiknihách dosud neexistuje stránka se jménem {{FULLPAGENAME}}.'''
* Pokud chcete takový článek vytvořit, napište jeho text do rámečku níže a&amp;nbsp;stiskněte tlačítko ''Uložit změny''. Váš text bude okamžitě zveřejněn.
* Nevytvářejte, prosíme, reklamní články.
* Pokud jste na Wikiknihách nováčkem, přečtěte si, prosíme, napřed [[Nápověda:Obsah|nápovědu]]. Pro experimenty, prosíme, používejte k&amp;nbsp;tomu určené [[Wikiknihy:Pískoviště|pískoviště]].
&lt;/div&gt;</text>
      <sha1>qzav47apgok91ok1swze02r2axnpj0x</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Nocookieslogin</title>
    <ns>8</ns>
    <id>546</id>
    <revision>
      <id>3437</id>
      <parentid>2051</parentid>
      <timestamp>2005-08-17T21:49:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Li-sung</username>
        <id>24</id>
      </contributor>
      <minor />
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="125" xml:space="preserve">{{SITENAME}} používají cookies k přihlášení uživatelů. Vy máte cookies vypnuty. Prosím zapněte je a zkuste znovu.</text>
      <sha1>d0etxnxihekqf1q9h2zoeqtpgkorxwd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Nocookiesnew</title>
    <ns>8</ns>
    <id>547</id>
    <revision>
      <id>3438</id>
      <parentid>2052</parentid>
      <timestamp>2005-08-17T21:51:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Li-sung</username>
        <id>24</id>
      </contributor>
      <minor />
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="240" xml:space="preserve">Uživatelský účet byl vytvořen, ale nejste přihlášeni. Wikiknihy používají cookies k přihlášení uživatelů. Vy máte cookies vypnuty. Prosím zapněte je a přihlaste se znovu s vaším novým uživatelským jménem a heslem.</text>
      <sha1>6pjppsxkqgj8wr8jrcjke1kxwdjdf6q</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Poweredby</title>
    <ns>8</ns>
    <id>621</id>
    <revision>
      <id>22471</id>
      <parentid>3439</parentid>
      <timestamp>2012-01-20T22:59:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hoo man</username>
        <id>2255</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Bot: Security fix: [[WMFblog:2011/10/03/native-https-support-enabled-for-all-wikimedia-foundation-wikis/|protocol-relative URLs]] per https://meta.wikimedia.org/?oldid=3197161 ([[m:Stewards' noticeboard|questions?]]).</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="90" xml:space="preserve">Wikiknihy běží na [//www.mediawiki.org/ MediaWiki], wiki základu s otevřeným kódem.</text>
      <sha1>iqv9vm6pg46edgrbuu0ydg2c08ncs22</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Sitenotice</title>
    <ns>8</ns>
    <id>757</id>
    <revision>
      <id>14098</id>
      <parentid>13915</parentid>
      <timestamp>2008-12-01T15:09:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>průzkum ukončen</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1" xml:space="preserve">-</text>
      <sha1>6za6z27cqk2qatlebqsiz85czbjf3rd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Sitesubtitle</title>
    <ns>8</ns>
    <id>793</id>
    <revision>
      <id>3399</id>
      <parentid>2298</parentid>
      <timestamp>2005-08-15T18:20:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Li-sung</username>
        <id>24</id>
      </contributor>
      <minor />
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="45" xml:space="preserve">Wikiknihy: Otevřená sbírka učebnic a knih</text>
      <sha1>fxkvrq4tygybg8aph64wdikhhxgfun5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kovy ve stomatologické protetice</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1024</id>
    <revision>
      <id>41304</id>
      <parentid>41225</parentid>
      <timestamp>2020-03-30T08:45:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- nadbytečné zvýrazňování</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="10652" xml:space="preserve">Složení slitin se obvykle udává ve '''váhových procentech''', ale existuje i udávání v '''atomových procentech'''. Au -slitiny také v '''karátech''' (100% = 24k)

Slitiny se pojmenovávají podle nejvíc zastoupených kovů, názvosloví se liší v různých zemích, u nás je obvyklé pořadí prvků podle '''abecedy''', jinde podle '''procentuálního zastoupení''' (ČR: chromkobalt, správně chemicky kobalt-chrom).

Důležitý je obsah '''ušlechtilých kovů''', tzn. '''Au''' a kovů '''Pt-skupiny''' (Pt, Pd, Ir, ev. Ru, Rh) - z hlediska stomatologie se mezi ušlechtilé kovy nepočítá Ag (v ústech koroduje).

: '''Au''': měkké, odolné proti korozi
: '''Ag''': pevnost a tvrdost (vytváří kovové sloučeniny), v něk. desítkách váh.% bílá barva slitiny
: '''Cu''': pevnost a tvrdost (vytváří kovové sloučeniny)
: '''Pt''','''Pd''': menší zrna slitiny (krystalizují nejdřív-hodně kryst. center), zvyšují pevnost a tvrdost, už od něk. váh.% bílá barva slitiny, odolné proti korozi

== Dělení ==

# '''Slitiny ušlechtilých kovů'''
#* slitiny pro běžné použití
#*# Au slitiny - s vysokým, redukovaným, nízkým obsahem Au
#*# Ag slitiny (stříbropalládiové)
#* slitiny pro kovokeramiku
#*# Au slitiny - s vysokým, redukovaným, nízkým obsahem Au
#*# Pd slitiny
# '''Slitiny obecných kovů'''
#* Co-Cr slitiny (chromkobaltové)
#*# pro skelety
#*# pro metalokeramiku
#* Ni-Cr slitiny (chromniklové)
#* Titan
#* (hliníkové bronzy)

== Slitiny ušlechtilých kovů ==
=== Slitiny pro běžné použití ===
==== I. Au slitiny = drahé dentální kovy ====
          
Dříve se používalo dělení na skupinu A (obsah Au více než 75 %) a skupinu B (méně než 75 %).

===== S vysokým obsahem Au =====
* Ušlechtilé kovy – min. 75 %, Au – min. 65 % (tj. min. 16 karátů),
* Velmi biokompatibilní, příp.koroze je způsobená hrubými chybami při zpracování
* Snadno tavitelné a odlévatelné
* Hustota 16 g/cm³
* Teplotní kontrakce 1,4 %, tavná teplota 870–1050&amp;nbsp;°C
* Dělení je čistě podle tvrdosti, chemické složení není podstatné
  
# '''Měkké''' – málo namáhané inlaye (např. Au85 Ag10 Cu3 Zn 1) Tvrdost podle Brinella je 45-70 HB - např. Au 22 kar (Safina)
# '''Středně tvrdé''' – rozsáhlé inlaye, onlaye, jednotlivé korunky (např. Au75 Ag 12 Cu 10 Pt/Pd2 Zn1) Tvrdost je 80–90 HB.
# '''Tvrdé''' – onlaye, korunky, gracilní můstky (např. Au70 Ag14 Cu 10 Pt/Pd5 Zn1) Tvrdost 95–115 HB – např. Au 20 kar (Safina)
# '''Velmi tvrdé''' – můstky, konstrukce ČSN, opěrné třmeny, kořenové nástavby (např. Au 65 Ag9 Cu15 Pt/Pd10 Zn1) Tvrdost je 130–160 HB – např. Au 18 kar Pt (Safina)

Od 1. po 4. stoupá tvrdost a tuhost (rigidita), klesá tavná teplota.
Zn funguje jako scavenger – při tavení vychytává oxidy a sám je preferenčně oxidován)
Cu může vytvářet v ústech černé oxidy – lépe slitiny bez Cu.

===== S redukovaným obsahem Au =====
* Ušlechtilé kovy – 60–75 %, Au 50–55 % (12–14 kar)
* Odolné proti korozi, ale už náchylnější na chyby při zpracování
* Více Pd – bělejší barva
* Tavná teplota 1150–1250&amp;nbsp;°C,
* Hustota 14 g/cm³, teplotní kontrakce 1,4 %
Např. Aurix L, Aurix L60 (Safina)

===== S nízkým obsahem Au =====
* Ušlechtilé kovy – méně než 60 %, Au asi 40 % (i méně)
* Menší odolnost proti korozi
* Někdy je k vylepšení estetiky přidáno In nebo Cu, ale to odolnost proti korozi ještě dále snižuje
Např. Aurosa (Safina)
     
==== II. Ag slitiny (stříbropalládiové) = náhradní dentální kovy ====

* Ušlechtilé kovy – 30–40 %, složení: hl. Ag a Pd
* Hustota 11–12 g/cm³ – je nižší, může ovlivnit odlévatelnost
* Menší odolnost proti korozi (Ag se navíc působením síry může barvit černě)
 
===== Vysokotavitelné (dříve skupina C) =====
* Hodně Pd
* Např. Palargen (Safina) - pro korunky a můstky, má hrubší zrna - nižší přesnost odlévání - ne na inlaye, polokorunky a skelety, tavná teplota 1250&amp;nbsp;°C

===== Nízkotavitelné (dříve skupina D) =====
* Hrubozrnná struktura
* Měkké
* Nízká odolnost proti korozi
* Tavná teplota 700–900&amp;nbsp;°C
* Hl. na kořenové inlaye (lepší jiné biokompatibilnější slitiny)
např. Koldan (Safina)

=== Slitiny pro kovokeramiku ===
Požadavky:
* Tavná teplota min. o 150&amp;nbsp;°C vyšší než teplota napalování keramiky
* Srovnatelná teplotní expanze s keramikou
* Obsah obecných kovů (např. Zn, In, Sn, do 10 %), jejichž oxidy jsou schpné chem. vazby na keramiku, žádná měď – tvoří barevné oxidy – špatná estetika

==== I. Au slitiny ====
===== S vysokým obsahem Au =====
* Ušlechtilé kovy – min. 95 %, hodně Pt a Pd (zvyšují tavnou teplotu, snižují teplotní expanzi, stříbrná barva slitiny)
* Vynikající odolnost proti korozi
* Hustota 18 g/cm³
   
Nevýhody:
* Nízká odolnost proti creepu (tečení) při napalování (hl. bioslitiny), neboť mají přece jen nižší tavnou teplotu (1100–1250&amp;nbsp;°C)
* Nižší rigidita – nutná silnější modelace
Např. Safibond Plus – extra tvrdá
 
Protože v naší populaci je často zkřížená alergie na Ni a Pd (alergií na Ni trpí 1/3 populace), vyrábí se slitiny bez Pd (tzv. bioslitiny) – např. Safibond Gold (tvrdá), Safibond Bio (extra tvrdá) - nízká stabilita při napalování – max. 4 (5)-členné můstky.

===== S redukovaným obsahem Au =====
* Ušlechtilé kovy – 75–95 %, Au okolo 50 %
* Mají vyšší tavnou teplotu a jsou rigidnější (než aa/)
* Jsou levnější
* Výborná biokompatibilita

Vyšší obsah Ag má neg. vliv na barvu keramiky (platí i pro Pd slitiny) – řešení:
# Použít spec. keramiky necitlivé na Ag nebo
# Použít slitiny bez Ag (Pd: cca 40 %)

==== II. Pd slitiny ====
* Pd 50–60 %, Ag 30–40 %
* Mají vyšší tavnou teplotu a jsou rigidnější (než aa/)
* Bílá barva slitiny
* Musí být taveny el. mag. indukcí (jsou náchylné na kontaminaci uhlíkem)
* Jsou drahé

Vyšší obsah Ag má neg. vliv na barvu keramiky – řešení: 1. použít spec. keramiky necitlivé na Ag nebo 2. použít slitiny bez Ag (Pd: cca 70–80 %).

* Slitiny s Ag - dostačující biokompatibita, např. Safibond
* Slitiny bez Ag – nižší biokompatibita (hl. slitiny s Cu), vysoká náchylnost k laboratorním chybám

== Slitiny obecných kovů ==
 
=== Co-Cr slitiny (chromkobaltové) ===
         
* Tavná teplota 1250-1450&amp;nbsp;°C, nutné tavení acetylénovým hořákem (méně kontrolovatelné podmínky) nebo el.-mag. indukcí,
* křehké, rigidní, nižší limit elasticity (retenční ramena ČSN ne do velkých podsekřivin),
* velmi odolné proti korozi - pasivační efekt chromu (vytváří na povrchu vrstvu oxidů) - asi od 20 váh.%,
* hustota 8 g/cm3 (velmi nízká - horší odlévatelnost),velmi tvrdé
* teplotní kontrakce 2.3% (vysoká - menší přesnost odlévání - nevýhoda hl. u korunek a můstků)
Cr: pasivační efekt, tvrdost
Mo: menší velikost zrn (totéž Be, ale to je toxické - nebezpečí hl. pro laboranta)
C: tvrdost

==== slitiny pro skelety ČSN ====

Např. Co 65%, Cr 25%, Mo 5%, Fe 1%, C 0,2-0,35%
* Jsou velmi náchylné na chyby při zpracování (jako všechny slitiny obecných kovů) - častá porozita - oslabení - fraktura náhrady.
* Nízká duktilita - nemožnost oprav spon
* velmi tvrdé - výhodné je elektrolytické leštění (opak galvanického pokovování)
Např. Oralium, Kdynium K1 (Safina)

==== slitiny pro metalokeramiku ====

Např. Co 65%, Cr 20%, Mo &amp; Ti 5%, C 0,04%, Ni 0,05%
* mají silnější povrchovou vrstvu oxidů (než ušlechtilé slitiny) - častější uvolnění keramiky od kovu (až po delší době - měsíce)
* levné
* velmi tvrdé - vysoká spotřeba brusného a leštícího materiálu (elektrolyt. leštění není vhodné - přesnost okrajového uzávěru!) , čímž se nízká cena slitiny relativizuje
* vesměs velmi dobře odolné proti korozi
* neměly by být pájeny - klesá pak odolnost proti korozi
* Jsou velmi náchylné na chyby při zpracování - používat pouze slitiny renomovaného výrobce a s touto slitinou seznámenou laboratoř - pak srovnatelné klinické vlastnosti s ušlechtilými slitinami

Např. Remanium 2000 (Dentaurum)

=== Ni-Cr slitiny (chromniklové) ===

Ni 60-80%, Cr 10-25% (lépe min 20%), Mo 0-13%(lépe min 5%), W 0-6%, Mn 0-6%, Be 0-2%, C 0,1-0,2%

* vhodné pro metalokeramiku
* lépe bez Be (toxické)
* teplotní kontrakce 1,5-2,0% - větší přesnost než Co-Cr, ale menší než ušlechtilé slitiny
* hustota 8 g/cm3 - obtížnější odlévání než ušlechtilé slitiny
* tvrdost přibližně mezi Co-Cr a Au-slitinami (během leštění se nepoškodí okrajový uzávěr, ale ev. obtížnější úpravy okluze)
* tavná teplota 1200-1350&amp;nbsp;°C, taveny el.-mag. indukcí
* síla vazby na keramiku není tak velká jako u ušlechtilých slitin
* rigidnější než Au-slitiny (výhoda pro můstky a metalokeramiku)
* nejsou tak biologicky inertní jako Co-Cr (alergie na Ni!)
* Jsou velmi náchylné na chyby při zpracování - používat pouze slitiny renomovaného výrobce a s touto slitinou seznámenou laboratoř - pak srovnatelné klinické vlastnosti s ušlechtilými slitinami

Např. Wiron NT (Bego)

=== Titan ===

*	Většinou se používá čistý (slitina např. Ti 90%, Al 16% V4%)
*	hl. pro implantáty a suprakonstrukce pro implantáty
*	povrchový pasivační efekt
*	hustota 4,5 g/cm3
*	tavná teplota 1720&amp;nbsp;°C (nutné odlévání v ochranné Ar-atmosféře nebo ve vakuu)
*	tavení těžko proveditelné (Ti ihned oxiduje a velmi snadno se kontaminuje) -voskové předtvary musí být větší, po odlití se povrchová křehká vrstva odstraní - nízká přesnost, navíc časté defekty)
*	větš. se neodlévá, hl. metoda opracování je frézování
*	vynikající biokompatibilita, ovšem ne v podmínkách ústní dutiny!
*	Nad 882&amp;nbsp;°C mění krystalickou strukturu a expanduje - pokud pro metalokeramiku, nutné spec. nízkotavitelné keramiky, kt. mají navíc titanu odpovídající nízkou teplotní expanzi
*	vazba na keramiku je dostačující ale o dost nižší než u jiných slitin,
*	nelze pájet (nutné laserové svařování)

=== hliníkové bronzy ===

Cu 80%, Al 8-9%, Ni 4-5%, Fe 4-5%

*	Tvrdost obvykle odpovídající skupině 2-3
*	zlatá barva
*	snadná zpracovatelnost
*	obrovsky nízká odolnost proti korozi!!! (100 krát nižší než Co-Cr)

Např. Orcast, Orcast Plus, NPG )

[[Kategorie:Technika]]</text>
      <sha1>69pmtycscbjgaamhh9dai2nqdxrxyl4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Emulátory pro Linux</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1033</id>
    <revision>
      <id>43636</id>
      <parentid>34745</parentid>
      <timestamp>2021-04-26T13:08:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="13598" xml:space="preserve">= Emulátory a virtualizační nástroje =

[[w:Emulace|Emulátory]] se liší od virtualizačních nástrojů především v tom, že emulují buď [[w:API|API]] operačního systému, nebo celý [[w:Virtuální stroj|virtuální stroj]]. Tj. vytvářejí aplikaci či hostovanému operačnímu systému iluzi že má k dispozici vše co potřebuje pro svou práci, aniž by jí dovolovaly přímo sahat na hardware hostitelského systému. Na rozdíl od [[w:Virtualizace|virtualizace]] která naopak sdílení hardwarových prostředků umožňuje.

Emulace je oproti virtualizaci náročnější na výkon stroje a jeho systémové prostředky, na druhou poskytuje komfort plynulé práce v rámci různých operačních systémů, aniž by bylo nutné mezi nimi přepínat.

= Využití emulátorů =

* Když je nutné pracovat s programy, které nejsou portovány pro GNU/Linux
* Když vyvíjíte na GNU/Linuxu software určený pro jinou platformu
* Chcete bezpečně vyzkoušet jinou distribuci nebo operační systém

= Hardwarové nároky =

Samozřejmě platí pravidlo čím výkonnější stroj, tím efektivnější práce s emulátorem. Některé z emulátorů mají nároky na výkon stroje tak vysoké, že jejich reálný provoz zcela postrádá smysl. Než trávit dlouhé chvíle čekáním je pak lepší místo emulátoru pořídit samostatný stroj.

Většinu z uvedených emulátorů jsem otestoval na dvou strojích. Jeden s Celeronem PIV 2400MHz a druhý s Athlonem 2700XP+ To co bylo na prvním na hranici použitelnosti se dalo na druhém normálně používat i k práci.

= Rozdělení emulátorů =

''Softwarové emulátory'' - které emulují prostředí operačního systému

''Hardwarové emulátory'' - které fungují jako virtuální stroj

Mezi softwarové emulátory patří ''Dosemu'' nebo ''Wine''.

Hardwarové emulátory lze rozdělit ještě na dvě skupiny a to

* Hardwarové emulátory co částečně využívají architektury procesoru počítače - ''Win4Lin'', ''Basilisk II'', ''Executor'', ''MOL''
* Hardwarové emulátory, které emulují CPU počítače - ''Bochs'', ''Qemu'', ''VMware'', ''PearPC''

http://nlp.fi.muni.cz/projekty/emuwin/

== Dosemu ==
'''Emuluje :''' prostředí DOSu

http://www.dosemu.org/

Poslední aktualizace v květnu 2007

== Plex86 ==
'''Emuluje :''' stroj s procesorem PC (x86), využívá instrukcí procesoru x86

http://plex86.sourceforge.net/

Momentálně nevyvíjený, poslední aktualizace v prosinci 2003

== Bochs ==

'''Emuluje :''' virtuální stroj s jedním, nebo i více procesory PC (x86), využívá instrukcí procesoru x86

http://bochs.sourceforge.net/

Poslední aktualizace v únoru 2004

''Subjektivní hodnocení''

Bochs je emulátor virtuálního stroje, tudíž pro instalaci jiného OS je nutno mít i příslušnou licenci. Testoval jsem jej s Windows98se. Instalace systému Trvala cca dvakrát tak dlouho jako u Qemu. Ze všech emulátorů PC které jsem zkoušel měl tento nejkomplikovanější nastavení konfiguračního souboru. Co do funkčnosti a uživatelského rozhraní se dá srovnávat s komerčním emulátorem VMware, ale pro vlastní provoz mi přišel trochu pomalý.

== Qemu ==

'''Emuluje :''' virtuální stroj s jedním, nebo i více procesory PC (x86), PPC (PowerPC), Sparc. Na platformě PC využívá instrukcí procesoru x86

http://fabrice.bellard.free.fr/qemu/

http://qemu.org/

Poslední aktualizace 7. února 2007

''Subjektivní hodnocení''

Qemu je emulátor virtuálního stroje, tudíž pro instalaci jiného OS je nutno mít i příslušnou licenci. Z Operačních systémů MS Windows mi v něm nejlépe jely win98se. Vyšší verze jely sice také ale bez jaderného modulu pomalu. Uživatelské rozhraní qemu je poněkud nezvyklé (skrytá konzole), co mi však mi přišlo jako hodně dobré, byla uživatelská jednoduchost při vlastním spouštění a provozu emulátoru.

'''Qemu akcelerátor'''

Od února 2005 je možné použít pro Qemu jaderný akcelerátor, který by měl údajně zrychlit virtuální stroj z 5 - 10 násobného zpomalení oproti skutečnému stroji na 1 až 2 násobné. Tento akcelerátor byl uvolněn pod GPL licencí počátekm února 2007. Použití tohoto akcelerátoru však má několik háčků:

* Akcelerátor je možné přidat pouze do verze kompilované z cvs
* Pro kompilaci jaderného modulu je nutno mít stejnou verzi překladače gcc, jakou bylo kompilováno jádro. Bohužel qemu v současné době nelze zkompilovat překladačem gcc-4.x (pouze gcc-3.x)
* Dokud nebyl uvolněn modul kqemu pod GPL licencí, vznikal alternativní akcelerátor '''qvm86''' pod GPL na adrese ovšem jeho vývoj byl ukončen.

Vyzkoušel jsem jaderný akcelerátor a mohu potvrdit že skutečně došlo k výraznému zlepšení výkonu emulátoru. Bohužel jsem měl možnost s akcelerátorem otestovat pouze různá Live CD, protože najíždění Win98se mi tehdy končilo chybovou hláškou. Podle toho co jsem našel na internetu by tento problém neměl vzniknout při nové instalaci. (Pravděpodobně se s jaderným modulem tehdy dohadoval umravňovací patch..)

''Pozor, záleží na tom aby jaderný modul byl kompilován stejným kompilátorem jako samotné jádro, jinak totiž bude qemu najíždět bez podpory tohoto modulu. Také je třeba si dát pozor aby bylo qemu kompilováno s podporou jaderného modulu (což u většiny distribucí není).''

'''Připojení obrazu disku z qemu'''

mount -o loop,offset=32256 obraz_disku.img /pripojny/bod/

'''Nejjednodušší spuštění qemu'''

qemu obraz_disku.img -m 256 -nics 0

''(Vypnuto používání sítě a velikost používané paměti zvětšena na 256MB)''

'''Otestování vypáleného LiveCD pomocí Qemu'''

qemu -cdrom /dev/cdrom -boot d

''(Pokud chcete otestovat obraz LiveCD ještě před vypálením napište místo cesty k zařízení cdrom cestu ke staženému iso obrazu)''

'''Problémy'''

* '''Win98 jako guest na Linuxu'''

Vůbec první doporučená věc je nainstalovat do Windows patch, který jim &quot;vysvětlí&quot; že CPU nemají jen pro sebe. Jinak procesor pojede neustále na 100%. Windows 9x totiž nekorektně pracují s procesorovou instrukcí HLT, v důsledku čehož &quot;kradou&quot; cykly procesoru, aniž by něco dělaly.

: ''Po rebootu se nainstalované Windows zakousnou'' - nedbat na to, zabít qemu, spustit znova do normálního režimu
: ''Po spuštění se grafika Windows rozhasí a zatuhnou'' - nedbat na to, zabít qemu, spustit znova do normálního režimu
: ''Po startu grafika Windows najede ve 256 barvách'' - nevím, nepřišel jsem zatím na to proč to, ale pomohlo odebrání grafických ovladačů, ukončit bez restartu a po spuštění je doinstalovat znova - ovšem POZOR! nepomohlo vždy.

== VirtualBox ==

'''Emuluje :''' virtuální stroj s jedním, nebo i více procesory PC (x86), PPC (PowerPC), Sparc. Na platformě PC využívá instrukcí procesoru x86

http://www.virtualbox.org/

Poslední aktualizace 7. února 2007

Podle informací na webu by tento emulátor měl podporovat všechny 32-bitové operační systémy postavené na instrukcích x86

== VMware ==

'''Emuluje :''' virtuální PC

http://www.vmware.com/

Komerční aplikace

VMware je emulátor virtuálního stroje, tudíž pro instalaci jiného OS je nutno mít i příslušnou licenci. Oproti Qemu, které je k dispozici zdarma, lze velice kladně hodnotit uživatelské rozhraní, jeho možnosti které nabízí ale především bezproblémovou kompilaci jaderných modulů. Pozor! Pokud používáte vlastnoručně kompilované jádro, je kromě samotné instalace nutné ještě doinstalovat patch any_to_any. Ten můžete stáhnout např. z http://ftp.cvut.cz/vmware/

* pro zrychlení grafických aplikací a vůbec optimalizaci běhu hostovaného systému je dobré dodržet dvě zásady
*# zvolit patřičný OS při vytváření virtuálního stroje
*# nainstalovat do hostovaného stroje vmware-tools jsou součástí instalace (/usr/lib/vmware/isoimages)

existuje několik verzí VMware, základní jsou:
# VMware Workstation
#* instaluje se do běžného operačního systému (Linux,Win)
#* určeno k emulaci na jednom počítači (vývoj SW, testovací prostředí)
#* umožňuje emulovat celé síťové prostředí
#* v aktuální verzi (5) lze vytvářet libovolné množství tzv. &quot;snapshotů&quot; tedy zakonzervovat stav hostovaného OS
#* udávaná výkonnost je kolem 80%
# VMware Player [http://www.vmware.com/products/player/]
#* to samé jako VMware Workstation, ale:
#** systém se nedá nainstalovat
#** umí použít už jednou vyrobený image z &quot;VMware Workstation&quot;
#* je free
# VMware GSX server
#* instaluje se do běžného OS (Linux, Win)
#* Uživatelé se k serveru připojují pomocí konzole (běh více virtuálních strojů současně, podpora až 64 procesorů, přidělování zdrojů)
#* lze použít s konzolí pro správu
#* aktuální verze (4) podporuje jeden snapshot
#* efektivnost taktéž 80%
# VMware ESX server
#* NEINSTALUJE SE DO OS, má své vlastní ovladače i jádro
#* podpora všech významných výrobců HW (HP, IBM ...)
#* lze použít s konzolí pro správu
#* podporuje v-motion (přesunutí běžícího systému na jiný HW...na video streamu to ani nepoznáte...jeden ping je o malinko delší)
#* efektivita kolem 90%
#* jedním z rozdílů mezi GSX a ESX serverem je také to, že ESX by měl umožňovat kontrolu systémových prostředků, nemůže se vám pak stát jako u GSX serveru, že vám jeden virtuální stroj vytíží celý systém natolik, že začne shazovat jiné virtuální stroje.

== Win4Lin ==

'''Emuluje :''' virtuální PC, využívá instrukcí procesoru x86

http://www.netraverse.com/downloads/

Komerční aplikace

''Subjektivní hodnocení''

Win4Lin má jednu nepříjemnou vlastnost, že vyžaduje opatchované jádro. To učinit sice není žádný problém, nicméně na Debianu se mi to (zatím) nepodařilo. Takže mám zkušenosti pouze z Mandrakelinuxu.

Tam není s Win4Lin (téměř) problém. To téměř je zcela na místě, neboť aby bylo možné nainstalovat úpravu jádra pro spouštění Win4Lin, je nutné mít i odpovídající jádro. Paradoxně bylo téměř pravidlem, že zatímco byl balík pro Win4Lin pro jádro např. 2.6.8-10mdk tak na webu už bylo jádro verze 2.6.8-10mdk nahrazeno jádrem 2.6.8-12mdk, takže instalace selhala kvůli závislostem. Nicméně, občas se to podařilo. Pak však ztroskotalo spouštění, neboť patch nebyl zkompilován s podporou filesystému Reiserfs který používám. Takže usmálo-li se na mne štěstí a vše najelo, pak proběhla instalace Win4Lin bez problému. Stáhla se i aktualizovaná verze (v instalačním rpm balíku) a mohu konstatovat, že takhle švihat pak pod Win4Lin jsem Windows98se na žádném stroji nikdy neviděl.

Radost mi však zkalila omezená podpora DirectX, ovšem musím poznamenat, že s běžnými aplikacemi MS Office, Photoshop a jiné nebyl žádný problém a vše fungovalo super. Příjemné také bylo, že Win4Lin využívá přímo souborový systém Linuxu (nikoliv tedy obraz disku, jako virtualizéry), takže bylo možno k souborům přistupovat přímo z linuxových aplikací.

== PearPC ==

'''Emuluje :''' stroj s procesorem PowerPC

http://pearpc.sourceforge.net/

''Subjektivní hodnocení''

Pearpc je emulátor procesoru PowerPC, a lze na něj nainstalovat operační systémy určené pro tento procesor např. Mac OS X nebo Morphix.Upozorňuji, že pro instalaci jiného OS je nutno mít i příslušnou licenci. Testoval jsem jej s Mac OS X 10.1 Jaguar. Instalace systému proběhla bez problémů, ale bylo nutno předtím zkompilovat verzi z CVS. Verzi z distribuce (Debian) se mi nepodařilo rozchodit (i když možná po tréningu s CVS verzí by to už šlo) a stabilní verze Pearpc nějak divně vykreslovala. Výsledkem jsem však byl příjemně překvapen.

Pearpc svým rozhraním i způsobem použití připomíná Qemu - čistý příkazový řádek a jednoduché okno se spuštěným hostovaným OS. Mac se mi líbil i tím, že na rozdíl od Windows v Qemu nebo Win4Lin Pro nemrhal výkonem procesoru.

== Wine ==

'''Emuluje :''' prostředí OS Windows (ve skutečnosti nejde o emulátor v pravém smyslu slova - vytváří prostředí pro běh programů pro Windows)

http://www.winehq.com/

== Cedega (WineX) ==

'''Emuluje :''' prostředí OS Windows, se specializací na hry
* funguje výborně na většinu 3D hry (včetně Half Life 2!)
* na http://www.transgaming.com/ najdete seznam her co někdo kdy rozběhl případně problémy
* momentálně se musíte registrovat (cca $30USD) a pak si můžete stáhnout balíčky + support po mailu

== CrossOver Office ==

'''Emuluje :''' prostředí OS Windows, se specializací na kancelářský balík MS Office
* podporuje pluginy do Mozilly jako Flash 7, QuickTime atd..
* pěkny GUI na stahování updatů a fontů
* podpora i pro Adobe Produkty (nyní možná i Macromedia)

== Executor ==
'''Emuluje :''' prostředí MACu

http://www.ardi.com/executor.php

== MOL - Mac-On-Linux ==

'''Emuluje :''' prostředí MACu

http://www.maconlinux.org/

== ec64 ==

'''Emuluje :''' prostředí počítače Commodore 64

Emulátor počítače Commodore 64

http://unusedino.de/ec64/

== xzx ==

'''Emuluje :''' prostředí počítače ZX-spectrum

Emulátor počítače ZX-spectrum

http://www.zx-spectrum.net/xzx/

Odkazy na další emulátory pro Linux

http://www.linux.org/apps/all/System/Emulators.html

[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>ruy5sysibmtls46td74cepz86iyuxkb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linuxové jádro</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1060</id>
    <revision>
      <id>35000</id>
      <parentid>9962</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:28:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2442" xml:space="preserve">= Postup kompilace linuxového jádra =

== Nástroje pro kompilaci jádra ==

=== fakeroot ===

=== ncurses-dev ===


== Příprava zdrojového kódu ==

Zdrojový kód linuxového jádra je obvyklou součástí distribuce, zpravidla však obsahuje zdrojový kód již upravený. Čisté linuxové jádro se nazývá vanilla a je ke stažení prostřednictvím internetu z adresy http://www.kernel.org

Pokud již máte staženou některou ze starších verzí jádra, pak není nezbytně nutné stahovat celý zdroják znovu, ale stačí pouze stáhnout příslušný patch, jehož aplikací získáte zdrojový kód vámi požadované verze jádra.

Aplikace patche - záplaty

== Konfigurace jádra ==

Než se pustíte do vlastní konfigurace jádra, je nutné zjistit, pro jaký hardware bude jádro určeno. Jak na to, se můžete dočíst v kapitole [[Linuxové nástroje pro detekci hardware]].

Jádro lze před kompilaci konfigurovat několika způsoby. Nejpohodlnější je použít k tomu grafické nástroje.

* '''make menuconfig''' využívá knihovny ncurses, běží v textovém režimu s docela pohodlným menu a nápovědou
* '''make xconfig''' grafické, využívá QT knihovny
* '''make gconfig''' grafické, využívá GTK knihovny

Také lze nakonfigurovat jádro na příkazovém řádku pomoci '''make oldconfig''' i ruční editaci souboru.

== Kompilace jádra ==

=== Jádro verze 2.4 ===

&lt;pre&gt;
$make dep &amp;&amp; make bzImage modules modules_install
&lt;/pre&gt;

=== Jádro verze 2.6 ===

&lt;pre&gt;
$make &amp;&amp; make modules_install
&lt;/pre&gt;

Na Debianu lze přímo zkompilovat balíček takto

&lt;pre&gt;
$fakeroot make-kpkg --revision=revize.1.0 kernel_image
&lt;/pre&gt;

== Nástroje pro kompilaci jádra ==

=== module-init-tools ===

=== initrd-tools ===

=== procps ===


== Instalace jádra ==

&lt;pre&gt;
# mount /boot
# cp arch/i386/boot/bzImage /boot/kernel-2.4.25-gentoo
# cp System.map /boot/System.map-2.4.25-gentoo
# cp .config /boot/config-2.4.25-gentoo
&lt;/pre&gt;

cd ../
dpkg -i kernel-image-2.6.8.1_revize.1.0_i386.deb

== Vytvoření ramdisku ==

Ramdisk slouží zejména k načtení modulů jádra, i když ještě není připojen žádný souborový systém.

&lt;pre&gt;
#cd /boot/
#mkinitrd -o initrd.img-2.6.8.1 2.6.8.1
&lt;/pre&gt;

nejde-li to po dobrém, zpracujte to po zlém..

&lt;pre&gt;
#mkinitrd -f /boot/initrd-&lt;kernel version&gt;.img /lib/&lt;kernelname&gt;
&lt;/pre&gt;

== Nastavení zavaděče ==

=== Grub ===

=== Lilo ===

[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>kew5xbuwziu6k22r35ufc3prnbg18b5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Instalační balíčky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1064</id>
    <revision>
      <id>39429</id>
      <parentid>39426</parentid>
      <timestamp>2019-04-08T17:07:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze 39426 od uživatele [[Special:Contributions/82.142.64.248|82.142.64.248]] ([[User talk:82.142.64.248|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="10845" xml:space="preserve">Pro usnadnění správy software v linuxových distribucích byly vyvinuty tzv. balíčkovací systémy

= Srovnávací tabulka základních dotazovacích příkazů =

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Popis 
! RPM
! DEB
! pacman
|-
! Výpis všech nainstalovaných balíků
| rpm -qa
| dpkg -l
| pacman -Q
|-
! Vyhledání balíčku ke kterému patří určitý soubor
| rpm -qf /cesta/k/souboru
| dpkg -S '/cesta/k/souboru'
| pacman -Qo /cesta/k/souboru
|-
! Výpis obsahu balíčku
| rpm -ql &lt;nainstalovaný balíček&gt;
| dpkg -L &lt;nainstalovaný balíček&gt;
| pacman -Ql &lt;nainstalovaný balíček&gt;
|-
! Výpis informací z '''nenainstalovaného''' balíčku
| rpm -qp --info /cesta/k/balíku/něco-1.2.3-i386.rpm
| dpkg -I /cesta/k/balíku/něco-1.2.3-i386.deb
| 
|-
! Výpis obsahu '''nenainstalovaného''' balíčku
| rpm -qpl /cesta/k/balíku/něco-1.2.3-i386.rpm
| dpkg -c /cesta/k/balíku/něco-1.2.3-i386.deb
| 
|}

= Schéma balíků =

Instalační balíčky mohou být dvou typů:

:* '''zdrojové''' - obsahující zdrojový kód aplikace + soubory obsahující makra, nezbytná pro jeho kompilaci a instalaci
:* '''binární''' - obsahující již zkopilované binární soubory a další potřebné soubory + hlavičkové soubory nezbytné pro instalaci

== deb ==

Balíčkovací systém debianu používá pro binární balíčky archívy vytvořené archivačním programem [[ar]] , které obsahují vždy dva [[tarball]]ové archívy. Jeden z nich obsahuje informace o balíku a druhý vlastní binární data, která se při instalaci kopírují do systému. Tyto binární balíčky mají příponu '''deb'''.

Pro zdrojové balíčky se žádný extra formát nepoužívá, proto zdrojáky pro debian tvoří vždy 3 soubory.
# originální zdrojový balíček, který má příponu '''orig.tar.gz'''
# soubor se základní informací o balíku s příponou '''dsc'''
# patch, kterým se ''originální'' zdroják podrobí tzv. ''debianizaci'', tj. upraví tak aby z něj bylo možné zkompilovat binární balíček. Tento patch je zkomprimovaný a má příponu '''diff.gz''' a u balíků vytvořených primárně pro debian se nemusí vyskytovat.

Některé distribuce (např. Ubuntu) používají pro komprimaci primárně komprimační knihovnu '''bz2''', takže analogicky je u souborů přípona ''gz'' nahrazena touto příponou, jinak princip je týž. Rekompilovat tyto balíky samozřejmě lze, pouze je třeba do toho někdy zasáhnout a rozbalení a opatchování originálního zdroje provést ručně.

V adresáři ''pool'' na serveru můžete ještě čas od času nalézt u instalačních balíků soubor s příponou '''changes''', ten pro rekompilaci balíku není vůbec nutný a vzniká při kompilaci binárního balíku. Obsahuje kontrolní součty, informace o tom kdo kdy balík rekompiloval, zda se přitom objevily nějaké chyby, případně jeho digitální podpis atp. Tento soubor slouží především k analýze při tvorbě instalačního balíčku.

== rpm ==

RPM systém na rozdíl od DEB systému používá jak pro binární, tak zdrojové balíčky binární formát. Balíček s příponou '''rpm''' je binární archív, který je tvořen hlavičkou a vloženým [[Linux:cpio|cpio]] archívem, který obsahuje vlastní instalované soubory - buď archív se zdrojovým kódem a tzv. [[Linux:rpm#spec|spec]] souborem, nebo zkompilované binární soubory vlastní aplikace .

Tento archvív lze z rpm balíku extrahovat pomocí utility [[Linux:rpm2cpio|rpm2cpio]]

Podle specifikace je rozhodující pro identifikaci rpm balíčku prvních 8 bajtů.

:* první čtyři bajty (řetězec = edab eedb) tvoří tzv. [[Linux:file|magické číslo]] podle kterého program [[Linux:file|file]] pozná že jde o RPM balíček

:* druhé dva bajty určují použitou verzi rpm ( řetězec = 0300 )

:* zbývající dva určují zda jde o balíček binární (řetězec = 0000) nebo zdrojový (řetězec = 0001)

další bajty pak nesou informace o architektuře pro níž je balíček určen, digitální podpis, atd..

http://www.rpm.org/max-rpm/index.html

== tgz ==

= Nástroje pro správu balíků =

== deb ==

Základním nástrojem pro správu deb balíků je [[Linux:dpkg|dpkg]], ovšem častěji používaným, komplexnějším nástrojem je [[Apt|APT]] ('''A'''dvanced '''P'''ackage '''T'''ools) - ve skutečnosti balík nástrojů pro práci s instalačními balíčky a repository (zdroji instalačních balíčků).

== rpm ==

Základním nástrojem pro správu rpm balíků je [[Linux:rpm|rpm]], lze však použít i [[apt]] pro rpm (původně vyvinutý pro distribuci Conectiva, kterou koupil Mandrake - současná Mandriva). Také pro něj existují nejrůznější nadstavby, specifické pro každou distribuci. [[Linux:urpmi|urpmi]] (nástroj z distribuce Mandriva), [[Linux:yast2|yast2]] (nástroj z distribuce SuSE), [[Linux:smart|smart]], či [[Linux:yum|yum]] (nástroj z distribuce Fedora)

== tgz ==

= Rozdíl mezi DEB, RPM a TGZ =

Kromě formátu souborů je základní rozdíl mezi systémy správy instalačních balíčků v tom, jakým způsobem provádějí jejich instalaci a odebírání.
DEB Balík se během tohoto procesu v systému vyskytuje (nebo může vyskytovat) v několika stavech:

# ''Balík je k dispozici, nenainstalován'' : Lze stáhnout informace o závislostech nutných pro instalaci balíku a před jeho vlastní instalací doplnit chybějící balíky.

# ''Balík je k dispozici, nainstalován, ale nezkonfigurován'' : Balík je stažen na lokální disk, rozbalený do dočasné pozice a čeká na konfiguraci. Teprve po úspěšné konfiguraci jsou přepsány z dočasné pozice do systému.

# ''Balík je nainstalován a zkonfigurován'' : Soubory z balíku jsou zavedeny v systému a konfigurační soubory odpovídajícím způsobem nastaveny.

# ''Balík je odinstalován, ovšem konfigurační soubory zůstaly zachovány'' : Během odebrání balíku zůstávají konfigurační soubory zachovány. Tím pádem při aktualizaci (nebo opětné instalaci) systém konfigurační soubory nepřepisuje, ale nabídne více možností, mezi jinými úpravu stávajících.

# ''Balík je kompletně odinstalován'' : Balík je odinstalován včetně konfiguračních souborů

DEB zachovává uživateli nad těmito stavy kontrolu. RPM balíčky používají odlišný systém založený na parametrizovaných stavech a jimi aktivovaných skriptech.

TGZ systém balíků, který používá Slackware vůbec neřeší nějaké závislosti, takže zde může nastat problém, který u RPM či DEB nastane pouze pokud balík nainstalujete natvrdo. A to, že vám nová instalace přepíše soubory, které patří do jiného balíku jinou verzí, která nemusí být kompatibilní.

= Vytvoření binárního balíčku =

Existuje několik utilit, které usnadňují tvorbu instalačních balíčků - [[Linux:checkinstall|checkinstall]], resp. jejich vzájemnou konverzi - [[Linux:alien|alien]], jejich použití může být za určité situace rychlým řešením. Každý balíčkovací systém má svá specifika a pomocí těchto utilit je lze někdy s užitkem obejít. Bohužel ovšem občas to nemusí klapnout.

== deb ==

* Rekompilace zdrojového balíčku z distribuce
* [[Debianizace]] - příprava instalačních balíčků ze zdrojového kódu

Rekompilace je relativně nejsnazší cestou jak si vytvořit vlastní binární balíček pomocí zdrojového balíčku dodávaného v rámci distribuce. Postup se pokusím rozdělit do několika kroků:

:* Nejprve jako root ( máte-li příslušná práva lze použít také [[Linux:sudo|sudo]]) musíte doinstalovat balíky nutné pro splnění požadovaných závislostí:
 #apt-get build-dep &lt;kompilovaná aplikace&gt;
:* Potom už jako uživatel stáhnete a rozbalíte zdroj aplikace, který máte v úmyslu kompilovat. Že musíte mít nastavený v souboru ''&lt;code&gt;/etc/apt/sources.list&lt;/code&gt;'' také zdroje ke zdrojákům , snad není nutno příliš zdůrazňovat.
 #apt-get source &lt;kompilovaná aplikace&gt;
:: APT stáhne příslušný zdrojový balíček a rozbalí do aktuální pozice.
:* Skočíte do vytvořeného podadresáře a spustíte proces sestavení balíku příkazem
 #dpkg-buildpackage -rfakeroot
: Tento příkaz má řadu dalších parametrů, jimiž můžete kompilaci balíku řídit. Kupř. mně odmítl kompilaci provést, dokud jsem neurčil parametrem '''-m''' budoucího vlastníka (sebe)
:* Pokud je proces sestavení přerušen, je nutné analyzovat příčinu a pokusit se ji odstranit. Nejčastější příčiny..
::* nesplněné závislosti (viz první bod)
::* zastaralá verze některého z nezbytných programů (nejprve zkusit aktualizovat systém, popřípadě rekompilovat nejprve vyžadovaný program)
:* Proběhne-li kompilace v pořádku, naleznete v původním umístění zkompilovaný binární balíček, který můžete přes '''dpkg''' nainstalovat.

Balíček můžete také kompilovat ihned po stažení, pokud přidáte při stahování zdroje parametr '''-b''' Pak je však nutné spouštět příkaz jako root

[[Debianizace]] je proces poněkud náročnější a vyžaduje už určité zkušenosti s rekompilací balíčků ze zdrojového kódu. Proto je tomuto procesu vyhrazena samostatná kapitola.

== rpm ==
Kompilace zdrojového rpm balíčku se provede příkazem:

&lt;code&gt;
rpmbuild --rebuild nase.aplikace.1.0.src.rpm
&lt;/code&gt;

== tgz ==

= Odkazy =

== deb ==

* http://www.root.cz/clanky/balickovaci-system-debian-gnu-linux-apt/
* http://www.root.cz/clanky/balickovaci-system-debian-gnu-linux-seznam-zdroju/
* http://www.root.cz/clanky/balickovaci-system-debian-gnulinux-apt-get-2/
* http://www.root.cz/clanky/balickovaci-system-debian-gnu-linux-source-build-dep/
* http://www.root.cz/clanky/balickovaci-system-debian-gnu-linux-apt-cache/
* http://www.root.cz/clanky/balickovaci-system-debian-gnu-linux-apt-file/

== rpm ==

* [http://www.abclinuxu.cz/clanky/show/87623 Rukověť baliče RPM - I (Úvod)]
* [http://www.abclinuxu.cz/clanky/show/87849 Rukověť baliče RPM - II (Prostředí)]
* [http://www.abclinuxu.cz/clanky/show/87929 Rukověť baliče RPM - III (Struktura spec souboru)]
* [http://www.abclinuxu.cz/clanky/show/87933 Rukověť baliče RPM - IV (Fáze balení)]
* [http://www.abclinuxu.cz/clanky/navody/balickovaci-system-mandrake-linuxu Balíčkovací systém Mandrake Linuxu]
* [http://rpm5.org/docs/max-rpm.html Maximum RPM]

== pacman ==

* [http://wiki.archlinux.org/index.php/Pacman_(Česky) Wiki stránky pacman]

== portage ==

* [http://www.abclinuxu.cz/clanky/navody/balickovaci-system-gentoo-linuxu-i Balíčkovací systém Gentoo Linuxu - I]
* [http://www.abclinuxu.cz/clanky/navody/balickovaci-system-gentoo-linuxu-ii Balíčkovací systém Gentoo Linuxu - II]

[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>rv5xc51zx0o9dhc11abl0aa65kbvnyu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Esperanto</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1067</id>
    <revision>
      <id>38339</id>
      <parentid>34747</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:28:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="674" xml:space="preserve">'''Bonvenon!'''
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Flag of Esperanto.svg|250 px]]
&lt;br /&gt;
== Obsah ==
* [[/Proč by se člověk měl učit esperanto|Proč by se člověk měl učit esperanto]]
* [[:en:Esperanto|A comprehensive guide to Esperanto]] ''(anglická verze projektu Wikibooks)''

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Esperanto}}
* {{Wikislovník|kategorie=Esperanto}}
* {{Wikislovník|heslo=esperanto}}
* [http://www.cursodeesperanto.com.br/bazo/index.html?cs Kurso de Esperanto] (s bezplatnou [http://esperanto.blahus.cz/cxej/?kursodeesperanto-pri českou službou oprav])
* [http://www.lernu.net/lernu.php?lingvo=cs Lernu.net]

[[Kategorie:Esperanto| ]]
[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>pe6nhciw0wk4mcvi6c7t9cel28nhes2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Esperanto/Proč by se člověk měl učit esperanto</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1076</id>
    <revision>
      <id>34748</id>
      <parentid>26102</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:24:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4867" xml:space="preserve">Napsal Ronald J. Glossop, St.Louis – Missouri, USA, přeložil Ing. Karel Votoček

„Proč by se vlastně člověk měl učit [[esperanto]]?“ Bohužel existují mnozí lidé, zvláště v anglicky mluvících zemích, jako je USA, kteří se na to nikdy nezeptali, protože ani nikdy neslyšeli slovo „esperanto“. Přesto se jedná o otázku, kterou by každý esperantista měl bez váhání zodpovědět.
 
Pochopitelně, že každý odpoví jinak. Existují totiž různé důvody, které si každý člověk řadí podle sebe. Některé chci s vámi prodiskutovat ze 3 hledisek. Jsou to:

# praktické důvody
# důvody rozšiřující myšlení
# morální důvody

První praktický důvod, o kterém se chci zmínit, je zábava. Pomocí esperanta můžete potkat a poznat mnoho dobrosrdečných, zajímavých, vzdělaných, zručných, nadaných lidí, cestovat po různých zemích celého světa. Dále můžete zažít opravdové mezinárodní slavnosti a poslouchat hudbu i tančit tance mnohých kultur. Celá planeta se stane vaším domovem.

Druhý praktický důvod je získat známosti a přátele v cizích zemích, kteří vás rádi přivítají u nich doma, ačkoliv je momentálně ještě neznáte. Někdy vás pozvou i na delší dobu, nejen na oběd. Esperantisté často říkají: „Chceš-li vydělat peníze, nauč se dobře anglicky, chceš-li získat přátele, nauč se esperanto.“ Bezpochyby je pravdivý aforismus, že esperantista najde dobré přátele všude. Mimochodem nezapomeňte, že esperantisté někdy najdou během setkání i manžela či manželku.

Třetí praktický důvod, proč se učit esperanto, je speciální pro děti z asijských a anglicky mluvících zemí. Esperanto totiž učí vhodnému způsobu, jak začít studovat jakýkoli cizí jazyk. Různé pokusy dokázaly, že žáci se mohou rychleji naučit pravidelný jazyk esperanto než evropské národní jazyky (angličtina, francouzština...) s mnoha výjimkami. Dále bylo zjištěno, že žáci, kteří nejdříve studovali esperanto, se později snadněji učí dalším cizím jazykům. Cítí totiž, že to dokážou. Naopak studium nesnadných jazyků jako je latina nebo angličtina žáky často odradí od studia dalších cizích řečí.

Obraťme pozornost ke druhému hledisku, proč se učit esperanto, totiž rozšířit svůj intelekt pomocí lepšího porozumění světu. Výstižně to prohlásil kanadský esperantista Dr. Stevens Norvell z Nového Skotska: „Esperanto je okno do světa.“ Jakmile je člověk schopen číst a poslouchat náš jazyk, může se informovat o jiných zemích, jiných kulturách a jiných světových názorech pomocí knih, časopisů, novin, audionahrávek, videa, rádiových a televizních vysílání, internetových zpráv i diskusních skupin. Důležité je, že informace o tom, co se děje ve světě, nejsou zkresleny názorem novináře. Esperanto informuje z neutrálního hlediska. A to se netýká jen nějakých speciálních informací, které se můžete dozvědět. Člověk také získá lepší všeobecný pohled na svět. Nebude nadále svázán svým jazykem s malou částí Země a s rozhledem tohoto jazykového anebo kulturního společenství. Člověk se prostě seznámí s celou lidskou společností.

Třetí hledisko, proč studovat esperanto je pro mě osobně nejdůležitější. Jedná se o morální důvod, který má dvě stránky.

Za prvé, člověk si může vytvořit vztah k dalším lidem kdekoliv na světě na základě rovnosti a spravedlnosti, protože používá celosvětový neutrální jazyk namísto vlastního národního. Nepožadujete po ostatních, aby používali váš jazyk a oni také nepožadují, abyste vy používal ten jejich. Tím vzniká pocit rovnosti a spravedlnosti mezi vámi a ostatními.

Dalším aspektem morálního důvodu, proč studovat esperanto, je fakt, že jako esperantista pomáháte vytvářet rozvíjející se harmonickou celosvětovou společnost. S esperantem se stáváte součástí důležitého historického hnutí, které napomáhá solidaritě mezi lidmi. Esperanto není jenom jazyk. My esperantisté jsme zcela novým druhem lidského společenství, založeným na užívání naší celosvětové řeči. Společně postupujeme kolem internacionalismu 20. století k celosvětovosti 21. století. Nicméně současně pomáháme uchovat různé národní jazyky v různých částech světa.

Bezpochyby existují i další důvody, proč se učit esperanto, které jsem nezmínil. Pohnutky jednotlivých lidí jsou často rozdílné. Nicméně doufám, že myšlenky, které jsem zde přednesl, vám pomohou přesvědčit pochybovače, že by se měli také učit esperanto, a tím se přihlásit k naší vyvíjející se celosvětové komunitě.

[[Kategorie:Esperanto]]</text>
      <sha1>g2tve4bm0rodfj1ni6d8hq6evlz97nm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Frenetův trojhran</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1077</id>
    <revision>
      <id>34780</id>
      <parentid>9868</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:25:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2287" xml:space="preserve">== Vektor tečny ==
Nechť je křivka &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; třídy &lt;math&gt;C^{n}&lt;/math&gt; v prostoru &lt;math&gt;E_{3}&lt;/math&gt; dána vektorovou rovnicí s parametrem typu oblouk

&lt;math&gt;f=f(s), s\in J&lt;/math&gt;.

Potom jednotkový vektor

&lt;math&gt;t(s)=f~'(s), s\in J&lt;/math&gt;,

budeme nazývat '''vektorem tečny křivky''' &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; v bodě &lt;math&gt;F(s)&lt;/math&gt;. Tento vektor mění svou orientaci při přechodu k jinému oblouku, který mění orientaci křivky.

== Vektor hlavní normály ==
Jednotkový vektor

&lt;math&gt;n(s)= \frac{f~''(s)}{\| f~''(s) \|}, s\in J&lt;/math&gt;,

budeme nazývat '''vektorem hlavní normály''' křivky &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; v bodě &lt;math&gt;F(s)&lt;/math&gt;. Vektor hlavní normály je nezávislý na volbě oblouku.


== Vektor binormály ==
Jednotkový vektor daný vektorovým součinem vektoru tečny a vektoru hlavní normály, tedy

&lt;math&gt;b(s)=t(s)\times n(s), s\in J&lt;/math&gt;,

budeme nazývat '''vektorem binormály''' křivky &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; v bodě &lt;math&gt;F(s)&lt;/math&gt;. Tento vektor je kolmý na vektor tečny a vektor hlavní normály. Je patrné, že vektor binormály bude měnit svou orientaci při přechodu k oblouku, který mění orientaci křivky.

== Frenetův trojhran ==
Uspořádanou trojici vektorů, kterou tvoří vektor tečny, vektor hlavní normály a vektor binormály, tedy

&lt;math&gt;(t(s),n(s),b(s)), s\in J&lt;/math&gt;,

budeme nazývat '''Frenetovým trojhranem''' křivky v bodě &lt;math&gt;F(s)&lt;/math&gt;.


[[Soubor:frenetuvTrojhran.jpg]]

== Algoritmus ==
Tečný vektor je roven první derivaci křivky v bodě
 public static Vector3d Tecna(Curve krivka, double u)
 {
   return krivka.FirstDeriv(u).UnitVector(); //UnitVector - převede vektor na jednotkový
 }

Vektor hlavní normály je kolmý na tečný vektor a leží v oskulační rovině
 public static Vector3d HlavniNormala(Curve krivka, double u)
 {
   return krivka.SecondDeriv(u).Ortogonal(krivka.FirstDeriv(u)).UnitVector();
   //a.Ortogonal(b) - ortogonalizuje vektor a podle vektoru b
 }

Vektor binormály je roven vektorovému součinu tečného vektoru a vektoru hlavní normály
 public static Vector3d Binormala (Curve krivka, double u)
 {
   Vector3d t=Tecna(krivka,u);
   Vector3d n=HlavniNormala(krivka,u);
   return t.CrossProduct(n); //vektorový součin
 }

[[Kategorie:Geometrie|Frenetův trojhran]]</text>
      <sha1>t4qgsat239q32w0m7rb34hqx7deq48k</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Normála, tečný vektor, tečna a tečná rovina křivky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1079</id>
    <revision>
      <id>38349</id>
      <parentid>34786</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:28:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1795" xml:space="preserve">== Definice ==

Nechť je křivka &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; třídy &lt;math&gt;C^{n}&lt;/math&gt; v prostoru &lt;math&gt;E_{3}&lt;/math&gt; dána vektorovou rovnicí

&lt;math&gt;f=f(t), t\in J&lt;/math&gt;.

Zvolme si pevně na této křivce bod &lt;math&gt;F(t_{0})&lt;/math&gt;.
Potom vektor

&lt;math&gt;t(t_{0})=f~'(t_{0})&lt;/math&gt;

nazýváme '''tečným vektorem''' &lt;math&gt;t(t_{0})&lt;/math&gt; křivky &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; v bodě &lt;math&gt;F(t_{0})&lt;/math&gt;, a přímku, určenou bodem &lt;math&gt;F(t_{0})&lt;/math&gt; a tečným vektorem &lt;math&gt;t(t_{0})&lt;/math&gt;, nazýváme '''tečnou křivky''' &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; v bodě &lt;math&gt;F(t_{0})&lt;/math&gt;. Každou rovinu, která prochází tečnou, nazýváme '''tečnou rovinou křivky''' &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; v bodě &lt;math&gt;F(t_{0})&lt;/math&gt;.

Zvolme na křivce &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; pevně bod &lt;math&gt;F(t_{0})&lt;/math&gt; . Označme &lt;math&gt;t&lt;/math&gt; tečnu a &lt;math&gt;\tau&lt;/math&gt; oskulační rovinu křivky v tomto bodě. Každou přímku, která prochází bodem &lt;math&gt;F(t_{0})&lt;/math&gt; kolmo na tečnu &lt;math&gt;t&lt;/math&gt;, nazýváme normálou křivky &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; v bodě &lt;math&gt;F(t_{0})&lt;/math&gt;.

[[Soubor:TecnaNormala.JPG|rám|střed|Obr 1.: Tečna, normála.]]

== Algoritmus tečny ==

 private void CountTangent(double p)
 {
 	this.tangent.A = this.firstTorsion.A;
        this.tangent.B.X = this.firstTorsion.A.X + this.firstTorsion.B.X;
        this.tangent.B.Y = this.firstTorsion.A.Y + this.firstTorsion.B.Y;
 }

== Algoritmus normály ==
 private void CountNormal(double p)
 {
        this.CountTangent(p);
        this.normal = this.tangent.VerticalAbscissaInDistance(0);			
 }


== Autoři ==

Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie.

[[Kategorie:Geometrie|Normála, tečný vektor, tečna a tečná rovina křivky]]</text>
      <sha1>ba6iane21ood0s1nupasag2upp80rg3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Soubor:TecnaNormala.JPG</title>
    <ns>6</ns>
    <id>1080</id>
    <revision>
      <id>21070</id>
      <parentid>6972</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T15:28:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Mercy</username>
        <id>312</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot změnil [[Kategorie:Obrázky křivek]]→[[Kategorie:Soubory:(vše)]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="28" xml:space="preserve">[[Kategorie:Soubory:(vše)]]</text>
      <sha1>6gtz0crf2iu16kemddu5a9ioz7jg4xo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Soubor:FrenetuvTrojhran.jpg</title>
    <ns>6</ns>
    <id>1081</id>
    <revision>
      <id>2584</id>
      <timestamp>2005-04-21T16:56:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Li-sung</username>
        <id>24</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="0" />
      <sha1>phoiac9h4m842xq45sp7s6u21eteeq1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Soubor:Involute3.jpg</title>
    <ns>6</ns>
    <id>1082</id>
    <revision>
      <id>21061</id>
      <parentid>6886</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T15:26:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>rekat zatím do obecné</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="28" xml:space="preserve">[[Kategorie:Soubory:(vše)]]</text>
      <sha1>6gtz0crf2iu16kemddu5a9ioz7jg4xo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Soubor:Evolv sinusoida.jpg</title>
    <ns>6</ns>
    <id>1083</id>
    <revision>
      <id>21060</id>
      <parentid>6885</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T15:26:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>rekat zatím do obecné</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="28" xml:space="preserve">[[Kategorie:Soubory:(vše)]]</text>
      <sha1>6gtz0crf2iu16kemddu5a9ioz7jg4xo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/První křivost na křivce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1084</id>
    <revision>
      <id>34795</id>
      <parentid>11282</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:25:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1603" xml:space="preserve">== Popis ==
Zobrazení [[../První křivost|první křivosti]] na křivce pomocí vektorů první křivosti.

== Vyjádření ==
Nechť křivka &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; třídy &lt;math&gt;C^n&lt;/math&gt; je v prostoru &lt;math&gt;E_3&lt;/math&gt; dána vektorovou rovnicí s parametrem typu oblouk

&lt;math&gt;f = f(s), s \in J&lt;/math&gt;

Potom vektor

&lt;math&gt; f^{\prime\prime}(s) &lt;/math&gt;
 
nazýváme vektorem první křivosti křivky &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; v bodě &lt;math&gt;F(s)&lt;/math&gt;.

== Algoritmizace ==
Funkce pro výpočet bodů vektoru první křivosti:

;VectorFirstCurvature: proměnná reprezentující počáteční a koncový bod vektoru.

 private void calculateVectorFirstCurvature()
 {
  point aPoint = Fxy(parameter);		// aktualni bod
  point dPoint = Fxyddxy(parameter);	// bod druhe derivace
  
  dPoint.X += aPoint.X;
  dPoint.Y += aPoint.Y;
  
  VectorFirstCurvature.A = aPoint;
  VectorFirstCurvature.B = dPoint;
 }

Funkce pro výpočet bodů první křivosti:

;firstCurvaturePoints: proměnná reprezentující body křivky.

 private void calculatFirstCurvaturePoints(double minimum, double maximum, double segment)
 {
  firstCurvaturePoints.Clear();
  
  for (double i = minimum; i &lt;= maximum; i+= segment)
  {
       calculateVectorFirstCurvature(i);
       firstCurvaturePoints.Add(VectorFirstCurvature.B);
  }
  
  actualPoint = Fxy(konst.pocatecniHodnotaParametru);
 }

== Autoři ==

Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie.

[[Kategorie:Geometrie|První křivost na křivce]]</text>
      <sha1>dh4pj7vkxxmaostw9jh1pws0ftq0b04</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/Mollusca</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1089</id>
    <revision>
      <id>34499</id>
      <parentid>30356</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:21:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1158" xml:space="preserve">'''Klíč tříd měkkýšů světa'''

== 1 ==
* Přítomnost nohy nebo odvozeného orgánu
** Ano - [[#2|2]]
** Ne - [[Dichotomický klíč:Aplacophora|Aplacophora]] (subclass Chaetodermomorpha, '''červovky''')

== 2 ==
* Torze
** Přítomna - [[Dichotomický klíč:Gastropoda|Gastropoda]], '''plži'''
** Není přítomna - [[#3|3]]

== 3 ==
* Přítomnost chromatoforů
** Ano - [[Dichotomický klíč:Cephalopoda|Cephalopoda]], '''hlavonožci'''
** Ne - [[#4|4]]

== 4 ==
* Schránka rozdělena na destičky (štítky)
** Ano - [[Dichotomický klíč:Polyplacophora|Polyplacophora]], '''chroustnatky'''
** Ne - [[#5|5]]

== 5 ==
* Segmentace
** Ano, primitivní - [[Dichotomický klíč:Monoplacophora|Monoplacophora]], '''přílipkovci'''
** Ne - [[#6|6]]

== 6 ==
* Přítomnost věnce chapadélek (kaptákulí) kolem rypáku
** Ano - [[Dichotomický klíč:Scaphopoda|Scaphopoda]], '''kelnatky'''
** Ne - [[#7|7]]

== 7 ==
* Schránka
** Dvě části - [[Dichotomický klíč:Bivalvia|Bivalvia]], '''mlži'''
** Jedna část - [[Dichotomický klíč:Aplacophora|Aplacophora]], '''červovci'''

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|Mollusca]]</text>
      <sha1>335qbj0pce02yxhffyv9qpbvk4wsulm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/Cephalopoda</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1090</id>
    <revision>
      <id>43374</id>
      <parentid>34488</parentid>
      <timestamp>2021-03-22T11:07:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2014" xml:space="preserve">{{Upravit|Tato stránka|ji}}
&lt;div style=&quot;float:right&quot;&gt;__TOC__&lt;/div&gt;
== 1 ==
* Vnější schránka
** Přítomna - [[Dichotomický klíč:Nautiloidea|Nautiloidea]]
** Není přítomna - [[#2: Coleoidea|2]]
== 2: Coleoidea ==
* Modifikované (nebo redukované) páry chapadel
** 4 páry chapadel - [[#3: Decapodiformes|3]]
** 2 páry chapadel - [[#4: Octopodiformes|4]]

== 3: Decapodiformes ==
* Rohovka (cornea)
** Přítomna - [[#6: Sepioidea|6]]
** Není přítomna - [[#5|5]]

== 4: Octopodiformes ==
* Fotofory
** Přítomny - ''[[w:Vampyroteuthis infernalis|Vampyroteuthis infernalis]]''
** Nejsou přítomny - [[Dichotomický klíč:Octopoda|Octopoda]]

== 5 ==
* Tvar ulity
** Volně spirálně vinutá (závity volně od sebe) - ''[[w:Spirula spirula|Spirula spirula]]''
** Jiný tvar nebo není přítomna - [[#7|7]]

== 6: Sepioidea ==
* Sépiová kost
** Přítomna - [[Dichotomický klíč:Sepiidae|Sepiidae]]
** Není přítomna - [[#8: Sepiolida|8]]

== 7 ==
* Mečík (gladius)
** Přítomen - [[Dichotomický klíč:Oegopsida|Oegopsida]]
** Není přítomen - [[#10|10]]

== 8: Sepiolida ==
* Prohlubně na zavíracím aparátu nálevky
** Jedna - [[Dichotomický klíč:Sepiolidae|Sepiolidae]]
** Dvě nebo splunula s nálevkou - [[Dichotomous Key:Sepiadariidae|Sepiadariidae]]

== 9 ==
* Adhesivní orgán na hřbetním (dorsálním) povrchu pláště
** Přítomen - [[Dichotomický klíč:Idiosepiidae|Idiosepiidae]]
** Není přítomen - [[Dichotomický klíč:Myopsida|Myopsida]]

== 10 ==
* Žaberní kanály na žábrech
** Přítomny - [[#11: Bathyteuthoida|11]]
** Nejsou přítomny - [[#9|9]]

== 11: Bathyteuthoida ==
* Ústní &quot;spojky&quot; navazují na okraj to okraj čtyřech párů chapadel
* ''Buccal connectives attaching to border of arms IV''
** ''Dorsal border of arms IV'' - [[Dichotomický klíč:Bathyteuthidae|Bathyteuthidae]]
** ''Ventral border of arms IV'' - [[Dichotomický klíč:Ctenopterygidae|Ctenopterygidae]]

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|Cephalopoda]]</text>
      <sha1>bzyzx9kw3ps76fq762yz8ygcnje479q</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Oskulační rovina</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1091</id>
    <revision>
      <id>34791</id>
      <parentid>9872</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:25:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="918" xml:space="preserve">== Definice ==


Nechť je křivka &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; třídy &lt;math&gt;C^{n}&lt;/math&gt; v prostoru &lt;math&gt;E_{3}&lt;/math&gt; dána vektorovou rovnicí

&lt;math&gt;f=f(t), t\in J&lt;/math&gt;.

Zvolme na této křivce pevně neinflexní bod &lt;math&gt;F(t_{0})&lt;/math&gt;. Rovinu, určenou tímto
bodem a dvojicí vektorů &lt;math&gt;f~'(t_{0})&lt;/math&gt; a &lt;math&gt;f~''(t_{0})&lt;/math&gt;, nazveme '''oskulační rovinou křivky''' &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; v bodě &lt;math&gt;F(t_{0})&lt;/math&gt;.

Pozn.: Oskulační rovina je pouze speciálním případem tečné roviny.


[[Soubor:oskulacniRovina.png]]

== Algoritmus ==

 public static Surface OskulacniRovina(Curve krivka, double u)
 {
   Point3d f=krivka.GetValue(u); //bod na křivce
   Vector3d prvniDerivace=krivka.FirstDeriv(u);
   Vector3d druhaDerivace=krivka.SecondDeriv(u);
   return new PlaneSurface(f,prvniDerivace,druhaDerivace); //vrací rovinu určenou bodem a dvěma vektory
 }

[[Kategorie:Geometrie|Oskulační rovina]]</text>
      <sha1>4c3kqswmnlyw10nbr06h6y9m2wlzrpk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Spojené konce 1. a 2. derivace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1092</id>
    <revision>
      <id>38355</id>
      <parentid>23730</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:28:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1736" xml:space="preserve">Nechť je křivka &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; třídy &lt;math&gt;C^{n}&lt;/math&gt; v prostoru &lt;math&gt;E_{3}&lt;/math&gt; dána vektorovou rovnicí

&lt;math&gt;f=f(t), t\in J&lt;/math&gt;.

Zvolme si pevně na této křivce bod &lt;math&gt;F(t_{0})&lt;/math&gt;.

Potom vektor

&lt;math&gt;g(t_{0})=f~'(t_{0}), t_{0}\in J&lt;/math&gt;.

je vektor první derivace a vektor

&lt;math&gt;h(t_{0})=f~''(t_{0}), t_{0}\in J&lt;/math&gt;.

je vektorem druhé derivace v pevně zvoleném bodě &lt;math&gt;F(t_{0})&lt;/math&gt; křivky &lt;math&gt;k&lt;/math&gt;.

&lt;gallery&gt;
Soubor:Spojene1derivace.jpg|Spojené 1. derivace.
Soubor:2der.jpg|Spojené 2.derivace.
&lt;/gallery&gt;

== Algoritmus 1. spojené derivace ==
{{Kód|jazyk=csharp|kód=
private void CountPointsOfFirstJointDerivation () {

	for( double i = this.ParametrTypeCommonMin; i &lt;= this.ParametrTypeCommonMax; i += this.segment ) {

		Point ActualPoint = new Point( this.Fx( i ), this.Fy( i ) );
		Point FirstDerivation = this.Fxydxy( i );
		this.joinFirstDerivation.Add( new Point( ActualPoint.X + FirstDerivation.X, ActualPoint.Y + FirstDerivation.Y ) );

		}

	}
}}

== Algoritmus 2. spojené derivace ==
{{Kód|jazyk=csharp|kód=
private void CountPointsOfSecondJointDerivation () {

	for( double i = this.ParametrTypeCommonMin; i &lt;= this.ParametrTypeCommonMax; i += this.segment ) {

		Point ActualPoint = new Point( this.Fx( i ), this.Fy( i ) );
		Point SecondDerivation = this.Fxyddxy( i );
		this.JoinSecondDerivation.Add( new Point( ActualPoint.X + SecondDerivation.X, ActualPoint.Y + SecondDerivation.Y ) );

		}

}
}}

== Autoři ==

Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie.

[[Kategorie:Geometrie|Spojené konce 1. a 2. derivace]]</text>
      <sha1>ado8385ju8aa2niglxjqm21pjfhqku1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Soubor:Spojene1derivace.jpg</title>
    <ns>6</ns>
    <id>1093</id>
    <revision>
      <id>21067</id>
      <parentid>6946</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T15:27:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Mercy</username>
        <id>312</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot změnil [[Kategorie:Obrázky křivek]]→[[Kategorie:Soubory:(vše)]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="28" xml:space="preserve">[[Kategorie:Soubory:(vše)]]</text>
      <sha1>6gtz0crf2iu16kemddu5a9ioz7jg4xo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Soubor:2der.jpg</title>
    <ns>6</ns>
    <id>1094</id>
    <revision>
      <id>21059</id>
      <parentid>6974</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T15:25:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>rekat zatím do obecné</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="28" xml:space="preserve">[[Kategorie:Soubory:(vše)]]</text>
      <sha1>6gtz0crf2iu16kemddu5a9ioz7jg4xo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Normála plochy a normálový vektor</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1098</id>
    <revision>
      <id>34787</id>
      <parentid>9884</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:25:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1910" xml:space="preserve">== Definice ==

Nechť &lt;math&gt;F(t_0)&lt;/math&gt; je bod na ploše &lt;math&gt;\chi&lt;/math&gt;, která je dána rovnicí &lt;math&gt;f = f(u^1, u^2), [u^1, u^2] \in \Omega&lt;/math&gt; a nechť &lt;math&gt;\rho&lt;/math&gt; je tečnou rovinou plochy &lt;math&gt;\chi&lt;/math&gt;, pak přímka &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; procházející bodem &lt;math&gt;F(t_0)&lt;/math&gt; kolmo na tečnou rovinu &lt;math&gt;\chi&lt;/math&gt; se nazývá normálou plochy &lt;math&gt;\chi&lt;/math&gt; v bodě &lt;math&gt;F(t_0)&lt;/math&gt;.
Každý směrový vektor přímky &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; se nazývá normálovým vektorem plochy &lt;math&gt;\chi&lt;/math&gt; v bode &lt;math&gt;F(t_0)&lt;/math&gt;.

----

== Algoritmus ==

Normálový vektor je vlastně vektorový součin dvou tečných vektorů v bodě &lt;math&gt;F(t_0)&lt;/math&gt;, které dostaneme pomocí parciálních derivací v daném bodě.
Pomocí normálového vektoru a bodu &lt;math&gt;F(t_0)&lt;/math&gt; lze parametricky vyjádřit přímka, jenž se nazývá normálou plochy &lt;math&gt;\chi&lt;/math&gt; v bodě &lt;math&gt;F(t_0)&lt;/math&gt;.

 public static Vector3d NormalovyVektor(Surface plocha, double u, double v)
 {
 	Vector3d parcDerivU = plocha.PartialDerivU(u, v); //vytvori parcialni derivaci podle u
 	Vector3d CrossProduct = parcDerivU.CrossProduct (plocha.PartialDerivV(u, v));  //funkce vrati vektorovy soucin  
 
 			double lenghtOfNormal=CrossProduct.Length(); //vypocita delku krivky
 			
 			if(lenghtOfNormal==0)
 			{
 			     return CrossProduct;
 			}
 			else return new Vector3d(CrossProduct [0]/lenghtOfNormal, CrossProduct[1]/lenghtOfNormal, CrossProduct  [2]/lenghtOfNormal);
 }

 public static Primka NormalaPlochy(Surface Plocha,  double u, double v)
 {
      return new Primka(Plocha.GetValue(u, v), NormalovyVektor(Plocha, u, v)); 
 }

== Autoři ==

Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie.

[[Kategorie:Geometrie|Normála plochy a normálový vektor]]</text>
      <sha1>2zk94i7ea5se2p5rizf6rhc6m0a417z</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Tečný vektor, tečná rovina a tečna plochy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1099</id>
    <revision>
      <id>43098</id>
      <parentid>39160</parentid>
      <timestamp>2021-02-23T22:07:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- whitespace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1638" xml:space="preserve">== Definice ==

Nechť je plocha &lt;math&gt;\chi&lt;/math&gt; dána vektorovou rovnicí

&lt;math&gt;f=f(u^{1},u^{2}), [u^{1},u^{2}]\in\Omega&lt;/math&gt;,

a nechť &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; je křivka ležící na této ploše popsaná vektorovou rovnicí

&lt;math&gt;g=g(t), t\in J&lt;/math&gt;.

Zvolme si na této křivce pevný bod &lt;math&gt;G(t_{0})&lt;/math&gt;. Potom &lt;math&gt;g(t_{0})&lt;/math&gt; je '''tečný vektor plochy''' &lt;math&gt;\chi&lt;/math&gt; v bodě &lt;math&gt;G(t_{0})&lt;/math&gt;. Přímka určená tečným vektorem procházející tímto bodem se nazývá '''tečna plochy''' &lt;math&gt;\chi&lt;/math&gt; v bodě &lt;math&gt;G(t_{0})&lt;/math&gt;.
Nechť &lt;math&gt;k_{1}&lt;/math&gt; je &lt;math&gt;u^{1}&lt;/math&gt;-křivka a &lt;math&gt;k_{2}&lt;/math&gt; je &lt;math&gt;u^{2}&lt;/math&gt;-křivka plochy &lt;math&gt;\chi&lt;/math&gt;. Označme &lt;math&gt;P&lt;/math&gt; jejich průsečík. Potom tečný vektor křivky &lt;math&gt;k_{1}&lt;/math&gt; v bodě &lt;math&gt;P&lt;/math&gt; je roven parciální derivaci &lt;math&gt;f_{1}&lt;/math&gt;, a tečný vektor křivky &lt;math&gt;k_{2}&lt;/math&gt; je v tomto bodě roven parciální derivaci &lt;math&gt;f_{2}&lt;/math&gt;. Jelikož &lt;math&gt;f_{1}&lt;/math&gt; a &lt;math&gt;f_{2}&lt;/math&gt; jsou lineárně nezávislé, tvoří rovinu. Všechny přímky, které jsou tečnami plochy v daném bodě leží v této rovině, která se nazývá '''tečná rovina'''.

[[Soubor:tecnaRovina.png]]

== Algoritmus ==

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
public static Surface TecnaRovina(Surface plocha, double u, double v)
{
	Point3d f=plocha.GetValue(u,v);
	return new PlaneSurface(f,plocha.PartialDerivU(u,v),plocha.PartialDerivV(u,v));
	//vrací rovinu určenou bodem f a prvními parciálními derivacemi v tomto bodě
}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

[[Kategorie:Geometrie|Tečný vektor, tečná rovina a tečna plochy]]</text>
      <sha1>6vgczlfalpd8cs6kmt1pig3ospriibz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Normálová křivost</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1101</id>
    <revision>
      <id>34788</id>
      <parentid>9879</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:25:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1501" xml:space="preserve">== Definice: ==

Nechť &lt;math&gt;\chi&lt;/math&gt; je plocha dána rovnicí &lt;math&gt;f = f(u^1,u^2),[u^1,u^2] \in \Omega&lt;/math&gt;.
Nechť &lt;math&gt;F&lt;/math&gt; je bod na ploše &lt;math&gt;\chi&lt;/math&gt; a &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; je křivka procházející tímto bodem dána rovnicí &lt;math&gt;g = f \Big( u^1(s), u^2(s) \Big)&lt;/math&gt;, pak normálovou křivostí křivky &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; v bode &lt;math&gt;F = G(s_0)&lt;/math&gt; nazveme součin vektoru druhé derivace přímky &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; v bodě &lt;math&gt;F&lt;/math&gt; a jednotkového vektoru daného vztahem &lt;math&gt;m = \frac {f_1 \times f_2}{\mid f_1 \times f_2 \mid}&lt;/math&gt;, který se nazývá vektor normály.

== Algoritmus ==
Sestrojíme vektor normály a potom součinem vektoru druhé derivace křivky a vektoru normály dostaneme normálovou křivost.

 public static double NormalovaKrivost(Surface Plocha, Curve2d Krivka, double u) {
   Point2d bod = Krivka.GetValue(u); 
   Vector3d NormVek = NormalovyVektor(Plocha, bod[0], bod[1]);			  
   Vector3d VekNormaly = new Vector3d(NormVek[0] / NormVek.Length(),
               NormVek [1]NormVek.Length(), NormVek[2] / NormVek.Length()); 
 
   KrivkaNaPlose zobrazenaKrivka = new KrivkaNaPlose(Plocha, Krivka); 
   Vector3d Pom = zobrazenaKrivka.SecondDeriv(u);  
   return Pom.DotProduct(VekNormaly);
 }

== Autoři ==

Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie.

[[Kategorie:Geometrie|Normálová křivost]]</text>
      <sha1>20563qxn4e1upnk1yst35359s8710dt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Hlavní křivost</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1102</id>
    <revision>
      <id>34783</id>
      <parentid>29734</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:25:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2013" xml:space="preserve">== Popis ==
Hlavní křivost je normálová křivost v hlavním směru.

== Vyjádření ==
Hlavní křivost můžeme vypočítat z koeficientů první a druhé základní formy plochy jako kořeny následující kvadratické rovnice:

&lt;math&gt; (EG-F^2)k^2-(EN-2FM+GL)k+(LN-M^2)=0&lt;/math&gt;.

Kde čísla E, F, G jsou koeficienty první základní formy plochy a čísla L, M, N jsou koeficienty druhé základní formy plochy.

Tedy hlavní křivost je rovna čemu?

== Algoritmizace ==

Výpočet hlavních křivostí byl realizován výpočtem kořenů výše zmíněné kvadratické rovnice.


 public static ArrayList HlavniKrivost(Surface plocha, double u, double v)
 {
 	Vector3d partialU=plocha.PartialDerivU(u, v);
 	Vector3d partialV=plocha.PartialDerivV(u, v);
 	Vector3d normalVector=NormalyPlochy.NormalovyVektor(plocha, u, v);
 
 	// koeficienty prvni zakladni formy ploch
 	double coefE=partialU.DotProduct(partialU);
 	double coefF=partialU.DotProduct(partialV);
 	double coefG=partialV.DotProduct(partialV);
 
 	// koeficienty druhe zakladni formy plochy
 	double coefL=normalVector.DotProduct(plocha.PartialDerivUU(u, v));
 	double coefM=normalVector.DotProduct(plocha.PartialDerivUV(u, v));
 	double coefN=normalVector.DotProduct(plocha.PartialDerivVV(u, v));
 
 	// koeficienty kvadraticke rovnice
 	double coefA=(coefE * coefG) - (coefF*coefF);
 	double coefB=(coefE * coefN) - (2 * coefF * coefM) + (coefG * coefL);
 	double coefC=(coefL * coefN) - (coefM * coefM);
 
 	// vypocty korenu kvadraticke rovnice
 	double x1=(coefB + Math.Sqrt(coefB*coefB - 4*coefA*coefC)) / (2*coefA);
 	double x2=(coefB - Math.Sqrt(coefB*coefB - 4*coefA*coefC)) / (2*coefA);
 
 	ArrayList result=new ArrayList();
 	result.Add(x1);
 	result.Add(x2);
 
 	return result;
 }

== Autoři ==

Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie.

[[Kategorie:Geometrie|Hlavní křivost]]</text>
      <sha1>fekbexrmnac3tduciaqnwtcpxgcndj3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Evolventa</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1103</id>
    <revision>
      <id>43074</id>
      <parentid>34779</parentid>
      <timestamp>2021-02-20T21:07:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- whitespace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1092" xml:space="preserve">== Popis: ==
Nechť je dána křivka '''&lt;math&gt; p &lt;/math&gt;''' v prostoru '''&lt;math&gt; E_3 &lt;/math&gt;'''. Křivka '''&lt;math&gt; s &lt;/math&gt;''', která protíná kolmo všechny tečné vektory
křivky '''&lt;math&gt; p &lt;/math&gt;''', se nazývá ''Evolventa'' křivky '''&lt;math&gt; p &lt;/math&gt;''' (je jich nekonečně mnoho).

[[Soubor:Evolv sinusoida.jpg]]
- obrázek 1.
Zobrazení Evolventy na sinusoidě:

[[Soubor:Involute3.jpg]]
- obrázek 2. Zobrazení Evolventy na kružnici:

== Algoritmizace: ==

Funkce pro výpočet evolventy.

 private void SetInvolute()
 {
   double s = 0;
   involute.Clear();
   c2DPoint LastPoint = Fxy(ParametrTypeCommonMin);
   
   for (double i = ParametrTypeCommonMin; i &lt; ParametrTypeCommonMax; i += segment)
   {
     c2DPoint D0Point = Fxy(i);
     c2DPoint D1Point = Fxydxy(i);
     s += D0Point.Distance(LastPoint)
                
     double fraction = s / Math.Sqrt(Math.Pow(D1Point.X,2)+Math.Pow(D1Point.Y,2));
     involute.Add(new c2DPoint(D0Point.X - D1Point.X*fraction, D0Point.Y - D1Point.Y*fraction));
     LastPoint = D0Point;
    }
 }

[[Kategorie:Geometrie|Evolventa]]</text>
      <sha1>b2nyh9nume2qbm8tnev0ommn19dxxe6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Hlavní směry</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1104</id>
    <revision>
      <id>40441</id>
      <parentid>39227</parentid>
      <timestamp>2019-08-25T18:54:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3186" xml:space="preserve">== Popis ==
Hlavní směry jsou ty směry, kde je [[../Normálová křivost|normálová křivost]] extrémní.

== Vyjádření ==

V daném bodě otáčíme přímkou na ploše tak dlouho, dokud není normálová křivost křivky v bodě extrémní, to znamená hledáme nejvyšší hodnotu. Tím získáme hlavní směr. Druhý hlavní směr vypočítáme pomocí získaného.

== Algoritmus ==

Při hledání v algoritmu otáčíme křivkou na ploše tak dlouho, dokud hodnota normálové křivosti nezačne klesat. Poté otočíme směr otáčení a vylepšíme přesnost. Hledáme tak dlouho, dokud výsledek není v mezích, které jsme určili konstantou.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
public static ArrayList HlavniSmer(Surface plocha, double u, double v)
{
	ArrayList result=new ArrayList(); // vysledky

	if(JeKruhovyBod(plocha,u,v) || JePlanarniBod(plocha,u,v))
	{
		return result;
	}

	//pocita hlavni smer s nejmenci hlavni krivosti
	double uhel=0; //pocatecni uhel
	double prirustek=Constants.PocatecniPrirustek;

	Primka2d pomocnaPrimka=VytvorPrimku(uhel, u, v);
	double NormalKrivost=NormalyPlochy.NormalovaKrivost(plocha, pomocnaPrimka, 0);

	pomocnaPrimka=VytvorPrimku(uhel+prirustek, u,v);
	double pomocnaKrivost=NormalyPlochy.NormalovaKrivost(plocha, pomocnaPrimka, 0);

	while(Math.Abs(prirustek) &gt; Constants.PresnostHlavSmeru)
	{
		if(pomocnaKrivost &lt; NormalKrivost)
		{
			NormalKrivost=pomocnaKrivost;
			uhel+=prirustek;
			prirustek=prirustek/ -(Constants.Zpresneni);
		}
		else if(pomocnaKrivost == NormalKrivost)
		{
			prirustek=prirustek/ -(Constants.Zpresneni);
		}
		else
		{
			NormalKrivost=pomocnaKrivost;
			uhel+=prirustek;
		}

		pomocnaPrimka=VytvorPrimku(uhel+prirustek, u,v);
		pomocnaKrivost=NormalyPlochy.NormalovaKrivost(plocha, pomocnaPrimka, 0);
	}

	// pridava nalereny hlavni smer s nejmenci hlavni krivosti
	pomocnaPrimka=VytvorPrimku(uhel, u, v);
	KrivkaNaPlose krivkaNaPlose=new KrivkaNaPlose(plocha, pomocnaPrimka);
	result.Add(krivkaNaPlose.FirstDeriv(Constants.presnost));

	//pocita hlavni smer s nejvetsi hlavni krivosti
	uhel=0; //pocatecni uhel
	prirustek=Constants.PocatecniPrirustek;

	pomocnaPrimka=VytvorPrimku(uhel, u, v);
	NormalKrivost=NormalyPlochy.NormalovaKrivost(plocha, pomocnaPrimka, 0);

	pomocnaPrimka=VytvorPrimku(uhel+prirustek, u,v);
	pomocnaKrivost=NormalyPlochy.NormalovaKrivost(plocha, pomocnaPrimka, 0);

	while(Math.Abs(prirustek) &gt; Constants.PresnostHlavSmeru)
	{
		if(pomocnaKrivost &gt; NormalKrivost)
		{
			NormalKrivost=pomocnaKrivost;
			uhel+=prirustek;
			prirustek=prirustek/-(Constants.Zpresneni);
		}
		else if(pomocnaKrivost == NormalKrivost)
		{
			prirustek=prirustek/-(Constants.Zpresneni);
		}
		else
		{
			NormalKrivost=pomocnaKrivost;
			uhel+=prirustek;
		}

		pomocnaPrimka=VytvorPrimku(uhel+prirustek, u,v);
		pomocnaKrivost=NormalyPlochy.NormalovaKrivost(plocha, pomocnaPrimka, 0);
	}

	// pridava nalereny hlavni smer s nejmenci hlavni krivosti
	pomocnaPrimka=VytvorPrimku(uhel, u, v);
	krivkaNaPlose=new KrivkaNaPlose(plocha, pomocnaPrimka);
	result.Add(krivkaNaPlose.FirstDeriv(Constants.presnost));

	return result;
}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

[[Kategorie:Geometrie|Hlavní směry]]</text>
      <sha1>gn40nulr15cqka5jj7160acflz4dpcr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>ReactOS/Ovladače</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1105</id>
    <revision>
      <id>35438</id>
      <parentid>12995</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:33:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="603" xml:space="preserve">Kompatibilita ovladačů [[ReactOS]] (v0.2.6), seznam funkčních ovladačů zdaleka není úplný.

=== Ostatní řadiče ===
* HighPoint HPT370 chipset (raid)
* Promise Ultra100TX2 mas penis

=== Radiokarty ===
* Hi/fn 7751

=== Řadiče SCSI a ATA ===
* Adaptec AHA-2940
* BusLogic BT958
* Initio - A100U2W
* LSILogic

=== Síťové karty ===
* NE2000 kompatibilní
* AMD PCNet

=== Televizní karty ===
* Bt8xx WDM Video Capture Driver

=== Videokarty ===
* Cirrus Logic display driver
* GeForce and TNT2 video drivers
* Matrox Mystique
* S3 Savage 4
* RadeonTweaker

[[Kategorie:ReactOS|Ovladače]]</text>
      <sha1>2evtg0sr63iadm7tr3iz89m6rn2r6t2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>ReactOS/Aplikace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1106</id>
    <revision>
      <id>39311</id>
      <parentid>35434</parentid>
      <timestamp>2019-03-24T11:01:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kyselyzeli</username>
        <id>7735</id>
      </contributor>
      <comment>Internetové Prohlížeče --&gt; Internetové prohlížeče + Opera</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2403" xml:space="preserve">Fungující aplikace na [[ReactOS]], seznam běžících aplikací zdaleka není úplný, měl by to být seznam jen těch podstatnějších aplikací, případně novinek, aby náhodný návštěvník měl přehled, co ROS už umožňuje, kompletní seznam se nalézá [https://www.reactos.org/wiki/Tests_for_0.4.4 zde].

=== Audio ===
* Audacity
* DemoShield Player
* Media Player Classic
* Sonique
* Winamp

=== Emailový klienti ===
* Mozilla Thunderbird

=== Emulace ===
* [[Bochs]] - [[emulace|emulátor]] platformy [[x86]]
* Dolphin - emulátor Wii
* ePSXe - emulátor Playstation
* Mini vMac - emulátor starších [[MacOS]]
* [[Qemu]] - emulátor [[x86]] - poměrně rychlý
* [[ScummVM]] - emulátor starých her ve scumm engine - Zak Mc Kraken, Simon the Sorcerer, Broken Sword II, atd.

=== Grafické nástroje ===
* Blender 3D - 3D editor
* ImageMagick
* IrfanView - prohlížeč obrázků
* Tux Paint - jednoduché kreslítko, vhodné pro děti

=== Hry ===
''Zatím vše běží v softwarovém módu, není implementováno OpenGL, natož DirectX.''
* Deus Ex - RPG střílečka
* FreeCiv - open source klon slavné civilizace
* Half-Life 2
* LBreakout2 - arkanoid klon
* MoreJongg
* Microsoft(R) FreeCell
* Microsoft(R) Media Player
* Microsoft(R) Solitaire
* OpenTTD - open source verze hry Transport Tycoon
* [[Quake]] - slavná 3d střílečka
* Quake 2
* Skyrim
* spmario
* Starsiege Tribes
* Unreal Tournament - 3d střílečka
* WinTetris
* xBill - trefte koláčem svého Billa Gatese

=== Internetové prohlížeče ===
* Dillo - jednoduchý grafický prohlížeč
* [[Mozilla]] Embedded - odlehčená verze tohoto prohlížeče
* Mozilla Firefox
* Opera

=== Kecálkové a IRC klienti ===
* mIRC
* Xircon

=== Office ===
* AbiWord
* Microsoft Office 2007
* Notepad2
* OpenOffice
* WINE Notepad

=== Servery ===
* The Ritlabs Tiny Webserver (Delphi)

=== Souborový management ===
* 7-Zip
* GNU Midnight Commander
* GXExplorer
* ReactOS Explorer
* RosExplorer (Moz Control)
* Windows Commander
* WinRAR
* Winzip 9.0 SR-1

=== Utility ===
* Adobe Reader
* Flash Player 6
* Nero Burning ROM 3.02
* SQLite

=== Video ===
* MPlayer 0.0.9.0

=== Vývojové nástroje ===
* Code::Blocks
* Dev-Pascal
* Free Pascal
* MinGW
* NASM
* Nullsoft Install System
* Python
* WISE Installer

=== Vzdálená správa ===
* PuTTY([[ssh]]/[[telnet]] klient)
* UltraVNC

[[Kategorie:ReactOS|Aplikace]]</text>
      <sha1>jr40eqek1pe7jvybgshdjzzl2uj6qwf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>ReactOS/Roadmapa</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1107</id>
    <revision>
      <id>35439</id>
      <parentid>9370</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:33:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2306" xml:space="preserve">Plán budoucího vývoje [[ReactOS]]:

== verze 0.3.0 ==
* Pokusná podpora [[TCP/IP]] přes [[802.3]] Ethernet (trošku je to popsáno v TCPIP.SYS and AFD.SYS)
* Síťový klienti:
* Zprovoznění alespoň jednoho textového internetového prohlížeče(OK-Lynx)
* Zprovoznění alespoň jednoho grafického internetového prohlížeče(OK-Dillo,Mozilla Firefox 1.5,Off By One)
* Zprovoznění alespoň jednoho emailového klienta(OK-Mozilla Thunderbird 1.5)
* Zprovoznění alespoň jednoho IRC klienta(OK-mIRC)
* Zprovoznění alespoň jednoho IM klienta(pracuje se na tom)
* Zprovoznění alespoň jednoho SVN klienta(pracuje se na tom)
* Zprovoznění alespoň jednoho Webserveru(OK-Ritlabs Tiny Webserver)
* Zprovoznění alespoň jednoho VNC klienta(OK-ultra vnc)
* Zprovoznění alespoň jednoho SSH klienta(OK-putty)
* Zprovoznění alespoň jednoho FTP klienta(OK-ncftp)
* Zprovoznění alespoň jednoho ICQ klienta(OK-YSM ICQ)
* Zprovoznění alespoň jednoho CVN klienta(OK-konzolovy program od tigris.org)

== verze 0.3.x ==

* OpenOffice.org
** Status: 1.x mrzne během instalace
** Status: 2.x k instalaci potřebuje MSI z Winehq
* Částečná podpora zvuku
* Zprovoznění vypínání a restartu
** Status: Vypnutí někdy funguje, restart ne
* Přidání ovladače pro ext2
* Využití ext2 pro instalaci

== verze 0.4.x ==

* Plug and Play Manager
* Local Security Authority Server
* Více klientských a serverových aplikací
** DHCP Server
** SMB Filesystem Client
** NFS Server/Client
** Telnet Server
* Větší integrace aplikací
* Možnost sestavení ReactOS s Microsoft Visual C compiler and Platform SDK
* Opravit hlavičkové soubory v závislosti na MS_VC+PSDK Portu
* Všechny ovladače ReactOS budou muset běžet pod Microsoft Windows
* Potvrzování funkčnosti ovladačů
* Fungující vypínání a restart
* Hardware akceleraci OpenGL support s ovladačem od NVidie
* Podpora USB klávesnic a myší

== verze 0.5.x ==

* podpora čtení a zápisu do NTFS
* podpora ovladačů WDM
* podpora tisku

== verze 1.0.x ==

* HCLs - nevím co to je, asi nějaká certifikace fungujícího hardware
Hardware Compatibility Lists (pouze IMHO; nevím to jistě) seznam hardware, který plně podporuje Windows NT (WDM - Windows Driver model, atd.)

[[Kategorie:ReactOS|Roadmapa]]</text>
      <sha1>1nh2as9v7v66ix2m83uc3dbbgmvpnap</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>ReactOS/Instalace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1108</id>
    <revision>
      <id>43579</id>
      <parentid>41432</parentid>
      <timestamp>2021-04-22T19:07:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>částečná optimalizace kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7541" xml:space="preserve">== Jak si nainstalovat [[ReactOS]]? ==

=== Plné verze (Releases) ===
Vycházejí jednou za 2-4 měsíců proto nemusí obsahovat všechny novinky dostupné v nightly buildech či SVN verzích, měly by však být více stabilní.

všechny lze si lze stáhnout spolu z dalšími pomocnými aplikacemi z této adresy:
[http://prdownloads.sourceforge.net/reactos/]

Jméno běžné verze je tvořeno takto:
reactos-''čísloverze''-''typ balíčku''.zip

Zpravidla je možné stáhnout si následující typy balíčku:

* [[qemu]] je [[emulátor]] [[počítač]]e, pro potřeby testování, ladění a provoz [[operační systém|operačních systémů]] ve virtuálním módu
* díky tomu, že se jedná o [[operační systém]], jsou balíčky závislé pouze na archtektuře intel(ne na použitém stávajícím operačním systému)

==== ISO ====
Obraz bootovatelného instalačního cd
* lze ho buď vypálit, pak z něj nabootovat počítač a nainstalovat
* vytvořit si disk v qemu:'''qemu-img create reactos.img 30M''' a pak ho spustit:'''qemu -hda reactos.img -cdrom reactos???.iso -boot d -m 128'''

==== Live - CD ====
Obraz cd, které nepotřebuje přístup na pevný disk
* lze z něj buď přímo nabootovat
* nebo jej spustit v qemu:'''qemu -cdrom reactos???.iso -boot d -m128'''

==== qemu ====
* již předinstalovaný systém pro qemu

==== sources ====
* zdrojové kódy, pro vlastní kompilaci, kompilace bude popsána níže

=== Nightly Buildy ===

Na této stránce by měly být aktuální buildy (jak často se aktualizují netuším)
* http://svn.reactos.ru/iso/
* http://meklort.isa-geek.com/

Jelikož buildy často mění své umístění(někoho občas přestane bavit je vytvářet, ale najde se někdo jiný kdo na to má čas), bude lepší, když sem dám ještě odkaz na fórum, ve kterém by měla jít vždy najít nějaká funkční adresa: [http://www.reactos.com/forum/viewtopic.php?t=344&amp;sid=b680c6e745b44320d49915f8dd6352a7 http://www.reactos.com/forum/viewtopic.php?t=344&amp;sid=b680c6e745b44320d49915f8dd6352a7]

=== [[SVN (Subversion)]] ===
Souborový strom pro vývojáře

==== Stažení ====

Nejprve je nutné nainstalovat si Subversion klienta:
Binárky pro [[Windows]]:
* Command Line Client ([http://subversion.tigris.org/servlets/ProjectDocumentList?folderID=91 http://subversion.tigris.org/servlets/ProjectDocumentList?folderID=91])
* Windows Shell Integrated Client ([http://tortoisesvn.tigris.org/download.html http://tortoisesvn.tigris.org/download.html])
* RapidSVN? is a svn client similar to WinCVS ([http://rapidsvn.tigris.org http://rapidsvn.tigris.org])

Zdrojáky pro Linux, FreeBSD?, NetBSD?, OpenBSD?, Solaris, MacOS? X, Win32
* [http://subversion.tigris.org/project_packages.html http://subversion.tigris.org/project_packages.html]

Vývojový strom ReactOS se skládá ze tří modulů:

'''freeldr''' FreeLoader: boot manager
'''reactos''' ReactOS: jádro, ovladače atd.
'''rosapps''' ReactOS Applications: ostatní aplikace (notepad, atd.)

pokus si chcete stáhnout určitý modul napište:

'''svn co svn://svn.reactos.com/trunk/''' pro stažení celého stromu
'''svn co svn://svn.reactos.com/trunk/reactos''' pro stažení modulu reactos

Podrobnosti naleznete na adrese: [http://reactos.com/content/view/full/267/ http://reactos.com/content/view/full/267/]

==== Kompilace ====
===== Pro většinu [[GNU]]/[[Linux]]ových distribucí a ostatních [[UNIX]]-like systém; =====

Protože ReactOS je postaven na Win32 binárkách, je potřeba při kompilaci v GNU/Linuxu či jiném [[Unix]]ovém prostředí použít cross-compiler, který zajistí překlad zdrojáků do správného formátu. Proto je třeba nainstalovat linuxovou verzi kompilátoru MinGW32. V balíčkových distribucích jako je [[Debian]] nebo [[Gentoo]] nainstalujte příslušné balíčky, pokud používáte distribuci pro které balíčky nejsou (jako je můj [[Slackware]]), použijte následující
[http://reactos.csh-consult.dk/download.php?id=13 skript], který automaticky stáhne a zkompiluje vše potřebné. Cross-compiler doporučuji umístit do adresáře /opt/mingw32. Poté ještě musíte přidat adresář /opt/mingw32/bin do své PATH, např. takto: '''export PATH=$PATH:/opt/mingw32/bin'''.

Dále je nutná editace souboru rules.mak, kde musíte nastavit prefix cross-compileru, v našem případě je to '''mingw32-'''. V následujícím výtažku je příslušné místo tučně zvýrazněno:

 ifeq ($(HOST),mingw32-linux)
 export HOST_TYPE = unix
 export NASM_FORMAT = win32
 ifeq ($(OSTYPE),msys)
 export PREFIX :=
 export EXE_POSTFIX := .exe
 else
 export PREFIX = '''mingw32-'''
 export EXE_POSTFIX :=
 endif
 export EXE_PREFIX := ./
 export DLLTOOL = $(PREFIX)dlltool --as=$(PREFIX)as

Poté již před samotnou kompilací stačí nastavit proměnou prostředí HOST na '''mingw32-linux''' takto: '''export HOST=&quot;mingw32-linux&quot;''' a kompilaci spustit příkazem '''make'''.

===== Pro [[gentoo]] [[linux]] =====

Předpokládám, že ostatní uživatelé GENTOO mají stejně jako já děs ze všech programu, o kterých emerge neví, proto je tu návod přímo pro gentuisty.
Současná stabilní verze mingw v gentoo je příliš zastaralá, proto musíme použít experimentální:
'''ACCEPT_KEYWORDS=&quot;~x86&quot; emerge xmingw-runtime xmingw-binutils'''

Balíček se také instaluje do jiné cesty, než je tomu u ostatních linuxů, proto nastavíme cestu takto: '''export PATH=$PATH:/opt/xmingw/bin/'''.

Také editace rules.mak je maličko odlišná:

 ifeq ($(HOST),mingw32-linux)
 export HOST_TYPE = unix
 export NASM_FORMAT = win32
 ifeq ($(OSTYPE),msys)
 export PREFIX :=
 export EXE_POSTFIX := .exe
 else
 export PREFIX = '''i386-mingw32msvc-'''
 export EXE_POSTFIX :=
 endif
 export EXE_PREFIX := ./
 export DLLTOOL = $(PREFIX)dlltool --as=$(PREFIX)as

Dále postupujeme stějně jako u ostatních distribucí nastavením proměnné prostředí '''HOST''' na '''mingw32-linux''' pomocí '''export HOST=&quot;mingw32-linux&quot;''' a započněme kompilaci('''make''').

Během instalace může také dojít k některým chybám,
jejich řešení je popsáno níže. Vyskytla se ovšem i chyba, kterou jsem nebyl schopen vyřešit, až se to někomu povede, doplňte prosím [[ReactOS/Instalace-chyby|návod]].

===== Pro Windows =====
pokud to někdo zprovozní dřív něž já, nechť to tu dopíše
Mělo by stačit stáhnout si překladač mingw, např. z adresy: [http://www.reactsoft.com/ http://www.reactsoft.com/]
správně nastavit cestu '''PATH''' k příkazu make a v adresáři trunk/reactos pomocí konzole spustit '''make'''.

===== [[ReactOS/Instalace-chyby|Řešení chyb při kompilaci]] =====

==== Sestavení distribuce ====
Začneme příkazem '''make install'''.
Pokud se instalace nezdaří a linker zahlásí chybu &quot;Cannot open input file&quot; u souborů s koncovkou exe, bin a pod), tak použijte starší verzi programu '''rsym''' - proveďte downgrade adresáře trunk/reactos/tools na revizi 15350 takto: '''svn up -r 15350 ./tools''' a překompilujte (stačí v adresáři '''trunk/reactos''' dát '''make ./tools'''). Poté opět '''make install''', není potřeba překompilovat celý strom znova.

Dále si můžete vytvořit:
* Obraz instalačního cd: '''make bootcd'''
* CD bez potřeby pevného disku '''make livecd'''
* Je možné instalovat i přímo(zkopírovat soubory a nainstalovat dos či freeloader), tak zdělte své zkušenosti, já nemám volný oddíl a hrát si s *.img soubory se mi nechce

[[Kategorie:ReactOS|Instalace]]</text>
      <sha1>7gpkb6ze71xvk77aagdo2bn466ppkfv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>ReactOS/Instalace-chyby</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1109</id>
    <revision>
      <id>30855</id>
      <parentid>9363</parentid>
      <timestamp>2016-01-29T13:53:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>&lt;pre&gt;</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1636" xml:space="preserve">=== překladač zahlásí zastaralé binutils, ale vy ho máte aktuální ===

Pravděpodobně máte aktuální linuxové binutils, ale nikoliv ty z MingW32. Nainstalujte nejnovější verzi MingW32.

Následující řešení není řešením, ale spíš hack - v podstatě odstraňuje kontrolu verzí:

zakomentujte tyto řádky v souboru '''tools/tool-check.c''' z tohoto stavu:

&lt;pre&gt;
#if (BINUTILS_VERSION_DATE &gt;= 20040902 &amp;&amp; BINUTILS_VERSION_DATE &lt;= 20041008) || (BINUTILS_VERSION_DATE &lt; 20031001)/
#error &quot;Due to technical reasons your binutils version can't be used to&quot; \
&quot;build ReactOS. Please consider upgrading to newer version. See&quot; \
&quot;www.mingw.org for details.&quot;
#endif
&lt;/pre&gt;

'''na tento:'''

&lt;pre&gt;
/*#if (BINUTILS_VERSION_DATE &gt;= 20040902 &amp;&amp; BINUTILS_VERSION_DATE &lt;= 20041008) || (BINUTILS_VERSION_DATE &lt; 20031001)
#error &quot;Due to technical reasons your binutils version can't be used to&quot; \
&quot;build ReactOS. Please consider upgrading to newer version. See&quot; \
&quot;www.mingw.org for details.&quot;
#endif*/
&lt;/pre&gt;

=== překladač zahlásí problém s nekompatibilitou pointerů v ntoskrnl/kdinit.c a skončí chybou ===

Pravděpodobně máte starou nebo z jiného důvodu nepodporovanou verzi GCC. Upgradujte GCC z balíčku MingW32.

'''Workaround:'''

Nahraďte část souboru '''reactos/nttoskrnl/kd/kdinit.c''':

&lt;pre&gt;
PKDP_INIT_ROUTINE InitRoutines[KdMax] = {KdpScreenInit,
KdpSerialInit,
KdpInitDebugLog}
&lt;/pre&gt;

'''na toto:'''

&lt;pre&gt;
PKDP_INIT_ROUTINE InitRoutines[KdMax] = {(PKDP_INIT_ROUTINE)KdpScreenInit,
(PKDP_INIT_ROUTINE)KdpSerialInit,
(PKDP_INIT_ROUTINE)KdpInitDebugLog}
&lt;/pre&gt;

[[Kategorie:ReactOS|Instalace-chyby]]</text>
      <sha1>c6anjqw6me334uacenhoujfouu4qoa6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>ReactOS</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1110</id>
    <revision>
      <id>38531</id>
      <parentid>37523</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2310" xml:space="preserve">'''ReactOS''' je projekt na vytvoření open source operačního systému, který bude kompatibilní s Windows NT/2003 aplikacemi a ovladači. V současné době je vývoj ve stavu ''alfa'' verze. ReactOS je zveřejněn pod licencí GNU GPL.

== Obsah ==

=== Instalace ===
* [[ReactOS/Instalace|návod na instalaci]]
* [[ReactOS/Instalace-chyby|řešení potíží]]

=== Kompatibilita ===
* [[ReactOS/Ovladače|ovladače]]
* [[ReactOS/Aplikace|aplikace]]

=== Současný stav ===

==== klady ====
* lze jej nainstalovat na většinu počítačů s procesorem x86, dále pracuje pod virtualizéry: Bochs, Qemu, VMware, Virtualbox, také vychází jako liveCD
* má multitasking, správu procesů, většinu knihoven pro Windows, grafické prostředí, shell
* některé programy pro Windows již na něm běží
* částečná podpora zvuku a sítě

==== zápory ====
* je vysoce nestabilní a chybový
* neúplná podpora zvuku, sítě, tisku a DirectX
* většina programů pro Windows neběží vůbec, nebo problematicky

=== Budoucí vývoj ===
* [[ReactOS/Roadmapa|roadmapa]]
Jak bylo zveřejněno na webových stránkách projektu, počínaje verzí 0.5.0 (beta verze), bude dosaženo takové úrovně stability, aby byl tento systém schopen běžného používání na běžných počítačích. Vývojáři i testeři upozorňují na nedostatky stávající verze a opravují je.
Chcete-li také přispět a pomoci tak vývojářům tohoto nadějného volně šířeného Windows OS kompatibilního operačního systému, používejte ho v emulovaném prostředí a sdílejte své poznatky se skupinou vývojářů. Můžete se do vývoje i aktivně zapojit.
Pamatujte při používání na to, že se stále jedná o vývojovou nestabilní verzi.

=== Další návody ===
* [[ReactOS/HowTo-network|Nastavení sítě(jen překlad-funkcionalita neověřena)]]
* [[ReactOS/HowTo-grub|Použití zavaděče GRUB k načtení ReactOS]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=ReactOS}}
* [http://www.reactos.org/ reactos.org] – Domovská stránka projektu
** [http://www.reactos.org/forum/viewforum.php?f=21 česká sekce oficiálního diskuzního fóra]
* [http://www.winehq.com/ www.winehq.com] – WineHQ, prostředek pro běh Windows aplikací na jiných platformách

[[Kategorie:ReactOS| ]]</text>
      <sha1>ttfrqe86dnqjj15f1hh0g4a7lmdzn2f</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>ReactOS/HowTo-network</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1114</id>
    <revision>
      <id>35436</id>
      <parentid>9368</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:33:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4451" xml:space="preserve">(zatím je překlad hrozivý, ale v i v originále byla spousta nesmyslů, až to vyzkouším (nebo někdo jiný), udělám to trošku přehlednější a více informativnější, také je potřeba nahrát tam ty obrázky pořádně)
== Nastavení registrů ==


* [[DNS]] [[server]]
** Zjisti údaj od svého poskytovatele připojení
&lt;pre&gt;HKLM,&quot;SYSTEM\CurrentControlSet\Services\Tcpip\Parameters&quot;,&quot;NameServer&quot;,0x00010000,&quot;64.81.159.2&quot;&lt;/pre&gt;
* IP Adresa
** Záleží na nastavení vaší sítě
&lt;pre&gt;HKLM,&quot;SYSTEM\CurrentControlSet\Services\PCNet1\Parameters\Tcpip&quot;,&quot;IPAddress&quot;,0x00010000,&quot;10.0.0.100&quot;&lt;/pre&gt;
* Brána
** Většinou adresa serveru poskytovatele
&lt;pre&gt;HKLM,&quot;SYSTEM\CurrentControlSet\Services\PCNet1\Parameters\Tcpip&quot;,&quot;DefaultGateway&quot;,0x00010000,&quot;10.0.0.102&quot;&lt;/pre&gt;
* Maska sítě
** musí být taková, aby se do ní vešel DNS server, brána i vaše IP
&lt;pre&gt;HKLM,&quot;SYSTEM\CurrentControlSet\Services\PCNet1\Parameters\Tcpip&quot;,&quot;SubnetMask&quot;,0x00010000,&quot;255.255.255.0&quot;&lt;/pre&gt;

== Nastavení připojení v ReactOs ==

=== Poznámka! ===

Jestliže užíváš jinou kartu, nahraď řetězec PCNet1 názvem tvé karty, například &quot;Rtl81391&quot;.

ReactOs již podporuje [[DHCP]]. Z něj získá adresu, když nevyplníš nastavení IP adresy (pouze pro statické adresy a některé DHCP servery).

=== [[VMware]] na Windows ===

* Ujisti se, že máš na kartě Virtual Machine settings síťové připojení. V něm vyber nastavení buď 'NAT', nebo pomocí utility &quot;Manage Virtual Networks&quot; od VMWare' nastav masku, bránu a rozsah IP.

http://teknoskand.dyndns.org/reactos/images/VMWare_VirtualMachine.png

* Spusť Virtuální počítač a zadej &lt;code&gt;regedit&lt;/code&gt;.

* Změň všechny hodnoty, obdobně jak vidíš na obrázcích:

http://teknoskand.dyndns.org/reactos/images/RegEdit01.png

http://teknoskand.dyndns.org/reactos/images/RegEdit02.png

http://teknoskand.dyndns.org/reactos/images/RegEdit03.png

* Restartuj počítač(virtuální)

* Nainstaluj si nějaké programy a vyzkoušej to

=== [[QEMU]] na Windows ===
* Spusť ReactOS v QEMU a zadej &lt;code&gt;regedit&lt;/code&gt;
* změň IP adresu síťové karty NE2000, kterou QEMU emuluje.
NE20001-Parameters-Tcpip:
DefaultGateway: 10.0.2.2

IPAddress: 10.0.2.15
http://teknoskand.dyndns.org/reactos/images/networking01.png
a Tcpip-Parameters:
NameServer:
Váš místní, nebo síťový DNS server
http://teknoskand.dyndns.org/reactos/images/networking02.png

IP adresa 10.0.2.2 není použita v mé síti, mám 192.168.30.254 jako bránu, ale v usemódu je použit jiný rozsah. Jestliže něco nepracuje, nainstaluj win98 na nový image a nastav ho na příjem IP adresy z DHCP, tu si pak opiš a použij v ROS.

=== [[QEMU]] na Linuxu ===

* ujisti se, že má v kernelu povolen nebo v modulu načten tuntap

* ujisti se, že je ti zařízení tun zpřístupněno:

&lt;pre&gt;arty@firebird reactos $ ls -la /dev/net/tun
crwxrw-rw-    1 arty     root      10, 200 Apr  5  2004 /dev/net/tun&lt;/pre&gt;

* napiš a zavolej krátký skript nazvaný třeba qemu-ifup:

&lt;pre&gt;/sbin/ifconfig $1 up 10.0.0.102 netmask 255.255.255.128 broadcast 10.0.0.127
# IP masquerade
sudo /usr/sbin/iptables -N nat
sudo /usr/sbin/iptables -t nat -F
sudo /usr/sbin/iptables -t nat -A POSTROUTING -s 10.0.0.100 -j MASQUERADE
sudo /usr/sbin/iptables -t nat -A POSTROUTING -d 10.0.0.100 -o $tun&lt;/pre&gt;

* Spusť QEMU [[QEMU]]:

&lt;pre&gt;qemu -isa -hda /my/ros/image&lt;/pre&gt;

Měla by se objevit následující zpráva:

&lt;pre&gt;Connected to host network interface: tun0&lt;/pre&gt;

* Tím máme vytvořenu virtuální síť. Můžeš zkusit nabootovat z livecd:

&lt;pre&gt;qemu -isa -cdrom ~/misc/INSERT-1.2.8_en.iso&lt;/pre&gt;

[V qemu, spusť shell]

&lt;pre&gt;sudo /sbin/ifconfig eth0 10.0.0.100
ping 10.0.0.102&lt;/pre&gt;

Měl by fungovat ping na hostující systém.

* Nyní nastavte nějaké služby. Nainstalujte telnetd. A v ReactOS balíček bsd verze telnetu a zkus se telnetem dostat na localhost. Také nainstaluj ftpd.

* Telnet.exe a další binárky dostane do image pomocí mkisofs a použitím -cdrom parametru QEMU, nebo jejich zkopírováním pomocí mtools či podobného.

* Zjistěte, zda je ne2000 zapnutá a změňte Start na 3 v bootdata/hivesys.inf ovladače ne2000.

* Nyní komunikuje a běží virtuální počítač (10.0.0.102) s nástroji ReactOs!

== Poznámka na závěr ==

Zatím to obsahuje spoustu chyba a nedodělávek. Jestli je nalezneš, nezapomeň vývojářům poslat bugreport!

[[Kategorie:ReactOS|HowTo-network]]</text>
      <sha1>mc4sronbshl3xfbqkmijdrszukz588d</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>ReactOS/HowTo-grub</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1119</id>
    <revision>
      <id>35435</id>
      <parentid>25798</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:33:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1830" xml:space="preserve">[[FreeLoader]] je zavaděč [[ReactOS]]u, kromě načtení jádra dělá i další funkce nezbytné pro běh [[ReactOS]], proto ho nelze nahradit jiným zavaděčem. Spoustu věcí, které běžné zavaděče umí (například zavést i další systémy) [[FreeLoader]] však nemá, proto je často nutné použít jako hlavní zavaděč něco jiného, například [[GRUB]]. [[GRUB]] je oblíbený zavaděč pro různé operační systémy s množstvím funkcí.

== Postup ==

FreeLoader může být načten z GRUBu následujícím způsobem:

&lt;pre&gt;title ReactOS
	root (hd0,0)
	kernel /freeldr.sys&lt;/pre&gt;

Nabídku lze také rozdělit dle parametrů spuštění:

&lt;pre&gt;title ReactOS
	root (hd0,0)
	kernel /freeldr.sys DefaultOS=ReactOS TimeOut=0

title ReactOS (Debug)
	root (hd0,0)
	kernel /freeldr.sys DefaultOS=ReactOS_Debug TimeOut=0&lt;/pre&gt;

Při tomto nastavení se již freeloader znovu neptá, protože čeká pouze 0 vteřin(&quot;TimeOut=0&quot;).

== Odkazy ==
* http://www.ibiblio.org/pub/micro/pc-stuff/freedos/files/util/boot/grub013.zip

== Externí odkazy ==
* [http://www.gnu.org/software/grub/manual/html_node/ GRUB Manual]
* [http://www.gnu.org/software/grub GRUB homepage]
* [http://autistici.org/grub/ Grub wiki]
* [http://tldp.org/HOWTO/Linux+Win9x+Grub-HOWTO/index.html Linux+Win+Grub HowTo]
* [http://promote-opensource.org/modules/mylinks/singlelink.php?cid=14&amp;lid=94 Linux Recovery and Boot Disk Creation with Grub].
* [http://www.skyjammer.com/files/knoppix/ Win32 Grub]
* [http://www.ameritech.net/users/gholmer/booting.html Booting with GRUB]
* [http://grub4dos.sourceforge.net/ WinGRUB]
* [http://web.archive.org/20050414003836/www.geocities.com/lode_leroy/grubinstall/ GRUB Installer for Windows]
* [http://grub.linuxeden.com/ GRUB for DOS] - Bridging DOS/Windows to Unix/Linux

[[Kategorie:ReactOS|HowTo-grub]]</text>
      <sha1>l5vpwc5bszmbtw5p6olcnvgef0427kw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Počítače</title>
    <ns>14</ns>
    <id>1126</id>
    <revision>
      <id>21211</id>
      <parentid>2627</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T18:44:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot změnil [[Kategorie:Základní kategorie]]→[[Kategorie:(vše)]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:(vše)]]</text>
      <sha1>n5semwpzpwrffimpthtnqusnisadvq8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Linux</title>
    <ns>14</ns>
    <id>1127</id>
    <revision>
      <id>28156</id>
      <parentid>24134</parentid>
      <timestamp>2015-02-25T02:46:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Romaine</username>
        <id>599</id>
      </contributor>
      <comment>--&gt; Wikidata</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="33" xml:space="preserve">[[Kategorie:Operační systémy]]</text>
      <sha1>8ite29ujke6losqd4llcy1v70j6c6zb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:ReactOS</title>
    <ns>14</ns>
    <id>1128</id>
    <revision>
      <id>11525</id>
      <parentid>2629</parentid>
      <timestamp>2007-12-21T03:16:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Singularity~cswikibooks</username>
        <id>149</id>
      </contributor>
      <comment>[[Kategorie:Operační systémy]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="33" xml:space="preserve">[[Kategorie:Operační systémy]]</text>
      <sha1>8ite29ujke6losqd4llcy1v70j6c6zb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Geometrie</title>
    <ns>14</ns>
    <id>1129</id>
    <revision>
      <id>29998</id>
      <parentid>14230</parentid>
      <timestamp>2015-09-16T07:47:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- interwiki (nyní ve Wikidatech)</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="24" xml:space="preserve">[[Kategorie:Matematika]]</text>
      <sha1>2oxgyq93h04mhqstspvln6m6hgvdj1f</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Matematika</title>
    <ns>14</ns>
    <id>1130</id>
    <revision>
      <id>28153</id>
      <parentid>24138</parentid>
      <timestamp>2015-02-24T23:03:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Romaine</username>
        <id>599</id>
      </contributor>
      <comment>--&gt; Wikidata</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:(vše)]]</text>
      <sha1>n5semwpzpwrffimpthtnqusnisadvq8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Jazyky</title>
    <ns>14</ns>
    <id>1149</id>
    <revision>
      <id>28158</id>
      <parentid>24044</parentid>
      <timestamp>2015-02-25T04:03:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Romaine</username>
        <id>599</id>
      </contributor>
      <comment>--&gt; Wikidata</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="158" xml:space="preserve">* {{Wikipedie|kategorie=Jazyky}}
* {{Wikicitáty|kategorie=Jazyky}}
* {{Wikiverzita|kategorie=Jazyky}}
* {{Commons|kategorie=Languages}}

[[Kategorie:(vše)]]</text>
      <sha1>4amz9jgd8tzgyemnqoz4h04qyb2zlcr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Ipboptions</title>
    <ns>8</ns>
    <id>1467</id>
    <revision>
      <id>3876</id>
      <parentid>3154</parentid>
      <timestamp>2006-01-14T20:14:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Li-sung</username>
        <id>24</id>
      </contributor>
      <comment>podle cswiki</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="187" xml:space="preserve">1 hodina:1 hour,2 hodiny:2 hours,1 den:1 day,3 dny:3 days,1 týden:1 week,2 týdny:2 weeks,1 měsíc:1 month,3 měsíce:3 months,6 měsíců:6 months,1 rok:1 year,do odvolání:indefinite</text>
      <sha1>nlq76ef68w6awglph1h6tdqikqojz4r</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Sidebar</title>
    <ns>8</ns>
    <id>1498</id>
    <revision>
      <id>18506</id>
      <parentid>13204</parentid>
      <timestamp>2009-11-29T19:34:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oddělení komunitních položek do vlastní sekce; + IRC kanál</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="244" xml:space="preserve">* SEARCH
* navigation
** mainpage|mainpage-description
** randompage-url|randompage
** helppage|help
* Komunita
** portal-url|portal
** recentchanges-url|recentchanges
** sitesupport-url|sitesupport
** irc:#wikibooks-cs|Komunikační kanál IRC</text>
      <sha1>j5q03o8w5zj6tdbwya6gz59fjcc9do3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikiknihy:Portál Wikiknih</title>
    <ns>4</ns>
    <id>1622</id>
    <revision>
      <id>45900</id>
      <parentid>45883</parentid>
      <timestamp>2022-07-12T13:38:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>MNadzikiewicz (WMF)</username>
        <id>9396</id>
      </contributor>
      <comment>nová sekce /* Wikimedia Foundation Board of Trustees election 2022 - Propose statements for the 2022 Election Compass */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="519000" xml:space="preserve">[[Kategorie:Wikiknihy:(vše)|{{PAGENAME}}]] __NEWSECTIONLINK__
&lt;!-- musí zůstat nahoře, aby se neztratilo v rámci přidávání nový sekcí někde uprostřed --&gt;
&lt;div style=&quot;background-color: #f9f9f9; border: 1px solid #aaa; margin-bottom: 1em; padding: .2em .4em;&quot;&gt;
Stránka '''Portál Wikiknih''' je určena pro diskutování různých problémů souvisejících s projektem Wikiknihy. 

Prosíme, podepisujte Vaše příspěvky. Nejste-li zde registrován a chcete-li dát najevo, o koho se jedná, udělejte zde ruční odkaz na Vaši stránku na české Wikipedii.

* Archivy: [[Wikiknihy:Portál Wikiknih/Archiv 01|01]], [[Wikiknihy:Portál Wikiknih/Archiv 02|02]]
* [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|action=edit&amp;section=new}} Nové téma / New thread]
* [{{fullurl:Wikiknihy:Nástěnka správců|action=edit&amp;section=new}} Nová žádost na správce / New request on admins]
* [{{fullurl:Wikiknihy:Roboti/Žádosti|action=edit&amp;section=new}} Nová žádost o status bota / New request for a bot flag]
&lt;/div&gt;
&lt;!--TÉMA POD TÍMTO NÁPISEM NEARCHIVUJTE, JE STÁLE AKTUÁLNÍ--&gt;
== Správce ==

Wikiknihy dosud nemají žádného správce. Pro případnou běžnou údržbu by bylo záhodno nějakého stutečně mít. Nemá-li nikdo něco proti, požádal bych já o status dočasného správce. --[[Uživatel:Li-sung|Li-sung]] 20:55, 11. 8. 2005 (UTC)

Tak jsem se stal správcem a nechtěně i byrokratem. Co to znamená si přečtěte na [[Wikiknihy:Správci]] --[[Uživatel:Li-sung|Li-sung]] 13:39, 15. 8. 2005 (UTC)

=== Sesily Kraight ===
TAdy to potřebuje ženskou ruku! Taky chci poprosit o status správce. jsem připravena vydávat každý den nový článek. Hlavně obor biologie a zvířata. 

=== Zirland ===
Chtěl bych požádat o udělení práv správce pro české Wikiknihy, kterým bych se nyní rád více věnoval. --[[Uživatel:Zirland|Zirland]] 14:29, 22. 6. 2006 (UTC)

:Práva správce a byrokrata byla přidělena. --[[Uživatel:Li-sung|Li-sung]] 14:36, 22. 6. 2006 (UTC)

=== Jedudedek ===
Tak koukám, že se tu lidi moc nepředřou :( Tož já su plný elánu a pro usnadnění jeho vybíjení zde bych poprosil o udělení práv správce. A jestli mi udělena nebudou, tak bych poprosil aspoň promazat [[:Kategorie:Údržba:Smazat|Kategorie:Stránky ke smazání]]. [[Uživatel:Jedudedek|Jedudedek]] 19:01, 30. 8. 2006 (UTC)

:Přidělena. Věřím, že vám elán vydží a rozhýbete to tu. --[[Uživatel:Li-sung|Li-sung]] 08:26, 2. 9. 2006 (UTC)

Díky a budu se snažit :-) [[Uživatel:Jedudedek|Jedudedek]] 09:05, 4. 9. 2006 (UTC)

=== FDominec ===
I já prosím o statut správce. Projekt wikibooks se mi líbí, chodím sem a čas od času něco připíšu. --[[Uživatel:FDominec|FDominec]] 16:37, 16. 9. 2006 (UTC)

: Vypadá to, že se správcem nestanu. Trochu mne to mrzí, neboť jsem toho sem nemálo napsal a hlavně měl v plánu připsat ještě řadu věcí - takhle váhám, jestli je spíše nedat jen na své stránky. Přesto má projekt wikibooks mou podporu.

=== Nick519 ===
Doufám že jsem se nepřihlásil pozdě, ale chtěl bych požádat o udělení práv správce. Projekt Wikiknih mě nadchl a rád bych se více zapojil. [[Uživatel:Nick519|Nick519]] 15:17, 11. 7. 2007 (UTC)

=== Danny B. ===
&lt;!--TATO ŽÁDOST JE JIŽ VYŘÍZENA, UŽIVATEL SE STAL SPRÁVCEM--&gt;
Dělal jsem tu v posledních dnech nějaký úklid, protože tu bylo dost restů, a rád bych v úklidu pokračoval dál, neboť je tu ještě fůra práce, ale vesměs už jde o činnosti, pro něž jsou zapotřebí práva správce, pročež bych je uvítal. Díky.&lt;br /&gt;— [[Uživatel:Danny B.|Danny B.]] 01:00, 1. 12. 2007 (UTC)

=== Kuvaly ===
Často uklízím vandalismy, dělám úklid a edituji. Rád bych nyní mohl nejen přidávat šablony smazat ale i mazat vandalistické stránky, provádět údržbu atd.--[[Uživatel:Kuvaly|kuvaly]]|[[Uživatel diskuse:Kuvaly|d]]|[[Speciální:Contributions/Kuvaly|p]]| 27. 3. 2010, 13:29 (UTC)

=== Juan de Vojníkov ===
Dobrý den, rád bych požádal komunitu o práva správce na tomto projektu. Potřebuji je k tomu, abych mohl importovat texty z Wikiverzity do Wikiknih, což myslím za čas bude aktuální. Mezitím mohu tu tam pomoci s údržbou, jako je mazání stránek a tak.--[[Uživatel:Juan de Vojníkov|Juan de Vojníkov]] 28. 5. 2010, 17:10 (UTC)
:Stahuji svoji, žádost. Jen je škoda, že tady lidem co žádají o práva správce nikdo neodpoví. Jen to vypovídá o charakteru současných byrokratů.--[[Uživatel:Juan de Vojníkov|Juan de Vojníkov]] 30. 7. 2010, 17:54 (UTC)

=== Tchoř ===
Zdá se mi, že poslední dobou je aktivita vandalů i na menších českých wikiprojektech docela slušná. Pokud už se zrovna věnuji hlídání na wikipedii a wikislovníku, tak si mohu celkem bez větší námahy přidat i wikiknihy. Myslím, že bude pro české wikiprojekty lepší vizitkou, pokud budeme potřebovat zásahy globálních správců a stevardů méně často.--[[Uživatel:Tchoř|Tchoř]] ([[Diskuse s uživatelem:Tchoř|diskuse]]) 17. 4. 2012, 23:29 (UTC)

: Námitky zjevně žádné, Tchoř je zodpovědným aktivním uživatelem a správcem i na jiných projektech, takže staniž se...&lt;br /&gt;{{User:Danny B./podpis}} 18. 7. 2012, 21:35 (UTC)

::Díky. --[[Uživatel:Tchoř|Tchoř]] ([[Diskuse s uživatelem:Tchoř|diskuse]]) 18. 7. 2012, 21:51 (UTC)

&lt;!--TÉMA NAD TÍMTO NÁPISEM NEARCHIVUJTE, JE STÁLE AKTUÁLNÍ--&gt;

== Byrokrat ==

=== Jedudedek ===
Koukám, že jediným byrokratem na tomto projektu je Zirland, který se tu příliš neukazuje. Né, že by tu byla pro byrokrata kdovíjaká spousta práce, ale mohlo by se hodit, kdyby byl byrokratem někdo, kdo tu je častěji. Tímto se tedy hlásím jako zájemce;-) [[Uživatel:Jedudedek|Jedudedek]] 7. 12. 2008, 23:05 (UTC)
:Coby ten, kdo Jedudedka vyzval, nemohu než souhlasit s tím, aby se stal byrokratem. Každý projekt by měl mít alespoň dva, aby se mohli v případě potřeby zastupovat.&lt;br /&gt;{{User:Danny B./podpis}} 8. 12. 2008, 00:06 (UTC)
::Gratuluji Jedudědkovi ke jmenování byrokratem. Veselé Vánoce. --[[Uživatel:Zirland|Zirland]] 25. 12. 2008, 19:26 (UTC)
Děkuji za vyslovenou důvěru. A přeji všem vše nejlepší do nového roku. [[Uživatel:Jedudedek|Jedudědek]] 30. 12. 2008, 11:39 (UTC)

=== Danny B. ===

Zdá se, že současní byrokraté nemají dlouhodoběji dostatek času, rád bych tedy požádal o přidělení těchto práv, neboť v době, kdy dochází ke globalizaci projektů WMF, se zvyšuje kadence různých žádostí na byrokraty - ať jde třeba o uzurpace účtů či přidělování bot flagů - a takovéto žádosti je samozřejmě vhodné vyřizovat bez zbytečného prodlení.

{{User:Danny B./podpis}} 25. 11. 2009, 23:51 (UTC)
: Ahoj, práva byla přidělena. [[Uživatel:Jedudedek|Jedudědek]] 30. 11. 2009, 09:21 (UTC)

== Wikijunior ==

Díval jsem se na en.wikibooks a nalezl jsem tam [http://en.wikibooks.org/wiki/Wikijunior tuto] stránku s názvem Wikijunior. Jsou na ní odkazy na knihy pro děti. Myslím že by to bylo dobré vytvořit i zde. Doufám že to není špatný nápad.--[[Uživatel:Kuvaly|Kuvaly]] 20. 1. 2009, 16:42 (UTC)
:Podle mě by to dobré určitě bylo. [[Speciální:Příspěvky/85.132.158.238|85.132.158.238]] 22. 3. 2009, 21:15 (UTC)
:Myslím si, že nápad je to výtečný. Jestli proti tomu nikdo nic nemá, pustím se do toho. --[[Uživatel:TomasBednar|Tom]] 18. 10. 2009, 18:07 (UTC)
:: Rozhodně proti tomu nic nemám a myslím, že ostatní taky nebudou. --[[Uživatel:Kuvaly|kuvaly]]|[[Uživatel diskuse:Kuvaly|d]]|[[Speciální:Contributions/Kuvaly|p]]| 25. 11. 2009, 15:10 (UTC)

== Oficiální stránka o status bota založena ==

Dobrý den,

Rád bych celou komunitu Wikiknih upozornil, že již je založena oficiální stránka na žádosti o status bota. Naleznete ji [[Wikiknihy:Roboti/Žádosti|zde]]. Děkuji a přeji hezký den.--[[Uživatel:Kuvaly|Kuvaly]] 25. 1. 2009, 16:38 (UTC)

== Právní konzultace ==

Upozorňuji na novou službu, kterou editorům poskytuje [[wmcz:|Wikimedia ČR]]: odborné konzultace v právních otázkách týkajících se obecně projektů i konkrétních zveřejňovaných materiálů. Podrobnosti na stránce [[wmcz:Právo]]. (Diskutujte tamtéž, prosím.) --[[Uživatel:Egg|Egg]] 28. 1. 2009, 22:01 (UTC)

== Hledáme spolupracovníky pro projekt vědecká fotografie ==

Hledáme spolupracovníky, kteří by se chtěli aktivně podílet na projektu ''Vědecká a odborná fotografii''. O co se jedná? Jedná se o získávání vědeckých a odborných fotografií a jiných souborů s patřičnými informačními daty pro projekty WMF. Hledají se fotografové, marketingoví poradci, lidé z oblasti vědy a výzkumu a další co by měli chuť pomoc. Více informací na [[meta:Wikimedia Czech Republic/Projekt Vědecká a odborná fotografie|Metě]].--[[Uživatel:Juan de Vojníkov|Juan de Vojníkov]] 22. 2. 2009, 20:16 (UTC)

== Nejlepší ==

Ahoj, chci se zeptat. Zavedli jste taky tady nějakou kategorii s nejlepšími knihami?--[[Uživatel:Juan de Vojníkov|Juan de Vojníkov]] 13. 4. 2009, 08:07 (UTC)
: Ahoj Juane, já myslím, že ještě nezavedli. 
: My se nejdřív snažíme nějaké napsat ;-D [[Uživatel:Jedudedek|Jedudědek]] 13. 4. 2009, 08:18 (UTC)
Aha, takže nemám ani doufat.--[[Uživatel:Juan de Vojníkov|Juan de Vojníkov]] 13. 4. 2009, 08:26 (UTC)
: Jen doufej, nebo rovnou založ, máš-li za to, že už do ní je co zařadit. Valtice jsou určitě jeden z nejžhavějších kandidátů. Sice by chtěly trochu učesat a dořešit strukturu, ale určitě nejsem nijak zásadně proti. [[Uživatel:Jedudedek|Jedudědek]] 13. 4. 2009, 08:31 (UTC)
To není nic pro mě. O literatuře něco vím, o wikiknihách zhola nic. Stačí, když se to založí, až napíšu první knihu sám.--[[Uživatel:Juan de Vojníkov|Juan de Vojníkov]] 13. 4. 2009, 08:45 (UTC)
::[[Wikiknihy:Kvalitní knihy]]--[[Uživatel:Kuvaly|kuvaly]]|[[Uživatel diskuse:Kuvaly|d]]|[[Speciální:Contributions/Kuvaly|p]]| 17. 4. 2009, 16:15 (UTC)

== Konference ==

Milí tvůrci Wikiknih, 5. prosince se v Městské knihovně uskuteční první konference o Wikipedii a dalších projektech. Přestože nese název '''Wikikonference: Wikipedie a její zdroje, Wikipedie jako zdroj''', nebude rozhodně jen o Wikipedii, a proto pokud máte nějaké téma, které se týká Wikiknih a zejména otázek zdrojů na Wikiknihách a Wikiknih jako zdroje, nabídněte ho prosím na Wikipedii na stránce [[:w:Wikipedie:Konference|Wikipedie:Konference]]. Prosím nepište mi své dotazy a připomínky zde, omlouvám se, že budu sledovat pouze stránku na Wikipedii. Děkuji. [[Uživatel:Okino|Okino]] 8. 10. 2009, 19:40 (UTC)

==Wikimania Scholarships==
The call for applications for Wikimania Scholarships to attend Wikimania 2010 in Gdansk, Poland (July 9-11) is now open. The Wikimedia Foundation offers Scholarships to pay for selected individuals' round trip travel, accommodations, and registration at the conference.
To apply, visit the [[wm2010:Main Page|Wikimania 2010]] [[wm2010:Scholarships|scholarships information page]], click the secure link available there, and fill out the form to apply.
For additional information, please visit the Scholarships information and FAQ pages:
* [[wm2010:Scholarships|Scholarships]]
* [[wm2010:Scholarships/FAQ|Scholarships FAQ]]
Yours very truly,
[[m:User:Cary Bass|Cary Bass]]&lt;/br&gt;
Volunteer Coordinator&lt;/br&gt;
Wikimedia Foundation

== Import z Wikiverzity ==

Docela by mě zajímalo, jestli mají Wikiknihy nastaven import z Wikiverzity?--[[Uživatel:Juan de Vojníkov|Juan de Vojníkov]] 4. 4. 2010, 19:14 (UTC)
: Všechny české projekty jsem už dávno nechal nastavit tak, aby mohly mezi sebou libovolně importovat.&lt;br /&gt;{{User:Danny B./podpis}} 4. 4. 2010, 22:11 (UTC)

== Iniciativa Použitelnosti ==

Dobrý den,&lt;br/&gt;
slyšel jsem, že nyní lze na základě společného konsenzu komunity &quot;adoptovat&quot; Iniciativu Použitelnosti. Zatím přesně nevím jak, ale anglické wikizprávy již mají Vector jako výchozí rozhraní, a nikdo si nestěžuje. Možná by bylo zajímavé udělat tu hlasování o přijmutí Vectoru jako výchozího. Hezký den --[[Uživatel:Kuvaly|kuvaly]]|[[Uživatel diskuse:Kuvaly|d]]|[[Speciální:Contributions/Kuvaly|p]]| 16. 4. 2010, 14:09 (UTC)
:Ještě přidávám [http://blog.wikimedia.org/2009/10/30/englsih-wikinews-adopted-the-usability-beta-as-default/ tuto] zprávu od Naoko Komury. --[[Uživatel:Kuvaly|kuvaly]]|[[Uživatel diskuse:Kuvaly|d]]|[[Speciální:Contributions/Kuvaly|p]]| 16. 4. 2010, 14:13 (UTC)
::Jěště [http://www.mediawiki.org/wiki/Manual:Skin_configuration konfigurace vzhledu] na MediaWiki.org. --[[Uživatel:Kuvaly|kuvaly]]|[[Uživatel diskuse:Kuvaly|d]]|[[Speciální:Contributions/Kuvaly|p]]| 17. 4. 2010, 14:56 (UTC)

== Žádost o práva správce ==

Dobrý den, rád bych požádal komunitu o práva správce na tomto projektu. Potřebuji je k tomu, abych mohl importovat texty z Wikiverzity do Wikiknih, což myslím za čas bude aktuální. Mezitím mohu tu tam pomoci s údržbou, jako je mazání stránek a tak. --[[Uživatel:Juan de Vojníkov|Juan de Vojníkov]] 18. 5. 2010, 08:00 (UTC)
:O práva se žádá v sekci nahoře. Hezký den. --[[Uživatel:Kuvaly|kuvaly]]|[[Uživatel diskuse:Kuvaly|d]]|[[Speciální:Contributions/Kuvaly|p]]| 27. 5. 2010, 15:39 (UTC)
Aha, díky!--[[Uživatel:Juan de Vojníkov|Juan de Vojníkov]] 28. 5. 2010, 17:09 (UTC)

== Opuštěno autorem jako důvod smazání ==

Opuštění nějakého díla zde na Wikiknihách je považováno jako důvod pro smazání? Já měl za to, že jsou Wikiknihy komunitní projekt?--[[Uživatel:Juan de Vojníkov|Juan de Vojníkov]] 30. 7. 2010, 17:28 (UTC)

: Juane, celé jsem ti to před necelými dvěma hodinami vysvětlil na IRC, nechápu tedy, proč to taháš znovu sem. Takže znovu: Podobně jako na Wikipedii se subpahýly mažou po 30 dnech, tak zde jsem smazal subpahýly, na které nikdo nesáhl dva až tři roky. Stránka s obsahem není nic, co by se dalo dále rozšiřovat. Stránka o dvou řádcích rovněž ne. Stránka s pěti nadpisy sekcí také ne. Bylo dostatek času na to, aby ty stránky někdo za ty roky - což byla více než dostatečná doba - rozšířil, včetně tebe. Nestalo se tak. Proto putovaly do věčných lovišť.&lt;br /&gt;{{User:Danny B./podpis}} 30. 7. 2010, 17:37 (UTC)

Na IRC? Kdyby jsi mi to na IRC vysvětlit, tak se tak hloupě neptám. Nicméně to že se jednalo o &quot;subpahýly&quot; a že se subpahýly mažou je pouze tvoje interpretace. Nicméně je pravda, že na tak malém projektu má správce větší práva, protože tu není komunita se kterou by se to mohlo probrat.
Na druhou stranu je ale logické, že na tak malém projektu 3 roky není dostatečná doba. Dokonce o tom mluvil i Jimmy Wales, který uváděl 15 až 20 let pro rozvoj Wikiknih. Čili to chápu jako hloupost a hloupou uklízecí tendenci jdoucí proti filozofickým základům projektu. A sice, že je to projekt komunitní.--[[Uživatel:Juan de Vojníkov|Juan de Vojníkov]] 30. 7. 2010, 17:52 (UTC)

== Záměr ==

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jaký je záměr projektu wikiknihy? Jde i o elektronické šíření knižních titulů, kterým už vypršela autorská práva? Pokud ano, chtěl bych se zeptat, jak poznám, že už vypršela? Díky za odpověď. --[[Uživatel:Tonda Novak|Tonda Novak]] 29. 8. 2010, 10:20 (UTC)

: Podívejte se pro začátek na [[Wikiknihy:Co jsou Wikiknihy]] a [[s:Wikizdroje:U pramene/Archiv 1#Jaký je rozdíl mezi Wikisource a Wikibooks?]] To by vám mělo osvětlit základy. V případě potřeby se pak klidně ptejte dál.&lt;br /&gt;{{User:Danny B./podpis}} 29. 8. 2010, 10:42 (UTC)
Mohu jen pro kontrolu, jestli jsem to pochopil? Kdyby už dílo bylo volně šiřitelné tak třeba učebnice přijde do wikiknih, a třeba román přijde do wikizdrojů??? Je tomu tak? Jednoduše řečeno. Ale nikde jsem nenašel, jak u díla najdu, pod jakou licencí je a zda je volně šiřitelné, či není. Díky --[[Uživatel:Tonda Novak|Tonda Novak]] 7. 9. 2010, 16:02 (UTC)

:Já to chápu tak, že vše, co už bylo vydáno, jde do Wikizdrojů. A nezáleží na tom, jestli je to krásná, nebo naučná literatura. To, co vytvoří lidé a je to výukové, je pak tady.
:Co se týče licence. Všechny texty na Wikiknihách jsou pod projektovou licencí, která je vždy v chlívku na konci stránky. Tady vidím: ''Text je dostupný pod licencí '''Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci''', případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití. Co se týče Wikizdrojů, tam je to pak vždy minimálně na první stránce díla.''--[[Uživatel:Juan de Vojníkov|Juan de Vojníkov]] 8. 9. 2010, 14:45 (UTC)

== Koncert na oslavu 10 let Wikipedie ==

[[File:10piece-english-L k.svg|left|50px]] Wikimedia Česká republika vás zve na koncert uspořádaný na oslavu 10 let Wikipedie ve prospěch Wikimedia Commons. Více [[:w:Wikipedie:Pod reálnou lípou/Koncert Wikipedie 10, Praha 15. ledna 2011|na Wikipedii]] a ještě více [http://ten.wikipedia.org/wiki/Prague/cs na speciální stránce na wiki] věnované celosvětovým oslavám. &lt;br /&gt;Těšíme se na vaši návštěvu. [[Uživatel:Okino|Okino]] 7. 1. 2011, 14:35 (UTC)

== Import ==

Prosím o import následujících stránek:
*[[w:Šablona:Commonscat]]
*[[w:Šablona:Wikiverzita]]
--[[Uživatel:Juan de Vojníkov|Juan de Vojníkov]] 24. 4. 2011, 13:43 (UTC)

== Výzva k referendu o obrázkových filtrech ==

Nadace Wikimedia Foundation bude na základě pokynu Správní rady pořádat hlasování, abychom zjistili, zda členové komunity podporují vytvoření a užívání volitelného osobního filtru obrázků, který by čtenářům umožnil dobrovolně si skrýt konkrétní druhy obrázků výhradně u jejich uživatelského účtu.

Další podrobnosti a vysvětlující materiály budou brzy k dispozici. Referendum se plánuje na 12.–27. srpna 2011 a bude provozováno na serverech nezávislé třetí strany. Podrobnosti o referendu, činovnících, požadavcích na hlasující a pomocné materiály budou brzy vystaveny na [[m:Image filter referendum]].

Za koordinační výbor&lt;br /&gt;
[[m:User:Philippe (WMF)|Philippe (WMF)]]&lt;br /&gt;
[[m:User:Cbrown1023|Cbrown1023]]&lt;br/&gt;
[[m:User:Risker|Risker]]&lt;/br&gt;
[[m:User:Mardetanha|Mardetanha]]&lt;br/&gt;
[[m:User:PeterSymonds|PeterSymonds]]&lt;br/&gt;
[[m:User:Robertmharris|Robert Harris]]
&lt;!-- EdwardsBot 0077 --&gt;

== Please create some templates. ==

Hello. Sorry for English. Please create some templates - commonscat, Wikinews/Wikizprávy. Examples see on my page - [[Uživatel:Averaver]]. --[[Uživatel:Averaver|Averaver]] 13. 8. 2011, 15:06 (UTC)

== Chceme tu aktivitu uživatelů s globálními právy? ==

Chceme tu aktivitu uživatelů s globálními právy? Konkrétně globální adminy a stewardy? Podle mých zkušeností z českých wiki, kde kdy zasahovali, to vesměs vždy bylo spíše chování slona v porcelánu, někdy i destruktivní a práci přidělávající, což je povětšinou dáno jazykovou bariérou a neznalostí lokálních pravidel, zvyků, úzů apod. Byli jsme o-nás-bez-nás zapsáni na seznam wiki, kde tito uživatelé mohou editovat, a k odstranění z něj je prý (značně paradoxně) potřeba lokální konsenzus. Takže osobně jsem proti kterýmkoliv zásahům globálních uživatelských skupin s výjimkou grupy, která může editovat uživatelské rozhraní, což jsou rozumní vývojáři.

{{User:Danny B./podpis}} 23. 10. 2011, 12:43 (UTC)

== Terms of Use update ==

''I apologize that you are receiving this message in English. Please help translate it.''
 
Hello,
 
The Wikimedia Foundation is discussing changes to its Terms of Use.  The discussion can be found at [[m:Talk:Terms of use|Talk:Terms of use]]. Everyone is invited to join in. Because the new version of [[m:Terms of use|Terms of use]] is not in final form, we are not able to present official translations of it. Volunteers are welcome to translate it, as German volunteers have done at [[:m:Terms of use/de]], but we ask that you note at the top that the translation is unofficial and may become outdated as the English version is changed. The translation request can be found at [[m:Translation requests/WMF/Terms of Use 2]] -- [[m:User:Mdennis (WMF)|Maggie Dennis, Community Liaison]] 27. 10. 2011, 00:36 (UTC)
&lt;!-- EdwardsBot 0119 --&gt;

== Open Call for 2012 Wikimedia Fellowship Applicants ==

[[File:Wikimedia_Foundation_RGB_logo_with_text.svg|80px|right]]
''I apologize that you are receiving this message in English. Please help translate it.''
*Do you want to help attract new contributors to Wikimedia projects?
*Do you want to improve retention of our existing editors?
*Do you want to strengthen our community by diversifying its base and increasing the overall number of excellent participants around the world?
The Wikimedia Foundation is seeking Community Fellows and project ideas for the Community Fellowship Program. A Fellowship is a temporary position at the Wikimedia Foundation in order to work on a specific project or set of projects. Submissions for 2012 are encouraged to focus on the theme of improving editor retention and increasing participation in Wikimedia projects. If interested, please submit a project idea or apply to be a fellow by January 15, 2012. Please visit https://meta.wikimedia.org/wiki/Wikimedia_Fellowships for more information.

Thanks!

--[[m:User:Sbouterse (WMF)|Siko Bouterse, Head of Community Fellowships,
Wikimedia Foundation]] 21. 12. 2011, 12:52 (UTC)

&lt;small&gt;Distributed via [[m:Global message delivery|Global message delivery]]. (Wrong page? [[m:Distribution list/Global message delivery|Fix here]].)&lt;/small&gt;
&lt;!-- EdwardsBot 0139 --&gt;

== Announcing Wikipedia 1.19 beta ==

Wikimedia Foundation is getting ready to push out 1.19 to all the WMF-hosted wikis.  As we finish wrapping up our code review, you can test the new version ''right now'' on [http://beta.wmflabs.org/ beta.wmflabs.org].  For more information, please read the [https://svn.wikimedia.org/viewvc/mediawiki/trunk/phase3/RELEASE-NOTES-1.19?view=markup release notes] or the [[mw:MediaWiki_1.19|start of the final announcement]].

The following are the areas that you will probably be most interested in:
* [https://bugzilla.wikimedia.org/show_bug.cgi?id=33711#c2 Faster loading of javascript files makes dependency tracking more important.]
* New common*.css files usable by skins instead of having to copy piles of generic styles from MonoBook or Vector's css.
* The default user signature now contains a talk link in addition to the user link.
* Searching blocked usernames in block log is now clearer.
* Better timezone recognition in user preferences.
* Improved diff readability for colorblind people.
* The interwiki links table can now be accessed also when the interwiki cache is used (used in the API and the Interwiki extension).
* More gender support (for instance in logs and user lists).
* Language converter improved, e.g. it now works depending on the page content language.
* Time and number-formatting magic words also now depend on the page content language.
* Bidirectional support further improved after 1.18.

Report any [http://labs.wikimedia.beta.wmflabs.org/wiki/Problem_reports problems] on the labs beta wiki and we'll work to address them before they software is released to the production wikis.

'''Note''' that this cluster does have SUL but it is not integrated with SUL in production, so you'll need to create another account.  You should avoid using the same password as you use here.  — [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 15. 1. 2012, 00:02 (UTC)
&lt;!-- EdwardsBot 0145 --&gt;

== MediaWiki 1.19 ==

(Apologies if this message isn't in your language.) The Wikimedia Foundation is planning to upgrade MediaWiki (the software powering this wiki) to its latest version this month. You can help to test it before it is enabled, to avoid disruption and breakage. More information is available [[:mw:MediaWiki 1.19/Deployment announcement|in the full announcement]]. Thank you for your understanding.

[[:m:user:guillom|Guillaume Paumier]], via the [[:m:Global message delivery|Global message delivery system]] &lt;small&gt;([[:m:Distribution list/Global message delivery|wrong page? You can fix it.]])&lt;/small&gt;. 12. 2. 2012, 14:54 (UTC)
&lt;!-- EdwardsBot 0154 --&gt;

==Survey invitation==

First, I apologize that part of this message is in English. If you can assist by translating it for your local community, I would greatly appreciate it.

The Wikimedia Foundation would like to invite you to take part in a brief survey.

Prostřednictvím tohoto průzkumu by Nadace ráda zjistila, jaké zdroje wikimediáni chtějí a potřebují (některé mohou potřebovat financování) a s jakou prioritou. Nebudou zde všechny programy Nadace (výslovně vyňaty jsou základní činnosti) – pouze zdroje, o které by mohli žádat jednotliví přispěvatelé či organizace spojené s nadací Wikimedia, jako např. pobočky.

Cílem je určit, co by VÁS (nebo skupiny jako pobočky či kluby) mohlo zajímat, seřazené podle preferencí. Do tohoto seznamu jsme nezařazovali věci jako „udržování serverů v provozu“, protože ty nejsou zodpovědností jednotlivých přispěvatelů nebo dobrovolnických organizací. Tento průzkum by nám měl ukázat, na kterých prioritách se přispěvatelé shodují a neshodují.

To read more about the survey, and to take part, please visit [https://wikimedia.qualtrics.com/SE/?SID=SV_070JzrhGl15ijnS the survey page]. You may select the language in which to take the survey with the pull-down menu at the top.

This invitation is being sent only to those projects where the survey has been translated in full or in majority into your language. It is, however, open to any contributor from any project. Please feel free to share the link with other Wikimedians and to invite their participation. 

If you have any questions for me, please address them to my talk page, since I won’t be able to keep an eye at every point where I place the notice.

Thank you! --[[Uživatel:Mdennis (WMF)|Mdennis (WMF)]] ([[Diskuse s uživatelem:Mdennis (WMF)|diskuse]]) 5. 3. 2012, 21:27 (UTC)

== Propagace projektu ==

Zdravím. Sdružení Wikimedia Česká republika má k dispozici v rámci programu Presentation&amp;Outreach grantové peníze určené k financování aktivit a materiálů k propagaci jednotlivých projektů Wikimedia. Sdružení se účastní různých akcí, kde propaguje především Wikipedii a Wikimedia Commons. Ostatní projekty včetně Wikiknih zůstávají poněkud stranou a materiály, do kterých byly sesterské projekty zahrnuty, bývají tvořeny lidmi, kteří na těchto projektech nepůsobí, čemuž odpovídá výsledek. Přímo se tedy nabízí možnost, aby jednotlivé projekty samy, pokud mají dost lidí a o tento druh propagace zájem, navrhly vlastní letáky či jiné propagační materiály tak, aby nejlépe vystihovaly jejich potřeby. Tyto materiály by pak mohlo sdružení využívat, aby lépe seznámilo potenciální čtenáře či editory s nabídkou i jiných projektů než je Wikipedie. Zároveň mám příslib jednoho člena sdružení, že v případě potřeby je ochoten podělit se o své zkušenosti a pomoci s dokončovacími pracemi. Oslovuji proto zdejší komunitu, aby tuto možnost zvážila a v případě zájmu připravila nějaký návrh. --[[Uživatel:Reaperman|Reaperman]] ([[Diskuse s uživatelem:Reaperman|diskuse]]) 11. 3. 2012, 23:12 (UTC)

== Ref tagy či citační dialogy ==

Bylo by možno někam vložit ref tagy, nebo rovnou zprovoznit ref tagy jako je tomu na en.wp?--[[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 2. 4. 2012, 11:40 (UTC)

== Šablona dokončenosti ==

Nebylo by hezké mít nějakou šablonu typu [[:en:template:status]]? Tedy kterou by člověk mohl označit stav, v kterém se wikikniha nachází (viditelně na její hlavní stránce, případně i zařazením do kategorie?).--[[Uživatel:Tchoř|Tchoř]] ([[Diskuse s uživatelem:Tchoř|diskuse]]) 4. 5. 2012, 12:36 (UTC)
:{{Šablona|Stav}} by se nehodila?&lt;br /&gt;{{User:Danny B./podpis}} 4. 5. 2012, 20:03 (UTC)
::Díky, ale je to trochu něco jiného - je to určené pro klasifikaci podstran z obsahu/hlavní stránky. Já bych chtěl šablonu, která by klasifikovala wikiknihu jako celek.--[[Uživatel:Tchoř|Tchoř]] ([[Diskuse s uživatelem:Tchoř|diskuse]]) 4. 5. 2012, 22:04 (UTC)

== Název komunitní diskusní stránky ==

Tato stránka se momentálně jmenuje ''Wikiknihy:Portál Wikiknih'', ale to není dobře, protože portály projektů jsou rozcestníkové stránky s informacemi o projektech.

Rád bych to přesunul, ale nechce se mi používat zprofanované ''Pod lípou'', raději bych nějaký název více odpovídající (ve Wikizdrojích je ''U pramene'', ve Wikizprávách je ''V redakci'').

Máte někdo nějaký nápad?

{{User:Danny B./podpis}} 4. 5. 2012, 20:10 (UTC)

== Pojmenování sekce (resp. podstránek) ve Wikikuchařce ==

Chtěl bych vytvořit sekci (resp. podstránky) věnovanou základním složkám jídel (mouka, prášek do pečiva, vejce, sůl apod.) a chci předejít zbytečnému přesouvání, takže dávám k diskusi.

Napadají mne (abecedně):
* ingredience
* přísady
* základní přísady

Který název byste preferovali?

{{User:Danny B./podpis}} 27. 5. 2012, 12:15 (UTC)
: Viz [[Diskuse:Wikikuchařka#Struktura]] ;-) [[Uživatel:Jedudedek|Jedudědek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jedudedek|diskuse]]) 28. 5. 2012, 21:41 (UTC)

== Update on IPv6 ==

[[File:Wikimedia_Foundation_RGB_logo_with_text.svg|80px|right]]
(Apologies if this message isn't in your language. Please consider translating it, as well as '''[[m:Special:MyLanguage/IPv6 initiative/2012 IPv6 Day announcement|the full version of this announcement on Meta]]''') 

The Wikimedia Foundation is planning to do limited testing of IPv6 on June 2-3. If there are not too many problems, we may fully enable IPv6 on [http://www.worldipv6day.org/ World IPv6 day] (June 6), and keep it enabled.

What this means for your project:

*At least on June 2-3, 2012, you may see a small number of edits from IPv6 addresses, which are in the form &quot;&lt;code&gt;2001:0db8:85a3:0000:0000:8a2e:0370:7334&lt;/code&gt;&quot;. See e.g. [[w:en:IPv6 address]]. These addresses should behave like any other IP address: You can leave messages on their talk pages; you can track their contributions; you can block them. (See [[m:Special:MyLanguage/IPv6 initiative/2012 IPv6 Day announcement|the full version of this announcement]] for notes on range blocks.)

*In the mid term, some user scripts and tools will need to be adapted for IPv6. 

*We suspect that IPv6 usage is going to be very low initially, meaning that abuse should be manageable, and we will assist in the monitoring of the situation.

Read [[m:Special:MyLanguage/IPv6 initiative/2012 IPv6 Day announcement|the full version of this announcement]] on how to test the behavior of IPv6 with various tools and how to leave bug reports, and to find a fuller analysis of the implications of the IPv6 migration.

--[[m:User:Eloquence|Erik Möller, VP of Engineering and Product Development, Wikimedia Foundation]] 2. 6. 2012, 00:49 (UTC)

&lt;small&gt;Distributed via [[m:Global message delivery|Global message delivery]]. (Wrong page? [[m:Distribution list/Global message delivery|Fix here]].)&lt;/small&gt;
&lt;!-- EdwardsBot 0201 --&gt;

== 2011 Picture of the Year competition ==

&lt;small&gt;[[:commons:Commons:Picture of the Year/2011/Translations/mk|{{#language:mk}}]] • [[:commons:Commons:Picture of the Year/2011/Translations/no|{{#language:no}}]] • [[:commons:Commons:Picture of the Year/2011/Translations/pl|{{#language:pl}}]]&lt;/small&gt; 

Dear Wikimedians,

Wikimedia Commons is happy to announce that the ''2011 Picture of the Year competition'' is now open. We are interested in your opinion as to which images qualify to be the ''Picture of the Year 2011''. Any user registered at Commons or a Wikimedia wiki SUL-related to Commons [//toolserver.org/~pathoschild/accounteligibility/?user=&amp;wiki=&amp;event=24 with more than 75 edits before 1 April 2012 (UTC)] is welcome to vote and, of course everyone is welcome to view!

Detailed information about the contest can be found [[:commons:Commons:Picture of the Year/2011/Introduction|at the introductory page]].

About 600 of the best of Wikimedia Common's photos, animations, movies and graphics were chosen &amp;ndash;by the international Wikimedia Commons community&amp;ndash; out of 12 million files during ''2011'' and are now called ''Featured Pictures''.

From professional animal and plant shots to breathtaking panoramas and skylines, restorations of historically relevant images, images portraying the world's best architecture, maps, emblems, diagrams created with the most modern technology, and impressive human portraits, Commons ''Features Pictures'' of all flavors.  

For your convenience, we have sorted the images [[:commons:Commons:Picture of the Year/2011/Galleries|into topic categories]]. 

We regret that you receive this message in English; we intended to use banners to notify you in your native language but there was both, human and technical resistance.

See you on Commons!
--[[:commons:Commons:Picture of the Year/2011/Committee|Picture of the Year 2011 Committee]] 5. 6. 2012, 18:09 (UTC)

&lt;small&gt;Distributed via [[m:Global message delivery|Global message delivery]]. (Wrong page? [[m:Distribution list/Global message delivery|Fix here]].)&lt;/small&gt;
&lt;!-- EdwardsBot 0205 --&gt;

== Mobile view as default view coming soon ==

[[File:Wikimedia_Foundation_RGB_logo_with_text.svg|80px|right]]
''(Apologies if this message isn't in your language. Please consider translating it, as well as the [[m:Special:MyLanguage/Mobile Projects/Mobile Gateway/Mobile homepage formatting|instructions on Meta]])'' 

The mobile view of this project and others will soon become the default view on mobile devices (except tablets). Some language versions of these projects currently show no content on the mobile home page, and it is a good time to do a little formatting so users get a mobile-friendly view, or to add to existing mobile content if some already exists.

If you are an administrator, please consider helping with this change. There are [[m:Mobile Projects/Mobile Gateway/Mobile homepage formatting|instructions]] which are being translated. The proposed date of switching the default view is July 5.

To contact the mobile team, email &lt;kbd&gt;mobile-feedback-l[[File:At_sign.svg|17px|link=]]lists.wikimedia.org&lt;/kbd&gt;.

--[[m:User:Pchang|Phil Inje Chang, Product Manager, Mobile, Wikimedia Foundation]] 29. 6. 2012, 04:46 (UTC)

&lt;small&gt;Distributed via [[m:Global message delivery|Global message delivery]]. (Wrong page? [[m:Distribution list/Global message delivery|Fix here]].)&lt;/small&gt;
&lt;!-- EdwardsBot 0217 --&gt;

== Help decide about more than $10 million of Wikimedia donations in the coming year ==

[[File:Wikimedia_Foundation_RGB_logo_with_text.svg|80px|right]]
''(Apologies if this message isn't in your language. Please consider translating it)''

Hi,

As many of you are aware, the Wikimedia Board of Trustees recently initiated important changes in the way that money is being distributed within the Wikimedia movement. As part of this, a new community-led &quot;[[m:Funds_Dissemination_Committee/Framework_for_the_Creation_and_Initial_Operation_of_the_FDC|Funds Dissemination Committee]]&quot; (FDC) is currently being set up. Already in 2012-13, its recommendations will guide the decisions about the distribution of over 10 million US dollars among the Foundation, chapters and other [[m:Funds_Dissemination_Committee/Framework_for_the_Creation_and_Initial_Operation_of_the_FDC#Eligible_fund-seeking_entities|eligible entities]].

Now, seven capable, knowledgeable and trustworthy community members are sought to volunteer on the initial Funds Dissemination Committee. It is expected to take up its work in September. In addition, a community member is sought to be the [[m:Funds_Dissemination_Committee/Framework_for_the_Creation_and_Initial_Operation_of_the_FDC#FDC_Ombudsperson|Ombudsperson]] for the FDC process. If you are interested in joining the committee, read the [[m:Funds Dissemination Committee/Call for Volunteers|call for volunteers]]. Nominations are planned to close on August 15.

--[[m:User:ASengupta_(WMF)|Anasuya Sengupta]], Director of Global Learning and Grantmaking, Wikimedia Foundation 19. 7. 2012, 19:57 (UTC)

&lt;small&gt;Distributed via [[m:Global message delivery|Global message delivery]]. (Wrong page? [[m:Distribution list/Global message delivery|Fix here]].)&lt;/small&gt;
&lt;!-- EdwardsBot 0223 --&gt;

== Request for Comment: Legal Fees Assistance Program ==

[[File:Wikimedia_Foundation_RGB_logo_with_text.svg|80px|right]]
''I apologize for addressing you in English. I would be grateful if you could translate this message into your language.''

The Wikimedia Foundation is conducting a [[:m:Request_for_comment/Legal_Fees_Assistance_Program|request for comment]] on a [[:m:Legal_and_Community_Advocacy/Legal_Fees_Assistance_Program|proposed program]] that could provide legal assistance to users in specific support roles who are named in a legal complaint as a defendant because of those roles. We wanted to be sure that your community was aware of this discussion and would have a chance to participate in [[:m:Request_for_comment/Legal_Fees_Assistance_Program|that discussion]]. 

If this page is not the best place to publicize this request for comment, please help spread the word to those who may be interested in participating. (If you'd like to help translating the &quot;request for comment&quot;, program policy or other pages into your language and don't know how the translation system works, please come by my user talk page at [[:m:User talk:Mdennis (WMF)]]. I'll be happy to assist or to connect you with a volunteer who can assist.)
 
Thank you! --[[:m:User:Mdennis (WMF)|Mdennis (WMF)]]6. 9. 2012, 01:51 (UTC)

&lt;small&gt;Distributed via [[m:Global message delivery|Global message delivery]]. (Wrong page? [[m:Distribution list/Global message delivery|Fix here]].)&lt;/small&gt;
&lt;!-- EdwardsBot 0245 --&gt;

== Wikidata is getting close to a first roll-out ==

[[File:Wikimedia_Foundation_RGB_logo_with_text.svg|80px|right]]
(Apologies if this message isn't in your language.) 

As some of you might already have heard Wikimedia Deutschland is working on a new Wikimedia project. It is called [[m:Wikidata]]. The goal of Wikidata is to become a central data repository for the Wikipedias, its sister projects and the world. In the future it will hold data like the number of inhabitants of a country, the date of birth of a famous person or the length of a river. These can then be used in all Wikimedia projects and outside of them.

The project is divided into three phases and &quot;we are getting close to roll-out the first phase&quot;. The phases are:
# language links in the Wikipedias (making it possible to store the links between the language editions of an article just once in Wikidata instead of in each linked article)
# infoboxes (making it possible to store the data that is currently in infoboxes in one central place and share the data)
# lists (making it possible to create lists and similar things based on queries to Wikidata so they update automatically when new data is added or modified)

It'd be great if you could join us, test the [http://wikidata-test.wikimedia.de demo version], provide feedback and take part in the development of Wikidata. You can find all the relevant information including an [[m:Wikidata/FAQ|FAQ]] and sign-up links for our on-wiki newsletter on [[m:Wikidata|the Wikidata page on Meta]]. 

For further discussions please use [[m:Talk:Wikidata|this talk page]] (if you are uncomfortable writing in English you can also write in your native language there) or point [[m:User_talk:Lydia Pintscher (WMDE)|me]] to the place where your discussion is happening so I can answer there.

--[[m:User:Lydia Pintscher (WMDE)|Lydia Pintscher]] 10. 9. 2012, 13:12 (UTC)

&lt;small&gt;Distributed via [[m:Global message delivery|Global message delivery]]. (Wrong page? [[m:Distribution list/Global message delivery|Fix here]].)&lt;/small&gt;
&lt;!-- EdwardsBot 0248 --&gt;

== ''Wikimedia Highlights'', Srpen 2012 ==

&lt;div style=&quot;margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;&quot;&gt;''[[m:Wikimedia Highlights|Highlights]] (přehledy) ze '''[[m:Wikimedia Foundation Report, August 2012|zprávy nadace Wikimedia Foundation]]''' a ze zprávy '''[[mw:Wikimedia engineering report/2012/August|Wikimedia engineering]]''' ze srpna 2012 s výběrem dalších zajímavých informací o &quot;událostech z Wikimedia&quot;''&lt;/div&gt;[[File:Wikimedia_Foundation_RGB_logo_with_text.svg|80px|right]]

*[[m:Wikimedia Highlights, August 2012/cs#Přehledy Wikimedia Foundation|Přehledy Wikimedia Foundation]]
**[[m:Wikimedia Highlights, August 2012/cs#Aplikace Wiki Loves Monuments umožnila první příspěvky z mobilních zařízení do projektů Wikimedia|Aplikace Wiki Loves Monuments umožnila první příspěvky z mobilních zařízení do projektů Wikimedia]]
**[[m:Wikimedia Highlights, August 2012/cs#Nástroje pro podporu jazyků vydány v &quot;Projektu Milkshake&quot;|Nástroje pro podporu jazyků vydány v &quot;Projektu Milkshake&quot;]]
**[[m:Wikimedia Highlights, August 2012/cs#Žádost o komentář k programu asistence s právními poplatky|Žádost o komentář k programu asistence s právními poplatky]]
**[[m:Wikimedia Highlights, August 2012/cs#Pilotní projekt na arabské Wikipedii zvýšil počet příspěvků nových editorů|Pilotní projekt na arabské Wikipedii zvýšil počet příspěvků nových editorů]]
*[[m:Wikimedia Highlights, August 2012/cs#Data a trendy|Data a trendy]]
*[[m:Wikimedia Highlights, August 2012/cs#Finance|Finance]]
*[[m:Wikimedia Highlights, August 2012/cs#Další důležité zprávy|Další důležité zprávy]]
**[[m:Wikimedia Highlights, August 2012/cs#Dar obrázků afrického umění|Dar obrázků afrického umění]]
**[[m:Wikimedia Highlights, August 2012/cs#Katalánští knihovníci prodělali školení Wikipedie|Katalánští knihovníci prodělali školení Wikipedie]]
**[[m:Wikimedia Highlights, August 2012/cs#Výroční konference německy mluvících uživatelů|Výroční konference německy mluvících uživatelů]]

&lt;div style=&quot;margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;&quot;&gt;'''[[m:Wikimedia Highlights|About]]''' &amp;middot; [[m:Special:TranslatorSignup|Help translate]] &amp;middot; Distributed via [[m:Global message delivery|Global message delivery]] (wrong page? [[m:Distribution list/Global message delivery|Fix here]]), 26. 9. 2012, 02:50 (UTC)
&lt;/div&gt;
&lt;!-- EdwardsBot 0257 --&gt;

== Upcoming software changes - please report any problems ==

[[File:Wikimedia_Foundation_RGB_logo_with_text.svg|80px|right]]
&lt;div dir=ltr&gt;
''(Apologies if this message isn't in your language. Please consider translating it)''

All Wikimedia wikis - including this one - will soon be upgraded with new and possibly disruptive code.  This process starts today and finishes on October 24 (see the [[mw:MediaWiki_1.21/Roadmap|upgrade schedule]] &amp; [[mw:MediaWiki 1.21/wmf2|code details]]).

Please watch for problems with:
* revision diffs
* templates
* CSS and JavaScript pages (like user scripts)
* bots
* PDF export
* images, video, and sound, especially scaling sizes
* the CologneBlue skin

If you notice any problems, please [[mw:How to report a bug|report problems]] at [[mw:Bugzilla|our defect tracker site]].  You can test for possible problems at [https://test2.wikipedia.org test2.wikipedia.org] and [https://mediawiki.org/ mediawiki.org], which have already been updated.

Thanks!  With your help we can find problems fast and get them fixed faster.

[[mw:User:Sharihareswara (WMF)|Sumana Harihareswara, Wikimedia Foundation Engineering Community Manager]] ([[mw:User talk:Sharihareswara (WMF)|talk]]) 16. 10. 2012, 02:47 (UTC)

P.S.: For the regular, smaller MediaWiki updates every two weeks, please [[mw:MediaWiki_1.21/Roadmap|watch this schedule]].

&lt;small&gt;Distributed via [[m:Global message delivery|Global message delivery]]. (Wrong page? [[m:Distribution list/Global message delivery|Fix here]].)&lt;/small&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;!-- EdwardsBot 0278 --&gt;

== Fundraising localization: volunteers from outside the USA needed ==

''Please translate for your local community''

Hello All,

The Wikimedia Foundation's Fundraising team have begun our 'User Experience' project, with the goal of understanding the donation experience in different countries outside the USA and enhancing the localization of our donation pages. I am searching for volunteers to spend 30 minutes on a Skype chat with me, reviewing their own country's donation pages. It will be done on a 'usability' format (I will ask you to read the text and go through the donation flow) and will be asking your feedback in the meanwhile. 

The only pre-requisite is for the volunteer to actually live in the country and to have access to at least one donation method that we offer for that country (mainly credit/debit card, but also real-time banking like IDEAL, E-wallets, etc...) so we can do a live test and see if the donation goes through. ''All volunteers will be reimbursed of the donations that eventually succeed'' (and they will be low amounts, like 1-2 dollars)

By helping us you are actually helping thousands of people to support our mission of free knowledge across the world. Please sing up and help us with our 'User Experience' project! :)
If you are interested (or know of anyone who could be) please email ppena@wikimedia.org. All countries needed (excepting USA)!

Thanks!&lt;br /&gt;
[[wmf:User:Ppena|Pats Pena]]&lt;br /&gt;
Global Fundraising Operations Manager, Wikimedia Foundation

Sent using [[m:Global message delivery|Global message delivery]], 17. 10. 2012, 16:52 (UTC)
&lt;!-- EdwardsBot 0280 --&gt;

== Be a Wikimedia fundraising &quot;User Experience&quot; volunteer! ==

Thank you to everyone who volunteered last year on the Wikimedia fundraising 'User Experience' project. We have talked to many different people in different countries and their feedback has helped us immensely in restructuring our pages. If you haven't heard of it yet, the 'User Experience' project has the goal of understanding the donation experience in different countries (outside the USA) and enhancing the localization of our donation pages. 

I am (still) searching for volunteers to spend some time on a Skype chat with me, reviewing their own country's donation pages. It will be done on a 'usability' format (I will ask you to read the text and go through the donation flow) and will be asking your feedback in the meanwhile. 

The only pre-requisite is for the volunteer to actually live in the country and to have access to at least one donation method that we offer for that country (mainly credit/debit card, but also real time banking like IDEAL, E-wallets, etc...) so we can do a live test and see if the donation goes through. **All volunteers will be reimbursed of the donations that eventually succeed (and they will be very low amounts, like 1-2 dollars)**

By helping us you are actually helping thousands of people to support our mission of free knowledge across the world. If you are interested (or know of anyone who could be) please email ppena@wikimedia.org. All countries needed (excepting USA)!!

Thanks!

[[m:User:Ppena (WMF)|Pats Pena]]&lt;br/&gt;
Global Fundraising Operations Manager, Wikimedia Foundation

: Sent using [[m:Global message delivery|Global message delivery]], 8. 1. 2013, 20:44 (UTC)
&lt;!-- EdwardsBot 331 --&gt;

== Co s opuštěnými knihami? ==

Je tu několik knih, které byly začaty úvodní stránkou, ale už se v nich nepokračovalo. Jsou poměrně specializované, takže vyžadují někoho, kdo se v daném oboru vyzná, nemůže je doplňovat jen tak někdo, protože nepatří k obecným vědomostem. Například jsem narazil na [[Terénní biologie]]. Co s nimi?

{{User:Danny B./podpis}} 10. 1. 2013, 13:52 (UTC)
:Já bych byl spíš optimista a doufal, že jednou se nějaký ten odborník (nebo alespoň odborník ve vývoji) najde. Na druhou stranu vnímám jako problém, kdyby knihy, v který už je netriviální množství znalostí, zůstaly pod nánosem podobných pokusů skryty a ztraceny. Má někdo tušení, jak to řeší za hranicemi? --[[Uživatel:Tchoř|Tchoř]] ([[Diskuse s uživatelem:Tchoř|diskuse]]) 10. 1. 2013, 16:08 (UTC)

== Wikimedia sites to move to primary data center in Ashburn, Virginia. Read-only mode expected. ==

(Apologies if this message isn't in your language.) Next week, the Wikimedia Foundation will transition its main technical operations to a new data center in Ashburn, Virginia, USA. This is intended to improve the technical performance and reliability of all Wikimedia sites, including this wiki. There will be some times when the site will be in read-only mode, and there may be full outages; the current target windows for the migration are January 22nd, 23rd and 24th, 2013, from 17:00 to 01:00 UTC (see [http://www.timeanddate.com/worldclock/fixedtime.html?msg=Wikimedia+data+center+migration&amp;iso=20130122T17&amp;ah=8 other timezones] on timeanddate.com). More information is available [https://blog.wikimedia.org/2013/01/19/wikimedia-sites-move-to-primary-data-center-in-ashburn-virginia/ in the full announcement].

If you would like to stay informed of future technical upgrades, consider [[m:Tech/Ambassadors|becoming a Tech ambassador]] and [https://lists.wikimedia.org/mailman/listinfo/wikitech-ambassadors joining the ambassadors mailing list]. You will be able to help your fellow Wikimedians have a voice in technical discussions and be notified of important decisions.

Thank you for your help and your understanding.

[[:m:user:guillom|Guillaume Paumier]], via the [[:m:Global message delivery|Global message delivery system]] &lt;small&gt;([[:m:Distribution list/Global message delivery|wrong page? You can fix it.]])&lt;/small&gt;. 19. 1. 2013, 15:08 (UTC)
&lt;!-- EdwardsBot 0338 --&gt;
== Picture of the Year voting round 1 open ==
Dear Wikimedians,

Wikimedia Commons is happy to announce that the 2012 Picture of the Year competition is now open.  We're interested in your opinion as to which images qualify to be the Picture of the Year for 2012. Voting is open to established Wikimedia users who meet the following criteria:

:# Users must have an account, at any Wikimedia project, which was registered '''before Tue, 01 Jan 2013 00:00:00 +0000''' [UTC].
:# This user account must have more than '''75 edits''' on '''any single''' Wikimedia project '''before Tue, 01 Jan 2013 00:00:00 +0000''' [UTC]. Please check your account eligibility at the [//toolserver.org/~pathoschild/accounteligibility/?user=&amp;wiki=&amp;event=27 POTY 2012 Contest Eligibility tool].
:# Users must vote with an account meeting the above requirements either on Commons or another SUL-related Wikimedia project (for other Wikimedia projects, the account must be attached to the user's Commons account through [[meta:Help:Unified login|SUL]]).

Hundreds of images that have been rated Featured Pictures by the international Wikimedia Commons community in the past year are all entered in this competition. From professional animal and plant shots to breathtaking panoramas and skylines, restorations of historically relevant images, images portraying the world's best architecture, maps, emblems, diagrams created with the most modern technology, and impressive human portraits, Commons features pictures of all flavors.  

For your convenience, we have sorted the images into topic categories. Two rounds of voting will be held: In the first round, you can vote for as many images as you like. The first round category winners and the top ten overall will then make it to the final.  In the final round, when a limited number of images are left, you must decide on the one image that you want to become the Picture of the Year.

To see the candidate images just go to [[commons:Commons:Picture_of_the_Year/2012|the POTY 2012 page on Wikimedia Commons]].

Wikimedia Commons celebrates our featured images of 2012 with this contest. Your votes decide the Picture of the Year, so remember to vote in the first round by '''January 30, 2013'''.

Thanks,&lt;br /&gt;
the Wikimedia Commons Picture of the Year committee&lt;br /&gt;

&lt;small&gt;This message was delivered based on [[:m:Distribution list/Global message delivery]]. Translation fetched from: [[:commons:Commons:Picture of the Year/2012/Translations/Village Pump/en]] -- [[Uživatel:Rillke|Rillke]] ([[Diskuse s uživatelem:Rillke|diskuse]]) 22. 1. 2013, 04:17 (UTC)&lt;/small&gt;

== Help turn ideas into grants in the new IdeaLab ==

&lt;div class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
[[File:Wikimedia_Foundation_RGB_logo_with_text.svg|80px|right]]
''I apologize if this message is not in your language. Please help translate it.''

*Do you have an idea for a project to improve this community or website?
*Do you think you could complete your idea if only you had some funding?
*Do you want to help other people turn their ideas into project plans or grant proposals?

Please join us in the [[m:Grants:IdeaLab|IdeaLab]], an incubator for project ideas and Individual Engagement Grant proposals.

The Wikimedia Foundation is seeking new ideas and proposals for Individual Engagement Grants. These grants fund individuals or small groups to complete projects that help improve this community. If interested, please submit a completed proposal by February 15, 2013. Please visit https://meta.wikimedia.org/wiki/Grants:IEG for more information.

Thanks!  --[[m:User:Sbouterse (WMF)|Siko Bouterse, Head of Individual Engagement Grants, Wikimedia Foundation]] 30. 1. 2013, 20:14 (UTC)

&lt;small&gt;Distributed via [[m:Global message delivery|Global message delivery]]. (Wrong page? [[m:Distribution list/Global message delivery|Correct it here]].)&lt;/small&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;!-- EdwardsBot 0344 --&gt;

== Instalace rozšíření Scribunto naplánována na 18. února ==

Ahoj, mám tu jedno oznámení, bohužel v angličtině, snad tomu porozumíte, nemám nyní čas to překládat :( (díky za pochopení):

Wikimedia Foundation has been working on improving performance and adding features to template pages within MediaWiki. As a result of this WMF developed a new '''[[mw:Extension: Scribunto|Scribunto extension]]''' for MediaWiki which enables '''[[mw:Lua scripting|Lua scripting language]]''' for templates. The developers are confident about the extension's maturity and it was decided that Scribunto is going to be deployed to this wiki in the first batch. The deployment will begin on February 18 and will simply add a feature. Please be so kind and spread the word about the deployment on your wiki. If you are interested in converting current templates to Lua, please see more information and submit your feedback to '''[[meta:Lua|Lua page on Meta]]'''. Regards, [[Uživatel:Kozuch|Kozuch]] ([[Diskuse s uživatelem:Kozuch|diskuse]]) 13. 2. 2013, 18:17 (UTC)

== Wikicesty ==

Přemýšlím, nakolik se naše zdejší knihy z oboru ''cestování'' budou lišit od obsahu, který bude patřit spíš na [[w:Wikicesty|Wikicesty]]. --[[Uživatel:Tchoř|Tchoř]] ([[Diskuse s uživatelem:Tchoř|diskuse]]) 26. 3. 2013, 14:43 (UTC)

: Podle mne dojde zákonitě časem k přesunu (a tam k úpravám).&lt;br /&gt;{{User:Danny B./podpis}} 26. 3. 2013, 17:55 (UTC)

:: A bylo by možné importovat do inkubátoru hned? Ať to třeba někdo mezitím někdo zbytečně nezakládá odznovu.--[[Uživatel:Tchoř|Tchoř]] ([[Diskuse s uživatelem:Tchoř|diskuse]]) 6. 6. 2013, 17:35 (UTC)

== [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders|Request for comment on inactive administrators]] ==

&lt;small&gt;(Please consider translating this message for the benefit of your fellow Wikimedians. Please also consider translating [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Summary|the proposal]].)&lt;/small&gt;

&lt;small&gt;[[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message|Read this message in English]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/ast|Lleer esti mensaxe n'asturianu]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/bn|বাংলায় এই বার্তাটি পড়ুন]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/ca|Llegiu aquest missatge en català]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/da|Læs denne besked på dansk]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/de|Lies diese Nachricht auf Deutsch]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/egl|Leś cal mesag' chè in Emiliàn]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/es|Leer este mensaje en español]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/fi|Lue tämä viesti suomeksi]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/fr|Lire ce message en français]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/gl|Ler esta mensaxe en galego]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/hi|हिन्दी]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/hr|Pročitajte ovu poruku na hrvatskom]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/id|Baca pesan ini dalam Bahasa Indonesia]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/it|Leggi questo messaggio in italiano]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/kn|ಈ ಸಂದೇಶವನ್ನು ಕನ್ನಡದಲ್ಲಿ ಓದಿ]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/mt|Aqra dan il-messaġġ bil-Malti]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/nb|norsk (bokmål)]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/nl|Lees dit bericht in het Nederlands]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/pl|Przeczytaj tę wiadomość po polsku]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/ro|Citiți acest mesaj în română]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/ru|Прочитать это сообщение на русском]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/so|Farriintaan ku aqri Af-Soomaali]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/sr|Pročitaj ovu poruku na srpskom (Прочитај ову поруку на српском)]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/th|อ่านข้อความนี้ในภาษาไทย]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/uk|Прочитати це повідомлення українською мовою]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/vi|Đọc thông báo bằng tiếng Việt]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/zh|使用中文阅读本信息。]]&lt;/small&gt;

Hello!

There is [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders|a new request for comment]] on Meta-Wiki concerning the removal of administrative rights from long-term inactive Wikimedians. Generally, this proposal from stewards would apply to wikis without an administrators' review process.

We are also compiling a [[m:Talk:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders|list of projects]] with procedures for removing inactive administrators on the talk page of the request for comment. Feel free to add your project(s) to the list if you have a policy on administrator inactivity.

All input is appreciated. The discussion may close as soon as 21 May 2013 (2013-05-21), but this will be extended if needed.

Thanks, [[m:User:Billinghurst|Billinghurst]] &lt;small&gt;(thanks to all the [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message|translators]]!)&lt;/small&gt; 24. 4. 2013, 04:27 (UTC)
:&lt;small&gt;Distributed via [[m:Global message delivery|Global message delivery]] (Wrong page? [[m:Distribution list/Global message delivery|You can fix it]].)&lt;/small&gt;
&lt;!-- EdwardsBot 0430 --&gt;

== [en] Change to wiki account system and account renaming ==

&lt;div class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
Some accounts will soon be renamed due to a technical change that the developer team at Wikimedia are making. [[m:Single User Login finalisation announcement|More details on Meta]].

&lt;small&gt;(Distributed via [[m:global message delivery|global message delivery]] 30. 4. 2013, 03:26 (UTC). Wrong page? [[m:Distribution list/Global message delivery|Correct it here]].)&lt;/small&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;!-- EdwardsBot 0437 --&gt;

== [en] Change to section edit links ==

&lt;div class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
The default position of the &quot;edit&quot; link in page section headers is going to change soon. The &quot;edit&quot; link will be positioned adjacent to the page header text rather than floating opposite it.

Section edit links will be to the immediate right of section titles, instead of on the far right. If you're an editor of one of the wikis which already implemented this change, nothing will substantially change for you; however, scripts and gadgets depending on the previous implementation of section edit links will have to be adjusted to continue working; however, nothing else should break even if they are not updated in time.

[[m:Change to section edit links|Detailed information and a timeline]] is available on meta.

Ideas to do this all the way to 2009 at least. It is often difficult to track which of several potential section edit links on the far right is associated with the correct section, and many readers and anonymous or new editors may even be failing to notice section edit links at all, since they read section titles, which are far away from the links.

&lt;small&gt;(Distributed via [[m:global message delivery|global message delivery]] 30. 4. 2013, 18:16 (UTC). Wrong page? [[m:Distribution list/Global message delivery|Correct it here]].)&lt;/small&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;!-- EdwardsBot 0438 --&gt;

== Tech newsletter: Subscribe to receive the next editions ==

&lt;div style=&quot;width:auto; padding: 1em; background:#fdf6e3;&quot; class=&quot;plainlinks&quot; &gt;&lt;big&gt;Latest '''[[m:Tech/News|&lt;span style=&quot;color:#268bd2;&quot;&gt;Tech news&lt;/span&gt;]]''' from the Wikimedia technical community.&lt;/big&gt; ''Please inform other users about these changes.''&lt;/div&gt;
&lt;div style=&quot;width:auto; padding: 1em; border: 2px solid #fdf6e3;&quot; class=&quot;plainlinks&quot; &gt;
;Recent software changes: ''(Not all changes will affect you.)''

* The latest version of MediaWiki (version [[mw:MediaWiki 1.22/wmf4|1.22/wmf4]]) was added to non-Wikipedia wikis on May 13, and to the English Wikipedia (with a Wikidata software update) on May 20. It will be updated on all other Wikipedia sites on May 22. [https://gerrit.wikimedia.org/r/gitweb?p=operations/mediawiki-config.git;a=commitdiff;h=ed976cf0c14fa3632fd10d9300bb646bfd6fe751;hp=c6c7bb1e5caaddf7325de9eef0e7bf85bcf5cc35] [http://lists.wikimedia.org/pipermail/wikitech-l/2013-May/069458.html]
* A software update will perhaps result in temporary issues with images. Please [[m:Tech/Ambassadors|report any problems]] you notice. [http://lists.wikimedia.org/pipermail/wikitech-l/2013-May/069458.html]
* MediaWiki recognizes links in twelve new [[:w:en:URI scheme|schemes]]. Users can now link to [[:w:en:SSH|SSH]], [[:w:en:XMPP|XMPP]] and [[:w:en:Bitcoin|Bitcoin]] directly from wikicode. [https://gerrit.wikimedia.org/r/gitweb?p=mediawiki/core.git;a=commitdiff;h=a89d623302b5027dbb2d06941a22372948757685]
* VisualEditor was added to [[bugzilla:48430|all content namespaces]] on mediawiki.org on May 20. [http://lists.wikimedia.org/pipermail/wikitech-l/2013-May/069458.html]
* A new extension (&quot;TemplateData&quot;) was added to all Wikipedia sites on May 20. It will allow a future version of VisualEditor to [[bugzilla:44444|edit templates]]. [http://lists.wikimedia.org/pipermail/wikitech-l/2013-May/069458.html]
* New sites: [[:voy:el:|Greek Wikivoyage]] and [[:wikt:vec:|Venetian Wiktionary]] joined the Wikimedia family last week; the total number of project wikis is now 794. [https://gerrit.wikimedia.org/r/gitweb?p=operations/mediawiki-config.git;a=commit;h=5d7536b403730bb502580e21243f923c3b79da0e] [https://gerrit.wikimedia.org/r/gitweb?p=operations/mediawiki-config.git;a=commit;h=43c9eebdfc976333be5c890439ba1fae3bef46f7]
* The logo of 18 Wikipedias was changed to [[w:en:Wikipedia:Wikipedia_logos#The_May_2010_logo|version 2.0]] in a [http://lists.wikimedia.org/pipermail/wikimedia-l/2013-May/125999.html third group of updates]. [https://gerrit.wikimedia.org/r/gitweb?p=operations/mediawiki-config.git;a=commitdiff;h=4688adbe467440eea318eecf04839fdd9ffa0565] 
* The [[:commons:Special:UploadWizard|UploadWizard]] on Commons now shows links to the old upload form in 55 languages ([[:bugzilla:33513|bug 33513]]). [https://gerrit.wikimedia.org/r/gitweb?p=operations/mediawiki-config.git;a=commit;h=4197fa18a22660296d0e5b84820d5ebb4cef46d4]

;Future software changes:
* The next version of MediaWiki (version 1.22/wmf5) will be added to Wikimedia sites starting on May 27. [http://lists.wikimedia.org/pipermail/wikitech-l/2013-May/069458.html]
* An updated version of [[mw:Echo (Notifications)|Notifications]], with new features and fewer bugs, will be added to the English Wikipedia on May 23. [http://lists.wikimedia.org/pipermail/wikitech-l/2013-May/069458.html]
* The [[m:Special:MyLanguage/Single User Login finalisation announcement|final version]] of the &quot;single user login&quot; (which allows people to use the same username on different Wikimedia wikis) is moved to August 2013. The software will [http://lists.wikimedia.org/pipermail/wikitech-ambassadors/2013-April/000217.html automatically rename] some usernames. [http://lists.wikimedia.org/pipermail/wikitech-ambassadors/2013-May/000233.html]
* A [[m:Special:MyLanguage/Flow|new discussion system]] for MediaWiki, called &quot;Flow&quot;, is under development. Wikimedia designers need your help to inform other users, [http://unicorn.wmflabs.org/flow/ test the prototype] and discuss the interface. [http://lists.wikimedia.org/pipermail/wikitech-l/2013-May/069433.html].
* The Wikimedia Foundation is hiring people to act as links between software developers and users for VisualEditor. [http://lists.wikimedia.org/pipermail/wikitech-ambassadors/2013-May/000245.html]
&lt;/div&gt;
&lt;div style=&quot;font-size:90%; font-style:italic; background:#fdf6e3; padding:1em;&quot;&gt;'''[[m:Tech/News|Tech news]]''' prepared by [[m:Tech/Ambassadors|tech ambassadors]] and posted by [[m:Global message delivery|Global message delivery]] • [[m:Tech/News#contribute|Contribute]] • [[m:Tech/News/2013/21|Translate]] • [[m:Tech|Get help]] • [[m:Talk:Tech/News|Give feedback]] • [[m:Global message delivery/Targets/Tech ambassadors|Unsubscribe]] • 20. 5. 2013, 20:22 (UTC)
&lt;/div&gt;

&lt;div style=&quot;float:left; background:#eee8d5; border: .2em solid #dc322f; border-left: .7em solid #dc322f; padding: 1em; &quot;&gt;&lt;span style=&quot;color:#dc322f;font-weight:bold;&quot;&gt;Important note:&lt;/span&gt; This is the first edition of the [[m:Tech/News|Tech News]] weekly summaries, which help you monitor recent software changes likely to impact you and your fellow Wikimedians.

'''If you want to continue to receive the next issues every week''', please '''[[m:Global message delivery/Targets/Tech ambassadors|subscribe to the newsletter]]'''. You can  subscribe your personal talk page and a community page like this one. The newsletter can be [[m:Tech/News/2013/21|translated into your language]].

You can also [[m:Tech/Ambassadors|become a tech ambassador]], [[m:Tech/News|help us write the next newsletter]] and [[m:Talk:Tech/News|tell us what to improve]]. Your feedback is greatly appreciated. [[m:user:guillom|guillom]] 20. 5. 2013, 20:22 (UTC)&lt;/div&gt;
&lt;!-- EdwardsBot 0455 --&gt;

== Trademark discussion ==

Hi, apologies for posting this in English, but I wanted to alert your community to a discussion on Meta about potential changes to the Wikimedia Trademark Policy. Please translate this statement if you can. We hope that you will all participate in the discussion; we also welcome translations of the legal team’s statement into as many languages as possible and encourage you to voice your thoughts there. Please see the [[:m:Trademark practices discussion|Trademark practices discussion (on Meta-Wiki)]] for more information. Thank you! --[[:m:User:Mdennis_(WMF)|Mdennis (WMF)]] ([[:m:User talk:Mdennis_(WMF)|talk]])
&lt;!-- EdwardsBot 0473 --&gt;

== Podpora projektů ze strany Wikimedia Česká republika ==
Dobrý den, ahoj.

jako jeden z řadových členů občanského sdružení http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikimedia_Czech_Republic#Wikimedia_.C4.8Cesk.C3.A1_republika se obracím na zájemce o jednotlivé &quot;malé&quot; či chcete-li &quot;sesterské projekty&quot; nejznámější Wikipedie. Máte-li zajímavý nápad či konkrétní myšlenky na formy podpory ze strany Wikimedia ČR, budu rád, když zde zanecháte své komentáře. Zároveň vás zvu na pravidelné &quot;Wikipivo&quot; (setkání Pod reálnou lípou) - http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Pod_re%C3%A1lnou_l%C3%ADpou/Praha,_17._%C4%8Dervna_2013 , kde bych o možné podpoře malých projektů rád diskutoval s přítomnými. Pokud se účastnit nechcete, nemůžete, či chcete-li, aby tam zazněl váš názor, pište komentáře níže do pátku 14. června 2013. Díky za zpětnou vazbu. Pěkný den.  --[[Uživatel:Krvesaj|Krvesaj]] ([[Diskuse s uživatelem:Krvesaj|diskuse]]) 6. 6. 2013, 13:18 (UTC)

=== Prostor ve Wikimediu ===
Dobrý den.

Blíží se vydání časopisu Wikimedium (http://www.wikimedia.cz/web/Wikimedium). Uzávěrka materiálů nejbližšího čísla je 25. června. Jestli máte nějaké téma za Wikiknihy, obraťte se na wikipedistu Okina, prostor ještě je. Dále je možné už nyní nabídnout téma za Wikiknihy pro podzimní číslo. Pěkný den.  --[[Uživatel:Krvesaj|Krvesaj]] ([[Diskuse s uživatelem:Krvesaj|diskuse]]) 7. 6. 2013, 15:35 (UTC)

=== Prostor na Wikikonferenci ===
Dobrý den, ahoj.

Rád oznamuji, že na letošní podzimní [[w:Wikipedie:Wikikonference|Wikikonferenci]] letos bude prostor pro &quot;malé projekty&quot;. Každý z projektů nadace má předběžně vyhrazeno cca 10 minut (v případě důležitého či zajímavého tématu lze po domluvě samozřejmě pozměnit). Má-li komunita tohoto projektu zájem, je třeba dát vědět předsedovi Wikimedia ČR - [[w:Wikipedista:Limojoe|Limojoe]], který má organizaci letošní konference na starosti. Časový program se uzavírá 31. srpna 2013, po tomto datu již nelze přijímat témata ani přednášející. Díky a těším se na Wikikonferenci na viděnou. --[[Uživatel:Krvesaj|Krvesaj]] ([[Diskuse s uživatelem:Krvesaj|diskuse]]) 9. 6. 2013, 12:17 (UTC)

== [[:m:Requests_for_comment/X!'s_Edit_Counter|X!'s Edit Counter]] ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
&lt;small&gt;(Sorry for writing in English. You can [[:m:Special:MyLanguage/Requests_for_comment/X!%27s_Edit_Counter/Summary|translate the proposal]].)&lt;/small&gt;

Should [[tools:~tparis/pcount|X!'s edit counter]] retain the opt-in requirement? Your input is strongly encouraged. [[:m:Requests_for_comment/X!'s_Edit_Counter|Voice your input here]].—[[:m:w:User:Cyberpower678|&lt;span style=&quot;color:green;font-family:Neuropol&quot;&gt;cyberpower&lt;/span&gt;]] [[:m:w:User talk:Cyberpower678|&lt;sup style=&quot;color:purple;font-family:arnprior&quot;&gt;Chat&lt;/sup&gt;]]&lt;sub style=&quot;margin-left:-4.4ex;color:purple;font-family:arnprior&quot;&gt;Automation&lt;/sub&gt; 23. 6. 2013, 04:16 (UTC)
:&lt;small&gt;Distributed via [[:m:Global message delivery|Global message delivery]]. (Wrong page? [[:m:Distribution list/Global message delivery|Fix here]].)&lt;/small&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;!-- EdwardsBot 0505 --&gt;

== Universal Language Selector will be enabled on 2013-07-09 ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
On July 9, 2013, [[mw:Universal Language Selector|Universal Language Selector]] (ULS) will be enabled on this wiki. The ULS provides a flexible way to configure and deliver language settings like interface language, fonts, and input methods (keyboard mappings). Making it available here is the last phase of making ULS available on all Wikimedia wikis.

Please read the announcement on [[m:Announcement Universal Language Selector|Meta-Wiki]] for more information. [[m:User_talk:Siebrand|Siebrand]] 4. 7. 2013, 12:16 (UTC) &lt;small&gt;(via [[m:Global message delivery|Global message delivery]]).&lt;/small&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;!-- EdwardsBot 0515 --&gt;

== Nové číslo časopisu Wikimedium ==

Právě vyšlo v elektronické podobě ve formátu PDF nové číslo bulletinu Wikimedium. Dnes např. o Wikiprojektu Chráněná území, o odcházející Sue Gardnerové nebo o tom, jak Studenti píšou Wikipedii. A také s výzvou, aby lidé posílali své náměty třeba už do příštího, nejspíš pozdně podzimního čísla. Stáhnout si ho můžete na http://www.wikimedium.cz [[Uživatel:Okino|Okino]] ([[Diskuse s uživatelem:Okino|diskuse]]) 12. 7. 2013, 17:18 (UTC)
: Díky za info. [[Uživatel:Jedudedek|Jedudědek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jedudedek|diskuse]]) 13. 7. 2013, 20:57 (UTC)

== Pywikipedia is migrating to git ==

Hello, Sorry for English but It's very important for bot operators so I hope someone translates this.
[[mw:PWB|Pywikipedia]] is migrating to Git so after July 26, SVN checkouts won't be updated If you're using Pywikipedia you have to switch to git, otherwise you will use out-dated framework and your bot might not work properly. There is a [[mw:Manual:Pywikipediabot/Gerrit|manual]] for doing that and a [https://blog.wikimedia.org/2013/07/23/pywikipediabot-moving-to-git-on-july-26/ blog post] explaining about this change in non-technical language. If you have question feel free to ask in [[mw:Manual talk:Pywikipediabot/Gerrit]], [https://lists.wikimedia.org/mailman/listinfo/pywikipedia-l mailing list], or in the [irc://irc.freenode.net/#pywikipediabot IRC channel]. Best [[mw:User:Ladsgroup|Amir]] &lt;small&gt;(via [[m:Global message delivery|Global message delivery]]).&lt;/small&gt; 23. 7. 2013, 13:01 (UTC)
&lt;!-- EdwardsBot 0534 --&gt;

== HTTPS for users with an account ==

Greetings. Starting on August 21 (tomorrow), all users with an account will be using [[m:w:en:HTTPS|HTTPS]] to access Wikimedia sites. HTTPS brings better security and improves your privacy. More information is available at [[m:HTTPS]].

If HTTPS causes problems for you, tell us [https://bugzilla.wikimedia.org on bugzilla], [[m:IRC|on IRC]] (in the &lt;code&gt;#wikimedia-operations&lt;/code&gt; channel) or [[m:Talk:HTTPS|on meta]]. If you can't use the other methods, you can also send an e-mail to &lt;code&gt;https@wikimedia.org&lt;/code&gt;.

[[m:User:Greg (WMF)|Greg Grossmeier]] &lt;small&gt;(via the [[m:Global message delivery|Global message delivery]] system)&lt;/small&gt;. 20. 8. 2013, 18:53 (UTC) &lt;small&gt;(wrong page? [[m:Distribution list/Global message delivery|You can fix it.]])&lt;/small&gt;
&lt;!-- EdwardsBot 0560 --&gt;

== Zobrazování záznamů editačního filtru na IRC ==

Ve výchozím nastavení se záznamy editačního filtru nezobrazují na IRC posledních změn. Navrhuji, aby tyto záznamy byly zobrazovány, a to i včetně filtrů tajných (zobrazuje se jen záznam události s číslem filtru bez jakýchkoliv podrobností - ty jsou v [[Special:AbuseLog|logu]]), což pomůže zefektivnit údržbu, lépe předcházet reagovat na experimenty a vandalismy atd.

{{User:Danny B./podpis}} 21. 8. 2013, 08:50 (UTC)
:: Jsem pro. --[[Uživatel:Tchoř|Tchoř]] ([[Diskuse s uživatelem:Tchoř|diskuse]]) 23. 8. 2013, 08:43 (UTC)

== Sběr témat pro číslo 2/2013 časopisu Wikimedium ==

Protože se pomalu rýsuje termín letošní Wikikonference na konec listopadu, bude uzávěrka nového čísla bulletinu Wikimedium v polovině listopadu. Proto již nyní zvu všechny, kteří vědí o něčem zajímavém z Wikipedie a jejích sesterských projektů, aby mi napsali, raději ne tady (nemohu sledovat všechny kanály), ale buď na e-mail časopisu wikimedium(at)wikimedia.cz anebo na stránce [[:w:Wikipedie:Pod lípou (Wikimedia ČR)]]. Čím dříve náměty redakce dostane, tím lépe. Časopis bude distribuován opět elektronicky, ale zároveň bude vytištěn a bude rozdáván návštěvníkům Wikikonference a dalším zainteresovaným osobám, je tedy vhodnou cestou k propagaci úspěchů nejrůznějších projektů a aktivit. Díky. [[Uživatel:Okino|Okino]] ([[Diskuse s uživatelem:Okino|diskuse]]) 1. 9. 2013, 22:31 (UTC)

== [[:m:Community Logo/Request for consultation|Request for consultation on community logo]] ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;

[[File:Wikimedia Community Logo.svg|thumb|Request for consultation on this community logo]]

First, I’d like to apologize for the English. If you can, please help to translate this for other members of your community.

The legal team at the Wikimedia Foundation would greatly appreciate your input on the best way to manage the &quot;community logo&quot; (pictured here) to best balance protection of the projects with community support. Accordingly, they have created a “request for consultation” on Meta where they set out briefly some of the issues to be considered and the options that they perceive. [[:m:Community Logo/Request for consultation|Your input would be invaluable]] in helping guide them in how best to serve our mission.

Thank you! --[[m:User:Mdennis|Mdennis]] ([[m:User talk:Mdennis|talk]]) &lt;small&gt;(via the [[m:Global message delivery|Global message delivery]] system)&lt;/small&gt;. 24. 9. 2013, 02:11 (UTC) &lt;small&gt;(wrong page? [[m:Distribution list/Global message delivery|You can fix it.]])&lt;/small&gt;

&lt;/div&gt;
&lt;!-- EdwardsBot 0590 --&gt;

== [[mw:Echo|Notifications]] ==

[[File:Notifications-Flyout-Screenshot-08-10-2013-Cropped.png|thumb|300px|Notifications inform you of new activity that affects you -- and let you take quick action.]]
''(This message is in English, please translate as needed)''

Greetings!  

[[mw:Echo|Notifications]] will inform users about new activity that affects them on this wiki in a unified way: for example, this new tool will let you know when you have new talk page messages, edit reverts, mentions or links -- and is designed to augment (rather than replace) the watchlist. The Wikimedia Foundation's editor engagement team developed this tool (code-named 'Echo') earlier this year, to help users contribute more productively to MediaWiki projects. 

We're now getting ready to bring Notifications to almost all other Wikimedia sites, and are aiming for a 22 October deployment, as outlined in [[mw:Echo/Release_Plan_2013|this release plan]]. It is important that notifications is translated for all of the languages we serve.  

There are three major points of translation needed to be either done or checked:
*[https://translatewiki.net/w/i.php?title=Special%3AMessageGroupStats&amp;x=D&amp;group=ext-echo#sortable:3=desc Echo on translatewiki for user interface] - you must have an account on translatewiki to translate
*[https://translatewiki.net/w/i.php?title=Special%3AMessageGroupStats&amp;x=D&amp;group=ext-thanks#sortable:3=desc Thanks on translatewiki for user interface] - you must have an account on translatewiki to translate
*[[mw:Help:Notifications|Notifications help on mediawiki.org]].  This page can be hosted after translation on mediawiki.org or we can localize it to this Wikipedia.  You do not have to have an account to translate on mediawiki, but single-user login will create it for you there if you follow the link.
:*[[mw:Echo/Release Plan 2013#Checklist|Checklist]]

Please let us know if you have any questions, suggestions or comments about this new tool. For more information, visit [[mw:Echo_(Notifications)|this project hub]] and [[mw:Help:Notifications|this help page]]. [[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User talk:Keegan (WMF)|talk]]) 4. 10. 2013, 18:21 (UTC)
:&lt;small&gt;(via the [[m:Global message delivery|Global message delivery]] system) (wrong page? [[m:Distribution list/Global message delivery|You can fix it.]])&lt;/small&gt;
&lt;!-- EdwardsBot 0597 --&gt;

== Speak up about the trademark registration of the Community logo. ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;

Hi all, 

Please join the consultation about the Community logo that represents Meta-Wiki: [[:m:Community Logo/Request for consultation]].

This community consultation was commenced on September 24. The following day, two individuals filed a legal opposition against the registration of the Community logo.

The question is whether the Wikimedia Foundation should seek a collective membership mark with respect to this logo or abandon its registration and protection of the trademark. 

We want to make sure that everyone get a chance to speak up so that we can get clear direction from the community.  We would therefore really appreciate the community's help in translating this announcement from English so that everyone is able to understand it.

Thanks, 
[[m:User:Geoffbrigham|Geoff]] &amp; [[m:User:YWelinder (WMF)|Yana]] 8. 10. 2013, 19:52 (UTC)
&lt;/div&gt;
&lt;!-- EdwardsBot 0601 --&gt;

== Wikikonference 2013  ==

Ahoj a dobrý den všem, rád bych vás pozval na '''[[:w:Wikipedie:Konference/Wikikonference 2013|pátou českou Wikikonferenci]]''', která se uskuteční 30. listopadu 2013 v budově Přírodovědecké fakulty UK na Albertově v Praze (mapa [https://maps.google.com/maps?q=albertov+6,+praha&amp;hl=cs&amp;ie=UTF8&amp;sll=37.0625,-95.677068&amp;sspn=34.259599,86.572266&amp;hnear=Albertov+2038%2F6,+128+43+Praha-Prag,+%C4%8Cesk%C3%A1+republika&amp;t=m&amp;z=16 zde]). Byl již zveřejněn program - bohatý na nejrůznější přednášky od rána do pozdního odpoledne. Účast je samozřejmě bezplatná, všechny zájemce však &lt;span class=&quot;submit ui-button ui-widget ui-state-default ui-corner-all ui-button-text-only&quot; role=&quot;button&quot; aria-disabled=&quot;false&quot;&gt;&lt;span class=&quot;ui-button-text&quot;&gt;[https://docs.google.com/spreadsheet/viewform?formkey=dFJydFB2VzdKTE9XNDdLakhiMDJyYkE6MA#gid=0 prosíme o registraci]&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;. Pro mimopražské účastníky je vyhrazena určitá finanční částka k pokrytí přiměřených cestovních nákladů. Děkuji a těším se na setkání s vámi, --[[Wikipedista:Vojtech.dostal|Vojtech.dostal]] ([[Diskuse s wikipedistou:Vojtech.dostal|diskuse]]) 3. 11. 2013, 08:20 (UTC)

== Introducting Beta Features ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
''(Apologies for writing in English. Please translate if necessary)''

We would like to let you know about [[mw:About_Beta_Features|Beta Features]], a new program from the Wikimedia Foundation that lets you try out new features before they are released for everyone.

Think of it as a digital laboratory where community members can preview upcoming software and give feedback to help improve them. This special preference page lets designers and engineers experiment with new features on a broad scale, but in a way that's not disruptive.

Beta Features is now ready for testing on [[mw:Special:Preferences#mw-prefsection-betafeatures|MediaWiki.org]]. It will also be released on Wikimedia Commons and MetaWiki this Thursday, 7 November. Based on test results, the plan is to release it on all wikis worldwide on 21 November, 2013.

Here are the first features you can test this week:
* [[mw:Multimedia/About_Media_Viewer|Media Viewer]] — view images in large size or full screen
* [[mw:VisualEditor/Beta_Features/Formulae|VisualEditor Formulæ]] (for wikis with [[mw:VisualEditor|VisualEditor]]) — edit algebra or equations on your pages
* [[mw:Typography_Update|Typography Refresh]] —  make text more readable (coming Thursday)

Would you like to try out Beta Features now? After you log in on MediaWiki.org, a small 'Beta' link will appear next to your 'Preferences'. Click on it to see features you can test, check the ones you want, then click 'Save'. Learn more on the [[mw:About_Beta_Features|Beta Features page]].

After you've tested Beta Features, please let the developers know what you think on [[mw:Talk:About_Beta_Features|this discussion page]] -- or report any bugs [http://wmbug.com/new?product=MediaWiki%20extensions&amp;component=BetaFeatures here on Bugzilla]. You're also welcome to join [[m:IRC_office_hours#Upcoming_office_hours|this IRC office hours chat]] on Friday, 8 November at 18:30 UTC. 

Beta Features was developed by the Wikimedia Foundation's Design, Multimedia and VisualEditor teams. Along with other developers, they will be adding new features to this experimental program every few weeks. They are very grateful to all the community members who helped create this project — and look forward to many more productive collaborations in the future.

Enjoy, and don't forget to let developers know what you think!  [[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User talk:Keegan (WMF)|talk]]) 5. 11. 2013, 19:41 (UTC)
:&lt;small&gt;Distributed via [[m:Global message delivery|Global message delivery]] (wrong page? [[m:Distribution list/Global message delivery|Correct it here]])&lt;/small&gt;, 5. 11. 2013, 19:41 (UTC)
&lt;/div&gt;
&lt;!-- EdwardsBot 0622 --&gt;

== Věrohodné zdroje nebo Danny B.? ==

Jenom se chci zeptat, tady určují [https://cs.wikibooks.org/w/index.php?title=Wikikucha%C5%99ka%2FSv%C3%AD%C4%8Dkov%C3%A1_na_smetan%C4%9B&amp;diff=25809&amp;oldid=25804 objektivní pravdu] zdroje, nebo tu má Danny B. veto? Čili jde o styl Wikipedie nebo Wikislovníku? --[[Uživatel:Palu|Palu]] ([[Diskuse s uživatelem:Palu|diskuse]]) 17. 11. 2013, 20:43 (UTC)
:Sice je zdejší komunita takřka neexistující, ale přesto si myslím, že by se věcné spory měly nejprve řešit v diskusi u konkrétní stránky, nikoliv po jednom či dvou revertech převádět věc do osobní roviny a obracet se s tím na celou komunitu v hlavní komunitní diskusi. Založte diskusní stránku, předneste své argumenty, počkejte na odpověď druhé strany, pokud nepřijde, tak editujte. Pokud přijdou nezdůvodněné reverty navzdory diskusi ve prospěch Vašeho názoru, pak bude správný okamžik začít místo věcné podstaty řešit údajné problémové chování toho či onoho uživatele.
:A i v takovém okamžiku bude lépe zdržet se v žádosti manipulativních otázek obsahujících nepravdivé předpoklady (nemyslím si, že někdo má na Wikislovníku veto).--[[Uživatel:Tchoř|Tchoř]] ([[Diskuse s uživatelem:Tchoř|diskuse]]) 18. 11. 2013, 08:52 (UTC)
::OK, zkusím to. (nevzpomínám si, že bych viděl nějakou argumentační diskusi ke krokům, které tehdy Danny B. podnikal) --[[Uživatel:Palu|Palu]] ([[Diskuse s uživatelem:Palu|diskuse]]) 20. 11. 2013, 22:09 (UTC)

== Call for comments on draft trademark policy ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
Hi all, 

The Wikimedia legal team invites you to participate in the development of the new Wikimedia trademark policy.

The [[:wmf:Trademark policy|current trademark policy]] was introduced in 2009 to protect the [[:wmf:Wikimedia trademarks|Wikimedia marks]]. We are now updating this policy to better balance permissive use of the marks with the legal requirements for preserving them for the community. The new draft trademark policy is ready for your review [[:m:Trademark policy|here]], and we encourage you to discuss it [[:m:Talk:Trademark policy|here]].

We would appreciate if someone would translate this message into your language so more members of your community can contribute to the conversation.

Thanks, &lt;br /&gt;
[[:m:User:YWelinder (WMF)|Yana]] &amp; [[:m:User:Geoffbrigham|Geoff]]

&lt;/div&gt;
&lt;!-- EdwardsBot 0657 --&gt;

== Číslo bulletinu Wikimedium 2013-2 ==

Dovolujeme si vás upozornit, že právě dnes na Wikikonferenci vyšlo druhé letošní číslo časopisu Wikimedium. Pokud jste si nemohli na konferenci vyzvednout tištěnou verzi, můžete si stáhnout elektronickou ve formátu PDF ze stránky http://www.wikimedium.cz . Bulletin má tentokrát 16 stránek a mezi hlavní témata patří soutěž Wiki miluje památky, VisualEditor, novinky z Wikimedia ČR a také úvaha o tom, jak může vypadat Wikipedie za 10 let. 

Přejeme příjemné počtení! 

Bohužel se ve Wikimediu nepíše mnoho o Wikiknihách, jelikož na nabídku ze září na této stránce nikdo nereagoval. O spolupráci ale máme dále zájem a teď tu tedy prosíme o jakoukoli zpětnou vazbu, proč Vás naše výzva nezaujala apod. Děkujeme za odpovědi. --[[Uživatel:Okino|Okino]] ([[Diskuse s uživatelem:Okino|diskuse]]) 30. 11. 2013, 19:28 (UTC)
:Osobně pochybuji o dopadu a vlivu Wikimedia, takže nepovažuji přispívání za příliš účelné.--[[Uživatel:Tchoř|Tchoř]] ([[Diskuse s uživatelem:Tchoř|diskuse]]) 1. 12. 2013, 00:26 (UTC)

== Request for comment on Commons: Should Wikimedia support MP4 video? ==

''I apologize for this message being only in English. Please translate it if needed to help your community.''

The Wikimedia Foundation's [[mw:Multimedia|multimedia team]] seeks community guidance on a proposal to support the [[w:MP4|MP4 video format]]. This digital video standard is used widely around the world to record, edit and watch videos on mobile phones, desktop computers and home video devices. It is also known as [[w:MP4|H.264/MPEG-4 or AVC]].

Supporting the MP4 format would make it much easier for our users to view and contribute video on Wikipedia and Wikimedia projects -- and video files could be offered in dual formats on our sites, so we could continue to support current open formats (WebM and Ogg Theora). 

However, MP4 is a patent-encumbered format, and using a proprietary format would be a departure from our current practice of only supporting open formats on our sites -- even though the licenses appear to have acceptable legal terms, with only a small fee required. 

We would appreciate your guidance on whether or not to support MP4. Our Request for Comments presents views both in favor and against MP4 support, based on opinions we’ve heard in our discussions with community and team members. 

[[commons:Commons:Requests for comment/MP4 Video|Please join this RfC -- and share your advice]].

All users are welcome to participate, whether you are active on Commons, Wikipedia, other Wikimedia project -- or any site that uses content from our free media repository.

You are also welcome to join tomorrow's [[m:IRC_office_hours#Upcoming_office_hours|Office hours chat on IRC]],  this Thursday, January 16, at 19:00 UTC, if you would like to discuss this project with our team and other community members.

We look forward to a constructive discussion with you, so we can make a more informed decision together on this important topic. [[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User talk:Keegan (WMF)|talk]]) 16. 1. 2014, 06:47 (UTC)
&lt;!-- Message sent by User:Keegan (WMF)@metawiki using the list at http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Keegan_(WMF)/MP4_notice_targets&amp;oldid=7105580 --&gt;

== Universal Language Selector will be enabled by default again on this wiki by 21 February 2014 ==

&lt;div class=&quot;mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
On January 21 2014 the MediaWiki extension [[mw:Universal Language Selector|Universal Language Selector]] (ULS) was [[mw:Universal Language Selector/Announcement Jan2014|disabled]] on this wiki. A new preference was added for logged-in users to turn on ULS. This was done to prevent slow loading of pages due to ULS webfonts, a behaviour that had been observed by the Wikimedia Technical Operations team on some wikis. 

We are now ready to enable ULS again. The temporary preference to enable ULS will be removed. A [[commons:File:ULS-font-checkbox.png|new checkbox]] has been added to the Language Panel to enable/disable font delivery. This will be unchecked by default for this wiki, but can be selected at any time by the users to enable webfonts. This is an interim solution while we improve the feature of webfonts delivery.

You can read the [[mw:Universal Language Selector/Announcement Feb2014|announcement]] and the [[mw:Universal Language Selector/Upcoming Development Plan|development plan]] for more information. Apologies for writing this message only in English. Thank you. [[m:User_talk:Runab WMF|Runa]]

&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Runab WMF@metawiki pomocí seznamu na http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/ULS_Reenable_2014&amp;oldid=7490703 --&gt;

== Amendment to the Terms of Use ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
Hello all, 

Please join a discussion about a [[:m:Terms of use/Paid contributions amendment|proposed amendment]] to the [[wmf:Terms of Use|Wikimedia Terms of Use]] regarding undisclosed paid editing and we encourage you to voice your thoughts there. Please translate this statement if you can, and we welcome you to translate the proposed amendment and introduction. Please see [[:m:Terms of use/Paid contributions amendment|the discussion on Meta Wiki]] for more information. Thank you! [[:m:User:Slaporte (WMF)|Slaporte (WMF)]] 21. 2. 2014, 22:00 (UTC)
&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Jalexander@metawiki pomocí seznamu na http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=7499312 --&gt;

== Call for project ideas: funding is available for community experiments ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;

[[File:IEG_key_blue.png|100px|right]]

''I apologize if this message is not in your language. Please help translate it.''

Do you have an idea for a project that could improve your community? [[m:Grants:IEG|Individual Engagement Grants]] from the Wikimedia Foundation help support individuals and small teams to organize experiments for 6 months. You can get funding to try out your idea for online community organizing, outreach, tool-building, or research to help make {{SITENAME}} better. In March, we’re looking for new project proposals. 

Examples of past Individual Engagement Grant projects:
*[[m:Grants:IEG/Build_an_effective_method_of_publicity_in_PRChina|Organizing social media for Chinese Wikipedia]] ($350 for materials) 
*[[m:Grants:IEG/Visual_editor-_gadgets_compatibility|Improving gadgets for Visual Editor]] ($4500 for developers)
*[[m:Grants:IEG/The_Wikipedia_Library|Coordinating access to reliable sources for Wikipedians]] ($7500 for project management, consultants and materials)
*[[m:Grants:IEG/Elaborate_Wikisource_strategic_vision|Building community and strategy for Wikisource]] (€10000 for organizing and travel)

'''[[m:Grants:IEG#ieg-applying|Proposals]] are due by 31 March 2014.''' There are a number of ways to [[m:Grants:IEG|get involved]]! 

Hope to have your participation,

--[[m:User:Sbouterse (WMF)|Siko Bouterse, Head of Individual
Engagement Grants, Wikimedia Foundation]] 28. 2. 2014, 19:44 (UTC)

&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:AKoval (WMF)@metawiki pomocí seznamu na http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=IEG/MassMessageList&amp;oldid=7675744 --&gt;

== Proposed optional changes to Terms of Use amendment ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;Hello all, in response to some community comments in the discussion on the amendment to the Terms of Use on undisclosed paid editing,  we have prepared two optional changes. Please [[m:Terms_of_use/Paid_contributions_amendment#Optional_changes|read about these optional changes on Meta wiki]] and share your comments. If you can (and this is a non english project), please translate this announcement. Thanks! [[m:User:Slaporte (WMF)|Slaporte (WMF)]] 13. 3. 2014, 21:56 (UTC) &lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Jalexander@metawiki pomocí seznamu na http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=7592057 --&gt;

== Changes to the default site typography coming soon ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt; 
This week, the typography on Wikimedia sites will be updated for all readers and editors who use the default &quot;Vector&quot; skin. This change will involve new serif fonts for some headings, small tweaks to body content fonts, text size, text color, and spacing between elements. The schedule is: 

* '''April 1st''': non-Wikipedia projects will see this change live
* '''April 3rd''': Wikipedias will see this change live

This change is very similar to the &quot;Typography Update&quot; Beta Feature that has been available on Wikimedia projects since November 2013. After several rounds of testing and with feedback from the community, this Beta Feature will be disabled and successful aspects enabled in the default site appearance. Users who are logged in may still choose to use another skin, or alter their [[Special:MyPage/vector.css|personal CSS]], if they prefer a different appearance. Local [[MediaWiki:Common.css|common CSS]] styles will also apply as normal, for issues with local styles and scripts that impact all users. 

For more information:
* [[mw:Typography refresh|Summary of changes and FAQ]]
* [[mw:Talk:Typography refresh|Discussion page]] for feedback or questions
* [https://blog.wikimedia.org/2014/03/27/typography-refresh/ Post] on blog.wikimedia.org

-- [[m:User:Steven (WMF)|Steven Walling]] (Product Manager) on behalf of the Wikimedia Foundation's [[mw:Design|User Experience Design]] team
&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Steven (WMF)@metawiki pomocí seznamu na http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=7990801 --&gt;

== Media Viewer ==

&lt;br&gt;
&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
Greetings, my apologies for writing in English.

I wanted to let you know that [[mw:Multimedia/About Media Viewer|Media Viewer]] will be released to this wiki in the coming weeks. Media Viewer allows readers of Wikimedia projects to have an enhanced view of files without having to visit the file page, but with more detail than a thumbnail. You can try Media Viewer out now by turning it on in your [[Special:Preferences#mw-prefsection-betafeatures|Beta Features]]. If you do not enjoy Media Viewer or if it interferes with your work after it is turned on you will be able to disable Media Viewer as well in your [[Special:Preferences#mw-prefsection-rendering|preferences]]. I invite you to [[mw:Talk:Multimedia/About Media Viewer|share what you think]] about Media Viewer and how it can be made better in the future.

Thank you for your time. - [[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] 23. 5. 2014, 21:29 (UTC)

&lt;small&gt;--This message was sent using [[m:MassMessage|MassMessage]]. Was there an error? [[m:Talk:MassMessage|Report it!]]&lt;/small&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;/br&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Keegan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Keegan_(WMF)/MassMessage/Multimedia/Media_Viewer&amp;oldid=8631315 --&gt;

== Media Viewer is now live on this wiki ==

&lt;br&gt;
&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
[[File:Media_Viewer_Desktop_-_Large_Image_Opaque_Info.png|thumb|Media Viewer lets you see images in larger size]]

Greetings— and sorry for writing in English, please translate if it will help your community,

The Wikimedia Foundation's [[mw:Multimedia|Multimedia team]] is happy to announce that [[mw:Multimedia/About Media Viewer|Media Viewer]] was just released on this site today. 

Media Viewer displays images in larger size when you click on their thumbnails, to provide a better viewing experience. Users can now view images faster and more clearly, without having to jump to separate pages — and its user interface is more intuitive, offering easy access to full-resolution images and information, with links to the file repository for editing. The tool has been tested extensively across all Wikimedia wikis over the past six months as a [[Special:Preferences#mw-prefsection-betafeatures|Beta Feature]] and has been [[mw:Multimedia/Media_Viewer/Release_Plan#Timeline|released]] to the largest Wikipedias, all language Wikisources, and the English Wikivoyage already.

If you do not like this feature, you can easily turn it off by clicking on &quot;Disable Media Viewer&quot; at the bottom of the screen, pulling up the information panel (or in your [[Special:Preferences#mw-prefsection-rendering|your preferences]]) whether you have an account or not. Learn more [[mw:Help:Multimedia/Media_Viewer#How_can_I_turn_off_this_feature.3F|in this Media Viewer Help page]].

Please let us know if you have any questions or comments about Media Viewer. You are invited to [[mw:Talk:Multimedia/About_Media_Viewer|share your feedback in this discussion on MediaWiki.org]] in any language, to help improve this feature. You are also welcome to [https://www.surveymonkey.com/s/media-viewer-1-all?c=announce-all take this quick survey in English], [https://www.surveymonkey.com/s/media-viewer-1-fr en français], [https://www.surveymonkey.com/s/media-viewer-1-es o español].

We hope you enjoy Media Viewer. Many thanks to all the community members who helped make it possible. - [[mw:User:Fabrice Florin (WMF)|Fabrice Florin (WMF)]]  ([[m:User talk:Fabrice Florin (WMF)|talk]]) 19. 6. 2014, 21:54 (UTC)

&lt;small&gt;--This message was sent using [[m:MassMessage|MassMessage]]. Was there an error? [[m:Talk:MassMessage|Report it!]]&lt;/small&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Keegan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Keegan_(WMF)/MassMessage/Multimedia/Media_Viewer&amp;oldid=8631315 --&gt;

== Letter petitioning WMF to reverse recent decisions ==

The Wikimedia Foundation recently created a new feature, &quot;superprotect&quot; status. The purpose is to prevent pages from being edited by elected administrators -- but permitting WMF staff to edit them. It has been put to use in only one case: to protect the deployment of the Media Viewer software on German Wikipedia, in defiance of a clear decision of that community to disable the feature by default, unless users decide to enable it.

If you oppose these actions, please add your name to this letter. If you know non-Wikimedians who support our vision for the free sharing of knowledge, and would like to add their names to the list, please ask them to sign an identical version of the letter on change.org.
* [[:m:Letter to Wikimedia Foundation: Superprotect and Media Viewer|Letter to Wikimedia Foundation: Superprotect and Media Viewer]]
* [http://www.change.org/p/lila-tretikov-remove-new-superprotect-status-and-permit-wikipedia-communities-to-enact-current-software-decisions-uninhibited Letter on change.org]

-- [[:m:User:JurgenNL|JurgenNL]] ([[:m:User talk:JurgenNL|talk]]) 21. 8. 2014, 17:35 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:JurgenNL@metawiki pomocí seznamu na http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=9313374 --&gt;

== Process ideas for software development ==

&lt;div class=”mw-content-ltr”&gt;
’’My apologies for writing in English.’’

Hello,

I am notifying you that a brainstorming session has been [[:m:Community Engagement (Product)/Process ideas|started on Meta]] to help the Wikimedia Foundation increase and better affect community participation in software development across all wiki projects. Basically, how can you be more involved in helping to create features on Wikimedia projects?  We are inviting all interested users to voice their ideas on how communities can be more involved and informed in the product development process at the Wikimedia Foundation. It would be very appreciated if you could translate this message to help inform your local communities as well.

I and the rest of [[:m:Community Engagement (Product)|my team]] welcome you to participate. We hope to see you on Meta.

Kind regards,
-- [[m:User:Rdicerb (WMF)|Rdicerb (WMF)]] [[m:User talk:Rdicerb (WMF)|talk]] 21. 8. 2014, 22:15 (UTC)

&lt;small&gt;--This message was sent using [[m:MassMessage|MassMessage]]. Was there an error? [[m:Talk:MassMessage|Report it!]]&lt;/small&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Keegan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=9313374 --&gt;

== Grants to improve your project ==

:''Apologies for English.  Please help translate this message.''
Greetings! The [[:m:Grants:IEG|Individual Engagement Grants program]] is accepting proposals for funding new experiments from September 1st to 30th. Your idea could improve Wikimedia projects with a new tool or gadget, a better process to support community-building on your wiki, research on an important issue, or something else we haven't thought of yet. 
Whether you need $200 or $30,000 USD, Individual Engagement Grants can cover your own project development time in addition to hiring others to help you.
*'''[[:m:Grants:IEG#ieg-apply|Submit your proposal]]'''
*'''Get help''': In [[:m:Grants:IdeaLab|IdeaLab]] or an upcoming [[:m:Grants:IdeaLab/Events#Upcoming_events|Hangout session]] [[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 2. 9. 2014, 16:51 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:PEarley (WMF)@metawiki pomocí seznamu na http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:PEarley_(WMF)/Sandbox&amp;oldid=9730503 --&gt;

== Change in renaming process ==

''Part or all of this message may be in English. Please help translate if possible.''
&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;cs&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;Cílem konečné úpravy [[:m:Single User Login finalisation announcement|přihlašování jednotlivých uživatelů (SUL)]] je to, aby každý Wikimedia editor měl jediný uznaný globální účet s jedním uživatelským jménem v rámci všech projektů. Jak možná víte, s velkým zpožděním se o to právě nyní snaží [[m:bureaucrat|byrokrati]]s, [[m:stewards|stewardi]] i technici nadace Wikimedia. To také umožní vyvinout meziprojektové nástroje, jako jsou globální oznámení a seznamy sledovaných stránek. '''Pro dokončení těchto úprav není v současné době stanoveno žádné datum.'''

Tento proces zahrnuje změnu všech  přejmenovacích procesů do jednoho globálního přejmenovacího procesu. přejmenování. Možnost místních byrokratů  přejmenovávat uživatele na této wiki se vypne v pondělí 15. září 2014, jako jeden z prvních kroků. Připravují se [[:m:Global renamers|Globální přejmenovávači]], aby se zajistilo, že v aktuálním okamžiku budou zastoupeny všechny projekty a jazyky.. Poslal jsem zprávu o tomto procesu všem byrokratům před třemi týdny s výzvou k účasti a mnozí z nich začali [[:m:SRGP|žádat]], aby mohli být součástí této  skupiny. Spolu se stewardy budou globální přejmenovávači zmocněni pomáhat editorům  v nesnadném procesu získávání globálního jména.

Závěrem, navštivte [[Special:MergeAccount]] pro sjednocení  svého účtu, pokud jste tak ještě neučinili. Pokud vaše místní stránky o přejmenování stále ještě potřebují aktualizovat, udělejte to a v případě  dalších požadavků na přejmenování odkažte lidi na [[:m:SRUC]]. Pokud máte nějaké dotazy, můžete si přečíst více na [[:m:Nápověda:Jednotné přihlášení|stránkách nápovědy Meta]]. Technický postup můžete také sledovat [[:MW:SUL dokončení|na mediawiki.org]]. [[User talk:Keegan(WMF)|Kontaktujte mě na Meta]] s případnými dotazy. Děkuji vám za váš čas.&lt;/div&gt; -- [[:m:User:Keegan (WMF)|User:Keegan (WMF)]] ([[:m:User talk:Keegan (WMF)|talk]]) 9 September 2014 16.22 (UTC)
&lt;!-- Message sent by User:Keegan (WMF)@metawiki using the list at http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Keegan_(WMF)/MassMessage/Crats/Pumps&amp;oldid=9804310 --&gt;

== Přesun na WIKIKNIHY ==

Vážení kolegové,
absolutně nejsem spokojená s nápovědou, která k přesunu na projekt Wikiknihy vede. Jedna velká noční můra.

Logicky každý normální člověk - laik, který je zvyklý pracovat samostatně, navštíví heslo: ↓

== Nápověda == ↓

To mě odkáže na heslo ↓

=== Pojmenování a odstranění článku === ↓
* Jak správně pojmenovat článek
* Jak přesměrovat na vhodnější název
* Jak přejmenovat článek
* Jak pomocí rozcestníku odkazovat na různé významy
* Jak přesunout článek na sesterský projekt
* Jak smazat článek

==== Jak přesunout článek na sesterský projekt ==== ↓

Někdy se na Wikipedii dostane článek, který z nějakého důvodu patří na jiný projekt (Wikislovník, Wikiknihy, Wikicitáty, Wikizdroje, Wikizprávy či Wikiverzitu). Takový článek by měl být napřed označen šablonou přesunout na Wikislovník, Wikiknihy, Wikizdroje atd.

Přesun takto označených stránek se provádí pomocí feature Transwiki, kde je možno přesunout nejen stránku samotnou, ale i její celou historii.

Prostým přenesením zdrojového kódu (C&amp;P), i když jsou pak (ručně) přeneseny záznamy historie, by se neměly užívat.

'''Taková nápověda je prosím k ničemu. Co jsem potřebovala vědět, jsem se nedozvěděla:'''

* Jak přesně se přesun provádí
* Co to je feature [[Transwiki]]
* Kdo ho provádí
* Musím žádat?
* Na co mám dát pozor?
* A už vůbec nevím, co je zdrojový kód (C&amp;P)

Nápověda má obsahovat všechny možnosti a vyčerpat všechny cesty, které vedou k cíli. Jeden z kolegů mě upozornil, že existuje šablona - {{Šablona|Přesunout na Wikiknihy}}.↓

Text šablony mě prolinkem odkáže na ↓

Chyba povolení

Z následujícího důvodu nemáte oprávnění importovat stránky z jiné wiki:

Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupinách Správci, Importéři, Transwiki importéři.↓

Výborně, já ale nechci importovat z jiné wiki, já chci exportovat z wikipedie na wikiknihy. Znovu tajemný výraz [[Transwiki]] nelze prolinknout a jediné, co mi zbyde jsou správci, v případě importu. Což není můj případ. Prolinkem na heslo Wikiknihy se dostanu na výklad hesla. To mě ale nezajímá.

Přejdu tedy pracně zase na Wikiknihy, jelikož se žádným přímým prolinkem z těchto super nápověd k projektu Wikiknih nedostanu. Zde navštívím opět heslo:↓

== Nápověda == ↓

A dostanu se na MediaWiki, kde první, co udělám, zvolím jazyk český. Chyby lávky, nápověda v českém provedení neexistuje. Mám štěstí a zvolím jiný jazyk, který ovládám. Zvolím nyní v německém jazyce heslo přesun a heleme se, je opět v angličtině :D.

Řeknu Vám, že to je přesně ten problém, proč v našem státě spousta věcí nefunguje, jelikož si na fungování, jen hrajeme.


Tímto, tedy žádám o přesun (tedy zrušení článků na Wikipedii) a oba projekty propojit tak, aby fungovaly prolinky i na Wikiknihách u nových hesel:

* ''Korolupy''
* ''Korolupy za první republiky''
* ''Korolupy ve Třetí říši''
* ''Korolupy a odsun německého obyvatelstva''
* ''Korolupy po kolektivizaci''

Až budete zase někdo řešit přesun na Wikiknihy, přidejte do diskuze - &quot;Pozor, cesta nelehká&quot; - hledáním správné a fundované nápovědy jsem ztratila dvě hodiny.--[[Uživatel:Lenka Lyalikoff|Lenka Lyalikoff]] ([[Diskuse s uživatelem:Lenka Lyalikoff|diskuse]]) 19. 9. 2014, 12:08 (UTC)

: Z valné většiny pláčete na nesprávném hrobě - citovaná nápověda je vesměs z Wikipedie, případně mediawiki.org, tudíž připomínky k jejímu obsahu je vhodné vznést tam.&lt;br /&gt;{{User:Danny B./podpis}} 20. 9. 2014, 07:48 (UTC)

== Meta RfCs on two new global groups ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;Hello all, 

There are currently requests for comment open on meta to create two new global groups. The first is a group for members of the OTRS permissions queue, which would grant them autopatrolled rights on all wikis except those who opt-out. That proposal can be found at [[m:Requests for comment/Creation of a global OTRS-permissions user group]]. The second is a group for Wikimedia Commons admins and OTRS agents to view deleted file pages through the 'viewdeletedfile' right on all wikis except those who opt-out. The second proposal can be found at [[m:Requests for comment/Global file deletion review]].

We would like to hear what you think on both proposals. Both are in English; if you wanted to translate them into your native language that would also be appreciated.

It is possible for individual projects to opt-out, so that users in those groups do not have any additional rights on those projects. To do this please start a local discussion, and if there is consensus you can request to opt-out of either or both at [[m:Stewards' noticeboard]].

Thanks and regards, [[m:User:Ajraddatz|Ajraddatz]] ([[m:User talk:Ajraddatz|talk]]) 26. 10. 2014, 18:04 (UTC)&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Ajraddatz@metawiki pomocí seznamu na http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=10024331 --&gt;

== Global AbuseFilter ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;Hello,

[[mw:Special:MyLanguage/Extension:AbuseFilter|AbuseFilter]] is a MediaWiki extension used to detect likely abusive behavior patterns, like pattern vandalism and spam. In 2013, [[m:Special:Mylanguage/Global AbuseFilter|Global AbuseFilters]] were enabled on a limited set of wikis including Meta-Wiki, MediaWiki.org, Wikispecies and (in early 2014) all the &quot;[https://noc.wikimedia.org/conf/highlight.php?file=small.dblist small wikis]&quot;. Recently, global abuse filters were enabled on &quot;[https://noc.wikimedia.org/conf/highlight.php?file=medium.dblist medium sized wikis]&quot; as well. These filters are currently managed by stewards on Meta-Wiki and have shown to be very effective in preventing mass spam attacks across Wikimedia projects. However, there is currently no policy on how the global AbuseFilters will be managed although there are proposals. There is an ongoing [[m:Requests for comment/Global AbuseFilter|request for comment]] on policy governing the use of the global AbuseFilters. In the meantime, specific wikis can opt out of using the global AbuseFilter. These wikis can simply add a request to [[m:Global AbuseFilter/Opt-out wikis|this list]] on Meta-Wiki. More details can be found on [[m:Special:Mylanguage/Global AbuseFilter/2014 announcement|this page]] at Meta-Wiki. If you have any questions, feel free to ask on [[m:Talk:Global AbuseFilter|m:Talk:Global AbuseFilter]].

Thanks,

[[m:User:PiRSquared17|PiRSquared17]], [[m:User:Glaisher|Glaisher]]&lt;/div&gt; — 14. 11. 2014, 17:34 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Glaisher@metawiki pomocí seznamu na http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_AbuseFilter/2014_announcement_distribution_list&amp;oldid=10495115 --&gt;

== VisualEditor coming to this wiki as a Beta Feature ==

&lt;div dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;me-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot;&gt;
[[File:VE_as_BetaFeature.png|right|350px]]

''Hello. Please excuse the English. I would be grateful if you translated this message!''

'''[[:mw:VE|VisualEditor]], a rich-text editor for MediaWiki, will soon be available on this wiki as a [[:mw:Beta Features|Beta Feature]]'''. The estimated date of activation is Wednesday, 26 November. 

To access it, you will need to visit the {{int:Prefs-betafeatures}} [https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:Preferences#mw-prefsection-betafeatures page] after the deployment and tick the box next to &quot;{{int:Visualeditor-preference-core-label}}&quot;. (If you have enabled the &quot;{{int:Betafeatures-auto-enroll}}&quot; option, VisualEditor will be automatically available for you.) There will also be a &quot;{{int:Visualeditor-preference-language-label}}&quot; that you can enable if you need it. 

Then, you just have to click on &quot;{{int:Vector-view-edit}}&quot; to start VisualEditor, or on &quot;{{int:Visualeditor-ca-editsource}}&quot; to edit using wikitext markup. You can even begin to edit pages with VisualEditor and then switch to the wikitext editor simply by clicking on its tab at any point, and you can keep your changes when doing so.

[[:mw:Help:VisualEditor/VE as Beta Feature|A guide was just published at mediawiki.org]] so that you can '''learn how to support your community with this transition''': please read and translate it if you can! You will find all the information about the next steps there. Please report any suggestions or issues at [[:mw:VisualEditor/Feedback|the main feedback page]]. You will also receive the next issues of the multilingual monthly newsletter here on this page: if you want it delivered elsewhere, for example at your personal talk page, please add the relevant page [[:m:VisualEditor/Newsletter|here]].  
Thanks for your attention and happy editing, [[:m:User:Elitre (WMF)|Elitre (WMF)]] 21. 11. 2014, 18:12 (UTC) &lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Elitre (WMF)@metawiki pomocí seznamu na http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=VisualEditor/Newsletter/Sister_projects&amp;oldid=10598554 --&gt;

== VisualEditor coming to this wiki as a Beta Feature (errata) ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;it&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
''Please notice the correct direct link to access {{int:Prefs-betafeatures}} [[:Special:Preferences#mw-prefsection-betafeatures|is this one]]. Thanks for your understanding! [[:m:User:Elitre (WMF)|Elitre (WMF)]] 21. 11. 2014, 18:35 (UTC)''
&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Elitre (WMF)@metawiki pomocí seznamu na http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=VisualEditor/Newsletter/Sister_projects&amp;oldid=10598554 --&gt;

== VisualEditor News #10—2014 ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
&lt;div style=&quot;margin:0.5em;{{#switch:ltr|rtl=float:left;margin-left:0;|#default=float:right;margin-right:0;}}width:230px;border:1px solid #AAA;padding:0.5em&quot;&gt;
[[File:VisualEditor-logo.svg|200x70px|center|frameless|alt=VisualEditor]]
[[File:VisualEditor table editing add and remove columns.png|230x230px|center|frameless|alt=Screenshot showing how to add or remove columns from a table]]
'''Did you know?'''
&lt;div class=&quot;thumbcaption&quot; style=&quot;font-size:90%;&quot;&gt;
Basic table editing is now available in VisualEditor. You can add and remove rows and columns from tables at the click of a button.

[[:mw:VisualEditor/User guide|The user guide]] has more information about how to use VisualEditor.
&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;

Since the last newsletter, the [[mw:VisualEditor|Editing Team]] has fixed many bugs and worked on table editing and performance. Their weekly status reports are posted [[mw:VisualEditor/status|on mediawiki.org]]. Upcoming plans are posted at the [[mw:VisualEditor/Roadmap|VisualEditor roadmap]].

'''VisualEditor was deployed to several hundred remaining wikis''' as an opt-in [[Special:Preferences#mw-prefsection-betafeatures|beta feature]] at the end of November, except for most Wiktionaries (which depend heavily upon templates) and all Wikisources (which await integration with [[mw:Extension:Proofread Page|ProofreadPage]]).

=== Recent improvements ===

Basic support for '''editing tables''' is now available. You can add and delete tables, add and remove rows and columns, set or remove a caption for a table, and merge cells together. To change the contents of a cell, double-click inside it. More features will be added in the coming months. In addition, VisualEditor now ignores broken, invalid &lt;code class=&quot;mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;rowspan&lt;/code&gt; and &lt;code class=&quot;mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;colspan&lt;/code&gt; elements, instead of trying to repair them.

You can now use '''find and replace''' in VisualEditor, reachable through the tool menu or by pressing &lt;kbd&gt;&lt;code class=&quot;mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;^ Ctrl&lt;/code&gt;&lt;/kbd&gt;+&lt;kbd&gt;&lt;code class=&quot;mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;F&lt;/code&gt;&lt;/kbd&gt; or &lt;kbd&gt;&lt;code class=&quot;mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;⌘ Cmd&lt;/code&gt;&lt;/kbd&gt;+&lt;kbd&gt;&lt;code class=&quot;mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;F&lt;/code&gt;&lt;/kbd&gt;.

You can now create and edit simple &lt;code class=&quot;mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;&lt;nowiki&gt;&lt;blockquote&gt;&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; paragraphs for quoting and indenting content. This changes a &quot;{{Int:Visualeditor-formatdropdown-format-paragraph}}&quot; into a &quot;{{Int:Visualeditor-formatdropdown-format-blockquote}}&quot;.

Some '''new keyboard sequences''' can be used to format content. At the start of the line, typing &quot;&lt;code class=&quot;mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;* &lt;/code&gt;&quot; will make the line a bullet list; &quot;&lt;code class=&quot;mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;1.&lt;/code&gt;&quot; or &quot;&lt;code class=&quot;mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;#&lt;/code&gt;&quot; will make it a numbered list; &quot;&lt;code class=&quot;mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;==&lt;/code&gt;&quot; will make it a section heading; &quot;&lt;code class=&quot;mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;: &lt;/code&gt;&quot; will make it a blockquote. If you didn't mean to use these tools, you can press undo to undo the formatting change.

There are also two other keyboard sequences: &quot;&lt;code class=&quot;mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;&lt;nowiki&gt;[[&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;&quot; for opening the link tool, and &quot;&lt;code class=&quot;mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;&lt;nowiki&gt;{{&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;&quot; for opening the template tool, to help experienced editors. The existing standard keyboard shortcuts, like &lt;kbd&gt;&lt;code class=&quot;mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;^ Ctrl&lt;/code&gt;&lt;/kbd&gt;+&lt;code class=&quot;mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;K&lt;/code&gt; to open the link editor, still work. 

If you add a category that has been redirected, then VisualEditor now adds its target. Categories without description pages show up as red.

You can again create and edit '''galleries''' as wikitext code.

=== Looking ahead ===

The current VisualEditor design will be replaced with a '''new theme''' designed by the [[mw:Design|User Experience group]]. The new theme will be visible for desktop systems at mediawiki.org in late December and on other sites in early January. (You can see a developer preview of [[toollabs:oojs-ui/oojs-ui/demos/index.html#widgets-apex-vector-ltr|the old &quot;Apex&quot; theme]] and [[toollabs:oojs-ui/oojs-ui/demos/index.html#widgets-mediawiki-vector-ltr|the new &quot;MediaWiki&quot; one]] which will replace it.)

The Editing team [[mw:Cite-from-id|plans to add '''auto-fill features''']] '''for citations''' in January.

Planned changes to the media search dialog will make choosing between possible images easier.

=== Let's work together ===

* Share your ideas and ask questions at [[mw:VisualEditor/Feedback|mw:VisualEditor/Feedback]].
* Translations of the [[mw:Help:VisualEditor/User_guide|user guide]] for most languages are outdated. Only Ukrainian, Portuguese, Spanish, French, and Dutch translations are nearly current. Please help [https://www.mediawiki.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-Help%3AVisualEditor%2FUser+guide&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= complete the current translations] for users who speak your language.
* Talk to the Editing team during the [[:m:IRC office hours|office hours]] via [[:en:IRC|IRC]]. The next session is on Wednesday, 7 January 2015 at [http://www.timeanddate.com/worldclock/fixedtime.html?hour=22&amp;min=00&amp;sec=0&amp;day=7&amp;month=1&amp;year=2015 22:00 UTC].
* File requests for language-appropriate &quot;{{Int:visualeditor-annotationbutton-bold-tooltip}}&quot; and &quot;{{Int:visualeditor-annotationbutton-italic-tooltip}}&quot; icons for the character formatting menu [https://phabricator.wikimedia.org/maniphest/task/create/?projects=PHID-PROJ-dafezmpv6huxg3taml24 in Phabricator].
* The design research team wants to see how real editors work. Please [https://jfe.qualtrics.com/form/SV_6R04ammTX8uoJFP sign up for their research program].
* If you would like to help with translations of this newsletter, please subscribe to the [[mail:translators-l|Translators mailing list]] or [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User_talk:Elitre_(WMF)&amp;action=edit&amp;section=new contact us] directly, so that we can notify you when the next issue is ready. Subscribe or unsubscribe at [[:m:VisualEditor/Newsletter|Meta]]. Thank you!

— &lt;span class=&quot;mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;[[:m:User:Elitre (WMF)|Elitre (WMF)]]&lt;/span&gt;
&lt;/div&gt; 
26. 12. 2014, 19:00 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Elitre (WMF)@metawiki pomocí seznamu na http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=VisualEditor/Newsletter/Wikis_with_VE&amp;oldid=10823356 --&gt;

== VisualEditor News #1—2015 ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;

[[File:VisualEditor-logo.svg|300px|right|frameless|alt=VisualEditor]]
Since the last newsletter, the  [[mw:VisualEditor|Editing Team]] has fixed many bugs and worked on VisualEditor's appearance, the coming Citoid reference service, and support for languages with complex input requirements. 
Status reports are posted [[mw:VisualEditor/status|on mediawiki.org]]. Upcoming plans are posted at the  [[mw:VisualEditor/Roadmap|VisualEditor roadmap]].  

The Wikimedia Foundation has named [[:mw:Wikimedia_Engineering/2014-15_Goals#Top_departmental_priorities_for_Q3_.28January-March_2015.29|its top priorities for this quarter]] (January to March). The first priority is making VisualEditor ready for deployment by default to all new users and logged-out users at the remaining large Wikipedias. You can help identify these requirements. &lt;mark&gt;There will be weekly '''triage meetings '''which''' will be open to volunteers''' beginning Wednesday, 11 February 2015 at [http://www.timeanddate.com/worldclock/fixedtime.html?iso=20150211T12&amp;p1=224&amp;ah=1 12:00 (noon) PST] (20:00 UTC). &lt;/mark&gt; Tell Vice President of Engineering [[:foundation:User:Damon_Sicore_(WMF)|Damon Sicore]], Product Manager [[:mw:User:Jdforrester_(WMF)|James Forrester]] and other team members which bugs and features are most important to you. The decisions made at these meetings will determine what work is necessary for this quarter's goal of making VisualEditor ready for deployment to new users. The presence of volunteers who enjoy contributing MediaWiki code is particularly appreciated. Information about how to join the meeting will be posted at [[:mw:Talk:VisualEditor/Portal|mw:Talk:VisualEditor/Portal]] shortly before the meeting begins. 

Due to some breaking changes in MobileFrontend and VisualEditor, VisualEditor was not working correctly on the mobile site for a couple of days in early January. The teams apologize for the problem. 

=== Recent improvements === 

The''' new design for VisualEditor''' aligns with MediaWiki's [[mw:Frontend standards group|Front-End Standards]] as led by the Design team. Several new versions of the [[mw:OOjs UI|OOjs UI]] library have also been released, and these also affect the appearance of VisualEditor and other MediaWiki software extensions. Most changes were minor, like changing the text size and the amount of white space in some windows. Buttons are consistently color-coded to indicate whether the action:
* starts a new task, like opening the {{int:visualeditor-toolbar-savedialog}} dialog: &lt;span style=&quot;background-color: #015ccc; color:white&quot;&gt; blue &lt;/span&gt;, 
* takes a constructive action, like inserting a citation:  &lt;span style=&quot;background-color: #008c6d; color:white&quot;&gt; green &lt;/span&gt;,
* might remove or lose your work, like removing a link:  &lt;span style=&quot;background-color: #a7170f; color:white&quot;&gt;  red &lt;/span&gt;,  or  
* is neutral, like opening a link in a new browser window:  &lt;span style=&quot;color: 757575&quot;&gt;  gray &lt;/span&gt;.  
The '''TemplateData editor''' has been completely re-written to use a different design based on the same OOjs UI system as VisualEditor.   ([https://phabricator.wikimedia.org/T67815 T67815], [https://phabricator.wikimedia.org/T73746 T73746].) This change fixed a couple of existing bugs and improved usability. ([https://phabricator.wikimedia.org/T73077 T73077], [https://phabricator.wikimedia.org/T73078 T73078].) 

'''Search and replace''' in long documents is now faster. It does not highlight every occurrence if there are more than 100 on-screen at once.([https://phabricator.wikimedia.org/T78234 T78234].)

Editors at the Hebrew and Russian Wikipedia requested the ability to use VisualEditor in the &quot;Article Incubator&quot; or drafts namespace. ([https://phabricator.wikimedia.org/T86688 T86688], [https://phabricator.wikimedia.org/T87027 T87027].) If your community would like '''VisualEditor enabled on another namespace''' on your wiki, then you can file a request in Phabricator. Please include a link to a community discussion about the requested change.

=== Looking ahead === 

The Editing team will soon add '''auto-fill features''' '''for citations'''. The '''[[mw:Citoid|Citoid service]]''' takes a [[w:URL|URL]] or [[w:en: Digital object identifier|DOI]] for a reliable source, and returns a pre-filled, pre-formatted bibliographic citation. After creating it, you will be able to change or add information to the citation, in the same way that you edit any other pre-existing citation in VisualEditor. Support for ISBNs, PMIDs, and other identifiers is planned. Later, editors will be able to contribute to the Citoid service's definitions for each website, to improve precision and reduce the need for manual corrections.   

We will need editors to help test the '''new design of the special character inserter''', especially if you speak Welsh, Breton, or another language that uses diacritics or special characters extensively. The new version should be available for testing next week. Please contact [[:en:User:Whatamidoing (WMF)|User:Whatamidoing (WMF)]] if you would like to be notified when the new version is available. After the special character tool is completed, VisualEditor will be deployed to all users at [[:mw:VisualEditor/Rollouts|Phase 5 Wikipedias]]. This will affect about 50 mid-size and smaller Wikipedias, including '''Afrikaans, Azerbaijani, Breton, Kyrgyz, Macedonian, Mongolian, Tatar, and Welsh'''. The date for this change has not been determined. 

=== Let's work together === 


*Share your ideas and ask questions at [[mw:VisualEditor/Feedback|mw:VisualEditor/Feedback]]. 
*Please help [https://www.mediawiki.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-Help%3AVisualEditor%2FUser+guide&amp;language=&amp;action=page&amp;filter=  complete translations of the user guide] for users who speak your language. 
*Join the weekly bug triage meetings beginning Wednesday, 11 February 2015 at [http://www.timeanddate.com/worldclock/fixedtime.html?iso=20150211T12&amp;p1=224&amp;ah=1 12:00 (noon) PST] (20:00 UTC); information about how to join the meeting will be posted at [[mw:Talk:VisualEditor/Portal]] shortly before the meeting begins, and you can also contact [[mw:User:Jdforrester (WMF)|James F.]] to learn more about this initiative. 
*Talk to the Editing team during the [[:m:IRC office hours|office hours]] via [[:en:IRC|IRC]]. The next session is on Thursday, 19 February 2015 at [http://www.timeanddate.com/worldclock/fixedtime.html?hour=19&amp;min=00&amp;sec=0&amp;day=19&amp;month=2&amp;year=2015 19:00 UTC].  
*Subscribe or unsubscribe at [[:m:VisualEditor/Newsletter|Meta]].  If you would like to help with translations of this newsletter, please subscribe to the [[mail:translators-l|Translators mailing list]] or [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User_talk:Elitre_(WMF)&amp;action=edit&amp;section=new contact us] directly, so that we can notify you when the next issue is ready.  Thank you! 

— &lt;span class=&quot;mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;[[:m:User:Elitre (WMF)|Elitre (WMF)]]&lt;/span&gt;
&lt;/div&gt; 5. 2. 2015, 18:31 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Elitre (WMF)@metawiki pomocí seznamu na http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=VisualEditor/Newsletter/Wikis_with_VE&amp;oldid=10839689 --&gt;

== Wikidata is coming ==

(Sorry for writing in English. It'd be great if someone could translate this where necessary.)

Hi everyone :)

I am Wikidata's product manager. I wanted to reach out to you about Wikidata support for Wikibooks. Wikidata is storing structured data for Wikimedia projects (and others). These are for example things like the date of birth of a famous author or the height of a mountain. We are giving access to this data to all Wikimedia projects step by step. It is now Wikibooks' turn. As a first step you will be able to maintain your interwiki links on Wikidata. This means you no longer have to store them in the article text of each language. Instead they are stored just once on Wikidata together with all the other projects. (You will still be able to store them in the article text if you really want to but then they overwrite the links coming from Wikidata. Sometimes that is useful.) This first step should happen on February 24th. In the next step you will get access to all the other data on Wikidata. I do not have a date for that yet.

I am looking forward to having you join the Wikidata family! If you have any questions please don't hesitate to reach out to me. There is a special page for you on Wikidata that will hopefully help you and is a good place to ask questions: [[d:Wikidata:Wikibooks]].

Cheers [[d:Lydia Pintscher (WMDE)|Lydia Pintscher (WMDE)]] 6. 2. 2015, 19:41 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Lydia Pintscher (WMDE)@metawiki pomocí seznamu na http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Lydia_Pintscher_(WMDE)/Distribution_List&amp;oldid=11182355 --&gt;

== Šablona knize na míru ==

Ahoj, v rámci vytváření knihy [[LaTeX]] nakukuji k sousedům na &lt;s&gt;anglickou Wikipedii&lt;/s&gt;''anglické Wikiknihy'' a všiml jsem si, že tam používají šablonu [[:en:Template:LaTeX/LaTeX]], kterou bych tu také využil. Co mne ale zarazilo, bylo, že na &lt;s&gt;anglické Wikipedii&lt;/s&gt;''anglických Wikiknihách''&lt;sup&gt;opravuji --[[Uživatel:Tchoř|Tchoř]] ([[Diskuse s uživatelem:Tchoř|diskuse]]) 25. 2. 2015, 06:30 (UTC)&lt;/sup&gt; přiřazují takové šablony k jednotlivým knihám ([[:en:Category:Book-specific templates]]). Přijde mi, že to by bylo na místě snad jen u o poznání specifičtějších šablon, vlastně si nedovedu představit jakých. A že jinak by bylo lepší šablony zakládat bez předpony a kategorizovat jako na Wikipedii s ohledem na jejich téma (řekněme [[:kategorie:šablony infoboxů]] atp.). Jaké máte myšlenky k této otázce vy ostatní? --[[Uživatel:Tchoř|Tchoř]] ([[Diskuse s uživatelem:Tchoř|diskuse]]) 24. 2. 2015, 18:31 (UTC)

# Předpokládám, že mluvíš o anglických Wikiknihách, ne o Wikipedii?
# Trochu jsem z toho zmatený - tebou linkovaná šablona je na zvýrazňování kódu, ale tady píšeš kategorie šablony ''infoboxů''...
# Pokud jde o zvýraznění kódu, máme tu {{Šablona|Kód}}.
{{User:Danny B./podpis}} 25. 2. 2015, 01:28 (UTC)
:#Ano, myslel jsem Wikiknihy.
:#O typ šablon mi v té obecné otázce ani tak nejde. Ale souhlasím, že lepší by bylo uvést příklad [[:kategorie:šablony zvýrazňování kódu]].
:#Šablona kód slouží pro zvýraznění bloku kódu, zatímco odkazovaná šablona slouží pro následné zmínky o jednotlivých kouscích kódu v plynulém textu.--[[Uživatel:Tchoř|Tchoř]] ([[Diskuse s uživatelem:Tchoř|diskuse]]) 25. 2. 2015, 06:30 (UTC)

Takže ty potřebuješ, aby se něco jako &lt;syntaxhighlight lang=&quot;html4strict&quot; enclose=&quot;none&quot;&gt;&lt;span class=&quot;slovo&quot;&gt;tohle&lt;/span&gt;&lt;/syntaxhighlight&gt; vkládalo šablonou třeba &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;{{Inline kód|jazyk=html4strict|kód=&lt;span class=&quot;slovo&quot;&gt;tohle&lt;/span&gt;}}&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;, podobně jako v šabloně {{Šablona|Kód}}, a ne přímo kódem?&lt;br /&gt;{{User:Danny B./podpis}} 25. 2. 2015, 09:37 (UTC)
:Hm, ano, to je motivace, která mne k té otázce přivedla. I když asi bych zkusil najít pro to kratší název, třeba {{šablona|kus kódu}}. --[[Uživatel:Tchoř|Tchoř]] ([[Diskuse s uživatelem:Tchoř|diskuse]]) 9. 3. 2015, 15:54 (UTC)

== Wikidata support for interwiki links is here ==

Hey everyone :)

(Sorry for writing in English. It'd be great if someone could translate where appropriate.)

As previously announced we have enabled interwiki links via [[d:|Wikidata]] for Wikibooks last night. This means from now on you no longer have to maintain the links in the wikitext but can maintain them together with the links for Wikipedia, Commons, Wikivoyage, Wikisource, Wikinews and Wikiquote on Wikidata. You will still be able to keep them locally though if you want to. Local interwiki links will overwrite the ones from Wikidata. If you don't want any interwiki links from Wikidata on a particular page you can use the magic word &lt;nowiki&gt;{{noexternallanglinks}}&lt;/nowiki&gt;.

You do not yet have access to the other data on Wikidata like the date of birth of an author. That will come in a future deployment. I will let you know when I have a date for it.

If you have any questions [[d:Wikidata:Wikibooks]] is a good first step. That is also a good place for any issues or bugs you encounter.

I'm very happy to welcome you all to Wikidata! I hope it will become a great help for Wikibooks.

Cheers Lydia
-- [[d:User:Lydia Pintscher (WMDE)|Lydia Pintscher (WMDE)]] 25. 2. 2015, 07:58 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Lydia Pintscher (WMDE)@metawiki pomocí seznamu na http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Lydia_Pintscher_(WMDE)/Distribution_List&amp;oldid=11205771 --&gt;

== [Global proposal] m.{{SITENAME}}.org: {{int:group-all}} {{int:right-edit}} ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
[[File:Mediawiki-mobile-smartphone.png|thumb|MediaWiki mobile]]
Hi, this message is to let you know that, on domains like {{CONTENTLANGUAGE}}.'''m'''.wikipedia.org, '''unregistered users cannot edit'''. At the Wikimedia Forum, where global configuration changes are normally discussed, a few dozens users [[m:Wikimedia Forum#Proposal: restore normal editing permissions on all mobile sites|propose to restore normal editing permissions on all mobile sites]]. Please read and comment!

Thanks and sorry for writing in English, [[m:User:Nemo_bis|Nemo]] 1. 3. 2015, 22:32 (UTC)
&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Nemo bis@metawiki pomocí seznamu na http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=11428885 --&gt;

== Inspire Campaign: Improving diversity, improving content ==

This March, we’re organizing an Inspire Campaign to encourage and support new ideas for improving gender diversity on Wikimedia projects. Less than 20% of Wikimedia contributors are women, and many important topics are still missing in our content. We invite all Wikimedians to participate. If you have an idea that could help address this problem, please get involved today! The campaign runs until March 31.

All proposals are welcome - research projects, technical solutions, community organizing and outreach initiatives, or something completely new! Funding is available from the Wikimedia Foundation for projects that need financial support. Constructive, positive feedback on ideas is appreciated, and collaboration is encouraged - your skills and experience may help bring someone else’s project to life. Join us at the Inspire Campaign and help this project better represent the world’s knowledge!
:*[[:m:Grants:IdeaLab/Inspire|Inspire Campaign main page]]
''(Sorry for the English - please translate this message!)'' [[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 4. 3. 2015, 20:01 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:PEarley (WMF)@metawiki pomocí seznamu na http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:PEarley_(WMF)/Inspire_Mass_Message&amp;oldid=11457822 --&gt;

== Autorská práva při převyprávění rozhovoru ==

Znalce práva upozorňuji na diskusi [[Diskuse:Dějiny Korolup/Franz Regen vzpomíná]], kde mohou pomoci svým pohledem na věc.--[[Uživatel:Tchoř|Tchoř]] ([[Diskuse s uživatelem:Tchoř|diskuse]]) 9. 3. 2015, 15:42 (UTC)

== SUL finalization update ==

&lt;div class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
Hi all,apologies for writing in English, please read [[m:Single_User_Login_finalisation_announcement/Schema_announcement|this page]] for important information and an update involving [[m:Help:Unified login|SUL finalization]], scheduled to take place in one month. Thanks. [[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User talk:Keegan (WMF)|talk]]) 13. 3. 2015, 19:45 (UTC)
&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Keegan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Keegan_(WMF)/Everyone_but_meta_and_de&amp;oldid=11538208 --&gt;

== Stewards confirmation rules ==

Hello, I made [[:m:Requests_for_comment/Confirmation_of_stewards|a proposal on Meta]] to change the rules for the steward confirmations. Currently consensus to remove is required for a steward to lose his status, however I think it's fairer to the community if every steward needed the consensus to keep. As this is an issue that affects all WMF wikis, I'm sending this notification to let people know &amp; be able to participate. Best regards, --&lt;small&gt;[[User:MF-Warburg|MF-W]]&lt;/small&gt; 10. 4. 2015, 16:12 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:MF-Warburg@metawiki pomocí seznamu na http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=11737694 --&gt;

== VisualEditor News #2—2015 ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;

&lt;div style=&quot;margin:0.5em;width:230px;{{#switch:ltr|rtl=float:left;margin-left:0;|#default=float:right;margin-right:0;}}border:1px solid #AAA;padding:0.5em;&quot;&gt;
[[File:VisualEditor-logo.svg|200x70px|center|alt=VisualEditor]]


'''Did you know?'''
&lt;div class=&quot;thumbcaption&quot; style=&quot;font-size: 90%;&quot;&gt;
With [[:mw:Citoid|Citoid]] in VisualEditor, you click the 'book with bookmark' icon and paste in the URL for a reliable source:


[[File:Citoid in VisualEditor Screen Shot 2015-04-02.png|alt=Screenshot of Citoid's first dialog|centre|frameless|230x230px]]


Citoid looks up the source for you and returns the citation results.  Click the green &quot;Insert&quot; button to accept its results and add them to the article:  


[[File:Citoid results in VisualEditor Screen Shot 2015-04-02.png|alt=Screenshot of Citoid's initial results|centre|frameless|230x230px]]


After inserting the citation, you can change it.  Select the reference, and click the &quot;Edit&quot; button in the context menu to make changes.

[[:mw:Special:MyLanguage/VisualEditor/User guide|The user guide]] has more information about how to use VisualEditor.
&lt;/div&gt;&lt;/div&gt;
Since the last newsletter, the [[:mw:VisualEditor|Editing Team]] has fixed many bugs and worked on VisualEditor's performance, the [[:mw:Citoid|Citoid]] reference service, and support for languages with complex input requirements. Status reports are posted [[:mw:VisualEditor/changelog|on Mediawiki.org]]. The worklist for April through June is available [[phab:project/sprint/board/1113/|in Phabricator]]. 

The weekly '''task triage meetings''' continue to be open to volunteers, each Wednesday at [http://www.timeanddate.com/worldclock/fixedtime.html?iso=20150401T11&amp;p1=224&amp;am=30 11:00 (noon) PDT] (18:00 UTC).  You do not need to attend the meeting to nominate a bug for consideration as a Q4 blocker.  Instead, go to Phabricator and &quot;associate&quot; the [[phab:tag/editing_department_2014_15_q4_blockers/|Editing team's Q4 blocker project]] with the bug.  Learn how to join the meetings and how to nominate bugs at [[:mw:Talk:VisualEditor/Portal|mw:Talk:VisualEditor/Portal]]. 
=== Recent improvements ===
VisualEditor is now substantially faster.  In many cases, opening the page in VisualEditor is now faster than opening it in the wikitext editor. The new system has improved the code speed by 37% and [[:mw:RESTBase|network speed]] by almost 40%.

The Editing team is slowly adding '''auto-fill features''' '''for citations'''. This is currently available only at the French, Italian, and English Wikipedias.  The '''[[:mw:Citoid|Citoid service]]''' takes a [[:en:URL|URL]] or [[:en:Digital object identifier|DOI]] for a reliable source, and returns a pre-filled, pre-formatted bibliographic citation. After creating it, you will be able to change or add information to the citation, in the same way that you edit any other pre-existing citation in VisualEditor. Support for [[:en:ISBN|ISBNs]], [[:en:PubMed#PubMed_identifier|PMIDs]], and other identifiers is planned. Later, editors will be able to improve precision and reduce the need for manual corrections by contributing to the Citoid service's definitions for each website.

Citoid requires good [[:mw:Special:MyLanguage/Help:TemplateData|TemplateData]] for your citation templates.  If you would like to request this feature for your wiki, please post a request in the [[phab:tag/citoid/|Citoid project on Phabricator]]. Include links to the TemplateData for the most important citation templates on your wiki.

The '''special character inserter''' has been improved, based upon feedback from active users.  After this, VisualEditor was made available to all users of Wikipedias on the [[:mw:VisualEditor/Rollouts|Phase 5]] list on 30 March.  This affected 53 mid-size and smaller Wikipedias, including '''Afrikaans''', '''Azerbaijani''', '''Breton''', '''Kyrgyz''', '''Macedonian''', '''Mongolian''', '''Tatar''', and''' Welsh'''. 

Work continues to support languages with complex requirements, such as Korean and Japanese.  These languages use [[w:input method editor|input method editors]] (&quot;IMEs”).  Recent improvements to cursoring, backspace, and delete behavior will simplify typing in VisualEditor for these users.

The design for the image selection process is now using a &quot;masonry fit&quot; model.  Images in the search results are displayed at the same height but at variable widths, similar to bricks of different sizes in a masonry wall, or the [[:mw:Special:MyLanguage/Help:Images#Mode parameter|&quot;packed&quot; mode in image galleries]].  This style helps you find the right image by making it easier to see more details in images.

You can now '''drag and drop categories''' to re-arrange their order of appearance ​on the page.

The pop-up window that appears when you click on a reference, image, link, or other element, is called the &quot;context menu&quot;.  It now displays additional useful information, such as the destination of the link or the image's filename.  The team has also added an explicit &quot;Edit&quot; button in the context menu, which helps new editors open the tool to change the item.

'''Invisible templates are marked by a puzzle piece icon''' so they can be interacted with. Users also will be able to see and edit HTML anchors now in section headings.

Users of the TemplateData GUI editor can now set a string as an optional text for the 'deprecated' property in addition to boolean value, which lets you tell users of the template what they should do instead. ([https://phabricator.wikimedia.org/T90734 T90734])

=== Looking ahead ===
The special character inserter in VisualEditor will soon use the same special character list as the wikitext editor.  Admins at each wiki will also have the option of creating a custom section for frequently used characters at the top of the list.  Instructions for customizing the list will be posted [[:mw:VisualEditor/Special_characters|at mediawiki.org]].

The team is discussing a test of VisualEditor with new users at the English Wikipedia, to see whether they have met their goals of making VisualEditor suitable for those editors.  The timing is unknown, but might be relatively soon. ([https://phabricator.wikimedia.org/T90666 T90666])

=== Let's work together ===

* Share your ideas and ask questions at [https://www.mediawiki.org/w/index.php?title=VisualEditor/Feedback&amp;lqt_method=talkpage_new_thread mw:VisualEditor/Feedback].
* Can you translate from English into any other language?  Please check [https://translatewiki.net/w/i.php?title=Special%3AMessageGroupStats&amp;x=D&amp;group=ext-visualeditor-ve&amp;suppressempty=1 this list] to see whether more interface translations are needed for your language.  [[m:User talk:Elitre (WMF)|Contact us]] to get an account if you want to help! 
* The design research team wants to see how real editors work. Please [https://jfe.qualtrics.com/form/SV_6R04ammTX8uoJFP sign up for their research program]. 
* File requests for language-appropriate &quot;{{Int:visualeditor-annotationbutton-bold-tooltip}}&quot; and &quot;{{Int:visualeditor-annotationbutton-italic-tooltip}}&quot; icons for the character formatting menu [https://phabricator.wikimedia.org/maniphest/task/create/?projects=PHID-PROJ-dafezmpv6huxg3taml24 in Phabricator]. 

Subscribe, unsubscribe or change the page where this newsletter is delivered at [[:m:VisualEditor/Newsletter|Meta]].  If you aren't reading this in your favorite language, then please help us with translations!  Subscribe to the [[mail:translators-l|Translators mailing list]] or [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User_talk:Elitre_(WMF)&amp;action=edit&amp;section=new  contact us] directly, so that we can notify you when the next issue is ready. Thank you!

— &lt;span class=&quot;mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;[[:mw:User:Elitre (WMF)|Elitre (WMF)]]&lt;/span&gt;

&lt;/div&gt; 10. 4. 2015, 19:48 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Keegan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=VisualEditor/Newsletter/Wikis_with_VE&amp;oldid=11742174 --&gt;

== [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015/Call for candidates|Nominations are being accepted for 2015 Wikimedia Foundation elections]] ==

''This is a message from the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015/Committee|2015 Wikimedia Foundation Elections Committee]]. [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015/MassMessages/Accepting nominations|Translations]] are available.''
[[File:Wikimedia Foundation logo - vertical (2012-2016).svg|100px|right]]
Greetings,

I am pleased to announce that nominations are now being accepted for the 2015 Wikimedia Foundation Elections. This year the Board and the FDC Staff are looking for a diverse set of candidates from regions and projects that are traditionally under-represented on the board and in the movement as well as candidates with experience in technology, product or finance. To this end they have [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015/Call for candidates|published letters]] describing what they think is needed and, recognizing that those who know the community the best are the community themselves, the election committee is [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015|accepting nominations]] for community members you think should run and will reach out to those nominated to provide them with information about the job and the election process.

This year, elections are being held for the following roles:

''Board of Trustees''&lt;br/&gt;
The Board of Trustees is the decision-making body that is ultimately responsible for the long term sustainability of the Foundation, so we value wide input into its selection.  There are three positions being filled. More information about this role can be found at [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/Board elections/2015|the board elections page]].    

''Funds Dissemination Committee (FDC)''&lt;br/&gt;
The Funds Dissemination Committee (FDC) makes recommendations about how to allocate Wikimedia movement funds to eligible entities.  There are five positions being filled. More information about this role can be found at [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/FDC elections/2015|the FDC elections page]].

''Funds Dissemination Committee (FDC) Ombud''&lt;br/&gt;
The FDC Ombud receives complaints and feedback about the FDC process, investigates complaints at the request of the Board of Trustees,  and summarizes the investigations and feedback for the Board of Trustees on an annual basis.  One position is being filled.  More information about this role can be found at [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/FDC Ombudsperson elections/2015|the FDC Ombudsperson elections page]]. 

The candidacy submission phase lasts from 00:00 UTC April 20 to 23:59 UTC May 5 for the Board and from 00:00 UTCApril 20 to 23:59 UTC April 30 for the FDC and FDC Ombudsperson. This year, we are accepting both self-nominations and nominations of others. More information on this election and the nomination process can be found on [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015|the 2015 Wikimedia elections page on Meta-Wiki]].

Please feel free to post a note about the election on your project's village pump. Any questions related to the election can be posted on the talk page on Meta, or sent to the election committee's mailing list, board-elections -at- wikimedia.org 

On behalf of the Elections Committee,&lt;br/&gt;
-Gregory Varnum ([[m:User:Varnent|User:Varnent]])&lt;br/&gt;
Coordinator, [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015/Committee|2015 Wikimedia Foundation Elections Committee]]

''Posted by the [[m:User:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] on behalf of the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015/Committee|2015 Wikimedia Foundation Elections Committee]], 05:03, 21 April 2015 (UTC) • [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015/MassMessages/Accepting nominations|Translate]] • [[m:Talk:Wikimedia Foundation elections 2015|Get help]]''
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Varnent@metawiki pomocí seznamu na http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=11918510 --&gt;

== [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015/MassMessages/FDC voting has begun|Wikimedia Foundation Funds Dissemination Committee elections 2015]] ==

[[File:Wikimedia Foundation RGB logo with text.svg|right|75px|link=m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015/MassMessages/FDC voting has begun]]
''This is a message from the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015/Committee|2015 Wikimedia Foundation Elections Committee]]. [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015/MassMessages/FDC voting has begun|Translations]] are available.''

[[m:Special:SecurePoll/vote/336|Voting has begun]] for [[m:Wikimedia Foundation elections 2015#Requirements|eligible voters]] in the 2015 elections for the ''[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/FDC elections/2015|Funds Dissemination Committee]]'' (FDC) and ''[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/FDC Ombudsperson elections/2015|FDC Ombudsperson]]''. Questions and discussion with the candidates for the ''[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/FDC elections/2015/Questions|Funds Dissemination Committee]]'' (FDC) and ''[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/FDC Ombudsperson elections/2015/Questions|FDC Ombudsperson]]'' will continue during the voting. Nominations for the ''[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/Board elections/2015|Board of Trustees]]'' will be accepted until 23:59 UTC May 5.

The ''[[m:Special:MyLanguage/Grants:APG/Funds Dissemination Committee|Funds Dissemination Committee]]'' (FDC) makes recommendations about how to allocate Wikimedia movement funds to eligible entities. There are five positions on the committee being filled.

The ''[[m:Special:MyLanguage/Grants:APG/Funds Dissemination Committee/Ombudsperson role, expectations, and selection process|FDC Ombudsperson]]'' receives complaints and feedback about the FDC process, investigates complaints at the request of the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation Board of Trustees|Board of Trustees]], and summarizes the investigations and feedback for the Board of Trustees on an annual basis. One position is being filled.

The voting phase lasts from 00:00 UTC May 3 to 23:59 UTC May 10. '''[[m:Special:SecurePoll/vote/336|Click here to vote]].''' Questions and discussion with the candidates will continue during that time. '''[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/FDC elections/2015/Questions|Click here to ask the FDC candidates a question]]. [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/FDC Ombudsperson elections/2015/Questions|Click here to ask the FDC Ombudsperson candidates a question]].''' More information on the candidates and the elections can be found on the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/FDC elections/2015|2015 FDC election page]], the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/FDC Ombudsperson elections/2015|2015 FDC Ombudsperson election page]], and the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/Board elections/2015|2015 Board election page]] on Meta-Wiki. 

On behalf of the Elections Committee,&lt;br/&gt;
-Gregory Varnum ([[m:User:Varnent|User:Varnent]])&lt;br/&gt;
Volunteer Coordinator, [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015/Committee|2015 Wikimedia Foundation Elections Committee]]

''Posted by the [[m:Special:MyLanguage/User:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] 03:45, 4 May 2015 (UTC) • [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015/MassMessages/FDC voting has begun|Translate]] • [[m:Talk:Wikimedia Foundation elections 2015|Get help]]''
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Varnent@metawiki pomocí seznamu na http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=12082785 --&gt;

== [https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:SecurePoll/vote/339?setlang=cs Wikimedia Foundation Board of Trustees elections 2015] ==

[[File:Wikimedia Foundation logo - vertical (2012-2016).svg|right|100px|link=metawiki:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015/MassMessages/Board voting has begun]]
''This is a message from the [[metawiki:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015/Committee|2015 Wikimedia Foundation Elections Committee]]. [[metawiki:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015/MassMessages/Board voting has begun|Translations]] are available.''

[https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:SecurePoll/vote/339?setlang=cs Voting has begun] for [[metawiki:Wikimedia Foundation elections 2015#Requirements|eligible voters]] in the 2015 elections for the ''[[metawiki:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/Board elections/2015|Wikimedia Foundation Board of Trustees]]''. Questions and discussion with the candidates for the ''[[metawiki:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/Board elections/2015/Questions|Board]]'' will continue during the voting.

The ''[[metawiki:Wikimedia Foundation Board of Trustees|Wikimedia Foundation Board of Trustees]]'' is the ultimate governing authority of the Wikimedia Foundation, a 501(c)(3) non-profit organization registered in the United States. The Wikimedia Foundation manages many diverse projects such as Wikipedia and Commons.

The voting phase lasts from 00:00 UTC May 17 to 23:59 UTC May 31. '''[https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:SecurePoll/vote/339?setlang=cs Click here to vote].''' More information on the candidates and the elections can be found on the [[metawiki:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/Board elections/2015|2015 ''Board'' election page]] on Meta-Wiki. 

On behalf of the Elections Committee,&lt;br/&gt;
-Gregory Varnum ([[metawiki:User:Varnent|User:Varnent]])&lt;br/&gt;
Volunteer Coordinator, [[metawiki:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015/Committee|2015 Wikimedia Foundation Elections Committee]]

''Posted by the [[metawiki:Special:MyLanguage/User:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] 17:20, 17 May 2015 (UTC) • [[metawiki:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015/MassMessages/Board voting has begun|Translate]] • [[metawiki:Talk:Wikimedia Foundation elections 2015|Get help]]''
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Varnent@metawiki pomocí seznamu na http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=12206621 --&gt;

== [https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:SecurePoll/vote/339?setlang=cs Wikimedia Foundation Board of Trustees elections 2015] ==

[[File:Wikimedia Foundation logo - vertical (2012-2016).svg|right|100px|link=metawiki:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015/MassMessages/Board voting has begun]]
''This is a message from the [[metawiki:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015/Committee|2015 Wikimedia Foundation Elections Committee]]. [[metawiki:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015/MassMessages/Board voting has begun|Translations]] are available.''

[https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:SecurePoll/vote/339?setlang=cs Voting has begun] for [[metawiki:Wikimedia Foundation elections 2015#Requirements|eligible voters]] in the 2015 elections for the ''[[metawiki:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/Board elections/2015|Wikimedia Foundation Board of Trustees]]''. Questions and discussion with the candidates for the ''[[metawiki:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/Board elections/2015/Questions|Board]]'' will continue during the voting.

The ''[[metawiki:Wikimedia Foundation Board of Trustees|Wikimedia Foundation Board of Trustees]]'' is the ultimate governing authority of the Wikimedia Foundation, a 501(c)(3) non-profit organization registered in the United States. The Wikimedia Foundation manages many diverse projects such as Wikipedia and Commons.

The voting phase lasts from 00:00 UTC May 17 to 23:59 UTC May 31. '''[https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:SecurePoll/vote/339?setlang=cs Click here to vote].''' More information on the candidates and the elections can be found on the [[metawiki:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/Board elections/2015|2015 ''Board'' election page]] on Meta-Wiki. 

On behalf of the Elections Committee,&lt;br/&gt;
-Gregory Varnum ([[metawiki:User:Varnent|User:Varnent]])&lt;br/&gt;
Volunteer Coordinator, [[metawiki:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015/Committee|2015 Wikimedia Foundation Elections Committee]]

''Posted by the [[metawiki:Special:MyLanguage/User:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] 17:20, 17 May 2015 (UTC) • [[metawiki:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015/MassMessages/Board voting has begun|Translate]] • [[metawiki:Talk:Wikimedia Foundation elections 2015|Get help]]''
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Varnent@metawiki pomocí seznamu na http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=12206621 --&gt;

== Pywikibot compat will no longer be supported - Please migrate to pywikibot core ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
&lt;small&gt;Sorry for English, I hope someone translates this.&lt;/small&gt;&lt;br /&gt;
[[mw:Special:MyLanguage/Manual:Pywikibot|Pywikibot]] (then &quot;Pywikipediabot&quot;) was started back in 2002. In 2007 a new branch (formerly known as &quot;rewrite&quot;, now called &quot;core&quot;) was started from scratch using the MediaWiki API. The developers of Pywikibot have decided to stop supporting the compat version of Pywikibot due to bad performance and architectural errors that make it hard to update, compared to core.  If you are using pywikibot compat it is likely your code will break due to upcoming MediaWiki API changes (e.g. [[phab:T101524|T101524]]). It is highly recommended you migrate to the core framework. There is a  [[mw:Manual:Pywikibot/Compat deprecation|migration guide]], and please [[mw:Special:MyLanguage/Manual:Pywikibot/Communication|contact us]] if you have any problem.

There is an upcoming MediaWiki API breaking change that compat will not be updated for. If your bot's name is in [https://lists.wikimedia.org/pipermail/wikitech-l/2015-June/081931.html this list], your bot will most likely break.

Thank you,&lt;br /&gt;
The Pywikibot development team, 19:30, 5 June 2015 (UTC)
&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Ladsgroup@metawiki pomocí seznamu na http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=12271740 --&gt;

== VisualEditor News #3—2015 ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;

&lt;div style=&quot;margin:0.5em;width:230px;{{#switch:ltr|rtl=float:left;margin-left:0;|#default=float:right;margin-right:0;}}border:1px solid #AAA;padding:0.5em;&quot;&gt;
[[File:VisualEditor-logo.svg|200x70px|center|alt=VisualEditor]]

'''Did you know?'''  
&lt;div class=&quot;thumbcaption&quot; style=&quot;font-size: 90%;&quot;&gt;
When you click on a link to an article, you now see more information:
&lt;br&gt;&lt;br&gt;
[[File:VisualEditor-context menu-link tool.png|alt=Screenshot showing the link tool's context menu|centre|frameless|230x230px]]
&lt;br&gt;
The link tool has been re-designed:  
&lt;br&gt;&lt;br&gt;
[[File:VisualEditor link tool 2015.png|alt=Screenshot of the link inspector|centre|frameless|230x230px]]
&lt;br&gt;
There are separate tabs for linking to internal and external pages.
[[:mw:Special:MyLanguage/VisualEditor/User guide|The user guide]] has more information about how to use VisualEditor.
&lt;/div&gt;&lt;/div&gt;

Since the last newsletter, the [[mw:VisualEditor|Editing Team]] has created new interfaces for the link and citation tools and fixed many bugs and changed some elements of the design.  Some of these bugs affected users of VisualEditor on mobile devices. Status reports are posted [[mw:VisualEditor/changelog|on mediawiki.org]]. The worklist for April through June is available [[phab:project/sprint/board/1113/|in Phabricator]]. 

A [[m:Research:VisualEditor's_effect_on_newly_registered_editors/May_2015_study|test of VisualEditor's effect on new editors]] at the English Wikipedia has just completed the first phase.  During this test, half of newly registered editors had VisualEditor automatically enabled, and half did not.  The main goal of the study is to learn which group was more likely to save an edit and to make productive, unreverted edits.  Initial [[m:Research:VisualEditor's_effect_on_newly_registered_editors/May_2015_study#Results|results will be posted at Meta]] later this month.    
=== Recent improvements ===
'''Auto-fill features''' '''for citations''' are available at a few Wikipedias through the '''[[:mw:Citoid|citoid service]]'''.  Citoid takes a [[:en:URL|URL]] or [[:en:Digital object identifier|DOI]] for a reliable source, and returns a pre-filled, pre-formatted bibliographic citation.  If Citoid is enabled on your wiki, then the design of the citation workflow changed during May.  All citations are now created inside a single tool.  Inside that tool, choose the tab you want ({{int:citoid-citeFromIDDialog-mode-auto}}, {{int: citoid-citeFromIDDialog-mode-manual}}, or {{int:citoid-citeFromIDDialog-mode-reuse}}).  The cite button is now labeled with the word &quot;{{int:visualeditor-toolbar-cite-label}}&quot; rather than a book icon, and the autofill citation dialog now has a more meaningful label, &quot;{{Int:Citoid-citeFromIDDialog-lookup-button}}&quot;, for the submit button.

The '''link tool''' has been redesigned based on feedback from Wikipedia editors and user testing.  It now has two separate sections:  one for links to articles and one for external links. When you select a link, its pop-up context menu shows the name of the linked page, a thumbnail image from the linked page, Wikidata's description, and appropriate icons for disambiguation pages, redirect pages and empty pages (where applicable). Search results have been reduced to the first five pages.  Several bugs were fixed, including a dark highlight that appeared over the first match in the link inspector.  ([[phab:T98085|T98085]])

The '''special character inserter''' in VisualEditor now uses the same special character list as the wikitext editor.  Admins at each wiki can also create a custom section for frequently used characters at the top of the list.  Please read the instructions for customizing the list [[mw:VisualEditor/Special_characters|at mediawiki.org]].  Also, there is now a tooltip to describing each character in the special character inserter. ([[phab:T70425|T70425]])

Several improvements have been made to '''templates'''.  When you search for a template to insert, the list of results now contains descriptions of the templates. The parameter list inside the template dialog now remains open after inserting a parameter from the list, so that users don’t need to click on &quot;{{Int:visualeditor-dialog-transclusion-add-param}}&quot; each time they want to add another parameter.  ([[phab:T95696|T95696]]) The team added a '''new property for TemplateData''', &quot;{{int: templatedata-doc-param-example}}&quot;, for template parameters.  This optional, translatable property will show up when there is text describing how to use that parameter. ([[phab:T53049|T53049]])

The '''design''' of the main toolbar and several other elements have changed slightly, to be consistent with the MediaWiki theme.  In the Vector skin, individual items in the menu are separated visually by pale gray bars.  Buttons and menus on the toolbar can now contain both an icon and a text label, rather than just one or the other. This new design feature is being used for the cite button on wikis where the Citoid service is enabled.

The team has released a long-desired improvement to the handling of '''non-existent images'''.  If a non-existent image is linked in an article, then it is now visible in VisualEditor and can be selected, edited, replaced, or removed.

=== Let's work together ===
* Share your ideas and ask questions at [https://www.mediawiki.org/w/index.php?title=VisualEditor/Feedback&amp;lqt_method=talkpage_new_thread mw:VisualEditor/Feedback]. 
* The weekly task triage meetings continue to be open to volunteers, usually on Wednesday at 12:00 (noon) PDT (19:00 UTC).  Learn how to join the meetings and how to nominate bugs at [[:mw:VisualEditor/Weekly triage meetings|mw:VisualEditor/Weekly triage meetings]].  You do not need to attend the meeting to nominate a bug for consideration as a Q4 blocker, though.  Instead, go to Phabricator and &quot;associate&quot; the [[phab:tag/editing_department_2014_15_q4_blockers/|VisualEditor Q4 blocker project]] with the bug.  
* If your Wikivoyage, Wikibooks, Wikiversity, or other community wants to have VisualEditor made available by default to contributors, then please contact [[:m:User:Jdforrester (WMF)|James Forrester]]. 
* If you would like to request the Citoid automatic reference feature for your wiki, please post a request in the [[phab:tag/citoid/|Citoid project on Phabricator]]. Include links to the [[:mw:Help:TemplateData|TemplateData]]  for the most important citation templates on your wiki. 
*The team is planning the second VisualEditor-related &quot;translathon&quot; for July. Please follow [https://phabricator.wikimedia.org/T91108 this task on Phabricator] for details and updates! Announcements will follow in due course.

Subscribe, unsubscribe or change the page where this newsletter is delivered at [[:m:VisualEditor/Newsletter|Meta]].  If you aren't reading this in your favorite language, then please help us with translations!  Subscribe to the [[mail:translators-l|Translators mailing list]] or [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User_talk:Elitre_(WMF)&amp;action=edit&amp;section=new  contact us] directly, so that we can notify you when the next issue is ready. Thank you!

— &lt;span class=&quot;mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;[[:mw:User:Elitre (WMF)|Elitre (WMF)]]&lt;/span&gt;

&lt;/div&gt;13. 6. 2015, 10:44 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Elitre (WMF)@metawiki pomocí seznamu na http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=VisualEditor/Newsletter/Wikis_with_VE&amp;oldid=12206605 --&gt;

== VisualEditor News #3—2015 ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;

&lt;div style=&quot;margin:0.5em;width:230px;{{#switch:ltr|rtl=float:left;margin-left:0;|#default=float:right;margin-right:0;}}border:1px solid #AAA;padding:0.5em;&quot;&gt;
[[File:VisualEditor-logo.svg|200x70px|center|alt=VisualEditor]]

'''Did you know?'''  
&lt;div class=&quot;thumbcaption&quot; style=&quot;font-size: 90%;&quot;&gt;
When you click on a link to an article, you now see more information:
&lt;br&gt;&lt;br&gt;
[[File:VisualEditor-context menu-link tool.png|alt=Screenshot showing the link tool's context menu|centre|frameless|230x230px]]
&lt;br&gt;
The link tool has been re-designed:  
&lt;br&gt;&lt;br&gt;
[[File:VisualEditor link tool 2015.png|alt=Screenshot of the link inspector|centre|frameless|230x230px]]
&lt;br&gt;
There are separate tabs for linking to internal and external pages.
[[:mw:Special:MyLanguage/VisualEditor/User guide|The user guide]] has more information about how to use VisualEditor.
&lt;/div&gt;&lt;/div&gt;

Since the last newsletter, the [[mw:VisualEditor|Editing Team]] has created new interfaces for the link and citation tools and fixed many bugs and changed some elements of the design.  Some of these bugs affected users of VisualEditor on mobile devices. Status reports are posted [[mw:VisualEditor/changelog|on mediawiki.org]]. The worklist for April through June is available [[phab:project/sprint/board/1113/|in Phabricator]]. 

A [[m:Research:VisualEditor's_effect_on_newly_registered_editors/May_2015_study|test of VisualEditor's effect on new editors]] at the English Wikipedia has just completed the first phase.  During this test, half of newly registered editors had VisualEditor automatically enabled, and half did not.  The main goal of the study is to learn which group was more likely to save an edit and to make productive, unreverted edits.  Initial [[m:Research:VisualEditor's_effect_on_newly_registered_editors/May_2015_study#Results|results will be posted at Meta]] later this month.    
=== Recent improvements ===
'''Auto-fill features''' '''for citations''' are available at a few Wikipedias through the '''[[:mw:Citoid|citoid service]]'''.  Citoid takes a [[:en:URL|URL]] or [[:en:Digital object identifier|DOI]] for a reliable source, and returns a pre-filled, pre-formatted bibliographic citation.  If Citoid is enabled on your wiki, then the design of the citation workflow changed during May.  All citations are now created inside a single tool.  Inside that tool, choose the tab you want ({{int:citoid-citeFromIDDialog-mode-auto}}, {{int: citoid-citeFromIDDialog-mode-manual}}, or {{int:citoid-citeFromIDDialog-mode-reuse}}).  The cite button is now labeled with the word &quot;{{int:visualeditor-toolbar-cite-label}}&quot; rather than a book icon, and the autofill citation dialog now has a more meaningful label, &quot;{{Int:Citoid-citeFromIDDialog-lookup-button}}&quot;, for the submit button.

The '''link tool''' has been redesigned based on feedback from Wikipedia editors and user testing.  It now has two separate sections:  one for links to articles and one for external links. When you select a link, its pop-up context menu shows the name of the linked page, a thumbnail image from the linked page, Wikidata's description, and appropriate icons for disambiguation pages, redirect pages and empty pages (where applicable). Search results have been reduced to the first five pages.  Several bugs were fixed, including a dark highlight that appeared over the first match in the link inspector.  ([[phab:T98085|T98085]])

The '''special character inserter''' in VisualEditor now uses the same special character list as the wikitext editor.  Admins at each wiki can also create a custom section for frequently used characters at the top of the list.  Please read the instructions for customizing the list [[mw:VisualEditor/Special_characters|at mediawiki.org]].  Also, there is now a tooltip to describing each character in the special character inserter. ([[phab:T70425|T70425]])

Several improvements have been made to '''templates'''.  When you search for a template to insert, the list of results now contains descriptions of the templates. The parameter list inside the template dialog now remains open after inserting a parameter from the list, so that users don’t need to click on &quot;{{Int:visualeditor-dialog-transclusion-add-param}}&quot; each time they want to add another parameter.  ([[phab:T95696|T95696]]) The team added a '''new property for TemplateData''', &quot;{{int: templatedata-doc-param-example}}&quot;, for template parameters.  This optional, translatable property will show up when there is text describing how to use that parameter. ([[phab:T53049|T53049]])

The '''design''' of the main toolbar and several other elements have changed slightly, to be consistent with the MediaWiki theme.  In the Vector skin, individual items in the menu are separated visually by pale gray bars.  Buttons and menus on the toolbar can now contain both an icon and a text label, rather than just one or the other. This new design feature is being used for the cite button on wikis where the Citoid service is enabled.

The team has released a long-desired improvement to the handling of '''non-existent images'''.  If a non-existent image is linked in an article, then it is now visible in VisualEditor and can be selected, edited, replaced, or removed.

=== Let's work together ===
* Share your ideas and ask questions at [https://www.mediawiki.org/w/index.php?title=VisualEditor/Feedback&amp;lqt_method=talkpage_new_thread mw:VisualEditor/Feedback]. 
* The weekly task triage meetings continue to be open to volunteers, usually on Wednesday at 12:00 (noon) PDT (19:00 UTC).  Learn how to join the meetings and how to nominate bugs at [[:mw:VisualEditor/Weekly triage meetings|mw:VisualEditor/Weekly triage meetings]].  You do not need to attend the meeting to nominate a bug for consideration as a Q4 blocker, though.  Instead, go to Phabricator and &quot;associate&quot; the [[phab:tag/editing_department_2014_15_q4_blockers/|VisualEditor Q4 blocker project]] with the bug.  
* If your Wikivoyage, Wikibooks, Wikiversity, or other community wants to have VisualEditor made available by default to contributors, then please contact [[:m:User:Jdforrester (WMF)|James Forrester]]. 
* If you would like to request the Citoid automatic reference feature for your wiki, please post a request in the [[phab:tag/citoid/|Citoid project on Phabricator]]. Include links to the [[:mw:Help:TemplateData|TemplateData]]  for the most important citation templates on your wiki. 
*The team is planning the second VisualEditor-related &quot;translathon&quot; for July. Please follow [https://phabricator.wikimedia.org/T91108 this task on Phabricator] for details and updates! Announcements will follow in due course.

Subscribe, unsubscribe or change the page where this newsletter is delivered at [[:m:VisualEditor/Newsletter|Meta]].  If you aren't reading this in your favorite language, then please help us with translations!  Subscribe to the [[mail:translators-l|Translators mailing list]] or [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User_talk:Elitre_(WMF)&amp;action=edit&amp;section=new  contact us] directly, so that we can notify you when the next issue is ready. Thank you!

— &lt;span class=&quot;mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;[[:mw:User:Elitre (WMF)|Elitre (WMF)]]&lt;/span&gt;

&lt;/div&gt;13. 6. 2015, 12:48 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Elitre (WMF)@metawiki pomocí seznamu na http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=VisualEditor/Newsletter/Wikis_with_VE&amp;oldid=12206605 --&gt;

== HTTPS ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;cs&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;


Pozdrav všem.

Během několika posledních let nadace Wikimedia  [http://blog.wikimedia.org/2013/08/01/future-https-wikimedia-projects/ pracovala] na umožnění [[m: Special: MyLanguage / HTTPS | HTTPS]] ve výchozím nastavení pro všechny uživatele, včetně neregistrovaných, kvůli lepší ochraně soukromí a bezpečnosti jak čtenářů, tak editorů. Trvalo to dlouho, protože se musely brát v úvahu různé aspekty. Naše servery nebyly připraveny to zvládnout. Nadace Wikimedia musela někdy vyvažovat protichůdné cíle.

Na všechny projekty Wikimedia byl nyní implementován  [https://blog.wikimedia.org/2015/06/12/securing-wikimedia-sites-with-https/ nucený HTTPS]. Někteří z vás jste to už možná zjistili, protože několik jazykových verzí Wikipedie bylo převedeno na HTTPS minulý týden a dotčeným společenstvím to bylo oznámeno.

Většiny editorů Wikimedia by se to nemělo dotknout vůbec. Pokud editujete jako registrovaný uživatel, pravděpodobně jste se už museli přihlásit přes HTTPS. Dohlédneme na to, aby všechno fungovalo  tak, jak má. Pokud vám tato změna způsobila jakékoli potíže, kontaktujte  [[:m:HTTPS#Help!|nás]], nebo se obraťte přímo na mě s případnými otázkami.

/[[:m:User:Johan (WMF)|Johan (WMF)]]
&lt;/div&gt; 19. 6. 2015, 22:00 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Johan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Johan_(WMF)/HTTPS_global_message_delivery&amp;oldid=12471979 --&gt;

== Kategorizace ==

Tady se nekategorizuje?--[[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 30. 6. 2015, 22:14 (UTC)
:Kategorizuje. --[[Uživatel:Tchoř|Tchoř]] ([[Diskuse s uživatelem:Tchoř|diskuse]]) 18. 7. 2015, 15:36 (UTC)

== Proposal to create PNG thumbnails of static GIF images ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;

[[File:(R)-3-phenyl-cyclohanone.gif|255px|thumb|The thumbnail of this gif is of really bad quality.]]
[[File:(R)-3-phenyl-cyclohanone.png|255px|thumb|How a PNG thumb of this GIF would look like]]

There is a [[w:c:Commons:Village_pump/Proposals#Create_PNG_thumbnails_of_static_GIF_images|proposal]] at the Commons Village Pump requesting feedback about the thumbnails of static GIF images: It states that static GIF files should have their thumbnails created in PNG. The advantages of PNG over GIF would be visible especially with GIF images using an alpha channel. (compare the thumbnails on the side)

This change would affect all wikis, so if you support/oppose or want to give general feedback/concerns, please post them to the [[w:c:Commons:Village_pump/Proposals#Create_PNG_thumbnails_of_static_GIF_images|proposal page]]. Thank you. --[[w:c:User:McZusatz|McZusatz]] ([[w:c:User talk:McZusatz|talk]]) &amp; [[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 24. 7. 2015, 05:07 (UTC)

&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:-revi@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=12485605 --&gt;

== What does a Healthy Community look like to you? ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
[[File:Community Health Cover art News portal.png|300px|right]]
Hi, &lt;br&gt;
The Community Engagement department at the Wikimedia Foundation has launched a new learning campaign. The WMF wants to record community impressions about what makes a healthy online community.
Share your views and/or create a drawing and take a chance to win a Wikimania 2016 scholarship!
Join the WMF as we begin a conversation about Community Health. Contribute a drawing or answer the questions [[meta:Grants:Evaluation/Community Health learning campaign|on the campaign's page.]]
=== Why get involved? ===
'''The world is changing. The way we relate to knowledge is transforming.''' As the next billion people come online, the Wikimedia movement is working to bring more users on the wiki projects. The way we interact and collaborate online are key to building sustainable projects. How accessible are Wikimedia projects to newcomers today? Are we helping each other learn?
&lt;br/&gt;
Share your views on this matter that affects us all!
&lt;br&gt;
'''We invite everyone to take part in this learning campaign. Wikimedia Foundation will distribute one Wikimania Scholarship 2016 among those participants who are eligible.''' 

=== More information ===
* All participants must have a registered user of at least one month antiquity on any Wikimedia project before the starting date of the campaign. 
* &lt;span style=&quot;border-bottom:1px dotted&quot;&gt; All eligible contributions must be done until '''August 23, 2015 at &lt;nowiki&gt;23:59&lt;/nowiki&gt; UTC''' &lt;/span&gt;
* &lt;big&gt; Wiki link: '''[[meta:Grants:Evaluation/Community Health learning campaign|Community Health learning campaign]]''' &lt;/big&gt;
* URL https://meta.wikimedia.org/wiki/Grants:Evaluation/Community_Health_learning_campaign 
* Contact: [[meta:user:MCruz (WMF)|María Cruz]] / Twitter: @WikiEval #CommunityHealth / email: eval@wikimedia.org
&lt;br&gt;

Happy editing! 
&lt;br&gt;
&lt;br&gt;
[[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 31. 7. 2015, 23:42 (UTC)

&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:MCruz (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=12909005 --&gt;

== VisualEditor News #4—2015 ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
''[[:m:Special:MyLanguage/VisualEditor/Newsletter/2015/August|Read this in another language]]  •  [[:m:VisualEditor/Newsletter|Subscription list for this multilingual newsletter]]''

&lt;div style=&quot;margin:0.5em;width:230px;{{#switch:ltr|rtl=float:left;margin-left:0;|#default=float:right;margin-right:0;}}border:1px solid #AAA;padding:0.5em;&quot;&gt;
[[File:VisualEditor-logo.svg|200x70px|center|alt=VisualEditor]]
'''Did you know?'''  
&lt;div class=&quot;thumbcaption&quot; style=&quot;font-size: 90%;&quot;&gt;  
You can add quotations marks before and after a title or phrase with a single click.

Select the relevant text.  Find the correct quotations marks in the special character inserter tool (marked as Ω in the toolbar).&lt;br&gt;&lt;br&gt;
[[File:VisualEditor Special character inserter quotation 2.png|alt=Screenshot showing the special character tool, selected text, and the special character that will be inserted|centre|frameless|230px]]
&lt;br&gt;
Click the button.  VisualEditor will add the quotation marks on either side of the text you selected.&lt;br&gt;&lt;br&gt;
[[File:VisualEditor Special character inserter quotation 3.png|alt=Screenshot showing the special character tool and the same text after the special character has been inserted|centre|frameless|230px]]
&lt;br&gt;
You can read and help translate [[:mw:Special:MyLanguage/VisualEditor/User guide|the user guide]], which has more information about how to use VisualEditor.
&lt;/div&gt;&lt;/div&gt;

Since the last newsletter, the [[mw:VisualEditor|Editing Team]] have been working on mobile phone support. They have fixed many bugs and improved language support.  They post weekly status reports [[mw:VisualEditor/changelog|on mediawiki.org]]. Their workboard is available [[phab:project/board/483/|in Phabricator]].  Their [[mediawikiwiki:VisualEditor/Current_priorities|current priorities]] are improving language support and functionality on mobile devices.   

=== Wikimania ===
The team attended Wikimania 2015 in Mexico City. There they participated in the Hackathon and met with individuals and groups of users. They also made several presentations about [[c:File:How_we_made_VisualEditor_faster.pdf|VisualEditor]] and the [[:c:File:Wikimania_2015_–_Editing_Department_–_Beyond_Editing.pdf|future of editing]]. 

Following Wikimania, we announced winners for the [https://translatewiki.net/wiki/Project:VisualEditor/2015_Translathon VisualEditor 2015 Translathon]. Our thanks and congratulations to users ''Halan-tul'', ''Renessaince'', ''&lt;span lang=&quot;ne&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;जनक राज भट्ट&lt;/span&gt; (Janak Bhatta)'', ''Vahe Gharakhanyan'', ''Warrakkk'', and ''Eduardogobi''.

For '''interface messages''' (translated at [https://translatewiki.net translatewiki.net]), we saw the initiative affecting 42 languages. The average progress in translations across all languages was 56.5% before the translathon, and 78.2% after ('''+21.7%'''). In particular, Sakha improved from 12.2% to 94.2%; Brazilian Portuguese went from 50.6% to 100%; Taraškievica went from 44.9% to 85.3%; Doteli went from 1.3% to 41.2%. Also, while 1.7% of the messages were outdated across all languages before the translathon, the percentage dropped to 0.8% afterwards (-0.9%).   

For '''documentation messages''' (on mediawiki.org), we saw the initiative affecting 24 languages. The average progress in translations across all languages was 26.6% before translathon, and 46.9% after ('''+20.3%''').  There were particularly notable achievements for three languages. Armenian improved from 1% to 99%; Swedish, from 21% to 99%, and Brazilian Portuguese, from 34% to 83%. Outdated translations across all languages were reduced from 8.4% before translathon to 4.8% afterwards (-3.6%).   

[https://translatewiki.net/wiki/Project:VisualEditor/2015_Translathon#Graphs_(interface_messages_only) We published some graphs] showing the effect of the event on the Translathon page. We thank the translators for participating and the translatewiki.net staff for facilitating this initiative.   

=== Recent improvements ===
'''Auto-fill features for citations''' can be enabled on each Wikipedia.  The tool uses the '''[[:mw:Citoid|citoid service]]''' to convert a [[:en:URL|URL]] or [[:en:Digital object identifier|DOI]] into a pre-filled, pre-formatted bibliographic citation. You can see an animated GIF of the quick, [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/VisualEditor/GIFs#Auto-citing_a_source|simple process at mediawiki.org]].  So far, about a dozen Wikipedias have enabled the auto-citation tool.  To enable it for your wiki, follow the [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Citoid/Enabling_Citoid_on_your_wiki|instructions at mediawiki.org]].

Your wiki can customize the first section of the '''special character inserter''' in VisualEditor. Please follow the [[mw:Special:MyLanguage/VisualEditor/Special_characters|instructions at mediawiki.org]] to put the characters you want at the top. 
In other changes, if you need to fill in a [[:mw:CAPTCHA|CAPTCHA]] and get it wrong, then you can click to get a new one to complete.  VisualEditor can now display and edit [[mediawikiwiki:Extension:Graph|Vega-based graphs]]. If you use the Monobook skin, VisualEditor's appearance is now more consistent with other software.     

=== Future changes ===
The team will be changing the '''appearance of selected links''' inside VisualEditor. The purpose is to make it easy to see whether your cursor is inside or outside the link.  When you select a link, the link label (the words shown on the page) will be enclosed in a faint box.  If you place your cursor inside the box, then your changes to the link label will be part of the link.  If you place your cursor outside the box, then it will not.  This will make it easy to know when new characters will be added to the link and when they will not.

On the English Wikipedia, 10% of newly created accounts are now offered both the visual and the wikitext editors.  A [[m:Research:VisualEditor's_effect_on_newly_registered_editors/May_2015_study|recent controlled trial]] showed no significant difference in survival or productivity for new users in the short term.  New users with access to VisualEditor were very slightly less likely to produce results that needed reverting.  You can learn more about this by watching a video of the [[mediawikiwiki:Wikimedia_Research/Showcase#July_2015|July 2015 Wikimedia Research Showcase]].  The proportion of new accounts with access to both editing environments will be gradually increased over time. Eventually all new users have the choice  between the two editing environments.

=== Let's work together ===
* Share your ideas and ask questions at [[:mw:VisualEditor/Feedback|mw:VisualEditor/Feedback]].  This feedback page is now using [[mw:Flow|Flow]] instead of LiquidThreads.
* &lt;mark&gt;Can you read and type in Korean or Japanese?&lt;/mark&gt; Language engineer [[mw:User:DChan (WMF)|David Chan]]  needs people who know which tools people use to type in some languages. If you speak Japanese or Korean, you can help him test support for these languages. Please see the instructions at [[mw:VisualEditor/IME Testing#What to test|mediawiki.org]] if you can help.  
* If your wiki would like '''VisualEditor enabled on another namespace''', you can file a request in Phabricator. Please include a link to a community discussion about the requested change.
* Please file requests for language-appropriate &quot;{{Int:visualeditor-annotationbutton-bold-tooltip}}&quot; and &quot;{{Int:visualeditor-annotationbutton-italic-tooltip}}&quot; icons for the styling menu [https://phabricator.wikimedia.org/maniphest/task/create/?projects=PHID-PROJ-dafezmpv6huxg3taml24 in Phabricator].   
* The design research team wants to see how real editors work. Please [https://jfe.qualtrics.com/form/SV_6R04ammTX8uoJFP sign up for their research program]. 
* The weekly task triage meetings continue to be open to volunteers, usually on Tuesdays at 12:00 (noon) PDT (19:00 UTC).  Learn how to join the meetings and how to nominate bugs at [[:mw:VisualEditor/Weekly triage meetings|mw:VisualEditor/Weekly triage meetings]].  You do not need to attend the meeting to nominate a bug for consideration as a Q1 blocker, though.  Instead, go to Phabricator and &quot;associate&quot; the main [[phab:project/profile/483/|VisualEditor project]] with the bug. 

If you aren't reading this in your favorite language, then please help us with translations!  Subscribe to the [[mail:translators-l|Translators mailing list]] or [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User_talk:Elitre_(WMF)&amp;action=edit&amp;section=new  contact us] directly, so that we can notify you when the next issue is ready. Thank you!
&lt;/div&gt; —[[:mw:User:Elitre (WMF)|Elitre (WMF)]], 14. 8. 2015, 22:28 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Elitre (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=VisualEditor/Newsletter/Wikis_with_VE&amp;oldid=12980645 --&gt;

== How can we improve Wikimedia grants to support you better? ==

''My apologies for posting this message in English. Please help translate it if you can.''

Hello,

The Wikimedia Foundation would like your feedback about how we can '''[[m:Grants:IdeaLab/Reimagining WMF grants|reimagine Wikimedia Foundation grants]]''', to better support people and ideas in your Wikimedia project.  Ways to participate:

*Respond to questions on [[m:Grants talk:IdeaLab/Reimagining WMF grants|the discussion page of the idea]].
*Join a [[m:Grants:IdeaLab/Events#Upcoming_events|small group conversation]].   
*Learn more about [[m:Grants:IdeaLab/Reimagining WMF grants/Consultation|this consultation]].
Feedback is welcome in any language.

With thanks,

[[m:User:I JethroBT (WMF)|I JethroBT (WMF)]], [[m:Community Resources|Community Resources]], Wikimedia Foundation.

([[m:Grants:IdeaLab/Reimagining WMF grants/ProjectTargets|''Opt-out Instructions'']]) &lt;small&gt;This message was sent by [[m:User:I JethroBT (WMF)|I JethroBT (WMF)]] through [[m:User:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]].&lt;/small&gt; 19. 8. 2015, 00:25 (UTC)

== Introducing the Wikimedia public policy site ==

Hi all,

We are excited to introduce a new Wikimedia Public Policy site. The site includes resources and position statements on access, copyright, censorship, intermediary liability, and privacy. The site explains how good public policy supports the Wikimedia projects, editors, and mission.

Visit the public policy portal: https://policy.wikimedia.org/

Please help translate the [[m:Public policy|statements on Meta Wiki]]. You can [http://blog.wikimedia.org/2015/09/02/new-wikimedia-public-policy-site/ read more on the Wikimedia blog].

Thanks,

[[m:User:YWelinder (WMF)|Yana]] and [[m:User:Slaporte (WMF)|Stephen]] ([[m:User talk:Slaporte (WMF)|Talk]]) 2. 9. 2015, 18:13 (UTC)

''(Sent with the [[m:MassMessage#Global_message_delivery|Global message delivery system]])''
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Slaporte (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Slaporte_(WMF)/Announcing_public_policy_site&amp;oldid=13439030 --&gt;

== Open call for Individual Engagement Grants ==

''My apologies for posting this message in English. Please help translate it if you can.''

Greetings!  The '''[[m:IEG|Individual Engagement Grants program]] is accepting proposals''' until September 29th to fund new tools, community-building processes, and other experimental ideas that enhance the work of Wikimedia volunteers.  Whether you need a small or large amount of funds (up to $30,000 USD), Individual Engagement Grants can support you and your team’s project development time in addition to project expenses such as materials, travel, and rental space.

*[[m:Grants:IEG#ieg-apply|'''Submit''' a grant request]]
*[[m:Grants:IdeaLab|'''Get help''' with your proposal in IdeaLab]] or [[m:Grants:IdeaLab/Events#Upcoming_events|an upcoming Hangout session]]
*[[m:Grants:IEG#ieg-engaging|'''Learn from examples''' of completed Individual Engagement Grants]]

Thanks,

[[m:User:I JethroBT (WMF)|I JethroBT (WMF)]], [[m:Community Resources|Community Resources]], Wikimedia Foundation. 4. 9. 2015, 20:52 (UTC)

([[m:User:I JethroBT (WMF)/IEG 2015 Targets|''Opt-out Instructions'']]) &lt;small&gt;This message was sent by [[m:User:I JethroBT (WMF)|I JethroBT (WMF)]] ([[m:User talk:I JethroBT (WMF)|talk]]) through [[m:User:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]].&lt;/small&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:I JethroBT (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:I_JethroBT_(WMF)/IEG_2015_Targets&amp;oldid=13476366 --&gt;

== Wikidata data access is coming ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
Hi everyone,

Many Wikimedia projects already have access to [[d:|Wikidata]] and make good use of it to improve their content. You already have access to the interwiki link part of Wikidata. I wanted to let you know that your project will be among the next to receive access to the actual data on Wikidata. It is currently scheduled for September 22nd. From then on you can use data from Wikidata either via the property parser function or Lua. 

I hope we'll be able to support you well with structured data. If you have questions please come to [[d:Wikidata:Wikibooks]].


Cheers [[:d:User:Lydia Pintscher (WMDE)|Lydia Pintscher (WMDE)]] 9. 9. 2015, 16:12 (UTC)
&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Lydia Pintscher (WMDE)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Lydia_Pintscher_(WMDE)/Distribution_List&amp;oldid=13546514 --&gt;

== Wikidata data access is here ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
A while ago I announced that you'll be among the next projects to get access to Wikidata's data. This has now happened. You can access the data via a parser function (#property) and Lua. For more information and to ask questions please come to [[d:Wikidata:Wikibooks]].

I hope you'll be able to do great things with this and that it will make your life easier in the long-run.

Cheers [[:d:User:Lydia Pintscher (WMDE)|Lydia Pintscher (WMDE)]] 22. 9. 2015, 15:48 (UTC)
&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Lydia Pintscher (WMDE)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Lydia_Pintscher_(WMDE)/Distribution_List&amp;oldid=13750444 --&gt;

== Only one week left for Individual Engagement Grant proposals! ==

(Apologies for using English below, please help translate if you are able.)

'''There is still one week left to submit [[m:IEG|Individual Engagement Grant]] (IEG) proposals''' before the September 29th deadline.  If you have ideas for new tools, community-building processes, and other experimental projects that enhance the work of Wikimedia volunteers, start your proposal today!  Please encourage others who have great ideas to apply as well.  Support is available if you want help turning your idea into a grant request.
*[[m:Grants:IEG#ieg-apply|'''Submit''' a grant request]]
*[[m:Grants:IdeaLab|'''Get help''' with your proposal in IdeaLab]]
*[[m:Grants:IEG#ieg-engaging|'''Learn from examples''' of completed Individual Engagement Grants]]

[[m:User:I JethroBT (WMF)|I JethroBT (WMF)]], [[m:Community Resources|Community Resources]] 22. 9. 2015, 21:01 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:I JethroBT (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:I_JethroBT_(WMF)/IEG_2015_Targets&amp;oldid=13754911 --&gt;

== Reimagining WMF grants report ==

''(My apologies for using English here, please help translate if you are able.)''

Last month, we asked for community feedback on [[m:Grants:IdeaLab/Reimagining WMF grants| a proposal to change the structure of WMF grant programs]]. Thanks to the 200+ people who participated!  '''[[m:Grants:IdeaLab/Reimagining_WMF_grants/Outcomes|
A report]]''' on what we learned and changed based on this consultation is now available.

Come read about the findings and next steps as WMF’s Community Resources team begins to implement changes based on your feedback. Your questions and comments are welcome on [[m:Grants talk:IdeaLab/Reimagining WMF grants/Outcomes|the outcomes discussion page]].

With thanks, [[m:User:I JethroBT (WMF)|I JethroBT (WMF)]] 28. 9. 2015, 16:56 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:I JethroBT (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Grants:IdeaLab/Reimagining_WMF_grants/ProjectTargets&amp;oldid=13850666 --&gt;

== Přehledy Wikimedia, srpen 2015 ==

&lt;div style=&quot;margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;&quot;&gt;''Zde jsou [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Highlights|přehledy]] z '''[https://blog.wikimedia.org Wikimedia blogu]''' za srpen 2015.''&lt;/div&gt;[[File:Wikimedia_Foundation_RGB_logo_with_text.svg|80px|right]]
*[[m:Wikimedia_Highlights,_August_2015/cs#Stovky &quot;pirátských&quot; účtů na anglické Wikipedii zablokovány následkem vyšetřování|Stovky &quot;pirátských&quot; účtů na anglické Wikipedii zablokovány následkem vyšetřování]]
*[[m:Wikimedia_Highlights,_August_2015/cs#Hon na Tirpitze|Hon na Tirpitze]]
*[[m:Wikimedia_Highlights,_August_2015/cs#Můj život autistického wikipedisty|Můj život autistického wikipedisty]]
*[[m:Wikimedia_Highlights,_August_2015/cs#Novinky o překladu obsahu z Wikimania 2015|Novinky o překladu obsahu z Wikimania 2015]]
*[[m:Wikimedia_Highlights,_August_2015/cs#Použití Wikipedie k zachování domorodých jazyků v Kolumbii|Použití Wikipedie k zachování domorodých jazyků v Kolumbii]]
*[[m:Wikimedia_Highlights,_August_2015/cs#Kulturní dědictví ožívá digitálně|Kulturní dědictví ožívá digitálně]]
&lt;div style=&quot;margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;&quot;&gt;'''[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Highlights|About]]''' &amp;middot; [[m:Global message delivery/Targets/Wikimedia Highlights|Subscribe]] &amp;middot; &lt;small&gt;Distributed via [[m:Special:Mylanguage/MassMessage|MassMessage]] (wrong page? [[m:Distribution list/Global message delivery|Correct it here]])&lt;/small&gt;, 16. 10. 2015, 19:23 (UTC)&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:ASherman (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery/cs&amp;oldid=5497377 --&gt;

== Výběr zpráv z Wikimedia, září 2015 ==

&lt;div style=&quot;margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;&quot;&gt;''Zde jsou [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Highlights|vybrané zprávy]] z '''[https://blog.wikimedia.org Wikimedia blog]''' ze září 2015.''&lt;/div&gt;[[File:Wikimedia_Foundation_RGB_logo_with_text.svg|80px|right]]
*[[m:Wikimedia_Highlights,_September_2015/cs#Snímky Versailles pořízené dronem|Snímky Versailles pořízené dronem]]
*[[m:Wikimedia_Highlights,_September_2015/cs#Milníky projektu Wikimedia: švédská wikipedie dosáhla 2 milionů|Milníky projektu Wikimedia: švédská wikipedie dosáhla 2 milionů]]
*[[m:Wikimedia_Highlights,_September_2015/cs#Co jsem se naučil: vzdělávací program o wikipedii v Argentině|Co jsem se naučil: vzdělávací program o wikipedii v Argentině]]
*[[m:Wikimedia_Highlights,_September_2015/cs#Září je zasvěceno památkám|Září je zasvěceno památkám]]
*[[m:Wikimedia_Highlights,_September_2015/cs#Nová organizace grantů nadace Wikimedia|Nová organizace grantů nadace Wikimedia]]
*[[m:Wikimedia_Highlights,_September_2015/cs#Počty velmi aktivních editorů wikipedie se stabilizovaly, ponořte se do údajů s námi|Počty velmi aktivních editorů wikipedie se stabilizovaly, ponořte se do údajů s námi]]
*[[m:Wikimedia_Highlights,_September_2015/cs#Měl bych platit za článek pro wikipedii?|Měl bych platit za článek pro wikipedii?]]
&lt;div style=&quot;margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;&quot;&gt;'''[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Highlights|About]]''' &amp;middot; [[m:Global message delivery/Targets/Wikimedia Highlights|Subscribe]] &amp;middot; &lt;small&gt;Distributed via [[m:Special:Mylanguage/MassMessage|MassMessage]] (wrong page? [[m:Distribution list/Global message delivery|Correct it here]])&lt;/small&gt;, 20. 10. 2015, 16:57 (UTC)&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:ASherman (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery/cs&amp;oldid=5497377 --&gt;

== VisualEditor News #5—2015 ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
''[[m:VisualEditor/Newsletter/2015/October|Read this in another language]]  •  [[:m:VisualEditor/Newsletter|Subscription list for this multilingual newsletter]]''

&lt;div style=&quot;margin:0.5em;width:230px;{{#switch:ltr|rtl=float:left;margin-left:0;|#default=float:right;margin-right:0;}}border:1px solid #AAA;padding:0.5em;&quot;&gt;
[[File:VisualEditor-logo.svg|200x70px|center|alt=VisualEditor]]
'''Did you know?'''  
&lt;div class=&quot;thumbcaption&quot; style=&quot;font-size: 90%;&quot;&gt;  

You can use the visual editor on smartphones and tablets.&lt;br&gt;&lt;br&gt;[[File:Switching edit modes to VisualEditor on Mobile web.png|alt=Screenshot showing the menu for switching from the wikitext editor to the visual editor|centre|frameless|230x230px]]&lt;br&gt;
Click the pencil icon to open the editor for a page.  Inside that, use the gear menu in the upper right corner to &quot;{{int:mobile-frontend-editor-switch-visual-editor}}&quot;.

The editing button will remember which editing environment you used last time, and give you the same one next time.  The desktop site will be switching to a system similar to this one in the coming months.
&lt;br&gt;&lt;br&gt;You can read and help translate [[:mw:VisualEditor/User guide|the user guide]], which has more information about how to use the visual editor.
&lt;/div&gt;&lt;/div&gt;
Since the last newsletter, the [[mw:VisualEditor|VisualEditor Team]] has fixed many bugs, added new features, and made some small design changes.  They post weekly status reports [[mw:VisualEditor/changelog|on mediawiki.org]]. Their workboard is available [[phab:project/board/483/|in Phabricator]].  Their [[mediawikiwiki:VisualEditor/Current_priorities|current priorities]] are improving support for languages like Japanese and Arabic, making it easier to edit on mobile devices, and providing rich-media tools for formulæ, charts, galleries and uploading.   
=== Recent improvements ===
'''Educational features:''' The first time ever you use the visual editor, it now draws your attention to the {{Int:visualeditor-annotationbutton-link-tooltip}} and {{Int:visualeditor-toolbar-cite-label}} tools.  When you click on the tools, it explains why you should use them. ([[Phab:T108620|T108620]]) Alongside this, the welcome message for new users has been simplified to make editing more welcoming. ([[Phab:T112354|T112354]])  More in-software educational features are planned.  

'''Links:'''  It is now easier to understand when you are adding text to a link and when you are typing plain text next to it. ([[Phab:T74108|T74108]], [[Phab:T91285|T91285]])  The editor now fully supports ISBN, PMID or RFC numbers. ([[Phab:T109498|T109498]], [[Phab:T110347|T110347]], [[Phab:T63558|T63558]])  These  [[:en:Help:Magic_links|&quot;magic links&quot;]] use a custom link editing tool.  

'''Uploads:'''  Registered editors can now '''upload images''' and other media to Commons while editing.  Click the new tab in the &quot;{{int:visualeditor-toolbar-insert}} {{int:visualeditor-dialogbutton-media-tooltip}}&quot; tool.  You will be guided through the process without having to leave your edit.  At the end, the image will be inserted. This tool is limited to one file at a time, owned by the user, and licensed under Commons's standard license.  For more complex situations, the tool links to more advanced upload tools.  You can also drag the image into the editor.  This will be available in the wikitext editor later. 

'''Mobile:'''  Previously, the visual editor was available on the mobile Wikipedia site only on tablets. Now, editors can use it on all devices regardless of size if they wish. ([[Phab:T85630|T85630]])  Edit conflicts were previously broken on the mobile website. Edit conflicts can now be resolved in both wikitext and visual editors. ([[Phab:T111894|T111894]])  Sometimes templates and similar items could not be deleted on the mobile website.  Selecting them caused the on-screen keyboard to hide with some browsers.  Now there is a new &quot;{{int:Visualeditor-contextitemwidget-label-remove}}&quot; button, so that these things can be removed if the keyboard hides. ([[Phab:T62110|T62110]]) You can also edit table cells in mobile now.

'''Rich editing tools:'''  You can now add and edit '''sheet''' '''music''' in the visual editor. ([[Phab:T112925|T112925]])  There are separate tabs for advanced options, such as MIDI and Ogg audio files. ([[Phab:T114227|T114227]], [[Phab:T113354|T113354]])  When editing '''formulæ''' and other blocks, errors are shown as you edit.  It is also possible to edit some types of '''graphs'''; adding new ones, and support for new types, will be coming. 

On the '''English Wikipedia''', the visual editor is now automatically available to anyone who creates an account.  The preference switch was moved to the normal location, under [[Special:Preferences]].
=== Future changes ===
You will soon be able to '''switch from the wikitext to the visual editor''' after you start editing. ([[phab:T49779|T49779]]) Previously, you could only switch from the visual editor to the wikitext editor.  Bi-directional switching will make possible a '''single edit tab.''' ([[phab:T102398|T102398]]) This project will combine the &quot;{{int:vector-view-edit}}&quot; and &quot;{{int:visualeditor-ca-editsource}}&quot; tabs into a single &quot;{{int:vector-view-edit}}&quot; tab, similar to the system already used on the mobile website.  The &quot;{{int:vector-view-edit}}&quot; tab will open whichever editing environment you used last time.

=== Let's work together ===
* Share your ideas and ask questions at [[:mw:VisualEditor/Feedback|VisualEditor/Feedback]].  This feedback page uses [[mw:Flow|Flow]] for discussions.
* &lt;mark&gt;Can you read and type in Korean or Japanese?&lt;/mark&gt; Language engineer [[mw:User:DChan (WMF)|David Chan]] needs people who know which tools people use to type in some languages. If you speak Japanese or Korean, you can help him test support for these languages. Please see the instructions at [[mw:VisualEditor/IME Testing#What to test|What to test]] if you can help, and report it on Phabricator ([[phab:T110654|Korean]] - [[phab:T109818|Japanese]]) or on Wikipedia ([[:ko:위키백과:시각편집기/IME|Korean]] - [[:ja:Wikipedia:ビジュアルエディター/フィードバック/IME|Japanese]]).  
* Local admins can [[mediawikiwiki:Citoid/Enabling_Citoid_on_your_wiki|set up the Citoid automatic reference feature for your wiki]].  If you need help, then please post a request in the [[phab:tag/citoid/|Citoid project on Phabricator]]. Include links to the [[:mw:Help:TemplateData|TemplateData]] for the most important citation templates on your wiki.
* The weekly task triage meetings are open to volunteers.  Learn how to join the meetings and how to nominate bugs at [[:mw:VisualEditor/Weekly triage meetings|mw:VisualEditor/Weekly triage meetings]].  You do not need to attend the meeting to nominate a bug for consideration, though.  Instead, go to Phabricator and &quot;associate&quot; the main [[phab:project/profile/483/|VisualEditor project]] with the bug. 

If you aren't reading this in your favorite language, then please help us with translations!  Subscribe to the [[mail:translators-l|Translators mailing list]] or [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User_talk:Elitre_(WMF)&amp;action=edit&amp;section=new  contact us] directly, so that we can notify you when the next issue is ready. Thank you!
&lt;/div&gt;—[[:mw:User:Elitre (WMF)|Elitre (WMF)]], 30. 10. 2015, 18:18 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Elitre (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=VisualEditor/Newsletter/Wikis_with_VE&amp;oldid=14334116 --&gt;

== Community Wishlist Survey ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt; 

Hi everyone! Apologies for posting in English. Translations are very welcome.

The [[:m:Community Tech|Community Tech team]] at the Wikimedia Foundation is focused on building improved curation and moderation tools for experienced Wikimedia contributors. We're now starting a '''[[:m:2015 Community Wishlist Survey|Community Wishlist Survey]]''' to find the most useful projects that we can work on.

For phase 1 of the survey, we're inviting all active contributors to submit brief proposals, explaining the project that you'd like us to work on, and why it's important. Phase 1 will last for 2 weeks. In phase 2, we'll ask you to vote on the proposals. Afterwards, we'll analyze the top 10 proposals and create a prioritized wishlist.

While most of this process will be conducted in English, we're inviting people from any Wikimedia wiki to submit proposals. We'll also invite volunteer translators to help translate proposals into English. 

Your proposal should include: the problem that you want to solve, who would benefit, and a proposed solution, if you have one. You can submit your proposal on the Community Wishlist Survey page, using the entry field and the big blue button. We will be accepting proposals for 2 weeks, ending on November 23.
 
We're looking forward to hearing your ideas!

&lt;/div&gt; &lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;Community Tech Team via [[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 9. 11. 2015, 21:58 (UTC)&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Johan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Johan_(WMF)/Target_lists/Global_distribution&amp;oldid=14554458 --&gt;

== Wikimania 2016 scholarships ambassadors needed ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
Hello! [[wm2016:|Wikimania 2016]] scholarships will soon be open; by the end of the week we'll form the committee and we need your help, see [[wm2016:Special:MyLanguage/Scholarship committee|Scholarship committee]] for details.

If you want to carefully review nearly a thousand applications in January, you might be a perfect committee member. Otherwise, you can '''volunteer as &quot;ambassador&quot;''': you will observe all the committee activities, ensure that people from your language or project manage to apply for a scholarship, translate '''scholarship applications written in your language''' to English and so on. Ambassadors are allowed to ask for a scholarship, unlike committee members.

[[wm2016:Scholarship committee|Wikimania 2016 scholarships subteam]] 10. 11. 2015, 10:47 (UTC)
&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Nemo bis@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=14347818 --&gt;

== Harassment consultation ==

{{int:Please-translate}}

The Community Advocacy team the Wikimedia Foundation has opened a consultation on the topic of '''harassment''' on [[m:Harassment consultation 2015|Meta]]. The consultation period is intended to run for one month from today, November 16, and end on December 17. Please share your thoughts there on harassment-related issues facing our communities and potential solutions. (Note: this consultation is not intended to evaluate specific cases of harassment, but rather to discuss the problem of harassment itself.)
::*[[m:Harassment consultation 2015|Harassment consultation 2015]]  
:Regards, [[m:Community Advocacy|Community Advocacy, Wikimedia Foundation]]
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:PEarley (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:PEarley_(WMF)/Inspire_Mass_Message&amp;oldid=14684364 --&gt;

== [[m:Special:MyLanguage/Free Bassel/MassMessages/2015 Free Bassel banner straw poll|Your input requested on the proposed #FreeBassel banner campaign]] ==

''This is a message regarding the [[:m:Special:MyLanguage/Free Bassel/Banner|proposed 2015 Free Bassel banner]]. [[m:Special:MyLanguage/Free Bassel/MassMessages/2015 Free Bassel banner straw poll|Translations]] are available.''

Hi everyone,

This is to inform all Wikimedia contributors that a [[:m:Special:MyLanguage/Free Bassel/Banner/Straw poll|straw poll seeking your involvement]] has just been started on Meta-Wiki.

As some of your might be aware, a small group of Wikimedia volunteers have proposed a banner campaign informing Wikipedia readers about the urgent situation of our fellow Wikipedian, open source software developer and Creative Commons activist, [[:w:Bassel Khartabil|Bassel Khartabil]]. An exemplary [[:m:Special:MyLanguage/Free Bassel/Banner|banner]] and an [[:m:Special:MyLanguage/Free Bassel/Banner|explanatory page]] have now been prepared, and translated into about half a dozen languages by volunteer translators.

We are seeking [[:m:Special:MyLanguage/Free Bassel/Banner/Straw poll|your involvement to decide]] if the global Wikimedia community approves starting a banner campaign asking Wikipedia readers to call on the Syrian government to release Bassel from prison. We understand that a campaign like this would be unprecedented in Wikipedia's history, which is why we're seeking the widest possible consensus among the community.

Given Bassel's urgent situation and the resulting tight schedule, we ask everyone to [[:m:Special:MyLanguage/Free Bassel/Banner/Straw poll|get involved with the poll and the discussion]] to the widest possible extent, and to promote it among your communities as soon as possible.

(Apologies for writing in English; please kindly [[m:Special:MyLanguage/Free Bassel/MassMessages/2015 Free Bassel banner straw poll|translate]] this message into your own language.)

Thank you for your participation!

''Posted by the [[:m:Special:MyLanguage/User:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] 21:47, 25 November 2015 (UTC) • [[m:Special:MyLanguage/Free Bassel/MassMessages/2015 Free Bassel banner straw poll|Translate]] • [[:m:Talk:Free Bassel/Banner|Get help]]''
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Varnent@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=14758733 --&gt;

== Community Wishlist Survey ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt; 

Hi everyone! Apologies for posting this in English. Translations are very welcome.

We're beginning the second part of the Community Tech team's '''[[:m:2015 Community Wishlist Survey/Voting|Community Wishlist Survey]]''', and we're inviting all active contributors to vote on the proposals that have been submitted.

Thanks to you and other Wikimedia contributors, 111 proposals were submitted to the team. We've split the proposals into categories, and now it's time to vote! You can vote for any proposal listed on the pages, using the &lt;nowiki&gt;{{Support}}&lt;/nowiki&gt; tag. Feel free to add comments pro or con, but only support votes will be counted. The voting period will be 2 weeks, ending on December 14.

The proposals with the most support votes will be the team's top priority backlog to investigate and address. Thank you for participating, and we're looking forward to hearing what you think!

Community Tech via
&lt;/div&gt; [[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 1. 12. 2015, 14:38 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Johan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Johan_(WMF)/Target_lists/Global_distribution&amp;oldid=14913494 --&gt;

== [[m:Special:MyLanguage/Wikipedia 15|Get involved in Wikipedia 15!]] ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
''This is a message from the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation|Wikimedia Foundation]]. [[m:Special:MyLanguage/Wikipedia 15/MassMessages/Get involved|Translations]] are available.''

[[File:International-Space-Station wordmark blue.svg|right|200px]]

As many of you know, January 15 is Wikipedia’s 15th Birthday!

People around the world are getting involved in the celebration and have started adding their [[m:Special:MyLanguage/Wikipedia 15/Events|events on Meta Page]]. While we are celebrating Wikipedia's birthday, we hope that all projects and affiliates will be able to utilize this celebration to raise awareness of our community's efforts.

Haven’t started planning? Don’t worry, there’s lots of ways to get involved. Here are some ideas:

* '''[[m:Special:MyLanguage/Wikipedia 15/Events|Join/host an event]]'''. We already have more than 80, and hope to have many more.
* '''[[m:Special:MyLanguage/Wikipedia 15/Media|Talk to local press]]'''. In the past 15 years, Wikipedia has accomplished extraordinary things. We’ve made a [[m:Special:MyLanguage/Wikipedia 15/15 years|handy summary]] of milestones and encourage you to add your own. More resources, including a [[m:Special:MyLanguage/Wikipedia 15/Media#releases|press release template]] and [[m:Special:MyLanguage/Communications/Movement Communications Skills|resources on working with the media]], are also available.
* '''[[m:Special:MyLanguage/Wikipedia 15/Material|Design a Wikipedia 15 logo]]'''. In place of a single icon for Wikipedia 15, we’re making dozens. Add your own with something fun and representative of your community. Just use the visual guide so they share a common sensibility.
* '''[[m:Special:MyLanguage/Wikipedia 15/Events/Package#birthdaywish|Share a message on social media]]'''. Tell the world what Wikipedia means to you, and add #wikipedia15 to the post. We might re-tweet or share your message!

Everything is linked on the [[m:Special:MyLanguage/Wikipedia 15|Wikipedia 15 Meta page]]. You’ll find a set of ten data visualization works that you can show at your events, and a [[c:Category:Wikipedia15 Mark|list of all the Wikipedia 15 logos]] that community members have already designed.

If you have any questions, please contact [[m:User:ZMcCune (WMF)|Zachary McCune]] or [[m:User:JSutherland (WMF)|Joe Sutherland]].

Thanks and Happy nearly Wikipedia 15!&lt;br /&gt;
-The Wikimedia Foundation Communications team

''Posted by the [[m:User:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]], 18. 12. 2015, 20:58 (UTC) • [[m:Wikipedia 15/MassMessages/Get involved|{{int:please-translate}}]] • [[m:Talk:Wikipedia 15|{{int:help}}]]''
&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:GVarnum-WMF@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=15158198 --&gt;

== VisualEditor News #6—2015 ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
&lt;div style=&quot;margin:0.5em;width:230px;{{#switch:ltr|rtl=float:left;margin-left:0;|#default=float:right;margin-right:0;}}border:1px solid #AAA;padding:0.5em;&quot;&gt;
[[File:VisualEditor-logo.svg|200x70px|center|alt=The visual editor]]
'''Did you know?'''  
&lt;div class=&quot;thumbcaption&quot; style=&quot;font-size: 90%;&quot;&gt;  

A new, simpler system for editing will offer a single Edit button.  Once the page has opened, you can switch back and forth between visual and wikitext editing.      

[[File:VisualEditor single edit tab preference dialog.png|alt=Screenshot showing a pop-up dialog for switching from the wikitext editor to the visual editor|centre|frameless|230x230px]]&lt;br&gt;

If you prefer having separate edit buttons, then you can set that option in your preferences, either in a pop-up dialog the next time you open the visual editor, or by going to [[Special:Preferences]] and choosing the setting that you want: &lt;br&gt;&lt;br&gt;[[File:VisualEditor single edit tab in preferences 2015-12-18.png|alt=Screenshot showing a drop-down menu in Special:Preferences|centre|frameless|230x230px]]

The current plan is for the default setting to have the Edit button open the editing environment you used most recently. &lt;br&gt;&lt;br&gt;You can read and help translate [[:mw:VisualEditor/User guide|the user guide]], which has more information about how to use the visual editor.
&lt;/div&gt;&lt;/div&gt;
''[[m:VisualEditor/Newsletter/2015/December|Read this in another language]]  •  [[:m:VisualEditor/Newsletter|Subscription list for this multilingual newsletter]]''

Since the last newsletter, the [[mw:VisualEditor|visual editor team]] has fixed many bugs and expanded the mathematics formula tool.  Their workboard is available [[phab:project/board/483/|in Phabricator]].  Their [[mediawikiwiki:VisualEditor/Current_priorities|current priorities]] are improving support for languages such as Japanese and Arabic, and providing rich-media tools for formulæ, charts, galleries and uploading.   

=== Recent improvements ===
You can '''switch from the wikitext editor to the visual editor''' after you start editing.    
The '''LaTeX mathematics formula editor''' has been significantly expanded. ([[phab:T118616|T118616)]] You can see the formula as you change the LaTeX code.  You can click buttons to insert the correct LaTeX code for many symbols.  
=== Future changes ===
The '''single edit tab''' project will combine the &quot;{{int:vector-view-edit}}&quot; and &quot;{{int:visualeditor-ca-editsource}}&quot; tabs into a single &quot;{{int:vector-view-edit}}&quot; tab, like the system already used on the mobile website.  ([[phab:T102398|T102398]], [[phab:T58337|T58337]])  Initially, the &quot;{{int:vector-view-edit}}&quot; tab will open whichever editing environment you used last time.  Your last editing choice will be stored as a cookie for logged-out users and as an account preference for logged-in editors.  Logged-in editors will be able to set a default editor in the {{int:prefs-editing}} tab of [[Special:Preferences]] in the drop-down menu about &quot;{{int:visualeditor-preference-tabs}}&quot;.   

The visual editor will be offered to all editors at the following Wikipedias in early 2016:  [[w:am:|Amharic]], [[w:bug:|Buginese]], [[w:cdo:|Min Dong]], [[w:cr:|Cree]], [[w:gv:|Manx]], [[w:hak:|Hakka]], [[w:hy:|Armenian]], [[w:ka:|Georgian]], [[w:pnt:|Pontic]], [[w:sh:|Serbo-Croatian]], [[w:ti:|Tigrinya]], [[w:xmf:|Mingrelian]], [[w:za:|Zhuang]], and [[w:zh-min-nan:|Min Nan]]. ([[phab:T116523|T116523]]) Please post your comments and the language(s) that you tested at [[:mw:Topic:St8y4ni42d0vr9cv|the feedback thread on mediawiki.org]].  The developers would like to know how well it works.  Please tell them what kind of computer, web browser, and keyboard you are using.  

In 2016, the '''feedback pages''' for the visual editor on many Wikipedias will be redirected to mediawiki.org. ([[phab:T92661|T92661]])

=== Testing opportunities ===
* Please try the new system for the '''single edit tab''' on [https://test2.wikipedia.org test2.wikipedia.org].  You can edit while logged out to see how it works for logged-out editors, or you can create a separate account to be able to set your account's preferences.  &lt;mark&gt;Please share your thoughts about the single edit tab system at [[mediawikiwiki:Topic:Suspcq0bf5nd3gsd|the feedback topic on mediawiki.org]] or [https://jfe.qualtrics.com/form/SV_6R04ammTX8uoJFP sign up for formal user research]&lt;/mark&gt; (type &quot;single edit tab&quot; in the question about other areas you're interested in).  The new system has not been finalized, and your feedback can affect the outcome.  The team particularly wants your thoughts about the options in Special:Preferences. The current choices in Special:Preferences are:
** {{int:visualeditor-preference-tabs-remember-last}},
** {{int:visualeditor-preference-tabs-prefer-ve}}, 
** {{int:visualeditor-preference-tabs-prefer-wt}}, and 
** {{int:visualeditor-preference-tabs-multi-tab}}.  (This is the current state for people already using the visual editor.  None of these options will be visible if you have disabled the visual editor in your preferences at that wiki.)  
* &lt;mark&gt;Can you read and type in Korean or Japanese?&lt;/mark&gt; Language engineer [[mw:User:DChan (WMF)|David Chan]] needs people who know which tools people use to type in some languages. If you speak Japanese or Korean, you can help him test support for these languages. Please see the instructions at [[mw:VisualEditor/IME Testing#What to test|What to test]] if you can help, and report it on Phabricator ([[phab:T110654|Korean]] - [[phab:T109818|Japanese]]) or on Wikipedia ([[:ko:위키백과:시각편집기/IME|Korean]] - [[:ja:Wikipedia:ビジュアルエディター/フィードバック/IME|Japanese]]).  
If you aren't reading this in your favorite language, then please help us with translations!  Subscribe to the [[mail:translators-l|Translators mailing list]] or [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User_talk:Elitre_(WMF)&amp;action=edit&amp;section=new  contact us] directly, so that we can notify you when the next issue is ready. {{int:Feedback-thanks-title}}
&lt;/div&gt; [[:mw:User:Elitre (WMF)|Elitre (WMF)]], 25. 12. 2015, 00:06 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Elitre (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=VisualEditor/Newsletter/Wikis_with_VE&amp;oldid=15165847 --&gt;

== Wikimania 2016 Scholarships - Deadline soon! ==

:{{int:Please-translate}}
A reminder - applications for scholarships for Wikimania 2016 in Esino Lario, Italy, are closing soon! Please get your applications in by January 9th.  To apply, visit the page below:
:*[https://wikimania2016.wikimedia.org/wiki/Scholarships Wikimania 2016 Scholarships]
[[User:PEarley (WMF)|Patrick Earley (WMF)]] via [[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 5. 1. 2016, 01:49 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:PEarley (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:PEarley_(WMF)/Mass_Message_-_large&amp;oldid=15209973 --&gt;

== 2016 WMF Strategy consultation ==

:{{int:Please-translate}}
Hello, all.

The Wikimedia Foundation (WMF) has launched a consultation to help create and prioritize WMF strategy beginning July 2016 and for the 12 to 24 months thereafter. This consultation will be open, on Meta, from 18 January to 26 February, after which the Foundation will also use these ideas to help inform its Annual Plan. (More on our timeline can be found on that Meta page.)

Your input is welcome (and greatly desired) at the Meta discussion, [[:m:2016 Strategy/Community consultation|2016 Strategy/Community consultation]].

Apologies for English, where this is posted on a non-English project. We thought it was more important to get the consultation translated as much as possible, and good headway has been made there in some languages. There is still much to do, however! We created [[:m:2016 Strategy/Translations]] to try to help coordinate what needs translation and what progress is being made. :)

If you have questions, please reach out to me on my talk page or on the strategy consultation's talk page or by email to mdennis@wikimedia.org.

I hope you'll join us! [[:m:User:Mdennis (WMF)|Maggie Dennis]] via [[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 18. 1. 2016, 19:06 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Mdennis (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:PEarley_(WMF)/Mass_Message_-_large&amp;oldid=15253743 --&gt;

== VisualEditor News #1—2016 ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;

''[[:m:VisualEditor/Newsletter/2016/February|Read this in another language]] • [[:m:VisualEditor/Newsletter|Subscription list for this multilingual newsletter]]''

&lt;div style=&quot;margin:0.5em;width:230px;{{#switch:ltr|rtl=float:left;margin-left:0;|#default=float:right;margin-right:0;}}border:1px solid #AAA;padding:0.5em;&quot;&gt;
[[File:VisualEditor-logo.svg|200x70px|center|alt=The visual editor]]

'''Did you know?'''  
&lt;div class=&quot;thumbcaption&quot; style=&quot;font-size: 90%;&quot;&gt;  

Among experienced editors, the visual editor's table editing is one of the most popular features.
[[File:VisualEditor table menu move column.png|alt=Screenshot showing a pop-up menu for column operations in a table|centre|frameless|230x230px]]
If you select the top of a column or the end of a row, you can quickly insert and remove columns and rows.  

Now, you can also rearrange columns and rows. Click &quot;Move before&quot; or &quot;Move after&quot; to swap the column or row with its neighbor.
You can read and help translate [[:mw:VisualEditor/User guide|the user guide]], which has more information about how to use the visual editor.&lt;/div&gt;&lt;/div&gt;

Since the last newsletter, the [[:mw:VisualEditor/Portal|VisualEditor Team]] has fixed many bugs. Their workboard is available [[phab:project/board/483/|in Phabricator]]. Their [[:mw:VisualEditor/Current_priorities|current priorities]] are improving support for Japanese, Korean, Arabic, Indic, and Han scripts, and improving the single edit tab interface.   

=== Recent changes ===
You can '''switch from the wikitext editor to the visual editor''' after you start editing. This function is available to nearly all editors at most wikis except the Wiktionaries and Wikisources.    

Many local '''feedback pages''' for the visual editor have been redirected to [[:mw:VisualEditor/Feedback]].

You can now re-arrange columns and rows in '''tables''', as well as copying a row, column or any other selection of cells and pasting it in a new location.    

The '''formula editor''' has two options: you can choose &quot;Quick edit&quot; to see and change only the LaTeX code, or &quot;Edit&quot; to use the full tool. The full tool offers immediate preview and an extensive list of symbols.  
=== Future changes ===
The '''[[:mw:VisualEditor/Single edit tab|single edit tab]]''' project will combine the &quot;{{int:vector-view-edit}}&quot; and &quot;{{int:visualeditor-ca-editsource}}&quot; tabs into a single &quot;{{int:vector-view-edit}}&quot; tab. 
This is similar to the system already used on the mobile website. ([[phab:T102398|T102398]]) Initially, the &quot;{{int:vector-view-edit}}&quot; tab will open whichever editing environment you used last time. Your last editing choice will be stored as an account preference for logged-in editors, and as a cookie for logged-out users. Logged-in editors will have these options in the {{int:prefs-editing}} tab of [[Special:Preferences]]:   
* {{int:visualeditor-preference-tabs-remember-last}},
* {{int:visualeditor-preference-tabs-prefer-ve}},
* {{int:visualeditor-preference-tabs-prefer-wt}}, and
* {{int:visualeditor-preference-tabs-multi-tab}}. (This is the state for people using the visual editor now.)
The visual editor uses the same search engine as [[Special:Search]] to find links and files. This search will get better at detecting typos and spelling mistakes soon. These improvements to search will appear in the visual editor as well.

The visual editor will be offered to all editors at most [[:mw:VisualEditor/Rollouts|&quot;Phase 6&quot; Wikipedias]] during the next few months. This will affect the following languages, amongst others: 
[[:w:ja: |'''Japanese''']], [[:w:ko:|'''Korean''']], [[:w:ur: |'''Urdu''']], [[:w:fa: |'''Persian''']], [[:w:ar: |'''Arabic''']], [[:w:ta: |'''Tamil''']], [[:w:mr: |'''Marathi''']], [[:w:ml: |'''Malayalam''']], [[:w:hi: |'''Hindi''']], [[:w:bn: |'''Bengali''']], [[:w:as: |'''Assamese''']], [[:w:th: |'''Thai''']], [[:w:arc: |'''Aramaic''']].
 
=== Let's work together ===
* Please try out the newest version of the '''[[:mw:VisualEditor/Single edit tab|single edit tab]]''' on [[test2wiki:Special:Random|test2.wikipedia.org]]. You may need to restore the default preferences (at the bottom of [[test2wiki:Special:Preferences]]) to see the initial prompt for options. Were you able to find a preference setting that will work for your own editing? Did you see [[:c:File:VisualEditor single edit tab preference dialog.png|the large preferences dialog box]] when you started editing an article there?  
* &lt;mark&gt;Can you read and type in Korean, Arabic, Japanese, Indic, or Han scripts?&lt;/mark&gt; Does typing in these languages feels natural in the visual editor? Language engineer [[:mw:User:DChan (WMF)|David Chan]] needs to know. Please see the instructions at [[:mw:VisualEditor/IME Testing#What to test]] if you can help. Please post your comments and the language(s) that you tested at [[:mw:Topic:St8y4ni42d0vr9cv|the feedback thread on mediawiki.org]].
* Learn how to improve the &quot;automagical&quot; [[:mw:citoid|citoid]] referencing system in the visual editor, by creating [[:en:Zotero|Zotero]] translators for popular sources in your language! Join the [https://lists.wikimedia.org/pipermail/wikitech-l/2016-February/084840.html Tech Talk about &quot;Automated citations in Wikipedia: Citoid and the technology behind it&quot;] with Sebastian Karcher on 29 February 2016. 
 
If you aren't reading this in your favorite language, then please help us with translations!  Subscribe to the [[mail:translators-l|Translators mailing list]] or [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User_talk:Elitre_(WMF)&amp;action=edit&amp;section=new contact us] directly, so that we can notify you when the next issue is ready. {{int:Feedback-thanks-title}}
 
&lt;/div&gt; [[:mw:User:Elitre (WMF)|Elitre (WMF)]], 26. 2. 2016, 19:21 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Elitre (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=VisualEditor/Newsletter/Wikis_with_VE&amp;oldid=15385167 --&gt;

== Přehledy Wikimedia, únor 2016 ==

&lt;div style=&quot;margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;&quot;&gt;''Vybrané [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Highlights|události a zajímavosti]] z '''[https://blog.wikimedia.org Wikimedia blog]''' za únor 2016.''&lt;/div&gt;[[File:Wikimedia_Foundation_RGB_logo_with_text.svg|80px|right]]
*[[m:Wikimedia_Highlights,_February_2016/cs#Nahrávky romantismu a ukládání hudby 19. století do  Wikimedia Commons|Nahrávky romantismu a ukládání hudby 19. století do  Wikimedia Commons]]
*[[m:Wikimedia_Highlights,_February_2016/cs#Co je TPP? Problematické partnerství|Co je TPP? Problematické partnerství]]
*[[m:Wikimedia_Highlights,_February_2016/cs#Editaton #BlackLifeMatters na podporu Wikipedie v pokrytí historie černochů.|Editaton #BlackLifeMatters na podporu Wikipedie v pokrytí historie černochů.]]
*[[m:Wikimedia_Highlights,_February_2016/cs#Stručně|Stručně]]
&lt;div style=&quot;margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;&quot;&gt;'''[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Highlights|About]]''' &amp;middot; [[m:Global message delivery/Targets/Wikimedia Highlights|Subscribe]] &amp;middot; &lt;small&gt;Distributed via [[m:Special:Mylanguage/MassMessage|MassMessage]] (wrong page? [[m:Distribution list/Global message delivery|Correct it here]])&lt;/small&gt;, 22. 3. 2016, 18:57 (UTC)&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:ASherman (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery/cs&amp;oldid=5497377 --&gt;

== Open Call for Individual Engagement Grants ==

[[File:IEG barnstar 2.png|right|100px]]
{{int:Please-translate}}:

Greetings!  The '''[[m:Special:MyLanguage/IEG|Individual Engagement Grants (IEG) program]] is accepting proposals''' until April 12th to fund new tools, research, outreach efforts, and other experiments that enhance the work of Wikimedia volunteers.
Whether you need a small or large amount of funds (up to $30,000 USD), IEGs can support you and your team’s project development time in addition to project expenses such as materials, travel, and rental space.
*[[m:Special:MyLanguage/Grants:IEG#ieg-apply|'''Submit''' a grant request]] or [[m:Special:MyLanguage/Grants:IdeaLab|'''draft''' your proposal]] in IdeaLab
*[[m:Special:MyLanguage/Grants:IdeaLab/Events#Upcoming_events|'''Get help''' with your proposal]] in an upcoming Hangout session
*[[m:Special:MyLanguage/Grants:IEG#ieg-engaging|'''Learn from examples''' of completed Individual Engagement Grants]]

With thanks, [[m:User:I JethroBT (WMF)|I JethroBT (WMF)]] 31. 3. 2016, 15:47 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:I JethroBT (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:I_JethroBT_(WMF)/IEG_2015_Targets&amp;oldid=15490024 --&gt;

== No editing two times this week ==

[[foundation:|Nadace Wikimedia]] bude testovat své nejnovější datové centrum v Dallasu.  Tím se ujistíme, že Wikipedie a další wiki projekty zůstanou online i v případě katastrofy.  Abychom se ujistili, že všechno funguje, potřebuje technologické oddělení Wikimedia provést plánovanou zkoušku. Tato zkouška ukáže, zda dokážeme spolehlivě přepnout z jednoho datového centra na druhé. Příprava zkoušky a pohotovost pro řešení všech neočekávaných problémů si vyžádá mnoho týmů. 

Veškerý provoz bude '''v úterý 19. dubna''' přepnut do nového datového centra.&lt;br&gt;  '''Ve čtvrtek 21. dubna''' bude přepnut zpět do primárního datového centra.  

Kvůli jistým omezením v [[mw:Manual:What is MediaWiki?|MediaWiki]] se musí bohužel v průběhu těchto dvou přepnutí pozastavit všechny editace.  Omlouváme se za tuto nepříjemnost a pracujeme na tom, abychom ji v budoucnu minimalizovali. 

'''Po krátký čas budete moci všechny wiki číst, ale nikoli editovat.'''

*Editace nebude možná po dobu přibližně 15–30 minut v úterý 19. dubna a ve čtvrtek 21. dubna, počínaje 14:00 UTC (16:00 SELČ). 
*Pokud se v této době pokusíte editovat nebo změny uložit, zobrazí se vám chybové hlášení.  Věříme, že se v tomto období neztratí žádné editace, ale nemůžeme to zaručit.  Pokud uvidíte chybové hlášení, počkejte prosím, dokud se vše nevrátí do normálu.  Poté byste měli být schopni svou editaci uložit.  Doporučujeme však, abyste si nejprve udělali kopii svých změn, jen pro jistotu.

''Další důsledky:''

*Úlohy na pozadí budou pomalejší a některé se mohou ztratit. Červené odkazy se mohou aktualizovat pomaleji než obvykle. Pokud založíte článek, který je již odkazován odjinud, zůstane odkaz červený déle, než je obvyklé. Některé dlouho běžící skripty budou muset být zastaveny.
*V týdnu od 18. dubna bude zmražen kód.  Nebude probíhat žádné nasazování nového kódu, pokud nebude nezbytné.

Tato zkouška se původně měla uskutečnit 22. března. Nová data jsou 19. a 21. dubna. Můžete si [[wikitech:Switch Datacenter#Schedule for Q3 FY2015-2016 rollout|přečíst rozvrh na wikitech.wikimedia.org]]. Jakékoli změny se objeví v tomto rozvrhu.  O této zkoušce proběhnou další oznámení.  '''Šiřte prosím tyto informace ve své komunitě.''' /[[Uživatel:Johan (WMF)|Johan (WMF)]] ([[Diskuse s uživatelem:Johan (WMF)|diskuse]]) 17. 4. 2016, 21:21 (UTC)

== Cookbook week ==

Hello, I want to tell you that I've made a proposal for a Cookbook event [[meta:Wikibooks/Cookbooks week|on this Meta page]].

I would be happy to see your comment ! Regards [[Uživatel:Archi38|Archi38]] ([[Diskuse s uživatelem:Archi38|diskuse]]) 15. 5. 2016, 18:17 (UTC)

== Přehledy Wikimedia, duben 2016 ==

&lt;div style=&quot;margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;&quot;&gt;''Vybrané [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Highlights|události a zajímavosti]] z '''[https://blog.wikimedia.org Wikimedia blogu]''' za duben 2016.''&lt;/div&gt;[[File:Wikimedia_Foundation_RGB_logo_with_text.svg|80px|right]]
*[[m:Wikimedia_Highlights,_April_2016/cs#Najdi, upřednostni a doporuč: Systém doporučování článků umožňuje zaplnit vědomostní mezery napříč Wikipediemi|Najdi, upřednostni a doporuč: Systém doporučování článků umožňuje zaplnit vědomostní mezery napříč Wikipediemi]]
*[[m:Wikimedia_Highlights,_April_2016/cs#První Wikimedia Hackathon v Indickém technologickém institutu Roorkee|První Wikimedia Hackathon v Indickém technologickém institutu Roorkee]]
*[[m:Wikimedia_Highlights,_April_2016/cs#Útok na svobodu panoramatu: Švédský soud rozhodl proti Wikimedii Sverige|Útok na svobodu panoramatu: Švédský soud rozhodl proti Wikimedii Sverige]]
*[[m:Wikimedia_Highlights,_April_2016/cs#Stručně|Stručně]]
&lt;div style=&quot;margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;&quot;&gt;'''[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Highlights|About]]''' &amp;middot; [[m:Global message delivery/Targets/Wikimedia Highlights|Subscribe]] &amp;middot; &lt;small&gt;Distributed via [[m:Special:Mylanguage/MassMessage|MassMessage]] (wrong page? [[m:Distribution list/Global message delivery|Correct it here]])&lt;/small&gt;, 20. 5. 2016, 19:25 (UTC)&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:ASherman (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery/cs&amp;oldid=5497377 --&gt;

== Prosba ==

Stránka [[:cs:w:Wikipedie:Pod lípou (sesterské projekty)]] na české Wikipedii by měla obsahovat odkaz na místní hlavní diskusní fórum a případně krátký medailonek o tomto sesterském projektu (viz stávající medailonky). Některé medailonky jsou však velmi neaktuální, např. obsahují „aktualitu“ o překročení milníku 1000 stránek z roku 2009 (který už asi dávno byl překonán), a některé zcela chybí. Proto bych chtěl poprosit, jestli by kdokoliv ze zdejší komunity nepomohl a neaktualizoval (případně nevytvořil chybějící) medailonek o tomto projektu a o místním hlavním diskusním fóru. Pokud píšu na chybnou stránku, neváhejte přesunout. --[[Uživatel:Dvorapa|Dvorapa]] ([[Diskuse s uživatelem:Dvorapa|diskuse]]) 19. 6. 2016, 13:07 (UTC)

== Compact Language Links enabled in this wiki today ==

{{int:Please-translate}}
&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;

[[File:Compact-language-links-list.png|thumb|Screenshot of Compact Language Links interlanguage list]]

[[:mw:Universal_Language_Selector/Compact_Language_Links|Compact Language Links]] has been available as a beta-feature on all Wikimedia wikis since 2014. With compact language links enabled, users are shown a much shorter list of languages on the interlanguage link section of an article (see image). Based on several factors, this shorter list of languages is expected to be more relevant for them and valuable for finding similar content in a language known to them. More information about compact language links can be found in [[:mw:Universal_Language_Selector/Compact_Language_Links|the documentation]].

From today onwards, compact language links has been enabled as the default listing of interlanguage links on this wiki. Using the button at the bottom, you will be able to see a longer list of all the languages the article has been written in. The setting for this compact list can be changed by using the checkbox under ''User Preferences -&gt; Appearance -&gt; Languages''

The compact language links feature has been tested extensively by the Wikimedia Language team, which developed it. However, in case there are any problems or other feedback please let us know on the [[:mw:Talk:Universal_Language_Selector/Compact_Language_Links|project talk page]] or on this discussion thread. It is to be noted that on some wikis the presence of an existing older gadget that was used for a similar purpose may cause an interference for compact language list. We would like to bring this to the attention of the admins of this wiki. Full details are on [[phab:T131455|this phabricator ticket]] (in English).

Due to the large scale enablement of this feature, we have had to use [[:m:Global_message_delivery|MassMessage]] for this announcement and as a result it is only written in English. We will really appreciate if this message can be translated for other users of this wiki. Thank you. On behalf of the Wikimedia Language team: [[:mw:User:Runab_WMF|Runa Bhattacharjee (WMF)]] ([[mw:User talk:Runab_WMF|talk]]) 24. 6. 2016, 07:04 (UTC)

&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Runab WMF@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/ULS_Compact_Links/24_June&amp;oldid=15720673 --&gt;

== Editing News #2—2016 ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;

''[[m:Special:MyLanguage/VisualEditor/Newsletter/2016/June|Read this in another language]] • [[:m:VisualEditor/Newsletter|Subscription list for this multilingual newsletter]]''

&lt;div style=&quot;float:right;width:230px;{{#switch:ltr|rtl=float:left;margin-left:0;|#default=float:right;margin-right:0;}}margin-left:1em;border-style:solid;border-width:1px;padding:1em;&quot;&gt;
[[File:VisualEditor-logo.svg|200px|center|alt=VisualEditor]]'''Did you know?'''  
&lt;div class=&quot;thumbcaption&quot; style=&quot;font-size: 90%;&quot;&gt;  

It's quick and easy to insert a references list.
[[File:VisualEditor References List Insert Menu-en.png|alt=Screenshot showing a dropdown menu with many items|center|frameless|150px]]  

Place the cursor where you want to display the references list (usually at the bottom of the page).  Open the &quot;{{int:visualeditor-toolbar-insert}}&quot; menu and click the &quot;{{int:cite-ve-dialogbutton-referenceslist-tooltip}}&quot; icon (three books).

If you are using several groups of references, which is relatively rare, you will have the opportunity to specify the group. If you do that, then only the references that belong to the specified group will be displayed in this list of references.
Finally, click &quot;{{int:visualeditor-dialog-action-insert}}&quot; in the dialog to insert the {{int:cite-ve-dialogbutton-referenceslist-tooltip}}.  This list will change as you add more footnotes to the page.

You can read and help translate [[:mw:Special:MyLanguage/VisualEditor/User guide|the user guide]], which has more information about how to use the visual editor.&lt;/div&gt;&lt;/div&gt;

Since the last newsletter, the [[:mw:Special:MyLanguage/VisualEditor|VisualEditor Team]] has fixed many bugs. Their workboard is available [[phab:project/board/483/|in Phabricator]]. Their [[:mw:VisualEditor/Current_priorities|current priorities]] are improving support for Arabic and Indic scripts, and adapting the visual editor to the needs of the Wikivoyages and Wikisources.   

=== Recent changes ===
The visual editor is now available to all users at most [[Wikivoyage:|Wikivoyages]].  It was also enabled for all contributors at the French Wikinews.

The '''[[:mw:Special:MyLanguage/VisualEditor/Single edit tab|single edit tab]]''' feature combines the &quot;{{int:vector-view-edit}}&quot; and &quot;{{int:visualeditor-ca-editsource}}&quot; tabs into a single &quot;{{int:vector-view-edit}}&quot; tab.  It has been deployed to several Wikipedias, including Hungarian, Polish, English and Japanese Wikipedias, as well as to all Wikivoyages.  At these wikis, you can change your settings for this feature in the &quot;{{int:prefs-editing}}&quot; tab of [[Special:Preferences]]. The team is now reviewing the feedback and considering ways to improve the design before rolling it out to more people.

=== Future changes ===
The &quot;{{int:Savearticle}}&quot; button will say &quot;{{int:Publishpage}}&quot;.   This will affect both the visual and wikitext editing systems.  More [[M:Editing/Publish|information is available on Meta]].

The visual editor will be offered to all editors at the remaining [[:mw:VisualEditor/Rollouts|&quot;Phase 6&quot; Wikipedias]] during the next few months. The developers want to know whether typing in your language feels natural in the visual editor. Please post your comments and the language(s) that you tested at [[:mw:Topic:St8y4ni42d0vr9cv|the feedback thread on mediawiki.org]]. This will affect several languages, including: [[:w:ar: |'''Arabic''']], [[:w:hi: |'''Hindi''']], [[:w:th: |'''Thai''']], [[:w:ta: |'''Tamil''']], [[:w:mr: |'''Marathi''']], [[:w:ml: |'''Malayalam''']], [[:w:ur: |'''Urdu''']], [[:w:fa: |'''Persian''']], [[:w:bn: |'''Bengali''']], [[:w:as: |'''Assamese''']], [[:w:arc: |'''Aramaic''']] and others.

The team is working with the volunteer developers who power Wikisource to provide the visual editor there, for opt-in testing right now and eventually for all users. ([[phab:T138966|T138966]]) 

The team is working on a modern wikitext editor.  It will look like the visual editor, and be able to use the citoid service and other modern tools.  This new editing system may become available as a Beta Feature on desktop devices around September 2016.  You can read about this project in a [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/VisualEditor/Roadmap/Update_2016-06-23|general status update on the Wikimedia mailing list]]. 

=== Let's work together ===
* Do you teach new editors how to use the visual editor? Did you help [[:mw:Citoid/Enabling Citoid on your wiki|set up the Citoid automatic reference feature for your wiki]]? Have you written or imported [[:mw:Special:MyLanguage/Help:TemplateData|TemplateData]] for your most important citation templates?  &lt;mark&gt;Would you be willing to help new editors and small communities with the visual editor?  Please sign up for the new [[:mw:Help:VisualEditor/Community Taskforce|'''VisualEditor Community Taskforce''']].&lt;/mark&gt;
* Learn how to improve the &quot;automagical&quot; [[:mw:citoid|citoid]] referencing system in the visual editor, by creating [[w:en:Zotero|Zotero]] translators for popular sources in your language!  Watch the [[Mw:Citoid/Zotero's Tech Talk|Tech Talk by Sebastian Karcher]] for more information.
 
If you aren't reading this in your preferred language, then please help us with translations! Subscribe to the [[mail:translators-l|Translators mailing list]] or [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User_talk:Elitre_(WMF)&amp;action=edit&amp;section=new contact us] directly, so that we can notify you when the next issue is ready. {{int:Feedback-thanks-title}}

&lt;/div&gt; [[:m:User:Elitre (WMF)]], 3. 7. 2016, 17:20 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Elitre (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=VisualEditor/Newsletter/Wikis_with_VE&amp;oldid=15741003 --&gt;

== Open call for Project Grants ==

[[File:IEG barnstar 2.png|right|100px]]
{{int:Please-translate}}:

:Greetings!  The '''[[m:Special:MyLanguage/Grants:Project|Project Grants program]] is accepting proposals''' from July 1st to August 2nd to fund new tools, research, offline outreach (including editathon series, workshops, etc), online organizing (including contests), and other experiments that enhance the work of Wikimedia volunteers.
:Whether you need a small or large amount of funds, Project Grants can support you and your team’s project development time in addition to project expenses such as materials, travel, and rental space.
:*[[m:Special:MyLanguage/Grants:Project/Apply|'''Submit''' a grant request]] or [[m:Special:MyLanguage/Grants:IdeaLab|'''draft''' your proposal]] in IdeaLab
:*[[m:Special:MyLanguage/Grants:IdeaLab/Events#Upcoming_events|'''Get help with your proposal''']] in an upcoming Hangout session
:*'''Learn from examples''' of completed [[m:Special:MyLanguage/Grants:IEG#ieg-engaging|Individual Engagement Grants]] or [[m:Special:MyLanguage/Grants:PEG/Requests#Grants_funded_by_the_WMF_in_FY_2015.E2.80.9316|Project and Event Grants]]
:Also accepting candidates to [[m:Special:MyLanguage/Grants:Project/Quarterly/Committee|join the Project Grants Committee through July 15.]]  

:With thanks,  [[m:User:I JethroBT (WMF)|I JethroBT (WMF)]] 5. 7. 2016, 15:25 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:I JethroBT (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:I_JethroBT_(WMF)/IEG_2015_Targets&amp;oldid=15504704 --&gt;

== Diskutujte návrh Strategického plánu Wikimedia ČR 2017–2020 ==

Wikimedia ČR je spolek, jehož cílem je podpora a propagace projektů Wikimedia. V rámci profesionalizace naší organizace připravujeme '''[[w:Wikipedie:Strategický plán Wikimedia ČR 2017–2020|Strategický plán Wikimedia ČR 2017–2020]]''', důležitý dokument, který má směřovat naši činnost v následujících 4 letech. Co by podle se mělo v strategickém dokumentu objevit? Na které cíle bychom se v následujících letech měli soustředit a pomocí jakých kroků bychom jich měli dosáhnout? Prosím pomozte nám napsat co nejlepší strategický plán. Děkuji, --[[Uživatel:Vojtěch Dostál|Vojtěch Dostál]] ([[Diskuse s uživatelem:Vojtěch Dostál|diskuse]]) 24. 7. 2016, 07:49 (UTC), předseda rady spolku.

== Save/Publish ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;cs&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
Tým [[:mw:Editing|Editování]] se chystá změnit název tlačítka [https://translatewiki.net/w/i.php?title=Special:Translations&amp;namespace=8&amp;message=Savearticle „&lt;bdi&gt;{{int:Savearticle}}&lt;/bdi&gt;“] na [https://translatewiki.net/w/i.php?title=Special:Translations&amp;namespace=8&amp;message=Publishpage „'''&lt;bdi&gt;{{int:Publishpage}}&lt;/bdi&gt;'''“] a [https://translatewiki.net/w/i.php?title=Special:Translations&amp;namespace=8&amp;message=Publishchanges „'''&lt;bdi&gt;{{int:Publishchanges}}&lt;/bdi&gt;'''“]. „&lt;bdi&gt;{{int:Publishpage}}&lt;/bdi&gt;“ se bude používat při zakládání nové stránky. „&lt;bdi&gt;{{int:Publishchanges}}&lt;/bdi&gt;“ se bude používat při změně již existující stránky. Tato jména se budou konzistentně používat ve všech editačních prostředích.[https://phabricator.wikimedia.org/T131132][https://phabricator.wikimedia.org/T139033]

K této změně pravděpodobně dojde v týdnu kolem 30. srpna 2016. Jakmile k ní dojde, bude změna ohlášena v [[:m:Special:MyLanguage/Tech/News|Technických novinkách]].

Pokud plynně ovládáte vedle angličtiny další jazyk, zkontrolujte prosím překlady [https://translatewiki.net/w/i.php?title=Special:Translations&amp;namespace=8&amp;message=Publishpage „'''&lt;bdi&gt;{{int:Publishpage}}&lt;/bdi&gt;'''“] a [https://translatewiki.net/w/i.php?title=Special:Translations&amp;namespace=8&amp;message=Publishchanges „'''&lt;bdi&gt;{{int:Publishchanges}}&lt;/bdi&gt;'''“] na translatewiki.net.

Hlavním důvodem této změny je snaha o vyhnutí se matení nových editorů. Uživatelské průzkumy mezi novými editory opakovaně prokázaly, že někteří noví editoři se domnívají, že tlačítko [https://translatewiki.net/w/i.php?title=Special:Translations&amp;namespace=8&amp;message=Savearticle „&lt;bdi&gt;{{int:Savearticle}}&lt;/bdi&gt;“] uloží soukromou kopii nové stránky do jejich účtu namísto trvalého zveřejnění provedených změn na webu. Je důležité, aby tato část uživatelského rozhraní byla srozumitelná, protože informace se po zveřejnění jen těžko odstraňují. Věříme, že nejasnosti způsobené tlačítkem „&lt;bdi&gt;{{int:Savearticle}}&lt;/bdi&gt;“ přidávají práci i zkušeným editorům, kteří musí uklízet neúmyslně zveřejněné informace a hlásit je funkcionářům a stevardům, aby je utajili. Upřesnění, co tlačítko dělá, zmenší rozsah tohoto problému.

Navíc je cílem více sjednotit různé wiki a jazyky, přičemž některé wiki stejnou změnu provedly již před mnoha lety. Tuto změnu podporuje [[:m:Legal|právní tým]] nadace Wikimedia. Díky úpravě editačního rozhraní k vyšší srozumitelnosti bude také jednodušší řešit otázky ohledně licencí a soukromí. 

Bude potřeba upravit všechny stránky nápovědy a další základní dokumentaci týkající se editace stránek, jak na wiki, tak jinde. Na wikistránkách můžete pro zobrazení nových nadpisů v předvoleném jazyce uživatele používat wikitextovou syntaxi &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;{{int:Publishpage}}&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; a &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;{{int:Publishchanges}}&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;. Při vašem [[Special:Preferences|uživatelském jazykovém nastavení]] tato syntaxe zobrazí „&lt;bdi&gt;{{int:Publishpage}}&lt;/bdi&gt;“ a „&lt;bdi&gt;{{int:Publishchanges}}&lt;/bdi&gt;“.

Prosíme, abyste tyto novinky šířili mezi členy komunity, kteří vyučují nové editory, a všechny další, koho by mohly zajímat.
&lt;/div&gt; [[m:User:Whatamidoing (WMF)|Whatamidoing (WMF)]] ([[m:User talk:Whatamidoing (WMF)|talk]]) 9. 8. 2016, 18:02 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Quiddity (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=15790914 --&gt;

== RevisionSlider ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;cs&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
Od 13. září bude na vaší wiki dostupný [[mw:Special:MyLanguage/Extension:RevisionSlider|RevisionSlider]] ve formě [[mw:Special:MyLanguage/Beta Features|funkce betaverze]]. RevisionSlider přidává na stránku s rozdílem verzí posuvník, abyste se mohli snadno pohybovat mezi verzemi. Tato funkce vznikla na přání ze [[m:WMDE Technical Wishes|seznamu technických přání německé komunity]]. Zveme všechny, aby funkci otestovali, a doufáme, že vám bude ve vaší práci dobře sloužit! &lt;/div&gt; [[user:Birgit Müller (WMDE)|Birgit Müller (WMDE)]] 12. 9. 2016, 14:56 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Birgit Müller (WMDE)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=WMDE_Technical_Wishes/Technical_Wishes_News_list_1&amp;oldid=15903628 --&gt;

== Flagicon ==

Ahoj, byl bych rád kdyby na wikiknihy někdo přidal šablonu Flagicon. Předem děkuji za odpověď --[[Uživatel:Walter Klosse|Walter Klosse]] ([[Diskuse s uživatelem:Walter Klosse|diskuse]]) 21. 9. 2016, 13:37 (UTC)

== Grants to improve your project ==

''{{int:Please-translate}}:''

Greetings! The [[:m:Grants:Project|Project Grants program]] is currently accepting proposals for funding. There is just over a week left to submit  before the October 11 deadline.  If you have ideas for software, offline outreach, research, online community organizing, or other projects that enhance the work of Wikimedia volunteers, start your proposal today!  Please encourage others who have great ideas to apply as well.  Support is available if you want help turning your idea into a grant request.
*'''[[:m:Grants:Project/Apply|Submit a grant request]]'''
*'''Get help''': In [[:m:Grants:IdeaLab|IdeaLab]] or an upcoming [[:m:Grants:Project#Upcoming_events|Hangout session]]
*'''Learn from examples''' of completed [[:m:Grants:IEG#ieg-engaging|Individual Engagement Grants]] or [[:m:Grants:PEG/Requests#Grants_funded_by_the_WMF_in_FY_2015.E2.80.9316|Project and Event Grants]]
[[m:User:I JethroBT (WMF)|I JethroBT (WMF)]] ([[m:User talk:I JethroBT (WMF)|talk]]) 30. 9. 2016, 20:11 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:I JethroBT (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:I_JethroBT_(WMF)/IEG_2015_Targets&amp;oldid=15939807 --&gt;

== Creative Commons 4.0 ==

Dobrý den, rád bych vás jménem Nadace Wikimedia požádal o zpětnou vazbu k plánovanému přesunu všech projektů Wikimedia z licence CC BY-SA 3.0 na CC BY-SA 4.0. Diskuze proběhne v termínu 5. října - 8. listopad. Věříme, že získáme širokou paletu názorů a pohledů. Pokud vás toto téma zajímá, prosím, [[meta:Special:MyLanguage/Terms of use/Creative Commons 4.0|diskutujte na Meta-Wiki]]. [[User:JSutherland (WMF)|Joe Sutherland]] 6. 10. 2016, 00:02 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:JSutherland (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:JSutherland_(WMF)/MassMessage/2&amp;oldid=15962019 --&gt;

== Editing News #3—2016 ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;

''[[:m:Special:MyLanguage/VisualEditor/Newsletter/2016/October|Read this in another language]] • [[:m:VisualEditor/Newsletter|Subscription list for this multilingual newsletter]]''

&lt;div style=&quot;float:right;width:230px;{{#switch:ltr|rtl=float:left;margin-left:0;|#default=float:right;margin-right:0;}}margin-left:1em;border-style:solid;border-width:1px;padding:1em;&quot;&gt;
[[File:VisualEditor-logo.svg|200px|center|alt=VisualEditor]]'''Did you know?'''  
&lt;div class=&quot;thumbcaption&quot; style=&quot;font-size: 90%;&quot;&gt;  

Did you know that you can easily re-arrange columns and rows in the visual editor? [[File:VisualEditor table editing menu.png|alt=Screenshot showing a dropdown menu with options for editing the table structure|center|frameless|232x232px]]  


Select a cell in the column or row that you want to move.  Click the arrow at the start of that row or column to open the dropdown menu (shown).  Choose either &quot;Move before&quot; or &quot;Move after&quot; to move the column, or &quot;Move above&quot; or &quot;Move below&quot; to move the row.

You can read and help translate [[:mw:Special:MyLanguage/VisualEditor/User guide|the user guide]], which has more information about how to use the visual editor.
&lt;/div&gt;&lt;/div&gt;

Since the last newsletter, the [[:mw:Special:MyLanguage/VisualEditor|VisualEditor Team]] has mainly worked on a new wikitext editor.  They have also released some small features and the new map editing tool.  Their workboard is available [[phab:project/board/483/|in Phabricator]].  You can find links to the list of work finished each week at [[:mw:VisualEditor/Weekly triage meetings|mw:VisualEditor/Weekly triage meetings]].  Their [[:mw:VisualEditor/Current_priorities|current priorities]] are fixing bugs, releasing the 2017 wikitext editor as a [[mediawikiwiki:Beta_Features|beta feature]], and improving language support.

=== Recent changes ===

*You can now set text as small or big.[https://phabricator.wikimedia.org/T53613] 
*Invisible templates have been shown as a puzzle icon.  Now, the name of the invisible template is displayed next to the puzzle icon.[https://phabricator.wikimedia.org/T141861]  A similar feature will display the first part of hidden HTML comments.[https://phabricator.wikimedia.org/T147089]
*Categories are displayed at the bottom of each page.  If you click on the categories, the dialog for editing categories will open.[https://phabricator.wikimedia.org/T145267]
*At many wikis, you can now add [[mediawikiwiki:Maps|maps]] to pages.  Go to the Insert menu and choose the &quot;Maps&quot; item. The Discovery department is adding more features to this area, like geoshapes. You can read more at mediawiki.org.[https://www.mediawiki.org/wiki/Wikimedia_Discovery#Maps]
*The &quot;Save&quot; button now says &quot;Save page&quot; when you create a page, and &quot;Save changes&quot; when you change an existing page.[https://phabricator.wikimedia.org/T139033]  In the future, the &quot;{{int:Savearticle}}&quot; button will say &quot;{{int:Publishpage}}&quot;.  This will affect both the visual and wikitext editing systems.  More [[:m:Editing/Publish|information is available on Meta]].
*Image galleries now use a visual mode for editing.  You can see thumbnails of the images, add new files, remove unwanted images, rearrange the images by dragging and dropping, and add captions for each image.  Use the &quot;Options&quot; tab to set the gallery's display mode, image sizes, and add a title for the gallery.[https://phabricator.wikimedia.org/T45037]

=== Future changes ===

The visual editor will be offered to all editors at the remaining 10 [[:mw:VisualEditor/Rollouts|&quot;Phase 6&quot; Wikipedias]] during the next month. The developers want to know whether typing in your language feels natural in the visual editor.  Please post your comments and the language(s) that you tested at [[:mw:Topic:St8y4ni42d0vr9cv|the feedback thread on mediawiki.org]]. This will affect several languages, including [[:w:th:|'''Thai''']], [[:w:my:|'''Burmese''']] and [[:w:arc:|'''Aramaic''']].

The team is working on a modern wikitext editor.  The [[Mw:2017 wikitext editor|2017 wikitext editor]] will look like the visual editor and be able to use the citoid service and other modern tools.  This new editing system may become available as a Beta Feature on desktop devices in October 2016.  You can read about this project in a [[:mw:Special:MyLanguage/VisualEditor/Roadmap/Update_2016-06-23|general status update on the Wikimedia mailing list]]. 

=== Let's work together ===

* Do you teach new editors how to use the visual editor? Did you help [[:mw:Citoid/Enabling Citoid on your wiki|set up the Citoid automatic reference feature for your wiki]]? Have you written or imported [[:mw:Special:MyLanguage/Help:TemplateData|TemplateData]] for your most important citation templates?  &lt;mark&gt;Would you be willing to help new editors and small communities with the visual editor?  Please sign up for the new [[:mw:Help:VisualEditor/Community Taskforce|'''VisualEditor Community Taskforce''']].&lt;/mark&gt; 
 
*If you aren't reading this in your preferred language, then please help us with translations! Subscribe to the [[mail:translators-l|Translators mailing list]] or [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User_talk:Elitre_(WMF)&amp;action=edit&amp;section=new contact us] directly, so that we can notify you when the next issue is ready. {{int:Feedback-thanks-title}}

—[[:mw:User:Elitre (WMF)|Elitre (WMF)]]
&lt;/div&gt; 15. 10. 2016, 17:49 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Elitre (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=VisualEditor/Newsletter/Wikis_with_VE&amp;oldid=15960088 --&gt;

== Prosím obnovit své heslo (Please reset your password) ==

Máme problém s útočníky, kteří zabírají uživatelské účty s vyššími oprávněními (například správců, byrokratů, revizorů). Zdá se, že by to mohlo být způsobeno slabými či opakovaně použitými hesly.

Členové komunity spolupracují na řešení tohoto problému s členy několika týmů nadace.

Mezitím žádáme, aby si všichni prověřili hesla, která si zvolili pro své účty na wiki. Pokud víte, že jste si vybrali slabé heslo nebo máte heslo, které používáte někde jinde, změňte si je prosím.

Používejte silná hesla – dlouhá osm či více znaků a obsahující písmena, čísla a jiné znaky. [[m:User:JSutherland (WMF)|Joe Sutherland]] ([[m:User talk:JSutherland (WMF)|{{int:Talkpagelinktext}}]]) / [[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 13. 11. 2016, 23:22 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:JSutherland (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:JSutherland_(WMF)/MassMessage/2&amp;oldid=16060625 --&gt;

== New way to edit wikitext ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;cs&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;

'''Shrnutí''': K dispozici je nová volitelná funkce betaverze poskytující [[:mw:2017 wikitext editor|wikitextový režim ve vizuálním editoru]]. [[Special:Preferences#mw-prefsection-betafeatures|Zkuste si ji]].


We in the Wikimedia Foundation's Editing department are responsible for making editing better for all our editors, new and experienced alike. We've been slowly improving [[:mw:VisualEditor|the visual editor]] based on feedback, user tests, and feature requests. However, that doesn't work for all our user needs: whether you need to edit a wikitext talk page, create a template, or fix some broken reference syntax, sometimes you need to use wikitext, and many experienced editors prefer it.

Consequently, we've planned a &quot;wikitext mode&quot; for the visual editor for a long time. It provides as much of the visual editor's features as possible, for those times that you need or want wikitext. It has the same user interface as the visual editor, including the same toolbar across the top with the same buttons. It provides access to the [[:mw:citoid|citoid service]] for formatting citations, integrated search options for inserting images, and the ability to add new templates in a simple dialog. Like in the visual editor, if you paste in formatted text copied from another page, then formatting (such as bolding) will automatically be converted into wikitext.

All wikis now have access to this mode as a [[:mw:Beta Features|Beta Feature]]. When enabled, it replaces your existing [[:mw:Editor|wikitext editor]] everywhere. If you don't like it, you can reverse this at any time by turning off the Beta Feature in your preferences. We don't want to surprise anyone, so it's strictly an ''opt-in-only'' Beta Feature. It won't switch on automatically for anyone, even if you have previously checked the box to &quot;{{Int:Betafeatures-auto-enroll}}&quot;.

The new wikitext edit mode is based on the visual editor, so it requires JavaScript (as does the [[:mw:Extension:WikiEditor|current wikitext editor]]). It doesn't work with gadgets that have only been designed for the older one (and ''vice versa''), so some users will miss gadgets they find important. We're happy to [[:mw:VisualEditor/Gadgets|work with gadget authors to help them update their code to work]] with both editors. We're not planning to get rid of the current main wikitext editor on desktop in the foreseeable future. We're also not going to remove the existing ability to edit plain wikitext without JavaScript. Finally, though it should go without saying, if you prefer to continue using the current wikitext editor, then you may so do.

This is an early version, and we'd love to know what you think so we can make it better. Please leave feedback about the new mode [[:mw:2017 wikitext editor/Feedback|on the feedback page]].  You may write comments in any language.  Thank you.

&lt;/div&gt; [[:mw:User:Jdforrester (WMF)|James Forrester]] (Product Manager, Editing department, Wikimedia Foundation) --14. 12. 2016, 19:31 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Elitre (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=15942009 --&gt;

== Review of initial updates on Wikimedia movement strategy process ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
''Note: Apologies for cross-posting and sending in English. [[m:Strategy/Wikimedia movement/2017/Updates/Initial announcements review|Message is available for translation on Meta-Wiki]].''

The Wikimedia movement is beginning a movement-wide strategy discussion, a process which will run throughout 2017. For 15 years, Wikimedians have worked together to build the largest free knowledge resource in human history. During this time, we've grown from a small group of editors to a diverse network of editors, developers, affiliates, readers, donors, and partners. Today, we are more than a group of websites. We are a movement rooted in values and a powerful vision: all knowledge for all people. As a movement, we have an opportunity to decide where we go from here. 

This movement strategy discussion will focus on the future of our movement: where we want to go together, and what we want to achieve. We hope to design an inclusive process that makes space for everyone: editors, community leaders, affiliates, developers, readers, donors, technology platforms, institutional partners, and people we have yet to reach. There will be multiple ways to participate including on-wiki, in private spaces, and in-person meetings. You are warmly invited to join and make your voice heard.

The immediate goal is to have a strategic direction by Wikimania 2017 to help frame a discussion on how we work together toward that strategic direction.

Regular updates are being sent to the [[mail:Wikimedia-l|Wikimedia-l mailing list]], and posted [[m:Strategy/Wikimedia_movement/2017/Updates|on Meta-Wiki]]. Beginning with this message, monthly reviews of these updates will be sent to this page as well. [[m:Strategy/Wikimedia movement/2017/Updates/Signup|Sign up]] to receive future announcements and monthly highlights of strategy updates on your user talk page.

Here is a review of the updates that have been sent so far:

* [[m:Strategy/Wikimedia movement/2017/Updates/15 December 2016 - Update 1 on Wikimedia movement strategy process|Update 1 on Wikimedia movement strategy process]] (15 December 2016)
** Introduction to process and information about budget spending resolution to support it
* [[m:Strategy/Wikimedia movement/2017/Updates/23 December 2016 - Update 2 on Wikimedia movement strategy process|Update 2 on Wikimedia movement strategy process]] (23 December 2016)
** Start of search for Lead Architect for movement strategy process
* [[m:Strategy/Wikimedia movement/2017/Updates/8 January 2017 - Update 3 on Wikimedia movement strategy process|Update 3 on Wikimedia movement strategy process]] (8 January 2017)
** Plans for strategy sessions at upcoming Wikimedia Conference 2017
* [[m:Strategy/Wikimedia movement/2017/Updates/11 January 2017 - Update 4 on Wikimedia movement strategy process|Update 4 on Wikimedia movement strategy process]] (11 January 2017)
** Introduction of williamsworks 
* [[m:Strategy/Wikimedia movement/2017/Updates/2 February 2017 - Update 5 on Wikimedia movement strategy process|Update 5 on Wikimedia movement strategy process]] (2 February 2017)
** The core movement strategy team, team tracks being developed, introduction of the Community Process Steering Committee, discussions at WikiIndaba conference 2017 and the Wikimedia movement affiliates executive directors gathering in Switzerland
* [[m:Strategy/Wikimedia movement/2017/Updates/10 February 2017 - Update 6 on Wikimedia movement strategy process|Update 6 on Wikimedia movement strategy process]] (10 February 2017)
** Tracks A &amp; B process prototypes and providing feedback, updates on development of all four Tracks

More information about the movement strategy is available on the [[m:Strategy/Wikimedia movement/2017|Meta-Wiki 2017 Wikimedia movement strategy portal]].

''Posted by [[m:Special:MyLanguage/User:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] on behalf of the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation|Wikimedia Foundation]], 15. 2. 2017, 20:31 (UTC) • [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia movement/2017/Updates/Initial announcements review|{{int:please-translate}}]] • [[m:Talk:Strategy/Wikimedia movement/2017/Updates|Get help]]''
&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:GVarnum-WMF@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=16297862 --&gt;

== Overview #2 of updates on Wikimedia movement strategy process ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
''Note: Apologies for cross-posting and sending in English. [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia movement/2017/Updates/Overview 2 of updates on Wikimedia movement strategy process|This message is available for translation on Meta-Wiki]].''

As we mentioned last month, the Wikimedia movement is beginning a movement-wide strategy discussion, a process which will run throughout 2017. This movement strategy discussion will focus on the future of our movement: where we want to go together, and what we want to achieve.

Regular updates are being sent to the [[mail:Wikimedia-l|Wikimedia-l mailing list]], and posted [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia_movement/2017/Updates|on Meta-Wiki]]. Each month, we are sending overviews of these updates to this page as well. [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia movement/2017/Updates/Signup|Sign up]] to receive future announcements and monthly highlights of strategy updates on your user talk page.

Here is a overview of the updates that have been sent since our message last month:
* [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia movement/2017/Updates/16 February 2017 - Update 7 on Wikimedia movement strategy process|Update 7 on Wikimedia movement strategy process]] (16 February 2017)
** Development of documentation for Tracks A &amp; B
* [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia movement/2017/Updates/24 February 2017 - Update 8 on Wikimedia movement strategy process|Update 8 on Wikimedia movement strategy process]] (24 February 2017)
** Introduction of Track Leads for all four audience tracks
* [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia movement/2017/Updates/2 March 2017 - Update 9 on Wikimedia movement strategy process|Update 9 on Wikimedia movement strategy process]] (2 March 2017)
** Seeking feedback on documents being used to help facilitate upcoming community discussions

More information about the movement strategy is available on the [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia movement/2017|Meta-Wiki 2017 Wikimedia movement strategy portal]].

''Posted by [[m:Special:MyLanguage/User:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] on behalf of the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation|Wikimedia Foundation]], 9. 3. 2017, 19:43 (UTC) • [[m:Strategy/Wikimedia movement/2017/Updates/Overview 2 of updates on Wikimedia movement strategy process|{{int:please-translate}}]] • [[m:Talk:Strategy/Wikimedia movement/2017/Updates|Get help]]''
&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:GVarnum-WMF@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=16350625 --&gt;

== We invite you to join the movement strategy conversation (now through April 15) ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;&lt;div class=&quot;plainlinks&quot;&gt;
: ''This message, &quot;[[mailarchive:wikimediaannounce-l/2017-March/001383.html|We invite you to join the movement strategy conversation (now through April 15)]]&quot;, was sent through multiple channels by  [[m:User:GVarnum-WMF|Gregory Varnum]] on 15 and 16 of March 2017 to village pumps, affiliate talk pages, movement mailing lists, and MassMessage groups. A similar message was sent by [[m:User:Nicole_Ebber_(WMDE)|Nicole Ebber]] to organized groups and their mailing lists on 15 of March 2017. This version of the message is available for translation and documentation purposes'' 

Dear Wikimedians/Wikipedians:

Today we are starting a broad discussion to define Wikimedia's future role in the world and develop a collaborative strategy to fulfill that role. You are warmly invited to join the conversation.

There are many ways to participate, by joining an existing conversation or starting your own: 

[[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia_movement/2017/Track_A|Track A (organized groups)]]: Discussions with your affiliate, committee or other organized group (these are groups that support the Wikimedia movement). 

Track B (individual contributors): [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia_movement/2017/Cycle_1|On Meta]] or your [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia_movement/2017/Participate|local language or project wiki]].

This is the first of three conversations, and it will run between now and April 15. The purpose of cycle 1 is to discuss the future of the movement and generate major themes around potential directions. What do we want to build or achieve together over the next 15 years?

We welcome you, as we create this conversation together, and look forward to broad and diverse participation from all parts of our movement.

* [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia_movement/2017|Find out more about the movement strategy process]]
* [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia_movement/2017/Toolkit/Discussion_Coordinator_Role|Learn more about volunteering to be a Discussion Coordinator]]

Sincerely,

Nicole Ebber (Track A Lead), Jaime Anstee (Track B Lead), &amp; the [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia_movement/2017/People|engagement support teams]]&lt;/div&gt;&lt;/div&gt; 18. 3. 2017, 05:09 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:GVarnum-WMF@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Strategy/Wikimedia_movement/2017/Updates/Global_message_delivery&amp;oldid=16453957 --&gt;

== [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Updates/Start of the 2017 Wikimedia Foundation Board of Trustees elections|Start of the 2017 Wikimedia Foundation Board of Trustees elections]] ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
''Please accept our apologies for cross-posting this message. [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Updates/Start of the 2017 Wikimedia Foundation Board of Trustees elections|This message is available for translation on Meta-Wiki]].''
[[File:Wikimedia-logo black.svg|right|150px|link=m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017]]

On behalf of the Wikimedia Foundation Elections Committee, I am pleased to announce that self-nominations are being accepted for the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia_Foundation_elections/2017/Board_of_Trustees/Call_for_candidates|2017 Wikimedia Foundation Board of Trustees Elections]].

The [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation Board of Trustees|Board of Trustees]] (Board) is the decision-making body that is ultimately responsible for the long-term sustainability of the Wikimedia Foundation, so we value wide input into its selection. More information about this role can be found [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Board of Trustees|on Meta-Wiki]]. Please read the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Board of Trustees/Call for candidates|letter from the Board of Trustees calling for candidates]].

'''The [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Board of Trustees/Candidates|candidacy submission phase]] will last from April 7 (00:00 UTC) to April 20 (23:59 UTC).'''

'''We will also be accepting questions to ask the candidates from April 7 to April 20. [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Board of Trustees/Questions|You can submit your questions on Meta-Wiki]].'''

Once the questions submission period has ended on April 20, the Elections Committee will then collate the questions for the candidates to respond to beginning on April 21.

The goal of this process is to fill the '''three community-selected seats''' on the Wikimedia Foundation Board of Trustees. The election results will be used by the Board itself to select its new members.

The full schedule for the Board elections is as follows. All dates are '''inclusive''', that is, from the beginning of the first day (UTC) to the end of the last. 

* April 7 (00:00 UTC) – April 20 (23:59 UTC) – '''Board nominations''' 
* April 7 – April 20 – '''Board candidates questions submission period'''
* April 21 – April 30 – '''Board candidates answer questions'''
* May 1 – May 14 – '''Board voting period'''
* May 15–19 – '''Board vote checking'''
* May 20 – '''Board result announcement goal'''

In addition to the Board elections, we will also soon be holding elections for the following roles:

* '''Funds Dissemination Committee (FDC)'''
** There are five positions being filled. More information about this election will be available [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Funds Dissemination Committee|on Meta-Wiki]].

* '''Funds Dissemination Committee Ombudsperson (Ombuds)'''
** One position is being filled.  More information about this election will be available [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Funds Dissemination Committee Ombudsperson|on Meta-Wiki]].

Please note that this year the Board of Trustees elections will be held before the FDC and Ombuds elections. Candidates who are not elected to the Board are explicitly permitted and encouraged to submit themselves as candidates to the FDC or Ombuds positions after the results of the Board elections are announced. 

More information on this year's elections can be found [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017|on Meta-Wiki]]. Any questions related to the election can be posted on the [[m:Talk:Wikimedia Foundation elections/2017|election talk page on Meta-Wiki]], or sent to the election committee's mailing list, &lt;kbd dir=&quot;ltr&quot; style=&quot;white-space:nowrap;font-size:12px;line-height:1.5&quot;&gt;board-elections[[File:At sign.svg|15x15px|middle|link=|alt=(at)]]wikimedia.org&lt;/kbd&gt;.

On behalf of the Election Committee,&lt;br /&gt;
[[m:User:KTC|Katie Chan]], Chair, [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections committee|Wikimedia Foundation Elections Committee]]&lt;br /&gt;
[[m:User:JSutherland (WMF)|Joe Sutherland]], Community Advocate, Wikimedia Foundation

''Posted by [[m:Special:MyLanguage/User:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] on behalf of the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections committee|Wikimedia Foundation Elections Committee]], 7. 4. 2017, 03:36 (UTC) • [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Updates/Start of the 2017 Wikimedia Foundation Board of Trustees elections|{{int:please-translate}}]] • [[m:Talk:Wikimedia Foundation elections/2017|Get help]]''&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:GVarnum-WMF@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=16441214 --&gt;

== Read-only mode for 20 to 30 minutes on 19 April and 3 May ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;cs&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;&lt;div class=&quot;plainlinks&quot;&gt;

[[:m:Special:MyLanguage/Tech/Server switch 2017|Přečíst tuto zprávu v jiném jazyce]]  •  {{int:please-translate}}

[[foundation:|Nadace Wikimedia]] bude testovat své sekundární datové centrum v Dallasu.  Tím se ujistíme, že Wikipedie a další wiki projekty zůstanou online i v případě katastrofy.  Abychom se ujistili, že všechno funguje, potřebuje technologické oddělení Wikimedia provést plánovanou zkoušku. Tato zkouška ukáže, zda dokážeme spolehlivě přepnout z jednoho datového centra na druhé. Příprava zkoušky a pohotovost pro řešení všech neočekávaných problémů si vyžádá mnoho týmů. 

Veškerý provoz bude ve '''středu 19. dubna 2017''' přepnut do nového datového centra.
Ve '''středu 3. května 2017''' bude přepnut zpět do primárního datového centra.  

Kvůli jistým omezením v [[mw:Manual:What is MediaWiki?|MediaWiki]] se musí bohužel v průběhu těchto dvou přepnutí pozastavit všechny editace.  Omlouváme se za tuto nepříjemnost a pracujeme na tom, abychom ji v budoucnu minimalizovali. 

'''Po krátký čas budete moci všechny wiki číst, ale nikoli editovat.'''

*Editace nebude možná po dobu přibližně 20–30 minut ve středu 19. dubna a ve středu 3. května. Test začne v [https://www.timeanddate.com/worldclock/fixedtime.html?iso=20170419T14 14:00 UTC] (16:00 SELČ, 15:00 BST, 10:00 EDT, 07:00 PDT, 23:00 JST). 
*Pokud se v této době pokusíte editovat nebo změny uložit, zobrazí se vám chybové hlášení.  Věříme, že se v tomto období neztratí žádné editace, ale nemůžeme to zaručit.  Pokud uvidíte chybové hlášení, počkejte prosím, dokud se vše nevrátí do normálu.  Poté byste měli být schopni svou editaci uložit.  Doporučujeme však, abyste si nejprve udělali kopii svých změn, jen pro jistotu.

''Další důsledky:''

*Úlohy na pozadí budou pomalejší a některé se mohou ztratit. Červené odkazy se mohou aktualizovat pomaleji než obvykle. Pokud založíte článek, který je již odkazován odjinud, zůstane odkaz červený déle, než je obvyklé. Některé dlouho běžící skripty budou muset být zastaveny.
*V týdnech od 17. dubna a 1. května bude zmražen kód.  Nebude probíhat nasazování nového kódu, pokud nebude nezbytné.

V případě potřeby může být tento projekt odložen.  Můžete si [[wikitech:Switch Datacenter#Schedule for 2017 switch|přečíst rozvrh na wikitech.wikimedia.org]]. Jakékoli změny se objeví v tomto rozvrhu.  O této zkoušce proběhnou další oznámení.  '''Šiřte prosím tyto informace ve své komunitě.''' /&lt;span dir=ltr&gt;[[m:User:Whatamidoing (WMF)|User:Whatamidoing (WMF)]] ([[m:User talk:Whatamidoing (WMF)|talk]])&lt;/span&gt;
&lt;/div&gt;&lt;/div&gt;[[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 11. 4. 2017, 17:33 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Johan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=16545942 --&gt;

== Wikijunior (znovu) ==

Ahoj, vím že to tu již jednou bylo ale nepustíme se do vytvoření českého wikijunioru? Dost se mi líbil ten německý ale sám bych něco takového vytvořit asi nezvládl. Co na to říkáte? --[[Uživatel:Walter Klosse|Walter Klosse]] ([[Diskuse s uživatelem:Walter Klosse|diskuse]]) 17. 4. 2017, 17:15 (UTC)

: Co přesně znamená &quot;pustíme se do vytvoření&quot;? A co přesně obnáší to &quot;vytvoření&quot;?&lt;br /&gt;{{User:Danny B./podpis}} 17. 4. 2017, 17:49 (UTC)
:: Tím jsme myslel že by jsme (zatím) podávali návrhy na to jak by to mělo vypadat. Tuto diskuzi jsme právě proto založil. --[[Uživatel:Walter Klosse|Walter Klosse]] ([[Diskuse s uživatelem:Walter Klosse|diskuse]]) 23. 4. 2017, 17:35 (UTC)

== [https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:SecurePoll/vote/341?setlang={{CONTENTLANG}} Voting has begun in 2017 Wikimedia Foundation Board of Trustees elections] ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;[[File:Wikimedia-logo black.svg|{{#switch:{{CONTENTLANG}}|ar=left|he=left|right}}|125px|link=m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Updates/Board voting has begun]]''This is a message from the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections committee|Wikimedia Foundation Elections Committee]]. [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Updates/Board voting has begun|Translations]] are available.''

[https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:SecurePoll/vote/341?setlang={{CONTENTLANG}}&amp;uselang={{CONTENTLANG}} Voting has begun] for [[m:Wikimedia Foundation elections/2017#Requirements|eligible voters]] in the 2017 elections for the ''[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Board of Trustees|Wikimedia Foundation Board of Trustees]]''.

The [[m:Wikimedia Foundation Board of Trustees|Wikimedia Foundation Board of Trustees]] is the ultimate governing authority of the Wikimedia Foundation, a 501(c)(3) non-profit organization registered in the United States. The Wikimedia Foundation manages many diverse projects such as Wikipedia and Commons.

The voting phase lasts from 00:00 UTC May 1 to 23:59 UTC May 14. '''[https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:SecurePoll/vote/341?setlang={{CONTENTLANG}}&amp;uselang={{CONTENTLANG}} Click here to vote].''' More information on the candidates and the elections can be found on the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Board of Trustees|2017 Board of Trustees election page]] on Meta-Wiki. 

On behalf of the Elections Committee,&lt;br/&gt;
[[m:User:KTC|Katie Chan]], Chair, [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections committee|Wikimedia Foundation Elections Committee]]&lt;br/&gt;
[[m:User:JSutherland (WMF)|Joe Sutherland]], Community Advocate, Wikimedia Foundation

''Posted by the [[m:Special:MyLanguage/User:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] • [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Updates/Board voting has begun|Translate]] • [[m:Talk:Wikimedia Foundation elections/2017|Get help]] 3. 5. 2017, 19:14 (UTC)''&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:GVarnum-WMF@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=16683836 --&gt;

== Beta Feature Two Column Edit Conflict View ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;cs&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
Od 9. května bude na všech wiki dostupný [[mw:Special:MyLanguage/Help:Two_Column_Edit_Conflict_View|dvousloupcový pohled na editační konflikt]] ve formě [[mw:Special:MyLanguage/Beta Features|funkce betaverze]]. Dvousloupcový pohled na editační konflikt je nové rozhraní stránky editačního konfliktu. Zvýrazňuje rozdíly mezi uživatelovou verzí a konfliktními změnami, aby bylo snadno možné kopírovat kousky textu a konflikt vyřešit. Tato funkce vznikla na základě žádosti ze [[m:WMDE Technical Wishes|seznamu technických přání německé komunity]] o uživatelsky vstřícnější řešení editačních konfliktů. Zveme všechny, aby funkci otestovali, a doufáme, že vám bude ve vaší práci dobře sloužit! &lt;/div&gt; [[m:user: Birgit Müller (WMDE)|Birgit Müller (WMDE)]] 8. 5. 2017, 14:29 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Birgit Müller (WMDE)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=WMDE_Technical_Wishes/Technical_Wishes_News_list_1&amp;oldid=16712210 --&gt;

== Editing News #1—2017 ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;

''[[:m:Special:MyLanguage/VisualEditor/Newsletter/2017/May|Read this in another language]] • [[:m:VisualEditor/Newsletter|Subscription list for this multilingual newsletter]]''

&lt;div style=&quot;float:right;width:230px;{{#switch:ltr|rtl=float:left;margin-left:0;|#default=float:right;margin-right:0;}}margin-left:1em;border-style:solid;border-width:1px;padding:1em;&quot;&gt;
[[File:VisualEditor-logo.svg|200px|center|alt=VisualEditor]]'''Did you know?'''  
&lt;div class=&quot;thumbcaption&quot; style=&quot;font-size: 90%;&quot;&gt;   

Did you know that you can review your changes visually? 

[[File:VisualEditor visual diff tool - visual diff.png|alt=Screenshot showing some changes to an article.  Most changes are highlighted with text formatting.|center|frameless|245x245px]]When you are finished editing the page, type your edit summary and then choose &quot;{{Int:visualeditor-savedialog-label-review}}&quot;.  
In visual mode, you will see additions, removals, new links, and formatting highlighted.  Other changes, such as changing the size of an image, are described in notes on the side.


[[File:VisualEditor visual diff tool - toggle button.png|alt=Toggle button showing visual and wikitext options; visual option is selected.|center|frameless|220x220px]]


Click the toggle button to switch between visual and wikitext diffs.


[[File:VisualEditor visual diff tool - wikitext diff.png|alt=Screenshot showing the same changes, in the two-column wikitext diff display.|center|frameless|245x245px]]


The wikitext diff is the same diff tool that is used in the wikitext editors and in the page history. You can read and help translate [[:mw:Special:MyLanguage/VisualEditor/User guide|the user guide]], which has more information about how to use the visual editor.
&lt;/div&gt;&lt;/div&gt;


Since the last newsletter, the [[:mw:VisualEditor|VisualEditor Team]] has spent most of their time supporting [[:mediawikiwiki:2017_wikitext_editor|the 2017 wikitext editor mode]] which is available inside the visual editor as a Beta Feature, and adding [[:mediawikiwiki:VisualEditor/Diffs|the new visual diff tool]]. Their workboard is available [[:phab:project/board/483/|in Phabricator]].  You can find links to the work finished each week at  [[:mw:VisualEditor/Weekly triage meetings|mw:VisualEditor/Weekly triage meetings]].   Their [[:mw:VisualEditor/Current_priorities|current priorities]] are fixing bugs, supporting the 2017 wikitext editor as a [[:mw:Beta Features|beta feature]], and improving the visual diff tool.   

=== Recent changes ===
*A '''new wikitext editing mode''' is available as a Beta Feature on desktop devices.  The [[:mw:2017 wikitext editor|2017 wikitext editor]] has the same toolbar as the visual editor and can use the citoid service and other modern tools.  Go to [[Special:Preferences#mw-prefsection-betafeatures]] to enable the {{Int:Visualeditor-preference-newwikitexteditor-label}}. 
* A new '''[[:mediawikiwiki:VisualEditor/Diffs|visual diff tool]]''' is available in VisualEditor's visual mode.  You can toggle between wikitext and visual diffs.  More features will be added to this later.  In the future, this tool may be integrated into other MediaWiki components. [https://phabricator.wikimedia.org/T143350]
* The team have added [[:mediawikiwiki:Editing/Projects/Columns_for_references|multi-column support for lists of footnotes]]. The &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;&lt;references /&gt;&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; block can automatically display long lists of references in columns on wide screens.  This makes footnotes easier to read.  You can [https://phabricator.wikimedia.org/maniphest/task/edit/form/1/?projects=Cite,VisualEditor,Wikimedia-Site-requests&amp;title=Convert%20reference%20lists%20over%20to%20`responsive`%20on%20XXwiki&amp;priority=10&amp;parent=159895 '''request multi-column support'''] for your wiki. [https://phabricator.wikimedia.org/T33597]
* You can now use your web browser's function to switch typing direction in the new wikitext mode. This is particularly helpful for RTL language users like Urdu or Hebrew who have to write JavaScript or CSS. You can use Command+Shift+X or Control+Shift+X to trigger this. [https://phabricator.wikimedia.org/T153356]
* The way to switch between the visual editing mode and the wikitext editing mode is now consistent. There is a drop-down menu that shows the two options. This is now the same in desktop and mobile web editing, and inside things that embed editing, such as Flow. [https://phabricator.wikimedia.org/T116417]
* The {{Int:visualeditor-categories-tool}} item has been moved to the top of the {{Int:visualeditor-pagemenu-tooltip}} menu (from clicking on the &quot;hamburger&quot; icon) for quicker access. [https://phabricator.wikimedia.org/T74399] There is also now a &quot;Templates used on this page&quot; feature there. [https://phabricator.wikimedia.org/T149009]
* You can now create &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;&lt;chem&gt;&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;  tags (sometimes used as &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;&lt;ce&gt;&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;) for chemical formulas inside the visual editor. [https://phabricator.wikimedia.org/T153365]
* Tables can be set as collapsed or un-collapsed. [https://phabricator.wikimedia.org/T157989]
* The {{Int:visualeditor-specialcharacter-button-tooltip}} menu now includes characters for Canadian Aboriginal Syllabics and angle quotation marks (‹› and ⟨⟩) .  The team thanks the volunteer developer, [[:S:en:User:Tpt|Tpt]]. [https://phabricator.wikimedia.org/T108626]
* A bug caused some section edit conflicts to blank the rest of the page.  This has been fixed.  The team are sorry for the disruption. [https://phabricator.wikimedia.org/T154217]
* There is a new keyboard shortcut for citations:  &lt;code&gt;Control&lt;/code&gt;+&lt;code&gt;Shift&lt;/code&gt;+&lt;code&gt;K&lt;/code&gt; on a PC, or &lt;code&gt;Command&lt;/code&gt;+&lt;code&gt;Shift&lt;/code&gt;+&lt;code&gt;K&lt;/code&gt; on a Mac.  It is based on the keyboard shortcut for making links, which is &lt;code&gt;Control&lt;/code&gt;+&lt;code&gt;K&lt;/code&gt; or &lt;code&gt;Command&lt;/code&gt;+&lt;code&gt;K&lt;/code&gt; respectively. [https://phabricator.wikimedia.org/T99299]

=== Future changes ===
* The team is working on a syntax highlighting tool.  It will highlight matching pairs of &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;&lt;ref&gt;&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; tags and other types of wikitext syntax.  You will be able to turn it on and off.  It will first become available in VisualEditor's built-in wikitext mode, maybe late in 2017. [https://phabricator.wikimedia.org/T101246]
* The kind of button used to {{Int:Showpreview}}, {{Int:showdiff}}, and finish an edit will change in all WMF-supported wikitext editors.  The new buttons will use [[Mw:OOjs UI|OOjs UI]].  The buttons will be larger, brighter, and easier to read.  The labels will remain the same.  You can test the new button by editing a page and adding &lt;code&gt;&amp;ooui=1&lt;/code&gt; to the end of the URL, like this:  https://www.mediawiki.org/wiki/Project:Sandbox?action=edit&amp;ooui=1  The old appearance will no longer be possible, even with local CSS changes.  [https://phabricator.wikimedia.org/T162849]
* The [[:mediawikiwiki:File:Edit_toolbar_-_2.png|outdated 2006 wikitext editor]] will be removed later this year.  It is used by approximately 0.03% of active editors.  See [[:mw:Editor|a list of editing tools on mediawiki.org]] if you are uncertain which one you use.  [https://phabricator.wikimedia.org/T30856]
*If you aren't reading this in your preferred language, then please help us with translations! Subscribe to the [[mail:translators-l|Translators mailing list]] or [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User_talk:Elitre_(WMF)&amp;action=edit&amp;section=new contact us] directly, so that we can notify you when the next issue is ready. {{int:Feedback-thanks-title}}

—[[:mw:User:Elitre (WMF)|Elitre (WMF)]]
&lt;/div&gt; 12. 5. 2017, 18:05 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Elitre (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=VisualEditor/Newsletter/Wikis_with_VE&amp;oldid=16160401 --&gt;

== RevisionSlider ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
[[mw:Special:MyLanguage/Extension:RevisionSlider|RevisionSlider]] will be available as a default feature for all users on all wikis from May 17. The RevisionSlider adds a slider view to the diff page so that you can easily move between revisions. The slider view is collapsed by default, and will load by clicking on it. It can also be turned off entirely in the user preferences. RevisionSlider has been a default feature on German, Arabic and Hebrew Wikipedia for 6 months and a beta feature on all wikis for 8 months. The feature fulfills a wish from the [[m:WMDE Technical Wishes|German Community’s Technical Wishlist]]. Thanks to everyone who tested RevisionSlider and gave valuable feedback to improve the feature! We hope that RevisionSlider will continue to serve you well in your work. &lt;/div&gt; [[m:user:Birgit Müller (WMDE)|Birgit Müller (WMDE)]] 16. 5. 2017, 14:39 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Birgit Müller (WMDE)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=WMDE_Technical_Wishes/Technical_Wishes_News_list_1&amp;oldid=16763498 --&gt;

== [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia movement/2017/Cycle 2|Join the next cycle of Wikimedia movement strategy discussions (underway until June 12)]] ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
:''[[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia movement/2017/Updates/Cycle 2 discussions launch|Message is available for translation on Meta-Wiki]]''
[[File:Wikimedia-logo.svg|{{#switch:{{CONTENTLANG}}|ar=left|he=left|right}}|150px]]
The Wikimedia movement strategy core team and working groups have completed reviewing the more than 1800 thematic statements we received from the first discussion. They have identified [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia movement/2017/Cycle 2|5 themes that were consistent across all the conversations]] - each with their own set of sub-themes. These are not the final themes, just an initial working draft of the core concepts.

You are invited to [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia movement/2017/Participate|join the online and offline discussions taking place]] on these 5 themes. This round of discussions will take place between now and June 12th. You can discuss as many as you like; we ask you to participate in the ones that are most (or least) important to you.

Here are the five themes, each has a page on Meta-Wiki with more information about the theme and how to participate in that theme's discussion:

* [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia movement/2017/Cycle 2/Healthy, Inclusive Communities|Healthy, Inclusive Communities]]
* [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia movement/2017/Cycle 2/The Augmented Age|The Augmented Age]]
* [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia movement/2017/Cycle 2/A Truly Global Movement|A Truly Global Movement]]
* [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia movement/2017/Cycle 2/The Most Respected Source of Knowledge|The Most Respected Source of Knowledge]]
* [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia movement/2017/Cycle 2/Engaging in the Knowledge Ecosystem|Engaging in the Knowledge Ecosystem]]

On the [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia movement/2017/Participate|movement strategy portal on Meta-Wiki]], you can find more information about each of these themes, their discussions, and how to participate.

''Posted by [[m:Special:MyLanguage/User:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] on behalf of the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation|Wikimedia Foundation]] • [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia movement/2017/Updates/Cycle 2 discussions launch|{{int:please-translate}}]] • [[m:Talk:Strategy/Wikimedia movement/2017/Updates|Get help]]''&lt;/div&gt; 16. 5. 2017, 21:08 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:GVarnum-WMF@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Strategy/Wikimedia_movement/2017/Updates/Global_message_delivery&amp;oldid=16773425 --&gt;

== [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Updates/Start of the 2017 Wikimedia Foundation Funds Dissemination Committee elections|Start of the 2017 Wikimedia Foundation Funds Dissemination Committee elections]] ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;[[File:Wikimedia-logo black.svg|{{#switch:{{CONTENTLANG}}|ar=left|he=left|right}}|125px|link=m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Updates/Start of the 2017 Wikimedia Foundation Funds Dissemination Committee elections]]
:''[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Updates/Start of the 2017 Wikimedia Foundation Funds Dissemination Committee elections|Translations of this message are available on Meta-Wiki]].''

On behalf of the Wikimedia Foundation Elections Committee, we are pleased to announce that self-nominations are being accepted for the [[m:Wikimedia Foundation elections/2017/Funds Dissemination Committee/Call for candidates|2017 Wikimedia Foundation Funds Dissemination Committee]] and [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Funds Dissemination Committee Ombudsperson|Funds Dissemination Committee Ombudsperson]] elections. Please read the letter from the Wikimedia Foundation calling for candidates at [[m:Wikimedia Foundation elections/2017/Funds Dissemination Committee/Call for candidates|on the 2017 Wikimedia Foundation elections portal]].

''Funds Dissemination Committee''&lt;br /&gt;
The Funds Dissemination Committee (FDC) makes recommendations about how to allocate Wikimedia movement funds to eligible entities.  There are five positions being filled. More information about this role can be found at [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Funds Dissemination Committee|the FDC elections page]].

''Funds Dissemination Committee Ombudsperson''&lt;br /&gt;
The Funds Dissemination Committee Ombudsperson receives complaints and feedback about the FDC process, investigates complaints at the request of the Board of Trustees,  and summarizes the investigations and feedback for the Board of Trustees on an annual basis. One position is being filled. More information about this role can be found at [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Funds Dissemination Committee Ombudsperson|the FDC Ombudsperson elections page]]. 

'''The [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Funds Dissemination Committee/Candidates|candidacy submission phase]] will last until May 28 (23:59 UTC).'''

'''We will also be accepting questions to ask the candidates until May 28. [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Funds Dissemination Committee/Questions|You can submit your questions on Meta-Wiki]].''' Once the questions submission period has ended on May 28, the Elections Committee will then collate the questions for the candidates to respond to.

The goal of this process is to fill the '''five community-selected seats''' on the Wikimedia Foundation Funds Dissemination Committee and the '''community-selected ombudsperson'''. The election results will be used by the Board itself to make the appointments.

The full schedule for the FDC elections is as follows. All dates are '''inclusive''', that is, from the beginning of the first day (UTC) to the end of the last.

* May 15 (00:00 UTC) – May 28 (23:59 UTC) – '''Nominations'''
* May 15 – May 28 – '''Candidates questions submission period'''
* May 29 – June 2 – '''Candidates answer questions'''
* June 3 – June 11 – '''Voting period'''
* June 12–14 – '''Vote checking'''
* June 15 – '''Goal date for announcing election results'''

More information on this year's elections can be found at [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017|the 2017 Wikimedia Foundation elections portal]].

Please feel free to post a note about the election on your project's village pump. Any questions related to the election can be posted on [[m:Talk:Wikimedia Foundation elections/2017|the talk page on Meta-Wiki]], or sent to the election committee's mailing list, &lt;kbd dir=&quot;ltr&quot; style=&quot;white-space:nowrap;font-size:12px;line-height:1.5&quot;&gt;board-elections[[File:At sign.svg|15x15px|middle|link=|alt=(at)]]wikimedia.org&lt;/kbd&gt;.

On behalf of the Election Committee,&lt;br /&gt;
[[m:User:KTC|Katie Chan]], Chair, [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections committee|Wikimedia Foundation Elections Committee]]&lt;br /&gt;
[[m:User:JSutherland (WMF)|Joe Sutherland]], Community Advocate, Wikimedia Foundation

''Posted by the [[m:Special:MyLanguage/User:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] • [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Updates/Start of the 2017 Wikimedia Foundation Funds Dissemination Committee elections|Translate]] • [[m:Talk:Wikimedia Foundation elections/2017|Get help]]''&lt;/div&gt; 23. 5. 2017, 21:05 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:GVarnum-WMF@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=16804695 --&gt;

== Improved search in deleted pages archive ==

{{int:please-translate}}

During Wikimedia Hackathon 2016, the [[mw:Wikimedia_Discovery|Discovery]] team [https://phabricator.wikimedia.org/T109561 worked] on one of the items on the 2015 community wishlist, namely [[m:2015_Community_Wishlist_Survey/Search#Provide_a_means_of_searching_for_deleted_pages|enabling searching the archive of deleted pages]]. This feature is now ready for production deployment, and will be enabled on all wikis, except Wikidata. 

Right now, the feature is behind a feature flag - to use it on your wiki, please go to the &lt;code&gt;Special:Undelete&lt;/code&gt; page, and add &lt;code&gt;&amp;fuzzy=1&lt;/code&gt; to the URL, like this: https://test.wikipedia.org/w/index.php?title=Special%3AUndelete&amp;fuzzy=1. Then search for the pages you're interested in. There should be more results than before, due to using ElasticSearch indexing (via the CirrusSearch extension).

We plan to enable this improved search by default on all wikis soon (around August 1, 2017). If you have any objections to this - please raise them with the Discovery team via [http://mailto:discovery@lists.wikimedia.org email] or on this announcement's discussion page. Like most Mediawiki configuration parameters, the functionality can be configured per wiki. 
Once the improved search becomes the default, you can still access the old mode using &lt;code&gt;&amp;fuzzy=0&lt;/code&gt; in the URL, like this: https://test.wikipedia.org/w/index.php?title=Special%3AUndelete&amp;fuzzy=0

Please note that since Special:Undelete is an admin-only feature, this search capability is also only accessible to wiki admins. 

{{Int:Feedback-thanks-title}}  [[m:User:CKoerner (WMF)|CKoerner (WMF)]] ([[m:User talk:CKoerner (WMF)|talk]]) 25. 7. 2017, 18:40 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:CKoerner (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:CKoerner_(WMF)/Archive_search_announce/Distribution_list&amp;oldid=17036927 --&gt;

== Accessible editing buttons ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;cs&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;Vývojáři MediaWiki postupně vylepšují přístupnost uživatelského rozhraní.  Dalším krokem v tomto procesu bude změna vzhledu některých tlačítek, přičemž se mohou rozbít některé zastaralé (neaktualizované nebo neudržované) uživatelské skripty a udělátka.

Už nyní si můžete prohlédnout a používat [https://www.mediawiki.org/wiki/Project:Sandbox?action=submit&amp;ooui=0 starou] i [https://www.mediawiki.org/wiki/Project:Sandbox?action=submit&amp;ooui=1 novou] verzi.  Většina editorů si všimne jen toho, že se některá tlačítka mírně zvětšila a změnila barvu.

&lt;gallery mode=&quot;nolines&quot; caption=&quot;Porovnání starého a nového vzhledu&quot; heights=&quot;240&quot; widths=&quot;572&quot;&gt;
File:MediaWiki edit page buttons accessibility change 2017, before.png|Tlačítka před změnou
File:MediaWiki edit page buttons accessibility change 2017, after.png|Tlačítka po změně
&lt;/gallery&gt;

Tato změna však ovlivní také některé uživatelské skripty a udělátka.  Některé z nich bohužel nebudou v novém systému fungovat správně.  &lt;mark&gt;Pokud se staráte o nějaké uživatelské skripty nebo udělátka, která se používají při editaci, najdete informace o tom, jak své skripty otestovat a opravit, na stránce '''[[:mw:Contributors/Projects/Accessible editing buttons]]'''.  Zastaralé skripty můžete testovat a opravovat již teď.&lt;/mark&gt;

Tato změna se tuto wiki dostane pravděpodobně v '''úterý 1. srpna 2017'''.  Pokud potřebujete pomoc, napište na [[:mw:Talk:Contributors/Projects/Accessible editing buttons]].&lt;/div&gt; --[[m:User:Whatamidoing (WMF)|Whatamidoing (WMF)]] ([[m:User talk:Whatamidoing (WMF)|talk]]) 27. 7. 2017, 16:57 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Quiddity (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Whatamidoing_(WMF)/Sandbox&amp;oldid=17043399 --&gt;

== Changes to the global ban policy ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;Hello. Some changes to the [[m:Global bans|community global ban policy]] have been proposed. Your comments are welcome at [[:m:Requests for comment/Improvement of global ban policy]]. Please translate this message to your language, if needed. Cordially. [[:m:User:Matiia|Matiia]] ([[:m:User talk:Matiia|Matiia]]) 12. 11. 2017, 00:34 (UTC)&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Matiia@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=17241561 --&gt;

== New print to pdf feature for mobile web readers ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
'''New print to pdf feature for mobile web readers'''

The Readers web team will be deploying a new feature this week to make it [[mw:Reading/Web/Projects/Mobile_PDFs|easier to download PDF versions of articles on the mobile website]].

Providing better offline functionality was one of the highlighted areas from [[m:New_Readers/Offline|the research done by the New Readers team in Mexico, Nigeria, and India]]. The teams created a prototype for mobile PDFs which was evaluated by user research and community feedback.  The [[m:New_Readers/Offline#Concept_testing_for_mobile_web|prototype evaluation]] received positive feedback and results, so development continued.

For the initial deployment, the feature will be available to Google Chrome browsers on Android. Support for other mobile browsers to come in the future. For Chrome, the feature will use the native Android print functionality. Users can choose to download a webpage as a PDF. [[mw:Reading/Web/Projects/Print_Styles#Mobile_Printing|Mobile print styles]] will be used for these PDFs to ensure optimal readability for smaller screens.

The feature is available starting Wednesday, Nov 15. For more information, see [[mw:Reading/Web/Projects/Mobile_PDFs|the project page on MediaWiki.org]]. 

{{Int:Feedback-thanks-title}} 
&lt;/div&gt; [[m:User:CKoerner (WMF)|CKoerner (WMF)]] ([[m:User talk:CKoerner (WMF)|talk]]) 20. 11. 2017, 22:07 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:CKoerner (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:CKoerner_(WMF)/Mobile_PDF_distribution_list&amp;oldid=17448927 --&gt;

== Heads-up about a technical change affecting this wiki ==

&lt;div class=&quot;mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;

{{int:Hello}}. {{Int:Please-translate}}. {{Int:Feedback-thanks-title}}
[[File:Human-preferences-desktop.svg|thumb|right|240px|This is a heads-up about a technical change affecting this wiki. You do not need to do anything.]]

In July 2017, the Wikimedia Foundation announced the intention to [[:mw:Parsing/Replacing Tidy|replace Tidy with RemexHTML]] across the Wikimedia cluster by July 2018. In order to make this switch, [[:mw:Parsing/Replacing_Tidy/FAQ#What_will_editors_need_to_do.3F|a number of broken wikitext patterns were identified that required fixing on wikis]], highlighted via the high priority categories in the Linter extension. 

While still planning to finish turning off Tidy in July 2018, doing early switches of wikis from Tidy to [[:mw:RemexHtml|Remex]] will let us identify any lingering issues that are not already caught by the linter categories and our QA testing. We are encouraging big wikis that have worked hard to switch sooner, for example. 

[[:mw:Parsing/Replacing_Tidy/Linter/Stats/2017-11-20#Wikis_with_zero_high-priority_errors|Since your wiki has '''zero high-priority errors''']], we think that '''it is ready to switch from Tidy to Remex'''. To be clear, if we notice problems (or if the wiki requests it), we will revert the change, after identifying the source of the problem. If you notice any incorrect rendering, you can use &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;?action=parsermigration-edit&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; to identify if the switch from Tidy actually caused it.

'''We are suggesting 5 December 2017 as the possible date for the switch to happen''', so there would still be plenty of time to fix any issues before the holidays start. We look forward to hearing any concerns you would have with this plan, and about how we can help make this transition as smooth as possible: if you have any comments, please remember to [[:mw:User talk:Elitre (WMF)|ping me personally to make sure I notice and address them]], '''otherwise we will assume this message is acknowledged and the deadline works for your community'''.

Best, [[:mw:User:Elitre (WMF)]]  28. 11. 2017, 10:35 (UTC)

PS: Apologies if you are seeing this message on a page that is not the best location for it: I have looked for the appropriate target pages (for example, [[:m:Special:PrefixIndex/Distribution_list/Global_message_delivery/|on Meta]]), but may have found none. Please, by all means, move the message where you see fit, but most importantly, fix the various distribution lists by adding the correct page there, to avoid that this happens again in the future. I appreciate your understanding, and am available for further information and explanations.

&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Elitre (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Elitre_(WMF)/Remex_switch_-_wikis_with_zero_errors&amp;oldid=17471320 --&gt;

== Editing News #1—2018 ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;

''[[m:VisualEditor/Newsletter/2018/February|Read this in another language]] • [[m:VisualEditor/Newsletter|Subscription list for this multilingual newsletter]]''
&lt;div style=&quot;float:right;width:270px;margin-left:1em;border-style:solid;border-width:1px;padding:1em;&quot;&gt;
[[File:VisualEditor-logo.svg|200px|center]]
'''Did you know?'''&lt;div class=&quot;thumbcaption&quot; style=&quot;font-size: 90%;&quot;&gt;
Did you know that you can now use the [[mw:Special:MyLanguage/VisualEditor/Diffs|visual diff tool]] on any page?

[[File:Wikitext diff paragraph move correcting vandalism 2018.png|alt=Screenshot showing some changes, in the two-column wikitext diff display|center|frameless|250px]]

Sometimes, it is hard to see important changes in a wikitext diff.  This screenshot of a wikitext diff (click to enlarge) shows that the paragraphs have been rearranged, but it does not highlight the removal of a word or the addition of a new sentence.

If you [[Special:Preferences#mw-prefsection-betafeatures|enable the Beta Feature]] for &quot;{{Int:visualeditor-preference-visualdiffpage-label}}&quot;, you will have a new option.  It will give you a new box at the top of every diff page.  This box will let you choose either diff system on any edit.

[[File:VisualEditor visual diff tool - toggle button.png|alt=Toggle button showing visual and wikitext options; visual option is selected|center|frameless|200px]]
Click the toggle button to switch between visual and wikitext diffs.

In the visual diff, additions, removals, new links, and formatting changes will be highlighted.  Other changes, such as changing the size of an image, are described in notes on the side.

[[File:Visual diff paragraph move correcting vandalism 2018.png|alt=Screenshot showing the same changes to an article.  Most changes are highlighted with text formatting.|center|frameless|250px]]

This screenshot shows the same edit as the wikitext diff.  The visual diff highlights the removal of one word and the addition of a new sentence.

You can read and help translate [[mw:Special:MyLanguage/Help:VisualEditor/User guide|the user guide]], which has more information about how to use the visual editor.
&lt;/div&gt;&lt;/div&gt;

Since [[m:VisualEditor/Newsletter/2017/May|the last newsletter]], the [[mw:Editing|Editing Team]] has spent most of their time supporting [[mw:2017 wikitext editor|the 2017 wikitext editor mode]], which is available inside the visual editor as a Beta Feature, and improving [[mw:VisualEditor/Diffs|the visual diff tool]]. Their work board is available [[phab:project/view/3236/|in Phabricator]].  You can find links to the work finished each week at [[mw:VisualEditor/Weekly triage meetings]].  Their [[mw:Editing team/Current priorities|current priorities]] are fixing bugs, supporting the 2017 wikitext editor, and improving the visual diff tool.
===Recent changes===
*The '''[[mw:2017 wikitext editor|2017 wikitext editor]]''' is [[Special:Preferences#mw-prefsection-betafeatures|available as a Beta Feature]] on desktop devices.  It has the same toolbar as the visual editor and can use the citoid service and other modern tools.  The team have been comparing the performance of different editing environments.  They have studied how long it takes to open the page and start typing.  The study uses data for more than one million edits during December and January.  Some changes have been made to improve the speed of the 2017 wikitext editor and the visual editor.  Recently, the 2017 wikitext editor opened fastest for most edits, and the 2010 WikiEditor was fastest for some edits.  More information will be posted at [[mw:Contributors/Projects/Editing performance]].
*The '''[[mw:VisualEditor/Diffs|visual diff tool]]''' was developed for the visual editor.  It is now available to all users of the visual editor and the 2017 wikitext editor.  When you review your changes, you can toggle between wikitext and visual diffs.  You can also [[Special:Preferences#mw-prefsection-betafeatures|enable the new Beta Feature]] for &quot;Visual diffs&quot;.  The Beta Feature lets you use the visual diff tool to view other people's edits on page histories and [[Special:RecentChanges]].  [https://phabricator.wikimedia.org/T167508]
*[[mw:Special:MyLanguage/Extension:CodeMirror|'''Wikitext syntax highlighting''']] is available as a Beta Feature for both [[mw:2017 wikitext editor|the 2017 wikitext editor]] and the 2010 wikitext editor. [https://phabricator.wikimedia.org/T101246]
*The [[mw:Citoid|citoid service]] automatically translates URLs, DOIs, ISBNs, and PubMed id numbers into wikitext citation templates.  It is very popular and useful to editors, although it can be a bit tricky to set up.  &lt;mark&gt;Your wiki can have this service.  Please [[mw:Special:MyLanguage/Citoid/Enabling Citoid on your wiki|read the instructions]]. You can [[phab:T127354|ask the team to help you enable citoid at your wiki]]&lt;/mark&gt;.

===Let's work together===
*The team will talk about editing tools at an upcoming [[m:Wikimedia Foundation metrics and activities meetings|Wikimedia Foundation metrics and activities meeting]].
*Wikibooks, Wikiversity, and other communities may have the visual editor made available by default to contributors.  If your community wants this, then please contact [[mw:User talk:Deskana (WMF)|Dan Garry]].
*The &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;&lt;references /&gt;&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; block can [[mw:Special:MyLanguage/Contributors/Projects/Columns for references|automatically display long lists of references in columns]] on wide screens.  This makes footnotes easier to read.  You can [https://phabricator.wikimedia.org/maniphest/task/edit/form/1/?projects=Cite,VisualEditor,Wikimedia-Site-requests&amp;title=Convert%20reference%20lists%20over%20to%20`responsive`%20on%20XXwiki&amp;priority=10&amp;parent=159895 '''request multi-column support'''] for your wiki. [https://phabricator.wikimedia.org/T33597]
*If you aren't reading this in your preferred language, then please help us with translations! Subscribe to the [[mail:translators-l|Translators mailing list]] or [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User_talk:Elitre_(WMF)&amp;action=edit&amp;section=new contact us] directly. We will notify you when the next issue is ready for translation. {{Int:Feedback-thanks-title}} 

—[[mw:User:Elitre (WMF)|Elitre (WMF)]]
&lt;/div&gt; 2. 3. 2018, 20:56 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Elitre (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=VisualEditor/Newsletter/Wikis_with_VE&amp;oldid=17790200 --&gt;

== AdvancedSearch ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;cs&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
Od 8. května bude na vaší wiki dostupné [[mw:Special:MyLanguage/Help:Extension:AdvancedSearch|Pokročilé hledání]]. Tato funkce vylepšuje [[Special:Search|stránku hledání]] o formulář s pokročilými parametry; jejím cílem je více zviditelnit [[m:WMDE_Technical_Wishes/AdvancedSearch/Functional_scope|stávající možnosti hledání]] a zpřístupnit je všem uživatelům. Pokročilé hledání je projekt [[m:WMDE Technical Wishes/AdvancedSearch|Technických přání WMDE]]. Zveme všechny, aby tuto funkci vyzkoušeli, a doufáme, že vám bude při vaší práci dobře sloužit!  &lt;/div&gt; [[m:User:Birgit Müller (WMDE)|Birgit Müller (WMDE)]] 7. 5. 2018, 14:44 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Birgit Müller (WMDE)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=WMDE_Technical_Wishes/Technical_Wishes_News_list_1&amp;oldid=17995466 --&gt;

== Update on page issues on mobile web ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
'''Update on page issues on mobile web'''

{{int:please-translate}}
Hi everyone. The [[mw:Reading/Web/Team|Readers web team]] has recently begun working on exposing issue templates on the mobile website. Currently, details about issues with page content are generally hidden on the mobile website. This leaves readers unaware of the reliability of the pages they are reading. The goal of this project is to improve awareness of particular issues within an article on the mobile web. We will do this by changing the visual styling of page issues.

So far, we have [[mw:Reading/Web/Projects/Mobile Page Issues|drafted a proposal on the design and implementation]] of the project.  We were also able to run [[mw:Reading/Web/Projects/Mobile Page Issues/Research Results|user testing on the proposed designs]].  The tests so far have positive results. Here is a quick summary of what we learned:
* The new treatment increases awareness of page issues among participants. This is true particularly when they are in a more evaluative/critical mode.
* Page issues make sense to readers and they understand how they work
* Readers care about page issues and consider them important
* Readers had overwhelmingly positive sentiments towards Wikipedia associated with learning about page issues
Our next step would be to start implementing these changes. We wanted to reach out to you for any concerns, thoughts, and suggestions you might have before beginning development. Please [[mw:Reading/Web/Projects/Mobile Page Issues|visit the project page]] where we have more information and mockups of how this may look. Please [[mw:Talk:Reading/Web/Projects/Mobile Page Issues|leave feedback on the talk page]]. 
&lt;/div&gt; [[m:User:CKoerner (WMF)|CKoerner (WMF)]] ([[m:User talk:CKoerner (WMF)|talk]]) 12. 6. 2018, 20:58 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:CKoerner (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:CKoerner_(WMF)/Sandbox&amp;oldid=18120916 --&gt;

== Global preferences are available ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;cs&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
Jsou dostupná globální nastavení; můžete si je přizpůsobit pomocí nové [[Special:GlobalPreferences|stránky globálních nastavení]]. Více [[mw:Help:Extension:GlobalPreferences|informací o jejich použití]] a [[mw:Help talk:Extension:GlobalPreferences|místo pro váš názor]] najdete na mediawiki.org. -- [[User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User talk:Keegan (WMF)|diskuse]])
&lt;/div&gt; 10. 7. 2018, 19:19 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Keegan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=17968247 --&gt;

== Consultation on the creation of a separate user group for editing sitewide CSS/JS ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
''({{int:please-translate}})''

Hi all,

I'm preparing a change in who can edit sitewide CSS/JS pages. (These are pages like &lt;code dir=&quot;ltr&quot;&gt;MediaWiki:Common.css&lt;/code&gt; and &lt;code dir=&quot;ltr&quot;&gt;MediaWiki:Vector.js&lt;/code&gt; which are executed in the browser of all readers and editors.) Currently all administrators are able to edit these pages, which poses a serious and unnecessary security risk. Soon, a dedicated, smaller user group will take over this task. Your community will be able to decide who belongs in this group, so this should mean very little change for you. You can find out more and provide feedback at [[m:Special:MyLanguage/Creation of separate user group for editing sitewide CSS/JS|the consultation page on Meta]]. If you are involved in maintaining CSS/JS code, or policymaking around adminship requests, please give it a look!

Thanks!
&lt;br/&gt;&lt;span dir=&quot;ltr&quot;&gt;[[m:User:Tgr|Tgr]] ([[m:User talk:Tgr|talk]]) 12. 7. 2018, 08:45 (UTC) &lt;small&gt;(via [[m:Special:MyLanguage/Global_message_delivery|global message delivery]])&lt;/small&gt;&lt;/span&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Tgr@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Nonechnical_Village_Pumps_distribution_list&amp;oldid=18199925 --&gt;

== New user group for editing sitewide CSS/JS ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;cs&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
''({{int:please-translate}})''

Zdravím všechny!

Pro zvýšení bezpečnosti našich čtenářů a editorů se změnila oprávnění ke stránkám s CSS (kaskádovými styly) a JS (JavaScriptem). (Jde o stránky jako &lt;code dir=&quot;ltr&quot;&gt;MediaWiki:Common.css&lt;/code&gt; nebo &lt;code dir=&quot;ltr&quot;&gt;MediaWiki:Vector.js&lt;/code&gt;, které obsahují kód, který vykonává prohlížeč všech uživatelů webu.)
Byla vytvořena nová uživatelská skupina, &lt;code dir=&quot;ltr&quot;&gt;[[m:Special:MyLanguage/Interface administrators|interface-admin]]&lt;/code&gt;.
Od této chvíle za čtyři týdny budou moct stránky s CSS nebo JS, které nejsou jejich, editovat pouze členové této skupiny (tedy všechny stránky, které končí na &lt;code dir=&quot;ltr&quot;&gt;.css&lt;/code&gt; nebo &lt;code dir=&quot;ltr&quot;&gt;.js&lt;/code&gt; a které jsou buď ve jmenném prostoru &lt;code dir=&quot;ltr&quot;&gt;MediaWiki:&lt;/code&gt;, nebo podstránky jiného uživatele).

O motivaci k této změně se dozvíte více [[m:Special:MyLanguage/Creation of separate user group for editing sitewide CSS/JS|zde]].

Prosím, uživatele, kteří potřebují editovat stránky s CSS a JS, přidávejte do této skupiny (byrokraté nebo stevardi to dělají stejným způsobem, jakým se do své skupiny zařazují správci).
Jde o nebezpečná oprávnění; zlomyslný uživatel nebo hacker, který se zmocní účtu neopatrného správce rozhraní, ho může zneužít způsobem daleko horším, než jakým lze zneužít oprávnění správců. Prosím, přidělujte je pouze uživatelům, kteří je potřebují, kterým komunita důvěřuje a kteří dodržují základní zvyklosti zabezpečení hesel a počítačů (používají silná hesla a nepoužívají stejná hesla opakovaně, pokud možno používají dvoufázové ověření, neinstalují na svá zařízení software pochybného původu, používají antiviry, pokud je to v daném prostředí běžná věc).

Děkuji!
&lt;br/&gt;&lt;span dir=&quot;ltr&quot;&gt;[[m:User:Tgr|Tgr]] ([[m:User talk:Tgr|talk]]) 30. 7. 2018, 13:08 (UTC) &lt;small&gt;(prostřednictvím [[m:Special:MyLanguage/Global_message_delivery|globálního rozesílání zpráv]])&lt;/small&gt;&lt;/span&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Tgr@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=17968247 --&gt;

== Stránky k importu z Wikipedie ==

Dobrý den, chtěl bych upozornit na [[:w:Kategorie:Údržba:Stránky k přesunu na Wikiknihy|kategorii na Wikipedii]], jež je plněna články, které nesplňují její pravidla, nicméně komunita Wikipedie usoudila, že mohou být vhodné pro Wikiknihy. V jedné [[:w:Diskuse k Wikipedii:Diskuse o smazání/Postbipolární svět a válka proti terorismu|diskusi]] bylo mimo jiné upozorněno na problém, že tyto články na svůj (možný) přesun čekají v některých případech i léta, a proto bych chtěl na tuto skutečnost upozornit zdejší komunitu. Máte-li o zmiňované články (nebo o některé z nich) zájem, kolegové, prosím o provedení importu. Díky --[[Uživatel:Mario7|Mario7]] ([[Diskuse s uživatelem:Mario7|diskuse]]) 8. 8. 2018, 01:00 (UTC)
:Zkusím  si to v nejbližších dnech projít. --[[Uživatel:Tchoř|Tchoř]] ([[Diskuse s uživatelem:Tchoř|diskuse]]) 8. 8. 2018, 05:03 (UTC)
: Děkujeme za upozornění, které ve skutečnosti má dělat vkladatel šablony ve Wikipedii nebo tamní správci. Udělal jsem aktuální seznam pro zdejší potřeby, který postupně projdeme.&lt;br /&gt;{{User:Danny B./podpis}} 9. 8. 2018, 11:17 (UTC)

=== Přehled ===

{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
|-
! článek ve Wikipedii || množství || stav
|-
| [[w:Buzola]] || část || Netřeba importovat. Cf. [[w:en:Compass#Using a magnetic compass]]; pokud by to tam opravdu někdo mermomocí chtěl mazat i navzdory předchozímu odůvodnění, pak to sem importujeme, aby se to neztratilo.
|-
| [[w:Česká interpunkční znaménka a vybrané jiné znaky]] || &lt;!--množství--&gt; || &lt;!--stav--&gt;
|-
| [[w:Diagram aktivit]] || &lt;!--množství--&gt; || &lt;!--stav--&gt;
|-
| [[w:Izolace buněčných jader z listů Arabidopsis thaliana]] || celek || importováno do [[Izolace buněčných jader z listů Arabidopsis thaliana]]
|-
| [[w:Peroxidy acetonu]] || celek || Netřeba importovat. Autor vložil do Wikiknih sám: [[Peroxidy acetonu]] a v tvorbě pokračoval zde
|-
| [[w:Postbipolární svět a válka proti terorismu]] || celek || Importováno do Wikiverzity ([[v:Postbipolární svět a válka proti terorismu]])
|-
| [[w:Procesuální archeologie]] || celek || Netřeba importovat. Cf. články v jinojazyčných Wikipediích.
|-
| [[w:Programování Arduino Uno]] || &lt;!--množství--&gt; || Netřeba importovat. Autor vložil do Wikiknih sám: [[Programování pro Arduino Uno]] a v tvorbě pokračoval zde
|-
| [[w:Překladač]] || &lt;!--množství--&gt; || &lt;!--stav--&gt;
|-
| [[w:Příjem signálu DCF77]] || celek || importováno do [[Praktická elektronika/Příjem signálu DCF77]]
|-
| [[w:PubMed]] ||celek ||importováno do [[PubMed]]
|-
| [[w:Rčení]] || část || Netřeba importovat. Převzato do Wikislovníku jako [[wikt:Special:Diff/718406|seznam požadovaných hesel]]. Eventuálně možno převzít do Wikicitátů. Beztak jde o anonymní příspěvek nehledě na to, že je to bez zdroje.
|-
| [[w:Richacls]] || &lt;!--množství--&gt; || &lt;!--stav--&gt;
|-
| [[w:Tlačenka]] || část || Zatím neimportováno, neboť podle historie velmi pravděpodobně copyvio. Musí ověřit některý tamní správce.
|-
| [[w:Uspořádání osídlení v SO POU Dačice]] || &lt;!--množství--&gt; || &lt;!--stav--&gt;
|-
| [[w:Vytýkání]] || &lt;!--množství--&gt; || importováno do [[Základy matematiky/Vytýkání]]
|-
| [[w:Vzdálenost bodu od přímky]] || &lt;!--množství--&gt; || importováno do [[Základy matematiky/Vzdálenost bodu od přímky]]
|}

== Editing of sitewide CSS/JS is only possible for interface administrators from now ==

''({{int:please-translate}})''

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
Hi all,

as [[m:Special:MyLanguage/Creation of separate user group for editing sitewide CSS/JS/announcement 2|announced previously]], permission handling for CSS/JS pages has changed: only members of the &lt;code&gt;[[m:Special:MyLanguage/Interface administrators|interface-admin]]&lt;/code&gt; ({{int:group-interface-admin}}) group, and a few highly privileged global groups such as stewards, can edit CSS/JS pages that they do not own (that is, any page ending with .css or .js that is either in the MediaWiki: namespace or is another user's user subpage). This is done to improve the security of readers and editors of Wikimedia projects. More information is available at [[m:Special:MyLanguage/Creation of separate user group for editing sitewide CSS/JS|Creation of separate user group for editing sitewide CSS/JS]]. If you encounter any unexpected problems, please contact me or file a bug.

Thanks!&lt;br /&gt;
[[m:User:Tgr|Tgr]] ([[m:User talk:Tgr|talk]]) 27. 8. 2018, 12:39 (UTC) &lt;small&gt;(via [[m:Special:MyLanguage/Global_message_delivery|global message delivery]])&lt;/small&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Tgr@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=18258712 --&gt;

== Přesun z cs.Wikipedie ==

V souvislosti s [[w:Wikipedie:Diskuse o smazání/Postbipolární svět a válka proti terorismu|proběhlým DoSem]] a [[w:Wikipedie:Revize smazání/Záznamy/2018/Postbipolární svět a válka proti terorismu|požadavkem na jeho rychlé řešení]] bych se rád obrátil na místní správce, jestli by se neujali importu [[w:Postbipolární svět a válka proti terorismu|tohoto textu]], pakliže o něj budou mít zájem. Za mě je škoda ho mazat a na Wikiknihách má podle mě podobný referát svoje místo s tím, že jej lze samozřejmě dál vylepšovat především v oblasti NPOV. Děkuji za rychlé vyřízení (případně zamítnutí) žádosti, s pozdravem, --[[Uživatel:Palu|Palu]] ([[Diskuse s uživatelem:Palu|diskuse]]) 28. 8. 2018, 08:54 (UTC)
: Naimportoval jsem to do Wikiverzity, kde je povolen vlastní výzkum. V případě, že to bude dostatečně podložené, může se to následně odtamtud naimportovat sem.&lt;br /&gt;{{User:Danny B./podpis}} 28. 8. 2018, 10:41 (UTC)
::Díky, s pozdravem, --[[Uživatel:Palu|Palu]] ([[Diskuse s uživatelem:Palu|diskuse]]) 28. 8. 2018, 11:26 (UTC)

== Read-only mode for up to an hour on 12 September and 10 October ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;cs&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;&lt;div class=&quot;plainlinks&quot;&gt;

[[:m:Special:MyLanguage/Tech/Server switch 2018|Přečíst tuto zprávu v jiném jazyce]]  •  {{int:please-translate}}

[[foundation:|Nadace Wikimedia]] bude testovat své sekundární datové centrum.  Tím se ujistíme, že Wikipedie a další wiki projekty zůstanou online i v případě katastrofy.  Abychom se ujistili, že všechno funguje, potřebuje technologické oddělení Wikimedia provést plánovanou zkoušku. Tato zkouška ukáže, zda dokážeme spolehlivě přepnout z jednoho datového centra na druhé. Příprava zkoušky a pohotovost pro řešení všech neočekávaných problémů si vyžádá mnoho týmů. 

Veškerý provoz bude '''ve středu 12. září 2018''' přepnut do sekundárního datového centra.
Ve '''středu 10. října 2018''' bude přepnut zpět do primárního datového centra.  

Kvůli jistým omezením v [[mw:Manual:What is MediaWiki?|MediaWiki]] se musí bohužel v průběhu přepnutí pozastavit všechny editace.  Omlouváme se za tuto nepříjemnost a pracujeme na tom, abychom ji v budoucnu minimalizovali. 

'''Po krátký čas budete moci všechny wiki číst, ale nikoli editovat.'''

*Editace mohou být vypnuté nejvýše hodinu ve středu 12. září a ve středu 10. října. Test začne v [https://www.timeanddate.com/worldclock/fixedtime.html?iso=20170503T14 16:00 SELČ] (14:00 UTC). 
*Pokud se v této době pokusíte editovat nebo změny uložit, zobrazí se vám chybové hlášení.  Věříme, že se v tomto období neztratí žádné editace, ale nemůžeme to zaručit.  Pokud uvidíte chybové hlášení, počkejte prosím, dokud se vše nevrátí do normálu.  Poté byste měli být schopni svou editaci uložit.  Doporučujeme však, abyste si nejprve udělali kopii svých změn, jen pro jistotu.

''Další důsledky:''

*Úlohy na pozadí budou pomalejší a některé se mohou ztratit. Červené odkazy se mohou aktualizovat pomaleji než obvykle. Pokud založíte článek, který je již odkazován odjinud, zůstane odkaz červený déle, než je obvyklé. Některé dlouho běžící skripty budou muset být zastaveny.
*Změny kódu budou v týdnech od 10. září a 8. října 2018 pozastaveny.  Nebude probíhat žádné nasazování nového kódu, pokud nebude nezbytné.

V případě nutnosti může být tento projekt odložen.  Můžete si [[wikitech:Switch Datacenter#Schedule for 2018 switch|přečíst rozvrh na wikitech.wikimedia.org]]. Jakékoli změny budou oznámeny v rozvrhu.  O této zkoušce proběhnou další oznámení.  '''Šiřte prosím tyto informace ve své komunitě.''' /&lt;span dir=ltr&gt;[[m:User:Johan (WMF)|User:Johan(WMF)]] ([[m:User talk:Johan (WMF)|talk]])&lt;/span&gt;
&lt;/div&gt;&lt;/div&gt; 6. 9. 2018, 13:33 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Johan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=18333489 --&gt;

== The GFDL license on Commons ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;&lt;div class=&quot;plainlinks&quot;&gt;

This has been posted here because your wiki allows local file uploads. {{int:please-translate}}.

Commons [[c:Commons:Village pump/Proposals/Archive/2018/08#No longer allow GFDL for some new uploads|will no longer allow]] uploads of photos, paintings, drawings, audio and video that use the GFDL [[c:Commons:Licensing|license]] and no other license. This starts after 14 October. Textbooks, manuals and logos, diagrams and screenshots from GFDL software manuals that only use the GFDL license are still allowed. Files licensed with both GFDL and an accepted license like Creative Commons BY-SA are still allowed.

There is no time limit to move files from other projects to Commons. The licensing date is all that counts. It doesn't matter when the file was uploaded or created. Every wiki that allows local uploads should check if bots, scripts and templates that are used to move files to Commons need to be updated. Also update your local policy documentation if needed.

The decision to allow files that only have a GFDL license, or not allow them, is a decision all wikis can make for themselves. Your wiki can decide to continue allowing the files that Commons will no longer allow after 14 October. If your wiki decides to continue to allow files after 14 October that Commons will no longer allow those files should not be moved to Commons. — [[User:Alexis Jazz|Alexis Jazz]], &lt;small&gt;distributed by [[User:Johan (WMF)|Johan]] using [[m:Special:MyLanguage/MassMessage|MassMessage]]&lt;/small&gt;

&lt;/div&gt;&lt;/div&gt; 20. 9. 2018, 18:11 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Johan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Alexis_Jazz/GFDL_MassMessage/Distribution&amp;oldid=18392882 --&gt;

=== Překlad ===

Commons již nebude umožňovat nahrávání fotorafií, obrazů, maleb, audio a video souborů, které jsou distribuovány pouze pod licencí GFDL. Toto pravidlo začne platit od 14. října. Učebnice, příručky, loga, diagramy a screenshoty licencované pouze GFDL bude možno nahrávat i po tomto datu. Soubory, které jsou chráněny jak GFDL, tak i Creative Commons BY-SA licencí budou i nadále povoleny.

--[[Uživatel:Hugo|Hugo]] ([[Diskuse s uživatelem:Hugo|diskuse]]) 21. 9. 2018, 10:17 (UTC)

== Reminder: No editing for up to an hour on 10 October ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;cs&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;&lt;div class=&quot;plainlinks&quot;&gt;

[[:m:Special:MyLanguage/Tech/Server switch 2018 2|Přečíst si tuto zprávu v jiném jazyce]]  •  {{int:please-translate}}

[https://wikimediafoundation.org/ Nadace Wikimedia] testuje své sekundární datové centrum.  Tím se ujistíme, že Wikipedie a další wiki projekty zůstanou online i v případě katastrofy.  

Veškerý provoz byl 12. září 2018 přepnut do sekundárního datového centra.
Ve '''středu 10. října 2018''' bude přepnut zpět do primárního datového centra.  

Kvůli jistým omezením v [[mw:Manual:What is MediaWiki?|MediaWiki]] se musí bohužel v průběhu přepínání pozastavit všechny editace. 

'''Po krátký čas budete moci všechny wiki číst, ale nikoli editovat.'''

Editace budou vypnuté nejvýše hodinu ve středu 10. října. Test začne chvíli po [https://www.timeanddate.com/worldclock/fixedtime.html?iso=20181010T14 16:00 SELČ] (14:00 UTC). Pokud se v této době pokusíte editovat nebo změny uložit, zobrazí se vám chybové hlášení.  

V případě nutnosti může být tento projekt odložen.  Můžete si [[wikitech:Switch Datacenter#Schedule for 2018 switch|přečíst rozvrh na wikitech.wikimedia.org]]. Jakékoli změny budou oznámeny v rozvrhu.  '''Šiřte prosím tyto informace ve své komunitě.''' /&lt;span dir=ltr&gt;[[m:User:Johan (WMF)|User:Johan(WMF)]] ([[m:User talk:Johan (WMF)|talk]])&lt;/span&gt;
&lt;/div&gt;&lt;/div&gt; 4. 10. 2018, 12:03 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Johan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=18363900 --&gt;

== The Community Wishlist Survey ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;&lt;div class=&quot;plainlinks&quot;&gt;

The Community Wishlist Survey. {{Int:Please-translate}}.

Hey everyone,

The Community Wishlist Survey is the process when the Wikimedia communities decide what the Wikimedia Foundation [[m:Community Tech|Community Tech]] should work on over the next year.

The Community Tech team is focused on tools for experienced Wikimedia editors. You can post technical proposals from now until 11 November. The communities will vote on the proposals between 16 November and 30 November. You can read more on the [[m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey 2019|wishlist survey page]]. 

&lt;span dir=ltr&gt;/[[m:User:Johan (WMF)|User:Johan (WMF)]]&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;/div&gt; 30. 10. 2018, 11:05 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Johan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=18458512 --&gt;

== Editing News #2—2018 ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
''[[metawiki:VisualEditor/Newsletter/2018/October|Read this in another language]] • [[m:VisualEditor/Newsletter|Subscription list for this multilingual newsletter]]''

&lt;div style=&quot;float:right;width:270px;margin-left:1em;border-style:solid;border-width:1px;padding:1em;&quot;&gt;
[[File:VisualEditor-logo.svg|200px|center]]
'''Did you know?'''  
&lt;div class=&quot;thumbcaption&quot; style=&quot;font-size: 90%;&quot;&gt;  

Did you know that you can use the visual editor on a mobile device?
[[File:Mobile editing watchlist star editing pencil.png|alt=Screenshot showing the location of the pencil icon|center|frameless|250px]]

Tap on the pencil icon to start editing.  The page will probably open in the wikitext editor.

You will see another pencil icon in the toolbar.  Tap on that pencil icon to the switch between visual editing and wikitext editing.

[[File:Visual editing mobile switch wikitext.png|alt=Toolbar with menu opened|center|frameless|250px]]

Remember to publish your changes when you're done.

You can read and help translate [[mw:Special:MyLanguage/Help:VisualEditor/User guide|the user guide]], which has more information about how to use the visual editor.&lt;/div&gt;&lt;/div&gt;

Since the last newsletter, the [[mw:Editing|Editing Team]] has wrapped up most of their work on the [[mw:2017 wikitext editor|2017 wikitext editor]] and [[mw:VisualEditor/Diffs|the visual diff tool]].  The team has begun investigating the needs of editors who use mobile devices.  Their work board is available [[phab:project/view/3236/|in Phabricator]].  Their [[mw:Wikimedia Audiences/2018-19 Q2 Goals#Contributors|current priorities]] are fixing bugs and improving mobile editing.   

=== Recent changes ===
*The Editing team has published an [[mw:Mobile editing using the visual editor report|initial report about mobile editing]].  
*The Editing team has begun a design study of visual editing on the mobile website.  New editors have trouble doing basic tasks on a smartphone, such as adding links to Wikipedia articles.  You can [[c:File:Visual Editor Heuristic - Results.pdf|read the report]].
*The Reading team is working on a [[mw:Reading/Web/Advanced mobile contributions|separate mobile-based contributions project]].
*The 2006 wikitext editor is [[mw:Contributors/Projects/Removal of the 2006 wikitext editor|no longer supported]].  If you used [[:File:Edit toolbar - 2.png|that toolbar]], then you will no longer see any toolbar.  You may choose another editing tool in your [[Special:Preferences#mw-prefsection-editing|editing preferences]], [[Special:Preferences#mw-prefsection-gadgets|local gadgets]], or [[Special:Preferences#mw-prefsection-betafeatures|beta features]].
*The Editing team described the history and status of [[mw:Extension:VisualEditor|VisualEditor]] in [[m:Wikimedia monthly activities meetings/2018-03|this recorded public presentation]] (starting at 29 minutes, 30 seconds).
*The Language team released [[mw:Content translation/V2|a new version of Content Translation]] (CX2) last month, on [[foundationsite:2018/09/30/international-translation-day/|International Translation Day]]. It integrates the visual editor to support templates, tables, and images.  It also produces better wikitext when the translated article is published. [https://wikimediafoundation.org/2018/09/30/content-translation-version-two/]

=== Let's work together ===
* The Editing team wants to improve visual editing on the mobile website.  &lt;mark&gt;Please read [[mw:Visual-based mobile editing/Ideas/October 2018|their ideas]] and tell the team what you think would help editors who use the mobile site.&lt;/mark&gt;  
*The [[m:Community Wishlist Survey 2019|Community Wishlist Survey]] begins next week.
*If you aren't reading this in your preferred language, then please help us with translations! Subscribe to the [[mail:translators-l|Translators mailing list]] or [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User_talk:Elitre_(WMF)&amp;action=edit&amp;section=new contact us] directly. We will notify you when the next issue is ready for translation. {{int:Feedback-thanks-title}}

—[[mw:User:Whatamidoing (WMF)|Whatamidoing (WMF)]] ([[mw:User talk:Whatamidoing (WMF)|talk]])
&lt;/div&gt; 2. 11. 2018, 14:17 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Johan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=VisualEditor/Newsletter/Wikis_with_VE&amp;oldid=17790200 --&gt;

== Change coming to how certain templates will appear on the mobile web ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
'''Change coming to how certain templates will appear on the mobile web'''

{{int:please-translate}}
[[File:Page_issues_-_mobile_banner_example.jpg|thumb|Example of improvements]]

Hello,

In a few weeks the Readers web team will be changing how some templates look on the mobile web site. We will make these templates more noticeable when viewing the article. We ask for your help in updating any templates that don't look correct.

What kind of templates? Specifically templates that notify readers and contributors about issues with the content of an article – the text and information in the article. Examples like [[wikidata:Q5962027|Template:Unreferenced]] or [[Wikidata:Q5619503|Template:More citations needed]]. Right now these notifications are hidden behind a link under the title of an article. We will format templates like these (mostly those that use Template:Ambox or message box templates in general) to show a short summary under the page title. You can tap on the &quot;Learn more&quot; link to get more information.

For template editors we have [[mw:Recommendations_for_mobile_friendly_articles_on_Wikimedia_wikis#Making_page_issues_(ambox_templates)_mobile_friendly|some recommendations on how to make templates that are mobile-friendly]] and also further [[mw:Reading/Web/Projects/Mobile_Page_Issues|documentation on our work so far]].

If you have questions about formatting templates for mobile, [[mw:Talk:Reading/Web/Projects/Mobile_Page_Issues|please leave a note on the project talk page]] or [https://phabricator.wikimedia.org/maniphest/task/edit/form/1/?projects=Readers-Web-Backlog file a task in Phabricator] and we will help you.

{{Int:Feedback-thanks-title}}
&lt;/div&gt; [[m:User:CKoerner (WMF)|CKoerner (WMF)]] ([[m:User talk:CKoerner (WMF)|talk]]) 13. 11. 2018, 19:34 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:CKoerner (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=18543269 --&gt;

== Community Wishlist Survey vote ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;&lt;div class=&quot;plainlinks&quot;&gt;

The Community Wishlist Survey. {{Int:Please-translate}}.

Hey everyone,

The Community Wishlist Survey is the process when the Wikimedia communities decide what the Wikimedia Foundation [[m:Community Tech|Community Tech]] should work on over the next year.

The Community Tech team is focused on tools for experienced Wikimedia editors. The communities have now posted a long list of technical proposals. You can vote on the proposals from now until 30 November. You can read more on the [[m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey 2019|wishlist survey page]]. 

&lt;span dir=ltr&gt;/[[m:User:Johan (WMF)|User:Johan (WMF)]]&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;/div&gt; 22. 11. 2018, 18:13 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Johan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=18543269 --&gt;

== Advanced Search ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;cs&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;  
Dne 28. listopadu se na vaší wiki stane [[m:WMDE_Technical_Wishes/AdvancedSearch|pokročilé vyhledávání]] součástí běžných funkcí. Toto nové rozhraní vám umožní na [[Special:Search|stránce hledání]] provádět specializované dotazy, aniž byste museli znát [[mw:Special:MyLanguage/Help:CirrusSearch|vyhledávací syntaxi]]. Pokročilé hledání pochází z [[m:WMDE_Technical_Wishes|projektu technických přání německé komunity]]. Běžnou funkcí již je na Wikipediích v němčině, arabštině, farsí a maďarštině. K tomu testovalo více než 40 000 uživatelů na všech wiki betaverzi. Vaše názory uvítáme v [[mw:Help talk:Extension:AdvancedSearch|centralizované diskusi]].&lt;/div&gt; [[m:User:Johanna Strodt (WMDE)|Johanna Strodt (WMDE)]] ([[m:User talk:Johanna Strodt (WMDE)|talk]]) 26. 11. 2018, 10:57 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Johanna Strodt (WMDE)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=WMDE_Technical_Wishes/Technical_Wishes_News_list_1&amp;oldid=17995466 --&gt;

== New Wikimedia password policy and requirements ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;cs&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
'''Nová pravidla a požadavky na hesla na projektech Wikimedia'''

Bezpečnostní tým nadace Wikimedia připravuje nová [[m:Password policy|pravidla a požadavky na hesla]]. [[mw:Wikimedia_Security_Team/Password_strengthening_2019|Více informací o tomto projektu se můžete dozvědět na MediaWiki.org]].

Tyto nové požadavky se budou vztahovat na nové účty a na privilegované účty. Nové účty si budou muset vytvořit heslo o minimální délce osm znaků. Privilegované účty budou vyzvány, aby si heslo změnili na nejméně desetiznakové.

Platnost těch změn je plánována k 13. prosinci. Pokud si myslíte, že vaše činnost či nástroje budou touto změnou dotčeny, dejte nám prosím vědět v [[mw:Talk:Wikimedia_Security_Team/Password_strengthening_2019|diskusi]].

{{Int:Feedback-thanks-title}}
&lt;/div&gt; [[m:User:CKoerner (WMF)|CKoerner (WMF)]] ([[m:User talk:CKoerner (WMF)|talk]]) 6. 12. 2018, 20:02 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:CKoerner (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=18639017 --&gt;

== Invitation from Wiki Loves Love 2019 ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
{{int:please-translate}}

[[File:WLL Subtitled Logo (transparent).svg|right|frameless]]

Love is an important subject for humanity and it is expressed in different cultures and regions in different ways across the world through different gestures, ceremonies, festivals and to document expression of this rich and beautiful emotion, we need your help so we can share and spread the depth of cultures that each region has, the best of how people of that region, celebrate love. 

[[:c:Commons:Wiki Loves Love|Wiki Loves Love (WLL)]] is an international photography competition of Wikimedia Commons with the subject love testimonials happening in the month of February.

The primary goal of the competition is to document love testimonials through human cultural diversity such as monuments, ceremonies, snapshot of tender gesture, and miscellaneous objects used as symbol of love; to illustrate articles in the worldwide free encyclopedia Wikipedia, and other Wikimedia Foundation (WMF) projects. 

The theme of 2019 iteration is '''''Celebrations, Festivals, Ceremonies and rituals of love.'''''

Sign up your affiliate or individually at [[:c:Commons:Wiki Loves Love 2019/Participants|Participants]] page.

To know more about the contest, check out our [[:c:Commons:Wiki Loves Love 2019|Commons Page]] and [[:c:Commons:Wiki Loves Love 2018/FAQ|FAQs]]

There are several prizes to grab. Hope to see you spreading love this February with Wiki Loves Love!

Kind regards,

[[:c:Commons:Wiki Loves Love 2018/International Team|Wiki Loves Love Team]]

Imagine... the sum of all love!
&lt;/div&gt;
--[[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 27. 12. 2018, 10:12 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Tiven2240@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=18639017 --&gt;

== FileExporter beta feature ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;cs&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt; 
[[File:Logo for the beta feature FileExporter.svg|thumb|Již brzy: beta funkce [[m:WMDE_Technical_Wishes/Move_files_to_Commons|Exportér souborů]]]]
Na všech wiki bude brzy spuštěna nová funkce betaverze: [[m:WMDE_Technical_Wishes/Move_files_to_Commons|Exportér souborů]]. Umožňuje export souborů z místní wiki na Wikimedia Commons včetně historie souboru a historie stránky. To, které soubory lze exportovat, si definuje komunita každé wiki: Pokud chcete tuto funkci používat, '''zkontrolujte si prosím [[m:WMDE_Technical_Wishes/Move_files_to_Commons/Configuration file documentation|konfigurační soubor]] vaší wiki'''.

Exportér souborů již byl funkcí betaverze na [https://www.mediawiki.org mediawiki.org], [https://meta.wikimedia.org meta.wikimedia], deWP, faWP, arWP, koWP a na [https://wikisource.org wikisource.org]. Po doplnění některých funkcionalit se nyní stává funkcí betaverze na všech wiki. Nasazení je plánováno na 16. ledna. Více informací najdete na [[m:WMDE_Technical_Wishes/Move_files_to_Commons|stránce projektu]]. 

Jako vždy budeme velmi vděčni za vaše názory. Pokud si chcete Exportér souborů vyzkoušet, aktivujte si jej ve [[Special:Preferences#mw-prefsection-betafeatures|svém uživatelském nastavení]]. Nejlepším místem pro komentáře je [[mw:Help_talk:Extension:FileImporter|centrální diskuse]]. Děkujeme jménem [[m:WMDE Technical Wishes|projektu Technických přání]] Wikimedia Deutschland.
&lt;/div&gt; [[User:Johanna Strodt (WMDE)|Johanna Strodt (WMDE)]] 14. 1. 2019, 09:41 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Johanna Strodt (WMDE)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=WMDE_Technical_Wishes/Technical_Wishes_News_list_all_village_pumps&amp;oldid=18782700 --&gt;

== No editing for 30 minutes 17 January ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;You will '''not be able to edit''' the wikis for up to 30 minutes on '''[https://www.timeanddate.com/worldclock/fixedtime.html?iso=20190117T07 17 January 07:00 UTC]'''. This is because of a database problem that has to be fixed immediately. You can still read the wikis. Some wikis are not affected. They don't get this message. You can see which wikis are '''not''' affected [[:m:User:Johan (WMF)/201901ReadOnlyPage|on this page]]. Most wikis are affected. The time you can't edit might be shorter than 30 minutes. /[[User:Johan (WMF)|Johan (WMF)]]&lt;/div&gt; 16. 1. 2019, 14:47 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Johan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Johan_(WMF)/201901ReadOnly/Targets&amp;oldid=18788945 --&gt;

== Talk to us about talking ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
[[File:OOjs_UI_icon_speechBubbles-rtl.svg|alt=&quot;￼icon depicting two speech Bubbles&quot;|frameless|right|120px]]
The Wikimedia Foundation is planning a [[mw:Talk pages consultation 2019|global consultation about communication]]. The goal is to bring Wikimedians and wiki-minded people together to improve tools for communication.

We want all contributors to be able to talk to each other on the wikis, whatever their experience, their skills or their devices.

We are looking for input from as many different parts of the Wikimedia community as possible. It will come from multiple projects, in multiple languages, and with multiple perspectives.

We are currently planning the consultation. We need your help.

'''We need volunteers to help talk to their communities or user groups.'''

You can help by hosting a discussion at your wiki. Here's what to do:  
# First, [[mw:Talk pages consultation 2019/Participant group sign-up|sign up your group here.]]  
# Next, create a page (or a section on a Village pump, or an e-mail thread – whatever is natural for your group) to collect information from other people in your group.  This is not a vote or decision-making discussion: we are just collecting feedback.  
# Then ask people what they think about communication processes.  We want to hear stories and other information about how people communicate with each other on and off wiki.  Please consider asking these five questions:
## When you want to discuss a topic with your community, what tools work for you, and what problems block you?
## What about talk pages works for newcomers, and what blocks them?
## What do others struggle with in your community about talk pages?
## What do you wish you could do on talk pages, but can't due to the technical limitations?
## What are the important aspects of a &quot;wiki discussion&quot;?
# Finally, please go to [[mw:Talk:Talk pages consultation 2019|Talk pages consultation 2019 on Mediawiki.org]] and report what you learned from your group.  Please include links if the discussion is available to the public.

'''You can also help build the list of the many different ways people talk to each other.'''

Not all groups active on wikis or around wikis use the same way to discuss things: it can happen on wiki, on social networks, through external tools... Tell us [[mw:Talk pages consultation 2019/Tools in use|how your group communicates]].

You can read more about [[mw:Talk pages consultation 2019|the overall process]] on mediawiki.org. If you have questions or ideas, you can [[mw:Talk:Talk pages consultation 2019|leave feedback about the consultation process]] in the language you prefer.

Thank you! We're looking forward to talking with you.
&lt;/div&gt; [[user:Trizek (WMF)|Trizek (WMF)]] 21. 2. 2019, 15:01 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Trizek (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=18639017 --&gt;

== Read-only mode for up to 30 minutes on 11 April ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;&lt;div class=&quot;plainlinks&quot;&gt;
&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;You will '''not be able to edit''' most Wikimedia wikis for up to 30 minutes on '''[https://www.timeanddate.com/worldclock/fixedtime.html?iso=20190411T05 11 April 05:00 UTC]'''. This is because of a hardware problem. You can still read the wikis. You [[phab:T220080|can see which wikis are affected]]. The time you can not edit might be shorter than 30 minutes. /[[User:Johan (WMF)|Johan (WMF)]]&lt;/div&gt;&lt;/div&gt;&lt;/div&gt; 8. 4. 2019, 10:56 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Johan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=18979889 --&gt;

== Wikimedia Foundation Medium-Term Plan feedback request ==

{{int:please-translate}}

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;The Wikimedia Foundation has published a [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia_Foundation_Medium-term_plan_2019|Medium-Term Plan proposal]] covering the next 3–5 years. We want your feedback! Please leave all comments and questions, in any language, on [[m:Talk:Wikimedia_Foundation_Medium-term_plan_2019|the talk page]], by April 20. {{Int:Feedback-thanks-title}} [[m:User:Quiddity (WMF)|Quiddity (WMF)]] ([[m:User talk:Quiddity (WMF)|talk]]) 12. 4. 2019, 17:35 (UTC)&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Quiddity (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=18998727 --&gt;

== Multilingual Shared Templates and Modules ==
&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;Hello cs-wiki community! ({{int:please-translate}})

I recently organized a project to share templates and modules between wiki projects and languages. It allows modules and templates to be “language-neutral”, and store all text translations on Commons. This means that it is enough to copy/paste a template without any changes, and update the translations separately. If someone fixes a bug or adds a new feature in the original module, you can copy/paste it again without any translation work. My bot ''DiBabelYurikBot'' can help with copying. This way users can spend more time on content, and less time on updating and copying templates. Please see [[mw:WP:TNT|project page]] for details and ask questions on talk page.

P.S. I am [[meta:Affiliate-selected_Board_seats/2019/Nominations/Yuri_Astrakhan_(yurik)|currently running]] for the Wikimedia board, focusing on content and support of multi-language communities. If you liked my projects like maps, graphs, or this one, I will be happy to receive your support. (any [[meta:Affiliate-selected_Board_seats/2019/Eligible_entities|registered user group]] can vote). Thank you! --[[User:Yurik|Yurik]] ([[mw:User talk:Yurik|🗨️]]) 12. 5. 2019, 04:03 (UTC)&lt;/div&gt;

== Import šablony pro infoboxy ==

Prosím o import šablony pro infoboxy. Potřebuji infoboxy k chemickým pokusům, a bez šablony to zatím nezvládnu. Díky.
*[[w:Šablona:Infobox]]
--[[Uživatel:Uzenach|Uzenach]] 10. 7. 2019, 07:54 (UTC)

Bylo by prosím možné naimportovat i kompletní [[w:modul:Wikidata]] z české Wikipedie? V souvislosti s výše zmíněným jsem byl požádán, abych pomohl zprovoznit přebírání některých informací v infoboxech chemických pokusů z Wikidat. --[[Uživatel:Vojtěch Dostál|Vojtěch Dostál]] ([[Diskuse s uživatelem:Vojtěch Dostál|diskuse]]) 12. 7. 2019, 13:08 (UTC)

== Editing News #1—July 2019 ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;cs&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
''[[m:VisualEditor/Newsletter/2019/July|Přečíst si tuto zprávu v jiném jazyce]] • [[m:VisualEditor/Newsletter|Seznam odběrů tohoto vícejazyčného zpravodaje]]''

&lt;div style=&quot;float:right;width:270px;margin-left:1em;border-style:solid;border-width:1px;padding:1em;&quot;&gt;
[[File:VisualEditor-logo.svg|200px|center]]
&lt;big&gt;'''Věděli jste, že...?'''&lt;/big&gt;
&lt;div class=&quot;thumbcaption&quot; style=&quot;font-size: 90%;&quot;&gt;  

Věděli jste, že vizuální editor můžete používat i na mobilních zařízeních?

Každý článek má nahoře ikonu tužky. Klepnutím na ikonu [[File:OOjs UI icon edit-ltr.svg|frameless|16x16px]] zahájíte editaci.  

'''&lt;big&gt;Editační kartičky&lt;/big&gt;'''

[[File:EditCards-v.20.png|alt=Toolbar with menu opened|center|frameless|250px]]

Takto vypadají '''Editační kartičky pro editaci odkazů''' ve vizuálním editoru pro mobily. Prototyp si můžete vyzkoušet zde: '''[[mw:Topic:V394zwrigth8ii7c|📲 Vyzkoušet editační kartičky]].'''
&lt;/div&gt;&lt;/div&gt;

Vítejte zpět u zpravodaje týmu [[mw:Editing|Editing]].

Od [[m:VisualEditor/Newsletter/2018/October|posledního vydání]] tým spustil ve [[mw:VisualEditor on mobile|vizuálním editoru pro mobily]] dvě nové funkce  a začal vyvíjet další tři.  Veškerá tato činnost vede ke splnění cíle týmu [[m:Wikimedia Foundation Annual Plan/2018-2019/Audiences#Outcome 3: Mobile Contribution|zjednodušit editaci na mobilním webu]].  

Předtím, než vám představíme to, co tým v poslední době spustil, na vás máme otázku:  

&lt;strong&gt;Máte zájem vyzkoušet si nový způsob přidávání a upravování odkazů?&lt;/strong&gt;

Pokud ano, oceníme vaši zpětnou vazbu!  Na jiné wiki si můžete vyzkoušet tento nový nástroj pro editaci odkazů ve vizuálním editoru pro mobily. 

&lt;em&gt;Následujte tyto instrukce a sdílejte svůj zážitek:&lt;/em&gt;

&lt;strong&gt;[[mw:Topic:V394zwrigth8ii7c|📲 Vyzkoušet Editační kartičky]].&lt;/strong&gt;

=== Nedávno spuštěno ===
Vizuální editor pro mobily je jednodušší editační nástroj určený pro chytré telefony a tablety, které používají [[mw:Reading/Web/Mobile#About|mobilní web]].  Tým Editing nedávno spustil dvě nové funkce, které ho vylepšují: 

# [[mw:VisualEditor on mobile/Section editing|Editace sekcí]]
#* Účelem je usnadnit přispěvatelům soutředit se na své editace.
#* Tým toto zkoumal pomocí A/B testování. [[mw:VisualEditor on mobile/Section editing#16 June 2019|Z testu vyplynulo]], že u přispěvatelů, kteří měli dostupnou editaci sekcí, bylo o '''1 % pravděpodobnější''', že zveřejní editaci, kterou začali, než u těch, kteří měli dostupnou pouze editaci celé stránky.
# [[mw:VisualEditor on mobile#March 1, 2019|Hladší načítání]]
#* Účelem je plynulý přechod mezi čtením a editací.

Editace sekcí a hladší načítání jsou '''nyní dostupné pro všechny''', kteří používají vizuální editor pro mobily.

=== Nové a aktivní projekty ===
Tot je seznam našich nejvýznamnějších aktuální projektů. [[mw:Help:Watching pages|Sledováním]] těchto stránek budete vědět o novinkách v projektech a také budete moct sdílet zpětnou vazbu novému designu, prototypům a výsledkům výzkumu.

*[[mw:VisualEditor on mobile/Edit cards|Editační kartičky]]: Jde o přehlednější způsob, jakým lze v článcích přidávat a upravovat odkazy, citace, obrázky, šablony atd.  Tuto funkci si nyní můžete vyzkoušet.  &lt;em&gt;Zde uvidíte jak:&lt;/em&gt; [[mw:Topic:V394zwrigth8ii7c|📲 &lt;em&gt;Vyzkoušet Editační kartičky&lt;/em&gt;]].
*[[mw:VisualEditor on mobile/Toolbar refresh|Obnova panelu nástrojů na mobilech]]: Tento projekt zjistí, zda jsou přispěvatelé úspěšnější, když je snadnější rozpoznat jednotlivé editační nástroje.
*[[mw:VisualEditor on mobile/VE mobile default|Dostupnost vizuálního editoru pro mobily]]: Toto A/B testování si klade otázku: ''Jsou noví přispěvatelé úspěšnější, pokud používají vizuální editor pro mobily?''  Na zodpovězení této otázky spolupracujeme s [[mw:VisualEditor on mobile/VE mobile default#26 June 2019 %E2%80%93 Participating wikis and test start date|20 verzemi Wikipedie]].
*[[mw:VisualEditor on mobile/Usability improvements|Zlepšení použitelnosti]]: Tento projekt usnadní používání vizuálního editoru pro mobily. Cílem je, aby se přispěvatelé soustředili na editaci a měli v editační nástroje větší důvěru.

=== Co nás čeká ===

* '''Wikimania:''' Několik členů týmu Editing se zúčastní [[wmania:|Wikimanie]] v srpnu 2019.  V rámci [[wmania:2019:Community Growth/Visual editing on mobile: An accessible editor for all|debat o růstu komunity]] povedou zasedání na téma editace z mobilu. Sdělte týmu, jak lze vylepšit proces editování.
* '''Diskusní stránky:''' V následujících měsících začne tým Editing s [[mw:Talk pages consultation 2019|vylepšováním diskusních stránek]] a komunikace v rámci wiki.

=== Další informace ===
Stránka [[mw:VisualEditor on mobile|VisualEditor on mobile]] je místem vhodným pro zjišťování dalších informací o projektech, na kterých pracujeme. Náš tým si přeje s vámi debatovat o čemkoliv, co se týká procesu editování. Pokud nám máte co říct nebo se zeptat, zanechte prosím svůj vkaz na stránce [[mw:Talk:VisualEditor on mobile|Talk:VisualEditor on mobile]].

[[user:PPelberg (WMF)|PPelberg (WMF)]] ([[mw:user_talk:PPelberg (WMF)|talk]]) &amp; [[User:Whatamidoing (WMF)|Whatamidoing (WMF)]] ([[mw:user_talk:Whatamidoing (WMF)|talk]]) 
&lt;/div&gt; 23. 7. 2019, 18:32 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Trizek (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=VisualEditor/Newsletter/Wikis_with_VE&amp;oldid=19175117 --&gt;

== Update on the consultation about office actions ==

Hello all, 

Last month, the Wikimedia Foundation's Trust &amp; Safety team [[:en:Wikipedia:Village_pump_(policy)/Archive_152#Announcement_of_forthcoming_temporary_and_partial_ban_tool_consultation|announced]] a future consultation about partial and/or temporary [[m:Special:MyLanguage/office actions|office actions]]. We want to let you know that the '''draft version''' of this consultation has now been [[:m:Office_actions/Community_consultation_on_partial_and_temporary_office_actions/draft|posted on Meta]]. 

This is a '''draft'''. It is not intended to be the consultation itself, which will be posted on Meta likely in early September. Please do not treat this draft as a consultation. Instead, we ask your assistance in forming the final language for the consultation.

For that end, we would like your input over the next couple of weeks about what questions the consultation should ask about partial and temporary Foundation office action bans and how it should be formatted. '''[[:m:Talk:Office_actions/Community_consultation_on_partial_and_temporary_office_actions/draft|Please post it on the draft talk page]]'''. Our goal is to provide space for the community to discuss all the aspects of these office actions that need to be discussed, and we want to ensure with your feedback that the consultation is presented in the best way to encourage frank and constructive conversation.

Please visit [[:m:Office_actions/Community_consultation_on_partial_and_temporary_office_actions/draft|the consultation draft on Meta-wiki]] and leave your comments on the draft’s talk page about what the consultation should look like and what questions it should ask. 

Thank you for your input! -- The [[m:Special:MyLanguage/Trust and Safety|Trust &amp; Safety team]] 16. 8. 2019, 08:03 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Trizek (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Non-Technical_Village_Pumps_distribution_list&amp;oldid=19175143 --&gt;

== New tools and IP masking ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;&lt;div class=&quot;plainlinks&quot;&gt;
&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
Hey everyone,

The Wikimedia Foundation wants to work on two things that affect how we patrol changes and handle vandalism and harassment. We want to make the tools that are used to handle bad edits better. We also want to get better privacy for unregistered users so their IP addresses are no longer shown to everyone in the world. We would not hide IP addresses until we have better tools for patrolling.

We have an idea of what tools ''could'' be working better and how a more limited access to IP addresses would change things, but we need to hear from more wikis. You can read more about the project [[m:IP Editing: Privacy Enhancement and Abuse Mitigation|on Meta]] and [[m:Talk:IP Editing: Privacy Enhancement and Abuse Mitigation|post comments and feedback]]. Now is when we need to hear from you to be able to give you better tools to handle vandalism, spam and harassment.

You can post in your language if you can't write in English.
[[User:Johan (WMF)|Johan (WMF)]]&lt;/div&gt;&lt;/div&gt;&lt;/div&gt; 21. 8. 2019, 14:18 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Johan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Johan_(WMF)/Tools_and_IP_message/Distribution&amp;oldid=19315232 --&gt;

== The consultation on partial and temporary Foundation bans just started ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
&lt;div class=&quot;plainlinks&quot;&gt;
Hello, 

In a [[:en:Wikipedia:Community_response_to_the_Wikimedia_Foundation%27s_ban_of_Fram/Official_statements#Board_statement|recent statement]], the Wikimedia Foundation Board of Trustees [[:en:Wikipedia:Community_response_to_the_Wikimedia_Foundation%27s_ban_of_Fram/Official_statements#Board_statement|requested that staff hold a consultation]] to &quot;re-evaluat[e] or add community input to the two new office action policy tools (temporary and partial Foundation bans)&quot;.

Accordingly, the Foundation's Trust &amp; Safety team invites all Wikimedians [[:m:Office actions/Community consultation on partial and temporary office actions/09 2019|to join this consultation and give their feedback]] from 30 September to 30 October. 

How can you help?

* Suggest how partial and temporary Foundation bans should be used, if they should (eg: On all projects, or only on a subset);

* Give ideas about how partial and temporary Foundation bans should ideally implemented, if they should be; and/or

* Propose changes to the existing Office Actions policy on partial and temporary bans.

We offer our thanks in advance for your contributions, and we hope to get as much input as possible from community members during this consultation!

&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;-- [[user:Kbrown (WMF)|Kbrown (WMF)]] 30. 9. 2019, 17:13 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Trizek (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=19302497 --&gt;

== Feedback wanted on Desktop Improvements project ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
{{Int:Please-translate}}

{{int:Hello}}. The Readers Web team at the WMF will work on some [[mw:Special:MyLanguage/Reading/Web/Desktop Improvements|improvements to the desktop interface]] over the next couple of years. The goal is to increase usability without removing any functionality. We have been inspired by changes made by volunteers, but that currently only exist as local gadgets and user scripts, prototypes, and volunteer-led skins. We would like to begin the process of bringing some of these changes into the default experience on all Wikimedia projects. 

We are currently in the research stage of this project and are looking for ideas for improvements, as well as feedback on our current ideas and mockups.  So far, we have performed interviews with community members at Wikimania. We have gathered lists of previous volunteer and WMF work in this area. We are examining possible technical approaches for such changes.  

We would like individual feedback on the following:

* Identifying focus areas for the project we have not yet discovered
* Expanding the list of existing gadgets and user scripts that are related to providing a better desktop experience. If you can think of some of these from your wiki, please let us know
* Feedback on the ideas and mockups we have collected so far

We would also like to gather a list of wikis that would be interested in being test wikis for this project - these wikis would be the first to receive the updates once we’re ready to start building. 

When giving feedback, please consider the following goals of the project:

* Make it easier for readers to focus on the content
* Provide easier access to everyday actions (e.g. search, language switching, editing)
* Put things in logical and useful places
* Increase consistency in the interface with other platforms - mobile web and the apps
* Eliminate clutter
* Plan for future growth

As well as the following constraints:

* Not touching the content - no work will be done in terms of styling templates or to the structure of page contents themselves
* Not removing any functionality - things might move around, but all navigational items and other functionality currently available by default will remain
* No drastic changes to the layout - we're taking an evolutionary approach to the changes and want the site to continue feeling familiar to readers and editors

Please give all feedback (in any language) at [[mw:Talk:Reading/Web/Desktop Improvements|mw:Talk:Reading/Web/Desktop Improvements]] 

After this round of feedback, we plan on building a prototype of suggested changes based on the feedback we receive. You’ll hear from us again asking for feedback on this prototype.

{{Int:Feedback-thanks-title}} [[mw:User:Quiddity (WMF)|Quiddity (WMF)]] ([[mw:User talk:Quiddity (WMF)|talk]])
&lt;/div&gt; 16. 10. 2019, 06:53 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Quiddity (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Quiddity_(WMF)/Global_message_delivery_split_1&amp;oldid=19462889 --&gt;

== Editing News #2 – Mobile editing and talk pages ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;cs&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
&lt;em&gt;[[m:VisualEditor/Newsletter/2019/October|Přečíst si tuto zprávu v jiném jazyce]] • [[m:VisualEditor/Newsletter|Seznam odběrů tohoto vícejazyčného zpravodaje]]&lt;/em&gt;

V rámci toho zpravodaje [[mw:Editing|tým Editing]] seznamuje se svojí prací na [[mw:Mobile visual editor|vizuálním editoru pro mobily]], [[mw:Talk pages project|projektu nových diskusní stránek]] a při [[wikimania:|Wikimanii 2019]].

=== Žádost o pomoc ===
&lt;strong&gt;Na jaké interakce na diskusní stránce vzpomínáte?&lt;/strong&gt; Je to příběh o tom, jak vás někdo naučil něco nového? O tom, jak vám někdo pomohl začlenit se do skupiny? O něčem jiném? Ať už je váš příběh jakýkoliv, chceme ho slyšet!  

Prosíme, sdělte nám příběh o tom, jak jste využili diskusní stránku.  &lt;mark&gt;Prosíme, sdílejte odkaz na nezapomenutelnou diskusi nebo ji popište na &lt;strong&gt;[[mw:Topic:V8d91yh8gcg404dj|diskusní stránce k tomuto projektu]]&lt;/strong&gt;.&lt;/mark&gt;  Tým zajímají příklady od vás. Tyto příklady pomohou všem společně pochopit to, co by měl tento projekt podporovat a povzbuzovat.

=== Projekt diskusních stránek ===
[[mw:Talk pages consultation 2019|Konzultace diskusní stránek]] byla globální konzultace k navržení lepších nástrojů pro komunikaci. Od února do června 2019 více než 500 dobrovolníků z 20 wiki, napříč 15 jazyky a projekty, společně se členy nadace vytvářelo směr, kterým se tyto diskusní nástroje mají ubírat.  V srpnu byla zveřejněna [[mw:Talk pages consultation 2019/Phase 2 report|zpráva k druhé fázi]] konzultace diskusních stránek. V ní je shrnuto, jakým směrem se ubírá práce týmu, o němž si můžete přečíst na [[mw:Talk pages project|stránce projektu diskusních stránek]]. 

Tým v této rané fázi vyžaduje vaši pomoc. Začíná s vývojem prvního návrhu. Pokud se chcete dozvědět o možnostech účasti, přidejte prosím své jméno do sekce [[mw:Talk pages project#Getting involved|&lt;strong&gt;„Getting involved“&lt;/strong&gt;]] na stránce projektu.

=== Vizuální editor pro mobily ===
Tým Editing se snaží usnadnit editaci na mobilních zařízeních. Pracuje na změnách [[mw:VisualEditor on mobile|vizuálního editoru pro mobily]]. Pokud máte co říct k editování na mobilním zařízení, zanechte prosím zprávu na [[mw:Talk:VisualEditor on mobile|Talk:VisualEditor on mobile]].

==== [[mw:VisualEditor on mobile/Edit cards|Editační kartičky]] ====
[[File:Edit Cards-before-v3-comparison.png|thumb|486x486px|Co se stane po kliknutí na odkaz. Nové editační kartičky jsou větší a nabízejí další nástroje pro editaci odkazů.]]

* Dne 3. září spustil tým Editing [[:File:Edit Cards comparison v2 and v3.png|verzi 3 editačních kartiček]]. Ve vizuálním editoru pro mobily ji může používat každý.
* Byl [[:File:Edit Cards comparison v2 and v3.png|aktualizován design]] pro přidávání a úpravu odkazů v editační kartičce. Také byl vytvořen nový, [[mw:VisualEditor on mobile/Edit cards#2 September 2019 - v3 deployment timing|kombinovaný způsob pro editaci popisku a cíle odkazu]].
* Zpětná vazba: Nové editační kartičky můžete vyzkoušet otevřením vizuálního editoru pro mobily na chytrém telefonu. Svoji zpětnou vazbu prosím přidávejte na [[:mw:Topic:V5rg0cqmikpubmjj|diskusní stránku k editačním kartičkám]].

==== [[mw:VisualEditor on mobile/Toolbar refresh|Nástrojová lišta]] ====
[[File:Toolbar-comparison-v1.png|thumb|486px|Lišta s nástroji pro editaci se ve vizuálním editoru pro mobily mění. Původně zde byly dvě různé nástrojové lišty, nyní jsou všechna tlačítka pohromadě.  [[mw:Topic:V79x6zm8n6i4nb56|Sdělte týmu, co si o nové nástrojové liště myslíte]].]]

* V září tým Editing aktualizoval lištu s nástroji pro editaci ve vizuálním editoru pro mobily. Tyto změny uvidí ve vizuálním editoru pro mobily každý.
** &lt;em&gt;Jediná lišta:&lt;/em&gt; Všechny nástroje pro editaci se nacházejí v jedné liště. Předtím se lišta po kliknutí na různé prvky měnila.
**&lt;em&gt;Nová navigace:&lt;/em&gt; Změnila se tlačítka pro pohyb editačním procesem vpřed a vzad.
**&lt;em&gt;Hladké přepínání:&lt;/em&gt; [[phab:T228159|vylepšený proces]] přepínání mezi vizuálním editorem a editorem wikitextu.
* Zpětná vazba: Novou nástrojovou lištu můžete vyzkoušet otevřením vizuálního editoru pro mobily na chytrém telefonu. Svoji zpětnou vazbu prosím přidávejte na [[mw:Topic:V79x6zm8n6i4nb56|diskusní stránku k nástrojové liště]].

=== Wikimania ===
Tým Editing se zúčastnil [[wmania:2019:Program|Wikimanie 2019]] ve Švédsku.  Vedl schůzi k [[wmania:2019:Community Growth/Visual editing on mobile: An accessible editor for all|vizuálnímu editoru pro mobily]] a schůzi k [[wmania:2019:Community Growth/After Flow: A new direction for improving talk pages|projektu nových diskusních stránek]].  Společně s přispěvateli otestoval [[mw:VisualEditor on mobile/Toolbar refresh#v1 prototype|dvě]] nové [[mw:VisualEditor on mobile/Edit cards#v3 prototype|funkce]] ve vizuálním editoru pro mobily.  Více o tom, na čem tým pracoval a s čím se seznámil, si můžete přečíst ve [[mw:VisualEditor on mobile#Wikimania Stockholm: Overview|zprávě týmu k Wikimanii 2019]].

=== Co nás čeká ===

* &lt;strong&gt;Projekt diskusních stránek:&lt;/strong&gt; Tým uvažuje o první sadě navržených změn a bude s několika komunitami pracovat na jejich testování. Nejlepší způsob, jak být informován, je přidat své uživatelské jméno do seznamu na stránce projektu: [[mw:Talk pages project#Getting involved|&lt;strong&gt;Zapojit se&lt;/strong&gt;]].
* &lt;strong&gt;Testování vizuálního editoru pro mobily jako výchozího:&lt;/strong&gt;  Tým Editing má v plánu uveřejnit výsledky před koncem kalendářního roku. Nejlepší způsob, jak být informován, je přidat stránku projektu mezi sledované: [[mw:VisualEditor on mobile/VE mobile default|&lt;strong&gt;Stránka projektu VisualEditor as mobile default&lt;/strong&gt;]].
* &lt;strong&gt;Sledování dopadu editačních kartiček:&lt;/strong&gt;  Tento výzkum si klade otázku, zda projekt pomohl editorů přidávat odkazy a citace. Tým Editing doufá, že výsledky bude moct sdílet v listopadu.  Nejlepší způsob, jak být informován, je přidat stránku projektu mezi sledované: [[mw:VisualEditor on mobile/Edit cards|&lt;strong&gt;Stránka projektu editačních kartiček&lt;/strong&gt;]].

– [[User:PPelberg (WMF)|PPelberg (WMF)]] ([[mw:User talk:PPelberg (WMF)|talk]]) &amp; [[User:Whatamidoing (WMF)|Whatamidoing (WMF)]] ([[mw:User talk:Whatamidoing (WMF)|talk]])
&lt;/div&gt; 29. 10. 2019, 11:13 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Johan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Johan_(WMF)/Target_lists/VE_201910/6&amp;oldid=19500852 --&gt;

== Community Wishlist 2020 ==

[[File:Magic Wand Icon 229981 Color Flipped.svg|right|48px]]
&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;cs&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
Začal '''[[m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey 2020|Průzkum přání komunity 2020]]'''! V tomto průzkumu se mohou komunity editorů dohodnout, na čem bude tým [[m:Community Tech|Community Tech]] pracovat během příštího roku. Neváhejte přidat svůj nápad nejpozději do '''{{#time:j xg|2019-11-11|{{PAGELANGUAGE}}}}''', případně připomínkovat a vylepšit návrhy ostatních editorů.

'''Tento rok se výlučně věnujeme menším projektům (tedy Wikiknihám, Wikislovníku, Wikicitátům, Wikizdrojům, Wikiverzitě, Wikidruhům, Wikicestám a Wikizprávám).''' Chceme pomoci těmto projektům a poskytnout smysluplná vylepšení různým skupinám editorů. Pokud jste přispěvatelem na některém z těchto projektů, zúčastněte se našeho průzkumu! Pro přidání návrhu si přečtěte pokyny na  [[m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey 2020#Guidelines|hlavní stránce průzkumu]]. Svůj návrh můžete sepsal v libovolném jazyce, my jej přeložíme. Děkujeme a těšíme se na vaše návrhy!
&lt;/div&gt;
[[:m:user:IFried (WMF)|IFried (WMF)]] 4. 11. 2019, 19:30 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Trizek (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Trizek_(WMF)/sandbox/temp_MassMessage_list&amp;oldid=19523495 --&gt;

== Wiki Loves Folklore ==

[[File:WLL Subtitled Logo (transparent).svg|100px|right|frameless]]
'''Hello Folks,'''

Wiki Loves Love is back again in 2020 iteration as '''[[:c:Commons:Wiki Loves Folklore|Wiki Loves Folklore]]''' from 1 February, 2020 - 29 February, 2020. Join us to celebrate the local cultural heritage of your region with the theme of folklore in the international photography contest at [https://commons.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:UploadWizard&amp;campaign=wllove Wikimedia Commons]. Images, videos and audios representing different forms of folk cultures and new forms of heritage that haven’t otherwise been documented so far are welcome submissions in Wiki Loves Folklore. Learn more about the contest at [[m:Wiki Loves Folklore|Meta-Wiki]] and [[:c:Commons:Wiki Loves Folklore|Commons]].

'''Kind regards,'''&lt;br/&gt;
[[:c:Commons:Wiki Loves Folklore/International Team|'''Wiki Loves Folklore International Team''']]&lt;br/&gt;
&lt;small&gt;&amp;mdash;&amp;nbsp;[[User:Tulsi Bhagat|&lt;span style=&quot;color: black;&quot;&gt;'''Tulsi Bhagat'''&lt;/span&gt;]] &lt;small&gt;([[Special:Contributions/Tulsi Bhagat|&lt;span style=&quot;color: black;&quot;&gt;contribs&lt;/span&gt;]] &amp;#124; [[User talk:Tulsi Bhagat|&lt;span style=&quot;color: black;&quot;&gt;talk&lt;/span&gt;]])&lt;/small&gt;&lt;br/&gt;
sent using [[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 18. 1. 2020, 06:14 (UTC)&lt;/small&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Tulsi Bhagat@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Tiven2240/wll&amp;oldid=19716850 --&gt;

== Movement Learning and Leadership Development Project ==

Hello

The Wikimedia Foundation’s Community Development team is seeking to learn more about the way volunteers learn and develop into the many different roles that exist in the movement. Our goal is to build a movement informed framework that provides shared clarity and outlines accessible pathways on how to grow and develop skills within the movement. To this end, we are looking to speak with you, our community to learn about your journey as a Wikimedia volunteer. Whether you joined yesterday or have been here from the very start, we want to hear about the many ways volunteers join and contribute to our movement.

To learn more about the project, [[:m:special:MyLanguage/Movement Learning and Leadership Development Project|please visit the Meta page]]. If you are interested in participating in the project, please complete [https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSegM07N1FK_s0VUECM61AlWOthwdn5zQOlVsa2vaKcx13BwZg/viewform?usp=sf_link this simple Google form]. Although we may not be able to speak to everyone who expresses interest, we encourage you to complete this short form if you are interested in participating!

-- [[user:LMiranda (WMF)|LMiranda (WMF)]] ([[user talk:LMiranda (WMF)|talk]]) 22. 1. 2020, 19:00 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Trizek (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Trizek_(WMF)/sandbox/temp_MassMessage_list&amp;oldid=19738989 --&gt;

== Additional interface for edit conflicts on talk pages ==

''Sorry, for writing this text in English. If you could help to translate it, it would be appreciated.'' 

You might know the new interface for edit conflicts (currently a beta feature). Now, Wikimedia Germany is designing an additional interface to solve edit conflicts on talk pages. This interface is shown to you when you write on a discussion page and another person writes a discussion post in the same line and saves it before you do. With this additional editing conflict interface you can adjust the order of the comments and edit your comment.  We are inviting everyone to have a look at [[m:WMDE Technical Wishes/Edit Conflicts#Edit conflicts on talk pages|the planned feature]]. Let us know what you think on our [[mw:Help talk:Two Column Edit Conflict View|central feedback page]]! -- For the Technical Wishes Team: [[m:User:Max Klemm (WMDE)|Max Klemm (WMDE)]] 26. 2. 2020, 14:14 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Max Klemm (WMDE)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=WMDE_Technical_Wishes/Technical_Wishes_News_list_all_village_pumps&amp;oldid=19845780 --&gt;

== Editing news 2020 #1 – Discussion tools ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
&lt;em&gt;[[m:VisualEditor/Newsletter/2020/April|Read this in another language]] • [[m:VisualEditor/Newsletter|Subscription list for this multilingual newsletter]]&lt;/em&gt;

[[File:TalkPages-Reply-v1.0.png|thumb|300px|alt=Screenshot showing what the Reply tool looks like|This early version of the Reply tool automatically signs and indents comments.]]

The [[mw:Editing|Editing team]] has been working on [[mw:Talk pages project|the talk pages project]].  The goal of the talk pages project is to help contributors communicate on wiki more easily.  This project is the result of the [[mw:Talk pages consultation 2019|Talk pages consultation 2019]]. 

[[File:TalkPages-Reply-v2.0.png|thumb|300px|alt=Reply tool improved with edit tool buttons|In a future update, the team plans to test a tool for easily linking to another user's name, a rich-text editing option, and other tools.]]

The team is building a [[mw:Talk pages project/replying|new tool for replying]] to comments now.  This early version can sign and indent comments automatically.  &lt;strong&gt;Please [[mw:Talk pages project/replying/prototype testing#Reply%20version%201.0|test the new Reply tool]].&lt;/strong&gt;  

*On 31 March 2020, the new {{Int:discussiontools-replylink}} tool was offered as a [[mw:Beta Feature|Beta Feature]] editors at four Wikipedias:  [[w:ar:Special:Preferences#mw-prefsection-betafeatures|Arabic]], [[w:nl:Special:Preferences#mw-prefsection-betafeatures|Dutch]], [[w:fr:Special:Preferences#mw-prefsection-betafeatures|French]], and [[w:hu:Special:Preferences#mw-prefsection-betafeatures|Hungarian]].  If your community also wants early access to the new tool, contact [[User:Whatamidoing (WMF)]].
*The team is planning some upcoming changes.  &lt;strong&gt;Please [[mw:Talk pages project/replying#Version%202.0|review the proposed design]] and share your thoughts on the talk page.&lt;/strong&gt;  The team will test features such as:
**an easy way to mention another editor (&quot;pinging&quot;), 
**a rich-text visual editing option, and 
**other features identified through user testing or recommended by editors.  

To hear more about Editing Team updates, please add your name to the [[mw:Talk pages project#Get involved|&lt;strong&gt;&quot;Get involved&quot;&lt;/strong&gt;]] section of the project page. You can also watch [[File:MediaWiki Vector skin blue star watchlist icon.svg|frameless|16px]] these pages: [[mw:Talk pages project|the main project page]], [[mw:Talk pages project/Updates|Updates]], [[mw:Talk pages project/replying|Replying]], and [[mw:Talk pages project/replying/prototype testing|User testing]].

– [[user:PPelberg (WMF)|PPelberg (WMF)]] ([[mw:User talk:PPelberg (WMF)|talk]]) &amp; [[User:Whatamidoing (WMF)|Whatamidoing (WMF)]] ([[mw:User talk:Whatamidoing (WMF)|talk]])
&lt;/div&gt; 8. 4. 2020, 19:28 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Quiddity (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Quiddity_(WMF)/sandbox3&amp;oldid=19967063 --&gt;

== Editing news 2020 #2 ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
&lt;em&gt;[[m:Special:MyLanguage/VisualEditor/Newsletter/2020/June|Read this in another language]] • [[m:Special:MyLanguage/VisualEditor/Newsletter|Subscription list for this multilingual newsletter]]&lt;/em&gt;

[[File:TalkPages-Reply-v2.0.png|alt=Mockup of the new reply feature, showing new editing tools|thumb|400x400px|The new features include a toolbar.  [[mw:Talk:Talk pages project/replying|What do you think should be in the toolbar?]]]]

This issue of the [[mw:Special:MyLanguage/Editing|Editing]] newsletter includes information the [[mw:Special:MyLanguage/Talk pages project|Talk pages project]], an effort to help contributors communicate on wiki more easily.

* [[mw:Special:MyLanguage/Talk pages project/replying|&lt;strong&gt;Reply tool&lt;/strong&gt;]]: This is available as a Beta Feature at the four partner wikis (Arabic, Dutch, French, and Hungarian Wikipedias).  The Beta Feature is called &quot;{{int:discussiontools-preference-label}}&quot;.  The Beta Feature will get [[mw:Special:MyLanguage/Talk pages project/replying#Version%202.0|new features]] soon.  The new features include writing comments in a new visual editing mode and pinging other users by typing &lt;code&gt;@&lt;/code&gt;. You can [[mw:Special:MyLanguage/Talk pages project/replying/prototype testing#Reply%20tool%20version%202.0|test the new features]] on the [[mw:Special:MyLanguage/Beta Cluster|Beta Cluster]] now.  Some other wikis will have a chance to try the Beta Feature in the coming months.
* [[mw:Special:MyLanguage/New requirements for user signatures|&lt;strong&gt;New requirements for user signatures&lt;/strong&gt;]]:  Soon, users will not be able to save invalid custom signatures in [[Special:Preferences]]. This will reduce signature spoofing, prevent page corruption, and make new talk page tools more reliable.  Most editors will not be affected.
* [[mw:Special:MyLanguage/Talk pages project/New discussion|&lt;strong&gt;New discussion tool&lt;/strong&gt;]]:  The Editing team is beginning work on a simpler process for starting new discussions.   You can [[mw:Special:MyLanguage/Talk pages project/New discussion#Design|see the initial design on the project page]].
* [[m:Special:MyLanguage/Research:Usage of talk pages|&lt;strong&gt;Research on the use of talk pages&lt;/strong&gt;]]:  The Editing team worked with the [[mw:Special:MyLanguage/Wikimedia Research|Wikimedia research team]] to study how talk pages help editors improve articles.  We learned that new editors who use talk pages make more edits to the main namespace than new editors who don't use talk pages. 

– [[User:Whatamidoing (WMF)|Whatamidoing (WMF)]] ([[User talk:Whatamidoing (WMF)|talk]])
&lt;/div&gt; 17. 6. 2020, 20:36 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Trizek (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Trizek_(WMF)/sandbox/temp_MassMessage_list&amp;oldid=20184676 --&gt;

== Feedback on movement names ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
{{int:Hello}}. Apologies if you are not reading this message in your native language. {{int:please-translate}} if necessary. {{Int:Feedback-thanks-title}}

There are a lot of conversations happening about the future of our movement names. We hope that you are part of these discussions and that your community is represented.

Since 16 June, the Foundation Brand Team has been running a [https://wikimedia.qualtrics.com/jfe/form/SV_9G2dN7P0T7gPqpD survey] in 7 languages about [[m:Special:MyLanguage/Communications/Wikimedia brands/2030 movement brand project/Naming convention proposals|3 naming options]]. There are also community members sharing concerns about renaming in a [[m:Special:MyLanguage/Community open letter on renaming|Community Open Letter]]. 

Our goal in this call for feedback is to hear from across the community, so we encourage you to participate in the survey, the open letter, or both. The survey will go through 7 July in all timezones. Input from the survey and discussions will be analyzed and published on Meta-Wiki.

Thanks for thinking about the future of the movement, --[[:m:Talk:Communications/Wikimedia brands/2030 movement brand project|The Brand Project team]], 2. 7. 2020, 19:52 (UTC)

''Note: The survey is conducted via a third-party service, which may subject it to additional terms. For more information on privacy and data-handling, see the [[foundation:Special:MyLanguage/Naming Convention Proposals Movement Feedback Survey Privacy Statement|survey privacy statement]].''
&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Elitre (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Elitre_(WMF)/All_wikis_June_2020&amp;oldid=20238848 --&gt;

== Editing news 2020 #3 ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;cs&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;

== Zprávy o editacích 2020 #3 ==
&lt;em&gt;[[m:VisualEditor/Newsletter/2020/July|Přečíst si tuto zprávu v jiném jazyce]] • [[m:VisualEditor/Newsletter|Seznam odběrů tohoto vícejazyčného zpravodaje]]&lt;/em&gt;

[[File:50M@2x.png|thumb|alt=Zlatá hvězda s modrou stužkou a s textem 50m|Pomocí vizuálního editoru bylo na desktopu provedeno více než &lt;strong&gt;50 miliónů úprav&lt;/strong&gt;.|400px]]

Před sedmi lety v tomto měsíci nabídl [[mw:Editing team|tým Editing]] většině editorů Wikipedie vizuální editor.  Od té doby dosáhli editoři mnoha milníků:

* Pomocí vizuálního editoru na ploše bylo provedeno více než &lt;strong&gt;50 miliónů úprav&lt;/strong&gt;.
* Ve vizuálním editoru byly vytvořeny více než &lt;strong&gt;2 milióny nových článků&lt;/strong&gt;. Z nich přes 600 000 bylo vytvořeno během roku 2019.
* Vizuální editor je &lt;strong&gt;stále populárnější&lt;/strong&gt;. Podíl všech úprav provedených pomocí vizuálního editoru se od jeho zavedení každoročně zvyšuje.
* V roce 2019 bylo &lt;strong&gt;35 % editací nováčků&lt;/strong&gt; (přihlášených editorů s méně než 100 editacemi) provedeno ve vizuálním editoru. Toto procento se &lt;strong&gt;každoročně zvyšuje&lt;/strong&gt;.
* Téměř &lt;strong&gt;5 miliónů úprav na mobilním webu&lt;/strong&gt; bylo provedeno vizuálním editorem. Většina těchto úprav byla provedena poté, co tým Editing začal v roce 2018 vylepšovat [[mw:Mobile visual editor|mobilní vizuální editor]].
* Dne 17. listopadu 2019 byly mobilním vizuálním editorem provedeny [https://discuss-space.wmflabs.org/t/first-edit-made-to-wikipedia-from-outer-space/2254 &lt;strong&gt;první úpravy z vesmíru&lt;/strong&gt;]. 🚀 👩‍🚀
* Editoři provedli více než &lt;strong&gt;7 miliónů úprav v editoru wikitextu 2017&lt;/strong&gt;, včetně &lt;strong&gt;600 000 nových článků&lt;/strong&gt;.  [[mw:2017 wikitext editor|Editor wikitextu 2017]] je vestavěný wikitextový režim vizuálního editoru. Můžete [[Special:Preferences#mw-prefsection-betafeatures|si jej zapnout ve svých nastaveních]].

[[User:Whatamidoing (WMF)|Whatamidoing (WMF)]] ([[User talk:Whatamidoing (WMF)|diskuse]])

&lt;/div&gt; 9. 7. 2020, 12:55 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Elitre (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=VisualEditor/Newsletter/Wikis_with_VE&amp;oldid=20232673 --&gt;

== Announcing a new wiki project! Welcome, Abstract Wikipedia ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;

Hi all,

It is my honor to introduce Abstract Wikipedia, a new project that has been unanimously approved by the Wikimedia Foundation Board of Trustees. Abstract Wikipedia proposes a new way to generate baseline encyclopedic content in a multilingual fashion, allowing more contributors and more readers to share more knowledge in more languages. It is an approach that aims to make cross-lingual cooperation easier on our projects, increase the sustainability of our movement through expanding access to participation, improve the user experience for readers of all languages, and innovate in free knowledge by connecting some of the strengths of our movement to create something new.

This is our first new project in over seven years. Abstract Wikipedia was submitted as a project proposal by Denny Vrandečić in May 2020 &lt;ref&gt;[[m:Special:MyLanguage/Abstract Wikipedia|Abstract Wikipedia]]&lt;/ref&gt; after years of preparation and research, leading to a detailed plan and lively discussions in the Wikimedia communities. We know that the energy and the creativity of the community often runs up against language barriers, and information that is available in one language may not make it to other language Wikipedias. Abstract Wikipedia intends to look and feel like a Wikipedia, but build on the powerful, language-independent conceptual models of Wikidata, with the goal of letting volunteers create and maintain Wikipedia articles across our polyglot Wikimedia world.

The project will allow volunteers to assemble the fundamentals of an article using words and entities from Wikidata. Because Wikidata uses conceptual models that are meant to be universal across languages, it should be possible to use and extend these building blocks of knowledge to create models for articles that also have universal value. Using code, volunteers will be able to translate these abstract “articles” into their own languages. If successful, this could eventually allow everyone to read about any topic in Wikidata in their own language.

As you can imagine, this work will require a lot of software development, and a lot of cooperation among Wikimedians. In order to make this effort possible, Denny will join the Foundation as a staff member in July and lead this initiative. You may know Denny as the creator of Wikidata, a long-time community member, a former staff member at Wikimedia Deutschland, and a former Trustee at the Wikimedia Foundation &lt;ref&gt;[[m:User:Denny|User:Denny]]&lt;/ref&gt;. We are very excited that Denny will bring his skills and expertise to work on this project alongside the Foundation’s product, technology, and community liaison teams.

It is important to acknowledge that this is an experimental project, and that every Wikipedia community has different needs. This project may offer some communities great advantages. Other communities may engage less. Every language Wikipedia community will be free to choose and moderate whether or how they would use content from this project.

We are excited that this new wiki-project has the possibility to advance knowledge equity through increased access to knowledge. It also invites us to consider and engage with critical questions about how and by whom knowledge is constructed. We look forward to working in cooperation with the communities to think through these important questions.

There is much to do as we begin designing a plan for Abstract Wikipedia in close collaboration with our communities. I encourage you to get involved by going to the project page and joining the new mailing list &lt;ref&gt;[[mail:abstract-wikipedia|Abstract Wikipedia mailing list]]&lt;/ref&gt;. We recognize that Abstract Wikipedia is ambitious, but we also recognize its potential. We invite you all to join us on a new, unexplored path.

Yours,

Katherine Maher (Executive Director, Wikimedia Foundation) 

&lt;references/&gt;
&lt;/div&gt; &lt;small&gt;Sent by [[:m:User:Elitre (WMF)]] 9. 7. 2020, 19:56 (UTC) - '''[[:m:Special:MyLanguage/Abstract Wikipedia/July 2020 announcement]]''' &lt;/small&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Elitre (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Elitre_(WMF)/All_wikis_June_2020&amp;oldid=20265886 --&gt;

== Technical Wishes: FileExporter and FileImporter become default features on all Wikis ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
The [[m:WMDE_Technical_Wishes/Move_files_to_Commons|FileExporter and FileImporter]] will become a default features on all wikis until August 7, 2020. They are planned to help you to move files from your local wiki to Wikimedia Commons easier while keeping all original file information (Description, Source, Date, Author, View History) intact. Additionally, the move is documented in the files view history. 
How does it work? 

Step 1: If you are an auto-confirmed user, you will see a link &quot;Move file to Wikimedia Commons&quot; on the local file page. 

Step 2: When you click on this link, the FileImporter checks if the file can in fact be moved to Wikimedia Commons. These checks are performed based on the wiki's [[m:WMDE_Technical_Wishes/Move_files_to_Commons/Configuration_file_documentation|configuration file]] which is created and maintained by each local wiki community. 

Step 3: If the file is compatible with Wikimedia Commons, you will be taken to an import page, at which you can update or add information regarding the file, such as the description. You can also add the 'Now Commons' template to the file on the local wiki by clicking the corresponding check box in the import form. Admins can delete the file from the local wiki by enabling the corresponding checkbox. By clicking on the 'Import' button at the end of the page, the file is imported to Wikimedia Commons. 

If you want to know more about the [[m:WMDE_Technical_Wishes/Move_files_to_Commons|FileImporter extension]] or the [[m:WMDE_Technical_Wishes|Technical Wishes Project]], follow the links. --For the Technical Wishes Team: &lt;/div&gt;[[User:Max Klemm (WMDE)|Max Klemm (WMDE)]] 6. 8. 2020, 09:13 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Max Klemm (WMDE)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=WMDE_Technical_Wishes/Technical_Wishes_News_list_all_village_pumps&amp;oldid=20343133 --&gt;

== Important: maintenance operation on September 1st ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;cs&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;&lt;div class=&quot;plainlinks&quot;&gt;

[[:m:Special:MyLanguage/Tech/Server switch 2020|Přečíst si tuto zprávu v jiném jazyce]]

[[foundation:|Nadace Wikimedia]] bude testovat své sekundární datové centrum.  Tím se ujistíme, že Wikipedie a další wiki projekty zůstanou online i v případě katastrofy. Abychom se ujistili, že všechno funguje, potřebuje technologické oddělení Wikimedia provést plánovanou zkoušku. Tato zkouška ukáže, zda dokážeme spolehlivě přepnout z jednoho datového centra na druhé. Příprava zkoušky a pohotovost pro řešení všech neočekávaných problémů si vyžádá mnoho týmů. 

Veškerý provoz bude '''v úterý 1. září 2020''' přepnut do sekundárního datového centra.

Kvůli jistým omezením v [[mw:Manual:What is MediaWiki?|MediaWiki]] se musí bohužel v průběhu přepínání pozastavit všechny editace.  Omlouváme se za tuto nepříjemnost a pracujeme na tom, abychom ji v budoucnu minimalizovali. 

'''Po krátký čas budete moci všechny wiki číst, ale nikoli editovat.'''

*Editace budou vypnuté nejvýše hodinu v úterý 1. září. Test bude zahájen v [https://www.timeanddate.com/worldclock/fixedtime.html?iso=20200901T14 16:00 SELČ] (14:00 UTC, 15:00 BST, 10:00 EDT, 07:00 PDT, 23:00 JST a na Novém Zélandu v 02:00 NZST ve středu 2. září).
*Pokud se v této době pokusíte editovat nebo změny uložit, zobrazí se vám chybové hlášení.  Doufáme, že se v tomto období žádné editace neztratí, ale nemůžeme to zaručit.  Pokud uvidíte chybové hlášení, počkejte prosím, dokud se vše nevrátí do normálu.  Poté byste měli být schopni svou editaci uložit.  Doporučujeme však, abyste si nejprve udělali kopii svých změn, jen pro jistotu.

''Další důsledky:''

*Úlohy na pozadí budou pomalejší a některé se mohou ztratit. Červené odkazy se mohou aktualizovat pomaleji než obvykle. Pokud založíte článek, který je již odkazován odjinud, zůstane odkaz červený déle, než je obvyklé. Některé dlouho běžící skripty budou muset být zastaveny.
*Změny kódu budou v týdnu kolem 1. září pozastaveny.  Nebude probíhat žádné nasazování nového kódu, pokud nebude nezbytné.

V případě nutnosti může být tento projekt odložen.  Můžete si [[wikitech:Switch Datacenter#Schedule for 2018 switch|přečíst rozvrh na wikitech.wikimedia.org]]. Jakékoli změny budou oznámeny v rozvrhu.  O této zkoušce proběhnou další oznámení.  '''Šiřte prosím tyto informace ve své komunitě.''' 
&lt;/div&gt;&lt;/div&gt; &lt;span dir=ltr&gt;[[m:User:Trizek (WMF)|Trizek (WMF)]] ([[m:User talk:Trizek (WMF)|talk]])&lt;/span&gt; 26. 8. 2020, 13:48 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Trizek (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=20384955 --&gt;

== Pozvánka k diskusi o univerzálních pravidlech chování ==

Rádi bychom s vámi sdíleli návrh Všeobecného etického kódu (angl. Universal Code of Conduct = UCoC), který si vyžádala Rada Wikimedia Foundation začátkem tohoto roku. Chtěli bychom vás požádat o jeho posouzení a zpětnou vazbu. Diskuze k návrhu bude otevřena do 6. října 2020.
 
Návrhová komise UCoC by chtěla zjistit, které části návrhu by pro vás a vaši práci mohly představovat výzvu či problém. Chybí v návrhu něco? Co se vám líbí a co by mohlo být vylepšeno?
 
Prosíme připojte se k diskuzi a sdílejte toto pozvání s ostatními, které by to mohlo zajímat a chtěli by se také přidat.
 
Pro snížení jazykových bariér během tohoto procesu, můžete přeložit tuto zprávu a také návrh UCoC. Vy a vaše komunita pak může poskytnout zpětnou vazbu ve vašem jazyce.
 
Pokud se chcete dozvědět více o projektu UCoC, navštivte stránky [[:m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct|Universal Code of Conduct]] a [[:m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/FAQ|FAQ]], na Metě.
 
Předem dík za vaši pozornost a příspěvky. Podepsán [[:m:Talk:Trust_and_Safety|The Trust and Safety team at Wikimedia Foundation]].


== Invitation to participate in the UCoC conversation ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
''{{int:Hello}}. Apologies for cross-posting, and that you may not be reading this message in your native language: translations of the following announcement may be available on '''[[:m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Draft review/Invitation (long version)|Meta]]'''. {{int:please-translate}}. {{Int:Feedback-thanks-title}}''

We are excited to share '''[[:m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Draft review|a draft of the Universal Code of Conduct]]''', which the Wikimedia Foundation Board of Trustees called for earlier this year, for your review and feedback. The discussion will be open until October 6, 2020.

The UCoC Drafting Committee wants to learn which parts of the draft would present challenges for you or your work. What is missing from this draft? What do you like, and what could be improved?

Please join the conversation and share this invitation with others who may be interested to join, too. 

To reduce language barriers during the process, you are welcomed to translate this message and the [[:m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Draft review|Universal Code of Conduct/Draft review]]. You and your community may choose to provide your opinions/feedback using your local languages.

To learn more about the UCoC project, see the [[:m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct|Universal Code of Conduct]] page, and the [[:m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/FAQ|FAQ]], on Meta.

Thanks in advance for your attention and contributions, [[:m:Talk:Trust_and_Safety|The Trust and Safety team at Wikimedia Foundation]], 17:55, 10 верасня 2020 (UTC) &lt;/div&gt;
&lt;!-- Message sent by User:Elitre (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Universal_Code_of_Conduct/Draft_review/Invitation_(long_version)/List&amp;oldid=20440292 --&gt;

== Wiki of functions naming contest ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;cs&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
{{int:Hello}}. Pomozte prosím vybrat název pro nový wikiprojekt nadace Wikimedia. Tímto projektem bude wiki, na které může komunita pracovat na knihovně [[m:Special:MyLanguage/Abstract_Wikipedia/Wiki_of_functions_naming_contest#function|funkcí]]. Komunita může vytvářet nové funkce, číst si o nich, diskutovat o nich a sdílet je. Některé z těchto funkcí půjde používat pro vytváření jazykově nezávislých článků Wikipedie, které lze zobrazit v jakémkoli jazyce, jako součást Abstraktní Wikipedie. Ale funkce půjde používat v mnoha dalších situacích.

Budou dvě hlasovací kola, každé následované právní kontrolou návrhů, přičemž hlasování bude začínat 29. září a 27. října. Naším cílem je mít finální název projektu vybraný 8. prosince. Pokud se chcete zúčastnit, '''[[m:Special:MyLanguage/Abstract Wikipedia/Wiki of functions naming contest|přečtěte si podrobnosti a hlasujte]]''' na Meta-Wiki. {{Int:Feedback-thanks-title}} --[[m:User:Quiddity (WMF)|Quiddity (WMF)]]&lt;/div&gt; 29. 9. 2020, 21:25 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Quiddity (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Quiddity_(WMF)/Global_message_delivery_split_6&amp;oldid=20492312 --&gt;

== Call for feedback about Wikimedia Foundation Bylaws changes and Board candidate rubric ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
{{int:Hello}}. Apologies if you are not reading this message in your native language. {{Int:Please-translate}}.

Today the Wikimedia Foundation Board of Trustees starts two calls for feedback. One is about changes to the Bylaws mainly to increase the Board size from 10 to 16 members. The other one is about a trustee candidate rubric to introduce new, more effective ways to evaluate new Board candidates. The Board welcomes your comments through 26 October. For more details, [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation Board noticeboard/October 2020 - Call for feedback about Bylaws changes and Board candidate rubric|check the full announcement]]. 

{{Int:Feedback-thanks-title}} [[m:User:Qgil-WMF|Qgil-WMF]] ([[m:User talk:Qgil-WMF|talk]]) 7. 10. 2020, 17:09 (UTC)
&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Elitre (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Elitre_(WMF)/Board2&amp;oldid=20519857 --&gt;

== Important: maintenance operation on October 27 ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;cs&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;&lt;div class=&quot;plainlinks&quot;&gt;

[[:m:Special:MyLanguage/Tech/Server switch 2020|Přečíst si tuto zprávu v jiném jazyce]]  •  [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-Tech%2FServer+switch+2020&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]

[[foundation:|Nadace Wikimedia]] bude testovat přepínání mezi svým primárním a sekundárním datovým centrem.  Tím se ujistíme, že Wikipedie a další wiki projekty zůstanou online i v případě katastrofy. Abychom se ujistili, že všechno funguje, potřebuje technologické oddělení Wikimedia provést plánovanou zkoušku. Tato zkouška ukáže, zda dokážeme spolehlivě přepnout z jednoho datového centra na druhé. Příprava zkoušky a pohotovost pro řešení všech neočekávaných problémů si vyžádá mnoho týmů. 

Veškerý provoz bude '''v úterý 27. října 2020''' přepnut zpět do primárního datového centra.

Kvůli jistým omezením v [[mw:Manual:What is MediaWiki?|MediaWiki]] se musí bohužel v průběhu přepínání pozastavit všechny editace.  Omlouváme se za tuto nepříjemnost a pracujeme na tom, abychom ji v budoucnu minimalizovali. 

'''Po krátký čas budete moci všechny wiki číst, ale nikoli editovat.'''

*Editace budou vypnuté nejvýše hodinu v úterý 27. října. Test bude zahájen v [https://zonestamp.toolforge.org/1603807200 15:00 SEČ] (14:00 UTC, 14:00 WET, 10:00 EDT, 19:30 IST, 07:00 PDT, 23:00 JST a na Novém Zélandu v 03:00 NZST ve středu 28. října).
*Pokud se v této době pokusíte editovat nebo změny uložit, zobrazí se vám chybové hlášení.  Doufáme, že se v tomto období žádné editace neztratí, ale nemůžeme to zaručit.  Pokud uvidíte chybové hlášení, počkejte prosím, dokud se vše nevrátí do normálu.  Poté byste měli být schopni svou editaci uložit.  Doporučujeme však, abyste si nejprve udělali kopii svých změn, jen pro jistotu.

''Další důsledky:''

*Úlohy na pozadí budou pomalejší a některé se mohou ztratit. Červené odkazy se mohou aktualizovat pomaleji než obvykle. Pokud založíte článek, který je již odkazován odjinud, zůstane odkaz červený déle, než je obvyklé. Některé dlouho běžící skripty budou muset být zastaveny.
*Změny kódu budou v týdnu od 26. října pozastaveny.  Nebude probíhat žádné nasazování nového kódu, pokud nebude nezbytné.

V případě nutnosti může být tento projekt odložen.  Můžete si [[wikitech:Switch_Datacenter#Schedule_for_2020_switch|přečíst rozvrh na wikitech.wikimedia.org]]. Jakékoli změny budou oznámeny v rozvrhu.  O této zkoušce proběhnou další oznámení. Na všech wiki se bude 30 minut před zahájením této operace zobrazovat banner. '''Šiřte prosím tyto informace ve své komunitě.'''&lt;/div&gt;&lt;/div&gt; -- &lt;span dir=ltr&gt;[[m:User:Trizek (WMF)|Trizek (WMF)]] ([[m:User talk:Trizek (WMF)|talk]])&lt;/span&gt;  21. 10. 2020, 17:10 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Trizek (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=20519839 --&gt;

== Šablona - Doplňte_zdroj ==

Z Wikipedie jsem převzal šablonu {{Doplňte zdroj}}, protože i tady mám ověřitelnost za základ důvěryhodnosti a kvality obsahu. V této souvislosti by bylo fajn promyslet/dořešit:
* odkaz jsem nastavil na závazné pravidlo WP - Ověřitelnost, což mám za trochu matoucí. Přehlédl jsem místní, nebo by bylo lepší místní vytvořit a s krátkým komentářem odkázat na WP (kdyby tam formulace nebyla tak sebestředná, dalo by se použít. I když si nejsem 100% jist, jsou-li tři pravidla (Ověřitelnost, Žádný vlastní výzkum, Nezaujatý úhel pohledu) aplikovatelná též na WK)?
* šablona vkládá kategorii. Je OK, nebo by to chtělo jiné pojmenování? (Ten &lt;code&gt;if&lt;/code&gt; a &lt;code&gt;{{NAMESPACE}}&lt;/code&gt; tady asi smysl nedává.🤔)
[[Uživatel:Nesnera|Nesnera]] ([[Diskuse s uživatelem:Nesnera|diskuse]]) 24. 10. 2020, 11:55 (UTC)

== Wiki of functions naming contest - Round 2 ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;cs&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
{{int:Hello}}.
Připomenutí: Pomozte prosím vybrat název pro nový wikiprojekt nadace Wikimedia – knihovnu funkcí. Volba mezi finalisty začíná dnes. Postupující návrhy jsou: &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;Wikicode, Wikicodex, Wikifunctions, Wikifusion, Wikilambda, Wikimedia Functions&lt;/span&gt;. Pokud se chcete zúčastnit, '''[[m:Special:MyLanguage/Abstract Wikipedia/Wiki of functions naming contest/Names|přečtěte si podrobnosti a hlasujte]]''' na Meta-Wiki.
{{Int:Feedback-thanks-title}} --[[m:User:Quiddity (WMF)|Quiddity (WMF)]]
&lt;/div&gt; 5. 11. 2020, 22:10 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Quiddity (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=20564572 --&gt;

== [[m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey 2021/Invitation|Community Wishlist Survey 2021]] ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;cs&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
[[File:Magic Wand Icon 229981 Color Flipped.svg|thumb|48px]]
Začal '''[[m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey 2021|Průzkum přání komunity 2021]]'''!
V tomto průzkumu se mohou komunity editorů dohodnout, na čem bude tým [[m:Community Tech|Community Tech]] pracovat během příštího roku. Neváhejte přidat svůj nápad nejpozději do '''{{#time:j. xg|2020-11-30|{{PAGELANGUAGE}}}}''', případně připomínkovat a vylepšit návrhy ostatních editorů.
Komunity budou o návrzích hlasovat od {{#time:j. xg|2020-12-08|{{PAGELANGUAGE}}}} do {{#time:j. xg|2020-12-21|{{PAGELANGUAGE}}}}.

Tým Community Tech se soustředí na nástroje pro zkušené editory projektů Wikimedia.
Svůj návrh můžete sepsat v libovolném jazyce, my jej přeložíme. Děkujeme a těšíme se na vaše návrhy!
&lt;/div&gt;

&lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;[[m:user:SGrabarczuk (WMF)|SGrabarczuk (WMF)]]&lt;/span&gt;

20. 11. 2020, 18:15 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:SGrabarczuk (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:SGrabarczuk_(WMF)/sandbox/MM/Other_TOP20&amp;oldid=20689748 --&gt;

== Wikidata descriptions changes to be included more often in Recent Changes and Watchlist ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
''Sorry for sending this message in English. Translations are available on [[m:Special:MyLanguage/Announcements/Announcement Wikidata descriptions in watchlist|this page]]. Feel free to translate it in more languages!''

As you may know, you can include changes coming from Wikidata in your Watchlist and Recent Changes ([[Special:Preferences#mw-prefsection-watchlist|in your preferences]]). Until now, this feature didn’t always include changes made on Wikidata descriptions due to the way Wikidata tracks the data used in a given article.

Starting on December 3rd, the Watchlist and Recent Changes will include changes on the descriptions of Wikidata Items that are used in the pages that you watch. This will only include descriptions in the language of your wiki to make sure that you’re only seeing changes that are relevant to your wiki.

This improvement was requested by many users from different projects. We hope that it can help you monitor the changes on Wikidata descriptions that affect your wiki and participate in the effort of improving the data quality on Wikidata for all Wikimedia wikis and beyond.

Note: if you didn’t use the Wikidata watchlist integration feature for a long time, feel free to give it another chance! The feature has been improved since the beginning and the content it displays is more precise and useful than at the beginning of the feature in 2015.

If you encounter any issue or want to provide feedback, feel free to use [[Phab:T191831|this Phabricator ticket]]. Thanks!

[[:d:User:Lea Lacroix (WMDE)|Lea Lacroix (WMDE)]] 30. 11. 2020, 14:39 (UTC)
&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Lea Lacroix (WMDE)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Lea_Lacroix_(WMDE)/wikis&amp;oldid=20728482 --&gt;

== 2020 Coolest Tool Award Ceremony on December 11th ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
Hello all,

The ceremony of the 2020 [[m:Coolest_Tool_Award|Wikimedia Coolest Tool Award]] will take place virtually on Friday, December 11th, at 17:00 GMT. This award is highlighting tools that have been nominated by contributors to the Wikimedia projects, and the ceremony will be a nice moment to show appreciation to the tools developers and maybe discover new tools!

You will find more information [[m:Coolest_Tool_Award|here]] about the livestream and the discussions channels. Thanks for your attention, [[:d:User:Lea Lacroix (WMDE)|Lea Lacroix (WMDE)]] 7. 12. 2020, 10:55 (UTC)
&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Lea Lacroix (WMDE)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=20734978 --&gt;

== Průzkum přání komunity 2021 ==
&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;cs&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
[[File:Magic Wand Icon 229981 Color Flipped.svg|thumb|48px]]
'''Zveme všechny zaregistrované uživatele k hlasování v [[m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey 2021|průzkumu přání komunity pro rok 2021]]. Odteď do {{#time:j. xg|2020-12-21|cs}} můžete hlasovat pro tolik různých přání, kolik chcete.'''

Průzkum sbírá přání pro nové a vylepšené nástroje pro zkušené editory. Po hlasování uděláme vše proto, abychom vaše přání splnili. Začneme s těmi, která získala největší popularitu.

My, [[m:Special:MyLanguage/Community Tech|Community Tech]], jsme jedním z týmů [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation|nadace Wikimedia]]. Vytváříme a vylepšujeme nástroje pro editaci a správu wiki. Na čem pracujeme, rozhoduje výsledek průzkumu přání komunity. Přání můžete navrhovat jednou za rok. Po dvou týdnech můžete hlasovat pro ta, která vás nejvíc zajímají. Poté z průzkumu vybereme přání, na kterých budeme pracovat. Některá přání mohou splnit dobrovolní vývojáři nebo jiné týmy.

Čekáme na vaše hlasy. Děkujeme!
&lt;/div&gt;
[[user:SGrabarczuk (WMF)|SGrabarczuk (WMF)]]

11. 12. 2020, 15:55 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:SGrabarczuk (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:SGrabarczuk_(WMF)/sandbox/MM/Other_TOP20&amp;oldid=20689748 --&gt;

== Moving Wikimania 2021 to a Virtual Event ==

&lt;div class=&quot;mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
[[File:Wikimania_logo_with_text_2.svg|right|alt=Wikimania's logo.|75px]]

''{{int:Hello}}. Apologies if you are not reading this message in your native language. {{Int:Please-translate}}. {{Int:Feedback-thanks-title}}''

[[:m:Wikimania 2021|Wikimania will be a virtual event this year]], and hosted by a wide group of community members. Whenever the next in-person large gathering is possible again, [[:m:ESEAP Hub|the ESEAP Core Organizing Team]] will be in charge of it. Stay tuned for more information about how ''you'' can get involved in the planning
process and other aspects of the event. [https://lists.wikimedia.org/pipermail/wikimedia-l/2021-January/096141.html Please read the longer version of this announcement on wikimedia-l]. 

''ESEAP Core Organizing Team, Wikimania Steering Committee, Wikimedia Foundation Events Team'', 27. 1. 2021, 15:15 (UTC) 
&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Elitre (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Elitre_(WMF)/Wikimania21&amp;oldid=21014617 --&gt;

== Project Grant Open Call ==

This is the announcement for the [[m:Grants:Project|Project Grants program]] open call that started on January 11, with the submission deadline of February 10, 2021.&lt;br&gt; This first open call will be focussed on Community Organizing proposals. A second open call focused on research and software proposals is scheduled from February 15 with a submission deadline of March 16, 2021.&lt;br&gt;

For the Round 1 open call, we invite you to propose grant applications that fall under community development and organizing (offline and online) categories. Project Grant funds are available to support individuals, groups, and organizations to implement new experiments and proven ideas, from organizing a better process on your wiki, coordinating a campaign or editathon series to providing other support for community building.  We offer the following resources to help you plan your project and complete a grant proposal:&lt;br&gt;

* Weekly proposals clinics via Zoom during the Open Call. Join us for [[m:Grants:Project|#Upcoming_Proposal_Clinics|real-time discussions]] with Program Officers and select thematic experts and get live feedback about your Project Grants proposal. We’ll answer questions and help you make your proposal better. We also offer these support pages to help you build your proposal:
* [[m:Grants:Project/Tutorial|Video tutorials]] for writing a strong application&lt;br&gt;
* General [[m:Grants:Project/Plan|planning page]] for Project Grants &lt;br&gt;
* [[m:Grants:Project/Learn|Program guidelines and criteria]]&lt;br&gt;

Program officers are also available to offer individualized proposal support upon request. Contact us if you would like feedback or more information.&lt;br&gt;

We are excited to see your grant ideas that will support our community and make an impact on the future of Wikimedia projects. Put your idea into motion, and [[m:Grants:Project/Apply|submit your proposal]] by February 10, 2021!&lt;br&gt;

Please feel free to get in touch with questions about getting started with your grant application, or about serving on the Project Grants Committee. Contact us at projectgrants{{at}}wikimedia.org. Please help us translate this message to your local language. [[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 28. 1. 2021, 08:00 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:RSharma (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=20808431 --&gt;

== Wiki Loves Folklore 2021 is back! ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;

{{int:please-translate}}

[[File:Wiki Loves Folklore Logo.svg|right|150px|frameless]]
You are humbly invited to participate in the '''[[:c:Commons:Wiki Loves Folklore 2021|Wiki Loves Folklore 2021]]''' an international photography contest organized on Wikimedia Commons to document folklore and intangible cultural heritage from different regions, including, folk creative activities and many more. It is held every year from the 1st till the 28th of February.

You can help in enriching the folklore documentation on Commons from your region by taking photos, audios, videos, and [https://commons.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:UploadWizard&amp;campaign=wlf_2021 submitting] them in this commons contest.

Please support us in translating the [[:c:Commons: Wiki Loves Folklore 2021|project page]] and a [https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:Translate?group=Centralnotice-tgroup-wikiloveslove2020&amp;language=en&amp;filter=%21translated&amp;action=translate|one-line banner message] to help us spread the word in your native language.

'''Kind regards,'''

'''Wiki loves Folklore International Team'''

[[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 6. 2. 2021, 13:25 (UTC)
&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Tiven2240@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Tiven2240/wll&amp;oldid=21073884 --&gt;

== Wikifunctions logo contest ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;cs&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
{{Int:Hello}}. Pomozte prosím vybrat koncept návrhu loga nové wiki Wikifunkce. Hlasování začíná dnes a bude otevřené dva týdny. Pokud se chcete zúčastnit, '''[[m:Special:MyLanguage/Abstract Wikipedia/Wikifunctions logo concept/Vote|přečtěte si více a hlasujte]]''' na Meta-Wiki. {{Int:Feedback-thanks-title}} --[[m:User:Quiddity (WMF)|Quiddity (WMF)]]&lt;/div&gt; 2. 3. 2021, 01:45 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Quiddity (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=21087740 --&gt;

== Univerzální kodex chování – Fáze 2 ==

[[:wmf:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct|'''Univerzální kodex chování (UCoC)''']] poskytuje obecný základ přijatelného chování pro celé hnutí Wikimedia a všechny jeho projekty. Tento projekt je nyní ve druhé fázi, která má za cíl stanovit jasné mantinely jeho vynucování. O celém projektu si můžete přečíst více na jeho [[:m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct|'''projektové stránce''']].

=== Komise pro návrh: Výzva pro zájemce ===

Nadace Wikimedia hledá dobrovolníky, kteří by se stali členy komise pro návrh, jak učinit kodex vynutitelným. Tito dobrovolníci by se činnosti od konce dubna do července a poté v říjnu a listopadu věnovali od 2 do 6 hodin týdně. Je důležité, aby v komisi bylo rozmanité a inkluzivní zastoupení a byli v ní zastoupeni lidé různě zkušení, od zkušených uživatelů po nováčky, ti, již se stali cílem obtěžování, řešili ho, a také ti, kteří z něj byli neprávem obviněni.

Pokud se chcete do tohoto procesu zapojit nebo se o něm chcete dozvědět více, podívejte se na [[:m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Drafting committee|Universal Code of Conduct/Drafting committee]].

=== Komunitní konzultace 2021: Upozornění a výzva pro dobrovolníky / překladatele ===

Od 5. dubna do 5. května 2021 proběhnou na mnoha projektech Wikimedia konzultace ohledně vynucování UCoC. Hledáme dobrovolníky, kteří by překládali důležité materiály nebo pomohli na svých projektech vést konzultace kladením doporučených [[:m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/2021 consultations/Discussion|klíčových otázek]]. Pokud máte zájem o některou z těchto rolí, prosím [[:m:Talk:Universal Code of Conduct/2021 consultations|kontaktujte nás]] (v jazyce, který ovládáte nejlépe).

Více o této činnosti a dalších konzultacích, které se uskutečňují, zjistíte na [[:m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/2021 consultations|Universal Code of Conduct/2021 consultations]].

-- [[User:Xeno (WMF)|Xeno (WMF)]] ([[User talk:Xeno (WMF)|diskuse]]) 5. 4. 2021, 21:05 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:SOyeyele (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:SOyeyele_(WMF)/Announcements/Czech&amp;oldid=21301231 --&gt;

== Line numbering coming soon to all wikis ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;  

[[File:Technical_Wishes_–_Line_numbering_-_2010_wikitext_editor.png|thumb|Example]]
From April 15, you can enable line numbering in some wikitext editors - for now in the template namespace, coming to more namespaces soon. This will make it easier to detect line breaks and to refer to a particular line in discussions. These numbers will be shown if you enable the syntax highlighting feature ([[mw:Special:MyLanguage/Extension:CodeMirror|CodeMirror extension]]), which is supported in the [[mw:Special:MyLanguage/Extension:WikiEditor|2010]] and [[mw:Special:MyLanguage/2017 wikitext editor|2017]] wikitext editors. 

More information can be found on [[m:WMDE Technical Wishes/Line Numbering|this project page]]. Everyone is invited to test the feature, and to give feedback [[m:talk:WMDE Technical Wishes/Line Numbering|on this talk page]].
&lt;/div&gt; -- [[m:User:Johanna Strodt (WMDE)|Johanna Strodt (WMDE)]] 12. 4. 2021, 15:07 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Johanna Strodt (WMDE)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=WMDE_Technical_Wishes/Technical_Wishes_News_list_all_village_pumps&amp;oldid=21329014 --&gt;

== Suggested Values ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;cs&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;  

Od 29. dubna bude možné navrhovat hodnoty pro parametry šablon. Navrhované hodnoty lze přidat do [[mw:Special:MyLanguage/Help:TemplateData|sekce TemplateData]] a budou se poté ve [[mw:Special:MyLanguage/Help:VisualEditor/User guide|Vizuálním editoru]] zobrazovat v rozbalovací nabídce. To umožní uživatelům šablon rychle zvolit příslušnou hodnotu. Tím se omezují potenciální chyby a snižuje množství práce potřebné k vyplnění hodnot do šablony. I nadále bude možné zadat i jiné než navrhované hodnoty.

Další informace včetně podporovaných typů parametrů a způsobů uvedení navrhovaných hodnot lze najít: [[mw:Help:TemplateData#suggestedvalues|[1]]] [[m:WMDE_Technical_Wishes/Suggested_values_for_template_parameters|[2]]]. Kdokoli může funkci otestovat a sdělit nám svůj názor [[m:Talk:WMDE Technical Wishes/Suggested values for template parameters|na této diskusní stránce]].

&lt;/div&gt; [[m:User:Timur Vorkul (WMDE)|Timur Vorkul (WMDE)]] 22. 4. 2021, 14:08 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Timur Vorkul (WMDE)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=WMDE_Technical_Wishes/Technical_Wishes_News_list_all_village_pumps&amp;oldid=21361904 --&gt;

== Universal Code of Conduct News – Issue 1 ==

&lt;div style = &quot;line-height: 1.2&quot;&gt;
&lt;span style=&quot;font-size:200%;&quot;&gt;'''Universal Code of Conduct News'''&lt;/span&gt;&lt;br&gt;
&lt;span style=&quot;font-size:120%; color:#404040;&quot;&gt;'''Issue 1, June 2021'''&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;font-size:120%; float:right;&quot;&gt;[[m:Universal Code of Conduct/Newsletter/1|Read the full newsletter]]&lt;/span&gt;
----
Welcome to the first issue of [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct|Universal Code of Conduct News]]! This newsletter will help Wikimedians stay involved with the development of the new code, and will distribute relevant news, research, and upcoming events related to the UCoC.

Please note, this is the first issue of UCoC Newsletter which is delivered to all subscribers and projects as an announcement of the initiative. If you want the future issues delivered to your talk page, village pumps, or any specific pages you find appropriate, you need to [[m:Global message delivery/Targets/UCoC Newsletter Subscription|subscribe here]].

You can help us by translating the newsletter issues in your languages to spread the news and create awareness of the new conduct to keep our beloved community safe for all of us. Please [[m:Universal Code of Conduct/Newsletter/Participate|add your name here]] if you want to be informed of the draft issue to translate beforehand. Your participation is valued and appreciated.
&lt;/div&gt;&lt;div style=&quot;margin-top:3px; padding:10px 10px 10px 20px; background:#fffff; border:2px solid #808080; border-radius:4px; font-size:100%;&quot;&gt;
* '''Affiliate consultations''' – Wikimedia affiliates of all sizes and types were invited to participate in the UCoC affiliate consultation throughout March and April 2021. ([[m:Universal Code of Conduct/Newsletter/1#sec1|continue reading]])
* '''2021 key consultations''' – The Wikimedia Foundation held enforcement key questions consultations in April and May 2021 to request input about UCoC enforcement from the broader Wikimedia community. ([[m:Universal Code of Conduct/Newsletter/1#sec2|continue reading]])
* '''Roundtable discussions''' – The UCoC facilitation team hosted two 90-minute-long public roundtable discussions in May 2021 to discuss UCoC key enforcement questions. More conversations are scheduled. ([[m:Universal Code of Conduct/Newsletter/1#sec3|continue reading]])
* '''Phase 2 drafting committee''' – The drafting committee for the phase 2 of the UCoC started their work on 12 May 2021. Read more about their work. ([[m:Universal Code of Conduct/Newsletter/1#sec4|continue reading]])
* '''Diff blogs''' – The UCoC facilitators wrote several blog posts based on interesting findings and insights from each community during local project consultation that took place in the 1st quarter of 2021. ([[m:Universal Code of Conduct/Newsletter/1#sec5|continue reading]])&lt;/div&gt;
--[[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 11. 6. 2021, 23:05 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:SOyeyele (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:SOyeyele_(WMF)/Announcements/Other_languages&amp;oldid=21578291 --&gt;

== Wikimania 2021: Individual Program Submissions ==

[[File:Wikimania logo with text 2.svg|right|200px]]
Dear all,

Wikimania 2021 will be [[:wikimania:2021:Save the date and the Core Organizing Team|hosted virtually]] for the first time in the event's 15-year history. Since there is no in-person host, the event is being organized by a diverse group of Wikimedia volunteers that form the [[:wikimania:2021:Organizers|Core Organizing Team]] (COT) for Wikimania 2021.

'''Event Program''' - Individuals or a group of individuals can submit their session proposals to be a part of the program. There will be translation support for sessions provided in a number of languages. See more information [[:wikimania:2021:Submissions/Guidelines#Language Accessibility|here]].

Below are some links to guide you through;
* [[:wikimania:2021:Submissions|Program Submissions]]
* [[:wikimania:2021:Submissions/Guidelines|Session Submission Guidelines]]
* [[:wikimania:2021:FAQ|FAQ]]

Please note that the deadline for submission is 18th June 2021. 

'''Announcements'''- To keep up to date with the developments around Wikimania, the COT sends out weekly updates. You can view them in the Announcement section [[:wikimania:2021:Announcements|here]]. 

'''Office Hour''' - If you are left with questions, the COT will be hosting some office hours (in multiple languages), in multiple time-zones, to answer any programming questions that you might have.  Details can be found [[:wikimania:2021:Organizers#Office hours schedule|here.]]

Best regards,

[[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 16. 6. 2021, 04:18 (UTC)

On behalf of Wikimania 2021 Core Organizing Team
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Bodhisattwa@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/VisualEditor/Newsletter/Wikis_with_VE&amp;oldid=21597568 --&gt;

== Editing news 2021 #2 ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;cs&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
&lt;em&gt;[[m:Special:MyLanguage/VisualEditor/Newsletter/2021/June|Přečíst si tuto zprávu v jiném jazyce]] • [[m:VisualEditor/Newsletter|Seznam odběrů tohoto vícejazyčného zpravodaje]]&lt;/em&gt;

[[File:Reply Tool A-B test comment completion.png|alt=Míra dokončení komentářů juniorských přispěvatelů ve všech zúčastněných Wikipediích|thumb|296x296px|Když měli nováčci nástroj Odpověď a pokoušeli se psát na diskusní stránku, byli v psaní komentářů úspěšnější. ([https://wikimedia-research.github.io/Reply-tools-analysis-2021/ Zdroj])]]

Začátkem tohoto roku redakční tým provedl rozsáhlou studii [[mw:Talk pages project/Replying|nástroje Odpověď]]. Hlavním cílem bylo zjistit, zda nástroj  pomohl [[mw:Talk pages project/Glossary|novým editorům]] komunikovat na wiki. Dalším cílem bylo zjistit, zda komentáře, které noví editoři vytvořili pomocí nástroje, bylo třeba vracet zpět častěji než komentáře nováčků vytvořené pomocí stávajícího stránkového editoru.

Hlavní výsledky byly:

* Nováčci, kteří měli automatický přístup (&quot;default on&quot;) k nástroji Odpověď, psali komentáře na diskusní stránku [https://wikimedia-research.github.io/Reply-tools-analysis-2021/ častěji].
* Komentáře, které nováčci psali pomocí nástroje Odpověď, musely být revertovány [https://wikimedia-research.github.io/Reply-tools-analysis-2021/ méně často] než komentáře psané s použitím stránkového editoru.

Tyto výsledky vedou editační tým k důvěře, že jde o užitečný nástroj.

&lt;strong&gt;Výhled&lt;/strong&gt;

Tým plánuje zpřístupnit tento nástroj v příštích měsících jako nastavení s možností vypnutí všem uživatelům. K tomu už došlo na arabské, české a maďarské Wikipedii.

Dalším krokem bude [[phab:T280599|vyřešení technických otázek]]. Následně bude nástroj Odpověď distribuován nejdříve [[phab:T267379|Wikipediím, které se podílely na studii]]. Potom bude postupně distribuován ostatním wikipediím a všem wiki projektům v rámci WMF.

Nyní si již můžete „{{int:discussiontools-preference-label}}“ zapnout [[Special:Preferences#mw-prefsection-betafeatures|ve zkušebním režimu]]. Jakmile dostanete nástroj Odpověď, můžete svá nastavení kdykoli změnit v [[Special:Preferences#mw-prefsection-editing-discussion]].

–[[User:Whatamidoing (WMF)|Whatamidoing (WMF)]] ([[User talk:Whatamidoing (WMF)|diskuse]])
&lt;/div&gt; 24. 6. 2021, 14:14 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Elitre (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/VisualEditor/Newsletter/Wikis_with_VE&amp;oldid=21624491 --&gt;

== Server switch ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;&lt;div class=&quot;plainlinks&quot;&gt;

[[:m:Special:MyLanguage/Tech/Server switch 2020|Read this message in another language]]  •  [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-Tech%2FServer+switch+2020&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]

The [[foundation:|Wikimedia Foundation]] tests the switch between its first and secondary data centers.  This will make sure that Wikipedia and the other Wikimedia wikis can stay online even after a disaster. To make sure everything is working, the Wikimedia Technology department needs to do a planned test. This test will show if they can reliably switch from one data centre to the other. It requires many teams to prepare for the test and to be available to fix any unexpected problems. &lt;!--

 They will switch all traffic back to the primary data center on '''Tuesday, October 27 2020'''. --&gt;

Unfortunately, because of some limitations in [[mw:Manual:What is MediaWiki?|MediaWiki]], all editing must stop while the switch is made.  We apologize for this disruption, and we are working to minimize it in the future. 

'''You will be able to read, but not edit, all wikis for a short period of time.'''

*You will not be able to edit for up to an hour on Tuesday, 29 June 2021. The test will start at [https://zonestamp.toolforge.org/1624975200 14:00 UTC] (07:00 PDT, 10:00 EDT, 15:00 WEST/BST, 16:00 CEST, 19:30 IST,  23:00 JST, and in New Zealand at 02:00 NZST on Wednesday 30 June).
*If you try to edit or save during these times, you will see an error message.  We hope that no edits will be lost during these minutes, but we can't guarantee it.  If you see the error message, then please wait until everything is back to normal.  Then you should be able to save your edit.  But, we recommend that you make a copy of your changes first, just in case.

''Other effects'':

*Background jobs will be slower and some may be dropped. Red links might not be updated as quickly as normal. If you create an article that is already linked somewhere else, the link will stay red longer than usual. Some long-running scripts will have to be stopped.
*There will be code freezes for the week of June 28.  Non-essential code deployments will not happen.

This project may be postponed if necessary.  You can [[wikitech:Switch_Datacenter#Schedule_for_2021_switch|read the schedule at wikitech.wikimedia.org]]. Any changes will be announced in the schedule.  There will be more notifications about this. A banner will be displayed on all wikis 30 minutes before this operation happens. '''Please share this information with your community.'''&lt;/div&gt;&lt;/div&gt; [[user:SGrabarczuk (WMF)|SGrabarczuk (WMF)]] 27. 6. 2021, 01:19 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:SGrabarczuk (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=21463754 --&gt;

== 2021 Board of Trustees election ==

The [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2021|2021 Board of Trustees election]] opens 4 August 2021. Candidates from the community were asked to submit their candidacy. After a three week long call for candidates, there are [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2021/Candidates#Candidate Table|20 candidates for the 2021 election]].

The Wikimedia movement has the opportunity to vote for the selection of community-and-affiliate trustees. The Board is expected to select the four most voted candidates to serve as trustees. Voting closes 17 August 2021.

The [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation Board of Trustees|Wikimedia Foundation Board of Trustees]] oversees the Wikimedia Foundation's operations. The Board wants to improve their competences and diversity as a team. They have shared the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2021/Candidates#Skills|areas of expertise]] that they are currently missing and hope to cover with new trustees.

How can you get involved?
* [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2021/Candidates#Candidate%20Table|Learn more about candidates]].
* [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2021#Campaign%20Activities|Organize campaign activities]].
* [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2021/Voting|Vote]].

Read the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2021/2021-07-02/2021 Confirmed Candidates|full announcement]].

Best,

On behalf of the Elections Committee
[[Uživatel:MNadzikiewicz (WMF)|MNadzikiewicz (WMF)]] ([[Diskuse s uživatelem:MNadzikiewicz (WMF)|diskuse]]) 3. 7. 2021, 09:41 (UTC)

== Importy z csw ==

[[User:Danny B.]][[User:Jedudedek]][[User:Tchoř]] Zdravím, na cs.wikipedii momentálně visí asi dvacítka [https://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:Str%C3%A1nky_k_p%C5%99esunu_na_Wikiknihy stránek na Import], naposledy [https://cs.wikipedia.org/wiki/Postkeynesi%C3%A1nstv%C3%AD], rozsah tohoto je pro Wikipedii jen těžko akceptovatelný. Bylo by možné podobné importy vyřešit? Dva z vás jsou administrátory i na Wikipedii, tj. lze to řešit meziprojektově, což je dobře. [[Uživatel:OJJ|OJJ]] ([[Diskuse s uživatelem:OJJ|diskuse]]) 15. 7. 2021, 13:05 (UTC) [[Uživatel:OJJ|OJJ]] ([[Diskuse s uživatelem:OJJ|diskuse]]) 15. 7. 2021, 13:05 (UTC)

== Výzva pre kandidátov Návrhového výboru Charty hnutia ==

&lt;div lang=&quot;sk&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;

Stratégia hnutia vyhlasuje [[:m:Special:MyLanguage/Movement_Charter/Drafting_Committee|Výzvu pre kandidátov Návrhového výboru Charty hnutia]]. Výzva začína 2. augusta 2021 and končí 1. septembra 2021.

Očakáva sa, že výbor bude zastupovať [[:m:Special:MyLanguage/Movement_Charter/Drafting_Committee/Diversity_and_Expertise_Matrices|rozmanitosť v hnutí]]. Rozmanitosť zahŕňa pohlavie, jazyk, geografiu a skúsenosti. Zahŕňa to účasť na projektoch, pobočkách a nadácii Wikimedia Foundation.

Na to, aby ste sa stali členom, nie je potrebná plynulá angličtina. V prípade potreby je k dispozícii podpora prostredníctvom prekladu a tlmočenia. Členovia dostanú príspevok na kompenzáciu nákladov na účasť. Na Každé dve mesiace je to 100 USD.

Hľadáme ľudí, ktorí majú niektoré [[:m:Special:MyLanguage/Movement_Charter/Drafting_Committee#Role_Requirements|zručnosti]] z nasledujúcich:

* Vedieť písať spoločne. (preukázateľné skúsenosti sú výhodou) 
* Ste pripravený hľadať kompromisy. 
* Zameraný ste na inklúziu a rozmanitosť. 
* Majte znalosti o komunitných konzultáciách. 
* Máte skúsenosti s medzikultúrnou komunikáciou. 
* Majú skúsenosti so správou alebo organizáciou v neziskových organizáciách alebo komunitách. 
* Máte skúsenosti s vyjednávaním s rôznymi stranami. 

Očakáva sa, že výbor začne s 15 ľuďmi. Ak bude 20 a viac kandidátov, prebehne kombináciou volieb a selektovania. Ak ich bude 19 kandidátov alebo menej, prebehne proces výberu bez volieb.

Pomôžte posunúť Wikimediu dopredu v tejto dôležitej úlohe? Odošlite svoju kandidatúru [[:m:Special:MyLanguage/Movement_Charter/Drafting_Committee#Candidate_Statements|sem]]. S otázkami kontaktujte na strategy2030[[File:At sign.svg|16x16px|link=|(_AT_)]]wikimedia.org.

&lt;/div&gt;

[[Uživatel:Xeno (WMF)|Xeno (WMF)]] ([[Diskuse s uživatelem:Xeno (WMF)|diskuse]]) 3. 8. 2021, 00:12 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Xeno (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Xeno_(WMF)/Delivery/Wikibooks&amp;oldid=21828257 --&gt;

== The 2022 Community Wishlist Survey will happen in January ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;cs&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
Ahoj všichni,

doufáme, že se vám během této náročné doby dobře daří a jste v pořádku! Chtěli jsme vám jenom sdělit novinku týkající se změny v Průzkumu přání komunity 2022. A chtěli bychom také znát váš názor.

Shrnutí:

&lt;div style=&quot;font-style:italic;&quot;&gt;
[[m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey|Průzkum přání komunity]] 2022 budeme pořádat v lednu 2022. Na splnění přání pro rok 2021 potřebujeme víc času a také potřebujeme čas na přípravu několika změn v průzkumu pro rok 2022. Mezitím můžete používat [[m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey/Sandbox|pískoviště určené pro vaše první nápady na přání pro rok 2022]].
&lt;/div&gt;

=== Navrhování a plnění přání proběhne v tom samém roce ===

V minulosti pořádal tým [[m:Special:MyLanguage/Community Tech|Community Tech]] průzkum přání komunity pro následující rok v listopadu předchozího roku. Například [[m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey 2021|průzkum pro rok 2021]] probíhal v listopadu 2020. To před několika lety fungovalo dobře, tehdy jsme na přáních začínali pracovat krátce po zveřejnění výsledků hlasování.

Nicméně v roce 2021 došlo ke zpoždění mezi hlasováním a dobou, kdy jsme mohli začínat pracovat na nových přáních. Do července 2021 jsme pracovali na přáních z [[m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey 2020|průzkumu pro rok 2020]].

Doufáme, že konání průzkumu pro rok 2022 v lednu 2022 bude intuitivnější. Díky tomu budeme mít čas splnit víc přání z průzkumu pro rok 2021.

=== Podpora širší účasti dříve vyloučených komunit ===

Přemýšlíme, jak bychom zjednodušili účast v průzkumu. Chceme více podporovat překládání a podpořit v aktivitě méně podporované komunity. Na tyto změny bychom si rádi vzali nějaký čas.

=== Nový prostor pro diskusi s námi o prioritách a zatím nesplněných přáních ===

Bude to 365 dní bez průzkumu. Chceme, abyste se nám ozvali. Doufáme, že vás uslyšíme na [[m:Special:MyLanguage/Talk:Community Wishlist Survey|diskusní stránce]], ale také že vás uvidíme na našich Talk to Us setkáních&lt;!-- konaných bi-monthly --&gt;! Ta se budou konat ve dvou různých časech, aby měla příležitost všechna časová pásma na světě.

Naše první setkání začne '''15. září ve 23:00 UTC'''. Další podrobnosti o agendě a formátu brzy budou oznámeny!

=== Brainstorming a koncepty návrhů před návrhovou fází ===

Pokud už teď máte nápady na přání, můžete použít [[m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey/Sandbox|nové pískoviště průzkumu přání komunity]]. Díky němu na ně do ledna 2022 nezapomenete. Ke svým nápadům se budete moct vracet a vylepšovat je. Mějte na paměti, že editace pískoviště se nepočítají jako přání!

=== Zpětná vazba ===
* Co máme dělat, abychom vylepšili stránky průzkumu?
* Jak byste chtěli využívat naše nové [[m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey/Sandbox|pískoviště]]?
* Vidíte nějaká rizika vyplývající z našeho rozhodnutí změnit datum průzkumu pro rok 2022?
* Co napomůže tomu, aby se průzkumu pro rok 2022 účastnilo více lidí?

Odpovídejte na [[m:Special:MyLanguage/Talk:Community Wishlist Survey|diskusní stránce]] (v kterémkoliv jazyce chcete) nebo na našich Talk to Us setkáních.
&lt;/div&gt;

[[user:SGrabarczuk (WMF)|SGrabarczuk (WMF)]] ([[user talk:SGrabarczuk (WMF)|talk]]) 7. 9. 2021, 00:23 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:SGrabarczuk (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=21980442 --&gt;

== Výsledky nejkompetitivnějších voleb do správní rady Nadace Wikimedia ==

&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot;/&gt;
[[File:Wikimedia-logo black.svg|100px|center]]

Děkujeme všem, kteří se zúčastnili voleb do správní rady v roce 2021. Volební výbor zkontroloval hlasy z voleb do správní rady Nadace Wikimedia 2021, které byly uspořádány za účelem výběru čtyř nových členů správní rady. Své platné hlasy odevzdalo rekordních 6 873 lidí z 214 projektů. Největší podporu získali následující čtyři kandidáti:

# Rosie Stephenson-Goodknight
# Victoria Doronina
# Dariusz Jemielniak
# Lorenzo Losa

Tito kandidáti byli sice hlasováním komunity zvoleni, ale dosud nejsou do správní rady jmenováni. Potřebují ještě úspěšně projít prověrkou a splňovat kvalifikační požadavky uvedené ve stanovách. Správní rada stanovila předběžné datum jmenování nových správců na konec tohoto měsíce.

Čti [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia_Foundation_elections/2021/2021-09-07/2021_Election_Results|celé oznámení zde]].&lt;section end=&quot;announcement-content&quot;/&gt;

8. 9. 2021, 01:13 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Xeno (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery/cs&amp;oldid=5497377 --&gt;

== Server switch ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;cs&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;&lt;div class=&quot;plainlinks&quot;&gt;

[[:m:Special:MyLanguage/Tech/Server switch|Přečíst si tuto zprávu v jiném jazyce]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-Tech%2FServer+switch&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]

[[foundation:|Nadace Wikimedia]] bude testovat přepínání mezi svým primárním a sekundárním datovým centrem. Tím se ujistíme, že Wikipedie a další wiki projekty zůstanou online i v případě katastrofy. Abychom se ujistili, že všechno funguje, potřebuje technologické oddělení Wikimedia provést plánovanou zkoušku. Tato zkouška ukáže, zda dokážeme spolehlivě přepnout z jednoho datového centra na druhé. Příprava zkoušky a pohotovost pro řešení všech neočekávaných problémů si vyžádá mnoho týmů. 

Veškerý provoz bude '''v úterý 14. září 2021''' přepnut zpět do primárního datového centra.

Kvůli jistým omezením v [[mw:Manual:What is MediaWiki?|MediaWiki]] se musí bohužel v průběhu přepínání pozastavit všechny editace. Omlouváme se za tuto nepříjemnost a pracujeme na tom, abychom ji v budoucnu minimalizovali. 

'''Po krátký čas budete moci všechny wiki číst, ale nikoli editovat.'''

*Editace budou vypnuté nejvýše hodinu v úterý 14. září 2021. Test bude zahájen v [https://zonestamp.toolforge.org/1631628049 16:00 SELČ] (14:00 UTC, 07:00 PDT, 10:00 EDT, 15:00 WEST/BST, 19:30 IST, 23:00 JST a na Novém Zélandu v 02:00 NZST ve středu 15. září).
*Pokud se v této době pokusíte editovat nebo změny uložit, zobrazí se vám chybové hlášení. Doufáme, že se v tomto období žádné editace neztratí, ale nemůžeme to zaručit. Pokud uvidíte chybové hlášení, počkejte prosím, dokud se vše nevrátí do normálu. Poté byste měli být schopni svou editaci uložit. Doporučujeme však, abyste si nejprve udělali kopii svých změn, jen pro jistotu.

''Další důsledky:''

*Úlohy na pozadí budou pomalejší a některé se mohou ztratit. Červené odkazy se mohou aktualizovat pomaleji než obvykle. Pokud založíte článek, který je již odkazován odjinud, zůstane odkaz červený déle, než je obvyklé. Některé dlouho běžící skripty budou muset být zastaveny.
* Předpokládáme, že nasazování nového kódu bude probíhat jako v běžném týdnu. &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;However, some case-by-case code freezes could punctually happen if the operation require them afterwards.&lt;/span&gt;

V případě nutnosti může být tento projekt odložen.  Můžete si [[wikitech:Switch_Datacenter|přečíst rozvrh na wikitech.wikimedia.org]]. Jakékoli změny budou oznámeny v rozvrhu. O této zkoušce proběhnou další oznámení. Na všech wiki se bude 30 minut před zahájením této operace zobrazovat banner. '''Šiřte prosím tyto informace ve své komunitě.'''&lt;/div&gt;&lt;/div&gt; [[user:SGrabarczuk (WMF)|SGrabarczuk (WMF)]] ([[user talk:SGrabarczuk (WMF)|&lt;span class=&quot;signature-talk&quot;&gt;{{int:Talkpagelinktext}}&lt;/span&gt;]]) 11. 9. 2021, 00:45 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:SGrabarczuk (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=21980442 --&gt;

== Talk to the Community Tech ==

[[File:Magic Wand Icon 229981 Color Flipped.svg|{{dir|{{pagelang}}|left|right}}|frameless|50px]]

[[:m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey/Updates/2021-09 Talk to Us|Read this message in another language]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-Community_Wishlist_Survey/Updates/2021-09_Talk_to_Us&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]

Hello!

As we have [[m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey/Updates|recently announced]], we, the team working on the [[m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey|Community Wishlist Survey]], would like to invite you to an online meeting with us. It will take place on [https://www.timeanddate.com/worldclock/fixedtime.html?iso=20210915T2300 '''September 15th, 23:00 UTC'''] on Zoom, and will last an hour. [https://wikimedia.zoom.us/j/89828615390 '''Click here to join'''].

'''Agenda'''

* [[m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey 2021/Status report 1#Prioritization Process|How we prioritize the wishes to be granted]]
* [[m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey/Updates|Why we decided to change the date]] from November 2021 to January 2022
* Update on the [[m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey 2021/Warn when linking to disambiguation pages|disambiguation]] and the [[m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey 2021/Real Time Preview for Wikitext|real-time preview]] wishes
* Questions and answers

'''Format'''

The meeting will not be recorded or streamed. Notes without attribution will be taken and published on Meta-Wiki. The presentation (first three points in the agenda) will be given in English.

We can answer questions asked in English, French, Polish, and Spanish. If you would like to ask questions in advance, add them [[m:Talk:Community Wishlist Survey|on the Community Wishlist Survey talk page]] or send to sgrabarczuk@wikimedia.org.

[[m:Special:MyLanguage/User:NRodriguez (WMF)|Natalia Rodriguez]] (the [[m:Special:MyLanguage/Community Tech|Community Tech]] manager) will be hosting this meeting.

'''Invitation link'''

* [https://wikimedia.zoom.us/j/89828615390 Join online]
* Meeting ID: 898 2861 5390
* One tap mobile
** +16465588656,,89828615390# US (New York)
** +16699006833,,89828615390# US (San Jose)
* [https://wikimedia.zoom.us/u/kctR45AI8o Dial by your location]

See you! [[User:SGrabarczuk (WMF)|SGrabarczuk (WMF)]] ([[User talk:SGrabarczuk (WMF)|&lt;span class=&quot;signature-talk&quot;&gt;{{int:Talkpagelinktext}}&lt;/span&gt;]]) 11. 9. 2021, 03:03 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:SGrabarczuk (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=21980442 --&gt;

== Pojďme si promluvit o Vylepšeních desktopu ==

[[File:Annotated Wikipedia Vector interface (logged-out).png|thumb]]
Dobrý den!

Všimli jste si, že některé wiki mají [[mw:Special:MyLanguage/Reading/Web/Desktop Improvements|jiné desktopové rozhraní]]? Jste zvědavi, co bude následovat? Možná máte otázky nebo nápady týkající se vzhledu nebo technických záležitostí?

Připojte se k online setkání s týmem, který pracuje na projektu Vylepšení desktopu! Bude se konat [https://www.timeanddate.com/worldclock/fixedtime.html?iso=20211012T1600 12. října v 18:00 SEČ (16:00 UTC)] na Zoomu. Bude trvat hodinu. '''[https://wikimedia.zoom.us/j/82936701376 Kliknutím se připojíte]'''.

'''Program'''
* Informace o aktuálním vývoji
* [[mw:Special:MyLanguage/Reading/Web/Desktop Improvements/Features/Sticky Header|Připnutá hlavička]] – prezentace ukázkové verze
* Otázky a odpovědi, diskuse
'''Formát'''

Setkání se nebude zaznamenávat ani vysílat. Poznámky se budou pořizovat do [https://docs.google.com/document/d/1G4tfss-JBVxyZMxGlOj5MCBhOO-0sLekquFoa2XiQb8/edit# souboru v Dokumentech Google]. Prezentace (první dva body programu) bude přednesena v angličtině.

Můžeme vám odpovědět na otázky položené v angličtině, francouzštině, polštině a španělštině. Pokud chcete položit otázky předem, přidejte je [[mw:Talk:Reading/Web/Desktop Improvements|na diskusní stránku]] nebo je pošlete na sgrabarczuk@wikimedia.org.

Toto setkání bude pořádat [[user:OVasileva (WMF)|Olga Vasilevová]] (manažerka týmu).

'''Odkaz na pozvánku'''
* [https://wikimedia.zoom.us/j/89828615390 Připojit se online]
* ID schůzky: &lt;span dir=ltr&gt;829 3670 1376&lt;/span&gt;
* [https://wikimedia.zoom.us/u/kB5WUc7yZ Vytočit podle umístění]
Těšíme se, že se uvidíme! [[User:SGrabarczuk (WMF)|SGrabarczuk (WMF)]] ([[User talk:SGrabarczuk (WMF)|talk]]) 5. 10. 2021, 00:42 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:SGrabarczuk (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:SGrabarczuk_(WMF)/sandbox/MM/Varia&amp;oldid=22122006 --&gt;

== Hlasování pro volbu členů návrhového výboru Charty hnutí je nyní otevřeno ==

Celkem 70 wikipedistů z celého světa se v těchto volbách uchází o 7 míst.

'''Hlasování je otevřeno od 12. října do 24. října 2021 (kdekoli na Zemi).'''

Výbor bude mít celkem 15 členů: 7 členů vyberou hlasováním online komunity, 6 členů vyberou pobočky Wikimedia v paralelním procesu a 2 členy jmenuje nadace Wikimedia. Plán je sestavit výbor do 1. listopadu 2021.

Pro informované hlasování se s každým kandidátem seznamte v jazyce, který upřednostňujete: &lt;https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Movement_Charter/Drafting_Committee/Candidates&gt;

Přečtěte si informace o návrhovém výboru: &lt;https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Movement_Charter/Drafting_Committee&gt;

Pro tyto volby pilotně zavádíme aplikaci pro poradenství při hlasování. Proklikněte se nástrojem a zjistíte, který kandidát je vám nejbližší! Ověřte si na &lt;https://mcdc-election-compass.toolforge.org/&gt;

Přečtěte si celé oznámení: &lt;https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Movement_Charter/Drafting_Committee/Elections&gt;

'''Jděte hlasovat na SecurePoll na:''' &lt;https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Movement_Charter/Drafting_Committee/Elections&gt;

Ať se daří,

Tým pro strategii a správu hnutí, Nadace Wikimedia

== Zjistěte, jak mohou granty na realizaci strategie hnutí podpořit vaše plány na realizaci strategie hnutí ==

&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot;/&gt;Granty na realizaci strategie hnutí nyní poskytují více než 2 000 USD na realizaci plánů strategie hnutí. Více informací o [[:m:Special:MyLanguage/Grants:MSIG/About|grantech na realizaci strategie hnutí, kritériích a způsobu podání žádosti]].&lt;section end=&quot;annoumcent-content&quot;/&gt;

[[Uživatel:MNadzikiewicz (WMF)|MNadzikiewicz (WMF)]] ([[Diskuse s uživatelem:MNadzikiewicz (WMF)|diskuse]]) 24. 10. 2021, 08:35 (UTC)

== Seznamte se s novými členy Návrhového výboru Charty hnutí ==

&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot;/&gt;
:''&lt;div class=&quot;plainlinks&quot;&gt;[[m:Special:MyLanguage/Movement Charter/Drafting Committee/Elections/Results/Announcement|{{int:interlanguage-link-mul}}]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-{{urlencode:Movement Charter/Drafting Committee/Elections/Results/Announcement}}&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]&lt;/div&gt;''
Volební a výběrové procesy návrhového výboru Charty hnutí jsou ukončeny.
* Byly zveřejněny [[m:Special:MyLanguage/Movement Charter/Drafting Committee/Elections/Results|výsledky voleb]]. 1018 účastníků hlasovalo pro zvolení sedmi členů výboru: '''[[m:Special:MyLanguage/Movement Charter/Drafting Committee/Candidates#Richard_Knipel_(Pharos)|Richard Knipel (Pharos)]]''', '''[[m:Special:MyLanguage/Movement Charter/Drafting Committee/Candidates#Anne_Clin_(Risker)|Anne Clin (Risker)]]''', '''[[m:Special:MyLanguage/Movement Charter/Drafting Committee/Candidates#Alice_Wiegand_(lyzzy)|Alice Wiegand (Lyzzy)]]''', '''[[m:Special:MyLanguage/Movement Charter/Drafting Committee/Candidates#Micha%C5%82_Buczy%C5%84ski_(Aegis_Maelstrom)|Michał Buczyński (Aegis Maelstrom)]]''', '''[[m:Special:MyLanguage/Movement Charter/Drafting Committee/Candidates#Richard_(Nosebagbear)|Richard (Nosebagbear)]]''', '''[[m:Special:MyLanguage/Movement Charter/Drafting Committee/Candidates#Ravan_J_Al-Taie_(Ravan)|Ravan J Al-Taie (Ravan)]]''', '''[[m:Special:MyLanguage/Movement Charter/Drafting Committee/Candidates#Ciell_(Ciell)|Ciell (Ciell)]]'''.
* Proces [[m:Special:MyLanguage/Movement_Charter/Drafting_Committee/Candidates#Affiliate-chosen_members|selekce pobočkami]] vybral šest členů: '''[[m:Special:MyLanguage/Movement Charter/Drafting Committee/Candidates#Anass_Sedrati_(Anass_Sedrati)|Anass Sedrati (Anass Sedrati)]]''', '''[[m:Special:MyLanguage/Movement Charter/Drafting Committee/Candidates#%C3%89rica_Azzellini_(EricaAzzellini)|Érica Azzellini (EricaAzzellini)]]''', '''[[m:Special:MyLanguage/Movement Charter/Drafting Committee/Candidates#Jamie_Li-Yun_Lin_(Li-Yun_Lin)|Jamie Li-Yun Lin (Li-Yun Lin)]]''', '''[[m:Special:MyLanguage/Movement Charter/Drafting Committee/Candidates#Georges_Fodouop_(Geugeor)|Georges Fodouop (Geugeor)]]''', '''[[m:Special:MyLanguage/Movement Charter/Drafting Committee/Candidates#Manavpreet_Kaur_(Manavpreet_Kaur)|Manavpreet Kaur (Manavpreet Kaur)]]''', '''[[m:Special:MyLanguage/Movement Charter/Drafting Committee/Candidates#Pepe_Flores_(Padaguan)|Pepe Flores (Padaguan)]]'''.
* Nadace Wikimedia [[m:Special:MyLanguage/Movement_Charter/Drafting_Committee/Candidates#Wikimedia_Foundation-chosen_members|jmenovala]] dva členy: '''[[m:Special:MyLanguage/Movement_Charter/Drafting_Committee/Candidates#Runa_Bhattacharjee_(Runab_WMF)|Runa Bhattacharjee (Runab WMF)]]''', '''[[m:Special:MyLanguage/Movement_Charter/Drafting_Committee/Candidates#Jorge_Vargas_(JVargas_(WMF))|Jorge Vargas (JVargas (WMF))]]'''.

Výbor se brzy sejde, aby zahájil svou práci. Výbor může jmenovat až tři další členy, aby překlenul mezery v rozmanitosti a odbornosti.

Pokud máte zájem zapojit se do procesu přípravy [[m:Special:MyLanguage/Movement Charter|Charty hnutí]], sledujte aktualizace [[m:Special:MyLanguage/Movement Charter/Drafting Committee|na Metě]] a připojte se ke skupině [https://t.me/joinchat/U-4hhWtndBjhzmSf Telegram].

S poděkováním od týmu Strategie a řízení hnutí&lt;section end=&quot;announcement-content&quot;/&gt;

3. 11. 2021, 10:12 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:MNadzikiewicz (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery/cs&amp;oldid=22173667 --&gt;

== Upcoming Call for Feedback about the Board of Trustees elections ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
&lt;section begin=&quot;announcement-content /&gt;
:''You can find this message translated into additional languages on Meta-wiki.''
:''&lt;div class=&quot;plainlinks&quot;&gt;[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation Board of Trustees/Call for feedback:2022 Board of Trustees election/Upcoming Call for Feedback about the Board of Trustees elections|{{int:interlanguage-link-mul}}]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-{{urlencode:Wikimedia Foundation Board of Trustees/Call for feedback:2022 Board of Trustees election/Upcoming Call for Feedback about the Board of Trustees elections}}&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]&lt;/div&gt;''

The Board of Trustees is preparing a call for feedback about the upcoming Board Elections, from January 7 - February 10, 2022.

While details will be finalized the week before the call, we have confirmed at least two questions that will be asked during this call for feedback:

* What is the best way to ensure fair representation of emerging communities among the Board?

* What involvement should candidates have during the election?

While additional questions may be added, the Movement Strategy and Governance team wants to provide time for community members and affiliates to consider and prepare ideas on the confirmed questions before the call opens. We apologize for not having a complete list of questions at this time. The list of questions should only grow by one or two questions. The intention is to not overwhelm the community with requests, but provide notice and welcome feedback on these important questions.

'''Do you want to help organize local conversation during this Call?'''

Contact the [[m:Special:MyLanguage/Movement Strategy and Governance|Movement Strategy and Governance team]] on Meta, on [https://t.me/wmboardgovernancechat Telegram], or via email at msg[[File:At sign.svg|16x16px|link=|(_AT_)]]wikimedia.org.

Reach out if you have any questions or concerns. The Movement Strategy and Governance team will be minimally staffed until January 3. Please excuse any delayed response during this time. We also recognize some community members and affiliates are offline during the December holidays. We apologize if our message has reached you while you are on holiday.

Best,

Movement Strategy and Governance&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
&lt;/div&gt;

{{int:thank-you}} [[User:Xeno (WMF)|Xeno (WMF)]] 27. 12. 2021, 17:41 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Xeno (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Movement_Strategy_and_Governance/Delivery/Wikibooks&amp;oldid=22502672 --&gt;

== Wiki Loves Folklore is back! ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;

{{int:please-translate}}

[[File:Wiki Loves Folklore Logo.svg|right|150px|frameless]]
You are humbly invited to participate in the '''[[:c:Commons:Wiki Loves Folklore 2022|Wiki Loves Folklore 2022]]''' an international photography contest organized on Wikimedia Commons to document folklore and intangible cultural heritage from different regions, including, folk creative activities and many more. It is held every year from the '''1st till the 28th''' of February.

You can help in enriching the folklore documentation on Commons from your region by taking photos, audios, videos, and [https://commons.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:UploadWizard&amp;campaign=wlf_2022 submitting] them in this commons contest.

You can also [[:c:Commons:Wiki Loves Folklore 2022/Organize|organize a local contest]] in your country and support us in translating the [[:c:Commons:Wiki Loves Folklore 2022/Translations|project pages]] to help us spread the word in your native language.

Feel free to contact us on our [[:c:Commons talk:Wiki Loves Folklore 2022|project Talk page]] if you need any assistance. 

'''Kind regards,'''

'''Wiki loves Folklore International Team'''

--[[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 9. 1. 2022, 13:14 (UTC)
&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Tiven2240@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Tiven2240/wlf&amp;oldid=22560402 --&gt;

== Průzkum přání komunity 2022 ==

[[File:Community Wishlist Survey Lamp.svg|right|200px]]
Začal '''[[m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey 2022|Průzkum přání komunity 2022]]'''!

V tomto průzkumu se mohou komunity editorů dohodnout, na čem bude tým [[m:Special:MyLanguage/Community Tech|Community Tech]] pracovat během příštího roku. Neváhejte přidat svůj nápad nejpozději do '''23. ledna''', případně připomínkovat a vylepšit návrhy ostatních editorů.

Komunity budou o návrzích hlasovat od 28. ledna do 11. února.

Tým Community Tech se soustředí na nástroje pro zkušené editory projektů Wikimedia. Svůj návrh můžete sepsat v libovolném jazyce, my jej přeložíme. Děkujeme a těšíme se na vaše návrhy! [[User:SGrabarczuk (WMF)|SGrabarczuk (WMF)]] ([[User talk:SGrabarczuk (WMF)|talk]]) 10. 1. 2022, 20:09 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:SGrabarczuk (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:SGrabarczuk_(WMF)/sandbox/MM/Other_TOP20/cs&amp;oldid=22381342 --&gt;

== Výzva k podávání připomínek k volbám do správní rady je nyní otevřena ==

&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;:''[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation Board of Trustees/Call for feedback: Board of Trustees elections/Call for Feedback about the Board of Trustees elections is now open/Short|Tuto zprávu můžete najít přeloženou do dalších jazyků na Meta-wiki.]]''
:''&lt;div class=&quot;plainlinks&quot;&gt;[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation Board of Trustees/Call for feedback: Board of Trustees elections/Call for Feedback about the Board of Trustees elections is now open/Short|{{int:interlanguage-link-mul}}]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-{{urlencode:Wikimedia Foundation Board of Trustees/Call for feedback: Board of Trustees elections/Call for Feedback about the Board of Trustees elections is now open/Short}}&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]&lt;/div&gt;''

Výzva ke zpětné vazbě: Volby do správní rady jsou nyní otevřeny a budou ukončeny 7. února 2022. 

Tým pro strategii a řízení hnutí se v této výzvě ke zpětné vazbě snaží o jiný přístup. Tento přístup zahrnuje zpětnou vazbu od komunity z roku 2021. Místo toho, aby výzva začínala návrhy, je formulována na základě klíčových otázek, formulovaných Správní radou. Ty vzešly ze zpětné vazby k volbám do Správní rady v roce 2021. Záměrem je podnítit o těchto klíčových otázkách společnou konverzaci a na jejich základě společnou tvorbu návrhů.

[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation Board of Trustees/Call for feedback: Board of Trustees elections|Připojte se ke konverzaci.]]

Ať se daří,

Tým Strategie a řízení hnutí&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;

[[Uživatel:MNadzikiewicz (WMF)|MNadzikiewicz (WMF)]] ([[Diskuse s uživatelem:MNadzikiewicz (WMF)|diskuse]]) 13. 1. 2022, 14:38 (UTC)

== Obraťte se na tým Community Tech ==

[[File:Community Wishlist Survey Lamp.svg|150px|right]]

{{int:Hello}}

My, tým pracující na [[m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey|Průzkumu přání komunity]], bychom vás rádi pozvali na online setkání. Uskuteční se [https://www.timeanddate.com/worldclock/fixedtime.html?iso=20220119T1800 '''{{#time:j. xg|2022-01-19}} ({{#time:l|2022-01-19}}) ve {{#time:H:i e|18:00|cs|1}}'''] na Zoomu a bude trvat hodinu. [https://wikimedia.zoom.us/j/85804347114 '''Připojte se kliknutím sem''']. Na tento externí systém se nevztahují [[foundation:Privacy_policy|Zásady ochrany osobních údajů WMF]].

'''Agenda'''

* Přineste koncepty svých návrhů a promluvte si s členem týmu Community Tech o svých dotazech, jak návrh vylepšit.

'''Formát'''

Setkání nebude nahráváno ani streamováno. Zápisky (bez uvedení autora) budou pořízeny a zveřejněny na Meta-Wiki.

Můžeme vám odpovědět na otázky položené v angličtině, francouzštině, polštině, španělštině a němčině. Pokud chcete položit otázky předem, přidejte je [[m:Talk:Community Wishlist Survey|na diskusní stránku ankety Seznam přání komunity]] nebo pošlete na sgrabarczuk@wikimedia.org.

Tuto schůzku bude pořádat [[m:Special:MyLanguage/User:NRodriguez (WMF)|Natalia Rodriguez]] (vedoucí týmu [[m:Special:MyLanguage/Community Tech|Community Tech]]).

'''Odkaz na pozvánku'''

* [https://wikimedia.zoom.us/j/85804347114 Připojte se online]
* Meeting ID: &lt;span dir=ltr&gt;85804347114&lt;/span&gt;
* [https://wikimedia.zoom.us/u/keu6UeRT0T Vytočit podle umístění]
Těšíme se, že se uvidíme! [[User:SGrabarczuk (WMF)|SGrabarczuk (WMF)]] ([[User talk:SGrabarczuk (WMF)|talk]]) 18. 1. 2022, 01:47 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:SGrabarczuk (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:SGrabarczuk_(WMF)/sandbox/MM/Other_TOP20/cs&amp;oldid=22381342 --&gt;

== Subscribe to the This Month in Education newsletter - learn from others and share your stories ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
Dear community members, 

Greetings from the EWOC Newsletter team and the education team at Wikimedia Foundation. We are very excited to share that we on tenth years of Education Newsletter ([[m:Education/News|This Month in Education]]) invite you to join us by [[m:Global message delivery/Targets/This Month in Education|subscribing to the newsletter on your talk page]] or by [[m:Education/News/Newsroom|sharing your activities in the upcoming newsletters]]. The Wikimedia Education newsletter is a monthly newsletter that collects articles written by community members using Wikimedia projects in education around the world, and it is published by the EWOC Newsletter team in collaboration with the Education team. These stories can bring you new ideas to try, valuable insights about the success and challenges of our community members in running education programs in their context. 

If your affiliate/language project is developing its own education initiatives, please remember to take advantage of this newsletter to publish your stories with the wider movement that shares your passion for education. You can submit newsletter articles in your own language or submit bilingual articles for the education newsletter. For the month of January the deadline to submit articles is on the 20th January. We look forward to reading your stories.

Older versions of this newsletter can be found in the [[outreach:Education/Newsletter/Archives|complete archive]].

More information about the newsletter can be found at [[m:Education/News/Publication Guidelines|Education/Newsletter/About]].

For more information, please contact spatnaik{{@}}wikimedia.org.
------
&lt;div style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;&lt;div style=&quot;margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;&quot;&gt;[[m:Education/Newsletter/About|About ''This Month in Education'']] · [[m:Global message delivery/Targets/This Month in Education|Subscribe/Unsubscribe]] · [[m:MassMessage|Global message delivery]] · For the team: [[User:ZI Jony|&lt;span style=&quot;color:#8B0000&quot;&gt;'''ZI Jony'''&lt;/span&gt;]] [[User talk:ZI Jony|&lt;sup&gt;&lt;span style=&quot;color:Green&quot;&gt;&lt;i&gt;(Talk)&lt;/i&gt;&lt;/span&gt;&lt;/sup&gt;]], {{&lt;includeonly&gt;subst:&lt;/includeonly&gt;#time:l G:i, d F Y|}} (UTC)&lt;/div&gt;&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:ZI Jony@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:ZI_Jony/MassMessage/Awareness_of_Education_Newsletter/List_of_Village_Pumps&amp;oldid=21244129 --&gt;

== Movement Strategy and Governance News – Issue 5 ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
&lt;section begin=&quot;ucoc-newsletter&quot;/&gt;
:''&lt;div class=&quot;plainlinks&quot;&gt;[[m:Special:MyLanguage/Movement Strategy and Governance/Newsletter/5/Global message|{{int:interlanguage-link-mul}}]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-{{urlencode:Movement Strategy and Governance/Newsletter/5/Global message}}&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]&lt;/div&gt;''

&lt;span style=&quot;font-size:200%;&quot;&gt;'''Movement Strategy and Governance News'''&lt;/span&gt;&lt;br&gt;
&lt;span style=&quot;font-size:120%; color:#404040;&quot;&gt;'''Issue 5, January 2022'''&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;font-size:120%; float:right;&quot;&gt;[[m:Special:MyLanguage/Movement Strategy and Governance/Newsletter/5|'''Read the full newsletter''']]&lt;/span&gt;
----
Welcome to the fifth issue of Movement Strategy and Governance News (formerly known as Universal Code of Conduct News)! This revamped newsletter distributes relevant news and events about the Movement Charter, Universal Code of Conduct, Movement Strategy Implementation grants, Board elections and other relevant MSG topics.

This Newsletter will be distributed quarterly, while more frequent Updates will also be delivered weekly or bi-weekly to subscribers. Please remember to subscribe [[:m:Special:MyLanguage/Global message delivery/Targets/MSG Newsletter Subscription|here]] if you would like to receive these updates.
&lt;div style=&quot;margin-top:3px; padding:10px 10px 10px 20px; background:#fffff; border:2px solid #808080; border-radius:4px; font-size:100%;&quot;&gt;

*'''Call for Feedback about the Board elections''' - We invite you to give your feedback on the upcoming WMF Board of Trustees election. This call for feedback went live on 10th January 2022 and will be concluded on 16th February 2022. ([[:m:Special:MyLanguage/Movement Strategy and Governance/Newsletter/5#Call for Feedback about the Board elections|continue reading]])
*'''Universal Code of Conduct Ratification''' - In 2021, the WMF asked communities about how to enforce the Universal Code of Conduct policy text. The revised draft of the enforcement guidelines should be ready for community vote in March. ([[:m:Special:MyLanguage/Movement Strategy and Governance/Newsletter/5#Universal Code of Conduct Ratification|continue reading]])
*'''Movement Strategy Implementation Grants''' - As we continue to review several interesting proposals, we encourage and welcome more proposals and ideas that target a specific initiative from the Movement Strategy recommendations. ([[:m:Special:MyLanguage/Movement Strategy and Governance/Newsletter/5#Movement Strategy Implementation Grants|continue reading]])
*'''The New Direction for the Newsletter''' - As the UCoC Newsletter transitions into MSG Newsletter, join the facilitation team in envisioning and deciding on the new directions for this newsletter. ([[:m:Special:MyLanguage/Movement Strategy and Governance/Newsletter/5#The New Direction for the Newsletter|continue reading]])
*'''Diff Blogs''' - Check out the most recent publications about MSG on Wikimedia Diff. ([[:m:Special:MyLanguage/Movement Strategy and Governance/Newsletter/5#Diff Blogs|continue reading]])&lt;/div&gt;&lt;section end=&quot;ucoc-newsletter&quot;/&gt;
&lt;/div&gt;

[[User:Xeno (WMF)|Xeno (WMF)]] 29. 1. 2022, 02:51 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Xeno (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Movement_Strategy_and_Governance/Delivery/Wikibooks&amp;oldid=22703939 --&gt;
=== Updates on the Universal Code of Conduct Enforcement Guidelines Review ===
	
Hello, I have an update on the vote on the enforcement guidelines that was mentioned above. [[Uživatel:Xeno (WMF)|Xeno (WMF)]] ([[Diskuse s uživatelem:Xeno (WMF)|diskuse]]) 4. 2. 2022, 01:52 (UTC)
----
&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
:''[[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Enforcement guidelines/2022-02-02 Announcement/Short|You can find this message translated into additional languages on Meta-wiki.]]''
:''&lt;div class=&quot;plainlinks&quot;&gt;[[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Enforcement guidelines/2022-02-02 Announcement/Short|{{int:interlanguage-link-mul}}]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-{{urlencode:Universal Code of Conduct/Enforcement guidelines/2022-02-02 Announcement/Short}}&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]&lt;/div&gt;''
Hello everyone,

The '''[[m:Universal Code of Conduct/Enforcement guidelines|Universal Code of Conduct (UCoC) Enforcement Guidelines]]''' were published 24 January 2022 as a proposed way to apply the [[m:Universal Code of Conduct|Universal Code of Conduct]] across the movement. Comments about the guidelines can be shared here or [[m:Talk:Universal Code of Conduct/Enforcement guidelines|the Meta-wiki talk page]].

There will be conversations on Zoom on 4 February 2022 at 15:00 UTC, 25 February 2022 at 12:00 UTC, and 4 March 2022 at 15:00 UTC. '''[[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Conversations|Join the UCoC project team and drafting committee members to discuss the guidelines and voting process]].'''

The [[m:Universal Code of Conduct/Project#Timeline|timeline is available on Meta-wiki]]. The voting period is March 7 to 21. '''[[m:Universal Code of Conduct/Enforcement guidelines/Voting|See the voting information page for more details]].'''

Thank you to everyone who has participated so far.

Sincerely,

Movement Strategy and Governance&lt;br/&gt;
Wikimedia Foundation&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;

== Wiki Loves Folklore is extended till 15th March ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;{{int:please-translate}}

[[File:Wiki Loves Folklore Logo.svg|right|frameless|180px]]
Greetings from Wiki Loves Folklore International Team,

We are pleased to inform you that [[:c:Commons:Wiki Loves Folklore|Wiki Loves Folklore]] an international photographic contest on Wikimedia Commons has been extended till the '''15th of March 2022'''. The scope of the contest is focused on folk culture of different regions on categories, such as, but not limited to, folk festivals, folk dances, folk music, folk activities, etc.

We would like to have your immense participation in the photographic contest to document your local Folk culture on Wikipedia. You can also help with the [[:c:Commons:Wiki Loves Folklore 2022/Translations|translation]] of project pages and share a word in your local language.

Best wishes,

'''International Team'''&lt;br /&gt;
'''Wiki Loves Folklore'''

[[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 22. 2. 2022, 04:50 (UTC)
&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Rockpeterson@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=22754428 --&gt;

== Coming soon ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
=== Several improvements around templates ===
Hello, from March 9, several improvements around templates will become available on your wiki:
* Fundamental improvements of the [[Mw:Special:MyLanguage/Help:VisualEditor/User guide#Editing templates|VisualEditor template dialog]] ([[m:WMDE Technical Wishes/VisualEditor template dialog improvements|1]], [[m:WMDE Technical Wishes/Removing a template from a page using the VisualEditor|2]]),
* Improvements to make it easier to put a template on a page ([[m:WMDE Technical Wishes/Finding and inserting templates|3]]) (for the template dialogs in [[Mw:Special:MyLanguage/Help:VisualEditor/User guide#Editing templates|VisualEditor]], [[Mw:Special:MyLanguage/Extension:WikiEditor#/media/File:VectorEditorBasic-en.png|2010 Wikitext]] and [[Mw:Special:MyLanguage/2017 wikitext editor|New Wikitext Mode]]),
* and improvements in the syntax highlighting extension [[Mw:Special:MyLanguage/Extension:CodeMirror|CodeMirror]] ([[m:WMDE Technical Wishes/Improved Color Scheme of Syntax Highlighting|4]], [[m:WMDE Technical Wishes/Bracket Matching|5]]) (which is available on wikis with writing direction left-to-right).

All these changes are part of the “[[m:WMDE Technical Wishes/Templates|Templates]]” project by [[m:WMDE Technical Wishes|WMDE Technical Wishes]]. We hope they will help you in your work, and we would love to hear your feedback on the talk pages of these projects. &lt;/div&gt; - [[m:User:Johanna Strodt (WMDE)|Johanna Strodt (WMDE)]] 28. 2. 2022, 12:38 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Johanna Strodt (WMDE)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=WMDE_Technical_Wishes/Technical_Wishes_News_list_all_village_pumps&amp;oldid=22907463 --&gt;

== Wiki Loves Folklore 2022 ends tomorrow ==

[[File:Wiki Loves Folklore Logo.svg|right|frameless|180px]]
International photographic contest [[:c:Commons:Wiki Loves Folklore 2022| Wiki Loves Folklore 2022]] ends on 15th March 2022 23:59:59 UTC. This is the last chance of the year to upload images about local folk culture, festival, cuisine, costume, folklore etc on Wikimedia Commons. Watch out our social media handles for regular updates and declaration of Winners. 

([https://www.facebook.com/WikiLovesFolklore/ Facebook] , [https://twitter.com/WikiFolklore Twitter ] , [https://www.instagram.com/wikilovesfolklore/ Instagram])

The writing competition Feminism and Folklore will run till 31st of March 2022 23:59:59 UTC. Write about your local folk tradition, women, folk festivals, folk dances, folk music, folk activities, folk games, folk cuisine, folk wear, folklore, and tradition, including ballads, folktales, fairy tales, legends, traditional song and dance, folk plays, games, seasonal events, calendar customs, folk arts, folk religion, mythology etc. on your local Wikipedia. Check if your [[:m:Feminism and Folklore 2022/Project Page|local Wikipedia is participating]]

A special competition called '''Wiki Loves Falles''' is organised in Spain and the world during 15th March 2022 till 15th April 2022 to document local folk culture and [[:en:Falles|Falles]] in Valencia, Spain. Learn more about it on  [[:ca:Viquiprojecte:Falles 2022|Catalan Wikipedia project page]].

We look forward for your immense co-operation.

Thanks 
Wiki Loves Folklore international Team
[[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 14. 3. 2022, 14:40 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Rockpeterson@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=22754428 --&gt;

== Pojďme si promluvit o Vylepšeních desktopu ==

[[File:New table of contents shown on English wikipedia.png|thumb]]
Dobrý den!

Všimli jste si, že některé wiki mají jiné desktopové rozhraní? Jste zvědavi, co bude následovat? Možná máte otázky nebo nápady týkající se vzhledu nebo technických záležitostí?

Připojte se k online setkání s týmem, který pracuje na projektu [[mw:Special:MyLanguage/Reading/Web/Desktop_Improvements|Vylepšení desktopu]]! Bude se konat '''29. dubna 2022''' '''v 15:00, 20:00 CEST''' na Zoomu. '''[https://wikimedia.zoom.us/j/88045453898 Kliknutím se připojíte]'''. ID schůzky: 88045453898. [https://wikimedia.zoom.us/u/kcOMICmyyA Vytočit podle umístění]

'''Agenda'''

* Informace o aktuálním vývoji
* Otázky a odpovědi, diskuse

'''Formát'''

Setkání se nebude zaznamenávat ani vysílat. Poznámky se budou pořizovat do [https://docs.google.com/document/d/1G4tfss-JBVxyZMxGlOj5MCBhOO-0sLekquFoa2XiQb8/edit# souboru v Dokumentech Google]. Toto setkání bude pořádat [[mw:User:OVasileva_(WMF)|Olga Vasilevová]] (manažerka týmu). Prezentace (první dva body programu) bude přednesena v angličtině.

Můžeme vám odpovědět na otázky položené v angličtině, francouzštině, italštině a polštině. Pokud chcete položit otázky předem, přidejte je na diskusní stránku nebo je pošlete na sgrabarczuk@wikimedia.org.

Na této schůzce platí jak [[foundation:Friendly_space_policy|Pravidla pro přátelský prostor]], tak [[mw:Special:MyLanguage/Code_of_Conduct|Kodex chování]] pro technické prostory Wikimedia. Zoom nepodléhá [[foundation:Privacy_policy|Zásadám ochrany osobních údajů WMF]].

Těšíme se, že se uvidíme! [[User:SGrabarczuk (WMF)|SGrabarczuk (WMF)]] ([[User talk:SGrabarczuk (WMF)|diskuse]]) 26. 4. 2022, 00:18 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:SGrabarczuk (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:SGrabarczuk_(WMF)/sandbox/MM/Other_TOP20/cs&amp;oldid=22381342 --&gt;

== Coming soon: Improvements for templates ==

&lt;div class=&quot;plainlinks mw-content-ltr&quot; lang=&quot;cs&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
&lt;!--T:11--&gt;
[[File:Overview of changes in the VisualEditor template dialog by WMDE Technical Wishes.webm|thumb|Zásadní změny v dialogu šablon.]]
Ahoj, na vaši wiki brzy dorazí další změny týkající se šablon:

[[mw:Special:MyLanguage/Help:VisualEditor/User guide#Editing templates|'''Dialog šablon''' ve vizuálním editoru]] a [[mw:Special:MyLanguage/2017 wikitext editor|editor wikitextu 2017]] (beta) se dočkají '''zásadních vylepšení''':
Mělo by to pomoci uživatelům lépe pochopit, co šablona očekává, jak se v šabloně vyznat a jak přidávat parametry.
* [[metawiki:WMDE Technical Wishes/VisualEditor template dialog improvements|stránka projektu]], [[metawiki:Talk:WMDE Technical Wishes/VisualEditor template dialog improvements|diskusní stránka]]

Ve '''zvýrazňování syntaxe''' (rozšíření [[mw:Special:MyLanguage/Extension:CodeMirror|CodeMirror]]) můžete pomocí uživatelského nastavení aktivovat barevné schéma '''vhodné pro barvoslepé'''.
* [[metawiki:WMDE Technical Wishes/Improved Color Scheme of Syntax Highlighting#Color-blind_mode|stránka projektu]], [[metawiki:Talk:WMDE Technical Wishes/Improved Color Scheme of Syntax Highlighting|diskusní stránka]]

Nasazení je plánováno na 10. května. Jde o poslední sadu vylepšení z oblasti „[[m:WMDE Technical Wishes/Templates|Šablony]]“ v rámci [[m:WMDE Technical Wishes|Technických přání WMDE]]. 

Těšíme se na vaše názory na našich diskusních stránkách!
&lt;/div&gt; -- [[m:User:Johanna Strodt (WMDE)|Johanna Strodt (WMDE)]] 29. 4. 2022, 11:13 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Johanna Strodt (WMDE)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=WMDE_Technical_Wishes/Technical_Wishes_News_list_all_village_pumps&amp;oldid=23222263 --&gt;

== Zprávy o editacích 2022 #1 ==

&lt;section begin=&quot;message&quot;/&gt;&lt;i&gt;[[metawiki:VisualEditor/Newsletter/2022/April|Přečíst si tuto zprávu v jiném jazyce]] • [[m:VisualEditor/Newsletter|Seznam odběrů tohoto vícejazyčného zpravodaje]]&lt;/i&gt;
[[File:Junior Contributor New Topic Tool Completion Rate.png|thumb|Noví editoři byli s tímto novým nástrojem úspěšnější.]]

Nástroj [[mw:Special:MyLanguage/Help:DiscussionTools#New discussion tool|Nová sekce]] pomáhá editorům vytvářet nové ==Sekce== na diskusních stránkách.  Noví editoři jsou s tímto novým nástrojem úspěšnější.  Zprávu si můžete [[mw:Talk pages project/New topic#21 April 2022|přečíst]].  Editační tým ji brzy nabídne všem redaktorům na 20 Wikipediích, které se testu zúčastnily.  Můžete jej vypnout v [[Special:Preferences#mw-prefsection-editing-discussion]].&lt;section end=&quot;message&quot;/&gt;

[[User:Whatamidoing (WMF)|Whatamidoing (WMF)]] 2. 5. 2022, 18:55 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Quiddity (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/VisualEditor/Newsletter/Wikis_with_VE&amp;oldid=22019984 --&gt;

== Report on Voter Feedback from Universal Code of Conduct (UCoC) Enforcement Guidelines Ratification ==

Hello all,

The Universal Code of Conduct (UCoC) project team has completed the analysis of the feedback accompanying the ratification vote on the Universal Code of Conduct Enforcement Guidelines. 

Following the completion of the UCoC Enforcement Guidelines Draft in 2022, the guidelines were voted on by the Wikimedian community. Voters cast votes from 137 communities, with the top 9 communities being: English, German, French, Russian, Polish, Spanish, Chinese, Japanese, Italian Wikipedias, and Meta-wiki. 

Those voting had the opportunity to provide comments on the contents of the Draft document. 658 participants left comments. 77% of the comments are written in English. Voters wrote comments in 24 languages with the largest numbers in English (508), German (34), Japanese (28), French (25), and Russian (12). 

A report will be sent to the Revision Drafting Committee who will refine the enforcement guidelines based on the community feedback received from the recently concluded vote. A public version of the report is [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Enforcement guidelines/Voting/Results#Summary|'''published on Meta-wiki here''']].  The report is available in translated versions on Meta-wiki. {{int:please-translate}} 

Again, we thank all who participated in the vote and discussions. We invite everyone to contribute during the next community discussions. More information about the Universal Code of Conduct and Enforcement Guidelines can be found [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Project|on Meta-wiki]].

On behalf of the Universal Code of Conduct project team&lt;br /&gt;[[Uživatel:MNadzikiewicz (WMF)|MNadzikiewicz (WMF)]] ([[Diskuse s uživatelem:MNadzikiewicz (WMF)|diskuse]]) 22. 5. 2022, 16:55 (UTC)

== Novinky – vylepšení pro desktop ==

[[File:Table of contents shown on English Wikipedia 02.webm|thumb]]
Dobrý den. Rád bych vám předal nové informace o projektu [[mw:Special:MyLanguage/Reading/Web/Desktop_Improvements|vylepšeních pro desktop]], na kterém nadace Wikimedia pracuje posledních několik let. Naše práce je téměř u konce! 🎉

Rádi bychom, aby se tyto vylepšení nasadila jako výchozí rozhraní pro čtenáře i editory na všech projektech. &lt;span style=&quot;background-color:#fc3;&quot;&gt;V nejbližších týdnech zahájíme na toto téma diskusi na více projektech, včetně toho vašeho. 🗓️&lt;/span&gt; Rádi si přečteme vaši návrhy!

Cílem projektu je zajistit, aby rozhraní bylo pro čtenáře srozumitelnější, ale aby bylo i tak užitečné pro pokročilé uživatele. Projekt se skládá z několika vylepšení, které mimo jiné usnadňují čtení článku, navigaci uvnitř článku, vyhledávání dalších článků, přepínání mezi jednotlivými verzemi, používání záložek a uživatelského menu. Vylepšení jsou již nasazena jako výchozí na více než 30 projektech, včetně [[:fr:|francouzské]], [[:pt:|portugalské]] a [[:fa:|perské]] Wikipedie.

Změny se týkají pouze vzhledu [{{fullurl:{{FULLPAGENAMEE}}|useskin=vector}} Vector]. Pokud používáte [{{fullurl:{{FULLPAGENAMEE}}|useskin=monobook}} Monobook] nebo [{{fullurl:{{FULLPAGENAMEE}}|useskin=timeless}} Timeless], změny se vás netýkají.

; Nejnovější funkce
* [[mw:Special:MyLanguage/Reading/Web/Desktop_Improvements/Features/Table of contents|Obsah článku]] – k naší verzi se čtenář snáze dostane a snáze se může stránkou navigovat bez toho, aby musel scrollovat. Momentálně nový obsah testujeme na našich pilotních projektech.  Funkce je také dostupná pro uživatele, kteří si zapnuli vzhled Vector 2022.
* [[mw:Special:MyLanguage/Reading/Web/Desktop_Improvements/Features/Page tools|Nástroje stránky]] – nyní jsou v menu dva typy odkazů Jsou zde akce a nástroje týkající se konkrétních stránek (například [[Special:RecentChangesLinked|Související změny]]) a odkazy na stránky týkající se celé wiki (například [[Special:RecentChanges|Poslední změny]]). Rozdělíme tyto dva typy odkazů do dvou intuitivních menu.
; Jak zapnout vylepšení?
[[File:Desktop Improvements - how to enable globally.png|thumb|[[Special:GlobalPreferences#mw-prefsection-rendering|{{int:globalpreferences}}]]]]
* Vylepšení si můžete zapnout ručně ve [[Special:Preferences#mw-prefsection-rendering|svém nastavení na kartě Vzhled]] tím, že zvolíte „{{int:skinname-vector-2022}}“. Je také možné funkce zapnout na všech projektech pomocí [[Special:GlobalPreferences#mw-prefsection-rendering|globálního nastavení]].
* Na projektch, kde jsou změny nasazeny ve výchozím nastavení, se přihlášení uživatelé mohou vždy přepnout do původního Vectoru. Slouží pro to jednoduše použitelný odkaz v levém menu nového Vectoru.

; Zjistěte více a připojte se k našim událostem

Pokud byste chtěli naši práci blíže sledovat, můžete se [[mw:Special:Newsletter/28/subscribe|přihlásit k odběru newsletteru]]. Můžete si také přečíst [[mw:Special:MyLanguage/Reading/Web/Desktop_Improvements|projektové stránky]], přečíst si [[mw:Special:MyLanguage/Reading/Web/Desktop_Improvements/Frequently_asked_questions|naše často kladené otázky]] nebo nás kontaktovat na [[mw:Talk:Reading/Web/Desktop_Improvements|diskusní stránce]]. Je také možné [[mw:Special:MyLanguage/Reading/Web/Desktop Improvements/Updates/Talk to Web|sejít se s námi na online meetingu]].

Děkuji! [[User:SGrabarczuk (WMF)|SGrabarczuk (WMF)]] ([[User talk:SGrabarczuk (WMF)|diskuse]]) 21. 6. 2022, 02:34 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:SGrabarczuk (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:SGrabarczuk_(WMF)/sandbox/MM/Other_TOP20/cs&amp;oldid=22381342 --&gt;

== Results of Wiki Loves Folklore 2022 is out! ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
{{int:please-translate}}
[[File:Wiki Loves Folklore Logo.svg|right|150px|frameless]]

Hi, Greetings

The winners for '''[[c:Commons:Wiki Loves Folklore 2022|Wiki Loves Folklore 2022]]''' is announced!

We are happy to share with you winning images for this year's edition. This year saw over 8,584 images represented on commons in over 92 countries. Kindly see images '''[[:c:Commons:Wiki Loves Folklore 2022/Winners|here]]'''

Our profound gratitude to all the people who participated and organized local contests and photo walks for this project.

We hope to have you contribute to the campaign next year.

'''Thank you,'''

'''Wiki Loves Folklore International Team'''

--[[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 4. 7. 2022, 16:12 (UTC)

&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Tiven2240@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Non-Technical_Village_Pumps_distribution_list&amp;oldid=23454230 --&gt;

== Wikimedia Foundation Board of Trustees election 2022 - Propose statements for the 2022 Election Compass ==

&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;

: ''[[metawiki:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2022/Announcement/Propose statements for the 2022 Election Compass| &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;You can find this message translated into additional languages on Meta-wiki.&lt;/span&gt;]]''
: ''&lt;div class=&quot;plainlinks&quot;&gt;[[metawiki:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2022/Announcement/Propose statements for the 2022 Election Compass|{{int:interlanguage-link-mul}}]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-{{urlencode:Wikimedia Foundation elections/2022/Announcement/Propose statements for the 2022 Election Compass}}&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]&lt;/div&gt;''

&lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;Hi all,&lt;/span&gt;

&lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;Community members in the [[metawiki:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2022|2022 Board of Trustees election]] are invited to [[metawiki:Special:MyLanguage/Wikimedia_Foundation_elections/2022/Community_Voting/Election_Compass|propose statements to use in the Election Compass.]]&lt;/span&gt;

&lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;An Election Compass is a tool to help voters select the candidates that best align with their beliefs and views. The community members will propose statements for the candidates to answer using a Lickert scale (agree/neutral/disagree). The candidates’ answers to the statements will be loaded into the Election Compass tool. Voters will use the tool by entering in their answer to the statements (agree/disagree/neutral). The results will show the candidates that best align with the voter’s beliefs and views.&lt;/span&gt;

;&lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;Here is the timeline for the Election Compass:&lt;/span&gt;

&lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;July 8 - 20: Community members propose statements for the Election Compass&lt;/span&gt;

&lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;July 21 - 22: Elections Committee reviews statements for clarity and removes off-topic statements&lt;/span&gt;

&lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;July 23 - August 1: Volunteers vote on the statements&lt;/span&gt;

&lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;August 2 - 4: Elections Committee selects the top 15 statements&lt;/span&gt;

&lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;August 5 - 12: candidates align themselves with the statements&lt;/span&gt;

&lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;August 15: The Election Compass opens for voters to use to help guide their voting decision&lt;/span&gt;

&lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;The Elections Committee will select the top 15 statements at the beginning of August. The Elections Committee will oversee the process, supported by the Movement Strategy and Governance team. MSG will check that the questions are clear, there are no duplicates, no typos, and so on.&lt;/span&gt;

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
Best,
&lt;/div&gt;

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
Movement Strategy and Governance
&lt;/div&gt;

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
&lt;small&gt;''This message was sent on behalf of the Board Selection Task Force and the Elections Committee''&lt;/small&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;[[Uživatel:MNadzikiewicz (WMF)|MNadzikiewicz (WMF)]] ([[Diskuse s uživatelem:MNadzikiewicz (WMF)|diskuse]]) 12. 7. 2022, 13:38 (UTC)</text>
      <sha1>aj00820pd40u9kc20l8x88hr5m34ntj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Nápověda:Shrnutí editace</title>
    <ns>12</ns>
    <id>1629</id>
    <revision>
      <id>22855</id>
      <parentid>21189</parentid>
      <timestamp>2012-04-19T19:38:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>HTML -&gt; wikitext</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3325" xml:space="preserve">{{Nápověda}}
Když [[Nápověda:Jak editovat stránku|editujete]] článek na [[Wikiknihy:O Wikiknihách|Wikiknihách]], pod hlavním editovacím okénkem je malé pole s názvem &quot;shrnutí editace&quot;.

Text tam napsaný může mít až 200 znaků. Objeví se kursivou na stránce [[Speciální:Recentchanges|poslední změny]], v historii změn stránky a na seznamu sledovaných stránek těch uživatelů, kteří si zaškrtli sledování toho článku.

'''Políčko shrnutí editace vždy prosím vyplňte.''' Dokonce i příliš krátké nebo nevýstižné shrnutí editace je lepší než žádné.

Jestliže k článku přidáváte pouze něco málo, například jen jednu větu, můžete celý text tohoto dodatku zkopírovat do pole shrnutí editace, čímž uvedete maximum údajů s minimálním úsilím. Kromě shrnutí vlastní změny může políčko shrnutí editace sloužit také k vysvětlení změny. Berte v úvahu, že pokud není důvod změny zřejmý, je mnohem pravděpodobnější, že tato změna bude vrácena do původního stavu, zvláště pokud došlo k smazání nějakého textu. Pokud chcete vysvětlit změnu podrobněji, použijte &quot;Diskusi&quot; k článku.

Kromě toho, že shrnutí editace pomáhá odlišit drobnou změnu od podstatné, přesné shrnutí editace pomáhá ostatním v rozhodnutí, má-li smysl změnu překontrolovat. Vyplnění shrnutí editace často vyvolá zájem [[Wikiknihy:Wikipedisté|wikipedistů]] s odbornou znalostí v příslušné oblasti. U drobných změn je vhodné napsat například &quot;úprava pravopisu&quot;.

== Praktické zkratky pro políčko shrnutí editace ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Zkratka
! Co to znamená
|-
| ''typo''
| úprava typografické chyby (přehozené pořadí písmen, jako např. espernato)
|-
| ''pravopis''
| úprava pravopisných chyb
|-
| ''odkaz''
| přidání odkazů na jiné stránky
|-
| ''wikifikováno''
| vytvoření odkazů / změna technického zápisu článku, zvláště u nových článků
|-
| ''formátování''
| použití dohodnutého vzhledu (slohu) pro článek
|-
| ''&lt;nowiki&gt;#REDIRECT [[jiná strana]]&lt;/nowiki&gt;''
| přesměrování aktuální stránky na stránku &lt;nowiki&gt;[[jiná strana]]&lt;/nowiki&gt;
|-
| ''&lt;nowiki&gt;[[jméno jiného článku]]&lt;/nowiki&gt;''
| přidán odkaz na &lt;nowiki&gt;[[jméno jiného článku]]&lt;/nowiki&gt; (možná přidáno i trochu textu); toto je zvláště vhodné, vede-li odkaz na nový článek; upoutáte tak pozornost ostatních
|-
| (např.) ''eo:''
| přidání odkazu na podobný článek v jinojazyčné Wikipedii (zde v [[Esperanto|esperantu]])
|-
| ''vizte diskusi''
| vysvětlení / diskuse upraveného článku je na &lt;nowiki&gt;[[diskusní stránce k článku]]&lt;/nowiki&gt;
|-
| ''+'' nebo ''-''
| dodatky a odstranění zkráceny jako &quot;+&quot; a &quot;-&quot; (např. &quot;+odkaz na oficiální internetovou stránku&quot;)
|}

== Shrnutí editace se objeví na stránce ==
* [[Speciální:Recentchanges|Poslední změny]]
* Historie (také se nazývá historie stránky)
* Podobné změny
* Příspěvky wikipedisty
* [[Speciální:Newpages|Nejnovější články]] (zde je uvedeno datum vytvoření článku, kdo ho vytvořil a, poněkud zmatečně, shrnutí editace poslední změny, takže nejde nezbytně nutně o změnu provedenou zmíněným wikipedistou)

[[Kategorie:Nápověda:(vše)|{{PAGENAME}}]]</text>
      <sha1>i73t5gjzv8d7lgdq7fx3fh38700sjd0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikiknihy:Shrnutí editace</title>
    <ns>4</ns>
    <id>1630</id>
    <redirect title="Nápověda:Shrnutí editace" />
    <revision>
      <id>3196</id>
      <timestamp>2005-08-01T21:45:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Li-sung</username>
        <id>24</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>#Redirect[[Nápověda:Shrnutí editace]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="40" xml:space="preserve">#Redirect[[Nápověda:Shrnutí editace]]</text>
      <sha1>r3sjzj8mvwqyjennh1wj7eeu0t2pa68</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikiknihy:O Wikiknihách</title>
    <ns>4</ns>
    <id>1631</id>
    <revision>
      <id>32679</id>
      <parentid>21178</parentid>
      <timestamp>2016-12-06T17:11:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Walter Klosse</username>
        <id>5883</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>přidán počet stránek</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="445" xml:space="preserve">[[Soubor:Wikibooks-logo-cs-noslogan.svg|150px|right|Logo projektu Wikiknihy]]
'''Wikiknihy (Wikibooks)''' jsou sesterský projekt [[w:Wikipedie|Wikipedie]], obsahující volně šiřitelné učebnice všeho druhu, manuály a&amp;nbsp;podobné texty. Projekt byl založen [[w:10. července|10.&amp;nbsp;července]] [[w:2003|2003]] a od té doby má [[Special:Statistics|{{NUMBEROFARTICLES:R}}]] článků.

[[Kategorie:Wikiknihy:O projektu|{{PAGENAME}}]]</text>
      <sha1>qxxu5zbqirem80rua7ovaihlilxxc4b</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikiknihy:Pískoviště/Tento řádek neměňte</title>
    <ns>4</ns>
    <id>1632</id>
    <revision>
      <id>23077</id>
      <parentid>22769</parentid>
      <timestamp>2012-05-24T20:33:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="828" xml:space="preserve">&lt;div class=&quot;toccolours&quot;&gt;
Toto pískoviště je určeno pro experimenty s&amp;nbsp;editováním. Můžete zde zkusit jakékoliv formátování a&amp;nbsp;nikdo vás za to nebude kárat; vaše pokusy však může každý další příchozí kdykoliv smazat. Přečtete si, prosím, [[Nápověda:Obsah|nápovědu]], kde se dozvíte, co a&amp;nbsp;jak.

Chcete-li si něco vyzkoušet, klikněte na záložku '''editovat''' v&amp;nbsp;záhlaví stránky, následně v&amp;nbsp;editačním poli sjeďte dolů a&amp;nbsp;na vhodném místě proveďte změny. Až budete hotovi, můžete si je prohlédnout pomocí tlačítka Ukázat&amp;nbsp;náhled a&amp;nbsp;uložit pomocí Uložit&amp;nbsp;změny.

Přestože je toto jen testovací stránka, vyvarujte se zde, prosíme, vulgarismů či osobních útoků. Děkujeme.
&lt;/div&gt;
[[Kategorie:Wikiknihy:Testovací zázemí]]</text>
      <sha1>agk42w6q23uwkla4mvmrzth9s2e4wdr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikiknihy:Pískoviště</title>
    <ns>4</ns>
    <id>1633</id>
    <revision>
      <id>43253</id>
      <parentid>43246</parentid>
      <timestamp>2021-03-11T14:29:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>vyčištění</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="28" xml:space="preserve">{{/Tento řádek neměňte}}</text>
      <sha1>cw4xk2ak5jfxkfb0cevw9k72pkabdo1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikiknihy:Vyloučení odpovědnosti</title>
    <ns>4</ns>
    <id>1634</id>
    <revision>
      <id>29651</id>
      <parentid>22098</parentid>
      <timestamp>2015-06-13T23:15:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- interwiki (nyní ve Wikidatech)</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2230" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: x-large; font-weight: bold; font-variant: small-caps&quot;&gt;Wikiknihy neposkytují žádné záruky správnosti&lt;/div&gt;

'''Wikiknihy''' si kladou za cíl shromažďovat a rozšiřovat svobodné otevřené materiály, manuály, knihy. Její principy dovolují komukoli s připojením k Internetu a webovým prohlížečem měnit její obsah. Proto je třeba upozornit, že nic, co zde naleznete, nemuselo být zkontrolováno a nemusí obsahovat úplné, přesné či spolehlivé informace.

To neznamená, že ve Wikiknihách nemůžete najít hodnotné a přesné informace, ale je třeba si uvědomit, že Wikiknihy nemohou žádným způsobem ručit za přesnost informací v ní uvedených. 

'''Nikdo z autorů, přispěvatelů, sponzorů, správců, ani kdokoli jiný spojený s Wikiknihami nemůže být zodpovědný za jakékoli nepřesné či zavádějící informace uvedené na těchto stránkách či na stránkách z nich odkazovaných.'''

Pochopte prosím, že informace zde nabízené jsou poskytovány zdarma a neexistuje žádná smlouva mezi vámi a majiteli či uživateli těchto stránek, vlastníky serverů, na kterých běží, jednotlivými přispěvateli, správci, či jakoukoli jinou osobou spojenou s Wikiknihami.

Uvědomte si prosím, že informace zde uvedené mohou porušovat zákony země, ze které si je prohlížíte. Wikiknihy nepodporují porušování zákonů, ale obsah Wikiknih je uložen na serveru ve státě Florida v USA, kde je právo na zveřejňování informací chráněno Prvním dodatkem ústavy Spojených států a principy [[w:Všeobecná deklarace lidských práv|Všeobecné deklarace lidských práv]] Organizace spojených národů. Zákony vaší země nemusí poskytovat tak širokou ochranu svobody slova, takže Wikiknihy nemohou zodpovídat za případná porušení příslušných zákonů.

&lt;div style=&quot;font-size: larger;&quot;&gt;&lt;strong&gt;Pokud potřebujete konkrétní radu (např. lékařskou, právní či finanční), vyhledejte zkušeného odborníka.&lt;/strong&gt;&lt;/div&gt;

Děkujeme za váš čas strávený čtením této stránky a přejeme vám příjemné používání Wikiknih.

[[Kategorie:Wikiknihy:O projektu|{{PAGENAME}}]]</text>
      <sha1>d6t2ct7rt88b98r93ky2ab2ijrgfrz5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Nápověda:Obsah</title>
    <ns>12</ns>
    <id>1635</id>
    <revision>
      <id>36546</id>
      <parentid>36545</parentid>
      <timestamp>2018-06-25T12:00:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Walter Klosse</username>
        <id>5883</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Zrušena verze 36545 od uživatele [[Special:Contributions/Walter Klosse|Walter Klosse]] ([[User talk:Walter Klosse|diskuse]]).</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4185" xml:space="preserve">'''Wikiknihy''' (v originále '''Wikibooks''') jsou sbírkou svobodně vytvářených knih, které si mohou psát přímo on-line jejich čtenáři. Následující články podávají základní informace o tom, jak číst tyto knihy a jak se lze spolupodílet na jejich tvorbě. Vřele doporučujeme, abyste si před tím, než začnete psát či upravovat nějaký článek, přečetli, jak se co dělá.
&lt;div style=&quot;float: left; width: 49%;&quot;&gt;
&lt;h2 style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;Jak používat Wikiknihy&lt;/h2&gt;
&lt;div style=&quot;padding: .2em .4em;&quot;&gt;
* [[Nápověda:Jak editovat stránku|Jak editovat stránku]]
* [[Nápověda:Shrnutí editace|Shrnutí editace]]
* [[Nápověda:Jak psát odkazy|Jak psát odkazy]]
* [[Nápověda:Jak používat šablony|Jak používat šablony]]
* [[Nápověda:Vzhled a styl|Vzhled a styl]]
* [[Nápověda:Jak se přihlásit|Jak se přihlásit]]
* [[Nápověda:Založení nové knihy|Založení nové knihy]]
* [[Wikiknihy:Diskusní stránka|Jak používat diskusní stránku]]
&lt;/div&gt;
&lt;div style=&quot;clear: both;&quot;&gt;&lt;br style=&quot;clear: both; display: none;&quot; /&gt;&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;

&lt;div style=&quot;float: right; width: 49%;&quot;&gt;
&lt;h2 style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;O Wikiknihách&lt;/h2&gt;
&lt;div style=&quot;padding: .2em .4em;&quot;&gt;
* [[Wikiknihy:Co jsou Wikiknihy|Co jsou Wikiknihy]]
* [[Wikiknihy:Wikietiketa|Etiketa na wiki]]
* [[Nápověda:Licence|Licence vkládaných materiálů]] - důležité pro legalitu serveru a dlouhé trvání vašich textů
* [[Nápověda:Časté chyby|Časté chyby]]
* [[Nápověda:Drobné rady|Drobné rady]]
* [[Wikiknihy:OTRS|OTRS]] - [[w:Wikipedie:OTRS|Momentálně k dispozici na cs.wikipedia.org]]
&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;!--
Toto je zatím rozpracovaná struktura, podle originální anglické verze
* How to [[Wikipedia:explore|explore Wikipedia]]
* Jak [[Wikipedia:download|stáhnout obsah Wikibooks]]
* Jak [[Wikipedia:Searching|vyhledat článek]]
* Jak [[Wikipedia:Talk page|používat diskusi]]
* Jak [[Wikipedia:Recent Changes|použít stránku ''Poslední změny'']]
* How to [[Wikipedia:Related Changes|use the ''Related Changes'' page]]
* Jak [[Wikipedia:Go button|použít tlačítko ''Jít na'']]
* Jak se [[Wikipedia:How to log in|přihlásit]]
* How to [[meta:MediaWiki User's Guide: Setting preferences|set preferences (Meta-Wikimedia version)]]
* How to [[Wikipedia:Researching with Wikipedia|conduct research using Wikipedia]]

== Úpravy stránek Wikibooks ==
* [[Wikipedia:tutorial|Tutorial]]
* How to [[Wikipedia:How to edit a page|edit a page]], including markup details. You can experiment with editing pages in the [[wikipedia:Sandbox|sandbox]]
* Jak [[Help:Starting a new page|vytvořit novou stránku]]
* Jak [[Wikipedia:Naming conventions|pojmenovat novou stránku]]
* How to [[Wikipedia:Categorization|use categories]]
* How to [[Wikipedia:Picture tutorial|use images]] (and the [[Wikipedia:Image use policy|image use policy]])
* Jak používat [[Wikipedia:redirect| přesměrování stránek]]
* Jak používat [[Wikipedia:How to use tables|tabulky]]
* How to [[Help:Template|use templates]] (and the available [[Wikipedia:Template messages|templates]])
* Jak se provádí [[Special:Upload|vkládání souborů]] do Wikibooks
* How to [[Wikipedia:Boilerplate text|add boilerplate text]]
* How to [[Wikipedia:Disambiguation|create pages for topics with several different definitions]]
* How to [[Wikipedia:Merging and moving pages|move and merge a page]]
* How to [[Wikipedia:Deletion policy|delete pages/images/categories]]
* How to [[Wikipedia:Interlanguage links|link together Wikipedia articles in different languages]]
* How to [[Wikipedia:How to link to sister projects|link to sister projects]]
* How to [[Wikipedia:How to revert a page to an earlier version|revert a page]] to an earlier version
* How to [[Wikipedia:Article size|edit an article so long that you can't edit]]
* How to [[Wikipedia:Text editor support|edit with an external editor]]
* How to [[Help:Formula|edit mathematical formulae using TeX]]
* Jak [[Wikipedia:Graphics tutorials|produce graphics for pages]]
* How to [[Wikipedia:Protection policy|protect/unprotect pages]] ([[Wikipedia:Administrators|sysops]] only)
--&gt;
[[Kategorie:Nápověda:(vše)|{{PAGENAME}}]]</text>
      <sha1>0c1cefs2f8sdjpwt8tczw28rfv8mcnc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Smazat</title>
    <ns>10</ns>
    <id>1636</id>
    <revision>
      <id>29893</id>
      <parentid>28608</parentid>
      <timestamp>2015-08-17T18:35:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Randykitty</username>
        <id>4572</id>
      </contributor>
      <comment>Wikidata</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="896" xml:space="preserve">{{Cedule
  | typ = delete
  | nadpis = Tato stránka je navržena na [[Project:Rychlé smazání|rychlé smazání]].
  | text = Důvod: {{{1|{{{důvod|nebyl zadán}}}}}}

Pokud nesouhlasíte s&amp;nbsp;tím, aby tato stránka byla rychle smazána, odstraňte z&amp;nbsp;jejího textu šablonu {{Šablona|Smazat}} a&amp;nbsp;své důvody objasněte na [[{{TALKPAGENAME}}|diskusní stránce]].
  | poznámka = '''[[Project:Správci|Správci]]''' – před smazáním nezapomeňte ověřit, [[Special:WhatLinksHere/{{FULLPAGENAME}}|jestli sem neodkazují jiné stránky]], a&amp;nbsp;zkontrolovat [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|action=history}} historii stránky].
  | obrázek = Edge-gnome-fs-trash-full.png
}}&lt;includeonly&gt;
{{#switch: {{FULLPAGENAME}}
  | Wikiknihy:Šablony =
  | [[Kategorie:Údržba:Smazat|{{FULLPAGENAME}}]]
}}
&lt;/includeonly&gt;&lt;noinclude&gt;

[[Kategorie:Šablony:Údržba|{{PAGENAME}}]]

&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>bhdejlz3hsyiuafdagxh9cljxzu3ffj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikiknihy:Rychlé smazání</title>
    <ns>4</ns>
    <id>1637</id>
    <revision>
      <id>43083</id>
      <parentid>43078</parentid>
      <timestamp>2021-02-21T13:56:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hasley</username>
        <id>7498</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Editace uživatele „[[Special:Contributions/Prdehovnočurák|Prdehovnočurák]]“ ([[User talk:Prdehovnočurák|diskuse]]) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:Danny B.|Danny B.]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="785" xml:space="preserve">Za jistých velice omezených okolností smí libovolný [[Wikiknihy:Správci|správce]] smazat stránku okamžitě, jakmile ji spatří. Ostatní uživatelé mohou stránku k takovému '''rychlému smazání''' navrhnout tím, že na její začátek vloží [[Nápověda:Šablony|šablonu]] {{Šablona|Smazat}}.

Pokud na nějaké stránce najdete informaci o tom, že je kandidátem na rychlé smazání, ale myslíte si, že nesplňuje kritéria, šablonu ze stránky vyjměte a na diskusní stránce popište své důvody. Můžete také stránku navrhnout k [[Wikiknihy:Hlasování o smazání|hlasování o smazání]].

Seznam všech stránek navržených k rychlému smazání se nachází v '''[[:Kategorie:Údržba:Smazat]]'''.

[[Kategorie:Wikiknihy:Předpisy|{{PAGENAME}}]]</text>
      <sha1>975ync565mcz5n3a1o5dq16yw2z68ki</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikiknihy:Šablony</title>
    <ns>4</ns>
    <id>1642</id>
    <revision>
      <id>41537</id>
      <parentid>41533</parentid>
      <timestamp>2020-05-06T20:49:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Nesnera</username>
        <id>2420</id>
      </contributor>
      <comment>/* Diskuzní */ +Citace elektronického periodika</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3814" xml:space="preserve">{{Nápověda}}
Šablony jsou kusy standardizovaného textu, které lze vkládat do textu stránky jednoduchým příkazem. Tato stránka by měla obsahovat '''přehled existujících šablon''' (ne)udržovaný ručně; případně vizte také [[Speciální:Allpages/Šablona:|systémový výpis všech stránek ve jmenném prostoru Šablona]].

O používání šablon a vytváření vlastních pojednává článek [[Nápověda:Šablony]]. V šablonách je možné používat též mezery, např. &lt;nowiki&gt;{{&lt;/nowiki&gt;více významů}}. U prvního písmene názvu se nezohledňuje velikost.

&lt;div class=&quot;visualClear&quot;&gt;&lt;/div&gt;

* [[/Sesterské projekty|Sesterské projekty]]

== Údržba ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Název || Současný vzhled || Kam
|-
| {{Šablona|Smazat|''důvod smazání''}}&lt;br /&gt;
[[Diskuse k šabloně:Smazat|diskuse]] • [[Special:WhatLinksHere/Šablona:Smazat|přehled vložení]]
| {{Smazat|důvod smazání}}
| Stránky určené k&amp;nbsp;rychlému smazání
|-
| {{Šablona|Doplnit}}&lt;br /&gt;
[[Diskuse k šabloně:Doplnit|diskuse]], [[Special:WhatLinksHere/Šablona:Doplnit|přehled vložení]]
| {{Doplnit}}
| Články nahoře
|-
| {{Šablona|Doplnit část}}&lt;br /&gt;
[[Diskuse k šabloně:Doplnit část|diskuse]], [[Special:WhatLinksHere/Šablona:Doplnit část|přehled vložení]]
| {{Doplnit část}}
| V příslušné části hned pod nadpisem
|-
| {{Šablona|Chyba}}&lt;br /&gt;
[[Diskuse k šabloně:Chyba|diskuse]], [[Special:WhatLinksHere/Šablona:Chyba|přehled vložení]]
| {{Chyba}}
| Šablony
|-
| {{Šablona|Upravit}}&lt;br /&gt;
[[Diskuse k šabloně:Upravit|diskuse]], [[Special:WhatLinksHere/Šablona:Upravit|přehled vložení]]
| {{Upravit}}
| Články nahoře
|-
| {{Šablona|Přeložit|''RRRRMMDD''}}&lt;br /&gt;
[[Diskuse k šabloně:Přeložit|diskuse]], [[Special:WhatLinksHere/Šablona:Přeložit|přehled vložení]]
| {{Přeložit|RRRRMMDD}}
| Články nahoře
|-
| {{Šablona|Sloučit|''Xyz''}}&lt;br /&gt;
[[Diskuse k šabloně:Sloučit|diskuse]], [[Special:WhatLinksHere/Šablona:Sloučit|přehled vložení]]
| {{Sloučit|Xyz}}
| Články nahoře
|-
| {{Šablona|SloučitZe|''Xyz''}}&lt;br /&gt;
[[Diskuse k šabloně:SloučitZe|diskuse]], [[Special:WhatLinksHere/Šablona:SloučitZe|přehled vložení]]
| {{SloučitZe|Xyz}}
| Články nahoře
|-
| {{Šablona|Přesunout do Wikizdrojů}}&lt;br /&gt;
[[Diskuse k šabloně:Přesunout do Wikizdrojů|diskuse]], [[Special:WhatLinksHere/Šablona:Přesunout do Wikizdrojů|přehled vložení]]
| {{Přesunout do Wikizdrojů}}
|}

== Citační ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Název || Současný vzhled
|-
| {{Šablona|Citace_elektronického_periodika}}
| {{Citace_elektronického_periodika}}
|}

== Diskuzní ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Název || Současný vzhled
|-
| {{Šablona|Odpověď}}
| {{Odpověď|Uživatel}}
|}

== Jiné ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Název || Současný vzhled
|-
| {{Šablona|Podmínky pěstování}}
| {{Podmínky pěstování}}
|}

== Pomocné a technické šablony ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Název || Současný text || Význam
|-
| {{Šablona|Šablona|''název šablony''}}&lt;br /&gt;
[[Diskuse k šabloně:Šablona|diskuse]], [[Special:WhatLinksHere/Šablona:Šablona|přehled vložení]]
| {{Šablona|název šablony}}
| Přímý odkaz na šablonu
|-
| {{Šablona|Kategorie|''název kategorie''[{{!}}''jmenný prostor''[{{!}}''klíč řazení'']]}}&lt;br /&gt;
[[Diskuse k šabloně:Kategorie|diskuse]], [[Special:WhatLinksHere/Šablona:Kategorie|přehled vložení]]
| 
| Vkládání kategorie v závislosti na jmenném prostoru
|-
| {{Šablona|Hlavní článek|xyz|Xyz}}&lt;br /&gt;
[[Diskuse k šabloně:Hlavní článek|diskuse]], [[Special:WhatLinksHere/Šablona:Hlavní článek|přehled vložení]]
| {{Hlavní článek|xyz|Xyz}}
| Vytváří odkaz na hlavní článek.
|}

[[Kategorie:Wikiknihy:Typy stránek|{{PAGENAME}}]]</text>
      <sha1>156p6eyfb67qob62avrx7dp6mfzhbqk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Awk</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1643</id>
    <revision>
      <id>34420</id>
      <parentid>34011</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:21:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9536" xml:space="preserve">'''awk''' je nástroj navržený pro zpracování textových dat, načítaných ze souboru nebo přímo z datového proudu. Jeho název vychází z počátečních iniciál příjmení autorů původní verze - Alfreda V. '''A'''ho, Petra J. '''W'''einbergera a [[w:Brian Kernighan|Briana W. '''K'''ernighana]].

Awk, to je zároveň programovací jazyk, který pracuje s řetězci, asociativními poli (kde jsou jednotlivé položky pole indexovány řetězci) a regulárními výrazy.

Awk je jedním z nejstarších unixových nástrojů, zvláště mocným ve spojení s rourami, který se dodnes používá ve všech moderních operačních systémech, vycházejících z Unixu. Nejde však o původní awk, ale jeho klony (i když s původní aplikací se můžete setkat také). Vlastní příkaz awk je tak většinou pouze symbolickým odkazem.

= Jiné implementace awk =

Awk byl původně napsán v r.1977 jako součást distribuce UNIX v.7

;nawk: V r 1985 autoři rozšířili možnosti jeho skriptovacího jazyka a přidali možnost uživatelsky definovat vlastní funkce. Tento skriptovací jazyk byl pak popsán v knize &quot;The AWK Programming Language&quot;, vydané r. 1988 a modifikovaná verze programu zahrnuta do distribuce UNIX System V. Aby bylo možno identifikovat tuto inovovanou verzi programu awk, byla nazvána '''nawk''' (zkratka z &quot;new awk&quot;). Tato verze pak byla uvolněna k volnému použití r. 1996 a je stále spravována Brianem Kernighanem.

;gawk: (zkratka z &quot;GNU verze awk&quot;) byl napsán jako GNU implementace awku v době kdy ještě nebyl uvolněn. Oproti původnímu awk má navíc např. funkce pro práci s časovým razítkem (timestamp)

;mawk: je implementace vycházejícího z původního awk vytvořená Mikem Brenanem (název byl vytvořen pravděpodobně přidáním počáteční iniciály jeho jména). Oproti jiným implementacím by měl být rychlejší, díky odlišné práci s regulárními výrazy (více na http://www.root.cz/clanky/regularni-vyrazy-6/). Na druhou stranu však má omezení pokud jde o počet a velikost záznamů.


Existují i implementace pro jiné operační systémy např. stránka
: http://short.stop.home.att.net/freesoft/txtfrmt.htm - obsahuje odkazy na verze awk pro MS Windows/DOS

= Jak pracuje awk =

Awk postupně načítá ze vstupního proudu dat jednotlivé řádky, a v nich postupně vyhledává ''vzorky'' - znakové řetězce, které mohou být určeny např. regulárními výrazy. Pokud nějaký najde, pak provede s řádkem zadanou ''akci''. Po aplikaci sady vzorků a k nim definovaných akcí, pokračuje awk dalším řádkem.
* Řádek nevyhovující žádnému vzorku awk ignoruje
* Pro každý vzorek je ''akce'' vykonávána samostatně, tudíž pro řádek vyhovující více vzorkům může být na výstupu více řádků.
* Pokud není nastaven žádný ''vzorek'', pouze ''akce'', tak jsou zpracovány postupně všechny řádky.

Příkazy lze zadat přímo na řádku, nebo v případě rozsáhlejší sady příkazů pomocí skriptu

;Příklad:
&lt;pre&gt;
user@stroj:~/$ awk /vzorek/ soubor_dat.txt
&lt;/pre&gt;

:V testovém souboru &lt;code&gt;soubor_dat.txt&lt;/code&gt; jsou vyhledány a na standardní výstup vytištěny řádky, které obsahují řetězec &quot;vzorek&quot;. Následující příklad vrátí výsledek totožný, přesto si lze povšimnout několika podstatných detailů:

&lt;pre&gt;
user@stroj:~/$ awk '/vzorek/ { print $0}' soubor_dat.txt
&lt;/pre&gt;

* V prvním příkladě je vykonána výchozí akce awku pro řádek, který odpovídá vzorku - &lt;code&gt;print&lt;/code&gt;
* V prvním příkladu není užito jednoduchých uvozovek, tudíž se na všechny položky vztahují pravidla o expanzi proměnných, atp.
* Druhý příklad názorně demonstruje použití vzorku a akce

Je-li vyhledávaných vzorků nebo spouštěných akcí více, jsou od sebe odděleny středníkem - ''';'''

&lt;pre&gt;
user@stroj:~/$ awk '/vzorek/ { print $1};/jiny_vzorek/ { print $2}' soubor_dat.txt
&lt;/pre&gt;

;Slovy: ''Najdeš-li na řádku řetězec &quot;vzorek&quot;, tak pošli na výstup první položku řádku, dále zkontroluj není-li někde na řádku také řetězec &quot;jiny_vzorek&quot;, pokud ano, tak pošli na výstup druhou položku řádku. Není-li na řádku žádný z těchto vzorků, tak pokračuj dalším řádkem''

Jelikož je řetězec &quot;vzorek&quot; obsažen i v druhém hledaném řetězci &quot;jiny_vzorek&quot;, budou postupně za sebou posílány na výstup obsahy první i druhé položky řádku obsahujícího řetězec &quot;jiny_vzorek&quot;

= Jak se awk implicitně dívá na soubor =

&lt;pre&gt;
První_řádek Druhá_položka Třetí_položka
Druhý_řádek Druhá_položka Třetí_položka
Třetí_řádek Druhá_položka Třetí_položka
&lt;/pre&gt;

Tak tohle je obsah souboru &lt;code&gt;soubor_dat.txt&lt;/code&gt;. Awk při jeho zpracování dělí proud znaků do ''záznamů (record)'' a ty do jednotlivých ''položek (fields)''. Jelikož je implicitním oddělovačem záznamů konec řádku, odpovídá zpravidla i obsah záznamu, který zpracovává awk obsahu jednoho řádku. Implicitním oddělovačem položek je ''bílý znak (mezera nebo tabulátor)''

Oddělovače jsou uloženy v proměnných '''RS''' (oddělovač záznamů) a '''FS''' (oddělovač položek) a změnou obsahu těchto proměnných lze přetypovat i implicitní nastavení. Oddělovač položek lze přetypovat i přímo při spuštění awk volbou '''-F''' následovanou novým oddělovačem, který může být tvořen i víceznakovým řetězcem, nebo regulárním výrazem (nezapomeňte však, že je nutno ošetřit znaky které by mohl shell nějakým způsobem interpretovat).

Číslo aktuálně zpracovávaného záznamu (zpravidla řádku) je uloženo v proměnné '''NR''' a počet položek (sloupců) zase v proměnné '''NF'''. Při zpracovávání obsahu řádku se na jednotlivé položky odkazujeme jejich pořadovým číslem ( $1 - první sloupec, $2 - druhý sloupec,.. pozn: položka $0 obsahuje celý řádek)

;Příklad:
&lt;pre&gt;
user@stroj:~/$ awk '{ print $1}' soubor_dat.txt
První_řádek
Druhý_řádek
Třetí_řádek
&lt;/pre&gt;

= Zpracování výstupu =

Při zpracování výstupu lze používat i příkazové konstrukce:

'''if ('''''podmínka''''') '''''příkaz''''' else '''''příkaz''

&lt;pre&gt;
user@stroj:~/$ awk '{ if (NR==2) print $2; else print $1}' soubor_dat.txt
První_řádek
Druhá_položka
Třetí_řádek
user@stroj:~/$
&lt;/pre&gt;

'''while ('''''podmínka''''')''' ''příkaz''

'''do '''''příkaz''''' while ('''''podmínka''''')'''

'''for ('''''výraz''''';'''''výraz''''';'''''výraz''''') '''''příkaz''

'''break'''

'''continue'''

'''next'''

'''delete''' ''pole'''''['''''index''''']'''

'''exit''' ''výraz''

= Vzorky =

== Relační výrazy ==

== Kombinace vzorků ==

Jednotlivé vzorky lze spojovat logickými operátory '''&amp;&amp;''' (AND), '''||''' (OR) a '''!''' (NOT)

;Příklad:
&lt;pre&gt;
user@stroj:~$ awk '$1 &gt;= &quot;1&quot; &amp;&amp; $1 &lt; &quot;T&quot; &amp;&amp; $1 !~ /^D.*k$/ {print $0}' soubor_dat.txt
První_řádek Druhá_položka Třetí_položka
user@stroj:~$
&lt;/pre&gt;
: Výrazu vyhoví pouze ty řádky, jejichž první položka je větší než &quot;1&quot; a zároveň menší než &quot;T&quot; s současně neobsahuje textový řetězec začínající na &quot;D a končící písmenem &quot;k&quot; Pro větší názornost, rozšíříme-li obsah souboru &lt;code&gt;soubor_dat.txt&lt;/code&gt;

;Příklad:
&lt;pre&gt;
user@stroj:~$ cat soubor_dat.txt
První_řádek Druhá_položka Třetí_položka
Druhý_řádek Druhá_položka Třetí_položka
Třetí_řádek Druhá_položka Třetí_položka
Čtvrtý_doplňkový_řádek
Doplňkový_řádek číslo_pět
Dodatečný řádek

user@stroj:~$ awk '$1 &gt;= &quot;1&quot; &amp;&amp; $1 &lt; &quot;T&quot; &amp;&amp; $1 !~ /^D.*k$/ {print $0}' soubor_dat.txt
První_řádek Druhá_položka Třetí_položka
Dodatečný řádek
user@stroj:~$
&lt;/pre&gt;

: Jak vidno výrazu vyhověl rovněž &quot;Dodatečný řádek&quot;, protože jeho první položka, řetězec &quot;Dodatečný&quot; sice začíná na &quot;D&quot;, ale nekončí na &quot;k&quot;

== Intervaly ==

== BEGIN a END ==

Potřebujeme-li aby awk vykonal nějakou akci před vlastním zpracováním proudu dat, nebo po, použijeme klíčového slova BEGIN nebo END. Jde v podstatě o speciální typ vzorků, které ovšem nejsou testovány pro každý záznam, ale naopak, jejich akce jsou spuštěny před začátkem zpracování dat (BEGIN) a jeho skončení (END).

;Příklad:
&lt;pre&gt;
user@stroj:~/$ awk 'BEGIN { print &quot;ještě jsem nezačal..&quot;};END { print &quot;a už jsem skončil..&quot;}' soubor_dat.txt
ještě jsem nezačal..
..a už jsem skončil
user@stroj:~/$
&lt;/pre&gt;

= Akce =

Jako akce se označuje sekvence příkazů pro awk. Ty se od sebe oddělují buďto prázdnými řádky

 awk 'BEGIN{hodnota=0}
      {hodnota+=$5}
      END{print hodnota}
     ' soubor_s_daty

nebo středníky

 awk 'BEGIN{hodnota=0};{hodnota+=$5};END{print hodnota}' soubor_s_daty

== Proměnné a výrazy ==

Jak už naznačuje výše uvedený příklad, awk pracuje také s proměnnými a matematickými výrazy

== Funkce ==

= Volby pro awk =

= Použitelné proměnné - shrnutí =

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Proměnná
! Popis
|-
| RS
| oddělovač záznamů
|-
| NR
| číslo aktuálně zpracovávaného záznamu
|-
| FS
| oddělovač položek
|-
| NF
| počet položek aktuálního záznamu
|-
| FILENAME
| jméno aktuálního vstupního souboru (v případě standardního vstupu &quot;'''-'''&quot;
|}

= Další zdroje =

* http://www.ics.muni.cz/bulletin/issues/vol05num05/brandejs/brandejs.html
* http://uprt.vscht.cz/pavelka/osps/linux/awk.pdf
* http://www.grymoire.com/Unix/Awk.html

[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>ezmsm96gk1x1jy12u5r8gjezj1yxbhp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sed</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1644</id>
    <revision>
      <id>35458</id>
      <parentid>22002</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:33:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="15110" xml:space="preserve">'''sed''' (název vychází ze zkratky &quot;'''s'''tream '''ed'''itor&quot;) je jednoduchý, ale mocný nástroj, která provádí nahrazování vzorků v proudu textových dat. Vstupní soubor je načítán po jednotlivých řádcích a na každý z nich sed postupně aplikuje pravidla napsaná v jednoduchém programovacím jazyce. Výstup pak zapisuje na standardní výstup (obvykle okno terminálu). Původní sed naprogramoval Lee E. McMahon v letech 1973-74.

= Použití =

Programovací jazyk pro sed vychází z editoru ''' [[ed]] ''', ovšem na rozdíl od něj neprovádí změnu přímo v editovaném souboru, ale ve výpisu. Takže dokud výstup není přesměrován do souboru k žádné změně nedojde.

'''Pozn.''': Pokud přesměrujete výstup do téhož souboru co z něj data načítáte, tak je výsledkem prázdný soubor!

;Příklad:příkaz '''25d''' pro sed znamená: ''Pokud je toto řádek č. 25, tak jej odstraň (tj. nevypisuj na standardní výstup)'' zatím co pro ed, tentýž příkaz znamená: ''Jdi na řádek 25 a smaž ho''

== Jak pracuje sed ==

Sed postupně načítá ze vstupního proudu dat jednotlivé řádky. Zdrojem vstupního proudu dat může být jednak soubor, ale také proud dat předávaný [[Bash#Roury (pípy, pipelines), také zřetězení|rourou]]. Podobně jako [[awk]], '''sed''' řádky před aplikací příkazů analyzuje. Vyhoví-li řádek ''adrese'', tak jej uloží do ''prostoru pro vzorky'', který pak zpracovává podle nastavených příkazů. ''Adresou'' mohou být vzorky, nebo rozsah podle čísel řádku. Pokud není tzv. ''adresa'' uvedena, zpracovává sed postupně všechny načítané řádky.

== Syntaxe ==

Mezi nejčastěji používané příkazy patří nahrazování řetězců (substituce), takže tento příkaz použiji pro demonstraci i v následujících ukázkách.

;Příklad použití na příkazovém řádku

 $ sed '1,20 s/vzorek/jiný vzorek/g' soubor_dat.txt

;Slovy : ''Přečti soubor soubor_dat.txt a zpracuj prvních dvacet řádků. U každého z nich zaměň všechny řetězce &quot;vzorek&quot; za řetězec &quot;jiný vzorek&quot;.''

;Rozbor příkazu:
:1,20 - vymezení zpracovávané oblasti (adresa)
:s - příkaz pro substituci, který očekává tři parametry
:vzorek - co nahradit
:jiný vzorek - čím nahradit
:g - parametr pro globální nahrazení, není-li uveden, nahradí se pouze první výskyt vzorku
:/ - oddělovač

'''Poznámka:''' Jak jste si možná povšimli, příkaz v příkladu uzavřen do apostrofů. Je tomu tak proto, aby se zamezilo nežádoucí interpretaci znaků na příkazovém řádku shellu.

=== Oddělovače ===

Jako oddělovač se nejčastěji používá znak &quot;/&quot; ale lze také použít &quot;_&quot; nebo &quot;|&quot;. Zlepšuje to čitelnost zvláště v takových případech, kdy by byl stejný znak použitý i u zpracovávaných vzorků. V takových případech je nutno ošetřit tyto znaky zpětným lomítkem &quot;\&quot; nicméně posuďte sami jaká je přehlednost takového zápisu viz následující příklad:

;Příklad
 $ sed 's_/usr/share/qt3_/usr/share/qt4_' soubor_dat.txt
 $ sed 's|/usr/share/qt3|/usr/share/qt4|' soubor_dat.txt
 $ sed 's/\/usr\/share\/qt3/\/usr\/share\/qt4/' soubor_dat.txt

=== Závorky ===

;Kulaté závorky : se využívají u ''vzorků'' jako alternativa k proměnným - viz níže '''Sed a proměnné'''

;Hranaté závorky : se využívají u regulárních výrazů pro vymezení rozsahu možných znaků u ''vzorků'' a ''adres''

;Složené závorky : používá '''sed''' k seskupování příkazů, v případě že je chcete použít v rámci regulárního výrazu, je musíte &quot;escapovat&quot; obráceným lomítkem. Některé takové konstrukce však lze nahradit. Např. znak &quot;?&quot; má stejný účinek jako výraz &quot;\{0,1\}&quot; ''(žádný nebo jeden)'', znak &quot;+&quot; odpovídá &quot;\{1,\}&quot; ''(jeden a víc)'' atp.

;Lomené závorky : se využívají u ''vzorků'' a ''adres'' u regulárních výrazů pro vymezení začátku a konce slova, ovšem sed je v regulární výrazech nepoužívá.

== Sed a proměnné ==

Sed jako takový s proměnnými nepracuje, nicméně podobného efektu jako je použití proměnných lze dosáhnout pomocí regulárních výrazů.

&lt;pre&gt;
user@stroj:~/$ echo '(word 3336 556 3469 613 &quot;790&quot;)' |sed '
s_(\(word\) \([0-9]*\) \([0-9]*\) \([0-9]*\) \([0-9]*\) &quot;\([^&quot;]*\)&quot;)_&lt;\1&gt;&lt;maxx&gt;\2&lt;/maxx&gt;&lt;minx&gt;\4&lt;/minx&gt;&lt;maxy&gt;\3&lt;/maxy&gt;&lt;miny&gt;\5&lt;/miny&gt;&lt;text&gt;\6&lt;/text&gt;&lt;/\1&gt;_g'
# Následuje výsledek zpracování:
&lt;word&gt;&lt;maxx&gt;3336&lt;/maxx&gt;&lt;minx&gt;3469&lt;/minx&gt;&lt;maxy&gt;556&lt;/maxy&gt;&lt;miny&gt;613&lt;/miny&gt;&lt;text&gt;790&lt;/text&gt;&lt;/word&gt;
&lt;/pre&gt;

== Jak pracovat se zásobníkem ==

Jak už bylo zmíněno, ''sed'' nepracuje s vlastním řádkem, ale s ''prostorem pro vzorky'', ve kterém řádky zpracovává a na standardní výstup posílá teprve obsah přežvýkaný sadou příkazů. Toto výchozí chování lze potlačit volbou &quot;-n&quot;, pak se na výpisu zobrazí obsah ''prostoru pro vzorky'' teprve tehdy je-li tam odeslán příkazem '''p'''.

Kromě ''prostoru pro vzorky'' používá ještě ''zásobník (buffer)'' do kterého lze během zpracování odkládat data pro další zpracování. Před vlastním zpracováním je pak třeba data ze ''zásobníku'' přesunout do ''prostoru pro vzorky'', teprve pak je možné je dále zpracovávat.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Příkaz
! Příklad použití
! Popis
|-
! p
| &lt;pre&gt;
user@stroj:~/$ echo 'Zpracovávaný řádek' |sed '
      p;s/Zpracovávaný/Upravený/'
Zpracovávaný řádek
Upravený řádek
&lt;/pre&gt;
| Příkaz vypisuje obsah ''prostoru pro vzorky''. V uvedeném příkladu byl příkazem '''p''' na standardní výstup vypsán obsah ''prostoru pro vzorky'' před jeho zpracováním.
|-
! h
| &lt;pre&gt;
user@stroj:~/$ echo 'Zpracovávaný řádek' |sed '
      h;s/Zpracovávaný/Upravený/;g'
Zpracovávaný řádek
&lt;/pre&gt;
| Příkaz odstraní původní obsah ''zásobníku'' a přesune místo něj do zásobníku obsah z ''prostoru pro vzorky''. Pro lepší demonstraci byl v příkladu použit také příkaz '''g''', ten nahradil upravený obsah ''prostoru pro vzorky'' obsahem ''zásobníku'', který, jak vidno, příkaz '''h''' přesunul do ''zásobníku'' ještě před jeho úpravou.
|-
! H
| &lt;pre&gt;
user@stroj:~/$ echo 'Zpracovávaný řádek' |sed '
      H;s/Zpr/Upr/;H;s/acov/av/;H;s/áva/e/;H;g'
Zpracovávaný řádek
Upracovávaný řádek
Upravávaný řádek
Upravený řádek
&lt;/pre&gt;
| Příkaz přidá k původnímu obsahu ''zásobníku'' obsah z ''prostoru pro vzorky''. Aby bylo lépe patrné jak je postupně obsah ''prostoru pro vzorky'' zpracováván, je průběžně přidáván příkazem '''H''' k obsahu ''zásobníku'' a na závěr vypsán příkazem '''g'''. První řádek nemá žádný obsah, protože ''zásobník'' byl původně prázdný.
|-
! g
| &lt;pre&gt;
user@stroj:~/$ echo 'Zpracovávaný řádek' |sed '
      g'

user@stroj:~/$ echo 'Zpracovávaný řádek' |sed '
      p;s/Zpracovávaný/Upravený/;g'
Zpracovávaný řádek

user@stroj:~/$ echo 'Zpracovávaný řádek' |sed '
      p;s/Zpracovávaný/Upravený/;h;g'
Zpracovávaný řádek
Upravený řádek
&lt;/pre&gt;
| Příkaz vypíše obsah ''zásobníku'' a pak ho z něj odstraní. Jak funguje už sice docela objasňují příklady uvedené u předchozích příkladů, ale aby to bylo dostatečně zřejmé přidal jsem ještě další dva. V prvním příkaz '''g''' vypíše prázdný řádek, protože ''zásobník'' je zatím prázdný. Ve druhém příkladu příkaz '''p''' vypsal obsah ''prostoru pro vzorky'' aby bylo patrné že ten prázdný není. Teprve ve třetím příkladu je upravený obsah ''prostoru pro vzorky'' vložen příkazem ''h'' do ''zásobníku'', odkud může být příkazem '''g''' vypsán.
|-
! G
| &lt;pre&gt;
user@stroj:~/$ echo 'Zpracovávaný řádek' |sed '
      G'
Zpracovávaný řádek

user@stroj:~/$ echo 'Zpracovávaný řádek' |sed '
      p;s/Zpracovávaný/Upravený/;G'
Zpracovávaný řádek
Upravený řádek

user@stroj:~/$ echo 'Zpracovávaný řádek' |sed '
      p;s/Zpracovávaný/Upravený/;h;G'
Zpracovávaný řádek
Upravený řádek
Upravený řádek
&lt;/pre&gt;
| Příkaz připojí obsah ''prostoru pro vzorky'' k obsahu ''zásobníku'',  ten pak vypíše.
|-
! x
| &lt;pre&gt;
user@stroj:~/$ echo 'Zpracovávaný řádek' |sed '
      x'

user@stroj:~/$ echo 'Zpracovávaný řádek' |sed '
      p;s/Zpracovávaný/Upravený/;x'
Zpracovávaný řádek

user@stroj:~/$ echo 'Zpracovávaný řádek' |sed '
      p;s/Zpracovávaný/Upravený/;h;x'
Zpracovávaný řádek
Upravený řádek
&lt;/pre&gt;
| Příkaz prohodí obsah ''zásobníku'', s obsahem ''prostoru pro vzorky''.
|}

=== Příklad použití ve skriptu ===

&lt;pre&gt;
#!/bin/bash
# grep3 - vrátí na výstupu tři řádky, řádek s hledaným vzorkem a řádek před a za
case $# in
  1);;
  *) echo &quot;Použití: $0 vzorek&quot;;exit;;
esac;

sed -n '
   '/$1/' !{
        # protože je uveden znak &quot;!&quot;, bude následující sada příkazu aplikována
        # na řádek, který NEOBSAHUJE vyhovující vzorek
      x
        # příkaz x vloží tento řádek do zásobníku a místo původního obsahu, který
        # zapíše do prostoru pro vzorky, a ten následujícím příkazem vyprázdní..
      d
        # ..tím se zajistí že se na výpisu nevypíše nic
    }
      # obsah zásobníku je tak postupně nahrazován, dokud sed nenarazí na řádek
      # vyhovující hledané adrese
    '/$1/' {
      x
        # vyhovující řádek byl vložen do zásobníku a jeho původní obsah - předchozí
        # řádek je vložen do prostoru pro vzorky, odkud je vzápětí vypsán 
        # na standardní výstup..
      p
        # ...pokud hledanému vzorku vyhovuje i následující řádek, tak si prohodí místa
        # s předchozím čekajícím řádkem v zásobníku a tam počká jak to dopadne s
        # následujícím řádkem..
      x
        # vyhovující řádek zatím vypíšeme na standardní výstup...
      p
        # ...a poskočíme při zpracování rovnou na další řádek...
      n
        # ...který také hned vypíšeme.
      p
        # aby byl výpis přehlednější, přidáme pro jistotu řádek s oddělovacími znaky
      a\
      ---
        # ..a vyčistíme zásobník, tím že do něj přidáme prázdný řádek
      x 
    }'
&lt;/pre&gt;

Stejný skript lze pochopitelně zapsat i jinak, s menším počtem operací
&lt;pre&gt;
#!/bin/bash
case $# in
  1);;
  *) echo &quot;Použití: $0 vzorek&quot;;exit;;
esac;
sed -n '
   '/$1/' !{
        # stejně jako v předchozím skriptu protože je uveden znak &quot;!&quot;, bude následující
        # sada příkazů aplikována na řádek, který NEOBSAHUJE vyhovující vzorek
      h
        # příkaz h vložil data z prostoru pro vzorky do zásobníku. Jelikož prostor
        # pro vzorky zůstal po této akci prázdný, nevypíše se na standardní výstup
        # nic 
    }
      # obsah zásobníku je tak stejně jako v předchozím skriptu postupně nahrazován,
      # dokud sed nenarazí na řádek vyhovující hledané adrese
    '/$1/' {
        # ten pak následujícím příkazem připojí k řádku co čeká v zásobníku..
      H
        # ..skočí na následující řádek..
      n
        # ..který také přidá do zásobníku
      H
        # poté prohodí obsah zásobníku a prostoru pro vzorky, kde už sedí a čeká
        # na své zpracování následující řádek
      x
        # a obsah prostoru pro vzorky, ve kterém jsou nyní pospojované řádky 
        # vypíše na standardní výstup
      p
        # a stejně jako předtím přidá pro lepší přehlednost řádek s oddělovačem
      a\
      ---
    }'
&lt;/pre&gt;

== Vícenásobné zpracování vstupu ==

Většina lidí si vystačí s jednoduchým nahrazením a málokdy používá složitější konstrukce příkazů. V jejich skriptech pak lze nalézt podobné konstrukce

;Špatný příklad

&lt;pre&gt;
user@stroj:~/$ sed 's/START/start/' soubor_dat.txt | sed 's/KONEC/konec/' soubor_dat.txt
user@stroj:~/$ cat soubor_dat.txt | sed 's/START/start/' | sed 's/KONEC/konec/' soubor_dat.txt
&lt;/pre&gt;

Chyba spočívá v tom, že pro zpracování proudu dat jsou v prvním příkladu spuštěny dva procesy a v tom druhém dokonce tři! Přičemž stejného výsledku lze dosáhnout jedním procesem a seskupením příkazů buď použitím parametru &quot;-e&quot;, nebo jejich spojením do jedněch uvozovek a oddělením pomocí středníku.

;Správný příklad

&lt;pre&gt;
user@stroj:~/$ sed -e 's/START/start/' -e 's/KONEC/konec/' soubor_dat.txt
user@stroj:~/$ sed 's/START/start/;s/KONEC/konec/' soubor_dat.txt
&lt;/pre&gt;

== Skripty ==

V případě složitějších konstrukcí je výhodnější než na příkazový řádek zapsat soubor příkazů do zvláštního souboru. V něm se každý příkaz píše na nový řádek, tudíž je není nutné oddělovat středníky.

;Příklad - výpis souboru soubor_prikazu_pro_sed
&lt;pre&gt;

&lt;/pre&gt;

;Použití

&lt;pre&gt;
user@stroj:~/$ sed -f soubor_prikazu_pro_sed soubor_dat.txt
&lt;/pre&gt;

Další možností je napsat takový soubor příkazů rovnou jako spustitelný skript (tj. je třeba mu potom nastavit právo pro spouštění - x) viz následující výpis souboru &lt;code&gt;nahrada.sed&lt;/code&gt;

&lt;pre&gt;
#!/bin/sed -f
&lt;/pre&gt;

Ten pak lze použít takto:

&lt;pre&gt;
user@stroj:~/$ ./nahrada soubor_dat.txt
&lt;/pre&gt;


;Poznámka : V sadách příkazů pro sed lze používat také komentáře. Podobně jako [[bash]] považuje '''sed''' za komentář všechny řádky, které začínají znakem &quot;#&quot;

== Adresy ==

== Vzorky ==

= Tabulky příkazů =

'''Příkazy pro základní editaci'''

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! příkaz
! popis příkazu
! počet parametrů
! příklad
|-
! a
| připojí text za řádek
| 1
|
|-
! i
| vloží text před řádek
| 1
|
|-
! N
| přidá nový řádek
| 0
|
|-
! d
| odstraní řádek
| 1
|
|-
! c
| nahradí textový blok
| 1
|
|-
! s
| nahradí řetězec (substituce)
| 3
|
|-
! y
| Transformace znaků
| 3
|
|}

'''Informace o zpracovávaných řádcích'''

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! příkaz
! popis příkazu
! počet parametrů
! příklad
|- 
! =
| Vypíše číslo zpracovávaného řádku
| 0
|
|-
! 1
| Zobrazí ve výpisu řídící znaky
| 0
|
|}

= Příklady =

== Počítání řádků ==

Přes sed se dá mimo jiné také spočítat počet řádků v souboru

 user@stroj:~/$ sed -n '$=' soubor.txt

ale následující kombinace je, přesto že se spouští dva procesy, rychlejší

 user@stroj:~/$ wc -l soubor.txt | awk '{print $1}'

Zajímá vás proč? Protože '''sed'' se snaží jednotlivé řádky analyzovat, zatímco [[wc]] s parametrem &quot;-l&quot; je pouze počítá a druhý proces zpracovává už jen jediný předaný řádek.

A pro doplnění týž úkol realizovaný čistě přes [[awk]]

 user@stroj:~/$ awk 'BEGIN{radek=0};{radek++};END{print radek}' soubor.txt

Z hlediska rychlosti je na tom při počítání [[awk]] mnohem lépe..

== Sed jako alternativa head a tail ==

== Sed - nahrazeni retezce promennou ==

read zmena&lt;br /&gt;
read new&lt;br /&gt;

sed -e 's/'&quot;$zmena&quot;'/'&quot;$new&quot;'/' kontakty.db

[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>fcxn212il8drtmz57j3j2j8bhygoa9m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ed</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1645</id>
    <revision>
      <id>34744</id>
      <parentid>21796</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:24:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="12082" xml:space="preserve">Textový editor '''ed''' byl původně standardní součástí unixových operačních systémů. Naprogramoval jej [[w:Wikipedie:Ken Thompson|Ken Thompson]] v r. 1969. Jako vůbec první textový editor umožnil ed použití regulárních výrazů. Předtím byl koncept regulárních výrazů rozpracován pouze na papíře. Ed byl inspirován starším textovým editorem [[QED]] , který byl vyvinut na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde Ken Thompson studoval. Na druhou stranu ed zase inspiroval vznik editoru [[ex]] z nějž pak vyšel dnes snad nejrozšířenější terminálový linuxový editor [[vi]] . A nechali se jím inspirovat i programátoři neinteraktivních unixových utilit [[grep]] , [[sed]] a [[awk]] .

== Použití ==

V praxi se většinou ed používal v interaktivním režimu, ale nalezl využití i shellových skriptech. Při psaní a editování textu nejsou změny vidět - pracuje se s tzv. &quot;adresovaným řádkem&quot;. Adresou takového řádku je jeho pořadové číslo od začátku souboru. Je-li jako adresa řádku udané pouze jedno číslo, pak příkaz zpracuje pouze řádek adresovaný touto hodnotou. V případě bloku řádků je adresa udána dvěma čísly, navzájem oddělenými čárkou.

Příklad:
&lt;pre&gt;
user@stroj:~$  ed
a
Toto je první řádek nového textu.
Toto je druhý řádek nového textu.
.
2i
Tento text je vložen na pozici druhého řádku předchozího textu.
.
1,$l
Toto je první řádek nového textu.$
Tento text je vložen na pozici druhého řádku předchozího textu.$
Toto je druhý řádek nového textu.$
3s/druhý/třetí/
1,$l
Toto je první řádek nového textu.$
Tento text je vložen na pozici druhého řádku předchozího textu.$
Toto je třetí řádek nového textu.$
w text.txt
132
q
user@stroj:~$
&lt;/pre&gt;

'''a''' - příkaz pro začátek psaní textu

'''.''' - tečkou se vždy ukončí psaní textu

'''2i''' - příkaz který znamená ''&quot;vpisuj následující data od řádku č.2&quot;''

'''1,$l''' - příkaz který znamená ''&quot;vypiš text od řádku č.1 s vypsanými znakovými entitami a konci řádku&quot;''

'''3s/druhý/třetí/''' - příkaz který znamená ''&quot;nahraď na třetím řádku slovo druhý za třetí&quot;''

'''w text.txt''' - příkaz pro zapsání textu do souboru ''&quot;text.txt&quot;'' (po jeho vykonání se zobrazí počet zapsaných znaků)

'''q''' - příkaz pro ukončení práce s editorem

=== Příkazy pro práci se souborem ===

Během editace ed nepracuje se souborem jako takovým, ale jeho kopií v tzv. bufferu. Změny se do výchozího souboru dostanou teprve po zapsaní příkazem &quot;w&quot;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Příkaz
! Příklad použití
! Popis
|-
! e
| &lt;pre&gt;
e soubor.txt
e ! ls /home/user
&lt;/pre&gt;
| Tento příkaz nahradí obsah aktuálního bufferu obsahem souboru soubor.txt. Pokud se zadá příkaz bez parametru, pak se použije naposledy použité jméno souboru. V případě že žádný název souboru ještě nebyl použit skončí pokus o realizaci příkazu chybou. Výjimkou je použití speciálního příkazu '''!''' (viz druhý řádek příkladu použití příkazu) kdy se předá část za vykřičníkem k realizaci shellu a do bufferu je pak vložen výsledek realizovaného skriptu. V tomto případě je obsah bufferu nahrazen výpisem obsahu adresáře &lt;code&gt;/home/user&lt;/code&gt;.
|-
! f
| &lt;pre&gt;
f novysoubor.txt
&lt;/pre&gt;
| Tímto příkazem nastavíme jméno souboru. V případě že zadáme příkaz bez parametru vrátí aktuálně platné jméno. Příkaz se také používá chceme-li obsah bufferu uložit do jiného souboru.
|-
! r
| &lt;pre&gt;
r pripoj.txt
r ! ls /home/user
&lt;/pre&gt;
| Tímto příkazem připojíme k aktuálnímu obsahu bufferu obsah souboru určeného parametrem. Není-li tento parametr uveden, pak se použije naposledy použité jméno souboru.  Výjimkou je použití speciálního příkazu '''!''' (viz druhý řádek příkladu použití příkazu) kdy se předá část za vykřičníkem k realizaci shellu a k obsahu bufferu je pak připojen výsledek realizovaného skriptu. V tomto případě je k obsahu bufferu přidán výpis obsahu adresáře &lt;code&gt;/home/user&lt;/code&gt;
|-
! w
| &lt;pre&gt;
w soubor.txt
&lt;/pre&gt;
| Příkaz pro zapsání obsahu bufferu do souboru. Pokud se neuvede parametr s názvem souboru, pak se použije nastavené jméno souboru. Pokud žádné jméno nastavené není, skončí pokus o realizaci příkazu chybou.
|}

=== Editační příkazy ===

'''Pozn.:''' Každý editační příkaz se ukončuje příkazem tečka - '''.'''

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Příkaz
! Příklad použití
! Popis
|-
! a
| &lt;pre&gt;
a
Po zadání příkazu se pak píše
vlastní text, a to do té doby,
dokud není jako první znak na
řádku zadána a &quot;odklepnuta&quot;
tečka
.
0a
Byla-li zadána adresa řádku,
pak je text vložen za tento
řádek.
. 
&lt;/pre&gt;
| příkaz pro vložení textu za aktuální adresovaný řádek. Akceptuje i adresu 0, text se pak vkládá před první řádek. Maximální délka řádku vkládaného tímto způsobem byla dříve omezená na 256 znaků.
|-
! c
| &lt;pre&gt;
5c
Byla-li zadána pouze adresa
jednoho řádku, pak je tímto
blokem textu nahrazen řádek
č.5
.
1,5c
Pokud byly zadány adresy dvě,
pak je nahrazen tímto textem
blok textu vymezený prvním
až pátým řádkem
.
&lt;/pre&gt;
| příkaz pro nahrazení adresovaných řádků (lze adresovat nejenom jeden řádek, ale i celý blok textu) novým textem
|-
! i
| &lt;pre&gt;
i
Příkaz i funguje stejně
jako příkaz a, pouze s tím
rozdílem, že je tento blok
textu vložen PŘED řádek
určený adresou. Jelikož v
tomto příkladu žádná adresa
uvedena nebyla, tak bude
tento text vložen před
poslední adresovaný řádek
.
&lt;/pre&gt;
| příkaz pro vkládání textu. Je podobný příkazu '''a''', jen s tím rozdílem, že se text vkládá před naposledy adresovaný řádek, nikoliv za.
|-
! d
| &lt;pre&gt;
1,5d
&lt;/pre&gt;
| Příkaz pro smazání řádku, nebo bloku řádků (podle toho, je-li zadána pouze jedna adresa, nebo  dvě adresy). V uvedeném příkladu došlo v bufferu k vymazání řádků 1 až 5.
|-
! m
| &lt;pre&gt;
3,9m2
&lt;/pre&gt;
| Příkaz pro přesun adresovaných řádků. Řádek, nebo blok řádků vymezený adresami před příkazem je přesunut za řádek udaný adresou za příkazem '''m'''. V případě adresy '''0''' pak text přesunut před první řádek textu v bufferu. Pokus o přesun bloku textu na adresu vymezenou jeho rozsahem skončí oznámením chyby.
|-
! t
| &lt;pre&gt;
3,9m2
&lt;/pre&gt;
| Příkaz pro zkopírování adresovaných řádků. Řádek, nebo blok řádků vymezený adresami před příkazem je zkopírován za řádek udaný adresou za příkazem '''t'''. V případě adresy '''0''' pak text zkopírován před první řádek textu v bufferu.
|-
! j
| &lt;pre&gt;
5,9j
&lt;/pre&gt;
| Příkaz pro sloučení po sobě jdoucích řádků do jednoho. Podmínkou je zadání adresy řádku od kterého má slučování začít, a zároveň adresu posledního slučovaného řádku, nestane-li se tak, pak k žádnému sloučení nedojde. Příkaz uvedený v příkladu způsobí sloučení řádků 5 až 9 do jednoho.
|}

=== Nahrazovací příkazy ===

'''Pozn:''' Místo zkratky RE se v příkazech použije regulární výraz

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Příkaz
! Příklad použití
! Popis
|-
! g/RE/&lt;seznam příkazů&gt;
| &lt;pre&gt;
1,$g/^Pr/
&lt;/pre&gt;
| Příkaz provádí hromadné akce nad obsahem bufferu vymezeným adresou, resp. adresami řádků. První příkaz musí začínat na stejném řádku, případné další příkazy pak musí končit obráceným lomítkem. V seznamu příkazů se nesmí vyskytnout '''g''','''G''','''v''' a '''V'''
|-
! /RE/&lt;náhrada&gt;/&lt;parametr&gt;
| &lt;pre&gt;
1,$p
nahradit jedno slovo
nahradit druhé slovo
nahradit třetí slovo
1,3s/druhé/další/
1,$p
nahradit jedno slovo
nahradit další slovo
nahradit třetí slovo
1,3s/další/\
/
1,$p
nahradit jedno slovo
nahradit další
 slovo
nahradit třetí slovo
&lt;/pre&gt;
| Příkaz provádí nahrazování řetězců na řádcích v daného rozsahu adres. Na místě parametru lze uvést buďto znak &quot;g&quot; (pak jsou nahrazeny všechny výskyty),  číslici (pak se nahradí n-tý výskyt vzorku na řádku) nebo nic (pak je nahrazen pouze první výskyt vzorku). Objeví-li se v řetězci &lt;náhrada&gt; znak &quot;&amp;&quot;, dojde k jeho nahrazení řetězcem, který vyhovoval vzorku RE; Je-li místo řetězce &lt;náhrada&gt; uveden pouze znak &quot;%&quot; pak se použije pro nahrazení řetězec z dříve použitého příkazu nahrazení; Také lze pomocí tohoto příkazu rozdělit řádek na dva (a více) a to tak, že v řetězci &lt;náhrada&gt; uvedeme znak &quot;\&quot;, vložíme konec řádku (ENTER) a ukončíme příkaz pro nahrazení.
|-
! v/RE/&lt;seznam příkazů&gt;
| &lt;pre&gt;
&lt;/pre&gt;
| 
|}

=== Zobrazovací příkazy ===

Skok na řádek se provádí pouhým zapsáním adresy řádku, pomocí klávesy ENTER pak lze procházet souborem

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Příkaz
! Příklad použití
! Popis
|-
! =
| &lt;pre&gt;
=
4
&lt;/pre&gt;
| Příkaz vypíše adresu posledního řádku
|-
! l
| &lt;pre&gt;
1,2l
Obsah prvn\355 \370\341dky$
obsah druh\351 \370\341dky$
&lt;/pre&gt;
| Příkaz vypíše adresované řádky tak, že netisknutelné znaky vypíše oktálovou hodnotou, rozloží dlouhé řádky a vyznačí konec řádku znakem '''$'''. Lze jej použít za všemi příkazy, vyjma '''e''','''f''','''r''' a '''w'''
|-
! n
| &lt;pre&gt;
1,2n
1       Obsah první řádky
2       obsah druhé řádky
&lt;/pre&gt;
| Příkaz vypíše adresované řádky, s tím že na začátku bude vždy číslo řádku, oddělené od textu znakem tabulátor. Lze jej použít za všemi příkazy, vyjma '''e''','''f''','''r''' a '''w'''
|-
! p
| &lt;pre&gt;
1,2p
Obsah první řádky
obsah druhé řádky
&lt;/pre&gt;
| Příkaz vypíše adresované řádky. Lze jej použít za všemi příkazy, vyjma '''e''','''f''','''r''' a '''w'''
|}

'''Pozn:''' Pro výpis celého souboru se používá rozsah adres 1,$ - tedy ''od prvního řádku do konce souboru''

=== Další příkazy ===

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Příkaz
! Příklad použití
! Popis
|-
! !
| &lt;pre&gt;
f novysoubor.txt
! ls %
ls: novysoubor.txt: není souborem ani adresářem
&lt;/pre&gt;
| Příkaz předá řetězec za vykřičníkem k provedení shellu, předtím však případný znak procento nahradí aktuálně používaným názvem souboru (nemá-li být tento znak expandován, a má se použít jako znak, musí být uvozen zpětným lomítkem). Užitečný je tento příkaz zvláště tehdy, potřebujeme-li ověřit před uložením, zdali již soubor s námi zvoleným názvem neexistuje.
|-
! P
| &lt;pre&gt;
P
*
&lt;/pre&gt;
| Zapne zobrazování příkazového řádku. Tj. příkazový řádek je od řádku editačního odlišen tím, že začíná znakem '''*''' (Vypne se to novým zadáním příkazu)
|-
! h
| &lt;pre&gt;
?
h
Invalid adress
&lt;/pre&gt;
| Vypíše podrobnější vysvětlení chyby oznámené znakem '''?'''
|-
! q
| &lt;pre&gt;
q
user@stroj:~/$
&lt;/pre&gt;
| Příkaz ukončí práci s editorem ed (Pokud se použije Q tak se přitom zahodí veškeré změny)
|}

== Použití editoru ed ve skriptu ==

Editor ed lze používat nejenom jako interaktivní editor pro editaci textu, ale také ve skriptech, pro dávkové zpracování. Příklad jednoduchého skriptu, který otevře soubor a nahradí v něm všechny výskyty řetězce AAAA za řetězec BBBB:

&lt;pre&gt;
#!/bin/bash
ed soubor.txt 2&gt; /dev/null &lt;&lt;-EOF
    1,\$s/AAAA/BBBB/g
    w
    q
EOF
echo &quot;Konec skriptu&quot;
&lt;/pre&gt;

Co se vlastně po spuštění skriptu děje?

:''&quot;Skript spustí editor ed, načte do bufferu obsah souboru soubor.txt, a zpracovává jej dokud nenarazí na konec souboru (EOF). Eventuální chybové hlášky posílá do /dev/null. Prvním příkazem provede náhradu, pak obsah bufferu uloží zpátky do souboru soubor.txt a ukončí ed. Ovšem aby skript pokračoval výpisem na standardním výstupu, musí následovat řetězec EOF, jinak bude výpis rovněž směrován do /dev/null&quot;''

Pozn.: Obrácené lomítko před &lt;code&gt;$s&lt;/code&gt; je umístěno proto, aby nedošlo k expanzi příkazu jako proměnné.

[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>mg7zqs2p594pf4bx3p3s2hjrns7e95p</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikiknihy:Jak psát odkazy</title>
    <ns>4</ns>
    <id>1656</id>
    <redirect title="Nápověda:Jak psát odkazy" />
    <revision>
      <id>3293</id>
      <parentid>3284</parentid>
      <timestamp>2005-08-09T10:39:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>195.113.188.3</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="41" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Nápověda:Jak psát odkazy]]</text>
      <sha1>6elivscvsam8zx5ox8bfzz0v00sd14b</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Nápověda:Jak psát odkazy</title>
    <ns>12</ns>
    <id>1657</id>
    <revision>
      <id>42843</id>
      <parentid>42842</parentid>
      <timestamp>2021-02-02T01:26:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Pato Yapuq</username>
        <id>9054</id>
      </contributor>
      <comment>/* Odkazy na jiné projekty Wikimedia Foundation */ ještě jsem se podepsal :)</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7913" xml:space="preserve">{{Nápověda}}
=Odkazy=
Základem při tvorbě struktury knihy jsou '''odkazy''' (''linky''). Vytvoření odkazu je velice prosté a intuitivní. Text, který bude zároveň názvem budoucí knihy (kapitoly, aj.) uzavřete do zdvojené hranaté závorky:
{{Příklad|1=
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;text&quot;&gt;
Tohle je odkaz na knihu o [[DjVu]]
&lt;/syntaxhighlight&gt;
;Výsledný efekt... : Tohle je odkaz na knihu o [[DjVu]]
}}

'''Existuje-li cíl odkazu''', pak se při interpretaci kódu zobrazí odkaz modře.

Pokud '''cíl odkazu neexistuje''', tak se zobrazí odkaz červeně. Po kliknutí na takový odkaz, se vám otevře  editační prostředí pro zadání textu, čímž založíte novu knihy, kapitoly, článek, atp.

{{Poznámka|1=&amp;nbsp;
* Odkazy ve stránce, které by odkazovaly samy na sebe, se zobrazí jako tučný text
* Pozor na psaní malých a velkých písmen. Pouze u prvního znaku názvu kapitoly, nebo podkapitoly nezáleží na psaní velkého či malého písmene.
* Jako název je vždy interpretován poslední řetězec za dvojtečkou či lomítkem a to včetně mezer!
* Při interpretaci odkazu se nahrazují mezery v názvu automaticky podtržítky. Je tedy jedno, jestli v odkazu zachováte mezery nebo místo nich použijete podtržítka
}}

==Přejmenování odkazu==

Pokud potřebujete použít v textu místo skutečného názvu odkazované kapitoly objevit jiný řetězec (synonymum názvu článku, nebo jeho jiný slovesný tvar), pak za název cílové kapitoly v odkazu stačí doplnit svislítko a za něj text, který má být zobrazen

{{Příklad|1=
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;text&quot;&gt;
[[DjVu/Nástroje pro práci s DjVu/Editory DjVu dokumentů|Nástroje k editaci DjVu dokumentů]]
&lt;/syntaxhighlight&gt;
;Výsledný efekt... : [[DjVu/Nástroje pro práci s DjVu/Editory DjVu dokumentů|Nástroje k editaci DjVu dokumentů]]
}}

==Použití kotvy==
Každý nadpis sekce ve stránce funguje zároveň jako kotva, na kterou lze odkazovat

{{Příklad|1=
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;text&quot;&gt;
[[Bash#Základní pojmy]] shellu
&lt;/syntaxhighlight&gt;
;Výsledný efekt... : [[Bash#Základní pojmy]] shellu
}}

Nechcete-li pak, aby z odkazu bylo zřejmé že odkazuje na kotvu, nebo pokud by kotva působila v textu rušivě, pak musíte použít přejmenování odkazu (viz výše)

=Odkazy na knihy jiných jazykových mutací Wikibooks=
Se tvoří podobným způsobem jako normální odkazy, ovšem před vlastní název článku je třeba předřadit kód cílového jazyka oddělený od cílového názvu dvojtečkou.

{{Příklad|1=
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;text&quot;&gt;
Manuál pro [[:en:bash]] na anglické mutaci Wikiknih.
&lt;/syntaxhighlight&gt;
;Výsledný efekt... : Manuál pro [[:en:bash]] na anglické mutaci Wikiknih.
}}

Aby kód jazyka nepůsobil rušivě, můžete buď odkaz přejmenovat, a nebo použít &quot;trik&quot; se svislítkem (viz výše uvedená poznámka) 

{{Příklad|1=
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;text&quot;&gt;
Manuál pro [[:fr:bash|bash]] na francouzské mutaci Wikiknih.
&lt;/syntaxhighlight&gt;
;Výsledný efekt... : Manuál pro [[:fr:bash|bash]] na francouzské mutaci Wikiknih.
}}

=Odkazy na jiné projekty Wikimedia Foundation=

Ve svých knihách možná budete chtít odkazovat ani ne tak na jiné jazykové verze Wikiknih, jako spíš do české, nebo anglické Wikipedie. Opět je třeba použít parametr. V následujícím seznamu projektů Wikimedia Foundation je v závorkách uváděn parametr, kterým se určí jmenný prostor projektu, v němž se nalézá odkazovaný cíl.

* [[:wikipedia:]] - projekt nezávislé encyklopedie ( ''w'' )
* [[:wiktionary:]] - projekt nezávislého výkladového slovníku (''wiktionary'')
* [[:wikiquote:]] - projekt mnohojazyčného slovníku citátů (''wikiquote'')
* [[:wikisource:]] - projekt databáze volně šiřitelných elektronických verzí dokumentů, např. ústavy, deklarace, náboženské texty, atp. (''wikisource'')
* [[:meta:]] - Wikimedia Meta-Wiki, projekt zastřešující vývoj vlastní aplikace (''meta'')

Chcete-li tedy odkázat na heslo do některého z nich, musíte odkaz napsat následujícím způsobem:

{{Příklad|1=
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;text&quot;&gt;
Heslo [[w:en:bash]] v anglické Wikipedii.
&lt;/syntaxhighlight&gt;
;Výsledný efekt... : Heslo [[w:en:bash]] v anglické Wikipedii.
}}

Na kterou jazykovou mutaci projektu má odkaz směrovat se opět určujete jazykovým kódem. Viz  [[w:Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie|seznam těchto kódů]].


{{Poznámka|Tohle nějak nefunguje, viz příklad výše. Navíc ty samotné odkazy &lt;syntaxhighlight lang=&quot;text&quot;&gt;[[:wikipedia:]]&lt;/syntaxhighlight&gt; apod. už samy odkazují na en verzi; je to v pořádku? &amp;mdash;[[Uživatel:Pato Yapuq|Pato Yapuq]] ([[Diskuse s uživatelem:Pato Yapuq|diskuse]]) 2. 2. 2021, 01:25 (UTC)}}

=Odkazy na stránky mimo rámec Wiki=

Odkazy na URL adresy mimo rámec Wikiknih by měly být používány s maximálním rozmyslem. Pamatujte na to, že výsledkem má být tištěný manuál, takže by tyto odkazy měly být pokud možno vždy uváděny v samostatném bloku, nebo v poznámkách pod čarou, a to tak že vypsány v plném tvaru:

{{Příklad|1=
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;text&quot;&gt;
Testovací písek autora této nápovědy: http://support.dce.felk.cvut.cz/mediawiki/index.php/Hlavní_strana
&lt;/syntaxhighlight&gt;
;Výsledný efekt... : Testovací písek autora této nápovědy: http://support.dce.felk.cvut.cz/mediawiki/index.php/Hlavní_strana
}}

{{Upozornění|Pokud nechcete aby bylo URL na externí stránku interpretováno jako link (''odkaz''), uzavřete jej do tagu '''&lt;nowiki&gt;&lt;nowiki&gt; &lt;/nowiki&gt;&lt;/nowiki&gt;'''. Odkaz se rovněž nebude interpretovat, pokud..
* je uzavřen do čistého tagu '''&lt;nowiki&gt;&lt;pre&gt; &lt;/pre&gt;&lt;/nowiki&gt;'''
* je odsazen (takže jej parser chápe jako kdyby byl uzavřen do tagu '''&lt;nowiki&gt;&lt;pre&gt; &lt;/pre&gt;&lt;/nowiki&gt;''')
* nebo pokud je použitý uprostřed bloku '''&lt;nowiki&gt;&lt;syntaxhighlight&gt; &lt;/syntaxhighlight&gt;&lt;/nowiki&gt;''', jako je tomu u příkladů uvedených zde
}}

Pochopitelně by takto bylo možno odkazovat i sem, ale to není ani žádoucí, ani praktické.

==Další možnosti odkazu na URL mimo rámec Wiki==
Jen pro úplnost uvádím dva jiné způsoby zápisu odkazu na stránku mimo rámec Wikiknih

Při prostém uzavření URL mezi hranaté závorky je interpretován odkaz podobně jako link na poznámku pod čarou

{{Příklad|1=
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;text&quot;&gt;
[http://support.dce.felk.cvut.cz/mediawiki/index.php/Osobní_webové_stránky]
&lt;/syntaxhighlight&gt;
;Výsledný efekt... : [http://support.dce.felk.cvut.cz/mediawiki/index.php/Osobní_webové_stránky]
}}

A přidá-li se za URL nějaký text, jako klasický link

{{Příklad|1=
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;text&quot;&gt;
[http://support.dce.felk.cvut.cz/mediawiki/index.php/Osobní_webové_stránky Osobní webové stránky]
&lt;/syntaxhighlight&gt;
;Výsledný efekt... : [http://support.dce.felk.cvut.cz/mediawiki/index.php/Osobní_webové_stránky Osobní webové stránky]
}}

{{Upozornění|Povšimněte si, že na rozdíl od odkazů na stránky wiki se nepoužívá při odkazování na jiná URL zdvojená hranatá závorka, ale pouze jednoduchá.

'''Dávejte pozor na mezery!'''

U odkazů na stránky ve wiki na tom až tak nesejde, ale u URL odkazů nesmí být mezi hranatou závorkou a URL žádná mezera. Viz interpretace výše uvedených příkladů s mezerou před URL...

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;text&quot;&gt;
[ http://support.dce.felk.cvut.cz/mediawiki/index.php/Osobní_webové_stránky]
&lt;/syntaxhighlight&gt;
;Výsledný efekt... : [ http://support.dce.felk.cvut.cz/mediawiki/index.php/Osobní_webové_stránky]
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;text&quot;&gt;
[ http://support.dce.felk.cvut.cz/mediawiki/index.php/Osobní_webové_stránky Osobní webové stránky]
&lt;/syntaxhighlight&gt;
;Výsledný efekt... : [ http://support.dce.felk.cvut.cz/mediawiki/index.php/Osobní_webové_stránky Osobní webové stránky]
}}

[[Kategorie:Nápověda:(vše)|{{PAGENAME}}]]</text>
      <sha1>l6wgzcp90knjl000ntr8p9mrg4umvu8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Nápověda:Šablony</title>
    <ns>12</ns>
    <id>1658</id>
    <redirect title="Nápověda:Jak používat šablony" />
    <revision>
      <id>18817</id>
      <parentid>18809</parentid>
      <timestamp>2009-12-18T22:26:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Editace uživatele „[[Special:Contributions/81.190.246.187|81.190.246.187]]“ ([[User talk:81.190.246.187|diskuse]]) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:195.113.188.3|195.113.188.3]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="48" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Nápověda:Jak používat šablony]]</text>
      <sha1>9d1og6r6php2inousosjojrm3466mb4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Nápověda:Jak používat šablony</title>
    <ns>12</ns>
    <id>1659</id>
    <revision>
      <id>33925</id>
      <parentid>24299</parentid>
      <timestamp>2017-09-04T10:12:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9558" xml:space="preserve">{{Nápověda}}
&lt;div style=&quot;text-align:center;font-size:small&quot;&gt;'''Poznámka:''' obsah této stránky byl překopírován ze stránky [[Wikipedia:cs:Nápověda:Šablony]]&lt;/div&gt;

Šablony lze použít již hotové, nebo vlastní. Pro jejich vytvoření je nutné vědět něco málo o použití CSS stylů a HTML.

Seznam všech existujících šablon najdete na [[Project:Šablony]].

== Kód šablony ==
Vlastní šablona vypadá podobně jako běžný článek, ovšem může obsahovat přednastavené parametry, které se pak při použití nahradí vlastním obsahem encyklopedického hesla.

'''Příklad kódu šablony s parametry:'''
&lt;div style=&quot;background-color:#e5e5e5&quot;&gt;
&lt;nowiki&gt;{|&lt;/nowiki&gt; style=&quot;width:256px;padding:2px;border:1px solid;float:right&quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! style=&quot;text-align:center;background-color:#efefef;font-weight:600;font-size:larger&quot; colspan=&quot;2&quot; | &lt;nowiki&gt;{{{jméno}}}&lt;/nowiki&gt;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  style=&quot;text-align:center&quot; colspan=&quot;2&quot; | &lt;nowiki&gt;[[Image:{{PAGENAME}}.jpg|none|250px|{{{bublina}}}]]{{{popisek}}}&lt;/nowiki&gt;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  style=&quot;text-align:center&quot; colspan=&quot;2&quot; | &lt;nowiki&gt;''[[Wikiquote:{{PAGENAME}}|{{{motto}}}]]''&lt;/nowiki&gt;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! &lt;nowiki&gt;'''Born'''&lt;/nowiki&gt; || &lt;nowiki&gt;{{{datum_narození}}}, {{{rok_narození}}}&lt;br /&gt;{{{místo_narození}}}&lt;/nowiki&gt;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! &lt;nowiki&gt;'''Died''' || {{{datum_úmrtí}}}, {{{rok_úmrtí}}}&lt;br /&gt;{{{místo_úmrtí}}}&lt;/nowiki&gt;&lt;br /&gt;
|}
&lt;/div&gt;

{{Poznámka|&lt;small&gt;Pozn.: Aby nevznikala řada nevyužitých šablon, tak prosím pro testování vlastní šablony použijte šablonu [[Šablona:Test]] teprve po vyladění vytvořte vlastní šablonu. Během práce s touto šablonou přidejte do jejího kódu následující kód &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;{{Pracujese}}&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; který vloží informaci, že se šablonou zrovna někdo něco dělá. Po skončení práce pak kód testovací šablony smažte, aby ji mohl použít někdo jiný.&lt;/small&gt;}}

Při tvorbě šablon zachovávejte také jistou dávku štábní kultury. Každá šablona by měla mít:
* svůj popis
* příklad použití
* ev. zařazení do kategorie Šablony
Aby se tyto informace nevkládaly spolu se šablonou, je třeba uzavřít je do tagu &lt;code&gt;&amp;lt;noinclude&amp;gt;&lt;/code&gt; Viz:

{{Příklad|&lt;pre&gt;
{| style=&quot;padding:2px; margin:2px;&quot;
|-
| [[Image:Poznamka.svg|32px|Poznámka]]
|  style=&quot;background-color:#fffff0; border-left: 4px solid yellow; padding-left: 6px;  &quot; | {{{obsah|}}}
|}
&lt;noinclude&gt;
__NOTOC__

=Popis=

Šablona pro vyznačení poznámky v textu.

=Použití=

&amp;lt;nowiki&amp;gt;{{Poznámka|Obsah poznámky, který může být klidně i na více řádků}}&amp;lt;/nowiki&amp;gt;

Krom toho existuje ještě jiná poznámka [[Šablona:Poznámka]], upozornění [[Šablona:Pozor]] a příklad [[Šablona:Příklad]].

[[Kategorie:Šablony]]
&lt;/noinclude&gt;
&lt;/pre&gt;
}}

{{Upozornění|Pokud narazíte na situaci kdy vám kvůli nějakého tagu nefunguje šablona tak jak má (zcela konkrétně při použití tagu &lt;code&gt;pre&lt;/code&gt; v šabloně, pak na to existuje následující odrbávka. Vložte DO počátečního i koncového tagu elementu element &lt;code&gt;noinclude&lt;/code&gt;. Příklad:

{{Výpis|&amp;lt;pre&amp;lt;noinclude /&amp;gt;&amp;gt; obsah elementu &amp;lt;/pre&amp;lt;noinclude /&amp;gt;&amp;gt;}}

Pro příklad použití vizte zdrojový kód šablony [[Šablona:Výpis|Výpis]], která byla použitá na tomto příkladu.
}}

== Parametry ==

''(podporované ve '''verzi 1.3 a vyšší''')''

Parametry šablon jsou pojmenované, nebo číslované. Syntaxe je
&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;{{šablona_jméno|par_jméno1=par_hodnota1|par_jméno2=par_hodnota2}}&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; s tagem &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;{{{par_jméno}}}&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; v šabloně, nebo &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;{{šablona_jméno|par_hodnota1|par_hodnota2}}&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; s použitím v šabloně &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;{{{1}}}&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;, &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;{{{2}}}&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;. (Všimněte si, že tagy parametů mají '''3''' složené závorky místo dvou.)

Mechanismus šablon tedy zahrnuje dva druhy nahrazování:
*volání šablony (dvojté závorky) jsou nahrazeny obsahem šablony
*parametry (trojité závorky) jsou nahrazeny hodnotou parametru

Od verze '''srpen 2004''' může hodnota parametru obsahovat odkaz se svislítkem; znak &quot;|&quot; v takovém odkazu není považován za oddělovač parametru.

Při zobrazování jsou ignorovány přebytečné parametry. V případě menšího počtu parametrů je výsledek závislý na zbývajících parametrech.

Parametry jsou citlivé na velikost písmen i s respektováním prvního písmena a mezery jsou rozlišovány od podtržítka, i když stránka šablony tyto rozdíly nezobrazuje.

== Proměnné ==
Toto je seznam proměnných, které mohou být použity ve wikitextu, nejen v šablonách. Způsob jejich zobrazení závisí na čase, projektu nebo stránce, ve které se vyskytuje.

Vlevo je uvedena proměnná, vpravo jak bude zobrazena.
=== Konstanty závislé na projektu a parametrech ===

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| &lt;nowiki&gt;{{ns:-2}} or {{ns:Media}}&lt;/nowiki&gt;
| {{ns:-2}}
|-
| &lt;nowiki&gt;{{ns:-1}} or {{ns:Special}}&lt;/nowiki&gt;
| {{ns:-1}}
|-
| &lt;nowiki&gt;{{ns:1}} or {{ns:Talk}}&lt;/nowiki&gt;
| {{ns:1}}
|-
| &lt;nowiki&gt;{{ns:2}} or {{ns:User}}&lt;/nowiki&gt;
| {{ns:2}}
|-
| &lt;nowiki&gt;{{ns:3}} or {{ns:User_talk}}&lt;/nowiki&gt;
| {{ns:3}}
|-
| &lt;nowiki&gt;{{ns:4}} or {{ns:Project}}&lt;/nowiki&gt;
| {{ns:4}}
|-
| &lt;nowiki&gt;{{ns:5}} or {{ns:Project_talk}}&lt;/nowiki&gt;
| {{ns:5}}
|-
| &lt;nowiki&gt;{{ns:6}} or {{ns:Image}}&lt;/nowiki&gt;
| {{ns:6}}
|-
| &lt;nowiki&gt;{{ns:7}} or {{ns:Image_talk}}&lt;/nowiki&gt;
| {{ns:7}}
|-
| &lt;nowiki&gt;{{ns:8}} or {{ns:MediaWiki}}&lt;/nowiki&gt;
| {{ns:8}}
|-
| &lt;nowiki&gt;{{ns:9}} or {{ns:MediaWiki_talk}}&lt;/nowiki&gt;
| {{ns:9}}
|-
| &lt;nowiki&gt;{{ns:10}} or {{ns:Template}}&lt;/nowiki&gt;
| {{ns:10}}
|-
| &lt;nowiki&gt;{{ns:11}} or {{ns:Template_talk}}&lt;/nowiki&gt;
| {{ns:11}}
|-
| &lt;nowiki&gt;{{ns:12}} or {{ns:Help}}&lt;/nowiki&gt;
| {{ns:12}}
|-
| &lt;nowiki&gt;{{ns:13}} or {{ns:Help_talk}}&lt;/nowiki&gt;
| {{ns:13}}
|-
| &lt;nowiki&gt;{{ns:14}} or {{ns:Category}}&lt;/nowiki&gt;
| {{ns:14}}
|-
| &lt;nowiki&gt;{{ns:15}} or {{ns:Category_talk}}&lt;/nowiki&gt;
| {{ns:15}}
|-
| &lt;nowiki&gt;{{ns:100}}&lt;/nowiki&gt;
| {{ns:100}}
|-
| ... (depending on custom namespaces)
|  
|-
| &lt;nowiki&gt;{{ns:121}}&lt;/nowiki&gt;
| {{ns:121}}
|-
| &lt;nowiki&gt;{{SITENAME}}&lt;/nowiki&gt;
| {{SITENAME}}
|-
| &lt;nowiki&gt;{{SERVER}}&lt;/nowiki&gt;
| {{SERVER}}
|-
| &lt;nowiki&gt;{{localurl:pagename}}&lt;/nowiki&gt;
| {{localurl:pagename}}
|-
| &lt;nowiki&gt;{{localurl:pagename|&lt;/nowiki&gt;''query string''&lt;nowiki&gt;}}&lt;/nowiki&gt;
| {{localurl:pagename|''query string''}}
|}

=== Závislé na čase ===

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| &lt;nowiki&gt;{{CURRENTMONTH}}&lt;/nowiki&gt; 
| {{CURRENTMONTH}}
|-
| &lt;nowiki&gt;{{CURRENTMONTHNAME}}&lt;/nowiki&gt;
| {{CURRENTMONTHNAME}}
|-
| &lt;nowiki&gt;{{CURRENTMONTHNAMEGEN}}&lt;/nowiki&gt;
| {{CURRENTMONTHNAMEGEN}}
|-
| &lt;nowiki&gt;{{CURRENTDAY}}&lt;/nowiki&gt;
| {{CURRENTDAY}}
|-
| &lt;nowiki&gt;{{CURRENTDAYNAME}}&lt;/nowiki&gt;
| {{CURRENTDAYNAME}}
|-
| &lt;nowiki&gt;{{CURRENTYEAR}}&lt;/nowiki&gt;
| {{CURRENTYEAR}}
|-
| &lt;nowiki&gt;{{CURRENTTIME}}&lt;/nowiki&gt;
| {{CURRENTTIME}}
|-
| &lt;nowiki&gt;{{NUMBEROFARTICLES}}&lt;/nowiki&gt;
| {{NUMBEROFARTICLES}}
|}

NUMBEROFARTICLES: počet stránek v hlavním jmenném prostoru, které obsahují odkaz a nejsou přesměrovány, tj. počet článků, pahýlů obsahujících odkaz a nejednoznačných stránek.

Závisí to na systémové proměnné $wgUseCommaCount. Pokud je &quot;true&quot;, počítadlo článků bude obsahovat pouze články obsahující čárky  (&quot;,&quot;). Pokud je &quot;false&quot;, bude započítávat články s odkazy (&quot;[[&quot;). Implicitní nastavení v ''DefaultSettings.php'' je &quot;false&quot;, může být změněno v ''LocalSettings.php''.

=== Závislé na stránce ===

{|
|-
| &lt;nowiki&gt;{{NAMESPACE}}&lt;/nowiki&gt;
| {{NAMESPACE}}
|-
| &lt;nowiki&gt;{{PAGENAME}}&lt;/nowiki&gt;
| {{PAGENAME}}
|-
| &lt;nowiki&gt;{{PAGENAMEE}}&lt;/nowiki&gt;
| {{PAGENAMEE}}
|}

PAGENAMEE zobrazuje nadpis stránky ve formě, která je použita v URL, to znamená s podtržítky místo mezer a escape kódy speciálních znaků (diakritika ...), a jsou proto používány pro vytváření URL. Například na stránce jménem &quot;Another test&quot;, PAGENAMEE produkuje &quot;Another'''_'''test&quot; místo &quot;Another test&quot;.
Podívejte se také na [[Wikipedia:en:Help:Page_name#Variables_.7B.7BPAGENAME.7D.7D_and_.7B.7BPAGENAMEE.7D.7D|&lt;nowiki&gt;Variables {{PAGENAME}} and {{PAGENAMEE}}&lt;/nowiki&gt;]]

Při použití v šabloně, tyto tři proměnné ukazují na stránku, ve které je šablona vložena, ne na stránku šablony.

== Použití šablony ==
Jsou dva základní způsoby, jak vložit obsah šablony do stránky: &lt;code&gt;'''&lt;nowiki&gt;{{Moje šablona}}&lt;/nowiki&gt;'''&lt;/code&gt; a &lt;code&gt;'''{{subst:Moje šablona&lt;nowiki&gt;}}&lt;/nowiki&gt;'''&lt;/code&gt;. 

Způsob &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;{{subst:Moje šablona}}&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; vytvoří kopii obsahu a vloží ji do textu při uložení článku (substituce). Bez slova &quot;subst&quot; bude obsah šablony vkládán do textu stránky vždy při prohlížení, proces známý jako &quot;transclusion&quot;.

Jinými slovy, po úpravách šablony nemusíte opravovat stránky, které šablonu používají, pokud použijete tvar bez direktivy &quot;subst&quot;. Nápověda a krátké dočasné zprávy, které budou brzy smazány, by měly bý vkládány pomocí &quot;subst&quot; (výhodou je také, že obsah šablony se stane součástí zdrojového textu stránky). Standardní poznámky, které budou součástí stránky po delší dobu, by měly být vkládány bez direktivy &quot;subst&quot;, aby se lépe udržovaly.

Pokud potřebujete upravovat obsah šablony po vložení do stránky, použijte &quot;subst&quot;. Jestliže nepotřebujete obsah měnit a chcete, aby se změny v šabloně automaticky projevily ve stránkách, &quot;subst&quot; nepoužijte.

[[Kategorie:Nápověda:(vše)|{{PAGENAME}}]]</text>
      <sha1>8pzfsi1hzev9vpq0dxbi68wx3dudmuh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikiknihy:Wikietiketa</title>
    <ns>4</ns>
    <id>1660</id>
    <revision>
      <id>29636</id>
      <parentid>21227</parentid>
      <timestamp>2015-06-12T23:17:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Nápověda:Etiketa na wiki]] na [[Wikiknihy:Wikietiketa]]: vhodnější umístění</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3724" xml:space="preserve">{{Nápověda}}
Lidé pracující na Wikiknihách jsou různých povah, názorů a i původu. Proto občas dochází mezi uživateli ke konfliktům. Níže uvedené zásady vznikly proto, aby řešení těchto konfliktů probíhalo snadným, rychlým a kulturním způsobem.

== Základní pravidla slušného chování na Wikiknihách ==

# '''Předpokládejte dobrou vůli druhé strany''' – lidé jsou od přírody dobří. Člověk, se kterým diskutujete, také určitě jedná v dobré víře.
# '''Než něco zkritizujete, pochvalte''' – diskuse vždy začínejte nějakou pochvalou. Pokud tak učiníte, kritizovaná osoba nebude považovat kritiku za osobní útok a bude náchylná reagovat vstřícně na samotnou kritiku.
# '''Odstraňujte starou kritiku''' – pokud osoba vámi kritizovaná kritiku vzala na vědomí a pozitivně na ni zareagovala, odstraňte z textu diskuse slova bývalé kritiky nebo ji případně shrňte na absolutní minimum. Kritizovaná osoba často nemá tu odvahu to udělat za vás.
# '''Říkejte co možná nejčastěji milé věci''' – diskusní stránky neslouží výlučně ke sporům. Pokud si myslíte, že je nějaký článek obzvlášť zajímavý, nestyďte se to napsat v diskusi.
# '''Kritizujte pomocí otázek''' – místo toho, abyste přímo napsali, že daná osoba se mýli, je lepší se jí zeptat, jestli si je jista, že má pravdu. Např.: místo &quot;Jízdní kolo nemusí být vždy jednostopé!&quot;, lze napsat &quot;Víte o tom, že některá kola mají tři kola? &quot;
# '''Pište za sebe''' – mějte na paměti, že při kritice někoho vyjadřujete pouze svůj názor. Proto je lepší kritizovat pomocí formulace &quot;Mám dojem, že toto není pravda &quot; než &quot;Všichni vědí, že to je lež&quot;.
# '''Nekritizujte autora, kritizujte názor''' – věty typu &quot;Hele, nemáš/nemáte pravdu, protože tématu vůbec nerozumíš/nerozumíte&quot; jsou obzvlášť nepříjemné, protože je daná osoba může považovat za osobní útok. Nevyčítejte nikomu, že zastává to či ono stanovisko odlišné od vašeho.
# '''Nepoučujte, argumentujte''' - formulace typu &quot;laskavě si prostudujte...&quot; jsou rovněž nevhodné. Prostě napište, o jaké podklady se vaše stanovisko opírá.
# '''Nebuďte jedovatí''' - pokud to bezprostředně nesouvisí s probíraným tématem, nevyčítejte svému názorovému odpůrci například formální úpravu jeho diskusního příspěvku či jiné, pro spor nepodstatné věci.
# '''Dejte najevo, že jste pochopili argumenty''' – než začnete kritizovat, napište, že chápete důvody kritizované osoby (dokonce i když s nimi nesouhlasíte). Nepište &quot;Není pravda, že...&quot;, ale &quot;Chápu Vaše argumenty, ale nesouhlasím s nimi, protože...&quot;
# '''Reagujte v klidu''' - pokud vás něčí diskusní příspěvek či editace článku &quot;vytočí&quot;, nesnažte se hned napsat co nejpádnějšími slovy, co si o této editaci myslíte. Za půl hodiny možná budete schopni své výhrady zformulovat mnohem věcněji.
# '''Vyvarujte se vulgarismů''' - nejen v diskusích s jinými uživateli, ale vůbec (třeba na nefungující software wikipedie nadávejte výhradně slušně:-).
# '''Moderujte příliš žhavé diskuse''' – pokud vidíte, že diskuse dvou lidí nabírá nebezpečné obrátky, zapojte se do ní jako nestranný moderátor. Shrňte jim do jasných bodů rozdíly a podobnosti jejich stanovisek a navrhněte konec diskuse, pokud se točí stále dokolečka.
#  '''Neangažujte se přespříliš''' – mějte na paměti, že toto je knihovna, a ne diskusní fórum. Pokud je diskuse příliš horká, zkuste jí zanechat a napište nějaký jiný článek.

[[Kategorie:Nápověda:(vše)|{{PAGENAME}}]]</text>
      <sha1>9079a539p43ldyh3o2iro1s416e9ysq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Nápověda:Časté chyby</title>
    <ns>12</ns>
    <id>1661</id>
    <revision>
      <id>38979</id>
      <parentid>33676</parentid>
      <timestamp>2019-02-07T19:46:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Bnmbnmbnm</username>
        <id>7653</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7477" xml:space="preserve">{{Nápověda}}
&lt;div style=&quot;font-size: small; text-align: center;&quot;&gt;'''Poznámka:''' obsah této stránky byl překopírován ze stránky [[w:Wikipedie:Časté chyby]] a upraven do příslušného kontextu&lt;/div&gt;

Nováčci jsou ve Wiki projektech velice [[Vítejte ve Wiki|vítáni]] - právě oni jsou nejdůležitější částí tohoto projektu. Chceme, abyste věděli, že uvítáme vaše [[Jak vytvořit článek|nové články]] nebo [[Jak editovat stránku|editaci článků]] existujících. Chceme, abyste články [[Aktualizujte s odvahou|aktualizovali s odvahou]]. Wiki projekty spravuje společenství sobě rovných spolupracovníků, ať už jde o nováčky nebo &quot;staré mazáky&quot;. Nemá příliš mnoho neporušitelných zákonů s výjimkou toho, že Wiki projekty tvoří dokumenty psané z pokud možno neutrálního pohledu; je tu ovšem řada pravidel, doporučení a tradic, s nimiž byste se měli seznámit, abyste je zbytečně neporušovali a ušetřili si možné spory.

Existuje '''řada častých chyb''', které někteří noví uživatelé dělají. Následující seznam je vytvořen, abyste zbytečně neopakovali chyby, které už před vámi udělali jiní. Zde je '''seznam toho, čeho byste se měli při práci na Wiki projektech vyvarovat:'''
#'''Nepište první větu jako slovníkové heslo, ale jako úplnou větu'''.
#'''Nezapomeňte se řídit pravidlem pro zvýraznění''', podle kterého mají být slova použitá v nadpisu článku '''zvýrazněna''' na začátku článku, pokud možno hned na prvním řádku. Je-li tedy název článku například &quot;Praha&quot;, pak slovo Praha musí být na začátku zvýrazněno. Nesnažte se ovšem vytvářet nadpis pomocí &lt;nowiki&gt;==Praha==&lt;/nowiki&gt;, respektive nezačínejte první [[Wikiknihy:Sekce|sekci]] článku před úvodní větou.
#'''Nedělejte si příliš velké starosti s tím, že něco zkazíte'''. Pravděpodobně drobné chyby uděláte; každý nějakou větší či menší chybu udělá. Ovšem po vás přijde někdo jiný, kdo vaši chybu opraví. Takže [[Wikiknihy:Aktualizujte s odvahou|buďte odvážní při aktualizaci stránek]], ovšem rozhodně používejte tlačítko [[Wikiknihy:Náhled|náhled]] a neopomeňte také vyplňovat [[Wikiknihy:Shrnutí editace|shrnutí editace]]!
#'''Neduplikujte články'''. Předtím, než vytvoříte nový článek, si zjistěte, jestli už podobný článek neexistuje. Samozřejmě můžete rozšířit již existující článek. Mějte na paměti, že názvy většiny článků jsou voleny tak, aby byly samy o sobě smysluplné. Pokud chcete odkazovat pomocí jiného názvu článku na článek jiný, využívejte možnosti přesměrování.
#'''Nepřistupujte k Wikiknihám jako ke slovníku'''. Přestože výstižný článek může obsahovat jen o málo více údajů než slovníková definice, ve Wikiknihách se nezabýváme sestavováním slovníku, ale tvorbou knih. Zároveň mějte na paměti, že definování odborného a akademického žargonu nutného k pochopení delšího článku je nejen vhodné, ale i doporučené. Přečtěte si také, [[Wikiknihy:Co jsou Wikiknihy#Čím Wikiknihy nejsou?|co Wikiknihy nejsou]]. Pokud chcete pracovat na wiki slovníku či encyklopedii, podívejte se na [[wikt:|Wikislovník]] nebo [[w:|Wikipedii]].
#'''Nemažte užitečný obsah článků'''. Je nezdvořilé a kontraproduktivní jednoduše smazat obsah, který je užitečný, jen proto, že není úplně neutrální (proč raději neodstranit zaujatý tón článku?), nebo proto, že je špatně zredigovaný (proč raději neprovést nezbytné redakční úpravy?). S výjimkou jednoznačných případů vyžaduje smazání více vět nějaké vysvětlení na [[Wikiknihy:Diskuse|diskusní stránce]] daného článku. Dobrým pravidlem je nikdy nezmenšit rozsah užitečného obsahu článku.
#'''Nezacházejte s Wiki projekty jako s chatovacím forem'''. Je velmi snadné se na diskusních stránkách zapojit do emociálních, zaujatých debat na různá témata. Pokud to nepřispěje k vylepšení článku, což většinou nepřispěje, je lepší se podobným debatám zcela vyhnout. Na Internetu je mnoho jiných míst, kde se můžete zapojit do debaty a snažit se přesvědčit ostatní o vašich názorech. To se ale nehodí ve Wiki projektech, protože ty se zaměřují na vytváření trvalejších produktů. ([[Wikiknihy:Co jsou Wikiknihy#Čím Wikiknihy nejsou?|Co Wikiknihy nejsou]].)
#'''Nepředpokládejte, že za každým článkem je konkrétní autor'''. Běžným nepochopením mezi nováčky ve Wiki projektech je domněnka, že jeden článek rovná se jeden autor. To je pak vede k tomu, že článek kritizují na [[Wikiknihy:Diskuse|diskusních stránkách]], zatímco by bylo snadnější, kdyby článek sami opravili. Pravdou je, že žádný článek nemá pouze jednoho oficiálního autora, i když na článku třeba pracoval jenom jeden uživatel. Kdokoliv může upravit jakýkoliv článek: jestliže zjistíte v článku nesrovnalosti a jestliže jste schopní je opravit, ''udělejte to''. Neuchylujte se k diskusní stránce, pokud zdvořilost nebo komplikovanější okolnosti nevyžadují, abyste vysvětlili, co jste změnili (obvykle to není nutné), a nebo abyste se nejdříve zeptali. Přečtěte si také články [[Wikiknihy:Aktualizujte s odvahou|Aktualizujte s odvahou]] a [[Wikiknihy:Diskuse]].
#'''Nezaujímejte bojovou pozici'''. Většina lidí brzy pochopí, že Wiki projekty spravuje společenství lidí zavázaných ke spolupráci a dosažení přátelského souhlasu. Najdou se ale i tací, kteří neshody ve Wikiknihách staví na roveň osobní urážky. Většina ostřílených uživatelů ale nemá zájem trávit čas nechutnými rozepřemi. O to ve Wiki projektech nejde. Upřímně řečeno, i mezi pravidelnými uživately vznikají rozhořčené debaty. Nikdo není dokonalý. Přesto většina z nás je zde především kvůli radosti z vytváření společného díla a tak je nám nepříjemné, když k takovým svárům dojde. Proto se možná hodí trocha [[Wikiknhy:Etiketa|etikety]] a rady, [[Wikiknihy:Jak zůstat v klidu při redigování|jak zůstat v klidu, když se z redigování stane válka]].
#'''Nesuďte a nesnažte se nějaký článek ve Wiki změnit dříve, než mu porozumíte'''. Uvědomte si, že Wiki projekty to je především práce za pochodu a mnoho inteligentních lidí na ní pracuje a záleží jim na ní. A také o ní hodně přemýšleli. Někteří lidé přijdou a aniž by pochopili, jak a proč Wikiknihy fungují, začnou požadovat větší kontrolu, anebo soudí celý projekt na základě nových, nedokončených a jinak neúplných článků. Jednoduše řečeno, chcete-li se tady cítit příjemně, tolerujte, prosím, trochu (dočasné) nedokonalosti. Mějte na paměti, že na Wiki projektech pracujeme všichni společně a kvalita jejich obsahu postupně narůstá. Přečtěte si [[Wikiknihy:Časté otázky|časté otázky]], abyste se o Wiki dozvěděli více. A nezapomeňte na naše [[Wikiknihy:Odpovědi na kritiku|odpovědi na kritiku]].

==Podívejte se také na==
Tento seznam je omezen na nejčastější a nejdůležitější chyby nových uživatelů. Podívejte se také na [[Wikiknihy:Drobné rady|Drobné rady]] a [[Wikiknihy:Pravopisné rady|Pravopisné rady]] o často dělaných chybách v češtině.

[[Kategorie:Nápověda:(vše)|{{PAGENAME}}]]</text>
      <sha1>ihgs77s8sw5yeo0x8nqt0zsxubvt0dy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:Přehled základních příkazů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1666</id>
    <revision>
      <id>45879</id>
      <parentid>41755</parentid>
      <timestamp>2022-06-29T14:07:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="63549" xml:space="preserve">Většina těchto příkazů je běžnou součástí linuxových distribucí. Přesto se vám ale může stát, že vám váš systém při pokusu o spuštění příkazu odpoví hláškou &quot;command not found&quot; (příkaz nebyl nalezen). Což může být zapříčiněno tím že příkaz je v adresáři ke kterému nemáte nastavenou cestu. Viz [[Linux:Adresářová struktura]] adresáře &lt;code&gt;sbin&lt;/code&gt;.

V takovém případě je řešením buď před spuštěním příkazu přidat cestu do proměnné PATH

 stroj@user:~$ export PATH=&quot;$PATH:/sbin&quot;

nebo zapsat spouštěný příkaz s plnou, nebo relativní cestou ke spustitelnému souboru

 stroj@user:~$ /sbin/swapon

Pokud nevíte kde vlastně máte příkaz hledat, můžete použít k jeho vyhledání utilitu [[Linux:whereis|whereis]]


== Čtení dokumentace ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:apropos|apropos]]&lt;/code&gt; || prohledává u manuálových stránek sekce název (NAME) a popis (DESCRIPTION) || součást instalačního balíku '''man-db'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:info|info]]&lt;/code&gt; || utilita pro čtení hypertextové dokumentace ve formátu pro info || samostatný instalační balík '''info'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:man|man]]&lt;/code&gt; || utilita pro čtení manuálových stránek || součást instalačního balíku '''man-db'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:whatis|whatis]]&lt;/code&gt; || vypisuje popis manuálové stránky uvedený v sekci název (NAME) || součást instalačního balíku '''man-db'''
|}

== Analýza souborů ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:file|file]]&lt;/code&gt; || Utilita, která podle tzv. ''magického čísla'' identifikuje soubor || samostatný instalační balík '''file'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:wc|wc]]&lt;/code&gt; || Utilita která počítá počet znaků, slov a řádků || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:md5sum|md5sum]]&lt;/code&gt; || Utilita pro výpočet kontrolního součtu pro ověření identity souboru || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|}

'''file''' – utilita pro identifikaci souborů. Využívá pro to soubor vzorků &lt;code&gt;/etc/magic.mime&lt;/code&gt;

{{Výpis|1={{Linux:user}}[[Linux:file|file]] -s /dev/sda
/dev/sda: x86 boot sector; GRand Unified Bootloader, stage1 version 0x3, stage2 address 0x2000, stage2 segment 0x200; partition 1: ID=0x7, active, starthead 1, startsector 63, 31455207 sectors; partition 2: ID=0x83, starthead 254, startsector 31455270, 224910 sectors; partition 3: ID=0x5, starthead 254, startsector 31680180, 593457165 sectors, code offset 0x48
}}

'''wc''' (zkratka z anglického ''word count'' = počet slov) – přečte buď standardní vstup nebo seznam souborů a pak generuje výstup, který obsahuje: počet znaků, počet slov, a počet řádků. V případě, že je v seznamu, nebo na vstupu více souborů, vypíše statistiku pro jednotlivé soubory + celkový souhrn.

{{Výpis|1={{Linux:user}}[[Linux:wc|wc]] ideas.txt excerpt.txt 
  40     149     947 ideas.txt
2294   16638   97724 excerpt.txt
2334   16787   98671 total
}}

První sloupec vypisuje počet řádků, druhý počet slov, a poslední počet znaků.

Novější verze [[Linux:wc|wc]] rozlišují mezi počtem bytů a počtem znaků.

{{Výpis|1=
wc -l &lt;názevsouboru&gt; vypíše počet řádků
wc -c &lt;názevsouboru&gt; vypíše bytů
wc -m &lt;názevsouboru&gt; vypíše počet znaků
wc -L &lt;názevsouboru&gt; vypíše délku nejdelšího řádku
wc -w &lt;názevsouboru&gt; vypíše počet slov
}}

'''md5sum''' – utilita počítající a ověřující 128-bitové MD5 hashe. MD5 hash (neboli ''kontrolní součet'') funguje jako kompaktní digitální otisk prstu souboru. Je velmi nepravděpodobné, že by se vyskytly dva neidentické soubory, které by měly stejný md5 hash (funkce MD5 sice byla již kryptograficky prolomena,viz [http://cryptography.hyperlink.cz/MD5_collisions.html], přesto je velmi málo nepravděpodobné, že by se v systému objevily dva soubory se stejným kontrolním součtem.

Při jakékoliv změně souboru se mění i kontrolní součet, proto se [[Linux:md5sum|md5sum]] používá ke kontrole integrity souboru, např. po jeho přenesení po síti, pro ověření zda nebyl poškozen.

{{Výpis|1={{Linux:user}}[[Linux:md5sum|md5sum]] nazevsouboru
76c6dafd6569222312357fdfdbace3e5  nazevsouboru
}}

Pro kontrolu stačí porovnat řetězec s původním kontrolním součtem, který byl proveden před přenesením souboru, pokud oba řetězce souhlasí, je soubor nezměněný.

Výstup z md5sum může být uložen do souboru ve formátu nazevsouboru.md5 Následujícím příkazem porovnáte soubor se souborem nazevsouboru.md5

{{Výpis|1={{Linux:user}}[[Linux:md5sum|md5sum]] -c nazevsouboru.md5
nazevsouboru: OK
}}

Použití kontrolního součtu pro ověření shody u řetězce znaků (po jeho napsání stiskněte dvakrát po sobě kombinaci kláves CTRL+D):

{{Výpis|1={{Linux:user}}[[Linux:md5sum|md5sum]]
textovyretezec1f129c42de5e4f043cbd88ff6360486f  -
}}

== Utility pro práci se soubory ==

'''Pozn.:''' Tento přehled obsahuje také příkazy pro práci s adresáři, symbolickými odkazy, rourami a uzlovými body (zařízeními), což jsou speciální typy souborů.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:cd|cd]]&lt;/code&gt; || změní aktuální pracovní adresář || interní příkaz [[Bash|shellu]]
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:cp|cp]]&lt;/code&gt; || kopíruje soubory a adresáře || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:dd|dd]]&lt;/code&gt; || kopírování souboru s konverzí || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:install|install]]&lt;/code&gt; || kopíruje soubory a nastavuje jejich atributy || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:link|link]]&lt;/code&gt; || vytváří &quot;tvrdé&quot; odkazy na soubor || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:ln|ln]]&lt;/code&gt; || vytváří odkazy (linky) na soubory a adresáře, jak symbolické, tak pevné || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:mkdir|mkdir]]&lt;/code&gt; || vytváří adresáře || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:mkfifo|mkfifo]]&lt;/code&gt; || vytváří pojmenované roury FIFO || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:mknod|mknod]]&lt;/code&gt; || vytváří speciální soubory zařízení (uzlové body) || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:mv|mv]]&lt;/code&gt; || přejmenovává a přesouvá soubory a adresáře || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:pushd|pushd]]&lt;/code&gt; || změní aktuální pracovní adresář a přidá ho do zásobníku || interní příkaz [[Bash|shellu]]
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:popd|popd]]&lt;/code&gt; || vrací do původního pracovního adresáře || interní příkaz [[Bash|shellu]]
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:dirs|dirs]]&lt;/code&gt; || vypisuje n-tou položku ze zásobníku zapamatovaných adresářů || interní příkaz [[Bash|shellu]]
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:pwd|pwd]]&lt;/code&gt; || vypíše absolutní cestu do aktuálního adresáře || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:rm|rm]]&lt;/code&gt; || maže soubory || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:rmdir|rmdir]]&lt;/code&gt; || maže adresáře || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:shred|shred]]&lt;/code&gt; || bezpečně maže soubory (nejdříve přepíše jejich obsah) || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:touch|touch]]&lt;/code&gt; || vytváří soubory a mění časové údaje souborů || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:unlink|unlink]]&lt;/code&gt; || ruší odkazy na soubor || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|}

=== Procházení adresářů ===
'''pwd''' (název vychází z anglického ''''''P'''rint name of current '''W'''orking '''D'''irectory'') má jedinou funkci: vypisuje celou cestu do aktuálního pracovního adresáře. Přesto, že existuje tento příkaz jako samostatná aplikace, váš shell může mít implementován vlastní variantu příkazu [[Linux:pwd|pwd]].

'''cd''' – je-li zadán bez parametrů, automaticky přehodí uživatele do jeho domovského adresáře, který má nastaven v souboru &lt;code&gt;/etc/passwd&lt;/code&gt;.

'''cd''' (z angl. '''''C'''hange '''D'''irectory'' ) je základní příkaz pro procházení mezi adresáři. Spolu s [[Linux:ls|ls]] je jedním z nejpoužívanějších příkazů.
* Bez parametrů hodí uživatele automaticky do jeho domovského adresáře nastaveného v souboru &lt;code&gt;/etc/passwd&lt;/code&gt;
* Cestu mu lze předat jako absolutní (tj. od kořene – '''/''' dál ) nebo relativní. Relativní cesta začíná vždy v aktuální pozici, kterou lze zjistit příkazem [[Linux:pwd|pwd]]
* Znak '''~''' (''tilda'') před lomítkem zastupuje cestu do domovského adresáře aktuálního uživatele.
* Jsou-li před lomítkem dvě tečky, pak to znamená, že se má začít o úroveň výš a pokračovat tam. Jedna tečka zastupuje aktuální pozici.
Viz příklad:{{Výpis|1={{Linux:user}}[[Linux:cd|pwd]]
/home/user
{{Linux:user}}[[Linux:cd|cd]] podadresar
{{Linux:user}}[[Linux:pwd|pwd]]
/home/user/podadresar
{{Linux:user}}[[Linux:cd|cd]] ./
{{Linux:user}}[[Linux:pwd|pwd]]
/home/user/podadresar
{{Linux:user}}[[Linux:cd|cd]] ../
{{Linux:user}}[[Linux:pwd|pwd]]
/home/user
{{Linux:user}}[[Linux:cd|cd]] /home/user/jiny_podadresar
{{Linux:user}}[[Linux:pwd|pwd]]
/home/user/jiny_podadresar
{{Linux:user}}[[Linux:cd|cd]] ../podadresar
{{Linux:user}}[[Linux:pwd|pwd]]
/home/user/podadresar
{{Linux:user}}[[Linux:cd|cd]]
{{Linux:user}}[[Linux:pwd|pwd]]
/home/user
{{Linux:user}}[[Linux:cd|cd]] ~/podadresar
{{Linux:user}}[[Linux:pwd|pwd]]
/home/user/podadresar}}

'''chroot''' (z angl. '''''C'''hange '''ROOT''''' – ''změnit kořen'') je příkaz, kterým spustíte novou instanci shellu, která bude mít nastaven jako kořen adresář předaný příkazu [[Linux:chroot|chroot]]. Využívá se toho především při instalaci na nový disk, pro vytvoření odděleného prostředí.

=== Použití příkazů pro práci s adresáři ===

'''mkdir''' (z angl. '''''M'''a'''K'''e '''DIR'''ectories'') vytvoří adresář (nebo adresáře), pokud již ovšem neexistují. K příkazu lze přidat další parametry:
* '''-m''' nebo '''--mode=MODE''' – nastaví přístupová práva (podobně jako příkaz chmod)
* '''-p''' nebo '''--parents''' – vytvoří rodičovské adresáře
* '''-v''' nebo '''--verbose''' – vypíše hlášku pro každý vytvořený adresář
{{Výpis|1={{Linux:user}}[[Linux:mkdir|mkdir]] -p -v -m 755 Nový/adresář}}
Výsledkem příkazu bude vytvoření adresáře s názvem &lt;code&gt;Nový&lt;/code&gt; ve kterém bude další adresář s názvem &lt;code&gt;adresář&lt;/code&gt;

'''ls''' je základní utilita pro výpis obsahu adresáře. Nejčastěji používané parametry, které lze vzájemně kombinovat:
* '''-a''' vypíše všechny soubory (včetně skrytých souborů, tj. těch co začínají tečkou)
* '''-l''' aktivuje podrobný výpis vlastností jednotlivých souborů
* '''-i''' ve výpisu bude uvedeno také číslo i-nodu
* '''-t''' výpis souborů je setříděn podle času poslední změny souboru
* '''-r''' výpis je proveden v obráceném pořadí
{{Výpis|1={{Linux:user}}[[Linux:ls|ls]] -ali test*.txt
 297845 -rw-r--r-- 2 want users 1086  1. dub 13.22 test.txt
 297845 -rw-r--r-- 2 want users 1086  1. dub 13.22 test_hardlink.txt
1908844 lrwxrwxrwx 1 want users   19 24. dub 10.08 test_symlink.txt -&gt; test.txt}}
Příkaz vypsal všechny souboru vyhovující vzorku &lt;code&gt;test*.txt&lt;/code&gt;, tj. začínají řetězcem &quot;test&quot; a končící řetězcem &quot;txt&quot;. Podle čísla i-nodu můžeme vidět že názvy souborů test.txt a test_hardlink.txt odkazují na jeden a týž soubor, zatímco test_symlink.txt je odkazem. (O symlincích a hardlincích viz odstavec [[#Pevné a symbolické odkazy v linuxu|Pevné a symbolické odkazy v linuxu]])

'''dir''' je pouhým synonymem příkazu [[Linux:ls|ls]]. Poněkud jsem nepochopil jeho existenci v systému, neboť jde o týž binární soubor, ovšem pod jiným názvem. Logické by mi přišlo, kdyby byl nalinkován tento binární soubor pevný odkazem.

'''tree''' je utilita pro vypsání adresářového stromu. Bez parametrů vypíše adresářovou strukturu počínaje aktuálním adresářem.
{{Výpis|{{Linux:user}}[[Linux:tree|tree]] -H -D &gt; index.html}}
Parametr &quot;-H&quot; určuje, že výstup má být naformátován jako HTML stránka. Přesměrováním do souboru tedy vznikne HTML stránka, u které lze klikat na názvy adresářů a souborů. Je-li přidán parametr &quot;-D&quot; je do výstupu zahrnuto také datum poslední modifikace.
Dříve se tato utilita využívala k vygenerování indexové stránky u webových adresářů s uloženými soubory. Dnes však, pokud má váš server povoleno vylistování adresářů, to již není nutné.

=== Použití zásobníku zapamatovaných adresářů ===

Pro přecházení mezi adresáři lze využít i tzv. zásobník zapamatovaných adresářů a vestavěných příkazů shellu. Pracovním adresářem je pak vždy ten, který je první položkou zásobníku. Položky do zásobníku lze nejen přidávat nebo z něj odebírat, ale také u nich měnit pořadí a tím přecházet podle potřeby mezi pracovními adresáři. Z následujícího příkladu snad poznáte lépe, jak to funguje a jaké příkazy se pro práci s ním používají.

{{Výpis|1=
user@stroj:~$ [[Linux:dirs|dirs]]
~
user@stroj:~$ [[Linux:pushd|pushd]] test
user@stroj:~/test$ [[Linux:pushd|pushd]] test
~/test ~
user@stroj:/tmp$ [[Linux:pushd|pushd]] test
/tmp ~/test ~
user@stroj:/tmp$ [[Linux:pushd|pushd]] +1
~/test ~ /tmp
user@stroj:~/test$ [[Linux:popd|popd]]
~ /tmp
user@stroj:~$ [[Linux:dirs|dirs]]
~ /tmp
user@stroj:~$ [[Linux:popd|popd]]
/tmp
user@stroj:/tmp$ [[Linux:popd|popd]]
bash: popd: directory stack empty
}}

'''dirs''' – nemění aktuální pracovní adresář, pouze vypíše n-tou položku ze zásobníku zapamatovaných adresářů. Položky jsou počítané od nuly – ta, která je zároveň pracovním adresářem, je vždy na nulté pozici. Při použití záporného znaménka se počítá pořadí položek obráceně, tj. od té, co byla vložená jako první, až k té, co je zároveň pracovním adresářem. Na vlastní posloupnosti položek v zásobníku se tím však nic nemění. Bez udaného pořadí položky vypíše celý obsah zásobníku zapamatovaných adresářů.

{{Výpis|{{Linux:user}}[[Linux:dirs|dirs]] +1}}

S příkazem lze zároveň použít parametr '''-l''', který způsobí, že ve výpisu zásobníku budou znaky &quot;'''~'''&quot; (tilda) expandovány.

Příkaz '''pushd''' přidává do zásobníku další adresáře.

{{Výpis|{{Linux:user}}[[Linux:pushd|pushd]] test}}

V tomto příkladu přidá do zásobníku adresář s názvem &lt;code&gt;test&lt;/code&gt; (neexistuje-li, skončí provádění příkazu oznámením chyby) a nastaví jej jako pracovní adresář.

{{Výpis|{{Linux:user}}[[Linux:pushd|pushd]] +1}}

V tomto případě [[Linux:pushd|pushd]] změní pořadí položek v zásobníku tak, že n-tou položku (v našem případě předposlední položku) přesune dopředu a nastaví jako pracovní adresář. Rovněž u tohoto příkazu lze pro změnu pořadí položek v zásobníku použít opačného znaménka.

Příkazem '''popd''' se naopak položky ze zásobníku odstraňují.

{{Výpis|{{Linux:user}}[[Linux:popd|popd]] +1}}

Příkaz s volbou &quot;+1&quot; uvedený v příkladu odstraní n-tou položku ze zásobníku (v uvedeném příkladu druhou v pořadí). Pracovní adresář se přitom nemění. Je-li příkaz zadán pořadového čísla položky, nebo s pořadovým číslem &quot;0&quot;, tak se ze zásobníku odstraní aktuální adresář, a aktivním pracovním adresářem se stane ten, co byl pozici &quot;1&quot;. Rovněž u tohoto příkazu lze pro změnu pořadí položek v zásobníku použít opačného znaménka.

=== Kopírování, přesun a mazání souborů ===

'''cp''' (z angl. '''''c'''o'''p'''y'' – vyrobit kopii) vytváří duplicitní soubory. Prvním parametrem je cesta k originálu a druhým cíl do kterého má být kopie umístěna. Cesty mohou být zadány jak absolutně, tak relativně.
* Je-li cílem již existující soubor, tak [[Linux:cp|cp]] přepíše jeho obsah, název zůstane zachován.
* Je-li cílem adresář, tak [[Linux:cp|cp]] vloží kopii do něj, pod stejným názvem, jaký měl původní soubor.
{{Výpis|1={{Linux:user}}[[Linux:cp|cp]] original kopie}}
Defaultně [[Linux:cp|cp]] kopíruje pouze soubory, nikoliv adresáře. Toto chování však lze potlačit přidáním volby '''-r''', která aktivuje [[Linux:Slovník#rekurzivní|rekurzivní]] kopírování
{{Výpis|1={{Linux:user}}[[Linux:cp|cp]] -r adresar kopie_adresare}}

'''rm''' (z angl. '''''r'''e'''m'''ove'' – odstranit) je příkaz pro mazání souborů. Pokud mu při mazání předáme parametr ''-r'', tak smaže rekurzivně vše, včetně adresářů

Chceme-li však smazat adresář, použijeme příkaz '''rmdir'''. Ten vyžaduje, aby byl odstraňovaný adresář prázný, tj. nesmí obsahovat žádné další soubory ani adresáře. Je to jakási pojistka, abychom něco nemohli smazat neúmyslně.

Za normálních okolností se příkazem [[Linux:rm|rm]] pouze odstraní záznam o souboru. Kdežto utilita [[Linux:shred|shred]] přepíše samými nulami také prostor v němž byl uložen obsah souboru.

=== Pevné a symbolické odkazy v Linuxu ===
Odkazy (lze se setkat také s anglickým výrazem '''link''') jsou v unixových systémech dvojí povahy: pevné a symbolické.

;Pevné odkazy
:Jinak také '''tvrdé''', umožňují používat pro jeden a týž soubor více jmen, aniž by jej bylo nutné kopírovat. Využívají zvláštního mechanismu, který spočívá v tom, že jména souborů jsou uchovávána odděleně od i-uzlů s daty. V každém i-uzlu je místo vlastního názvu uvedeno pouze jakési id. Vytvoříme-li nový pevný odkaz, tak se do tabulky s názvy souborů pouze přidá další položka odkazující na stejné id.
; Symbolické odkazy (symlinky)
:Používají se mnohem častěji. Na rozdíl od odkazů pevných je lze aplikovat i na adresáře a soubory, a to i na jiné fyzické datové svazky. Symbolické odkazy totiž nejsou pouhým přidáním dalšího jména souboru, ale speciální soubory, které mají v datovém prostoru uloženo kam mají směřovat. Při jejich vytváření se nijak nekontroluje existence a dostupnost cílového objektu.

'''Důležité poznámky:'''
* Pevné odkazy lze vytvářet pouze v rámci jednoho fyzického diskového oddílu.
* Nově vytvořený odkaz náleží stejnému uživateli co vlastní původní soubor, bez ohledu na to, kdo link vytvořil.
* Nelze vytvořit pevný odkaz na adresář.
* Pozor na adresování z adresáře připojeného symbolickým linkem. Příkaz &lt;code&gt;ls ../&lt;/code&gt; nevypíše obsah adresáře v němž se nalézá symbolický link, ale adresáře v němž se nalézá přilinkovaný adresář.

'''ln''' – obslužný program pro vytvoření odkazu, příkaz je součástí balíku coreutils.

 ln [options] existing-file new-link
 ln [options] existing-file-list directory

'''Souhrnné informace'''

Obslužný program '''ln''' vytváří implicitně pevný odkaz (hardlink). Pevný odkaz nelze prakticky odlišit od jména souboru. Na soubor se lze odkazovat pomocí jeho jména nebo jména pevného odkazu vytvořeného příkazem '''ln'''. Všechny pevné odkazy na soubor musejí být definovány v tomtéž souborovém systému jako samotný soubor.
První formát příkazu '''ln''' můžete použít k vytvoření odkazu mezi existujícím jménem souboru a novým jménem. Druhý formát můžete použít k vytvoření odkazů existujících souborů do různých adresářů. Nové odkazy budou mít stejná jednoduchá jména jako původní soubory, ale budou mít jiná plná jména (tj. jména včetně cesty).
Obslužný program '''ln''' můžete také použít k vytvoření symbolických odkazů. Na rozdíl od pevného odkazu může symbolický odkaz existovat v jiném souborovém systému. Také platí, že symbolický odkaz může spojovat soubor s adresářem.

'''Argumenty'''

Argument '''existing-file''' je jméno souboru, ke kterému chcete definovat nový symbolický odkaz. Argument '''new-link''' představuje jméno celé cesty k novému odkazu. Když vytváříte symbolický odkaz, můžete jako argument '''existing-file''' použít jméno adresáře; jinak se jméno adresáře použít nemůže.
V druhém formátu představuje argument '''existing-file-list''' cesty k obyčejným souborům, pro které se má vytvořit nový odkaz. Obslužný program '''ln''' nastaví nové odkazy tak, že se objeví v adresáři uvedeném prostřednictvím argumentu '''directory'''. Jednoduchá jména souborů v adresáři definovaném argumentem '''directory''' jsou stejná, jako jednoduchá jména souborů definovaná seznamem '''existing-file-list'''.

'''Volby'''

* '''-backup (-b)''' – když má obslužný program '''ln''' zrušit některé soubory, pak je po zadání volby '''-b''' bude zálohovat (na konec jména souboru se přidá znak '''~'''). Tato volba funguje pouze s volbou '''-force'''.
* '''-force (-f)''' – normálně platí, že program ln nevytváří nový odkaz, pokud již nějaký odkaz '''new-link''' existuje; po zadání volby '''-f''' se odkaz '''new-link''' před vytvořením nového odkazu zruší; když se navíc použije volba '''-backup''', pak se před zrušením odkaz '''new-link''' zálohuje.
* '''-interactive (-i)''' – jestliže odkaz '''new-link''' existuje, bude po zadání této volby program ln chtít potvrdit jeho zrušení; pokud jako odpověď zadáte '''y''' nebo '''yes''', pak se existující odkaz před vytvořením nového odkazu zruší; jestliže jako odpověď zadáte '''n''' nebo '''no''', nový odkaz se nevytvoří.
* '''-symbolic (-s)''' – po zadání této volby se vytvoří symbolický odkaz; když volbu '''-s''' použijete, pak argumenty '''existing-file''' a '''new-file''' mohou obsahovat jména adresářů a navíc mohou být v různých souborových systémech.

'''Příklady'''

Takto vytvoříme odkaz mezi souborem '''memo2''' v adresáře '''/home/vasek/matematika''' a pracovním adresářem. Odkaz se objeví jako '''memo2''' (bude mít stejné jméno souboru v pracovním adresáři).
 $ ln /home/vasek/matematika/memo2

Další příklad vytvoří odkaz na tentýž soubor. Nyní se bude nový odkaz jmenovat '''new_memo''' a opět bude umístěn v pracovním adresáři.
 $ ln /home/vasek/matematika/memo2 new_memo

V dalším příkladu vytvoříme odkaz, který vytvoří jméno souboru v jiném uživatelském adresáři. Když má uvedený příkaz fungovat, musíte mít právo zapisovat a prohlížet daný adresář, ve kterém se má nový odkaz vytvořit. Když jste vlastníkem souboru, můžete použít obslužný program '''chmod''' a dát druhému uživateli právo do souboru zapisovat.
 $ ln /home/vasek/matematika/memo2 /home/tomino/new_memo

V předposledním příkladu vytvoří k existujícímu souboru symbolický odkaz nazvaný jako memo3. Vytvoří jej v adresáři '''/home/vasek/matematika'''. Symbolický odkaz je v jiném souborovém systému '''/tmp'''. Pomocí příkazu '''ls -l''' se zobrazí informace o vytvořeném symbolickém odkazu.
 $ pwd
 /home/vasek/matematika
 $ ln -s memo3 /tmp/memo
 $ ls -l /tmp/memo
 lrwxrw.rwx l vasek pubs 7 Jul 26 12:25 /tmp/memo -&gt; memo3

V posledním příkladu se příkaz pokusí vytvořit symbolický odkaz nazvaný jako '''memo1''' k souboru '''memo2'''. Protože soubor '''memo1''' existuje, program '''ln''' odkaz odmítne vytvořit. Když použijete volbu '''-interactive''', program '''ln''' se vás zeptá, zda chcete existující soubor '''memo1''' nahradit symbolickým odkazem. Když odpovíte yes nebo y, symbolický odkaz se vytvoří a původní soubor '''memo1''' se zruší.
 $ ls -l memo?
 -rw-rw-r-- l vasek group   335 Jul 28 15:55 memo1
 -rw-rw-r-- l vasek group   825 Jul 28 15:56 memo2
 $ ln --symbolic memo2 memo1
 ln: memo1: File exists
 $ ln --symbolic --interactive memo2 memo1
 ln: replace ´memo1´? y
 $ ls -l memo?
 -rwxrwxrwx l vasek group     5 Jul 28 15:56 memo1 -&gt; memo2
 -rw-rw-r-- l vasek group   825 Jul 28 15:56 memo2

'''Poznámky'''

Pevný odkaz představuje záznam v adresáři odkazující na soubor. Operační systém vytvoří první odkaz na soubor, když jej například vytvoříte pomocí editoru, jiného programu nebo přesměrovaného výstupu. Další odkazy na soubor můžete vytvářet pomocí příkazu '''ln''' a rušit je můžete pomocí příkazu '''rm'''. Když chcete zjistit, kolik odkazů na daný soubor existuje, zadejte příkaz '''ls -l'''.

Když představuje argument '''new-link''' jméno existujícího souboru, program '''ln''' nový odkaz nevytvoří (pokud ovšem neuvedete volbu '''-force''' nebo při volbě '''-interactive''' nezadáte odpověď yes).

Symbolické odkazy můžete používat bez ohledu na souborový systém a také je můžete používat pro adresáře. Když použijete příkaz '''ls -l''' a v adresáři existuje symbolický odkaz, pak se o něm zobrazí informace. Obslužný program '''ln''' zobrazí za jménem odkazu znaky -&gt; a za nimi zobrazí jméno odkazovaného souboru.

'''link''' je příkaz pro vytvoření pevného odkazu, lze jej nahradit použitím příkazu &lt;code&gt;ln&lt;/code&gt;.

'''readlink'''

'''unlink'''

'''touch'''

Obslužný program pro aktualizaci času poslední modifikace souboru.

'''Syntaxe'''

 '''touch''' [''volby''] ''file-list''

Obslužný program aktualizuje čas poslední modifikace souboru. Čas můžete specifikovat v příkazovém řádku. Nejčastěji se program '''touch''' používá ve spojení s programem '''make'''.

Argument ''file-list'' obsahuje seznam jmen souborů, pro které se má nastavit čas poslední modifikace.

'''Volby:'''
* Jestliže se nezadá volba '''-c''', vytvoří program '''touch''' ty soubory uvedené v seznamu ''file-list'', které neexistují. Pokud se program '''touch''' pustí bez voleb '''-d''' nebo '''-t''', použije se aktuální datum a čas.
* '''--date''' ''datestring'' nebo '''-d''' ''datestring''
** Po zadání volby '''-d''' se čas poslední modifikace souboru nastaví podle stanovených hodnot v řetězci ''datestring''. Pro řetězec ''datestring'' je povolena většina známých formátů. Pokud řetězec ''datestring'' neobsahuje některé komponenty, doplní se podle aktuálních hodnot. Tato volba nesmí být použita s volbou '''-t'''
* '''--no-create''' nebo '''-c'''
** Pokud soubory uvedené v seznamu ''file-list'' neexistují, tak s touto volbou nebudou ani vytvořeny.
* '''-t''' ''nnddhhmm[cc[yy]][.ss]''
** Pomocí volby '''-t''' se specifikuje čas.
*** ''nn'' – specifikuje měsíc (01–12)
*** ''dd'' – specifikuje den (01–31)
*** ''hh'' – specifikuje hodinu (00–23)
*** ''mm'' – specifikuje minuty (00–59)
*** ''yy'' – je nepovinná a určuje poslední dvě cifry z roku.
*** ''cc'' – může být také zadáno století, ale pokud je zadána položka ''yy''
*** ''.ss'' – volitelný parametr určuje sekundy v intervalu (00-59); tato položka musí být od ostatních oddělena tečkou. Kterákoli z volitelných položek bude nahrazena, pokud bude tečka chybět. Nesmí být použito s volbou '''-d'''
* '''-time==atime''' nebo '''-time=access''' nebo '''-a'''
** Jestliže se zada volba '''-a''', bude se aktualizovat pouze čas posledního přístupu k souboru a čas poslední modifikace zůstane nezměněn
* '''-time==mtime''' nebo '''-time=modify''' nebo '''-a'''
** Jestliže se zadá volba '''-m''', bude se aktualizovat pouze čas poslední modifikace souboru a čas posledního přístupu zůstane nezměněn

=== Příkazy pro práci se speciálními soubory ===
'''mkfifo''' je utilita, kterou se vytváří speciální typ souboru – tzv. pojmenovaná roura (FIFO, zkratka z angl. '''''F'''irst '''I'''n – '''F'''irst '''O'''ut'')

'''mknod''' je utilita, kterou se vytváří speciální zařízení. Zařízení jsou identifikována hlavním a vedlejším číslem – viz dále.

Každý uzlový bod zařízení v linuxovém systému je adresován tzv. hlavním (''major'') a vedlejším (''minor'') číslem. Tato čísla souvisí s identifikací zařízení jádrem. Jádro má číslovanou sadu řadičů (''controller'') a ty zastupují jednotlivé hardwarové sběrnice nebo virtuální zařízení. Hlavní číslo (''major number'') je číslo řadiče, na kterém je „zavěšeno“ hardwarové zařízení. Vesměs je to dáno jeho typem, např. disky mají hlavní číslo 8, kdežto CD či DVD mechaniky 21 atd. Vedlejší číslo (''minor number'') pak určuje pořadové číslo zařízení. Další příklady najdete v kapitole [[Linux:Adresářová struktura#Adresář /dev|Adresářová struktura]].

Informace o hlavních a vedlejších číslech zařízení můžete najít ve zdrojovém kódu linuxového jádra, máte-li je nainstalováno včetně dokumentace. A to v souboru &lt;code&gt;/usr/src/linux/Documentation/devices.txt&lt;/code&gt; (v případě, že ve vaší instalaci ukazuje symbolický odkaz ''/usr/src/linux'' na adresář se zdrojovým kódem jádra).

=== Čtení a úprava obsahu souborů ===

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:more|more]]&lt;/code&gt; || || rowspan=&quot;2&quot; | Prohlížení obsahu souborů || součást instalačního balíku '''util-linux'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:less|less]]&lt;/code&gt; || Podobná funkčnost jako u příkazu [[Linux:more|more]]. Má však při čtení souboru mnohem větší možnosti, neboť umožňuje vyhledávat podle vzorků, využívat posunu oběma směry aj. || je dostupný jako samostatný instalační balíček '''less'''.
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:head|head]]&lt;/code&gt; || Vypisuje začátek souboru || rowspan=&quot;4&quot; | Výstup částí souborů || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:tail|tail]]&lt;/code&gt; || Vypisuje konec souboru || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:split|split]]&lt;/code&gt; || Rozdělí soubor soubor na části dané numericky danou velikostí || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:csplit|csplit]]&lt;/code&gt; || Rozdělí soubor v místech udaných kontextem (řetězec) || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:cat|cat]]&lt;/code&gt; || Spojí soubory do jednoho výstupu || rowspan=&quot;4&quot; | Modifikace obsahu souborů (spojování, číslování..) || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:tac|tac]]&lt;/code&gt; || Spojí soubory do jednoho výstupu v obráceném pořadí || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:nl|nl]]&lt;/code&gt; || Přidá k výpisu číslování řádků || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:od|od]]&lt;/code&gt; || Vypíše obsah souboru v jiném formátu, výchozí je oktálové kódování || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:fmt|fmt]]&lt;/code&gt; || || rowspan=&quot;3&quot; | Formátování obsahu souborů || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:pr|pr]]&lt;/code&gt; || || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:fold|fold]]&lt;/code&gt; || || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:uniq|uniq]]&lt;/code&gt; || || rowspan=&quot;5&quot; | Operace na tříděných souborech || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:sort|sort]]&lt;/code&gt; || || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:ptx|ptx]]&lt;/code&gt; || || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:comm|comm]]&lt;/code&gt; || || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:tsort|tsort]]&lt;/code&gt; || || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:cut|cut]]&lt;/code&gt; || || rowspan=&quot;3&quot; | Operace na polích řádky || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:paste|paste]]&lt;/code&gt; || || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:join|join]]&lt;/code&gt; || || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:tr|tr]]&lt;/code&gt; || || rowspan=&quot;3&quot; | Operace na znacích || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:expand|expand]]&lt;/code&gt; || || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:unexpand|unexpand]]&lt;/code&gt; || || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|}

== Příkazy informačního charakteru ==

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:df|df]]&lt;/code&gt; || vypisuje celkové volné místo na disku (blokovém zařízení) || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:dir|dir]]&lt;/code&gt; || vypisuje obsah adresáře stejně jako příkaz &lt;code&gt;ls -l&lt;/code&gt; || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:du|du]]&lt;/code&gt; || vypisuje využití diskového prostoru (adresáře) || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:ls|ls]]&lt;/code&gt; || vypisuje obsah adresáře || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:readlink|readlink]]&lt;/code&gt; || vypíše na standardní výstup pouze cíl symbolického linku || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:tree|tree]]&lt;/code&gt; || vypsání struktury adresářového stromu || samostatný instalační balík '''tree'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:vdir|vdir]]&lt;/code&gt; || vypisuje obsah adresáře stejně jako příkaz &lt;code&gt;ls -al&lt;/code&gt; || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|}

=== Příkazy pro zjišťování množství obsazeného prostoru ===

Příkaz '''du''' oznamuje diskovou kapacitu alokovanou soubory, adresáři a podobně.
 du [-abcklsxDLS] [--all] [--total] [--count-links] [--summarize] [--bytes] [--kilobytes]
 [--one-file-system] [--separate-dirs] [--dereference] [--dereference-args] [''cesta''...]

Příkaz pro každý zadaný argument vypíše diskovou kapacitu, kterou objekt adresovaný argumentem zabírá. Implicitně se velikost vypisuje v KB. Definujeme-li proměnnou prostředí POSIXLY_CoRRECT, bude se informace vypisovat v 512bajtových blocích. Příkaz akceptuje následující volby:
* '''-a''' nebo '''--all'''
: Kapacita se bude vypisovat pro jednotlivé soubory, ne pouze pro celé adresáře
* '''-b''' nebo '''--bytes'''
: Velikost se bude oznamovat v bajtech
* '''-c''' nebo '''--total'''
: Vypíše se celková kapacita získaná součtem kapacit jednotlivých zpracovaných argumentů. Volba se používá tehdy, pokud nás zajímá např. kapacita adresáře vyjma některých souborů. Celková kapacita se vypisuje jako poslední položka pod označením total
* '''-k''' nebo '''--kilobytes'''
: Informace se vypisuje v KB místo 512bajtových bloků. Touto volbou přebíjíme nastavení učiněné proměnnou POSIXLY_CORRECT.
* '''-l''' nebo '''--count-links'''
: Vypíše velikost i opakujících se (jako tvrdé odkazy) souborů
* '''-s''' nebo '''--summarize'''
: Pro každý zadaný argument se vypíše pouze celková hodnota
* '''-x''' nebo'''--one-file-system'''
: Adresáře, které se fyzicky nacházejí v jiném systému souborů, se nezpracovávají
* '''-D''' nebo'''--dereference-args'''
: Symbolické odkazy uvedené jako argumenty se rozvinou a zpracuje se položka, na kterou symbolický odkaz ukazuje, místo vlastního symbolického odkazu. Ostatní symbolické odkazy nejsou touto volbou dotčeny. Význam spočívá ve snadném zjištění alokovaného diskového prostoru známými adresáři, do kterých se dostáváme nejčastěji přes symbolické odkazy (např. /usr/tmp)
* '''-L''' nebo '''--dereference'''
: Podobně jako '''-D''' se rozvinou symbolické odkazy. Rozdíl je v tom, že se rozvíjejí všude a ne jenom v argumentech.
* '''-S''' nebo '''--separate-dirs'''
: Vypočte a oznámí se velikost každého adresáře a podadresáře zvlášť.

Příkazem '''df''' zjišťujeme obsazenou a volnou diskovou kapacitu na jednotlivých fyzických systémech souborů.
 df [-aikPv] [-ttyp] [-xtyp] [-all] [--inodes] [--type=typ] [--exclude-type=typ] [--kilobytes] [--portability] [''cesta''...]

Příkaz vypisuje informace o systému souborů pro každý ze zadaných argumentů. Neuvedeme-li žádný, vypíší se informace o všech aktuálně připojených systémech souborů. Implicitně se údaje uvádějí v KB; pokud však definujeme proměnnou prostředí POSIXLY_CORRECT, vypisují se údaje v 512bajtových blocích.
Pokud je argumentem úplné jméno speciálního souboru diskového zařízení s připojeným systémem souborů, potom se vypíší informace o tomto systému souborů místo systému souborů, ve kterém se odkazovaný speciální soubor nachází (zpravidla kořenový systém souborů). GNU implementace příkazu '''df''' neumí vypisovat informace o nepřipojených discích. A to proto, že provedení této operace je systémově závislé a GNU '''df''' by se špatně přenášelo na různé systémy.
Příkaz '''df''' rozpoznává tyto volby:
* '''-a''' nebo '''-all''': Do výpisu se zahrnou i ty systémy souborů, které mají 0 bloků. Tyto systémy souborů se implicitně ignorují. Jde zpravidla o pomyslné systémy souborů se speciálním významem (např. vstupní body pro automount).
* '''-i''' nebo '''--inodes'''
: Místo informace o obsazených a volných blocích se vypisuje informace o obsazených a volných i-uzlech
* '''-k''' nebo '''--kilobytes'''
: Informace se vypisuje v KB místo 512bajtových bloků. Touto volbou přebíjíme nastavení učiněné proměnnou POSIXLY_CORRECT.
* '''--no-sync''': Před čtením z disku se neprovádí operace '''sync'''. V systémech s velkým množstvím disků tak příkaz skončí dříve.
* '''-P''' nebo '''--portability'''
: Výstup bude ve formátu podle normy POSIX. Vypadá jako implicitní tvar, ale informace o jednom každém systému souborů se vypíše právě na jeden řádek. V implicitním tvaru se totiž pro lepší čitelnost se jméno připojovaného disku od ostatních informací oddělí novým řádkem tehdy, pokud je delší než 20 znaků (typické pro vzdálené disky, kde je i jméno počítače).
* '''--sync'''
: Před zjišťováním údajů z disků se provede operace '''sync'''. Tím získáme aktuální údaje, ale v systémech s veklým počtem disků může tato operace trvat poměrně dlouho.
* '''-ttyp''' nebo '''type=typ'''
: Do výpisu se zahrnou jenom ty systémy souborů, které jsou zadaného typu. Více typů můžeme zadat více volbami '''-t'''. Na místě typu se může vyskytnout některý z následujících (seznam je nutně neúplný)
** '''nfs''': Systém vzdáleně (z jiného počítače po síti) připojovaných disků.
** '''ext2''': Jeden ze základních systémů souborů pro ukládání dat na disk používaný Linuxem.
** '''msdos''': Systém souborů v oblasti MS-DOSu
* '''-xtyp''' nebo '''--exclude-type=typ'''
: Do výpisu se nezahrnou systémy souborů vyjmenovaných typů. Více typů zadáváme více volbami '''-x'''. Implicitně se vypisují všechny systémy souborů.
* '''-v'''
: Volba se v GNU implementaci '''df''' ignoruje. Používá ji [[Systém V]].
df vypíše jména právě připojených disků/oddílů, jejich velikost celkovou/užitou/zbývající/ v procentech a adresáře, do nichž jsou disky/oddíly připojeny

df jméno_souboru zobrazí to samé jako samotné df, ale jen pro disk/oddíl, na kterém leží soubor zadaného jména

df -T vypíše i typy zobrazovaných svazků (ext3,proc)

df -a ukáže i oddíly s nulovou fyzickou velikostí jako jsou proc, dev.

Jdou i kombinace df –aT atd.

== Příkazy pro správu přístupových práv ==

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:chgrp|chgrp]]&lt;/code&gt; || změní vyjmenovaným souborům skupinu vlastníků || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:chmod|chmod]]&lt;/code&gt; || změní přístupová práva k souborům || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:chown|chown]]&lt;/code&gt; || změní vyjmenovaným souborům vlastníka, případně i skupinu || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|}

== Nástroje pro archivaci ==

'''Pozn.:''' Archivační nástroje v linuxu na rozdíl od těch které se obvykle používají v MS Windows, nemusí nutně provádět také kompresi. Proto je tabulka rozdělena.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ [[Linux:Nástroje pro archivaci|Archivační nástroje]]
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:afio|afio]]&lt;/code&gt; || archívy kompatibilní se [[Linux:cpio|cpio]] přenositelné mezi unixovými systémy
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:ar|ar]]&lt;/code&gt; || archivační nástroj ze kterého vyšel [[Linux:tar|tar]]
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:cpio|cpio]]&lt;/code&gt; || vytváří archívy přenositelné mezi unixovými systémy
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:pax|pax]]&lt;/code&gt; || nástroj zastřešující různé archivační a komprimační nástroje. Umožňuje používat parametry pro kompresi archívu.
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:tar|tar]]&lt;/code&gt; || původně nástroj pro archivaci na pásku. Umožňuje používat parametry pro kompresi archívu.
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ [[Linux:Kompresní utility|Kompresní nástroje]]
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:arj|arj]]&lt;/code&gt; || 
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:gzip|gzip]]&lt;/code&gt; || 
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:gunzip|gunzip]]&lt;/code&gt; || 
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:bzip2|bzip2]]&lt;/code&gt; || kompresní nástroj používající při kompresi Burrows-Wheeler transformaci a Huffmanův kompresní algoritmus
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:p7zip|p7zip]]&lt;/code&gt; || kompresní nástroj používající kompresní algoritmus LZMA
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:unrar|unrar]]&lt;/code&gt; || dekompresní nástroj používající proprietární dekompresní algoritmus podobný LZMA
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:unzip|unzip]]&lt;/code&gt; || dekompresní nástroj pro zip archívy
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:zip|zip]]&lt;/code&gt; || kompresní nástroj používající kompresní algoritmus LZW
|}

== Vyhledávání ==

Pro vyhledávání se v Linuxu používají především dvě důležité aplikace [[Linux:find|find]] a [[Linux:grep|grep]]. Každá z nich plní svou specifickou funkci a jejich vzájemnou kombinací lze dosáhnout opravdu efektivních výsledků.

Kromě nich lze také použít při hledání i některé pomocné utility jako jsou [[Linux:locate|locate]], [[Linux:whereis|whereis]] nebo [[Linux:which|which]]

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:find|find]]&lt;/code&gt; || prohledává adresářovou strukturu a výstup filtruje prostřednictvím vzorků || součást instalačního balíku '''findutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:grep|grep]]&lt;/code&gt; || vyhledává vzorky v obsahu souborů || samostatný instalační balík '''grep'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:whereis|whereis]]&lt;/code&gt; || vyhledává příkaz a s ním související zdrojové a manuálové stránky v nastavených cestách || součást instalačního balíku '''util-linux'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:which|which]]&lt;/code&gt; || prohledává nastavené cesty a zjišťuje zda příkaz volá samostatnou utilitu || součást instalačního balíku '''debianutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:locate|locate]]&lt;/code&gt; || vyhledává soubory pomocí vzorků v pomocné databázi || samostatný instalační balík '''locate'''
|}

=== Hledání souborů podle vzorků a vlastností ===

'''find''' vždy prochází celou větev adresářové struktury, která začíná udanou ''cestou''. Přitom hledá ty soubory (i adresář je souborem), které splňují zadané ''podmínky''. Najde-li takové, pak může nad těmito nalezenými soubory provádět různé operace počínaje vypsáním informace o jejich umístění po spouštění nejrůznějších skriptů. [[Linux:find|find]] má ohromné množství parametrů, proto doporučuji studovat pro náročnější nasazení jeho manuálovou stránku. Následujících příklady pouze demonstrují nejčastější možnosti použití a popisují jak vlastně [[Linux:find|find]] pracuje.
{{Výpis|1={{Linux:user}}[[Linux:find|find]]}}
Příkaz bez parametrů vypíše seznam všech souborů a adresářů v aktuálním adresáři, a to rekurzívně, tedy i vnořené adresáře a soubory.
{{Výpis|1={{Linux:user}}[[Linux:find|find]] /etc}}
Prvním, nepovinným parametrem je výchozí adresář pro prohledávání. V následujících příkladu, kdy má [[Linux:find|find]] za úkol najít soubor s názvem &lt;code&gt;soubor.txt&lt;/code&gt; jej vynechám. Bude se tedy prohledávat pouze adresář ve kterém právě jsem. Pokud [[Linux:find|find]] soubor najde, pak k němu vypíše plnou cestu. Pokud ne, nevypíše nic.
{{Výpis|1={{Linux:user}}[[Linux:find|find]] -name soubor.txt}}
V následujícím příkladu má za úkol vypsat všechny soubory, jejichž název končí ''txt''. Povšimněte si, že hledaný vzorek je uzavřen do uvozovek, a znak hvězdičky ('''*''') umožňuje tzv. &quot;globbing&quot;, tj. že vzorku vyhoví ''všechny'' názvy které na řetězec ''txt'' končí.
{{Výpis|1={{Linux:user}}[[Linux:find|find]] -name &quot;*txt&quot;}}
Vyhledání jen souborů typu adresář (''directory'').
{{Výpis|1={{Linux:user}}[[Linux:find|find]] -type d}}
A nyní moje oblíbené použití. Jak už bylo zmíněno, s nalezenými soubory je možno pracovat dále tak, že jsou předhozeny nějakému jinému příkazu. V našem případě jsou všechny soubory typu soubor (''file'') s plnou cestou předány (přes dvojici složených závorek) k dalšímu zpracování příkazu [[Linux:chmod|chmod]], který jim nastaví práva na 664. Příkaz je nutné ukončit středníkem, který musí být &quot;escapován&quot; obráceným lomítkem (jinak by se jej pokoušel brát jako součást vloženého příkazu). A složené závorky je vhodné uzavřít do jednoduchých uvozovek, pro případ, že by se mezi nalezenými vzorky vyskytly některé s mezerou. Během akce se pak postupně nahrazují výsledky hledání.
{{Výpis|1={{Linux:user}}[[Linux:find|find]] -type f -exec [[Linux:chmod|chmod]] 664 '{}' \;}}

Na závěr ve stručnosti ještě několik nejčastějších příkladů použití:
{{Výpis|1={{Linux:user}}[[Linux:find|find]] -name &quot;*~&quot; -exec [[Linux:rm|rm]] -i '{}' \;}}
Smaže záložní kopie, tzn. soubory, jejichž název končí vlnovkou. Pro jistotu je přidán parametr -i, který znamená, že každé mazání budeme muset potvrzovat zvlášť.
{{Výpis|1={{Linux:user}}[[Linux:find|find]] -type f -exec [[Linux:fgrep|fgrep]] -Hn kolo '{}' \;}}
Vyhledá &quot;kolo&quot; v obsahu všech souborů v aktualním adresáři a výsledek vytiskne ve formátu: cesta_k_souboru:cislo_radky:nalezeny_retezec
{{Výpis|1={{Linux:user}}[[Linux:find|find]] /moje/zalohy -type f -ctime +30 -exec [[Linux:rm|rm]] -f '{}' \;}}
Projede adresář ''zalohy'' a smaže tam všechny soubory (type -f), které jsou staré víc než 29 dní.

'''locate''' funguje podobně jako [[Linux:find|find]] ovšem pracuje mnohem rychleji, protože neprohledává souborový systém, ale databázi. Tu je ovšem třeba udržovat aktuální. Aktualizaci databáze pro [[Linux:locate|locate]] však smí spouštět pouze superuživatel (''root''). Abyste nebylo nutné provádět aktualizaci ručně, lze využít [[Linux:cron|cron]], nebo – pokud počítač vypínáte – [[Linux:anacron|anacron]].
{{Výpis|1={{Linux:root}}[[Linux:updatedb|updatedb]]}}
{{Výpis|1={{Linux:user}}[[Linux:locate|locate]] mdadm.conf
/etc/mdadm/mdadm.conf
/usr/share/doc/mdadm/examples/mdadm.conf-example
/usr/share/man/man5/mdadm.conf.5.gz
/var/lib/dpkg/info/mdadm.conffiles
/var/lib/dpkg/info/mdadm.config
/var/lib/mdadm/mdadm.conf-generated}}

'''whereis''' prohledává cesty se spustitelnými soubory, zdrojové soubory a manuálové stránky. Viz příklad:
{{Výpis|1={{Linux:user}}[[Linux:whereis|whereis]] find
find: /usr/bin/find /usr/X11R6/bin/find /usr/bin/X11/find /usr/share/man/man1/find.1.gz}}
První tři údaje ve výpisu jsou odkazy na spustitelné (binární) soubory, zatímco ten poslední je na manuálovou stránku.

'''which''' prohledává pouze cesty se spustitelnými soubory. Když zjistí, že příkaz volá samostatnou utilitu zobrazí její plnou cestu:

{{Výpis|1={{Linux:user}}[[Linux:which|which]] find
/usr/bin/find}}

Hodí se, když se nám zdá, že program nedělá to, na co jsme zvyklí. Takto můžeme zjistit, že se nám spouští něco jiného. Je to ale dost raritní situace. O něco výše u příkladu použití příkazu [[Linux:whereis|whereis]] jste si mohli povšimnout, že [[Linux:find|find]] ''bydlí'' ve třech různých lokacích, pochopitelně je pak pro nás docela zajímavé, ''který'' (angl. ''which'') z nich se vlastně spouští, pokud ho zavoláte bez plné cesty.
Příkaz [[Linux:which|which]] má volitelný parametr '''-a''', který vypíše všechna umístění zadaného příkazu.

{{Výpis|1={{Linux:user}}[[Linux:which|which]] -a whereis
/usr/bin/whereis
/usr/bin/X11/whereis}}

=== Vyhledávání vzorků v souborech ===

'''grep''' na rozdíl od příkazu find neprochází adresářovou strukturu, ale ''obsah'' předaných souborů. Ty můžeme předat buď najednou, jako seznam na příkazovém řádku, nebo pomocí vzorku. Jenže při větším počtu souborů narazíme na omezení příkazové řádky. Pak je vhodnější jej použít v kombinaci s příkazem find, navíc tím získáme možnost sofistikovaněji předávat soubory podle dalších podmínek.

=== Vyhledávání uživatelů ===

=== Vyhledávání v instalačních balíčcích ===

== Informativní příkazy ==

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:fuser|fuser]]&lt;/code&gt; || Identifikuje běžící procesy které se souborem či soketem právě pracují. Užitečné, když nejde odpojit disk z důvodu, že ho používá nějaký program, a vy nevíte který. || samostatný instalační balík '''psmisc'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:lsof|lsof]]&lt;/code&gt; || Vypisuje seznam otevřených souborů. Podobně jako pomocí [[Linux:fuser|fuser]] lze pomocí této utility zjistit který proces s tímto souborem právě pracuje. || samostatný instalační balík '''lsof'''
|}

'''fuser''' vypisuje, které procesy zrovna používají zadaný soubor nebo souborový systém. To se hodí obzvláště tehdy, když vám nejde odpojit disk z důvodu, že ho používá nějaký program, a vy nevíte který. Pomocí identifikačního čísla procesu hravě zjistíte o co se vlastně jedná a v případě že nejde o žádný důležitý proces, můžete jeho běh ukončit příkazem [[Linux:kill|kill]]
{{Výpis|1={{Linux:root}}[[Linux:fuser|fuser]] -c /dev/sda1
/dev/sda2:            7369
{{Linux:root}}[[Linux:ps|ps]] -ef ¦ grep 7369
root      7369  6690  0 18:15 pts/2    00:00:00 tail -f /var/log/messages
}}
'''lsof''' lze využít podobně jako příkaz [[Linux:fuser|fuser]]. Ukáže vám však navíc, '''s jakým souborem''' ten proces pracuje. Můžete se tak ještě před jeho ukončením podívat, co je ten soubor vlastně zač.
{{Výpis|1={{Linux:root}}[[Linux:lsof|lsof]] /dev/sda1
COMMAND  PID USER   FD   TYPE DEVICE SIZE/OFF NODE NAME
tail    7369 root    1w   REG    8,2      853   12 /boot/test
}}

== Uživatelé a jejich procesy ==

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:who|who]]&lt;/code&gt; || vypisuje přihlášené uživatele || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:w|w]]&lt;/code&gt; || vypisuje přihlášené uživatele a jejich spuštěné aplikace || součást instalačního balíku '''procps'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:finger|finger]]&lt;/code&gt; || vypisuje informace o uživateli || samostatný instalační soubor '''finger'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:last|last]]&lt;/code&gt; || vypisuje informace o uživatelích || 
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:su|su]]&lt;/code&gt; || spuštění subshellu s jiným UID/GID nebo změna na superuživatele || součást instalačního balíku '''login'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:sudo|sudo]]&lt;/code&gt; || spuštění procesů pod jiným UID/GID || samostatný instalační balík '''sudo'''
|}

'''who''' je příkaz, který se asi nejčastěji používá pro výpis aktuálně připojených uživatelů. Na rozdíl od následujících, jde v tomto případě o standardní příkaz operačních systémů Unix.
&lt;small&gt;{{Výpis|1={{Linux:user}}[[Linux:who|who]]
root     tty1         2009-05-06 09:54
user     tty7         2009-05-06 08:04 (:0)
{{Linux:user}}[[Linux:who|who]] -a
                        2009-05-06 08:04              1502 id=si    signál=0 návkód=0
           start systému 2009-05-06 08:04
           úroveň běhu 2 2009-05-06 08:04                   minulá=S
                        2009-05-06 08:04              3169 id=l2    signál=0 návkód=0
root     - tty1         2009-05-06 09:54 06:15        4619
LOGIN      tty2         2009-05-06 08:04              4620 id=2
LOGIN      tty3         2009-05-06 08:04              4621 id=3
LOGIN      tty4         2009-05-06 08:04              4622 id=4
LOGIN      tty5         2009-05-06 08:04              4623 id=5
LOGIN      tty6         2009-05-06 08:04              4624 id=6
user     + tty7         2009-05-06 08:04 starý       4664 (:0)
           pts/1        2009-05-06 08:29                 0 id=/1    signál=0 návkód=0
           pts/2        2009-05-06 13:36                 0 id=/2    signál=0 návkód=0
user     + pts/7        2009-05-06 16:18   .          4370 (stroj.domena.cz)}}&lt;/small&gt;
Z ukázkového výpisu můžete vyčíst, že v okamžiku spuštění příkazu byl do systému kromě uživatele ''user'', který byl přihlášen na grafické konzoli (typicky &lt;code&gt;tty7&lt;/code&gt;), přihlášen také ''root'', a to na první konzoli.

Mezi tím, než byl spuštěn příkaz s parametrem '''-a''' se do systému přihlásil pod uživatelem ''user'' také ještě někdo jiný ze vzdáleného stroje ''stroj.domena.cz''. Údaj &quot;6:15&quot; u konzole &lt;code&gt;tty1&lt;/code&gt; udává, že už je tomu víc jak šest hodin co na této konzoli ''root'' vyvíjel nějakou aktivitu.

'''w''' – pro zjištění, kdo je v systému přihlášen, lze místo [[Linux:who|who]] použít také tento příkaz. Vypíše nejen ,kdo je kam přihlášen, ale také, co má na konzoli spuštěno.
&lt;small&gt;{{Výpis|1={{Linux:user}}[[Linux:w|w]]
 09:56:40 up  1:53,  2 users,  load average: 0,38, 0,40, 0,38
USER     TTY      FROM              LOGIN@   IDLE   JCPU   PCPU WHAT
root     tty1     -                09:54   11.00s  0.22s  0.07s mc
user     tty7     :0               08:04    1:52m  7:03   0.07s /bin/bash /usr/bin/keytouchd-launch startxfce4
}}&lt;/small&gt;

Také příkaz '''finger''' lze při spuštění bez parametrů použít pro detekci přihlášených uživatelů, ale oproti [[Linux:who|who]] a [[Linux:w|w]] vypíše při volbě '''-l''' také obsah níže uvedených souborů (pochopitelně pouze za předpokladu, že mají nějaký obsah):
* &lt;code&gt;~/.plan&lt;/code&gt;
* &lt;code&gt;~/.project&lt;/code&gt; – pozor, z tohoto souboru přečte vždy jen první řádek
* &lt;code&gt;~/.pgpkey&lt;/code&gt; – soubor s klíčem pro [[w:GnuPG|GnuPG]] v ASCII formátu ([[Linux:finger|finger]] jej však hledá vždy pouze v tomto souboru)
* &lt;code&gt;~/.forward&lt;/code&gt; – tento soubor se využívá při doručování elektronické pošty pro automatické doručení na jinou adresu
Kromě nich, také kontroluje čas posledního přístupu uživatele k souboru s jeho lokálními maily (cesta k těmto souborům je obsahem systémové proměnné &lt;code&gt;MAIL&lt;/code&gt; (jaké máte systémové proměnné zjistíte příkazem [[Linux:env|env]]).
&lt;small&gt;{{Výpis|1={{Linux:user}}[[Linux:finger|finger]] -l
Login: user           			Name: 
Directory: /home/user               	Shell: /bin/bash
On since Wed May  6 08:04 (CEST) on tty7 from :0
   6 hours 58 minutes idle
No mail.
No Plan.
}}&lt;/small&gt;

'''su''' – na rozdíl od výše uvedených příkazů slouží příkaz [[Linux:su|su]] k „přepnutí“ na jiného uživatele (název příkazu je od tohoto úkonu odvozen – angl. '''''s'''witch '''u'''ser''), případně spouštění příkazů pod tímto uživatelem. Není-li žádný uživatel uveden, tak se implicitně předpokládá, že má jít o superuživatele (roota). '''Tento příkaz však po vás bude vždy chtít zadat heslo tohoto uživatele.'''

&lt;small&gt;{{Výpis|1={{Linux:user}}[[Linux:su|su]] -c &quot;ls /root&quot;
Heslo: 
celkem 21
drwxr-xr-x  3 root root   128  6. kvě 16.05 .
drwxr-xr-x 24 root root   656  4. kvě 21.39 ..
-rw-------  1 root root 13486  6. kvě 16.05 .bash_history
-rw-------  1 root root  1024 21. bře 22.25 .rnd
drwx------  2 root root   208 25. úno 14.05 .ssh
}}&lt;/small&gt;

'''sudo''' funguje podobně jako [[Linux:su|su]], Ovšem umožňuje mnohem sofistikovanější použití. Jak napovídá jeho název ('''''s'''witch '''u'''ser and '''do''''' – volně přeloženo ''přehoď uživatele a udělej to místo něj''), není jeho primárním účelem přepínání mezi uživateli, ale '''spouštění procesů místo jiného uživatele, ovšem bez nutnosti znát jeho uživatelské heslo'''.

Co kdo může spouštět se nastavuje v souboru &lt;code&gt;/etc/sudoers&lt;/code&gt;. '''Oproti [[Linux:su|su]] po vás bude chtít [[Linux:sudo|sudo]] vaše uživatelské heslo, nikoliv heslo uživatele pod kterým má být proces spuštěn.''' [[Linux:sudo|sudo]] má také defaultně nastaven určitý interval, během kterého můžete tento příkaz používat, aniž by bylo nutné znovu heslo zadávat. Některé distribuce (např. Ubuntu) tímto příkazem obcházejí nezbytnost existence superuživatelského účtu.

&lt;small&gt;{{Výpis|1={{Linux:user}}[[Linux:sudo|sudo]] ls -al /root
[sudo] password for user:
celkem 21
drwxr-xr-x  3 root root   128  6. kvě 16.05 .
drwxr-xr-x 24 root root   656  4. kvě 21.39 ..
-rw-------  1 root root 13486  6. kvě 16.05 .bash_history
-rw-------  1 root root  1024 21. bře 22.25 .rnd
drwx------  2 root root   208 25. úno 14.05 .ssh
}}&lt;/small&gt;

== Systémové informace ==

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:whoami|whoami]]&lt;/code&gt; || výpis uživatelského jména asociovaného s aktuálním efektivním ID || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:groups|groups]]&lt;/code&gt; || výpis skupin, kterých je zadaný uživatel členem || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:id|id]]&lt;/code&gt; || zobrazení aktuálního reálného a efektivního UID/GID || součást instalačního balíku '''corelinux'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:tty|tty]]&lt;/code&gt; || tisk jména terminálu || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:uptime|uptime]]&lt;/code&gt; || || součást instalačního balíku '''procps'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:uname|uname]]&lt;/code&gt; || tisk systémových informací || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:dmesg|dmesg]]&lt;/code&gt; || || součást instalačního balíku '''util-linux'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:free|free]]&lt;/code&gt; || || součást instalačního balíku '''procps'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:vmstat|vmstat]]&lt;/code&gt; || || součást instalačního balíku '''procps'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:top|top]]&lt;/code&gt; || || součást instalačního balíku '''procps'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:hostname|hostname]]&lt;/code&gt; || || samostatný instalační balík '''hostname'''
|}

== Správa procesů ==

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:nohup|nohup]]&lt;/code&gt; || spuštění příkazu tak, aby mohl pokračovat i po odhlášení uživatele || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:ps|ps]]&lt;/code&gt; || || součást instalačního balíku '''procps'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:kill|kill]]&lt;/code&gt; || vysílá signály k běžícímu procesu || součást instalačního balíku '''procps'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:pgrep|pgrep]]&lt;/code&gt; || || součást instalačního balíku '''procps'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:pidof|pidof]]&lt;/code&gt; || || součást instalačního balíku '''sysvinit-utils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:killall|killall]]&lt;/code&gt; || || součást instalačního balíku '''psmisc'''
|}

'''kill''' prostřednictvím různých signálů ukončí nebo změní stav jednoho nebo více procesů. Samotný příkaz kill má jako implicitní signál číslo 15, tedy signál ukončující označený proces (procesy). Můžeme však pomocí volby nastavit jiný signál a daný proces tak například jen zastavit. Při zadávání příkazu kill je podmíněno, aby cílový proces byl spuštěn uživatelem, který se snaží kill použít, výjimkou (ostatně jako vždy) je administrátor. Po provedení příkazu kill zobrazí program kill příslušné hlášení.

Zadáme-li příkaz ''kill -l'', pak nám terminál vypíše všechny signály, které můžeme použít s uvedením jejich čísla a funkce (např: 1) SIGHUP, 3) SIGQUIT, 9) SIGKILL, 15) SIGTERM atd.). Implicitním signálem je SIGTERM. Většinu signálů může cílový proces tzv. zachytit a zpracovat, tedy například signál ignorovat nebo před ukončením uložit rozpracovaná data.

Argumenty, které zde používáme, jsou čísla procesů, které chceme pomocí programu kill ovlivnit. Tyto PID můžeme zjistit například pomocí obslužného programu PS. Tyto argumenty pak v příkazu kill udáváme za volbu. Např: ''kill -9 1265'' vyšle signál SIGKILL, který proces s číslem PID 1265 usmrtí (bezpodmínečně ukončí), takto ukončený proces nemá šanci ani uložit svá data.

Budeme-li chtít rychle ukončit všechny procesy a odhlásit se, pak stačí zadat příkaz &lt;code&gt;kill -9 0&lt;/code&gt; (ukončí rodiče rodičů a tím i všechny potomky).

== Příkazy pro práci s jádrem ==

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:depmod|depmod]]&lt;/code&gt; || výpis závislostí modulu || součást instalačního balíku '''module-init-tools'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:insmod|insmod]]&lt;/code&gt; || přidání modulu do běžícího jádra || součást instalačního balíku '''module-init-tools'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:lsmod|lsmod]]&lt;/code&gt; || výpis modulů zavedených v jádře || součást instalačního balíku '''module-init-tools'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:modprobe|modprobe]]&lt;/code&gt; || přidání modulu do běžícího jádra, včetně na něm závislých modulů || součást instalačního balíku '''module-init-tools'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:modinfo|modinfo]]&lt;/code&gt; || informace o modulu || součást instalačního balíku '''module-init-tools'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:rmmod|rmmod]]&lt;/code&gt; || odstranění modulu z běžícího jádra || součást instalačního balíku '''module-init-tools'''
|}

{{Poznámka|Příklady použití těchto příkazů naleznete v kapitole [[Moduly linuxového jádra]]}}

== Různé ==

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:dircolors|dircolors]]&lt;/code&gt; || vypíše příkaz, kterým lze nastavit proměnnou prostředí LS_COLOR || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:echo|echo]]&lt;/code&gt; || vypisuje obsah proměnných na standardní výstup || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:fakeroot|fakeroot]]&lt;/code&gt; || spouští příkaz takovým způsobem, že u něj simuluje superuživatelská práva || samostatný instalační balík '''fakeroot'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:chroot|chroot]]&lt;/code&gt; || vytvoří pro spuštěný příkaz z aktuálního adresáře kořenový adresář || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|-
| &lt;code&gt;[[Linux:sync|sync]]&lt;/code&gt; || vyprázdní buffery I/O cache filesystému || součást instalačního balíku '''coreutils'''
|}

[[Kategorie:Linux|Přehled základních příkazů]]</text>
      <sha1>qgotyrirswlrp1jk0zkqa1wdpuenym3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikiknihy:Správci</title>
    <ns>4</ns>
    <id>1672</id>
    <revision>
      <id>29970</id>
      <parentid>23151</parentid>
      <timestamp>2015-09-09T02:49:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- interwiki (nyní ve Wikidatech)</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8040" xml:space="preserve">'''Správci''' jsou uživatelé, kteří mají „práva správce“. Správci nejsou žádnou zvláštní autoritou, jsou rovni každému jinému uživateli co se týče práv i zodpovědnosti.

Jsou to prostě uživatelé, kterým byl povolen přístup k některým omezeným funkcím, neboť jsou považování za důvěryhodné. Správci nemají nad jinými uživateli žádnou moc kromě toho, že jsou pověřeni vykonáváním rozhodnutí učiněných celou komunitou.

Komunita však nechává správce vykonávat důležité údržbářské práce, které vyžadují těch několik dodatečných funkcí, které jsou správcům povoleny. Mezi tyto práce patří např. sledování [[:Kategorie:Údržba:Smazat|Kategorie:Údržba:Smazat]], kontrola nových a změněných stránek a mazání ''zřejmého'' vandalismu a pomoc uživatelům s problémy, jejichž řešení vyžaduje správcovská práva.

Jelikož správci jsou zkušenými uživateli, ostatní uživatelé žádající o pomoc či radu se často obracejí právě na správce.

Je samozřejmým předpokladem, že i správci své úkoly vykonávají s uvážením a zodpovědně.

Správci, který po dobu půl roku neprovede žádnou zaznamenanou správcovskou akci, mohou být automaticky odebrána práva správce.

[[Speciální:Listusers/sysop|Seznam všech správců]]

== Schopnosti správců ==
Software [[w:MediaWiki]], na kterém Wikiknihy běží, obsahuje několik funkcí s omezeným přístupem. Z těchto funkcí mají správci povoleno následující:

=== Zamčené stránky ===
* Přímo editovat [[Wikiknihy:Hlavní strana|hlavní stranu]] a jiné zamčené stránky. Ostatní uživatelé mohou změny hlavní strany navrhovat na [[Wikiknihy diskuse:Hlavní strana|její diskusi]].
* Zamykat a odemykat stránky. Stránky jsou zamykány pouze za jistých zvláštních okolností – pro další informace vizte [[w:Wikipedie:Pravidla pro zamčené stránky]].

=== Mazání a obnovování smazaných stránek ===
* Mazat stránky včetně jejich historie. Někdy je smazání stránky čistě technickou záležitostí, např. v případě, že přesměrovač překáží při přejmenování stránky, nebo pro opravu stránky, jejíž historie byla poškozena. Jindy se mazáním odstraňuje zjevný vandalismus nebo materiál, který porušuje autorská práva.
* Prohlížet smazané stránky a obnovovat je.
* Trvale mazat obrázky. To je nevratná úprava, jakmile je nějaký obrázek smazán, je smazán navždy. (Poznámka: k tomu není žádný konkrétní důvod, nemožnost obnovovat smazané obrázky je prostě jedna z vlastností aktuální verze MediaWiki.)

=== Vracení změn ===
* Rychle vracet změny stránek (''revertovat''). Jakýkoli uživatel (přihlášený i nepřihlášený) může stránku vrátit na dřívější verzi. Správci mají rychlejší automatizovaný nástroj pro vracení, který jim umožňuje vracet vandalské úpravy. Při pohledu na seznam příspěvků uživatele nebo při prohlížení rozdílů mezi posledními verzemi je u každé změny, která je pro danou stránku aktuální, odkaz ve tvaru [vrátit zpět]. Kliknutím na tento odkaz se článek vrátí na poslední verzi, kterou nevytvořil daný uživatel, přičemž tato změna je označena jako malá editace, se shrnutím ''Editace uživatele &quot;X&quot; vrácena do předchozího stavu, jehož autorem je &quot;Y&quot;''.

=== Skrývání vandalismu ze stránky posledních změn ===
* Správci mohou ze stránky [[Speciální:Recentchanges|Poslední změny]] skrývat vandalismus. K tomu stačí k URL pro přístup k seznamu uživatelových příspěvku přidat &lt;code&gt;&amp;bot=1&lt;/code&gt;, např. &lt;code&gt;http://cs.wikibooks.org/w/index.php?title=Speciální:Contributions&amp;target=Vandal&amp;bot=1&lt;/code&gt;. Pokud se na této stránce klikne na odkaz pro vrácení změn, bude jak původní editace, tak editace obnovující nový stav skryta z implicitního zobrazení seznamu posledních změn (bude označena příznakem ''robot''). Změny nejsou skryty ze seznamu příspěvku, historií stránek či seznamu sledovaných stránek, pouze se implicitně nezobrazují, pro jejich zobrazení je třeba kliknout na odkaz „zobrazit roboty“. Cílem této funkce je omezit obtěžování vandalem. Tato vlastnost nesmí být používána při vracení běžné úpravy, pouze pro jednoduché případy jasného vandalismu.

=== Blokování a odblokování uživatelů ===
* Blokovat IP adresy, rozsahy IP adres a uživatelská jména, na čas omezený nebo neomezený.
* Odblokovat zablokované IP adresy, rozsahy IP adres a uživatelská jména.
* Vizte [[Speciální:Ipblocklist]] pro seznam zablokovaných uživatelů a [[Speciální:Log/block|Kniha zablokování]] pro záznamy dřívějších blokování.

=== Vzhled a texty rozhraní ===
* Správci mohou měnit text uživatelského rozhraní editací stran ve jmenném prostoru [[Speciální:Allmessages|MediaWiki]]. Všechny tyto strany jsou zamčeny, takže je nemohou editovat běžní uživatelé.
* V tomto jmenném prostoru také existuje stránka [[MediaWiki:Monobook.css]], editací které může správce změnit [[w:CSS|CSS]] styl používaný na Wikiknihách.

=== SQL dotazy ===
* Pokud je to systémovou konfigurací povoleno, může správce pokládat přímé [[w:SQL|SQL]] dotazy (pouze pro čtení) do databáze. (Tato vlastnost je obvykle z výkonnostních důvodů v konfiguraci zakázána.)

== Ostatní úrovně přístupu ==
Kromě správců existuje pro software MediaWiki několik dalších úrovní přístupu (zde setříděno zhruba podle vzrůstajících oprávnění; správci patří hned za přihlášené uživatele):

=== Přihlášení uživatelé ===
Běžní uživatelé, včetně návštěvníků, kteří se „nepřihlásili“, mohou přesto dělat většinu věcí, včetně těch nejdůležitějších: editovat články a pomáhat s údržbou Wikiknih.

Ale pouze přihlášení uživatelé mohou načítat soubory a přejmenovávat stránky. Pro přihlášení vizte [[Speciální:Userlogin]].

=== Byrokraté ===
Správci se zvláštními právy („byrokraté“) mohou měnit ostatní uživatele na správce (ale nikoli odebírat status správce). Přidělování práv je zaznamenáváno v [[Speciální:Log/rights|Knize správců se zvláštními právy]]. Byrokraté také mohou na žádost uživatele změnit jeho [[w:Wikipedie:Uživatelské jméno|uživatelské jméno]].

=== Stevardi ===
Uživatelé s právem „steward“ mohou libovolně měnit uživatelská práva libovolného uživatele na libovolném projektu nadace [[w:Wikimedia]]. To umožňuje přidělovat a odebírat správcovská práva a označovat uživatele příznakem ''robot''. Jejich činnost je zaznamenávána na [[meta:Special:Log/rights]], žádosti o jejich pomoc patří na stránku [[meta:Requests for permissions]]. Obvykle však neprovádějí činnost, kterou může provést místní správce se zvláštními právy.

=== Vývojáři ===
Nejvyšší úrovní přístupu (ve skutečnosti celá skupina úrovní, rozdíly jsou ovšem pro běžného uživatele neviditelné) je „vývojář“. Vývojáři mohou provádět přímé zásahy do softwaru a databází Wikiknih. Vývojáři obvykle neprovádějí většinu běžných administrativních funkcí. Správce lze kontaktovat prostřednictvím e-mailové konference [[mail:wikitech-l|Wikitech-L]]. Pro seznam vývojářů a další informace vizte [[meta:Developer]] (anglicky).

== Zneužívání pravomocí správce ==
Správci mohou být oprávnění odebrána, pokud jich zneužívá. V současné době může být správcovství odebráno buď rozhodnutím [[w:Jimbo Wales|Jimba Walese]] nebo rozhodnutím [[w:Wikipedie:Arbitrážní výbor|Arbitrážního výboru]]. Podle jejich rozhodnutí také mohou být uděleny nižší tresty, např. omezení využívání některých schopností. Technicky mohou administrátorská práva odebrat stevardi.

[[Kategorie:Wikiknihy:Uživatelé|{{PAGENAME}}]]</text>
      <sha1>tou6kx77c8o07cgmh40e8thesqpmh4h</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Renameuserlog</title>
    <ns>8</ns>
    <id>1680</id>
    <revision>
      <id>3385</id>
      <timestamp>2005-08-15T17:36:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Li-sung</username>
        <id>24</id>
      </contributor>
      <minor />
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="82" xml:space="preserve">Přejmenován uživatel „[[Wikipedista:$1|$1]]“ na „[[Wikipedista:$2|$2]]“</text>
      <sha1>dtbkhe53rgnzt6924grrr9ckezh605d</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Searchdidyoumean</title>
    <ns>8</ns>
    <id>1687</id>
    <revision>
      <id>3395</id>
      <timestamp>2005-08-15T17:50:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Li-sung</username>
        <id>24</id>
      </contributor>
      <minor />
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="48" xml:space="preserve">Neměli jste na mysli „&lt;a href=&quot;$1&quot;&gt;$2&lt;/a&gt;“?</text>
      <sha1>i0ewz7dph1xi17pzz4foqp161q3c1pr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Searchnoresults</title>
    <ns>8</ns>
    <id>1691</id>
    <revision>
      <id>3403</id>
      <timestamp>2005-08-15T18:33:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Li-sung</username>
        <id>24</id>
      </contributor>
      <minor />
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="67" xml:space="preserve">Litujeme, vašemu dotazu žádné stránky přesně neodpovídají.</text>
      <sha1>anilukdjmwibtdjasag3h1a7alwo6tr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Searchnumber</title>
    <ns>8</ns>
    <id>1692</id>
    <revision>
      <id>3404</id>
      <timestamp>2005-08-15T18:33:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Li-sung</username>
        <id>24</id>
      </contributor>
      <minor />
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="39" xml:space="preserve">&lt;strong&gt;Výsledky $1–$2 z $3&lt;/strong&gt;</text>
      <sha1>h12lk15xqnqv7bz26q2aexyiphqz6yr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Ipblocklistempty</title>
    <ns>8</ns>
    <id>1700</id>
    <revision>
      <id>3877</id>
      <parentid>3463</parentid>
      <timestamp>2006-01-14T20:14:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Li-sung</username>
        <id>24</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Seznam blokování je momentálně prázdný.</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="45" xml:space="preserve">Seznam blokování je momentálně prázdný.</text>
      <sha1>mzmr0anbwbne6yvwg5i8q7vrc9uifo2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Permalink</title>
    <ns>8</ns>
    <id>1705</id>
    <revision>
      <id>4232</id>
      <parentid>4231</parentid>
      <timestamp>2006-03-12T10:27:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Li-sung</username>
        <id>24</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- pokus</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="19" xml:space="preserve">Trvalý odkaz verze</text>
      <sha1>8i89ftsz1l1u1b6fwjq5wcrzibosrxc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Nápověda:Jak se přihlásit</title>
    <ns>12</ns>
    <id>1706</id>
    <revision>
      <id>21155</id>
      <parentid>15749</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T17:15:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>rekat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6400" xml:space="preserve">Pro prohlížení obsahu Wikiknih si nemusíte '''zakládat uživatelský účet''' a přihlašovat se. Nepotřebujete ho dokonce ani pro editaci článků. Vlastní uživatelský účet však poskytuje některé výhody.

== Přihlašování ==
Při vytváření uživatelského účtu si prostě [[Project:Uživatelské jméno|vyberete uživatelské jméno]] a heslo. (Systém odmítne uživatelské jméno již existujícího uživatele.) Po založení účtu již &amp;bdquo;jste přihlášen(a)&amp;ldquo;. Při příští návštěvě se přihlásíte vaším uživatelským jménem a heslem prokážete, že jste táž osoba.

Veškeré vámi provedené editace se zaznamenávají pod vaším uživatelským jménem. Pokud nejste přihlášen(a), zaznamenává se u editací vaše [[w:cs:IP adresa|IP adresa]].

V současnosti se uživatelské účty spravují odděleně na každé wiki. Na přechodu ke společnému přihlašování se pracuje.

== Proč se přihlašovat? ==
Pro prohlížení obsahu se přihlašovat nemusíte. Dokonce ani pro editaci obsahu se přihlašovat nemusíte &amp;ndash; kdokoli může editovat ''téměř'' každou stránku, dokonce i bez přihlášení. Přesto však přihlášení poskytuje některé výhody:
* Ostatní uživatelé budou schopni rozpoznat vaše editace podle vašeho jména. IP adresa je jako &amp;bdquo;jméno&amp;ldquo; poněkud těžkopádná. Navíc, pokud editujete stránky z různých míst (doma, ve škole, v zaměstnání, v internetové kavárně, &amp;hellip;), vaše IP adresa je pokaždé jiná. Dokonce i na jednom místě se, podle způsobu internetového připojení, může IP adresa měnit. Uživatelské jméno tedy umožňuje lepší označení identity.
* Získáte vlastní ''uživatelskou stránku'', na které o sobě můžete něco napsat, a vlastní ''diskusní stránku'', pomocí které budete moci komunikovat s ostatními uživateli.
* Budete moci označovat některé změny jako ''malé editace'', což zpříjemní ostatním uživatelům práci.
* Pokud zadáte svou e-mailovou adresu, ostatní uživatelé vám budou moci prostřednictvím stránek {{SITENAME}} poslat e-mail. Tento způsob komunikace je ''anonymní'' &amp;ndash; uživatel, který vám bude e-mail posílat, se vaši adresu nedozví. Adresu však zadávat nemusíte, nechcete-li.
* Budete moci [[Nápověda:Přesunutí stránky|přesouvat (přejmenovávat) stránky]].
* Budete si moci změnit [[Nápověda:Uživatelské nastavení|uživatelské nastavení]], jako například:
** Počet změn zobrazených na stránce [[Nápověda:poslední změny|poslední změny]].
** Písma, barvy a vzhled stránek, za použití různých ''stylů''.

== Jak se přihlásit? ==
Přihlašování (stejně jako osobní nastavení) funguje odděleně (nezávisle) na každé wiki (ovšem do budoucna se plánuje přechod na jednotné přihlašování). Pokud pracujete na více wiki, je zřejmě nejlepší používat na všech stejné uživatelské jméno, pokud je to možné.

Přejděte na wiki, na kterou se chcete přihlásit (na libovolnou její stránku). Vpravo nahoře najdete odkaz ''{{MediaWiki:login}}'', klikněte na něj. Dostanete se na přihlašovací stránku, na které budete vyzváni k zadání uživatelského jména a hesla. Pokud dosud nemáte vytvořen uživatelský účet, zopakujte heslo ve druhém okénku (pro vyloučení možnosti překlepu), také můžete zadat svou e-mailovou adresu, pomocí které vám budou moci ostatní uživatelé poslat zprávu, aniž by se jim vaše adresa zobrazila (viz [[Nápověda:E-maily uživatelům]]).

Pokud při přihlašování zaškrtnete políčko ''{{MediaWiki:remembermypassword}}'', nebudete se muset při své další návštěvě znovu přihlašovat, systém vás přihlásí automaticky (pokud se budete připojovat ze stejného počítače). (Tato vlastnost však nefunguje, pokud používáte heslo vygenerované systémem; takové heslo si prosím co nejdříve změňte.)

=== Problémy s přihlášením ===
Pokud se zdá, že přihlášení uspělo, avšak ihned po přechodu na další stránku jste opět odhlášeni, zřejmě jde o problém s [[w:cs:cookie|cookie]]s. Ujistěte se, že máte cookies povoleny a že nemáte uvedenu příslušnou [[w:cs:internetová doména|internetovou doménu]] mezi doménami se zákazem cookies. Také se ujistěte, že máte na svém počítači správně nastaven aktuální datum a čas, jinak se může stát, že platnost cookies neočekávaně vyprší příliš brzy.

== Uživatelské nastavení ==
Pokud jste přihlášeni, můžete si měnit svoje uživatelské nastavení vzhledu a chování wiki. Kliknutím na odkaz ''Nastavení'' v pravé horní části stránky se dostanete na stránku, kde si můžete např. změnit heslo či zvolit vzhled stránek. Další informace najdete na stránce [[Nápověda:Uživatelské nastavení]].

== Vaše ''uživatelská stránka'' a ''diskusní stránka'' ==

''Hlavní článek [[Wikiknihy:Uživatelská stránka]].''

Jako registrovaný a přihlášený uživatel máte možnost vytvořit si vlastní [[Wikiknihy:Uživatelská stránka|uživatelskou stránku]]. Když jste přihlášeni, v pravé horní části stránky se zobrazuje vaše uživatelské jméno. Kliknutím na toto jméno se dostanete na svou uživatelskou stránku, kterou můžete editovat stejně jako libovolnou jinou stránku na wiki.

Většina uživatelů si na svou uživatelskou stránku píše stručnou informaci o sobě, o svých zájmech, článcích, které vytvořili apod.

K uživatelské stránce je také připojena ''diskusní stránka''. Na tu se dostanete kliknutím na odkaz ''{{MediaWiki:mytalk}}'' vedle vašeho jména v pravé horní části stránky. Na vaší diskusní stránce s vámi mohou komunikovat ostatní uživatelé a naopak: pokud se chcete obrátit na nějakého jiného uživatele, přidejte komentář na jeho ''diskusní'' stránku; editovat cizí uživatelskou stránku se ve většině případů pokládá za nezdvořilé. Další informace získáte na stránce [[Nápověda:Diskusní stránka]].

== Odhlášení ==
Odhlásit se můžete kliknutím na odkaz ''{{MediaWiki:logout}}'' v pravém horním rohu stránky. I po odhlášení můžete pokračovat ve čtení i editaci stránek, ovšem pouze anonymně, identifikováni svou IP adresou.

[[Kategorie:Nápověda:(vše)|{{PAGENAME}}]]</text>
      <sha1>ip4s55k1a6nchph5hv9q5tbmcuxhi11</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Newuserloglog</title>
    <ns>8</ns>
    <id>1730</id>
    <revision>
      <id>3530</id>
      <timestamp>2005-09-08T12:23:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Li-sung</username>
        <id>24</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Nově založený uživatel „[[Uživatel:$1|$1]]“ ([[Uživatel diskuse:$1|diskuse]]; [[Speciální:Contributions/$1|příspěvky]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="134" xml:space="preserve">Nově založený uživatel „[[Uživatel:$1|$1]]“ ([[Uživatel diskuse:$1|diskuse]]; [[Speciální:Contributions/$1|příspěvky]])</text>
      <sha1>nomcwtxeifn38hb8q8tm6ru5g5ks68i</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Základní teologické a filozofické pojmy scholastiky/Anděl</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1732</id>
    <revision>
      <id>35772</id>
      <parentid>29644</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:37:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="13935" xml:space="preserve">== [[w:Anděl|Anděl]] ==
* Andělovo [[../Bytí|bytí]] [[#bytí|↙]] není [[bytnost]] [[#bytnost|↙]].
* [[../Bytí|Bytí]] [[#bytí|↙]] andělovo není jeho [[rozumění]] [[#rozum|rozum↙]] [[#rozumové|rozumové↙]].
* [[../Bytí|Bytí]] [[#bytí|↙]] andělovo není jeho činnost.
* Andělé byli [[stvoření|stvořeni]] [[#stvoření|↙]] od [[../Bůh|Boha]] [[#Bůh|↙]].
* Andělé nebyli učiněni hlavně pro [[člověk]]a.
* Andělé byli [[stvoření|stvořeni]] [[#stvoření|↙]] v [[milost]]i [[#milost|↙]].
* Andělé jsou částí téhož [[vesmír]]u s [[tělo|tělesným]] [[stvoření]]m [[#stvoření|↙]], ne však [[../Bůh|Bůh]] [[#Bůh|↙]], jenž je nad celý [[vesmír]].
* Anděl je zcela [[rozum]]ové [[#rozum|↙]] [[přirozenost]]i, proto musí býti všechna jeho činnost podle [[rozum]]u [[#rozum|↙]]. A přece někdy [[rozum]]ová [[#rozumové|↙]] [[stvoření]] [[#stvoření|↙]], což jsou andělé, liší se od [[rozumové|rozumových]] [[#rozumové|↙]], někdy však jsou obsažena pod rozumovými.
* Anděl je nedělitelný v [[bytnost]]i [[#bytnost|↙]], ne však podle [[síla|síly]], tj. podle [[předmět]]u a podle napětí a ochabnutí [[skutek|skutku]].
* Kterýkoliv anděl se liší [[druh]]em od jiného anděla.
* Anděl je jednoduše vznešenější než člověk, avšak [[případek|případkově (akcidentálně)]] je tomu naopak.
* Andělé nemají těla [[přirozené|přirozeně]] [[#přirozené|↙]] se sebou spojená.
* Andělé mohou přijmouti [[tělo|těla]].
* Anděl nepotřebuje přijatého těla pro sebe, nýbrž pro nás.
* Přijaté tělo se nespojuje s andělem jako s tvarem, nýbrž jako s pohybujícím znázorněným.
* Od andělů přijatá těla nemají přirozených sil, jež ukazují, ani životních činností, nýbrž společné též neživým.
* Andělé spravují a řídí všechno [[tělo|tělesné]] [[stvoření]] [[#stvoření|↙]].
* [[../Bůh|Bůh]] [[#Bůh|↙]] neučinil tělesa prostřednictvím andělů.
* Anděl není na místě, leč dotekem síly.
* Anděl je na místě vytčeně, ne však okrouženě.
* Anděl není zároveň na více místech.
* Andělova činnost jest vyměřena na jedno místo vzhledem k činěnému a činiteli, ne však [[../Bůh|Bůh]] [[#Bůh|↙]], neboť jeho činnost jest určena pouze prvým způsobem.
* Andělův pohyb není ve mžiku nýbrž v čase.
* Rychlost andělova pohybu není podle velikosti jeho síly, nýbrž podle jeho vůle.
* Andělé jsou neměnní a neporušení.
* Andělé jsou proměnní trojmo, totiž:
:: co do volby cíle,
:: přiložení síly k různým
:: a uvedením v nic.
* Všechna tělesa poslouchají andělů na pokyn pohybem místním, ne však tvarovým.
* Anděl může měniti všechny vnitřní a vnější smysly člověka.
* Anděl nemůže vtisknouti do představivosti nějaký tvar, leč prostřednictvím smyslu vnějšího.
* Anděl může měniti vůli člověka pouze přimlouváním nebo rozněcováním vášní.
* Vyšší anděl pohybuje vůlí nižšího anděla poněkud jakožto předmět, přimlouváním; ne však z nutnosti, ani se strany mohutnosti.
* Andělé mohou dvojmo působiti na naše [[duše]] [[#duše|↙]], totiž:
:: posilováním [[rozum]]u [[#rozum|↙]],
:: a osvěcováním představ.
* Dobří andělé mohou vtisknouti na náš [[rozum]] [[#rozum|↙]], ne však zlí.
* Zlí andělé vtiskují v představy připojováním k nim svého světla.
* Dobré myšlenky se přidělují vyššímu původu, totiž Bohu, ačkoliv jsou obstarány službou andělů.
* Andělův čas je jiného rázu než čas jiných.
* Andělovo blažené patření je měřeno [[dověkost]]í [[#dověkost|↙]].
* Počet andělů představuje všechen počet tělesných.
* Dobří andělé jsou ve větším počtu než zlí.
* U andělů jsou tři [[hierarchie]] [[#hierarchie|↙]] podle trojího stupně jejich poznání.
* V každé hierarchii jsou tři řády.
* V každém řádě je mnoho andělů.
* Andělských řádů je pouze devět.
* Stupně v andělských řádech jsou dobře uspořádány.
* Celý obsah řádu v andělech je z blízkosti Bohu.
* Proto bližší Bohu jsou vyššího stupně a jasnějšího [[vědění]] [[#věděti|↙]], ne však v lidech.
* Všechny řády první [[hierarchie]] [[#hierarchie|↙]] se připodobňují k osobním královým služebníkům, totiž komorníkům, rádcům a přísedícím. Druhé však úředníkům království povšechně, totiž radním, předákům vojska. Třetí však určeným k jistým částem království, totiž místodržitelé, hejtmani apod.
* Do první [[hierarchie]] [[#hierarchie|↙]] patří pozorování cíle. Do druhé všeobecné uspořádání výkonů. Do třetí pak provádění díla.
* Všichni lidé a všechny řády andělů jsou jedna [[hierarchie]] [[#hierarchie|↙]].
* Lidé budou bráni do všech andělských řádů.
* Vlastnosti a úřady řádů andělských a církevních se berou z jejich jmen.
* Andělské řády budou vždy trvat.
* Řád v andělech není nikdy Bohem pomíjen,ačkoliv nižší vždy jsou hýbána vyššími a ne opačně.
* Poznání vyšších andělů je dokonalejší než poznání nižších.
* Vyšší anděl může skrze jednu podobu více rozuměti než nižší.
* Vyšší andělé, nazírajíce pronikavěji na božskou moudrost, poznávají ve vidění Boha více tajemství a vyšší, jež zjevují nižším, osvětlujíce je.
* Vyšší anděl osvětluje nižšího.
* Dobří andělé mají představenství nad zlými anděly.
* Dobří andělé nižší podle přirozenosti mají představenství nad zlými anděly, vyššími podle přirozenosti.
* Vyšší zlí andělé mají představenství nad nižšími zlými anděly.
* [[Rozum]] [[#rozum|↙]] andělů je v možnosti [[bytnost]]í [[#bytnost|↙]] a případkové vzhledem ke zjevovaným, avšak vzhledem k přirozeně poznaným je pouze v případkové (akcidentální) možnosti.
* V [[rozum]]u [[#rozum|↙]] blaženého anděla nemůže býti nesprávnost.
* Andělův [[rozum]] [[#rozum|↙]] je naplněn vrozenými podobami všech věcí, jež mohou přirozeně poznati, ne však [[rozum]] [[#rozum|↙]] náš.
* Anděl nezná některé nadpřirozené věci, ne však něco jimi přirozeně poznatelné, avšak náš [[rozum]] [[#rozum|↙]] je neznalý obojím způsobem.
* Poznání andělovo je dvojí, totiž ranní a večerní.
* Anděl [[poznání|poznává]] [[#poznání|↙]] dvojmo, totiž skrze [[podoba|podoby]] [[#podobnost|↙]] a skrze [[Slovo]] [[#slovo|↙]].
* Anděl nikdy nepoznává věci ve vlastní přirozenosti, leč skrze jejich podoby.
* Anděl poznává skrze vrozené podoby, ne však skrze získané z věcí jako člověk.
* Andělé nebéřou poznání od smyslových věcí.
* Anděl nerozumí skládáním a oddělováním jako člověk.
* Andělovo poznání není postupováním, nýbrž pouze naše. A přece mohou andělé [[sylogizmus|sylogisovati]] (usuzovati). A v podstatách oddělných od hmoty, může býti věc poznatelná poznána nejjistějším důkazem, protože ona není poddána přeměně.
* Dobří a zlí andělé nemohou odložiti [[úsudek]], který jednou měli.
* Časová vzdálenost překáží poznání andělů.
* Místní vzdálenost nepřekáží poznání andělů.
* Andělé poznávají ve Slově tajemství [[milost]]i [[#milost|↙]], ne všechna, ani ne všechna stejně, nýbrž pokud jim [[../Bůh|Bůh]] [[#Bůh|↙]] chce zjeviti, ne však přirozeným poznáním.
* Všichni andělé od počátku své blaženosti předvídali tajemství vtělení co do podstaty, ne však co do všech okolností.
* [[../Bůh|Bůh]] [[#Bůh|↙]] neučinil ničeho v přirozenosti věcí, co nevtiskl andělské [[mysl]]i.
* Každý dobrý nebo zlý anděl poznává dokonale a přirozeně podoby a cokoliv jest v našem [[rozum]]u [[#rozum|↙]], kromě užití podob, což jest skutečné přemýšlení, závislé na vůli.
* Každý anděl poznává skrze jednu podobu všechna ojedinělá jednoho druhu, jaký je vlastní pojem jednotlivých, podle vlastních náhledů na ně.
* V andělích nemohl býti omyl volby v jednotlivosti, ne však z neznalosti, nýbrž z neuvážení.
* Zjevení, učiněná démonům skrze svaté anděly se strany démonů, nejsou osvěcování, ježto jich nezařizují k Bohu.
* Lidé jsou osvěcováni od andělů.
* Lidé jsou osvěcováni od andělů ne pouze o věřených, nýbrž i o skutcích.
* [[čistota|Očišťování]] [[#čistota|↙]] u andělů není od [[vina|viny]] [[#vina|↙]],ani od nečistoty, nýbrž od směsi různosti.
* Anděl mluví s andělem tak, že vlastní pojem zařizuje ke zjevení jemu svého chtěného.
* Vyšší andělé mohou mluviti s nižšími a opačně.
* Každé zjevení andělů ve Starém zákoně bylo zařízeno je zjevení Božího Syna v těle.
* Každé zjevení dobrého anděla se děje ze zvláštního Božího ustanovení.
* Každé andělské zjevení je na počátku s uleknutím; ale dobrý posléze těší,ne však zlý.
* [[Zjevení]] [[#zjevení|↙]] mrtvých se někdy dějí skrze činnosti [[anděl]]ů nebo [[démon (mytologie)|démonů]] i bez [[vědomí]] zemřelých.
* Žádost se nedělí v andělích na mnoho možností, proto zcela se kloní k tomu, k čemu spěje, aniž se nekloní k opačnému.
* Andělé mohli [[hřešit|zhřešit]] [[#hřešiti|hřešiti↙]] [[#hřích|hřích↙]].
* Anděl nemohl zhřešit v prvním okamžiku.
* Z každého [[řád]]u [[#řád|↙]] někteří zhřešili.
* Nejvyšší všech andělských řádů zhřešil.
* První anděl byl jiným příležitostí k [[hřích]]u [[#hřích|↙]].
* Hřích prvního anděla byla [[pýcha]] [[#pýcha|↙]].
* Andělův hřích jest nezhojitelný šesterým důvodem, totiž:
:: za prvé, že anděl nehybně lne ke zlu, po němž hřešením zatoužil,
:: za druhé, že přirozenost andělů se nerozšiřuje z jednoho,
:: za třetí, že požádal moc a nepřemýšlel o odpuštění a že zhřešil nikým nesváděn,
:: za čtvrté, že zhřešil vlastním rozhodnutím,
:: za páté, že nezhřešil v jednom prvním rodiči jako člověk,
:: za šesté, že zhřešil na konci cesty, ne však člověk.
* Anděl není přisluhovatel nějaké [[svátost]]i [[#svátost|↙]] ani nějaké svátostné věci.
* Anděl nemůže svátostně ani duchovně přijímati [[Eucharistie|Eucharistii]] [[#Eucharistie|↙]], nýbrž [[Kristus|Krista]] [[#Kristus|↙]].
* Kristus jakožto [[../Bůh|Bůh]] [[#Bůh|↙]] a jakožto člověk jest hlavou andělů.
* Anděl byl rychleji posílen v [[milost]]i [[#milost|↙]] než člověk.
* [[Milost]] [[#milost|↙]] a [[sláva]] [[#sláva|↙]] byly andělům dány podle rozsahu jejich přirozenost|přirozenosti]] [[#přirozenost|↙]].
* Andělé měli [[víra|víru]] [[#víra|↙]], [[naděje|naději]] [[#naděje|↙]] a [[láska|lásku]] [[#láska|↙]] před svým utvrzením.
* Všichni andělé v prvním okamžiku, v němž byli [[stvoření|stvořeni]] [[#stvoření|↙]] v [[milost]]i [[#milost|↙]], [[zásluha|zasluhovali]] [[#zásluha|↙]]; avšak někteří z nich ihned postavili překážku své [[blaženost]]i [[#blaženost|↙]], usmrcujíce předchozí [[zásluha|zásluhu]] [[#zásluha|↙]]. A tehdy byli vyňati z blaženosti, kterou zasloužili.
* Blažení andělé nemohou prospívati v blaženosti.
* Pouze andělé první [[hierarchie]] [[#hierarchie|↙]] obstupují Boha.
* Panstva nejsou posílána ani neobstupují Boha, přece však přisluhují rozkazujíce, ne však vykonávajíce.
* Poslání andělů, jako i božských [[osoba|Osob]] [[#osoba|↙]], totiž neviditelné i viditelné, jest dvojí, totiž vnitřní, to jest k [[účinek|účinku]] [[#účinek|↙]] rozumovému, totiž k osvícení, a vnější, tj k účinku tělesnému. Prvním způsobem náleží všem andělům, ne však druhým způsobem.
* Býti poslánu náleží andělům, pokud jsou znova připojeni k nějaké službě.
* Andělé nejsou posíláni k nějaké službě, leč nižší, podle Diviše, ne však vyšší.
* Pouze pěti nižším řádům náleží býti posílánu k službě.
* Stráž andělů jest jakési provádění Boží prozřetelnosti k lidem.
* Andělé jsou určováni na stráž lidem.
* Pouze andělé nejnižšího řádu jsou strážci jednotlivých lidí.
* Andělé střeží jednotlivé lidi, [[Archanděl]]é země, [[Vládci]] celou lidskou přirozenost, [[Síly]] tělesa, [[Moci]] jsou nad [[démon (mytologie)|démony]], avšak [[Panstva]] mají stráž nad dobrými [[duch]]y [[#duch|↙]].
* Jednotlivým druhům [[porušitelný]]ch [[# porušitelné a neporušitelné |↙]] věcí jsou určováni jednotliví andělé, stejně jednotlivým jedincům [[neporušitelný]]ch [[#porušitelné a neporušitelné|↙]], totiž lidem.
* Každý člověk má pouze jednoho anděla strážného.
* Jednotlivým lidem, jako jsou jednotlivé osoby, jsou dáni jednotliví andělé, avšak jakožto části [[sbor]]u mají jednoho společně.
* Představený je chráněn andělem jakožto jednotlivá osoba, avšak jakožto představený jest osvěcován od archanděla nebo od vládce.
* Stráž andělů je zařízena hlavně k osvěcování, druhotně k držení démonů a jiných takových.
* Anděl neopouští člověka, jejž střeží,až do smrti.
* Označení a výklad jmen [[andělské řády|andělských řádů]]:
:: →[[cherubové]]
:: →[[serafové]]
:: →[[trůny]]
:: →[[knížata]]
:: →[[síly]]
:: →[[panstva]]
:: →[[mocnosti]]
:: →[[archandělé]]
:: →[[andělé]]
* Jméno každého řádu účast na některé dokonalosti, která je v Bohu, jako jméno Síly, znamená podíl božské síly.
* Andělům náleží modlit se.

[[Kategorie:Teologie]]
[[Kategorie:Filozofie]]</text>
      <sha1>lc1aqjief2pm5uqo7mqapz9lcy1qwm0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Základní teologické a filozofické pojmy scholastiky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1733</id>
    <revision>
      <id>35771</id>
      <parentid>16411</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:37:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="482" xml:space="preserve">Následují citace sv. [[w:Tomáš Akvinský ze Sumy|Tomáše Akvinského]] ze [[w:Summa theologiae|Sumy teologické]], tento studijní materiál je sestavený podle českého vydání Summy teologické ze 30. let 20. století.

'''Upozornění:''' Tomášovy definice nemusí být stoprocentně shodné se současným učením Římskokatolické církve.

* [[/Anděl|Anděl]]
* [[/Biskup|Biskup]]
* [[/Bůh|Bůh]]
* [[/Bytí|Bytí]]

[[Kategorie:Teologie]]
[[Kategorie:Filozofie]]</text>
      <sha1>o1cabqgvttfqwytuvfsjt8ri2h6rvov</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Základní teologické a filozofické pojmy scholastiky/Biskup</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1734</id>
    <revision>
      <id>35773</id>
      <parentid>25118</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:37:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1536" xml:space="preserve">== Biskup ==
* Biskup může soudit pouze své [[diecese|diecesány]].
* Biskup mnich je vázán řeholními závazky, totiž čistotou, chudobou a oděvem a jinými, pokud jeho úřadu nevadí, což by bylo u mlčení, samoty, zdrženlivosti a namáhavých bdění a v tom si může polevit, jako představení v řeholi.
* Biskupové jsou povinní dáti všechno, co mají, ke cti Boží a blahu svého stádce, je-li toho třeba.
* Sám biskup nesmí osobně svou diecési opustit, je-li v ní pronásledování, leda, že by se mu o ni postaral někdo jiný dostatečně.
* Biskup může mít vlastnictví a je zanechat v závěti dědicům.
* Biskupství znamená dílo, ne čest.
* Pod jménem biskupství se rozumí dobré dílo, totiž činnost k užitku lidu.
* Biskupové se podle jména dříve od kněží nelišili.
* Pouze biskup je ve vlastním smyslu církevní vrchností a jaksi s ní zasnouben, proto přijímá prsten a samojediný má plnou moc a pravomoc.
* Pouze biskup může udělovat ony [[svátost]]i [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky#svátost|↙]], které příjemce nadřazují nad ostatní v jistém stupni dokonalosti.
* Biskupové jsou nástupci apoštolů.
* Jako má [[jáhen]] účast na osvícení a moci kněžské, tak i kněz na zdokonalující správě.
* Biskupství je [[svěcení]] nad kněžstvím pro mystické tělo Kristovo, ne však pro pravdivo.

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Biskup}}

[[Kategorie:Teologie]]
[[Kategorie:Filozofie]]</text>
      <sha1>pr5h8hhcnwej9jq94unaqno4m4y4m2h</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Základní teologické a filozofické pojmy scholastiky/Bytí</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1735</id>
    <revision>
      <id>45764</id>
      <parentid>35774</parentid>
      <timestamp>2022-05-12T12:07:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>revert experimentů</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3544" xml:space="preserve">== [[w:bytí|bytí]] ==
: (''[[w:la:esse|esse]]'')

* Bytí se říká trojmo, totiž
:: [[bytnost]] [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky#bytnost|↙]],
:: uskutečnění bytnosti,
:: a bytí, které značí [[pravda|pravdu]] [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky#pravda|↙]] věty, které jest [[tvar]]ově [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky#tvar|↙]] v [[duše|duši]] [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky#duše|↙]], ale [[základ|základově (substanciálně)]] jest ve věci.
* Podoby věcí mají trojí bytí, totiž v [[umění]] [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky#umění|↙]] Božím, tj.
:: ve [[slovo|slově]] [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky#slovo|↙]],
:: v poznání [[anděl]]ů [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky#anděl|↙]],
:: a ve věcech.
* Bytí od něčeho se může nazvati dvojím způsobem.
:: Jedním způsobem přímo z toho totiž, že jedná,
:: a nepřímo z toho právě, že nejedná, ač má jednat.
* Všechno, co není své bytí, má podíl svého bytí od [[příčina|příčiny]] [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky#příčina|↙]], první, která je samo bytí.
* Bytí je vlastní [[účinek]] [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky#účinek|↙]], [[../Bůh|Boží]] [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky#Bůh|↙]].
* Každé bytí jest od nějakého tvaru.
* První účinek tvaru jest bytí, druhý jednání.
* Bytí je dříve než každá jiná vlastnost i každé jiné [[jméno]] [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky#jméno|↙]] Boží.
* Bytí je dokonalejší.
* Od téhož tvaru nebo bytnosti jest bytí bezprostředně a jednání přes [[mohutnost]]i [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky#mohutnost|↙]].
* Totéž jest bytí tvaru, látky a bytí složeného.
* Bytí jest zcela uvnitř věci, potom tvar, konečně látka.
* Bytí jest uskutečnění, kon tvaru, bytnosti a svébytí.
* Bytí nemá vztah k jiným jako přijímající k přijímanému, nýbrž právě naopak, neboť jest uskutečnění všeho.
* Tvar podstatný dává bytí jednoduše, a tvar [[případek|případkový (akcidentální)]] dává bytí zčásti.
* Jedna [[osoba]] [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky#osoba|↙]] má jen jedno bytí osobní, ale mnohá bytí zčásti.
* Bytí patří k [[hypostaze|hypostazi]] [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky#hypostaze|↙]] jako k tomu,co má býti, k přirozenosti pak jako k tomu, čím něco má býti.
* Bytí jednoduše jest vyšší než býti [[člověk]] [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky#člověk|↙]].
* V kterékoli [[stvoření|stvořené]] [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky#stvoření|↙]] věci se liší bytí a [[bytnost]] [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky#bytnost|↙]], [[činnost]] [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky#činnost|↙]] a [[mohutnost]] [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky#mohutnost|↙]].

[[Kategorie:Teologie]]
[[Kategorie:Filozofie]]</text>
      <sha1>30hsdqf70br7io5yb4a63y2c4uyo31c</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Základní teologické a filozofické pojmy scholastiky/Bůh</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1736</id>
    <revision>
      <id>45618</id>
      <parentid>35775</parentid>
      <timestamp>2022-04-08T03:07:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7699" xml:space="preserve">== [[w:Bůh|Bůh]] ==
: (''[[w:la:Dominus Deus|Dominus Deus]]'')

* Bůh je [[../Bytí|bytí]] [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky#bytí|↙]] samo.
* Bůh se dokazuje mnoha způsoby.
* Že je Bůh, lze dokázati z účinků pouze zpětně.
* Nelze Boha jinak než z účinků dokázat.
* Že je Bůh, není známo samo sebou, je však první mezi vším věřitelným.
* Boží bytí, jež je svébytné, ničím nepřijaté, liší se od kteréhokoliv jiného.
* Jen v Bohu je bytí a bytnost věcně totéž.
* Boží bytnost je čiré uskutečnění, andělská je rozumová v konu, náš rozum však, je pouze rozum v mohoucnosti.
* O Bohu nemůžeme vědět, co je.
* O Bohu mluví se trojmo:
:: bytostně,
:: podílně
:: a výrokově.
* Bohu se přiděluje duše pro podobnost skutku.
* Bůh není těleso.
* Boha nelze vymezit.
* Bůh není ani v rodu, ani v přísudku o sobě, ani ne převodně jako počátek.
* Svébytnost v tom, co značí býti sám o sobě, to je v jiném, Bohu přísluší, ne však vlastně ani jednoznačně.
* Jen Bůh jest úplně prostý.
* V Bohu není látky ani mohoucnosti, je jen čirý kon.
* Bůh je nejdokonalejší.
* Cokoliv jsoucnosti, dobroty a dokonalosti je v nějakém tvoru, je celé výtečněji v Bohu.
* Cokoliv je v Bohu, je Bůh.
* V Bohu je podoba všech věcí i podle tvaru i podle látky.
* Bůh je nekonečný
:: záporně, ne však postrádavě;
:: tvarově, ne však látkově.
* Jediný Bůh jest úplně nezměnitelný.
* Bůh se hýbe obrazně dvojím způsobem,
:: totiž činností v sobě
:: a výronem v jiné.
* V Bohu není vášně – trpnosti.
* Že Bůh je rozumný, dokazuje se mnohonásobně.
* Boží poznání je jeho bytí i bytnost.
* Bůh poznává vše.
* Bůh poznává vše najednou.
* Bůh poznává vše jedním poznáním.
* Všechny jednotliviny poznává Bůh nejzřetelněji.
* Boží patření je schválení, aby co dělal, zůstalo, ne, že by poznal jiným způsobem, nebo se mu líbil nějaký tvor, než jej učinil.
* Bůh poznávalo věčnosti i tvory i nejsoucna, která jednou budou, nejen jak jsou v Bohu nebo v jeho rozumu, nýbrž též ve vlastních přirozenostech.
* Boží vědění je dvojí:
:: vidoucí
:: a prostého poznávání.
: Prvé se týká pouze jsoucna, druhé i nejsoucna, pokud být může.
* Pouze Bůh má vědění o budoucím náhodném.
* Bůh má vědění o zlech.
* Vědění Boží je dvojí,
:: jednak prosté vědomosti
:: a souhlasu.
: Druhé se týká dobra, prvé však i zla.
* Boží vědění spolu s vůlí je příčinou věcí.
* Boží vědění má se k tvorům jako umění k výtvorům.
* Bůh je poznatelný každým stvořeným rozumem.
* Stvořený rozum může vidět Boha v bytnosti.
* Nelze vidět Boha v bytnosti v tomto smrtelném životě.
* Poznání Boží pravdy a dobroty je dvojí,
:: jednak poznání čiře bádavé
:: a poznání citové či okoušlivé.
* Boží bytnost v tomto životě poznáváme, jak se jeví v tvorstvu, ne jak je v sobě.
* Tvor se dostává k poznání Boha trojmo:
:: postupem příčinnosti,
:: výtečnosti
:: a výluky.
* Že Bůh je, můžeme poznat přirozeným způsobem.
* Bůh nemůže býti viděn žádným tělesným okem.
* Člověku je přirozeno, že někdy spatří Boží bytnost.
* Bůh nemůže být viděn v bytnosti bez Trojice osob.
* Všichni, kdo vidí samu Boží bytnost, tíhnou k ní týmž hnutím zalíbení, jak jest odlišná od jiných věcí a v tom, že je jakési společné dobro.
* Blažení vidí v Boží bytnosti zároveň vše, co kdy vidí.
* Boží bytnost vidoucí nevidí vše, co Bůh činí nebo může činiti.
* Boží vůle je jeho bytnost.
* Přirozený cíl Boží vůle je jeho dobrota, kterou nemůže nechtít.
* Bůh nechce vše dobré, třebas ví vše pravdivé.
* Boží vůle je příčina věcí.
* Boží vůle neodnímá věcem nahodilost, nýbrž jen některým ji stanoví, jiným však nutnost.
* Nic jiného, než její dobrota není příčnou Boží vůle.
* Vůle Boží má jistý důvod, ne s jeho strany, nýbrž pro chtěné jinému.
* Boží vůle je úplně nezměnitelná, třeba se mění její účinky.
* Vůle Boží je dvojí
:: s ohledem na chtěné bezvýhradně a sluje předchozí,
:: druhá je následná s ohledem na chtěné s jeho podmínkami.
* Nic se neděje proti následné vůli Boží, nýbrž jen mimo ni a proti předchozí.
* Vše, co je mimo nebo proti vůli Boží předchozí, poslouchá a slouží jeho vůli následné.
* Boží vůle je dvojí:
:: zalíbení
:: a znamení.
: Těch znamení je pět:
:: zákaz,
:: příkaz,
:: rada,
:: konání
:: a dopuštění.
* O Bohu se říká, že má vůli znamení jen obrazně, avšak o vůli zalíbení nluví se ve vlastnímsmyslu.
* Boží vůle se splní vždycky, a to neklamně.
* Cokoliv chce Bůh, chce s ohledem na dobro společné, jímž je jeho dobrota, jenž je dobro celého vesmíru.
* Bůh chce všechny lidi spasit trojmo.
:: Jednak, aby v tom bylo rozdělení přiměřené
:: nebo aby bylo rozdělení pro rody jednotlivců, ne však pro jednotlivce rodů,
:: též vůlí předchozí, ne však následnou.
* Zla z viny dějí se, ač je Bůh ani nechce, nýbrž je jen dopouští.
* Vůle tvora je Bohem pouze hýbána jakožto vnitřním původcem.
* Pouze Bůh může vůli zasáhnout.
* Vůle tvora se může přizpůsobit Boží vůli čtyřmi způsoby:
:: látkově,
:: tvarově,
:: výkonně
:: a cílově.
* Ctnost a správnost lidské vůle hlavně je v tom, že se přizpůsobuje Boží vůli a sleduje její vládu.
* Každý člověk má podrobiti svou vůli Boží vůli v tom, co chce, tvarově, totiž v pojmu obecném dobra a ve způsobu, to je z lásky, účinně, tak že chce, co Bůh na něm chce, ne však látkově, totiž v každé jednotlivé věci.
* Bohu přísluší moc vlastně.
* Boží moc je nekonečná.
* Boží moc je dvojí:
:: všeobecná, v sobě,
:: a řízená s předzvěděním a vůlí.
* Tvůrčí moc v Bohu značí zpříma božskou přirozenost, nezávisle vztah.
* Možnost roditi u božských osob je pojímána trojím způsobem:
:: činně
:: a trpně
:: a neosobně.
: První se hodí jen k Otci, druhá pouze Synu, třetí kterékoliv osobě.
* Bůh je všemohoucí.
* Bůh může učinit vše mimo to, co obsahuje protiřečnost.
* Boží moc není tak k řádu poutána, že by nemohla někdy něco udělat mimo obor druhotných příčin, kdy se jí zachce, jak je to patrno ze zázraků.
* Bůh dvě protivy nemůže učinit, řekněme postrádání a pohotovost, nebo aby dvě protikladné věci na tomtéž byly zároveň.
* To, co Bůh působí ve všem podle jeho druhu,nevylučuje,aby Bůh něco vykonal, nač přirozenost nestačí.
* Bůh může vytvořit vesmír i kteréhokoliv tvora lepšího než udělal.
* Bůh může udělat něco lepšího než člověčenství Kristovo, jeho matka, blaženost a milost, o sobě, ne však jako vztažné k Bohu.
* Hřešit Bůh nemůže.
* Bůh je příčinou zla a trestu jen případečně, zla viny však není vůbec příčinou.Příčinou zaslepení a zatvrzelosti je Bůh pouze případečně, tím, že odejme milost.
* Bůh sám sebou nachyluje k dobru tím, že dává milost a ctnosti a řízením k dobrému přímo; ke zlu naklání jen případečně tím, že milost nedá.
* Bůh je příčinou všeho, vzornou i účelovou.
* Dobrota, štědrost, spravedlnost a Boží milosrdenství tvoří věci rozdílně.
* Bůh vytvořil tvory ne z nutnosti.
* Bůh při tvoření věcí směřuje k jistému cíli a tím je jeho dobrota.

[[Kategorie:Teologie]]
[[Kategorie:Filozofie]]</text>
      <sha1>pdxc8pti38m95gb7edm1wrp30nfm7n5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Mimesearch</title>
    <ns>8</ns>
    <id>1762</id>
    <revision>
      <id>3851</id>
      <parentid>3611</parentid>
      <timestamp>2006-01-07T16:13:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Li-sung</username>
        <id>24</id>
      </contributor>
      <comment>Hledání souborů podle MIME typu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="34" xml:space="preserve">Hledání souborů podle MIME typu</text>
      <sha1>29zrz6nh9e6rptdiw9yueu66ual2nq3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Edittools</title>
    <ns>8</ns>
    <id>1798</id>
    <revision>
      <id>29854</id>
      <parentid>22757</parentid>
      <timestamp>2015-08-08T04:39:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- prvky obsažené v toolbaru</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="466" xml:space="preserve">&lt;div id=&quot;editpage-specialchars&quot; class=&quot;toccolours plainlinks&quot;&gt;
&lt;charinsert&gt; Á Č Ď É Ě Í Ľ Ň Ó Ř Š Ť Ú Ů Ý Ž &lt;/charinsert&gt; &amp;nbsp;
&lt;charinsert&gt; á č ď é ě í ľ ň ó ř š ť ú ů ý ž &lt;/charinsert&gt; &amp;nbsp;
&lt;charinsert&gt; „+“ – — … &lt;/charinsert&gt; &amp;nbsp;
&lt;charinsert&gt; &amp;nbsp; {{+}} &lt;/charinsert&gt; &amp;nbsp;
&lt;charinsert&gt; ~ # ° &lt;/charinsert&gt; &amp;nbsp;
&lt;charinsert&gt; ± − × ¹ ² ³ &lt;/charinsert&gt; &amp;nbsp;
&lt;charinsert&gt; € &lt;/charinsert&gt; &amp;nbsp;
&lt;/div&gt;</text>
      <sha1>2xzptfi5l2dvdg44kv2asgi6qnvtiwv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Přesunout do Wikizdrojů</title>
    <ns>10</ns>
    <id>1800</id>
    <revision>
      <id>23987</id>
      <parentid>23984</parentid>
      <timestamp>2013-02-27T18:49:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>správná vazba</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="515" xml:space="preserve">{{Cedule
  | typ = move
  | nadpis = Tato stránka nebo její část je kandidátem na přesunutí do Wikizdrojů.
  | text = [[s:|Wikizdroje]] – na rozdíl od Wikiknih zabývajících se tvorbou nepublikovaných dokumentů – shromažďují již publikované texty.
  | poznámka = 
  | obrázek = Edit-copy purple-wikis.svg
}}&lt;includeonly&gt;
{{Kategorie|Údržba:Přesunout do Wikizdrojů||{{PAGENAME}}}}
&lt;/includeonly&gt;&lt;noinclude&gt;

[[Kategorie:Šablony:Přesuny na sesterské projekty| Wikizdroje]]

&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>enz7mssybavlvxi9sci1k1pvr1v3z9b</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>SVG</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1838</id>
    <revision>
      <id>38535</id>
      <parentid>35451</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1450" xml:space="preserve">'''Scalable Vector Graphics (SVG)''' je formát a jazyk vektorové grafiky založený na '''[[XML|eXtensible Markup Language]] (XML)'''.

=== SVG 1.1 ===

Obsah:
* [[SVG/Rozšířený obsah|Rozšířený obsah]]
* [[SVG/Ujednání o právech|Ujednání o právech]]

* [[SVG/Úvod|1. Úvod]]
* [[SVG/Koncepce|2. Koncepce]]
* [[SVG/Renderovací model|3. Renderovací model]]
* [[SVG/Základní typy dat a rozhraní|4. Základní typy dat a rozhraní]]
* [[SVG/Struktura dokumentů|5. Struktura dokumentů]]
* [[SVG/Styly|6. Styly]]
* [[SVG/Souřadnicové systémy, transformace a jednotky|7. Souřadnicové systémy, transformace a jednotky]]
* [[SVG/Cesty|8. Cesty]]
* [[SVG/Základní tvary|9. Základní tvary]]
* [[SVG/Text|10. Text]]
* [[SVG/Malování: výplň, obrysy a značkovací|11. Malování: výplň, obrysy a značkovací]]
* [[SVG/Barvy|12. Barvy]]
* [[SVG/Přechody a vzory|13. Přechody a vzory]]
* [[SVG/Střih, maskování, skládání|14. Střih, maskování, skládání]]
* [[SVG/Filtry efektů|15. Filtry efektů]]
* [[SVG/Interaktivita|16. Interaktivita]]
* [[SVG/Odkazy|17. Odkazy]]
* [[SVG/Skriptování|18. Skriptování]]
* [[SVG/Animace|19. Animace]]
* [[SVG/Fonty|20. Fonty]]
* [[SVG/Metadata|21. Metadata]]
* [[SVG/Zpětná slučitelnost|22. Zpětná slučitelnost]]
* [[SVG/Rozšiřitelnost|23. Rozšiřitelnost]]

== Externí odkazy ==
[http://www.zvon.org/xxl/svgReference/Standard1.1/ Zvon.org]

[[Kategorie:SVG| ]]</text>
      <sha1>kgfvtkf6ujma3sm29wgby716klpbc17</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:SVG</title>
    <ns>14</ns>
    <id>1839</id>
    <revision>
      <id>3822</id>
      <timestamp>2006-01-03T17:19:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>147.251.10.91</ip>
      </contributor>
      <comment>nová kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="25" xml:space="preserve">[[Kategorie:Počítače]]</text>
      <sha1>93szubfsdokde5f81xaed82o2u7z87s</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Apt</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1840</id>
    <revision>
      <id>41392</id>
      <parentid>34401</parentid>
      <timestamp>2020-04-15T10:07:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="35395" xml:space="preserve">APT - advanced package tools - je sada nástrojů, která usnadňuje práci s instalačními balíky. Primárně byl vytvořen pro linuxovou distribuci Debian, která používá archívy s příponou .deb, ovšem v současné době existuje i APT4RPM který co do funkčnosti pracuje velmi podobně, ovšem s tím rozdílem že je určen pro archívy typu .rpm

= Tabulka nejčastěji používaných příkazů a jejich kombinací =

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Popis 
! Příkaz
|-
| Výpis všech nainstalovaných balíků
| dpkg -l
|-
| Vyhledání balíčku ke kterému patří určitý soubor
| dpkg -S '/cesta/k/souboru'
|-
| Výpis obsahu balíčku
| dpkg -L &lt;nainstalovaný balíček&gt;
|-
| Výpis informací z '''nenainstalovaného''' lokálně uloženého balíčku
| dpkg -i /cesta/k/balíku/něco-1.2.3-i386.deb
|-
| Výpis obsahu '''nenainstalovaného''' lokálně uloženého balíčku
| dpkg -c /cesta/k/balíku/něco-1.2.3-i386.deb
|-
| Aktualizace databáze dostupných balíků
| apt-get update
|-
| Instalace nejnovejších dostupných verzí všech balíčků
| apt-get upgrade
|-
| Vyhledání balíčku z databáze dostupných balíků
| apt-cache search &lt;regulární výraz pro hledaný řetězec&gt;
|-
| U dotazů na databáze balíků si lze pomáhat použitím rour a filtrovacích příkazů
| dpkg -L &lt;nainstalovaný balíček&gt; | grep bin
|}

= Jak nastavit APT =

Aby APT fungoval jak má, musí být správným způsobem nastaven. Základním konfiguračním souborem pro APT je &lt;code&gt;/etc/apt/apt.conf&lt;/code&gt;

Většina uživatelů si vystačí s defaultním nastavením (daným parametry při kompilaci) a soubor &lt;code&gt;apt.conf&lt;/code&gt; nemají vůbec, nebo je prázdný. Pokud však musí přistupovat na zdroje instalačních balíků přes proxy, nebo když chtějí generovat vlastní repository resp. v systému kombinovat souběžně více zdrojů, pak se bez jeho nastavení neobejdou.

{{Upozornění|Nastavení proxy lze obejít, nastavením proměnných &lt;code&gt;http_proxy&lt;/code&gt; a &lt;code&gt;ftp_proxy&lt;/code&gt; přímo na konzoli, ale některá jiná nastavení ne.}}

== Syntaxe konfiguračního souboru &lt;code&gt;apt.conf&lt;/code&gt; ==

APT byl původně napsán v perlu, takže z perlovské syntaxe vychází i konfigurační soubor. Lze v něm používat i komentáře (což je veškerý text za sekvencí '''//''' až do konce řádku) a jeho struktura je stromová. Je tedy možný dvojí zápis. Buď jednořádkový, kdy jsou jednotlivé parametry odděleny dvojtečkami a volby v uvozovkách:

{{Příklad|
&lt;pre&gt;
 APT::Get::Assume-Yes &quot;true&quot;
 APT::Get::Fix-Broken &quot;true&quot;
&lt;/pre&gt;
}}

Nebo víceřádkový, který má ale stejný efekt:

{{Příklad|
&lt;pre&gt;
 APT {
   Get {
     Assume-Yes &quot;true&quot;;
     Fix-Broken &quot;true&quot;;
     };
   };
&lt;/pre&gt;
}}

Také lze do tohoto konfiguračního souboru vkládat další konfigurační nastavení v externích souborech přes volbu:
 #include
 #clear
Příklad takového konfiguračního souboru naleznete níže v oddíle [[Apt#Vytvoření zdroje pro APT|Vytvoření zdroje pro APT]]

=== Nastavení přístupu (proxy) ===

Lze provést rovněž nastavením v konfiguračním souboru &lt;code&gt;/etc/apt/apt.conf&lt;/code&gt;. Obsah tohoto souboru vypadá zhruba takto:
{{Příklad|
&lt;pre&gt;
 APT::Authentication::TrustCDROM &quot;true&quot;;
 Acquire::http::Proxy &quot;http://&lt;login&gt;:&lt;password&gt;@&lt;IP proxy&gt;:&lt;port&gt;/&quot;;
&lt;/pre&gt;
}}

Nicméně má vlastní zkušenost je taková, že přes naši http proxy to ne vždy funguje jak má a tak raději vždy předtím než začnu na konzoli pracovat s APT vyexportuji nastavení proxy do proměnných ''http_proxy'' a ''ftp_proxy''

= Distribuce a verzování =

Ačkoliv i jiné distribuce používají balíčkovací systém DEB, neznamená to, že by musely nutně používat stejný systém verzování. Nejnápadnější je to asi u Ubuntu, které se pravděpodobně nechalo inspirovat vydávacím cyklem Mandrivy (každý rok jedna verze).

Debian má verzování jiné. Nezakládá se na nějakých pomyslných časomírách, ale balíčky jsou zařazovány do příslušné distribuční verze podle určitých pravidel.

{{Poznámka|V Debianu (na rozdíl od Ubuntu) mají kódová jména jiný význam. Instalovat verzi '''lenny''' není totéž co instalovat verzi ''testing'', i když se to na první pohled může zdát.. Pokud si totiž nainstalujete (a ve zdrojích nastavíte) váš systém na ''unstable'' či ''sid'', tak se vám budou instalační balíky neustále aktualizovat dál a dál.. Zatímco u '''lenny''' pouze do té doby, než bude prohlášen ''testing'' za ''stable''. To nastane tehdy až budou balíky ve stávajícím ''testingu'' ustálené - viz podmínky které musí splňovat v níže uvedené tabulce.}}

''Stable'' verze u Debianu nemá nic společného se stabilitou software, který balíky obsahují, což je tradiční omyl. Do ''stable'' jsou zařazovány balíky které neprodělaly po určitou dobu žádnou změnu v závislostech, aktualizaci, resp. opravu chyby. Logicky tak verze ''stable'' nemůže zastupovat špičku aktuálního software.

* Kdo chce &quot;být in&quot; nebo mít aplikace u nichž jsou rychle opravované chyby, instaluje '''sid'''. Většinou to platí pro linux používaný na desktopu.
* Vývojáři spíš upřednostní ''unstable'' nebo ''testing''
* Balíky z verze ''experimental'' používají věčně nespokojení zoufalci (ten však stejně není samostanou verzí distribuce) a vývojáři
* Kdo chce mít svatý pokoj a potřebuje především stabilní a funkční systém instaluje '''etch''' nebo ''stable''
* A '''lenny''' si obvykle instaluje opatrný &quot;pan zvědavý&quot;

{{Poznámka|Pokud chcete instalovat verzi ''unstable'', tak stejně (pokud neinstalujete přes [[Linux:debootstrap|debootstrap]]) se to většinou řeší tak, že nejprve nainstalujete z média verzi ''testing'' nebo ''stable'' a teprve pak, úpravou konfigurace pro APT zaktualizujete systém na ''unstable''.}}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! kódové jméno
! verze
! popis
|-
! woody
| oldstable || Je verze kterou nahradil v její pozici ''stable'' '''sarge'''
|-
! sarge
| oldstable || Je verze kterou nahradil v její pozici ''stable'' '''etch'''
|-
! etch
| stable || Přestože by někoho mohlo mást označení ''stabilní'' i zde se mohou objevit závažné chyby. Nejsou však opravovány novým vydáním balíku, řeší je tzv. bezpečnostní aktualizace. Na rozdíl od verze ''testing'' tato verze distribuce je spravována lidmi co rozhodují o tom kdy bude &quot;vydána&quot; další ''stable'' verze podle různých kritérií.&lt;br /&gt;Každému vydání předchází nejprve stav zmražení distribuce ''testing''. Znamená to v praxi, že během tohoto období nejsou začleňovány jiné balíky než ty co opravují nějaké kritické chyby. Pak dojde k přesunu balíků z ''testing'' do ''stable'' a je vydána nová ''stable''.&lt;br /&gt;Až přesáhne množství přesouvaných balíků určitou procentuální hladinu, změní se stávající ''testing'' na ''stable'' ovšem ''kódové jméno zůstane zachováno''
|-
! lenny
| testing || Je automaticky generovaná distribuce, z toho důvodu nejsou pro něj vydávány žádné bezpečnostní aktualizace. Aby se balíček dostal z unstable do testing, musí splnit následující kritéria:&lt;br /&gt;&lt;ul&gt;&lt;li&gt;Musí být v unstable minimálně 2-10 dní (podle své váhy)&lt;/li&gt;&lt;li&gt;musí být úspěšně sestaven pro všechny nabízené architektury, pro které existovala předchozí verze&lt;/li&gt;&lt;li&gt;Musí opravovat přinejmenším několik kritických chyb verze která je zrovna součástí verze testing&lt;/li&gt;&lt;li&gt;Musí mít splněny všechny závislosti, tzn. buďto být sestaven s tím co je v distribuci k dispozici, nebo nahradit všechny závisející nebo závislé balíky novou verzí.&lt;/li&gt;&lt;li&gt;a jeho instalace nesmí vyvolat konflikt s žádným balíkem, který již je v testing.&lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;
|-
! sid
| unstable || V této verzi jsou všechny balíky, které ještě nesplňují všechny podmínky pro zařazení do testing. Buďto jsou zcela nové, nebo nějak zásadněji aktualizované.
|-
! -
| experimental || Obsahuje software na kterém se pracuje a zatím vůbec není určen pro produkční nasazení.
|}

{{Upozornění|
Zatím ostatní kódová označení vydání přecházejí postupně ze stavu ''testing'' do stavu ''stable'' a ''oldstable'', ''sid'' zůstává stále ''unstable''.
}}

== Ubuntu versus Debian ==

Ubuntu byla distribuce zpočátku primárně zaměřená na desktop a vznikla jako tzv. derivát Debianu. Od samého počátku měla ambice na maximální záběr mezi laiky, proto se při jejím verzování a výběru software uplatňují poněkud jiná kritéria.

Zatímco u Debianu je při instalaci zcela v rukou uživatele co v systému bude a co ne, tak u Ubuntu dostane uživatel ihned základní sadu aplikací. Teprve pak může doinstalovat to co chce a vyházet zbytečnosti.

Do vydaných verzí se nepřidává žádný ''nový'' software maximálně backportuje ten co v nich již je. Pro řešení chyb lze vydávat stále platné postupy. A po určité předem deklarované době se dostávají starší verze na okraj zájmu a na uživatelé jsou vybízení k přeinstalování stroje na novější verzi,

Jelikož Ubuntu používá stejně jako Debian APT, je přechod na novou, aktualizovanou verzi je pochopitelně realizovatelný. Vyžaduje to však uživatele s jistou dávkou odvahy a zkušeností a tak se stejně většinou provádí nová instalace, místo pouhé aktualizace.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! kódové jméno
! verze
! charakteristika
|-
! warty
| nepodporovaná verze ||
|-
! hoary
| nepodporovaná verze ||
|-
! breezy
| nepodporovaná verze ||
|-
! dapper
| podporovaná verze || Řeší se jen chyby. Backportují se aplikace
|-
! edgy
| podporovaná verze || Řeší se jen chyby. V podstatě se dá označit za ''stable'' - balíky se nemění.
|-
! feisty
| aktuální verze || Debianím ekvivalentem by mohl být zmražený ''testing''. Tj. žádné nové balíčky se nepřidávají, pouze se opravují chyby
|-
! herd
| připravovaná verze || je plus mínus ekvivalentní vůči verzi ''unstable'' verzi Debianu, ovšem pouze do svého vydání
|-
! gutsy
| plánovaná verze || zatím pouze ve stadiu návrhů na obsah
|}

Ubuntu vydává každý rok novou verzi (podobně jako Mandriva). Z tohoto hlediska je tedy dobrou volbou pro lidi co sice chtějí moderní systém na desktop, ale nemají odvahu řešit nečekané problémy. Také je to docela dobrou volbou pro server, který by měl podporovat nové technologie a zároveň měl i výhody ''stable'' verze Debianu.

{{Upozornění|
V posledních letech se stalo velmi módní záležitostí vytvářet &quot;distribuce&quot; na míru. Uvozovky jsou použity zcela záměrně. Protože řada z nich není nic než normální běžná distribuce očesaná na určitou specifickou sadu balíků.
Debian má přitom prostředek jak instalovat vybranou sadu balíků - tzv. [[Linux:dummy-packages|dummy packages]] což jsou balíky které neobsahují nic než seznam závislostí.
}}

== Nastavení výchozí verze distribuce ==

Pro všechny distribuce používající APT platí, že podstatné je nastavení výchozí verze distribuce, kterou pak bude APT upřednostňovat. Provádí se to přidáním následujícího parametru do souboru &lt;code&gt;apt.conf&lt;/code&gt;:
{{Příklad|
 APT::Default-Release &quot;stable&quot;;
}}
Tento řádek zajistí že váš APT bude upřednostňovat balíky pro verzi ''stable''. Pokud chcete používat balíky z jiné verze vaší distribuce, tak je musíte při použití [[Linux:apt-get|apt-get]] upřednostnit. A to buď globálně pomocí parametru '''-t''':
{{Příklad|1=
&lt;div style=&quot;background-color:#f0fff0;font-family:monospace;&quot;&gt;
{{Linux:user}}[[Linux:apt-get|apt-get]] -t unstable install balik_co_chci_instalovat
&lt;/div&gt;
}}
nebo přidáním verze distribuce rovnou za název balíku:
{{Příklad|1=
&lt;div style=&quot;background-color:#f0fff0;font-family:monospace;&quot;&gt;
{{Linux:user}}[[Linux:apt-get|apt-get]] install balik_co_chci_instalovat/unstable
&lt;/div&gt;
}}
Pochopitelně tyto zdroje musí být nastaveny v &lt;code&gt;sources.list&lt;/code&gt; a databáze instalačních balíků aktualizovaná. Mám osobní zkušenost, že při mixování balíků z různých verzí je pro jejich upřednostňování lepší používat spíš druhý způsob.

Druhou možností jak zajistit upřednostnění balíků z jiné verze distribuce je nastavit pro APT [[Apt#Nastavení politiky|politiku]] (''policy'')

{{Poznámka|1=Pro lepší orientaci v tom co vlastně lze a odkud nainstalovat existuje utilita [[Linux:apt-show-versions|apt-show-versions]], kterou je však nutno doinstalovat (závisí na balíku &lt;code&gt;libapt-pkg-perl&lt;/code&gt;) neboť není standardní součástí instalace APT.
Příklad jejího použití:
&lt;div style=&quot;background-color:#f0fff0;font-family:monospace;&quot;&gt;
{{Linux:user}}apt-show-versions -a &amp;#124; [[Linux:grep|grep]] mono-mcs&lt;br /&gt;
mono-mcs	1.2.3.1-1	install ok installed&lt;br /&gt;
mono-mcs	1.2.2.1-2	unstable&lt;br /&gt;
mono-mcs	1.2.3.1-3	experimental&lt;br /&gt;
mono-mcs/experimental upgradeable from 1.2.3.1-1 to 1.2.3.1-3
&lt;/div&gt;
}}

= Nastavení politiky =

Umožňuje například zajistit, aby nám při automatické aktualizaci nedocházelo k nežádoucímu přeinstalování životně důležitých balíků, nebo upřednostnit náš vlastní zdroj (repository) před distribučním. ''Politiku'' (''Policy'') lze nastavit pomocí konfiguračního souboru &lt;code&gt;/etc/apt/preferences&lt;/code&gt;, který má poměrně jednoduchou syntaxi:
{{Příklad|
&lt;pre&gt;
Package: balik
Pin: version 0.1.3*
Pin-Priority: 990
&lt;/pre&gt;
}}

Oddělovačem jednotlivých záznamů je prázdný řádek.

; Hodnota &quot;Package&quot;
: Určuje název balíku, na který se mají aplikovat následující pravidla v záznamu. V případě že se má pravidlo aplikovat na všechny balíky obsahuje pouze znak &quot;*&quot;

; Hodnota &quot;Pin&quot;
: upřesňuje vůči které z informací o balíku má být pravidlo aplikováno
:: version - specifikuje verzi balíku (obvykle část názvu balíku za jeho jménem); u verze lze použít masku &quot;*&quot; pro zobecnění čísla verze
:: release - verze distribuce z níž balík pochází
:: maintainers - správce, či vydavatel balíku
:: origin - adresa zdroje balíků

; Hodnota &quot;Pin-Priority&quot;
: Nastavuje prostřednictvím číselné hodnoty pravidla, co se bude s balíkem, který vyhoví záznamu dít. Pro hodnoty u &quot;Pin-Priority&quot; výše uvedeného příkladu by pak platilo, že:
:{|
|-
! style=&quot;text-align: right; vertical-align: top;&quot; | 1001
| APT balíček balik-0.1.3 nikdy nenahradí, a to i přesto, bude-li k dispozici balíček balik-0.1.4 V takovém případě provede downgrade na původní verzi 0.1.3
|-
! style=&quot;text-align: right; vertical-align: top;&quot; | 1000
| Stejný efekt jako 1001, pouze s tím rozdílem, že APT neudělá downgrade z verze balik-0.1.4 na nižší verzi 0.1.3
|-
! style=&quot;text-align: right; vertical-align: top;&quot; | 999
|
|-
! style=&quot;text-align: right; vertical-align: top;&quot; | 990
| Verze 0.1.3 bude nahrazena vyšší verzí balíku pouze z vydání určeného proměnnou &quot;APT::Default-Release&quot; v souboru &lt;code&gt;apt.conf&lt;/code&gt;
|-
! style=&quot;text-align: right; vertical-align: top;&quot; | 500
| Výchozí hodnota, APT upřednostní jakoukoliv vyšší verzi balíčku balik než 0.1.3 bez ohledu na vydání (release)
|-
! style=&quot;text-align: right; vertical-align: top;&quot; | 100
| Jakákoliv vyšší verze balíčku balik z kteréhokoliv vydání, jakož i jakákoliv nainstalovaná vyšší verze bude mít přednost před verzí 0.1.3. Tuto prioritu mají nastavenu nainstalované balíčky
|-
! style=&quot;text-align: right; vertical-align: top;&quot; | -1
| Záporná priorita zcela zamezí instalaci verze 0.1.3
|}

Aby nebylo nutné definovat záznam v &lt;code&gt;preferences&lt;/code&gt; pro každý balík extra, lze nastavit výchozí hodnotu &quot;Pin&quot; v souboru &lt;code&gt;apt.conf&lt;/code&gt; V &lt;code&gt;preferences&lt;/code&gt; se potom nastavují pravidla pouze pro balíky u nichž chceme nějakým způsobem korigovat výchozí chování APT.

{{Poznámka|1=Jakou politiku zrovna váš APT používá můžete zjistit výpisem:
&lt;pre&gt;
 user@stroj:~$ apt-cache policy
 Soubory balíku:
  100 /var/lib/dpkg/status
      release a=now
    1 http://ftp.cz.debian.org experimental/non-free Packages
      release o=Debian,a=experimental,l=Debian,c=non-free
      origin ftp.cz.debian.org
    1 http://ftp.cz.debian.org experimental/contrib Packages
      release o=Debian,a=experimental,l=Debian,c=contrib
      origin ftp.cz.debian.org
    1 http://ftp.cz.debian.org experimental/main Packages
      release o=Debian,a=experimental,l=Debian,c=main
      origin ftp.cz.debian.org
  500 http://ftp.cz.debian.org unstable/non-free Packages
      release o=Debian,a=unstable,l=Debian,c=non-free
      origin ftp.cz.debian.org
  500 http://ftp.cz.debian.org unstable/contrib Packages
      release o=Debian,a=unstable,l=Debian,c=contrib
      origin ftp.cz.debian.org
  500 http://ftp.cz.debian.org unstable/main Translation-cs
  500 http://ftp.cz.debian.org unstable/main Packages
      release o=Debian,a=unstable,l=Debian,c=main
      origin ftp.cz.debian.org
    1 http://ftp.debian.org experimental/contrib Packages
      release o=Debian,a=experimental,l=Debian,c=contrib
      origin ftp.debian.org
    1 http://ftp.debian.org experimental/main Packages
      release o=Debian,a=experimental,l=Debian,c=main
      origin ftp.debian.org
  500 http://ftp.debian.org unstable/non-free Packages
      release o=Debian,a=unstable,l=Debian,c=non-free
      origin ftp.debian.org
  500 http://ftp.debian.org unstable/contrib Packages
      release o=Debian,a=unstable,l=Debian,c=contrib
      origin ftp.debian.org
  500 http://ftp.debian.org unstable/main Packages
      release o=Debian,a=unstable,l=Debian,c=main
      origin ftp.debian.org
  500 http://www.debian-multimedia.org experimental/main Packages
      release o=Unofficial Multimedia Packages,a=experimental,l=Unofficial Multimedia Packages,c=main
      origin www.debian-multimedia.org
  500 http://www.debian-multimedia.org sid/main Packages
      release o=Unofficial Multimedia Packages,a=unstable,l=Unofficial Multimedia Packages,c=main
      origin www.debian-multimedia.org
 Vypíchnuté balíky:
&lt;/pre&gt;
}}

= Zdroje (repository) =

Zdroje pro APT se nastavují prostřednictvím souboru &lt;code&gt;/etc/apt/sources.list&lt;/code&gt;

Syntaxe jednotlivých záznamů v tomto souboru je následující:
&lt;pre&gt;
 typ_zdroje url_adresa_zdroje distribuce sekce1 sekce2 sekce3....
&lt;/pre&gt;
Jednotlivé položky jsou odděleny mezerami. Co řádek, to zdroj. Konkrétně řádek:
&lt;pre&gt;
 deb-src http://ftp.debian.org/debian unstable main contrib
&lt;/pre&gt;
nastavuje zdroj pro rekompilace balíků, které jsou ve skupině main a contrib, unstable verze distribuce, která se nalézá na http adrese &lt;nowiki&gt;http://ftp.debian.org/debian&lt;/nowiki&gt;

== Typy zdrojů ==

deb - zdroj pro binární balíky
deb-src - zdroj pro zdrojové balíky, ze kterých lze kompilovat binární balíčky.

{{Příklad|1=
&lt;div&gt;
&lt;div style=&quot;float:left;&quot;&gt;
deb&lt;br /&gt;
deb-src&lt;br /&gt;
rpm&lt;br /&gt;
&lt;nowiki&gt;#&lt;/nowiki&gt;rpm-src
&lt;/div&gt;
&lt;div style=&quot;float:left;&quot;&gt;
&lt;nowiki&gt;http://ftp.debian.org/debian&lt;/nowiki&gt;&lt;br /&gt;
&lt;nowiki&gt;http://ftp.debian.org/debian&lt;/nowiki&gt;&lt;br /&gt;
&lt;nowiki&gt;ftp://ftp.tux.org/pub/java/debian&lt;/nowiki&gt;&lt;br /&gt;
&lt;nowiki&gt;ftp://ftp.tux.org/pub/java/debian&lt;/nowiki&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;div style=&quot;float:left;&quot;&gt;
&amp;nbsp;sid&lt;br /&gt;
&amp;nbsp;sid&lt;br /&gt;
&amp;nbsp;unstable&lt;br /&gt;
&amp;nbsp;unstable
&lt;/div&gt;
&lt;div style=&quot;float:left&quot;&gt;
&amp;nbsp;main&lt;br /&gt;
&amp;nbsp;main&lt;br /&gt;
&amp;nbsp;non-free&lt;br /&gt;
&amp;nbsp;non-free
&lt;/div&gt;
&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/div&gt;
}}

* První sloupec určuje o jaký typ zdroje balíků se jedná:
** '''deb''' - pro debianovské binární balíky
** '''deb-src''' - pro debianovské zdrojáky
** '''rpm''' - pro binární rpm balíky (u aptu pro rpm)
** '''rpm-src''' - pro rpm zdrojové balíky
* V druhém sloupci je kořenová URL adresa zdroje.
* Třetí sloupec obsahuje verzi distribuce:
** stabilní - ''stable'' nebo ''sarge''
** testovací - ''testing'' nebo ''etch''
** nestabilní - ''unstable'' nebo ''sid''
** některé zdroje nabízejí i vývojovou ''experimental''
* Pak následuje výběr větve podle typu licence.
** main - je hlavním zdrojem balíků, který obsahuje všechny nezbytné součásti systému a důležité utility
** contrib - zahrnuje různé doplňkové balíky
** non-free - obsahuje cestu k balíkům, k nimž nejsou k dispozici zdrojové kódy, nebo mají nějak omezenou licenci

Každá z těchto větví pak obsahuje soubor Release, v němž můžete najít informace o architektuře, komentář ke zdroji, atp.. a soubor se seznamem balíků (u zdrojů pro binární balíky se jmenuje ''Packages'' a u zdroje pro zdrojáky ''Sources'').

&quot;Deaktivaci&quot; zdroje lze provést zakomentováním řádku (znakem #).

== Struktura zdroje ==

{{Příklad|1=
&lt;pre&gt;
http://ftp.debian.org/debian/ -- dists/ -- sid/ -- main/ -- binary-amd64/  -- Packages
                             |                 |        |                 |-- Packages.bz2
                             |                 |        |                 |-- Packages.gz
                             |                 |        |                  -- Release
                             |                 |        |-- binary-i386/ -- Packages
                             |                 |        |               |-- Packages.bz2
                             |                 |        |               |-- Packages.gz
                             |                 |        |                -- Release
                             |                 |         -- source/ -- Sources
                             |                 |                   |-- Sources.bz2
                             |                 |                   |-- Sources.gz
                             |                 |                    -- Release
                             |                 |
                             |                  -- contrib/ -- binary-amd64/  -- Packages
                             |                             |                 |-- Packages.bz2
                             |                             |                 |-- Packages.gz
                             |                             |                  -- Release
                             |                             |-- binary-i386/ -- Packages
                             |                             |               |-- Packages.bz2
                             |                             |               |-- Packages.gz
                             |                             |                -- Release
                             |                              -- source/ -- Sources
                             |                                        |-- Sources.bz2
                             |                                        |-- Sources.gz
                             |                                         -- Release
                              -- pool/ -- a/ -- acidrip/ -- acidrip_0.14-0.0.diff.gz
                                      |     |           |-- acidrip_0.14-0.0.dsc
                                      |     |           |-- acidrip_0.14-0.0_i386.deb
                                      |     |           |-- acidrip_0.14-0.0_sparc.deb
                                      |     |           |-- acidrip_0.14-0.1.diff.gz
                                      |     |           |-- acidrip_0.14-0.1.dsc
                                      |     |           |-- acidrip_0.14-0.1_all.deb
                                      |     |            -- acidrip_0.14.orig.tar.gz
                                      |     |-- abalik/ -- ...
                                      |     |
&lt;/pre&gt;
}}

Seznamy dostupných balíků pro příslušné distribuce jsou uloženy v podadresářích adresáře ''dists''. Vlastní instalační balíky, a to jak zdrojové, tak binární jsou umístěny v podadresářích adresáře ''pool''.

Vzhledem k tomu, že balíků je ohromné množství, může (ale nemusí) být adresář ''pool'' rozdělen do menších bloků, podle abecedy a názvu aplikací. '''Adresář s názvem aplikace obsahuje všechny binární a zdrojové balíky pro všechny aktuální distribuční verze.'''

== Vytvoření zdroje pro APT ==

Základní utilitou pro vytvoření nového zdroje je [[Linux:apt-ftparchive|apt-ftparchive]] který je součástí balíku ''apt-utils''.

=== Ověřovací klíče ===

Pokud chcete, aby váš zdroj byl považován za důvěryhodný, je třeba:
* vygenerovat pomocí nástroje [[Linux:gpg|gpg]] pár klíčů pro digitální podepisování a ověřování souborů.
* vyexportovat ''veřejný klíč'' a ten umístit (třeba zapouzdřený ve formě textového souboru) někam, odkud si jej mohou stáhnout lidé co chtějí používat vaše balíčky, nebo ověřovat či dešifrovat vámi podepsané či šifrované soubory.

Bez by toho bude apt při instalaci vašich balíčků vždy vyžadovat manuální schválení. Předtím, než se do toho pustíte se důkladně seznamte s tím jak se vlastně vůbec s klíči pracuje.

=== Vytvoření zdroje (repository) ===

Zdroj musí mít odpovídající strukturu

apt-show-versions - vypisuje verze balíků

apt-ftparchive - utilita pro tvorbu repository (součást balíku apt-utils)

Struktura adresářů

Obsah konfiguračního souboru &lt;code&gt;apt.conf&lt;/code&gt; pro apt-ftparchive:
{{Příklad|1=
&lt;pre&gt;
APT {
   FTPArchive {
      Release {
         Codename &quot;snoopy&quot;;
         Origin &quot;Keny Otter&quot;;
         Components &quot;main&quot;;
         Label &quot;Unofficial packages&quot;;
         Architectures &quot;amd64 all&quot;;
         Suite &quot;unstable&quot;;
         };
      };
   Authentication {
      TrustCDROM &quot;true&quot;;
      };
   };

Acquire {
   http {
      Proxy &quot;http://&lt;login&gt;:&lt;password&gt;@&lt;IP proxy&gt;:&lt;port&gt;/&quot;;
      };
   ftp {
      Proxy &quot;http://&lt;login&gt;:&lt;password&gt;@&lt;IP proxy&gt;:&lt;port&gt;/&quot;;
      };
   };

Dir {
   ArchiveDir &quot;/home/user/amd64/&quot;; // adresář s balíkama
   CacheDir &quot;/home/user/debian-amd64/&quot;; // adresář pro ftp
   };

Default {
   Packages::Compress &quot;. gzip bzip2&quot;;
   Sources::Compress &quot;. gzip bzip2&quot;;
   Contents::Compress &quot;. gzip bzip2&quot;;
   };

TreeDefault {
   BinCacheDB &quot;packages-$(SECTION)-$(ARCH).db&quot;;
   Directory &quot;pool/$(SECTION)&quot;;
   Packages &quot;$(DIST)/$(SECTION)/binary-$(ARCH)/Packages&quot;;
   SrcDirectory &quot;pool/$(SECTION)&quot;;
   Sources &quot;$(DIST)/$(SECTION)/source/Sources&quot;;
   Contents &quot;$(DIST)/Contents-$(ARCH)&quot;;
   };

Tree &quot;dists/snoopy&quot; {
   Sections &quot;main&quot;; // seznam adresářů v pool ze kterých se berou balíky
   Architectures &quot;amd64 source&quot;;
  };
&lt;/pre&gt;
}}

=== Vygenerování souboru Release ===

&lt;div style=&quot;background-color:#f0fff0;font-family:monospace;&quot;&gt;
{{Linux:user}}[[Linux:apt-ftparchive|apt-ftparchive]] -c konfigurák_pro_apt-ftparchive Release /cesta_ke_zdroji_baliků/dists/unstable
&lt;/div&gt;

=== Podepsání souboru Release ===

&lt;div style=&quot;background-color:#f0fff0;font-family:monospace;&quot;&gt;
{{Linux:user}}[[Linux:gpg|gpg]] --output Release.gpg -ba Release
&lt;/div&gt;

== Přidání nového zdroje pro APT ==

= Základní nástroje a práce s nimi =

&lt;!--balík dpkg--&gt;

== cleanup-info ==

== dpkg ==

Nástroj dpkg se používá u dotazů a operací, které se týkají již nainstalovaných balíků.

== dpkg-deb ==

== dpkg-divert ==

== dpkg-query ==

== dpkg-split ==

== dpkg-statoverride ==

== install-info ==

== start-stop-daemon ==

== update-alternatives ==

Nástroj pro správu [[Linux:Alternatives|alternatives]] .

&lt;!--balík apt--&gt;

== apt-cache ==

Nástroj apt-cache se používá pro dotazování zdroje '''všech''' dostupných balíků.

== apt-cdrom ==

Je nástroj, kterým lze přidat do seznamu repozitory také obsah repository uložené na CD

== apt-config ==

je nástroj kterým lze vypsat aktuální konfigurační nastavení pro APT. Ta lze ovlivňovat např. defaultním souborem &lt;code&gt;/etc/apt/apt.conf&lt;/code&gt;, ale také lze u některých příkazů předávat operativně vlastní konfirační soubory.

&lt;pre&gt;
user@stroj:~$ apt-config dump
APT &quot;&quot;;
APT::Architecture &quot;amd64&quot;;
APT::Build-Essential &quot;&quot;;
APT::Build-Essential:: &quot;build-essential&quot;;
APT::Install-Recommends &quot;0&quot;;
APT::Install-Suggests &quot;0&quot;;
APT::NeverAutoRemove &quot;&quot;;
APT::NeverAutoRemove:: &quot;^linux-image.*&quot;;
APT::NeverAutoRemove:: &quot;^linux-restricted-modules.*&quot;;
APT::Acquire &quot;&quot;;
APT::Acquire::Translation &quot;environment&quot;;
Dir &quot;/&quot;;
Dir::State &quot;var/lib/apt/&quot;;
Dir::State::lists &quot;lists/&quot;;
...
&lt;/pre&gt;

== apt-get ==

Nástroj apt-get se používá pro manipulace se zdroji a balíky. Řeší se přes něj instalace, závislosti, atd..

=== Aktualizace seznamu dostupných balíků ===

Příkaz pro aktualizaci seznamu dostupných instalačních balíčků se spouští '''vždy se superuživatelskými právy''', tedy buď jej spustíte jako root, nebo přes sudo (samozřejmě, podmínkou je že sudo musí být pro uživatele povoleno):

&lt;div style=&quot;background-color:#f0fff0;font-family:monospace;&quot;&gt;
{{Linux:root}}[[Linux:apt-get|apt-get]] update
&lt;/div&gt;

'''Co dělat když...'''

''&quot;Aktualizace neproběhne s tím že jsou zdroje nedostupné.&quot;''

: Zkontrolujte si nastavení pro APT. Jste-li za proxy, může být problém v tom, že nemáte na konzoli nastavené hodnoty pro vaši proxy. Vyžaduje-li proxy login a heslo, vypadá potřebný příkaz takto:
: &lt;div style=&quot;background-color:#f0fff0;font-family:monospace;&quot;&gt;{{Linux:root}}[[Linux:export|export]] http_proxy=&quot;&lt;nowiki&gt;http://&lt;/nowiki&gt;&amp;lt;login&amp;gt;:&amp;lt;password&amp;gt;@&amp;lt;IP adresa proxy&amp;gt;:&amp;lt;port&amp;gt;&quot;&lt;/div&gt;

''&quot;Aktualizace neproběhne úplně pro všechny zdroje a http_proxy je nastaveno&quot;''

: Jste-li za proxy a používáte-li jak http tak ftp zdroje, pak je možné že máte nějak omezen průchod ftp protokolu. Řešení je jednoduché, totéž co pro proměnnou ''http_proxy'' nastavit i pro proměnnou ''ftp_proxy''

''&quot;Aktualizace neproběhne, a za proxy nejsem&quot;''

: Zkontrolujte si zda v systému máte soubor &lt;code&gt;/etc/apt/apt.conf&lt;/code&gt;. Pokud máte přímé připojení, tak jej zazálohujte a smažte. pak už to mělo fungovat

'''Nezapomeňte...'''

Před každou operací s apt, zaktualizovat databázi dostupných balíků. Jednak díky tomu můžete včas odhalit že nemáte nastaveny potřebné proměnné pro přístup k instalačním balíkům (u síťových zdrojů), ale také se vyhnete tomu, že byste se snažili nainstalovat balík, který již dávno v repository není.

'''Úskalí...'''

Zcela běžně se stává, zvláště u zdrojů typu ''testing'', ''unstable'' či ''experimental'', že nějaký balíček nelze nainstalovat kvůli chybě v závislostech. A to tehdy když:

* balík závisí na jiném, nově přidaném balíku, ale seznam dostupných balíků ve zdroji na serveru ještě nebyl zaktualizován. V takovém případě se můžete pokusit chybějící balík stáhnout přes www prohlížeč, pokud se již ve zdroji vyskytuje a doinstalovat ho pak z lokálního adresáře. Nebo si chybějící balík rekompilovat (viz níže). Ale pozor! tento problém nejčastěji nastává tehdy, obsahuje-li zdrojový balík chybu, která brání rekompilaci. A nalezení a oprava takové chyby nemusí být vůbec triviální záležitost.
* balík má chybu v závislostech. Tj. balík na kterém závisí již byl nahrazen novější verzí. Tam pomůže pouze rekompilace balíku. Ovšem před ní je třeba upravit závislosti v souboru ''control'', který najdete v podadresáři rozbaleného instalačního balíku ''debian''

=== Instalace a odebírání binárních balíků ===

'''Instalace balíku...'''

Veškeré operace spojené s instalací nebo odebíráním nainstalovaných balíků je třeba provádět '''vždy se superuživatelskými právy''', tedy buď jako root, nebo přes sudo (samozřejmě, podmínkou je že sudo musí být pro uživatele povoleno):

&lt;div style=&quot;background-color:#f0fff0;font-family:monospace;&quot;&gt;
{{Linux:root}}[[Linux:apt-get|apt-get]] install balik1 balik2 balik3 ...
&lt;/div&gt;

Příkaz ''apt-get'' se používá pro instalaci balíků dostupných ve zdroji (srovnej s instalací a odebírání balíků přes ''dpkg''). Jako parametr ''balik1'' a další se používá pouze název balíku (žádné číslo verze či přípona!). Pokud chcete upřednostnit dejme tomu verzi balíku z verze ''stable'' tak musíte splnit následující podmínky:
* v &lt;code&gt;/etc/apt/sources.list&lt;/code&gt; mít nastavený zdroj pro distribuční verzi stable
* a také mít aktualizovaný seznam dostupných balíků
Příkaz pak vypadá takto:

&lt;div style=&quot;background-color:#f0fff0;font-family:monospace;&quot;&gt;
{{Linux:root}}[[Linux:apt-get|apt-get]] install balik1 balik2/stable balik3 ...
&lt;/div&gt;

Apt defaultně upřednostňuje balíky z výchozí distribuce (unstable), resp. jejich novější verze přerazit toto nastavení můžete buď pro každý balík zvlášť, tak jak je uvedeno v předchozím příkladu, nebo pro všechny balíky použitím parametru '''-t'''. Viz příklad:

&lt;div style=&quot;background-color:#f0fff0;font-family:monospace;&quot;&gt;
{{Linux:root}}[[Linux:apt-get|apt-get]] -t install balik1 balik2 balik3 ...
&lt;/div&gt;

V případě že je instalace balíku podmíněna nějakými změnami (např. aktualizací jiných balíků), tak mám apt na konzoli vypíše jaké změny se chystá provést a počká určitý interval na váš souhlas. To je chvíle, kdy lze ještě operaci bez problému přerušit, proto je třeba opravdu věnovat pozornost tomu co navrhuje.

'''Co dělat když...'''

''&quot;Odklepnete souhlas s realizací změn a uvědomíte si nějakou botu&quot;''
: Tak raději nic. Nechat operaci proběhnout. V případě problému totiž stejně nemusí dojít k instalaci, nebo nakonfiguraci problémového balíku. V tom osobně spatřuji výhodu DEB systému oproti RPM. Viz [[Instalační balíčky#Rozdíl mezi DEB, RPM a TGZ|rozdíl mezi DEB a RPM]] .

'''Odebrání balíku...'''

&lt;div style=&quot;background-color:#f0fff0;font-family:monospace;&quot;&gt;
{{Linux:root}}[[Linux:apt-get|apt-get]] remove balik
&lt;/div&gt;

'''Aktualizace balíku...'''

&lt;div style=&quot;background-color:#f0fff0;font-family:monospace;&quot;&gt;
{{Linux:root}}[[Linux:apt-get|apt-get]] upgrade balik
&lt;/div&gt;

=== Stažení zdrojových balíků ===

=== Řešení závislostí ===

== apt-key ==

Nástroj pro údržbu podpisů pro ověření balíčků

== apt-mark ==

'''Pozn.:''' Bez balíku ''apt-python'' si neškrtnete

&lt;!--balík apt-utils--&gt;

Sada nástrojů pro přípravu zdroje instalačních balíčků

== apt-extracttemplates ==

Utilita pro extrakci config souboru z deb balíčku

== apt-ftparchive ==

Generuje indexové soubory pro zdroje (repository) balíčků

== apt-sortpkgs ==

Nástroj pro setřídění indexových souborů zdroje (repository) balíčků

= Nadstavby pro APT =

Nástroje APT jsou určeny pro příkazovou řádku, ale existují pro ně různé nadstavby:

: dselect - (Ncurses) konzolová aplikace
: aptitude - (Ncurses) konzolová aplikace
: synaptic - (GTK2) využívá GTK knihoven
: kpackage - (Qt) závislý na instalaci KDE
: ara
: xara - (GTK2) grafické GUI aplikace ara, které využívá GTK2 knihoven

Prakticky vše co nabízejí tyto aplikace lze udělat i čistě s nástroji které poskytuje holý APT

[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>ao8a56wpt2hgjr6jzk94wywmjc6zvtd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>SVG/Základní tvary</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1841</id>
    <revision>
      <id>39900</id>
      <parentid>39012</parentid>
      <timestamp>2019-07-09T10:25:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- whitespace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7035" xml:space="preserve">== Úvod ==
SVG obsahuje následující sadu základních tvarových elementů:
* '&lt;code&gt;rect&lt;/code&gt;' (rectangle = obdélník, včetně nastavení zaoblených rohů, takže můžete vytvořit i ovál)
* '&lt;code&gt;circle&lt;/code&gt;' (circle = kruh, kružnice)
* '&lt;code&gt;ellipse&lt;/code&gt;' (ellipse = elipsa)
* '&lt;code&gt;line&lt;/code&gt;' (line = prostá čára)
* '&lt;code&gt;polyline&lt;/code&gt;' (polyline = lomená čára)
* '&lt;code&gt;polygone&lt;/code&gt;' (polygone = mnohoúhelník)

Matematicky jsou tyto tvarové elementy obdobou elementu 'path', tímto elementem lze vytvořit naprosto stejné tvary. Základní tvary mohou mít obrys, výplň a používat je jako střih. Všechny vlastnosti dostupné pro elementy 'path' můžou být použity na základní tvary.

=== Element &lt;code&gt;'rect'&lt;/code&gt; ===
Element '&lt;code&gt;rect&lt;/code&gt;' vymezuje obdélník, který je zarovnaný k ose vámi používaného souřadného systému. Zaobleného obdélníku dosáhnete nastavením příslušných hodnot atributů &lt;code&gt;rx&lt;/code&gt; a &lt;code&gt;ry&lt;/code&gt;.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;dtd&quot;&gt;
 &lt;!ENTITY % SVG.rect.extra.content &quot;&quot; &gt;
 &lt;!ENTITY % SVG.rect.element &quot;INCLUDE&quot; &gt;
 &lt;![%SVG.rect.element;[
 &lt;!ENTITY % SVG.rect.content
    &quot;(( %SVG.Description.class; )*, ( %SVG.Animation.class;
        %SVG.rect.extra.content; )*)&quot;
 &gt;
 &lt;!ELEMENT %SVG.rect.qname; %SVG.rect.content; &gt;
 &lt;!-- end of SVG.rect.element --&gt;]]&gt;
 &lt;!ENTITY % SVG.rect.attlist &quot;INCLUDE&quot; &gt;
 &lt;![%SVG.rect.attlist;[
 &lt;!ATTLIST %SVG.rect.qname;
    %SVG.Core.attrib;
    %SVG.Conditional.attrib;
    %SVG.Style.attrib;
    %SVG.Paint.attrib;
    %SVG.Color.attrib;
    %SVG.Opacity.attrib;
    %SVG.Graphics.attrib;
    %SVG.Clip.attrib;
    %SVG.Mask.attrib;
    %SVG.Filter.attrib;
    %SVG.GraphicalEvents.attrib;
    %SVG.Cursor.attrib;
    %SVG.External.attrib;
    x %Coordinate.datatype; #IMPLIED
    y %Coordinate.datatype; #IMPLIED
    width %Length.datatype; #REQUIRED
    height %Length.datatype; #REQUIRED
    rx %Length.datatype; #IMPLIED
    ry %Length.datatype; #IMPLIED
    transform %TransformList.datatype; #IMPLIED
 &gt;
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Definice atributů:&lt;br /&gt;
&lt;code&gt;x=&quot;&lt;souřadnicová délka&gt;&quot;&lt;/code&gt;
: Souřadnice osy x je z té strany, která má menší hodnotu ve vašem souřadnicovém systému. Když není atribut zadán, projeví se jako by byl nastaven na hodnotu &quot;0&quot;.
: Animovatelnost: ano.
&lt;code&gt;y=&quot;&lt;souřadnicová délka&gt;&quot;&lt;/code&gt;
: Souřadnice osy y je z té strany, která má menší hodnotu ve vašem souřadnicovém systému. Když není atribut zadán, projeví se jako by byl nastaven na hodnotu &quot;0&quot;.
: Animovatelnost: ano.
&lt;code&gt;width=&quot;&lt;délka&gt;&quot;&lt;/code&gt;
: Atribut &lt;code&gt;width&lt;/code&gt; nám definuje délku strany obdélníku – šířku. Záporné hodnoty jsou chybné (viz Error processing). Hodnota &quot;0&quot; zamezuje renderování elementu.
: Animovatelnost: ano.
&lt;code&gt;height=&quot;&lt;délka&gt;&quot;&lt;/code&gt;
: Atribut &lt;code&gt;height&lt;/code&gt; nám definuje délku strany obdélníku – výšku. Záporné hodnoty jsou chybné (viz Error processing). Hodnota &quot;0&quot; zamezuje renderování elementu.
: Animovatelnost: ano.
&lt;code&gt;rx=&quot;&lt;délka&gt;&quot;&lt;/code&gt;
: Atribut pro zaoblený obdélník, hodnota &lt;code&gt;rx&lt;/code&gt; nám specifikuje délku poloosy elipsy ve směru osy x. Záporné hodnoty jsou chybné (viz Error processing). Podívejte se níž do poznámek, co se stane, když není tento atribut určen.
: Animovatelnost: ano.
&lt;code&gt;ry=&quot;&lt;length&gt;&quot;&lt;/code&gt;
: Atribut pro zaoblený obdélník, hodnota &lt;code&gt;ry&lt;/code&gt; nám specifikuje délku poloosy elipsy ve směru osy y. Záporné hodnoty jsou chybné (viz Error processing). Podívejte se níž do poznámek, co se stane, když není tento atribut určen.
: Animovatelnost: ano.

Když je řádně specifikována hodnota &lt;code&gt;rx&lt;/code&gt; a není specifikována hodnota &lt;code&gt;ry&lt;/code&gt;, pak je hodnota &lt;code&gt;ry&lt;/code&gt; brána jako rovna &lt;code&gt;rx&lt;/code&gt; (&lt;code&gt;rx&lt;/code&gt; = &lt;code&gt;ry&lt;/code&gt;).

Když je řádně specifikována hodnota &lt;code&gt;ry&lt;/code&gt; a není specifikována hodnota &lt;code&gt;rx&lt;/code&gt;, pak je hodnota &lt;code&gt;rx&lt;/code&gt; brána jako rovna &lt;code&gt;ry&lt;/code&gt; (&lt;code&gt;ry&lt;/code&gt; = &lt;code&gt;rx&lt;/code&gt;).

Když není řádně specifikována hodnota &lt;code&gt;rx&lt;/code&gt; ani hodnota &lt;code&gt;ry&lt;/code&gt;, pak má obdélník ostře lomené strany.

Když je hodnota &lt;code&gt;rx&lt;/code&gt; větší než jedna polovina šířky (v ose x), pak se projeví tato hodnota, jako by byla nastavena hodnota poloviny délky strany obdélníka.

Když je hodnota &lt;code&gt;ry&lt;/code&gt; větší než jedna polovina výšky (v ose y), pak se projeví tato hodnota, jako by byla nastavena hodnota poloviny délky strany obdélníka.

Matematicky je element '&lt;code&gt;rect&lt;/code&gt;' nahraditelný elementem '&lt;code&gt;path&lt;/code&gt;', což lze udělat následovně:&lt;!--(poznámka: odstranit po doplnění --&gt; všechny souřadnicové body a délky obdélníku se převedou do vašeho souřadnicového systému, viz též [[7. Souřadnicové systémy, transformace a jednotky#7. 10 Jednotky|Jednotky]]&lt;!--)--&gt;

*
*
*
*

Příklad:
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;xml&quot;&gt;
 &lt;?xml version=&quot;1.0&quot; standalone=&quot;no&quot;?&gt;
 &lt;!DOCTYPE svg PUBLIC &quot;-//W3C//DTD SVG 1.1//EN&quot; 
   &quot;http://www.w3.org/Graphics/SVG/1.1/DTD/svg11.dtd&quot;&gt;
  &lt;svg width=&quot;10cm&quot; height=&quot;6cm&quot; viewBox=&quot;0 0 1000 600&quot;
     xmlns=&quot;http://www.w3.org/2000/svg&quot; version=&quot;1.1&quot;&gt;
   &lt;desc&gt;Příklad - zaoblený obdélník&lt;/desc&gt;
   &lt;!-- Ukáže rámeček zobrazované plochy s využitím elementu 'rect' --&gt;
   &lt;rect x=&quot;2&quot; y=&quot;3&quot; width=&quot;994&quot; height=&quot;594&quot;
        fill=&quot;none&quot; stroke=&quot;purple&quot; stroke-width=&quot;3&quot;/&gt;
   &lt;rect x=&quot;100&quot; y=&quot;100&quot; width=&quot;300&quot; height=&quot;400&quot; rx=&quot;100&quot;
        fill=&quot;none&quot; stroke=&quot;red&quot; stroke-width=&quot;14&quot;/&gt;
   &lt;g transform=&quot;translate(500 210) rotate(-30)&quot;&gt;
     &lt;rect x=&quot;0&quot; y=&quot;0&quot; width=&quot;300&quot; height=&quot;400&quot; rx=&quot;50&quot;
          fill=&quot;orange&quot; stroke=&quot;yellow&quot; stroke-width=&quot;7&quot; /&gt;
   &lt;/g&gt;
  &lt;/svg&gt;
&lt;/syntaxhighlight&gt;

=== Element '&lt;code&gt;circle&lt;/code&gt;' ===
Element '&lt;code&gt;circle&lt;/code&gt;' definuje kruh na základě jeho středového bodu a jeho poloměru.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;dtd&quot;&gt;
 &lt;!ENTITY % SVG.circle.extra.content &quot;&quot; &gt;
 &lt;!ENTITY % SVG.circle.element &quot;INCLUDE&quot; &gt;
 &lt;![%SVG.circle.element;[
 &lt;!ENTITY % SVG.circle.content
    &quot;(( %SVG.Description.class; )*, ( %SVG.Animation.class;
        %SVG.circle.extra.content; )*)&quot;
 &gt;
 &lt;!ELEMENT %SVG.circle.qname; %SVG.circle.content; &gt;
 &lt;!-- end of SVG.circle.element --&gt;]]&gt;
 &lt;!ENTITY % SVG.circle.attlist &quot;INCLUDE&quot; &gt;
 &lt;![%SVG.circle.attlist;[
 &lt;!ATTLIST %SVG.circle.qname;
    %SVG.Core.attrib;
    %SVG.Conditional.attrib;
    %SVG.Style.attrib;
    %SVG.Paint.attrib;
    %SVG.Color.attrib;
    %SVG.Opacity.attrib;
    %SVG.Graphics.attrib;
    %SVG.Clip.attrib;
    %SVG.Mask.attrib;
    %SVG.Filter.attrib;
    %SVG.GraphicalEvents.attrib;
    %SVG.Cursor.attrib;
    %SVG.External.attrib;
    cx %Coordinate.datatype; #IMPLIED
    cy %Coordinate.datatype; #IMPLIED
    r %Length.datatype; #REQUIRED
    transform %TransformList.datatype; #IMPLIED
 &gt;
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Externí odkazy ==
* [http://www.w3.org/TR/SVG11/shapes.html W3.org]
* [http://www.zvon.org/xxl/svgReference/Standard1.1/shapes.html Zvon.org]

[[Kategorie:SVG]]</text>
      <sha1>b49v65wrjb6cwski3cg9qbv0mgkzxkn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Filepath submit</title>
    <ns>8</ns>
    <id>1847</id>
    <revision>
      <id>3850</id>
      <timestamp>2006-01-07T16:13:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Li-sung</username>
        <id>24</id>
      </contributor>
      <comment>Cesta</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5" xml:space="preserve">Cesta</text>
      <sha1>4g6flsrjnww3lx6udf6rujjmiwrryj0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Kuchařky</title>
    <ns>14</ns>
    <id>1850</id>
    <revision>
      <id>43834</id>
      <parentid>43833</parentid>
      <timestamp>2021-05-03T06:25:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="25" xml:space="preserve">[[Kategorie:Gastronomie]]</text>
      <sha1>hdcwo3qy2yabj8m903c9wugqk5aa1we</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Soubor:Prusecik krivek 16 2.png</title>
    <ns>6</ns>
    <id>1852</id>
    <revision>
      <id>21066</id>
      <parentid>6961</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T15:27:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Mercy</username>
        <id>312</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot změnil [[Kategorie:Obrázky křivek]]→[[Kategorie:Soubory:(vše)]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="28" xml:space="preserve">[[Kategorie:Soubory:(vše)]]</text>
      <sha1>6gtz0crf2iu16kemddu5a9ioz7jg4xo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Soubor:Krivka explicitne.png</title>
    <ns>6</ns>
    <id>1853</id>
    <revision>
      <id>21063</id>
      <parentid>6883</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T15:26:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Mercy</username>
        <id>312</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot změnil [[Kategorie:Obrázky křivek]]→[[Kategorie:Soubory:(vše)]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="28" xml:space="preserve">[[Kategorie:Soubory:(vše)]]</text>
      <sha1>6gtz0crf2iu16kemddu5a9ioz7jg4xo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Soubor:Krivka parametricky.png</title>
    <ns>6</ns>
    <id>1854</id>
    <revision>
      <id>21065</id>
      <parentid>6882</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T15:27:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Mercy</username>
        <id>312</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot změnil [[Kategorie:Obrázky křivek]]→[[Kategorie:Soubory:(vše)]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="28" xml:space="preserve">[[Kategorie:Soubory:(vše)]]</text>
      <sha1>6gtz0crf2iu16kemddu5a9ioz7jg4xo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Soubor:Krivka aprox.png</title>
    <ns>6</ns>
    <id>1855</id>
    <revision>
      <id>21062</id>
      <parentid>6879</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T15:26:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Mercy</username>
        <id>312</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot změnil [[Kategorie:Obrázky křivek]]→[[Kategorie:Soubory:(vše)]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="28" xml:space="preserve">[[Kategorie:Soubory:(vše)]]</text>
      <sha1>6gtz0crf2iu16kemddu5a9ioz7jg4xo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Soubor:Krivka inter.png</title>
    <ns>6</ns>
    <id>1856</id>
    <revision>
      <id>21064</id>
      <parentid>6884</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T15:27:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Mercy</username>
        <id>312</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot změnil [[Kategorie:Obrázky křivek]]→[[Kategorie:Soubory:(vše)]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="28" xml:space="preserve">[[Kategorie:Soubory:(vše)]]</text>
      <sha1>6gtz0crf2iu16kemddu5a9ioz7jg4xo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Soubor:Spojitost.png</title>
    <ns>6</ns>
    <id>1857</id>
    <revision>
      <id>21068</id>
      <parentid>6947</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T15:27:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Mercy</username>
        <id>312</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot změnil [[Kategorie:Obrázky křivek]]→[[Kategorie:Soubory:(vše)]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="28" xml:space="preserve">[[Kategorie:Soubory:(vše)]]</text>
      <sha1>6gtz0crf2iu16kemddu5a9ioz7jg4xo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Úvod do křivek</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1859</id>
    <revision>
      <id>43112</id>
      <parentid>41486</parentid>
      <timestamp>2021-02-28T21:07:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- whitespace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="14643" xml:space="preserve">= Úvod do křivek =

== Popis ==

Jedním z klíčových problémů počítačové vědy je vstup dat. Cesty, jimiž se data do počítačů mohou dostat, jsou v zásadě dvě. První cestou je generování dat přímo počítačem. Druhým způsobem je '''fyzické vkládání''' dat za pomocí nějakého vstupního zařízení. Druhý způsob je zřejmě velice náročný, je tedy přirozenou snahou tuto činnost zefektivnit.

Problém vstupu dat je obzvláště markantní v počítačové grafice. Pro většinu operací s objekty v počítači je nutné jejich exaktní vymezení. Objekty v počítačové grafice jsou obyčejně množiny bodů, které jsou omezeny plochami, případně v rovině křivkami (pokud se nejedná o fraktály, u nichž je problematické vymezení pojmů jako dimenze, délka atp.). Je tedy přirozeným požadavkem zjednodušit vstup právě křivek a ploch. Křivky a plochy jsou nejlépe reprezentovány funkcemi a funkce je problematické zadávat. Bylo by absurdní chtít po uživateli, aby zadal funkci ve tvaru y = f (x1, x2, . . . , xn) a měl představu o jejím tvaru. Hledají se tedy metody, které umožní uživateli co nejjednodušeji zadat nějakou křivku, či plochu, a to pokud možno tak aby byl dopředu odhadnutelný její tvar. Uživatel má obyčejně za úkol zadat jen několik řídicích bodů a matematický aparát (od kterého je odstíněn) se o vytvoření křivky postará sám.

V roce 1959 používal P. de Casteljau u firmy Citröen matematický model křivek a ploch, jenž mu je umožňoval jednoduše zadávat. Podobně roku 1961 P. Béziere používal program UNISURF u firmy Renault. V té době byla ještě stále tato disciplína integrální součástí počítačové grafiky. V sedmdesátých letech se stále zřetelněji vyčleňovala, až si vysloužila vlastní název: CAGD jako součást A. R. Forrestem zavedené disciplíny zvané výpočetní geometrie. Metody CAGD se postupem času zdokonalovaly a v současné době je k dispozici velmi silný nástroj, který je stále aktivně rozvíjen. Podstatou tohoto rozvoje je poměrně kvalitní matematický aparát (částečně převzatý z deskriptivní geometrie) a v neposlední řadě zřetelný komerční efekt..

Výraznou změnu do CAGD vneslo používání racionálních Bézierových křivek (a ploch) a zvláště jejich speciální případ, racionální Bézierovy křivky s neuniformní parametrizací, tzv. NURBS. Tyto metody umožňují generovat klasické geometrické prvky (jako jsou koule, válce, kuželosečky atp.) za pomoci metod aproximace

== Vyjádření křivek ==

Křivky jsou obyčejně v počítači reprezentovány jako soustava parametrů nějaké rovnice, která je posléze generativně zobrazována. Toto vyjádření může být v podstatě trojího druhu: Explicitní, Implicitní, Parametrické

&lt;center&gt;
[[Soubor:Krivka_explicitne.png]]
&lt;br /&gt;
Obr.1.1 Křivka vyjádřená explicitně
&lt;/center&gt;

'''Explicitně''' vyjádřená křivka je zadána jako funkce ve tvaru:

&lt;center&gt;
&lt;math&gt;
y = f(x) 
&lt;/math&gt;
&lt;/center&gt;

Derivace v obecném bodě x se spočítá podle vztahu

&lt;center&gt;
&lt;math&gt;
tg \alpha = f'(x) = \lim_{x-&gt;x_0}\frac{y-y_0}{x-x_0}
&lt;/math&gt;
&lt;/center&gt;

''Implicitní'' zadání křivky má tvar:

&lt;center&gt;
&lt;math&gt;
F(x, y) = 0
&lt;/math&gt;
&lt;/center&gt;

Toto zadání není příliš vhodné pro potřeby počítačové grafiky, neboť neumožňuje postupný výpočet křivky. Svůj význam má například při výpočtu průsečíků s implicitně zadanou křivkou (v trojrozměrném prostoru).

&lt;center&gt;
[[Soubor:Krivka_parametricky.png]]
&lt;br /&gt;
Obr.1.1 Křivka vyjádřená parametricky
&lt;/center&gt;

V počítačové grafice se nejčastěji pro vyjádření křivek používá tvar parametrický:

&lt;center&gt;
&lt;math&gt;x = x(t)&lt;/math&gt;&lt;br/&gt;
&lt;math&gt;y = y(t)&lt;/math&gt;
&lt;/center&gt;

Parametrické vyjádření se jednoduše zapisuje vektorově:

&lt;center&gt;
&lt;math&gt;
P(t) = [x(t), y(t)]
&lt;/math&gt;
&lt;/center&gt;

Derivace křivky vyjádřené parametricky má tvar

&lt;center&gt;
&lt;math&gt;
P'(t) = [x'(t), y'(t)] = [\frac{dx(t)}{dt},\frac{dy(t)}{dt}]
&lt;/math&gt;
&lt;/center&gt;

Derivuje se tedy po jednotlivých složkách. Parametr t se pohybuje v intervalu &lt; 0,1 &gt;.
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;

== Modelování křivek ==

Základním prvkem teorie křivek v počítačové grafice jsou křivky polynomiální (Pn(t) = a0 + alt + ... + antn). Z nich se skládají křivky po částech polynomiální, to jsou křivky jejichž segmenty jsou polynomiálními křivkami. Nejčastěji používané jsou křivky třetího stupně - kubiky, které poskytují dostatečně širokou škálu tvarů. Jejich výpočet bývá nenáročný, jsou snadno manipulovatelné a je možné u nich zaručit spojitost C2, požadovanou někdy při modelování v CAD systémech. Křivky vyššího stupně mohou způsobovat nežádoucí vlnění a oscilace a jsou náročnější na výpočet.

Modelování probíhá obyčejně tak, že je definováno několik řídicích bodů (řídicí polygon) a matematický aparát z jejich polohy určí průběh křivky. Některé metody umožňují zadávání křivek též pomocí tečných vektorů, je možno klást podmínky na hladkost navázání aj.

Existují dva základní druhy interpretace řídicích bodů a to interpolace a aproximace. Při interpolaci (Obr. 1.3) generovaná křivka probíhá danými body, zatímco při aproximaci je řídicími body tvar křivky určen, ta jimi však procházet nemusí.

&lt;center&gt;
[[Soubor:Krivka_aprox.png]][[Soubor:Krivka_inter.png]]
&lt;br /&gt;
Obr.1.3 Aproximační (vlevo) a interpolační křivka&lt;/center&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;

== Interpolační křivky ==

Na intervalu I je dána uspořádaná n-tice tzv. opěrných bodů:

&lt;center&gt;
&lt;math&gt;
a_l = (x_1, y_1), a_2 = (x_2, y_2), ... , a_n = (x_n, y_n)
&lt;/math&gt;
&lt;/center&gt;

Interpolační funkce je funkce f, jež splňuje požadavek

&lt;center&gt;
&lt;math&gt;
y_i = f (x_i), i = 1, ... , n
&lt;/math&gt;
&lt;/center&gt;

Interpolační křivka k dané množině bodů je tedy taková křivka, která jimi prochází.
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;

=== Interpolace polynomem ===

V praxi je nejčastější interpolační technikou interpolace polynomem, a to bud' jediným polynomem n -1 řádu pro n bodů, nebo po částech.
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;

=== Interpolace jediným polynomem ===

Interpolace polynomem m-tého řádu znamená najít řešení soustavy rovnic

&lt;center&gt;
&lt;math&gt;

\begin{vmatrix}
1 &amp; x_1 &amp; x_1^2 &amp; . &amp; x_1^m\\
1 &amp; x_2 &amp; x_2^2 &amp; . &amp; x_2^m\\
. &amp; . &amp; . &amp; . &amp; .\\
. &amp; . &amp; . &amp; . &amp; .\\
1 &amp; x_n &amp; x_{n}^2 &amp; . &amp; x_{n}^m\end{vmatrix}

\begin{vmatrix}
a_0\\
a_1\\
.\\
.\\
a_{m}\end{vmatrix}

=


\begin{vmatrix}
y_1\\
y_2\\
.\\
.\\
y_n\end{vmatrix}
&lt;/math&gt;
&lt;/center&gt;

Vstupem této rovnice jsou body zadané souřadnicemi &lt;math&gt;[x_{i}, y_{i}]&lt;/math&gt; pro &lt;math&gt; i&lt;/math&gt; od 1 do n. Těmito body má křivka procházet a řešením soustavy dostaneme koeficienty polynomu &lt;math&gt;a_{j}&lt;/math&gt;. Tento polynom má tvar
&lt;center&gt;
&lt;math&gt;
p(x) = a_0 + a_1 * x + a_2 * x^2 + ... + a_{m} * x^m
&lt;/math&gt;
&lt;/center&gt;
Příliš velký stupeň polynomu může vnutit křivce nepřirozené zvlnění. V počítačové praxi bývá polynomiální interpolace používána pro křivky stupně maximálně pět.
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;

=== Interpolace po částech ===

Daleko častější interpolační technikou je interpolace křivky po jejích částech.

Uvažujme n-tici bodů. Aproximací polynomem třetího řádu potom rozumíme aproximaci jejích každých čtyř bodů polynomem třetího stupně. Problémem, který je potřeba řešit, je potom navazování křivky v bodech, kde jedna část přechází v druhou. Existuje několik metod, které řeší navazování v těchto bodech automaticky. Akimova interpolace, interpolace Hermitovskými polynomy (jejíž zvláštním případem jsou Fergusonovy kubiky, které se používají i pro aproximace a konečně spline křivky k-tého řádu, které zaručují spojitost k-1 řádu.

Interpolační metody nejsou pro výše uvedené nevýhody příliš často v počítačové grafice využívány. Tyto metody nacházejí uplatnění v numerické matematice a v matematické statistice, kde se na základě interpolací usuzuje na potenciální chování nějakých jevů v budoucnu (potom se hovoří o extrapolaci). Tyto metody z těchto oborů také původně vzešly.
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;

== Aproximační křivky ==

Aproximací bodů rozumíme vytvoření takové křivky, která je těmito body vhodně řízena. Není kladen požadavek na procházení opěrnými body (ani prvním a posledním bodem). Způsob řízení odpovídá vytváření této křivky. Existuje v zásadě dvojí přístup k aproximacím.

Přístup první je znám z numerické matematiky a jeho cílem je smysluplná interpretace vstupních dat. Uveďme metodu nejmenších čtverců, její smyslem je nalézt křivku, jež je hladká, a čtverec vzdálenosti řídicích bodů od ní je minimální. Neměnným základem těchto postupů jsou zadané body. Generovaná křivka má jen informativní charakter.

Druhý přístup je používán v počítačové grafice. Smyslem není interpretace bodů, ale generování křivky. Křivka může být řízena body, potom hovoříme o tzv. řídicím polygonu nebo body a vektory. Metoda, která křivku vytváří, zaručuje její vlastnosti. Požadované vlastnosti jsou její hladkost, spojitost, počet inflexí aj. Tyto metody byly navrženy tak, aby vyhovovaly technické praxi, a zaručují tedy například nízké tření navržených objektů aj.

V počítačové grafice se nejčastěji používá aproximace po částech (podobně jako interpolace), a to obyčejně kubikami (tedy křivkami, které jsou generovány polynomy třetího řádu). Důvody pro to jsou dva. Kubiky jsou dostatečně &quot;pružnými&quot; křivkami, aby se jimi dalo vyjádřit téměř vše, co je v praxi potřeba. Dalším důležitým faktorem je, že stupeň polynomu tři umožňuje velmi rychlý výpočet výsledné křivky, což je výhodné pro její interaktivní tvorbu.

Parametricky lze danou kubiku Q(t) vyjádřit ve tvaru:

&lt;center&gt;
&lt;math&gt;x(t) = a_xt^3 + b_xt^2 + c_xt + d_x&lt;/math&gt;&lt;br/&gt;
&lt;math&gt;y(t) = a_yt^3 + b_yt^2 + c_yt + d_y&lt;/math&gt;&lt;br/&gt;
&lt;math&gt;z(t) = a_zt^3 + b_zt^2 + c_zt + d_z&lt;/math&gt;&lt;br/&gt;
&lt;/center&gt;

můžeme zapsat zkráceně v maticovém tvaru:

&lt;center&gt;
&lt;math&gt;

Q(t) = TC = [t^3,t^2,t,1]

\begin{vmatrix}
a_x &amp; a_y &amp; a_z\\
b_x &amp; b_y &amp; b_z\\
c_x &amp; c_y &amp; c_z\\
d_x &amp; d_y &amp; d_z\\
\end{vmatrix}

&lt;/math&gt;
&lt;/center&gt;

Derivaci q'(t) získáme derivací vektoru T

&lt;center&gt;
&lt;math&gt;
q'(t) = \frac{d}{dt}q(t) = \frac{d}{dt}TC = [3t^2,2t,1,0]C
&lt;/math&gt;
&lt;/center&gt;

Konstantní matici C můžeme rozepsat do součinu

&lt;center&gt;
&lt;math&gt;
C = MG
&lt;/math&gt;
&lt;/center&gt;

kde matice M je typu 4x4 a nazývá se bázová matice. Čtyřprvkový vektor se nazývá geometrický vektor. Geometrický vektor reprezentuje vliv vnějších parametrů. Obsahuje řídicí body nebo řídicí body a tečné vektory atp. Bázová matice, která je dána použitou metodou,pak určuje výpočet křivky podle vztahu:

&lt;center&gt;
&lt;math&gt;

Q(t) = [x(t),y(t),z(t)] = [t^3,t^2,t,1]

\begin{vmatrix}
m_{11} &amp; m_{12} &amp; m_{13} &amp; m_{14}\\
m_{21} &amp; m_{22} &amp; m_{23} &amp; m_{24}\\
m_{31} &amp; m_{32} &amp; m_{33} &amp; m_{34}\\
m_{41} &amp; m_{42} &amp; m_{43} &amp; m_{44}\\
\end{vmatrix}

\begin{vmatrix}
G_1\\
G_2\\
G_3\\
G_4\\
\end{vmatrix}
&lt;/math&gt;
&lt;/center&gt;

Mezi často požadované vlastnosti křivek patří:

1. Invariance k afinním transformacím a projekcím, která zaručuje, že například rotace řídicího polygonu a následné generování křivky má stejný výsledek, jako rotace každého bodu z vygenerované křivky.

2. Vlastnost konvexní obálky (angl. convex hull property)

- silná podmínka - celá křivka leží v konvexní obálce všech svých řídicích bodů,

- slabá podmínka - část křivky leží v konvexní obálce některých řídicích bodů (typicky segment, v obálce svého generujícího polygonu).

3. Lokalita změn - změnou polohy (u racionálních křivek i váhy) řídicího bodu se mění jen část křivky, nikoli křivka celá

4. Křivka může procházet krajními body svého řídicího polygonu.
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;

== Spojitost ==

Při navazování oblouků je významným faktorem spojitost křivek. Říkáme, že výsledná křivka je '''spojitá''', pokud je spojitá ve všech svých bodech, a tedy zejména v navazovacích bodech. Křivka je hladká, pokud jsou ve všech jejích bodech spojité i její první derivace. Pro vyšší derivace říkáme, že křivka má spojitost druhého, třetího a obecně ''n''-tého řádu.

Říkáme, že křivka Q(t) je třídy &lt;math&gt;C^n&lt;/math&gt;, má-li ve všech bodech spojité derivace do řádu n. Označení Cn se nazývá parametrická spojitost.

&lt;center&gt;
[[Soubor:Spojitost.png]]
&lt;br /&gt;
Obr.1.4 Spojitost &lt;math&gt;C^0, C^1 a C^2&lt;/math&gt;
&lt;/center&gt;

Dva segmenty jsou spojitě navázány (neboli mají spojení třídy &lt;math&gt;C^0&lt;/math&gt;, ), pokud je koncový bod prvního segmentu počátečním bodem segmentu druhého. Dva segmenty mají spojení &lt;math&gt;C^1&lt;/math&gt;, , pokud je tečný vektor v koncovém bodě segmentu &lt;math&gt;Q_1&lt;/math&gt;, roven tečnému vektoru &lt;math&gt;Q_2&lt;/math&gt;, v jeho počátečním bodě. Analogicky rovnost vektoru první a druhé derivace je požadována pro &lt;math&gt;C^2&lt;/math&gt;, (Obr. 1.4) atd.

Zkráceně zapisujeme:

&lt;center&gt;
&lt;math&gt;
q_1^{\ vec(i)}(1) = q_2^{\ vec(i)}(0); \forall i = 0,1,...,''n''
&lt;/math&gt;
&lt;/center&gt;

Čím vyšší spojitost je požadována, tím delší &quot;dobu&quot; (ve smyslu parametru t) se oba segmenty k sobě přimykají. Zjevně &lt;math&gt;C^{n+1} \Rightarrow C^n&lt;/math&gt;. Ze spojitosti &lt;math&gt;C^0&lt;/math&gt; plyne, že bod se pohybuje po spojité dráze, ale v uzlu může měnit skokem směr pohybu, rychlost i zrychlení. Směr pohybu a velikost rychlosti se nemůže měnit skokem při spojitosti &lt;math&gt;C^1&lt;/math&gt; a zrychlení zůstává nezměněné při spojitosti &lt;math&gt;C^2&lt;/math&gt;.

Pohybující se bod v uzlu nemůže změnit skokem směr, ale může skokem změnit rychlost.

&lt;center&gt;
[[Soubor:Spojitost3.png]]
&lt;br /&gt;
Obr. 1.6 Geometrická a parametrická spojitost. Lupa ukazuje tečné vektory
&lt;/center&gt;

Opticky zaručuje &lt;math&gt;G^1&lt;/math&gt;. spojitost &quot;skoro stejnou&quot; hladkost jako &lt;math&gt;C^1&lt;/math&gt;., z hlediska použití bývá daleko snazší zaručit spojitost &lt;math&gt;G^1&lt;/math&gt;. nežli &lt;math&gt;C^1&lt;/math&gt;.
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;

== Autoři ==

Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie.

[[Kategorie:Geometrie|Úvod do křivek]]</text>
      <sha1>k2y2eew5ehti7sbojqyczsg0kj1sovd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/Odonata</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1862</id>
    <revision>
      <id>38131</id>
      <parentid>34501</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:25:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3204" xml:space="preserve">'''Klíč čeledí vážek České republiky'''

== 1 ==
[[Soubor:LestesBarbarus.jpg|vpravo|170px|náhled|Přední i zadní křídla stejného tvaru]]
[[Soubor:Brown hawker.jpg|vpravo|170px|náhled|Přední i zadní křídla různého tvaru]]
* Tvar zadních a předních křídel
** Oba páry křídel stejného tvaru. Sedící jedinci mají křídla složená podél zadečku - [[#2: Zygoptera|2: Zygoptera]]
** Báze zadních křídel je širší než předních křídel. Sedící jedinci mají křídla kolmo k ose zadečku - [[#5: Anisoptera|5: Anisoptera]]

== 2: Zygoptera ==
* Předuzlové příčky
** 18 a více předuzlových příček. Plamka (pterostigma) chybí. Křídla široká a pigmentovaná. - [[Dichotomický klíč/Calopterigidae|Calopterigidae]], '''motýlicovití'''
** Pouze 2 předuzlové příčky. Křídla úzká, průhledná a s plamkou. - [[#3|3]]

== 3 ==
* Plamka
** Plamka dlouhá, sousedí se 2 políčky. Tělo obvykle kovově zelené nebo bronzové. - [[Dichotomický klíč/Lestidae|Lestidae]], '''šídlatkovití'''
** Plamka kratší, sousedí s 1 – 1,5 políčky. Tělo bez kovového lesku - [[#4|4]]

== 4 ==
* Holeně
** Holeně 2. a 3. páru noh zploštělé, lístkovité, s trny na okraji. Hlava shora s dvěma příčnými světlými proužky. Délka těla 3,5 cm. - [[Dichotomický klíč/Platycnemididae|Platycnemididae]], '''šídélkovití'''
** Holeně 2. a 3. páru noh tyčinkovité bez nápadně dlouhých trnů. Hlava shora se skvrnami nebo jedním příčným proužkem. - [[Dichotomický klíč/Coenagrionidae|Coenagrionidae]], '''šídélkovití'''

== 5: Anisoptera ==
* Diskoidální trojúhelníky, laloky pysků
** Diskoidální trojúhelníky v předním a zadním křídle ve vzájemně rovnoběžné poloze. Boční laloky spodního pysku jsou stejně velké jako střední lalok a vzájmně se nedotýkají. - [[#6|6]]
** Diskoidální trojúhelníky v předním a zadním křídle ve vzájemně kolmé poloze. Boční laloky spodního pysku se dotýkají a uzavírají tak trojúhelníkový střední lalok. - [[#8|8]]

== 6 ==
* Oči
** Oči se na temeni nedotýkají. Střední lalok spodního pysku nemá středovou rýhu. Menší druhy, délka těla 4,5 - 5 cm. Základní zbarvení žluto až zeleno černé. - [[Dichotomický klíč/Gomphidae|Gomphidae]], '''klínatkovití'''
** Oči se na temeni dotýkají. Větší druhy, minimální délka těla 5,6 cm. - [[#7|7]]

== 7 ==
* Oči
** Oči se na temeni dotýkají v bodě. Příčná žilka nenavazuje na okraj plamky. Tělo černé se žlutými skvrnami dlouhé 7 - 8,5 cm. - [[Dichotomický klíč/Cordulegastridae|Cordulegastridae]], '''páskovcovití'''
** Oči se na temeni dotýkají v přímce. - [[Dichotomický klíč/Aeschnidae|Aeschnidae]], '''šídlovití'''

== 8 ==
* Barva těla, oči
** Tělo kovově zelené nebo bronzové (pouze rod ''Epitheca'' není kovově lesklý). Na zadním okraji oka je záhyb. - [[Dichotomický klíč/Corduliidae|Corduliidae]], '''lesklicovití'''
** Tělo matné. Na zadním okraji oka není záhyb. - [[Dichotomický klíč/Libellulldae|Libellulldae]], '''vážkovití'''

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|Odonata]]</text>
      <sha1>hgfk9fkvplvtdqbfuzc7r940hkj05qx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1866</id>
    <revision>
      <id>38128</id>
      <parentid>34433</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:25:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1801" xml:space="preserve">&lt;div class=&quot;toccolours&quot; style=&quot;float: right; margin: 0 0 .5em .5em; -moz-border-radius: .7em;&quot;&gt;
&lt;div style=&quot;font-size: larger;&quot;&gt;Seznam dichotomických klíčů&lt;/div&gt;
'''[[/Start/]]'''
* [[/Animalia/]]
** [[/Annelida/]]
*** [[/Hirudinea/]]
** [[/Arthropoda/]]
*** [[/Hexapoda/]]
**** [[/Hemiptera/]]
**** [[/Coleoptera/]]
**** [[/Dermaptera/]]
**** [[/Lepidoptera/]]
**** [[/Neuroptera/]]
**** [[/Odonata/]]
**** [[/Orthoptera/]]
*** [[/Myriapoda/]]
*** [[/Arachnida/]]
**** [[/Acari/]]
***** [[/Parasitiformes/]]
** [[/Chordata/]]
*** [[/Amphibia/]]
*** [[/Chondrichthyes/]]
**** [[/Selachimorpha/]]
*** [[/Dipnoi/]]
*** [[/Petromyzonidae/]]
*** [[/Reptilia/]]
**** [[/Testudines/]]
*** [[/Aves/]]
**** [[/Passeriformes/]]
**** [[/Anseriformes/]]
*** [[/Mammalia/]]
**** [[/Carnivora/]]
***** [[/Ursidae/]]
**** [[/Cetacea/]]
**** [[/Chiroptera/]]
**** [[/Lagomorpha/]]
**** [[/Marsupialia/]]
**** [[/Monotremata/]]
**** [[/Perissodactyla/]]
**** [[/Placentalia/]]
**** [[/Primates/]]
***** [[/Hominoidea/]]
****** [[/Hominidae/]]
******* [[/Homininae/]]
**** [[/Proboscidea/]]
**** [[/Sirenia/]]
** [[/Cnidaria/]]
** [[/Mollusca/]]
*** [[/Cephalopoda/]]
**** [[/Octopoda/]]
***** [[/Bolitaenidae/]]
***** [[/Tremoctopididae/]]
**** [[/Oegopsida/]]
** [[/Porifera/]]
** [[/Rotifera/]]
** [[/Urochordata/]]
* [[/Archaea/]]
* [[/Bacteria/]]
* [[/Protista/]]
* [[/Fungi/]]
* [[/Plantae/]]
** [[/Lycopodiophyta/]]
** [[/Magnoliophyta/]]
** [[/Psilotaceae/|Psilotophyta]]
*** [[/Psilotaceae/|Psilotopsida]]
**** [[/Psilotaceae/|Psilotales]]
***** [[/Psilotaceae/|Psilotaceae]]
* [[/Biotopy světa/]]
&lt;/div&gt;

Identifikace rostlin a živočichů v taxonomii je často podpořená použitím dichotomických klíčů. Dle vedlejší tabulky se lze navigovat skrz klíče.

[[Kategorie:Dichotomický klíč| ]]</text>
      <sha1>4qczc0b540g1m279uywt47qsa7xmpid</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/Start</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1867</id>
    <revision>
      <id>34505</id>
      <parentid>30348</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:22:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2695" xml:space="preserve">{{Upravit|Tato stránka|ji}}
Tento výchozí určovací dichotomický klíč živých organismů byl přenesen z anglických Wikiknih.

&lt;div class=&quot;toccolours&quot; style=&quot;float: right; width: 20em;&quot;&gt;
Vysvětlivky pro tuto stránku&lt;br /&gt;
&lt;small&gt;(a odkazy do stránek Wikipedie)&lt;/small&gt;
; [[w:Buňka|Buňka]]
: je základní stavební a funkční jednotka těl organismů, nikoliv však těch nebuněčných.
; [[w:Jádro buňky|Jádro]]
: je organela eukaryotických buněk, v níž se skrývá většina genetického materiálu buňky.
; [[w:Eukaryota|Eukaryota]]
: je velká skupina (doména) jednobuněčných i mnohobuněčných organismů.
; [[w:Prokaryota|Prokaryota]]
: je označení pro evolučně velmi staré organismy, které vznikly před 3-3,5 miliardami let.
; [[w:Heterotrof|Heterotrof]]
: &amp;nbsp;
; [[w:Autotrof|Autotrof]]
: je způsob získávání uhlíku pro tvorbu uhlíkatých skeletů vlastních organických látek u tzv. autotrofních organismů.
; [[w:en:Exoenzyme|Exoenzyme]]
: &amp;nbsp;
; [[w:Lipidy|Lipidy]]
: jsou přírodní látky živočišného i rostlinného původu, chemicky v základě biomolekuly setávající se z uhlíku, vodíku a kyslíku.
; [[w:Ethery|Ethery]]
: jsou látky, které obsahují ve svých molekulách dvojvaznou skupinu '''―O―''', na kterou se vážou dva uhlovodíkové zbytky (obecný vzorec '''R―O―R’''').
; [[w:Glycerol|Glycerol]]
: &amp;nbsp;
; [[w:en:Hydrocarbon|Hydrocarbon]]
: &amp;nbsp;
&lt;/div&gt;

== 1 ==
Počet '''buněk'''
* Jedna až mnoho, nediferencované → [[#2]]
* Mnoho, diferencované na tkáně → [[#3]]

== 2 ==
Přítomnost buněčných '''jader'''
* '''Eukaryontní''' → [[Dichotomický klíč:Protista|Protista]]
* '''Prokaryontní''' → [[#5]]

== 3 ==
Zdroj uhlíku
* '''Autotrofní''' (s [[w:chloroplast|chloroplasty]] v buňkách) → [[#4]]
* '''Heterotrofní''' → [[#6]]

== 4 ==
Struktura chloroplastů
* Chloroplasty se čtyřmi blánami, chlorofyl typu ''c'' je přítomen → Protista: Phaeophyceae
* Chloroplasty se dvěma blánami, chlororofyl typu ''c'' chybí → [[#7]]

== 5 ==
Struktura lipidů v buněčných blanách
* Lipidová dvojvrstva je tvořena řetězci uhlovodíků propojených glycerolovou vazbou. → [[Dichotomický klíč:Archaea|Archaea]]
* Jiná struktura → [[Dichotomický klíč:Bacteria|Bacteria]]

== 6 ==
Způsob získávání energie
* Enzymy vylučovanými do prosředí → [[Dichotomický klíč/Fungi|Fungi]]
* Trávením → [[Dichotomický klíč/Animalia|Animalia]]

== 7 ==
Pigmentace
* Chlorofyl typu ''a'' i ''b'' → [[Dichotomický klíč/Plantae|Plantae]]
* Chlorofyl pouze typu ''a'' → Protista: Rhodophyta

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč| ]]</text>
      <sha1>fd75tn91p87425sttr40moo4z48auh3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>CMS made simple</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1868</id>
    <revision>
      <id>38124</id>
      <parentid>36063</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:25:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6470" xml:space="preserve">'''[http://www.cmsmadesimple.org CMS made simple]''' ( v překladu něco jako CMS udělaný jednoduše či jednoduchým) je open source redakční systém (content management system), který se zaměřuje na snadnost používání. Integruje [http://www.fckeditor.net/ FCKeditor], automaticky generuje menu, umožňuje nastavit práva jednotlivým uživatelům i skupinám, podporuje doplňkové moduly a tagy a umožňuje také upravit si vzhled editací šablon. '''A především podporuje hned po instalaci poměrně dobře češtinu!'''

[[Soubor:Cmsmadesimple screenshot.jpg|náhled|Takto vypadá web vytvořený pomocí CMS made simple ihned po instalaci.]]

== Systémové požadavky ==
* Linux/Unix, Windows 2000/XP/Me/2003 or Mac OS X
* [http://www.apache.org/ Apache] [http://ftp.sh.cvut.cz/MIRRORS/apache/httpd/binaries/win32/apache_1.3.34-win32-x86-no_src.exe 1.3] / [http://ftp.sh.cvut.cz/MIRRORS/apache/httpd/binaries/win32/apache_2.0.55-win32-x86-no_ssl.exe 2] nebo [http://www.microsoft.com/WindowsServer2003/iis/default.mspx IIS] 5+
* [http://www.php.cz PHP] 4.1+
* [http://www.mysql.com MySQL] 3.23 nebo 4.0+ nebo [http://www.postgresql.org/ PostgreSQL] 7

== Instalace ==
# Stáhněte si poslední [http://www.cmsmadesimple.org/ stabilní nebo vývojovou verzi].
# Rozbalte adresář na pevný disk a [http://www.jakpsatweb.cz/publikovani.html nahrajte ho] na server, kde chcete systém používat.
# Nyní je třeba změnit práva zápisu do následujících adresářů a v nich obsažených souborů na 777. Nevíte-li, o čem je zde řeč, přečtěte si např. [http://www.webtip.cz/art/wt_tech_php/jave_php_20.html tento článek].:
#* tmp/templates_c
#* tmp/cache
#* uploads
#* uploads/images
# V editoru čistého textu (v MS Windows např. Poznámkový blok, nikoliv MS Word) vytvořte prázdný soubor a nazvěte ho ''config.php''. Ve Windows je přitom třeba dávat pozor na skryté přípony souborů. (zkontrolujte si sami: Ve složce, kde máte soubor config.php klepněte na nabídku Nástroje. Zde vyberte položku Možnosti složky a v dialogu, který se objeví přejděte na kartu Zobrazit, kde '''nesmí''' být zaškrtnuta položka Skrýt příponu známých typů souborů).
# Tento soubor nahrajte do stejné složky jako předtím CMS. Nastavte práva pro zápis na 666 ( nebo vyšší).
# Vytvořte prázdnou databázi. U většiny webhostingů k tomu můžete použít maximálně intuitivní nástroj [http://www.phpmyadmin.net/home_page/index.php PHPMyAdmin]. Tato databáze může mít jakékoliv jméno. Pro další krok instalace je třeba zapamatovat si údaje pro přístup do databáze a jméno, které jste právě vymysleli.
# V prohlížeči přejděte na stránku: &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;http://www.vasestranka.example/(případně adresář, v němž je umístěn CMS)&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;. Pokud to nepomůže, zkuste také &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;http://www.vasestranka.example/(případně adresář, v němž je umístěn CMS)/install/install.php&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;
# Na první stránce vlastní instalace program ověří, že je všechno připraveno. Pokud ne, zkontrolujte ještě jednou práva pro zápis.
# Na další stránce průvodce je třeba nastavit si výchozí údaje pro používání administrátorského účtu. Můžete sem vepsat cokoliv, v každém případě si to však dobře zapamatujte.
# Na další obrazovce se po Vás boudou chtít údaje o databázi. Vyplňte podle nastaveného/zjištěného v kroku 6. Pokud něco nebude fungovat, zkuste najít nápovědu ke svému webhostingu, kde byste se měli dozvědět potřebné údaje.
# Na další stránce se dozvíte, zda celá instalace proběhla úspěšně. Pokud ano, gratuluji!
# Pomocí FTP klienta nastavte práva pro zápis do ''config.php'' na 444, což zamezí dalším zlovolným úpravám.
# Nyní se podívejte na vaši novou úvodní stránku, kterou najdete na adrese: &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;http://www.vasestranka.example/(případně adresář, v němž je umístěn CMS)&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;.

== Konfigurace ==
Dopíšu někdy příště. Budete-li mít zájem spolupracovat na tvorbě tohoto manuálu, napište mi prosím na mou [[Uživatel diskuse:Milhaus|diskuzní stránku]].

== Co uvidíte na vygenerovaných stránkách - ty největší základy ==
Následující text se snaží být víceméně doslovným překladem oficiálního textu, který najdete na svých stránkách po instalaci systému. Najdete v něm základní popis možností systému.
=== Home - Doma ===
Gratulujeme! Právě jste získali plně funkční instalaci systému CMS Made simple a jste téměř připraveni k výstavbě svých stránek. Ale nejdříve byste měli kliknout sem, pro kontrolu, zda vaše stránky potřebují upgrade databáze. Jestliže jste si jistí, že vše je aktuální, pak se můžete vrhnout na vlastní vývoj stránek!

Dole na této stránce najdete krátký úvodní text o základech CMS Made Simple. Zbytek stránek je věnován ukazování některých rozvržení, které mohou být vytvořeny pomocí různých modulů vytvářejících menu a jiných triků. Při jejich prohlížení si prohlížejte také zdroj, abyste viděli, jak jich bylo dosaženo.

K tomu je třeba, abyste se přihlásili jako administrátor (přihlašovacím jménem/heslem zadaným při instalaci) na vašich stránkách (http://vasestranky.neco/adresar_cms/admin).

Pokud si právě teď prohlížíte svoji přednastavenou úvodní stránku, můžete kliknout na tento odkaz.

==== Menus - Nabídky ====

Jak vytváříte obsah, máte možnost zařazovat jednotlivé kousky obsahu do stromové struktury (s překladem této věty si nevím moc rady, můžete-li opravte mě prosím). Podle této hierarchie je pak vytvořeno menu, které můžete vidět vlevo na této stránce. Když se přihlásíte do administračního rozhraní, uvidíte tuto hierarchii obsahu, když se podíváte na stránku Obsah --&gt; Stránky. Ke změně pořadí položek v menu používejte šipek napravo od každého kousku obsahu.

== Problémy ==
* pokud je na vašem webserveru povolen safe mode, pravděpodobně se také jako já setkáte s chybou při uploadu obrázků do adresáře vytvořeného pomocí Správce obrázků. Řešení problému je poměrně jednoduché - adresáře je třeba vytvářet pomocí FTP klienta a ihned jim nastavit práva pro zápis (777). Pokud bude problém v budoucnu vyřešen, tato poznámka bude smazána.

[[Kategorie:Počítače]]</text>
      <sha1>ayq28780arra1y8nczp7j7hr3t06fgh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/Biotopy světa</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1869</id>
    <revision>
      <id>41984</id>
      <parentid>34486</parentid>
      <timestamp>2020-06-16T07:07:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4037" xml:space="preserve">{{Upravit|Tato stránka|ji}}
== 1 ==
* Ovlivnění lidskými aktivitami
** Zastavěná území, komunikace, průmyslové a zpevněné plochy, těžební prostory, odvaly, skládky odpadů, umělé nádrže, přístavy, zemědělské kultury, sady, parky, kulturní lesy apod. včetně ploch nedávno opuštěných a dosud bez pokročilejších stadií přirozených společenstev. – &lt;br /&gt;'''8 Biotopy silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem''' (Agricultural land and artificial landscapes) [[Dichotomický klíč/8 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[8 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Přírodní, přirozené, polopřírodní a člověkem málo ovlivňované biotopy. - [[#2|2]]

== 2 ==
* Vliv moře
** Mořské biotopy nebo biotopy podmíněné přítomností moře. Přímořské laguny, kde vodní těleso je přímo nebo podzemními prostorami spojeno s mořem (s kolísavou hladinou). Mořský led, přímořské slané močály, pobřeží formované erozí a příbojem (pláže, útesy, duny, včetně dun porostlých dřevinam – &lt;br /&gt;'''1 Mořské a přímořské biotopy''' [[Dichotomický klíč/1 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[1 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Biotopy nezávislé na přítomnosti moře včetně ústí řek ovlivňovaných vzdutím přílivu, vnitrozemských písčin a vnitrozemských slaných jezer a slanisek - [[#3|3]]

== 3 ==
* Význam vody
** Vodní ekosystémy (řeky, potoky, jezera, rybníky a tůně) včetně litorálních zón po větší část roku zaplavených vodou a říčních nebo jezerních naplavenin. – &lt;br /&gt;'''2 Vnitrozemské vodní ekosystémy''' [[Dichotomický klíč/2 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[2 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Půda je po většinu roku nasycena vodou, hladina půdní vody je blízko pod povrchem půdy nebo na povrchu půdy, vodní sloupec nad povrchem půdy může být jen krátkodobě. Půda je pokryta trvalým ledem nebo sněhem, na však plovoucím mořským nebo jezerním ledem, který je součástí vodních nebo mořských stanovišť. – &lt;br /&gt;'''5 Mokřady''' [[Dichotomický klíč/5 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[5 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Půda není trvale zaplavena nebo nasycena vodou - [[#4|4]]

== 4 ==
* Porosty stromů
** Dominantním rostlinstvem jsou nebo ještě velmi nedávno byly stromy s pokryvností přinejmenším 10%. Za stromy se považují dřeviny s rozlišeným kmenem a korunou a obvykle schopné dosáhnout výšky 5 m v dospělosti, ale ve vysokých zeměpisných šířkách nebo nadmořských výškách může být výška stromu menší. K lesu se řadí i paseky přechodně zbavené lesa a vysoké keře, zejména některé pobřežní olše (Alnus), vrby (Salix) a stromové vřesovce. – &lt;br /&gt;'''4 Lesy''' (Forests) [[Dichotomický klíč/4 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[4 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Lokality s jiným typem rostlinstva nebo bez rostlinstva. Řídce zalesněné plochy pastvin s pokryvností 5 - 10%, včetně pasek s nástupem plevelných společenstev. Pastviny s širokolistými bylinami, mechy nebo lišejníky, stromořadí s jednotlivými vysokými stromy, vřesoviště, křoviny a tundra. Zákrsky stromů v polárním a vysokohorském pásmu nedosahující výšky 3 m.- [[#5|5]]

== 5 ==
* Pokryvnost
** Pokryvnost větší než 30%. - &lt;br /&gt;'''3 Tundra, křoviny, trávníky''' (Scrub and grassland) [[Dichotomický klíč/3 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[3 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Bez vegetace nebo s pokryvností menší než 30%. - [[#6|6]]

== 6 ==
* Srážky
** Malá pokryvnost vegetace není zapříčiněna nedostatkem strážkové vody – &lt;br /&gt;'''6 Hory, skály, sutě, jeskyně, písčiny''' [[Dichotomický klíč/6 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[6 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Malý rozvoj vegetace je zapříčiněn nedostatkem strážkové vody nebo přehříváním půdy. – &lt;br /&gt; '''7 Pouště''' [[Dichotomický klíč/7 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[7 (Biotop Wikicode)|Popis]]

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|Biotopy světa]]</text>
      <sha1>hg2u4yvpgpo6k5w9s68zrji2wzi5e56</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ruby</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1870</id>
    <revision>
      <id>35445</id>
      <parentid>23243</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:33:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2325" xml:space="preserve">Úvod do [[programování]] v jazyce Ruby.

== Poznámky autora / autorů ==
Tento materiál je pracovním nejen ve smyslu Wiki, ale nachází se ve stádiu úvah a plánování. Pokud budete mít jakékoliv nápady, připomínky a náměty, obraťte se na mne, nebo je sem zkuste napsat.

ToDo:
* Dokončit kostru alespoň v hrubých obrysech.
* Každá část, jenž zatím nemá obsah, bude obsahovat popis co v ní má být.
* Naplnit všechny části obsahem

== Instalace a konfigurace ==
Zde by mělo být ve zkratce popsáno jak ruby nainstalovat a zkonfigurovat na různých platformách. Anebo bych tuto část úplně vypustil.

== Spouštíme ruby ==

=== Jak psát/spouštět skripty ===

=== Jak interaktivně používat irb ===
Pokud budeme chtít experimentovat a zkoušet si věci přímo, není třeba je psát do skriptů. Přesně pro tento účel máme k dispozici program '''irb''', což je interaktivní ruby. Ale nejdříve malou ukázku
 
 $ irb
 irb(main):001:0&gt; 1 + 2
 =&gt; 3
 irb(main):002:0&gt; exit
 $

== Proměnné a typy dat ==

== Jazykové konstrukce ==

=== Větvení programu ===

=== Cykly ===
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;ruby&quot;&gt;
 a=0
 while a&lt;5
     print a # přidáme hodnotu z a na konec pole b
     a+=1
 end
 print &quot;\n&quot;
&lt;/syntaxhighlight&gt;
výsledek:
 01234

další příklad:
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;ruby&quot;&gt;
 puts &quot;cykus n-krát&quot;
 n=3
 n.times {|x| puts &quot;#{x} + #{x*2}&quot;} 
 # i takhle to funguje:
 2.times {|x| puts &quot;#{x} + #{x*2}&quot;} 
&lt;/syntaxhighlight&gt;
výsledek
 0 + 0
 1 + 2
 2 + 4

iterace délkou pole
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;ruby&quot;&gt;
 puts&quot;cykus n-krat pres pole&quot;
 pole=[2,8,&quot;R&quot;] #tohle funguje taky
 pole.length.times {|i| puts &quot;#{i}+ #{pole[i]}&quot;} 
&lt;/syntaxhighlight&gt;
výsledek:
 0 + 2
 1 + 8
 2 + R

neinicializované pole:
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;ruby&quot;&gt;
 puts &quot;Cyklus n x  Iterce pres pole [0..3] tohle ale nefunguje jak bych si představoval&quot;
 n=[0..3] 
 n.length.times {|x| puts &quot;#{x} + #{n[x]}&quot;}
&lt;/syntaxhighlight&gt;
výsledek:
 0 + 0..3

each:
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;ruby&quot;&gt;
 puts &quot;cyklus přes všechny položky pole=[14.5, 8, \&quot;Reka\&quot;]&quot;
 pole=[14.5, 8, &quot;Reka&quot;]
 pole.each {|polozka| puts &quot;polozka=#{polozka} \t typu  #{polozka.class}&quot;}
&lt;/syntaxhighlight&gt;
výsledek:
 polozka=14.5     typu  Float
 polozka=8        typu  Fixnum
 polozka=Reka     typu  String

[[Kategorie:Programování]]</text>
      <sha1>foufy3plw8gonfn8n4ry5aesdqankjt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/1 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1871</id>
    <revision>
      <id>42089</id>
      <parentid>34435</parentid>
      <timestamp>2020-07-04T19:07:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1906" xml:space="preserve">{{Biotop
  |Dichotomický klíč/1 (Biotop Wikicode)|1 Mořské a přímořské biotopy
}}__NOTOC__

== 1 Mořské a přímořské biotopy ==

== 1 ==
* Medium
** Mořské vodní biotopy až po čáru maximálního přílivu, voda může být slaná, poloslaná i sladká. Přímořské laguny, jejichž vodní těleso je přímo nebo podzemními prostorami spojeno s mořem (s kolísavou hladinou). Pobřežní a přímořské slané močály. – [[#2|2]]
** Přímořské biotopy ovlivňované slanou vodou, mořskou solí, mořským ledem a mechanickým působením moře (pláže, naplaveniny, útesy, přímořské duny včetně dun porostlých vegetací) a mořský led –[[#3|3]]

== 2 ==
* Objem vodního tělesa
** Volné moře a oceány– &lt;br /&gt;'''11 Oceány a moře''' (Ocean and seas) [[Dichotomický klíč/11 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[11 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Mořské zátoky, zálivy, úžiny a fjordy– &lt;br /&gt;'''12 Mořské zátoky''' (Sea inlets) [[Dichotomický klíč/12 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[12 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Bahnité a písčité mělčiny a přímořské slané močály – &lt;br /&gt;'''14 Mořské mělčiny''' (Intertidal and littoral flaks) [[Dichotomický klíč/14 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[14 (Biotop Wikicode)|Popis]]

== 3 ==
* Podložní hornina
** Písek – &lt;br /&gt;'''16 Písečné pláže a duny''' (Coastal sand dunes and sand beaches) [[Dichotomický klíč/16 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[16 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Oblázky, štěrk – &lt;br /&gt;'''17 Oblázkové pláže''' (Shingle beaches) [[Dichotomický klíč/17 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[17 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Skály a nepohyblivé balvany – &lt;br /&gt;'''18 Útesy a skalnatá pobřeží''' (Cliffs and rocky shores) [[Dichotomický klíč/18 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[18 (Biotop Wikicode)|Popis]]

[[Kategorie:Dichotomický klíč|1 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>fcpfyctjmco4swagnmv92lfzn9uz5nq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/2 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1872</id>
    <revision>
      <id>42090</id>
      <parentid>34443</parentid>
      <timestamp>2020-07-06T12:07:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1331" xml:space="preserve">{{Biotop
  |Dichotomický klíč/2 (Biotop Wikicode)|2 Vnitrozemské vodní ekosystémy
}}__NOTOC__

== 2 Vnitrozemské vodní ekosystémy ==

== 1 ==
Zonace
** Litorální zóny s obojživelným rostlinstvem - &lt;br /&gt;'''25 Litorální zóny vnitrozemských vod''' [[Dichotomický klíč/25 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[25 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Vodní sloupec bez rostlin nebo s ponořenými nebo plovoucími rostlinami – [[#2|2]]

== 2 ==
* Pohyb vody
** Stojaté – [[#3|3]]
** Tekoucí - &lt;br /&gt;'''24 Vodoteče a prameny''' (Running water) [[Dichotomický klíč/24 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[24 (Biotop Wikicode)|Popis]]

== 3 ==
* Poloha
** Vnitrozemské - [[#4|4]]
** Přímořské avšak s mořen nepropojené vodní nádrže – &lt;br /&gt;'''21 Přímořské laguny''' (Coastal lagoons) [[Dichotomický klíč/21 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[21 (Biotop Wikicode)|Popis]]

== 4 ==
* Salinita vody
** Sladkovodní – &lt;br /&gt;'''22 Sladkovodní nádrže''' (Standing freshwater) [[Dichotomický klíč/22 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[22 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Brakická a slaná – &lt;br /&gt;'''23 Brakická a slaná jezera''' (Standing brackish and salt water ) [[Dichotomický klíč/23 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[23 (Biotop Wikicode)|Popis]]

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|2 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>m7xoknlc7lq4g0whmqn9dorr1n09b3u</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/3 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1873</id>
    <revision>
      <id>42093</id>
      <parentid>34444</parentid>
      <timestamp>2020-07-07T19:07:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2461" xml:space="preserve">{{Biotop
  |Dichotomický klíč/3 (Biotop Wikicode)|3 Tundra, křoviny, trávníky
}}__NOTOC__

== 3 Tundra, křoviny, trávníky ==

== 1 ==
* Formace
** Dominantními rostlinami jsou keře – [[#2|2]]
** Dominantními rostlinami jsou byliny – [[#4|4]]

== 2 ==
* Půda
** Ve vegetační době nejsou spodní vrstvy půdy zmrzlé - [[#3|3]]
** Věčně zmrzlá půda, v létě rozmrzají jen povrchové půdní vrstvy – &lt;br /&gt;'''&gt;&gt;&gt; 39 Tundra''' (Tundra)[[Dichotomický klíč:39 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[39 (Biotop Wikicode)|Popis]]

== 3 ==
* Olistění
** Porostotvorné keře jsou neopadavé drobnolisté nebo jehličnaté – &lt;br /&gt;'''&gt;&gt;&gt; 31 Vřesoviště a klečoviště''' (Heath and scrub) [[Dichotomický klíč:31 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[31 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Porostotvorné keře jsou neopadavé širolisté, adaptované na odolnost k suchu – &lt;br /&gt;'''&gt;&gt;&gt; 32 Stálezelené sklerofylní křoviny''' (Evergreen sclerophyllous scrub) [[Dichotomický klíč:32 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[32 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Porostotvorné keře jsou opadavé – &lt;br /&gt;'''&gt;&gt;&gt; 33 Opadavé křoviny''' (Phrygana) [[Dichotomický klíč:33 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[33 (Biotop Wikicode)|Popis]]

== 4 ==
* Vegetační stupeň
** Trávníky subalpinského a alpinského stupně - &lt;br /&gt;'''&gt;&gt;&gt; 36 Alpínské a subalpínské trávníky''' (Alpine and subalpine grasslands) [[Dichotomický klíč:36 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[36 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Trávníky nižších poloh - [[#5|5]]

== 5 ==
* Matečná hornina
** Vápence a dolomity - 34 &lt;br /&gt;'''&gt;&gt;&gt; 34 Vápnomilné stepi''' (Dry calcareous grasslands and steppes) [[Dichotomický klíč:34 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[34 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Silikátové horniny - [[#6|6]]

== 6 ==
* Půdní vlhkost
** Vysýchavé půdy - &lt;br /&gt;'''&gt;&gt;&gt; 35 Suché trávníky silikátových půd''' (Dry siliceous grasslands) [[Dichotomický klíč:35 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[35 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Vlhké půdy - &lt;br /&gt;'''&gt;&gt;&gt; 37 Společenstva vlhkomilných trav a širokolistých bylin''' (Humid grassland and tall herb communities) [[Dichotomický klíč:37 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[37 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Mírně vlhké půdy - &lt;br /&gt;'''&gt;&gt;&gt; 38 Mezofilní trávníky''' (Mesophile grasslands) [[Dichotomický klíč:38 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[38 (Biotop Wikicode)|Popis]]

[[Kategorie:Dichotomický klíč|3 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>nv29lmkrjcqxj1clmkibt88ibkqxwmy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/4 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1874</id>
    <revision>
      <id>42094</id>
      <parentid>34477</parentid>
      <timestamp>2020-07-08T14:07:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3248" xml:space="preserve">{{Biotop
  |Dichotomický klíč/4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy
}}__NOTOC__

== 4 Lesy (Forests) ==

== 1 ==
* Klimatická pásma
** Mírné a subtropické – [[#2|2]]
** Tropické - [[#4|4]]

== 2 ==
* Půdní vláha
** Lesy inundačních a dlouhodobě podmáčených poloh - &lt;br /&gt;'''44 Lužní a mokřadní lesy''' (Temperate alluvial and very wet forests and brush) [[Dichotomický klíč/44 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[44 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Lesy rostoucí mimo pásmo ovlivňované nadbytkem půdní vody. - [[#3|3]]

== 3 ==
* Zastoupení jehličnanů a listnáčů
** Více něž 75 % korunového zápoje tvoří opadavé listnaté stromy - &lt;br /&gt;'''41 Listnaté lesy''' (Broad-leaved deciduous forests) [[Dichotomický klíč/41 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Více něž 75 % korunového zápoje tvoří neopadavé listnaté stromy - &lt;br /&gt;'''45 Vždyzelené listnaté lesy''' (Temperate broad-leaved evergreen forests) [[Dichotomický klíč/45 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[45 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Více něž 75 % korunového zápoje tvoří jehličnaté stromy - &lt;br /&gt;'''42 Jehličnaté lesy''' (Temperate coniferous forests) [[Dichotomický klíč/42 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Více něž 25 % a měně než 75% korunového zápoje tvoří jehličnaté stromy - &lt;br /&gt;'''43 Smíšené lesy''' (Mixed woodland) [[Dichotomický klíč/43 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[43 (Biotop Wikicode)|Popis]]

== 4 ==
* Půdní vláha
** Lesy inundačních a dlouhodobě podmáčených poloh - [[#5|5]]
** Lesy rostoucí mimo pásmo ovlivňované nadbytkem půdní vody. - [[#6|6]]

== 5 ==
* Zdroj dodatkové půdní vláhy
** Řeky, potoky, mokřiny – &lt;br /&gt;'''4A Lesy tropických mokřadů a luhů''' (Tropical swamp and riverine forests) [[Dichotomický klíč:4A (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[4A (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Moře – &lt;br /&gt;'''4C Mangrove''' (Mangrove forests and thickets) [[Dichotomický klíč:4C (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[4C (Biotop Wikicode)|Popis]]

== 6 ==
* Typ atmosférických srážek
** Významný podíl srážkové vody tvoří mlhy. – &lt;br /&gt;'''49 Horské tropické lesy''' (Tropical montane forests) [[Dichotomický klíč:49 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[49 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Atmosférické srážky jsou trvalé – [[#7|7]]
** Během roku se střídají období dešťů a sucha - [[#8|8]]

== 7 ==
* Olistění
** Trvalé – &lt;br /&gt;'''46 Neopadavé deštné lesy''' (Evergreen rain forests) [[Dichotomický klíč:46 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[46 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Poloopadavé – &lt;br /&gt;'''47 Poloopadavé děštné lesy''' (Semi-evergreen rain forests) [[Dichotomický klíč:47 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[47 (Biotop Wikicode)|Popis]]

== 8 ==
* Podnebí
** Přímořské monzumy – &lt;br /&gt;'''48 Poloopadavé monzumové lesy''' (Semideciduous and monsoon forests) [[Dichotomický klíč:48 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[48 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Kontinentální – &lt;br /&gt;'''4B Suché tropické lesy''' (Dry tropical woodland) [[Dichotomický klíč:4B (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[4B (Biotop Wikicode)|Popis]]

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|4 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>9fep6xnnxpk6rrmze5uci94u080ar24</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/5 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1875</id>
    <revision>
      <id>42096</id>
      <parentid>34479</parentid>
      <timestamp>2020-07-09T14:07:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="919" xml:space="preserve">{{Biotop
  |Dichotomický klíč/5 (Biotop Wikicode)|5 Mokřady
}}__NOTOC__

== 5 Mokřady ==

== 1 ==
* Zdroj nadbytečné vláhy
** Nadměrné atmosférické srážky - &lt;br /&gt;'''51 Vrchoviště''' [[Dichotomický klíč:51 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[51 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Pobřežní močály - &lt;br /&gt;'''53 Pobřežní močály ''' [[Dichotomický klíč:53 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[53 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Voda v terénních depresích a prameništích- [[#2|2]]

== 2 ==
* Půdní reakce
** Kyselá - &lt;br /&gt;'''54 Přechodová rašeliniště a prameniště''' (Fens, transition mires and springs) [[Dichotomický klíč/54 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[54 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Neutrální a zásaditá. - &lt;br /&gt;'''52 Slatě''' (Blanket bogs) [[Dichotomický klíč:52 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[52 (Biotop Wikicode)|Popis]]

[[Kategorie:Dichotomický klíč|5 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>bwxja33p8u3hase4f178huoyps0vz4k</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/6 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1876</id>
    <revision>
      <id>42100</id>
      <parentid>34480</parentid>
      <timestamp>2020-07-10T14:07:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1293" xml:space="preserve">{{Biotop
  |Dichotomický klíč/6 (Biotop Wikicode)|6 Hory, skály, sutě, jeskyně, písčiny
}}__NOTOC__

== 6 Hory, skály, sutě, jeskyně, písčiny ==

== 1 ==
* Příčiny absence vegetace

** Vysýchavé sutě a droliny - &lt;br /&gt;'''61 Sutě''' (Screes) [[Dichotomický klíč/61 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[61 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Skalní výchozy (ne přímořské útesy) - &lt;br /&gt;'''62 Skály''' (Inland cliffs and exposed rocks) [[Dichotomický klíč/62 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[62 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Trvalý sníh a led (ne mořský led) - &lt;br /&gt;'''63 Trvalý sníh a led''' (Eternal snow and ice) [[Dichotomický klíč/63 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[63 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Písečné přesypy (ne přímořské duny) - &lt;br /&gt;'''64 Písečné přesypy''' (Inland sand dunes) [[Dichotomický klíč/64 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[64 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Jeskyně a jeskyním podobná stará důlní díla - &lt;br /&gt;'''65 Jeskyně''' (Caves) [[Dichotomický klíč/65 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[65 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Sopečné jevy - &lt;br /&gt;'''66 Sopečné jevy''' (Volcanic features) [[Dichotomický klíč/66 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[66 (Biotop Wikicode)|Popis]]

[[Kategorie:Dichotomický klíč|6 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>h3qsqhs39eg90m2mrzl5eg3h31yn164</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/7 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1877</id>
    <revision>
      <id>42104</id>
      <parentid>34481</parentid>
      <timestamp>2020-07-11T12:07:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="752" xml:space="preserve">{{Biotop
  |Dichotomický klíč/7 (Biotop Wikicode)|7 Pouště a polopouště
}}__NOTOC__

== 7 Pouště a polopouště ==

== 1 ==
* Typ klimatu

** Kontinentální - &lt;br /&gt;'''71 Kontinentální chladné pouště a polopouště''' (Continental cool deserts and semideserts) [[Dichotomický klíč:71 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[71 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Horské - &lt;br /&gt;'''72 Horské pouště a polopouště''' (Hot deserts and semideserts) [[Dichotomický klíč:72 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[72 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Přímořské) - &lt;br /&gt;'''73 Přímořské pouště''' (Coastal deserts) [[Dichotomický klíč:73 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[73 (Biotop Wikicode)|Popis]]

[[Kategorie:Dichotomický klíč|7 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>a7knlylsd1z4fgqxir8ajb5p6ozmy8e</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/24 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1878</id>
    <revision>
      <id>42115</id>
      <parentid>34439</parentid>
      <timestamp>2020-07-15T12:07:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="614" xml:space="preserve">'''[[24 (Biotop Wikicode)|24 Vodoteče a prameny]]'''

== Předcházející úrovně ==
* [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|Biotopy světa]]
* [[Dichotomický klíč/2 (Biotop Wikicode)|2 Vnitrozemské vodní ekosystémy]]

== 1 ==
* Vegetace
** Vodní tok bez vegetace - &lt;br /&gt;'''241 Toky''' [[Dichotomický klíč/241 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[241 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Ponořená vegetace – &lt;br /&gt;'''242 Ponořené říční rostlinstvo''' [[Dichotomický klíč/242 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[242 (Biotop Wikicode)|Popis]]

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|24 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>435602qtv49ubc208smpwflwyco54kc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/44 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1879</id>
    <revision>
      <id>42296</id>
      <parentid>34475</parentid>
      <timestamp>2020-08-21T18:07:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2904" xml:space="preserve">'''[[44 (Biotop Wikicode)|44 Lužní a mokřadní lesy]]''' (Temperate alluvial and very wet forests and brush)

== Předcházející úrovně ==
* [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|Biotopy světa]]
* [[Dichotomický klíč/4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy]]

== 1 ==
* Biogeografická oblast
** [http://en.wikipedia.org/wiki/Afrotropic Afrotropická] (at) -
** [http://en.wikipedia.org/wiki/Antarctica_ecozone Antarktická] (an) -
** [http://en.wikipedia.org/wiki/Australasia_ecozone Australská] (aa) -
** [http://en.wikipedia.org/wiki/Indomalaya Indomalajská] (im) -
** [http://en.wikipedia.org/wiki/Nearctic Nearktická] (na)
** [http://en.wikipedia.org/wiki/Neotropic Neotropická] (nt) -
** [http://en.wikipedia.org/wiki/Oceania_ecozone Oceánská] (oc) -
** [http://en.wikipedia.org/wiki/Palearctic Palearktická] (pa) - [[#2|2]]

== 2 ==
* Typ lesa
** Lužní lesy nebo křoviny doprovázející vodní toky - [[#3|3]]
** Mokřadní lesy a houštiny na rašeliništích nebo půdách trvale zamokřených stagnující vodou - [[#6|6]]

== 3 ==
* Dominantní dřevina
** Olše šedá - &lt;br /&gt;'''44.pa2 Grey alder ''Alnus incana'' galleries ''' [[Dichotomický klíč/44.pa2 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[44.pa2 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Olše lepkavá a jasan - &lt;br /&gt;'''44.pa3 Medio-European stream ash-alder ''Fraxinus, Alnus'' woods ''' [[Dichotomický klíč:44.pa3 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[44.pa3 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Dub, jilm a jasan - &lt;br /&gt;'''44.pa4 Mixed oak-elm-ash forests of great revers''' [[Dichotomický klíč:44.pa4 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[44.pa4 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Olše a bříza - &lt;br /&gt;'''44.pa5 Southern alder and birch galleries''' [[Dichotomický klíč:44.pa5 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[44.pa5 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Topol - &lt;br /&gt;'''44.pa6 Mediterranean poplar-elm-ash forests''' [[Dichotomický klíč:44.pa6 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[44.pa6 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Platan - &lt;br /&gt;'''44.pa7 Oriental plane and sweet gum woods''' [[Dichotomický klíč:44.pa7 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[44.pa7 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Vrby - &lt;br /&gt;'''44.pa1 Riparian willow ''Salix'' formations''' [[Dichotomický klíč:44.pa1 (Bitop Wikicode)|Klíč]], [[44.pa1 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Oleandr, tamaryšek, myrta - &lt;br /&gt;'''44.pa8 Southern riparian galleries and thickets''' [[Dichotomický klíč:44.pa8 (Bitop Wikicode)|Klíč]], [[44.pa8 (Biotop Wikicode)|Popis]]

== 6 ==
* Půda
** Rašelina, vrstva humolitu více než 50 cm - &lt;br /&gt;'''44.paA Birch and conifer swamp woods''' [[Dichotomický klíč:44.paA (Bitop Wikicode)|Klíč]], [[44.paA (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Glej, okraje vrchovišť - &lt;br /&gt;'''44.pa9 Alder, willow and bog-myrtle swamp woods''' [[Dichotomický klíč:44.pa9 (Bitop Wikicode)|Klíč]], [[44.pa9 (Biotop Wikicode)|Popis]]

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|44 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>l1xqx0ikydyvt1y5wr8ytp6rgrgb0h8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/241 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1880</id>
    <revision>
      <id>42325</id>
      <parentid>34438</parentid>
      <timestamp>2020-08-27T20:07:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1725" xml:space="preserve">'''[[241 (Biotop Wikicode)|241 Toky]]'''

== Předcházející úrovně ==
* [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|Biotopy světa]]
* [[Dichotomický klíč/2 (Biotop Wikicode)|2 Limnické biotopy]]
* [[Dichotomický klíč/24 (Biotop Wikicode)|24 Vodoteče a prameny]]

== 1 ==
* Biogeografická oblast
** at - AFROTROPIC -
** an - ANTARCTIC -
** aa - AUSTRALASIA -
** im - INDO-MALAYAN -
** na - NEARCTIC -
** nt - NEOTROPIC -
** oc - OCEANIA -
** pa - PALEARCTIC - [[#2|2]]

== 2 ==
* Trvalost toku
** Vodní tok vysychavý, voda teče jen po část roku - &lt;br /&gt;'''241.pa6 Dočasné toky''' (Intermittent streams) [[Dichotomický klíč/241.pa6 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[241.pa6 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Vodní tok trvalý – [[#3|3]]

== 3 ==
* Velikost toku
** Drobné potůčky a prameny bez ryb – &lt;br /&gt;'''241.pa1 Potůčky''' (Rivulets) [[Dichotomický klíč/241.pa1 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[241.pa1 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Větší toky umožňující život ryb - [[#4|4]]

== 4 ==
* Dominantní rybí fauna
** Pstruh - &lt;br /&gt;'''241.pa2 Pstruhové pásmo''' (Trout zone) [[Dichotomický klíč/241.pa2 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[241.pa2 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Lipan - &lt;br /&gt;'''241.pa3 Lipanové pásmo''' (Grayling zone) [[Dichotomický klíč/241.pa3 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[241.pa3 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Parma - &lt;br /&gt;'''241.pa4 Parmové pásmo''' (Barbel zone) [[Dichotomický klíč/241.pa4 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[241.pa4 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Cejn - &lt;br /&gt;'''241.pa5 Cejnové pásmo''' (Bream zone) [[Dichotomický klíč/241.pa5 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[241.pa5 (Biotop Wikicode)|Popis]]

[[Kategorie:Dichotomický klíč|241 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>5f0ikmtv0fydufjv7pe3pik1ur9s3bk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/44.pa2 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1883</id>
    <revision>
      <id>42306</id>
      <parentid>34474</parentid>
      <timestamp>2020-08-22T17:07:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="915" xml:space="preserve">'''[[44.pa2 (Biotop Wikicode)|44.pa2 Luhy olše šedé]]''' (Grey alder ''Alnus incana'' galleries)

== Předcházející úrovně ==
* [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|Biotopy světa]]
* [[Dichotomický klíč/4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy]]
* [[Dichotomický klíč/44 (Biotop Wikicode)|44 Lužní a mokřadní lesy]]

== 1 ==
* Krajinný typ
** Horský - &lt;br /&gt;'''44.pa21 Horské luhy olše šedé '''(Montane ''Alnus incana'' galleries) [[Dichotomický klíč/44.pa21 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[44.pa21 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Podhorský - &lt;br /&gt;'''44.pa22 Podhorské luhy olše šedé '''(Dealpine ''Alnus incana'' galleries) [[Dichotomický klíč:44.pa22 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Severský - &lt;br /&gt;'''44.pa23 Severské luhy olše šedé ''' (Boreal ''Alnus incana'' galleries) [[Dichotomický klíč:44.pa23 (Biotop Wikicode)|Popis]]

[[Kategorie:Dichotomický klíč|44.pa2 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>c541rabbq0n35xr8xye0j6bswgx4vuy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/44.pa21 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1884</id>
    <revision>
      <id>42314</id>
      <parentid>34473</parentid>
      <timestamp>2020-08-23T11:07:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1844" xml:space="preserve">'''[[44.pa21 (Bitop Wikicode)|44.pa21 Horské luhy olše šedé]]''' (Montane ''Alnus incana'' galleries)

== Předcházející úrovně ==
* [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|Biotopy světa]]
* [[Dichotomický klíč/4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy]]
* [[Dichotomický klíč/44 (Biotop Wikicode)|44 Lužní a mokřadní lesy]]
* [[Dichotomický klíč/44.pa2 (Biotop Wikicode)|44.pa2 Luhy olše šedé]]

== 1 ==
* Biogeografický region
** Alpine (al) - [[#2|2]]
** Continental (co) - [[#3|3]]
** Mediterranean (me), Balkánská pohoří - &lt;br /&gt;'''44.pa21me1 - Balkánské luhy olše šedé''' (Balkan Range grey alder galleries) [[44.pa21me1 (Biotop Wikicode)|Popis]]

== 2 ==
* Velehory
** Alpy - &lt;br /&gt;'''44.pa21al1 - Alpské luhy olše šedé''' (Alpine grey alder galleries) [[44.pa21al1 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Západní Karpaty - &lt;br /&gt;'''44.pa21al3 - Západokarpatské luhy olše šedé''' (Carpathian grey alder galleries) [[44.pa21al3 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Východní Karpaty - &lt;br /&gt;'''44.pa21al4 - Východokarpatské luhy olše šedé''' (Eastern Carpathian grey alder galleries) [[44.pa21al4 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Černohorská údolí řek Tara a Lim - &lt;br /&gt;'''44.pa21al5 - Černohorské luhy olše šedé''' (Montenegrine grey alder galleries) [[44.pa21al5 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Rodopy a Pirin - &lt;br /&gt;'''44.pa21al7 - Luhy olše šedé Rodop a Pirinu''' (Rhodopide grey alder galleries) [[44.pa21al7 (Biotop Wikicode)|Popis]]

== 3 ==
* Středohory
** Severní Apeniny - &lt;br /&gt;'''44.pa21co2 - Apeniské luhy olše šedé''' (Apennine grey alder galleries) [[44.pa21co2 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Hercinikum - &lt;br /&gt;'''44.pa21co3 - Hercynské luhy olše šedé ''' (Hercynium grey alder galleries) [[44.pa21co3 (Biotop Wikicode)|Popis]]

[[Kategorie:Dichotomický klíč|44.pa21 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>4ppdvqc8uo92tnl9pplhtzh1ddowapa</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>44.pa21co3 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1885</id>
    <revision>
      <id>36095</id>
      <parentid>34377</parentid>
      <timestamp>2018-03-11T11:01:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3968" xml:space="preserve">== Hierarchie ==

* Biotopy světa [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|klíč]]
* 4 Lesy (Forests) [[Dichotomický klíč/4 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[4 (Biotop Wikicode)|popis]]
* 44 Lužní a mokřadní lesy (Temperate alluvial and very wet forests and brush) [[Dichotomický klíč/44 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[44 (Biotop Wikicode)|popis]]
* 44.pa2 Luhy olše šedé (Grey alder ''Alnus incana'' galleries) [[Dichotomický klíč/44.pa2 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[44.pa2 (Biotop Wikicode)|popis]]
* 44.pa21 Horské luhy olše šedé (Montane ''Alnus incana'' galleries) [[Dichotomický klíč:44.pa21 (Bitop Wikicode)|klíč]], [[44.pa21 (Bitop Wikicode)|popis]]
* '''44.pa21co3 Hercynské luhy olše šedé (Hercynium grey alder galleries) '''

== Příbuzné systémy ==

'''NATURA 2000:''' Biotop je včleněn do šířeji pojatého biotopu Natury 2000 '''91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae), (Mixed ash-alder alluvial forests of temperate and Boreal Europe (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae))''', který zahrnuje další dva příbuzné lužní biotopy. Biotop 91E0 patří meti prioritní.

'''EUNIS''' definuje biotop '''G1.1213 Hercynio-Carpathian grey alder galleries''', který je ve wikisystému rozdělen na [[44.pa21co3 (Bitop Wikicode)|44.pa21co3]] pro kontinentální bioregion a na [[44.pa21al3 (Bitop Wikicode)|44.pa21al3]] pro alpínský bioregion.

'''Palaearctic Habitat''' definuje pouze vyšší jednotku '''44.21 Montane grey alder galleries''', která je shodná s vyšší jednotkou wikisystému [[44.pa21 (Bitop Wikicode)|44.pa21]]

'''Katalog biotopů České republiky''' vylišuje pro území ČR biotop '''L2.1 Horské olšiny s olší šedou ''(Alnus incana)'' (Montane grey alder galleries)''', který je shodný s tímto biotopem.

== Popis ==

Druhově bohaté biotopy s dominantní olší šedou ve stromovém patře vyskytující se na nivách horských bystřin. V chladných údolích mohou sestupovat i do nižších poloh na úkor jasanových olšin s olší lepkavou.

== Druhové složení ==

Dominantní a diagnostickou dřevinou je olše šedá, vtroušenými dřevinami může být smrk stepilý, javor klen a vrba jíva. Diagnostickými druhy bylin jsou oměj šalamounek, mléčivec alpský, kamzičník rakouský, chrastavec lesní, pryskyřník platanolistý, šťovík áronolistý, silenka dvoudomá, žluťucha orlíčkolistá a kýchavice bílá. V podrostu bývá dominantní devětsil lékařský, krabilice chlupatá nebo bršlice kozí noha. Dále se často vyskytují ostružiník maliník, papratka samičí, škarda behenní, kostřava obrovská, netýkavka nedůtklivá, šťavel kyselý, zvonečník klasnatý, starček vejčitý, čistec lesní a ptačinec hajní.

== Ekologie ==

Výskyt na obohacovaných půdách podél horských toků. Půdy jsou obvykle štěrkovité, ale mohou být i hlinité typu [[rambla]], [[paternia]] nebo [[glej]]. Krátká vegetační doba.

== Rozšíření ==

V České republice se biotop 44.pa21co3 vyskytuje v pohraničních horách: Krkonoše, Hrubý Jeseník, Moravskoslezské Beskydy, Šumava, Krušné hory, Orlické hory a Ještědský hřbet. Výjimečně byl zjištěn výskyt biotopu i ve vnitrozemských horách, může se však jednat o umělé výsadby olše šedé, které by se měly zařadit do člověkem vytvořených biotopů.

== Externí odkazy ==

* http://eunis.eea.eu.int/habitats-factsheet.jsp?idHabitat=4862] - anglicky
* http://stanoviste.natura2000.cz/index.php?page=biotop_detail&amp;BiotopID=21 - mapa rozšíření a další informace týkající se pouze České republiky
* http://stanoviste.natura2000.cz/index.php?page=stanoviste_detail&amp;StanovisteID=17 - umožňuje přístup na mapy chráněných území soustavy Natura 2000 v České republice s výskytem biotopu 91E0 (kód Natura 2000).

[[Kategorie:Biotop Wikicode]]</text>
      <sha1>t0uevajrlripfoylkarladxxwd4okyz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>44.pa21al1 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1886</id>
    <revision>
      <id>41523</id>
      <parentid>38111</parentid>
      <timestamp>2020-05-06T14:07:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2336" xml:space="preserve">== Hierarchie ==

* Biotopy světa [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|klíč]]
* 4 Lesy (Forests) [[Dichotomický klíč/4 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[4 (Biotop Wikicode)|popis]]
* 44 Lužní a mokřadní lesy (Temperate alluvial and very wet forests and brush) [[Dichotomický klíč/44 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[44 (Biotop Wikicode)|popis]]
* 44.pa2 Luhy olše šedé (Grey alder ''Alnus incana'' galleries) [[Dichotomický klíč/44.pa2 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[44.pa2 (Biotop Wikicode)|popis]]
* 44.pa21 Horské luhy olše šedé (Montane ''Alnus incana'' galleries) [[Dichotomický klíč:44.pa21 (Bitop Wikicode)|klíč]], [[44.pa21 (Bitop Wikicode)|popis]]
* '''44.pa21al1 Alpské luhy olše šedé (Alpine grey alder galleries) '''

== Příbuzné systémy ==

'''NATURA 2000:''' Biotop je včleněn do šířeji pojatého biotopu Natury 2000 '''91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae), (Mixed ash-alder alluvial forests of temperate and Boreal Europe (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae))''', který zahrnuje další příbuzné lužní biotopy. Biotop 91E0 patří meti prioritní.

'''EUNIS''' definuje biotop '''G1.1211 - Alpine grey alder galleries''', který je shodný s vymezením tohoto biotopu.

'''Palaearctic Habitat''' definuje pouze vyšší jednotku '''44.21 Montane grey alder galleries''', která je shodná s vyšší jednotkou wikisystému [[44.pa21 (Bitop Wikicode)|44.pa21]]

== Popis ==
[[Soubor:Erlenweichholzaue.jpg|vpravo|320px|náhled|Germany: řeka Lech, biotop 44.pa21.al1&lt;br /&gt;autor: Eric Steinert, fotografováno dne 2005-04-02]]

Biotop se vyskytuje v údolích horních tokù Alp, zejména Dinárských Alp. Iniciálním stadiem biotopu 44.pa21al1 jsou porosty vrby ''Salix eleagni'', které jsou však vylišeny jako jiný biotop.

== Druhové složení ==

Dominantní a diagnostickou dřevinou je olše šedá ''Alnus incana''.

== Rozšíření ==

V České republice se biotop 44.pa21al1 nevyskytuje. Vyskytuje se pouze v Alpách, v dalších evropských velehorách jsou vymezeny obdobné biotopy s olší šedou.

== Externí odkazy ==

* [http://eunis.eea.eu.int/habitats-factsheet.jsp?idHabitat=4860] - anglicky
* [[w:de:Weichholzaue]] - německy

[[Kategorie:Biotop Wikicode]]</text>
      <sha1>2uma01sq5570k574fr9g2p6koyuq5r8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/41 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1887</id>
    <revision>
      <id>42133</id>
      <parentid>34457</parentid>
      <timestamp>2020-07-17T11:07:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2899" xml:space="preserve">'''[[41 (Biotop Wikicode)|41 Listnaté opadavé lesy]]''' (Broad-leaved deciduous forests)

== Předcházející úrovně ==
* [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|Biotopy světa]]
* [[Dichotomický klíč/4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy]]

== 1 ==
* Biogeografická oblast
** [http://en.wikipedia.org/wiki/Afrotropic Afrotropická] (at) -
** [http://en.wikipedia.org/wiki/Antarctica_ecozone Antarktická] (an) -
** [http://en.wikipedia.org/wiki/Australasia_ecozone Australská] (aa) -
** [http://en.wikipedia.org/wiki/Indomalaya Indomalajská] (im) -
** [http://en.wikipedia.org/wiki/Nearctic Nearktická] (na)
** [http://en.wikipedia.org/wiki/Neotropic Neotropická] (nt) -
** [http://en.wikipedia.org/wiki/Oceania_ecozone Oceánská] (oc) -
** [http://en.wikipedia.org/wiki/Palearctic Palearktická] (pa) - [[#2|2]]

== 2 ==
* Zonálnost výskytu
** Teplomilné (lesostepní) jihoevropské opadavé lesy s dominantními druhy: dub, habr východní, kaštan, habrovec - &lt;br /&gt;'''41.pa7 Teplomilné opadavé lesy '''(Thermophilous deciduous woodland) [[Dichotomický klíč/41.pa7 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa7 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Opadavé listnaté nepodmáčené lesy humidnější zóny s dominantními druhy: buk, (dub, habr, jasan, jilm, javor, lípa, bříza, osika, jeřáb, olše - [[#3|3]]

== 3 ==
* Typ společenstva
** Pionýrské listnaté dřeviny tvořící dočasná nebo v extrémních podmínkách trvalá náhradní společenstva (porosty břízy, osiky, jeřábu, olše) - &lt;br /&gt;'''41.pa9 Společenstva pionýrských dřevin '''(Non-riverine woodland with ''Betula'', ''Populus tremula'', ''Alnus'' or ''Sorbus aucuparia'') [[Dichotomický klíč/41.pa9 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa9 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Dřeviny závěrečného vývojového cyklu lesa - [[#4|4]]

== 4 ==
* Typ dominantní dřeviny
** Vůdčí dřevina, t.j. dřevina, která ve svém optimu růstovém (maximální rozměry) dosahuje maximálního (často 100%) zastoupení - &lt;br /&gt;'''41.pa6 Bučiny '''(Beech ''Fagus'' forests) [[Dichotomický klíč/41.pa6 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa6 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Podřízené dřeviny, optimum jejich rozšíření není v jejich optimu růstovém odkud jsou vetěsněny konkurenčně zdatnější vůdčí dřevinou (všechny dřeviny kromě buku) - [[#5|5]]

== 5 ==
* Trofnost stanoviště
** Acidofilní - &lt;br /&gt;'''41.pa8 Acidofilní doubravy''' (Acidophilous ''Quercus'' forests) [[Dichotomický klíč:41.pa8 (Bitop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa8 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Mezo a eutrofní - &lt;br /&gt;'''41.paA Lesy živných stanovišť''' (Meso- and eutrophic ''Quercus'', ''Carpinus'', ''Fraxinus'', ''Acer'', ''Tilia'', ''Ulmus'' and related woodland) [[Dichotomický klíč:41.paA (Bitop Wikicode)|Klíč]], [[41.paA (Biotop Wikicode)|Popis]]

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|41 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>jndn00rod1nic8w6vzv739ggd678sx2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/42 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1888</id>
    <revision>
      <id>42200</id>
      <parentid>34471</parentid>
      <timestamp>2020-08-03T20:08:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2930" xml:space="preserve">'''[[42 (Biotop Wikicode)|42 Jehličnaté lesy]]''' (Temperate coniferous forests)

== Předcházející úrovně ==
* [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|Biotopy světa]]
* [[Dichotomický klíč/4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy]]

== 1 ==
* Biogeografická oblast
** AFROTROPIC (at) -
** ANTARCTIC (an) -
** AUSTRALASIA (aa) -
** INDO-MALAYAN (im) -
** NEARCTIC (na) -
** NEOTROPIC (nt) -
** OCEANIA (oc) -
** PALEARCTIC (pa) - [[#2|2]]

== 2 ==
* Biogeografický region
** Boreální (bo) - &lt;br /&gt;'''42.pa.boC Tajga '''(Taiga) [[Dichotomický klíč/42.pa.boC (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa.boC (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Ostatní - [[#3|3]]

== 3 ==
* Dominantní dřevina
** Jedle - &lt;br /&gt;'''42.pa1 Jedliny '''(Fir ''Abies'' forests) [[Dichotomický klíč/42.pa1 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa1 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Smrk - &lt;br /&gt;'''42.pa2 Smrčiny '''(Spruce ''Picea abies'' forests) [[Dichotomický klíč/42.pa2 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa2 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Modřín a (nebo) limba - &lt;br /&gt;'''42.pa3 Modřínolimbové lesy''' (Larch-arolla ''Larix decidua, Pinus cembra'' forests) [[Dichotomický klíč/42.pa3 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa3 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Cypřiš, jalovec, tis - &lt;br /&gt;'''42.paA Jehličnaté lesy reliktních druhů''' (Coniferous woodland dominated by ''Cupressaceae'' or ''Taxaceae'') [[Dichotomický klíč/42.paA (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.paA (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Různé druhy borovic - [[#4|4]]

== 4 ==
* Druhy borovic v hlavním porostu
** Borovice pyrenejská - &lt;br /&gt;'''42.pa4 Lesy borovice pyrenejské''' (''Pinus uncinata'' woodland) [[Dichotomický klíč/42.pa4 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa4 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Borovice lesní - &lt;br /&gt;'''42.pa5 Bory''' (Scots pine ''Pinus sylvestris'' forests) [[Dichotomický klíč/42.pa5 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa5 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Borovice černá - &lt;br /&gt;'''42.pa6 Lesy borovice černé''' (Black pine (Pinus nigra) forests) [[Dichotomický klíč/42.pa6 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa6 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Borovice ''Pinus peuce'' a(nebo) ''Pinus leucodermis'' - &lt;br /&gt;'''42.pa7 Středomořské subalpínské bory''' (Subalpine mediterranean ''Pinus'' woodland) [[Dichotomický klíč/42.pa7 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa7 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Středomořské druhy borovic ''Pinus pinaster, Pinus mesogeensis, Pinus pinea, Pinus halepensis, Pinus brutia'' - &lt;br /&gt;'''42.pa8 Středomořské bory''' (High oro-Mediterranean pine forests) [[Dichotomický klíč/42.pa8 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa8 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Borovice kanárská - &lt;br /&gt;'''42.pa9 Lesy borovice kanárské''' (Canary Island pine ''Pinus canariensis'' forests) [[Dichotomický klíč/42.pa9 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa.9 (Biotop Wikicode)|Popis]]

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|42 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>72k0lnw2e36km5fta6hfo3poshm2xu8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/8 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1890</id>
    <revision>
      <id>42108</id>
      <parentid>34482</parentid>
      <timestamp>2020-07-12T19:07:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2554" xml:space="preserve">{{Biotop
  |Dichotomický klíč/8 (Biotop Wikicode)|8 Biotopy silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem
}}__NOTOC__

== 8 Biotopy silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem ==

== 1 ==
* Medium
** Vodní člověkem vytvořené biotopy se silně pozměněným druhovým složením bioty nebo bez bioty. – &lt;br /&gt;'''89 Vodní umělé biotopy''' (Industrial lagoons and reservoirs, canals) [[Dichotomický klíč:89 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[89 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Terestrické biotopy – [[#2|2]]

== 2 ==
* Podzemí
** Podzemní umělé biotopy – &lt;br /&gt;'''88 Důlní díla a podzemní tunely''' (Mines and underground passages) [[Dichotomický klíč:88 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[88 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Pozemní biotopy – [[#3|3]]

== 3 ==
* Vegetace
** Pěstované rostliny včetně stromů, obvykle kulturního nebo nepůvodního původu - [[#4|4]]
** Zastavěná území s doprovodnou vegetací nebo bez vegetqace - [[#5|5]]

== 4 ==
* Typ kultur
** Intenzivně udržované trávníky - &lt;br /&gt;'''81 Kulturní trávníky''' (Improved and introduced grasslands) [[Dichotomický klíč:81 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[81 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Plantáže kulturních a zemědělských plodin - &lt;br /&gt;'''82 Zemědělské plodiny''' (Cropland) [[Dichotomický klíč:82 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[82 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Ovocné sady, kulturní lesy, plantáže keřů - &lt;br /&gt;'''83 Sady a plantáže''' (Orchards, shrub croplands and tree plantations) [[Dichotomický klíč:83 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[83 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Stromořadí, živé ploty, venkovská zahrady - &lt;br /&gt;'''84 Stromořadí''' (Tree lines, hedges, rural mosaics) [[Dichotomický klíč:84 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[84 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Městské parky a velké zahrady, botanické i zoologické zahrady - &lt;br /&gt;'''85 Velké parky''' (Urban parks and large gardens) [[Dichotomický klíč:85 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[85 (Biotop Wikicode)|Popis]]

== 5 ==
* Typ antropogenního narušení
** Městská a vesnická zástavba a průmyslové zóny – &lt;br /&gt;'''86 Urbanizovaná místa''' (Towns, villages, industrial sites) [[Dichotomický klíč:86 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[86 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Deponie, lomy, úhory, skládky a jiná člověkem narušená místa - &lt;br /&gt;'''87 Indusrializovaná místa''' (Fallow land, waste places) [[Dichotomický klíč:87 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[87 (Biotop Wikicode)|Popis]]

[[Kategorie:Dichotomický klíč|8 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>f4cycqxoi3ct199mno3wc287sbo14kq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/Calopterigidae</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1892</id>
    <revision>
      <id>23981</id>
      <parentid>22928</parentid>
      <timestamp>2013-02-25T12:03:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="176" xml:space="preserve">{{Doplnit}}

V České republice jediný rod [[Dichotomický klíč/Calopteryx|''Calopteryx'']] Leach, 1815, '''motýlice'''.

[[Kategorie:Dichotomický klíč|Calopterigidae]]</text>
      <sha1>fbsi8tufs529t0o0sdkmu87e3419opo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/Orthoptera</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1893</id>
    <revision>
      <id>41994</id>
      <parentid>38132</parentid>
      <timestamp>2020-06-17T09:07:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2195" xml:space="preserve">'''Klíč čeledí rovnokřídlého hmyzu České republiky'''

== 1 ==
[[Soubor:Leg_of_Gryllotalpa.jpg|vpravo|170px|náhled|Krtonožka obecná: Hrabavá levá přední noha &lt;br /&gt; autor: Jiří Berkovec]]
* Přední nohy
** Přední nohy lopatovité, přizpůsobené k hrabání - Ensifera (část): [[Dichotomický klíč/Gryllotalpidae|Gryllotalpidae]], '''krtonožkovití'''
** Přední nohy kráčivé - [[#2|2]]

== 2 ==
* Tykadla, chodidla, kladélko
** Tykadla krátká, zpravidla kratší než hlava a štít dohromady. Chodila 2-3 článková. Kladélko krátké, složené z dvou samostatných valv. - [[#3|3 Caelifera]], '''saranče'''
** Tykadla delší než tělo. Chodila 3-4 článková. Kladélko dlouhé, složené z pevně spojených valv. - [[#5|5 Ensifera]], '''kobylky'''

== 3 Caelifera ==
* Velikost
** Tělo kratší než 7 mm. - [[Dichotomický klíč/Tridactylidae|Tridactylidae]], '''pacvrčkovití'''
** Tělo delší než 8 mm. - [[#4|4]]

== 4 ==
* Štít
** Štít prodloužený, vybíhá v trojúhelníkovitý výběžek dosahující nebo přesahující konec zadečku. - [[Dichotomický klíč/Tetrigidae|Tetrigidae]], '''maršovití'''
** Štít normální, dosahuje jen k bazi zadečku. - [[Dichotomický klíč/Acrididae|Acrididae]], '''sarančovití'''

== 5 Ensifera ==
* Chodidla
** Chodila 3 článková. Tělo válcovité. - [[#6|6]]
** Chodila 4 článková. Tělo se stran stisknuté. - [[#7|7]]

== 6 ==
* Velikost
** Tělo kratší než 5 mm. - [[Dichotomický klíč/Myrmecophilidae|Myrmecophilidae]]
** Tělo delší než 6 mm. - [[Dichotomický klíč/Gryllidae|Gryllidae]], '''cvrčkovití'''

== 7 ==
* Chodidla, křídla a tympanální orgán
** Chodidla jsou stranově stlačená a dlouhá. Krytky, křídla a tympanální orgány vždy chybí. - nadčeleď Gryllacridoidea: čeleď [[Dichotomický klíč/Rhaphidophoridae|Rhaphidophoridae]], '''koníkovití'''
** Chodidla jsou dorzoventrálně zploštělá a kratší. Krytky, křídla a tympanální orgány bývají vyvinuty, někdy jsou však zakrnělé. - [[Dichotomický klíč/Tettigoniidae|Tettigoniidae]], '''kobylkovití'''

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|Orthoptera]]</text>
      <sha1>ipniaxk7t2vb0jqkkqzhw11ec7rx8pb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/Calopteryx</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1894</id>
    <revision>
      <id>34487</id>
      <parentid>15200</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:21:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="813" xml:space="preserve">{{Upravit|Tato stránka|ji}}
'''Klíč druhů rodu motýlice České republiky'''

== 1 ==
* Pigmentace křídel
** Křídla samců jsou téměř celá modrozelená, jen malá plocha na okraji křídla je průsvitná. Křídla samic jsou celá průsvitná s hnědavým odstínem, poměr vzdálenosti mezi uzlem a pseudopterostigmou a koncem křídla a pseudopterostigmou je menší než 4:1 - [[Calopteryx virgo]], '''motýlice obecná'''
** Křídla samců jsou modrá jen uprostřed, báze a vrchol křídla je průsvitný. Křídla samic jsou celá průsvitná se zlatým nebo zelenavým odleskem, poměr vzdálenosti mezi uzlem a pseudopterostigmou a koncem křídla a pseudopterostigmou je větší než 4,5:1 - [[Calopteryx splendens]], '''motýlice lesklá'''

[[Kategorie:Dichotomický klíč|Calopteryx]]</text>
      <sha1>ie1ubv64f3614ajnqwmej27bkx86vdg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Anonnotice</title>
    <ns>8</ns>
    <id>1898</id>
    <revision>
      <id>5798</id>
      <parentid>4009</parentid>
      <timestamp>2006-09-26T09:05:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Zirland</username>
        <id>36</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>tabula rasa</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6" xml:space="preserve">&amp;nbsp;</text>
      <sha1>8dr6mhgwhtl6zq84ioqqe0vymn2li6t</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Eagle-USB</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1921</id>
    <revision>
      <id>34743</id>
      <parentid>27752</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:24:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="12668" xml:space="preserve">'''Eagle-usb''' je ovladač pro Linux, určený pro DSL modemy s analogovým čipsetem Eagle 8051.
Podporovány jsou například modemy Sagem F@st 800, USRobotics Sureconnect 9000, Comtrend ct-350 / ct-361, Elcon 111U a další.
(Převzato ze stránek: http://sourceforge.net/projects/eagle-usb/)
Na internetu je hodně nářků v diskusích, že ovladač nefunguje. Po značném úsilí se mi jej povedlo zprovoznit.
Zdrcující většina potíží s ovladačem pramení z prosté skutečnosti, že na něj není podrobný návod.
Jediný který jsem našel se nachází na:
http://www.abclinuxu.cz/hardware/show/64812
je ale bohužel neaktualizovaný a některé údaje již neplatí.

'''Jak instalovat ovladač eagle-usb k modemu Sagem F@st 840 USB v SUSE 9.3 nebo Open SUSE 10 a připojit se k Českému Telecomu.'''
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------
== 1. Instalace RPM balíčků ==

Vložíme instalační CD/DVD, spustíme '''Yast2''', zadáme heslo roota, klepneme na &quot;Software&quot; a vpravo na &quot;Správce programů&quot;.

a)
Roletku &quot;Filtr&quot; nastavíme na &quot;Skupiny balíčků&quot;, najedeme až dole a klepneme na &quot;zzz vše&quot;.
Vpravo umístíme zatržítka k RPM balíčkům:
* '''Kernel-Source'''
* '''Make'''
* '''GCC'''
Knihovna '''LibGCC''' by se měla zatrhnout samočinně jako balíčková závislost.

SUSE 9.3 nemá GCC ve správné verzi, je to chyba distribuce. Musíme stáhnout vyžadovanou verzi, nebo konflikt ignorovat, fungovat to bude. Knihovna &quot;LibGCC&quot; zde vyžaduje ještě balíček &quot;novell-docs-en&quot;
Klepneme na přijmout a tím se balíčky nainstalují. Tyto tři programy jsou nutné pro instalaci ovladače.

b)
Roletku &quot;Filtr&quot; nastavíme na &quot;Hledat&quot; a do políčka vložíme zkratku '''ppp'''. Umístíme zatržítka k nalezeným balíčkům a nainstalujeme je klepnutím na &quot;Přijmout&quot;. Zejména je důležitý program '''rp-pppoe''', například ve verzi '''rp-pppoe-3.5-333.2.i586'''. Tento program v Open SUSE 10 není, bez něj nám ale modem nepojede, proto si ho stáhneme, nebo zkopírujeme z instalačního DVD SUSE 9.3, (vyšla například v časopise Computer č. 20/2005).

c)
Roletku &quot;Filtr&quot; nastavíme na &quot;Hledat&quot; a do políčka vložíme zkratku '''usb'''. Zejména je důležitý program '''hotplug''', který v Open SUSE 10 opět není.
Stáhneme jej tedy ze SUSE 9.3, kde je balíček '''hotplug-0.44-32.28.i586''' nebo z internetu.

Hotplug i rp-pppoe nemají balíčkové závislosti a fungují v obou verzích distribuce spolehlivě.
Většina balíčků, které obsahují &quot;usb&quot; a &quot;ppp&quot; nejsou pro provoz modemu potřeba, doinstalujeme je pouze pro jistotu.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
== 2.Instalace ovladače. ==

Modem musí být odpojen z USB kabelu, použijeme prověřenou verzi ovladače '''eagle-usb-1.9.9.1.tar.bz2''', kterou si stáhneme z internetu například z:
https://sourceforge.net/project/showfiles.php?group_id=81588&amp;package_id=83540
Můžeme stáhnout i novější.

a)
rozbalíme soubor '''eagle-usb-1.9.9.1.tar.bz2''' jednoduše tak, že na něj klepneme a objeví se rozbalená složka, kterou myší přetáhneme do jiného okna. Tím je soubor rozbalen.
Chceme-li to udělat jako opravdoví Linuxoví drsoni, otevřeme konzoli a zadáme příkaz:
* '''su -'''
i s tou mezerou a pomlčkou a zadáme heslo. Heslo se nezobrazuje z bezpečnostních důvodů. Pak zadáme příkazy:
* '''cd /cesta_k_souboru/'''
* '''tar xvjf eagle-usb-1.9.9.1.tar.bz2'''
První příkaz &quot;cd&quot; nás dostane do složky se souborem, druhý příkaz &quot;tar&quot; ho rozbalí.

b)
Jsme-li ve složce s rozbaleným souborem, zadáme příkaz:
* '''cd eagle-usb'''
Tím se dostaneme do složky &quot;eagle-usb&quot; kde zadáme příkaz:
* '''./configure'''
Pokud to skončí chybovou hláškou obsahující zmínku o nějakém &quot;$PATH&quot;, nezoufáme a zadáme příkaz:
* '''PATH=$PATH:/usr/local/sbin'''
A znovu spustíme ./configure.
Až doběhne, což může docela trvat, mělo by to skončit přibližně takhle:
 -----------------------------------------------------------------------
 distribution detected                           generic
 
 dhcp support                                    dhcpcd
 
 pppd support                                    yes
   pppoa support                                 yes
   pppoe support                                 yes
 
 install eagleconnect (tcl/tk frontend)          yes
 
 generate documentation                          no
 -----------------------------------------------------------------------
Pokud to vypadá jinak, nezoufáme. Důležité je, že nám ./configure doběhl bez chyby.
Zadáme příkaz:
* '''make'''
Až doběhne, zapojíme podle návodu modem do USB slotu. Osobně jsem ho zapojoval i po &quot;make install&quot; a taky fungoval.
Modem lze zapojit i do přídavného USB řadiče na PCI kartě. Linux si poradí i s tím, pokud po instalaci přepojíme modem do jiného USB slotu.
Po zapojení modemu zadáme příkaz:
* '''make install'''
Vyčkáme konce instalace, mělo by se objevit asi tohle:
------------------------------------------------------------------------
Installation has finished!
You should now run eagleconfig to setup your connexion.
------------------------------------------------------------------------
Vložíme tedy příkaz:
* '''eagleconfig'''
Objeví se seznam poskytovatelů. Vyberte Hungary, napište tedy:
* '''HU01'''
Použil jsem HU01, přestože je spíše doporučováno NL01. HU totiž používá protokol &quot;pppoe&quot; který potřebujeme.
NL01 používá &quot;pppoa&quot; který už od 1.4.2005 neplatí pro nové zákazníky.
Vyplňte co nejpečlivěji jméno a heslo nutné k připojení. Tyto věci Vám sdělí poskytovatel a musí být zadány přesně!

Na další dvě otázky doporučuji odpovědět ano (Y a enter). Otázky se ptají, zda má být Vaše jméno šifrováno a zda se má zavést modul do modemu už při startu počítače. Pokud nechcete zbytečně zadávat před každým připojením jeden příkaz navíc, pak volte Y. Jinak byste museli zadávat příkaz k zavedení firmware do modemu:
* '''eaglectrl -d'''.
Modem zavede modul a výpis by měl vypadat takto:
 -----------------------------------------------------
 Loading module...                      [ OK ]
 
 Loading DSP &amp; options...               [ OK ]
 
 Waiting for modem to be operational... [ OK ]
 
 
 Configuration successful.
 
 You can now type &quot;startadsl&quot; to launch the connection.
 ------------------------------------------------------
Tím je instalace hotova a složku &quot;eagle-usb&quot; ze které jsme instalovali, smažeme.
Složka už totiž není použitelná a znovu se z ní instalovat nedá.
------------------------------------------------------------------------
== 3. Oprava chybných údajů ==

V seznamu poskytovatelů sice je i Český Telecom, ale údaje jsou zastaralé. Pro zákazníky, kteří si zřídili ADSL po 1.4.2005 (nezávisle na datu zřízení telefonní přípojky) platí úplně jiný protokol, proto jsme zvolili &quot;HU01&quot;.
Nyní je třeba poupravit údaje. Konfigurační soubory jsou chráněné, proto použijeme konzoli, režim superuživatele a textový editor '''vi'''. Konzoli doporučuji maximalizovat. Editor '''vi''' má netypické ovládání. Najedete na znak kurzorem, zmáčknete &quot;DEL&quot; pro smazání hodnoty a zmáčknete klávesu, která smazaný znak nahradí.

a)
zadáme tedy v konzoli:
* '''su -'''
* '''heslo'''
tím se přihlásíme jako superuživatel a zadáme příkaz:
* '''vi /etc/eagle-usb/eagle-usb.conf'''
nebo ten samý příkaz na dva řádky:
* '''cd /etc/eagle-usb/'''
* '''vi eagle-usb.conf'''
Zmáčkneme:
* '''E''' jako edit,
* '''I''' jako insert a můžeme měnit.
Najedeme kurzorem na údaje '''VPI a CPI''', ty musí po úpravě vypadat takto:
* '''VPI=00000008'''
* '''VCI=00000030'''
Čísla 1 a 20 změníme na 8 a 30.
Číslo &quot;VCI&quot; by teoreticky mělo být &quot;48&quot;, jak Vám sdělí na infolince Telecomu, ale v &quot;eagle-usb.conf&quot; je jasně napsáno &quot;specified in hexadecimal&quot;, tedy že se čísla mají vkládat v šestnáctkové soustavě.
Osm je osm i v hexa, ale z čísla 48 je třicet.
Zmáčkneme '''ESC''' pro ukončení insert (vkládacího) módu a uložíme výsledek příkazem:
* ''':wq'''
musí to být i s tou dvojtečkou.

b)
Nyní upravíme soubor '''/etc/resolv.conf'''.
Vložíme tam IP adresy jmenných serverů, v našem případě Českého Telecomu.
Napíšeme v konzoli příkaz:
* '''vi /etc/resolv.conf'''
nebo na dva řádky:
* '''cd /etc/'''
* '''vi resolv.conf'''
Zjistíme, že je prázdný.
Zadáme příkazy &quot;E&quot; jako edit, &quot;I&quot; jako insert a vložíme přes schránku řádky:
* '''nameserver 194.228.2.1'''
* '''nameserver 194.228.41.113'''
Zmáčkneme &quot;ESC&quot; pro ukončení insert módu a uložíme výsledek příkazem:
* ''':wq'''
Restartujeme počítač. Dokud jsem nerestartoval, modem nejel.

c)otevřeme konzoli,
* '''su -'''
* '''heslo'''
Nyní vložíme do konzole příkaz:
* '''startadsl'''
A za pár sekund jsme na internetu.
Zadáme příkaz:
* '''eaglediag'''
Měl by vypsat toto:
 --------------------------------------------------------
# module loaded ? [ OK ]
# modem operational ? [ OK ]
# Config vpi/vci/encapsulation/isp : 8 30 1 (pppoe) HU01
# pppd launched ? [ OK ]
# Service for connection [ OK ]
# ping IP ? [ OK ]
--------------------------------------------------------
'''HOTOVO'''

== 4.Návod pro zkušené. ==
* Instalovat:
* '''Kernel-source'''
* '''Make'''
* '''GCC'''
* Vše co obsahuje '''USB'''
* Vše co obsahuje '''ppp'''
* Do '''Open SUSE 10''' stáhnout a doinstalovat:
* '''hotplug'''
* '''rp-pppoe'''
* Stáhnout '''eagle-usb-1.9.9.1.tar.bz2'''
* '''tar xvjf eagle-usb-1.9.9.1.tar.bz2'''
* '''PATH=$PATH:/usr/local/sbin'''
* '''./configure'''
* '''make'''
* Zapojit modem.
* '''make install'''
* '''eagleconfig'''
* '''HU01'''
* jméno
* heslo
* '''Y''' ENTER
* '''Y''' ENTER
* Upravit soubor '''/etc/eagle-usb/eagle-usb.conf'''
* Vložit do něj:
* VPI=0000000'''8'''
* VCI=000000'''30'''
* Upravit soubor '''/etc/resolv.conf'''
* Vložit do něj:
* '''nameserver 194.228.2.1'''
* '''nameserver 194.228.41.113'''
* Restart počítače.
* '''startadsl'''
----------------------------------
Tento článek byl napsán v Linux Open SUSE 10.0, připojení přes modem Sagem F@st 840 USB.
[[Wikipedista:Jo Do|Jo Do]] 19:18, 4. 2. 2006 (UTC)

== 5.Dodatek. Automatické připojení modemu. ==
Pokud nastavíme při konfiguraci automatické připojení při startu počítače, vytvoří se při instalaci soubor '''eagle-usb''' v adresáři '''/etc/init.d'''.
Ten ve své sekci start obsahuje co se děje při startu modemu a v sekci stop naopak co se děje, když má být odpojen.
Bohužel v tomto skriptu je pouze volání '''fctStartAdsl''' pro start ADSL a nikoliv '''eaglectrl''' pro download firmware.
Pomůže nám proto tato změna.

Vložíme '''eaglectrl -w''' do startovacího skriptu '''/etc/init.d/eagle-usb'''

        start)
                $CMDECHO $START_SERVICE_MSG
                mkdir -p `dirname $SYSCONF_FILE`
                touch $SYSCONF_FILE
                eaglectrl -w
                if [ $ASYNCHRONOUS_START -eq 0 ] ; then
                        if fctStartAdsl ; then
                                echo_success
                        else
                                echo_failure
                        fi
                else
                        fctStartAdsl &amp;
                        echo_success
                        #if fctStartAdsl ; then
                        #       echo_success
                        #else
                        #       echo_failure
                        #fi &amp;
                fi
                echo
                #$CMDECHO
                ;;
        stop)

Parametr '''-w''' na rozdíl od '''-d''' pozdrží návrat ze skriptu, až je dosažena synchronizace s modemem.
Uvedený postup funguje na 95%, Stalo se mi několikrát po přímém zapnutí počítače, že se modem nepřipojil. Přisuzuji to
tomu, že modem nestihl provést vnitřní hardwarovou kontrolu před vykonáním příkazu eaglectrl a zkusím testovat
sleep před ním


Poslední úpravy: IP adresa na www.free.fr používána jako referenční v '''/usr/sbin/eaglediag''' skriptu již není zapojena. Ve výpisu dostaneme vždy KO. Uzel www.free.fr změnil lokaci. Změňte ji proto na jinou funkční. Např. na 194.228.41.113 (DNS telecomu). Adresa je uvedena přímo ve skriptu '''/usr/sbin/eaglediag'''.

Poznámka napsána v Linux Open SUSE 10.0, připojení přes modem Sagem F@st 840 USB.

[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>3b79uco7g8ak2lozk3yvhuacw37zra1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/18 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1922</id>
    <revision>
      <id>42109</id>
      <parentid>34434</parentid>
      <timestamp>2020-07-13T10:07:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1082" xml:space="preserve">'''[[18 (Biotop Wikicode)|18 Útesy a skalnatá pobřeží]]'''
== Předcházející úroveň ==
* [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|Biotopy světa]]
* [[Dichotomický klíč/1 (Biotop Wikicode)|1 Mořské a přímořské biotopy]]

== 1 ==
* Přítomnost vegetace
** Holé skály se sporadickým výskytem rostlin – &lt;br /&gt;'''181 Holé útesy''' (Bare sea cliffs) [[Dichotomický klíč:181 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[181 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Skály porostlé vodními nebo suchozemskými rostlinami - [[#2|2]]

== 2 ==
* Společenstvo
** Suchozemská společenstva cévnatých rostlin – &lt;br /&gt;'''182 Vegetace útesů a skalnatých břehů''' (Vegetated sea cliffs and rocky shores) [[Dichotomický klíč:182 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[182 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Vodní rostliny slaných skalních jezírek – &lt;br /&gt;'''183 Společenstva slaných jezer útesů''' (Vegetated cliffs of saline lakes) [[Dichotomický klíč:183 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[183 (Biotop Wikicode)|Popis]]

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|18 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>nb1qc2uppudfkpv2sh4e0i6lc0tpwii</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/Lestidae</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1923</id>
    <revision>
      <id>34497</id>
      <parentid>15224</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:21:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="704" xml:space="preserve">'''Klíč rodů vážek čeledi Lestidae České republiky'''

== 1 ==
* Plamka, křídla, barva těla
** Plamka zadního křídla je dále od vrcholu křídla, než plamka předního křídla. Vrchol křídel je zašpičatělý, sedící jedinci mají křídla složená podél zadečku. Barva těla je hnědě bronzová. - [[Dichotomický klíč:Sympecma|Sympecma]], '''šídlatka'''
** Plamka obou křídel je stejně daleko od vrcholů křídel. Vrchol křídel je zakulacený, sedící jedinci mají křídla šikmo k ose zadečku. Barva těla je zeleně bronzová až kovově zelená - [[Dichotomický klíč:Lestes|Lestes]], '''šídlatka'''

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|Lestidae]]</text>
      <sha1>eq3up1ag8jjluuho4jhkuks9lwup1fr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/54 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1924</id>
    <revision>
      <id>42324</id>
      <parentid>34478</parentid>
      <timestamp>2020-08-26T19:07:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1440" xml:space="preserve">'''[[54 (Biotop Wikicode)|54 Přechodová rašeliniště a prameniště]]'''

== Předcházející úroveň ==
* [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|Biotopy světa]]
* [[Dichotomický klíč/5 (Biotop Wikicode)|5 Mokřady]]

== 1 ==
* Výška vodní hladiny
** Rašeliniště s hladinou vody při povrchu půdy - [[#2|2]]
** Rašeliniště s hladinou vody pod povrchem půdy - [[#3|3]]

== 2 ==
* Tok vody
** Přechodová rašeliniště a třasaviska s půdou nasycenou stagnující vodou - &lt;br /&gt;'''543 Přechodová rašeliniště''' (Transition mires and quaking bogs) [[Dichotomický klíč:543 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[543 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Chudá rašeliniště napájená prameny. - &lt;br /&gt;'''542 Prameniště''' (Poor fens and soft-water spring mires) [[Dichotomický klíč:542 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[542 (Biotop Wikicode)|Popis]]

== 3 ==
* Zdroj vody
** Svahová chudá rašeliniště napájená vodou z pramenů s dominantními nízkými ostřicemi a rašeliníky. - &lt;br /&gt; '''542 Prameniště''' (Poor fens and soft-water spring mires) [[Dichotomický klíč:542 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[542 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Údolní rašeliniště napájená prosakující říční vodou. - &lt;br /&gt; '''541 Údolní rašeliniště''' (Valley mires) [[Dichotomický klíč:541 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[541 (Biotop Wikicode)|Popis]]

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|54 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>0b8th479ewz7jgw31kyliyo88hh4ek1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Angličtina</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1925</id>
    <revision>
      <id>38119</id>
      <parentid>34389</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:25:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1089" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;
Welcome! This book will introduce you to basic '''English'''.

''Vítejte! Tato kniha vás seznámí se základy '''angličtiny'''.''

[[Soubor:Flag of the United Kingdom.svg|150px]]
[[Soubor:Flag of Australia.svg|150px]]
[[Soubor:Flag of Canada.svg|150px]]
[[Soubor:Flag of Ireland.svg|150px]]
[[Soubor:Flag of the United States.svg|150px]]
&lt;/div&gt;

== Obsah ==
{{Verze pro tisk}}
{{/obsah}}
* [[/Abeceda/]]
* [[/Gramatika/]] v příkladech
* [[/Slovíčka/]]
* '''Texty'''
** ''[[/Naučné texty/]]''
** ''Originální texty''
* '''Testy'''
** ''[[Interactive english tests|Interaktivní]]''
** ''Tisknutelné''

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Angličtina}}
* {{Wikislovník|kategorie=Angličtina}}
* {{Wikislovník|heslo=angličtina}}
* [http://cs.bab.la/ bab.la - slovníky, jazykové testy a hry, procvičování slovíček a mnoho dalšího.]
* [http://helpforenglish.cz/ Help For English]
* [http://www.e-gramatica.com Anglické časy a slovesné formy, online cvičení a pravidla - ]

[[Kategorie:Angličtina| ]]
[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>shx4re5tnlcnjbkmh0t83d22i9jjdi2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Angličtina/Gramatika</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1927</id>
    <revision>
      <id>18664</id>
      <parentid>16299</parentid>
      <timestamp>2009-11-30T12:24:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>+ [[Angličtina/Gramatika/Tipy|Tipy]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="628" xml:space="preserve">Zejména ze začátku doporučujeme tuto sekci jen pročíst a soustředit se na slovní zásobu. Nakonec bez gramatiky se člověk v nejhorším nějak dorozumí; bez slovíček je to daleko obtížnější… Tedy napoprvé jen pročíst, pak slovíčka, a mezi slovíčky se k této sekci občas vracet.
----

# [[/Slovosled/]]
# [[/Zápor/]]
# [[/Podmínkové věty/]]

== Slovní druhy ==
# [[/Podstatná jména/]]
# [[/Přídavná jména/]]
# [[/Zájmena/]]
# [[/Číslovky/]]
# [[/Slovesa/]]
# [[/Příslovce/]]
# [[/Předložky/]]
# [[/Spojky, částice atd./]]

----

[[/Tipy|Tipy]]

[[Kategorie:Angličtina|Gramatika]]</text>
      <sha1>3g614jhfr0br56abq8y9v9s6287t2ug</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Angličtina/Gramatika/Podmínkové věty</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1928</id>
    <revision>
      <id>34391</id>
      <parentid>29321</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:20:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2363" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;{{:Angličtina/obsah}}&lt;/noinclude&gt;

== Podmínkové věty ==

Podmínky se v angličtině vyjadřují spojkou &quot;if&quot; (jestli), případně &quot;unless&quot; (jestli ne-), která se klade před podmínku. Následek může být potom (za čárkou) nebo předtím (bez čárky).

=== Podmínka do budoucnosti ===

Možnost, že se něco stane. Používáme přítomný čas v podmínce, budoucí v následku.

* If we don't hurry, we'll be late. (Jestli si nepospíšíme, přijdeme pozdě.)

Totéž lze vyjádřit i:
* Unless we hurry, we'll be late.
* We'll be late if we don't hurry.
* We'll be late unless we hurry.

=== Hypotetické úvahy ===

Věc, která by se mohla stát, kdyby... Používáme minulý čas v podmínce a &quot;would&quot;+infinitiv v následku.

'''I wouldn't travel, if I hadn't money.'''
''(Necestoval bych, kdybych neměl peníze.)''

Místo &quot;if&quot; můžeme v hypotetických úvahách použít též změnu slovosledu:

'''I would travel, had I more money.'''

(Přísně vzato je v podmínce minulý podmiňovací tvar, nikoli minulý čas, ale ten se moc neliší; pouze 1. a 3. slovesa &quot;be&quot; je &quot;were&quot;: '''If I were you …''' — ''Být Tebou …'')

=== Pozdě bycha honiti... ===

'''If I hadn't missed the train this morning, I wouldn't have been late for work.'''
''(Kdyby mi dnes ráno neujel vlak, tak bych nepřišel pozdě do práce.)''

'''If I hadn't been a fool, I wouldn't have become a bear.'''
''(Kdybych nebyl hlupákem,nestal bych se medvědem.)''

=== Obecně platná podmínka ===

Vyjádření něčeho, co je často pravda v přítomnosti nebo minulosti. Užíváme přítomného nebo minulého času v obou částech věty.

'''If you mix red and yellow, you get orange.'''
''(Když se smíchá červená a žlutá, vznikne oranžová.)''

'''If we asked him to go with us, he always said no.'''
''(Kdykoli jsme ho požádali, aby s námi šel, pokaždé odmítl.)''

== Slovíčka ==

Slovíčka použitá v této sekci:

; ask
: ptát se, žádat
; get, got, gotten (got)
: dostat
; go
: jít, jet
; hurry
: spěchat
; if
: jestliže, -li
; late
: pozdě
; miss
: minout
; money
: peníze
; morning
: ráno, dopoledne
; orange
: oranžový, pomeranč
; red
: červený
; say
: říci
; train
: vlak
; travel
: cestovat
; unless
: jestli ne-
; work
: práce
; yellow
: žlutý

[[Kategorie:Angličtina|Podmínkové věty]]</text>
      <sha1>83taqp7itqkesta6t4h7sa3d0l263oz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/Platycnemididae</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1929</id>
    <revision>
      <id>45463</id>
      <parentid>34503</parentid>
      <timestamp>2022-03-25T04:07:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link; typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="402" xml:space="preserve">'''[[Dichotomický klíč|Klíč]] rodů a druhů vážek čeledi Platycnemididae České republiky'''

Na území České republiky se vyskytuje jediný rod - [[wikispecies:Platycnemis Platycnemis|Platycnemis Platycnemis]] s jediným druhem [[wikispecies:Platycnemis pennipes P. pennipes|Platycnemis pennipes P. pennipes]], '''šidélko brvonohé'''

[[Kategorie:Dichotomický klíč|Platycnemididae]]</text>
      <sha1>c6yf178bwg1yyey7ego35t9v60ajdcf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/Coenagrionidae</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1930</id>
    <revision>
      <id>34490</id>
      <parentid>15207</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:21:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2316" xml:space="preserve">'''Klíč rodů šidélek čeledi ''Coenagrionidae'' České republiky'''

== 1 ==
* Barva zadečku
** Černá a červená - [[#2|2]]
** Černá a modrá - [[#3|3]]

== 2 ==
* Barva nohou
** Nohy a plamka černé. - [[Dichotomický klíč:Pyrrhosoma|Pyrrhosoma]]
** Nohy čevené nebo čevenohnědé. (Na území ČR nezjištěn, znám z Maďarska, Rakouska a Německa) - [[Dichotomický klíč:Ceriagrion|Ceriagrion]]

== 3 ==
* Kresba na horní části hlavy
** Tři malé tečky. Oči samců červené. - [[Dichotomický klíč:Erythromma|Erythromma]]
** Velké skvrny nebo příčný proužek. - [[#4|4]]

== 4 ==
* Kresba boku hrudi
** Na boku hrudi jeden krátký černý pruh v dorzální části metapleurálního švu. Druhý zadečkový článek samečka s hříbečkovitou černou skvrnou - [[Dichotomický klíč:Enallagma|Enallagma]]
** Na boku hrudi dva krátké černé pruhy v dorzální části metapleurálního švu a mezometapleurální rýhy. Druhý zadečkový článek samečka bez okrouhlé černé skvrny. - [[#5|5]]

== 5 ==
* Plamka, kladélková chlopeň
** Plamka samců v předním křídle přechází z tmavé u vnitřního okraje do světlé u vnějšího okraje. Kladélková chlopeň samic s krátkým hrotem. - [[Dichotomický klíč:Ischnura|Ischnura]]
** Plamka samců v předním křídle celá jednobarevně tmavá. Kladélková chlopeň samic bez hrotu. - [[#6|6]]

== 6 ==
* Políčka za plamkou, délka zadečku
** Za plamkou ke špičce křídla 2 až 3 políčka. Na horní části hlavy příčný proužek. Menší druhy, délka zadečku 1,9 - 2,5 cm. - [[Dichotomický klíč:Nehalennia|Nehalennia]]
** Za plamkou ke špičce křídla nejméně 4 políčka. Na horní části hlavy okrouhlé skvrny. Větší druhy. - [[#7|7]]

== 7 ==
* Skvrny na horní části hlavy, 8. zadečkový článek.
** Skvrny mezi očima v podobě dvakrát přerušovaného proužku. Hřbetní strana 8. zadečkového článku černá. (Na území ČR nezjištěn, znám z Polska, Rakouska a Německa) - [[Dichotomický klíč:Cercion|Cercion]]
** Skvrny mezi očima jiného tvaru. Hřbetní strana 8. zadečkového článku modrá, obvykle se dvěma malými černými skvrnami. - [[Dichotomický klíč:Coenagrion|Coenagrion]]

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|Coenagrionidae]]</text>
      <sha1>0vncrg6cwdpiguzlby1662e3hd1kd80</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/22 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1931</id>
    <revision>
      <id>42113</id>
      <parentid>34436</parentid>
      <timestamp>2020-07-14T13:07:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1943" xml:space="preserve">'''[[22 (Biotop Wikicode)|22 Sladkovodní jezera]]'''

== Předcházející úroveň ==
* [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|Biotopy světa]]
* [[Dichotomický klíč/2 (Biotop Wikicode)|2 Limnické biotopy]]

== 1 ==
* Dočasnost
** Dočasná vysýchavá jezera (ne přechodně zaplavované lužní lesy nebo louky) - &lt;br /&gt;'''225 Dočasná jezera''' (Temporary lakes, ponds and pools) [[Dichotomický klíč:225 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[225 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Trvalá jezera – [[#2|2]]

== 2 ==
* Ledový příkrov
** Trvale nebo po většinu roku zamrzlá jezera, včetně jezer s výskytem plovoucích ker (nesouvislého ledu) během léta. – &lt;br /&gt;'''226 Trvale zamrzlá jezera''' (Permanent lake ice) [[Dichotomický klíč:226 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[226 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Jezera nejsou trvale zamrzlá, led se vyskytuje pouze přechodně nebo vůbec - [[#3|3]]

== 3 ==
* Trofnost prostředí
** Oligotrofní (nedostatek živin při obvykle dobrém prokysličení vody) - &lt;br /&gt;'''221 Oligotrofní jezera''' (Permanent oligotrophic lakes, ponds and pools) [[Dichotomický klíč:221 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[221 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Mezotrofní (středně bohaté) – - &lt;br /&gt;'''222 Mezotrofní jezera''' (Permanent mesotrophic lakes, ponds and pools) [[Dichotomický klíč:222 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[222 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Eutrofní (živinami bohaté, ale s nízkou koncentrací kyslíku) - &lt;br /&gt;'''223 Eutrofní jezera''' (Permanent eutrophic lakes, ponds and pools) [[Dichotomický klíč:223 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[223 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Dystrofní (vody obvykle hnědě zbarvené od humínových látek) - &lt;br /&gt;'''224 Dystrofní jezera''' (Permanent dystrophic lakes, ponds and pools) [[Dichotomický klíč:224 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[224 (Biotop Wikicode)|Popis]]

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|22 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>bm4bi0giioaovb7q27oy0ncbqyw8o3d</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/43 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1932</id>
    <revision>
      <id>42295</id>
      <parentid>34472</parentid>
      <timestamp>2020-08-20T21:07:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3821" xml:space="preserve">'''[[43 (Biotop Wikicode)|43 Smíšené lesy]]''' (Mixed woodland)

== Předcházející úrovně ==
* [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|Biotopy světa]]
* [[Dichotomický klíč/4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy]]

== 1 ==
* Biogeografická oblast
** AFROTROPIC (at) -
** ANTARCTIC (an) -
** AUSTRALASIA (aa) -
** INDO-MALAYAN (im) -
** NEARCTIC (na) -
** NEOTROPIC (nt -
** OCEANIA (oc) -
** PALEARCTIC (pa) - [[#2|2]]

== 2 ==
* Biogeografický region
** Boreální (bo) - [[#3|3]]
** Ostatní - [[#4|4]]

== 3 ==
* Tajga s příměsí listnatých druhů
** Bříza - &lt;br /&gt;'''43.pa.bo2 Tajga s příměsí břízy''' (Mixed taiga woodland with ''Betula'') [[Dichotomický klíč:43.pa.bo2 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[43.pa.bo2 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Dub - &lt;br /&gt;'''43.pa.bo3 Tajga s příměsí dubu''' (Mixed sub-taiga woodland with acidophilous ''Quercus'') [[Dichotomický klíč:43.pa.bo3 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[43.pa.bo3 (Biotop Wikicode)|Popis]]

== 4 ==
* Zastoupení dřevin
** Směs listnáčů a borovice lesní - [[#5|5]]
** Směs listnáčů a jiných jehličnanů - [[#7|7]]

== 5 ==
* Směs dřevin
** Borovice lesní a bříza - &lt;br /&gt;'''43.pa4 Borobřezové lesy''' (Mixed ''Pinus sylvestris'') [[Dichotomický klíč:43.pa4 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[43.pa4 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Borovice lesní a buk - &lt;br /&gt;'''43.pa5 Borobukové lesy''' (Mixed ''Pinus sylvestris'') [[Dichotomický klíč:43.pa5 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[43.pa5 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Borovice lesní a dub - [[#6|6]]

== 6 ==
* Teplomilné duby
** Ano - &lt;br /&gt;'''43.paC Teplomilné borodubové lesy''' (Mixed ''Pinus sylvestris'') [[Dichotomický klíč:43.paC (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[43.paC (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Ne - &lt;br /&gt;'''43.pa7 Borodubové lesy''' (Mixed ''Pinus sylvestris'') [[Dichotomický klíč:43.pa7 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[43.pa7 (Biotop Wikicode)|Popis]]

== 7 ==
* Směs dřevin
** Vždyzelené listnáče a jehličnany - [[#8|8]]
** Opadavé lisnáče a jehličnany - [[#9|9]]

== 8 ==
* Příměs jehličnanů
** Cypřišovité nebo tisovité jehličnany - &lt;br /&gt;'''43.paA Neopadavé cypřišodubové lesy''' (Mixed woodland with ''Cupressaceae'', ''Taxaceae'' and evergreen oak) [[Dichotomický klíč:43.paA (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[43.paA (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Barovice černá - &lt;br /&gt;'''43.paD Neopadavé borodubové lesy''' (Mixed ''Pinus nigra'') [[Dichotomický klíč:43.paD (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[43.paD (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Jiné jehličnany - &lt;br /&gt;'''43.paE Neopadavé jehličnatodubové lesy''' (Mixed mediterranean pine) [[Dichotomický klíč:43.paE (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[43.paE (Biotop Wikicode)|Popis]]

== 9 ==
* Druhové složení
** Opadavé listnáče a cypřišovité nebo tisovité jehličnany. - &lt;br /&gt;'''44.pa9 Smíšené listnaté lesy s cypřišovitými a tisovitými jehličnany''' (Mixed deciduous woodland with ''Cupressaceae'' or ''Taxaceae'') [[Dichotomický klíč:44.pa9 (Bitop Wikicode)|Klíč]], [[44.pa9 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Opadavé teplomilné duby, borovice a jalovce. - &lt;br /&gt;'''43.paB Středomořské smíšené borodubové lesy''' (Mixed mediterranean pine) [[Dichotomický klíč:43.paB (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[43.paB (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Pouze buk s jedlí, smrkem nebo borovicí. - &lt;br /&gt;'''43.pa6 Bukojedlové lesy''' (Mixed ''Abies'') [[Dichotomický klíč:43.pa6 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[43.pa6 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Jiné směsi (bříza, osika, jeřáb s jedlí smrkem nebo borovicí) - &lt;br /&gt;'''43.pa8 Smíšené lesy''' (Mixed non-riverine deciduous and coniferous woodland) [[Dichotomický klíč:43.pa8 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[43.pa8 (Biotop Wikicode)|Popis]]

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|43 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>srfaxhcxbuzaso0xjcsdpbo4bey2eon</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/45 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1933</id>
    <revision>
      <id>42319</id>
      <parentid>38130</parentid>
      <timestamp>2020-08-25T11:07:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2115" xml:space="preserve">'''[[45 (Biotop Wikicode)|45 Vždyzelené listnaté lesy]]'''

== Předcházející úrovně ==
* [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|Biotopy světa]]
* [[Dichotomický klíč/4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy]]

== 1 ==
Biogeografická oblast:
* Afrotropická (at)
* Antarktická (an)
* Australská (aa)
* Indo - Malayská (im)
* Nearktická (na)
* Neotropická (nt)
* Oceánská (oc)
* Palearktická (pa) - [[#2|2]]

== 2 ==
* Nadúrovňové dřeviny
** Stále zelené duby (''Quercus'') - &lt;br /&gt;'''45.pa1 Lesy stálezelených dubů''' (Mediterranean evergreen ''Quercus'' woodland) [[Dichotomický klíč:45.pa1 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[45.pa1 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Cesmíny (''Ilex'') - &lt;br /&gt;'''45.pa6 Cesmínové lesy''' (''Ilex aquifolium'' woods) [[Dichotomický klíč:45.pa6 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[45.pa6 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Palmy (''Phoenix'') - &lt;br /&gt;'''45.pa5 Palmové háje''' (''Phoenix groves'') [[Dichotomický klíč:45.pa5 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[45.pa5 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Olivy (''Olea europea'') nebo rohovník (''Ceratonia siliqua'') - &lt;br /&gt;'''45.pa4 Olivové nebo rohovníkové háje''' (''Olea europaea'') [[Dichotomický klíč:45.pa4 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[45.pa4 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Jiné vysoké lesy s dominantními stromovými vřesovci Erica arborea, Myrica faya, Arbutus canariensis nebo (Visnea mocanera) a jiné - &lt;br /&gt;'''45.pa7 Kanárské vřesovcové lesy''' (Canary Island heath woodland) [[Dichotomický klíč:45.pa7 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[45.pa7 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Vavříny (Laurus) - [[#3|3]]

== 3 ==
* Biogeografický region
** Macaroneský (ma)- &lt;br /&gt;'''45.pa3 Makaronéské vavřínové lesy''' (Macaronesian ''Laurus'' woodland) [[Dichotomický klíč:45.pa3 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[45.pa3 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Ostatní - &lt;br /&gt;'''45.pa2 Euroasijské tvrdolisté lesy''' (Eurasian continental sclerophyllous woodland) [[Dichotomický klíč:45.pa2 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[45.pa2 (Biotop Wikicode)|Popis]]
 
__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|45 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>h23cgupl4g49fy7ebrwtkz76n6sn717</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/42.pa2 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1935</id>
    <revision>
      <id>42203</id>
      <parentid>34461</parentid>
      <timestamp>2020-08-05T12:07:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2373" xml:space="preserve">'''[[42.pa2 (Biotop Wikicode)|42.pa2 Smrčiny]]''' (Spruce ''Picea abies'' forests)

== Předcházející úrovně ==
'''[[Dichotomický klíč/Biotopy světa|Biotopy světa]]'''&lt;br /&gt;
'''[[Dichotomický klíč/4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy (Forests)]]'''&lt;br /&gt;
'''[[Dichotomický klíč/42 (Biotop Wikicode)|42 Jehličnaté lesy (Forests)]]'''

== 1 ==
* Dominantní dřevina
** Smrk omorika - &lt;br /&gt;'''42.pa27 Lesy smrku omoriky '''(''Picea omorika'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa27 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa27 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Smrk východní - &lt;br /&gt;'''42.pa28 Lesy smrku východního '''(''Picea orientalis'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa28 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa28 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Smrk ztepilý - [[#2|2]]

== 2 ==
* Zonálnost
** Odlehlé smrkové lesy jižně od hranice souvislého výskytu smrku dochované v Apeninách, Dinarském pohoří, Balkanských horách a Rodopech - &lt;br /&gt;'''42.pa24 Jihoevropské smrčiny '''(Southern European ''Picea abies'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa24 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa24 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Smrčiny uvnitř oblasti výskytu smrku ztepilého - [[#3|3]]

== 3 ==
* Zonálnost výšková
** Smrkové lesy vyskytující se mimo smrkový výškový stupeň &lt;br /&gt;'''42.pa25 Roklinové smrčiny '''(Fir ''Picea'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa25 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa25 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Horské a podhorské smrčiny - [[#4|4]]

== 4 ==
* Pohoří
** Hercynikum - &lt;br /&gt;'''42.pa23 Hercynské horské smrčiny''' (Hercynian subalpine ''Picea'' forests) [[Dichotomický klíč/42.pa23 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa23 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Alpy a Karpaty - [[#5|5]]

== 5 ==
* Klima
** Extrémně kontinentální klima vylučující existenci buku a jedle. Vnitřní Alpy a kotliny slovenských Karpat. - &lt;br /&gt;'''42.pa22 Vnitrohorské smrčiny''' (Inner range montane ''Picea'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa22 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.22 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Horské smrčiny subalpínského stupně - &lt;br /&gt;'''42.pa21 Horké smrčiny Alp a Karpat''' (Alpine and Carpathian subalpine ''Picea'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa21 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa21 (Biotop Wikicode)|Popis]]

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|42.pa2 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>75nzi9dvbqkrc5lsgtbfjar3arp87ae</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/42.pa1 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1936</id>
    <revision>
      <id>42202</id>
      <parentid>34459</parentid>
      <timestamp>2020-08-04T17:07:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3385" xml:space="preserve">'''[[42.pa1 (Biotop Wikicode)|42.pa1 Jedliny]]''' (Fir ''Abies'' forests)

== Předcházející úrovně ==
* [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|Biotopy světa]]
* [[Dichotomický klíč/4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy]]
* [[Dichotomický klíč/42 (Biotop Wikicode)|42 Jehličnaté lesy]]

== 1 ==
* Dominantní dřevina
** Jedle makedonská ''Abies borisiii-regis'' - &lt;br /&gt;'''42.pa17 Lesy jedle makedonské '''(''King Boris's fir forests '') [[Dichotomický klíč:42.pa17 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa17 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Jedle řecká ''Abies cephalonica'' - &lt;br /&gt;'''42.pa18 Lesy jedle řecké '''(Aegean ''Abies'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa18 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa18 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Jedle španělská ''Abies pinsapo'' - &lt;br /&gt;'''42.pa19 Lesy jedle španělské '''(''Abies pinsapo'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa19 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa19 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Jedle sicilská ''Abies nebrodensis'' - &lt;br /&gt;'''42.pa1A Lesy jedle sicilské '''(Relict ''Abies nebrodensis'' stands) [[Dichotomický klíč:42.pa1A (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa1A (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Jedle kavkazská ''Abies normanniana'' včetně poddruhu jedle kavkazská turecká ''Abies nordmanniana subsp. bornmuelleriana'' - [[#2|2]]
** Jedle bělokorá ''Abies alba'' - [[#3|3]]

== 2 ==
* Pohoří
** Kavkaz, nominální poddruh jedle kavkazské - &lt;br /&gt;'''42.pa1B Kavkazské jedliny '''(Nordmann's fir forests) [[Dichotomický klíč:42.pa1B (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa1B (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Turecká pohoří a jižní černomořské pobřeží, turecký poddruh ''Abies nordmanniana subsp. bornmuelleriana'' - &lt;br /&gt;'''42.pa1C Turecké jedliny '''(Nordmann's fir forests) [[Dichotomický klíč:42.pa1C (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa1C (Biotop Wikicode)|Popis]]

== 3 ==
* Zonalita
** Odlehlé jedlové lesy jižně od hranice souvislého výskytu jedle bělokoré dochované v Apeninách,, Balkanských horách a na Korsice - [[#4|4]]
** Lesy jedle bělokoré vyskytující se v hlavní oblasti rozšíření jedle. - [[#5|5]]

== 4 ==
* Pohoří
** Korsika - &lt;br /&gt;'''42.pa14 Korsické jedliny '''(Corsican ''Abies alba'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa14 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa14 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Apeniny - &lt;br /&gt;'''42.pa15 Jihoapeninské jedliny '''(Southern Apennine ''Abies alba'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa15 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa15 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Balkánské hory - &lt;br /&gt;'''42.pa16 Makedonské jedliny '''(Moesian ''Abies alba'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa16 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa16 (Biotop Wikicode)|Popis]]

== 5 ==
* Půdní reakce
** Neutrální - &lt;br /&gt;'''42.pa11 Mezofilní jedliny '''(Neutrophile medio-European ''Abies'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa11 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa11 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Kyselá - &lt;br /&gt;'''42.pa12 Vápnomilné jedliny '''(Calciphilous ''Abies alba'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa12 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa12 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Zásaditá - &lt;br /&gt;'''42.pa13 Acidofilní jedliny '''(Acidophilous ''Abies alba'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa13 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa13 (Biotop Wikicode)|Popis]]

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|42.pa1 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>4ysyybma1c6bzx4b40lmdkn1rbbczy2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/42.pa3 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1937</id>
    <revision>
      <id>42207</id>
      <parentid>34462</parentid>
      <timestamp>2020-08-06T13:07:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2351" xml:space="preserve">'''[[42.pa3 (Biotop Wikicode)|42.pa1 Modřínolimbové lesy]]''' (Larch-arolla ''Larix decidua, Pinus cembra'' forests)

== Předcházející úrovně ==
* [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|Biotopy světa]]
* [[Dichotomický klíč/4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy]]
* [[Dichotomický klíč/42 (Biotop Wikicode)|42 Jehličnaté lesy]]

== 1 ==
* Vývojové stadium lesa
** Porosty modřínů jakožto pionýrských dřevin na opuštěných polích, pastvinách nebo sesuvných územích nižších poloh - &lt;br /&gt;'''42.pa34 Druhotné alpinské modřínové lesy''' (Alpine secondary ''Larix'' formations) [[Dichotomický klíč:42.pa34 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa34 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Trvalé modřínové nebo modříno borové lesy při horní hranici lesa - [[#2|2]]

== 2 ==
* Pohoří
** Alpy - [[#3|3]]
** Karpaty - [[#5|5]]

== 3 ==
* Přítomnost borovice pyrenejské
** Západní Alpy v oblasti výskytu borovice pyrenejské ''Pinus uncinata'' - &lt;br /&gt;'''42.pa33 Modřínoborové lesy Západních Alp''' (Western ''Larix, Pinus uncinata and Pinus cembra'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa33 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa33 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Východní Alpy - [[#4|4]]

== 4 ==
* Geologické podloží
** Silikátové - &lt;br /&gt;'''42.pa31 Východoalpské silikátové modřínolimbové lesy'''(Eastern Alpine siliceous ''Larix'' and ''Pinus cembra'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa31 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa31 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Vápencové - &lt;br /&gt;'''42.pa32 Východoalpské karbonátové modřínolimbové lesy'''(Eastern Alpine calcicolous ''Larix'' and ''Pinus cembra'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa32 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa32 (Biotop Wikicode)|Popis]]

== 5 ==
* Dominantní dřeviny
** Modřín a limba - &lt;br /&gt;'''42.pa35 Karpatské modřínolimbové lesy''' (Carpathian ''Larix'' and ''Pinus cembra'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa35 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa35 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Modřín poddruhu Larix decidua polonica v nižších polohách severního okraje Karpat. - &lt;br /&gt;'''42.pa36 Severokarpatské modřínové lesy ''' (''Larix polonica'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa36 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa36 (Biotop Wikicode)|Popis]]

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|42.pa3 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>ngqen7rgtl7g49m1ar1tpdy1htsw5e9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/42.pa6 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1938</id>
    <revision>
      <id>42220</id>
      <parentid>34465</parentid>
      <timestamp>2020-08-09T11:07:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1940" xml:space="preserve">'''[[42.pa6 (Biotop Wikicode)|42.pa6 Lesy borovice černé]]'''

== Předcházející úrovně ==
* [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|Biotopy světa]]
* [[Dichotomický klíč/4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy]]
* [[Dichotomický klíč/42 (Biotop Wikicode)|42 Jehličnaté lesy]]

== 1 ==
* Poddruh dominantní dřeviny
** ''Pinus nigra salzmannii'' - &lt;br /&gt;'''42.pa63 Lesy borovice černé poddruhu ''Pinus nigra salzmannii'' '''(''Pinus nigra salzmannii'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa63 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa63 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** ''Pinus nigra pallasiana'' a ''Pinus nigra banatica'' - &lt;br /&gt;'''42.pa66 Lesy borovice černé poddruhu ''Pinus nigra pallasiana'' a ''Pinus nigra banatica'' '''(''Pinus pallasiana'' and ''Pinus banatica'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa66 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa66 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** ''Pinus nigra nigra'' a ''Pinus nigra dalmatica'' - [[#2|2]]
** ''Pinus nigra laricio'' - [[#3|3]]

== 2 ==
* Pohoří
** Alpy a Apeniny - &lt;br /&gt;'''42.pa61 Alpskoapeninské lesy borovice černé''' (Alpino-Apennine ''Pinus nigra'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa61 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa61 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Západobalkánská pohoří - &lt;br /&gt;'''42.pa62 Západobalkánské lesy borovice černé''' (Western Balkanic ''Pinus nigra'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa62 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa62 (Biotop Wikicode)|Popis]]

== 3 ==
* Ostrovy
** Korsika - &lt;br /&gt;'''42.pa64 Korsické lesy borovice černé''' (Corsican ''Pinus nigra laricio'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa64 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa64 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Sicilie - &lt;br /&gt;'''42.pa65 Sicilské lesy borovice černé''' (Calabrian ''Pinus nigra laricio'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa65 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa65 (Biotop Wikicode)|Popis]]

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|42.pa6 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>sd7y1wtm72mbv5vbhkj4qlr5ks1shym</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/42.pa4 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1939</id>
    <revision>
      <id>42209</id>
      <parentid>34463</parentid>
      <timestamp>2020-08-07T14:07:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="912" xml:space="preserve">'''[[42.pa4 (Biotop Wikicode)|42.pa4 Lesy borovice pyrenejské]]''' (''Pinus uncinata'' woodland)

== Předcházející úrovně ==
* [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|Biotopy světa]]
* [[Dichotomický klíč/4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy]]
* [[Dichotomický klíč/42 (Biotop Wikicode)|42 Jehličnaté lesy]]

== 1 ==
* Pohoří
** Alpy, Jura a Pyreneje, v podrostu vřesovcovité rostliny - &lt;br /&gt;'''42.pa41 Pěnišníkové lesy borovice pyrenejské''' (''Pinus uncinata'' forests with ''Rhododendron ferrugineum'') [[Dichotomický klíč:42.pa41 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa41 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Suchá oblast západní Jury - &lt;br /&gt;'''42.pa42 Suchomilné lesy borovice pyrenejské''' (Xerocline ''Pinus uncinata'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa42 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa42 (Biotop Wikicode)|Popis]]

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|42.pa4 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>dmolt4bl0n276ujzro8f47x1gba69l1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/42.pa9 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1940</id>
    <revision>
      <id>42265</id>
      <parentid>34469</parentid>
      <timestamp>2020-08-14T21:07:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1542" xml:space="preserve">'''[[42.pa4 (Biotop Wikicode)|42.pa9 Lesy borovice kanárské]]'''

== Předcházející úrovně ==
* [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|Biotopy světa]]
* [[Dichotomický klíč/4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy]]
* [[Dichotomický klíč/42 (Biotop Wikicode)|42 Jehličnaté lesy]]

== 1 ==
* Doprovodné druhy v keřovém patře
** ''Cistus symphytifolius'' - &lt;br /&gt;'''42.pa91 Lesy borovice kanárské s ''Cistus symphytifolius'' ''' (Canary pine-rockrose ''Cistus'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa91 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa91 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** ''Cistus monspeliensis'' - &lt;br /&gt;'''42.pa92 Lesy borovice kanárské s ''Cistus monspeliensis'' ''' (Canary pine-dry scrub forests) [[Dichotomický klíč:42.pa92 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa92 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** ''Erica arborea'' - &lt;br /&gt;'''42.pa93 Lesy borovice kanárské s ''Erica arborea'' ''' (Canary pine-heath forests) [[Dichotomický klíč:42.pa93 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa93 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** ''Adenocarpus viscosus'' - &lt;br /&gt;'''42.pa94 Lesy borovice kanárské s ''Adenocarpus viscosus'' ''' (Canary pine-broom ''Adenocarpus'' woods) [[Dichotomický klíč:42.pa94 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa94 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** ''Juniperus cedrus'' - &lt;br /&gt;'''42.pa95 Lesy borovice kanárské s ''Juniperus cedrus'' ''' (Canary pine-juniper woods) [[Dichotomický klíč:42.pa95 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa95 (Biotop Wikicode)|Popis]]

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|42.pa9 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>goojriu6bx7g9uk1hizyely48gdetie</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/42.paA (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1941</id>
    <revision>
      <id>42281</id>
      <parentid>34470</parentid>
      <timestamp>2020-08-18T11:07:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2995" xml:space="preserve">'''[[42.paA (Biotop Wikicode)|42.paA Lesy borovice černé]]''' (Coniferous woodland dominated by [Cupressaceae] or [Taxaceae])

== Předcházející úrovně ==
* [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|Biotopy světa]]
* [[Dichotomický klíč/4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy]]
* [[Dichotomický klíč/42 (Biotop Wikicode)|42 Jehličnaté lesy (Forests)]]

== 1 ==
* Rod dominantní dřeviny
** Cypřiš ''Cupressus'' - &lt;br /&gt;'''42.paA1 Cypřišové lesy '''(Western Palaearctic ''Cupressus'' forests) [[Dichotomický klíč:42.paA1 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.paA1 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** ''Tetraclinis'' - &lt;br /&gt;'''42.paA6 Cypříškové lesy '''(''Tetraclinis articulata'' forests) [[Dichotomický klíč:42.paA6 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.paA6 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Tis ''Taxus'' - &lt;br /&gt;'''42.paA7 Tisové lesy '''(Western Palaearctic ''Taxus baccata'' woods) [[Dichotomický klíč:42.paA7 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.paA7 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Zeravec ''Platycladus'' - &lt;br /&gt;'''42.paAB Zeravcové lesy '''(Hyrcanian ''Platycladus orientalis'' forests) [[Dichotomický klíč:42.paAB (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.paAB (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Cedr ''Cedrus'' - &lt;br /&gt;'''42.paAC Cedrové lesy '''( ''Cedrus'' woodland) [[Dichotomický klíč:42.paAC (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.paAC (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Jalovec ''Juniperus'' - [[#2|2]]

== 2 ==
* Biogeografický region
** Makaronéský (ma) - &lt;br /&gt;'''42.paA.ma8 Macaronéské jalovcové lesy '''(Macaronesian ''Juniperus'' woods) [[Dichotomický klíč:42.paA.ma8 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.paA.ma8 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Ostatní - [[#3|3]]

[[#3|3]]
* Druh dominantní dřeviny
** Jalovec ''Juniperus thurifera'' - &lt;br /&gt;'''42.paA2 Jalovcové lesy ''' (Spanish ''Juniperus thurifera'' woods) [[Dichotomický klíč:42.paA2 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.paA2 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Jalovec ''Juniperus excelsa'' - &lt;br /&gt;'''42.paA3 Jalovcové lesy '''( Greek ''Juniperus excelsa'' woods) [[Dichotomický klíč:42.paA3 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.paA3 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Jalovec ''Juniperus foetidissima'' - &lt;br /&gt;'''42.paA4 Jalovcové lesy '''( ''Juniperus foetidissima'' woods) [[Dichotomický klíč:42.paA4 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.paA4 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Jalovec ''Juniperus drupacea'' - &lt;br /&gt;'''42.paA5 Jalovcové lesy '''( ''Juniperus drupacea'' woods) [[Dichotomický klíč:42.paA5 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.paA5 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Jalovec ''Juniperus oxycedrus'' - &lt;br /&gt;'''42.paA9 Jalovcové lesy '''( ''Juniperus oxycedrus'' woods) [[Dichotomický klíč:42.paA9 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.paA9 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Jalovec ''Juniperus phoenicea'' - &lt;br /&gt;'''42.paAA Jalovcové lesy '''( ''Juniperus phoenicea'' woods) [[Dichotomický klíč:42.paAA (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.paAA (Biotop Wikicode)|Popis]]


__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|42.paA (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>g1ud77h4hoql4vr8bv5rwa80t8rl42p</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/42.pa5 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1942</id>
    <revision>
      <id>42211</id>
      <parentid>34464</parentid>
      <timestamp>2020-08-08T12:07:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2954" xml:space="preserve">'''[[42.pa5 (Biotop Wikicode)|42.pa5 Bory]]'''

== Předcházející úrovně ==
* [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|Biotopy světa]]
* [[Dichotomický klíč/4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy]]
* [[Dichotomický klíč/42 (Biotop Wikicode)|42 Jehličnaté lesy]]

== 1 ==
* Pohoří/oblast
** Skotsko - &lt;br /&gt;'''42.pa51''' (Caledonian forest) [[Dichotomický klíč:42.pa51 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa51 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Střední Evropa - &lt;br /&gt;'''42.pa52''' (Middle European ''Pinus sylvestris'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa52 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa52 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Vnitřní Alpy - &lt;br /&gt;'''42.pa53''' (Inner-Alpine ''Ononis'' steppe forests) [[Dichotomický klíč:42.pa53 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa53 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Vřesoviště - &lt;br /&gt;'''42.pa54''' (Spring heath ''Pinus sylvestris'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa54 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa54 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Vnitřní Alpy - &lt;br /&gt;'''42.pa55''' (Inner Alpine ''Minuartia laricifolia'' steppe forests) [[Dichotomický klíč:42.pa55 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa55 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Pyreneje - &lt;br /&gt;'''42.pa56''' (Pyrenean mesophile ''Pinus sylvestris'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa56 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa56 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Massif - &lt;br /&gt;'''42.pa57''' (Central Massif ''Pinus sylvestris'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa57 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa57 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Alpy - &lt;br /&gt;'''42.pa58''' (Southwestern Alpine mesophile ''Pinus sylvestris'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa58 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa58 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Středomoří - &lt;br /&gt;'''42.pa59''' (Supra-Mediterranean ''Pinus sylvestris'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa59 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa59 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Vápencová pohoří Iberského poloostrova - &lt;br /&gt;'''42.pa5A''' (Iberian calcareous ''Pinus sylvestris'' woods) [[Dichotomický klíč:42.pa5A (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa5A (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Silikátová pohoří Iberského poloostrova - &lt;br /&gt;'''42.pa5B''' (Iberian silicicolous ''Pinus sylvestris'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa5B (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa5B (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Jihovýchodní Evropa - &lt;br /&gt;'''42.pa5C''' (Southeastern European ''Pinus sylvestris'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa5C (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa5C (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Pádské terasy - &lt;br /&gt;'''42.pa5D''' (Po terrace ''Pinus sylvestris'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa5D (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa5D (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Kavkaz a Pontická oblast - &lt;br /&gt;'''42.pa5E''' (Ponto-Caucasian ''Pinus sylvestris'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa5E (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa5E (Biotop Wikicode)|Popis]]

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|42.pa5 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>bd1xzxnw5ink8x4equmebao424zp193</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/42.pa7 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1943</id>
    <revision>
      <id>42241</id>
      <parentid>34467</parentid>
      <timestamp>2020-08-12T20:07:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="920" xml:space="preserve">'''[[42.pa7 (Biotop Wikicode)|42.pa7 Středomořské subalpínské bory]]''' (Subalpine mediterranean ''Pinus'' woodland)

== Předcházející úrovně ==
* [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|Biotopy světa]]
* [[Dichotomický klíč/4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy]]
* [[Dichotomický klíč/42 (Biotop Wikicode)|42 Jehličnaté lesy]]

== 1 ==
* Druh dominantní dřeviny
** Borovice Heldreichova (syn. borovice bělokorá) ''Pinus heldreichii (syn. P. leucodermis)'' - &lt;br /&gt;'''42.pa71 Lesy borovice Heldreichovy''' (''Pinus leucodermis'' forests) [[Dichotomický klíč/42.pa71 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa71 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Borovice rumelská ''Pinus peuce'' - &lt;br /&gt;'''42.pa72 Lesy borovice rumelské''' (''Pinus peuce'' woods) [[Dichotomický klíč:42.pa72 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa72 (Biotop Wikicode)|Popis]]


__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|42.pa6 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>933c82sftkzvf0pa4639x4imb4krnbr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/42.pa8 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1944</id>
    <revision>
      <id>42244</id>
      <parentid>34468</parentid>
      <timestamp>2020-08-13T11:07:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1554" xml:space="preserve">'''[[42.pa8 (Biotop Wikicode)|42.pa8 Středomořské bory]]''' (High oro-Mediterranean pine forests)

== Předcházející úrovně ==
* [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|Biotopy světa]]
* [[Dichotomický klíč/4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy]]
* [[Dichotomický klíč/42 (Biotop Wikicode)|42 Jehličnaté lesy]]

== 1 ==
* Druh (poddruh) dominantní dřeviny
** Borovice přímořská ''Pinus pinaster ssp. atlantica'' - &lt;br /&gt;'''42.pa81 Lesy borovice přímořské''' (''Pinus pinaster ssp. atlantica'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa81 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa81 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Borovice přímořská ''Pinus pinaster ssp. pinaster'' - &lt;br /&gt;'''42.pa82 Lesy borovice přímořské''' (''Pinus pinaster ssp. pinaster'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa82 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa82 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Borovice pinie ''Pinus pinea'' - &lt;br /&gt;'''42.pa83 Lesy borovice pinie''' (''Pinus pinea'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa83 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa83 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Borovice halabská ''Pinus halepensis'' - &lt;br /&gt;'''42.pa84 Lesy borovice halabské''' (''Pinus halepensis'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa84 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa84 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Borovice kalabrijská ''Pinus brutia'' - &lt;br /&gt;'''42.pa85 Lesy borovice kalabrijské''' (''Pinus brutia'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa85 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa85 (Biotop Wikicode)|Popis]]

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|42.pa8 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>rvd4n2ew6cb4xesmce0wvnqr8fctllo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/42.pa.boC (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1945</id>
    <revision>
      <id>42286</id>
      <parentid>34458</parentid>
      <timestamp>2020-08-19T12:07:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1260" xml:space="preserve">'''[[42.pa.boC (Biotop Wikicode)|42.pa.boC Tajga]]''' (Taiga)

== Předcházející úrovně ==
* [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|Biotopy světa]]
* [[Dichotomický klíč/4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy]]
* [[Dichotomický klíč/42 (Biotop Wikicode)|42 Jehličnaté lesy]]

== 1 ==
* Půdní vláha
** Půdy mokré s hladinou vody déle než polovina roku blízko povrchu půdy - &lt;br /&gt;'''42.pa.boC4 Mokrá tajga '''(Nemoral bog conifer woodland) [[Dichotomický klíč:42.pa.boC4 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa.boC4 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Půdy vlhké a suché - [#2|2]

== 2 ==
* Dominantní dřevina
** Smrk ''Picea'' - &lt;br /&gt;'''42.pa.boC1 Smrková tajga '''(''Picea'' taiga woodland) [[Dichotomický klíč:42.pa.boC1 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa.boC1 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Borovice ''Pinus'' - &lt;br /&gt;'''42.pa.boC2 Borová tajga '''(''Pinus'' taiga woodland) [[Dichotomický klíč:42.pa.boC2 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa.boC2 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Modřín ''Larix'' - &lt;br /&gt;'''42.pa.boC3 Modřínová tajga '''(''Larix'' taiga woodland) [[Dichotomický klíč:42.pa.boC3 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa.boC3 (Biotop Wikicode)|Popis]]

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|42.pa.boC (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>mbayq6yghqkzj010aila31v7rrnm6hg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/42.pa23 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1946</id>
    <revision>
      <id>42277</id>
      <parentid>34460</parentid>
      <timestamp>2020-08-16T12:07:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1130" xml:space="preserve">'''[[42.pa23 (Biotop Wikicode)|42.pa23 Hercynské horské smrčiny]]''' (Hercynian subalpine ''Picea'' forests)

== Předcházející úrovně ==
* [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|Biotopy světa]]
* [[Dichotomický klíč/4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy]]
* [[Dichotomický klíč/42 (Biotop Wikicode)|42 Jehličnaté lesy]]
* [[Dichotomický klíč/42.pa2 (Biotop Wikicode)|42.pa2 Smrčiny]]

== 1 ==
* Pohoří
** Šumava (Bavorský les) - &lt;br /&gt;'''42.pa231 Šumavské smrčiny '''(Subalpine spruce forests of the Bayerischer Wald) [[Dichotomický klíč:42.pa231 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa231 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Harz a Erzgebirge - &lt;br /&gt;'''42.pa232 Smrčiny Harzu a Erzgebirgu '''(Subalpine spruce forests of the Harz and Erzgebirge) [[Dichotomický klíč:42.pa232 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa232 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Sudetská pohoří - &lt;br /&gt;'''42.pa233 Sudetské smrčiny '''(Subalpine spruce forests of the Sudeten) [[Dichotomický klíč:42.pa233 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa233 (Biotop Wikicode)|Popis]]

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|42.pa23 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>dvidgw3axs79l8viwsl0q2sh604iety</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>42.pa233 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1947</id>
    <revision>
      <id>41515</id>
      <parentid>38110</parentid>
      <timestamp>2020-05-05T08:07:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5355" xml:space="preserve">== Hierarchie ==

* Biotopy světa [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|klíč]]
* 4 Lesy (Forests) [[Dichotomický klíč/4 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[4 (Biotop Wikicode)|popis]]
* 42 Jehličnaté lesy (Temperate coniferous forests) [[Dichotomický klíč/42 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[42 (Biotop Wikicode)|popis]]
* 42.pa2 Smrčiny (Spruce ''Picea abies'' forests) [[Dichotomický klíč/42.pa2 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[42.pa2 (Biotop Wikicode)|popis]]
* 42.pa23 Hercynské horské smrčiny (Hercynian subalpine ''Picea'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa23 (Bitop Wikicode)|klíč]], [[42.pa23 (Bitop Wikicode)|popis]]
* '''42.pa233 Sudetské smrčiny (Subalpine spruce forests of the Sudeten)'''

== Příbuzné systémy ==

'''NATURA 2000:''' Biotop je včleněn do šířeji pojatého biotopu Natury 2000 '''9410 Acidofilní smrčiny (Acidophilous spruce forests), (''Vaccinio-Piceetes'')''', který zahrnuje další smrčiny.

'''EUNIS''' definuje biotop '''G3.1D3 Subalpine spruce forests of the Sudeten''', který je shodný s tímto biotopem

'''Palaearctic Habitat''' sudetské smrčiny nedefinuje, uvádí pouze vyšší jednotku '''042.23 Sub-alpine Hercynian forests''', která je shodná s vyšší jednotkou wikisystému [[42.pa23 (Bitop Wikicode)|42.pa23]]

'''Katalog biotopů České republiky''' nerozlišuje mezi šumavskými a sudetskými smrčinami, ale rozlišuje L9.1 Horské třtinové smrčiny, L9.2B Podmáčené smrčiny a L9.3 Horské papratkové smrčiny, které všechny patří do tohoto biotopu, ale jen z části území České republiky.

== Popis ==

[[Soubor:Bog spruce forest.JPG|vpravo|320px|náhled|Czech Republic: Krušné hory, Nature reserve Božídarské rašeliniště, biotop 42.pa233&lt;br /&gt;autor: Jiří Berkovec, 2004]]
Porosty s dominantním smrkem ztepilým, z dalších dřevin bývá vtroušen jeřáb ptačí nebo javor klen, které nedosahují výšky smrku. Bylinné a mechové patro bývá dobře vyvinuté. Struktura porostu je silně závislá na sukcesních stadiích, které se vyvíjejí na velkých plochách. Smrčiny jsou náchylné na katastrofický rozpad porostu s následnou vývojovou odbočkou k náhradním společenstvům.

Na obrázku je podmáčená smrčina na mírném severním svahu v asi 1000 m n. m. ponechaná samovolnému vývoji. Suché smrky uschly asi před 10 lety po napadení lýkožroutem smrkovým, který se namnožil na několika zlomech smrku. Do uvolněného prostoru vrůstá nová generace smrkového lesa.

== Druhové složení ==

Dominantní a diagnostickou dřevinou je smrk ztepilý, vtroušenými dřevinami může být javor klen a jeřáb ptačí. Diagnostickými druhy bylin jsou žebrovice různolistá, podbělice alpská, bika lesní, sedmikvítek evropský a ptačinec hajní.

== Ekologie ==

Smrčiny tvoří horní hranici lesa. Smrk se může uchytit jako pionýrská dřevina i v nelesních biotopech, zejména vedle smrkového porostu na opuštěných pastvinách. Takto horské louky pozvolna zarůstají lesem, současně může na jiných mistech docházek ke vzniku travnatých ploch zánikem smrkového porostu bez nástupu nové generace lesa. Opad smrku způsobuje okyselení půdy a tím uvolnění a vyplavení živin z minerální půdy, současně je pod zapojeným porostem v důsledku nedostatku tepla zpomalen rozklad hrabanky, v které živiny uvíznou a jsou uvolněny až při prolomení korunového zápoje (v porostních mezerách). Cyklus dostupnosti živin je v obousměrném vztahu k cyklu vývoje smrčin - nedostatek živin stimuluje rozpad smrčin, nástup nového lesa způsobí nedostatek živin. Při horní hranici lesa nejsou smrčiny zapojené, stromy se vzájemně málo ovlivňují a cyklický vývoj lesa se zde neuplatňuje. Semenáčky smrku nejlépe vzcházejí na trouchnivých padlých neosluněných kmenech, v přirozeně vzniklých smrčinách lze proto nalézt na místech kdysi ležících kmenů řady smrků s chůdovitými kořeny.

== Rozšíření ==

Sudetské smrčiny se vyskytují ve vyšších (nad 950 m n. m., podmáčené smrčiny i níže) polohách Krušných hor, Krkonoš, Orlických hor a Jeseníků. V těchto horách jsou též rozsáhlé kulturní smrčiny velmi podobné přirozeným smrčinám, ty jsou však i v klimaticky příznivějších polohách na místech původních bučin. Menší plochy smrčin podobných přírodním smrčinám typu 42.pa233 lze nalézt v dalších pohořích, ale zde se pravděpodobně jedná o původně smíšené smrko-buko-jedlové lesy s ochuzenou druhovou skladbou vlivem lesnického obhospodařování. Obdobné smrčiny Moravskoslezských Beskyd patří ke karpatským smrčinám, šumavské smrčiny z české i bavorské strany jsou vylišeny jako samostatný biotop 42.pa231.

== Externí odkazy ==

* http://eunis.eea.eu.int/habitats-factsheet.jsp?idHabitat=4585] - anglicky
* http://stanoviste.natura2000.cz/index.php?page=biotop_detail&amp;BiotopID=37 - mapa rozšíření smrčin v širším pojetí a další informace týkající se pouze České republik
* http://stanoviste.natura2000.cz/index.php?page=stanoviste_detail&amp;StanovisteID=25 - umožňuje přístup na mapy chráněných území soustavy Natura 2000 v České republice s výskytem biotopu 9410 (kód Natura 2000).

[[Kategorie:Biotop Wikicode]]</text>
      <sha1>5nbte6755u0frkqcaa6h6hf2kyhmd5q</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/Gomphidae</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1948</id>
    <revision>
      <id>34494</id>
      <parentid>17974</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:21:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="822" xml:space="preserve">'''Klíč rodů klínatek čeledi ''Gomphidae'' České republiky'''

== 1 ==
* Anální klička v zadním křídle
** Anální klička chybí. Mezi uzlem a plamkou 7 až 10 příček. - ''[[Dichotomický klíč:Gomphus|Gomphus]]'', '''klínatka'''
** Anální klička otevřená 2 nebo 3 políčky - [[#2|2]]

== 2 ==
* Barva hrudi
** Hruď zelená, se strany s jemnou černou kresbou. Na záhlaví samičky jsou žluté várustky zakončené černou korunkou. - ''[[Dichotomický klíč:Ophiogompfus|Ophiogompfus]]'', '''klínatka'''
** Hruď žlutá, se strany s výraznou černou kresbou. Na záhlaví samičky jsou jednoduché výrůstky nezakončené korunkou nebo výrůstky chybí. - ''[[Dichotomický klíč:Onychogomphus|Onychogomphus]]'', '''klínatka'''

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|Gomphidae]]</text>
      <sha1>s68syfywm46saf12zayt6k46uwpcgg7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/Cordulegastridae</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1949</id>
    <revision>
      <id>15236</id>
      <parentid>9400</parentid>
      <timestamp>2009-01-31T15:08:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kuvaly</username>
        <id>930</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Stránka [[Dichotomický klíč:Cordulegastridae]] přemístěna na stránku [[Dichotomický klíč/Cordulegastridae]]:&amp;#32;V rámci přesouvání z : na /</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="238" xml:space="preserve">'''Klíč rodů páskovců čeledi ''Cordulegastridae'' České republiky'''

V České republice jediný rod - ''[[Dichotomický klíč:Cordulegaster|Cordulegaster]]'', '''páskovec'''

[[Kategorie:Dichotomický klíč|Cordulegastridae]]</text>
      <sha1>kmc7s1aflis4vd8fmbsuw3e12ow79wo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/Gryllotalpidae</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1950</id>
    <revision>
      <id>45414</id>
      <parentid>34496</parentid>
      <timestamp>2022-03-21T23:23:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>62.168.13.101</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="551" xml:space="preserve">'''[[Dichotomický klíč|Klíč druhů]] čeledi ''Gryllotalpidae'' Česka a Slovenska'''

V Česku a Slovensku jediný tribus ''Gryllotalpini'', jediný rod ''Gryllotalpa'' a jediný druh ''Gryllotalpa gryllotalpa''

== Weblinks ==
* [http://de.wikipedia.org/wiki/Maulwurfsgrillen] německy
* [http://web.archive.org/20050323030358/www.geocities.com/brisbane_grasshoppers/MoleCricket.htm] anglicky o čeledi
* [http://buzz.ifas.ufl.edu/s341a.htm] anglicky o severoamerických druzích, klíč rodů

[[Kategorie:Dichotomický klíč|Gryllotalpidae]]</text>
      <sha1>rvo0jc0swljqk9glz7lk046h3izzw2b</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>22 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1954</id>
    <revision>
      <id>34362</id>
      <parentid>23983</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:20:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1189" xml:space="preserve">== Hierarchie ==

* Biotopy světa [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|klíč]]
* 2 Limnické biotopy [[Dichotomický klíč/2 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[2 (Biotop Wikicode)|popis]]
* 22 Sladkovodní nádrže (Standing freshwater) [[Dichotomický klíč/22 (Biotop Wikicode)|klíč]]

== Příbuzné systémy ==

'''EUNIS''' definuje kategorii '''C1- Surface standing waters''', která je shodná s vymezením kategorie 22.

'''Palaearctic Habitat''' definuje jednotku '''22 Standing fresh water''', která je však pojata šířeji a zahrnuje i doprovodné semiterestrické ekosystémy (rákosiny a pod). V systému Wiki jsou porosty mělčin řazeny do jednotky [[Dichotomický klíč/5 (Biotop Wikicode)|5 Mokřady]].

'''Katalog biotopů České republiky''' samostatnou jednotku pro stojaté vody nemá, ale patří sem jednotky V1, V2, V3 a V5. Katalog biotopů připouští i řazení pomalu tekoucích úseků nížinných řek mezi stojaté vody, zde je ale požadováno striktní rozlišení mezi tekoucí (řeka) a stojatou (slepé rameno) vodou. Slovenský katalog naopak slepá ramena a oddělené meandry řadí k říčním ekosystémům.

[[Kategorie:Biotop Wikicode]]</text>
      <sha1>0nljr0klzfl8s0kjpwveu351d1ulnc9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maturitní otázky z literatury</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1955</id>
    <revision>
      <id>45269</id>
      <parentid>41912</parentid>
      <timestamp>2022-03-08T04:07:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3620" xml:space="preserve">[[Soubor:Book of Hours detail.jpg|200px|vpravo]]

Přestože není povinná maturita z předmětů jako dějiny sochařství, technologie integrovaných obvodů nebo akvaristika - které řada středoškoláků považuje za stejně důležité jako literaturu - je literatura povinný maturitní předmět. Ne každému toto téma zcela &quot;sedne&quot; a může být pracné opatřit přehledný seznam základních témat, o kterých se dále učit. Snad k tomu tato stručná wikikniha pomůže.

Témata se můžou samozřejmě na školách různit, předpokládáme ale, že základní obsah je podobný.

Chtěli bychom samozřejmě požádat všechny čtenáře, aby
# na obsah těchto stránek příliš nespoléhali a nepoužívali tuto wikiknihu jako základní učební materiál - přece jen se sem mohly vloudit chyby.
# případné chyby opravili, doplnili text, zdárně vedli tuto knihu dle svých představ.

== Světová literatura ==

* [[/Nejstarší světová literatura/]][[Soubor:100 percent.svg]]
* [[/Antika/]][[Soubor:100 percent.svg]]
* [[/Evropský středověk/]][[Soubor:100 percent.svg]]
* [[/Evropská renesance/]][[Soubor:100 percent.svg]]
* [[/Evropské baroko/]][[Soubor:25%.svg]]
* [[/Klasicismus a osvícenství/]][[Soubor:25%.svg]]
* [[/Preromantismus a romantismus/]][[Soubor:25%.svg]]
* [[/Realismus a jiné směry konce 19. století/]][[Soubor:25%.svg]]
* [[/Avantgarda a podobné styly ve světové literatuře/]][[Soubor:25%.svg]]
* [[/Světová meziválečná literatura/]][[Soubor:00%.svg]]
* [[/Tendence světové literatury po roce 1950/]][[Soubor:50%.png]]

== Česká literatura ==

* [[/Český středověk/]][[Soubor:75%.png]]
* [[/Česká renesance a baroko/]][[Soubor:100 percent.svg]]
* [[/Obrození/]][[Soubor:100 percent.svg]]
* [[/Český romantismus/]][[Soubor:75%.png]]
* [[/Májovci, Ruchovci a Lumírovci/]][[Soubor:50%.png]]
* [[/Československá literatura 1890-1918/]][[Soubor:50%.png]]
* [[/Československá válečná a meziválečná literatura/]][[Soubor:25%.svg]]
* [[/Československá literatura 1948-1968/]][[Soubor:25%.svg]]
* [[/Československá literatura 1968-1989/]][[Soubor:00%.svg]]
* [[/Československá literatura po roce 1989/]][[Soubor:00%.svg]]

== Literární teorie ==

[[Soubor:Don Quijote.GFDL2.JPG|300px|vpravo]]

* [[/Deníky, memoáry, dopisy/]][[Soubor:25%.svg]]
* [[/Totalita a bezpráví v literatuře/]][[Soubor:00%.svg]]
* [[/Adaptace, parafráze, parodie, aluze/]][[Soubor:00%.svg]]
* [[/Literatura na cestách/]][[Soubor:00%.svg]]
* [[/Obraz historických událostí v literatuře/]][[Soubor:75%.png]]
* [[/Literární hrdina v proměnách času/]][[Soubor:00%.svg]]
* [[/Literatura na okraji/]][[Soubor:00%.svg]]
* [[/Myšlení o literatuře, polemika, kritika/]][[Soubor:00%.svg]]
* [[/Angažovaná literatura/]][[Soubor:00%.svg]]
* [[/Experimentální literatura/]][[Soubor:50%.png]]
* [[/Drama jako literární druh/]][[Soubor:25%.svg]]

== Další materiály ==

=== Na Wikipedii ===
* [[w:Kategorie:Literatura|Literatura]]
* [[w:Kategorie:Česká literatura|Česká literatura]]
* [[w:Kategorie:Literatura podle národností|Literatura podle národností]]

=== Díla k přečtení ===

: ''Rozsáhlý seznam patřičných stránek je zde: [http://www.google.com/Top/World/Česky/Kultura/Literatura/Elektronické_texty/].''

* http://www.cist.cz/ - klasická česká díla (Neruda, Erben apod.)
* http://literatura.jinak.cz/ - cca 20 děl k přečtení, informace o autorech

=== Navrhované servery ===

* http://maturita.cz/cestina/

[[Kategorie:Maturitní otázky z literatury| ]]
[[Kategorie:Maturitní otázky|Literatura]]</text>
      <sha1>k52of20gsbbzxpa7jrx8uc5j6ha32td</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/41.pa1 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1956</id>
    <revision>
      <id>42141</id>
      <parentid>34445</parentid>
      <timestamp>2020-07-18T16:07:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3952" xml:space="preserve">'''[[41.pa1 (Biotop Wikicode)|41.pa1 Bučiny]]''' (Beech Fagus forests)

== Předcházející úrovně ==
* [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|Biotopy světa]]
* [[Dichotomický klíč/4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy]]
* [[Dichotomický klíč/41 (Biotop Wikicode)|41 Listnaté opadavé lesy]]

== 1 ==
* Lokální oblast
** Atlantská oblast - &lt;br /&gt;'''41.pa14 Atlantské bukové lesy''' (Atlantic acidophilous ''Fagus'' forests) [[Dichotomický klíč:41.pa14 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa14 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Pontická oblast - &lt;br /&gt;'''41.pa1E Pontické bukové lesy''' (Pontic ''Fagus'' forests) [[41.pa1E (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Východotředomořská oblast - &lt;br /&gt;'''41.pa1J Východostředomořské bukové lesy''' (Eastern oro-Mediterranean ''Fagus'' forests) [[41.pa1J (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Kaspická oblast - &lt;br /&gt;'''41.pa1I Kaspické bukové lesy''' (Caspian ''Fagus'' forests) [[41.pa1I (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Poloostrov Krym - &lt;br /&gt;'''41.pa1G Krymské bukové lesy''' (Crimean ''Fagus'' forests) [[41.pa1G (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Pyreneje - &lt;br /&gt;'''41.pa14 Pyrenejské bukové lesy''' (Pyreneo-Cantabrian neutrophile ''Fagus'' forests) [[Dichotomický klíč:41.pa14 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa14 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Jižní Itálie - &lt;br /&gt;'''41.pa18 Jihoitalské bukové lesy''' (Southern Italian ''Fagus'' forests) [[Dichotomický klíč:41.pa18 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa18 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Kavkaz - &lt;br /&gt;'''41.pa1H Kavkazské bukové lesy''' (Caucasian ''Fagus'' forests) [[41.pa1H (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Dobrudža - &lt;br /&gt;'''41.pa1F Dobručské bukové lesy''' (Dobrogea ''Fagus'' forests) [[41.pa1F (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Jižní a východní Karpaty - &lt;br /&gt;'''41.pa1D Jihokarpatské bukové lesy''' (Dacian ''Fagus'' forests) [[Dichotomický klíč:41.pa1D (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa1D (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Dinárské pohoří - &lt;br /&gt;'''41.pa1C Dinárské bukové lesy''' (Illyrian ''Fagus'' forests) [[Dichotomický klíč:41.pa1C (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa1C (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Moesian - &lt;br /&gt;'''41.pa19 Moesinské bukové lesy''' (Moesian ''Fagus'' forests) [[Dichotomický klíč:41.pa19 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa19 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Mediteráno-Moesian - &lt;br /&gt;'''41.pa1B Mediteráno-Moesinské bukové lesy''' (Mediterraneo-Moesian ''Fagus'' forests) [[41.pa1B (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Hellenic - &lt;br /&gt;'''41.pa1A Helénské bukové lesy''' (Hellenic ''Fagus'' forests) [[Dichotomický klíč:41.pa1A (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa1A (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Jižní Alpy - &lt;br /&gt;'''41.pa17 Jihoalpské bukové lesy''' (Southern medio-European ''Fagus'' forests) [[Dichotomický klíč:41.pa17 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa17 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Středoevropská oblast - [[#2|2]]

== 2 ==
* Výškový stupeň
** Horské polohy - &lt;br /&gt;'''41.pa15 Středoevropské horské bukové lesy''' (Medio-European subalpine ''Fagus'' forests) [[Dichotomický klíč:41.pa15 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa15 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Nižší polohy - [[#3|3]]

== 3 ==
* Půdní reakce
** Kyselá - &lt;br /&gt;'''41.pa11 Středoevropské acidofilní bukové lesy''' (Medio-European acidophilous ''Fagus'' forests) [[Dichotomický klíč:41.pa11 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa11 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Neutrální - &lt;br /&gt;'''41.pa13 Středoevropské mezofilní bukové lesy''' (Medio-European neutrophile ''Fagus'' forests) [[Dichotomický klíč:41.pa13 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa13 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Zásaditá (na vápencích a dolomitech) - &lt;br /&gt;'''41.pa16 Středoevropské vápnomilné bukové lesy''' (Medio-European limestone ''Fagus'' forests) [[Dichotomický klíč:41.pa16 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa16 (Biotop Wikicode)|Popis]]

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|41.pa1 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>lj4tvpvt36szli9ukzpk5q6tcte6wee</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/Tridactylidae</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1957</id>
    <revision>
      <id>45415</id>
      <parentid>15220</parentid>
      <timestamp>2022-03-21T23:25:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>62.168.13.101</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="249" xml:space="preserve">'''Klíč rodů čeledi ''Tridactylidae'' Česka a Slovenska'''

V Česku a Slovensku se vyskytuje jediná podčeleď ''Tridactylinae'' a jediný rod [[Dichotomický klíč:Xya|Xya]] se dvěma druhy.

[[Kategorie:Dichotomický klíč|Tridactylidae]]</text>
      <sha1>9xjp7di59xnhpxu3jp2qzrwvnoj8gsr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/Tetrigidae</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1958</id>
    <revision>
      <id>45416</id>
      <parentid>34506</parentid>
      <timestamp>2022-03-21T23:25:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>62.168.13.101</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="207" xml:space="preserve">'''Klíč rodů čeledi ''Tetrigidae'' Česka a Slovenska'''

V Česku a Slovensku se vyskytuje jediný rod [[Dichotomický klíč:Tetrix|Tetrix]] s osmi druhy.

[[Kategorie:Dichotomický klíč|Tetrigidae]]</text>
      <sha1>e02pmkiikab39w2y2ytzzlqtwysxo02</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/41.paC (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1959</id>
    <revision>
      <id>42180</id>
      <parentid>34455</parentid>
      <timestamp>2020-07-30T21:07:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1111" xml:space="preserve">'''[[41.paC (Biotop Wikicode)|41.paC Olšiny]]''' (Alder woods)

== Předcházející úrovně ==
* [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|Biotopy světa]]
* [[Dichotomický klíč/4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy]]
* [[Dichotomický klíč/41 (Biotop Wikicode)|41 Listnaté opadavé lesy]]

== 1 ==
* Dominantní dřevina
** Olše srčitá ''(Alnus cordata)'' - &lt;br /&gt;'''41.paC3 Porosty olše srdčité''' (''Alnus cordata'' woods) [[Dichotomický klíč:41.paC3 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.paC3 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Olše lepkavá ''(Alnus glutinosa)'' nebo olše šedá ''(Alnus incana)'' - [[#2|2]]

== 2 ==
* Zóna
** Nemorální - &lt;br /&gt;'''41.paC1 Nemorální olšiny''' (Nemoral ''Alnus'' woods) [[Dichotomický klíč:41.paC1 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.paC1 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Boreální nebo nemorálboreální - &lt;br /&gt;'''41.paC2 Boreální a nemoralboreální olšiny''' (Boreal and boreonemoral ''Alnus'' woods) [[Dichotomický klíč:41.paC2 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.paC2 (Biotop Wikicode)|Popis]]

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|41.paC (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>0z9kbyxeoi7u4qeuo9177sni4qb1i1v</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Přímka a vektor</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1963</id>
    <revision>
      <id>45692</id>
      <parentid>39912</parentid>
      <timestamp>2022-04-22T17:55:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: převod/oprava HTML; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4975" xml:space="preserve">= Přímka, vektor =

== Přímka ==
Přímka je jednorozměrný geometrický útvar. Jde o množinu bodů, bližší (geometrická) definice nebyla stanovena. Je to trajektorie fotonu neovlivněného gravitací. Přímka se znázorňuje rovnou čarou, označuje se malým písmenem.&lt;br/&gt;
Znázornění:&lt;br/&gt;
[[Soubor:Přímka.png]]

== Vektor ==
Vektorem nazýváme množinu všech souhlasně orientovaných úseček téže velikosti, každou z těchto úseček nazýváme umístěním daného vektoru.
Vektor se značí většinou malým písmenem s šipkou, která určuje jeho orientaci, tučným písmem, nebo jako rozdíl dvou souřadnic (B-A).

=== Opačný vektor ===
Opačný vektor je takový vektor, který má opačný směr, než vektor původní. &lt;br/&gt;
'''u'''=&gt;opačný=-'''u'''

=== Vektory na přímce ===

=== Vektory v rovině ===

=== Vektory v prostoru ===
Vektor má v 3 rozměrném prostoru 3 souřadnice: x-ovou, y-ovou, z-ovou.
Jednotlivé souřadnice se vypočtou jako rozdíl souřadnice počátečního bodu od koncového.&lt;br/&gt;
A=[x&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt;,y&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt;,z&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt;] -bod X&lt;br/&gt;
B=[x&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;,y&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;,z&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;] -bod Y&lt;br/&gt;
u=AB&lt;br/&gt;
u&lt;sub&gt;x&lt;/sub&gt;=x&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;-x&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt; -výpočet x-ové souřadnice vektoru '''AB'''&lt;br/&gt;
u&lt;sub&gt;y&lt;/sub&gt;=y&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;-y&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt; -výpočet y-ové souřadnice vektoru '''AB'''&lt;br/&gt;
u&lt;sub&gt;z&lt;/sub&gt;=z&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;-z&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt; -výpočet z-ové souřadnice vektoru '''AB'''&lt;br/&gt;
'''AB'''='''u'''(u&lt;sub&gt;x&lt;/sub&gt;,u&lt;sub&gt;y&lt;/sub&gt;,u&lt;sub&gt;z&lt;/sub&gt;) -zápis vektoru AB jakožto vektoru u se souřadnicemi u&lt;sub&gt;x&lt;/sub&gt;,u&lt;sub&gt;y&lt;/sub&gt;,u&lt;sub&gt;z&lt;/sub&gt;

== '''Přímka v Analytické geometrii''' ==
Přímku v analytické geometrii můžeme zapsat mnoha způsoby.

'''Parametrická rovnice přimky'''

''' x = A + s*t'''

 1) '''určíme směrový vektor'''&lt;br /&gt;
   Sp= B-A = (s&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt;,s&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;,s&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;) - s&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;(prostorová souřadnice)&lt;br /&gt;
 2) '''vybereme si libovolný bod, který leží na přímce'''&lt;br /&gt;
    např.bod A;&lt;br /&gt;
 3) '''zapíšeme parametrická tvar přímky'''&lt;br /&gt;
          x=A&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt; + s&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt;*t;&lt;br /&gt;
          y=A&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; + s&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;*t;&lt;br /&gt;
    --'''pokud pracujeme v prostoru a máme třetí souřadnici pak'''--&lt;br /&gt;
          z=A&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt; + s&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;*t; t € R&lt;br /&gt;

'''směrový vektor''' - určuje směr přímky&lt;br /&gt;
'''t je parametr'''&lt;br /&gt;
s&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt;,s&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;,s&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt; - jsou souřadnice směrového vektoru&lt;br /&gt;
A&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt;,A&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;,A&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt; - jsou souřadnice bodu ležícího na přímce

Parametrická rovnice přímky je nám velice prospěšná jelikož z ní velice jednoduše vyčteme směrový vektor přímky. Když se nad tím zamyslíme a uvědomíme si její definici, nebude složité vytvořit této přímce rovnoběžky.Jedoduše místo souřadnic bodu A, dosadíme jiné souřadnice. S parametrickou rovnicí přímky můžeme vypočítat mnohé věci...jak průsečík dvou přímek, tak průsečík přímky s rovinou a mnohá další.

'''Obecná rovnice přimky'''&lt;br /&gt;
'''!ČASTO SE MYLNĚ UVÁDÍ ŽE OBECNÁ ROVNICE PŘÍMKY V PROSTORU NEEXISTUJE'''&lt;br /&gt;
ZDE JE PŘÍKLAD OBECNÉ ROVNICE PŘÍMKY V PROSTORU:
x^2+5y+z^2+2x-2y-2xy+4yz+1=0
Obecný tvar:&lt;br /&gt;
 &lt;math&gt;ax + by +c  = 0&lt;/math&gt;  
(a,b) - souřadnice normálového vektoru v rovině = n&lt;sub&gt;p&lt;/sub&gt; -
'''!! Normálový vektor je kolmý na směrový vektor !!''' &lt;br /&gt;
x,y - souřadnice bodu ležícího na přímce &lt;br /&gt;
 pro příklad máme třeba bod A[1,3] a směrový vektor přímky (2,3)&lt;br /&gt;

Sestavení obecné rovnice:&lt;br /&gt;
 1)'''určíme si směrový vektor přímky'''
 2)'''převedeme ho na normálový vektor'''
      S&lt;sub&gt;p&lt;/sub&gt;(a,b) == N&lt;sub&gt;p&lt;/sub&gt;(-b,a) &lt;br /&gt;
 3)'''do rovnice''' &lt;br /&gt;
  &lt;math&gt;-3x + 2y + c =0&lt;/math&gt;
  
 '''dosadíme souřadnice bodu A'''&lt;br /&gt;
-3*1 + 2*3 + c =0
     -3 + 6 + c =0
              c =-3
 4) '''napíšeme obecnou rovnici přímky'''
    -3x + 2y -3 =0&lt;br /&gt;

'''Úseková rovnice přímky'''&lt;br /&gt;
Tato rovnice je velice praktická, jelikož z ní můžeme ihned vyčíst, kde se přímka protína s osou X a Y. &lt;br /&gt;
Její obecný tvar je :&lt;br /&gt;

 &lt;math&gt;(x/p) + (y/q)=1&lt;/math&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úsekovou rovnici přímky vytvoříme poměrně snadno.Např. z obecné rovnice.Na pravé straně musíme získat číslo 1&lt;br /&gt;
Příklad:&lt;br /&gt;
 obec. rce. : 2x + 4y - 5=0 &lt;br /&gt;
 &lt;math&gt;2x + 4y = 5 / :5  &lt;/math&gt;&lt;br /&gt;
 &lt;math&gt;(2/5)x + (4/5)y =1&lt;/math&gt;&lt;br /&gt;
 &lt;math&gt;x/(5/2) + y/(5/4) =1&lt;/math&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto krátkého a jednoduchého příkladu vyplývá, že přímka bude protínat osu X v bodě 5/2 a osu Y v bodě 5/4
&lt;br /&gt;
'''Směrnicová rovnice přímky'''&lt;br /&gt;
k - směrnice&lt;br /&gt;
x,y - souřadnice&lt;br /&gt;
q - posunutí&lt;br /&gt;
a,b,c - souřadnice normálového vektoru&lt;br /&gt;

Obecný tvar:&lt;br /&gt;
 '''&lt;math&gt;y=kx + q&lt;/math&gt;'''

'''k=-a/b'''&lt;br /&gt;
'''q=-c/b'''&lt;br /&gt;

k=tg φ ;
tg φ = k/1

[[Kategorie:Geometrie|Přímka a vektor]]</text>
      <sha1>lbp1fglo47d4gxchaxdlvbgz6f091t9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/41.paB (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1964</id>
    <revision>
      <id>42178</id>
      <parentid>34454</parentid>
      <timestamp>2020-07-29T13:07:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2933" xml:space="preserve">'''[[41.paB (Biotop Wikicode)|41.paB Březové lesy]]'''

== Předcházející úrovně ==
* [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|Biotopy světa]]
* [[Dichotomický klíč/4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy]]
* [[Dichotomický klíč/41 (Biotop Wikicode)|41 Listnaté opadavé lesy]]

== 1 ==
* Lokální oblast
** Pontická oblast, Černomořská a Kaspická pánev, Kavkaz, Anatolie - &lt;br /&gt;'''41.paBA Pontokaspické březové lesy''' (Ponto-Caspian birch woods) [[Dichotomický klíč:41.paBA (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.paBA (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Mediteránní oblsat - [[#2|2]]
** Boreální oblast, sever Britkých ostrovů a Sibiř - [[#3|3]]
** Atlantská, kontinentální a alpinská oblast - [[#4|4]]
** Další oblasti -

== 2 ==
* Ostrov, poloostrov
** Korsika - &lt;br /&gt;'''41.paB4 Korsické březové lesy''' (Corsican birch woods) [[Dichotomický klíč:41.paB4 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.paB4 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Sicilie, vulkán Etna, formace endemitního druhu ''Betula aetnensis'' - &lt;br /&gt;'''41.paB6 Březové lesy hory Etna''' (Mount Etna birch stands) [[Dichotomický klíč:41.paB6 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.paB6 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Pyrenejský poloostrov, formace endemitního druhu ''Betula celtiberica'' - &lt;br /&gt;'''41.paB5 Horské březové lesy''' (Montane ''Betula celtiberica'' woodlands ) [[Dichotomický klíč:41.paB5 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.paB5 (Biotop Wikicode)|Popis]]

== 3 ==
* Klimatické oblasti
** Chladné severní oblasti Skotska a Anglie - &lt;br /&gt;'''41.paB2 Britské subboreální březové lesy''' (British sub-boreal ''Betula'' woods) [[Dichotomický klíč:41.paB2 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.paB2 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Polární pouště severní a horské tajgy - &lt;br /&gt;'''41.paB7 Oroboreální březové lesy''' (Oroboreal ''Betula'' woods and thickets) [[Dichotomický klíč:41.paB7 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.paB7 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Střední tajga nemorálního výškového stupně - &lt;br /&gt;'''41.paB8 Euroasijské boreální březové lesy''' (Eurasian boreal ''Betula'' woods) [[Dichotomický klíč:41.paB8 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.paB8 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Jižní východní tajga - &lt;br /&gt;'''41.paB9 Sibiřské stepní březové lesy''' (Siberian steppe birch woods) [[Dichotomický klíč:41.paB9 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.paB9 (Biotop Wikicode)|Popis]]

== 4 ==
* Výškový stupeň
** Nížinný - &lt;br /&gt;'''41.paB1 Atlantské nížinné březové lesy''' (Atlantic lowland and collinar ''Betula'' woods) [[Dichotomický klíč:41.paB1 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.paB1 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Horský a podhorský - &lt;br /&gt;'''41.paB3 Hercinskoalpinské březové lesy''' (Hercynio-Alpine ''Betula'' woods) [[Dichotomický klíč:41.paB3 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.paB3 (Biotop Wikicode)|Popis]]

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|41.paB (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>lyx0ael59wohk5qarrp8i93rru60zrx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Legendy Armandie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1965</id>
    <revision>
      <id>34971</id>
      <parentid>9999</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:27:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="39545" xml:space="preserve">= Legendy Armandie =

== Brány Armandie ==

Hra na hrdiny
pravidla hry – lite verze
Verze V
Autor: Jiří Reiter (skaven@seznam.cz), ilustrace: Martin Ficek, http://la.nokturno.net

= První kroky v Armandské zemi =

== Úplné začátky ==
Podstatu Legend Armandie tvoří příběh – jeho vytvoření, vnímání a prožívání. LA patří ke hrám, jejichž podstatou je tzv. „hraní rolí“. Jedná se o jakési myšlenkové divadlo, jehož děj se odehrává v představách hráčů, kdy každý z nich představuje určitou postavu v příběhu, za kterou hovoří, myslí a jedná – zkrátka žije. Jeden z hráčů má pak roli vypravěče – říkáme mu dějmistr (dále jen DM). Dějmistr vymýšlí příběhy a jedná za neherní postavy a nestvůry.

== Jak hrát? ==
Dějmistr by si měl uvědomit, že tato pravidla mají pomáhat při řešení vyvstalých problémů, ne hru komplikovat, proto je není potřeba dodržovat do nejmenších podrobností. DM musí být při hře důsledný a nestranný, jinak hra ztratí své kouzlo. Hráči by na oplátku měli respektovat, že konečnou autoritou ve hře je přeci jen DM.

== Konvence ==
Nejprve se seznamte se základním herním pojmoslovím a herními konvencemi. Není jich mnoho, avšak jejich znalost je při hře klíčová.
Štěstěna
Vrtkavá štěstěna je ve hře reprezentovaná šestatřiceti kartami štěstí. Každá má svou hodnotu (0, 1 nebo 2). Když je hráč vyzván, aby zkusil své štěstí, jednoduše vytáhne z balíčku daný počet karet a sečte jejich hodnoty.

= Herní mechanismy =
V této kapitole popíšeme nejzákladnější herní mechanismy - promluvu a ověřování. Pamatujte, že nade všechna následující pravidla stavíme jedno jediné: dobře se bavit.

== Promluva ==
Promluvou máme na mysli jak vyjadřování postav a popisy jejich činností (což mají na starosti hráči), tak popisy krajin, osob a atmosféry, což je společně s jednáním za CP úlohou Dějmistra. Rozlišujeme tedy dva druhy promluv: přímou řeč a popis.
Popis pak užívají v kontextu činností – tehdy, když jejich postavy zamýšlejí něco udělat. Mnohé činnosti vyžadují druhý herní mechanismus - ověření.

== Ověřování ==
Ověřování je jednoduchý princip, kterým lze vyřešit všechny sporné herní situace nebo takové, které je potřeba vyhodnotit za pomoci náhody. Ověřování se užívá nejčastěji pro zjištění úspěchu činností postav.
Ověřování vždy začíná promluvou: situaci je třeba důkladně popsat, stejně tak činnosti postav potažmo CP. Dále je třeba určit, co budeme ověřovat. Pro zjednodušení užíváme pro všechny herní veličiny stupnici 1-12, kde 1 je nejnižší možná hodnota, 6 průměr a 12 maximum. Pro započtení dalších vlivů se používá přidání kladné nebo záporné prémie. Součet ověřované veličiny a prémií nazýváme hodnocení.

= Tvorba postavy =
V následující kapitole nalezneš základní pravidla a rady, kterak vytvořit s hrát svou vlastní postavu. Postup je následující: Nejprve je třeba vytvořit koncept, dále pak zvolit rasu a cestu, následně vlastnosti postavy a ztvárnit její pozadí (vzhled, charakter, minulost). Posledním krokem je výběr dovedností.

== Koncept ==
Nyní, pokud jsi se rozhodl pro roli hráče, je prvním krokem představa o postavě. Krom zvolení rasy a cesty (jedno v jakém pořadí) pro tvou postavu je třeba vytvořit celkový koncept postavy. Může se jednat o rozsáhlý popis, vizuální představu nebo třeba jen jedno jediné slovo, které bude tvou postavu charakterizovat.

== Rasy ==
Armandii obývají mnozí národové. Prvotních ras, ze kterých smíš vybírat, je šest:
Lidé - zvídaví, nestálí, nevypočitatelní...
Krondirové jsou křehké lesní bytůstky, dobré a moudré plémě starých dob. Jejich víra náleží Varii, paní duše.
Gairinové, lidmi zvaní podzemníci, jsou dlouhověcí svérázní tvorové, jejich víra náleží Zhorovi, pánu ohně.
Vereni – krásný a divoký, leč tuze svéhlavý národ
Skřítci, gnomové - tak malí a tak velicí.
Wossové – ztělesněná divokost přírody

== Krondir ==
Vzhled
Krondirové bývají útlí, nevysocí, tváře mají jemné a bezelstné. Obličeji vévodí veliké, povětšinou smaragdově zelené šelmí oči, drobný nos a ústa s tenkými rty. Vlasy mívají hnědé, kůži mírně rýhovanou, jako kůru mladých ellainů. Špičaté uši, jimiž výtečně slyší, mají posazeny nezvykle vysoko a často si je zdobí dřevěnými kroužky.
Tělo mají štíhlé, končetiny útlé a protáhlé. Svůj téměř sáh dlouhý chápavý ocas používají při práci a když je potřeba, dokonce i v boji.

Povaha
Zlí jazykové tvrdí, že jsou krondirové zlí a zákeřní, ale tak tomu není. Mnozí však často nejsou s to pochopit jejich povahu a tradice.
Krondirové milují volnost, jsou tiší, jednají přirozeně, mají rádi hudbu a obrazy, proslulí jsou i svou vytříbenou poezií. Dokáží tančit a zpívat celé dlouhé noci za svitu měsíce. Zisk či peníze jsou zřídkakdy předmětem jejich zájmu, mají však slabost pro krásné věci, za něž na lidských trzích utrácejí neskutečné jmění.
Krondirové se s cizinci snadno spřátelí, jejich přátelství jsou stálá, ale běda těm, kdo je poruší!

Společenství
Život krondirů je úzce spjat s Ellainy - krondirskými stromy. Každý z krondirů má svůj strom, říká se, že s nimi rozprávějí, ale jen bohové ví, co je na tom pravdy. Krondirové žijí ve stromových příbytcích, každý krondir je členem společenství, které je ustáleno tradicí a to jak rodinnou tak i řemeslnou - každé společenství se zabývá určitým druhem práce či výroby. Jednotlivá společenství jsou pak všelijak úzce propojena, navzájem se podporují a směňují mezi sebou své výrobky a výdobytky.
Krondirové se živí dary lesa. Sbírají lesní plody, vyrábí z nich rozličná jídla, víno a medovinu. Nezřídka se také věnují lovu - ne pro zábavu, ale pouze pro obživu. Užívají oštěpy a kůsy, které se mohou stát v roukou krondira velmi nebezpečnou zbraní.
Příslušnost k rodu či společenství dávají krondirové najevo rozličnými druhy barevných malování na obličejích a na těle, jejich symbolika je nesmírně bohatá a její historie sahá hluboko do dávných časů.
Mnozí z krondirů bývají znalí země moudrosti, proslulí jsou jejich volchvové a vilichi - zaklínači, kněžky a vědmové. Znají zákony lesa a jejich obyvatele.

== Podzemníci ==
Vzhled
Gairinové bývají nevelicí, mají hrubou až zrohovatělou tmavou kůži různých odstínů. Mají silné paže a odolná těla. Jejich zarputilé tváře jsou jako masky, málokdy z nich lze rozpoznat výraz či vyčíst náladu. Mají podlouhlé ušní boltce, hluboké planoucí oči, úzké a jakoby neustále přimhouřené. Vlasy jim rostou nejčastěji jen pod temenem.

Povaha
V duších gairinů plane věčný oheň. Navenek se jeví líně a nezúčastněně, ale jakmile jde o jejich věc, není sveřepějšího a umíněnějšího tvora, nežli gairina. Jinak si ale cení poklidného života ve svých temných podzemních slujích. Nemají rádi zbrklost, avšak jejich rozhodnutí jsou stálá a neměnná.
Gairinové milují bubny. Mají vrozený cit pro rytmus, společně často hrají a nezřídka se do nocí ozývají z hor jejich prazvláštní rytmy.
Gairinové hovoří řečí země. Je to starý zemitý jazyk s netradičním slovosledem, který gairinové tvrdošíjně užívají i v obecné řeči, již nezřídka ovládají. Právě z tohoto jazyka pochází i slovo gairin, je to složenina - gai znamená země a rin je tvor. V obecné řeči bývají nazýváni podzemníky.

Společenství
&quot;Když počal první den, několik tvorů se skrylo pod zem. Byli to gairinové, kteří od těch dob žijí hluboko v horách.&quot;
O životě gairinů se mnoho neví. Mnohé čeledi vůbec nevycházejí na zemský povrch, jiní však scházejí z hor do měst za obchodem. Mnohdy si zde pak staví nadzemní domky zvláštních konstrukcí. Gairinové jsou proslulí kovkopové, v podzemí jsou jako doma. Proslulí jsou pěstováním hub, a to jak podzemních tak nadzemních odrůd. Dá se říci, že houby tvoří veškerý jejich jídelníček, z některých druhů pak vyrábějí předměty, nástroje a hrubé šperky.
Mnohou část gairinské historie tvoří všeliké válčení a šarvátky. Již za dávných časů se tito tvorové potýkali se zlobou jiných obyvatel podzemí - s běsy. Gairinští kamenopisci zaznamenali nepočet povětšině vítězných bojů právě s těmito nestvůrami. Není se tak čemu divit, že lidé, kteří v prvním věku připluli k břehům armandie a následně napdali zdejší obyvatelstvo z hor utrpěli tak strašlivou porážku od tvorů na pohled apatických a neškodných. Již v té době bylo gairinské bojeznalectví na velmi vysoké úrovni a jejich kladiva, palcáty a řemdichy se staly postrachem mnohých vojsk.

== Veren ==
Vzhled
Vereni bývají vysocí a štíhlí, tváře mají úzké s ostrými rysy a vysokými čely, jejich šedé oči jsou plné soustředění, neustále jakoby zahleděné kamsi do dálky, tenké linky rtů zdobí jen zřídka podmanivý úsměv. Velmi zvláštní jsou jejich předlouhé hebké vlasy, pevné, rovné a jakoby zaprášené. Vereni mají dlouhé jemné hbité prsty a útlé paže, nejeví se však křehce.

Povaha
Vereni bývají mlčenliví, zadumaní a přemýšliví. Často vzhlíží k obloze, jsou hrdí a pyšní. Své názory si nechávají pro sebe, jsou velmi cílevědomí a ochotni pro svou věc mnohé obětovat. Mají rádi volnost a rychlost, jen tak se nezaleknou nebezpečí, ovšem rádi se s ním vypořádají po svém – ze zálohy a s převahou.

Společenství
Mnozí z verenů obývají tři sídelní verenská města, ti ostatní obývají podhorské vesnice a přilehlé pahorkatiny. Vereni dbají na rodinné vztahy, ctí své předky a jejich moudrost. Živí se jak chovem dobytka, tak drobným zemědělstvím, specialitou je proslulý verenský čajovník.
Vereni jsou milovníci výšek a tak každé velké verenské město má svou věž, vysokou a jiskřivou. Velká města stojí na úpatí skal a jejich věže shlíží daleko do kraje.
Verenské vesnice bývají vystavěny ve vyšších polohách, užívají kamenných pilířů, „papírových stěn“ a proutí, staví si z nich nízké jednopatrové domky.
K tradičním verenským řemeslům patří ptáčnictví a sokolnictví, vereni jsou hlavně zručnými řemeslníky.

== Woss ==
Vzhled
Wossové jsou silní a výdržní, prochází po lesích východu s povlávajícími vlasy a sveřepými výrazy na tvářích. Vzrůstem bývají menší než lidé, avšak o něco málo mohutnější, šlachovití, tmaví a zarostlí, s hnědýma očima a černými vlasy. Na roukou a na nohou mají dlouhé tmavé nehty - pozůstatky drápů. I zuby mají o poznání ostřejší.

Povaha
Wosové rozumí životu v přírodě jako nikdo jiný. Rodí se v lesích, v lesích žijí i umírají. Jejich povaha je zvláštní, jsou mlčenliví, odhodlaní ve své pravdě. Myslí přímočaře a v tom tkví jejich moudrost. Nemají rádi lidské kličky a výmysly, v jednání jsou struční a pevní.

Společenství
Wossové žijí v menších osadách, nejčastěji v blízkosti mokřad či pramenů. Živí se lovem, sběrem bylin a pěstováním bahenních obilnin, staví si domy z hlíny a kamení, které jsou velmi útulné. Říká se, že lov je pro ně obřadem - často svůj úlovek nejdříve uspí a teprve poté, co odprosí lesní duchy, jej zabijí. Nikdy však nezabíjejí zbytečně. Ctí své ženy a v neposlední řadě jsou velmi nebezpečnými protivníky, obzvláště v lese.
Wossové jsou zapálení hudebníci, zpívají jazykem lesa, užívají všelikých perkusí a tenkých dutých kmenů stromů, na něž hrají temné mručivé melodie. Mluví jednoduchou obecnou řečí, většinou však nepoužívají klasické písmo – jen systém převážně loveckých značek.

== Vlastnosti ==
-Síla: to jsou svaly, tělesná konstituce. Silné postavy bývají mohutné, schopné unést velký náklad a zasadit v boji pořádnou ránu.
-Hbitost: to je mrštnost a obratnost postavy. Hbité postavy bývají rychlé a spíše hubené.
-Odolnost: představuje fyzickou výdrž a zdraví. Odolné postavy mají tuhý kořínek a jen tak něco je nerozhodí.
-Rozum: vyjadřuje lidskost, logický úsudek. Rozumné postavy mají rychlý úsudek, jsou přemýšlivé a lépe chápou běh věcí.
-Ka: neboli duše zahrnuje sílu mysli a schopnosti mimosmyslové. Postavy s vysokou ka mívají magické nadání a pevnou psychiku.
-Všímavost: zahrnuje všechny smysly a rychlost reakce. Všímavé postavy jsou nejen bystré, ale často i zručné a pohotové.

Všechny tyto vlastnosti může tvá postava nabýt v různé míře. To, jak je vlastnost rozvinutá, udává číslo, nabývající hodnoty 1 až 6, kdy 1 představuje vlastnost zakrnělou, 3 vlastnost průměrnou a 5 vlastnost velmi rozvinutou.
Ke tvorbě postavy máš k dispozici 2 karty štěstí + 18 bodů, které můžeš investovat do vlastností dle následujícího pravidla: každá rasa má tři dominantní vlastnosti (viz tabulka), do kterých je dohromady třeba vložit alespoň o tři body více než do zbylých tří vlastností.

== Charakter postavy ==
Každý armandský tvor, který má duši, nesestává pouze z šesti elementárních vlastností. Má i svou povahu. Jedinečnou, nenapodobitelnou.

== Minulost postavy ==
Každý stupeň si lze koupit za jeden bod potřebný k tvorbě postavy. S bohatstvím souvisí zázemí a původ postavy a samozřejmě současný stav jejího měšce.
chudá - nemá žádné peníze ani vybavení, pouze nuzné oblečení a jeden předmět. Nemá žádné příjmy.
průměrná (1 bod) - má 60 + 3k6 zlatých, vybavení do 30 zlatých, zajištěné bydlení a obyčejnou práci
bohatá (2 body) - má 600 + 10x3k6 zlatých, vlastní dům a výnosnou práci, vybavení do hodnoty 300 zl.
šlechta (3 body) - má na co si vzpomene, nepracuje, ale vydělává (má zaměstnance), navíc hotovost 6000 + 100x3k6 zl.

== Zranění ==
Zdraví je křehká věc, není tedy divu, že postavy na svých cestách mnohdy přijdou k úhoně. Zranění dělíme na lehká, střední a těžká (dále jen L, S, T), kdy dvě lehká zranění představují jedno střední, dvě střední jedno těžké a dvě těžké agónii.
Dále rozeznáváme typ zranění - zranění nemocí, ohněm, chladem, jedem, sečnou zbraní, tupou zbraní, krvácivé zranění, psychické zranění apod. To je důležité kvůli léčení, stejně tak jako následky, které se mohou různit - zásah do nohy může dát postih k HBI, nemoc může snižovat ODL apod. Poslední, co je třeba při zranění určit je část těla, která byla zraněna. Nejčastěji to má na starost DM.
Hráči by měli zranění svých postav zapisovat, slouží k tomu kolonka &quot;zranění&quot; v deníku.

Příklad:
sečné-L-pravá ruka nebo popálení-S-tělo apod. - kolonky v deníku &quot;typ&quot;, &quot;rozsah (L,S,T)&quot;, &quot;kde&quot;, nebo následky - např popis působení jedu či nemoci.

Určení zranění při ověřování vychází z tabulky, kdy sloupce znázorňuje odolnost (popřípadě KA při psychickém zranění) zraněného a řádky ROZ.
Každé zranění dává postih k veškerému ověřování (lehké -1, střední -2 a těžké -3). Pokud postava upadne do agónie, zbývá ji už jen KA+ODL kol života.

== Léčení ==
Léčení obvyklých lehkých zranění trvá jeden týden, středních dva a těžkých tři. Léčení vyžaduje klid a pravidelnou stravu. Každé zranění je třeba bezprostředně ošetřit, jinak hrozí komplikace a léčení se může protáhnout. Lehké zranění lze vyléčit svépomocí, střední a těžké musí obstarávat ranhojič nebo jiný felčar, jinak hrozí trvalé následky.

== Dovednosti ==
Dovednosti jsou soubory duševních či fyzických znalostí. Každá dovednost se skládá ze tří částí. Předně je dána základní vlastností reprezentující talent, dále samotnou obecnou hodnotou dovednosti, která nesmí být vyšší než ½ základní vlastnosti, a specializací, přičemž platí, že součet hodnoty dovednosti a specializace nesmí být vyšší než základní vlastnost. Postava se smí učit specializaci teprve tehdy, když se naučí alespoň jeden stupeň obecné úrovně dovednosti.

Dovednost = základní vlastnost + obecná dovednost (max ½ základní vlastnosti) + specializace, kdy obecná dovednost + specializace nesmí být větší než základní vlastnost.

Základní vlastnost je vždy uvedena u popisu dovednosti (někdy to může být vlastností více, přičemž se počítá jejich průměr). Každou z dovedností lze studovat se zaměřením na určitý její aspekt – tomu se říká specializace. Kupříkladu hra na hudební nástroj je obecná dovednost, hráč se však může rozhodnout, že se chce soustředit na hraní na flétnu a zvolí si u této dovednosti specializaci flétna.
Úspěch při používání dovednosti zjistíme klasickým ověřováním – sečteme všechny tři části dovednosti a vytáhneme tolik karet štěstí, kolik činí součet.
Postava smí některé dovednosti používat i tehdy, pokud je nemá naučené. Příkladem může být např. hledání, běh, smlouvání apod. V tomto případě si postava jednoduše nepřičítá nic za naučení a počítá pouze s danou základní vlastnost.

Jednotlivé dovednosti a jejich specializace jsou různě dostupné. Dostupnost značíme čísly 1, 2 a 3, kdy 1 znamená dovednost dostupnou - jejího učitele lze získat během jednoho týdne (tj. za 6 karet štěstí dní), 2 dovednost nedostupnou - aby postava získala jejího učitele, musí se vydat do cizí země, kde je dovednost dostupná a tam pak hledat učitele (opět jeden týden) nebo se pokusit hledat s šancí (VŠI+INT)/2#5 za každý týden hledání (den v týdnu, ve který byl učitel objeven, se určí třemi kartami štěstí). Dostupnost 3 představuje vzácné dovednosti a sehnat pro ně učitele, knihy nebo svitky ke studiu je velmi obtížné. Nalezení takového učitele lze zahrnout do minulosti postavy nebo jej můžeš najít během některého z prních příběhů.

== Zvyšování dovedností ==
Dovednosti lze zvyšovat za pomoci zkušeností. Důležité je, aby postava dovednost, kterou hodlá zlepšit, používala během hry. Zkušenosti postava získává na základě tří kritérií: hraní postavy, používání dovedností a inteligence. Navíc získá vždy několik zkušeností za odehraný příběh (více viz. příručka DM).

Dovednost lze zvýšit o 1 za každý bod zkušenosti, za jeden výcvik však maximálně o 2. Je třeba respektovat maximální možnou mez dovednosti (2 x základní vlastnost).

Každá postava získá na začátku hry INT+3 zkušeností za svou minulost, které může vložit do následujících běžných dovedností. Jakmile se staneš následníkem cesty, získáš dalších INT+3 zkušeností za své první kroky na cestě. Tyto zkušenosti již smíš rozdělovat i do dovedností, které otevírá zvolená cesta. Do doby, než nalezneš učitele, však smíš vybírat pouze dovednosti s dostupností 2.

== Zkušenosti ==
Zkušenosti se rozdělují na základě tří kritérií:
Hhraní postavy – pokud se postava drží celou hru charakteru své postavy, přiděl ji 1-3 ZK.
Používání dovedností – správné a úspěšné užití schopností postavy (tedy i boj) je třeba rovněž náležitě odměnit. Užívání dovedností je třeba sledovat kvůli následnému zvyšování. Za správné používání dovedností přiděl 1-3 ZK
Rozum – poslední kategorie se odvíjí od INT postavy. Každé postavě dej 1-3 + ˝ INT ZK za splněné dobrodružství/odehraný příběh.

== Výčet dovedností ==
Následuje několikero běžně naučitelných dovedností, lze si samozřejmě analogicky vymyslet bezpočet dalších. U každé dovednosti lze vymyslet množství specializací, je však třeba dbát na patřičnou šíři specializací v rámci jedné dovednosti.

Ovládání lehkých zbraní
HBI
Mezi lehké zbraně patří například dýky, nože a tesáky, řadí se zde i boj beze zbraně. Útok za pomocí této dovednosti stojí 4 AB.
Možné specializace: boj s jednotlivými druhy zbraní.

Boj s mečem
(SIL+HBI)/2
Dovednost zahrnuje umění boje se všemi druhy mečů. Útok mečem stojí 5 AB.
Možné specializace: boj s jednotlivými druhy mečů.

Boj se sekerou
(SIL+HBI)/2
Sekery jsou sice pomalé, zato však velmi nebezpečné zbraně. Útok s nimi stojí 6 AB.
Možné specializace: boj s jednotlivými druhy seker.

Ovládání tupých zbraní
SIL
Boj s válečnými kladivy, palcáty a kyji. Útok tupou zbraní stojí 5 AB.
Možné specializace: boj s jednotlivými druhy zbraní.

Boj s tyčovými zbraněmi
SIL
Útok s tyčovými zbraněmi stojí 5 AB. Mezi tyčové zbraně patří kopí, oštěpy, halapartny apod.
Možné specializace: boj s jednotlivými druhy zbraní.

Užívání vrhacích zbraní
HBI
Vržení zbraně stojí 4 AB
Možné specializace: boj s jednotlivými druhy zbraní.

Střelba
(VŠI+HBI)/2
Vystřelení ze zbraně stojí 3 AB, nabití pak další 3 AB.
Možné specializace: boj s jednotlivými druhy zbraní.

Konstituce (ODL)
Stupeň této dovednosti se přičítá k hodnotě zdraví.

Čtení psaní (INT)
Čtení a psaní si lze osvojit pouze u řeči, kterou postava alespoň trochu ovládá.

Lov (HBI)
Lov umožňuje v přírodě získat tolik porcí jídla, o kolik byla přehozena dostupnost v dané lokaci (např. dostupnost potravy v lese je 12…). Specializace se vztahují na různé druhy lovné zvěře (rybolov, ptáčnictví apod.)

První pomoc (KA+VŠI)/2
Znalost první pomoci může pomoci zastavit krvácení (obtížnost je rovna zranění, kterým bylo krvácení způsobeno), udělat dlahu atp.

Jízda na koni (HBI)
Tato dovednost se vztahuje se prakticky ke všem druhům jezdeckých zvířat (koně, poníci, mezci, muly...). Dovednost se ověřuje při každé jízdě, obtížnost záleží na rychlosti jízdy – krok 6, klus 9, cval 12, trysk 15.

Muzicírování (VŠI+KA)/2
Postava se může naučit hrát na jakýkoli z hudebních nástrojů, tedy strunné, dechové či bicí. Dostupnost nástrojů je v závislosti na rase různá.

Charisma (VŠI+INT)/2
Užívá se při jednání s lidmi, je to velmi silný nástroj nezřídka užívaný králi či vojevůdci.

Cesty
Vybereš-li si některou z cest, znamená to, že se dáš do učení, na jedné ze šesti odvěkých škol. Cesta určuje kroky tvého života, otevírá ti nové znalosti a dovednosti.

== Cesta meče ==
Zvolíš-li cestu meče, můžeš se stát chrabrým bojovníkem, mistrem meče, námezdním žoldnéřem či statečným rytířem. V bojovém řemesle vynikneš jako nikdo jiný neboť své zkušenosti budeš čerpat většinou z bitevní vřavy.
Budeš muset spoléhat na svou sílu a odvahu, jako mnozí tvého řemesla. Můžeš ovládnout umění taktiky a strategie, stát se neporazitelným v boji tváří v tvář.
Nezapomeň však, cesta meče vyžaduje sílu a vytrvalost, abys na ni mohl přežít.

Zdraví
ODL
Za každý stupeň dovednosti ze zvýší tvé zdraví o1.

Bojové finty
(SIL+HBI)/2
Tato dovednost představuje obecný výcvik zvláštního způsobu boje se středními a těžkými zbraněmi. Jednotlivé finty jsou brány jako klasické specializace. Při jejich užití se pak sčítá jejich hodnota a hodnota dovednosti Bojové finty.

Berserk - tento divoký útok stojí o 1 AB méně než běžný útok, jeho užití přidá hodnotu specializace k výslednému zranění, ale zároveň se tato hodnota odečítá z nejbližší obrany.
Útok z obrany - pokud jsi napaden a útočník mine, můžeš v příštím kole přičíst k zásahu hodnotu této specializace. Před použitím útoku z obrany se vyplatí čekat.
Kryt - kryt stojí 1 AB (musí to být hráčův poslední v daném kole), pokud bojovník uspěje v ověření dovednosti, získá do následné obrany bonus rovný hodnotě specializace. Při užití Krytu a následně útoku z obrany vzniká silné kombo.
Bojový pokřik - V průběhu boje se můžeš pokusit zastrašit protivníka svým divokým bojovým pokřikem. Jakmile použiješ tuto schopnost, značně tím demoralizuješ nepřítele. Jestliže uspěješ v testu získá nepřítel postih rovný hodnotě specializace k následné obraně. Pokřik stojí 3 AB. Křičet můžeš pouze 1x za kolo, bonus se vztahuje na následnou protivníkovu obranu. Při užití pokřiku je třeba zohlednit množství a sílu protivníků.
Odražení projektilu - Odražení projektilu je velmi náročný manévr. Lze jej použít pouze 1x za kolo (v obrané fázi), platí, že obránce musí o výstřelu vědět. Odražení se projeví jako bonus k obtížnosti (který je roven hodnotě specializace), kterou musí střelec přehodit.
Rozmach – rozmachem je možno zasáhnout navíc tolik hexů kolem sebe (respektive tvorů na nich stojících), kolik činí hodnota specializace. útok stojí +3 AB. Na každého nepřítele je třeba hodit na útok zvlášť.

== Cesta země ==
Cestou země se vydávají tvorové uctívající prastará lesní řemesla - hraničáři, lovci či lesníci. Ti, jenž se rozhodli poznat kouzlo lesů bývají moudří a tajemní. Znají přírodu a tvory, kteří ji obývají. Žijí často sami v hlubokých hvozdech, střeží stezky nebo pomáhají zbloudilým poutníkům.
Dlouholetým sepětím s přírodou a jejími silami si následníci cesty země osvojili několik zvláštních schopností, které jim pomáhají při jejich nebezpečném a osamoceném životě. Jsou výborní lovci a vynikající stopaři, znají mnohé ze starých moudrostí. Tato cesta však ze všeho nejvíce vyžaduje stálost, trpělivost, houževnatost a znalost přirozeného způsobu života.

Stopování
VŠÍ
Stopování je v divočině velmi důležité. Obtížnost nalezení stopy závisí na tom, kolik osob hraničář stopuje. Za každých 6 hodin od zanechání stopy má šanci –1, za každého tvora navíc + 1. Pokud se postava snaží stopy maskovat a ovládá stopování, má stopař postih -6, pokud ne, pak jen -3. Základ pro ověřování je 12.

Mistrovství ve střelbě
VŠI
Rozvíjením této dovednosti se naučíš střílet z luků a kuší jako nikdo jiný. Tato obecná dovednost zahrnuje základní umění soustředění a cviky v rychlosti, konkrétní vylepšení se odvíjí od následných specializací.
Rychlá střelba – tato specializace sníží cenu výstřelu o 1AB.
Rychlé nabití - tato specializace sníží cenu nabití o 1AB.
Dalekostřelec – díky této specializaci zvýšíš dostřel střelné zbraně o hodnotu specializace x SIL.
Kritický zásah - zlepšení kritického zásahu – při hodu 11 i 12.
Dvojitý výstřel - Vystřelení dvou šípů najednou – započte se dvojnásobek AB za nabití, na zásah každého šípu se pak hází zvlášť. Musí se střílet na jeden cíl.

== Cesta ruky ==
Po této cestě se vydáváš vstříc nebezpečím měst nástrahám jejich obyvatel. Vyznáš se ve stínech a zákoutích ulic, staneš se rychlejším a hbitějším než kdokoli jiný.

Otevření zámku
VŠI
K otevření zámku je zapotřebí kvalitního zlodějského náčiní - paklíčů. Používání klasických zlodějských nástrojů znamená normální pravděpodobnost úspěchu. Použití provizorních a improvizovaných nástrojů (kus drátu, tenká dýka, klacík, sponka apod.) znamená postih. Hází se proti obtížnosti zámku. Čas potřebný k otevření zámku zjistíš, když rozdíl mezi tvým hodem a obtížností vydělíš dvěma (vyjde v kolech).

Puštíkovy finty
HBI
Puštíkovy finty jsou založeny na zvláštním způsobu boje s puštíkovými zbraněmi (jsou to dýka, jehlová dýka, dlouhý nůž, tesák a rapír), při kterém je potřeba mít značný bojový prostor (5 volných hexů). Obecná dovednost je dále rozvíjena jednotlivými specializacemi. Proti všem fintám se háže na klasickou obranu.

Boj s puštíkovými zbraněmi - Hodnota specializace se přičítá k hodu na útok s puštíkovou zbraní.
Hození prášku - Puštík vrhne protivníkovi do očí zvláštní prášek, čímž jej částečně oslepí na dobu 1k6/2 kol. Hození stojí 4AB, postižený pá postih -3 k útoku i k obraně.
Podkopnutí - postava která je podkopnuta má postih -3 k útoku a k obraně. Vstanutí ze země stojí 3 AB. Podkopnutí stojí 5AB.
Zaleknutí- Puštík provede zastrašovací manévr, čímž ubere protivníkovi v jeho nejbližším kole jednorázově 4 AB. Zaleknutí stojí 2AB.

== Cesta mysli ==
Cestu mysli podstupují rozvážní tvorové, čarodějové, mágové a kouzelníci, mistři magických sil. Studují tajemné zapomenuté moudrosti a věnují spoustu svého času studiu.

Útočná magie
INT
Útočná magie se užívá, jak název napovídá, nejčastěji v boji. Kouzla jsou připravena tak, aby co nejméně zatěžovala kouzelníkovu mysl, přesto je třeba vždy při sesílání započítat postih -3 za nemožnost koncentrace v boji.

Plamen (záblesk, zásah)
Vyvolání
4 AB
Rozsah
1osoba
Dosah
Sousední hex
trvání
ihned
Kouzlo zraní nestvůru stojící na sousedním hexu za stupeň kouzla+2k6 životů.

Střela (blesk, fireball)
Vyvolání
4 AB
Rozsah
1osoba
Dosah
18 hexů
trvání
ihned
Střela nikdy nemine cíl. Zraňuje stupeň kouzla+1k6 životů.

Magická odolnost
KA
Čaroděj se může pokusit odvrátit kouzlo, které je na něj sesláno a obrátit jej proti sesílateli. Háže si proti hodu konkrétního kouzla, zvlášť na odražení a zvlášť na pohlcení. Odražení kouzla stojí jednu obranu.

Cesta smyslů
Cesta smyslů je jemná a vyvážená, tvorové, jež po ní putují jsou velmi jistí a nedají se zmást.

Vidění magie
(VŠI+KA)/2
Následovníci cesty smyslů jsou schopen „vycítit“ působení magických sil a to na libovolných předmětech či tvorech. Háže se vždy proti síle seslaného kouzla nebo magického jevu, úspěchem je v tomto případě neúspěšný hod (tedy čím silnější kouzlo, tím snáze je poznatelné).

Proměna
KA
Proměna je schopnost proměnit se ve zvíře, které vybereš po dohodě s Ph a to tolikrát denně, kolik činí hodnota dovednosti. Vtělení do původní podoby probíhá automaticky. Ke vtělování je potřeba sošky, přívěsku nebo totemu s podobou zvířete.

== Cesta duše ==
Zákoutí duše jsou hluboká a nevyzpytatelná. Neuvěřitelná síla vyvěrá z jejich hlubin. Touto cestou kráčí druidové, kněží a mocní klerikové. Jsou velmi moudří a mají velkou moc. Mají mnohé zvláštní schopnosti, dovedou nahlížet do lidského nitra. Jsou to tvorové vážení, jejich síla se skrývá hluboko uvnitř a přeci mimo tento svět.

Hlas
(INT+VŠI)/2
Hlas je mocný nástroj, který umožňuje ovlivňovat jakoukoli myslící bytost. Cíl se brání (VŠI+INT)/2, lze užít tyto typy hlasu:
Dominance – cíli lze být nadřazený
Vědění – cíli lze vnutit pravdivost informace
Zastrašení – cíli lze předstírat velkou moc
Nenápadnost – cíli lze namluvit bezvýznamnost
Příkaz – cíli lze uložit jednoduchý příkaz (př. „jdi tam!“)
Smlouvání – o ceně apod.
Zábava – vyprávění poutavých příběhů, zpěv…

Psychovlna
KA
Jedná se o psychický útok, lze jej užít na max. Vzdálenost 12 sáhů, přičemž útočník musí vidět oběti do tváře a musí učinit gesto (skrze spojený ukazováček a palec se na oběť podívá). Zranění je klasické (polovina rozdílu mezi hody), navíc však úspěšný útok psychovlnou ubírá 1AB z dalšího kola oběti. Přičemž cíl si hází na záchranu KA. Psychovlna stojí 4AB. Všechna psychická zranění se vyléčí po spánku.

= Příběh =
Během hraní narazíte na některé situace častěji než na jiné. V této kapitole jsou popsány a kodifikovány jejich průběhy a možnosti výsledků. Mějte na paměti, že pravidla jsou zde pouze pro podpoření příběhu, užívejte jich proto střídmě.

== Scény ==
Každá scéna je rozdělena na kola, ve kterých účastníci provádějí postupně různé činnosti. Každá postava smí v jednom kole provést jednu akci a několik reakcí. Jestliže postava provádí více než jednu reakci, dostává postih na všechny své činnosti - za každou reakci navíc -3. Tyto postihy se sčítají - pokud například reaguje postava třikrát, má na druhou reakci postih -3 a na třetí -6.
Když je třeba určit kdo bude rychlejší a provede činnost dříve, určíme pořadí podle ověření HBI (tzv. iniciativa). To se provádí před začátkem kola. Pokud se postava, jakmile na ni přijde řada, rozhodne čekat, přijde v daném kole na řadu až po odehrání všech ostatních. Pokud v daném kole čeká více postav, své činnosti pak provádějí v opačném pořadí (tzn. ten kdo čekal jako první pojede až úplně nakonec).

== Boj ==
Boj je typickým příkladem akční scény, tedy situace, která vyžaduje „zpomalení času“. Základní soubojové činnosti jsou útok a obrana. Útok je akce, obrana reakce. Při útoku může postava napadnout kteréhokoli nepřítele, který je v dosahu jeho zbraně.
Útok se spočte jako součet dovednosti boje s danou zbraní + síla zbraně (SZ). Obrana je součet dovednosti umění boje s danou zbraní a obrany zbraně (OZ) potažmo štítu.

== Průběh boje ==
Účastníci souboje vždy nejdříve popíší, co chtějí udělat. Následuje provedení zamýšlených útoků (nebo jiných činnosti) v pořadí podle hodnoty iniciativy. DM pak vždy po skončení hráčova útoku popíše, jak proběhl, jak byl obránce zraněn, apod.
Úspěch útoku zjistíme z porovnání útočníkova ověření útoku a obráncova ověření obrany. Pokud je součet na kartách útočníka větší nebo roven součtu obránce, útok byl úspěšný. Jak vidíte, souboj představuje obyčejné ověření útočníkovy schopnosti bojovat a obráncovy schopnosti bránit se.

== Zranění ==
Zranění utrpěné v boji zjistíme za pomoci tabulky. Pokud byl útok úspěšný, najdi sloupec s obráncovou odolností a řádek s patřičným ROZ (tedy rozdílem mezi hodnotou na kartách útočníka a na kartách obránce, k němuž se přičítá zranění zbraně (ZZ) útočníka a odečítá se od něj kvalita zbroje (KZ) obránce).

== Speciální druhy útoků ==
Střelecký útok– proti střelbě se obránce nemůže aktivně bránit (tzn. Neužívá se ani
obrana zbraně ani dovednost k obraně). Střelba probíhá jako test dovednosti
střelba#obtížnost, přičemž obtížnost vychází z dostřelu (krátký=12,
střední=15,dlouhý=18). K obtížnosti se připočítá obrana štítu a +1, pokud se cíl
pohybuje.
Vícenásobný útok– každý další útok na postavu má bonus +1 (bonusy se sčítají), resp. za každou protiakci, kterou obránce provádí v daném kole má tento postih -1.
Útok zezadu– postava, na kterou je útok veden nemá žádnou možnost obrany
(nehází si ani kostkou). Útok zezadu lze vést pouze tehdy, pokud o tom oběť neví,
nebo pokud je zaneprázdněna jinou činností (např. Bojem s jinou postavou)

== Hledání ==
Hledání můžeme rozdělit na tři druhy:
náhodné - postava má postih k hodu -3.
zběžné - zběžné prohledání trvá několik vteřin (jedno kolo).
důkladné - důkladné hledání zabere cca jednu směnu, prohledávaná plocha je okolo devíti hexů, postava má prémii k hodu +3.

== Vybavení ==
Vybavení dělíme na výstroj, výzbroj a peníze. Většinu věcí lze nakoupit u obchodníků ve městě, základní věci lze obstarat i na vesniciestli . Ne všechny předměty budou vždy k mání a ne všechny věci lze jednoduše prodat.

== Peníze ==
Přestože na mnoha místech v Armandii převládá výměnný obchod, během svých dobrodružství budeš často používat peníze. Peníze jsou rozděleny na zlaťáky (jeden zlatý odpovídá přibližně současným 100 Kč), stříbrňáky (10 Kč) a měďáky (1 Kč). Vyšší obnosy bývají ceněny drahými kameny. Zelené mají hodnotu 10 zl, červené 100 zl a modré 1000 zl.

== Výstroj ==
Předměty, které lze koupit, či výhodně vyměnit.

== Zbraně ==
Ve hře rozdělujeme zbraně na lehké, meče, sekery, tupé zbraně, tyčové, a dále na střelné a vrhací. Každá zbraň je určena několika paramaetry:
Ruce – číslo udává s jakou minimální silou lze zbraň ovládat jednoručně.
Síla zbraně (dále jen SZ) je prémie, kterou zbraň přidává k útoku postavy. Síla zbraně udává, jak je těžké nepřítele danou zbraní zasáhnout (čím více, tím lépe).
Zranění určuje jaké zranění zbraň způsobuje (přičítá se k ROZ).
Obrana zbraně (dále jen OZ) se přičítá k obraně. Čím menší je tato hodnota, tím účinněji lze touto zbraní odrážet útoky nepřátel.
Dolet udává na jakou vzdálenost je zbraň schopna zasáhnout, je základem pro obtížnost (krátký=6, střední=9,dlouhý=12).

== Zbroj ==
Zbroj chrání určité části těla před poškozením, na druhou stranu však brání svému uživateli v pohybu. Každá zbroj se skládá ze čtyř částí, které kryjí určité části těla: hlavu, tělo, ruce a nohy. Od utrpěného zranění se odečítá vždy celková hodnota zbroje. Pro útok na jednotlivé části těla používáme hodnoty dílčích částí. Zbroj musí přibližně odpovídat velikosti nositele.

* postihy se vztahují k HBI

== Štíty ==
Štíty se používají v boji v kombinaci s jednoruční zbraní. Jejich kvalita se přičítá k hodu na obranu. Štíty mohou být zhotoveny z různých materiálů.

* pravděpodobnost rozbití je 50%


== Quick sheet ==
Ověřování - hod 2k6 + ověřované hodnocení, výsledek se konfrontuje s pevně
stanovenou obtížností nebo s jiným ověřením.
Nosnost - malé: 4xSIL-6xSIL (-1), střední: 6xSIL-10xSIL (-2), velké: 10xSIL-16xSIL (-3),
max.: 40xSIL (neschopnost pohybu)
AB - HBI+3
Zdraví – 6xODL
Dovednosti – hodnota dovednosti se skládá ze základu + zkušenosti. Maximální hodnota zkušeností u dovednosti je rovna danému základu. Dovednost lze zvyšovat maximálně o dvě zkušenosti za přestup.
Specializace – maximální hodnota specializace je 1/2základu dovednosti. Hodnota specializace a dovednosti se při hodu sčítá.
Průběh boje – hod na iniciativu (ověření HBI), dle hodu na iniciativu provádí účastníci boje postupně činnosti. Každá stojí určitý počet AB. Obránci užívají protiakce – obrany. Za každou obranu v daném kole navíc má obránce postih -1 (postihy se sčítají).

[[Kategorie:Hry]]</text>
      <sha1>8nekxzt85u05q252tb0bj4c6a3rg47j</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/41.paD (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1966</id>
    <revision>
      <id>42183</id>
      <parentid>34456</parentid>
      <timestamp>2020-07-31T13:07:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1483" xml:space="preserve">'''[[41.paD (Biotop Wikicode)|41.paB Osikové lesy]]''' (Aspen ''Populus tremula'' woods)

== Předcházející úrovně ==
* [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|Biotopy světa]]
* [[Dichotomický klíč/4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy]]
* [[Dichotomický klíč/41 (Biotop Wikicode)|41 Listnaté opadavé lesy]]

== 1 ==
* Lokální oblast
** Pontická oblast, Černomořská pánev, Anatolie - &lt;br /&gt;'''41.paD6 Anatolské osikové lesy''' (Anatolian ''Populus tremula'' forests) [[41.paD6 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Mediteránní oblast, submediteránní oblast - &lt;br /&gt;'''41.paD4 Submediteránní osikové lesy''' (Sub-Mediterranean ''Populus tremula'' stands) [[41.paD4 (Biotop Wikicode)|Popis]]]
** Boreální oblast, tajga - &lt;br /&gt;'''41.paD5 Boreální osikové lesy''' (Boreal ''Populus tremula'' woods) [[41.paD5 (Biotop Wikicode)|Popis]]]
** Atlantská, kontinentální a alpinská oblast - [[#2|2]]
** Další oblasti -

== 2 ==
* Výškový stupeň
** Nížinný - &lt;br /&gt;'''41.paD2 Nížinné osikové lesy''' (Lowland nemoral ''Populus tremula'' woods) [[41.paD2 (Biotop Wikicode)|Popis]]]
** Horský a podhorský mimo vnitřní Alpy - &lt;br /&gt;'''41.paD3 Horské osikové lesy''' (Montane ''Populus tremula'' stands) [[41.paD3 (Biotop Wikicode)|Popis]]]
** Horský, vnitřní Alpy - &lt;br /&gt;'''41.paD1 Alpské osikové lesy''' (Inner Alpine ''Populus tremula'' woods) [[41.paD1 (Biotop Wikicode)|Popis]]]

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|41.paD (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>8fn2et8dcorz7gdonadznm9e5q7cyry</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Praktická elektronika/Výroba plošných spojů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2002</id>
    <revision>
      <id>42542</id>
      <parentid>42540</parentid>
      <timestamp>2020-11-06T04:44:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>rv</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="18447" xml:space="preserve">Zde si ukážeme, jak vyrábět elektronické obvody. Obvykle to obnáší:
# vytvořit '''plošný spoj'''
# '''připájet''' na něj součástky.

Plošný spoj umožňuje spolehlivý kontakt a uchycení součástek i ve velkých obvodech, vypadá hezky a je mechanicky odolný. Můžeme jej navrhnout pro konkrétní zapojení anebo si vytvořit '''univerzální plošný spoj''', kde podle libosti umístíme vodivé plošky a součástky pájíme přímo na ně (bez vrtání děr). Univerzální plošné spoje lze také koupit již vyleptané a předvrtané.

{{Poznámka|Plošnému spoji se někdy můžeme vyhnout: 
*'''V malých obvodech''' můžeme součástky spojovat '''ve vzduchu''' (tzv. &quot;vrabčí hnízdo&quot; či &quot;manhattan&quot;). 
*Namísto leptání rozsáhlejšího spoje pro daný účel lze vyleptat proužky kuprextitu (široké 10 mm), na nichž jsou naneseny měděné vodivé proužky (široké 2,5 mm). 
*Zejména pro práci s digitálními obvody využijeme '''nepájivá kontaktní pole''', též žertovně označovaná jako '''nekontaktní pole''', u nichž stačí součástky jen zastrkovat do připravených dírek. Nepřekročte šířku nožiček 0,5 mm, protože pokud se kontakty uvnitř desky příliš roztáhnou, už se dají jen těžko ohnout zpět. Slouží hlavně pro prototypová a experimentální zapojení, v nichž se nevyskytují velké proudy. Vyrábějí se v různých velikostech a cena se pohybuje podle velikosti od 100 Kč do 400 Kč.
}}

Součástky, vodiče a dráhy na plošném spoji '''spájíme''' cínovou slitinou, která zajistí spolehlivý kontakt.

== Výroba plošného spoje ==

Pro malé obvody je nejsnazší nakreslit fixou požadované spoje a zbytek měděné plochy vyleptat. U složitých nebo hromadně vyráběných obvodů je lepší použít [http://rayer.ic.cz/elektro/photopcb.htm leptání fotocestou] z počítačem natištěné předlohy a samotné rozmístění součástek navrhnout ve specializovaných programech.


=== Potřeby a materiál ===

* Cuprextit (laminátová deska s mědí, vhodná cena asi 50 ~ 100 Kč za desku 30x30 cm)
* Čerstvá lihová fixa (stačí za 15 Kč), případně lihový lak, pokud by se lihová fixa podleptávala
* Vrtačka (nejlépe stojanová)
* Vrtáčky průměru 0,8, 1, 1,5 popř. 2 mm (lze koupit běžně do 20 Kč)
* Vanička na leptací roztok (ne jídelní talíř!)
* Role toaletního papíru na rychlé otření leptacího roztoku z čehokoli, nejlépe však leptat u umyvadla.
* Chlorid železitý nebo odpovídající leptací roztok.

{{Upozornění|[[Soubor:Hazard C.svg|60px]] [[Soubor:Hazard T.svg|60px]] [[Soubor:Hazard X.svg|60px]]

Chlorid železitý je látka '''jednak žíravá a jedovatá, jednak nesmírně žlutá''', pročež omezme kontakt s ní na minimum. Ostatní leptací roztoky bývají ještě horší, i když obvykle tolik nebarví žlutě.}}

{{Poznámka|Roztok chloridu železitého (FeCl&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;) se používá nejvíce. V něm obsažené trojmocné železo se redukuje na dvojmocné velmi ochotně, až tak, že se uvolněnému chlóru vyplatí se zakousnout do mědi. Leptat lze ale různými jinými oxidačními činidly (často se používá i kyselina chlorovodíková s 10%-ním peroxidem vodíku a vodou v poměru 1:1:1). Běžnou kyselinou se měď neleptá.}}

=== Návrh obrazce — krok za krokem ===

[[Soubor:MakePCB-step0.jpg|300px|Schéma zapojení]]

Nakreslíme si schéma na papír a promyslíme ho tak, aby se cesty co nejméně překračovaly (dělání drátěných propojek je práce). V této fázi návrhu je potřeba tužka a mazací pryž (známá jako &quot;guma&quot;).

Všechny součástky mají rozteče vývodů v násobcích desetiny palce (0,1 in). To je asi 2,5 mm. Proto se pro návrh rozmístění pájecích plošek velice dobře hodí čtverečkovaný papír.

[[Soubor:MakePCB-step1.jpg|300px|Šmírák]]

Poté tento &quot;šmírák&quot; překreslíme tak, jak jej chceme dát na plošný spoj. Spoje by měly být spíše oblasti, které dohromady pokrývají většinu plochy mědi. (Pokud necháme spoje tenké, spotřebujeme podstatně více leptacího roztoku a to také nemívá dobrý vliv na kvalitu vyráběného plošného spoje.)

[[Soubor:MakePCB-step2.jpg|300px|Strana součástek]]

V této fázi je možné vytvořit si i tzv. osazovací výkres. Ten udává rozložení součástek na desce.

[[Soubor:MakePCB-step3a.jpg|300px|Osazovací výkres]]
[[Soubor:MakePCB-step3b.jpg|300px|Osazovací výkres]]

Každý plošný spoj má dvě strany. ''Stranu součástek'' a ''stranu spojů''. Součástky prostrčí své vývody ze strany součástek vyvrtanou dírou na na stranu spojů a tam se připájí. Strana součástek, je vůči straně spojů stranově převrácená. Proto je potřeba návrh před překreslením na plošný spoj stranově převrátit. K tomuto účelu se velice dobře hodí pausovací papír.

[[Soubor:MakePCB-step4.jpg|300px|Strana spojů]]

Poté si pausovací papír (otočený ze strany spojů) přiložíme na dobře očištěný a odmaštěný plošný spoj a zafixujeme ho například izolepou. Dobře očištěný musí být proto, aby se na něj dobře pájelo, ale také proto, aby se dobře vyleptal. K čištění dobře poslouží houbička na nádobí a kuchyňský čistící prostředek.

[[Soubor:MakePCB-step5a.jpg|300px|Důlčíkování]]
[[Soubor:MakePCB-step5b.jpg|300px|Důlčíkování]]

{{Upozornění|Před překreslením je nutné obrazec stranově převrátit a mít stále na paměti, kde je strana součástek a strana spojů.}}

Poté v místech pájecích plošek (okolo děr, kde budou součástky připájeny) naznačíme důlčíkem budoucí díry. Toto &quot;důlčíkování&quot; má dvě funkce. Jednak slouží k zachycení vrtáku při vrtání, aby neodjížděl po mědi do stran, za druhé slouží jako záchytné body při překreslování navrženého obrazce z papíru na desku plošných spojů. Další vodící body pro kreslení obrazce mohou vzniknout bodnutím rýsovací jehly.

[[Soubor:MakePCB-step5c.jpg|300px|Důlčíkování]]
[[Soubor:MakePCB-step5d.jpg|300px|Důlčíkování]]

Nyní je vše připraveno pro kreslení obrazce na měděnou stranu plošného spoje a vrtání.


=== Návrh obrazce — rychlá cesta pro zkušené ===
 
[[Soubor:Circuit_board_schematic.jpg|náhled|Nakreslení schématu na kuprextit]]

Nachystáme si všechny součástky, které chceme použít. Následně schéma překreslíme (bez osového převrácení) jemnou tužkou na laminátovou stranu kuprextitu. Čáry tužkou je dobré vygumovat, protože tuha může být vodivý spoj. Zdůrazníme si tečky pro budoucí díry pro nožičky. Součástky případně příkládáme ke spoji a dáváme pozor na to, aby se tam všechny vešly a aby jejich nožičky pasovaly do spoje.

{{Poznámka|Tento postup je sice výrazně rychlejší, ale vyžaduje větší zkušenosti s výrobou plošných spojů.}}

=== Vrtání děr ===

[[Soubor:circuit_board_drilling.jpg|náhled|Navrtání děr]]

Desku našeho plošného spoje oddělíme od zbytku kuprextitu. Většinou je nejvhodnější opakovaně naříznout laminát odlamovacím nožem podle plechového pravítka (s tlakem) a opatrně odlomit. Lze také opatrně odbrušovat laminát 1,5 mm vrtáčkem.

Provrtáme všechny díry na spoji. Pro většinu součástek je vhodný 1 mm vrták, u tlustonohých 1,5 až 2 mm.

Pokud kreslíte obrazec [[#Návrh obrazce — rychlá cesta pro zkušené|přímo na plošný spoj]], provrtáním bezchybně přeneseme převrácený obraz dírek podle schématu na spodní (měděnou) stranu. Pokud překreslujete navržený obrazec [[#Návrh obrazce — krok za krokem|z pausovacího papíru]], je vhodnější vrtat až po vyleptání.

{{Upozornění|Při vrtání je vhodné kuprextit něčím podložit, abychom si neprovrtali prsty či stůl.}}

Spoj ze spodní (měděné) strany důkladně očistíme drátěnkou/houbičkou, o ostrou hranu strhneme otřepky po vrtání.


=== Nakreslení šablony pro leptání ===

'''Nakreslíme spoje''' mezi dírami podle schématu. Okolo každé díry (pokud možno) necháme 1 mm okraj, aby se dal dobře pájet. Kreslíme pečlivě a hutně.


Snažíme se '''pokrýt co nejvíce povrchu'''. Nejde tedy o vytvoření útlých spojů mezi dírami, ale naopak o vyleptání '''úzkých mezer mezi měděnými oblastmi'''. Je to důležité pro zdar leptání a pro úsporu leptacího roztoku. Zabarvíme i oblasti, které nevedou odnikud nikam. Pro vytvoření útlých mezer mezi spoji můžeme zabarvit celý povrch a pak vyrýt rýhu do barvy ostrým předmětem podle pravítka.
Pokud se velké plochy uzemní, můžou sloužit i jako dobré stínění.

[[Soubor:MakePCB-step6b.jpg|261px|Nakreslení šablony pro leptání]]
[[Soubor:circuit_board_template.jpg|300px|Nakreslení šablony pro leptání]]

{{Poznámka|Na obrázcích vidíte plošný spoj začátečníka a zkušeného konstruktéra. Začátečník se stále ještě soustředil na vytváření cest, ale zkušený konstruktér opravdu vytváří '''úzké mezery mezi vodivými oblastmi'''.
}}

=== Leptání ===

[[Soubor:circuit_board_etching.jpg|náhled|Leptání plošného spoje]]

Nejlepší je desku s nakreslenou šablonou '''položit na hladinu a nechat plavat''' díky povrchovému napětí. Při pokládání se dotkneme nejdříve jednou hranou a pak pomalu sklopíme na hladinu, aby se deska ani nepotopila, ani na ní nezůstaly bublinky. Měla by pod ní být hloubka nejméně 5 mm, aby bylo zajištěno dokončení leptání.

Samotný proces leptání (pro dobře nakreslenou desku a běžnou koncentraci FeCl&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;) trvá asi 15–20 minut. Během něj je možné desku nadzvednout a podívat se na postup leptání, ale velmi opatrně – při manipulaci se snadno '''odlupuje barva'''. Náhledy se proto snažíme páchat co nejméně a deska by přitom neměla oschnout od leptacího roztoku.

'''Po doleptání''' roztok slijeme zpět (případně do jiné lahve), neboť se dá používat opakovaně. Plošný spoj opláchneme.

=== Závěrečné úpravy ===

[[Soubor:circuit_board_successfully_etched.jpg|náhled|Úspěšně vyleptaný plošný spoj]]

Před pájením můžeme očistit povrch od barvy lihem nebo drátěnkou, případně předem pocínovat a pokalafunovat kontakty (zejm. k tepelně choulostivým a výkonovým součástkám). Případné chyby lze do mědi vyškrábat nebo naopak spojit drátkem. Nyní můžeme spoj osadit součástkami.

{{Poznámka|Plošný spoj na ukázce je řídicí obvod a zdroj obdélníkového signálu pro řízení generátoru vysokého napětí (polomostového zapojení s dvěma FET tranzistory IRFP460). Generátor generoval (&gt;6000 V DC, &gt;10 mA?), ale byl naladěn na špatnou frekvenci, při které začal transformátor rezonovat (3. harmonická v obdélníkovém signálu), což vedlo k brzkému zániku tranzistorů. Po jejich výměně a opatrném přeladění na nerezonující frekvenci již funguje stabilně.}}

= Pájení =

Podstatou pájení je vodivě spojit dva povrchy. Používá se k tomu slitina olova a cínu, tzv. „pájka“ či „cín“. Taví se při cca 260&amp;nbsp;°C, proto se snažíme součástky nepřehřát a pájet krátce. Neměli bychom součástku ohřívat déle než je nutné.

Aby se oba povrchy cínem spojily, je potřeba:
# Aby byly '''čisté''', tzn. zbavené mastnoty a oxidů na povrchu. To zajistí namočení hrotu v '''kalafuně'''.
# Aby byly '''ohřáté na 200 - 300&amp;nbsp;°C'''. Optimální teplota je, když kalafuna právě začíná vřít.
# Aby byly '''z kovu, který cín dobře smáčí'''. To je např. měď, stříbro (a postříbřená ocel), zlato nebo mosaz. Naopak na železo nebo hliník přímo pájet nelze a musíme je předem natřít zvláštním pájecím roztokem.

==== Odstrašující přiklad ====

Je potřebné spájet dohromady dva vodiče.

[[Soubor:Soldering-step0.jpg|vodiče]]

Intuitivně prostě a jednoduše vezmeme vodiče, nabereme do páječky pájku (slengově by se řeklo: &quot;nabereme si do pájky cín&quot;) a budeme se snažit vodiče slepit. Pájka (&quot;cín&quot;) se k vodiči ne a ne přichytit. Po úporném snažení a žhavení to většinou dopadne špatně. Je to opravdu slepenec, jehož pevnost a hlavně vodivost není zaručena.

[[Soubor:Soldering-bad.jpg|Špatné pájení]]

==== Jak by se to tedy mělo dělat? ====

Zásada číslo jedna: '''Kalafuna'''. Kalafuna, kalafuna, kalafuna a ještě jednou kalafuna. + Acylpyrin !!! '''Namáčejte hrot neustále do kalafuny'''. Tabletka normálního Acylpyrinu funguje jako prudké odkysličovadlo, ať vás ani nenapadne se nadýchat výparů !!! Používejte jej pouze v případě nouze, kdy se kontakty nechtějí spojit.

Zásada číslo dvě: '''Pocínovat'''. Ještě před pájením je nutné vodič pocínovat — to znamená nanést na něj tenkou vrstvu pájky (&quot;cínu&quot;). To je nejlepší provádět přímo ve vařící se kalafuně a vedle volně položené tabletky běžného (ne šumivého) Acylpyrinu.

Rozžhavíme páječku a nabereme do ní trochu pájky:

[[Soubor:Soldering-step1.jpg|200px|Páječka v kalafuně]]

Vodič vnoříme do tekuté kalafuny a pájku (&quot;cín&quot;) po něm roztíráme:

[[Soubor:Soldering-step2a.jpg|200px|Pocínování vodiče]]
[[Soubor:Soldering-step2b.jpg|200px|Pocínování vodiče]]
[[Soubor:Soldering-step2c.jpg|200px|Pocínování vodiče]]

To uděláme u obou dvou vodičů. Potom stačí jen pocínované vodiče k sobě přiložit a opět lehce pájku (&quot;cín&quot;) rozetřít:

[[Soubor:Soldering-step3.jpg|300px|Spájení vodičů]]
[[Soubor:Soldering-good.jpg|300px|Spájení vodičů]]

Samozřejmě předtím namočíme hrot páječky do kalafuny.

==== Pájení na plošný spoj ====

[[Soubor:Soldering-PCB-good.jpg|náhled|150px|Dobře zapájený vývod má tvar kužele]]
[[Soubor:Soldering-PCB-bad.jpg|náhled|150px|Špatně zapájený vývod má tvar kuličky...]]
[[Soubor:Soldering-PCB-bad-componentside.jpg|náhled|150px|...spojení dřív nebo později přestane být vodivé]]

I když to tak na první pohled nevypadá, je pájení na plošný spoj v podstatě stejné jako spájení dvou vodičů. Jde vlastně o pocínování pájecí plošky a vývodu součástky.

Nejprve tedy prostrčíme vývody součástky na stranu spojů. Nabereme trochu kalafuny na hrot páječky, z jedné strany přiložíme pájku, z druhé cín a snažíme se rozetřít cín po pájecí plošce. Pokud se to nedaří přidáme ještě kalafunu.

[[Soubor:Soldering-PCB-a.jpg|200px|Pájení na plošný spoj]]
[[Soubor:Soldering-PCB-b.jpg|200px|Pájení na plošný spoj--detail]]

Pokud se podařilo cín dobře rozetřít po pájecí plošce je už většinou spojen s vývodem součástky. Pokud ne, snažíme se pájku hrotem páječky jakoby povytáhnout po vývodu součástky nahoru, abychom docílili kuželovitého tvaru.

[[Soubor:Lotkegel.svg|300px|Ideálně zapájená součástka]]

{{Poznámka|Nevzdávejte to. Jistě vám to nepůjde napoprvé. Pájení je dovednost, která se nedá přečíst. Takže pájet, pájet a pájet.}}

{{Upozornění|Dávej si pozor na příliš ostré vývody při pájení. Tyto tzv. špičky mohou být potenciálními zdroji rušivého záření.}}
[[Soubor:PCB-ComponentSide-a.jpg|150px|Hotový plošný spoj]]
[[Soubor:PCB-ComponentSide-b.jpg|150px|Hotový plošný spoj]]
[[Soubor:PCB-ComponentSide-c.jpg|150px|Hotový plošný spoj]]

== Univerzální deska plošných spojů ==

Je to deska s již předvrtanými otvory a měděnými ostrůvky různých tvarů. Nejčastěji to jsou malé obdelníčky. Součástky se pájí stejně jako na běžný plošný spoj. Vodivé cesty se vytvářejí spojením měděných ostrůvků pájkou nebo drátovou propojkou.

[[Soubor:Stripboardexample.jpg|200px|Univerzální deska plošných spojů -- strana součástek]]
[[Soubor:UniversalPCB.jpg|200px|Univerzální deska plošných spojů -- strana spojů]]
[[Soubor:Streifenrasterleiterplatte IMGP5364.jpg|200px|Univerzální deska plošných spojů -- strana součástek]]

Výhoda v rychlosti přípravy a v univerzálnosti.

== Manhattan (vrabčí hnízdo) ==

Tento způsob výroby se hodí velice dobře v situacích, kdy potřebujeme něco rychle odzkoušet nebo navrhnout. Pokud vyleptáme klasický plošný spoj a při oživování zjistíme, že obvod je chybně navržen, dělají se zásahy do plošného spoje velice špatně. Při výrobě zařízení ve stylu Manhattan máme absolutní volnost a není problém kdykoli do zapojení zasáhnout a něco v něm změnit. Z tohoto důvodu se velice dobře hodí pro vývoj zařízení.

{{Upozornění|Na druhou stranu je třeba říci, že takto vyrobená zařízení mají malou mechanickou odolnost a pokud by byla vystavena mechanickému namáhání (například běžné poměry v šuplíku) můžou se vývody součástek &quot;utřepat&quot;.}}

Pomocí rýsovací jehly nebo pilky na železo můžete vytvořit z klasického plošného spoje tzv. univerzální desku. Jsou to vlasně měděné ostrůvky, které slouží jako vodivé uzly.

[[Soubor:RCoscillatorobr.jpg|RCoscillatorobr.jpg]]

I přes jednoduchost a univerzálnost univerzální destičky se najdou tací, kterým se příprava zdá složitá. Ti si potom (jestli vůbec) rozdělí destičku na minimum oblastí.

[[Soubor:MakeManhattanPCB-step1.jpg|200px|První krok -- rozdělení na oblasti]]

Největší oblast (často jediná oblast) slouží jako uzemnění a ostatní uzly jsou vytvářeny ve vzduchu.

[[Soubor:MakeManhattanPCB-step2.jpg|200px|Druhý krok -- napájení součástek]]

Obrovskou výhodou je rychlost. Pokud se rozhodnete v zapojení něco změnit, je to opravdu dílem okamžiku.
== Nepájivé pole ==

Další možností, která je opravdu jen a jen pro vývoj a nikoli pro zařízení, které má reálně sloužit je tzv. nepájivé pole.

[[Soubor:Nonsolder-field.jpg|300px|Nepájivé pole]]

Je opravdu nepájivé. To znamená, že obsahuje pružné kontakty, které jsou v řadách nebo sloupcích spojené. To s sebou přináší jisté problémy, pokud některý kontakt pruží špatně — nevede. Pozor na příliš tlusté nožičky některých součástek, pokud se kontakt roztáhne, už se nedá vrátit zpátky.

[[Kategorie:Praktická elektronika|Výroba plošných spojů]]</text>
      <sha1>6nwqfop35nm6u8lkxqhxv1uvpu9h8lm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/41.pa6 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2005</id>
    <revision>
      <id>42155</id>
      <parentid>34447</parentid>
      <timestamp>2020-07-20T11:07:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3167" xml:space="preserve">'''[[41.pa6 (Biotop Wikicode)|41.pa6 Bučiny]]''' (Beech ''Fagus'' forests)

== Předcházející úrovně ==
* [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|Biotopy světa]]
* [[Dichotomický klíč/4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy]]
* [[Dichotomický klíč/41 (Biotop Wikicode)|41 Listnaté opadavé lesy]]

== 1 ==
* Lokální oblast
** Eastern oro-Mediterranean - &lt;br /&gt;'''41.pa6J Eastern oro-Mediterranean ''Fagus'' forests''' [[41.pa6J (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Caspian - &lt;br /&gt;'''41.pa6I Caspian ''Fagus'' forests''' [[41.pa6I (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Caucasian - &lt;br /&gt;'''41.pa6H Caucasian ''Fagus'' forests''' [[41.pa6H (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Crimean - &lt;br /&gt;'''41.pa6G Crimean ''Fagus'' forests''' [[41.pa6G (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Dobrogea - &lt;br /&gt;'''41.pa6F Dobrogea ''Fagus'' forests''' [[41.pa6F (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Pontic - &lt;br /&gt;'''41.pa6E Ponti''Fagus'' forests''' [[Dichotomický klíč:41.pa6E (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa6E (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Dacian - &lt;br /&gt;'''41.pa6D Dacian''Fagus'' forests''' [[Dichotomický klíč:41.pa6D (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa6D (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Illyrian - &lt;br /&gt;'''41.pa6C Illyrian''Fagus'' forests''' [[Dichotomický klíč:41.pa6C (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa6C (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Mediterraneo-Moesian - &lt;br /&gt;'''41.pa6B Mediterraneo-Moesian''Fagus'' forests''' [[Dichotomický klíč:41.pa6B (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa6B (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Hellenic - &lt;br /&gt;'''41.pa6A Hellenic''Fagus'' forests''' [[Dichotomický klíč:41.pa6A (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa6A (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Moesian - &lt;br /&gt;'''41.pa69 Moesian''Fagus'' forests''' [[Dichotomický klíč:41.pa69 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa69 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Southern Italián - &lt;br /&gt;'''41.pa68 Southern Italián''Fagus'' forests''' [[Dichotomický klíč:41.pa68 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa68 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Pyreneo-Cantabrian - &lt;br /&gt;'''41.pa64 Pyreneo-Cantabrian''Fagus'' forests''' [[Dichotomický klíč:41.pa64 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa64 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Atlantic - &lt;br /&gt;'''41.pa62 Atlantic''Fagus'' forests''' [[Dichotomický klíč:41.pa62 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa62 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Medio-European - 2

*2
** Acidophilous - &lt;br /&gt;'''41.pa61 Acidophilous''Fagus'' forests''' [[Dichotomický klíč:41.pa61 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa61 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Neutrophile - &lt;br /&gt;'''41.pa63 Neutrophile''Fagus'' forests''' [[Dichotomický klíč:41.pa63 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa63 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Subalpine - &lt;br /&gt;'''41.pa65 Subalpine''Fagus'' forests''' [[Dichotomický klíč:41.pa65 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa65 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Limestone - &lt;br /&gt;'''41.pa66 Limestone ''Fagus'' forests''' [[Dichotomický klíč:41.pa66 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa66 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Southern - &lt;br /&gt;'''41.pa67 Southern''Fagus'' forests''' [[Dichotomický klíč:41.pa67 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa67 (Biotop Wikicode)|Popis]]

[[Kategorie:Dichotomický klíč|41.pa6 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>o2rbg76ehfjj14uk13kijbqrua9duw7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/41.pa9 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2007</id>
    <revision>
      <id>42160</id>
      <parentid>34453</parentid>
      <timestamp>2020-07-22T12:07:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1144" xml:space="preserve">'''[[41.pa9 (Biotop Wikicode)|41.pa9 Společenstva pionýrských dřevin]]''' (Non-riverine woodland with ''Betula'', ''Populus tremula'', ''Alnus'' or ''Sorbus aucuparia'')

== Předcházející úrovně ==
* [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|Biotopy světa]]
* [[Dichotomický klíč/4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy]]
* [[Dichotomický klíč/41 (Biotop Wikicode)|41 Listnaté opadavé lesy]]

== 1 ==
* Dominantní dřevina
** Bříza - &lt;br /&gt;'''41.pa91 Březové lesy''' (Birch ''Betula'' woods) [[Dichotomický klíč/41.pa91 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[1.pa91 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Osika - &lt;br /&gt;'''41.pa92 Osikové lesy''' (Aspen ''Populus tremula'' woods) [[Dichotomický klíč/41.pa92 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa92 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Jeřáb - &lt;br /&gt;'''41.pa93 Jeřábové lesy''' (Rowan ''Sorbus aucuparia'' woods) [[41.pa93 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Olše (mimo lužní a podmáčené polohy) - &lt;br /&gt;'''41.pa96 Olšiny''' (Alder woods) [[Dichotomický klíč/41.pa96 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa96 (Biotop Wikicode)|Popis]]

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|41.pa9 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>jjwxadshmkhptmhbxtgf7bvk3pihe3u</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/41.pa7 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2008</id>
    <revision>
      <id>42159</id>
      <parentid>34449</parentid>
      <timestamp>2020-07-21T15:07:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4429" xml:space="preserve">'''[[41.pa7 (Biotop Wikicode)|41.pa7 Teplomilné opadavé lesy]]''' (Thermophilous deciduous woodland)

== Předcházející úrovně ==
* [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|Biotopy světa]]
* [[Dichotomický klíč/4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy]]
* [[Dichotomický klíč/41 (Biotop Wikicode)|41 Listnaté opadavé lesy]]

== 1 ==
* Lokální oblast
** Roztroušené dubové lesy ve stepní zóně - &lt;br /&gt;'''41.pa7A Stepní doubravy''' (Steppe ''Quercus'' woods) [[Dichotomický klíč:41.pa7A (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa7A (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Lesy mimo stepní zónu - [[#2|2]]

== 2 ==
* Druh dominantní dřeviny
** Kaštan - &lt;br /&gt;'''41.pa7D Kaštanové lesy''' (''Castanea sativa'' woodland) [[Dichotomický klíč:41.pa7D (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa7D (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Směsi dřevin habrovec, javor, jasan, habr, lípa, břestovec - &lt;br /&gt;'''41.pa7C Smíšené teplomilné lesy''' (Mixed thermophilous woodland) [[Dichotomický klíč:41.pa7C (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa7C (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Dub pyrenejský ''Quercus pyreneica'' - &lt;br /&gt;'''41.pa7B Lesy dubu pyrenejského''' (''Quercus pyrenaica'' woodland) [[Dichotomický klíč/41.pa7B (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa7B (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Dub ''Quercus macrolepis'' - &lt;br /&gt;'''41.pa79 Lesy dubu ''Quercus macrolepis'' '''(Mediterranean ''Quercus macrolepis'' woodland) [[Dichotomický klíč:41.pa79 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa79 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Dub ''Quercus tojana'' - &lt;br /&gt;'''41.pa78 Lesy dubu ''Quercus trojana'' '''(''Quercus trojana'' woodland) [[Dichotomický klíč:41.pa78 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa78 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Pyrenejské a africké duby ''Quercus faginea, Quercus faginea, Quercus canariensis'' - &lt;br /&gt;'''41.pa7B Lesy africkopyrenejských dubů''' (Afro-Iberian thermophilous ''Quercus forests'') [[Dichotomický klíč/41.pa7B (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa7B (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Smíšené cerové ''Quercus ceris'' lesy - [[#3|3]]
** Smíšení šípákové ''Quercus pubescens'' lesy - [[#4|4]]

== 3 ==
* Druhová kombinace dřevin
** Různorodé lesy s dubem cerem ''Quercus cerris'' a ''Quercus petraea'', ''Ostrya carpinifolia'', ''Carpinus orientalistou'', ''Carpinus betulus'', ''Fraxinus ornus'' a dalšími druhy. - &lt;br /&gt;'''41.pa7B Italskoillyrské teplomilné habrovcové doubravy''' (Italo-Illyrian ''Ostrya carpinifolia'' sub-thermophilous ''Quercus'' woods) [[Dichotomický klíč/41.pa7B (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Lesy východního středomoří a Malé Asie s cerem ''Quercus cerris'' a ''Quercus frainetto'', někdy ''Quercus petraea'', ''Quercus pseudocerris'', ''Quercus boissieri''. - &lt;br /&gt;'''41.pa7B Jižní subtermofilní doubravy''' (Southeastern sub-thermophilous [Quercus] woods) [[Dichotomický klíč/41.pa7B (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Suchomilné lesy z dubu ceru ''Quercus cerris'' a ''Quercus frainetto'', ''Quercus petraea'', ''Quercus pedunculiflora'' nebo ''Quercus virgiliana''. Většinou (kromě Řecka) se jedná a nejnižší výškový stupeň. - &lt;br /&gt;'''41.pa7B Balkánskoturecké termofilní doubravy''' (Balkano-Anatolian thermophilous ''Quercus'' forests) [[Dichotomický klíč/41.pa7B (Biotop Wikicode)|Popis]]

== 4 ==
* Druhová kombinace dřevin
** Lesy dubu ''Quercus pubescens'' sahající od Španělska až do jižního Německa. - &lt;br /&gt;'''41.pa7B Západní šípákové lesy''' (Western ''Quercus pubescens'' woods and related communities) [[Dichotomický klíč/41.pa7B (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Lesy dubu ''Quercus pubescens'', někdy doprovázený ''Quercus virgiliana'', ''Quercus congesta''. Vyskytují se na Korsice a Sardinii. - &lt;br /&gt;'''41.pa7B Korsické a sardinijské šípákové lesy''' (Cyrno-Sardinian ''Quercus pubescens'' woods) [[Dichotomický klíč/41.pa7B (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Různorodé lesy vyšších středomořských poloh Řecka, Itálie, Dalmácie, černomořského pobřeží a západní Asie. Dominantní dub ''Quercus pubescens'' obvykle doprovází ''Ostrya carpinifolia'', ''Carpinus orientalistou'', ''Carpinus betulus'', ''Fraxinus ornus''. Zasahují k severní hranici Pannonia na Slovensko. - &lt;br /&gt;'''41.pa7B Východní šípákové lesy''' (Eastern ''Quercus pubescens'' woods) [[Dichotomický klíč/41.pa7B (Biotop Wikicode)|Popis]]

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|41.pa7 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>5hpl7yy4afqwfatjvaax8mhkq6fr5vl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/41.pa7B (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2009</id>
    <revision>
      <id>42166</id>
      <parentid>34448</parentid>
      <timestamp>2020-07-24T14:07:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1363" xml:space="preserve">'''[[41.pa7B (Biotop Wikicode)|41.pa7B Lesy dubu pyrenejského]]''' (''Quercus pyrenaica'' forests)

== Předcházející úrovně ==
* [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|Biotopy světa]]
* [[Dichotomický klíč/4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy]]
* [[Dichotomický klíč/41 (Biotop Wikicode)|41 Listnaté opadavé lesy]]
* [[Dichotomický klíč/41pa7 (Biotop Wikicode)|41pa7 Teplomilné opadavé lesy]]

== 1 ==
* Lokální oblast
** Central Iberian - &lt;br /&gt;'''41.pa7B1 Central Iberian ''Quercus pyrenaica'' forests''' [[Dichotomický klíč:41.pa7B1 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa7B1 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Cantabrian - &lt;br /&gt;'''41.pa7B2 Cantabrian ''Quercus pyrenaica'' forests''' [[Dichotomický klíč:41.pa7B2 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa7B2 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Maestrazgan - &lt;br /&gt;'''41.pa7B3 Maestrazgan ''Quercus pyrenaica'' forests''' [[Dichotomický klíč:41.pa7B3 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa7B3 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Baetic - &lt;br /&gt;'''41.pa7B4 Baetic ''Quercus pyrenaica'' forests''' [[Dichotomický klíč:41.pa7B4 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa7B4 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** French - &lt;br /&gt;'''41.pa7B5 French ''Quercus pyrenaica'' forests''' [[Dichotomický klíč:41.pa7B5 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa7B5 (Biotop Wikicode)|Popis]]

[[Kategorie:Dichotomický klíč|41.pa7B (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>8yfwtofbk2q1rehq9v19lhojz1y4dv9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/41.pa96 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2010</id>
    <revision>
      <id>42177</id>
      <parentid>34452</parentid>
      <timestamp>2020-07-28T14:07:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1204" xml:space="preserve">'''[[41.pa96 (Biotop Wikicode)|41.pa96 Olšiny]]'''

== Předcházející úrovně ==
* [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|Biotopy světa]]
* [[Dichotomický klíč/4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy]]
* [[Dichotomický klíč/41 (Biotop Wikicode)|41 Listnaté opadavé lesy]]
* [[Dichotomický klíč/41.pa9 (Biotop Wikicode)|41.pa9 Společenstva pionýrských dřevin]]

== 1 ==
* Dominantní dřevina
** Olše srčitá ''(Alnus cordata)'' - &lt;br /&gt;'''41.pa963 Porosty olše srdčité''' (''Alnus cordata'' woods) [[Dichotomický klíč:41.pa963 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa963 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Olše lepkavá ''(Alnus glutinosa)'' nebo olše šedá ''(Alnus incana)'' - [[#2|2]]

== 2 ==
* Zóna
** Nemorální - &lt;br /&gt;'''41.pa961 Nemorální olšiny''' (Nemoral ''Alnus'' woods) [[Dichotomický klíč:41.pa961 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa961 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Boreální nebo nemorálboreální - &lt;br /&gt;'''41.pa962 Boreální a nemoralboreální olšiny''' (Boreal and boreonemoral ''Alnus'' woods) [[Dichotomický klíč:41.pa962 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa962 (Biotop Wikicode)|Popis]]

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|41.pa96 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>pv4yhkgosm0h5yuj52x9xji6pf4wk32</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/41.pa91 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2011</id>
    <revision>
      <id>42174</id>
      <parentid>34450</parentid>
      <timestamp>2020-07-26T21:07:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3039" xml:space="preserve">'''[[41.pa91 (Biotop Wikicode)|41.pa91 Březové lesy]]'''

== Předcházející úrovně ==
* [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|Biotopy světa]]
* [[Dichotomický klíč/4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy]]
* [[Dichotomický klíč/41 (Biotop Wikicode)|41 Listnaté opadavé lesy]]
* [[Dichotomický klíč/41.pa9 (Biotop Wikicode)|41.pa9 Březové lesy]]

== 1 ==
* Lokální oblast
** Pontická oblast, Černomořská a Kaspická pánev, Kavkaz, Anatolie - &lt;br /&gt;'''41.pa91A Pontokaspické březové lesy''' (Ponto-Caspian birch woods) [[Dichotomický klíč:41.paBA (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa91A (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Mediteránní oblsat - [[#2|2]]
** Boreální oblast, sever Britkých ostrovů a Sibiř - [[#3|3]]
** Atlantská, kontinentální a alpinská oblast - [[#4|4]]
** Další oblasti -

== 2 ==
* Ostrov, poloostrov
** Korsika - &lt;br /&gt;'''41.pa914 Korsické březové lesy''' (Corsican birch woods) [[Dichotomický klíč:41.pa914 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa914 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Sicilie, vulkán Etna, formace endemitního druhu ''Betula aetnensis'' - &lt;br /&gt;'''41.pa916 Březové lesy hory Etna''' (Mount Etna birch stands) [[Dichotomický klíč:41.pa916 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa916 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Pyrenejský poloostrov, formace endemitního druhu ''Betula celtiberica'' - &lt;br /&gt;'''41.pa915 Horské březové lesy''' (Montane ''Betula celtiberica'' woodlands ) [[Dichotomický klíč:41.pa915 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa915 (Biotop Wikicode)|Popis]]

== 3 ==
* Klimatické oblasti
** Chladné severní oblasti Skotska a Anglie - &lt;br /&gt;'''41.pa912 Britské subboreální březové lesy''' (British sub-boreal ''Betula'' woods) [[Dichotomický klíč:41.pa912 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa912 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Polární pouště severní a horské tajgy - &lt;br /&gt;'''41.pa917 Oroboreální březové lesy''' (Oroboreal ''Betula'' woods and thickets) [[Dichotomický klíč:41.pa917 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa917 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Střední tajga nemorálního výškového stupně - &lt;br /&gt;'''41.pa918 Euroasijské boreální březové lesy''' (Eurasian boreal ''Betula'' woods) [[Dichotomický klíč:41.pa918 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa918 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Jižní východní tajga - &lt;br /&gt;'''41.pa919 Sibiřské stepní březové lesy''' (Siberian steppe birch woods) [[Dichotomický klíč:41.pa919 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa919 (Biotop Wikicode)|Popis]]

== 4 ==
* Výškový stupeň
** Nížinný - &lt;br /&gt;'''41.pa911 Atlantské nížinné březové lesy''' (Atlantic lowland and collinar ''Betula'' woods) [[Dichotomický klíč:41.pa911 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa911 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Horský a podhorský - &lt;br /&gt;'''41.pa913 Hercinskoalpinské březové lesy''' (Hercynio-Alpine ''Betula'' woods) [[Dichotomický klíč:41.pa913 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa913 (Biotop Wikicode)|Popis]]

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|41.pa91 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>3l04g9iadd9na0eyt43uqztp0by2bv6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/41.pa92 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2012</id>
    <revision>
      <id>42176</id>
      <parentid>34451</parentid>
      <timestamp>2020-07-27T13:07:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1587" xml:space="preserve">'''[[41.pa92 (Biotop Wikicode)|41.pa92 Osikové lesy]]''' (Aspen ''Populus tremula'' woods)

== Předcházející úrovně ==
* [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|Biotopy světa]]
* [[Dichotomický klíč/4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy]]
* [[Dichotomický klíč/41 (Biotop Wikicode)|41 Listnaté opadavé lesy]]
* [[Dichotomický klíč/41.pa9 (Biotop Wikicode)|41.pa9 Společenstva pionýrských dřevin]]

== 1 ==
* Lokální oblast
** Pontická oblast, Černomořská pánev, Anatolie - &lt;br /&gt;'''41.pa926 Anatolské osikové lesy''' (Anatolian ''Populus tremula'' forests) [[41.pa926 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Mediteránní oblast, submediteránní oblast - &lt;br /&gt;'''41.pa924 Submediteránní osikové lesy''' (Sub-Mediterranean ''Populus tremula'' stands) [[41.pa924 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Boreální oblast, tajga - &lt;br /&gt;'''41.pa925 Boreální osikové lesy''' (Boreal ''Populus tremula'' woods) [[41.pa925 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Atlantská, kontinentální a alpinská oblast - [[#2|2]]
** Další oblasti -

== 2 ==
* Výškový stupeň
** Nížinný - &lt;br /&gt;'''41.pa922 Nížinné osikové lesy''' (Lowland nemoral ''Populus tremula'' woods) [[41.pa922 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Horský a podhorský mimo vnitřní Alpy - &lt;br /&gt;'''41.pa923 Horské osikové lesy''' (Montane ''Populus tremula'' stands) [[41.pa923 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Horský, vnitřní Alpy - &lt;br /&gt;'''41.pa921 Alpské osikové lesy''' (Inner Alpine ''Populus tremula'' woods) [[41.pa921 (Biotop Wikicode)|Popis]]
__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|41.pa92 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>1bhohzgyznqug1pn03im2r2uhnhlpbu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/Aeschnidae</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2013</id>
    <revision>
      <id>34484</id>
      <parentid>15529</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:21:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1154" xml:space="preserve">Klíč rodů šídel čeledi ''Aeschnidae'' České republiky

== 1 ==
* Křídla
** Žilka R3 je v úrovni vnějšího okraje plamky ostře zalomena. Anální trojúhelník v zadním křídle samců chybí. Auriculy samců na druhém zadečkovém článku chybí. - [[#2|2]]
** Žilka R3 je v úrovni vnějšího okraje plamky plynule zakřivena. V bázi zadního křídla samců je anální trojúhelník. Auriculy samců na druhém zadečkovém článku jsou. - [[#3|3]]

== 2 ==
* Radiální doplňková žilka zadního křídla
** Žilka silněji zakřivena. Zadečkové přívěsky samců trojúhelníkové s vykrojenou špičkou. - ''[[Dichotomický klíč:Hemianax|Hemianax]]'', '''šídlo'''
** Žilka mírněji zakřivena. Zadečkové přívěsky samců lichoběžníkové nebo čtvercové. - ''[[Dichotomický klíč:Anax|Anax]]'', '''šídlo'''

== 3 ==
* Plamka, hruď
** Plamka je velmi dlouhá a úzká. - ''[[Dichotomický klíč:Brachytron|Brachytron]]'', '''šídlo'''
** Plamka obvyklého tvaru, širší a kratší. - ''[[Dichotomický klíč:Aeshna|Aeshna]]'', '''šídlo'''


__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|Aeschnidae]]</text>
      <sha1>7l1e8h2lapveni7rs0vdh4i1q5l9o47</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/Corduliidae</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2014</id>
    <revision>
      <id>34491</id>
      <parentid>15234</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:21:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1095" xml:space="preserve">'''Klíč rodů čeledi ''Corduliidae'' (lesklicovití) České republiky'''

== 1 ==
* Bazální skvrna, lesk
** Zadní řídlo s velkou bazální hnědou skvrnou. Tělo matné, hruď žlutavě hnědá, zadeček oranžovohnědý. - ''[[Dichotomický klíč:Epitheca|Epitheca]]'', '''lesklice'''
** Křídla čirá nebo s malou žlutavou bazální skvrnou. Tělo kovově lesklé, zelené. - [[#2|2]]

== 2 ==
* Žluté skvrny na hřbetě zadečku
** Na hřbetě zadečku, na 1. až 7. a 10. článku jsou žluté podélné skvrny. (V ČR dosud výskyt neprokázán, vyskytuje se však v Německu) - ''[[Dichotomický klíč:Oxygastra|Oxygastra]]'', '''lesklice'''
** Na hřbetě nejsou žluté skvrny. - [[#3|3]]

== 3 ==
* Žluté skvrny na hlavě
** Po stranách čela u očí jsou dvě žluté skvrny nebo žlutý pruh. - ''[[Dichotomický klíč:Cordulia|Cordulia]]'', '''lesklice'''
** Po stranách čela u očí nejsou dvě žluté skvrny nebo žlutý pruh. - ''[[Dichotomický klíč:Samatochlora|Samatochlora]]'', '''lesklice'''

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|Corduliidae]]</text>
      <sha1>jqdlpjuoma3mizmnw7nwos9oyihayd8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/Libellulldae</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2015</id>
    <revision>
      <id>34498</id>
      <parentid>15226</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:21:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1433" xml:space="preserve">'''Klíč rodů čeledi ''Libellulldae'' (vážkovití) České republiky'''

== 1 ==
* Bazální skvrna
** Zadní křídla s velkou hnědou až černou bazální skvrnou. - [[#2|2]]
** Křídla čirá nebo s malou žlutohnědou bazální skvrnou. - [[#3|3]]

== 2 ==
* Počet předuzlových příček a příček v diskoidálním poli
** V předním křídle je 9 nebo více předuzlových příček, v diskoidálním poli jsou 2 nebo více příček. - ''[[Dichotomický klíč:Libellula|Libellula]]'', '''vážka'''
** V předním křídle je 9 nebo méně předuzlových příček, v diskoidálním poli je 1 příčka. - ''[[Dichotomický klíč:Leucorrhinia|Leucorrhinia]]'', '''vážka'''

== 3 ==
* Předuzlová příčka
** Příčka před uzlem je kompletní. Předuzlových příček je 10 nebo více, zadeček samečků je modravě ojíněný. - ''[[Dichotomický klíč:Orthetrum|Orthetrum]]'', '''vážka'''
** Příčka před uzlem není kompletní. Předuzlových příček je 7,8,9 i více, zadeček samečků nemá modravé ojínění. - [[#4|4]]

== 4 ==
* Počet předuzlových příček
** V předním křídle je 9 nebo více předuzlových příček. - ''[[Dichotomický klíč:Crocothemis|Crocothemis]]'', '''vážka'''
** V předním křídle je 7 někdy 8 předuzlových příček. - ''[[Dichotomický klíč:Sympetrum|Sympetrum]]'', '''vážka'''

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|Libellulldae]]</text>
      <sha1>cadvirgfjwcf06gh28bwxev6rpyn72f</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Parní lokomotiva</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2016</id>
    <revision>
      <id>36013</id>
      <parentid>35130</parentid>
      <timestamp>2018-02-05T16:20:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>109.81.212.61</ip>
      </contributor>
      <comment>/* Konstrukce */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4971" xml:space="preserve">'''Parní lokomotiva''' je spojení parního kotle, parního stroje, pojezdu a dalších mechanismů.

== Konstrukce ==

== Údržba ==


== Provoz ==
=== Příprava k provozu ===
Poznámka: tento manuál je určen pro lokomotivní četu, která se stará o lokomotivu od zatopení až po odstavení. To odpovídá dnešnímu nostalgickému provozu. Ve skutečném provozu prováděli část úkonů pracovníci výtopny.

==== Doplnění vody ====

==== Kontroly ====
===== Kontrola kotle =====
Základní kontrolou před zatopením je kontrola těsnosti a neporušenosti kotle. Tlaková nádoba kotle je potenciálně nejnebezpečnější částí lokomotivy. Lokomotivní četa se musí přesvědčit, zda má kotel platnou kotelní zkoušku, a zda těsní a nejsou na něm patrné vady, trhliny či jiná poškození. Důležité je také zkontrolovat (a samozřejmě pečlivě vést) knihu závad V takovém případě závad nelze uvádět lokomotivu do provozu a je třeba zajistit opravu.

Kontrola se provádí pohledem do topeniště. Za pomoci ruční svítilny obsluha zkontroluje stav celé pece, především stav olovníků ve stropě pece, stav rozpěrek (z kontrolních otvorů nesmí téct voda) a stav pecní trubkovnice.

===== Kontrola brzd =====

==== Zatápění ====
Na roštu lokomotivy rozmístí topič něco papíru a rovnoměrnou vrstvu dřeva (odřezků, prken, polen), silnou 20-40 cm. Pokud z předchozího provozu zůstala na roštu vrstva nespečené škváry, je možno ji ponechat - bude sloužit jako ochrana proti přílišnému ochlazování čerstvým vzduchem. K zapálení slouží mastné hadry zbylé po čištění lokomotivy. Mohou se mírně namočit do nafty a vhodit na připravené dřevo. Pokud je zároveň zatápěno více lokomotiv, je možné zatopit přenesením žhavých uhlíků.

Je velmi vhodné topit dřevem alespoň do dosažení varu vody. Voda, vzniklá hořením dřeva zpočátku kondenzuje na stěnách pece a hlavně v trubkách, a při brzkém přidání uhlí by spolu se sírou z uhlí vytvořila kyselinu, leptající povrch trubek. Dřevo také nezanáší tolik kotlové trubky sazemi.

Nedoporučuje se ani urychlovat roztápění kotle dmychavkou. Rychlé zvyšování teploty poškozuje kotel, který se nerovnoměrně prohřívá a roztahuje. Poté co začne narůstat tlak páry je možno postupně ke dřevu přidávat i uhlí.

==== Kontroly za tepla ====
* Kontrolní spuštění obou napaječů
* Dotažení matek vymývacích víček
* Kontrola funkce bezpečnostních ventilů

==== Zbrojení ====
Před jízdou je třeba lokomotivu nazbrojit palivem, vodou a mazivy.

==== Mazání ====
Parní lokomotiva je vybavena řadou různých druhů maznic a maže se minimálně dvěma druhy olejů:
* Válcový olej
* Strojní olej
Válcový olej slouží k mazání součástí, které přicházejí do styku s horkou párou. Především musí být doplňován do mazacího lisu, který jej dopravuje do válců k mazání šoupátek a pístů. Dále mívají lokomotivy speciální oddělené maznice k mazání přímočinné parní brzdy nebo regulátoru. Pokud má lokomotiva více parních strojů (ozubnicový stroj, parní kompresor, štokr), je třeba před jízdou doplnit mazací lisy všech těchto strojů.

Strojní olej slouží k mazání ložisek, která nepřicházejí do styku s horkou párou. parní lokomotiva je obvykle vybavena několika desítkami maznic, v nichž je třeba pravidelně několikrát během dne doplňovat olej. Nejdůležitější je dostatek oleje v ložisku křižáku.

==== Provoz ====

==== Odstavení ====
Odstavení parní lokomotivy probíhá v následujících krocích:
* Dohoření paliva - před odstavením by na roštu měl být už jen zbytek žhavého paliva a škváry v rovnoměrné vrstvě po roštu. Je úkolem topiče před dojezdem už jen mírně přikládat. Tlak v kotli je však třeba udržet dostatečný pro dotažení vody do kotle
* doplnění vody do tendru - lokomotiva před odstavením by měla mít dostatek vody pro napájení během odstavování
* Odstranění popele z popelníku - lokomotiva dojede na popelovou jámu, a obsluha otevře popelník. Zbytky popela je třeba vyhrnout hrably a poté zavřít popelník.
* Vyčištění dýmnice - obsluha otevře dýmnici a lopatou vybere zachycený popel
* Zatažení do depa - lokomotiva vlastní silou dojede do depa
* Zakrytí komína - po dojezdu do depa zakryje obsluha komín kovovou deskou. Tím se zamezí proudění vzduchu kotlem. Škvára na topeništi začne pomalu uhasínat.
* Doplnění vody do kotle - obsluha postupně doplní do kotle vodu po maximální možnou míru. Doplnění by mělo probíhat s přestávkami, aby ochlazováním kotle nenastávalo příliš prudké pnutí. Voda se doplňuje i po zaplnění vodoznaků dokud fungují napaječe.

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Parní lokomotiva}}

[[Kategorie:Technika]]</text>
      <sha1>ejwpe1ohchhobkvjsdrpxmyy0nyf37h</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/Acrididae</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2017</id>
    <revision>
      <id>34483</id>
      <parentid>23980</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:21:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9758" xml:space="preserve">'''Klíč rodů čeledi Acrididae České republiky a Slovenské republiky'''
: ''V ČR 24 rodů s 44 druhy a v SR 29 rodů s 57 druhy. Celkem na světě asi 1&amp;nbsp;200 rodů se 7&amp;nbsp;500 druhy.''

== 1 ==
* Horní hrana zadních stehen
** Zoubkovaná - [[#2|2]]
** Hladká - [[#4|4]]

== 2 ==
* Střední štítové žebro, boční štítová žebra
** Střední štítové žebro je vysoké, boční chybí - podčeleď Cyrtacanthacridinae s jediným rodem [[Dichotomický klíč/Anacridium|Anacridium]]
** Střední štítové žebro je nízké, boční žebra jsou vyvinuta - [[#3 Calliptaminae|3]]

== 3: Calliptaminae ==
* Velikost krytek a křídel
** Plně vyvinutá. - [[Dichotomický klíč/Calliptamus|Calliptamus]]
** Zkrácená. - [[Dichotomický klíč/Paracaloptenus|Paracaloptenus]]

== 4 ==
* Výrůstky na prostermu
** Mezi předními kyčlemi je výrazný výrůstek. Temenní jamky nejsou vyvinuty. Zavalité, obvykle krátkokřídlé duhy. - [[#5|5]]
** Mezi předními kyčlemi nejsou výrůstky, nanejvýš pouze drobné hrbolky. Temenní jamky jsou u většiny druhů vyvinuty. - [[#9|9]]

== 5 ==
* Střední štítové žebro, boční štítová žebra, výrůstek prosterna
** Střední štítové žebro je vyvinuté po celé délce štítu. Boční štítová žebra jsou pouze naznačena. Na prosternu je plochý lopatovitý výrůstek. - podčeleď Catantopinae s jediným rodem [[Dichotomický klíč/Pezotettix|Pezotettix]]
** Střední štítové žebro je vyvinuté zpravidla jen v zadní části štítu. Boční štítová žebra zcela chybí. Na prosternu je válcovitý nebo čípkovitý výrůstek. - [[#6 Melanoplinae|6]]

== 6 Melanoplinae ==
* Prozóna štítu, zadní okraj štítu, kladélko
** Prozóna štítu je 3 x delší než metazóna. Zadní okraj štítu je vykrojený. Kladélko samic je 2 x delší než vysoké - [[Dichotomický klíč/Odontopodisma|Odontopodisma]]
** Prozóna štítu je maximálně 2 delší než metazóna. Zadní okraj štítu je zaokrouhlený. Kladélko samic je stejně dlouhé jako vysoké - [[#7|7]]

== 7 ==
* Barva těla a holení, délka prozóny
** Hnědé zbarvení, zadní holeně nejsou namodralé. Prozóna štítu je maximálně 1,5 x delší než metazóna. - [[Dichotomický klíč/Podisma|Podisma]]
** Zelené zbarvení, zadní holeně namodralé. Prozóna štítu je 1,5 až 2 x delší než metazóna. - [[#8|8]]

== 8 ==
* Kladélko, štěty
** Konec kladélka se dvěma zoubky. Štěty samců stejnoměrně zúžené. Na posledním zadečkovém tergitu je vyhloubenina, subgenitální destička je špičatá. - [[Dichotomický klíč/Miramella|Miramella]]
** Konec kladélka bez zubů. Konce štětů rozšířené. Na posledním zadečkovém tergitu není vyhloubenina, subgenitální destička je tupá. - [[Dichotomický klíč/Pseudopodisma|Pseudopodisma]]

== 9 ==
* Tvar tykadel a hlavy
** Tykadla po celé délce zploštělá. Hlava velmi prodloužená. - podčeleď Acridinae s jediným rodem [[Dichotomický klíč/Acrida|Acrida]]
** Tykadla nitkovitá, někdy na konci zploštělá nebo rozšířená. Hlava není výrazně prodloužená. - [[#10|10]]

== 10 ==
* Interkalární žílka
** V mediálním poli je interkalární žilka. Temenní jamky jsou trojúhelníkové, pětihranné, trapezoidní nebo chybí. Křídla bývají pestře zbarvená a mívají čenou pásku. - podčeleď Oedipodinae [[#11 Oedipodinae|11]]
** V mediálním poli není interkalární žilka. Temenní jamky jsou obdélníkové nebo chybí. Křídla jsou bezbarvá až jednobarevně zakouřená a nikdy nemají černou pásku nebo barevnou kresbu. - podčeleď Gomphocerinae [[#20 Gomphocerinae|20]]

== 11 Oedipodinae ==
* Úhel roviny temene a čela, křídla
** Úhel je ostrý. Křídla jsou nebarevná nebo bez tmavé pásky. Tělo delší než 33 mm. - [[#12|12]]
** Úhel je tupý. Křídla modrá, žlutá, červená nebo s tmavou páskou, výjimkou jsou drobné druhy do velikosti 33 mm, které mohou mít křídla čirá. - [[#15|15]]

== 12 ==
* Zadní okraj štítu, skvrny na stehnech.
** Zadní okraj štítu je protažený do trojúhelníku. Na zadních stehnech z vnitřní strany jsou tmavé skvrny - tribus Aiolopini [[#13|13]]
** Zadní okraj štítu je zaoblený. Na zadních stehnech z vnitřní strany nejsou tmavé skvrny - tribus Parapleurini [[#14|14]]

== 13 ==
* Temenní jamky, interkalární žilka krytek, barva holení.
** Temenní jamky ve tvaru trojúhelníku. Interkalární žilka je rovnoběžná s mediální žilkou a nedotýká se ji. Zadní holeně nejsou červené. - [[Dichotomický klíč/Epacromius|Epacromius]]
** Temenní jamky ve tvaru různoběžníku. Interkalární žilka vybíhá z mediální žilky. Zadní holeně červené. - [[Dichotomický klíč/Ailopus|Ailopus]]

== 14 ==
* Temenní jamky, boční kýly štítu.
** Temenní jamky chybí nebo jsou nezřetelné. Boční kýli chybí, na jejich místě jsou černé prožky. Světle zelená saranče. - [[Dichotomický klíč/Mecostethus|Mecostethus]]
** Temenní jamky zřetelné. Boční kýly vyvinuty, černá páska chybí. Olivově zelená saranče. - [[Dichotomický klíč/Stethophyma|Stethophyma]]

== 15 ==
* Příčné rýhy štítu.
** Příčná rýha nepřerušuje středové žebro štítu vůbec nebo jen jednou - [[#16|16]]
** Podélné žebro štítu je zčásti nezřetelné, protože je přerušené příčnými rýhami 2 až 3 krát. - [[#17|17]]

== 16 ==
* Podélné středové žebro štítu.
** Výrazné po celé délce nebo mělce přerušené příčnou rýhou. - tribus Locustini [[#19|19]]
** Zřetelně přeušené příčnou rýhou, při pohledu z boku v místě přeružení výrazně snížené. - tribus Oedipodini [[#18|18]]

== 17 ==
* Zadní okraj štítu, barva křídel, opýření.
** Zadní okraj štítu není trojúhelníkovitě prodloužený. Křídla oranžová, žlutá nebo červená. Tělo a nohy opýřené. - tribus Acrotylini s jediným (v Evropě) rodem [[Dichotomický klíč/Acrotylus|Acrotylus]]
** Štít trojúhelníkovitě prodloužený. křídla s modrou barvou. Bez opýření. - tribus Sphingonotini s jediným (v ČR a SR) rodem [[Dichotomický klíč/Sphingonotus|Sphingonotus]]

== 18 ==
* Horní hrana zadních stehen při pohledu z boku.
** Plynule zakřivená. - [[Dichotomický klíč/Celes|Celes]]
** Náhle snížená. - [[Dichotomický klíč/Oedipoda|Oedipoda]]

== 19 ==
* Barva křídel.
** Čirá, bez černé pásky nebo černého okraje. - [[Dichotomický klíč/Locusta|Locusta]]
** Červená a na okraji černě lemovaná. - [[Dichotomický klíč/Psophus|Psophus]]
** Nazelenalá uprostřed s černým pruhem. -[[Dichotomický klíč/Oedaleus|Oedaleus]]

== 20 Gomphocerinae ==
* Temenní jamky.
** Chybí. - tribus Chrysochraontini [[#21|21]]
** Přítomny, někdy jen naznačeny. - [[#22|22]]

== 21 ==
* Subgenitální ploška samců, kladélko samic, krytky samců.
** Subgenitální ploška je více než dvakrát delší než široká. Kladélko je krátké, jeho šířka je větší než jeho délka. Krytky samců na konci zaoblené. - [[Dichotomický klíč/Chrysochraon|Chrysochraon]]
** Subgenitální ploška je méně než dvakrát delší než širší. Kladélko je dlouhé, jeho šířka je poloviční než jeho délka. Krytky samců na konci vykrojené. - [[Dichotomický klíč/Euthistira|Euthistira]]

== 22 ==
* Příčné rýhy na štíu.
** Jedna. - tribus Gomphocerini [[#23|23]]
** Dvě nebo tři. - [[#30|30]]

== 23 ==
* Tykadla.
** Na konci rozšířená. - [[#24|24]]
** Nitkovitá, nerozšířená. - [[#25|25]]

== 24 ==
* Lalok krytek, barva tykadel.
** Přední okraj krytek bez vystouplého laloku. Tykadla jednobarevná. - [[Dichotomický klíč/Myrmeleotettix|Myrmeleotettix]]
** Přední okraj krytek s vystouplým lalokem při bázi. Poslední 2 články takadla bílé. - [[Dichotomický klíč/Gomphocerippus|Gomphocerippus]]

== 25 ==
* Lalok krytek.
** Přední okraj krytek bez vystouplého laloku. - [[#26|26]]
** Přední okraj krytek s vystouplým lalokem při bázi. - [[#27|27]]

== 26 ==
* Boční štítová žebra, kladélko
** Boční štítová žebra obloukovitě sblížená. Kladélko samic se zoubky. - [[Dichotomický klíč/Stenobothrus|Stenobothrus]]
** Boční štítová žebra úhlovitě sblížená ve tvaru písmene &quot;X&quot;. Kladélko samic bez zoubků. - [[Dichotomický klíč/Omocestus|Omocestus]]

== 27 ==
* Drápky chodidel.
** Asymetrické. - [[Dichotomický klíč/Euchorthippus|Euchorthippus]]
** Symetrické. - [[#28|28]]

== 28 ==
* Žilnatina křídel.
** Kostální a subkostální žilky asi v 1/3 od konce křídla vzájemně splývají, radiální žilka zbytnělá. - [[Dichotomický klíč/Stauroderus|Stauroderus]]
** Kostální a subkostální žilky jsou v celé délce oddělené, radiální žilka normální. - [[#29|29]]

== 29 ==
* Boční štítová žebra
** Úhlavitě sblížené nebo silně prohnutá. - [[Dichotomický klíč/Glyptobothrus|Glyptobothrus]]
** Rovnoběžné nebo mírně obloukovitě sblížená. - [[Dichotomický klíč/Chorthippus|Chorthippus]]

== 30 ==
* Žilnatina krytek
** Vrchní kubitální žilka (Cu1) probíhá blíže ke spodní kubitální žilce (Cu2) než k mediální žilce (M), kubitální pole je užší než mediální. - tribus Dociostaurini s jediným rodem (v ČR a SR) [[Dichotomický klíč/Dociostaurus|Dociostaurus]]
** Vrchní kubitální žilka (Cu1) probíhá blíže k mediální žilce (M) než ke spodní kubitální žilce (Cu2), kubitální pole je širší než mediální. - tribus Arcypterini s jediným rodem (v ČR a SR) [[Dichotomický klíč/Arcyptera|Arcyptera]]


__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|Acrididae]]</text>
      <sha1>4dt682723lv2rf7yjf70jjorb6zv9xq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Makebot-search</title>
    <ns>8</ns>
    <id>2036</id>
    <revision>
      <id>4386</id>
      <timestamp>2006-04-22T17:17:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Li-sung</username>
        <id>24</id>
      </contributor>
      <comment>Hledat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6" xml:space="preserve">Hledat</text>
      <sha1>p17huv91voz2hbxykifumizindo2a1o</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Makesysop-nodatabase</title>
    <ns>8</ns>
    <id>2038</id>
    <revision>
      <id>4388</id>
      <timestamp>2006-04-22T17:18:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Li-sung</username>
        <id>24</id>
      </contributor>
      <comment>$1 není platná identifikace uživatele</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="40" xml:space="preserve">$1 není platná identifikace uživatele</text>
      <sha1>pmtcm377po5pn1kphyxf2ddua79c907</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Rcshowhidemine</title>
    <ns>8</ns>
    <id>2042</id>
    <revision>
      <id>4392</id>
      <timestamp>2006-04-22T17:19:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Li-sung</username>
        <id>24</id>
      </contributor>
      <comment>$1 mé editace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="14" xml:space="preserve">$1 mé editace</text>
      <sha1>bb6bp8wbyi3j5lcxtk9o0e7y117ew6z</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Rcshowhidepatr</title>
    <ns>8</ns>
    <id>2044</id>
    <revision>
      <id>4394</id>
      <timestamp>2006-04-22T17:20:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Li-sung</username>
        <id>24</id>
      </contributor>
      <comment>$1 hlídané editace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">$1 hlídané editace</text>
      <sha1>p1jwtpxu9odcrdjm8j1ss49a3qoioqv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Sp-contributions-newer</title>
    <ns>8</ns>
    <id>2045</id>
    <revision>
      <id>4396</id>
      <timestamp>2006-04-22T17:22:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Li-sung</username>
        <id>24</id>
      </contributor>
      <comment>$1 novějších</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="15" xml:space="preserve">$1 novějších</text>
      <sha1>8eswp7nnqt5homkqob8urdplso88hap</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Sp-contributions-newest</title>
    <ns>8</ns>
    <id>2046</id>
    <revision>
      <id>4397</id>
      <timestamp>2006-04-22T17:22:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Li-sung</username>
        <id>24</id>
      </contributor>
      <comment>Nejnovější</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="13" xml:space="preserve">Nejnovější</text>
      <sha1>nfx4rsl9tzdyul1s02zf1u55xfxslyf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Sp-contributions-older</title>
    <ns>8</ns>
    <id>2047</id>
    <revision>
      <id>4398</id>
      <timestamp>2006-04-22T17:22:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Li-sung</username>
        <id>24</id>
      </contributor>
      <comment>$1 starších</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="13" xml:space="preserve">$1 starších</text>
      <sha1>7hqo8naehjlpwie6fz406tgaal8i0ft</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Sp-contributions-oldest</title>
    <ns>8</ns>
    <id>2048</id>
    <revision>
      <id>4399</id>
      <timestamp>2006-04-22T17:22:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Li-sung</username>
        <id>24</id>
      </contributor>
      <comment>Nejstarší</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="11" xml:space="preserve">Nejstarší</text>
      <sha1>rb71m9keiaojhxunluowlan529kyedx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak stahovat podcasty</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2049</id>
    <revision>
      <id>34895</id>
      <parentid>23662</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4413" xml:space="preserve">== Úvod ==

'''Podcasty''' jsou většinou zvukové nebo video soubory, které je možno stáhnout do počítače a přehrát. Uživatel si vybírá co, kde a jak bude sledovat, a je tedy nezávislý na lokální nabídce rádií, vydavatelských společností a televize. Výhodou je, pokud umí anglicky, protože většina podcastů je v angličtině, ale existují samozřejmě i hudební podcasty a podcasty v jiných jazycích.

Ke stahování podcastů '''nepotřebujete nic kromě počítače a připojení k internetu''', není tedy třeba žádný speciální software ani MP3 přehrávač. Na druhou stranu tyto pomůcky stahování a přehrávání podcastů zpříjemňují a zjednodušují.

Naprostá většina podcastů je zatím zdarma a bez reklam. To se zřejmě rozmachem tohoto fenoménu v budoucnu změní.

Krátce k '''termínům''': podcast má nějaký název (např. ''Homogeniality'', ''Best of Moyles'', ''Radiožurnál'' apod.), nějakou periodicitu (týdně, měsíčně, nepravidelně,...), jednotlivé díly podcastu se nazývají anglicky ''episodes''. ''Feed'' je název pro tzv. RSS zdroj, tedy stránku, kde si stahovací program najde jednotlivé díly a další údaje o nich (URL feedu má tvar např. http://www.garageband.com/user/Homogeniality/podcast/main.xml, http://oinkcast.libsyn.com/rss nebo http://www2.rozhlas.cz/podcast/radiozurnal.rss).


=== Postup při ručním stahování ===
# Vyhledejte si podcast na internetu nebo jinde. To je možno udělat několika způsoby, např. zadáním slova &quot;podcast&quot;, příp. dalšího zužujicího slova, např. &quot;rock&quot;, do vyhledávače, nebo využitím internetových katalogů podcastů, např. http://libsyn.com/directory/, nebo http://www.podcast.net/tag/music.
# Na stránce příslušného podcastu (nebo katalogu) je většinou možné si jednotlivé díly stáhnout (''download''), poslechnout (''play'') nebo se přihlásit k odebírání (''xml'', ''rss'', ''subscribe'' apod. - viz níže).
# Jednotlivé díly stáhnete kliknutím na ''download'' (nebo na název dílu, např. ''Episode: Electrofying Mix'') a pak uložením pomocí ''Soubor/Uložit stránku jako'', nebo kliknutím pravým tlačítkem myši na odkaz a zvolením ''Uložit cíl jako''.

''Příklad: Na stránkách Českého rozhlasu http://www.rozhlas.cz/radionaprani/podcast kliknete v pravé části stránky a rubrice Aktuální pořady na odkaz Download u pořadu/dílu, který si chcete stáhnout.''


=== Postup při stahování pomocí stahovacího programu ===
# Stáhněte si program na stahování podcastů (např. [http://juicereceiver.sourceforge.net/download/index.php Juice]).
# Vyhledejte si stránku nebo katalog s podcastem. Klikněte pravým tlačítkem myši na odkaz typu ''RSS'', ''pod'', ''subscribe'' nebo ''xml'', a zvolte ''Kopírovat zástupce''. Do schránky by se vám měl uložit tzv. feed podcastu (viz vysvětlivky termínů výše).
# V programu Juice se tzv. přihlásíte k odebírání podcastu (podobně jako když odebíráte noviny, anglicky ''Subscribe'') tím, že v nabídce ''Tools/Add a feed'' (nebo kliknutím na ikonu se znaménkem plus) vložíte zkopírovaný feed do kolonky ''URL''.
# Program začne automaticky stahovat nejnovější díly podcastů zvolením ''Tools/Check all'' nebo kliknutím na ikonu dvou zelených šipek. Jak často stahovat, kam a další věci se pak dají nastavit ve ''File/Preferences'' (&quot;Možnosti&quot;) a ''Tools/Scheduler'' (&quot;Plánovač&quot;).

''Příklad: Na stránkách Českého rozhlasu http://www.rozhlas.cz/radionaprani/podcast kliknete pravým tlačítkem myši v pravé části stránky v rubrice Podcasty např. na odkaz ČRo1 - Radiožurnál a v nabídce zvolíte Kopírovat zástupce(Copy link location). Takto zkopírovaný odkaz na feed (konkrétně http://www2.rozhlas.cz/podcast/radiozurnal.rss) pak vložíte do kolonky URL v Juice.''


== Možnosti, jak přehrát stažený podcast ==
* Přímo v počítači kliknutím na stažený soubor.
* Vypálit na CD, např. pomocí programu Nero, buď v originálním formátu (většinou MP3) - pokud Váš CD přehrávač tento formát podporuje, nebo jako CD Audio.
* Přetáhnout stažené soubory do MP3 přehrávače (jakéhokoliv, ne jen iPod).

&lt;small&gt;Pokud vám zde nějaké informace chybí, nebo jsou nejasné, vložte vzkaz na stránku Diskuse tohoto článku.&lt;/small&gt;

[[Kategorie:Počítače]]</text>
      <sha1>ezw59udcvtfpsyc08c3vv1mt81q2mnd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/Myrmecophilidae</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2050</id>
    <revision>
      <id>34500</id>
      <parentid>15222</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:21:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="328" xml:space="preserve">'''Klíč rodů čeledi ''Myrmecophilidae'' České republiky a Slovenské republiky'''

Na světě jediná podčeleď Myrmecophilinae s 65 druhy. V České i Slovenské republice se vyskytuje jediný rod [[Dichotomický klíč:Myrmecophilus|Myrmecophilus]] s jediným druhem.

[[Kategorie:Dichotomický klíč|Myrmecophilidae]]</text>
      <sha1>ly49dzzpxq31efb6ab2leapzwmguf11</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/Gryllidae</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2051</id>
    <revision>
      <id>42005</id>
      <parentid>34495</parentid>
      <timestamp>2020-06-18T09:07:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2056" xml:space="preserve">'''Klíč rodů čeledi Gryllidae České republiky a Slovenské republiky''' &lt;br /&gt;
V ČR a SR 7 rodů s 8 druhy, na světě asi 3 000 druhů.

== 1 ==
* Zadní chodidla
** 4 článková, tělo žluté - podčeleď Oecanthinae, v Evropě s jedinným rodem [[Dichotomický klíč:Oecanthus|Oecanthus]]
** 3 článková - [[#2|2]]

== 2 ==
* Délka těla, trny zadních holení
** Tělo kratší než 11 mm. Trny na dorzální straně zadních holení jsou dlouhé a holeně chloupkované. - podčeleď Nemobiinae [[#3 Nemobiinae|3]]
** Tělo delší než 11 mm. Trny na dorzální straně zadních holení jsou krátké a holeně bez chloupků. - podčeleď Gryllinae [[#4 Gryllinae|4]]

== 3 Nemobiinae ==
* Trny na zadní holeni, velikost
** Na dorzální straně holení jsou tři páry trnů. Samci jsou delší než 7 mm, samice 9 mm. - tribus Nemobiini s jediným rodem [[Dichotomický klíč:Nemobius|Nemobius]]
** Na dorzální straně holení jsou čtyři páry trnů. Samci jsou menší než 6 mm, samice 7,5 mm. - tribus Pteronemobiini s jediným rodem [[Dichotomický klíč:Pteronemobius|Pteronemobius]]

== 4 Gryllinae ==
* Sluchový orgán
** Na obou stranách předních holení. - tribus Modicogryllinni [[#5|5]]
** Pouze na vnější straně předních holení. - tribus Gryllinni [[#6|6]]

== 5 ==
* Zbarvení
** Barevný druh, tělo okrové, na hlavě žlutohnědá kresba. - [[Dichotomický klíč:Eumodicogryllus|Eumodicogryllus]]
** Černý druh, na hlavě a na temeni světlá příčná páska. - [[Dichotomický klíč:Modicogryllus|Modicogryllus]]

== 6 ==
* Ochlupení těla
** Tělo lysé. Ventrální strana zadních stehen červená. - [[Dichotomický klíč:Gryllus|Gryllus]]
** Tělo i zadní stehna jemně ochlupené. Ventrální strana zadních stehen není červená. - [[#7|7]]

== 7 ==
* Barva hlavy
** Černá, též tělo a nohy černé - [[Dichotomický klíč:Melanogryllus|Melanogryllus]]
** Hnědožlutě skvrnitá - [[Dichotomický klíč:Acheta|Acheta]]

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|Gryllidae]]</text>
      <sha1>3t0tobwbg962a0xmbpalvhqnd1m2rcz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/Rhaphidophoridae</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2053</id>
    <revision>
      <id>34504</id>
      <parentid>15216</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:21:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="630" xml:space="preserve">'''Klíč rodů čeledi Rhaphidophoridae České republiky a Slovenské republiky'''
: ''V ČR a SR 2 podčeledi a 2 rody, na světě 74 rodů.''

== 1 ==
* Otrnění zadních holení
** Na dorzální straně zadních holení jsou trny jednoho typu. - podčeleď Aemodogryllinae, s jedinným rodem [[Dichotomický klíč:Diestrammena|Diestrammena]]
** Na dorzální straně zadních holení jsou trny dvojího typu typu, mezi velkými trny je několik drobných trnů. - podčeleď Troglophilinae, s jedinným rodem [[Dichotomický klíč:Troglophilus|Troglophilus]]

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|Rhaphidophoridae]]</text>
      <sha1>s9umvj0a5c12o2qprqxnp5z70ml2uh3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Systém druhů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2057</id>
    <revision>
      <id>43737</id>
      <parentid>43736</parentid>
      <timestamp>2021-04-30T06:20:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>94.241.113.254</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1282" xml:space="preserve">
{{Upravit}}
== Staré rozdělení druhů: ==

* Nebuněční
* Buněční
** Prokaryota
*** Archaebacteriae
*** Eubacteriae
**** Bakterie
**** Sinice
** Eukaryota
*** Houby
**** Chitridiomyceta
**** Oomyceta
**** Pravé houby
*** Rostliny
**** Nižší rostliny
***** Řasy zelené, hnědé atp.
***** Ruduchy
**** Vyšší rostliny
***** Mechorosty
***** Kapraďorosty
****** Přesličky
****** Plavuně
***** Semenné rostliny
****** Nahosemenné
****** Krytosemenné
******* Jednoděložné
******* Dvouděložné
*** Živočichové
**** Diblastica (jakoby prvoústí)
***** Živočišné houby
***** Žahavci
***** Žebernatky
**** Tridlastica
***** Prvoústí
****** Ploštěnci
****** Hlísti
****** Měkkýši
******* Plži
******* Mlži
******* Hlavonožci
****** Kroužkovci
****** Členovci
****** Ostnokožci
***** Druhoústí
****** Strunatci
******* Pláštěnci
******* Bezlebeční
******* Obratlovci
******** Bezčelistnatci
********* Kruhoústí
******** Čelistnatci
********* Paryby [Chondrochties]
********* Ryby [Pisces]
********* Obojživelníci [Amphibia]
********* Plazi [Reptilia]
********* Ptáci [Aves]
********* Savci [Mammalia]

''(Toto je staré rozděleni, až někdo budete mít čas tak sem napište to aktuální!)''
******

[[Kategorie:Biologie]]</text>
      <sha1>sp1c81eecnowhaz8yjm4jp2ig5pk9ov</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Savci/Systém savců</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2058</id>
    <revision>
      <id>35454</id>
      <parentid>29451</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:33:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1176" xml:space="preserve">[[/Savci/]]
* [[Ptakořitní]] (''Monotremata'')
* [[Živorodí(savci)|Živorodí]] (''Theria'')
** [[Vačnatci]] (''Marsupialia'')
*** [[Vačice]] (''Didelphimorphia'')
*** [[Vačíci]] (''Paucituberculata'')
*** [[Kolokolové]] (''Microbiotheria'')
*** [[Kunovci]] (''Dasyuromorphia'')
*** [[Bandikuti]] (''Peremelemorphia'')
*** [[Vakokrti]] (''Notoryctemorphia'')
*** [[Dvojitozubci]] (''Diprotodontia'')
** [[Placentálové]] (''Placentalia'')
*** [[Chudozubí]] (''Xenarthra'')
*** [[Letuchy]] (''Dermoptera'')
*** [[Tany]] (''Scandentia'')
*** [[Primáti]] (''Primates'')
*** [[Hlodavci]] (''Rodentia'')
*** [[Zajíci]] (''Lagomorpha'')
*** [[Hmyzožravci]] (''Insectivora'')
*** [[Letouni]] (''Chiroptera'')
*** [[Luskouni]] (''Pholidota'')
*** [[Šelmy]] (''Carnivora'')
*** [[Lichokopytníci]] (''Perissodactyla'')
*** [[Sudokopytníci]] (''Artiodactyla'')
*** [[Kytovci]] (''Cetacea'')
*** [[Afrosoricida]] (''Afrosoricida'')
*** [[Bércouni]] (''Macroscelidea'')
*** [[Hrabáči]] (''Tubulidentata'')
*** [[Afrosoricidi]] (''Afrosoricida'')
*** [[Damani]] (''Hyracoidea'')
*** [[Chobotnatci]] (''Proboscidea'')
*** [[Sirény]] (''Sirenia'')

[[Kategorie:Biologie]]</text>
      <sha1>f0dzv76heuec3eqm1id9yita9u32w0e</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Praktická elektronika</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2059</id>
    <revision>
      <id>42601</id>
      <parentid>41913</parentid>
      <timestamp>2020-11-29T03:07:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Mattesák</username>
        <id>2073</id>
      </contributor>
      <comment>/* Začínáme s elektronikou */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8271" xml:space="preserve">Tato učebnice elektroniky si klade za cíl poskytnout praktické informace k pochopení a stavbě elektronických obvodů. Je určena začátečníkům a mírně pokročilým a do začátku nepotřebujete žádné zvláštní vybavení ani znalosti.

Najdete tu popis funkce součástek, schémata prakticky použitelných obvodů a vysvětlení jejich funkce. Text přiměřeně pokrývá jak praktické návody ohledně elektronického bastlení, tak i trochu teorie.

Učebnici je možné číst od začátku do konce jako knihu, ale jednotlivé kapitoly jsou zároveň docela soběstačné. Pro další informace ke konkrétním heslům jsou v textu zařazeny odkazy na články wikipedie.

Text, který je tvořen mj. ve spolupráci s jinojazyčnými projekty [[:en:Practical Electronics|Practical Electronics]] a [[:en:Electronics|Electronics]], se stále rozvíjí. Pokud můžete přispět, '''připojte se k projektu i vy!''' Chybí vám zde něco? Je něco nepochopitelné nebo chybné? '''Napište nám na [[{{TALKPAGENAME}}|diskusní stránku]]'''.
[[Soubor:Desoldering.jpg|200px|vlevo]][[Soubor:Transistor as amplifier.svg|200px]][[Soubor:Antenna in Milovice.jpg|200px]]
&lt;br /&gt;
&lt;div class=&quot;toccolours&quot; style=&quot;overflow: hidden; width: auto;&quot;&gt;
[[Soubor:Nuvola apps important.svg|64px|Pozor!]] Před zahájením vlastních experimentů si přečtěte '''[[/Bezpečnost práce|minimum o bezpečnosti práce]]'''!
&lt;/div&gt;

== Začínáme s elektronikou ==
[[Soubor:Nuvola apps edu miscellaneous.svg|64px|vpravo]]
Jak začít?

; [[/Potřebné vybavení|Potřebné vybavení]] [[Soubor:75%.png|(75 %)]]
: co potřebujeme mít
; [[/Základy|Fyzikální základy]] [[Soubor:50%.png|(50 %)]]
: a co potřebujeme vědět (základní veličiny a materiály v elektrotechnice)
; [[/Nejjednodušší obvody|Nejjednodušší obvody]] [[Soubor:75%.png|(75 %)]]
: o elektrických schématech, měření proudu a napětí
; [[/Výroba plošných spojů|Výroba plošných spojů]] [[Soubor:100 percent.svg|(100 %)]]
: jak vyrobit plošný spoj krok za krokem

== Stejnosměrný proud ==
[[Soubor:Nuvola energy.svg|64px|vpravo]]
; [[/Zdroje|Zdroje]] [[Soubor:100 percent.svg|(100 %)]]
: zásobující naše obvody elektřinou, jejich vlastnosti a návody k výrobě
; [[/Lineární součástky|Lineární součástky]] [[Soubor:75%.png|(75 %)]]
: rezistor, kondenzátor a cívka
; [[/Jednoduché polovodičové součástky|Jednoduché polovodičové součástky]] [[Soubor:75%.png|(75 %)]]
: diody a bipolární tranzistory
; [[/Složitější polovodičové|Složitější polovodičové součástky]] [[Soubor:50%.svg|(50 %)]]
: unipolární tranzistory, tyristory, diaky, triaky a příklady použití
; [[/Měřící a testovací obvody|Měřící a testovací obvody]] [[Soubor:75%.png|(75 %)]]
: příklady jednoduchých obvodů sloužících k měření a testování

== Střídavý proud ==
[[Soubor:Nuvola apps kmplot.svg|64px|vpravo]]
Vlastnosti a zapojení týkající se časově proměnlivého proudu.

; [[/Střídavý proud|Střídavý proud]] [[Soubor:25%.svg|(25 %)]]
: obecné informace
; [[/RLC obvody|RLC obvody]] [[Soubor:25%.svg|(25 %)]]
: lineární součástky v obvodech střídavého proudu
; [[/Transformátor|Transformátor]] [[Soubor:25%.svg|(25 %)]]
: měnič střídavého napětí a proudu
; [[/Usměrnění střídavého proudu|Usměrnění střídavého proudu]] [[Soubor:00%.svg|(0 %)]]
: změna střídavého proudu na stejnosměrný pomocí polovodičů, konstrukce zdroj stejnosměrného napětí napájeného ze střídavé sítě

== Klopné obvody ==
[[Soubor:Media-flash.svg|64px|vpravo]]

; [[/Obvody/Astabilní klopný obvod|Astabilní klopný obvod]] [[Soubor:75%.svg|(0 %)]]
: blikačka na kolo nebo pískadlo
; [[/Obvody/Monostabilní klopný obvod|Monostabilní klopný obvod]] [[Soubor:50%.svg|(0 %)]]
: např. schodišťový spínač
; [[/Obvody/Bistabilní klopný obvod|Bistabilní klopný obvod]] [[Soubor:00%.svg|(0 %)]]
: ovládání zapnout/vypnout
; [[/Generátory/555|Zapojení s obvodem 555]] [[Soubor:25%.svg|(25 %)]]

== Zesilovače ==
[[Soubor:Nuvola apps arts.svg|64px|vpravo]]
Obvody, které mají na výstupu větší napětí/proud/výkon, než je na jejich vstupu.

; [[/Zesilovače|Zesilovače]] [[Soubor:50%.png|(50 %)]]
: obecné vlastnosti a třídy zesilovačů
; [[/BJT Zesilovače|Tranzistor zapojený jako zesilovač]] [[Soubor:50%.png|(50 %)]]
: zapojení tranzistoru jako zesilovače se společným emitorem, kolektorem nebo bází
; [[/Operační zesilovače|Operační zesilovače]] [[Soubor:100 percent.svg|(100 %)]]
: univerzální integrované obvody s velkým zesílením a jejich různá zapojení se zpětnou vazbou
; [[/Integrované výkonové zesilovače|Integrované výkonové zesilovače]] [[Soubor:00%.svg|(0 %)]]
: hotové obvody k zesilování signálu
; [[/Obvody/Zesilovač ke kytaře s OZ|Zesilovač ke kytaře]] [[Soubor:100 percent.svg|(0 %)]]
: s operačním zesilovačem


== Generátory a radiopřenos ==
[[File:Antenna 1 - The Noun Project.svg|64px|vpravo]]
; [[/Generátory/Oscilátory|Oscilátory]] [[Soubor:25%.svg|(25 %)]]
: zdroje harmonických (sinusových) kmitů
; [[/RC oscilátory|RC oscilátory]] [[Soubor:25%.svg|(25 %)]]
: zpětnovazební RC oscilátory
; [[/Generátory/neharmonických průběhů|Generátory neharmonických průběhů]] [[Soubor:25%.svg|(25 %)]]
: další klopné obvody generující trojúhelníkové, obdélníkové nebo pilové kmity
; [[/Radiopřijímače|Radiopřijímače]] [[Soubor:25%.svg|(25 %)]]
: přijímače rádiových vln, popis funkce antény, amplitudové/frekvenční modulace a návod na stavbu AM rádia
; [[/Vysílače|Vysílače]] [[Soubor:25%.svg|(25 %)]]
: jak funguje rozhlasové/televizní vysílání, chování a rozdělení vln podle délky, radioamatérská etika a legislativa, povolená vysílací pásma


== Digitální technika ==
[[Soubor:Nuvola devices ksim cpu.png|64px|vpravo]]

; [[/Logické obvody|Logické obvody]] [[Soubor:50%.png|(50 %)]]
: logická hradla (AND, OR, NOT aj.), čítače, registry
; [[/AD a DA převodníky|AD a DA převodníky]] [[Soubor:25%.svg|(25 %)]]
: převod z analogového signálu na digitální a zpět
; [[/Jednočipové počítače|Jednočipové počítače]] [[Soubor:100 percent.svg|(0 %)]]
: jak vybrat a naprogramovat jednočip

== Teorie ==
[[Soubor:Nuvola apps edu mathematics-p.svg|64px|vpravo]]
Trocha matematiky k hlubšímu pochopení funkce obvodů, jejich návrhům a nalezení krásných fyzikálních zákonitostí

; [[/Ohmův zákon|Ohmův zákon]]
: základ porozumění obvodům
; [[/RLC obvody|Obvody s rezistory, kondenzátory a cívkami]] [[Soubor:00%.svg|(0 %)]]
: elegantní výpočty s komplexní veličinou impedance Z
; [[/Spektrum signálu|Spektrum signálu]] [[Soubor:100 percent.svg|(100 %)]]
; [[/Filtry a jejich přenos|Filtry a jejich přenos]] [[Soubor:00%.svg|(0 %)]]
: horní a dolní propust, pásmová propust, Bodeho přiblížení
; [[/Nyquistovy diagramy|Nyquistovy diagramy]] [[Soubor:00%.svg|(0 %)]]
: horní a dolní propust, pásmová propust, Bodeho přiblížení
; [[/Zpětná vazba|Zpětná vazba]] [[Soubor:25%.svg|(25 %)]]
: Kladná a záporná zpětná vazba, vznik samovolných kmitů

== Dodatky ==
[[Soubor:Nuvola apps kate.svg|64px|vpravo]]
Užitečné informace, které se jinam nevešly

; [[/Kde získat info o součástce|Kde získat informace o součástce]] [[Soubor:100 percent.svg|(100 %)]]
: jak číst barevné značení rezistorů a tajemné kódy na kondenzátorech, jak rozlišit součástky podle vlastností a kde najít datasheety
; [[/Přehled součástek|Přehled součástek]] [[Soubor:00%.svg|(0 %)]]
: reálný vzhled, schematická značka, funkce, hlavní měřené veličiny (cosi jako atlas motýlů!)
; [[/Získávání součástek ze starých obvodů|Získávání součástek ze starých obvodů]] [[Soubor:100 percent.svg|(100 %)]]
: aneb levný zdroj součástek pro naše experimenty
; [[/Tabulky|Tabulky]] [[Soubor:25%.svg|(25 %)]]
: užitečné přehledy, které se hodí mít po ruce (nebo v hlavě)
; [[/Odkazy|Odkazy]] [[Soubor:25%.svg|(25 %)]]
: doporučená četba a použitá literatura, zkrátka kde zjistit víc

[[Kategorie:Praktická elektronika| ]]
[[Kategorie:Technika]]</text>
      <sha1>rxupu1xuynctn8oa5sk2f3yzh7ygo6c</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Praktická elektronika/Základy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2060</id>
    <revision>
      <id>44863</id>
      <parentid>42898</parentid>
      <timestamp>2022-01-07T19:07:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; optimalizace kódu; náhrada zastaralého prezentačního atributu vhodnější konstrukcí; zlepšení přístupnosti</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8942" xml:space="preserve">Musíme se seznámit s trochou teorie do začátku.

== Náboj ==

Pozorujeme, že některé částice jsou nabité a jiné ne. Jádro atomů obsahuje kladně nabité '''[[w:proton|protony]]''' a je obklopeno záporně nabitými '''[[w:elektron|elektrony]]'''. Obvykle jsou počty kladných a záporných nábojů v předmětu vyrovnané a proto nejeví navenek žádné elektrické vlastnosti. Někdy ale množství jednoho náboje převládá nad druhým - takový předmět je '''nabitý''' a vytváří okolo sebe '''elektrické pole'''.

Pro praktické použití lidé zavedli rozumně velkou jednotku: '''coulomb''', zkráceno '''C'''.

{{Poznámka|Částice jako protony a elektrony nesou malinký náboj, vždyť jeden coulomb odpovídá 6&amp;nbsp;242&amp;nbsp;197&amp;nbsp;253&amp;nbsp;433&amp;nbsp;210&amp;nbsp;000 elektronů. Mimochodem - náboj elektronů i protonů je vůbec [[w:Elementární náboj|nejmenší jednotkou náboje]], která může samostatně existovat, čili dále už ji nejde dělit (dnes už ale víme, že se proton ještě dále dělí na kvarky - mají třetinový elektrický náboj -1/3e nebo +2/3e).}}

== Elektrické pole a napětí ==

[[Soubor:Lightning.jpg|náhled|Pokud je elektrické pole silnější než 4000 V/mm (4 MV/m), náboje ve vzduchu se utrhnou od sebe a vznikne blesk.]]

Elektrické pole působí silou na náboje v ostatních předmětech okolo sebe. '''Stejné náboje (+ a +; - a -) se vzájemně odpuzují a naopak protikladné (+ a -) přitahují.'''

Podobně jako strmost kopce určuje sílu, která pohání míč směrem do údolí, určuje elektrické pole sílu, která působí na náboj. Elektrické pole meříme v jednotkách '''volt na metr''', čili V/m. Tuto sílu můžeme vyjádřit pomocí šipek.

[[Soubor:EfieldTwoEqualPointCharges.svg|200px]][[Soubor:EfieldTwoOppositePointCharges.svg|200px]]

Můžeme si to přestavit, jako kdyby kladné náboje okolo sebe vytvářely kopec a záporné náboje údolí. Na různých místech tak existuje jakási hodnota popisující to, jak je toto místo pro nějaký náboj výhodné - to odpovídá ''nadmořské výšce''. Zatímco pro kladné náboje by bylo výhodné se svalit do údolí, záporné se naopak snaží vykutálet na nejvyšší kopec.

Rozdíl „nadmořské výšky“ mezi dvěma místy se nazývá '''napětí''' a má fyzikální značku '''U'''. Měříme jej v jednotkách '''volt''', krátce V.

{{Poznámka|Obecně platí, že napětí &quot;U&quot; v okolí náboje &quot;Q&quot; je přímo úměrné jeho velikosti (množství coulombů) a nepřímo úměrné vzdálenosti od něj; když je více nábojů poblíž sebe, jejich jednotlivá působení se prostě sečtou.}}

== Proud ==
Uspořádaný pohyb elektronů (nebo nabitých částic) se označuje jako '''elektrický proud'''. Abychom mohli proud nějak popsat a měřit, je zavedena základní jednotka soustavy SI: '''ampér''' označení '''A'''. Jeden ampér je proud odpovídající průtoku '''jednoho coulombu za sekundu''' '''Ampérsekunda As'''.

{{Příklad|1=Zapomněli jsme zapnutá světla automobilu, která odebírají z akumulátoru proud 10 A. Akumulátor je plně nabitý a je na něm napsáno, že se má kapacitu „vejde se do něj náboj“ 40 Ah. Jaký je to náboj? Jak dlouho vydrží svítit světla? (Náboj = 40 Ah . 3600 = 144000 As = 144000 C. Světla vydrží svítit 4 hodiny čili 14400 sekund.) Příklad platí v praxi jen velmi přibližně. Například kapacita akumulátoru klesá s časem, atd.}}

V úvahách se používá dohodnutý směr toku proudu, který je od kladného pólu zdroje přes spotřebič k zápornému pólu zdroje. Tento dohodnutý směr je opačný než skutečný směr toku elektronů ve vodiči.

== Materiály ==
V atomové struktuře značného množství látek jsou elektrony pevně vázány ke svým atomovým jádrům a nemohou se volně pohybovat mezi jednotlivými atomy, případně se pohybují jen velice neochotně (je k tomu potřeba velké energie) – tyto látky jsou označovány jako '''izolanty''' neboli '''nevodiče'''. V některých látkách mohou být valenční elektrony atomů snadno uvolňovány a zachycovány na uvolněné valenční slupce sousedních atomů. Tím mohou poměrně snadno přeskakovat od jednoho atomu k druhému. Tyto látky jsou označovány jako '''vodiče''' (například kovy). Přesné hranice mezi nevodiči a vodiči nejsou přesně stanoveny a záleží na konkrétní aplikaci.

{{Poznámka|U některých dalších skupin látek pozorujeme další možnosti:
*v polovodičích se elektrony pohybují jen za určitých podmínek, jako je teplota, osvětlení, množství příměsí nebo elektrické pole
*v '''supravodičích''' se elektrony mohou pohybovat téměř bez ztrát a proud v nich může protékat velmi dlouhou dobu}}


{{Poznámka|Vodiče můžeme ještě rozdělit:
* vodiče 1. řádu (kovy a uhlík ve formě grafitu) El. proud přenáší volné elektrony. Vodiče se při průchodu el. proudu chemicky nemění vodiče 
* vodiče 2. řádu (roztoky a taveniny iontových solí = elektrolyty) Proud přenášejí el. nabité částice zvané ionty. Jejich pohybem dochází k přenosu hmoty a chemickým změnám}}

Vodiče používáme k přesunu náboje, tedy ke spojení míst s různým elektrickým potenciálem. Vodivým spojením dochází ke snaze rozdíl potenciálů vyrovnat a začíná protékat proud. Jako vodiče se nejčastěji využívají různé kovy; nejlepším vodičem je [[w:stříbro|stříbro]], nejčastěji využívaným pak [[w:měď|měď]], dále se také používá [[w:hliník|hliník]], z nekovových materiálů můžeme jmenovat například [[w:uhlík|uhlík]]. Nejčastěji mají vodiče válcový tvar, přičemž je důležitý průřez, kterým proud protéká. Poměr proudu k tomuto průřezu označujeme jako [[w:Hustota elektrického proudu|proudovou hustotu]] '''J'''. Při použití vodiče nesmíme překročit maximální hodnotu, která se pro měď a hliník v závislosti na jiných faktorech (např. teplotě) pohybuje mezi '''4 - 6 A/mm²''' .
&lt;br /&gt; &lt;math&gt; J = \frac{I}{S} &lt;/math&gt;


Izolanty naopak používáme k oddělení míst s různým elektrickým potenciálem, tedy míst mezi nimiž je napětí. Typicky jde například o izolaci kabelů, kde se využívá například [[w:PVC|PVC]] nebo [[w:Slída|slídový papír]] využívaný v kondenzátorech, z kapalných můžeme jmenovat transformátorový [[w:Minerální olej|olej]] a z plynů se využívá kupříkladu [[w:fluorid sírový|fluorid sírový]] (SF6) ve zhášecích komorách velkých vypínačů. Parametrem omezujícím použití izolnatu je tzv. dielektrická pevnost '''E&lt;sub&gt;p&lt;/sub&gt;''', která je stanovená jako poměr tzv. průrazného napětí, tedy napětí při kterém dojde k průrazu izolantu či přeskoku výboje, a tloušťky izolace. Jedná se vlastně o maximální hodnotu intezity elektrického pole, jakou je daný materiál schopen &quot;zvládnout&quot;.
&lt;br /&gt; &lt;math&gt; E_p = \frac{U_p}{d} &lt;/math&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Dielektrická pevnost vybraných látek
|-
! Látka
! Dielektrická pevnost (MV/m)
|-
| [[w:Atmosféra|Vzduch]]
| 3
|-
| [[w:PVC|PVC]]
| 40
|-
| [[w:slída|Slída]]
| 118
|}

== Elektrický odpor ==

Elektrický odpor popisuje schopnost vést proud. Každý prvek elektrického obvodu se dá popsat svým odporem. Značíme jej '''R''' (z anglického Resistance) a jednotka je ohm, značka Ω.

=== Ohmův zákon ===
Ohmův zákon je základem všech zapojení. Dává do souvislosti tři základní elektrotechnické veličiny, tedy napětí, proud a odpor.

&lt;math&gt;R=\frac{U}{I}&lt;/math&gt;

* Dokonalý izolant má hypoteticky nekonečný odpor, reálně má odpor velice vysoký (řádově gigaohmy a více)
* Dokonalý vodič má hypoteticky nulový odpor, reálně má odpor velice nízký (řádově mikroohmy a méně)
* Slovem odpor také nepřesně označujeme součástku rezistor (odporník)

Odpor vodiče lze spočítat jako:
&lt;math&gt; R = \rho\frac{l}{S}&lt;/math&gt;,
* R - odpor vodiče
* ρ - měrný odpor vodiče (materiálová konstanta)
* l - délka vodiče
* S - průřez vodiče


{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! látka
! ''ρ'' [10&lt;sup&gt;−6&lt;/sup&gt; Ω·m]
|- 
| [[w:stříbro|stříbro]]
| style=&quot;text-align: center;&quot; | 0,0164
|- 
| [[w:měď|měď]]
| style=&quot;text-align: center;&quot; | 0,0178
|- 
| [[w:hliník|hliník]]
| style=&quot;text-align: center;&quot; | 0,0285
|-
| [[w:uhlík|uhlík]]
| style=&quot;text-align: center;&quot; | 60
|}

== Souhrn ==

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Veličina
! V rovnicích značíme jako
! Jednotka [zkratka]
! Analogie s vodou
|-
| Náboj
| Q
| Coulomb [C]
| Objem
|-
| Napětí
| U
| Volt [V]
| Tlak
|-
| Proud
| I
| Ampér [A]
| Průtok za vteřinu
|-
| Elektrické pole
| E
| Volt na metr [V/m]
| Spád tlaku
|-
| Odpor
| R
| Ohm [Ω]
| Zužení potrubí
|}

[[Praktická elektronika/Nejjednodušší obvody]]

[[Kategorie:Praktická elektronika|Základy]]</text>
      <sha1>6z008u60ekyafednt51f5xuwwz6p1g3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/41.pa63 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2061</id>
    <revision>
      <id>42162</id>
      <parentid>38129</parentid>
      <timestamp>2020-07-23T13:07:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5285" xml:space="preserve">[[Soubor:Beechforest062005.jpg|náhled|Germany, Bad Nenndorf, typ stanoviště 41.pa63 &lt;br /&gt; autor: Tortuosa, fotografováno dne 2004-07-16]]
== Hierarchie ==

* Biotopy světa [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|klíč]]
* 4 Lesy (Forests) [[Dichotomický klíč/4 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[4 (Biotop Wikicode)|popis]]
* 41 Listnaté opadavé lesy (Broad-leaved deciduous forests) [[Dichotomický klíč/41 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[41 (Biotop Wikicode)|popis]]
* 41.pa6 Bučiny (Beech ''Fagus'' forests) [[Dichotomický klíč/41.pa6 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[41.pa6 (Biotop Wikicode)|popis]]
* '''41.pa63 Květnaté bučiny (Neutrophile ''Fagus'' forests) [[Dichotomický klíč:41.pa63 (Bitop Wikicode)|klíč]], [[41.pa63 (Bitop Wikicode)|popis]]'''

== Obdobné systémy typů stanovišť ==

'''NATURA 2000:''' '''9130 Asperulo-Fagetum beech forests'''&lt;br /&gt;
'''EUNIS''': definuje typ stanoviště '''G1.63 Medio-European neutrophile [Fagus] forests''', který je shodný s vymezením tohoto biotopu.&lt;br /&gt;
'''Palaearctic Habitat''' definuje '''41.13 Medio-European neutrophile beech forests''' &lt;br /&gt;
''' Katalog biotopů České republiky: ''' popisuje '''L5.1 Květnaté bučiny (Herb-rich beech forests)''' do kterých se řadí i květnaté jedliny.

== Popis ==
[[Soubor: Dentario glandulosae - Fagetum.jpg|vlevo|náhled|Poland, typ stanoviště 41.pa63 &lt;br /&gt; autor: Opioła Jerzy, fotografováno dne 2006-04-23]]

Bukové lesy na živnějších půdách nižších i podhorských poloh. Ve stromovém patře může být pouze buk, často však bývají přimíšeny další dřeviny. Na stanovištích blížících se k suťovým lesům bývá v příměsi javor klen i mléč, lípa srdčitá i velkolistá, jilm horský, habr obecný, jasan ztepilý a jedle bělokorá, v nižších polohách dub letní a ve vyšších polohách smrk ztepilý a jedle bělokorá. Les ve stadiu odrůstání je druhově chudší, naopak stadium rozpadu s dočasnými světlinami je typické přítomností statných bylin (samorostlík klasnatý, rulík zlomocný) a keřů (bez červený, zimolez pýřitý a černý).
Vývojový cyklus přírodních bučin je poměrně rychlý, asi jen 200 letý. Vyšší koncentrace jelenovitých v lese ve fázi zmlazení konkurenčně zvýhodňuje smrk, javory a jasan před bukem, vyšší koncentrace prasat (rytí) zlepšuje podmínky pro uchycení jedle. Semenáčky buku, smrku a jedle se uchycují na počátku stadia rozpadu, ostatní dřeviny až při větším prosvětlení porostu, ale svým rychlejším výškovým růstem dokáží staršímu bukovému náletu konkurovat. Vtroušená jedle a za příznivějších okolností i smrk dokáží přečkat v podúrovni bukového hlavního porostu až do fáze rozpadu, kdy během formování nové generace bukového lesa získají nadúrovňového postavení, tyto stromy se pak dožívají 400 i více let, zatímco buky hlavního porostu jen 200 let. V případě většího nedostatku půdní vláhy, smrky, na které nedopadá rosa (v podúrovni), podlehnou konkurenci buku. Při rychlém rozpadu porostu (vítr), v kterém chybí nastupující generace lesa, se stabilizují náhradní společenstva bylin nebo keřů (měsíčnice vytrvalá, kopřiva, maliník, zimolez aj.), která dočasně blokují nástup nového lesa. Takovéto odchylky vývoje lesa jsou důležité pro zachování vysoké biodiverzity květnatých bučin, jejich dynamika není známa.

== Druhové složení ==

=== Dřeviny ===
Dominantní a diagnostickou dřevinou je buk lesní ''Fagus silvatica'', dále bývají přítomny. javor mléč ''Acer platanoides '', javor klen ''Acer pseudoplatanus'', líska obená ''Corylus avellana '', jasan ztepilý ''Fraxinus exelsior '', meruzalka srstka ''Ribes uva-crispa'', růže převislá ''Rosa Vendulina'', bez černý ''Sambucus nigra'', bez hroznatý ''Sambucus racemosa'', tis červený ''Taxus baccata'', lípa srdčitá ''Tilia cordata'', lípa velkolistá ''Tilia platypalloa'', jilm drsný ''Ulkus glabra''.

=== Byliny ===
Diagnostickými druhy jsou: udatna lesní ''Aruncus vulgaris'', netýkavka nedůtklivá ''Impatiens noli-tangere'', hluchavka svrnitá ''Lamium maculatum'', měsíčnice vytrvalá ''Lunária rediviva'', kapradina laločnatá ''Polistichum aculeatum'', pěchava vápnomilná ''Sesleria albicans''. Z dalších druhů jsou časté sasanka hajní ''Anemone nemorosa'', pitulník horský ''Galeobdolon montanum'', mařinka vonná ''Galium odoratum'' a strdivka jednokvětá ''Melica uniflora''.

=== Houby ===
Štítovka stinná ''Pluteus umbrosus''

=== Živočichové ===
Martináček bukový ''Aglia tau'', střevlík hladký ''Carabus glabratus''.

== Rozšíření ==

Většina původních květnatých bučin v České republice byla přeměněna na kulturní smrčiny. Pralesovité bučiny se zachovaly jen na odlehlých místech v podhorských oblastech nebo balvanitých terénech ztěžujících v minulosti přiblížení dřeva. Na neutrálních půdách v celé Střední Evropě.
== Externí odkazy ==

* [http://eunis.eea.eu.int/habitats-factsheet.jsp?idHabitat=1091] - anglicky
* [http://stanoviste.natura2000.cz/index.php?page=biotop_detail&amp;BiotopID=35] - česky

[[Kategorie:Biotop Wikicode]]</text>
      <sha1>knxfio9sj55s9aumtt9vinhsbvsjbjg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maturitní otázky z literatury/Evropský středověk</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2063</id>
    <revision>
      <id>35035</id>
      <parentid>33763</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:28:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6768" xml:space="preserve">{{:Maturitní otázky z literatury/intro}}

== Evropská středověká literatura ==

'''Hlavní rysy:'''
* středověk silně ovlivněn expandujícím křesťanstvím
* hlavním textem je [[w:Bible|Bible]]
* dvě centra literatury – na západě [[w:Řím|Řím]] ([[w:latina|latina]]) a na východě [[w:Konstantinopol|Konstantinopol]] (řečtina)
* gramotní byli dlouho jen kněží a mniši
* do 11. století je drtivá většina děl psána latinsky (resp. řecky)
* rozvoj národních jazyků začíná ve [[w:12. století|12. století]]
* literatura psaná v národním jazyce je pak často zaměřená světsky
* málo děl se zachovalo celých

Znaky středověké literatury
* v literatuře nebyla důležitá originalita, uplatňovala se tu nápodoba (něčeho dokonalého, Boha, světců)
* knihy byly ručně opisovány, opis často neodpovídá předloze, literatura tak vzniká sama ze sebe
* není znám autor většiny děl, ani jejich opisů, není známa doba napsání díla
* důležitá je symbolika (např.: bílá – nevinnost, zelená – věrnost, 7 – dokonalost, 6 – nedokonalost)
* pro zvýraznění absolutní dokonalosti byl používán kontrast (dobro - zlo, bůh – ďábel)
* ideálními postavami byli světec (věřil v boha, konal zázraky, je to duchovní postava) a rytíř (světská postava, byl statečný , udatný, chránil krále a vlast)

=== Duchovní a Světská literatura ===

'''Duchovní literatura'''
* duchovní literatura byla sice ze začátku mnohem rozšířenější, s nástupem univerzit se ale její náskok zmenšoval
* základem byly [[w:legenda|legendy]] (životy světců a jejich skutky)
* pasionály (soubory legend)
* hagiografie (životopisy světců)
* [[w:traktát|traktát]]y (řeší náboženské otázky)
* za účelem zprostředkování víry k lidem: kázání, modlitby, žalmy a písně
* kázání byla prokládána krátkými příběhy neduchovního charakteru (tzv. exempla)
* k duchovnímu písemnictví patří obřadní (liturgické) hry (vztahují se k výjevům z Bible)
* [[w:Pašije|Pašije]] (zpěvy z Velikonoc)
* Hry tří Marií (dramata zobrazující nářek Panny Marie nad ukřižováním JK a jeho balzamování)
* Mystéria (zobrazovala narození Ježíše)
* Mirákly (zobrazovaly zázraky a morality se snažily o ponaučení)

'''Světská literatura'''
* hrdinské eposy (rozsáhlá vyprávění, v nichž statečný hrdina bojuje proti nepřátelům a nadpřirozeným bytostem)
* později se z hrdinských písní vyvinuly kratší romance
* hrdinská epika i v Rusku a na Balkáně, nazývají se byliny a junácké písně
* s rozvinutím feudalismu vzniká rytíř epos, kde je hlavní hrdina rytíř, se všemi vlastnostmi ideálního rytíře (oblíbeným hrdinou je král Artuš a Alexandr Makedonský)
* ve středověku se začíná rozvíjet dvorská lyrika (autory byli šlechtici [[w:feudalismus|feudálové]] či jejich poddaní) - ve Francii trubaduři a truvéři, v Německu minesangři - hlavním tématem této lyriky byla láska a milostné trápení
* dvorští básníci často k recitování svých děl najímal žongléry, ti uměli zpívat, recitovat, hrát na nástroj, artistická čísla
* žákovská poezie - rozverná, náměty milostné i pijácké; občas makaronština (latina kombinovaná s místním jazykem)
* cestopisy (často byly i velmi smyšlené)
* důležitým zdrojem informací o středověku pro dnešek byly kroniky a letopisy
* divadelní hry:
** světská dramata - hry antických autorů, nehrály se v kostelech
** frašky (komedie s nadsázkou)
** pastýřské hry.

=== Díla evropské středověké literatury ===
* mnoho původních děl středověku se nezachovalo vůbec, nebo jenom jejich část, někdy se zachovaly jen opisy
* písař opisu přidával (či ubíral) různé části, proto opisy nejsou autentické

'''Duchovní literatura'''
Nejslavnějším církevním dílem byla Legenda Aurea (Zlatá legenda) italského biskupa Jacoba de Voragine soubor legend, který byl často upravován pro potřeby místních kazatelů

'''Hrdinské eposy'''
* Anglie
** '''Beowulf''' (8. stol) Děj se odehrává okolo roku 500 ve Skandinávii. Hlavní hrdina - Beowulf, se utkává s nadpřirozenými bytostmi a stává se dánským králem. Text je napsán ve staroangličtině.

* Francie
** písně o činech (Chanson d´geste) - nejčastěji se týkaly postavy Karla Velikého
*** '''Píseň o Rolandovi''' - Roland byl rytíř vedoucí zadní voj franckého vojska, který byl zradou napaden Maury. Roland je zabit a jeho smrt je pomstěna. Epos byl napsán okolo roku 1100.

* Španělsko
** '''Píseň o Cidovi''' (12. stol) - Zobrazuje šlechtice, který bojoval proti Maurům a proti šlechticům, zrazujících krále.
 
* Německo
** '''Píseň o Nibelunzích''' (13. stol) - Poklad Nibelungů, činy a zabití Siegfrieda a vyvraždění burgundského královského rodu.

* Skandinávie
** '''Edda''' (13. stol) - Hlavním hrdinou je zde Sigurd.
** '''Edda (mladší)''' – Snorri Sturlson - Dílo má na rozdíl od starší Eddy naučný význam.

* Rusko
* básně o bohatýrech, tzv. byliny (zachycují šíření křesťanství, boje knížat mezi sebou i proti Tatarům)
** nejznámější je bylina o Iljovi Muromci
* '''Slovo o pluku Igorově''' (hrdinský epos, 12. století) – existují názory, že jde o podvrh vyprávějící o tažení knížete Igora proti Polovcům.

* Balkán
** junácké písně (mj. o bojích proti turkům)
** Píseň o kralevici Markovi

'''Dvorská lyrika'''
* v jižní Francii
* texty vytvářeli lidé služební feudálovi, nebo sami feudálové (viz. výše)
* témata: láska, milostné trápení
* trubadúři: vévoda Vilém z Poiters, Bentrans de Born
* minnesangři: Walther von der Vogelweide, Wolfram von Eschenbach
* v Čechách se tito lidé nazývali žakéři


'''Dvorské eposy'''
* vycházejí z antických textů a vlastních legend
* populárním hrdinou byl Alexandr Makedonský
* první dílo o něm – tzv. '''Alexandreidu''' - napsal francouzský mnich Gualter Castellionský
* nejznámější německou Alexandeidu napsal Ulrich von Etzenbach, odtud se Alexandreis dostala k nám
* dalším ústředním tématem jsou eposy o králi Artuši, rytířích kulatého stolu a svatém grálu
* Chrétien de Troyes - '''Perceval''', '''Lancelot''' a '''Tristan a Isolda'''

'''Rytířské romány'''
* jsou napínavé a hrdina v nich často bojuje s nadpřirozenými bytostmi
* 15. a 16. století
** Guillamo de Loris - Román o růži
** Juan Ruiz - Kniha pravé lásky

'''Cestopisy'''
** Marco Polo – Milion
** Jean de Bourgogne - Mandevillův cestopis

[[Kategorie:Maturitní otázky z literatury|Evropský středověk]]</text>
      <sha1>cznzdv92ttpa1cwg2hy7whnmsqbtr3x</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maturitní otázky z literatury/Český středověk</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2064</id>
    <revision>
      <id>36149</id>
      <parentid>35051</parentid>
      <timestamp>2018-03-30T08:56:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2570" xml:space="preserve">{{:Maturitní otázky z literatury/intro}}

== Doba staroslověnská, &lt;10. stol. ==

863 - příchod Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu [Účelem bylo jednak podpoření kulturního rozvoje, jednak omezení franckého vlivu.
* &quot;Proglas&quot; - veršovaná předmluva k staroslověnskému překladu Bible
* Překlad Bible do staroslověnštiny

* &quot;Život Konstantinův&quot;, &quot;Život Metodějův&quot; - legendy

== Doba latinská ==

Přestože dlouhou dobu existovala staroslověnština a latina pohromadě, zhruba v 10. a 11. století se latina prosazuje.

* Vita et passio sancti Venceslai et sanctae Ludmilae aviae eius (''Život a umučení svatého Václava a svaté Ludmily, babičky jeho'') - tzv. 2. svatováclavská legenda, latinsky
* Kristiánova Legenda
* Chronica Boëmorum (''Kronika česká'', ''Kronika Čechů''; tzv. Kosmova kronika) – ze začátku 12. stol, mapuje dějiny od potopy světa do tehdejší současnosti, po Kosmovi po něm pokračoval opat Jarloch a jiní

== Doba česká ==

Spolu se sílícím národním uvědoměním se okolo 14. stol. začíná šířit i literatura psaná národními jazyky.

* Dalimilova kronika (počátek 14. stol; sepsal patrně český šlechtic, ale Dalimila k ní mylně přiřadil Hájek z Libočan; beletristická forma)
* Zahraničními díly jsou inspirovány: &quot;Alexandreida&quot; a &quot;Tristram a Izalda&quot;
* Tkadleček
* Mastičkář (Fraška, divadelní hra o 3 Mariích, co jdou na tržiště koupit mast k pomazání Kristova těla)
* Hradecký Rukopis (obsahuje mj. bajku &quot;O lišce a džbánu&quot;, kritika společnosti)
* &quot;Podkoní a žák&quot; se v této básni přou o to, kdo má bídnější život, nakonec se shodují, že žijí bídně oba

Ve 14. století vzniká hnutí usilující o reformu církve, velký vliv mají Konrád Waldhauser (kázal na pozvánku Karla IV. i v Praze) a John Wycliff.

Začátkem 15. stol. získává velkou popularitu učení Jana Husa, kritizující světské působení církve, odpustkovou politiku apod.

* Jan Hus: [náboženská díla latinsky: &quot;De ecclesia&quot; (o církvi), &quot;De sex erroribus&quot; (o šesti bludech) apod.; díla určená

: Na Jana Husa byla vydána klatba, Hus odchází kázat na venkov. 1415 je povolán na koncil v Konstanz (Kostnici), kde byl prohlášen za heretika a protože odmítl odvolat své učení, byl 6. 7. upálen. V českých zemích se zdvihá vlna odporu a na cca 20 let vypukají husitské války.

* Vavřinec z Březové: &quot;Husitská kronika&quot; (mapuje dějiny husitských válek)

[[Kategorie:Maturitní otázky z literatury|Český středověk]]</text>
      <sha1>1kd9zt1uce4o6r49g90p96e06co02v4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maturitní otázky z literatury/Nejstarší světová literatura</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2065</id>
    <revision>
      <id>35039</id>
      <parentid>29596</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:28:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="10934" xml:space="preserve">{{../intro}}
Se vznikem prvních [[w:civilizace|civilizací]] je spjat i vznik [[w:literatura|literatury]] samotné. Vzniká [[w:písmo|písmo]], a to nezávisle na sobě v [[w:Starověk#Mezopotámie|Mezopotámii]], [[w:Starověk#Egypt|Egyptě]], [[w:Starověk#Indie|Indii]] a [[w:Starověk#Čína|Číně]]. Vznikají posvátné texty [[w:Judaismus|judaismu]], [[w:Křesťanství|křesťanství]], [[w:Islám|islámu]] i [[w:Hinduismus|hinduismu]].

== První žánry ==
Pro celé období je typický přechod od mýtů k žánru eposu stejně jako to, že autoři příběhů nejsou známi. Jednak proto, že na vzniku jednotlivých příběhů se podílela celá společnost, ale také proto, že zapisovatelé příběhů nepovažovali sami sebe za autory, ale spíše za zprostředkovatele zpráv od bohů, pravých vlastníků náboženských myšlenek, či (jako později Homér) zprostředkovatele múz.

=== Mýtus ===
[[w:Mýtus|Mýtus]] je prvním slovesným útvarem, jehož vznik je provázán se vznikem civilizace. Typicky se jedná o smyšlenku pokládanou za pravdu, zodpovídající základní otázky lidí (např. o původu země či člověka). Funguje i jako základ náboženství, což jej činí posvátným (a zaručuje tak, že přežije tisíce let v nepříliš změněné podobě). Éra mýtů končí se vznikem písma.

=== Epos ===
[[w:Epos|Epos]] je prvním psaným útvarem. Již nejde o posvátné příběhy, jedná se spíše o umění. Hrdiny již nejsou bohové jako v mýtech, ale slavní lidé (např. v antice Achilles či Odysseus), bohové však stále mají velký vliv na události.

== Mezopotámie ==
Přibližně ve třetím tisíciletí př. n. l. vzniklo v [[w:Starověk#Mezopotámie|Mezopotámii]], úrodném pásu země mezi řekami [[w:Eufrat|Eufrat]] a [[w:Tigris|Tigris]], [[w:klínové písmo|klínové písmo]], vtlačované rákosovými pery do hliněných tabulek. Nejvíce tabulek se zachovalo v Aššurbanipalově knihovně v Ninive.

[[w:Sumersko-akkadská literatura|Sumersko-akkadská literatura]]
* ''[[w:Epos o Gilgamešovi|Epos o Gilgamešovi]]''
** První dochovaná literární památka, zapsáno kolem roku 2000 př. n. l.
** Pojednává o Gilgamešovi, králi v Uru, který touží po nesmrtelnosti. Vydá se hledat rostlinu nesmrtelnosti k Utanapištimovi. Bohové na něj sešlou Enkidua, Gilgameš se s ním utká, ale nakonec se spolu spřátelí. Poté, co bohové zabijí Enkidua, Gilgameš pochopí, že k čemu je člověku nesmrtelnost, když ztratí přítele? Rozhodne se proto udělat věc, která mu dá nesmrtelnost – nechá postavit vysoké hradby a zajistí tak bezpečnost svého lidu. (Symbol toho, že pravá nesmrtelnost člověka spočívá v jeho díle.)
* ''[[w:Nářek nad zkázou města Ur|Nářek nad zkázou města Ur]]''
** Jeden z pěti mezopotamských &quot;nářků nad městy&quot;.
** Bohyně Ningal pláče nad zkázou &quot;svého&quot; města a žádá po bohovi Enlilovi, aby zastavil ničivou bouři.

== Egypt ==
Přibližně od roku 3000 př. n. l. v [[w:Starověk#Egypt|Egyptě]] vznikají dva druhy obrázkového písma: [[w:Egyptské hieroglyfy|hieroglyfické]] a [[w:Egyptské démotické písmo|démotické písmo]] (zjednodušené hieroglyfy). Egypťané psali převážně na papyrové svitky (nicméně obě písma byla rozluštěna díky Rosettské desce, kameni se stejným nápisem v řečtině a egyptských písmech).

[[w:Staroegyptské písemnictví|Staroegyptské písemnictví]]
* ''Achnatonův hymnus na slunce''
* ''[[w:Kniha mrtvých|Knihy mrtvých]]''
** Svitky, vkládané do hrobek, aby zemřelým sloužily jako &quot;průvodce&quot; po cestě na onen svět.
* ''[[w:Povídka o Sinuhetovi|Povídka o Sinuhetovi]]''
** Autobiografie muže, žijíciho na dvoře faraona, napsána okolo roku 2000 př. n. l.
** Hrdina Waltariho knihy ''Egypťan Sinuhet'' je, přes shodu jmen, úplně jiná postava.
* Dále různá (např. milostná) poezie

== Judaismus a rané křesťanství ==
Přibližně od druhého tisíciletí vzniká ''[[w:Bible|Bible]]'', která se skládá ze ''Starého'' a ''Nového zákona''.

* ''Starý zákon''
** ''Starý zákon'' byl sepsán hebrejsky a aramejsky. Sestává z ''[[w:Tóra|Tóry]]'' (''Zákona''), knih proroků a spisů.
** ''Tóra''
*** ''Genesis''
**** Stvoření světa, vyhnání z ráje, jak Kain zabil Ábela, Noemova archa, Sodoma a Gomora, Věž Babylónská; Abrahám a jeho syn Izák; Jákob, později Izrael; Josef v egyptském zajetí, sedm let přebytku a sedm let nedostatku
*** ''Exodus''
**** Narození a život Mojžíše, deset ran Egypta, přechod přes Rudé moře, Desatero na hoře Sinajské
*** ''Leviticus''
**** Zákony pro kněze a levity, řády při obřadech očišťovacích, povolená jídla apod.
*** ''Numeri''
**** Řád pro službu ve svatyni, putování z pouště Sinajské k zemi zaslíbené, poslední úkoly Mojžíšovy
*** ''Deuteronomium''
**** Deuteronomistický zákoník, Mojžíšovo poslední požehnání a skon
** ''Knihy proroků''
*** ''Soudců'', ''Samuelovy'', ''Izajáš'', ''Izdráš'' a jiné
** ''Spisy''
*** ''Žalmy''
**** ''Píseň Písní''
**** ''Přísloví'' aj.
* ''Nový zákon''
** ''Nový zákon'' byl sepsán řecky někdy v 1. stol. n. l. (po Kristově smrti). Popisuje život jeho a jeho následovníků.
** ''Nový zákon'' stanovil témata, jimiž se pak zabýval celý středověk.
** 4 evangelia (''Matoušovo'', ''Markovo'', ''Lukášovo'', ''Janovo'')
*** Tři z nich (kromě Jana) jsou synoptické, mají podobnou strukturu (dokonce se hovoří o tom, že se jedná o tři variace jediného pramene), i když některé skutečnosti v nich si protiřečí. Snaží se legitimizovat Krista jako židovského Mesiáše a dokázat, že jeho rod vede až k Davidovi. Jan je naproti tomu více metafyzický, považuje Krista za zhmotnění božího slova. Nezajímá se o Kristovo narození a život, ale o jeho smrt a vzkříšení, které jsou nejcennější z filozofického hlediska.
** ''Skutky apoštolů''
*** Popis misijních cest Petra a Pavla, první ukřižování křesťanů, vznik prvních církevních obcí, Athénské vystoupení Pavla
** 21 epištol (dopisů)
*** Pavlovy dopisy mladým křesťanským obcím
** ''Zjevení Janovo'' ([[w:apokalypsa|apokalypsa]])
*** Janova vize konce světa – zesiluje příznaky deseti ran egyptských, prorokuje druhý příchod Krista, poslední bitvu na Armageddonu, uvržení ďábla na tisíc let do pekla (Šelol).

=== Externí odkazy ===
* {{Wikizdroje|dílo=Bible}}
* {{Wikicitáty|téma=Bible}}

== Indie ==
V [[w:Starověk#Indie|Indii]] vznikl [[w:sanskrt|sanskrt]], v němž byly (mezi lety 1500 a 1400 př. n. l.) napsány ''[[w:Védy|Védy]]'', posvátné texty hinduismu, zaznamenávající původní indické vědění (se znaky mýtů). V Indii se rovněž narodil [[w:Gautama Buddha|Gautama Buddha]], zakladatel [[w:Buddhismus|buddhismu]].

* Epos ''[[w:Bhagavadgíta|Bhagavadgíta]]''
* Epos ''[[w:Rámájana|Rámájana]]''
** V překladu ''Velká cesta prince Rámy''.
** Motiv je podobný jako v Eposu o Gilgamešovi, či pozdější Odyssei – cesta. Hrdinové všech příběhů si musí sáhnout na úplné dno (aby se odhalila jejich osobnost) a přijít o druhy, díky čemuž pochopí smysl života.
* Epos ''[[w:Mahábhárata|Mahábhárata]]''
** V překladu ''Velké vyprávění o Bháratovcích''.
** Magické vypravování o nejstarší indické historii (s ohromným množstvím jmen, majícími přes příbuznost k bohům vysvětlit a ospravedlnit činy každého).
* Kalidásovy básně
** ''Oblak poslem lásky''
** ''Šakuntala''
* Světské dílo ''[[w:Kámasútra|Kámasútra]]''
** ''Umění milovat''
** Slavné dílo z počátku letopočtu od Mallanágy Vátsjájany je příručkou sexuálního života bohaté městské společnosti.

=== Externí odkazy ===
* {{Wikizdroje|dílo=Bhagavadgíta}}

== Čína ==
Čínské písmo je obrázkové. Dvěma náboženstvími [[w:Starověk#Čína|Číny]] jsou [[w:konfucianismus|konfucianismus]] a [[w:taoismus|taoismus]].

* [[w:Lao-c'|Lao-c']]
** Zakladatel taoismu, žil v 6. stol. př. n. l.
** ''Kniha o cestě a ctnosti''
*** Shrnuje taoistické zásady (&quot;nezasahovat, pokud není nutno&quot;).
** {{Wikicitáty|osoba=Lao-c'}}
* [[w:Konfucius|Konfucius]]
** Zakladatel konfucianismu, žil v 6. stol. př. n. l.
** ''Hovory''
*** Morální rady pro funkci společnosti a etiku. Shrnuje učení konfucianismu.
*** Sepsáno Konfuciovými žáky po jeho smrti.
** {{Wikicitáty|osoba=Konfucius}}
* ''Kniha písní''
** Soubor asi 300 lidových skladeb.
* Poezie
** [[w:Tu Fu|Tu Fu]]
*** Konfucián (podobně jako řečtí stoici se zabývá společností a její kritikou) vážná témata básní (válka, smrt…); žil v 8. století n. l.
*** Absolutně volný verš
** [[w:Li Po|Li Po]]
*** Taoista (taoismus – spjatý s přírodou, nespoutaný), témata přírody, volnosti, pití apod.; žil v 8. století n. l.
* ''[[w:Zpěvy staré Číny|Zpěvy staré Číny]]''
** Napsal Bohumil Mathesius. Jedná se o volné překlady Tu Fuovy, Li Povy či Wang Wejovy čínské poezie. Obsahuje převážně milostnou, přírodní a [[w:Anakreon|anakreónskou]] lyrickou poezii, ale i některé Konfuciovy filozofické a protiválečné verše.

== Persie ==
Ve [[w:Starověk#Persie|starém Íránu]] ve třetím století našeho letopočtu [[w:zoroastrismus|zoroastrismus]], založený [[w:Zarathuštra|Zarathuštrou]], nahradil tradiční víru v duchy a bůžky.
 
* ''[[w:Avesta|Avesta]]''
** Základní náboženské dílo zoroastrismu. Sepsáno v nejstarší, avestské perštině. Nejprve šířeno ústním podáním, kodifikováno zřejmě mezi 3. a 7. stoletím n. l. (nejstarší dochovaný rukopis je však až z 13. století).
** ''Jasna''
*** Nejstarší část, takzvaná ''Stará Avesta''. Obsahuje spekulace o vzniku světa a člověka.
*** ''Gáthy''
**** ''Zpěvy'', celkem pět, jejichž autorství je připisováno samotnému Zarathuštrovi.
*** ''Jasnu Haptanhaiti''
**** ''Jasna o sedmi dílech'', sepsána v próze, je vložena mezi první a druhý zpěv.
** ''Visprat''
*** ''Všem ochráncům''
*** Již tzv. ''Mladší Avesta''. Celkem 23-24 kapitol popisujících liturgii při obětní praxi.
** ''Jašty''
*** ''Hymny'' či ''Modlitby'', 42 oslavných žalmů na mytické bytosti. Nejstarší pravděpodobně vznikají přepracováním archaické mytologie. Tematickou výjimkou jsou zde hrdinské zpěvy a písně o činech.
** ''Vidévdát''
*** ''Zákon proti dévům'', klasický náboženský zákoník obsahující návody na očistné rituály, správné provádění rituálů, tabu, dělení živočichů na čisté a nečisté a různé předpisy. Zařazeno je i několik pozdních textů, zejména breviáře, modlitební knížky pro různé příležitosti.

[[Kategorie:Maturitní otázky z literatury|Nejstarší světová literatura]]</text>
      <sha1>c8u080tqdbfpx5oa3b8obikonpky2ti</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maturitní otázky z literatury/Antika</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2066</id>
    <revision>
      <id>38893</id>
      <parentid>35029</parentid>
      <timestamp>2019-01-25T08:45:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>77.78.86.161</ip>
      </contributor>
      <comment>Oprava pravopisných chyb</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="15260" xml:space="preserve">{{../intro}}
Jako [[w:Antika|antika]] je označováno dlouhé období evropského [[w:Starověk|starověku]], v němž dominovaly státy okolo [[w:Středozemní moře|Středozemního moře]] – [[w:Starověké Řecko|Řecko]] a [[w:Starověký Řím|Řím]]. Za její počátek je považován vznik archaické řecké civilizace (resp. prvními písemnými záznamy Homérovy poezie) (8. - 7. století př. n. l.); jejím koncem pak je kolaps Římské říše a začátek středověku (mezi 3. a 6. stoletím n. l.).

== Starověké Řecko ==
{{Wikipedie|článek=Literatura starověkého Řecka}}
V literatuře se v této době objevuje nový typ autorství – autor už je znám (na rozdíl od mýtů), ale pojem autorství je chápán jinak než v současnosti; např. Homér se považoval spíše za zprostředkovatele múz (tzv. epické autorství).

Postupně lze pozorovat ústup bohů „ze scény” – nejprve zasahují lidem úplně do všeho (např. v ''Iliadě'' s lidmi doslova hrají hry), ale postupně jsou stále více vytlačováni do pozadí lidskými hrdiny (přestože bohové jsou stále latentně přítomni).

=== Archaické období ===
{{Wikipedie|článek=Starověké Řecko#Archaická doba (800 - 500 př. n. l.)}}
Začíná 8. stoletím př. n. l. po skončení [[w:Temné období|temného období]] – období řecké historie po pádu Mykén, z něhož nepochází mnoho zpráv a dokladů. Řečtina se až na čtyři století úplně přestala zapisovat. Od 9. století se však Řecko zotavuje, objevují se první řecké městské státy – [[w:Polis|poleis]] – a Řekové též v upravené formě přejímají fénické hláskové písmo, čímž vzniká [[w:Řecká abeceda|alfabéta]].

{{Wikicitáty|osoba=Homér}}
{{Wikizdroje|autor=Homér}}
* [[w:Homér|Homér]] (asi 8. století př. n. l.)
** ''[[w:Ilias|Ilias]]''
*** Hrdinský epos, zpracovávající epizodu z [[w:Trójská válka|Trójské války]].
*** Hlavním hrdinou je [[w:Achilles|Achilles]], polobůh a pověstný válečník na straně Achájů, který v souboji zabije Hektora, vrchního velitele Trójanů. Posléze je sám zabit, když jej v bitvě zradí pata (známá [[w:Achillova pata|Achillova pata]]), jediné zranitelné místo jeho těla.
*** ''Ilias'' je nejstarším zachovalým dílem evropské literatury.
** ''[[w:Odysseia|Odysseia]]''
*** Epická báseň popisující návrat Ithackého krále [[w:Odysseus|Odyssea]] z Trójské války. Ten nakonec trvá dlouhých 12 let, během nichž Odysseus zažívá mnohé útrapy a dobrodružství.
*** ''Odysseia'' je tradičně připisována Homérovi, moderní výzkumy však naznačují, že byla napsána přibližně o 50 až 100 let později.
*** Přestože význam díla (na evropskou kulturu, řeckou mytologii…) je značný, je nižší než u básně ''Ilias''.
** ''Iliada'' a ''Odysseia'' nejsou ve skutečnosti originálními díly, jde o nová zpracování starých vyprávění (pocházejících z 11. – 12. stol. př. n. l.).

{{Wikicitáty|osoba=Hésiodos}}
* [[w:Hésiodos|Hésiodos]] (polovina 7. století př. n. l.)
** ''[[w:Hésiodos#Dílo|O původu bohů]]'' (v řečtině ''Theogonia'')
*** Nejstarší ucelené podání řecké mytologie, představuje jednotlivé generace bohů a jejich příbuzenské vztahy.
*** Hlavní pramen pro studium řecké mytologie.
** ''[[w:Hésiodos#Dílo|Práce a dny]]''
*** Naučná báseň, která líčí, jak by měl rolník správně žít a pracovat.
*** Zasazuje výklad mytologického rámce, obsahuje mýty o [[w:Prométheus|Prométheovi]] a o [[w:Pandóra|Pandořině]] skříňce.

* [[w:Sapfó|Sapfó]] (mezi 630 a 612 př. n. l. – 600 př. n. l.)
** Byla jedinou významnou ženskou autorkou tehdejší doby.
** Psala milostné lyrické básně.

* [[w:Anakreón|Anakreón]]
** Žil v šestém století př. n. l.
** Jako básník působil na dvorech [[w:Tyrannis|tyranů]] řeckých městských států, psal nevázanou poezii o užívání si „vína, žen a zpěvu”.

{{Wikizdroje|autor=Ezop}}
* [[w:Ezop|Ezop]] (asi 6. století př. n. l.)
** [[w:Bajka|Bajky]]
*** Krátké příběhy, většinou se zvířaty či rostlinami, které přebírají lidské vlastnosti. Na konci následuje krátké (jednovětné) morální poučení.
*** Na rozdíl od Homérských eposů (kterým porozumět se považovalo za špičkové vzdělání) jsou tyto příběhy jednoduché a přístupné obyčejným lidem (Ezop byl pravděpodobně sám propuštěný otrok).

=== Antické období ===
{{Wikipedie|článek=Starověké Řecko#Klasická doba (500 - 336 př. n. l.)}}
Trvá po dvě století, přibližně od roku 500 př. n. l. do roku 336 př. n. l. Název získalo podle [[w:Attika|Attiky]], oblasti kolem [[w:Athény|Athén]], což odkazuje na kulturní rozmach a politickou hegemonii Athén během tohoto období.

==== Filosofie ====
{{Wikipedie|článek=Antická řecká filosofie}}
{{Wikicitáty|osoba=Sókratés}}
* [[w:Sókratés|Sókratés]] (469 – 399 př. n. l.)
** Autor citátu „Vím, že nic nevím” - snažil se vyvést lidi z omylů a uvažovat nad informacemi, které se považují za jistojisté.
** Například se ptal lidí na ulici co považují za dobré - a pak jim jejich názory vyvracel (pro něj pozitivní - že pro lidi je lepší začít od nula, než žít v omylech.

{{Wikicitáty|osoba=Platón}}
* [[w:Platón|Platón]] (427 – 347 př. n. l.)
** Sepsal Sókratovy myšlenky (ale možná je upravil, aby prezentovaly jeho vlastní názory).
** Psal v dialozích
** ''[[w:Symposion (Platón)|Symposion]]''
*** Jeden z dialogů
*** Diskuze o [[w:Erós|Erótovi]], jehož (stejně jako Hésiodos) definuje jako odlesk božské síly v nás, hybnou sílu člověka, která ho motivuje ke snaze o dokonalost.
*** Odsud také označení „[[w:Platonická láska|Platonická láska]]”
** Prosazuje názor, že duše vznikla v dokonalosti a nesmrtelnosti a náš svět je jen odleskem toho dokonalého, jen „svět stínů” - protože duše, která vstoupí do těla, zapomene veškerou dokonalost, a my se ji pak celý život snažíme znovu získat.
** V Řecku byl spíše neobvyklým filozofem, ti se zpravidla drželi „nohama na zemi”.
** Jeho díla jsou „šťavnatá” na hádky (Aristotelés, naproti tomu, je suchar).
** Na rozdíl od Aristotela s jeho názory lze polemizovat - dá se o nich hádat

{{Wikicitáty|osoba=Aristotelés}}
* [[w:Aristotelés|Aristotelés]] (384 – 322 př. n. l.)
** Systemaizoval vědy - nejprve shrnul, co kdy kdo před ním vyzkoumal, a pak to vyložil a řekl: „Takhle to je.”
** Například zařadil delfína mezi savce - řekl si, že důležitý než způsob života je způsob výživy mláďat
** Také sepsal (v díle ''[[w:Poetika (Aristotelés)|Poetika]]'') pravidla řecké tragédie (ale spíše až ''ex post'', autoři je respektovali už předtím, nikoli na jeho základě - on spíše jen vzal to, co se v dramatu nejlépe osvědčilo).

==== Drama ====
{{Wikipedie|článek=Divadlo#Divadlo v antickém Řecku}}
Řecké drama se vyvinulo z průvodu a chóru pěvců na [[w:Dionýsos|Dionýsových]] slavnostech. Chór byl veden/doplňován protagonistou, pro nějž byly psány první hry, postupně se k němu postupně přidali i další herci. Představení bylo chápáno jako obřad - tím se liší od římského, jehož úkolem bylo jen bavit diváky. Dalším rozdílem oproti římskému dramatu je veřejná produkce v amfiteátrech (v Římě se divadelní hra hrály spíše v palácích jako soukromá produkce, obyčejný lid měl své „divadlo” v [[w:Koloseum|Koloseu]]).

Rovněž se pořádaly různé dramatické soutěže, jejichž vítězové požívali podobných poct jako vítězní sportovci (socha, renta…).

Většinou hry následovaly jako 3 tragédie a 1 komedie („odpočinkový program”) za sebou v průběhu čtyř dní.

===== Tragédie =====
{{Wikipedie|článek=Tragédie}}
Žánr tragédie vychází z „tance kozlů” na dionýsovských slavnostech.

Klasické schéma tragédií je následující:
* Expozice - seznámení diváka s postavami
* Kolize - první kontakt s problémem
* Krize - problém se vyostřuje
* Peripetie - „zamotávka”, úleva
* Katastrofa - lámání chleba, problém je fatální

V tragédiích se též využívalo pravidlo tří jednot:
* Jednota času - celý děj se odehrává během čtyřiadvaceti hodin (cílem je příběh co nejvíce „zhutnit”, nemást diváka příliš mnoha časovými rovinami)
* Jednota místa - celý děj se odehrává na jednom místě
* Jednota děje - dějová linie nemá příliš mnoho odboček (umožňuje divákovi se maximálně soustředit na hlavní příběh)
(Tyto jednoty byly však často obcházeny - například tak, že je celý příběh někým vyprávěn. Jednota času i místa je pak automaticky zajištěna.)

{{Wikicitáty|osoba=Aischylos}}
* [[w:Aischylos|Aischylos]] (525 – 456 př. n. l.)
** ''[[w:Oresteia|Oresteia]]''
** ''[[w:Sedm proti Thébám|Sedm proti Thébám]]''
** ''[[w:Aischylos#Dílo|Spoutaný Prométheus]]''

{{Wikicitáty|osoba=Sofoklés}}
* [[w:Sofoklés|Sofoklés]] (asi 496 – asi 406 př. n. l.)
** ''[[w:Král Oidipus|Král Oidipus]]''
*** Představuje tragický osud člověka, který se pokouší vzepřít vůli bohů (a přitom kdyby nic nedělal, nic by se nestalo - o to je to tragičtější).
*** Obsahuje varování, že člověk by neměl moc pátrat, jinak skončí opravdu špatně - osud je (pořád ještě) daný bohy a jen bohy.
** ''[[w:Antigona|Antigona]]''

{{Wikicitáty|osoba=Eurípidés}}
* [[w:Eurípidés|Eurípidés]] (asi 480 – 406 př. n. l.)
** ''[[w:Médeia|Médeia]]''

===== Komedie =====
{{Wikipedie|článek=Komedie}}
Základními aspekty žánru komedie jsou humor a vkusná komika, jež poskytují humorný nadhled nad lidskými slabostmi a nedostatky. Konec je vždy šťastný, problémy hlavního hrdiny se podaří vyřešit a vše se v dobré obrátí.
Ve starověkém Řecku byla komedie považována za nižší formu dramatu než tragédie.

{{Wikicitáty|osoba=Aristofanés}}
* [[w:Aristofanés|Aristofanés]] (asi 448 – asi 385 př. n. l.)
** ''Ptáci''
** ''Vosy''
** ''Žáby''
** ''[[w:Lysistrata|Lysistrata]]''
*** Kritika války – ženy odmítají svým mužům poskytovat sex dokud se spolu nedohodnou
*** Protagonistkami jsou ženy (na jevišti ovšem hrané muži), což bylo na tehdejší dobu neobvyklé (většina her byla o mužích).
** ''Oblaka''
*** Obsahuje postavu Sókrata (který se na scéně vznáší v oblacích).
*** Zesměšňuje Sókratův způsob filozofování – uprostřed válečného tažení si například sedne na zem a začne přemýšlet o estetice a zásazích bohů do lidských životů.

==== Rétorika ====
{{Wikipedie|článek=Rétorika}}
* [[w:Démosthenés|Démosthenés]] (384 př. n. l. – 322 př. n. l.)
** Autor filipik, ostrých politických řečí, v nichž varoval před nebezpečím, které hrozilo Athénám od Filipa II. Makedonského.

==== Historikové ====
{{Wikipedie|článek=Historiografie}}
{{Wikizdroje|dílo=Herodotovy dějiny}}
* [[w:Hérodotos|Hérodotos]] (asi 484 př. n. l. – asi mezi lety 430 a 420 př. n. l.)
** První významný antický historik, proto byl [[w:Cicero|Ciceronem]] nazván „otcem dějepisu”.
** ''Dějiny''
*** Nejúplnější popis světa, známého Řekům v 5. století př. n. l.
*** Dílo má velkou literární i historiografickou hodnotu, není ovšem zcela věrohodné a přesné, Hérodotos do ''Dějin'' zahrnuje i báje a trdiční mýty (např. o Gryfech, bytostech s tělem lva a hlavou a křídly orla).

{{Wikizdroje|dílo=Sepsání války peloponnesské}}
* [[w:Thúkýdidés|Thúkýdidés]] (460–455 př. n. l. – asi 399 př. n. l.)
** ''[[w:Dějiny peloponéské války|Dějiny peloponéské války]]''
*** Popis událostí Peloponéské války seriózním, vědeckým způsobem (v metodologii předčil i Hérodota).

=== Helénistické období ===
{{Wikipedie|článek=Starověké Řecko#Helénistická doba (336 - 146 př. n. l.)}}
Díky výbojům [[w:Alexandr Veliký|Alexandra Velikého]] došlo k ohromnému rozšíření řecké kultury, kvalitativně se však jedná o období úpadku – nejlepší literaturou té doby jsou pokleslé komedie.
Když ne svojí tvorbou, toto období je významné aspoň kulturní výměnou – došlo ke střetnutí tří kultur, řecké, perské a egyptské, vědění bylo shromažďováno v Alexandrijské knihovně.

{{Wikicitáty|osoba=Menandros}}
* [[w:Menandros|Menandros]] (342 př. n. l. – 291 př. n. l.)
** V Římě byl velice populární (nikoli však v Řecku). Mnozí autoři na něj navazovali (včetně [[w:Plautus|Plauta]], jiní od něj přebírali celé zápletky
** ''Čí je to dítě?''

=== Římské období ===
{{Wikipedie|článek=Starověké Řecko#Římská nadvláda (146 př. n. l. - 395 n. l.)}}
V tomto období jsou řecké obce podrobeny římské nadvládě. Přestože mnozí Římané (včetně několika císařů, např. [[w:Nero|Nerona]] či [[w:Hadrianus|Hadriana]]) obdivují řeckou kulturu (obzvláště pak dílo Homérovo) a řečtina dlouhou dobu slouží jako ''[[w:Lingua franca|lingua franca]]'' východu Římské říše, originální tvorba v Řecku je zcela pod vlivem Římské kultury.

* Longos (asi 2. století n. l.)
** ''Daphnis a Chloé''

* [[w:Lúkianos|Lúkianos]] (kolem 120 – po 180 n. l.)
** Byl velice oblíbený, i když psal slohem a jazykem klasického období.
** Díky satiře ''Pravdivé příběhy'' je někdy označován za jednoho ze zakladatelů [[w:Science fiction|science fiction]].

== Řím ==

=== Raná doba ===

* Titus Maccius Plautus [2. stol. př. n. l.; Autor komedií, byly určeny zejména nižším vrstvám. Od toho se v nich často vyskytují např. otroci jako kladní hrdinové. &quot;Chlubný voják&quot;, &quot;Komedie o hrnci&quot;]

=== Klasická doba ===
Často nazývána &quot;zlatá&quot; pro množství autorů a děl.

'''řečnictví'''
* '''Marcus Tullius Cicero''' řečník, jeho latina je vzor správné latiny.

'''historické'''
* G. I. '''Caesar''': (-100 - -44) [&quot;Zápisky o válce galské&quot;, &quot;Zápisky o válce občanské&quot;]
* '''Titus Livius''' historik

'''Poezie'''
* Publius '''Ovidius''' Naso [&quot;Proměny&quot; - soubor příběhů, ve kterých se různé věci proměňují (např. Filemon a Baucis, věrní manželé, se promění ve stromy),proměny = metamorfózy. Všechny příběhy spojuje motiv přeměny. Nejčastější je milostný motiv.
* &quot;Umění milovat&quot;, &quot;Listy milostné&quot;] - zde dává rady mužům i ženám jak lásku najít a udržet si ji. Rady mužům ´&quot;Ars Amatoria&quot;
* Publius '''Vergilius''' Maro [&quot;Aeneis&quot; - o prchání hrdiny (se synem a otcem) z obležené Tróje. &quot;Bukolika&quot; &quot;Georgika&quot;]
* Horatius '''Flaccus''' [&quot;Satiry&quot; - kritizuje vady lidského charakteru.]

=== Pozdní doba ===
* Seneca [Učitel Neronův. &quot;Faidra&quot;]
* Tacitus [Historik: &quot;Dějiny&quot;, &quot;Letopisy&quot;, &quot;Germanium&quot;]
* Martialis [Epigramy - krátké kritické básně s jasnou pointou. &quot;Posměšky a jízlivosti&quot;]
* Gaius Petronius Arbiter [&quot;Satiricon&quot;]
* Marcus Antonius [&quot;Hovory k sobě&quot;]

[[Kategorie:Maturitní otázky z literatury|Antika]]</text>
      <sha1>rxmwszh8iiywwwcz3wag5w6198t4uxn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maturitní otázky z literatury/Evropská renesance</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2067</id>
    <revision>
      <id>45238</id>
      <parentid>45237</parentid>
      <timestamp>2022-02-25T10:21:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Silesianus</username>
        <id>3505</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>ještě</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3637" xml:space="preserve">{{:Maturitní otázky z literatury/intro}}

[[Soubor:Orlando_Furioso_18.jpg|náhled|300px|vpravo|Róland zuří]]
== Itálie ==

Renesance začíná ve 13. století v severní Itálii (městské státy: Florencie, Janov, Benátky...), šíří se dále po Evropě.

* '''[[w:Dante Alighieri|Dante Alighieri]]'''
** &quot;Božská komedie&quot; - o putování Peklem, Očistcem a Nebem (průvodcem je vypravěči Vergilius a Beatrice). Dílo je označováno jako částečně renesanční a částečně středověké.
* '''[[w:Francesco Petrarca|Francesco Petrarca]]'''
** Vytvořil druh básně sonet - krátkou báseň s pevnou formou, často milostné téma;
** &quot;Zpěvník&quot; - sonety věnované Lauře
[[Soubor:Cerberus-Blake.jpeg|náhled|200px|vpravo|Strašlivý Kerberos z Božské komedie]]
* '''[[w:Giovanni Boccacio|Giovanni Boccacio]]'''
** &quot;Dekameron&quot; - rámcový příběh lidí, utíkajících z morem postiženého města a vyprávějících si pro pobavení příběhy]
* '''L. Ariosto''' [&quot;Zuřivý Roland&quot;] - inspirováno středověkou [[w:Píseň o Rolandovi|Písní o Rolandovi]]
* '''[[w:Machiavelli|Machiavelli]]''' [&quot;Vladař&quot; - pojednání o správném vedení státu (machiavellismus - účelové uzavírání dohod, pragmatická politika)]

== Anglie ==

* Geoffey Chaucer (1340? - 1400?)
** &quot;Povídky canterburské&quot; - rámcové povídky, které si vyprávějí poutníci.
* Christopher Marlowe (1564 - 1593)
** Autor mnoha divadelních her. Psal blankversem - 10- nebo 11stopý, nerýmovaný jamb.
** Je o něm poměrně málo známo. Kolují o něm nejrůznější domněnky (podezření ze špiónství, homesexualita, &quot;Marlowe = pravý Shakespeare&quot; apod.).
** Díla: &quot;Dido&quot;, &quot;Doktor Faust&quot;
* William Shakespeare (1564 - 1616)
** Zřejmě nejvýznamnější dramatik vůbec. Jeho hry vynikají nadčasovostí - zápletky se většinou týkají lidských vztahů. Dobře zpracovaná psychologie postav, plně &quot;renesanční&quot; tvorba.
** Zpočátku psal komedie: &quot;Veselé paničky Windsorské&quot;, &quot;Zkrocení zlé ženy&quot;, &quot;Mnoho povyku pro nic&quot;, &quot;Večer tříkrálový&quot;, &quot;Kupec benátský&quot;
** Historické hry: &quot;Jindřich IV.&quot;, &quot;Jindřich V.&quot;, &quot;Jindřich VI.&quot;
** Později začal psát i tragédie: &quot;Hamlet&quot;, &quot;Romeo a Julie&quot;, &quot;Král Lear&quot;, &quot;Macbeth&quot;, &quot;Othello&quot;
** Dále psal i sonety.

== Francie ==

* Fr. Rabelais [
** &quot;Gargantua a Pantagruel&quot; - na příběhu putování dvou obrů autor poukazuje na společenské nepravosti (burleskní formou).]
* Fr. Villon
** Psal balady - lyrické básně s převážně nešťastným koncem.
** &quot;Velký testament&quot;
** &quot;Malý testament&quot;
** Ve věku asi 30 let zmizel (naposledy spatřen v okolí Paříže).
* M. de Montaigne
** Vytvořil nový literární útvar - esej. Slovo pochází z &quot;essaye&quot; - &quot;pokus&quot;, jde o krátkou, čtivou, vtipnou úvahu.
* Pierre de Ronsard
** &quot;Sonety pro Helenu&quot;


== Španělsko ==

* M. Cervantes
** &quot;Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha&quot; - starší don Quijote se rozhodl bojovat za čest krásné Dulciney z Tobosa, doprovázen věrným Sancho Panzou, realita je ovšem poměrně tvrdá. Je to parodie na rytířské příběhy, zároveň ale tragikomický pohled na člověka, který je příliš poután ke svým ideálům.
* Lope de Vega
** Nesmírně plodný autor, stvořil přes 2000 divadelních her.
** Nejznámější je &quot;Fuente Ovejuna&quot; (&quot;Ovčí Pramen&quot;), ve kterém popisuje příběh zavraždění krutého místního vládce a vzájemnou soudržnost vesničanů při vyšetřování.


== Portugalsko ==

* de Camoes: &quot;Lusovci&quot; - o Magalhaesově výpravě okolo světa.

[[Kategorie:Maturitní otázky z literatury|Evropská renesance]]</text>
      <sha1>s15nsm8eprg8p7tngngxw2djo70dnpu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maturitní otázky z literatury/Evropské baroko</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2068</id>
    <revision>
      <id>35034</id>
      <parentid>33773</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:28:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1314" xml:space="preserve">{{:Maturitní otázky z literatury/intro}}

Baroko je umělecký směr rozvinuvší se po 30-tileté válce, tedy v 17. a 18. stol. Oproti předchozí renesanci klade důraz na duchovno, namísto rozumu je zde hlavní víra. Barokní díla často popisují náboženské motivy (např. pekelná muka hříšníků na obrazech H. Bosche ). Barokní budovy mají ohromit svou velkolepostí.

== Itálie ==

* Torquato Tasso:
** &quot;Osvobozený Jeruzalém&quot; - hrdinský epos
** &quot;Dobytí Jeruzaléma&quot;
** Žil v trvalém strachu, že je jeho dílo kacířské, v pozdějším věku zešílel

== Anglie ==

* John Milton
** &quot;Ztracený ráj&quot;


== Španělsko ==

* Tirso de Molina
** ztvárnil ve své hře &quot;Sevillský svůdce a kamenný most&quot; typizovanou postavu Dona Juana
* Pedro Calderón de la Barca
** &quot;existencialistická&quot; divadelní hra &quot;Život je sen&quot; - hlavní hrdina byl kvůli věštbě odmalička uvězněn, později se dozvídá příčinu, ale pravou svobodu získává smířením a potlačením vlastní nenávisti vůči tomu, kdo to způsobil (mimochodem to byl jeho otec).


== Německo ==

* Grimmelshausen
** &quot;Putování Simplicia Simplicissima&quot; - autor líčí události 30-tileté války na příběhu chlapce procházejícího Evropou.

[[Kategorie:Maturitní otázky z literatury|Evropské baroko]]</text>
      <sha1>p5q3licvupmtuokz1qmpvkvweejdaua</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maturitní otázky z literatury/Realismus a jiné směry konce 19. století</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2069</id>
    <revision>
      <id>45469</id>
      <parentid>35043</parentid>
      <timestamp>2022-03-26T04:07:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2706" xml:space="preserve">{{:Maturitní otázky z literatury/intro}}

== Realismus ==

... (cca 1850 - 1900) se snažil o věrné zachycení skutečnosti.

Ještě dál zachází jeho podmnožina - '''naturalismus''', v kterém se tvůrci zabývali radikálně realistickým popisem všeho, například včetně mršiny (hledání krásy v ohavnu).

* (GB) [[w:Charles Dickens|Charles Dickens]]: „Kronika Pickwickova klubu“ (putujícího po Anglii a setkávajícího se s různými vadami společnosti, důkladný popis osob)
* (RUS) [[w:Lev Nikolajevič Tolstoj|Lev Nikolajevič Tolstoj]]: „Dětství“, „Chlapectví“, „Jinošství“ - autobiografie, „Anna Karenina“, „Vojna a mír“
* [[w:Čechov|Anton Pavlovič Čechov]]: „Chameleon“
* [[w:Dostojevskij|Fjodor Michajlovič Dostojevskij]]:
** „Zločin a trest“ - Raskolnikov se dopustí vraždy a je nakonec svědomím donucen se přiznat.
** „Bratři Karamazovovi“, „Běsi“, „Idiot“
* (FR) [[w:Émile Zola|Émile Zola]]: „Zabiják“, „Nana“ - díla z cyklu historie „Rougon-Macquartů“. Zastával názor, že jednání jednotlivce je dáno pouze geneticky a vlivem okolního prostředí, myšlenka použita v románech.
* [[w:Flaubert|Gustave Flaubert]]: „Paní Bovaryová“
* [[w:Honoré de Balzac|Honoré de Balzac]]:
** Sepsal mnoho románů, protože se tím živil.
** Sbírka románů „Lidská komedie“, „Lesk a bída kurtizán“, „Otec Goriot“

== Symbolismus a dekadence ==

Básnický styl, ve kterém se využívá sledu obrazů, které samy mají ve čtenáři vyvolávat nějaký dojem. Symbolistické básně jsou poměrně náročné na pochopení a připouštějí poměrně široký výklad. Psány často volným veršem.

Dekadence, doslova &quot;úpadek&quot;, je vyhraněná forma symbolismu s prvky naturalismu. Básníci se zabývají nejrůznějšími tématy, jež jsou považována za nechutná nebo perverzní.

'''Prokletí básníci''', francouzská dekadence:
* Charles Baudelaire: (*1821)
** &quot;Menší básně v próze&quot;.
** 1857: &quot;Květy zla&quot; - pro otevřené zaměření na &quot;společensky nevhodná&quot; témata kritizováno a cenzurováno.
** O generaci starší než ostatní, inspiroval je.
* Paul Verlaine (*1844)
** 1856 &quot;Saturnské básně&quot;
** 1857 &quot;Dobré písně&quot; - parnasismus čili &quot;umění samo sobě - hlavní je zpracování, nikoli téma&quot;
** 1874 &quot;Písně beze slov&quot;
* Rimbaud
** Psal jen ve věku 16-20, potom byl v hádce postřelen Verlainem a vzdal se tvorby.
** &quot;Iluminace&quot;
* Mallarmé
* Lautreamont:
** &quot;Zpěvy Maldorovy&quot; - Maldor je &quot;nejnechutnějším tvorem, jenž může existovat&quot;.

[[Kategorie:Maturitní otázky z literatury|Realismus a jiné směry konce 19. století]]</text>
      <sha1>0xv6gwaecz6726etrnm9vn0lktzlbq4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maturitní otázky z literatury/Obrození</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2070</id>
    <revision>
      <id>44007</id>
      <parentid>40451</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T16:07:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3877" xml:space="preserve">{{:Maturitní otázky z literatury/intro}}

== Obecně ==

Na konci 18. století se ve vzdělaných kruzích mluvilo prakticky jen německy, čeština byla používána jen jako lidový jazyk. Obrozením se rozumí opětovné zavedení češtiny jako všeobecně užívaného jazyka a vytvoření českého kulturního života. Můžeme ho rozdělit na 3 generace.

== 1. obrozenecká generace ==

* Český jazyk je mapován a rekonstruován z dřívějších textů (zejm. z 16. stol., tzv. veleslavínská čeština).
* Zásadním dílem byl Dobrovského Německo-český slovník - prokázání toho, že je čeština rovnocenná s němčinou. .
* Tato generace je také označována jako &quot;defenzivní&quot;.

* G. Dobner [Zakladatel moderního českého dějepisu.]
* Pelcl [Český historik (dvousvazková práce o Karlu IV.) a spisovatel. Vydal Balbínovu &quot;Obranu jazyka českého&quot;; opravil Hájkovu kroniku: &quot;Nová kronika česká&quot;.]
* Dobrovský [
** Lingvista evropského významu, známé jsou jeho práce o staroslověnštině a české gramatice (v němčině).
** K obnově českého jazyka měl spíše skeptický postoj.
** Sestavil slovník NJ-&gt;ČJ.]
* Ant. Jar. Puchmajer [Spisovatel, překladatel a kněz. Pracoval na Dobrovského Slovníku, spoluzakladatel (1791) &quot;Básnického sdružení&quot;. Studoval mj. mluvnici cikánštiny.]
* Václav Thám [Divadelní hry, hrány v divadle [[w:Bouda|Bouda]].]

== 2. obrozenecká generace ==

* Druhá, &quot;ofenzivní&quot; generace, působící od začátku 19. stol., usilovala o prosazení češtiny místo němčiny.
* Obrozenci kladli důraz i na starobylost a význam českého národa (a jeho tvorby); což vedlo i k aféře s RKZ.

* Jungmann: [&quot;Česko-německý slovník&quot; (znal se s Dobrovským; na rozdíl od něj věřil v pravost RKZ). Překládal z několika evropských jazyků (Chateaubriand: &quot;Atala&quot;, Milton: &quot;Ztracený ráj&quot;).]
* Šafařík: [&quot;Slovanské starožitnosti&quot; - nejstarší české literární památky, důraz na starobylost.]
* Fr. Palacký: &quot;Dějiny národa českého v Čechách i na Moravě&quot; (Mapování dějin od nejstarších dob až k nástupu Habsburků (1526); poměrně podrobné, vědecké dílo.)
* J. Kollár: [&quot;Slávy dcera&quot; (alegorické putování bohyně Míly po zemi bájných Slovanů, sonety)]
* Fr. Lad. Čelakovský: [&quot;Ohlas písní českých&quot; a &quot;Ohlas písní ruských&quot; (jako parafráze lidové tvorby)]
* Klicpera: [&quot;Divotvorný klobouk&quot;, &quot;Každý něco pro vlast&quot;, &quot;Rohovín čtverrohý&quot; (divadelní hry)]

RKZ čili '''rukopisy Královédvorský a Zelenohorský''' byly pokusem o vytvoření raně středověké české památky, která by dokladovala starobylost českého národa. Byly &quot;nalezeny&quot; ve 30. letech 19. stol. Vytvořil je Hanka se spolupracovníky, byly velmi dobře technicky zpracované. Dlouho se vedly spory o jejich pravosti (nepravost potvrdili až Masaryk, Goll a Gebauer). Přestože šlo o falsifikáty, nelze jim upřít vysokou uměleckou hodnotu a sloužily dále i jako inspirace pro další autory.

== 3. obrozenecká generace ==

[[Soubor:Bozena_Nemcova_statue.jpg|náhled|200px|Socha B. Němcové]]
'''Božena Němcová''' (1820-1862)
* není typická romantická autorka; v její tvorbě můžeme najít pouze některé romantické prvky; je spíše představitelkou biedermeieru
* &quot;Babička&quot; - idylické vzpomínky na život na vsi, &quot;Divá Bára&quot;, &quot;Pohorská vesnice&quot;

* Vytvoření svébytné a bohaté české literatury.
* Zhruba 30. - 50. léta 19. století.

* K. Havlíček Borovský [Studoval na kněze, ale nechal toho. Významný novinář a literární kritik. Byl zklamán ze stavu v Rusku: &quot;nejdříve Čech, potom Slovan&quot;. Psal epigramy (věnované císaři, církvi, vlasti, múzám a světu). Díla: &quot;Epigramy&quot;, &quot;Tyrolské elegie&quot;, &quot;Křest sv. Vladimíra&quot;, &quot;Král Lávra&quot;]

[[Kategorie:Maturitní otázky z literatury|Obrození]]</text>
      <sha1>m95gkoeuwdgcv4ai0x12w5kynyi28t9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maturitní otázky z literatury/Avantgarda a podobné styly ve světové literatuře</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2071</id>
    <revision>
      <id>43895</id>
      <parentid>35030</parentid>
      <timestamp>2021-05-05T21:07:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1905" xml:space="preserve">{{:Maturitní otázky z literatury/intro}}

== Futurismus ==

Literární styl inspirovaný technickým pokrokem, válkou, agresivitou, &quot;bořením muzeí&quot; a rychlostí.

Hlavním představitelem je
* Vladimir Majakovskij (1893-1930) [
** komunistický revolucionář
** &quot;Oblak v kalhotách&quot;, &quot;Slečna z woolworthu&quot;]

Dále
* Filippo Tommeso Marinetti (1876-1944) [
** &quot;Osvobozená slova&quot; (1919)]

(?)

== Dadaismus ==

Vzniká okolo roku 1915 v [[w:Curych|Curychu]]. Umění &quot;beze smyslu&quot;: poezie tvořená losováním slov, divadelní hry se zcela nepochopitelnou motivací postav, rozbití norem. Uvádí se, že nesmyslné umění je reakcí na nesmyslnou válku. Samotný název &quot;dada&quot; je náhodně nalezené slovníkové heslo.

Hlavními představiteli:
* Tristan Tzara
* Hans Arp
* Richard Huelsenbeck
* Louis Aragon
* Andre Breton
* Phillipe Soupault

Charakteristické jsou naprosto nepochopitelné divadelní hry (např. 1921 &quot;Proces&quot;). Vzrůstají spory mezi Bretonem a Tzarou - při jednom představení opravdu vypukla rvačka.

Dadaismus postupně přešel v surrealismus.


== Surrealismus ==

Založen na dadaismu a moderních psychologických poznatcích o podvědomí. Umění je cíleno nikoli aby působilo dojmem přes rozum, ale přímo na podvědomí - řetězení obrazů, časté jsou erotické motivy.

* Andre Breton
* [[w:Marcel Duchamp|Marcel Duchamp]]
* Peret
* Phillipe Soupault

Surrealismus jako svébytný směr přetrval dodnes (viz např. Švankmajerovy filmy).

* Výtvarné umění: Picasso.

== Expresionismus ==

Styl založený na silných prožitcích - hlavní je dojem, neváže se k realistickému zachycení skutečnosti, v čemž se podobá surrealismu. (Často popisuje nechutná nebo brutální témata.)

* Thomas Stearns Eliot
* Franz Kafka
* Georg Trakl

[[Kategorie:Maturitní otázky z literatury|Avantgarda a podobné styly ve světové literatuře]]</text>
      <sha1>1aej3ip3v6tr00vsec2q4rxucdg2kr8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maturitní otázky z literatury/Preromantismus a romantismus</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2072</id>
    <revision>
      <id>43107</id>
      <parentid>38417</parentid>
      <timestamp>2021-02-27T11:07:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- whitespace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20840" xml:space="preserve">{{:Maturitní otázky z literatury/intro}}

'''Romantismus''' (od slova román) je umělecký směr, který vznikl v Anglii '''na počátku 19. století''' a odtud se v průběhu tohoto století rozšířily romantické ideály do celé Evropy.

Charakteristika doby:
* Romantismus je reakcí na soudobé události, jakými bylo nastolení kapitalismu, napoleonské války, Velká francouzská buržoazní revoluce, vznik národně osvobozeneckých hnutí. Na dobu, ve které peněžní vztahy rozhodují o všem, ve které se lidé dělí právě podle majetku.
* Člověk se cítí osamělý – chce se uplatnit, ale stojí proti celému světu. Romantik se pokouší podrobit si svět podle své představy, obyčejně revoltou proti společnosti, jejím zákonům a konvekcím. Protože je však sám proti organizované a mocí vybavené společnosti, končí jeho vzpoura nezdarem.
* Rozvíjí se společ. život – salóny, lit. kroužky, scházejí se umělci.
* Romantismus nebyl jen uměleckým směrem, ale i životním stylem.

=== Charakteristika literatury ===

* směr vychází z preromantismu, spol. znaky: důraz na city, obdiv k historii, inspirace lidovým folklórem – lidovou tvorbou
* Romantismus se staví proti klasicismu a osvícenství, popírá převahu rozumu nad citem. je zdůrazňován právě cit, láska a fantazie.
* hlavní postavou je vždy člověk – '''romantický hrdina'''
** touží po svobodě, opovrhuje spol. konvencemi a zásadami -&gt; bouří se proti společnosti -&gt; konflikt mezi ním a společností -&gt; vzpoura končí nezdarem
** touží po lásce – ideálu ženy, ale zamilovává se vždy do ženy, která je již zadána – prožívá lásku nešťastně až tragicky
** často splývá s autorem – autobiografické prvky
** je '''výjimečný''' svým chováním, a proto je osamělý -&gt; cítí se světu odcizený
** východisko hledá v přírodě, exotice, fantazii (často patrné prvky tajemnosti, hrůzy) – někdy až v mystice, vrací se do minulosti
** hrdinové se často ocitají ve výjimečných a krajních situacích
* vyhraněný individualismus (chtěli realizovat své představy o životě)
* hl. motivem je KONFLIKT – mezi snem a skutečností
* inspirace gotickými romány
* subjektivní přístup ke skutečnosti – autor zachycuje jen to, co sám zná a vidí
* odstraňují se hranice mezi lit. druhy
* archaická slova
* v poezii: hudebnost, barevnost verše (metonymie, metafory); lyricko-epické žánry: veršovaná byronská povídka, poema, óda, balada; lyrické: intimní, reflexivní, milostná lyrika; dramatická báseň
** v próze: líčení, hra barev a zvuků; žánry: román, novela, historická povídka
* nová estetická hodnota: harmonie kontrastu – beránek má duši ďábla, hrbatý má duši anděla

== Romantismus ve světové literatuře ==

=== Německo ===

* '''Novalis''' (1772-1801): jeho díla jsou silně nábožensky zabarvena se sklonem k mysticismu, vytvořil základy romantismu v Německu svou sbírkou básní Hymny noci, která je poznamenána smrtí jeho snoubenky a bratra, užívá metafory.
Píše tkzv.:'''Autorské pohádky'''

Dílo:
* Hymny noci – bás. sbírka, častý motiv smrti, ztracené lásky, touhy po smrti (věčném spánku) a oslavy Panny Marie
* Heinrich von Ofterdingen – nedokončený román odehrávající se ve středověku: Jindřich spatří ve snu modrou květinu a vydává se ji hledat; modrá květina je symbolem romantismu – „poezie modrého květu“ – český název románu Modrý květ

'''Jakob &amp; Wilhelm Grimmové''' (1785-1863) a (1786-1859)
* sbírali pohádky, snažili se zachovat lidového vypravěče a tím původní kouzlo pohádky
* zapsány i s původním nářečím a rčeními
* ovlivnili tvorbu B.Němcové a K.J.Erbena
* Dílo:
** Pohádky pro děti a celou rodinu – 200 pohádek jako Vlk a 7 kůzlátek, Sněhurka, Bílý had

=== Anglie ===
[[Soubor:George_Gordon_Byron.jpg|náhled|200px|Lord Byron]]
'''George Gordon Byron''' (1788-1824)
* hlavní představitel „revolučního“ romantismu
* pocházel z aristokratické rodiny – lord
* dostal se do vysokých kruhů, kde poznává nemorálnost vládnoucí společnosti v Anglii; se svým prostředím se často dostával do sporu; cestuje, pobývá v Itálii, Španělsku
* bojoval proti tyranii a nesvobodě – v Řecku proti tureckému utlačování
* zemřel na mor
* ustanovil prototyp básnické povídky – veršovaná (byronská) povídka = moderní epos
* Dílo:
** Džaur
** Korzár
** Lara – bás. povídky, revoltující hrdina – konflikt se soudobým světem
** '''Childe Haroldova pouť''' – autobiografický moderní epos
-	hrdina je přesycen plané zábavy a cestuje po Evropě. Nechává se unášet slavnou historií zemí a přírodní scenérií
-	vkládá zde svůj protest proti tyranství
-	užívá apostrofy = oslovení osob, věcí, abstr.pojmů (Ó Řecko)
-	úvahy o minulosti a přítomnosti
	Hodiny zahálky, báseň Psáno po přeplavání ze Sestu na Abydos
* byronská povídka = veršovaný lyricko-epický útvar. Dějový základ básnické povídky je prostoupen lyrickými prvky, popisy a reflexemi. U nás nejslavnější bás. povídkou Máchův Máj. V Rusku poema

'''Percy Bysshe Shelley''' (1792-1822)
* básník, autor milostné, přírodní a sociální lyriky
* byl ateista - proto vyloučen z Oxfordu; odjíždí do Itálie, kde se nakonec utopil v moři
* Dílo:
** '''Odpoutaný Prométheus''' – dramatická utopická báseň, která je obměnou staré antické báje » oslavou tvořivé síly Prométheovského rozumu. Na rozdíl od mýtu se Prométheus podvolí vůli bohů, v básni mýtický hrdina vzdoruje Jupiterovi tak dlouho (trestán za to, že poskytl lidu kulturu a vzdělanost), až nakonec smete tyrana z trůnu
** Sebrané spisy - Óda na západní vítr – jedna z nejslavnějších básní, vítr se stává symbolem vzpoury, ale zůstává stejně jako hrdina nezdolný, apostrofy

:''óda'' = lyrická báseň většího rozsahu, v níž autor vyjadřuje patetický, nadnesený vztah k nějakému vznešenému pojmu (národ, vlast, významná osobnost)
:''titanismus'' = literární pojem, boj proti tyranii lidské i božské.

[[Soubor:Sir_Walter_Scott_-_Raeburn.jpg|náhled|200px|Walter Scott]]

'''Walter Scott''' (1771-1832)
* skotský básník a romanopisec
* zakladatel historické povídky a historického románu
* na prvním místě čest, mravní ušlechtilost, hrdinství, vlastenecké cítění
* Dílo:
** Waverley – beletristicky zpracované povstání ze skotských dějin
** Rob Roy, Pirát, Kenilworth
** '''Ivanhoe''' – historický román z dob krále Richarda Lví srdce (12. stol.); zachycuje turnaje, bitvy, hradní slavnosti, milostné zápletky, ale také rytířské vlastnosti

:''historický román'' = čerpá z historie, část je vymyšlená, zůstávají věrné hlavní postavy nebo si jejich jména přetvořil. Snaží se navodit historické období

=== Francie ===
* prolíná se s realismem – romantický děj a hrdina, ale prostředí je vylíčeno realisticky – v próze
* v poezii se romantismus zachovává

'''Victor Hugo'''
* psal básně, prózu, drama
* stal se poslancem, získal hodnost paira Francie – jako odpůrce Napoleona III. Musel opustit Francii, na anglických ostrovech napsal vrcholné romány, po pádu N. se vrátil do vlasti a do politiky
* Dílo:
** '''Legenda věků''' – vrcholné dílo fran. Epiky; trojdílný cyklus básní, inspirace antikou; zachycuje vývoj společnosti v její cestě za pokrokem a humanitou a je přesvědčen, že se vyvíjí k lepšímu, zdokonaluje se
: z tohoto díla čerpají Vrchlický (souhlasí) a Machar (nesouhlasí)
** '''Ruy Blas''' – nejlepší Hugovo drama
** '''Chrám Matky Boží v Paříži''' – nejproslulejší román, několikrát zfilmován, zdramatizován, tragická láska, gotika, bizarnost postav, tajuplnost, kontrasty, napínavý děj, sugestivní líčení středověké společnosti → jak královského dvora, tak bídy chudých, ale i pokrytectví církevních hodnostářů, výkladové pasáže – dominuje popis chrámu
** '''Ubožáci''' = Bídníci – pozdně romantický román, sociálně-kritický, realistické líčení soudobých mravů, zaměřeno proti lidskému ponižování, hlavním hrdina Jean Val Jean je odsouzen za krádež chleba na galeje. Po návratu se setkává s laskavým biskupem, který mu dopomůže stát se váženým a vzorným člověkem. Stává se ochráncem osiřelé dívky a podnikatelem, který svým jměním pomáhá chudým.
** '''Dělníci moře''',
** '''93''',
** '''Muž, který se směje'''
** a další romány

'''Stendhal''' – vl. jménem Marie Henri Beyle
* nejde jasně zařadit k uměleckému směru – někdy přiřazován k realismu, ale jelikož jeho hrdinové většinou prožívají vášnivé lásky + vzdor vůči spol., řadí se k romantismu
* stoupencem franc. revoluce, jako důstojník se účastnil napol. válek i tažení do Ruska; po pádu Napoleona odešel do Itálie, kde studoval italskou renesanci – umění a hudbu
* jeho hrdinové prožívají vášnivé lásky, jsou ve sporu s dobou, jíž se navenek přizpůsobují a právě proto se stávají pokrytci. Vzbouří-li se proti společnosti → umírají
Dílo:
* '''Červený a černý''' – 2-dílný psychologický román; červený = láska, vášeň, boj, revoluce; černý = despotismus, ponížení
		- viz čtenářský deník
* '''Kartouza parmská''' – psychologický román, nese autobiografické rysy, zachycení bitvy u Waterloo
psychologický román = zaměřuje se na vykreslení duševního života, neustálé střetávání protikladných pocitů a stavů

ALFRED DE MUSSET (1810-1857)
* nejsubjektivnější franc. romantik, ústřední téma je láska – dramaticky rozervaná, nešťastná, nespokojená
Dílo:	'''Zpověď dítěte svého věku''' – intimní autobiografický román, jeho vztah k G.Sandové
-	příběh Octava, který vyrostl v době beznaděje a bezvíry v život, společnost a lásku → když ho oklamala jeho první milenka, oklamal on tu další, která ho miluje a je opět sám

=== USA ===

'''Edgar Allan Poe''' (1809-1849)
* americký autor, zakladatel americké povídky, předchůdce detektivní povídky, hororu a moderní poezie.
* jeho povídky vyjadřují pocit beznaděje, hrůzy ze života a ze smrti
* při tvorbě básní a prózy preferoval Poe racionální přístup. Nejprve si stanovil konečný efekt a teprve poté konstruoval děj. Rozumová úvaha je pro něj důležitější než náhodná inspirace
* na Poea navázali symbolisté – Prokletí básníci (Baudelaire, Verlaine, Rimbaud)
Dílo:
* '''Havran''' – legendární baladická báseň; viz čtenářský deník
** Filozofie básnické skladby:
*** nejprve rozsah – chtěl 100 veršů, je jich 108
*** estetický účinek – dominovat měla Krása, ke kráse dodal tón Smutku
*** refrén – aby byl krátký a dal se obměňovat a aby byl zvučný
*** opakování refrénu – havran = schopen lidské řeči +je vhodný pro tón básně
*** téma – smrt spjatá s krásou = smrt mladé ženy → ústy truchlivého milence
*** podobně promýšlí Poe rytmus, metrum, pořadí slok apod.
* '''Jáma a kyvadlo''' – viz čtenářský deník
* Černý kocour, Zlatý skarabeus, Vraždy v ulici Morgue apod.

=== Rusko ===
:příznačné prolínání romantismu s realismem

'''Alexandr Sergejevič Puškin'''
* pocházel ze starobylého šlechtického rodu
* sblížil se s budoucími děkabristy ( = účastníci proticarského povstání v prosinci 1825), r. 1820 poslán do vyhnanství na jih Ruska za proticarské verše, zde píše romantické poémy pod vlivem Byrona, podruhé ve vyhnanství na Kavkazu – ovlivnilo jeho tvorbu
* zemřel v souboji vyvolaném dvorskými intrikami
* v jeho dílech byla barvitě a bez příkras zobrazena ruská společnost první pol.19.stol. – zoufalost zbídačeného lidu, salónní nudu šlechty, půvab ruské přírody, tragické konflikty, ale i upřímnou lásku k zemi jako takové
* vytvořil svým dílem základy moderní spisovné ruštiny
Dílo:
* '''Evžen Oněgin''' – veršovaný román, který líčí jak příběh hrdiny, tak soudobou ruskou společnost
** Evžen je romanticky založený muž, cynik, bouřlivák, společenský
** po smrti strýce se usazuje na venkově, kde poznává Taťánu, ta se do něj zamiluje, ale on její lásku neopětuje. Naopak vzbudí žárlivost u svého přítele Lenského, jehož v souboji zabíjí. Otřesen touto událostí opouští Rusko, ale po letech se vrací. Najde Taťánu už provdanou. Zamiluje se do ní, ale ona ho odmítá.
* '''Piková dáma''' – klasická romantická novela s fantastickým námětem
** Heřman je posedlý zmocnit se tří vyhrávajících karet. Hraběnka prozrazuje Heřmanovi ony 3 karty,ale zároveň při setkání s ním umírá. Heřman dvakrát s těmi kartami vyhraje velké sumy peněz, ale potřetí se mi místo jedné z nich zjeví piková dáma jako symbol mrtvé hraběnky. Heřman vše prohraje a skončí jako šílenec.

* Kapitánská dcerka – historická novela odehrávající se na pozadí rolnického povstání, které vedl Pugačov
* Ruslan a Ludmila – poéma, pohádkový námět
* Boris Godunov – historické drama, líčí dobu přelomu 16. a 17. stol.
* Bachčisarajská fontána, Kavkazský zajatec - čerpá se svých zážitků ve vyhnanství

'''Michail Jurjevič Lermontov''' (1814-1841)
* básník, prozaik, dramatik; jeho dílem vrcholí „revoluční“ romantismus
* kvůli svým básním byl dvakrát ve vyhnanství na Kavkaze – stal se pro něj zdrojem inspirace, ale zároveň zde našel smrt při souboji
* sklon k filozofickým meditacím
Dílo:
* '''Démon''' – básnická poema vycházející z biblických legend o vzpouře a zavržení andělů
** zobrazuje souboj zla a dobra. Zlo usním chápe jako slabost (bezmocnost) dobra
** není to klasický souboj zla s dobrem, ale konflikt rozumu a citu
** démon symbolizující zlo a zavržený Bohem pro vzpouru, odsouzený k věčné samotě bez lásky, zatouží po štěstí. Své prokletí chce zlomit láskou k pozemské ženě, princezně Tamaře. Způsobí, že ona sama po něm začne toužit, svou láskou ji však zabíjí – jeho polibek je smrtonosný. Tak znovu prohrává svůj odvěký zápas s Bohem a pokračuje ve své nekonečné pouti.
** motiv nespoutanosti, revolty
** démon není klasickým symbolem zla, spíše hrdý duch nespokojen s nesrovnalostmi života, což je příčinou jím rozsévaného zla.
* Hrdina naší doby – první psychologický román v ruské literatuře
** hrdina Pečorin je jedním z typů neužitečného „zbytečného“ člověka. (Pečorin společně s Oněginem zahajují tuto řadu ztracených lidských existencí v literatuře)
* Maškaráda – drama
Poema = obdoba byronské povídky v Rusku; lyricko-epická básnická skladba středního rozsahu

'''Ivan Alexandrovič Gončarov''' (1812-1891)
* „oblomovština“ = pasivní postoj k životu, nečinnost a lennost
Dílo:	Oblomov – román, Oblomov = představitel „zbytečných“ lidí

=== Polsko ===

'''Adam Mickiewicz''' (1798-1855)
Dílo:
* Konrád Wallenrod – bás. povídka blízká byronské; příběh Litevce, velmistra řádu německých rytířů, jenž mstí svůj pokořený národ
** láska k národu – obětuje mu vše – lásku, život i čest; kontrasty
** konflikty – láska k ženě × k národu; věrnost, čest × zrada
* Pan Tadeáš – romantický národní epos z období Napoleonova tažení do Ruska

'''Julius Słovacki''' (1809-1849)
Dílo:
* Balladyna – romantická tragédie o ženě vražednici, jež se pomocí svých zločinů dostává až na královský trůn. Dosahuje absolutistické vlády, ale nakonec sama umírá sražena bleskem = deus ex machina – nečekaný zásah shůry
* Kordian – dramatická veršovaná skladba

=== Maďarsko ===

'''Sándor Petöfi''' (1823-1849)
* Psal milostnou, revoluční, reflexivní poezii, je autorem několika eposů

== Preromantismus ==

* 2.pol. 18.stol. – poč. 19.stol.; předcházel romantismu
* protestuje proti nespravedlnosti, proti poutům feudalismu – směr především měšťanstva jako nově nastupující třídy
* kladli důraz na citovou stránku člověka a nesouhlasili se složkou rozumovou
* kultem preromantismu se stává neporušený člověk, přirozený, zbaven zla; dále se vracejí k exotickým, historickým dobám (také rys klasicismu) a přírodě
* častými motivy jsou jezera, hřbitovy (např. anglická jezerní a hřbitovní poezie), noční motivy, měsíční svit, trosky hradů, symbol mnicha, poutníka, vězně
* silně inspirován lidovou poezií, básník měl být mluvčím lidu (klasicismus-Moliere-Lakomec, Pierre Corneille-Lid)
* ovlivňován klasicismem v jednotě místa, času a děje (renesance-Shakespeare)
* vyhovovala jim forma balady

=== Francie ===

'''Jean Jacque Rousseau'''
* filozof, jedna z nejvýznamnějších osobností preromantismu
* vycházel z přesvědčení, že lidská duše je při narození dobrá, ale pak je zkažena civilizací → tyto myšlenky uspořádal v pedagogicko-psychologickém románu Emil
'''Chateaubriand'''
* znám svou povídkou Atala, což je tragický příběh lásky Indiána a křesťanské dívky Ataly v prostředí americké přírody

=== Německo ===

'''Johann Wolfgang von Goethe'''
* přitahovalo ho dílo Shakespeara
* sloučil prvky antiky (bohové, člověk), renesance (rozum, člověk) s pocity novodobého člověka (rozum, racionalita)
* byl předním představitelem literárního hnutí Sturm und Drang (Bouře a vzdor)
Dílo:
* '''Utrpení mladého Werthera''' – vášnivé vyprávění o mladém člověku, který řeší své citové problémy sebevraždou, ke které ho dohnala společnost
** je to milostný příběh psaný formou dopisů → hrdina je naplněn láskou ke snoubence, později manželce svého přítele; nenachází místo ve společnosti a zabije se.
** Goethe jím vyvolal pobouření
* Král duchů – rád psal balady
* '''Faust''' – veršovaná tragédie
** hlavní myšlenkou je otázka smyslu lidského života; přichází na to, že člověk má stále pro co žít
** G. Tak zpracoval starou lidovou pověst, podle níž učený doktor Faust v touze po poznání prodal svou duši ďáblu a tím propadl věčnému zatracení
** Mefistofeles, zosobňující ďábla, nabízí nespokojenému Faustovi, toužícímu stále po novém poznání, své služby. Faust mu slibuje duši, jestli dosáhne ve svém životě klidu a uspokojení. Mefistofeles se ho snaží odvrátit od touhy po vědění s nabízí mu téměř všechny lidské svody (omladí ho, zavede ho do lepší společnosti, seznámí ho s krásnou Markétkou). Ani smrt Markétky nezpůsobí Faustovi klid. Ba naopak, stále pokračuje ve svém životě na základě Mefistofelových nástrah. Získává přízeň císaře a císařského dvora. V závěru, kdy by mohl být Faust uspokojen, si vyžádá od císaře bažinu, aby ji mohl zúrodnit, aby na ní mohli žít svobodní lidé. V uskutečnění této vidiny spatřuje konečný smysl svého života. Ačkoliv pocítil uspokojení a podle smlouvy s ďáblem by jeho duše měla propadnout peklu, přece jen jej zachraňuje ušlechtilý záměr pomáhat lidem.

'''Friedrich Schiller'''
* druhý velký básník hnutí Sturm und Drang
* tvůrcem lyrické básně Óda na radost, kterou zhudebnil L. v Beethoven = 9.symfonie
* psal také dramata – Loupežníci, Don Carlos, Úklady a láska

== Romantismus v architektuře, ve výtvarném a hudební umění ==

=== Architektura ===
* inspirace gotikou
* památky: londýnský parlament, westminsterský palác v Londýně, zámek Hluboká, Lednice, Hrádek u Nechanic

=== Malířství ===
* náměty ze středověkých dějin, ze soudobých dramat, událostí
* znaky: napětí, děj vyhrocen do maxima, barvy dotvářejí atmosféru obrazu
* u krajinomaleb: záliba v krajině neklidné, tajuplné, nevšední
* '''Eugéne Delacroix''' – Svoboda vedoucí lid na barikády
* '''Francisco Goya''' – cyklus Hrůzy války, Rodina Karla IV.
* '''Antonín Mánes'''
* '''Josef Mánes'''
* '''Julius Mařák''',

=== Hudba ===
* vzniká symfonická báseň – Wagner, národní opera, základem je harmonie, užívali složitých akordů

Franz Schubert, Ferenc Liszt, Richard Wagner, P.I.Čajkovskij
Bedřich Smetana – Hubička, Čertova stěna, Má vlast
částečně Antonín Dvořák, Zdeněk Fibich

[[Kategorie:Maturitní otázky z literatury|Preromantismus a romantismus]]</text>
      <sha1>0r08tyku9di4cg7p898v5kelnmdcnd9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maturitní otázky z literatury/Klasicismus a osvícenství</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2073</id>
    <revision>
      <id>39944</id>
      <parentid>35037</parentid>
      <timestamp>2019-07-27T13:58:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- whitespace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="914" xml:space="preserve">{{:Maturitní otázky z literatury/intro}}

== Klasicismus ==

Klasicismus je kulturní směr, který silně navazuje na antiku. Projevuje se to zejména v literární oblasti parafrázemi antických děl a v architektuře stavbami podobnými antickým.

Rozvoj divadla:
* (FR) Moliere: &quot;Lakomec&quot;, &quot;Tartuffe&quot;, &quot;Zdravý nemocný&quot;, &quot;Misantrop&quot;
* Racine: &quot;Faidra&quot; (adaptace Senecovy hry)
* Corneille: &quot;Cid&quot;
* (IT) Goldoni: &quot;Poprask na laguně&quot; a mnoho jiných.

* La Fontaine: bajky

== Osvícenství ==

'''Osvícenci''' usilovali o racionální přístup k životu.
* Montesquieu
* Voltaire: &quot;Candide&quot; - parodie na Leibnitzovu &quot;stoickou&quot; filosofii

Zásadním osvícenským počinem byla francouzská Encyklopedie, okolo které se vytvořila skupina encyklopedistů, zejm:
* D. Diderot [kromě toho sepsal &quot;Jakub fatalista&quot;]
* J. d'Alembert

[[Kategorie:Maturitní otázky z literatury|Klasicismus a osvícenství]]</text>
      <sha1>4ymbanbnnnn5gaf6zydwrylvtchrcty</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maturitní otázky z literatury/Československá literatura 1948-1968</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2074</id>
    <revision>
      <id>40274</id>
      <parentid>33789</parentid>
      <timestamp>2019-08-21T14:39:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>DARIO SEVERI</username>
        <id>6797</id>
      </contributor>
      <comment>/* Ineditní */ Correcting visual</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2692" xml:space="preserve">{{:Maturitní otázky z literatury/intro}}

S nástupem komunistické diktatury přichází i přísná cenzura. Literatura se rozděluje na 3 proudy:
* Oficiální (odsouhlasená režimem)
* Ineditní (ilegální, samizdatová, underground)
* Exilová (vydávaná v zahraničí)

=== Oficiální ===

Oficiální literatura tvoří škálu od prvoplánové komunistické agitky až k &quot;jen nezávadným&quot; dílům (v nichž často autoři museli ukrýt určitou úlitbu režimu).

V 60. letech dochází k určitému &quot;oteplení&quot; režimu a cenzura propouští i díla, co by předtím vyjít nemohla.

Tendenční próza:
* Kupka: &quot;Pražské jaro&quot; (o dělnících, továrnách, sdílení výrobních prostředků, dobrotivém a moudrém strýčku Gottwaldovi)
* V. Řezáč: &quot;Nástup&quot; (o budování světlých zítřků v Sudetech)

Netendenční / propuštěná próza:
* Otčenášek: &quot;Občan Brych&quot;
* Kratochvíl: historické romány, dezinterpretace husitství jako třídního boje
* Kaplický: &quot;Kladivo na čarodejnice&quot; (o protičarodějných procesech na sev. Moravě)
* Šotola: &quot;Tovaryšstvo Ježíšovo&quot;

Tendenční poezie:
* Nezval: &quot;Stalin&quot;, &quot;Báseň pro mír&quot; (pro své stalinistické přesvědčení se už ve 30. letech rozešel s Devětsilem)
* Kohout
* Kainar (posléze vystřízlivěl - návrat k poetice Skupiny 42)
* Skála (kritizoval Seifertovu &quot;Báseň o Viktorce&quot; za nedostatečnou tendenčnost)

=== Ineditní ===

* Jiří Kolář (emigroval do Francie)

Underground
* Egon Bondy [&quot;Prvních 10 let&quot; (o 50. letech, nezabývá se politikou); &quot;Trapná poezie&quot;; &quot;Totální realismus&quot;]
* Jana Černá-Krejcarová
* Vodseďálek
* Bohumil Hrabal (básně &quot;Krásná Poldi&quot;

=== Exilová ===

* Pavel Tigrid (časopis &quot;Svědectví&quot;)
* Jan Čep (&quot;Zeměžluč&quot;, &quot;Hranice stínu&quot;)
* Ferd. Peroutka
* Egon Hostovský (romány o emigrantech: &quot;Dobročinný večírek&quot;)

=== Literární a kulturní časopisy ===

* Světová literatura
** Jan Řezáč (zakladatel)
** Josef Škvorecký
** Jan Zábrana
** zprostředkovala zahraniční literaturu
* Literární noviny
** vycházely 52-69 a 90 až do současnosti
** po Pražském Jaru přejmenovány na &quot;Literární listy&quot; a pak jen &quot;Listy&quot;
** Milan Jungmann
** L. Vaculík
** I. Klíma
* Host do domu
** J. Skácel
** O. Mikulášek
** J. Trefulka
** M. Uhde
* Tvář
** vycházela v letech 63, 64, 68 a 69;
** Jan Lopatka (literární kritik)
** Bohumil Doležal (konfrontační postoje - např. odsouzení některých uznávaných básníků)
** Jiří Němec (zprostředkoval teologickou a filosofickou zahraniční tvorbu)
* Plamen
* Orientace

[[Kategorie:Maturitní otázky z literatury|Československá literatura 1948-1968]]</text>
      <sha1>rd5rwcfp1suo9t2jyr5l9354pgrd19f</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maturitní otázky z literatury/Deníky, memoáry, dopisy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2075</id>
    <revision>
      <id>43901</id>
      <parentid>43415</parentid>
      <timestamp>2021-05-06T13:07:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1626" xml:space="preserve">{{:Maturitní otázky z literatury/intro}}

== Deníky ==

* Dělíme na deníky fiktivní (osobitá forma románu), faktické určené k vydání a faktické neurčené k vydání. Poslední jmenované jsou nejautentičtější formou literatury vůbec, je určitým dilematem pro pozůstalé, jestli mají soukromý deník vůbec vydat.
* Deník je vhodné psát zejména, když je dobré zaznamenat závislost záznamů na čase, tedy když se něco děje a vyvíjí. Často jsou deníky psány za války, na nějaké výpravě apod.


Díla:
* [[w:Joseph Goebbels|Goebbelsovy]] deníky mají dohromady 50000 stran.
* Deník Anny Frankové, Deník Oty Wolfa
*
* R. Byrd: &quot;Sám a sám&quot;
* [[w:František Běhounek|F. Běhounek]]: &quot;Trosečníci polárního moře&quot;

== Memoáry ==

* Sepsané vzpomínky. Plynule přecházejí od formy deníkové (často se text skládá i z deníkových záznamů).
* Časový odstup umožňuje autorovi lépe zhodnotit příběh, některé věci ale vynechává nebo překrucuje - menší autenticita než u deníků, bližší románu.
* Memoáry píše kdekdo.


=== Některá díla ===

* Churchill
* [[w:Richard Feynman|R. P. Feynman]]: &quot;To snad nemyslíte vážně&quot;, &quot;Snad ti nedělají starosti cizí názory&quot;
* díla typu &quot;Jak jsem se mýlil v politice&quot; od M. Zemana, Bobošíkové apod.
* K. Pecka: &quot;Motáky nezvěstnému&quot;

== Dopisy ==

* Podobně jako u deníků: velká vazba na čas a autenticita.
* Může existovat i román ve formě dopisů: nejznámějším je asi Goethovo &quot;Utrpení mladého Werthera&quot;

[[Kategorie:Maturitní otázky z literatury|Deníky, memoáry, dopisy]]</text>
      <sha1>2zhezbly8x08omggpe6izccm9ifb9bl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maturitní otázky z literatury/Československá válečná a meziválečná literatura</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2077</id>
    <revision>
      <id>35048</id>
      <parentid>33792</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:28:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3179" xml:space="preserve">{{:Maturitní otázky z literatury/intro}}

== [[w:Svaz moderní kultury Devětsil|Svaz moderní kultury Devětsil]] ==

Poesie členů Devětsilu byla ovlivněna proletářskou poesií a především poetismem.

'''[[w:Poetismus|Poetismus]]''' je česká obdoba avantgardy v letech 1925 - 193x. Znaky:
* Volná obrazotvornost.
* Hravost - umění pro všech 5 smyslů.
* Inspirace technickým pokrokem.

Postupem času přechází poesie Devětsilu od lehkosti a hravosti k melancholii. Později se rozdělil na 3 proudy: avantgardisty, &quot;poesii času a ticha&quot; a &quot;poesii smrti a pochmurnosti&quot;

Představitelé poetismu:
* [[w:Karel Teige|Karel Teige]]
** hlavní teoretik - manifest poetismu v časopise &quot;Host&quot;
* [[w:Vladislav Vančura|Vladislav Vančura]]
** problematické studium, osobitý styl (hravý jazyk)
* [[w:Jaroslav Seifert|Jaroslav Seifert]]
** Dostal jako jediný český literát Nobelovu cenu
** Jeho dílo prošlo vývojem směrů.
** Etapa proletářské poesie: &quot;Město v slzách&quot;, &quot;Samá láska&quot;
** Poetismus (20. a 30. léta): &quot;Na vlnách TSF&quot; (TSF = rádio), 1926 &quot;Slavík zpívá špatně&quot;
** 50. léta: &quot;Báseň o Viktorce&quot; - kritizováno za netendenčnost
* [[w:Vítězslav Nezval|Vítězslav Nezval]]
* [[w:Konstantin Biebl|Konstantin Biebl]]
** &quot;S lodí jež dováží čaj a kávu&quot; - zeměpisná poesie, drží se zažitých klišé
* J. Zradička

Revoluční sborník Devětsil.

Vydávali &quot;RED&quot; - revue Devětsilu.

== [[w:Expresionismus]] ==

Styl založený na silných prožitcích - hlavní je dojem, neváže se k realistickému zachycení skutečnosti, v čemž se podobá surrealismu. (Často popisuje nechutná, brutální nebo skličující témata.)

* [[w:Jakub Deml|Jakub Deml]]
** 1912 &quot;Hrad smrti&quot;, 1914 &quot;Tanec smrti&quot;
** různé proměny názorů: do roku 1928 Sokol, antisemita...
* [[w:Ladislav Klíma|Ladislav Klíma]] [1928 &quot;Utrpení knížete Sternenhocha&quot;]
* [[w:Bohuslav Reynek|Bohuslav Reynek]] [&quot;Had na sněhu&quot;, &quot;Rty a zuby&quot;, &quot;Rybí šupiny&quot;]


== Literatura o 1. světové válce ==

* [[w:Josef Kopta|Josef Kopta]]
* [[w:Rudolf Medek|Rudolf Medek]]
* [[w:Jaroslav Langer|Jaroslav Langer]]
* [[w:Jaroslav Hašek|Jaroslav Hašek]]
** „Osudy dobrého vojáka Švejka za první světové války“ - poukazuje na úpadek rakousko-uherského válečného aparátu, občas vytýkáno zlehčování války. Autor dílo nedokončil.
** Založil „Stranu mírného pokroku v mezích zákona“, byl levicového přesvědčení.

== &quot;Demokratický&quot; proud ==

* [[w:Karel Čapek|Karel Čapek]]
** divadelní hry: &quot;[[w:RUR|RUR]]&quot; - antiutopická hra
* [[w:Josef Čapek|Josef Čapek]]
** &quot;Stín kapradiny&quot; - balada
* [[w:Eduard Bass|Eduard Bass]]
** &quot;Cirkus Humberto&quot;
** &quot;Klapzubova jedenáctka&quot;
* [[w:Karel Poláček|Karel Poláček]]
** &quot;Bylo nás pět&quot; - vyprávění klukovskýma očima o životě v první republice, psal za války.


== Katolický a ruralistický proud ==

Ruralismus je literární orientace na venkovský život.

* [[w:Jaroslav Durych|Jaroslav Durych]]
** Katolická próza, za komunistů nepublikoval.
*

[[Kategorie:Maturitní otázky z literatury|Československá válečná a meziválečná literatura]]</text>
      <sha1>dc5dmv0ein28ezp26rxtoissulfi46x</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maturitní otázky z literatury/Československá literatura 1890-1918</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2078</id>
    <revision>
      <id>40273</id>
      <parentid>35046</parentid>
      <timestamp>2019-08-21T14:37:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>DARIO SEVERI</username>
        <id>6797</id>
      </contributor>
      <comment>Correcting visual</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2183" xml:space="preserve">{{:Maturitní otázky z literatury/intro}}

V období let 1890 - 1918 zaznamenala ČS literatura velký rozvoj a rozrůznila se na mnoho směrů.

== Poesie: symbolismus a dekadence ==

'''Symbolismus'''

* Otokar Březina
** Meditativní, osobitá poezie.
** &quot;Tajemné dálky&quot;, &quot;Svítání na západě&quot;, &quot;Větry od pólů&quot;
* Antonín Sova
** Psal zejm. impresionistickou a symbolistickou poezii, próza méně významná
** &quot;Realistické sloky&quot;, &quot;Květy intimních nálad&quot;

'''Dekadence''' je krajním vyhraněním symbolismu.

Časopis &quot;Moderní revue&quot;. Přispěvatelé zejm.:
* J. Karásek ze Lvovic
** Vedl &quot;diskusní války&quot; na stránkách časopisů se Šaldou.
* K. Hlaváček (1874 - 1898)
** &quot;Sokolské sonety&quot;, &quot;Mstivá kantiléna&quot;, &quot;Pozdě k ránu&quot;
* Arnošt Procházka

== Buřiči a anarchisté ==

Roku 1896 zveřejňuje Ant. Kalina &quot;Manifest anarchistů českých&quot;: popírání autorit, jako např. parlamentu.

* Petr Bezruč: posílá v roce 1899 do redakce čsp. Čas 5 svých básní pod pseudonymem, 1909 vydává sbírku &quot;Slezské písně&quot;.

Vydávají čsp. &quot;Kult&quot;, 1905 nahrazen časopisem &quot;Práce&quot;.

* Stanislav Kostka Neumann
** V Neumannově vile (v pražských Olšanech) se scházel klub anarchistů.
** Prošel mnoha různými směry: symbolismus, proletářská poesie
** Básní &quot;Staří dělníci&quot; odpověděl na halasovy &quot;Staré ženy&quot;
** Vedl časopis &quot;Nový kult&quot; (?)
* Fráňa Šrámek
** 1905 &quot;Života bído, přec tě mám rád&quot;
** 1908 &quot;Modrý a rudý&quot;
* Viktor Dyk
** &quot;Buřiči&quot;, &quot;Marnosti&quot;, &quot;Satiry a sarkasmy&quot;, &quot;Milá sedmi loupežníků&quot;
** 1915 &quot;Krysař&quot;
* František Gellner
** &quot;Po nás ať přijde potopa&quot;, &quot;Radosti života&quot;
** Básně o revoltě, nezaměstnanosti, životě nejnižší vrstvy.
** Zmizel za války kdesi v Haliči.
* Karel Toman
** &quot;Pohádky krve&quot;, &quot;Torzo života&quot;, &quot;Měsíc&quot;, &quot;Tuláci&quot;

== Ostatní ==

* Svatopluk Machar
** &quot;Confiteor&quot;
** &quot;Tristium Vindobona&quot;
* F. X. Šalda
** Nejvýznamnější literární kritik od dob K. Havlíčka Borovského.
** Vydával a sám psal časopis &quot;Šaldův zápisník&quot;
* Jakub Deml
** &quot;Hrad smrti&quot;

[[Kategorie:Maturitní otázky z literatury|Československá literatura 1890-1918]]</text>
      <sha1>f4uu9kj5g04if9rko1nl5zjwqvouodl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maturitní otázky z literatury/Drama jako literární druh</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2079</id>
    <revision>
      <id>35032</id>
      <parentid>33795</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:28:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1480" xml:space="preserve">{{:Maturitní otázky z literatury/intro}}

== Nejstarší pra-dramata ==

Do prapůvodů dramatu můžeme zařadit obřady v nejrůznějších kulturách. Podobně jako &quot;opravdové&quot; drama měly (alespoň rámcově) předem daný průběh, byly pro zrak i sluch a vytvářely iluzi skutečnosti.


== Antické Řecko a Řím ==

'''Řecké drama''' se vyvinulo z průvodu a chóru pěvců na Dionýsových slavnostech. Chór byl veden/doplňován protagonistou, pro nějž byly psány první hry, postupně se k němu postupně přidali i další herci. Bylo chápáno jako obřad.

Většinou hry následovaly jako 3 tragédie a 1 komedie (&quot;odpočinkový program&quot;) za sebou.

Tragédie
* Aischylos (525 - 456 př. n. l.) [&quot;Oresteia&quot;, &quot;Sedm proti Thébám&quot;, &quot;Spoutaný Prométheus&quot;]
* Sofokles (496 - 406 př. n. l.) [&quot;Král Oidipus&quot;, &quot;Antigona&quot;]
* Euripides (asi 480 - 406 př. n. l.) [&quot;Médea&quot;]

Komedie
* Aristofanes (445 - asi 386 př. n. l.) [komedie &quot;Ptáci&quot;, &quot;Vosy&quot;, &quot;Žáby&quot; apod.]

'''Římské drama''' mělo bavit diváky, jednalo se o výrazně masovější zábavu.
* Plautus [&quot;Komedie o hrnci&quot;, &quot;Chlubný voják&quot;. Hry byly určeny především nižší vrstvě, proto je častou kladnou postavou otrok.]

Antické drama bylo často parafrázováno v klasicistní době.


== Drama ve středověku ==

V raném středověku byla kultura soustředěna především v církevních institucích.

[[Kategorie:Maturitní otázky z literatury|Drama jako literární druh]]</text>
      <sha1>qslrcyytlppna69keynw4duej197c95</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maturitní otázky z literatury/Česká renesance a baroko</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2080</id>
    <revision>
      <id>40238</id>
      <parentid>35049</parentid>
      <timestamp>2019-08-15T21:56:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>B.mertlik</username>
        <id>7125</id>
      </contributor>
      <comment>/* Literatura exilová */pravopis</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4411" xml:space="preserve">{{:Maturitní otázky z literatury/intro}}

== Česká renesance ==

* V renesanci (odpovídá zhruba době Jagellonců a Rudolfa II.) dochází k velkému rozvoji tvorby, jsou psána různá i vědecká díla, cestopisy.
* Vzrůstá moc nižší šlechty a měšťanstva.
* Rozšíření knihtisku umožňuje vydávat knihy ve větších nákladech.
* Jednota bratrská (odnož husitské církve inspirovaná učením P. Chelčického) vydává Biblí Kralickou (překlad z hebrejštiny).

Literatura je psána zčásti latinsky a zčásti česky. Latinští autoři:
* Jan Campanus Vodňanský [&quot;Bretislaus&quot; - vlastenecká hra z českých dějin.]
* Pavel Skála z Doubravky (Dubravius) [&quot;Rada zvířat&quot; - soubor rad panovníkovi, typických pro dané zvíře (zajíc radí prchnout z boje apod.)]
* Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic [&quot;Žaloba k svatému Václavu&quot; - kritika poměrů.]

Čeští autoři:
* Viktorin Kornel ze Všehrd [O práviech, o súdiech i o dskách země české knihy devatery]
* Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic [&quot;Cesta z Království českého do Benátek&quot;]
* Oldřich Prefát z Vlkanova [&quot;Cesta z Prahy do Benátek, a odtud po moři až do Palestiny&quot;]
* Jan Blahoslav [&quot;Filipika proti misomusům&quot; - polemika s postoji Petra Chelčického o zbytečnosti vzdělání.]
* Václav Hájek z Libočan [&quot;Kronika česká&quot; - čtivé, nicméně ne zcela přesné dílo o české historii, vychází z Dalimilovy kroniky.]
* Daniel Adam z Veleslavína [Vydavatel, organizátor spisovatelů, významně v 16. stol. ovlivnil českou kulturu. Jazyk jeho děl se stal v obrození základem rekonstruované češtiny. &quot;Kalendář historický&quot; - soupis významných událostí českých dějin.]

== České baroko ==

V době pobělohorské nastává poměrně tvrdá rekatolisace a literatura se rozděluje na 3 proudy (jako je tomu za omezení svobody literárního projevu zvykem).

=== Literatura oficiální ===

* Bohuslav Balbín [&quot;Obrana jazyka slovanského, obzvláště českého&quot;]
* Felix Kadlinský [&quot;Vzdorohrádeček v libohájíčku kratochvilném postavený&quot;]
* Bedřich Bridel [&quot;Co Bůh, člověk?&quot; - typická barokní poezie, autor staví do kontrastu vysoké božské s nízkým lidským (&quot;... Já hnis, vřed, puch, Tys čistý duch...&quot;. ]

Velmi osobitou postavou je
* Antonín Koniáš [&quot;Klíč bludy kacířské k odhalení otvírající, k vykořenění zamykající&quot; - seznam libri prohibiti. Je zodpovědný za spálení asi 13000 knih (?).]

=== Literatura neoficiální ===

Přestože lidé odlišně smýšlející zřejmě nebyli režimem aktivně pronásledováni jako např. za komunismu, vyděluje se proud neoficiální literatury. Její velká část je psána tzv. písmáky.

* František Jan Vavák

=== Literatura exilová ===

Velká část české vzdělanosti musela odejít do zahraničí. Jednoznačně nejvýznamnější je

[['''Jan Ámos Komenský''']] ()= Teolog, filozof, politik, publicista, historik, spisovatel, jazykovědec, didaktik a pedagog. Učitel a kněz jednoty bratrské. Strávil většinu života v cizině. Velkou zajímavostí je, že J.A. Komenský byl až do svých šestnácti let negramotný. Byl vyslán jednotou bratrskou do Německa na studie. Po bitvě na Bílé hoře se několik let skrýval.
- Prosazoval myšlenku změny školy - výuku učinit přístupnou žákům, použitelnější a zábavnou.
- V morové epidemii mu zemřela větší část rodiny, při požáru v polském Lešně r. 1656 shořela část jeho práce - slovník Poklad jazyka českého.
- Díla psal nejprve česky(pouze 1/10 své práce) později latinsky(latina byla více rozšířená).
- Nedokončil enciklopedii protože záhy dospěl k pansofii(vševědění).
          [[Pansofická díla]] = Obecná porada o nápravě věcí lidských.
          [[Pedagogická díla]]= Brána jazyků otevřená, Svět v obrazech, schola ludus(škola hrou),Didaktika
          [[České díla]]      = Listové do nebe, truchlivý
- &quot;Orbis Pictus&quot; - obrázková učebnice latiny
- &quot;Labyrint světa a ráj srdce&quot; -(literárně nejvýznamnějším dílem) tzv. útěchová literatura. V prvním dílu autor alegoricky putuje světem (městem) a potkává nejrůznější typizované osoby, v druhém dílu nalézá skutečné východisko v křesťanské víře (ráj srdce).

[[Kategorie:Maturitní otázky z literatury|Česká renesance a baroko]]</text>
      <sha1>m58mpxr69lin76411cgaamvrv1r9d4n</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maturitní otázky z literatury/Májovci, Ruchovci a Lumírovci</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2081</id>
    <revision>
      <id>35038</id>
      <parentid>33798</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:28:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1951" xml:space="preserve">{{:Maturitní otázky z literatury/intro}}

Po pádu Bachova absolutismu a uvolnění censury nastává rozvoj české literární tvorby.

České literáty v 2. polovině 19. století můžeme zhruba rozdělit na 3 skupiny, které se mírně liší a zároveň mírně překrývají.


== Májovci ==

1858 byl vydán almanach Máj.

* [[w:Neruda|Jan Neruda]] (1834 - 1891)
** &quot;Hřbitovní kvítí&quot;, &quot;Kniha básní&quot;, &quot;Písně kosmické&quot;, &quot;Balady a romance&quot;, &quot;Povídky malostranské&quot;, &quot;Prosté motivy&quot;, &quot;Zpěvy páteční&quot;
* [[w:Karolína Světlá|Karolína Světlá]]
** Pseudonym podle Světlé pod Ještědem, z níž pocházel její muž Mužák.
* [[w:Vítězslav Hálek|Vítězslav Hálek]]
* [[w:Jakub Arbes|Jakub Arbes]]
** &quot;Newtonův mozek&quot;

== Ruchovci ==

1868 vydán almanach Ruch na počet položení základního kamene Národního divadla. Ruchovci chtěli svou tvorbou podporovat vlastenectví. Tzv.: Umění pro národ.

* [[w:Josef Václav Sládek|Josef Václav Sládek]]
* [[w:Svatopluk Čech|Svatopluk Čech]]
** tzv. broučkiády, např. &quot;Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století&quot;
* [[w:Eliška Krásnohorská|Eliška Krásnohorská]]

== Lumírovci ==

Sdružení okolo časopisu Lumír (tvořili zejm. v 60. a 70. letech). Usilovali o otevřenost čs. literatury světu (tzv. kosmopolitní škola), navazovali na Májovce. Vzorem byl parnasismus - &quot;l'art pour l'art&quot; čili &quot;umění pro umění&quot;.

* [[w:Vrchlický|Jaroslav Vrchlický]]
** Velmi schopný básník, napsal toho asi nejvíc ze všech. Inspirace francouzskou literaturou (Baudelaire...).

* [[w:Julius Zeyer|Julius Zeyer]]
* [[w:Josef Václav Sládek|Josef Václav Sládek]]
* [[w:Svatopluk Čech|Svatopluk Čech]]


== Historická próza ==

* [[w:Zikmund Winter|Zikmund Winter]]
** &quot;Mistr Kampanus&quot; - o J. Campanovi Vodňanském a událostech na Univerzitě

[[Kategorie:Maturitní otázky z literatury|Májovci, Ruchovci a Lumírovci]]</text>
      <sha1>7lirdajhbyu64zchmmaaf3kha5bbgr9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>2 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2082</id>
    <revision>
      <id>39014</id>
      <parentid>34374</parentid>
      <timestamp>2019-02-13T01:08:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- whitespace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1321" xml:space="preserve">== Hierarchie ==

* Biotopy světa [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|klíč]]
* '''2 Vnitrozemské vodní ekosystémy''' [[Dichotomický klíč/2 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[2 (Biotop Wikicode)|popis]]

== Popis ==
Vnitrozemské povrchové sladké, slané nebo brakické vody (například: prameny, potoky, řeky, jezera, rybníky, nádrže), včetně jejich litorálních zón a říčních či jezerních naplavenin. Nezahrnuje umělé nádrže, pokud neumožňují rozvoj polopřírodních společenstev rostlin nebo živočichů. Zahrnuje i přechodně vysychavé řeky nebo jezera. Litorální zóny zahrnují jen ty části pobřeží, které jsou po většinu roku zaplavené a neumožňují zformování uzavřeného terestrického společenstva. Patří sem i trvale zamrzlá jezera pokud led plave na hladině, nepatří sem trvalý sníh a led na pevném podloží.

== Příbuzné systémy ==

'''EUNIS''' definuje kategorii '''C - Inland surface waters''', která je blízká s vymezením kategorie wikicode 2.

'''Palaearctic Habitat''' definuje jednotku '''2 Non-marine waters''', která je vymezena úžeji.

'''Katalog biotopů České republiky''' sdružuje vodní ekosystémy v jednotce V, definice wikicode 2 pokrývá částečně i typy stanovišť z jednotky M.

[[Kategorie:Biotop Wikicode]]</text>
      <sha1>q5mqjd8elgvmqd9gkb5xmte7k5dnsdt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>25 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2083</id>
    <revision>
      <id>34373</id>
      <parentid>6421</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:20:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="215" xml:space="preserve">== Popis ==
Rákosiny a jiné vodní rostlinstvo jezer, řek a potokù; obnažené říční a jezerní sedimenty; skály, štěrk, písek a bahno v řečišti nebo na březích jezer.

[[Kategorie:Biotop Wikicode]]</text>
      <sha1>3ysdfd64effal5cevga8qf6t2uyztdn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/25 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2084</id>
    <revision>
      <id>42121</id>
      <parentid>34442</parentid>
      <timestamp>2020-07-16T14:07:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2147" xml:space="preserve">'''[[25 (Biotop Wikicode)|25 Litorální zóny vnitrozemských vod]]'''

== Předcházející úrovně ==
'''[[Dichotomický klíč/Biotopy světa|Biotopy světa]]'''&lt;br /&gt;
'''[[Dichotomický klíč/2 (Biotop Wikicode)|2 Vnitrozemské vodní ekosystémy]]'''

== 1 ==
* Pokryvnost vegetace
** Naplaveniny bez vegetace nebo se sporadickou vegetací – [[#2|2]]
** Stanoviště s vegetací o pokryvnosti větší než 30 % - [[#3|3]]

== 2 ==
* Substrát
** Pohyblivý nebo měkký - &lt;br /&gt;'''256 Měkké nebo pohyblivé naplaveniny''' (Unvegetated or sparsely vegetated shores with soft or mobile sediments) [[Dichotomický klíč:256 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[256 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Stabilizovaný – &lt;br /&gt;'''257 Nepohyblivé substráty''' (Unvegetated or sparsely vegetated shores with non-mobile substrates) [[Dichotomický klíč:257 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[257 (Biotop Wikicode)|Popis]]

== 3 ==
* Zdroj zamokření
** Rozstřik vody z vodopádů nebo kondenzace par z horkých pramenů a gejzírů – &lt;br /&gt;'''258 Orosovaná stanoviště''' (Inland spray- and steam-dependent habitats) [[Dichotomický klíč:258 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[258 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Dosah hladiny vodotečí nebo nádrží - [[#4|4]]

== 4 ==
* Typ rostlin
** Jednoletky a pionýrské druhy – &lt;br /&gt;'''255 Periodicky obnažovaná dna s jednoletkami a pionýrskými druhy''' (Periodically inundated shores with pioneer and ephemeral vegetation) [[Dichotomický klíč:255 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[255 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Trvalky - [[#5|5]]

== 5 ==
* Struktura pobřežní vegetace
** Vysoké zapojené obojživelné trávy – &lt;br /&gt;'''252 Pobřežní rákosiny''' (Water-fringing reedbeds) [[Dichotomický klíč:252 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[252 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Nízké a prostorově diferencované obojživelné rostlinstvo – &lt;br /&gt;'''251 Nízká pobřežní vegetace''' (Beds of low-growing water-fringing or amphibious vegetation) [[Dichotomický klíč/251 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[251 (Biotop Wikicode)|Popis]]

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|25 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>ict5ubvnp1ee1ilzdg7hckvknsk248t</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>256 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2085</id>
    <revision>
      <id>34370</id>
      <parentid>15282</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:20:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="650" xml:space="preserve">== Hierarchie ==

* Biotopy světa [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|klíč]]
* 2 Vnitrozemské vodní ekosystémy [[Dichotomický klíč/2 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[2 (Biotop Wikicode)|popis]]
* 25 Litorální zóny vnitrozemských vod [[Dichotomický klíč/25 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[25 (Biotop Wikicode)|popis]]
* '''256 Měkké nebo pohyblivé naplaveniny''' [[Dichotomický klíč:256(Biotop Wikicode)|klíč]]

== Příbuzné systémy ==

'''EUNIS''' definuje biotop '''C3.6 - Unvegetated or sparsely vegetated shores with soft or mobile sediments''', který je shodný s vymezením tohoto biotopu.

[[Kategorie:Biotop Wikicode]]</text>
      <sha1>l9i2pmiabghjygs7q0ldkjyigqpikhk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>257 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2086</id>
    <revision>
      <id>34371</id>
      <parentid>15297</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:20:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="775" xml:space="preserve">== Hierarchie ==

* Biotopy světa [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|klíč]]
* 2 Vnitrozemské vodní ekosystémy (Inland surface waters) [[Dichotomický klíč/2 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[2 (Biotop Wikicode)|popis]]
* 25 Litorální zóny vnitrozemských vod (Littoral zone of inland surface waterbodies) [[Dichotomický klíč/25 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[25 (Biotop Wikicode)|popis]]
* '''257 Nepohyblivé substráty (Unvegetated or sparsely vegetated shores with non-mobile substrates)''' [[Dichotomický klíč:257(Biotop Wikicode)|klíč]]

== Příbuzné systémy ==

'''EUNIS''' definuje biotop '''C3.7 - Unvegetated or sparsely vegetated shores with non-mobile substrates''', který je shodný s vymezením tohoto biotopu.

[[Kategorie:Biotop Wikicode]]</text>
      <sha1>ni1d9umh652gvibak72bm15ikfovh3m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>258 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2087</id>
    <revision>
      <id>34372</id>
      <parentid>15299</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:20:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="725" xml:space="preserve">== Hierarchie ==

* Biotopy světa [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|klíč]]
* 2 Vnitrozemské vodní ekosystémy (Inland surface waters) [[Dichotomický klíč/2 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[2 (Biotop Wikicode)|popis]]
* 25 Litorální zóny vnitrozemských vod (Littoral zone of inland surface waterbodies) [[Dichotomický klíč/25 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[25 (Biotop Wikicode)|popis]]
* '''258 Orosovaná stanoviště (Inland spray- and steam-dependent habitats)''' [[Dichotomický klíč:258(Biotop Wikicode)|klíč]]

== Příbuzné systémy ==

'''EUNIS''' definuje biotop '''C3.8 - Inland spray- and steam-dependent habitats''', který je shodný s vymezením tohoto biotopu.

[[Kategorie:Biotop Wikicode]]</text>
      <sha1>kb2zx8hvgqs9ldk9bo9aboeuxr1mdq0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>255 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2088</id>
    <revision>
      <id>34369</id>
      <parentid>15313</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:20:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="816" xml:space="preserve">== Hierarchie ==

* Biotopy světa [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|klíč]]
* 2 Vnitrozemské vodní ekosystémy (Inland surface waters) [[Dichotomický klíč/2 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[2 (Biotop Wikicode)|popis]]
* 25 Litorální zóny vnitrozemských vod (Littoral zone of inland surface waterbodies) [[Dichotomický klíč/25 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[25 (Biotop Wikicode)|popis]]
* '''255 Periodicky obnažovaná dna s jednoletkami a pionýrskými druhy (Periodically inundated shores with pioneer and ephemeral vegetation)''' [[Dichotomický klíč:255(Biotop Wikicode)|klíč]]

== Příbuzné systémy ==

'''EUNIS''' definuje biotop '''C3.5 - Periodically inundated shores with pioneer and ephemeral vegetation''', který je shodný s vymezením tohoto biotopu.

[[Kategorie:Biotop Wikicode]]</text>
      <sha1>msvccuw2q4x0xfbthm8insbui563tvg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maturitní otázky z literatury/Tendence světové literatury po roce 1950</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2089</id>
    <revision>
      <id>41205</id>
      <parentid>35044</parentid>
      <timestamp>2020-03-17T12:14:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>B.mertlik</username>
        <id>7125</id>
      </contributor>
      <comment>/* Beat Generation */pravopis</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2867" xml:space="preserve">{{:Maturitní otázky z literatury/intro}}

== Literatura reagují na druhou světovou válku ==
* Norman Mailer
** &quot;Nazí a mrtví&quot; — válečný román z tichomoří
** &quot;Armády noci&quot; — zápis zážitků z demonstrace proti válce ve Vietnamu

* J. Heller
** &quot;Hlava XXII&quot; — o absurdnosti poměrů v americké armádě.

* William Styron
** Sofijina volba — Vypráví příběh židovské matky, která je v Osvětimi donucena zvolit, které z jejich dětí zemře a které bude žít.

* S. Perell:
** &quot;Přežil jsem v hitlerjugendu&quot; aj.

== Literatura o totalitě a bezpráví ==

Po 2. sv. válce dochází k rozvoji Sovětského svazu, totalitní diktatury se ujímají vlády v mnoha zemích.

* G. Orwell
** &quot;Farma zvířat&quot; - alegorie typického průběhu revoluce, končí sbratřením vládnoucích zvířat (prasat) s původně zapuzeným, krutým pánem a nesvobodou všech ostatních.
** &quot;1984&quot; - antiutopická vize světa ovládaného vzájemně bojujícími totalitními diktaturami a naprosté bezmoci jedince ve společnosti &quot;sledované Velkým Bratrem&quot;.
* Solženicyn
** &quot;Jeden den Ivana Děnisoviče&quot; - zavřeného v sovětském pracovním táboře.
** &quot;Rakovina&quot;


== Existencialismus ==

Navazuje na filosofický směr, který se zabývá samotnými otázkami smyslu lidské existence nebo pravosti boží existence. Postavy často zaujímají znechucený nebo lhostejný postoj k životu.

* A. Camus
** &quot;Mor&quot; - o epidemii v moderním městě
** &quot;Cizinec&quot; - vypravěč je odsouzen k smrti, přestože se dopustil vraždy je hlavním důvodem jeho ostentativně lhostejný vztah k okolnímu světu.
* J. P. Sartre
** &quot;Nevolnost&quot; (někdy též &quot;Hnus&quot;)

== Beat Generation ==

V 50. a 60. letech se vymezuje velké hnutí proti konfrormnímu životu (schéma: oženit se, koupit auto a dům, vydělávat a platit daně). Autoři se opíjejí nejrůznějšími přípravky, cestují po světě bez větší výbavy apod.

* Jack Kerouac
** &quot;Na cestě&quot; - o tom, jak prošel napříč USA, spontánní próza
** &quot;Drahmoví tuláci&quot; - kultovní kniha hipies

* William Burroughs
** &quot;Podzemníci&quot;
** &quot;Feťak&quot;
** &quot;Teplouš&quot;

* Alan Ginsbergh
** &quot;Kvílení&quot; - včetně básně &quot;Král Majálesu&quot;, již sepsal když letěl letadlem z ČSSR
** &quot;Kaddiš&quot;

* Ferlinghetti
** &quot;Startuji ze San Franciska&quot; - poesie
** Založil nakladatelství City Lights Books.

* Charles Bukovský
** &quot;Všechny řítě světa i ta má&quot;

== Magický realismus ==

* G. Marquez
** &quot;Sto roků samoty&quot;
* Bulgakov zemřel před rokem 1950
** &quot;Mistr a Markétka&quot;

== Absurdní drama ==

* S. Beckett
** Laureát Nobelovy ceny.
** &quot;Čekání na Godota&quot; - ale Godot stále nepřichází.
* E. Ionesco
** &quot;Plešatá zpěvačka&quot;
* Václav Havel
** &quot;Pokoušení&quot;
** &quot;Vernisáž&quot;
** &quot;Audience&quot;

[[Kategorie:Maturitní otázky z literatury|Tendence světové literatury po roce 1950]]</text>
      <sha1>2aoih9zazt4mrqrywqkkzo56wsc7hsr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>252 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2090</id>
    <revision>
      <id>34368</id>
      <parentid>15345</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:20:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="770" xml:space="preserve">== Hierarchie ==

* Biotopy světa [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|klíč]]
* 2 Vnitrozemské vodní ekosystémy (Inland surface waters) [[Dichotomický klíč/2 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[2 (Biotop Wikicode)|popis]]
* 25 Litorální zóny vnitrozemských vod (Littoral zone of inland surface waterbodies) [[Dichotomický klíč/25 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[25 (Biotop Wikicode)|popis]]
* '''252 Pobřežní rákosiny (Water-fringing reedbeds)''' [[Dichotomický klíč:252(Biotop Wikicode)|klíč]]

== Příbuzné systémy ==

'''EUNIS''' definuje biotopy '''C3.2 - Water-fringing reedbeds and tall helophytes other than canes''' a '''C3.3 - Water-fringing beds of tall canes''', které oba dohromady vymezují tento biotop.

[[Kategorie:Biotop Wikicode]]</text>
      <sha1>8rcjzcz44rqaq92om7e1rjs1it6w2u3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>251 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2091</id>
    <revision>
      <id>34367</id>
      <parentid>15351</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:20:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="819" xml:space="preserve">== Hierarchie ==

* Biotopy světa [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|klíč]]
* 2 Vnitrozemské vodní ekosystémy (Inland surface waters) [[Dichotomický klíč/2 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[2 (Biotop Wikicode)|popis]]
* 25 Litorální zóny vnitrozemských vod (Littoral zone of inland surface waterbodies) [[Dichotomický klíč/25 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[25 (Biotop Wikicode)|popis]]
* '''251 Nízká pobřežní vegetace (Beds of low-growing water-fringing or amphibious vegetation)''' [[Dichotomický klíč:251(Biotop Wikicode)|klíč]]

== Příbuzné systémy ==

'''EUNIS''' definuje biotopy '''C3.1 - Species-rich helophyte beds''' a '''C3.4 - Species-poor beds of low-growing water-fringing or amphibious vegetation''', které oba dohromady vymezují tento biotop.

[[Kategorie:Biotop Wikicode]]</text>
      <sha1>sjrn9q6iw4yqcff5uq66e24zbonua76</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Soubor:Matlab (základní informace).pdf</title>
    <ns>6</ns>
    <id>2092</id>
    <revision>
      <id>21056</id>
      <parentid>7114</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T15:13:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>rekat zatím do obecné</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="240" xml:space="preserve">Stručný manuál k matematickému systému MATLAB. Obsahuje základní informace pro práci s tímto nástrojem - zápis příkazů, matematické operace, práce s maticemi, vektory a elementárními funkcemi.

[[Kategorie:Soubory:(vše)]]</text>
      <sha1>rfh3s5e3rd7rjq3vu29og0c8fivf773</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Soubor:Matlab (tvorba grafů).pdf</title>
    <ns>6</ns>
    <id>2093</id>
    <revision>
      <id>21055</id>
      <parentid>7115</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T15:11:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>rekat zatím do obecné</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="94" xml:space="preserve">Manuál k matematickému systému MATLAB. Tvorba 2D a 3D grafů.

[[Kategorie:Soubory:(vše)]]</text>
      <sha1>bt7e9z431wnr4g37hfpykhb9sgx1zbz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maturitní otázky z literatury/Totalita a bezpráví v literatuře</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2094</id>
    <revision>
      <id>35045</id>
      <parentid>33817</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:28:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1357" xml:space="preserve">{{:Maturitní otázky z literatury/intro}}

V totalitě obvykle nastane rozdělení literatury na 3 proudy:
* Oficiální - podporovaná nebo alespoň neomezovaná státem
* Ineditní, ilegální, samizdatová (nezaměňovat s konkrétním proudem &quot;underground&quot;)
* Exilová

U nás se to projevilo zejména za komunismu, za 2. světové války bylo jednak příliš velké nebezpečí, jednak trvala kratší dobu.

Literaturu, jež má vztah k totalitě či bezpráví je možno rozdělit i do dalších skupin: literatura obsahující, mapující a inspirující totalitu.

== Literatura ilegální ==
 
* Vydávání doma se označuje jako samizdat od ruského &quot;vlastní vydavatelství&quot;.

Československo
* [[w:Egon Bondy|Egon Bondy]]
* Krejcarová
* ?? ?? ??
* [[w:Václav Havel|Václav Havel]]


== Literatura oficiální, podporující totalitu ==

Československo
*

== Literatura mapující události v totalitě ==

Částečně se překrývá s ilegální literaturou.

Československo
*


== Literatura obsahující totalitu jako součást příběhu ==

== Literatura motivem totality ==

* [[w:Karl Marx|Karel Marx]]: &quot;Kapitál&quot; se stal vzorem pro budování komunismu (ač byly některé myšlenky překrouceny).
* [[w:Adolf Hitler|Adolf Hitler]]: &quot;Mein Kampf&quot;

[[Kategorie:Maturitní otázky z literatury|Totalita a bezpráví v literatuře]]</text>
      <sha1>tte0qimlbowckxy49tvy2cxvhtsv41i</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Soubor:Přehled kondicionálů.gif</title>
    <ns>6</ns>
    <id>2096</id>
    <revision>
      <id>21072</id>
      <parentid>7123</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T15:30:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>rekat zatím do obecné</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="106" xml:space="preserve">Velice stručný přehled anglických kondicionálů (hodí se jako tahák).

[[Kategorie:Soubory:(vše)]]</text>
      <sha1>d1v8fkpnypexiecc62agujafztdmpro</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/251 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2097</id>
    <revision>
      <id>42330</id>
      <parentid>34441</parentid>
      <timestamp>2020-08-30T17:07:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2219" xml:space="preserve">'''[[251 (Biotop Wikicode)|251 Nízká pobřežní vegetace]]'''

== Předcházející úrovně ==
* [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|Biotopy světa]]
* [[Dichotomický klíč/2 (Biotop Wikicode)|2 Vnitrozemské vodní ekosystémy]]
* [[Dichotomický klíč/25 (Biotop Wikicode)|25 Litorální zóny vnitrozemských vod]]

== 1 ==
* Biogeografická oblast
** [http://en.wikipedia.org/wiki/Afrotropic Afrotropická] (at) -
** [http://en.wikipedia.org/wiki/Antarctica_ecozone Antarktická] (an) -
** [http://en.wikipedia.org/wiki/Australasia_ecozone Australská] (aa) -
** [http://en.wikipedia.org/wiki/Indomalaya Indomalajská] (im) -
** [http://en.wikipedia.org/wiki/Nearctic Nearktická] (na)
** [http://en.wikipedia.org/wiki/Neotropic Neotropická] (nt) -
** [http://en.wikipedia.org/wiki/Oceania_ecozone Oceánská] (oc) -
** [http://en.wikipedia.org/wiki/Palearctic Palearktická] (pa) - [[#2|2]]

== 2 ==
* Salinita vody
** Slaná a brakická - &lt;br /&gt;'''251.pa4 Pobřežní vegetace slaných a brakických vod ''' (Dwarf spike-rush ''(Eleocharis)'' beds of inland saline and brackish waters) [[251.pa4 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Sladká – [[#3|3]]

== 3 ==
* Typ vodního ekosystému
** Pobřežní vegetace potoků a pramenů – &lt;br /&gt;'''251.pa5 Potoční vegetace ''' (Beds of small helophytes of fast-flowing waters) [[251.pa5 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Pobřežní vegetace řek nebo jezer- [[#4|4]]

== 4 ==
* Lokální oblast
** Eurosibiřská – &lt;br /&gt;'''251.pa1 Eurosibiřská obojživelná vegetace ''' (Euro-Siberian perennial amphibious communities) [[Dichotomický klíč/251.pa1 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[251.pa1 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Středomořská a atlantská – &lt;br /&gt;'''251.pa2 Středomořskoatlnatský obojživelná vegetace ''' (Mediterraneo-Atlantic amphibious communities) [[Dichotomický klíč/251.pa2 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[251.pa2 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Pontická a panonská – &lt;br /&gt;'''251.pa3 Středoeuroasijská obojživelná vegetace ''' (Central Eurasian amphibious communities) [[Dichotomický klíč/251.pa3 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[251.pa3 (Biotop Wikicode)|Popis]]

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|251 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>l9mzdfq3ame6wtecu1b9gqdzhj95fgx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/251.pa1 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2098</id>
    <revision>
      <id>42331</id>
      <parentid>34440</parentid>
      <timestamp>2020-08-31T10:07:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1252" xml:space="preserve">'''[[251.pa1 (Biotop Wikicode)|251.pa1 Eurosibiřská obojživelná vegetace]]'''

== Předcházející úrovně ==
* [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|Biotopy světa]]
* [[Dichotomický klíč/2 (Biotop Wikicode)|2 Vnitrozemské vodní ekosystémy]]
* [[Dichotomický klíč/25 (Biotop Wikicode)|25 Litorální zóny vnitrozemských vod]]
* [[Dichotomický klíč/251 (Biotop Wikicode)|251 Nízká pobřežní vegetace]]

== 1 ==
* Trofnost stanoviště
** Eutrofní, porosty řezanu pilolistého, žabníku jitrocelovéha s nezapojenými trsy trávovitých rostlin – &lt;br /&gt;'''251.pa11 Nazapojená obojživelná vegetace mělčin''' [[251.pa11 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Mezotrofní, porosty ''Eleocharis acicularis'' – &lt;br /&gt;'''251.pa12 ''' Bahničkové ''(Eleocharis acicularis)'' trávníky ( ) [[251.pa12 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Oligotrofní - [[#2|2]]
** Acidofilní - [[#4|4]]

== 2 ==
* Výškový stupeň
** Vysokohorská alpská jezera, porosty metličky ''Deschampsia littoralis'' – &lt;br /&gt;'''251.pa13 '''Pobřežní metličkové trávníky [[251.pa13 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Nižší polohy - [[#3|3]]

== 3 ==
{{Doplnit část}}

== 4 ==
{{Doplnit část}}

[[Kategorie:Dichotomický klíč|251.pa1 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>glsh35ydov0rbpe69kh7mhu4yablexw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>251.pa11 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2099</id>
    <revision>
      <id>41681</id>
      <parentid>38109</parentid>
      <timestamp>2020-05-10T11:07:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1120" xml:space="preserve">== Hierarchie ==

* Biotopy světa [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|klíč]]
* 2 Vnitrozemské vodní ekosystémy [[Dichotomický klíč/2 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[2 (Biotop Wikicode)|popis]]
* 25 Litorální zóny vnitrozemských vod [[Dichotomický klíč/25 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[25 (Biotop Wikicode)|popis]]
* 251 Nízká pobřežní vegetace (Beds of low-growing water-fringing or amphibious vegetation) [[Dichotomický klíč/251 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[251 (Biotop Wikicode)|popis]]
* 251.pa1 Eurosibiřská obojživelná vegetace (Euro-Siberian perennial amphibious communities) [[Dichotomický klíč:251.pa1 (Bitop Wikicode)|klíč]], [[251.pa1 (Bitop Wikicode)|popis]]
* '''251.pa11 Nezapojená obojživelná vegetace mělčin'''

== Popis ==
[[Soubor:DiversitivePool.jpg|vpravo|320px|náhled|Germany, (?), habitat type 251.pa11&lt;br /&gt;autor: Christian Fischer, fotografováno August 2004]]

Dočasné stadium obojživelné vegetace mělkých nádrží předcházející porostům vysokých rákosin.

== Druhové složení ==

''Schoenoplectus lacustris''

[[Kategorie:Biotop Wikicode]]</text>
      <sha1>f673org97rdl6ju0ch909395bg6fzud</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Copyvio</title>
    <ns>10</ns>
    <id>2100</id>
    <revision>
      <id>21174</id>
      <parentid>21051</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T18:04:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>rekat zatím do obecné</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5920" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;background-color: #fff; border: 2px solid #000;&quot;&gt;
&lt;div style=&quot;background-color: #000; color: #fff; font-size: 2em; font-weight: bold; height: 1.5em; line-height: 1.5em; text-align: center;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;float: left; margin-left: .5em;&quot;&gt;©&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;float: right; margin-right: .5em;&quot;&gt;©&lt;/span&gt;MOŽNÉ PORUŠENÍ AUTORSKÝCH PRÁV&lt;/div&gt;
&lt;div style=&quot;border-bottom: 2px solid #000; padding: .5em; text-align: center;&quot;&gt;
[[Soubor:Help-browser.svg|32px|left|Nevyjasněná autorská práva]][[Soubor:Help-browser.svg|32px|right|Nevyjasněná autorská práva]]
Obsah této stránky (nebo jeho část) byl odstraněn kvůli podezření z&amp;nbsp;porušení [[w:Autorské právo|autorských práv]], neboť text, který se zde nacházel, se nápadně podobá textu z&amp;nbsp;následujícího zdroje:
&lt;div style=&quot;font-family: monospace; font-size: smaller;&quot;&gt;{{{url|{{{zdroj|{{{1|&lt;span style=&quot;background-color: #ffc; border: 1px solid #c00; color: #c00; font-family: sans-serif; font-size: large; font-weight: bold; padding: 0 .5em;&quot;&gt;vložte tuto šablonu jako &lt;nowiki&gt;{{Copyvio|zdroj}}&lt;/nowiki&gt;&lt;/span&gt;}}}}}}}}}&lt;/div&gt;

Tato stránka je proto nyní zapsána na [[Project:Porušení práv#Články zřejmě porušující autorská práva|seznamu článků zřejmě porušujících autorská práva]]. Samotná podoba textu nutně neznamená, že k&amp;nbsp;porušení práv skutečně došlo, ale aby text mohl ve Wikipedii zůstat, je třeba ověřit jeho původ. Pokud se to nepodaří, bude po týdnu tento článek smazán. '''Původní text''' je momentálně přístupný v&amp;nbsp;&lt;span class=&quot;plainlinks&quot;&gt;[{{SERVER}}{{localurl:{{PAGENAME}}|action=history}} historii stránky]&lt;/span&gt;.
&lt;/div&gt;
&lt;div style=&quot;padding: .5em; text-align: justify;&quot;&gt;
&lt;div style=&quot;font-size: 150%; font-weight: bold; text-align: center;&quot;&gt;[[Soubor:Info-pictogram.png|32px|left|Informace]][[Soubor:Info-pictogram.png|32px|right|Informace]]Jak zacházet s&amp;nbsp;touto stránkou&lt;/div&gt;
&lt;div style=&quot;font-size: 132%; font-weight: bold; margin-top: .5em; text-align: center;&quot;&gt;Informace pro návštěvníky&lt;/div&gt;
* Pokud jste držitelem práv k&amp;nbsp;odstraněnému textu, nebo máte k&amp;nbsp;jeho šíření v&amp;nbsp;rámci [[w:GNU Free Documentation License|GFDL licence]] povolení od autora nebo vlastníka práv, '''prokažte,''' prosíme, tuto skutečnost na [[{{TALKPAGENAME}}|diskusní stránce tohoto článku]] a&amp;nbsp;pod záznamem tohoto článku na [[Project:Porušení práv#Články zřejmě porušující autorská práva|seznamu]].
* '''Neobnovujte bez vysvětlení odstraněný text.''' Takový text bude opět odstraněn. Tento článek bude obnoven, pokud bude zjištěno, že Wikiknihy mají k&amp;nbsp;jeho zveřejnění potřebná práva ''nebo'' že výše zmiňovaný zdroj tento text zkopíroval odsud.
* Pokud byste na tomto článku chtěli mezitím pracovat, uvědomte si, že jednoduché úpravy původního (chráněného) textu nejsou dostatečné k&amp;nbsp;odstranění porušení autorských práv – nejlepší je napsat článek znovu od začátku.
* Pokud nebude objasněn status předchozího obsahu, bude tato stránka ''týden po jejím zapsání do [[Project:Porušení práv#Články zřejmě porušující autorská práva|seznamu]]'' '''smazána'''. Pokud byl mezitím napsán nový článek, bude jím tato zpráva '''nahrazena'''.
&lt;div style=&quot;font-size: 132%; font-weight: bold; margin-top: .5em; text-align: center;&quot;&gt;Informace pro uživatele, který vložil podezřelý obsah&lt;/div&gt;
* Vkládáním autorských děl do Wikiknih '''bez výslovného souhlasu''' autora nebo držitele práv ''porušujete zákon a&amp;nbsp;pravidla Wikiknih''. Uživatelům, kteří opakovaně porušují tato pravidla, může být dočasně zakázáno editovat články.
* Pokud jste materiál vložil(a) do Wikiknih oprávněně a&amp;nbsp;za podmínek naší [[w:GNU Free Documentation License|licence]], uveďte to prosím na [[{{TALKPAGENAME}}|diskusní stránce k&amp;nbsp;tomuto článku]]. Vložení je zcela v&amp;nbsp;pořádku například v&amp;nbsp;těchto případech:
** Jste autorem odkazované stránky i&amp;nbsp;vloženého textu.
** Původní zdroj zpřístupňuje texty pod [[w:GNU Free Documentation License|GFDL licencí]] a&amp;nbsp;uvedete odkaz na tento zdroj.
** Vložený text je ''[[w:Volné dílo|autorské dílo volné]]''.
* Ale i&amp;nbsp;pokud tento váš příspěvek byl porušením autorských práv, přesto od vás rádi uvítáme '''vaše původní''' příspěvky.
&lt;/div&gt;
&lt;div style=&quot;border-top: 2px solid #000; font-size: smaller; padding: .25em; text-align: center;&quot;&gt;
[[Soubor:Preferences-system.svg|32px|left|Údržba]][[Soubor:Preferences-system.svg|32px|right|Údržba]]
'''Pokud jste právě vložili toto oznámení,'''
#&lt;span class=&quot;plainlinksneverexpand&quot;&gt;[{{fullurl:Project:Porušení práv#Články zřejmě porušující autorská práva|action=edit}} přidejte]&lt;/span&gt; na konec stránky [[Project:Porušení práv#Články zřejmě porušující autorská práva]] následující kód:&lt;br /&gt;&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;* {{subst:Copyvio záznam|&lt;/nowiki&gt;{{FULLPAGENAME}}&lt;nowiki&gt;}} kopie z&amp;nbsp;[&lt;/nowiki&gt;{{{1|{{{url|{{{zdroj|URL}}}}}}}}}&lt;nowiki&gt;]. ~~~~&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;
#přidejte uživateli, který podezřelý text vložil (zjistíte z&amp;nbsp;&lt;span class=&quot;plainlinks&quot;&gt;[{{fullurl:{{PAGENAME}}|action=history}} historie]&lt;/span&gt;), na jeho diskusní stránku následující kód:&lt;br /&gt;&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;{{Copyvio autor|&lt;/nowiki&gt;{{FULLPAGENAME}}&lt;nowiki&gt;}}&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;&lt;br style=&quot;clear: both;&quot; /&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;&lt;includeonly&gt;[[Kategorie:Údržba:Možná porušení autorských práv]]&lt;/includeonly&gt;&lt;noinclude&gt;
Autory této šablony jsou uživatelé 195.113.24.12,
88.101.0.71,
Aktron,
Beren,
Danny B.,
Egg,
Ervinpospisil,
Horst,
JAnDbot, 
Jvs,
Karel,
Li-sung,
Ludek,
Mercy,
Miraceti,
Mormegil,
Petr Kopač,
Postrach,
Reo On,
Sandik,
Sebesta,
SinBot,
VolkovBot a
Wikimol
z české wikipedie

[[Kategorie:Šablony:(vše)|{{PAGENAME}}]]
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>kmycpvsapcqx9q7m28bsiv8nbjh3i83</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/241.pa1 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2103</id>
    <revision>
      <id>42326</id>
      <parentid>34437</parentid>
      <timestamp>2020-08-28T11:07:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2040" xml:space="preserve">'''[[241.pa1 (Biotop Wikicode)|241.pa1 Potůčky a prameny]]'''

== Předcházející úrovně ==
* [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|Biotopy světa]]
* [[Dichotomický klíč/2 (Biotop Wikicode)|2 Limnické biotopy]]
* [[Dichotomický klíč/24 (Biotop Wikicode)|24 Vodoteče a prameny]]
* [[Dichotomický klíč/241 (Biotop Wikicode)|241 Toky]]

== 1 ==
* Podoba pramene
** Gejzír, voda je vyháněna tlakem vodních par nebo plynů - &lt;br /&gt;'''241.pa13 Gejzíry '''(Geysers) [[Dichotomický klíč/241.pa13 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[241.pa13 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Pramen - [[#2|2]]
** Pramenné stružky a potůčky - [[#4|4]]

== 2 ==
* Teplota vody
** Horká voda - &lt;br /&gt;'''241.pa14 Termální prameny '''(Thermal springs) [[Dichotomický klíč:241.pa14 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[241.pa14 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Běžná teplota blízká průměrné roční teplotě vzduchu - [[#3|3]]

== 3 ==
* Chemismus vody
** Měkká, v silikátových horninách - &lt;br /&gt;'''241.pa11 Prameny v silikátových horninách '''(Soft water springs) [[Dichotomický klíč:241.pa11 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[241.pa11 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Tvrdá, ve vápencových horninách - &lt;br /&gt;'''241.pa12 Prameny ve vápencových horninách '''(Hard water springs) [[Dichotomický klíč:241.pa12 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[241.pa12 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Slaná - &lt;br /&gt;'''241.pa15 Slané prameny '''(Saline springs) [[Dichotomický klíč:241.pa15 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[241.pa15 (Biotop Wikicode)|Popis]]

== 4 ==
* Teplota vody
** Horká voda - &lt;br /&gt;'''241.pa17 Pramenné stružky horkých pramenišť '''(Thermal spring brooks) [[Dichotomický klíč:241.pa17 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[241.pa17 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Běžná teplota - &lt;br /&gt;'''241.pa16 Pramenné stružky a potůčky '''(Crenal streams (spring brooks)) [[Dichotomický klíč:241.pa16 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[241.pa16 (Biotop Wikicode)|Popis]]

___NOTOC___

[[Kategorie:Dichotomický klíč|241.pa1 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>q3y97onfug3cuvyvb98b813ha7599kc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Integrování/Výpočet reálných integrálů pomocí reziduové věty</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2104</id>
    <revision>
      <id>42754</id>
      <parentid>38365</parentid>
      <timestamp>2021-01-17T22:54:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>194.228.32.55</ip>
      </contributor>
      <comment>/* Vzorce pro výpočet reziduí */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8417" xml:space="preserve">Při výpočtu [[w:Reálné číslo|reálných]] [[w:určitý integrál|určitých]] [[w:integrál|integrálů]] bývá často výhodné je převést na [[w:křivkový integrál|komplexní integrály]] po uzavřených [[w:křivka|křivkách]] a spočíst pomocí [[w:reziduová věta|reziduové věty]]. Existuje několik standardních postupů, které tento článek shrnuje.

== Integrály &lt;0;∞) funkce bez singularit na nezáporné reálné ose ==

[[Soubor:Komplexni-cesta-1.png|vpravo|náhled|220px]]
[[w:Integrál|Integrály]] ve tvaru

:&lt;math&gt;\int_{0}^{\infty} f(x) x^a\,\mathrm{d}x=(*),&lt;/math&gt;

kde funkce ''f''(''x'') nemá singularity na intervalu &lt;math&gt;&lt;0;\infty)&lt;/math&gt;. Tento [[w:integrál|integrál]] převedeme na [[w:integrál|integrál]] [[w:funkce|funkce]] komplexní proměnné

:&lt;math&gt;\int_{\gamma} f(z) z^a\,\mathrm{d}z=\int_{\gamma} f(z) e^{a \left(\operatorname{ln}|z\right|+i \operatorname{Arg\ }z\right)}\,\mathrm{d}z
=I=I_1+I_2+I_3+I_4,&lt;/math&gt;

Za integrační cestu zvolíme [[w:křivka|křivku]] podle obrázku. Jednotlivé úseky integrační cesty označíme v souladu s obrázkem jako integrály ''I''&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt;, ''I''&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;, ''I''&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;, ''I''&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;, kde integrál ''I''&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt; se shoduje s integrálem (*). Funkce Arg ''z'' je zvolena tak, že podél celého ''I''&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt; je Arg ''z'' = 0. Aby funkce byla podél celé integrační cesty [[w:holomorfní funkce|holomorfní]], je nespojitost charakteristická pro funkce ''z''&lt;sup&gt;a&lt;/sup&gt; zvolena podél reálné osy. Podél integrálu ''I''&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt; je tedy Arg ''z'' = 2 ''π'' ''a'', a proto

:&lt;math&gt;I_3 = \int_{-\infty}^{0} f(z) e^{a \operatorname{ln}\left|z\right|+2 i \pi a}\, \mathrm{d}z=-I_1 e^{2 i \pi a}.&lt;/math&gt;

Za předpokladu &lt;math&gt;\lim_{R\rarr\infty}R \max\ \left|f(z) z^a\right|=0,&lt;/math&gt; tedy pokud ''f''(''z'') ''z''&lt;sup&gt;''a''&lt;/sup&gt; jde s rostoucím ''R'' k nule nejméně rychleji než 1/''R'', integrál ''I''&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; vymizí. Obdobně za předpokladu &lt;math&gt;\lim_{\varepsilon\rarr0}\varepsilon \max\ \left| f(z) z^a\right|=0,&lt;/math&gt; tedy že ''f''(''z'') ''z''&lt;sup&gt;''a''&lt;/sup&gt; jde s &lt;math&gt;\varepsilon&lt;/math&gt; jdoucím k nule k nekonečnu alespoň pomaleji než &lt;math&gt;1/\varepsilon&lt;/math&gt;, vymizí integrál ''I''&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;. V souladu s předpokladem, že ''f''(''z'') nemá v nule [[w:singularita (komplexní analýza)|singularitu]] dostáváme podmínku &lt;math&gt;a &gt; -1&lt;/math&gt;.

Potom podle [[w:reziduová věta|reziduové věty]] je

:&lt;math&gt;I=I_1+I_2+I_3+I_4=I_1+I_3=I_1\left(1-e^{2 i \pi a}\right)=2\pi i\sum\operatorname{Res}f(x),&lt;/math&gt;

tedy integrál

:&lt;math&gt;I_1=2\pi i\frac{\sum\operatorname{Res}f(x)}{\left(1-e^{2 i \pi a}\right)},&lt;/math&gt;

což ovšem platí jen není-li ''a'' [[w:celé číslo|celé]] (potom by byl jmenovatel nulový a výraz nemá smysl). Pro celé ''a'' je potřeba vyšetřit, zda je možné [[w:Integrál#Záměna limity a integrálu|prohození limity a integrálu]] - je-li tomu tak, výsledkem je limita tohoto výsledku.

== Integrály (-∞;∞) funkcí bez singularit na reálné ose ==
[[Soubor:Komplexni-cesta-2.png|vpravo|náhled|220px]]
[[w:Integrál|Integrály]] ve tvaru

:&lt;math&gt;\int_{-\infty}^{\infty} f(x)\,\mathrm{d}x=I_1,&lt;/math&gt;

kde funkce ''f''(''x'') nemá singularity na intervalu &lt;math&gt;(-\infty;\infty)&lt;/math&gt;. Zapíšeme jako integrál fuknce komplexní proměnné

:&lt;math&gt;\int_{\gamma} f(z)\,\mathrm{d}z,&lt;/math&gt;

kde γ je funkce na obrázku a ''I''&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt; = (*). Lze-li aplikovat [[w:Jordanovo lemma|Jordanovo lemma]], tedy za podmínky

:&lt;math&gt;\lim_{R\rarr\infty}{R \max\left|f(z)\right|} = 0,&lt;/math&gt;

kde maximum se počítá podél kružnice podle níž probíhá integrál ''I''&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;, platí ''I''&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; = 0, tedy hodnota integrálu (*)=''I''&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt; je dána jako

:&lt;math&gt;I=I_1+I_2=I_1=2 \pi i\sum_{\operatorname{Im}(z)&gt;0}\operatorname{Res\ }f(z)&lt;/math&gt;

Mnohdy se s výhodou dá použít fakt, že pro horní půlkružnici skoro všude platí
:&lt;math&gt;\lim_{R\rarr\infty}{R \max\left|e^{i z}\right|} = 0,&lt;/math&gt; a že
:&lt;math&gt;\int_{I_2}{\frac{e^{i z}}{R^\alpha}} = 0 \ \mathrm{ pro }\ \alpha&gt;0.&lt;/math&gt;
Stačí tedy, aby funkce přenásobená exponenciálou ve tvaru výše klesala podél celé horní půlkružnice v absolutní hodnotě k nule, není již potřeba, aby klesala alespoň rychleji než &lt;math&gt;1/R&lt;/math&gt;.

== Integrály &lt;0;2π&gt; racionálních výrazů z goniometrických funkcí ==
[[Soubor:Komplexni-cesta-3.png|vpravo|náhled|220px]]
Je-li integrál daný ve tvaru

:&lt;math&gt;\int_{0}^{2 \pi} \mathrm{R}\left(\sin x,\cos x\right)\,\mathrm{d}x=I,&lt;/math&gt;

kde ''R'' je [[w:racionální výraz|racionální výraz]] funkcí [[w:sinus|sinus]] a [[w:kosinus|kosinus]], můžeme jej považovat za komplexní integrál po libovolné křivce délky 2 π. Nechť tato křivka je jednotková kladně orientovaná kružnice (viz obrázek). Převedeme jej na integrál komplexní proměnné podle identit

:&lt;math&gt;\sin z = \frac{e^{iz}-e^{-iz}}{2i},&lt;/math&gt;

:&lt;math&gt;\cos z = \frac{e^{iz}+e^{-iz}}{2},&lt;/math&gt;

s parametrizací

:&lt;math&gt;z = e^{i x},\,&lt;/math&gt;

:&lt;math&gt;\mathrm{d}z = i e^{i x} \mathrm{d}x.\,&lt;/math&gt;

Proto (po dosazení za d''x'' a ''x'') integrujeme

:&lt;math&gt;\int_{\gamma} \frac{1}{i z}
\mathrm{R}\left(\frac{e^{iz}-e^{-iz}}{2i},\frac{e^{iz}+e^{-iz}}{2}\right)\,\mathrm{d}z=I.&lt;/math&gt;

Pokud funkce uvnitř [[w:integrál|integrálu]] nemá na [[w:jednotková kružnice|jednotkové kružnici]] singularity, spočteme jej jednoduše pomocí [[w:reziduová věta|reziduové věty]] jako

:&lt;math&gt;I= 2 \pi i \sum_{\operatorname{abs} (z)&lt;1}\operatorname{Res}
\left(
\frac{1}{i z}\,
\mathrm{R}\left(\frac{e^{iz}-e^{-iz}}{2i},\frac{e^{iz}+e^{-iz}}{2}\right)
\right).&lt;/math&gt;

== Integrály (-∞;∞) se singularitami na imaginární ose ==
[[Soubor:Komplexni-cesta-4.png|vpravo|náhled|220px]]

:&lt;math&gt;I_1=\int_{-\infty}^{\infty}f(z)\,\mathrm{d}z&lt;/math&gt;

Po integrační cestě (na obrázku) integrujeme [[w:funkce|funkce]], které mají na imaginární ose [[w:singularita (komplexní analýza)|singularity]] v libovolné vzdálenosti, a nelze tedy použít [[w:Jordanovo lemma|Jordanovo lemma]]. Pro použití následující integrační cesty je potřeba, aby integrály ''I''&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;, ''I''&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt; ve velké vzdálenosti vymizely a aby se dal integrál ''I''&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt; napsat jednoduchou závislostí na integrálu ''I''&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt; (což zpravidla znamená, že ''f''(''z'') je nějak symetrická vůči posunu podél imaginární osy). Z výsledného výrazu a [[w:reziduová věta|reziduové věty]] dopočítáme hodnotu integrálu ''I''&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt;.

== Vzorce pro výpočet reziduí ==
''Přeloženo z anglické Wikipedie''

Má-li [[w:holomorfní funkce|holomorfní funkce]] ''f'' definovaná alespoň na okolí ''D'' = {''z'': 0 &lt; |z-c| &lt; R, R &gt; 0} v bodě ''c'' [[w:pól (komplexní analýza)|pól]] prvního řádu, potom je reziduum určeno jako:

:&lt;math&gt;\begin{matrix} \\ \operatorname{Res} \\ { }^{z=c} \end{matrix}\ f=\lim_{z\to c}(z-c)f(z),&lt;/math&gt;

nebo přímo použitím reziduové věty

:&lt;math&gt;\begin{matrix} \\ \operatorname{Res} \\ { }^{z=c} \end{matrix}\ f =  
{1 \over 2\pi i} \int_\gamma f(z)\,dz&lt;/math&gt;

kde kladně [[w:orientovaná křivka|orientovaná]] [[w:křivka|křivka]] γ je kružnice kolem ''c'' o poloměru ε, kde ε je libovolně malé.

Reziduum funkce ''f''(''z'')=''g''(''z'')/''h''(''z'') mající v ''c'' pól prvního řádu, kde ''g'' a ''h'' jsou holomorfní funkce v okolí ''c'' a zároveň ''h(c)'' = 0, ''g(c)'' ≠ 0, je dáno jako
:&lt;math&gt;\begin{matrix} \\ \operatorname{Res} \\ { }^{z=c} \end{matrix}\ f = \frac{g(c)}{h'(c)}.&lt;/math&gt;
 
Obecněji je reziduum funkce ''f'' v bodě ''z'' = ''c'' mající v ''c'' a [[w:pól (komplexní analýza)|pól]] řádu ''n'' vyjádřeno jako:

:&lt;math&gt; \begin{matrix} \\ \operatorname{Res} \\ { }^{z=c} \end{matrix}\ f = \frac{1}{(n-1)!} \cdot \lim_{z \to c} \left(\frac{\mathrm{d}}{\mathrm{d}z}\right)^{n-1}\left( f(z)\cdot (z-c)^{n} \right). &lt;/math&gt;

Může-li být ''f'' [[w:holomorfní rozšíření|holomorfně rozšířena]] na celý disk { ''z'' : |''z'' − ''c''| &lt; ''R'' }, potom Res[''f'']&lt;sub&gt;''z''=''c''&lt;/sub&gt; = 0. Opačné tvrzení obecně neplatí.

== Externí odkazy ==
* [http://www.karlin.mff.cuni.cz/~rokyta/vyuka/general/tahaky/racgeom.ps Studijní text] k přednáškám Doc. RNDr. Mirka Rokyty, CSc.

[[Kategorie:Komplexní analýza]]
[[Kategorie:Matematické kuchařky]]</text>
      <sha1>qd86qk1v8qwr0lg093fchyfhwzozlli</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Komplexní analýza</title>
    <ns>14</ns>
    <id>2105</id>
    <revision>
      <id>4565</id>
      <timestamp>2006-05-26T12:06:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Irigi</username>
        <id>90</id>
      </contributor>
      <comment>zalozeni kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="35" xml:space="preserve">[[Kategorie:Matematická analýza]]</text>
      <sha1>4b3qnreulvuh1wqn5dlxz6e1wkryo17</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Matematická analýza</title>
    <ns>14</ns>
    <id>2106</id>
    <revision>
      <id>4566</id>
      <timestamp>2006-05-26T12:07:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Irigi</username>
        <id>90</id>
      </contributor>
      <comment>Zalozeni kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="24" xml:space="preserve">[[Kategorie:Matematika]]</text>
      <sha1>2oxgyq93h04mhqstspvln6m6hgvdj1f</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>241.pa11 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2107</id>
    <revision>
      <id>41652</id>
      <parentid>38107</parentid>
      <timestamp>2020-05-08T16:07:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2334" xml:space="preserve">[[Soubor:Dippmannsdorf Paradies2.JPG|320px|náhled|Germany, Brandenburg, Belzig: Pramen v „Paradies“ (ráj) v Dippmannsdorf, biotop 241.pa11&lt;br /&gt;autor: Lienhard Schulz, fotografováno dne 2006-05-15]]
== Hierarchie ==
* Biotopy světa [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|klíč]]
* 2 Limnické biotopy (Coastal communities) [[Dichotomický klíč/2 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[2 (Biotop Wikicode)|popis]]
* 24 Vodoteče a prameny (Running water) [[Dichotomický klíč/24 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[24 (Biotop Wikicode)|popis]]
* 241 Toky (River course) [[Dichotomický klíč/241 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[241 (Biotop Wikicode)|popis]]
* 241.pa1 Potůčky a prameny (Rivulets and springs) [[Dichotomický klíč/241.pa1 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[241.pa1 (Bitop Wikicode)|popis]]
* '''241.pa11 Prameny v silikátových horninách (Soft water springs) '''

== Příbuzné systémy ==
Biotop Wikicode definuje odděleně vlastní vodní prostředí pramene od okolí, jiné systémy definují komplex pramene a jím podmíněných ekosystémů jako komplexní celek (prameniště):&lt;br /&gt;
'''EUNIS:'''	C2.11	Soft water springs&lt;br /&gt;
'''Palaearctic Habitat Classification:''' 54.11 - Soft water springs&lt;br /&gt;
'''Katalog biotopů České republiky''' definuje prameniště: R1.4	Lesní prameniště bez vorby pěnovce (Forest springs without tufa formation), R1.2	Luční prameniště bez tvorby pěnovců (Meadow springs without tufa formation) a R1.5	Subalpínská prameniště (Subalpine springs)&lt;br /&gt;
'''Biotopy Slovenska''' rozlišují dva typy pramenišť podle vegetačních stupňů: 8111000	Prameniská na nevápencovych horninach v kolinnom až montánnom stupni a 8112000	Prameniská na nevápencovych horninach v montánnom až subalpínskom a alpínskom stupni

== Popis ==
Vodní prostředí vlastního vývěru pramene (studánka), okolí pramene ovlivněné vodou pramene je buď stanoviště obojživelné vegetace (zaplavené) nebo mokřadní vegetace (nezaplavené). Komplex těchto třech typů stanovišť je prameniště. Významným faktorem pramenů je celoročně vyrovnaná teplota prostředí, která se jen málo odchyluje od celoročního průměru.

== Externí odkazy ==
* EUNIS [http://eunis.eea.europa.eu/habitats-factsheet.jsp?idHabitat=1407] - anglicky

[[Kategorie:Biotop Wikicode]]</text>
      <sha1>cft8lz1x6uju5xzyc5b0e2w6mxz1tcz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stavba kůlny</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2110</id>
    <revision>
      <id>42828</id>
      <parentid>42827</parentid>
      <timestamp>2021-01-31T17:18:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze 42827 od uživatele [[Special:Contributions/193.164.219.22|193.164.219.22]] ([[User talk:193.164.219.22|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2482" xml:space="preserve">[[Soubor:Shed_rumburak_perspective.svg|náhled|300px|Přibližný vzhled a rozměry]]

== Úvod ==

V této Wikiknize se popisuje návrh jednoduché dřevěné kůlny o rozměrech '''3 × 4 metry'''. Kůlna je pro obecné použití, stavěna s důrazem na '''nízké náklady, jednoduchou stavbu, velký úložný prostor i trvanlivost'''. V létě ji lze upravit i na přechodné obydlí.

Prefabrikované kůlny jsou sice kvalitnější a robustnější, ale také řádově dražší. Modely velikostně odpovídající zde předkládanému návrhu stojí přes 50 000,- Kč. I po zahrnutí práce vyjde vlastnoručně postavená kůlna několikrát levněji, lze si ji přizpůsobit a v neposlední řadě je to pro kutila docela dobrá zábava a zkušenost.

Návod ke stavbě píšeme '''na základě vlastních stavebních návrhů''' poté, co byl prototyp dokončen a ozkoušen. Věříme, že tím ušetříme dalším stavitelům mnoho práce, neboť naplánování stavby představuje nezanedbatelnou část práce.

== Obsah ==

* '''[[/Požadavky a nástroje/]]''' - kdo a co je potřeba k pořízení kůlny. Nic mimořádného.
* '''[[/Materiál/]]''' - kompletní soupis dřeva, spojovacího materiálu, pokrytí střechy apod. Včetně alternativ pro přizpůsobení stavby konkrétním možnostem.
* '''[[/Stavební postup/]]''' - stavba kůlny v několika mnoha krocích, od přípravy pozemku k závěrečným úpravám.
* '''[[/Výkresy/]]''' - vektorové výkresy ke stažení a vytisknutí.

== Stručný popis kůlny ==

* Rozměry
** půdorysu: '''3 × 4 metry'''
** celkový zabraný prostor je '''4 × 5 metrů''', neboť střecha přesahuje ze všech stran cca 40 cm
* Střecha pokryta trvanlivou asfaltovou lepenkou
* Podlaha hliněná, možno vybetonovat
* Stěny z prken, okna je možno umístit podle potřeby
* Půda je použitelná jako skladovací prostor. Unese 2 dospělé osoby, pokud nezatěžují jeden trám.
* Odolává běžnému českému klimatu a větru. Prudké slunce snižuje životnost asfaltové lepenky. Střecha je odhadována pro vrstvu nejméně 30 cm prachového sněhu.
* Dveře jsou dvojkřídlé, aby šlo snadno vjíždět i s většími věcmi (jako je trakař). Lze je zamknout. Kůlnu ale nemůžeme považovat za bezpečný prostor - prkna jdou snadno vypáčit.
* Je také dobré pod obvodové zdi a rohové trámky položit kameny, aby dřevo nechytalo vlhkost od země. Kůlna déle vydrží.

[[Kategorie:Stavby]]</text>
      <sha1>gptmoo1q19jngvccnndoxx1plo9vn37</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Kategorie</title>
    <ns>10</ns>
    <id>2115</id>
    <revision>
      <id>21314</id>
      <parentid>12448</parentid>
      <timestamp>2011-04-11T15:46:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="199" xml:space="preserve">{{#if: {{{1|}}}
  | {{#ifeq: &quot;{{NAMESPACE}}&quot; | &quot;{{{2|}}}&quot; 
      | [[Kategorie:{{{1}}}|{{{3|{{PAGENAME}}}}}]]
      |
    }}
  |
}}&lt;noinclude&gt;
[[Kategorie:Šablony:Systém|{{PAGENAME}}]]
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>3qchzp5p4fsgsvsfje847ajom2ktqvc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Masožravé rostliny</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2124</id>
    <revision>
      <id>35009</id>
      <parentid>24060</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:28:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2385" xml:space="preserve">'''Masožravé rostliny''' (někdy se jim říká hmyzožravé rostliny) jsou rostliny, které získávají více či méně živin (ale ne energii) tím, že chytají drobné živočichy, prvoky a zvláště pak hmyz. Masožravé rostliny obvykle rostou na místech kde je půda velmi chudá na živiny, ponejvíce pak na dusík. Vyskytují se tedy například v kyselých bažinách, rašeliništích, slatiništích a v chudých písčitých a kamenitých oblastech. Mimo oblastí pokrytých věčným ledem a sněhem je možno se s nimi setkat prakticky po celé zeměkouli.

== Proč jsou některé rostliny masožravé? ==
Největší množství druhů masožravých rostlin nalézáme na místech, která jsou chudá na živiny (např. rašeliniště). Většina ostatních rostlin na takových místech trpí nedostatkem zejména dusíku a fosforu, a proto zde bývá vegetace velmi řídká. Tento uvolněný prostor využily právě masožravé rostliny pro svůj rozvoj. Lepivé listy původně sloužily pravděpodobně k zabíjení hmyzích škůdců (obrana) a duté listy nebo listové růžice k chytání a zadržování vody. V novém prostředí stačilo těmto &quot;předmasožravým&quot; rostlinám naučit se využívat živiny z polapeného hmyzu, ale třeba i listí nebo ptačího trusu napadaného do vodních nádržek. Masožravé rostliny nejsou žádný zázrak, dokáží pouze samy sebe hnojit &quot;na list&quot; a růst tak v prostředí, kde nemají konkurenci jiné vegetace. Naprostá většina masožravých rostlin je však schopná růst i s minimem živin bez polapení kořisti. Jejich masožravost je tedy jedna z mnoha získaných vlastností, kterými se v nehostinných prostředí dokáží prosadit.

== Obecný popis masožravých rostlin ==
* [[Masožravé rostliny/pasti|pasti masožravých rostlin]][[Soubor:25%.svg]]
* [[Masožravé rostliny/rody|popis jednotlivých rodů]][[Soubor:25%.svg]]

== Návody a rady ==
* [[Masožravé rostliny/otázky|Nejčastější otázky nejen začátečníků]] [[Soubor:25%.svg]]
* [[Masožravé rostliny/pěstování|Pěstování masožravých rostlin]] [[Soubor:25%.svg]]
* [[Masožravé rostliny/nemoci a škůdci|Běžní škůdci a nemoci]] [[Soubor:00%.svg]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Masožravé rostliny}}
* {{Commons|kategorie=Carnivorous Plants}}

[[Kategorie:Masožravé rostliny| ]]</text>
      <sha1>olq3z48vwdp91sbjfz73tfbw4i9znbz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Přeložit</title>
    <ns>10</ns>
    <id>2126</id>
    <revision>
      <id>33931</id>
      <parentid>22733</parentid>
      <timestamp>2017-09-05T08:13:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="578" xml:space="preserve">{{Cedule
  | typ = maintenance
  | nadpis = Tato stránka nebo její část potřebuje přeložit do češtiny.
  | text = Můžete Wikiknihám pomoci tím, že ji [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|action=edit}} přeložíte].
  | poznámka = 
  | obrázek = WP-TranslationProject TwoFlags.svg
}}&lt;includeonly&gt;
{{#switch: {{FULLPAGENAME}}
  | Wikiknihy:Šablony =
  | [[Kategorie:Údržba:Přeložit|{{FULLPAGENAME}}]]
}}
&lt;/includeonly&gt;&lt;noinclude&gt;

----

Tato šablona vkládá články do [[:Kategorie:Údržba:Přeložit]].

[[Kategorie:Šablony:Údržba|{{PAGENAME}}]]

&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>9sjfqhvsd17cmey34gg6jul9qrzk58c</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Masožravé rostliny/pasti</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2136</id>
    <revision>
      <id>44053</id>
      <parentid>38411</parentid>
      <timestamp>2021-05-08T18:07:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5177" xml:space="preserve">== Druhy a principy pastí ==

=== Gravitační pasti ===
[[Soubor:Nepenthes_bicalcarata.jpg|náhled|vpravo|''[[w:Nepenthes bicalcarata|Nepenthes bicalcarata]]''.]]

Rostliny lákají kořist na horní část pasti, kterou nazýváme láčka. Dělají to obvykle vůní, vytvářením nektaru, zbarvením, ale často kombinací všech uvedených možností. Okraj láčky, která obvykle vypadá jako hrníček nebo vysoká trubice, je pro kořist nestabilní, kluzká. Kořist tak často padá dovnitř láčky, která je z části naplněna tekutinou obsahující trávicí enzymy, bakterie nebo koexistující organismy. V této tekutině se kořist utopí. Navíc může být únik z gravitační pasti znesnadněn různě dlouhým ochlupením směřujícím dovnitř láčky, případně voskovými šupinkami, kterými jsou gravitační pasti také na vnitřní straně pokryty. Ty se kořisti při snaze o únik lepí na končetiny, které tak mnohem více podkluzují. Kořistí se obvykle stává létavý a lezoucí hmyz.

Takto loví heliamfory (''[[w:Heliamphora|Heliamphora]]''), špirlice (''[[w:Sarracenia|Sarracenia]]'') (kromě ''[[w:Sarracenia psittacina|Sarracenia psittacina]]''), láčkovky (''[[w:Nepenthes|Nepenthes]]''), láčkovice (''[[w:Cephalotus|Cephalotus]]'') nebo masožravé bromélie (''[[w:Brocchinia|Brocchinia]]'', ''[[w:Catopsis|Catopsis]]'' a ''[[w:Paepalanthus|Paepalanthus]]'').

&lt;div class=&quot;visualClear&quot;&gt;&lt;/div&gt;

=== Lepicí pasti ===
V tomto případě rostlina produkuje lepkavou tekutinu na kterou láká drobný hmyz. Tekutina zároveň obsahuje trávicí enzymy, je čirá a připomíná kapičky rosy. Odtud pochází název rodu typického nositele těchto pastí - rosnatka (''[[w:Drosera|Drosera]]'').

Kapičky enzymů se nacházejí na horní části tentakul, což jsou drobné chloupky, které vyrůstají na vrchních a bočních částech listů rostliny, někdy také na řapících, stoncích nebo květních stvolech. Když se drobný hmyz snaží vyprostit, obvykle se nalepí na další kapičky z vedlejších tentakul. Snahou vyprostit se rovněž stimuluje pohyb těchto chloupků směrem k sobě a v některých případech následně dochází nejen k pohybu tentakul směrem ke kořisti, ale taktéž k pohybu listů, u některých rosnatek může list kořist celou obtočit (např. ''[[w:Drosera capensis|Drosera capensis]]''). Rostlina tak dostane na hmyz větší množství lepkavého trávicího enzymu. Tentakule také mohou produkovat větší množství enzymu než v klidovém stavu.

Pokud trávicí enzymy rozkládají kořist a do listu proudí živiny, jsou tentakule nahnuté směrem k mrtvolce. List může být prohnutý, v některých případech i omotaný kolem trávené kořisti.

Z hmyzu po několika dnech zůstane jen vytrávený skelet. Živiny přestanou proudit do listu, ten se narovná, tentakule vzpřímí do původní polohy a list je tak připraven na další kořist. Prázdná mrtvolka však na listu zůstává jako připomínka hmyzího dramatu.

Lepicí pasti mají především rosnatky (''[[w:Drosera|Drosera]]''), tučnice (''[[w:Pinguicula|Pinguicula]]''), rosnolist (''[[w:Drosophyllum|Drosophyllum]]''), byblidy (''[[w:Byblis|Byblis]]''), chejlavy (''[[w:Roridula|Roridula]]'') a ''[[w:Triophyophyllum|Triophyophyllum]]''.

&lt;div class=&quot;visualClear&quot;&gt;&lt;/div&gt;

=== Sklapávácí pasti ===
[[Soubor:Dionaea_muscipula01.jpg|náhled|''[[w:Dionaea/Dionaea muscipula|Dionaea muscipula]]''.]]

&lt;div class=&quot;visualClear&quot;&gt;&lt;/div&gt;

=== Podtlakové pasti ===
[[Soubor:Utricularia_trap_expansion.svg|náhled|Nasátí kořisti do pasti.]]

Těmito pastmi rozumíme lapací orgány rodu (''[[w:Utricularia|Utricularia]]'') neboli bublinatka. Jsou to nejdůmyslnější a zároveň nejsložitější zařízení mezi všemi masožravkami. Přestože bublinatky známe vodní (akvatické), pozemní (terestrické), epyfitní apod., jejich pasti fungují pouze ve vodním prostředí (u pozemních druhů tedy při přemokření substrátu a u stromových toto zajišťují mokré mechové polštáře). Jedná se totiž o měchýřky přirostlé k prýtu, které udržují uvnitř podtlak a u vstupního otvoru, který je utěsněn dovnitř se otvírajícím víčkem mají různé výčnělky a žlázky produkující sliz. Ten láká drobné vodní a půdní živočichy.

&lt;div class=&quot;visualClear&quot;&gt;&lt;/div&gt;

[[Soubor:UtriculariaHamiltoniiTrap.jpg|náhled|Měchýřek ''Utricularia hamiltonii'']]

Kořist se přiblíží a dojde k podráždění výčnělků - to spustí bleskovou reakci otevření víčka, nasátí kořisti i s okolní vodou a zavření víčka. Poté je dovnitř měchýřku vyloučen trávicí enzym, který kořist rozloží a rostlina ji vstřebá. V jednom měchýřku může být více lapených živočichů a rostlina je používá opakovaně. Pasti mají různé tvary, jak jsou přizpůsobeny různé kořisti. Bublinatky tedy zvládly nejrychlejší a nejefektivnější způsob lovu.

&lt;div class=&quot;visualClear&quot;&gt;&lt;/div&gt;

=== Jednosměrky ===
[[Soubor:Genlisea violacea rhizophyll.jpg|náhled|''Genlisea violacea'']]

[[Kategorie:Masožravé rostliny|Pasti]]</text>
      <sha1>ss4mxzadvdqkx3zef6khai8w56y3l70</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Masožravé rostliny/pěstování</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2137</id>
    <revision>
      <id>35013</id>
      <parentid>13332</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:28:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3101" xml:space="preserve">== Základní pěstební požadavky pro většinu masožravých rostlin ==
=== Zálivka ===
Většina masožravých rostlin roste tam, kde je dostatek měkké vody (například rašeliniště), a neumí se dlouhodobě vyrovnat s vodou tvrdou. Proto se většina masožravek (kromě některých [[Masožravé rostliny/pěstování/Pinguicula|tučnic]], [[Masožravé rostliny/pěstování/Sarracenia|špirlic]] a ...doplňte...) smí '''zalévat pouze měkkou vodou''' (tedy vodou destilovanou, demineralizovanou, dešťovou nebo v naprosté nouzi alespoň převařenou a odstátou). Vizte [[Masožravé rostliny/pěstování/voda|článek o možnostech sehnání vody]].

=== Vlhkost ===
Vzhledem k tomu, že přirozeným prostředím velké části masožravých rostlin je věčně podmáčené rašeliniště, je třeba respektovat vyšší nároky na vlhkost. U většiny druhů by měl být substrát stále vlhký (někteří pěstitelé ale doporučují u některých druhu nechat ho krátkodobě proschnout, aby se uvolnily plyny vzniklé hnilobnými procesy), často může květináč stát celou dobu ve vodě. Také vzdušná vlhkost je často důležitým faktorem. Některým rostlinám (jako například [[Masožravé rostliny/pěstování/Dionaea|mucholapce]], běžným [[Masožravé rostliny/pěstování/drosera|rosnatkám]], [[Masožravé rostliny/pěstování/sarracenia|špirlicím]], ...doplňte...) stačí běžná pokojová vlhkost, ale jiné (například většině [[Masožravé rostliny/pěstování/nepenthes|láčkovkám]], pralesním [[Masožravé rostliny/pěstování/drosera|rosnatkám]], ...doplňte...) je vhodné kvůli vyšším nárokům na vzdušnou vlhkost umístit do akvária.

=== Světlo ===
Masožravé rostliny mají často rády hodně světla (například [[Masožravé rostliny/pěstování/sarracenia|špirlice]], [[Masožravé rostliny/pěstování/Dionaea|mucholapka]], většina [[Masožravé rostliny/pěstování/drosera|rosnatek]], ...), zvláště pak přes zimu.

=== Krmení ===
Masožravé rostliny (až na ...) mají hmyz pouze jako doplňkový zdroj živin a není je tedy nutné je nijak přikrmovat. Pokud by měly potravy moc, mohly by se dokonce překrmit. Pokud tedy chcete své masožravky krmit, tak maximálně jednou za měsíc maximálně jednou mouchou.

=== Hnojení ===
Většina masožravek je zvyklá živinami šetřit. Nenaučily se zpracovávat jejich přebytek, takže v případě přihnojení se vlastně mohou doslova otrávit. Masožravky tedy zásadně nehnojíme.

== Jednotlivé rody ==
[[Masožravé rostliny/rody|seznam jednotlivých rodů včetně návodů na jejich pěstování]]

== pěstování v různých prostředích ==
* [[Masožravé rostliny/pěstování/okenní parapet|okenní parapet]]
* [[Masožravé rostliny/pěstování/domácí vitrína|domácí vitrína]]
* [[Masožravé rostliny/pěstování/zahradní rašeliniště|zahradní rašeliniště]]
* [[Masožravé rostliny/pěstování/samozavlažovací truhlík|samozavlažovací truhlík]]

[[Kategorie:Masožravé rostliny|Pěstování]]</text>
      <sha1>iweh73brjkj1c9x77tmb9tz65kq0ric</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Masožravé rostliny/rody</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2138</id>
    <revision>
      <id>43401</id>
      <parentid>35020</parentid>
      <timestamp>2021-03-24T14:07:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2682" xml:space="preserve">Jednotlivé rody (třídeno podle čeledí):
* [[Broméliovité]]
** ''[[w:Catopsis|Catopsis]]'' - [[Masožravé rostliny/pěstování/Catopsis|pěstování]]
** ''[[w:Brocchinia|Brocchinia]]'' - [[Masožravé rostliny/pěstování/Brocchinia|pěstování]]
* [[Bublinatkovité]]
** [[w:bublinatka|bublinatka]] (''[[w:Utricularia|Utricularia]]'') - [[Masožravé rostliny/pěstování/Utricularia|pěstování]]
** [[w:genliseje|genliseje]] (''[[w:Genlisea|Genlisea]]'') - [[Masožravé rostliny/pěstování/Genlisea|pěstování]]
** [[w:tučnice|tučnice]] (''[[w:Pinguicula|Pinguicula]]'') - [[Masožravé rostliny/pěstování/Pinguicula|pěstování]]
* [[Byblidaceae]]
** [[w:byblidy|byblidy]] (''[[w:Byblis|Byblis]]'') - [[Masožravé rostliny/pěstování/Byblis|pěstování]]
* [[Dioncophyllaceae]]
** ''[[w:Triphyophyllum|Triphyophyllum]]'' - [[Masožravé rostliny/pěstování/Triphyophyllum|pěstování]]
* [[Eriocaulaceae]]
** ''[[w:Paepalanthus|Paepalanthus]]'' - [[Masožravé rostliny/pěstování/Paepalanthus|pěstování]]
* [[Láčkovicovité]]
** [[w:láčkovice|láčkovice]] (''[[w:Cephalotus|Cephalotus]]'') - [[Masožravé rostliny/pěstování/Cephalotus|pěstování]]
* [[Láčkovité]]
** [[w:láčkovka|láčkovka]] (''[[w:Nepenthes|Nepenthes]]'') - [[Masožravé rostliny/pěstování/Nepenthes|pěstování]]
* [[Martyniaceae]]
** ''[[w:Ibicella|Ibicella]]'' - [[Masožravé rostliny/pěstování/Ibicella|pěstování]]
** ''[[w:Proboscidea (rod)|Proboscidea]]'' - [[Masožravé rostliny/pěstování/Proboscidea|pěstování]]
* [[Roridulaceae]]
** [[w:chejlavy|chejlavy]] (''[[w:Roridula|Roridula]]'') - [[Masožravé rostliny/pěstování/Roridula|pěstování]]
* [[Rosnatkovité]]
** [[w:aldrovandka|aldrovandka]] (''[[w:Aldrovanda|Aldrovanda]]'') - [[Masožravé rostliny/pěstování/Aldrovanda|pěstování]]
** [[w:mucholapka|mucholapka]] (''[[w:Dionaea|Dionaea]]'') - [[Masožravé rostliny/pěstování/Dionaea|pěstování]]
** [[w:rosnatka|rosnatka]] (''[[w:Drosera|Drosera]]'') - [[Masožravé rostliny/pěstování/Drosera|pěstování]]
** [[w:rosnolist|rosnolist]] (''[[w:Drosophyllum|Drosophyllum]]'') - [[Masožravé rostliny/pěstování/Drosophyllum|pěstování]]
* [[Špirlicovité]]
** [[w:darlingtonie|darlingtonie]] (''[[w:Darlingtonia|Darlingtonia]]'') - [[Masožravé rostliny/pěstování/Darlingtonia|pěstování]]
** [[w:heliamfora|heliamfora]] (''[[w:Heliamphora|Heliamphora]]'') - [[Masožravé rostliny/pěstování/Heliamphora|pěstování]]
** [[w:špirlice|špirlice]] (''[[w:Sarracenia|Sarracenia]]'') - [[Masožravé rostliny/pěstování/Sarracenia|pěstování]]

[[Kategorie:Masožravé rostliny|Rody]]</text>
      <sha1>aza9bk6q9ojhtj9mcrs15da3b6s0smz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Masožravé rostliny/rody/Byblis</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2141</id>
    <revision>
      <id>35021</id>
      <parentid>25134</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:28:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="490" xml:space="preserve">;zástupci:
* ''[[Masožravé rostliny/rody/Byblis/Byblis aquatica|Byblis aquatica]]''
* ''[[Masožravé rostliny/rody/Byblis/Byblis filifolia|Byblis filifolia]]''
* ''[[Masožravé rostliny/rody/Byblis/Byblis gigantea|Byblis gigantea]]''
* ''[[Masožravé rostliny/rody/Byblis/Byblis liniflora|Byblis liniflora]]''
* ''[[Masožravé rostliny/rody/Byblis/Byblis rorida|Byblis rorida]]''

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Byblida}}

[[Kategorie:Masožravé rostliny|Rody/Byblis]]</text>
      <sha1>fanai41yj6chfgsl1zybzhgrg42kquv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Masožravé rostliny/rody/Roridula</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2152</id>
    <revision>
      <id>35022</id>
      <parentid>25135</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:28:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="280" xml:space="preserve">;zástupci:
* ''[[Masožravé rostliny/rody/Roridula/Roridula dentata|Roridula dentata]]''
* ''[[Masožravé rostliny/rody/Roridula/Roridula gorgonias|Roridula gorgonias]]''

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Chejlava}}

[[Kategorie:Masožravé rostliny|Rody/Roridula]]</text>
      <sha1>gtr4o3aidg91onq71ssggewe9hf7m54</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Masožravé rostliny/otázky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2165</id>
    <revision>
      <id>35011</id>
      <parentid>13561</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:28:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="988" xml:space="preserve">== Potřebují masožravky krmit? ==
Není mnoho masožravek, které jsou na dokrmování přímo závislé. Většina používá kořist jen jako &quot;doplněk stravy&quot;. Ačkoliv jim doma do květináčů dáváme z hlediska pokojových kytek ten nejhorší substrát, pořád je mnohem výživnější než ten, ve kterém rostou v přírodě. Proto není potřeba dokrmovat. I v pokoji se občas objeví komár nebo octomilka. Nechte je, ať si loví sami.

== Kde seženu další informace ==
Tyto stránky i [[Masožravé rostliny|stránky na české Wikipedii]] jsou stále ještě v počátcích. Mnoho informací můžete najít na [[:en:Carnivorous plants|anglické části Wikipedie]], ale bohužel pouze v angličtině. Další informace a odkazy najdete na stránkách společnosti [http://www.darwiniana.cz/ Darwiniana], což je jediná česká společnost sdružující pěstitele masožravých rostlin a jiných botanických kuriozit.

[[Kategorie:Masožravé rostliny|Otázky]]</text>
      <sha1>ipuhlktitw7c8j8j3zxh28uok9d15m7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Blockededitsource</title>
    <ns>8</ns>
    <id>2171</id>
    <revision>
      <id>5805</id>
      <parentid>4914</parentid>
      <timestamp>2006-09-26T09:51:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Zirland</username>
        <id>36</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>překlad</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="66" xml:space="preserve">Text '''Vaší editace''' na stránce '''$1''' je zobrazen níže:</text>
      <sha1>2zofk6sasf4sx49bsr67motuqfhmrip</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/42.pa71 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2261</id>
    <revision>
      <id>42278</id>
      <parentid>34466</parentid>
      <timestamp>2020-08-17T11:07:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1568" xml:space="preserve">'''[[42.pa71 (Biotop Wikicode)|42.pa71 Lesy borovice Heldreichovy]]''' (Pinus leucodermis forests)

== Předcházející úrovně ==
* [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|Biotopy světa]]
* [[Dichotomický klíč/4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy]]
* [[Dichotomický klíč/42 (Biotop Wikicode)|42 Jehličnaté lesy]]
* [[Dichotomický klíč/42.pa7 (Biotop Wikicode)|42.pa7 Středomořské subalpínské bory]]

== 1 ==
* Lokální oblasti
** Italská pohoří - &lt;br /&gt;'''42.pa711 Lesy borovice Heldreichovy italských hor''' (Italian white-barked pine forests) [[Dichotomický klíč:42.pa711 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Pindus (Albánie) - &lt;br /&gt;'''42.pa712 Lesy borovice Heldreichovy pohoří Pindus''' (Pindus white-barked pine forests) [[Dichotomický klíč:42.pa712 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Olympus - &lt;br /&gt;'''42.pa713 Lesy borovice Heldreichovy Olympu''' (Olympus white-barked pine forests) [[Dichotomický klíč:42.pa713 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Makedonie - &lt;br /&gt;'''42.pa714 Lesy borovice Heldreichovy pohoří Pelagonide''' (Pelagonide white-barked pine forests) [[Dichotomický klíč:42.pa714 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Dinárské Alpy - &lt;br /&gt;'''42.pa715 Lesy borovice Heldreichovy jižních Dinárských Alp''' (South Dinaric white-barked pine forests) [[Dichotomický klíč:42.pa715 (Biotop Wikicode)|Popis]]
** Rodopy - &lt;br /&gt;'''42.pa716 Lesy borovice Heldreichovy Rodop''' (Rhodopide white-barked pine forests) [[Dichotomický klíč:42.pa716 (Biotop Wikicode)|Popis]]

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|42.pa71 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>2azxcq3u0cpxgjrx8b4r9yhb9mk9k4s</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>DjVuLibre</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2262</id>
    <redirect title="DjVu" />
    <revision>
      <id>19839</id>
      <parentid>17202</parentid>
      <timestamp>2010-06-18T12:10:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Kniha o DjVu byla přepracována podle pravidel Wikibooks</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="18" xml:space="preserve">#REDIRECT [[DjVu]]</text>
      <sha1>pkxyc320ihvmoduznhrx8q8uy893mwg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Masožravé rostliny/pěstování/zahradní rašeliniště</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2263</id>
    <revision>
      <id>44063</id>
      <parentid>43095</parentid>
      <timestamp>2021-05-10T14:07:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="10389" xml:space="preserve">[[Soubor:Zahradní_rašeliniště.jpg|náhled|vpravo|příklad plachtového zahradního rašeliniště.]]

= Založení a údržba rašeliniště =

* [[Masožravé rostliny/pěstování/zahradní rašeliniště#Plachtové|Plachtové]]: Základ rašeliniště tvoří pevná plastová fólie zatížená kameny
* [[Masožravé rostliny/pěstování/zahradní rašeliniště#s pevným tělem|s pevným tělem]]: Základ rašeliniště tvoří větší plastová nádoba
* [[Masožravé rostliny/pěstování/zahradní rašeliniště#lisované|lisované]]: Korpus rašeliniště je předem dán a je jako celek k zakoupení

== Plachtové rašeliniště ==
Tento způsob je určen pro (fajnšmekry)! Konečný efekt vyloženě záleží na tom, kdo to dělá a tudíž je plně podřízen jeho fantazii. Lze výborně kombinovat i s ostatními rostlinami, které nejsou masožravé - leč výborně dokreslují prostředí!

=== Umístění ===

Nejvhodnější je aby na rašeliniště dopadalo ranní, dopolední a odpolední slunce. Tedy odpolením se myslí až po 15té hodině ... . Při vybírání přirozeného stínu je také třeba dbát na další aspekty - např. pokud bude Vaše rašeliniště umístěno pod stromem - bude neustále atakováno spadem typu pylu, okvětních lístků, starého listí a mšic. Pokud se &quot;vydaří&quot; rok, tak takovéto rašeliniště bez údržby může utrpět velikou škodu a kytky se potom celý příští rok regenerují.

=== Jáma ===

Pro plachtové rašeliniště je vhodné vykopat jámu hlubokou kolem 50cm, pokud bude zaplněno rašelinou celé. Pokud plánujete &quot;jezírko&quot; s vodními druhy (např. aldrovandka či bublinatky) je zapotřebí dodržet hloubku min 70cm, aby nedošlo v zimě k promrznutí na dno a tím pádem ke zničení gem, které padají na podzim na dno) Velikost a půdorys jámy plně závisí na přání tvůrce (běžné větší zahradní rašeliniště má velikost například 2*2,5m). Při kopání jámy je nutné myslet na budoucí odtok přebytečné vody (pokud rašeliniště nemá odtok je nutné vybírat přebytečnou vodu při každém větším dešti).

=== Plachta ===

Plachta se vloží do jámy tak, aby o kousek (alespoň 3cm) přesahovala. Riziko protržení plachty se dá minimalizovat tím, že se pod ní položí buď vhodná geotextilie, nebo starý koberec. Pro zvýšení estetického dojmu je možné okraj rašeliniště posypat mulčovací kůrou (nebo nechat zarůst ekologicky příbuznými rostlinami).

=== Rašelina ===

Celé rašeliniště se zaplní vhodnou (jakou?) rašelinou a napustí vodou. Smáčení rašeliny velkého objemu trvá velmi dlouho (i několik dní) a dá se urychlit občasným promícháním.
Vůbec neuškodí, když rašelinu &quot;naředíte&quot; pískem. Poměr záleží na typu rostlin, ale lze vycházet z všeobecného poměru 1:1 .

=== Rašeliník ===

Rašeliník je velmi důležitým faktorem ovlivňujícím ekologické vztahy na rašeliništi. Příznivě ovlivňuje vlhkost vzduchu, teplotu (barvou a výparem vody), kvalitu rašeliny a působí proti plísni. Proto může být dobré ho nasadit na co největší plochu rašeliniště.
Rašeliník se dá nasbírat v české přírodě, nalézt ho je možné téměř všude - vyhledávejte v lese místa s vyšší vlhkostí (stojaté tůňky atp.) a s trochou trpělivosti určitě uspějete. Na plochu rašeliniště je ho možné pouze rozházet (i nastříhaný) a on se sám uchytí, nebo ho můžete „zapichovat“ do rašeliny, což je zejména pro větší rašeliniště dost pracné a zdlouhavé.

=== Sázení masožravek ===

Rostliny je možné sázet buď přímo do rašeliny (může být problém čistou rašelinou, ale mě takhle v klidu rostou) , nebo je možné je do rašeliniště zasadit i s květináčem (vhodné pro rostliny, které jsou na rašeliništi pouze přes léto).

* Tip: Některé rostliny (například [[Masožravé rostliny/pěstování/pinguicula|tučnice]]) nemohou růst na plném sluníčku tak jako ostatní. Pokud není možné zajistit vhodný stín umístěním rostliny na rašeliništi můžete rostlinu zastínit větvičkou vpíchnutou do rašeliny. K tomuto účelu se osvědčily například větvičky tůje. Výjimku lze udělat například u P.bohemica, P.vulgaris a P.grandiflora, tyto tučnice prosperují v rašeliništi velmi dobře i na plném slunci.

* [[Masožravé rostliny/pěstování/zahradní rašeliniště#Vhodné rostliny|Rostliny vhodné do rašeliniště]]

=== Voda ===

S vodou může být největší problém - rašeliniště je možné zalévat pouze měkkou vodou. Spotřeba vody může být opravdu velká - i více než 5l za den. U konkrétního rašeliniště však spotřeba vody velmi záleží na velikosti, jeho poloze a době oslunění, pokrytí rašeliníkem a mnoha dalších faktorech. V úvahu proto přichází buď dešťová voda z okapu (nemůže střecha vodu zkazit?) nebo voda sbíraná drenáží svahu (viz tip níže). Ve chvílích největší krize (období extrémního sucha) lze použít i odstátou &quot;kohoutovku&quot; - ne však pravidelně. S jejím skladováním je další problém - voda se zvlášť za teplejšího počasí rychle kazí (zelená). Taková voda není pro rašeliniště zdaleka takovým rizikem jako voda vodovodní, ale i tak by mohla nepříznivě ovlivnit kvalitu rašeliny. Pro nejlepší kvalitu vody je dobré skladovat jí, pokud možno, v chladu a temnu.

* Tip: Abyste měli plnou kontrolu nad hladinou podzemní vody v rašeliništi, je vhodné do něj umístit hojně proděravělý kýbl. Aby kýbl &quot;nevyplaval&quot; je vhodné ho zatížit větším křemenem (křemen nevylučuje žádné nežádoucí látky).

* Tip: Voda se dá také &quot;sbírat&quot; pod svahem. Pokud máte příkřejší, vlhčí svah - lze pod tento svah napříč , zakopat drenážní trubku. Tedy trubku většího průměru s mnoha dírami v plášti. Hloubka zakopání - cca 20 - 30cm. A nějaké vyústění, kterým bude nasbíraná voda stékat do ... (do čehokoliv)

Drenáž? Faktem je, že existuje mnoho výborných zkušeností s ní i bez ní! Takže její užití se nechává na rozhodnutí každého pěstitele. Pro začátečníky je třeba dodat, že pokud začne rašelina zapáchat (2-3roky) je třeba ji ihned vyměnit. V případě nedostatku času tato zkažená rašelina vydrží v létě třeba měsíc, ale NIKDY v ní nenechávejte rostlinky přes zimu !!!

=== Co s ptáky ===

Ptáci mohou být dalším velkým problémem zahradního rašeliniště. Odnášejí si především vlhký rašeliník a mohou při tom poškodit i ostatní rostliny.
* Radikální řešení: Je možné přes rašeliniště přetáhnout síť a bezpečně tak zabránit ptákům v přístupu na rašeliniště. Toto řešení ale není příliš estetické.
* Jiná řešení: umělá kočka, umělý dravec, blyštivé předměty, pískátko, ... ?????
* Lze také povrch substrátu posypat buď mulčovací kůrou, ale pozor na slimáky, kterým se zespod této kůry velmi líbí (krom toho ptáci za pár týdnů zjistí, že se dá kůra vyházet - řešení je to tedy dočasné) nebo drobnými kamínky, ale vrstva by měla být min. 2cm, aby pod těmito kamínky necítili substrát. Větší vrstva kamínků se nebude líbit rosnatkám - je to spíše řešení pro rašeliniště se sárami.

== Rašeliniště s pevným tělem ==
Nejjednodušší volba vhodná i pro naprosté začátečníky. Tuto metodu lze shrnout do následujícího velmi zjednodušeného postupu, který lze až do omrzení modifikovat. Vybrat plastový kýbl - nejlépe 16l (ale může být jakákoliv hlubší nádoba - min 10l obsah) zakopat ho do země - zároveň s terénem a naplnit ho rašelinou a pískem - 1:1 popř. i perlitem - 1:1:1 a osadit květinami. Vyměňovat substrát - ano, ale stačí po 2 - 3 letech.

== Lisované rašeliniště ==
Celé - hotové korpusy jsou lisované a nepřeberné množství druhů a tvarů lze zakoupit ve specializovaných obchodech. Stačí je zakopat do země a osadit. Je třeba dbát (pouze) na umístění (viz výše) - zda zvolit otevřené prostranství, či stín nějakých větších keřů a dále je třeba volit tvar dle zamýšlených rostlin, které tam budou pěstované. Zda umístíte rostliny celoročně, nebo jen na (letní) sezónu atp.

= Vhodné rostliny =

'''''Celoročně'''''

** Sarracenia
*** ''[[w:Sarracenia flava|Sarracenia flava]]''
*** ''[[w:Sarracenia purpurea|Sarracenia purpurea]]'' ssp. ''purpurea'' a mnoho jejích kříženců
** Drosera
*** ''[[w:Drosera anglica|Drosera anglica]]''
*** ''[[w:Drosera binata|Drosera binata]]''
*** ''[[w:Drosera binata ssp.binata|Drosera binata ssp.binata]]''
*** ''[[w:Drosera filiformis|Drosera filiformis]]''
*** ''[[w:Drosera filiformis × intermedia|Drosera filiformis × intermedia]]'' (= ''Drosera'' × ''hybrida'')
*** ''[[w:Drosera intermedia|Drosera intermedia]]''
*** ''[[w:Drosera rotundifolia|Drosera rotundifolia]]''
** Pinguicula
*** ''[[w:Pinguicula alpina|Pinguicula alpina]]''
*** ''[[w:Pinguicula bohemica|Pinguicula bohemica]]''
*** ''[[w:Pinguicula grandiflora|Pinguicula grandiflora]]'' a její subspecie
*** ''[[w:Pinguicula longifolia|Pinguicula longifolia]]'' a její subspecie
*** ''[[w:Pinguicula villosa|Pinguicula villosa]]''
*** ''[[w:Pinguicula vulgaris|Pinguicula vulgaris]]''
** Dionaea
*** ''[[w:Dionaea muscipula|Dionaea muscipula]]'' - Někteří pěstitelé ji mají venku celoročně, ale zimu většinou přežívá s obtížemi.

;'''''Kromě zimy'''''
: Vlastně skoro většina ostatních masožravek. Pokud bych to měl konkretizovat, tak určitě špirlice (''Sarracenia''), mucholapky (''Dionaea''), většina tučnic (''Pinguicula''), některé bublinatky (''Utricularia'') a pár rosnatek (''Drosera''). Je třeba si zjistit co který druh pro letnění venku potřebuje, ale viděl jsem letnit bez problémů i rosnolist!

= Péče o rostliny =
Přestože naprostá většina uvedených rostlin je vhodná k celoroční kultivaci venku, je dobré na zimní období rašeliniště s rostlinami nějak chránit. Vhodné je zakrytí chvojím či jinými přírodními materiály. Ideální je chránit rašeliniště sněhovou přikrývkou.

[[Kategorie:Masožravé rostliny|Pěstování/zahradní rašeliniště]]</text>
      <sha1>oggu0ygznt81y6ljtzje9tyerxq65ux</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Masožravé rostliny/pěstování/domácí vitrína</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2264</id>
    <revision>
      <id>43425</id>
      <parentid>35016</parentid>
      <timestamp>2021-03-26T15:07:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6486" xml:space="preserve">Jistě se jednou dostanete do stádia, kdy vás navlečené igelitové pytlíky a uříznuté PET lahve na květináčích s vlhkomilnými masožravkami přestanou uspokojovat. Řešením je přesunout rostlinky do vitríny, kde se jim bude dobře dařit a kde se na ně bude dát i koukat.

Pořídit si vitrínu na rostliny, případně paludárium (z latinského výrazu pro pobřežní krajinu), tedy kombinaci akvária/terária není tak jednoduché. Nejedná se totiž o vyřazené akvárko, i když i to v nouzi poslouží.

== Výběr vitríny ==
== Vhodné rostliny ==
V tomto případě je výběr velmi široký, protože mnoho masožravek si libuje ve zvýšené vlhkosti, případně si ji přímo žádá.

Do vitríny se hodí prakticky všechny pozemní a orchidioidní bublinatky (''[[w:Utricularia|Utricularia]]''). Některé však ve vhodných podmínkách rostou jako plevel, proto je vhodné sázet je do samostatných květináčů, které pak zapustíme do substrátu vitríny a čas od času kontrolujeme, zda neprorůstají jinam.

Také lze doporučit většinu nížinných láčkovek. Zvláště vhodné jsou druhy které tvoří malé růžice a velké láčky, jinak se vám může stát, že vitrínu během jednoho roku vyplní masožravá liána... Vysokohorské druhy jsou obvykle žádané pro svůj atraktivní vzhled, ale ony zároveň vyžadují i nižší teploty (kolem 18&amp;nbsp;°C), takže budete potřebovat i chlazení.

Ze špirlic (''[[w:Sarracenia|Sarracenia]]'') je vhodná do vitríny pouze ''[[w:Sarracenia psittacina|Sarracenia psittacina]]'', která vyšší vlhkost oproti ostatním špirlicím snáší velmi dobře.

Všechny známé pralesní rosnatky (''[[w:Drosera adelae|Drosera adelae]]'', ''[[w:Drosera prolifera|Drosera prolifera]]'', ''[[w:Drosera schizandra|Drosera schizandra]]'') jsou vhodné. Protože obvykle rostou ve stínu, můžeme s nimi vyplnit spodní zastíněná patra.

[[w:Rosnatka#Nezatahující světlomilné rosnatky|Nezatahující světlomilné rosnatky]] vám ve vitríně také budou dělat radost, ale mohou být náchylné k napadení plísní, zvláště od trávené kořisti.

== Osvětlení ==
Osvětlení by v teráriu mělo být alespoň takové, aby trvalá teplota byla cca 30&amp;nbsp;°C a bylo dobře prosvětlené.

== Zvlhčovače ==
Zvlhčovače/rozprašovače, mlžiče/mlhovače, případně přístroje pro rosení (mist makers, foggers), jsou technická zařízení pomáhající udržovat dostatečnou vlhkost ve sklenících, teráriích či vitrínách pro rostliny.
Mlhovací zařízení mohou pracovat na různých principech, nejčastěji na principech ultrazvukového chvění vestavěné membrány, případně na principu přetlaku v kombinaci s tryskou. U rosících a rozprašovacích zařízení je voda také hnána přes trysku.
Zařízení se dají pořídit jak v různém cenovém rozsahu, cca od 500,-&amp;nbsp;Kč pro malá zařízení až do téměř 10&amp;nbsp;000,-&amp;nbsp;Kč pro velká, programovatelná zařízení schopná obsloužit i několik vitrín najednou, případně s možností zvlhčování skleníků. Dražší zařízení je také možno povětšinou kombinovat a případně rozšiřovat a slouží spíše maloprůmyslovým účelům.
Některá zařízení jsou programovatelná jak co se týká času provozu, tak i síly/množství proudu mlhy nebo vody/aerosolu. K levnějším zařízením je vhodné dokoupit si časovací zařízení a pomocí něj regulovat dostatečnou vlhkost.
Tato zařízení nám v závislosti na použitém typu nebo velikosti vitríny/terária/paludária dokáží udržovat RVV (relativní vzdušnou vlhkost) od 70%&amp;nbsp;RVV výše.

Dostatečná zařízení pro pokojové vitríny mohou být například:
;Fogger Exo Terra:Malé ultrazvukové zařízení určené pro vnitřní použití v menších vitrínách/teráriích/paludáriích. Možno kombinovat s vodopády Exo Terra.

;Zoo Med Reptile Super Fog:Vysoce účinné zařízení, instalované mimo prostor vlastní vitríny/terária/paludária. Součástí zařízení je dvoulitrová nádrž na niž je napojena hadice přivádějící vodu do vitríny/terária/paludária a tam je následně rozprašována formou mlhy. Možnost regulování síly proudu mlhy, stejně jako možnost mlžení jak jedné vitríny, tak případně jejich soustavy.

;Lucky Reptile Super Rain:Výkonné rosící zařízení vybavené pumpou o výkonu 120&amp;nbsp;l/hod nebo také 6,5&amp;nbsp;baru. Možnost připojení až 15 trysek najednou, to znamená, že je výhodné pro použití pro více vitrín/terárií/paludárií najednou. Trysky mohou být díky speciálnímu upevňovacímu systému nainstalovány do jakékoliv polohy a kterékoliv části vitríny/terária/paludária. Obvykle mají rychloupevnění na sklo pomocí přísavek. Trysky jsou volně polohovatelné, bez nutnosti navrtávání dalších otvorů. Přídavným zařízením je také Odkapávač/Dripper, který může být využit například pro zalévání květin v teráriu. Vzhledem k tomu, že zařízení obsahuje i filtr, může být Super Rain napojen přímo do vodních nádrží ve vitríně/teráriu/paludáriu. Dokáže tak vytvořit úsporný a uzavřený oběh vody.

;Haba Mist:Programovatelný rozprašovač pro vitríny/terária/paludária. Zařízení pracuje buď na baterie anebo po připojení do sítě. Tím se stává zařízení mobilnější. Instaluje se uvnitř vitríny/terária/paludária a program umožňuje 4 různé intervaly (každou hodinu, 3, 6 nebo 12 hodin) a 4 možné délky zavlažování (15, 30, 45 a 60 sekund).

K méně výkonným zvlhčovacím &quot;zařízením&quot; patří dále například různé typy vodopádů, jezírek a nádržek s vodou umístěných uvnitř vitríny/terária/paludária, stejně tak jako nám RVV pomůže částečně zvyšovat vlhký substrát pěstovaných rostlin, zálivková voda anebo klasické ruční mechanické rozprašovače. Oblíbená &quot;vychytávka&quot; pro menší vitríny je vzduchovací kamínek ponořený kousek pod hladinou umělého jezírka. Drobné kapičky, vymrštěné z vody bublinkami, vytrvale přispívají ke zvlhčení vzduchu.

Technická zařízení nám ulehčí a usnadní starost o naše rostliny, navíc je můžeme programováním jednoduše přizpůsobit ročnímu období a venkovní nebo vnitřní teplotě.

== Péče o rostliny ==

[[Kategorie:Masožravé rostliny|Pěstování/domácí vitrína]]</text>
      <sha1>9ibypfeeae5wesvvv2oi3b1hll0d8b4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Masožravé rostliny/nemoci a škůdci</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2266</id>
    <revision>
      <id>35010</id>
      <parentid>9393</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:28:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="297" xml:space="preserve">* [[Masožravé rostliny/nemoci a škůdci/mšice|mšice]]
* [[Masožravé rostliny/nemoci a škůdci/molice|molice]]
* [[Masožravé rostliny/nemoci a škůdci/smutnice|smutnice]]
* [[Masožravé rostliny/nemoci a škůdci/plíseň|plíseň]]

[[Kategorie:Masožravé rostliny|Nemoci a škůdci]]</text>
      <sha1>2xzir73xeyqh2gsqc208t35s3e3m178</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Podmínky pěstování</title>
    <ns>10</ns>
    <id>2271</id>
    <revision>
      <id>22010</id>
      <parentid>21111</parentid>
      <timestamp>2011-10-30T20:54:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>optimalizace kódu; oprava kódu; typografické úpravy; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1193" xml:space="preserve">{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;float: right; width: 300px; margin: 0 0 1em 1em;&quot;
|-
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #9e9;&quot; | {{{Jméno}}} – podmínky pro pěstování
|-
! Vhodnost pro začátečníky&lt;br /&gt;&lt;small&gt;(čím více ★, tím vhodnější)&lt;/small&gt;
| style=&quot;font-size: larger;&quot; | {{{Z}}} &lt;!-- Hodnotí se hvězdičkami do pěti, čím víc, tím vhodnější - například ★★☆☆☆ --&gt;
|-
! [[Masožravé rostliny/pěstování/Teplota|Teplota]] letní
| {{{TL}}}
|-
! [[Masožravé rostliny/pěstování/Teplota|Teplota]] zimní
| {{{TZ}}}
|-
! [[Masožravé rostliny/pěstování/osvětlení|Osvětlení]] letní 
| {{{OL}}}
|-
! [[Masožravé rostliny/pěstování/osvětlení|Osvětlení]] zimní
| {{{OZ}}}
|-
! [[Masožravé rostliny/pěstování/zálivka|Zálivka]] letní
| {{{ZL}}}
|-
! [[Masožravé rostliny/pěstování/zálivka|Zálivka]] zimní
| {{{ZZ}}}
|-
! [[Masožravé rostliny/pěstování/vlhkost|Vlhkost]] vzduchu
| {{{V}}}
|-
! [[Masožravé rostliny/pěstování/přesazování|Přesazování]]
| {{{P}}}
|-
! [[Masožravé rostliny/pěstování/substrát|Substrát]]
| {{{S}}}
|}&lt;noinclude&gt;
[[Kategorie:Šablony:(vše)|{{PAGENAME}}]]
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>chbe1xrhg3hy6eufw3ce5dh76s4yevv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Masožravé rostliny/pěstování/Dionaea</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2272</id>
    <revision>
      <id>35014</id>
      <parentid>25136</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:28:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3947" xml:space="preserve">{{podmínky_pěstování|Jméno=Mucholapka|Z=★★★☆☆|TL=18 až 30&amp;nbsp;°C|TZ=15 až 22&amp;nbsp;°C|ZL=velmi mokro, květináče stojí ve vodě|ZZ=mokro, dobrá drenáž|OL=maximální možné oslunění|OZ=maximální možné oslunění|V=60 až 80 %|S=rašelina - hrubý křemenný písek, 2 : 1|P=po více letech, jen při znehodnocení substrátu}}

Mucholapka je rostlina, která se, při splnění základních podmínek, dá poměrně dobře pěstovat v běžných pokojových podmínkách na okenním parapetu.
O vhodnosti této rostliny pro začátečníky se vedou spory.


= Teplota =
Běžná pokojová, ale během slunného dne jí nevadí ani vyšší teploty. Často přežívá celoročně i ve venkovní kultivaci na [[Masožravé rostliny/pěstování/zahradní rašeliniště|zahradním rašeliništi]]. Na zimu je však třeba rašeliniště zakrýt třeba větvemi.

= Osvětlení =
Mucholapka vyžaduje hodně slunce. Nejlépe je v bytě ji umístit na jižní parapet, zkrátka tam, kde do ní bude pražit slunce. Dobře ale poroste i na východním nebo západním okně. Pokud ji máte celoročně v pokoji, je třeba ji i v zimě zajistit co nejvíce světla. V optimálním případě je dobré i přisvěcovat.

= Vlhkost =
Rostlině vyhovuje větší vlhkost, takže ji můžete rosit. Nevadí ji ani nějaký poklop.

= Zálivka =
Květináč musí stát stále ve vodě, nesmí vyschnout. Výhoda je, že na rozdíl od běžných pokojových rostlin ji nepřelijete. Zalévejte, pokud je to možné, měkkou vodou (dešťovka, destilovaná voda), nebo alespoň převařenou (studenou).

= Substrát =
Jako substrát používejte rašelinu (ne zahradní!) odlehčenou třeba křemičitým pískem nebo perlitem v poměru asi 1:1. Přesazujte jednou za rok, pokud zaléváte tvrdou vodou a na povrchu se vám tvoří hnědavý maz. Jinak stačí až po dvou letech. Při vlastním přesazování dávejte pozor, protože mucholapka má jakousi cibuli, ze které trčí jen několik tuhých a křehkých kořínků.

= Nádoby =
Čím větší nádoba, tím stabilnější prostředí mucholapka má. Dostačující mohou být nádoby okolo 15cm.

= Přesazování =
Každoročně, někdy může být i déle - podle stavu substrátu.

= Hnojení/krmení =
Mucholapku nemusíte krmit, nechte ji, ať se snaží sama. Masožravky zásadně nehnojíme!

= Zimní období =
V zimním období se mění tvar listů a velikost pastí. Mucholapce vyhovuje pokles teplot v zimním období.

= Problémy =

= Nemoci a škůdci =
Rostliny mohou být především v zimním období napadeny především [[Masožravé rostliny/nemoci a škůdci/plíseň|plísní šedou]], [[Masožravé rostliny/nemoci a škůdci/smutnice|smutnicemi]] nebo [[Masožravé rostliny/nemoci a škůdci/mšice|mšicemi]]

= Rozmnožování =
* '''Generativně'''
** '''Dělení trsů''': Pokud se rostlina rozdělí, je možné ji rozsadit.
** '''Řízkování''': Je nutné od rostliny oddělit mladší list včetně báze, pasti a pokud možno i několika kořenů. Nejlepší příležitost pro to se najde asi při přesazování.
** '''Množení na agarových půdách''':
* '''Vegetativně''': Mucholapka je cizosprašná, je tedy nutné nechat společně vykvést několik nepříbuzných rostlin. Vzhledem k tomu, že květ mucholapku velmi vysílí, je nutné, aby rostliny k tomu byly dostatečně způsobilé. Vypěstovat dospělou rostlinu ze semínka není jednoduché a trvá to 4-5 let.
** '''Stratifikace semen''': Pro zvýšení klíčivosti je dobré semena stratifikovat chladem.

= Květ =
Kvetení mucholapku vysiluje. Pokud máte rostlinku neduživou, raději květní stvol už v zárodku ustřihněte. Je cizosprašná, takže pokud nemáte další mucholapku v květu, semínka mít nebudete.

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Mucholapka podivná}}

[[Kategorie:Masožravé rostliny|Pěstování/Dionaea]]</text>
      <sha1>tug8btyag12oqi063ndk4urozcbhfia</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Masožravé rostliny/pěstování/samozavlažovací truhlík</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2275</id>
    <revision>
      <id>35017</id>
      <parentid>9411</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:28:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3035" xml:space="preserve">== Pěstování masožravých rostlin v samozavlažovacím truhlíku ==

Pěstuji své masožravé rostliny v samozavlažovacím truhlíku a mohu ze svých dosavadních zkušeností říct, že je to ten nejlepší způsob.

Na trhu existují dva typy samozavlažovacích truhlíků (dále jen truhlíky) a to:
# Truhlíky s knotem.
# Truhlíky které fungují na principu vzlínavosti zeminy.

Pro pěstování masožravých rostlin doporučuji jednoznačně truhlíky s knotem a to hned z několika důvodů:

# Knot umožňuje kapilární spojení s kořenovým systémem rostliny a ta si sama bere přesně tolik vody kolik potřebuje.
# Nedochází k extrémnímu přemokření substrátu.
# Substrát se díky mřížkám umístěným v truhlíku provzdušňuje.
# Díky tomu se zmenšuje na minimum riziko, že dojde k hnilobě kořenů.
# Pomaleji se znehodnocuje substrát, takže není potřeba přesazovat rostliny tak často jak se uvádí(každoročně).
# Prakticky skoro vůbec se netvoří různé řasy, nevzhledné zelené povlaky a plísně tak jak tomu bývá na povrchu přemokřených substrátů.
# Mám osobně vyzkoušeno,že samozavlažovací truhlík umístěný na balkóně, situovaném na jižní stranu, který má plný zásobník vody, vydrží celý týden bez zálivky (dovolená, služební cesta apod.)
# Snadná a bezpečná manipulace s truhlíkem.
# Dobrá skladnost. Umístění mnoha rostlin na vcelku malé ploše což je výhoda hlavně v zimním období (umístění na parapet v místnosti).
# Odpadají náklady na pořízení drenážního materiálu.

Nevýhody truhlíku s principem vzlínavosti zeminy + klasické pěstování v květináči s podmiskou:

# Trvalé přemokření substrátu.
# Následné nebezpečí rychlého vyschnutí.
# Rychlejší znehodnocování substrátu.
# Nutnost častěji přesazovat.
# Veliké riziko hniloby kořenů.
# Tvorba řas,povlaků a plísní.
# U klasických květináčů nutno připočítat náklady na drenážní materiál.
# Trvale přemokřený substrát postrádá jakékoliv provzdušnění.

Já úspěšně tímto způsobem pěstuji Rosnatku kapskou, Mucholapku podivnou, Droseru aliciae a Špirlici purpureu.Přes léto mám truhlík zavěšený na balkoně (ano, tak jako muškáty) směrovaném na jižní stranu a přes zimu umisťuji své rostlinky na vnitřní parapet do pokoje k oknu, které je rovněž situované na jih. Rostou a kvetou krásně!

Chtěl bych tímto způsobem pěstovat i Láčkovku, ale ne v samozavlažovacím truhlíku, nýbrž v samozavlažovacím květináči (v tzv. žardince). Tyto květináče se prodávají též jako závěsné což je pro pěstování Láčkovek ideální (jen tak si myslím nejlépe vynikne-zavěšená v místnosti), ale musím počkat až se má první, koupená, malá a ze špatné péče zachráněná Láčkovka aklimatizuje a pak se uvidí. Každopádně o tom napíšu.

Lubomír Pelíšek

[[Kategorie:Masožravé rostliny|Pěstování/samozavlažovací truhlík]]</text>
      <sha1>3y4h43v21towtd63757x1lx08yspqat</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>HAAS manuál</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2276</id>
    <revision>
      <id>41777</id>
      <parentid>41406</parentid>
      <timestamp>2020-05-24T08:07:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- nadbytečné odřádkování; správná sémantika</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="13730" xml:space="preserve">== Úvod ==

=== Fungování HAASu ===

: Aplikace HAAS se každý den přihlásí do Vašeho týmu, kde zjistí aktuální hodnoty tréninku, atributů a spoustu dalších informací či
: případných změn, které v týmu nastaly od minulého přepočtu, a výsledné hodnoty zpracuje. Vše si poté v přehledné formě můžete
: prohlédnout v samotné aplikaci.

=== Orientace na HAASu ===
V samotném HAASu se kromě nepřeberného množství užitečných informací, které byste bez kalkulátoru či složitého propočítávání těžko zjišťovali, dozvíte i podrobnosti k jednotlivým verzím aplikace, plánované novinky a vylepšení. V horní části úvodní obrazovky se nachází přehledné menu, které stejně jako v ostatních podobných aplikacích, má funkci hlavního rozcestníku, odkud se dostanete na všechny Vámi požadované informace.

=== Systém nápovědy ===
Téměř u každé tabulky najdete nápovědu (otazník v zaobleném čtverci), který Vám orientaci velmi usnadní (někde můžete nápovědu nalézt i přesto, že u položky čtverec chybí). Vše potřebné se z nápovědy ovšem nedozvíte a právě proto byl vytvořen tento manuál. Měl by Vám především pomoci se lépe a rychleji zorientovat v množství funkcí a zkratek, se kterými se v HAASu setkáte.

=== Úvodní INFO ===
Shrnutí nejdůležitějších údajů o Vašem týmu, jako je IŠ hráčí hrajících zápas a vývoj IŠ za posledních 7 dní. O něco níže jsou zaznamenány pohyby hráčů v týmu (příchody a odchody za poslední uplynulý den). Zde máte možnost tyto data ještě upravit – zadat důvod příchodu, odchodu, cenu apod.

=== Vývojové středisko ===
Pro budoucí vývoj je velmi důležitá kvalitní komunikace mezi všemi testery. Právě to zajistí vývojové středisko. Vidíte v něm řadu věcí, jejichž zavedení do HAASu se teprve plánuje, můžete je ohodnotit podle toho, jak moc vám chybí. Ke každé položce připravované novinky máte navíc diskuzi, kde můžete s ostatními probírat význam daného vylepšení.

Pro lepší přehlednost si můžete zobrazit:
* seznam všech plánovaných věcí na jediné stránce se základními informacemi - &quot;zoznam&quot;
* deset, podle ostatních uživatelů nejdůležitějších plánovaných vylepšení - &quot;TOP 10&quot;
* nejnovější informace o plánovaných změnách (hodí se zejména pokud k některým položkám ještě nemáte určenou prioritu)
* deset nejnovějších příspěvků v diskuzi (ke všem položkám dohromady!)

Pokud u některé z položek ve vývojovém středisku nemáte určenou prioritu (ohodnocení), budete na to upozorněni hned na úvodní stránce vývojového střediska. Pokud určíte prioritu u všech položek, upozornění zmizí.

== Mužstvo ==

=== Poradce pro zázemí ===
Zde vám HAAS pomůže s výpočtem nákladů na sezonu na všechny typy zázemí. Kromě sezónních nákladů zde vidíte také denní náklady. Ovšem zatím tato obrazovka nefunguje tak, jak by měla (zobrazuje u některých typů zázemí chybné ceny) a pracuje se na její opravě.

== Hráči ==

=== Seznam hráčů ===
Zde se nachází základní informace o vašich hráčích, tedy celkový počet hráčů, počet hráčů, kteří opustili váš tým a jejich seznam. V tabulce sa vedle jména nachází datum příchodu hráče do týmu (HAAS zaznamená u všech hráčů jako důvod příchodu &quot;neznámý,&quot; pokud nenastavíte jinak, v případě příchodu zaznamená automaticky jen datum příchodu do týmu.

Neznámé datum příchodu bude ovšem nastavené u hráčů, kteří ve vašem týmu byli ještě předtím, než jste HAAS začali užívat. Dále zde zjistíte důvod příchodu hráče do mužstva, ktérý sa nastavuje kliknutím na odkaz &quot;upravit,&quot; (najdete hned na datumem příchodu) můžete nastavit spolu s cenou hráče (pokud ovšem nějaká je).

Následně se zde nachází informace o počtu záznamů hráče na HAASu a počet dní, které daný hráč ve vašem týmu strávil (celkem, i se dny, kdy jste HAAS ještě neužívali). U hráčů, kteří váš tým už opustili, můžete v jednom okně (ve sloupci &quot;akcia&quot;) nastavit důvody hráčova příchodu i následného odchodu v jedné tabulce i s jejich případnou cenou.

=== Kvalita hráčů ===
Další řada informací o kvalitě vašeho kádru je vám k dispozici i v této části menu, tentokrát se jedná zejména o jejich kvalitu, potenciál, průměrný trénink a také informace o tom, jestli máte daného hráče prozkoumaného (pokud nemáte, tak se vám zobrazuje průměrná hodnota hráčovy kvality, zjištěna z průměru kvalit ze všech hráčových uploadu). Kvalita a potenciál jsou barevně odlišeny podle velikosti hodnot.

=== Formace ===
Podle vybraného dne si tu můžete prohlédnout formaci, kterou jste pro dané datum použili. U každého hráče z formace máte základní údaje (pozice, věk, atributy hráčů, forma a zkušenosti). Mezi daty můžete přepínat pomocí rolovacího menu a dostupné jsou formace z každého dne, ve kterém proběhl upload. Vedle základních údajů jsou k dispozici i údaje doplňkové (pozice, jméno, věk, kvalita, potenciál, IŠ, trénink), znovu s možností přepínat mezi datumy pomocí rolovacího menu.

Velkým pomocníkem v přehlednosti nasazování hráčů na jednotlivé posty je &quot;Nasazování hráčů ve formacích&quot; (odkaz se nachází mezi aktuální sestavou a ostatními hráči). Zde je možno opět pomocí rolovacího menu procentuelně zjistit, který hráč byl jak nasazován na různé posty.

=== Tiskovka ===
V této části je možné vygenerovat tiskové zprávy o tréninku hráčů (vždy nejlepších pět parametrů v dané sezoně), o hráčských NEJ (TOP 3) a o hvězdných hráčích.

=== Porovnání hráčů ===
Tato sekce je zatím v přípravné fázi, v blízké budoucnosti bude možné porovnat dva i tři hráče podle různých ukazatelů.

=== Juniori ===
V současnosti obsahuje údaje o počtu vlastních juniorů ve vašem týmu a počet juniorů, kteří k vám přišli z juniorské přípravky.

== Liga ==

Většina míst na HAASu je zaměřena hlavně na váš tým, ale přesto se nezapomíná na důležité informace o vašich ligových soupeřích. Ty najdete právě zde.

=== Tabulka ligy ===
V této části HAASu se nachází tabulka, velmi podobná té z Hockeyareny. Obsahuje všechny důležité týmové statistiky, které jsou na samotné Hockeyareně dostupné, ale také něco navíc. První výhoda je, že se můžete podívat na tabulku ligy z různých dnů, po různém počtu odehraných kol. Druhá výhoda je porovnání týmu oproti minulému kolu. Můžeme vidět tři druhy porovnávacích prvků. Zelená šipka (zlepšení umístění), červená šipka (zhoršení umístění) a terčík, který značí, že tým je na stejné pozici jako před posledním ligovým kolem.

=== Vývoj pořadí v lize ===
Po kliknutí na link pod tabulkou týmů(„Vygenerovať graf vývoja poradia v lige“) sa zobrazí graf, kde vidíte pozice mužstev od prvního ligového zápasu sezóny až k dnešnímu dni. Každé mužstvo má svoji barvu (viz. legenda napravo) podle které si ho v grafu můžete najít a odsledovat tak, jak si vedlo v průběhu aktuální sezony a měnilo své výkony.

=== Zranění v lize ===
Velmi užitečná obrazovka. Zde je přehled všech právě zraněných hráčů v lize i s počtem dní, kdy ještě nebudou moci zasáhnout do hry. V tabulce u těchto hráčů zjistíte prakticky vše, co byste o hráčovi mohli zjistit přímo v samotné HA. Informace o zraněných hráčích jsou velmi užitečné hlavně ve chvíli, kdy se blíží váš důležitý zápas a chcete rychle zjistit, jestli váš soupeř nemá zrovna zraněnou jeho největší hvězdu.

=== Informace o týmech v lize ===
Vůbec to NEJ v celém HAASu. Zde si manager může prohlédnout a porovnat zcela vše co se týká týmů svého i konkurence. Navíc zde může porovnávat data i za vybraná časová období.
Kdo si tuto část neoblíbil, znamená, že zde nebyl. ;o)

=== Hráči na trhu ===
Přínos této obrazovky ocení především manažeři, kteří se častěji pohybují na trhu a zajímají se o své soupeře v lize. V této obrazovce totiž HAAS zobrazí všechny hráče z vaší ligy, kteří jsou aktuálně na trhu (je jedno či tam jsou jako volní, nechránění či na prodej). V základním módu vidíte jména mužstva a jména hráče i jeho věk, index šikovnosti, počet odehraných ligových zápasů v sezóně a pravděpodobnou pozici, na které nejčastěji nastupuje. Jak známo umístění hráče na trh je také jediný způsob, jak zjistit všechny atributy cizího hráče, zejména pokud jde o gólmana, který se neprodá se tyto informace můžou hodit. Po kliknutí na jméno hráče se objeví standardní obrazovka HAASu s informacemi o hráčovi. Užitečná je možnost v horní části hráčovy obrazovky se kliknutím na „Pozrieť obrazovku hráča na Hockeyarena.net“, přenést přímo na obrazovku daného hráče na Hockeyareně a pokud jste už přihlášený na Hockeyareně, můžete například ihned podat na hráče nabídku.

=== Tisková správa ===
Hned pod tabulkou najdete odkaz &quot;Tlačová správa&quot;, který jistě ocení držitelé sponzorských balíčků. Po kliknutí na zmíněný odkaz vám HAAS vygeneruje údaje, které jste již zjistili z hlavní tabulky, v přehledné podobě. Tak, aby abyste mohli jednoduše překopírovat mezi vaše ostatní tiskové zprávy. Tiskovka vám bude vygenerována i s formátováním, abyste tímto nemuseli ztrácet čas. Nejen spoluhráči z vaší ligy to jistě ocení.

== Statistiky ==

=== Tým ===
V týmových statistikách sa vám ukazují průměry celého družstva podle jednotlivých parametrů.
Všechny statistiky sa vám zobrazí v přehledné barevné tabulce, která obsahuje:
* Datum
* Počet hráčů, z kterých je statistika vytvořena
* Druh zápasu (Přátelský- PZ, Ligový- LG, Národní pohár- NP, Pohár vítězů pohárů-PP, Světová liga- SL, Play off- PO, Volno- vol.)
* Průměrná hodnota sledované podmínky
* Růst hodnoty - vyjadřuje rozdíl mezi první naměřenou hodnotou a aktuální hodnotou
* Rozdíl hodnoty - vyjadřuje rozdíl mezi poslední naměřenou hodnotou a aktuální hodnotou
* Koeficient růstu hodnoty - vyjadřuje poměr mezi poslední hodnotou a aktuální hodnotou (pokud je hodnota na stejné úrovni je koeficient 1.0)
* Celková hodnota - Vyjadřuje součet všech hodnot u všech hráčů, kteří byli vybraní
* Růst celkové hodnoty - vyjadřuje rozdíl mezi první naměřenou celkovou hodnotou a aktuální celkovou hodnotou
* Rozdíl celkové hodnoty - Vyjadřuje rozdíl mezi poslední naměřenou celkovou hodnotou a aktuální celkovou hodnotou
* Koeficient růstu celkové hodnoty - vyjadřuje poměr mezi poslední celkovou hodnotou a aktuální celkovou hodnotou

Možnosti volby statistik:
* Druh statistik:
** Celkové - zobrazí se statistika všech hráčů týmu
** Zápasové - zobrazí se statistika všech hráčů, kteří hráli zápas
** Nezápasové - zobrazí se statistika všech hráčů, kteří nehráli zápas
* Druh zápasu: Zobrazí statistiky jen ve vybraných zápasech
* Druh hodnoty: Zobrazí statistiky vámi vybrané hodnoty
* Mohutnost: Zobrazí statistiky na vybraný počtu dní dozadu
* Průměry: Určí pravidelné průměrování veličin po určitém počtu dní

=== Hráči ===
Na rozdíl od týmových statistik si zde můžete prohlédnout statistiky jednotlivých hráčů v řadě ukazatelů. V rolovacím menu nejprve navolte, jestli chcete statistiky vašich hráčů, nebo vás zajímají statistiky hráčů od všech uživatelů HAASu dohromady. Vyberte orientační věk hráčů, vyberte mezi hráči do pole a brankaři a pak sledujte výsledek v podobě tabulky.

U statistik hráče se dozvíte následující info: Jméno, Věk, Počet zápasů, Počet střel, Průměrný počet střel na zápas, Počet gólů, Průměrný počet gólů na zápas, Procentuální úspěšnost střelby, Počet asistencí, Průměrný počet asistencí na zápas, Počet bodů, Průměrný počet bodů na zápas, Počet bodů obránců, Průměrný počet bodů obránců na zápas, Plus/mínus body a Průměrný počet plus/mínus bodů na zápas.
=== Vývoj IS ===
Touto statistikou můžeme průběžně sledovat index šikovnosti hračů nasazených v /ligových / zápasech, nebo všech hráčů v týmu. Zobrazení je grafické /svisle – hodnota IS, vodorovně – datum/ i tabulkové / datum, hodnota, vývoj k předchozí hodnotě./

== HAAS - aktivita ==
Jeden z problémů, na které byste při užívání HAASu mohli narazit, je, že vám neproběhne upload. Hlavním důvodem může být nedostatek bodů za aktivitu, protože počet uploadů v jednom týdnů je závislý právě na těchto bodech. Ke kompletnímu uploadu je potřeba mít na kontě 7 bodů týdně (1upload=1bod). Proto dejte pozor, aby vám vaše body příliš neklesly a zbytečně jste tak nepřišli o uploady, kvůli čemuž by se vám zkreslila některá data. ''(tohle ale asi již neplatí, nyní budou odhlašování testeři za nulovou aktivitu)''

Z tohoto důvodu musíte body za aktivitu i nějak sbírat a to zejména tím, že budete upozorňovat na bugy na HAASu, navrhovat nové užitečné funkce, nebo se jakýmkoliv jiným způsobem podílet na jeho dalším rozvoji. K tomu všemu slouží systém MANTIS,kde na tyto věci můžete upozornit.

[[Kategorie:Počítače]]</text>
      <sha1>nlkew9u7p6l4zfushe4tkb2efi7suxk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Ano</title>
    <ns>10</ns>
    <id>2280</id>
    <revision>
      <id>34048</id>
      <parentid>21089</parentid>
      <timestamp>2017-10-24T21:25:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="316" xml:space="preserve">style=&quot;background: #ddffdd&quot; | {{{1|ano}}}&lt;noinclude&gt;
----
Tato šablona je navržena pro použití v tabulce pro bunku &quot;Ano&quot;, a má zelené pozadí.

Příklad použití:

&lt;pre&gt;
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| {{ano}}
|}
&lt;/pre&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| {{ano}}
|}

[[Kategorie:Šablony:(vše)|{{PAGENAME}}]]
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>arke23tqtuy4gjovawt9mmjq98yn44b</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Ne</title>
    <ns>10</ns>
    <id>2281</id>
    <revision>
      <id>38717</id>
      <parentid>21109</parentid>
      <timestamp>2018-12-31T13:53:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; lepší provedení příkladu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="309" xml:space="preserve">style=&quot;background: #ffdddd&quot; | {{{0|ne}}}&lt;noinclude&gt;
----
Tato šablona je navržena pro použití v tabulce pro buňku &quot;Ne&quot;, a má červené pozadí.

Příklad:
&lt;pre&gt;
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| {{ne}}
|}
&lt;/pre&gt;

dá:
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| {{ne}}
|}

[[Kategorie:Šablony:(vše)|{{PAGENAME}}]]
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>meh8ltiu8332vpajrb10gc9olz3wh0v</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>241.pa16 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2282</id>
    <revision>
      <id>41888</id>
      <parentid>41657</parentid>
      <timestamp>2020-06-04T12:07:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- nadbytečné odřádkování</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="731" xml:space="preserve">== Příbuzné systémy ==

'''EUNIS:'''	C2.16	Crenal streams (spring brooks)&lt;br /&gt;
'''Palaearctic Habitat Classification:''' 24.11 - Springs and rivulets&lt;br /&gt;
'''Katalog biotopů České republiky:'''	Nedefinuje samostatně pramenné stružky, ale zahrnuje je do definice pameniště: R1.4	Lesní prameniště bez vorby pěnovce (Forest springs without tufa formation), R1.2	Luční prameniště bez tvorby pěnovců (Meadow springs without tufa formation) a R1.5	Subalpínská prameniště (Subalpine springs) případně do vodních toků.

== Popis ==

Pramenné stružky a průsaky (mimo vlastní pramen) charakterizované vysokou stálostí teploty blízkou ročnímu průměru podzemní vody.

[[Kategorie:Biotop Wikicode]]</text>
      <sha1>rn9dqoywhnnthhopfbredkl4mfp5yfp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>241.pa2 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2283</id>
    <revision>
      <id>41730</id>
      <parentid>41593</parentid>
      <timestamp>2020-05-19T09:07:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- nadbytečné odřádkování</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2105" xml:space="preserve">== Hierarchie ==

* Biotopy světa [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|klíč]]
* 2 Limnické biotopy (Coastal communities) [[Dichotomický klíč/2 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[2 (Biotop Wikicode)|popis]]
* 24 Vodoteče a prameny (Running water) [[Dichotomický klíč/24 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[24 (Biotop Wikicode)|popis]]
* 241 Toky (River course) [[Dichotomický klíč/241 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[241 (Biotop Wikicode)|popis]]
* '''241.pa2 Pstruhové pásmo (Trout zone) '''

== Příbuzné systémy ==
'''EUNIS:'''	C2.21	Soft water springs&lt;br /&gt;
'''Palaearctic Habitat Classification:''' 24.12 - Soft water springs&lt;br /&gt;
'''Katalog biotopů České republiky:''' definuje i přírodní toky bez vegetace jako biotopy silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem ''X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace'' a toky s vegetací jako ''V4 Makrofytní vegetace vodních toků (Macrophyte vegetation of water streams) '' a jednotlivé typy toků nerozlišuje.
== Popis ==
[[Soubor: Landwehrgraben hassloch 20050729 485.jpg|320px|náhled|Germany – Landwehrgraben, biotop 241.pa2&lt;br /&gt;autor: Georg Slickers, fotografováno dne 2005-07-29]]
Horní a střední toky horských a pahorkatinných poloh charakterizované turbulentním prouděním a denním i ročním kolísáním teplot vody vyšším než v tocích nižších poloh. Stanoviště je chudé na vodní cévnaté rostliny, ale dominantními rostlinami bývají specializované druhy vodních mechů a řas ''Bryophyta'' a epilitické ''Bacillariophyta'', ''Cyanophycaea'', ''Rhodophyta'' a ''Chlorophyta''. Také mnoho druhů vodních bezobratlých ''Turbellaria'', ''Ephemeroptera'', ''Plecoptera'', ''Odonata'', ''Trichoptera'', ''Diptera'' je specializováno na toto stanoviště. Z ryb je typický výskyt pstruha potočního, střevle potoční a vranky obecné. Potravní řetězec je závislý na přísunu organické hmoty z okolní suchozemské vegetace.
== Externí odkazy ==
* EUNIS [http://eunis.eea.europa.eu/habitats-factsheet.jsp?idHabitat=754] - anglicky

[[Kategorie:Biotop Wikicode]]</text>
      <sha1>1f04uhqh6srxyqkmbxxa7b7yllfmqv4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Maturitní otázky z literatury</title>
    <ns>14</ns>
    <id>2296</id>
    <revision>
      <id>5382</id>
      <timestamp>2006-08-26T13:42:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="68" xml:space="preserve">[[Kategorie:Maturitní otázky|Literatura]]
[[Kategorie:Literatura]]</text>
      <sha1>7slntynive97bnlmpees9ndw4j5cs27</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Literatura</title>
    <ns>14</ns>
    <id>2297</id>
    <revision>
      <id>29974</id>
      <parentid>24127</parentid>
      <timestamp>2015-09-09T02:55:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- interwiki (nyní ve Wikidatech)</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="170" xml:space="preserve">* {{Wikipedie|kategorie=Literatura}}
* {{Wikizdroje|kategorie=Literatura}}
* {{Wikiverzita|kategorie=Literatura}}
* {{Commons|kategorie=Literature}}

[[Kategorie:(vše)]]</text>
      <sha1>7lvuiy2r4xvyjz5j6umomq6mwkt5obv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Maturitní otázky</title>
    <ns>14</ns>
    <id>2298</id>
    <revision>
      <id>5384</id>
      <timestamp>2006-08-26T13:57:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="28" xml:space="preserve">[[Kategorie:Vzdělávání]]</text>
      <sha1>qghrtahpi9ajl33xxmgp9658xrrcynb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Vzdělávání</title>
    <ns>14</ns>
    <id>2299</id>
    <revision>
      <id>21222</id>
      <parentid>5385</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T18:45:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot změnil [[Kategorie:Základní kategorie]]→[[Kategorie:(vše)]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:(vše)]]</text>
      <sha1>n5semwpzpwrffimpthtnqusnisadvq8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Dichotomický klíč</title>
    <ns>14</ns>
    <id>2300</id>
    <revision>
      <id>30346</id>
      <parentid>5475</parentid>
      <timestamp>2015-10-08T23:36:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- interwiki (nyní ve Wikidatech)</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="22" xml:space="preserve">[[Kategorie:Biologie]]</text>
      <sha1>slrmnz20899dka6ip6r6qbdkgw18r91</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Biologie</title>
    <ns>14</ns>
    <id>2301</id>
    <revision>
      <id>29997</id>
      <parentid>24128</parentid>
      <timestamp>2015-09-16T07:45:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- interwiki (nyní ve Wikidatech); - chybné interwiki</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:(vše)]]</text>
      <sha1>n5semwpzpwrffimpthtnqusnisadvq8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Experimenty</title>
    <ns>10</ns>
    <id>2302</id>
    <revision>
      <id>22089</id>
      <parentid>21167</parentid>
      <timestamp>2011-11-20T12:21:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>zpět na čistě textovou podobu; drobné úpravy textu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="470" xml:space="preserve">Díky, že experimentujete ve Wikiknihách. Váš experiment fungoval a byl posléze odstraněn. Pokud chcete dále experimentovat, použijte, prosíme, [[Wikiknihy:Pískoviště|pískoviště]], neboť pokusy v článcích jsou obvykle rychle smazány. Pokud se chcete něco dozvědět o přispívání na Wikiknihy, podívejte se na stránku [[Wikiknihy:Co jsou Wikiknihy]]. Děkujeme.&lt;noinclude&gt;

[[Kategorie:Šablony:Zprávy uživatelům|{{PAGENAME}}]]

&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>pdl9nv6irv2no8qscoxf373wi5ypc18</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Polština</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2305</id>
    <revision>
      <id>42520</id>
      <parentid>38470</parentid>
      <timestamp>2020-10-31T20:58:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>KuboF Hromoslav</username>
        <id>3632</id>
      </contributor>
      <comment>/* Externí odkazy */ +polski.info</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="839" xml:space="preserve">Tato kniha by vám měla v deseti lekcích přiblížit základy polského jazyka formou ukázkových textů.

''Witamy w podręczniku do nauki języka polskiego!''

== Spis treści ==
* [[/Wstęp/]]
** Alfabet polski, zasady wymowy
* [[/Lekcja 1/]]
** Text: Witajcie w Polsce!
** Gramatyka: Czasownik &quot;być&quot;
* [[/Lekcja 2/]]
** Text: Zakupy
** Gramatyka: Przypadki
* [[/Lekcja 3/]]
* [[/Lekcja 4/]]
* [[/Lekcja 5/]]
* [[/Lekcja 6/]]
* [[/Lekcja 7/]]
* [[/Lekcja 8/]]
* [[/Lekcja 9/]]
* [[/Lekcja 10/]]
* [[/Dodatek A/]]: Wulgaryzmy
* [[/Dodatek B/]]: Fałszywi przyjaciele

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Polština}}
* {{Wikislovník|kategorie=Polština}}
* {{Wikislovník|heslo=polština}}
* [https://polski.info/cs Polski.info] - kurzy (A1 a A2), gramatika, slovník, fórum

[[Kategorie:Polština| ]]
[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>4c74bdob77kovaqvw6w88b7r56gszmq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Polština/Wstęp</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2306</id>
    <revision>
      <id>38471</id>
      <parentid>35282</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:30:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2138" xml:space="preserve">== Polská abeceda ==

Znalost psané a mluvené polské abecedy je prvním předpokladem pro úspěšné zvládnutí jazyka našich severských sousedů. Ačkoli je vytvořen z latinky, stejně jako naše abeceda, některé znaky se liší.

'''Alfabet polski'''
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| a || ą || b || c || ć || d || e || ę || f || g || h || i || j || k || l || ł || m || n || ń || o || ó || p || r || s || ś || t || u || w || y || z || ź || ż 
|-
| A || Ą || B || C || Ć || D || E || Ę || F || G || H || I || J || K || L || Ł || M || N || Ń || O || Ó || P || R || S || Ś || T || U || W || Y || Z || Ź || Ż 
|}

[[Soubor:Pl-Polish Alphabet.ogg]]

Písmena Q, V a X se v polské abecedě nevyskytují, v textu dochází k jejich přepisu. '''Výjimečně''' se jich užívá ve slovech přejatých z cizích jazyků.

Čárka vespod písmen '''ą''' a '''ę''' se nazývá ''ogonek'' (= ocásek). Tato písmena vyjadřují zvuk podobný &quot;om&quot; respektive &quot;em&quot;.

U hlásek &quot;č, š&quot; poláci rozlišují, jestli jsou měkké &quot;ć, ś&quot;, či tvrdé &quot;cz, sz&quot;.

Nejčastěji používaným písmenem je '''a''' (8,91 %), které se vyskutuje 148,5 × častěji než nejméně užívané písmeno '''ź''' (0,06 %).

== Polská klávesnice ==

Tak jako má čeština akcenty obohacené rozložení qwertz a qwerty klávesnice, má ho i polština.
{|
|-
| ˛ || ! || &quot; || # || $ || % || &amp; || / || ( || ) || = || ? || * || ź
|-
| ˙ || 1 || 2 || 3 || 4 || 5 || 6 || 7 || 8 || 9 || 0 || + || ' || ó
|-
| colspan=&quot;14&quot; | 
|-
| &amp;nbsp; || Q || W || E || R || T || Z || U || I || O || P || ń || ć || &amp;nbsp; 
|-
| &amp;nbsp; || q || w || e || r || t || z || u || i || o || p || ż || ś || &amp;nbsp; 
|-
| colspan=&quot;14&quot; | 
|-
| &amp;nbsp; || &amp;nbsp; || A || S || D || F || G || H || J || K || L || Ł || ę || &amp;nbsp; 
|-
| &amp;nbsp; || &amp;nbsp; || a || s || d || f || g || h || j || k || l || ł || ą || &amp;nbsp; 
|-
| colspan=&quot;14&quot; | 
|-
| &amp;nbsp; || &amp;nbsp; || Y || X || C || V || B || N || M || ; || : || _ || &amp;nbsp; || &amp;nbsp; 
|-
| &amp;nbsp; || &amp;nbsp; || y || x || c || v || b || n || m || , || . || - || &amp;nbsp; || &amp;nbsp; 
|}

[[Kategorie:Polština|Wstęp]]</text>
      <sha1>bbemqgkmwtj0v15ycbrgydzidetqufq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Allpagesbadtitle</title>
    <ns>8</ns>
    <id>2310</id>
    <revision>
      <id>5797</id>
      <parentid>5501</parentid>
      <timestamp>2006-09-26T09:04:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Zirland</username>
        <id>36</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>překlad</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="163" xml:space="preserve">Zadaný název stránky byl chybný nebo obsahoval mezijazykové či meziprojektové prefixy. Také mohl obsahovat znaky, jež nemohou být v&amp;#160;názvu použity.</text>
      <sha1>5j89cnpsebxb7mro484rojmpzlw27dl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Masožravé rostliny</title>
    <ns>14</ns>
    <id>2381</id>
    <revision>
      <id>5581</id>
      <timestamp>2006-09-04T09:03:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="22" xml:space="preserve">[[Kategorie:Rostliny]]</text>
      <sha1>t9fx9bj5j0gnpxhv06e1ulsoo4nv8t7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Rostliny</title>
    <ns>14</ns>
    <id>2382</id>
    <revision>
      <id>5582</id>
      <timestamp>2006-09-04T09:04:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="22" xml:space="preserve">[[Kategorie:Biologie]]</text>
      <sha1>slrmnz20899dka6ip6r6qbdkgw18r91</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikiknihy:Hlavní strana/Kniha měsíce</title>
    <ns>4</ns>
    <id>2385</id>
    <revision>
      <id>29477</id>
      <parentid>18065</parentid>
      <timestamp>2015-05-16T08:39:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>[[Dějiny Korolup]], ať je tu zas chvíli něco jiného</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="608" xml:space="preserve">[[Soubor:Korolupy celkový pohled před rokem 1945.jpg|left|80px|Celkový pohled na obec Korolupy před rokem 1945]]

'''[[Dějiny Korolup]]''' je kniha, která by měla přiblížit dějinné události v této jihomoravské obci. Vzhledem k tomu, že obec nevede obecní kroniku a téměř veškeré historické prameny z období před odsunem německého obyvatelstva se podařilo během komunistického režimu vedení obce, JZD či samotnému nově osídlenému obyvatelstvu zlikvidovat, jedná se o retrospekci historie za pomoci nalezených, v archívech uchovaných nebo nově publikovaných pramenů.</text>
      <sha1>srs426o237her83tok2433bz9uqyo3y</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2388</id>
    <revision>
      <id>44551</id>
      <parentid>38572</parentid>
      <timestamp>2021-10-15T21:29:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Zdenekk2</username>
        <id>1887</id>
      </contributor>
      <comment>úpravy + doplnění</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="11098" xml:space="preserve">&lt;inputbox&gt;
buttonlabel=Přidejte vlastní recept!
placeholder=Recept
prefix=Wikikuchařka/
type=create
&lt;/inputbox&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
! style=&quot;height: 2em;&quot; | Wikikuchařka
| rowspan=&quot;2&quot; style=&quot;width: 140px;&quot; | [[Soubor:Cooks 050918 154402.jpg|140px]]
|-
| style=&quot;vertical-align: top;&quot; | Vítejte na stránkách, které si kladou za cíl stát se největší kuchařkou, jaká kdy byla sepsána. Na těchto stránkách by se postupně měly objevovat jak recepty, ať už tradiční či různé exotické, tak rady a postřehy s&amp;nbsp;vařením související.
|-
! style=&quot;height: 2em;&quot; | Předkrmy
| rowspan=&quot;2&quot; style=&quot;width: 140px;&quot; | [[Soubor:Castel del Piano-Crostini toscani.jpg|140px]]
|-
| style=&quot;vertical-align: top;&quot; |
[[/Míchaná vejce/]] •
[[/Mrkvový salát/]] •
[[/Mušle po bretoňsku/]] •
[[/Smažená vejce/]] •
[[/Slanina s čokoládou/]]
|-
! style=&quot;height: 2em;&quot; | [[/Polévka|Polévky]]
| rowspan=&quot;2&quot; style=&quot;width: 140px;&quot; | [[Soubor:Peru Yacu chupe.jpg|140px]]
|-
| style=&quot;vertical-align: top;&quot; |
[[/Avgolemono/]] •
[[/Boršč/]] •
[[/Bramborová polévka/]] •
[[/Cibulová polévka/]] •
[[/Cotriade/]] •
[[/Fasolada/]] •
[[/Houbová polévka/]] •
[[/Kapustová polévka/]] •
[[/Krupková polévka s houbami/]] •
[[/Krýa soúpa me angoúri - Κρύα σούπα με αγγούρι/]] •
[[/Květáková polévka/]] •
[[/Ledvinkový rassolnik/]] •
[[/Lobio/]] •
[[/Mléčná polévka/]] •
[[/Polévka z červené čočky/]] •
[[/Rassolnik/]] •
[[/Rybí polévka/]] •
[[/Vylepšená zelňačka z pytlíku/]]
|-
! style=&quot;height: 2em;&quot; | Hlavní jídla
| rowspan=&quot;2&quot; style=&quot;width: 140px;&quot; | [[Soubor:VeproKnedloZelo-00.jpg|140px]]
|-
| style=&quot;vertical-align: top;&quot; |
[[/Bechi dimlama/]] •
[[/Bechi dulna/]] •
[[/Bramboráky s červenou řepou/]] •
[[/Bryndzové halušky/]] •
[[/Buchtičky s krémem/]] •
[[/Císařský telecí řízek/]] •
[[/Colcannon/]] •
[[/Dimlama/]] •
[[/Falafel/]] •
[[/Gröstl/]] •
[[/Holandské řízky z hlívy ústřičné/]] •
[[/Hrách a kroupy/]] •
[[/Jabkance/]] •
[[/Kachna smažená v těstíčku/]] •
[[/Klokaní steak s rajčatovo-olivovou omáčkou/]] •
[[/Kovurma/]] •
[[/Králík na divoko/]] •
[[/Krupicová kaše/]] •
[[/Krůtí šašlik/]] •
[[/Lívanečky/]] •
[[/Makrely na paprice/]] •
[[/Ossobuco/]] •
[[/Ovocné knedlíky/]] •
[[/Sečuánské maso/]] •
[[/Sekaná/]] •
[[/Smažený sýr/]] •
[[/Svíčková omáčka/]] •
[[/Šípková omáčka/]] •
[[/Těstoviny s brokolicí/]] •
[[/Vepřové žebírko s hrozny/]] •
[[/Vinná klobása/]]
|-
! style=&quot;height: 2em;&quot; | Přílohy
| rowspan=&quot;2&quot; style=&quot;width: 140px;&quot; | [[Soubor:Knedlik.jpg|140px]]
|-
| style=&quot;vertical-align: top;&quot; |
[[/Bramborová kaše/]] •
[[/Bramborové knedlíky/]] •
[[/Cibulová omáčka/]] •
[[/Dušené červené zelí/]] •
[[/Houskové knedlíky/]] •
[[/Hranolky/]] •
[[/Hrnečkové knedlíky/]] •
[[/Chlupaté knedlíky/]] •
[[/Pečené brambory/]]
|-
! style=&quot;height: 2em;&quot; | [[/Saláty/]]
| rowspan=&quot;2&quot; style=&quot;width: 140px;&quot; | [[Soubor:Salad platter02.jpg|140px]]
|-
| style=&quot;vertical-align: top;&quot; |
[[/Hlávkový salát se zálivkou/]] •
[[/Salát Martin Fiegro/]] •
[[/Salát Pampa/]] •
[[/Salát Quinquela Martín/]] •
[[/Salát Santos Vega/]]
|-
! style=&quot;height: 2em;&quot; | Zákusky
| rowspan=&quot;2&quot; style=&quot;width: 140px;&quot; | [[Soubor:Creme Caramel.jpg|140px]]
|-
| style=&quot;vertical-align: top;&quot; |
[[/Bretaňský jablečný koláč/]] •
[[/Čokoládovosmetanový zákusek/]] •
[[/Dezert ala tiramisu/]] •
[[/Doughnut/]] •
[[/Gulob/]] •
[[/Hnětynka/]] •
[[/Hruškový koláč/]] •
[[/Jidáše/]] •
[[/Leche frita/]] •
[[/Mazanec/]] •
[[/Myslivecké knoflíky/]] •
[[/Palačinky s brusinkami/]] •
[[/Pečená jablka se zmrzlinou/]] •
[[/Smažená cola/]] •
[[/Smažené máslo/]] •
[[/Strouhaný tvarohový koláč/]] •
[[/Švédský koláč naruby/]] •
[[/Žemličky svaté Lucie/]]
|-
! style=&quot;height: 2em;&quot; | [[/Zavařeniny/]] – kompoty, marmelády, džemy, povidla nebo sirupy
| rowspan=&quot;2&quot; style=&quot;width: 140px;&quot; | [[Soubor:Plum jam, powidla, gotowanie powidel.jpg|140px]]
|-
| style=&quot;vertical-align: top;&quot; |
[[/Hrušková povidla/]] •
[[/Hruškový kompot/]] •
[[/Jahodová marmeláda/]] •
[[/Jahodovo-limetková marmeláda/]] •
[[/Mrkvový džem/]] •
[[/Pampeliškový med/]] •
[[/Švestková povidla/]]
|-
! style=&quot;height: 2em;&quot; | Nápoje
| rowspan=&quot;2&quot; style=&quot;width: 140px;&quot; | [[Soubor:Cocktail Caipirinha raw.jpg|140px]]
|-
| style=&quot;vertical-align: top;&quot; |
[[/B-52/]] •
[[/Banánové smoothie s ovesnými vločkami/]] •
[[/Citronáda/]] •
[[/Glögg/]] •
[[/Jednoduché alkoholové mixy/]] •
[[/Karibská káva/]] •
[[/Ledová tříšť/]] •
[[/Mojito/]] •
[[/OpenCola/]] •
[[/Ořechový likér/]] •
[[/Piña Colada/]] •
[[/Svařené víno/]]
|-
! style=&quot;height: 2em;&quot; | [[/Národní kuchyně/]]
| rowspan=&quot;2&quot; style=&quot;width: 140px;&quot; | [[Soubor:Chinesische Küche.jpg|140px]]
|-
| style=&quot;vertical-align: top;&quot; |
'''Evropa:'''
[[/Národní kuchyně/Albánská kuchyně|Albánská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Anglická kuchyně|Anglická kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Belgická kuchyně|Belgická kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Běloruská kuchyně|Běloruská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Bosenská kuchyně|Bosenská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Bulharská kuchyně|Bulharská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Černohorská kuchyně|Černohorská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Česká kuchyně|Česká kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Dánská kuchyně|Dánská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Estonská kuchyně|Estonská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Finská kuchyně|Finská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Francouzská kuchyně|Francouzská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Chorvatská kuchyně|Chorvatská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Irská kuchyně|Irská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Islandská kuchyně|Islandská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Italská kuchyně|Italská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Litevská kuchyně|Litevská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Lotyšská kuchyně|Lotyšská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Lucemburská kuchyně|Lucemburská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Maďarská kuchyně|Maďarská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Makedonská kuchyně|Makedonská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Maltská kuchyně|Maltská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Moldavská kuchyně|Moldavská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Německá kuchyně|Německá kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Nizozemská kuchyně|Nizozemská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Norská kuchyně|Norská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Polská kuchyně|Polská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Portugalská kuchyně|Portugalská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Rakouská kuchyně|Rakouská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Rumunská kuchyně|Rumunská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Ruská kuchyně|Ruská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Řecká kuchyně|Řecká kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Skotská kuchyně|Skotská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Slovenská kuchyně|Slovenská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Slovinská kuchyně|Slovinská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Sovětská kuchyně|Sovětská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Srbská kuchyně|Srbská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Španělská kuchyně|Španělská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Švédská kuchyně|Švédská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Švýcarská kuchyně|Švýcarská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Tureckáá kuchyně|Turecká kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Ukrajinská kuchyně|Ukrajinská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Waleská kuchyně|Waleská kuchyně]] •&lt;br/&gt;
'''Asie:'''
[[/Národní kuchyně/Afghánská kuchyně|Afghánská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Arabská kuchyně|Arabská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Arménská kuchyně|Arménská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Ázerbájdžánská kuchyně|Ázerbájdžánská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Čínská kuchyně|Čínská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Gruzínská kuchyně|Gruzínská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Kazašská kuchyně|Kazašská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Kyrgyzská kuchyně|Kyrgyzská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Tádžická kuchyně|Tádžická kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Turkmenská kuchyně|Turkmenská kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Uzbecká kuchyně|Uzbecká kuchyně]] •
[[/Národní kuchyně/Vietnamská kuchyně|Vietnamská kuchyně]] •&lt;br/&gt;
'''Amerika:'''
[[/Národní kuchyně/Argentinská kuchyně|Argentinská kuchyně]] •&lt;br/&gt;
'''Austrálie:'''
[[/Národní kuchyně/Australská kuchyně|Australská kuchyně]] •&lt;br/&gt;
|-
! style=&quot;height: 2em;&quot; | [[/Ingredience/]]
| rowspan=&quot;2&quot; style=&quot;width: 140px;&quot; | [[Soubor:Alimentos.jpg|140px]]
|-
| style=&quot;vertical-align: top;&quot; |
[[/Byliny/]] •
[[/Ingredience/Čočka|Čočka]] •
[[/Koření/]] •
[[/Ingredience/Máslo|Máslo]] •
[[/Maso/]] •
[[/Mléčné výrobky/]] •
[[/Ingredience/Olej/Olivový|Olej olivový]] •
[[/Ingredience/Olej/Slunečnicový|Olej slunečnicový]] •
[[/Ořechy/]] •
[[/Ovoce/]] •
[[/Ingredience/Přepuštěné máslo|Přepuštěné máslo]] •
[[/Ingredience/Sádlo|Sádlo]] •
[[/Ingredience/Sůl|Sůl]] •
[[/Ingredience/Tuk na smažení|Tuk na smažení]] •
[[/Ingredience/Vejce|Vejce]] •
[[/Zelenina/]]
|-
! style=&quot;height: 2em;&quot; | [[/Alternativní způsoby stravování a zdravotní diety/]]
| rowspan=&quot;2&quot; style=&quot;width: 140px;&quot; | [[Soubor:Die schnelle Mahlzeit 01.jpg|140px]]
|-
| style=&quot;vertical-align: top;&quot; |
[[/Bezlepková dieta/]] •
[[/Diabetická strava/]] •
[[/Dieta s omezením tuků/]] •
[[/Kašovitá dieta/]] •
[[/Nízkobílkovinná dieta/]] •
[[/Nízkocholesterolová dieta/]] •
[[/Racionální strava/]] •
[[/Redukční diety/]] •
[[/Strava batolat/]] •
[[/Strava větších dětí/]] •
[[/Šetřící dieta/]] •
[[/Tekutá dieta/]] •
[[/Veganství/]] •
[[/Vegetariánství/]] •
[[/Výživná dieta/]]
|-
! style=&quot;height: 2em;&quot; | Metody přípravy jídel
| rowspan=&quot;2&quot; style=&quot;width: 140px;&quot; | [[Soubor:Vacuum Packaging Machine sous vide chuck roll.jpg|140px]]
|-
| style=&quot;vertical-align: top;&quot; |
[[/Pečení/]] •
[[/Sous-vide/]] •
[[/Vodní lázeň/]]
|-
! style=&quot;height: 2em;&quot; | Rady a nápady
| rowspan=&quot;2&quot; style=&quot;width: 140px;&quot; | [[Soubor:Taste-testing the cookie dough with Grandm.jpg|140px]]
|-
| style=&quot;vertical-align: top;&quot; |
[[/Teploty podávání vín/]] •
[[/Úsporné vaření rýže nebo těstovin/]]
|}
&lt;div style=&quot;font-size: smaller; text-align: center;&quot;&gt;
[[/Požadované články/]] •
[[/Jak přispívat/]] •
[[Speciální:PrefixIndex/Wikikuchařka|Kompletní seznam článků]] •
[[Diskuse:Wikikuchařka|Diskuse]]
&lt;/div&gt;

[[Kategorie:Wikikuchařka| ]]
[[Kategorie:Kuchařky]]</text>
      <sha1>m0ow5iu4jidcnu08xnxw4tmclrtc5d7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Numerický výpočet průniku dvou kružnic</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2391</id>
    <revision>
      <id>41983</id>
      <parentid>41981</parentid>
      <timestamp>2020-06-15T16:01:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>rv</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1885" xml:space="preserve">Chceme vypočítat průsečíky C dvou kružnic, z nichž ani jedna neleží uvnitř druhé. Máme dány jejich středy [A&lt;sub&gt;x&lt;/sub&gt;, A&lt;sub&gt;y&lt;/sub&gt;], [B&lt;sub&gt;x&lt;/sub&gt;, B&lt;sub&gt;y&lt;/sub&gt;] a poloměry A&lt;sub&gt;r&lt;/sub&gt; a B&lt;sub&gt;r&lt;/sub&gt;.

V obecném případě jsou tyto průsečíky 2. Budeme hledat jen jeden, jménem C. Druhý je osově převrácený okolo spojnice středů a snadno se nalezne.

Spočítáme vzdálenost středů:

&lt;math&gt;
d=\sqrt{(A_{x}-B_{x})^2+(A_{y}-B_{y})^2}
&lt;/math&gt;

Představíme si, že středy kružnic jsou dvěma body trojúhelníka a hledaný průsečík třetím. Potom jsou vzdálenosti d, A&lt;sub&gt;r&lt;/sub&gt; a B&lt;sub&gt;r&lt;/sub&gt; délkami stran.

Rozdělíme bodem S úsečku d na části m a n (takže m + n = d), abychom získali dva pravoúhlé trojúhelníky ACS a BCS. Tyto trojúhelníky mají společnou výšku v = |SC|. Potom platí:

&lt;math&gt;
A_{r}^2 = v^2 + m^2 
&lt;/math&gt;

a

&lt;math&gt;
B_{r}^2 = v^2 + n^2, 
&lt;/math&gt;

tudíž

&lt;math&gt;
A_{r}^2 - B_{r}^2 = m^2 - n^2 = (m + n)*(m - n) = d*(m - n).
&lt;/math&gt;

Známe tedy rozdíl m a n:

&lt;math&gt;
(A_{r}^2 - B_{r}^2)/d = m - n = 2m - d,
&lt;/math&gt;

pročež

&lt;math&gt;
m = (A_{r}^2 - B_{r}^2)/2d + d/2.
&lt;/math&gt;

Spočítáme výšku trojúhelníka v bodě C s využitím [[w:Pythagorova věta|Pythagorovy věty]].

&lt;math&gt;
v = \sqrt{A_{r}^2 - m^2}
&lt;/math&gt;

Lineárně interpolujeme vzdálenost mezi středy a získáváme souřadnice bodu S (uprostřed průsečíků!):

&lt;math&gt;
S_{x} = A_{x} + (m/d)(B_{x} - A_{x})&lt;/math&gt;

a &lt;math&gt;
S_{y} = A_{y} + (m/d)(B_{y} - A_{y})
&lt;/math&gt;

Závěrem (pomocí jednoduchého triku se záměnou souřadnic z X a Y) přičteme/odečteme úsečku SC o délce v, kolmou na AB:

&lt;math&gt;
C_{x1,2} = S_{x} \mp (v/d)(A_{y} - B_{y})&lt;/math&gt;

a &lt;math&gt;
C_{y1,2} = S_{y} \pm (v/d)(A_{x} - B_{x})
&lt;/math&gt;

A získáváme souřadnice obou bodů.

[[Kategorie:Geometrie|Numerický výpočet průniku dvou kružnic]]</text>
      <sha1>dccohaudt175l1x84327r49l605p0yk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Masožravé rostliny/pěstování/voda</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2392</id>
    <revision>
      <id>35018</id>
      <parentid>30429</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:28:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1118" xml:space="preserve">== Sehnání vody pro masožravé rostliny ==

=== Jak na zálivkovou vodu ===

==== Kterou vodu použít ====
Pro masožravé rostliny se nejčastěji používá voda '''destilovaná''' nebo '''dešťová'''. Voda z vodovodu není pro účel zálivky masožravek vhodná, a to z důvodu chemické úpravy
této vody pro hygienické účely. K zálivce není vhodná ani dešťová voda z větších měst, jelikož je kyselá z důvodu emisí plynů do ovzduší.

==== Získání zálivkové vody ====
Bydlíte-li na venkově nebo máte-li tam chatu, sbírejte zde dešťovou vodu do nádrží (sudů). Pokud nemáte možnost sbírat dešťovku, můžete využít možnosti upravování vody z vodovodní sítě. K tomuto účelu se používá tzv. [[reverzní osmóza]]. Další možností zálivky je destilovaná voda, která je dostupná prakticky každému pěstiteli. Pouze v krajní nouzi používáme vodu odstátou.

==== K zálivce tedy využíváme ====
* Dešťovou vodu
* Upravenou vodovodní vodu
* Destilovanou vodu
* Odstátou a převařenou vodu

[[Kategorie:Masožravé rostliny|Pěstování/voda]]</text>
      <sha1>airf3digtye289s1tb1db0kgv5oak67</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Koření</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2393</id>
    <revision>
      <id>35648</id>
      <parentid>32114</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2338" xml:space="preserve">'''Koření''' patří neodmyslitelně ke každé kuchyni. Jedná se o usušené semeno, plod, kořen, kůru či jinou vegetativní část rostliny, často rozemletou na jemný prášek, která se v malém množství přidává do pokrmů za účelem zvýraznění či dodání specifické chuti a vůně.

== Uchovávání koření ==
{{Doplnit část}}

== Abecední seznam koření ==
* [[/Andělika|andělika]]
* [[/Anýz|anýz]]
* [[/Asa|asa]]
* [[/Badyán|badyán]]
* [[/Bazalka|bazalka]]
* [[/Bobkový list|bobkový list]]
* [[/Brutnák|brutnák]]
* [[/Cedra|cedra]]
* [[/Celer|celer]]
* [[/Cibule|cibule]]
* [[/Citronová kůra|citronová kůra]]
* [[/Cumin|cumin]]
* [[/Černucha|černucha]]
* [[/Česnek|česnek]]
* [[/Dobromysl|dobromysl]]
* [[/Dřínky|dřínky]]
* [[/Dřišťálky|dřišťálky]]
* [[/Estragon|estragon]]
* [[/Fenykl|fenykl]]
* [[/Galgan|galgan]]
* [[/Hořčice|hořčice]]
* [[/Hřebíček|hřebíček]]
* [[/Chilli|chilli]]
* [[/Jalovec|jalovec]]
* [[/Kardamon|kardamom]]
* [[/Kerblík|kerblík]]
* [[Wikikuchařka/Koření/Kmín|kmín]]
* [[/Kopr|kopr]]
* [[/Koriandr|koriandr]]
* [[/Křen|křen]]
* [[/Kurkuma|kurkuma]]
* [[/Levandule|levandule]]
* [[/Libeček|libeček]]
* [[/Majoránka|majoránka]]
* [[/Máta|máta]]
* [[/Mateřídouška|mateřídouška]]
* [[/Meduňka|meduňka]]
* [[/Muškát|muškát]]
* [[/Nové koření|nové koření]]
* [[/Paprika|paprika]]
* [[/Pastinák|pastinák]]
* [[/Pažitka|pažitka]]
* [[/Pelyněk|pelyněk]]
* [[/Pepř|pepř]]
* [[/Petržel|petržel]]
* [[/Pískavice|pískavice]]
* [[/Pór|pór]]
* [[/Puškvorec|puškvorec]]
* [[/Routa|routa]]
* [[/Rozmarýn|rozmarýn]]
* [[/Řeřicha|řeřicha]]
* [[/Saturejka|saturejka]]
* [[/Skořice|skořice]]
* [[/Sumah|sumah]]
* [[/Šafrán|šafrán]]
* [[/Šalvěj|šalvěj]]
* [[/Tymián|tymián]]
* [[/Vanilka|vanilka]]
* [[/Yzop|yzop]]
* [[/Zázvor|zázvor]]

== Kořenící směsi ==
* [[/Adžika|adžika]]
* [[/Bouquet garni|bouquet garni]]
* [[/Čubrica|čubrica]]
* [[/Divoké koření|divoké koření]]
* [[/Garam masala|garam masala]]
* [[/Chmeli-suneli|chmeli-suneli]]
* [[/Kari|kari]]
* [[/Koření na americké brambory|koření na americké brambory]]
* [[/Maggi|maggi]]
* [[/Sojová omáčka|sojová omáčka]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Koření}}

[[Kategorie:Wikikuchařka|Koření]]</text>
      <sha1>4ue01oqyzbkg8i6pzny6xvj5x48r4jn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Koření/Zázvor</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2394</id>
    <revision>
      <id>38584</id>
      <parentid>35652</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="740" xml:space="preserve">[[Soubor:Gingembre.jpg|náhled|Oddenek zázvoru]]

'''Zázvor''' je [[../|koření]] získávané z oddenků stejnojmenné rostliny, ''zázvoru lékařského'' (''Zingiber officinale''). Podle metody zpracování má bílou nebo černou barvu. Černý je neloupaný, pouze na slunci vysušený a bez předchozího spaření. Oproti bílému je aromatičtější a palčivější chuti. Bílý se získává praním, loupáním a sušením na slunci. Používá se hlavně mletý, ale je možné používat i čerstvý oddenek.

== Recepty ==
* [[../../Kandovaný zázvor/]]
* [[../../Kutap/]]
* [[../../Podnapilé křepelky na zázvoru/]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Zázvor}}

[[Kategorie:Wikikuchařka|Koření/Zázvor]]</text>
      <sha1>laz3ptj2ikcmi57lrawwelh6i9l1tof</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Koření/Sumah</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2395</id>
    <revision>
      <id>35651</id>
      <parentid>25049</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="553" xml:space="preserve">'''Sumah''' je [[../../Koření|koření]] získávané rozemletím plodových palic rostliny ''škumpy tříslovinné'' (''Rhus coriaria''). Má silnou, ale příjemně kyselou chuť a je cihlově až tmavě červené barvy. Používá se k rožněným a dušeným masům a je důležitou složkou kořenících směsí pro [[../../Šašlik|šašlik]].

== Recepty ==
* [[../../Krůtí šašlik/]]
* [[../../Msachan/]]
* [[../../Soljanka po Gruzínsku/]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Sumah}}

[[Kategorie:Wikikuchařka|Koření/Sumah]]</text>
      <sha1>s017g388eez27zad621pwhytgxtr4cz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Krůtí šašlik</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2396</id>
    <revision>
      <id>35656</id>
      <parentid>29921</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1278" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Krůtí šašlik
  | originální jméno = 
  | obrázek = Dish and Knife.jpg
  | velikost = 180px
  | popis = Obrázek není k dispozici
  | čas = 
  | ingredience =
* 500 g vykostěného [[../Krůta|krůtího masa]]
* 1 [[../Zelenina/Cibule|cibule]]
* 1 lžička sekaného [[../Koření/Kopr|kopru]]
* 1 lžička čerstvé natě [[../Koření/Koriandr|koriandru]]
* 1 lžička sekané [[../Koření/Petrželová nať|petrželové natě]]
* [[../Koření/Sumah|sumah]]
* [[../Ingredience/Olej|olej]] 
* [[../Ingredience/Sůl|sůl]]
  | přílohy = 
  | původ = [[../Národní kuchyně/Ázerbájdžánská kuchyně|Ázerbájdžán]]
}}
[[../Krůta|Maso]] nakrájíme na větší kostky a vložíme do misky. Do oleje důkladně vmícháme sumah, dále pak postupně koriandr, petrželovou nať, nadrobno nakrájenou cibuli a kopr. Touto směsí zalijeme maso, promícháme a necháme odpočinout 3 až 4 hodiny v chladu.

Po uplynutí této doby napichujeme kousky masa na rožeň a opékáme na grilu. V průběhu opékání potíráme olejem.

== Přílohy ==
Podáváme s [[../Chléb|chlebem]], vařenými či opékanými [[../Zelenina/Brambora|brambory]], případně i s [[../Rýže|rýží]].

[[Kategorie:Wikikuchařka|Krůtí šašlik]]</text>
      <sha1>akua02cn17qdlugpy64f64a6xjfta8h</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Šípková omáčka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2397</id>
    <revision>
      <id>35736</id>
      <parentid>29931</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1655" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Šípková omáčka
  | originální jméno = 
  | obrázek = Dish and Knife.jpg
  | velikost = 180px
  | popis = Obrázek není k dispozici
  | čas = 
  | ingredience =
* 2 lžíce [[../Šípková zavařenina|šípkové zavařeniny]], případně asi 150g čerstvých nebo 100g sušených šípků
* 40g [[../Ingredience/Máslo|másla]]
* 50g hladké nebo polohrubé [[../Ingredience/Mouka|mouky]]
* 2dl bílého nebo červeného [[../Víno|vína]]
* 3 [[../Koření/Hřebíček|hřebíčky]]
* [[../Bujón|bujón]] nebo [[../Vývar|vývar]]
* [[../Ingredience/Cukr|cukr]]
* [[../Ingredience/Ocet|ocet]] nebo [[../Ingredience/Citronová šťáva|citronová šťáva]]
* [[../Ingredience/Sůl|sůl]]
  | přílohy = [[../Zvěřina/]]
  | původ = [[../Národní kuchyně/Česká kuchyně|Česko]]
}}
Z másla a mouky připravíme [[../Jíška|jíšku]]. Zředíme ji vodou nebo vývarem (popřípadě vodou s bujónem), rozmícháme a necháme krátce povařit. Přidáme zavařeninu, víno, hřebíček a špetku soli a necháme chvíli probublávat na mírném plameni. Můžeme přidat trochu strouhané citronové kůry na chuť. Pokud nemáme zavařeninu, svaříme si čerstvé nebo sušené šípky do změknutí, promixujeme a propasírujeme je sítkem. Podle chuti osladíme a okyselíme, případně dosolíme a necháme přejít varem.

== Použití ==
Šípkovou omáčku podáváme ke [[../Zvěřina|zvěřině]] pečené nadivoko, hodí se také k [[../Vepřová pečeně|vepřové pečeni]] nadivoko nebo k vepřovému či zvěřinovému [[../Steak|steaku]].

[[Kategorie:Wikikuchařka|Šípková omáčka]]</text>
      <sha1>4gp92uxzkgt7mxzjwyyymo2dfnzlziz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Asertivita</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2400</id>
    <revision>
      <id>34405</id>
      <parentid>30086</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:20:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="988" xml:space="preserve">Tato kniha je o '''asertivitě''', komunikační dovednosti vedoucí k sebedůvěře a sebeprosazení, lišící se od ušlápnutosti a plachosti na jedné straně a útočnosti, bezohlednosti a umanutosti na druhé straně.

== Obsah ==
{{Verze pro tisk}}
# [[/Asertivní komunikace/]]
#* [[Asertivita/Asertivní komunikace#Řešení konfliktů|Asertivní řešení konfliktů]]
#* [[Asertivita/Asertivní komunikace#Vyjadřování vlastních pocitů|Vyjadřování vlastních pocitů]]
# [[/Asertivní práva/]]
# [[/Asertivita a kritika/]]
# [[/Asertivní komunikační techniky/]]
#* [[/Technika pokažené gramodesky/]]
#* [[/Technika přijatelného kompromisu/]]
#* [[/Technika sebeotevření/]]
#* [[/Technika otevřených dveří/]]
#* [[/Vyslovování a přijímání komplimentu/]]
#* [[/Negativní asertivita/]]
#* [[/Negativní otázky/]]
#* [[/Reakce zpětnou vazbou/]]
# [[/Rejstřík/]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Asertivita}}

[[Kategorie:Asertivita| ]]</text>
      <sha1>lpa4jot6gfwbl3601pskldldu4uga8o</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Asertivita</title>
    <ns>14</ns>
    <id>2401</id>
    <revision>
      <id>29995</id>
      <parentid>21192</parentid>
      <timestamp>2015-09-16T07:42:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- interwiki (nyní ve Wikidatech)</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:(vše)]]</text>
      <sha1>n5semwpzpwrffimpthtnqusnisadvq8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Asertivita/Asertivní komunikace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2402</id>
    <revision>
      <id>42639</id>
      <parentid>42638</parentid>
      <timestamp>2020-12-10T15:53:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Editace uživatele „[[Special:Contributions/77.236.208.113|77.236.208.113]]“ ([[User talk:77.236.208.113|diskuse]]) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:JAnDbot|JAnDbot]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5452" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;'''[[Asertivita]] &amp;gt; Asertivní komunikace'''
----
&lt;/noinclude&gt;

'''Asertivita''' je komunikační dovednost zdůrazňující aspekt sebedůvěry a&amp;nbsp;sebeprosazení.

Slovo asertivita není vždy chápáno správným způsobem. Nesprávně se toto slovo považuje občas za jakési synonymum agresivity, i když jeho skutečný význam je pozitivní. Vedle agresivity a pasivity je asertivita třetím způsobem mezilidské komunikace.

== Řešení konfliktů ==

=== Vítězné řešení konfliktů ===
Zvířecí předkové člověka používali k řešení konfliktů dva prostředky - boj (agrese) a útěk (pasivita). Člověk přidal nový prostředek - verbální komunikaci - řešení situací a konfliktů tak, aby ani jedna ze zúčastněných stran neodcházela poražená. Řešení situací způsobem, při kterém kdokoliv ''prohrává'', je neperspektivní, protože ''poražený'' bude čekat na příležitost, jak se stát ''vítězem''. Rovnováha je dočasná a ve chvíli, kdy ''vítěz'' ztrácí třeba jen na chvíli svoje síly, musí počítat se zákonitou odvetou.

=== Asertivní řešení konfliktů ===

Asertivní řešení konfliktů vede
* k sebeprosazení,
* k vnitřní spokojenosti,
* ke spolupráci,
* k rozvoji přátelství
* k pocitu sounáležitosti,
* k uspokojení potřeb všech zúčastněných.

=== Manipulativní chování ===

Neasertivní chování nazýváme také manipulativní. Manipulativní chování je velmi často neuvědomělé, osvojené díky výchově a z ní vyplývajících pocitů úzkosti, ignorance a viny. Jeho základem je několik výchovou vštěpených ''neasertivních pověr''.
Na odstranění neasertivních pověr byly zformulované základní [[Asertivita/Asertivní práva|Asertivní práva]], jejichž aplikace odstraňuje manipulativnost z vlastního chování vůči jiným a zamezuje také účinnosti manipulativní chování jiných vůči nám.

==== Změna manipulatívního chování na asertivní ====
Neasertivní chování je možné změnit na asertivní. Taková změna chování vede především ke zvýšení kvality života člověka, který se pro změnu rozhodl, ale stává se přínosem i pro jeho okolí.
Jedním z možných řešení je následující posloupnost kroků:
# Pochopení neperspektivnosti neasertivního chování,
# osvojení si ''filozofie'' asertivního chování,
# důkladný a vytrvalý nácvik situací s uvědomením si asertivních práv a s využitím různých [[Asertivita/Asertivní komunikační techniky|asertivních komunikačních technik]],
# přechod asertivity do zautomatizovaného (neuvědomělého) lidského chování.

Asertivita je pro všechny zúčastněné výhodnější než manipulativnost a její zařazení do komunikační výbavy vyplývá i z příznivé zpětné vazby.

== Vyjadřování vlastních pocitů ==

U lidí plachých, úzkostných a neasertivních se často vyskytují potíže se zvládáním společenských situací. Pocity úzkosti z rozhovoru a společenského kontaktu souvisí s prožitými nezdary v této oblasti. Přitom je však '''existence, uvolněnost a spontánnost společenské komunikace podmínkou pro rozvoj jakéhokoliv vztahu a pro pocit životní spokojenosti.'''

Asertivita nespočívá pouze v obraně vlastních práv a v znemožnění manipulace ze strany partnera - to je okleštěný a nesprávný pohled na asertivitu. Je to též komunikace s jinými lidmi.

Podmínkou '''překonání neasertivní stydlivosti a uzavřenosti''' je i dávka '''odvahy''' v rozhovoru se svému partnerovi přiblížit, &quot;dotknout se ho&quot; a též &quot;odkrýt i sebe samého&quot; na místech, které zasahují do vlastního soukromí. Kromě asertivních dovedností k úspěchu asertivní společenské komunikace vede i uplatňování asertivního mimoslovního chování v těchto oblastech:
* výraz tváře a mimika
* pohled a oční kontakt
* řeč těla
* vokální klíče
* dotyky
* načasování reakce
* obsah a forma zprávy
* osobní upravenost

Sladění mimoslovní komunikace s obsahem zprávy potvrzuje &quot;pravdivost&quot; a &quot;upřímnost&quot; naší komunikace. Pokud vnímáme nesoulad mezi slovní a mimoslovní částí odezev, máme pocit, že &quot;něco nedefinovatelně skřípe&quot;.

=== Dva hlavní nástroje asertivní komunikace ===

==== Sebeotevření ====

V rozhovoru můžeme využít ''volné informace'', které bývají součástí jakéhokoliv pokusu o rozhovor. Jsou to spontánně oznamované informace, které nebyly zvlášť vyžádané, týkají se například zájmů, postojů, přání, životního stylu, toho, co máme rádi a co ne. Z volných informací lze čerpat množství informací a nových námětů na rozhovor. Tato zručnost se nazývá [[Asertivita/Technika sebeotevření|technika sebeotevření]].

==== Zpětná vazba ====

Druhým nástrojem je, abychom takto získané informace rozvinuli v naší odezvě a neomezili se pouze na &quot;ano&quot; a &quot;ne&quot;. Pokud tyto informace sledujeme a reagujeme na ně, rozhovor začíná mít i pro partnera smysl, protože je to signál, že slova, jež nám adresuje a mají pro něho význam, jsou i pro nás zajímavé. O našem naslouchání podáváme zpětnou vazbu (a zájem potvrzujeme i očním kontaktem). Tato zručnost, nutná pro účinnou komunikaci, se nazývá [[Asertivita/Reakce zpětnou vazbou|reakce zpětnou vazbou]].

[[Kategorie:Asertivita|Asertivní komunikace]]</text>
      <sha1>7wrpdyhu36bboewprmzq6d184vz1psf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Asertivita/Asertivní práva</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2403</id>
    <revision>
      <id>42959</id>
      <parentid>42034</parentid>
      <timestamp>2021-02-10T17:01:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>2A02:768:7F0E:642:C1F3:568A:84E8:4813</ip>
      </contributor>
      <comment>/* Desáté asertivní právo */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6680" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;'''[[Asertivita]] &amp;gt; Asertivní práva'''
----
&lt;/noinclude&gt;

'''Základní [[Asertivita|asertivní]] práva''' byla zformulována na odstranění neasertivního, manipulativního chování z mezilidské komunikace.

== Asertivní práva v kostce ==
# vlastní odpovědnost a posouzení chování, myšlenek a pocitů
# neposkytování výmluv a vysvětlení za vlastní chování
# vlastní posouzení odpovědnosti za řešení potíží druhých
# změna názoru
# dělání chyb
# říkání &quot;nevím&quot;
# nezávislost na dobré vůli a mínění druhých
# dělání nelogických rozhodnutí
# říkání &quot;nerozumím&quot;
# říkání &quot;je mi to jedno&quot;

== První asertivní právo ==
'''Právo sám posuzovat svoje vlastní chování, myšlenky a emoce a být za ně sám zodpovědný.'''

; Pověra : ''Neměl bys nezávisle posuzovat sám sebe, svoje akce, musíš být posuzován pravidly a vnějšími autoritami, které jsou větší a silnější, než ty sám...''
; Skutečnost : Pokud to sami nedovolíte, nikdo nemůže manipulovat Vašemi emocemi a chováním.

Mnoho lidí popírá, že by mohli být soudci svého vlastního jednání - příkladem jsou výpovědi obviněných v Norimbergu, kteří se bránili slovy &quot;já jsem jen vykonával pokyny&quot;. Jenže jde o Tvůj život a o to, co se v něm stane. Záleží jen na Tobě a na nikom jiném, je to i Tvoje zodpovědnost.

Všechny ostatní asertivní práva se odvozují od tohoto základního asertivního práva.

== Druhé asertivní právo ==
'''Právo neposkytovat žádné výmluvy, ani omluvy vysvětlující tvoje chování.'''

; Pověra : ''Za svoje jednání a chování jsi zodpovědný druhým lidem a měl bys svoje jednání vždy omluvit nebo alespoň vysvětlit.''

Když necháte za sebe rozhodnout jiné, že JE POVINNOSTÍ svoje chování ZDŮVODNIT, dáváte jim tím možnost vysvětlit, jak se chovat máte, nebo jste měli, co se vám má líbit a nelíbit. Váš manipulativní partner v komunikaci si osvojuje právo vaše důvody udobřit, stává se jejich soudcem.
Možností je nevysvětlovat. Na otázku: Jak to, že se Ti tato košile nelíbí, není třeba uvést důvod, stačí jen oznámit: nemám žádný důvod, prostě se mi nelíbí.

== Třetí asertivní právo ==
'''Právo sám posoudit, nakolik jsi zodpovědný za řešení problémů ostatních lidí.'''

; Pověra : ''Vůči některým institucím a věcem (či lidem) máš větší závazky, než vůči sobě samému. Měl bys obětovat svoje vlastní hodnoty, abys upřednostnil jejich prospěch. Když různé systémy nepracují efektivně, musíš se přizpůsobit ty, ne systém.''

Příklad: Chci si stěžovat na vadný výrobek a prodavač ve mě NEOPRÁVNĚNĚ vzbuzuje pocit viny argumentem, že zdržuji frontu čekajících. Asertivní reakce odmítne zodpovědnost za problém s frontou např. slovy: &quot;To je pravda, skutečně zdržuji frontu. Navrhuji urychleně vybavit reklamaci, jinak lidé za mnou budou muset čekat ještě déle.&quot; nebo reakce: &quot;Nezaujímají mě problémy, za které nezodpovídám. Zajímá mě vyřešení reklamace.&quot;

== Čtvrté asertivní právo ==
'''Právo změnit názor.'''

; Pověra : ''Názor, ke kterému si se už jednou přiklonil, bys neměl nikdy měnit. Jestli si se mýlil, znamená to, že jsi nezodpovědný, vypadá to tak, že se budeš mýlit znovu, prostě nejsi schopný rozhodovat se samostatně. A měl by ses omluvit!''

== Páté asertivní právo ==
'''Právo dělat chyby.'''

; Pověra : ''Nesmíš dělat chyby. Když je děláš, musíš mít pocit viny. Ostatní lidé by v takovém případě měli tvoje chování kontrolovat.''

Odpovědí může být: &quot;Máš pravdu, udělal jsem chybu (přišel jsem pozdě, zapomněl jsem koupit lístek, splnit dohodnuté...)&quot;, bez omlouvání a ospravedlňování se, ale hlavně bez pocitů viny, které manipulující účastník rozhovoru může zneužít.

== Šesté asertivní právo ==
'''Právo říct ''já nevím''.'''

; Pověra: ''Měl bys znát odpovědi na všechny otázky týkající se následků tvého jednání, protože pokud odpovědi neznáš, nejsi si vědom potíží, jež způsobuješ jiným lidem, jsi nezodpovědný, a někdo by tě měl kontrolovat.''

Manipulativní otázky tohoto typu začínají často: &quot;Co myslíš, co by se stalo, kdyby...? Co by to bylo za přítele, dítě, manžela, ..., který by...?&quot; Při zvládání podobných manipulací není třeba znát a hledat odpověď. Stačí odpovědět: &quot;nevím&quot;. Pokud chce manipulátor spekulovat a hádat, může sám.

== Sedmé asertivní právo ==
'''Právo být nezávislý na dobré vůli a mínění jiných.'''

; Pověra: ''Všichni lidé, s kterými přicházíš do styku, mají mít s tebou dobrý vztah. Potřebuješ spolupráci druhých lidí, abys přežil. Je nezbytné, aby tě všichni lidé měli rádi.''
Je to řešení na poznámky jako &quot;toto si budem pamatovat&quot;, &quot;toho budeš litovat&quot;, ale i na pouhé dotčené a chladné pohledy. Právě tato pověra je důvodem toho, proč má tolik lidí potíže s jednoduchou odpovědí &quot;NE&quot;. Nemůžeme jednat a žít v hrůze, že se dotkneme citů druhých lidí. Občas se někoho dotkneme.

== Osmé asertivní právo ==
'''Právo dělat nelogická rozhodnutí.'''

Být logickým, znamená dělat jen věci, kterým naprosto rozumíme, zatímco řešení mnoha problémů je mimo takovéto hranice.

== Deváté asertivní právo ==
'''Právo říct ''já ti nerozumím''.'''

; Pověra : ''Musíš být senzitivní a předvídat, chápat i nevyslovené potřeby svých bližních. Když nechápeš, co druzí od tebe očekávají, jsi necitlivý ignorant, nejsi schopný s nimi žít v harmonii.''
Takové manipulaci není nikdo povinný se podřídit.

== Desáté asertivní právo ==
'''Právo říct ''je mi to jedno''.'''

; Pověra: ''Musíš se snažit být stále lepší, dokud nebudeš ve všech ohledech dokonalý. Asi se to nepodaří, ale musíš se snažit. Pokud ti někdo naznačí, jak se vylepšit, je tvojí poviností tento pokyn následovat. Pokud to neuděláš, jsi bezcenný a nezasloužíš si úctu od nikoho, ani od sebe.''

Člověk má asertivní právo nesnažit se být dokonalý podle definice někoho jiného; vždyť co je dokonalé pro jednoho, může být nezajímavé či nepodstatné pro druhého. Abychom nepodlehli manipulaci tohoto druhu, je vhodné svůj vnitřní pocit zařadit do jedné z těchto kategorií:
* chci
* musím
* měl bych
Hlavně kategorie ''měl bych'' naznačuje manipulativní reakci, pokud se nutkání podvolím.

[[Kategorie:Asertivita|Asertivní práva]]</text>
      <sha1>ktdpbzs30k98d9aoof0mvd4jy1bspnp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Asertivita/Technika pokažené gramodesky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2404</id>
    <revision>
      <id>34415</id>
      <parentid>30232</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:20:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2202" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;'''[[Asertivita]] &gt; [[Asertivita/Asertivní komunikační techniky|Asertivní komunikační techniky]]''' &gt; Technika pokažené gramodesky
----
&lt;/noinclude&gt;

&lt;!--
== Motto ==
'''Úspěch''', ten dosiahneme ozaj len málokedy, ak v živote neuplatňujeme 
'''umenie''' byť vo svojom snažení '''vytrvalým'''. 
--&gt;

== Technika ==
Principem této základní asertivní techniky je ''opakuji vytrvale - znovu a znovu - to, čeho chci dosáhnout, a to aniž bych začal(a) být naštvaný(á), rozčilený(á), či hlučný(á) (bez křiku).''

Mnohokrát totiž odcházíme s pocitem neoprávněné ''prohry'' jen proto, že nám už někdo řekl svoje ''ne''. Každý člověk ale má v zásobě obvykle jen několik takových odmítnutí. Jestli jsou tři nebo šest, všechno, co potřebujeme ke svému úspěchu, je jít do toho čtyři či sedmkrát. A neposkytovat přitom žádné nové zdůvodnění (jedině když sami chceme).

Jestliže je partnerovým důvodem k vyslovení ''ne'' jeho snaha vůči vám se prosadit, je tato metoda namístě. Dáváme mu najevo, že jsme schopní trvat na svém i celý den a jsme schopní odolat všem jeho manipulacím.

== Zásady ==
* ujasnit si svůj nárok
* udržovat oční kontakt
* klidně opakovat svůj názor nebo rozhodnutí, znovu a znovu
* partner má v zásobě jen několik odmítnutí - potřebujeme mít výdrž jen o jedno opakování navíc
* ignorovat pokusy o zlákání na postranní témata
* nenechat se zatlačit pocitem viny
* nebrat ohled na manipulativní otázky typu ''Proč?''
* nejsou nutné žádné argumenty, vysvětlení ani omluvy
* dávat najevo, že jsme schopní opakovat donekonečna jako deska
* ignorovat manipulativní triky

'''Asertivní přístup k životním situacím''' je založený na velmi podobném principu jako tato technika. Tento přístup jako asertivně jednající člověk uplatňuji, když něco skutečně '''chci''' a nedám se odradit, když mě &quot;život odmítne&quot;! Mít velmi velkou šanci na úspěch znamená zkoušet do té doby, dokud to, co je čímsi skutečně důležitým na žebříčku mých hodnot, nevyjde.

[[Kategorie:Asertivita|Technika pokažené gramodesky]]</text>
      <sha1>d4uues0mq5ohy6wq0h21phwzamq4la9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Asertivita/Asertivní komunikační techniky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2405</id>
    <revision>
      <id>40978</id>
      <parentid>40977</parentid>
      <timestamp>2020-01-13T12:00:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>94rain</username>
        <id>7439</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Editace uživatele „[[Special:Contributions/213.168.184.67|213.168.184.67]]“ ([[User talk:213.168.184.67|diskuse]]) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:Sotiale|Sotiale]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1479" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;'''[[Asertivita]] &gt; Asertivní komunikační techniky'''
----
&lt;/noinclude&gt;

Asertivní komunikační techniky, nebo asertivní komunikační dovednosti jsou formy mezilidské komunikace, které nejsou ani agresivní ani pasivní. Jako ''dovednost'' potom označujeme ''schopnost použít'' danou komunikační techniku v&amp;nbsp;příslušné situaci.

Asertivní komunikační dovednosti nám dodávají nové, asertivní schopnosti komunikace.

== Asertivní komunikační techniky ==

* [[Asertivita/Technika pokažené gramodesky|technika pokažené gramodesky]]
* [[Asertivita/Technika přijatelného kompromisu|technika přijatelného kompromisu]]
* [[Asertivita/Technika sebeotevření|technika sebeotevření]]
* [[Asertivita/Technika otevřených dveří|technika otevřených dveří]]

=== Další asertivní techniky ===
* [[Asertivita/Vyslovování a přijímání komplimentu|vyslovování a přijímání komplimentu]]
* [[Asertivita/Negativní asertivita|negativní asertivita]]
* [[Asertivita/Negativní otázky|negativní otázky]]
* [[Asertivita/Reakce zpětnou vazbou|reakce zpětnou vazbou]]

== Asertivní schopnosti komunikace ==
Asertivní schopnosti komunikace:
* požádat o laskavost
* uplatnit svůj nárok
* říci ''ne''
* začít, udržovat a ukončit konverzaci
* vypořádat se s kritikou
* přijmout uznání
* vyjádřit uznání
* vyjádřit vlastní pocit, názor, myšlenku

[[Kategorie:Asertivita|Asertivní komunikační techniky]]</text>
      <sha1>8teec4evcwirtdrmqsne9uialr5mc9m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Lovci pokladů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2409</id>
    <revision>
      <id>40935</id>
      <parentid>40906</parentid>
      <timestamp>2019-12-25T16:16:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jvs</username>
        <id>3387</id>
      </contributor>
      <comment>včlenění materiálu z hesla [[w:Lovci pokladů]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3293" xml:space="preserve">'''Lovci pokladů''' je stolní společenská hra, kterou v 80. letech 20. století vydal DISK Říčany.

Hráč se ve hře stává kapitánem lodi, která se snaží v hlubinách oceánu najít co nejvíce pokladů. Číhá zde na ně ovšem spousta nástrah a ani ostatní hráči nechtějí odejít s prázdnou.

Jedná se o vcelku jednodušší hru s výrazným podílem náhody. Hra si však pro svou jednoduchost a dynamičnost získala velkou oblibu a dočkala se řady následovníků:
* ''Lovci dinosaurů'' (příloha časopisu ABC)
* ''Zlatohrad'' (Dino)
* ''Pirates'' (Dino, v duchu filmu ''Piráti z Karibiku'')

== Legenda ==
Jste jedním z kapitánů, kteří zabloudili do těchto končin širého moře přilákáni vidinou pokladů z potopených korábů. Jen ten, který nejlépe zvládne nástrahy hlubin oceánu i úklady protihráčů může vyhrát.

== Herní materiál ==
* 81 ks hracích karet
* 4 ks lodí
* 16 ks figurek námořníků (4 od každé barvy)
* 41 ks žetonů (poklady)

== Cíl hry ==

Dostat na svoji loď co největší množství objevených pokladů.

== Příprava ==
Z balíčku se vyjme všesměrná růžice a umístí se doprostřed stolu. Ostatní karty se zamíchají a rozdají okolo této do čtverce 9×9.

Každý hráč umístí svoji loď k libovolné kartičce na své straně a na ní pak své čtyři námořníky.

== Postup ==

Hraje se standardně po tazích. V rámci jednoho tahu může postoupit jediný pumprlík o jedno políčko, nebo je možné (o 1. pole) popojet lodí, pokud na ní někdo je. Při vstupu na neobjevené pole jej pumprlíci otočí a řídí se tím, co na něm je.
Pokud pumprlík objeví poklady, dostane je na toto políčko v příslušném počtu. Je třeba dopravit je na svou loď; 1 námořník unese 1 poklad a nemůže s ním objevovat nová políčka.

Námořníků může být na jednom políčku více, pokud se ale počet námořníků alespoň vyrovná námořníkům jiného týmu, můžou je vyhodit zpět na jejich loď (případný poklad pak zůstane na políčku).
Námořník vyhozený za hrací pole se neumí pohybovat a musí být vyzvednut lodí.
Pouze pokud je loď prázdná, nemůže se pohybovat a případně na ni může vstoupit hráč jiného týmu a řídit ji.

== Význam jednotlivých karet ==
* Větrná růžice - pohyb námořníka pokračuje ve žlutě vyznačeném směru
* Mořský koník - pohyb námořníka pokračuje o jedno/dvě pole ortogonálně a o dvě/jedno kolmo na směr první části pohybu
* Delfín - pohyb námořníka pokračuje až o dvě pole kterýmkoliv směrem
* Ostrov se od moře liší tím, že z něj námořník nemůže být vyhozen.
* Chobotnice uchvátí námořníka a musí jej vysvobodit druhý.
* Žralok sežere námořníka.
* Poklad - Po objevení se na políčko vloží příslušný počet žetonů.
* Šipka posune ve svém směru.
* Rejnok uvrhne námořníka ve směru svého ocasu až za kraj
* Uragán
* Sopky
* Mořská panna
* Neptun

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Lovci pokladů}}
* [http://www.deskove-hry.eu/hra-lovci-pokladu.php Pablíčkův web]

[[Kategorie:Karetní hry|Lovci pokladů]]
[[Kategorie:Hry podle jména|Lovci pokladů]]
[[Kategorie:Hry pro menší skupiny|Lovci pokladů]]</text>
      <sha1>lmhb9iamf9vw58w1e3n8qwvgf1jrakk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikiknihy:Co jsou Wikiknihy</title>
    <ns>4</ns>
    <id>2413</id>
    <revision>
      <id>39000</id>
      <parentid>33864</parentid>
      <timestamp>2019-02-09T15:15:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- interwiki (nyní ve Wikidatech)</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4057" xml:space="preserve">{{Nápověda}}
=Čím jsou Wikiknihy?=
'''Wikiknihy''' jsou sbírkou učebnic, příruček a výukových materiálů s otevřeným obsahem. Tj. takovým, který může kdokoliv dále svobodně doplňovat a upravovat, aniž by tím narušoval něčí autorská práva.

Projekt je založen na předpokladu, že jen takto lze dosáhnout toho, aby bylo dílo stále aktuální a morálně nezastaralo.

==Co sem patří?==

Patří sem především materiály, které pracují s ověřitelnými informacemi, které lze použít jako manuály nebo příručky pro rozšíření znalostí a sebevzdělávání, ať již ve spojitosti s projekty [[v:Wikiverzita:Hlavní strana |Wikiverzity]], nebo samostatně.

Knihy, které nemají vyloženě charakter manuálu či výukové příručky, sem nepatří. Stejně tak je považováno za nepřípustné i přehnané používání literárních prvků (alegorie či přirovnání coby výukový prostředek).

==Komentované texty==
Přestože pravidla Wikiknih vylučují použití cizího textu v obsahu, existuje zde výjimka, a tou je komentovaný text. [[ Wikiknihy:Komentované texty|Komentovaný text]] je text, který slouží sám o sobě jako studijní materiál a je doplněn o studijní komentáře.

I u těchto textů však musí být vyhověno pravidlům licence. V našich podmínkách to znamená, že v případě citace musí být uvedeno, že jde o citaci, zmíněn autor citovaného díla a příslušný zdroj.

V případě, že jde o dokument, který může být volně šířen, je pak vhodnější jej umístit na [[s:|Wikizdroje]].

=Čím Wikiknihy nejsou?=

==Wikiknihy nejsou slovníkem==
Přestože tištěné slovníky a encyklopedie řadíme mezi knihy, v rámci projektů MediaWiki jsou pro ně určeny samostatné projekty [[Wikt:|Wikislovník]] a [[W:|Wikipedie]].

==Wikiknihy není wiki pro soukromé použití==
'''Stránky na Wikiknihách nejsou prostorem pro osobní prezentaci'''. Jedinou výjimkou je osobní stránka každého přispěvatele, která je určena pro stručné informace od autora. Ty by však měly mít spojitost s jeho projekty v rámci Wikiknih.

==Wikiknihy nejsou encyklopedií==
Podrobněji a více do hloubky zpracované téma ještě nutně netvoří knihu. Zdejší kniha nemá být sbírkou samostatných encyklopedických hesel. Jednotlivé kapitoly by měly spolu souviset a logicky na sebe navazovat.

==Wikiknihy nejsou zpravodajským portálem ani diskuzním fórem==
Pro aktuality z domova i ze světa je určen projekt [[n:|Wikizprávy]]. Diskuze u kapitol jsou určeny k věcným připomínkám, nikoliv k tlachání s přáteli či psaní komentářů, které nemají žádnou souvislost s obsahem knihy.

==Wikiknihy nejsou literární sbírkou==
Zdejší knihy mají mít vzdělávací obsah a patří mezi učebnice. Slouží k získání konkrétních vědomostí a poznatků. Vlastní próza ani poezie sem nepatří. Wikiknihy také nejsou místem pro prezentaci vlastního výzkumu a neověřených teorií. A nemají tady co dělat ani testy a e-learningové materiály.

* Pokud mají nějaké texty souvislost s obsahem konkrétní wikiknihy nebo Wikiknih obecněji a jsou volně šiřitelné a již někde zveřejněné, lze je umístit v rámci projektu [[s:|Wikizdroje]].
* Pro účely e-learningu a prezentaci výzkumu lze použít projekt [[v:|Wikiverzity]].

==Wikiknihy nejsou místem k šíření propagandy==
Jedním ze základních pravidel Wikiknih je ''nezaujatý úhel pohledu''. Obsah má být korektní, tudíž se v něm pokud možno vyhněte subjektivním názorům. Reklama, ani ideová či politická propaganda zde nemají vůbec co pohledávat.

==Wikiknihy nejsou internetové rozcestníky==
Externí odkazy mohou být pouze doplňkem obsahu, nikoliv obsahem samotným.

==Wikiknihy nejsou kompiláty==
Veškeré texty projektu Wikiknihy musí být autorsky čisté. Text odjinud může být zapracován do obsahu pouze jako komentovaný text (viz výše).

[[Kategorie:Wikiknihy:O projektu|{{PAGENAME}}]]</text>
      <sha1>rml0m6gru6sb0cfgllw4x6ct4qp3zzx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Asertivita/Negativní otázky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2419</id>
    <revision>
      <id>38939</id>
      <parentid>38938</parentid>
      <timestamp>2019-02-04T12:19:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>rv</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1672" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;'''[[Asertivita]] &gt; [[Asertivita/Asertivní komunikační techniky|Asertivní komunikační techniky]] &gt; Negativní otázky'''
----&lt;/noinclude&gt;

== Podstata techniky ==

Tato technika vede našeho oponenta k větší otevřenosti. Je velmi vhodná jako konstruktivní přijímání konstruktivní kritiky, na rozdíl od [[Asertivita/Technika otevřených dveří|techniky otevřených dveří]], která je vhodná na zvládání manipulativní kritiky.

Metoda nám umožňuje kritiku upřesnit a otevřít '''komunikaci'''. Partnerovi dáváme najevo, že jeho kritiku nepovažujeme za důvod k hádaní se, či k rozbíjení vztahu, nereagujeme ani necítíme se uražení, kritiku nevnímáme jako důvod pro hněv.

Na kritiku ani v tomto případe '''nereagujeme útokem'''!

=== Nebezpečí ironie ===

'''Pozor!''' Lehký rozdíl v intonaci mění tuto metodu v '''ironickou provokaci'''. Je důležité hovořit pokojně, bez ironie a hněvu, vyrovnaně.

== Zásady ==

# Udržujeme oční kontakt (ne upřený, ten může vyznít agresivně).
# Pokojně přijímáme kritiku.
# Věty formulujeme v první osobě.
# Požadujeme upřesnění, detaily, další kritiku.
# Pokojným způsobem, bez ironie a provokací se ptáme na další negativa.

== Příklad ==

A: Tvoje chování mě prostě uráží!&lt;br /&gt;
B: Proč, nerozumím, co se ti nelíbí? ''(negativní otázka)''

A: Vždy, když tě navštívím, věnuješ se ne mně, ale vedeš dlouhé telefonické rozhovory. Mně to prostě vadí.&lt;br /&gt;
B: Hmm, ani si to neuvědomuji ''(zpětná vazba)''. Ještě něco ti vadí? ''(negativní otázka)''

[[Kategorie:Asertivita|Negativní otázky]]</text>
      <sha1>nc2w6uz7u45gjo1qjvx9raooj8mtnsv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Asertivita/Asertivita a kritika</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2420</id>
    <revision>
      <id>34406</id>
      <parentid>30218</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:20:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="777" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;'''[[Asertivita]] &gt; [[Asertivita/Asertivita a kritika|Asertivita a kritika]]'''
----
&lt;/noinclude&gt;

: ''Motto: Kritika je největší manipulátor!''

== Asertivní zvládání kritiky ==

Za určitých okolností je možné každého člověka pro něco kritizovat. Dokonce ho často můžeme zkritizovat i za to samé, za co ho někdo jiný může zahrnout paradoxně - uznáním. ''Kritikou'' často ''vnucujeme'' druhému svoje názory na to, ''co je a co není správné''.

=== Metody asertivního zvládání kritiky ===
# [[Asertivita/Technika otevřených dveří|Technika otevřených dveří]]
# [[Asertivita/Negativní asertivita|Negativní asertivita]]
# [[Asertivita/Negativní otázky|Negativní otázky]]

[[Kategorie:Asertivita|Asertivita a kritika]]</text>
      <sha1>g4iq8l6l5kjuclda19fsqzwpfnp4eq6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Asertivita/Technika otevřených dveří</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2421</id>
    <revision>
      <id>34414</id>
      <parentid>30233</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:20:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2467" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;'''[[Asertivita]] &gt; [[Asertivita/Asertivní komunikační techniky|Asertivní komunikační techniky]] &gt; Technika otevřených dveří'''
----
&lt;/noinclude&gt;
== Podstata techniky ==

* Nepopírat kritiku, nebránit se, nereagovat odvetou.
* Říct něco, z čeho vyplyne, že kritiku umím přijmout v zásadě se souhlasem.

Uznáváme všechny partnerovy argumenty, na kterých by něco mohlo být. Partner postupně ztrácí energii na hledání dalších výhrad.

V přeneseném významu slova (odtud pochází i název): Partner se chystá vylomit dveře, ale ty jsou dokořán otevřené! Rozběhne se vloží do toho všechny síly - a v rozporu s jeho očekáváním - žádný odpor ho nepřibrzdí. Naopak: vrazí do protilehlé stěny v další místnosti a udeří se vlastním přičiněním! Náš očekávaný protitlak se nedostaví.

== Zásady ==

# Klidně '''souhlasit s každou pravdivou výtkou''' obsaženou v kritice (''je to pravda…'').
#: Matka: ''Zase jsi nebyla večer doma! Zkoušela jsem ti zavolat ještě o půl jedné v noci!''
#: Dcera: ''To je pravda, mami, včera jsem se skutečně vrátila velmi pozdě.''
#
# '''Připustit možnou platnosti každé pravděpodobné výtky''' obsažené v kritice (''možná máš pravdu…'').
#: Matka: ''Pokud takto budeš žít i dále, můžeš onemocnět.''
#: Dcera: ''Máš asi pravdu.'' (Nebo: ''Máš pravdu; kdybych byla častěji doma, měla bych více spánku.'')
# '''Souhlasit se všeobecnými logickými pravdami''' v manipulujících výrocích (''dává to smysl, mohla by to být pravda…''), svoji odpověď však doplnit vlastním pohledem (''mě to však neznepokojuje…'').
#: Matka: ''Ty přece dobře víš, jak je důležité, aby děvče, které se chce dobře vdát, dobře vypadalo. Když budeš takto pokračovat a dobře se nevyspíš, budeš vypadat špatně. A to přece nechceš?''
#: Dcera: ''To máš asi pravdu, na tom něco je; když budu mít pocit, že to potřebuji, přijdu domů dřív.'' (Případně také: ''Ale v následujících dnech se budu vracet dost pozdě; mám dohodnutých několik schůzek.'')
# Důležité je '''přesně poslouchat, co nám partner říká'''; v odpovědi je třeba použít přesně jeho slova.
# '''Pozor na &quot;čtení myšlenek&quot;!''' Nesmíme konstruovat a odpovídat tím, co si myslíme, že nám partner chce říct, ale tím, co skutečně řekl.

[[Kategorie:Asertivita|Technika otevřených dveří]]</text>
      <sha1>qj7ensu3eviask3m977cybcaiey9bmc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Asertivita/Negativní asertivita</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2422</id>
    <revision>
      <id>34410</id>
      <parentid>30219</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:20:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1508" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;'''[[Asertivita]] &gt; [[Asertivita/Asertivní komunikační techniky|Asertivní komunikační techniky]]''' &gt; '''Negativní asertivita'''
----
&lt;/noinclude&gt;

Vycházejíc ze svého [[Asertivita/Asertivní práva|asertivního práva]] ''[[Asertivita/Asertivní práva#Páté asertivní právo|dělat chyby a nést za ně zodpovědnost]]'' asertivní přístup ke kritice nás vede ke změně přesvědčení, že '''kvůli chybě se musíme zákonitě cítit vinnými'''. '''Nemusíme!'''

Jestli chceme být nezávislí, svobodní, rezervujme si právo být sami sobě nejdůležitějším soudcem. Negativní asertivita učí přijímat svoje chyby a klidně o nich hovořit.

== Podstata techniky ==

# změnit svoje přesvědčení, že kvůli svojí chybě se musíme cítit zle a provinile,
# naučit se asertivním postojům k chybám - považovat je jednoduše nic víc a nic míň než za chyby,
# asertivně akceptovat vlastní chybu či omyl a slovně to vyjádřit,
# přijmout svojí chybu bez ospravedlňování se,
# ptát se kritika na podrobnosti, když jsou v kritice obsažené zajímavé informace, nebo je možné tím kritiku vyčerpat, když je manipulativní.

== Příklady ==
* ''Máš pravdu, nemusel jsem to udělat takto. Můžu to zkusit udělat jinak.''
* ''Je to moje chyba, příště to zkusím jinak.''
* ''Uvědomuji si, že jsem to udělal nevhodně.''
* ''Byla to moje hloupost a ani mně se to takto nezamlouvá.''

[[Kategorie:Asertivita|Negativní asertivita]]</text>
      <sha1>cqubfy3gy5i942kli9k0tckx1gitgm0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Masožravé rostliny/pěstování/Drosera</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2426</id>
    <revision>
      <id>35015</id>
      <parentid>9415</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:28:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="190" xml:space="preserve">== Rosnatka (Drosera) ==

[[Pralesní]]:
[[typ D. petriolaris]]:
[[Nezatahující světlomilné rosnatky]]:
[[trpasličí rosnatky]]:

[[Kategorie:Masožravé rostliny|Pěstování/Drosera]]</text>
      <sha1>quo09f77lx7e56ucd5ojkcv555uydcw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Asertivita/Technika přijatelného kompromisu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2427</id>
    <revision>
      <id>38940</id>
      <parentid>38932</parentid>
      <timestamp>2019-02-04T12:20:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze 38932 od uživatele [[Special:Contributions/85.93.170.53|85.93.170.53]] ([[User talk:85.93.170.53|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="997" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;'''[[Asertivita]] &gt; [[Asertivita/Asertivní komunikační techniky|Asertivní komunikační techniky]]''' &gt; Technika přijatelného kompromisu
----
&lt;/noinclude&gt;
== Motto ==
'''Cílem''' asertivního chování je dosáhnout '''pocit spokojenosti se sebou samým''', ne prosadit si svoje.

== Technika ==

Partner může mít jiné cíle než já a může přitom být i stejně asertivně zdatný. Jestliže neriskujeme naší sebeakceptaci a pocit spokojenosti se sebou samým, je vhodné navrhnout mu přijatelný kompromis.

Příkladem může být např. souhlas s určitým termínem výměny zboží, nebo dohoda typu ''něco za něco'', je možné řešení přesunout i na náhodu - hodíme si např. korunou. O materiálních cílech se dá domlouvat, jestliže se kompromis nedotýká sebeúcty vyjednávajících.


'''Jestliže by kompromis zasahoval do sebeúcty partnerů, žádný kompromis řešením není!'''

[[Kategorie:Asertivita|Technika přijatelného kompromisu]]</text>
      <sha1>360lvci0qfs2ezar39fb4drrkq3b0ng</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Asertivita/Technika sebeotevření</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2428</id>
    <revision>
      <id>38944</id>
      <parentid>38943</parentid>
      <timestamp>2019-02-04T13:08:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze 38943 od uživatele [[Special:Contributions/85.93.170.53|85.93.170.53]] ([[User talk:85.93.170.53|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1589" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;'''[[Asertivita]] &gt; [[Asertivita/Asertivní komunikační techniky|Asertivní komunikační techniky]]''' &gt; Technika sebeotevření
----
&lt;/noinclude&gt;
== Motto ==

'''Schopnost sociálního kontaktu''' je do velké míry založená na asertivní zručnosti '''spontánního oznamování věcí''' a&amp;nbsp;'''spontánního oznamování pocitů''', které nebyly zvlášť vyžádané, tedy podávání volných informací a&amp;nbsp;sebeotevření.

== Technika ==

Neasertivní lidé mívají při rozhovorech pocity úzkosti či hanby nevědí, o čem hovořit. Náš podíl na rozhovoru, když má být rozhovor zajímavý, vyžaduje občasný vstup s&amp;nbsp;volnými informacemi a&amp;nbsp;občasný vstup se sebeotevřením. Můžeme se rozhodnout, jestli budeme oznamovat něco o&amp;nbsp;vnějších věcech a&amp;nbsp;informacích, které by partnera mohly zajímat (podávání volných informací), nebo o&amp;nbsp;sobě a&amp;nbsp;o&amp;nbsp;vztahu k těmto věcem (sebeotevření).

Když reaguji vyjádřením vlastních prožitků, myšlenek, pocitů spojených s přijatými volnými informacemi, využívám techniku sebeotevření. Tato technika, používaná na obou stranách umožňuje, aby komunikace byla oboustranná.

Sebeotevření není těžké ani v případě, že oznamuji partnerovi cosi o svém prožívaní.

:''Příklad:'' ''Sám toho o surfingu mnoho nevím, v čem vlastně spočívá?'' nebo ''Je velmi i pro mne zajímavých věcí, například windsurfing, ale nějak si na ně nemůžu najít čas; jak Vy to děláte?''

[[Kategorie:Asertivita|Technika sebeotevření]]</text>
      <sha1>4le1pgf1tcq0tfd70sspf730sieb190</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Matematické kuchařky</title>
    <ns>14</ns>
    <id>2429</id>
    <revision>
      <id>5818</id>
      <timestamp>2006-10-11T20:05:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>195.113.27.99</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="24" xml:space="preserve">[[Kategorie:Matematika]]</text>
      <sha1>2oxgyq93h04mhqstspvln6m6hgvdj1f</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Variační počet</title>
    <ns>14</ns>
    <id>2431</id>
    <revision>
      <id>5823</id>
      <timestamp>2006-10-11T21:22:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Irigi</username>
        <id>90</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>nova kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="24" xml:space="preserve">[[Kategorie:Matematika]]</text>
      <sha1>2oxgyq93h04mhqstspvln6m6hgvdj1f</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stručné shrnutí variačního počtu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2433</id>
    <revision>
      <id>43592</id>
      <parentid>38548</parentid>
      <timestamp>2021-04-24T17:07:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9487" xml:space="preserve">Tento článek má stručně shrnout variační počet tak, aby si je člověk, který jej již někdy používal mohl připomenout, nebo člověk, který se jej učí odjinud, utřídit. Článek se záměrně vyhýbá příliš formálnímu zavedení a soustředí se spíše na praktické použití variačního počtu.

== Zavedení veličin ==

[[w:Variace (matematika)|Variace]] [[w:Funkcionál|funkcionálu]] ''S'' (tedy [[w:Zobrazení|zobrazení]] z dostatečně [[w:Hladká funkce|hladkých]] [[w:Funkce (matematika)|funkcí]] s příslušnou podmínkou na hranici do [[w:Reálné číslo|reálných]] nebo [[w:Komplexní číslo|komplexních]] čísel), kterou značíme jako δ ''S'' nebo δ ''S'' / δ φ(x) je taková [[w:Distribuce|distribuce]], která pro všechny testovací funkce ''f'' splňuje:

:&lt;math&gt;\left\langle \delta S[\phi], f \right\rangle = \left.\frac{\mathrm{d}}{\mathrm{d}\varepsilon}S[\phi+\varepsilon f]\right|_{\varepsilon=0}&lt;/math&gt;

Zvláštní význam přitom hrají funkcionály ve tvaru:

:&lt;math&gt;S[\phi]=\int^b_a{F\left(\vec{x},\phi(\vec{x}),\phi'(\vec{x}),\dots,\phi^{(n)}(\vec{x})\right)} \, \mathrm{d}\vec{x},&lt;/math&gt;

pro které lze následujícím postupem snadno převést problém hledání nulové variace na řešení [[w:Euler-Lagrangeova rovnice|Euler-Lagrangeovy rovnice]].

== Odvození Euler-Lagrangeovy rovnice ==
=== Při pevných integračních mezích ===
Předpokládejme nyní, že hledáme řešení problému

:&lt;math&gt;\delta S[\phi]=0\,&lt;/math&gt;

a že ''S'' má integrální tvar výše. Pro jednoduchost nyní předpokládejme, že &lt;math&gt;x&lt;/math&gt; je jen jednorozměrná proměnná ''x''. Připouštíme malé změny funkce φ(x) značené jako δφ(x) (o nichž předpokládáme, že jsou příslušně hladké), které indukují i příslušné změny jejích [[w:Derivace|derivací]]. Navíc předpokládáme, že řešíme tzv. ''úlohu s pevnými konci'', tedy, že ať už je variace δφ(x) jakákoliv, platí δφ(a) = δφ(b) = 0.

Jelikož jsou δφ(x) dostatečně hladké, můžeme prohazovat variaci s [[w:Integrál|integrálem]] a s derivací. (Což plyne např. z faktu, že variace je definována pomocí derivace a limity, které jsou při dostatečné hladkosti funkcí záměnné.) Proto tedy

:&lt;math&gt;0=\delta S[\phi]=\int^b_a\delta{F\left(x,\phi(x),\phi'(x),\dots,\phi^{(n)}(x)\right)} \, \mathrm{d}x=\,&lt;/math&gt;

:&lt;math&gt;=\int^b_a{F\left(x,\phi+\delta\phi,\left(\phi+\delta\phi\right)',\dots,\left(\phi+\delta\phi\right)^{(n)}\right)
-
F\left(x,\phi,\phi',\dots,\phi^{(n)}\right)} \, \mathrm{d}x=\,&lt;/math&gt;

:&lt;math&gt;=\int^b_a{\frac{\partial F}{\partial \phi} \delta\phi+\frac{\partial F}{\partial \phi'} (\delta\phi)'+\dots+\frac{\partial F}{\partial \phi'} (\delta\phi)^{(n)}}
\,\mathrm{d}x&lt;/math&gt;

V posledním kroku jsme využili faktu, že změny v argumentech funkce ''F'' jsou malé a tedy můžeme výraz rozvinout v [[w:Taylorův rozvoj|Taylorův rozvoj]]. Nyní integrál napíšeme jako součet integrálů dílčích členů.

:&lt;math&gt;=\int^b_a\frac{\partial F}{\partial \phi} \delta\phi\,\mathrm{d}x+\int^b_a\frac{\partial F}{\partial \phi'} (\delta\phi)'\,\mathrm{d}x+\dots+\int^b_a\frac{\partial F}{\partial \phi'} (\delta\phi)^{(n)}
\,\mathrm{d}x&lt;/math&gt;

Neumíme sice explicitně vyjádřit derivace δφ, ale můžeme derivace odstranit pomocí [[w:Per partes|per partes]]. Následně využijeme toho, že jde o řešení úlohy s pevnými okraji, což znamená, že tzv. ''povrchový člen'' &lt;math&gt;[\dots]_a^b&lt;/math&gt; vymizí. Derivace δφ vyšších řádů odstraníme analogicky několikanásobným per partes - v dalším odvození členy vyšších řádů vynecháváme.

:&lt;math&gt;\delta S[\phi]=\int^b_a\frac{\partial F}{\partial \phi} \delta\phi\,\mathrm{d}x
+\left[\frac{\partial F}{\partial \phi'} \delta\phi\right]^b_a
-\int^b_a\frac{\mathrm{d}}{\mathrm{d}x}\frac{\partial F}{\partial \phi'} \delta\phi\,\mathrm{d}x
+\dots=&lt;/math&gt;

:&lt;math&gt;=\int^b_a\frac{\partial F}{\partial \phi} \delta\phi\,\mathrm{d}x
-\int^b_a\frac{\mathrm{d}}{\mathrm{d}x}\frac{\partial F}{\partial \phi'} \delta\phi\,\mathrm{d}x
+\dots=&lt;/math&gt;

:&lt;math&gt;=\int^b_a{\left(\frac{\partial F}{\partial \phi} 
-\frac{\mathrm{d}}{\mathrm{d}x}\frac{\partial F}{\partial \phi'} +\dots\right)\delta\phi}\,\mathrm{d}x
&lt;/math&gt;

Má-li tento integrál být nulový pro libovolnou hladkou variaci δφ, pak musí platit

:&lt;math&gt;\frac{\partial F}{\partial \phi} 
-\frac{\mathrm{d}}{\mathrm{d}x}\frac{\partial F}{\partial \phi'} +\dots=0,
&lt;/math&gt;

což je znění Euler-Lagrangeovy rovnice.

=== Při proměnlivých integračních mezích ===
Připustíme-li navíc variaci v horní a dolní mezi (což odpovídá infinitesimálnímu posunu krajních bodů), má variace funkcionálu tvar:

:&lt;math&gt;\delta S[\phi]=\int^{b+\delta b}_{a+\delta a}{F\left(x,\phi(x)+\delta\phi(x),\phi'(x)+\delta\phi'(x)\right)} \, \mathrm{d}x\,
-
\int^{b}_{a}{F\left(x,\phi(x),\phi'(x)\right)} \, \mathrm{d}x\,&lt;/math&gt;

(Variaci funkce uvnitř explicitně rozepisujeme, protože zde nemá tak jasný tvar jako výše. Odvození rozepíšeme pro derivace prvního řádu v φ, vyšší se odvodí analogicky.)

:&lt;math&gt;\delta S[\phi]=\int^{b}_{a}{F\left(x,\phi(x)+\delta\phi(x),\phi'(x)+\delta\phi'(x)\right)} \,
-
{F\left(x,\phi(x),\phi'(x)\right)} \, \mathrm{d}x\,+\,&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;\int^{b+\delta b}_{b}{F\left(x,\phi(x)+\delta\phi(x),\phi'(x)+\delta\phi'(x)\right)} \, \mathrm{d}x
-
\int^{a+\delta a}_{a}{F\left(x,\phi(x)+\delta\phi(x),\phi'(x)+\delta\phi'(x)\right)} \, \mathrm{d}x\,&lt;/math&gt;

Již známým způsobem převedeme první integrál na Euler-Lagrangeovu rovnici, tj. rozvineme do Taylorova rozvoje (viz výše) a derivaci variace odstraníme per partes.

'''Protože v této variaci měníme horní a dolní mez integrálu, nejsou variace δφ na okrajích intervalu již rovny nule!'''

Přibude tedy ''povrchový člen'' za všechny integrály per-partes provedené v odvození E-L rovnice. Poslední dva integrály se v integrační mezi mění jen o veličinu prvního řádu, proto můžeme funkci ''F'' považovat na tomto intervalu za konstantní. Tyto úpravy dohromady dají následující tvar:

:&lt;math&gt;\delta S[\phi]=\int^b_a{\left(\frac{\partial F(x,\phi|_x,\phi'|_x)}{\partial \phi} 
-\frac{\mathrm{d}}{\mathrm{d}x}\frac{\partial F(x,\phi|_x,\phi'|_x)}{\partial \phi'} \right)\delta\phi}\,\mathrm{d}x\,+
\left[\frac{\partial F(x,\phi|_x,\phi'|_x)}{\partial \phi'} \delta\phi\right]^b_a
&lt;/math&gt;

:&lt;math&gt;+F(b,\phi(b),\phi'(b))\delta b-F(a,\phi(a),\phi'(a))\delta a
\,&lt;/math&gt;

Symbol &lt;math&gt;\phi|_x&lt;/math&gt; vyznačuje funkci φ v bodě x - nelze však psát ''φ''(''x''), neboť v tomto výrazu ''F'' není funkcí ''x'', ale funkcí ''x'',''φ'',''φ'''. Rozdíl posledních dvou členů se v tomto případě derivací φ jen prvního řádu dá zahrnout do povrchového členu vyšlého z integrování per-partes jako

:&lt;math&gt;\delta S[\phi]=\int^b_a{\left(\frac{\partial F(x,\phi|_x,\phi'|_x)}{\partial \phi} 
-\frac{\mathrm{d}}{\mathrm{d}x}\frac{\partial F(x,\phi|_x,\phi'|_x)}{\partial \phi'} \right)\delta\phi}\,\mathrm{d}x\,
+
&lt;/math&gt;

:&lt;math&gt;\left[\frac{\partial F(x,\phi|_x,\phi'|_x)}{\partial \phi'} \delta\phi\, + F(x,\phi|_x,\phi'|_x) \delta x\right]^b_a&lt;/math&gt;

=== Variační problém s vazbou ===
Řešíme problém s funkcionálem

:&lt;math&gt;S[\phi]=\int^b_a{F\left(\phi(x),\phi'(x),\dots,\phi^{(n)}(x)\right)} \, \mathrm{d}x,\,&lt;/math&gt;

ale připouštíme jen řešení svázaná nějakou podmínkou, např. v integrálním tvaru:

:&lt;math&gt;\int^d_c{G\left(\phi(x),\phi'(x),\dots,\phi^{(n)}(x)\right)} \, \mathrm{d}x=\mathrm{konst.}\,\ \ \ (\spadesuit)&lt;/math&gt;

Potom se problém řeší metodou Lagrangeových multiplikátorů. Problém spočívá v tom, že máme málo volných parametrů: jako příklad můžeme vzít problém hledání prověšení provázku. Pokud bychom hledali funkci vyjadřující průhyb provázku tak, že je upevněn ve dvou bodech a chceme, aby byla potenciální energie nulová, pak (odhlédneme-li od toho, že problém řešení ve tvaru funkce nemá - provázek bude mít snahu se „nekonečně prohnout směrem dolů“) nemáme možnost specifikovat jeho délku. Pokud totiž z řešení Euler-Lagrangeovy rovnice (druhého řádu) vyjdou dvě integrační konstanty, musí se stanovit tak, aby provázek byl ukotven ve dvou krajních bodech. Proto je třeba jeden stupeň volnosti dodat.

Změníme integrační meze podmínky (♠) tak, aby byly rovny ''a'',''b'' (což lze vždy udělat vhodnou substitucí), zavedeme nový funkcionál ve tvaru

:&lt;math&gt;\tilde{S}[\phi]=\int^b_a{F\left(\phi(x),\phi'(x),\dots,\phi^{(n)}(x)\right)} \, \mathrm{d}x - \lambda \left( \int^a_b{G\left(\phi(x),\phi'(x),\dots,\phi^{(n)}(x)\right)} \, \mathrm{d}x-C\right)\,&lt;/math&gt;

Povšimněme si, že pro všechny funkce, pro něž je splněna podmínka (♠) je nový funkcionál roven funkcionálu ''S'' pro každé ''λ'', neboť jsme k němu jen přičetli nulu.

Nyní stejným postupem jako v první podkapitole přejdeme pro tento funkcionál k Euler-Lagrangeově rovnici, která bude mít tvar

:&lt;math&gt;\frac{\partial F}{\partial \phi} 
-\frac{\mathrm{d}}{\mathrm{d}x}\frac{\partial F}{\partial \phi'} + \dots
+
\lambda\left(\frac{\partial G}{\partial \phi} 
-\frac{\mathrm{d}}{\mathrm{d}x}\frac{\partial G}{\partial \phi'} + \dots\right)=0.
&lt;/math&gt;

Řešení této rovnice již má příslušný počet volných parametrů.

[[Kategorie:Variační počet]]
[[Kategorie:Matematické kuchařky]]</text>
      <sha1>l6xvmoj3bn0bt2mzxtbxmsym1tocspc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Hledání extrémů funkcí více proměnných</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2434</id>
    <revision>
      <id>44997</id>
      <parentid>44996</parentid>
      <timestamp>2022-02-10T17:39:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Stang</username>
        <id>5938</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Undid edits by [[Special:Contribs/171.97.77.228|171.97.77.228]] ([[User talk:171.97.77.228|talk]]) to last version by NguoiDungKhongDinhDanh</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="11645" xml:space="preserve">&lt;!--Následující text byl zpracován (především) podle cvičení Mgr. Milana Pokorného, Ph.D. Autor je přesvědčen, že volným přepisem svých poznámek a poznatků z těchto cvičení neporušuje žádná autorská práva.
 --&gt;
''Na základě poznámek ze cvičení zpracoval Irigi''

Algoritmy, které popíši fungují pro obecně ''n'' neznámých - ve všech textech ale budu psát pouze dvě souřadnice, i když napíšu, jak by se postupovalo pro souřadnic více.

== Totální diferenciál ==

Totální diferenciál definuje limita

&lt;math&gt;\lim_{(h_1,h_2)\rightarrow(0,0)} {{f(x+h_1,y+h_2)-f(x,y)-\vec{\mathrm{d}f}(x,y)\cdot(h_1,h_2)}\over{\sqrt{h_1^2+h_2^2}}}
\ \ \ (\clubsuit)&lt;/math&gt;

'''Nutnou podmínkou''' pro existenci totálního diferenciálu je '''existence prvních parciálních derivací''', pokud neexistují, zjevně neexistuje ani (♣). Pokud '''existují první parciální derivace''', potom platí

:&lt;math&gt;\vec{\mathrm{d}f}(x,y)\cdot(h_1,h_2)={{\partial{f}}\over{\partial{x}}}h_1+{{\partial{f}}\over{\partial{y}}}h_2&lt;/math&gt;

'''Postačující podmínkou''' je buďto '''spojitost prvních parciálních derivací''', nebo existence (♣).

=== Příklad ===
''Zjistěte zda a kde má funkce &lt;math&gt;(xy)^{1/3}&lt;/math&gt; totální diferenciál.''

:&lt;math&gt;{{\partial{f}}\over{\partial{x}}}={{x^{-2/3}y^{1/3}}\over{3}}&lt;/math&gt;

:&lt;math&gt;{{\partial{f}}\over{\partial{y}}}={{y^{-2/3}x^{1/3}}\over{3}}&lt;/math&gt;

''Je vidět, že derivace jsou mimo osy spojité, tudíž mimo osy existuje totální diferenciál. Na osách je funkční hodnota &lt;math&gt;(xy)^{1/3}=0&lt;/math&gt;, ale první parciální derivace zde nejsou definovány (jsou v limitě nekonečné), proto na osách totální diferenciál není.''

''V počátku soustavy souřadnic jsou první parciální derivace nulové, protože''

:&lt;math&gt;{{\partial{f}}\over{\partial{x}}}=\lim_{h\rightarrow 0}{{f(x+h,y)-f(x,y)}\over{h}}=\lim_{h\rightarrow 0}{{0}\over{h}}=0&lt;/math&gt;

''a obdobně pro derivaci podle y.''

''Proto pokud totální diferenciál existuje, pak má hodnotu''

:&lt;math&gt;\vec{df}(x,y)\cdot(h_1,h_2)=0&lt;/math&gt;

''Ověříme jeho existenci dosazením do (♣). Přejdeme k polárním souřadnicím:''

:&lt;math&gt;h_1=r\sin (\phi)\,&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;h_2=r\cos (\phi)\,&lt;/math&gt;

''Tedy dosadím do (♣):''

:&lt;math&gt;\lim_{r\rightarrow 0} {{{(h_1h_2)^{{1/3}}-0-0}}\over{\sqrt{h_1^2+h_2^2}}}=\lim_{r\rightarrow 0} {{{(r\sin (\phi)r\cos (\phi))^{{1/3}}}}\over{r}}&lt;/math&gt;

''Tato limita neexistuje (resp. závisí na úhlu φ), totální diferenciál tedy v počátku neexistuje.''

Hledám-li extrém funkcí více proměnných &lt;math&gt;f(x_1,x_2,...,x_n)&lt;/math&gt;, prohledávám jednak „kandidáty“ na extrém a jednak hledám extrém na okraji, což je extrém s vazbou.

== Lokální extrémy ==

:'''1.''' Nutná podmínka pro to, aby funkce měla v bodě extrém je, aby první parciální derivace byly nulové (nebo aby v něm neexistovaly):

:&lt;math&gt;{{\partial{f}}\over{\partial{x}}}=0, {{\partial{f}}\over{\partial{y}}}=0,&lt;/math&gt;

:'''2.''' V těchto bodech může nastat jedna ze tří možností - je zde '''minimum''', '''maximum''' nebo '''sedlový bod'''. Označíme si členy v Hessově matici (Hesián):

:&lt;math&gt;H=
\begin{pmatrix}
{{\partial^2 f}\over{\partial x^2 }} &amp;
{{\partial^2 f}\over{\partial x\partial y}} \\
{{\partial^2 f}\over{\partial y\partial x}} &amp;
{{\partial^2 f}\over{\partial y^2}}
\end{pmatrix}
=\begin{pmatrix}
A &amp; B 
\\ 
B &amp; C
\end{pmatrix}
&lt;/math&gt;

Podle Taylorova rozvoje do druhého řádu (první derivace jsou nulové) nám zbývá plocha určená jako:

:&lt;math&gt;{{\partial^2{f}}\over{\partial{x}^2 }}\,\mathrm{d}x^2+
2 {{\partial^2{f}}\over{\partial{x}\partial{y}}}\,\mathrm{d}x\,\mathrm{d}y
+
{{\partial^2{f}}\over{\partial{y}^2}}\,\mathrm{d}y^2 
= 
A\,\mathrm{d}x^2+
2 B\,\mathrm{d}x\ \mathrm{d}y
+
C\,\mathrm{d}y^2=K
&lt;/math&gt;

Pro více proměnných se rozšiřuje kvadriku ve smyslu Taylorova rozvoje.
'''V diskusi nezapomeňte, že funkce musí být ve zkoumaných bodech spojitá, aby byly smíšené derivace záměnné!'''

* Je-li pro každé &lt;math&gt;(x,y) \neq (0,0)&lt;/math&gt; &lt;math&gt;K &gt; 0\,&lt;/math&gt;, pak má funkce v tomto bodě '''lokální minimum''' (plocha je ''pozitivně definitní'')
* Je-li pro každé &lt;math&gt;(x,y) \neq (0,0)&lt;/math&gt; &lt;math&gt;K \geq 0&lt;/math&gt;, pak '''nadále nevíme''' (plocha je ''pozitivně semidefinitní'')
* Je-li pro každé &lt;math&gt;(x,y) \neq (0,0)&lt;/math&gt; &lt;math&gt;K &lt; 0\,&lt;/math&gt;, pak má funkce v tomto bodě '''lokální maximum''' (plocha je ''negativně definitní'')
* Je-li pro každé &lt;math&gt;(x,y) \neq (0,0)&lt;/math&gt; &lt;math&gt;K \leq 0&lt;/math&gt;, pak '''nadále nevíme''' (plocha je ''negativně semidefinitní'')
* Střídá-li pro každé &lt;math&gt;(x,y) \neq (0,0)&lt;/math&gt; &lt;math&gt;K\,&lt;/math&gt; znaménko pak jde o '''sedlový bod''' (plocha je ''indefinitní'')

Abychom zjistili, do které z těchto skupin kvadrika patří, použijeme Sylvesterovo kritérium:
vybereme z ''J'' subdeterminanty (zleva shora) o velikostech &lt;math&gt;1,2,...,n&lt;/math&gt;. Pro případ dvou proměnných tedy &lt;math&gt;D_1=A&lt;/math&gt;,&lt;math&gt;D_2=AC-B^2&lt;/math&gt;. Pak:

* Jsou-li všechny &lt;math&gt;D_i&lt;/math&gt; kladné &lt;math&gt;(A&gt;0,AC-B^2&gt;0)&lt;/math&gt;, pak je kvadrika pozitivně definitivní ('''lokální minimum''').
* Jsou-li &lt;math&gt;D_i&lt;/math&gt; střídavě záporné a kladné (&lt;math&gt;A&lt;0,AC-B^2&gt;0&lt;/math&gt;), pak je kvadrika negativně definitivní ('''lokální maximum''').
* Ve všech ostatních případech '''nevíme'''.

=== Příklad ===
''Hledejme extrémy &lt;math&gt;f=x^2+y^3 x&lt;/math&gt;. Z podmínky o nulových prvních derivací:''

:&lt;math&gt;{{\partial{f}}\over{\partial{x}}}=2x+y^3=0, {{\partial{f}}\over{\partial{y}}}=3y^2x=0 
\Rightarrow x=0,y=0&lt;/math&gt;

''Nyní určíme z Taylorova rozvoje koeficienty A,B takto:''

:&lt;math&gt;A=2,B=3y^2=0, C=6yx=0 \Rightarrow K=2\mathrm{d}\ x^2&lt;/math&gt;

''Sylvesterovo kritérium říká, že nevíme: &lt;math&gt;A&gt;1,AC-B^2=0&lt;/math&gt;. Z kvadriky je vidět, že kvadrika je pozitivně semidefinitní (nikde není záporná a pro hodnoty &lt;math&gt;(0,y)&lt;/math&gt; je nulová), proto nejsme schopni touto metodou extrém ověřit. (numericky: je to sedlo.)''

== Extrémy s vazbou ==
Máme hledat extrémy funkce &lt;math&gt;f(x_1,x_2,...,x_n)&lt;/math&gt;, kde zůstáváme na vazbách &lt;math&gt;g_1(x_1,x_2,...,x_n),...,g_h(x_1,x_2,...,x_n)&lt;/math&gt;, kde &lt;math&gt;h&lt;n&lt;/math&gt;.

Můžeme použít dvě metody:

:'''A.''' Vyjádříme co nejvíce proměnných z podmínek &lt;math&gt;g_i(...)&lt;/math&gt;

:'''B.''' Na zbylé podmínky použijeme '''Lagrangeovy multiplikátory'''.

Má-li funkce v bodě extrém s vazbou (pokud jsme vazbu ještě nevyloučili pomocí bodu '''A.'''), potom platí:

:&lt;math&gt;\nabla\left(f(\dots)-\sum\lambda_i  g_i(\dots)\right)=0 \ \ \ \ \ \  (\spadesuit)&lt;/math&gt;

Nyní potřebuji vyjádřit &lt;math&gt;\lambda_1,...,\lambda_h&lt;/math&gt;, čehož dosáhnu:

:'''α.''' Vyjádřením &lt;math&gt;x,y,...&lt;/math&gt; podle &lt;math&gt;\lambda_i&lt;/math&gt; z (♠) a dosazením do &lt;math&gt;g_i(...)=0&lt;/math&gt;.
:'''β.''' Využitím diferenciálních vztahů pro &lt;math&gt;g_i(...)&lt;/math&gt; snížím počet nutných diferenciálů ve výsledné kvadrice (to je nutné pro správnost výsledku! - kvadrika musí mít stejný počet diferenciálů jako je stupňů volnosti na kterých se s řešením pohybujeme!):

=== α. ===
Teď známe &lt;math&gt;\lambda_i&lt;/math&gt; a &lt;math&gt;x,y,...&lt;/math&gt;, tedy máme všechny „''kandidáty na extrém''“. Nyní se chceme opět přesvědčit, zda extrém je minimum, maximum, nebo není vůbec. To určíme tak, že rozepíšeme totální diferenciál druhého řádu funkce &lt;math&gt;F=f-\lambda_i g_i&lt;/math&gt;

:&lt;math&gt;\mathrm{d}^2F  ={{\partial^2{(f-\sum\lambda_i g_i)}}\over{\partial{x^2}}}\mathrm{d}x^2+
2{{\partial^2{(f-\sum\lambda_i g_i)}}\over{\partial{x}\partial{y}}}\mathrm{d}x\,\mathrm{d}y+
{{\partial^2{(f-\sum\lambda_i g_i)}}\over{\partial{y^2}}}\mathrm{d}y^2&lt;/math&gt;

Do těchto vztahů dosadíme za &lt;math&gt;\lambda_i&lt;/math&gt; a &lt;math&gt;x,y,...&lt;/math&gt; (které známe).
'''Získáme tedy kvadratickou plochu, pro jejíž pozitivní/negativní definitnost použijeme výše zmíněné Sylvesterovo kritérium'''. Tím jsme problém vyřešili.

=== β. ===
:&lt;math&gt;\mathrm{d}g_i={{\partial{{g_i}}}\over{\partial{x}}}\mathrm{d}x+
{{\partial{{g_i}}}\over{\partial{y}}}\mathrm{d}y+\dots = 0&lt;/math&gt;

(Z těchto rovnic vyjádříme ''h'' diferenciálů, čímž zjednodušíme problém určení definitnosti kvadriky -- toto je pouze zjednodušující trik, není pro zbytek postupu nutný)

=== Příklad ===
''Podívejme se na naši známou fci &lt;math&gt;f=x^2+y^3x&lt;/math&gt; s jednou vazbou &lt;math&gt;g=x^2+y^2-1=0&lt;/math&gt;. Použijeme podmínku (♠)'':

:&lt;math&gt;\nabla f(\dots)=\lambda \nabla g(\dots)&lt;/math&gt;

:&lt;math&gt;(2x+y^3,3y^2x)=\lambda (2x,2y)\,&lt;/math&gt;

''Vyjádřit x,y jde - vyjde bod (0,0) a čtyři body (z nichž 2 jsou komplexní a vyloučíme je) v závislosti na λ''.

:&lt;math&gt; x=0 , y= 0,\,&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt; x= {{{\mathrm{i}   \sqrt{2}  {{{(\lambda^2-\lambda)}^{3\over 4}}}\over {3^{3/4} (1-\lambda )}}
}},
y= 
{{{\mathrm{i}   \sqrt{2}  {\sqrt[4]{\lambda^2-\lambda}}}}\over{{\sqrt[4]{3}}}}&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;x= {{{\sqrt{2}}  {{({{\lambda }^2}-\lambda )}^{3/4}}}\over{{3^{3/4}}  (1-\lambda )}},y= -{{{\sqrt{2}}\over 
{\sqrt[4]{{{\lambda }^2}-\lambda }}}}{{\sqrt[4]{3}}}&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;x= {{\mathrm{i}   {\sqrt{2}}  {{\lambda^2-\lambda)}^{3/4}}}\over{{3^{3/4}}  (\lambda -1)}},y=
-{{\mathrm{i}   {\sqrt{2}}  {\sqrt[4]{{{\lambda }^2}-\lambda }}}\over{{\sqrt[4]{3}}}}&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;x= 
{{{\sqrt{2}}  {{({{\lambda }^2}-\lambda )}^{3/4}}}\over{{3^{3/4}}  (\lambda -1)}},y= {{{\sqrt{2}} 
{\sqrt[4]{{{\lambda }^2}-\lambda }}}\over{{\sqrt[4]{3}}}}&lt;/math&gt;

:&lt;math&gt;\lambda = {{1}\over{8}}
 \left(4-{{13}\over{{\sqrt[3]{62-3
 {\sqrt{183}}}}}}-{\sqrt[3]{62-3 
{\sqrt{183}}}}\right)&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;\lambda = {{1}\over{2}}+{{13 
\left(1+\mathrm{i} 
 {\sqrt{3}}\right)}\over{16
 {\sqrt[3]{62-3
{\sqrt{183}}}}}}+{{1}\over{16}}
 \left(1-\mathrm{i} 
{\sqrt{3}}\right)
 {\sqrt[3]{62-3
 {\sqrt{183}}}}&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;\lambda = {{1}\over{2}}+{{13  \left(1-   {\sqrt{3}}\right)}\over{16  {\sqrt[3]{62-3 
{\sqrt{183}}}}}}+{{1}\over{16}}  \left(1+   {\sqrt{3}}\right)  {\sqrt[3]{62-3  {\sqrt{183}}}}&lt;/math&gt;

''Reálné řešení vyjde jen pro reálné (první) λ. Dva body řešení lze zapsat jako ''

:&lt;math&gt;(x,y)=(\mathrm{Root}(16x^6-24x^4+13x^2-1,2),\mathrm{Root}(16x^6-24x^4+13x^2-4,2))\approx
(0.302339, 0.953201),&lt;/math&gt;

''kde funkce &lt;math&gt;\mathrm{Root}(P(x),n)&lt;/math&gt; dává n-tý kořen polynomu P(x) pro reálné kořeny řazeny vzestupně.''

''Z numerického řešení už je vidět, který z těchto dvou bodů je minimum a který maximum, abych předvedl metodu, ukážu ještě určení z druhého diferenciálu pro řešení 2 - minimum.''

''Použijeme bodu '''2.'''''

:&lt;math&gt;2x\ \mathrm{d}x+2y\ \mathrm{d}y=0 \Rightarrow \mathrm{d}y=-{{2x}\over{2y}}\mathrm{d}x&lt;/math&gt;

''Zároveň ze druhé složky rovnice z (♠) víme, že''

:&lt;math&gt;3y^2x=2y\lambda \Rightarrow y={{2\lambda}\over{3x}}&lt;/math&gt;.

''Tedy dosadíme do:''

:&lt;math&gt;\mathrm{d}^2F  =A\,\mathrm{d}x^2+
2B\,\mathrm{d}x\ \mathrm{d}y+
C\,\mathrm{d}y^2&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;A=\mathrm{Root}(16 x^3 - 48x^2 + 9x - 8, 1)\approx+2.86457&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;{B\over 3}=\mathrm{Root}(16x^3 - 24 x^2 + 13 x - 4 , 1)\approx+0.908591&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;C=\mathrm{Root}(16x^3 - 48x^2 + 9x + 54 , 1)\approx-0.864568&lt;/math&gt;

''Aplikujeme-li převodní vztah pro diferenciál ''d''y:''

:&lt;math&gt;\mathrm{d}^2F  = (A -2{{x}\over{y}}B+{{x^2}\over{y^2}}C)
=\mathrm{Root}(2x^3 + 3x^2 - 244 , 1)\mathrm{d}x^2
\approx 4.50672&gt;0&lt;/math&gt;

''Jde tedy skutečně o minimum.''

== Původní verze článku ==
[[Média:Extremy_vice_promennych_-_kucharka.pdf|původní verze článku]]

[[Kategorie:Matematická analýza]]
[[Kategorie:Matematické kuchařky]]</text>
      <sha1>bu48b1yvrqvndehb2q85zztk04h1qks</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Soubor:Extremy vice promennych - kucharka.pdf</title>
    <ns>6</ns>
    <id>2435</id>
    <revision>
      <id>21054</id>
      <parentid>7118</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T15:11:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>rekat zatím do obecné</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="104" xml:space="preserve">Puvodni text k článku [[Hledání extrémů funkcí více proměnných]]

[[Kategorie:Soubory:(vše)]]</text>
      <sha1>o84tr0gnjd7l131cvvo8048404dx068</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Angličtina/Gramatika/Slovosled</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2438</id>
    <revision>
      <id>22031</id>
      <parentid>18060</parentid>
      <timestamp>2011-11-05T14:22:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>optimalizace kódu; správná sémantika; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3575" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;{{:Angličtina/obsah}}&lt;/noinclude&gt;
Protože angličtina skoro vůbec neskloňuje, většina mluvnice je založená na slovosledu.

== Oznamovací způsob ==

Základní slovosled je: podmět - sloveso - předmět, tedy podle vzoru &quot;chlapec hodil míč&quot; (the boy threw the ball).

Podmět i předmět jsou obvykle podstatná jména. Podobně jako v češtině, pokud je přídavné jméno ve shodě, stojí před jménem a pokud nikoli - což v angličtině znamená předložku - stojí za jménem. Toto pravidlo je ale o hodně přísnější než v češtině. Příklad: &quot;malý chlapec hodil červený míč&quot; (the small boy threw the red ball).

Konečně české pravidlo o příklonkách, které vždy stojí ve větě na druhém místě, nemá v angličtině obdoby. To nás může zaskočit ve větách typu &quot;na podzim jsou listy žluté&quot; (in autumn leaves are yellow) nebo &quot;někdy je míč červený&quot; (sometimes the ball is red).

=== 3. pád — komu, čemu ===

3. pád se obvykle vyjadřuje předložkou &quot;to&quot;. Pokud ale věta má předmět (a není to &quot;it&quot;), můžeme vyjádřit 3. pád i slovosledem — postavíme slovo mezi sloveso a předmět.

Příklad:
* &quot;give the boy an apple&quot; = &quot;give an apple to the boy&quot; = dát chlapci jablko

== Tázací způsob ==

Tázací způsob se z oznamovacího tvoří tak, že se první pomocné sloveso přesune na začátek věty. Případné tázací zájmeno pak přijde ještě před toto pomocné sloveso.
* I should run. - Měl bych běžet.
** Should I run? - Měl bych běžet?
** Where should I run? - Kam bych měl běžet? (nebo: Kde bych měl běžet?)
** Who should run? - Kdo by měl běžet?

=== Věty bez pomocného slovesa ===

Pokud ve větě není pomocné sloveso (sloveso je jednoduché), přidá se pomocné sloveso &quot;do&quot; (dělat) nebo se věta přepíše jiným způsobem tak, aby pomocné sloveso měla.

* I run. (Běžím.) -&gt; I do run. (Běžím.) -&gt; Do I run? (Mám běžet?)
* I have an apple. (Mám jablko.) -&gt; I do have an apple. (Mám jablko.) -&gt; Do I have an apple? (Mám jablko?)
* I have an apple. (Mám jablko.) -&gt; I have got an apple. (Mám jablko.) -&gt; Have I got an apple? (Mám jablko?)

==== Výjimka: sloveso &quot;be&quot; (dříve i &quot;have&quot;) ====

Pokud jednoduché sloveso ve větě je &quot;be&quot; (býti), v ustálených obratech nebo místně i &quot;have&quot;, přesune se prostě na začátek.

* The ball is red. (Míč je červený.) -&gt; Is the ball red? (Je míč červený?)
* Have you any idea... ? - Máte vůbec představu... ?

== Rozkazovací způsob ==

Rozkazovací způsob se od oznamovacího odlišuje tím, že nemá podmět. Zbývá tedy sloveso a předmět.
* Throw the ball - Hoď míč

Použije se slovníkový tvar slovesa, na čemž vlastně záleží jenom u nepravidelného slovesa býti:
* Be prepared! - Buď připraven!

=== Recepty a návody ===

Recepty a návody píšeme v rozkazovacím způsobu (nikoli jako v češtině v 1.os. mn.č.).

* Cut the apple into pieces. - Jablko rozkrájíme.

== Slovíčka ==

Slovíčka použitá v této sekci:

;any:jakýkoli
;apple:jablko
;autumn:podzim
;ball:míč
;be:být
;boy:chlapec
;cut:řezat
;do:dělat, ''pomocné sloveso''
;get, got, got (gotten):dostat
;have, has; had; had:mít, ''pomocné sloveso''
;idea:myšlenka
;is:je ''3.os. j.č. slovesa býti''
;piece:kus
;prepare:připravit
;red:červený
;run, ran, run: běžet
;sometimes:někdy
;should:''vyjadřuje přání atp''
;small:malý
;the:''člen určitý''
;throw, threw, thrown:hodit
;where:kde
;who:kdo
;yellow:žlutý

[[Kategorie:Angličtina|Slovosled]]</text>
      <sha1>5gd70u35sbcnjjazm3z926zpn8xbo3t</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Angličtina/Gramatika/Podstatná jména</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2439</id>
    <revision>
      <id>34392</id>
      <parentid>22029</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:20:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3567" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;{{:Angličtina/obsah}}&lt;/noinclude&gt;
Podstatná jména se skoro vůbec neskloňují. Mají však množné číslo, přípojku vlastnictví a člen.

== Číslo ==

Množné číslo se obvykle označuje přidáním -s:
* ball -&gt; balls (míč, míče)

Pokud jednotné číslo končí na o, s nebo z, připojuje se -es
* potato -&gt; potatoes (brambor, brambory)
* class -&gt; classes (třída, třídy)

Pokud jednotné číslo končí na souhlásku a y, změní se -y na -ies:
* country -&gt; countries (země, země)
Samohláska a y je podle normálního pravidla:
* boy -&gt; boys (chlapec, chlapci)

Řada podstatných jmen je nepravidelných; tyto případy je nutné si zapamatovat.
* child -&gt; children (dítě, děti)
* man -&gt; men (muž, muži)
* mouse -&gt; mice (myš, myši)
* woman -&gt; women (žena, ženy)

Některá podstatná jména množné číslo vůbec netvoří:
* information -&gt; informace, informace
* luggage -&gt; zavazadlo, zavazadla
* advice -&gt; rada, rady
Zda se jedná v anglické mluvě o jednotné či množné číslo je třeba chápat z kontextu.

== Přípojka vlastnictví ==

Přípojka vlastnictví je obvykle -'s
: the boy's ball (chlapcův míč)

U pravidelného množného čísla (tj -s nebo -es) je to pouhý apostrof, -'
: the boys' ball (míč chlapců)

== Členy ==

Členy jsou dva: určitý a neurčitý. Krom toho je ještě třetí možnost, člen nepoužít; ta je nejobtížnější.

Určitý člen je ''the''; používá se, pokud jde o určitou věc, o které se již mluvilo nebo kterou máme na mysli.

Neurčitý člen je ''a'' nebo 'an'; forma &quot;an&quot; se používá před samohláskou, jinak se používá &quot;a&quot; (podle výslovnosti - takže &quot;a uniform&quot;, uniforma, protože se vyslovuje /junifóm/).

Při vyprávění je běžné, že při první zmínce se použije &quot;a&quot; a pak se používá &quot;the&quot;. Tím posluchač ví, kdy se jedná o stejnou osobu nebo předmět (&quot;the&quot;) a kdy o novou (&quot;a&quot;).

V hovoru se někdy používá rovnou &quot;the&quot;; pokud řeknu &quot;bring the book&quot; (přines knihu), mám na mysli specifickou knihu - adresát buď ví kterou, nebo se zeptá. Naopak &quot;bring a book&quot; je všeobecné - budeme asi čekat, tak si přines něco na čtení.

Vlastní jména člen nepoužívají tedy &quot;John&quot; (Jan) ať se o něm mluví poprvé nebo podesáté. Omyl by dokonce mohl být trapný, protože &quot;the john&quot; je označení pro záchod… Někdy je ale člen součástí jména jako takového, například Shakespearova hra &quot;The Tempest&quot; (Bouře). V abecedním pořádku jmen se takový člen vynechává, respektive se píše na konec jména (Tempest, The).

A kdy nepoužít člen vůbec? To se vysvětluje daleko obtížněji. S množným číslem se používá pro všeobecně platné tvrzení: &quot;Cats climb trees&quot; (kočky šplhají na stromy), &quot;grass is green&quot; (tráva je zelená) ale &quot;the sky is blue&quot; (obloha je modrá) protože obloha je jen jedna, takže jakápak všeobecnost.

What is the time? = Kolik je hodin? (nevidím na hodiny)
What is time? = Co je čas? (filozofická otázka)

== Slovíčka ==

Slovíčka použitá v této sekci:

;a (an): ''člen neurčitý''
;ball:míč
;blue:modrý
;book:kniha
;boy:chlapec
;bring, brought, brought:přinést
;cat:kočka
;child, children:dítě
;climb:šplhat
;class:třída
;country:země, venkov
;grass:tráva
;green:zelený
;is:je ''3.os. j.č. slovesa býti''
;John:Jan
;john:záchod ''hovorově''
;mouse, mice: myš
;potato:brambor
;sky:obloha
;the:''člen určitý''
;tempest:bouře
;time:čas
;uniform:uniforma
;what:co

[[Kategorie:Angličtina|Podstatná jména]]</text>
      <sha1>ou6m0ij03v3mrwqcxpejnxqqg32yvwo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Angličtina/Gramatika/Zájmena</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2440</id>
    <revision>
      <id>39606</id>
      <parentid>23304</parentid>
      <timestamp>2019-05-31T10:34:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>81.90.251.250</ip>
      </contributor>
      <comment>/* Jiná zájmena */ Původní podoba byla zcela nepřesná a naprosto nevhodná pro styl wikipedie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1472" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;{{:Angličtina/obsah}}&lt;/noinclude&gt;
== Osobní zájmena ==

Na rozdíl od podstatných jmen se osobní zájmena skloňují.

Protože angličtina méně časuje a má pevnější slovosled, používají se zájmena v první osobě daleko víc než v češtině. Kdyby se zájmeno vynechalo, ve slovosledu by prostě chybělo!

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! colspan=&quot;2&quot; rowspan=&quot;2&quot; | || colspan=&quot;3&quot; | jedn. č. || colspan=&quot;3&quot; | mn. č.
|-
! 1. p || 4. p || vlastník || 1. p || 4. p || vlastník
|-
! colspan=&quot;2&quot; | 1. os 
|I || me || my, mine || we || us || our, ours 
|-
! colspan=&quot;2&quot; | 2. os 
|you || you || your, yours || you || you || your, yours 
|-
! rowspan=&quot;3&quot; | 3. os || m.
| he || him || his || rowspan=&quot;3&quot; | they || rowspan=&quot;3&quot; | them || rowspan=&quot;3&quot; | their, theirs
|-
! f.
|she || her || her, hers
|-
! n.
|it || it || its
|}

Zájmeno &quot;I&quot; (já) se píše vždy velkým písmenem. Naopak &quot;you&quot; (ty, vy) se píše jako normální slovo, tj s velkým písmenem pouze na začátku věty.

Zájmeno &quot;it&quot; se používá, když není podmět: &quot;it rains&quot; (prší).

Kratší forma vlastníka se používá před podstatným jménem zatímco delší když stojí samostatně: &quot;my red ball&quot; (můj červený míč) - &quot;the red ball is mine&quot; (ten červený míč je můj) - &quot;Mine!&quot; (Můj!)

== Jiná zájmena ==

Zájmeno &quot;who&quot; (kdo) má podobu &quot;whom&quot;, pokud je použito jako předmět, tedy v jiném než v prvním pádu.

[[Kategorie:Angličtina|Gramatika/Zájmena]]</text>
      <sha1>2xnxscos2hmu0a9hgn2rbnjq9ngpw73</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Angličtina/Gramatika/Přídavná jména</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2441</id>
    <revision>
      <id>34393</id>
      <parentid>29323</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:20:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3264" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;{{:Angličtina/obsah}}&lt;/noinclude&gt;
Přídavná jména se neskloňují vůbec, pouze stupňují.

Ve větě stojí před podstatným jménem ale za členem nebo vlastníkem (a red ball = červený míč; my red ball = můj červený míč)

== Stupňování ==

=== 2. stupeň ===

Tvoří se buď příponou -er nebo slovíčkem &quot;more&quot; (více), případně &quot;less&quot; (méně). Přípona se většinou používá u kratších slov, &quot;more&quot; u delších.

Příklady:
* tall - taller (vysoký - vyšší)
* interesting - more interesting (zajímavý - zajímavější)

Některá slova jsou nepravidelná, například:
* good - better (dobrý - lepší)

Pokud slovo končí na -y, mění se na i:
* funny - funnier (legrační - legračnější)

=== 3. stupeň ===

3. stupeň se tvoří z 2. stupně: pokud druhý stupeň použil příponu -er, nahradí se -est. Pokud použil &quot;more&quot; (nebo &quot;less&quot;), nahradí se &quot;most&quot; (nebo &quot;least&quot;). S 3. stupněm vždy používáme určitý člen.

* taller - the tallest (vyšší, nejvyšší)
* more interesting - the most interesting (zajímavější, nejzajímavější)

Opět výjimka
* better, the best (lepší, nejlepší)

Pokud se použije &quot;most&quot; bez určitého členu, znamená &quot;velmi&quot;.

== Odvozená přídavná jména ==

Různá slova buď jsou odvozená přídavná jména, nebo se alespoň chovají podobně.

=== Z podstatných jmen ===

Podstatná jména je možné beze změny použít jako přídavná.

* London underground - Londýnské metro
* ball game - míčová hra

Přídavná jména lze tvořit i příponami. Z nich přípony -y, -ish a -like jsou obecně použitelné; označují slabší vztah než holé podstatné jméno. Příponu -ish lze použít i u přídavných jmen.
* apple pie - koláč jablkový
* appley pie - koláč který chutná po jablkách
* red ball - červený míč
* reddish ball - načervenalý míč

Ostatní přípony jsou více či méně omezené, není možné je volně používat k tvoření nových slov.
* angel, angelic - anděl, andělský

=== Vlastník ===

Vlastník je odvozenou formou [[../Podstatné jméno/|podstatného jména]] případně [[../Zájmeno/|zájmena]]; stojí za členem ale před ostatními přídavnými jmény.

=== Přechodníky ===

Přechodníky jsou formou [[../Sloveso/|slovesa]]; používají se celkem volně jako přídavná jména. V tomto použití má přechodník přítomný (-ing) význam aktivní zatímco přechodník minulý (-en) je pasivní.

Příklady:
* running man - běžící muž
* running commentary - průběžný komentář
* broken barrel - rozbitý sud
* stolen goods - kradené zboží

== Slovíčka ==

Slovíčka použitá v této sekci:

;angel: anděl
;angelic: andělský
;apple: jablko
;ball: míč
;barrel: sud
;better: lepší
;best: nejlepší
;break, broke, broken: rozbít, zlomit
;commentary: komentář
;funny: legrační
;game: hra
;good: dobrý
;goods: zboží ''(pomnožné)''
;interesting:zajímavý
;least:nejméně
;less:méně
;London:Londýn
;more:více
;most:nejvíce, velmi
;pie: koláč
;red: červený
;run, ran, run: běžet
;steal, stole, stolen: krást
;tall:vysoký
;the:''člen určitý''
;underground:podzemí, metro

[[Kategorie:Angličtina|Přídavná jména]]</text>
      <sha1>iimy1d461vr7rj8abejs9zhvxbp9ida</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Angličtina/Gramatika/Slovesa</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2442</id>
    <revision>
      <id>36280</id>
      <parentid>34394</parentid>
      <timestamp>2018-05-06T09:26:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5416" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;{{:Angličtina/obsah}}&lt;/noinclude&gt;
Velká většina slovesných tvarů je opisných — dokonce i infinitiv! Tvary slova jako takového bývají jen čtyři, u nepravidelných sloves je jich pět. Všechny ostatní tvary jsou opisné, založené na jednom z těchto pěti základních tvarů.

== Tvary slova ==

* Přítomný čas: slovníkový tvar slovesa
* 3. osoba j.č.: přípona -s (po sykavkách -es)
* minulý čas: přípona -ed
* přechodník přítomný (nedokonavý): přípona -ing
* přechodník minulý (dokonavý): přípona -ed

Minulý čas se od přechodníku minulého liší pouze u nepravidelných sloves, a ještě ne u všech.

=== Přechodníky ===

Přechodníky se v angličtině používají daleko více, než v češtině. Nakonec co se divit — když je tvarů tak málo, musí se jaksepatří využít.

Jako přídavná jména: broken barrel (rozbitý sud), running man (běžící muž). Všimněte si, že přítomný přechodník je aktivní - popisuje muže, který běží - ale minulý přechodník je pasivní - popisuje sud, který byl rozbit.

Jako podstatná jména: waking (probuzení), sleeping (spaní)

Dále se používají v různých opisných tvarech - viz níže.

=== Nepravidelné sloveso býti ===

Sloveso &quot;be&quot; (býti) je nepravidelné a časuje se podle osoby i čísla.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! rowspan=&quot;2&quot; |
! colspan=&quot;2&quot; | přítomný čas
! colspan=&quot;2&quot; | minulý čas
|-
! jedn. č. || mn. č. || jedn. č. || mn. č.
|-
! 1. os 
| am, I'm || are, we're
| was || were, we were
|-
! 2. os 
| are || are
| were || were, we were
|-
! 3. os 
| is || are
| was || were
|}

Obě formy jsou zaměnitelné; forma s apostrofem se vždy píše společně s předchozím slovem.

Přechodníky jsou také nepravidelné: přechodník přítomný &quot;being&quot;, minulý &quot;been&quot;. Sloveso &quot;be&quot; má také jako jediné zvláštní podmiňovací tvar, ''were'', který se používá pro hypotetické podmínky — viz [[../Podmínkové věty/]].

== Časování ==

Tato sekce popisuje anglické časování z pohledu české mluvnice. Pochopitelně tak úplně nesedí, ale z hlediska českého studenta angličtiny bude asi užitečnější než výklad, jak to je přesně.

=== Infinitiv ===

* infinitiv: &quot;to&quot; + slovníkový tvar: ''to run'' běžeti

=== Čas ===

* přítomný čas: používá slovníkový tvar slovesa, krom 3. osoby j.č., která má tvar na -s (-es). Tedy: ''I run, you run, he/she/it runs; we run, you run, they run'' (běžím, běžíš…).
** nedokonavý vid se dá vyjádřit nedokonavým přechodníkem s pomocným slovesem &quot;be&quot;. Tedy: ''I am running, you are running, …''
* minulý čas: používá se tvar -ed ve všech osobách i číslech
** nedokonavý vid se opět dá vyjádřit nedokonavým přechodníkem s pomocným slovesem &quot;be&quot;. Tedy: ''I was running, you were running, …''
** dokonavý vid se vyjádří dokonavým přechodníkem s pomocným slovesem &quot;have&quot;: ''I have run, you have run, he has run, … '' Sloveso &quot;have&quot; má i zkrácenou formu 've ('s): ''I've run, you've run, he's run, … ''
* budoucí čas: použije se pomocné sloveso, buď &quot;will&quot; nebo &quot;shall&quot;, případně jejich společná zkrácená forma 'll. Rozdíl mezi &quot;will&quot; a &quot;shall&quot; už dávno všichni zapomněli, takže je zbytečné se ho učit. ''I'll run, you'll run, he'll run…'' (poběžím, poběžíš, poběží); &quot;I will be, you will be…&quot; (budu, budeš…)
** nedokonavý vid se vyjádří &quot;will be&quot; + nedokonavý přechodník: (I will be running)
** dokonavý vid není běžný; dá se vyjádřit &quot;will have&quot; + dokonavý př., ale většinou se prostě použije prostý budoucí čas.

=== Trpný rod ===

* trpné (pasivní) tvary: &quot;be&quot; + minulý přechodník, přičemž &quot;be&quot; se časuje normálně: &quot;I am loved&quot; jsem milován, &quot;you were loved&quot; byl jsi milován, &quot;he will be loved&quot; bude milován. Tyto tvary se dají chápat také jako použití přechodníku coby přídavného jména.

=== Rozkazovací a tázací způsob, zápor ===

* rozkazovací způsob: vyjadřuje se převážně [[../Slovosled/|slovosledem]], vynecháním podmětu; používá slovníkový tvar slovesa.
** používá se pro recepty a návody (s tečkami, nikoli vykřičníky): Insert tab A into slot B. (Kolík A vložíme do otvoru B.)
* tázací způsob: vyjadřuje se [[../Slovosled/|slovosledem]], přesunutím pomocného slovesa na začátek věty.
* zápor: viz sekci [[../Zápor/]]

== Různé ==

* Spojení &quot;have been&quot; je sice slovesný čas, ale často se lépe překládá &quot;mít za sebou&quot; nebo &quot;v tu dobu už&quot;.
** I will have been running - Budu za sebou mít běh
** I had been there for a week - V tu dobu jsem tam byl už týden
* Místo předpon na sloveso používá angličtina někdy oddělená slovíčka, která se ale kladou na konec věty (nikoli jen za sloveso, ale až na úplný konec).
** seek - hledat; seek … out - vyhledat

== Slovíčka ==

Slovíčka použitá v této sekci:

;be, am ('m), are ('re), is ('s); was, were; been:býti
;barrel: sud
;break, broke, broken: rozbít, zlomit
;have ('ve), has ('s); had; had: mít
;he: on
;I: já
;it: ono
;love: láska, milovat
;man: muž, člověk
;run: běžet
;seek: hledat
;shall ('ll): ''budoucí čas''
;she: ona
;sleep: spát
;they: oni/ony/ona
;wake: probudit (se)
;we: my
;week: týden
;will ('ll): ''budoucí čas''
;you: ty, vy

[[Kategorie:Angličtina|Slovesa]]</text>
      <sha1>hug36dguqinxfav9p5pkeh6csb3bvp7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Angličtina/Gramatika/Zápor</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2501</id>
    <revision>
      <id>34397</id>
      <parentid>22661</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:20:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3133" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;{{:Angličtina/obsah}}&lt;/noinclude&gt;
== Zápor v anglické větě ==

Ve spisovné angličtině se zápor tvoří dost odlišně než v češtině: popírají se jednotlivá slova, věta jako celek záporná není. Pokud se vyskytují ve větě dva zápory, tak se vzájemně (částečně) ruší.

Některá (celkem rozšířená) nářečí ale podobně jako čeština používají záporné věty, s tím, že dva zápory ve větě se vzájemně podporují.

Z tohoto důvodu je rozumné používat (alespoň jako začátečník) raději ve větě zápor jen jeden, pokud je to možné. Vyhneme se tím situaci, že by věta podle nářečí měla opačné významy…

== Záporná slovesa ==

Záporná slovesa se tvoří záporkou ''not'', zkráceně ''-n't''. Obě formy jsou celkem zaměnitelné, ale zkrácenou formu nelze připojit na jinou zkrácenou formu.
* &quot;you are not&quot;, &quot;you aren't&quot; nebo &quot;you're not&quot; ale nikoli *&quot;you'ren't&quot;.

Výjimka je slovo &quot;can&quot; — jeho zápor je &quot;cannot&quot; (jedno slovo) nebo &quot;can't&quot; (jedno n).

Záporka se připojuje na první pomocné sloveso podle podobných pravidel, jako u tázacího způsobu.

I should run - Měl bych běžet
I shouldn't run - Neměl bych běžet

=== Věty bez pomocného slovesa ===

Pokud ve větě není pomocné sloveso (sloveso je jednoduché), přidá se pomocné sloveso &quot;do&quot; (dělat) nebo se věta přepíše jiným způsobem tak, aby pomocné sloveso měla.

: I run. (Běžím.) -&gt; I do run. (Běžím.) -&gt; I don't run. (Neběžím.)
: I have an apple. (Mám jablko.) -&gt; I do have an apple. (Mám jablko.) -&gt; I don't have an apple. (Nemám jablko.)
: I have an apple. (Mám jablko.) -&gt; I have got an apple. (Mám jablko.) -&gt; I haven't got an apple, (Nemám jablko.)

Poznámka: pokud popíráme současný stav, je běžné použít nedokonavý vid: I'm not running.

==== Výjimka: sloveso &quot;be&quot; (dříve i &quot;have&quot;) ====

Pokud jednoduché sloveso ve větě je &quot;be&quot; (býti), v ustálených obratech nebo místně i &quot;have&quot;, přidá se záporka přímo na něj.
: The ball is red. (Míč je červený.) -&gt; The ball isn't red. (Míč není červený.)

: I haven't a clue. - Nemám páru.

==== Archaický styl ====

Knižně až archaicky lze přidat záporku přímo za jakékoliv sloveso, nejen &quot;be&quot; (nebo &quot;have&quot;).
: Whales weep not - Velryby slzy neroní (báseň od D.H.Lawrence)

=== Pár záludností ===

: must - muset; must not - nesmět

: may - moci; may not - ''podle kontextu buď'' nesmět ''nebo'' nemuset

::Obvykle znamená ''nesmět'', ale třeba &quot;may or may not&quot; znamená &quot;může ale nemusí&quot;

: have to - muset; [do] not have to - nemuset

== Záporná zájmena ==

Neexistuje žádné všeobecně platné pravidlo; snad jen že všechna začínají na n.

== Slovíčka ==

;apple: jablko
;ball: míč
;clue: stopa (např. v detektivce)
;get, got, got (gotten): dostat
;have: míti, ''pomocné sloveso''
;is: je ''3.os. j.č. slovesa býti''
;may: moci ''(nemá infinitiv)''
;must: muset
;red: červený
;run: běžet
;should: ''vyjadřuje přání atp''
;was: byl/a
;weep: plakat
;whale: velryba

[[Kategorie:Angličtina|Zápor]]</text>
      <sha1>g4ilcm367w107hsby5u16udfk79wkoc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zapoljarnyj</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2503</id>
    <revision>
      <id>35743</id>
      <parentid>25034</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:37:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5351" xml:space="preserve">=== Cesta na sever ===
'''Pozor na záludnosti cesty.'''
Cesta z Prahy na sever je dosti úmorná. Cestovat letadlem lze přes Moskvu nebo Petrohrad do Murmanska.V Praze na letišti Vám rádi odbaví zavazadla přímo až do koncového města. Pozor, nikdy ale takovou chybu neudělejte! V Moskvě Vám zavazadla zadrží celnice a vy přicestujete bez kufrů. To se stalo i mně. Pak mi nezbylo nic jiného, než se pokusit z Murmanska telefonicky s Šeremtěvskou celnicí vyřídit propuštění zavazadel. Předem jim samozřejmě musíte poslat kopie všech dokladů co máte u sebe. Dovolat se z Murmanska na celnici nebylo jednoduché – trvalo to ½ dne. Když se Vám pak podaří váhající celníky na dálku přesvědčit, aby propustili Vaše kufry, je to skvělá výhra! Nemusíte totiž jet osobně pro kufry zpět do Moskvy!
Živě si ještě vybavuji vedoucí směny na Murmanském letišti, jak se mi smála „Nic si z toho nedělejte, to se stává skoro každému, kdo přijíždí ze západu.“

=== Tundra ===
Z Murmanska Vás čeká ještě dlouhá 3 hodinová cesta poskakujícím autem po špatně udržované cestě asi 180 km dlouhá. Při své 1. „květnové“ cestě byly okolo ještě zbytky sněhu a jezera okolo byla zamrzlá (týden před tím prý byla tato cesta zcela zavřená kvůli sněhu). Cesta vede kamenitou krajinou s mnoha rybníky a jezery. Okolo řídce rostou stromy, převážně mladé břízy spíše keře. Ve skutečnosti to ale nejsou mladé břízy. Vlivem tvrdých podmínek a krátkého léta nikdy nevyrostou a kmínky nepřesáhnou asi 10 cm tloušťky. V době kdy u nás kvetly stromy byly zde břízy ještě zcela holé.
Když jsem v Murmansku nasedl do UAZu a vydal se na sever, ještě nevěděl že zdaleka není všem trablům konec. V polovině cesty do Zapolyarneho je jakási vnitřní hranice. Nejdříve jsem tomu nechtěl uvěřit. Prý to byla dříve zakrytá oblast a po uvolnění hranici zachovali a udělali zde hraniční pásmo se západem. Já jsem se zde ocitl ve 2 hodiny ráno s turistickým vízem a bez jakékoliv dalšího povolení „bumažki“. Stal jsem se zřejmě krajně podezřelým, a tak mě zadrželi a odmítli pustit dál. U nás byla v té době černá noc, ale zde byl normální jasný den.
Strážní budka byla jak návrat do minulosti. V malé oprýskané budce měli hlavní spojovací prvek - starý drátový vojenský telefon s kličkou. Škoda, že jsem nemohl udělat fotku. Po pohnuté diskuzi a po obtelefonování všech možných čísel co jsme znali, mě nakonec po hodině dohadování propustili.

=== Zapolyarny ===
Původně se zdálo, že návštěva města Zapolyarny, jednoho z nejsevernějších měst Evropy, bude velmi zajímavá.
Toto území patřilo v historii střídavě Rusku a Finsku. Teď je to ruské území. Barentsovo moře je odtud několik desítek kilometrů, ale Golfský proud má na tuto oblast stále ještě velký vliv. Díky němu moře v zimě nezamrzá a celkově je zde teplejší klima než by odpovídalo této severní šířce. Zimy jsou zde však přesto tuhé a dlouhé. Prý tu občas je i „sorok“ tj. -40 st.C, normálně prý ale jen okolo -20 st.C. Když po dlouhé zimě přijde jaro, dochází k rychlému prodlužování dne a to až o čtvrt hodiny denně. Zanedlouho je tu po polární noci nekonečný polární den.

Živobytí na severu není nijak jednoduché. Lidi tu drží pouze průmysl - hlavně těžba a zpracování rudy. Nikl se zde těží od nepaměti. Jen po vytěžení nejkvalitnějších zásob rud se těžba během času odstěhovala z povrchu pod zem, do hlubinných dolů. Těžební a zpracovatelská firma KGMK zajišťuje práci pro většinu obyvatel města. Komu se to nelíbí, má zde jen jedinou možnost – odstěhovat se. V okolí dolu jsou obrovské zásoby niklu, a tak tu vzniklo v nedávné době i město. Zapolyarny byl založen v r.1956. Předtím tu byla jen jakási „děrevnja“, prý to bylo pouze pár dřevěných baráků. „Rozkvět“ města začal v době „nejhlubšího budování komunismu“. Dodnes tu mnoho lidí vzpomíná na zlatou éru. Nechcete-li se dostat do nepříjemností, je lépe se při rozhovorech exkurzům do historie vyhnout.

Těžba a výroba niklu je velice lukrativní obor. Zabývá se jím místní mamutí firma KGMG. Je to velice bohatá firma. Nikl se prý prodává v současnosti velmi dobře, za příznivé světové ceny. Výrobní náklady jsou zde malé, prý nepřesahují ani 20% z prodejní ceny niklu! Kvůli průmyslu je zde ale okolí silně zdevastované a lze zde najít prakticky jen haldy po těžení a obrovská kalová jezera. Ekologické chování sem ještě nedorazilo.

=== Na závěr ===
Oblíbený místní vtip je samozřejmě na domácí téma.
Obecně lze říci, že zařídit zde cokoliv rychle je přinejmenším neobvyklé, ne-li téměř nemožné.
Buďte tedy na pozoru, slíbí-li Vám někdo, že vše bude vyřízeno přes noc tj. hned do příštího dne. Polární noc je zde dlouhá vy se můžete klidně dočkat výsledku až za několik měsíců. K podobné situaci může dojít v létě. Slunce zde pouze krouží po obloze a noci se nedočkáte.

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Zapoljarnyj}}

[[Kategorie:Cestování]]</text>
      <sha1>n7wbee4kjgdcjzvq616rrlkzujl2dcj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Angličtina/Abeceda</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2509</id>
    <revision>
      <id>34390</id>
      <parentid>26168</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:20:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5846" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;{{:Angličtina/obsah}}&lt;/noinclude&gt;
Angličtina se píše latinkou, podobně jako čeština, takže tento aspekt nám potíže dělat nebude. Horší je to ale se vztahem mezi psanou a mluvenou podobou…

== Číst a psát, nebo i mluvit? ==
Vztah mezi psanou a mluvenou formou angličtiny má pestrou minulost; třeba prvním tiskařem byl Holanďan… Díky tomu je vysoce nepravidelná — nějaká pravidla existují, ale mají mnoho výjimek a většinou je jednodušší si prostě výslovnost zapamatovat zvlášť.

Pro studenta angličtiny to znamená, že hned na začátku studia stojí před rozhodnutím: může se učit obě formy zároveň, nebo jen jednu. Pokud nám jde hlavně o čtení, případně psaní nebo diskuzi na Internetu, je výslovnost zbytečnou přítěží. Uniknou nám slovní hříčky a chyby rodilých Angličanů nám budou nepochopitelné, ale to je jen velmi malá část textu, se kterým se běžně setkáme. Naopak kdo se chce domluvit, pro toho je správná výslovnost nepostradatelná.

== Psaná abeceda ==
Angličtina se píše latinkou, stejně jako čeština, ale bez háčků, čárek a spřežky &quot;ch&quot;.

=== Abeceda s hláskováním ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! A || B || C || D || E || F || G || H || I || J || K || L || M || N || O || P || Q || R || S || T || U || V || W || X || Y || Z
|-
| éj || bhí || sí || dhý || í || ef || dží || ejč || áj || dhžej || khej || el || em || en || ou || phí || kjů || ár || es || thý || jů || ví || dhabl jú || eks || uáj || zedh
|}

=== Poznámky ===
* A a I - v seznamu je A psáno jako ''ej'' zatímco I je ''aj''; ve skutečnosti je však často rozdíl daleko menší, než by se z tohoto popisu zdálo...
* CH není spřežka - ve slovníku je tedy mezi CG a CI, v křížovce zabírá dvě políčka, atd.
* pokud se hláska opakuje, říkáme &quot;double&quot; (dvojité), krom U (protože by se pletlo s W)
* diakritická znaménka, pokud ve slově jsou, můžeme vždy vynechat
* krom písmen se ještě ve slovech může vyskytovat apostrof — formálně je to interpunkční znaménko, ale ve skutečnosti se chová spíš jako písmeno, které se nevyslovuje (pouze píše)

== Hlásky ==
* Samohlásek a dvouhlásek je poněkud větší škála, než v češtině, ale všeobecně není problém je vyslovovat (spíše odlišit jednu od druhé...). Samohlásky se také poněkud liší podle oblasti, takže podle nich můžeme odlišit Američana od Angličana nebo Australana od Novozélanďana.
* Podobně většinu souhlásek známe z češtiny.
* &quot;th&quot; - liší se od &quot;s&quot; nebo &quot;z&quot; tím, že jazyk místo o patro opíráme o horní zuby (v americké výslovnosti mezi zuby). Zvuk může být znělý nebo neznělý (podobně jako s a z); ve slovníku se znělý označuje &quot;ð&quot; (přeškrtnuté d), neznělý &quot;θ&quot; (řecká theta).
* &quot;ng&quot; - jedna hláska, trochu jako n vyslovené až vzadu v krku (tam kde normálně vyslovujeme g); značí se &quot;ŋ&quot;.
* &quot;w&quot; - známe z českých dvouhlásek &quot;au&quot;, &quot;ou&quot; (tedy aw, ow); v angličtině je běžné i na začátku slova.
* &quot;r&quot; - pokud se vůbec vyslovuje, bývá jen naznačené.
* Intonace je v angličtině důležitější než v češtině.

== Výslovnost a pravopis ==
Jak již bylo předesláno, vztah mezi psanou a mluvenou formou angličtiny má pestrou a zajímavou minulost, ale to nám jen málokdy pomůže, když stojíme před slovem, které nevíme jak vyslovit. Přeci jenom však několik pomůcek je.

=== Krátké a dlouhé samohlásky ===
Celkem spolehlivě lze rozpoznat, jestli se bude vyslovovat krátká nebo dlouhá samohláska (případně dvouhláska).
* Pokud je napsána dvěma samohláskami nebo samohláskou a &quot;h&quot;, bývá dlouhá.
* (Jedna) samohláska bývá krátká pokud za ní následuje
** skupina souhlásek,
** zdvojená souhláska nebo
** souhláska a konec slova, .
* Pokud za jednou samohláskou následuje jedna souhláska, pak &quot;e&quot; a tím slovo končí, samohláska je dlouhá a to koncové &quot;e&quot; se nevyslovuje.
* Jinak bývá dlouhá.

=== Souhlásky ===
* &quot;b&quot; jako v češtině
** &quot;bh&quot; ''v''
* &quot;c&quot; může být ''k'', ''s'' nebo ''č''; téměř nikdy se nevyslovuje jako naše c
** &quot;ch&quot; v anglických slovech ''č'', ve francouzských ''š'', ve skotských nebo německých se může dle libosti vyslovovat buď jako české ''ch'' nebo ''k''
* &quot;d&quot; jako v češtině; před &quot;u&quot;: ''ď''
* &quot;f&quot; jako v češtině
* &quot;g&quot; buď ''g'' nebo ''dž''
** &quot;gh&quot; značí hlásku, která v angličtině již není; někdy se nevyslovuje vůbec, někdy ''f'', na začátku slova ''g''
* &quot;h&quot; buď ''h'' nebo se nevyslovuje; také se používá jako znak pro úpravu dalších písmen
* &quot;i&quot; nezměkčuje předcházející d, t, n
** &quot;io&quot; změkčuje předcházející t na ''š'' a předcházející n na ''ň''
* &quot;j&quot; ''dž''
* &quot;k&quot; jako v češtině
** &quot;kh&quot; dle libosti vyslovovat buď jako české ''ch'' nebo ''k''
* &quot;l&quot; jako v češtině
* &quot;m&quot; jako v češtině
* &quot;n&quot; jako v češtině; před &quot;io&quot;: ''ň''
** &quot;ng&quot; ''ŋ'', v některých nářečích ''n''
* &quot;p&quot; jako v češtině
** &quot;ph&quot; ''f''
* &quot;qu&quot; ''kw''
* &quot;r&quot; na začátku slabiky slabě naznačené r; na konci spíše upravuje samohlásku, než že by se samo vyslovovalo
* &quot;s&quot; jako v češtině (a to i ve spojeních st, sp); před &quot;u&quot;: ''š''
** &quot;sh&quot; ''š''
* &quot;t&quot; jako v češtině; před &quot;io&quot;: ''š''; před &quot;u&quot;: ''ť'', místně skoro až ''č''
** &quot;th&quot; ''ð'' nebo ''θ'' (viz výše)
* &quot;v&quot; jako v češtině
* &quot;w&quot; ''w'' (viz výše)
* &quot;x&quot; ''ks''
* &quot;y&quot; ''j'' (nepočítá se jako samohláska)
* &quot;z&quot; jako v češtině
** &quot;zh&quot; ž

Na rozdíl od češtiny se vyslovují znělé souhlásky i na konci slova zněle, tedy rozlišujeme výslovností například &quot;let&quot; (''let'', ať) a &quot;led&quot; (''led'', vedl), zatímco česká výslovnost obou slov je stejná.

[[Kategorie:Angličtina|Abeceda]]</text>
      <sha1>p2up5rvflpr8u2od8668884flk6q9fn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Angličtina/Slovíčka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2510</id>
    <revision>
      <id>34399</id>
      <parentid>26425</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:20:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3224" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;{{:Angličtina/obsah}}&lt;/noinclude&gt;
== Barvy - Colours (GB) / Colors (US) ==
{|
! barva
! colour/color
|-
| červená
| red
|-
| oranžová
| orange
|-
| žlutá
| yellow
|-
| zelená
| green
|-
| modrozelená
| cyan (GB) 
|-
| modrá
| blue
|-
| fialová
| violet 
|-
| bílá
| white
|-
| černá
| black
|}

== Rodina - Family ==
{|
|-
| matka
| mother
|-
| mamka
| mum (GB) Mom (US)
|-
| otec
| father
|-
| táta
| dad
|-
| rodiče
| parents
|-
| prarodiče
| grandparents
|-
| pra-prarodiče
| great-grandparents
|-
| babička
| grandmother
|-
| bábinka
| grandma
|-
| dědeček
| grandfather
|-
| děda
| grandpa
|-
| bratr
| brother
|-
| sestra
| sister
|-
| sestřenice, bratranec
| cousin
|-
| teta
| aunt
|-
| strýc
| uncle
|-
| synovec
| nephew [nefjů]
|-
| neteř
| niece [nís]
|-
| syn
| son
|-
| dcera
| daughter
|-
| vnučka
| granddaughter
|-
| vnuk
| grandson
|}

== Dům - House ==
* garáž - garage
* dveře - door
* okno - window
* klika - door knob
* vstupní hala - hall
* věšák - hanger
* schody - steps, stairs
* koupelna - bathroom
* ložnice - bedroom
* kuchyně - kitchen
* obývací pokoj - living room
* zahrada - garden
* komora - chamber

== Čas - Time ==
* hodina - hour
* minuta - minute
* sekunda - second
* den - day
* týden - week
* víkend - weekend
* měsíc - month
* rok - year
* století - century

=== Roční období - Season ===
* jaro - spring
* léto - summer
* podzim - autumn
* zima - winter

== Sporty - Sports ==
* kopaná - soccer (sometimes also called football, in countries that have no interest in US football)
* football - football (US sport)
* lední hokej - ice hockey
* tanec - dance
* košíková - basketball
* jízda na kole - cycling
* golf - golf
* plavání - swimming
* tenis - tennis
* stolní tenis - table tennis
* surfování - surfing
* lyžování - skiing

== Zvířata - Animals ==
* kočka - cat
** kotě - kitten
* kocour - tom-cat
* pes - dog
** štěně - puppy
* myš - mouse
* králík - rabbit
* prase - pig
* papoušek - parrot
* kůň - horse
* slon - elephant
* had - snake
* pavouk - spider
* kachna - duck
* morče - guinea pig
* křeček - hamster
* želva - turtle, tortoise
* kanár - canary
* žába - frog
* kráva - cow
* osel - donkey
* pták - bird
* opice - monkey
* hroch - hippopotamus
* holub - pigeon
* liška - fox
* kůzle - kid
* lev - lion
* netopýr - bat
* medvěd - bear
* šváb - cockroach
* moucha - fly
* ovce - sheep
* veverka - squirrel
* klíště - tick
* tygr - tiger
* zebra - zebra
* fena - bitch
* kapr - carp
* motýl - butterfly
* panda - panda
* panter - panther
* sleď - herring
* losos - salmon
* žirafa - giraffe
* velryba - whale
* býk - bull
* žížala - earthworm

== Škola - School ==
* učitel - teacher (male) / učitelka - teacher (female)
* žák - male pupil (GB) / male student (US)
* kniha - book
* pracovní sešit - workbook
* tabule - blackboard
* guma - rubber (GB)/ eraser for pencil (US)
* tužka - pencil
* pero - pen
* křída - chalk
* pastelka - color pencil
* penál - pencil case
* fixa - felt tip (GB) / marker (US)
* pravítko - ruller (GB) / ruler (US)
* aktovka - bag (GB) / backpack (US)
* psací stůl - desk

[[Kategorie:Angličtina|Slovíčka]]</text>
      <sha1>miyr69pvlj1widrljktt49h6ick62fm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Angličtina/obsah</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2512</id>
    <revision>
      <id>18234</id>
      <parentid>18048</parentid>
      <timestamp>2009-11-02T12:25:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>TomasBednar</username>
        <id>1273</id>
      </contributor>
      <comment>kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="925" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;background-color: #fff; border: 1px solid #aaa; float: right; clear:both; margin: 0 0 .5em .5em; padding: .2em .4em;&quot;&gt;
'''Učebnice angličtiny'''
* [[Angličtina/Abeceda|Abeceda]]
* [[Angličtina/Gramatika|Gramatika]]
** [[Angličtina/Gramatika/Slovosled|Slovosled]]
** [[Angličtina/Gramatika/Zápor|Zápor]]
** [[Angličtina/Gramatika/Podmínkové věty|Podmínkové věty]]
** [[Angličtina/Gramatika/Podstatná jména|Podstatná jména]]
** [[Angličtina/Gramatika/Přídavná jména|Přídavná jména]]
** [[Angličtina/Gramatika/Zájmena|Zájmena]]
** [[Angličtina/Gramatika/Číslovky|Číslovky]]
** [[Angličtina/Gramatika/Slovesa|Slovesa]]
** [[Angličtina/Gramatika/Příslovce|Příslovce]]
** [[Angličtina/Gramatika/Předložky|Předložky]]
** [[Angličtina/Gramatika/Spojky, částice atd.|Spojky, částice atd.]]
* [[Angličtina/Slovíčka|Slovíčka]]
&lt;/div&gt;

[[Kategorie:Angličtina|Obsah]]</text>
      <sha1>po9qwm6a3s7ocodobxhpa5j1uovb8cf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Angličtina/Gramatika/Příslovce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2513</id>
    <revision>
      <id>18057</id>
      <parentid>16210</parentid>
      <timestamp>2009-09-27T14:15:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="499" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;{{:Angličtina/obsah}}&lt;/noinclude&gt;
Příslovce jsou v angličtině celkem podobná, jako v češtině: používají se pro přesnější specifikaci přídavného jména, slovesa nebo dalšího příslovce.

Odvozená příslovce jsou často příponou -ly, někdy -wise; mnohá však jsou bez jakéhokoli označení.

Stupňují se stejně jako přídavná jména — buď příponami -er, -est nebo slovíčky more, most (případně less, least).

[[Kategorie:Angličtina|Příslovce]]</text>
      <sha1>1cfm22i8ht16jhn8eo6r6sj8hcru4dt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Angličtina/Gramatika/Spojky, částice atd.</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2514</id>
    <revision>
      <id>34395</id>
      <parentid>18059</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:20:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2116" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;{{:Angličtina/obsah}}&lt;/noinclude&gt;
V této sekci jsou různá malá slovíčka; jako třída jsou možná nejzáludnější, protože se nekryjí moc dobře s českými významy a přitom můžou výrazně měnit význam věty.

== Spojky a částice ==

Základní spojky fungují podobně jako v češtině: and (a), or (nebo), but (ale), so (tak).

:both ... and (jak ... tak i)
:either ... or (buď ... anebo)
:neither ... nor (ani ... ani) - tato spojka sama o sobě vyjadřuje zápor, takže ve větě už další být nemusí

:if (jestli, -li)
:unless (jestli ne-) - vyjadřuje zápornou podmínku
:when (když) - pouze časově; jinak použijeme &quot;if&quot;
:while (dokud, zatímco)
:till, until (dokud ne, až)
:because (protože)

== Předložky ==

Fungují celkem jako české předložky a nahrazují i české pády: bohužel se s českými předložkami moc nekryjí — ve slovníku najdeme pro každou předložku půl tuctu překladů (a to v obou směrech) a jen nejasné náznaky, co který z překladů vlastně znamená.

* U sloves bývají ve slovníku příklady, které předložky se s nimi používají.

Infinitiv se v angličtině tvoří předložkou &quot;to&quot;.
:to run - běžeti

Pokud stojí předložka (nebo jiné krátké slovíčko) na konci věty, překládá se do češtiny často jako předpona na slovesu:
:come in - vstoupit
:seek - hledat; seek … out - vyhledat

== Různé ==

Existují různá další krátká slovíčka, která patří do této kategorie (formálně jsou to většinou příslovce). Například &quot;out&quot; není předložka - ale na konci věty může stát stejně jako &quot;in&quot;, což předložka je. Podobně &quot;up&quot;, &quot;down&quot;, &quot;on&quot;, &quot;off&quot;...

* Opět tyto slovíčka hledáme u sloves - tedy hledáme nikoli &quot;down&quot; (dolů) ale třeba &quot;set down&quot; (složit, napsat, stanovit).

== Poznámka - Latinismus ==

Rodilí angličané se ve škole učí, že věta nesmí začínat spojkou nebo končit předložkou a že mezi předložkou &quot;to&quot; která značí infinitiv a slovesem jako takovým nesmí stát příslovce.

[[Kategorie:Angličtina|Spojky, Částice atd]]</text>
      <sha1>jqntc9fgpke7fv8fynbuawg5dxoh0t3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Vepřové žebírko s hrozny</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2517</id>
    <revision>
      <id>35721</id>
      <parentid>29922</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="976" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Vepřové žebírko s hrozny
  | originální jméno = 
  | obrázek = Dish and Knife.jpg
  | velikost = 180px
  | popis = Obrázek není k dispozici
  | čas = 
  | ingredience =
* 600g vepřové pečínky
* 300g [[../Ovoce/Hroznové víno|vinných hroznů]]
* lžička [[../Koření/Skořice|skořice]]
* 40g [[../Ingredience/Máslo|másla]]
* [[../Ingredience/Olej|olej]]
* [[../Koření/Pepř|pepř]] 
* [[../Ingredience/Sůl|sůl]]
  | přílohy = [[../Koření/Šafrán|Šafránem]] okořeněná [[../Rýže|rýže]]
  | původ =
*  [[../Národní kuchyně/Arménská kuchyně|Arménie]]
}}
Z pečínky si nakrájíme čtyři žebírka, naklepeme, osolíme, opepříme a ochutíme skořicí. Takto připravené opečeme po obou stranách na rozpáleném oleji. Opečená žebírka dáme na nahřátou mísu, přelijeme vlastní šťávou a obložíme hrozny ohřátými na másle.

[[Kategorie:Wikikuchařka|Vepřové žebírko s hrozny]]</text>
      <sha1>q39pjg5j5vf9drlp6muzqu3r4lnrd4n</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Test</title>
    <ns>10</ns>
    <id>2518</id>
    <revision>
      <id>22032</id>
      <parentid>10813</parentid>
      <timestamp>2011-11-05T14:47:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>uhrabání</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="172" xml:space="preserve">[[Kategorie:Wikiknihy:Testovací zázemí]]
&lt;!--
Možno editovat
(po ukončení testů vraťte tento návod a zařazení do [[Kategorie:Wikiknihy:Testovací zázemí]])
--&gt;</text>
      <sha1>5vvt949z1i6jqn9kk3btow70q7kvx2y</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Praktická elektronika/Potřebné vybavení</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2534</id>
    <revision>
      <id>38489</id>
      <parentid>35326</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:30:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="10388" xml:space="preserve">Elektronika je koníček docela nenáročný jak na materiál a nástroje, tak na potřebné znalosti do začátku. Ty jsou probrány v [[../Základy/|následující kapitole]].

Učebnice je psána s představou, že si čtenáři budou moci obvody rovnou vyzkoušet v praxi. Podívejme se nyní, jaké potřebujeme nástroje, materiál a jak nejlépe získat dostatek součástek.

[[Soubor:Electronics_tools_and_material.jpg|náhled|střed|600px|Všechny uvedené rekvizity se dají snadno najít, vyžebrat nebo koupit a určitě moc nezatíží peněženku.]]

Jmenovitě:
* '''drátky''' (cca 0 Kč)
* '''pájecí slitina''' (&quot;cín&quot;) a '''kalafuna''', (&lt; 20 Kč)
* '''odlamovací nůž''' (15 Kč)
* deska '''kuprextit'''u (20 - 50 Kč)
* lahvička roztoku '''chloridu železitého''' k [[../Výroba plošných spojů|leptání obvodů]] (20 - 50 Kč)
* '''lihový fix''' (12 Kč)
* jako 6 V napájení buďto '''čtveřice spájených baterií''' nebo stará '''nabíječka od mobilu''' (obojí za cca 50 Kč)
* '''elektronický šrot''' (-10 až 0 Kč ;))
* šikovné '''kleště''' na elektroniku (2x 60 Kč; jedny jehlové a jedny kombinačky)
* '''páječku''' (transformátorovou za 300 - 400 Kč nebo mikropáječku za 100 - 200 Kč)
* volitelně '''odsávačka cínu''' (100 Kč)
* digitální '''multimetr''' (100 - 150 Kč, měří [[../Střídavý proud|AC/DC]] proud a napětí, rezistenci, úbytek napětí)

{{Poznámka|Pro výrobu větších plošných spojů se hodí mít '''modelářskou vrtačku''' s jemnými vrtáčky. Pokročilejší elektronici využijí mnohé další nástroje, jako  '''[[w:osciloskop|osciloskop]]''', profesionální napájecí '''zdroj''', signálové generátory apod.}}

== Bližší informace k nástrojům ==

=== Transformátorové páječky ===

[[Soubor:Soldering_gun2.jpg|náhled|200px|Transformátorová páječka má velký výkon, tvarovatelná a levná očka, a je okamžitě použitelná]]


Podobají se trochu pistoli. Transformátor vytváří velký proud, který ohřívá očko z měděného drátu. Výhodou je okamžité použití a velký výkon (asi 100 W). Nevýhodou je určitá těžkopádnost a mírné elektromagnetické rázy vznikající při jejím vypínání.

Očko na transformátorové páječce se zahřeje o cca 100&amp;nbsp;°C za sekundu. Pokud nemá dobrý tepelný kontakt s něčím, co chceme rozehřát (velký kus cínu), nenecháváme ho zapnuté déle než 4 s [http://www.elweb.cz/clanky.php?clanek=81].

V roztaveném cínu se měď pomalu rozpouští (zejména při přehřívání). Na hrotu se ztenčuje, až se přeruší. Nové očko se nejlépe vyrobí z cca 6 cm dlouhého, 1,5 mm tlustého měděného drátu, z něhož stáhneme bužírku. Čím je očko delší, tím pomaleji se ohřívá. Při nasazování očka je třeba důkladně (ale s citem) utáhnout šroubky, aby mělo bezchybný kontakt, jinak špatně hřeje a ohříváme spíše páječku. Dají se také sehnat očka s dlouhou životností zhruba za 20 kč.

Výhodné je, že očkem protékající proud vypuzuje kapku cínu ven ze smyčky na pájený předmět.
Očka je možné tvarovat dle potřeby, kromě běžného trojúhelníkového očka se využije např. obdélníkové očko na odpájení součástek s více nožičkami.

=== Hrotové páječky ===

[[Soubor:Soldering_gun.jpg|náhled|200px|Hrotová páječka je šikovnější, menší a nedělá elektromagnetické rázy]]

[[Soubor:Loetstation_Weller_WTCP-S.jpg|náhled|200px|Pájecí stanice]]

Na pájení jemné, elektrostaticky citlivé elektroniky se více hodí hrotové páječky [http://www.elweb.cz/clanky.php?clanek=80]. Ty se vyskytují v „hloupých“ variantách za asi 150 Kč (trvale hřejí, když se zapojí do zásuvky) anebo jako chytré „pájecí stanice“ s regulací teploty od 1000 Kč. Hloupé páječky jsou schopné se rozehřát na poměrně značnou teplotu, je proto třeba je často zapojovat a vypojovat podle potřeby – je to nepohodlné, ale když se zapojí do zásuvky/prodlužovačky s vypínačem, není to tak hrozné.

Hrot je pokryt ochrannou vrstvou. Při jejím poškození začne hrot odtávat a časem je třeba jej vyměnit. K „hloupým“ páječkám jde asi o 15 Kč, hroty do „chytré“ páječky jsou řádově dražší.

=== Odsávačka cínu ===

je píst s pružinkou, který dokáže rychle vcucnout kapku roztaveného cínu. Využití najde zejména při odpájení desek. Získaný cín je možné opět použít a mnohdy pokryje spotřebu. Čas od času je třeba odsávačku rozmontovat a vymést z ní cínový prach. Schopnosti odsávačky se dají zlepšit promazáním pístu, nesmí se to ale přehnat, aby nevypouštěla olejové výpary. Lze ji nahradit roztřepeným měděným drátkem (tzv. licnou), do níž se roztavený cín nasaje..

== Materiál ==

=== Pájecí slitina - &quot;cín&quot; ===

Pájecí slitina (správně a v nabídce prodejců &quot;pájka&quot;) je složena z 60 % cínu a 40 % olova (prodávají se i bez olovnaté slitiny). Taví se při cca 260&amp;nbsp;°C. Prodává se ve formě tlustých či tenkých drátků. Ve skutečnosti jde skoro vždy o trubičku, uvnitř které je proužek kalafuny. Občas se proto používá název &quot;trubičkový cín&quot;. Pokud máme odsávačku, můžeme ze starých obvodů vysávat tolik cínu, že budeme cínově soběstační.

=== Kalafuna ===

Kalafuna je jedním z nejběžnějších tavidel. Hlavním účelem kalafuny je usnadnit pájení. Povrchy zahřátých kovů se totiž pokrývají tenkou vrstvou oxidů, které brání dobrému spojení. Kalafuna jednak tyto oxidy odstraňuje, jednak brání přístupu vzduchu. Výhodou je odhad teploty páječky – nejvhodnější je, když se kalafuna právě začíná vařit. Kromě toho při práci obvykle krásně voní (některé naopak nepříjemně smrdí); nejkrásnější vůni lesa je možné získat z vlastnoručně sbírané smrkové smůly. I tak jsou výpary kalafuny dráždivé a je vhodné pájet na větraném pracovišti.

== Získávání součástek ze starých obvodů ==

Současná společnost tvoří spoustu odpadu, v němž často najdeme elektronické přístroje s většinou '''plně zachovalých součástek'''. Nemá smysl stále jezdit kupovat nové součástky, když je můžeme pohodlně vypájet a vdechnout jim nový život!

=== Kde? ===

Nejčastěji nalezneme tyto obvody:

[[Soubor:Two airmen inspect an electronic countermeasures pod.jpg|náhled|Vhodné osoby k osomrování o trochu staré elektroniky]]

* '''Počítačové monitory''' jsou pro běžné experimenty asi nejvhodnějším zdrojem součástek. Dá se jich v PC-opravnách vyškemrat velké množství a obsahují „vyvážené“ zastoupení součástek, jemných i poměrně výkonných. Berte jen desku s plošnými spoji, vakuová obrazovka patří do sběru.
* '''Zdroje k počítačům''' mají podobně výhodné složení a navíc v nich bývá krásný větrák!
* Ještě lepší (a vzácnější) jsou obvody z '''UPS''' – záložních zdrojů k počítačům, v nichž nalezneme krom mocného větráku zejména výkonné [[Praktická elektronika/FET Tranzistory|tranzistory]] (až okolo 20 A při 600 V) a analogově/digitální čipy. Už z nich bývá vyjmuta velká olověná baterie.
* Obvody z '''rádií, počítačů a videí''' jsou poměrně chudé a většinou na nich najdeme krom několika použitelných zesilovačů mnoho příliš složitých čipů. Výjimkou jsou velmi staré počítače, které představují obrovskou zásobárnu použitelných [[Praktická elektronika/Logické obvody|čipů digitální logiky]] TTL a také staré rádia ve kterých někdy není ani jeden čip a zato velká hromada kondenzátorů (rezistorů také, ale ty jsou malé a proto to není tolik poznat).
* Podobně chudé bývají i '''obvody z tiskáren'''. Z jehličkových a inkoustových lze ale získat dobré tranzistory na řízení krokových motorků a z laserových zase získáme krásný laser se světlovodným vláknem. Ze samotné tiskárny navíc získáme mnoho úžasných mechanických součástek, včetně silných krokových motorků, převodů a silně špinící barvy. Ze skenerů snadno vydolujeme miniaturní výbojku s malým zdrojem vysokého napětí.
* Různé '''mobily''' a podobné malé potvory jsou už většinou příliš miniaturizované, než aby z nich byl větší užitek. Mobily ovšem obsahují monochromatický či barevný grafický display, a to často i s řadičem na jednom celistvém snadno vytěžitelném modulu, který mívá jen několikažilový přívod (seriových dat) a pro pokročilejší elektroniky je většinou použitelný.

Některé součástky v zapojeních v této učebnici se možná nepodaří najít v elektronickém šrotu. Všechny ale lze levně koupit v běžných obchodech s elektronickými součástkami. Jako inspirace ke koupi konkrétního typu může posloužit kapitola [[../Tabulky#Nejčastější součástky/]].

=== Jak? ===
[[Soubor:Desoldering.jpg|náhled|Odpájení součástek]]
Řekněme, že jsme opatřili obvod z monitoru. Je na něm mnoho neznámých součástek, s jejichž magickými vlastnostmi se seznámíme později, nyní je stačí vyndat. Na odpájení je nejvhodnější běžná transformátorová páječka a úzké malé kleště, výhodná je odsávačka cínu.

Odpájení stejně jako pájení vyžaduje trochu cvik. Snažíme se hlavně '''součástku nepřehřát'''. U součástek s více nožičkami (nebo s malými [[w:SMD|SMD]] přímo na desce) je třeba použít páječku s obdélníkovým, vhodně tvarovaným očkem, které ohřeje všechny nožičky naráz. Po vyndání je vhodné součástky rovnou třídit do krabiček.

Vyndat čipy, rezistorová pole a podobné mnohonohé součástky lze i ohřátím desky '''v teplém vzduchu''' (nad plynovým vařičem). Desku pomalu ohříváme jen do teploty, kdy se začne tavit cín, nepřehříváme ji a dobře větráme! I tak uvolňuje dost dráždivých pachů. Klepnutím lze z desky hromadně získat malé součástky včetně kapiček cínu.
[[Soubor:Solder sucker2.JPG|náhled|vpravo|Odpájení součástek pomocí odsávačky cínu]]
----

Podívejme se nyní na [[../Základy/|fyzikální základy]].

[[Kategorie:Praktická elektronika|Potřebné vybavení]]</text>
      <sha1>gaqhbr4ibp23bjwhzbbglbmof984xjm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Praktická elektronika/Získávání součástek ze starých obvodů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2535</id>
    <revision>
      <id>39943</id>
      <parentid>35339</parentid>
      <timestamp>2019-07-26T10:02:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- whitespace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7639" xml:space="preserve">Aristokratičtí či teoretičtí čtenáři nechť tuto kapitolu raději přeskočí. Budeme se v ní totiž zabývat nejlevnějším a nejjednodušším opatřením skoro všech potřebných součástek pro své experimenty, a to odpájením ze starých plošných spojů.
Současná společnost tvoří velké množství elektronického odpadu, v němž bývají často zcela funkční, leč zastaralé anebo porouchané přístroje, ve kterých ale zůstala většina součástek plně zachovalých. Nemá smysl platit stovky korun za nové součástky, když je můžeme pohodlně vypájet a „vdechnout jim nový život“!

== Kde? ==

Nejčastěji se dají sehnat tyto obvody či jiné zdroje součástek:
* '''Elektronkové monitory''' jsou pro běžné experimenty asi nejvhodnějším zdrojem součástek. Dá se jich v PC-opravnách vyškemrat velké množství a obsahují „vyvážené“ zastoupení součástek, jemných i poměrně výkonných.
* '''Zdroje k počítačům''' mají podobně výhodné složení a navíc v nich bývá krásný větrák!
* Ještě lepší (a vzácnější) jsou obvody z '''UPS''' – záložních zdrojů k počítačům, v nichž nalezneme krom mocného větráku zejména výkonné tranzistory (až okolo 20 A při 600 V) a analogově/digitální čipy.
* Obvody z '''rádií, počítačů a videí''' jsou poměrně chudé a většinou na nich najdeme hlavně mnoho prakticky nepoužitelných složitých čipů. Výjimkou jsou velmi staré počítače, které představují obrovskou zásobárnu použitelných čipů. Protože moderní procesory berou řádově desítky ampér, lze z desky odpájet nenápadné, ale velmi schopné tranzistory i s chladičem.
* Pevné disky obsahují nesmírně silné (neodymové nebo samarium-kobaltové) magnety (pozor, křehké). Vychylovací mechanismus diskových hlav lze recyklovat. Můžou se hodit i naprosto hladké diskové plotny nebo krokový motor (který je běžně roztáčí na 120 ot./s). Po odkrytí víka se do disku dostane prach a už jej nelze používat.
* ''Optické mechaniky'' obvykle obsahují 2 zvláštní motory (ověřeno jejich použití v HO lokomotivách ( http://www.volny.cz/masinky2003/Ragulin_motor.html )), silnou lupu a laserovou diodu. Zatímco CD používá blízké IR záření (občas ještě viditelné okem jako slabá červená), DVD již používá světlo červené barvy a HD-DVD/BluRay využívají modrý laser. Čtecí mechaniky mívají výkon podobný laserovému ukazovátku, zatímco zapisovací mechaniky mívají výkony řádově větší, tedy nebezpečné oku. Laserové diody vyžadují velmi opatrné zacházení a speciální napájecí zdroj!
* Sluncem napájené kalkulačky obsahují fotovoltaický článek, který dodává napětí okolo 2 V a proud v řádu desítek uA.
* ''Skenery'' krom jinak skoro bezcenné elektroniky obsahují drobný krokový motorek, [[w:CCD|CCD]]/[http://en.wikipedia.org/wiki/Contact_image_sensor CIS] detektor a někdy rtuťovou lampu. Lampa bývá napájena vysokým napětím (~ 2 kV), které jí poskytuje měnič napájený obvykle 12 V.
* Podobně chudé bývají i '''obvody z tiskáren'''. Z jehličkových a inkoustových lze ale navíc získat tranzistorová pole na řízení krokových motorků a z laserových zase získáme laserovou diodu, občas se světlovodným vláknem. Ze samotné tiskárny navíc získáme mnoho úžasných mechanických součástek, včetně silných krokových nebo stejnosměrných motorů, převodů a silně špinící barvy. Přebytkový toner z laserové tiskárny lze obvykle recyklovat do jiných tiskáren, často tak získáme desítky až stovky stran zdarma.
* Různé '''mobily''' a podobné malé potvory jsou už většinou příliš miniaturizované, než aby z nich byl větší užitek.
* Zapalovače často obsahují piezoměnič, který při nárazu zabudovaného kladívka vytváří desítky kV.

== Jak? ==

Získané zařízení rozebereme. Stranou uložíme zajímavé části, jako jsou plošné spoje, motory a převody, optické prvky, sítové konektory a spínače. Podle vlastního uvážení můžeme uschovat i mechanické části, jako jsou šrouby, trubky či plechy.

Nyní se můžeme pustit do rozebrání samotného plošného spoje. Je na něm mnoho neznámých součástek, s jejichž magickými vlastnostmi se seznámíme později, nyní stačí je rozlišit a vyndat. Na odpájení je nejvhodnější běžná transformátorová páječka a úzké malé kleště, výhodná je odsávačka cínu.

Podstatně obtížnější je odpájení integrovaných obvodů, které mají mnoho nohou. Existují 3 přístupy:
# '''Odpájení plochým očkem''': Vytvoříme na transformátorovou páječku očko obdélníkového tvaru, jehož přední strana ohřeje všechny nožičky na straně integrovaného obvodu současně. Je vhodné na součástky, které nemají mnoho nohou, např. na rychlé vyndavání tranzistorů.
# '''Tavení cínu nad plynovým plamenem''': Rychlá, ale nešetrná metoda. Ve velmi dobře větrané místnosti nahřejeme část plošného spoje zespodu tak, až se začne tavit cín. Pak všechny součástky snadno vytáhneme sikakleštěmi. Pokud takto nahřátým obvodem prudce klepneme o nějakou kovovou nádobu, vytřepe se z něj spolu se součástkami i množství cínu. Integrované obvody a kondenzátory jsou však ohroženy vysokou teplotou. Elektronik je pak ohrožen jedovatými výpary z desky.
# Tzv.''' trubičkování''': Metoda pracná a vyžadující zkušenost, ale šetrná k součástce (vhodné např. pro křehké CCD snímače).
## Připravíme vhodnou nerezovou trubičku, a to z injekční jehly o průměru 0,8 - 0,9 mm. Ostrými štípačkami ji jemně stiskneme u ostrého konce a otáčíme s ní. Ve vzniklém zářezu ji pak odlomíme. Na smirkovém papíru kolmo odbrousíme asi 1 mm délky. Konec trubičky pak sbrousíme kuželovitě tak, aby lépe proniknul mezi nožičkou součástky a obvodem.
## Obvod s požadovanou součástkou upevníme do svěráku součástkou dospod. Trubičku přiložíme na konec jedné z nožiček součástky, páječkou celou nožičku prohřejeme tak, aby se právě roztavil cín. Na trubičku zatlačíme přiměřenou silou a jemně s ní kolébáme, až pronikne do mezery mezi nožičkou a dírou v plošném spoji. Necháme nožičku vychladnout a kolébáním trubičku vytáhneme (nikoli otáčením, hrozí ukroucení!). Jde to obvykle přijatelně snadno, protože cín nesmáčí nerez.
## Takto postupujeme pro všechny nožičky a dáváme pozor, abychom zpět nepřipájeli nějakou předchozí. Pokud se trubičku nepodaří prostrčit během několika sekund po ohřátí nožičky, jdeme na další, abychom součástku nepřehřáli. K dané nožičce se vrátíme časem.
## Po otrubičkování celé součástky ji opatrně páčíme šroubovákem. Otřepky cínu okolo nožiček by měly pozvolna povolit, případně uvidíme, na které z nožiček součástka ještě visí. Nožičky srovnáme plochými kleštěmi a zbavíme přebytků cínu.

Snažíme se součástku nepřehřát a pokud vyžaduje delší vytahování a cloumání, přejdeme raději k jiným a necháme ji mezitím vychladnout. U dvounohých součástek ohřejeme jednu nohu a vytáhneme, pak vytahujeme druhou. Tranzistory mívají tři nohy blízko sebe, ohřejeme tedy očkem dvě nožičky současně a tranzistor povytáhneme tak, abychom vytáhli obě dvě; pak odpájíme třetí.

[[Kategorie:Praktická elektronika|Získávání součástek ze starých obvodů]]</text>
      <sha1>184j8bj92c0d2zvx0mryj60yu6o22a9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Praktická elektronika/Střídavý proud</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2537</id>
    <revision>
      <id>38495</id>
      <parentid>36210</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:30:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4911" xml:space="preserve">Střídavý proud mění svůj směr a velikost v čase.

Může být
* periodický (mění se pravidelně; má nějakou '''frekvenci''' a jeho průběh má v rámci jednoho kmitu nějaký tvar)
* neperiodický

{{Příklad|Příkladem periodického proudu je proud v rozvodné síti (o frekvenci 50 Hz) nebo tón houslí, příkladem neperiodického třeba [[w:šum|šum]] z rádia.}}

== Harmonický průběh ==

Nejčastěji se budeme setkávat se střídavým proudem, který má harmonický (čili sinusový) průběh v čase:

::[[Soubor:Voltage_graph_cs.svg|400px]]

Takový průběh je křivka zcela elementární a vyznačuje se mnoha kouzelnými vlastnostmi:
* popisuje pohyb kmitajících věcí: [[w:kyvadlo|kyvadla]], houpačky, oscilujících elektrických obvodů, napětí z vln na vodě....
* [[w:derivace|derivací]] (&quot;strmostí&quot;) sinusovky je sinusovka předbíhající o čtvrt periody (čili 90°) doleva
* [[w:integrál|integrálem]] (&quot;plochou pod křivkou&quot;) sinusovky je proto opět sinusovka, která se naopak o čtvrtperiodu opožďuje

{{Poznámka|Každý periodický signál lze vyjádřit jako součet sinusovek, jde o tzv. [[Praktická elektronika/Spektrum signálu|spektrum]].}}

== Frekvence ==

'''Frekvence f označuje počet cyklů za sekundu'''. Jednotkou f je hertz [Hz].

Můžeme ovšem ale udávat hodnotu převrácenou, tedy kolik sekund jeden cyklus trvá. Když se mlýnské kolo otočí jednou za 5 vteřin, můžeme říci, že má buďto frekvenci 0,2 Hz, nebo že má '''periodu''' 5 s.

{{Poznámka|1=Pro výpočty se s výhodou používá tzv. '''úhlová frekvence ω''' [omega], což je 2πf = '''6,28 f'''.}}

Signály s kmitočty v rozsahu akustických frekvencí (20 Hz až 20 kHz) se obvykle označují jako '''nízkofrekvenční'''. Signály s kmitočty přes 20 kHz, které se používají zejména v radiotechnice pro vysílání, se označují jako '''vysokofrekveční'''.

{{Poznámka|Rádiové a televizní frekvence jsou rozděleny přesně, skoro každá je již někým obsazena. Pro volné radioamatérské užití jsou vyhrazena pásma 135-137,5; 1810-2000; 3500-3800; 7000-7200; 10100-10150; 14000-14350; 18068-18168; 21000-21450; 24890-24930; 28000-29000 kHz. Pro vyšší frekvence jsou vyhrazeny ''části'' pásem 47-68; 144-146; 174-230; 420-450 MHz i vyšších.}}

== Napětí maximální, efektivní a střední ==

U střídavého proudu rozlišujeme hned '''tři druhy napětí''' a podobně i tři druhy proudů, jež se od sebe liší v konstatním poměru. Abychom rozlišili dlouhodobě trvající napětí a okamžitou hodnotu napětí v čase, píšeme dlouhodobé napětí jako '''U''' a okamžité jako '''u'''. Průběh okamžitého u (nebo i, pro ten platí víceméně totéž) je vidět na obrázku.

::[[Soubor:ac_voltages_max-ef-avg.svg|300px]]

* '''Špičkové napětí U&lt;sub&gt;max&lt;/sub&gt;''' se v obvodu vyskytuje jen ve dvou momentech, a to v 1/4 periody (kladné U&lt;sub&gt;max&lt;/sub&gt;) a v 3/4 periody (záporné). V zásuvce je Umax asi 325 V.

* '''Efektivní napětí U&lt;sub&gt;ef&lt;/sub&gt;''' se běžně udává jako skutečné napětí, proto ho budeme dál značit jako samotné '''U'''. V zásuvce je Uef 230 V. Pro harmonický průběh platí, že:

:&lt;math&gt;U = \sqrt{\frac{1}{2}} \cdot U_{max} = 0,7072 U_{max}&lt;/math&gt;

:&lt;math&gt;U_{max} = \sqrt{2} \cdot U = 1,4142 U&lt;/math&gt;

{{Poznámka|Důvod platnosti tohoto vztahu je prostý: Okamžitý výkon na rezistoru je druhá mocnina okamžitého napětí. Zprůměrujeme tedy výkon (získáme 1/2 maximálního) a když průměr odmocníme, získáme napětí, které by mělo stejný výkon jako naše střídavé, i kdyby bylo stejnosměrné.}}

* '''Střední U&lt;sub&gt;avg&lt;/sub&gt;''' se používá dost málo, protože v praxi má větší význam se zabývat druhou mocninou napětí. Je to průměr absolutních hodnot napětí, čili takové U naměříme stejnosměrným voltmetrem, když napětí předtím usměrníme. (Průměr z neusměrněného U by byl samozřejmě nula.) K ostatním má vztah:

:&lt;math&gt;U_{avg} = \frac{2 U_{max}}{\pi} = 0,6366 U_{max}&lt;/math&gt;

:&lt;math&gt;U_{max} = \frac{\pi \cdot U_{avg}}{2} = 1,5708 U_{avg}&lt;/math&gt;

:&lt;math&gt;U_{avg} = \frac{\sqrt{8} U}{\pi} = 0,9003 U&lt;/math&gt;

:&lt;math&gt;U = \frac{\pi \cdot U_{avg}}{\sqrt{8}} = 1,1107 U_{avg}&lt;/math&gt;

== Usměrnění ==

Často chceme ze střídavého proudu udělat proud stejnosměrný.

Nejjednodušší je jednocestné usměrnění:
&lt;gallery&gt;
Image:Half-wave_rectifier.png|Jednocestný usměrňovač
Image:Simple_half-wave_rectified_sine.svg|Výsledek
&lt;/gallery&gt;

Více se ale používá dvojcestné (můstkové) usměrnění pomocí čtyř diod:

&lt;gallery&gt;
Image:4_diodes_bridge_rectifier.jpg|Dvoucestný usměrňovač
Image:Simple_full-wave_rectified_sine.svg|Výsledek
&lt;/gallery&gt;

Vzniklý signál je obvykle potřeba vyhladit pomocí kondenzátoru.

[[Kategorie:Praktická elektronika|Střídavý proud]]</text>
      <sha1>kfnmwim3m6y8uujdyt00d6yix9cpbv1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Druhá republika</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2539</id>
    <revision>
      <id>34686</id>
      <parentid>16028</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:23:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="14788" xml:space="preserve">{{sloučit|České dějiny/Druhá republika a počátek okupace}}
== Úvod ==

Období takzvané druhé republiky je vzhledem ke svým hodnocením asi jedním z nejkontroverznějších období českých a československých dějin. Ač se jedná o období velmi krátké, které je ohraničeno vzdáním se obrany proti agresi nacistického Německa a obsazením Českých zemí německými vojsky , má pro dějiny českého národa bezesporu svůj podstatný význam.

V minulosti bylo hodnocení tohoto období z komunistických pozic dosti jednostranné a ospravedlňovalo následný zákaz obnovení pravicových stran po 2. světové válce v neméně kontroverzním období třetí republiky, ale i dnes je druhá republika vnímána většinou historiků jako jakési období temna. Úkolem této práce není vzhledem k jejímu rozsahu objasnit všechny dějinné události druhé republiky a jejich příčinu, ale spíše seznámit se zásadními událostmi této doby a ukázat určité dobové tendence.

== Vznik druhé republiky ==

Důvody vzniku druhé republiky jsou jednoznačně vnějšího charakteru, i když je nesporné, že i Československá republika se svou politikou do určité, byť docela malé, míry podílela na podobě tehdejší evropské politiky. Nebýt Mnichovského diktátu a následné kapitulace československých politických elit, lze jen těžko uvažovat o tom, že by se tak dramatickým způsobem změnily nejen československé hranice, ale i samotný politický systém státu.

Otázkou daleko diskutabilnější je poměr vnějších a vnitřních příčin, které daly druhé republice její podobu. Po kapitulaci se německé požadavky vůči Československu nedaly ignorovat a nutnost jim vyhovět byla dána skutečností, že bylo Československo proti Německu, které odmítlo garantovat i nové hranice a neustále vznášelo nové územní požadavky či jimi v případě nesplnění požadavků politických vyhrožovalo, zbaveno jakékoliv reálné možnosti obrany.

Ono území, které zůstalo Československu, bylo krom neustálého nátlaku ze strany všech svých sousedů zmítáno i řadou problému vnitřních. Jednalo se jednak o problémy s fungováním průmyslové výroby, obchodu, dopravy atd., které vznikly v přímém důsledku obsazení částí státu nepřítelem, ale taktéž i o těžko řešitelné problémy s přílivem obyvatelstva z obsazených území. V českém případě se nejednalo jen o Čechy z území takzvaných Sudet, ale i o německé a židovské emigranty z Třetí říše a české úředníky ze Slovenska a částečně i z Podkarpatské Rusi.

Nutnost přizpůsobení se nové situaci, zjednodušení politického systému a posílení výkonné moci v této situaci uznal ve svém rozhlasovém projevu z 5. října 1939 i Edvard Beneš, který krátce na to rezignoval ze své funkce prezidenta a odletěl se svou manželkou aeroplánem do zahraniční.

== Stranický systém druhé republiky ==

V druhé republice došlo k výraznému zjednodušení stranického systému a počet politických stran byl v Českých zemích zredukován na dvě. Z Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu (agrárníků), Československé živnostensko-obchodnické strany středostavovské (živnostníků), Československé strany lidové, Národního sjednocení, Národní ligy, která již v rámci Národního sjednocení vystupovala delší dobu dosti samostatně, Národní obce fašistické a té části Československé strany národně socialistické, která odmítla spojení se sociálními demokraty, vznikla Strana národní jednoty , která hrála od svého vzniku po dobu celé druhé republiky vládní roli. Nejvýznamnější roli ve Straně národní jednoty hráli lidé, kteří v minulosti působili v rámci pravicového křídla agrárníků. Jejich představitel Rudolf Beran se stal po generálu Syrovém ministerským předsedou, kterým zůstal až do konce druhé republiky. Druhou stranou vzniklou někdejších prvorepublikových stran byla Národní strana práce, která vznikla sloučením části národních socialistů se sociálními demokraty. Ač existovali i určité snahy o spojení těchto dvou stran, tak k takovému spojení, zejména pro odpor Národní strany práce, již nikdy nedošlo. Komunistická strana Československa byla jako antisystémová strana zakázána.

Vývoj stranického systému na Slovensku šel cestou ještě radikálnější koncentrace, než tomu bylo v českých zemích (Mates 1992: 78). Výsledkem bylo, že všechny slovenské strany a slovenské pobočky československých stran buďto zanikly nebo splynuli s Hlinkovou slovenskou ľudovou stranou. Krom hlinkovců na Slovensku působili již pouze strany etnických menšin, například Deutsche Partei .

Na Podkarpatské Rusi, zvané též Zakarpatská Ukrajina, byly rozpuštěny všechny politické strany 20. ledna 1939, ale jejich činnost byla pozastavena již dávno před tímto rozpuštěním. Nově byla založena Ukrajinská Národní jednota, která v této autonomní oblasti Česko-Slovenska vládla až do její obsazení maďarskými vojsky v březnu 1939.

== Ústavně-právní změny ==

V druhé republice došlo k řadě změn ústavně-právního charakteru, které v mnohém modifikovaly ústavu z roku 1920. Tato ústava však zůstala po celou dobu druhé republiky formálně v platnosti.

Důležitou změnou bylo, že 19. listopadu 1938 získalo ústavním zákonem 299/1938 Sb. Slovensko autonomii, o kterou jeho zástupci v minulosti již mnohokrát usilovali. Později došlo zákonem 328/1938 Sb. o autonomii Podkarpatské Rusi k realizaci autonomie této části Československa. S autonomií Podkarpatské Rusi však Ústava 1920 na rozdíl od autonomie Slovenska počítala. Slovo „autonomie“ je z právního hlediska dosti diskutabilním a do dnešní doby existují teoretické spory, zda se ve skutečnosti nejednalo o vznik federace či konfederace. Co je však nesporné je to, že vznikl asymetrický model, v jehož rámci existovaly orgány moci výkonné a zákonodárné pouze pro Slovensko či pouze pro Podkarpatskou Rus, ale československá vláda a parlament plnili jako úlohu vlády a parlamentu pro celé Česko-Slovensko, tak úlohu orgánů pro České země.

Výrazným zásahem do během první republiky uplatňované dělby moci byl takzvaný Zmocňovací zákon, který umožnil na dobu dvou let vládě vydávat nařízení, která by měla sílu zákona a prezidentovi republiky dokonce jeho dekrety měnit ústavu či jiné ústavní zákony. Jediné brzdy, které existovaly, byly v rámci orgánů moci výkonné, tj. že s nařízeními vlády musel souhlasit prezident republiky, v některých případech ústava vyžadovala souhlas slovenské vlády. Prezidentova dekretální pravomoc byla naopak omezena tím, že ústavní dekrety mohl vydávat pouze na návrh vlády. Zmocňovací zákon se netýkal pouze věcí autonomie Slovenska a Podkarpatské Rusi, kde ke změně ústavy bylo vždy zapotřebí příslušného orgánu oněch oblastí. Tento model, ač ústavní normy druhé republiky neuznávala, s určitými modifikacemi později převzala i Benešova exilová vláda v Londýně.

Krom výše zmiňovaných norem došlo v rámci druhé republiky k další významným změnám. Jednalo se zejména o zánik mandátu poslanců zvolených ve volebních obvodech, jejichž území připadlo cizím státům a zánik Senátu, horní komory československého Národního shromáždění.

== Zahraniční politika ==

Formálně se druhá republika označovala za neutrální stát. Fakticky však byla nucena být ve vazalské roli vůči silnému Německu, které v té době již drželo osud českého státu pevně ve svých rukou. Ministrem zahraničí se stal po Kamilu Kroftovi, zastánci Benešovy zahraničně politické linie, kterou již vcelku z pochopitelných důvodů nebylo možno uskutečňovat, agrárnkí František Chvalkovský. Chvalkovský v minulosti projevoval určité sympatie k Německu a Polsku, ale zejména k fašistické Itálii a proto byl pro zahraniční partnery jako ministr zahraničí přijatelný.

Pro období druhé republiky je však velice obtížné odlišovat politiku zahraniční a politiku vnitřní. Kupříkladu ono „hledání nového vztahu k Německu“ spojovalo zahraniční i vnitřní politiku a stejně tak německý, maďarský i polských nátlak na Česko-Slovensko měl zásadní vliv na vnitřní politiku státu.

== Nálady ve společnosti a vnitřní politika ==

Nejčastějším předmětem diskusí o druhé republice není, ač se jedná o záležitost podstatnou, ani tak samotné ústavní uspořádání státu, ale spíše jeho ideové zakotvení.

Mnichovská kapitulace znamenala pro většinu českých obyvatel ČSR značnou desilusi Již záhy po prvotním šoku začal hledat viník této národní katastrofy. Vzhledem k tomu, že zahraniční politika byla po celou dobu první republiky doménou skupiny Hradu, konkrétně Edvarda Beneše, byl za hlavního viníka jejího selhání označen právě on. Česká společnost si začala klást otázky, zda bylo ideální hodnotit své sousedy, zejména Rakousko a Polsko podle ideologických kritérií a nebylo by bývalo lepší s těmito státy navázat přátelské vztahy. Na přetřes však přišla i otázka, zda nebylo možné se domluvit s henleinovci, jak to na počátku roku 1938 navrhoval Rudolf Beran, či dokonce se samotným Hitlerem.

Krach zahraniční politiky, který podle některých začal již Locarnem, však nebyl jediným předmětem kritiky. Zejména z katolických a nacionalistických kruhů se začaly ozývat hlasy, které zpochybňovali celkovou orientaci první republiky, masarykovské ideály humanismu a Masarykovo pojetí české otázky, přesvědčení o existenci československého národa, hradní socialismus i celkovou levicovou orientaci kultury. Do popředí se dostávali ti, kterým bylo za první republiky určitým způsobem opravdu ublíženo, či ti, kteří si to aspoň mysleli. Na stránkách řady periodik zaznívala v různé míře radikálnosti mnohdy i dosti osobní kritika levicových politických či kulturních představitelů, kteří byli označovaní za hlavní viníky Mnichovské katastrofy. V přeneseném slova smyslu byla druhá republiky do jisté míry opravdu výslednicí předmnichovské politiky a jejího krachu. (Liška 2005: 126)

Nešlo však o pouhou, mnohdy oprávněnou, kritiku první republiky, ale i o snahu vybudovat stát nový, navrátit se ke kořenům českého vlastenectví. Typickým, byť pouze symbolickým, příkladem negace první republiky bylo zasedání druhorepublikové vlády, které začínalo katolickou modlitbou. V mnoha případech, např. od Jakuba Demla, zazněly i názory, že okupace části území byla trestem za vlastní hřích. Integrální katolíci i konzervativní pravice z tradičního církevního pojetí hierarchického uspořádání společnosti (Rataj 1997: 91). Mnozí někdejší kritici první republiky chápali její zánik jako potvrzení toho, že měli pravdu. Mezi tyto kritiky často patřili lidé z akademického prostředí, kteří působili zvláště v Akci Národní Obnovy.

Ve vztahu k vlastnímu obyvatelstvu se snažila politická reprezentace v rámci svých možností vystupovat autoritativním způsobem, ale nelze mluvit o nějaké formě teroru. Prezidentem byl zvolen relativně slabý Emil Hácha, proto byla většina faktické moci koncentrována v rukách vlády.

Druhá republika byla na nátlak nacistické Německa nucena přijmout i některé protižidovské zákony, např. numerus clausus pro Židy v určitých profesích, kterých bylo zastoupeno v některých lukrativních profesích opravdu v počtu vysoce neodpovídajícím jejich procentuálnímu zastoupení v populaci, ale míra jejich perzekuce nedosahovala nikdy takové úrovně jako později v Protektorátu Čechy a Morava. Organizace Vlajka pod vedením J. Ryse-Rozsévače, která neměla přílišnou kontinuitu s protiněmeckou prvorepublikovou Vlajkou (Nakonečný 2001: 8), prováděla sice protižidovské násilí, ale její činnost byla, stejně jako činnost Komunistické strany Československa, zakázána. Vysoké židovské vystěhovalectví nelze, dle mého názoru, spojovat s politikou druhé republiky, ale spíše se hrozbou okupace nacistickým Německem, která byla po celou druhou republiku aktuální hrozbou, a která se nakonec opravdu vyplnila.

== Závěr ==

Druhá republika byla nebyla suverénním státem a nemohla tudíž provádět ani svou suverénní politiku. Po katastrofě, kterou představovalo odevzdání pohraničí nepříteli, se mnozí, byť ne mnohdy příliš šťastným způsobem, pokoušeli vyrovnat s minulostí, která byla opravdu plná chyb, ale zapomínalo se i na její určitá pozitiva. Jiní, jako například Ladislav Rašín, se, byť taktéž nepříliš šťastným způsobem, snažili připravovat na odboj proti německé okupaci, kterou předvídali.

Právě skutečnost, že se obecně předpokládalo, že dojde k německé okupaci, je krom krátkodobosti období druhé republiky, těžké hospodářské situace a neudálého německého nátlaku dalším faktorem, který znesnadňuje její celkové hodnocení.

Pro mě zůstane jak obdobím, kdy došlo k uznání mnohých chyb, na něž bylo již za první republiky po právu upozorňováno, ale i období zbytečného sebemrskačství a určité nastupující servility vůči nacistickému Německu. Zajímavé mohou být spekulace o tom, kam by vývoj druhé republiky směřoval nebýt okupace, ale tyto spekulace zůstanou navždy jen spekulacemi.

== Literatura ==
* Liška, V. (2005): ''Causa Edvard Beneš'', Olomouc, Fontána, ISBN 80-7336-219-8
* Mates, P. (1992): ''Mezi Mnichovem a Berlínem'', státoprávní problémy druhé republiky, Brno, Masarykova univerzita v Brně, ISBN 80-210-0440-1
* Nakonečný, M. (2001): ''Vlajka'', Praha, Chvojkovo nakladatelství, ISBN 80-86183-24-6
* Olivová, V. (1998): ''Manipulace s dějinami první republiky'', Praha, Společnost Edvarda Beneše, ISBN 80-86107-06-X
* Podiven (2003): ''Češi v dějinách nové doby'', Praha, Academia, ISBN 80-200-1143-9
* Rataj, J. (1997): ''O autoritativní národní stát''., Praha, Karolinum, ISBN 80-7184-516-7
* Skřipský, M. (2005): ''Role Národní myšlenky 1923-1939''., Hodkovice nad Mohelkou, Národní myšlenka, ISBN 80-903582-0-9
* Tomášek, D. (1988): ''Deník druhé republiky''., Praha, Naše vojsko

[[Kategorie:Historie]]</text>
      <sha1>jjid94vn8c4yfmcr28pennq1veuw9wk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Energetické zdroje naší planety a jejich využití</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2542</id>
    <revision>
      <id>45868</id>
      <parentid>45763</parentid>
      <timestamp>2022-06-21T20:07:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- duplicitní kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="30999" xml:space="preserve">== Suroviny ==
=== Fosilní paliva ===
[[Soubor:Mannheim Muellwerk.jpg|náhled|vpravo|Uhelná elektrárna, Mannheim, Německo]]
==== Uhlí ====
Asi nejvýznamnějším zdrojem energie jsou dnes fosilní paliva, ačkoli jejich význam dnes již spíše klesá. Do skupiny fosilních paliv patří především uhlí, a to jak černé uhlí, které je kvalitněji prouhelněné, tak i hnědé uhlí, které je méně kvalitní, má vyšší obsah vody a síry a má přibližně poloviční výhřevnost. Uhlí vznikalo tak, že se organický materiál, především rostlinný, dostal do hlubších vrstev zemské kůry, kde se rozkládal velmi dlouhou dobu za nepřítomnosti vzduchu. Černé uhlí vznikalo v době před 280–350 milióny lety, jeho sloje jsou dnes mnohem mohutnější, než sloje hnědého uhlí, a jsou uloženy ve větší hloubce, někdy až 1200 metrů. Hnědé uhlí se vytvářelo podstatně menší dobu a v menší hloubce, proto se musí těžit povrchově, což má většinou za následek rozsáhlou devastaci krajiny a rušení některých vesnic. Těžba uhlí ve větším měřítku začala už v 17. století a odhaduje se že světové zásoby uhlí by měly vydržet ještě asi 600 let. Největší nevýhoda uhlí je, že jeho spalování v uhelných elektrárnách uvolňuje do ovzduší velké množství škodlivých látek. Uhelná elektrárna o výkonu 1000 MW spotřebuje během jednoho roku svého provozu přibližně 130 tisíc vagónů uhlí a do ovzduší vypustí 200 tisíc tun oxidu siřičitého SO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;, 30 tisíc tun oxidu dusíku NO&lt;sub&gt;X&lt;/sub&gt;, 16 tisíc tun popílku a desítky tun těžkých, toxických a zčásti i radioaktivních látek. Krajinu v okolí navíc zatěžuje každoročně 1,8 milionu tun popela, který se sice odplavuje na vzdálenější skládky, ale vítr ho beztak rozfoukává po okolí. Takové zničení životního prostředí můžeme dnes vidět například na severu Čech, kde se provoz uhelných elektráren negativně podepsal na Krušnohorských lesích.

Proto se dnes používají technologie, které umožňují vyrobit z uhlí „čistší“ paliva - uhlí je zahříváno ve vzduchotěsných komorách na vysokou teplotu a dělí se na jednotlivé složky - takto se získá z jedné tuny uhlí přibližně 630 kg koksu, 54 kg uhelného dehtu, 13,5 kg benzolu, 9 kg dalších chemikálií, 285 krychlových metrů plynu, zbytek tvoří voda a pevný odpad. Další možností je zkapalňování paliv na principu extrahování organických složek z uhlí, za pomocí rozpouštědel a jejich nasycování vodíkem. Podle typu procesu vzniká celá řada produktů, například těžké oleje, benzíny, a také plyny. Z jedné tuny uhlí se takto získá asi 180–350 litrů kapalných produktů. Podíl uhlí na světové energetice je dnes přibližně 25 procent.

==== Ropa ====
Další z paliv je ropa. Je to jedno z nejdůležitějších paliv současností, jeho podíl na světové energetice je přibližně 30 procent a její současná těžba je kolem 3,5 miliardy tun ročně. Deset procent z tohoto množství se využívá jako důležitá surovina v chemickém průmyslu, zbytek se využívá v energetice a především po upravení na benzín či naftu jako palivo do automobilů. Ropa je složena z kapalných uhlovodíků, vzniklých rozkladem organických látek usazených na dně moří před 500 miliony let. Usazeniny byly později zakryty anorganickými vrstvami a vystaveny působení vysokých tlaků a teplot. Vznik ropy obvykle doprovází i vznik zemního plynu, který se téměř vždy nachází hned nad ložiskem ropy. Spotřeba ropy od začátků její těžby prudce vzrůstala a už v padesátých letech byla nejvýznamnějším palivem, a to především v dopravě, kde je prakticky nenahraditelná. Nyní její spotřeba sice pomalu klesá, i přesto jsou už dnes světové zásoby ropy z poloviny vyčerpány, a odhaduje se, že při dnešním tempu těžby ropy vystačí světové zásoby už jen na 50 až 70 let. Do té doby bude nutno najít za ní náhradu.

==== Zemní plyn ====
Zemní plyn se nachází především nad ložisky ropy. Jeho hlavní složkou je metan (CH&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;), který tvoří 60–80 procent obsahu, další složky jsou etan (5–9%), propan (3–18%) a těžší uhlovodíky (2–14%). Zbytek tvoří malé množství dusíku, kysličníku uhličitého a sirovodíku. V prvních období těžby ropy byl zemní plyn spíše na obtíž, a tak byl vypouštěn do vzduchu, nebo byl zapalován. Dnes se zachycuje a využívá jako palivo. Zemní plyn vyžaduje před svým použitím ze všech paliv nejméně úprav. V místě těžby se čistí, zbavuje vlhkosti a potom se dálkovými plynovody vede do míst spotřeby. Zemní plyn se využívá ve velké míře v domácnostech, především k topení a to hlavně proto, že je levnější, než elektrická energie. Jeho podíl na světové energetice je přibližně 25 procent.

==== Uran (ukládání paliva, koloběh uranu) ====
První využití jaderné energie je datováno rokem 1954, kdy se v Obninsku u Moskvy rozběhl první jaderný reaktor o výkonu 5 MW. V současnosti se v jaderných reaktorech vyrábí 3 procenta světové energie. Jako paliva do jaderných reaktorů se využívá především uran, energie z jednoho kilogramu izotopu uranu U&lt;sub&gt;235&lt;/sub&gt; (tzv. štěpného uranu) je stejná jako energie ze spálení 2 760 tun kvalitního černého uhlí, tj. přibližně 23 gigawatthodin. Uran se v přírodě vyskytuje ve dvou izotopech, první z nich je uran s nukleonovým číslem 235, který obsahuje 92 protonů a 143 neutronů a značí se U&lt;sub&gt;235&lt;/sub&gt;. Druhý izotop má o tři neutrony víc, jeho nukleonové číslo je 238 a označuje se U&lt;sub&gt;238&lt;/sub&gt;. V přírodním uranu je tento izotop zastoupen 99,3 procenty, ale na štěpné reakci se přímo nepodílí, kdežto izotop uranu 235, který je pro štěpnou reakci klíčový, je zastoupen pouze 0,7 procenty. Přírodní uran se před použitím musí obohatit, aby obsahoval 3–5 procent izotopu U&lt;sub&gt;235&lt;/sub&gt;. Při obohacování 100 tun přírodního uranu takto odpadne asi 77 tun tzv. ochuzeného uranu, který se hromadí na haldách v místech zpracování. Do reaktoru se palivo zakládá v palivových kazetách v obsahujících oxid uraničitý UO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;. V reaktoru je palivový článek průměrně tři roky, během nichž se podíl uranu U&lt;sub&gt;235&lt;/sub&gt; sníží asi na 1 procento a z uranu U&lt;sub&gt;238&lt;/sub&gt; vzniká plutonium Pu&lt;sub&gt;239&lt;/sub&gt;, a další přibližně 3 procenta odpadních produktů, které jsou silně radioaktivní. Po vyjmutí se musí vyhořelé palivové články přesunout za velice přísných bezpečnostních opatření do vodních bazénů vedle reaktoru na dobu 1–5 let. Během této doby články vyzařují velké množství radioaktivity a zahřívají se teplem z přirozeného rozpadu, proto se musí neustále chladit. Přibližně desetina z těchto vyhořelých článků se přepracovává ve speciálním závodě, kde se od uranu oddělí produkty reakce a uran se znovu použije, avšak v praxi lze recyklovat uran jen jednou a plutonium pouze asi čtyřikrát, protože v palivu stoupá množství neštěpitelných izotopů. Recyklování uranu je také mnohonásobně dražší, než jeho těžba (jeden kilogram vytěženého uranu dnes stojí okolo 28 dolarů), proto jsou závody na jeho přepracování málo využité. Dalších 20–40 let pokračuje proces radioaktivního vymírání paliva v tzv. meziskladu, po uplynutí této doby a vyjmutí z meziskladu musí být pohřbeny v bezpečných obalech v hlubinných podzemních šachtách a do doby, než veškerá radioaktivita zmizí, musí být izolovány od všeho živého, což trvá několik tisíc let. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že při jaderné reakci nevznikají kromě radioaktivního odpadu žádné jiné nežádoucí škodliviny, a tak je jaderná energie poměrně ekologická. Recyklování uranu se však i přes vysoké ceny stane brzy nezbytností protože při jeho současném využití přechází 99,5% uranu do odpadu, a tímto tempem spotřeby vydrží světové zásoby uranu pouze na 70 let, čili přibližně stejně dlouho jako ropa. Alternativou je použití tzv. rychlých reaktorů, které štěpí i naplozené plutonium, takže využití uranu se zlepší asi sedmdesátkrát.

== Tepelná elektrárna ==
[[Soubor:PowerStation cs.svg|vpravo|400px|náhled|Schéma uhelné elektrárny]]
Tepelná elektrárna pracuje na principu přeměny tepelné energie ze spalování uhlí nebo zemního plynu, na energii mechanickou, která pohání turbínu a vyrábí tak elektrickou energii. Proces výroby elektrické energie začíná tím, že uhlí putuje ze skládky do elektrárny. Tady se nejprve zbavuje magnetickým lapačem železných nečistot, které by mohly poškodit uhelné mlýny. Poté se uhlí drtí v uhelných mlýnech na jemný prášek, současně se suší a předehřívá horkým vzduchem nasávaným z prostoru nad kotlem. Ventilátorem s regulací výkonu se vhání směs prášku a horkého vzduchu do hořáků, ústících vějířovitě do spalovací komory kotle. Pokud se jako palivo používá zemní plyn, pak se vhání přímo do hořáků bez nutnosti jakýchkoli jeho úprav. Plameny o teplotě až 1200&amp;nbsp;°C ošlehávají varné trubky, které procházejí kotlem. Pára, která v trubkách vzniká, se odděluje od vařící vody a v trubkách přehříváku se zahřívá na 560&amp;nbsp;°C. Pod tlakem 18 MPa je vedena parovodem do vysokotlaké skříně turbíny, kde prochází mezi lopatkami rotoru, a jejich otáčením koná práci, která je pak převedena v alternátoru na střídavý elektrický proud. Hřídel turbíny je dlouhá až 70 metrů a jsou na ní zamontovány rotory z lopatkových kol, zvlášť ve vysokotlaké části, zvlášť v nízkotlaké části. Do nízkotlaké části turbíny se dostane pára po opuštění vysokotlaké části a jejím mezipřehřátí, kde předá zbytek své energie a na výstupu z nízkotlaké části turbíny se sráží v kondenzátoru. Po úpravě, kondenzaci (zkapalnění) a odplynění se vrací pod tlakem zpět do kotle. Ke kondenzaci každé tuny páry je zapotřebí sedmdesátkrát větší množství studené vody. Protože tolik ji nebývá k dispozici, musí být chladící systém uzavřený přes chladící věže, kde se ohřátá voda rozstřikováním ochlazuje vzduchem a vrací se do kondenzátoru. Část vody se ale odpařuje a musí být proto neustále doplňována. Spaliny z kotle projdou přes rotační ohřívač, který jim odebere část tepla a poté jsou odsávány přes několikadílné filtry, které zachytí až 98 procent popílku. Zbylé kouřové plyny o teplotě přibližně 150&amp;nbsp;°C jsou vedeny sopouchem do komína.

=== Geotermální elektrárna ===
K ohřívání páry lze místo uhlí nebo zemního plynu využít také geotermální energie. Teplota půdy stoupá s každým kilometrem asi o 10&amp;nbsp;°C, v některých geologicky mladších vrstvách dosahuje půda teploty 300&amp;nbsp;°C již v hloubce 4 kilometrů. Geotermální elektrárna využívá čerpání vody do velké hloubky, kde se ohřívá a mění na páru, odkud je zas čerpána po ohřátí zpět a je vedena pod tlakem k turbínám, kde vyrábí elektrický proud. Velkou výhodou geotermálních elektráren je jejich šetrnost k životnímu prostředí, ale jejich nevýhodou je, že je lze postavit pouze na místech, kde jsou geologicky příznivé podmínky. Dnes je na celém světě jen deset geotermálních elektráren s celkovým výkonem 2000 MW, část z nich se nachází v severní Evropě na Islandu.

== Jaderná elektrárna ==

Jaderná elektrárna je v některých částech podobná tepelné elektrárně, ale teplo, nutné k přeměně vody v páru, které se v tepelné elektrárně získává spalováním fosilních paliv, v jaderné elektrárně vzniká v reaktoru v důsledku štěpného procesu při rozpadu jader uranu.

Teplo zde vzniká v primárním okruhu v reaktoru, kde je předáno chladivu (dle typu elektrárny to může být buď [[w:Voda|voda]], plyn nebo tekutý kov), které putuje do tepelného výměníku – parogenerátoru, kde dochází k ohřevu vody přicházející z kondenzátoru a výrobě páry.

Zbytek okruhu s vysokotlakou a nízkotlakou turbínou je stejný jako u tepelných elektráren. Reaktor, v němž jsou uskladněny radioaktivní látky musí být umístěn v pevném obalu, který musí odolávat silným vnitřním namáháním (v případě havárie reaktoru), tak i silným vnějším namáháním (pád letadla, meteoritu, zemětřesení…).

Palivo v jaderném reaktoru je uskladněno v palivových tabletách – ty obsahují [[w:Oxid uraničitý|oxid uraničitý]] a mají rozměr 9×15 mm. Válečky se poskládají do trubky ze slitiny [[w:Zirkonium|zirkonia]], z těchto trubek se pak skládá palivová kazeta a mezi trubkami v reaktoru proudí chladivo. Kazety se potom vcelku zasouvají do reaktoru do tzv. aktivní zóny.

:''Reaktory typu VVER 440 obsahují 349 kazet po 126 tyčích paliva, reaktory VVER 1000 obsahují 151 kazet po 331 tyčích. Jednou za rok je potřeba část paliva vyměnit, veškerou manipulaci s palivem musí kvůli vysoké radioaktivitě provádět pouze dálkově ovládané stroje.''

[[Soubor:Nuclear fuel pellets.jpeg|náhled|Pelety jaderného paliva]]

Obvyklý reaktor musí obsahovat také moderátor – může to být buď [[w:Grafit|grafit]] (tuha), lehká, nebo [[w:Těžká voda|těžká voda]]. Moderátor v reaktoru zpomaluje [[w:Neutrony|neutrony]], protože zpomalené neutrony mají vyšší šanci vyvolat jadernou reakci než nezpomalené. Při jaderné reakci se uran rozpadá na dva prvky s menším [[w:Nukleonové číslo|nukleonovým číslem]], které narážejí do okolních atomů a uvolňují tak teplo a tři neutrony, které působí rozpadání dalších jader. Především podle použitého moderátoru a také podle druhu chladiva rozeznáváme několik druhů jaderných elektráren.

=== Grafitový reaktor ===
Historicky nejstarší typ používá jako moderátor [[w:Grafit|grafit]] a jako chladivo lehkou vodu a používal se především v počátcích jaderné energetiky. Je technicky nenáročný a jednoduchý, ale má jeden závažný nedostatek. Při porušení chladících kanálů v reaktoru se voda okamžitě mění v páru a při styku páry s grafitem při vysokých teplotách hrozí nebezpečí chemické exploze a následně i jaderné exploze. To se stalo roku 1986 v Černobylu v důsledku diletantsky vymyšleného a provedeného experimentu, kde takto explodoval jeden z reaktorů, označovaných jako '''RBMK'''.

Navíc u tohoto typu reaktoru je možnost rizika jaderného výbuchu známá stejně dlouho, jako je znám princip fungování tohoto typu reaktoru. Přesně na toto již v roce 1983 upozorňovali pracovníci černobylské elektrárny dopisem směrovaný nejvyššímu velení sovětského svazu. V manuálu tohoto reaktoru se totiž doslova a do písmene píše: Pokud se reaktor provozuje delší dobu na velmi nízkém výkonu, kdy se vyrobí větší množství plutonia Pu239 a potom se mu náhle odebere chladící voda při vytažení většího množství regulačních, stabilizačních a havarijních tyčí, může se část paliva dostat do vysoce nadkritického stavu a dojde k rozhoru této části paliva na okamžitých neutronech. Výkon potom vystoupá po exponenciále na stonásobky projektovaného maxima a přejde tak do pomalého, jaderného výbuchu se všemi průvodními jevy. Tedy vysokým, modrobílým zábleskem, magnetickým pulzem, vysokým výronem radioaktivity a velkou, destrukční silou výbuchu. A toto se také v Černobylu stalo.

S dalším vývojem či výstavbou tohoto typu reaktorů se již nepočítá, přestože jsou schopny dodávat výkon až 2 500 MW. Poněkud bezpečnější typ reaktoru je reaktor chlazený plynem (značený '''GCR'''). Nejrozšířenější jsou ve Velké Británii, chladivem je zde [[w:Oxid uhličitý|oxid uhličitý]] (CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;), moderátorem grafit a dosahují výkonů okolo 600 MW. Palivem všech grafitových reaktorů je přírodní uran, který je pouze mírně obohacen.

=== Těžkovodní reaktor ===
Další typ reaktoru používá k moderování těžkou vodu. Chladící látka (lehká nebo těžká voda) prochází reaktorem opět v chladících kanálcích, obdobně jako u reaktoru grafitového. Lehká ani těžká voda nemohou explodovat, proto je nebezpečí výbuchu výrazně nižší. Nejvíce těžkovodních reaktorů se používá v Kanadě a dosahují výkonů okolo 500 MW.

=== Lehkovodní reaktor ===

[[Soubor:Nuclear.power.plant.Dukovany.jpg|náhled|200px|Jaderná elektrárna Dukovany vybavená 4 lehkovodními reaktory]]

Nejrozšířenějším typem na světě jsou lehkovodní reaktory. Jejich předností je vyšší bezpečnost, levný provoz a jednoduchost. Moderátorem a chladivem zároveň je zde lehká voda (H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O), odpadá tedy starost, jak zamezit ve styku moderátoru s chladivem, jako je u grafitových reaktorů. Protože lehká voda má horší moderační vlastnosti než ostatní moderátory, musí se používat jako palivo obohacený uran, kde koncentrace izotopu U&lt;sub&gt;235&lt;/sub&gt; dosahuje 4,5 %.

Podle konstrukce rozeznáváme dva typy těchto reaktorů. Nejrozšířenější je tlakovodní reaktor, u nás označovaný jako '''VVER'''. U nás je tento typ například použit v obou našich jaderných elektrárnách ([[w:Jaderná elektrárna Temelín|Temelín]] i [[w:Jaderná elektrárna Dukovany|Dukovany]]). V primárním reaktorovém okruhu je lehká voda o tlaku okolo 12–16 M[[w:Pa|Pa]], takže se ani při teplotách přes 300&amp;nbsp;°C nevypařuje. Tato voda pak předává teplo v parogenerátoru sekundárnímu okruhu, který pak pohání turbíny. Nejvíce tlakovodních reaktorů je ve Francii a USA. Dosahují výkonů až 1300 MW.

=== Varný reaktor ===
Další typ lehkovodního reaktoru je varný reaktor, značený '''BWR''', který pracuje s nižšími tlaky. Pára vzniká přímo v reaktoru a odtud se vede přímo do turbíny. Není nutno použít parogenerátor, ale musí se pečlivě sledovat koncentrace radioaktivních látek v páře, aby nedošlo k zamoření turbíny radioaktivitou. Tento typ reaktorů se používá nejvíce ve Švédsku, Japonsku a také i v USA a dosahuje výkonů kolem 900 MW.

=== Vysokoteplotní reaktor ===
Špičku světového vývoje představují dnes dva typy reaktorů – vysokoteplotní a rychlý. Vysokoteplotní reaktor používá jako chladivo plyn – CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; nebo helium a jako moderátor používá grafit. Zásadní rozdíl je však v palivových článcích. Ty mají kulový tvar o průměru 6 centimetrů. Vnitřek koule tvoří uranové palivo, obal je grafitový a slouží tedy jako moderátor. Palivové koule jsou volně nasypány v reaktorové nádobě. Současné reaktory tohoto typu dosahují výkonů 300 MW.

=== Rychlý množivý reaktor ===
Posledním typem je rychlý množivý reaktor. Na rozdíl od ostatních typů reaktorů zde není použit moderátor a štěpení paliva způsobují rychlé, tj. nezpomalené neutrony. Jako palivo se používá vysoce obohacený uran nebo směsné palivo s obsahem [[w:Plutonium|plutonia]]. Vzhledem k vysokým teplotám se k chlazení reaktoru používá tekutý kov – [[w:Sodík|sodík]] (teplota tání ~ 93° C).

Protože sodík ve styku s vodou prudce reaguje, vkládá se mezi primární reaktorový okruh a sekundární turbínový okruh ještě jeden bezpečnostní sodíkový okruh.

=== Efektivita elektráren ===
Účinnost dnešních jaderných elektráren je okolo třiceti procent, přičemž největší ztráty energie jsou při přeměně tepla v turbínách (okolo 55–60 procent), další velké ztráty jsou rozvodu elektrické energie. Energetické ztráty v klasických tepelných elektrárnách jsou asi o deset procent nižší, především proto, že vyráběná pára má vyšší teplotu.

Většina elektráren je dnes rozdělena do více bloků. Je to proto, že celý proces výroby elektřiny v jednom bloku by byl technicky náročnější a také proto, že když se na jednom bloku objeví závada, vadný blok se po dobu opravy odstaví a ostatní bloky elektrárny mohou zatím pokračovat v činnosti.

== Vodní elektrárny ==
[[Soubor:Hydroelectric dam without text.jpg|260px|náhled|vpravo|Schéma vodní elektrárny]]
Dalším rozšířeným typem jsou vodní elektrárny neboli hydroelektrárny. Na světové výrobě energie se podílí pouze asi pěti procenty. Vodní elektrárny jsou stavěny především v přehradách, někdy se stavějí i v horských oblastech, kde využívají velkého spádu vody. Jejich princip je velice jednoduchý a spočívá ve využívání energie vody, která teče spádem z vyššího místa (A) a pohání turbínu (C) připojenou na alternátor (D). V dnešních hydroelektrárnách se používají téměř výhradně tři typy turbín – Peltonovo kolo, Francisova turbína a Kaplanova turbína.

=== Peltonovo kolo ===
Peltonovo kolo se používá v elektrárnách majících k dispozici velký spád, tedy především v horách a spokojí se i s menším průtokem vody. První turbína tohoto typu byla postavena v roce 1880 vynálezcem Lesterem Peltonem. Tvarem připomíná zdokonalené vodní kolo, avšak je mnohem účinnější, účinnost této turbíny při výrobě elektrické energie je okolo 90 procent. Rotor turbíny má na obvodu miskovité lopatky, na které je voda přiváděna tryskami. V nich se velký tlak daný spádem vody mění v pohybovou energii paprsku vody. Peltonova kola dosahují až 1000 otáček za minutu, takže mezi jejich hřídelí a alternátorem nemusí být žádné převody. Výtoková rychlost vodního paprsku dosahuje při kilometrovém spádu až 140 m/s, tedy kolem 500 km/h.

=== Francisova turbína ===
Francisova turbína je na rozdíl od Peltonova kola přetlaková, tzn. že do oběžného kola vstupuje voda s vyšším tlakem, než z něj vytéká. Voda vstupuje do turbíny věncem rozváděcích lopatek zvenčí do oběžného kola, které se otáčí uprostřed rozváděcího prstence. Její vynálezce, James Bicheno Francis postavil první svoji turbínu roku 1850 po předchozím zkoušení na modelech, její účinnost se pohybovala okolo 80 procent. Francisovy turbíny se dnes používají na malých i velkých spádech, někdy až do 800 metrů a oběžná kola o průměru až 10 metrů se používají v největších vodních elektrárnách a mohou vydávat výkon až 1000 MW.

=== Kaplanova turbína ===
Při sníženém průtoku vody se účinnost u Francisovy turbíny snižuje, proto ji začal inženýr Viktor Kaplan (1876–1934) upravovat. Nakonec došel k oběžnému kolu ve tvaru lodního šroubu s nastavitelnými lopatkami. Natáčením lze podle měnícího se průtoku vody optimálně nastavovat nátokové úhly vodního proudu, Kaplanova turbína má proto dobrou účinnost i při polovičním průtoku. První Kaplanova turbína o výkonu 26 KW začala pracovat roku 1918. Kaplanova turbína se používá ve spádech maximálně do 100 metrů.

=== Vodní přečerpávací elektrárny ===
Aby se vyřešil problém rozdílné potřeby energie – ráno a v podvečer jsou v odběru elektřiny špičky, kdežto v noci je odběr malý – se stavějí tzv. přečerpávací vodní elektrárny. Výkon jaderných a tepelných elektráren není možné během dne měnit, natož elektrárny zastavovat. Jejich opětovné rozběhnutí by trvalo mnoho hodin či dní. Přečerpávací elektrárny tento problém řeší. Jejich princip je jednoduchý. Každá přečerpávací vodní elektrárna má dvě vodní nádrže, jedna z nich je v údolí, druhá na vyšším místě, obě dvě jsou spojeny spádovým potrubím o velkém průměru. V noci se využívá přebytečná energie v rozvodné síti a voda se přečerpává z dolní nádrže do horní. Tam se tvoří zásoby vody a ve chvíli, kdy je potřeba většího množství energie se voda pustí z horní nádrže do dolní přes turbínu a elektrická energie spotřebovaná na její přečerpání se vrátí zpět do rozvodné sítě. Během přečerpávání se elektřina bohužel ztrácí, za každou kilowatthodinu, kterou chceme během špičky použít, musíme mimo špičku uschovat asi 1,3 KWh elektrické energie. První přečerpávací elektrárny měly dva samostatné okruhy – turbínu s alternátorem na výrobu elektřiny a čerpadlo poháněné elektromotorem na čerpání vody. To se později ukázalo jako zbytečný přepych, protože každý alternátor lze přepnout tak, aby pracoval jako elektromotor. Přechod z čerpání na výrobu elektřiny trvá u těchto systémů obvykle jen 3 až 6 minut.

== Sluneční elektrárny ==
[[Soubor:Solar two.jpg|350px|náhled|Sluneční elektrárna v USA]]
Další alternativou je sluneční energie. Na jeden čtvereční metr zemského povrchu dopadá sluneční záření o výkonu až přes 1 kW. Dnes je na principu zachytávání slunečního záření postavena celá řada zařízení k ohřívání vody, nebo vytápění bytů, existují i sluneční elektrárny. Nejběžnějším zařízením pro zachycování sluneční energie je černá kovová deska, která dobře pohlcuje sluneční energii. Přes tuto desku jsou položeny až tři vrstvy průhledného skla, čímž vzniká skleníkový efekt. Teplo je z desky odváděno většinou pomocí vody. Takto získaná energie je sice zadarmo, ale náklady na stavby těchto zařízení dosahují velké výše. Sluneční energie se dá využít nejen na výrobu tepla, ale i elektrické energie. Proto se mohou používat ohniskové kolektory, což je zařízení které soustředí sluneční záření do malé plochy a umožní takto vyrábět páru potřebnou k pohonu turbín. Jejich nevýhodou je, že musí neustále sledovat slunce během jeho pohybu po obloze. Obrovskou výhodou slunečních elektráren je, že ačkoli ke stavbě větší sluneční elektrárny tohoto typu o výkonu 500 MW je potřeba plocha přes 15 km&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, panely je možno nainstalovat na střechy stávajících budov, takže na rozdíl od uhelných a jaderných elektráren vůbec nemusí zabírat ornou půdu. Nejperspektivnější využití sluneční energie bude tedy její přímá přeměna v elektrický proud pomocí fotovoltaických článků. V padesátých letech byly zkonstruovány první polovodiče, které po osvětlení vyrábějí elektrický proud. Fotovoltaické články byly použity na prvních kosmických sondách a družicích a jejich pozemské využití bylo malé. V současnosti největší fotovoltaický systém v kosmu představují panely Mezinárodní kosmické stanici disponuje výkonem 110 kWp. V současnosti již vysoce převažují pozemské instalace, celosvětový instalovaný výkon se pohybuje kolem 15 GWp, nejvíce v Německu. Díky masivní podpoře vyspělých zemí klesly investiční náklady natolik, že v současnosti je ve slunných oblastech světa fotovoltaika nejvýhodnější zdroj energie. Očekává se proto další intenzivní růst instalovaného výkonu a snižování cen. Dokonce i v České republice je elektřina z fotovoltaických panelů levnější než z motorových elektrocentrál.

V ČR je koeficient ročního využití kolem 1000 hodin, což je srovnatelné s největším fotovoltaickým trhem v Německu. Skutečně dodávaný výkon jedné elektrárny může být velmi proměnlivý, jen zcela výjimečně se pohybuje nad 80 % jmenovitého výkonu. Na území celé republiky však celkový výkon kolísá jen málo a pomalu a lze jej velmi dobře předpovídat až na dva dny dopředu, což je pro plánování provozu elektrizační soustavy dostatečné.
== Větrné elektrárny ==
[[Soubor:VIhreasaari Windmaills 2006 04 23.JPG|vpravo|náhled|Větrné elektrárny ve Finsku]]
Vítr se v dávných dobách používal především k pohonu plachetnic a větrných mlýnů. Dnes se energie větru zachycuje pomocí větrných kol nebo rozměrných vrtulí a pomocí alternátoru se převádí na elektrickou energii. K postavení výkonnější větrné elektrárny je potřeba velké množství větrných kol a také větší plocha, protože jednotlivé vrtule si kvůli optimálnímu využití energie větru nemohou příliš „zaclánět“. Rozměry vrtule dosahují až několika desítek metrů, takto velké vrtule dodávají energii řádově stovek kilowattů. Náklady na stavbu větrných elektráren zatím převyšují náklady na stavbu konvenčních elektráren, možnosti jejich stavby se omezují jen na větrné oblasti a proto se zatím používají jen v malém měřítku a jejich podíl na světové výrobě energie je zanedbatelný.
V ČR je koeficient ročního využití poměrně nízký, na instalovaný (maximální) výkon běží výjimečně, skutečně dodávaný výkon je tak na desetina instalovaného výkonu /průměrně bráno během roku/.
== Přílivové elektrárny ==
Energii moře je možné zachytit v přílivových elektrárnách, kde se využívá zvedání mořské hladiny v důsledku slapové aktivity měsíce, velikost přílivu dosahuje na některých místech na Zemi až 16 metrů. Přílivová elektrárna využívá energie vody, která při přílivu teče do nádrže a při odlivu se pouští zpět do moře přes turbínu a tím se vyrábí elektřina. Nevýhodou tohoto způsobu získávání energie je časová nepravidelnost přílivu – v přílivových elektrárnách je proud k dispozici jen čtvrtinu doby, často mimo špičku, kdy je proud nejvíce potřeba, zbytek doby trvá napouštění vodní nádrže, která musí mít kvůli nízkému spádu velké rozměry. Dosud největší přílivová elektrárna ve francouzském Rance, kde výška přílivu dosahuje průměrně 8,4 metru, má výkon jen 240 MW a nádrž na shromažďování mořské vody má rozlohu 22 km&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Proto se o stavbě dalších přílivových elektráren zatím neuvažuje.

== Thoriová baterie ==
Energie uvolněná při štěpení Thoria převáděná na elektrický proud byla po nabídce Asijským investorům zabavena autorovi a uzavřena &quot;v zájmu národní bezpečnosti&quot; do trezorů Americké armády. Několik prototypů prý v současnosti zkouší US Army. Více o [http://open.salon.com/blog/green_energy_reports/2011/07/01/thorium_plasma_battery_technology_-_wrongly_top_secret Thorium_plasmabattery_technology...] v angličtině.

[[Kategorie:Technika]]</text>
      <sha1>dgifuenkqto28ezy4orbkainkvyg527</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Filozofie</title>
    <ns>14</ns>
    <id>2545</id>
    <revision>
      <id>21197</id>
      <parentid>6408</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T18:40:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot změnil [[Kategorie:Základní kategorie]]→[[Kategorie:(vše)]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:(vše)]]</text>
      <sha1>n5semwpzpwrffimpthtnqusnisadvq8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Teologie</title>
    <ns>14</ns>
    <id>2546</id>
    <revision>
      <id>21218</id>
      <parentid>6409</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T18:44:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot změnil [[Kategorie:Základní kategorie]]→[[Kategorie:(vše)]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:(vše)]]</text>
      <sha1>n5semwpzpwrffimpthtnqusnisadvq8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>English</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2550</id>
    <redirect title="Angličtina" />
    <revision>
      <id>6413</id>
      <timestamp>2006-12-05T02:17:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Singularity~cswikibooks</username>
        <id>149</id>
      </contributor>
      <comment>Přesměrováno na [[Angličtina]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="25" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Angličtina]]</text>
      <sha1>bzz40ti4r2jnr6g2ge4qk9azwmyru0z</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Biotop Wikicode</title>
    <ns>14</ns>
    <id>2551</id>
    <revision>
      <id>6416</id>
      <timestamp>2006-12-05T02:20:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Singularity~cswikibooks</username>
        <id>149</id>
      </contributor>
      <comment>New page: [[Kategorie:Biologie]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="22" xml:space="preserve">[[Kategorie:Biologie]]</text>
      <sha1>slrmnz20899dka6ip6r6qbdkgw18r91</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Technika</title>
    <ns>14</ns>
    <id>2552</id>
    <revision>
      <id>21217</id>
      <parentid>6459</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T18:44:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot změnil [[Kategorie:Základní kategorie]]→[[Kategorie:(vše)]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:(vše)]]</text>
      <sha1>n5semwpzpwrffimpthtnqusnisadvq8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikiknihy:Byrokraté</title>
    <ns>4</ns>
    <id>2554</id>
    <redirect title="Wikiknihy:Správci" />
    <revision>
      <id>6497</id>
      <timestamp>2006-12-05T02:53:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Singularity~cswikibooks</username>
        <id>149</id>
      </contributor>
      <comment>redir .. jako je to na cs wiki</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="32" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Wikiknihy:Správci]]</text>
      <sha1>5k3jafsneq0x0ffrpi9vgbqs69n8gzz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikiknihy:Roboti</title>
    <ns>4</ns>
    <id>2557</id>
    <revision>
      <id>40490</id>
      <parentid>37154</parentid>
      <timestamp>2019-09-04T21:08:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Wikiknihy:Boti]] na [[Wikiknihy:Roboti]]: předvolené umístění</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1078" xml:space="preserve">'''Boti''' jsou automatické programy působící na Wikiknihách přes její webové rozhraní. Obecně není činnost robotů na Wikiknihách příliš podporována, existuje však řada prospěšných robotů, které vykonávají automaticky různé mechanické činnosti (např. vytváření [[Wikiknihy:Interwiki|interwiki]] nebo rekategorizace článků). Na Wikiknihách by měli bez lidského dozoru běžet jen pečlivě odladění roboti a o jejich spuštění by měl panovat obecný konsensus; činnost robota byste vždy měli konzultovat, nejlépe na [[Wikiknihy:Portál Wikiknih|Portálu Wikiknih]]. Pokud robot bude dělat větší množství editací, měli byste na základě souhlasu komunity požádat o příznak robota, který editace skryje v seznamu posledních změn. Příznak bota mohou udělovat [[Wikiknihy:Správci|byrokraté]].

&lt;div style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;
'''[[Speciální:Listusers/bot|Seznam všech uživatelů s příznakem bot]]'''

'''[[/Žádosti|Žádosti o práva robota]]'''
&lt;/div&gt;

[[Kategorie:Wikiknihy:Uživatelé|{{PAGENAME}}]]</text>
      <sha1>3l8a0oz4w3f957ktf8xdd59bt7mq5et</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Hry</title>
    <ns>14</ns>
    <id>2558</id>
    <revision>
      <id>24129</id>
      <parentid>16744</parentid>
      <timestamp>2013-03-16T08:51:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>VolkovBot</username>
        <id>1093</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>r2.7.2) (Robot: Přidávám [[hy:Կատեգորիա:Խաղեր]]; odebírám [[de:Kategorie:Spiele]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="196" xml:space="preserve">[[Kategorie:Zábava]]

[[ca:Categoria:Jocs]]
[[en:Category:Games]]
[[es:Categoría:Juegos]]
[[fr:Catégorie:Jeu]]
[[hy:Կատեգորիա:Խաղեր]]
[[it:Categoria:Giochi]]
[[oc:Categoria:Jòc]]</text>
      <sha1>ghjpypv69se4vwxhgkzlxexn542t8iy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Zábava</title>
    <ns>14</ns>
    <id>2559</id>
    <revision>
      <id>9051</id>
      <parentid>6511</parentid>
      <timestamp>2007-03-21T11:28:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>rekat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="25" xml:space="preserve">[[Kategorie:Volný čas]]</text>
      <sha1>rysg10gvkfd63fuw8yvr3ape467k2gd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikiknihy:Interwiki</title>
    <ns>4</ns>
    <id>2562</id>
    <redirect title="w:cs:Nápověda:Mezijazykové odkazy" />
    <revision>
      <id>6536</id>
      <timestamp>2006-12-05T04:06:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Singularity~cswikibooks</username>
        <id>149</id>
      </contributor>
      <comment>Přesměrováno na [[w:cs:Nápověda:Mezijazykové odkazy]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="50" xml:space="preserve">#REDIRECT [[w:cs:Nápověda:Mezijazykové odkazy]]</text>
      <sha1>l8end2e84p5plwv40evqb892qgsjnb7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Praktická elektronika/Operační zesilovače</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2567</id>
    <revision>
      <id>45805</id>
      <parentid>38488</parentid>
      <timestamp>2022-05-30T02:07:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6885" xml:space="preserve">[[Soubor:Op-amp symbol.svg|náhled|Schematická značka operačního zesilovače]]
[[Soubor:Op-amps.jpg|náhled|Obvyklý zjev OZ]]

Operační zesilovač (OZ) je součástka se '''dvěma vstupy''' a '''jedním výstupem''' (kromě toho má samozřejmě další nožičky jako napájení, popř. další). Značí se jako trojúhelník s výstupem na hrotu a vstupy na protější straně, s tím, že napájecí nožičky se většinou ani nekreslí, protože je to samozřejmost.

Existují dva druhy:
* Symetrické OZ vyžadují dvojí napájení, např +10 a −10 V oproti zemi. Jejich vstupní i výstupní signál proto může být kladný i záporný.
* Nesymetrickým OZ stačí jen jedna polarita napájení, jejich použití je trochu jednodušší. (Samozřejmě ale neumožňují dodat záporná napětí na výstupu, pročež se nehodí pro některá zapojení.)

Většinou jde o malý '''integrovaný obvod''' se složitým [[c:File:741 transistor level.svg|vnitřním zapojením]]. Vyznačuje se těmito vlastnostmi:
* Jeden ze vstupů je značen &quot;'''+'''&quot;, druhý &quot;'''−'''&quot; a OZ '''zesiluje rozdíl''' jejich napětí.
* Má velmi '''značné zesílení''' (a obvykle neznámé) v řádu 100000x. Pokud je napětí na +vstupu jen o málo vyšší než na −vstupu, výstupní signál je kladný, jinak je záporný.
* Vstupy mají '''obrovský vstupní odpor''' – OZ je ovládán napětím a ze vstupů neodebírá skoro žádný proud.

Můžeme jej takto použít k porovnání, který ze dvou vstupů má vyšší napětí. Když ale chceme zesilovat nějaký signál, je obvykle zesílení příliš velké a navíc jej přesně neznáme. V tomto případě je výhodné zesilovací schopnosti OZ dobrovolně oslabit pomoci ''zpětné vazby''.

OZ využijeme zejména tam, kde je potřeba dosáhnout velkého zesílení pro signál, který je stejnosměrný nebo má nízkou frekvenci. OZ většinou zkreslují signál o vyšších frekvencích, než jsou akustické. Dobře poslouží jako jednoduchý, lineární a přitom silný zesilovač k termočlánku, k mikrofonu...

== Neinvertující zapojení se zpětnou vazbou ==

Zpětná vazba znamená, že nějakým způsobem propojíme signál výstupu na vstup.

Pokud je zpětná vazba kladná, zvýší míru zesílení a to vede obvykle k nestabilitě obvodu, který se pak přepne do horní nebo dolní krajní polohy a setrvává v ní. Pokud je kladná vazba zpožděná, může to způsobit rozkmitání obvodu.

V našem případě použijeme zápornou zpětnou vazbu, abychom OZ &quot;zkrotili&quot; a dali jeho zesilovacím schopnostem rozumné a známé meze. V nejjednodušším případě obvod zapojíme takto:

[[Soubor:Opamp notinverting.svg|300px|střed]]

Vidíme, že rezistory '''R&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt; a R&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; zde tvoří napěťový dělič'''. Řekněme, že R&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt; má rezistenci 10 kΩ a R&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; = 90 kΩ. Potom bude na −vstupu napětí rovné jedné desetině výstupu. Když na +vstup přivedeme napětí řekněme 0,5 V, operační zesilovač bude zvyšovat napětí na výstupu tak dlouho, dokud napětí na −vstupu nedosáhne stejné úrovně. To ale vyžaduje, aby na výstupu byl desetinásobek napětí na +vstupu! Takto jsme zesilovač &quot;donutili&quot; 10x zesilovat napětí.

Zesílení v neinvertujícím zapojení jednoduše spočítáme podle vzorce:

&lt;math&gt;\frac{U_{vystup}}{U_{vstup}} = \frac{R_{1} + R_{2}}{R_{1}}  &lt;/math&gt;

== Invertující zapojení se zpětnou vazbou ==

Operační zesilovač lze (mimo jiné) zapojit i tak, aby měl zesílený signál obrácenou hodnotu. Oproti předchozímu zapojení stačí zaměnit uzemnění a vstup signálu.

[[Soubor:Opamp inverting.svg|300px|střed]]

Zde se OZ opět snaží dosáhnout stejného napětí na svých vstupech. Protože je na +vstupu nulové napětí, musí mít výstup vždy opačné napětí, aby to vyrovnal. Zesílení invertujícího zapojení pak spočítáme takto:

&lt;math&gt;\frac{U_{vystup}}{U_{vstup}} = \frac{R_{2}}{R_{1}}  &lt;/math&gt;

U asymetrického OZ bychom samozřejmě nemohli dosáhnout záporného výstupu: pro získání invertujícího zapojení proto nepřipojíme +vstup k zemi, ale k dalšímu napěťovému děliči, který poskytuje poloviční napětí zdroje (viz níže).

== Obdélníkový generátor ==

Následující zapojení využívá:
* kladnou zpětnou vazbu s rezistory (hystereze)
* zápornou zpětnou vazbu jako integrační článek

Obvod střídavě vybíjí a nabíjí kondenzátor. Jako výstup můžeme použít obdélníkový i trojúhelníkový průběh. Průběhy napětí v čase jsou na grafu:

[[Soubor:Opamp square generator.svg|240px]]
[[Soubor:Opamp square generator graphs.svg|240px]]

== Generátor trojúhelníkového, obdélníkového a pseudosinusového signálu ==

Následující zapojení se 4 operačními zesilovači má 3 výstupy, na kterých s volitelnou frekvencí generuje trojúhelníkový, obdélníkový a (trochu hranatý) sinusový signál.

[[Soubor:Sine sqare triangle generator blocks.svg]]

* Červená část je '''napěťový dělič''', poskytující operačním zesilovačům polovinu napájecího napětí jako střed, oproti němuž zesilují střídavý signál.
* Žlutá část je '''oscilátor''', v němž z jeho podstaty už vzniká obdélníkový a trojúhelníkový signál.
* Ve fialové části trojúhelníkovému signálu zachováme amplitudu, ale '''zesílíme proud''', aby případný odběr nezkreslil frekvenci oscilátoru.
* Zelená část využívá úbytku napětí na diodách, aby zachovala strmé hrany trojúhelníkového signálu pro malé výchylky a aby zeslabila signál pro větší výchylky. To upraví trojúhelníkový signál na přibližně sinusový!
* Modrá část je klasický zesilovač.

== Další zapojení ==

Další zapojení OZ umožňují z nich jednoduše sestavit generátory pilového nebo obdélníkového signálu, filtry některých frekvencí apod.

Užitečné (přestože zdánlivě zbytečné) zapojení vznikne, když pouze propojíme výstup na −vstup a signál přivedeme na +vstup. Obvod sice nebude zesilovat, umožní ale odebírat proud na výstupu, aniž by do něj musel téci proud na vstupu. Takto můžeme měřit napětí i v případech, kdy by mohl změnit chování obvodu i minimální odběr proudu (např. tekoucí do voltmetru).

Když nahradíme zpětnovazební rezistor kondenzátorem, výstupem zesilovače bude ''integrál'' vstupního signálu. Jinými slovy: vztah vstupu a výstupu bude takový jako vztah rychlosti pohybu a polohy:

[[Soubor:Opampintegrating.png|200px|střed]]

Řadu jiných, nesmírně důmyslných zapojení s OZ jde najít na internetu.

== K dalšímu čtení ==

* Op Amps for Everyone (http://www.electronics-diy.com/pdf/Op_Amps_for_everyone.pdf)

[[Kategorie:Praktická elektronika|Operační zesilovače]]</text>
      <sha1>l287xrcpbz8ovu6t7c5xpn8wdnu00tw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Praktická elektronika/BJT Tranzistory</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2570</id>
    <revision>
      <id>41520</id>
      <parentid>41519</parentid>
      <timestamp>2020-05-06T09:46:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>88.100.234.4</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="11135" xml:space="preserve">[[Soubor:Electronic_component_transistors.jpg|náhled|300px|Tranzistory různých velikostí]]

Bipolární tranzistor (BJT - Bipolar Junction Transistor) je součástka, která umožňuje '''malým proudem řídit větší proud'''.

{{Poznámka|Existuje řada různých druhů tranzistorů, které se podstatně liší. Některé další běžné druhy tranzistorů jsou popsány v následujících kapitolách.}}

Bipolární tranzistor si můžeme představit jako '''rezistor (s nožičkami ''kolektor'' C a ''emitor'' E), který mění svůj odpor tak, aby mezi E a C neprotékal větší proud, než je β-násobek proudu, který teče do řídicí nožičky - ''báze'' B'''. Obvykle se používá buďto jako '''spínač''', nebo jako '''zesilovač'''.

Bipolární tranzistory se vyskytují '''ve dvou variantách: NPN a PNP'''. Jsou funkčně podobné, liší se ale opačnou polaritou: tam, kde u NPN teče proud jedním směrem, teče u PNP opačným. V následujících příkladech budeme používat NPN tranzistor, ve všech těchto zapojeních ale jde použít i PNP tranzistor, když u všech součástek včetně napájení převrátíme polaritu. Značí se takto:

[[Soubor:BJT NPN symbol (case).svg|60px]][[Soubor:BJT PNP symbol (case).svg|60px]]
:NPN&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;PNP

K zapamatování symbolu pomůže, že
* '''en pé en, šipka ven'''
* pé en pé, Pojď Na Pivo
* nožička se šipkou je vždy emitor


== Tranzistor jako spínač ==

Když tranzistor zapojíme podle schématu, bude malý proud tekoucí do báze ''I&lt;sub&gt;BE&lt;/sub&gt;'' určovat, jestli bude sepnut větší proud ''I&lt;sub&gt;CE&lt;/sub&gt;'' tekoucí ze zdroje skrz žárovku do kolektoru:

::[[Soubor:Transistor_as_switch.svg|200px]]

Funkce je vidět na fotografiích:

::[[Soubor:transistor_switch_circuit_photo_off.jpg|200px]][[Soubor:transistor_switch_circuit_photo_on.jpg|200px]]

Aby tranzistor spínal a vypínal kolektorový proud, stačí do báze pustit výrazně menší proud (zde má rezistor 1 kΩ, proto ''I&lt;sub&gt;BE&lt;/sub&gt;'' = 5 mA).

== Tranzistor jako jednoduchý proudový zesilovač ==

Zesilovací činitel β popisuje, kolikrát tranzistor zesiluje proud. U běžného tranzistoru je '''β 50 - 150'''.

{{Příklad|1=Pokud je β = 100 a do B teče 1 mA, dovolí tranzistor, aby z C do E teklo nejvýše 100 mA.}}

V následující ukázce postupně zvětšujeme bázový proud ''I&lt;sub&gt;BE&lt;/sub&gt;''. Rezistenci proměnného [[Praktická elektronika/Lineární součástky#Rezistor|rezistoru]] snižujeme z 48 kΩ na 1 kΩ) a sledujeme svit žárovky:

::[[Soubor:Transistor_as_amplifier.svg|200px]]

Zpočátku (obr. 1 až 3) '''vzrůstá svit''' žárovky, neboť se vzrůstajícím ''I&lt;sub&gt;BE&lt;/sub&gt;'' tranzistor propouští i úměrně větší ''I&lt;sub&gt;CE&lt;/sub&gt;''. Na obrázku č. 4 ale při dalším zvětšení bázového proudu už nepozorujeme zvýšení svitu žárovky, protože sama žárovka omezuje proud. (Na tranzistoru bychom nyní naměřili skoro nulové napětí, protože teď už je tranzistor zcela otevřen a neomezuje ''I&lt;sub&gt;CE&lt;/sub&gt;''.)

::[[Soubor:transistor_amp_circuit_photo_4.jpg|200px]][[Soubor:transistor_amp_circuit_photo_3.jpg|200px]][[Soubor:transistor_amp_circuit_photo_2.jpg|200px]][[Soubor:transistor_amp_circuit_photo_1.jpg|200px]]


{{Poznámka|Aby to nebylo tak jednoduché, přechod báze-emitor se chová jako [[Praktická elektronika/Diody|dioda]] v otevřeném směru: má úbytek napětí 0,6 V. '''Pokud bází protéká proud, je na ní vždy napětí o 0,6 V vyšší než na emitoru.'''}}

== Nejčastější zapojení tranzistoru jako zesilovače ==

Ve třech následujících zapojeních přidáme k tranzistoru několik rezistorů a [[../Lineární součástky#kondenzátor|kondenzátorů]], aby obvod sloužil jako napěťový a/nebo proudový zesilovač.

Tato zapojení slouží jako zesilovač '''střídavého signálu''', čímž se rozumí [[../Střídavý_proud|střídavé]] napětí či proud (pro stejnosměrný signál jsou [[../Operační_zesilovače|operační zesilovače]]). To znamená, že:
# Musíme počítat s tím, že bude kladný i záporný. U tranzistoru je proto potřeba nastavit tzv. '''pracovní bod''', tedy stav, kdy jím protéká malý stejnosměrný proud. Signál se pak přičítá či odčítá.
# K oddělení stejnosměrného proudu a signálu můžeme použít kondenzátor.Ten se totiž pro stejnosměrný proud chová jako rozpojený čili tento proud jím neprojde na rozdíl od střídavého signálu, který jím může procházet.

Protože v těchto obvodech protéká proud, i když je signál nulový, označujeme je jako [[../Zesilovače#Třída|zesilovače třídy A]]. Hojně se využívají k zesilování zvuku, v rádiích, vysílačkách, televizích atd. Více najdete v [[../Zesilovače|kapitole o zesilovačích]].

=== Zesilovač se společným emitorem ===

Toto zapojení má velké proudové i napěťové zesílení. Používá se nejčastěji.

Nejdříve nastavíme tzv. '''pracovní bod''' tranzistoru. To obnáší přidat několik rezistorů:
* R&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt; aby protékal malý proud rezistorem do báze
* (volitelně R&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; kvůli lepší stabilitě obvodu, avšak tuto funkci může alespon částečně plnit i R&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;)
* R&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt; aby na kolektoru byla zhruba polovina napětí zdroje
* (případně R&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;, aby kladl odpor vstupnímu signálu a vytvořil tak zápornou zpětnou vazbu)

[[Soubor:Common_emitter_amplifier.svg]]

Nyní protéká malý bázový proud a na βkrát větší kolektorový proud. Když na vstup připojíme signál:

# Signál prochází skrz C&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt; a chce projít bází na zem. Přitom se přičítá k malému bázovému proudu, který teče trvale skrz R&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt;.
# Při zvětšení signálu tekoucího skrz bázi tranzistor propustí větší proud na kolektoru. Vzroste úbytek napětí na R&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;, poklesne napětí na výstupu.
# Tím se zvětší napětí na R&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt; a poklesne napětí na výstupu. Vzrůst napětí na R&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt; ale brání bázovému proudu - takto je vytvořena zpětná vazba, která způsobí, že výsledné napěťové zesílení je poměr R&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;/R&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;.

{{Poznámka|Protože výstupní signál odebíráme za odporem, je převrácený oproti vstupu. Třeba u zvuku to vůbec nevadí.}}

=== Napěťový zesilovač se společnou bází ===

Všechen proud výstupního signálu je tvořen proudem vstupního signálu. Toto zapojení tedy zesiluje jen napětí. Lze je použít i pro vysoké frekvence (~200 MHz).

[[Soubor:Common_base_amplifier.svg]]

=== Proudový zesilovač se společným kolektorem ===

Vstupní signál zde v klidovém stavu musí procházet rezistorem R&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;. To ale znamená, že na výstupu musí být napětí o trochu menší než na vstupu! Pokud na výstupu odebíráme proud, sníží se na něm napětí, umožní to větší průtok bázového proudu a ten okamžitě zvýší průtok kolektorového proudu. Tím se pokles napětí hned vyrovná. V tomto zapojení se nezesílí napětí, ale jen proud.

Napětí na výstupu zesilovače (emitoru) sleduje napětí na vstupu (bázi). Proto se zapojení se společným kolektorem často označuje jako emitorový sledovač. Tento zesilovač je řízen jen velmi malým proudem (který zesiluje).

[[Soubor:Common_collector_amplifier.svg]]

&lt;!--
== Tranzistor jako napěťový zesilovač ==

Na následujícím obrázku je &quot;komixově&quot; popsán návrh napěťového zesilovače se společným emitorem. Tento typ zesilovače se běžně používá. Je jednoduchý a '''málo zkresluje signál''', nevýhodou ovšem je, že jím za provozu '''trvale protéká poměrně velký proud'''. Používá se obvykle jako předzesilovač ('''pro malé výkony''').

[[Soubor:Transistor_amplifier_design.svg|center]]

# Tranzistorový spínač.
# Hloupý proudem řízený zesilovač. V klidovém stavu je na výstupu plné napětí zdroje. Když napětí na vstupu překročí +O,6 V (tj. napětí potřebné k otevření báze), může bázovým obvodem protékat proud I&lt;sub&gt;BE&lt;/sub&gt;. To umožní průchod výrazně většího kolektorového proudu I&lt;sub&gt;CE&lt;/sub&gt;, díky kterému se vytvoří úbytek napětí na rezistoru R&lt;sub&gt;c&lt;/sub&gt;. Má tedy velkou nevýhodu: '''zesiluje jen v oblasti, kdy napětí vstupního signálu překročí 0,6 V'''.
# Abychom tuto nevýhodu odstranili, přidáme rezistor R&lt;sub&gt;b&lt;/sub&gt;, díky kterému tranzistorem '''trvale protéká malý bázový proud''' a tudíž i větší proud kolektorový. Protože na bázi je nyní trvale napětí 0,6 V, je vhodné '''oddělit vstup kondenzátorem''', který umožní průchod střídavého signálu, ale zabrání úniku stejnosměrného bázového proudu. Střídavý signál na vstupu zvětšuje a zmenšuje bázový proud a díky tomu se zmenšuje a zvětšuje napětí na rezistoru R&lt;sub&gt;c&lt;/sub&gt;.
# Za účelem zkvalitnění funkce zesilovače přidáme R&lt;sub&gt;b2&lt;/sub&gt;. (??)
# Vložením rezistoru R&lt;sub&gt;e&lt;/sub&gt; vytvoříme zpětnou vazbu: Zvětšením bázového proudu se zvětší i kolektorový proud, a to vede k nárůstu napětí na emitoru a zpětně k omezení bázového proudu. Zesílení je sice '''menší''' než v předchozích případech, zato ale skoro '''nezávisí na vlastnostech tranzistoru''' a můžeme je určit jako R&lt;sub&gt;c&lt;/sub&gt;/R&lt;sub&gt;e&lt;/sub&gt;. Zesilovač už není řízen proudem, ale napětím, neboť bázový proud je nyní omezen R&lt;sub&gt;e&lt;/sub&gt; a je vstupnímu napětí přímo úměrný.


=== Příkladový výpočet hodnot součástek ===

Následující postup ukazuje, jak spočítat hodnoty rezistorů a kondenzátorů v zesilovači, aby bylo všechno &quot;akorát&quot;. Přestože to může vypadat složitě, je úvaha docela logická.

* Byly dány tyto hodnoty: 
: U&lt;sub&gt;CE&lt;/sub&gt; = 4 V, R&lt;sub&gt;c&lt;/sub&gt; = 2,2 kΩ, R&lt;sub&gt;e&lt;/sub&gt; =  560 Ω. 
* Změřili jsme, že zesilovací činitel tranzistoru BC637 je 42.
* Odvodili jsme přibližně klidový kolektorový proud: I&lt;sub&gt;CE&lt;/sub&gt; = (15 – 4 V) / (2200 + 560  Ω) ≐ 3,5 mA.
* Klidový bázový proud I&lt;sub&gt;B&lt;/sub&gt; = I&lt;sub&gt;CE&lt;/sub&gt; / β ≐ 3,5 mA / 42 ≐ 75 μA.
* Proud I(R&lt;sub&gt;b&lt;/sub&gt;) tekoucí napěťovým děličem pro bázi jsme volili odhadem jako desetinásobek bázového: I(R&lt;sub&gt;b&lt;/sub&gt;) = 0,75 mA.
* Klidové napětí na emitoru U&lt;sub&gt;E&lt;/sub&gt; ≐ I&lt;sub&gt;CE&lt;/sub&gt; . R&lt;sub&gt;e&lt;/sub&gt; ≐ 2,1 V.
* Klidové napětí na bázi  U&lt;sub&gt;B&lt;/sub&gt; ≐ U&lt;sub&gt;E&lt;/sub&gt; + 0,6 V.
* R&lt;sub&gt;b2&lt;/sub&gt; = U&lt;sub&gt;B&lt;/sub&gt; . I(R&lt;sub&gt;b&lt;/sub&gt;) ≐ 3,6 kΩ.
*  R&lt;sub&gt;b&lt;/sub&gt; = [15 V – U&lt;sub&gt;B&lt;/sub&gt;] / I(R&lt;sub&gt;b&lt;/sub&gt;) ≐ 16,4 kΩ.
* Vstupní kapacitu C jsme volili co nejmenší za podmínky, aby při frekvenci 1 kHz způsobovala zanedbatelné zkreslení. Její hodnotu jsme odhadli podle vzorce C = 1 / (2π f R) ≐ 1 / (6,3 . 1 kHz . 3 kΩ) ≐ 50 nF.
* Výstupní kapacitu volíme větší než vstupní, zhruba v poměru zesílení.
--&gt;
&lt;!-- {{Navigation|Book=Praktická elektronika|previous=Diody|current=BJT_Tranzistory|next=FET_Tranzistory}}

{{BookCat}}
--&gt;

[[Kategorie:Praktická elektronika|BJT Tranzistory]]</text>
      <sha1>lfber33pb1tdihn8t9pn4v23xf2wn4k</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Praktická elektronika/Diody</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2571</id>
    <revision>
      <id>44921</id>
      <parentid>43565</parentid>
      <timestamp>2022-01-28T18:14:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Mattesák</username>
        <id>2073</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Překlep</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8791" xml:space="preserve">Dioda je polovodičová součástka ze dvou oblastí polovodiče: P a N. V nejběžnějším provedení slouží jako jednocestný ventil — propouští proud jen jedním směrem. Existuje ale řada '''různých druhů''', které umí i jiné věci.

== Princip funkce ==

Polovodičová dioda je tvořena [[w:Přechod P-N|PN přechodem]], který vzniká při kontaktu polovodiče typu P a typu N. V místě styku rekombinují volné elektrony polovodiče typu N s dírami polovodiče typu P. Vzniká tak oblast bez náboje a polovodič typu N se nabíjí kladně, protože v něm ubývá záporný náboj, polovodič typu P se nabíjí záporně, protože v něm ubývá kladný náboj. Mezi polovodiči vznikne napětí tzv. potenciálový val, které má směr od polovodiče typu N k polovodiči typu P. Potenciálový val způsobuje, že náboje se nemohou přes [[w:přechod P-N|přechod P-N]] volně pohybovat, dokud vnějším napětím se správnou polaritou není tento val překonán.

== Usměrňovací diody ==

[[Soubor:Electronic_component_diodes.jpg|náhled|300px|Usměrňovací diody]]

Dioda propouští proud jen jedním směrem. Ve schématech se značí:
[[Soubor:Diode_symbol.svg|Schematická značka diody|150px|střed]]

'''Proud teče jen z anody na katodu''' (ta je obvykle barevně označena) ne obráceně.

Chování diody popisuje tzv. '''voltampérová charakteristika''' — tedy závislost protékajícího proudu na přiloženém napětí. Obrázek není v měřítku (pravá horní strana grafu je výrazně zvětšena), aby byl patrný úbytek napětí. (Pro srovnání uvádíme i dnes téměř nepoužívanou germaniovou diodu, která má sice nižší úbytek napětí, vydrží však menší závěrné napětí.) Při praktickém používání diody jsou důležité tyto parametry:

* '''Prahové napětí''', což je napětí, které je třeba přiložit na diodu, aby došlo k jejímu otevření tj. aby jí mohl protékat proud. Toto napětí závisí na materiálu, např. u křemíku je 0,51 V, germania 0,28 V, u LED může dosahovat i 3 V.
* '''Maximální proud v propustném směru''' je maximální proud, který může diodou procházet bez jejího zničení v důsledku přehřátí. U běžných malých diod je to obvykle 0,5 A, snadno se ale seženou diody na desítky A. Někdy se místo maximálního proudu používá '''výkonová ztráta'''.
* '''Dynamický odpor''' je velikost odporu otevřené diody pro malý střídavý proud. Je dán sklonem charakteristiky v propustném směru. Bývá malý.
Prahové napětí a malý dynamický odpor v propustném směru způsobují, že na otevřené diodě je v propustném směru '''stálý úbytek napětí''' o hodnotě asi 0,7 V.
* '''Maximální závěrné napětí(zn.Urrm)''' je maximální napětí, které dioda v opačném směru udrží, aniž by se prorazila. U běžných, křemíkových diod se pohybuje od 50 V do 1500 V. Speciální typy diod (stabilizační diody) se naopak provozují v oblasti průrazu.
* '''Zbytkový proud''' je proud, který prochází diodou v závěrném směru. Bývá velmi malý.

Ideální dioda by měla tyto parametry: nulové prahové napětí, nekonečný maximální proud v propustném směru, nulový dynamický odpor, nekonečné maximální závěrné napětí, nulový zbytkový proud.

[[Soubor:V-a_characteristic_diodes_si_ge.svg|300px|střed]]

== Svítivá dioda — LED ==

[[Soubor:Verschiedene_LEDs.jpg|náhled|300px|Svítivé diody]]
[[Soubor:Electronic_component_led_displays.jpg|náhled|300px|Displeje ze svítivých diod]]
[[Soubor:Ledmrp.jpg|150px|vpravo|náhled|Seříznutá strana s &quot;vaničkou&quot; je katoda, tedy mínus!]]

Diody, které jsou schopné svítit, když jimi v propustném směru prochází malý proud, se vyrábějí v různém tvarovém i barevném provedení. Nejčastěji se dají sehnat zelené, žluté, červené a modré, dále existují bílé a vícebarevné. Ty mají 4 nožičky — červenou, zelenou a modrou složku a katodu. Značí se takto:

[[Soubor:LED_symbol.svg|Schematická značka diody|150px|střed]]

'''Úbytek napětí''' na svítivé diodě je poměrně velký, mezi 1,5 a 4,0 V (obecně platí, že směrem od červené k zelené úbytek napětí propustném směru stoupá).

Voltampérová charakteristika LED vypadá takto:

[[Soubor:V-a_characteristic_LED.svg|300px|střed]]

{{Upozornění|Svítivé diody skoro '''nelze použít k usměrňování''' — mají malé závěrné napětí i malý propustný proud. Proto na V-A char. není ani zakreslena oblast záporných napětí. Každá svítivá dioda má stanovený '''maximální proud''', který se nesmí překročit (aby se nezničila). Z charakteristiky je zřejmé, že od jistého napětí proud začíná rychle narůstat. Musíme tedy před ní vždy zařadit '''rezistor''', který proud omezí.}}

{{Příklad|1=Běžná svítivá dioda má povolený proud I = 20 mA. Při připojení ke zdroji o napětí U&lt;sub&gt;zdroj&lt;/sub&gt; třeba 5 V je třeba zařadit rezistor o odporu R:

:&lt;math&gt;R = \frac{U_{zdroj} - U_{ubytek}}{I} = \frac{5 V - 1,7 V}{0,02 A} =  165 \Omega&lt;/math&gt;

Čili pro 5 V bychom použili rezistor 180 Ω.}}

Tabulka úbytků napětí podle barvy LED diody
&lt;!-- needs a title, table should stand on its own --&gt;
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Barva'''
| '''Úbytek napětí'''
|-
| Infračervená
| 1,6 V
|-
| Červená
| 1,8 V až 2,1 V
|-
| Oranžová
| 2,2 V
|-
| Žlutá
| 2,4 V
|-
| Zelená
| 2,6 V
|-
| Modrá
| 3,0 V až 3,5 V
|-
| Bílá
| 3,0 V až 3,5 V
|-
|Ultrafialová 
| 3,5 V
|}

== Lavinová a Zenerova dioda ==

[[Soubor:Electronic_component_zener_diode.jpg|náhled|300px|Výkonová Zenerova dioda]]

V některých případech se nám hodí velký a '''stabilní úbytek napětí v řádu jednotek až desítek V'''. Spojením dvaceti křemíkových diod v propustném směru za sebe bychom sice získali úbytek napětí 12 V, byl by ale dost závislý na změnách teploty a proudu.

Proto se vyrábějí diody, u kterých jde malým napětím způsobit nedestruktivní '''průraz v závěrném směru''', který má dobře '''stanovený úbytek napětí'''.

&lt;!-- TOHLE JE ALE SCHOTTKYHO DIODA? zenerka má jenom jeden ocásek
[[Soubor:Zener_diode_symbol.svg|Schematická značka diody|150px|center]] --&gt;
[[Soubor:Avalanche_breakdown_diode.svg|Schematická značka diody|150px|střed]]

{{Poznámka|Prakticky není vnější rozdíl mezi &quot;Zenerovou&quot; (pro napětí cca od 3 do 6 V) a &quot;lavinovou&quot; (pro napětí vyšší) diodou a často ani v katalozích toto není rozlišováno. Liší se fyzikálním mechanismem průrazu. Průrazné napětí je závislé na teplotě. Zenerův průraz má záporný teplotní koeficient, lavinový průraz kladný. Kolem napětí 6V mohou být přítomny oba mechanismy a vzájemně se do jisté míry kompenzovat.}}

Vnější funkce je patrná z následující voltampérové charakteristiky (zde pro 17 V lavinovou diodu):

[[Soubor:V-a_characteristic_Zener_diode.svg|300px|střed]]

V závěrném směru je velmi strmá závislost proudu na napětí: '''úbytek napětí v závěrném směru skoro nezávisí na proudu'''! Této vlastnosti se užívá např. v [[Praktická elektronika/Zdroje#Stejnosměrné zdroje se stabilizátory|napěťových stabilizátorech]].

== Schottkyho dioda ==

Ve Schottkyho diodách nevzniká usměrňovací jev mezi dvěma druhy polovodiče, ale mezi kovem a polovodičem.

[[Soubor:Schottky_diode_symbol.svg|Schematická značka diody|150px|střed]]

Oproti běžné křemíkové diodě se liší v tom, že má
* '''nižší úbytek napětí''' (cca 0,3 V)
* kratší dobu, než se zavře při změně směru proudu (řádově 20 ns), ''ale také''
* '''větší závěrný proud''' a '''nižší povolené závěrné napětí''' (cca 40 V)

== Další druhy diod ==

* '''Hrotová dioda''' [http://www.z-moravec.net/ext_el/diod/hrot.php]
* Svítivá '''laserová dioda''' (perspektivní a účinný zdroj koherentního záření)
* '''Vysokonapěťová''' dioda (závěrné napětí přes 30 kV, malý proud)
* '''Mikrovlnná''' (Gunnova) dioda [http://www.z-moravec.net/ext_el/diod/microwave.php] (vyzařuje mikrovlny v oblasti 10 GHz a výše, mírně laditelná, velmi citlivá na vlastnosti napájení)
* '''Varikap''' — kapacitní dioda [http://www.z-moravec.net/ext_el/diod/capacity.php] (čili napětím laditelný kondenzátor)
* Dioda '''PNPN''' [http://www.z-moravec.net/ext_el/diod/pnpn.php]
* '''Tunelová''' dioda [http://www.z-moravec.net/ext_el/diod/tunnel.php] (s užitečným &quot;hrbem&quot; na voltampérové charakteristice)
* '''Elektronková''' dioda
* '''[[w:Fotodioda|Fotodioda]]''' (měří intenzitu světla nebo její druhou mocninu)

[[Kategorie:Praktická elektronika|Diody]]</text>
      <sha1>f7k4u0vzg5d89uwu9gqdp10fal92feb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Experimenty2</title>
    <ns>10</ns>
    <id>2574</id>
    <revision>
      <id>23207</id>
      <parentid>21168</parentid>
      <timestamp>2012-06-29T02:23:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>optimalizace kódu; správná sémantika; zlepšení přístupnosti</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="558" xml:space="preserve">&lt;div class=&quot;toccolours&quot;&gt;
[[Soubor:Nuvola apps important.svg|32px]]
'''Opakované experimenty'''

Přestaňte, prosíme, přidávat do Wikiknih nesmysly, je to považováno za [[w:Wikipedie:Vandalismus|vandalismus]]. Editaci si můžete vyzkoušet na [[Wikiknihy:Pískoviště|pískovišti]]. Pokud nepřestanete poškozovat články, bude vám zablokována možnost editace. Děkujeme za pochopení.
&lt;/div&gt;&lt;noinclude&gt;

Pokud vandal vymazává obsah, použijte {{Šablona|Experimenty2o}}

[[Kategorie:Šablony:Zprávy uživatelům|{{PAGENAME}}]]

&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>qdk0x1sk2exovv93ru7t0y4bu6rpxvn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Experimenty2o</title>
    <ns>10</ns>
    <id>2575</id>
    <revision>
      <id>23208</id>
      <parentid>21169</parentid>
      <timestamp>2012-06-29T02:35:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>optimalizace kódu; správná sémantika; zlepšení přístupnosti</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="511" xml:space="preserve">&lt;div class=&quot;toccolours&quot;&gt;
[[Soubor:Nuvola apps important.svg|32px]]
'''Opakované vyprazdňování stránek'''

Přestaňte, prosíme, odstraňovat obsah ze stránek Wikiknih, je to považováno za [[w:Wikipedie:Vandalismus|vandalismus]]. Editaci si můžete vyzkoušet na [[Wikiknihy:Pískoviště|pískovišti]]. Pokud nepřestanete poškozovat články, bude vám zablokována možnost editace. Děkujeme za pochopení.
&lt;/div&gt;&lt;noinclude&gt;

[[Kategorie:Šablony:Zprávy uživatelům|{{PAGENAME}}]]

&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>2pntzthm0j3xj3oamyw0s8m3tlz6vhk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Úvod do algebry</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2577</id>
    <revision>
      <id>35779</id>
      <parentid>8215</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:37:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="578" xml:space="preserve">== Úvod do úvodu ==
Tato wikiknížka by měla čtenáři usnadnit pochopení základů vysokoškolské látky z algebry. Důraz je kladen na snadnou pochopitelnost, tak, aby byl text srozumitelný bez hlubší přípravy.

== Obsah ==
* [[/Sumy a hromadné násobení|Sumy a hromadné násobení]]
* [[/Kombinatorika|Kombinatorika]]
* [[/Polynomy|Polynomy]]
* [[/Rozklad polynomů na parciální zlomky|Rozklad polynomů na parciální zlomky]]
* [[/Řešení soustavy lineárních rovnic|Řešení soustavy lineárních rovnic]]
* [[/Vektory|Vektory]]

[[Kategorie:Algebra]]</text>
      <sha1>nhqq6a7qfj9r4ju5diqicpxm5zhw3zs</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Úvod do algebry/Polynomy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2578</id>
    <revision>
      <id>35780</id>
      <parentid>22006</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:37:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3643" xml:space="preserve">== Co je to polynom? ==

'''Polynom''' neboli '''mnohočlen''' je výraz sestávající jen ze součtů (rozdílů), násobků a celočíselných mocnin proměnných. Obecný polynom může vypadat třeba takto:

: &lt;math&gt; P(x, y, z) = 2 x^2 y z^3 - 3.1 y^2 + 5 y z - 2 \,&lt;/math&gt;

V dalším textu se ale budeme zabývat jen polynomy jedné proměnné ''x'', které můžeme zapsat v obecném tvaru:

: &lt;math&gt; P(x) =  A_{0} x^n + A_{1} x^{n-1} + ... + A_{n-1} x^1 + A_{n} \,&lt;/math&gt;

Nebo profesionálněji:

: &lt;math&gt; P(x) = \sum_{i=0}^n A_{i} x^{n-i}&lt;/math&gt;

Konstanty A&lt;sub&gt;0&lt;/sub&gt; až A&lt;sub&gt;n&lt;/sub&gt; jsou '''koeficienty''' a může se jednat o libovolná reálná nebo komplexní čísla.

== Stupeň polynomu ==

Nejvyšší exponent s nenulovou hodnotou v polynomu určuje jeho '''stupeň'''. V uvedeném příkladu má polynom stupeň n.

Polynom P(x)=0 se nazývá '''nulový polynom''' a jeho stupeň položíme roven -1.

Polynom stupně 0 je (nenulová) konstanta. Graf polynomu stupně 1 je přímka, polynomu stupně 2 parabola apod.

&lt;gallery&gt;
Image:Polynomialdeg2.png|Graf polynomu 2.
Image:Polynomialdeg3.png|3.
Image:Polynomialdeg4.png|4.
Image:Polynomialdeg5.png|a 5. stupně
&lt;/gallery&gt;

== Kořeny polynomu ==

Kořen polynomu P je takové číslo x, pro které má P(x) hodnotu 0.

Polynom prvního stupně má vždy 1 kořen, neboť vždy lze snadno nalézt takové x, pro které platí:

: &lt;math&gt; A_{0} x + A_{1} = 0 \,&lt;/math&gt;

Jak známo, polynom druhého stupně (kvadratická funkce) má dvě, jedno nebo žádné řešení v oboru reálných čísel. To odpovídá buď dvěma reálným, jednomu reálnému dvojnásobnému nebo dvěma komplexním kořenům (komplexně sdruženým).

Polynom stupně n [[w:Základní věta algebry|má]] nejméně 1 a nejvýše n různých kořenů.

Pozn: Pokud má polynom
* všechny koeficienty reálné a
* některé kořeny komplexní,
jsou všechny komplexní kořeny komplexně sdružené se svým protějškem. (Tzn. mají vzájemně shodnou reálnou, ale opačnou imaginární hodnotu.) Pokud má polynom obecně komplexní koeficienty(y), jsou jeho kořeny v obecném případě komplexní a nejsou komplexně sdružené.

== Bezoutova věta ==

Předpokládejme, že P(x) je libovolný polynom stupně vyššího než 1; dále, že y je libovolné číslo. Pak lze najít polynom Q

: &lt;math&gt; P(x) = (x - y) . Q(x) + P(y)&lt;/math&gt;

Polynom Q(x) má stupeň o 1 nižší než P(x).

== Rozklad polynomu na kořenové činitele ==

Nenulové polynomy reálnými koeficienty lze vyjádřit také jako součin '''kořenových činitelů''', a to ve tvaru

: &lt;math&gt; P(x) = (x - k_{1})^{s_{1}} . (x - k_{2})^{s_{2}} . ... . (x - k_{n-1})^{s_{n-1}} . k_{n}&lt;/math&gt;

kde &lt;math&gt;k_{1}&lt;/math&gt; až &lt;math&gt;k_{n}&lt;/math&gt; jsou jednotlivé kořeny a &lt;math&gt;s_{1}&lt;/math&gt; až &lt;math&gt;s_{n-1}&lt;/math&gt; jejich příslušné násobnosti.

Podobná operace se dá provést i u polynomů s komplexními koeficienty.

Převedení součinu kořenových činitelů na standardní tvar polynomu je maličkost, stačí je roznásobit. Opačný převod je výrazně těžší:
* U polynomu nulového nebo s nulovým stupněm nemá smysl se o kořenovém činiteli bavit.
* Polynom stupně 1 už ''de facto'' v tomto tvaru je.
* Pro polynom 2. stupně použijeme známou rovnici

:&lt;math&gt;x_1 = \frac{-b + \sqrt {b^2-4ac}}{2a}&lt;/math&gt;&lt;br /&gt;a&lt;br /&gt;&lt;math&gt;\ x_2 = \frac{-b - \sqrt {b^2-4ac}}{2a}&lt;/math&gt;

a nenecháme se odradit odmocňováním záporných čísel.
* Rozklad polynomů vyšších stupňů už je v obecném případě dosti náročný až (od 5. stupně) analyticky nemožný.

[[Kategorie:Algebra|Polynomy]]</text>
      <sha1>3ykg8j37tqv8dd9qgahu72fmt5ptkfj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Praktická elektronika/Logické obvody</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2580</id>
    <revision>
      <id>38485</id>
      <parentid>35321</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:30:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9679" xml:space="preserve">Digitální obvody (na rozdíl od analogových) využívají jen dvě napěťové úrovně. Jsou na nich založeny počítače a dnes i většina elektroniky včetně rádií.

Vyrábí se řada jednoduchých čipů, jako '''logická hradla''', '''čítače''', '''paměti''', '''komparátory''', '''AD/DA převodníky''' apod., které se dají snadno sestavovat dohromady, aby plnily složitější úkony. Pro ještě složitější použití lze (za řádově stovky korun) koupit malé, jednočipové programovatelné počítače - '''mikrokontrolery''', nebo použít speciální integrovaný obvod - '''programovatelné hradlové pole'''.

== Binární čísla ==

Hodnoty se zde obvykle vyjadřují jako [[w:Binární čísla|čísla v dvojkové soustavě]]. Ta obsahuje pouze dva symboly - '''0''' a '''1'''. Kombinací nul a jedniček pak získáme číslo v binárním formátu.

{{Příklad|Desítkové číslo 1 je v binárním formátu &quot;'''1'''&quot;, 2 je &quot;'''10'''&quot;, 3 je &quot;'''11'''&quot;, 4 je &quot;'''100'''&quot; a 5 je &quot;'''101'''&quot;. 

Dále například 8 je v binárním formátu &quot;'''1000'''&quot;, 33 je &quot;'''100001'''&quot;, 100 je &quot;'''1100100'''&quot; atd.}}

V případech, kdy třeba chceme číslo zobrazit na desítkovém [[Praktická elektronika/Diody#Svítivá dioda - LED|LCD displeji]], je lepší použít [[w:BCD|BCD formát]] - podobný desítkovému zápisu, v němž jsou jednotlivé číslice vyjádřeny jako 8-bitové (nebo 4-bitové u zhuštěného BCD) binární číslo.

{{Příklad|Desítkové číslo 1238 je ve zhuštěném BCD formátu &quot;'''0001 0010 0011 1000'''&quot;.}}

== Kombinační obvody ==

Tyto obvody neobsahují žádnou zpětnou vazbu. Signál se šíří vždy ve směru od vstupu k výstupu. Kromě uživatelem navržených funkcí pro určité konkrétní zadání úlohy existují i hotová zapojení, která lze využít k jednoduššímu návrhu ještě složitějších zapojení.

=== Hradla ===

[[Soubor:Electronic component ttl.jpg|náhled|Logická hradla TTL]]

K operacím s těmito hodnotami použijeme hradla

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Označení
! Funkce
! Tabulka hodnot
! Nejčastější obvody
|-
| '''NOT''' (invertor)&lt;br /&gt;[[Soubor:Not-gate-en.svg|64px|hradlo NOT]]
| výstup je opačná hodnota ke vstupu
|
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;font-family: monospace; margin: 0 auto;&quot;
|-
! X || NOT
|-
|| 0 || 1
|-
|| 1 || 0
|}
| [[Soubor:Ttl inside 7404.svg|140px]]&lt;br /&gt;[[Soubor:Ttl inside 7414.svg|140px]]
|-
| '''AND'''&lt;br /&gt;[[Soubor:And.svg|64px|hradlo AND]]
| výstup je 1, jen když všechny vstupy jsou 1
|
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;font-family: monospace; margin: 0 auto;&quot;
|-
! X || Y || AND
|-
|| 0 || 0 || 0
|-
|| 0 || 1 || 0
|-
|| 1 || 0 || 0
|-
|| 1 || 1 || 1
|}
| [[Soubor:Ttl inside 7408.svg|140px]]
|-
| '''OR'''&lt;br /&gt;[[Soubor:Or-gate-en.svg|64px|hradlo OR]]
| výstup je 1, když aspoň jeden vstup je 1
|
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;font-family: monospace; margin: 0 auto;&quot;
|-
! X || Y || OR
|-
|| 0 || 0 || 0
|-
|| 0 || 1 || 1
|-
|| 1 || 0 || 1
|-
|| 1 || 1 || 1
|}
| [[Soubor:Ttl inside 7432.svg|140px]]
|-
|'''NAND''' (NOT AND)&lt;br /&gt;[[Soubor:Nand-gate-en.svg|64px|hradlo NAND]]
|výstup je 1, když aspoň jeden vstup je 0
|
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;font-family: monospace; margin: 0 auto;&quot;
|-
! X || Y || NAND
|-
|| 0 || 0 || 1
|-
|| 0 || 1 || 1
|-
|| 1 || 0 || 1
|-
|| 1 || 1 || 0
|}
| [[Soubor:Ttl inside 7400.svg|140px]]
|-
| '''NOR''' (NOT OR)&lt;br /&gt;[[Soubor:Nor-gate-en.svg|64px|hradlo NOR]]
| výstup je 1, jen když všechny vstupy jsou 0
|
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;font-family: monospace; margin: 0 auto;&quot;
|-
! X || Y || NOR
|-
|| 0 || 0 || 1
|-
|| 0 || 1 || 0
|-
|| 1 || 0 || 0
|-
|| 1 || 1 || 0
|}
|
|}

[[Soubor:Ttl inside 7410.svg|náhled|Hradla můžou být i vícenásobná ('''7410''')|140px]]
[[Soubor:Ttl inside 7451.svg|náhled|Složitější obvod '''7451''' s více hradly|140px]]

{{Poznámka|Bohužel se pro ně občas používají [[commons:Image:Logic-gate-index.png|nejednotné značky]].}}

Výše uvedená hradla je pak možné propojovat do větších celků provádějících pokročilejší funkce. (Zabývá se tím [[w:Booleovská algebra|booleovská algebra]].) Pomocí hradel NAND nebo NOR lze realizovat jakoukoli kombinační logickou funkci.

=== Multiplexer ===

* Jeho funkci je možné popsat jako přepínač signálu.
* Obsahuje ''1'' datový vstup, který je pak kopírován (multiplexován) na ''1'' z ''n'' výstupů. To na který výstup konkrétně, je dáno hodnotou adresy na dalších vstupech obvodu. Adresa se samozřejmě může skládat z několika jednotlivých signálů, jejichž kombinace určuje právě jeden výstup. Pokud je šířka adresy ''m'' bitů, musí platit, že &lt;math&gt;2^m&gt;=n&lt;/math&gt; (např. 3bitová adresa může rozlišit až 8 výstupů)

=== Demultiplexer ===

* Obvod má opačnou funkci jako multiplexer. Rozdíl je, že podle adresy vybírá ''1'' z ''n'' vstupů a hodnotu kopíruje na ''1'' výstup. Který vstup je aktivní je opět rozlišeno adresou.

=== Jednobitová sčítačka ===

* Tento obvod dokáže sečíst dva bity A a B na vstupu. Výstupem je pak 1bitový výsledek Y a tzv. přenos do vyššího řádu C.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! A || B || Y || C 
|-
| 0 || 0 || 0 || 0 
|-
| 0 || 1 || 1 || 0 
|-
| 1 || 0 || 1 || 0 
|-
| 1 || 1 || 0 || 1
|}

* Někdy je tato sčítačka označována jako ''poloviční''. Nedokáže totiž zpracovat přenos z nižšího řádu. Tuto chybu pak odstraňuje ''Úplná jednobitová sčítačka''. Sloupec C-1 označuje právě přenos z niššího řádu.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! C-1 || A || B || Y || C 
|-
| 0 || 0 || 0 || 0 || 0 
|-
| 0 || 0 || 1 || 1 || 0 
|-
| 0 || 1 || 0 || 1 || 0 
|-
| 0 || 1 || 1 || 0 || 1 
|-
| 1 || 0 || 0 || 1 || 0 
|-
| 1 || 0 || 1 || 0 || 1 
|-
| 1 || 1 || 0 || 0 || 1 
|-
| 1 || 1 || 1 || 1 || 1 
|}

=== Ostatní obvody ===

* převodníky kódů, např. binární-&gt;2 z 5
* generátor signálů pro sedmisegmentový display z BCD kódu
* generátor parity
* komparátor vícebitových čísel

== Obvody s pamětí (sekvenční) ==

Zatímco '''kombinační''' obvody jako jsou hradla mají výstup závisející jen na současném stavu vstupů, u '''sekvenčních''' obvodů hraje roli i předchozí stav. Základem sekvenčního obvodu je paměťová buňka (klopný obvod) s kapacitou jednoho bitu. Ta je schopa uchovat informaci typu '''0''' nebo '''1'''.

{{Poznámka|Jejím základem jsou dvě hradla (NAND, nebo NOR), která jsou ve zpětnovazebním zapojení, tj. výstup hradla je přiveden na vstup hradla. Tím vzniká jednoduchý ''RS klopný obvod''. Připojením dalších hradel na vstup tohoto obvodu vznikají složitější varianty, jako '''RST''', '''D''' a '''JK'''.}}

Klopné obvody pak lze spojovat do vyšších celků a získávat tak obvody typu '''čítač''', '''posunovací registr''', záchytný ('''latch''') registr.

{{Poznámka|Veškeré zde zmíněné obvody se běžně vyrábí a jsou integrovány do jednotlivých pouzder. Není tedy nutné v praxi latch registr stavět z NAND hradel. Nicméně pro představu a názorné odzkoušení je možné i toto zapojení z NAND hradel realizovat.}}

=== Klopné obvody ===

* RS
* D
* CK
* JK

=== Registry ===

* posuvný/neposuvný

=== Čítače ===

== Paměti ==

== Jednočipové počítače ==

== Technologie integrovaných obvodů ==

Prakticky jsou hradla relizována různými součástkami. V našem případě jako integrované obvody. V závislosti na jejich vnitřní stavbě rozlišujeme dvě hlavní používané technologie - TTL a CMOS. Obě řešení mají své základní varianty, ale existují i různá vylepšení pro snížení spotřeby obvodů, nebo zvýšení rychlosti odezvy obvodu na změnu vstupního signálu.

=== TTL ===

V technologii TTL se jako hlavního akčního prvku využívá bipolárního tranzistoru. Obvody se pak vyznačují vyšší spotřebou, ale i vyšší rychlostí zpracování signálu.
* Napájecí napětí je 5 V.
* Signál o napětí 0-0,8 V na vstupu hradla je považován za logickou nulu. Napětí vyšším než 2 V na vstupu označuje logickou jedničku.
* Na výstupu hradla je logická nula reprezentována napětím 0-0,4 V a logická jednička napětím vyšším než 2,4 V. Horní hranice jedničky je pak dána napájecím napětím a vnitřním zapojením hradla. Typicky se jedná o 3,5 V.
* Rozdíly pásem pro logickou jedničku a nulu pak představují šumovou imunitu 0,4 V. Ta byla zavedena z důvodu zajištění funkčnosti obvodů v zarušeném prostředí.
* Rozmezí 0,8-2 V není definované jako logická úroveň proto je naším cílem zamezit těmto hodnotám.
* Rozšiřující varianty jsou pak L, S, LS, ALS.

=== CMOS ===

Základem jsou tranzistory FET a MOSFET. Díky tomu mají mnohem nižší spotřebu než TTL, zvláště pak v ustáleném stavu. Nevýhodou bývá oproti TTL nišší rychlost zpracování signálu (zpoždění signálu je typicky 10 ns na NAND hradlo).

* Napájecí napětí může být v rozmezí 5 až 15 V. U některých řad už i od 3,3 V.
* Za logickou nulu na vstupu je považován signál 0 až 0,3 Ucc a logickou jedničku vyšší než 0,7 Ucc.
* Na výstupu 0 V reprezentuje logickou nulu a napájecí napětí Ucc logickou jedničku.
* Rozšiřující varianty jsou pak HC, HCT, AC, ACT.
* Hradla CMOS obecně nejsou kompatibilní s TTL, tedy nelze připojovat výstup TTL na vstup CMOS. Pokud bychom toto požadovali, musíme použít obvod z řady '''T''' (HCT...).

== Další odkazy ==

* [http://kfe.fjfi.cvut.cz/~pavel/file/elektro2-7.pdf] - vysokoškolská skripta o tématu

[[Kategorie:Praktická elektronika|Logické obvody]]</text>
      <sha1>dpfzkvkaf4fi1jv209ihwu93g9wl8z6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Spam</title>
    <ns>10</ns>
    <id>2582</id>
    <revision>
      <id>21166</id>
      <parentid>13093</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T17:34:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>rekat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="473" xml:space="preserve">Nepřidávejte laskavě na Wikiknihy komerční odkazy (či odkazy na vaše soukromé stránky). [[Wikiknihy:Co Wikiknihy nejsou|Wikiknihy nejsou]] prostředkem pro reklamu, ani pouhou sbírkou [[Wikiknihy:Externí odkazy|externích odkazů]]. Rozšiřování ''obsahu'' namísto přidávání odkazů je však samozřejmě [[Wikiknihy:Editujte s odvahou|vítáno]]. Děkujeme za pochopení.&lt;noinclude&gt;

[[Kategorie:Šablony:Zprávy uživatelům|{{PAGENAME}}]]
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>3mwfubyib3pcltt65w49ym1874w9r7c</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Palačinky s brusinkami</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2584</id>
    <revision>
      <id>35685</id>
      <parentid>29906</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1331" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Palačinky s brusinkami
  | originální jméno = 
  | obrázek = Dish and Knife.jpg
  | velikost = 180px
  | popis = Obrázek není k dispozici
  | čas = &lt;!-- čas přípravy --&gt;
  | ingredience =
* 3 [[../Ingredience/Vejce|vejce]]
* 500 ml [[../Ingredience/Mléko|mléka]]
* 250 g polohrubé [[../Ingredience/Mouka|mouky]]
* špetka [[../Ingredience/Sůl|soli]]
* [[../Ingredience/Olej|olej]] na smažení
* [[../Brusinkový kompot|brusinkový kompot]]
* 4 lžíce moučkového [[../Ingredience/Cukr|cukru]]
* 200 ml [[../Ingredience/Smetana ke šlehání|šlehačkové smetany]]
* 1 balíček [[../Ingredience/Ztužovač šlehačky|ztužovače šlehačky]]
}}
Vejce důkladně rozmícháme, mírně osolíme, rozředíme mlékem a za stálého prošlehávání přisypeme mouku. Ušleháme hladké palačinkové těstíčko, ze kterého na teflonové pánvi s tenkou vrstvou rozehřátého oleje upečeme po obou stranách tenké zlaté palačinky. Brusinkový kompot scedíme, brusinky necháme okapat a naplníme jimi upečené palačinky. Palačinky přeložíme a pocukrujeme.

Ze šlehačkové smetany se ztužovačem ušleháme pevnou šlehačku a palačinky ozdobíme podle vlastní fantazie. Pak už jen zbývá popřát dobrou chuť.

[[Kategorie:Wikikuchařka|Palačinky s brusinkami]]</text>
      <sha1>glrowdy3yd4cy053l62kckuu6zjvb8f</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Vylepšená zelňačka z pytlíku</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2595</id>
    <revision>
      <id>35724</id>
      <parentid>23875</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1175" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Vylepšená zelňačka z&amp;nbsp;pytlíku
  | originální jméno = 
  | obrázek = Dish and Knife.jpg
  | velikost = 180px
  | popis = Obrázek není k dispozici
  | čas = 15 minut
  | ingredience =
* Instantní zelná polévka
* Menší [[Wikikuchařka/Zelenina/Cibule|cibule]]
* Středně velká [[Wikikuchařka/Zelenina/Brambora|brambora]]
* [[../Ingredience/Sádlo|Sádlo]]
* [[../Zelenina/Zelí#Kysané zelí|Kysané zelí]]
  | přílohy = 
  | původ = 
}}
Nakrájejte nadrobno cibuli a mírně osmahněte v hrnci na sádle. Zalijte studenou vodou, vsypte pytlíkovou polévku a dobře rozmíchejte. Přidejte nadrobno nakrájenou bramboru a přiveďte k varu.

Přibližně hrst kysaného zelí necháme okapat a trochu pokrájíme. Když se polévka vaří tak 5-6 minut, vsypeme zelí a vaříme ještě přibližně 3 minuty. Nechte polévku pod pokličkou ještě chvilku dojít a můžete podávat.

== Variace ==
Nakrájejte na kostičky měkký salám a osmažíme s cibulkou. Dále postupojeme tak, jak je uvedeno výše.

== Související stránky ==
* [[../Polévka/]]

[[Kategorie:Polévky|Vylepšená zelňačka z pytlíku]]</text>
      <sha1>92o8pg1qgewtl9nkscp9rwbu9761zyr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Operace s goniometrickými funkcemi</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2596</id>
    <revision>
      <id>25117</id>
      <parentid>23704</parentid>
      <timestamp>2013-08-13T12:00:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>nový systém odkazů na sesterské projekty</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1001" xml:space="preserve">Goniometrické funkce jsou spolu provázány překvapivě velkým množstvím vztahů.

== Vztah mezi funkcemi sinus a kosinus ==

&lt;math&gt;\cos x = \sin \left ( x + \frac {\pi} {2} \right )&lt;/math&gt; pro všechna x

== Definice tangenty ==

&lt;math&gt;\tan x = \frac {\sin x} {\cos x}&lt;/math&gt; pro všechna x

&lt;math&gt;\cot x = \frac {1} {\tan x} = \tan \left ( x + \frac {\pi} {2} \right ) = \frac {\cos x} {\sin x}&lt;/math&gt;

== Sčítání úhlů ==

&lt;math&gt;\sin ( x + y ) = \sin x \times \cos y + \cos x \times \sin y&lt;/math&gt; pro všechna x a y

== Násobení ==

&lt;math&gt;\sin x \times \sin y = \frac {1} {2} \times \left [ \cos ( x + y ) + \cos ( x - y ) \right ]&lt;/math&gt; pro všechna x a y

== Sčítání (interference) ==

&lt;math&gt;\sin x + \sin y = 2 \times \left [ \sin \left ( \frac {x + y} {2} \right ) \times \cos \left ( \frac {x - y} {2} \right ) \right ]&lt;/math&gt; pro všechna x a y

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Goniometrická funkce}}

[[Kategorie:Geometrie|Operace s goniometrickými funkcemi]]</text>
      <sha1>btdtsx6mgxe5v9r43a2ef7jjm6c0g75</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Měření času ve starém Římě</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2597</id>
    <revision>
      <id>43342</id>
      <parentid>36526</parentid>
      <timestamp>2021-03-21T09:07:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Xerostomus</username>
        <id>5473</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Sluneční hodiny */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="27468" xml:space="preserve">== Kalendář v Římě z hlediska roků a měsíců ==

=== Původ slova kalendář ===

Kalendář pochází z latinského calendarium, což byla původně kniha, do níž se zaznamenávaly dluhy. Pokud bychom pátrali, odkud pochází slovo calendarium, dostali bychom se ke calare — vyvolávat. Souvisí to i se slovem kalenda, kterým se označovaly význačné dny v měsíci. (O tom níže, v části 2.0). Kalendář jako takový se označoval slovem Fasti.

=== Kalendář původní ===

V dávných dobách, kdy byl založen Řím, obsahoval Latinský kalendář (tzn. kalendář náležející kmeni Latinů) jen deset měsíců. Dle jedné legendy to tak ustavil až velký Romulus, pro to svědčí i to, že se nazývá Romulův. Je zajímavé, že zahrnoval pouze 304 dní a přesto odpovídal slunečnímu roku — zbylých 50 dní totiž lidé neměřili, neboť bylo obvykle tak nevlídno, že takřka neopouštěli obydlí a neměli tedy ani důvod proč vlastně čas měřit. Měsíce se dělily na dlouhé s 31 dny a krátké s 30 dny. Vypadal tedy takto:

Tab 1. Kalendář původní domorodý:
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| 1 || Martius || 31
|-
| 2 || Aprilis || 30
|-
| 3 || Maius || 31
|-
| 4 || Junius || 30
|-
| 5 || Quintilis || 31
|-
| 6 || Sextilis || 30
|-
| 7 || September || 30
|-
| 8 || October || 31
|-
| 9 || November || 30
|-
| 10 || December || 30
|}
+ neměřené dny
cca 50

=== Kalendář Numy Pompilia ===

Legendy praví, že zakladatelem prvního umělého římského kalendáře byl druhý římský král Numa Pompilius (?715 až ?673). Kalendář je uveden níže v tabulce. Rok podle tohoto kalendáře začínal nadále naším březnem (Martilis). V 6. stol. pátý římský král, Tarquinius Priscus (?616 až ?578), zavedl další dva měsíce Ianuarius a Februarius, a umístil je na konec roku. (Jiný zdroj tvrdí, že tak učinil už Numa Pompilius.) Tento kalendář zavedl do všech možných kalendářů po sobě nehezkou tradici chaotického přehazování dní mezi měsíci a občas i měsíců mezi roky. (Tu jsme částečně zdědili i my. Jestli lidstvo přežije ještě tak dva tisíce let, pochybuji, že bude používat kalendář oproštěný od těchto složitostí, které způsobil jeden římský král. Konkrétně to se pokusili Sověti v letech 1929–1940, ale byl to natolik nesmyslný nápad, že se to neujalo ani v SSSR).

Tab 2. Kalendář Numy Pompilia a Tarquinia Prisca:
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| 1 || Martius || 31
|-
| 2 || Aprilis || 29
|-
| - || (+ Mercedonius) || 22 nebo 23
|-
| 3 || Maius || 31
|-
| 4 || Junius || 29
|-
| 5 || Quintilis || 31
|-
| 6 || Sextilis || 29
|-
| 7 || September || 29
|-
| 8 || October || 31
|-
| 9 || November || 29
|-
| 10 || December || 29
|-
| 11 || Januarius || 29
|-
| 12 || Februarius || 28
|}

Kupříkladu uveďme, jak Numa přidával dny ke starému kalendáři, o kterém jsme mluvili na začátku a který obsahoval 304 dní. Pompilius jej chtěl vyrovnat poměrně preciznímu kalendáři řeckému, obsahujícímu dní 354, tudíž by stačilo padesát dní přidat. Ale pozor — 50 je číslo kulaté a sudé, tudíž nešťastné. Přidal tedy 51 dní. To je bohužel zase číslo liché, a tak nešly utvořit dva měsíce podle pravidla, dle kterého se tenkrát tvořily, nemohly být oba stejně dlouhé. Za tímto účelem byl ze šesti jiných měsíců odebrán jeden den a přemístěn k 51 přebývajícím dnům, čímž jsme se dostali na 57 dní, které byly rozděleny na Januarius s 29 dny a Februarius s 28 dny (zdá se, že rozdíl mezi 25 a 26 přišel Numovi Pompiliovi závažnější než rozdíl mezi 28 a 29). Rok měl tedy 355 dní, což se blíží přesnému lunárnímu roku, tedy dvanácti oběhům Měsíce kolem Země, ovšem značně se rozchází s rokem solárním, který, jak známo, má dní něco přes 365. Za účelem odstranění tohoto schodku byl zaveden třináctý měsíc Mercedonius (mensis intercalaris), který obsahoval střídavě 22 a 23 dní a vkládal se každý druhý rok mezi Februarius a Martius. Roky se pak střídaly v takovéto periodě:

Tab. 3 Vkládání měsíce Mercedonia
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| 1.rok || nic || 355 dní
|-
| 2.rok || + Mercedonius 22 dny || 377 dní
|-
| 3.rok || nic || 355 dní
|-
| 4.rok || + Mercedonius 23 dny || 378 dní
|-
| Celkem průměrně: || 366,25 dne || 
|}

Takto se splnily požadavky jak lunárního, tak solárního kalendáře. Jak bystří čtenáři jistě postřehli, oproti přesnému solárnímu roku z neznámých důvodů přebývá den. Tato závada ale nebyla odstraněna, a tak každý rok jeden den do kalendáře přibyl.

=== Osudy Numova kalendáře ===

V pátém století před naším letopočtem provedli další změny decemvirové, nejvyšší vládní úředníci, ale pro nesrovnalosti mezi lunárními a solárními roky a pro nejasnosti, kdy vkládat přestupné měsíce byl kalendář plný zmatků a zcela nespolehlivý. Od roku 153 př. n.l. se počátek úředního roku přesunul na 1. leden, kdy začali do svých funkcí nastupovat konzulové.

Pontifex maximus, nejvyšší náboženský činitel v Římě, jej upravoval dle své zvrácené zvůle, najmě aby jeho oblíbený státník mohl zůstat u vlády déle než jedno volební období. Například na počátku války Galské (56 př. n. l.) a v následujícím roce byl kalendář náhle o jeden měsíc napřed, rok 54 začínal (z hlediska našeho letopočtu) v listopadu, rok 53 zřejmě v prosinci.

=== Juliánský kalendář ===

Všeobecný zmatek v kalendáři částečně odstranil až G. I. Caesar v roce 46 před naším letopočtem. V době, kdy převzal vládu, kalendář už vůbec neodpovídal skutečnosti: například jarní rovnodennost, která měla být na počátku roku, byla posunuta o skoro tři měsíce a náboženské svátky byly slaveny úplně jindy než se slavit měly. I životopisec císařů Suetonius vytýkal, že &quot;ani dožínková slavnost nepřipadala do kalendářového léta a vinobraní do podzimu&quot;. Když Caesar převzal moc, byl vyhlášen také maximálním pontifikem a dostal tedy moc takřka neomezeně zasahovat do kalendáře. Rozhodl se tedy, že kalendář důkladně zreformuje. Za tímto účelem povolal do Říma řeckého astronoma Sósigena, který působil v Alexandrii, a pověřil ho, aby vypracoval návrh. Jak se mu to podařilo, můžete posoudit níže v tabulce. Tento kalendář, kterému podle Gaia Caesara říkáme juliánský, byl první skutečně trvalý kalendář, kde každý rok začínal stejným dnem, na rozdíl od lunárních systémů (Měsíc sice obíhá pravidelně, ovšem je to další faktor ke dnům a rokům, který s nimi jde už velmi těžko dohromady). Jeho největší vymožeností však bylo zavedení přestupného roku každé čtyři roky, o což se pokoušeli i v Egyptě, ale nepodařilo se jim to. Mercedonius byl zcela zrušen. Sósigenés také přesunul Januarius a Februarius na začátek roku; to je důvodem, proč September je měsíc devátý, October desátý atd., ačkoli zcela evidentně pocházejí z číslovek o dvě nižších.

Tab 4. Caesarova reforma / Sósigenův kalendář
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| 1 || Januarius || 31
|-
| 2 || Februarius || 29 (30)
|-
| 3 || Martius || 31
|-
| 4 || Aprilis || 30
|-
| 5 || Maius || 31
|-
| 6 || Junius || 30
|-
| 7 || Quintilis || 31
|-
| 8 || Sextilis || 30
|-
| 9 || September || 31
|-
| 10 || October || 30
|-
| 11 || November || 31
|-
| 12 || December || 30
|}

Ve skutečnosti základ 365 a čtvrt dne, který Sósigenes použil, nebyl zcela správný. V Řecku už znali délku roku přesněji a je zvláštní, že by Sósigenes o tom nevěděl a svých znalostí nepoužil. Nicméně se tak stalo, což se dá vysvětlit buď tím, že ji Sósigenes považoval za příliš malou, nebo o tomto nedostatku sice informoval Caesara, ale ten (nesprávně) usoudil, že je zanedbatelný.
 
Přestupný den byl přidáván po 23. únoru, tzn. po dni, po němž byly přetím přidávány přestupné měsíce. Protože 24. únor byl podle římského datování měsíce 6. dnem před březnovými Kalendami (dies sextilis), byl přestupný den nazván dies bisextilis (dvakrát šestý) a přestupný rok pojmenován annus bisextilis. Ve francouzštině si toto označení uchoval až dodnes jeko année bissextile.

Reforma kalendáře způsobila dost problémů. Aby se však mohlo přejít k novému kalendáři, musely se chybějící dny nějakým způsobem dohonit, proto Caesar určil, že rok 47 př. n. I., bude mít 15 měsíců a 445 dní. Ten rok byl pak nazván &quot;posledním rokem nepořádku&quot; (annus confusionis ultimus). Caesarova reforma zjednala pořádek na celá staletí, přesto ji její odpůrci přijímali s nedůvěrou a kritizovali ji jako všechna ostatní Caesarova opatření. Když se jednou někdo zmiňoval o tom, že se příštího dne má objevit souhvězdí lyry, Cicero jízlivě poznamenal: &quot;Jistě, na vyšší rozkaz!&quot;

=== Další změny juliánského kalendáře ===

První následovala už o dva roky později. Tehdy byl Julius Caesar zavražděn a Marcus Aurelius navrhl, aby na jeho poctu byl měsíc Quintilis, ve kterém se Caesar narodil, přejmenován na Julius.

Kněží, kteří se měli starat o přesné počítání času, zřejmě nepochopili podstatu Sósigenovy úpravy, a až do roku 8 před naším letopočtem vkládali přestupný den ne každý čtvtý, ale již každý třetí rok. Císař Augustus, nástupce Caesarův, rozhodl, že se nastřádaná nepřesnost odstraní prostě tím, že se až do roku 8 našeho letopočtu nebudou přestupné roky zařazovat. Senát, jako projev úcty k císaři, dále vděku a novou reformu a zároveň jako oslavu jeho velkých vítězství navrhl, aby se měsíc Sextilis přejmenoval na Augustus, což se také v roce 8 př n. l. stalo. Ovšem Sextilis měl pouhých 30 dnů, což, jak víme, je číslo sudé a tudíž nešťastné, a navíc je kratší než měsíc Julius, který měl 31 dnů, což by mohlo velkého Augusta urazit. Senát tedy zahájil další velké přehazování dnů. Z února se odebral další den, takže má nyní jen 28, popřípadě 29 dnů. Aby neměly tři měsíce po sobě po 31 dnech, převedli jeden den ze září na říjen a jeden den z listopadu na prosinec a rozrušili tak Sósigenovo pravidelné střídání dlouhých a krátkých měsíců. Snad jedinou výhodou plynoucí z jejich podniku je, že na letní prázdniny připadají 2 dlouhé měsíce za sebou.

Tab 5. Konečná podoba Juliánského kalendáře / Augustova reforma
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| 1 || Januarius || 31
|-
| 2 || Februarius || 28 (29)
|-
| 3 || Martius || 31
|-
| 4 || Aprilis || 30
|-
| 5 || Maius || 31
|-
| 6 || Junius || 30
|-
| 7 || Julius || 31
|-
| 8 || Augustus || 31
|-
| 9 || September || 30
|-
| 10 || October || 31
|-
| 11 || November || 30
|-
| 12 || December || 31
|}

Tímto velkolepým přehazováním nadlouho skončil vývoj Juliánského kalendáře. Tvrdí se, že další římští císaři jako Tiberius, Nero a Commodus se pokoušeli dát posledním měsícům roku svá jména, ale nepodařilo se jim to. Ač nepřesný, byl roku 325 na Konstantinem svolaném církevním koncilu (zvaném Nicejský) převzat i křesťanskou církví. (Že se den rovnodennosti přestal shodovat s 21. březnem, si poprvé všiml až anglický učenec Beda Ctihodný v sedmém století, který zjistil, že ona malá nepřesnost narostla za 400 let na plné tři dny. V tomto neměl tak docela pravdu, protože se kalendář mýlil o zhruba jeden den za pouhých 128 let. Dalo by se říci, že církevní otcové na Nicejském koncilu postupovali zcela dle pravidla Dvakrát řež, jednou měř.) Juliánský kalendář zůstal nezměněn až do konce šestnáctého století (v některých zemích až do prvních desetiletí století dvacátého), kdy Řehoř XIII. nařídil jeho úpravu na přesnější a kalendář od té doby nesl jeho jméno.

=== Přehled všech měsíců a jejich původ ===

Tab. 6 Všechny měsíce
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Pořadí v roce* || Jméno || Původ jména || Poznámky
|-
| 1./11. || Januarius || měsíc boha Iana nebo „iana“ = brána || přesunut Sósigenem na začátek r.
|-
| 2./12. || Februarius || m. očišťování — februare || přesunut Sósigenem na začátek r.
|-
| 3./1. || Martius || měsíc boha Marta || 
|-
| 4./2. || Aprilis || název etruského původu — bohyně Apru = Afrodita** || 
|-
| 5./3. || Maius || měsíc bohyně růstu Maii || 
|-
| 6./4. || Iunius || měsíc bohyně Iunony || 
|-
| 7./5. || Quintilis/Iulius || číslovka || císař Caesar
|-
| 8./6. || Sextilis/Augustus || číslovka || císař Octavianus
|-
| 9./7. || September || číslovka || 
|-
| 10./8. || October || číslovka || 
|-
| 11./9. || November || číslovka || 
|-
| 12./10. || December || číslovka || 
|-
| mezi 2. a 3. || Mercedonius || || délka 22 nebo 23 dní, v Numově kalendáři vyrovnával délku roku
|}
&lt;nowiki&gt;*&lt;/nowiki&gt;) Po / před Sósigenovou reformou
&lt;nowiki&gt;**&lt;/nowiki&gt;) Další hypotézy : &quot;aperire&quot; — otvírat, pučet nebo &quot;apricus&quot; — hřátý sluncem

=== Určování roků ===

Za republiky Římané označovali rok vždy jmény obou konzulů zvolených na toto období a rok co rok vrývali jejich jména do mramorové desky umístěné na Kapitolu (fasti Consulares). Už i z toho důvodu bylo velikou ctí zastávat úřad konzulský, vždyť se tím každý i se svou rodinou zapsal na věčné časy do římských dějin i když byla jeho činnost naprosto bezvýznamná. Pokud tedy chtěl Říman mluvit o roce 63. př. n. I., řekl „za konzulů M. Tullia Cicerona a C. Antonia“ (M. Tullio Cicerone et C. Antonio consulibus), když měl na mysli rok 59. př. n. I., dovolával se konzulů C. Julia Caesara a M. Calpurnia Bibula (C. Julio Caesare et M. Calpurnio Bibulo, consulibus). Na tuto zvyklost navazoval politický žert, který šířil Caesarovi přívrženci na vrub Bibula odsouzeného k nečinnosti a nazývali rok 59. obdobím konzulů Julia a Caesara.

Za časů Augustových počítali dějepisci události římských dějin od založeni Města (ad Urbe conditia, a. U. c.) nebo občas také od založení republiky. Ale určit rok založení Města nebylo snadné. Autentické údaje tu nebyly, a tak se názory dějepisců rozcházely. Nakonec byl přijat názor M. T. Rentia Varra, podle kterého bylo Město založeno v roce 753 před naším letopočtem. Nově zavedený letopočet však neodstranil staré tradiční označování roku jmény konzulů.

Náš letopočet byl oficiálně přijat v 6. století podle návrhů a propočtů skytského mnicha žijícího v Rímě, Dionysia Exigua. Dionysiův letopočet začíná rokem narození Ježíše Krista, jenomže rok narození nebyl stanoven přesně a byl patrně o několik let posunut.

== Kalendář z hlediska dní a týdnů ==

=== Původní dělení měsíců ===

V Římě měl každý měsíc tři základní dny:
* '''kalendy''', umístěné na prvním místě v měsíci,
* '''nony''' (1. čtvrť, devět dní po nich byl úplněk), a
* '''idy''' (střed měsíce, úplněk).

V březnu, květnu, červenci a říjnu připadaly nony 7. den a idy 15. den, v ostatních měsících na 5. a 13. Kalendy a idy byly dny plateb, určující lhůty splatnosti. Kalendy zavedl teprve římský kalendář, v kalendáři řeckém byly neznámy. Proto Augustus pro splatnost sporných pohledávek užíval žertem označení „ad Kalendas Graecas“ (tedy v den podle řeckého kalendáře neexistující), jež se stalo okřídleným rčením. Pokud jsme určovali den, který byl dnem základním, vyjádřili jsme to ablativem — např. 13. ledna bylo „Idibus Januariis“. Dny připadající na slavnosti bylo možno označit prostě jako například „die Saturnalio“.

Ostatní dny se určovaly poněkud složitým způsobem. Zjistil se počet dní do následujícího základního dne: od data základního dne se odečetl počet dní daný pořadovým číslem dne, jehož datum hledáme, a připočetla se jednotka, neboť se započítává i den určovaný: tedy 8. leden byl „die VI. ante Ides Januaries — šestým dnem před lednovými idami“, protože 13 − 8 + 1 = 6. Den před kalendami, nonami nebo idami se označoval jednodušeji přidáním slova „pridie“, například dvanáctého února byl „pridie Idus Februarias“, za základním dnem se přidávalo „postridie“ (některé dny bylo tedy možno určit dvěma způsoby).

Protože ale toto dělení měsíce na Kalendy, Nony a Idy nebylo praktické, vyvinulo se později dělení na týdny o osmi dnech, které po sobě následovaly bez ohledu na rozhraní měsíců, jako naše týdny. Bylo jich za Caesara 45 až 46 do roka a jejich dny se označovaly velkými písmeny ABCDEFGH. Týdnu se říkalo neprávem internunidium nebo nundium (z latinského inter — mezi, novem — devět, dies — dny). Název skutečně obsahuje číslovku 9, protože Římané z jakési nevysvětlitelné pohnutky do tohoto týdne počítali mimo „správné“ dny ABCDEFGH i den A z následujícího týdne, ten pak tedy náležel do obou týdnů zároveň.

{{Poznámka|Stanovený den v týdnu byl vyhrazen pro konání trhů, k vyřizování úředních záležitostí apod. Dnům vyhrazeným pro úřední jednání se říkalo Fasti, dnům pro jednání nepříznivým Nonfasti. Týdenního období se běžně užívalo jako základu pro stanovení kratších lhůt.}}

=== Sedmidenní orientální týden ===

Koncem republiky se v Římě začal vžívat sedmidenní týden, který byl všeobecně přijat na počátku 3. stol. n. l, dá se tedy soudit, že po poměrně dlouhou dobu existovaly oba způsoby dělení měsíců paralelně. Dny tohoto týdne se označovaly podle starého způsobu písmeny nebo podle jmen bohů, jimž byly zasvěceny. Latinská označení jednotlivých dnů byla přijata i románskými a později i některými ostatními jazyky. Dny v týdnu měly názvy podle nebeských těles (tenkrát vlastně podle bohů, tělesa jsme pojmenovali po nich): dies Saturni — sobota (srovnej ang. Saturday), dies Solis — neděle (Sunday, Sonntag), dies Lunae — pondělí, dies Martis — úterý, dies Mercurii — středa, dies Iovis — čtvrtek, dies Veneris — pátek. Tak to zůstalo až do dnešních dob.

== Určování denní doby ==

=== Před slunečními hodinami ===

Přesné měření času, spolehlivý odhad dnů a měsíců, Římany dlouho nezajímal. Každého osmého dne (nundinae) se scházeli na městském tržišti, na Foru, aby vzájemně směňovali své přebytky a vyřizovali úřední věci. Uplynula staletí, než začali pociťovat potřebu řešit otázku rozdělení času a dne. Vojenské, administrativní a hospodářské důvody si vynutily rozdělení dne na určité etapy. Zatímco Egypťanům a Řekům bylo mechanické měření času již dávno známé, římský lid se dovídal, kdy je poledne, jen podle toho, že jakmile se slunce objevilo na zenitu, to je mezi f. Kurií a budovou vedle radnice zvanou Graecostasis, konzulův hlásný buď zatroubil nebo vyvolával: &quot;Meridies est! Je poledne!&quot;.

=== Sluneční hodiny ===

Roku 263 př. n. l. se objevily v Římě sluneční hodiny (solarium) přivezené ze sicilského města Catiny (součást válečné kořisti z první punské války) a od té doby se v Městě zjišťoval čas podle stínu, který vrhala tyčinka slunečních hodin. Jak málo smyslu měli Římané pro přírodovědecké pozorování je patrno z toho, že si po celých sto let nikdo nepovšiml prosté skutečnosti, že sluneční hodiny byly vyrobeny pro město ležící o čtyři stupně níže na jih a jejich údaje byly proto v Římě poněkud nepřesné. Teprve roku 164 př. n. l. byly vyrobeny první sluneční hodiny odpovídající zeměpisné šířce Říma. Brzy potom se sluneční hodiny objevily v různých částech Města i v parcích bohatých občanů.

Známé sluneční hodiny byly vystavěny za Augusta na Martově poli, jako ukazatel času sloužil stín egyptského obelisku pohybující se po číselníku vytesaném do dlažby. Po určité době však hodiny začaly jít z nezmámých příčin špatně — jejich údaje se rozcházely se skutečným časem. Patrně se tak stalo v důsledku posunutí půdy, na níž hodiny stály, čímž se porušila přesnost hodinové stupnice. Pán domu nemohl však stále sledovat, co ukazují hodiny, proto měl jeden z otroků povinnost hlasitě ohlašovat, že zase uplynula hodina.

{{Poznámka|Římský lid patrně nebyl zvlášť nadšen touto novou vymožeností. V jedné komedii od Plauta proklíná břichopas nové rozdělení času i vynálezce slunečních hodin proto, že mu dříve stačil žaludek udávat čas, a teď dostává jíst, teprve když podle slunečních hodin nadejde čas k jídlu.}}

Sluneční hodiny se staly v Římě běžnou záležitostí a užívaly se v rozmanitém provedení, byly známy i přenosné přístroje.

=== Clepsydra — vodní hodiny ===

Za mlhy a deště nebo v noci ovšem sluneční hodiny nefungovaly. Od poloviny 2. stol. př. n. l. se začaly v Římě šířit vodní hodiny, zvané clepsydra, připomínající tvarem naše přesýpací hodiny. Tento vynález byl řeckého původu, zasloužil se o něj alexandrijský mechanik Ktesibios žijící ve 3. stol. př. n. l. Podstatou přístroje byla válcovitá nádoba naplněná vodou, která do ní vtékala v rovnoměrném tempu malým otvorem u jejího horního okraje. (Jiný zdroj praví, že to „byla amfóra z pálené hlíny, později ze skla, z níž uzounkým krčkem unikala voda“. Existovalo více různých typů.) Podle toho dostaly hodiny i své označení, které v řečtině znamená &quot;zlodějka vody&quot;. V nádobě se pohyboval plovák spojený s ukazovátkem, jež na připojené stupnici určovalo příslušnou hodinu. Kromě toho existovaly ještě podstatně složitější a dražší mechanismy, u nichž unikající voda poháněla kola, a ta uváděla do pohybu ručičku nebo dokonce rozezvučela malou píšťalku. Vodní hodiny vyžadovaly pravidelnou obsluhu, obtíže působila i různá délka hodin v jednotlivých ročních obdobích. Východiskem se stalo zvětšení či zmenšení přítokového otvoru nebo výměna stupnice, počítající s příslušnou roční dobou a odpovídající délce denních hodin. U některých přístrojů se užívalo válcovité stupnice, jejímž otočením bylo možné snadno přizpůsobit hodinovou škálu roční době.

Vodní hodiny bývaly někdy pomoci jednoduchého soukolí spojovány s dalším zařízením, které pohybovalo figurkami, uvádělo do pohybu rozmanité hříčky či oznamovalo zvukem uplynutí hodiny. Jedním ze způsobů tohoto sdělování času bylo náhlé vhánění velkého množství vody do uzavřené nádoby, která měla ve svém krytu provrtaný úzký otvor. Tím se v ní stlačil vzduch, který prudce unikal uvedeným otvorem a vydával při tom pisklavý tón. V menší míře se vyskytovaly i pískové hodiny.

Clepsydra přesto nikdy zcela nevytlačila sluneční hodiny, vždyť pro Římany mělo přece jen větší význam jen rozdělení času od východu do západu slunce. Když nastal večer, Město se pohroužilo do tmy a převážná většina obyvatel chodila brzy spát, aby už časně zrána byla zase na nohou.

=== Dělení dne ===

Zpočátku byl den rozdělen na čtyři etapy, teprve později bylo přijato dělení na dvanáct hodin. V době Ciceronově byla už i noc rozdělena na dvanáct hodin. Hodiny se u Římanů označovaly řadovými číslovkami: místo &quot;jedna hodina&quot; se říkalo &quot;první hodina&quot; (hora prima). Denní doba byla sice rozdělena na dvanáct ze tří hodin, hodiny však nebyly stejně dlouhé a měnily se podle délky dne. Nejkratší je den 23. prosince: 8 hodin 54 minut. Šestého února trvá už den 9 hodin 50 minut, 23. března už plných dvanáct hodin, 9. května 14 hodin 10 minut a nejdelší je 25. června: 15 hodin 6 minut. Na podzim se dny zase krátí: 10. srpna trvá den 14 hodin 10 minut, 25. září 12 hodin a 9. listopadu 9 hodin 50 minut. Podle toho se měnilo rozdělení denní doby, jak je patrno z následující tabulky:

Tab. 7 Rozdělení hodin ve dni
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Hodina || začátek dne 21. června || začátek dne 21. prosince
|-
| Hora prima || 4 h 27' || 7 h 33'
|-
| Hora secunda || 5 h 42' || 8 h 17'
|-
| Hora tertia || 6 h 58' || 9 h 02'
|-
| Hora quarta || 8 h 13' || 9 h 46'
|-
| Hora quinta || 9 h 29' || 10 h 31'
|-
| Hora sexta || 10 h 44' || 11 h 15'
|-
| Hora septima || 12 h 00' || 12 h 00'
|-
| Hora octava || 13 h 15' || 12 h 44'
|-
| Hora nona || 14 h 31' || 13 h 29'
|-
| Hora decima || 15 h 46' || 14 h 13'
|-
| Hora undecima || 17 h 02' || 14 h 58'
|-
| Hora duodecima || 18 h 17' || 15 h 42'
|}

Jen poledne — začátek sedmé hodiny (hora septima) — zůstávalo po celý rok beze změny.

O minuty a vteřiny v Římě nešlo. Všední den začínal v Římě časně zrána. Východ slunce už zastihl mnohé občany při práci v řemeslnických dílnách. V zimě, kdy slunce vycházelo až v půl osmé, seděly už děti ve škole. Vznešené osobnosti veřejného života rovněž vstávaly brzy, protože si nemohly odpustit obřadnosti spojené s ranní salutací. Za republiky bývalo zvykem, že pán domu při východu slunce přijal nejdříve děti, potom otroky zaměstnané v domácnosti, pak zapsal své příjmy a výdaje, vyslechl hospodářskou zprávu svého prokurátora a pozdravil své klienty. Této činnosti věnoval první dvě hodiny dne. Ve třetí hodině se scházeli na Foru politikové, advokáti a sporné strany k soudnímu řízení a obchodníci k sjednávání obchodů. Bylo-li svoláno shromáždění lidu, museli být občané už ve druhé hodině na Comitiu. Ruch na Foru dosáhl vrcholu mezi pátou a sedmou hodinou. V osmé hodině končila veškerá úřední činnost, a kdo své věci vyřídil, vyklidil obvykle pole zahalečům a darmošlapům, kteří si přišli zahrát v kostky a užít zábavy. V odpoledních hodinách zaplnil lid okázalé sloupové síně Fora, procházel se tam a bavil. Muži strávili část odpoledne ve veřejných lázních, než nadešel čas večeře. Denní světlo udávalo začátek a konec pracovní doby. Řemeslníci a i dělníci se dali do práce brzy ráno a v létě pracovali do sedmé, i v zimě do šesté hodiny. Podle Carcopinových výpočtů pracoval římský dělník, přepočteno na šedesátiminutové hodiny, v létě asi sedm, v zimě sotva šest hodin. Obchodníci, lazebníci a hospodští zavírali pochopitelně později.

== Použitá literatura ==

# E. Kotulová: Kalendář aneb kniha o věčnosti a času
# kol. autorů: Velký slovník antiky
# kol. autorů: Encyklopedie Diderot (Praha 1999)
# J. Burian: Řím — světla a stíny antického velkoměsta (Praha 1970)
# V. Klíma: Kalendář mění tvář (nakl. Votobia 1998)
# V. Kubelka: Římské reálie (Uh. Hradiště 1898)
# G. Ürögdi: Tak žil starý Řím (Přerov 1963)
+ rozsáhlé fondy internetu

[[Kategorie:Historie]]</text>
      <sha1>ahdegn6ipaauccumux9db13ijii4e47</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Výroba alkoholických nápojů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2598</id>
    <revision>
      <id>45753</id>
      <parentid>44100</parentid>
      <timestamp>2022-05-04T21:08:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="12024" xml:space="preserve">''Vše, co jste chtěli vědět, ale báli jste se zeptat ''

== Kvašení ==

Alkohol pro potravinářské účely se vyrábí '''kvašením''' čili '''fermentací'''. Je to vedlejší produkt nedokonalého metabolismu jednobuněčných hub kvasinek, živících se cukrem a náležících k druhu ''Saccharomyces cerevisiae''. Zatímco všichni živočichové většinou &quot;spalují&quot; cukry s kyslíkem v Krebsově citrátovém cyklu na sloučeniny oxid uhličitý a vodu, jež mají v rámci možností nejnižší využitelnou energii, kvasinky podobně účinným mechanismem nedisponují a proto cukry pouze štěpí. Podle druhu kvasinek a popř. podmínek je odpadní látkou:

# [[w:Ethanol|ethanol]], [[w:Aceton|aceton]], kys. [[w:Kyselina máselná|máselná]] nebo [[w:Kyselina mléčná|mléčná]]
# kys. [[w:Kyselina octová|octová]] nebo [[w:Kyselina citrónová|citrónová]]

První skupina jsou produkty kvašení anaerobního, druhá je kvašení aerobní, čili ke svému průběhu potřebuje přísun většího množství kyslíku. Ethanol a kys. octová jsou použitelné k potravinářským účelům, ostatní víceméně ne a je jenom dobře, že k nim za běžných podmínek dochází jen zřídka.

Kvasinky jsou takřka všudypřítomné, díky čemuž je například výroba ovocných vín (zkvašené šťávy z jakéhokoli dostatečně dostupného a sladkého ovoce) dost jednoduchá. Šťáva by měla mít co největší koncentraci cukru, ideálně k 18%.

Zvláště v případě plodů, které obsahují i bublinky vzduchu, tj. hlavně jablka a hrušky, je ale nutné ovocnou šťávu filtrací důkladně zbavit všech bublinek, jinak by bylo velmi pravděpodobné, že by nakonec v &quot;souboji o materiál&quot; zvítězily kvasinky aerobní a vznikl by ve větším množství nevyužitelný ocet. Pokud se již zahájí anaerobní kvašení, většinou se kapalina nasytí vznikajícím oxidem uhličitým a rozvine se pouze kultura kvasinek tvořících alkohol. Kvašení není nutné urychlovat zvýšenou teplotou. Za běžných podmínek probíhá řádově jeden až dva měsíce.

V případě, že se proces včas &quot;nenastartuje&quot;, je dobré přidat malé množství již kvasící šťávy, při delším stání totiž hrozí, že se zmocní vlády plíseň. Cukr působí proti plísním jako mírné konzervační činidlo, tzn. čím je jeho roztok koncentrovanější, tím je větší pravděpodobnost, že bude víno správně kvasit s kvasinkami. V případě příliš koncentrovaného roztoku cukru ale naopak hrozí, že se kvasinky přemnoží, kvašení bude probíhat příliš prudce a nakonec se to neblaze projeví na kvalitě nápoje (drožďová příchuť). Často se tedy nechá kvasit čistá ovocná šťáva, a až když je patrné, že se proces začíná zpomalovat kvůli nedostatku cukrů, se dodá další. To bývá zhruba do 120 g/l.

Kvasinkám, jako ostatně snad všem živým formám pozemského života, nesvědčí příliš velká koncentrace alkoholu. Zhruba při dosažení 12% (u jablek až 15%) koncentrace etanolu se kvašení zastavuje, i kdyby ještě stačily cukry. (Na šlechtění odolnějších kvasinek se pracovalo v Rusku, s neurčitými (?) výsledky.) Víno se vzniklým alkoholem zakonzervuje a nepodléhá pak v průběhu skladování dalším změnám. Před spotřebou bychom měli nechat kvasnice dekantovat (usadit na dně), popř přefiltrovat.
Je dobré si uvědomit, že kvašení se vyskytuje skoro všude v potravinářství, nejen v oblasti výroby alkoholických nápojů – například při výrobě chleba nebo fermentaci lístků čaje.

== O výrobě piva ==

[[Soubor:Brewery-nogne-o.jpg|vpravo|400px]]

Pivovarnictví má v Českých zemích velkou tradici. Pivo odedávna patří k základním potravinám, možná v minulosti ještě více než dnes. Jen tak je možná věc v cizině skoro nevídaná, že je v hospodách pivo často nejlevnějším nápojem, a to i před pramenitou vodou.

Základní surovinou pro výrobu alkoholu kvašením je zdroj cukrů. Pro výrobu piva je zdrojem cukrů slad. Slad se vyrábí nejčastěji z ječmene, méně často z pšenice, někdy i z žita. Při vaření některých druhů piv (např. piva typu Ale, Stout, Porter) se používá přídavek nesladovaných obilnin. Ve všech uvedených surovinách je cukr glukóza uložen ve formě polymeru, čili škrobu. Škrob se při vaření piva katalyticky štěpí na jednodušší cukry. Katalyzátory jsou v tomto případě enzymy. Ty vznikají v nesladovaných obilninách sladováním.

'''Sladování'''
Obilná zrna se namočí a nechají v teple a vlhku několik dní klíčit. Tím se aktivují enzymy. Následně se klíčení zastaví vysušením, většinou okolo 80&amp;nbsp;°C a odklíčkuje. Pro výrobu tmavého piva se používá tzv. pražený slad, který se opraží při teplotě 230&amp;nbsp;°C, čímž pivo získá charakteristickou karamelovou chuť i barvu.

'''Vaření piva'''
Vysušený slad se rozemele – našrotuje a rozmíchá ve vodě. Směs se ohřeje na tzv. vystírací teplotu 35 - 38&amp;nbsp;°C.

Směs se dále v krocích ohřeje na rmutovací teplotu 60-75° (při 60&amp;nbsp;°C ze škrobu vznikají jednodušší cukry, které se při fermentaci mění na alkohol, při 70&amp;nbsp;°C vznikají složitější cukry, které jsou hůře zkvasitelné a dávají pivu chuť) a cukry se rozpouštějí do vody. Vzniklá sladká barevná tekutina se nazývá sladina a ta se procesem scezování oddělí od zbytků obilek – mláto, se využije ke krmným účelům.

Do sladiny se při následném vaření přidá chmel, v současné době většinou již jen ve formě lisovaných granulí nebo chmelového extraktu (souhrnně na etiketách jako chmelové produkty), kvůli tomu, že jsou vhodnější pro dlouhodobé skladování než chmelové šištice. Výsledek zvaný mladina má díky tomu již charakteristickou hořkost a nechá se zchladit na zákvasnou teplotu a zkvasit. K zajištění přesnějšího výsledku se přidává připravená kultura pivovarských kvasnic, mimo jiné z toho důvodu, že mladina obsahuje oproti zmíněným ovocným vínům málo cukru, většinou 10 až 12% (to se mimochodem udává ve stupních EPM - extrakt původní mladiny nebo stupně Plato; nebo jako specifická hmotnost kg/m3 v anglosaských zemích). Kvašení rozlišujeme svrchní (okolo 25&amp;nbsp;°C) a spodní (pod 12&amp;nbsp;°C). U nás se používá převážně spodní (výjimkou je pšeničné pivo, stout a ale).

To se nakonec zastaví filtrací a pasterizací a sytí se dodatečným oxidem uhličitým. Je třeba dávat pozor na diabetická piva, protože se nechávají zcela dokvasit, aby v nich nezůstal cukr a tudíž obsahují znatelně víc alkoholu.

Zajímavostí budiž, že v pivu, které je jinak rozsáhlou směsí nejrůznějších blahodárných chemikálií, hraje úlohu i obsah mědi – pivo, které se nevaří v měděných kotlích má (údajně) jinou chuť (měď dokáže vázat sirné sloučeniny, které mají vliv na organoleptické vlastnosti - využívá se toho i při výrobě whisky a ovocných pálenek).

== Destilace ==

Nezřídka se stává, že člověk dostane chuť na alkohol v koncentrovanější podobě. Jak jsme ale uvedli výš, nejvyšší koncentrace, které je možné dosáhnout kvašením, je asi 17 %. Pokud chceme dosáhnout koncentrace vyšší, musíme alkohol alespoň částečně odseparovat od vody. To se provádí destilací čili využitím toho, že se etanol vaří při nižší teplotě než voda, konkrétně při 78&amp;nbsp;°C.

Jak vypadá destilační aparatura, je čtenářům jistě dobře známo – jde o baňku, z níž vede odbočka do chladiče, nahoře je zazátkovaná zátkou s teploměrem a vespod topíme. V chladiči se srážejí alkoholové a vodní páry a odkapávají do láhve.

[[Soubor:Aparatura do destylacji 2 ubt.svg|střed|400px]]

Při destilaci je nutné mít na paměti hlavně jednu věc - nízkou výslednou koncentraci metanolu, alkoholu podobajícího se etanolu nejen vzhledem a vůní, ale mimo jiné i chutí (údajně chutná dokonce ještě lépe). Tento nejjednodušší alkohol je prudce jedovatý. Již v malých množstvích trvale poškozuje zejména oční nerv, což může snadno vést k oslepnutí. Jako zajímavost uveďme, že nejlepším lékem proti mírnější otravě metanolem je tvrdý (etanolový) destilát. Tělo totiž v reakci na metanol nevytvoří enzym acetylázu a tudíž ho není schopné odbourávat, v případě dodání etanolu se enzym vytvoří a metanol se &quot;sveze&quot; s etanolem. Toto je jen dalším důkazem blahodárných účinků lihovin (podávaných v malých dávkách v neomezeném množství).

Metanol je třeba oddestilovat nejdříve – směs se zahřeje mírně nad jeho bod varu (tj. 66&amp;nbsp;°C) a vznikající destilát se vylije. Pokud předpokládáme, že jsme již všechen metanol odstranili, tj. teplota stoupá bez výraznější změny aniž by se zrychloval proces, můžeme zvýšit teplotu na uvedený bod varu etanolu a destilovat, dokud skoro všechen nevydestilujeme. Spolu s alkoholem se do výsledného destilátu přesune i menší množství vody (obvykle zhruba 30%) a těkavá aromata, pokud v surovině jsou. Výtěžek je jen asi 10% původního objemu. Destilace se obvykle provádí několikrát, aby byla jistota, že se odstraní všechen metanol. Originálním způsobem zkoušky, že metanol v destilátu není, je použití plynového chromatografu, jež prováděl jeden vedoucí na chemickém kroužku. Pokud se už pro destilaci rozhodnete, v každém případě buďte velmi opatrní a převezměte know-how od někoho, kdo má s destilací zkušenosti!

Destilovat se dá skoro jakákoli surovina, která obsahuje cukr, můžeme uvést
* obilí (nutno naštěpit škrob na glukózu – tzv. obilné zápary, viz výše) – vodka, whisky, gin
* brambory (podobně jako obilí) – tuzemák, některé druhy vodky
* víno – brandy, koňak, ouzo ad.
* cukrová třtina – rum
* různé ovoce, ořechy, cokoli, co kvasí... – ...ovice (calvados je zvláštní druh jablkovice. Musí být z oblasti Calvados, z určitých ordrůd jablek, liší se také způsobem výroby atd.)
* agave – tequila
* jalovcové bobule – borovička
* atd.

Při několikanásobné destilaci získáme poměrně čistý líh (80-90%), který se musí naředit a často i dochutit. Dochucenému lihu se obecně říká likér. Když se důkladněji podíváme na složení běžných destilátů, dojdeme k závěru, že je likérem skoro všechno.

== Poznámky ==

* Oxid uhličitý skutečně zesiluje účinek alkoholu (umožňuje mu se lépe vázat v krvi), je dobré s tím počítat u šumivých nápojů. &quot;Dát si sodovku na vystřízlivění&quot; je špatný nápad.
* Destilací alkoholu a vody se nikdy nedá dosáhnout vyšší koncentrace než 96%, protože jejich body varu jsou poměrně blízko a při této koncentraci tvoří tzv. azeotropní směs, kdy se obě složky vypařují stejně. To mohlo být důvodem, proč se dříve neprosadily automobilové motory na líh. Výroba slitin, odolávajících vodní páře o vysoké teplotě, by byla příliš nákladná a tak se alkohol určený pro pohon spalovacích motorů odvodňuje pomocí oxidu vápenatého. Oxid vápenatý přidaný do azeotropní směsi s přítomnou vodou zreaguje na hydroxid vápenatý a z takto upraveného produktu už pak snadno oddestilujeme alkohol bezvodý.
* Podle neověřených zdrojů se 18. 10. 2002 zakousl do jednoho Číňana had, který vylezl z lahve s kořalkou, již chtěl postižený vypít (viz též [[Agrese plazů]]). Při otevírání lahví s alkoholem obsahujících nějakého živočicha je vždy nutné se ujistit, že je živočich buďto mrtvý, nebo natolik opilý, že již není nebezpečný. Pravděpodobně je to kachna (?!), ovšem kdo ví...

[[Kategorie:Chemie]]</text>
      <sha1>q898gx122rk6dkxzmzwcx6f4p0bmcog</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Nervové buňky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2600</id>
    <revision>
      <id>38428</id>
      <parentid>35080</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:29:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="10880" xml:space="preserve">Jak známo, centrální nervová soustava řídí chování celého živočicha. Sestává z obvykle velkého množství více či méně uspořádaných nervových buněk. Tyto buňky reagují na okolí docela chaoticky, některé po příjmu signálů výdej svých signálů zrychlí, některé zpomalí. Pro použití k vyšší nervové činnosti, tj. vnímání zrakem, myšlení, paměť apod. jich musí být množství, které statisticky &quot;vyhladí&quot; všechny chaotické vlivy. Je tedy třeba obrovského počtu nervových buněk, což ale na druhou stranu umožňuje zpracování mnoha procesů najednou.

== Stavba neuronu ==

Od ostatních buněk těla se neurony na první pohled liší v několika ohledech, protože jsou velice specializované. Jako většina ostatních buněk mají buněčné tělo (soma), které má většinou kulatý tvar, ze kterého vychází mnoho ostrých výčnělků.
V těle jsou všechny buněčné organely, pod mikroskopem je dobře viditelné jádro. Z &quot;ostnů&quot; vycházejí bohatě rozvětvená tenká vlákna, zvaná dendrity. Slouží k příjmu informací z ostatních neuronů.

[[Soubor:Neuron_(cesky)-1.svg|střed|400px]]

Z nervové buňky vychází i tzv. axon, též zvaný neurit, nejtlustší a nejdelší vlákno, které vede buňkou zpracovaný signál do dalších buněk. Oproti zbytku buňky je velice dlouhý: Protože je z mozku do zbytku těla informace vedena obvykle jen přes jeden neuron, může mít axon délku přes 1,5 metru. Na konci axonu se musí přenesená informace nějak zprostředkovat mnoha ostatním buňkám. Proto je konec axonu opět silně rozvětvený. Na konci jsou tzv. synapse. Daly by se popsat jako drobné &quot;boule&quot;, slouží k přenosu signálu mezi buňkami, obvykle přeměně přijatého elektrochemického impulzu na informaci ve formě k tomu určených chemických látek. Neuron je obvykle spojen s několika jinými, může se jich dotýkat po celém jejich povrchu (tedy nejen na konci dendritů).

== Přenos informace ==

=== Vedení signálu axonem ===

==== Klidový membránový potenciál a jeho původ ====

K pochopení toho, jak je veden signál po většině délky nervové buňky, je potřeba se seznámit s existencí membránového potenciálu. Jeho základní příčinou je různý poměr aniontů a kationtů uvnitř a vně buňky.

Kationty draslíku jsou jako atomy malé, a proto procházet membránou můžou, zatímco pro anionty (fosforečnany, bílkoviny) je zcela neprostupná. V malé míře můžou prostupovat chlór a sodík. Nerovnováha aniontů a kationtů vzniká díky rozdílné koncentraci solí v buňce a vně buňky – zatímco vně je 5,5 mmolu/l K+, uvnitř buňky je 155 mmolu/l K+. Kationty draslíku se můžou mísit a &quot;snaží&quot; se unikat ven a tím vyrovnat koncentraci. Pokud jich unikne dost, celý proces se zastaví, protože zbylé kationty budou uvnitř drženy přitažlivými silami, vzniklými záporným napětím. Takto fungující membrána se též nazývá iontová pumpa. Rovnice pro výpočet jejího napětí sestavil v 19. stol. W. Nernst, proto se nazývá Nernstův potenciál nebo klidový membránový potenciál (dále KMP, anglicky &quot;resting potential&quot;). V nervových buňkách je –60 až –75 mV. V závislosti na druhu buňky se v celém těle pohybuje od –40 do –90 mV. Nervové, svalové a smyslové buňky mají zvláštní vlastnost rychle měnit svůj MP na základě vnějších podnětů.
==== Akční potenciál ====

Na napětí v nervové buňce působí různé vnější i vnitřní vlivy. Napětí na membráně tedy rychle kolísá v rozpětí několika mV.
Pokud napětí na membráně stoupne (díky několika impulzům najednou) nad určitou hodnotu, otevřou se tzv. sodíkové kanály – &quot;tunely&quot; v cytoplazmatické membráně, které umožní snadný přesun sodíkových kationtů skrz membránu. Jsou tvořeny několika molekulami k tomu specializovaných bílkovin, které procházejí po délce skrz buněčnou membránu (složenou z pouhých dvou vrstev tukových molekul). Právě molekulární povaha celého přesunu iontů umožňuje jejich rozdělení na propustné a nepropustné.

Sodíku je (na rozdíl od draslíku) větší koncentrace vně buňky a proto se kationty Na+ začnou rychle přesouvat dovnitř. Napětí v buňce stoupne až na +30 mV. Protože se napětí převrátí, nazývá se tento proces depolarizace. Zmíněnému napětí, při kterém se umožní přesun sodíku, říkáme akční potenciál, zkráceně AP. Pro šíření signálu v axonu má zásadní význam.

Po dosažení kladného napětí okolo 30 mV se sodíkové kanály zase uzavřou a membránový potenciál se rychle vrátí na hodnotu KMP. Aby se okamžitě nevytvořil další akční potenciál a celý proces nenastal znovu, je tvorba AP po určitou dobu zcela blokována (&quot;absolute refractory period&quot;), o něco později je k jeho vytvoření ještě potřeba depolarizace silnější.

Z tohoto je vidět, že signál v neuronu je povahy &quot;všechno nebo nic&quot;. Pokud původní depolarizace dosáhne určité hodnoty, vytvoří se signál, který se sám sebe zesiluje a šíří se po délce neuronu, pokud napětí nestačí, nezesílí se žádný signál.

==== Přesun informace po délce axonu ====

Pro funkci nervové buňky nestačí jen vyvolat AP, ale je potřeba jej po ní co nejrychleji rozšířit. Pokud by axon sestával pouze z membrány, setkali bychom se s několika značnými nevýhodami. Především by se vzniklý AP zpátky ze značné části &quot;vybíjel&quot; skrz membránu, kde již prošel. Toto je možné částečně napravit zvětšením průměru buňky (více zvětšíme plochu průřezu než jeho obvod). Důsledkem tohoto jevu je poměrně malá rychlost šíření AP.

Takový axon mají nervové buňky třeba u hlavonožců. Uvádí se, že běžný průměr jejich axonu je 0,6 mm – je jasné, že při takovémto průměru nervových buněk by savci žít svým &quot;dynamickým&quot; životem zdaleka nemohli.

Proti zmíněnému neblahému jevu obalují axon Schwannovy buňky. Ty jsou svým účelem i vzhledem velmi specializované – mají plochý tvar a jsou zhruba čtyřikrát omotány okolo. Schwannovy buňky obsahují velké množství bílkoviny myelinu, který je, jako ostatní nepolární bílkoviny, pro elektřinu nevodivý. Schwannově buňce se také říká myelinová pochva. Díky tomu mají žížaly axony o tloušťce 90 μm (částečné pokrytí myelinem), žáby 7 μm (studenokrevní) a savci (kočka) pouhých 2,3 μm.

Přesun AP v axonu, obaleném Schwannovými buňkami, je mnohem rychlejší a účinnější než bez nich. V místě, kde je axon izolován Schwannovou buňkou, se signál šíří rychlostí šíření elektrického pole, tedy skoro rychlostí světla. Jediné zpomalení nastává na membráně na Ranvierových zářezech, kde je původní membrána bez myelinu a na ní se obnoví AP. Rychlost šíření signálu je tedy

Uvádí se, že běžná rychlost je zhruba 7 m/s. Závisí na výše uvedených faktorech, průměru vlákna (čím větší, tím vyšší rychlost) a teplotě (se zvýšením teploty rychlost vzrůstá, chladem se dá signál přerušit). Je dobré si uvědomit, že jenom než první signál dorazí z mozku do nohy na brzdovém pedálu, urazí automobil na dálnici třeba 15 metrů.

=== Předání informace jiným buňkám ===
==== Synapse – aktivní přenos ====

Řekněme, že nervový impuls úspěšně dorazil na konec axonu čili synapsi a je třeba jej předat ostatním buňkám. Nejběžnější je přenos neurotransmitery – speciálními látkami, které ve velmi malém množství vylučuje synapse, aby byly přijaty receptory další buňky. Neurotransmitery jsou obsaženy v tzv. synaptických váčcích v množství pouhých několika tisíc molekul. Synaptických váčků je na povrchu synapse podobný počet.

Pokud na akční potenciál dorazí na synapsi, dojde k otevření jiných kanálů, specializovaných na kationty Ca&lt;sup&gt;2+&lt;/sup&gt;. Ty začnou pronikat dovnitř, jako je popsáno výše u sodíku. Z toho vyplývá, že pro přenos signálu je zcela nezbytná přítomnost vápníku v mezibuněčném roztoku, při jeho vyšší koncentraci je i vyšší pravděpodobnost vyloučení neurotransmiteru.

Přesný proces, který probíhá uvnitř synapse po vstupu vápníku, není úplně znám. Pravděpodobně se vápníkové ionty navážou na membrány některých buněčných organel a především způsobí, že synaptické váčky přilnou k buněčné membráně a tím se molekuly neurotransmiterů vyloučí ven z buňky (tento proces se nazývá ''exocytóza''). Obnovují se opačným postupem, kdy se membrána prohne dovnitř, uzavře se a začnou se v ní vytvářet nové neurotransmitery. Celý tento proces je poměrně náhodný – neurotrasmiter se v malé míře vylučuje i bez významnějších podnětů.

[[Soubor:Acetylcholine.svg|100px|vpravo|Acetylcholin]]

Do úzkého prostoru se tedy uvolní (z chemického hlediska velmi malé) množství neurotransmiterů. Neurotransmiterem je obvykle '''acetylcholin'''. Ty se navážou na receptory na membráně druhé buňky. Některé receptory se potom stanou propustnými pro kationty, některé vyvolají složitější chemické procesy, na kterých se obvykle podílejí tzv. G-proteiny. Obojí vede k tomu, že se změní membránový potenciál, zde označovaný jako postsynaptický potenciál (PSP). Obvykle se v buňce začne hromadit sodík (depolarizace), občas naopak může z buňky unikat ještě víc draslíku (hyperpolarizace). Protože druhá zmíněná změna vzdaluje buňku od napětí, potřebného k vytvoření AP, nazývá se inhibiční postsynaptický potenciál (IPSP). Pokud se za sebou nahromadí velké množství kladných vlivů a málo záporných (IPSP), vyvolá se celý popsaný postup s depolarizací a vznikem AP. Předání signálu z jednoho neuronu na druhý přes synapse trvá od 0,5 do 4 ms.

Neurotransmiterové molekuly se po aktivaci příslušných receptorů z mezibuněčného prostoru odstraní rozkladem, vtažením speciálními molekulami zpět do buňky nebo jednoduše difúzí do okolního prostoru.

==== Mezibuněčné můstky – pasivní přenos ====

Toto je okrajový způsob, který se vyskytuje zejména u obojživelníků, u savců zcela výjimečně. Jeho podstata je velmi prostá, buňky jsou propojeny úzkým &quot;tunelem&quot;, který umožňuje přímý přenos AP mezi jejich cytoplazmami.
Tento způsob přenosu AP se velmi hojně vyskytuje v srdečních svalových buňkách.

== Použitá literatura ==
* Encyclopedia Brittanica – knowledge in depth, svazek 24 (?, 1992)
* Lexikon der Biologie (Breisgau 1987)
* Časopis Vesmír 2003 / strana 615

[[Kategorie:Biologie]]</text>
      <sha1>foqecodst5kep26f1338v7r4myalzf6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Měňavky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2601</id>
    <revision>
      <id>43150</id>
      <parentid>43149</parentid>
      <timestamp>2021-03-04T15:36:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze 43149 od uživatele [[Special:Contributions/2A00:1028:83AC:6782:1473:55BF:6EDD:BF1F|2A00:1028:83AC:6782:1473:55BF:6EDD:BF1F]] ([[User talk:2A00:1028:83AC:6782:1473:55BF:6EDD:BF1F|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="10389" xml:space="preserve">Měňavky jsou poměrně četní jednobuněční živočichové obývající především sladké bahnité vody a velmi vlhkou půdu, občas jsou symbionty či parazity v tělech živočichů. Jsou vděčnými cíli pozorování mikroskopy, neboť dosahují velikostí nezřídka 1 mm a dají se lehko získat například z vlhkého mechu. Tvar jejich těla je proměnlivý.

== Zařazení ==

* Nadříše: Eukaryota
** Říše: Prvoci (Protozoa)
*** Kmen: Bezbrví
**** Podkmen: Kořenonožci (Rhizopoda - Sarcodina)
***** Třída: Měňavky (Amoebina)

== Způsob obživy ==

Měňavky jsou ryze heterotrofní živočichové (tzn. nevytvářejí si potravu samy fotosyntézou, jako třeba rostliny). Živí se masožravě i býložravě, povětšinou fagocyticky: obklopí svými panožkami náhodně potkanou bakterii, drobného prvoka nebo řasu, uzavřou ji, zahubí a stráví.

Mikroskopem je možno pozorovat až pět takovýchto váčků, které se nazývají potravní vakuoly a svým složením jsou totožné s cytoplazmatickou membránou. Po využití všech pro prvoka užitečných látek se tato organela začne nazývat vylučovací vakuolou, posléze přilne k buněčné membráně, sloučí se s ní a svůj obsah vyklopí ven z buňky.

Zajímavým způsobem se živí ''Amoeba verrucosa''. Její výskyt je závislý na přítomnosti řasy zvané drkalka. V. Tereba o ní v knize Prvoci (1936) píše: ''&quot;Amoeba tato živí se drkalkovými vlákny, které i při několikanásobné délce jejich těla (řas vůči měňavce), snadno vpraví do těla. Inkorporace řas takových děje se zajímavým mechanismem, který Rhumblen nazval importem potravy. Za tohoto importu protáhne amoeba tělo a přiloží se tělem k řasovému vláknu, které pak opětovnou tvorbou panožek vtáhne do těla. Postup tohoto importu jest ten, že měňavka obteče především vlákno ve středu jeho celkové délky. ... V následující fási vytvoří amoeba z míst, v nichž vyniká vlákno z těla jejího, s každé strany po jedné tupé lobopodií.&quot;'' Následně do sebe Amoeba verrucosa těmito panožkami vsouká celé vlákno řasy drkalky. Na stranách, odkud vyčnívalo vlákno, se měňavka uzavře, čímž vytvoří běžnou potravní vakuolu a do pěti dnů řasu stráví.


== Pohyb ==

Měňavky se pohybují způsobem v živočišné říši neobvyklým - postupným přeléváním se z místa na místo. Základním postupem je tvorba panožek, též lobopodií - drobných výčnělků na těle améby tvořených především ektoplazmou. Endoplazma se na jejich tvorbě podílí jen z velmi malé části a u větších panožek. Panožky se vyrábí běžnou, pozorovatelnou rychlostí. Existují ale i výjimky, protože některé měňavky se přemisťují jakýmsi &quot;kutálením&quot; - ale i to je podmíněno tvorbou panožek. Měňavky dávají přednost pohybu podél povrchu, v jejich prostředí tedy hnijícímu dřevu nebo kamenům ve vodě a podobným objektům, před pohybem ve volné kapalině. Udává se, že se pohybují rychlostí 2 cm za hodinu.

== Predátoři ==

Není tvora, který by se měňavkami přímo živil, jsou tedy na konci potravního řetězce. Populace měňavek je omezována pouze těmito dvěma faktory:

# Měňavky nejsou tak odolné jako třeba bakterie a pomaleji se také množí a
# Potřebují k životu mnoho potravy, takže musí žít poměrně řídce rozptýlené, aby se uživily.

== Rozmnožování ==

Měňavky, jako ostatní jednobuněční živočichové se rozmnožují nepohlavně - dělením. Tento proces se názývá mitóza. V jádře se nejprve z chromatinové sítě oddělí mikroskopem pozorovatelné chromozomy. Podél celé buňky se pak vytvoří tzv. vřeténko. Chromozómy se rozdělí na dvě chromatidy a posunou se po dělícím vřeténku na opačné konce buňky, kde se shlukují, dorůstají a stávají se novými dvěma jádry. Poté se buňka rozdělí na dvě. Měňavky se za ideálních podmínek dělí jednou za pár dní.


== Anatomie ==

[[Soubor:Naegleria_trophA.JPG|vpravo]]

Vzhledem k tomu, že měňavky jsou jednobuněčné, překrývá se jejich anatomie z valné části se složením eukaryontních buněk.

* '''Cytoplazmatická membrána''' je obal buňky, společný všem formám života kromě některých hub. Je tvořen vrstvou tuků (fosfátových derivátů diglyceridů), většinou tlustou jen 2 molekuly (jednotky nanometrů). Občas se říká, že je plovoucí, protože se drží pohromadě jen díky odporu nebo přitažlivosti k vodě. V cyt. membráně jsou bílkovinná tělíska různých velikostí a účelů (zvané plazmodesmy), která mimo jiné propouštějí pro buňku užitečné látky dovnitř a nepotřebné zase ven (čímž zajišťují osmotický tlak), nebo zajišťují chemickou komunikaci mezi buňkami. Má stejnou stavbu jako potravní, vylučovací (lysozóm) a stažitelná vakuola nebo golgiho aparát.
* '''Cytoplazma''' není ve skutečnosti organelou, jedná se jen o roztok buňce prospěšných látek. U většiny prvoků - měňavky nevyjímaje - se dělí na ektoplazmu, která je hustější a slouží hlavně k mechanické ochraně améby a k pohybu, která obklopuje endoplazmu, která uvnitř obsahuje drtivou většinu organel a v mikroskopu se jeví jako zkalená.
* '''Cytoskelet''', jak už název také napovídá, zajišťuje pohyb a oporu buňky. Jedná se o mnoho navzájem pospojovaných vlákének různých typů (3). U kořenonožců velmi důležitý.
* '''Endoplazmatické retikulum hladké''' je nenápadný soubor kanálků drobných rozměrů. Slouží hlavně k dopravě rozličných buněčných produktů. Zpravidla je napojeno k nějaké organele - nejčastěji to je jaderná membrána, Golgiho aparát či buněčná membrána.
* '''Endoplazmatické retikulum drsné''' je podobné ER hladkému, ale na rozdíl od něj je ještě pokryto ribozómy, které zde ve velkém množství “organizovaně” syntetizují bílkoviny.
* '''Golgiho aparát''' nebo komplex je soubor více většinou zploštělých, vzájemně propojených váčků, podílí se na dopravě a konečné úpravě bílkovin.
* '''Jádro''' - hlavní organela buňky, přechovává většinu genetické informace (část si také nesou mitochondrie, u rostlin i plastidy) sestává z obalu - jaderné membrány, která jej odděluje od buněčné cytoplazmy, chromozomů, které obsahují smotanou DNA a jadérka, kde se vytváří ribozómy a při dělení buňky přechodně zaniká. V jádře je obsažena jaderná bílkovina chromatin. Většina prvoků má jen jedno jádro, některé jich ale mohou mít i stovky.
* '''Lysozom''', též vylučovací vakuola, je váček stejné stavby, jako má cyt. membrána. Buňka v něm shromažďuje odpadní látky. Posléze splyne s buněčnou stěnou a vyklopí svůj obsah ven z buňky.
* '''Mitochondrie''' mění cukry, bílkoviny či tuky na v podstatě nejčistší formu energie pro jednotlivé organely - ukládá ji do adenosintrifosfátu (ATP). Organely, spotřebovávající energii, tuto sloučeninu následně mění na adenosindifosfát (ADP). Mitochondrie jsou kulaté nebo tyčinkovité útvary zvíci zhruba půl mikronu (1/2000 mm). Zabírají až 30% objemu buňky a v jedné buňce jich bývá i přes tisíc. Jak již bylo zmíněno, nese si v sobě i vlastní jednoduchou DNA. Někteří odborníci tudíž soudí, že v dávných dobách, kdy se vyvíjely eukaryotní buňky, došlo ke splynutí buňky a bakterie, která se během času uzpůsobila k vykonávání pouze této specifické funkce.
* '''Ribozómy''' jsou nejmenšími buněčnými organelami. Sestávají pouze ze dvou molekul větších bílkovin. Probíhá v nich proteosyntéza, což je slučování různých látek - především bílkovin z jednoduchých aminokyselin. Jsou nezbytné pro růst a i život buňky. Část se jich vznáší volně v cytoplazmě, ale většina je přilepena na membránu drsného endoplazmatického reti kula.
* '''Stažitelná''' (též kontraktilní) '''vakuola''' je specialitou právě jen jednobuněčných prvoků. Jedná se o organelu, která vstřebává z buňky přebytečnou vodu, kterou pak u buněčné stěny vypustí ven (tento proces se nazývá osmoregulace).

== Někteří zástupci ==

* '''Měňavka obecná''' (''Amoeba proteus'') je asi nejoblíbenějším druhem z třídy měňavek. Žije v podmáčených půdách, mechu či kořenoví rostlin, je hojná po celém území. Dosahuje velikosti až 1/2 milimetru. Latinské jméno odvozeno od řeckého boha vod Protea, který velmi často měnil svou podobu.
* '''Měňavka velká''' je vcelku podobná měňavce obecné. Větší exempláře mají 1 milimetr velikosti. Má charateristický tvar, hlavně díky dlouhým panožkám.
* '''Měňavka plžová''' (''Amoeba limax'') je velmi drobná měňavka žijící ve špinavé vodě. Zajímavostí je, že vytváří jen jednu panožku. V řekách často velmi hojná.
* '''Amoeba verrucosa''' žije ve sladkých netekoucích vodách. Živí se řasou drkalkou.
* Pelomyxa palustris žije na dnech rybníků či louží v rostlinném detritu. Vyznačuje se mimořádnými rozměry - běžně dosahují asi 3 mm, největší exempláře ale měří 15 mm (!). K obhospodařování tak obrovské buňky mívá až několik set buněčných jader.
* '''Emantoeba coli''' je měňavka, která žije v lidském střevě, a jejíž potravou jsou střevní bakterie. Občas se ale, především v tropických oblastech, objeví mutace tohoto druhu, vyvolávající tzv. měňavkovou úplavici. Neplést s Escherichia coli - to je bakterie.
* '''Emantoeba gingivalis''' je neškodná komenzální měňavka běžných rozměrů (1/10 mm), žije v lidských ústech především na zubech, kde se živí hojnými bakteriemi.
* '''Amoeba blattae''' je měňavka nevalných rozměrů - 1/15 mm. Žije ve střevě švábů.

== Prameny ==

* L. Tereba: Prvoci (nakladatelství neuvedeno, 1936)
* kolektiv autorů: Encyklopedie Diderot 8 svazková (Diderot, Praha 1999)
* J. Trefil: 1000+1 věc, kterou byste měli vědět o vědě (nakladatelství LN, Praha 1994)
* kolektiv autorů: Malý Edison (Svojtka &amp; Co. Praha 1998)
* kolektiv autorů: Encyklopedie vědy (Slovart Praha 1996)

[[Kategorie:Biologie]]</text>
      <sha1>p0dr1kgfrhe2yafo6lsrrp4sll6kfz8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maturitní otázky z literatury/Obraz historických událostí v literatuře</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2602</id>
    <revision>
      <id>35040</id>
      <parentid>33818</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:28:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9687" xml:space="preserve">{{:Maturitní otázky z literatury/intro}}

== Vztah přímý - literatura o událostech ==

=== Hist. událost v náboženských textech ===

Mnoho poznatků o historii je možné čerpat z Bible. Zde je mj. velkou výhodou to, že od svého vzniku byla šířena v málo se vyvíjející podobě, bylo tedy omezeno zkreslení, ke kterému jinak u starých textů často dochází.

Zajímavý vztah je mezi biblickou potopou světa a údajným zaplavením Černého moře; dle Ryan-Pitmanovy teorie k tomu došlo provalením vody přes Bosporskou hráz, z níž se stal průplav, které mělo nastat zhruba před 7500 roky.

=== Legendy ===

Legenda je zpočátku ústní tradicí předávaný příběh, který je zčásti nebo zcela fiktivní a jsou na něm znát stopy fantazie lidu. Prakticky nikdy ale takový příběh nevznikl sám od sebe, čili každá legenda by měla být přínosná svým reálným základem.

Za nejstarší světovou literaturu světa se považuje sumerský Epos o Gilgamešovi, který vypovídá přinejmenším o existenci G., krále Uruku v době zhruba 2700 let př. n. l.

Z legend vzniklých na území českého státu jmenujme:
* Nedochovanou nejstarší legendu o sv. Václavovi, která byla sepsána kolem roku 967 latinsky.
* Crescente fide christiana (Když se šířila křesťanská víra, po roce 974, rovněž svatováclavská legenda)
* Fuit in provincia Bohemorum (Byl v zemi české, po roce 975, legenda o sv. Ludmile)
* Vita et passio sancti Venceslai et sanctae Ludmilae aviae eius (Život a utrpení svatého Václava a svaté Ludmily, jeho babičky) též označovaný jako Kristiánova legenda.

=== Kroniky ===

Kronika je záznam o historických událostech s hlavním účelem je pokud možno chronologicky, přesně a věcně popsat jednotlivé historické události.

Popis těchto událostí je ale důsledně suchý a strohý. Nepopisují se žádné příčiny a souvislosti, události nebo jejich aktéři se nehodnotí. Kronika obsahuje pouze faktický popis událostí.

Kroniky patří mezi první díla české literatury. Na území Česka vzniklo v průběhu dějin mnoho kronik.

Význačné místo díky svému rozsahu a úplnosti zaujímá mezi českými kronikami Kosmova Chronica Bohemorum (K. Čechů, nesprávně též Česká k.). Je to základní historické dílo. Kosmas v ní líčí dějiny od nejstarších dob až do své smrti. Svým dílem sledoval i politický cíl - upevnění pozice českého státu. Dílo je psáno prózou, do níž jsou vkládány časoměrné verše, oživené historkami a dialogy. Jeho český původ se ale nezapře: v textu jsou vložena česká přísloví, česká slova a české pověsti (O Libuši a Přemyslovi).

* '''Husitská kronika (14. stol.)''', sepsal Vavřinec z Březové (kronika umírněných husitů).
* Z roku 1338 pochází Chronicon Aulae Regiae Petra Žitavského, označovaná jako '''Zbraslavská'''. Je to klášterní kronika o událostech za vlády Václava II. Později ji autor rozšířil na kroniku celé země. Pokračovalo v ní několik osobností: Kanovník vyšehradský, Vincetius a opat Jarloch.
* Zhruba v době Karla IV. se čeština stává běžným jazykem i v psané literatuře.
* '''Dalimilova kronika''' je první česky psanou kronikou, je psána bezrozměrným veršem. Dají se v ní objevit známky mírné tendenčnosti: je vlastenecky zaměřena a nenápadně hájí zájmy nižší šlechty. Při tvorbě autor čerpal z Kosmovy kroniky. Najdeme v ní vedle historických fakt i nejrůznější pověsti nebo vyjádření soudobých problémů; kroniky této doby nejsou v žádném případě věrohodné historické texty.
* Ani '''kronika Václava Hájka z Libočan''' z roku 1539 není dokonalým a přesným historickým textem, i když v tomto případě je to spíš důsledek snahy o čtivost a efekt. Kronika datuje dějiny od příchodu praotce Čecha až do r. 1527. Hájí zájmy vyšší šlechty a do jisté míry straní katolíkům.

V pozdější době se se svým rozvojem dá literatura lépe dělit na část odbornou, tedy psanou za účelem předání informace o dějinných událostech, a část zábavnou, ve které tvoří dějinné události většinou jen pozadí popisované události.

=== Literatura informativní ===

Autorem desetisvazkové Historie církevní je český protestantský historik Pavel Skála ze Zhoře.
V dobách obrození autoři hledali v minulosti jakýsi obraz národ. síly, zejména jako vymezení češství od němectví.
* František Palacký: Dějiny národu čes. v Čechách i v Moravě. Psáno původně německy, od roku 1848 česky. Popisuje dějiny od nejstarších dob až po 1526. Oceňuje husitství. Psány s důrazem i na literární hodnotu. Ovlivnily další historickou prózu.
* P. J. Šafařík: Slovanské starožitnosti. Od nejstarších dob po 1. tisíciletí; podporuje myšlenku Dobrovského, že Slované pochází z jednoho kmene (myšlenka slovanské vzájemnosti).
* Gelasius Dobner (zakladatel moderního krit. čes. dějepisu): první kritik Hájkovy kroniky
* F. M. Pelcl: Nová kronika česká – poopravená Hájkova kronika.
Josef Jungmann: Historie literatury české – povzbuzuje národní sebevědomí, rozděluje lit. na 3 části: starou, prostřední a novou.

=== Literatura zábavná ===
Ve světové literatuře např.:
* Walter Scott (1771-1832) Ivanhoe
* Sienkiewicz (1846-1916): Ohněm a mečem, Quo vadis?, Neronův Řím, Křižáci
* Alexandre Dumas (1802-1870)
* Tolstoj (1828-1910): Vojna a mír

Z české literatury 19. stol. jmenujme:
* Václav Thám (51 divadelních her)
* K. H. Mácha: Kat - pokus o historický román, děj je lyrizovaný, nedokončeno (díly pojmenovány podle místa děje - Křivoklad, Vyšehrad, Karlštejn).
* J. K. Tyl: Dekret Kutnohorský, Krvavé křtiny, Kutnohorští havíři, Jan Hus, Jan Žižka
* J. Zeyer
* Svátek: Paměti katovské rodiny Mydlářů
* Jan z Hvězdy: Mastičkář, Templáři v Čechách

Historický román se stal běžným v době realismu (2. polovina 19. stol.)
* V. B. Třebízský: Pobělohorské elegie (husitství, doba pobělohorská) a jiné sbírky povídek.

Pozdější události jsou mapovány v obrovském množství děl; navíc jsme se o nich nedávno učili (nebo se ještě učit budeme) a jednalo by se o zbytečné opakování již zmíněných fakt.


== Ovlivnění nepřímé - literatura v důsledku událostí ==

V průběhu starověku a středověku je evropská literatura ovlivněna především náboženstvím; je to důsledek toho, že většina vzdělanosti sídlila v klášterech a podobných církvemi spravovaných institucích.

Dobře pozorovatelným příkladem dopadu historické události na literaturu nepřímo je tzv. '''útěchová literatura po Třicetileté válce'''. Zde je asi nejvýznamnějším zástupcem Labyrint světa a ráj srdce od J. A. Komenského, kde pozorujeme autorův odklon od hmotných hodnot a uzavření se do sebe, hledání duchovních hodnot, jež se ve válkách ztrácejí méně snadno.

V průběhu 18. století pozorujeme sílící české národní uvědomění, tedy snahu se vymezovat oproti německému vlivu; to se zobrazuje na literární tvorbě jednak důrazem na &quot;češství&quot;, jednak dnes již samozřejmým psaním českým jazykem.

V podobné době se začíná výrazně víc psát o &quot;prostých lidech&quot;; je to asi důsledek přirozeného vývoje společnosti ke zmenšení (ekonomických, společenských) rozdílů mezi lidmi.

Neutěšené poměry dělníků v dobách budování kapitalismu spolu se šířením socialistických myšlenek se podepisují na mj. české skupině &quot;buřičů&quot; (Gellner, Neumann).

Technický rozvoj má za celou dobu své existence vliv jen na část autorů, jako byli J. Neruda (Písně kosmické), Skupina 42 aj. Zcela zásadní měrou se projevil na většině děl žánru sci-fi (u některých je to spíše na škodu, mezi nejlepšími díly žánru je dle mého názoru větší zastoupení netechnických než je průměr). Mnoho autorů publikovalo svoje vize o zhoubném dopadu pokroku, dobrým příkladem jsou např. Čapkova díla RUR (1920), Továrna na absolutno (1922) a Krakatit (1922).

První světová válka mimo jiné vedla k (podpořila) vzniku dadaismu, jako nesmyslné odpovědi na nesmyslné hrůzy války. Její události jsou mapovány tzv. legionářskou literaturou.

Druhá světová válka se svým nebývalým rozsahem jak zeměpisně, tak i co do škod velmi silně projevila. Především jde asi o celospolečenský podvědomý strach, mj. z toho, jak jednoduše vznikla a jak obyčejní byli největší nacističtí zločinci. Je také mnoho děl, co by se patrně zdaleka tolik neproslavila, kdyby nebyla psána za války, ačkoli se jí netýkají přímo.

Velký dopad na literaturu v sovětském bloku měla totalita: jednak silnou podporou propagandistické lit. (oslavování kultu vládnoucího pohlavára SSSR a nejrůznějších dělníků a zemědělců), jednak potlačení svobodné tvorby. To vedlo k rozdělení literatury na 3 proudy (legální tuzemská, legální zahraniční a ilegální tuzemská; ilegální zahraniční nemá smysl).

Na českou literaturu měly vliv události 60. let: nejdříve uvolnění poměrů, dál jejich opětovné utužení a zklamání z příchodu &quot;bratrské pomoci&quot; sovětských vojsk.

V poválečné světové tvorbě (a nikoli jen lit.) se projevují nejrůznější alternativní myšlenky (beat generation, hippies a podobně).

[[Kategorie:Maturitní otázky z literatury|Obraz historických událostí v literatuře]]</text>
      <sha1>coe6h3c3l1o5qu8aqgzsxaa2mrpx69d</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Fullereny a nanotrubičky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2603</id>
    <revision>
      <id>38342</id>
      <parentid>34766</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:28:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="16400" xml:space="preserve">''aneb maximální miniaturizace fotbalového míče''

Fullereny a jim podobné lineární útvary označované jako nanotubes nebo také česky nanotrubičky je vůbec těžké zařadit do vědního odvětví – to, jestli je zahrneme do organické, anorganické chemie nebo nanotechnologie, závisí převážně na tom, z jakého směru se na ně díváme a k jakému účelu je chceme použít.

Technologické odvětví zabývající se výrobou a zkoumáním mimořádně malých objektů se nazývá nanotechnologie. Za produkty nanotechnologie se obecně považují objekty o rozměrech do 100 nm, ať už se jedná o zvláštní nesmáčivé povrchy, jemné částice s neobvyklými chemickými vlastnostmi nebo detaily elektronických plošných spojů. Další zmenšování vede k poměrně značné změně skoro všech vlastností hmoty, na které jsme zvyklí z makroskopického i mikroskopického světa. Ty jsou totiž z valné části dány statistikou, tím, že se velké množství zvláštních jevů prostě ztratí ve svých neuspořádaných účincích a navenek se projevují jenom některé. Pokud pracujeme s jednotlivými atomy, musíme počítat s mnohem složitějším chováním hmoty.

Nanotechnologicko-chemické objekty, jako jsou fullereny, stále projevují na principech mnohé vlastnosti běžných, makroskopických útvarů. Je to dáno mj. tím, že na rozdíl od většiny ostatních molekul jsou v nich atomy uhlíku pevně vázány na své místo a molekula se chová víceméně jako pevné těleso, podobně se i nanotrubičky do značné míry projevují jako tenká tyčinka. To je při obrovském rozdílu co se týče všech ostatních parametrů skutečnost skoro paradoxní - musíme vzít v úvahu, že atom je částice tak malá, že se za zvláštních podmínek může projevit i její vlnová povaha jako celku, o delokalizaci elektronů, jejich vnitřních magnetických momentech nebo principu neurčitosti pana Heisenberga ani nemluvě.

== Fullereny ==

=== Struktura ===
[[Soubor:Fullerene_c540.png|vpravo|300px]]
Jedná se o souměrnou kouli složenou pouze z uhlíkových atomů. Její stěny jsou tvořené pěti nebo šestiúhelníky, povrch fullerenu připomíná strukturu grafitu.

Grafit je v ideálním případě tvořen z rovin „vydlážděných“ pravidelnými šestiúhelníky uhlíku. Tato struktura odráží přirozeně rovinné uspořádání tří vazeb u většiny atomů, v každém uzlu se dotýkají šestiúhelníky, jejichž vnitřní úhly dohromady dávají součet 360°.

Aby se taková struktura svinula do uzavřeného prostorového útvaru, musí být součet vnitřních úhlů jejích stěn alespoň v některých bodech menší než 360°; musí se v ní objevit „pětiúhelníkové poruchy“. Podle Eulerovy věty (určuje vztah mezi počtem vrcholů, hran a stěn uzavřených těles) musí být těchto pětiúhelníků právě dvanáct, aby utvořily uzavřené těleso. Počet šestiúhelníků pak může být v podstatě libovolný. Rodina fullerenů tedy bude začínat od nejméně stabilního benjamínka C20 (pravidelný dvanáctistěn, jehož stěny jsou pětiúhelníky) a pak téměř pro každý sudý počet atomů (vyjma 22) existuje další fulleren. Nemusí být nutně zcela kulaté, jako např. C70, který má tvar ragbyového míče.

Zdaleka nejrozšířenějším a také nejstabilnějším fullerenem je C60, který má stejné uspořádání jako švy na fotbalovém míči. Průměr této téměř dokonalé koule je asi 1 nm.Vyskytují se ovšem i mnohem větší útvary, např. C240 nebo C540.
Výjimečně se mezi fullereny řadí i uzavřené molekuly z uhlíku, které nemají „pětiúhelníkové poruchy“, ale „čtvercové poruchy“. Takové molekuly mají výrazně hranatější tvar a jsou výrazně vzácnější, vlastnosti mají ale podobné.

=== Objev ===

Fullereny byly objeveny poměrně nedávno. Předtím byla jejich existence teoreticky předpovězena, a to nikoli panem Fullerem (ten jen jako architekt prosazoval jim podobné útvary), ale Davidem Jonesem roku 1966. V roce 1984 bylo pozorováno, že při laserovém odpařování grafitu vzniká větší zastoupení molekul se sudým počtem uhlíků než s lichým. Postupně se zjistilo, že se jedná o zcela novou sloučeninu. Během několika let byly Fullereny odhaleny, popsány a separovány.
Za jejich objev byla udělena Nobelova cena za chemii 1996. Podělili se o ni dva američtí profesoři Robert F. Curl a Richard E. Smalley a Angličan prof. Harold W. Kroto. Švédská královská akademie odůvodnila své rozhodnutí neobyčejně stručně: doslova „za objev fullerenů“.

=== Zvláštní vlastnosti fullerenů ===

Fullereny se vyznačují mnoha velmi zvláštními vlastnostmi.
* Pokud do nich uzavřeme nějakou molekulu, je s obalem sice nerozlučně spjata, ale není na něj ani chemicky vázána, ani nemůže interagovat s vnějším světem (v C60 je poloměr dutiny cca 0,7 nm); takovým molekulám se říká endohedrické. To je např. C60 s uvězněnými atomy kovů, např. La@C60 (pomocí @ se označuje, že atom je uvnitř fullerenu a netvoří s ním chemickou vazbu) nebo třeba He@C60. Do větších fullerenů je možné umístit i víceatomové molekuly. Uvažuje se o možnosti takto přenášet do organizmu molekuly léčiv nebo ukládat do fullerenů radioaktivní atomy.
* Nejrůznější atomy mohou být navázány na povrch fullerenů, tzv. exohedrické molekuly,. Příkladem může být C60F60, se kterým se počítá jako s perspektivním mazadlem, protože tato „ježatá“ molekula připomíná molekulární valivé ložisko.
V kombinaci s alkalickými kovy u nich byla pozorována supravodivost (tzv interkalované fullerity). Např. K3C60, Rb3C60, Cs3C60 vykazují supravodivost při nízkých teplotách až do ~30 K, což je mnohem vyšší teplota než u ostatních molekulárních supravodičů (~10 K).
* U C60 byl pozorován mimořádně vysoký index lomu (navíc se silně nelineární závislostí na frekvenci světla). Změna n na f je mj. příčina, proč vzniká duha na optickém hranolu.
Jiné možné využití fullerenů je v ochranných sklech. Při intenzivním osvětlení totiž C60 zvyšuje absorpci a tím udržuje množství prošlého světla na nízké hodnotě (tento jev se nazývá „optical limiting“).
* Vysokým tlakem je možné přeměnit C60 na diamant, a to i při pokojové teplotě. Kvalita takto připravených diamantových vrstev je mnohem lepší než u dosud používaných metod. Možnost vytvářet ochranné vrstvy na různých součástkách může mít velký ekonomický význam. Jiná možnost je k tomu účelu použít místo vysokého tlaku svazek rychlých iontů. Ve Stuttgartu nejprve připravili uhlíkovou cibuli (do sebe vnořené „šlupky“ různě velkých fullerenů) z grafitových sazí ozařováním proudem iontů a dalším ozařováním ji pak přeměnili na drobné krystalky diamantu. Těžké ionty (použit byl neon) urychlené elektrickým polem vyrážejí atomy uhlíku z „cibule“ a v místech, kde je největší zakřivení (a tedy i největší napětí), ve vnitřních vrstvách „cibule“, pak dochází vlivem lokálního tlaku ke vzniku diamantových zárodků. Pak už pokračuje růst samovolně. Výsledné nanokrystalky diamantu jsou velmi čisté, neboť není přidáván žádný katalyzátor. Předpokládá se, že při použití silnějšího zdroje proudu iontů se takto podaří vyrábět makroskopická množství diamantového prášku.
[[Soubor:C60-Fulleren-kristallin.JPG|300px|vpravo]]
* Z molekul C60 lze vypěstovat krystaly s krychlovou symetrií, tzv. fullerity (tato terminologie je převzata z angličtiny). Teoreticky by fullerity mohly být jedinou opravdu čistou krystalovou formou uhlíku, neboť na jejich povrchu nevznikají žádné nenasycené vazby, na které by se vázaly cizí atomy z okolní atmosféry; i povrch fulleritu je totiž tvořen dokonale uzavřenými míči C60. Na povrchu diamantu či grafitu se nenasycené vazby nevyhnutelně vytvářejí. Molekuly C60 jsou v tomto molekulárním krystalu vázány slabými elektrickými van der Waalsovými silami. Díky svému kulatému tvaru se mohou ve svých krystalových polohách téměř volně otáčet kolem náhodně orientovaných os. Rychlost otáčení je přitom obrovská – stovky milionů otáček za vteřinu. Při nízkých teplotách (cca 170 K) se rychlé chaotické rotace změní na komíhání kolem os orientovaných podél tělesových úhlopříček krychle.
* Fullerity velmi snadno přijímají atmosférické plyny, které difundují do intersticiálních poloh (krystal fulleritu má 34 % volného objemu). Fullerit je měkký jako tuha, velmi pružný a v čisté formě nevede elektrický proud. Do volných izolovaných míst struktury fulleritu je možné interkalovat (vmezeřit) cizí atomy, např. alkalické kovy, a kvalitativně tak měnit jejich vlastnosti. Tím také vznikají i supravodivé materiály zmíněné výš.

=== Příprava ===

Menší fullereny se vyskytují, byť ve velmi malých množstvích, i v přírodě, a to v uhelných vrstvách a v sazích. Z nich sublimují při teplotách 400 – 600&amp;nbsp;°C a dají se snadno rozpustit v benzenu či toluenu. Po odstranění nerozpustné složky se získá červeně zbarvený roztok, který obsahuje směs C60 (asi 80 %), C70 (asi 20 %) a stopy vyšších fullerenů (C76, C84 a další).
V současné době se také uměle vyrábějí v elektrickém oblouku s grafitovými elektrodami.

== Nanotrubičky ==


Existují jednak uzavřené plochy z uhlíku, zvané fullereny, jednak nekonečné plochy v obou rozměrech, které běžně tvoří grafit. Je zřejmé, že by mělo existovat i něco mezi tím, tedy trubička neboli grafitový list, stočený do trubice.
Takové útvary byly opravdu pozorovány a vzhledem ke svému průměru několika až několika desítek nm a tvaru byly příhodně pojmenovány jako nanotubes čili nanotrubičky.

Průměr nanotrubiček může nabýt mnoha hodnot – v jejich průřezu totiž nemusí být celočíselný počet atomů uhlíku. To je dáno tím, že se můžou uhlíky navázat nikoli kruhově, ale v nejrůznější míře spirálně, tedy na uhlík, který je o kroužek dál. Tím se mírně zmenší průměr.

Délka nanotrubiček se běžně uvádí v řádech mikrometrů, jedná se tedy o 100 až 1000 násobky tloušťky, v nedávné době byl ale objeven i způsob, jak vyrábět nanotrubičky skoro neomezené délky. Konce bývají většinou kulatě uzavřeny polovinou Fullerova míče.
Při přípravě fullerenů v elektrickém oblouku mezi uhlíkovými elektrodami byly ještě také nalezeny tenké uhlíkové jehličky o průměru několika nanometrů a délky několika mikrometrů. Po podrobném zkoumání pod elektronovým mikroskopem vyšlo najevo, že se jehličky skládají z nanotrubiček různého průměru vložených do sebe.

=== Zvláštní vlastnosti nanotrubiček ===

Podobně jako fullereny, vykazují i nanotrubičky velmi neobvyklé vlastnosti.

==== Elektrická vodivost ====

Šířka zakázaného energetického pásu, která určuje elektrické vlastnosti, se zmenšuje s rostoucím průměrem trubičky. Elektrickou vodivost lze podstatně zvýšit, jestliže se nanotrubičky vyplní atomy kovů (či přechodných kovů). Je možné připravit tzv. nanodrátky (nanowire) – nanotrubičky vyplněné chromem, niklem či gadoliniem. V budoucnu budou mít patrně využití i ve stále se zmenšujících elektronických obvodech. Experimentální ověřování teoretických představ na jednotlivých nanotrubičkách bude ovšem neobyčejně obtížné.

==== Nanoteploměr ====

V americkém Státním ústavu pro výzkum materiálů se podařilo vytvořit sice nepraktický, ale zaručeně nejmenší teploměr na světě. Tvoří ho uhlíková nanotrubička o průměru 75 nanometrů, asi 10 mikrometrů dlouhá a naplněná galliem. Gallium je podobně jako rtuť kapalné již za poměrně nízkých teplot. Výzkumníci zjistili, že v rozmezí teplot přibližně od 50 do 500&amp;nbsp;°C hladina gallia lineárně stoupá či klesá s teplotou. Nevýhodou teploměru je skutečnost, že k odečtu teploty by byl zapotřebí elektronový mikroskop.

==== Tunelovací mikroskop ====

Druhý úspěch zaznamenali ve skupině nositele Nobelovy ceny Richarda E. Smalleye, kde se již delší dobu zabývají tzv. uhlíkovými nanotrubičkami. V časopise Nature 384, 147, 1996 popisují, jak se jim podařilo přilepit na konec klasického křemíkového hrotu STM mikroskopu (ten má podobu pyramidy) uhlíkovou nanotrubičku dlouhou několik mikrometrů a širokou pouze 5–20 nanometrů (hrot nejprve namočili do lepidla a pak přiblížili ke konci nanotrubičky).

Trubičkový hrot je vodivý, dá se relativně snadno vyrobit a je tedy levný. Nanotrubička je tenká, může tedy pronikat do hlubokých příkopů ve zkoumaném povrchu a je i neobyčejně pružná, takže přečká prudké nárazy na vzorek – to neplatí pro běžný křehký hrot. Konfigurace atomů na konci trubičky je chemicky dobře známá, což je důležité pro vyhodnocení získaného obrazu. Očekává se, že hrot z nanotrubičky neobyčejně zvýší možnosti skenovacího mikroskopu.

==== Kvantové síto ====

Matrice uhlíkových nanotrubiček by mohla sloužit jako kvantové síto, schopné oddělit lehký izotop vodíku 1H a těžký izotop vodíku – tritium 3H. Chování obou izotopů v nanotrubici se totiž liší. Může za to jejich rozdílná hmota a tzv. Heisenbergův princip neurčitosti – čím přesněji známe polohu mikročástice, tím méně přesně známe její hybnost. A protože uhlíková nanotrubička vymezuje pozici vodíkového izotopu poměrně silně, musí být velká neurčitost jeho impulzu. A to v podstatě znamená, že lehčí izotop se (právě pro svoji nižší hmotu) tak silně „vzpírá“, že z nanotrubičky unikne.

Není to tedy tak, že 1H je prostě lehčí a proto projde stěnou, jak by se dalo předpokládat. Jen je u něj větší pravděpodobnost, že se náhle „objeví“ mimo trubičku.

Zatím to všechno jsou jen výpočty, podobný objekt se ještě nepodařilo vyrobit. Hlavním použitím by bylo oddělování tritia z radioaktivního odpadu, což může mít zásadní význam v budoucí fúzní energetice.

==== Velká délka ====

Pomocí postupného růstu v „živném roztoku“ je možné vytvářet nanotrubičky prakticky neomezené délky. Trubičky pak rostou ve svazcích – tvoří tedy vlákna, jak je vidět na snímku z elektronového mikroskopu. Rekord v jejich délce přesáhl 100 m (?).

[[Soubor:Fe-cat_CVD_MWCNT_SEM_overview_mats_with_scalebar.jpg|300px|vpravo]]

== Závěr ==

Fullereny jsou již několik let jedním z hlavním zájmů nanotechnologického výzkumu. Stručný výčet jejich zvláštních chování, která často nemají obdobu u žádné z ostatních látek napovídá, že budou do budoucna hrát mnohem větší roli v technologii, medicíně a časem možná i nalezneme jejich využití pro předměty běžné potřeby.

Nanotrubičky budou s největší pravděpodobností základním stavebním prvkem u všech nanotechnologických odvětvích. Bude možné zkoumat různé fyzikální jevy na atomární úrovni probíhající v malém prostoru vymezeném nanotrubičkami, katalytické nebo supravodivé vlastnosti a podobně.

Je velmi pravděpodobné, že je ještě mnoho objevů z této oblasti, které zatím pro svou bizarnost prostě nikoho nenapadly.

== Použitá literatura ==

* Fullereny a nanotrubičky:
*# Nejkulatější molekula; Jan Valenta; Publikováno: Vesmír 76, 65, 1997/2
*# Nestandardní uspořádání atomů; Vladimír Dvořák; Publikováno: Vesmír 75, 566, 1996/10
*# Diamanty z (uhlíkové) cibule; Jan Valenta; Publikováno: Vesmír 77, 295, 1998/5
* Nanoteploměr; Ivan Boháček; Publikováno: Vesmír 81, 245, 2002/5
*# Molekulární stavebnice; Josef Michl, Jaroslav Vacek; Publikováno: Vesmír 81, 256, 2002/5
*# Wikipedia – [www.wikipedia.org]
*# [http://www.worldchanging.com/archives/ www.worldchanging.com/archives/]

[[Kategorie:Chemie]]</text>
      <sha1>mx9avjb5uqa5nyos1jenqj9exkcqf3q</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maturitní otázky z literatury/Experimentální literatura</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2604</id>
    <revision>
      <id>44355</id>
      <parentid>44354</parentid>
      <timestamp>2021-08-12T16:35:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>-prázdná sekce</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8149" xml:space="preserve">{{:Maturitní otázky z literatury/intro}}

Všechna díla, která se v době svého vzniku odlišovala od tehdejších literárních zvyklostí, byla experimentální. Kdyby nikdo nezkoušel objevovat nové podoby obsahu nebo formy, chyběl by v literatuře jakýkoli vývoj.

Takové pojetí literárního experimentu je však pro maturitní otázku nefunkční, proto jej vymezíme jako vybrané texty Moderny a mladší (tzn. druhá třetina 19. stol. až současnost). Výběr můžeme ospravedlnit sociálním vývojem po průmyslové revoluci, který je vlastně oproti dřívějším dobám také jakýmsi společenským experimentem, o němž nikdo neví, jak dopadne. Sociální změny se výrazně odrážejí v umění (např. malířství a jeho ztráta hranic mezi formou a obsahem odstartovaná impresionismem).

== Próza ==

=== Dekadence ===
* literární směr obracející se proti realismu, popisuje úpadek a nudnou hnilobu společnosti (hlavně plytkých měštáků) – někdy společné rysy s naturalismem
* vyznává „uměníproumění“ = tvorba nemá mít žádný jiný cíl krom umění
* téma „morálka“ – je, není?
* kouzla, fantastično

[[Soubor:Oscar Wilde 3g07095u-adjust.jpg|150px|vpravo]]

'''[[w:Oscar Wilde|Oscar Wilde]]''' (1854 – 1900)
* Období puritánské Anglie, po níž se přehnala průmyslová revoluce -&gt; rozmnožení zbohatlíků, kteří v očích šlechty neměli úroveň
Wilde sám aristokrat, salónní člověk. Odsouzen do vězení za homosexualitu (tuto kauzu u nás rozebírala Moderní revue, kolem Karáska ze Lvovic)

* Obraz Doriana Graye - Román (spíš novela), témata: relativní morálka, zkažení lidské bytosti. Děj: jakýsi malíř namaluje geniální portrét rozkošného mladíka D. G., který od té doby přestává stárnout. D. G. žije jen pro krásu, vizuální, příběhovou i krásu pocitu. Krásu staví nade vše, i nad morálku, a začne pomalu páchat (snad z nedostatku zábran) různé zločiny. Stále nestárne, ale jeho „morální vrásky“ se odráží na portrétu, který se mění v obraz ohavného, vyžilého muže. Experiment, spíš obsahový –fantastické spojení člověka a obrazu, doslovné zobrazení „lidské duše“
* další Wildeova díla: např. Jak je důležité míti Filipa, Ideální manžel (obě div. hry) – nejsou experimentální

=== Moderní román ===
 
obecně charakteristické prvky:
* kritika společnosti – hledání člověka a jeho místa
* rozbití realistického příběhu (transformace postav apod.), popírání „logického“ vyprávění
* proud vědomí
* ztvárnění času
* netradiční práce s jazykem


'''[[w:Franz Kafka|Franz Kafka]]''' (1883 –1924)
Pražský Němec židovského původu, úředník, souchotinář. Měl despotického otce. Fílo F. K. vydal po jeho smrti Max Brod. Experiment, absurdita až fantastično, symbolika, nejasnost psaní, realistické popisy „surrealných“ situací. Témata tvorby:, bezmocnost před čímsi absolutním, téma systému, který řídí společnost – např. byrokracie, čekání na „až“, motiv „zaspání“ nejdůležitější situace, motiv smrti a trestu smrti.
*	Proměna - pověstná ranní změna obchodníčka Řehoře Samsy v „brouka“, materialismus rodinných vztahů a odcizení
*	V kárném táboře - tábor, kde se odsuzuje bez udání důvodu a bez soudu
*	Zámek - čekání na přijetí do zámeckých služeb, zaspání (nedokončeno)
*	Proces - Josef K. je odsouzen a popraven, ale neví za co (nedokončeno)
*	Amerika/Nezvěstný (nedokončeno)

'''[[w:James Joyce|James Joyce]]''' (1882 – 1941) Ir (píšící anglicky a žijící víc v zahraničí), měl být knězem, experiment, hlavně cykličnost – narození, smrt; nekonvenční jazyk
*	Dubliňané – ucelené povídky
*	Portrét umělce v jinošských letech - autobiografie, vyslovení uměleckých názorů
*	Odysseus - celá západní kultura v jednom dni, snaha vytvořit „absolutní román“, který by už nešel překročit, intertextualita (odkazy na cizí texty – počínaje paralelou s Homérem), užívání nejrůznějších žánrů (od reportáže po drama) proudy vědomí. Děj: 16. čevna 1904, tří postav.
*	Plačky nad Finneganem - skoro nečitelný, &quot;rozbitý&quot; text, z něhož se jen s obtížemi dá vyčíst význam
:strana 214:
:''You're thinking of Astley's Amphitheayter where the bobby restrained you making sugarstuck pouts to the ghostwhite horse of the Peppers. Throw the cobwebs from your eyes, woman, and spread your washing proper! It's well I know your sort of slop. Flap! Ireland sober is Ireland stiff Lord help you, Maria, full of grease, the load is with me! Your prayers.''

'''[[w:Virginia Woolfová|Virginia Woolfová]]''' (1882 – 1941)
Angličanka, jedna z prvních feministek, schizofrenička (dobrovolně se utopila)
spoluzaložila Bloomburyskou skupina – okruh mladých umělcům v Londýně, uvolněných mravů, která se vymezovala vůči puritánské viktoriánské společnosti. Experiment. Charakteristika tvorby: plynutí času, prožívání okamžiků – vteřinové pocity a emoce, literární imprese – časem rozechvělé popisy míst a lidí. Romány:
*	Orleando - humoristické dílo, lidská nesmrtelná bytost se v průběhu věků cyklicky mění z ženy na muže a zpět, poznávání měnících se sociálních konvencí
*	Paní Dallowayová - vystižení života zvláštně „nešťastné“ ženy v jednom dni, motiv odhodlání k žití nebo ke smrti, lehký nádech homosexuality, skládání dvou postav do jedné, hodiny a hodiny života – odbíjení na věži; jemné „ženské“ psaní, používání symbolů (např. různých květin)
*	Vlny - kniha, v níž se mořské vlny snoubí s proudy vědomí různých postav

=== Nový (francouzský) román ===
 
Poprvé v 50. letech 20. stol. ve Francii. „Klasický způsob psaní románů je přežitý a nedovede vyjádřit novou dobu a jejího člověka“. Odmítání postav a děje v románu. Popis vnitřních světů lidí, okolní svět jen z jejich perspektivy, prolínání bezejmenných postav, „ničení“ žánrů konvenční literatury. Odmítání kauzálních příčin (i v lidském chování), bezesmyslovost.

'''[[w:Alain Robbe-Grillet|Alain Robbe-Grillet]]''' (1922 – 2008) „není forma ani obsah, je jen rukopis“. Romány:
*	Gumy - detektivka obráceně, než bývá, detektiv vše zamotává, je sám vrahem = smrt detektivního románu
*	Žárlivost
*	Nathalie Sarrautová (1902 – *)
*	Zlaté plody (román)

=== Magický realismus ===
 
Umělecký směr nejčastěji přiřazován do půlky 20. stol. Znaky: realismus (děj, postavy, líčení) s prvky nadpřirozena, které je ovšem chápáno přirozeně – nikdo se mu nediví, nesouslednost času, prolínání dějových vrstev, motivy mýtů nebo folklóru.

'''Michail Bulgakov''' (1891 – 1940)
*	Mistr a Markétka (román) - parafráze na Fausta (zde jako by Mefisto Faustovi-Mistrovi pomáhá)
dvě linie děje – jednak Moskva (se všemi svými utrápenými spisovateli), do níž přijíždí ďábel a jeho družina; jednak evangelijní příběh Piláta Ponského a Ježíše-Jošui; obě linky se nakonec spojí v katarzi
*	Psí srdce (krátká novela) - skoro sci-fi – psa vědci přeoperují na člověka a pak zpátky  lidská zvířeckost

'''Gabriel Garciá Márquez''' (1928 – …)
kolumbijský autor
*	Sto roků samoty (román)
nesouvislé vyprávění několika roztříštěných příběhů

=== Současná experimentální próza ===
 
Prvky: „hraní“ s literaturou (se slovy, žánry, styly, klišé), opakování (stejných motivů v průběhu díla), náhoda, motiv každodennosti, aluze, absurdita.

'''[[Raymond Queneau]]''' (1903 – 1976)
*	Stylistická cvičení - jeden banální příběh v 99ti různých stylistických formách
*	Zazi v metru
'''[[Patrik Ouředník]]''' (1957 – …) studie absurdity 20. století
*	Šmírbuch jazyka českého
*	[[Europeana]]

[[Kategorie:Maturitní otázky z literatury|Experimentální literatura]]</text>
      <sha1>jgh21j80jmkjsuuody4szqyym1opzrq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Španělština</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2607</id>
    <revision>
      <id>45233</id>
      <parentid>38699</parentid>
      <timestamp>2022-02-24T07:14:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kwamikagami</username>
        <id>7570</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1300" xml:space="preserve">'''¡Bienvenidos!'''
&lt;br /&gt;[[Soubor:Flag_of_Spain.svg|250px|]]
[[Soubor:Hispanophone_global_world_map_language.svg|250px|float right]]

'''Španělština''' je indoevropský jazyk z románské jazykové rodiny, který vznikl na Pyrenejském poloostrově (dnešní Španělsko a Portugalsko) a postupně se rozšířil po celém světě, zejména do Latinské Ameriky. Je to jazyk, který vznikl z tzv. vulgární latiny a je tedy v určitých ohledech podobný češtině. Synonimním názvem španělštiny je Kastilštiny, protože vychází z historického nářečí Kastilie. Z dalších historických nářečí se vyvinula Katalánština a Galicijština. Vedle nich exitují další jazyky, které nejsou oficialně uznávány jako Aragonština, Asturština (Bable) nebo Valencijština (mutace Katalánštiny).

Španělština je třetí nejpoužívanější jazyk na světě, a proto určitě stojí za to znát alespoň jeho základy.

== Obsah ==
{{Verze pro tisk}}
{{/obsah}}
* [[/Abeceda/]]
* [[/Gramatika/]]
* [[/Slovíčka/]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Španělština}}
* {{Wikislovník|kategorie=Španělština}}
* {{Wikislovník|heslo=španělština}}
* [http://www.spanelstina-zdarma.cz// Španělština zdarma]

[[Kategorie:Španělština| ]]
[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>py6hfa08u6jocjwu7neureei1rln33r</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Španělština/Abeceda</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2608</id>
    <revision>
      <id>35843</id>
      <parentid>30467</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:38:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3243" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;{{:Španělština/obsah}}&lt;/noinclude&gt;

Španělština se stejně jako čeština píše latinkou. Výslovnost je značně podobná české.

== Výjimky ==
Nejsou příliš časté. Existují-li, pak jsou plně funkční a snadno zapamatovatelné.

== Psaná podoba ==
Kvantita se označuje podobně jako v češtině. Ve španělštině neexistuje /ů/. Místo háčku se užívá vlnovka, tzv. tilda, ale pouze nad /n/. Čárka nad samohláskou neznačí délku, ale přízvuk. Přízvuk je na předposlední slabice, pokud slovo končí na samohlásku nebo na souhlásky /n/ a /s/. Na poslední slabice je tehdy, když slovo končí na souhlásku (výjimkou je /n/ a /s/). V jiném postavení musí být označen čárkou.

== Výslovnost ==
Výslovnost samohlásek '''A''', '''E''', '''O''', '''U''' a souhlásek '''F''', '''K''', '''L''', '''M''', '''P''', '''S''' a '''T''' se neliší od české.
&lt;br /&gt;
'''B''' – po pauze na začátku slova a po /m/, /n/ se vyslovuje jako české '''/b/'''. V jiném postavení tvoří přechod mezi českým '''/b/''' a '''/v/'''&lt;br /&gt;
'''C''' – před /a/, /o/, /u/ a souhláskami se vyslovuje jako české '''/k/''', před /e/, /i/ jako anglické '''/th/''' ve slově ''thing'' (tzv. ceceo), v mnoha dialektech jako '''/s/''' (seseo)&lt;br /&gt;
'''CH''' – vyslovuje se jako '''/č/'''&lt;br /&gt;
'''G''' – před /e/, /i/ se vyslovuje jako '''/ch/''', jinak jako '''/g/'''. Trojkombinace /gue/, /gui/ se vyslovuje jako '''/ge/''', '''/gi/''' a /gua/, /guo/, /güe/, /güi/ se vyslovuje jako '''/gwa/''', '''/gwo/''', '''/gwe/''', '''/gwi/'''&lt;br /&gt;
'''H''' – ve španělštině se '''nevyslovuje'''&lt;br /&gt;
'''I''' – ve slabikách /di/, /ti/, /ni/ se '''neměkčí'''&lt;br /&gt;
'''J''' – vyslovuje se jako '''/ch/''', v některých dialektech jako '''/h/'''&lt;br /&gt;
'''LL''' – vyslovuje se jako slovenské nebo ruské měkké '''/l'/''', v mnoha zemích jako něco mezi '''/ď/''' a '''/j/''', v Argentině a některých oblastech Ekvádoru se podobá '''/ž/'''&lt;br /&gt;
'''N''' – před /b/, /p/, /v/ se vyslovuje jako '''/m/''', jinak jako '''/n/'''&lt;br /&gt;
'''Ñ''' – vyslovuje se jako '''/ň/'''&lt;br /&gt;
'''Q''' – trojkombinace /que/, /qui/ se vyslovuje jako '''/ke/''', '''/ki/'''&lt;br /&gt;
'''R''' – na začátku slov a po /n/, /l/, /s/ se vyslovuje stejně jako španělské '''/rr/''', jinak jako české '''/r/'''&lt;br /&gt;
'''RR''' – vyslovuje se mnohem '''hrčivěji''' než české /r/ (jako v citoslovci ''brr''), v andské španělštině podobně jako '''/ř/'''&lt;br /&gt;
'''V''' – po pauze na začátku slova a po /m/, /n/ se vyslovuje jako české '''/b/'''. V jiném postavení tvoří přechod mezi českým '''/b/''' a '''/v/'''&lt;br /&gt;
'''X''' – vyslovuje se jako '''/x/''', pouze v některých slovech přejatých z indiánských jazyků (např. ''México'', ''Oaxaca'') jako '''/ch/'''&lt;br /&gt;
'''Y''' – vyslovuje se jako '''/j/''', v mnoha zemích jako něco mezi '''/ď/''' a '''/j/''', v Argentině a některých oblastech Ekvádoru se podobá '''/ž/'''. Spojka ''y'' se vyslovuje jako '''/i/'''&lt;br /&gt;
'''Z''' – vyslovuje se jako anglické '''/th/''' ve slově ''thing'' (tzv. ceceo), v mnoha dialektech jako '''/s/''' (seseo)&lt;br /&gt;

[[Kategorie:Španělština|Abeceda]]</text>
      <sha1>1qk5ofgh8d5hf1sayc2r7oxgraaqnv3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Španělština/Gramatika</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2609</id>
    <revision>
      <id>22717</id>
      <parentid>9752</parentid>
      <timestamp>2012-04-10T21:29:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Martesing</username>
        <id>2479</id>
      </contributor>
      <comment>+ box</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="127" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;{{:Španělština/obsah}}&lt;/noinclude&gt;

# [[/Slovosled/]]
# [[/Časování/]]

[[Kategorie:Španělština|Gramatika]]</text>
      <sha1>m8smznlw6xgoyanejp7sjvfqbxyclvo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Španělština/Gramatika/Slovosled</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2610</id>
    <revision>
      <id>22716</id>
      <parentid>14000</parentid>
      <timestamp>2012-04-10T21:29:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Martesing</username>
        <id>2479</id>
      </contributor>
      <comment>+ box</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="209" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;{{:Španělština/obsah}}&lt;/noinclude&gt;

Ačkoli je většina slov ve španělštině nesklonná, španělský slovosled nemá mnoho striktně daných pravidel.

[[Kategorie:Španělština|Slovosled]]</text>
      <sha1>suht3xo9dbddijmzblzd8js1r1s7ju3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Algebra</title>
    <ns>14</ns>
    <id>2612</id>
    <revision>
      <id>6707</id>
      <timestamp>2006-12-30T16:15:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Singularity~cswikibooks</username>
        <id>149</id>
      </contributor>
      <comment>init</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="24" xml:space="preserve">[[Kategorie:Matematika]]</text>
      <sha1>2oxgyq93h04mhqstspvln6m6hgvdj1f</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Cestování</title>
    <ns>14</ns>
    <id>2613</id>
    <revision>
      <id>21195</id>
      <parentid>6709</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T18:40:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot změnil [[Kategorie:Základní kategorie]]→[[Kategorie:(vše)]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:(vše)]]</text>
      <sha1>n5semwpzpwrffimpthtnqusnisadvq8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Chemie</title>
    <ns>14</ns>
    <id>2614</id>
    <revision>
      <id>21196</id>
      <parentid>6724</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T18:40:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot změnil [[Kategorie:Základní kategorie]]→[[Kategorie:(vše)]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:(vše)]]</text>
      <sha1>n5semwpzpwrffimpthtnqusnisadvq8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Historie</title>
    <ns>14</ns>
    <id>2615</id>
    <revision>
      <id>39007</id>
      <parentid>24133</parentid>
      <timestamp>2019-02-10T20:44:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- interwiki (nyní ve Wikidatech)</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:(vše)]]</text>
      <sha1>n5semwpzpwrffimpthtnqusnisadvq8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Stavby</title>
    <ns>14</ns>
    <id>2616</id>
    <revision>
      <id>21216</id>
      <parentid>8961</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T18:44:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot změnil [[Kategorie:Základní kategorie]]→[[Kategorie:(vše)]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:(vše)]]</text>
      <sha1>n5semwpzpwrffimpthtnqusnisadvq8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Praktická elektronika/Bezpečnost práce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2618</id>
    <revision>
      <id>38478</id>
      <parentid>36208</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:30:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5311" xml:space="preserve">Všechny experimenty, které provádíme, jsou jen na naši vlastní zodpovědnost. A i kdyby nebyly, tak to člověku nepomůže.

== Nízké napětí ==

Všechny návody v této učebnici se týkají nízkého napětí do 30 V, které obvykle nepředstavuje nebezpečí.

Přesto mějme na paměti, že:
* Při práci s elektronikou je dobré '''mít na stole pořádek'''. Zvlášť je potřeba dávat pozor na nenápadné vodivé předměty, jako jsou tužky, odřezky drátků, loužičky vody apod.
* '''[[Praktická elektronika/Lineární součástky#Kondenzátor|Kondenzátory]] můžou zůstat nabité''' i dlouho po odpojení zdroje. Pozor na ně! Je dobré je před manipulací vybít. Přímé zkratování nedělá dobře elektrolytickým kondenzátorům, ty je lepší vybít skrz 100 Ω až 1kΩ [[Praktická elektronika/Lineární součástky#Rezistor|rezistor]].)
* Při zkratu [[Praktická elektronika/Zdroje|tvrdých zdrojů]] můžou protékat značné proudy a obvody můžou shořet (nebo se velmi ohřát).
* V případě velkého přetížení můžou některé součástky puknout a vystřelit střepiny jako granát.
* Při pájení si člověk může popálit ruku o páječku. Pozor na kapky roztaveného cínu, které někdy odskakují i do očí.
* Při [[Praktická elektronika/Výroba plošných spojů|leptání obvodů]] se používají žíravé a jedovaté látky.

== Rozvodná síť v ČR ==

[[Soubor:DIN_4844-2_Warnung_vor_gef_el_Spannung_D-W008.svg|náhled|'''Lidé bez kvalifikace nesmí upravovat elektrická zařízení ani rozvody''' (bezpečné zapojení je složitější než se zdá).]]

[[Soubor:DIN 4844-2 D-P025.svg|náhled|Elektrické spotřebiče nikdy '''nepoužíváme ve vaně'''!]]
[[Soubor:Phasenpruefer im einsatz.jpg|náhled|Doutnavková zkoušečka (fázovka) v akci]]

Protože se každý setkáváme se síťovými spotřebiči, je třeba vědět i něco o rozvodné síti.

V Evropě je v domech rozváděn '''střídavý proud o efektivním napětí 230 V''' (špičkové 310) a frekvenci 50 Hz.
* Spotřebiče s izolačním, například plastovým, krytem (takzvané spotřebiče s dvojitou izolací) jsou připojeny jen dvěma vodiči: '''fáze''' (černý vodič, ale smí být i hnědý nebo šedivý, na zásuvce má být vlevo) a '''nula''' (modrý vodič, bez napětí).
* Ke spotřebičům s vodivým (plechovým) krytem vede kvůli bezpečnosti ještě třetí, žlutozelený zemnicí vodič, který spojuje kryt přístroje s kolíkem v zásuvce.

Zásuvky v ČR vypadají takto:
[[Soubor:Central_european_plug_cs.svg|350px|střed]]

Je zvykem, že v zásuvce bývá fáze v levé zdířce. Zřídka se ale lze setkat i s fází vpravo (není jisté, zda to současné normy zakazují, nebo jen nedoporučují [http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,837.0.html]). U žádného dobře vyrobeného spotřebiče nesmí záležet na tom, zda je fáze vlevo nebo vpravo.

'''Nikdy nezapínejme jističe, které vypnul někdo jiný.''' Pokud jističe vypadly kvůli zkratu, zapínejme je vždy až odstraníme závadu a informujeme okolí. Je velmi nebezpečné pracovat se síťovými spotřebiči v mokru.

{{Poznámka|Pro velké spotřebiče (pračky, cirkulační pily, míchačky) se většinou používá trojfázové vedení, sestávající z jednoho zemnicího a tří fázových vodičů. V  nových a rekonstruovaných objektech má třífázové vedení pět vodičů: tři fázové (černý, hnědý, šedý), nulový vodič (modrý) a zemnící vodič (žlutozelený). Mezi každými dvěma fázovými vodiči je efektivní napětí 400 V.}}

== Elektronika se síťovým napětím ==

Pokud se čtenář někdy pustí do elektroniky pracující i se síťovým napětím, doporučujeme dodržovat alespoň pár nejdůležitějších zásad při práci:

* Mít na dosah spínač, kterým lze spolehlivě odpojit obvod.

* Zásuvkový obvod, do kterého připojujeme experimentální zařízení by měl být vybaven takzvaným proudovým chráničem. To je přístroj, který nás ochrání ještě o něco lépe než jistič. Zásuvky v nově postavených budovách by měly být takto ochráněny povinně.

* '''Prověřit zkoušečkou''' věci, které by mohly být pod proudem. Nejdostupnější zkoušečkou je &quot;fázovka&quot;. Použití je zřejmé z fotografie. Často lze pozorovat slabé rozsvícení zkoušečky i na předmětech, které sice nejsou spojeny s fází, ale indukuje se do nich malé napětí, protože nejsou správně uzemněny.

* Dělejme '''jen to, čemu rozumíme''' a o čem přesně víme, co to udělá. Pokusy typu &quot;tak to zapojím a zkusím, co se stane&quot; jsou možné v chemii, ale v elektronice vedou ke zničení obvodu (a to v nejlepším případě).

* Je důležité dbát na to, aby měl člověk suché ruce a nedotýkal se uzemněných předmětů. Pokud už manipulujeme s vodiči pod proudem, je vhodné pracovat jen jednou rukou.

* V zásuvce je pouze NAPĚTÍ. Proud, jak se někdy lidově říká, začne obvodem, v horším případě námi, protékat teprve po připojení zátěže k napětí. Takže: je v zásuvce proud? Ne, napětí. Protéká zásuvkou proud? Pokud je připojen zapnutý spotřebič, potom ano.

[[Kategorie:Praktická elektronika|Bezpečnost práce]]</text>
      <sha1>fo2fwesw2ps5bhmqm5e1mv35ktad9jj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Praktická elektronika/Spektrum signálu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2619</id>
    <revision>
      <id>38494</id>
      <parentid>35330</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:30:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4193" xml:space="preserve">Zatím jsme se zabývali jen s harmonickým signálem (to je elektrické napětí/proud, který má sinusový průběh v čase). Často se ale setkáme s i s jinými, nesinusovými průběhy. Ukážeme si, že je jde výhodně vyjádřit '''jako součet sinusových průběhů'''.

Grafu, který to znázorňuje, se říká '''spektrum''' a samotná operace se označuje jako '''[[w:Fourierova transformace|Fourierova transformace]]'''.


== Spektrum sinusové vlny ==

Vezměme jednoduchou sinusovou vlnu s danou amplitudou (výchylkou) frekvencí = f&lt;sub&gt;0&lt;/sub&gt;. Její průběh je:

&lt;math&gt;U(t) = sin(2 \pi\cdot f_{0}\cdot t)&lt;/math&gt;

Pro takovou vlnu pak vypadá spektrum takto:

[[Soubor:Spectrum_sinewave.svg]]


== Spektrum složeného signálu ==

Nyní vezměme signál, který je součtem dvou sinusovek o různé frekvenci:

&lt;math&gt;U(t) = sin(2 \pi\cdot f_{0}\cdot t) + \frac{sin(2 \pi\cdot 6 f_{0}\cdot t)}{4}&lt;/math&gt;

Když je signál tvořen součtem více vln, uvidíme je v jeho spektru:

[[Soubor:Spectrum_sinewaves.svg]]

Rozložit signál na jednotlivé sinusovky je někdy velmi užitečné. Můžeme tak spočítat, jaký proud poteče [[../Filtry a jejich přenos/|lineárním obvodem]] pro každou frekvenci zvlášť a pak spočítané proudy prostě sečíst.

{{Poznámka|Slabší frekvenční složka zde má právě šestkrát vyšší frekvenci než silnější. Když je signál složen výhradně z vln, jejichž frekvence je celočíselným násobkem základní (nejnižší) frekvence, je periodický (opakuje se). Další složky s vyššími frekvencemi se nazývají '''vyšší harmonické'''.}}

== Obdélníkový signál ==

Když budeme sčítat donekonečna sinusové vlny podle vzorce:

&lt;math&gt;U(t) = \frac{sin(2 \pi\cdot f_{0}\cdot t)}{1} + \frac{sin(2 \pi\cdot 3 f_{0}\cdot t)}{3} +  \frac{sin(2 \pi\cdot 5 f_{0}\cdot t)}{5} + \frac{sin(2 \pi\cdot 7 f_{0}\cdot t)}{7} + \frac{sin(2 \pi\cdot 9 f_{0}\cdot t)}{9} + \frac{sin(2 \pi\cdot 11 f_{0}\cdot t)}{11} + \cdots&lt;/math&gt;,

bude signál stále hranatější a nakonec získá obdélníkový tvar:

[[Soubor:Synthesis_square.gif]]

Proto obsahuje spektrum obdélníkového signálu nekonečné množství vyšších harmonických:

[[Soubor:Spectrum_square.svg]]

== Trojúhelníkový signál ==

Podle jiného předpisu můžeme vytvořit trojúhelníkový signál:

&lt;math&gt;U(t) = \frac{sin(2 \pi\cdot f_{0}\cdot t)}{1^2} - \frac{sin(2 \pi\cdot 3 f_{0}\cdot t)}{3^2} +  \frac{sin(2 \pi\cdot 5 f_{0}\cdot t)}{5^2} - \frac{sin(2 \pi\cdot 7 f_{0}\cdot t)}{7^2} + \frac{sin(2 \pi\cdot 9 f_{0}\cdot t)}{9^2} - \frac{sin(2 \pi\cdot 11 f_{0}\cdot t)}{11^2} + \cdots&lt;/math&gt;,

Všimněme si, že se ideálnímu tvaru přiblíží mnohem rychleji než obdélníkový signál:

[[Soubor:Synthesis_triangle.gif]]

Spektrum průběhů, které podobně jako trojúhelníkový neobsahují skoky, obsahuje výrazně slabší vyšší harmonické.

[[Soubor:Spectrum_triangle.svg]]

{{Poznámka|Podobně se dají vyjádřit i jiné hezké signály jako pilový, obdélníkový s nestejnou délkou hran, různé oblouky, usměrněná sinusoida apod. Jejich vyjádření se nazývají [[w:Fourierova řada|Fourierovy řady]] a lze je [http://www.aktivnistudium.cz/matematika/moe/galerie/fourier/fourier.html modelovat na počítači] nebo  najít v tabulkách.}}

== Spektrum šumu ==

[[Soubor:Spectrum.svg|náhled|300px|vpravo|Sluneční světlo je krátkovlnné elektromagnetické vlnění, které má náhodný, šumový průběh. Proto v jeho spektru najdeme (skoro) všechny frekvence.]]

Průběh šumu se nikde neopakuje a najdeme v něm spojité spektrum:

[[Soubor:Spectrum_noise.svg]]

Podle tvaru spektra se rozlišuje [[w:šum|řada různých druhů šumů]] (liší se i zvukem!).

== Ostatní průběhy ==

Fourierovu transformaci lze použít i na obecné průběhy (třeba tóny hudebních nástrojů nebo lidský hlas).

Nejen to, lze jím vyjádřit i průběhy neperiodické (tedy neopakující se v čase) - stačí do spektra zahrnout i velmi nízké frekvence.

Výborný applet na vyzkoušení je na stránkách http://www.falstad.com/fourier/.

[[Kategorie:Praktická elektronika|Spektrum signálu]]</text>
      <sha1>besb92f1jso83ssantnpy0ib3avrep4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Praktická elektronika/FET Tranzistory</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2621</id>
    <revision>
      <id>38480</id>
      <parentid>35314</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:30:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1955" xml:space="preserve">[[Soubor:Electronic_component_mosfets.jpg|náhled|300px|Unipolární tranzistory různých velikostí]]

Polem řízené (neboli '''unipolární''' či '''FET''') tranzistory spínají/omezují protékající proud na základě toho, jaké napětí je na řídicí nožičce. Najdeme je velmi často a v počítačích jsou jich doslova milióny.

Ve všech případech u tranzistoru najdeme a [[Praktická elektronika/Kde získat info o součástce|snadno rozlišíme]] tři nožičky:
* řídicí se nazývá '''gate''' a značí se &quot;G&quot;,
* spínaný proud vstupuje do '''drainu''' &quot;D&quot; a
* vystupuje z '''source''' &quot;S&quot;.

{{Poznámka|1=Je to podobné jako u [[Praktická elektronika/BJT Tranzistory|bipolárních tranzistorů]]: drain je zde jako kolektor, source jako emitor a gate jako báze. Na rozdíl od bipolárních tranzistorů (které jsou řízeny bázovým proudem) ale '''do gate nemusí téct žádný proud''', stačí napětí.}}

== Různé technologie ==

Rozlišujeme několik technologií, které se liší použitím. Z nejčastěji používaných jmenujme:
* '''MOSFET obohacovací typ''' - spíná při přiložení napětí (cca 3 V)
* '''MOSFET ochuzovací typ''' - vypíná při přiložení napětí
* '''J-FET''' se chová jako napětím řízený rezistor (používán zejm. pro zesilování)
* '''IGBT''' je kříženec, kde polem řízený tranzistor spíná proud do báze výkonového bipolárního tranzistoru

Aby to nebylo tak jednoduché, všechny tyto technologie se dají vyrábět '''v kladné a záporné variantě''' (podobně jako PNP a NPN u bipolárních tranzistorů). Nejčastěji se používají obohacovací FET '''s N-kanálem''', které spínají přiložením kladného napětí, najdeme ale i FET '''s P-kanálem'''.

== Praktická zapojení ==

Nejčastěji se asi setkáme s výkonovými obohacovacími n-kanálovými MOSFETy řady IRF630, IRF740.

[[Kategorie:Praktická elektronika|FET Tranzistory]]</text>
      <sha1>jplsuehyq0blbv9pcbipez39k6xn5oc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Praktická elektronika/Kde získat info o součástce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2626</id>
    <revision>
      <id>38483</id>
      <parentid>35319</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:30:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7305" xml:space="preserve">Abychom součástku mohli použít potřebujeme o ní znát nějaké informace. U rezistorů si vystačíme s jejich rezistencí (popř. přesností), u kondenzátorů s kapacitou. U součástek jako tranzistory, tyristory apod. potřebujeme znát několik hodnot. U integrovaných obvodů je to často celá kniha.

== Rezistory - proužky ==

Obvyklé (axiální) rezistory na sobě mají čtyři nebo 5 tajemných barevných proužků. Pokud se v nich naučíme číst, poskytnou nám informaci o odporu a přesnosti. K dešifrování nám pomůže tabulka:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Barva
! 1.&amp;nbsp;proužek&lt;br /&gt;Hodnota&amp;nbsp;1
! 2.&amp;nbsp;proužek&lt;br /&gt;Hodnota&amp;nbsp;2
! (prostřední proužek)&lt;br /&gt;(Hodnota&amp;nbsp;3)
! předposlední proužek&lt;br /&gt;Exponent
! poslední proužek&lt;br /&gt;Přesnost
! Anglická říkanka&lt;br /&gt;(for Colour)
|-
| &lt;span style=&quot;border-left: 1em solid #000;&quot;&gt;Černá&lt;/span&gt; || 0 || 0 || 0 || ×10&lt;sup&gt;0&lt;/sup&gt; || &amp;nbsp; || Bad
|-
| &lt;span style=&quot;border-left: 1em solid #b8860b;&quot;&gt;Hnědá&lt;/span&gt; || 1 || 1 || 1 || ×10&lt;sup&gt;1&lt;/sup&gt; || ±1% || Boys
|-
| &lt;span style=&quot;border-left: 1em solid #f00;&quot;&gt;Rudá&lt;/span&gt; || 2 || 2 || 2 || ×10&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; || ±2% || Race
|-
| &lt;span style=&quot;border-left: 1em solid #fa0;&quot;&gt;Oranžová&lt;/span&gt; || 3 || 3 || 3 || ×10&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; || &amp;nbsp; || Our
|-
| &lt;span style=&quot;border-left: 1em solid #ff0;&quot;&gt;Žlutá&lt;/span&gt; || 4 || 4 || 4 || ×10&lt;sup&gt;4&lt;/sup&gt; || &amp;nbsp; || Young
|-
| &lt;span style=&quot;border-left: 1em solid #9c3;&quot;&gt;Zelená&lt;/span&gt; || 5 || 5 || 5 || ×10&lt;sup&gt;5&lt;/sup&gt; || ±0.5% || Girls
|-
| &lt;span style=&quot;border-left: 1em solid #69e;&quot;&gt;Modrá&lt;/span&gt; || 6 || 6 || 6 || ×10&lt;sup&gt;6&lt;/sup&gt; || ±0.25% || But
|-
| &lt;span style=&quot;border-left: 1em solid #e8e;&quot;&gt;Fialová&lt;/span&gt; || 7 || 7 || 7 || ×10&lt;sup&gt;7&lt;/sup&gt; || ±0.1% || Violet
|-
| &lt;span style=&quot;border-left: 1em solid #aaa;&quot;&gt;Šedá&lt;/span&gt; || 8 || 8 || 8 || ×10&lt;sup&gt;8&lt;/sup&gt; || ±0.05% || Generally
|-
| &lt;span style=&quot;border-left: 1em solid #fff;&quot;&gt;Bílá&lt;/span&gt; || 9 || 9 || 9 || ×10&lt;sup&gt;9&lt;/sup&gt; ||&amp;nbsp; || Wins
|-
| &lt;span style=&quot;border-left: 1em solid #fd0;&quot;&gt;Zlatá&lt;/span&gt; || &amp;nbsp; || &amp;nbsp; || ×0.1 || &amp;nbsp; || ±5% || &amp;nbsp;
|-
| &lt;span style=&quot;border-left: 1em solid #ccc;&quot;&gt;Stříbrná&lt;/span&gt; || &amp;nbsp; || &amp;nbsp; || ×0.01 || &amp;nbsp; || ±10% (K) || &amp;nbsp;
|-
| &lt;span style=&quot;border-left: 1em solid transparent;&quot;&gt;Žádná&lt;/span&gt; || &amp;nbsp; || &amp;nbsp; || &amp;nbsp; || &amp;nbsp; || ±20% (M) || &amp;nbsp;
|}

První dva proužky (pokud jsou celkem 4) anebo první tři (pokud je jich celkem 5) udávají tzv. mantisu, následující proužek udává exponent a poslední přesnost. Poslední proužek je obvykle trochu odsazený, aby šlo poznat směr čtení (a obvykle bývá jediný zlatý/stříbrný). Podívejme se na příklad:

[[Soubor:Resistor.JPG|300px|střed]]

* Odsazený proužek máme nalevo, čteme zprava.
* 1. číslice je hnědá, tedy &quot;1&quot;. (Naopak to ani být nemůže, co by tam dělala zlatá?)
* 2. číslice je &quot;0&quot;
* 3. proužek udává, kolika to musíme násobit: 10&lt;sup&gt;4&lt;/sup&gt;, čili 10000-krát.
* 4. proužek poukazuje na poměrně velkou chybu (±10%). (Zlatá nebo hnědá bývají nejčastější barvy na posledním místě.)
Rezistor má 10 × 10&lt;sup&gt;4&lt;/sup&gt; Ω, tedy 100 kΩ.
Někdy se tato hodnota také značí jen jako &quot;100K&quot; nebo &quot;M1&quot;. Předpona pak udává pozici desetinné čárky (&quot;4K7&quot; je 4,7 kΩ)

{{Poznámka|Zjišťování rezistence výrazně usnadní multimetr (za ~ 100 Kč) nebo webový applet: [http://samengstrom.com/nxl/3660/4_band_resistor_color_code_page.en.html].}}

== Kondenzátory - číselný kód ==

Na rozdíl od výrobců rezistorů mají výrobci kondenzátorů rádi originalitu. Jejich značení zdaleka není standardizované, ale většinou se podaří vyčíst rozumné informace. Na kondenzátorech často najdeme:

=== Určení kapacity ===

* '''###''' - Trojmístné číslo určuje kapacitu v pikofaradech, a to tak, že 1. a 2. jsou mantisa a 3. exponent.
* Na starších kondenzátorech se vyskytují přímo velikosti ve tvaru '''100n''', tj. 100 nF. Pokud je kondenzátor malý a má jen nápis '''47''', je to kapacita v pF. Pokud by předpona byla M (mega), K (kilo) atp. (obecně větší než 1) je důležité si uvědomit, že základní jednotkou v tomto případě je pF.
* Aby to nebylo jednoduché, vyskytují se i drobné kondenzátory s nápisem '''47j'''. Číslo zde opět udává hodnotu v pikofaradech, zatímco písmenko určuje přesnost (viz níže).

{{Příklad|1=Označení '''473''' znamená 47 . 10&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; pF = 47 nF. Dále '''105''' je jeden µF, zatímco '''18j''' má jen 18 pF.

Podle starého značení '''100M''' odpovídá &quot;100 M pF&quot;, tedy 100 µF.}}

=== Určení přesnosti ===

Někdy se poblíž určení kapacity vyskytují písmenka popisující povolenou odchylku:
* S … -20% až +50% (ostudné)
* M … ±20%
* K … ±10%
* J … ±5%

=== Určení napětí ===
* Často je uvedeno přímo jako např. '''160 V''' nebo '''1KV'''

Více (ale ne vše) o značení kondenzátorů: [http://www.z-moravec.net/ext_el/kond/kond_znac.php]

== Tranzistory - nožičky ==

=== Bipolární tranzistory - kde je báze, kolektor a emitor? ===
Z konstrukčních důvodů se přechod báze-emitor a báze-kolektor chovají jako diody, jak je naznačeno na obrázku:

[[Soubor:Diodes_in_bjt.svg|200px]]

Rozeznat kolektor a emitor bývá obtížnější. Zde pomůže
* chytřejší multimetr (za 150 Kč a výše) schopný měřit zesilovací činitel tranzistoru a určit nožičky
* zapojení tranzistoru do [[Praktická elektronika/BJT Tranzistory|jednoduchého obvodu]] (pozor, tranzistorový jev nastává i při záměně kolektoru a emitoru, ale zesílení je mnohem slabší)
* datasheet
Výkonové tranzistory mívají obvykle kolektor uprostřed.

=== Unipolární tranzistory - kde je gate, drain a source? ===

U výkonových MOSFETů je z konstrukčních důvodů zabudována dioda mezi drain a source. Vnitřní dioda je zapojena takto:

[[Soubor:Diodes_in_mosfet.svg|200px]]

V opačném směru by tranzistor neměl vodit. Gate s ostatními není vodivě spojen (a chová se oproti nim jako kapacita velikosti řádově 1 nF). Pokud správně rozeznáme gate a nabijeme jej na cca +5 V, tranzistor na chvilku otevře. Po uplynutí několika sekund nebo po dotyku prstu se gate vybije a tranzistor zavře. Tím jsme ověřili, že je v pořádku.

Nejčastěji se vyskytují mosfety obohacovacího typu s N-kanálem. Mosfety s P-kanálem mají opačnou polaritu. Mosfety ochuzovacího typu jsou na rozdíl od nich vodivé při nulovém napětí na gate.

== Datasheety ==

U složitějších součástek, jako jsou tranzistory či integrované obvody, potřebujeme obvykle znát více informací. Součástky jsou opatřené typovým kódem a na internetu se dají najít tzv. '''datasheety''', kde najdeme všechny potřebné informace.

Zdarma jde stáhnout datasheety zejm. ze serverů:

* http://www.datasheetarchive.com/
* http://www.alldatasheet.com/
* http://www.datasheetcatalog.com/

{{Poznámka|Většina datasheetů je ve formátu '''PDF'''. K přečtení může pomoci [http://www.foxitsoftware.com/pdf/rd_intro.php Foxit Reader] nebo libovolný z velkého množství PDF prohlížečů pro Windows, Linux i Mac OS.}}

[[Kategorie:Praktická elektronika|Kde získat info o součástce]]</text>
      <sha1>8xifa97xhqp9tz2f2udlaay4bqqoxec</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Praktická elektronika/Lineární součástky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2627</id>
    <revision>
      <id>43564</id>
      <parentid>43106</parentid>
      <timestamp>2021-04-18T17:07:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- LRM</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="13628" xml:space="preserve">Jako '''lineární pasivní součástky''' označujeme '''rezistor, kondenzátor a cívku'''.

== Rezistor ==

[[Soubor:Electronic_component_resistors.jpg|náhled|Rezistory značené [[Praktická elektronika/Kde získat info o součástce|barevnými proužky]]]]

Hlavní vlastností rezistoru je jeho '''odpor''' neboli '''rezistence''', ('''R'''). Je to vlastnost omezovat proud tekoucí obvodem. Proud protékající rezistorem je přímo úměrný napětí na rezistoru; na rezistoru se vytvoří napětí, které je přímo úměrné protékajícímu proudu.

V obvodech se setkáme s dvěma různými značkami:

[[Soubor:Resistor_symbol_IEC.svg|100px]]
[[Soubor:Resistor_symbol_America.svg|100px]]

{{Poznámka|Ne všechny součástky, které nějak kladou odpor elektrickému proudu, se ale chovají čistě jako rezistor. Krom oficiálně vyráběných rezistorů - součástek s přesně určenou rezistencí - se jako rezistor projevuje i běžný drát a vlhká země; naopak slaná voda nebo žárovka se chovají trochu odlišně.}}

Rezistence se měří v jednotkách '''ohm''', značeno '''Ω'''. Vztah napětí, proudu a rezistence vyjadřuje '''Ohmův zákon''':

:&lt;math&gt;I = \frac{U}{R}&lt;/math&gt;

kde I je proud v ampérech, U je napětí ve voltech a R je odpor v ohmech. Pokud známe 2 veličiny, snadno dopočítáme třetí.

{{Příklad|1=*Rezistor o odporu '''R = 1 Ω''' propustí při napětí '''U = 1 V''' proud '''I = 1 A'''. 
*Rezistor o odporu '''20 kΩ''' (tj. 20 000 Ω)  propustí při napětí '''100 V''' proud o velikosti 100/20000, tj. 1/200 A, čili '''5 mA'''. 
*Pokud rezistorem o rezistenci '''1000 Ω''' protéká proud '''1 µA''', tvoří se na něm napětí '''1 mV'''. 
*Pokud víme, že rezistor při napětí '''3 V''' propustil proud '''10 mA''', víme, že má rezistenci '''300 Ω'''. }}

Odpor není jedinou vlastností rezistoru:
* '''tolerance''' [%] - udává možnou výrobní odchylku odporu od hodnoty na rezistoru uvedené. Běžně stačí 20%, ale pro přesné obvody se užívá i 1% či přesnější. [[../Kde získat info o součástce|Jak zjistit toleranci?]]
* zatížitelnost [W] - udává maximální [[w:výkon|výkon]], jakým je možné rezistor dlouhodobě zatížit.

Výkon '''P''', který se v rezistoru mění na teplo je součin proudu a napětí a s pomocí Ohmova zákona jej vyjádříme i pomocí ostatních veličin:

:&lt;math&gt;P = U . I = \frac{U^2}{R} = I^2 . R&lt;/math&gt;

{{Poznámka|Běžné malé rezistory mají '''zatížitelnost 0,25 W''', rezistory pro zatížitelnost např. 5 W mají velikost zhruba jako tužkové baterie. Rezistory pro malé výkony se vyrábí jako '''vrstvové''' tj. na keramickém tělísku je nanesena vrstva odporového materiálu, jejímiž rozměry se nastavuje odpor. Pro velké výkony se používají '''drátové''' rezistory, které vznikají navinutím odporového drátu na nosné těleso.}}

=== Řazení rezistorů ===

[[Soubor:Serialandparallel.png|náhled|220px|Seriové (vpravo nahoře), paralelní (vlevo nahoře) a serioparalelní (uprostřed) spojení odporů]]
Rezistory lze v obvodech [[Praktická elektronika/Nejjednodušší obvody#Řazení součástek|řadit]]:
* sériově
* paralelně
* sérioparalelně

Při '''sériovém řazení''' se celkový odpor stanoví jako:
:&lt;math&gt;R = R_1 + R_2 + ... +  R_n&lt;/math&gt;

Při '''paralelním řazení''' se celkový odpor stanoví jako:
:&lt;math&gt;R = \frac{1}{\frac{1}{R_1} + \frac{1}{R_2} +...+\frac{1}{R_n}}&lt;/math&gt;

Při '''sériparalelním řazení''' se počítají postupně sériové nebo paralelní dvojice odporů.

=== Odporový dělič ===
[[Soubor:Delic.png|náhled|Dělič napětí (nahoře) a proudu (dole)]]

Nejjednoduššími prakticky použitelnými zapojeními s rezistory jsou '''dělič napětí''' a '''dělič proudu'''. V případě děliče napětí jde o seriové spojení dvou rezistorů, R1 a R2. S pomocí [[Praktická elektronika/Základy|základních fyzikálních znalostí]] můžeme odvodit jeho funkci.
Podle 2. Kirchhoffova zákona platí:
:&lt;math&gt;U_0 = U_1 + U_2&lt;/math&gt;
Podle pravidel řazení rezistorů platí:
:&lt;math&gt;R = R_1 + R_2&lt;/math&gt;
Podle ohmova zákona platí:
:&lt;math&gt;I = \frac{U_0}{R_1 + R_2 } = \frac{U_1}{R_1} = \frac{U_2}{R_2}&lt;/math&gt;
Z toho můžeme odvodit:
:&lt;math&gt;U_1 = U_0 \cdot \!\ \frac{R_1}{R_1 + R_2 }&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;U_2 = U_0 \cdot \!\ \frac{R_2}{R_1 + R_2 }&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;\frac{R_1}{R_2} = \frac{U_1}{U_2}&lt;/math&gt;

[[Soubor:Electronic_component_potentiometers.jpg|náhled|U některých rezistorů lze pohybem/otáčením jezdce spojitě měnit rezistenci. Nazývají se potenciometry nebo trimry.]]
{{Příklad|Máme žárovku na napětí 2,5 V a 9 V baterii. Pokud bychom připojili žárovku přímo na baterii, přepálí se. Proto sestavíme odporový dělič:
:&lt;math&gt;U_2 = 2,5 V,\, U_0 = 9 V \Rightarrow \frac{R_1}{R_2} = 2,6&lt;/math&gt;
Zvolíme nejbližší řadové hodnoty součástek:
:&lt;math&gt;R_1 = 27k\Omega, R_2 = 10k\Omega  \Rightarrow U_2\dot= 2,4 V&lt;/math&gt;
Rezistor R2 se bude chovat jako zdroj s napětím 2.4 V na který můžeme žárovku bezpečně připojit.}}

=== Proměnné rezistory ===
[[Soubor:Potenciometr.gif|náhled|Rozdíl mezi potenciometrem a reostatem.]]

Jako proměnné se označují rezistory, jejichž odpor lze měnit. Dělí se na potenciometry a trimry. Rozdíl mezi potenciometrem a trimrem je ten, že potenciomter je určený k opakované změně odporu při činnosti obvodu (např. změna hlasitosti rádia), zatímco trimr se jednou nastaví při konstrukci a nechá se už nastavený. Proto také potenciometry mají jezdec opatřený páčkou, kterou lze posouvat či otáčet, zatímco trimry se nastavují nástrojem, nejčastěji šroubovákem. Proměnné rezistory se dále dělí podle závislosti odporu na poloze jezdce na '''lineární''' (označení A nebo N), '''logaritmické''' (B nebo G) a '''exponenciální''' (C nebo E).

== Kondenzátor ==

[[Soubor:Electronic_component_capacitors.jpg|náhled|220px|Kondenzátory svitkové a keramické]]
[[Soubor:Electronic_component_electrolytic_capacitors.jpg|náhled|220px|Elektrolytické kondenzátory s vyznačenou polaritou]]

Kondenzátor je součástka, která je schopna pojmout '''[[../Základy#elektrický náboj|elektrický náboj]] Q'''. Schopnost ukládat náboj se označuje jako '''kapacita''' C - tedy kolik coulombů nabijeme do kondenzátoru, když je na něm napětí 1 V. Kapacitu udáváme v jednotkách '''farad F'''.

V určitém smyslu je možné si kondenzátor představit jako nádobu a náboj jako kapalinu. Kapacitu kondenzátoru pak v této analogii představuje plocha podstavy nádoby a napětí výška hladiny.

Kondenzátor si také můžeme představit jako pružinu. Stejně jako se dá pružina natahovat, dá se do kondenzátoru nabíjet elektrický náboj.

Kondenzátor se značí takto: [[Soubor:Capacitor_Symbol.svg|Schematická značka kondenzátoru|100px]]

Pro vztah mezi napětím, nábojem a kapacitou platí:

:&lt;math&gt;U = \frac{Q}{C}&lt;/math&gt; - napětí na kondenzátoru je tím větší, čím je v něm větší náboj a čím má ''menší'' kapacitu; neboli výška hladiny je tím větší, čím je v nádobě více kapaliny a čím má nádoba menší plochu podstavy.

:&lt;math&gt;Q = U . C&lt;/math&gt; - náboj uložený v kondenzátoru je tím větší, čím je větší kapacita a napětí na kondenzátoru; neboli množství kapaliny v nádobě je tím větší, čím má nádoba větší plochu podstavy a čím je větší hladina kapaliny.

:&lt;math&gt;C = \frac{Q}{U}&lt;/math&gt;

{{Příklad|1=Kondenzátor o kapacitě '''1 F''' pojme při napětí '''1 V''' náboj velikosti '''1 C'''.
Kondenzátor o kapacitě '''1 mF''' se bude na napětí '''10 V''' nabíjet proudem '''1 mA''' po dobu '''10 s'''.
Když poteče kondenzátorem o kapacitě '''12 nF''' proud '''1 µA''', změní se jeho napětí o '''1 V''' za '''12 ms'''.}}

Farad je jednotka dost velká a dosahují jí jen drahé elektrolytické kondenzátory na nízké napětí. 1 mF mají běžně elektrolytické kondenzátory (i na síťové napětí), uF běžné svitkové kondenzátory, v řádu nF jsou malé destičkové kondenzátory, pF mají často už např. samotné spoje.

{{Upozornění|Je třeba
#dodržovat '''maximální napětí''' na které lze kondenzátor bezpečně nabít
#u elektrolytických kondenzátorů dodržovat '''polaritu''' nabíjení}}

=== Energie nabitého kondenzátoru ===

Energie W uložená v kondenzátoru je rovná '''součinu náboje Q a poloviny napětí U''' (poloviny, protože ho nabíjíme od nuly a bereme tedy průměrné U). Náboj je ale C.U, tedy W je úměrná druhé mocnině napětí:

:&lt;math&gt;W = \frac{1}{2} U . Q = \frac{1}{2} U^2 . C &lt;/math&gt;

{{Příklad|1=V kondenzátoru o kapacitě 1 mF nabitém na [[/Střídavý proud#napětí maximální, efektivní a střední|špičku síťového napětí]] (325 V) je energie &lt;math&gt;W = \frac{0,000 . 325^2}{2} = 106 / 2 = 53 J&lt;/math&gt;. 

Má tedy 10x větší energii než kondenzátor kapacity 10 mF obsahující stejný náboj 325 mC při napětí 32,5 V a jedná se o vražedný nástroj.}}

=== Chování kondenzátoru ve stejnosměrném obvodu ===

Chování kondenzátoru ve stejnosměrných obvodech lze rozdělit na dva případy:
* '''Ustálený stav''', což je stav, při kterém se obvodové veličiny (napětí, proud) nemění. Nastává v určité době po připojení napájení. V takovém případě '''se kondenzátor chová jako rozpojený obvod'''.
* '''Přechodový jev''', což je stav který se v obvodu objeví při skokové změně jednoho ze zdrojů. Nastává např. těsně po připojení napájení. Na kondenzátoru probíhá nabíjení (vybíjení), prochází jím proud a napětí na něm se mění. Často lze při úvahách o těchto typech obvodů využít následující fakt: Napětí na kondenzátoru je integrálem proudu a tudíž '''v praxi se napětí na kondenzátoru nemůže měnit skokem, ale pouze plynule'''.

=== Chování kondenzátoru ve střídavém obvodu ===

Jak bylo uvedeno výše, tak velikost okamžitého napětí na kondenzátoru je úměrná okamžitému množství náboje v kondenzátoru. Aktuální množství náboje je závislé na počátečním množství náboje a celkovém množství náboje, který do kondenzátoru přitekl popř. odtekl. Viz analogie s kapalinou. Velikost napětí na kondenzátoru je tedy integrálem proudu a podobně proud tekoucí kondenzátorem úměrný změně napětí v čase (čili derivaci). Derivací harmonického průběhu (sinusového) je harmonický průběh posunutý o čtvrt periody doleva (cosinusový). Proud tudiž &quot;předbíhá&quot; napětí.

{{Poznámka|1=Je zřejmé, že když se napětí f-krát za sekundu změní z U na -U a zpět na U, musí kondenzátorem také f-krát za sekundu protéct náboj Q = 2 C . 2 U&lt;sub&gt;max&lt;/sub&gt;. Skutečně platí, že I&lt;sub&gt;stř&lt;/sub&gt; = 4 . C . f . U&lt;sub&gt;max&lt;/sub&gt;. Nás ovšem zajímá proud nikoliv střední, ale efektivní, a tak (podle vztahů výše uvedených) spočteme, že

:&lt;math&gt;I_{str} = 4Cf\sqrt{2}U&lt;/math&gt;

:&lt;math&gt;I = \pi \frac{(4\sqrt{2}U)}{\sqrt{8}} = 2\pi C f U&lt;/math&gt;

:&lt;math&gt;I = 2\pi fCU&lt;/math&gt;}}

Kondenzátor se chová podobně jako rezistor, jehož fiktivní odpor, který se označuje jako kapacitní reaktance X&lt;sub&gt;C&lt;/sub&gt;. Jeho velikost snadno spočteme:

:&lt;math&gt;X_C = \frac{U}{I} = \frac{1}{2 \pi f C}&lt;/math&gt;

Ze vzorce vyplývá, že kondenzátor klade průchodu střídavého proudu odpor tím menší, čím je větší jeho kapacita a čím větší je kmitočet.

Aby mohl vztah vyjadřovat také fázový posun mezi napětím a proudem používají komplexní čísla. Kapacitní reaktance pak je:
:&lt;math&gt;X_C = \frac{U}{I} = \frac{1}{j2 \pi f C} = -j\frac{1}{2 \pi f C}&lt;/math&gt;

== Cívka ==

[[Soubor:Electronic_component_inductors.jpg|náhled|250px|Různé cívky]]

Elektrický proud v cívce má setrvačnost - proud se v ní &quot;rozjíždí&quot; nebo &quot;brzdí&quot; podle přiloženého napětí. Značí se takto:

[[Soubor:Inductor.svg|Schematická značka cívky|100px|střed]]

Dlouhodobý stejnosměrný proud tedy cívka bez odporu propouští.

Cívku charakterizuje hlavně její '''indukčnost L'''. Udáváme ji v jednotkách henry H.

{{Příklad|Indukčnost '''1 H''' znamená, že při stálém napětí '''1 V''' vzroste proud o '''1 A''' za '''1 s'''. 

Nebo '''1 mH''' znamená, že při napětí '''2 V''' vzroste proud o '''2 A''' za '''1 ms'''.

Nebo třeba cívkou o indukčnosti '''0,5 H''' teče proud '''1 A''' a chceme jej vypnout vypínačem za '''1/10000 s'''. To ale povede k tomu, že na vypínači skočí mocná jiskra s napětím '''5000 V'''...}}

Pro střídavý proud se chová jako zdánlivý odpor a proud se '''opožďuje za napětím''' o čtvrt periody. Než se totiž proud stačí rozpohybovat jedním směrem, změní se polarita napětí, proud se během jedné čtvrtperiody zastaví a během druhé začne pohybovat opačně, jenomže ve třetí čtvrtperiodě se napětí opět vymění atd...

V obvodu se střídavým proudem o frekvenci ''f'' má jako induktivní odpor s reaktancí X&lt;sub&gt;L&lt;/sub&gt;:

:&lt;math&gt;X_L = 2 \pi f L = \omega L&lt;/math&gt;

{{Příklad|1=Proud o frekvenci 50 Hz má úhlovou frekvenci ω = 314 s&lt;sup&gt;-1&lt;/sup&gt;. Proto při síťovém napětí 230 V poteče cívkou o indukčnosti 1 H proud

:&lt;math&gt;I = \frac{230 V}{314 s^{-1} . 1 H} = '''0,73 A'''&lt;/math&gt;}}

{{Poznámka|Když teče cívkou proud, je v ní (přesněji v magnetickém poli okolo ní) uložena energie

&lt;math&gt;E = 0.5*L*I^2&lt;/math&gt;}}

[[Kategorie:Praktická elektronika|Lineární součástky]]</text>
      <sha1>9mgf9nl30rsfs1b8kmxazl0j1vyfs4g</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>PHP prakticky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2628</id>
    <revision>
      <id>38436</id>
      <parentid>20228</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:29:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="832" xml:space="preserve">=== Práce s textem ===
* [[/Práce s řetězci/]]
* [[/Odstranění diakritiky/]]

=== Práce s čísly ===
* [[/Zaokrouhlení ceny/]]
* [[/Kontrola platnosti čísla/]]

=== Práce s datumem ===
* [[/Parsování datumu/]]

=== Pole ===


=== Práce se soubory ===
* [[/Upravování souborů/]]
* [[/Další operace se soubory/]]
* [[/Upload a download/]] (Přetahování souborů mezi serverem a návštěvníkem)

=== MySQL a PHP ===
* [[/Připojení k databázi/]]
* [[/Výběr článku z databáze/]]

=== V síti ===
* [[/Přesměrování/]]
* [[/Poslání mailu/]]
* [[/Čtení z mailové schránky/]]

=== Databáze SQL ===
* [[/Vkládání parametrů/]]

=== Psaní kódu ===
* [[/Používání referencí/]]
* [[/Používání výjimek/]]

[[Kategorie:PHP prakticky| ]]
[[Kategorie:Programování]]

[[en:PHP Programming]]</text>
      <sha1>fow3t3qgyehycs2vvhib03j4x1vrwme</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>PHP prakticky/Parsování datumu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2629</id>
    <revision>
      <id>35120</id>
      <parentid>24665</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="887" xml:space="preserve">Pro rozklad datumu v číselném formátu (např. YYYY-MM-DD) postačí prostá funkce sscanf():
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot;&gt;
list($rok, $mesic, $den) = sscanf($datum, '%d-%d-%d');
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Pro standardizované formáty je nejjednodušší použít funkci strtotime(). Možný rozsah datumu je od 1901-12-13 do 2038-01-19, může být ale omezen podle operačního sytému a verze PHP:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot;&gt;
$unix_timestamp = strtotime('Sun, 01 Jan 2006 11:55:00 +0100');
$unix_timestamp = strtotime('Sunday, 1-Jan-06 11:55:01 UTC');
$unix_timestamp = strtotime('2006/12/01');
$unix_timestamp = strtotime('12/01/2006');
$unix_timestamp = strtotime('2006-12-01');
$unix_timestamp = strtotime('2006-11-31'); // nevalidní datum, pokud je to možné, je logicky posunuto, v tomto případě na 2006-12-01
&lt;/syntaxhighlight&gt;

[[Kategorie:PHP prakticky|Parsování datumu]]</text>
      <sha1>shm2ppc0fmv12isucu58m6ks55pj0v0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>PHP prakticky/Vkládání parametrů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2630</id>
    <revision>
      <id>24667</id>
      <parentid>10146</parentid>
      <timestamp>2013-06-14T18:40:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tori~cswikibooks</username>
        <id>4193</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Doplněno zvýraz.syntaxe</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1596" xml:space="preserve">Vkládání uživatelských parametrů do SQL je citlivá věc. Ledabylý kód může fungovat dobře, ale za určitých okolností (např. uvozovka v řetězci) vyvolává nepříjemné chyby.
Nedostatečně zabezpečené vkládání se pak může pro útočníka stát vítanou branou do systému (SQL injection).

Nejlepší cestou vkládání parametrů jsou '''prepared statements'''. Podporují je různé knihovny databázové abstrakce, od verze PHP5 pak hlavně PDO.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot;&gt;
// pro jednoduché parametry stačí poziční parametr a hodnota předaná přímo v execute()
$stmt = $db-&gt;prepare(&quot;SELECT * FROM tabulka WHERE id=?&quot;);
$stmt-&gt;execute(array($id));

// pro parametr vkládaný v url se použije metoda bindParam(), která předává proměnnou odkazem
$stmt = $db-&gt;prepare(&quot;SELECT * FROM tabulka WHERE id=?&quot;);
$stmt-&gt;bindParam(1, $_GET['id']);
$stmt-&gt;execute();

// vkládání vícenásobných hodnot
$values = array(1, 2, 3, 5);
$s = $db-&gt;prepare('SELECT * FROM tabulka WHERE foo IN ('.implode(',', array_fill(0, count($values), '?')).')');
$s-&gt;execute($values);
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Pokud nejsou '''prepared statements''' k dispozici, je třeba hodnoty správně ošetřit. Číselné hodnoty přetypovat, řetezcové hodnoty escapovat.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot;&gt;
$query = sprintf(&quot;SELECT * FROM tabulka WHERE cislo=%d AND retezec=%s&quot;,
  '012 OR 1',
  &quot;'&quot;.mysql_real_escape_string(&quot;' OR 1&quot;).&quot;'&quot;
);
echo $query; // vytiskne SELECT * FROM tabulka WHERE cislo=12 AND retezec='\' OR 1'
&lt;/syntaxhighlight&gt;

[[Kategorie:PHP prakticky|Vkládání parametrů]]</text>
      <sha1>1byys6j3l1vsanm6y0crl1gtp6t2l5v</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>PHP prakticky/Odstranění diakritiky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2631</id>
    <revision>
      <id>35119</id>
      <parentid>24664</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2334" xml:space="preserve">Pro '''odstranění diakritiky''' lze použít buď přímo napsané funkce, nebo využít vlastností knihovny iconv().

Při konverzi funkcí iconv() se použije nastavení transliterace (TRANSLIT). Je to jednoduché, ale má to svá úskalí. Výsledek takového převodu závisí na nastavení systému (locale) a transliterace může taky proběhnout tak, že čárky jsou nahrazeny znakem ', na to je třeba pamatovat u textů, které tyto znaky mohou obsahovat.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot;&gt;
$text = &quot;příliš žluťoučký kůň úpěl ďábelské ódy&quot;;

setlocale(LC_ALL, 'czech'); // záleží na použitém systému

echo iconv(&quot;utf-8&quot;, &quot;us-ascii//TRANSLIT&quot;, $text);
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Méně nejisté řešení je použití funkce strtr(). Pro jednobajtové kódování stačí kratší zápis, pro vícebajtové je třeba převodní pole.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot;&gt;
// pro single-byte
$text = strtr($text, 'áäčďéěëíµňôóöŕřšťúůüýžÁÄČĎÉĚËÍĄŇÓÖÔŘŔŠŤÚŮÜÝŽ', 'aacdeeeilnooorrstuuuyzaacdeeelinooorrstuuuyz');

// i pro multi-byte (napr. UTF-8)
$prevodni_tabulka = Array(
  'ä'=&gt;'a',
  'Ä'=&gt;'A',
  'á'=&gt;'a',
  'Á'=&gt;'A',
  'à'=&gt;'a',
  'À'=&gt;'A',
  'ã'=&gt;'a',
  'Ã'=&gt;'A',
  'â'=&gt;'a',
  'Â'=&gt;'A',
  'č'=&gt;'c',
  'Č'=&gt;'C',
  'ć'=&gt;'c',
  'Ć'=&gt;'C',
  'ď'=&gt;'d',
  'Ď'=&gt;'D',
  'ě'=&gt;'e',
  'Ě'=&gt;'E',
  'é'=&gt;'e',
  'É'=&gt;'E',
  'ë'=&gt;'e',
  'Ë'=&gt;'E',
  'è'=&gt;'e',
  'È'=&gt;'E',
  'ê'=&gt;'e',
  'Ê'=&gt;'E',
  'í'=&gt;'i',
  'Í'=&gt;'I',
  'ï'=&gt;'i',
  'Ï'=&gt;'I',
  'ì'=&gt;'i',
  'Ì'=&gt;'I',
  'î'=&gt;'i',
  'Î'=&gt;'I',
  'ľ'=&gt;'l',
  'Ľ'=&gt;'L',
  'ĺ'=&gt;'l',
  'Ĺ'=&gt;'L',
  'ń'=&gt;'n',
  'Ń'=&gt;'N',
  'ň'=&gt;'n',
  'Ň'=&gt;'N',
  'ñ'=&gt;'n',
  'Ñ'=&gt;'N',
  'ó'=&gt;'o',
  'Ó'=&gt;'O',
  'ö'=&gt;'o',
  'Ö'=&gt;'O',
  'ô'=&gt;'o',
  'Ô'=&gt;'O',
  'ò'=&gt;'o',
  'Ò'=&gt;'O',
  'õ'=&gt;'o',
  'Õ'=&gt;'O',
  'ő'=&gt;'o',
  'Ő'=&gt;'O',
  'ř'=&gt;'r',
  'Ř'=&gt;'R',
  'ŕ'=&gt;'r',
  'Ŕ'=&gt;'R',
  'š'=&gt;'s',
  'Š'=&gt;'S',
  'ś'=&gt;'s',
  'Ś'=&gt;'S',
  'ť'=&gt;'t',
  'Ť'=&gt;'T',
  'ú'=&gt;'u',
  'Ú'=&gt;'U',
  'ů'=&gt;'u',
  'Ů'=&gt;'U',
  'ü'=&gt;'u',
  'Ü'=&gt;'U',
  'ù'=&gt;'u',
  'Ù'=&gt;'U',
  'ũ'=&gt;'u',
  'Ũ'=&gt;'U',
  'û'=&gt;'u',
  'Û'=&gt;'U',
  'ý'=&gt;'y',
  'Ý'=&gt;'Y',
  'ž'=&gt;'z',
  'Ž'=&gt;'Z',
  'ź'=&gt;'z',
  'Ź'=&gt;'Z'
);

$text = strtr($text, $prevodni_tabulka);
&lt;/syntaxhighlight&gt;

[[Kategorie:PHP prakticky|Odstranění diakritiky]]</text>
      <sha1>co7lfgtknvq7ght5vu0pmi5z4zpqt7m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>PHP prakticky/Zaokrouhlení ceny</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2632</id>
    <revision>
      <id>35128</id>
      <parentid>24678</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="465" xml:space="preserve">== Česká koruna ==
České koruny se zaokrouhlují na padesátníky, vždy k té nejbližší možné hodnotě.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot;&gt;
$vysledna_cena = round($vstupni_hodnota * 2) / 2;
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Externí linky ==
* [http://www.cmi.cz/index.php?lang=1&amp;wdc=360 Český metrologický institut]
{{Navigace|PHP prakticky/Odstranění diakritiky|PHP prakticky/Kontrola platnosti čísla|#f0f0ff|blue}}

[[Kategorie:PHP prakticky|Zaokrouhlení ceny]]</text>
      <sha1>bwlzmjww7c4jmf0l2g5o20c0zo7bzfk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>PHP prakticky/Kontrola platnosti čísla</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2633</id>
    <revision>
      <id>35118</id>
      <parentid>24669</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1487" xml:space="preserve">Skalární hodnoty z formulářového vstupu jsou typu STRING. Pokud potřebujeme zkontrolovat, jestli je zadaná hodnota číslo, je tu několik možností. Nejjednodušší je funkce '''is_numeric()''', ta ale bere v úvahu různé formáty čísla, takže přetypování může být nesnadné.
Funkce je citlivá na mezery na konci řetězce, před použitím je vhodná funkce &lt;code&gt;trim()&lt;/code&gt;.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot;&gt;
is_numeric(1); // true
is_numeric('1'); // true
is_numeric('1.0'); // true
is_numeric('1e2'); // true
is_numeric('-1'); // true
is_numeric('0x10'); // true

is_numeric('1,0'); // false
is_numeric('#aaa'); // false


$bool = is_numeric(trim($vstupni_hodnota)); // doporučené použití
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Další možností je funkce '''ctype_digit()'''. Podle ASCII kódů zkontroluje řetězec na existenci jiných znaků, než čísel. Při prázdném řetězci se chování funkce liší podle verze PHP (do 5.1 true, od 5.1 false).

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot;&gt;
ctype_digit('1'); // true
ctype_digit('0777'); // true

ctype_digit(1); // false
ctype_digit('1.0'); // false
ctype_digit('1,0'); // false
ctype_digit('1e2'); // false
ctype_digit('-1'); // false
ctype_digit('0x10'); // false


// doporučené použití, prázdný řetězec znamená vždy false
$vstupni_hodnota = trim((string) $vstupni_hodnota);
$bool = $vstupni_hodnota != '' &amp;&amp; ctype_digit($vstupni_hodnota);
&lt;/syntaxhighlight&gt;

[[Kategorie:PHP prakticky|Kontrola platnosti čísla]]</text>
      <sha1>t9j77megr5ty8e1jwc1wpfwgsmi7713</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maturitní otázky z literatury/Český romantismus</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2634</id>
    <revision>
      <id>39892</id>
      <parentid>38418</parentid>
      <timestamp>2019-07-05T19:14:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- whitespace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="15432" xml:space="preserve">=== Charakteristika literatury ===
* České země byly ve 30.letech ovlivněny biedermeierem, což byl životní styl měšťanských vrstev ve střední Evropě v letech 1815-1848. Nejprve označoval hmotnou kulturu-výzdobu interiérů a odívání, pak vstupuje i do literatury:
* kladl důraz na osobní, hlavně rodinné zájmy, oslavoval klidnou idylu rodinného prostředí.
* preferuje nevzrušivé děje, vyrovnané povahy, uzavřené prostory, tíhne k IDYLIČNOSTI
* synonymum pro opatrnictví, apolitičnost, společenskou pasivitu a bohabojnost
* na prvním místě výchovné, poznávací pojetí literatury, poté zábavné
* poměry u nás nedávaly romantikům myšlenkovou a tvůrčí volnost
* R. navazuje v mnohém na předešlé období: ideál národa, národní kultury a literatury, slovanství, lidovost a historie národa
* Proměňuje se pojetí básníka – už to není jen „jeden z těch lidí“, ale stává se z něj výjimečná básnická osobnost
* Z lidové slovesnosti se objevují žánry lyricko-epické (balada, veršovaná povídka) a epické (pohádka, dramatická báchorka)

[[Soubor:Macha_karel.jpg|náhled|200px|K. H. Mácha]]

'''[[w:Karel Hynek Mácha|Karel Hynek Mácha]]''' (1810-1836)
* narodil se v Praze na Malé Straně v chudé rodině
* během studia na gymnáziu studoval díla W. Scotta, Barona, Goetheho, Mickiewicze
* vystudoval práva a filozofii a poté začal vykonávat advokátní praxi v Litoměřicích
* byl vášnivým čtenářem, hrával v ochotnickém souboru Stavovského divadla, kde se seznámil s Eleonorou Šomkovou – byla to jen průměrná dívka, která nepochopila jeho umělecké plány a neklidného ducha. Mácha se do ní však zamiloval. Brzy poznává, že jeho milá nesplňuje jeho ideál, který si o ženě vytvořil – uniká před nedorozuměními k přátelům, do přírody, ale vždy se k ní pak vrátil
* na druhou stranu to Lori neměla také jednoduché. Musela snášet střídání žárlivých scén a něžných okamžiků, Máchova nevypočitatelnost a psychická labilita svědčila o tom, že se nevyznal ani sám v sobě
* rád navštěvoval hrady, cestoval – pěšky – do Krkonoš, jednou dokonce přes Alpy do Itálie
* začal psát už na gymnáziu, a to německy
* zemřel v den své svatby na choleru
Dílo:	próza:
* soubor 2 povídek [[s:Obrazy ze života mého|Obrazy ze života mého]]
** [[s:Obrazy ze života mého/Večer na Bezdězu|Večer na Bezdězu]] – lyrizovaná próza inspirovaná dojmy z cest
** [[s:Obrazy ze života mého/Marinka|Márinka]] – lyrická povídka o krásné dívce z chudé pražské čtvrti Na Františku. Márinka se seznámila s Máchou a povídají si. Mácha se s ní rozloučí a odjíždí za nemocným přítelem. Když se vrátí, setkává se s dívkou na hřbitově – zemřela na TBC
		- založena na kontrastech: krása Márinky × bída, chudé prostředí
		- kromě romantických prvků také realistické – chudý život lidí
* Křivoklad – historická próza, 1.část zamýšlené tetralogie Kat, která se měla vztahovat k historii 4 českých hradů – Křivoklad, Valdek, Vyšehrad, Karlštejn
* Cikáni – román, který má podobný námět jako Máj; líčí život vyděděnců společnosti
* [[s:Pouť krkonošská|Pouť krkonošská]] – krátká próza, evokuje atmosféru poutě
	drama:
* Boleslav, Bratrovrah, Bratři – zlomky historických dramat

	[[s:Máj|MÁJ]] – 1836; lyrickoepická báseň, která se skládá z dedikace = věnování, 4 zpěvů a 2 intermezz. (viz čtenářský deník)
* Mácha zde líčí krásu májové přírody a snaží se vyjádřit své zklamání ze života
* hlavním účelem je oslava májové přírody, jak se píše už v dedikaci
* ve středu pozornosti je tragédie mladého člověka, který zabil. Jenže několik osudových náhod spojilo tragédii jednoho člověka s dalšími lidmi. Jarmila, její svůdce, Vilém → najednou je to tragédie tří lidí, která vede jednoznačně k obvinění společnosti.
* začarovaný kruh: společnost musí trestat, protože má viníka vraždy → nikdo se neptá po příčinách jeho činu → Vilém sice vraždil, ale loupežníkem se stal z otcovy viny; často se hovoří o tragédii obecně lidské, kde otázky, které si klade Vilém ve vězení jsou vlastně Máchovou obžalobou celé společnosti.
* autorovo myšlenkové ztotožnění s hrdinou → subjektivnost básně
* kategorie času: je subjektivně prožíván; strach z budoucnosti, z posmrtného života, z prázdnoty – nicoty
* motivy: individuální vzpoura, romantický pohled, obžaloba společnosti, nesouhlas s dobou
* jazykové prostředky → dramatický účinek + zobrazení přírody
* mění vžitá pojmenování (májový večer →večerní máj)= epiteta
* umělecký kontrast (nad temné hory růžový den)
* kupení podobně znějících slov (lhal lásky žel)
* eufonie = libozvuk ( Vše lazurným se pláštěm kryl) → za sebou skupiny hlásek še-la-ý a se-lá-y
* cílené zakončování veršů dvojhláskami (Ach zemi krásnou, zemi milovanou, kolébku mou i hrob můj, matku mou)
* hudebnost verše, oxymórony (mrtvé milenky cit), dynamická slovesa
* novočeský jamb = na konec verše kladl jednoslabičné slovo
* personifikace, symboly (noc=smrt), metafory, kontrasty (májová příroda × tragédie)
* příběh není zas tak důležitý, spíše jde o zachycení úvah o životě a smrti, když je Vilém ve vězení

Kritika Máje:
* Sympatizovali: [[w:Karel Sabina|Karel Sabina]], [[w:František Xaver Šalda|F.X.Šalda]]
* Proti: [[w:Josef Kajetán Tyl|J.K.Tyl]], Josef Krasoslav Chmelenský, Jan Slavomír Tomíček
* Co jim vadilo: - hrdina = rozervaný, vězeň, vrah;
** individualismus; rouhání
** Mácha na straně hrdiny → obhajuje ho a ještě dává vinu společnosti
** chybí výchovná a vlastenecká funkce
** kopírování [[w:George Gordon Byron|Byrona]]
** stěžování – nespokojenost se společností a životním stylem

Pokračovatelé máchy:
* Májovci: období Bachova absolutismu v 50.letech; 1858 vydán almanach Máj
** jejich cílem bylo vytvořit novou literaturu, která by pravdivě zobrazovala svět
** obraceli se k přítomnosti – „nevracet se k minulosti“
** přihlásili se k odkazu K.H.Máchy a k jeho vidění světa, který byl pro ně symbol člověka, který neváhal bořit vžité představy o povaze a funkci českého básnictví
** představitelé: [[w:Karel Jaromír Erben|K.J.Erben]], [[w:Božena Němcová|B. Němcová]], [[w:Karel Sabina|K. Sabina]], [[w:Josef Václav Frič|J.V.Frič]], ale zejména nová generace: [[w:Karolína Světlá|Karolína Světlá]], [[w:Vítězslav Hálek|Vítězslav Hálek]], [[w:Jan Neruda|Jan Neruda]], [[w:Adolf Heyduk|Adolf Heyduk]], [[w:Rudolf Mayer|Rudolf Mayer]], [[w:Sofie Podlipská|Sofie Podlipská]]

'''[[w:Josef Václav Frič|Josef Václav Frič]]''' (1829-1890)
* roku 1848 vůdce pražského studentstva, bojovník na barikádách, vězněn, 20let v exilu
* psal romantickou poezii byronského typu, politickou lyriku
Dílo:
* Písně z bašty – politická lyrika
* Paměti – čtyřsvazkové dílo; líčení Fričových osudů, také subjektivní vylíčení událostí 1.pol. 19.stol

'''[[w:Karel Sabina|Karel Sabina]]''' (1813-1877)
* přítel a obhájce díla K.H.Máchy
* za zosnování povstání odsouzen, na základě amnestie později propuštěn, ale finanční nouze a stálý policejní dohled ho donutily spolupracovat s tajnou policií.
* v literárním světě synonymem pro zradu
Dílo:
* Prodaná nevěsta, Braniboři v Čechách – libreta ke Smetanovým operám
* Na poušti – román zobrazující poměry mezi radikální inteligencí té doby, nese autobiografické rysy
* [[s:Oživené hroby|Oživené hroby]] – povídka; zážitky z vězení, atmosféra žaláře, charakteristika vězňů a dozorců

'''[[w:Josef Kajetán Tyl|Josef Kajetán Tyl]]''' (1808-1856)
* zasloužil se o rozvoj českého dramatu
* psal scénáře, překlady her, režíroval, byl také hercem, kulisářem – všestranná osobnost
* byl ředitelem Kajetánského divadla, později dramatikem ve Stavovském divadle
* po roce 1848 pronásledován za přemíru vlasteneckého cítění ve svých hrách → z divadla odchází a věnuje se kočovnému hraní
* v bídě a podlomeným zdravím umírá v Plzni
* představitel sentimentálního, romantického pojetí literatury; největší význam v divadelní tvorbě
* chtěl, aby české divadlo mělo v národní společnosti své důstojné místo a poslání
* za hlavní funkci her považoval vlastenectví, buditelství; hrálo se česky
* věnoval se divadlu, žurnalistice, dramaturgii, psal povídky, dramatické báchorky, překládal, byl redaktorem časopisu Květy

Dílo:
* Novinářská činnost
** 1834 založil časopis Květy české (od dalšího roku jen Květy)
** ve 40.letech redigoval a sám psal lidovýchovný měsíčník Pražský posel
** řídil či vydával další periodika (Vlastimil, Pomněnky, Sedlské noviny)
*	Próza – povídky historické, z divadelního a hudebního světa, i ze současnosti
	Rozina Ruthardová, Dekret kutnohorský, Bláznivý houslista, Braniboři v Čechách
	[[s:Rozervanec|Rozervanec]] – povídka; hrdina je karikaturou Máchy
	Poslední Čech – novela; K.H.Borovský na ni napsal kritiku, odsoudil sentimentální vlastenčení, plytké tlachání a teatralitu
	Divadelní hry
a)	dramatické báchorky
	Strakonický dudák aneb Hody divých žen – nejoblíbenější; postava Švanda dudák; mistrně vykreslil lidové postavy a povahy
** o českém charakteru; konflikt lásky a peněz; domova a ciziny
	Jiříkovo vidění, Lesní panna, Tvrdohlavá žena a zamilovaný školní mládenec
b)	hry ze současnosti – touha po vlastenectví; zdůrazňuje dobré jádro člověka, lásku,
Paličova dcera, Pražský flamendr - měšťanská dramata
Paní Marjánka, matka pluku
Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka – lokální fraška; měšťanské drama; zachycuje život pražských lidových vrstev
** k její popularitě přispěla hlavně píseň Kde domov můj (nápěv František Škroup), která znárodněla a stala se později státní hymnou
c) hry historické – témata z české minulosti
Kutnohorští havíři aneb Krvavý soud – sociální drama; vzpoura havířů proti vrchnosti; končí tragicky
Jan Hus, Jan Žižka z Trocnova, Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové

:dramatická báchorka = žánr 1.pol. 19.stol.; pohádkový boj dobra se zlem;
** Tématem je obraz lidového, venkovského života, ve kterém vystupují nadpřirozené bytosti; typické je, že vítězí lidová morálka (dobro) nad negativními silami (zlo)

'''[[w:Karel Jaromír Erben|Karel Jaromír Erben]]'''	(1811-1870)
* pocházel z chudého prostředí, proto měl vztah k prostým lidem
* vystudoval filozofii a práva, seznámil se s Palackým
* většinu života prožil jako sektář Českého muzea, ke konci se stal archivářem města Prahy
* ovlivnil Nerudu, Kryla
* zakladatelem české moderní balady
* zabýval se i žurnalistikou – pracoval jako redaktor Pražských novin
* věnoval se studiu lidové slovesnosti, chtěl poodkrýt lidové pověsti, písně a obyčeje, byl sběratelem lidové slovesnosti – snažil se psát texty umělecky původní – nepřetvářel je

Dílo:
* sběratelská činnost
** Písně národní v Čechách
** [[s:Prostonárodní české písně a říkadla|Prostonárodní české písně a říkadla]]
** Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních

* pokoušel se tvořit i „umělé“ pohádky na základě alegorií pro děje v přírodě:
** Tři zlaté vlasy Děda Vševěda = boj slunce se zimou
** Dlouhý, Široký a Bystrozraký = bytosti pro ztělesnění větru, vody a země
* '''[[s:Kytice z pověstí národních|Kytice z pověstí národních]]''' (1853)
** jediná erbenova původní básnická sbírka
** vydána 1853 a 1861 – vzniká v době Bachova absolutismu, Erben se snaží posílit víru v český národ
* soubor třinácti balad, které se (v různých obměnách) zabývají porušováním morálních a mravních hodnot. Dramatický konflikt vyvstává mezi osobami, které mezi sebou mají rodinné vztahy.
** Psána formou klasické balady – inspirován mýty, pověstmi, představami o světě; často se objevují nadpřirozené bytosti
** tvůrcem klasické balady byl i F.L.Čelakovský

* některé balady z Kytice byly zhudebněny:
** A.Dvořák – [[s:Kytice z pověstí národních/Polednice|Polednice]], [[s:Kytice z pověstí národních/Vodník|Vodník]], [[s:Kytice z pověstí národních/Zlatý kolovrat|Zlatý kolovrat]], [[s:Kytice z pověstí národních/Holoubek|Holoubek]], [[s:Kytice z pověstí národních/Svatební košile|Svatební košile]]
** Z.Fibich – [[s:Kytice z pověstí národních/Štědrý den|Štědrý den]]
** Suchý &amp; Šlitr – téměř všechny
* Prokomponovanost:
** Předem rozmyšlené rozvržení básní; zrcadlově protilehlé jsou tematicky spjaty:
První a poslední = Kytice a Věštkyně → návaznost na lid.poezii, aktualizují staré pověsti = upomínají na lidovou tvorbu
Druhá a předposlední = Poklad a Dceřina kletba → o porušení základního etického vztahu matka-dítě
Třetí a třetí odzadu = Svatební košile a Vrba (Lilie byla přidána až ve 2. vydání)
** přeměna člověka – ženy ve vrbu a milence v upíra
Čtvrtá a čtvrtá odzadu = Polednice a Vodník → vystupují zde nadpřirozené bytosti, které zasahují do porušených etických vztahů
Pátá a pátá odzadu = Zlatý kolovrat a Záhořovo lože → kladou důraz na vinu a vykoupení, velkou roli zde hraje pokání
Prostřední balady = Štědrý den a Holoubek → jsou založeny na lásce a smrti

* Etičnost:
** Konflikt vytváří vzájemné vztahy, jež jsou porušovány
** vinna je vždy konkrétní osoba, která porušila lidský, etický zákon
** za nejzákladnější považuje E. vazbu matka-dítě – proto také trestá matky tak krutě
* Romantické × Neromantické prvky:
Romantické: přírodní reálie postavy – motivy jezera, hřbitovů a lesů; nadpřirozené postavy
Neromantické: není zde vzpoura proti společnosti, romantické motivy poutníka
** nevěnuje se moc líčení přírody
** čas není subjektivně prožíván – vše se odehraje v jednu krátkou dobu (baladická zkratka = stručné, výstižné vyjádření, nezabíhá do podrobností), čas neurčitý, poučení platí dodnes
** Erben nechce vědět, co bude potom, je lepší žít v přítomnosti
** chápání viny: neobviňuje společnost, ale osobu; proti trestu se hrdinové nebouří
** od svého hrdiny se distancuje; prosazuje „ne bouření, ale pokoru a pokání“
* Umělecké prostředky
** dějová a baladická zkratka, úsporný jazyk (neslovesné věty, absence spojek, citoslovce místo sloves) → dramatičnost
** dialogy, zvukomalba

:''klasická balada'' = liší se od balady Wolkera nebo Bezruče, protože ještě nemá sociální podtext, ale naopak pohádkový námět

:''balada'' = lyrickoepická báseň středního rozsahu s pochmurným dějem a tragickým koncem

[[Kategorie:Maturitní otázky z literatury|Český romantismus]]</text>
      <sha1>gufruk5g8g4htsfg2c8w8a1t9k58v22</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Delete</title>
    <ns>10</ns>
    <id>2635</id>
    <redirect title="Šablona:Smazat" />
    <revision>
      <id>6850</id>
      <timestamp>2007-01-15T23:33:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Singularity~cswikibooks</username>
        <id>149</id>
      </contributor>
      <comment>Přesměrováno na [[Šablona:Smazat]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="29" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Šablona:smazat]]</text>
      <sha1>ddcqrotjkevpv7thoozkx84wsk6pcco</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Programování</title>
    <ns>14</ns>
    <id>2636</id>
    <revision>
      <id>30475</id>
      <parentid>25754</parentid>
      <timestamp>2015-11-02T11:39:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Odstranění interwiki z Wikidat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="103" xml:space="preserve">{{Hlavní článek|Programování}}

* {{Wikipedie|článek=Programování}}

[[Kategorie:Počítače]]</text>
      <sha1>jgwbxrbmggouny4lecl2hry42rf611w</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Pracuje se</title>
    <ns>10</ns>
    <id>2663</id>
    <revision>
      <id>38089</id>
      <parentid>38087</parentid>
      <timestamp>2018-12-26T04:37:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>rv - spam</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1572" xml:space="preserve">{{Cedule
  | typ = status
  | nadpis = Na této stránce se právě pracuje.
  | text = Prosíme, needitujte tuto stránku{{#if:{{{1|}}}|&lt;nowiki/&gt; po dobu {{{1}}} od {{{2|chvíle, kdy byla tato zpráva přidána}}}|, dokud je zde tato zpráva}}, abyste se vyhnuli [[Wikiknihy:Editační konflikt|editačním konfliktům]]. V&amp;nbsp;případě nutnosti vyhledejte v&amp;nbsp;[{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|action=history}} historii] vkladatele a&amp;nbsp;kontaktujte jej. Děkujeme.
  | poznámka = Tato šablona je určena pro krátkodobé užití v&amp;nbsp;řádu dní. Pokud {{#if:{{{1|}}}|již uplynula vyžádaná lhůta {{{1|}}} od jejího vložení {{{2|}}}|od [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|diff=current}} poslední editace] uplynula doba delší než 1&amp;nbsp;týden}}, neváhejte šablonu odstranit.
  | obrázek = Edit-inprogress.svg
}}&lt;includeonly&gt;
{{#switch: {{FULLPAGENAME}}
  | Wikiknihy:Šablony =
  | {{#ifeq: {{SUBJECTPAGENAME}} | {{FULLPAGENAME}}
      | [[Kategorie:Údržba:Rozpracované stránky]]
    }}
}}
&lt;/includeonly&gt;&lt;noinclude&gt;

----

Tato šablona vkládá články do [[:Kategorie:Údržba:Rozpracované stránky]].

== Použití šablony ==
Vložit na úplný začátek stránky (před jakýkoliv další text), lze použít dvě syntaxe:
* {{Šablona|Pracuje se|&lt;nowiki&gt;xx|~~~~~&lt;/nowiki&gt;}} – doporučená; xx je čas v&amp;nbsp;genitivu (1 minuty, 1 hodiny, 1 dne atd.); '''pět''' vlnovek vloží aktuální čas
* {{Šablona|Pracuje se}} – možná, ale nedoporučená (vždy je lepší uvést lhůtu)

[[Kategorie:Šablony:Údržba|{{PAGENAME}}]]

&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>p0nf760ab7vv4xazhhvx20vxsygana1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Praktická elektronika/Zdroje</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2688</id>
    <revision>
      <id>42031</id>
      <parentid>41878</parentid>
      <timestamp>2020-06-24T08:07:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>+ chybějící nadpis; - nadbytečné odřádkování; - whitespace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9615" xml:space="preserve">Zdroj je obecně součástka, která způsobuje, že v obvodu teče proud.

== Časový průběh veličiny ==

Zdroje rozlišujeme zejména podle průběhu dodávaného napětí (u napěťového zdroje) nebo proudu (u proudového zdroje):
* '''stejnosměrný''' (napětí/proud má stálou, neměnnou hodnotu)
* stejnosměrný se střídavou složkou (napětí/proud kolísá okolo své střední hodnoty)
* '''střídavý'''
** harmonický také označován jako sinusový (napětí/proud má hladký matematický průběh sinusové křivky) - '''oscilátor'''
** neharmonický také označován jako nesinusový (napětí/proud má jiný průběh např. obdélníkový, trojúhelníkový, pilový) - '''generátor'''
* '''pulsní'''

'''Střídavá složka u stejnosměrných zdrojů bývá na obtíž''' a je obvykle způsobena nedostatečným vyhlazením usměrněného síťového napětí. [[Praktická elektronika/Střídavý proud|Více o střídavém proudu a usměrnění.]]

Kromě toho je rozlišujeme také podle toho, jak se chovají vzhledem k zátěži, což probereme v následujících podkapitolách:

== Napěťový zdroj ==

[[Soubor:Galvanicky_clanok.jpg|náhled|300px|Napětí vzniká díky tomu, že kladné ionty jednoho kovu jsou ochotnější se rozpouštět]]
[[Soubor:Photo-CarBattery.jpg|náhled|200px|Autobaterie, schopná vyvinout proud přes 300 A, je příkladem tvrdého napěťového zdroje (12 V)]]
[[Soubor:Bateria6F22.jpg|náhled|200px|Obyčejné 1,5/4,5/9 V baterie jsou měkkým napěťovým zdrojem (a ideálním k většině pokusů)]]

Ideální napěťový zdroj má na svých svorkách '''dané napětí''', nezávisle na odebíraném proudu.

[[Soubor:Voltage_Source.svg]]

V praxi se s takový ideálním zdrojem nesetkáme: u (skoro) každého zdroje buďto
* poklesne napětí, pokud začneme odebírat proud, ''nebo v lepším případě''
* poklesne napětí, pokud odebíraný proud překročí nějakou mez.

Nejjednodušší zapojení přibližující chování skutečného zdroje je přidat tzv. '''vnitřní odpor'''.

[[Soubor:Real_voltage_source.png|náhled|střed|Napěťový zdroj s vnitřním odporem]]

Při průtoku proudu vzniká napětí na &quot;'''vnitřním rezistoru'''&quot; a výstupní napětí klesá. '''Proud nakrátko''' (zkratový proud) je pak dán jako U / R&lt;sub&gt;i&lt;/sub&gt;. Podobně se chovají například síťové adaptéry či baterie. Zdroj, který má malý vnitřní odpor a tudíž může do zátěže dodávat velký proud, se nazývá '''tvrdý'''.

Lze zapojit '''dva napěťové zdroje sériově''' (za sebe) - pak se jejich napětí sečtou. Naopak je '''nesmíme zapojit paralelně''' (vedle sebe), protože pak by zdroj s vyšším napětím byl zkratován skrz druhý, což by nesvědčilo ani jednomu.

== Proudový zdroj ==

Ideální proudový zdroj dodává '''daný proud''', nezávisle na tom, jaké napětí k tomu musí vyvinout. V praxi se s proudovými zdroji setkáme spíše jen výjimečně.

[[Soubor:Current_Source.svg]]

Nikdy nenajdeme ideální proudový zdroj - to se projeví tím, že jeho snahy o udržení stálého proudu skončí na tom, že nebude schopný vyvinout dostatečné napětí k proražení vzduchu, když rozpojíme obvod (naštěstí!).

Lze zapojit '''dva proudové zdroje paralelně''' (vedle sebe) - pak se jejich proudy sečtou. Naopak je '''nesmíme a nemáme důvod zapojit sériově''' (za sebe), protože pak by zdroj s větším proudem vynucoval větší proud i ve druhém zdroji! To u proudových zdrojů nejde.

== Stejnosměrné zdroje se stabilizátory ==

K získání zdrojů napětí/proudu, které pro malou proudovou/napěťovou zátěž chovají skoro ideálně, se vyrábějí snadno použitelné integrované obvody.

=== Zdroj napětí se stabilizátorem ===

Abychom získali stabilizované napětí 5 V, 8 V, 12 V atd., můžeme použít integrovaný stabilizátor 7805, 7808, 7812 atd. podle schématu:

[[Soubor:Voltage_source_78xx.svg]]

Na vstupu stabilizátoru musí být napětí aspoň o 1,5 V vyšší než požadujeme na výstupu. Stabilizátor sníží vstupující napětí tak, aby rozdíl mezi zemí a výstupem byl vždy na stanovené úrovni. U tohoto zdroje - alespoň pro malé odebírané proudy - se skoro nemění výstupní napětí.

Ampérmetrem se můžeme ujistit, že proud tekoucí rezistorem R je nepřímo úměrný jeho rezistenci.

{{Poznámka|1=Vložením [[Praktická elektronika/Diody|diody]] (v propustném směru) mezi zemnicí nožičku a zemi můžeme zvýšit výstupní napětí stabilizátoru, protože tím zvedneme celou jeho napěťovou úroveň o úbytek napětí na diodě.}}
{{Poznámka|1=Krom obvodů řady 78xx lze použít i '''LM317''', který umožňuje '''spojité nastavení''' výstupního napětí díky tomu, že jeho zemnicí nožičkou protéká trvalý proud 100 µA. Zapojení potenciometru tomuto proudu do cesty způsobí podobné zvednutí napěťové úrovně.}}
{{Poznámka|1=Pro stabilizaci napětí s opačnou polaritou se používají obvody řady '''79xx'''.}}

=== Zdroj proudu ===

K získání stabilizovaného proudového zdroje můžeme opět použít integrovaný obvod řady 78xx:

[[Soubor:Current_source_78xx.svg]]

V tomto obvodu se stabilizátor 7805 snaží zajistit, aby na rezistoru R&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt; bylo napětí právě 5 V. To ale znamená, že jím musí protékat i trvalý proud! Protože můžeme zanedbat malý měřicí proud tekoucí do zemnicí nožičky stabilizátoru, získali jsme zdroj dodávající stabilizovaný proud:

:&lt;math&gt;I = \frac{5 V}{R_{1}}&lt;/math&gt;

Voltmetrem se můžeme ujistit, že napětí na rezistoru R&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; je úměrné jeho rezistenci.

Jeho maximální napětí je samozřejmě omezeno vstupním napětím. Kromě toho má velké ztráty energie právě na rezistoru R&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt;.

== Proudové pojistky ==

Při práci s tvrdými zdroji, jako je rozvodná síť, autobaterie apod., může v případě '''zkratu''' (krátkého spojení výstupů zdroje) spojem protékat velký proud. To může vést ke zničení zdroje, roztavení drátů, požáru... Proto se k ochraně před zkratem za zdroj zařazují:

* '''Tavné pojistky''' jsou realizovány jako skleněný nebo porcelánový váleček s tenkým drátkem, který se rychle přepálí při průtoku nadměrného proudu, jsou rozděleny podle rychlosti přepálení : pomalé (T) a rychlé (F)
* '''Jističe''' jsou mechanické spínače se zabudovaným elektromagnetem, který rozpojí obvod, když jím proteče nadměrný proud.
* '''Elektronické pojistky''' nebo '''omezovače proudu''' jsou elektronické obvody schopné velmi rychle odpojit/omezit proud. Chrání proto i před mikrosekundovým proudovým impulsem postačujícím ke zničení '''polovodičových součástek''', což tavné pojistky ani jističe neumí.

[[Soubor:VREG-T220-X-V05-A1 (16396957196).jpg|náhled|208x208bod|Stabilizátor LM7805]]
[[Soubor:USB zapojeni barevne.png|náhled|Zapojení USB|210x210pixelů]]

== &quot;Partyzánská nabíječka&quot; ==
[[Soubor:Nab sch.jpg|náhled|458x458pixelů|Schéma nabíječky]]
Jednoduchý obvod umožňující nabíjení mobilu z autobaterie.

* &lt;u&gt;VÝSTUP&lt;/u&gt; ​ - dnes se drtivá většina mobilů nabíjí před USB, které má 4 piny - dva datové (2 = DATA+ a 3 = DATA-) a dva napájecí &lt;br /&gt;('''1 =​ +​ ; 4 = ​ -'''​ ), mezi nimiž je napětí​ '''5V'''​ a může protékat maximální proud '''1A'''​ . Většina mobilů má při nabíjení odběr cca​ '''0,6 A''' 
* &lt;u&gt;VSTUP&lt;/u&gt; ​ - olověný akumulátor má na svých svorkách napětí cca '''12-14V'''​. 
* &lt;u&gt;STABILIZÁTOR&lt;/u&gt;​ - použijeme '''LM7805 → U&lt;sub&gt;OUT&lt;/sub&gt; = 5V.''' Pro správnou funkci musíme mít na vstupu alespoň: '''U​&lt;sub&gt;IN&lt;/sub&gt; &gt; U​&lt;sub&gt;OUT&lt;/sub&gt; ​ + 2 = 7V''', ​ &lt;br /&gt; což je splněno s velkou rezervou. Naopak nesmíme překročit:​ '''U​&lt;sub&gt;IN&lt;/sub&gt; &lt; 25V''', ​což zde nehrozí​. ​ '''I&lt;sub&gt;OUT&lt;/sub&gt;​ &lt; ​ 1,5 A'''​ ; stabilizátor tak vyhovuje předpokládanému zatížení. Obvod doplníme o dva kondenzátory​ '''C​&lt;sub&gt;IN&lt;/sub&gt;​ ​ = 330 nF'''​ a ​ '''C​&lt;sub&gt;OUT&lt;/sub&gt;​ = ​ 100 nF''' ​podle katalogového listu.&lt;ref&gt;{{Citace elektronické monografie
| příjmení = 
| jméno = 
| titul = LM340, LM340A and LM7805 Family Wide VIN 1.5-A Fixed Voltage Regulators
| url = http://www.ti.com/lit/ds/symlink/lm340.pdf
| vydavatel = Texas Instruments
| místo = 
| datum vydání = 
| datum přístupu = 2020-06-02
}}&lt;/ref&gt;
* &lt;u&gt;SIGNALIZACE&lt;/u&gt;​ - na výstup stabilizátoru připojíme ​'''LED'''​ diodu signalizující chod zařízení, v sérii s odporem​ '''R'''. ​'''LED:​ u​&lt;sub&gt;d&lt;/sub&gt;​ = 2,2V; I​&lt;sub&gt;MAX&lt;/sub&gt;​ = 20mA → R​&lt;sub&gt;MIN&lt;/sub&gt; ​ = (U​&lt;sub&gt;OUT&lt;/sub&gt;​ - u​&lt;sub&gt;d&lt;/sub&gt;​ )/I​&lt;sub&gt;MAX&lt;/sub&gt; ​ = (5-2,2)/0,02 = 140Ω''' → volíme z řady E12 → ​ '''220Ω.''' (Kontrola na ztrátový výkon: '''ΔP = u&lt;sub&gt;R&lt;/sub&gt;/I = (5-2,2)*0,02 = 0,056 &lt; 0,25W → OK''')
* &lt;u&gt;OCHRANA -&lt;/u&gt; použijeme pojistku F: přístrojová, 5x20 mm; '''I&lt;sub&gt;N&lt;/sub&gt; &gt; I&lt;sub&gt;IN&lt;/sub&gt; ≈ I&lt;sub&gt;OUT&lt;/sub&gt;''' → volíme '''I&lt;sub&gt;N&lt;/sub&gt; = 2A'''.
[[Soubor:Nab test.jpg|náhled|278x278bod|Test funkce nabíječky]]

'''Seznam součástek:'''

* X&lt;sub&gt;IN&lt;/sub&gt; - Bateriové svorky 
* X&lt;sub&gt;OUT&lt;/sub&gt; - USB - A (♀)
* F - přístrojová pojistka 5x20mm; 2A
* Q - LM7805 + chladič (TO-220)
* C&lt;sub&gt;IN&lt;/sub&gt; = 330 nF/50V
* C&lt;sub&gt;OUT&lt;/sub&gt; = 100 nF/50V
* R = 220Ω / 0,25W
* D - LED ⌀ 5mm; 2,2V/20mA

== Reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Praktická elektronika|Zdroje]]</text>
      <sha1>2tm9yu9litdb1qz1fc0c074gpi3secv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Praktická elektronika/Tabulky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2689</id>
    <revision>
      <id>38496</id>
      <parentid>35332</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:30:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3064" xml:space="preserve">== Jednotky ==

* Volt
* Ampér
* Coulomb
* Ohm
* Farad
* Henry

== Předpony ==

V elektronice se často setkáme s těmito předponami. Je dobré je znát nazpaměť.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Předpona
| tera
| giga
| mega
| kilo
| &amp;nbsp;
| mili
| mikro
| nano
| piko
|-
! Značka
| T
| G
| M
| k
| &amp;nbsp;
| m
| µ
| n
| p
|-
! 10&lt;sup&gt;n&lt;/sup&gt;
| 10&lt;sup&gt;12&lt;/sup&gt;
| 10&lt;sup&gt;9&lt;/sup&gt;
| 10&lt;sup&gt;6&lt;/sup&gt;
| 10&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;
| 10&lt;sup&gt;0&lt;/sup&gt;
| 10&lt;sup&gt;-3&lt;/sup&gt;
| 10&lt;sup&gt;-6&lt;/sup&gt;
| 10&lt;sup&gt;-9&lt;/sup&gt;
| 10&lt;sup&gt;-12&lt;/sup&gt;
|-
! 1000&lt;sup&gt;n&lt;/sup&gt;
| 1000&lt;sup&gt;4&lt;/sup&gt;
| 1000&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;
| 1000&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;
| 1000&lt;sup&gt;1&lt;/sup&gt;
|
| 1000&lt;sup&gt;-1&lt;/sup&gt;
| 1000&lt;sup&gt;-2&lt;/sup&gt;
| 1000&lt;sup&gt;-3&lt;/sup&gt;
| 1000&lt;sup&gt;-4&lt;/sup&gt;
|}

== Nejčastější součástky ==

Přestože existují milióny součástek, v praxi se setkáme s některými druhy mnohem častěji.

* Některé podobné součástky zde byly sloučeny, ačkoli se v něčem mírně liší.
* Pořadí vývodů je uvedeno zleva doprava, tranzistor leží na nejplošší straně vývody k čtenáři. U kulatých plechových je uvedeno po směru hodinových ručiček, počínaje u výstupku.
* Pokud není v poznámce uvedeno jinak, jsou bipolární tranzistory pro [[Praktická elektronika/Střídavý proud#Frekvence|frekvence]] do cca 100 MHz.
* Malé tranzistory můžou dlouhodobě odvádět teplo max. asi 1/2 wattu.

=== Univerzální NF bipolární tranzistory ===

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Název (názvy)
! Typ
! Napětí C-E
! Proud C-E
! Pořadí vývodů*
! Zesílení β
! fT
! Poznámka
|-
! KC509
| NPN
| 20 V
| 100 mA
| EBC (emitor označen)
| 240 - 900
| 150 MHz
| Plechový, nf zesilovací 
|-
! C945
| NPN
| 50 V
| 150 mA
| ECB
| &amp;nbsp;
| &amp;nbsp;
| V PC zdrojích
|-
! BC547C
| NPN
| 45 V
| 100 mA
| EBC
| 420-800
| 100 MHz
| &amp;nbsp;
|-
! BC327-16
| PNP
| 45 V
| 500 mA
| EBC
| 100-250
| 80 MHz
| &amp;nbsp;
|-
! BC337-16
| NPN
| 45 V
| 500 mA
| EBC
| 100-250
| 100 MHz
|}

=== Výkonové bipolární tranzistory ===

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Název (názvy)
! Typ
! Napětí C-E
! Proud C-E
! Pořadí vývodů*
! Zesílení β
! Poznámka
|-
! A1715, 2SB1339 
| PNP Darlington
| 120 V
| 6 A
| BCE
| 2000
| &amp;nbsp;
|-
! A1883, 2SB1020
| PNP
| -100 V
| -7 A
| &amp;nbsp;
| &amp;nbsp;
| &amp;nbsp;
|-
! BD135
| NPN
| 45 V
| 1 A
| ECB
| 30-400
| &amp;nbsp;
|-
! D882
| NPN
| 40 V
| 3 A
| ECB
| &amp;nbsp;
| &amp;nbsp;
|-
! KT837
| NPN
| 60 V
| 3 A
| ECB
| &amp;nbsp;
| &amp;nbsp;
|-
! KT805
| NPN
| 100 V
| 7 A
| ECB
| &amp;nbsp;
| &amp;nbsp;
|-
! C5042
| NPN
| 700 V
| 8 A
| &amp;nbsp;
| &amp;nbsp;
| &amp;nbsp;
|-
! KT940A
| NPN
| 300 V
| 100 mA
| ECB
| &amp;nbsp;
| f=70 MHz
|-
! C5027
| NPN
| 800 V
| 3 A
| BCE
| &amp;nbsp;
| &amp;nbsp;
|-
! A1833
| PNP
| 100 V
| 7 A
| BCE
| &amp;nbsp;
| &amp;nbsp;
|-
! C4686A
| NPN
| 1200 V
| 50 mA
| BCE
| &amp;nbsp;
| &amp;nbsp;
|}

=== Časté unipolární tranzistory ===

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Název (názvy)
! Typ
! Napětí D-S
! Proud D-S
! Pořadí vývodů*
! Poznámka
|-
! IRF640
| N
| 200 V
| 10 A
| ?
| &amp;nbsp;
|-
! IRF630
| N
| 200 V
| 5 A
| ?
| &amp;nbsp;
|-
! IRF740
| N
| 400 V
| 10 A
| ?
| &amp;nbsp;
|}

[[Kategorie:Praktická elektronika|Tabulky]]</text>
      <sha1>4fejroehve6p17qonqshqgzm7pk52i9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Informatika</title>
    <ns>14</ns>
    <id>2696</id>
    <revision>
      <id>7116</id>
      <timestamp>2007-01-19T05:32:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Singularity~cswikibooks</username>
        <id>149</id>
      </contributor>
      <comment>init</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="25" xml:space="preserve">[[Kategorie:Počítače]]</text>
      <sha1>93szubfsdokde5f81xaed82o2u7z87s</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MATLAB</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2697</id>
    <revision>
      <id>7117</id>
      <timestamp>2007-01-19T05:32:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Singularity~cswikibooks</username>
        <id>149</id>
      </contributor>
      <comment>popisna stranka k PDF</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="414" xml:space="preserve">Stručný manuál k matematickému systému MATLAB. Obsahuje základní informace pro práci s tímto nástrojem - zápis příkazů, matematické operace, práce s maticemi, vektory a elementárními funkcemi.

[[Soubor:Matlab (základní informace).pdf]]


Manuál k matematickému systému MATLAB. Tvorba 2D a 3D grafů.

[[Soubor:Matlab (tvorba grafů).pdf]]

[[Kategorie:Matematika]]
[[Kategorie:Informatika]]</text>
      <sha1>j9a4bi4q5dznutnxt6eg0qboua3vmiy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Praktická elektronika/Nejjednodušší obvody</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2703</id>
    <revision>
      <id>45261</id>
      <parentid>42901</parentid>
      <timestamp>2022-03-05T17:07:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4867" xml:space="preserve">== Elektronická schémata ==
[[Soubor:Schaltsymbole mit Namen.png|250px|náhled|Základní schématické značky]]
Pro zjednodušení kreslení elektronických obvodů se do praxe zavedly schématické značky. Jde o zjednodušené symbolické obrázky reprezentující jednotlivé součástky. Na obrázku vpravo jsou uvedeny:

* Vodič
* Uzel (vodivé spojení dvou vodičů)
* Rezistor
* Spínač
* Kondenzátor
* Reostat/Potenciometr
* Článek
* Žárovka
* Tranzistor
* Cívka

{{Příklad|Příklad elektronického schématu&lt;br /&gt;[[Soubor:Dip349123s.jpg|250px]]}}
== Elektrický obvod ==
[[Soubor:Ohm's Law with Voltage source.svg|náhled|Příklad nejjednoduššího elektrického obvodu]]
Elektrický obvod je vodivé spojení elektrických prvků. Tyto prvky vytváří vodivou cestu a splňují funkce, které jsou od obvodu požadovány, např. zesilování signálu, vytváření oscilací apod. Může být nepatrný jako integrovaný obvod, nebo může zahrnovat celou elektrickou síť. Obvod se může skládat z jednotlivých prvků nebo celých integrovaných obvodů. Pokud je vodivá dráha tvořená elektrickým obvodem uzavřená, pak se hovoří o uzavřeném elektrickém obvodu. Je-li vodivá dráha obvodu přerušena, např. otevřeným spínačem, pak se mluví o otevřeném elektrickém obvodu.

Na obrázku v pravo je zobrazen nejjednodušší obvod, tvořený jedním zdrojem a jedním spotřebičem. '''Zdroj''' mění vnější energii - např. chemickou pokud jde o [[w:galvanický článek|článek]], nebo mechanickou pokud jde o [[w:Elektrický generátor|točivý generátor]] - na elektrickou energii, která je přenášena vedením do '''spotřebiče''', kde se mění na jiný typ energie - např. tepelnou (rezistor, topné těleso), světelnou (žárovka, LED dioda), mechanickou ([[w:elektromotor|elektromotor]]) atd... 

Elektrický výkon v obvodu vypočítáme jako:
&lt;math&gt; P = U\cdot\ I &lt;/math&gt;

{{Příklad|Na baterii (zdroj) o napětí 12V připojíme topné těleso o odporu 5 ohmů. Jaký bude odebírat proud a jakým výkonem bude topit?}}
&lt;math&gt; U = 12V; R = 5 \Omega&lt;/math&gt; &lt;br /&gt;
&lt;math&gt; R = \frac{U}{I} \Rightarrow I = \frac{U}{R} = \frac{12}{5} = 2,4 A &lt;/math&gt; &lt;br /&gt;
&lt;math&gt; P = U\cdot\ I = 12\cdot\ 2,4 = 28,8 W &lt;/math&gt;


== Řazení součástek ==
=== Kirchhoffovy zákony ===

... jsou dvěma jednoduchými, ale velmi podstatnými poznatky o chování obvodů. Vycházejí z toho, že elektrické náboje nikde v obvodu nezanikají ani nevznikají.

'''Zákon proudu v uzlu''' &lt;br /&gt;
[[Soubor:Kirchhoff's Current Law.svg|110px|náhled]]
'''Proudy, které do uzlu vtékají, z něj musí i vytékat.(Ʃ Ik=0)'''

{{Poznámka|Ve větších obvodech můžeme najít velké množství různých uzlů a tento zákon platí pro každý z nich.}}

'''Zákon napěti ve smyčce''' &lt;br /&gt;
[[Soubor:Kirchhoff''s Voltage Law (equation).svg|150px|náhled]]
'''Souhrn napětí na všech součástkách ve smyčce je nulový.(Ʃ Uk=0)'''

{{Poznámka|Napětí na zdroji se zde uvažuje jako záporné. Ve větších obvodech můžeme najít velké množství různých smyček a tento zákon platí pro každou z nich.}}

=== Paralelní a sériové zapojení ===

Obvod může obsahovat mnoho součástek a může se větvit. Proto rozlišujeme:
'''Paralelní zapojení''', kdy jsou součástky '''vedle sebe'''. Na všech je '''stejné napětí''' a '''sčítá se protékající proud'''.
'''Sériové zapojení''', kdy součástky zapojíme '''za sebe'''. Všemi teče '''stejný proud''' a '''sčítá se napětí'''.

Místo, kde se součástky dotýkají (a tedy mají stejné napětí), nazýváme '''uzel'''. Libovolnou část obvodu, která je uzavřená a ve které tedy může protékat elektrický proud, nazýváme '''smyčka'''. Při řešení elektrických obvodů může být za smyčku prohlášena i část obvodu bez zdroje, nebo část obvodu obsahující jen zdroje.


== Měření voltmetrem a ampérmetrem ==

Napětí měříme '''voltmetrem''' zapojeným '''paralelně''' k součástce/součástkám na které napětí měříme (voltmetr je téměř nevodivý),

Proud měříme '''ampérmetrem''' zapojeným '''seriově''' se součástkou/součástkami jimiž protékající proud měříme (ampérmetr je vodivý, proud teče skrz).

:''Výjimkou jsou bezkontaktní ampérmetry, které stačí nacvaknout jako kleště okolo vodiče. Měří magnetické pole vytvářené proudem.''

[[Soubor:How to measure i and u.svg|střed|400px|rám|Jak správně měřit voltmetrem a ampérmetrem]]


{{Poznámka|Chybné zapojení voltmetru jen rozpojí obvod.}}

{{Upozornění|1=Pokud se spleteme u měření proudu a ampérmetr zapojíme špatně, způsobíme tím zkrat, což může vést ke zničení ampérmetru a/nebo zdroje. }}

[[Kategorie:Praktická elektronika|Nejjednodušší obvody]]</text>
      <sha1>5yapfsiftzqko57bufiemvpv3i4mn0d</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikiknihy:Hlavní strana/Knihy</title>
    <ns>4</ns>
    <id>2708</id>
    <revision>
      <id>45778</id>
      <parentid>45634</parentid>
      <timestamp>2022-05-21T12:43:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kolonie BLABERUS</username>
        <id>9885</id>
      </contributor>
      <comment>zásadní rozšíření</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8351" xml:space="preserve">&lt;!----------
Toto je seznam článků, zobrazí se na hlavní stránce Wikiknih.
Chcete-li přidat nový, zvolte vhodný název a vložte sem odkaz po vzoru ostatních odkazů.
Text do něj potom můžete vložit opět z hlavní stránky, kliknutí vás zavede na úpravy vašeho nového (prázdného) článku.
TIP: Podkapitolu pojmenujte jako &quot;Automobil/Motor&quot; (nikoli jen &quot;Motor&quot;), aby byla zřejmá příslušnost k wikiknize. Pro zobrazení kratšího textu v odkazu (ve tvaru Motor) použijte tvar [[Automobil/Motor|Motor]].
------------&gt;
{| style=&quot;border-collapse: collapse; border: 1px solid #fff; width: 100%;&quot;
|-
| style=&quot;border: 1px dashed #aaa; padding: 1em; text-align: right; vertical-align: top; width: 50%;&quot; |
=== Technika, fyzika a chemie ===
[[Soubor:Nuvola apps kalzium.png|40px|vpravo]]
&lt;div style=&quot;margin-right: 50px;&quot;&gt;
&lt;!----------

     Technika, fyzika a chemie

------------&gt;
[[Parní lokomotiva]] •
[[Stavebnictví]]  •
[[Stavba kůlny]][[Soubor:25%.svg|25 %]] • 
[[Praktická elektronika]][[Soubor:50%.png|50 %]] • 
[[Energetické zdroje naší planety a jejich využití|Energetické zdroje]][[Soubor:100 percent.svg|100 %]] • 
[[Fullereny a nanotrubičky|Fullereny a&amp;nbsp;nanotrubičky]][[Soubor:75%.png|75 %]] • 
[[Monitoring zdrojů znečištění metodami DPZ]] •
[[Základy údržby a ovládání vozidla|Základy údržby a&amp;nbsp;ovládání vozidla]] •
[[Přírodní látky]] •
[[Gravitace, černé díry a fyzika prostoročasu]][[Soubor:00%.svg|0 %]]  •
[[Bastionové opevnění]][[Soubor:25%.svg|25 %]]  •
[[Výbušniny]]  •
[[Chemické pokusy]]  •
[[Chemické pokusy s nanomateriály]]  •
[[Laboratorní technika]][[Soubor:25%.svg|0 %]]
&lt;!---------- KONEC ----------&gt;
&lt;/div&gt;
| style=&quot;border: 1px dashed #aaa; padding: 1em; text-align: left; width: 50%;&quot; |
=== Společenské vědy ===
[[Soubor:Nuvola apps kdmconfig.png|40px|vlevo]]
&lt;div style=&quot;margin-left: 50px;&quot;&gt;
&lt;!----------

     Společenské vědy

------------&gt;
[[Světové dějiny]][[Soubor:75%.png|75 %]] • 
[[Vývoj lidstva]][[Soubor:50%.png|50 %]] •
[[České dějiny]][[Soubor:50%.png|50 %]] • 
[[Dějiny Korolup]] [[Soubor:50%.png|50 %]] • 
[[Asertivita]] •  
[[Maturitní otázky z literatury|Maturitní otázky z&amp;nbsp;literatury]][[Soubor:50%.png|50 %]] • 
[[Základní teologické a filozofické pojmy scholastiky|Základní teologické a&amp;nbsp;filozofické pojmy scholastiky]] • 
[[Měření času ve starém Římě]][[Soubor:100 percent.svg|100 %]] • 
[[Rodina ve starém Římě]][[Soubor:100 percent.svg|100 %]] • 
[[Středověký realismus a nominalismus]][[Soubor:100 percent.svg|100%]] •
[[Právní slovník]][[Soubor:100 percent.svg|100%]]
&lt;!---------- KONEC ----------&gt;
&lt;/div&gt;
|-
| style=&quot;border: 1px dashed #aaa; padding: 1em; text-align: right; vertical-align: top;&quot; |
=== Matematika ===
[[Soubor:Nuvola apps edu mathematics.png|40px|vpravo]]
&lt;div style=&quot;margin-right: 50px;&quot;&gt;
&lt;!----------

     Matematika

------------&gt;
[[Geometrie]] • 
[[Matematická analýza]] • 
[[Integrování]][[Soubor:25%.svg|25 %]] • 
[[Stručné shrnutí variačního počtu]][[Soubor:50%.png|50 %]] • 
[[Hledání extrémů funkcí více proměnných]][[Soubor:100 percent.svg|100 %]] • 
[[Úvod do algebry]][[Soubor:25%.svg|25 %]] •
[[Lineární algebra]] •
[[Cvičení z diskrétní matematiky]] •
[[Logika]][[Soubor:00%.svg|0 %]]
&lt;!---------- KONEC ----------&gt;
&lt;/div&gt;
| style=&quot;border: 1px dashed #aaa; padding: 1em; vertical-align: top;&quot; |
=== Biologie a lékařství ===
[[Soubor:Nuvola apps bug.png|40px|vlevo]]
&lt;div style=&quot;margin-left: 50px;&quot;&gt;
&lt;!----------

     Biologie a lékařství

------------&gt;
[[Dichotomický klíč|Dichotomické klíče]][[Soubor:25%.svg|25 %]] • 
[[Systém druhů]][[Soubor:00%.svg|0 %]] •
[[Ekologie]][[Soubor:00%.svg|0 %]] • 
[[Savci]][[Soubor:00%.svg|0 %]] • 
[[Chov koní]][[Soubor:00%.svg|0 %]] • 
[[Masožravé rostliny|Masožravé rostliny a&amp;nbsp;jak je pěstovat]][[Soubor:50%.png|50 %]] • 
[[Nervové buňky|Nervové buňky a&amp;nbsp;jejich funkce]][[Soubor:100 percent.svg|100 %]] • 
[[Kovy ve stomatologické protetice]][[Soubor:75%.png|75 %]] • 
[[Měňavky]][[Soubor:75%.png|75 %]] • 
[[Entomologie]][[Soubor:00%.svg|0 %]]
[[Rostliny v souvislostech]][[Soubor:00%.svg|0 %]]
[[Blaptica dubia šváb argentinský - chov, jeho podmínky a rizika]][[Soubor:00%.svg|0 %]]
&lt;!---------- KONEC ----------&gt;
&lt;/div&gt;
|-
| style=&quot;border: 1px dashed #aaa; padding: 1em; text-align: right; vertical-align: top;&quot; |
=== Počítače a internet ===
[[Soubor:Nuvola apps display.png|40px|vpravo]]
&lt;div style=&quot;margin-right: 50px;&quot;&gt;
&lt;!----------

     Počítače a internetu

------------&gt;
[[C_sharp|C#]][[Soubor:00%.svg|0 %]] • 
[[CMS made simple]] • 
[[DjVu]] • 
[[Excel]][[Soubor:00%.svg|0 %]] • 
[[GIMP]] • 
[[Git]] • 
[[Git pro mě]] • 
[[HTML]] • 
[[Jak na MS-DOS]][[Soubor:25%.svg|25 %]] • 
[[Jak stahovat podcasty]] • 
[[Programovací jazyk Karel|Karel]] • 
[[Kdenlive]][[Soubor:100 percent.svg|100 %]] • 
[[LaTeX]][[Soubor:00%.svg|0 %]] • 
[[Linux]] • 
[[MATLAB]] • 
[[NixOps - přímočarý deployment]] • 
[[OpenWrt]] • 
[[PHP IMAP]][[Soubor:25%.svg|25 %]] • 
[[PHP prakticky]][[Soubor:25%.svg|25 %]] • 
[[Počítačové sítě]] • 
[[Programování]] • 
[[ReactOS]] • 
[[Redmine]] • 
[[Skriptování v Bournově shellu]][[Soubor:75%.svg|75 %]] • 
[[SVG]] • 
[[Win32 shell]]
&lt;!---------- KONEC ----------&gt;
&lt;/div&gt;
| style=&quot;border: 1px dashed #aaa; padding: 1em; vertical-align: top;&quot; |
=== Jazyky ===
[[Soubor:Nuvola apps gaim.png|40px|vlevo]]
&lt;div style=&quot;margin-left: 50px;&quot;&gt;
&lt;!----------

     Jazyky

------------&gt;
[[Angličtina]][[Soubor:75%.png|75 %]] • 
[[Čeština]][[Soubor:50%.png|50 %]] • 
([[Český slang]][[Soubor:75%.svg|0 %]]) •
[[Esperanto]][[Soubor:00%.svg|0 %]] •
[[Hornolužická srbština]][[Soubor:00%.svg|0 %]] • 
[[Islandština]][[Soubor:00%.svg|0 %]] • 
[[Japonština]][[Soubor:00%.svg|0 %]] • 
[[Jakutština]] • 
[[Kazaština]][[Soubor:00%.svg|0 %]] • 
[[Kečuánština]] • 
[[Latina]][[Soubor:00%.svg|0 %]] •
[[Maďarština]][[Soubor:00%.svg|0 %]] • 
[[Němčina]][[Soubor:00%.svg|0 %]] • 
[[Polština]][[Soubor:00%.svg|0 %]] • 
[[Slovinština]][[Soubor:00%.svg|0 %]] •
[[Španělština]][[Soubor:00%.svg|0 %]] •
[[Švédština]][[Soubor:50%.png|50 %]] •
[[Tagalog]][[Soubor:25%.png|0 %]] •
[[Turečtina]][[Soubor:00%.png|0 %]] •
[[Turkické jazyky]][[Soubor:25%.png|25 %]] •
[[Ruština]] •
[[Ruština, ukrajinština, běloruština|Východoslovanské jazyky]][[Soubor:00%.svg|0 %]]

&lt;!---------- KONEC ----------&gt;
&lt;/div&gt;
|-
| style=&quot;border: 1px dashed #aaa; padding: 1em; text-align: right; vertical-align: top;&quot; |
=== Cestování ===
[[Soubor:Gnome-globe.svg|40px|vpravo]]
&lt;div style=&quot;margin-right: 50px;&quot;&gt;
&lt;!----------

     Cestování

------------&gt; 
[[Domovní znamení staré Prahy]][[Soubor:25%.svg|25 %]] •
[[Zapoljarnyj]][[Soubor:100 percent.svg|100 %]] • 
[[Zoo Praha]][[Soubor:00%.png|0 %]]
&lt;!---------- KONEC ----------&gt;
&lt;/div&gt;
| style=&quot;border: 1px dashed #aaa; padding: 1em; vertical-align: top;&quot; |
=== Koníčky, hry a ostatní ===
[[Soubor:Nuvola apps kteatime.png|40px|vlevo]]
&lt;div style=&quot;margin-left: 50px;&quot;&gt;
&lt;!----------

     Koníčky, hry a ostatní

------------&gt;
[[Výroba alkoholických nápojů]][[Soubor:100 percent.svg|100 %]] • 
[[Wikikuchařka]][[Soubor:50%.png|25 %]] • 
[[Pokladnice her]][[Soubor:25%.svg|25 %]] • 
[[Legendy Armandie]] • 
[[Kondiční běh]][[Soubor:50%.png|50 %]] • 
[[Žonglování]][[Soubor:25%.svg|25 %]] • 
[[Máme doma morče]][[Soubor:00%.svg|0 %]] • 
[[Jak na zahradu]][[Soubor:00%.svg|0 %]] • 
[[Velikonoce]][[Soubor:25%.svg|25 %]] • 
[[Akvaristika]][[Soubor:00%.svg|0 %]] • 
[[Skript (film)]][[Soubor:75%.png|75 %]] • 
[[Sluneční soustava]][[Soubor:50%.png|50 %]] • 
[[Příručka pro hudebníky]][[Soubor:25%.svg|25 %]] • 
[[Finance]][[Soubor:25%.svg|25 %]] • 
[[Francouzské letectvo ve Vietnamu]][[Soubor:25%.svg|25 %]]  • 
[[Jak na molekulární gastronomii]][[Soubor:00%.svg|0 %]]  • 
[[Veganství a vegetariánství]] • 
[[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka]] •
[[Chov potkanů]] •
[[Chov koní]]•
[[Chov kočky domácí]]
&lt;!---------- KONEC ----------&gt;
&lt;/div&gt;
|}&lt;noinclude&gt;
__NOTOC__ __NOEDITSECTION__
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>jehndj3put1axnrz59l0xgerhheu3gd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Terénní biologie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2710</id>
    <revision>
      <id>30428</id>
      <parentid>7629</parentid>
      <timestamp>2015-10-23T03:29:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>základní formátování</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1137" xml:space="preserve">== Úvod ==

=== K čemu je terénní biologie dobrá ===
Terénní biologie je součást většiny biologických oborů. Lze ji charakterizovat jako &quot;biologickou práci v terénu&quot;. Terénní biolog si v přírodě počíná profesionálně a všímá si [[biotopy|biotopů]] kolem sebe, ve kterých by se mohly vyskytovat různé rostliny či živočichové, pokud je to možné, biotopy navštěvuje a zkoumá v nich zdejší život (tj. buď pozoruje, dokumentuje nebo sbírá). Práce terénního biologa je mnohdy doprovázena [[faunistika|faunistickou]] prací a dokumentací přírody. Mnoho terénních biologů umí perfektně fotografovat či filmovat zajímavé momenty v přírodě (např. páření hlemýžďů, letící hmyz, opylení květu, rozvíjení uzavřeného květu, lov mravenců apod.)

== Obsah tematických okruhů zahrnutých v této wikiknize ==
* [[pohyb v přírodě]]
* [[fotografování zvířat]]
* [[manipulace s živočichy]]
* [[cvičené oči]]
* [[způsoby dokumentace]]
* [[sběr živočichů]]
* [[faunistická činnost]]
* [[odchyt]]
* [[metody biologa]]
* [[vybavení]]

[[Kategorie:Biologie]]</text>
      <sha1>996jd1dx8d6yc594v4e22oo33y5ohvu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kniha fyzikálních otázek a odpovědí</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2715</id>
    <revision>
      <id>45287</id>
      <parentid>40731</parentid>
      <timestamp>2022-03-13T04:07:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="819" xml:space="preserve">Tato wikiknížka by se měla stát souborem zajímavých fyzikálních otázek, které nemají úplně jasnou odpověď. 

Vítány jsou i dotazy bez odpovědi. 

=== Proč jsou někdy bubliny barevné? ===

[[Soubor:Banka_mydlana.jpg|thumb|200px|Některé bubliny hrají krásnými barvami, ačkoli jsou jen z čiré mýdlové vody]]

Stěny bublin jsou někdy velmi tenké, zhruba tisíciny milimetru. Při průchodu světla dochází k tzv. [[w:interference|interferenci]]. Světelná vlna se odrazí od vnitřního i vnějšího povrchu a podle toho, jakou má světlo [[w:vlnová délka|vlnovou délku]] a jak je bublina tlustá se buďto sečte (odrazí se zpět) nebo odečte (projde skrz).

[[Soubor:Bubble interference (blue).png]] [[Soubor:Bubble interference (red).png]]

=== Proč ===

[[Kategorie:Fyzika]]</text>
      <sha1>gecnqiq1bbky8wem1hlavinybpvswyd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geografie průmyslu a zemědělství</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2719</id>
    <revision>
      <id>38345</id>
      <parentid>27674</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:28:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="380" xml:space="preserve">Tato wikikniha si dává za cíl pomoci studentům geografie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Jedná se v podstatě o wikifikované poznámky z přednášek. Pokud budete mít čím přispět, rozhodně tak učiňte. Děkujeme.

== Obsah ==
* [[Geografie zemědělství]]
* [[Geografie průmyslu]]

[[Kategorie:Geografie průmyslu a zemědělství| ]]</text>
      <sha1>hyg5vbtn1te2c9594da3yxuaqh577sw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Geografie průmyslu a zemědělství</title>
    <ns>14</ns>
    <id>2720</id>
    <revision>
      <id>36389</id>
      <parentid>7626</parentid>
      <timestamp>2018-05-27T21:02:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="136" xml:space="preserve">Tato kategorie slouží kategorizaci textu v příslušné wikiknize. Nepoužívejte ji prosím na nic jiného.

[[Kategorie:Geografie]]</text>
      <sha1>5zusm7a748ygd3fqzymocmpgvebn4j4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geografie zemědělství</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2721</id>
    <revision>
      <id>7240</id>
      <parentid>7234</parentid>
      <timestamp>2007-01-27T15:56:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Zirland</username>
        <id>36</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>oprava odkazy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="593" xml:space="preserve">== Obsah ==
* [[Geografie zemědělství/Úvod|Úvod, historie vědního oboru]]
* [[Geografie zemědělství/Historie zemědělství|Historie zemědělství]]
* [[Geografie zemědělství/Vliv přírodních faktorů na zemědělství|Vliv přírodních faktorů na zemědělství]]
* [[Geografie zemědělství/Socioekonomické faktory, ovlivňující zemědělství|Socioekonomické faktory, ovlivňující zemědělství]]
* [[Geografie zemědělství/Rostlinná výroba|Rostlinná výroba]]
* [[Geografie zemědělství/Rybolov|Rybolov]]

[[Kategorie:Geografie průmyslu a zemědělství]]</text>
      <sha1>4rgsjr9dandyao0dj1md5hhgq0jsr8r</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Geografie zemědělství</title>
    <ns>14</ns>
    <id>2722</id>
    <revision>
      <id>7231</id>
      <timestamp>2007-01-27T01:15:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Milhaus</username>
        <id>70</id>
      </contributor>
      <comment>New page: [[Kategorie:Geografie průmyslu a zemědělství]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="50" xml:space="preserve">[[Kategorie:Geografie průmyslu a zemědělství]]</text>
      <sha1>9hs8cuxocrm411cv16tacrlda385229</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geografie zemědělství/Úvod</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2723</id>
    <revision>
      <id>34769</id>
      <parentid>11665</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:25:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3524" xml:space="preserve">'''Geografie [[w:zemědělství|zemědělství]]''' je:

* dílčí disciplína socioekonomické geografie, jedna ze základních složek geografie výroby
* disciplína zabývající se z geografického hlediska zemědělskou výrobou
* předmětem studia je rozmístění, jednotlivé formy, jejich zaměření, struktura a intenzita zemědělství
* zemědělství je vědomé obhospodařování půdy za účelem výroby rostlinných a živočišných produktů pro uspokojení lidské společnosti
* úzká souvislost se zemědělskou [[w:Ekonomie|ekonomií]] a agronomií


== Vývoj geografie zemědělství ==

* na začátku 19. stol položil základy Albrecht Thaer
* [[w:Johann Heinrich von Thünen|Johann Heinrich von Thünen]]: první teorie o rozmístění zemědělské výroby
* vliv Alexandra von Humbolta - pokus o zachycení prostorového rozdělení pěstovaných [[w:Rostliny|rostlin]]
* Eduard Hahn: Agrární geografie využívající statistické metody (navazoval na Carla Sauera)
* 1903 vyšla první učebnice (J. Grenedan)
* Bernhard: zdůraznění závislosti zemědělství na přírodních, kulturních a hospodářských podmínkách
* mezi válkami dva směry: směr využití půdy (Německo, UK) a statistický směr (USA)
* v ČR vliv německé školy (Dvorský, Hromádka)

Specifikum zemědělství
* odvětví materiální výroby vytvářející produkty k uspokojení základních potřeb – potraviny
* zdroj surovin pro i pro nepotravinářské obory průmyslu
* rozhodující vliv na vývoj společnosti
* závislé na přírodních podmínkách
* hlavní náplní biologická prvovýroba (usměrňování růstu rostlin a živočichů)
* spojeno s vědomým a systematickým využíváním přírodních zdrojů
** se vznikem organizovaných společenských celků (státy)
** s nutností vyrovnat se s vlivy vnějšího prostředí
** s postupným vytvářením pojmu času a prostoru jako souboru vzdálenosti
** s prvními změnami v rozmístění obývaného prostoru
* základním předpokladem je půda
* zemědělská půda je rozdělována na ornou půdu, louky a pastviny (spojovány v 1 kategorii - trvalé travní porosty)
* pastviny: území pokrytá přirozeným travnatým porostem využitelným ke spásání
* louky: pravidelně kosený povrch, zdroj krmiva na zimu
* orná půda: pole + zahrady, sady, vinice, chmelnice, plantáže, úhory (trvalé kultury)

Postavení zemědělství v národním hospodářství
* dáno stupněm zajištění výživy obyvatelstva, účastí na zahraničním obchodu, vztahy k ostatním odvětvím, podílem na národním důchodu
* základní orientace v pěstování rostlin nebo chovu hospodářských zvířat – rozdělení na rostlinou a živočišnou výrobu
* rozdělení podle funkčního hlediska
** primární: rostlinná výroba, jejíž produkty slouží k potravinářskému, průmyslovému a krmivářskému zpracování
** sekundární: produkty živočišné výroby včetně organických hnojiv
* ve vyspělých státech nízký podíl na národním důchodu (okolo 3-5%), v rozvojových nad 50%
* absolutní objem roste ale podíl klesá (pomalejší růst než v průmyslu a službách)
* ve vyspělých státech rychlejší růst než růst obyvatel, v rozvojových naopak
* v rozvinutých zemích nabídkové odvětví, v rozvojových poptávkové
* podíl zaměstnanců v zemědělství
* v moderní podobě výroby klesají nároky na množství pracovních sil

[[Kategorie:Geografie zemědělství]]</text>
      <sha1>837aj5y71l5bl8uzkzmc3pk4hsh5aq0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Debian administrace systému</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2726</id>
    <revision>
      <id>44267</id>
      <parentid>21964</parentid>
      <timestamp>2021-07-10T19:55:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>B.mertlik</username>
        <id>7125</id>
      </contributor>
      <comment>/* Oblíbené klávesové zkratky */překlepy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="16096" xml:space="preserve">'''Příručka administrátora'''

''Viktor Matys v.matys@seznam.cz''

Poslední úprava: 08.09.2006

----

= Úvodem =
Příručka administrátora navazuje na instalační příručku serveru na Grumpa.net - dokumentace.

Tento text je víceméně nahodilý záznam sbírání zkušeností. Přesto, když
už to sem píšu, budu se to snažit psát tak, aby to bylo srozumitelné
a mělo to hlavu a patu.

Rád přijmu tipy na to, co by tu podle vás mělo být.

1. Odkaz(y) jinam

Pokud máte tip na nějaké stránky v češtině či slovenštině, které se
administrací Linuxu zabývají, dejte mi vědět, rád sem přidám odkaz.

[http://deja-vix.sk/sysadmin/]

= Správa software v Debian Linuxu =
Debian Linux má originální systém správy software. Každý program je zabalen
do ''softwarového balíčku'', který má jméno jako ten program včetně čísla
verze programu a má příponu ''.deb''. Např:

{{{
firefox_1.5.dfsg+1.5.0.4-1_i386.deb
}}}
To je oblíbený internetový prohlížeč ''Firefox'', za názvem je podtržítko
a za ním dost komplikované číslo verze. Za dalším podtržítkem je platforma,
pro níž je balíček určen (zde ''i386'' tedy normální PC). Nakonec je tam
ta přípona ''.deb''.

Balíčky jsou uloženy v archivu. Těchto archivů je po světě spousta viz:

[http://www.debian.org/mirror/list]

Jeden z nich je originál archiv, ostatní jsou tzv. ''zrcadla'', což je název,
který jejich funkci přesně vystihuje - obsahují přesnou kopii toho, co je
v originál archivu.

Pro nás budou zajímavá zrcadla v česku:

 * [ftp://ftp.cz.debian.org/debian]
 * [ftp://debian.sh.cvut.cz/debian]

Možná, že máte lokálně vytvořené zrcadlo debianího archivu - to ví administrátor.

== Vytvoření lokálního zrcadla Debian Linuxu ==
Máte-li hodně počítačů se stejnou verzí Debian Linuxu, určitě nebude efektivní
provádět aktualizace přes internet - dost by to ucpávalo dráty. Místo toho
je lepší udržovat si vlastní zrcadlo. Dělá se to pomocí programu '''''debmirror'''''.

=== Program debmirror ===
Tomuto programu můžete říct, jakou verzi má pro vás zrcadlit (stable, testning,...),
pro jakou architekturu (nejspíš ''i386'') a dokonce lze zadat, jaké sekce
archivu chcete nebo nechcete.

Nejlepší je udělat si na to skript s názvem třeba ''mirrordeb.sh'' a uložit ho
do ''/usr/local/bin/''. Skript pak můžete nechat spouštět ''cronem'', který
zajistí, že bude váš archiv pravidelně aktualizován.

Skript může vypadat takto:

{{{
$ cat /usr/local/bin/mirrdeb.sh
}}}

{{{
#!/bin/sh

# skript udrzuje mistni zrcadlo debianu

MIRRORDIR=/home/ftp/debian
HOST=ftp.cz.debian.org
METHOD=http
DISTS=etch

ERRLOG=/home/ftp/debmirror.log

if [ -f $ERRLOG ]; then savelog $ERRLOG; fi


if [ ! -d $MIRRORDIR/dists ]; then
        echo &quot;Adresar: $MIRRORDIR/dists neexistuje. Koncim.&quot;
        exit 1
fi

debmirror $1 \
        --progress              \
        --verbose               \
        --nosource              \
        --host=$HOST            \
        --method=$METHOD        \
        --dist=$DISTS           \
        --section=main,contrib,non-free,main/debian-installer   \
        --arch=i386             \
        --getcontents           \
        --ignore-missing-release        \
        --ignore-release-gpg    \
        $MIRRORDIR | tee $ERRLOG
}}}

Skript v úvodu nastavuje parametry, které jsou pak použity přímo pro příkaz
''debmirror''. Je to tak přehlednější. Vidíme, že archiv bude uložen
na našem počítači v adresáři /home/ftp/debian. Že bude stahován ze zrcadla
[ftp://ftp.cz.debian.org ftp.cz.debian.org] metodou http (lze též ftp) a že budeme chtít verzi ''etch''.

Dále budeme chtít, aby průběh stahování byl zaznamenáván do souboru
/home/ftp/debmirror.log.

První if se ptá, zda už nějaký ten log z minula existuje a pokud ano, provede
se příkaz ''savelog'', který ten minulý log zaarchivuje - takto je udržováno
osm posledních logů.

Druhý if je jasný - prostě než poprvé tento skript použijete, musíte vytvořit
adresář pro stahování a v něm podadresář ''dists''.

== Jak instalovat sofware v Debian Linuxu ==
Debianí archiv máme, takže teď co dál. Debian má pro správu software řadu
nástrojů. Od těch hardcore až po uživatelsky příjemné:

; dpkg : 
Dpkg je nízkoúrovňový program, který umožňuje instalovat balíčky tak, že se
mu přímo zadá název balíčku (asi jste to očekávali, ale v Debianu je
to méně obvyklá metoda. Tento program taky umožňuje vyhledávání v seznamu
balíčků (parametery -S, -l a -L)

; apt-get : 
Program ''apt'' má spoustu možností. Pro nás může být zajímavý &quot;podprogram&quot;
apt-get, který umí spoustu práce automatizovat. Stejně jako ''dpkg'' se
spouští z příkazové řádky.

; aptitude : 
Favorit číslo jedna. Sice nemá tak úchvatnou grafiku jako níže uvedený
''synaptic'', ale jeho možnosti jsou jasně nejlepší. Pracuje se tu
pomocí menu, balíčky tu jsou zobrazeny přehledně v sekcích,... Níže je uveden
návod na práci s tímto programem, takže teď stop.

; synaptic : 
Tento program má obvyklé grafické rozhraní. I když se s ním pracuje
snadno, oproti ''aptitude'' má méně možností. Například nejde spustit
pod normálním uživatelem, ale jen pod ''root''em. Také nezaznamenává
provedené změny (co nainstaloval, co odinstaloval...)

=== Soubor /etc/apt/sources.list ===
Tento soubor obsahuje informace o umístění balíčků, které chcete
ve svém systému používat k instalaci.

Tento soubor je využíván všemi instalačními programy s výjímkou
 nízkoúrovňového programu ''dpkg''.

Nejlépe bude ukázat si příklad tohoto souboru:

{{{
#deb file:///home/ftp/debian/ etch main contrib non-free
deb ftp://ftp.cz.debian.org/debian etch main non-free contrib

deb file:/home/ftp/debian-local/ etch local
}}}

První údaj je (jednoduše pro nás) vždy ono ''deb''. Pak je tam cesta
k archivu - je-li na lokálním stroji, pak je použit protokol ''file:'',
je-li vzdálený, pak je tu protokol ''ftp:'', nebo ''http:'' a sídlo
archivu.

Za mezerou je pak jméno verze (distribuce). Může tu být uveden přímo
název (zde ''etch''), nebo obecné označenív verze (''testing'').
Dávám přednost přesnému označení, protože při přechodu Debianu na
nové verze, zůstane Etch stále Etchem, zatímco obsah testing se
ze dne na den změní z Etche na Sida a mně by pak instalační program
zničeho nic mohl začít významně přeinstalovávát software. To si raději
ohlídám sám, tím, že po přechodu na nové verzi, si v tomto souboru
''sources.list'' změním ''etch'' na ''sid'' ručně v den, kdy na
tento přechod budu mít čas a náladu.

Nakonec tu máme uvedeny sekce, které chceme, aby se do nich instalátor
díval.

Poslední řádek příkladu napovídá, že mám ve svém počítači vytvořený
adresář ''debian-local'', kam si dávám debianí balíčky, které jsem
si buď sám vytvořil, nebo stáhnul z neoficiálních zdrojů. Vytvoření
lokálního archivu a jeho správu si ale necháme na jindy.

Více viz manuálová stránka {{{man sources.list}}}.

=== Struktura archivu Debian Linuxu ===
Archiv obsahuje několik adresářů, pro nás jsou podstatné dva:

dists
zde jsou podadresáře jednotlivých verzí debianu (testing, stable, etch, sarge,...).
V těchto podadresářích pak najdeme soubory ''Packages'', které obsahují seznam
softwarových balíčků. Pro každý balíček tu jsou podrobné informace - verze,
velikost, popis toho, co ten program dělá a mj. umístění v adresáři ''pool''

pool
zde jsou umístěny balíčky. Aby se v tom dalo vyznat, jsou rozděleny do
adresářů podle abecedy. Takže třeba cesta k firefoxu je:
{{{
pool/main/f/firefox/firefox-dbg_1.5.dfsg+1.5.0.4-1_i386.deb
}}}

Všimneme si, že v adresáři ''pool'' jsou podadresáře:

main
to je hlavní část archivu. Zde jsou umístěny balíčky, které přesně odpovídají
politice Debianu na svobodný software.

contrib
zde jsou programy, které debianí kritéria splňují méně

non-free
a zde jsou programy, které jsou sice také volně šiřitelné, ale debianí
kritéria splňují nejhůře.

Pro nás je to ale všechno jeden ''pool'' a toto členění je pro nás nezajímavé.

=== Aptitude ===
Je naprosto geniální záležitost pro správu softwarových balíčků:
* Může si ho spustit i obyčejný uživatel. Bez rootovských práv
sice nemůže software instalovat, ale může se probírat jeho seznamem,
vybírat si a případně vznášet požadavky na administrátora.
* Umí pracovat z příkazové řádky i jako aplikace s menu.
* Umí prohledávat seznam balíčků podle názvu (i části), podle popisu balíčku,...
* Má českou dokumentaci - přečíst! ;-)
* Dá se ovládat jednoduše přímo z klávesnice.
* Udržuje archiv provedených změn v /var/log/aptitude

==== Oblíbené klávesové zkratky ====

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| u || Provede aktualizaci databáze balíčků podle zdrojů v sources.list
|-
| / || Hledání podle názvu. Je možné zadat i část(i) názvu. Např: &quot;python wx&quot; hledá všechny balíčky obsahující slovo &quot;python&quot; nebo &quot;wx&quot;. ~d Hledá v názvu a popisu regulární výraz.
|-
| \ || Stejně jako /, ale hledá opačným směrem.
|-
| n || Najde následující výskyt vyhovující zadanému vyhledávacímu výrazu
|-
| l || (malé el) Obdobně jako /, ale omezí seznam balíčků na ty, které vyhovují vyhled. výrazu.
|-
| + || Označení balíčku pro instalaci.
|-
| - || Označení balíčku pro odinstalaci - konfigurační soubory zůstanou.
|-
| _ || Označení balíčku pro odinstalaci - konfigurační soubory budou odstraněny taky.
|-
| : || Ponechání balíčku ve stávající verzi.
|-
| m || Nastaví balíček, aby byl spravován automaticky. Tj. budou-li odstraněny balíčky, na nichž je tento závislý, bude navržen k odstranění taky.
|-
| M || Nastaví balíček, aby byl spravován manuálně - opak &quot;m&quot;.
|-
| ctrl+u || Zpět (odznačí naposled označený balíček ap.) Často použijeme po &quot;+&quot;, které označilo i spoustu dalších závislých balíčků.
|-
| U || Nastaví příznak aktualizace u balíčků, které mají ve zdroji novou verzi a jsou automaticky aktualizovatelné (tedy --upgrade, ale ne --dist-upgrade).
|-
| g || &quot;Go!&quot; - spustí aktualizaci označených balíčků.
|-
| d || Zobrazí seznam balíčků, na kterých je tento balíček závislý.
|-
| r || Zobrazí seznam balíčků závisejících na tomto balíčku. (Hodí se při pročišťovacích pracích k získání odpovědi na otázku, když to nepotřebuju já přímo, tak kdo jiný ještě?)
|}

'''Pozor''' - Operace '''+ - _''' je možné dělat i na řádku označujícím skupinu balíčků, pak
se bude týkat všech balíčků ve skupině. Stane-li se tak nedopatřením (což je skoro
vždycky:), pomůže bezprostřední CTRL+u.

== Prohledávání archivu Debianích balíčků ==
=== dpkg, dpkg-query ===
Tento program umí nainstalovat debianí balíček přímo - nevyužívá
''apt'' (tedy /etc/apt/sources.list), ale zadává se mu jméno balíčku
jako parametr. Někdy se to může hodit, ale nedoporučuji.

Má ale pár zajímavých parametrů:

{{{
$ dpkg -l vzor
}}}
vypíše seznam balíčků, jejichž název odpovídá vzoru (je možno používat hvězdičky)

{{{
$ dpkg -L nazev-balicku
}}}
vypíše seznam souborů, které balíček obsahuje (balíček musí být nainstalovaný)

{{{
$ dpkg -S soubor
}}}
Najde balíčky, v nichž se nachází soubor. Prostě máme někde soubor a říkáme si:
&quot;Z jakého balíčku asi pochází...?&quot;

=== dlocate ===
Rychlejší náhrada za dpkg -L a -S a něco navíc.

=== dpkg-www, dwww, info2www, man2html ===
Tyto utility umožní číst různé informace o balíčcích a dokumentaci v prostředí
webového prohlížeče. Např:

{{{
http://localhost/cgi-bin/man2html
}}}
umožní procházet manuálovými stránkami nainstalovaných programů. Obdobně:

{{{
http://localhost/cgi-bin/dpkg
}}}
Zobrazí seznam nainstalovaných balíčků a umožní procházení popisů obdobně
jako aptitude, ale navíc tu máme rovnou i seznam souborů, které balíček
obsahuje a kde jsou umístěny.

=== apt-file ===
Funguje podobně jako {{{dpkg -L}}}, ale umí vypsat obsah i ''nenanistalovaných'' balíčků.

Neprve musí ''root'' provést

{{{
# apt-file update
}}}
aby se sesynchronizovala databáze balíčů. Provede to stažením souboru Contents-&lt;arch&gt;.gz.

{{{
$ apt-file list vzor
}}}
vypíše obsah balíčků, odpovídajících vzoru. Nemusíte přidávat žádné hvězdičky.

{{{
$ apt-file search vzor
}}}
vyhledá soubor jehož název odpovídá vzoru a vypíše seznam balíčků a umístění souboru.

'''Parametry:'''

 * -x - považuj vzor za regulární výraz
 * -F - ber vzor tak jak je (apt-file jinak ke vzoru přidává na konci wildcard *)
 * -l - vypisuj jenom jména balíčků (ne soubory)
 * -v - ukecaný výpis (vhodné, když apt-get nepodává očekávané výsledky).

=== apt-cache ===
Obdobně jako apt-file, ale pracuje s cache balíčků. Zdá se mi trochu rychlejší.
Ale ani s jedním nemám dlouhodobé zkušenosti. Apt-cache toho ale dovede víc,
třeba zobrazovat nevyřešené závislosti ap. Důležitý je spíš rozdíl oproti
''dpkg'', který umí dotazy jen na balíčky, které jsou nainstalované. Pohříchu
většinou chceme dávat dotazy na balíčky, které nainstalované nejsou, abychom
se něco víc o nich dověděli. Aptitude je v tomto směru výborný, ale neumí
třeba vypsat, jaké jsou v balíčku soubory.

=== packages.debian.org ===
Tohle je dost klíčová internetová adresa. Dá se tu i vyhledávat.

=== Překládání popisů balíčků ===
Existuje bohulibý projekt, který se snaží lokalizovat
popisy blalíčků ([http://ddtp.debian.net/]), takže dpkg, apt, aptitude a další pak
budou zobrazovat popisy podle locales, které má uživatel nastavené. To by mohlo
nakopnout Debian Linux u uživatelů hodně dopředu. Většina jich totiž na angličtině
vyhoří a nedovědí se tak, co jim to ten skvěle zásobený Debian Linux nabízí.

Praktické využití lokalizací je připraveno (Aptitude už to umí, apt zatím jen
ve verzi experimental), ale zatím tyto přeložené popisy nejsou v debianích archivech.
(info z 24.7.2006)

== další užitečné utility ==
=== apt-ftparchive ===
Tento program umí vytvořit soubor Packages, který čtou aptovské programy.
Můžeme si tak vytvořit vlastní, lokální archiv balíčků z neoficiálních
zdrojů, nebo z těch, které jsme si sami vytvořii.

= Tisk - CUPS =
Common Unix Printing System.

== Užitečné příkazy ==
=== lpstat ===
Vypíše stav tiskáren.

= Cron =
Se v systému stará o pravidelné spouštění úloh. Jeho činnost je řízena
démonem ''crond'' a konfigurací:

 * v /etc/crontab je obecné nastavení toho, co se má spouštět jako systémové úlohy.
Nastavení tu zpravidla odkazuje na spouštění úloh pomocí programu ''run-parts'',
který spouští úlohy v zadaných adresářích. Těmi bývají:
  * /etc/cron.houry
  * /etc/cron.daily
  * /etc/cron.weekly
  * /etc/cron.monthly

 * /var/cache/cron pak je místem, kam se mohou umisťovat crontabs uživatelů.

== Naše vlastní skripty pro pravidelné spouštění ==
Máme-li nějaký vlastní skript, který chceme spouštět pravidelně, stačí ho přidat
do jednoho z adresářů pravidelného spouštění. Např. do /etc/cron.daily/, chceme-li
ho spouštět denně.

'''Pozor:''' V ''man run-parts'' se dočtete, že název skriptu může obsahovat pouze
ASCII písmena, číslice, pomlčky a podtržítka - tedy ne kupř. tečku. Soubory porušující
toto pravidlo spuštěny nebudou - kupř. ''skript.sh'' se vám nespustí.

## moin code generated by txt2tags 2.3 (http://txt2tags.sf.net)
## cmdline: txt2tags -t moin -o moin/administrator.moin administrator.t2t

[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>r9k1e0236vde8xv5rvavxuwfh2q5afy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Rodina ve starém Římě/Postavení muže a ženy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2741</id>
    <revision>
      <id>9912</id>
      <parentid>8564</parentid>
      <timestamp>2007-04-03T00:54:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Singularity~cswikibooks</username>
        <id>149</id>
      </contributor>
      <comment>sort</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1249" xml:space="preserve">Ve společnosti antického Říma měl hlavní postavení muž. Práva žen byla omezena, o což se zasloužili především sami muži. Odepřeli tak ženám např. možnost zastávat funkce ve státní správě a přisoudili jim starosti každodenního života. Na sklonku republiky navíc došlo k celkovému mravnímu úpadku. Tehdy vzaly za své mimo jiné i tradiční hodnoty soužití muže a ženy. Přestalo třeba platit pravidlo, že manželka má stát věrně po boku svého muže. Masově rozšířeným jevem se tehdy stala i nevěra. Celkově nepříznivé postavení žen potvrzují i dochované výroky významných úředníků. Ti říkali, že pokud manžel přistihne manželku při cizoložství, může ji bez milosti zabít, zatímco žena manželovi v opačné situaci nemůže udělat vůbec nic.

Postavení muže a ženy ale bylo víceméně rovné v rámci římského domu. Neexistovaly žádné prostory určené jen pro jedno pohlaví (na rozdíl od domu Řeků). Žena mohla společně s mužem stolovat nebo třeba přijímat návštěvy.

Právní postavení žen se postupně zlepšovalo. Ani za císařství však rovnoprávnosti nedosáhly.

[[Kategorie:Rodina ve starém Římě|Postavení muže a ženy]]</text>
      <sha1>hzlfkk50m6hzu963nuin9dwohlkwh1s</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Rodina ve starém Římě</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2742</id>
    <revision>
      <id>38533</id>
      <parentid>35441</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="781" xml:space="preserve">Účelem této knihy je přiblížit čtenáři římskou rodinu ze dvou hledisek:
# z hlediska právního. Seznámíme čtenáře s tím, jak je právo týkající se rodiny členěno a jakých rodinných poměrů se přímo týká.
# obeznámíme čtenáře s průběhem významných událostí rodinného života. Přitom si budeme všímat vazeb těchto událostí na právní řád.

== Obsah ==
* [[/Postavení muže a ženy/]]
* [[/Obecně o římské rodině/]]
* [[/Rodina v právním řádu/]]
* [[/Zásnuby/]]
* [[/Typy manželských svazků/]]
* [[/Jména/]]
* [[/Výchova dětí/]]
* [[/Vztah rodičů a dětí/]]
* [[/Adopce/]]
* [[/Zánik otcovské moci/]]
* [[/Rozvod/]]
* [[/Použitá literatura/]]

[[Kategorie:Rodina ve starém Římě| ]]
[[Kategorie:Historie]]</text>
      <sha1>oy7uq5w8jzrsr59wfuxjfvu5ee6nw9b</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Rodina ve starém Římě/Obecně o římské rodině</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2743</id>
    <revision>
      <id>23625</id>
      <parentid>23624</parentid>
      <timestamp>2012-10-29T15:17:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>193.86.173.131</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2360" xml:space="preserve">Rodina byla základním článkem římské společnosti. Hlavou rodiny byl otec (''pater familias''). To odpovídalo i jeho postavení ve společnosti. Nejužšími členy byli manželka (''mater familias''), děti a vnuci. Úkolem manželky bylo starat se o domácnost a [[../Výchova dětí|vychovávat]] dcery a nezletilé syny. Rozlišovaly se dvě skupiny příbuzenstva. Osoby spojené s otcem pokrevním příbuzenstvím (''cognati'') a osoby pod jeho mocí (''agnati''). Do první skupiny patřila například dcera, do druhé kromě manželky náležela třeba i snacha.

Úkolem správného otce bylo mít rodinu velkou a dobře fungující. Měl zajistit dostatečný počet potomků, kteří by zabezpečili věčné trvání rodu. V žádném případě nesměl dopustit vymření '''rodiny'''. Na toto poslání pamatuje i římský právní řád, jenž zmiňuje postupy, prostřednictvím kterých bylo možné riziko zániku rodiny kvůli nedostatku potomků rychle eliminovat.

Existovaly také dvě nižší úrovně osob spjatých s rodinou. Do první byli zařazeni občané, kteří měli vůči rodině závazky na základě dlužnického nebo závazkového práva. Stejné postavení vůči rodině zastávali i klienti. Do druhé, nižší úrovně byli zařazeni otroci.

Otec měl jako hlava rodiny a její nejdůležitější člen celou řadu práv a povinností. Měl za úkol provádět náboženské oběti, mohl rozhodovat o trestech pro jednotlivé členy, měl rozhodující vliv na výchovu a vzdělání dětí. Měl poslední slovo ohledně [[../Typy manželských svazků|sňatků]], [[../Adopce|adopcí]], nakládání s otroky a správy veškerého majetku. Vše, co rodina vyprodukovala, náleželo otci. Bez jeho svolení nemohl nikdo nic vlastnit. Úkolem otce bylo také zastupovat rodinu na veřejnosti a před úředníky.

Z tohoto výčtu se na první pohled může zdát, že otcova moc byla naprosto absolutní a byl prakticky nedotknutelný. To je však pravda jen do určité míry. Pokud své povinnosti zanedbával, nestaral se o rodinu a špatně ji reprezentoval, dostal censorské napomenutí (''nota''). Při vážnějších či dlouhodobých nedbalostech mohl dokonce o svá práva zcela [[../Zánik otcovské moci|přijít]].

[[Kategorie:Rodina ve starém Římě|Obecně o římské rodině]]</text>
      <sha1>99xmbuxqwgugag8jc1inipfybq0f7i4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Rodina ve starém Římě/Rodina v právním řádu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2744</id>
    <revision>
      <id>9910</id>
      <parentid>8567</parentid>
      <timestamp>2007-04-03T00:54:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Singularity~cswikibooks</username>
        <id>149</id>
      </contributor>
      <comment>sort</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4052" xml:space="preserve">Římský právní řád byl na svou dobu velmi vyspělý. Záležitostem okolo rodiny se rozhodně nevěnoval okrajově. Je v něm zakotvena celá řada otcovských práv, která jsem vyjmenoval výše.

Římský právní systém se dělí na dvě hlavní části – veřejné právo a soukromé právo. Právo veřejné upravuje vztahy mezi státem a občanem, zatímco právo soukromé mezi občany navzájem. Součástí soukromého práva je ius conubii, které se rodině věnuje celé. Rodiny se týká také další část soukromého práva – ius commercii. To upravuje dílčí záležitosti, zejména ohledně majetku.

'''Ius conubii definuje práva otce nad členy rodiny (otcovská moc). Dále popisuje případy, kdy tato práva zanikají.'''

Moc otcovská (''potestas patria'') se vztahovala na děti z právoplatného manželství a třeba také na adoptované osoby (dále jen „poddaní“). Otcovi umožňovala prakticky neomezeně nakládat s majetkem i životem svých poddaných. V tomto směru neexistovalo zprvu žádné omezení. Toto bylo známé ius vitae necisque (právo života a smrti). Otcovská moc nad synem nepřestávala v dospělosti, když se oženil, ani když se dostal do vysoké funkce ve státní správě. Tyto celkově přísné podmínky se liberalizovaly až za vlády císařů.

Otcovské moci otec pozbýval pouze, pokud on nebo poddaný zemřel, ztratil občanská práva, nebo když se stal flaminem (či vestálkou). Dále pokud se otec těchto práv dobrovolně vzdal (viz XI.), nebo pokud byl jeho poddaný adoptován (viz X.) a přešel tak pod moc nového otce.

'''Další část ius conubii zavádí přesná pravidla, jaké osoby mohou uzavřít právoplatný sňatek. Dále stanovuje, za jakých okolností manželství končí.'''

Do roku 445 př. n. l. mohli právoplatné manželství uzavírat pouze patricijové, od tohoto roku i patricijové a plebejové navzájem. Od roku 89 př. n. l. se za platný považoval i sňatek mezi Římanem a Italem. Polygamie byla zakázaná, rovněž tak i sňatky mezi příbuznými.

Po sňatku zůstala nevěsta buď v moci svého otce, nebo přešla zcela do moci manžela (viz VI.). Ten se pak stal jejím zástupcem na veřejnosti a správcem jejího věna. Manželství bylo ukončeno smrtí, ztrátou občanských práv nebo rozvodem (viz XII.).

'''Ius commercii se dělí na čtyři hlavní části, z nichž dvě se týkají rodiny. První částí je ustanovení upravující poručnictví.'''

Poručník (''tutor'') byl člověk, který zastupoval ovdovělé ženy a sirotky na úřadech a u soudů, což mohli provádět pouze dospělí muži. Za normálních okolností to bylo povinností manžela (resp. otce). Nad chlapci končilo poručnictví ve čtrnácti letech. U žen žádná horní věková hranice stanovena nebyla. Žena musela mít poručníka, i když byla svéprávná (''sui iuris'').

'''Druhou částí ius commercii, která se týká rodiny, je ustanovení ohledně dědictví.'''

Pravidla upravující dědictví obsahují právo psát závěť (''testamentum'') a právo dědit. Psát závěť i dědit mohli jen římští občané. Ženy a děti mohly tyto dva úkony provádět jen v případě, že jim přitom byla darována svoboda. Podobné omezení platilo obecně pro osoby, na které se vztahovalo poručnictví nebo otcovská moc. Bezprávné osoby (tj. otroci, mentálně postižení jedinci a cizinci) dědit vůbec nemohly. Pokud zemřel svobodný bezdětný muž bez závěti, majetek po něm získali jeho nejbližší mužští příbuzní.

Existovaly tři způsoby, jimiž mohla být závěť právoplatně uzavřena. Za prvé prohlášením před sněmem. Za tímto účelem býval dvakrát do roka speciálně svolán. Za druhé před vojskem. Tento způsob využívali především vojáci jdoucí do války. Posledním způsobem byl symbolický odkup předmětu dědictví nabyvatelem před pěti svědky.

[[Kategorie:Rodina ve starém Římě|Rodina v právním řádu]]</text>
      <sha1>e63fbda381t8s0h33dn7iit64eqguxl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Rodina ve starém Římě/Zásnuby</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2745</id>
    <revision>
      <id>16835</id>
      <parentid>9917</parentid>
      <timestamp>2009-04-08T11:14:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1409" xml:space="preserve">[[../Typy manželských svazků|Sňatek]] a soužití muže a ženy byly v antickém Římě v porovnání se současnou západoevropskou či americkou kulturou posunuty do odlišné roviny. Hlavním rozdílem je to, že staří Římané sňatky uzavírali čistě z materiálních důvodů. Velmi důležitým kritériem pro výběr nevěsty proto byla výše věna.

Budoucí manželé si byli zasnoubeni už v útlém věku. Bylo žádoucí, aby otec zasnoubil syna s dívkou, kterou si sám vybral. Vůči zásnubám mohla protestovat i dcera. A to pokud se jí zdálo, že ženich vede nepočestný život. Toto ale byly spíše výjimečné případy. Většinou se na názor snoubenců nehledělo. Svatební smlouva a veškeré ostatní detaily byly zcela v rukou otců. Z hlediska snoubenců tak bylo často vše dáno předem.

Samotné zásnuby byly pouze symbolický akt. Nebyly žalovatelné a každá ze stran je mohla kdykoliv jednostranně vypovědět, aniž jí hrozila pokuta nebo jiný postih.

Zásnuby (''sponsalia'') neměly přesně danou formu. Nejčastěji sestávaly z pouhého ústního slibu ženicha (''sponsus'') a nevěsty (sponsa), že se hodlají vzít. Dělo se tak za přítomnosti rodičů a celé řady hostů. Ženich poté daroval nevěstě železný nebo zlatý prsten, který si navlékla na prsteník levé ruky.

[[Kategorie:Rodina ve starém Římě|Zásnuby]]</text>
      <sha1>ltdqmqkpytq9yjlwg34xlav4fwpwqmw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Rodina ve starém Římě/Typy manželských svazků</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2746</id>
    <revision>
      <id>35443</id>
      <parentid>16840</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:33:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3356" xml:space="preserve">Sňatkem s mužem se žena stala manželkou (''uxor''). Nad každou manželkou musel mít někdo moc – područí (''manus''). Buď se po svatbě dostala do područí svého otce (tj. zůstala v jeho otcovské moci), nebo přešla do područí manžela.

Pokud zůstala v moci svého otce, tak pro ni bylo manželství poměrně volné. Nestala se členkou manželovy rodiny, tudíž vůči ní neměla za žádných okolností dědické právo. Zato ale mohla volně nakládat se svým majetkem. Mohla dokonce manželství sama svou žádostí jednostranně [[../Rozvod|rozvést]].

Manželský vztah, kdy se manželka dostala do područí manžela, byl často tvrdší. Manžel nad ní získal moc rovnající se moci otcovské. Manželka přešla do manželovy rodiny, stala se jeho agnátem. Právě v tomto případě se o manželce hovoří jako o matce rodiny (''mater familias''). Pokud však byl manžel sám pod mocí nějaké osoby (např. svého otce), byla držitelem moci nad manželkou tato osoba (nikoliv manžel).

Existovaly tři způsoby uzavření právoplatného manželství, které zaručovaly manželovi moc nad manželkou (manželka byla mater familias):

# První způsob byl označován jako confarreatio. Byl provázen obětí špaldového koláče Jovovi (špalda je odrůda pšenice). Dělo se tak v přítomnosti nejvyšších kněží. Tento způsob nejčastěji využívali patricijové. Pro tento obřad byl pro nevěstu typický žlutý oděv. Nevěsta vyslovila větu: „Ubi tu Gaius, ego Gaia“ (kde budeš ty, budu i já), čímž slíbila manželovi věrnost. Poté následovalo odvedení nevěsty do ženichova domu. Ženich přenesl nevěstu v náručí přes práh domu, aby náhodu při vstupu nezakopla. Pověrčiví Římané by to totiž považovali za špatné znamení. Ke konci republiky význam confarreatio upadal. Později se používal jen pro sňatky mezi kněžími a kněžkami.
# Druhý způsob byl označován jako usu. Manželství bylo uzavřeno, žila-li nevěsta rok se svým ženichem. Pokud během tohoto roku opustila společný dům na déle než tři po sobě jdoucí noci, zůstala v moci svého otce. V opačném případě nad ní získal moc ženich.
# Třetí způsob (coemptio) spočíval v symbolickém odkupu nevěsty od jejího otce. Ženich se musel dotknout za přítomnosti pěti svědků kouskem mědi vah. Tento způsob preferovali zejména ti snoubenci, jejichž sňatek vycházel alespoň do určité míry z jejich svobodné vůle.

Pro uzavření volnějšího manželství (nevěsta zůstala v moci svého otce) se využíval obřad, který neměl žádný striktně daný scénář. Jedinou nutností bylo podepsání svatební smlouvy. Obvyklým jevem také bylo symbolické odvádění nevěsty do ženichova domu. V menší míře se volnější manželství uzavíralo způsobem usu.

Ženám byla postupně udělována další a další práva. S tím souviselo i preferování takových manželských vztahů, které je manželkám zaručily. Proto se postupně dostala četnost volnějších manželství do většiny vůči tvrdšímu. Tento trend byl logicky doprovázen úpadkem tří výše popsaných způsobů uzavření sňatku a rozvojem obřadu bez určitého scénáře.

[[Kategorie:Rodina ve starém Římě|Typy manželských svazků]]</text>
      <sha1>n3zoksi6o47o2p47t0zx9xvq2oww3qb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Rodina ve starém Římě/Jména</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2747</id>
    <revision>
      <id>9906</id>
      <parentid>8562</parentid>
      <timestamp>2007-04-03T00:54:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Singularity~cswikibooks</username>
        <id>149</id>
      </contributor>
      <comment>sort</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1268" xml:space="preserve">Každý svobodný římský občan měl tři jména: jméno osobní (praenomen), rodové (nomen gentile) a příjmení (cognomen). Jména osobní lze považovat za ekvivalent našich křestních jmen. Jistá odlišnost tkví v tom, že římských osobních jmen bylo jen osmnáct. V rámci jedné rodiny se jich navíc opakovalo jen několik. Jméno rodové končilo na -ius. Bylo společné pro všechny členy určitého rodu. Příjmení, stejně jako dnes, označovalo příslušnost do rodiny. Příjmení bývala odvozena od tělesných nebo psychických vlastností. Pro zařazení do menší rodinné větve se někdy používalo i druhé příjmení.

Osobní jména žen bývala odvozena od jména rodového (rod Corneliů tedy Cornelia). Teoreticky by se tak měly všechny dcery jednoho otce jmenovat stejně. Aby nevznikl chaos, tak si jedna dcera přidávala za jméno „maior“ a druhá „minor“. Pokud jich bylo ještě více, muselo se použít číslovek.

Manželka si nechávala původní jméno, ke kterému si přidávala jméno manžela v genitivu. Otroci mívali jedno jméno. Buď si nechávali své předchozí, nebo dostali nové, složené z osobního jména pánova a ze slova puer.

[[Kategorie:Rodina ve starém Římě|Jména]]</text>
      <sha1>rvelrl5ka00dlrj4yl2410yy1bpg8hd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Rodina ve starém Římě/Výchova dětí</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2748</id>
    <revision>
      <id>9915</id>
      <parentid>8579</parentid>
      <timestamp>2007-04-03T00:54:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Singularity~cswikibooks</username>
        <id>149</id>
      </contributor>
      <comment>sort</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2941" xml:space="preserve">Krátce po narození bylo dítě položeno na zem před otce. Když se narodilo ve šťastný den a když je otec chtěl, tak je zvedl a vzal do náručí. Tím je uznal za své a přebral na sebe všechny povinnosti otce. Pokud se dítě narodilo v nešťastný den, nebo bylo postižené, bývalo pohozeno a odsouzeno tak ke smrti.

Po tomto základním úkonu následovala celá řada modliteb a náboženských obřadů, jejichž účelem bylo zajistit dítěti šťastnou budoucnost. Devátého (u dcer osmého) dne po narození se konalo očištění (lustratio). Během tohoto obřadu bylo dítěti dáno osobní jméno a na krk mu bylo pověšeno kožené pouzdro s amuletem (bulla).

Výchova měla děti vést k přibližování se ideálům římského člověka a jejich uctívání. To znamená k mravnosti, důstojnosti, vytrvalosti, zbožnosti, poslušnosti, prostotě a úctě před stářím. V tom jim pomáhali samozřejmě rodiče, kteří jim šli ve všem příkladem.

Výchova dcer byla v útlém věku i během dospívání úkolem matky, která je připravovala na vedení domácnosti. Matky vychovávaly i malé chlapce. Později si je ale vzal na starost otec, který je učil povinnostem správných římských občanů, tj. znalosti zákonů a náboženských předpisů. Bral syny na fora, kde si posloucháním projevů zdokonalovali rétoriku, a vůbec je začleňoval do společenského života. Otec syny seznámil s vedením hospodářství i s věcmi ryze praktickými (jízdou na koni, orbou, zacházením se zbraní, plaváním atd.). Úkolem otce zpočátku bylo i naučit syny číst, psát a počítat.

K určitým změnám začalo docházet po 2. punské válce. Do Říma v té době začali pronikat řečtí otroci. Římané vůči Řekům chovali respekt a považovali je vždy za svůj vzor. Proto se řeckým otrokům dostalo při výchově dětí důležité místo. Zejména bohatší Římané je začali používat jako vychovatele (paedagogi) a chůvy (nutrices). Tím se omezil vliv rodičů na výchovu dětí, což vedlo k potlačení původních římských hodnot. Do Říma tak ve velkém pronikala řecká kultura se všemi svými klady i zápory. Po 2. punské válce se také začal zvětšovat počet domácích učitelů a soukromých škol, které zřizovali nejčastěji propuštěnci.

Výchova dívek končila sňatkem, což mohlo být už ve dvanácti letech. Výchova chlapců byla symbolicky ukončena speciálním obřadem, při kterém obětovali domácím bůžkům chlapecký oděv, pouzdro s amuletem a své vlasy. Poté se s průvodem příbuzných odebrali k praetorovi, kde byli zapsáni jako noví římští občané. V sedmnácti letech nastupovali mladí muži na vojenskou službu (zpočátku povinnou) a rozhodovali se o svém budoucím povolání, na které se pak dále připravovali.

[[Kategorie:Rodina ve starém Římě|Výchova dětí]]</text>
      <sha1>8ky1zdrej7cc0o7cs24wz96m390qx2a</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Rodina ve starém Římě/Vztah rodičů a dětí</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2749</id>
    <revision>
      <id>9913</id>
      <parentid>8576</parentid>
      <timestamp>2007-04-03T00:54:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Singularity~cswikibooks</username>
        <id>149</id>
      </contributor>
      <comment>sort</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1590" xml:space="preserve">Pravidla tohoto vztahu vycházejí z římských zásad správného chování a z právních norem. Předpokládá se například, že děti budou vůči svým rodičům oddané a budou jim prokazovat určitou vděčnost. S tím souvisel třeba fakt, že děti měly silně omezené právo vést proti svým rodičům soudní spory, neboť to bylo v rozporu s dobrými mravy.

Vztah rodičů a jejich potomků byl samozřejmě významným způsobem ovlivněn otcovskou mocí, která dávala otci značná práva (viz III., IV.). Z této moci vycházela i výchovná moc otce. Tato moc otci mimo jiné umožňovala stanovit podmínky, podle kterých se bude výchova dětí řídit po jeho smrti. To se týkalo především matky, na kterou tato povinnost v takovém případě přešla.

Až za císařství byla stanovena pravidla přidělení výchovné moci jednomu z rodičů po jejich rozvodu. Tato pravidla byla téměř identická s pravidly platnými u nás. Osobu, která bude moci děti vychovávat, určil soud. Nejčastěji bývaly svěřeny matce (zejména pokud byl iniciátorem rozvodu otec).

Děti i rodiče měli vůči sobě navzájem závazky v oblasti výživy. Povinností rodičů bylo zaopatřit podle vlastních možností své děti. V první řadě měl tuto povinnost otec, za ním matka, poté prarodiče. Stejně tak se musely děti v dospělosti postarat o své rodiče, pokud upadli do chudoby. I zde platilo, že tak musely činit, pouze pokud měly dostatek vlastních prostředků.

[[Kategorie:Rodina ve starém Římě|Vztah rodičů a dětí]]</text>
      <sha1>1sxituoh3r4t6gs0i3chmvxc4gau1x0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Rodina ve starém Římě/Adopce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2750</id>
    <revision>
      <id>35442</id>
      <parentid>9914</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:33:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3567" xml:space="preserve">Pomocí adopce bylo možné odvrátit hrozbu „vymření“ rodiny kvůli nedostatku potomků, což bylo pro Římany nepřípustné. To byl také hlavní důvod zřízení toho institutu. Proto občané, kteří adopcí využívali, byli zpravidla dost staří. Vzhledem k jejich vysokému věku to byla často jediná možnost, jak zabezpečit budoucnost své rodiny.

Z právního hlediska byla adopce uvalením otcovské moci na osobu, na kterou se žádná otcovská moc právě nevztahovala, nebo přenesení otcovské moci z otce biologického na jiného. Biologický otec ji přitom získal automaticky, pokud jeho dítě vzešlo z právoplatného manželství. Až na sklonku republiky bylo ujasněno, že adoptující musí být minimálně o 18 let starší než adoptovaný. Adopce byla povolena osobám neplodným a zakázána vykastrovaným mužům.

Rozhodnutí o adopci a její zabezpečení byly samozřejmě úkoly otce rodiny. Ten měl na výběr ze dvou možných typů adopcí. Ty se lišily mírou práv adoptovaného a rovněž složitostí samotného procesu.

Prvním typem bylo adrogatio, které spočívalo v osvojení svéprávné osoby, na kterou se nevztahovala žádná otcovská moc. Jedinou alternativou k adrogatio bylo adoptio, kdy byla osvojena osoba (nejčastěji dítě), na kterou se právě vztahovala něčí otcovská moc.

== Adrogatio ==

Adrogatio bylo jednodušší a rychlejší, neboť odpadala povinnost dohody adrogátora s osobou, která měla nad adrogovaným moc.

:adrogátor – ten, kdo si někoho osvojuje
:adrogovaný – osvojená osoba .

Společná žádost obou stran (adrogátora a adrogovaného) byla předložena sboru pontifiků, kteří prozkoumali její oprávněnost (tj. zda skutečným důvodem pro adrogaci bylo nebezpečí zániku rodiny). Zjistili, zda z ní nebude mít ani jedna strana další, nežádoucí prospěch. Poté byla s návrhem na adrogaci seznámena comitia curiata, která vyslechla souhlas obou stran. Tím bylo vše dokončeno.

Pod moc adrogátora se dostal adrogovaný a také všechny osoby, nad kterými měl moc (např. jeho manželka a děti). Ti všichni se tak stali adrogátorovými agnáty a členy jeho rodiny.

== Adoptio ==

Adoptio byla procedura složitější. Osoba, která se vzdávala své moci nad adoptovaným (např. otec), se musela nejprve dohodnout se třetí osobou na spolupráci. Prvním krokem bylo, že otec předal svou moc nad synem této třetí osobě. Ta ji však ihned předala zpět otci. Otec se však svých práv nad synem opět vzdal ve prospěch třetí osoby a byla mu podruhé vrácena zpět. Až při třetím předání otcovské moci třetí osobě ji otec definitivně ztratil. Získala ji právě ona třetí osoba.

Bylo nutné provést závěrečný úkon – předání otcovské moci novému otci. Obvykle to prováděl původní otec, a proto se třetí osoba otcovské moci opět vzdala a dala mu ji do držení. Otec tedy předal otcovskou moc adoptujícímu, který měl od této doby k adoptovanému stejný právní vztah jako otec původní. Na celou tuto anabázi dohlížel úředník cum imperio. Při adopci dcery se postup lišil pouze v tom, že ke zrušení otcovské moci stačilo její jediné předání mezi otcem a třetí osobou.

Adoptio mělo vliv pouze na samotného adoptovaného. Ke změně majitele otcovské moci došlo pouze u něho (nikoliv u jeho manželky či dětí). Rovněž změna agnátského vztahu se týkala pouze adoptovaného.

[[Kategorie:Rodina ve starém Římě|Adopce]]</text>
      <sha1>ckwv611oob10psi616hea13bb7xc5k1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Rodina ve starém Římě/Zánik otcovské moci</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2751</id>
    <revision>
      <id>16832</id>
      <parentid>9916</parentid>
      <timestamp>2009-04-08T11:07:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1642" xml:space="preserve">V ius conubii se zmiňuje více příčin, kvůli kterým otcovská moc zanikla. Kromě různých logických (smrt otce či poddaného) připouští i možnost, že se jí otec vzdá dobrovolně. Latinský pojem pro toto jednání je emancipatio. Emancipovaná osoba byla propuštěna z otcovské moci a stala se svéprávnou.

Postup emancipace byl totožný s první fází [[../Adopce#Adoptio|adoptio]], jejíž podstatou bylo nejprve zrušit otcovskou moc původního otce. Při emancipaci také vystupovala třetí osoba, se kterou se otec předem dohodl na spolupráci.

Otec předal otcovskou moc nad synem této třetí osobě, která mu ji ihned vrátila zpět. Otec předání opakoval, třetí osoba mu ji znovu vrátila. Otcovská moc byla zrušena až při třetím předání a dostala se tak do rukou třetí osoby. Ta ji potom dala otci do držení, aby učinil závěrečné rozhodnutí. Otec syna ze své moci propustil. Opět platilo, že ke zrušení moci nad dcerou stačilo jediné předání moci mezi otcem a třetí osobou, jinak se postup nelišil. Na kognátský vztah emancipace vliv neměla, zrušil se vztah agnátský.

Za zmínku rovněž stojí, že propuštěná osoba ztratila otcovskou moc nad svými dětmi narozenými před emancipací. Držitelem moci nad nimi se stal jejich děd, otec propuštěného.

Postup emancipace byl výrazně zjednodušen za vlády císaře Justiniána. Podle jeho právní normy stačilo ke zrušení otcovské moci pouze společné prohlášení otce a propouštěné osoby před příslušným úředníkem.

[[Kategorie:Rodina ve starém Římě|Zánik otcovské moci]]</text>
      <sha1>1s7qylkuu17rqknghvj37assignii42</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Rodina ve starém Římě/Rozvod</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2752</id>
    <revision>
      <id>16839</id>
      <parentid>16838</parentid>
      <timestamp>2009-04-08T11:49:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2064" xml:space="preserve">Funkce rozvodů byla v Římě stejná jako dnes. Byl to právní úkon, pomocí kterého bylo možné ukončit manželský vztah. Je třeba rozlišovat dva druhy rozvodu. Za prvé divortium, kdy bylo přání o rozvod společné pro oba manžele. Jednalo se tedy spíše o dobrovolný rozchod. Druhým typem bylo repudium, kdy byla žádost o rozvod podána jednostranně.

Volnější manželství (manželka byla v područí svého otce) končilo repudiem manželky nebo manžela nebo divortiem. Tvrdší manželství mohlo být ukončeno pouze repudiem manžela nebo divortiem, což svědčí o menších právech manželky. Otec mohl dokonce ukončit manželství svého syna, neboť i to mu otcovská moc dovolovala. Rozvedené osoby měly i nadále právo v budoucnu vstoupit do dalšího manželství.

Průběh rozvodového procesu závisel na tom, jakým obřadem bylo rozváděné manželství [[../Typy manželských svazků|uzavřeno]]. Tento průběh se pro každý svatební obřad lišil.

Systém rozvodů doznal významných změn za vlády křesťanských císařů. Ze zákona byly povoleny pouze rozvody, které vycházely ze společné vůle manželů. Manželství již nemohlo být vypovězeno jednostranně. Jediné přípustné důvody, kvůli kterým se manželé rozváděli, byly rovněž uzákoněny. Jiné nepřicházely v úvahu.

Ukončit manželství nebylo zejména pro manžela příliš obtížné, mohl se rozvést prakticky kdykoliv. Přesto se však většina Římanů až do cca 3.&amp;nbsp;století př. n. l. řídila morálním pravidlem, že žádné manželství nesmí být ukončeno bezdůvodně. Za zbytečný rozvod mohl být jeho iniciátor potrestán censorskou důtkou nebo dokonce pokutou. Přes všechna pravidla, která rozvody omezovala, jejich počet neustále narůstal (zejména na sklonku republiky). Svou vinu na tom měl celkový mravní úpadek v té době a nesporně i fakt, že manželství nebyla uzavírána z vzájemné náklonnosti snoubenců.

[[Kategorie:Rodina ve starém Římě|Rozvod]]</text>
      <sha1>0shh4ruf06peyao6vn7s50f59tgx1mf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Rodina ve starém Římě/Použitá literatura</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2753</id>
    <revision>
      <id>9911</id>
      <parentid>8565</parentid>
      <timestamp>2007-04-03T00:54:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Singularity~cswikibooks</username>
        <id>149</id>
      </contributor>
      <comment>sort</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1300" xml:space="preserve"># Heyrovský Leopold: '''Dějiny a systém soukromého práva římského''', Bratislava, 1929
# Kubelka V.: '''Římské reálie''', Uherské Hradiště, 1898
# Ürögdi György: '''Tak žil starý Řím''', Praha, 1968
# Velišský František: '''Život Řekův a Římanův''', Praha, 1876

Seminární práci sestavil a sepsal Jakub Jedlička r. 2002.

Byly napsány stovky knih, které se zabývají starověkým Římem a jeho kulturou ze všech možných úhlů pohledu. Existuje spousta knih populárních i odborných. Nejlépe by se mi pracovalo pochopitelně s knihou, která představuje rozumný kompromis mezi těmito žánry.
Na zhotovení takovéto seminární práce však člověk potřebuje minimálně jednu knihu, která se daným tématem zabývá opravdu zevrubně.

A zde se již může vyskytnout problém, protože taková kniha může být špatně dostupná. Nebo se může jednat o dílo až příliš složité, které je pro průměrného studenta těžko srozumitelné. S těmito problémy jsem se také setkal, zejména u první jmenované knihy, ze které jsem čerpal nejvíce. V mém případě byly ještě umocněny tím, že byla napsána archaickou češtinou. Práce s ní byla velmi složitá.

[[Kategorie:Rodina ve starém Římě|Použitá literatura]]</text>
      <sha1>sfv6hla1b1dzthlbwonjjcqwcuslsbi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:CURRENTUTCOFFSET</title>
    <ns>10</ns>
    <id>2758</id>
    <revision>
      <id>24290</id>
      <parentid>21312</parentid>
      <timestamp>2013-04-25T09:19:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>převod na skriptování</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="110" xml:space="preserve">{{#invoke:DateTime|getCurrentUtcOffset}}&lt;noinclude&gt;

[[Kategorie:Šablony:Systém|{{PAGENAME}}]]

&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>fjt1vc0dmkwvsdbudanqr37mwk5y48t</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Category-media-count</title>
    <ns>8</ns>
    <id>2762</id>
    <revision>
      <id>7446</id>
      <timestamp>2007-02-06T11:53:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Zirland</username>
        <id>36</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>překlad</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="74" xml:space="preserve">Tato kategorie obsahuje {{plural:$1|jeden soubor|$1 soubory|$1 souborů}}.</text>
      <sha1>j1ywqonu4w4spc25owwrhfiewjan9j9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Nápověda:Licence</title>
    <ns>12</ns>
    <id>2771</id>
    <revision>
      <id>11076</id>
      <parentid>7665</parentid>
      <timestamp>2007-11-08T01:00:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Wikibooks -&gt; Wikiknihy; URL -&gt; interwiki</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2406" xml:space="preserve">[[Image:Heckert GNU white.svg|right|thumb|Pakůň jako logo svobodných licencí]]
Veškeré texty i obrázky na Wikiknihách musí být svobodně licencovány. 

To znamená, že zde nesmí být nahrávány materiály bez oficiálního souhlasu autora a zejména vázané copyrightem.

:''Je chybou, že [[Uživatel:Zirland/Porušení práv|některé]] zatím nejsou opatřeny licencí. Prosíme jejich autory, aby své obrázky opatřili platnou licencí.''

== Texty ==

Nejjednodušší je vložení vlastního textu, který tímto činem uvolňujete pod licencí '''[[w:GFDL|GFDL]]'''.

:''Stručně: GFDL čili '''Gnu Free Documentation License''' umožňuje text volně kopírovat a upravovat, naopak zakazuje z něj tuto licenci odejmout či komukoli v kopírování a upravování bránit.''

Při nahrávání 
*cizího textu nebo 
*svého textu již zveřejněného jinde na internetu 
je třeba zajistit '''výslovný souhlas skutečného autora''' poslaný na e-mailovou adresu '''info-cs''' na '''wikimedia.org'''.

Vzorový a bohatě postačující e-mail pak může vypadat třeba takto:

 Já, Eugenius Kulhavý, souhlasím s tím, že můj kamarád Maxmilián 
 Skuhravý (na Wikiknihách jako uživatel MegaZlo) nahraje na Wikiknihy 
 celou mou seminární práci &quot;O rozmnožování ploštěnců&quot; pod licencí 
 GFDL, a to včetně obrázků.
 Stránka: http://cs.wikibooks.org/wiki/Rozmnožování_malých_oblud
 Rozsah: Asi 10 normostran

== Obrázky ==

Nahrávání vlastních obrázků vyžaduje, abyste jim výslovně přidělili licenci. Nejjednodušší je opět vybrat licenci '''GFDL''' nebo GFDL s '''[[w:Creative_Commons|creative commons]]'''. Pokud chcete (malý) obrázek vydat zcela volně k jakémukoli užití, označte jej jako '''public domain''' (PD). Tyto licence lze obrázkům přidělit pomocí šablon '''&lt;nowiki&gt;{{GFDL}}&lt;/nowiki&gt;''', '''&lt;nowiki&gt;{{self2|GFDL|cc-by-sa-2.5,2.0,1.0}}&lt;/nowiki&gt;''', resp. '''&lt;nowiki&gt;{{PD-self}}&lt;/nowiki&gt;'''.

Obrázky bez uvedení licence musí být (po předchozí výstraze) smazány.

Před nahráním vlastních obrázků musíte být přihlášeni. 

:''Obrázky, které by mohly být použity i v jiných zemích a jiných projektech nadace Wikimedia (např. na Wikipedii), je lepší nahrávat do '''[{{fullurl:commons:Hlavní_strana|uselang=cs}} Wikimedia Commons]'''. Podívejte se také, jestli tam už nenajdete hezčí!''</text>
      <sha1>qqne1ncmrb6tgtyh21xddcwq7co26xp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Moduly linuxového jádra</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2778</id>
    <revision>
      <id>41397</id>
      <parentid>35071</parentid>
      <timestamp>2020-04-16T09:07:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="23347" xml:space="preserve">Současné linuxové jádro je kompromisem mezi monolitickým a modulárním jádrem.

U monolitického jádra jsou veškeré ovladače zakompilovány do jednoho celku. Kdežto u modulárního jsou ovladače v modulech, které se natahují do jádra až v případě potřeby.

== Nemodulární jádro ==
Linuxové jádro je soubor uložený v adresáři &lt;code&gt;/boot&lt;/code&gt; a má obvykle předponu &quot;vmlinuz&quot;. V případě, že není přeložené s podporou modulů, jsou v něm všechny potřebné ovladače hardware, nezbytné pro příslušný stroj, zakompilovány natvrdo. Ve starších verzích Linuxu to byla jediná možnost, jak do jádra přidat novou funkci.

''Výhody:''
Nedochází k časovému zpoždění při natahování modulu
Neexistuje možnost infikování jádra nakaženým nebo poškozeným modulem
Ideální pro embeded zařízení

''Nevýhody:''
Pro každé nové zřízení (nový ovladač, nebo i novou funkci) je třeba jádro překompilovat. Tzn. systém vyžaduje restart pro přidání či odebrání dalšího zařízení.
Jádro, které by obsahovalo všechny možné ovladače, by zabíralo příliš mnoho místa v paměti a, což je důležité vědět, paměťový prostor jádra není nikdy odswapován, sídlí v paměti neustále, přičemž drtivá většina ovladačů by se nidky nespustila.

Občas se o jádře bez podpory modulů hovoří jako o monolitickém, ale to není přesné. Termín [[w:Monolitické jádro|monolitické jádro]] označuje skutečnost, že všechen jaderný kód sdílí stejný paměťový prostor. Linuxové jádro s podporou nahrávání modulů je stále monolitické.

== Modulární jádro ==

Může kromě vlastního jádra tvořit ještě tzv. ramdisk. Ramdisk je s soubor obvykle začínající předponou ''initrd'', umístěný rovněž v adresáři &lt;code&gt;/boot&lt;/code&gt;. Není to však nezbytně nutné, pokud má jádro zakompilované veškeré ovladače potřebné pro zavedení základního systému (tj., připojení disku a souborového systému s ostatními moduly jádra). Pokud jsou v jádře zakompilovány pouze nejnutnější ovladače, pak je vhodné použít ramdisk. Ten se při startu rozbalí do paměti, jádro provede autodetekci a z něj natáhne všechny potřebné moduly a pak připojí kořenový adresář a další disky.

''Výhody:''
Pro nové zřízení není nutné jádro překompilovat, ale stačí pouze zavést příslušný modul. Systém nevyžaduje restart při přidání či odebrání zařízení.
V případě problémů při startu lze provést záchrané operace, aniž by bylo nezbytně nutné použít záchrané medium (cd, floppy,..)

''Nevýhody:''
Existuje možnost infikování jádra nakaženým nebo poškozeným modulem

== Práce s moduly ==

Velikost jádra a ramdisku je limitována množstvím zkompilovaných modulů. Tzv. ''generic'' jádra v distribucích jsou sestavována tak, aby měla alespoň základní funkčnost na většině počítačů. Nevýhodou je, že rekompilace takového jádra trvá dlouho a navíc je většina modulů stejně zbytečná. Také zavádění takového jádra trvá o něco déle, protože se při startu pokouší postupně zavést všechny dostupné moduly.
Mohou se objevit i problémy. Třeba tehdy, je-li zaveden dříve modul který je v konfliktu s jiným modulem. Pak nezbývá než upravit pořadí zavedených modulů buď ručně, nebo pomocí konfiguračních souborů (V Debianu soubory v adresáři &lt;code&gt;/etc/modprobe.d&lt;/code&gt; a soubor &lt;code&gt;/code/modules&lt;/code&gt;)

Modulů je celá řada, navíc jsou postupem času nahrazovány jinými a tak pro začátečníka není snadné vybrat, které zakompilovat do jádra, které ponechat jako modul a které může s klidem vyhodit. Proto by měl posloužit následující přehled alespoň k hrubé orientaci.

=== Jak zjistím, které moduly jsou zavedené? ===

Jaké moduly jsou právě zavedené, lze zjistit pomocí příkazu [[Linux:lsmod|lsmod]]. Moduly lze zavést buď příkazem [[Linux:insmod|insmod]], nebo příkazem [[Linux:modprobe|modprobe]]. Naopak odebrat je můžete příkazem [[Linux:rmmod|rmmod]], ovšem pozor. Modul se vám nepodaří odebrat dřív, než odeberete všechny na něm závislé moduly. A to se vám také nemusí podařit, pokud se modul zrovna používá.

=== Jak zjistím, které moduly jsou k dispozici? ===

Seznam modulů, které jsou k dispozici a lze je do právě běžícího jádra zavést, lze zjistit výpisem příkazu [[Linux:modprobe|modprobe]] s parametrem ''-l''

=== Jak zjistím, které moduly jsou zakompilované v jádře? ===

Každé nainstalované jádro má obvykle v adresáři &lt;code&gt;/boot&lt;/code&gt; také soubor začínající předponou ''config'' nebo může být dostupný v &lt;code&gt;/proc/config.gz&lt;/code&gt; (pokud jádro bylo s touto vlastností zkompilováno).Je to vlastně konfigurační soubor použitý při kompilaci tohoto jádra a pomocí příkazu [[Linux:grep|grep]] z něj můžete zjistit, co bylo zakompilováno do jádra (y), co jako modul (m) a co nebylo zakompilováno vůbec. Háček je však v tom, že konfigurační volby s názvem vlastního modulu moc nesouvisí. Ovšem když si při sestavování nového jádra pomocí ''menuconfig'' nebo jiného konfiguračního nástroje vypíšete nápovědu,tak zjistíte, o jakou konfigurační volbu se jedná, a tu pak ověřit oproti konfiguračním souboru starého jádra.

== Odkazy ==

Obsahově podobnou stránku zaměřenou na vlastní kompilaci jádra a popis jednotlivých konfiguračních voleb můžete nalézt na adrese http://www.linux-faqs.org/

== Popis modulů ==

Následující přehled pravděpodobně nikdy nebude úplný a univerzálně platný, protože vývoj hardware a jádra kráčí kupředu mílovými kroky. Proto pokud používá vaše jádro modul, který zde není uveden, a vy jste schopni jej identifikovat, tj. víte k čemu je a které konfigurační volby v jádře ovlivňují jeho kompilaci, tak jej prosím doplňte, děkuji. Pokud mohu prosit, zachovejte prosím pro snazší orientaci abecední pořadí modulů.

'''Pozor:''' Některé zavedené moduly mají v názvu podtržíto, ale když si je necháte vyhledat na disku, tak zjistíte že místo podtržítka má modul v názvu pomlčku. Mějte to prosím na paměti při jejich hledání.

=== ac ===
Zařízení: napájecí zdroj

Ovladač pro monitorování stavu napájecího zdroje (součást ACPI).

=== ac97_bus ===

Související moduly: ac97_codec

=== ac97_codec ===

Související moduly: snd_via82xx, snd_ac97_bus

=== adm1021 ===

=== af_packet ===

=== agpgart ===

=== ahci ===

=== amd64_edac_mod ===

=== anydata ===

Zařízení: USB

Ovladač pro externí USB CDMA modem AnyDATA ADU-E100H od jádra 2.6.18-rc4 byl nahrazen modulem option

=== arc4 ===

=== ata_generic ===

=== ath ===

Související moduly: ath5k

=== ath5k ===

=== ath_pci ===
Modul propreitálních ovladačů Madwifi. Modul pro práci a správné fungování wifi karet Atheros.
Při zavádění je možné zadat parametr '''autocteate''', který může nabývat následujících hodnot: [sta|ap|wds|adhoc|ahdemo|monitor]. Tímto parametrem se určí v jakém režimu má wifi karta pracovat. Defaultní volba je sta, kdy karta pracuje jako host. Zjímavou voblou je režim ap, kdy wifi karta vytvoří tzv. access point, ke kterému je možné se připojit jinými zařízeními v režimu host (sta).

=== atiixp ===

Zařízení: disk

Ovladač diskového IDE řadiče ATI IXP.

=== b43 ===

Zařízení: Wi-Fi

pokračovatel zastaralého modulu bcm43xx

Související moduly: mac80211, ssb

=== b44 ===

Zařízení: Ethernet

ovladač drátových síťovek Broadcom (BCM4401)

=== battery ===

Zařízení: baterie

Ovladač pro monitorování stavu baterií (notebooky)

=== bcm43xx ===

Zařízení: Wi-Fi

Open source ovladač pro wi-fi karty založené na chipu Broadcom 43xx

Související moduly: bcm43xx, ieee80211softmac, ieee80211

=== bcm43xx_mac80211 ===

Zařízení: Wi-Fi

Open source ovladač pro wi-fi karty založené na chipu Broadcom 43xx využívající stack mac80211

Související moduly: mac80211

Související moduly: ssb

=== binfmt_misc ===

=== bluetooth ===

Zařízení: bluetooth

Související moduly: bnep, btusb, l2cap, hidp, rfcomm, sco

=== bnep ===

=== bridge ===

=== bsd_comp ===

Související moduly: ppp_generic

=== btaudio ===

=== btcx_risc ===

=== bttv ===
Zařízení: Analogová televizní karta

Modul je určen pouze pro analogové televizní karty založené na čipsetech bt8x8. Tento čipset obsahuje velká část analogových televizních karet.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Některé parametry:
|-
| card=n || typ karty
|-
| tuner=n || typ tj. čip tuneru
|-
| radio=0/1 || karta bez/s FM rádiem
|-
| pll=0/1/2 || nastavení pll, 0=bez, 1=28 MHz, 2=35 MHz
|}
Související moduly: btaudio

=== btusb ===

=== button ===

=== cdrom ===

Související moduly: ssb, ide_cd_mod

=== cdc_acm ===

Zařízení: USB

Ovladač pro externí USB CDMA modem Gtran GPC-6420 s chipsetem Qualcomm.

=== [http://www.synce.org/ cdc_ether] ===

Zařízení: USB

Open source ovladač pro propojení telefonů na LAN přes USB. Není součástí jádra

Související moduly: rndis_host, usbnet

=== cfg80211 ===

Zařízení: Wi-Fi

Související moduly: ath, ath5k, mac80211

=== compat_ioctl32 ===

=== cpufreq_conservative ===

Zařízení: CPU

Ovladač pro nastavení politiky procesoru.

Související moduly: powernow_k8, freq_table, cpufreq_stats

=== cpufreq_ondemand ===

Zařízení: CPU

Ovladač pro nastavení politiky procesoru. V tomto případě se nastavuje frekvence procesoru &quot;na požádání&quot;, tj. procesor jede s minimální frekvencí a teprve při zvýšení jeho zatížení procesoru, se automaticky zvýší i jeho frekvence.

Související moduly: powernow_k8, freq_table, cpufreq_stats

=== cpufreq_performance ===

Zařízení: CPU

Ovladač pro nastavení politiky procesoru. V tomto případě se nastaví frekvence procesoru na maximální výkon.

Související moduly: powernow_k8, freq_table, cpufreq_stats

=== cpufreq_powersave ===

Zařízení: CPU

Ovladač pro nastavení politiky procesoru. V tomto případě se nastavuje frekvence procesoru na minimum, tj. procesor jede s minimální frekvencí.

Související moduly: powernow_k8, freq_table, cpufreq_stats

=== cpufreq_stats ===

Zařízení: CPU

Modul pro sledování politiky procesoru.

Související moduly: powernow_k8, freq_table

=== crc_ccitt ===

=== crc_t10dif ===

Související moduly: sd_mod

=== dm_crypt ===

=== dm_mirror ===

Související moduly: dm_mod

=== dm_mod ===

Související moduly: dm_snapshot, dm_mirror

=== dm_snapshot ===

Související moduly: dm_mod

=== drm ===

Zařízení: grafická karta

Open source ovladač pro grafickou kartu ATI Radeon zajišťující přístup k hardwarové 3D akceleraci

Související moduly: radeon

=== [[Eagle-USB|eagle-usb]] ===

Zařízení: USB modem

Ovladač pro Linux, určený pro DSL modemy s analogovým čipsetem Eagle 8051.

=== eeprom ===

=== ehci_hcd ===

=== evdev ===

Zařízení: USB

Je modul, který poskytuje rozhraní pro zachycení událostí ze zařízení připojených přes USB - myší, klávesnic, ale mohou jím být také pro zachyceny události generované integrovanými tlačítky (u notebooků), nebo na videokameře připojené přes usb (pokud má pro to ovladač v jádře podporu) viz http://mms.sunsite.dk/doc/x80.html , apod.

Po jeho zavedení se vytvoří v adresáři &lt;code&gt;/dev/input&lt;/code&gt; zařízení event[x] pro každé USB zařízení. Události procházející přes toto rozhraní můžete sledovat pomocí utility '''evtest''' (součást instalačních balíků ''lineakd'' či ''dvb-utils'').

=== ext2 ===

Zařízení: disk

Ovladač pro souborový systém ext2

Související moduly: mbcache

=== fan ===

Zařízení: chladící větrák

Ovladač pro monitorování větráku

=== ff_memless ===

=== fglrx ===

Zařízení: grafická karta

Proprietární ovladač pro grafickou kartu ATI Radeon

=== firmware_class ===

=== floppy ===

Zařízení: disketová jednotka

Ovladač disketové jednotky

=== freq_table ===

Zařízení: CPU

Ovladač zjišťující tabulka dostupných nastavení frekvencí u procesoru.

Související moduly: powernow_k8, freq_table, cpufreq_stats, cpufreq_ondemand

=== fuse ===

Zařízení: disk

Virtuální disk, umožňující připojovat v zařízení, která nemusí být klasickým souborovým systémem. FTP, webDAV, SSH, NTFS...

=== gameport ===

=== generic ===

=== gspcav1 ===

Zařízení: USB

Ovladač pro USB webkamerky s zc0321 chipsetem, (VX1000) od jádra 2.6.11 nahradil dříve používaný modul spca5xx

=== hci_usb ===

=== hid ===

Zařízení: periferie

Ovladač pro kombinovaná zařízení (klávesnice a myš přes jeden port)

Související moduly: usbhid, ff_memless

=== hidp ===

Zařízení: bluetooth

Ovladač pro kombinovaná zařízení (klávesnice a myš přes jeden port) připojená přes bluetooth

Související moduly: l2cap, bluetooth

=== ide_cd ===

=== ide_cd_mod ===

=== ide_core ===

Související moduly: ide_cd_mod, ide_pci_generic, atiixp

=== ide_disk ===

=== ide_generic ===

=== ieee1394 ===

Zařízení: Fi-Wi

Ovladač pro rozhraní FireWire

Související moduly: bcm43xx,ieee80211softmac

=== ieee80211 ===

Zařízení: Wi-Fi

Open source ovladač pro wi-fi karty založené na chipu Broadcom 43xx

Související moduly: bcm43xx, ieee80211softmac, ieee80211_crypt

=== ieee80211_crypt ===

Zařízení: Wi-Fi

Ovladač pro bezdrátovou wi-fi kartu zajišťující kryptovaný přenos

Související moduly: ieee80211

=== ieee80211softmac ===

Zařízení: Wi-Fi

Ovladač pro bezdrátovou wi-fi kartu umožňující změnu její hardwarové MAC adresy

Související moduly: bcm43xx, ieee80211

=== ip_conntrack ===

Související moduly: ipt_MASQUERADE,iptable_nat, ip_nat, nfnetlink

=== ip_nat ===

Související moduly: ipt_MASQUERADE,iptable_nat, ip_conntrack, nfnetlink

=== iptable_mangle ===

Související moduly: ip_tables

=== iptable_nat ===

Související moduly: ip_nat, ip_tables, x_tables

=== ip_tables ===

Související moduly: iptable_mangle, iptable_nat, x_tables

=== ipt_MASQUERADE ===

Související moduly: ip_nat, x_tables

=== ipv6 ===

=== ir_common ===

=== irda ===

=== i2c_algo_bit ===

=== i2c_amd8111 ===

=== i2c_core ===

Související moduly: drm, videodev, i2c_piix4

=== i2c_viapro ===

=== i2c_piix4 ===

=== joydev ===

=== k8temp ===

Zařízení: CPU

Ovladač umožňující hardwarové sledování teploty u procesorů amd64. Po jeho zavedení je vytvořeno &quot;zařízení&quot; &lt;code&gt;/sys/class/hwmon/hwmon0&lt;/code&gt; ze kterého by mělo být možné tuto teplotu načítat prostřednictvím aplikace.

=== kvm ===

Zařízení: virtualizace jádra

Modul kvm (Kernel-based Virtual Machine) je určen pro virtualizaci procesů mezi hostem a hostovaným systémem. V jádře se objevil od verze 2.6.20 Vyžaduje však hardwarovou podporu v procesoru.

Související moduly: kvm-amd

=== kvm-amd ===

Zařízení: virtualizace jádra

Modul kvm-amd je určen pro virtualizaci procesů mezi hostem a hostovaným systémem u procesorů AMD-V.

Související moduly: kvm

=== kqemu ===

Zařízení: virtualizace jádra

Modul aplikaci qemu, který není součástí vanilla jádra a je určen pro virtualizaci procesů mezi hostem a hostovaným systémem.

=== led_class ===

Související moduly: ath5k, sdhci


=== libata ===

Související moduly: ata_generic, pata_atiixp, ahci

=== llc ===

Související moduly: bridge, stp

=== loop ===
Zarizeni: Pripojeni .iso obrazu CD
&lt;br /&gt;
.iso soubor pripojite prikazem &quot;mount -o loop [soubor.iso] [cilovy adresar]&quot;

=== l2cap ===

Zařízení: bluetooth

Související moduly: rfcomm, hidp, bnep, rfcomm

=== mac80211 ===

Zařízení: Wi-Fi

Související moduly: bcm43xx_mac80211, ath5k

=== mbcache ===

=== mii ===

Související moduly: r8169

=== mmc_block ===

Zařízení: čtečka paměťových karet

Související moduly: mmc_core

=== mmc_core ===

Zařízení: čtečka paměťových karet

Související moduly: mmc_block, sdhci, tifm_sd

=== nf_conntrack ===

=== nf_conntrack_ipv4 ===

=== nf_nat ===

=== nfnetlink ===

Související moduly: ip_nat, ip_conntrack

=== nv ===

Open source ovladač grafických karet NVIDIA. V současné době nepodporuje hardwarovou akceleraci.

=== nvidia ===

Propietární ovladač grafických karet NVIDIA. Umožňuje hardwarovou akceleraci grafických operací - vysoký nárůst výkonu

=== ohci_hcd ===

=== ohci1394 ===

=== option ===

Ovladač pro externí USB CDMA modem AnyDATA ADU-E100H nahradil dříve používaný modul anydata

Související moduly: usbserial

=== output ===

Související moduly: video

=== parport ===

Související moduly: parport_pc

=== parport_pc ===

=== pata_atiixp ===

=== pci_hotplug ===

Související moduly: shpchp

=== pcmcia ===

Související moduly: ssb

=== pcmcia_core ===

Související moduly: ssb, pcmcia

=== pcmcia_core ===

=== pcspkr ===

=== powernow_k8 ===

Zařízení: CPU

Ovladač pro technologii powernow u procesorů Athlon64.

Související moduly: processor, freq_table

=== ppp_async ===

Související moduly: ppp_generic

=== ppp_deflate ===

Související moduly: zlib_deflate, ppp_generic

=== ppp_generic ===

Související moduly: ppp_deflate,bsd_comp,ppp_async, slhc

=== processor ===

Zařízení: CPU

Ovladač pro nastavení politiky procesoru. V tomto případě se nastavuje frekvence procesoru &quot;na požádání&quot;, tj. procesor jede s minimální frekvencí a teprve při zvýšení jeho zatížení procesoru, se automaticky zvýší i jeho frekvence.

Související moduly: powernow_k8, thermal

=== psmouse ===

=== radeon ===

Zařízení: grafická karta

Open source ovladač pro grafickou kartu ATI Radeon

Související moduly: drm

=== reiserfs ===

Zařízení: disk

Ovladač pro souborový systém reiserfs

=== rfcomm ===

Zařízení: bluetooth

Související moduly: l2cap, bluetooth

=== rfkill ===

Zařízení: bluetooth

Související moduly: cfg80211, bluetooth

=== [http://www.synce.org/ rndis_host] ===

Zařízení: USB

Open source ovladač, který vytvoří zařízení pro připojení telefonního přístroje do sítě přes USB kabel. Není součástí jádra

Související moduly: cdc_ether, usbnet

=== rsrc_nonstatic ===

Související moduly: pcmcia_core

=== rtc ===

=== rtc_cmos ===

=== rtc_core ===

Související moduly: rtc_cmos

=== rtc_lib ===

Související moduly: rtc_core

=== r8169 ===

=== sbp2 ===

=== sco ===

=== scsi_mod ===

Související moduly: usb_storage, sd_mod, libata

=== sd_mod ===

=== sdhci ===

Zařízení: čtečka paměťových karet

Související moduly: mmc_core, sdhci_pci

=== sdhci_pci ===

=== serio_raw ===

=== sg ===

=== shpchp ===

=== slhc ===

Související moduly: ppp_generic

=== snd ===

Související moduly: snd_atiixp_modem, snd_atiixp, snd_ac97_codec, snd_hda_codec_realtek, snd_hda_intel, snd_hda_codec, snd_hwdep, snd_mixer_oss, snd_mpu401_uart, snd_pcm, snd_pcm_oss, snd_rawmidi, snd_seq, snd_seq_device, snd_seq_oss, snd_timer, snd_via82xx

=== snd_ac97_bus ===

Související moduly: snd_ac97_codec

=== snd_ac97_codec ===

Související moduly: snd, snd_atiixp, snd_atiixp_modem

=== snd_atiixp ===

Související moduly: snd, snd_ac97_codec

=== snd_atiixp_modem ===

Související moduly: snd, snd_ac97_codec

=== snd_hda_codec_atihdmi ===

=== snd_hda_codec_realtek ===

=== snd_hda_codec ===

Související moduly: snd_hda_codec_atihdmi, snd_hda_codec_realtek, snd_hda_intel

=== snd_hda_intel ===

=== snd_hwdep ===

Související moduly: snd_hda_codec

=== snd_mixer_oss ===

Související moduly: snd_pcm_oss

=== snd_mpu401_uart ===

Související moduly: snd, snd_via82xx

=== snd_page_alloc ===

Související moduly: snd_hda_intel, snd_pcm

=== snd_pcm ===

Související moduly: snd_hda_intel, snd_hda_codec, snd_pcm_oss

=== snd_pcm_oss ===

=== snd_rawmidi ===

Související moduly: snd,

=== snd_seq ===

Související moduly: snd,

=== snd_seq_device ===

Související moduly: snd_seq_dummy, snd_seq_oss, snd_seq_midi, snd_seq, snd_rawmidi

=== snd_seq_dummy ===

=== snd_seq_midi ===

=== snd_seq_midi_event ===

=== snd_seq_oss ===

Související moduly: snd,

=== snd_timer ===

Související moduly: snd_pcm

=== snd_via82xx ===

Související moduly: snd,

=== sound ===

=== soundcore ===

Související moduly: snd

=== spca5xx ===

Zařízení: USB

Ovladač pro USB webkamerky s zc0321 chipsetem, (VX1000) od jádra 2.6.11 byl nahrazen modulem gspcav1

=== sr_mod ===

=== ssb ===

Související moduly: ohci_hcd

=== stp ===

Související moduly: bridge

=== tg3 ===

Zařízení: síťová karta

Ovladač síťové karty

=== thermal ===

=== tifm_core ===

Zařízení: čtečka paměťových karet

Související moduly: tifm_sd, tifm_7xx1

=== tifm_sd ===

Zařízení: čtečka paměťových karet

Související moduly: mmc_core

=== tifm_7xx1 ===
Zařízení: čtečka paměťových karet

Související moduly: tifm_core

=== tsdev ===

=== tuner ===

=== tvaudio ===

=== tveeprom ===

=== uhci_hcd ===

=== uinput ===

=== usb_storage ===

Zařízení: USB

Ovladač pro externí bloková zařízení (disky) připojená přes USB port. Např. USB adaptéry pro ide či sata disky, flash disky (&quot;klíčenky&quot;), foťáky v režimu mass_storage, mp3 přehrávače, atd.

=== usbcore ===

=== usbhid ===

Zařízení: USB

Ovladač pro kombinovaná zařízení (klávesnice a myš přes jeden port) připojená přes USB port

Související moduly: hid, ff_memless

=== [http://www.synce.org/ usbnet] ===

Zařízení: USB

Modul pro propojení LAN a USB. Není součástí jádra

Související moduly: cdc_ether, rndis_host

=== usbserial ===

Zařízení: USB

Ovladač vytváří sériové porty pro připojená USB zařízení (externí modemy, čtečky čipových karet, atp.)

Související moduly: option

=== uvcvideo ===

Zařízení: Kamera

Ovladač pro web kamerky

Související moduly: videodev

=== via_agp ===

=== via_ircc ===

=== via_rhine ===

Zařízení: Síťová karta

Ovladač pro síťové karty založené na čipu Via Rhine I až III

=== via82cxxx ===

=== video ===

=== video_buf ===

=== videodev ===

Související moduly: uvcvideo

=== vmblock ===

=== vmci ===

=== vmmon ===

Zařízení: virtualizace jádra

Modul aplikace VMWware Workstation, který není součástí vanilla jádra a je určen pro virtualizaci procesů mezi hostem a hostovaným systémem.

=== vmnet ===

Zařízení: virtualizace síťové karty

Modul aplikace VMWware Workstation, který není součástí vanilla jádra. Je určen pro virtualizaci síťové karty mezi hostem a hostovaným systémem.

=== vsock ===

=== v4l1_compat ===

Související moduly: uvcvideo, videodev

=== v4l2_compat_ioctl32 ===

Související moduly: videodev

=== v4l2_common ===

=== x_tables ===

Související moduly: ipt_MASQUERADE, xt_mark, iptable_nat, ip_tables

=== xt_mark ===

Související moduly: x_tables

=== yenta_socket ===
Zařízení: PCMCIA

Ovladač pro PCMCIA v noteboocích.

=== zlib_deflate ===

Související moduly: ppp_deflate

[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>g8h3nsqznyw4xedqor1kpsb7mpx7ygk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linuxové nástroje pro detekci hardware</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2780</id>
    <revision>
      <id>44907</id>
      <parentid>43693</parentid>
      <timestamp>2022-01-23T18:07:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>optimalizace kódu; zlepšení přístupnosti; typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5553" xml:space="preserve">[[Speciální:Whatlinkshere/Linuxové nástroje pro detekci hardware | Odkaz na stránky které sem odkazují]]

Charakteristickým rysem unixových systémů je způsob, jakým pracují s hardware. Podle zásady - &quot;Vše je soubor&quot;, zpřístupňuje jádro hardwarová zařízení přes uzlové body, které jsou speciálními soubory. Skrz ně probíhá komunikace aplikace se zařízením.

Zpočátku se tyto uzlové body - zařízení - vytvářely ručně. Ovšem s narůstajícím množstvím dostupného hardware vyvstala potřeba vytvořit způsob, kterým by bylo možné spravovat tyto body dynamicky podle potřeby. Jako první řešení se u jader řady 2.4 objevil DevFS. Neřešil však problém zcela uspokojivě, proto se od jádra 2.6.18 začal uplatňovat jiný systém - udev.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Operační systém
! Název souborového systému
! Výchozí [[přípojný bod]]
! Autor
! Poznámka
|-
! [[w:Linux|Linux]] &gt;=2.4 &amp;&amp; &lt;2.6.18
| devfs
| /dev
| [[w:en:Richard Gooch|Richard Gooch]]
| Implementován plně v jádře. ZASTARALÝ: Doporučuje se místo něj používat udev.
|-
! [[w:Linux|Linux]] &gt;=2.6.15
| udev
| /dev
| [[w:en:Greg Kroah-Hartman|Greg Kroah-Hartman]], [[w:en:Kay Sievers|Kay Sievers]] a [[w:en:Dan Stekloff|Dan Stekloff]]
| Je implementován převážně v (user space), informace o zařízení se sbírají ze [[sysfs]]. Vytvořené přípojné body mohou být ukládány na klasický souborový systém, ale také do virtuálního souborového systému ([[tmpfs]]). 
|}

'''Pozn.:''' Tabulka byla částečně převzata z anglické [[w:en:devfs|Wikipedie]]

= Fungování udev =

Udev zachytává z jádra informace o zařízení a podle seznamu pravidel provádí příslušné akce. Vytváří, nebo naopak ruší vytvořená zařízení, spouští skripty, atp. Aby však jádro mohlo generovat příslušné informace, musí v něm být zavedeny odpovídající moduly. Pokud tomu tak není, tak jsme sice schopni zjistit informace o hardware, ale k vytvoření zařízení nedojde.

= lshw =

Ukázka výpisu..

&lt;pre&gt;
     *-cpu
          description: CPU
          product: Intel(R) Celeron(R) CPU 2.40GHz
          vendor: Intel Corp.
          physical id: 4
          version: 15.2.9
          slot: FC-478
          size: 2400MHz
          capacity: 4GHz
          clock: 100MHz
          capabilities: fpu fpu_exception wp vme de pse tsc msr pae mce cx8 apic sep mtrr
pge mca cmov pat pse36 clflush dts acpi mmx fxsr sse sse2 ss ht tm pbe cid xtpr
&lt;/pre&gt;

= lspci =

Vypisuje údaje o PCI rozhraní

&lt;pre&gt;
0000:00:00.0 Host bridge: Intel Corp. 82845G/GL[Brookdale-G]/GE/PE DRAM Controller/Host-Hub Interface (rev 03)
0000:00:01.0 PCI bridge: Intel Corp. 82845G/GL[Brookdale-G]/GE/PE Host-to-AGP Bridge (rev 03)
0000:00:1d.0 USB Controller: Intel Corp. 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) USB UHCI Controller #1 (rev 02)
0000:00:1d.1 USB Controller: Intel Corp. 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) USB UHCI Controller #2 (rev 02)
0000:00:1d.2 USB Controller: Intel Corp. 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) USB UHCI Controller #3 (rev 02)
0000:00:1d.7 USB Controller: Intel Corp. 82801DB/DBM (ICH4/ICH4-M) USB 2.0 EHCI Controller (rev 02)
0000:00:1e.0 PCI bridge: Intel Corp. 82801 PCI Bridge (rev 82)
0000:00:1f.0 ISA bridge: Intel Corp. 82801DB/DBL (ICH4/ICH4-L) LPC Bridge (rev 02)
0000:00:1f.1 IDE interface: Intel Corp. 82801DB/DBL (ICH4/ICH4-L) UltraATA-100 IDE Controller (rev 02)
0000:00:1f.3 SMBus: Intel Corp. 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) SMBus Controller (rev 02)
0000:00:1f.5 Multimedia audio controller: Intel Corp. 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) AC'97 Audio Controller (rev 02)
0000:01:00.0 VGA compatible controller: ATI Technologies Inc RV280 [Radeon 9200 PRO] (rev 01)
0000:01:00.1 Display controller: ATI Technologies Inc: Unknown device 5940 (rev 01)
0000:02:08.0 Ethernet controller: Intel Corp. 82801BD PRO/100 VE (CNR) Ethernet Controller (rev 82)
&lt;/pre&gt;

= lsusb =

Podobně jako lspci vám lsusb vypíše všechna zařízení připojená přes USB

&lt;pre&gt;
Bus 004 Device 002: ID 03f0:6602 Hewlett-Packard PhotoSmart 320
Bus 004 Device 001: ID 0000:0000  
Bus 003 Device 001: ID 0000:0000  
Bus 002 Device 003: ID 0c76:0005 JMTek, LLC. USBdisk
Bus 002 Device 002: ID 055f:0219 Mustek Systems, Inc. BearPaw 2400 TA Plus
Bus 002 Device 001: ID 0000:0000  
Bus 001 Device 001: ID 0000:0000  
&lt;/pre&gt;

Z výše uvedeného lze vyčíst, že lze jádro kompilovat pro procesor Pentium4 Intel(R) Celeron(R). Ten je na desce s chipsetem Intel(R) 82845G PCI a ISA rozhraním Intel(R) 82801. IDE rozhraní podporuje UltraATA-100, zvuková karta je integrovaná AC'97, grafická karta je ATI Radeon 9200 PRO a síťová karta integrovaná na desce je rovněž Intelovské provenience.

Z USB zařízení je používán fotoaparát, flash disk a skener. V případě že by se mohly připojovat i jiná zařízení, zahrneme při konfiguraci jádra raději podporu i pro ně.

= lsmod =

Také je dobré si spustit příkaz lsmod, abychom viděli, jaké jaderné moduly jsou používány (a připojit si předtím do systému vše, co chceme používat). Na příkladu je například vidět, že modul truecrypt potřebuje ke své činnosti dm_mod, což je podpora multi-device, tedy RAID/LVM, bez které by nefungoval. (No jo, divil jsem se, proč mi truecrypt po kompilaci vlastního jádra nechce nastartovat;-) )

&lt;pre&gt;
Module                  Size  Used by
truecrypt             151940  0
dm_mod                 44952  1 truecrypt
&lt;/pre&gt;

[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>hy8f4mzd7yrw1hr5ay1m3b95aqxvpi7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Přehled souborových systémů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2781</id>
    <revision>
      <id>44097</id>
      <parentid>35384</parentid>
      <timestamp>2021-05-15T14:07:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2538" xml:space="preserve">Jednou z výhod linuxu je, že podporuje širokou škálu souborových systémů nejrůznějších operačních systémů. Smyslem této kapitolky je poskytnout základní přehled o existenci těch nejčastěji používaných s nimiž se v praxi můžete setkat.

&lt;small&gt;'''Pozn.:''' Podrobnější údaje o vlastnostech nejen těchto souborových systémů můžete získat z informací na stránce [[w:en:Comparison of file systems|Comparison of file systems]] (srovnání souborových systémů) anglické Wikipedie. U odkazů na hesla do české Wikipedie doporučuji navštívit také jejich anglickou verzi. Informace tam bývají obvykle podrobnější a úplnější.&lt;/small&gt;

= Nativní souborové systémy =

Tedy takové, na které lze linuxový systém nainstalovat a s nimiž se můžete setkat u linuxových strojů

== [[w:Ext2|ext2]] ==

== [[w:Ext3|ext3]] ==

== [[w:Ext4|ext4]] ==

== [[w:ReiserFS|reiserfs]] ==

== [[w:en:Reiser4|reiser4]] ==

== [[w:JFS|jfs]] ==

== [[w:XFS|xfs]] ==

= Síťové souborové systémy =

Jsou souborové systémy, které umožňují připojovat vzdálené sdílené adresáře po síti. Ty jsou zpravidla nabízeny jako služba prostřednictvím nějakého serveru, tj. nejsou určeny pro disky či jiná podobná média.

== [[w:Server Message Block|SMB]] ==

== [[w:Network File System|NFS]] ==

== [[w:Coda (souborový systém)|CODA]] ==
CODA je síťový souborový systém, který byl vyvíjen jako výzkumný projekt na Carnegie Mellon Univerzity od roku 1987. Vychází přímo ze starší verze systému AFS (AFS-2) a nabízí mnoho podobných funkcí. Souborový systém CODA je stále vyvíjen, aby se mohl stát silným a stabilním komerčním projektem.

= Souborové systémy MS Windows a DOS =

Nepatří mezi nativní souborové systémy, tj. linux zpravidla není možné na takto naformátované disky nainstalovat, ale linuxové jádro má prakticky vždy nástroje, které umožňují s těmito souborovými systémy pracovat.

== [[w:File Allocation Table#FAT16|FAT16]] ==

== [[w:File Allocation Table#FAT32|FAT32]] ==

== [[w:NTFS|NTFS]] ==

== [[w:WinFS|WinFS]] ==

= Souborové systémy Mac OS =

Platí pro ně totéž co pro souborové systémy MS Windows a DOS, tj. že není linux možné na takto naformátované disky nainstalovat, ale existují nástroje a ovladače v jádře, které umožňují s těmito souborovými systémy pracovat.

== [[w:en:Hierarchical File System|HFS]] ==

== [[w:HFS+|HFS+]] ==

[[Kategorie:Linux]]
[[Kategorie:Počítače]]</text>
      <sha1>4qqsc5ytuae5lndustyk0v2pfkwwpo0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zavaděče operačního systému</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2784</id>
    <revision>
      <id>45738</id>
      <parentid>35744</parentid>
      <timestamp>2022-04-27T18:07:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>odkaz do české namísto cizojazyčné verze; - nadále irelevantní text</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1146" xml:space="preserve">Pro pochopení fungování procesu zavádění operačního systému při spouštění linuxového jádra doporučuji přečíst kapitolu &quot;[[Start Linuxu]]&quot;. Podrobnější informace můžete najít také u hesel Wikipedie [[w:Zavaděč (program)|Zavaděč]] a Start systému ([[w:Bootování|Bootování]]).

== LILO versus GRUB ==

LILO bylo vůbec jedním z prvních zavaděčů linuxového jádra, jak napovídá i původ jeho názvu LI-nuxový LO-ader (zavaděč). Postupem času je však z pozice primární volby většiny distribucí vytlačil GRUB. LILO je však stále jejich součástí a při instalaci máte možnost volby.

Výhodou GRUBU je, že obsahuje shell, který umožňuje proces zavádění přerušit a za chodu opravit nebo i úplně změnit zaváděcí záznam, aniž by došlo ke změně v samotném souboru se zaváděcími záznamy, nebo bylo nutné něco instalovat.

== Nejčastější otázky ==

: Jak GRUB označuje disky?
: Jak mám nastavit GRUB aby mi startovaly defaultně MS Windows?

== Externí odkazy ==
* http://atrey.karlin.mff.cuni.cz/~cech/seminar/grub/

[[Kategorie:Linux]]
[[Kategorie:Počítače]]</text>
      <sha1>mwkn5z8m2nxglxqp37i7p59hcgde5d3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Geografie</title>
    <ns>14</ns>
    <id>2790</id>
    <revision>
      <id>21200</id>
      <parentid>7625</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T18:40:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot změnil [[Kategorie:Základní kategorie]]→[[Kategorie:(vše)]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:(vše)]]</text>
      <sha1>n5semwpzpwrffimpthtnqusnisadvq8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Fyzika</title>
    <ns>14</ns>
    <id>2791</id>
    <revision>
      <id>21198</id>
      <parentid>7628</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T18:40:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot změnil [[Kategorie:Základní kategorie]]→[[Kategorie:(vše)]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:(vše)]]</text>
      <sha1>n5semwpzpwrffimpthtnqusnisadvq8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:tr</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2804</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17300</id>
      <parentid>7680</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T13:02:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení a úprava obsahu souborů]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="86" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení a úprava obsahu souborů]]</text>
      <sha1>1rnfo6jci8261xmtw2c9hq83pj2as69</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:cat</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2805</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17368</id>
      <parentid>7681</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T16:11:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="82" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</text>
      <sha1>ig3zjq13cjm8290fptspl3hgriadcb2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:more</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2806</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17301</id>
      <parentid>7682</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T13:02:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení a úprava obsahu souborů]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="86" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení a úprava obsahu souborů]]</text>
      <sha1>1rnfo6jci8261xmtw2c9hq83pj2as69</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:od</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2807</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17369</id>
      <parentid>7683</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T16:11:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="82" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</text>
      <sha1>ig3zjq13cjm8290fptspl3hgriadcb2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:less</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2808</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17313</id>
      <parentid>7684</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T13:05:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení a úprava obsahu souborů]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="86" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení a úprava obsahu souborů]]</text>
      <sha1>1rnfo6jci8261xmtw2c9hq83pj2as69</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:head</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2809</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17370</id>
      <parentid>7685</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T16:11:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="82" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</text>
      <sha1>ig3zjq13cjm8290fptspl3hgriadcb2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:tail</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2810</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17371</id>
      <parentid>7686</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T16:12:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="82" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</text>
      <sha1>ig3zjq13cjm8290fptspl3hgriadcb2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:tac</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2811</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17312</id>
      <parentid>7687</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T13:05:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení a úprava obsahu souborů]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="86" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení a úprava obsahu souborů]]</text>
      <sha1>1rnfo6jci8261xmtw2c9hq83pj2as69</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:nl</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2812</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17311</id>
      <parentid>7688</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T13:05:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení a úprava obsahu souborů]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="86" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení a úprava obsahu souborů]]</text>
      <sha1>1rnfo6jci8261xmtw2c9hq83pj2as69</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:man</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2813</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17287</id>
      <parentid>7694</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T11:35:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení dokumentace]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="72" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení dokumentace]]</text>
      <sha1>h2mrfr6cax049lr50gowrh8lxq08f4m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:info</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2815</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17286</id>
      <parentid>7696</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T11:35:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení dokumentace]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="72" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení dokumentace]]</text>
      <sha1>h2mrfr6cax049lr50gowrh8lxq08f4m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:apropos</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2816</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17284</id>
      <parentid>7697</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T11:35:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení dokumentace]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="72" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení dokumentace]]</text>
      <sha1>h2mrfr6cax049lr50gowrh8lxq08f4m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:whatis</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2817</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17285</id>
      <parentid>7698</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T11:35:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení dokumentace]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="72" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení dokumentace]]</text>
      <sha1>h2mrfr6cax049lr50gowrh8lxq08f4m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:ls</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2818</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17372</id>
      <parentid>7699</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T16:12:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="82" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</text>
      <sha1>ig3zjq13cjm8290fptspl3hgriadcb2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:mkdir</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2819</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17373</id>
      <parentid>7700</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T16:12:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="82" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</text>
      <sha1>ig3zjq13cjm8290fptspl3hgriadcb2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:cd</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2820</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17345</id>
      <parentid>7701</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T16:06:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="82" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</text>
      <sha1>ig3zjq13cjm8290fptspl3hgriadcb2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:pwd</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2821</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17346</id>
      <parentid>7702</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T16:06:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="82" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</text>
      <sha1>ig3zjq13cjm8290fptspl3hgriadcb2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:chroot</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2822</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17347</id>
      <parentid>7703</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T16:06:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="82" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</text>
      <sha1>ig3zjq13cjm8290fptspl3hgriadcb2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:cp</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2823</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17348</id>
      <parentid>7704</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T16:06:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="82" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</text>
      <sha1>ig3zjq13cjm8290fptspl3hgriadcb2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:mv</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2824</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17349</id>
      <parentid>7705</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T16:06:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="82" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</text>
      <sha1>ig3zjq13cjm8290fptspl3hgriadcb2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:rm</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2825</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17350</id>
      <parentid>7706</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T16:07:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="82" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</text>
      <sha1>ig3zjq13cjm8290fptspl3hgriadcb2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:touch</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2826</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17351</id>
      <parentid>7707</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T16:07:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="82" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</text>
      <sha1>ig3zjq13cjm8290fptspl3hgriadcb2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:df</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2827</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17352</id>
      <parentid>7708</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T16:08:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="82" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</text>
      <sha1>ig3zjq13cjm8290fptspl3hgriadcb2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:ln</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2828</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17353</id>
      <parentid>7709</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T16:08:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="82" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</text>
      <sha1>ig3zjq13cjm8290fptspl3hgriadcb2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux jako server</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2829</id>
    <revision>
      <id>34990</id>
      <parentid>10207</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:28:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="799" xml:space="preserve">== Verze pro Debian Etch ==

Dne 8.4.2007 byl Debian Etch uvolněn jako nová Stable verze, proto jsem se rozhodl
přepracovat původní návod, který byl tvořen pro Debian Sarge. Rovněž bych chtěl návod
rozdělit do samostatných stránek, aby to nebyla taková obluda jako je ten stávající.

Původní návod pro Sarge, který je v tuto chvíli (13.4.2007) stále ještě užitečný
přesouvám sem: [[Linux jako server/Sarge]]

Verzi pro Etche hledejte tady: [[Linux jako server/Etch]]

Bude dobré to mít takto rozškatulkované. Vyhneme se tím dalšímu přesouvání po vydání další
nové verze Debianu. :o)

== Bez ohledu na verze ==

Pár návodů a tipů, které uplatníme bez ohledu na aktuální verzi Debian Linuxu.

[[/IPfilter|Ladění IP filtru]]

[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>g3bnemywly19i2ndz6lwg2znpb16lx4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:Adresářová struktura</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2831</id>
    <revision>
      <id>44322</id>
      <parentid>41462</parentid>
      <timestamp>2021-08-01T11:13:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jj14</username>
        <id>4424</id>
      </contributor>
      <comment>typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="33279" xml:space="preserve">= Základní vlastnosti =
* V operačních systémech unixového typu je jen jedna velká stromová struktura začínající v kořenovém adresáři, Linux/Unix rozlišuje velká a malá písmena (standardně se u názvů souborů i adresářů používají malá písmena), jména souborů jsou dlouhá max. 255 znaků (ext2 fs), v názvu souboru se nesmí vyskytnout znak NUL (binární nula) a znak lomítko &quot;/&quot;, celé jméno souboru včetně cesty je dlouhé max. 4 kB, a k oddělování adresářů a souborů používá normální lomítko &quot;/&quot;.
* Soubory začínající tečkou &quot;.&quot; jsou skryté a nevidíme je pokud je extra nevyžádáme (přepínač &quot;-a&quot; u příkazu ls ap.)

== Souborové systémy ==
Používá se nejčastěji zhruba 8 nativních Unixových FS (tj. může na nich být OS Linux), z toho 4 žurnálovací:
** '''ext3''' (Linux komunita, nástupce ext2, je s ním kompatibilní),
** '''ReiserFS''' (výkonný, zvlášť při velkém množství malých souborů v adresářích),
** '''JFS''' (IBM Journalling filesystem),
** '''XFS''' (SGI žurnálovací FS).

Nežurnálovací jsou:
** '''ext2''' (nativní Linux FS),
** '''Minix''' (prapůvodní FS Linuxu, dosti omezen - např. jména souborů max 14znakové ap.),
** '''UMSDOS''' (nad DOS FAT FS, přidává dlouhé názvy souborů, vlastnictví a práva).

* Podpora dalších cca 25 diskových FS (CD-ROM formáty ISO9660 a Macintosh HFS, FAT/VFAT/FAT32/NTFS Microsoft, HPFS (IBM OS/2) a další) a 5 síťových FS (Novel Netware přes IPX i TCP/IP, MS/IBM Lanmanager a Windows, Unixový NFS aj.)

* Každý nativní Unixový FS musí podporovat adresáře, obyčejné soubory, tvrdé a symbolické linky, blokové a znakové speciální soubory, pojmenované roury a sockety domény Unix. Dále musí podporovat vlastníka a skupinu souboru a základní přístupové bity pro vlastníka, skupinu a ostatní. A také musí podporovat tyto časové údaje souborů: čas posledního přístupu k souboru (označován jako atime - access time), čas poslední modifikace obsahu souboru (mtime - modification time) a čas poslední změny i-nodu souboru /= čas změny atributů souboru/ (ctime - change time).

== Adresáře ==
* Základní adresáře OS mají pevné názvy a použití - viz FHS - Filesystem Hierarchy Standard (norma hierarchie souborového systému) pro OS Unixového typu (Unix-like).
* Každý adresář obsahuje automaticky 2 položky: &quot;.&quot; představuje běžný adresář, &quot;..&quot; představuje nadřazený adresář.
* Rozlišujeme pojem relativní a absolutní cesty: absolutní začíná lomítkem, tj. od kořenového adresáře; relativní začíná od aktuálního adresáře.
* Speciální adresáře - výjimečné svým obsahem a použitím. Nejznámější jsou tyto:
:; &lt;code&gt;'''/etc'''&lt;/code&gt; : globální (systémová) konfigurace celého počítače (uživatelská nastavení jsou vždy v domácích adresářích jednotlivých uživatelů). Veškeré chování systému je řízeno konfiguračními soubory v tomto adresáři a jeho podadresářích. Vždy zálohovat alespoň tento adresář (komprimovaný se vejde na disketu).
:; &lt;code&gt;'''/dev'''&lt;/code&gt; : obsahuje soubory zařízení. Tyto speciální soubory představují tzv. bloková a znaková speciální zařízení. Na dlouhém výpisu příkazem &quot;ls -l&quot; mají jako první písmeno práv &quot;b&quot; (block - bloková zař.) nebo &quot;c&quot; (character - znaková zař.) a místo velikosti se zobrazuje jedinečná dvojice čísel (v rozsahu 0-255) - tzv. hlavní a vedlejší číslo zařízení.
:; &lt;code&gt;'''/proc'''&lt;/code&gt; : virtuální souborový systém, obsahuje soubory odrážející stav operačního systému. Většina souborů je jen pro čtení, některé soubory - typicky v adresáři &quot;/proc/sys&quot; - lze zapisovat - tak lze měnit charakteristiky a limity OS (např. max. počet otevřených souborů systému zápisem nové číselné hodnoty do &quot;/proc/sys/fs/file-max&quot;, pro router povolit forwarding IP paketů napříč strojem zápisem jedničky do &quot;/proc/sys/net/ipv4/ip_forward&quot; apod.)
'''Pozn.:''' Pro systém je velice důležitý adresář &quot;/etc&quot; - obsahuje globální (systémová) konfigurace celého počítače (uživatelská nastavení jsou vždy v domácích adresářích jednotlivých uživatelů). Veškeré chování systému je řízeno konfiguračními soubory v tomto adresáři a jeho podadresářích. Vždy zálohovat alespoň tento adresář (komprimovaný se vejde na disketu).

= Struktura adresářů v Linuxu/Unixu - hierarchie souborového systému =

Během let vývoje Unixu se vytvořily určité konvence pro rozvržení adresářů a souborů v rámci FS (např. umístění globálních konfigurací do adresáře &quot;/etc&quot;, dočasných souborů&quot; do &quot;/tmp&quot; apod.). Projekt &quot;Filesystem Hierarchy Standard&quot; (FHS) se snaží tyto konvence uspořádat logickým způsobem a je široce užíván v Linuxových systémech. První na co asi narazil každý, kdo dosud pracoval jen s DOSem nebo Windows, je absence písmenek reprezentující jednotlivé disky. U Linuxu je pouze jedna velká stromová struktura. Veškeré další oddíly a disky (floppy, cdrom, síťové disky ...) se připojují do nějakého adresáře v této struktuře - viz příkazy mount a umount.

== Popis základních adresářů ==
(u jednotlivých distribucí se mohou objevovat různé odchylky, tento popis je podle distribuce RedHat 6.0 a výše)

: &lt;code&gt;'''/'''&lt;/code&gt; - kořen souborového systému, začátek stromové struktury
: &lt;code&gt;'''/bin'''&lt;/code&gt; - základní spustitelné soubory pro použití všemi uživateli
: &lt;code&gt;'''/boot'''&lt;/code&gt; - zde je umístěno jádro (kernel) systému a jeho mapa, initrd, soubory zavaděče (boot loader) GRUB
: &lt;code&gt;'''/dev'''&lt;/code&gt; - soubory v tomto adresáři reprezentují jednotlivá fyzická zařízení nebo pseudozařízení systému. Také jsou zde další speciální soubory.
: &lt;code&gt;'''/etc'''&lt;/code&gt; - globální konfigurační soubory systému
: &lt;code&gt;'''/home'''&lt;/code&gt; - domovské adresáře uživatelů
: &lt;code&gt;'''/lib'''&lt;/code&gt; - základní sdílené knihovny systému, mapování klávesnice a konzolové fonty, moduly pro jádro systému (kernel)
: &lt;code&gt;'''/lost+found'''&lt;/code&gt; - ztracené a opravené soubory po chybách FS (ext2,ext3)
: &lt;code&gt;'''/mnt'''&lt;/code&gt; - do místních podadresářů se připojují další souborová zařízení, např. do &quot;/mnt/floppy&quot; disketa, do &quot;/mnt/cdrom&quot; CD ap.
: &lt;code&gt;'''/opt'''&lt;/code&gt; - zde bývají SW aplikace, které nejsou standardní součástí distribuce
: &lt;code&gt;'''/proc'''&lt;/code&gt; - soubory nastavení a stavu systému a jednotlivých procesů - dalo by se říci, že je to mapa stavu paměti RAM
: &lt;code&gt;'''/root'''&lt;/code&gt; - domovský adresář superuživatele (root)
: &lt;code&gt;'''/sbin'''&lt;/code&gt; - systémové privilegované spustitelné soubory, používané uživatelem root
: &lt;code&gt;'''/sys'''&lt;/code&gt; - virtuální adresář (jádra 2.6.x)
: &lt;code&gt;'''/tmp'''&lt;/code&gt; - adresář pro odkládací a pomocné soubory
: &lt;code&gt;'''/usr'''&lt;/code&gt; - další stromová struktura, obsahuje velké množství informací, jako knihovny, zdrojové kódy, spustitelné soubory, konfigurační soubory a další. Nejdůležitější z nich jsou:
:: &lt;code&gt;'''/usr/bin'''&lt;/code&gt; - jako v &quot;/bin&quot;, pro systém méně důležité aplikace
:: &lt;code&gt;'''/usr/X11R6'''&lt;/code&gt; - kompletní soubory X Window systému (zkráceně X, nikdy ne X Windows!)
:: &lt;code&gt;'''/usr/include'''&lt;/code&gt; - hlavičkové soubory jádra a knihoven (v jazyce C)
:: &lt;code&gt;'''/usr/lib'''&lt;/code&gt; - další všeobecné a aplikační knihovny
:: &lt;code&gt;'''/usr/local'''&lt;/code&gt; - bod pro instalace aplikací, obsahuje mj. podadresáře &quot;/bin&quot;, &quot;/etc/&quot;, &quot;/lib/&quot;, &quot;/sbin&quot;,
:: &lt;code&gt;'''/usr/sbin'''&lt;/code&gt; - obdoba &quot;/sbin&quot;, méně důležité
:: &lt;code&gt;'''/usr/share'''&lt;/code&gt; - soubory použitelné více aplikacemi/subsystémy (man a info stránky, dokumentace k prg. balíkům a jejich programům, pozadí a spořiče obrazovky, fonty, definice národních abeced a zvyklostí, měrných jednotek a časových zón, ikony, zvuky apod.
:: &lt;code&gt;'''/usr/src'''&lt;/code&gt; - zdrojové soubory jádra
: &lt;code&gt;'''/var'''&lt;/code&gt; - soubory, jejichž obsah se během chodu systému většinou mění; nejdůležitější:
:: &lt;code&gt;'''/var/named'''&lt;/code&gt; - databáze DNS démona named - popisy spravovaných domén
:: &lt;code&gt;'''/var/lock'''&lt;/code&gt; - &quot;zámky&quot; subsystémů a programů
:: &lt;code&gt;'''/var/log'''&lt;/code&gt; - systémové a aplikační logy, např:
::: &lt;code&gt;'''messages'''&lt;/code&gt; - log jádra a systému
::: &lt;code&gt;'''maillog'''&lt;/code&gt; - logy poštovních služeb
::: &lt;code&gt;'''cron'''&lt;/code&gt; - logy spouštění úloh v budoucnu démony crond a atd
::: &lt;code&gt;'''secure'''&lt;/code&gt; - logy související s bezpečností systému (přihlašování, autentikace pro poštu a další služby)
::: &lt;code&gt;'''httpd/*_log'''&lt;/code&gt; - logy WWW serveru (Apache)
::: &lt;code&gt;'''samba/*'''&lt;/code&gt; - logy emulátoru serveru MS Windows
::: &lt;code&gt;'''squid/*'''&lt;/code&gt; - logy HTTP proxy cache squid
:: &lt;code&gt;'''/var/lib'''&lt;/code&gt; - databáze různých subsystémů, SQL serverů ap.:
::: &lt;code&gt;'''dhcp/*'''&lt;/code&gt; - DHCP démon - pronájmy IP adres
::: &lt;code&gt;'''nfs/*'''&lt;/code&gt; - stav NFS služeb
::: &lt;code&gt;'''rpm/*'''&lt;/code&gt; - databáze RPM systému (RPM = RedHat Package Manager)
:: &lt;code&gt;'''/var/spool'''&lt;/code&gt; - různé systémové fronty:
::: &lt;code&gt;'''at/*'''&lt;/code&gt; - fronty spouštění úloh v budoucnu démonem atd
::: &lt;code&gt;'''cron/*'''&lt;/code&gt; - fronty opakovaného spouštění úloh v budoucnu démonem crond
::: &lt;code&gt;'''lpd/*'''&lt;/code&gt; - fronty různých tiskových služeb (lpr, LPRng, cups, ...
::: &lt;code&gt;'''mail/*'''&lt;/code&gt; - nevyzvednutá pošta lokálních uživatelů počítače.
::: &lt;code&gt;'''mqueue/*'''&lt;/code&gt; - fronta poštovních zpráv - e-mailů čekající na odeslání některým MTA (Mail Transport Agent - agent s teplou vodou /a poštou/)
:: &lt;code&gt;'''/var/www'''&lt;/code&gt; - data WWW serverů - adresáře vlastních HTML dokumentů, ikon, CGI scriptů, manuálových stránek.

== Důležité soubory a/nebo adresáře ==
=== Adresář /etc ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| /X11 || Konfigurace X window systému, font serveru a správců přihlášení pro grafický mód
|-
| /default || Adresář implicitních parametrů programů (např. &quot;useradd&quot; - přidání uživatele do systému
|-
| /httpd || Konfigurační soubory WWW serveru Apache
|-
| /mail || Adresář cfg souborů pro transport pošty
|-
| /pam.d || Konfigurační soubory pro autentikaci (ověření identity) a autorizace (ověření oprávnění) k systému a jeho jednotlivým subsystémům
|-
| /ppp || konfigurace démona &quot;pppd&quot; - spojení přes PPP protokol (např. připojení do Internetu telef. linkou
|-
| /rc.d || Adresář se scripty definujícími start a ukončení systému a přechod mezi jednotlivými úrovněmi běhu (runlevels) systému
|-
| /samba || Adresář s konfigurací démona emulace služeb WinNT serveru
|-
| /ssh || Globální konfigurace SSH (šifrované síťové spojení) klienta a démona
|-
| /sysconfig || Konfigurační soubory sítě, startovací parametry jednotlivých systémových démonů
|-
| /xinetd.d || Adresář se soubory konfigurace síťových služeb spouštěných superdémonem &quot;xinetd&quot;
|-
| aliases || Soubor přezdívek poštovního démona sendmail
|-
| bashrc || Inicializační soubor shellu bash
|-
| crontab || Popis opakovaného spouštění procesů pro démon &quot;crond&quot;
|-
| exports || seznam řízení přístupu k NFS filesystému (sdílení disků v Unix systémech)
|-
| fstab || Statické informace o připojovaných filesystémech (zdroj, typ, bod připojení, charakteristiky)
|-
| host.conf, resolv.conf || DNS - konfigurační soubory
|-
| hosts || Statické informace o jménech počítačů a jejich IP adrese
|-
| hosts.allow, hosts.deny || soubory povolení/zákazu přístupu z jiných síťových zařízení k jednotlivým síťovým službám (tzv. TCP wrappers)
|-
| inittab || Konfigurační soubor praotce všech procesů - démona &quot;init&quot;
|-
| issue || Zpráva vypisovaná před přihlašovacím promptem v text módu
|-
| ld.so.conf || Seznam nestandardních adresářů pro hledání sdílených knihoven
|-
| logrotate.conf || Globální popis rotace logů systému a služeb
|-
| modules.conf || Konfigurační soubor pro zavádění modulů jádra (parametry ovladačů, přiřazení ovladačů k síťovým rozhraním,...)
|-
| motd || Message Of The Day - zpráva vypisovaná po přihlášení v text módu
|-
| mtools.conf || Konfigurační soubor balíku mtools - přístup k DOS jednotkám bez jejich &quot;montování&quot;
|-
| named.conf || Konf. soubor DNS démona &quot;named&quot; (Domain Name Services = služby doménových jmen)
|-
| passwd || Soubor založených uživatelů
|-
| shadow || Soubor uživatelských hesel a jejich vlastností
|-
| group || Soubor skupin uživatelů
|-
| gshadow || Soubor hesel skupin a jejich vlastností
|-
| profile || Systémový inicializační soubor přihlašovacího shell bash a sh
|-
| services || Standardní názvy portů jednotlivých síťových služeb
|-
| shells || Úplná specifikace (jméno vč. cesty) platných přihlašovacích shellů
|-
| syslog.conf || Konfigurační soubor pro logovací démon syslogd
|}

=== Adresář &lt;code&gt;/dev&lt;/code&gt; ===
V adresáři &lt;code&gt;/dev&lt;/code&gt; a jeho podadresářích jsou soubory prostředků systému. Prostředkem (angl. device) se rozumí nějaké fyzické zařízení (nebo kód který zařízení emuluje) schopné provádět vstup nebo výstup (IO - Input/Output). Např. klávesnice je vstupní zařízení, hard disk je vstupní (čtení) i výstupní (zápis) zařízení. V Unixech a Linuxu je většina zařízení reprezentována jako soubory v souborovém systému. Tyto soubory jsou standardně uloženy v adresáři &quot;&lt;code&gt;/dev&lt;/code&gt;&quot; a jeho podadresářích a tam jsou přístupné pro procesy které potřebují provádět IO operace.

Zařízení většinou spadají do dvou kategorií: znaková a bloková. Znaková provádí IO znak po znaku - např. klávesnice, myš, tiskárna. Bloková zařízení čtou/zapisují data ve větších kusech, tzv. blocích. Patří sem např. zařízení pro uchování dat - IDE/SCSI pevné disky, CD-ROM, floppy disky, páskové jednotky. Provádění IO interakce s blokovými zařízeními s velkými kusy dat dovoluje efektivnější přenosy velkých bloků dat.

'''Jména prostředků:''' Často podle (anglického názvu) zařízení které reprezentují: &quot;&lt;code&gt;/dev/fb&lt;/code&gt;&quot; = Frame Buffer grafické zařízení, &quot;&lt;code&gt;/dev/hd&lt;/code&gt;&quot; = IDE pevný disk (Hard Disk), &quot;&lt;code&gt;/dev/fd&lt;/code&gt;&quot; = floppy disk, &quot;&lt;code&gt;/dev/ttyS&lt;/code&gt;&quot; terminálové zařízení na sériové lince. Někdy jsou pro snazší orientaci použity symbolické linky ukazující na skutečné fyzické zařízení - např. &quot;&lt;code&gt;/dev/mouse&lt;/code&gt;&quot;, zařízení představující myš, může být linkováno na sériový port, USB nebo PS/2 zařízení. Podobně &quot;&lt;code&gt;/dev/cdrom&lt;/code&gt;&quot; může být symbolický link např. na &quot;&lt;code&gt;/dev/hdc&lt;/code&gt;&quot; (IDE master na druhém řadiči), &quot;&lt;code&gt;/dev/sda&lt;/code&gt;&quot; ap.

V některých případech, např. u pevných disků je pojmenování zařízení trochu komplikovanější. Jméno zařízení je u pevného disku sestaveno z typu disku, pozice disku a diskové oblasti. Např. &quot;&lt;code&gt;/dev/hda1&lt;/code&gt;&quot; je první disková oblast (1) na disku typu IDE (hd), který je zapojen jako &quot;master&quot; na prvním IDE řadiči systému (a). SCSI pevné disky mají označení &quot;&lt;code&gt;/dev/sd&lt;/code&gt;&quot; místo &quot;&lt;code&gt;/dev/hd&lt;/code&gt;&quot;.

'''Identifikace prostředků jádrem''' je podle tzv. '''hlavního''' (MAJOR) a '''vedlejšího''' (MINOR) čísla (0-255) příslušného speciálního souboru v adresáři &quot;&lt;code&gt;/dev/&lt;/code&gt;&quot;. Hlavní číslo udává typ zařízení a vedlejší pořadové číslo zařízení, v hlavním nebo vedlejším čísle může být zamontováno také pořadové číslo řadiče a/nebo pořadí jednotky na řadiči - např.:
:* &lt;code&gt;hdc&lt;/code&gt; s čísly (22,0) představuje master disk na druhém IDE/ATA řadiči (druhý řadič je daný hlavním číslem 22, vedlejší číslo 0 zde znamená celý disk);
:* &lt;code&gt;hdb7&lt;/code&gt; /číslo (3,71) - hlavní číslo 3 určuje druhý (E)IDE řadič, 71 disk a oblast na něm: 0-63 je vyhrazeno pro hlavní (master) disk (0=celý a 1-63 jsou jeho oblasti (partitions), 64-127 je pro druhý (slave) disk/: 71-64=7 =&gt; je to sedmá (logická) oblast /partition/ na slave disku prvého IDE/ATA řadiče /musí to bý logická oblast - primární v MBR mají čísla 1-4/
:* &lt;code&gt;fd0H1440&lt;/code&gt; je první floppy disk (první 0 za fd) formátovaný na 1.44MB=1440kB

'''Speciální zařízení''' - několik pseudozařízení, jež se mohou občas hodit: &lt;code&gt;/dev/null&lt;/code&gt;, &lt;code&gt;/dev/zero&lt;/code&gt;, &lt;code&gt;/dev/full&lt;/code&gt;, a &lt;code&gt;/dev/random&lt;/code&gt; :

; &lt;code&gt;/dev/null&lt;/code&gt; : &quot;Nulové&quot; zařízení, je druh &quot;kontejneru na odpadky&quot; (&quot;trash&quot;) zařízení, malá černá díra - co do něj zapíšeme už nikdy nedostaneme zpět a je to bezedné. Jakýkoliv zápis do něj je úspěšný a jakékoliv čtení z něj vrátí stav &quot;dosažen konec souboru&quot;. Velice užitečná věc pro potlačení nežádoucích výpisů na obrazovku z některých programů, zvlášť ve scriptech pomocí přesměrování standardního výstupu nebo chybového výstupu do tohoto zařízení. Nebo k vymazání obsahu souboru a přitom zachování všech jeho přístupových (vlastnictví+práva) atributů (!). Příklady:

&lt;pre&gt;
$ modprobe ipsec 2&gt;&amp;1 /dev/null# potlač chybový výstup který při zavádění modulu vznikne
$ cat /dev/null &gt; /var/log/messages# &quot;vyprázdni&quot; systémový log a nezměň práva souboru
&lt;/pre&gt;

; &lt;code&gt;/dev/zero&lt;/code&gt; : Je podobné &lt;code&gt;/dev/null&lt;/code&gt;. Na vstupu se chová stejně, ale čtení z &quot;&lt;code&gt;/dev/zero&lt;/code&gt;&quot; vrátí znak(y) \0 (binární nula). Proto se &lt;code&gt;/dev/zero&lt;/code&gt; často užívá k vytvoření prázdných souborů:

&lt;pre&gt;
dd if=/dev/zero of=~/mujfajl bs=1k count=100# vytvoř 100kB soubor v mém domácím adresáři, plný nul
&lt;/pre&gt;

; &lt;code&gt;/dev/full&lt;/code&gt; : Simuluje zaplněné zařízení. Zápis do &quot;&lt;code&gt;/dev/full&lt;/code&gt;&quot; skončí chybou. Užitečné pro testování chování aplikací na zaplněném zařízení:

&lt;pre&gt;
$ cp test-file /dev/full
cp: writing `/dev/full': Na zařízení není volné místo
&lt;/pre&gt;

; &lt;code&gt;/dev/stdin&lt;/code&gt;, &lt;code&gt;/dev/stdout&lt;/code&gt; a &lt;code&gt;/dev/stderr&lt;/code&gt; : Jsou zařízení standardního vstupu, výstupu a chybového výstupu. Jsou užitečné u programů, které požadují na příkazové řádce specifikaci(e) vstupního a/nebo výstupního souboru a my bychom je potřebovali zařadit spíše jako filtr, tzn. chceme, aby vstup byl ze stdin a/nebo výstup na stdout. Např. program dumb_program, vyžadující na příkazové řádce specifikaci nejprve vstupního a pak výstupního souboru můžeme zařadit jako filtr do roury takto:

&lt;pre&gt;
$ cat '''file''' | dumb_program '''/dev/stdin /dev/stdout''' | sort
&lt;/pre&gt;

; &lt;code&gt;/dev/random&lt;/code&gt; a &lt;code&gt;/dev/urandom&lt;/code&gt; : Jsou zařízení, která generují &quot;náhodná&quot; data. &quot;&lt;code&gt;/dev/random&lt;/code&gt;&quot; je kvalitnější než &quot;&lt;code&gt;/dev/urandom&lt;/code&gt;&quot;. Generace náhodných znaků v &quot;&lt;code&gt;/dev/random&lt;/code&gt;&quot; je založena na &quot;šumu prostředí&quot;, který je nedefinovatelný. V systému jsou pouze omezené zdroje tohoto náhodného šumu, proto je zařízení &quot;&lt;code&gt;/dev/random&lt;/code&gt;&quot; pomalé a může se pozastavit a vyčkat až nasbírá další data. &quot;&lt;code&gt;/dev/urandom&lt;/code&gt;&quot; užívá stejné zdroje šumu jako &quot;/dev/random&quot;, ale generuje pseudonáhodná data pokud náhodná data nejsou k dispozici. Tzn. je rychlejší, ale méně přesné.

'''Hlavní význam''' speciálních souborů v adresáři &lt;code&gt;/dev&lt;/code&gt; je:

* Dvojice hlavní/vedlejší číslo pro jádro jednoznačně definuje ovladač zařízení a případně řadič a jednotku na řadiči (v systému může být několik stejných řadičů (např. IDE/ATAPI, SCSI, USB) a každý řadič může obsluhovat více jednotek (na jednom SCSI řadiči může být např. současně disk, magnetická páska, CD-ROM, ZIP mechanika výměnných disků, scanner a osvitová jednotka)

* Programy přistupují k zařízením jednotným způsobem stejně jako k souborům - čtení ze souboru &lt;code&gt;/dev/st0&lt;/code&gt; je vlastně čtení z magnetické pásky, zápis do souboru &lt;code&gt;/dev/tty4&lt;/code&gt; je výpis na čtvrtou virtuální konzoli počítače, přečtení prvních 512 Byte ze souboru &lt;code&gt;/dev/hda&lt;/code&gt; je vlastně přečtení prvního sektoru z master disku na primárním IDE/ATA řadiči ( pro architekturu PC a DOS dělení disků je to MBR (Master Boot Record - hlavní zaváděcí záznam, obsahuje i Partition Table /tabulku rozdělení disku/)
* Přístup k zařízením je řízen přístupovými právy k odpovídajícím speciálním souborům adresáře &quot;&lt;code&gt;/dev&lt;/code&gt;&quot; - právem k zápisu do speciálního souboru v &quot;&lt;code&gt;/dev&lt;/code&gt;&quot; je dáno právo zápisu za odpovídající zařízení

'''Pozn.1:''' Síťová zařízení (LAN/WAN karty, PPP/SLIP/PLIP zařízení, různá síťová &quot;pseudozařízení&quot; (regulátory šířky pásma/vyvažování zátěže, kryptovací zařízení, zařízení pro virtuální sítě /VPN/ ap.) nejsou mapovány na položky souborového systému - nemají položky v adresáři &quot;&lt;code&gt;/dev&lt;/code&gt;&quot; jako ostatní zařízení. Je to dáno tím, že
: komunikace se síťovým zařízením je zcela odlišná od komunikace užité pro práci se znakovými nebo blokovými zařízeními - namísto funkcí &quot;čtení&quot; a &quot;zápis&quot; je nutno volat funkce poplatné přenosu paketů.
: &quot;síťování&quot; většinou není specifické pro nějaký proces, přicházející pakety a/n jejich fragmenty musí být sdruženy, identifikovány a redistribuovány před tím, než je proces dostane. Systém má na starost doručování paketů mezi programy a síťovými rozhraními (interface) a řídí provádění programů na základě jejich síťové aktivity. Také směrování (routing) paketů a identifikace adres (adres resolution) je implementována přímo v jádře.
Pro potřeby síťové komunikace mezi procesy mají systémy Unix/Linux implementován koncept tzv. &quot;'''[[soket]]ů''' (angl. '''sockets''')

'''Pozn. 2:''' Podobně jako rozhraní SCSI (Small Computer Systems Interface - komunikační protokol mezi počítačem a periferními jednotkami; všechna SCSI zařízení &quot;rozumí&quot; stejnému protokolu bez ohledu na typ řadiče na nejž jsou připojena), byly v nových jádrech Linuxu implementovány další třídy zařízení: '''USB''', '''Bluetooth''' /Modrý zub/, '''IEEE 1394''' /FireWire/, '''I2O'''/Intelligent Input/Output/, '''Multimédia''' aj. Tyto skupiny mají shodný komunikační protokol a jeho implementace v jádře zbavuje vývojáře ovladačů příslušných zařízení programovat tuto pro celo třídu společnou vrstvu znovu.

'''Pozn. 3:''' Nevýhodou speciálních souborů zařízení v adresáři &quot;&lt;code&gt;/dev&lt;/code&gt;&quot; je to, že je &quot;velký&quot; - typicky obsahuje až několik desítek tisíc souborů. Je to proto, že obsahuje (a je jich naprostá většina) soubory i pro zařízení, která v systému (ještě) neexistují - jaksi &quot;do foroty&quot;, až se zařízení přidá, už bude jeho soubor zařízení existovat a nemusí se vytvářet např. povelem &quot;mknod&quot;. Např. pro pevné disky &quot;&lt;code&gt;hd&lt;/code&gt;&quot; jsou připravena zařízení &lt;code&gt;hda-hdt&lt;/code&gt;, pro každé 32 oblastí (partition), tj. celkem 16x32=512 speciálních souborů. Pro jiná zařízení je situace obdobná.
Východiskem je [[devFS]] filesystém, implementovaný v jádrech Linux 2.4 : není to již součást normálního FS, ale kód pro nová zařízení je součástí jádra. &quot;&lt;code&gt;/dev&lt;/code&gt;&quot; FS je vytvářen v RAM během zaváděcí (boot) fáze systému a odpovídající speciální soubor pro nové zařízení je jádrem automaticky přidán při jeho připojení. (V době psaní tohoto dokumentu ale devFS nebyl součástí žádné velké distribuce).

'''Pozn. 4:''' Od jádra verze 2.6.x se začalo místo devFS filesystému používat systému [[Udev]], který umožňuje zařízení dynamicky vytvářet a rušit

=== Adresář &lt;code&gt;/proc&lt;/code&gt; ===

Je virtuální souborový systém (typ, zadávaný např. v povelu &quot;mount&quot;, je &quot;proc&quot;), standardně připojovaný do bodu &quot;&lt;code&gt;/proc&lt;/code&gt;&quot;. Používá se k nastavování a čtení hodnot jednotlivých parametrů jádra i běžících procesů. Hodnoty a stavy jsou uchovávány v jednotlivých souborech, ale ve FS existují pro čitelnost a orientaci i adresáře. Ty základní přímo v &quot;&lt;code&gt;/proc&lt;/code&gt;&quot;:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| &lt;code&gt;/číselné&lt;/code&gt; || hodnoty a stavy jednotlivých aktivních procesů. Název adresáře je PID (Program ID) číslo příslušného procesu.
|-
| &lt;code&gt;/bus&lt;/code&gt; || sběrnice systému (PCI, PCMCIA, USB, MCA, EISA, ..), jejich ovladače a připojená zařízení.
|-
| &lt;code&gt;/ide&lt;/code&gt; || IDE řadiče a zařízení na nich připojená. Obdobně i adresář /scsi.
|-
| &lt;code&gt;/net&lt;/code&gt; || data okolo síťové vrstvy: zařízení, routovací tabulky a protokoly, ARP cache, statistiky aj.
|-
| &lt;code&gt;/sysvipc&lt;/code&gt; || prostředky meziprocesové komunikace: zprávy, semafory a sdílená paměť
|-
| &lt;code&gt;/sys&lt;/code&gt; || nastavené hodnoty a limity systému
|}

Adresář &lt;code&gt;/sys&lt;/code&gt; se dělí na další podadresáře podle kategorie příslušných parametrů (dev, fs, kernel, net, vm aj.) Změnou hodnot v příslušných souborech můžeme měnit nastavení a chování systému. Např.:
&lt;pre&gt;
$ cat /proc/sys/net/ipv4/ip_forward# Je stroj koncový nód (0) nebo router (1) ?
0
$ echo &quot;1&quot; &gt; /proc/sys/net/ipv4/ip_forward# povol routing IPv4 paketů
&lt;/pre&gt;
&amp;nbsp;*) Kdo najde chybu? (kdo ne - viz konec článku)

== Práva souborů a adresářů ==

Různé Unixové a Unixu podobné (Unix-like) OS podporují různé druhy souborových systémů (&quot;FS&quot; - File System). FS mohou mít trochu odlišnou množinu atributů řídících přístup a řízení přístupu může být ovlivněno volbami zadanými v době připojení (&quot;mount&quot;) FS. Linux např. začal na FS &quot;[[Minix]]&quot;, nyní je nejrozšířenější &quot;'''Extended 2 FS'''&quot; (zkráceně označovaný jako &quot;'''ext2'''&quot; nebo &quot;'''e2fs'''&quot;, rychle nastupují [http://www.abclinuxu.cz/clanky/show/11662 žurnálovací FS] (&quot;Extended 3 FS&quot; = [http://www.abclinuxu.cz/clanky/show/12344 ext3]; &quot;Reiser FS&quot; = [http://www.abclinuxu.cz/clanky/show/12663 reiserfs] a &quot;Journaled FS&quot; = [http://www.abclinuxu.cz/clanky/show/19124 jfs] (IBM) jsou již součástí 2.4.x jader, další je možné přidat např. &quot;[http://www.abclinuxu.cz/clanky/show/13224 XFS]&quot; ).

Většina FS na Unix-like OS podporuje minimálně tyto atributy:

:* Vlastnictví uživatelem a skupinou (tj. soubor má UID a GID). Uživatel může být členem více skupin, ale jedna je defaultní - a ta bude přidělena nově vytvářenému souboru (System V konvence, v BSD je skupina podle nadřazeného adresáře). Viz též dále SGID bit na adresáři.&lt;br /&gt;V Linuxu pouze root může změnit vlastníka souboru, ne samotný vlastník
:* Bity práv - čtení (r=read), zápis (w=write) a provádění(x=execute) - pro uživatele(vlastníka), skupinu a pro ostatní. Popis vlastností těchto a dalších bitů při jejich aplikaci na soubory a adresáře viz tabulka níže
:* &quot;sticky&quot; bit (angl. přilnavý, lepkavý - &quot;'''lepí''' program do paměti) - ponechává kód programu v oper. paměti i po ukončení procesu
:* SUID a SGID bity - viz tab. níže
:* Časová razítka (timestamps, počet vteřin od 1.1.1970 0:0:0 UTC) - pro každý objekt FS jsou uloženy doby posledního přístupu a poslední modifikace. Poznamenejme, že vlastník souboru může tyto doby měnit - viz příkaz '''touch'''.

'''Pozn1:''' Kromě těchto pro Unix-like FS společných bitů mohou mít konkrétní FS další atributy, viz např. příkaz &quot;chattr&quot; a &quot;lsattr&quot; - atributy &quot;ext2&quot; a &quot;ext3&quot; souborových systémů, speciálně atributy &quot;immutable (objekt nelze měnit) a append-only (objekt lze jen rozšiřovat) /nastavovatelné pouze uživatelem &quot;root&quot;/.

'''Pozn2:''' U FS které nemají tyto společné přístupové bity je přístup a/nebo vlastnictví možné emulovat volbami příkazu &quot;mount&quot; v době připojení FS.

'''Pozn3:''' Pro přidávání a výmaz souborů mají význam pouze přístupové bity a vlastník adresáře souboru (pokud Unix FS nepodporuje komplexnější schéma, jako např. POSIX ACL (ACL = ACcess List = přístupový seznam)). Tzn. i soubory, které nemají nastaveny nastaveny žádné přístupové bity mohou být smazány, pokud to povolí adresář v němž jsou umístěny. Stejně pokud nadřazený adresář povolí aby podřazené objekty mohly být změněny uživatelem nebo skupinou, pak jakýkoliv potomek může být nahrazen/změněn tímto uživatelem nebo skupinou.

=== Význam přístupových bitů ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Druh bitu || Obyčejný soubor || Adresář
|-
| read: r (4) || Obsah souboru lze číst || Je možné zobrazit obsah adresáře, tj. vidět jaké soubory a adresáře obsahuje.
|-
| write: w (2) || K souboru lze připisovat nebo jej měnit || Možnost vytváření, smazání nebo přejmenování/přesunu souborů v adresáři
|-
| execute: x (1) || Soubor lze spustit jako program || Povolí procházení adresářem a přístup k souborům a adresářům pod ním. Bez tohoto bitu není možné přidávání, mazání a přejmenování souborů v adresáři. Adresář nemající nastavený x-bit v žádné ze tří skupin (vlastník, skupina, ostatní) je nepoužitelný - může do něj pouze uživatel root.
Adresář který má nastaven tento bit a nemá nastaven r bit nemůže být vypsán, tzn. uživatel musí znát jméno souboru, s nímž chce pracovat.
|-
| SUID (4000) || Je-li nastaven na spustitelném souboru, pak při jeho spuštění bude efektivní UID procesu nastaveno na UID vlastníka souboru. Na nespustitelném souboru způsobí v Linuxu a Systém V systémech uzamčení souboru při jeho přístupu. || Nemá vliv
|-
| SGID (2000) || Je-li nastaven na spustitelném souboru, pak při jeho spuštění bude efektivní GID procesu nastaveno na GID vlastníka souboru. Na nespustitelném souboru způsobí v Linuxu a Systém V systémech uzamčení souboru při jeho přístupu. || Pokud je SGID bit nastaven na adresáři, soubory v adresáři vytvořené budou mít jejich GID automaticky nastavené na GID adresáře - tzv. &quot;projekt adresáře&quot;. Nestandardizováno, funguje v Linuxu a na Solarisu.
|-
| sticky: t (1000) || Staré Unixy jej nazývaly &quot;Save program text&quot; bit a indikoval, že kód spustitelných souborů má zůstat v oper. paměti po ukončení úlohy. Na Linuxu nemá význam - díky správě VM jej nepotřebuje || Bez ohledu na zápisové práva daného adresáře, smazání a přejmenování souboru v tomto adresáři může provést pouze vlastník souboru, vlastník adresáře nebo ten, kdo má explicitně povolena práva zápisu do souboru. Používané na veřejně zapisovatelné adresáře jako je &quot;&lt;code&gt;/tmp&lt;/code&gt;&quot;
|}

'''Pozn.1:''' r,w,x práva na adresář jsou nezávislé na právech souborů a adresářů pod ním. Např. přístup na zápis do adresáře povoluje vytváření nových souborů v adresáři nebo výmaz existujících, ale nedává automaticky právo na zápis do existujících souborů.

'''Pozn.2:''' SUID shell scripty představují vážnou bezpečnostní slabinu a mohou být crackery zneužity pro získání root přístupu do systému. Proto je jejich nastavení jádrem ignorováno a script běží vždy pod UID uživatele.

&amp;nbsp;*) Prompt &quot;&lt;code&gt;$&lt;/code&gt;&quot; ukazuje, že uživatel zřejmě není &quot;root&quot; a tedy nemá právo zapisovat kamkoliv do &quot;&lt;code&gt;/proc&lt;/code&gt;&quot; !

== Reprezentace souborového systému na disku ==
* Informace o souborech jsou soustředěny do seznamu i-uzlů (i-node). Při vytváření fs se na daném médiu pro i-uzly vytvoří prostor zadané velikosti. Tím je dán max. počet i-uzlů (tzn. i max. počet souborů), které se na daném médiu mohou vytvořit.
* Soubor na souborovém systému je jednoznačně definován číslem i-uzlu (jsou číslovány od 1). I-uzel obsahuje mj. typ souboru (obyč, adresář, symlink, speciál, FIFO, ..), jeho velikost v bajtech, počet odkazů na soubor a diskovou adresu uložení dat na disku. Neobsahuje však jméno souboru - to je uloženo v adresáři.
* Adresář je zvláštní případ souboru. Obsahuje pouze jméno souboru (příp. délku jména) a číslo i-uzlu. Prázdná položka má nulové číslo i-uzlu.
* Superblok popisuje systém souborů - typ fs, velikost systému souborů, počet volných bloků fs, velikost seznamu i-uzlů, i-uzel kořenového adresáře apod.
* Zaváděcí blok (volitelně)
* Bitmapa i-uzlů
* Bitmapa datových bloků

= Odkazy a použitá literatura =
security/zabezpecujemelinux
jak_na_Unix.html
* Secure-Programs-HOWTO
* Security-HOWTO
* Adv-Bash-Scr-HOWTO
* Unix-and-Internet-Fundamentals-HOWTO

Verze: 5.4.2003

[[Kategorie:Linux|Adresářová struktura]]</text>
      <sha1>3ooxzbh3ja6sfi72r2zje9tatei4e00</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:bash</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2832</id>
    <redirect title="Bash" />
    <revision>
      <id>7735</id>
      <timestamp>2007-02-13T20:03:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrováno na [[Bash]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="18" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Bash]]</text>
      <sha1>1ic39zvrm825pg9ozwax7sp9nmpmorf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:awk</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2833</id>
    <redirect title="Awk" />
    <revision>
      <id>7736</id>
      <timestamp>2007-02-13T20:04:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrováno na [[Awk]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="17" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Awk]]</text>
      <sha1>dkm1etc2rcw8wzhasu25czgw70w8jny</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:gawk</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2834</id>
    <redirect title="Awk" />
    <revision>
      <id>7737</id>
      <timestamp>2007-02-13T20:05:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrováno na [[Awk]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="17" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Awk]]</text>
      <sha1>dkm1etc2rcw8wzhasu25czgw70w8jny</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:mawk</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2835</id>
    <redirect title="Awk" />
    <revision>
      <id>7738</id>
      <timestamp>2007-02-13T20:05:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrováno na [[Awk]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="17" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Awk]]</text>
      <sha1>dkm1etc2rcw8wzhasu25czgw70w8jny</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:sed</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2836</id>
    <redirect title="Sed" />
    <revision>
      <id>7739</id>
      <timestamp>2007-02-13T20:06:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrováno na [[Sed]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="17" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Sed]]</text>
      <sha1>cvm0qz4v2lan9lw1ax10f4y68pv26us</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:tree</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2837</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17354</id>
      <parentid>7763</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T16:08:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="82" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</text>
      <sha1>ig3zjq13cjm8290fptspl3hgriadcb2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:dd</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2838</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17355</id>
      <parentid>7746</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T16:08:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="82" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</text>
      <sha1>ig3zjq13cjm8290fptspl3hgriadcb2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:link</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2839</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17356</id>
      <parentid>7747</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T16:08:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="82" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</text>
      <sha1>ig3zjq13cjm8290fptspl3hgriadcb2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:mkfifo</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2840</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17357</id>
      <parentid>7752</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T16:09:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="82" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</text>
      <sha1>ig3zjq13cjm8290fptspl3hgriadcb2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:mknod</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2841</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17358</id>
      <parentid>7754</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T16:09:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="82" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</text>
      <sha1>ig3zjq13cjm8290fptspl3hgriadcb2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:popd</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2842</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17359</id>
      <parentid>7755</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T16:09:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="82" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</text>
      <sha1>ig3zjq13cjm8290fptspl3hgriadcb2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:pushd</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2843</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17360</id>
      <parentid>7756</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T16:09:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="82" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</text>
      <sha1>ig3zjq13cjm8290fptspl3hgriadcb2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:rmdir</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2844</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17361</id>
      <parentid>7757</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T16:09:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="82" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</text>
      <sha1>ig3zjq13cjm8290fptspl3hgriadcb2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:shred</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2845</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17362</id>
      <parentid>7758</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T16:10:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="82" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</text>
      <sha1>ig3zjq13cjm8290fptspl3hgriadcb2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:unlink</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2846</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17363</id>
      <parentid>7760</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T16:10:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="82" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</text>
      <sha1>ig3zjq13cjm8290fptspl3hgriadcb2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:dir</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2847</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17364</id>
      <parentid>7761</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T16:10:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="82" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</text>
      <sha1>ig3zjq13cjm8290fptspl3hgriadcb2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:readlink</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2848</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17365</id>
      <parentid>7762</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T16:10:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="82" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</text>
      <sha1>ig3zjq13cjm8290fptspl3hgriadcb2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:vdir</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2849</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17366</id>
      <parentid>7764</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T16:10:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="82" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</text>
      <sha1>ig3zjq13cjm8290fptspl3hgriadcb2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:Alternatives</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2850</id>
    <revision>
      <id>34980</id>
      <parentid>9483</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:27:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1170" xml:space="preserve">Pravděpodobně jste se již setkali s tím, že máte v systému nainstalovány dvě různé aplikace, nebo i stejnou aplikaci, ale různé verze. A možná i vám a začalo vám vrtat v hlavě, podle čeho váš systém používá defaultně právě jen tu jednu.

Debianu, ale i jiné distribuce se používá tzv. '''alternatives'''. Princip je jednoduchý - systém při hledání výchozí aplikace upřednostňuje obsah adresáře &lt;code&gt;/etc/alternatives&lt;/code&gt;, který obsahuje symbolické linky na aplikace, které mají být výchozí.

O tyto [[Linux:symlink|symlinky]] se většinou moc starat nemusíte, dělají to za vás instalační skripty a příkaz [[Linux:update-alternatives|update-alternatives]] který je součástí balíčku [[Linux:dpkg|dpkg]]. Může se však ale stát, že chcete jako výchozí používat jinou aplikaci či knihovnu. Pak tedy můžete změnu provést ručně, nebo pomocí výše zmíněného příkazu [[Linux:update-alternatives|update-alternatives]]

Existuje také grafický nástroj pro úpravu '''alternatives''' aplikace '''galternatives''' naprogramovaná v Pythonu a s GUI v GTK2

[[Kategorie:Linux|Alternatives]]</text>
      <sha1>41ojtqnts13e5ryweqbqcvdqt56v716</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:symlink</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2851</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17367</id>
      <parentid>7771</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T16:11:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="82" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</text>
      <sha1>ig3zjq13cjm8290fptspl3hgriadcb2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:dpkg</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2852</id>
    <redirect title="Apt" />
    <revision>
      <id>7774</id>
      <timestamp>2007-02-14T13:34:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrováno na [[Apt#dpkg]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="22" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Apt#dpkg]]</text>
      <sha1>h12wv576iq7mxfkd9mhm2nerswyicf8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:FAQ</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2853</id>
    <revision>
      <id>41464</id>
      <parentid>34981</parentid>
      <timestamp>2020-04-26T07:07:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="14433" xml:space="preserve">= Jak vypadá Linux? =

V současné době již většina linuxových distribucí určených pro desktopy disponuje po spuštění grafickým rozhraním, takže uživatelé přicházející z operačních systémů založených na grafickém GUI ('''G'''raphical '''U'''ser '''I'''nterface - grafické uživatelské rozhraní) (nejčastěji MS Windows nebo Mac OS) nezažívají podobný šok jako dřív. Přesto je však na místě upozornit, že ''pro běh linuxové distribuce není okenní GUI nezbytný''.

== Problém zatuhlých oken ==

Zatuhnutá okna nemusí nutně znamenat nefunkční systém. Zpravidla stačí pouze restartovat X server
* buď lokálně kombinací kláves CTRL+ALT+Backspace nebo
* přihlášením přes síť a restartováním X serveru pomocí příkazové řádky přes terminál

= Disková zařízení =

== Kde pod linuxem najdu disky? ==

Především je důležité pochopit, že na '''rozdíl od systémů MS Windows, DOS, či Symbian aj. mají unixové systémy pouze jeden kořen - /'' a disky, diskové oddíly (a jiná zařízení) jsou k nalezení jako speciální soubory v adresáři &lt;code&gt;/dev&lt;/code&gt;.

Tj. to co u MS Windows vidíte jako disk '''&lt;code&gt;C:\&lt;/code&gt;''' může být v linuxu diskový oddíl (partition) dostupný jako zařízení '''&lt;code&gt;/dev/hda1&lt;/code&gt;''' ovšem ''aby bylo možné přistupovat k souborům na něm uloženým, je třeba takový diskový oddíl nejprve někam připojit''. Např. následujícím příkazem:
{{Příklad|1=
&lt;div style=&quot;background-color:#f0fff0;font-family:monospace;&quot;&gt;
{{Linux:user}}[[Linux:mount|mount]] /dev/hda1 /mnt
&lt;/div&gt;
}}
Na tomto místě je třeba hned zkraje říct že..
* disk nemusí být viděn jako &lt;code&gt;hda&lt;/code&gt; (viz níže)
* příkaz mount nemusí rozpoznat typ souborového systému
* tzv. &quot;přípojný bod&quot; tj. adresář do kterého disk (nebo jiné blokové zařízení) připojujeme, může být zcela libovolný. Obvykle tomu bývá tak, že v adresáři &lt;code&gt;/media&lt;/code&gt; jsou vytvořené přípojné body pro jednotlivá zařízení a na adresář &lt;code&gt;/mnt&lt;/code&gt; se připojují disky operativně.
* diskový oddíl může být připojen do více bodů současně
* a vůbec nemusí jít o skutečný disk, ale klidně může být takto přimountován tzv. obraz disku (image) získaný třeba příkazem [[Linux:dd|dd]] (v takovém případě však musí být použita volba ''loop'')

Uživatelé zvyklí na automatické připojování externích disků mohou nad tímto manuálním postupem ohrnovat nos, ale časem poznáte, že to dává úžasnou svobodu a volnost při práci s disky. Ostatně, ale i v linuxu může fungovat automatické připojování (automount) tak jako v jiných OS. Na rozdíl od nich však máte svobodu volby..

U starších verzí linuxu než řady 2.6 bylo jednotlivá zařízení potřeba zpočátku vytvářet ručně. Určitá základní sada zařízení byla dostupná hned po instalaci, ale tak jak rostl počet zařízení, které bylo možné do systému připojit, bobtnalo i množství souborů v adresáři &lt;code&gt;/dev&lt;/code&gt;. Jako první systém pro automatické vytváření souborů zařízení byl vytvořen [[Linuxové nástroje pro detekci hardware|devfs]] který však byl nahrazen u řady 2.6 systémem [[Linuxové nástroje pro detekci hardware|udev]], který má mnohem lepší návrh a umožňuje lépe dynamicky spravovat jednotlivá zařízení.

Při startu systému jsou identifikována připojená zařízení, a podle určitého seznamu pravidel (udev rules) se postupně vytvářejí příslušná zařízení. Jejich název je obvykle odvozen od použitého ovladače a typu zařízení.

{{Příklad|1=Pro přístup k disketové mechanice jádro používá modul [[Moduly linuxového jádra#floppy|floppy]]. Jde o tzv. &quot;blokové zařízení&quot; (data jsou u zařízení zapisována a čtena po blocích) což jsou obvykle disky, nebo disketové mechaniky. CD nebo DVD mechaniky jsou specifická zařízení takže u nich to vždy nemusí platit, ale o ty teď nejde. Název zařízení se tedy vytvoří pomocí písmen &quot;f&quot; (floppy) a &quot;d&quot; (disc) na konci jsou pak čísla příslušného diskového oddílu. Diskety obvykle nemívají více diskových oddílů, takže disketovku můžete v systémovém adresáři &lt;code&gt;/dev&lt;/code&gt; najít jako zařízení '''fd0'''.
}}

; Disketová mechanika : Jak už bylo zmíněno v příkladu, používá se modul floppy takže z 90% ji najdete jako zařízení &lt;code&gt;/dev/fd0&lt;/code&gt;
výjimka může nastat tehdy, pokud máte disketových mechanik ve stroji víc. V dnešní době se však spíš setkáte s tím, že nemáte disketovku žádnou a modul &lt;code&gt;floppy&lt;/code&gt; můžete tím pádem při rekompilaci jádra klidně vyhodit.

; PATA disky : V současné době ustupují a začínají být nahrazovány SATA disky. Zkratka naznačuje, že jde o disky připojené na tzv. [[IDE rozhraní]] pomocí paralelního IDE kabelu - je to široký, plochý kabel. Vyskytují se dva typy 40-žilový a novější 80-žilový (familiérně označovaný &quot;stovkový&quot; protože umožnil přenos dat rychlostí 100MHz a vyšší). Existuje také kulatá varianta tohoto kabelu,ale IDE konektor je stejný. Protože se obvykle přes ide rozhraní připojovaly pevné disky (harddisky, HDD), ustálila se konvence pro pojmenování zařízení připojených přes ně na prvním písmenu &quot;h&quot; (harddisk). Pevných disků však mohlo být ve stroji více. Na většině základních desek totiž byly 2 IDE konektory, tzv. &quot;primary&quot; a &quot;secondary&quot;, z nichž v každém mohl být jeden kabel se dvěma konektory (koncový &quot;master&quot; a prostřední &quot;slave&quot;). S kabelem, který by měl větší počet IDE konektorů jsem se nesetkal. Takže vyvstala potřeba jednotlivé disky od sebe dále odlišit. Do názvu zařízení se proto začalo přidávat postupně podle abecedy další písmeno ''a'', ''b'', ''c'',.. podle toho jak je jádro postupně našlo. Ale teď následuje drobná vsuvka...

:; Primární diskové oddíly (Primary partition) : Kapacita pevných disků byla mnohem větší než u disket, a s rozvojem technologií postupně rostla (a zatím ještě roste). Bohužel vývojáři souborových systémů neočekávali tak prudký boom, a první souborové systémy měly mnohé technologické omezení, které tím pádem limitovaly jejich maximální kapacitu. Dočasným řešením bylo zavedení diskových oddílů.

:; Logické diskové oddíly (Extended partition) : Poměrně záhy se však opět narazilo na technologický problém v omezení adresování disku, který byl vyřešen zavedením tzv. rozšířeného diskového oddílu (Extended partitions), který je vlastně pouhým kontejnerem pro další diskové oddíly.

:...K názvu zařízení tedy ještě přibylo číslo označující pořadí diskového oddílu od začátku disku. Disk připojený přes IDE rozhraní tedy můžete najít v adresáři &lt;code&gt;/dev&lt;/code&gt; třeba jako zařízení '''hda''' nebo '''hda0''', ovšem diskové oddíly na takovém zařízení jako '''hda1''', '''hda2''' atd..

; SCSI a SATA disky :

; externí USB a FLASH disky : Původně se používal pro práci s blokovými zařízeními přes usb jaderný modul [[Moduly linuxového jádra#ub|ub]] ale ten má omezení na max. počet 8 diskových oddílů. Vytvořená zařízení pak byla pojmenována '''uba''' nebo '''uba0''', v případě dalšího usb zařízení pak třeba '''ubb''' atp. Pojmenování zařízení pak vychází z logiky názvu ovladače '''u'''sb '''b'''lock (blokové zařízení na USB)
: Většinu externích disků neměla více diskových oddílů, když se však začaly používat adaptéry IDE-USB přes které lze připojit disky které mají diskových oddílů více (nezapomínejte, že se započítává i '''swap''' a '''logický oddíl''' ), nastal problém s tím, že se nevytvoří všechna potřebná zařízení. Proto se začal upřednostňovat jaderný modul [[Moduly linuxového jádra#usb storage|usb-storage]], kde tento problém není. Uzlové body zařízení přístupné přes tento modul se pojmenovávají stejně jako ostatní scsi zařízení - '''sda''', '''sdb''','''sdb1''' atp.
: Pro paměťové FLASH disky (tzv. &quot;klíčenky&quot;) je také typické, že jsou obvykle formátovány na souborový systém [[Přehled souborových systémů#FAT32|FAT32]], který má svá omezení. Pokud tedy potřebujete na takový disk zálohovat nějaká data, je doporučeno k tomu použít některý z [[Linux:Přehled základních příkazů#Nástroje pro archivaci|archivačních nástrojů]].


* Rozdíl mezi sd sg sc

Vypsat jaké váš systém aktuálně &quot;vidí&quot; diskové oddíly oddíly si můžete příkazem:

{{Příklad|1=
&lt;div style=&quot;background-color:#f0fff0;font-family:monospace;&quot;&gt;
{{Linux:user}} cat /proc/partitions
&lt;/div&gt;
}}

{{Poznámka|1=
Donedávna se používalo pro přístup k diskovým zařízením několik ovladačů. V poslední době, od jádra 2.6.20 však dochází k jejich sjednocování pod jednotnou hlavičkou '''libata''', takže vaše disky (a také USB disky a CD mechaniky..) se nejspíš budou v systému jevit jako by byly připojené přes SCSI rozhraní.}}

== Je lepší rozdělit disk na diskové oddíly, nebo vytvořit jeden oddíl přes celý disk? ==

Tato otázka dokáže vždy spolehlivě rozohnit na linuxových fórech debatu. Stejně jako ta následující. Přitom na ni neexistuje jednoznačná odpověď. Existuje pouze praktický soubor empirických zkušeností který se u každého liší. Pokusím se tedy vyložit podle svého nejlepšího vědomí a svědomí všechna pro a proti.

* Pokud máte veškerá data na jednom diskovém oddíle nezískáváte žádnou výhodu v rychlosti přístupu na disk. Spíš naopak.
: Při startu systému bude trvat déle kontrola souborového systému
: V případě, že dojde k poškození souborového systému, je větší pravděpodobnost že přijdete také o některá uživatelská data
: Pokud se vám zacyklí nějaký proces, tak se vám snadno může stát, že vám narůstající logovací soubor zaplácne celý souborový systém a ten se vám pak nepodaří spustit.

* Máte-li systém nainstalovaný na více diskových oddílů
: Je třeba věnovat větší pozornost při manipulaci s disky, tak abyste omylem nezformátovali systémový disk, atp.
: Zhavaruje-li vám souborový systém na některém z diskových oddílů, neznamená to nutně ztrátu uživatelských dat
: Pokud je do adresáře &lt;code&gt;/var&lt;/code&gt; připojen samostatný diskový oddíl, tak v případě jeho &quot;zaplácnutí&quot; logem nedojde ke kolapsu celého systému. Pravděpodobnost havárie souborového systému je také u diskového oddílu s tímto adresářem mnohem vyšší také proto že je do něj obvykle častěji zapisováno.

== Který souborový systém je nejlepší? ==

Ani na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď a platí: &quot;Někdo holky, jiný vdolky.&quot; V podstatě je úplně jedno který z nativních linuxových souborových systémů použijete. Abyste sami mohli posoudit jejich klady a zápory, máte zde k dispozici [[Přehled souborových systémů]]

= Instalace software =

Pod pojmem Linux se obvykle rozumí nejenom pouhé jádro, ale celá distribuce. Distribuce je kompletní systém, který obsahuje kromě jádra také všechny základní knihovny a aplikace, nezbytné pro chod systému. Mimo jiné také obsahuje nástroje, které jsou potřebné pro instalaci dalšího software.

== &quot;Svatá trojice&quot; ==

Mezi ty nejzákladnější, který má své kořeny v unixovém dávnověku, patří příkaz [[Linux:make|make]], který obsahuje prakticky téměř každá distribuce. Postup jeho použití se slangově označuje jako tzv. &quot;svatá trojice&quot;. Viz

{{Příklad|1=
&lt;div style=&quot;background-color:#f0fff0;font-family:monospace;&quot;&gt;
{{Linux:user}}./configure&lt;br /&gt;
{{Linux:user}}[[Linux:make|make]]&lt;br /&gt;
{{Linux:root}}[[Linux:make|make]] install
&lt;/div&gt;
}}

* Prvním příkazem se provede základní konfigurace, tj. během spuštění konfiguračního skriptu se ověří zda jsou k dispozici všechny potřebné aplikace a knihovny a nastaví ev. další systémové proměnné (kam se mají nainstalovat binární spustitelné soubory, kam knihovny, kam dokumentace, atp.)
* Druhý příkaz provede vlastní sestavení aplikace - tj. vytvoření binárních souborů, vygenerování dokumentace atd.
* Třetím příkazem se provede vlastní instalace. Pokud není určeno jinak (při konfiguraci), použije [[Linux:make|make]] pro instalaci jako výchozí adresář &lt;code&gt;/usr/local&lt;/code&gt;

Protože úspěch sestavení závisí do značné míry také na kvalitě konfiguračního skriptu, byly vytvořeny další alternativy jak pro automatické vytvoření konfiguračního skriptu, tak pro vlastní sestavení aplikace.

== [[Balíčkovací systémy]] ==

Instalace aplikací přes &quot;svatou trojici&quot; apod. je sice jednoduchá, ale nese sebou také řadu nevýhod. Ne vždy totiž autoři instalačních skriptů pamatují také na to, že někdo bude chtít aplikaci také odinstalovat, a také nijak neřeší ev. závislosti mezi instalovanými knihovnami. Proto vznikly balíčkovací systémy.

Díky balíčkovacím systémům lze software v rámci linuxových distribucí instalovat mnohem elegantněji než u MS Windows. Většina z nich má k dispozici nějakého správce balíků přes který stačí vybrat co chcete, stáhnout a doinstalovat.

=== Instalace software ze zdrojových kódů ===

Někdy se však můžete setkat s aplikacemi, které zrovna ve vaší distribuci nejsou. V takovém případě můžete většinou použít první postup - kompilaci ze zdrojového kódu, ale než takovou instalaci &quot;naprudko&quot; je lepší obeznámit se s postupem tvorby instalačních balíčků.

=== Instalace balíků z jiných distribucí ===

Je v zásadě možná díky aplikaci [[Linux:alien|alien]], ale je třeba mít na paměti několik důležitých faktů:
* U takto vytvořeného balíku nemusí sedět závislosti
* Aplikace kterou &quot;přebalíte&quot; přes [[Linux:alien|alien]] může vyžadovat knihovny, které ve svém systému nemáte nainstalované, nebo mají ve vaší distribuci trochu jiný název, či umístění (to však lze dodatečně pořešit přes symbolické linky, viz příkaz [[Linux:ldd|ldd]])

[[Kategorie:Linux|FAQ]]</text>
      <sha1>hcd3t7y4hrd6gv97wp5f6eaafels9xk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux na desktopu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2854</id>
    <revision>
      <id>43845</id>
      <parentid>34997</parentid>
      <timestamp>2021-05-04T20:07:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3418" xml:space="preserve">Linux na desktopu se liší od jiných OS především v tom, že jej lze provozovat jak samostatně, tak jako terminálového klienta, což je výhodné zvláště v případě většího počtu [[w:Pracovní stanice|pracovních stanic]]. Jednotlivé typy použití se však volně prolínají podle potřeb uživatelů.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Charakteristika typů použití Linuxu na pracovních stanicích
|-
! Typ desktopu || Charakteristika || Výhody || Nevýhody
|- style=&quot;vertical-align: top;&quot;
! Samostatný stroj
| Na stroji je nainstalován plnohodnotný linuxový systém. Veškeré soubory a adresáře jsou umístěny lokálně. O takovém stroji se občas hovoří že je ''standalone'' (ang. samojediný). ||
* Výpadek síťového připojení nemusí mít vliv na práci se strojem, protože aplikace jsou instalované lokálně
||
* Uživatele a jejich nastavení je třeba spravovat lokálně pro každý stroj zvlášť
* V případě hardwarové poruchy může dojít ke ztrátě uživatelských dat
|- style=&quot;vertical-align: top;&quot;
! Těžký klient
| Na stroji je nainstalován základní systém. Po přihlášení se připojí uživatelské adresáře ze souborového serveru ||
* Rychlá náhrada poškozeného stroje
* Centralizovaná správa uživatelů a jejich adresářů
* Nižší nároky na síťový provoz než u bezdiskové stanice
||
* Závislost na síťovém připojení, terminálovém a souborovém serveru
* Vyšší nároky na konfiguraci ''defaultního'' systému, tak aby obsahoval všechny potřebné ovladače
|- style=&quot;vertical-align: top;&quot;
! Bezdisková stanice
| Na stroji není nainstalován žádný operační systém, a síťová karta umožňuje nabootovat systém po síti ||
* Rychlá náhrada poškozeného stroje
* Minimální nároky na hardware
||
* Závislost na síťovém připojení, terminálovém a souborovém serveru
* Vyšší nároky na zatížení sítě než u těžkého klienta
|}

= Linuxový desktop jako samostatná pracovní stanice =

Se používá všude tam, kde není centralizovaná správa uživatelů, nebo vyžaduje pracovní náplň uživatele zcela specifickou skladbu software.

== Desktop pro běžného uživatele ==

Kancelářský balík, software pro čtení, tisk a tvorbu dokumentů, webový prohlížeč, e-mailový klient, klient pro [[w:Instant messaging|IM]] (ICQ, jabber, skype,..)

== Desktop pro domáciho uživatele ==

Pro domácí uživatele slouží obvykle Desktop navíc zároveň jako multimediální stanice, ke sledování filmů, televize, úpravě fotografií, přehrávání CD a DVD.

== Desktop pro programátora ==

Zahrnuje také nejrůznější servery, programovací nástroje, emulátory, testovací verze aplikací atp.

= Linuxový desktop jako těžký klient =

Používá se obvykle jako náhradní řešení tam, kde by použití bezdiskových stanic příliš zatěžovalo síť. Instalace zahrnuje celý systém, včetně základních aplikací a sdílené adresáře se připojují až po přihlášení.

Aktualizaci software lze provádět podobně jako u samostatných pracovních stanic.

= Linuxový desktop jako terminálový klient =

Instalace zahrnuje pouze základní ovladače systému, tak aby bylo možno nabootovat, připojit sdílené adresáře a spustit vzdálený X server.

Aktualizace software se provádí úpravou natahovaného obrazu disku.

[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>p0oegh5rfg3vdjblqggaxtu2jek2mvj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Uživatelská práva</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2855</id>
    <revision>
      <id>35573</id>
      <parentid>21925</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5472" xml:space="preserve">== Nástroje pro práci s právy ==

=== chgrp ===
Příkazem '''chgrp''' měníme skupinu vlastníků adresářů.
:'''chgrp [-Rcfv] [--recursive] [--changes] [--silent] [--quiet] [--verbose]''' skupina soubor ...

Skupinu zadáváme buď jménem nebo číslem GID. Na místě souboru může být i adresář, či jiný objekt, který má skupinu vlastníků.

'''-c''' nebo '''--changes'''
:Vypisuje se sdělení o změně vlastníků.
'''-f''' nebo '''--silent''' nebo '''--quiet'''
: Nevypisují se chybová hlášení.
'''-v''' nebo '''--verbose'''
:O každé adresářové položce se vypíše sdělení.
'''-R''' nebo '''--recursive'''
:Je-li zpracovávanou položkou adresář, potom se příkaz provede pro všechny soubory a podadresáře umístěné pod adresářem.
''' --reference'''=RFILE
:použije skupinu souboru RFILE namísto přímého zadání nové skupiny

=== chmod ===

Příkazem '''chmod''' měníme přístupová práva adresáře položek.

:'''chmod [-Rcfv] [--recursive] [--changes] [--silent] [--quiet] [--verbose]''' přístupová_práva soubor...

Přístupová práva se zadávají symbolicky nebo absolutně osmičkovým číslem reprezentujícím hodnotu jednotlivých bitů.

Symbolické zadání práv má obvykle tuto syntaxi:
:'''[ugoa...][[+-=][rwxXstugo...]...][,...]'''

Řetězec nesmí obsahovat mezeru, proto se jednotlivé instance oddělují čárkou.

Písmena z kombinace '''ugoa''' určují jakým kategoriím vlastníků patří:
* '''u''' (user) pro vlastníka
* '''g''' (group) pro skupinu vlastníků
* '''o''' (other) pro ostatní
* '''a''' (all) pro všechny tři předchozí kategorie
Nezadáme-li žádné písmeno, použije se '''a''' s tím, že se nenastavují bity přístupových práv, které jsou vyloučeny příkazem '''[[umask]]'''.
Operátor:
* '''+''' přidá přístupová práva k právům již nastaveným
* '''-''' přístupová práva ubírá
* '''=''' nastavuje práva na hodnotu, která je určena následujícím řetězcem.
Písmena z řetězce '''rwxXstugo''' určuje přístupová práva:
* '''r''' (read) pro čtení
* '''w''' (write) pro zápis
* '''x''' (execute) pro provedení souboru nebo vstup do adresáře
Písmeno '''X''' znamená totéž co '''x''' v případech, že jde o adresář nebo o soubor, který již má pro nějakou kategorii vlastníků nastaveno právo '''x'''. Písmeno '''s''' znamená nastaveno SUID (vlastníkem procesoru vzniklého z tohoto souboru bude vlastník souboru) nebo SGID bitu. Právem '''t''' (sticky) se označují adresáře, v nichž má právo rušit soubory pouze vlastník. Znak '''u''' znamená, že se použije to, co je definováno pro vlastníka; '''g''' pro skupinu a '''o''' pro ostatní.
Numericky se práva zadávají jednou až čtyřmi osmičkovými číslicemi. Vynechané číslice se chápou jako 0. Jednotlivé bity mají následující význam:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Bit !! Význam
|-
| 4000 || SUID
|-
| 2000 || SGID
|-
| 1000 ||sticky bit
|-
| 400 || čtení pro vlastníka
|-
| 200 || zápis pro vlastníka
|-
| 100 || provedení pro vlastníka
|-
| 40 || čtení pro skupinu vlastníků
|-
| 20 || zápis pro skupinu vlastníků
|-
| 10 ||provedení pro skupinu vlastníků
|-
| 4 || čtení pro ostatní
|-
| 2 || zápis pro ostatní
|-
| 1 || provedení pro ostatní
|}

Příkaz '''chmod''' rozpoznává tyto volby:

'''-c''' nebo '''--changes'''
:Vypisuje sdělení o změně.
'''-f''' nebo '''--silent''' nebo '''--quiet'''
:Nevypisují se chybová hlášení.
'''-v''' nebo '''--verbose'''
:O každé adresářové položce se vypíše sdělení.
'''-R''' nebo '''--recursive'''
:Je-li zpracovávanou položkou adresář, potom se příkaz provede rekurzivně pro všechny soubory a podadresáře.

=== chown ===
Změna vlastníka souboru

'''chown[-Rcfv] [--recursive] [--changes] [--silent] [--quiet] [--verbose]'''

Příkazem měníme buď vlastníka nebo skupinu. Možnosti jsou tyto:

* '''''vlastník:''''' Zadáme-li pouze jméno uživatele nebo jeho UID, změní se pouze vlastník každé z adresářových položek. Skupina zůstává beze změny.

* '''''vlastník-skupina:''''' Zadáme-li vlastníka následovaného dvojtečkou nebo tečkou a skupinou, potom se změní současně vlastník i skupina. Skupinu můžeme zadat rovněž jménem nebo číslem GID. Řetězec nesmí obsahovat mezeru.

* '''''vlastník:''''' Zadáme-li vlastníka následovaného dvojtečkou nebo tečkou bez zadání skupiny, potom se změní vlastník a skupina se nastaví na implicitní skupinu nového vlastníka (skupina nastavená po přihlášení vlastníka).

* '''''skupina:''''' Zadáme-li pouze skupinu za dvojtečkou nebo tečkou, potom se změní pouze skupina tak, jako to provádí příkaz '''chgrp'''.

Příkaz '''chown''' rozpoznává tyto volby:

'''-c''' nebo '''--changes'''
: Vypisuje se sdělení o změně u těch adresářových položek, u kterých ke změně skutečně dochází.
'''-f''' nebo '''--silent''' nebo '''--quiet'''
: Nevypisují se chybová hlášemí v těch případech, kdy nelze vlastníka nebo skupinu vlastníků u adresářové položky změnit.
'''-v''' nebo '''--verbose'''
: O každé zpracovávané adresářové položce se vypíše sdělení.
'''-R''' nebo '''--recursive'''
: Je-li zpracovávanou adresářovou položkou adresář, potom se příkaz rekurzivně provede pro všechny soubory a podadresáře umístěné pod zprac. adresářem.

[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>oq5176pg14azo9ib6z28btv8r11k530</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:chgrp</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2856</id>
    <redirect title="Uživatelská práva" />
    <revision>
      <id>7791</id>
      <timestamp>2007-02-15T20:04:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrováno na [[Uživatelská práva#chgrp]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="40" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Uživatelská práva#chgrp]]</text>
      <sha1>1q4pr8v3ygxpunw5o1phnovidcb7fi8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:chmod</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2857</id>
    <redirect title="Uživatelská práva" />
    <revision>
      <id>7792</id>
      <timestamp>2007-02-15T20:05:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrováno na [[Uživatelská práva#chmod]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="40" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Uživatelská práva#chmod]]</text>
      <sha1>fyu420nxb9f8s30natsowp0z3uu7fnm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:chown</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2858</id>
    <redirect title="Uživatelská práva" />
    <revision>
      <id>7793</id>
      <timestamp>2007-02-15T20:06:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrováno na [[Uživatelská práva#chown]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="40" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Uživatelská práva#chown]]</text>
      <sha1>4eooocv5f8ai8jawlur45ih37heom8y</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:ar</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2859</id>
    <redirect title="Linux:Nástroje pro archivaci" />
    <revision>
      <id>7823</id>
      <parentid>7794</parentid>
      <timestamp>2007-02-16T12:40:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrováno na [[Linux:Nástroje pro archivaci#ar]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="46" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Nástroje_pro_archivaci#ar]]</text>
      <sha1>ltpasvvw26b0zfoym0os8zuuvcwkjj6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:Nástroje pro archivaci</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2860</id>
    <revision>
      <id>43837</id>
      <parentid>39047</parentid>
      <timestamp>2021-05-03T21:07:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="14196" xml:space="preserve">Linuxové archivační nástroje jsou založeny na principu spojování více souborů do jednoho. Liší se způsobem jak to dělají a také tím, jakým způsobem zachovávají metainformace o archivovaných souborech.

= ar =

Formát archívů vytvářených utilitou '''ar''' nebyl nikdy standardizován. Od historických unixových dob '''ar''' postupně vystřídal několik navzájem odlišných formátů. V současné době se používají dvě varianty - BSD a GNU
# na 16bitových strojích se používal formát s hlavičkou o pěti polích z nichž každé mohlo obsahovat max. 8 znaků
# ten nahradil formát pro 16 i 32bitové stroje s hlavičkou o šesti polích přičemž počet znaků již byl 14
# od BSD verze 4.0 následoval formát bezprostředně předcházející současným formátům, ovšem bez podpory dlouhých názvů (pouze 16 znaků) a mezer.
# Od verze BSD 4.4 se začala používat úprava, která problém dlouhých názvů a mezer vyřešila, ale souběžně vznikla GNU verze, kterou dnes používá GNU/Linux

== Popis formátu ==

Archiv který byl vytvořen nástrojem '''ar''' začíná [[magickým řetězcem]] &quot;!&lt;arch&gt;&quot; následovaný znakem LF (Line Feed - zalomení řádku, neboli také &quot;\n&quot;). Zbytek archívu tvoří objekty. Každý objekt je složen z hlavičky souboru a jeho obsahu. Hlavička souboru obsahuje metainformace o souboru, které jsou v rámci unixu přenositelné (název souboru,nastavení práv, čas, velikost) a obsah souboru - je-li čitelný, je čitelný i když je v archívu.

Hlavičku tvoří šest polí různé délky , vzájemně oddělených dvouznakovým oddělovačem:
* název souboru v ASCII (16 znaků)
* čas poslední změny souboru (12 znaků)
* UID vlastníka (6 znaků)
* GID skupiny (6 znaků)
* nastavení práv souboru (8 znaků)
* velikost souboru (10 znaků)
Číselné hodnoty polí jsou v desítkové soustavě (decimální) s výjimkou pole s nastavením práv souboru, které je v soustavě osmičkové (oktálové). Oddělovač tvoří apostrof následovaný zalomením řádku - &quot;`\n&quot;. Hlavička je od vlastního obsahu oddělena znakem &quot;\012&quot;

Vzhledem k omezení velikosti polí v hlavičce bylo třeba vyřešit problém dlouhých názvů a ve způsobu řešení tohoto problémů se formáty pro BSD a GNU rozchází.

; BSD ar : to řeší tak, že místo názvu souboru uloží do pole pro název řetězec &quot;#1/&quot; následovaný informací o počtu znaků skutečného názvu souboru. Ten se pak &quot;přilepí&quot; na konec hlavičky.

; GNU ar : oproti BSD řešení do pole názvu vkládá znaky &quot;//&quot; které signalizují že název teprve bude následovat. Skutečný název souboru se pak na začátek datové části s obsahem souboru. A to tak, že datová část začne lomítkem, následovaným decimální hodnotou offsetu (posunu) začátku vlastního obsahu, vlastním názvem, který je opět ukončen lomítkem. Archívy které tvoří '''GNU ar''' také používají sekvenci lomítka následovaného mezerou (&quot;/ &quot;) která uvádí index, který ''' GNU ar''' používá pro rychlejší pohyb v rámci archívu.

== Použití ==

Dnes se '''ar''' používá převážně jenom pro vytváření a aktualizaci statických knihoven, které používá [[linker]], jako tedy je součástí balíčku [[binutils]] výjimkou je systém instalačních balíčků [[DEB]]

Příklad vytvoření statické knihovny z několika zkompilovaných souborů

 ar rcs libclass.a class1.o class2.o class3.o

Při kompilaci aplikace, která závisí na třídách &lt;code&gt;class1.o&lt;/code&gt;, &lt;code&gt;class2.o&lt;/code&gt; a &lt;code&gt;class3.o&lt;/code&gt; pak již není nutné přidávat zkompilované třídy jednotlivě, ale stačí pouze přidat vytvořenou statickou knihovnu:

 cc main.c libclass.a

[[w:Ar (Unix)]]

Pro použití při práci s deb balíčky viz [[Instalační balíčky]]

= cpio =

http://rightsock.com/~kjw/Ramblings/tar_v_cpio.html

Cpio je poměrně mladá zálohovací utilita. Jeho první použitelná verze byla vydaná r. 1996 a navíc měla některá omezení
Cpio je lepší než tar, protože..

* uchovává hardlinky
* nemá žádné omezení délky názvu souborů
* zachovává časová razítka (timestamps)
* a díky kombinaci s utilitou [[Linux:find|find]] dává ohromné možnosti filtrování vstupních dat

Jeho nevýhodou je že..
* neukládá GID a UID ale gid a uid (tj. pouze číselnou identifikaci vlastníka a skupiny)
* neumí dělat rozsekané archívy ( multivolume )
* a v případě, kdy se v archivu objeví chyba jej již nelze zpátky rozbalit.
* cpio je také platformně závislé

== Popis formátu ==

== Použití ==

'''cpio''' zpracovává archív podle předaného seznamu souborů k archivaci, proto na rozdíl od archivačního programu '''tar''', kterému stačí jako parametr předat cestu k adresáři vyžaduje při tvorbě archívu spolupráci s utilitou [[Linux:find]], která mu předává [[Linux:roura|rourou]] seznam souborů ke zpracování. Na druhou stranu tím však získává mocný nástroj pro tvorbu sofistikovaných filtrů.

 user@stroj:~$ find ./cesta -depth -print | cpio -oaV &gt; archiv.cpio
s využitím přesměrování standardního výstupu. Se stejným efektem lze také použít parametr '''-O'''
 user@stroj:~$ find ./cesta -depth -print | cpio -oaV -O archiv.cpio

Vytvářený archív lze dále předávat - opět [[Linux:roura|rourou]] - k dalšímu zpracování komprimační aplikaci a tím dosáhnout redukované velikosti vytvořeného archívu.

 user@stroj:~$ find ./cesta -depth -print | cpio -oaV | gzip -c &gt; archiv.cpio.gz

:'''Rozbalení cpio archívu'''
 user@stroj:~$ cpio -imVd &lt; archiv.cpio
 user@stroj:~$ cpio -imVd -O archiv.cpio
:'''Výpis obsahu z cpio archívu'''
 user@stroj:~$ cpio -it &lt; archiv.cpio
 user@stroj:~$ cpio -it -O archiv.cpio
:'''Využití archivační utility cpio ke zkopírování adresáře'''
 user@stroj:~$ find cesta -depth -print | cpio -pamVd /cilovy/adresar

=== Použití cpio skrze [[Linux:ssh|ssh]] ===

:'''Kopírování lokálního adresáře &lt;code&gt;./cesta&lt;/code&gt; na vzdálený počítač &lt;code&gt;host&lt;/code&gt;'''

 user@stroj:~$ find ./cesta -depth -print | cpio -oaV | ssh user@host 'cpio -imVd'

:'''Obnovení zálohy ze vzdáleného počítače &lt;code&gt;host&lt;/code&gt; na lokální &lt;code&gt;stroj&lt;/code&gt;'''

 user@stroj:~$ ssh  user@host &quot;find cesta -depth -print | cpio -oaV&quot; | cpio -pamVd

Pro vytvoření archívu stačí přidat přesměrování do souboru &lt;code&gt;archiv.cpio&lt;/code&gt;:

 user@stroj:~$ find ./cesta -depth -print | cpio -oaV | ssh user@host 'cpio -oaV -O archiv.cpio'

a pro jeho obnovení z něj naopak číst:

 user@stroj:~$ ssh  user@host &quot;cpio -imVd &lt; archiv.cpio&quot; | cpio -pamVd

=== cpio a rpm ===

''cpio'' se používá také u instalačního systému [[RPM]]. Od RPM verze 4 je součástí instalačního balíku '''rpm''' utilita [[Linux:rpm2cpio]] která vytvoří z proudu dat vytaženého z rpm balíčku cpio archív, se ketrým lze dále skrze rouru pracovat.

'''Výpis obsahu z rpm balíčku'''

 user@stroj:~$ rpm2cpio finger -0.17-9.i386.rpm | cpio -it
 ./usr/bin/finger
 ./usr/share/man/man1/finger.1.gz
 ...

'''Extrakce souboru z rpm balíčku'''

 user@stroj:~$ rpm2cpio finger -0.17-9.i386.rpm | cpio -imVd

V případě že chcemez tohoto balíčku extrahovat pouze jeden určitý soubor, pak předáme pouze jeho cestu, získanou předchozím příkazem:

 user@stroj:~$ rpm2cpio finger-0.17-9.i386.rpm | cpio -imVd ./usr/share/man/man1/finger.1.gz

= afio =

Uvedené nedostatky zálohovací utility '''cpio''' měla odstranit '''afio''', ovšem poslední vydaná verze je z 21. prosince 2003, tudíž je otázkou jak je to s jeho dalším vývojem. '''afio''' má také některá omezení z hlediska délky názvů souborů, aj. '''afio''' se od '''cpio''' liší mj. tím, že do archívů přidává navíc takzvané kontrolní soubory, díky kterým lze pak rozbalit i poškozený archiv.

== Popis formátu ==

== Použití ==

= tar =

Archivační nástroj '''tar''' byl původně navržen jako obslužný program pro archivaci velkého množství souborů a celách adresářů na magnetickou pásku. Z toho byl také odvozen jeho název ('''T'''ape '''AR'''chiver). V linuxu se používá verze programu vyvinutá v rámci projektu [[GNU]] která obsahuje spoustu nejrůznějších voleb a modifikátorů.

První stabilní verze archivační utility '''tar''' 1.0 se objevila v červnu 1989.
* Od verze 1.11.2 ( 26. března 1993 ) začal tar používat místo kompresní utility místo '''compress''' '''gzip'''
* Od verze 1.13.18 ( 29. října 2000 ) podporuje '''bzip2''' kompresi přes parametr ''-j''
* Od verze 1.20 ( 14. dubna 2008 ) podporuje '''lzma''' kompresi přes parametr ''--lzma''
* Od verze 1.22 ( 5. března 2009 ) podporuje vícevláknovou '''xz''' kompresi přes parametr ''-J'' který má stejný efekt jako ''--xz''

== Popis formátu ==

Tar je schopen sloučit do jednoho velkého souboru několik souborů i včetně adresářové struktury a přístupových práv. Tento archivní soubor má velikost jako součet velikostí souborů v něm obsažených, plus režie (názvy souborů apod.). Nejedná se o kompresní program jen spojuje více souborů do jednoho většího. Ke komprimaci výstupního archivu využívá externích [[Linux:Kompresní utility|komprimačních utilit]] .


== Použití ==

 tar '''volby''' ['''modifikátory'''] ['''seznam-souborů''']

=== Volby ===
V příkazovém řádku lze použít jednu z následujících voleb, která specifikují typ operace. Každou operaci lze modifikovat pomocí tzv. ''modifikátorů.''

;--append (-r): Po zadání volby '''-r''' se soubory uvedené v seznamu '''seznam-souborů''' zařadí na konec archivního souboru. Původní soubory zůstanou nedotčeny, proto hrozí, že v archívu bude uloženo několik duplicitních kopií jednoho souboru. Při obnově se jako aktuální extrahuje poslední kopie.

;--create (-c): Po uvedení volby '''-c''' se soubory uvedené v seznamu uloží do nového archivního souboru. Pokud soubor již soubor se stejným názvem existuje, bude nejdříve zrušen. Pokud argument '''seznam-souborů''' jméno adresáře, '''tar''' provede rekurzivní kopírování všech souborů, včetně podadresářů, z tohoto adresáře.

;--extract nebo --get (-x): Po zadání této volby program provede extrakci všech souborů z archívu. Každý existující soubor se stejným jménem bude přepsán. Pokud se neuvede argument '''seznam-souborů''', budou budou extrahovány všechny soubory z archívu. Jestliže argument '''seznam-souborů''' obsahuje jméno adresáře, provede '''tar''' extrakci všech souborů z tohoto adresáře včetně jeho podaresářů. '''Tar''' se snaží zachovávat všechny atributy souborů. Když '''tar''' přečte tentýž soubor vícekrát, pak novější verze vždy přepíše starší.

;--list (-t): Jestliže není zadán seznam souborů '''seznam-souborů''', zobrazí '''tar''' seznam všech souborů uložených v archívu. Když je '''seznam-souborů''' zadán, zobrazí se seznam jmen souborů z tohoto seznamu, které jsou uloženy v archívu. S touto volbou se pojí ještě volba '''--verbose'''. Při jejím užití program zobrazí podrobné informace o každém souboru v archívu.

;--update (-u): Do archivního souboru se po užití této volby přidají soubory uvedené v seznamu '''seznam-souborů''', pokud se v archívu již nenacházejí nebo pokud jsou novější. Protože se v tomto módu musejí dělat četné kontroly, běží program poněkud pomaleji.

;--help: Po zadání volby '''--help''' se zobrazí návod , jak '''tar''' používat. Dále se zobrazí seznam voleb a modifikátorů spolu s jejich popisem.

Pozn.: Nejedná se zdaleka o všechny volby. Popis se zabývá jen těmi nejčastěji používanými.

=== Modifikátory ===
Za každou volbou je možné specifikovat jeden nebo více '''modifikátorů'''. Jestliže je použit jednoznakový zástupce pro modifikátor, není třeba před něj psát pomlčku. Přesto je doporučeno pomlčky používat.

Jestliže má za modifikátorem následovat argument, pak musí být modifikátor uveden ve skupině na konci. V následujícím příkladu jsou argumenty uspořádány správně:

 $ tar -cb 10 -f /dev/ftape

Další příklad správný není a způsobí chybové hlášení:

 $ tar -cbf 10 /dev/ftape
 tar: invalid value for blocksize

Tato chybová hláška se objeví proto, že modifikátor '''-b''' akceptuje argument, ale není uveden jako poslední ve skupině. V tom se liší starší verze programu používaných v [[Operační systém|operačních systémech]] [[Unix]], kde byla takováto syntaxe povolena.

;--absolute-path (-P): Program jako implicitní uvažuje relativní nastavení cest. Tato volba zajistí, že se všechny cesty budou považovat za absolutní.

;--block-size [''n''] (-b): Po zadání této volby se při běhu programu zapisují bloky o velikosti '''''n'''''. Číslo '''''n''''' označuje počet bloků o velikosti 512 bajtů. Jestliže není specifikováno, bude použita implicitní hodnota 20.

;--compress nebo --uncompress (-Z): Při vytváření archívu se použije komprimace a při obnově se použije dekomprimace.

;--directory directory (-C): Před zpracováním archívu se změní pracovní adresář podle hodnoty argumentu '''''directory'''''.

;--gzip nebo --gunzip (-z): Po zadání této volby se bude archív během svého vytváření komprimovat a při obsluze dekomprimovat. Při dekomprimaci '''tar''' určí, zda byl archív komprimován obslužným programem '''compress'''. Pokud ano, bude k dekomprimaci použit program '''uncompress''' a ne [[gzip|'''gunzip''']].

;--verbose (-v): Jestliže bude tato volba zadána, bude zobrazeno jméno každého zpracovávaného souboru. Společně s volbou '''-t''' bude zobrazovat další informace, jako je vlastník souboru, práva, velikost ap.

''Pozn.: Opět se nejedná o všechny možné modifikátory. Viz:'' &lt;code&gt;$ tar --help&lt;/code&gt;

= pax =

== Popis formátu ==

== Použití ==

= Další zdroje =

[[Kategorie:Linux|Nástroje pro archivaci]]</text>
      <sha1>dzisnmbub5b2rrz6rfbdud53rg4bllv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2862</id>
    <revision>
      <id>38450</id>
      <parentid>37703</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:30:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7484" xml:space="preserve">[[Soubor:Cardsharps.jpg|náhled|…a obzvláště hrajete-li o peníze, dávejte si pozor na podvodníky]]

'''Vítejte ve světě karetních her'''. Patříte-li k těm, kterým učaroval balíček karet, ať už „mariášek“ či „žolíkovek“, jste zde správně. Na stránkách této knihy naleznete velké množství pravidel ať už her jednoduchých, složitých, tradičních i neznámých, které si s obyčejným balíčkem karet můžete zahrát.

Co tady nenaleznete, jsou pravidla karetních her moderních, tedy takových, kde k jedné hře potřebujete konkrétní balíček speciálních karet. Jedná se například o hru [[../Bang!/]], [[../Fazole/]] či [[../Střelené kachny/]]. Tyto hry naleznete [[../Karetní hry|zde]].

Tedy ještě jednou vítejte a spoustu příjemných chvil strávených při hře.

== Pravidla ==

* [[/Podle abecedy/]]
* [[/Podle počtu hráčů/]]

=== Klasické hazardní hry ===

[[Soubor:Blackjack board.JPG|náhled|Blackjack]]

V&amp;nbsp;této skupině hazardních her vyhrávají hráči vklad díky hodnotnějšímu karetnímu listu. Tyto hry postrádají sehrávku. V&amp;nbsp;případě, že hráč obdrží karty, které se mu nehodí, má ve většině her možnost vyměnit alespoň část z nich.

* [[/Alager/]]
* [[/Baccarat/]]
* [[/Blackjack/]]
* [[/Ferbl/]]
* [[/Hromádky/]]
* [[/Jedenáct a půl/]]
* [[/Maka/]]
* [[/Oko/]]
* [[/Poker/]]
* [[/Rychlík/]]

=== Přebíjecí hry ===

Hry, ve kterých hráči odkládají do kola karty tak, že přebíjejí předchozí karty vynesením vyšší karty stejné barvy, případně kartou trumfovou. Kdo nemůže přebíjet, musí stát, brát určitý počet nebo dokonce všechny vynesené karty. Cílem bývá zbavit se nejrychleji všech karet (nebo je naopak získat).

* [[/Egyptian Ratscrew/]]
* [[/Souboje/]]
* [[/Stortok/]]
* [[/Větší bere/]]

=== Přikládací hry ===

Cílem hráčů je zbavit se co nejdříve karet tím, že je přikládají ke kartám na stůl již odloženým na základě shody barvy, hodnoty, nebo tak, aby společně tvořily sekvenci.

* [[/Agónie/]]
* [[/Domino/]]
* [[/Dudák/]]
* [[/Faraon/]]
* [[/Horská dráha/]]
* [[/Lesní/]]
* [[/Lora/]]
* [[/Mögeln/]]
* [[/Michigan/]]
* [[/Paskahousu/]]
* [[/Prostoj durak/]]
* [[/Prší/]]
* [[/Rolling Stone/]]
* [[/Spínač/]]
* [[/Švindl/]]
 
==== Pasiáns ====

[[Soubor:Freecel kde.png|náhled|Freecel, počítačová verze Bakerova solitéru]]

Když se řekne [[/Pasiáns|pasiáns]], vybaví se většině z&amp;nbsp;nás ty karetní hry, při nichž nepotřebujeme spoluhráče. To však není úplně přesné, neboť přestože většina těchto her je pro jednoho hráče určena, najdou se i hry pro více hráčů. Slovo ''patience'' pochází z&amp;nbsp;francouzštiny a označuje hry, určené pro trpělivé(ho) hráče :-), zatímco hry pro jednoho hráče jsou označovány jako solitéry.

* [[/Bakerův solitér/]]
* [[/Cop/]]
* [[/Čtvercovka/]]
* [[/Dvojitý skok/]]
* [[/Harfa/]]
* [[/Hra Marie Antoinetty/]]
* [[/Hvězda/]]
* [[/Královská/]]
* [[/Mlýn/]]
* [[/Monte Carlo/]]
* [[/Napoleónova hra/]]
* [[/Pyramida/]]
* [[/Symbolická/]]
* [[/Turecký med/]]
* [[/Turecký paša/]]
* [[/Válečná/]]
* [[/Vějíř/]]

=== Přikládací vykládací hry ===

No a tady je to skoro stejné, jako u skupiny přikládacích her. Jen to přikládání není tak volné, neboť je nutné vykládat určité karetní kombinace.

* [[/Autobus/]]
* [[/Kanasta/]]
* [[/Rummy/]]
* [[/Samba/]]
* [[/Skládaný žolík/]]
* [[/Stará panna/]]
* [[/Zloděj/]]
* [[/Žolíky/]]

=== Ruletové hry ===

Tyto hazardní hry jsou založeny na stejném principu jako ruleta. Jen zde nesázím na čísla, ale kupodivu na karty, že:-).

* [[/Boží požehnání/]]
* [[/Farao/]]
* [[/Kamerunský skat/]]
* [[/Landsknecht/]]
* [[/Maršál/]]
* [[/Mrtvý/]]
* [[/Slezská loterie/]]
* [[/Trente et quarante/]]
* [[/Velký los/]]

=== Rybářské hry ===

Tento druh karetních her je nejvíce rozšířen v jihovýchodní Asii, jinde si příliš velkou oblibu nezískal. Pro tuto skupinu je charakteristické, že hráči berou karty ze stolu na základě jejich bodové (nebo jiné) shody s kartou, kterou hrají. Cílem je získat co nejvíce, případně určité karty, nebo též bodovat za konkrétní karetní kombinace.

* [[/Ashush/]]
* [[/Basra/]]
* [[/Cassino/]]
* [[/Kolovrat/]]
* [[/Pasúr/]]
* [[/Scopa/]]
* [[/Scopone/]]
* [[/Xeri/]]

=== Sčítací hry ===

[[Soubor:120-hole cribbage board.jpg|náhled|Počítadlo používané při hře [[/Cribbage/]]]]

Hráči dokola vykládají a při tom sčítají bodové hodnoty vyložených karet. Překročení nebo dosažení určité bodové hranice se ohodnotí body (ať už kladně, či záporně).

* [[/Cribbage/]]
* [[/Hundert/]]

=== Vykládací hry s výměnou ===

Jedná se o dětské hry, které jsou založené na výměně karet mezi hráči a jejichž cílem je získat všechny karty stejné barvy či hodnoty.

* [[/Černý Petr/]]
* [[/Donkey/]]
* [[/Kent/]]
* [[/Kvarteto/]]
* [[/Ospalec/]]
* [[/Vole padni/]]
 
=== Zdvihové hry ===

[[Soubor:Lohay.jpg|náhled|Hráči bridže]]

Hry, ve kterých hráči vynesou dokola po jedné kartě. Vynesené karty bere podle určitého pravidla jeden hráč, který vynáší první kartu do dalšího zdvihu. Cílem je uhrát co nejvíce, případně určitý počet zdvihů, získat ve zdvizích konkrétní karty, nebo získat konkrétní zdvih konkrétní kartou atp. Jedná se o nejrozšířenější skupinu karetních her.

* [[/Agurk/]]
* [[/Babka/]]
* [[/Barnabášky/]]
* [[/Bauernschnapsen/]]
* [[/Bester Bube/]]
* [[/Bésigue/]]
* [[/Booby/]]
* [[/Boston/]]
* [[/Brandle/]]
* [[/Bridž/]]
* [[/Bulka/]]
* [[/Cvik/]]
* [[/Český krejčí/]]
* [[/Dvojitá hlava/]]
* [[/Ecarté/]]
* [[/Filky/]]
* [[/Five-player Rook/]]
* [[/Four-hand Euchre/]]
* [[/Hearts/]]
* [[/Hercky/]]
* [[/Jass/]]
* [[/Komando/]]
* [[/L'Hombre/]]
* [[/Lóra/]]
* [[/Mariáš/]]
* [[/Mouscheln/]]
* [[/Napoleon/]]
* [[/Obierany/]]
* [[/Ovčí hlava lužicko-srbská/]]
* [[/Piket/]]
* [[/Preferans/]]
* [[/Rabló Últi/]]
* [[/Rook/]]
* [[/Sedma/]]
* [[/Sizette/]]
* [[/Sólo/]]
* [[/Srdce/]]
* [[/Svršky/]]
* [[/Šestašedesát/]]
* [[/Šibřiňky/]]
* [[/Šnaps/]]
* [[/Taroky/]]
* [[/Tisíc/]]
* [[/Tisíc a jedna/]]
* [[/Truc/]]
* [[/Tupan/]]
* [[/Tysiąc/]]
* [[/Velká voda/]]
* [[/Whist/]]

=== Jiné ===

* [[/Býčí oko/]] – počty
* [[/Pic kozu do vazu/]] – postřeh
* [[/Pic Ferdu do vazu/]] - postřeh
* [[/Záchod/]] – manuální zručnost

== Související stránky ==

* [[../Karetní hry/]]
* [[../Mahjong/]]

== Literatura ==

* Tomáš Svoboda a kolektiv: ''Oficiální pravidla karetních her'', Eminent, Praha 2002, ISBN 80-7281-116-9
* Vojtěch Omastka, Slavomír Ravik: ''Karty, hráči, karetní hry'', Levné knihy, Praha 2005, ISBN 80-86367-43-6
* Margie Golick: ''50 karetních her pro bystré hlavy'', Portál, Praha 2005, ISBN 80-7178-987-9
* Dean Bryden: ''Jak se pobavím s kartami &lt;small&gt;… aneb zábavným společníkem snadno a rychle&lt;/small&gt;'', Ivo Železný, Praha 1992, ISBN 80-7116-094-6

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie|článek=Karetní hra}}
* [http://abeles.wz.cz/default.htm Ábeles - svět karetních her] (česky)
* [http://deskovehry.cz/index.php/Karetn%C3%AD_hry deskovehry.cz] (česky)
* [http://pagat.com Pagat.com - Card games] (anglicky)

[[Kategorie:Hry|Karetní hry, klasické]]
[[Kategorie:Klasické karetní hry|*]]</text>
      <sha1>9ym2ffsgy8m82ymp1v921foo07atjv0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Alager</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2863</id>
    <revision>
      <id>41228</id>
      <parentid>41227</parentid>
      <timestamp>2020-03-20T13:24:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>37.48.1.80</ip>
      </contributor>
      <comment>Zrušena předchozí úprava</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2868" xml:space="preserve">* '''Jiné názvy:''' Alagér, Resto
* '''Počet hráčů:''' 2 a více
* '''Karty :''' francouzské - 52 listů (lze hrát i s mariášovým balíčkem 32 karet)
* '''Hodnoty :''' 2,3,4,5,6,7,8,9,10,J=10,Q=10,K=10,A=11
* '''Cíl hry :''' získat takovou sestavu tří karet, která by měla co nejvyšší bodovou hodnotu.

== Pravidla ==
Jeden z hráčů zamíchá karty a každému rozdá po třech kartách. Další tři karty se položí na stůl, lícovou stranou navrch. Každý si postupně může vyměnit buď jednu, nebo všechny tři své karty. Při výměně karet jsou tři možnosti:
:odložit kartu a vzít si vrchní kartu z balíčku
:vzít kteroukoli kartu ze tří vyložených a nahradit jí nepotřebnou kartou ze svého listu
:vzít všechny vyložené karty a dát na jejich místo své
Výměna karet postupuje stále dokola. Každý hráč má, když na něj přijde řada, právo provést jednu ze tří možných výměn. Měnit není povinnost, řekne-li hráč dál, znamená to že se výměny vzdává. Řeknou-li dál všichni hráči po sobě, vyložené karty se vsunou dospod hromádky a nahradí se třemi vrchními.

Výměnou se hráči snaží získat co nejhodnotnější karetní list. Sčítat však můžeme jen karty jedné barvy. Barvu si samozřejmě určí hráč sám, podle toho kterou má na ruce nejlépe zastoupenou. Zvláštní hodnotu má trojice dáma, král a eso (samozřejmě v jedné barvě) - této sestavě říkáme ''Alager''.
Hráč, který se domnívá, že má dostatečný počet bodů, řekne konec. Ostatní mohou provést ještě jednu výměnu a partie se tím uzavírá. Všichni pak vyloží svou trojici a kdo má nejméně hodnotný list, obdrží jeden trestný bod.&lt;br /&gt;
Hráč, který má v ruce dámu, krále a eso jedné barvy, ohlásí ''alager'', a okamžitě tak zakončí hru. Ostatní už nesmějí žádnou další kartu vyměnit. Vlastník alageru si odečte jeden trestný bod, hráč s nejméně hodnotným listem, jeden trestný bod obdrží.

== Varianty ==
Další speciální kombinací pro okamžité ukončení hry jsou tři esa, ohlašované slovem ''hoří!''. Platí pro ni stejná pravidla jako pro ''Alager''.

== Podívejte se také na ==
* [[../Krak/]]
* [[../Kent/]] - spíše dětská hra s vcelku podobným způsobem výměny karet, ovšem dosti odlišným cílem
* [[../Stop the Bus/]]

== Reference ==
* {{Citace monografie
 | editoři = Chirewský J., Dr
 | titul = Hra v karty
 | vydavatel = Alois Hynek
 | místo = Praha
 | kapitola = 1. Alagér.
 | strany = 5-6
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Svoboda
 | jméno = Tomáš
 | spoluautoři = a kolektiv
 | titul = Oficiální pravidla karetních her
 | vydavatel = Eminent
 | místo = Praha
 | rok = 2002
 | isbn = 80-7281-116-9
 | strany = 258-259
}}

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Alager]]</text>
      <sha1>it8qeyiz4ft8t3af4o74cn2bq41pi5y</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Resto</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2864</id>
    <redirect title="Pokladnice her/Klasické karetní hry/Alager" />
    <revision>
      <id>14990</id>
      <parentid>14807</parentid>
      <timestamp>2009-01-27T22:18:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="58" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Pokladnice her/Klasické karetní hry/Alager]]</text>
      <sha1>ivs41w2h8joxgyk7r63c9e12kq708ol</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Baccarat</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2865</id>
    <revision>
      <id>35164</id>
      <parentid>14913</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1546" xml:space="preserve">* '''Jiné názvy:''' Baccara
* '''Počet hráčů:''' 3
* '''Druh karet:''' francouzské - 52 listů
* '''Hodnoty:''' A=1,2,3,4,5,6,7,8,9,10=0,J=0,Q=0,K=0
* '''Cíl hry:''' o vítězství rozhoduje součet dosažených bodových hodnot. Devět bodů je nejvyšší hranicí.

== Pravidla ==
Bankéř zamíchá balíček karet a nechá sejmout. Hráči vnesou do hry předem dohodnutý vklad. Je dobré dohodnout si jak minimální, tak maximální vklad. Poté co každý z hráčů vloží svůj vklad, začne bankéř rozdávat po jedné kartě (rubem navrch) nejdříve protihráčům, pak sobě. Druhé rozdání, znovu po jedné kartě, proběhne ve stejném pořadí. &lt;br /&gt;
Po obdržení dvou karet si každý ze tří účastníků prostuduje svůj list a spočítá dosažené hodnoty. Ideální je součet, který se rovná devíti. Kdo překročí součet devět, musí odečíst deset bodů.
* Stane-li se některému hráči, že jeho výsledek je roven nule, hlásí ''baccarat''. Po ohlášení složí hráči svůj list a bankéř rozdá znovu.
* V případě, že baccarat není ohlášen
** Smí si hráči vylepšit součet přibráním jedné karty z talónu.
** Hráč, který má po rozdání prvních dvou karet součet devět nebo osm, může karty ihned odkrýt. Ostatní hráči pak nemohou dobírat kartu a musí také odkrýt svůj list.
Vyhrává hráč s vyšším součtem. V případě rovnosti rozhoduje počet karet. Při stejném počtu karet vítězí bankéř.

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Baccarat]]</text>
      <sha1>olpugxiwgeorklkt6fh32s4q7habypo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Podle počtu hráčů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2867</id>
    <revision>
      <id>29717</id>
      <parentid>20586</parentid>
      <timestamp>2015-07-07T18:11:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>+ Zloděj</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4572" xml:space="preserve">== Jeden hráč ==

[[../Bakerův solitér/]], [[../Cop/]], [[../Čtvercovka/]], [[../Dvojitý skok/]], [[../Harfa/]], [[../Hra Marie Antoinetty/]], [[../Hvězda/]], [[../Královská/]], [[../Mlýn/]], [[../Monte Carlo/]], [[../Napoleónova hra/]], [[../Pyramida/]], [[../Symbolická/]], [[../Válečná/]], [[../Vějíř/]]

== Dva hráči ==

[[../Agurk/]], [[../Alager/]], [[../Autobus/]], [[../Blackjack/]], [[../Cribbage/]], [[../Cvik/]], [[../Český krejčí/]], [[../Ecarté/]], [[../Egyptian Ratscrew/]], [[../Faraon/]], [[../Jedenáct a půl/]], [[../Kanasta/]], [[../Kolovrat/]], [[../Komando/]], [[../Mögeln/]], [[../Mrtvý/]], [[../Napoleon/]], [[../Oko/]], [[../Piket/]], [[../Prší/]], [[../Rummy/]], [[../Rychlík/]], [[../Skládaný žolík/]], [[../Souboje/]], [[../Stará panna/]], [[../Stortok/]], [[../Šestašedesát/]], [[../Švindl/]], [[../Tisíc a jedna/]], [[../Trente et quarante/]], [[../Zloděj/]]

== Tři hráči ==

[[../Agurk/]], [[../Agónie/]], [[../Alager/]], [[../Autobus/]], [[../Baccarat/]], [[../Blackjack/]], [[../Boží požehnání/]], [[../Cvik/]], [[../Černý Petr/]], [[../Faraon/]], [[../Hromádky/]], [[../Hundert/]], [[../Jedenáct a půl/]], [[../Kamerunský skat/]] , [[../Kanasta/]], [[../Kolovrat/]], [[../Komando/]], [[../Kvarteto/]], [[../Landsknecht/]], [[../L'Hombre/]], [[../Mariáš/]], [[../Maršál/]], [[../Michigan/]], [[../Mouscheln/]], [[../Mögeln/]], [[../Mrtvý/]], [[../Napoleon/]], [[../Oko/]], [[../Ospalec/]], [[../Preferans/]], [[../Prší/]], [[../Rummy/]], [[../Rychlík/]], [[../Skládaný žolík/]], [[../Slezská loterie/]], [[../Stará panna/]], [[../Stortok/]], [[../Šibřiňky/]], [[../Švindl/]], [[../Tisíc/]], [[../Trente et quarante/]], [[../Zloděj/]]

== Čtyři hráči ==

[[../Agurk/]], [[../Agónie/]], [[../Alager/]], [[../Autobus/]], [[../Blackjack/]], [[../Boží požehnání/]], [[../Boston/]], [[../Bridž/]], [[../Cvik/]], [[../Černý Petr/]], [[../Dvojitá hlava/]], [[../Faraon/]], [[../Ferbl/]], [[../Hromádky/]], [[../Hundert/]], [[../Jass/]], [[../Jedenáct a půl/]], [[../Kanasta/]], [[../Kolovrat/]], [[../Komando/]], [[../Kvarteto/]], [[../Landsknecht/]], [[../Mariáš/]], [[../Maršál/]], [[../Michigan/]], [[../Mouscheln/]], [[../Mögeln/]], [[../Mrtvý/]], [[../Oko/]], [[../Ospalec/]], [[../Ovčí hlava lužicko-srbská/]], [[../Poker/]], [[../Prší/]], [[../Rummy/]], [[../Rychlík/]], [[../Skládaný žolík/]], [[../Slezská loterie/]], [[../Sólo/]], [[../Stará panna/]], [[../Stortok/]], [[../Šibřiňky/]], [[../Švindl/]], [[../Taroky/]], [[../Trente et quarante/]], [[../Velký los/]], [[../Whist/]], [[../Zloděj/]]

== Pět hráčů ==

[[../Agurk/]], [[../Agónie/]], [[../Alager/]], [[../Autobus/]], [[../Blackjack/]], [[../Boží požehnání/]], [[../Cvik/]], [[../Černý Petr/]], [[../Farao/]], [[../Faraon/]], [[../Ferbl/]], [[../Hromádky/]], [[../Hundert/]], [[../Jedenáct a půl/]], [[../Kanasta/]], [[../Kolovrat/]], [[../Komando/]], [[../Kvarteto/]], [[../Landsknecht/]], [[../Maršál/]], [[../Michigan/]], [[../Mouscheln/]], [[../Mögeln/]], [[../Mrtvý/]], [[../Oko/]], [[../Ospalec/]], [[../Poker/]], [[../Prší/]], [[../Rummy/]], [[../Rychlík/]], [[../Slezská loterie/]], [[../Stará panna/]], [[../Stortok/]], [[../Šibřiňky/]], [[../Švindl/]], [[../Trente et quarante/]], [[../Velký los/]], [[../Zloděj/]]
    
== Šest hráčů ==

[[../Agurk/]], [[../Agónie/]], [[../Alager/]], [[../Autobus/]], [[../Blackjack/]], [[../Boží požehnání/]], [[../Cvik/]], [[../Černý Petr/]], [[../Faraon/]], [[../Ferbl/]], [[../Hromádky/]], [[../Hundert/]], [[../Jedenáct a půl/]], [[../Kanasta/]], [[../Kolovrat/]], [[../Komando/]], [[../Kvarteto/]], [[../Landsknecht/]], [[../Maršál/]], [[../Michigan/]], [[../Mouscheln/]], [[../Mögeln/]], [[../Mrtvý/]], [[../Oko/]], [[../Ospalec/]], [[../Poker/]], [[../Rummy/]], [[../Rychlík/]], [[../Sizette/]], [[../Slezská loterie/]], [[../Stará panna/]], [[../Šibřiňky/]], [[../Švindl/]], [[../Trente et quarante/]], [[../Velký los/]], [[../Zloděj/]]
    
== Sedm a více hráčů ==

[[../Agurk/]], [[../Alager/]], [[../Autobus/]], [[../Blackjack/]], [[../Boží požehnání/]], [[../Cvik/]], [[../Ferbl/]], [[../Hromádky/]], [[../Jedenáct a půl/]], [[../Kolovrat/]], [[../Komando/]], [[../Landsknecht/]], [[../Maršál/]], [[../Michigan/]], [[../Mrtvý/]], [[../Oko/]], [[../Poker/]], [[../Rychlík/]], [[../Slezská loterie/]], [[../Šibřiňky/]], [[../Trente et quarante/]], [[../Velký los/]], [[../Zloděj/]]

[[Kategorie:Klasické karetní hry|*]]</text>
      <sha1>4zyqmosa9t6br7ap6m50974bbib31cx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Farao</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2868</id>
    <revision>
      <id>35184</id>
      <parentid>27724</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1816" xml:space="preserve">''Jedná se o jednu z nejstarších hazardních her našeho kontinentu. V 17. a 18. století byla nejoblíbenější hrou evropských kasin. Farao pronásledoval jeden zákaz za druhým, a to především v době vlády [[w:Marie Terezie|Marie Terezie]].''

[[Soubor:&quot;Orient Saloon at Bisbee, Arizona... Faro game in full blast. Recognized, Left to right-Tony Downs (standing with derby) - NARA - 530986.jpg|náhled|Hra v Orient Saloonu v americkém Bisbee (Arizona, okolo r. 1900)]]
* '''Jiné názvy :''' Pharao, Pharaon, Faraon, Faro, Farobank
* '''Počet hráčů :''' 2 až X
* '''Druh karet :''' 2×francouzské - 2×52 listů
* '''Hodnoty :''' A,2,3,4,5,6,7,8,9,10,J,Q,K
* '''Cíl hry :''' Vyhrát vložený vklad. Rozhodují dvě karty vyložené na stůl bankéřem. Levá karta určuje výhru bankéře, pravá výhru spoluhráče. Rozhodující je shoda hodnoty a barvy hráče s bankéřem.

== Pravidla ==
Bankéř dva balíčky karet rozdělí tak, že si jeden ponechá a druhý předá spoluhráčům. Ty mezi sebe rozdělí 52 listů tak, že každý z nich má všechny karty jedné barvy. Každý tak obdrží sekvenci 13 karet, které ihned vyloží na stůl od esa po krále, rubem navrch.

Poté bankéř vyzve ostatní k uzavření sázek, což znamená otočit některou kartu a přiložit na ní příslušný vklad. Bankéř zamíchá své karty, nechá sejmout a ukáže spodní kartu. Před sebe položí dvě horní karty - první nalevo, druhou napravo. Kartu vlevo inkasuje, vpravo vyplácí vsazený vklad v plné výši. Odehrané karty se odloží stranou a hráči uzavřou nové sázky. Hra se točí tak dlouho, dokud má bankéř karty ve svém balíčku. '''''Pozor! Poslední dvojice bankéřova balíčku nesmí být otočena!'''''

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Farao]]</text>
      <sha1>aqs4pagt0obgz3an19ckh6uhvw3et1p</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:afio</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2869</id>
    <redirect title="Linux:Nástroje pro archivaci" />
    <revision>
      <id>7824</id>
      <timestamp>2007-02-16T12:41:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrováno na [[Linux:Nástroje pro archivaci#afio]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="48" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Nástroje_pro_archivaci#afio]]</text>
      <sha1>noioallth082ig7mv2wfqxt8sx9m5z6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:cpio</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2870</id>
    <redirect title="Linux:Nástroje pro archivaci" />
    <revision>
      <id>7825</id>
      <timestamp>2007-02-16T12:41:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrováno na [[Linux:Nástroje pro archivaci#cpio]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="48" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Nástroje_pro_archivaci#cpio]]</text>
      <sha1>005nmhkrvqymfo224nlpx4m46ioim5k</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:pax</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2871</id>
    <redirect title="Linux:Nástroje pro archivaci" />
    <revision>
      <id>7826</id>
      <timestamp>2007-02-16T12:42:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrováno na [[Linux:Nástroje pro archivaci#pax]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="47" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Nástroje_pro_archivaci#pax]]</text>
      <sha1>a3t6d66qm88akmbxyfmel08hw4xzc1e</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:tar</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2872</id>
    <redirect title="Linux:Nástroje pro archivaci" />
    <revision>
      <id>7827</id>
      <timestamp>2007-02-16T12:42:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrováno na [[Linux:Nástroje pro archivaci#tar]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="47" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Nástroje_pro_archivaci#tar]]</text>
      <sha1>kfcb5tnqqij7l4go6ct68lgoj4hnlwl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:unexpand</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2873</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17310</id>
      <parentid>7828</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T13:04:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení a úprava obsahu souborů]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="86" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení a úprava obsahu souborů]]</text>
      <sha1>1rnfo6jci8261xmtw2c9hq83pj2as69</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:expand</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2874</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17309</id>
      <parentid>7829</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T13:04:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení a úprava obsahu souborů]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="86" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení a úprava obsahu souborů]]</text>
      <sha1>1rnfo6jci8261xmtw2c9hq83pj2as69</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:join</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2875</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17308</id>
      <parentid>7830</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T13:04:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení a úprava obsahu souborů]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="86" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení a úprava obsahu souborů]]</text>
      <sha1>1rnfo6jci8261xmtw2c9hq83pj2as69</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:paste</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2876</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17307</id>
      <parentid>7831</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T13:04:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení a úprava obsahu souborů]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="86" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení a úprava obsahu souborů]]</text>
      <sha1>1rnfo6jci8261xmtw2c9hq83pj2as69</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:cut</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2877</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17306</id>
      <parentid>7832</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T13:04:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení a úprava obsahu souborů]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="86" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení a úprava obsahu souborů]]</text>
      <sha1>1rnfo6jci8261xmtw2c9hq83pj2as69</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:tsort</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2878</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17305</id>
      <parentid>7833</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T13:03:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení a úprava obsahu souborů]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="86" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení a úprava obsahu souborů]]</text>
      <sha1>1rnfo6jci8261xmtw2c9hq83pj2as69</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:comm</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2879</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17304</id>
      <parentid>7834</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T13:03:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení a úprava obsahu souborů]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="86" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení a úprava obsahu souborů]]</text>
      <sha1>1rnfo6jci8261xmtw2c9hq83pj2as69</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:sort</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2880</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17303</id>
      <parentid>7835</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T13:03:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení a úprava obsahu souborů]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="86" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení a úprava obsahu souborů]]</text>
      <sha1>1rnfo6jci8261xmtw2c9hq83pj2as69</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:uniq</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2881</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17302</id>
      <parentid>7836</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T13:03:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení a úprava obsahu souborů]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="86" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení a úprava obsahu souborů]]</text>
      <sha1>1rnfo6jci8261xmtw2c9hq83pj2as69</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:ptx</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2882</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17299</id>
      <parentid>17298</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T13:01:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení a úprava obsahu souborů]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="86" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení a úprava obsahu souborů]]</text>
      <sha1>1rnfo6jci8261xmtw2c9hq83pj2as69</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Agónie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2883</id>
    <revision>
      <id>35160</id>
      <parentid>14925</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3074" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů :''' 3 až 6
* '''Karty :''' francouzské 108 listů (2x 52 karet + 4 žolíky)
* '''Hodnoty :''' 2,3,4,5,6,7,8,9,10,J-10,Q-10,K-10,A-11,žolík-20
* '''Speciální karty :'''
*: 2 - předchozí hráč bere 2 karty (ihned) - nepřebíjí se.
*: 7 - následující hráč bere 2 karty, pokud nezahraje také 7, pak nebere nic ale následující bere 4 atd - přebíjí se.
*: 8 - pokud hráč zahraje 8, musí vynést ještě jednu kartu, nemá-li další kartu tak líže. Může vynést i několik 8.
*: 9 - pokud hráč zahraje 9, následující hráč nehraje - nepřebíjí se.
*: černé J - následující hráč bere 5 karet, tuto povinnost ruší vynesení červeného J.
*: červené J - ruší význam černého J.
*: A - mění barvu a zároveň otáčí směr hry.
*: Joker - následují hráč bere 6 karet. Lze ho vynést kdykoliv (i na A) - nepřebíjí se. Další hráč v pořadí pak může hrát také jokera, nebo A, nebo pokračuje ve hře podle karty která jokerovi předcházela.
* '''Cíl hry :''' Zbavit se karet.

== Pravidla ==
Rozdávající rozdá každému z hráčů 7 karet, a jednu kartu položí na stůl lícem navrch. Zbytek karet se položí na stůl a tvoří talón na lízání. Po shlédnutí listu, vynese hráč na výnosu kartu, která musí být stejné barvy nebo hodnoty, jako karta ležící na stole. Výjimku tvoří žolík a eso, které je možné vynést kdykoliv kromě na eso. Pokud hráč vhodnou kartu v ruce nemá nebo nechce-li ji vynést, vezme si jednu kartu z talónu a může ještě hrát. Pokud si vhodnou kartu nedolízl nebo stále nechce hrát, řekne dál a hraje další hráč v pořadí. Zvláštností této hry tedy je, že je možné odhazovat až po lízání. Kartu ovšem hráč nelíže, jestliže předtím lízal za 7, jokera, nebo černé J. Pokud některému hráči po odhození zbudou v ruce dvě nebo jedna karta, má povinnost hlasitě nahlásit pokaždé když tato situace nastane dvě karty nebo jedna karta. Nestihne-li to do okamžiku kdy další hráč odhodí nebo řekne dál, bere z talónu okamžitě jednu trestnou kartu. Pokud se talón vylíže, obrátí se odhozené karty, lehce zamíchají a položí se na stůl jako talón. Hra končí v okamžiku kdy se první hráč zbaví všech svých karet. Dále je možné stanovit, že balík odhozených karet se obrací pouze jednou (2× atd.) a pokud nikdo dřív hru neukončí, hra končí vylízáním talónu.
=== Hodnocení ===
Po skončení hry si hráči sečtou hodnoty karet které jim zbyly v ruce, a tyto hodnoty se zapíšou jako trestné body. Hraje se do předem dohodnutého počtu bodů (300, 500, 1000 …).

== A na závěr „odborná“ terminologie ==
Tato hra se hodně hraje v Řecku. Pokud si ji tedy chcete okořenit originálními hláškami zde jsou:
* '''''karo''''' (káry)
* '''''kupa''''' (srdce)
* '''''bastúny''''' (piky)
* '''''panatinaikos''''' (kříže)
* '''''pexo''''' (dál)
* '''''elá''''' (pojď, hraj, dělej).

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Agónie]]</text>
      <sha1>ajye5dw947tfvq5vcq27i0ifprndzt2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Stortok</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2884</id>
    <revision>
      <id>35230</id>
      <parentid>14923</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1362" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 2-5
* '''Karty:''' francouzské - 36 listů
* '''Hodnoty:''' 6,7,8,9,10,J,Q,K,A
* '''Cíl hry:''' Zbavit se co nejrychleji všech karet.

== Pravidla hry ==
Karty se zamíchají a každý hráč obdrží pět karet. Jedna karta se vyloží lícem navrch doprostřed stolu a tvoří základ odkládacího balíčku. Ostatní karty tvoří talón. &lt;br /&gt;
Barva karty na stole se stává hlavní trumfovou barvou a její příbuzná barva (srdce,kára/piky,kříže) vedlejší trumfovou barvou. &lt;br /&gt;
Hráči dokola přebíjejí poslední kartu na odkládacím balíčku a následně dobírají jednu kartu z talónu, nebo berou poslední kartu z odkládacího balíčku. &lt;br /&gt;
Netrumfová karta může být přebita kartou stejné barvy vyšší hodnoty, nebo libovolnou trumfovou kartou. Karta vedlejší trumfové barvy smí být přebita jen vyšší kartou téže barvy nebo hlavní trumfovou barvou. Karta hlavní trumfové barvy pouze kartou stejné barvy vyšší hodnoty. &lt;br /&gt;
Vynesou-li hráči po jedné kartě, odkládací balíček se otočí rubem navrch a odloží stranou. Balíček se také otočí a odloží, jestli-že z něj někdo vezme vrchní kartu. Následující hráč vynese libovolnou kartu. &lt;br /&gt;
Hráč, který se jako první zbaví všech karet, vyhrává.

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Stortok]]</text>
      <sha1>9ont866415qrq325kbikxjs4dmplci6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Dvojitý skok</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2885</id>
    <revision>
      <id>35181</id>
      <parentid>14939</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1922" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 1
* '''Karty:''' francouzské - 52 listů
* '''Cíl hry:''' Z řady vyložených karet dosáhnout (skokovým přikládáním stejných hodnot či barev) seskupení všech karet v jeden balíček.

== Pravidla hry ==
Začneme s vykládáním karet do jedné řady, přičemž počet listů není nijak omezen. Přikládáme list za listem tak dlouho, až se nám podaří položit do řady dvě karty jedné barvy nebo téže hodnoty, oddělené od sebe dvojicí jiných listů. Sebereme levou kartu, přeskočíme oba listy tvořící překážku a položíme přeskakující list na třetí kartu (no a to je ta stejné barvy či hodnoty :-). &lt;br /&gt;
Ve dvojitých skocích pokračujeme dokud je to možné. Když hra ''zamrzne'' (tj. nelze provést žádný skok) přiložíme na konec řady další karty. Vzniklé mezery nevyplňujeme novými kartami, ale posunutím položených karet doleva. &lt;br /&gt;
V případě, že se z řadou karet nevejdeme na stůl (a to se nám bude stávat téměř vždycky :-), pokračujeme druhou řadou, kterou však stále chápeme jako nepřetržité pokračování řady prvé. Se vzniklými hromádkami manipulujeme, jako by se jednalo o jednu kartu.

Pasiáns je úspěšně vyložena, pokud se podaří v závěru dostat všechny karty do jednoho balíčku. Zůstanou-li na stole jen tři hromádky (a nemáme už žádné karty v balíku), smíme přeskakovat jen přes jednu kartu. Schodují-li se poslední dvě hromádky barvou či hodnotou, smíme je na sebe položit, i když už mezi nimi není karta žádná.

== Varianta ==
Hru je také možné hrát tak, že nejprve vyložíme všechny karty a s jejich seskakováním začneme až po prostudování jejich rozložení. Pravděpodobnost úspěšného dokončení hry se tak o něco zvýší.

{{DEFAULTSORT:Dvojitý skok}}
[[Kategorie:Klasické karetní hry]]
[[Kategorie:Hry pro jednoho hráče]]</text>
      <sha1>pcx2qgqd47yv8asn5zz565aqmjpxxpn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Ferbl</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2886</id>
    <revision>
      <id>35185</id>
      <parentid>30236</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2112" xml:space="preserve">''Tato hazardní hra, původem nejpravděpodobněji německá se blízce podobá '''[[../Poker|poker]]u'''. Hrála se v hospodách už za Marie Terezie. Pod názvem Farbeln o ní hovoří zákaz datovaný rokem 1746. Též známá pod názvy Farbl, Färbln, v Čechách pak jako Barvička.''

* '''Počet hráčů:''' 4 a více
* '''Druh karet:''' francouzské nebo německé - 32 listů
* '''Hodnoty:''' 7,8,9,10,J=10,Q=10,K=10,A=11
* '''Cíl hry:''' Dosáhnout pokud možno nejvyšší bodové hodnoty v jedné barvě, anebo vytvořit trojici či čtveřici z karet stejné hodnoty.

== Pravidla hry ==
Rozdávající rozdá každému po dvou kartách. Předák (hráč po levici rozdávajícího) vnese do hry základní vklad zvaný ''viso'' a obdrží další dvě karty. Ostatní hráči buď ohlásí pas, nebo přijmou účast ve hře složením základního vkladu. Jestliže vzdá hru předák, pak přechází právo a povinnost vnést první vklad na dalšího hráče. &lt;br /&gt;
Všichni, kdož přijímají účast ve hře, obdrží po dvou kartách. Prostudují jejich kvalitu a podle celkové hodnoty se odváží většího či menšího rizika, popřípadě opustí hru. Bodové hodnoty představují prostý součet výše uvedených hodnot, avšak pouze v jedné barvě. Vyšší kategorii reprezentuje trojice, nejvyšší pak čtveřice karet stejné hodnoty. &lt;br /&gt;
V jednotlivých kolech může každý hráč přidáním vkladu buď setrvat ve hře, nebo slovem pas vzdát svou účast ve hře. Přitom poslední hráč ve hře (zadák - hráč po pravici rozdávajícího), má právo vklad zvýšit. Právo zvýšit vklad v dalším kole přechází na následujícího hráče po pravici zadáka. Hráč, který má právo zvýšit vklad má ještě dvě možnosti. Buď ohlásí pas, a předá tak svůj úkol okamžitě hráči po pravici, nebo vloží do banku pouze základní vklad. Pak ohlásí ''zavírám'', a všichni hráči kteří ještě zůstali ve hře, odkryjí své karty a nejhodnotnější list inkasuje plnou hodnotu banku.

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Ferbl]]</text>
      <sha1>3emc2lgzqk9bha32v66e84t79jvbnj7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Hromádky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2887</id>
    <revision>
      <id>14916</id>
      <parentid>14735</parentid>
      <timestamp>2009-01-27T15:15:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>rekat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1136" xml:space="preserve">''Názorná ukázka jednoduché hazardní hry, ve které hráč vůbec nic neovlivní. I přesto najdeme nejen množství podobných her, ale také lidi, kteří jsou ochotní hrát je o peníze. Vřele doporučuji zahrát si takovou hru pro ukrácení dlouhé chvíle například na body nebo o fanty, ale rozhodně nedoporučuji hrát o peníze :-)''

* '''Počet hráčů :''' 3 a více
* '''Druh karet :''' francouzské - 52 listů
* '''Hodnoty :''' 2,3,4,5,6,7,8,9,10,J=11,Q=12,K=13,A=14
* '''Cíl hry :''' Spodní karta hromádky rozhoduje o zisku či ztrátě, jak bankéře tak spoluhráčů.

== Pravidla hry ==
Bankéř rozdělí balíček na tolik hromádek, kolik hráčů je ve hře. Pak si každý vybere jednu hromádku a vsadí předem stanovenou sumu. Poslední hromádku otočí bankéř a po něm ostatní hráči. Bankéř inkasuje vklady hráčů, jejichž odkrytá spodní karta má nižší bodovou hodnotu než bankéřova a vyplácí hráčům z vyšší. Při shodě se od proplácení vkladu ustupuje. V úloze bankéře se hráči střídají po třech kolech.

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Hromádky]]</text>
      <sha1>05aejatpdmdduh11d4rjoa80k697ptn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Taroky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2889</id>
    <revision>
      <id>41345</id>
      <parentid>41339</parentid>
      <timestamp>2020-04-09T18:04:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Rozdávání */ překlep</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="18520" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 4
* '''Druh karet:''' francouzské tarokové - 54 listů
* '''Hodnoty:'''
** taroky I - XXII (dvaadvacátý tarok je bez čísla a nazývá se „Škýz“)
** srdce a káry - 4, 3, 2, A, kluk, kaval, dáma, král
** kříže a piky - 7, 8, 9, 10, kluk, kaval, dáma, král

* '''Cíl hry :''' Snahou každého hráče je získat co nejvíce bodů, vyhrát hru a splnit svoje či znemožnit protihráči vedlejší hlášky. V jedné hře je celkový dosažitelný počet bodů 70. Vydražitel (hráč, který vylicitoval nejvyšší hru) spolu s partnerem anebo sám musí docílit nadpoloviční většinu bodů, aby hru vyhrál, to jest nejméně 36 bodů.

== Pravidla hry ==
* Nemusí se přebíjet. Hráč musí hrát stejnou barvou, jaká byla nesena. Nemá-li hráč příslušnou barvu, musí hrát tarokem. Nemá-li tarok, může hrát libovolnou kartou podle svého uvážení.
* Byl-li nesen tarok, musí hráč přihodit také tarok. Nemá-li tarok, může hrát libovolnou kartou.
* Každý hráč si své sebrané zdvihy shromažďuje před sebou na stole spolu s talonem, karty jsou rubem vzhůru. Každý může během hry nahlédnout do posledního odehraného štychu, ale nikam jinam!
* První kartu na stůl vynáší vždy předák. Postupně zbylé karty do zdvihu vynáší hráči postupně proti směru hodinových ručiček. První kartu do nového zdvihu vynáší vždy ten, kdo bral předchozí.

== Rozdávání ==
Rozdává se vždy proti směru hodinových ručiček. V rozdávaní se všichni hráči pravidelně střídají. Hráč, který rozdává, je zadák, první hráč po jeho pravici je předák. Dobře promíchaný balíček karet nabídne zadák hráči naproti a ten má dvě možnosti:
# Sejme (více než 6 karet) položí naspod balíčku a nechá zadáka rozdávat. Ten prvních 6 karet (3+3) odloží do talónu do středu stolu, další karty rozdělí po 6 kartách tak, aby každý dostal celkem 12 karet (2×6).
# Poklepe balíček, volí si každý hráč pořadí, ve kterém si přeje dostat všech dvanáct karet naráz. Postup je takový, že zadák nejprve dodá do talonu 6 karet (3 + 3) a potom se zeptá předáka, v jakém pořadí chce všech 12 karet, a potom dalšího hráče na řadě. Jestliže předák ohlásí například, že chce třetí karty, dostane kartu až na třetím místě. Ostatní se ptají po něm v pořadí rozdávání, zadák si už pochopitelně nemá z čeho vybrat.
# Abeles: Může nastat jak při poklepání, tak při sejmutí. Vyhlašuje ho vždy předák a znamená to, že chce svých dvanáct karet naráz, šest listů vrchních a šest spodních z balíku. Ostatní hráči dostanou svoje karty normálně podle toho, byl-li balíček poklepán, nebo sejmut.
* Výsledkem by vždy mělo být, že uprostřed stolu leží hromádka šesti karet rubem vzhůru (talón), které se rozebírají až po dražbě, a každý má dvanáct uspořádaných karet v ruce.

== Licitace (dražba) ==
* Po rozdání následuje licitace (vydražení hry). Jejím smyslem je určit, kdo bude hrát jaký typ hry.
* Podle složitosti jsou seřazeny vzestupně a označeny čísly 1 až 4. Mluvíme tedy o první povinnosti, druhé povinnosti atd.
* Dražbu začíná vždy předák licitováním první nebo vyšší povinnosti a končí zadák. Ohlásí-li někdo určitou povinnost, má kdokoliv další (až se dostane na řadu - proti směru hod. ručiček) možnost ohlásit povinnost vyšší, nikoliv však stejnou nebo nižší. Hráč, který se nemůže anebo nechce zúčastnit licitace, říká dobrá.
* Každý se v licitaci vyjadřuje jenom jednou. To znamená, že když např. předák vyhlásil první povinnost a některý z hráčů za ním Druhou povinnost, pak předák už nemá právo hlásit Preferanc. Existují čtyři druhy her a říká se jim povinnosti. Liší se od sebe jak herními závazky, tak rozdělením talónu.

=== Základní povinnost ===
Hlásí ji povinně předák při začátku každé dražby. Po schválení Základní povinnosti může předák hrát:

* Normální základní
** Dává předákovi za úlohu, bez ohledu na kvalitu karet v ruce, hrát tuto hru se spoluhráčem.Před rozebráním talonu ohlašuje vydražitel hru slovem &quot;hraji s devatenáctkou&quot;. Jestliže má sám vydražitel v ruce devatenáctku pak volá osmnáctku, jestliže má i tu, volá sedmnáctku a pak šestnáctku. Číslo nižší jak šestnáct volat nemůže. Zbývá mu tedy volat číslo, které má v ruce a hrát tzv. tiché sólo. V případě, že hráč dokoupí z talonu volané číslo má právo hru složit (ukáže všechny čtyři karty z talonu ihned na stůl). Složení není možné po schválené druhé povinnosti, kdy z talonu dobral vydražitel volatelné číslo.
** Hráč s hledaným tarokem v ruce žádným způsobem nepotvrzuje svoji spoluúčast ve hře s vydražitelem. Naopak, snaží se později při hře umístit hledané tarokové číslo v nejvhodnějším čase, aby protihráči neměli možnost &quot;mazat&quot; karty s vyšší bodovou hodnotou do svých štychů.
** Z talónu bere předák po schválení základní povinnosti a oznámení volného čísla první čtyři karty, další dva hráči v pořadí (proti směru hod. ruč.) po jedné kartě (zadák nebere nic), stejný počet karet hráči odhodí zpět.
* Tiché sólo
** Pro oklamání protihráčů volá předák takové tarokové číslo, které má sám v listě (podle stejných pravidel jako při normální základní povinnosti, tj. musí mít alespoň tarok č. 19). Tato hra se užívá při silnějším listě, který nestojí za risk s preferánc, při obdržení volané karty z talónu, nebo při kartách 19-16 v ruce. Talon se rozebere stejně jako u Normální základní.
* Varšava
** Tato hra má úplně odlišná pravidla a dostala se do této karetní hry mnohem později. Dnes je již celkem známa, proto ji můžeme prohlásit jako jednu z her Taroků. Smyslem hry je donutit hráče licitovat vyšší povinnosti. Proto musí hráči riskovat vyšší povinnosti, neboť nikdo dopředu neví, jestli předák nevyhlásí Varšavu. Často se stává, že prohraná Varšava stojí hráče víc, než třeba prohraná 3. povinnost. Ve vyspělých karetních skupinách nemusí být Varšava hrána, protože hráči sami vědí, kdy mohou licitovat vyšší povinnost.
** Varšavu může vyhlásit předák, jestliže mu byla odsouhlasená základní povinnost a má-li velmi slabé karty, s max. 3mi taroky. Každý hraje sám za sebe a snaží se uhrát co nejméně bodů. Nikdo nemůže vyhrát, pouze ten, kdo nahraje nejvíce, prohrává a platí všem hru.Talon si bere předák k sobě (nikdo se na něho před přihozením nedívá) a po 6 prvních štychů přihazuje po jedné kartě. Karta z talonu se přihazuje jako poslední (pátá) karta do štychu a počítá se hráči, který štych bere.

==== Základní pravidla Varšavy ====
* Vedlejší hlášky se nehlásí ani nepočítají.
* Na rozdíl od ostatních povinností se musí přebíjet Taroky
* Barvy se přebíjet nemusí.
* Jestliže má hráč v ruce Pagáta, musí se ho zbavit jako svého posledního taroka, ne dřív.
* Pro hráče s Mondem platí, že ho nesmí dát do štychu, kde už je Škýz (máznout na Škýza). Teoreticky může dojít ke kolizi pravidel, má-li hráč v ruce pouze Monda a Pagáta a někdo vynese Škýze. V tomto případě hráč přihazuje Monda a Pagáta si nechá na další štych.

=== Druhá povinnost ===
Může ji hlásit kdokoliv, kdo má v ruce Pagáta. Znamená v pořadí vyšší hru se závazkem, že vydražitel přebije Pagátem poslední štych. Hru nelze za žádných okolností složit. Po schválení Druhé povinnosti může vydražitel hrát:
* Normální druhá
** Normální druhá povinnost je normální základní povinnost + Pagát &quot;nakonec&quot;. Tato hra se hraje stejně jako normální základní povinnost, stejně se rozebírá i talón.
** Tiché sólo&lt;br /&gt;Tiché sólo u Druhé povinnosti je Tiché sólo základní povinnosti + Pagát &quot;nakonec&quot;. Tato hra se hraje stejně jako tiché sólo základní povinnosti s výjimkou, že hru nelze složit. Talón se rozebírá stejně jako u první povinnosti.

=== Preferanc ===
(taky Třetí, Trojka, Troják, Preferans)
* Preferanc je v pořadí silnější dražba než předcházející dvě. Hlásit ji může kdokoliv. Vydražitel hraje sám, bez společníka. Rozeznáváme preferanc:
*#* prvý - vydražitel bere z talónu prvé tři karty (bere prvou trojku)
*#* druhý - vydražitel bere z talónu druhé tři karty (bere po vrchní trojce, kterou si prohlídne a ukáže protihráčům, spodní trojku karet)
*#* třetí - vydražitel bere z talónu po náhledu do vrchní i spodní trojky, které ukáže protihráčům, přece jen vrchní, protože se mu líp hodí do hry.
*#** Za talón odloží vydražitel 3 karty zpět na stůl, nehraje s nimi, ale jejich bodová hodnota se mu započítává do výsledku. Zbylá trojka na stole patří protivníkům a též se započítává k jejich bodům, ale nikdo se na ni nedívá (nebyla-li již ukázána při licitaci) a nerozebírá se. Na hru preferanc se doporučuje mít v ruce alespoň &quot;Taročky&quot; (8 taroků) anebo 6 taroků s Trulem a Honery, anebo alespoň uzavřenou kartu v jedné barvě (tj. 5-6 karet s nejvyšší hodnotou v dané barvě). První kartu vynáší vydražitel.

=== Sólo ===
Je nejhodnotnější licitace, má přednost před všemi předcházejícími. Znamená, že vydražitel hraje sám proti všem přímo z ruky bez rozebrání talónu. Talón zůstává ležet na stole po celou hru bez odkrytí, na konci se započítává k bodům protihráčů. Na uhrátí sóla doporučujeme mít v ruce velmi silnou kartu, buď &quot;Taročky&quot; anebo &quot;Taroky&quot; (10 taroků) s 5 nebo 6 nejvyššími hodnotami. Tato hra se hraje výjimečně a slouží k přebití licitace Preferanc. První kartu vynáší vydražitel.

== Odhazování karet do talónu ==
Při odhazování karet do talónu u všech povinností platí tato pravidla:
* Talón patří vždy tomu, kdo ho odhodil (body se připočítávají k bodům karet získaných později hráčem ve hře).
* Do talónu se nesmí nikdy odložit Král ani tarok č. I, XXI a Škýz respektive žádná pětibodová karta. Ostatní obyčejné taroky se můžou do talonu odhodit pouze tehdy, jestliže má hráč v ruce samé taroky anebo taroky a krále (jednoho nebo víc). Tarok se odkládá číslem nahoru.
* Jestliže hráč hned za vydražitelem nebo druhý za vydražitelem (nikoliv zadák nebo vydražitel) odmítne kartu z talónu, pak jeho soused po pravici si bere jeho kartu a zadák dostane poslední kartu. Odmítnout ji může pouze jeden z nich, nikoliv oba.
* Pozn. Karta z talonu bude asi hráčem přijata, protože je lépe riskovat, že v talonu bude volané číslo vydražitele a pokazit barvy, než prohrát hru, kdy se hláška stejně nepočítá. Ale naopak když má už hráč v ruce volané číslo, pak je dobré talon odmítnout, protože má dobrou šanci, že vyhraje a započítá i hlášku.

== Vedlejší hlášky ==
Po vydražení a schválení hry, rozebrání a odložení talónu může (nemusí!) každý hráč (počínaje vydražitelemm) přednést svoje vedlejší hlášky. Tyto hlášky mají přímý vliv na chování hráčů ve hře a určují také počet bodů při konečném účtování. &lt;br /&gt; Vedleší hlášky jsou:

=== Zavazující hlášky ===
Jakýkoliv hráč se zavazuje ke splnění určitého úkolu, aby nahrál více bodů. Jsou to hlášky &quot;Valát&quot; a &quot;Pagát&quot;.

==== Valát ====
Hlášením valáta hráč slibuje uhrát všechny štychy ve hře (sám nebo se spoluhráčem) a protivníkům nepovolit žádný. Může být hlášený i nehlášený, samostatný anebo s partnerem. Rozdíl mezi hlášeným a nehlášeným je pouze v počítaní bodů. Za vyhraný hlášený valát se počítá +20 bodů, za nehlášený pouze +10. (při neuhraném hlášeném je to -20 bodů).

==== Pagát ====
Zahlásit ho může pouze vlastník Pagáta. Pagát je závazek, že poslední štych ve hře bude přebit tarokem č.I. Může být hlášený i nehlášený.
* Neuhraný hlášený Pagát znamená: Hráči nezbudou taroky a je nucen vynést pagáta dříve než ve dvanáctém štychu (lhostejno, zda tento štych bere či nikoliv).
** Protihráči zůstane tarok na poslední štych a pagáta přebije.
** Spoluhráči zůstane tarok na poslední štych a pagáta přebije. &lt;br /&gt; Za hlášený pagát se počítá ± 10 bodů.
** Neuhraný nehlášený Pagát znamená: Protihráči zůstane tarok na poslední štych a pagáta přebije.
** Spoluhráči zůstane tarok na poslední štych a pagáta přebije. &lt;br /&gt; Za nehlášený se počítá ± 5 bodů.

=== Prozrazující hlášky ===
Hráč může podat informace o hodnotách karet v ruce a ulehčuje tak svým partnerům hru (pokud chce protihráče zmást, nemusí nic hlásit). Hlášky je možno kombinovat, ale pozor: můžou být hlášeni trulhoneři a taročky, ale nikoliv např. honeři a trulhoneři. Hlášky se počítají pouze při výhře ('''mimo Honery''', ty se přičítají vždy). &lt;br /&gt; Existují tyto hlášky:

[[Soubor:Taroky trul.JPG|náhled|trul (lidově truhla)]]
==== Malé hlášky (za 5 bodů) ====
[[Soubor:Taroky honery.JPG|náhled|a honery]]
* Trul (Škýz, Pagát a Mond)
* Honeři (3 Králové + 1 karta z Trula nebo 2 Králové + 2 karty z Trula)
* Taročky (min. 8 taroků v ruce)
* Barvy (max. 2 taroky v ruce)

==== Velké hlášky (za 10 bodů) ====
* Taroky (min. 10 taroků)
* Královské Honéry (4 Krále)
* Trulhonery (Trul + min. 1 Král)
* Barvy-Honery (Barvy + Honery)

== Flekování ==
'''Flek (Kontra), Reflek (Rekontra) a Superflek (Superkontra)''' &lt;br /&gt; Na každou vydraženou hru (tj. 1., 2., 3., 4. povinnost) a vedlejší hlášení &quot;Valát&quot; a &quot;Pagát&quot; je možné dát flek, reflek anebo superfek. Hráč předpokládá, že protihráč svůj závazek nesplní. Je-li si &quot;flekem&quot; označený hráč jist, že závazek uhraje, může opětovat reflekem. Flekující strana může přidat superflek. Výsledné hlášení znásobuje základní počet bodů dané hlášky nebo hry: flek 2x, reflek 4x, superflek 8x. Flekuje se spolu s hláškami nebo po nich, ale před vynesením první karty. Po nasazení fleka se čeká, zda druhá strana nebude reflekovat. Teprve potom je nesena první karta.

== Renonc - nejčastější porušení pravidel ==
* Špatné rozdávání: jestliže rozdávající (zadák) rozdá špatný počet karet, nebo rozdá nesprávným způsobem.
* Nepřihození karty do štychu při Varšavě: předák nepřihodil všech 6 karet ve správném pořadí do štychů.
* Nepřebití vyneseného taroka při Varšavě: hráč měl přebít nejvyšší tarok ve štychu, ale podbil nižším.
* Vyvolání Varšavy s více než třemi taroky: předák měl více než tři taroky.
* Zahlášení nesprávné hlášky: hráč nezná hlášky a poplete je.
* Nepřiznání barvy nebo taroka: měl být přihozen tarok nebo barva, ale hráč hrál jinak.
* Neodhození zpátky do talonu: neodhození za talón správný počet karet po rozebrání talónu (výsledkem je, že hráč má nesprávný počet karet v ruce).
* Porušení hráčské kázně: Hráč jedná tak, že napovídá jakýmkoliv nepovoleným způsobem spoluhráči jak má hrát, snaží se evidentně podvádět, pomáhá si k výhře záměrně nepovoleným způsobem. Obvykle hráč příliš mluví nebo myslí nahlas. (tyto přestupky jsou těžko postižitelné, protože se obtížně stanovuje hranice a protože nelze přesně určit úmyslné či neúmyslné zavinění).

Tresty si určí každá tarokářská společnost podle svého uvážení, vyspělosti hráčů a hraní fair play.

== Bodování ==

=== Počítání na konci hry ===
Karty se počítají po trojicích. Od součtu každé trojice se odečtou 2 body.

Např. Král, Král, II = 5b + 5b + 1b (-2b) = 9 bodů&lt;br /&gt;
nebo III, XIX, IV = 1b + 1b + 1b (-2b) = 1 bod

Pokud při počítání nevyjdou karty na trojice, je poslední skupina karet dvojice nebo samostatná karta, od té se odečítá jen jeden bod.

Např. Král, Král = 5b + 5b (-1b) = 9 bodů&lt;br /&gt;
nebo XVI, I = 1b + 5b (-1b) = 5 bodů

=== Započítávání hlášek ===
* Vedlejší zavazující hlášky se k základu vždy připočítávají.
* Vedlejší prozrazující hlášky se počítají pouze straně, která hru vyhrála. Je-li plichta (každá strana uhrála 35 bodů, základ 0 bodů) jsou započítávány pouze zavazující hlášky.

== Krajové odlišnosti ==
Způsob hlášení (přednesu hlášek) se často liší podle místních zvyklostí. Záleží také na domluvě hráčů u hracího stolu.
* Někde například nehlásí barvy a velké barvy. Zdůvodňují to prozrazováním hry.
* Výše uvedené pravidlo, že hráč nemusí nahlásit prozrazující hlášky taročky a taroky, bývá spíše výjimkou.
* Také počítání výsledku hry je různé. Někde počítají výhru o 10 - 20 - 30 bodů, jinde počítají přesný rozdíl bodů.
* Jelikož taroky se nehrají o zápalky, ale spíše o drobné mince, i způsob a výše placení her je různý. Je nutno podotknout, že většinou jde o symbolické částky.
* Běžně se stává, že se v herně či restauraci sejde několik partií tarokářů a každá hraje maličko jinak. Samozřejmě základní pravidla a principy se musí ctít.

== Odkazy ==

=== Literatura ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Svoboda
 | jméno = Tomáš
 | spoluautoři = a kolektiv
 | titul = Oficiální pravidla karetních her
 | vydavatel = Eminent
 | místo = Praha
 | rok = 2002
 | isbn = 80-7281-116-9
 | strany = 94-97
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Omasta
 | jméno = Vojtěch
 | příjmení2 = Ravik
 | jméno2 = Slavomír
 | titul = Karty, hráči, karetní hry
 | vydavatel = KMa
 | místo = Praha
 | rok = 2007
 | isbn = 978-80-7309-521-5
 | kapitola = Karetní hry a matematické prvky
 | strany = 303-314
}}

=== Externí odkazy ===
* {{Wikipedie|článek=Taroky}}
* [http://www.taroky.cz/ www.taroky.cz] (česky)
* [http://taroky.net/ Taroky online] (česky a anglicky)
* [http://www.pagat.com/tarot/taroky.html Taroky na pagat.com] (anglicky)

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Taroky]]</text>
      <sha1>1cewyp4h8aw86ncdp45ee1y70ucgmvp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Tisíc</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2890</id>
    <revision>
      <id>41639</id>
      <parentid>36403</parentid>
      <timestamp>2020-05-08T09:46:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>B.mertlik</username>
        <id>7125</id>
      </contributor>
      <comment>/* Hlášky */pravopis</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="13043" xml:space="preserve">''Tato varianta hry [[../Šestašedesát|šestašedesát]] se hraje na Moravě a ve Slezsku. V Polsku se častěji než s níže popsanou variantu setkáme s podobnou hrou '''[[../Tysiąc|tysiąc]]''' či '''[[../Obierany|obierany]]'''.''

== Pravidla hry ==
Hra je určená pro tři hráče. Je-li hráčů víc, lze hrát tzv. &quot;pauzíráka&quot;, tj. při každém kole postupně jeden hráč pauzíruje. Obvykle to bývá ten, který rozdává karty.

Výchozí pořadí se na počátku hry určuje sejmutím karet. Kdo má nejvyšší rozdává, kdo má nejnižší píše. Hráč který následuje po hráči který rozdával bude hru začínat a má tzv. ''povinnost''.

=== Zápis bodů ===

Během hry se zapisují získané body a tzv. &quot;úpisy&quot; na lístek papíru. Lístek má obvykle tři sloupce, ve stejném pořadí jak budou hráči hrát po sobě a čtvrtý sloupec, do kterého se zapisuje počet bodů o které hraje ten kdo vyhádal talón (Pokud talón nikdo nevzal, hraje se povinnost).

Každé kolo se pak odděluje podtržením - což se dělá především kvůli přehlednosti a aby se snížila pravděpodobnost chyby v pořadí hráčů.

=== Rozdávání ===

Hraje se s dvouhlavými mariášovými kartami, ale také s piketami. Postup rozdávání se liší podle oblastních zvyklostí a kolikrát kvůli neshodám může téct i krev ;-) Proto je dobré se před začátkem hry na společných pravidlech domluvit.

Po rozdání by měla situace vypadat tak, že každý z hráčů má na ruce 10 karet a 2 karty leží v takzvaném talónu.

'''Nejběžnější způsoby rozdávání'''

3-3-3 2(talón) 4-4-4 3-3-3

2-2-2 2-2-2 2-2-2 2(talón) 2-2-2 2-2-2

2(talón) 10-10-10

Hra začíná tím, že se hráči o tento talón hádají.

=== Hádání o talón ===

Hádání začíná u hráče který následuje po hráči který má povinnost. Podle toho jaké má hráč karty či na jakou hru se cítí může buď tento základní počet navýšit (Říct &quot;šest!&quot; nebo zvýšit na hodnotu na kterou si troufá ) nebo ne (Být &quot;dobrý&quot;). Pak je na řadě druhý hráč.

Pokud byl první hráč &quot;dobrý&quot;, může být &quot;dobrý&quot; i druhý hráč, a to tehdy když:
* se necítí se na lepší hru
* nebo má naopak velmi dobré karty, chce zariskovat a má šanci zahrát větší počet bodů i bez výhody první karty
* nebo chce donutit hráče s povinností ke hře
Na druhou stranu je lepší říct &quot;šest&quot; v případě, že by bez výhody první karty mohl přijít o &quot;hlášku&quot;

Pokud byli oba spoluhráči &quot;dobří&quot;, je na hráči s povinností aby si vzal talón. Nicméně pokud některý ze spoluhráčů navýšil na &quot;šest&quot;, tak se s ním může začít hádat o talón.

Talón nakonec bere ten, kdo si troufá na to že uhraje vyšší počet bodů. Ostatní hráči se mu pak snaží tento cíl zmařit.

=== Začátek hry ===

Hráč na kterého zůstala &quot;povinnost&quot;, nebo který &quot;vyhádal&quot; talón si nejprve přetřídí karty a složí místo něj dvě libovolné karty s výjimkou esa nebo desítky. Tyto karty se mu pak samozřejmě započítávají do celkového součtu, ovšem pouze v hodnotě obrázků. Tzn. složená hláška se počítá pouze jako dáma + král.

Pak už záleží jen na něm zda řekne že bude hrát o vyšší počet bodů než uhádal, nebo zda zahraje pouze o &quot;vyhádaný&quot; počet. V případě že na něj zůstala povinnost musí uhrát minimálně 50 bodů.

V případě že neuhraje to co má se mu stejný počet bodů upíše (dostane takzvané &quot;kolečko&quot;).

=== Zapomene-li hráč složit karty ===
# Upisuje se mu počet bodů o který hrál
# Ostatním hráčům se připíše po šedesáti bodech

Pokud ho na to spoluhráči upozorní dřív než se začne hrát, tj. než padne první karta. Nic se neděje.

Občas se toto &quot;zapomenutí&quot; používá jako taktický krok. Třeba tehdy, když má hráč s povinností karty totálně slabé a je riziko, že některý z hráčů tzv. &quot;bukaří&quot; (čeká za bukem - má karty aby nahrál vyšší počet bodů, ale pokud by vyhádal talón, tak by jej nemusel uhrát). Nebo také tehdy, když někomu chybí do tisíce nahrát alespoň 70 bodů. Tímto tahem si lze &quot;vynutit&quot; další kolo.

'''Pozn.:''' K &quot;úmyslnému zapomenutí&quot; se lze uchýlit tehdy, kdy je velmi nepravděpodobné, že by se některý z hráčů smířil se stornováním hry. Pokud se hraje o pivo, kdy nezáleží na úpisech a na čárkách, je zcela běžné, že hráč navrhne že se hra nebude hrát a na spoluhráčích záleží zda si hru zahrají, nebo ne. Při hře o peníze by podobná shoda byla z hlediska konečného součtu her kontraproduktivní. Hráči mají nejenom možnost nahrát více bodů, ale ještě dosáhnout čárky u dalšího protihráče.

=== Počítání ===
Při tisíci se počítají následující body:
;karty:
: eso = 11
: desítka = 10
: král = 4
: dáma = 3
: junek = 2
;hlášky:
: křížová = 100
: listová = 80
: kulová = 60
: srdcová = 40

; Platí následující hierarchie : 7 -&gt; 8 -&gt; 9 -&gt; junek -&gt; dáma -&gt; král -&gt; 10 -&gt; eso -&gt; trumf (vyšší trumf přebíjí nižší)

=== Hlášky ===
Na rozdíl od například [[../Mariáš|mariáše]], kde se trumfy v průběhu hry nemění a hned na počátku hry je jasné kterou barvu trumfy mají, se u tisíce začíná bez trumfů a trumfovou barvou se stává barva teprve po zahlášení.

Aby bylo možné zahlásit, musí proběhnout přinejmenším jedno kolo.
Hlásí se vhozením dámy nebo krále do hry se slovy TRUMF. Zvykem je hlásit trumf dámou, jelikož má nížší bodovou hodnotu a pokud nemá hráč celou barvu, je jisté, že o tento štych přijde.

Hráč může točit kolo dokud jej někdo nepřebije, třeba tím, že zahlásí nové trumfy. Platí povinnost přiznávat barvu! A to za všech okolností. Tzn. i když má hráč plnou ruku trumfů, musí nejprve přiznat barvu. Zároveň musí jít nutně &quot;přes&quot; (přebít vyšší hodnotou).

Nepřizná-li někdo barvu, pak záleží na počáteční dohodě.
* buď se hra opakuje
* nebo ten kdo hru zmrvil upíše povinnost (50 bodů) a ostatním hráčů se připíše po 60 bodech

Cílem hry je uhrát předem stanovený počet bodů. Po skončení kola se spočítá bodová hodnota získaných karet a hlášek. Pokud to nestačí, čeká hráče úpis. Ostatním hráčům se připisuje ten počet bodů jaký skutečně nahráli. S tím, že se zaokrouhluje od pěti nahoru.

Výjimkou je opět hráč, který hrál o předem stanovený počet bodů. Ten nesmí zahrát ani o jeden bod méně.

=== Základy taktiky ===
Pokud má hráč od jedné barvy pouze jedinou kartu jedná se o tzv. &quot;plonkovní&quot; kartu. Pokud je touto kartou eso, je velmi pravděpodobné, že se ho z něj pokusí &quot;vytáhnout&quot; hráč který má desítku.

Naopak pokud má hráč na ruce desítku bez esa, pak by měl mít v záloze nejméně jednu kartu téže barvy.

Je žádoucí z ostatních hráčů vytahat maximum karet, a nepustit je na [[štych]] dokud nejsou ve hře žádné trumfy.

Do talónu si hráč odkládá:
* buď karty obrázkové, které se počítají a u nichž by byla velká pravděpodobnost že by o ně přišel
* hláška se obvykle do talónu skládá pokud není šance ji zahrát (buďto že jich má hráč na ruce více, nebo ji nemá krytou a složením jiných karet by se připravil o jinou barvu která bude trumfovou)
* karty které neupotřebí při hře a zvyšují riziko že na ně bude &quot;chycen&quot; některým ze spoluhráčů

V kartách je celkem 120 bodů, v každé barvě po třiceti. Pokud má hráč na ruce eso, desítku a hlášku téže barvy, je jasné že jde všechno za ním a uhraje minimálně 30 + hlas (v případě červené barvy celkem 70 bodů). S vysokou pravděpodobností mu však shodí některý z protihráčů určitě i nějaké &quot;obrázky&quot; takže může jít při hádání až na 80 bodů.

Stejně tak, pokud má tzv. &quot;dlouhou barvu&quot; a chybí mu třeba pouze jedna karta - třebas desítka. Pak si může troufnout zahrát 40 bodů + hlas. Pokud hlas nemá, záleží na zbývajících kartách. Jsou-li vysoké, může si dovolit zahrát i 120, tj. že posbírá všechny karty. (Při hře o peníze vůbec nejžádoucnější výsledek - spoluhráči dostanou čárku a jemu se připíšou body)

Pokud má na ruce více hlášek - a je malá pravděpodobnost že by zahrál všechny, pak upřednostňuje tu barvu, kterou má krytou esem ev. která má vyšší hodnotu.

'''Příklad :'''
''Pokud má &quot;dlouhé&quot; červené, ovšem bez esa a bez hlášky, dámu a krále křížové a pouze jedno eso kulové ovšem k němu i nějakou nízkou kartu, může čekat, že bude některý z protihráčů silný v kulích a čeká pouze na příležitost. Stačí pak plonkovní červené eso a má jistotu že se dříve nebo později na řadu dostane. Pak záleží pak na ochotě riskovat. &quot;Malá domů&quot;, to je 10 za eso, 100 za křížový hlas a 10 za nějaké barvičky takže celkem 120. Hráč, ochotný riskovat, může vsadit na předpoklad, že mu zůstane jak červená desítka tak i sebere něco i na barvu. Takže může zahlásit i 140.''

=== Úpisy ===
Body se upisují v případě že hráč neuhrál počet bodů stanovených povinností, nebo ten který si stanovil sám, ale také když špatně složil talón, nebo když byl přistižen při podvodu, nebo zapomněl shodit kartu.

=== Po odehraném kole ===
Se povinnost posouvá o jednoho. Hráč který měl povinnost míchá a rozdává. Před rozdáním dává balíček &quot;přeložit&quot; hráči co rozdával předtím. Ten ho přeloží, anebo mu tzv. &quot;věří&quot; a balíček pouze &quot;klepne&quot;. Někde je pak zvykem takto &quot;klepnutý&quot; balíček rozdat jiným způsobem.

=== Konec hry ===
Hra končí tehdy, kdy některý z hráčů dosáhne více než 1000 bodů. Přičemž přednost má ten, který bral v poslední hře talón. A to i přesto že jej jiný hráč co do počtu bodů v konečném součtu překonal.

Ovšem pozor! Je to věc dohody a jinde může být vítězem ten kdo dosáhl nejvyššího počtu bodů - talón pak rozhoduje pouze v případě rovnosti bodů.

==== Hra o peníze ====
Při hře o peníze se může hrát ''tisíc'' padesátníkový, ale také korunový. Princip je však stejný.
Každý hráč vkládá základní částku, kterou shrábne vítěz + další suma podle počtu takzvaných čárek a úpisů.

U padesátníkové hry bývá základní částkou 5 korun, ''čárka'' za 50 haléřů a ''úpis'' za korunu. Tato suma se může zdvojnásobit, pokud hráč do uzavření hry (tj. než jiný z hráčů dosáhl počtu 1000 bodů) nahrál méně než 500 bodů a skončil v tzv. dublu. Ještě jednou se pak násobí výsledná částka, pokud nejenže hráč nedosáhl 500 bodů, ale ještě skončil v mínusu

; Příklad : Hra skončila s výsledkem: hráč A - 1010 bodů, hráč B - 890 bodů, dva úpisy a jeden mínus, hráč C - má -50 bodů 4 úpisy a 4 mínusy. Hráč B zaplatí hráči A 7,50Kč a hráč C zaplatí hráči A 44Kč(!) protože skončil v mínusu. Hráč A tedy vyinkasuje celkem 51,50 Kč

V praxi však rozdíl tak vysoký nebývá, protože rozhoduje více faktorů. Ochota riskovat, diplomatický způsob hry, schopnost taktizovat.

==== Hra o pivo ====
Základním vkladem je jedno pivo. Poslední platí prvnímu, druhý nevyhrává (ale také neplatí) nic. Vyrovnání se většinou provádí při placení na konci večera.

Hra o pivo se od hry o peníze liší odlišným přístupem hráčů ke hře. Když se totiž hraje o peníze, je důležitý každý úpis a každá čárka, neboť od toho se odvíjí kolik v konečném důsledku hráč zaplatí (nebo naopak vyhraje). Když se hraje o pivo tak na tom nezáleží. Rozhoduje pouze zda hráč náhodou neskončil v dublu nebo mínusu.

Hra není tak ostrá, hráči se vzájemně méně hlídají a taktizuje se spíš podle vzájemných sympatií. Při hře o peníze je tomu jinak. Tam je naopak žádoucí aby protihráči měli co nejvyšší počet úpisů a čárek, protože výhra je o to vyšší. Navíc platí oba hráči co prohráli.

=== Slovníček ===
; čárka : hráč neuhrál během hry žádný bod
; úpis : hráč neuhrál počet bodů který ''uhádal'' resp. ''zahlásil''
; dubl : hráč uhrál méně než 500 bodů, ale více než 0 bodů
; mínus : hráč se dostal do záporného počtu bodů
; povinnost : hráč je povinen uhrát alespoň 50 bodů

== Odkazy ==
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Svoboda
 | jméno = Tomáš
 | spoluautoři = a kolektiv
 | titul = Oficiální pravidla karetních her
 | vydavatel = Eminent
 | místo = Praha
 | rok = 2002
 | isbn = 80-7281-116-9
 | kapitola = Skupina Mariage
 | strany = 125
}}

=== Externí odkazy ===
* [http://www.pagat.com/marriage/1000.html 1000 na pagat.com], různé převážně v Polsku hrané varianty (anglicky)

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Tisíc]]</text>
      <sha1>g7ewbt5an2b17wvg7iipuuy4h6aqzx6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Programovací jazyk Karel</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2891</id>
    <revision>
      <id>43044</id>
      <parentid>43043</parentid>
      <timestamp>2021-02-19T21:48:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Zabe</username>
        <id>8977</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Undid edits by [[Special:Contribs/37.48.29.46|37.48.29.46]] ([[User talk:37.48.29.46|talk]]) to last version by JAnDbot</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="12859" xml:space="preserve">== Pedagogické aspekty prostředí programu ==
Celkový vzhled prostředí byl volen tak, aby orientace v něm nepůsobila žákům problémy. Práce s jednotlivými prvky aplikace je velmi snadná. V žácích by rozhodně neměl vzniknout pocit, že si s programem nevědí rady. Takto vybudovaný negativní postoj by působil špatně na jejich motivaci. Program Karel byl vytvořen tak, aby tento postoj u žáků nevznikal. Pokud by žáci cokoliv pokazili při zadávání programu, mají kdykoliv možnost opravy. Programovací pole je snadno editovatelné, žáci mají možnost mazat celý vytvořený program nebo jen některé řádky. Ze vzniklých a opravených chyb při programování se žáci mohou poučit, neboť chyba je nedílná součást výukového procesu.
V době, kdy se rozmáhají hry založené na principu péče o „živého“ elektronického tvora (Tamagochi, Pokémon), by přiblížení programovatelného objektu dětskému světu mělo působit při výuce jako pozitivní motivační prvek. Pochopitelně, velmi záleží na schopnostech učitele. Dostatečně motivovat žáky je poměrně obtížné, a proto je třeba v tomto směru vyvinout zvýšenou snahu. Čím bližší mají žáci k dané problematice vztah (přesněji řečeno, kladný vztah), tím snazší má učitel při motivování práci. „Starání se“ o příjemně vypadajícího robůtka pohybující se v „městě“, by mělo žáky zaujmout. Důkazem, že v dětech je někde ukryta touha se o něco, či někoho starat, může být právě současný fenomén her, kdy se děti staví do rolí pečovatelů. Kdyby děti měly k možnosti starat se o někoho negativní postoj, výše zmiňované hry by jen stěží dosáhly takové obliby. Pokud dovede učitel Karlův svět dostatečně přiblížit a vymyslet k němu poutavý příběh, položí tím základ budování kladného vztahu žáků k práci s tímto programem a posléze i k programování.

== Program Karel a programování ==
Program Karel slouží k výuce základních principů programování a k tomu je také přizpůsoben. Lze v něm osvětlit principy použití jednoduchých i složených příkazů, umožňuje též demonstraci cyklů a podmiňovacího příkazu. Díky tomu vytváří poměrně širokou škálu
možností pro práci ve vyučovacích hodinách. Kromě začátečnických úloh lze pomocí tohoto programu řešit i některé komplikovanější úlohy,
na kterých lze ukázat shodné obecné principy pro psaní programů. Práce s ním má připomínat hru, což koresponduje s přirozenou tendencí
dětí realizovat se prostřednictvím nejrůznějších her. Hlavní náplní je ovládání robůtka, což je činnost, k níž lze žáky poměrně snadno
motivovat. Stačí jen vymyslet ke každému zadání úlohy nějaký příběh a tak zvýšit motivaci žáků k vyřešení, tedy vytvoření
odpovídajícího programu. Žáci si v prvé řadě hrají a tím se vědomě či nevědomě učí. Tímto způsobem si osvojí základy programování.
Nejsou nuceni pracovat s vývojovým prostředím vyšších programovacích jazyků, které obvykle nepůsobí na neznalého člověka většinou
příliš přátelsky. Spojení hry s vyučováním je princip, o nějž se práce s programem Karel opírá.

== Úplné začátky ==

Program Karel dává mnoho možností k začlenění do výuky. V úvodních hodinách, kdy se žáci teprve seznamují s obecnou problematikou tvorby programů, se nejvíce uplatní režim pro přímé příkazy. V něm by si žáci měli prostředí programu Karel nejdříve osvojit. V tomto režimu lze také žákům demonstrovat, že program je posloupnost elementárních kroků. Teprve následně přichází na řadu režim pro programování. Pak už se dá začít hovořit o skutečném programování. Při seznamování žáků s prostředím programu by učitel měl upozornit na tyto režimy a jejich odlišnosti. Pro ranou práci, tedy v režimu přímých příkazů, se žákům velmi budou hodit klávesová tlačítka. Je třeba zdůraznit, že tyto prvky jsou pouze pomocné a že je nelze použít při následném programování. Žáci s nimi mohou Karla přesouvat a otáčet jej do všech směrů. Při výuce obecných základů programování má program Karel zejména ilustrativní funkci. Nejprve je třeba žákům ukázat obecný princip řešení problémů. Měli by si uvědomit, že všechny složitější činnosti se skládají z několika po sobě následujících jednodušších úkonů. Je nutno žákům předvést, že pokud máme omezenou množinu elementárních činností (v našem případě chůze, sbírání/pokládání značek, odstraňování/kladení překážek a otáčení), lze jejich správným kombinováním provádět i mnohem náročnější činnosti.

=== Příklad ===

Učitel má žákům ukázat, že s Karlem je možno dělat činnosti, které Karel sám od sebe neumí. Nejprve tedy nechá žáky vyzkoušet činnosti, které Karel svede. Následně nechá žáky samostatně přemýšlet, jak docílit toho, aby se Karel na místě otočil čelem vzad a popošel o jedno políčko vpřed. Jistě pro ně nebude problém přijít na to, že se stačí dvakrát otočit stejným směrem a následně udělat krok. Učitel ale na této jednoduché úloze může předvést, že kombinací jednoduchých úkonů, lze provést složitější operace. Následně pak zdůrazní, jak důležité je provádět úkony ve správném pořadí. Zamění libovolné dvě operace a nechá žáky vyzkoušet si tuto pozměněnou posloupnost. Bude patrné, že pořadí činností musí být stanoveno přesně. Žáci by si měli zkoušet vytvářet různé kombinace příkazů. Postupů práce při následných hodinách je několik. Pro ilustraci uvádím dva nejpravděpodobnější.

'''První''': Žák pracuje s programem, zadává Karlovi příkazy a zapisuje si jednotlivé kroky. Až splní úkol, na papíře mu vznikne posloupnost činností, které provedl. Tu si pak může opětovně vyzkoušet.

'''Druhý''': Je obrácený. Žák pracuje nejprve na papíře a pokouší se „naslepo“ zapsat posloupnost činností. Teprve až si je jist, může ji vyzkoušet s počítačem.

Zajímavá je také párová práce. Kupříkladu činnost, kdy jeden z žáků vidí na monitor, druhý pak sedí s tužkou a papírem otočený k monitoru zády. Jako tým mají zadanou úlohu (kupř. sebrat na území tři cihly). Žák sedící u monitoru popisuje, co má Karel před sebou, a kde jsou cihly. Nemá ovšem možnost Karlovi skutečně příkazy zadávat. Otočený žák pak na základě popsané situace dává příkazy a zapisuje je. Jeho kolega mu pak popisuje situaci, jako by se příkaz provedl. Až úkol splní, mohou se oba zadáním příkazů z papíru přesvědčit o správnosti. Zkoušením různých kombinací příkazů a „hraní si “ s nimi si žáci, aniž by to tušili, osvojí klíč k psaní programů, totiž tvorbu předpisu obsahujícího jednoznačnou posloupnost činností - algoritmu. Některé žáky není třeba tímto termínem zatěžovat. Je důležité, aby si všichni uvědomili, že se složitější problém dá rozložit do několika jednoduchých činností, které jdou po sobě ve správném pořadí. Jakmile budou žáci schopni tvořit „přepisy“ pro náročnější činnosti, je zbytečné setrvávat v režimu pro přímé příkazy a nutit žáky zadávat příkazy jednotlivě. V této fázi je možno pokročit ke skutečnému psaní programu.

Pokud si žáci osvojí možnost vykonávání složitějších činností pomocí jednodušších úkonů prováděných ve správném pořadí, může je učitel seznámit i se skutečným psaním zdrojového kódu uživatelského programu. K tomu v programu Karel slouží režim pro psaní programů. Technicky se psaní programu provádí zadáváním příkazů do programovacího pole. Po osvojení principů zapisování programů následuje fáze skutečné tvorby programu.

== Karel v hodinách ==

Zkušenosti se základy programování mě dovedly k několika podstatným zjištěním. Prvním z nich je, že ačkoliv dospěji na určitou úroveň znalostí, měla bych být, s prostředky které mám, schopna úlohy řešit. Velmi často však nevím, jak k problému přistoupit. Mnohokrát jsem nabyla dojmu, že postupuji známou metodou pokus-omyl, která přímo nevylučuje, že k požadovanému řešení dospěji. Nezaručuje ale také, že se k němu dopracuji v rozumném čase. Proto si myslím, že spíše než žákům předkládat nové a nové příkazy, je mnohem důležitější naučit je základní principy a soustředit se více na analýzu problému. Velmi se mi osvědčil postup, který se zde pokusím nastíním. Není to univerzální návod, nicméně s programem Karel se takto dá pracovat. Nejprve by měli žáci pracovat tzv. „nasucho“, tedy nejdříve problém rozebrat teoreticky. Přitom je možno důležité body zapisovat na tabuli, aby všichni měli jádro problému na očích. Jakmile se dokončí rozbor, měl by následovat návrh řešení. Žáci se jednotlivě pokusí vytvořit program, který si zapíší na papír. Tato fáze je důležitá, protože každý žák má možnost realizovat se . I když třeba následně zjistí, že jeho postup nebyl zcela v pořádku, může se z chyb poučit. Dále pak následuje, buď rozdělení se do dvojic a vzájemně porovnávat své programy nebo zvolit jednoho žáka, který své řešení předloží ostatním. Ti se k němu vyjadřují a postupně se začne formovat řešení. Až nyní přijde na řadu počítač. Žáci si prakticky vyzkouší, co si teoreticky připravili. Pokud by se vyskytla chyba, pokusí se ji odstranit. To již mohou činit individuálně či párově. Důležité ovšem je, že pro odstranění chyb musí proniknout do podstaty programu a tedy jej musejí chápat. Chyba sama o sobě by neměla znamenat něco negativního. Je to krok na cestě za správným řešením. Pozice učitele může být při tomto postupu různá. Závisí na jeho vlastním odhadu situace, jak moc a kdy bude do procesu tvorby programu zasahovat. Možností má mnoho. Ovšem je třeba mít na paměti, že čím více aktivity je na straně žáků, tím je to pro jejich získávání vědomostí a dovedností lepší. Učitel by měl v hodinách působit především jako poradce. Neměl by žáky slepě vést k řešením úloh, ale měl by jen k němu ukazovat cestu.

Je pochopitelné, že pokud by se žáci setkali s novými prvky, je především na učiteli, aby s nimi žáky seznámil a vysvětlil jim všechny aspekty, které by mohlo aplikování těchto prvků mít. Jedná se především o důkladné procvičování nových příkazů, zejména pak jejich logické zakomponování do programu (to se týká především podmíněného příkazu). Kladením důrazu na důslednou analýzu problému učitel žáky povede k přijmutí jednoho z klíčových programovacích návyků. Pokud jej žáci akceptují, získají tak dovednost, jejíž uplatnění najdou nejen v rámci tvorby programů, ale i při řešení obecných situací. Jakmile dokáží problém rozebrat, je to první krok k tomu, aby vymysleli postup, jak ho řešit, tedy vytvořit algoritmus. Vlastní psaní programu v příkazech, které jsou srozumitelné Karlovi (nebo obecně počítači) je jen převedení již navrhnutého algoritmu. Tento fakt by si měli žáci uvědomit. Jako první musí být myšlení, tedy nápady na řešení, poté jeho teoretické provedení, a teprve pak může následovat jeho konkrétní podoba ve formě, jíž Karel rozumí. V tomto ohledu je program jen nástrojem na realizaci a prověřování myšlenkových konstrukcí žáků. Programování je správné řazení elementárních akcí podle předem navržené koncepce. Bez ní by zůstalo jen u nesystematického řazení zvolených příkazů. Při tvorbě programů se ovšem neuplatní jen analytické myšlení, ale také fantazie a tvořivost, které jsou prapůvodci všech programů. Tyto vlastnosti musí stát u zrodu všech programů. I toto by měli žáci pochopit a díky tomu si uvědomit, že programování je komplexní záležitost vyžadující všechny zmíněné prvky. Smyslem programu Karel je umožnit žákům, aby si své nápady vyzkoušeli v praxi. Každá zkušenost, i když se nezdá být nikterak závažná, je součástí učení. I když mají žáci třeba pocit, že si s Karlem jen hrají, přejímají obecné principy programování. To v nich vytváří zkušenostní základ, na němž mohou dále stavět.

[[Kategorie:Programování]]</text>
      <sha1>ho65ooe98uzzzgvjuyjj8imubew6ny1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Tisíc a jedna</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2892</id>
    <revision>
      <id>35235</id>
      <parentid>15121</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2361" xml:space="preserve">''Tato varianta hry [[../Šestašedesát|šestašedesát]] se hraje převážně v Německu, Rakousku a Švýcarsku. Můžeme se s ní však setkat i v Polsku či na Ukrajině. U nás se hraje varianta zvaná '''[[../Tisíc/]]''' na Moravě a ve Slezsku. V Polsku se častěji než s níže popsanou variantu setkáme se hrou '''[[../Tysiąc/]]''' či '''[[../Obierany/]]'''.''

* '''Jiné názvy :''' Tausendeins, 1001
* '''Počet hráčů :''' 2
* '''Druh karet :''' francouzské - 24 listů
* '''Hodnoty :''' 8=0,9=0,J=2,Q=3,K=4,10,A=11
* '''Hlášky :'''
** král a dáma křížová - 100
** král a dáma piková - 80
** král a dáma srdcová - 60
** král a dáma kárová - 40
* '''Cíl hry :''' Oba hráči se snaží dosáhnout co nejrychleji 1001 bodových jednotek.

== Pravidla hry ==
Hráči obdrží po osmi kartách (3-2-3), zbytek se položí na stůl jako talón. Po každém zdvihu si hráči doplní listy kartou z talónu. Přednost má samozřejmě hráč který získal předchozí zdvih. Hru otevírá předák. Barva se ctí, ale nemusí se přebíjet. Kdo je na výnosu, má právo hlásit královskou dvojici a okamžitě si značí hlášené body. Musí však okamžitě jeden list z tohoto páru vynést.

Barva tohoto páru je trumfová, ale platí jen do další hlášky; ta opět mění trumfovou barvu. Každý průběžně sčítá dosažené body. Hraje se do poslední karty. Kdo získá v průběhu několika her 1001 bodů, je vítězem celého kola.

Za body, které scházejí prohrávajícímu do limitu 1001 b., se pak vyplácí přiměřeně vysoká peněžní prémie.

== Odkazy ==
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Svoboda
 | jméno = Tomáš
 | spoluautoři = a kolektiv
 | titul = Oficiální pravidla karetních her
 | vydavatel = Eminent
 | místo = Praha
 | rok = 2002
 | isbn = 80-7281-116-9
 | kapitola = Skupina Mariage
 | strany = 123
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Omasta
 | jméno = Vojtěch
 | příjmení2 = Ravik
 | jméno2 = Slavomír
 | titul = Karty, hráči, karetní hry
 | vydavatel = KMa
 | místo = Praha
 | rok = 2007
 | isbn = 978-80-7309-521-5
 | kapitola = Hráči, diváci a napětí
 | strany = 220-221
}}
=== Externí odkazy ===
* [http://www.pagat.com/marriage/1000.html#1001 1001 na pagat.com]

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Tisíc a jedna]]</text>
      <sha1>168lxaooqtsl2f24nsnbhvoecbil89i</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linuxové distribuce dřevních dob</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2893</id>
    <revision>
      <id>44143</id>
      <parentid>39430</parentid>
      <timestamp>2021-05-24T16:07:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link; delink neexistujících stránek; typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="16429" xml:space="preserve">Pod pojmem '''linux''' většina lidí obvykle rozumí kompletní operační systém včetně aplikací - tedy distribuci. Historii Linuxu je tak třeba rozdělit na historii vývoje linuxového jádra, o které se můžete více dozvědět v kapitole [[Stručný historický přehled vývoje UNIXu, LINUXu a GNU]] a historii linuxových distribucí. Tady se tedy můžete dočíst -pokud vás to zajímá, které z pelotonu linuxových distribucí stály na počátku.

= Kořeny linuxových distribucí =

Mezi nejznámější distribuce v době, kdy [[w:Ian Murdock|Ian Murdock]] vyzval k vytvoření [[w:en:Debian Project|Projektu Debian]], nepatřil ani Red Hat, SuSE či některá z dnešních *buntu hitovek. Za distribuci bylo tehdy považováno každé médium, které obsahovalo linuxové jádro, sadu utilit a aplikací.

Jak psal Matt Welsh v článku &quot;Cooking with Linux&quot; (Linux Journal 1. října 1994), za první linuxovou distribuci, ze které bylo možné rovnou nabootovat linuxové jádro, lze považovat dva [[Linux:image|obrazy]] 5.25&quot; disket, které vytvořil a dal k dispozici na sklonku roku 1991 H. J. Lu. Předtím neměli uživatelé jinou možnost, než si linuxový systém zkompilovat ze zdrojáků. Těmto drsňákům se přezdívalo &quot;old hats&quot; (staré hučky) a o některých z nich se soudilo, že ještě žili v jeskyních ;-)[http://www.linuxjournal.com/article/2838]

U této první prehistorické distribuce byla první disketa bootovací s jádrem a teprve na druhé byl vlastní kořenový systém se základními unixovými aplikacemi. Přenesení systému na disk spočívalo v manuální úpravě MBR sektoru pevného disku pomocí hexaeditoru. A vlastně kvůli této operaci sepsal Erik Ratcliffe vůbec první HOWTO.

Distribuci, u které již nebyla nutná tato manuální operace, vytvořil Manchester Computing Centre a byla známa jako [[w:en:MCC Interim Linux|MCC Interim Linux]]. Šlo o sadu disket, která obsahovala pouze instalaci základního unixového prostředí, ještě žádná okna (X server). Krátce na to vydala svou distribuci TAMU 1.0A [[w:Texas A&amp;M University|Texas A&amp;M University]], která byla vůbec první linuxovou distribucí, jež obsahovala X server. Obě byly vytvořeny především pro studijní účely a distribuovány pouze zájemcům z akademického prostředí.

== Yggdrasil ==

První distribucí vytvořenou za účelem komerčního využití, tj. která byla distribuována komukoliv za relativně nízký poplatek byl '''Yggdrasil'''. Bylo to vůbec první [[w:Live CD|Live CD]] s linuxovou distribucí. Bootovalo se sice z diskety, ale pak se již vše spouštělo z CD. Sice než naběhly X, tak si mohl člověk skočit na kafe, protože tehdejší CD-ROM byly max. 2x rychlostní, nicméně byly v této distribuci na tu dobu pěkné vychytávky zvlášť s ohledem na konfiguraci systému.

První alfa verze, která obsahovala linuxové jádro v. 0.98.1 a systém X window v11r5 (podporovaly VGA monitory v rozlišení 1024x768 a 256 barev), byla nabídnuta 24. listopadu 1992 [http://groups.google.com/group/comp.unix.misc/msg/be7018bc826686e?q=yggdrasil+group:comp.os.linux.*&amp;start=10&amp;hl=fi&amp;lr=&amp;ie=UTF-8&amp;scoring=d&amp;as_drrb=b&amp;as_mind=12&amp;as_minm=5&amp;as_miny=1981&amp;as_maxd=1&amp;as_maxm=12&amp;as_maxy=1992&amp;rnum=13&amp;filter=0]

== SLS ==

'''Softlanding Linux System (SLS)''' byl vůbec první linuxovou distribucí, která přišla s instalačními balíčky. Jeho první veřejná verze č. '''.96p4''' byla vydaná 1. září 1992 [[w:en:Peter MacDonald (computer programmer)|Petrem MacDonaldem]] a zahrnovala linuxové jádro verze 0.99.11, včetně potřebných knihoven a základní utility včetně X systému. SLS patřil k populárním distribucím, dokud nezačal být pro spustitelné soubory nahrazován formát a.out (assembler output) novým formátem ELF (Executable and Linkable Format). U '''SLS''' s tím byly byla řada problémů, které nakonec vedly k tomu, že jej z pomyslného trůnu sesadil Slackware.

Od verze vydané 17. února 1993 nahradilo v této distribuci stávající X systém XFree86 v1.2.

; Poznámka : Projekt XFree86 započal svůj vývoj zhruba o rok dříve na základě zdrojového kódu X386, komerčního X serveru napsaného Thomasem Roellem. Jeho zdrojový kód MIT X konsorciu věnovala společnost ''Snitily Graphics Consulting Services (SGCS)'' (Roell byl jejím společníkem). Zpočátku se tato uvolněná a opravená verze nazývala X386 1.2E, ale po diskuzi byl projekt přejmenován na XFree86 - název je slovní hříčkou. Výslovnost X-three-eighty-six zní totiž podobně jako X-free-eighty-six. Roell nadále pokračoval v prodeji proprietárního X serveru známého však již jako Accelerated-X.

V této distribuci se také od verze 1.02 vydané 18. dubna 1993 prvně objevil balíčkovací systém TGZ, který později převzal Slackware.

Podle informací v changelogu poslední vydané verze '''a1.3''' se dá říct, že tato distribuce neustála vleklé potíže spojené s nástupem modulárního modelu jádra a tak umřela v květnu r. 1994 (s linuxovým jádrem verze 1.0).


== Slackware ==

Jak už bylo naznačeno, tvůrce SLS se nebyl schopen kloudně vyrovnat s problémy kolem modulárního jádra a změnou formátu spustitelných souborů a tak vývoj SLS přešlapoval na místě. To pravděpodobně vedlo k rozhodnutí [[w:Patrick Volkerding|Patricka Volkerdinga]] SLS probrat, vyčistit a vytvořit na jeho základě novou distribuci. Pro její název zvolil kombinaci slov ''slack'' - které znamená v duchovním smyslu nějakou vůdčí ideu či myšlenku a ''ware'' - výbava, zboží. Čímž chtěl nejspíš naznačit, že s touto distribucí přináší i nového ducha do vývoje.

První verze Slackware 1.0 byla uvolněna 16. června 1993. Obsahovala jádro verze 99pl10, kompilované s libc-4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 verze 1.3.

Jeho vývoj pokračuje dodnes. Předností je střídmost a jednoduchost. Bohužel ale podobně jako u SLS jde o &quot;one man show&quot; která sebou nese určitá rizika - jak se již jednou v poměrně nedávné době ukázalo. Slackware byl totiž kvůli zákeřnému onemocnění [[w:Patrick Volkerding|Patricka Volkerdinga]], které ho odvedlo na nějaký čas od práce na vývoji, jednou z posledních distribucí, co začala používat linuxové jádro řady 2.6.

http://distrowatch.com/table.php?distribution=slackware

== Debian ==

Cca dva měsíce po vydání '''Slackware 1.0''' přišel se svým návrhem na vytvoření nové distribuce [[w:Ian Murdock|Ian Murdock]] - tehdy dvacetiletý student Purduovy univerzity v Indianě, USA) - 16. srpna 1993 rozeslal výzvu k vytvoření nové otevřené distribuce na bázi GNU/Linux, která by splňovala ducha GNU. Tuto distribuci nazval &quot;Debian Linux Release&quot;. Pojmenování Debian vytvořil z počátečních písmen jména své tehdejší přítelkyně (a pozdější manželky) Debory a svého.

[[w:Ian Murdock|Ian Murdock]] se v několika otevřených článcích[http://www.linuxjournal.com/article/2782][http://www.linuxjournal.com/article/2748] pokusil osvětlit důvody, které jej k tomuto návrhu přiměly. Byl to jednak nepružný vývoj '''SLS''', ale především se mu nelíbil v podstatě neprůhledný styl vývoje stávajících distribucí (tj. jak '''SLS''' i '''Slackware''').

Správně předpokládal, že tehdejší trend nevede ke kýženému zkvalitnění linuxových aplikací. Cílem Debianu bylo soustředit dosud roztříštěné vývojáře linuxových distribucí v rámci jedné distribuce, tak aby byli schopni operativně reagovat na požadavky uživatelů.

Zároveň měla tato distribuce do budoucna zajistit ochranu jejich práce tím, že distribuce byla postavena na nekomerční základ, aby ji nebylo možné koupit a změnit na komerční distribuci s uzavřeným kódem. Proto ve své výzvě stanovil základní pravidla, která by měla nová distribuce dodržovat:
; otevřený vývoj : tak aby každý z uživatelů měl možnost se zapojit do vývojového modelu
; modularita jednotlivých komponent : tak aby bylo možné aplikace bez větších problémů vyvíjet samostatně
; souborový systém podle FSSTND standardu : aby byla jasně daná pravidla, kde co v systému hledat a jak
; snadná instalace a konfigurace : vytvoření instalátoru
; inteligentní správa instalačních balíčků : vytvoření balíčkovacího systému schopného ošetřit problémy závislostí a dodatečnou konfiguraci instalovaného software
; integrovaná možnost kontinuální aktualizace : tak aby nebylo nutné systém pro každou aktualizaci pokaždé znovu celý instalovat
; dostupnost : pro tento účel se spojil s FSF, která nabídla možnosti šíření v rámci GNU

Teprve dnes, v době licenčních sporů, se ukazuje, jak nadčasová tato pravidla jsou.

První veřejné vydání Debianu byla verze 0.01 vydaná během podzimu 1993, však byla záhy přečíslována na 0.90 a v lednu 1994 ji nahradila verze 0.91. Měla ještě velmi primitivní balíčkovací systém (stejný jako SLS) který neřešil závislosti a v podstatě byla pouze odrazovým můstkem pro další vývoj.

Skutečně novou, moderní distribucí bylo teprve vydání Debian 0.93 Release 5 z března 1995 kterou již tvořil tým vývojářů, z nichž každý měl na starost &quot;svoje&quot; balíčky ([[maintainer]]). Pro manipulaci s nimi byl vytvořen balíčkovací systém [[DEB]] a nástroj [[Linux:dpkg|dpkg]].

Verze 1.0 nebyla nikdy vydána. Resp. to, co vyšlo pod titulem &quot;Debian 1.0&quot; v rámci sady 5-cd &quot;InfoMagic Linux Developer's Resource 5-CD Set November 1995&quot;, byla pouze nedodělaná vývojová verze a pravděpodobně ji ani nešlo nabootovat. Toto upozornění zveřejnila společnost InfoMagic (vydavatel CD) 11. prosince 1995. Aby však nedošlo ke zmatkům, dostala první oficiálně vydaná verze číslo 1.1 a kódové označení ''Buzz'' (17. června 1996)

Svá kódová označení začal Debian používat podle postaviček z filmu '''Toy Story''' (Příběh hraček), protože tehdejší vedoucí projektu Bruce Perens, který převzal tuto funkci po Ianu Murdockovi, pracoval v Pixaru, společnosti, která tento film produkovala.

Všechny binární soubory v této distribuci již byly v ELF formátu, obsahovala 474 instalačních balíčků a linuxové jádro řady 2.0.

http://distrowatch.com/table.php?distribution=debian

== Bogus ==

Ve stejnou dobu, co byla vydána první verze Debianu, byla zveřejněna také alfa verze s číslem 0.1 distribuce '''Bogus'''. Tuto distribuci začali v říjnu 1993 vyvíjet [[w:en:Doug Hoffman|en:Doug Hoffman]], Kevin Martin a Rik Faith. V prosinci 1993 Vývoj začali od programování vlastního balíčkovacího systému '''pms''' dokončili v lednu 1994.

V konkurenci Slackware a Debianu neměla tato distribuce šanci a tak její vývoj umřel u verze 1.0.90 (pre-2.0) někdy v r. 1998 a ohlašovaná verze 2.0 už nikdy nevyšla. Poslední stabilní vydanou verzí zůstala 1.0.1 (s linuxovým jádrem verze 1.1.51) z října 1994.

http://bogus.org/

== Red Hat ==

Je poslední z významnějších distribucí, které začaly působit před rokem 1995 a které výrazně ovlivnily následující vývoj.
Red Hat 1.0 byl vydán 3. listopadu 1994 a přišel s vlastním balíčkovacím systémem RPM.

Vycházejí z něj deriváty Yellow Dog Linux - což byla linuxová distribuce s RPM balíčkovacím systémem určená pro architekturu PowerPC a ASPLinux, což byla zase první linuxová distribuce s podporou pro non-Latin znakové sady.

Během r. 2003 se Red Hat přetransformoval na komerční společnost [[w:Red Hat Enterprise Linux|Red Hat Enterprise Linux]], která pro volné použití vytvořila otevřený projekt [[w:Fedora|Fedora Core]] jako svou testovací platformu. Posledním oficiálním vydáním byl Red Hat Linux 9 final release, jehož oficiální podpora skončila 30. dubna 2004

== SUSE ==

Společnost S.u.S.E (&quot;Software- und System-Entwicklung&quot;), původně vznikla na sklonku r. 1992 jako konzultační skupina unixových odborníků, která mezi jiným hodlala distribuovat linuxový software a literaturu. Zkratka je akronymem, který má poukazovat na jméno německého počítačového průkopníka [[w:Konrad Zuse|Konráda Zuse]]. Tato skupina vydala na CD svou vlastní verzi distribuce založené na Slackware v roce 1994 pod názvem &quot;S.u.S.E Linux 1.0&quot;.

Později integrovala distribuci [[w:en:Jurix|en:Jurix]] [[w:en:Florian La Roche|Floriana La Roche]] (ten začal Jurix vyvíjet na počátku r.1995) a takto upravenou verzi vydala r. 1996 pod názvem &quot;S.u.S.E Linux 4.2&quot;. Do ní byly začleněny mnohé věci z distribuce '''Red Hat''', například balíčkovací systém [[RPM]], soubor &lt;code&gt;/etc/sysconfig&lt;/code&gt; atd.

4. listopadu 2003 koupila S.u.S.E firma Novell a ta změnila název na '''SUSE Linux'''.

Vývoj S.u.S.E byl vždy regulován a pro volné použití byly uvolňovány verze vždy s nějakým zpožděním, podobně jako u jiných komerčních společností. Po koupi S.u.S.E Novellem ještě tento systém dobíhal, ale 4. srpna 2005 byl ohlášen začátek projektu [[w:en:openSUSE|en:openSUSE]].

Znamenalo to větší otevření vývojového procesu vůči uživatelům, kteří tak dostali možnost testovat nové věci ještě před jejich umístěním do komerční verze. První takto uvolněnou verzí byla verze 10.0 z 6. října 2005, která je nabízena třech variantách:
* jako OSS (veškerý software v distribuci je pouze [[w:en:Open source|en:Open source]]),
* jako &quot;eval&quot; (distribuce obsahuje i proprietární aplikace),
* a jako krabicová verze, která je dodávána včetně manuálu.

Zřejmě ve snaze vyhnout se do budoucna patentovým sporům uzavřel v listopadu 2006 Novell kontroverzní smlouvu s firmou Microsoft, která z pohledu mnohých představuje potencionální ohrožení světa svobodného software. Je tak otázkou, zda si tímto SUSE nepodřízlo z hlediska budoucnosti pod sebou větev.

== Jen zcela na okraj o Mandrivě ==

Původním názvem Mandrake je v ČR poměrně populární distribuce, francouzské provenience. Začal být vyvíjen pro komerční využití firmou [[w:en:MandrakeSoft|en:MandrakeSoft]] roku 1998 na původním základu distribuce Red Hat s okenním manažerem KDE.

Od této distribuce převzaly jiné její roční vydávací cyklus.

Je pozoruhodné, že pro mnoho začátečníků u nás byla startovací distribucí (z kteréžto role ji v současnosti vyšťouchlo [[w:Ubuntu|Ubuntu]]). Nemalou zásluhu má na tom bezesporu [[Ivan Bíbr]]. Jeden čas byla firma MandrakeSoft na pokraji krachu, nicméně po sloučení firmy Mandrakesoft s brazilskou firmou Connectiva v roce 2003 se firma zvedla a distribuce po přejmenování na [[w:Mandriva Linux|Mandrivu]] jede dál.

; Connectiva : U nás byla téměř neznámá linuxová distribuce brazilské firmy Conectiva Inc., která byla vůbec prvním distributorem linuxu mimo oblasti pod vlivem USA, Evropy a Japonska. Od ní však pochází APT4RPM (který byl příčinou, že jsem se o tuto distribuci zajímal ještě před sloučením s Mandrakesoftem).

15. června 2005 absorbovala Mandriva také francouzskou firmou Lycoris.

; Lycoris : se původně jmenoval [[w:en:Redmond Linux|Redmond Linux Corp.]] (k přejmenování došlo r. 2003) Vlajkovou lodí této firmy byla distribuce [[w:Lycoris Desktop/LX|Lycoris Desktop/LX]], která vycházela z distribuce Caldera's Workstation 3.1 firmy Caldera Systems, kterou postupně ovládla a přivedla k zániku společnost [[w:en:Santa Cruz Operation|SCO]].

= A co bylo dál? =

Nové tisíciletí a narůstající výkon počítačů vedly k renesanci distribucí kompilovaných ze zdrojového kódu, ale o tom až někdy jindy.

= Externí zdroje =

* [http://lwn.net/Articles/91371/ Stručná historie linuxových distribucí]
* [http://www.debian.org/doc/manuals/project-history/index.en.html Podrobný přehled verzí Debianu]
* [http://www.oclug.on.ca/archives/oclug/2003-April/029490.html Obsah Developer's Resource 3-CD Set od InfoMagic z prosince 1994]
* [http://www.xplinux.biz/support/history.htm Přehled historie linuxových distribucí sklonku 20. století]
* [http://www.novell.com/linux/microsoft/openletter.html Otevřený dopis Novellu o smlouvě s Microsoftem]

[[Kategorie:Linux|Historie]]</text>
      <sha1>jsugsh3hjwm8tsfzj563ithenc5zag2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Černý Petr</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2894</id>
    <revision>
      <id>36342</id>
      <parentid>35246</parentid>
      <timestamp>2018-05-25T22:13:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>+ jiné názvy: stará panna</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2293" xml:space="preserve">* '''Jiné názvy:''' Lichý vypadává&lt;ref&gt;{{Citace monografie | příjmení = Drakeová | jméno = Jane | příjmení2 = Loveová | jméno2 = Ann | titul = Hry na chatu i do přírody pro malé i velké | vydavatel = Egmont | místo = Praha | rok = 2000 | isbn = 80-7186-467-6 | strany = 94-95}}&lt;/ref&gt;, Stará panna
* '''Počet hráčů :''' 3 a více
* '''Karty :''' Speciální - 33 listů
* '''Hodnoty :''' 16 dvojic a jedna karta představující černého Petra
* '''Cíl hry :''' Zbavit se všech karet a nemít na konci hry černého Petra v ruce

== Pravidla ==
Karty se rozdají pokud možno všem ve stejném počtu. Každý, kdo má v ruce dvojice shodných karet, odloží je stranou na stůl. Hráč po levici rozdávajícího začíná. Vytahuje z vějíře jeho karet, aniž by viděl o jaké karty se jedná, jednu kartu, kterou založí mezi své karty. Pokud se mu sejdou dvě shodné karty, odloží je ihned stranou. Hra takto pokračuje stále dokola.

Hráč, který se zbavil všech karet ze své ruky odstupuje ze hry. Ostatní pokračují dál v odkládání dvojic, do té doby, než zůstane ve hře jen hráč s kartou černého Petra. Jako trest se mu připisuje, někdy též namaluje na čelo, černá čárka.

== Varianty ==
Hru můžeme hrát nejen disponujeme-li speciální k tom určenou sadou karet, ale též s balíčkem klasických, nejlépe francouzských karet. Ze sady 32 karet odstraníme křížového kluka a pikového prohlásíme za Černého Petra. Odhazovanými dvojicemi jsou pak karty shodné hodnoty a barvy (červená/černá).

Při párování karet můžeme vzít v potaz také pouze hodnotu karet. Hráč v takovém případě může odhodit např. osmičku křížovou a károvou. Toto je pak vhodné aplikovat i na kluky. Černý Petr je tak určen až odhozením zbývající dvojice kluků.

Při vyšším počtu hráčů můžeme hrát s kompletním balíčkem 52 (respektive 51;-) karet.

== Reference ==
&lt;references/&gt;
* {{Citace monografie
 | příjmení = Omasta
 | jméno = Vojtěch
 | příjmení2 = Ravik
 | jméno2 = Slavomír
 | titul = Karty, hráči, karetní hry
 | vydavatel = KMa
 | místo = Praha
 | rok = 2007
 | isbn = 978-80-7309-521-5
 | strany = 147-148
}}

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Černý Petr]]</text>
      <sha1>exzlsceym3jgmcx4xlkoqeu3tcg3b1g</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Tausendundeins</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2895</id>
    <redirect title="Pokladnice her/Klasické karetní hry/Tisíc a jedna" />
    <revision>
      <id>15029</id>
      <parentid>14841</parentid>
      <timestamp>2009-01-28T18:40:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="66" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Pokladnice her/Klasické karetní hry/Tisíc a jedna]]</text>
      <sha1>596srp00qe6828eey5cum6evd330bse</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Prší</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2896</id>
    <revision>
      <id>38998</id>
      <parentid>38997</parentid>
      <timestamp>2019-02-09T11:08:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>já bych ty sekce udělal ještě trochu jinak</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3367" xml:space="preserve">''Hra vznikla někdy v poválečných letech, a to pod názvem [[../Mau-mau/]] (název byl odvozen od jména ozbrojeného křídla národně osvobozeneckého hnutí v Keni, založeného v roce 1952). Ve střední Evropě se s mírně pozměněnými pravidly prosadila pod nejobvyklejším názvem Prší nebo někde též Pony.''

* '''Počet hráčů :''' 2 až 5
* '''Druh karet :''' francouzské nebo německé - 32 listů
* '''Hodnoty :''' 7,8,9,10,J=2,Q=3,K=4,A=11
* '''Cíl hry :''' Zbavit se co nejrychleji všech karet z ruky.

== Pravidla hry ==
V rozdávání se hráči pravidelně střídají. Rozdávající hráč rozdá každému po pěti listech a jednu kartu doprostřed stolu. Zbytek balíku tvoří talón, ze kterého hráči dobírají list. Hráč, který je na tahu smí odhodit buď kartu vyložené barvy nebo kartu stejné číselné hodnoty. Nemůže-li nebo nechce-li hráč odhodit kartu, musí vzít kartu z talónu.

Shodí-li hráč poslední kartu ohlásí prší a ukončí tak hru. Ostatní hráči počítají bodovou hodnotu karet, které jim zůstaly v ruce a připíší si příslušný počet trestných bodů. Vítězí ten hráč, který má po odehrání určitého počtu partií (nebo po uplynutí stanoveného času) nejmenší počet trestných bodů.

=== Výjimečné karty ===
Ve hře se vyskytují tři karty, které ovlivňují průběh sehrávky:
* Svršek může být nesen na libovolnou kartu (vyjma sedmičky a esa), zároveň hráč který tuto kartu vynesl, určuje v jaké barvě bude pokračovat hra. (Hrajeme-li piketovým listem má tuto funkci kluk.)
* Sedma, je-li právě shozena, nutí hráče který je na řadě vzít dvě karty z talónu, aniž by nějakou kartu sám odhodil. Má-li však ve svém listu také sedmu může ji shodit a následující hráč již musí brát z talónu čtyři karty.
* Eso - hráč po levici hráče, který eso shodil, může toto přebít pouze jiným esem. Jestliže eso nemá, nemůže shodit žádnou jinou kartu a ani nedobírá žádnou kartu z talónu. (Podle mezinárodních pravidel ''mau-mau'' má tuto funkci osmička.)

== Varianty hry ==
* Někdy se hraje jen na čtyři karty (tedy u nás snad vždycky :-)).
* Dá se hrát i varianta, při které spodky určují, jakou hodnotou karty se má hrát.&lt;sup&gt;[Chybí zdroj]&lt;/sup&gt;
* Hraje se dokud nezůstane ve hře poslední hráč (ten prohrál a rozdává karty k další hře), trestné body se nepočítají.
* Sedmičky a esa nejde přebíjet.
* Srdcová sedmička vrací do hry - zůstanou-li ve hře poslední dva hráči, jeden shodí poslední kartu (červenou či sedmu) a ta je přebita srdcovou sedmou musí si hráč vzít z talónu dvě (případně čtyři) karty a pokračovat ve hře. Při větším počtu hráčů, jestliže jeden hráč shodí poslední kartu a následně proběhne sehrávka tak, že hráč po jeho pravici zahraje červenou sedmičku, je hráč vrácen do hry a musí si vzít příslušný počet karet.
* Rychlík se hraje s osmi kartami a je možné shazovat najednou karty stejné hodnoty (na srdce mohu shodit tři osmičky a to v pořadí srdcová osma, žaludská osma, zelená osma; není možné shodit jako první v pořadí žaludskou či zelenou osmu).

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Prší}}

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Prší]]</text>
      <sha1>loxvofm216xzuaqii34k9b6uqu93bzn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Rychlík</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2909</id>
    <revision>
      <id>35220</id>
      <parentid>14920</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="773" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů :''' 2 a více
* '''Druh karet :''' francouzské nebo německé - 32 listů
* '''Hodnoty :''' 7,8,9,10,J=10,Q=10,K=10,A=11
* '''Cíl hry :''' Dosáhnout maximální počet bodových hodnot.

== Pravidla hry ==
Bankéř rozdá všem po jedné kartě, sobě naposled. Vyzve k uzavření sázek a rozdá po dvou kartách ještě jednou dokola. Potom všichni otočí svůj list. Vyhrává vyšší bodová hodnota. Vyrovnání probíhá mezi hráči a bankéřem (ne mezi jednotlivými hráči). Nižší součet propadá bankéři, vyšší vyplácí ve výši vkladu.

Jestliže má někdo tři stejné karty, vítězí nad jakýmkoliv součtem. Vyšší hodnotu pak má jen trojice karet vyšší hodnoty.

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Rychlík]]</text>
      <sha1>ltdd83bfbwn6moozn9l3s11ablmekqa</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České dějiny</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2910</id>
    <revision>
      <id>39407</id>
      <parentid>38688</parentid>
      <timestamp>2019-04-07T01:40:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Vianney nove</username>
        <id>6592</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Období náboženské plurality */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2565" xml:space="preserve">Posláním těchto stránek je obohatit uživatelům webu znalosti dějin českých zemí.

Znalost historie oblasti, v níž žijeme, by měla patřit k samozřejmé výbavě každého dospělého člověka (potažmo celého národa). Jedině ti, kteří jsou znalí minulosti, mohou pochopit přítomnost a vytvářet úspěšnou budoucnost. Dostatečné vzdělání v této oblasti je jedním ze základních, byť nikoli postačujících, předpokladů k tomu, aby se nemusely opakovat chyby dřívějších generací. Dobrá znalost dějepisu dává člověku lepší rozhled a poskytuje mu možnost hledat analogie a srovnání v minulosti.

Zároveň si buďme vědomi toho, že každý výklad historie je interpretací a tudíž pouze jedním z mnoha možných pohledů na věc. Žádné objektivní hledisko hodnocení minulosti neexistuje.

== Středověk ==
* [[/Počátky Českého království/]]
* [[/České dějiny ve středověku/]]
* [[/Přemysl Otakar I. a II./]]
* [[/Poslední Přemyslovci/]]
* [[/Jan Lucemburský a Karel IV./]]
* [[/Václav IV. a počátky krize/]]
* [[/Jan Hus a husitská revoluce/]]

== Období náboženské plurality ==
* [[/Stavovský stát a Jiřík z Poděbrad/]]
* [[/Jagellonci/]]
* [[/Nástup Habsburků v Čechách/]]
* [[/Stavovské povstání a česká válka/]]
* [[/Důsledky třicetileté války/]]
* [[/Rekatolizace/]]

== Rakouský absolutismus ==
* [[/Válka o rakouské dědictví/]]
* [[/Marie Terezie a sedmiletá válka/]]
* [[/Josefínské reformy/]]
* [[/Metternichův absolutismus a revoluční rok 1848/]]
* [[/Bachovsko-františkovský absolutismus/]]
* [[/Počátky české ústavnosti/]]
* [[/Zrod české politické scény/]]

== 20. století ==
* [[/České země za 1. světové války/]]
* [[/Čechoslovakismus/]]
* [[/Zahraniční protirakouský odboj/]]
* [[/Počátky první československé republiky/]]
* [[/Politická situace ve 20. létech/]]
* [[/Třicátá léta a cesta k Mnichovu/]]
* [[/Druhá republika a počátek okupace/]]
* [[/Domácí odboj &amp; Protektorát/]]
* [[/Zahraniční odboj &amp; Češi za 2. světové války/]]
* [[/Osvobození/]]
* [[/Pražské povstání/]]
* [[/Československo po válce/]]
* [[/Cesta k únoru/]]
* [[/Padesátá léta - budování komunismu/]]
* [[/Šedesátá léta/]]
* [[/Pražské jaro/]]
* [[/Poslední poprava v České republice/]]
* [[/Sametová revoluce/]]
* [[/Zánik České a Slovenské federativní republiky/]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Dějiny Česka}}

[[Kategorie:České dějiny| ]]
[[Kategorie:Historie]]</text>
      <sha1>9k0dcm6tk0gw58mwy0io8m3y0se1zwz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2911</id>
    <revision>
      <id>38550</id>
      <parentid>35484</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2872" xml:space="preserve">Obsah není úzce zaměřen pouze na středoevropský prostor. Snahou bylo poskytnout i určitý celoevropský a celosvětový kontext.

= Regionální témata =
== Anglie ==
* [[/Anglie &amp; Stoletá válka/]]
* [[/Anglie v 16. století/]]
* [[/Anglická revoluce/]]
* [[/Viktoriánská éra/]]

== Francie ==
* [[/Francie v 16. století/]]
* [[/Francie v 17. století/]]
* [[/Velká francouzská revoluce/]]
* [[/Vzestup a pád Napoleonovy říše/]]
* [[/Povstání ve 30. létech 19. století /]]
* [[/Revoluční rok 1848 ve Francii/]]

== Rusko ==
* [[/Uhry, Polsko, Litva a Rusko ve 14. a 15. století/]]
* [[/Rusko na přelomu 17. a 18. století/]]
* [[/Povstání děkabristů/]]
* [[/Rusko v 19. století/]]
* [[/Bolševická revoluce a občanská válka/]]
* [[/Počátek Stalinovy éry/]]

== Itálie ==
* [[/Renesance a humanismus v Itálii/]]
* [[/Sjednocení Itálie/]]

== Německo ==
* [[/Německá reformace/]]
* [[/Nepokoje v 1. polovině 19. století/]]
* [[/Pokus o sjednocení roku 1848/]]
* [[/Sjednocení Německa/]]
* [[/Nástup nacismu/]]

== Blízký východ ==
* [[/Válka v Zálivu/]]
* [[/Válka v Iráku/]]

== Dálný východ ==
* [[/Japonsko v 19. století/]]
* [[/Čína/]]

== Americký kontinent ==
* [[/Situace v koloniích ve 30. a 40. letech 19. století/]]
* [[/Vznik USA/]]
* [[/Občanská válka v USA/]]
* [[/Vztahy USA a Kuby ve 2. polovině 20. století/]]

= Globální témata =
== Starověk ==
* [[/Mezopotámie/]]
* [[/Starověký Egypt/]]
* [[/Starověký Izrael/]]

== Středověk ==
* [[/Stručné dějiny křesťanství/]]
* [[/Středověká Evropa - slovanské státy/]]
* [[/Středověká Evropa - ostatní státy/]]
* [[/Křížové výpravy/]]

== Raný novověk ==
* [[/Zámořské objevy a jejich důsledky/]]
* [[/Reformace/]]
* [[/Evropské státy v 16. století/]]
* [[/Protireformace/]]
* [[/Osvícenství/]]

== 19. století ==

* [[/Vídeňský kongres/]]
* [[/Povstání v evropských státech/]]
* [[/Průmyslová revoluce/]]
* [[/Ideové proudy 19. století/]]
* [[/Kolonialismus/]]
* [[/Politika velmocí před 1. světovou válkou/]]

== První světová válka ==
* [[/První světová válka 1914 - 1916/]]
* [[/První světová válka 1917 - 1918/]]
* [[/Důsledky první světové války a Versailleská konference/]]

== Meziválečná doba ==
* [[/Situace v Maďarsku a Turecku po WW1/]]
* [[/Vznik Společnosti národů/]]

== Druhá světová válka ==
* [[/2. světová válka 1939 - 1941: Blesková válka/]]
* [[/Holocaust/]]
* [[/2. světová válka 1942 - 1943: Obrat/]]
* [[/2. světová válka 1944 - 1945: Závěr/]]
* [[/2. světová válka v Tichomoří/]]
* [[/Důsledky 2. světové války/]]
* [[/Situace po válce/]]

== Studená válka ==
* [[/Formování východního bloku/]]
* [[/Ustavení NATO/]]
* [[/Studená válka/]]

[[Kategorie:Světové dějiny| ]]
[[Kategorie:Historie]]</text>
      <sha1>5jgphr1fxe28w19j55ida2tq9yu9sot</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České dějiny/Počátky Českého království</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2912</id>
    <revision>
      <id>42771</id>
      <parentid>42374</parentid>
      <timestamp>2021-01-23T22:58:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>AndrsoN1</username>
        <id>8940</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>politka -&gt; politika</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="12594" xml:space="preserve">== Sámova říše ==
[[Soubor:Samovo kraljevstvo.png|náhled|Pravděpodobný rozsah Sámovy říše]]
Zřejmě prvním státním útvarem na našem území byla Sámova říše, jejíž existence je známa díky Fredegarově kronice. Existovala v letech 624–659 nebo 626–661. Pojila se s osobou franského kupce '''Sáma''', který si získal velkou prestiž jako velitel během bojů Slovanů s Avary, ovládajícími dlouhá léta střední a jihovýchodní Evropu.

Říše vznikla spojením slovanských kmenů, které byly do té doby podřízeny kaganátu v Panonii, ten byl však na začátku 7. století ve vnitropolitickém rozvratu mezi několika nástupci chána Bajana. Franský kupec Sámo toho využil a spojil slovanské kmeny proti nim. Poté byl zvolen jejich vůdcem. Nově vzniklá Sámova říše měla charakter blízký avarskému (turko-tatarskému) kaganátu, tj. kmenovému svazu, jenž byl posílen prozíravou sňatkovou politikou (Fredegar píše o 12 manželkách). Centrum Sámovy říše se nacházelo pravděpodobně na rozhraní Moravy a Dolního Rakouska. Říše dosáhla nemalého významu. Již v době před Sámovou říší byly slovanské kmeny velmi schopnou pěší armádou. Svou bojeschopnost (hlavně však díky dobrému vedení) dokázaly také, asi v jediném písemně dochovaném střetu, v bitvě u Wogastisburgu v roce 631, kdy porazily franská vojska krále Dagoberta I. V následujících pěti letech byly podnikány nájezdy na franské území.

Má se za to, že po Sámově smrti (658 nebo 661) se jeho říše rozpadla, čemuž pravděpodobně velmi napomohl fakt, že Sámo měl početné potomstvo (podle Fredegara snad 22 synů a 15 dcer). Odstředivé kmenové tendence byly posíleny tím, že téměř každý mocnější kmen svazu měl mezi Sámovými manželkami svou zástupkyni a jejího syna – pretendenta trůnu, se kterým se mohl identifikovat. To, co bylo za Sámova života při udržování říše výhodou, se po jeho smrti stalo naopak překážkou. O období po rozpadu Sámovy říše nejsou žádné písemné prameny, přesto podle archeologických nálezů lze usuzovat, že říše fungovala dále, ale samozřejmě ne v takovém měřítku. Byla pravděpodobně roztříštěna mezi Sámovy následovníky, kteří vládli na svých územích. V určitých pramenech se objevují jména jako Marovod, Vladuc z Karantánie či král Suanthos, ale jejich reálnost je velice neurčitá. Hradiště, která byla na vzestupu za Sámovy vlády, nezanikla, ba dokonce se dále rozvíjela. Z tohoto lze usuzovat, že se stala jádrem při založení budoucí Velkomoravské říše, kdy se moci chopili Mojmírovci.

== Velká Morava ==
[[Soubor:Great moravia svatopluk.png|vpravo|náhled|Přibližný největší rozsah Velké Moravy za vlády Svatopluka I.]]
Prvním útvarem na našem území který lze označit za ranou formu státu byla Velká Morava. Vznikla v r. 833, kdy moravský kníže '''Mojmír''' (asi 830–846) ovládl Nitransko.

Za vlády jeho synovce '''Rostislava''' (846–870) došlo r. 855 k válečnému vyostření střetu zájmů s východofranským králem Ludvíkem II. Pro posílení státu a křesťánství bylo vysláno poselstvo k papeži. Nakonec však bylo úspěšnější poselstvo vyslané r. 863 do Cařihradu, odkud byla na Moravu vyslána misie v čele s Konstantinem (Cyrilem) a Metodějem.

Rostislava zajmul a do franských rukou vydal jeho synovec '''Svatopluk''' (870–894). Frankové ho zanedlouho zajali také, ale Svatopluk lstí a za pomoci moravských předáků zvítězil a Franky vyhnal. R. 874 byl dohodnut mír (Svatopluk složil slib věrnosti a zavázal se odvádět tribut).

Po Svatoplukově smrti na počátku vlády jeho syna '''Mojmíra II.''' (894ľ906/907) se od Velké Moravy oddělilo České knížectví. Mojmírův bratr Svatopluk se snažil prosadit za podpory východofranského krále Arnulfa a
Morava se též začínala dostávat pod tlak Maďarů, kteří r. 893 vytlačili Bulhary za Dunaj. R. 903 nebo 904 utrpěl od Maďarů Mojmír těžkou porážku, r. 907 jimi bylo poraženo i bavorské vojsko, což v podstatě znamenalo konec Velké Moravy.

== Přemyslovci ==
[[Soubor:Boleslav-I-Bohemian.jpg|náhled|vlevo|Boleslav I., zakladatel přemyslovské moci]]
Prvním doloženým rodem, který v Čechách vládl, byli '''Přemyslovci'''. Prvním z nich byl '''Bořivoj''' (asi 865/870–888/894), který se nechal pokřtít od Metoděje u Svatopluka na Velké Moravě. Kníže Bořivoj založil první křesťanský kostel v Čechách na svém sídle v Levém Hradci. Po vzbouření a vyhnání ze země se Bořivoj do Čech znovu vrátil a za pomoci Velké Moravy byl opět dosazen jako panovník. Záhy na to přesunul centrum moci z Levého Hradce do &quot;svatého místa&quot; českých kmenů - Prahy, kde dal postavit kostel Panny Marie.

Po Bořivojovi smrti vládl Ludmilin a Bořivojův starší syn '''Spytihněv''' (do roku 915), který započal budování státu a státní správy. Po jeho smrti se ujal moci mladší '''Bořivojův''' a '''Ludmilin''' syn '''Vratislav'''.

'''Vratislav''' (915–921), který na Pražském hradě založil baziliku sv. Jiří byl ženat s '''Drahomírou''' z kmene '''Havolanů'''. S ní měl nejméně dva syny - '''Václava''' a '''Boleslava'''.

Po smrti '''Vratislava''' přejala vládu kněžna - vdova '''Drahomíra''', jako regentka za nedospělého Václava.
Jiná politická orientace a touha po moci vyvolala konflikt mezi ní a její tchýní '''Ludmilou''' (matkou Vratislava),
který vyvrcholil Ludmiliným zavražděním (921) na hradu '''Tetíně'''.

Václav se ujímá moci roku 924 nebo 925. Jedním z jeho prvních činů bylo přenesení ostatků babičky '''Ludmily''' z '''Tetína''' do Prahy.
Ten rozšířil území o Kouřimsko a hned poté se dostal do válečného konfliktu se saským Jindřichem I. Saská a bavorská vojska vpadla na české území v roce 930. Václav po své porážce složil Jindřichovi slib věrnosti a zavázal se odvádět tribut jako ostatní vládci, kteří nechtěli být se Sasi v konfliktu. Václav se pak snažil rozvíjet takovou politiku, aby Čechy dosáhly respektovanějšího postavení, zejména využíval pomoci církve, a mimo jiné od Jindřicha dostal darem rámě sv. Víta (saského patrona), na jehož počest založil na Pražském hradě rotundu.
Roku 935 se ujímá vlády Václavův mladší bratr Boleslav I., který nesouhlasil s Václavovou politikou a z toho důvodu ho nechal zavraždit. Zanedlouho po své smrti byl prohlášen za svatého a o jehož životě se dozvídáme ze staroslověnské legendy, která byla zapsána hlaholicí a pochází z 10. stol. (zde se jako rok Václavovy smrti uvádí chybně r. 929).

'''Boleslav''' změnil politiku Čech - odmítl poslušnost Ottovi I. a dostal se s ním tak do dlouhodobého válečného konfliktu. Mír byl uzavřen r. 950. V r. 955 společně s Ottou zvítězili proti Maďarům v bitvě na Lešském poli u Augsburgu, což vedlo i k rozšíření českého území. Boleslav začal posléze prosazovat procírkevní politiku, přenesením ostatků svého bratra do chrámu sv. Víta v podstatě založil Václavův kult. Za své vlády dobudoval státní správu a rovněž se začaly i razit prvně známé české mince - denáry.
Měl nejméně 4 děti: Mladu, Doubravku, Strachkvase a Boleslava. Mlada se stala abatyší prvního kláštera v Čechách (benediktýnek) při kostele sv. Jiří na Pražském hradě. Doubravka napomohla šíření křesťanství do Polska – stala se manželkou Měška I.

'''Boleslav II.''' Pobožný (972–999) upevnil hradskou soustavu a od ostatních českých knížat vybíral mírovou daň (tribut pacis). Jeho ženou byla Emma či Hemma, vdova po franckém císařovi Lotharovi. Roku 973 založil v Praze biskupství (biskup Dětmar).
[[Soubor:Relikwiarz Wojciecha Gniezno.JPG|náhled|Relikviář s ostatky Sv. Vojtěcha v Hnězdnu]]
'''Sv. Vojtěch''' pocházel z rodu Slavníkovců, narodil se v Libici. Vzdělával se v Čechách a v Magdeburku. Pobýval v Itálii, kde se seznámil s clunyjským hnutím, které usilovalo o nezávislost církví na světské vládě. R. 982 se stal pražským biskupem. Roku 993 založil '''klášter v Břevnově'''. Zůstal ušetřen vyvraždění Slavníkovců v roce 995, neboť tou dobou pobýval u papeže v Římě. Na jedné své misionářské výpravě do Pruska byl roku 997 zabit. Byl prohlášen za svatého a jeho ostatky byly uloženy v Hnězdnu. Roku 1039 byly českým knížetem Břetislavem I. přeneseny do Prahy, kde jsou v katedrále sv. Víta uchovávány dodnes.

V České kotlině se dostával k moci další významný kmen – Bělocharváti, kterým vládl rod Slavníkovců. Obývali hlavně východní Čechy. Jejich mocenským centrem byla Libice. Slavníkovci byli pravděpodobně příbuznými Přemyslovců. Z rodu Slavníkovců pocházel i sv. Vojtěch. Roku 995 byli vyvražděni – jednalo o násilné upevnění moci Přemyslovců, nebo o krevní mstu.

'''Boleslav III. Ryšavý''' (999–1002) po svém nástupu k moci začal v zemi teror s cílem vyvraždit všechny jiné možné zájemce o český trům - bratry Jaromíra a Oldřicha. Nakonec uprchl a byl vězněn v Polsku, kde mu vypíchli oči.

Na začátku 11. století vládl v Polsku kníže Boleslav Chrabrý (syn knížete Měška I. a Doubravky - dcery českého Boleslava I.). Boleslav Chrabrý dosadil po smrti českého knížete Boleslav III. na český trůn svého chráněnce '''Vladivoje''' (1002–1003), jehož vláda tak byla neligitimní.

V roce 1003 se nakrátko zmocnil vlády v Čechách polský kníže '''Boleslav Chrabrý''', kterého však Češi odmítli a zásluhou knížete Jaromíra z Čech vyhnali.
Roku 1004 se ujímá vlády bratr Boleslava III. '''kníže Jaromír'''.
Roku 1012 byl však svržen nejmladším bratrem '''Oldřichem'''.

Roku 1033 se ujímá na zásah císaře Konráda II. opět '''Jaromír'''
Roku 1034 přenechává vládu svému synovci - synovi knížete Oldřicha - '''Břetislavu I'''.

== Prameny a literatura ==

BERANOVÁ, Magdalena - LUTOVSKÝ, Michal: Slované v Čechách. Archeologie 6. - 12. století, Libri, Praha 2009

FIALA, Zdeněk: Přemyslovské Čechy. Český stát a společnost v letech 995 – 1310, Svoboda, Praha 1975 (2. doplněné vyd.)

KALANDRA, Záviš: České pohantví. I. Díl Nejstarší prameny, Dauphin, Praha 2002 (2. vydání)

KALANDRA, Záviš: České pohanství. II. Díl Osudy bohů, Dauphin, Praha 2002 (2. vydání)

KALHOUS, David: České země za prvních Přemyslovců v 10. - 12. století. I. díl Čeleď sv. Václava, Libri, Praha 2011 (1. vyd.)

KARBUSICKÝ, Vladimír: Báje, mýty, dějiny. Nejstarší české pověsti v kontextu evropské kultury, Mladá fronta, Praha 1995 (1. české vydání)

KOSMAS: Kronika Čechů, přel. Karel Hrdina, Marie Bláhová, Magdalena Moravová, poznámky Martin Wihoda a Magdalena Moravová, předmluva Martin Wihoda, Argo, Praha 2011 (= Edice Memoria medii aevi svazek 13)

KRZEMIEŃSKA, Barbara: Břetislav I. Čechy a střední Evropa v prvé polovině XI. Století, Garamond, Praha 1999 (2. přehlédnuté vydání, v Garamondu 1.)

MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I, Libri, Praha 2002

MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II, Libri, Praha 2006 

PETRÁČEK, Tomáš: Nevolníci a svobodní, kníže a velkostatek. Fenomén darovaných lidí přemyslovských zemí 10. - 12. století, Argo, Praha 2012 (= Edice každodenní život, sv. 55.)

TŘEŠTÍK, Dušan: Kosmova kronika. Studie k počátkům českého dějepisectví a politického myšlení, Academia, Praha 1968

TŘEŠTÍK, Dušan: Počátky Přemyslovců, Academia, Praha 1981

TŘEŠTÍK, Dušan: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin 530 - 935, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1997

TUREK, Rudolf: Počátky české vzdělanosti. Od příchodu Slovanů do doby románské, Vyšehrad, Praha 1988 (1. vydání)

VANÍČEK, Vratislav: Soběslav I. Přemyslovci v kontextu evropských dějin v letech 1092 - 1140, Ladislav Horáček - Paseka, Praha a Litomyšl 2007

VAVŘÍNEK, Vladimír: Cyril a Metoděj mezi Konstantinopolí a Římem, Vyšehrad, Praha 2013 (1. vydání)

WIHODA, Martin: Morava v době knížecí 906 - 1197, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2010

[[Kategorie:České dějiny|Počátky Českého království]]</text>
      <sha1>pnqyodrpdxhh29bxe1kknr9adyoefwd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České dějiny/České dějiny ve středověku</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2913</id>
    <revision>
      <id>42375</id>
      <parentid>35823</parentid>
      <timestamp>2020-09-13T16:39:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Riha</username>
        <id>3059</id>
      </contributor>
      <comment>V roce 1060 bylo v Olomouci zřízeno biskupství.</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3270" xml:space="preserve">Po Boleslavovi III. vládl v Čechách '''Břetislav I'''. Jeho ženou byla Jitka, kterou unesl z kláštera. Zasloužil se o oživení slovanské bohoslužby, která se pěstovala hlavně v Sázavském klášteře, jejž sám založil. Břetislav vládl v letech 1034 - 1055 (zemřel ve svých 55 letech).

Jeho nejvýznamnějším počinem byla válečná výprava za hlavou sv. Vojtěcha do katedrály ve Hnězdně roku 1039. Výprava byla úspěšná. Kolem relikvií sv. Vojtěcha panovaly velké zmatky. Dnes je jeho úplná lebka uchovávána na třech místech. Jedna je v Praze, druhá v Cáchách a třetí ve Hnězdně. Antropologické výzkumy prokázaly, že ta pražská je pravá. Jako pokání za krádež lebky uložil papež Břetislavovi založení dalšího kláštera - roku 1046 zakládá Břetislav klášter ve Staré Boleslavi.

Nad hrobem sv. Vojtěcha v polském Hnězdně vyhlásil Břetislav '''první český zákoník'''( Břetislavova statuta). Tyto zákony upravovaly manželství, nevěru, práci v neděli, užívaní alkoholu a pohřby.
 
Roku 1040 vtáhl do Čech císař Jindřich III. Břetislav se ale chytře opevnil (pomocí padlých stromů) a u Domažlic Jindřicha na hlavu porazil. (Během bitvy u Domažlic došlo ke zradě, kterou provedl Prkoš.) Od tohoto roku také začíná chodská tradice hlídání českých hranic. Jindřich III. však připravil další útok a Prahu dobyl a vyplenil. Až poté se Břetislavovi podařilo s Jindřichem uzavřít mír.

'''Spytihněv II.''' vládl v letech 1055 - 1061. Jeho ženou byla německá kněžna Hidda. Vyhnal mnichy ze Sázavského kláštera. Za jeho vlády se poprvé objevuje pluh, podkova a chomout. V roce 1060 bylo v Olomouci zřízeno biskupství. Spytihněvovy vladařské schopnosti jsou vyzdviženy i v Kosmově kronice.

Po Spytihněvovi vládl v letech 1061 - 1092 '''Vratislav II'''. Jeho ženou byla uherská Adéla. Čechy rozdělil mezi své bratry. Pro svého bratra Jaromíra založil biskupství v Olomouci. Prvním biskupem byl tedy Jaromír, potom Šebíř, který dříve Spytihněva zradil. Při sporu Řehoře VII. a Jindřicha IV. se postavil za Jindřicha. Roku 1085 byl Vratislav II. korunován na Pražském hradě na krále. Centrum moci přesunul na Vyšehrad, aby byl co nejdál od neoblíbené budovy pražského biskupství.

'''Vladislav II.''' vládl v letech 1140 - 1172. Za jeho vlády získala česká šlechta značnou moc, vzbouřila se a vypálila Prahu. Výprava Vladislava II. se vyznamenala ve sporu mezi Welfy a Štaufy. Vladislav porazil šikovnou lstí nepřátelskou armádu u Milána. Účastnil se II. křížové výpravy, kterou vyhlásil sv. Bernard. Tato výprava však byla velmi neúspěšná.

Za úspěch v bojích u Milána byl Vladislavovi udělen Fridrichem I. Barbarossou ''královský titul'' (r. 1158 v Řezně).

Za vlády Vladislava II. žil '''Kosmas'''. Jeho syn, Jindřich Zdík, byl olomouckým biskupem. Jindřich Zdík přilákal do Čech nové řeholní řády: Premonstráty (Strahovský klášter) a Cisterciáky, se kterými do Čech přišla gotika (kláštery Sedlec, Plasy, Osek). Vladislav II. nechal postavit Juditin most.

[[Kategorie:České dějiny|České dějiny ve středověku]]</text>
      <sha1>inasxanxljhythesk8nfvj2pw0uq3e1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České dějiny/Přemysl Otakar I. a II.</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2914</id>
    <revision>
      <id>43221</id>
      <parentid>35810</parentid>
      <timestamp>2021-03-10T15:21:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>90.181.184.13</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3215" xml:space="preserve">Na konci 12. stol. panovaly velké spory mezi Přemyslovci v Praze, Olomouci, Brně a Znojmě. Důsledkem těchto sporů bylo roku 1182 odtržení Markrabství moravského a roku 1187 i Pražského biskupství od zbytku státu.

Roku 1172 nastoupil na trůn '''Soběslav II.''', aniž by předtím Vladislav odstoupil. Šlechta Soběslava neuznávala, opíral se pouze o podporu sedláků. Proto se mu říká &quot;selský král&quot;. Česká šlechta si přála vládu Vladislavova syna Bedřicha. Do sporu o trůn se přidal i moravský přemyslovec Konrád Ota, toho ale neměla ráda Říše římská národa německého, potažmo Fridrich I. Barbarossa. Bedřich a Konrád Ota nakonec umřeli, Soběslav II. se někam stáhnul a bylo po sporu.

Mocenské vakuum v Čechách vyplnil '''Přemysl Otakar I.''' (1197 - 1230). Začátek jeho vlády se datuje do doby zmatků na knížecím stolci, nejdřív se musel zbavit konkurentů. Nastupoval v době, kdy v Německu probíhal boj mezi Welfy a Štaufy. Přemysl Otakar I. se musel rozhodnout, na čí stranu se přikloní a koho podpoří; nakonec podporoval někdy toho, jindy onoho a tak mu oba rody postupně udělili královský titul.

Štaufové tak učinili roku 1212 dokumentem, který se nazývá Zlatá bula sicilská. Kromě královského titulu samotného získali čeští vládcové i dědičné právo na jeho užívání. Zlatá bula sicilská dále přinesla tyto změny:
* Osvobození Českých zemí od poplatků.
* Český král se už nemusel účastnit korunovační jízdy říšských panovníků.
* Nedělitelnost českého státu (Čechy + Morava).
* Král jmenoval biskupy.
* Byl změněn nástupnický řád ze seniorátu na primogenituru.

Roku 1215 se konal Lateránský koncil, který zaručil nezávislost církví. Biskupy od této doby mohl jmenovat pouze papež, ne král, jak to předpokládala '''Zlatá bula sicilská'''. Tohoto koncilu se zúčastnil i pražský biskup Ondřej, prosazoval tam tyto věci: zrušení nadřazených vztahů panovníka a šlechty ke kostelům a církevnímu majetku a vynětí církevních poddaných (vesnice v okolí klášterů atd.) z pravomoci šlechty a hradských úředníků.

Otakarovým nástupcem byl '''Václav I.''' (1239 - 1253). Králem byl zvolen ještě za vlády Přemysl Otakar I. Vládl velice rázně, čímž proti sobě poštval českou šlechtu. Ta se spojila s Přemyslem Otakarem II. (jeho synem) a společně Václava sesadili. Na trůn pak usedl Přemysl Otakar II.

'''Přemysl Otakar II.''' (1253 - 1278) zdědil po svém otci Čechy a Moravu. Díky výhodnému sňatku s Markétou Bamberskou získal Rakousko skoro až k Jadranu. O tato území se ale musel poprat s uherským rodem Arpádovců, konkrétně s Bélou IV. Bitvu vyhrál samozřejmě

Přemysl Otakar II. Založil také město Královec, dnešní Kaliningrad. Na sklonku své vlády se dostal do války s Rudolfem Habsburským, říšským císařem, kvůli Rudolfově neprávoplatnému nástupu na trůn. Rudolf byl lepší a Otakara roku 1278 v bitvě na Moravském poli zabil. Po Otakarově smrti zavládla v Čechách velká bída a hladomor.

[[Kategorie:České dějiny|Přemysl Otakar I. a II.]]</text>
      <sha1>j2cvzwqm7b68tuz3958mte06hn87nvt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České dějiny/Poslední Přemyslovci</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2915</id>
    <revision>
      <id>35802</id>
      <parentid>18472</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:37:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4593" xml:space="preserve">=== Život ve druhé polovině 13. století ===
Ve druhé polovině 13. století se intenzivně rozvíjela sídelní struktura, byla založena řada měst v do té doby nevyužitých oblastech, které byly pokryty rozsáhlými lesy. Probíhala tzv. '''vnitřní kolonizace'''.

Města v Čechách se nemohla zakládat podobně jako antická města. Česká města byla založena na zelené louce, nejčastěji v 13. století. Často to prováděli Němci a zakládala se podle německého práva. Lidem, kteří kupovali půdu a rozdělovali ji obyvatelům, se říká lokátor. Lokátor musel šlechtě odvádět daně, které vybíral od obyvatel v naturáliích. Lokátoři měli na svém území často i soudní pravomoc. Od německého &quot;recht&quot; se pak pro ně ujalo označení &quot;rychtář&quot;. Živnostníci působící ve městech se sdružovali do cechů, které dostávaly mílové právo. To cechům zaručovalo, že nikdo v okruhu několika mil nebude provádět tu samou činnost a nebude jim konkurovat.

Středověká města měla právo vybudovat si své opevnění. Mohla volně obchodovat a vyhlašovat trest smrti. Nositelem moci ve městě byl rychtář, ve větších městech konšelé. Kněžím vládli biskupové. Studentům a profesorům universitní senát. Mnichům a jeptiškám představení klášterů. Šlechtě vládl už jen panovník.

Městský patriciát - lidé, kteří ve městě vlastnili dům nebo měli živnost. Byli bohatí a byli in.

=== Poslední Přemyslovci ===
V letech 1278 - 1283 v Čechách nevládl nikdo. Rudolf Habsburský si vzal jako náhradu za válku a sní spojené náklady Moravu.

Šlechta v této době rozkradla veškerý státní majetek.

Markrabě Ota Braniborský (český poručník) zajal právoplatného českého krále Václava II. a věznil jej na Bezdězu.

Ta část šlechty, která chtěla zavést v zemi pořádek, se spojila s pražským biskupem Tobiášem z Bechyně. Společně žádali Otu Braniborského, aby Václava II. propustil. Velké politické ambice si také činil Záviš z Falkenštejna.

Roku 1283 nakonec Václava II. propustili. Až do roku 1290 ale musel Václav čelit pokusům o převrat ze strany Záviše. Ten byl nakonec za pomoci Rudolfa Habsburského odstraněn (popraven roku 1290). Teprve od tohoto roku mohl začít '''Václav II.''' pořádně vládnout. Začal razit groše. Dokázal se obklopit vzdělanými lidmi a stát společně dokázali vést dobře. Uměl si zajistit podporu i u Rudolfa Habsburského. Za jeho vlády se dala do pořádku celá česká šlechta a stala se kvalitním státotvorným elementem.

:''Královský regál - monopol na těžbu drahých kovů.''

Za vlády Václava II. byly otevřeny doly v Kutné Hoře, což představovalo spolu s mýtnými, daněmi a různými odvody velké přínosy do státní pokladny.

:''Dominium generale - nepřímé královo vlastnictví, zemský soud, zemské desky - kompetence šlechty.''
:''Dominium speciale - dědičné vlastnictví, odmítnut královský regál, daně - kompetence krále.''

Václav II. vypracoval na svou dobu převratný zákoník ''Ius regale monatorum'', jímž se inspirovali i zahraniční vládci při tvorbě podobných dokumentů.

Konec 13. století je vůbec doba, kdy vzkvétá kultura rytířů a šlechty. Konají se hodně rytířské západy atd. V této době se také začínají hodně stavět kamenné hrady a domy. Ze 13. století pochází Zvíkov, Špilberk, Zlatá Koruna či dům U kamenného zvonu. Vznikají také literární díla: Kunhutina modlitba a veršovaná Dalimilova kronika. Václav II. také založil Zbraslavský klášter. Rozvíjí se také psaní análů a tvoří se pokračování Kosmovy kroniky.

Opat Zbraslavského kláštera Petr Žitavský začíná psát v latině ''Zbraslavskou kroniku''. Mapuje období po smrti Přemysla Otakara II. až do roku 1338, je velmi podrobná.

Václav II. byl korunován na krále ve Hnězdně. Před tím vojensky zasáhl proti vládnoucímu rodu Piastovců. Korunovace proběhla roku 1300. Za jeho vlády napadli naše území Habsburkové. Albrecht z Habsburku obléhal Kutnou Horu. Horníci ale jeho armádě otrávili vodu arzenem a Kutná hora se ubránila. Václav II. se také dobrovolně vzdal vlády v Uhrách.

'''Václav III.''' vládl krátce (1305 - 1306). Byl zabit v Olomouci neznámým vrahem. Zrovna když táhl do Polska, protože se tam oslabilo postavení Přemyslovců. Tímto vláda rodu Přemyslovců končí, ''vymřeli po meči''.

[[Kategorie:České dějiny|Poslední Přemyslovci]]</text>
      <sha1>sausg444ukx3vlp8vtp9r2d9uc56w0b</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České dějiny/Jan Lucemburský a Karel IV.</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2916</id>
    <revision>
      <id>37114</id>
      <parentid>35793</parentid>
      <timestamp>2018-08-27T13:47:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>178.217.148.134</ip>
      </contributor>
      <comment>/* Karel IV. */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5806" xml:space="preserve">Po Václavovi III. vládl Rudolf Habsburský, syn toho Rudolfa, který zabil Přemysla Otakara II. Za manželku měl Elišku Rejčku (z Polska), vdovu po Václavovi II. a matku Václava III. Rudolf Habsburský vládl pouze jeden rok (1306 - 1307).

Mezi lety 1307 a 1310 vládl Jindřich Korutanský. Za manželku měl Annu (z rodu Přemyslovců, dceru Václava II.).

Jan Lucemburský[editovat]

Potom vládl (1310 - 1346) Jan Lucemburský, který byl spíše rytířem než králem více pobýval v Německu než v Čechách. O Čechách neměl moc přehled, během jeho působení rozchvátila šlechta všechen státní majetek. Za manželku měl Elišku Přemyslovnu, s níž přivedl na svět 7 dětí. Jan Lucemburský si liboval v zápasech a ve válkách. Připojil k Čechám Chebsko, obojí Lužici, Ašsko a Slezsko (1335). Roku 1346 byl zabit v bitvě u Kresčaku.

Vydal Inaugurační protokol, který hodně posílil šlechtu. Tento protokol obsahoval následující zásady:
Majetek v zemi mohou získávat pouze Češi a Moravané.
Omezení práva na odúmrť (propadnutí dědictví státu).
Šlechta měla na starosti daňový systém.
Šlechta se nemusela účastnit válečného tažení panovníka v cizině.
Inkolát - národnost, státní příslušnostStavovská monarchie - šlechta, méně duchovenstvo, později měšťané
Na sklonku vlády J. Lucemburského je česká kultura na vzestupu. Vznikají mnohá umělecká díla. Vzniká Veleslavínova Bible (??) , Pasionál abatyše Kunhúty (popisující utrpení Ježíše) a Alexandreida, opěvující hrdinské činy Alexandra Velikého.

== Karel IV. ==

'''Karel IV.''' (1316 - 1378). Nejstarší syn Jana L. a Elišky Přemyslovny, při křtu mu bylo dáno jméno Václav. Poté, co se jeho rodiče rozhádali, byl dán na francouzský dvůr na vychování. Tam byl také zasnouben se svou první ženou, Blankou z Valois.

Už roku 1333 bylo pro Karla vysláno poselství, aby přišel vládnout do Čech. Zatím se stal ale pouze Markrabětem moravským. O tomto poselství Jan Lucemburský nevěděl, takže to nebylo moc košer. Celým Čechám vládl od roku 1346, kdy usedl i na římský trůn.

Několikrát byl v ohrožení života, například když na něj v bitvě spadl kůň a poškodil mu páteř. V Itálii mu také jedou připravili otrávené jídlo, ale on si ho jen díky své disciplíně nevzal (držel půst před mší).

Založil universitu a usiloval o povýšení pražského biskupství na arcibiskupství. Mezitím mu zemřela druhá manželka Anna Falcká a vzal si Annu Svídnickou, jeho čtvrtou a poslední manželkou se stala Alžběta Pomořanská. Pokoušel se také o to, aby se Praha stala centrem říše. To se však nelíbilo italským humanistům, kteří chtěli za centrum Řím. Například básník Francesco Petrarca udržoval s Karlem v této věci písemný styk. Korespondence se dodnes zachovala.

Karel se také připravoval na korunovační cestu do Říma. Ta se uskutečnila roku 1355. Byl korunován papežem Inocencem VI.

Roku 1356 vydal Karel svůj nejdůležitější právní dokument - '''Zlatou bulu Karla IV'''. Ta platila až do roku 1806. Tento dokument byl základním právním předpisem v říši. Upravoval volbu císaře a českého krále. Právo na jeho vybrání bylo zaručeno české šlechtě.

Karel IV. vydal ještě jeden právní dokument - ''Majestas Carolina'':
* Zákoník pro země Koruny České
* Upravuje moc šlechty
* Vymezuje opatření proti rozkrádání královského majetku (vypracoval seznam)
* Vymezil právní záležitosti spojené s odúmrtí.

Tento dokument ale nikdy nezačal platit. Karel by tím totiž poštval proti sobě šlechtu a to nechtěl, protože byl schopný politik.

Za Karla IV. byl markrabětem moravským Jan Jindřich, Karlův bratr.

''Devotio moderna'' je jedním z hnutí, která vzniklo po neúspěšných křížových výpravách. Nebylo to však žádné žebrácké hnutí, ale dobře organizovaná společnost, kde kladli důraz na osobní zbožnost a odpovědnost. Centrem tohoto hnutí byl Roudnický klášter. S tímto významným hnutím v Čechách působilo mnoho duchovních: Konrád Waldhauser (německý kazatel), Jan Milíč z Kroměříže (český kazatel, byl proti prostituci), Matěj z Janova, Tomáš ze Štítného.

Za vlády Karla IV. se postupně prohlubovala krize papežství. Situace přerostla ve schizma.

== Schizma ==
 
Po vládě Inocenců II. a III., kteří povolili Františkovu řeholi, začal vládnout Bonifác VIII. Ten vydal několik bul, které osvobozovaly církev od poplatků. Bonifác VIII. ale dostal facku (opravdovou) a zřejmě kvůli psychickému šoku zemřel.

Od roku 1305 proto nastoupil Kliment V., který přesunul sídlo papeže do Avignonu.

Po Klimentovi V. zvolili kardinálové nového papeže - Urbana. Ten ale vládl natolik špatně, že byl zvolen nový papež. Urban ale nebyl odvolán, a tak vládli dva papežové. Nastalo tzv. schisma. Po čase oba papežové zemřeli a za každého nastoupili následníci. Kardinálově to ale nevěděli a pro jistotu zvolili třetího papeže - Jana XXIII. se sídlem v Pise.

Toto trojschizma by určitě vyřešil Karel IV., ale ten byl už mrtvý. Ani jeho nástupce Václav IV. si s tím nevěděl rady. Až Zikmund, liška ryšavá, svolal do Kostnice koncil, jehož prvotním cílem bylo vleklou krizi vyřešit. Na tomto koncilu byl upálen Mistr Jan Hus. Soud nad tímto českým reformátorem byl ale z hlediska programu koncilu pouze podružnou záležitostí. Na koncilu byli dva papežové odvoláni. Třetí papež, Jan XXIII., odstoupil. Proto mohli kardinálové v pohodě zvolit jediného papeže - Martina I.

[[Kategorie:České dějiny|Jan Lucemburský a Karel IV.]]</text>
      <sha1>gxlx4lur2bot2bef21hj9b1fhiksax9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České dějiny/Václav IV. a počátky krize</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2917</id>
    <revision>
      <id>35815</id>
      <parentid>9850</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:37:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2872" xml:space="preserve">Syn Karla IV., '''Václav IV.''', měl velké konflikty s církví a s vysokou šlechtou. Roku 1344 založil v Praze arcibiskupství. Prvním arcibiskupem se stal Arnošt z Pardubic, druhým Jan Očko z Vlašimi a třetím Jan z Jenštejna.

Když byl v čele Jan z Jenštejna, tak se Václav IV. rozhodl, že založí v Plzni '''biskupství'''. Tím by se zmenšilo území Pražského arcibiskupství a poklesla by tak i jeho moc. Na založení biskupství ale neměl dost peněz a tak se rozhodl, že prodá Kladrubský klášter. Proto tam vyslal svého tajemníka, aby zajistil prodej. Tehdy na to byla vhodná doba, protože zrovna zemřel opat kláštera. Tajemník, Jan Nepomucký, ale místo prodeje kláštera zajistil volbu nového opata a tím prodej znemožnil. Když se to dozvěděl Václav a Jan z Jen., tak nechali Jana Nepomuckého zatknout a mučit. Během mučení Jan Nepomucký zemřel, aniž by vyzradil jakékoliv tajemství, jež mu svěřila Václavova manželka Žofie. Jan Nepomucký byl totiž královským zpovědníkem. Janovo tělo bylo hozeno z Karlova mostu do Vltavy. Později byl vytažen a pohřben. Stal se patronem zpovědního tajemství a mostů. Uctívaným ostatkem byl jeho jazyk, který vždy na vzduchu zrůžověl. Nové antropologické průzkumy ale prokázaly, že jde o část mozku.

Za vlády Václava IV. zasáhla Čechy morová rána, která se Evropou šířila už zhruba od roku 1375. V důsledku toho došlo k masivní sociální diferenciaci.

Rovněž ložiska stříbra v Kutné Hoře byla vytěžena, což přispělo k celkově špatné situaci v Českých zemích.

V Čechách se prohlubuje dualismus moci (napětí mezi mocí panovníka a šlechty).

Roku 1401 byl proto Václav sesazen šlechtou. Místo něj se vlády ujal '''Zikmund''' a &quot;rada čtyř&quot;, složená z pražského arcibiskupa Olbrama ze Škvorce, Jindřicha z Rožmberka, Oty z Bergova a Jana Krušiny z Lichtenbergu. Václav IV. byl vězněn ve Vídni. Časem se osvobodil a na několik dalších let se opět ujal vlády.

Dekret Kutnohorský byl vydán roku 1409 a upravoval pravomoci universitní rady, která volila rektora. Členové této rady byli rozděleni ve 4 národnosti (Češi, Poláci, Sasové a Bavorové). Předseda každé národnosti měl původně jeden hlas, tímto dekretem však byla tato rovnováha narušena. Češi měli 3 hlasy a zbylé národnosti dohromady jeden. Všichni cizinci universitu opustili a její význam upadal.

'''Jan Viklef''' (též Wiccliff apod.) byl oxfordský universitní kazatel. Napsal spis De Ecclesia (O církvi), který ji ostře kritizoval. V Evropě v té době bylo trojschizma. Narážel rovněž na prodávání odpustků. Jan Vikef a jeho učení odstartoval několik &quot;kacířských hnutí&quot; usilujících o reformaci.

[[Kategorie:České dějiny|Václav IV. a počátky krize]]</text>
      <sha1>gm5kynok90ojkwdoccgo5ngp96liaf7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Anglie &amp; Stoletá válka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2918</id>
    <revision>
      <id>35490</id>
      <parentid>18385</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2601" xml:space="preserve">Roku 1066 ji dobyli Normané v čele s Vilémem dobyvatelem. Vilém vytvořil centralizovanou monarchii. Udělil půdu v léno mnoha šlechticům, od kterých s pomocí šerifů vybíral vysoké daně. Vytvořil první pozemkovou knihu. Jmenovala se Domesday book - &quot;Den posledního soudu&quot;.
Ve 12. stol. se v Anglii vystřídaly vládnoucí dynastie. Ta nově nastoupivší se jmenovala Plantagenitovci. Asi nejlepším králem byl Jindřich II.

Za vlády Richarda Lví srdce přišla Anglie o velká území ve Francii. Richard totiž musel odjet na křížovou výpravu a místovládce byl zcela k ničemu a prohrál, co mohl. Největší porážka přišla roku 1214 u Bovignes. Místovládce Jan Bezzemek přijal dokument Magna charta libertatum - &quot;Velká listina svobod&quot;. Podle tohoto dokumentu museli Angličané ustavit Velkou Radu (Parlament), dále zaručoval nezávislost církve, reformoval trestní právo a upravil právo panovníka vybírat daně.

Po Janu Bezzemkovi vládl jeho syn Jindřich III. Ten byl poražen barony. Ti si vymohli, aby se rozšířila Velká rada o 15 baronů a rytíře (dva z každého většího města). Tak byl položen základ moderního parlamentu.

== Stoletá válka (1337 - 1453) ==

Angličané získali velká území ve Francii. Francouzi pak odmítali uznat nadvládu nových anglických králů nad francouzskými územími.

To byl hlavní důvod stoleté války.

Poprvé v Evropě v ní bylo použito střelných zbraní.

Zpočátku v ní proti sobě stáli anglický král Eduard III. a francouzská šlechta. Francouzskou šlechtu vedli vévodové z Valois. Válčilo se o Flandry.

Roku 1346 došlo k bitvě u Kresčaku, ve které zahynul český král Jan Lucemburský.

Do roku 1360 měli velkou převahu Angličané. Toho roku došlo k obratu, anglický král se musel oficiálně vzdát nároku na francouzský trůn.

Roku 1360 Francouzi zreformovali armádu a daňový systém.

Roku 1374 bylo mírovou smlouvou stvrzeno vítězství Francie. Mír však neměl dlouhého trvání. Boje vypukly opět roku 1415. Proti sobě stáli Jindřich V. (Anglie) a Karel VI. (Francie).

Roku 1429 došlo k povstání francouzského lidu, protože vojáci drancovali kompletně všechno. Povstání vedla Jana z Arku, pod jejím vedením získali Francouzi zpět velká území. Roku 1431 ji ale Francouzi vydali Angličanům a ti ji upálili.

Stoletá válka definitivně skončila roku 1453. V tom samém roce dobyli Osmané Byzanc. Tento rok se často pokládá za konec středověku.

[[Kategorie:Světové dějiny|Anglie &amp; Stoletá válka]]</text>
      <sha1>n419gkzglelv7rwci42m4f8zpigg8ol</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Sedma</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2919</id>
    <revision>
      <id>35223</id>
      <parentid>30870</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3697" xml:space="preserve">''Hra k nám přišla v 60. letech přes Slovensko buď z Maďarska nebo snad z Podkarpatské Rusi a velmi rychle se zařadila (po boku '''[[../Prší/]]''' a '''[[../Žolíky/]]''') mezi nejhranější hry.''

* '''Počet hráčů:''' 2-4 (Pokud hrají 3 hráči, 2 hrají spolu, sám hraje ten, který má zeleného krále. Ten zároveň platí jako sedma. Hrají-li 4 hráči, společně hrají dvojice křížem.)
* '''Druh karet:''' německé, 32 listů
* '''Bodové hodnoty:''' Hodnotu 10 bodů mají pouze karty eso a desítka. Kdo vyhrává poslední kolo, získá dodatečných 10 bodů. Celkem je tedy možné získat 90 bodů, tzn. na výhru stačí 50 bodů. Ostatní karty jsou v podstatě plívy s výjimkou sedmy, která bere vše (viz dále).
* '''Cíl:''' získat co nejvíce bodů na konci hry

== Pravidla hry ==
Rozdají se vždy 4 karty. V lízacím balíčku zůstávají ostatní karty s výjimkou hry 3 hráčů, kdy se musí odebrat 2 karty (zpravidla osmičky). Rozdává a míchá zpravidla ten, kdo prohrál předchozí hru. Vyhazovat začíná zpravidla ten, kdo poslední hru vyhrál.

Kolo: Hráči postupně vyhazují jednu kartu. Kolo bere ta karta, která byla vyhozena jako první, nebo sedma. Pokud tedy nikdo z dalších hráčů nevyhodí kartu stejné hodnoty (=&gt;nikoliv barvy), karty vyhozené v tomto kole bere hráč první. Jinak bere kolo hráč, který jako POSLEDNÍ vyhodil kartu beroucí kolo.

Konec kola: Kolo končí, jestliže hráč, který začínal nechce nebo nemůže kolo otočit. Kolo může být tímto hráčem otočeno kartou beroucí kolo (tzn. stejnou, která byla vyhozena jako první v tomto kole nebo sedmou).

V dalším kole začíná ten, kdo získal karty v posledním kole, a tento hráč líže karty jako první (ostatní hráči lízají podle pořadí hraní, zpravidla ve směru hodinových ručiček).

Na konci každého kola dolízávají všichni hráči (dle výše uvedeného pravidla) vždy do 4 karet najednou(ne postupně), s výjimkou ke konci hry, kdy není dostatek karet, a tedy hráči dolízávají tak, aby měli stejný počet karet.

Na konci hry (po vyhození všech karet) se sečtou body. Vítězí ten nebo ti, co získali nejvíc bodů.

Běžné vítězství je za jeden bod, vítězství 90:0 je za dva body, všechny štychy jsou za 3 body.

Hra končí okamžitě v případě, kdy na odhazovací hromádce jsou 4 stejné karty ihned po sobě. V tom popřípadě vítězí hráč, který odhodil poslední kartu. Za takovéto vítězství se počítá 5 bodů. Za čtveřici desítek se počítá 10 bodů a za čtveřici sedmiček se počítá 15 bodů.

Domlouvání během hry: je zpravidla zakázáno, toleruje se maximálně otázka &quot;Máš?&quot; pokud již byla vyhozena první karta a začínající hráč chce vědět zdali jeho spoluhráč může kolo vzít.

== Podívejte se také na ==
* [[../Hola/]] - polská varianta Sedmy

== Odkazy ==
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Svoboda
 | jméno = Tomáš
 | spoluautoři = a kolektiv
 | titul = Oficiální pravidla karetních her
 | vydavatel = Eminent
 | místo = Praha
 | rok = 2002
 | isbn = 80-7281-116-9
 | strany = 206-207
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Omasta
 | jméno = Vojtěch
 | příjmení2 = Ravik
 | jméno2 = Slavomír
 | titul = Karty, hráči, karetní hry
 | vydavatel = KMa
 | místo = Praha
 | rok = 2007
 | isbn = 978-80-7309-521-5
 | strany = 163-165
}}

=== Externí odkazy ===
* [http://www.kvizmajster.sk/sedma/ Online verze hry]
* [https://play.google.com/store/apps/details?id=eu.sajo.game.zsirozas2 Hra Zsírozás pro OS Android]

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Sedma]]</text>
      <sha1>cq6evs3r1daetfdqfvyabwm2b065rwz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Debianizace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2921</id>
    <revision>
      <id>34432</id>
      <parentid>24822</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:21:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="11127" xml:space="preserve">Dejme tomu že narazíte na aplikaci, která ve vaší distribuci dosud schází a vám se přitom jeví velmi užitečná. Není to vaše první aplikace a už víte jak to s balíčky zhruba chodí. V takovém případě se můžete stát tzv. ''Maintainerem''.

''Maintainer'' (neboli správce balíčku) může, ale nemusí být jeho autor. Může to být kdokoliv, kdo provede jeho '''debianizaci'''. Patří-li mezi oficiální správce balíčků projektu Debian, tak se tím v podstatě zaváže udržovat tento instalační balíček i do budoucna aktuální (dokud jej nenahradí někdo jiný). Abyste se vůbec stali oficiálním správcem balíčku, je třeba:

# Prokousat se obsahem stránky http://www.debian.org/devel/join/newmaint
# Přihlásit se do seznamu čekatelů (applicant) a absolvovat celý autorizační proces

Druhou možností jak zpřístupnit své balíčky je, [[Jak založit vlastní repository|založit si vlastní repository]] (zdroj instalačních balíčků).

= Debianizace =

Není nic jiného než úprava a doplnění softwarového balíčku se zdrojovým kódem do takové formy, aby byla možná jeho rekompilace do binární formy na jiném stroji.

I když to zavání složitým procesem, nemusí tomu tak být, pokud už máte určité zkušenosti s kompilací a instalací software ze zdrojových kódů.

Debian má řadu nástrojů, které debianizaci usnadňují. Také doporučuji stáhnout a probádat jak jsou debianizovány některé instalační balíčky aplikací podobných té, kterou chcete debianizovat.

{{Poznámka|Existují také různé instalační utility, které umožňují jednoduše vytvořit instalační balíček během instalace (např. ''checkinstall''). Lze je považovat za rychlou pomoc, pokud potřebujete něco nainstalovat a nechcete tak učinit naprudko, rovnou do systému, bez vědomí vašeho instalátoru. Ovšem takto vytvořené balíčky nelze považovat za debianizované.}}

= Příprava nového instalačního balíčku pro debianizaci v bodech =

# ve svém domovském adresáři vytvořím adresář, který pojmenuji 'deb' nebo také 'debian', zkrátka aby v tom neměl chaos a do něj zkopíruju stažený zdrojový kód aplikace, kterou hodlám debianizovat např. ve formě balíku (gentoo-0.9.12beta.tar.bz2), nebo adresář z [[Linux:svn|svn]] či [[Linux:cvs|cvs]] repository. Pokud je zdroják v komprimovaném balíčku, tak ho rozbalím, abych si ověřil že není poškozený.
# vytvořím podadresář s názvem budoucího balíku a číslem jeho verze, např. ''gentoo-0.9.12''. Sem přesunu zdrojový kód. Pak tento čistý zdrojový kód zabalím do balíku gentoo-0.9.12.tar.gz (ten se mi pak při použití příkazu [[Linux:dpkg-source|dpkg-source]], kterým se dělá zdrojový balíček zkopíruje a dostane navíc příponu ''.orig'')
# pečlivě prostuduji informace o tom, jak aplikaci zkompilovat a nainstalovat. Informace o tom co a jak, obvykle najdete v souboru pojmenovaném README*, INSTALL*, *.lsm nebo *.html.
# dnes se většinou před vlastní kompilací aplikace používá nějaký konfigurační skript, který ještě před vlastní kompilací provede příslušná nastavení podle systému pro který je aplikace sestavovaná. Teprve pak se spouští vlastní kompilace a po ní instalace. Výchozím adresářem, do kterého se aplikace defaultně instaluje je adresář &lt;code&gt;/usr/local&lt;/code&gt; tzn. neurčíte-li při konfiguraci jinak, nainstaluje se aplikace sem.
# pak zkuste staženou aplikaci zkompilovat a nainstalovat, ještě bez toho že byste z ní dělali instalační balík. Pokud vše proběhlo v pořádku, tj. aplikace se zkompilovala a lze ji normálně spouštět, tak ji zase odinstalujte a zdrojový kód do původního stavu. Tady můžete narazit na kámen úrazu. Obvykle se instalují aplikace tzv. ''svatou trojicí'', sérií příkazů
 user@stroj:~$ ./configure
 user@stroj:~$ make
 user@stroj:~$ make install
: ale nemusí tomu tak být vždy. Stejně tak i odinstalování a vyčištění zdrojového kódu do původního stavu se obvykle řeší příkazy
 user@stroj:~$ make uninstall
 user@stroj:~$ make clean # nebo lépe je použít následující...
 user@stroj:~$ make distclean
: Kámen úrazu je v tom, že to nemusí fungovat vždy. Autor aplikace třeba ve skriptu Makefile nemusel pravidla pro odinstalování aplikace uvést. V takovém případě nezbývá, než si ohlídat co se kam instaluje ručně, a stejně tak ručně bude třeba i vyčistit zdrojový kód. U debianizovaného balíčku už pak na tom zase tolik nezáleží, protože tam už si to ohlídá instalátor.

= Debianizace balíčku v bodech =

Pokud příprava proběhla v pořádku, balíček se zkompiloval bez chyb, funguje a vše potřebné pro jeho kompilaci, instalaci a fungování máte v systému k dispozici, můžete přikročit k vlastní debianizaci.

# skočte na konzoli do adresáře se zdrojovým kódem (v našem případě ~/debian/gentoo-0.9.12) a spusťte příkaz [[Linux:dh make|dh_make]]. Ten vytvoří nový adresář ''debian'' a v něm sadu základních souborů nezbytných pro debianizaci. Ty byste pochopitelně mohli vytvořit také ručně, ale otázka zní proč si přidělávat práci, že? Tomuto příkazu můžete také hned zkraje předat prostřednictvím parametrů některé základní údaje, které sám automaticky doplní tam kam patří. Abyste je nemuseli zadávat pokaždé znovu, můžete si svoje proměnné jako DEBEMAIL, DEBFULLNAME, atp., přednastavit např. v souboru &lt;code&gt;.bashrc&lt;/code&gt;, tak aby se načetly automaticky při přihlášení.
# Příkaz [[Linux:dh make|dh_make]] vytvoří podadresář s názvem debian a do něj umístí sadu vzorových souborů, které však je třeba dále doplnit a upravit. Nejdůležitější z nich jsou soubory:&lt;br /&gt;'''changelog''' - záznam v tomto souboru je důležitý nejen z hlediska změn které jste při debianizaci museli provést se zdrojovým kódem aplikace, ale také jím ovlivníte číslo revize binárního balíčku&lt;br /&gt;'''control''' - tento soubor v sobě nese všechny informace o balíčku, nezbytné pro jeho instalaci. Název, kontakt na správce balíčku (Maintainera - tedy na vás), závislosti nezbytné pro úspěšnou kompilaci, atp.&lt;br /&gt;'''rules''' - zajišťuje samotný proces sestavení balíčku. Je to v adresáři debian jediný spustitelný soubor
# O tom co kde jak vyplnit pojednává obsáhlý manuál [[Debian policy]]. Základní seznámení s obsahem těchto souborů můžete najít v kapitolce [[Soubory pro debianizaci]] tak najdete příklady obsahu těchto souborů a popis významu jednotlivých částí pro sestavení balíčku.

= Sestavení balíčku =

Po provedené debianizaci můžeme přikročit k pokusům o sestavení balíčku.

Nejprve si jej zkuste zkompilovat..

&lt;div style=&quot;background-color:#f0fff0;font-family:monospace;&quot;&gt;
{{Linux:user}}[[Linux:fakeroot|fakeroot]] debian/rules build
&lt;/div&gt;

Podotýkám, že soubor '''rules''' musí mít práva pro spuštění. Chyby, které se objeví při sestavení průběžně opravujte. Např. pokud je nutné doinstalovat některý balík, tak jej nezapomeňte uvést v závislostech, v souboru '''control''', nebo pokud je nutné provést opravu ve zdrojovém kódu doplňte příslušný patch.

Teprve až vám sestavení proběhne až do konce, zkuste sestavit binární balíček..

&lt;div style=&quot;background-color:#f0fff0;font-family:monospace;&quot;&gt;
{{Linux:user}}[[Linux:fakeroot|fakeroot]] debian/rules binary
&lt;/div&gt;

Po úspěšném sestavení naleznete v rodičovském adresáři příslušné binární instalační balíčky, které již můžete normálně nainstalovat příkazem [[Linux:dpkg]]. Teprve až doladíte i veškeré nutné závislosti, přistupte k následujícími kroku - sestavení balíčku pomocí příkazu [[Linux:dpkg-buildpackage|dpkg-buildpackage]]

= Kontrola chyb sestavení =

Pro kontrolu chyb sestavení binárního balíčku můžete použít několik utilit. Především jsou to utility [[Linux:lintian|lintian]] a [[Linux:linda|linda]] které analyzují soubor s příponou ''.changes'' vytvořený během sestavovaní balíčku příkazem [[Linux:dpkg-buildpackage|dpkg-buildpackage]]

{{Příklad|1=
&lt;div style=&quot;background-color:#f0fff0;font-family:monospace;&quot;&gt;
{{Linux:user}}[[Linux:cd|cd]] balik-1.0&lt;br /&gt;
{{Linux:user}}[[Linux:dpkg-buildpackage|dpkg-buildpackage]]&lt;br /&gt;
...&lt;br /&gt;
{{Linux:user}}[[Linux:cd|cd]] ..&lt;br /&gt;
{{Linux:user}}[[Linux:lintian|lintian]] balik_1.0-1_amd64.changes&lt;br /&gt;
W: balik source: native-package-with-dash-version&lt;br /&gt;
W: balik: non-standard-dir-in-usr usr/balik/&lt;br /&gt;
W: balik: file-in-unusual-dir usr/balik/balik.la&lt;br /&gt;
...
&lt;/div&gt;
}}

Teprve až máte vychytané všechny mouchy, které by nějakým způsobem mohly zhatit sestavení balíku, přikročte k vytvoření zdrojového instalačního balíčku, který bude možné umístit do zdroje (''repozitory'')

= Vytvoření zdrojového balíčku =

Zdrojový balíček tvoří zakomprimovaný rozdílový soubor, soubor s popisem a kontrolními součty příslušných souborů a balíček s originálním zdrojovým kódem. Příklad vytvoření tohoto balíčku najdete u popisu utility [[Linux:dpkg-source|dpkg-source]], kterou se to provádí.

Nezapomeňte předtím adresář po předchozím sestavení pořádně vyčistit. Zda proběhne rovněž korektní vyčištění zjistíte spuštěním..

&lt;div style=&quot;background-color:#f0fff0;font-family:monospace;&quot;&gt;
{{Linux:user}}[[Linux:fakeroot|fakeroot]] debian/rules binary
&lt;/div&gt;

= Aktualizace balíčku =

Na závěr se věnujme chvilku aktualizaci balíčků.

Možná jste se již sami setkali s tím, že některý balíček nejde instalovat kvůli chybám v závislostech, a nepomůže kvůli nějaké chyby ani jeho rekompilace. Pokud odhalíte příčinu problému, je vhodné o ní informovat:
* v případě že jde o chybu v aplikaci autora aplikace
* v případě že jde o chybu v lokalizaci autora lokalizace
* v případě že jde o chybu při sestavení balíčku vlastníka balíčku (Maintainera)
Zcela běžně se vyskytují balíčky &quot;osiřelé&quot;, tj. takové, které někdo někdy debianizoval a z nejrůznějších příčin v tom již nepokračuje. U takových balíčků, pokud se chcete stát oficiálním správcem balíčků projektu Debian, můžete jejich vlastnictví převzít, a místo nové debianizace kódu pouze aktualizovat stávající debianizaci. Ovšem dříve než začnete něco podobného dělat, je třeba vědět jak na to.

Pokud si provádíte úpravu balíku sami, tak před jeho sestavením spusťtě příkaz..

&lt;div style=&quot;background-color:#f0fff0;font-family:monospace;&quot;&gt;
{{Linux:user}}[[Linux:dch|dch]] -i
&lt;/div&gt;

Ten vám otevře k editaci soubor '''changelog''', doplněný o aktuální čas, vaše nacionále, atp. Tam doplňte informaci o změnách které jste ve zdrojáku balíku provedli a potom normálně příkazem [[Linux:dpkg-buildpackage|dpkg-buildpackage]] proveďte jeho sestavení.

[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>6zo43of42hys1wy2juz9ew16ally4e3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Nástroje pro tvorbu instalačních balíčků</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2922</id>
    <revision>
      <id>35081</id>
      <parentid>20584</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7086" xml:space="preserve">= DEB =

== Utility z balíčku dpkg-dev ==

Tyto utility jsou primárně určeny pro použití v souboru '''rules''', který je jakýmsi scénářem pro sestavení deb balíčku.

=== 822-date ===

Utilita vrací datum v RFC2822 formátu, ale patří mezi nedoporučené (''deprecated''). Stejnou službu udělá příkaz [[Linux:date|date]] s paramerem '''-R'''

=== dpkg-architecture ===

Vrací ve formě proměnných systémové informace o platformě, na které probíhá sestavení balíčku.

=== dpkg-buildpackage ===

=== dpkg-distaddfile ===

=== dpkg-gencontrol ===

Utilita, kterou se generuje soubor '''control''', ve kterém jsou uvedeny základní informace o balíku. Jeho název, závislosti, popis, atp.

=== dpkg-genchanges ===

Utilita zachycuje zprávy generované při sestavování deb balíčku a ukládá je do souboru s příponou ''.changes''

Tento soubor lze pak analyzovat pomocí utilit '''lintian''' nebo '''linda''', a odhalené nedostatky opravit.

=== dpkg-checkbuilddeps ===

=== dpkg-name ===

Tato utilita slouží pro přejmenování ''.deb'' balíčku na jeho plné a správné jméno

=== dpkg-parsechangelog ===

=== dpkg-scanpackages ===

=== dpkg-scansources ===

=== dpkg-shlibdeps ===

=== dpkg-source ===

Utilita slouží pro vytvoření rozdílového souboru zdrojového balíčku, po debianizaci původního zdrojáku. Spouští se v adresáři, který je nad adresářem s debianizovaným zdrojovým kódem a pro úspěšné provedení je třeba mít v v tomto adresáři také původní, čistý, neupravený a zabalený zdroják.

{{Příklad|1=
&lt;div style=&quot;background-color:#f0fff0;font-family:monospace;&quot;&gt;
{{Linux:user}}[[Linux:ls|ls]] -1&lt;br /&gt;
&lt;span style=&quot;color:blue;&quot;&gt;balik-1.0&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span style=&quot;color:red;&quot;&gt;balik-1.0.tar.gz&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
{{Linux:user}}[[Linux:dpkg-source|dpkg-source]] -b balik-1.0&lt;br /&gt;
{{Linux:user}}[[Linux:ls|ls]] -1&lt;br /&gt;
&lt;span style=&quot;color:blue;&quot;&gt;balik-1.0&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span style=&quot;color:red;&quot;&gt;balik_1.0.orig.tar.gz&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span style=&quot;color:red;&quot;&gt;balik-1.0.tar.gz&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span style=&quot;color:red;&quot;&gt;balik_1.0-1.diff.gz&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
balik_1.0-1.dsc
&lt;/div&gt;
}}

== dh_make ==
Nástroj pro debianizaci zdrojáku.

Má řadu voleb a nastavení, takže pro jeho plné využití doporučuji prostudovat manuál. Ale pro naši potřebu stačí seznámit se s těmi základními.

* Příkaz se spouští pouze jednou. V případě že nejste s jeho výsledkem spokojeni, odstraňte jím vytvořený podadresář ''debian'' a teprve pak jej má smysl spustit znovu
* Adresář, ve kterém se příkaz spouští, by měl obsahovat zdrojový kód budoucí aplikace a měl by být pojmenován podle následující konvence &lt;název balíčku&gt;-&lt;číslo verze&gt;.
: &lt;název balíčku&gt; ; může obsahovat pouze malá písmena a čísla, a svou délkou by neměl přesáhnout 20 znaků.
: &lt;číslo verze&gt; ; číslo verze by mělo obsahovat pouze čísla a tečky. Pokud aplikace není verzována číslem, tak lze použít třeba datum stažení zdrojového kódu, např.: 0.0.20070225 (pro zdrojový kód stažený k 25. únoru 2007)
: Pokud původní název adresáře se zdrojákem této konvenci neodpovídá, je třeba jej přejmenovat.

'''Volby a parametry'''

Můžete předat buď přes vyexportované proměnné, nebo přímo na příkazové řádce. Pokud nenajde příkaz příslušné údaje jako parametry, ani mezi proměnnými, tak se se vás na ně po spuštění vyptá.

Výjimkou je spuštění s parametrem

;-c --copyright : typ licence pod jakou je aplikace uvolněna
;-e --email : adresa na Maintainera - tedy vaše. Pozor, ačkoliv adresa bude do šablon doplněna, odpovídající jméno nikoliv.
;-f --file : cesta k originálnímu balíčku se zdrojovým kódem. dh_make pak nepoužije aktuální obsah adresáře, ale zkopíruje do souboru s přidanou příponou .orig původní balíček.
;-a --addmissing : pokud chybí, tak doplní do adresáře debian soubory
;-t --templates &lt;adresář&gt; :
;-o --overlay &lt;adresář&gt; : místo výchozích šablon použije ke zkopírování šablon do adresáře debian šablony z předaného adresáře
;-p --packagename &lt;název pro balíček&gt; : Pokud se balíček bude jmenovat jinak, než se jmenuje adresář
;-d --defaultless : přeskočí zkopírování vzorových šablon do adresáře debian
''Typ balíčku:'' určuje jaký bude výsledek kompilace zda jeden či více balíčků a také jejich použití
:;-l --library : balíček s knihovnami
:;-s --single : balíček s binárními soubory
:;-m --multi : sada balíčků
:;-k --kmod : balíček s jaderným modulem
:;-b --cdbs :

== linda a lintian ==
Jsou nástroje pro analýzu souboru s příponou ''.changes'' vytvořeného během sestavovaní balíčku příkazem [[Linux:dpkg-buildpackage|dpkg-buildpackage]]. Oba se používají podobně, ale protože každý z nich analyzuje tento soubor trochu jinak, jejich výstup se může lišit, viz příklad použití:

 user@stroj:~/debian$ lintian gentoo_0.0.20070221-1_amd64.changes
 W: gentoo source: dh-make-template-in-source debian/menu.ex
 W: gentoo source: dh-make-template-in-source debian/manpage.1.ex
 W: gentoo: binary-without-manpage gentoo
 W: gentoo: binary-or-shlib-defines-rpath ./usr/bin/gentoo /usr/lib
 E: gentoo: spelling-error-in-description alot a lot
 W: gentoo: unknown-section multimedia
 E: gentoo: unknown-priority normal
 W: gentoo: changelog-file-not-compressed ChangeLog

 user@stroj:~/debian$ linda gentoo_0.0.20070221-1_amd64.changes
 E: gentoo; Package contains dh-make or such example files.
 E: gentoo; Package contains dh-make or such example files.
 E: gentoo; Priority normal is unknown, or incorrect.
 E: gentoo; Package is in section multimedia, which is unknown.
 E: gentoo; No manual page for binary gentoo.
 W: gentoo; Package's README.Debian seems to be a template.
 W: gentoo; File /usr/doc/gentoo/AUTHORS in package has zero size.
 W: gentoo; Binary /usr/bin/gentoo compiled with an RPATH of /usr/lib.

V ukázce byly zcela záměrně ponechány některé zprávy, kterými se výstupy těchto příkazů liší. '''W''' označuje varování, tj. to co není až tak závažnou chybou a '''E''' chybu, tj. problém, který by mohl vyvolat za určitých okolností problémy.

'''Jak si vlastně tyto výstupy vyložit?'''
:* Zatímco '''linda''' pouze oznámila, že jsou v balíčku zapomenuty nějaké vzorové soubory, které do adresáře &lt;code&gt;debian&lt;/code&gt; vložil '''dh_make'''. '''Lintian''' rovnou vypsal, o které se jedná. (menu.ex a manpage.ex)
:* Obě aplikace upozornily na to, že pro binární soubor s názvem ''gentoo'', který byl vytvořen, schází odpovídající manuálová stránka
:* '''Lintian''' navíc provedl kontrolu pravopisu, a objevil v souboru ''control'' překlep
:* Naopak '''linda''' navíc upozorňuje, že soubor AUTHORS nemá žádný obsah (nulová délka)
:* Obě utility pak varují, že v souboru ''control'' je chybně uveden název neexistující sekce a že priorita &quot;normal&quot; také neexistuje

= RPM =

= TGZ =

[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>89vv3suhxn5tosxkp36nbkchdstcbik</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:dh make</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2923</id>
    <redirect title="Nástroje pro tvorbu instalačních balíčků" />
    <revision>
      <id>8005</id>
      <timestamp>2007-02-28T17:12:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrováno na [[Nástroje pro tvorbu instalačních balíčků#dh make]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="68" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Nástroje pro tvorbu instalačních balíčků#dh_make]]</text>
      <sha1>igibk1wnt826h1tuc4qll51qz62efmk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:linda</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2924</id>
    <redirect title="Nástroje pro tvorbu instalačních balíčků" />
    <revision>
      <id>8006</id>
      <timestamp>2007-02-28T17:14:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrováno na [[Nástroje pro tvorbu instalačních balíčků#linda a lintian]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="76" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Nástroje pro tvorbu instalačních balíčků#linda a lintian]]</text>
      <sha1>pfaba19rso3sgab0q3bif51afqq0m1r</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:lintian</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2925</id>
    <redirect title="Nástroje pro tvorbu instalačních balíčků" />
    <revision>
      <id>8007</id>
      <timestamp>2007-02-28T17:14:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrováno na [[Nástroje pro tvorbu instalačních balíčků#linda a lintian]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="76" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Nástroje pro tvorbu instalačních balíčků#linda a lintian]]</text>
      <sha1>pfaba19rso3sgab0q3bif51afqq0m1r</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:dpkg-buildpackage</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2926</id>
    <redirect title="Nástroje pro tvorbu instalačních balíčků" />
    <revision>
      <id>8008</id>
      <timestamp>2007-02-28T17:15:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrováno na [[Nástroje pro tvorbu instalačních balíčků#dpkg-buildpackage]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="78" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Nástroje pro tvorbu instalačních balíčků#dpkg-buildpackage]]</text>
      <sha1>bxh55pdaa9rhokyb5uj4vwqm2n38dqb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České dějiny/Jan Hus a husitská revoluce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2927</id>
    <revision>
      <id>43647</id>
      <parentid>43645</parentid>
      <timestamp>2021-04-26T18:54:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jan Myšák</username>
        <id>8558</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Undid edits by [[Special:Contribs/178.255.168.17|178.255.168.17]] ([[User talk:178.255.168.17|talk]]) to last version by Jan Myšák</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="11679" xml:space="preserve">== Husitství ==
=== Jan Hus ===
'''Jan Hus''' byl náboženský myslitel, kazatel a reformátor. Narodil se zřejmě roku 1371 v Husinci u Prachatic. Popraven byl roku 1415 v Kostnici u Bodamského jezera. O jeho dětství se nic neví. Studoval v Praze na univerzitě, kde získal magisterský titul svobodných umění. Po vystudování se zapsal na theologickou fakultu, byl vysvěcen na katolického kněze a roku 1402 začal kázat v Betlémské kapli. Ve svých kázáních '''kritizoval dobovou církevní praxi''', hlavně '''prodávání odpustků''' a nezřízený život duchovenstva a taky sociální systém.
:''Nepotismus - nadržování příbuzným při předávání církevních úřadů.''

V jeho kázání jej zpočátku podporoval pražský arcibiskup Zdeněk Zajíc z Hazmburka. V podobném duchu už dříve kázal Jan Milíč z Kroměříže. Roku 1408 ale došlo k obratu. Pražský arcibiskup změnil názor a začal kritizovat Husa i jeho předchůdce. Roku 1410 nechal spálit spisy Jana Viklefa. Touto dobou také vstoupil v platnost ''Dekret Kutnohorský'' a Hus se stal rektorem university. Jeho kritická kázání popudila Václava IV. Vůči Husovi byla poté zavedena i církevní opatření: na Prahu byl uvalen po dobu jeho pobytu interdikt. Hus se proto rozhodl odejít na venkov. Uchýlil se na hrad Krakovec na Rakovnicku. Tam napsal mnoho děl a vypracoval teorii diakritického pravopisu.
'':Simonie - prodávání církevních úřadů.''
:''Interdikt - stav ve městě, kdy se v něm nachází kacíř a kdy se nesmí konat žádné bohoslužby, nesmějí se ani pohřbívat mrtví, církevní právo rozlišuje místní a osobní interdikt, místní již nebývá používán, osobní (tj. postihující jen konkrétního člověka a nikoliv ostatní lidi kolem něj) bývá používán stále''

Roku 1415 svolal Zikmund koncil do Kostnice, kde se mělo řešit trojpapežství. Byl tam pozván i Hus a taky přišel, i když věděl, že tam není pod ochranou krále. V Kostnici mu císař Zikmund vymohl několikrát slyšení před plénem koncilu. Jan Hus byl následně odsouzen jako kacíř a předán světské moci k vykonání trestu. Dne 6. července 1415 byl upálen.

=== Požadavky Husitů ===
Politická situace v zemi vyústila nakonec v '''husitskou revoluci'''. Přispěla k tomu i špatná vláda Václava IV. Šlechta a rytířstvo začínají ignorovat krále, což vedlo k růstu jejich moci. Nikomu se nelíbila národnostní, sociální ani mravní situace v Čechách. Mezi nižší šlechtou se rozmohlo labkovství což byl dobrý trénink na následující léta revoluce.

Hlavní aktéři se sešli v Praze a zformulovali své požadavky:
* Přijímání podobojí - &quot;sub utraque species&quot;.
* Svobodné hlásání božího slova v češtině (lidoví kazatelé měli často radikální náboženské názory).
* Konec světského panování kněžích.
* Veřejné trestání hříšníků (reforma právního systému).

=== Husitská revoluce ===
'''Husitská revoluce''' začala dne 30. 7. 1419, kdy rozvášněný dav vedený extremistickým kazatelem Janem Želivským vyplenil Novoměstskou radnici. Končely vyházely s oken na předem připravené kopí a sudlice.

16. 8. 1419 o nešporách zemřel Václav IV. Za něho nastoupil '''Zikmund Lucemburský''', toho podporovala hlavně moravská šlechta. Zikmund se již dříve stal říšským panovníkem.

Zikmund se jel domluvit s Martinem V. (papežem zvoleným v Kostnici) a společně proti Čechám vyhlásili '''křížovou výpravu''' (1420).

Husité si do Prahy, kde se schylovalo k bitvě, pozvali '''husity z Tábora''' a ostatní polní vojska, kteří byli většinou chiliasté (očekávali brzký příchod soudného dne). K Praze se blížilo 30 000 křižáků, k rozhodující '''bitvě''' došlo '''na Vítkově'''. Husité tam využili svých pokročilých zbraní a křižáky porazili. Další bitva se odehrála pod Vyšehradem. Zikmund využil chaosu v Praze a nechal se tam korunovat na českého krále.

Česká šlechta, která se hlásila k husitům, odmítla Zikmunda podpořit. Proto svolala sněm do Čáslavi (1421), kde Zikmunda sesadila. Místo něj stavy ustavily oligarchickou vládu tvořenou 5 pány, 7 rytíři a 8 zastupiteli měst. Své zastoupení tam měli i katolíci. Tímto vznikl rozpor mezi Čechy a Moravou, protože Moravané Zikmunda podporovali. Čáslavský sněm dosadil na trůn litevce Zikmunda Korybutoviče.

Byla vyhlášena '''další křížová výprava'''. Křižáci táhli na Prahu z několika směrů. Bojovalo se o Žatec, slezská knížata operovala na severovýchodě Čech a Zikmund táhl z Moravy na Kutnou Horu. Tu také dobyl, ale husité požádali o pomoc Jana Žižku, jenž Zikmunda z Kutné Hory vyhnal a u Havlíčkova Brodu mu uštědřil zdrcující porážku. Mezitím došlo k rozporu v Táboře, odkud odešel Petr Chelčický, na jehož učení navázala Jednota Bratrská. Narůstaly spory mezi umírněnými a radikálními husity, které by býval vedl Jan Želivský.

Jan Želivský v období od novoměstské defenestrace do jara roku 1422 postupně zavedl v Praze do té doby nevídanou náboženskou diktaturu a de facto se stal vládcem města (čímž mimochodem porušoval jeden z husitských artikulů, podle kterých nemělo mít duchovenstvo světskou moc). Postupně proti sobě popudil i své někdejší souputníky. Umírněný husitský duchovní Jakoubek ze Stříbra následně po dohodě s městskou radou předvolal Želivského na radnici. Zde byl tento radikální fanatik zajat a odsouzen k smrti. Poprava byla vzápětí vykonána na radničním dvoře.

Rozpory mezi husity vyvrcholily v bitvě u Malešova roku 1424, kde se proti sobě postavili radikálově vedení Žižkou a umírnění Pražané. Žižka vyhrál a plánoval za trest zničit celou Prahu, ale to mu rozmluvil samozvaný husitský biskup Jan Rokycana.

Poté, co se Žižka zbavil protivníků, zahájil tažení na Moravu. Během tažení však u Přibyslavi zemřel.

'''III. křížová výprava''' vyvrcholila r. 1426 v bitvě u Ústí nad Labem.Husité vyhráli.

'''IV. křížová výprava''': bitva u Tachova 1427,Husité opět vyhráli.
.

'''Sirotčí svazy'''tak se nazývaly pro husitská vojska po smrti J. Žižky.

Protože byl v Čechach hlad (protože nikdo nepracoval na poli) začal Prokop Holý organizovat '''spanilé jízdy''' to byly loupežné výpravy do okolních zemí, během kterých rozšiřovali husitské manifesty, kradli dobytek a zlato.

Kardinál Julius Caesariny vypsal další křížovou výpravu. U Domažlic se roku 1431 shromáždilo 100 000 křižáků, ale husité jim zazpívali &quot;Kdož jsú boží bojovníci&quot; a křižáci se dali na útěk. Církev byla vyčerpaná a připustila možnost vyjednávání s husity. Soudcem se mělo stát Písmo svaté.

Husitská problematika byla řešena na '''koncilu v Basileji''', tam byly také shrnuty požadavky husitů do tzv. Basilejských kompaktát (1433). Víceméně se shodovaly se čtyřmi pražskými artikulami. Během jednání ale husité museli ze svých požadavků hodně slevit, nakonec prosadili pouze přijímání podobojí.

:''Konciliarismus - koncily mají moc i nad papežem.'' To papež brzy zatrhnul.

Sněm byl přeložen do Florencie a později do Ferrary. Později se na něm už neřešila pouze problematika husitů, ale žádost o vojenskou pomoc při obraně Cařihradu proti Turkům. Západ sice přislíbil pomoc, ale ta nikdy nedorazila a Cařihrad byl zničen. Důsledkem ustanovení Basilejské kompaktáty bylo pozastavení křížových výprav, neboť husité projevili snahu o dohodu. Dohodě však bránili všichni radikálové (Nové město pražské, Táborité). Naopak válka byla na přítěž kališnické šlechtě a měšťanstvu. Umírnění vytvořili své vlastní uskupení jménem '''Panská jednota'''. K otevřenému boji mezi umírněnými a radikály došlo v květnu 1434 v '''bitvě u Lipan''', vyhráli umírnění. Tímto datem také končí radikální a revoluční fáze husitství.

=== Po revoluci ===
Roku 1436 se konal Jihlavský sněm. Tam se dohodl Zikmund s husity a mohl se vrátit na trůn. Od této doby se dá v Čechách hovořit jako o zemi dvojího lidu - katolíci i kališníci měli stejná práva. Některá radikální města, Hradec Králové a Tábor, Zikmunda stále neuznávala. Tato dvě města si Zikmund získal ústupky, obě města povýšil na královská a tamním žoldnéřům nabídl, aby šli bojovat do Uher proti Turkům.

Posledním zaníceným radikálem byl Jan Roháč z Dubé, který se opevnil se svými příznivci na svém hrádku Sion u Kutné Hory. Sion byl roku 1437 dobyt a J. R. z Dubé byl oběšen.

Před husitstvím zasedala v zemském sněmu vyšší šlechta, některá města a duchovenstvo, které mělo v Čechách značný majetek. Nastaly tu velké změny - nově byla zastoupena i nižší šlechta, zvýšil se podíl měst a zcela bylo vyškrtnuto duchovenstvo. Drtivá většina měst byla počeštěna, němečtí měšťané byli vyhnáni. Po husitství došlo k velkému přerozdělení majetku. Hlavně v Čechách ztratila církev co mohla, z jejího majetku zbohatla šlechta a města. Obyčejným lidem se vedlo stejně zle jako před revolucí. Husitství zvítězilo ve své umírněné podobě.

Po revoluci byl zemským sněmem zvolen nový arcibiskup, což bylo naprosto nevídané. Stal se jím Jan Rokycana, kališník. Jeho volbu ale neuznal Zikmund, který vůbec přestal husity uznávat, ačkoliv jim slíbil během jednání o svém dosazení věrnost. Umírnění husité se nicméně dlouhodobě pokoušeli o dohodu s papežem a tedy o své uznání. Toho však nikdy nedosáhli a volba Rokycany arcibiskupem nebyla ze strany papeže rovněž uznána. Utrakvistickou církev začal spravovat úřední orgán, tzv. dolní konzistoř a pražský arcibiskupský stolec zůstal fakticky neobsazen.

Husitům začal Zikmund pořádně lézt na nervy. Jana Rokycanu dokonce pronásledoval a ten se musel ukrýt u svého přívržence Hynka Ptáčka z Pirkenštejna.

Zikmund byl situací v Čechách znechucen. Navíc se schylovalo k dalším bojům v Uhrách. Proto se rozhodl, že Čechy opustí a přesune se tam. Roku 1437, cestou do Uher, zemřel.

== Jednota bratrská ==
 
Vytvořila se po odchodu '''Petra Chelčického''' z Tábora. Petr Chelčický byl také jejím prvním vůdcem. Jeho názory se lišily od Husových. Odmítal učení o trojím lidu a především zcela odmítal jakékoli násilí. Říkal, že křesťan se ho musí vyvarovat za každých okolností a že kvůli tomu dosáhlo husitské hnutí jen dílčích úspěchů. Zejména situace civilního obyvatelstva zůstala i na dále velmi špatná. Byl idealista - odmítal obchod, bohatství a moc úřadů; říkal, že všichni lidé jsou si rovni, že jsou bratři a sestry. Jiřík z Poděbrad daroval Jednotě bratrské obec Kunvald v Orlických horách, kde mohli svobodně hospodařit. Za tento krok si vysloužil obvinění ze strany katolické církve z podpory hereze. Jiřík byl nucen učinit vůči církvi vstřícné kroky, proto byl vlastně donucen, aby začal proti Jednotě bratrské bojovat.

Jednota bratrská musela žít v ilegalitě. Vytvořila si dokonce svou vlastní církevní organizaci. Časem se k ní přidali i významní šlechtici. Posledním biskupem byl '''J. A. Komenský.'''
Stručný výpis z knihy Husitská revoluce od Františka Šmahela

[[Kategorie:České dějiny|Jan Hus a husitská revoluce]]</text>
      <sha1>drfwotng6ozd6cb7g22jafblo3ugvh1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České dějiny/Stavovský stát a Jiřík z Poděbrad</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2928</id>
    <revision>
      <id>35813</id>
      <parentid>24322</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:37:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5332" xml:space="preserve">=== Interregnum ===
[[w:Zikmund Lucemburský|Zikmund]] neměl žádného syna, jen dceru Alžbětu, která se provdala za [[w:Albrecht II. Habsburský|Albrechta II. Habsburského]], a tento se stal podle Zlaté buly sicilské králem. V té době už byl císařem, uherským králem, rakouským vévodou a moravským markrabětem.

Problém byl v tom, že se Albrecht účastnil všech křížových výprav proti husitům a proto byl pro kališnickou šlechtu nepřijatelný. Schylovalo se k válce. Proti sobě stáli katolíci (v čele Oldřich z Rožmberka) a kališníci společně s umírněnými katolíky (Menhart z Hradce). Třetí stranu tohoto sporu tvořili ještě radikální kališníci vedení Hynkem Ptáčkem z Pirkenštejna.

Tento problém se ale vyřešil sám. Uhry ohrožovali Turci, Albrecht tam musel odjet bojovat a roku 1439 tam zemřel. Zanechal potomka [[w:Ladislav Pohrobek|Ladislava]], který se narodil půl roku po jeho smrti, takže nastoupit mohl nejdříve za 10 let. Stavové se nemohli dohodnout, kdo bude vládnout, a tak zavládla anarchie. V Čechách vznikl [[w:stavovský stát|stavovský stát]], což bylo v Evropě dost neobvyklé. Obecně se dá říci, že šlechtě hodně vzrostla během husitství moc. Zaprvé proto, že si nakradla spoustu majetku, a zadruhé proto, že neměla sobě nadřazeného vládce.

V zájmu zažehnání této krize stavy rozhodly, že vzniknou zemské svazy, menší správní jednotky, kterých by bylo cca 20. Ty se ale postupně spojovaly a vznikaly velké celky zvané [[w:landfríd|landfrídy]]. Mocné svazy vznikly na jihu Čech (katolické, v čele Oldřich z Rožmberka) a na východě, kde byl Hynek Ptáček z Pirkenštejna, ten ale brzy zemřel a místo něj nastoupil tehdy ještě neznámý [[w:Jiří z Poděbrad|Jiřík z Poděbrad]].

Jednalo se o nástupu Fridricha, strýce Ladislava a bratra Albrechta, ale Jiřík v té době (1448) shromáždil vojsko, obsadil Prahu a prohlásil se zemským správcem, což vneslo do situace dalšího kandidáta na krále. V Praze se musel utkat s Menhartem z Hradce, který Prahu držel. Na tento krok reagovala katolická šlechta tím, že založila Strakonicku jednotu. Jiřík začal jednat o nástupu Ladislava na trůn a to se mu dařilo. Díky tomu se od roku [[w:1452|1452]] stává oficiálně zemským správcem.

Jiříkova jednání s Fridrichem III. o nástupu Ladislava byla nakonec úspěšná, a tak Ladislav roku 1453 nastoupil na trůn. Byl svobodně zvolen stavy. Vláda se v Čechách dobře ustavovala, ale zcela neočekávaně došlo ke zvratu. Ladislav roku 1457 zemřel na [[w:leukemie|leukémii]], a někteří lidé si mysleli, že ho zabil Jiřík.

=== Vláda Jiříka z Poděbrad ===
Bylo nutné, aby byl nalezen nový král. Zájem o českou korunu byl o mnoho vyšší než po smrti Albrechta. Země totiž byla poměrně v pořádku a nedocházelo k žádným bojům. Husité chtěli Jiříka, katolíci polského Kazimíra. Nakonec se ale prosadil Jiřík. Dosti neobvyklé bylo, že byl jakožto panovník zvolen šlechtou.

Jiří z Poděbrad vládl znamenitě. Udržoval dobré vztahy s polskými a německými králi. Často byl ale ve sporu s papežem. Zejména poté, co nastoupil [[w:Pius II.|Pius II.]] (bývalý kardinál Eneáš Silvius Picolomini).

Roku 1462 dostalo husitství těžkou ránu: papež Pius II. zrušil [[w:basilejská kompaktáta|basilejská kompaktáta]], což hodně povzbudilo katolickou opozici. Husité se tak stali opět pouze kacíři. Celé jejich boje byly zmařeny. To, co prosadili, se nyní stalo opět nelegálním. Dokonce byly obnoveny křížové výpravy, jejichž vedení se ujal uherský král [[w:Matyáš Korvín|Matyáš Korvín]].

Jiřík vytvořil koncepci evropské mírové organizace. Usiloval o vytvoření spolku evropských králů, kteří by spory řešili mírově a nikoliv válkami. Tento spolek měl oslabit pozici papeže a dostat Čechy z izolace. Proto roku 1465 vyslal poselství evropským králům s žádostí o podporu, ale většina jej odmítla.

Husité byli hodně oslabeni, katolíci se začali bouřit a schylovalo se opět k válce. Katolíci vytvořili Zelenohorskou jednotu.

Roku 1469 se střetli křižáci s Jiříkovy vojsky a Jiřík vyhrál. Podařilo se mu zajmout Matyáše, kterého donutil, aby se stáhl z Moravy a ukončil křížové výpravy. Matyáš slíbil, Jiřík ho propustil, ale Matyáš nedodržel. Odjel do Olomouce a tam se nechal jmenovat českým králem. Takže od roku 1469 vládne v Čechách Jiřík a ve zbytku Českých zemí Matyáš.

Boje pokračovaly a neschylovalo se k jasnému konci. Ani jedna strana neměla na vítězství dost sil. Jiřík ale prokázal svou schopnost předvídat a dohodl s polskými [[w:Jagellonci|Jagellonci]], že po jeho smrti převezmou vládu v Čechách (což se stalo 1471).

Jagellonci byli přijatelní pro obě strany, i když to byli katolíci. Proto po smrti Jiříka nastoupil na trůn Vladislav II. Jagellonský. Stále ale vládl Matyáš na Moravě, Slezsku a v Lužici - bylo dvojvládí. Pokračovala i válka mezi katolickou šlechtou a Matyášem. Proti Jagelloncům už ale nic nenamítal papež, takže se dohodli na míru.

[[Kategorie:České dějiny|Stavovský stát a Jiřík z Poděbrad]]</text>
      <sha1>5u48vk5l2i92n11pfejb9ao1n1y23od</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České dějiny/Jagellonci</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2929</id>
    <revision>
      <id>35791</id>
      <parentid>23932</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:37:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3618" xml:space="preserve">=== Vladislav ===
Jagellonci se ujali vlády v Čechách po smrti Jiříka z Poděbrad, v době probíhající války proti Matyáši Korvínovi, který uchvátil vládu na Moravě. Vůle skončit válku byla na všech stranách. Proto byl v Olomouci roku 1478 uzavřen mír. Dohodli se, že kdo zemře dřív, získá území toho druhého. To bylo ale hodně nevýhodné pro Matyáše, protože byl o 19 let starší. Proto uzavřel s Vladislavem II. Jagellonským dodatek, že pokud zemře Matyáš dřív, tak Vladislav vyplatí jeho dědicům 400 000 zlatých.

Matyáš zemřel roku 1490, Vladislav tak získal pro Čechy Uhry, se kterými pak patřily dohromady až do roku 1918. Matyáš neměl žádné přímé dědice, takže Vladislav ještě ušetřil.

Vladislav II. nastoupil na trůn velmi mladý (15 let). Zpočátku byl zcela v moci šlechty a kališnických rádců. Později na něj ale získávali vliv i katolíci. Ti chystali převrat a Vladislav o tom věděl. Nelíbilo se mu totiž, že je označován za krále kacířů a že trpí dvouvěří. Katolický převrat byl již připraven, ale...

Roku 1483 se převrat proflákl. Husité se dohodli a dokázali zorganizovat protiúder. Ještě téhož roku vtrhli na pražské radnice a vyházeli z oken všechny katolické konšele - II. pražská defenestrace.

Byl svolán zemský sněm do Kutné Hory, kde se katolíci i kališníci v roce 1485 dohodli na tom, že základním zákonem země budou kompaktáta, a to na 32 let. I po vypršení této lhůty došlo později k dohodě - kompaktáta na věčné časy. Na dlouhá léta zavládl v Čechách mír a naprostá náboženská tolerance. V Evropě zcela neobvyklé - předběhli jsme dobu.

Ale i přes to existovaly v Čechách spory. Například mezi městy a šlechtou. Šlechta se v té době hodně rozrůstala. Byli přijímáni různí noví nižší šlechtici a rytíři (vyšší šlechta - páni; nižší šlechta - rytíři). Ve sporu šlo o to, že šlechta začala podnikat. Potřebovala zvýšit svoje příjmy. Ty se zmenšily po husitských válkách a morových ranách, po kterých klesl počet obyvatel.

Šlechta začala vařit pivo, čímž byla porušena stará středověká práva měst, která jim na toto zaručovala monopol. Města ostře protestovala. Pivo bylo tenkrát základní potravinou a točily se v něm velké peníze.

Roku 1500 bylo ustanoveno nové zemské zřízení (ústava) - ''Vladislavovo zřízení zemské'', které omezilo moc měst, například městských soudů. Nové zřízení bylo důsledkem sporu šlechty a měst.

1516 Vladislav zemřel .

=== Ludvík ===
Na jeho místo nastoupil [[w:Ludvík Jagellonský|Ludvík Jagellonský]], tehdy desetiletý. Sídlil v Uhrách, jelikož uherská šlechta byla ještě mocnější než česká, byl zcela v jejím vleku.

K definitivnímu urovnání sporu došlo až v roce 1517, kdy byla uzavřena svatováclavská smlouva. Ta opět povolila městské soudy a posílila (resp. obnovila) pozici měst na sněmu. Šlechtě bylo povoleno podnikání, pořádání trhů a vaření piva.

Skutečnost, že Praha přestala být sídelním městem králů, oslabila prestiž Čech. Navíc uherská šlechta často prosazovala své zájmy u panovníka na úkor českých.

Roku [[w:1526|1526]] došlo k [[w:bitva u Moháče|bitvě u Moháče]], kde se střetla uherská šlechta s Turky, kteří se do Evropy roztahovali z Balkánu. V této bitvě se Ludvík utopil v jihomaďarských bažinách. Česká šlechta pak zvolila na trůn Habsburky.

[[Kategorie:České dějiny|Jagellonci]]</text>
      <sha1>lu4v8092qjhz97zbmg542mvenha0917</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České dějiny/Nástup Habsburků v Čechách</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2930</id>
    <revision>
      <id>35798</id>
      <parentid>9834</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:37:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4521" xml:space="preserve">{{Sloučit|České dějiny/Nástup Habsburků na český trůn}}
Habsburkové a Jagellonci se během své obratné sňatkové politiky domluvili, že až zemře Ludvík Jagellonský, tak na český trůn nastoupí Ferdinand, který měl za manželku Ludvíkovu sestru.

Když Ludvík zemřel a Ferdinand se měl stát českým králem, tak se šlechta odmítala podřídit nějaké dohodě mezi dynastiemi. Do volby Ferdinanda se jí moc nechtělo. Šlechta si nechtěla nechat pošlapat své právo na výběr panovníka. Nakonec sněm ale Ferdinanda přece zvolil poté, co slíbil, že České země oddluží a bude respektovat sněm a náboženskou svobodu. Ferdinand musel přistoupit na tzv. volební kapitulaci, jejíž součástí byl například i požadavek na vládnutí z Prahy.

Ferdinand prosazoval trochu odlišnou koncepci vlády. Chtěl zavést panovnický systém, ve kterém má rozhodující slovo osoba na trůnu. V Čechách ale od husitských válek fungoval stavovský systém, jehož ústřední složkou byl stavovský sněm, který musel panovníkovi odsouhlasit veškerá rozhodnutí. Šlechta na změnu nechtěla přistoupit.
Ferdinand přesto svou vizi pomalu naplňoval. Ve Vídni zřizoval nové úřady, např. Dvorskou radu a Dvorskou kancelář. Ty byly základem jakési centralizované vlády, která by řídila všechny země, které panovník držel. V této době měla každá země své zákony a své zřízení, to chtěl Ferdinand změnit.

V této době vypukla v Německu Šmalkadská válka. Ferdinand chtěl svému bratrovi v říši pomoci. Svolal proto zemskou hotovost, ze které pro šlechtu vyplývala povinnost poskytnout panovníkovi armádu. Zemskou hotovost mohl ale vyhlásit pouze sněm, ne sám panovník. Šlechta odmítala postavit svou armádu i proto, že sami jako protestanti nechtěli zasahovat proti svým souvěrcům.
Katolíci nakonec v Německu protestanty porazili i bez české pomoci. Ferdinand se zlobil, česká šlechta mu přišla prosit za odpuštění do Litoměřic. Ferdinand nechal popravit asi dva nízké šlechtice a zcela vystrnadil města ze sněmu. Města rovněž zbavil řady svých práv (např. soudního). Vysoké šlechty se sankce téměř nedotkly.

Roku 1556 zemřel Ferdinandův bratr Karel V. a Ferdinand se po něm stal císařem. Ferdinand ale umírá již v roce 1564, na jeho místo nastoupil jeho syn Maxmilián.

Maxmilián byl po náboženské stránce tolerantní. Měl hodně přátel mezi luterány i katolíky, náboženství jej celkově moc nebralo. Česká šlechta se na jeho vládu vcelku těšila. Novoutraquisté, kteří tvořili většinu, luteráni a Jednota bratrská naléhali na Maxmiliána, aby zrušil kompaktáta, protože byla zastaralá. Svou koncepcí vyhovovala pouze starokališníkům, kterých bylo málo.
Kompaktáta byla zrušena papežem a roku 1575 je nahradil nový dokument - Česká konfese. Ta byla kompromisem mezi požadavky všech protestantských vyznání zastoupených na našem území a zaručovala rozsáhlé svobody. Maxmilián Českou konfesi nepodepsal, ale slíbil, že ji bude dodržovat. Česká šlechta na oplátku zaručila následnictví trůnu pro Rudolfa II. Maxmilián zemřel roku 1576 a Rudolf II. byl zvolen na český trůn.

Rudolf II. byl vychováván na radikálním katolickém španělském dvoře. Roku 1583 přesídlil do Prahy. Náboženskou svobodu dodržoval jen formálně, nadržoval katolíkům. Kališníci začali být postupně nespokojení.

Osobnost Rudolfa II. je značně problematická. Pravděpodobně trpěl maniodepresivní psychózou, byl velmi nevyrovnaný. Jako vladař byl vcelku neschopný, nezvládal válku proti Turkům. Rudolfův bratr Matyáš byl situací rozhořčen. Přestože byl nesporně schopnější, neměl prakticky žádnou moc.

Matyáš postavil armádu (na svou stranu získal stavy z Moravy, Uher a Rakouska) a táhl na Prahu. Situace zcela závisela na postoji české šlechty. Ta se nakonec postavila za Rudolfa, který na oplátku přislíbil širokou náboženskou svobodu.

K otevřenému střetu nakonec nedošlo. Obě strany se dohodly v Libeňském zámečku, že Rudolf si nechá Čechy a Matyáš převezme vládu v ostatních zemích Koruny české. Rudolf dodržel slib daný šlechtě a vydal Rudolfův majestát, který de facto znamenal naprostou náboženskou svobodu. V kontextu tehdejší Evropy šlo o nevídaný krok.

[[Kategorie:České dějiny|Nástup Habsburků v Čechách]]</text>
      <sha1>64zxt22v7pd177jefohe6e58my1yf29</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České dějiny/Stavovské povstání a česká válka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2931</id>
    <revision>
      <id>40464</id>
      <parentid>39470</parentid>
      <timestamp>2019-08-25T18:56:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5525" xml:space="preserve">Po vydání Rudolfova majestátu se v Rudolfovi hnulo svědomí. Uvědomil si, co vlastně povolil (sám byl katolík). Do Prahy pozval passovského biskupa a jeho armádu, která Prahu vyrabovala. Šlechta byla rozhořčena. Byl to Rudolfův politický konec. Passovští byli nakonec vyhnáni a na místo Rudolfa nastoupil roku 1611 Matyáš.

Matyáš vládl do roku 1619. Za jeho vlády se situace v Čechách zhoršovala. Narůstaly spory mezi katolíky a evangelíky. Už roku 1617 nechal Matyáš potvrdit na sněmu jako svého nástupce Ferdinanda Štýrského. Ten v Rakousku proslul úspěšnou rekatolizací. Protestanty nějak uchlácholil, musel slíbit, že svobodu zachová.

Roku 1618 vypukl ostrý spor. V obcích Hrob a Broumov byly katolickou vrchností zavřeny evangelické kostely. Došlo ke střetu dvou výkladů Rudolfova majestátu. Vrchnost měla dovolit udržovat katolíkům i protestantům stávající kostely, přičemž král do této věci vůbec neměl vstupovat. Zde však došlo k zákazu stavby kostelů na církevní půdě (v případě Broumova byl vlastníkem pozemku Broumovský klášter, městečko Hrob zase patřilo oseckým cisterciákům, v Hrobu navíc proběhla stavba za použití materiálu, který byl de facto cisterciákům ukraden) a nevědělo se, jestli se církev může ve sporu angažovat stejně jako šlechta. Spor se zúžil pouze na skutečnost, jestli je církev vrchností nebo ne.

Nekatolická šlechta si šla ztěžovat králi. Komunikovali s ním ale pouze přes královské místodržící Viléma Slavatu a Bořitu Martinice. Ti odmítli problém řešit.

Na 22. května 1618 byl svolán sjezd nekatolické šlechty, kde se měl problém vyřešit. Hrstka nejbohatších šlechticů se sešla v paláci Smiřických (na Malostranském náměstí). Byla to vcelku radikální sešlost, dohodli se na defenestraci. Následujícího dne byli oba místodržící a písař Fabricius vyhozeni z okna. Všichni pád z osmnácti metrů přežili bez vážnějších zranění.
Tento akt nebyl chápán jako odpor proti císaři. V Čechách byla ustavena vláda třiceti direktorů (10 rytířů, 10 pánů a 10 měšťanů)-všichni protestanti. Vedlejší země Koruny české si ztěžovaly, že jsou odstrčené a že jejich sněmy nemají stejnou váhu jako ten český. Proto se k povstání připojily. Na Moravě byl nejvýznamnější šlechtic Karel Starší ze Žerotína. Ten měl hodně přátel v zahraničí a byl zastáncem mírového řešení.

V březnu 1619 zemřel Matyáš a podle dohody jej nahradil Ferdinand II. Toho ale šlechta neuznala a zvolila si Fridricha Falckého. Ten byl zároveň předsedou protestantské unie, kterou podporovali Anglie, Sedmihradsko či protihabsbursky zaměřené Benátsko. Proti nim stála katolická liga v čele s Maxmiliánem Bavorským, kterého podporovali Španělsko a Rakousko.
Roku 1618 vypuká česká válka. Šlechticům se podařilo postavit žoldnéřskou armádu složenou z Maďarů, českých Němců a z Italů. V čele stavů stál vévoda Mansfeld, Kristián z Anhaltu a hrabě Thurn. Stavovská armáda byla úspěšná, dokonce obléhala i Vídeň. České stavy se ale postupně dostávaly do izolace, přestala je podporovat protestantská unie. Mnohým státům se totiž nelíbilo, že v čele unie stojí kalvinista Fridrich Falcký.

V čele císařské armády stál Buquoy a Albrecht z Valdštejna. Ten byl zpočátku velitelem stavovských vojsk na Moravě. Jednoho dne ale odcizil stavovskou pokladnu a přešel na stranu císařovu (císař jeho služeb rád využil, nicméně pokladnu stavům vrátil). V letech 1618 a 1619 se dařilo stavům, roku 1620 se situace otočila. Císařskou armádu začala podporovat katolická liga, Španělsko a saský vévoda Jan Jiří Saský, kterému byla slíbena obojí Lužice. Na stranu stavů ale zase přešel Gábor Bethlen, sedmihradský hrabě, který měl ambice stát se uherským králem. To se příčilo zájmům Habsburků, a proto byl ochoten spojit se s kýmkoliv, kdo proti nim bojoval.

Roku 1620 uzavřely katolická liga a protestantská unie mír. V této době totiž probíhaly náboženské boje i v Německu. Mír umožnil katolíkům poslat svou armádu do Prahy. 8. listopadu 1620 se armády střetly na Bílé hoře. Stavy měly 21 000 vojáků, císař 26 000. Stavy se na místě opevnily, zaujaly výhodná místa. Přesto se však stavovská armáda nedlouho po začátku bojů rozutekla. Šlechta vojákům špatně platila, nebyli motivovaní. Byla to definitivní porážka stavovského povstání, i když tato bitva zpočátku nijak významně nevypadala. Byla to pouze šarvátka. Záhy poté Fridrich Falcký uprchl z Prahy.

21. června 1621 se na Staroměstském náměstí konala poprava odbojných členů šlechty. O hlavu přišlo 17 měšťanů, 7 rytířů a 3 příslušníci panského stavu (Jáchym Ondřej Šlik, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, Václav Budovec z Budova). Fridrich Falcký přišel o královský titul, kurfiřtský hlas i o falc. To vše získal Maxmilián Bavorský, šéf katolické ligy. Fridrich uprchl do Slezska.
Jednotky stavovského odporu se po Čechách pohybovaly až do roku 1623, kdy na Zvíkově kapituloval Mansfeld. V Čechách byl ustaven exekuční tribunál, který zabavoval majetky emigrujících šlechticů. V čele tribunálu stál Karel z Lichtenštejna.

[[Kategorie:České dějiny|Stavovské povstání a česká válka]]</text>
      <sha1>phgnwbzxxuaapo9i6uohsaid7nx7g71</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České dějiny/Důsledky třicetileté války</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2932</id>
    <revision>
      <id>35790</id>
      <parentid>33733</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:37:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3933" xml:space="preserve">V Čechách bylo vydáno obnovené zřízení zemské (něco ve smyslu nové ústavy). Roku 1627 jej vydal Ferdinand II. Nastal jednoznačný posun od stavovského státu k absolutnímu. Dědičnost České koruny byla zaručena pro Habsburky. Habsburkové si polepšili i z celoevropského hlediska, nestali se ale hegemony. Upevnili si své postavení například v Rakousku, které se rovněž přiblížilo absolutismu.

Zcela se změnilo rozložení sil na sněmech. Vrátilo se tam duchovenstvo, zcela byla paralyzována moc měst. Celkově sněm oslabil, vůči panovníkovi již neměl prakticky žádnou moc. Stavovské shromáždění již nemohlo volit krále, mohlo pouze schvalovat daně.
Vzrostla centralizace, o všem se rozhodovalo z Vídně. Byl zrušen Rudolfův majestát. Jediným povoleným vyznáním bylo katolictví. Kdo nekonvertoval, musel do tří měsíců odejít a nechat doma veškerý majetek. Mnoho šlechticů odešlo do Polska, Slezska nebo do Nizozemí.

Pozice císaře v říši byla hodně oslabena, německá knížata se stala na říši prakticky nezávislá. Celá řada knížectví (Sasko, Bavorsko, Braniborsko) upevnila své postavení.

Habsburská monarchie byla konglomerátem mnoha států s různými jazyky. Aby mohla monarchie konkurovat ostatním státům (jako třeba Francii, která byla sjednocena již od stoleté války), musela zjednodušit a zefektivnit administrativu. Proto byl jako úřední jazyk monarchie prosazován jazyk dynastie - němčina, která postupně získávala navrch nad češtinou. Skutečným důvodem tohoto trendu byly ryze pragmatické pohnutky a nikoliv národnostní nesváry.
Ztratili jsme obojí Lužici, které k našemu území připojil již Jan Lucemburský.

V Čechách došlo k obrovským majetkovým přesunům. První velká konfiskace se odehrála hned po Bílé hoře, kdy byl přerozdělen majetek odcházející šlechty. Druhá velká vlna přišla při řešení Valdštejnovy pozůstalosti. Jeho dědictví rozdělil císař mezi své spolehlivé spojence. Důsledkem těchto machinací byl příchod celé řady nových šlechtických rodin: Buquoyové, Picolominiové, Kolloredové.

Čechy byly zdecimovány. Ubylo přes třetinu obyvatelstva. Stejný podíl usedlostí byl opuštěn. Sedláci se hromadně stěhovali do oblastí, kde se lépe uživili. To se šlechtě nelíbilo, přicházela o spoustu peněz. Proto bylo stěhování po čase zakázáno a na panské se muselo chodit pracovat až tři dny v týdnu (tzv. druhá robota).
Celkově lze říci, že do třicetileté války jsme byli sami svými pány a nikdo nám do našich věcí nerejpal. Nanejvýš jsme byli spojeni v personální unii s Uhrami. Po válce došlo k výrazné centralizaci. České úřady ztratily význam, o všem se rozhodovalo z Vídně.

Robotou se rozumí povinnost poddaného odpracovat určitý čas na panských (šlechtických) polích. Nevolnictví je širší pojem, zahrnuje v sobě robotu i nutnost schvalování sňatků a stěhování.

Po Bílé hoře se postupně horšilo postavení Židů. Během stavovského povstání se totiž postavili za Habsburky, protože měli špatné zkušenosti s nekatolíky. Císaře podporovali i finančně. Za to bylo jejich ghetto ušetřeno pobělohorského rabování. Židy nenáviděla česká šlechta, protože představovali velké nebezpečí pro jejich obchodní aktivity. Po Bílé hoře také přišlo několik morových ran a lidé měli tendenci z toho automaticky obviňovat Židy.

Proti Židům bylo roku 1726 vydáno několik zákonů. První byl tzv. translokační zákon, který říkal, že se všichni Židé žijící v blízkosti kostelů, hřbitovů a poutních míst musí odstěhovat. Druhý zákon, zvaný familiantský, omezil možnosti sňatků mezi Židy, což vedlo ke zvýšené emigraci.

[[Kategorie:České dějiny|Důsledky Třicetileté války]]</text>
      <sha1>f3b0lq0ngbgjy8w24121xfm9zxzm2lw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České dějiny/Válka o rakouské dědictví</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2933</id>
    <revision>
      <id>38694</id>
      <parentid>35816</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:33:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2278" xml:space="preserve">Roku 1711 nastoupil na habsburský trůn Karel VI., bratr Josefa a syn Leopolda. Karel byl bezdětný a byl jediný žijící Habsburk. Postupem času měl děti, ale byly to samé dcery. Karel se bál, aby po jeho smrti nedošlo k rozchvácení říše. Proto roku 1713 vydal tzv. pragmatickou sankci kterou zaručil dědičnost trůnu i pro ženy. Po celou své vlády ale musel bojovat o její uznání a nikdy se mu to zcela nepovedlo.

Anglie, Dánsko a Nizozemí si na Habsburské monarchii vymohly zrušení Východní obchodní společnosti, což byla organizace obstarávající obchod s koloniemi. Za to tyto země slíbily, že uznají pragmatickou sankci. Naopak zcela ji odmítaly uznat mnohé německé státy, zejména Bavorsko, Sasko a Prusko.

[[Soubor:Maria_Theresia14.jpg|náhled|Marie Terezie]]

Roku 1740 zemřel Karel VI., bez mužských potomků, a nastoupila '''Marie Terezie'''. Na ni se ale sesypalo několik panovníků, kteří považovali habsburský rod za vymřelý. Karel Albrecht chtěl Čechy, Rakousko a Itálii, kdosi další požadoval Moravu a Slezsko. Asi nejsilnějším protivníkem byl pruský král Fridrich II. Veliký (filosof na trůně). Všechny snahy o rozebrání monarchie podporovala i Francie, které šlo především o španělské Nizozemí, dnešní Belgii.

Nedlouho po nástupu Marie Terezie na trůn obsadil Fridrich II. Slezsko. Karel Albrecht vtáhl do Čech a obsadil Prahu. Stal se rovněž českým králem a o rok později (1742) se stal i císařem jako Karel VII. Po území monarchie se pohybovaly i další armády, hrozilo akutní nebezpečí rozpadu státu.

Marie Terezie se obrátila na uherskou šlechtu se žádostí o pomoc. Aby si uherskou vrchnost naklonila, odjela se tam korunovat, čímž symbolicky uznala výjimečné postavení Uher v rámci říše. Stavové za tuto poctu posbírali peníze a Marie tak mohla postavit armádu a bránit se.

Ani tak ale nemohla Marie situaci zcela zachránit a bojovat proti všem. Musela uzavřít mír s Pruským králem a postoupila mu větší část Slezska. Mariina armáda nakonec vytlačila i Sasy a Bavory za hranice. Karel Albrecht se nakonec vzdal české koruny i císařského titulu.

[[Kategorie:České dějiny|Válka o rakouské dědictví]]</text>
      <sha1>qi0akelnovmnbb7o5mq584xj4ap0m6t</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České dějiny/Marie Terezie a sedmiletá válka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2934</id>
    <revision>
      <id>35795</id>
      <parentid>24602</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:37:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4690" xml:space="preserve">Styl vlády, který Marie Terezie zavedla a ve kterém pokračovali i její nástupci, je označován jako osvícenský absolutismus. Od klasického absolutismu se příliš nelišil. Panovník nebyl nikým kontrolován, měl jenom jakési rádce. Bylo po něm ale vyžadováno, aby respektoval zájmy státu a činil vše pro jeho dobro. Například školské reformy byly motivovány tím, aby panovníci měli dobrou platformu pro získávání kvalifikovaného úřednictva. Motivací absolutních monarchů tedy bylo prokazatelné zlepšení hospodářství a života lidí.

Roku 1740 nastoupila Marie Terezie. Na trůn se dostala jen díky Pragmatické sankci, protože Karel VI. zemřel bez mužských potomků. O různé části monarchie se ale přihlásila spousta zájemců, kteří Pragmatickou sankci vypověděli. Následovala válka o rakouské dědictví, po které Rakousko ztratilo Slezsko.

Marie se s tím odmítala smířit a její kancléř, hrabě Kounic, připravoval nový konflikt. Uzavřel spojenectví s Francií, Ruskem, Švédskem a Saskem. Připravovali válku proti Prusku, které si Slezsko zabralo.
Koalice proti Prusku byla velmi silná, a proto Fridrich II. začal sám preventivním úderem. Rychle porazil Sasy. Rakouský generál Daun zastavil Prusy až u Kolína. Fridrich na tom byl hodně špatně, ale z jeho hlediska došlo k zázraku. Anglie vycítila, že Francie je oslabená, a rozpoutala válku v koloniích.

Francie se raději soustředila na tento konflikt a protipruskou koalici opustila. Během války se změnil i postoj Ruska. Alžběta odstoupila a vystřídal ji Petr III., který Fridricha obdivoval a z války taky odstoupil. Koalice se rozpadla a Fridrich doslova utekl hrobníkovi z lopaty.

Rakousko tak v krátké době prohrálo už druhou válku a to Marii Terezii přesvědčilo, že monarchie je zkostnatělá a přimělo ji to k reformám. Prusko se od úspěchu v této tzv. sedmileté válce zařadilo mezi evropské velmoci.
Hlavní nevýhodou habsburské monarchie byl fakt, že to byla prakticky jen personální unie. Každá země měla vlastní šlechtu, platily tam jiné zákony, hovořilo se tam jiným jazykem. To ztěžovalo veškeré rozhodování, nutností byla centralizace.
Marie Terezie začala rušit úřady v jednotlivých zemích. V každém hlavním městě fungoval úřad, zastupovaný loajálním šlechticem, který prosazoval zájmy monarchie. Tyto úřady byly postupně nahrazovány novými orgány ve Vídni. Byly tak položeny základy pozdějších ministerstev.

Roku 1769 byl vydán nový trestní zákon. Dříve existovaly vrchnostenské soudy, které řešily všechny spory. Novým zákoníkem byly sjednoceny tresty za různé trestní delikty v celé monarchii a byly zřízeny státní soudy, do jejichž kompetence přešly trestní záležitosti. Zbytek zůstal vrchnostenským soudům. Toto opatření poněkud zlepšilo vymahatelnost práva.
Reformy Marie Terezie se týkaly i roboty. Ta nutila poddané, aby třeba tři dny v týdnu pracovali na panském. Když k tomu přidáme neděle a početné svátky, kdy se nesmělo pracovat, tak poddaným nezbývalo mnoho času na práci na vlastních polích. Pole poddaných byla ve vlastnictví vrchnosti, která jim je propůjčovala a oni za to chodili robotovat k vrchnosti. Kvůli tomu se množila rolnická povstání. Jedno z rebelií byla potlačena u Chlumce v roce 1775.

Marie sepsala práva a povinnosti vrchnosti i poddaných. Délka roboty byla stanovena na tři dny za týden. Někde byla zkrácena a zavedena finanční renta. Reformy v robotě se příliš neuchytily, šlechta je zavrhovala. Robota byla zcela zrušena až v roce 1848.
Původní motivací všech reforem bylo zkvalitnění státní správy a armády. Na to byla potřeba spousta peněz a kvůli tomu bylo potřeba zkvalitnit výběr daní. K vyššímu výběru odvodů je zase potřeba obyvatele a jejich majetek spočítat a zaevidovat. K tomu všemu je zapotřebí spousta lidí s kvalitním vzděláním, které jim stát musí poskytnout. Byla roku 1774 od šesti do dvanácti let zavedena povinná školní docházka. Existovaly triviální (obecné) školy (čtení, psaní, počítání), pak se mohlo jít do měšťanky, které ovládali jezuité a kde se učilo v latině, anebo na gymnázium, která také zpravidla ovládala církev. Na všech vyšších školách byla postupně latina vytlačena němčinou. Kdo chtěl být vzdělaný, musel být zároveň germanizován. Tento proces tedy nebyl motivován národnostními pohnutkami, ale čistě pragmatickými.

[[Kategorie:České dějiny|Marie Terezie a sedmiletá válka]]</text>
      <sha1>s0z0h9uik283l7ojmzvd6xygqnj7xcj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České dějiny/Josefínské reformy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2935</id>
    <revision>
      <id>40461</id>
      <parentid>39442</parentid>
      <timestamp>2019-08-25T18:56:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4720" xml:space="preserve">'''Josef II.''' nastoupil roku 1780 a vládl deset let. Na vládě své matky, Marie Terezie, se ale podílel již od šedesátých let. Římským císařem se stal už v roce 1765.

[[Soubor:Joseph II.jpg|náhled|Císař Josef II.]]

Marie byla přes všechny své reformy v porovnání s Josefem II. konzervativní. Často spolu vedli spory. Josef chtěl všechny změny provádět rychleji a radikálněji. Své představy mohl začít realizovat až po smrti své matky. Stát přirovnával k hodinovému stroji, kde má každý poddaný své racionální místo. Typický přístup osvícence, obdivoval francouzský model státu a Fridricha II.
Josef II. byl katolík a věřící. Přesto se mu ale církev moc nelíbila. Chtěl, aby každý věřící komunikoval s Bohem sám, což byla myšlenka podobná protestantům. Z této představy také vycházely jeho první reformy.

Roku 1781 zavedl toleranční patent. Ten kromě katolictví povolil kalvinismus, luteránství a pravoslaví. Nikdo už nemohl nikoho zavřít za to, že má doma Kralickou bibli. Došlo také k emancipaci Židů, už nemuseli být označeni.

Josef byl velký pragmatik. Když něco nemělo v jeho očích svůj přesný účel, bylo to zpravidla zrušeno. Mimo jiné proto zrušil velký počet poutí a církevních svátků. Chtěl dát lidem více času na práci. Zrušil i mnoho klášterů a zakázal činnost těch řeholních řádů, které považoval za &quot;neužitečné&quot; (typicky tímto byly zasaženy mnišské řády benediktinů a cisterciáků, které sice nebyly přímo zakázány, musely se však přeorientovat na činnost, která konvenovala panovníkovým názorům). Často se nesprávně tvrdí, že císař Josef tyto řády rovnou zrušil, je však pravdou, že řády už tehdy byly institucemi nadnárodními a na jejich zrušení tedy neměl dostatečnou a reálnou pravomoc. Mohl ovlivnit formu existence konkrétního řádu na území své říše, nemohl však ovlivnit ani v nejmenším jeho existenci ve zbytku světa. Z cisterciáckých klášterů v Čechách zůstaly funkční pouze Osek v severních a Vyšší Brod v jižních Čechách. Vyšší Brod se uhájil tím, že jeho členové se masivně zapojili do farní duchovní správy a v samotném klášteře zůstal pouze opat a několik starších mnichů. Osecké opatství zůstalo zachováno díky velmi rázné a nebojácné obhajobě tehdejšího opata Mauritia Elbela, který se nezalekl ani císařských úředníků a bojoval o svůj klášter tak dlouho, až snahy o jeho zrušení odvrátil.

Josefovy reformy měly pro společnost rozporuplné dopady a některé vzbuzovaly i nevoli. Obnovení náboženské svobody bylo opatření veskrze pozitivní, rušení řádů již tak ne. Jednoznačně negativně lidé reagovali například na zákaz používání rakví, místo nichž se začaly používat hromadné hroby. To vše pod záminkou finančních úspor. Toto opatření muselo být pod tlakem veřejnosti nakonec zrušeno.

Roku 1781 Josef II. výrazně '''omezil nevolnictví'''. Lidé se mohou od tohoto roku svobodně stěhovat a ženit. Robotu ale zachoval.
Josef II. provedl i daňovou reformu. Před změnou se věc měla následovně: Jedinými plátci daní ve státě byli poddaní, jejich daně šly rovnou šlechtě. Církev neplatila nic, ačkoliv měla nejvíce půdy. Půda byla rozdělena na rustikál a dominikát. Šlechtic měl například 1000 ha. 500 ha pronajal poddaným. Ti si tato pole sami obhospodařovali - rustikál. Z rustikálu platili poddaní daně státu i šlechtě. Šlechta si celý tento příjem nechala. Zbylých 500 ha si nechala vrchnost a na tuto půdu se chodilo robotovat - dominikát. Ten nebyl zdaněn vůbec a právě to se po reformě změnilo. Výška daní byla navíc nově odvozena od úrodnosti půdy. Pro poddané se nic nezměnilo; platili dál státu i šlechtě.

Josef také zrušil některé monopoly šlechty. Mezi ty patřila například povinnost poddaných odebírat pivo pouze z jednoho, šlechtického pivovaru nebo mlít obilí pouze ve šlechtickém mlýně. To šlechtu pochopitelně naštvalo, neboť do hry vstoupila konkurence.

Po Josefovi nastoupil '''Leopold'''. Byl to mnohem větší realista, měl zkušenosti se zaváděním reforem ve Florencii. Mnohé Josefovy reformy zrušil. Zachoval relativní náboženskou svobodu, neobnovil ani nevolnictví. Vrátila se ale robota ve větším rozsahu a šlechtické monopoly. Leopold ostatně příliš mnoho jiných možností ani neměl. V této době se rozbíhala Velká francouzská revoluce a Leopold potřeboval udržet v zemi klid.

[[Kategorie:České dějiny|Josefínské reformy]]</text>
      <sha1>fx72kifptx1jkjqho2di13jur2spxqr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České dějiny/Metternichův absolutismus a revoluční rok 1848</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2936</id>
    <revision>
      <id>39598</id>
      <parentid>39049</parentid>
      <timestamp>2019-05-30T12:44:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>82.117.143.99</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4940" xml:space="preserve">V Rakousku zavládl po Vídeňském kongresu tzv. Františkovsko-Metternichovský absolutismus. Metternich byl absolutně konzervativní. Myslel si, že Rakousko už svého vrcholu dosáhlo v minulosti a že je proto potřeba současné podmínky udržet. Každá změna pro něj zaváněla reformou a tím pádem i revolucí, prostě vstříc ke světlým včerejškům.

'''Metternich''' se domníval, že počátkem revolucí jsou vždy tajné spolky prosazující změny. Proti nim bojoval nasazením armády špionů a omezením svobody slova.

Metternichův konzervativismus se projevil také v roce 1835, kdy po Františkovi I. prosadil na trůn Ferdinanda. Měl legitimní nárok na trůn, ale místo něj mohl vládnout kterýkoliv z jeho schopnějších bratrů.
V roce 1848 došlo k nepokojům ve Vídni, protože stát byl zkorumpovaný a v hospodářské krizi. Povstání vedli studenti, kteří požadovali odstranění Metternicha. Ten se lekl a sám raději emigroval do Anglie. Císař přislíbil ústavu a okamžitě zavedl základní svobody.

Toho okamžitě využili čeští intelektuálové, kteří sepsali petici se třemi základními okruhy požadavků: jazykovými, státoprávními a liberálními. Do dějin vešla jako Svatováclavský výbor. Němci nechápali, že se tímto de facto dotvářel nový národ. Početně byli v menšině, ale byli bohatší a vyspělejší. Češi byli v jejich očích pouze chudí sedláci a na naše nároky se dívali spíše s posměchem.
České snahy zatím nevyvolávaly s Němci žádné konflikty. V této době odeslal Palacký do Frankfurtu odmítavý postoj k Velkoněmecké koncepci sjednocení Německa. Tím se ukázalo, že Češi jsou ve svých snahách sebevědomí, což vyvolalo u Němců hněv. Korunu tomu všemu nasadil Palacký, když se veřejně přihlásil ke svému slovanství. Pro Němce to byl šok, protože i když byli bohatší, pořád byli menšinou. Císař Ferdinand navíc na české požadavky přistoupil.

V červnu 1848 byl do Prahy svolán '''Všeslovanský sjezd''', na kterém byl deklarován austroslavismus - tedy záměr slovanských národů setrvat pod křídly Rakouska. Na sjezdu se sešly všechny slovanské národy sdružené v monarchii. Během sjezdu došlo k celkem nevinné potyčce v Celetné ulici, při které zahynula manželka generála Windischgrätze¹. Prahou se rozšířil strach z reakce a v ulicích se začaly objevovat barikády. Generál Windischgrätz nechal povstání rozstřílet děly.

V červenci byl svolán celohabsburský sněm, na kterém byli i zástupci Čechů. Tento sněm měl ústavodárnou funkci. Do této doby již platily dvě ústavy, obě však byly sepsány císařem nebo zástupci vlády. Nikdo je neodsouhlasil a byly pouze provizorní, teď byl vznesen požadavek na definitivní ústavu.

Velmi radikální průběh měla '''revoluce v Maďarsku'''. To nepostihla centralizace tak tvrdě jako Čechy, protože uherská šlechta kdysi pomohla Marii Terezii při válce o rakouské dědictví. V Maďarsku také existovaly menšiny, které začaly prosazovat své racionální požadavky. Jelikož jsme jako Češi soucítili se Slovany v Uhrách: Slováky, Slovinci a Srby, tak jsme zásah monarchie proti těmto národům tvrdě odsoudili.

Paralelně s těmito událostmi probíhaly i '''nepokoje ve Vídni''', kde se celohabsburský sněm konal. Situace tam v krizi přerostla poté, co se svými požadavky přišli nejchudší obyvatelé. Sněm musel být přesunut do Kroměříže a ve Vídni zasáhl generál Windischgrätz. Vídeňany také naštval tvrdý zákrok proti liberálům v Maďarsku. Panoval strach, že až se vypořádají s nim, tak dojde řada i na liberály ve Vídni.
Pouze Palacký se překvapivě postavil proti povstání v Maďarsku. Bál se případného útlaku Slovanů poté, co by vzniklo samostatné Maďarsko. Revoluce v Maďarsku nakonec skončila '''bitvou u Villagoše''', kde zasahoval ruský car. Byl to poslední záchvěv svaté aliance.
Kroměřížský sněm nakonec ústavu dokončil. Zrušil privilegia šlechty, zrušil trest smrti a zavedl rovnost před zákonem. Ještě před dokončením ústavy se uklidnila všechna povstání a byl klid. 7. března 1849 byl sněm rozpuštěn, aniž by ústava vešla v platnost. Robota byla zrušena už v roce 1848 a teď ji již nikdo neobnovil.

Mezitím se také vystřídali císaři. Ferdinand předal v Olomouci moc '''Františku Josefu I.'''. Ten ve své nástupnické řeči řekl, že moc dostal od Boha, čímž se vlastně distancoval od liberálních slibů Ferdinanda. Ústavu si přijal, rozhodně však nebyla z nejliberálnějších. Nacionalistické ambice všech menšin nadlouho utichly, následoval tvrdý centralistický '''bachovský režim'''.

¹ čti ''[Vindiškréts]''

[[Kategorie:České dějiny|Metternichův absolutismus a revoluční rok 1848]]</text>
      <sha1>lpofd6x9tnb6r2f8jwzxapmnhia1rb0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České dějiny/Bachovsko-františkovský absolutismus</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2937</id>
    <revision>
      <id>38689</id>
      <parentid>35786</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2374" xml:space="preserve">Císařem byl František Josef I., ministrem vnitra [[w:Alexander Bach|Alexander Bach]], který tak ovládal všechny persekuční prostředky. Režim fakticky začíná na silvestra 1851 vyhlášením Slivestrovských patentů, kterými byla zrušena ústava. Mnohé liberální zákony ale byly zachovány (rovnost před zákonem, zrušení poddanství). Režim byl přesto velmi autoritativní a centralizovaný. Opíral se o armádu, policii a církev, která rozhodně nebyla moc liberální.

[[Soubor:Alexander_von Bach.jpg|náhled|120px|Alexander Bach]]

Církev měla poměrně volnou ruku v politice, její vztah ke státu byl upraven smlouvou. Byl zrušen dohled nad církví, který nastolilo osvícenství (Josef II.). Tím, že byla církev nezávislá, získala nad státem značný vliv, zejména prostřednictvím školství.

Svoboda slova byla omezena '''[[w:cenzura|cenzurou]]'''. Do všech emancipačních nacionálních spolků byli nasazeni špiclové a všechny snahy byly úspěšně eliminovány. Prvních pět let režimu bylo opravdu tvrdých a nikdo si nedovolil nic říct, první uvolnění přišlo v roce 1856, kdy se konal pohřeb [[K. H. Borovský|K. H. Borovského]]. Při něm došlo k první větší manifestaci odporu.
Po ekonomické stránce byl bachovský absolutismus liberální. Definitivně byly zrušeny cechy, ke slovu přišla zdravá konkurence. Byl vydán obchodní zákoník.

Každý režim se jednou unaví, na konci padesátých let rostla kritika proti pomalému hospodářskému růstu, proto císař Bacha odvolal. Ještě před tím došlo k zásadnímu mezinárodnímu selhání v [[w:Krymská válka|Krymské válce]], po němž se Rakousko dostalo do izolace.

V Krymské válce válčili Rusové proti Osmanům. Rusové potřebovali na [[w:Balkán|Balkán]] a k moři, v čemž jim Turci překáželi. Británie a Francie v tom chtěli Rusku zabránit a pustili se do boje. Očekávalo se, že se připojí i Rakousko, které ale vyhlásilo neutralitu, a zvolilo strategii mrtvého brouka. Své vojáky nakonec Rakušané soustředili v Rumunsku, kam musely své jednotky poslat i ostatní státy, aby byla zaručena rovnováha sil v regionu. Tento postoj všechny velmi naštval. Výsledkem byla mezinárodní blamáž a izolace Rakouska.

[[Kategorie:České dějiny|Bachovsko - Františkovský absolutismus]]</text>
      <sha1>c3rr9c8s6okjffzpou4eeuy5c63srfa</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České dějiny/Počátky české ústavnosti</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2938</id>
    <revision>
      <id>35806</id>
      <parentid>20616</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:37:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5805" xml:space="preserve">Na přelomu 40. a 50. let už několik ústav platilo, ale vždy jen krátce a zásadnější změny tudíž nepřinesly. Panoval tvrdý Bachovský režim, k částečné ventilaci emocí ve společnosti došlo akorát při pohřbu K. H. Borovského a při vydání almanachu Máj.
Režim padl v roce 1859 po neúspěchu ve Francii a Itálii a kvůli hospodářské krizi. V říjnu roku 1860 byl vydán Říjnová diplom, který byl příslibem vydání ústavy.

Ústava byla vydána o půl roku později, byla opět oktrojovaná, sestavil ji ministr vnitra Schmerlink. Ústava ustavila dvoukomorovou sněmovnu. Horní komora byla jmenována panovníkem, byla složena ze šlechty a duchovenstva. Dolní komora byla složena ze zástupců obnovených zemských sněmů. Panovník měl právo veta.

Byly zavedeny troje volby: obecní, do zemského sněmu a do říšské rady (až od roku 1867). Do obecních zastupitelstev mohli volit všichni majitelé domů. Zemské sněmy měly kvůli centralizaci velmi omezené pravomoci.
Obyvatelé byli rozděleni do tří kurií: velkostatkářské, městské a venkovské. Začínaly vznikat první politické strany, spíše však do voleb kandidovaly jednotlivé osobnosti. Důležitá byla i propagace, vznikly i první české denní noviny (Národní listy bratří Grégrů).

První volby proběhly v březnu 1861.

Obecní volby dopadly pro Čechy velmi dobře. Byla města, kde měli menšinu Němci, ale přesto díky svému majetku vládli. Nyní záleželo více na podílu Čechů a Němců v daném městě či vesnici. Došlo tedy k počeštění mnohých sídel. Při zemských volbách to bylo opačně, protože mezi šlechtou a podnikateli měli Němci většinu. Proto ve sněmu získali většinu.
 
Němci a Rakušané byli spokojeni. Češi, Poláci a Maďaři nikoliv. Vadila jim centralizace, chtěli větší autonomii. Prosazovali přechod k federálnímu zřízení.

V Čechách vznikla první politická strana v 60. letech. Byla to Národní strana kolem [[w:Palacký|Palackého]] a [[w:Riegr|Riegra]]. Měla problémy s generačním konfliktem, protože se začínalo angažovat mnoho mladých lidí.

V Národní straně časem vznikly dvě frakce ([[w:Mladočeši|Mladočeši]], [[w:Staročeši|Staročeši]]). Oddělily se na základě rozdílného názoru na povstání v Polsku. Jeho důsledkem bylo úplné zrušení polské státnosti a faktické připojení k Rusku. Mladí stáli na straně Poláků, Palacký (Staročech) byl konzervativnější. Byli nařčeni z podpory carství a spolupráce se šlechtou. V očích Mladočechů to byli zpátečníci.

Ve 2. polovině 60. let začaly národy kritizovat ústavu, Češi byli natěšeni na změnu k lepšímu. Spis Palackého &quot;Idea státu rakouského&quot; naznačoval potřebu federalizace. Český národ byl v této době již plně zkonsolidován, idea austroslavismu byla ta tam. Palacký tvrdil, že pokus Rakušané nyní propásnou svou šanci, tak se Češi budou muset v budoucnu obejít bez nich.

V této době přišla porážka Rakouska od Pruska [[w:Bitva u Hradce Králové|u Hradce Králové]]. Všichni pochopili, že se musí něco změnit, a tak bylo uzákoněno tzv. [[w:Rakousko-Uherské vyrovnání|Rakousko-Uherské vyrovnání]]. Monarchie byla fakticky rozdělena na dva téměř samostatné celky - [[w:Předlitavsko|Předlitavsko]] a [[w:Zalitavsko|Zalitavsko]]. Společné měli jen ministerstvo financí, panovníka, armádu a zahraniční politiku.

Palacký říkal, že toto je nejhorší ze všech možných změn, protože dojde k dvojímu centralismu. V Předlitavsku byli pouze Češi, Němci a Chorvati. Vzhledem ke kuriálnímu systému získali Němci drtivou převahu. Jejich vliv se rozhodně zvýšil, podobnou převahu získali i Maďaři v Zalitavsku. Tam to bylo snad ještě horší, nadvláda Němců nebyla tak tvrdá, na Slovensku nastala nekompromisní maďarizace.

Existovaly dvě skupiny šlechty. Historická šlechta měla kořeny ve starých českých rodech, ti chtěli federalizaci a posílení role zemského sněmu. Ústavověrná šlechta byla tvořena rody nově příchozími po Bílé hoře, což byli ve většině případů Němci a centralizace jim nevadila. Liberalizaci odmítaly obě skupiny, neboť šlechta si stále držela mnohá privilegia a zrovnoprávněním občanů by je ztratila.

S rokem 1867 přišly další důležité změny, byla přijata nová, liberálnější ústava a zákony říkající že vláda je odpovědná volenému shromáždění, které ji mohlo v případě nekvalitní práce odvolat. Bylo uzákoněno právo na shromažďování, svoboda slova; vznikala spousta nových spolků. Tato ústava byla přijata říšskou radou, nebyl to tedy oktroj. Čeština byla pořád na vedlejší koleji, administrativním jazykem byla stále němčina. Byla zajištěna nezávislost soudů. Byly rovněž zavedeny volby do Říšského sněmu, už přestal být delegován panovníkem (ten ovládal už pouze horní komoru).

Rok 1867 lze považovat za definitivní nástup ústavnosti. Byly zachovány některé tradice. Jako vysocí úředníci a armádní funkcionáři pracovali často šlechtici, to přetrvalo i nadále. Pozice panovníka zůstávala také silná.
== Odkazy ==

* '''[http://www.historickaslechta.cz Magazín Historická šlechta]''' - Internetový magazín věnovaný české zemské šlechtě i šlechtě odjinud a jejich knížatům a králům. Informuje o rodech, jež po staletí ovlivňovaly českou historii, kterou jejich prostřednictvím nabízí čtenářům, posluchačům i divákům. Vítáni jsou ti, kteří chtějí být informováni i ti, kteří sami chtějí informovat.

[[Kategorie:České dějiny|Počátky české ústavnosti]]</text>
      <sha1>b8p64ruj0hek1tvuy362cgilh7aa3r4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České dějiny/Zrod české politické scény</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2939</id>
    <revision>
      <id>35819</id>
      <parentid>18933</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:37:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6931" xml:space="preserve">V Čechách byly změny, které přineslo rakousko-uherské vyrovnání v roce 1867, přijaty dost chladně, převážil pocit zklamání. Válku s [[w:Prusko|Pruskem]] (v roce 1866) totiž z velké části odedřeli čeští vojáci. Naši politici tedy očekávali, že se jim císař více odvděčí. V Palackém se znovu objevily panslavistické záchvaty a odjel požádat cara o symbolickou podporu. Carovi ale byla situace Čechů upřímně ukradená. Byl sice také Slovan, ale jako jeden z posledních absolutních monarchů stál spíše za [[w:František Josef|Františkem Josefem]].

Byl snížen volební census a výše odvedených daní pro možnost kandidatury. Češi zároveň bohatli. Po volbách do Zemského sněmu v roce 1870 se tam dostalo více Čechů a ukázalo se, že federalisté mají většinu (šlo hlavně o liberály [[w:Palacký|Palackého]] a [[w:Riegr|Riegra]] a členy historické šlechty - [[w:Martinic|Martinice]]).

V této době vznikala [[w:2. německá říše|2. německá říše]], která vznikala po porážce Rakouska. Císař měl strach, že vnitřní konflikty v Rakousku by mohly být Pruskem využity ke konečnému vyřízení Rakouska, proto byla vláda připravena vyjít Čechům vstříc.
Hlavní požadavky bylo možné rozdělit na dva typy: státoprávní a jazykové. Vnější i vnitřní úřadování v Čechách bylo v Němčině, samospráva byla řízena z Vídně. To chtěli čeští představitelé změnit, chtěli vlastně zavést dualismus v rámci Předlitavska. Seznamu požadavků se říkalo fundamentálky.

Proti posílení postavení Českých zemí se postavily i okolní státy. Car to nechtěl dopustit kvůli tomu, že sám držel mnohonárodní říši. [[w:Bismarck|Bismarckovi]] se to také nelíbilo, protože potřeboval čas na konsolidaci poměrů ve vlastním státě a bál se toho, že by musel řešit případnou občanskou válku v Rakousku. Mimo jiné i z těchto důvodů byly fundamentálky císařem zamítnuty.
Po tomto rozhodnutí došlo v české společnosti k depresi a naprosté beznaději. Tu prohloubil ještě výsledek voleb v roce 1872. Jejich výsledek byl ovlivněn účelovým skupováním statků německými měšťany. Češi opět ztratili svůj vliv získaný v minulých volbách a začali politicky bojkotovat [[w:Zemský sněm|Zemský sněm]]. Šlo o tzv. chabrusové (tj. zkažené) volby.

Po roce bojkotu Zemského sněmu se tam vrátila skupina sedmi mladočeských poslanců, kteří si uvědomili, že bojkot z dlouhodobého hlediska české zájmy poškozuje. Tento krok později vedl k založení nové strany - Národní strany svobodomyslné. V jejím čele stáli bratři Grégrové.

V roce 1878 vznikla v hospodě [[w:U kaštanu|U kaštanu]] [[w:Sociálnědemokratická strana|Sociálnědemokratická strana]]. Česká politika se štěpila, objevil se stranický život. I nepolitické problémy (jako třeba spor o pravost rukopisů), byly politizovány. Roku 1879 byla ukončena i pasivita Staročeské strany. Přišli na to, že k federalizaci (tj. k uznání státoprávních požadavků) kvůli německé většině nedojde. Proto se soustředili na národnostní požadavky (tzv. drobečková politika). Velké změny jako celek prosadit nešlo, začali se snažit o malé, postupné změny.

První úspěch tato politika slavila v roce 1880, kdy ministr odpovědný za jazykové poměry uznal rovnoprávnost češtiny a němčiny v rámci Českých zemí. Vnější správa (tj. mezi úřadem a občanem, nikoliv mezi úřady navzájem) mohla být od této doby v češtině. Úřady se tak otevřely Čechům.

Intelektuální rozvoj byl podpořen rozdělením pražské univerzity. Ta byla do roku 1882 prakticky pouze německá, nyní se otevřela všem českým obyvatelům. Z krátkodobého hlediska došlo k úpadku univerzity, neboť většinu profesorů tvořili Němci, ale rychle se to vyrovnalo.

Na konci 19. století proběhly další volby, census byl opět snížen, česká společnost bohatla. To vše způsobilo, že Němci ztratili většinu v Zemském sněmu. Situace se tedy zcela obrátila a Němci vstoupili do pasivity.

Došlo ke štěpení Mladočeské strany. Jejich politika se hodně nacionalizovala, časem začala hraničit se šovinismem. S tímto vývojem narůstal i význam skupiny intelektuálů, kteří uznávali jejich politiku, ale proti šovinismu se ohradili. Nová strana se jmenovala Realisté, v čele měli Masaryka, vydávali časopis Atheneum.

'''[[w:Masaryk|Masaryk]]''' se ve svém časopise nechal slyšet, že [[w:RKZ|rukopisy]] nalezené v letech 1817 a 1818 jsou falza, oprášil tak sto let staré stanovisko [[w:Dobrovského|Dobrovský]], kterému nikdo neuvěřil. Masaryk a jeho tým ([[w:Goll|Goll]], [[w:Gebauer|Gebauer]]) říkali, že není možné stavět velikost národa na falešných památkách. Lidé ale o pravosti nepochybovali a rukopisy se učili ve školách nazpaměť, byl to hlavní argument češství proti velkému němectví. Masaryk se po zveřejnění svých pohybností stal terčem celospolečenských útoků. Chtěli ho vyhodit z univerzity, dokonce uvažoval o emigraci.

V 90. letech se rozjížděla [[w:hilzneriáda|hilzneriáda]]. Podnětem byla vražda Anežky H. v [[w:Polná u Jihlavy|Polné u Jihlavy]]. Policie dlouho nemohla nikoho najít, tak vinu hodila na místního pomateného Žida Leopolda Hilznera. Mezi lidmi se rozjela vlna středověkého antisemitismu, tmářského a primitivního. Lidé požadovali jeho potrestání, argumenty a důkazy byly účelově překrucovány. Nakonec byl odsouzen asi na 20 let.

Tato a další podobné aféry vedly v Evropě ke vzniku sionistického hnutí, které prosazovalo vznik Izraele. Za nejvyšší hodnotu byl v této době považován národ. To Židé nejsou, jsou pouze etnikem.

Němci byli v pasivní rezistenci. Vláda ve Vídni navrhla, aby se Češi a Němci dohodli na nových pravidlech společného soužití. Bylo vytvořeno tzv. 11 punktů (bodů), o kterých se mělo jednat. Ukázalo se ale, že tak jak byla pravidla nastavena, byla nevýhodná pro Čechy. Mladočeši proto rozjeli velkou kampaň proti Staročechům, kteří o bodech jednali. Nová pravidla nakonec přijata nebyla a Staročeši v dalších volbách naprosto propadli, v České říšské radě měli jediného poslance - Riegra.

Vznikaly další politické strany. Významná byla [[w:Agrární strana|Agrární strana]] v čele se [[w:Švehlou|Švehlou]] (premiér za Masaryka) a také křesťanští sociálové (později lidovci) a národní socialisté.

Dále postupovala demokratizace. Roku 1907 bylo zavedeno všeobecné volební právo, [[w:kurie|kurie]] byly zrušeny až ve 20. století, stále ale nemohly volit ženy. Všechny tyto změny prosadily sociální strany.

[[Kategorie:České dějiny|Zrod české politické scény]]</text>
      <sha1>e0scq7371d3aop4vxwcwivrgwy3e7z0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České dějiny/České země za 1. světové války</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2940</id>
    <revision>
      <id>35824</id>
      <parentid>17694</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:37:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5773" xml:space="preserve">Před první válkou u nás už byl pestrý politický život s velkým počtem stran, žádná z nich ale zatím neprosazovala samostatnost Čech, cílem byla federalizace. Během války byly zrušeny zemské sněmy i Říšský sněm. Vládla generalita společně s císařem (vojenská diktatura).

Němci měli na počátku války obrovské sebevědomí. Mysleli si, že válku vyhrají velmi rychle. Čeští Němci Německo ve válce podporovali, za což očekávali podporu na realizaci svých návrhů přetvoření monarchie. Chtěli vytvořit tzv. soustátí Rakouská monarchie - Německo (Mitteleuropa). V tomto soustátí si Němci s Rakušany hodlali rozdělit důležité funkce a potlačit ostatní, již sebevědomé národy.

Probíhala tedy diktatura, militarizace hospodářství a německý teror (popravy, persekuce). S Čechy se totiž zacházelo jako s potenciálními zrádci. Teror tedy vycházel z německého sebevědomí a později i z českých dezercí ke spojencům.

Tyto represe spolu s tíživou situací po válce nahrávaly myšlenkám na osamostatnění. Mnoho Čechů padlo, přitom tato válka nebyla česká. Němci ji interpretovali jako válku germánstva proti slovanství a Češi museli bojovat na straně Němců. To vše navíc ještě v době, kdy doznívaly panslavistické a rusofilské ideály (jejich nositelem byl například budoucí premiér Kramář).

V zahraničí vznikaly odbojové skupiny. [[w:Tomáš Garrigue Masaryk|Masaryk]] s [[w:Eduard Beneš|Benešem]] vytvořili Maffii (vznik I.1915). Oba byli v emigraci už od října 1914. Důležitou osobou domácího odboje byl [[w:Přemysl Šámal|Přemysl Šámal]]. Práce těchto skupin spočívala ve zpravodajské a osvětové činnosti. Západ nevěděl nic o separatistických snahách českého národa. Sabotážní činnost (jako za 2. světové války) tyto skupiny nevyvíjely. Zároveň podporovaly rodiny postižené represemi.

'''[[w:Maffie|Maffie]]''' měla řádově stovky členů, včetně různých železničářů a pošťáků, kteří fungovali jako informátoři. Už v roce 1915 ale byli první členové zatčeni, například [[w:Karel Kramář|K. Kramář]] a [[w:Alois Rašín|A. Rašín]]. Rašín se za 1. republiky vyznamenal jako ministr financí, nebyl populista a vytáhl Československo z poválečné krize mnohem dříve, než se to podařilo v okolních státech. Tvrdá pravicová politika ale vyřídila jeho stravu ([[w:Národní demokracie|Národní demokracie]]) u voličů.

Do Maffie nebyli zapojeni skoro žádní politici. Někteří čeští zástupci byli tzv. aktivní a podporovali alespoň na oko Rakušany. Vždyť až do roku 1918 nebylo vůbec jasné, kdo vyhraje. Za politickou podporu potom očekávali odměny, něco jako drobečková politika. Někteří politici ale byli v pasivitě a spíše vyčkávali.

Většina politiků byla aktivní, počátek tohoto postoje se objevil hlavně po smrti [[w:František Josef I.|Františka Josefa I.]] Jeho nástupce [[w:Karel I.|Karel I.]] (nástup 1916) obnovil ústavnost. Čeští poslanci založili v nově obnovené říšské radě klub nazvaný Český svaz, který byl z Prahy podporován národním výborem. Sdružovali se tam zejména aktivní politici.

Aktivisté se snažili zajistit lepší postavení Čechů po válce, báli se případné obrovské poválečné zloby Rakušanů, protože Češi se za války nechovali zrovna loajálně. Proto například aktivisté vydali prohlášení (1917), ve kterém deklarovali náklonnost Čechů k monarchii a tvrdě odsoudili odboj a Masaryka.

Názor společnosti se ale lišil, myšlenka na osamostatnění už byla hodně populární. V květnu 1917 vydali čeští umělci odmítavé stanovisko a vzkázali poslancům, že když neumí reprezentovat lid, tak ať raději mlčí. V poslaneckém prohlášení navíc viděli to nebezpečí, že podráželo nohy odboji a sabotovalo snahu Masaryka tím, že ho označilo za samozvance (neměl totiž žádný politický mandát). Veřejnost se obávala, že se politici tímto krokem zřekli případné pomoci velmocí se založením českého státu. Bylo potřeba, aby Češi vystupovali jednotně. Stovky let jsme chtěli svůj stát, tak teď měli významné státy vidět, že se nic nezměnilo.

Už v roce 1917 se situace v monarchii zhoršila, vázlo zásobování. Británie blokovala [[w:trojspolek|trojspolek]], byl hlad, chybělo uhlí. Horšila se mezinárodní situace, za viníky války byli označováni Němci. Po nástupu Karla I. se částečně obnovila demokracie. Do války navíc vstoupily USA, a proto se stále více politiků zříkalo aktivismu, neboť situace na bojištích dávala tušit možnou porážku Rakouska.

6. ledna 1918 byla vydána '''Tříkrálová deklarace''' (autorem byl [[w:Český svaz|Český svaz]]). Karel I. si myslel, že uvolněním cenzury si Čechy nakloní a začnou znovu podporovat monarchii, ale bylo tomu přesně naopak. V tříkrálové deklaraci se ještě o samostatnosti nemluvilo, nikdo si to za dané situace ještě nedovolil. S tím, jak se situace na frontě stále lepšila, byli Češi stále odvážnější. V květnu 1918 se slavilo 50 let [[w:Národní divadlo|Národního divadla]]. Na [[w:Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]] se konala symbolické přísaha intelektuálů národu a tam už nikdo o ničem jiném nemluvil.

Zásadními zlomy v přístupu Čechů k samostatnosti byla změna na trůně, vývoj situace na frontě, vstup USA do války a především deklarace amerického prezidenta [[w:Woodrow Wilson|Wilsona]], který vyslovil právo národů na sebeurčení.

[[Kategorie:České dějiny|České země za 1. světové války]]</text>
      <sha1>tabblwdtl87dxq96w0btle0xtif6zw0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České dějiny/Čechoslovakismus</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2941</id>
    <revision>
      <id>35821</id>
      <parentid>9842</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:37:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2355" xml:space="preserve">V roce 1915, v červenci (na pětsetleté výročí upálení Husa), přišel Masaryk s ideou čechoslovakismu. Myšlenka na společný stát vznikla díky pragmatickému přístupu odbojářů. Československý národ by měl v novém státě dostatečně silnou většinu proti Maďarům a Němcům, větší stát je samozřejmě ekonomicky silnější. Existovaly i etnické argumenty ohledně našeho slovanství a jazyků. Na západě navíc bylo velmi pozitivně vnímáno, že se nějaké dva národy uměly dohodnout, protože zejména Británie se bála &quot;balkanizace&quot; střední Evropy.

Na vzniku Československa přesto leží určitá morální zátěž. Čeští Němci Československo odmítali. Češi ale říkali, že mají právo na sebeurčení, a tak jsme se taky sebeurčili. Zároveň jsme tak zabránili českým Němcům připojit se k Německu, což požadovali, protože jsme princip zachování českých historických hranic postavili nad právo na sebeurčení českých Němců. Stejně argumentovali Maďaři, kteří nechtěli &quot;pustit&quot; do nového státu Slováky. Maďaři uznávali právo Slováků na sebeurčení, ale (stejně jako Češi) si i oni chtěli zachovat své historické hranice. Masaryk si ale prosadil svou a tak se Slováci připojili k nám. Maďaři i Němci se pak celkem právem cítili uražení a Československo neuznávali. Stejné argumenty, které používal Masaryk proti Němcům, neuznal Maďarům, nedovolil jim zachovat si své historické hranice

Němci na teorii čechoslovakismu reagovali vyhlášením Německých provincií v českém pohraničí. Idea společného státu vycházela z Čech a na Slovensku byla přijata, protože slovenský národ v této době ještě fakticky neexistoval. Slovák se ještě necítil být Slovákem. Když čeští úředníci prováděli na Slovensku sčítáni obyvatel a ptali se na národnost, často se nedočkali žádné odpovědi. Lidé často říkali, že být Slovákem, Čechem nebo Maďarem je jedno, že budou tam, kde bude lépe. Sjednocený stát přinesl Slovensku prosperitu a vzdělání, dali tak Slovákům potřebné zázemí pro vnitřní obrození. Ke slovenskému národnímu obrození vlastně docházelo až za první republiky. S tím časem rostly i odstředivé snahy.

[[Kategorie:České dějiny|Čechoslovakismus]]</text>
      <sha1>padxt627djhl0ooumh885ij3omy6kcs</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České dějiny/Zahraniční protirakouský odboj</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2942</id>
    <revision>
      <id>35818</id>
      <parentid>11256</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:37:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6869" xml:space="preserve">== Protirakouský odboj ==
Program zahraničního odboje byl vyhlášen na pětsetleté výročí upálení mistra Jana Husa. Činnost odboje spočívala v organizování armády, do níž jako dobrovolníci vstupovali především krajané (hlavně v USA, Kanadě a Belgii, kde tisíce Čechů pracovaly v dolech) a také dezertéři. Tuto činnost organizoval '''Masaryk''' s '''Benešem'''. Pobočky vytvořili ve všech významných státech Dohody. Prvotní organizace se jmenovala ''Český zahraniční komitét''. Masaryk potřeboval získat důvěru zahraničních mocností, zvláště když jej čeští poslanci v Rakousku nazývali samozvancem, protože se báli pozdějších perzekucí ze strany vítězného Rakouska.
Významnou postavou zahraničního odboje byl i '''Rastislav Štefánik''', který se uměl pohybovat ve společnosti, a domluvil Masarykovi spoustu schůzek a kontaktů. Při návratu do osvobozeného státu roku 1919 pravděpodobně spáchal sebevraždu, jeho letadlo havarovalo poblíž Bratislavy. Jeho povaha byla nestálá, trpěl depresemi a byl neurotik, po dokončení osvobozovacích prací mohl ztratit smysl života a dobrovolně zvolit odchod.

=== Československé legie v Rusku ===
Česká družina vznikla v roce 1915 a v roce 1917 zasáhla významně do '''bitvy u Zborova'''. Na počátku roku 1918 byl ale Rusko uzavřen mír (Brestlitevský). Českou družinu tvořili především krajané (řádově stovky členů). Do legií, které čítaly nakonec 60 000 mužů vstupovali později především dezertéři. Situaci v Rusku brali do rukou '''bolševici''', boje 1. světové války se přesunuly na západ. Tam se chtěly přesunout i legie, aby se mohly podílet na porážce Německa, ale když se spojenci dozvěděli o českých úspěších, rozhodli o udržení legií v Rusku, protože se ještě chystala ofenziva na Sibiř. Mezitím bolševická vláda vydala rozkaz na odzbrojení legií.
V Čeljabinsku došlo k přestřelce mezi legiemi a bolševiky, protože Češi odmítali vydat zbraně. Po zhroucení východní fronty se bolševici stali hlavními nepřáteli legií. Situace byla vyhrocená, Češi ztratili motivaci, protože jejich nepřítel byl na západě. Obsadili celou sibiřskou magistrálu a chtěli domů, místo toho čekali na počátek velké protibolševické ofenzívy, která nakonec nikdy nepřišla. Otrávení legionáři se vraceli domů až do roku 1920.
 
=== Československé legie ve Francii a Itálii ===
Druhá velká česká jednotka působila ve Francii - rota Na zdar. Ti působili už v roce 1916 a zapojili se do velkých ofenziv na západní frontě. Tato rota měla cca 300 členů a konce války se skoro nikdo nedožil. Krajané z celého světa se ve Francii scházeli i během let 1917 a 1918, tehdy se ještě podařilo vtvořit jednu divizi (10 000 mužů).
Další velká česká jednotka působila v Itálii. Tam bojovala na straně Rakouska spousta Čechů, měli tam ale pověst notorických dezertérů a i za sebemenší náznak neloajality byli rovnou stříleni. V Italských horách byly podmínky pro dezerci mnohem horší než někde v otevřené ruské krajině, proto tam byli Češi ve velkém posíláni. Přesto se nakonec naši muži vyznamenali v několika ofenzívách na straně Dohody, např. při ofenzivě na Piavě.

== Mezinarodní situace ==
Ani zahraniční jednotky ale Masarykovi nezaručily jednoznačný příslib rozpadu monarchie. V lednových čtrnácti Wilsonových bodech se o rozpadu Rakouska nic nepsalo, velmoci se bály &quot;balkanizace&quot; Evropy. Když Rakušané během roku 1918 viděli, že je válka prohraná, tak začali s USA tajně vyjednávat o uzavření separátního mírů. Tím by vycouvali z války a udrželi by si své mocnářství.
V dubnu 1918 se ale o těchto jednáních dozvěděli Němci a radikálně omezili úlohu Rakušanů na velení. Myšlenka na separátní mír padla.

== Doma ==
S tímto neúspěchem Rakouska se změnila politika Čechů, mnozí poslanci, kteří se báli případného vítězství Rakouska, se vzdali aktivního přístupu. Více poslanců se od této doby zapojilo do přímého kladení požadavků na budoucí uspořádání státu. Císař Karel byl navíc znám svou dobromyslností a ve snaze stabilizovat veřejné mínění poměry skutečně uvolňoval. Důsledkem těchto ústupků bylo ale pouze další stupňování požadavků. S jídlem rostla i chuť.
V červenci 1918 byly obnoveny politické strany. Byl ustaven Národní výbor (podle výsledků voleb z roku 1911). Vznikl tak sbor o čtyřiceti členech. Po vzniku republiky byl kooptací rozšířen na 180 členů. Do nového Národního výboru se dostaly tyto strany: Agrárníci, Sociální demokraté, Národní socialisté a Národní Demokraté, což byla strana vzniklá z Mladočechů, Masarykových realistů a Státoprávní pokrokové strany (jejímž členem byl třeba Kramář). Vláda byla vyhlášena na Západě a měla pouze tři členy: '''Masaryk''', '''Beneš''', '''Štefánik'''.

== Nezávislost ==
Úkolem Národního výboru bylo vytvořit instituce, které by umožnily klidný přechod moci do českých rukou. '''28. října''' se na veřejnosti objevil text nóty, kterou nařídil Karel I. sepsat ministru zahraničí. Byla adresována Wilsonovi a hovořilo se v ní o tom, že Rakousko bude vyjednávat bez počátečních požadavků. Na ulicích se text nóty objevil už 27. října večer, ale nikdo z politiků jí nevěnoval náležitou pozornost. Lidé si ji ale druhý den ráno vyložili po svém - jako kapitulaci Rakouska, rozpad monarchie a získání samostatnosti. Vše přišlo velmi nečekaně, což dokresluje skutečnost, že Většina politiků byla tou dobou ve Švýcarsku na jakémsi jednání. Jako muži října jsou označováni Švehla, Rašín, Soukup, Stříbrný a Šrobár.
Prvním vydaným zákonem byla ústava, kterou přes noc doma sepsal Rašín. Byly zrušeny šlechtické tituly a zavedena osmihodinová pracovní doba. 14. ledna byl Masaryk zvolen prezidentem, národní shromáždění bylo další kooptací rozšířeno na 250 zástupců, vládla tzv. všenárodní koalice. Předsedou vlády se stal Karel Kramář.

=== Postoj Němců k nezávislosti ===
Němci založení státu ignorovali, do národního shromáždění nevstoupili, místo toho vyhlásili nezávislé kraje Deutschböhmen (okolo Liberce), Sudentenland (Orlické hory), Deuthsüdmähren, Böhmerwald (Šumava). Kladli si i požadavky na další města ve vnitrozemí, jejich přání byla ale zcela přemrštěná a neuskutečnitelná. V čele sporadické české armády stáli zahraniční důstojníci a těch se Němci naštěstí báli, protože reprezentovali sílu Dohody.

[[Kategorie:České dějiny|Zahraniční protirakouský odboj]]</text>
      <sha1>e0oehqdus84czuervcq7ypk74ba4cws</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České dějiny/Počátky první československé republiky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2943</id>
    <revision>
      <id>42743</id>
      <parentid>35804</parentid>
      <timestamp>2021-01-14T17:15:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>B.mertlik</username>
        <id>7125</id>
      </contributor>
      <comment>typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5220" xml:space="preserve">Československá republika byla vyhlášena 28. října 1918, Slováci se přihlásili o dva dny později. Podkarpatská Rus zprvu žádala o samostatnost, protože tamní obyvatelé již měli zkušenosti s tvrdou maďarizací. Její samostatnost ale zamítly velmoci z důvodů zabránění &quot;balkanizace&quot; regionu a tak se Rusíni pragmaticky rozhodli k příslušnosti k Československu spíše než k Maďarsku.
Vzdělaní Slováci se považovali za Čechoslováky, malý odpor představovali pouze ortodoxní katolíci, kteří protestovali proti českému liberalismu a příliš světskému přístupu českých představitelů. O Československu někteří hovořili jako o ďáblově tlamě, která pohltí nezkaženou slovenskou duši.

Československo mělo asi 140 000 km², Čechů bylo 6,8 mil., Slováků 2 mil., Němců 3,1 mil., Maďarů 0,75 mil. Na Rusi bylo 0,5 mil. obyvatel, z toho 200 000 Židů a 100 000 Poláků. Čechoslováci tvořili zhruba 70 % obyvatelstva.

Československo bylo s touto národnostní strukturou zcela závislé na Versailleské dohodě a zásadní byly dobré vztahy s Francií. Armáda byla krátce po založení stále ještě v zahraničí, doma se hlásili zejména sokolové, skauti a železničáři. Důstojníci byli z Francie a Itálie. Již v létě roku 1919 naše armáda kontrolovala celou rozlohu státu.

Krátce po vzniku státu bylo ještě potřeba zkonsolidovat situaci v několika problematických regionech, zejména na Těšínsku. To historicky patřilo k Čechám, žili tam ale Poláci (přibližně 50 %), kteří se nyní začali ozývat s požadavkem k připojení k Polsku. Češi ale potřebovali tuto oblast udržet, protože tudy vedla jediná železnice na Slovensko a byly tam rovněž velké zásoby uhlí. Na konci války uzmuli moc na Těšínsku Poláci. Když v roce 1920 vypukla válka mezi Ruskem a Polskem, využila česká armáda situace a poslala tam své jednotky. Vznikající konflikt nakonec urovnala konference. Jedna třetina území připadla Československu, dvě třetiny Polsku. My jsme ale dostali tu hospodářsky atraktivnější část. Čeští nacionalisté byli zklamaní, protože Beneš podle nich zradil zájmy českého státu. Spor ale bylo nutné urovnat i ke spokojenosti Dohody, takže větší zisky nebyly reálné.

Zásadní změny po vzniku Československa probíhaly v hospodářství. Během války byla většina mužů na frontě, což ochromilo výrobu a mnoho podniků zkrachovalo. Všechny státy bývalého Rakouska měly stejnou měnu a v těchto státech hrozila vysoká inflace, protože se musely ve velkém tisknout peníze. Československo bylo nuceno provést měnovou odluku.

Měnovou reformu provedl Alois Rašín, ministr financí. Stáhl čtvrtinu bankovek z oběhu a zavedl českou korunu. Díky tomu u nás inflace nepřesáhla nějakých deset procent, zatímco v ostatních státech bývalého Rakouska to bylo mnohem více. Rašín byl tvrdý a neúplatný pravicový politik, politika jeho strany byla pouze pro intelektuály a továrníky. Jako ekonom byl skvělý, ale zcela postrádal sociální myšlení, jeho strana v dalších volbách zcela propadla a sám Rašín zemřel při atentátu. Rašín byl členem stejné strany jako Karel Kramář, jmenovala se Národní demokracie a vznikla z Mladočechů.

Čechy zabíraly pouze pětinu rozlohy bývalého rakouského mocnářství, nacházelo se tam ale 70 % veškerého průmyslu (většinou v pohraničí). To s sebou přinášelo i komplikace. České podniky byly zvyklé vyvážet do zbytku Rakouska, teď se jim přístup na tyto trhy zhoršil kvůli hranicím a clům. V monarchii navíc neměl náš průmysl mnoho konkurentů, vývoj u nás nešel tak rychle ku předu jako jinde v Evropě, proto měli naši výrobci problémy prosadit se na Západě.

Jeden z trhů, kam jsme mohli volně vyvážet, bylo Slovensko. Kvůli českým dovozům tam šlo do kytek i to málo průmyslu, co tam bylo z minula. Podobně tomu bylo i na Rusi. Slovenské hospodářství na sjednocení poměrně tvrdě doplatilo. Do okolních států jsme moc neexportovali třeba také proto, že díky relativně nízké inflaci byla česká koruna silná a naše výrobky byly drahé.
Byla provedena pozemková reforma, při níž byly přerozděleny pozemky. Roku 1919 podle zákona na stát přešly všechny pozemky nad 250 ha. Podle přerozdělovacího zákona byly tyto pozemky rozděleny a dány do užívaní bezzemkům a střední třídě. Díky tomu došlo k posílení střední vrstvy na venkově. Důsledkem reformy bylo také posílení Agrární strany. Místo několika velkých statků v daném okrese vznikla menší hospodářství, byla větší konkurence a celkově úroveň zemědělství vzrostla. Pozemková reforma byla rovněž motivována i nacionálně, proti Němcům.

Zatímco v roce 1920 panovala všude v Evropě ještě hluboká poválečná hospodářská krize, u nás byla situace o poznání lepší. Krize na kontinentě končila až s rokem 1923. Druhá polovina 20. let byla ve znamení všeobecného růstu.

[[Kategorie:České dějiny|Počátky první československé republiky]]</text>
      <sha1>elhg25gc06zjh0axipy9ak347539t1s</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České dějiny/Politická situace ve 20. létech</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2944</id>
    <revision>
      <id>40967</id>
      <parentid>35801</parentid>
      <timestamp>2020-01-09T12:58:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>2001:718:1E03:5128:B8FF:5CC4:2445:5ED6</ip>
      </contributor>
      <comment>ne polsko fakt nebylo anektováno bolševiky v roce 1920</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8263" xml:space="preserve">V roce 1918 přijalo Revoluční národní shromáždění narychlo ústavu, podle které byla zvolena nová vláda a prezident. 29. února 1920 byla přijata definitivní ústava. Zákonodárnou moc mělo národní shromáždění (Poslanecká sněmovna - 300 členů a Senát - 150 členů). Řádné volby proběhly na jaře roku 1920. Poslanci měli mandát na šest let, senátoři na osm. Do obou komor byl stejný volební systém (poměrný), což bylo nevýhodné, protože komory byly identické a senát se stal odkladištěm lidí.

Nositelem výkonné moci byla vláda, prezident měl moc zákonodárnou i výkonnou. Prezident byl volen na sedm let. Jeho pravomoci byly velmi podobné jako dnes, ale Masarykova osobnost dodávala úřadu jedinečnou vážnost. Prezident psal často do novin, ve společnosti byl ale téměř nekritizovatelný, proto často psával pod pseudonymy. Lidé si ho vážili trochu až moc.

Masaryk byl poprvé zvolen revolučním shromážděním v roce 1918, poté se nechal znovu zvolit Parlamentem po řádných volbách v roce 1920, dále byl zvolen v roce 1927. V roce 1934 se chtěl již kandidatury vzdát, ale nakonec se nechal ještě přesvědčit. V roce 1935 ale kvůli svému zdraví abdikoval a v roce 1937 zemřel. Masaryk byl tedy celkem zvolen čtyřikrát. Ještě před svou smrtí dohodl podporu pro Beneše. Beneš byl jediným člověkem, kterému plně důvěřoval, znal ho již z exilu. Ať byla vláda jakákoliv, Masaryk ho vždy prosadil jako ministra zahraničí. Beneš byl v prezidentském úřadě přijat rovněž velmi pozitivně, při volbě se mu již ale postavili protikandidáti.

Nejsilnější stranou byli Agrárníci, první volby se jim ale ještě moc nepovedly, od poloviny 20. let měli ale stabilně nad 15 %, což bylo relativně dost na to, kolik bylo stran. Jejich šéfem byl Švehla, který byl z lidu a neměl systematické vzdělání, byl ale vynikající vyjednavač. Za první republiky se udržel nejdéle jako premiér, od roku 1925 do roku 1931. Byl duchovním otcem úspěšné pozemkové reformy.

Další silnou stranou byla sociální demokracie, které dlouho šéfoval Tusar. Ten byl také druhým premiérem po Kramářovi. Tato strana byla nejsilnější po prvních volbách. Roku 1921 se po vnitřních neshodách strana štěpila a vznikla KSČ, v jejímž čele byl Alois Muna. Časem se v KSČ objevovala jména Gottwald, Šmeral, Slánský.

Další stranou na levici byla Národně sociální strana, do které vstoupili Beneš i Horáková. Dále existovala Národní demokracie, ve které byl například spisovatelé Machar, Dyk, Herben. Byla to intelektuální, nacionalistická strana, která odmítala společnou vládu s Němci. Jejich členy byli Kramář i Rašín, který stranu svou pravicovou politikou postupně u voličstva zcela vyřídil.

Stálicí na české politické scéně od první republiky až do dnešních dnů je Československá strana lidová. Zpočátku byla neoblíbená kvůli svému konservativismu, neboť první republika se poměrně ostře oddělila od katolictví. Od roku 1924 byli ale už v každé vládě. Byla to konzervativní strana středových hodnot, která se byla teoreticky schopná dohodnout s každým, podobně jako je tomu i dnes. Jejich šéfem byl J. Šrámek, jejími voliči pak zejména věřící venkované. Hodně si konkurovali s Agrárníky.

Na Slovenskou měli své pobočky snad všechny velké české strany, velký význam tam ale neměly. Nejoblíbenější u Slováků byla Lidová strana Slovenska, které šéfoval Hlinka. Později se měnila v totalitní fašistickou stranu. Byli naprosto konzervativní, odmítali český modernismus. Měli strach, že katolické Slovensko bude zničeno českým pragmatismem. Časem šli hodně proti zájmům Československa a prosazovali i samostatnost.

V Čechách fungovaly i německé strany. Za hospodářské krize se nejsilnější stranou stala dokonce německá sociální demokracie, která spolupracovala se svojí českou sestrou. Do roku 1926 byly všechny německé strany pasivistické, od tohoto data se ale již podílely na vládách. To zapříčinilo odchod Kramářovy národní demokracie z vlády, neboť spolupráci s Němci zcela odmítali. Dále existovala Německá národně socialistická dělnická strana (Hitler si od ní později půjčil název) a ta zásadně odmítala vystoupit z pasivity.
Hospodářská krize přetrvávala v pohraničí s německým průmyslem déle než v Německu. Mezi Němci se v té době stala hodně populární myšlenka na připojení Sudet k Německu. Tento záměr ale nemohl být vyhlášen veřejně, tato tendence mezi Němci ale byla. Proto během hospodářské krize volilo tuto radikální stranu až 90 % Němců. Později, když je Hitler k Německu opravdu připojil, tak velmi rychle vystřízlivěli, protože jejich průmysl zkrachoval a němečtí muži museli do války.

První volby po vzniku samostatného státu vyhrála sociální demokracie a byla ustavena vláda národní jednoty. Další volby, v roce 1919, vyhrála také sociální demokracie, následovaná agrárníky. Po těchto volbách vystřídal v křesle premiéra Tusar Kramáře. Jeho vláda ale vydržela pouze do roku 1920, zasedali v ní společně socialisti a agrárníci. Příčinou pádu vlády byla vnitřní krize v sociální demokracii. Podstatná část jejich členů odmítala spolupráci s pravicovými stranami a prosazovali násilnou revoluci, jako v Rusku. Chtěli po Leninově vzoru zatočit s kapitalisty a to zbytek jejich strany odmítl. Chtěli se rovněž účastnit 3. internacionály, což byl celosvětový sjezd levicových stran. Tento sjezd byl v Moskvě a byl zcela pod palcem bolševiků, kteří tam nakonec například prosadili prohlášení o zločinnosti kapitalismu.

V roce 1920 vypukla Polsko - sovětská válka, bolševické křídlo v sociální demokracii se cítilo povzbuzeno a chtělo svolat mimořádný sjezd. Vedení strany to odmítlo, sjezd se ale přesto konal. Přijelo na něj 70 % členů sociální demokracie a mimo jiné při něm došlo k zabrání tiskárny v Lidovém domě, bolševici tam začali vydávat Rudé právo. Byly rovněž zorganizovány milice, které začaly zabírat továrny. Začaly potyčky s policií a generální stávka.

Dělnické nepokoje se podařilo uklidnit až na počátku roku 1921. Několik desítek dělníků bylo zabito při přestřelkách, což bylo později komunistickou stranou zneužito při kritice první republiky. Celou záležitost dezinterpretovali jako útok Masaryka na pracující třídu. Samostatná komunistická strana vznikla až na jaře roku 1921, už v roce 1929 se do čela dostalo radikální bolševické křídlo a umírnění byli odstaveni.

Toto nejradikálnější křídlo (karlínští hoši) začalo kritizovat prvorepublikovou demokracii. Do čela se dostali Gottwald se Slánským, kteří se pustili i do kritiky Masaryka. Kvůli tomu zásadně klesla straně podpora. A to i mezi dělnictvem, neboť prezident osvoboditel byl autoritou pro všechny sociální vrstvy.

Po rozpadu vlády byla ustavena úřednická vláda, která vládla do roku 1922, kdy se konaly další volby. Ty vyhráli agrárníci, jejichž předseda Švehla premiéroval mezi lety 1922 - 1928. Čeští poslanci měli vázané mandáty, to znamená, že museli všichni hlasovat podle stranického rozhodnutí. De facto tak vládla pouze tzv. pětka, což byla pětice předsedů největších stran (Švehla, Bechyně, Rašín, Šrámek, Stříbrný).

Dvacátá léta lze považovat za období ekonomické konjunktury, politické stability a stability na poli mezinárodním. V této době došlo ke dvěma zásadním událostem. Roku 1923 byl zastřelen Rašín, vynikající politik. O život jej připravil komunista Šoupal, následovala rozsáhlá protikomunistická kampaň. V roce 1926 proběhly další volby, opět vyhráli agrárníci a do vlády se nedostaly žádné levicové strany, naopak se tam poprvé dostaly aktivistické německé strany.
Ve třicátých letech přišla krize.

[[Kategorie:České dějiny|Politická situace ve 20. létech]]</text>
      <sha1>3s3f9p8xw9krprprhemavaqsywqr556</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České dějiny/Třicátá léta a cesta k Mnichovu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2945</id>
    <revision>
      <id>35814</id>
      <parentid>9848</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:37:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6781" xml:space="preserve">[[w:Anschluss|Anschluss]] Rakouska byl jasným porušením Versailleské dohody, byl to akt přímé agrese. Pro nacisty neměl Versailles nikdy legitimitu, považovali jej za zločin na německém národu. Soužití Čechů a Němců se vyvíjelo poměrně dobře ve dvacátých létech, v roce 1926 dokonce vstoupila německá sociální demokracie do Švehlovy vlády. Další německé strany vystoupily z pasivní rezistence.

Tak jako jinde, přišla ve třicátých létech změna v podobě hospodářské krize. Do Československa dorazila v roce 1930, s určitým zpožděním v porovnání s jinými státy, ale také trvala o něco déle než jinde, až do roku 1935. Počet nezaměstnaných se zdesetinásobil. Krize mnohem více dopadla na Německou menšinu, protože oni byli v daleko větší míře majiteli bank a továren. Češi, kteří se povětšinou živili zemědělstvím nebo měli živnost, takové problémy neměli. Důsledkem vleklé krize byly rostoucí snahy Němců připojit Sudety k Německu, protože to již bylo sjednocené pod Hitlerem a krize u nich přešla poměrně rychle.

Ve volbách v roce 1935 volili téměř všichni čeští Němci radikální pasivistickou SdP Konráda Henleina, který byl původně učitelem tělocviku z Liberce. Pouze díky povolební aritmetice mohli být za vítěze označeni agrárníci.

V roce 1935 také abdikoval Masaryk, ještě před odchodem prosadil za svého nástupce Beneše. To si vyžádalo mnoho ústupků. Do vlády museli být vpuštěni radikální slovenští luďáci a museli být propuštěni někteří komunisté. Beneše zprvu nechtěli volit dokonce ani Agrárníci. Beneš, již zasloužilý a zkušený ministr zahraničí, byl vždy bezpartijní. Nakonec vstoupil do Národně - socialistické strany a v roce 1935 byl zvolen prezidentem.

Československo se ve střední a východní Evropě udrželo jako jedna z posledních oáz demokracie, vlády v mnoha státech vykazovaly fašizující tendence. Jedinou stranou, která tyto tendence do určité míry vykazovala, byli Agrárníci.
Hitler poslal sudetoněmeckým organizacím zprávu s návodem na vnitřní rozložení Československa, které bylo podle nacistické teorie lebensraumem pro árijskou rasu.

V dubnu roku 1938 vydala SdP tzv. Karlovarské požadavky. Ty byly záměrně podle Hitlerových instrukcí přemrštěné. Byly mezi nimi například požadavky na svobodné hlásání světonázoru (rozuměj šíření fašismu) a autonomie pro německé oblasti. Německé strany se mezitím integrovaly, všechny byly pohlceny fašistickou SdP. Jedinou nefašistickou německou stranou zůstali sociální demokraté.
Reakcí na tyto požadavky byl manifest &quot;Věrni zůstaneme&quot;, což bylo použito z Benešova projevu nad Masarykovou rakví. Podepsal ho jeden milion Čechů, čímž bylo dáno jasně najevo, že vláda nemá za žádnou cenu ustupovat. Hitlerovou strategií bylo vznášet nesplnitelné požadavky proto, aby to navenek vypadalo, že česká vláda zcela odmítá jakákoliv jednání. Němci potřebovali hlavně podkopat naše vztahy s Francií a Anglií.

V srpnu 1938 přijel do Prahy lord Ranciman, který měl nezávisle posoudit soužití Čechů a Němců. Ve skutečnosti ale přijel pouze najít záminku pro ospravedlnění politiky appeasementu. V této době se již částečně mobilizovala naše armáda a rychle se dokončovalo opevnění hranic. SdP se již veřejně začínala chlubit plánem na zničení Československa, jejich ozbrojené jednotky, freikorps, prováděly sabotáže v pohraničí. 16. září 1938 byla SdP zakázána.

Britský premiér Chamberlain se 15. září 1938 sešel s Hitlerem v Orlím hnízdě. Hitler mu říkal, že české pohraničí je jeho posledním požadavkem v Evropě, po kterém bude následovat tisíciletý mír. Chamberlain se tam dohodl s Francouzi, že pošlou české vládě nótu, ve které budou shrnuty všechny požadavky.

Karlovarské požadavky byly účelově přemrštěné proto, aby Češi neměli jinou možnost, než je odmítnout. Hitler pak mohl situaci interpretovat jako naši neústupnost a vyvolat tak dojem nutnosti vojenské intervence. Vláda byla Rancimanovou misí a obdrženou nótou donucena k zoufalému kroku. Přijala Karlovarské požadavky aby ukázala, že Němci na to nebudou schopni nijak reagovat, protože jejich jediným zájmem byla válka. Hned po tomto kroku vláda premiéra Hodžy rezignovala a 21. srpna 1938 byla jmenována vláda nová, v jejímž čele stál bývalý legionář generál Syrový.

Další schůzka Chamberlain - Hitler se odehrála 22. září. Britský premiér se vůdci chlubil, k jakým ústupkům se mu podařilo českou vládu donutit. Hitler na to reagoval ale pouze dalším navýšením územních požadavků, čímž zcela porušil svůj týden starý slib.
Tento Hitlerům postup Brity i Francouze velmi zaskočil a pochopili, že s Hitlerem se jednat nedá. Zanedlouho přišla do Prahy další nóta, která nepřímo doporučovala mobilizaci. Tu také premiér Syrový odsouhlasil. Do armády byly povolány dva ročníky. Naše armáda byla technicky na velmi dobré úrovni, navíc jsme měli kvalitní opevnění. Na náladu ve společnosti měla mobilizace skvělé účinky, protože tak bylo ukončeno dlouhé období nejistoty a čekání.

Mussolini (jako prostředník) svolal na Hitlerův popud konferenci do Mnichova, kde se měla krize dořešit. Česká delegace tam ani nebyla pozvána, protože by se Francouzi a Britové museli studem do země propadnout, jakou hloupost vymysleli. Hitlerovi řekli, ať si zabere pohraničí a že cokoliv Češi proti tomu udělají, bude považováno za akt války proti Německu. Zábor pohraničí byl rozdělen na pět fází. Čtyři byly přesně stanoveny, rozsah té poslední byl dán dohodou mezi Čechy a Němci a na tomto posledním kroku si Němci také nejvíc nahrabali. Dohoda byla &quot;přijata&quot; 29. září 1938. O dva dny později německá armáda území fakticky zabrala.

Mnichovem končí období první republiky. Jednalo se o zradu, především ze strany Francouzů, kteří ze strachu před válkou popřeli existenci spojenecké smlouvy mezi Francií a Československem z roku 1924. Nastala obrovská krize demokratismu a obrovská frustrace ve společnosti. Demokratický stát byl zničen díky jiným demokratickým státům. Československo vzniklo a fungovalo díky principům dohodnutým na konferenci ve Versailles a to vše bylo Mnichovem pošlapáno. Mimo jiné i v této době také příčiny naší pozdější dlouholeté orientace na východ a vysoké podpory komunistů po válce.

[[Kategorie:České dějiny|Třicátá léta a cesta k Mnichovu]]</text>
      <sha1>pq4zkem4djlbi87pnc3ysk0p94l5wfl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České dějiny/Druhá republika a počátek okupace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2946</id>
    <revision>
      <id>35789</id>
      <parentid>9827</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:37:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7668" xml:space="preserve">{{SloučitZe|Druhá republika}}

[[w:Druhá republika|Druhá republika]] je označení pro období mezi podepsáním [[w:Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] a vznikem protektorátu dne 15. března 1939. Celkově se jedná o neradostné období, většina Benešových spolupracovníků uprchla do zahraničí, protože tu na ně byl pořádán hon. Československo bylo po dlouhá léta budováno jako celek, s průmyslem v pohraničí a zemědělstvím ve vnitrozemí. S Mnichovskou dohodou jsme o celou jednu tuto složku přišli. Byla přeťata řada dopravních tepen. Z německých oblastí prchali Češi.

SdP se sloučila s NSDAP. Konrad Henlein se stal hejtmanem sudetské provincie. Čekal, že dostane vyšší funkci.

V Československu nastaly další významné změny. Ministrem zahraničí se stal germanofil Chvalkovský, který poukazoval na naši minulost ve Svaté říši římské. Benešovy ideje se zhroutily, hovořilo se dokonce o &quot;odbenešení&quot; republiky. Edvard Beneš přišel o vše, co se mu podařilo v zahraniční politice pro Československo získat - především o orientaci na Francii. Emigroval.
Velkou potíží byl velký počet uprchlíků a situace na Slovensku. Už týden po Mnichovu vyhlásila HSLS (Hlinkovi katolíci) autonomii a během několika měsíců dospěla k diktatuře, přestože Slovenský štát vznikl až v březnu 1939. Na Slovensku zanikl politický život, došlo k výrazné fašizaci a nárůstu sympatií s Hitlerovým Německem. Spatřovali v něm cestu k samostatnosti. Hlinkova strana se militarizovala, byli vyháněni Češi, kteří rozšířili řady uprchlíků z německých oblastí.

Dalším důsledkem Mnichova byla hluboká krize české společnosti. Uzavření dohody bylo interpretováno jako prohra demokratických sil a na vzestupu byla strana, která jako jediná v Čechách vykazovala fašizující tendence - Agrárníci. To vše v době, kdy už v okolních státech vládly čistě fašistické vlády (Polsko, Maďarsko, Slovensko). Na sklonku 30. let jsme byli jedním z posledních ostrovů demokracie ve střední Evropě. Demokracie obecně začala být považována za přežitek.

Došlo rovněž k přeorientování našich zájmů na Sovětský svaz. Francie, Československo a Sovětský svaz měly spojeneckou smlouvu, která zaručovala, že pokud bude kterýkoliv z těchto státu napaden a jeden mu pomůže, tak pomůže i ten druhý. Protože nám ale Francouzi proti Němcům nepomohli (naopak byli jedním z hlavních strůjců Mnichovské dohody), tak nepomohli ani Rusové. Přesto alespoň nezradili.

Vládli Agrárníci, premiérem byl Beran, jedinou trpěnou opozicí byla Národní strana práce, kde bylo hodně lidí ze sociální demokracie. Komunisté byli zakázáni, ve společnosti narůstal antisemitismus. Prezidentem se stal Emil Hácha. Parlament si odsouhlasil zmocňovací zákon, takže vláda mohla sama přijímat zákony.

Někteří čeští intelektuálové i politici věřili, že je možné Němce nějakou cestou udobřit. Nevšímali si skutečnosti, že Hitler své požadavky účelově stupňuje a že jeho jediným cílem je úplná anexe Československa. Tento fakt je dnes již plně dokázán, neboť již zhruba po týdnu od zabrání pohraničí byl vydán rozkaz na spuštění akce Fall Grün, což byl plán na úplné rozložení našeho státu.
Za nejlepší strategii rozebrání Československa zvolil Hitler cestu vnitřního rozložení, a to pomocí Slovenska. Hitler přímo nabádal Slováky k radikálnějšímu postupu při kladení požadavků na samostatnost. Jako odměnu za úspěšné rozbití Československa Hitler Slovákům nabídl, že je bude chránit před Maďary. Mezitím se v Čechách začínalo tušit, že Němci chystají velkou akci, v Sudetách se již shromažďoval Wehrmacht.

Několik dní před osudovým březnem 1939 si Slováci skutečně založili svůj stát, pro nějž se vžilo označení Slovenský štát a který je snad nejtemnějším obdobím slovenské minulosti. Hitler si po tomto kroku zavolal Emila Háchu do Berlína, kde jej nutil k podpisu žádosti o ochranu před občanskou válkou v Československu. Hitler celou záležitost prezentoval jako nespokojenost Slováku s Čechy a nabízel nám ochranu před konfliktem, který ve skutečnosti ale nehrozil.

Háchova role je často interpretována jednostranně. Bylo mu už asi osmdesát let a těšil se na důchod, chyběla mu pouze trocha odvahy. Beran si ho ale vybral a prosadil za prezidenta, sliboval mu, že jeho role bude pouze reprezentativní, namísto toho musel čelit tlaku dějinných událostí, po lidské stránce ale neselhal. Beneš Háchu po návratu z emigrace za cosi tvrdě potrestal, zemřel krátce po konci války ve vězení. Dokonce když Hácha v Berlíně viděl, co mu nabízí Hitler k podpisu, tak údajně dostal mrtvici, nakonec ale s pomocí stejně žádost podepsal. Smutný konec muže, který se už za monarchie vyznamenal jako vynikající právník.
15. března 1939 přijel Hitler s Heydrichem na Hrad. 16. března byl vyhlášen protektorát Čechy a Morava, Slovenský štát vznikl 14. března. Celá okupace Československa byla interpretována jako snaha Německa o zachování pořádku, měla nám být dána autonomie a vlastní prezident. Armáda ale byla kompletně zabavena, bylo nám ponecháno pouze lehce ozbrojené vládní vojsko. Prezidentem zůstával Emil Hácha, skutečnou moc ale držel protektor - prvním byl Konstantin von Neurath. Po celou dobu protektorátu tu bylo početně zastoupeno Gestapo, SS i Wehrmacht.

V dubnu 1939 se premiérem stal Alois Eliáš. Byl to bývalý generál československé armády a legionář, reprezentant starých prvorepublikových pořádků. Byla to ale pouze volba naoko, jako ukázka pro lidi a pro Západ, že vlastně k žádné okupaci nedošlo a že jde skutečně pouze o ochranu.

Druhou významnou postavou naší politiky zůstával prezident Emil Hácha. Nebyl zrovna z nejodvážnějších, po morální stránce ale dobu protektorátu přestál bez úhony. Nikdy nikoho neudal, osobními přímluvami se snažil zmírňovat represe vůči konkrétním lidem. Čas od času popřál nějakému nacistickému pohlavárovi k narozeninám, protože si dobře uvědomoval, že místo něj samého mohl být prezidentem někdo mnohem horší. Chtěl se udržet. Naprostým šokem, který znamenal konec všeho, byla pro Háchu heydrichiáda a vypálení Lidic. Tehdy se naplno ukázalo německé zlo. Od té doby se Hácha nezmohl již ani na ten nejmenší odpor a raději pouze přitakával jejich plánům.

Naproti tomu premiér Eliáš se zachoval hrdinsky. Do různých, byť méně významných funkcí, dosazoval své kamarády, kteří fungovali jako informátoři. Informace, které získávali, šli přes Eliáše na Západ. Občas se mu podařilo dokonce zpronevěřit nějaké peníze, které posílal odbojovým organizacím. V červnu 1942 byl popraven na kobyliské střelnici.

Neurath byl v září 1941 nahrazen Heydrichem, Neurath byl oficiálně odvolán ze zdravotních důvodů. Existovaly ale spekulace, že udržoval dobré vztahy s českými politiky, protože údajně moc nevěřil ve vítězství Němců ve válce. Za jeho působení se hodně rozrostl český protiněmecký odboj. Proto musel přijít Heydrich, který byl mnohem tvrdší. Časem ale váha úřadu protektora stejně upadala, většinu pravomocí přebíralo speciální německé ministerstvo pro Čechy a Moravu.

[[Kategorie:České dějiny|Druhá republika a počátek okupace]]</text>
      <sha1>05oa53g3ifl6wdi2ppqoguuj31z3lfj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České dějiny/Domácí odboj &amp; Protektorát</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2947</id>
    <revision>
      <id>35788</id>
      <parentid>25214</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:37:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5609" xml:space="preserve">Mezi Čechy za protektorátu byl široce rozšířen odpor, to znamená drobné sabotáže nebo záměrně nezodpovědná a pomalá práce. Lidé také přepisovali nápisy protektorát na &quot;pro tentokrát&quot;. Na Slovensku byla situace odlišná - existence samostatného Slovenského štátu byla zcela závislá na třetí říši. S tím, jak se během války horšila situace Němců na frontě, tak postupně narůstal i odpor Slováků k vlastnímu státu.

Odpor proti okupaci se ventiloval na veřejnosti například v září 1939. Tehdy proběhly velké demonstrace u příležitosti prvního výročí Mnichova. Další nepokoje proběhly při pohřbu dělníka Sedláčka a studenta Opletala, kteří byli zabiti v září. Tyto demonstrace byly tvrdě potlačeny a 17. listopadu 1939 byly jako pomsta uzavřeny české vysoké školy. Celá jedna generace přišla o vzdělání.

První náznaky odboje začínají už za druhé republiky. Jsou spojeny s osobou Přemysla Šámala. Jeho skupina se jmenovala Politické ústředí. Měl zkušenosti už z protirakouského odboje, který byl ale prováděn za naprosto odlišných podmínek. Rakušané za první války potřebovali Čechy především usmířit, aby nedělali tolik problémů, represe proti odboji nebyla tak důsledná.
Politické ústředí bylo brzy rozprášeno. Jako mnohem významnější se nakonec ukázala Obrana národa, kde byli často legionáři či sokolové. Jejich práce byla mnohem profesionálnější a dosáhli větších úspěchů. Dále existoval petiční výbor Věrni zůstaneme, do kterého vstoupila řada intelektuálů. Činnost odboje byla zejména z počátku velmi nekoordinovaná, časem se podařilo vytvořit jakési velení - ÚVOD (ústřední výbor odboje domácího).

Komunistický odboj stál zpočátku mimo Úvod. Komunisté byli ve svízelné situaci, mnozí dokonce spáchali sebevraždu. Po celou dobu první republiky se těšili, že jednou budou po boku Stalina bojovat proti třídní společnosti. Najednou byl uzavřen pakt Ribbentrop-Molotov, který fakticky znemožnil českým komunistům postavit se Němcům. Svůj postoj samozřejmě změnili po německém útoku na Sovětský svaz, do této doby se ale český komunistický odboj nacházel v dosti schizofrenní pozici.

Za komunismu byla interpretace protiněmeckého odboje zcela odlišná. Říkalo se, že Češi pod vedením komunistické strany bojovali proti okupantům. To je naprostý nesmysl.
Odboj jakžtakž fungoval do září roku 1941. Tehdy byl oficiálně pro zdravotní důvody odvolán protektor Konstantin von Neurath (stal se velvyslancem v Turecku). Byl nahrazen vzdělaným Reinhardem Heydrichem, který měl již bohaté zkušenosti z kontrarozvědky a byl jedním z tvůrců SS. Neurath byl proti němu pouhý úředníček, Heydrich měl velmi dobré jméno přímo v Berlíně.
Heydrich ihned po svém nástupu do úřadu protektora vyhlásil stanné právo. Soudy byly prováděny vojáky, bylo zrušeno důkazní řízení i obhajoba. Existovaly pouze tři možné rozsudky: koncentrák, smrt nebo milost. V prvních týdnech Heydrichova úřadování bylo do koncentráků odvlečeno 2000 lidí, 500 bylo popraveno.

Heydrich zavedl politiku cukru a biče. Dobře si uvědomoval, že v Čechách je velký průmyslový a zbrojařský potenciál. Kdo chodil do práce a nestýkal se s odbojáři, tak měl klid. Heydrich dokonce výrazně zvýšil příděly, takže stoupla životní úroveň. Kdo ale odmítl spolupracovat, tak po něm Gestapo tvrdě šlo. Do jara roku 1942 se podařilo téměř celý odboj zlikvidovat.

Příkaz k odstranění Heydricha vydala přímo exilová vláda v Londýně. Jednak proto, aby prokázala svoji akceschopnost, jednak aby byl náš odboj svými činy srovnatelný s okolními národy, což byl nezbytný předpoklad pro vybudování dobré pozice pro případná poválečná vyjednávání. Například v Jugoslávii či Polsku byl odboj mnohem rozšířenější, což bylo do značné míry dáno příhodnějšími přírodními podmínkami. Beneš celkem vyslal do Československa desítky ozbrojených výsadků, které se měly pokoušet organizovat lokální odbojové skupiny a podávat do Londýna zprávy o situaci. Tyto výsadky šly prakticky na jistou smrt.

Skupině Antropoid, která byla shozena do Polabí severovýchodně od Prahy, se podařilo 27. května 1942 spáchat atentát na Heydricha. V zatáčce u pražské Bulovky vyhodili protektorovu limuzínu do vzduchu. Heydrich zemřel za pět dní v nemocnici na Bulovce. Asi na dva měsíce poté bylo opět vyhlášeno stanné právo, které životem zaplatily tisíce lidí. Atentátníci, parašutisté Kubiš a Gabčík, se ukrývali v bytech a nakonec v kostele v Resslově ulici. Tam je také kvůli informaci od zrádce Čurdy nalezlo Gestapo. Místo věznění oba parašutisté zvolili sebevraždu. Součástí represí, které krátce po úspěšném atentátu následovaly (tzv. heydrichiáda), bylo vypálení Ležáků a Lidic.

Na Heydrichovo místo nastoupil K. H. Frank. Ten vydal ihned rozkaz k zavraždění 10 000 Čechů. Hitler ale tento rozkaz sám zrušil, potřeboval v protektorátu udržet klid a rychlou zbrojní výrobu. Vyvraždění Ležáků a Lidic velmi pomohlo zahraniční vládě. Již před atentátem, v červnu 1941, byla uznána legitimita exilové vlády. Velmoci uznaly, že Hácha byl pouze nastrčená figurka. V srpnu 1942 byla oficiálně zrušena Mnichovská dohoda.

[[Kategorie:České dějiny|Domácí odboj &amp; Protektorát]]</text>
      <sha1>fo8utmt5jhz2eohjgz7d47w0z5b0qe9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České dějiny/Zahraniční odboj &amp; Češi za 2. světové války</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2948</id>
    <revision>
      <id>35817</id>
      <parentid>17904</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:37:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3066" xml:space="preserve">Prezidentem byl Hácha, premiérem Beran, později Eliáš, nejvýznamnějším protektorem K. H. Frank. K atentátu na Heydricha došlo v květnu 1942. Norimberské zákony u nás začaly platit tři měsíce po okupaci, společně s tím začalo poněmčování majetku. Před válkou na území Československa žilo 120 000 Židů. Již v roce 1941 začaly transporty do Terezína.

V Letech u Písku vznikl tábor pro občany nepohodlné režimu. Časem se tam vytvořila převaha Romů, kteří tam byli drženi českými dozorci a postupně byli odváženi do Osvětimi. Přímo v Letech zemřelo celkem asi 320 lidí, většinou na nemoci.

Prezident Beneš byl v emigraci už od podzimu roku 1938. Usadil se v Londýně a snažil se přesvědčit velmoci o tom, že uzavření Mnichovské dohody byla zásadní chyba, a hledal uznání pro svou exilovou vládu. Ta byla ustavena v červenci roku 1940. Beneš zůstával prezidentem, Jan Masaryk ministrem zahraničí, premiérem lidovec Jan Šrámek. Hlavním úkolem vlády byla organizace odboje. Situace nebyla nepodobná té z první války. Bylo potřeba velmocím ukázat, že česká vláda protektorátem nesouhlasí.

Legitimita vlády byla Brity uznána již v červnu 1941, plného respektu se jí dostalo ale až po heydrichiádě. Přestože Mnichovská dohoda byla v srpnu 1942 odvolána, trauma, které našim politikům způsobila, se mělo ještě několikrát projevit.
Roku 1943 došlo ke schůzce mezi Benešem a Stalinem. Československo tam podepsalo se Sovětským svazem smlouvu o ochraně před Německem. Stalin se dále zaručil, že nebude zasahovat do naší vnitřní politiky a zároveň si prosadil, že v poválečných českých vládách budou sedět komunisté.

Za druhé války působilo v zahraničí množství českých vojáků. Mnoho jich odešlo do Polska, protože tam se všeobecně očekával počátek války. Polsko bylo společně s Francií největším nepřítelem Hitlera. České jednotky v Polsku vytvářel Ludvík Svoboda. Dvě české divize se rovněž zformovaly na Sibiři, ve městě Buzuluk, kde velel Heliodor Píka.

Mnoho českých vojáků z Polska narychlo po začátku války odcházelo do Francie, protože polská armáda neměla proti Wehrmachtu šanci. Ve Francii se ovšem Češi vřelého přijetí nedočkali, protože Francie stále považovala Československé záležitosti za vyřízené Mnichovem. Z tohoto přístupu nikdo zrovna nadšen nebyl, ale přece jen to byla Francie, která ve Versailles Československo spoluvytvářela, a byla největší šance, že se bude bránit. Nakonec byl Čechům dovolen vstup do zahraničních legií.

Ve Francii a Anglii působily řádově tisíce našich vojáků, z toho asi 600 letců. Většina přeživších legionářů, kteří nasadili své životy za obnovení naší nezávislosti, skončila rozhodnutím zločinného poúnorového režimu ve věznicích a tzv. nápravných zařízeních.

[[Kategorie:České dějiny|Zahraniční odboj &amp; Češi za 2. světové války]]</text>
      <sha1>81sbytp1umke2wg4jqgpb9hysvpxzku</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České dějiny/Osvobození</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2949</id>
    <revision>
      <id>39587</id>
      <parentid>35799</parentid>
      <timestamp>2019-05-28T20:21:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>62.245.66.107</ip>
      </contributor>
      <comment>Opraven překlep</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4187" xml:space="preserve">Velmi specifický průběh mělo osvobození na Slovensku. V létě 1944 vypuklo Slovenské národní povstání (SNP). Na Slovensku krátce po začátku války zavládla velká euforie z vlastního státu, která ale byla brzy (během roku 1943) vystřídána frustrací. Existence Slovenského štátu byla přímo spjata s Německem, na které již táhli vojáci z východu i západu. Slovenský klerofašistický režim mohl být odstraněn jedním Hitlerovým pohybem. Zavládl proto strach, co bude po válce.

Na činnosti Slovenského štátu tedy leží i obrovská morální zátěž: jeho představitelé sami od sebe, bez přímého příkazu z Německa, provedli poněmčení majetku a odvezli desítky tisíc slovenských Židů do Osvětimi. Proto i na Slovensku existoval odboj, který v období po heydrichiádě znovu nabíral na síle.

Tato, tzv. třetí generace odboje (první byla ještě ta, co bojovala proti Rakousku, druhá byla zlikvidována při heydrichiádě), intenzivně spolupracovala s partyzány, kteří na Slovensko pronikali přes hory z východu. Významnou ilegální organizací byla skupina R3 a Slovenský národní výbor, který se zformoval kolem generála Goliána. Jejich společným cílem bylo vyvolání protiněmeckého povstání.

O tomto záměru se ovšem donesla zpráva německému velení a okamžitě na Slovensko přesunuli z Maďarka tři plně vyzbrojené divize. Slováci chtěli své povstání zkoordinovat s příchodem Rusů z východu. Příchod těchto německých posil ovšem povstání předčasně vyprovokoval. Rudoarmějci se navíc opozdili, neboť se oproti plánům protáhla karpatsko-dukelská operace.
Povstání se dobře rozbíhalo ale ztroskotalo na zpoždění Sovětů, přesto revoluční jednotky ovládly okolí Banské Bystrice a po válce to mohli použít jako důkaz, že ne celý národ byl na německé straně.

V Čechách fungovala Česká národní rada, v jejímž čele byl Albert Pražák. Velitelem vojenských operací byl Karel Kutlvašr. Na Českomoravské vrchovině operovalo 8 000 partyzánů. Už 1. května 1945 začalo pod vlivem informací z okolí Berlína spontánně docházet k lokálním převratům.

5. května 1945 bylo vyvoláno z popudu Českého národního výboru povstání v Praze. Zpočátku se situace nevyvíjela dobře, bez příjezdu posil v podobě Rusů či Američanů by bylo brzy poraženo. V Čechách byla milionová armáda skupiny Mitte, která zde navíc neměla žádného zásadního nepřítele. Hlavní proudy rudoarmějců se totiž valily přes Rakousko a Polsko.

Již v prvních květnových dnech dorazili Američané k demarkační linii (tj. zhruba na spojnici České Budějovice - Plzeň) dohodnuté na konferenci v Jaltě v únoru 1945. Nabízeli Rusům, že Prahu osvobodí. Rusové ale odpověděli, že jejich tanky jsou již před Prahou a že by tam jeli zbytečně. Nebyla to ale pravda. První Vlasovci, kteří Prahu nakonec osvobodili, přijeli až 7. května. Do té doby se Pražané zoufale bránili na barikádách.

Pražské povstání vypuklo v porovnání s ostatními místy v zahraničí relativně pozdě. To bylo způsobeno velkým strachem z toho, jak se zachová početná německá armáda, která se na našem území zdržovala. Pokud by se opevnila, o Prahu by se tvrdě bojovalo. Velení Němců už ale vědělo, že je všemu konec, a snažili se udělat si alibi a zároveň se dostat spíše do amerického zajetí.

Vlasovci byla velmi specifická vojenská jednotka. Vojáci v ní pocházeli z Ukrajiny a západního Ruska. Když na počátku války Němci postupovali směrem na východ, tak se k nim tito vojáci přidali. Z třicátých let si totiž dobře pamatovali, že nic nemůže být horší než Stalinovy čistky. Téměř po celou dobu války potom již bojovali na straně Němců. Druhý obrat provedli až v samotném závěru války. Potřebovali se dostat přes Prahu do Plzně a do amerického zajetí, protože Sověti by je za jejich zradu nejraději viděli viset. Nakonec se jim to nepodařilo a padli do sovětského zajetí.

[[Kategorie:České dějiny|Osvobození]]</text>
      <sha1>mxf54oleqvstq477abow8y459ikvvvz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České dějiny/Československo po válce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2951</id>
    <revision>
      <id>35822</id>
      <parentid>9839</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:37:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6824" xml:space="preserve">Určující osobou zahraniční politiky byl stále Edvard Beneš. Podoba budoucího Československa se dohadovala již během války. Do značné míry bylo další směřování státu determinováno Benešovým traumatem z Mnichova. Stále v něm přetrvával pocit, že jediní, kdo nezradili, jsou Sověti.

Před válkou existovala dohoda (tzv. východní Locarno), kterou bylo zaručeno umístění našich hranic s Německem. Dohoda říkala, že pokud nás Němci napadnou a pomůže nám Francie, tak nám musí pomoct i SSSR. Při okupaci nám Francouzi samozřejmě nepomohli, když ji de facto v Mnichově zařídili. Sověti tedy také žádné akce nepodnikli. Po válce celou situaci ale dezinterpretovali tak, že pomoct chtěli, ale nemohli.

O Československu se v Moskvě jednalo již během roku 1943. Beneš tam mimo jiné dohodl, že se sověti nebudou míchat do naší vnitřní politiky. Roku 1945, když se už blížil konec války, byl dohodnut vznik národní fronty. Do té nebyly vpuštěny pravicové strany. Byla to pomsta za to, jak se chovaly za druhé republiky, kdy mnohé strany projevily fašizující tendence.

Do národní fronty nebyli vpuštěni Agrárníci ani Národní demokraté, zakázání byli rovněž slovenští luďáci. Dostali se tam lidovci, sociální demokraté, komunisti a národní socialisté. Velmi vypočítavě se zachovala komunistická strana, která měla jedno vedení, ale rozdělila se na českou a slovenskou část, z nichž každá později do vlády nezávisle na sobě prosadila své ministry.

V Moskvě bylo dohodnuto rovněž složení poválečné československé vlády - tzv. košické vlády. Dohromady v ní zasedlo 25 ministrů, z toho 8 Slováků. Celkem tam bylo 5 bezpartijních ministrů a 7 komunistů.

Premiérem se stal Zdeněk Fierlinger - jedna z nejodpornějších postav českých dějin. Byl členem sociální demokracie, ale zároveň agentem KGB. Donášel zprávy o všem, co se v českých stranách dělo. Beneš ho prokoukl, ale až příliš pozdě.
Národní fronta byla ustavena pod záminkou sjednocení národa a společného budování nové země. Vše ale bylo již od počátku projektováno tak, aby národní frontu dříve či později ovládli komunisté. Kdo se do národní fronty nevešel, pozbyl právo veřejně šířit svůj názor.

Beneš neměl o fungování demokracie v Sovětském svazu žádné iluze. Stále ale věřil v to, že důsledkem sovětského působení v Evropě bude určité zkulturnění tamní politické atmosféry. Doufal, že se ruská politika umoudří. Věřil, že my, jako Slované, máme k Rusům blízko. Dosti to připomínalo nálady z doby národního obrození. Zároveň jsme se ale po dlouhou dobu pohybovali v západo- a středoevropském prostředí. Proto z nás chtěl Beneš vytvořit most mezi Východem a Západem. V bipolárním světě, který po válce krystalizoval, to ale nešlo.

První velkou deziluzí pro Beneše byla zkušenost s chováním Rusů v Zakarpatské Rusi. Tu během roku 1944 obsadila Rudá armáda. Benešovou snahou bylo obnovit Československo v předmnichovských hranicích. Stalin si ale zabral kus našeho území a odmítal ho pustit. V srpnu 1945 Rus oficiálně připojil k Sovětskému svazu.

Velkým poválečným tématem bylo vyřešení otázky českých Němců. Během války se uvažovalo o separátním míru, jehož součástí by bylo postoupení Sudet Německu. Přemýšlelo se i o autonomii pro německé oblasti. Nejradikálnější návrhy přicházely z řad domácích odbojářů, kteří byli denně konfrontováni s německým terorem (zejména během heydrichiády).
Nakonec i u exilové vlády převládl radikálnější názor - odsun. Jako první velmoc jej odsouhlasil Sovětský svaz. Stalinovi šlo pouze o to, aby Čechy do Moskvy dostal kvůli každé žádosti. Byl schopen odsouhlasit cokoliv jenom proto, aby stoupla jeho aura v českých očích. Nakonec odsun odsouhlasila i většina západoevropských států jenom proto, aby to nevypadalo, že už tady Stalin šéfuje.

Bezprostředně po válce nastal neorganizovaný divoký odsun. Během něho bylo vyhnáno asi 600 000 lidí. Již v květnu 1945 se spontánně vytvářely skupiny &quot;odbojářů&quot; a &quot;hrdinů&quot;, kteří zašli do vedlejší vesnice a Němce tam postříleli. Do značné míry je jejich chování ospravedlnitelné zkušeností z války, to ale nesnímá odpovědnost z jednotlivců, kteří byli schopni někoho na místě bez soudu popravit. Docházelo například i k takovým excesům, při kterých bylo například kdesi do Labe naházeno několik německých rodin.

Detaily organizovaného odsuny byly dohodnuty na konferenci v Postupimi. Odsun probíhal během jara a léta 1946. Němcům v konkrétní oblasti byly dány třeba dvě hodiny na to, aby si sbalili věci do určité hmotnosti a jelo se. Přijížděli do vypáleného Německa, kde se z nich stali občané druhé kategorie. Přicházeli spolu s miliony vyhnanců z dalších zemí.
Během odsunu byl uplatněn princip kolektivní viny a navíc byla zásadně pošlapána presumpce neviny. Do odsunu šli všichni Němci, kteří neprokázali, že byli antifašisté, nebo byli sami za války za něco pronásledováni. Prokázat skutečnost, že někdo byl či nebyl antifašista nebo že ukrýval doma Žida, je ovšem prakticky nemožné. Do odsunu tak byly nespravedlivě zahrnuty stovky lidí. Přesto v Československu tisíce Němců zůstaly, například jako odborníci v průmyslu.
Vláda do uvolněného pohraničí posílala až na výjimky různé problémové skupiny obyvatel, sociální případy, Romy či Maďary ze Slovenska, kde bylo potřeba rozptýlit početnou a koncentrovanou menšinu. I o jejím odsunutí se uvažovalo, ale velmoci nakonec nesvolily. Nově příchozí lidé neměli k pohraničí žádný vztah. Do klína jim spadly domy i pozemky, vše po Němcích. Začala devastace, která se ještě zrychlila během čtyřiceti let vlády rudé lůzy.
Po válce probíhaly tzv. retribuční soudy, jejichž úkolem bylo potrestat kolaboranty a další činitele protektorátu. Souzena byla i spousta politiků, například Beran, za jehož působení se k fašismu přiblížili Agrárníci. Seděl i Hácha (nakonec ve vězení i umřel), přestože nikdy nikoho neudal. Jenom byl starý, zlomený a nestatečný. Důsledkem retribucí byla i ztráta nezávislosti soudů, protože na ně byl vyvíjen obrovský tlak ze strany veřejnosti. Pokud někdo nebyl odsouzen, tak příslušného soudce druhý den vláčeli v novinách, že je sám kolaborant. Celkem se retribuce týkaly 80 000 obviněných, 30 000 bylo odsouzeno, 800 popraveno.

[[Kategorie:České dějiny|Československo po válce]]</text>
      <sha1>cnpa77i4detkhr9i1jzw1sbj766z38a</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České dějiny/Cesta k únoru</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2952</id>
    <revision>
      <id>45569</id>
      <parentid>42318</parentid>
      <timestamp>2022-04-03T04:07:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6016" xml:space="preserve">Již krátce po válce došlo ke '''znárodnění''' strategického průmyslu a bankovnictví. Tyto kroky podporoval i [[w:Edvard Beneš|Beneš]]. Nešlo o žádnou kolektivizaci, tu zatím neprosazovali ani [[w:Komunismus|komunisté]], protože by se poškodili před volbami.

Výrazným zlomem ve vývoji směrem ke komunistické diktatuře byly volby v roce 1946. [[w:KSČ|KSČ]] získala v rámci celého státu 38 % hlasů. Nutno podotknout, že na Slovensku vyhráli demokraté, v Čechách získali komunisté téměř 40 %. Situace jim hrála do karet. Většinu našeho území osvobodili Rusové, obdiv k [[w:SSSR|SSSR]] byl po [[w:Mnichovská dohoda|Mnichovu]] pochopitelný. Vláda navíc provedla pozemkovou reformu, podobnou jako za [[w:První republika||první republiky]], kterou komunisté prezentovali jako rozdání půdy lidu.

Komunisté provedli chytrou účelovou změnu volebního systému pod heslem &quot;'''nedáte-li červený, dejte aspoň bílý'''&quot;. Bílý lístek byl prázdný. Do uren jej házeli zejména lidé, kteří si v levicové [[w:Národní fronta|národní frontě]] nemohli žádnou stranu vybrat. Tím se velmi snížil potenciální volební zisk demokratických stran v národní frontě. Tyto prázdné hlasy se pak navíc rozpočítaly mezi ostatní, takže 40 % tohoto hlasu šlo KSČ.

Po volbách se premiérem stal [[w:Klement Gottwald|Gottwald]]. KSČ obsadila další významná ministerstva - vnitro, zemědělství a de facto i obranu, kde seděl &quot;nestraník&quot; [[w:Ludvík Svoboda|Ludvík Svoboda]].

Komunisté začali hrát ve vládě šikovné divadlo. Při jednání vlády své požadavky vždy účelově nadsazovali a radikalizovali, čímž vyvolali hádku s demokratickými ministry. Tu uklidňoval Gottwald, který si tak vybudoval image mistra kompromisu, a komunistické požadavky mírnil. Výsledná dohoda ale nakonec většinou byla po chuti KSČ.

Komunisté však rozjeli další hry, které měly za cíl zdiskreditovat zbylé demokratické strany. Důsledkem bylo několik afér, jejichž liknavé vyšetřování policií (kterou ovládli komunisté) v konečném důsledku způsobilo pověstnou [[w:Demise|demisi]] části vlády v roce 1948. Tak bylo KSČ naneštěstí umožněno, aby ve vládě získala většinu.

Aby mohli komunisté rozjet takovéto politické šikanování, museli mít pod svou kontrolou policii. To se podařilo hned od roku 1946, kdy do křesla ministra vnitra usedl komunista jménem [[w:Václav Nosek|Václav Nosek]]. Ten nastrkal na různé posty v policii lidi, kterým mohl důvěřovat, že různá vyšetřování budou obracet ve prospěch komunistické strany.

První velkou akcí na očernění demokratů byla tzv. [[w:mostecká aféra|mostecká aféra]]. Za mosteckými národními socialisty byli vysláni komunističtí provokatéři, kteří se vydávali za agenty [[w:CIC|CIC]], a nabízeli jim pomoc při boji proti komunismu v Čechách. Z této akce nakonec velký skandál (který by komunisté využili ve svůj prospěch) ještě nevzešel.

Další proslulou akcí byla &quot;[[w:Balíčková aféra|balíčková aféra]]&quot;. Z komunistického ústředí v [[w:Olomouc|Olomouci]] bylo odesláno několik dopisních bomb, které byly adresovány ministrům z ostatních stran. Žádná z nich nikoho nezranila, jedna selhala, zbytek byl včas rozpoznám a zneškodněn pyrotechnikem. Následné vyšetřování bylo zmanipulováno tak, aby byla prokázána smyšlená provokace demokratických stran vůči komunistům. Demokraté si měli bomby údajně poslat sami, aby mohli podezřívat komunisty.

Nezávislé vyšetřování vedené ministrem spravedlnosti, kterým byl lidovec [[w:Prokop Drtina|Prokop Drtina]], ale za odesilatele označilo právě olomoucké komunisty. Mimochodem - vyšetřovatel z ministerstva spravedlnosti, který se dopátral pravdy, byl po převratu umučen [[w:StB|StB]].

Evidentní manipulace vyšetřování vadila demokratům, proto vyvíjeli tlak na ministra vnitra Noska, aby vrátil policii její nezávislost. Krize se vyhrotila v prvních měsících roku 1948. V roce 1946 před volbami měla KSČ vizi, že během dvou let si upevní postavení a ještě výraznějšího úspěchu dosáhne v roce 1948 v komunálních volbách.

Výše popsané aféry ale na veřejnosti jednoznačně vyznívaly v neprospěch komunistů. KSČ měla strach z výrazné porážky v blížících se volbách. Proto bylo jejich prioritou co nejvíce urychlit přebírání moci ve státě. V zimě roku 1948 přijel do Prahy sovětský vyslanec [[w:Valerian Zorin|Valerian Zorin]], aby přechod k diktatuře uspíšil.

Komunisté začali vyvíjet obrovský tlak na [[w:Edvard Beneš|prezidenta]]. S pomocí svých základních organizací vždy navezli do Prahy pár tisíc dělníků a milicionářů, dělali demonstrace a zavalili úřady tunami peticí. V Benešovi se Gottwaldovi podařilo díky neústavním a nečistým metodám vyvolat dojem, že v zemi hrozí [[w:Občanská válka|občanská válka]].

V únoru roku 1948 podali demokratičtí ministři na protest proti praktikám komunistů demisi. Věřili, že se stejně zachovají všichni ministři kromě těch za KSČ, kterých tam bylo pouze osm. Kdyby odstoupila většina členů vlády, padla by celá vláda. Beneš by pak jmenoval nějaký úřednický kabinet a v předčasných volbách by KSČ s největší pravděpodobností propadla.

Jenomže rezignaci nepodal dostatečný počet ministrů - jen ti za národní socialisty, lidovce a Slováci. Dohromady 12 lidí. Pro pád pětadvacetičlenné vlády jich bylo potřeba 13. Naprosto fatálně selhal například [[w:Jan Masaryk|Jan Masaryk]], který zůstal. Neodstoupili ani sociální demokraté, kteří s KSČ tiše spolupracovali. Beneš v dojmu, že společnost je na pokraji rozkladu, demise přijal. Premiér Gottwald volná místa zaplnil komunisty.
Tak se komunisté dostali k moci.

[[Kategorie:České dějiny|Cesta k únoru]]</text>
      <sha1>0g72jkqbhgvlp0sy8bnv81ph5y2jajk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České dějiny/Padesátá léta - budování komunismu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2953</id>
    <revision>
      <id>45494</id>
      <parentid>35800</parentid>
      <timestamp>2022-03-27T14:07:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7300" xml:space="preserve">Komunistická diktatura není obdobím kontinuálního teroru, ale lze vypozorovat období tužší a mírnější. 25. února 1948 nedošlo k žádnému výraznému předělu, mnoho lidí si neuvědomilo, k čemu došlo. K prvnímu velkému vystřízlivění došlo až po intervenci sovětských vojsk při [[w:Maďarské povstání|povstání v Maďarsku]] v roce 1956.

=== Čistky ve vládě ===
V únoru 1948 došlo pouze k obměně vlády a byla nastolena většina komunistů ve vládě, přestože nadále existovala [[w:Národní fronta|národní fronta]]. I tu ale potřebovali [[w:KSČ|komunisté]] oslabit, neboť v ostatních stranách národní fronty existovaly stále silné demokratické síly. [[w:StB|Státní bezpečnost]] začínala zatýkat představitele ostatních stran. Uprchnout musel primátor Prahy [[w:Petr Zenkl|Zenkl]], byl uvězněn ministr [[w:Prokop Drtina|Prokop Drtina]].

V principu šlo o to, aby v každé straně převážili lidé typu [[w:Zdeněk Fierlinger|Fierlingera]] v [[w:Česká strana sociálně demokratická|sociální demokracii]] - to znamená, aby to byli převlečení přisluhovači komunistické strany a kolaboranti s StB, popř. [[w:KGB|KGB]]. V případě [[w:Strana lidová|lidovecké strany]] se to podařilo prosazením kněze [[w:Josef Plojhar|Plojhara]] do jejího čela. Odvážných poslanců, kteří se protiústavním praktikám komunistů v politice veřejně postavili, bylo málo - například [[w:Milada Horáková|Milada Horáková]]. Postupem času se podařilo vytvořit tzv. [[w:Obrozená národní fronta|obrozenou národní frontu]], která komunisty tolerovala.

Významným dnem v přechodu ke komunistické diktatuře byl 10. březen 1948. Tehdy spáchal sebevraždu (nebo byl zavražděn) [[w:Jan Masaryk|Jan Masaryk]]. Byla rovněž dále obměněna vláda a [[w:Parlament|parlament]] jí toho dne v atmosféře strachu odsouhlasil program.

=== Volby a provokatéři ===
Ještě v roce 1948 se konaly volby. Komunisté si přes všechny represe nemohli být jisti vítězstvím. Proto zavedli jednotnou kandidátku, ve které se nedalo hlasovat preferenčními hlasy. Navíc byly z volebních místností odstraněny plenty a prázdné lístky byly barevně odlišeny. Lístky vůbec nebyly v obálkách, takže všichni viděli, kdo co do uren hází. Komise byla složena ze samých komunistů. Vše bylo nastaveno tak, aby mohl být výsledek voleb pozměněn ve prospěch KSČ, což bylo vzhledem k nevalné podpoře KSČ potřeba.

V 50. létech zavládla ve společnosti strašlivá atmosféra. KSČ se sice zbavila mnoha členů politické opozice, ale toho si obyčejní lidé moc nevšimli. Proto bylo potřeba, aby z každé vesnice někdo zmizel, jinak nebylo možné vyvolat celospolečenský strach. Na to byla použita celá řada agentů provokatérů, kteří jakoby vytvářeli odboj. Chodili a říkali, že brzo přijedou Američani a bude opět demokracie a že je potřeba připravit jim půdu. Pokud lidé uvěřili a nabídli jim spolupráci, šli okamžitě do vězení.

=== Politické procesy ===
Komunistické represe v první řadě postihovala politiky z demokratických stran, především z národně socialistické strany (Horáková, Zenkl, Drtina) a lidovců ([[w:Jan Šrámek|Šrámek]], [[w:Rudolf Beran|Beran]]). S těmito lidmi proběhla první vlna [[w:Politický proces|procesů]].


Následoval zákrok proti [[w:Československý protinacistický odboj|protiněmeckému odboji]] (první proces byl s [[w:Heliodor Píka|Heliodorem Píkou]]) a dalším osobám, které prošly válkou (ať už na západní nebo východní frontě). Všichni lidé, kteří byli ve válce, měli zkušenosti z armády a teoreticky byli schopni zorganizovat odbojové skupiny. Po válce navíc byla mezi lidmi spousta zbraní, které tu nechali Němci.

V třetí vlně přišly na řadu [[w:Církev|církve]], neboť jejich filosofie se zásadně příčily materialistickému [[w:Marxismus|marxismu]]. Kontemplativní řády byly okamžitě zrušeny a řeholníci internováni v klášterech v [[w:Želivský klášter|Želivi]] a v [[w:Broumov|Broumově]]. Ženské řády byly uzavírány pomaleji, protože řádové sestry často pracovaly například v nemocnicích. Navíc bylo potřeba odstranit morální oporu, kterou církev představovala pro mnoho lidí na venkově.

Politici zpravidla končili ve vězení zřízeném ve slovenské pevnosti [[w:Leopoldov|Leopoldov]]. Z odsouzených přežil málokdo, mezi dozorci bylo několik sadistů a byl tam nedostatek jídla. Situace tam i jinde se mírně zlepšila až po smrti [[w:Gottwald|Gottwalda]]. Odbojáři bývali zavíráni na [[w:Mírov|Mírově]].

=== Kolektivizace ===
Na venkově byl likvidován selský stav, půda byla zabavována. Největší problémy s [[w:Kolektivizace|kolektivizací]] byly na jižní Moravě, kde byla spousta rodinných statků se staletou tradicí.

Po stabilizaci komunistického režimu se vytvořila vůdčí skupina:
* Klement Gottwald (prezident)
* [[w:Antonín Zápotocký|Antonín Zápotocký]] (premiér)
* [[w:Rudolf Slánský|Rudolf Slánský]] (předseda [[w:ÚV KSČ|ÚV KSČ]])
* [[w:Antonín Novotný (1904-1975)|Antonín Novotný]]
* [[w:Alexej Čepička|Alexej Čepička]] (vzal si dceru prezidenta republiky [[w:Gottwald|Gottwalda]], intrikář a kariérista, tvůrce politických procesů a vůdce ekonomické devastace, ministr obrany a hospodářství, tvůrce vojensko-průmyslového komplexu)
* [[w:Václav Kopecký|Václav Kopecký]] (ministr kultury).

Za pozdějšího členství v [[w:RVHP|RVHP]] se [[w:Československo|Československo]] orientovalo hlavně na těžbu uhlí a [[w:Těžký průmysl|těžké strojírenství]], do značné míry kvůli Čepičkovi.

=== Plánované hospodářství ===
Komunisté viděli, že devastují hospodářství země, životní úroveň obyvatelstva klesala, na trhu chybělo spotřební zboží, zato nám ale nechybělo uhlí ani ocel. Komunisté vinu za tento stav svedli na vnitřního nepřítele, který byl přímo ve straně a sabotoval její práci. Už od roku 1948 se na ministerstvu vnitra pohybovala skupina sovětských poradců, kteří radili, jak toho vnitřního nepřítele najít.

=== Slánského proces ===
Výběr obětí se zpočátku měnil a neustálé výslechy kvůli smyšleným zločinům přiváděly české komunisty do pozic Alenek v říši divů. Nakonec zůstalo u obvinění Slánského z přípravy vraždy Gottwalda, přitom Slánský sám byl fanatický komunista. Pro Slánského to byla neskutečně absurdní situace, když mu vtloukali do hlavy, že s [[w:Tito|Titem]] plánovali svržení komunismu.

Během pobytu ve vězení se musel naučit svou řeč k soudu, scénář už byl připraven dlouho dopředu. Rudolf Slánský byl za zcela vykonstruovaná obvinění odsouzen k [[w:Trest smrti|trestu smrti]]. S odstupem času začaly procesy i se samotnými vyšetřovateli Slánského. Tyto lidi se obecně během výslechů podařilo zlomit mnohem dříve než skutečné politické činitele, neboť tito vyšetřovatelé hned od začátku věděli, jaké divadlo je proti nim hráno a co je čeká.

[[Kategorie:České dějiny|Padesátá léta - budování komunismu]]</text>
      <sha1>3tv8cm188z22kc7qksrghf343j9ipwh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České dějiny/Šedesátá léta</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2954</id>
    <revision>
      <id>41716</id>
      <parentid>41715</parentid>
      <timestamp>2020-05-16T05:49:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>94.113.207.184</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3284" xml:space="preserve">V roce 1957 došlo ke střídání na Hradě. Zemřel Zápotocký, nastoupil Novotný, který byl méně radikální. Zavedl některé reformy, částečně decentralizoval hospodářství, produkce zboží více reagovala na skutečnou poptávku. V závěru 50. let bylo hospodářství v dobré kondici, což se o 60. létech říct nedá. Dočasně ale došlo k euforii. Novotný v roce 1960 přišel s projevem, ve kterém prohlásil budovatelskou fázi komunismu za ukončenou. Prohlásil, že tu již máme fungující socialismus, dobrý základ ke komunismu. Byla přijata nová ústava. Země se přejmenovala z Československé republiky (ČSR) na Československou socialistickou republiku (ČSSR).

:''Pozn. autora: Těžko lidi soudit - je rozdílné být komunistou před válkou, během padesátých let a po roce 1968. Po válce byl marxismus pro mnoho lidí díky své jednoduchosti velmi přitažlivý. Pokud někdo vyrůstal v komunistické rodině, tak mohl jen těžko v 50. létech prozřít. Procesům v té době nevěřili jen zarytí demokraté. Velkým &quot;sítem&quot; byl právě rok 1968, kdy odmítla dále spolupracovat celá řada komunistů z 50. let. Z této skupiny lidí se pak rekrutovala řada chartistů. ''

V 60. letech nastoupila nová generace, která nezažila nic jiného než komunismus. Vyrůstali za protektorátu, zažili německé represe a přídělový systém. Pokud jejich rodiče byli za první republiky dělníky, tak věděli, že za kapitalismu byla hospodářská krize a dělnictvo na tom bylo bídně. Všichni této generaci vemlouvali, jak se mají skvěle. Jakýkoliv kontakt ze Západu jim ale přinášel zprávy o tom, že je to pouze iluze. Byla to nespokojená generace, oprávněně. V 60. létech bylo několik velkých amnestií. Vězni, i političtí, se dostali zpět mezi lidi a začínalo se mluvit o procesech.

Amnestie podstatně ovlivnily změnu celkové atmosféry ve společnosti. Většina politických vězňů měla pod hrozbou dalších trestů zakázáno mluvit o tom, jak to v lágrech vypadalo. Stejně se z procesů ale stalo celospolečenské téma.
V 60. létech probíhaly tzv. rehabilitace, při kterých byli zpětně omilostněni mnozí političtí vězni. V roce 1970 ale byly opět zrušeny.

Začínal se také poslouchat západní rozhlas, kde se hrála západní hudba (třeba rádio Lucemburk nebo Svobodná Evropa). Začínalo se svobodněji psát i hrát v divadlech (Werich, Horníček, Semafor). K postupné pluralizaci směřovala i politika. O relativní svobodě se dá ale mluvit pouze v první polovině roku 1968. Do kin přicházely špičkové české filmy (Obchod na korze, Ostře sledované vlaky, Spalovač mrtvol).

Proměnami procházela i hudební scéna. Jazz a Rock 'n' roll byly považovány do této doby za dekadentní umění. Jak si někdo může hrát když to nemá dopředu napsaný a podle směrnice KSČ? Časem začal být tolerován alespoň orchestrální jazz a experimentovalo se s bigbeatem (Miki Volek).

Měnil se i postoj k církvím, spousta kněží se navracela z emigrace. Katolíkům bylo dovoleno vycestovat na druhý vatikánský koncil, který naprosto proměnil myšlení církve i liturgii.

[[Kategorie:České dějiny|Šedesátá léta]]</text>
      <sha1>tcs6gcs56e3ydgga0cppsqub7abptn2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České dějiny/Pražské jaro</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2955</id>
    <revision>
      <id>45512</id>
      <parentid>40902</parentid>
      <timestamp>2022-03-30T03:07:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6736" xml:space="preserve">V roce 1967 se naplno ukázal rozpor mezi očekáváním ve společnosti a tím, co bylo ochotné vedení KSČ nabídnout. Poptávka po změně byla prezentována například na sjezdu československých spisovatelů Ludvíkem Vaculíkem. Symbolem zkostnatělosti režimu se stal prezident Novotný, na kterého byl vyvíjen nátlak ze strany reformistů: Dubčeka, Smrkovského, Mlynáře a Husáka (!). Husák po invazi provedl velký obrat. V 50. létech si odseděl 10 let, měl příliš velkou slabost pro moc.

V prosinci 1967 přijel do Prahy Brežněv. Novotný od toho očekával, že mu přinese podporu pro tvrdší vedení. Brežněv ale o vývoji mnoho nevěděl a situaci zcela podcenil. Domníval se, že jde pouze o jakési vnitrostranické boje v KSČ. Odlétal se slovy &quot;je to vaše věc&quot;.

K podstatné změně došlo v lednu 1968. Proběhla komunistické konference, tzv. lednové plénum. Poté, co situaci nezachránili Rusové, došlo k dalšímu zesílení kritiky ze strany reformistů. Novotný se vzdal funkce v ústředním výboru KSČ a nechal si pouze prezidentský mandát, který byl ústavně slabší. Do čela strany se dostal Alexandr Dubček, který se na dlouhá léta po vpádu vojsk stal symbolem pražského jara. Byl to přesvědčený komunista, ale reformátor. Prosazoval hospodářské změny, směřoval k částečnému navrácení majetku. O nějakém omezení vedoucího postavení KSČ ale neuvažoval.

Novotný byl definitivně odstaven v březnu 1968, kdy odešel i z Hradu. Po tomto kroku došlo k okamžitému zrušení cenzury. Neštěstím ale bylo, že novým prezidentem byl zvolen Ludvík Svoboda, velmi slabý politik, nepostavil se třeba ani za svého kamaráda z armády Heliodora Píku, přestože již měl v době jeho procesu funkci. Svoboda zažil krátce po únoru politický pád, padesátá léta jej kvůli jeho bývalé kariéře v armádě totálně semlela. Byl vnímán jako symbol persekuce v 50. létech.

Duben 1968 přinesl nový akční plán KSČ. Ten formuloval další marxisticko-leninské směřování státu, komunisté neslevili ani z centrálního plánování v hospodářství. Byli ale ochotni částečně obnovit ostatní strany v národní frontě. V jejich vedeních byli již po dlouhá léta nastrčení agenti z KSČ. Bylo dovoleno částečné navrácení svobodného vedení a lidé začali do těchto tradičních levicových prvorepublikových stran hromadně vstupovat. Vedoucí úloha KSČ ale byla v plném rozsahu zachována. Došlo k zásadnímu přehodnocení názoru na první republiku, která začala být brána jako součást naší státnosti.

Ještě někdy na jaře roku 1968 se ve Varšavě sešla velká pětka: Východní Němci, Poláci, Bulhaři, Maďaři a Sověti. Analyzovali vývoj v Československu a zkoumali nebezpečí, jestli nějaké jiskry reforem nepřeskočily do zahraničí. Vymysleli vojenské cvičení Šumava, které se mělo konat na našem území a po kterém tu již měly preventivně zůstat vojenské jednotky. Hlavně Sověti toto cvičení využili k podrobnému zmapování terénu a k nalezení vhodných tras případné invaze.

V létě 1968 si československé vedení začalo plně uvědomovat své schizofrenní postavení. Na jedné straně se báli Moskvy, na straně druhé na ně tlačila veřejnost. V červnu sepsal Ludvík Vaculík 2000 slov, ve kterých kritizoval tempo reforem. Toto otevřené veřejné prohlášení přišlo v době, kdy se začínala šířit taková kocovina a strach, že reformy vyjdou do ztracena. Vaculík vyzýval k dotažení změn. Jeho výzva, interpretovaná v zahraničí jako kritika komunismu, již vyvolala ostrou reakci ostatních států východního bloku. V červenci do Prahy dorazila stanoviska ostatních komunistických stran. Tyto zprávy vyšly veřejně a vývoj u nás v nich byl označen za kontrarevoluci.

K prvnímu mezivládnímu jednání došlo v Čierné nad Tisou, kde byla naší vládě oficiálně tlumočena nutnost ukončení reforem. Na počátku srpna se odehrálo další jednání, na kterém byly dohodnuty dva protichůdné body. Obě strany je chápaly jako své vítězství.
Ochrana socialistických vymožeností je společnou mezinárodní záležitostí všech zemí (tzv. Brežněvova doktrína, dohodnuta 3. srpna 1968 v Bratislavě)

Územní celistvost států východního bloku je zaručena.

Dubček spoléhal hlavně na bod č. 2.

Sověti měli okupaci připravenou už v červenci. Nemohli ale přijet jen tak, potřebovali oficiální popud. Ten přišel od radikální stalinistické frakce KSČ, která s reformami nesouhlasila. Autoři zvacího dopisu byli přímo členy ÚV. Jejich apel měl tedy sílu. Žádost o intervenci napsali Bilak, Jakeš, Indra, Kapek.

V noci na 21. srpna 1968 nám sověti poslali 750 000 vojáků, 6 500 tanků a 800 letadel. Po vojenské stránce jsme byli obsazeni během jedné noci a rána. Svobodný tisk se přesunul do ilegality. Alespoň v počátcích invaze se nepodařilo umlčet sdělovací prostředky. Celá česká vláda byla držena v izolaci.

Bezprostřední vývoj v Československu byl rozporuplný. Sovětům se nepodařilo vytvořit dělnicko-rolnickou vládu, lidé stále podporovali oficiální kabinet. Po okupaci se ukázalo, že autoři zvacího dopisu jsou pro obnovení &quot;pořádku&quot; zcela nepoužitelní a nepřicházelo v úvahu, aby tu vládl nějaký moskevský generál.

Českoslovenští komunisté se ale povětšinou zachovali jako hrdinové, uspořádali vysočanský sjezd, na kterém přijali odmítavé stanovisko k okupaci. Veřejnost byla jednoznačně na jejich straně.

Čelní vládní představitelé byli odvlečeni do Moskvy, kde pod nátlakem podepsali souhlas s okupací. Všichni kromě [[w:František Kriegel|Kriegla]] to udělali. Rozhodně v té době nevěděli nic o situaci v Praze, byli drženi v naprosté izolaci, mohli si klidně myslet, že to tu Sověti rozstříleli na prach a že jsou jejich dny sečteny. Ze strachu tedy všichni až na jednoho podepsali a byli vráceni do svých původních vládních funkcí.

Kriegel nakonec podepsal i Chartu. Lidé o tzv. moskevském protokolu nic nevěděli. Ti samí ministři, kteří byli nakonění reformám, jim najednou začali v naprosto jiném duchu vládnout i po invazi. Přinesli si s sebou morální šrám. Začala plíživá normalizace, lidé začali s okupanty potichu spolupracovat a využívat jejich přítomnosti. Šířila se atmosféra strachu a mlčení, ze které vybočili dva upálivší se studenti - [[w:Jan Palach|Jan Palach]] a [[w:Jan Zajíc|Jan Zajíc]].

[[Kategorie:České dějiny|Pražské jaro]]</text>
      <sha1>kcgjhtx55gylayp6vopvgx46o6d9p76</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Anglie v 16. století</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2956</id>
    <revision>
      <id>41342</id>
      <parentid>41336</parentid>
      <timestamp>2020-04-08T13:04:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Savh</username>
        <id>2524</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze 41336 od uživatele [[Special:Contributions/46.135.43.110|46.135.43.110]] ([[User talk:46.135.43.110|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="11554" xml:space="preserve">Evropa na rozhraní [[w:Středověk|středověku]] a [[w:Novověk|novověku]] zažívala obrovské změny. Anglický novověk lze charakterizovat, jako '''rozkol mezi světskou (pozemskou) mocí a duchovní (církevní) mocí v podobě náboženských konfliktů a reforem''' (Luteráni a Puritáni). Dále také vznik Anglické občanské války růží, jenž vyústilo ve vládu Tudorovců.
==Anglie v raném novověku ==
Anglie v 16. století patřilo mezi málo zalidněné země. K Anglii patřilo Irsko, zatímco Skotsko bylo samostatným královstvím. Obyvatelstvo se živilo převážně zemědělstvím. v Anglii fungovali manufaktury na výrobu sukna, jenž se z větší části vyváželo. Taktéž byl zaveden [[w:Nákladnický systém|'''nákladnický systém''']] ('''faktorský systém'''). Což byla organizační forma výroby na počátku novověku, který byl založen na zprostředkování práce obchodníky, kteří vesničanům poskytovali suroviny a nástroje. Výrobky pak prodávali na trhu, případně dalším obchodníkům. Zvyšující se produkce sukna vyžadovala více vlny, a tedy i zákonitě více ovcí a více půdy pro chov ovcí. Tudíž dochází k v Anglii k '''ohrazování''' (vykupování pozemků od zadlužených majitelů půdy). Bezzemci se stávali levnou pracovní silou. Stěhovali se do měst nebo se toulali krajinou. Přibývalo chudiny. Proti ohrazování vypuklo povstání vedené '''Robertem Kettem''', bylo však poraženo a potlačeno. Až později rozvod obchodu a průmyslu vedl k založení burzy v Londýně v roce 1565. Anglie se stala první zemí, v niž došlo k prvotní akumulaci kapitálu, vymanila se tím ze závislosti na zbytku Evropy.


== Války dvou růží ==
'''Války dvou růží''' nebo také [[w:Války růží|'''Války růží''']] je série bitev občanské války v Anglii mezi rody '''Lancastery''' a '''Yorky''' v období 1455 až 1488.

'''Na počátku všeho stál jiný konflikt'''. Jednalo se o takzvanou &quot;'''stoletou válku'''&quot;, která změnila tvář tehdejší Evropy. '''Angličané z konfliktu odešli jako poražení'''. To však nakonec vedlo ke konfliktu známém jako '''války růží'''.

'''Král Jindřich VI.''' ztrácí půdu pod nohama a vše, co jeho otec vybojoval postupně ztrácí. Anglii dochází finanční prostředky k dalšímu tažení. Jeho duševní onemocnění se projevuje čím dál více a omezuje jeho účast na zasedání rady a ohroženy jsou také povinnosti krále.

Duševní stav Jindřicha se naprosto vymkl kontrole a sesypal se. Královna se stala středem dvorské politiky, v jejímž čele stál Edmund Beaufort, druhý vévoda ze Somersetu. Královna dlouho nemohla počít dědice trůnu a v úvahu připadal Jindřichův bratranec Richard z Yorku.

Boj o nadvládu nad anglickým trůnem zpečetila definitivní porážka Anglie ve Stoleté válce proti Francii v roce 1453. Stoletá válka vyčerpala anglickému královskému dvoru veškeré finance a prohloubily se poltické spory.

Anglický lid byl '''nespokojen s vývojem situace ve Francii''' a '''vinil za to královy rádce'''. V zemi propukaly '''malé soukromé války mezi šlechtici''' a '''král měl tehdy příliš nízkou autoritu na potlačení těchto bojů'''. Jeho neschopnost účinně zakročit byla jedním z hlavních důvodů k rozdělení šlechticů do '''dvou nesmiřitelných táborů''', při čemž '''jeden volal po sesazení krále''' a '''druhý po jeho ponechání na trůnu'''. Celý spor se zvrhl do konfliktu o nástupnictví na královský trůn. Během propuknutí sporu byl v Anglii šlechtic, který v následujících letech zastínil všechny ostatní. Jeho jméno bylo '''Richard Neville''', který '''dosadil na anglický trůn dva krále''', díky čemuž se mu začalo přezdívat &quot;'''Králotvůrce'''&quot;.

Války růží se odehrály v několika fázích na území Anglie, Welesu a teké Irska, části Francie a Skotska.

Samotná válka růží začala bitvou u St. Albans v 22.5.1455. Tato občanská válka trvala 30 let. V červenci 1460 vybojovali Yorci s Lancastery další důležitou bitvu u Northamptonu. Yorkové přinutily Jindřicha VI. podepsat jeho následnictví. Což vedlo k nové bitvě proti Yorkům a poslední den v roce 1460 v bitvě u towtonu, největší války růží, kde bojovalo odhadem 40 až 80 tisíc vojáků. Euard IV dosáhl rozhodujícího vítězství v roce 1468. Vzdala se poslední lancesterská pevnost hrad Harlech.

=== Richard Neville &quot;Králotvůrce&quot; ===
Nevillové patřili mezi významné šlechtické rody středověké Anglie. Rod zastával společně s rodinou '''Percyů''' hlavní roli na anglickém severu. Svůj původ odvozovali ještě z dob před '''Vilémem Dobyvatelem'''. Pozemky Nevillů ležely převážně v '''Durhamu''' a '''Yorshiru'''. Na severu soupeřili s rodem Percyů z Northumberlandu, který byl jejich největším konkurentem. Nevillové se většinou ženili s dědičkami starých rodů, které vymíraly po meči. Čtyři generace výhodných sňatků udělaly z Nevillů jedny z nejmocnějších šlechticů Anglie s vazbami na královský dvůr i samotného krále.

Klíčovým momentem nástupu Nevillů k moci bylo manželství Ralpha Nevilla s Joan Beaufortovou, dcerou Jana z Gentu. Tento svazek přinesl Nevillům mnohá privilegia a jejich ostavení v rámci anglické šlechty výrazně vstouplo.

Richard Neville &quot;Králotvůrce&quot;, strávil prvních sedm let svého života na panstvích pocházejících z matčina dědictví Montagů. '''V roce 1435, kdy bylo Richardovi sedm let, započal cvičením a výukou hodnou rytíře a syna šlechtice.''' Společně se svými bratry Tomášem a Janem byli vychováváni na rodových hradech Sheriff Hutton a Middlehamu v severním Yourkshiru. '''Jejich vzdělání se zaměřovalo na lov, válečná umění, kultivovanost, dvornost a náboženství.'''

Richard vyrostl v '''nepokojné době se hroutícího postavení Anglie'''. Přičemž feudální moc byla na vzestupu a královský majestát ustupoval do pozadí. Anglie rychle ztrácela dobytá území ve Franciii a '''lid se bouřil'''.

Šlechtici budovali vlastní ozbrojené jednotky, které rekrutovali z vojáků vracejících se z Francie. Vznikaly tak malé soukromé armády, které šlechtici používali k vyřizování si účtů se svými protivníky. Richardův otec měl taktéž takové jednotky, které mu měli zajistit ochranu západního pohraničí proti skotským nájezdům a udržet jeho postavení v regionu.

V době kdy bylo Richardovi sedm let, dohodl pro něj jeho otec sňatek s o dva roky starší Annou Beauchaumpovou, dcerou hraběte z Warwicku a jeho druhé manželky Isabely Despenserové. Šlo o součást dvojité smlouvy, ve které se dojednal další svazek. Rychardova starší sestra Cicely měla být provdána za Annima bratra Jindřicha, dědice hraběte z Warwicku. 

Dohoda mezi oběma šlechtici byla dojednána v Leicasteru v březnu 1436 a svatba proběhla v červnu na Warwicově panství Abergavenny v jižním Welsu.

V době sňatku se nepočítalo s možností, že by jednou Richard zdědil titul svého tchána.

Bylo zvykem, že v případě sňatku mezi dětmi zůstávali manželé v domácnosti nevěstiných rodičů. Dalšího Richardova vzdělání se tedy zhostil hrabě Warwick. Roku 1439, kdy bylo Richardovi 11 let, zemřel jeho tchán a titul Hraběte z Warwicku zdědil Richardův švagr, Jindřich Beauchamp.

Roku 1433 bylo mladým manželům dovoleno založit vlastní domácnost, ale však pod dohledem důvěryhodných poručníků.

== Nástup Tudorovců (1485-1603)==
Období vlády Tudorovců se zapsalo do angloamerického myšlení jako předěl v britských dějinách. Ono období je taktéž vnímáno jako zlatý věk Anglie.

Rod Tudorovců původně znám jako waleský rod '''Tewdur''', je zmiňován již ve 13. století. Vládnoucí dynastií se stal až '''od roku 1485 do roku 1603'''. Vládli neomezeně a despoticky. Mezi tři hlavní panovníky této dynastie lze považovat [[w:Jindřich VII. Tudor|Jindřicha VII]], [[w:Jindřich VIII. Tudor|Jindřicha VIII]]. a [[w:Alžběta I.|Alžbětu I.]], jenž se zasloužili o slávu Anglie tím, že '''z rozvrácené a zdevastované země se stala renezanční velmoc'''.

Tudorovští panovníci se celkově opírali o '''tři nové společenské vrstvy: o [[w:Džentry|gentry]], yeomany a obchodníky'''. Do '''gentry''' mohl patřit potomek starého rytíře nebo bohatého kupce, stejně tak bývalý starosta, který si zakoupil pozemek, aby se zde uchýlil k odpočinku. '''Yeomen''' patří rovněž do zemědělské třídy, avšak stojí niže než gentry. Yeomen mohl být i člověk, který nebyl vlastníkem půdy, mohl se jím stát například nájemce statku, stejně tak jako statkář.

=== Jindřich VII ===
Potřeba stability po válkách růží sahala mnohem dále než jen k nástupu Jindřicha VII. na trůn a k jeho sňatku. '''Státní správa přestala být politicky neutrální''', neboť byla používána ke stranickému boji. Veškeré složky systému, zejména právní soustava, byly '''prorostlé příbuzenskými vztahy a rivalitou aristokratů'''.

Hlavním bodem politiky Jindřicha VII. bylo '''vynucování, tedy vymáhání politických i finančních závazků vůči královské koruně''' stejně tak i '''prosazování pořádku a zákona'''. Prosazoval takzvaný &quot;'''patronát'''&quot;, tedy proces, jimž koruna svým vysokým hodnostářům a vazalům udělovala úřady, půdu, důchody, roční renty i ostatní cenné výsady a požitky, a představoval tudíž nejdůležitější zbraň politické moci, nejvýkonnější hnací sílu poltického ovládání.

Král se opíral o své '''ministry''', které si '''vybíral osobně podle schopností, píle a loajality'''. Tento vzor poté přejali i Jindřichovi následovníci. Dále '''vybudoval''' mimo jiné '''síť finančních a administrativních kontrol'''. Veškeré důležité záležitosti vyřizoval pouze '''král a jeho okruh nejbližších'''. Byl to systém, který parlamentu nedával přílišnou moc, zcela ve všem závisel na samotném králi.

== Reformace Luteránů a Kalvinistů (Puritánů)==

Ve 20. a 30. létech 16. století se začala prosazovat reformace. Přišli luteráni a později kalvinisté, kterým se říkalo puritáni.
Roku 1534 se potřeboval král Jindřich VIII. rozvést. Přísný katolický řád to ovšem neumožňoval. Proto Jindřich vystoupil z církve a založil si svou - anglikánskou církev - a sám se postavil do jejího čela. Ideově byla velmi blízká kalvinistům.

== Alžbětinská éra ==
Roku 1558 nastoupila Alžběta I., vládla do roku 1603. Za její vlády byla Anglie nasměrována na velmocenskou dráhu. Alžběta podporovala pirátské praktiky na moři. Díky tomu Anglie zbohatla na úkor Španělska, jehož lodě byly častým terčem britských pirátů. Nejaktivnějším pirátem byl Francis Drake.

Ze 16. století také pochází počátky sporu s Irskem. Irsko bylo totiž již od 5. století katolické. Irská misie šířila křesťanství do celé Evropy. Irům se velmi nelíbilo, že se anglický král tak účelově stal protestantem.

Alžběta I. zemřela roku 1603 a nastoupili katoličtí Stuartovci (Jakub I.), kteří pocházeli ze Skotska. Jejich nástupem na trůn tedy bylo Skotsko fakticky připojeno k Anglii.

[[Kategorie:Světové dějiny|Anglie v 16. století]]</text>
      <sha1>n6y5i9i7n8b9kztxdkc89fpdl01nibe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Anglická revoluce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2957</id>
    <revision>
      <id>35489</id>
      <parentid>13192</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5396" xml:space="preserve">Na přelomu 16. a 17. století šla Anglie ekonomicky dost nahoru. Do značné míry to bylo umožněno počínajícím úpadkem Španělska. Hlavní devizou Anglie bylo kvalitní loďstvo, jediným možným konkurentem jí v tomto ohledu mohlo být Nizozemí. Anglie vyvážela především sukno, které se vyrábělo z vlny dovezené i vyprodukované přímo v Anglii.

Roku 1603 vymřela dynastie Tudorovců (posledním panovníkem byla Alžběta I.) a nastoupili Stuartovci, konkrétně Jakub I. Jakub I. byl vcelku tolerantní katolík a za jeho vlády byl v zemi klid. K Anglii se mu navíc podařilo připojit Skotsko.

Syn Jakuba I. Karel nastoupil na trůn roku 1625. V této době vrcholila třicetiletá válka, ve které se ale Anglie příliš neangažovala. Karel měl absolutistické tendence, snažil se omezit moc parlamentu. Roku 1629 se mu jej podařilo rozpustit.
Rozpuštěním parlamentu se Karel ovšem připravil i o značné finanční prostředky, které mu jako panovníkovi poskytoval. Proto Karel zavedl celou řadu mimořádných dání (mimo jiné i daň z provazu). Tyto nepopulární změny způsobily polarizaci anglické společnosti. Král s nejvyšší šlechtou a nejvyšším duchovenstvem stál proti nižší šlechtě, nižšímu duchovenstvu a městům.

Krize s financováním chodu státu vyvrcholila v roce 1639. Bylo potřeba potlačit povstání ve Skotsku a peníze na dostatečně velkou armádu mohl panovníkovi poskytnout pouze parlament. Proto byl nucen jeho činnost znovu obnovit.

I nadále však Karel s parlamentem nespolupracoval a usiloval o odstranění opozice. Veřejnosti se tento postup nelíbil. Nastaly nepokoje a Karel musel roku 1642 uprchnout z Londýna. Králi byl funkční parlament na obtíž a proto proti němu z Oxfordu vyhlásil válku.

Válka se zpočátku dobře vyvíjela pro krále, neboť vysoká šlechta, která byla na jeho straně, měla s vedením ozbrojených konfliktů zkušenosti. V čele parlamentní armády stanul Oliver Cromwell, který ve svém sboru dokázal významně pozvednout morálku. Při výběru svých spolupracovníků se místo původu zaměřoval pouze na schopnosti lidí, a proto slavil úspěch. Roku 1645 se mu podařilo vyhrát bitvu u Naseby a zajmout Karla.

Parlamentní tábor se dělil na několik frakcí. Presbyteriáni, tvoření zejména kalvinisty, byli umírnění. Prosazovali dohodu s králem a pokračování monarchie. Independenti byli radikálnější, chtěli republiku. Jejich názory také nakonec převážily. Nejradikálnější frakcí byli levelleři, jejichž smýšlení se blížilo bolševismu.

Rozporů mezi těmito frakcemi armáda na straně panovníka využila a roku 1647 se jim podařilo Karla osvobodit. Na přípravě jeho útěku se podíleli i presbyteriáni. Ti byli za to také z parlamentu vypuzeni a hlavní slovo v něm získali independenti. Vypuká nová fáze občanské války. Roku 1648 byl král opět zajat a souzen. O rok později byl Karel popraven a byla vyhlášena republika.
Vznik republiky ovšem do situace rozhodně klid nevnesl. Ve státě se nepodařilo obnovit pořádek, občanská válka v podstatě pokračovala dál. Bohatá šlechta se bála o svůj majetek. Sami independenti, kteří republiku vyhlásili, si uvědomovali nutnost změny. Do čela parlamentu dosadili Cromwella. Pod jeho vedením situace pozvolna přešla k diktatuře. I to však znamenalo posun, neboť se podařilo nastolit pořádek a zachovat náboženskou svobodu.

Vleklá občanská válka v Anglii vedla k oslabení obchodních aktivit. Na tom profitovalo především Nizozemí. Anglie však hodlala zpět získat své vůdčí postavení. Proto parlament roku 1651 vydal tzv. plavební zákon, který nastolil monopol pro anglické loďstvo při obchodování s koloniemi. Koloniím bylo rovněž zakázáno obchodovat s jiným státem než s Anglií.

Roku 1658 Cromwell zemřel. O jeho místo se ucházel jeho syn Richard, který ale zdaleka neměl takovou autoritu jako jeho otec. Najít náhradu za schopného vůdce se dlouho nedařilo a zemi opět zachvátila anarchie. Proto byl vyjednán nástup Stuartovců, kteří byli v emigraci ve Francii. Nastoupil Karel II. Musel slíbit, že bude respektovat všechny zákony (včetně těch revolučních). Zavázal se, že revolucionáře kromě královrahů nebude pronásledovat. Nástup Stuartovců ovšem znamenal konec náboženské svobody, privilegováno bylo anglikánství.

Zrušení svobody vyvolalo vlnu emigrace do Ameriky. Po smrti Karla II. nastoupil jeho bratr Jakub II. Jelikož prožil celý život ve Francii v emigraci, konvertoval ke katolictví. Měl opět absolutistické tendence. Jeho vyznání vadilo celé zemi, během tří let své vlády si všechny znepřátelil.

Tato situace vedla roku 1688 opět ke státnímu převratu. Na trůn se dostala dcera Jakuba II. Marie Stuartovna, která měla za manžela Viléma Oranžského. Tomuto převratu se říká slavná revoluce, neboť se obešla zcela bez krve. Marií Stuartovnou začíná nová éra řádné konstituční monarchie, ve které je parlament partnerem krále. Marie musela vydat tzv. volební kapitulaci. Slíbila, že bez souhlasu parlamentu nebude disponovat vojskem, vyhlašovat daně, přijímat zákony a zabrání restitucím.

[[Kategorie:Světové dějiny|Anglická revoluce]]</text>
      <sha1>6qtbz7rt6uia7xoaub0e397ba8g0ml6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Viktoriánská éra</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2958</id>
    <revision>
      <id>35535</id>
      <parentid>21395</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1669" xml:space="preserve">Viktorie vládla v letech 1837 až 1901. V dané době byla Anglie nejvyspělejší industrializovaný stát světa. Britové vyráběli to, co ostatní vyrobit neuměli, a uměli svými výrobky zaplavit celý svět. Měli naprosto otevřený trh a nejpokročilejší válečné i obchodní loďstvo. Anglie byla konstituční monarchií. Do parlamentu mohli volit pouze muži, všeobecné a rovné právo bylo zavedeno až ve 20. století.

Ve 30. letech 19. století vzniklo v Anglii tzv. chartistické hnutí. Jeho členům se nelíbil volební systém. Byl silný volební census (volit mohlo pouze 11% mužů). Zvolení mohli být také pouze lidé od určité výše příjmů výše. Toto hnutí prosazovalo všeobecné volební právo i právo být zvolen pro všechny. Chtěli také uzákonit stabilní poslanecký plat. To by zajistilo nezávislost a nezaujatost poslanců. Petici s těmito požadavky podepsaly asi tři miliony lidí. V revoluci ale tato iniciativa nepřerostla, protože lidé byli vcelku spokojení. V plném proudu byla průmyslová revoluce a hospodářský rozkvět.

Anglie byla vyspělá díky svému liberalismu. Liberály vedl jistý Gladstone, který byl ortodoxním volnomyšlenkářem neschopným vidět sociální dopady. Konzervativce vedl Disraeli. Byl spojencem dělnictva a odborů.
Britské kolonie zabíraly jednu pětinu světové souše (Indie, Austrálie, Kanada...), ten zbytek ovládala alespoň ekonomicky. Anglie byla rovněž díky svým rozsáhlým svobodám, vysoké životní úrovni a politické stabilitě v této době zcela prosta sociálních otřesů.

[[Kategorie:Světové dějiny|Viktoriánská éra]]</text>
      <sha1>6q5cddsdjwj4r7nz1x2ekxprvey079e</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Francie v 16. století</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2959</id>
    <revision>
      <id>35497</id>
      <parentid>16428</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1098" xml:space="preserve">Dříve katolická země, později společenské elity ovlivnil Luther a kalvinisté (hugenoti). Vládnoucím rodem byla katolická rodina Valois.

V polovině 16. století propukla občanská válka (válka tří Jindřichů). Králem byl Jindřich III. Valois (katolík), v čele hugenotů byl Jindřich Navarrský. Dále se války účastnil Jindřich de Guise, který byl horlivý katolík, občas ale bojoval i proti králi. Měl zkrátka své zájmy.

Jindřich Navarrský se oženil s členkou královského rodu Markétou Medičejskou, čímž mělo být symbolicky ztvrzeno usmíření. Během svatebních slavností byl ale zosnován útok na hugenotskou šlechtu. Během jedné noci byly zavražděny 3 000 hugenotů, kteří se účastnili oslav.

Jindřicha z Valois vystřídal na trůnu Jindřich Navarrský. S ním nastoupila nová dynastie. Jindřich Navarrský přestoupil na katolictví, ale protože byl sám dřív hugenotem, byl hodně tolerantní. Roku 1598 vydal edikt nantský, kterým zaručil náboženskou svobodu.

[[Kategorie:Světové dějiny|Francie v 16. století]]</text>
      <sha1>943q8or87f6a68r72g0nbke5npkvtq0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Francie v 17. století</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2960</id>
    <revision>
      <id>35498</id>
      <parentid>9794</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4750" xml:space="preserve">V 16. století probíhaly ve Francii náboženské války (válka tří Jindřichů). Situace se uklidnila až po nástupu Jindřicha Navarrského. Ten byl dříve hugenot, ale s nástupem konvertoval ke katolictví. Vydal edikt nantský, kterým vyhlásil v zemi náboženskou svobodu.

Roku 1610 byl Jindřich Navarrský zavražděn, pravděpodobně nespokojeným hugenotem. Místo něj nastoupil Ludvík XIII, zpočátku za něj vládla jeho matka Marie Medičejská. Ludvík vládl neschopně, byl ve vleku kardinála Richelieua, významné postavy třicetileté války. Tomu se podařilo do války zatáhnout Švédsko i Nizozemí, bojoval proti Habsburkům. Nelíbilo se mu, že Francie má z obou stran katolické země.

Ludvík XIII. zemřel roku 1643 a nastoupil pětiletý Ludvík XIV., který vládl až do roku 1715. Dokud byl malý, vládla za něj jeho matka Anna Rakouská společně se svým milence kardinálem Mazarinem. Po Mazarinově smrti všichni čekali, že se Ludvík moci neujme a bude za něj vládnout někdo jiný. On se však zachoval zcela opačně a za svého působení vytvořil vzor absolutistického vládce.
Ludvík musel v mládí několikrát bojovat o život, když ho pronásledovala mocichtivá šlechta. Ludvík se snažil vytvořit centralizovanou vládu, omezoval moc jednotlivých regionů. Zážitky z dětství hodně ovlivnily jeho smýšlení v dospělosti. Šlechtu nenáviděl, a proto ji mocensky naprosto vyřídil.

Všichni, kdo chtěli v jeho očích něco znamenat, museli být u dvora. Byla to jediná cesta, jak se stát úředníkem. V Ludvíkově okolí se pohybovaly až tři tisíce šlechticů.

Ludvíkův absolutistický státní aparát stál ohromné peníze. Drahé byly války, byrokratický aparát i dvorské slavnosti. Daně od obyvatelstva na to brzy přestaly stačit. Ludvíkův ministr financí Kolbér ale nalezl řešení. Omezoval dovozy, podporoval domácí výrobu a vývoz. V tomto období se začínaly objevovat první manufaktury, které vyráběly luxusní zboží s vysokou přidanou hodnotou. Ludvík měl i schopného ministra obrany, který začal budovat pohraniční opevnění.

Francie měla v Evropě jen jednoho možného konkurenta - Habsburskou monarchii, proti které vedli řadu konfliktů. Francouzi se snažili dlouhodobě upevnit své hranice. Chtěli vytlačit Španěly za Pyreneje, Němce za Rýn a Italy za Alpy. Spojencem Francie bylo Švédsko, které dlouhodobě vojensky zaměstnávalo Polsko, takže Francie měla o jednoho potenciálního soupeře méně. Habsburky kromě Francouzů vytěžovali i Turci, kteří v krátké době již podruhé obléhali Vídeň.

Ludvík vedl několik válek. Nedlouho po svém nástupu rozpoutal tzv. devoluční válku. Devoluční právo upravovalo dědictví jedince, který měl během života více manželek i potomků. Podle tohoto práva měl Ludvík nárok na území dnešní Belgie. Nakonec si jej taky podmanil.

V 70. létech 17. století si Ludvík také začal brousit zuby na Nizozemí, na které nakonec zaútočil. Zpočátku jej podporovala Anglie, později ale podporu přerušila. Důvodem byla obava Britů z přílišného posílení Francie. I Nizozemí Ludvíkova armáda obsadila. Holanďané se však odhodlali k zoufalému kroku. Zbořili hráze a své území dobrovolně zaplavili. Francouzi tedy dobyli pouze kus moře.

Další konflikty za doby Ludvíka XIV. byly spojeny s tzv. politikou reunií. Jednalo se o naprosto zločinné akce. Ludvík nechal vyrábět falzifikáty historických listin, na základě kterých si nárokoval knížectví v okolí Rýna. I ty nakonec k Francii připojil.
Roku 1699 zemřel španělský král Karel. Nenašel se žádný mužský dědic, Karel měl pouze dvě sestry. Jednu měl za manželku Ludvík XIV., druhou Karel, syn Leopolda (toho času rakouský císař). Oba si na španělské dědictví kladli nárok a mezi lety 1700 a 1713 vedli tzv. válku o španělské dědictví.

Proti Ludvíkovi XIV se vytvořila koalice složená z Anglie, Nizozemí a samotného Španělska. Roku 1705 zemřel Leopold a na trůn usedl jeho nejstarší syn Josef. Válka byla hodně vyčerpávající a navíc nic nepoukazovalo na brzký konec konfliktu. Proto byl po třinácti letech uzavřen mír v Utrechtu.

Filip (Ludvíkův vnuk) získal Španělsko a Ameriku. Habsburkové si vzali Korsiku, Sardinii, Janovsko, Milánsko a Belgii. Mírová smlouva ještě obsahovala tu podmínku, že Francie a Španělsko (kde byla založena nová dynastie španělských Bourbonů) se nikdy nesmí spojit v jedno území. Británie získala během bojů Gibraltar, který drží dodnes.

[[Kategorie:Světové dějiny|Francie v 17. století]]</text>
      <sha1>6vctbl00dt1wxytvpudbouypcltgnvf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Velká francouzská revoluce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2961</id>
    <revision>
      <id>43010</id>
      <parentid>35534</parentid>
      <timestamp>2021-02-16T08:52:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>94.125.216.39</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9910" xml:space="preserve">Ve 2. polovině 18. století byla Francie centrem všeho možného (umění, vědy). Vysoká společenská úroveň ale nekorespondovala se špatnou situací státní správy. Francie hodně ztratila především ve všemožných válkách (v sedmileté válce a ve válce v koloniích). Finančně byl stát na dně. Ohromné prostředky stát vynakládal na život dvora ve Versailles.

Francie se dělila na 3 stavy společnosti. 3% populace byla šlechta a duchovenstvo. Byly nejbohatší a neplatily daně. Měšťané a ostatní byly velká většina.
si 97%. Obvykle byly velmi chudí a platily vysoké daně. Pokusy o jakoukoli reformu byly zamítnuty králem Ludvíkem XVI. V posledních letech byla velká nespokojenost. Velká neúroda a hlad, daně stále velmi vysoké. Revoluce byla neodkladatelná.

ČASOVÉ ÚSEKY REVOLUCE

 1.fáze (1789-1792)
  -Národní shromáždění
  -Deklarace práv člověka a občana
  -Zákonodárné shromáždění ( přejmenované Národní shromáždění )
 2.fáze (1793-1794)
  -Období republiky
  -Jakobínská diktatura
 3.fáze (1794-1799)
  -Direktorium a konzulát
  -Konec souvisí s převratem Napoleona Bonaparte

Na vině nebyly jen války, ale i daňový systém, zdaněni byli pouze poddaní; nejbohatší lidé - šlechta a církev - neplatili nic. Ministr financí Necker chtěl daňovou reformu, Ludvík XVI. ho ale stále odmítal a odvolal ho. Necker se ale naštval a zveřejnil náklady na život dvora, čímž si znepřátelil kompletně všechny. Král byl donucen k ústupku, jeho pozice byla nahnutá.

Ludvík musel roku 1789 svolat zemský sněm, poprvé od roku 1614. Tím vědomě oslabil svůj absolutismus. Na sněmu se ukázalo, že šlechta a duchovenstvo jsou celkem spokojené, měšťanstvo nikoliv, protože platili daně jako jediný stav. Jejich zájmy tedy byly zásadně protichůdné a nedohodli se.

Proto se měšťanstvo roku 1789 osamostatnilo a prohlásilo se za národní shromáždění, k nim se přidala většina duchovenstva a část šlechty. Shromáždění si vyhlásilo svůj program: osvobození podnikání, zrovnoprávnění všech obyvatel.

Král se nechtěl s národním shromážděním bavit a hodlal proti němu zakročit silou. To se ale proslechlo a došlo ke spontánnímu povstání lidu, který dobyl Bastilu (14. 7. 1789) - vězení a symbol absolutismu. Dav vyraboval sklad zbraní, které se dostaly mezi lidi. Začaly vznikat národní gardy, dobrovolnická armáda, do jejíhož čela se dostal generál La Fayette , který měl zkušenosti z bojů v Americe. To svědčí i o rebelii v armádě.

Král byl pod tlakem situace nucen uznat svrchovanost národního shromáždění. Monarchie tím zatím svržena nebyla, shromáždění se ale jmenovalo do pozice poradního sboru panovníka. Zprávy o pádu Bastily se roznesly i na venkov, kde poddaní začali ničit důkazy o tom, že jsou poddaní, hořela spousta zámků i šlechticů. Léto 1789 je označováno jako období velkého strachu, nastala vlna emigrace.

Národní shromáždění se bálo celostátní anarchie. Aby jí zamezilo, vydalo shromáždění tzv. srpnové dekrety. Těmi byla zrušena privilegia šlechty, nevolnictví či soudní pravomoc šlechty. Byly zrušeny desátky (povinné odvody církvi). Výše daní byla nově odvozena podle výše příjmů. Šlo pouze o provizorní řešení, nicméně text pozdější ústavy se nesl v podobném duchu. Lidé si začali říkat občané, všichni měli stejná práva, přestože společnost byla výrazně sociálně rozvrstvená.

Národní shromáždění se přejmenovalo na ústavodárné a začalo na ústavě pracovat. Jako první část byla vydána deklarace práv člověka a občana (ze srpna 1789). Tyto dokumenty se staly základem pro všechny revoluce v 19. stol.

Král Ludvík samozřejmě odmítal uznat vykonávané změny. Byl vychován absolutismem a z posledních událostí se mu ježily všechny vlasy. Absolutní monarchie se mu před očima měnila na konstituční. Král mohl sice jmenovat ministry, ale oni i král byli kontrolováni voleným zákonodárným sborem. Král ale mohl nadále pozdržovat a vetovat zákony. (Jeho veto ale bylo přehlasovatelné.) Určité výkonné pravomoci tedy měl.

Volební právo měli ve Francii pouze muži. Existoval census, takže mohli volit lidé až od určité výše odvedených daní. Váha hlasu rostla s výší daně.

Byly zakládány politické diskusní kluby. Časem se tento systém ustálil natolik, že členové jednoho klubu zastávali podobné názory. Šlo o počátky prvních stran. Nejširší podpoře u lidí se těšili Jakobíni a Cordellieři . Jakobíni byli poměrně umírnění a zastávali názory revoluce, později se ale radikalizovali. Jejich vůdce Robbespiere byl naprosto neúplatný a jeho pozdější vláda byla docela teror. Cordellieři byli radikální a zastávali úplnou demokratizaci, hlásali i sociální revoluci.

Ústava přijatá roku 1791 definovala aktivní a pasivní obyvatele. Aktivní byli ti, co měli volební právo, pasivní jej neměli. Po přijetí ústavy bylo ústavodárné shromáždění rozpuštěno a bylo zvoleno nové zákonodárné shromáždění, ve kterém nalevo zasedli radikálové, napravo konzervativci. Od toho jsou soudobá označení &quot;pravice&quot; a &quot;levice&quot;.

Ekonomická situace byla velmi špatná, staré daně byly zrušeny a nové se ještě nezačaly vybírat. Tuto krizi stát vyřešil tak, že sebral všechen majetek katolické církvi. To se silně nelíbilo věřícím občanům a bouřili se, došlo ke druhé vlně emigrace.

V zájmu povzbuzení ekonomiky státu byly zrušeny cechy. Tím ztratili mnozí řemeslníci monopol a poprvé vznikla konkurence. Namísto zlepšení situace ale došlo k jejímu zhoršení, protože z Anglie byly dováženy levnější výrobky. To přineslo další nepokoje, protože došlo k velkému zdražení. Revoluce začala zadrhávat.

V červnu 1791 se král pokusil o útěk. Neúspěšně - byl vrácen do Paříže. To dále prohloubilo krizi revoluce. Celá řada negativních faktorů vedla k radikalizaci obyvatelstva. Došlo k demonstraci na Martově poli v Paříži, kde umřelo asi 40 lidí. Do demonstrace musel nechat střílet generál La Fayette, který pak musel emigrovat.

Na francouzských hranicích se shromáždilo mnoho šlechticů (emigrantů z Francie) a hrozili útokem. Ten by nepochybně podpořila i rakouská a pruská armáda. Francie po krátkém váhání zahájila preventivní úder. Jelikož francouzská armáda stále prohrávala, rozšířil se po Paříži strach, že revoluční shromáždění situaci neudrží. Hlavně proto, že bylo špatně zvoleno, to byl argument pasivních občanů. Došlo k povstání a spontánně byly povražděny tisíce šlechticů. Povstání vedli Jakobíni a Cordellieři. Důvodem povraždění mnoha šlechticů byl strach lidí, že šlechtici připravují spiknutí. Byla to pouze fáma.

Situace na bojištích byla opravdu špatná a armádě docházely síly. Uvědomělí občané ale začali shromažďovat dobrovolnické jednotky a zázračně se jim podařilo situaci obrátit. Úspěch byl do značné míry umožněn díky vysoké motivaci lidí bojujících za revoluci. V létě byla vyhlášena republika.

Po válkách bylo svrženo původní zákonodárné shromáždění a byl dosazen tzv. konvent. Ten již volili všichni lidé - z toho důvodu byl výrazně radikálnější než původní shromáždění.

Představiteli radikální frakce byli republikáni, prosazovali úplnou demokratizaci. Shromáždění (konvent) těsnou většinou odhlasoval popravu krále. Ta byla vykonána 21. 1. 1793. Poprava způsobila značné mezinárodní komplikace. Do války proti Francii vstoupila Anglie, Španělsko a nadále v ní pokračovalo Rakousko a Prusko.

Poprava krále vyvolala povstání v konzervativních provinciích. K tomu všemu ještě došlo k ostré roztržce mezi Cordillery a Jakobíny na jedné straně a relativně umírněnějšími Girondiny na straně druhé. Girondini chtěli své oponenty popravit. To se ale prozradilo, došlo k povstání a na oplátku bylo popraveno 29 vůdců Girondinů. Sami Jakobíni a Cordellieři uchvátili moc.

Nastala jakobínská diktatura. Jakobíni hlásali, že když je země v takovém rozvratu, tak nelze aplikovat žádnou demokracii. Byl zaveden tzv. Výbor pro veřejné blaho a rozjel se teror. Jakobíni vyhlásili, že cílem diktatury je zničit vnitřního nepřítele. Stačilo na někoho ukázat na ulici, říct, že je to kontrarevolucionář, a byl popraven. Za rok diktatury bylo popraveno 30 000 lidí. Nakonec se popravovali Jakobíni a Cordellieři navzájem. Po celou dobu byl diktátorem Maxmilián Robbespierre. Jakobínská diktatura zneužila hesla revoluce k zavedení teroru. Jakobíni stihli zavést republikánský kalendář a zrušit křesťanství. Místo Boha zavedli deistickou &quot;nejvyšší bytost&quot;.

Byly vytvořeny seznamy osob, které mají být odstraněny. Tyto seznamy měl pouze Robbespierre. I jemu loajální lidé měli strach, že na seznamech figurují, a proto došlo k převratu 9. Thermidora (měsíc v nově zavedeném kalendáři). Robbespierre byl spolu s dvaceti svými spolupracovníky popraven. Nastala vláda direktoria a skončila dynamická fáze revoluce.

Nový režim zavedl nový volební systém a volební census. Volit mohlo asi 20% obyvatelstva (a to jen muži, kteří odvedli určitou výši daní). Situace se uklidnila. Vládlo 500 poslanců, v jejichž čele stálo 5 direktorů.

Francouzská armáda obsadila okolní území - Nizozemí, Švýcarsko, Itálii. Zakládali tam sesterské republiky, kam vyváželi občanskou rovnost a své ideály.

[[Kategorie:Světové dějiny|Velká francouzská revoluce]]</text>
      <sha1>1k2jmbmetwdh1jl1tblmz2s3s50c8c7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Vzestup a pád Napoleonovy říše</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2962</id>
    <revision>
      <id>35536</id>
      <parentid>26010</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7309" xml:space="preserve">Za doby zakládání sesterských republik (krátce po ukončení dynamické fáze Francouzské revoluce) hodně rostla prestiž generálů i jejich reálná moc. Objevil se Napoleon Bonaparte. Poprvé se vyznamenal roku 1795, kdy potlačil revoluci v Paříži. Pocházel ze zchudlého Korsického šlechtického rodu.

Vojenské úspěchy Napoleona se množily. Francie se v této době potřebovala vypořádat s Anglií. Byl to její odvěký rival, který navíc Francii po popravě krále vyhlásil válku. Napoleon ale nechtěl napadnout přímo Anglii, a proto si raději vybral její historickou državu - Egypt, na který roku 1798 zaútočil. Egypt formálně spadal pod Osmanskou říši, ale ovládali jej Britové. Jeho brzká porážka Anglii hospodářsky oslabila. Lidé v Egyptě ale francouzské osvícenství nepřijali, protože se z valné části jednalo o negramotné venkovany. V Egyptě panoval zastaralý feudální režim.

Velká komplikace ale Francouzům nastala, když admirál Nelson (Brit) zničil francouzskou flotilu: Francouzi se neměli jak vrátit. Početná armáda se v Egyptě nudila a začala podnikat výpady do okolních států.

Vizí Napoleona bylo skončit jako Alexandr Veliký. Přešel celý Sinajský poloostrov až do Izraele, kde neúspěšně obléhal pevnost Akka. Poté se vrátil zpět do Egypta a chtěl domů. Armáda ale byla demoralizovaná, zmořená žízní a partyzánskými útoky domorodců. Francouzi tedy Egypt dobyli, ale nebyli schopní s tím nějak naložit, protože je Angličané odřízli od cesty zpět.

Napoleon dostal zprávy, že situace ve Francii se horší, vznikla protifrancouzsky orientovaná Rusko-Rakouská koalice. Parlament byl navíc zmítán pokusy o převrat a byl totálně zkorumpovaný. Napoleon se rozhodl zachránit Francii, nechal zbytky armády v Egyptě, což bylo jeho velké selhání, a vrátil se do Paříže. Lidé ho přijali dobře, události v Egyptě byly prezentovány jako jeho vítězství.

9. 11. 1799 udělal převrat, nechal se jmenovat prvním konzulem a vzal vládu do svých rukou. Všechny občanské svobody zachoval. Konzulové byli tři, první (Napoleon) měl ale největší pravomoci.

Rusko-Rakouská koalice byla velmi rozhádaná. Neshodli se, kdo si co urve po vítězství. Za předpokladu intenzivní spolupráce mohli Francii porazit, místo toho však prohrávali (roku 1800 u Marenga). Napoleon zabral Itálii a vyhlásil tam republiky francouzského typu. Rovněž anektoval Porýní.

Roku 1802 se Napoleon prohlašuje doživotním konzulem a roku 1804 císařem. Vydal svůj zákoník Code civil, který ctil ideály revoluce. Napoleon se nestal diktátorem, zavedl pouze autoritářský režim.

Proti Francii vznikla tzv. třetí koalice - Anglie, Rakousko a Rusko. Válčit se začalo 1805. V bitvě u Ulmu Napoleon rozdrtil rakouskou armádu. V bitvě u Trafalgaru admirál Nelson zničil francouzské loďstvo, sám tam zemřel. Poté Napoleon obsadil Vídeň - té ale táhl na pomoc ruský maršál Kutuzov.

Napoleon věděl, že nemůže ve Vídni zůstat, a tak odtáhl k Brnu. Utábořil se u Slavkova. Oproti Kutuzovovi měl polovinu vojáků a další ruské posily byly ještě na cestě. Napoleon vyvolal u nepřítele dojem, že se bitvy bojí. Tím vyprovokoval konflikt a díky dokonalé taktice přesilu porazil - Napoleonova armáda byla motivovaná, věděli, za co bojují. Byla to &quot;bitva tří císařů&quot;: Napoleon, car Alexandr a František. V prosinci 1805 byl dohodnut mír v Bratislavě. Rakušané přišli o Dalmácii a sever Itálie.

Posledním významným evropským státem, který nebyl od Napoleona poražen, bylo Prusko. Byl vytvořen tzv. Rýnský spolek, šlo o koalici Francie a malých států v Německu. Tyto státy rovněž přijaly liberální francouzské zákony. Napoleon tak fakticky ukončil tisíciletou existenci Svaté říše římské.

Na obranu proti Rýnskému spolku vznikla 4. koalice z Pruska, Ruska a Británie. Napoleon Prusy porazil a značně zredukoval jejich území. Roku 1807 uzavřel s Prusy Tylžský mír.

Napoleon chtěl zničit i Británii. Věděl ale, že na přímou invazi nemá. Zahájil proto tzv. kontinentální blokádu (v letech 1807 - 1812), chtěl Británii izolovat především obchodně. To ale ovlivnilo přímo i samotnou Francii, protože z Británie se do Evropy dováželo mnoho věcí. Některé evropské státy navíc blokádu porušovaly, například Španělsko. Proto roku 1809 zahájil vojenský zásah, Španělskou armádu rychle porazil. Domorodci ale zahájili guerrilovou válku a Napoleon tam musel udržovat početnou armádu.

V této době byl velvyslancem Habsburků v Paříži hrabě Metternich. Francouzská tajná policie záměrně podávala Metternichovi nepravdivé informace o vývoji konfliktu ve Španělsku a ten tak posílal do Vídně zprávy o tom, že Francie ve Španělsku prohrává a že je před koncem.

Ve Vídni uvěřili a vyhlásili Francii válku ve snaze dát jí poslední ránu. V bitvě u Wagramu (dnešní východní Rakousko) 1809 byla rakouská armáda naprosto rozprášena a Napoleon znovu obsadil Vídeň. Císaři Františkovi nadiktoval ponižující podmínky, Rakousko ztratilo území v Dalmácii a Halič. Napoleon omezil rakouskou armádu a vzal si za ženu Františkovu dceru.

V této době (1812) se začaly horšit vztahy Francie a Ruska, car Alexandr I. odmítl provdat Napoleonovi svou dceru. Navíc vypověděl blokádu Británie, čímž Napoleonovi zkomplikoval cestu k úplnému vítězství.

Napoleon proto postavil obrovskou armádu (600 000 mužů) a táhl na Rus. Vyrazil na jaře. Do armády naverboval i Prusy a Rakušany. Rusové měli okolo čtvrt milionu lidí, vedl je Kutuzov. Ten věděl, že se s Francouzy nemůže střetnout v otevřeném prostoru, to byl byl jejich konec. Proto je nechal dojít až k Moskvě, kterou dobyli, během obléhání ale celá shořela. Blížila se už zima a Napoleon věděl, že v Moskvě by zmrznul. Proto ji sám opustil a chtěl se přesunout jinam. Kutuzov ale chytrými manévry Napoleona donutil, aby se vracel stejnými místy jako přišel - tam už ale nebylo co jíst. Byla zima a klesala morálka. Půlmilionová armáda zčásti pomřela hlady, zmrzla, utekla nebo padla v bojích. Vracelo se pouze 30 000 lidí. I ty Napoleon opustil, odjel do Paříže a začal sbírat novou armádu.

Rivalové Francie opet vycítili, že už opravdu dodělává a postavili další koalici: Anglie, Prusko, Rusko a Rakousko. Roku 1813 došlo ke střetu u Lipska, kde byl Napoleon poražen. Odhodlání koalice bylo vysoké, věděla, že má konečně šanci, a napoleonská Francie byla po 20 letech válek vyčerpaná. V okolních státech rovněž vznikal moderní nacionalismus, který na počátku výrazně pomáhal Francouzům, neboť jejich armáda měla i díky tomu vysokou morálku.

Roku 1814 vtáhl ruský car a představitelé koalice do Paříže.

Napoleon musel abdikovat, jednali s ním celkem slušně, dali mu Elbu, ostrov u Itálie, kde si mohl vládnout. Ve Francii byla obnovena vláda Bourbonů, nastoupil Ludvík XVIII. Byl svolán mírový kongres do Vídně

[[Kategorie:Světové dějiny|Vzestup a pád Napoleonovy říše]]</text>
      <sha1>6acg7l52ajyiw6yy07f8071eepo3bji</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Povstání ve 30. létech 19. století</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2963</id>
    <revision>
      <id>35512</id>
      <parentid>9805</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1608" xml:space="preserve">Ve Francii po Napoleonově období následovaly další revoluce. Ve Francii sice byla konstituční monarchie, všechny výdobytky Velké francouzské revoluce ale zůstaly zachovány, šlechta ani duchovenstvo neměly žádná privilegia. Vládli umírnění monarchisté a nejbohatší liberálové. V opozici byl zbytek liberálů, bonapartisté (ilegální) a republikáni. Dále existovali ještě ultramonarchisté podporující krále. Ti byli také mimo zákon, protože požadovali naprostý návrat poměrů do doby před všemi revolucemi.

Umřel Ludvík XVIII. a místo něj nastoupil jeho bratr '''Karel z Artois''', který byl vůdem ultramonarchistů. Ultras měli naprosto nepřijatelný požadavek na vrácení veškerého majetku do stavu před revolucí. Zákon o restitucích se také podařilo prosadit. Karel ultras zlegalizoval. Novým zákonem byla také privilegována katolická církev. Karel se snažil omezit svobodu slova. Liberálové se bouřili.

Nedlouho před revolucí byly vyhlášeny volby. Vyhráli liberálové a okamžitě začali Karla kritizovat. Karel se s nimi nebavil, zrušil sněmovnu a zavedl úplnou censuru. To byly chybné kroky - vzbouřila se Paříž i armáda a Karel musel uprchnout. Přestože přísahal na ústavu, porušoval ji. Sněmovna ho prohlásila za sesazeného a nastoupil Ludvík Filip Orleánský. S touto revolucí nebyli republikáni spokojeni, čekali větší změny. Přesto došlo ke stabilizaci situace a zbytek 30. let byl celkem klid a ekonomická růst.

[[Kategorie:Světové dějiny|Povstání ve 30. létech 19. století]]</text>
      <sha1>alm8wyrosbr8cgbxbbxm7qurjcjaydl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Revoluční rok 1848 ve Francii</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2964</id>
    <revision>
      <id>35520</id>
      <parentid>9811</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2075" xml:space="preserve">Hybatelem revolučního roku 1848 byla opět Francie. Vládl tam Filip Orleánský z vedlejší větve Bourbonské. Počátek 40. let je ve znamení krize. Vládli velmi umírnění liberálové a monarchisté. Byl velmi vysoký census, volit mohli jen ti nejbohatší. V opozici byli socialisté, republikáni, bonapartisti a demokraté.

Vláda nejbohatších chudým nevyhovovala. Existovala určitá censura a omezené právo na shromažďování. Byla to prevence proti revoluci. Opozice se scházela v různých salonech a jejich sešlosti se pomalu měnily v politicky podbarvené akce. Vládě jednoho dne došla trpělivost a těmto salonům zakázala činnost. Následovaly demonstrace, na kterých se uvolňoval přetlak nahromaděný ve společnosti. Monarchie byla ze dne na den svržena a byla ustavena vláda z vůdců opozice.

Následovaly všeobecné volby, kterých se mohli účastnit skoro všichni, census byl radikálně snížen. Očekávané vítězství radikálů nepřišlo. Venkov zůstával velmi konzervativní, síla hlasu bohatých byla díky censu stále vysoká a dělníků nebylo ještě tolik. Vyhráli republikáni, jako kompromis mezi republikou a monarchií byl nakonec zřízen úřad prezidenta.

Prvním prezidentem byl '''Ludvík Bonaparte''', synovec Napoleona Bonaparta. Mezi lidmi měla dynastie Bonapartovců velkou podporu, protože nějaký člen tohoto rodu přišel vždy v době, kdy bylo Francii zle, a pozvedl ji. Ludvík měl tendence zvyšovat i pravomoci a rád obcházel parlament díky různým referendům. Lidé mu vždy všechno odsouhlasili.

V roce 1851 udělal převrat a v referendu si odsouhlasil kandidaturu na 10 let a později se (opět demokraticky) prohlásil za císaře (až do roku 1871). Postupem času zase utužoval režim, omezoval svobodu slova a zvyšoval census. Jeho vláda se líbila bohatým liberálům, protože ve státě byl pořádek a jejich majetky byly v bezpečí. Republikáni a socialisté setrvávali v opozici.

[[Kategorie:Světové dějiny|Revoluční rok 1848 ve Francii]]</text>
      <sha1>jsrhadukv48f91ed0q8esn5xont7g48</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Uhry, Polsko, Litva a Rusko ve 14. a 15. století</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2965</id>
    <revision>
      <id>35532</id>
      <parentid>20578</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2079" xml:space="preserve">Uhry obsahovaly současné Maďarsko, Sedmihradsko, Slovensko, Chorvatsko a část Slovinska. V Uhrách byla hodně roztroušená sídelní struktura, jediná velká města byla Buda, Pešť a Košice. Díky tomu se Uhrám vyhnula morová rána - ve 14. a 15. století decimoval Evropu mor, v Uhrách nebyl. Díky tomu zažily v té době značný rozkvět.

Už od 10. století vládli na území Uher Arpádovci. Ti vyhynuli roku 1301 a na 5 let je vystřídali Přemyslovci. Poté tam nějakou dobu vládli Francouzi (rod Anjou). Od Zikmunda jsou pak cesty Uher a Čech společné. Zikmund, Albrecht, Vladislav Pohrobek; potom Matyáš Hunyady. Jagellonci potom opět vládli Čechám i Uhrám. Od té doby až do roku 1918 měly s Čechami opět společného panovníka.

Polsko se v 15. století skládalo z Malopolska (okolo Krakova), Velkopolska (okolo Poznaně) a Mazurska (na severu). Nemělo ale přístup k moři - pobřeží zabíral stát Řádu německých rytířů.

V Polsku vládli Piastovci. Roku 1386 uzavřeli Poláci unii s Litvou a nastoupili Jagellonci. Roku 1410 došlo k bitvě u Grunwaldu, kde vyhráli Poláci nad Německými rytíři. Po této bitvě se Polsko dostalo k moři, díky čemuž nastal ekonomický růst.

Rusko bylo rozděleno na několik menších knížectví, která nebyla sjednocena. Všechna knížectví byla neustále pod vlivem mongolského státu, Zlaté Hordy, jež vznikla roku 1243.

Přesto se roku 1379 podařilo Dimitriji Donskému ruská knížectví sjednotit. Mongolové byli poraženi v bitvě na Kulikovském poli roku 1380.

Roku 1430 začal vládce Ivan III. (který pro sebe poprvé používal titul car), sjednocovat další území mimo Zlatou hordu. To vedlo k dalšímu konfliktu s tímto státním útvarem. Ivan III. Zlatou hordu porazil roku 1480. To odstartovalo celkový úpadek tohoto státu a umožnilo Rusku , aby ve velmi krátké době obsadilo celou Sibiř.

Skutečnou velmocí se Rusko stalo až od 18. století.

[[Kategorie:Světové dějiny|Uhry, Polsko, Litva a Rusko ve 14. a 15. století]]</text>
      <sha1>7492ci2w31niwwud4xzzg8vu1xg8ty7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Rusko na přelomu 17. a 18. století</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2966</id>
    <revision>
      <id>35521</id>
      <parentid>9812</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1812" xml:space="preserve">Rusko až do třicetileté války nehrálo v evropském kontextu žádnou roli. Do 17. století tam panoval tvrdý feudalismus raně středověkého typu. Změny začaly až za vlády Petra Velikého, který pocházel z rodu Romanovců. Romanovci vystřídali u moci roku 1613 Rurikovce a vládli až do bolševické revoluce roku 1917.

Petr Veliký zaváděl po vzoru západních států do Ruska absolutismus, pro jehož ruskou formu se vžilo označení samoděržaví. Vládl autoritářsky, opozici potíral. Reformoval armádu a definoval jasnou zahraniční politiku. Rusko se především potřebovalo dostat Černému moři nebo k Baltu, aby mohlo začít pořádně obchodovat.

Za jeho vlády začalo Rusko expandovat na východ, dostal se až k Číně. Na západě útočil na Polsko a Švédsko. Proti Švédsku také vedl mezi roky 1700 a 1721 tzv. severní válku. Vznikla protišvédská koalice složená z Polska, Dánska a Ruska. První bitva (u Narvy roku 1700) dopadla dobře pro Švédy, následně ale byla roku 1709 u Polotavy švédská armáda zcela zničena.

Tato porážka ukončila velmocenskou dráhu Švédka. Mnohé švédské oblasti po sedmileté válce obsadili Rusové a výrazně tak zvýšili svůj vliv v Evropě. Švédský král Karel XII. byl vyhnán. Petr Veliký se o posílení ruského vlivu na západě dlouhodobě snažil, proto také přesunul hlavní město do Petrohradu. Do Ruska také zval špičkové zahraniční mozky své doby.

Petr Veliký také začínal zakládat v Rusku první manufaktury. V Rusku byl ale nedostatek svobodných obyvatel, kteří by v takových podnicích mohli pracovat. Proto se více uchytily tzv. nevolnické manufaktury, do kterých se chodilo robotovat.

[[Kategorie:Světové dějiny|Rusko na přelomu 17. a 18. století]]</text>
      <sha1>rxmgai1z75k9e5fph0io7i30pezhxl5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Povstání děkabristů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2968</id>
    <revision>
      <id>35510</id>
      <parentid>9767</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="613" xml:space="preserve">V Rusku došlo k povstání děkabristů. Opět vše začalo vznikem tajných spolků, které prosazovaly zrušení nevolnictví a ústavu. Roku 1825 zemřel car Alexandr a nastoupil neschopný konzervativec Mikuláš.

V té době došlo k pokusu o povstání ze strany důstojníků. To byli lidé, kteří se dostali během válek do Evropy a věděli, že osvícenské reformy jsou prospěšné. Povstání bylo ale rychle potlačeno, zásah svaté aliance nebyl nutný. Vůdcové této roztržky byli popraveni a k žádné zásadní změně nedošlo.

[[Kategorie:Světové dějiny|Povstání_děkabristů]]</text>
      <sha1>g4mxuzasze4t07n70z2amu20udl4bll</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Rusko v 19. století</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2969</id>
    <revision>
      <id>35522</id>
      <parentid>32995</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3987" xml:space="preserve">Na počátku 19. století probíhal konflikt s Napoleonem, po Vídeňském kongresu se Rusko díky územním ziskům posunulo směrem na západ. Cara Alexandra vystřídal Mikuláš, který byl naprosto konzervativní a prosazoval úplnou izolaci Ruska od Západu.

Mikulášův konservativismus byl ještě tvrdší než ten Metternichův. Říkal, že Rusko stojí na třech pilířích: samoděržaví (specifická ruská forma absolutismu), pravoslavná církev a národ, za který byli považováni všichni lidé, kteří uznávali cara a samoděržaví.
Proti tomuto sytému existovala opozice, i když ne zrovna početná. Existovaly dvě hlavní skupiny: Západnici a Slavjanofilové. Slavjanofilové uznávali samoděržaví a autoritu církve, ale chtěli liberálnější hospodářské zákony. Tvrdili, že absolutismus byl do Ruska zavlečen ze západu a že by se Rusko mělo vrátit ke svým tradicím.

Západnici prosazovali přijetí západního systému na všech úrovních, včetně demokracie. Skoro všichni obyvatelé Ruska byli rolníci a navíc existovalo ještě nevolnictví. Životní úroveň byla mizerná.

Určité snahy o uvolnění poměrů vycházely i od cara, který připouštěl, že nevolnictví je brzdou rozvoje. Všechny pokusy o změny ale troskotaly na naprosto konzervativní šlechtě.

Mezinárodní politika vedla k pokusům o ovládnutí středozemního moře a k získání lepších podmínek pro obchod. To vedlo ke konfliktům především s Osmanskou říší (Krymská válka v 50. letech). Kvůli angažovanosti Sardinie, Anglie a Francie bylo Rusko poraženo.

Porážka vedla v Rusku k tomu, že si konečně uvědomili nutnost reforem. Došlo i ke změně na trůnu - Mikuláše vystřídal Alexandr. Ten roku 1861 zrušil nevolnictví a změnil soudnictví tím, že zbavil šlechtu práva rozhodovat spory, čímž zajistil nezávislost. Provedl také decentralizaci státní správy.

Tyto reformy vykročily správným směrem. Chyběla ale ústava a samoděržavní systém byl v podstatě zachován. Monopol na všechny úřady měla šlechta, car mohl svévolně rozhodovat o všem.

Z hlediska Západniků nedošlo k žádné změně. Rostlo rozhořčení anarchistů, kteří začali organizovat atentáty. Rukou atentátníka zemřel car Alexandr II. a později i III. (roku 1894). Po něm již nastoupil Mikuláš, kterého oddělali bolševici.

S neúspěchem v Krymské válce se Rusko dost uzavřelo, případně se začalo orientovat více na Kavkaz. Na konci 19. století se dařilo expandovat do Indočíny, kde došlo ke konfliktu s Japonskem. Japonci Rusy porazili v bitvách u Sušimu a Mukdenu. Z celkového pohledu byla ale politika Ruska alespoň zpočátku úspěšná a díky tomu dočasně klesala poptávka po změně.

Po porážkách od Japonska se znovu objevila kritika samoděržaví. Rolníci si ztěžovali, že sice došlo ke zrušení lenních závazků, ale půda stále byla ve vlastnictví šlechty. Rolníci neměli na nákup polností prostředky. Industrializace probíhala velice pomalu a životní úroveň zůstávala nízká.

Rozbuškou pro větší nepokoje byla tzv. krvavá neděle z roku 1905. V tomto roce kvůli krizi prudce poklesla důvěra v cara. V zemi se konaly statisícové demonstrace, car nechal ale povstání rozstřílet. Nepokoje se rozšířily i na venkov, kde lidé obraceli svůj hněv proti šlechtě.

Car zareagoval rychle a ustavil parlament - Dumu. Okolo vůdců povstání se utvářely první politické strany. Duma ale byla k praktickým věcem nepoužitelná, protože síly dvou zarytých odpůrců byly vyrovnané a liberálů bylo minimum.

Roku 1905 se také do čela vlády dostal '''Stolypin''', který pro Rusko v následujících letech udělal opravdu moc. Za jeho vlády došlo k uvolnění režimu a hospodářské konjunktuře. Byl to jeden z největších Rusů 20. století.

[[Kategorie:Světové dějiny|Rusko v 19. století]]</text>
      <sha1>chv7f27ioyn66najc3wlfx22xp42tzj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Bolševická revoluce a občanská válka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2970</id>
    <revision>
      <id>35492</id>
      <parentid>12085</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5703" xml:space="preserve">Ruská dělnická sociální demokracie vznikla roku 1898 v Minsku, vydávala časopis Jiskra. Tato strana nemohla působit v Rusku, neboť tam po ní šla carská policie, měla však pobočky ve všech velkých evropských městech. Většinu členů této strany tvořili ruští emigranti. Záhy po svém vzniku se tato strana začala štěpit podle radikality na '''bolševiky''' a '''menševiky'''.

Menševici šli striktně podle Marxovy teorie. Ta tvrdila, že lidská společnost může přejít na komunismus pouze po určitém období kapitalismu, během kterého se vytvoří dělnická třída. Bolševici chtěli socialismus zavést hned po feudalismu. Hlavními přestaviteli bolševiků byli [[w:Lenin|Lenin]] a později po sjednocení s mežrajoncemi na podzim roku 1917 [[w:Trockij|Trockij]]. Lídrem menševiků byl Martov.

=== Březnová revoluce a prozatímní vláda ===
V roce 1917, v březnu, došlo v Rusku k demokratické revoluci. Car abdikoval. Byla ustanovena '''prozatímní vláda''' v čele se Lvovem. K moci se dostal Kerenskij a snažil se zavádět liberální změny. Už v listopadu ale došlo k další revoluci. Lenin využil demokracie a za německé peníze v Rusku rozjel velkou kampaň s cílem zavést socialismus. Hlavním sponzorem byl Vilém II, který zaplatil tiskárnu a řečníky. K úspěchu revoluce ale přispěla i celá řada dalších faktorů.

Kerenskij požadoval setrvání Ruska ve válce, Lenin chtěl okamžitě uzavřít separátní mír. Bolševici prosadili své lidi do všech '''sovětů''' (samosprávných rad) po celé zemi. Trockij byl předsedou nejvyššího petrohradského sovětu. Mezi lidmi navíc panovala naprostá apatie k politice. Důležitým činitelem byla také skutečnost, že proti bolševikům nezasáhla armáda. Zároveň ji ale ani nepodpořila, většina vojáků hlavně chtěla z fronty domů.

=== Velká Říjnová revoluce ===
Revoluce proběhla 7. listopadu 1917. Spočívala v '''obsazení Zimního paláce''' v Petrohradu. Nebojovali žádní dělníci, ale dobře zaplacení lotyšští střelci. Bylo jich asi 10 tisíc. Bolševismus se ujal ve velkých městech, na venkově to bylo horší. Byly vydány dekrety: ''O míru, o půdě, o vládě lidových komisařů''. Armáda byla také rozpolcená. Do roku 1921 zuřila v Rusku občanská válka.

=== Občanská válka ===
Bojovali proti sobě '''bílí''' a '''rudí'''. Mezi odpůrce bolševismu patřili generálové Kolčak, Wrangel, Judenič, Děnikin a další. Ti působili na Kavkaze, Sibiři, Ukrajině a v Pobaltí. Mezinárodní intervence se také plánovala. Nejsilnější zahraniční silou v Rusku krátce po válce byly [[w:československé legie|československé legie]] na Sibiři. V Murmansku se vylodilo asi 20 000 Britů a ve Vladivostoku Japonci a Američané. Bylo jich ale celkově málo a do bojů nezasáhli.

Problémem opozičních (bílých) armád byla nekoordinovanost. Přesto se jim podařilo bolševiky v několika centrech obklíčit a začalo to s nimi vypadat špatně. Trockij se ale vyznamenal. Pod hrozbou vyvraždění celé rodiny naverboval statisíce mužů a zorganizoval až 100 divizí. S touto silou se mu podařilo situaci zcela obrátit. Během tří let války zemřelo devět milionů Rusů, včetně carské rodiny a jejich psa, kteří byli pobiti v Jekatěrinburgu.

=== Přechod ke komunismu ===
Obklíčení bolševikům paradoxně pomohlo, mohli se koncentrovat kolem velkých měst a nakonec vyhráli. To vedlo k rozsáhlé emigraci z Ruska, spousta Rusů odešla do Francie, druhá největší vlna emigrantů směřovala do Prahy. Vznikaly tajné organizace, GPU a později ČEKA, od roku 1924 fungovala NKVD. Jejich integrací později vznikla KGB.

První '''gulagy''' ''(Glavnoje upravenje lagerov)'' začaly v Rusku vznikat už v roce 1919. Byli tam posílání odpůrci režimu. Nejvíce jich bylo na Sibiři a na poloostrově Kola, nejtvrdší gulagy byly na Kolymě na východní Sibiři. V letech největšího rozmachu tam bylo drženo až 15 milionů lidí. Soudy během občanské války trvaly jen pár minut, nejčastějším trestem bylo deset let v gulagu.
Prvním létům komunismu se říká válečný komunismus. Daně byly vybírány tak, že přišla armáda a sebrala zemědělcům a živnostníkům všechen majetek. Zemědělci hromadně opouštěli svou půdu, nemělo smysl ji obdělávat. Bolševici totiž potřebovali plynule zásobovat města, aby se v nich podařilo udržet klid. Probíhaly tzv. '''rekvizice''' - zabavování majetku ve prospěch státu.

V roce 1922 vznikl [[w:SSSR|SSSR]].
=== NEP ===
Takováto politika naprosto zdevastovala hospodářství státu. V roce 1921 byla produkce státu na úrovni jedné pětiny předválečného stavu. To přimělo Lenina ke změně. Zavedl NEP (Nová ekonomická politika), během které část majetku lidem pronajali. V roce 1927 dosáhlo hospodářství předválečné úrovně. Tato reforma ale vedla ke sporům ve straně. Na stranu NEPu se postavili Bucharin (bývalý vůdce Levých komunistů, v opozici k Leninovi po Brest-Litevském míru), Rykov a Tomskij, vůdčí osobnosti pravého křídla strany.

Do opozice se postavili Kameněv, Zinověv. To byli radikální komunisté odmítající kompromisy. Lenin byl realista a uvědomoval si, že nelze udržet permanentní revoluci. Proto Lenin do budoucna zavedl naprostý zákaz frakcí ve straně (tajná rezoluce 10. sjezdu RKS(b)). Toho později využíval Stalin a kdykoliv měl později oponenty, tak je poslal na základě tohoto pravidla na Sibiř.

[[Kategorie:Světové dějiny|Bolševická revoluce a občanská válka]]</text>
      <sha1>b4x3osj06pk1mfzkry2ft65tq24acj3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Počátek Stalinovy éry</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2971</id>
    <revision>
      <id>35513</id>
      <parentid>12086</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4324" xml:space="preserve">=== Boj o následnictví ===
Lenin zemřel v roce 1924 a mezi [[w:Stalin|Stalinem]] a [[w:Trocký|Trockým]] se rozhořel boj o vedoucí místo v komunistické straně. Trockij chtěl permanentní revoluci, která by časem zachvátila celý svět. Stalin mluvil o komunismu pouze v jedné zemi. Trockij všechny převyšoval intelektem, byl inteligentní a tak trochu ostatními soudruhy pohrdal. Stalin trpěl komplexy méněcennosti a zastával zdánlivě méně významné funkce. Všichni ho ale podcenili, Stalin si potichu dosadil své lidi na všechny důležité pozice.

Zhruba do roku 1929 ovládala stranu skupina lidí, existovaly alespoň náznaky kolektivního řízení. Stalin se ale postupně všech nepohodlných lidí zbavil a po roce 1929 začíná &quot;one man show&quot;. Do roku 1934 se ještě dá hovořit o politickém klimatu, politické spory nebyly kriminalizovány, od tohoto roku ale Stalin začal své odpůrce posílat na Sibiř.

=== Nová hospodářská strategie ===
Název Sovětský svaz (SSSR) se používá od roku 1922. Stalin zrušil NEP a roku 1928 rozjel první průmyslovou pětiletku. Hospodářství orientoval na těžký a zbrojařský průmysl. Potřeboval pozvednout taková odvětví, jejichž výsledky se dobře vynáší do grafů, aby v lidech snadněji vyvolal iluzi úspěšnosti. HDP raketově rostl, zcela ale byla zanedbávána produkce spotřebního zboží a životní úroveň klesala. Pětiletku se podařilo splnit už za čtyři roky.

==== Kolektivizace ====
Stalin roku 1927 rozjel kolektivizaci. Založil kolchozy a čekal, že tam všichni rolníci vstoupí sami. Mnozí ale měli hospodářství po předcích a odmítali hospodařit společně. Do kolchozů vstoupilo minimum lidí, třeba ti, co krachovali. Roku 1930 došla Stalinovi trpělivost a rozjel násilnou kolektivizaci s cílem likvidace drobného rolnictva jako společenské třídy. Armáda obklíčila polnosti a zavedla de facto nevolnictví, znemožnili rolníkům obchodovat.

Přímo během nepokojů spojených s kolektivizací zemřelo až pět milionů lidí, dalších šest milionů pak na následný hladomor. I během vrcholící krize a hladomoru musel stát vyvážet obilí na Západ, aby měl valuty. Lidé v kolchozech nebyli motivovaní a na 97 % půdy vytvořili pouze 20 % z celkové produkce potravin. Zbylá 3 % půdy představovaly zahrádky, které byly ponechány lidem, a na nich se vytvořilo zbylých 80 %.

=== Velká čistka ===
Stalin o situaci na venkově věděl a zprávy o nepokojích se dostaly i do dobře zásobených měst. Demonstrace neustávaly a Stalin byl nucen hledat příčiny tohoto stavu. Za viníky označil kontrarevoluci ve straně a přetrvávající carský marasmus. Stalin potřeboval zastavit šíření nepokojů. Proto nechal v roce 1934 zavraždit šéfa Leningradského sovětu Kirova. Vinu svalil na &quot;vnitřního nepřítele&quot; a řekl, že je strašné, co se stalo, že kontrarevolucionáři zavraždili nejlepšího bratra revoluce.
Jako obranu rozjel Velký teror. Stalin nařídil, že žádné policejní vyšetřování nesmí trvat déle než deset dní, zamezil přítomnosti obhájců u soudů, zrušil institut odvolání i milosti a nařídil okamžité vykonávání rozsudků. Důkazní řízení bylo také zrušeno, za dostačující bylo považováno vytlučené přiznání. Velký teror řídili šéfové KGB Jagoda, Ježov a dokončil jej Berja. Vždy po několika letech by šéf popraven a nahrazen novým.

Během let 1934 a 1938 bylo popraveno 10 milionů lidí, zmizelo dalších osm milionů. Stalina znepokojovalo i sebevědomí generálů, proto provedl čistku v armádě. Povraždil tři pětiny maršálů, šest sedmin admirálů, celkem až 45 000 důstojníků.

=== Vztahy se zahraničím ===
V roce 1922 se konala konference v Janově, kde se řešily detaily Versailleského systému a také postoj k Rusku. SSSR totiž jako nový stát nikdo neuznával, protože stornovalo dluhy a ohrožovalo zahraniční majetky na svém území. Na této konferenci se sešly dva ponížené státy: izolovaný SSSR a Německo ponížené mírem z Versailles. Jejich pozice byly podobné a o rok později, v Rappalu, se tajně dohodli na spolupráci.

[[Kategorie:Světové dějiny|Počátek Stalinovy éry]]</text>
      <sha1>mneps0fv08g0h8l0d5xg6adebyg1e61</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Renesance a humanismus v Itálii</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2972</id>
    <revision>
      <id>35519</id>
      <parentid>9810</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6863" xml:space="preserve">Jako události, které vymezují začátek novověku, jsou uváděny zejména tyto:
# Pád Cařihradu a konec Stoleté války (1453)
#* Objevení Ameriky a dobytí Granady (1492)
# Renesance, překonání středověkého myšlení
# Vynález knihtisku (cca 1450)
# Reformace, šíření různých náboženských směrů, rozpad západní církve
# Rozšíření vědeckých poznatků (např. heliocentrismus)
# Kolébkou renesance byla severní Itálie. Renesance se tam začala rodit ve 2. polovině 14. století. Itálie byla v této době rozdrobena na mnoho menších států. Některé z nich byly republikami.

Severní Itálie byla v té době nejrozvinutější částí Evropy s nejbohatšími měšťany. Nejlépe na tom bylo Benátsko, Florencie, Janov a Milán. Benátky zbohatly na obchodu s Orientem. Ten především nabízel drahé luxusní zboží, hedvábí a koření. Z Arabského poloostrova dováželi také ve velkém kadilo. Benátčané jezdili do Levanty, kde se s Araby setkávali a uskutečňovali obchody. Benátsku patřilo i dnešní chorvatské pobřeží - Dalmácie.

Janov zbohatl téměř stejně jako Benátky, zejména na obchodu s kořením, kadidlem a obilím.

Florencie byla centrem umění, působila tam celá řada mecenášů. Prvotně však bohatství získala díky vyspělému bankovnictví, významná byla také výroba sukna a dovoz vlny z Anglie. Florencie byla republikou, většinu moci však v rukou držel jeden rod - Medicejové.

Milánsko bylo monarchií. Zbohatli mj. díky výrobě zbraní.

Papežský stát, další ze státních útvarů na italském území, byl často bez papeže, hlavně kvůli schismatu. Od roku 1309 sídlili papežové v Avignonu, neboť na ně měl značný vliv francouzský král.

Státy v jižní Itálii, zejména Neapolské království, byly zaostalé. Hlavně kvůli podnebí nevhodnému pro zemědělství. Vliv Neapolska na zbytek Itálie byl nulový.

Ačkoli byly italské stát bohaté, byly slabé a nesjednocené. Italští myslitelé se zabývali antickou představou sjednocené Itálie a hledali cesty, jak znovu obnovit lesk antické Itálie. Tento zájem vedl i k zájmu o historii a jiné vědy.

Podstatnou změnou, kterou přinesla renesance, je vznik nové nezávislé společenské třídy - měšťanstva. Lidé žijící v bohatých městech si mohli zaplatit dobré světské vzdělání na univerzitách. Církev přestala mít monopol na vědění. To představovalo obrovský pokrok v porovnání se středověkem, kdy se téměř veškerá vzdělanost pěstovala v souvislosti s církevními aktivitami. Humanismus rozvíjel důraz na rozum, jejž měl užívat každý člověk.

V Itálii začala renesance ve 14. století, kdy žili Dante a Petrarca. Za Alpy se dostala až o století později. U nás je renesanční až 16. stol. Italská renesance se dělí na 3 hlavní období: trecento (14. stol.), quattrocento (15. stol.) a cinquecento (16. stol.).

Dante je autorem Božská komedie a Monarchie. Petrarca napsal Sonety Lauře. (Dopisoval si i s Karlem IV. Petrarca jej přesvědčoval, aby sjednotil Itálii. Karel byl ale realista a dobře věděl, že kvůli protichůdným zájmům italských států to nebude možné.)

Bocaccio napsal Dekameron - rozverné povídky, jež si vypráví poutníci prchající z města zasaženého morem.

V období quattrocenta se začala opouštět představa sjednocení Itálie a začalo se spíše přemýšlet nad tím, jak pozvednout rozdrobenou Itálii. Hlavním městem italské renesance se stala Florencie. Její bohatý kulturní život byl umožněn jen díky mecenášství. Největšími mecenáši byli Medicejové, kterým plynuly obrovské příjmy z bankovnictví a obchodu se suknem. Rovněž měli ve svých rukou veškerou politickou moc. Medicejové znovu otevřeli Platónskou akademii, kde sdružovali mnoho umělců. Této moci Medicejové dosáhli díky populismu, pořádáním mnoha lidových her, celolidovými referendy a především korupcí.

Filipo Brunelesschi - architekt, jenž postavil florentský chrám. Alberti - teoretik renesanční architektury, již jasně vymezil. Leonardo da Vinci - malíř, lékař, vynálezce, sochař, zkrátka renesanční člověk. Michelangelo Buonarroti - také &quot;renesanční člověk&quot;, vymaloval Sixtinskou kapli a vysochal Davida a Mojžíše.

V cinquecentu se objevuje nový fenomén - tzv. renesanční papežství. V podstatě šlo o to, že papežové se stali více světskými pány než duchovními autoritami. Bylo běžné, že papežové vlastnili rozsáhlé majetky, a museli se tudíž o ně starat.

'''Savonarola''' byl vášnivý florentský kazatel v dominikánském klášteře. Stal se oponentem Medicejů. V jeho době měla Itálie problémy s morem, navíc se blížil rok 1500 a lidé se začali bát konce světa. Sanovarola lidem vnucoval chiliastické představy a oni jim věřili. Postupně získal větší moc než Medicejové a ti museli emigrovat. Savonarola donutil lidi, aby se zbavili všech uměleckých děl a ubránili se tak před božím trestem.

Proti Savonarolovi se zvedla opozice tvořená papežem a františkány. Jeden františkán svolil, aby on i Savonarola prošli zkouškou ohněm. Savonarola to nejdříve odkládal, potom odmítl, čímž ztratil popularitu. Roku 1498 byl nakonec zatčen a upálen.

V renesanční Itálii také žil filosof '''[[w:Machiavelli|Machiavelli]]'''. Je autorem spisu Vladař, ve kterém shrnul požadavky na ideálního sjednotitele Itálie. Těmto požadavkům perfektně vyhovoval [[w:Caesar Borgia|Caesar Borgia]], syn papeže Alexandra VI. Machiavelli říkal, že správný státník musí uzavírat účelově výhodná spojenectví, nedodržovat smlouvy a operativně likvidovat protivníky. Takovémuto stylu politiky se říká machiavellismus.

Renesance v Itálii doznívá v 1. polovině 15. století a nastupuje baroko.

Za Alpy se renesanční myšlení dostalo až ve 2. polovině 15. století, ve střední Evropě až v 16. stol. Šiřiteli renesance byli především renesanční italští umělci. Největšími umělci zaalpské renesance byli malíři Hieronymus Bosch (Nizozemsko) a A. Dürer (Německo). Hieronymus Bosch byl činný v Brabantsku (dnešní Belgii). Maloval podle renesančních pravidel (s citem pro detail a perspektivu), ale středověké motivy. Známé jsou jeho triptychy znázorňující různé hříšné počínání a následné tresty.

V Českých zemích se renesance naplno projevila právě až v 16. stol. Důvodů pozdního příchodu je více: Čechy byly po válkách chudé a málokdo si mohl dovolit zaplatit umělce. Itálie navíc byla celá katolická a cokoliv k nám z ní přišlo, bylo podezřelé.

[[Kategorie:Světové dějiny|Renesance a humanismus v Itálii]]</text>
      <sha1>n3vabl4p0tw0tixrdeldkksh133r5nu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Sjednocení Itálie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2973</id>
    <revision>
      <id>39450</id>
      <parentid>39449</parentid>
      <timestamp>2019-04-14T13:46:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>31.192.80.92</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2821" xml:space="preserve">Snahy o sjednocení Itálie pocházely ze dvou směrů. Jedním byli intelektuálové, kteří byli v emigraci a zakládali různé krajanské spolky (Mladá Itálie). Ti představovali především duchovní otce celého sjednocení, hlavními představiteli byli G. Garibaldi a G. Mazzini.

Druhým zdrojem snah o sjednocení byli monarchisté ze Sardinie. To byl jediný stát na území dnešní Itálie, ve kterém vládla italská dynastie, na zbytku území vládli samí cizinci.V Sardinii vládl Savojský rod, konkrétně Viktor Emanuel II. Byl to jediný člověk, který měl potřebnou legitimitu na jakékoliv státnické činy.

Sardinii se naskytla velká příležitost na prosazení svých představ během Krymské války. V té sice neměla žádné přímé zájmy, ale vysláním početné armády bojující na straně spojenců (Francie, Anglie) si tyto státy naklonila a do budoucna mohla počítat s jejich podporou.

Po Krymské válce se Rakousko dostalo kvůli svému nejasnému postoji do mezinárodní izolace. Za této situace vycítili Italové příležitost k povstání. Vyhlásili Rakousku válku a za vydatné podpory Francie, Anglie a Ruska (které se mstilo za blamáž způsobenou během Krymské války) v bitvě u Solfarina Italové vyhráli.
Teď na první pohled nestálo Italům ve vytvoření jednotného státu nic v cestě, ale Napoleon II. (francouzský císař) si to se svou podporou rozmyslel. Bál se, aby nová Itálie nebyla moc silná, a tak umožnil Italům připojit si pouze Lombardii. Bohaté Benátsko si nechali Rakušané.

Reakcí na tento částečný úspěch bylo rolnické povstání na Sicílii. Mezi rolníky přišel G. Garibaldi s tisícem vojáků a vyhnali odtamtud Bourbony.

Za této situace hrozilo, že dojde ke konfliktu mezi Viktorem Emanuelem, který &quot;shora&quot; (tj. politicko-diplomatickou cestou, bez přímého přispění lidu, ale s jeho podporou) sjednotil sever a Garibaldim, který za pomoci chudiny sjednotil jih země. Jejich představy o dalším postupu rozhodně nebyly stejné. Garibaldi se ale zachoval jako státník a Neapolsko přenechal Vilémovi E. To umožnilo roku 1861 vyhlásit v Itálii konstituční monarchii. Vilém Emanuel se stal císařem.

K Itálii se nakonec podařilo připojit i Řím (papežský stát) a Benátsko. V případě Benátska se tak stalo roku 1866, kdy tam vtrhla italská armáda poté, co bylo Rakousko oslabené porážkou od Prusů. Řím si podmanili po porážce Francie od Pruska. Francouzský císař byl totiž ochráncem tradičního papežství.

Nový italský stát měl mnoho problémů. Měl dosti nerealistické ambice. Hlavním problémem, který přetrvává dodnes, jsou rozdíly mezi bohatým severem a chudým jihem.

[[Kategorie:Světové dějiny|Sjednocení Itálie]]</text>
      <sha1>a8qlabqp9jk7zwocmj1oc4vjk5ypyl6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Německá reformace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2974</id>
    <revision>
      <id>35505</id>
      <parentid>23513</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4852" xml:space="preserve">Začátky německé reformace sahají do přelomu 15. a 16. století. Jde o dobu vrcholné renesance, kdy vládli renesanční papežové. Ti se intenzivně starali o světské statky a duchovní stav věřících je nechával chladnými. Jde o jeden z nevýznamnějších vrcholů krize církve.

Renesanční papežové potřebovali pro financování svých válečných výprav velké množství prostředků, které jim plynuly z prodeje odpustků a desátků. V předhusitské době jim plynuly největší příjmy z Českých zemí. Husitská revoluce tuto situaci ale zcela změnila. Po revoluci začali papežové čerpat prostředky hlavně z Německa, kde však tento postup vzbuzoval nevoli.
Roku 1517 vystoupil se svými názory ve Wittenbergu Martin Luther a zformuloval svůj odpor k církvi. Popřel božský původ papežství, odmítl autoritu koncilu. Dále mimo jiné hodlal zjednodušit liturgii. Hlásal, že jedinou autoritou pro věřícího je Písmo svaté. Jeho názory se téměř shodovaly s husity. K odkazu Jana Husa se Martin Luther přímo přihlásil. Češi to tenkrát považovali za velké zadostiučinění.

V katolické církvi má farář odlišnou funkci od evangelické církve. Katolický farář stojí jakoby výše, je vysvěcený. U evangelíků je farář kazatel a průvodce, který řeší stejné problémy jako věřící. Luther významně přispěl ke vzniku evangelických církví. Podle něj o všem rozhodovala pouze víra člověka, nikoliv žádný farář či papež.

Roku 1520 vydal papež Lev X. proti Lutherovi bulu, ve které jej označil za kacíře. Luther tento dokument demonstrativně spálil.
V této době byl císařem Karel V. Tomu se Lutherovo působení také nelíbilo, a proto na něj roku 1521 uvalil klatbu (interdikt). Interdikt byl jakýsi výjimečný stav a vždy se týkal nějakého konkrétního území, na kterém se nacházel kacíř. Za tohoto stavu nebylo možné konat žádné církevní obřady (křty, pohřby), což samozřejmě věřícím lidem dosti komplikovalo život.
Za Luthera a jeho názory se ale postavila německá šlechta. Té se samozřejmě nelíbilo, že Řím finančně vysává jejich poddané. Šlechta v Lutherovi viděla i platformu pro odpor proti císaři. Za Luthera se postavil i saský kurfiřt, který mu nabídl azyl na hradě Wartburgu. Luther azyl přijal.

Luthera podporoval i selský stav, který od reformace očekával zlepšení své sociální situace. Sedláci dokonce vytvořili svou armádu, která svedla válku s katolíky, císařem a nakonec i evangelickou šlechtou. Sedláci zastávali radikální chiliastické názory a vypalovali šlechtické majetky. Od takovéhoto postupu se Luther distancoval.

Karlovi V. se nelíbilo, že mu Luther svými názory a reformou štěpí říši. Proto císař svolal roku 1529 koncil do Špíru. Karel tam pozval hlavně katolíky, protestanti byli v menšině. Sněm odsouhlasil, že lutheránství je nebezpečné, a zakázal ho. Protestanti se proti tomu ohradili. Říkali, že o názorech nelze hlasovat a že je to věc svědomí. Od této události se Lutherovým zastáncům říká protestanti, neboť se ohradili proti rozhodnutí sněmu.

Protestanti na obranu proti katolíkům založili roku 1530 Šmalkadský spolek. Ve třicátých létech panoval poměrně klid, protože Karel měl hodně problémů s Francií a na protestanty neměl čas. Ve čtyřicátých létech se situace s Francií uklidnila a Karel s Ferdinandem mohli vytáhnout proti Šmalkaldskému spolku.

Válka mezi katolíky a protestanty trvala mezi lety 1546 až 1547. Protestanti se během této doby rozhádali a byli poraženi. Německé státy v rámci Šmalkaldského spolku měly protichůdné zájmy. Důsledkem této války bylo oslabení pozice měst. Protestantský odpor byl ale houževnatý a rozhodně nedošlo k trvalému řešení.

I přes značnou převahu katolíků se ale situace Karlovi V. výrazně zkomplikovala. Rozpoutal další válku s Francií, na nový konflikt potřeboval hodně peněz. Protestantů bylo ale hodně a neplatili Karlovi daně. Proto byl nucen k ústupkům. Roku 1555 svolal sněm do Augšpurku, kde došlo k dohodě. Princip dohody by šel shrnout do hesla &quot;cuius regio, illus religio&quot; - čí zem, toho náboženství. Víra na daném území se tedy řídila vyznáním vládnoucí šlechty. Na Augšpurském sněmu byla také uznána sekularizace. Díky tomuto rozhodnutí si šlechta mohla nechat všechen majetek nakradený církvi během válek.

Karel tuto dohodu vnímal jako svoji porážku, zcela rezignoval na politiku a vstoupil do kláštera. Za rok po sněmu zemřel. Španělskou korunu po něm získal jeho syn Filip a Ferdinand, jeho bratr, získal titul císaře.

[[Kategorie:Světové dějiny|Německá reformace]]</text>
      <sha1>omw4eoeuth27on5bju5ksdvxtw7cgwg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Nepokoje v 1. polovině 19. století</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2975</id>
    <revision>
      <id>35504</id>
      <parentid>9799</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="939" xml:space="preserve">Německé státy si po napoleonských válkách uvědomily nevýhodnost své rozdrobenosti a obtíže s tím spojené (např. celní bariéry). Vedle měly Francii s centrální vládou. Vznikaly tzv. burschenschafty - studentské spolky, jejichž heslem bylo &quot;německo bez knížat&quot;. Studenti organizovali různé vlastenecké akce a slavnosti (např. roku 1817 ve Wartburgu - 300 let od začátku německé reformace).

Jednoho dne studenti zavraždili nenáviděného konzervativního spisovatele Augusta von Kotzebue. To byla záminka pro Metternicha, aby svolal sv. alianci do Karlových Varů, kde se představitelé monarchií dohodli na společném postupu. Zavedli na univerzitách censuru, vyházeli nespolehlivé profesory, rozpustili studentské spolky a zavedli vládní kontrolu na školách, které byly do té doby nezávislé jakožto církevní půda.

[[Kategorie:Světové dějiny|Nepokoje v 1. polovině 19. století]]</text>
      <sha1>8oeo57nrkzatyw6mldrz065ny5e5ktk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Pokus o sjednocení roku 1848</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2976</id>
    <revision>
      <id>35508</id>
      <parentid>9813</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2707" xml:space="preserve">V různých německých monarchiích panovaly během první poloviny 19. století zcela odlišné podmínky. Našly by se konzervativní monarchie (Prusko) i liberální konstituční monarchie (Bádensko). Ve všech státečcích existovaly požadavky na rozsáhlejší svobody. Navíc existovaly racionální požadavky na sjednocení novodobého německého národa.

Tento požadavek stál proti zájmům lokálních monarchů, jejichž funkce a tituly by se vznikem většího státního celku zcela ztratily význam. Přesto se požadavky na sjednocování postupně dařilo realizovat, někde i za cenu několika výstřelů. Na léto roku 1848 se plánovaly celonárodní volby do frankfurtského parlamentu. Tomu byla dána ústavodárná pravomoc. Existovaly dvě vize na sjednocení Německa.

Velkým odpůrcem jakéhokoliv sjednocení bylo největší Prusko. Pruskému králi se příčila představa na sjednocení zdola. Jako konzervativec se odmítal bavit s nějakými liberály.

První vizí byla tzv. velkoněmecká koncepce, která počítala se sjednocením v hranicích bývalé Svaté říše římské. Druhá, maloněmecká koncepce počítala jen s územím dnešního Německa. Každopádně ony volby proběhly na území, které přibližně odpovídalo velkoněmecké koncepci. Volili i čeští Němci. Do Čech byl poslán dopis se žádostí, aby česká společnost zaujala k velkoněmecké koncepci nějaké stanovisko.

Reakci na žádost Německa napsal za Čechy František Palacký, dopis vešel do dějin jako List do Frankfurtu. Ve svém textu Palacký velkoněmeckou koncepci odmítl. Do Německa by kromě Němců šli jenom Češi a Italové a Palacký měl proto logicky strach z germánské nadvlády. Místo toho prosazoval setrvání všech slovanských národů v rámci Rakouska, které tak mělo větší šanci stát se konkurenceschopnějším státem.

Frankfurtský sněm nakonec ústavu dokončil a uveřejnil, nezačala ale platit hned. Počítalo se s volbami a v čele státu s císařem, který měl mít rozsáhlé pravomoci. Vláda měla být kontrolována voleným sněmem. Zcela byly zrušeny feudální vztahy (hlavně přetrvávala ještě robota).

Ke sjednocení Německa nakonec nedošlo podle žádné koncepce, i když ta maloněmecká se časem ukázala jako životaschopnější. Císařská koruna byla nabídnuta pruskému králi, který ji ale ze solidarity k malým šlechticům odmítl. Parlament byl roku 1849 rozehnán pruskou armádou. Mnohé liberální výdobytky byly ale zachovány. Šlechta již například sama z ekonomických důvodů neobnovila robotu.

[[Kategorie:Světové dějiny|Pokus o sjednocení roku 1848]]</text>
      <sha1>jldbbz4r79bwcswb4q6qbel5tjzmrvx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Sjednocení Německa</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2977</id>
    <revision>
      <id>35527</id>
      <parentid>10428</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4785" xml:space="preserve">V roce 1815 vznikl Německý spolek, což byl nástupnický útvar Svaté říše. Předsedal mu rakouský císař, dále tam zasedali zástupci Anglie, Dánska a Holandska.

Postupem času rostla moc Pruska, protože šlo ekonomicky dost nahoru. To způsobovalo četnější konflikty s Rakouskem. Důsledkem těchto konfliktů byl vznik celního spolku, jehož členem se Rakousko nestalo. Tímto opatřením si Rakušané chránili svůj trh, protože státy ve spolku mezi sebou cla zrušily.

K prvnímu pokusu o sjednocení Německa došlo v roce 1848, byl ale neúspěšný.

Prusko bylo ekonomicky nejsilnější, zaujímalo dvě třetiny rozlohy plánovaného Německa, ale Rakousko bylo předsedou spolku a mělo největší politickou moc. Šlo o to, kdo do budoucna prosadí své představy. Dále existovaly tzv. třetí státy, což byly ostatní malé monarchie. Ty byly ekonomicky na straně Pruska, se kterým se lépe obchodovalo, ale na straně druhé se ho politicky bály. Po sjednocení by si totiž mohlo snadno uzurpovat veškerou moc. Politicky tedy podporovali spíše Rakousko.

K výraznému vývoji situace došlo v 60. létech. Tehdy Rakousko ztratilo provincie a bylo jasné, že není tím, co bývalo. Prusko netrpělivě očekávalo rozhodující měření sil. Proto Vilém I., pruský král, spustil reformu armády. Krátce před tím ale vyhráli volby liberálové, kteří reformu odmítali. Báli se totiž sjednocení shora, které by vedlo k absolutismu. Vilém potřeboval reformu prosadit, proto si našel nového kancléře, který byl ochoten obcházet parlament. Tím člověkem byl Otto von Bismarck.

Bismarck byl na milost v Prusku přijat poté, co společně s Rakouskem porazil Dánsko ve válce o Šlesvicko-Holštýnsko. Tento územní zisk použil jako záminku pro zahájení konfliktu s Rakouskem. Prusové chtěli Šlesvicko-Holštýnsko připojit k sobě, Rakušané jej chtěli darovat nějaké německé dynastii a zachovat samostatnost v rámci německého spolku. Celý spor ale Bismarck od začátku vedl pouze jako záminku pro zahájení konfliktu s Rakouskem.

Tento spor přerostl ve válku, ve které Prusko porazilo Rakousko u Hradce Králové (roku 1866), poté následovalo rakousko-uherské vyrovnání. Prusové teoreticky měli i na dobytí Vídně, to ale záměrně neudělali, aby si Rakousko do budoucna zachovali jako možného spojence.

Místo německého spolku vznikl severoněmecký spolek, jehož členem již Rakousko nebylo. Armáda i zahraniční politika byla zcela v rukou Pruska. Rakušané byli ze západoevropské politiky vytlačeni, a proto se začali více orientovat na Balkán. V severoněmeckém spolku byly i menší monarchie, které ale spravovaly méně významné oblasti společné správy. Prezidentem spolku byl pruský kancléř.
Sjednocení Německa bylo trnem v oku Francii, která byla v hospodářské krizi a měla v krátkém čase za sebou několik neúspěchů na mezinárodním poli (neúspěšná intervence v Mexiku). Napoleon II. potřeboval pro udržení ve funkci úspěch, a proto chtěl vyprovokovat válku s Německem a zabránit tak sjednocení. Jako záminku pro útok použil fakt, že španělská šlechta nabídla rodu Hohenzollernů, kteří vládli v Prusku, aby obsadili volný španělský trůn. Napoleon poslal do Německa depeši, ve které tento krok Němcům zakázal.

Bismarck stupňoval provokaci tím, že francouzskou depeši otiskl v novinách. Sám ji ale proškrtal tak, aby byla mnohem tvrdší, až neslušná. Tím si naklonil veřejnost. Válka začala v roce 1870, za tři týdny se Prusové dostali do Paříže. Napoleon III. odstoupil, ve Francii došlo proti němu k povstání.

Němci si v zrcadlové síni ve Versailles vyhlásili císařství, císařem se stal pruský král. Došlo tak vlastně ke sjednocení v Maloněmecké koncepci. Válka byla dovršena bitvou u Sedanu v 18. ledna 1871. Tato výhra dala impuls Italům, aby obsadili Řím, který byl Francouzi podporován.

Pruský král vládl všem německým monarchiím na úrovni armády a zahraniční politiky, malé státy si zachovaly své zákony a odlišnou správu. Místní monarchové si udrželi svou vážnost, rozhodovali ale pouze o regionálních záležitostech.
Vznikla tak nová velmoc, která šlapala na paty Anglii. Té se nové Německo nemohlo rovnat pouze v loďstvu a v počtu kolonií. Nový stát, v čele Vilémem I., byl velmi militaristický, neboť ke sjednocení vedla vojenská reforma a tři války. V následujících desetiletích byl v Evropě mír, který Němci využili k tichému zbrojení ve snaze předehnat Anglii. Dějiny směřovaly k první světové válce.

[[Kategorie:Světové dějiny|Sjednocení Německa]]</text>
      <sha1>nirisf1a786r0yrutperb10y0945i6q</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Japonsko v 19. století</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2978</id>
    <revision>
      <id>35501</id>
      <parentid>9796</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1999" xml:space="preserve">V Japonsku formálně vládl císař se sídlem v Kjótó. Šlo ale pouze o nastrčenou figurku, která byla ve vleku lokálních vojenských šlechticů - šógunů. Již od počátku 17. století bylo Japonsko zcela izolované, snad až na pár kontaktů s kulturně podobnou Čínou a Koreou. Převládajícím náboženstvím v Japonsku byl buddhismus. Od 17. století tam začínali pronikat jezuitští misionáři.

Jezuité byli jako misionáři velice schopní, dokázali z křesťanství vytáhnout to podstatné, nelpěli na detailech. Mnohé prvky filosofie křesťanství uměli umně přizpůsobit místním podmínkám. Do oblastí v Asii ale současně s misionáři začali pronikat i kolonialisté z Evropy, kteří přinášeli rozdílná vyznání - katolictví, kalvinismus, luteránství. Evropané v Asii se na základě těchto odlišností začali navzájem očerňovat a pomlouvat. Tím křesťanství japonskému císaři zprotivili a mimo jiné i z tohoto důvodu se rozhodl zemi izolovat.

Izolace způsobovala technologické zaostávání, objevovaly se snahy o změnu. Japoncům došlo, že vinou izolace se nestanou ani regionální velmocí. Proto uzavřeli v roce 1858 obchodní smlouvu s USA, kterým šlo především o získání rozsáhlého trhu.
Tím, že se Japonsko částečně odizolovalo, začínalo přijímat více informací o tom, jak to funguje jinde. S tím rostl i tlak na liberalizaci. Ústava byla přijata roku 1889. Ještě předtím byl za pomoci evropských velmocí svržen šógunský režim a císař se přestěhoval do svého řádného sídla v Tokiu. Japonsko se hodně poevropštilo a ekonomicky i vojensky šlo rychle nahoru.

Japonsko muselo expandovat, protože na svém tradičním území nemělo žádné nerostné zdroje. V 90. létech se angažovali v konfliktu s Čínou (Boxerská válka). Na počátku 20. století válčili s Ruskem a v roce 1910 anektovali Koreu.

[[Kategorie:Světové dějiny|Japonsko v 19. století]]</text>
      <sha1>tqhdgvnyw23ktq4dkwi8w1p4njgvwpw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Čína</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2979</id>
    <revision>
      <id>35544</id>
      <parentid>9791</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1073" xml:space="preserve">V Číně docházelo po celé 19. století k úpadku, vývoj byl tedy opačný než v Japonsku. V Číně vládla mandžuská dynastie, která neovládala ani celé území státu. Izolace od okolního světa byla značná. Čínský stát byl zcela rozdroben. Ve válce proti Japonsku navíc ztratil Mandžusko, které představovalo významnou surovinou základnu.

V roce 1912 bylo po tisíci letech svrženo císařství. Nahradila jej republika doktora Sunjantsena a strany Kuomintang. Formálně byla demokracie, ale zemí neustále zmítaly občanské války.

V roce 1949 bylo toto období nestability ukončeno komunistickou revolucí. Během následujících dvou let zemřelo až 40 milionů Číňanů.

V devadesátých létech minulého století Čína viděla, že komunismus všude po světě padá, a proto musela přijmout reformní kroky. Zliberalizovala hospodářství, ale totalitní režim omezující lidská práva byl v podstatě zachován a s ním i vůdčí role čínské komunistické strany ve vládě.

[[Kategorie:Světové dějiny|Čína]]</text>
      <sha1>p8t5n9p3lyowbeqtdxj0pp01p3d0svq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Situace v koloniích ve 30. a 40. letech 19. století</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2980</id>
    <revision>
      <id>35525</id>
      <parentid>9819</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2623" xml:space="preserve">Ve 20. letech byly vztahy mezi velmocemi určovány Svatou aliancí, její význam však klesal. Rostl význam tzv. východní otázky, šlo o prosazování vlivů na Balkáně. Rusové se tam tlačili kvůli kontrole vstupu do Černého moře a Rakušané si tam kompenzovali ztráty v rámci Německého spolku.

Roku 1833 se sešli dva císařové a král, v Mnichově Hradišti, kde se dohodli na pokračování aliance de iure. De facto ale už nefungovala.

Na přelomu 18. a 19. století došlo k černošskému povstání na Haiti, které bylo do značné míry úspěšné, protože Napoleon proti němu nezasáhl. Toto povstání mělo velkou odezvu v Latinské Americe.

Začali se bouřit kreolové, což byli bohatí plantážníci pěstující kávu, cukrovou třtinu či tabák. Vadilo jim, že o jejich zemi rozhodují úředníci dosazení z Madridu, přestože tam nemají žádný majetek, a že veškerý obchod se musí odehrávat přes koloniální velmoc (Španělsko), které si nechávalo všechny zisky. Kreolové také žádali povolení na vyplácení mezd, aby se zvýšila motivace dělníků. Podobné požadavky si kladly i severoamerické kolonie.

První vlna osamostatnění přichází v letech 1809 a 1810. Přímo to souvisí s postupem Napoleonových vojsk v Evropě, bylo obsazeno Španělsko, a proto jeho vliv a kontrola v koloniích dočasně oslabily. Největší armádu povstalců vedl Simon Bolívar. Toto povstání nebylo úspěšné, v roce 1814 se situace vrátila do starých kolejí. Povstalci se stáhli do And.

Mezi lety 1816 a 1826 probíhala druhá vlna, ta souvisela s republikánskou revolucí ve Španělsku. V tomto období vznikla většina jihoamerických států. Povstalecké akce byly podporovány britskou flotilou. Britové totiž také chtěli obchodovat s koloniemi bez prostředníka. Británie navíc nebyla ve Svaté alianci.

Bolívar se nakonec rozhádal se svým společníkem, generálem San Martinem. První chtěl republiku, druhý monarchii. Nakonec vznikly republiky.

Mexiko dříve sahalo až na sever Jižní Ameriky. V roce 1839 se ale začalo stahovat na sever, proběhla tam také revoluce a byl popraven císař. Ve Střední Americe vznikly státy jako Kostarika, Belize, Guatemala.

Brazílie (původně portugalská kolonie) se osamostatnila roku 1822. Portugalský král tam v době těsně před revolucí poslal svého syna Pedra, aby situaci uklidnil. Pedro se místo toho postavil do čela povstalců a stal se prvním brazilským králem.

[[Kategorie:Světové dějiny|Situace v koloniích ve 30. a 40. letech 19. století]]</text>
      <sha1>l5whgxse5tber9qfe740fgrw0kslpz7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Vznik USA</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2981</id>
    <revision>
      <id>42712</id>
      <parentid>42711</parentid>
      <timestamp>2021-01-05T11:24:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>93.153.24.67</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4049" xml:space="preserve">Kolonizační úsilí v Americe směřovalo především do  Jižní a Střední Ameriky. Byly tam totiž vyspělé civilizace, kterým bylo co ukrást.

Kolonizační mocností bylo především Španělsko, kterému patřila celá Jižní Amerika kromě Brazílie (patřila Portugalcům). V Kanadě byli Francouzi, kterým patřila i Louisiana na území dnešních USA. Portugalcům dříve patřil také New York. Velká Británie vstupuje do hry až v 17. století.

První kolonií Británie v Americe byla Virginie (1607), New York získali až v 18. století. Na poli světové politiky docházelo ke střídání velmocí. Španělsko bylo postupně nahrazeno Británií, která si dále podmanila Bermudy, Bahamy a Jamajku. Během sedmileté války získali Britové na úkor Francouzů ještě Kanadu a Floridu.

Britům se v Americe během zhruba dvou set let podařilo založit celkem třináct kolonií. Angličané v Americe rozvíjeli především zemědělství, potřebovali hodně půdy. Proto se často dostávali do konfliktů s domorodci, Francouzi si na svém území postavili vždy jen pár pevností a měli klid.

V severních koloniích měli většinu puritáni (kalvinisté). Tam převládaly malé farmy, ve kterých hospodařila jen jedna rodina. Z tohoto důvodu se tam nerozvinulo otrokářství, otroci zkrátka nebyli potřeba. Na jihu bylo příhodnější klima, proto tam vznikaly obrovské plantáže (tabák, cukrová třtina), na kterých byli otroci hlavní pracovní silou. Až deset procent z 2,5 milionu obyvatel Ameriky tvořili právě otroci.

V Americe se hodně uchytilo osvícenství, které tam rozšířili mladí lidé vracející se ze studií v Evropě. Američané začínali pod vlivem této filosofie svou koloniální velmoc dost nenávidět.

Veškerý obchod, který Amerika uskutečňovala, musel jít přes Anglii. Ta odebírala veškeré zboží za nízké ceny a dále je prodávala draho. Veškeré zisky šly tedy do Anglie. Dalším důvodem neshod bylo početné britské vojsko, které v Americe zůstalo po sedmileté válce. Britové již cítili, že nastanou problémy. Pro americké osady to znamenalo, že každá musela živit vojenskou posádku.

Bohatým Američanům se také nelíbilo, že vzhledem ke svým prostředkům nemají žádný politický vliv. Kolonie platily velké daně a neměly žádné zastoupení v britském parlamentu. Speciálně v Americe navíc platila povinnost odvádět některé další taxy, které zdražily úřední styk s Anglií (tzv. kolkovní daň). Ta byla později zrušena, namísto ní byl ale zaveden monopol Anglie na dovoz čaj, jehož cena byla okamžitě patřičně navýšena.

To už bylo na osadníky trochu moc. Na protest vtrhli roku 1773 do bostonského přístavu a vyházeli tam tuny dovezeného čaje z lodí do moře. Panovník se situaci z Londýna snažil uklidnit tím, že přístav uzavřel. To osadníky rozčílilo ještě víc a došlo k jejich radikalizaci, do jejich vedení se dostal bohatý plantážník George Washington. Šlo do tuhého.
Roku 1774 byl svolán kontinentální kongres do Philadelphie, na kterém kolonie deklarovaly svůj zájem na osamostatnění. Osadníci postavili svou vlastní dobrovolnickou armádu. Byli však špatně vyzbrojeni a Angličanům nemohli konkurovat. V nastalém konfliktu ztráceli jedno město za druhým.

4. července 1776 byla vyhlášena nezávislost, kterou potvrdil kongres zástupců všech třinácti kolonií. Situace na bojištích ale stále nahrávala Angličanům, dobyta byla dokonce i Philadelphie. Do konfliktu se začaly míchat i další evropské státy. Heslem nepřítel mého nepřítele je můj přítel se řídila Francie, které šlo o oslabení Anglie v koloniích už dlouho.
Francie poslala posily a Američané vyhráli roku 1777 u Saratogy, Angličané kapitulovali v roce 1781, nezávislost ale uznali až o dva roky později. Prvním prezidentem USA se roku 1789 stal Washington.

[[Kategorie:Světové dějiny|Vznik USA]]</text>
      <sha1>tjpb8xn6aupio8pflc75we14svd1ohs</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Občanská válka v USA</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2982</id>
    <revision>
      <id>40998</id>
      <parentid>35506</parentid>
      <timestamp>2020-01-21T09:24:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>B.mertlik</username>
        <id>7125</id>
      </contributor>
      <comment>/* Spor o otroctví */pravopis</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3331" xml:space="preserve">=== Rozšíření území ===
USA vznikly v roce 1783, kdy byla uzavřena dohoda s Anglií o samostatnosti kolonií. V této době sahaly státy jen k řece Mississippi, k zásadnímu rozšíření došlo po odkoupení Louisiany od Napoleona roku 1803. Později si Američané přikoupili ještě Floridu. Další území připojili ve 40. létech na úkor Mexika po Americko-mexické válce. Aljaška byla koupena od Ruska za sedm milionů dolarů v roce 1867.

=== Přistěhovalectví a konflikt s Indiany ===
Kolem roku 1850 měly USA 30 milionů obyvatel. Dnes mají desetkrát více. Počet obyvatel narůstal především díky imigraci (Polsko, Irsko, Německo, Slovensko), kterou vláda podporovala přidělováním půdy každému přistěhovalci. Po roce 1850 se velmi zrychlilo osidlování západu, což vedlo ke konfliktům s Indiány.
Válku proti nim usnadňoval fakt, že indiánské kmeny byly rozhádané a daly se snadno přesvědčit ke spolupráci. Probíhala deportace do připravených teritorií, někde docházelo dokonce k jejich cílenému vyhazování. Do roku 1860 byl přitom přístup jiný, bylo s nimi jednáno seriózně, dokonce i na vládní úrovni.

Velkým mezníkem v přístupu k Indiánům byla bitva u Little Bighornu, kde vyhráli Indiáni. To byla pro vládu záminka pro tvrdší postup, někde právě i pro genocidu. Následné uvolnění nových prostorů ještě zrychlilo imigraci.

=== Spor o otroctví ===
V severních státech na pobřeží otrokářství nebylo, tradici tam měly rodinné farmy. Na jihu až po Alabamu byly velké plantáže na třtinu a bavlnu, na kterých pracovaly armády černých otroků, kteří v některých regionech tvořili až třetinu obyvatelstva.
Postavení otroků nebylo zase tak špatné. Jejich nákup byl nákladný a kdyby se zranili nebo utekli, tak by to byl pro majitele velká ztráta. Na náročnou nebo nebezpečnou práci byli spíše najímáni bílí nádeníci.

Na severu vzniklo hnutí prosazující zákaz otrokářství - abolicionismus. Jejich hlavními argumenty byla nehumánnost systému a fakt, že to brzdilo ekonomický růst. Spor o otrokářství propukl naplno poté, co se podařilo k USA připojit další velká území na západě a jihozápadě. Američané se nemohli dohodnout, zda otrokářství na těchto nových územích zavést či nikoliv.

Jedenáct jižanských států '''založilo Konfederaci''' s hlavním městem Richmond, která se fakticky oddělila od zbylých států '''Unie'''. Válčit začali v roce 1861. Roznětkou bojů bylo zvolení '''Lincolna''' do prezidentského úřadu. Zastával totiž severské názory. Armády severu vedli generálové Grant a Sherman. Armáda měla modré uniformy a izolovala Konfederaci pomocí námořní blokády. Armádě jihu velel generál '''Lee'''. Armáda se potýkala s nedostatečným vybavením. V roce 1863 vyhlásil prezident Lincoln ''Zrovnoprávnění otroků''. Čekal že se černoši na jihu vzbouří, marně. Naštěstí byl generál Lee poražen u Gettisburgu a Sever začal ve válce vítězit. Došlo ke znovu sjednocení USA se zákazem otroctví. Lincoln si však vítězství dlouho neužil, byl zavražděn v divadle hercem a špiónem Konfederace John Wilkes Booth.

[[Kategorie:Světové dějiny|Občanská válka v USA]]</text>
      <sha1>brh05g92mmpvjswvxj0zlvzcxeknzos</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Vztahy USA a Kuby ve 2. polovině 20. století</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2983</id>
    <revision>
      <id>35539</id>
      <parentid>9787</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3387" xml:space="preserve">Až do roku 1952 fungovala na Kubě omezená demokracie (alespoň na karibské poměry). Hlavním obchodním partnerem byly USA, kam Kuba vyvážela zejména tabák a cukr.

V roce 1952 provedl po vzoru mnoha latinskoamerických států prezident Batista pravicový puč. Změnil ústavu a zvětšil si pravomoci. Postoj USA k tomuto a dalším pravicovým režimům byl vcelku pragmatický. Pokud tyto režimy neprováděly zrovna genocidu, tak je z několika důvodů podporovaly. Pravicové režimy jsou obecně liberálnější než levicové, a tudíž jsou lepšími obchodními partnery. Navíc u nich byla méně pravděpodobná spolupráce se Sověty a bylo malé riziko vnitřní nestability a dalších revolucí.

Castro byl v padesátých létech čerstvým absolventem práv a rozhodně nebyl komunista. Vedl Hnutí mládeže století, které vystupovalo proti Batistovu režimu. 26. července 1953 se neúspěšně pokusil o státní převrat. Castro a jeho kumpáni byli zatčeni a vyhnáni. Castro odešel do USA, kde pobýval asi dva roky.

V roce 1957 se vrátil na Kubu s malou armádou, vylodil se a táhl na Havanu. Armáda proti nim nezasáhla, protože Batistův režim jí také nevyhovoval. Zhruba dva roky po vylodění se jim podařilo dobýt prezidentský palác v hlavním městě. Provedli puč v pravém slova smyslu.

Politika Castrova hnutí v této fázi stále ještě nebyla socialistická, i když znatelně tíhla k levičáctví. Castro dokonce hodlal v budoucnu stavět na dobrých vztazích s USA a na kontaktech, které si tam vytvořil během emigrace.

Castro ještě neměl ani vedoucí postavení v rámci své strany, v této době měl ještě konkurenci v podobě Che Guevary. Jako součást hospodářské politiky zavedli minimální mzdy a cenové stropy, zároveň zavedli vysoké daně pro zahraniční podniky, zejména americké.
Tento postup vyvolal napětí mezi Kubou a USA, situace dospěla až k totálnímu obchodnímu embargu. O Kubě se často hovořilo jako o cukřence Ameriky, na třtině stála celá kubánská ekonomika. Celé kubánské hospodářství přišlo o odbyt. Sověti se chytili příležitosti a nabídli Castrovi, že budou celou produkci jejich hospodářství odkupovat. Sověti tak získali významného spojence. Zprvu pouze obchodního, časem i politického a vojenského. Světům se velmi hodilo, že Kuba je na dostřel od USA. Bylo to velké vítězství východního bloku.

V roce 1961 došlo ke změně na postu prezidenta USA. Eisenhowera vystřídal Kennedy. Eisenhower byl konzervativec, CIA za jeho vlády cítila plnou podporu svých akcí. Kennedy byl v zahraniční politice mnohem umírněnější a CIA takovou podporu neměla, přesto ale ze setrvačnosti pracovala na akci proti vývoji na Kubě. Američané se vylodili v Zátoce sviní a spolu s hrstkou kubánských emigrantů chtěli Castra sesadit. Výsadek byl ale málo početný a špatně naplánovaný. Místní milice Američany brzy vyhnala.

Kuba sehrála zásadní roli během karibské krize. V roce 1962 začal Chruščov na Kubě rozmisťovat zařízení pro odpalování jaderných zbraní. Do určité míry jej k tomuto postupu přesvědčila kritika, kterou v KSSS sklidil za uvolnění poměrů, které za něj v SSSR nastalo.

[[Kategorie:Světové dějiny|Vztahy USA a Kuby ve 2. polovině 20. století]]</text>
      <sha1>aktqweksyznf60fx9q72krid2e3wdyl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Stručné dějiny křesťanství</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2984</id>
    <revision>
      <id>35528</id>
      <parentid>25703</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5984" xml:space="preserve">== Rané křesťanství ==

Po Kristově ukřižování v Jeruzalémě se křesťanství stalo ilegálním a křesťané byli pronásledováni. Oficiálně bylo povoleno až roku 313 ediktem Milánským.

Roku 325 svolal císař Konstantin Nicejský sněm, na kterém bylo křesťanství sjednoceno.

Roku 380 vyhlásil východní císař Theodosius zákon, který z křesťanství učinil jediné povolené náboženství.

V pátém století papež Gelasius definoval dvojí moc - světskou a duchovní. V této době byla církev nezávislá a samostatná.

== Středověk ==


Působení církve na určitém území bylo nezbytným předpokladem pro založení a uznání středověkého státu.
:''Investitura - právní akt předání moci.''
:''Papežský primát - nadřazenost římského biskupa (papeže) nad ostatními biskupy. Ve 4. století získal Řím právo určovat datum [[Velikonoce|velikonoc]].''

Velká krize papežství přišla mezi lety 880 a 1046, v tomto období se vystřídalo 42 papežů. Krize vrcholila za papeže Jana XII.

Do 9. století byla církev celkem nezávislá, potom se ale její vliv kvůli papežské krizi rychle zmenšoval. Biskupové, kterým byla udělována půda (i s obyvateli) v léno, se pomalu stávali světskými vládci. Někde vznikaly dokonce biskupské státy.

Během papežské krize ovládli církev světští vládci, hlavně císař, jehož moc spočívala v právu odvolávat a dosazovat papeže a udělovat biskupům léna.

V 11. století bylo vyhlášeno, že mimo církev není spásy. Papež od té doby mohl vyloučit (exkomunikovat) světské pány z církve. Došlo rovněž ke změně volitele papeže. Do 11. století ho volil vždy římský lid. Nyní byl sestaven sbor volitelů - kardinálů, kterých bylo 72.

Pokus o reformu církve provedl papež Řehoř VII., jehož pontifikát se datuje do období let 1073 až 1085. Tzv. Gregoriánská reforma spočívala v zavedení následujících práv: Jen papež smí jmenovat nebo sesazovat biskupy. Papež smí dále sesazovat i císaře. Jeho motto: &quot;Jako duše stojí nad tělem, tak církev musí stát nad státem&quot;.

Papež Řehoř VII. navrhované změny shrnul do dekretu Dictatus papae, který byl vydán roku 1075. Tento dokument v podstatě vyhlásil, že církevní moc je nadřazená světské a že papež je nejvyšší hlavou křesťanstva.

Mezi Řehořem VII. a císařem Jindřichem IV. (1056 - 1106) vypukl kvůli reformě spor. Řehoř nechal Jindřicha exkomunikovat (vyloučit z církve), později ho ale opět přijal. Řehoř byl kvůli své reformě pronásledován až do smrti. Ačkoli byly jeho novely později částečně zrušeny, představovaly významný vývoj v dějinách církve.

Další pokus o vybřednutí u krizové situace, která byla pro církev velmi nevýhodná, provedl roku 1111 papež Paschilias II. (?)

Krize církve byla v podstatě způsobena nejasností vztahu církevní a světské moci, nebylo jasné, zda je církev podřízena císaři nebo naopak. Tento spor vešel do dějin jako spor o investituru. Problémy s investiturou vyřešil až Wormský koncil roku 1122. Tam byla určena tzv. dvojí investitura: světské panovníky bude jmenovat císař a církevní představitele papež.
Velké východní schisma

Východní církev byla organizována v místních církvích - patriarchátech a neuznávala nadřazenost papeže. Patriarchové byli považováni za nástupce apoštolů.

Papež Lev IX. chtěl roku 1054 za pomoci konstantinopolského patriarchy Kerularia vyhnat Normany z Malé Asie. Celá spolupráce se ale nakonec změnila ve spor, který se nesl v duchu udržení rozdílných tradic západní a východní církve. Mnoho lidí na Východě bylo exkomunikováno.

Roku 1204 se měla konat IV. křížová výprava. Bojovníci se měli shromáždit v Benátkách. Místo plánovaného odjezdu do Palestiny se ale přemístili do Dalmácie, kde všechno vyplenili a znectili tamější ženy. Všechny tyto konflikty vyústily v oddělení východní a západní církve, do dnešních dnů prodělaly zcela odlišný vývoj.

Za vlády Jindřicha III. nastalo schisma i v rámci západní církve. Vznikl spor o legitimitu mezi papeži v Římě a Avignonu, nakonec byl dosazen další papež v Pise - vládli tedy 3 papežové.

== Inkvizice ==


Pojem pochází z latinského &quot;inqui sitio&quot;, což znamená vyhledávání.

Od 13. století inkvisice bojovala proti heretickým hutím, která narušovala uspořádanou společnost. Rozlišovala se inkvizice biskupská a normální, kterou prováděli Dominikáni.
:''Tortura - mučení; jako donucovací prostředek ji povolil Inocenc II. ve 13. stol.''

== Vzdělanost ==
 
Antickou tradici a vzdělanost šířili především Římané.

Za raného středověku se rozvíjely přírodní vědy. Uznával se Platón a neoplatonismus, naopak malému zájmu se těšil Aristoteles.

Centry vzdělanosti byly především kláštery. Vzdělaným lidem se dařilo i na dvoře Karla Velikého. Rozvíjely se rovněž Chrámové (katedrální) školy.

Na přelomu 11. a 12 století začínají vznikat první univerzity.

11. až 13. století - velký vliv arabské filosofie.

Nový systém myšlení - scholastika. Výklad tvrzení autorit, např. Aristotela.

Nově vznikající univerzity se dělily na fakulty, na které se nastupovalo po zvládnutí tzv. svobodných umění.

Tomáš Akvinský - významný teolog 13. století. Napsal spis Summa Theologica.

Mezi další univerzitní učence patří dále Bonaventura či Albert Veliký (učitel Akvinského).

Kromě univerzitní vzdělanosti se rozvíjela i mystická učenost, ve které měly prsty hlavně ženy - Hildegarda z Bingen, Brigita
Švédská a Kateřina Sienská.

Velmi významné dílo napsal Tomáš Kempenský roku 1471 - Následování Krista. Bylo přeloženo do 95 jazyků.

[[Kategorie:Světové dějiny|Stručné dějiny křesťanství]]</text>
      <sha1>0ml6gqkkvdsqw56vpox12l8u28bnbcy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Středověká Evropa - slovanské státy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2985</id>
    <revision>
      <id>35531</id>
      <parentid>30430</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5338" xml:space="preserve">Původně sídlili mezi Vislou a Dněprem. V 5. a 6. století se přesunuli do střední Evropy.

Náboženství Slovanů je jen málo probádané. Své mrtvé spalovali. Zobrazovaná božstva mívala více hlav - polykefalismus.

Jejich hlavním bohem byl Perun (obdoba u Germánů: Thor; u Keltů: Taromis; v Indii: Indra).
* Svarog - od &quot;svar&quot; - světlo, zářící obloha.
* Dažbog - od &quot;daždo&quot; - dej
* Svarožic - atributy související s válkou, uctíván o slunovratech
* Veles - kult plodivé síly, zemědělství

Slovanských států bylo několik - 7. století: Sámova říše, 9. - 10. stol.: Velkomoravská, Bulharská říše a Chorvatsko.

Pro země, které byly dříve pod vlivem Byzantské říše je dnes typická azbuka a pravoslavné křesťanství.


== Bulhaři ==


Jsou příbuzní Hunů. Centrum jejich státu byla Pliska (7. - 10. stol.) Jejich vládci byli tzv. chánové. Významní chánové byli např. Asparcha a Krum (který zavraždil byzantského vládce a z jeho lebky si vyrobil pohár).

Roku 864 se nechal chán Boris pokřtít.

Po smrti Metoděje (r. 885) byli všichni jeho žáci vyhnáni z Velké Moravy, odcházejí převážně do Bulharska. (Metodějův žák Klement Ochridský vyučil 3500 žáků.)

Hlaholice je písmo vytvořené Konstantinem a Metodějem pro Velkou Moravu. Později ji přepracovali Konstantinovi žáci na cyrilici, z té se později vyvinula azbuka.

Za vlády Simeona byla staroslověnština prohlášena úředním jazykem.

Kulturní centra: Pliska, Rila, Trnovo, Ochrid.

V 11. a 12. století byli Bulhaři v područí Byzance. Ve 12. století vznikla druhá Bulharská říše. V 15. století přišla nadvláda Osmanských Turků.

== Srbové ==


Kmenová knížectví. Vliv Bulharské říše a Chorvatska. Ve 13. století byla knížectví sjednocena, byla připojena i Makedonie a Albánie. Váhání mezi příklonem k Východu a Západu.

Roku 1389 Srbové prohráli bitvu na Kosově poli, následovala nadvláda Osmanských Turků.


== Kyjevská Rus ==


Jejich první písemnou památkou je Pověst minulých let.

Kyjevskou Rus založili Normané (Varjagové). Kyjev zřejmě založili tři bratři (Kyj, Sčok, Chovir ?). V 9. století se vzbouřilo slovanské obyvatelstvo proti nadvládě Normanů. Jejich vzpoura byla potlačena.

Vládnoucí dynastie se nazývala Rjurikovská. Rjurikovcům se podařilo vypudit ze země Normany a ujali se vlády. Od této doby mluvíme o Kyjevské Rusi. Prvním králem byl Oleg, po něm nastoupila jeho žena Olga.

V 10. století proniká do Rusi křesťanství. Úplné pokřesťanštění proběhlo až po křtu sv. Vladimíra (10. - 11. stol).

Dobré vztahy se zahraničím: Olga měla za kmotra byzantského císaře Konstantina. Povolala do Rusi také biskupa z Říma.

Olžin nástupce Jaropol rozdělil Rus mezi tři syny.

Za vlády Jaroslava Moudrého byly vydány zákony zvané Ruská pravda.

Počátkem 12. století se Rus rozdělila na knížectví (Kyjev, Červigov, Vladimir, Volyň, Polock, Smolensk, Novgorod).

== Sámova říše ==

Stát Slovanů, vytvořený v 7. století. Sámo se stal vůdcem díky svým schopnostem, které prokázal při povstání Slovanů proti Avarům.

O sjednotiteli Sámovi jsou záznamy v Fredegardově kronice.

Po Sámově smrti se stát rozpadl a jednotlivé kmeny šly dále svými vlastními cestami. Pro raný středověk je typické, že existence státního útvaru byla přímo závislá na osobě jeho sjednotitele. Říše po jeho smrti často zanikaly.


== Velká Morava ==


Sjednotitel a první vládce: Mojmír I., roku 831 přijal křesťanství.

Na Velkou Moravu měla vliv Iroskotská misie.

Mojmírovi se podařilo ze Slovenska vyhnat knížete Pribinu, ovládl tak další území.

Po rozdělení Francké říše (roku 843) se Velká Morava dostala do područí Východofrancké říše, kde vládl Ludvík Němec.

Rostislav (846 - 870) bojoval proti Francké říši. Aby si na ní Velká Morava vytvořila nezávislost, žádal Rostislav Řím, aby bylo na Velké Moravě zřízeno biskupství. Řím nevyhověl. Rostislav požádal Byzanc, která roku 863 poslala na Moravu Konstantina a Metoděje. Ti přinesli písmo (hlaholice) a jako liturgický jazyk staroslověnštinu. Dále vytvořili Zákon sudnyj ljudem - občanský zákoník a &quot;Nomokánon&quot; - církevní zákoník.

Na území Velké Moravy nebyla staroslověnština původní jazyk. Konstantin a Metoděj ji převzali od Slovanů žijících v okolí Soluně, odkud oba bratři pocházeli. Již před svým příchodem na Moravu začali pracovat na překladu Bible. Slovanské jazyky si byly v 9. století ještě vcelku podobné. Přestože Moravané hovořili jakousi &quot;pračeštinou&quot;, byla pro ně staroslověnština srozumitelná.

Metoděj zemřel roku 884, je pohřben pravděpodobně ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Jako svého nástupce jmenoval Gorazda. Metodějovi žáci byli z Velké Moravy vyhnáni. Odešli do Bulharska, kde přepracovali hlaholici na cyrilici, z níž vychází nynější azbuka. Z Bulharska byli povoláni byzantským císařem do Kyjevské Rusi, aby šířili křesťanství.

Velká Morava roku 906 podlehla nájezdům divokých Maďarů.

[[Kategorie:Světové dějiny|Středověká Evropa - slovanské státy]]</text>
      <sha1>hn1bplg6zyhixrfvidnq4dxpd0na0de</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Soustava souřadnic v rovině</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2986</id>
    <revision>
      <id>45694</id>
      <parentid>34801</parentid>
      <timestamp>2022-04-22T17:55:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: převod/oprava HTML</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="375" xml:space="preserve">== Základy ==
'''Soustava souřadnic''' může být dvojího typu. '''Pravotočivá a levotočivá'''.&lt;br /&gt;
V rovině se skládá ze dvou os X a Y . Máme pouze jednu průmětnu&lt;br /&gt;
V rovině užíváme pouze souřadnice XY. např. A[x,y];&lt;br /&gt;

== Podívejte se také na ==
* [[../Soustava souřadnic v prostoru/]]

[[Kategorie:Geometrie|Soustava souřadnic v rovině]]</text>
      <sha1>jt52f2xy9t22zuhrucubruba6yfmd4z</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Soustava souřadnic v prostoru</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2987</id>
    <revision>
      <id>45693</id>
      <parentid>34800</parentid>
      <timestamp>2022-04-22T17:55:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: převod/oprava HTML</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="343" xml:space="preserve">== Základy ==
'''Soustava souřadnic''' může být dvojího typu. '''Pravotočivá a levotočivá'''.&lt;br /&gt;
Skládá ze tří os X,Y,Z.

Máme '''tři průmětny'''. Půdorysna - XY; nárysna - XZ a bokorysna - YZ .

== Podívejte se také na ==
* [[../Soustava souřadnic v rovině/]]

[[Kategorie:Geometrie|Soustava souřadnic v prostoru]]</text>
      <sha1>14e0akz0668b5sb67ki6mkhfq4degls</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Zámořské objevy a jejich důsledky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2988</id>
    <revision>
      <id>35543</id>
      <parentid>23384</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4590" xml:space="preserve">Roku 1453 dobyli Truci Cařihrad a obsadili Levantu, kde docházelo ke směňování zboží mezi Araby a Evropany (zejména z prostoru dnešní Itálie). Arabové řekli Benátčanům, Florenťanům a dalším, že obchody pod tureckou nadvládou jsou obtížnější, a brali si větší provize. Obchodování se tak všem hodně prodražilo a s tím logicky rostly snahy o nalezení nových cest do oblastí, které produkovaly žádané zboží.

Ve Španělsku v této době skončila reconquista (opětovné dobývání španělského území, jež obsadili Arabové). Obrovská žoldnéřská vojska ztratila obživu a už nebylo možné, aby se vrátili k normálnímu způsobu života. Proto bylo nejjednodušší, aby šli dobývat další území dál na jih. Evropanům také docházelo zlato, bez kterého nic nešlo.

První krok v cestě na jih učinili Portugalci. Jindřich Mořeplavec obsadil roku 1415 Ceutu, město na druhé straně Gibraltarského průplavu.

Mořeplavci se báli jet na jih, protože tam bylo stále větší teplo a riziko, že se upečou v pekle nebo přepadnou přes okraj Země, o jejímž tvaru dosud nepanovala shoda. Roku 1487 se Bartolomeo Díaz jako první dostal za mys Dobré naděje a vplul do Indického oceánu. Roku 1512 doplul Vasco da Gama až do Indonésie (na Moluky).

V době výprav Vasco da Gamy začíná podnikat své výpravy i Kryštof Kolumbus. Pocházel z Janova, kde v době počínajícího úpadku italských měst přišel o práci. Proto šel do Portugalska, kde ho odmítli. Nevěřili jeho vizi, že se lze do Indie dostat přes západ. Ve Španělsku mu ale dali šanci, a tak mohl vyplout (se třemi loděmi - Pinta, Nina a Santa Maria). Dorazil na Bahamy, na Kubu a do ústí Orinoka. Tak byla roku 1492 objevena Amerika

Roku 1494 se v Tordesillas uzavírá dohoda, podle které si Španělsko a Portugalsko rozdělily území v Americe. Rozdělení proběhlo podle dohodnutého poledníku: Portugalcům připadlo vše na východ od něj (Brazílie) a Španělům vše co bylo západně.

Roku 1529 si podobně Portugalci a Španělé rozdělili i východní polokouli.

Amerika se jmenuje podle Ameriga Vespucciho, který zmapoval pobřeží Brazílie.

Roku 1513 se poprvé dokázalo, že Amerika není Asie, ale zcela nový kontinent. De Balboa totiž přešel Panamskou šíji a jako první Evropan spatřil Tichý oceán.

Fernando Magalhaes obeplul celou zeměkouli. Ze Španělska vyjel na západ. Proplul pod Jižní Amerikou a přes Pacifik se dostal až na Filipíny.

Začátkem 16. století začíná vykořisťování středo- a jihoamerického indiánského obyvatelstva. Španěl Cortéz vzal poměrně malou armádu a začal plenit aztécká města v Mexiku. Cortézovi napomáhalo mnoho faktorů: Měl střelné zbraně a vypadal úplně jinak než indiáni, takže působil božským dojmem v souladu s tamní mytologií. Měl také koně, které Aztékové neznali. Jeho vojenská převaha byla naprostá, ačkoli byl výrazně početně slabší. Aztékové navíc měli problémy s ostatními kmeny, které měli pod svou nadvládou - na Cortézovu stranu se tak přidaly tisíce lidí.

Incká říše byla dobyta Pizarrem, jenž měl s sebou pouze 200 mužů. Na Pizarrovu stranu se také přidaly okolní kmeny utlačované Inky. Pizarro měl velkou výhodu, že ještě před jeho příchodem byly mezi indiány zavlečeny evropské nemoci, na které nebyli zvyklí a po tisících umírali. Proto bylo dobytí Incké říše ještě snazší než v případě Aztéků.
Prvním vážným důsledkem expanze Evropanů do zámoří bylo zjištění, že netvoří většinu obyvatel světa a že existují početnější a bohatší civilizace.

Když se roku 1522 vrátil Magalhaes, byli Portugalci v šoku. Španělé si totiž zabrali Filipíny, na které si ale podle smlouvy z Tordesilles kladli nárok právě Portugalci. Hrozící konflikt zažehnala smlouva ze Saratogy, podle které si Portugalci a Španělé rozdělili vliv na východě. Španělé si nechali Filipíny, Portugalci obsadili Moluky.

Do Evropy se díky objevům dostalo množství nových plodin a komodit. Z Ameriky se na starý kontinent dostaly brambory, kukuřice, tabák nebo cukrová třtina. Z Asie se začalo dovážet koření, hedvábí a porcelán, z Afriky zase zlato a slonovina. Z Afriky se do Ameriky začali vozit otroci. Od 16. do 19. století byly takto přesunuty statisíce lidí, se kterými bylo nelidsky zacházeno.

[[Kategorie:Světové dějiny|Zámořské objevy a jejich důsledky]]</text>
      <sha1>33nik847i5ocsnzkykaf6rnfwvxqkh3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Křížové výpravy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2989</id>
    <revision>
      <id>40737</id>
      <parentid>40736</parentid>
      <timestamp>2019-10-31T18:47:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>rv</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3502" xml:space="preserve">Křížové výpravy byly vojenské tažení směřující na Blízký východ. Jejich smyslem bylo osvobodit boží hrob a Svatou zemi od přítomnosti nekřesťanských obyvatel.

'''První křížová výprava''' byla vyhlášená papežem Urbanem II., požádal o ni byzantský císař Alexios I. Dospěla až do Antiochie, ze které křižáci vyhnali Turky. Po této výpravě vznikly čtyři nové státy: Jeruzalémské království, Antiochijské knížectví, Edesské hrabství... . Oficiálně skončila roku 1099.

'''Druhou křížovou výpravu''' vyhlásil Bernard z Clervaux. Uskutečnila se v letech 1147 až 1149. Důvodem pro její zorganizování byly územní ztráty v Edesském hrabství. Zúčastnil se jí výkvět evropské šlechty. Například německý král Konrád III., francouzský král Ludvík, ale i český král Vladislav II. Tato výprava skončila fiaskem, její neúspěch je zdůvodňován účastí hříšníků.

'''Třetí křížová výprava''' se odehrála mezi lety 1189 a 1192. Zúčastnili se jí králové Německa (Fridrich I. Barbarossa), Anglie (Richard Lví srdce) a Francie (Filip II. August). Společně válčili proti egyptskému sultánovi Suladinovi. Nakonec obě strany roku 1192 uzavřely mírovou smlouvu. Z rodu Přemyslovců se k výpravě připojili Bedřich, Konrád Ota a Děpold. Do Palestiny došel ale pouze Děpold, první jmenovaný cestou zemřel a Konrád Ota se musel vrátit domů.

'''Čtvrtou křížovou výpravu''' vyhlásil papež Inocenc III., protože se mu nelíbilo, že i po skončení třetí křížové výpravy vládl v Jeruzalémě sultán. Odehrála se mezi lety 1202 až 1204. Skončila opět absolutním fiaskem. Místo toho, aby křižáci odjeli do Palestiny, tak vyplenili Benátky, Dalmácii a Konstantinopol. Tento incident se stal na dlouhou dobu příčinou rozkolu mezi západní a východní církví.

Roku 1212 se konala '''dětská křížová výprava'''. Vedl ji desetiletý francouzský pasáček Štěpán. Výprava opět skončila neslavně, neboť většina dětí byla oloupena a prodána do otroctví.

'''Pátou křížovou výpravu''' (1228 - 1229) vedl Fridrich II. Sicilský. Vyhlásil ji Inocenc III.

Během '''šesté křížové výpravy''' (1248 - 1254) padl francouzský král Ludvík IX. v Palestině do zajetí, vykoupil se a potom sám ze solidarity vykupoval křesťanské otroky.

Neúspěchy křížových výprav zapříčinily vznik nejrůznějších žebravých řádů a městských spolků. Lidé byli zoufalí ze skutečnosti, že křížové výpravy skončily neúspěšně. Panovalo přesvědčení, že boží podniky, za něž byly křížové výpravy považovány, jednoduše neúspěchem skončit nemohou. Největší kacířská hnutí založil sv. František a Petr Valdés (hnutí se jmenovalo Valdenští). Sv. František bojoval za uznání svého hnutí u papeže Inocence III.

Křížové výpravy rovněž vedly ke vzniku rytířských řádů. První řád si říkal Johanité, podle špitálu sv. Jana Křtitele v Jeruzalémě. Další řád se jmenoval Templáři, protože vznikl v Jeruzalémském chrámě. Johanité se přejmenovali na Řád maltézských rytířů, který existuje dodnes.

;Askeze : řecky &quot;cvičení&quot;. Ve středověku znamenalo půst, schopnost odříci si světské radovánky.
;Kataři : lidé prosazující silnou askezi; chtěli, aby lidé žili velmi prostě.

[[Kategorie:Světové dějiny|Křížové výpravy]]</text>
      <sha1>ffll7t1w7ot5bepeqg9ntr62bqlxo7e</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Středověká Evropa - ostatní státy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2990</id>
    <revision>
      <id>35530</id>
      <parentid>23646</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3874" xml:space="preserve">Etnické složení byzantského obyvatelstva:
* Syřané (např. spisovatel Amblius)
* Egypťané (koptská církev)
* Židé
* Arméni (etnikum zčásti vyvražděno Turky začátkem 20. stol.)
* Slované (přišli v 5. a 6. století)

Ikonoklastické spory - 8. stol., týkaly se uctívání obrazů (ikon).
;Ikonodůlové : lidé uctívající obrazy
;Ikonoklasté : lidé bojující proti témuž
;Orthodoxie : pravověří. Označovala se tak specifická odnož křesťanské víry v Byzantské říši (Doxés orthotés - &quot;správné mínění&quot;).
;Autokefální církev : církev, jež si vládne sama.

Na Západě byla církevním jazykem latina, na Východě bylo jazyků více (řečtina, syrština, staroslověnština). Dialog mezi Západem a Východem neexistoval, obě církve byly samostatné.

Spor racionalisté vs. hésychasté (hésychia - klid, mlčení): Racionalisté chtěli více stavět na antické tradici, hésychasté antiku považovali za něco pohanského.

Systém školství:
# Základní školy
# Gramatika - výklad Homéra
# Vysoké školy - rétorika, filosofie, matematika

Svatý Basil Veliký zakládal v Byzantské říši kláštery - basilikáni.

Byzantinci bojovali proti Avarům a Slovanům. Spolčili se s Velkou Moravou a bojovali proti Francké říši.

Byzantskou říši nakonec roku 1453 vyvrátili Osmanští Turci.

== Osmanští Turci ==

Ve 14. století přišli do Malé Asie, zanedlouho začali podnikat válečné výpady do Evropy.

Hlavním městem jejich státu byla Adrianopole.

Koncem 14. století si Turci podmanili Bulhary a Srby, Bělehrad se jim ale porazit nepodařilo. Roku 1396 byla poražena evropská protiturecká koalice. Roku 1453 dobyli Turci Byzanc; poslední císař Konstantin XI. zemřel při pouličních bojích. Konstantinopol byla přejmenována na Istanbul.

Okolo roku 1520 se ovládali Osmanští Turci téměř celé Uhry. Roku 1541 obléhali Vídeň, z obklíčení ji vysvobodil polský král Jan Soběský - byl to konec turecké expanze.

V 17. století utrpěli sérii porážek v Persii.

== Tataři - Mongolové ==


13. stol. - tatarské kmeny byly sjednoceny Čingischánem.

Ve 14. století začali pod vedením Timura Lenka pronikat do východní Evropy. Rusko se kvůli nim dostalo do mezinárodní izolace.

Zakládají státní útvar Zlatá horda.


== Svatá říše Římská ==


Římská říše byla obnovena za Karla Velikého, který byl roku 800 korunován na císaře. Idea jednotné říše ještě v 9. stol. zanikla a říše se rozpadla.

Již v 10. století Římskou říši opět vzkřísil Jindřich I. Ptáčník. Podmanil si mnoho knížectví, včetně Českého, kde v té době panoval kníže Václav.

Mezi lety 936 a 973 byl císařem Ota I. Veliký. Vyznamenal se boji proti Arabům ve Francii a Španělsku.

;Primogenitura : systém, v němž trůn dědí vždy nejstarší syn; Seniorát - systém dědění vlády, podle kterého se panovníkem stal nejstarší blízký příbuzný, např. bratr.

'''Ota II.''' - jeho manželkou byla řecká Theofana. Bojoval nejen proti Arabům, ale i proti pobaltským Slovanům. Zemřel v 28 letech na malárii.

'''Ota III.''' - císařem se stal ve svých 3 letech. Dočasně za něj vládla jeho matka Theofana. Za vlády Oty III se rozšířilo Clunyjské hnutí.

'''Clunyjské hnutí''' se spojuje s vévodou Akvitánským, vzniklo v benediktinském klášteře v Cluny roku 909. Usilovalo o dodržování celibátu, život podle evangelií, vymýcení krevní msty, zrušení obchodování s církevními posty (simonii) a osamostatnění klášterů od světské moci. Připojilo se k němu 2000 klášterů po celé Evropě.
;Pax Dei : příměří o církevních svátcích; nebojovalo se v neděli a po západu slunce.

[[Kategorie:Světové dějiny|Středověká Evropa - ostatní státy]]</text>
      <sha1>39j025wulncgor8xsv2bcy6apm93km5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Protireformace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2991</id>
    <revision>
      <id>35514</id>
      <parentid>9808</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1340" xml:space="preserve">Katolická církev si uvědomila, že v mnoha zemích po několika vlnách reformací ztratila podporu. Proto se sama snažila o změny, které by ji učinily přitažlivější pro lidi.

Za tímto účelem byl svolán sněm do Tridentu (1545 - 1563). Sněm rozhodl, že jeden církevní hodnostář smí držet pouze jeden úřad, což mělo vést ke zjednodušení a zkvalitnění služeb církve. Byla také uzákoněna povinnost biskupů zajišťovat pravidelné vzdělávání kněžích. Rovněž byla dohodnuta podpora a vznik nových řádů, především jezuitů.

Jezuitský řád založil sv. Ignác z Loyoly. Byl to vysoký šlechtic a válečník, který vedl nezřízený život. Kdesi ve válce byl těžce raněn a během rekonvalescence byl obrácen na víru. Společně s kamarády pak založil tovaryšstvo Ježíšovo neboli jezuitský řád.

Jezuité se orientovali především na vzdělávání a misijní činnost. Umně dokázali skloubit církevní dogmatiku s renesančními poznatky. Jejich největší základnou v Čechách se stalo pražské Klementinum. Dobře si vedli i při šíření víry, neboť dokázali z katolictví vytáhnout podstatu a nelpěli na detailech. Podařilo se jim přiblížit křesťanskou víru lidem i ze zcela odlišných kultur.

[[Kategorie:Světové dějiny|Protireformace]]</text>
      <sha1>2ba5pvvq00j9aq0opn9dvr5ppjdge74</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Reformace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2992</id>
    <revision>
      <id>39431</id>
      <parentid>35518</parentid>
      <timestamp>2019-04-08T19:12:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>212.80.67.131</ip>
      </contributor>
      <comment>typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4466" xml:space="preserve">Ve 14. a 15. století zasáhlo Evropu několik morových ran. Církev byla rozpolcená, bylo schisma. Prodávaly se odpustky a ve velkém se kupčilo s církevními úřady. Papežové byli více světskými pány než morálními autoritami. Tyto faktory dohromady vyvolávaly dojem, že se blíží konec světa a lidé si mysleli, že za to může zubožený stav církve.

Z těchto důvodů se začaly objevovat určité snahy o změnu - například směr konciliarismus. Jeho zastánci prosazovali, aby měl koncil moc nad papežem, což by mu výrazně omezilo pravomoci.

Snahy o reformu církve poprvé vyvíjel John Wycliffe (zemřel roku 1384). Na jeho názory navazoval i Jan Hus. Wycliffe tvrdil, že řešením neutěšeného stavu církve je zabavení církevního majetku, což by donutilo církev řešit více duchovní záležitosti.

Husitství předběhlo dobu. Jeho požadavky se podařilo z velké části realizovat, přestože mezinárodní situace mu nebyla nakloněna. Husitství totiž bylo ve světě považováno za kacířské hnutí. Husitské revoluci se někdy také říká česká reformace.

Začátky německé reformace sahají do přelomu 15. a 16. století. Jde o dobu vrcholné renesance, kdy vládli renesanční papežové. Ti se intenzivně starali o světské statky a duchovní stav věřících je nechával chladnými. Jde o jeden z nevýznamnějších vrcholů krize církve.

Renesanční papežové potřebovali pro financování svých válečných výprav velké množství prostředků, které jim plynuly z prodeje odpustků a desátků. V předhusitské době jim plynuly největší příjmy z Českých zemí. Husitská revoluce tuto situaci ale zcela změnila. Po revoluci začali papežové čerpat prostředky hlavně z Německa, kde však tento postup vzbuzoval nevoli.

Roku 1517 vystoupil se svými názory ve Wittenbergu Martin Luther a zformuloval svůj odpor k církvi. Popřel božský původ papežství, odmítl autoritu koncilu a hodlal zjednodušit liturgii. Hlásal, že jedinou autoritou pro věřícího je Písmo svaté. Jeho názory se téměř shodovaly s husity. K odkazu Jana Husa se Martin Luther přímo přihlásil. Češi to tenkrát považovali za velké zadostiučinění.
Na Lutherův odkaz navázal v Zürichu Ulrich Zwingli. Ten Lutherovo učení ještě zradikalizoval. Přestože Luther výrazně zjednodušil liturgii, zachoval koncepci svatého přijímaní. Říkal, že v chlebu a víně jsou přímo přítomny části Kristova těla. Zwingli naopak tvrdil, že to tak není, že chléb a víno jsou pouze symboly.

Zwingliáni ale byli poraženi v jakési bitvě a byli rozptýleni po celé Evropě. Usadili se i na Moravě, kde se jim říkalo habáni nebo novokřtěnci. Novokřtěnci odmítali křest malých dětí, vždy jej prováděli až v dospělosti, po zralém a svobodném rozhodnutí každého jedince.

Jan Kalvín, působící také ve Švýcarsku, rovněž dále rozvíjel Lutherovo učení, s velkým důrazem na morální hodnoty. Kalvinisté říkali, že každý člověk má své předurčení - predestinaci. Předurčení ke spáse (i zatracení) je podle nich neměnné, ale už během života se může projevit tím, jak je člověk úspěšný. Toto učení výrazně zvýšilo motivaci lidí a podporovalo jejich přirozenou soutěživost. Mimo jiné i proto byly mnohé kalvinistické země hospodářsky velmi vyspělé.

Kalvín v Ženevě založil vlastní církev, jejímž nejvyšším orgánem byla konzistoř (rada starších - seniorů). Tento systém si dodnes zachovalo několik protestantských církví, např. Českobratrská církev evangelická.

Roku 1530 se sjednotilo Lutheránství na Augšpurské konferenci, roku 1566 tak učinili i kalvinisté. Kalvinismus i lutheránství se rychle šířily Evropou, neboť oba směry byly po vleklé krizi katolictví přitažlivé. Kalvinismus se uchytil ve Švýcarsku, Nizozemí, Anglii nebo Francii (kde se kalvinistům říkalo hugenoti). Lutheránství se šířilo hlavně v Německu, Skandinávii, Polsku nebo Uhrách.

Kalvinismus se dostal i do Čech. Přijímali ho hlavně někteří husité, což po čase vedlo ke štěpení. Staroutraquisté (konzervativní husité) si nechali svá kompaktáta a zachovali si i závislost na katolické církvi a papežském stolci. Novoutraquisté ve velkém přecházeli na kalvinismus.

[[Kategorie:Světové dějiny|Reformace]]</text>
      <sha1>rfpcoom3k87a2rq4hot88n4va010nca</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Evropské státy v 16. století</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2993</id>
    <revision>
      <id>43168</id>
      <parentid>35495</parentid>
      <timestamp>2021-03-08T18:52:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>2A02:8308:C002:EB00:B416:5F84:3E57:E2CC</ip>
      </contributor>
      <comment>/* Francie */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4814" xml:space="preserve">== Francie ==

Dříve katolická země, později společenské elity ovlivnil Luther a kalvínské učení (hugenoti). Vládnoucím rodem byla katolická rodina z Valois.

Jindřich IV. Navarrský se oženil s členkou královského rodu Markétou Medicejskou (sestra Jindřicha z Valois), čímž mělo být symbolicky ztvrzeno usmíření. Během svatebních slavností byl ale zosnován útok na hugenotskou šlechtu, tzv. Bartolomějská noc. Během jedné noci byly zavražděno 3 000 hugenotů, kteří se účastnili oslav.

V 2. polovině 16. století propukla občanská válka (&quot;válka tří Jindřichů&quot;). Králem byl Jindřich III. Valois (katolík), v čele hugenotů byl Jindřich IV. Navarrský. Dále se války účastnil Jindřich de Guise, který byl horlivý katolík, občas ale bojoval i proti králi. Měl zkrátka své zájmy, o kterých Jindřich III. věděl, proto měl dohodu s hugenoty proti Katolické lize. V roce 1588 nechal Jindřicha de Guise zavraždit.

Sám Jindřich z Valois umřel o rok později, kdy jej usmrtil katolický atentátník, mnich Jacques Clément, během obléhání Paříže. Dochází k vymření dynastie Valois po meči.

Jindřicha z Valois vystřídal na trůnu Jindřich Navarrský. S ním nastoupila nová dynastie. Jindřich Navarrský přestoupil na katolictví, ale protože byl sám dřív hugenotem, byl hodně tolerantní. Roku 1598 vydal edikt nantský, kterým zaručil náboženskou svobodu.

== Anglie ==

Hned po konci stoleté války (roku 1453) vypukla vzápětí válka občanská. Bojovali proti sobě Lancasterové a Yorkové (válka dvou růží). Roku 1485 nastoupili Tudorovci.

Ve 20. a 30. létech 16. století se začala prosazovat reformace. Přišli luteráni a později kalvinisté, kterým se říkalo puritáni.
Roku 1534 se potřeboval král Jindřich VIII. rozvést. Přísný katolický řád to ovšem neumožňoval. Proto Jindřich vystoupil z církve a založil si svou - anglikánskou církev - a sám se postavil do jejího čela. Ideově byla velmi blízká kalvinistům.

Roku 1558 nastoupila Alžběta I., vládla do roku 1603. Za její vlády byla Anglie nasměrována na velmocenskou dráhu. Alžběta podporovala pirátské praktiky na moři. Díky tomu Anglie zbohatla na úkor Španělska, jehož lodě byly častým terčem britských pirátů. Nejaktivnějším pirátem byl Francis Drake.

Ze 16. století také pochází počátky sporu s Irskem. Irsko bylo totiž již od 5. století katolické. Irská misie šířila křesťanství do celé Evropy. Irům se velmi nelíbilo, že se anglický král tak účelově stal protestantem.
Alžběta I. zemřela roku 1603 a nastoupili katoličtí Stuartovci (Jakub I.), kteří pocházeli ze Skotska. Jejich nástupem na trůn tedy bylo Skotsko fakticky připojeno k Anglii.


== Španělsko ==

Karla V. vystřídal Filip II. Navázal na úspěšné panovníky z minulosti, Španělsko zůstávalo velmocí. Filip II. byl vzdělaný, měl rád kulturu, postavil sídlo španělských králů Escorial. Byl samozřejmě katolík. Rozpoutal novou vlnu inkvizice a upalování.

Filip II. válčil proti Turkům, kteří pronikali až na Balkán. Jeho největším spojencem byly Benátky. Turky společně porazili u Lepanta roku 1571. Hlavním rivalem Španělska byla Anglie. S tou prohráli námořní bitvu v kanále La Manche roku 1588. Španělské loďstvo tam bylo zcela zničeno, což odstartovalo celkový úpadek a umožnilo vzestup Anglii.

== Nizozemí ==

Nizozemí spadalo pod Španělsko, bylo rozděleno na 17 provincií, z nichž každá měla svůj sněm. V nadřazeném Španělsku byla absolutní monarchie. V Nizozemí se hodně prosadila reformace, zejména kalvinismus. Hodně rychle se rozvíjelo hospodářství. Nejbohatším městem byly Antverpy. Holanďané se k úspěchu dostali vlastními silami, Španělé sí bohatství nakradli v Americe. Z těchto rozdílů plynuly problémy.

Veškeré rozpory vyvrcholily válkou v 60. létech. Vše začalo vypálením několika katolických kostelů v Nizozemí. To byl impulz pro Filipa II., který tam poslal armádu ( v čele s vévodou z Alby). Boje trvaly šest let.

Roku 1572 se do čela Nizozemí dostal Vilém Oranžský. Vznikly dvě unie. Arraská unie byla složená z jižních, umírněných provincií. Ty usilovaly o dohodu se Španělskem. Druhá unie, utrechtská, byla složena ze severních států (Holland, Zeeland, Utrecht, Trísko) a byla radikální. Hodlali válku dotáhnout do vítězného konce.

Roku 1581 vznikl spolek Spojené nizozemské provincie, což byla monarchie v čele s Vilémem Oranžským. Po jeho smrti se spolek stal republikou a v 17. století se Nizozemí stalo velmocí.

[[Kategorie:Světové dějiny|Evropské státy v 16. století]]</text>
      <sha1>rgvlkpk8t3k6one2mkzcsdcphxeyowl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Osvícenství</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2994</id>
    <revision>
      <id>35507</id>
      <parentid>9803</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2934" xml:space="preserve">Osvícenství se vymezilo proti baroku, vsázelo na rozum a náboženskou toleranci. Barokní člověk se snažil připravit se co nejlépe na své posmrtné působení a spásu. Šlo mu především o to, aby morálně obstál. Osvícenci naopak argumentovali lidskými právy a snažili se zpříjemnit si život už na tomto světě. Osvícenství bylo reakcí na rekatolizaci a monopol katolictví, který v mnoha státech vznikl po třicetileté válce.

Filosofický směr zvaný deismus považoval Boha jen za stvořitele, který do následujícího života lidí již více nezasahoval. Boží existenci nepopíral.

Osvícenci říkali, že svět lze poznat pomocí rozumu a že je řízen přírodními zákony. Jejich dobu provázel velký rozvoj přírodních věd (Newton, Pascal, Diviš, Watt, Linne...). Barokní teolog by namítal, že člověk nikdy nemůže poznat celou pravdu, ta mu je totiž zjevena až po smrti.

Narůstající měšťanská třída, nezávislá na půdě, hledala také nový politický systém a řád pro mezilidské vztahy. Francouzští osvícenci, například Montesquieu, se inspirovali v Anglii, hlavně '''Johnem Lockem'''. Jeho spis O vládě kritizoval absolutismus. Říkal, že lidé mají poslouchat panovníka pouze za předpokladu, že nekrátí jejich přirozená práva. Mezi tato práva podle něj patřilo soukromé vlastnictví a náboženská svoboda.

'''Montesquieu''' nabádal ke vzniku monarchie, ve které by existovaly tři na sobě nezávislé složky moci: zákonodárná, soudní a výkonná. Jeho spis se jmenoval O duchu zákonů. Dalším významným myslitelem byl Voltaire, který však spíše rozvíjel myšlenku absolutního osvíceného vládce, který by lidu dal kvalitní zákony.

Encyklopedie, aneb racionální slovník věd, řemesel a umění. Tak se jmenovalo dílo francouzských encyklopedistů, kteří se snažili vytvořit seznam celkového lidského vědění. Věděním se snažili přiblížit se ke štěstí. Mezi encyklopedisty patřili '''Diderot''', Holbach či Helvetius.

'''Rousseau''' zaujal svým názorem, že člověk je od přirozenosti dobrý a kazí jej zejména pokrok a soukromé vlastnictví. Za největšího zločince dějin označil člověka, který si jako první oplotil pozemek. Jako nápravu viděl návrat k prostému životu v přírodě a opuštění městského prostředí.

Rousseau se také zabýval pedagogikou. Napsal spis Emil čili o výchově, ve kterém říkal, že každé dítě je při narození tak trochu divoch a tuto jeho vlastnost bychom měli podporovat a nezatěžovat je učením. Důraz kladl zejména na rozvoj fyzických schopností.
Myšlenky osvícenců byly populární především mezi měšťany. Ti jako jediní platili daně, ale neměli nikde žádné relevantní zastoupení. Řadu stoupenců získali osvícenci i v Americe.

[[Kategorie:Světové dějiny|Osvícenství]]</text>
      <sha1>g478cvw4g0jrwl2h4yg28bx8u0dnum8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Vídeňský kongres</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2995</id>
    <revision>
      <id>41598</id>
      <parentid>41597</parentid>
      <timestamp>2020-05-07T11:46:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Editace uživatele „[[Special:Contributions/85.163.0.232|85.163.0.232]]“ ([[User talk:85.163.0.232|diskuse]]) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:JAnDbot|JAnDbot]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3597" xml:space="preserve">Vídeňský kongres byl svolán za účelem vyřešení poměrů v Evropě po napoleonských válkách. Za Rusko byl na kongresu '''Alexandr I.''', za Prusy '''Fridrich Vilém II.''' a za Rakušany '''František.''' Vyslancem Francie na kongresu byl Talleyrand, což byla zajímavá postava: pracoval už pro monarchii Ludvíka XVI., angažoval se i za revoluce a potom pracoval jako ministr zahraničí pro Napoleona. Když ale viděl, že Napoleonova politika spěje ke konci, tak ho opustil. Napoleon o něm prohlásil, že je &quot;hovno v punčochách&quot;.

Talleyrandovi se podařilo využívat rozpory mezi mocnostmi z koalice a zajistil, že se s Francií nejednalo jako s poraženým. Proto z kongresu odešla stále jako velmoc.

V průběhu kongresu '''Napoleon''' uprchl z Elby, vylodil se na jihu Francie, táhl na Paříž. Postupně se k němu přidávaly tisíce vojáků (Bourboni totiž nebyli moc populární).

Napoleon opět dobyl Paříž a prohlásil se císařem za podpory lidu. Jednotlivě porazil Prusy i Rakušany. U Waterloo v červnu 1815 ale prohrál, přestože dobře taktizoval a dlouho se držel proti značné přesile. Tím skončilo '''stodenní Napoleonovo císařství'''. Potom byl odvlečen na Sv. Helenu, kde byla britská vojenská posádka.

Vítězné mocnosti si chtěly Francii rozebrat, Talleyrandovi se ale podařilo všechny přesvědčit, že Bourboni, kteří se do Francie opět vrátili, za žádnou revoluci ani za napoleonské války nemohli. Hranice Francie byly proto vráceny do stavu z roku 1792 a území zabraná Napoleonem se vrátila zpět původním majitelům.

Velké spory se vedly především o Sasko. Část si utrhlo Prusko, zbytek zůstal saskému králi. O Polsko měly zájem Prusko i Rusko. Nakonec se dohodly na vzniku Varšavského království, které bylo v personální unii s ruským carem, zbytek polského území připadl Prusku. Bavorsko přišlo také o mnoho území, především ve prospěch Rakouska. Bavoři totiž Napoleona podporovali, stejně jako Dánové, kteří za trest ztratili Norsko ve prospěch Švédska.

Období po Vídeňském kongresu se nazývá období restaurace. Bourboni se vrátili do Francie a Španělska.

V Německu vznikl tzv. '''Německý spolek''', který tvořilo 35 monarchií a 4 svobodná města. Jednalo se o nástupníka Svaté říše římské, která už fakticky neexistovala. Patřily tam i okolní státy: Čechy, Rakousko a Prusko. Mezi těmito státy rostla rivalita, která přetrvala celé 19. století.

Územní změny nebyly hlavním důsledkem kongresu. Byl nastolen systém tzv. rovnováhy sil. Vznikla tzv. Svatá aliance složená z Ruska, Pruska a Rakouska. Tento nápad vytvořili car Alexandr a rakouský kancléř '''Metternich''': Šlo o bratrskou pomoc na základě křesťanské lásky. Byl to důsledek traumatu po francouzské revoluci a napoleonských válkách. Všechny státy kromě Osmanské říše a Anglie se dohodly, že si vzájemně pomohou v případě revoluce. V praxi šlo o vítězství konzervativismu nad revolučními snahami. Osvícenské ideje ale byly už tak zažité, že nezmizely.

Svatá aliance koordinovala svou činnost na kongresech, jeden byl v Opavě. První zkouškou bylo povstání v Neapolsku. To byla velmi konzervativní monarchie, přesto tam od napoleonských dob zůstaly snahy prosadit ústavu. V Opavě bylo dohodnuto, že tam zasáhne Rakousko. Jeho armáda utopila povstání v krvi.

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Vídeňský kongres}}

[[Kategorie:Světové dějiny|Vídeňský kongres]]</text>
      <sha1>pilg2spkwwhmd5rdw967cu2q2b2ma3a</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Povstání v evropských státech</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2996</id>
    <revision>
      <id>45498</id>
      <parentid>35511</parentid>
      <timestamp>2022-03-28T13:23:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Silesianus</username>
        <id>3505</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>opravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7034" xml:space="preserve">== Španělsko ==

Krátce po Vídeňském kongresu vypuklo povstání ve Španělsku, koalice (Francie) tam zasáhla. Vyhrocené situace ve Španělsku využily španělské kolonie k boji za nezávislost. Ve 20. letech 19. stol. vznikají státy jako Bolívie, Kolumbie, Chile a Peru.

== Německo ==

Německé státy si po napoleonských válkách uvědomily nevýhodnost své rozdrobenosti a obtíže s tím spojené (např. celní bariéry). Vedle měly Francii s centrální vládou. Vznikaly tzv. burschenschafty - studentské spolky, jejichž heslem bylo &quot;německo bez knížat&quot;. Studenti organizovali různé vlastenecké akce a slavnosti (např. roku 1817 ve Wartburgu - 300 let od začátku německé reformace).

Jednoho dne studenti zavraždili nenáviděného konzervativního spisovatele Augusta von Kotzebue. To byla záminka pro Metternicha, aby svolal sv. alianci do Karlových Varů, kde se představitelé monarchií dohodli na společném postupu. Zavedli na univerzitách censuru, vyházeli nespolehlivé profesory, rozpustili studentské spolky a zavedli vládní kontrolu na školách, které byly do té doby nezávislé jakožto církevní půda.

== Rusko - povstání děkabristů ==


V Rusku došlo k povstání děkabrisů. Opět vše začalo vznikem tajných spolků, které prosazovaly zrušení nevolnictví a ústavu. Roku 1825 zemřel car Alexandr a nastoupil neschopný konzervativec Mikuláš.

V té době došlo k pokusu o povstání ze strany důstojníků. To byli lidé, kteří se dostali během válek do Evropy a věděli, že osvícenské reformy jsou prospěšné. Povstání bylo ale rychle potlačeno, zásah svaté aliance nebyl nutný. Vůdcové této roztržky byli popraveni a k žádné zásadní změně nedošlo.

== Povstání v Řecku ==
 
Roku 1821 povstali Řekové proti Osmanům. Podporu Řekům vyjádřila Anglie, Francie a Rusko. Zásadně proti byl Metternich, který zastával princip legitimity - tj. že sultán je Bohem daný panovník. S tím souhlasil i ruský car, tomu šlo ale především o posílení ruského vlivu ve Středomoří.

Řekové byli v Osmanské říši v &quot;židovské&quot; pozici. Byli trochu na ústraní, ale tvořili nejbohatší složkou společnosti. Revoluce se šířila ve městech. Roku 1822 došlo k vyvraždění Řeků na ostrově Chios.

Do revoluce začalo zasahovat Rusko, protože chtělo kontrolovat vstup do Černého moře. Chtěli také získat Kavkaz. Tomu ale zase chtěli zabránit Britové a Francouzi, kteří se silného Ruska báli. Proto Řeky sporadicky podporovali. Proti nim ale bojovalo silné osmanské loďstvo z Egypta a do roku 1827 si vedli špatně. Tohoto roku ale došlo obratu - Anglie i Francie postavily silné loďstvo a porazily Osmany v bitvě u Navarina. Záhy došlo k přijetí liberální ústavy a vzniku konstituční monarchie. Na trůn byli dosazeni Wittelsbachové z Bavorska (relativně slabá šlechta - silnou tam nikdo nechtěl).

== Francie ==
 
Ve Francii po Napoleonově období následovaly další revoluce. Ve Francii sice byla konstituční monarchie, všechny výdobytky Velké francouzské revoluce ale zůstaly zachovány, šlechta ani duchovenstvo neměly žádná privilegia. Vládli umírnění monarchisté a nejbohatší liberálové. V opozici byl zbytek liberálů, bonapartisté (ilegální) a republikáni. Dále existovali ještě ultramonarchisté podporující krále. Ti byli také mimo zákon, protože požadovali naprostý návrat poměrů do doby před všemi revolucemi.

Umřel Ludvík XVIII. a místo něj nastoupil jeho bratr Karel z Artois, který byl vůdem ultramonarchistů. Ultras měli naprosto nepřijatelný požadavek na vrácení veškerého majetku do stavu před revolucí. Zákon o restitucích se také podařilo prosadit. Karel ultras zlegalizoval. Novým zákonem byla také privilegována katolická církev. Karel se snažil omezit svobodu slova. Liberálové se bouřili.

Nedlouho před revolucí byly vyhlášeny volby. Vyhráli liberálové a okamžitě začali Karla kritizovat. Karel se s nimi nebavil, zrušil sněmovnu a zavedl úplnou censuru. To byly chybné kroky - vzbouřila se Paříž i armáda a Karel musel uprchnout. Přestože přísahal na ústavu, porušoval ji. Sněmovna ho prohlásila za sesazeného a nastoupil Ludvík Filip Orleánský. S touto revolucí nebyli republikáni spokojeni, čekali větší změny. Přesto došlo ke stabilizaci situace a zbytek 30. let byl celkem klid a ekonomická růst.

== Belgická revoluce ==
 
Před Velkou francouzskou revolucí panovala v Belgii vedlejší větev Habsburků, ti tam nastoupili po válce o španělské dědictví, ještě před tím tam byli Španělé. Během Francouzské revoluce bylo území Belgie dobyto Francouzi (1793) a vznikla tam spřátelená Batávská republika. Na Vídeňském kongresu vzniklo Spojené království Belgie a Nizozemska. V tomto státu se ale projevovaly náboženské (Belgie - katolíci, Nizozemsko - kalvinisti) a jazykové rozdíly (Belgie - vlámština a francouzština, Nizozemsko - nizozemština). Belgie byla zaostalejší a kvůli volebnímu censu a kuriálnímu systému (rozdílné váze hlasu podle odvedených daní) byli Belgičané znevýhodněni.

Revoluce byla rozžehnuta červencovou revolucí v Paříži, která proběhla téměř souběžně (roku 1830). Revoluce se projevila okamžitě a velmi silně, probíhala na malém území, které bylo navíc velmi lidnaté. Revoluce nebyla násilně potlačena a Belgie se od Nizozemska oddělila.

V Belgii byla vyhlášena jedna z nejliberálnějších ústav, s nízkým volebním censem. Proto se Belgie stala cílem mnoha emigrantů. Vznikla konstituční monarchie, nastoupila Sasko-Coburská dynastie, která tam vládne dodnes.


== Polská listopadová revoluce ==
 
V Polsku vládl ruský car, a to od Vídeňského kongresu - tehdejší Polsko se nazývalo též Kongresovka. Poláci ale byli s carem Mikulášem nespokojení, a proto po vzoru Francouzů a Belgičanů roku 1830 povstali.

Ruská armáda ale nenechala nic náhodě a revoluci potlačila. Následovalo poruštění, odsuny na Sibiř a vlna emigrace (zejm. do Belgie a Ameriky, Polsko má spolu s Irskem dodnes jedno z největších zastoupení emigrantů ve světě).

Mezi Ruskem a Polskem byl i náboženský rozdíl: v Rusku byli pravoslavní, v Polsku katolíci.

== Situace v Irsku ==

Irsko bylo do roku 1801 poměrně autonomní. Irové měli svou místní samosprávu a parlament. Zákonem vydaným v roce 1801 ale bylo ustaveno Spojené království Velké Británie a Irska.

Ve 30. a 40. letech se zvedalo nacionální hnutí, které se ovšem neprosadilo. Na jeho neúspěchu se podílel i hladomor 1. poloviny 40. let, který byl způsoben neúrodou brambor (kvůli plísni). Veškeré intelektuálstvo pomřelo nebo emigrovalo.

Úplnou nezávislost Irové získali až před 2. světovou válkou.

[[Kategorie:Světové dějiny|Povstání v evropských státech]]</text>
      <sha1>ru87uc8e8pailbcpeqmplu4sto3q2ve</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Průmyslová revoluce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2997</id>
    <revision>
      <id>35517</id>
      <parentid>9809</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2254" xml:space="preserve">Začíná se objevovat v polovině 18. století v Anglii. Ta byla nejrozvinutějším státem. Měla nejvíce kolonií (Kanada, Nový Zéland, Austrálie, Britská Guayana, Persie, Čína). Jediným možným konkurentem byla Francie, která ale přišla u Egypta a Trafalgaru o loďstvo a po válkách byla ekonomicky vyčerpaná.

Zásadní význam měl vynález parního stroje roku 1760, na němž měl velký podíl James Watt. Parní stroj začal nahrazovat lidskou práci v továrnách. Rozvinul se také těžební průmysl a zpracování oceli. Roku 1814 byla postavena první lokomotiva. První veřejná železnice byla v Anglii mezi Manchesterem a Liverpoolem.

První železnice v habsburské monarchii byla zprovozněna mezi Lincem a Č. Budějovicemi (1834) a první parní mašina jezdila na trati z Vídně do Brna. V polovině 19. století už bylo hodně průmyslu v Prusku (Porýní a Porůří), Francii a habsburské monarchii. V Česku byly nejrozvinutějšími oblastmi Kladensko, Ostravsko, Praha a Liberecko.

Čím dál více lidí našlo v továrnách práci, za kterou dostávali pravidelný plat. Tím rostla i spotřeba a to dále podporovalo rozvoj průmyslu. Později ale začala nezaměstnanost zase růst.

Průvodním znakem průmyslové revoluce byl růst síly buržoazie - měšťanstva. Ta začala požadovat i politickou moc, vznikal liberalismus. Této době se říká zakladatelské období kapitalismu, do měst se stěhovalo mnoho lidí. Brzy na trhu práce nastal přebytek pracovní síly a klesly mzdy. Zpočátku nefungovaly žádné instituce na ochranu dělníků, zaměstnavatel je mohl kdykoliv vyhodit.

Šlechta podnikání odmítala, stále vydělávala starým způsobem ze středověku. Protože měla buržoazii nerada, snažila se podporovat dělníky. Zaměstnavatelé měli vůči zaměstnancům prakticky neomezená práva, zraněný nebo starý dělník mohl být kdykoliv nahrazen jiným. Ochrana dělníků (odbory, sociální politické strany) vznikaly až na konci 19. století. Do té doby byla jediným zdrojem pomoci charita.

Rostla porodnost. Lidé chtěli mít co nejvíce dětí, aby se o ně měl ve stáří kdo postarat.

[[Kategorie:Světové dějiny|Průmyslová revoluce]]</text>
      <sha1>tw3wv2jbjtatgpuz3nzh9c24joe7jrm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Ideové proudy 19. století</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2998</id>
    <revision>
      <id>35500</id>
      <parentid>9798</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1857" xml:space="preserve">'''Liberalismus''' vychází z osvícenské filosofie a z myšlenek francouzské revoluce. Podporuje svobodu jedince a požaduje minimální zásahy státu do života občanů. Liberálové chtěli snížit daně, zrušit cla a cechy a nechat volný trh. Cechy měly smysl ve středověku, kdy zvyšovaly šanci na přežití živnostníků při nějakých krizích. V 19. století ale brzdily rozvoj.

Liberálové se rekrutovali z řad nejbohatších občanů. Tvrdili, že myšlenkově nezávislý je jen takový člověk, který nepracuje za mzdu. Proto se liberálům vždy zamlouvala vláda bohatých lidí. Kolébkou liberalismu je především Anglii.

Demokracii a liberalismus nelze zaměňovat. Demokracie může být jak liberální, tak i sociální. Pro liberální státy 19. století byl typický vysoký volební census, který podíl na moci umožňoval pouze bohatým lidem.

V 19. století rovněž vznikl novodobý '''nacionalismus'''. Po celý středověk a počátek novověku byl národ určen územně. Všichni, kdo bydleli v Čechách, byli Češi, i když mluvili německy. Během 19. století se vytvořily moderní národy vymezené na základě určité odlišnosti. Ve střední Evropě je typické jazykové určení národů, na Balkáně náboženské. Například ve Švýcarsku se zachovalo sebeurčení územní. Mezi vedlejší důsledky nacionalismu patří například zvýšení vzdělanosti (lidé víc četli) a možná i hospodářské úrovně.

Dalším důležitým krokem při vytváření nových národů bylo zrušení privilegií vrchnosti. Všichni, od šlechticů po žebráka, měli stejná práva. Společnost evropských států po francouzské revoluci žádala po občanech hájení společných zájmů a sdílení společné historie.

[[Kategorie:Světové dějiny|Ideové proudy 19. století]]</text>
      <sha1>0mvjkeyl6n2hgbakwi90q0upkrvbwf4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Kolonialismus</title>
    <ns>0</ns>
    <id>2999</id>
    <revision>
      <id>35502</id>
      <parentid>9797</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1296" xml:space="preserve">19. století je ve znamení utužování kolonialismu. K osamostatnění některých kolonií došlo pouze na počátku století v jižní Americe. V Evropě docházely suroviny. Průmyslová revoluce rychle postupovala a rostla poptávka po uhlí a kovových rudách.

V Evropě navíc začínalo být málo místa. Objevily se nové velmoci (Německo, Prusko). Evropské státy do kolonií navíc hnala vidina získání obrovských trhů. Z těchto důvodů se všechny evropské státy snažily své stávající kolonie udržet, nejlukrativnější byly ty jihovýchodní Asii. V 80. létech si navíc rozebraly Afriku, kterou předtím prozkoumaly desítky cestovatelů (Livingstone).

Britové si chtěli Afriku podmanit ze severu na jih (začali u Egypta). Francouzi chtěli kontinent propojit svými koloniemi ze západu na východ. Tyto snahy musely logicky vést ke konfliktu, který přišel v roce 1898 u Fašody v Súdánu. Výsledek: Súdán dostali Britové a Francouzi slíbili, že je na oplátku podpoří jinde.

Hranice, které evropské koloniální velmoci narýsovaly napříč Afrikou, vůbec nerespektovaly kmenové ani historické reálie. Proto došlo po dekolonizaci po roce 1945 k rozhoření mnoha občanských válek.

[[Kategorie:Světové dějiny|Kolonialismus]]</text>
      <sha1>gcp4mynqtzfypn282y6sjazpctk5pvv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Politika velmocí před 1. světovou válkou</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3000</id>
    <revision>
      <id>42664</id>
      <parentid>42663</parentid>
      <timestamp>2020-12-16T10:41:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>195.113.159.74</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5483" xml:space="preserve">Klid. V poslední třetině 19. století se v Evropě neválčilo. Emoce byly ventilovány v Africe a v dalších koloniích. Nepokoje otřásaly pouze Balkánem, kde se množila povstání Slovanů proti Osmanům.

Evropské státy se zrovna nemilovaly, nejvíc se nesnášelo Německo s Francií, protože Bismarckova říše poprvé od Napoleona dobyla Paříž. Francie poté přišla o Alsasko a musela zaplatit obrovské reparace. Mezi Rakouskem a Ruskem se řešila tzv. východní otázka. V podstatě šlo o to, který z těchto států si urve víc z rozpadající se Osmanské říše.

Konflikt na Balkáně má velmi hluboké kořeny. Problémy vycházejí z etnické mixáže, narýsovat nějaké hranice respektující politický stav je na Balkáně nemožné. K eskalaci nepokojů došlo po anexi Bosny a Hercegoviny Rakouskem. Tím Srbové přišli o přístup k moři i o naději do budoucna, že jim toto území připadne po rozpadu Osmanské říše. Další balkánskou komplikací je i rozdílné sebeurčování národů. V Evropě je nejběžnější jazykové vymezování etnik, na Balkáně hraje zásadní roli náboženství.

V roce 1888 nastoupil v Německu Vilém II., vystřídal zakladatele velké Německé říše Viléma I. Vilém II. nenáviděl Bismarcka. Byl to podle něj člověk, který už svou úlohu splnil a teď bránil dalšímu rozmachu. Bismarck byl orientovaný spíše na Evropu, nechtěl expanzi v koloniích. Chtěl udržet pozice, které Německo získalo dříve a usiloval zejména o ekonomický růst.
Zato Vilém II. chtěl investovat co nejvíce peněz do zbrojení a dotáhnout se na Anglii i vojensky, po hospodářské stránce na tom byli již srovnatelně. Z Vilémova hlediska byl Bismarck konzervativec, a proto ho odstranil. Tím měl otevřenou cestu pro masivní vývoj zbraní. Anglie si tohoto nástupu nevšimla a měla skluz.

V roce 1879 vznikl Německo - rakouský dvojspolek, zaměřený proti Rusku. K dohodě došlo na Berlínském kongresu, který byl svolán po velkých územních ziscích Ruska v Turecku. Rusko si chtělo nadiktovat mírové podmínky, ostatní státy (hlavně Rakousko a Velká Británie) tomu ale zabránily. Rusové si tak nakonec nemohli všechny své zisky nechat, za což pak Rakušany nenáviděli.
Dohoda mezi Rakouskem a Německem byla tajná, zabezpečovala vzájemnou pomoc při napadení Ruskem. Němci v tak ostrém sporu s Rusy nebyli (nanejvýš měli protichůdné ekonomické zájmy), jejich účast na dohodě byla spíše ústupkem Rakousku.

V roce 1882 vstoupili do dvojspolku Italové. Motivoval je k tomu spor s Francií o severoafrické kolonie. Paradoxem ale bylo, že Italové měli velký zálusk na Dalmácii (tu drželi Rakušané), takže existoval rozpor i v rámci spolku.

Cílem trojspolku byla izolace Francie. Německo se snažilo přimět k blokádě Francie i Rusko. Do Ruska proudilo v této době z Berlína hodně peněz a Němci proto za ekonomickou pomoc očekávali politickou podporu. Francie v tomto vycítila příležitost a nabídla Rusům, že nemusí poslouchat Němce a že budou v Rusku investovat místo Německa. Na oplátku požadovali do budoucna Francouzi od Ruska případnou vojenskou podporu.

Roku 1883 skutečně k dohodě mezi Francií a Ruskem došlo. Němcům se tak nepodařilo dostat Paříž do izolace. Považovali to za svou velkou diplomatickou prohru.

Anglie začala v této době vystupovat z nečinnosti a začala zasahovat do situace těchto dvou bloků. Francie a Anglie uzavřely dohodu o rozdělení vlivu v Africe, k jejímu uzavření došlo v roce 1904, nedlouho po Fašodské krizi (1898). Další mezinárodní smlouvou bylo ujednání o Persii mezi Ruskem a Anglií z roku 1907.

Tato série smluv urovnala definitivně situaci v koloniích, vše na světě už bylo rozebráno. Expanze do neznáma již nebyla možná, evropské státy se již neměly kde ventilovat. Těmito smlouvami se také konsolidovala situace před válkou. Sice neměly zpočátku vojenský význam, ale s rostoucím zbrojením Německa jej dostaly.

Rozložení sil před válkou: Dohoda - Francie, Anglie, Rusko, s podporou Srbska a později USA. Trojspolek - Rakousko, Německa a Itálie. Teď se čekalo již pouze na záminku. Důležitým faktorem byl i fakt, že v Evropě již dlouho žádná válka nebyla. Lidé s ní ztratili osobní zkušenost a začali si myslet, že bude zdrojem hrdinství a vůbec že to bude soda.

Ve druhém desetiletí dvacátého století nabývali Němci pocit, že jejich zbrojení je dokončeno a vyčkávali. 28. 6. 1914 zastřelil srbský nacionalista v Sarajevu Františka Ferdinanda d'Este, následníka habsburského trůnu. František Ferdinand byl vůči Slovanům vstřícný. Srbští radikálové naopak chtěli, aby někdo z Vídně vládl tvrdou rukou. To proto, aby bosenští Srbové měli důvod bouřit se. Podle radikálů to mělo vést k povstání, které by Srbsku mohlo dát příležitost dostat se k moři. Kvůli jeho vstřícnosti bylo ale povstání nepravděpodobné a radikálové jej raději odstranili.

Rakušané byli rozzlobení a požadovali vyšetření. Zároveň si nadiktovali takové podmínky, aby je Srbové nemohli splnit, byla to pouze záminka. I Německo na Rakušany tlačilo, aby situaci dohráli až k válce, neboť jejich zbrojení bylo ukončeno.

[[Kategorie:Světové dějiny|Politika velmocí před 1. světovou válkou]]</text>
      <sha1>dj8n2fljs68dn63w7noz0rhjp42r4ru</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/První světová válka 1917 - 1918</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3002</id>
    <revision>
      <id>35516</id>
      <parentid>23714</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5909" xml:space="preserve">== 1917 ==
Rok 1917 přinesl několik podstatných změn v bojujících státech, na bojištích se to ale výrazněji neprojevilo. Do války oficiálně vstoupily USA a v Rusku proběhly dvě revoluce. Byl to odpočinkový rok po obrovských ztrátách na západě.

=== Situace v Rusku ===
Nejhorší situace byla v Rusku. Rusové měli na frontě nejvíce mužů, což zcela paralyzovalo jejich hospodářství. Byl to společný problém všech válčících států, Rusové jej ale neuměli řešit. Narůstala nespokojenost, která vyvrcholila revolucí v únoru roku 1917. Car [[w:Mikuláš II.|Mikuláš II.]] byl svržen a do čela dočasné vlády se dostal vzdělaný demokrat Kerenskij.

Kerenskij zavedl liberální ústavu, byl to první vážně míněný pokus o zavedení demokracie a zrušení poddanství v Rusku. Kerenskij se rozhodl pokračovat ve válce a dostát závazkům vůči své válčící straně. Bolševici využili demokracie a začali vyhlašovat svůj program, [[w:Lenin|Lenin]] se vrátil z exilu.

==== Bolševický puč ====
Bolševici prosazovali pozemkovou reformu, hodlali sebrat půdu velkostatkářům a dát ji drobným rolníkům. Válkou vyčerpaní Rusové na to slyšeli. Dnes je již díky dokumentům bezpečně dokázáno, že vše spustili Němci. Ti totiž přemýšleli, jak Rusko z války vyšachovat. Lenin a jeho radikálně levicový program se jim zdál nejlepší. Zaplatili mu dopravu, tiskárnu a agitátory a propašovali ho do Ruska. Lenin zneužil demokracie a zorganizoval [[w:Říjnová revoluce|revoluci]].

Nešlo ale o revoluci v pravém slova smyslu, byl to puč. Převrat provedlo pouze několik málo tisíc lidí. Rozhodně nešlo o žádnou dělnickou revoluci, protože dělníků bylo v Rusku touto dobou ještě minimum. Podle Marxovy teorie bylo možné zavést socialismus jen ve vyspělé kapitalistické zemi s početným dělnictvem. Marx Rusko dokonce považoval za nepřítele socialismu, panoval tam vlastně ještě feudalismus. Bolševici přišli s těmito hlavním požadavky: odstoupit z války, všem chléb a všem půdu.

Bolševici krátce po převzetí moci podepsali tzv. [[w:Brestlitevský mír|Brestlitevský mír]], který byl pro Rusko velmi nevýhodný. Vzdali se Polska, Ukrajiny a Pobaltí. Bylo ale potřeba udobřit si nepřátele, aby bolševici mohli v klidu konsolidovat situaci doma. Německá armáda navíc stála těsně před Petrohradem, situace před vystoupením z války byla již kritická.

Kvůli odstoupení Ruska padla východní fronta a Němci mohli síly soustředit na západě, což velmi zkomplikovalo situaci spojenců.

=== Válka v oceánu - vstup USA do války ===
Britům se dařilo blokovat loďstvem německé přístavy a způsobovali tak nedostatek surovin a prostředků. Proto Němci rozjeli tzv. neomezenou ponorkovou válku, během které likvidovali veškeré spojenecké lodě, včetně civilních. V roce 1915 potopili Němci parník Louisitania, na kterém zemřelo 1 200 lidí, z toho asi 150 Američanů. Po tomto incidentu byla ponorková válka přerušena a pokračovala zase od roku 1917. Největší ztráty způsobovala Britům, největším obchodním partnerům USA. Američanům došla trpělivost a vstoupili do války.

=== Západní fronta ===
Pro spojence to byla velká vzpruha, zejména v době po pádu východní fronty, kdy Němci soustředili veškeré síly na západě. Spojenci po příchodu Američanů provedli velkou ofenzívu u Arassu, ale ta opět nepřinesla žádný průlom. Přesto spojencům alespoň stoupla morálka. V Německu navíc rostla nespokojenost, lidé měli hlad a pořád bylo nutné snášet nové argumenty pro vedení útočné války.
Americký prezident [[w:Woodrow Wilson|Woodrow Wilson]] definoval teze, podle kterých se měly evropské státy řídit po válce. Prosazoval celosvětové odzbrojení, zákaz uzavírání tajných dohod a vznik [[w:Společnost národů|společenství národů]], které by mělo být arbitrem sporů. Chtěl také změnu politiky v koloniích, které měly být spravovány s ohledem na zájmy tamějších obyvatel. To mělo být výhodné i pro třetí státy, protože kolonie měly být do budoucna zbaveny povinnosti obchodovat pouze se svými mateřskými zeměmi a to mělo zlevnit zboží i pro Ameriku. Prosazoval také právo národů na sebeurčení.

== 1918 ==

Všechny státy už byly hodně vyčerpané. Válčilo se již jen na dvou frontách: Italské a Západní. Němci již měli veškeré své síly z východu na západě. Generál Ludendorf začal další ofenzívu. Zpočátku byla velmi úspěšná a zatlačili frontu až k Paříži, dokonce ji začali ostřelovat.

V této chvíli ale poprvé do války zasáhli Američané, kteří situaci zcela obrátili a frontu posunuli zpět do Německa. Ludendorf již začal prosazovat podepsání kapitulace. Říkal, že pokud by Německo vedlo válku dál, tak by mohlo být okupováno. Hroutily se i další fronty. Na podzim roku 1918 padlo Bulharsko, Osmanská říše a Rakušané v Itálii. Italskou válku ukončila společná česko-italská ofenzíva na řece Piavě. Češi totiž po stovkách přebíhali ke spojencům.

Němcům se situace hroutila pod rukama. 9. listopadu 1918 odstoupil císař. Zásadní obrat v průběhu celé války znamenal především vstup USA a absolutní vyčerpání států na straně Německa (Bulharsko, Rakousko, Turecko). V roce 1919 probíhala [[w:Pařížská mírová konference 1919|Versailleská konference]]. Ta probíhala ve stejné síni, kde byla v 70. létech 18. století vyhlášena druhá německá říše po porážce Francie.

== Pokračování ==
* [[Světové dějiny/Důsledky první světové války a Versailleská konference|Důsledky první světové války]]

[[Kategorie:Světové dějiny|První světová válka 1917 - 1918]]</text>
      <sha1>hfwb16sqdwpnuwm0dzamvbracbx914s</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/První světová válka 1914 - 1916</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3003</id>
    <revision>
      <id>35515</id>
      <parentid>24005</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5255" xml:space="preserve">== Začátek války ==
Během jednoho týdne po uplynutí ultimáta, které bylo dáno Rakouskem Srbsku na vyšetření sarajevského atentátu, si evropské státy navzájem vyhlásily válku. V první řadě šlo Rakušanům o to, aby si mohli sami vyšetřit okolnosti vraždy. Rakušanům měly být podřízeny i Srbské ozbrojené složky, což bylo pro Srby zcela nepřijatelné.

== 1914 ==
=== Západní fronta ===
Němce hodně zaskočilo sblížení Ruska a Francie, Rusko hrozilo otevřením další fronty a Němci by pak museli bojovat na dvou stranách. Proto Němci vytvořili tzv. [[w:Schlieffenův plán|Schlieffenův plán]], který měl této situaci předejít. Francie měla být napadena přes Benelux, protože přímá hranice mezi Francií a Německem byla dobře opevněná. Belgičané žádné opevnění neměli, neboť byli neutrální. Plán počítal s rychlým dobytím Francie (za šest týdnů), potom chtěli Němci veškeré síly poslat proti Rusku.

Tento plán však začal selhávat již při přechodu Belgie, která se dobře bránila a místo několika hodin trval postup několik dní. Další komplikací byla neúspěšná [[w:První bitva na Marně|bitva na Marně]], což je již skoro u Paříže. Po tomto neúspěchu vydali generálové rozkaz na zakopání a během několika dní se vytvořila zákopová linie od Severního moře až k Alpám, napříč celou Francií. Postup fronty se pak během celé války již téměř neměnil.

=== Východní fronta ===
Největší armády tam shromáždili Prusové a Rakušané. Rusové byli úspěšní, dostali se až do Haliče a ke Krakovu, kde se armády zakopaly. Rakousko tedy válku začalo bráněním. K dalším střetům docházelo dále na severu v Pobaltí. Tam proti Rusům nastoupili Němci, kteří tam přesunuli část sil ze západní fronty. Rusové byli poraženi v [[w:bitva u Mazurských jezer|bitvách u Mazurských jezer]] a u Tannenbergu, kde se blýskli němečtí generálové Ludendorf a Hindenburg.

== 1915 ==
=== Západní fronta ===
Na západní frontě se v roce 1915 nic moc nezměnilo, vojáci zůstávali v zákopech. Němci poprvé použili yperit, úspěšně. Najednou se jim podařilo vyřadit až 15 000 nepřátelských vojáků. Občas se ale otočil vítr a umírali i Němci. Později nasadila chemické zbraně i druhá strana.

=== Východní fronta ===
Rok 1915 byl na východě ve znamení velké ofenzívy. Němcům a Rakušanům se společně podařilo zatlačit Rusy o mnoho set kilometrů na východ, přibližně na spojnici Riga - Oděsa. Rusové na tom začínali být zle, morálka klesala, hrozily vnitřní nepokoje. Inteligence byla v emigraci a začínala uvažovat o radikálním řešení.

=== Italská fronta ===
Téhož roku otevřeli další frontu Italové, kteří vystoupili ze spolku a šli k dohodě za Anglií. Ta jim totiž slíbila, že v případě pomoci jim pomůže získat Tyroly a Dalmácii. Linie se držela v Alpách, kde se bojovalo i ve velkých výškách. Význam této fronty byl podružný, Rakušanům pouze vznikla potřeba držet tam část sil.

=== Osmanská říše ===
V roce 1915 vstoupila do války na straně Německa a Rakouska i Osmanská říše. Tu motivoval především boj proti Rusku. Turkům ale brzy nateklo do bot. Na území říše se vytvořily hned čtyři fronty, které nemohli dlouhodobě udržet: Egyptská, Mezopotamská (proti Britům), Kavkazská (proti Rusům) a ještě jedna v Makedonii.

V Turecku vzniklo nacionalistické hnutí prosazující sekularizaci, reformy a také tvrdý postup proti menšinám. Nositelem těchto idejí byla především mladoturecká strana vedená Ata Türkem (otcem Turkem) alias Kemalem Pašou. Důsledky této politiky nejvíce dopadly na Armény. Akce oficiálně pojmenovaná &quot;přesídlení Arménů&quot; se stala první genocidou v Evropě. Nepřežilo ji okolo milionu Arménů, zbytek byl přesunut na východ do Iráku.

=== Kapitulace Srbska - konec války na Balkáně ===
V roce 1915 ještě vstoupili do války na straně Německa Bulhaři, kteří otevřeli frontu proti Srbům. Pro Srby to znamenalo konec, protože nemohli bojovat zároveň na dvou frontách (jednu už měli proti Rakousku).

== 1916 ==
=== Západní fronta ===
Rok 1916 je na západě ve znamení dvou ofenzív. První byla u [[w:bitva u Verdunu|Verdunu]], kde za necelý rok padlo 600 000 Němců a dalších 400 000 Britů a Francouzů. Následovala ofenzíva na [[w:bitva na Sommě|Sommě]], kde zemřelo 1 300 000 lidí. Zde bylo více obětí na straně spojenců, protože ti útok zahájili, u Verdunu začali Němci. I přes tyto obrovské ztráty se ale ze strategického hlediska vůbec nic nezměnilo.
=== Východní fronta ===
Na východě Rusové zosnovali poslední zoufalý útok pod velením generála Bursilova. Byli docela úspěšní, frontovou linii Riga - Oděsa posunuli opět na západ. Rakušané byli oslabeni častými dezercemi, zejména českými. Tato ofenzíva byla ale posledním ruským úspěchem.

== Pokračování ==
* [[Světové dějiny/První světová válka 1917 - 1918|První světová válka 1917 - 1918]]

[[Kategorie:Světové dějiny|První světová válka 1914 - 1916]]</text>
      <sha1>90rnf1fij1lid2qwtkjulw7uox2hsue</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Důsledky první světové války a Versailleská konference</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3004</id>
    <revision>
      <id>35494</id>
      <parentid>26479</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5097" xml:space="preserve">== Důsledky války ==

Válka přinesla celkem deset milionů obětí, z toho sedm milionů v řadách civilistů. Nejvíce civilistů zahynulo v Rusku, nejvíce vojáků v německé armádě, dále ve francouzské a britské. Byly použity nové technologie a strategie: zákopy, kulomety, tanky a chemické zbraně.

=== Politicko-hospodářské důsledky ===
Evropské státy projevily svou nesoběstačnost v hospodářství, veškerá výroba (hlavně v Německu) se zaměřila na válečný materiál (totální válka). Naopak Japonsko, USA a Austrálie vyšly z války posíleny. USA se zařadily na vůdčí postavení ve světě. V Rusku se ujali moci bolševici, odtrhla se Ukrajina.

V Evropě zanikla rovnováha sil, která zde panovala celé 17. a 18. století. K tomu došlo hlavně kvůli úpadku poražených států (Rakousko a Německo). Rozpadla se Osmanská říše.

=== Krize hodnot ===
Došlo k rozsáhlé celospolečenské krizi. Válka přišla po padesáti letech míru a lidé jednoduše nevěděli, že to bude něco tak strašného a dlouhého. Lidé se chtěli zbavit všeho starého a začít budovat nový svět bez válek. To vedlo ke vzniku nových ideologií: [[w:fašismus|fašismus]], [[w:komunismus|komunismus]]. U řady lidí válka otřásla vírou v Boha.

== Pařížská mírová konference ==
Poválečná konference ve Versilles byla zahájena 18. ledna 1919, na výročí založení německé vilémovské říše, která vznikla po porážce Francie roku 1871. Pro Francouze to bylo obrovské zadostiučinění, chtěli Německo co nejvíce ponížit. Německá delegace nebyla na konferenci ani vpuštěna.

[[w:Woodrow Wilson|Woodrow Wilson]] na konferenci představil svou koncepci poválečného uspořádání, založenou na demokracii a na [[w:Společnost národů|Společnosti národů]], ve které by se ztráty navzájem chránily. Nakonec tam USA samy nevstoupily, neboť vedly politiku izolace.

Lenin zase říkal, že světová válka by měla být jenom začátek velkého společenského převratu, po kterém by se moc dostala do rukou pracujícího lidu. K tomu ale došlo jenom v Rusku (diktatura proletariátu). Leninova myšlenka revolučního teroru říkala: Budete se mít dobře, pokud s námi budete souhlasit, když ne, zatočíme s vámi.

Na konferenci byly všechny vítězné mocnosti kromě Ruska, poražené státy se neúčastnily. Tzv. rada pěti byla složena z Francie, USA, Itálie, Japonska a Británie. Hned na počátku se objevily rozpory ohledně postupu proti poraženým státům.

Nejtvrdší názor zastávala Francie, která chtěla Německo zatížit obrovskými reparacemi, vyrabovat ho ekonomicky a navždy je sesadit z velmocenské pozice. Amerika prosazovala usmíření, Wilson se obával bolševické revoluce. Británie byla někde mezi, nechtěla Německo úplně oslabit, protože s ním chtěla obchodovat a také se bála případného pozdějšího hegemonního postavení Francie.

Přestože Francouzi vyhráli, nezískali vše. Žádali hranice až k Rýnu, to se jim podařilo jenom v Alsasku - Lotrinsku. Malé státy při vyjednáváních podporovaly spíše Francii. Českou delegaci na konferenci vedl Karel Kramář. Ten stále horoval za intervenci do Ruska, kde mu bolševici zabavili velké majetky. Kramář také začínal být zatrpklý kvůli tomu, že v novém Československu nedostal žádné vyšší funkce. Všichni se bavili spíše s Benešem, který byl mnohem obratnější diplomat.

Mírovou smlouvu Němci podepsali v červnu 1919. Přišli o 13 % území, o všechny kolonie, byla omezena armáda (nesměla vlastnit těžké zbraně a mohla mít nejvíce 100 000 dobrovolníků). Loďstvo museli předat spojencům. Levý břeh Rýna měl být 15 let okupován spojenci. 50 km na východ od Rýna navíc byla vytvořena demilitarizovaná zóna. Velké části Německa připadly Polsku, Alsasko - Lotrinsko Francii, Šlesvicko - Holštýnsko Dánsku.

V mírové smlouvě bylo za jediného viníka války označeno Německo, což ale není pravda. Má největší podíl, ale rozhodně nebylo jediné. Mírovou smlouvou se nejvíce obohatily Francie a Polsko. Německo mělo zaplatit asi 220 miliard říšských marek jako reparace. To opět prosadila Francie, která zaplatila 3 miliardy franků po Prusko - francouzské válce v roce 1871. Výše náhrad byla zcela absurdní, Německo nakonec zaplatilo jen dvě miliardy.

Americký ekonom Keynes už v roce 1919 ve svém spise Kartaginský mír, ve kterém kritizoval Versailleskou smlouvu a ponížení Německa, předpověděl další světovou válku a hospodářskou nestabilitu. Německu byla například zcela znemožněna možnost vydělávat peníze. Francie na 15 let obsadila německé uhelné doly. Reparace v životě nemohlo splatit, propukla velká krize.

V září 1919 v Saint Germain byl podepsán mír s Rakouskem. Rakousku byla přímo zakázána možnost spojit se v budoucnu s Německem.

[[Kategorie:Světové dějiny|Důsledky první světové války a Versailleská konference]]</text>
      <sha1>0blks0iivkgh3d50o6zowejf7b53duo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Situace v Maďarsku a Turecku po WW1</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3005</id>
    <revision>
      <id>35524</id>
      <parentid>12627</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3109" xml:space="preserve">== Maďarsko ==
Maďarsko bylo po první světové válce jedním z nejvíce ponížených států, přišlo o 75 % území. Mimo nově vzniklé Maďarsko zůstalo 60 % obyvatel. Mír s Maďarskem byl podepsán v roce 1920 v Trianonu u Paříže. Strach z Maďarska mělo především [[w:Československo|Československo]], Rumunsko a [[w:Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Jugoslávie]], protože v těchto státech se najednou objevila spousta Maďarů.

Zprávy o chystaném míru vyvolávaly v Maďarsku zděšení. V březnu 1919 (ještě před podpisem smlouvy) tamní pravicová vláda zpozorovala nebezpečí revoluce, lidé se po válce politicky rychle orientovali nalevo. Pravicové strany si přály, aby zůstaly Uhry sjednoceny, a proto předaly vládu oblíbenější sociální demokracii. Socdem se ale spolčil ještě s komunisty a společně založili [[w:Maďarská republika rad|Maďarskou republiku rad]].

Státy, které se cítily ohrožené, mezi nimi i Československo, vyhlásili Maďarsku preventivně válku. Maďaři ale obsadili východní Slovensko a v Prešově vyhlásili Slovenskou republiku rad. Československá armáda ale toto zřízení svrhla asi za tři týdny. Vůdčím maďarským komunistou byl Béla Kun.

Maďaři mírovou smlouvu podepsali až po těchto dobrodružstvích, pod hrozbou další invaze. V roce 1919 byl v Maďarsku polodemokratickou cestou bolševický režim nahrazen vládou '''admirála Hortyho''', který se později stal jedním z prvních fašistických diktátorů v Evropě.

Státy ohrožené Maďarskem založily tzv. '''Malou dohodu''', která nakonec přestala fungovat právě díky nástupu fašismu ve většině zúčastněných státech, v Rumunsku i Jugoslávii. Účelem tohoto uskupení byla koordinace postupu proti Maďarsku.

== Turecko ==
Turecko mír podepsalo v Servés v srpnu 1920. [[w:Osmanská říše|Osmanská říše]] se rozpadla, na jejím území vznikla celá řada států. K územním ztrátám došlo i v Malé Asii, hlavně na pobřeží Egejského moře a v Egyptské části. Na východě vznikla velká Arménie. Většina územních změn byla ve prospěch Řecka nebo Společnosti národů. Pro Turecko byl mír také potupný, rostla nespokojenost.

Mladoturecké hnutí se inspirovalo na Západě, snažili se vytvořit demokratický sekularizovaný stát. Roku 1922 svrhli sultána a do čela státu postavili [[w:Mustafa Kemal Atatürk|Ata Türka]]. Situace v Turecku byla již před revolucí vyhrocená kvůli územním ziskům Řeků, kteří postoupili mnohem hlouběji do tureckého vnitrozemí než měli dovoleno podle mírové smlouvy. Turkové přešli do protiútoku a Řeky zcela vyhnali z Malé Asie.

Turecko se podařilo posunout dokonce i zpět do Evropy, ve své podstatě se jednalo o první násilnou revizi Versailleského systému. Turci uzavřeli druhou smlouvu, v Lausanne, která uznala turecké zisky po protiútoku. Tato smlouva navíc uznala okupaci Arménie, která si svobody moc neužila.

[[Kategorie:Světové dějiny|Situace v Maďarsku a Turecku po WW1]]</text>
      <sha1>br7nlfa8p6xsycumuaoxrsv4i5kip0g</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Vznik Společnosti národů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3006</id>
    <revision>
      <id>35537</id>
      <parentid>12628</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1654" xml:space="preserve">'''Společnost národů''' vznikla na popud amerického prezidenta Wilsona v lednu roku 1920. Vstoupily tam všechny významné státy kromě USA, které se chtěly orientovat na vnitrokontinentální americkou politiku. Vstupní smlouvou byla garantována územní integrita všech členů. Veškeré konflikty se měly řešit dohodou na půdě organizace. Druhou vizí bylo omezování zbrojení. Obě tyto myšlenky se však podařilo naplnit jen ve velmi omezené míře.

Velkou chybou organizace byla skutečnost, že neměla v rukou žádné donucovací prostředky. Nějaké sankce byly sice formálně stanoveny, ale neměl je kdo vymáhat, neexistovala žádná společná armáda. Ve 20. létech šlo všechno ještě docela dobře. Mezi velké úspěchy patřila správa kolonií, které byly po válce odebrány poraženým státům. Dařilo se také koordinovat pomoc uprchlíkům, bojovat proti drogám a organizovat policejní vyšetřování.

=== Krize organizace ===
Ve 30. létech se dostala organizace do krize. V mnoha státech se dostaly k moci silně pravicové režimy, které jednoduše řekly, že společné ideály nectí a ze společnosti národů vystoupily. Nikdo jim za to nemohl nic udělat, legitimita organizace tak ale dostala těžkou ránu. Vypukly nové konflikty, Itálie napadla Habeš, ve Španělsku začala občanská válka. Tyto konflikty se urovnat nepodařilo. Roku 1931 vstoupilo Japonsko do Číny, Německo porušovalo demilitarizovanou zónu. Ani v jednom případě sankce nepřišly.
 
Problémy podobného rázu trápí i současnou OSN.

[[Kategorie:Světové dějiny|Vznik společnost národů]]</text>
      <sha1>srhjj49c0vbtct10imuz2nlg887xgz1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/2. světová válka 1939 - 1941: Blesková válka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3007</id>
    <revision>
      <id>35485</id>
      <parentid>12992</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4824" xml:space="preserve">V srpnu 1939 uzavřel Hitler se Sovětským svazem [[w:Pakt Ribbentrop-Molotov|Pakt o neutočení]] ve kterém si zabezpečil východní hranici. A dohodl rozdělení Polska mezi Německo a SSSR.

1. září 1939 nechal své vojáky zaútočit na německé vysílačky na německo-polské hranici a vše prezentoval jako útok Poláků. Při tomto incidentu dokonce Němci zabili několik svých krajanů. Tímto byla spuštěna blesková válka, Británie a Francie v prvních měsících pouze přihlížely. Polsko bylo obsazeno velmi rychle, zvláště když tam dva týdny po Hitlerovi z východu vtrhl i Stalin.
V Polsku byl zřízen generální guvernament, něco jako náš protektorát. V Polsku ale panoval mnohem tvrdší režim, Poláci se stali pouze zdrojem otrocké pracovní síly pro německé firmy.

Po Polsku se Hitler zaměřil na Dánsko, jehož území se ze zeměpisných důvodů prakticky nedá bránit. K úplnému obsazení došlo za jediný den, v dubnu 1940. Tím si Němci zajistili situaci na východě i severu a mohli se zaměřit na Francii. Na tento krok již reagovala Británie, která ze svých základen v Norsku začala útočit na německé ponorky.

Podobně jako za První světové války, i teď se Němci dostali do Francie přes Benelux. Společná hranice Německa a Francie byla velmi dobře opevněná (Magionotova linie), Němci ji ale obešli a zaútočili na ni ze západu. V červnu 1940 byla obsazena Paříž.

Francouzská armáda byla zatlačena k pobřeží do Dunquerque. V jednu chvíli se u moře tísnilo až půl milionu vojáků, včetně spousty zahraničních. Všechny se naštěstí podařilo během několika dní i za použití civilních lodí evakuovat přes kanál do Anglie.
Francie byla rozdělena na severní část, kde vznikl režim analogický k našemu protektorátu. Na jihu se moci chopili francouzští fašisté. Jejich režim měl centrum ve městě Vichy, odtud označení vichistická Francie. Došlo také k významné změně na postu britského premiéra. Chamberlaina vystřídal Churchill, který se hodlal nacistickému Německu postavit. Rozjel akci Lvoun, která vyvrcholila v srpnu 1940 a která vešla do dějin jako bitva o Anglii.

Celému období od útoku na Polsko do začátku obranných operací se říká podivná válka nebo válka v sedě. De facto se pokračovalo v politice appeasementu, ke změně došlo právě až s nástupem Churchilla. Předtím se Anglie angažovala pouze nevýznamně na moři.
Bitva o Anglii skončila vítězstvím Anglie, přestože Luftwaffe měla početní převahu. Němci nejdříve bombardovali protiletadlovou obranu a zbrojovky, na města ze zaměřili až později. Měli velmi vysoké ztráty, za celou bitvu Němci přišlo o 2000 letadel, RAF o 900. Výsledek bitvy ukázal, že na pozemní invazi za kanál Němci nemají.

Když Mussolini viděl německé úspěchy, tak se rozhodl, že je napodobí. Obsadil Albánii a plánoval vytlačení Britů z Egypta. Italové se vylodili na severu Afriky a postupovali podél pobřeží na východ. Přestože měli Britové v Egyptě jen nepočetnou posádku, podařilo se jim Italy zatlačit zpět do Libye, kde se vylodili.

Na počátku roku 1941 zahájili Italové útok na Řecko. Řekové se ale úspěšně bránili a Italy vyhnali zpět do Albánie. V dubnu 1941 musel na Balkán vstoupit Wehrmacht, aby zabránil porážce svého největšího spojence. Němci byli přinuceni intervenovat i v Africe, kde operoval maršál Rommel. Hitler tak musel kvůli Italům oproti plánu poslat jednotky na řadu míst, což zpozdilo invazi do Sovětského svazu.

Hitler naplánoval invazi do SSSR (operaci Barbarossa) na léto 1941. Útok na Rusko byl Hitlerovým dlouhodobým záměrem, plánoval jej již v době podpisu paktu Ribbentrop-Molotov. V této době (srpen 1941) se již začínaly angažovat i USA. Byla uzavřena tzv. atlantická charta, která deklarovala záměr na úplné poražení Německa. Podepsané státy se zavázaly, že nebude uzavřen žádný separátní mír, ale že se pokusí nacistický režim zcela zlikvidovat. Tato dohoda měla zásadní význam pro malé státy, včetně nás. Válka pro USA naplno začala 7. prosince 1941, kdy Japonci jedním náletem zlikvidovali na Hawaji podstatnou část tichomořské flotily.

Invaze do SSSR byla obdobím vrcholného rozkvětu třetí říše, blesková válka pokračovala. Útočily tři miliony vojáků, 3 500 letadel a 17 tankových divizí. Němci se rychle dostali až na dostřel k Moskvě. Na podzim 1941 ale zapršelo, německá technika zapadla do bláta a zamrzla. Na přelomu roku 1941 a 1942 povolal Stalin posily ze Sibiře a zahájil protiútok.

[[Kategorie:Světové dějiny|2. světová válka 1939 - 1941: Blesková válka]]</text>
      <sha1>hb2s1pnlkms5c605flpv6x0zwtigt6z</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Holocaust</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3008</id>
    <revision>
      <id>35499</id>
      <parentid>33471</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3258" xml:space="preserve">'''Holocaust''' je slovo pocházející z řečtiny a lze přeložit jako &quot;zničení ohněm&quot; nebo &quot;zápalná oběť&quot;. Ve smyslu vyhlazování Židů za Druhé světové války bývá často toto slovo překládáno právě jako zničení ohněm. Není to ale přesný přepis, neboť ve svém druhém významu tento pojem nese i souvislost náboženskou. Němci ale vyhlazování Židů vykonávali kvůli pohnutkám rasovým, nikoliv náboženským. Proto je nejpřesnějším pojmem pro genocidu [[w:Židé|Židů]] za [[w:Druhá světová válka|Druhé světové války]] hebrejské slovo Šoa.

Represe Němců proti Židům začínají [[w:Křišťálová noc|křišťálovou nocí]] z podzimu 1938. Už předtím platily norimberské zákony, které ale i sami Židé chápali jako úchylku jednoho volebního období. Původním cílem nebylo Židy fyzicky zlikvidovat, ale jen je donutit k emigraci.

První výrazné vlny židovské emigrace z Německa začínají již po roce 1933. Po zabrání Rakouska a Československa počet Židů na území říše radikálně stoupl. Veškeré emigrace byly později znemožněny začátkem války. Proto Němci vymysleli plán, že všechny Židy přesunou na Madagaskar. Madagaskar byl francouzskou kolonií, Francie již byla touto dobou poražena a Hitler začal plánovat, jak naloží s jejich impériem.

Tento plán ale vzal za své po prohře v [[w:Bitva o Anglii|bitvě o Anglii]]. Britské loďstvo ovládalo světová moře a bylo nemyslitelné, aby se tak obrovský přesun podařilo bez jejich podpory realizovat.

Deprese po porážce v bitvě o Anglii byla ale brzy vystřídána euforií z plánované invaze na východ a z úspěchů v Jugoslávii a Řecku. Pro akci Barbarossa byly zřízeny speciální elitní jednotky SS, čítající 3 000 členů, které postupovaly za frontou a prováděly genocidu obyvatelstva.

Činnost těchto jednotek byla často usnadněna [[w:Antisemitismus|antisemitismem]] místního obyvatelstva. O represích vůči Židům v Německu se navíc často v Rusku ani nevědělo. Kvůli existenci paktu Ribbentrop-Molotov považovali Rusové Němce za spojence a celkem logicky v nich neviděli žádnou hrozbu.

Později se ukázalo, že vraždění Židů přímo v terénu je pomalé. Genocida probíhala tak, že všichni Židé byli shromážděni na nějakém náměstí. V Kyjevě se takto například shromáždilo 30 000 Židů, pod dohledem ozbrojených příslušníků SS byli odvedeni za město. Tam si každý vykopal hrob a byl popraven střelou do týla. Oběti netušili, do čeho jdou. Neměli žádné informace a navíc si po stalinských čistkách mysleli, že nic horšího už být nemůže.

V lednu 1942 se konala konference ve Wannsee. V této době již měli Němci zkušenosti z prvního půlroku operace Barbarossa. Smyslem této konference bylo nalézt nejefektivnější způsob likvidace Židů. Výsledkem bylo zadání německých firmám na zkonstruování co nejvýkonnějších krematorií, která byla stavěna u koncentračních táborů. Celkem Němci během Druhé světové války zavraždili 6 milionů Židů.

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Holocaust}}

[[Kategorie:Světové dějiny|Holocaust]]</text>
      <sha1>o9mv7w6910buyijxqa9xkr96hboomir</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/2. světová válka 1942 - 1943: Obrat</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3009</id>
    <revision>
      <id>35486</id>
      <parentid>23195</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2481" xml:space="preserve">Rudé armádě se na jaře roku 1942 podařilo Němce zatlačit o cca 300 km zpět na západ od Moskvy. Hitlera to nepotěšilo, doma to ale interpretoval jako taktické přesuny. Rozhodl se místo na Moskvu táhnout na jižní Rusko a získat pod svou kontrolu zdroje ropy na Kavkaze. Tím by odstřihl celou zemi od klíčového zdroje a rudá armáda by pomalu vykrvácela. Německé divize skutečně na jaře 1942 vyrazily na jih, došly ale pouze ke Stalingradu. Ze strategického i prestižního hlediska šlo o klíčový okamžik války a ani jedna ze stran se nehodlala vzdát.

Němci po nekonečném obléhání město dobyli, ale pouze za cenu jeho naprostého zničení. Rusové se přeskupili, zaujali pozice v okolí města a Němce obklíčili. Pro Němce nebylo úniku, jejich armáda byla zcela zničena. V tento moment nešlo jen o dílčí neúspěch jako před rokem u Moskvy. Do zajetí padly stovky tisíc Němců, kteří skončili na Sibiři. Do Německa se ze tří milionů vojáků vrátily řádově tisíce. Šlo o zlom celé války.

Koncem roku 1942 se Američané vylodili v Alžírsku a ze západu tlačili na Němce. Američané se vylodili i na Sicílii. Měli v plánu osvobodit Itálii, překonat Alpy a z jihu útočit na Německo. Plán jim ale nevyšel. Fronta se zakopala uprostřed Itálie a Hitler tam musel poslat své jednotky na pomoc.

Němci byli od Stalingradu vyhnáni a ustupovali. Na jaro 1943 vymyslel Hitler další ofenzívu. K ukrajinskému Kursku přesunul 90 000 vojáků a 3 000 tanků a hodlal posunout frontu opět na východ. Rusové ale měli výraznou početní převahu (až 5 000 tanků) a tak ani největší tanková bitva v historii zvrat ve vývoji nepřinesla. Rusové v této bitvě utrpěli obrovské ztráty, za frontovou linií totiž postupovali agenti KGB. Jejich úkolem bylo střílet vojáky, kteří ustupovali. V listopadu 1943 byl osvobozen Kyjev.

Po celou tuto dobu se odehrávalo velké drama i na severu SSSR. Od podzimu 1941 až do ledna 1944 (celkem 900 dní) byl obléhán Leningrad (dnešní Petrohrad). Šlo o nejdelší obléhání v novodobých dějinách. Město o třech milionech obyvatel po celou dobu hladovělo, zásobování bylo možné pouze v zimě přes zamrzlé Ladožské jezero. Ve městě se podařilo udržet pořádek jen díky hrozbě vysokých trestů za krádeže. Hladem zemřel milion lidí.

[[Kategorie:Světové dějiny|2. světová válka 1942 - 1943: Obrat]]</text>
      <sha1>im4gy6u6kqok6o2tv71plsn4zue01td</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/2. světová válka 1944 - 1945: Závěr</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3010</id>
    <revision>
      <id>35487</id>
      <parentid>9769</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3550" xml:space="preserve">V Teheránu se v prosinci 1943 sešla velká trojka: Stalin, Churchill a Roosevelt. Jednalo se zejména o otevření další fronty. Stalin naléhal na otevření západní fronty, protože jediná pohyblivá fronta byla ve východní Evropě, v Itálii bylo zakopáno. Churchill prosazoval vylodění na Balkáně, chtěl totiž odříznout Rusům vstup do střední Evropy. Roosevelt ale stál ve strategický otázkách spíše na Stalinově straně a společně prosadili vylodění v Normandii. Američané nechtěli Britům ve všem vyhovět kvůli jejich politice v koloniích, která Američanům ztěžovala obchod. Roosevelt navíc od Stalina potřeboval podporu v Tichomoří.

K vylodění došlo 6. června 1944 v Normandii. Celkem se na něm podílely tři miliony lidí, 3 000 lodí a 10 000 letadel. Účastnili se ho příslušníci většiny válčících národů, třeba i Novozélanďané. Hlavním velitelem byl D. Eisenhower. Výsadku předcházel seskok řádově desítek tisíc vojáků do týla obrany.

Němci nevěděli, kde a kdy k vylodění dojde. Obraně francouzského pobřeží velel Ervin Rommel, kterého Hitler odvolal z Afriky, kde již byla situace ztracena. Na začátku června bylo navíc velmi špatné počasí a nikdo vylodění neočekával, Rommel den před dnem D odjel na dovolenou. V první den vylodění se do Francie dostalo jen asi 200 000 vojáků, kteří měli za úkol dobýt pobřeží a připravit půdu pro zbytek armády. V srpnu 1944 byla osvobozena Paříž, 11. září se válka poprvé dostala na Německé území.
V únoru 1945 proběhla konference na Jaltě, kde se jednalo o definitivním poražení Německa. Opět tam jednali Roosevelt (za dva měsíce potom zemřel), Stalin a Churchill. Na Jaltě Roosevelt vystřízlivěl, už Stalina tolik nemusel. USA ale stále potřebovaly pomoc v Pacifiku. Proto byl stále dost přístupný Stalinovým požadavkům a méně dal na Churchilla, který chtěl, aby američtí vojáci došli až do Vídně a Varšavy. Místo toho byla dohodnuta demarkační linie přes Linec, Plzeň a České Budějovice.

S přesunem války do Německa se od Hitlera začali odvracet všichni spojenci. V Bulharsku, Maďarsku i na Slovensku propukala protiněmecká povstání. V březnu 1945 překročili spojenci Rýn. 25. dubna 1945 se sešli se Sověty a pod jejich velením začal společný útok na Berlín.

Po obratu u Stalingradu postupovali Rudoarmějci třemi hlavními směry. První, největší, šel přes Bělehrad. Ten byl osvobozen v říjnu 1944 za přispění obrovské partyzánské armády generála Tita, budoucího jugoslávského diktátora. Další proud šel přes Rumunsko, Maďarsko a osvobodil také Vídeň. Poslední část Rusů šla přes Polsko. Když se Rusové v červenci přiblížili k Varšavě, tak v ní propuklo povstání, které vedly prolondýnské odbojové skupiny. Stalin ale povstání nepodpořil a místo toho Rusové dva měsíce čekali a koukali, jak Varšava hoří. Stalin totiž chtěl, aby pomřelo co nejvíce prozápadních živlů.

Rusové potom postoupili na Berlín a společně se spojenci jej rozstříleli na prach. Válka v tichomoří ale ještě pokračovala. Ukončily ji až dvě atomové bomby (6. a 9. srpna 1945). Kromě rychlého konce konfliktu šlo Američanům i o demonstraci síly vůči Sovětům, kteří podle dohody z Teheránu po kapitulaci Německa vstoupili do války proti Japonsku.

[[Kategorie:Světové dějiny|2. světová válka 1944 - 1945: Závěr]]</text>
      <sha1>bdz40gqt691hc1k89e9trm17pmma1ov</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/2. světová válka v Tichomoří</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3011</id>
    <revision>
      <id>35488</id>
      <parentid>9770</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1150" xml:space="preserve">Američané vstoupili do války až na konci roku 1941, celý rok před tím už ale podporovali Británii. Už před útokem na Pearl Harbour Japonci obsadili Koreu, Indočínu a řadu ostrovů v Pacifiku. Japonci měli velmi ambiciózní hospodářský program. Trpěli ale nedostatkem surovin, které byli nuceni dovážet. Proto pro ně byla námořní převaha v Pacifiku klíčová. Zároveň doufali, že Američany bude plně zaměstnávat válka v Evropě. Domnívali se, že zničením tichomořské flotily tedy získají onu potřebnou námořní převahu. Japonci ale americký potenciál podcenili a útok na Pearl Harbour měl tedy spíše efekt píchnutí do vosího hnízda.

Důležitým momentem v pacifické válce bylo dobytí atolu Midway, který je uprostřed Tichého oceánu. Američané jej získali v létě 1942. Od té doby mohli přímo ohrožovat Japonce a jejich postup se zrychlil. Japonci se ale fanaticky bránili. Nahrával jim terén, byli opevněni na každém ostrůvku. Pro rychlé ukončení války museli Američané vyvinout atomovou bombu.

[[Kategorie:Světové dějiny|2. světová válka v Tichomoří]]</text>
      <sha1>iglb29j03tjvt5j07453spvblemtm2y</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Důsledky 2. světové války</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3012</id>
    <revision>
      <id>35493</id>
      <parentid>9774</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4021" xml:space="preserve">Šlo o jednoznačně největší konflikt v dějinách lidstva, v němž zahynulo 55 až 60 milionů lidí, z toho 27 milionů Rusů. Civilisté a vojáci jsou v tomto zastoupeni přibližně stejným podílem. Byla to první válka, která zcela setřela rozdíly mezi vojáky a nevojáky. Druhé největší ztráty měla Čína, kde Japonci prováděli genocidu. Na třetím místě jsou Němci, následuje Polsko a Japonsko. Vysoké ztráty utrpěla i Jugoslávie (třetí v Evropě).

:Vysoké ztráty Jugoslávie byly způsobeny vnitřní válkou na Balkáně. Chorvati totiž přišli s myšlenkou na vlastní stát, který by sjednotil celý národ, a pustili se do Srbů. I kvůli těmto zkušenostem se později na Balkáně ujal komunismus, který je do značné míry založen na internacionalismu.

Amerika po vstupu do války způsobila obrat, stejně jako v případě [[První světová válka 1914 - 1915|První světové války]]. V roce 1944 hospodářské zdroje spojenců již třikrát převyšovaly zdroje nacistů. Němci svému hospodářství vypomáhali nucenými pracemi. Pro nacisty pracovalo 8 milionů novodobých otroků. V roce 1944 měli Němci nejvyšší zbrojní výrobu, přestože jejich města skoro každou noc hořela. Celý průmysl se jim podařilo přestěhovat pod zem.

Největší odbojovou organizaci se podařilo vytvořit Jugoslávcům, následovali Poláci a Francouzi. Rozhodujícím faktorem pro úspěšnost partyzánské války jsou přírodní podmínky, které jsou na Balkáně velmi příhodné. Značný význam prokázaly i exilové vlády, které odboj koordinovaly. Dále měly symbolickou funkci v udržování kontinuity státu a demokracie v okupovaném státě.
Druhá světová válka udělala bezdomovce ze 7 milionů lidí a způsobila obrovské sociální otřesy. Z Evropských států byli hromadně vyháněni Němci (Polsko, Československo, Rumunsko). V politice došlo k významnému posunu doleva. Obrovsky vzrostla prestiž SSSR. Najednou to byl ten mocný stát, kde bylo všechno zadarmo a který navíc porazil Hitlera. Bolševizmu uvěřila spousta i vzdělaných lidí.

Prestiž SSSR vycházela jednak z úspěchu ve válce, jednak z víry, že již nejde o nestabilní revoluční stát v takové podobě, v jaké jej všichni znali z předválečné éry. Tím, jak se posunul na západ, tak se všeobecně očekávala určitá demokratizace vnitřních poměrů. K té ale dojít nemohlo, protože Stalin vojáky ze západu vozil rovnou na Sibiř. Přestože si USA a SSSR vojensky konkurovaly, ekonomicky byly úplně jinde.

V únoru 1945 se Churchill sešel se Stalinem a uzavřeli tzv. procentovou dohodu, kterou si rozdělili vliv na Balkáně. Rumunsko a Bulharsko: SSSR 90 %, Spojenci 10 %, Jugoslávie: SSSR 50 %, Spojenci 50 %, Řecko: SSSR 10 %, Spojenci 90 %. Je to jedna z mála dohod, kterou Stalin opravdu dodržel. Její existence si ale vyžádala větší ústupky Sovětům ve střední Evropě. Může to vypadat jako cynismus, ale nebýt takovéto dohody, měl by Stalin patrně všechno.

V únoru roku 1945 se konala konference na Jaltě. Byla tam dohodnuta demarkační čára, procházející Českými Budějovicemi a Plzní. Velmoci si také rozdělili Německo a Berlín na okupační zóny. De facto tím začala studená válka. Byly rovněž dohodnuty změny v OSN, v jejíž radě bezpečnosti by zasedaly i velmoci. Za studené války se ale zrovna nevyznamenala.
Na Jaltu navázala konference z Postupimi z léta 1945. Byl tam dohodnut vznik norimberského tribunálu. Řešilo se tam i uspořádání v Československu. Beneš tam šel hodně na ruku Stalinovi, což bylo mimo jiné dáno i mnichovským traumatem. Stalin tam Benešovi slíbil podporu při prosazování odsunu Němců a obnovení státu v předmnichovských hranicích. Beneš měl dosti nereálnou představu o Československu jako o mostu mezi Východem a Západem.

[[Kategorie:Světové dějiny|Důsledky 2. světové války]]</text>
      <sha1>jqh0b0zbyqmpx4iytlmtkscfko03a0m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Situace po válce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3013</id>
    <revision>
      <id>35523</id>
      <parentid>13684</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4364" xml:space="preserve">Vznikl '''Norimberský tribunál''', který soudil německé válečné zločince. Zasedli tam soudci ze všech hlavních vítězných mocností. Obžaloby se týkaly nejčastěji zločinů proti lidskosti a zločinů proti míru. Před soudem stanulo celkem 22 nacistických pohlavárů.

Tribunál zasedal od září 1945 do října 1946. Celkem vynesl 12 rozsudků smrti oběšením. Mnoho zatčených spáchalo sebevraždu ještě před vynesením rozsudku.
Z celkového hlediska byla do nacistických struktur zatažena snad každá německá rodina. Na počátku 60. let dorostla v Německu nová generace, která za zločiny nenesla osobní zodpovědnost, ale o to více si uvědomovala kolektivní vinu národa. Proto se s určitým odstupem rozjela další vlna procesů.

=== Rozdělení světa ===
Svět se změnil na bipolární. V USA došlo k obrovské válečné konjunktuře, Británie vyhlásila státní bankrot. Evropské státy se brzy dostaly zpět na předválečnou úroveň, USA už ale nikdo nedohnal.

USA měly nejkvalitnější armádu co do letectva i loďstva, měli atomovou zbraň. Rusové zase měli nejlepší konvenční pozemní vojsko. Bipolární rozdělení světa bylo natolik výrazné, že prakticky nešlo být někde mezi. Proto byla naivní i představa Beneše, že se Československo stane mostem mezi východem a západem.

Začínaly se rýsovat oblasti, ve kterých se budou oba bloky střetávat. Jedním z těchto prostorů byla i střední Evropa, která začala být postupně komunizována. Jako první pocítila příchod Rudé armády do Prahy pražská ruská emigrace, která do Prahy přesídlila za občanské války. Byli již většinou zcela asimilováni a mluvili česky, valná část z nich skončila v pracovních táborech na Sibiři.

Rusové a Američani se přeli o budoucnost Německa. Rusové chtěli komunismus, Američané chtěli zaplatit obnovu, aby nedošlo ke krizi a frustraci jako po 1. světové válce. Tam, kam se Rusové v Evropě dostali, všechno rozebrali a celé fabriky přesunuli na své území, zejména na Sibiř, kde vyrůstala nová města.

Studená válka byla na spadnutí. Již v roce 1946 Stalin ve svém projevu naznačil, že třetí světová válka je nevyhnutelná. Očekával konflikt mezi kapitalismem a socialismem. Druhá světová válka podle něho byla pouze začátkem, při kterém mezi sebou válčili kapitalisté a omylem to skončilo napadením SSSR. Kominforma (bývalá Kominterna) vydala příkaz, aby byl prostřednictvím místních komunistických stran v Evropě prosazován komunismus.

Churchill ostře kritizoval postup Rusů ve své okupační zóně. V březnu roku 1946 při projevu na univerzitě ve Fultonu použil termín [[w:železná opona|železná opona]].

V roce 1947 vyhlásila Británie státní bankrot a prohlásila, že již nemůže podporovat občanské války v Řecku a Turecku, kde se bili komunisti a antikomunisti. V případě, že by v těchto státech byla nastolena rudá diktatura, nebezpečí pro Evropu by ještě vzrostlo. Americký prezident Truman uvěřil Britům, že jde o velké nebezpečí, a americký kongres odsouhlasil velkou finanční injekci pro evropské demokraty.

V USA po válce probíhala rozsáhlá debata o tom, jakým směrem by se měla ubírat americká politika po válce. Jedni volali po izolacionismu, druzí chtěli čelit komunismu. [[w:Truman|Truman]] chtěl politiku více otevřít a v zahraniční politice prosazoval aktivní postup. Rozjel tzv: '''Trumanovu doktrínu'''.

Trumanova doktrína byla v podstatě plánem, jak zastavit komunisty v Evropě. Jeho hospodářskou částí byl tzv. '''Marschallův plán'''. Američané se během války zcela přeorientovali na válečnou výrobu, kterou nebylo možné během krátké doby zastavit. Američané se tak do Evropy začali zbavovat svých přebytků. Na jednu stranu pomáhali a zároveň dali své ekonomice čas na vzpamatování z války.

Marschallův plán byl v Evropě přijat s nadšením, alespoň v západní části. Chtěl se do něj přihlásit i Gottwald, ministr Jan Masaryk o tomto záměru dokonce odjel jednat do Moskvy. Stalin to ale rezolutně odmítl a tehdy Masaryk poznal, že se samostatností Československa je něco v nepořádku.

[[Kategorie:Světové dějiny|Situace po válce]]</text>
      <sha1>f3vja3xob9f42dri3k0pdvpa3zbr9xt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Formování východního bloku</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3014</id>
    <revision>
      <id>35496</id>
      <parentid>25174</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4463" xml:space="preserve">V mnoha státech docházelo ke komunistickým převratům hned po válce (Rumunsko, Bulharsko, Polsko). Československo se dlouho drželo v představě, že budeme mostem mezi východem a západem. Během roku 1947 i Beneš přišel na to, že je tato vize nerealizovatelná. Nakonec byla diktatura nastolena i u nás.

=== Jugoslávie ===
Velmi zajímavý byl poválečný vývoj v Jugoslávii. Když ji roku 1941 obsadili Němci, tak jejich politická reprezentace formálně kapitulovala. Armáda se ale nepoddala a stáhla se do hor. Časem vykrystalizovaly dvě odbojové skupiny: Komunisti pod vedením [[w:Josip Broz Tito|Tita]] a [[w:Dragoljub Mihailović|Dražovi]] nacionalisté.

Během závěrečné fáze války sice Bělehradem prošla Rudá armáda, ale Jugoslávie se de facto osvobodila sama. Tito měl na konci války nekonečné sebevědomí. Podařilo se mu vyhnat Němce, nebál se proto ani Stalina a začal střádat své plány.

Myšlenka komunismu byla na Balkáně velmi přitažlivá. Velké Srbsko, Chorvatsko nebo Albánii tam chtěl každý z těchto národů. Tito ale přijímal národy bez rozdílu, jako správný komunista byl i internacionalista. Dokonce měl v plánu vytvořit tzv. Balkánskou federaci, jejímiž členy by bylo i Rumunsko a Bulharsko.

Pro Stalina, který si chtěl podmanit celou střední i východní Evropu, představovaly tyto sebevědomé plány velké riziko. Proto si jednoho dne pozval Tita do Moskvy, aby to tam spolu jako chlapi vyřešili. Tito ale nepřijel. Bál se, že už by se nemusel vrátit. Tak začala moskevsko-bělehradská roztržka. Hrozila další válka. Jugoslávským komunistům se ale hodně ulevilo, když v roce 1950 začala korejská válka, a oni tak získali čas.

Neshody mezi jugoslávskými a ruskými komunisty posloužily i ve vykonstruovaných procesech. Jedním z bodů obžaloby proti Slánskému byl fakt, že se stýkal s Titem, který byl podle Moskvy pouze převlečeným fašistou. Slánský skutečně po válce v Bělehradu několikrát jednal, ale není přesně dokázáno o čem.

=== Rozdělení Německa ===
Názory na budoucnost Německa po válce se lišily. Oscilovaly mezi dvěma extrémy. Jedni ho chtěli ponížit a potrestat, druzí pozvednout a stabilizovat. Dokonce i v USA se objevily hlasy požadující likvidaci veškerého průmyslu v Německu. Tato snaha byla motivována snahou o oslabení možné hospodářské konkurence. Nejdále v tomto směru zašli Rusové, kteří svou okupační zónu začali rozkrádat.

Snahy o ponížení Německa brzdil hlavně Stalin. Věděl, že mu určitá část připadne, a s ní měl vlastní plány. Záměr na pozvednutí Německa a jeho začlenění do mezinárodních struktur nakonec převážil. V roce 1945 na konferenci v Postupimi bylo dohodnuto rozdělení na tři okupační zóny: USA, Británie, SSSR. Později byl vytvořen ještě jeden sektor, který připadl Francii. Ta sice již dávno nebyla velmocí, ale alespoň se snížil význam sovětského sektoru v rámci celého Německa.
Obdobným způsobem byl rozdělen i Berlín. Stalin byl nespokojený a snažil se vývoj v ostatních sektorech destabilizovat. Většina zemědělského potenciálu Německa ležela v jeho východní části, kterou ovládal SSSR. Stalin proto začal zpožďovat zásobování zbytku země.

Mezi okupačními zónami byla záhy po jejich zřízení zavedena cla, v každé zóně byla v oběhu jiná měna. V zónách pod vedením západních států byly tyto rozdíly rychle odstraňovány. V červnu roku 1948 byla unifikována měna, později byla zrušena cla. Západní zóny navíc i díky Marschalovu plánu rychle bohatly.

Stalinovy plány na uchvácení celého Německa podkopaly i volby, ve kterých komunisti na západě získali jen 10 %. Na východě komunisté vyhráli jen za cenu neústavních machinací. Od léta 1948 se Stalin rozhodl blokovat západní Berlín. Zcela přerušil pozemní spojení, k blokádě letišť se nakonec neuchýlil. Spojenci byli nuceni Berlín po jedenáct měsíců (do června 1949) zásobovat pouze letecky.

7. září 1949 byla na západě vyhlášena Spolková republika Německo, s hlavním městem Bonnem a Konradem Adenauerem jako prvním kancléřem. O měsíc později vznikla na východě Německá demokratická republika, v jejímž čele byl Waltr Ulbricht.

[[Kategorie:Světové dějiny|Formování východního bloku]]</text>
      <sha1>iz9cz6gpe3ki6becov1lu45u6wizsgg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Ustavení NATO</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3015</id>
    <revision>
      <id>35533</id>
      <parentid>13686</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2276" xml:space="preserve">Na západě panovala po Druhé světové válce velká obava z Rudé armády. Rusové měli miliony vojáků všude po východním bloku. Jejich převaha v konvenčních zbraních byla drtivá. Kdyby chtěli, dobyli by zbytek Evropy za pár týdnů. Tato skutečnost vyvolávala na Západě silnou potřebu integrace.

V roce 1948 vznikla tzv. '''Západní unie'''. Jejími zakládajícími členy byly státy Beneluxu, Anglie a Francie. Během berlínské krize si všichni uvědomili, že bez USA se žádný problém nevyřeší, takže byly přijaty i USA.

'''NATO''', neboli '''Severoatlantická aliance''', vzniklo v roce 1949 po přijetí Kanady, Dánska, Norska a Portugalska do Západní unie. Později v 50. létech přistoupily Německo a Turecko (to především z důvodu strategické polohy vůči SSSR). Jako protiváha vůči NATO byla roku 1955 na východě uzavřena '''Varšavská smlouva'''. Jedinou její opravdovou společnou akcí byla [[w:Invaze do Československa|okupace Československa v roce 1968]], zbylé konflikty v rámci studené války byly čistě v režii SSSR.

Po válce došlo ve většině států k posunu doleva (Francie, Itálie), i v některých státech na západě hrozil nástup komunismu. Eliminace této hrozby byla jednou z motivací vzniku Maschalova plánu. Během 50. let vycházela na světlo hospodářská tragédie východního bloku, USA naopak zažívaly nebývalou konjunkturu. V této době se tam rodil konzumní způsob života. Situace dělníka například ve Francii byla mnohem lepší než v jakémkoliv státě východního bloku. Lidé na západě to věděli a k moci se zpět dostávaly pravicové vlády (roku 1951 vyhrál v Anglii Churchill).

=== McCarthysmus ===
K největšímu vypětí antikomunismu došlo v USA mezi lety 1950 a 1954. Senátor [[w:Joseph McCarthy|McCarthy]] odhalil v USA dvojici sovětských špionů - manžele Rosenbergovy, kteří byli obviněni z ukradení plánů amerických jaderných zbraní. McCarthy po této aféře rozjel velkou dekomunizaci, začal vidět komunistu v každém druhém úředníkovi. Koho senátor byť jen obvinil, ten měl velký problém. Atmosféra této doby nebyla nepodobná našim 50. létům.

[[Kategorie:Světové dějiny|Ustavení NATO]]</text>
      <sha1>jdugvnhy22hjoblqvv9tceyybfqu62j</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Studená válka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3017</id>
    <revision>
      <id>44064</id>
      <parentid>38551</parentid>
      <timestamp>2021-05-10T18:44:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Εὐθυμένης</username>
        <id>9284</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>([[c:GR|GR]])  [[File:Map of Warsaw Pact countries.png]] → [[File:Location Warsaw Pakt.svg]] replacement with svg vectorized file version</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5804" xml:space="preserve">[[Soubor:Location Warsaw Pakt.svg|náhled|Členové Varšavské smlouvy]]

Termín '''studená válka''' poprvé použil Bernard Baruch, americký finančník, v roce 1947. Naznačil tak trend pomalého uzavírání dvou velkých bloků před sebou navzájem. Mezi nimi se časem vytvořilo latentní napětí, které čas od času přerostlo v hrozbu dalšího světového konfliktu. K prvnímu velkému vyhrocení došlo během [[w:Berlínské krize|berlínské krize]].

=== Korejská válka ===
Po berlínské krizi přišla [[w:Korejská válka|korejská válka]]. Konflikt se neodehrával přímo mezi [[w:Sovětský svaz|SSSR]] a [[w:Spojené státy americké|USA]], ale na půdě třetího státu. Každá ze stran byla podporována jednou velmocí a jejími spojenci. To se týkalo i dodávek zbraní, mezi nimiž byly ty české obzvláště oblíbeně. Během války v Koreji se na scénu dostala i další velmoc - Čína, která podporovala komunisty Kim Ir-sena na severu.

=== Blízký východ ===
Už od dob korejské války se atmosféra studené války změnila, neboť sověti již měli také jadernou zbraň. Těmi se poprvé hrozilo v roce 1956 během [[w:Suezská krize|Suezské krize]]. Ta byla vyvolána znárodněním Suezského průplavu egyptským prezidentem Násirem. Byli tak poškozeni Britové a Francouzi, kteří průplav provozovali.

Sověti kolem roku 1950 finančně podporovali Izrael, protože věřili, že se tam může prosadit komunismus. Židé již sami provozovali kibucy založené na myšlence společného vlastnictví. Po vypuknutí suezské krize se ale Sověti rychle přeorientovali a začali podporovat arabský svět. Přišlo jim vhod, že Arabové západní mocnosti ochudil o strategický dopravní uzel. V této době Moskva poprvé hrozila, že na Paříž a Londýn pošle své jaderné hlavice.

=== Smrt Stalina ===
V roce 1953 došlo všude ve světě, i v Československu, k velké deziluzi. Stalin i Gottwald byli po smrti. Lidé očekávali, že se systém změní. Dávno již byla pryč aféra s vnitřním nepřítelem, Slánský byl po smrti, ale ten komunismus pořád nějak nefungoval. Na trhu naprosto chybělo spotřební zboží, proběhla měnová reforma, která spočívala v převedení veškerých bankovních úspor na vládní účty.

V roce 1953 vedla tato situace k nepokojům, v Plzni bylo obsazeno sídlo Strany a radnice. Milice ale povstání rozstřílely a padlo mnoho dlouhých trestů. Podobné nepokoje probíhaly i v NDR.

Po Stalinovi se chystal otěže převzít Berja, bývalý šéf KGB, který měl velmi dobré kontakty a značnou moc. Proslavil se poněkud nepovedenou amnestií, při které byly ze Sibiřských káznic propuštěny stovky recidivistů, kteří terorizovali sibiřská města. Politických vězňů se amnestie netýkala. KGB byla státem ve státě, měla neomezenou moc. V jejích kancelářích byly připravené scénáře vymyšlených procesů snad se všemi představiteli režimu. KGB se bálo i nejvyšší vedení Strany.

=== Vláda Chruščova ===
Mocenské třenice nakonec nejlépe zvládl [[w:Nikita Sergejevič Chruščov|Chruščov]]. V roce 1956 na XX. sjezdu KSSS přednesl referát, ve kterém kritizoval stalinský kult osobnosti a pravým jménem pojmenoval politické procesy. &quot;Všichni máme na rukou krev, soudruzi&quot;, řekl. Vše bylo utajené, ale přes západ se text projevu postupně dostal i k nám a znovu přišla očekávání, že se teď něco změní.

S Chruščovem přišla podstatná změna politické atmosféry. Za Stalina byly všechny politické pády kriminalizovány. Kdo šel z funkce, tak jeho další zastávkou byla mučírna KGB nebo Gulag. Za Chruščova byli politicky vyžilí soudruzi odstraňováni za Moskvu na daču, poprav razantně ubylo.

Chruščov zavedl pojem rotace kádrů. Prosadil, aby se lidé ve funkcích po čase střídali. Chtěl tak zabránit vzniku osobních úřednických impérií, které by ohrožovaly socialistické vlastnictví. Tento systém zcela obrátil Brežněv, který naopak razil teorii stability kádrů. To po čase vedlo k tzv. gerontokracii, kdy předním představitelům Strany bylo kolem osmdesáti.

=== Polsko a Maďarsko ===
V roce 1956 došlo k zajímavé změně na čele polské komunistické strany. Do jejího čela se dostal Gomulka, což byla politická analogie Slánského a Rajka. Očekávala se kritika z Moskvy, ale Chruščov zaujal takové stanovisko, že jde o vnitřní záležitost Polska. Maďaři získali po této události kuráž a začali výrazně povolovat otěže.

V Maďarské komunistické straně byl odstaven stalinista jménem Rakoczi a nahradil jej člověk podobného ražení - Kadár. Nebyl to také žádný demokrat, ale jeho kolega Nagy téměř ano. Zcela zrušil cenzuru a dokonce koketoval s myšlenkou svobodných voleb. Byl přesvědčený komunista, ale chtěl, aby komunismus vyhrál ve svobodném souboji idejí. Jakmile se tento záměr dostal na veřejnost, přijeli sověti.

=== Karibská krize ===
V roce 1959 došlo na Kubě ke Castrově puči. Přijel v džípu k prezidentskému paláci a vystřílel tam mocipány, provedl puč v pravém slova smyslu. Castro sám nebyl ze začátku komunista, jeho spolupráce se SSSR ale byla klíčová během [[w:Karibská krize|karibské krize]] v roce 1962. V této době byl americkým prezidentem Kennedy, který vůči SSSR zaujal dost tvrdý postoj. Americká špionážní letadla detekovala vznik odpalovacích zařízení pro jaderné zbraně na Kubě. Okamžitě byla zahájena blokáda kubánského pobřeží americkým námořnictvem. Amerika prohlásila, že s použitím svých hlavic nebude v případě potřeby otálet.

[[Kategorie:Světové dějiny|Studená_válka]]</text>
      <sha1>sa3a2l778w1ruqxof04kt3waigz4jfr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Sloučit</title>
    <ns>10</ns>
    <id>3022</id>
    <revision>
      <id>22728</id>
      <parentid>21161</parentid>
      <timestamp>2012-04-11T09:06:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>{{Cedule}}</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="638" xml:space="preserve">{{Cedule
  | typ = move
  | nadpis = 
  | text = Je navrženo sloučení této stránky nebo její části{{#ifexist:{{TALKPAGENAME}}|&lt;nowiki/&gt; ([[{{TALKPAGENAME}}|diskuse]])}} se stránkou [[{{{1}}}]].{{#ifexist:{{TALKPAGENAME:{{{1}}}}}|&lt;nowiki/&gt; ([[{{TALKPAGENAME:{{{1}}}}}|diskuse]])}}
  | poznámka = 
  | obrázek = Merge-arrows 2.svg
}}&lt;includeonly&gt;
{{#switch: {{FULLPAGENAME}}
  | Wikiknihy:Šablony =
  | [[Kategorie:Údržba:Sloučit|{{FULLPAGENAME}}]]
}}
&lt;/includeonly&gt;&lt;noinclude&gt;
----

Tato šablona přidává označené stránky do [[:Kategorie:Údržba:Sloučit]].

[[Kategorie:Šablony:Údržba|{{PAGENAME}}]]

&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>0ixb26pqfceuf2baey4ynwzyflluijp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Úvod do algebry/Vektory</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3026</id>
    <revision>
      <id>38687</id>
      <parentid>35782</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1989" xml:space="preserve">Vektor je uspořádaná n-tice čísel.

O jaký druh čísel jde, určuje číselná množina, ''nad kterou'' je definován.

Nejčastěji užíváme dvoj- či trojrozměrné vektory definované nad množinou reálných čísel.

== Základní operace a axiomy ==

U všech vektorů definujeme dvě základní operace, a to:
# sčítání dvou vektorů
# násobení vektoru číslem
Výsledek obou operací je opět vektorem.

Souhrn všech vektorů nad daným tělesem s oběma těmito operacemi nazýváme '''vektorový prostor'''.

[[Soubor:Vector_Addition.svg|náhled|250px|Sčítání vektorů je komutativní...]]

Pro takto zavedené sčítání a násobení musí platit následující axiomy:
# Sčítání je '''komutativní''': &lt;math&gt;\mathbf{a} + \mathbf{b} = \mathbf{b} + \mathbf{a}&lt;/math&gt;
# Sčítání je '''asociativní''': &lt;math&gt;\mathbf{a} + (\mathbf{b} + \mathbf{c}) = (\mathbf{a} + \mathbf{b}) + \mathbf{c}&lt;/math&gt;
# Existuje '''nulový vektor &lt;math&gt;\mathbf{o}&lt;/math&gt;''': &lt;math&gt;\mathbf{a} + \mathbf{o} = \mathbf{a}&lt;/math&gt;
# Ke každému vektoru existuje '''opačný vektor''': &lt;math&gt;\mathbf{a} + ( - \mathbf{a} ) = \mathbf{o} &lt;/math&gt;
# '''Násobení jedničkou''' vektor nezmění: &lt;math&gt;1 \cdot \mathbf{b} = \mathbf{b} &lt;/math&gt;
# Násobení vektoru dvěma čísly je '''asociativní''': &lt;math&gt;b \cdot( c \cdot \mathbf{a}) = c \cdot( b \cdot \mathbf{a})&lt;/math&gt;
# Násobení vektoru součtem čísel je '''distributivní''': &lt;math&gt;(a + b ) \cdot \mathbf{c} = (a \cdot \mathbf{c}) + (b \cdot \mathbf{c})&lt;/math&gt;
# Násobení součtu vektorů číslem je také '''distributivní''': &lt;math&gt;a \cdot( \mathbf{b} + \mathbf{c}) = (a \cdot \mathbf{b}) + (a \cdot \mathbf{c})&lt;/math&gt;

{{Příklad|1=Velmi často použijeme vektorový prostor nad reálnými čísly : '''a''' = (a&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt;, a&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;, a&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;), kde a&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt; až a&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt; jsou reálná čísla a sčítání i násobení zavedeme obvyklým způsobem po složkách}}

[[Kategorie:Algebra|Vektory]]</text>
      <sha1>ok383lr4e0814h3id25l472qsghr44e</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Úvod do algebry/Rozklad polynomů na parciální zlomky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3030</id>
    <revision>
      <id>35781</id>
      <parentid>10317</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:37:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1823" xml:space="preserve">Řekněme, že máme tzv. racionální funkci, která má obecně tvar

:&lt;math&gt;\frac{P(x)}{Q(x)}&lt;/math&gt;,

kde P i Q jsou polynomy a P má nižší stupeň než Q. (V případě, že P má vyšší stupeň, lze tyto polynomy vydělit se zbytkem.)

Pak lze tyto polynomy vyjádřit jako součet zlomků, jejichž jmenovateli jsou jednotlivé kořenové činitele polynomu Q. To je velmi výhodné např. pro integrování (protože to umíme).

== Rozklad polynomu s reálnými kořeny ==

Předpokládejme, že Q má jen reálné kořeny a můžeme jej výhodně zapsat jako '''součin kořenových činitelů''':

:&lt;math&gt;Q(x) = (x - a_{1})^{k_{1}} . (x - a_{2})^{k_{2}} . \cdots . (x - a_{n})^{k_{n}}&lt;/math&gt;,

kde a&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt; až a&lt;sub&gt;n&lt;/sub&gt; jsou jednotlivé kořeny polynomu a k&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt; až k&lt;sub&gt;n&lt;/sub&gt; jsou jejich příslušné násobnosti.

Pak lze ''vždy'' vyjádřit výraz

:&lt;math&gt;\frac{1}{Q(x)} = \frac{1}{(x - a_{1})^{k_{1}} . (x - a_{2})^{k_{2}} . \cdots . (x - a_{n})^{k_{n}}}&lt;/math&gt;,

jako '''součet parciálních zlomků''':

:&lt;math&gt;Q(x) = f_{1} + f_{2} + \cdots + f_{n}&lt;/math&gt;,

kde f&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt; až f&lt;sub&gt;n&lt;/sub&gt; odpovídají součtu zlomků, které mají kořenový činitel ve jmenovateli (pokud má vyšší násobnost, tak ve všech stupních od 1 do násobnosti k&lt;sub&gt;n&lt;/sub&gt;):

:&lt;math&gt;f_{1} = \frac{A_{1}}{(x - a_{1})^{k_{1}}} + \frac{B_{1}}{(x - a_{1})^{k_{1}-1}} + \cdots + \frac{Z_{1}}{(x - a_{1})^{1}}&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;f_{2} = \frac{A_{2}}{(x - a_{2})^{k_{2}}} + \frac{B_{2}}{(x - a_{2})^{k_{2}-1}} + \cdots + \frac{Z_{2}}{(x - a_{2})^{1}}&lt;/math&gt; atd. pro každý kořen do a&lt;sub&gt;n&lt;/sub&gt;

Pro složitější polynomy těchto parciálních zlomků může vzniknout hodně, dají se ale docela snadno vypátrat použitím matic.

[[Kategorie:Algebra|Rozklad polynomů na parciální zlomky]]</text>
      <sha1>otach3i2z0jn6sbjk8hs3cmzgqk7ds2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Poznámka</title>
    <ns>10</ns>
    <id>3044</id>
    <revision>
      <id>22391</id>
      <parentid>22295</parentid>
      <timestamp>2011-12-20T10:46:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>+ demo text</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="564" xml:space="preserve">&lt;div class=&quot;zvyraznenaSekce zvyraznenaSekce-poznamka&quot;&gt;
&lt;div class=&quot;zvyraznenaSekce_obsah&quot;&gt;
{{{poznámka|{{{1|&lt;noinclude&gt;{{lc:{{PAGENAME}}}}&lt;/noinclude&gt;}}}}}}
&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;&lt;noinclude&gt;

Šablona pro vyznačení poznámky v&amp;nbsp;textu.

Použití:

* {{Šablona|{{PAGENAME}}|Obsah poznámky, který může být klidně i na více řádků.}}
* {{Šablona|{{PAGENAME}}|2=poznámka=Obsah poznámky, který obsahuje rovnítko (=) je třeba předcházet specifikací parametru ve tvaru &quot;poznámka=&quot;.}}

[[Kategorie:Šablony:Zvýrazněné sekce|{{PAGENAME}}]]
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>7jvvgspc1thaew5euk1igmedvbwcwn7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Upozornění</title>
    <ns>10</ns>
    <id>3046</id>
    <revision>
      <id>22389</id>
      <parentid>22297</parentid>
      <timestamp>2011-12-20T10:45:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>úprava třídy vzhledem k přejmenování šablony; + demo text</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="584" xml:space="preserve">&lt;div class=&quot;zvyraznenaSekce zvyraznenaSekce-upozorneni&quot;&gt;
&lt;div class=&quot;zvyraznenaSekce_obsah&quot;&gt;
{{{upozornění|{{{1|&lt;noinclude&gt;{{lc:{{PAGENAME}}}}&lt;/noinclude&gt;}}}}}}
&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;&lt;noinclude&gt;

Šablona pro vyznačení upozornění v&amp;nbsp;textu.

Použití:

* {{Šablona|{{PAGENAME}}|Obsah upozornění, který může být klidně i na více řádků.}}
* {{Šablona|{{PAGENAME}}|2=upozornění=Obsah upozornění, který obsahuje rovnítko (=) je třeba předcházet specifikací parametru ve tvaru &quot;upozornění=&quot;.}}

[[Kategorie:Šablony:Zvýrazněné sekce|{{PAGENAME}}]]
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>2p2y6h1itcg932g2pwgwlaiyhhm3tfv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Příklad</title>
    <ns>10</ns>
    <id>3047</id>
    <revision>
      <id>22390</id>
      <parentid>22286</parentid>
      <timestamp>2011-12-20T10:45:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>+ demo text</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="566" xml:space="preserve">&lt;div class=&quot;zvyraznenaSekce zvyraznenaSekce-priklad&quot;&gt;
&lt;div class=&quot;zvyraznenaSekce_obsah&quot;&gt;
{{{příklad|{{{1|&lt;noinclude&gt;{{lc:{{PAGENAME}}}}&lt;/noinclude&gt;}}}}}}
&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;&lt;noinclude&gt;

Šablona pro vyznačení příkladu v&amp;nbsp;textu.

Použití:

* {{Šablona|{{PAGENAME}}|Obsah příkladu, který může být klidně i na více řádků.}}
* {{Šablona|{{PAGENAME}}|2=příklad=Obsah příkladu, který obsahuje rovnítko (=) je třeba předcházet specifikací parametru ve tvaru &quot;příklad=&quot;.}}

[[Kategorie:Šablony:Zvýrazněné sekce|{{PAGENAME}}]]
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>1r3ankcqjya1vh229vbb1i1ysekbr1m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Jedenáct a půl</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3050</id>
    <revision>
      <id>14917</id>
      <parentid>14741</parentid>
      <timestamp>2009-01-27T15:16:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>rekat + fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="805" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů :''' 2 a více
* '''Druh karet :''' francouzské - 52 listů
* '''Hodnoty :''' 2,3,4,5,6,7,8,9,10,J=1/2,Q=1/2,K=1/2,A=11
* '''Cíl hry :''' Každý z hráčů se snaží koupit z balíčku karet tolik listů, aby dosáhl maximální hodnoty, nejlépe však rovných jedenáct a půl.

== Pravidla hry ==
Průběh hry je stejný jako u hry [[../Oko|oko]]. Nejlepší možnou kombinací je eso s kteroukoliv figurou. Takovéto dvojici se říká ''onze-et-demi'' a při konečném účtování je proplácena dvojnásobkem základního vkladu. Běžně vyhrává vyšší hodnota, která je honorována základním vkladem. Překročení jedenácti a půl bodu znamená okamžitou prohru. Bankéř musí hrát s otevřeným listem.

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Jedenáct a půl]]</text>
      <sha1>tsyii5e18l7yv4sydm8gbdf6b6y4mc2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Oko</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3051</id>
    <revision>
      <id>35207</id>
      <parentid>14918</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1349" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 2 a více
* '''Druh karet:''' francouzské nebo německé - 32 listů
* '''Hodnoty:''' 7,8,9,10,J=1,Q=2,K=3,A=11,dvě esa=21
* '''Účel hry:''' Hráči postupně nakupují od bankéře kartu po kartě ve snaze nasbírat co nejvyšší bodovou hodnotu, nesmí však překročit 21 bodů

== Pravidla hry ==
Bankéř vsadí do banku dohodnutý vklad, zamíchá karty, dá spoluhráčům po jedné kartě a jednu položí lícem navrch před sebe na stůl. Podle přání dává vždy jednomu protihráči jeden list po druhém. Hráč musí uzavřít sázku v momentě kdy součet jeho karet je alespoň deset. Když hráč překročí 21 ohlásí ''přes'' a zaplatí bankéři sázku. Je-li jeho součet blízký nebo roven 21 ohlásí ''dost''. Poté co všichni hráči dokoupí karty, přichází na řadu bankéř. Na kartu, kterou má na stole, dokupuje také do 21.

Jestliže hráč nebo bankéř obdrží dvě esa ohlásí ''fojer'', nezajímá se o výsledek, kterého dosáhl protihráč a inkasuje trojnásobek sázky. Obecně platí, že vyšší součet vyhrává nad nižším a v případě shody vyhrává vždy bankéř.

Bankéř hraje se svým listem proti všem hráčům a sázky účtuje s každým zvlášť.

== Podívejte se také na ==
* [[../Blackjack/]]

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Oko]]</text>
      <sha1>flqfo1wkj19lnct1hpa0obda8pulke4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Faraon</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3052</id>
    <revision>
      <id>14926</id>
      <parentid>14723</parentid>
      <timestamp>2009-01-27T15:23:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>rekat + fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="738" xml:space="preserve">''Jedná se o slovenskou obdobu českého '''[[../Prší|Prší]]'''. Mezi slovenskou mládeží patří k nejoblíbenějším karetním hrám.''

* '''Počet hráčů :''' 2 až 6
* '''Karty :''' německé 32 listů
* '''Cíl hry :''' Zbavit se co nejrychleji karet.

== Pravidla hry ==

Pravidla jsou shodná s [[../Prší|Prší]] s následujícími rozdíly:
* Po vynesení sedmy bere následující hráč tři karty.
* Sedmičku (resp. sedmičky) může hráč přebít zeleným spodkem
* Je možné odkládat najednou více karet stejné hodnoty.
* Hráč, který se zbavil všech karet, může být bezprostředně poté vrácen do hry vynesením červené sedmičky (bere tři karty).

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Faraon]]</text>
      <sha1>8z8d00cdp9yqtwmuwqv6b1876dxi7ia</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Mögeln</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3053</id>
    <revision>
      <id>35204</id>
      <parentid>30534</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1299" xml:space="preserve">''Švindlovací hra oblíbená v Německu, zajímavější varianta u nás známější hry '''[[../Švindl|Švindl]]'''.''

* '''Jiné názvy :''' To přece nesouhlasí!
* '''Počet hráčů :''' 2 až 4 / 5 až 6
* '''Karty :''' německé 32 listů / francouzské 52 listů
* '''Cíl hry :''' Zbavit se co nejrychleji karet.

== Pravidla hry ==
Rozdávající přidělí každému z hráčů pokud možno stejný počet karet. Předák položí na stůl libovolnou kartu reversem nahoru a ohlásí údajnou hodnotu. Následně hráči přikládají po jedné kartě reversem nahoru bezprostředně vyšší údajné hodnoty. Na barvu se při tom nebere zřetel. Po esu následuje dvojka u francouzských nebo sedmička u německých karet.

Kterýkoli hráč může během odkládání karet zaklepat na stůl. V tom případě se otočí poslední odložená karta. Odpovídá-li její hodnota nahlášené, bere všechny odložené karty klepající hráč. Jestli-že karta neodpovídá, vezme si je ten hráč, který kartu položil.

Vítězem se stává hráč, který se jako první zbaví všech karet.

== Podívejte se také na ==
* [[../Paskahousu/]] - hodně zajímavá varianta z Finska
* [[../Švindl/]] - varianta oblíbená v Čechách

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Mögeln]]</text>
      <sha1>ctnudc9a5l038mosl8p65svmgokxavb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Souboje</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3054</id>
    <revision>
      <id>40489</id>
      <parentid>35227</parentid>
      <timestamp>2019-09-04T20:52:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>752</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1505" xml:space="preserve">''Jedná se o anglosaskou variantu oblíbené dětské hry '''[[../Větší bere|Větší bere]]'''.''

* '''Jiné názvy:''' Beggar my Neighbour
* '''Počet hráčů:''' 2
* '''Karty:''' francouzské - 52 listů
* '''Cíl hry:''' Získat všechny karty

== Pravidla hry ==
Karty se zamíchají a každý hráč obdrží polovinu karet. Karty hráči neprohlíží a položí rubem navrch celý balík před sebe. Pak střídavě otáčí každý hráč po jedné kartě a klade je na hromádku doprostřed. Pakliže jsou nesené karty v rozmezí 2 až 10 nic se neděje. Otočí-li však jeden z hráčů některou z figur či eso (útočné karty), musí se druhý hráč bránit.

Hráč se ubrání, jestliže útočnou kartu soupeře přebije vlastní útočnou kartou. Útočná síla jednotlivých karet není stejná, nejsilnější kartou je eso, které musí být přebito prvním listem. Král může být přebit až druhým, královna třetím a kluk čtvrtým listem. Bránící se hráč vynáší tak dlouho dokud smí nebo dokud nevynese útočnou kartu (na kluka smí vynést čtyři karty). Vynese-li však jako druhou kartu krále, pokračuje ve hře soupeř a teď se musí bránit on. Jestli-že se hráč neubrání, útočník vezme karty a přidá je dospod svého balíku. Pokračuje pak ve hře vynesením další karty. Hráč který přijde o všechny své karty prohrál.

== Podívejte se také na ==
* [[../Egyptian Ratscrew/]]

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Souboje]]</text>
      <sha1>kii1q44vlaaqrvahjtfhitul5sd2b2x</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Poker</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3055</id>
    <revision>
      <id>35216</id>
      <parentid>30389</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9069" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 4 a více
* '''Druh karet:''' francouzské karty - 52 listů (v některých variantách se používají i žolíci)
* '''Hodnoty:''' 2,3,4,5,6,7,8,9,10,J,Q,K,A
* '''Cíl hry:''' Vyhrát co nejvíce peněz :-)

== Pravidla hry ==
Rozdávající je předem určen (např. sejmutím karet) a každému hráči u stolu rozdá najednou pět karet lícem dolů po směru hodinových ručiček. Hráč sedící vlevo od rozdávajícího má na výběr otevření sázení nebo pauzírování (přenechání hry dalšímu hráči). Pokud již byl bank otevřen, může další hráč buď hlásit (dorovnat) nebo zvednout, nebo pokud není spokojen s karetní kombinací, složit. Jestliže se suma v banku zvedla, přechází na otvírajícího hráče nebo na posledního hráče, který hlásil před zvýšením, druhé kolo sázek. Hráči pokračují ve zvedání sázek do té doby, než každý hráč potvrdí (dorovná) poslední sázku nebo složí karty. Jestliže ani jeden hráč neotevře sázky, již vsazená suma se přidá do dalšího ante (peníze vsazené před vlastním rozdáváním).

Každý hráč (postupně od hráče po levici rozdávajícího) může, ale nemusí, ze svých karet odložit jednu až pět karet a rozdávající mu dá nové karty. Znovu se opakuje stejný postup sázení, začíná hráč, který v prvním kole vsadil jako první. Opět buď sází nebo stojí a postupně následují další hráči, kteří potvrzují nebo zvedají sázky, či skládají karty. Sázení je ukončeno, když poslední sázku nebo zvýšení potvrdí zbývající hráči o bank, nebo jestliže ve hře zůstal jediný hráč, když všichni ostatní již složili karty.

Po ukončení všech sázek hráči odkryjí své karty. Složené karty se mohou odložit, pokud se hráči dohodnou, bez ukazování. Hráč který má nejvyšší kombinaci vyhrává celý bank. Jestliže se objeví stejné vyhrávající kombinace, rozhoduje o výhře vyšší karta mimo kombinaci, v případě úplné shody se suma rozdělí. Pokud hráč vsadil celou sumu sám a všichni ostatní byli mimo, vezme peníze a nemusí ukazovat své karty.

Při hře Jackpots nebo i v jiných hrách, kde existuje role otevírajícího hráče (hráč smí otevřít jen s minimální kombinací karet v ruce), musí otevírající hráč ukázat karty ať vyhraje nebo již dříve složil.

== Texas Hold'em Poker ==
Před rozdáním karet je určen dealer a jsou vyneseny povinné předem dohodnuté sázky. V každém kole se pozice dealera posouvá po směru hodinových ručiček, přičemž první hráč po směru za dealerem platí malou povinnou sázku (small blind), druhý hráč za dealerem velkou povinnou sázku (big blind). Poté jsou všem hráčům rozdány karty. (Dealer, small blind a big blind se zpravidla označují kulatými značkami, tzv. &quot;buttony&quot;; ty v průběhu hry putují po stole ve směru hodinových ručiček).
 
Jako první se rozdává karta hráči platícímu small blind, poslední dealerovi, tak, aby každý hráč měl dvě karty. Tyto dvě karty se nazývají &quot;hand&quot; (ruka) a ostatní hráči je nevidí. Následuje první kolo sázek, které zahajuje hráč následující po big blindu. Aby mohl pokračovat ve hře, musí hodnotu big blindu dorovnat nebo svou sázku navýšit. V opačném případě musí karty složit a ze hry vypadává. Je-li na řadě small blind, musí dorovnat big blind nebo předchozím hráčem navýšenou sázku. Pokud nikdo nenavýšil, může pak hráč na big blindu navýšit (raise) nebo pauzírovat (check). Pokud navýšil, ostatní hráči musí opět dorovnávat. To pokračuje tak dlouho, dokud všichni hráči, kteří mají zájem hrát dál, nevsadili stejné množství žetonů.

Poté se první karta z vrchu balíčku odloží rubem vzhůru (spálí se) a další tři karty jsou vyloženy na stůl lícem nahoru (flop), takže je ostatní hráči vidí. Povinností hráče je vytvořit ze dvou svých karet a karet na stole tu nejlepší možnou karetní kombinaci. Následuje druhé kolo sázek, které zahajuje hráč sedící za dealerem. Po něm se spálí další karta a je vyložena čtvrtá na stůl (turn). Proces sázení se opakuje. Nakonec se spálí opět první karta balíčku a vyloží se pátá (river). Následuje poslední kolo sázek, po němž zbývající hráči ukážou karty v ruce a porovnají karetní kombinace, pokud se nestalo, že ve hře zůstal jen jeden hráč a ostatní vzdali. Buttony se posunou o jedno místo po směru hodin a začíná nové kolo.

'''Některé základní pojmy'''

ante - povinná sázka, kterou platí všichni hráči ještě před rozdáním karet
blind - povinná sázka, kterou platí první dva hráči vedle dealera (big blind, small blind = 1/2 bb)
flop - první tři společné karty
turn - čtvrtá společná karta
river - pátá společná karta
hand - dvě karty v hráčově ruce
dealer - hráč, který rozdává karty, hraje jako poslední (vyjma prvního kola sázek)
bad beat - prohra již skoro vyhrané partie
pot - bank
splitpot - situace, kdy se bank dělí mezi dva či více hráčů
chip - žeton
american airlines - dvě esa v ruce
king kong - dva králové v ruce
time - doba určená hráči k rozhodnutí
buy in - množství peněz, které musí hráč složit pro vstup do turnaje

== Karetní kombinace ==
Kombinace zvýrazněné kurzivou se hrají vždy, nepodtržené jen někdy :-)
* '''''Jeden pár''''' - Vytvoříme ho dvěma kartami stejné hodnoty.
* '''Flush''' ze čtyř karet - Této kategorie dosáhneme, máme-li v ruce čtyři karty jedné barvy, bez ohledu na jejich hodnotu.
* '''''Dva páry''''' - V tomto případě jde o vytvoření dvou párů karet.
* '''Figury''' (blaze) - Všech pět listů, které držíme v ruce, musí reprezentovat karetní figury, bez ohledu na příslušnost k té či oné barvě. V každém případě tu musí být zastoupen kluk, dáma a král, ať už patří ke kterékoliv barvě.
* '''''Trojice''''' - Zde musíme vytvořit trojici karet z listů stejné hodnoty, kupříkladu tři osmičky, tři kluci, tři trojky apod.
* '''Rohová sekvence''' - Z listů libovolných barev vytvořit nepřerušovaný sled s esem uprostřed. Eso tak v této sekvenci představuje současně nejnižší a nejvyšší hodnotu. Příklad: 3, 2, A, K, Q.
* '''Sekvence ve skocích''' (skip straight) - Hráč vytváří z karet libovolné barvy sled, v němž je vždycky jedna hodnota přeskočena. Příklad: A, Q, 10, 8, 6.
* '''''Sekvence prostá''''' (straight) - Z karet libovolných barev vytvoříme nepřerušovaný sled jednotlivých hodnot. Může to být např.: 7, 8, 9, 10, J.
* '''''Flush''''' - Nazývá se tak 5 různých karet jedné barvy bez ohledu na pořadí, třeba 4, 7, 8, J, A v srdcové barvě.
* '''''Full Hand''''' neboli '''''Full House''''' - V překladu &quot;plná ruka&quot;, &quot;plný dům&quot;. Jde v podstatě o kombinaci vytvořenou z jedné dvojice a jedné trojice. Příklad: K, K, 2, 2, 2.
* '''Čtveřice''' - Této kategorie dosáhne hráč pokeru tehdy, jestliže shromáždí v ruce všechny čtyři listy jedné hodnoty.
* '''''Sekvence čistá''''' (straight) - Nejde o nic jiného než o sestavu, v níž následují jednotlivé listy jedné a téže barvy v nepřerušeném sledu. Může to být např. toto pořadí hodnot: 7, 8, 9, 10, J, avšak pouze v jedné barvě. Podaří-li se tuto celou sekvenci navíc ukončit esem, vzniká '''Royal flush'''.

== Varianty ==
Výše popsaná pravidla představují základní variantu hry poker a to draw. Kromě ní však existuje řada dalších variant :
* '''''Klukový bank''''' (Jackpots) - sázení smí otevřít hráč, který má v ruce nejméně pár kluků
* '''''Divoké karty''''' - jelikož hra draw neměla příliš velký spád, ujal se návrh zavést do hry divoké karty. Například divoké dvojky, kdy každá dvojka se počítá zcela libovolně.
* '''''Stud''''' (trám) - pětikaretní stud (čti stad) neboli trám je druhou variantou klasického pokeru. Od draw se liší zásadně tím, že po rozdání první karty lícem dolů jsou všechny ostatní karty rozdávány lícem nahoru. Na sázení jsou vyhrazeny čtyři intervaly. Karty se nemění.
* '''''Sedmikaretní stud''''' (Down to River) - hráči obdrží nejprve dvě karty lícem dolů a jednu lícem nahoru, pak další tři karty lícem nahoru (po jedné kartě) a jednu kartu lícem dolů. Pro sázení je vyhrazeno pět intervalů.
* '''''Lowball''''' - hráči se snaží držet v ruce nejnižší možnou karetní kombinaci. Nejlepší kombinací je tedy 6,4,3,2,A v nestejné barvě.
* '''''Hold´em''''' - je závěrečnou hrou na mistrovství světa v pokeru. Jedná se o variantu sedmikaretního stadu, s tím rozdílem, že karty otočené lícem navrch jsou společné všem hráčům. Lícem navrch je otočená i poslední, sedmá karta.

== Podívejte se také na ==
* [[../Ferbl/]]

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Poker]]</text>
      <sha1>qhbvo4idpeo2hw89zi5e794a61021ax</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Čtvercovka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3056</id>
    <revision>
      <id>14938</id>
      <parentid>14882</parentid>
      <timestamp>2009-01-27T15:51:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>rekat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="647" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 1
* '''Karty:''' francouzské - 13 listů (z balíčku karet vybereme kompletní list jedné barvy.)
* '''Hodnoty karet:''' A=1,2,3,4,5,6,7,8,9,10,J=11,Q=12,K=13
* '''Cíl hry:''' V pěti možných variantách uspořádat ze třinácti vyložených karet čísla do čtverce tak, aby součet v každém sloupci a v každé řadě svisle, vodorovně i po úhlopříčce byl trojnásobkem čísla umístěného uprostřed. Vyložený čtverec je složen z 3×3 listů (to znamená, že čtyři karty nám zbudou v ruce).

{{DEFAULTSORT:Čtvercovka}}
[[Kategorie:Klasické karetní hry]]
[[Kategorie:Hry pro jednoho hráče]]</text>
      <sha1>khp3y7fi3kvi7hjbnvd87e8nuapmuf2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Kolovrat</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3057</id>
    <revision>
      <id>20032</id>
      <parentid>14972</parentid>
      <timestamp>2010-06-29T14:33:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>78.45.13.242</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1316" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů :''' 2 až 8
* '''Karty :''' francouzské - 52 listů
* '''Hodnoty:''' A=1,2,3,4,5,6,7,8,9,10,J=11,Q=12,K=13
* '''Cíl hry :''' Získat co nejvíce karet

== Pravidla hry ==
Na začátku hry složí hráči vklad ve smluvené výši. Rozdávající rozdá 4 karty každému a 4 karty lícem navrch na stůl. Na stole nesmí být odkryté karty stejné hodnoty. V případě, že jsou na stole karty stejné hodnoty, odloží se zpět do talónu a nahradí se novými. Zbytek karet tvoří talón.

Hráči dokola odkládají po jedné kartě mezi ostatní vyložené karty, nebo vynesením vhodné karty (a jejím současným braním) sbírají jiné karty, nebo již sebrané hromádky.
Kartou je možné sebrat ty karty nebo hromádky, jejichž vrchní karty nebo bodový součet má stejnou hodnotu jako karta nesená. Sebrané karty spolu s vynesenou kartou odloží hráč před sebe tak, že vynesená karta zůstává otočená na vrchu.

Po čtyřech kolech se rozdá talón tak, aby všichni dostali stejně. Zbylé karty se přiloží na stůl. Hra končí vynesením všech karet. Hráč, který vynáší jako poslední, si smí připočíst karty, které zbyly na stole.

Vklad vyhrává hráč s nejvyšším počtem sebraných karet.

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Kolovrat]]</text>
      <sha1>a99mcy5ec3ummkp7pqznskj68acamsi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Hundert</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3058</id>
    <revision>
      <id>35188</id>
      <parentid>14981</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1313" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 3 až 6
* '''Karty:''' francouzské nebo německé - 32 listů
* '''Hodnoty:''' 7,8,9,10,J=2b,Q=3b,K=4b,A=11b
* '''Cíl hry:''' Výnosem karty dosáhnout součet bodových hodnot karet v odkládacím balíčku 100 bodů nebo tuto hodnotu alespoň nepřekročit.

== Pravidla hry ==
Hráči si domluví základní částku, o kterou se bude hrát. Tato částka musí být dělitelná třemi. Rozdávající rozdá každému z hráčů stejný počet karet. Přebývají-li nějaké karty, vyloží se doprostřed stolu a tvoří základ odkládacího balíku. Jeden po druhém pak hráči přikládají karty na hromádku a zároveň počítají její bodovou hodnotu. Hra končí v momentě, kdy některý z hráčů dosáhne nebo překročí hranici sta bodů.

Hráč, který dosáhl hranice sta bodů, obdrží od každého hráče smluvenou částku. Hráč, který překročil stobodovou hranici, vyplatí každému z protihráčů 1/3 základní částky za každý bod navíc.

== Reference ==
* {{Citace monografie
 | příjmení = Svoboda
 | jméno = Tomáš
 | spoluautoři = a kolektiv
 | titul = Oficiální pravidla karetních her
 | vydavatel = Eminent
 | místo = Praha
 | rok = 2002
 | isbn = 80-7281-116-9
 | strany = 232
}}

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Hundert]]</text>
      <sha1>tu6kc26jfj4gelsxwenpmr11wsneh6b</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Michigan</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3059</id>
    <revision>
      <id>35200</id>
      <parentid>30635</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2034" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů :''' 3 až 8
* '''Karty :''' francouzské 52 listů + boodle (=A srdcové,K křížové,Q kárové,J pikové)
* '''Hodnoty :''' 2,3,4,5,6,7,8,9,10,J,Q,K,A
* '''Boodle :''' Tyto karty leží odkryté na stole, ale sehrávky se neúčastní. Hráči na ně pouze sázejí.
* '''Cíl hry :''' Zbavit se co nejrychleji všech karet a zahrát kartu identickou s kartou, kterou obsahuje boodle.

== Pravidla hry ==
Hráči vsadí dohodnutou sumu na každou kartu boodlu, rozdávající vsadí dvojnásobek. Je možné stanovit celkovou sumu, kterou musí hráči vsadit, ale karty na které vsadí či nevsadí pak nechat čistě na jejich volbě.

Rozdávající hráč rozdává dokola po jedné kartě dokud nerozdá všechny karty. První kartu kola ovšem nerozdá předákovy, ale pokládá jí na stůl. Rozdává tedy tak, jako by hrálo o jednoho hráče víc, než ve skutečnosti hraje. Rozdávající může své karty vyměnit za karty rozdané na stůl.

Hru zahájí předák vynesením nejnižší karty libovolné barvy, kterou drží. Nemusí tedy vynášet fakticky nejnižší kartu svého listu. Po něm vynáší hráč který tuto kartu drží, kartu stejné barvy, ale v posloupnosti bezprostředně vyšší, následuje další hráč s kartou stejné barvy bezprostředně vyšší atd., dokud někdo může kartu stejné barvy bezprostředně vyšší vynést.

Nemůže-li již být nesena karta stejné barvy bezprostředně vyšší, vynáší hráč, který nesl poslední nejvyšší kartu sekvence, nejnižší kartu libovolné barvy, kterou drží.

Sehrávka končí, jakmile se někdo zbaví všech karet.

== Zhodnocení ==
Jakmile hráč vynáší kartu identickou s kartou boodlu, bere vše co je na ni vsazeno. Sázky mohou na boodlu přečkat i několik her, čímž se může suma na nich zvyšovat.
Kdo se jako první zbavil karet, vyinkasuje od každého protihráče základní sázku tolikrát, kolik karet mu zůstalo v ruce.

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Michigan]]</text>
      <sha1>6vwnuhz8eom53qo89qk2c9vfu434csa</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Švindl</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3060</id>
    <revision>
      <id>14933</id>
      <parentid>14895</parentid>
      <timestamp>2009-01-27T15:31:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>rekat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1420" xml:space="preserve">''V Čechách oblíbená dětská švindlovací hra.''

* '''Jiné názvy:''' Cikán, Cikáníš
* '''Počet hráčů:''' 2 až 6
* '''Karty:''' německé - 32 listů
* '''Cíl hry:''' Při odhazování hlášené karty se snaží každý hráč co nejrychleji zbavit všech karet v ruce, způsobem poctivým i nepoctivým.

== Pravidla hry ==
Rozdávající přidělí každému z hráčů stejný počet karet. Po shlédnutí listu, vynese rozdávající hráč libovolnou kartu rubem navrch. Při tom hlásí barvu nesené karty, která však může být ve skutečnosti jiná. Každý další hráč učiní totéž, přičemž přiznává barvu jen slovy. Spoluhráč po levici (tedy ten který je další na tahu) má právo zkontrolovat zdali hráč zahrál opravdu kartu nesené barvy. V případě, že barva karty neodpovídá, je hráč přistižený při švindlu povinen vzít si celý balík odhozených karet. Jestliže byl ze švindlu obviněn neprávem, bere celý balík osočitel. Hráč, který bere karty, začíná nový výnos. První hráč, který se zbaví všech svých karet zvítězil. Ostatní mohou hrát dokud nezůstane ve hře jen jeden hráč. No a ten prohrál:-)

== Podívejte se také na ==
* [[../Mögeln/]] - o trochu zajímavější verze hraná v Německu
* [[../Paskahousu/]] - a ještě zajímavější verze hraná ve Finsku :-)

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Švindl]]</text>
      <sha1>jwqn0hvl3log1hc09gsugbpg7up7ftc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Mrtvý</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3061</id>
    <revision>
      <id>35203</id>
      <parentid>20977</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="657" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů :''' 2 a více
* '''Druh karet :''' francouzské nebo německé - 32 listů
* '''Cíl hry :''' Neotočit ''kartu smrti'' a zůstat ve hře o bank jako poslední.

== Pravidla hry ==
Zamíchané karty se rozloží na stůl rubovou stranou navrch. Každý hráč složí do banku předepsanou sumu. Potom hráč po levici míchajícího prohlásí jednu kartu za mrtvou. Hráči postupně otáčejí po jedné kartě a ten kdo otočí mrtvou kartu vypadává ze hry.
Vyhlásí však ještě novou kartu smrti a hra pokračuje dále bez jeho účasti.

Poslední hráč ve hře získává bank.

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Mrtvý]]</text>
      <sha1>3meqpctxpj3njlqhdt3mmenr7i3nvg0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Španělština/Gramatika/Časování</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3062</id>
    <revision>
      <id>22715</id>
      <parentid>14324</parentid>
      <timestamp>2012-04-10T21:29:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Martesing</username>
        <id>2479</id>
      </contributor>
      <comment>+ box</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="191" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;{{:Španělština/obsah}}&lt;/noinclude&gt;

# [[/Přítomný čas/]]
# [[/Minulý čas (Perfektum)/]]
# [[/Gerundium (jednoduché)/]]

[[Kategorie:Španělština|Gramatika|Časování]]</text>
      <sha1>2k7cxjcqctad62yxydg6djii1hxegeb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Maršál</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3063</id>
    <revision>
      <id>35199</id>
      <parentid>21992</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1032" xml:space="preserve">''Stejně jako '''[[../Landsknecht|Landsknecht]]''' je založena na hracím plánu.''

* '''Počet hráčů:''' 3 a více
* '''Druh karet:''' francouzské – 52 listů
* '''Hodnoty:''' A=1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, J=11, Q=12, K=13

== Pravidla hry ==
Každý hráč vsadí libovolnou hotovost na pole hracího plánu. Bankéř zamíchá karty a otáčí shora jednu po druhé. Přitom počítá podle schematu od 1 do 13. Když otočená karta souhlasí s číslem, které bankéř zrovna jmenuje, inkasuje sumu vloženou na příslušném poli. Bankéř pokračuje až do okamžiku, než spotřebuje celý balíček. Jestliže během otáčení 13 karet žádná nesouhlasí, pak bankéř zdvojnásobí všechny vklady. Vklady, které zůstanou po skončení hry na hracím plánu, si protihráči berou zpět.

== Hrací plán ==
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|-
| colspan=&quot;2&quot; | 7
|-
| 6 || 8
|-
| 5 || 9
|-
| 4 || 10
|-
| 3 || 11
|-
| 2 || 12
|-
| 1 || 13
|}

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Maršál]]</text>
      <sha1>6eq2hirr7yv028h6hr5icwra9ua0iou</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Slezská loterie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3065</id>
    <revision>
      <id>35226</id>
      <parentid>14968</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1159" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů :''' 3 a více
* '''Druh karet :''' francouzské nebo německé - 2×32 listů
* '''Hodnoty :''' 7,8,9,10,J,Q,K
* '''Cíl hry :''' O výhře rozhoduje štěstí. Vyhrává, kdo vsadí zakoupením karty na shodný list bankéřova stolu.

== Pravidla hry ==
Bankéř prodává svým partnerům za předem stanovenou sumu karty z jednoho balíčku. Každý může před sebe vyložit libovolné množství nakoupených karet, čímž je vsazeno. Pak se zamíchá druhý balíček a bankéř z něj vynese po jedné devět karet. Srovná je do čtyř dvojic a devátou položí křížem. První pár přináší hráči základní vklad, druhá dvojnásobek, třetí troj a čtvrtá čtyřnásobek. Devátá karta přináší devítinásobek vkladu.

Ve druhém kole se karty nemusí znovu prodávat a rozdělovat. Stačí, když je na ně vsazen základní vklad. Bankéř zamíchá všechny karty a vynese nových devět karet.

Bankéř se mění po pěti kolech, nebo přebírá roli bankéře hráč, který rozbil bank.

== Podívejte se také na ==
* [[../Boží požehnání/]]

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Slezská loterie]]</text>
      <sha1>lo9t6t26tp4uptbb33deoqv4ch6aknh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Boží požehnání</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3066</id>
    <revision>
      <id>35170</id>
      <parentid>21617</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1208" xml:space="preserve">''Tato hra vznikla patrně až v 19. století. O jejím „mládí“ svědčí to, že není zmiňována v žádných zákazech, kterých se ve velké míře dočkali její předchůdci (např. '''[[../Landsknecht/]]''') v průběhu celého 18.&amp;nbsp;století.''

* '''Jiné názvy:''' Gotes, Plátýnko
* '''Počet hráčů :''' 2 a více
* '''Druh karet :''' německé - 2×32 listů (jedna sada je nalepená na plátně)
* '''Hodnoty :''' 7,8,9,10,J,Q,K
* '''Cíl hry :''' O výhře rozhoduje štěstí. Vyhrává, kdo vsadí na shodný list bankéřova stolu.

== Pravidla hry ==
Pravidla jsou totožná se [[../Slezská loterie|Slezskou loterií]], rozdíl je jen v počtu karet obrácených bankéřem. Otáčí se jen sedm karet. První dvojice vyhrává prémii ve výši vkladu, druhá vklad zdvojnásobuje, třetí pak ztrojnásobuje. Sedmá karta znásobuje vnesený vklad desetkrát.

Kromě toho se vklady v libovolné výši přikládají na samostatnou sadu 32 karet podlepených plátnem.
Použité karty jsou 7,8,9,10,J,Q,K,A ve čtyřech barvách tedy 32 karet.
Po vyplacení všech prémií bankéř inkasuje zbývající částky.

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Boží požehnání]]</text>
      <sha1>pp10rtjlb0uq5pl8m36brraym4f7stv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Královská</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3067</id>
    <revision>
      <id>36340</id>
      <parentid>35194</parentid>
      <timestamp>2018-05-25T21:33:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>Jiné názvy: Seřaďovací nádraží</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1368" xml:space="preserve">* '''Jiné názvy:''' Seřaďovací nádraží
* '''Počet hráčů:''' 1
* '''Karty:''' francouzské - 52 listů
* '''Cíl hry:''' Ve čtyřech řadách uspořádat všechny karty tak, aby v každé řadě byla jedna barva srovnána od esa ve vzestupném sledu až po krále.

== Základní sestava ==
Promíchané karty se nejdříve rozloží lícem vzhůru do čtyř řad po třinácti listech. Vyjmou se esa a položí se vlevo před každou řadu jedno. Pořadí barev není určeno, je možné využít rozmístění karet na stole k ulehčení úkolu.
Na čtyřech místech zůstanou volné plochy, které slouží k přesouvání karet.

== Pravidla hry ==
Na volná pole smíme přesunout jen kartu stejné barvy a o stupeň vyšší hodnoty než je karta vlevo od tohoto pole. Přesun karty není povinností. Do mezery vpravo od krále nelze přesunout žádnou kartu.

Jestliže není možné provést žádný přesun, nechají se na stole ležet již vytvořené sledy vedle esových základů a zbytek karet se sebere, zamíchá a rozloží do všech čtyř řad tak, že za každým započatým sledem musí zůstat jedno pole volné.

Jestliže se nám ani po novém rozdání nepodaří pasiáns dovést do úspěšného konce, je hra prohrána.

{{DEFAULTSORT:Královská}}
[[Kategorie:Klasické karetní hry]]
[[Kategorie:Hry pro jednoho hráče]]</text>
      <sha1>241rhic1u11exca5mdoixgj8i0hn92w</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Agurk</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3068</id>
    <revision>
      <id>35159</id>
      <parentid>14994</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2989" xml:space="preserve">''Pod jménem Agurk je hra známá v Dánsku, v Polsku se s ní pak můžeme s mírně odlišnými pravidly setkat pod názvem Ogórek (či Ogorok). Česky bychom tedy mohli hru nazvat Okurka.''

* '''Počet hráčů:''' 2-7
* '''Druh karet:''' francouzské - 52 listů
* '''Hodnoty:''' 2,3,4,5,6,7,8,9,10,J-11,Q-12,K-13,A-14, barvy nemají žádný význam
* '''Cíl hry:''' Nevzít poslední zdvih, minimalizovat počet trestných bodů

== Pravidla hry ==
Hráč, který je na řadě, rozdá každému hráči 7 karet, zbytek odloží stranou. V rozdávání se hráči postupně střídají ve směru hodinových ručiček.

Hru začíná hráč po levici od rozdávajícího, pak vykládají karty další hráči ve směru hodinových ručiček. Hráč, který je na tahu vynese kartu podle následujících pravidel: &lt;br /&gt;
První karta ve zdvihu může být zvolena libovolně. Další hráči mají dvě možnosti:
# vynést libovolnou kartu s hodnotou stejnou anebo větší, než je nejvyšší karta ve zdvihu
# vynést nejnižší kartu v ruce

Zdvih získává hráč, který vynesl nejvyšší kartu. Pokud je ve zdvihu více nejvyšších karet stejné hodnoty, tak zdvih získává hráč, kterému patří poslední z nejvyšších karet. Další zdvih začíná hráč, který získal předchozí zdvih.

Karty se vynáší na stůl před hráče, lícem nahoru. Karty se neodstraňují a každý si může odehrané karty prohlížet.

== Bodování ==
Hráč, který uhrál poslední zdvih je penalizován trestnými body. Počet trestných bodů odpovídá hodnotě karty kterou byl zdvih uhrán. Body se sčítají a pokud počet bodů hráče překročí 21, je mu do bodovací tabulky zaznamenána okurka. Pokračuje dále ve hře, nezačíná však od nuly, ale od nejvyššího skóre dosaženého ostatními hráči. Když hráč s okurkou opět překročí hranici 21 bodů, hra pro něj končí. Hra končí vyřazením posledního hráče ze dvou hrajících.

Pokud je v posledním zdvihu více karet nejvyšší hodnoty, tak se odčítají trestné body všem hráčům, kteří vynesli stejnou hodnotu jako hráč, který získal zdvih. Počet odečtených bodů odpovídá hodnotě této karty.
Při odečítání bodů nemůže být dosaženo záporných hodnot a ani se zbavit okurky.

== Varianta ==

* Neudělují se okurky, jen se sčítají trestné body.
* Hráči nejsou vylučování ze hry.

== Podívejte se také na ==
* [[../Krypkille/]] je švédská varianta hry, hraná s [[../Typy karetních listů#Kukaččí karty|kukaččími kartami]]

== Reference ==
* [http://www.pagat.com/last/agurk.html Agurk na www.pagat.com] (anglicky)
* {{Citace monografie
 | příjmení = Svoboda
 | jméno = Tomáš
 | spoluautoři = a kolektiv
 | titul = Oficiální pravidla karetních her
 | vydavatel = Eminent
 | místo = Praha
 | rok = 2002
 | isbn = 80-7281-116-9
 | kapitola = Ogórek
 | strany = 205
}}

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Agurk]]</text>
      <sha1>f05zqi6jz50gfsazvqao13tauhfkkuh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Ogorok</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3070</id>
    <redirect title="Pokladnice her/Klasické karetní hry/Agurk" />
    <revision>
      <id>15031</id>
      <parentid>14781</parentid>
      <timestamp>2009-01-28T18:41:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="57" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Pokladnice her/Klasické karetní hry/Agurk]]</text>
      <sha1>byq8z26ei56kohw65xqp35c3x42pszv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Gotes</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3071</id>
    <redirect title="Pokladnice her/Klasické karetní hry/Boží požehnání" />
    <revision>
      <id>14961</id>
      <parentid>14727</parentid>
      <timestamp>2009-01-27T16:27:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="71" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Pokladnice her/Klasické karetní hry/Boží požehnání]]</text>
      <sha1>hf81bjuol9gcwt01crpej6fynp4uzch</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Plátýnko</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3072</id>
    <redirect title="Pokladnice her/Klasické karetní hry/Boží požehnání" />
    <revision>
      <id>14962</id>
      <parentid>14797</parentid>
      <timestamp>2009-01-27T16:28:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="71" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Pokladnice her/Klasické karetní hry/Boží požehnání]]</text>
      <sha1>hf81bjuol9gcwt01crpej6fynp4uzch</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Cikán</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3073</id>
    <redirect title="Pokladnice her/Klasické karetní hry/Švindl" />
    <revision>
      <id>14900</id>
      <parentid>14705</parentid>
      <timestamp>2009-01-27T14:20:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="59" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Pokladnice her/Klasické karetní hry/Švindl]]</text>
      <sha1>i1rnaeuei47iwhgzgypunq5t8zfrx4j</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Cikáníš</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3074</id>
    <redirect title="Pokladnice her/Klasické karetní hry/Švindl" />
    <revision>
      <id>14901</id>
      <parentid>14707</parentid>
      <timestamp>2009-01-27T14:23:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="59" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Pokladnice her/Klasické karetní hry/Švindl]]</text>
      <sha1>i1rnaeuei47iwhgzgypunq5t8zfrx4j</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Český krejčí</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3076</id>
    <revision>
      <id>35247</id>
      <parentid>15039</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:31:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1567" xml:space="preserve">''Český původ této hry není nijak doložen a patrně se v Česku vůbec nehraje. Správně by tedy měla hra být uvedena pod německým jménem '''Böhmischer Schneider'''.''

* '''Počet hráčů :''' 2
* '''Karty :''' německé - 32 listů
* '''Hodnoty :''' 7,8,9,10,J,Q,K,A
* '''Cíl hry :''' Získat co nejvíce hodnotových karet, tj. 10 až A.

== Pravidla hry ==
Hráč, který si vytáhne nejnižší kartu rozdává. V rozdávání se hráči střídají po směru hodinových ručiček. Každý obdrží šest karet, ostatní listy slouží jako talón.

Každý list, který je ve hře vynášen, se přebíjí vyšším listem téže barvy. Přebíjí ovšem pouze list bezprostředně vyšší (tj. devítku přebije desítka, ale nepřebije jí Král).

Hráči se snaží uhrát v jednotlivých zdvizích co nejvíce hodnotových karet, tj. karty od desítky výše. K vítězství tedy stačí získat 11 těchto karet. Toto vítězství přináší základní počet bodů. Ten si hráči určí na začátku hry, stejně tak jako jejich přepočítávání na peníze:-). Dvojnásobný počet bodů přináší zisk 16 hodnotových karet a trojnásobek pak získané všechny hodnotové karty.

== Literatura ==
* {{Citace monografie
 | příjmení = Svoboda
 | jméno = Tomáš
 | spoluautoři = a kolektiv
 | titul = Oficiální pravidla karetních her
 | vydavatel = Eminent
 | místo = Praha
 | rok = 2002
 | isbn = 80-7281-116-9
 | kapitola = Böhmischer Schneider
 | strany = 206
}}

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Český krejčí]]</text>
      <sha1>k48454h4omym0p2ndpng7b753h3sshu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Böhmischer Schneider</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3077</id>
    <redirect title="Pokladnice her/Klasické karetní hry/Český krejčí" />
    <revision>
      <id>14881</id>
      <parentid>14701</parentid>
      <timestamp>2009-01-27T13:15:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="68" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Pokladnice her/Klasické karetní hry/Český krejčí]]</text>
      <sha1>0yko3351wpjrfymf92j1wb8jt0c7ej6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Kvarteto</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3078</id>
    <revision>
      <id>35195</id>
      <parentid>14985</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1171" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů :''' 3 až 6
* '''Karty :''' speciální - 32 listů (lze hrát i s německými či francouzskými, kdy kvarteto tvoří čtyři karty stejné hodnoty)
* '''Cíl hry :''' Získat co nejvíce kvartet (k sobě patřících čtveřic karet).

== Pravidla hry ==
Rozdávající hráč rozdává po jedné kartě dokola, dokud nerozdá všechny karty.
Hru začíná hráč po levici rozdávajícího hráče. Zeptá se kteréhokoliv hráče na konkrétní kartu z kvarteta, od kterého má alespoň jednu kartu. Jestliže tuto kartu oslovený hráč má, musí jí tázajícímu se hráči odevzdat. Ten se pak může opět zeptat na další kartu, a to jak stejného, tak kteréhokoliv z ostatních hráčů.

Jestliže hráč nevlastní kartu, na kterou je dotazován, dostává se tímto na tah a může se sám někoho zeptat na libovolnou kartu, která by se mu hodila do jeho kvartet.

== Poznámka ==
'''Pozor''' na to, abyste nezapomněli, že se smíte ptát jen na kartu patřící do kvarteta, z něhož máte alespoň jednu kartu v ruce!

== Podívejte se také na ==
* [[../Slavná čtveřice/]]

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Kvarteto]]</text>
      <sha1>fs3hdzuaascww75fjoormxgkj0wihm3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Ospalec</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3079</id>
    <revision>
      <id>35208</id>
      <parentid>14988</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1396" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů :''' 3 až 6
* '''Karty :''' francouzské nebo německé - 32 listů / 4 až 6 hráčů - 2× 32 listů
* '''Cíl hry :''' Dát dohromady jednu celou barvu, tedy sled hodnot od sedmičky po eso.

== Pravidla hry ==
Karty se rovnoměrně rozdají mezi hráče. Rozdávající zahájí hru a to tím, že jednu ze svých karet předá sousedovi po levici. Ten mu za to na oplátku dá jednu ze svých karet (samozřejmě, že dáváme pokud možno takové karty, které se nám nehodí :-). Poté tento hráč předá jednu ze svých karet svému spoluhráči po levici a ten mu zase na oplátku dá jednu ze svých karet a tak to jde stále dokola, do té doby než se jednomu z hráčů podaří získat celý sled karet jedné barvy.

V tom okamžiku složí své karty na stůl a vyhrál hru. Pořadí ostatních hráčů je určeno pořadím v jakém složí své karty na stůl. Hráč, který zareaguje jako poslední, si vyslouží přízvisko '''''ospalec'''''.

== Podívejte se také na ==
* [[../Donkey/]]
* [[../My ship sails/]]
* [[../Vole padni/]]

== Reference ==
* {{Citace monografie
 | příjmení = Omasta
 | jméno = Vojtěch
 | příjmení2 = Ravik
 | jméno2 = Slavomír
 | titul = Karty, hráči, karetní hry
 | vydavatel = KMa
 | místo = Praha
 | rok = 2007
 | isbn = 978-80-7309-521-5
 | strany = 141
}}

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Ospalec]]</text>
      <sha1>hr9a5hm2cwkqkbs8pd3s5cbyawlgihp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Barvička</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3083</id>
    <redirect title="Pokladnice her/Klasické karetní hry/Ferbl" />
    <revision>
      <id>15030</id>
      <parentid>14689</parentid>
      <timestamp>2009-01-28T18:40:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="57" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Pokladnice her/Klasické karetní hry/Ferbl]]</text>
      <sha1>rh682qgosjms4hiazngih1ue25436pr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Cvik</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3088</id>
    <revision>
      <id>35178</id>
      <parentid>15024</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2078" xml:space="preserve">''Cvik je hra s bohatou tradicí ve středoevropských zemích. I když ji postihlo mnoho zákazů, byla přesto úřední místa v 18. století nucena konstatovat, že nejde o čistě hazardní hru.''

* '''Jiné názvy:''' Cviček, Labetspiel, Vojta, Zwickenspiel
* '''Počet hráčů:''' 2 až 6
* '''Druh karet:''' francouzské nebo německé - 32 listů
* '''Hodnoty:''' 7,8,9,10,J,Q,K,A
* '''Cíl hry:''' Každý účastník musí získat nejméně jeden zdvih. Když nezíská, musí zaplatit do banku sumu, která se rovná výši předchozího vkladu.

== Pravidla hry ==
V rozdávání karet se hráči pravidelně střídají. Rozdávající je povinen před započetím hry vložit do banku předem dohodnutý vklad (musí být dělitelný třemi). Po zamíchání a sejmutí rozdá každému hráči po třech kartách. Další list otočí před sebe na stůl - tato karta určuje trumfovou barvu. Kdo se chce podle hodnoty svých karet zúčastnit hry, klepne na stůl nebo oznámí, že jde s sebou, v opačném případě hlásí pas. Hráč pasuje, nemá-li nejmenší šanci získat jediný zdvih, čili zůstává raději doma, aby se vyhnul eventuální finanční ztrátě.

Hráč sedící po levici rozdávajícího zahajuje sehrávku. Barva se musí ctít a přebíjet. Nemá-li některý z hráčů nesenou barvu, je povinen trumfovat, nemá-li trumfy shazuje jakýkoliv list. Za každý získaný zdvih obdrží hráč po skončení sehrávky třetinu peněz soustředěných v banku. Žádný zdvih je prohra s povinností vložit do banku plnou hodnotu předchozího vkladu. Odměna za získaný zdvih v další sehrávce je tedy dvojnásobná. Dvojnásobný je však i případný trestní postih.

== Podívejte se také na ==
* [[../Komando/]]

== Reference ==
* {{Citace monografie
 | příjmení = Svoboda
 | jméno = Tomáš
 | spoluautoři = a kolektiv
 | titul = Oficiální pravidla karetních her
 | vydavatel = Eminent
 | místo = Praha
 | rok = 2002
 | isbn = 80-7281-116-9
 | strany = 71-72
}}

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Cvik]]</text>
      <sha1>mtclnfjiyctcr3md5o98djscf4zokm3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Hruškový koláč</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3089</id>
    <revision>
      <id>35636</id>
      <parentid>29932</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1894" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Hruškový koláč
  | originální jméno = 
  | obrázek = Dish and Knife.jpg
  | velikost = 180px
  | popis = Obrázek není k dispozici
  | čas = 
  | ingredience =
* 150 g polohrubé [[../Ingredience/Mouka|mouky]]
* 70 g práškového [[../Ingredience/Cukr|cukru]]
* 100 g [[../Vlašské ořechy|vlašských ořechů]]
* 1 [[../Ingredience/Vejce|vejce]]
* 100 g [[../Ingredience/Máslo|másla]]
  | jiné 1 = Náplň
  | jiné 1 co =
* 3 [[../Ovoce/Hruška|hrušky]]
* 2 lžíce [[../Ingredience/Citronová šťáva|citrónové šťávy]]
* 3 [[../Ingredience/Vejce|vejce]]
* 1 [[../Ingredience/Vanilkový cukr|vanilkový cukr]]
* 100 g práškového [[../Ingredience/Cukr|cukru]]
* 2 dl [[../Ingredience/Kysaná smetana|kysané smetany]]
* 2 lžíce [[../Ingredience/Solamyl|solamyl]]u
* [[../Mandle|mandle]] na zdobení
  | jiné 2 = Sníh
  | jiné 2 co =
* 1 [[../Ingredience/Vejce/Bílek|bílek]]
* 50 g [[../Ingredience/Cukr|cukru]] krupice
* 50 g [[../Vlašské ořechy|vlašských ořechů]]
  | přílohy = 
  | původ = 
}}
Do mísy dáme mouku, cukr, pomleté ořechy, vejce, máslo postrouhané na hrubším struhadle a vypracujeme vláčné těsto. Dvě třetiny těsta rozválíme do kruhu a dáme do vymaštěné a strouhankou vysypané formy. Ze zbylého těsta uděláme váleček, roztlačíme a vyložíme boky formy. Předpečeme ve vyhřáté troubě. Oloupané hrušky rozpůlíme, vykrojíme jadřince a potřeme citrónovou šťávou. Kyselou smetanu vymícháme s vejci, solamylem, cukrem a vanilkovým cukrem. Směs vlijeme na těsto a pečeme. Bílek vyšleháme, přidáme krystalový cukr a šleháme, než se cukr rozpustí. Nakonec přidáme a promícháme pomleté ořechy. Na zapečenou smetanovou náplň rozložíme hrušky, potřeme sněhem, posypeme mandlemi a zapečeme.

[[Kategorie:Wikikuchařka|Hruškový koláč]]</text>
      <sha1>ctq2vgsezi9dtmfb511e4r7ats0gyih</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Wikikuchařka</title>
    <ns>14</ns>
    <id>3091</id>
    <revision>
      <id>8425</id>
      <timestamp>2007-03-11T16:38:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Zirland</username>
        <id>36</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Nová stránka: [[Kategorie:Kuchařky]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="23" xml:space="preserve">[[Kategorie:Kuchařky]]</text>
      <sha1>66ynr25d7xr9ss33pcndkq639ri5ghs</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Pečená jablka se zmrzlinou</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3094</id>
    <revision>
      <id>35689</id>
      <parentid>29917</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1048" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Pečená jablka se zmrzlinou
  | originální jméno = 
  | obrázek = Dish and Knife.jpg
  | velikost = 180px
  | popis = Obrázek není k dispozici
  | čas = &lt;!-- čas přípravy --&gt;
  | ingredience =
* 4 velká jablka
* [[../Ingredience/Citronová šťáva|citronová šťáva]]
* 1 dl bílého [[../Víno|vína]]
* [[../Ingredience/Cukr|cukr]] dle chuti
* 4 lžičky [[../Jahodová džem|jahodového džemu]]
* kelímek [[../Zmrzlina|zmrzliny]]
* 4 lžíce [[../Vaječný koňak|vaječného koňaku]]
* 4 lžíce [[../Ořechy|ořechů]] nebo [[../Mandle|mandlí]]
}}
Zralá jablka omyjeme, oloupeme, vykrojíme jadřinec, pokapeme citronem a posypeme cukrem. V&amp;nbsp;kastrůlku rozehřejeme víno, přidáme jablka, a v troubě je dusíme při střední teplotě. Po 10 minutách vyndáme a necháme vychladnout a před podáním otvor vyplníme džemem a zmrzlinou. Na talířích polijeme vaječným likérem, posypeme mandlemi a ozdobíme šlehačkou.

[[Kategorie:Wikikuchařka|Pečená jablka se zmrzlinou]]</text>
      <sha1>9vzothai4lze40zz220v3t7rbwh1d6o</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České dějiny/Nástup Habsburků na český trůn</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3096</id>
    <revision>
      <id>42499</id>
      <parentid>42498</parentid>
      <timestamp>2020-10-20T12:52:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze 42498 od uživatele [[Special:Contributions/185.91.169.232|185.91.169.232]] ([[User talk:185.91.169.232|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="16756" xml:space="preserve">== Charakter českého státu v době nástupu Habsburků na český trůn ==

Charakter státního uspořádání evropských států v 16. století byl určován jedním základním

== Základní charakteristika Ferdinanda Habsburského ==

Roku 1515 byla mezi českým a uherským králem Vladislavem Jagellonským a císařem Maxmiliánem Habsburským uzavřena ve Vídni smlouva o vzájemných sňatcích potomků Vladislava Jagellonského a členů habsburského rodu a jejich dědických nárocích (tj. smlouva neurčovala, kdo se stane manželem Anny Jagellonské, mohl to být Karel, Ferdinand nebo dokonce Maxmilián. Manžel Anny Jagellonské se měl stát vládcem habsburských území, které na jihu hraničily s českými zeměmi). Dne 13. ledna 1522 bylo také uzavřeno manželství mezi Ferdinandem Habsburským a Annou Jagellonskou. Ferdinandovi byla Bruselskými dohodami přidělena vláda v dědičných rakouských zemích, budoucí opory Ferdinandovy politiky a také se tímto stal zakladatelem rakouské větve habsburské dynastie.

Hned v prvních letech vlády v rakouských zemích se Ferdinand Habsburský projevil jako rozhodný zastánce silné moci panovníka vystupující proti stavovským svobodám rakouských měst. Už roku 1522 potlačil stavovské povstání a nejtvrději postupoval právě proti městskému stavu. Odmítal vidět v měšťanstvu plnoprávný stav. Města chápal jako součást královské komory a tedy jen jako královy poddané, jejichž hlavním úkolem je obstarávat panovníkovi potřebné finance a bez výhrad plnit jeho příkazy. Za svobodné stavy uznával jen šlechtu a duchovenstvo. Svůj postoj jasně demonstroval roku 1526, kdy tvrdě potlačil měšťanské svobody ve Vídni. Od počátku též vymáhal vysoké berně, které nejvíce doléhaly na měšťanstvo. Mimo to také vystupuje jako obránce římskokatolické církve, která vždy byla nejvýznamnější spojenec rozpínavé politiky Habsburků. V 16. století je jednota středověké církve silně ohrožena reformací, která se v podobě Lutherova učení začíná šířit nejen v Německu, ale i v okolních státech včetně českého království a rakouských zemí. Ferdinand jako věrný spojenec svého bratra Karla V. podniká všemožné kroky k potlačení této nákazy katolické církve. Spolu s ním se také účastní krvavého potlačení velkého německého selského povstání roku 1525. Takový byl obraz Ferdinanda Habsburského před rokem 1526, kdy došlo k uvolnění českého královského trůnu. I přes tyto z pohledu stavovské obce negativní rysy mu bylo souzeno uspět v kandidatuře na český královský stolec.

== Nástupnické boje ==
Na konci srpna 1526 byla v bitvě u Moháče armádou tureckého sultána Sulejmana I. tvrdě rozdrcena armáda krále Ludvíka Jagellonského. Po bitvě na útěku utonul i samotný mladý král a tak se uprázdnilo místo na uherském a českém královském trůnu. Dalo se očekávat, že mezi kandidáty bude figurovat i jméno Ferdinanda Habsburského, který tak bude uplatňovat dědičné nároky vyplývající ze sňatku s Annou Jagellonskou. Zájemců o českou korunu bylo hned několik (v pozdějších písemných pramenech se objevují dokonce i jména předních českých politiků té doby: Zdeňka Lva z Rožmitálu a Vojtěcha z Pernštejna a na Pardubicích). Jednoznačně nejsilnější pozici (s ohledem na dříve uzavřené smlouvy s Jagellonci a mezinárodní mocenské pozice) měl Ferdinand Habsburský.

V nástupnickém boji hlavní úlohu sehrála otázka placení starých královských dluhů, jež tvořily nemalou sumu (české stavy evidentně nevěděly a a si ani nemohly vědět o špatném stavu Ferdinandovy pokladny v té době). Určitý vliv měla i prestiž habsburského rodu a vyšší šlechtě byl určitě sympatický Ferdinandův postoj k městskému stavu. Také značná část panstva byla nespokojena s dosavadní slabou královskou mocí a uvědomovala si jaký prospěch by mohlo přinést obnovení rovnováhy sil mezi králem a stavovskou obcí. Určitý vliv mělo pravděpodobně i sebevědomí českých stavů, kteří si byli jisti svou silou a předpokládali, že budou schopni obhájit získané pozice před tak silným panovníkem, jakým byl Ferdinand. Konečně nebylo možné opomenout tureckou hrozbu, která teď po bitvě u Moháče vyvstala jako velmi reálná. Ferdinand mohl jako bratr Karla V. získat mezinárodní pomoc v boji proti tureckému nebezpečí.

Nejdůležitějším argumentem pro volbu Ferdinanda se zdálo jeho manželství s Annou Jagellonskou, což zemské stavy braly na vědomí, ale zároveň si ještě od Vladislava vymínili, že tento sňatek musí potvrdit zemský sněm a tím mít poslední slovo při výběru budoucího možného vládce.

Ferdinand se tuto kličku pokusil obejít několika způsoby. Nejdříve žádal Karla V., aby mu udělil české země v léno, což ale římský císař udělat nemohl. Proto se tedy pokusil o český trůn ucházet na základě dědického principu nakonec ale musel přistoupit na svobodnou volbu nového panovníka na mimořádném sněmu.

Dalšími vážnými oficiálními kandidáty na český trůn se stal polský král a litevský velkokníže Zikmund I. Starý (nejbližší mužský příbuzný Ludvíka Jagellonského) a bavorští Wittelsbachové Vilém a Ludvík (jako spolukandidáti). Celkem se nakonec během tajné voby projednávalo jedenáct kandidátů, ale protože byli účastníci vázáni mlčenlivostí, nejsou všechna jména známá.

Dne 23. října 1526 byl v tajné volbě ve Svatováclavské kapli zvolen 24 voliteli českým králem Ferdinand Habsburský.

Pro Ferdinanda to však nebylo vítězství konečné. Zbývala stále druhá polovina jagellonského dědictví a ambiciózní Ferdinand se ho nehodlal vzdát. Za přispění sestry Marie byl 16. prosince zvolen v Prešpurku jako uherský protikrál Jana Zápolského. Ferdinand tak vytvořil základ rakousko-česko-uherského soustátí, které původně vzniklo jen jako personální unie, se téměř o století později začalo přetvářet v centralizovanou absolutistickou monarchii. Je jisté, že vládou Ferdinanda I. v našich zemích začíná obrat, který se dovršil za Josefa II. a vyústí v přeměnu českých zemí na pouhou provincii rakouského mocnářství.

== Počátky upevňování královské moci po nástupu Ferdinanda I. na český trůn ==

Tento cíl se ale stále nacházel v nedohlednu a Ferdinand I. musel prozatím postupovat pomalými kroky s ohledem na velice silné pozice, které si stavové za slabé jagellonské vlády vydobyli. Postupoval dle známého latinského hesla „divide et impera“; využívajíc tak rozporů ve stavovské obci, založených buď na již popsaném stavovském partikularismu jednotlivých zemí českého království či rozporů mezi šlechtou a městy anebo mezi šlechtou navzájem. Nikdy nepostupoval proti stavovské obci jako celku, ale vždy postihoval pouze její jednotlivé složky, nebo zasahoval jen proti konkrétním jednotlivcům.

První problémy se objevily krátce po volbě na jednání ohledně podpisu listin uznávajících stavovské svobody. Ferdinand okamžitě dokázal zúročit rozdíly panující mezi stavy českých zemí. Českým stavům sice nakonec ustoupil, ale zástupce vedlejších zemí Ferdinand I. odbil jen pouhými sliby. Neznamenalo to však zásadní porážku vedlejších zemí, jelikož Ferdinand by okamžitě omezil zemské svobody bez ohledu na jejich písemné sepsání, kdyby mu to dovoloval poměr sil. Tak to mu ale nebylo, stále všechny zemské instituce byly pod vlivem stavů a panovník byl na stavech závislý v mnoha ohledech a hlavně ve finančních záležitostech.

V předbělohorském období čeští stavové užívali jako prostředek nátlaku na panovníka svůj nutný souhlas k výběru berní. Jestliže král potřeboval získat nové finance, nezbývalo mu než přistoupit na ústupky ve prospěch stavů. A vzhledem k výbojné politice Ferdinanda byly jeho žádosti o vypsání berní časté a tak se také staly hned v prvních letech jeho vlády předmětem sporu. Samotným vypsáním berní však problém nekončil, celý aparát výběru daní byl v rukou stavů a dle toho také docházelo k jejich vybírání. U krále se nakonec vždy shromáždila menší částka než jaká byla vypsána.

Za těchto okolností král musel přistoupit k reorganizaci finančních orgánů svých zemí. Vytvořil vlastní finanční aparát nezávislý na moci stavů. Ve Vídni zřídil dvorskou komoru, jež byla ústředním orgánem pro správu královských financí a stala se tak jednou z institucí, jejichž zřízení napovídalo, že dochází k pozvolnému přechodu personální unie v unii reálnou, tedy centralizovanou mnohonárodnostní monarchii. Stejně tak pro dohled a kontrolu nad královskými financemi v jednotlivých zemích zřídil českou komoru, která byla centralizovaným orgánem pro všechny země Koruny české (pouze Slezsko mělo od roku 1558 komoru zvláštní) a stejný úřad také zřídil v Uherském království. Jednalo se o typické byrokratické orgány, které byly obsazovány a placeny panovníkem, tedy se nacházely mimo jakýkoliv vliv stavů.

Dalším projevem centralizačních snah Ferdinanda I. bylo i vytvoření tajné a dvorní rady ve Vídni a později také vojenské rady. Jednalo se o poradní orgány panovníka, opět založené na byrokratickém principu, obsazované úředníky placených králem a vybíranými z řad králových stoupenců, většinou příslušníků rakouské nižší šlechty. Zatímco dvorské komoře na zemské úrovni odpovídala jmenovaná česká komora a od roku 1558 i komora slezská, vazba české kanceláře a dalších nejvyšších zemských úřadů na tajnou radu byla pouze zprostředkována povoláním určitého vedoucího úředníka do toho ústředního orgánu. Ač oficiálně to byly orgány poradní, ve skutečnosti se jednalo o úřady, které právě měly poznenáhlu nahrazovat zemské úřady existující v jednotlivých zemích. Jejich význam, a to zejména tajné rady, vzrostl po roce 1620.

Prvním významným zásahem do stavovských svobod, který vedl k posílení královské moci, byl roku 1528 zákaz svolávání krajských sjezdů bez králova souhlasu. Tímto činem vyřadil Ferdinand většinu nižší šlechty z politického života a ze zemských sněmů tak stále více činil doménu vyšší šlechty. Král opět obratně využil rozporů uvnitř stavovské obce. Panstvo se na stranu rytířstva a měst nepostavilo, vyhovovalo mu omezení politického vlivu nižších stavů a ve své omezenosti si neuvědomovali, že tak došlo k oslabení moci celé stavovské obce.

K rozporům mezi králem a stavy docházelo také při obsazování nejvyšších zemských úřadů. Ve stavovském státě byl panovník závislý na šlechtě i při jmenování nejvyšších zemských úředníků. Ferdinand se ale stále častěji pokoušel obsazovat tyto úřady svými stoupenci. Docházelo k neustálému boji mezi stavy a králem o místa v nejvyšších zemských úřadech. Ferdinand musel používat skryté formy nátlaku nebo sliby a nejrůznějšími výhodami získávat úředníky na svou stranu.

Finanční problémy vedly Ferdinanda k zásahu proti Šlikům, což byl bohatý panský rod ze severozápadních Čech. Šlikové zneužili slabé jagellonské vlády a přisvojili si veškeré zisky z těžby stříbra v jáchymovských dolech a dokonce začali razit vlastní mince a to přesto, že horní a mincovní regály byly od nepaměti výsadním právem panovníka. Už v roce 1528 na Šliky Ferdinand zaútočil a podařilo se mu získat zpět mincovní regál. Ražba tolaru měla být nadále prováděna v královské mincovně a Šlikům nadále náležel jen podíl na zisku. Těžbu si ale stále ve svých rukou ponechávali Šlikové. K obnově výsadních horních práv došlo až roku 1534, kdy Ferdinand donutil zemský sněm přijmout tzv. „Narovnání o hory a o kovy“. Panovník musel ale souhlasit s omezením svého horního regálu, zůstala mu vyhrazena těžba stříbra a zlata, ostatní nerosty mohli těžit stavové.

Od počátku Ferdinandovy vlády docházelo ke konfliktům s městy, jak se dalo očekávat vzhledem k již zmíněnému Ferdinandovu postoji ke třetímu stavu. V roce 1528 zrušil jednotu Starého a Nového města, která mezi oběma pražskými městy panovala již od roku 1518 a dosadil místo dosavadního jednoho konšelského úřadu pro obě města do každého města opět konšely zvláštní. Zakázal pod trestem ztráty hrdla a majetku obnovení jednoty pražských měst. Staré i Nové město pražské patřily k vůdčím silám celého městského stavu a jejich spojení nebezpečně posilovalo pozice pražských měst ve stavovské obci. Tímto opatřením Ferdinand sledoval oslabení jednoho z nejvýznamnějších zárodků stavovské opozice. K stejnému cíli směřovalo nařízení o zákazu konání shromáždění velkých obcí bez výslovného souhlasu krále. Velká obec byla schůze všech dospělých obyvatel města, tedy přesněji vlastníků domů a představovala tak mnohem větší nebezpečí oproti umírněnější městské radě. Toto omezení později rozšířil i na ostatní královská města. Zákaz schůzí velkých obcí znamenal současně podporu patriciátu a znemožnění opozičních projevů ve městech.

K prvnímu nejvýznamnějšímu střetu s městy však došlo při pokusu reformovat daňový systém. Jak jsem se již zmínil, dosavadní daňový systém králi nepřinášel finanční zisky, jaké by si představoval. Změnu mělo přinést zavedení tzv. daně z obratu neboli z prodeje, která byla do té doby v Čechách neznámá. Šlechta ochotně přistoupila na novou daň, jelikož její tíže dopadala obzvlášť na města a nejnižší sociální vrstvy. Avšak odpor proti dani z prodeje v několika městech přerostl v sociální bouře. Některé městské rady dokonce odmítaly novou berni vybírat. Král nakonec musel ustoupit a po bezvýsledném jednání vybírání daně zastavil. Hlavním nositelem odporu bylo městské řemeslnictvo. Boj proti dani tak ukázal, že cechy a v nich organizované řemeslnictvo patří k nejvlivnějším činitelům ve městech. Po zrušení schůzí velkých obcí se cechy staly jakousi jejich částečnou náhradou a docházelo v nich k formování nejširší městské opozice, což zajisté bylo Ferdinandovi trnem v oku. Tento první střet s městy dopadl pro krále neúspěchem. Stavovská pozice byla stále ještě dostatečně silná a král si nemohl dovolit postupovat otevřeně proti její vůli.

Od nástupu Ferdinanda I. na český trůn bylo zřejmé, že v porovnání s předchozí slabou jagellonskou vládou došlo k výrazné změně. Panovník využíval každé vhodné příležitosti k posílení královské moci, což určitě stavům nebylo po chuti. Z výše uvedeného je zřejmé, že se Ferdinandovi podařilo poměrně rychle odstranit nebo ovládnout ty složky vnitřní správy země, které nebyly pevně zakotveny v zemském zřízení a na nichž měly zájem pouze jednotlivé stavovské korporace nebo dokonce jen jejich části (potlačení krajských sjezdů, zákaz shromáždění velkých obcí, zrušení jednoty pražských měst).

Proti Ferdinandově politice se pozvolna začala vytvářet měšťansko-šlechtická opozice. V jejím čele stálo především měšťanstvo královských měst. Právě města byla nejvíce postihována stále rostoucími berněmi a kromě toho měla jako královská komora vůči králi řadu jiných povinností, jako bylo například nucené zásobování vojska, dodávání povozů, děl a zejména nikdy nesplacené půjčky. Ferdinand také jasně od počátku své vlády dával najevo, že se v bojích mezi městy a šlechtou staví plně na stranu šlechty. Přesto neustálé Ferdinandovy zásahy proti stavovským svobodám zaháněly do protihabsburského tábora všechnu nižší šlechtu a také část panstva. Stavovská opozice měla ale stále podobu nahodilých projevů odporu. Aby došlo k vyhrocení stavovské politiky, byl potřeba spouštěcí činitel, kterým se měl stát Ferdinandův záměr donutit stavy k účasti na potlačení protestanské opozice v říši.

[[Kategorie:České dějiny|Nástup Habsburků na český trůn]]</text>
      <sha1>5di8svwnohckx1sm6o0yv0og2m16frx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:PotvrzeníOTRS</title>
    <ns>10</ns>
    <id>3098</id>
    <revision>
      <id>32516</id>
      <parentid>30323</parentid>
      <timestamp>2016-11-14T17:04:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Mates</username>
        <id>3625</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>aktualizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1238" xml:space="preserve">&lt;br style=&quot;clear:both&quot; /&gt;
{| class=&quot;messagebox standard-talk&quot;
| style=&quot;padding-right: 0.6em&quot; |
[[Image:Copyright.svg|50px|Copyright]]
| Tento článek či obrázek byl zčásti nebo úplně odvozen ze zdroje {{{zdroj}}}. Povolení uveřejnit tento materiál pod licencí {{{licence|[[w:GNU Free Documentation License|GFDL]]}}} odeslané držitelem autorských práv bylo doručeno do systému [[m:OTRS|OTRS]] spravovaného [[:meta:Communications committee|PR oddělením Wikimedia]] pod číslem {{{otrs}}}. 
----
&lt;small&gt;'''Tato šablona by neměla být používána k prohlášení autora o vlastnictví, ale ''pouze'' v případě jasného potvrzení o uveřejnění pod danou licencí odeslaného na e-mailovou adresu &lt;code&gt;permissions-cs zavináč wikimedia.org&lt;/code&gt;.'''&lt;/small&gt;
|}&lt;noinclude&gt;
Použití šablony: &lt;code&gt;zdroj&lt;/code&gt; je zdroj článku nebo obrázku ([[w:URL|URL]], eventuálně jiný). &lt;code&gt;otrs&lt;/code&gt; je číslo tiketu v systému [[m:OTRS|OTRS]], ve kterém bylo potvrzení doručeno. &lt;code&gt;licence&lt;/code&gt; je nepovinný parametr (výchozí hodnota je GFDL) a používá se např. u obrázků uvolněných pod [[w:Volné dílo#Public domain|public domain]].

[[Kategorie:Šablony:(vše)|{{PAGENAME}}]]

&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>cb7y18h4ka6a5zp6y4tox32m4scmhvv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:České dějiny</title>
    <ns>14</ns>
    <id>3101</id>
    <revision>
      <id>8448</id>
      <timestamp>2007-03-11T18:19:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Singularity~cswikibooks</username>
        <id>149</id>
      </contributor>
      <comment>init</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="22" xml:space="preserve">[[Kategorie:Historie]]</text>
      <sha1>00sfv9e6kyaldcij5im0nrfrgbue0h7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Rodina ve starém Římě</title>
    <ns>14</ns>
    <id>3105</id>
    <revision>
      <id>8491</id>
      <timestamp>2007-03-11T19:03:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Zirland</username>
        <id>36</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="22" xml:space="preserve">[[Kategorie:Historie]]</text>
      <sha1>00sfv9e6kyaldcij5im0nrfrgbue0h7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Světové dějiny</title>
    <ns>14</ns>
    <id>3108</id>
    <revision>
      <id>30476</id>
      <parentid>16737</parentid>
      <timestamp>2015-11-02T11:39:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Odstranění interwiki z Wikidat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="22" xml:space="preserve">[[Kategorie:Historie]]</text>
      <sha1>00sfv9e6kyaldcij5im0nrfrgbue0h7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:apt-get</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3118</id>
    <redirect title="Apt" />
    <revision>
      <id>8681</id>
      <parentid>8679</parentid>
      <timestamp>2007-03-13T12:07:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrováno na [[Apt#apt-get]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="25" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Apt#apt-get]]</text>
      <sha1>g91g75sksn7urye0zwqo9yt6cx9vz6m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Linux:user</title>
    <ns>10</ns>
    <id>3119</id>
    <revision>
      <id>30959</id>
      <parentid>23319</parentid>
      <timestamp>2016-02-21T00:07:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace zatím do obecné</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="200" xml:space="preserve">&lt;span style=&quot;color:blue;&quot;&gt;user&lt;/span&gt;@&lt;span style=&quot;color:green;&quot;&gt;stroj:~$&lt;/span&gt; &lt;noinclude&gt;

== Popis ==

Šablona pro barevnou syntaxi - user

[[Kategorie:Šablony:(vše)|{{PAGENAME}}]]
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>a2h8uvyggse9gae4dd3hm805i5lk1mm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Linux:root</title>
    <ns>10</ns>
    <id>3120</id>
    <revision>
      <id>30961</id>
      <parentid>23318</parentid>
      <timestamp>2016-02-22T00:17:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace zatím do obecné</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="199" xml:space="preserve">&lt;span style=&quot;color:red;&quot;&gt;root&lt;/span&gt;@&lt;span style=&quot;color:green;&quot;&gt;stroj:~#&lt;/span&gt; &lt;noinclude&gt;

== Popis ==

Šablona pro barevnou syntaxi - root

[[Kategorie:Šablony:(vše)|{{PAGENAME}}]]
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>jpfm3fuh1497zodrougsim5itkcs331</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:gpg</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3121</id>
    <redirect title="Gpg" />
    <revision>
      <id>16369</id>
      <parentid>16368</parentid>
      <timestamp>2009-03-21T14:24:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Gpg]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="17" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Gpg]]</text>
      <sha1>8rckswk8zvgy0ozv7jfyswngkxqm3gt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:apt-show-versions</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3122</id>
    <redirect title="Apt" />
    <revision>
      <id>8651</id>
      <timestamp>2007-03-12T16:32:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrováno na [[Apt#apt-show-versions]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="53" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Apt#apt-show-versions|apt-show-versions]]</text>
      <sha1>6wbd7yb0i2d28u2osiinv4svy552nzn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:grep</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3123</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17399</id>
      <parentid>9947</parentid>
      <timestamp>2009-04-24T07:34:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Vyhledávání]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="67" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Vyhledávání]]</text>
      <sha1>s12yrrsen27zkfweybk87fsi6ssg10z</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:apt-ftparchive</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3124</id>
    <redirect title="Apt" />
    <revision>
      <id>8690</id>
      <parentid>8688</parentid>
      <timestamp>2007-03-13T12:13:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrováno na [[Apt#apt-ftparchive]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="32" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Apt#apt-ftparchive]]</text>
      <sha1>jc65solb1z99csfi1a6senbpzj3d0kc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:find</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3125</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17400</id>
      <parentid>9946</parentid>
      <timestamp>2009-04-24T07:34:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Vyhledávání]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="67" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Vyhledávání]]</text>
      <sha1>s12yrrsen27zkfweybk87fsi6ssg10z</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:Vyhledávání</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3130</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17405</id>
      <parentid>17258</parentid>
      <timestamp>2009-04-24T07:36:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Vyhledávání]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="67" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Vyhledávání]]</text>
      <sha1>s12yrrsen27zkfweybk87fsi6ssg10z</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Válečná</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3136</id>
    <revision>
      <id>35239</id>
      <parentid>29688</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1518" xml:space="preserve">''Tato hra znázorňuje bitvu, ve které jsou bojovníci padlí v první linii nahrazováni zálohami ze zadních řad.''

* '''Počet hráčů:''' 1
* '''Karty:''' francouzské - 52 listů
* '''Cíl hry:''' Seskupení karet v šesti liniích zahájí boj, ve kterém v prvé řadě padnou bojovníci - dvě stejné hodnoty karet. Padlí bojovníci jsou ihned nahrazeni ze zálohy. Boj stále pokračuje vyřazováním dvojic, až do úplného odstranění všech bojovníků ze stolu.

== Základní sestava ==
Po zamíchání karet vyložíme na stůl, zleva doprava lícem vzhůru, 48 karet do 6 řad po 8 listech. Při pokládání sledujeme, aby se v žádné svislé řadě neobjevily stejné hodnoty. Dojde-li k tomu, duplicitní kartu vrátíme dospod balíčku a nahradíme novou kartou zvrchu. V ruce nám zůstanou čtyři listy sloužící jako záloha.

== Pravidla hry ==
Střetnou-li se v první linii dvě karty stejné hodnoty (tj. jsou vedle sebe),pak jsou vyřazeny ze hry. Uvolněná místa jsou obsazena jednotkami ze záložních řad. Karty se posouvají o řadu víš na uvolněné místo. Jestliže v první řadě není žádná dvojice hledáme v záloze (čtyři karty v ruce) a k některé kartě dosadíme souhlasnou a dvojici vyřadíme.

Tímto způsobem pokračujeme až do úplného skončení boje - tj. vyřazení všech karet.

== Podívejte se také na ==
* [[../Monte Carlo/]]

{{DEFAULTSORT:Válečná}}
[[Kategorie:Klasické karetní hry]]
[[Kategorie:Hry pro jednoho hráče]]</text>
      <sha1>6vomy0ug20fr3tlfe5zkv7v1iao76ic</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Hra Marie Antoinetty</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3137</id>
    <revision>
      <id>16164</id>
      <parentid>14941</parentid>
      <timestamp>2009-03-17T14:12:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+ související stránky</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1246" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 1
* '''Karty :''' francouzské - 32 listů
* '''Cíl hry :''' Přemístit karty tak, aby v každé řadě byla jedna barva srovnaná vzestupně od sedmičky po eso (1.řada - kříže, 2.řada - piky, 3.řada - kára, 4.řada - srdce).

== Základní sestava ==
Karty se zamíchají a rozdají do čtyř řad po osmi kartách a to rubem navrch.

== Pravidla hry ==
Hráč vezme kteroukoliv kartu, podívá se na její hodnotu a umístí jí na její místo (např. piková devítka patří do druhé řady a třetího sloupce). Než tak učiníme vezmeme kartu, která na místě prvně otočené karty leží. Tu vzápětí po umístění té první otočíme a opět umístíme na její správné místo. Tak postupujeme stále dokola, dokud se nám nepodaří všechny karty umístit na správná místa (a tím i vyhrát tuto hru), nebo dokud neotočíme takovou kartu, která patří na volné místo. V takovém případě hra skončí neúspěchem, neboť již nemáme další kartu, kterou bychom mohli přesunout.

== Související stránky ==
* [[../Pasiáns/]]
* [[../../Hry pro jednoho hráče/]]

{{DEFAULTSORT:Hra Marie Antoinetty}}
[[Kategorie:Klasické karetní hry]]
[[Kategorie:Hry pro jednoho hráče]]</text>
      <sha1>7ys8f8srlqsonj9r0wvx8q57xbw8c38</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Symbolická</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3138</id>
    <revision>
      <id>35231</id>
      <parentid>14948</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1919" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 1
* '''Karty:''' francouzské - 104 listy
* '''Cíl hry:''' Na esech vytvořit úplné vzestupné sekvence v barvě.

== Základní sestava ==
Z promíchaných karet položíme na stůl postupně rubem navrch 11 karet. Na tuto řadu položíme ještě tři řady, přičemž poslední položíme lícem navrch. Je-li mezi odkrytými kartami eso, umístíme jej do esového základu, který založíme nad pomocnými kartami.

== Pravidla hry ==
Na základních kartách stavíme sledy ihned, jakmile se naskytne příležitost, tedy již výběrem z jedenácti otočených pomocných karet. Na uvolněné místo po odebrané kartě se nepřikládá list z talónu, ale otočí se list který je na tomto místě otočen rubem navrch. S posledními odkrytými kartami je možné manipulovat tak, že je přemístíme na jinou kartu. Ta však musí být jiné barvy a její hodnota musí být o jedna nižší nebo o jedna vyšší.

V případě, že přesun karet na stole není možný, přichází na řadu talón. Otáčíme list za listem, přičemž z otočeným listem talónu můžeme manipulovat podle výše popsaných pravidel. Nelze-li otočený list dle pravidel přiložit, odloží se na stůl lícem navrch. Další nevhodné karty talónu se přikládají na takto odloženou kartu, a v případě, že se naskytne příležitost, je možné zahrát vrchní kartu tohoto balíčku. V případě že se uvolní některý ze sloupců základního obrazce, smíme na toto místo přiložit kartu z talónu, nebo vrchní kartu z odkládacího balíčku.

Talón smí být probrán pouze jedenkrát. Odložené karty musí být úplně rozebrány a zařazeny do obrazce, který se stále rozebírá, až nakonec zůstane jen osm úplných sekvencí v barvě, ukončených králem

{{DEFAULTSORT:Symbolická}}
[[Kategorie:Klasické karetní hry]]
[[Kategorie:Hry pro jednoho hráče]]</text>
      <sha1>83murlwrsuxlac79eghw2c2rvt7vhsp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Autobus</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3139</id>
    <revision>
      <id>35163</id>
      <parentid>21781</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1333" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů :''' 2 až 10
* '''Druh karet :''' 2× francouzské - 108 listů (4× žolík)
* '''Sled karet :''' A,2,3,4,5,6,7,8,9,10,J,Q,K,A,Joker (nahrazuje libovolnou kartu)
* '''Cíl hry :''' Hráči se snaží co nejdříve zbavit všech karet.

== Pravidla hry ==
Rozdávající rozdá všem hráčům stejný počet karet. Zbydou-li nějaké karty, položí se na stůl jako talón.

Bez ohledu na jakékoliv pořadí mohou hráči brát až do jeho rozebrání libovolný počet karet z talónu, nebo vykládat na stůl postupky alespoň tří karet jedné barvy, trojice či čtveřice karet stejné hodnoty. Po vyložení nejméně jedné postupky, nebo trojice či čtveřice lze přikládat odpovídající karty k již vyloženým. Stejně tak je možné brát si libovolně celé skupiny karet, nebo jednotlivé karty (ty jen za předpokladu, že ve skupině karet zůstanou nejméně tři, v případě sekvence po sobě jdoucí karty). Žolíka je možné použít jako libovolnou kartu. Sehrávka končí, když se jeden z hráčů zbavil všech karet.

Hráči, kterým zbyly karty, si za každou z nich připočítají jeden trestný bod. Celkovým vítězem se stává ten hráč, který po předem stanoveném počtu her nasbíral nejméně trestných bodů.

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Autobus]]</text>
      <sha1>i12mktovlg3ikcwvpky62c3ljnn03e2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Sizette</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3140</id>
    <revision>
      <id>35224</id>
      <parentid>15040</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="849" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů :''' 6
* '''Druh karet :''' francouzské - 36 listů
* '''Hodnoty :''' 6,7,8,9,10,J,Q,K,A

== Pravidla hry ==
Nejdříve se hráči rozlosují. Ti co si vytáhnou tři nejvyšší karty hrají spolu proti druhé trojici. Spoluhráči sedí vedle sebe. Každý hráč dostane po šesti kartách. Poslední list hry udává trumfovou barvu.

Hru otevírá předák. Barva se ctí, nemá-li hráč příslušnou barvu v ruce, může buď trumfovat, nebo shodit libovolnou kartu. Trumfovat není povinností. Vítězí strana (trojice), která uhrála nejméně čtyři zdvihy. Uhraje-li každá strana tři zdvihy, hra je nerozhodná. Čtyři uhrané zdvihy jsou za 1 bod, pět za dva a šest uhraných zdvihů za 6 bodů). Celkovým vítězem se stává strana která uhraje 31 bodů.

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Sizette]]</text>
      <sha1>7m6fqy3zliw7wqfzxnrf7ymoqgi0789</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Napoleon</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3141</id>
    <revision>
      <id>35205</id>
      <parentid>14996</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1842" xml:space="preserve">''Hrála se hojně v 19. století a to především v Británii odkud hra pochází. Hrála se o vysoké částky, ale nejde o hru u které záleží jen na náhodě; umem lze výsledek výrazně ovlivnit. Název nese nejspíš po Napoleonovi III., který se po prohrané prusko-francouzské válce uchýlil do Velké Británie do exilu.''

* '''Počet hráčů :''' 2 až 3
* '''Druh karet :''' francouzské - 32 listů
* '''Hodnoty :''' 7,8,9,10,J,Q,K,A
* '''Cíl hry :''' Získat maximální počet zdvihů. Ideálem je uhrát dvojnásobně hodnoceného napoleona, představujícího pět zdvihů.

== Pravidla hry ==
Každý hráč obdrží pět karet, zbytek se položí na stůl jako talón. Pak se jeden hráč za druhým (předák začíná) zavazuje uhrát určitý počet zdvihů. Nejmenším závazkem může být jeden nebo dva zdvihy, maximem je tzv. napoleón - pět dosažitelných zdvihů. V průběhu dražby se závazky pochopitelně zvyšují a úlohu hlavního hráče získává ten, jehož nabídka je nejvyšší. V případě, že nebyl vydražen žádný závazek, stane se vítězem ten, kdo uhraje poslední zdvih. Po licitaci nastává druhá fáze hry, výměna karet. Každý hráč může odložit až tři ze svých listů a vzít si výměnou tři listy z talónu. Odkládat z ruky se musí před odkrytím talónových karet.

Po ohlášení trumfové barvy začíná hlavní hráč sehrávat. Barva se ctí nebo přebíjí trumfem, nižší karty se musí přebíjet vyššími. Z banku může hráč který vyhrál získat základní sázku za uhraný zdvih. Napoleón má dvojnásobnou hodnotu, tj. 10× základní sázku. Pakliže hráč neuhraje slíbený závazek, zaplatí za nesplněný zdvih 2× základní sázku a za napoleona 20× základní sázku.

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Napoleon]]</text>
      <sha1>fnqrwjbpr7suhbbcp59mmgc4w5omk18</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Stará panna</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3142</id>
    <revision>
      <id>35229</id>
      <parentid>27021</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1524" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů :''' 2 až 6
* '''Karty :''' německé nebo francouzské - 32 nebo 52 listů
* '''Hodnoty :''' A,(2,3,4,5,6),7,8,9,10,J,Q,K
* '''Cíl hry :''' Zbavit se co nejrychleji karet v ruce přikládáním na 4 esové základy na stole a na horní listy na balíčcích protihráčů.

== Pravidla hry ==
Karty se rovnoměrně rozdají mezi hráče, kteří je nechají ležet před sebou v balíčku rubem navrch. Pak otáčejí hráči jeden za druhým nejhornější list. Kdo má eso, pokládá je doprostřed stolu, další eso se klade vedle. Tímto způsobem vzniknou v průběhu hry uprostřed čtyři hromádky pro přikládání. Na esa se přikládají karty ve vzestupném sledu v příslušné barvě. Jestliže hráč, který je na řadě, nemůže otočenou kartu přiložit, položí ji lícem navrch vedle svého balíčku karet. Tato hromádka se stává jeho talónem. Po odehrání poslední karty v balíčku otočí talón rubem navrch a pokračuje dál ve hře dokud nepřiloží všechny karty.

Kromě přikládání na esové základy je možné přikládat svou svrchní kartu na kterýkoli balíček odhozených karet (talón) soupeřů a to jak ve vzestupném tak v sestupném sledu. I v tomto případě smíme přikládat jen kartu příslušné barvy. Každý může hrát a přikládat tak dlouho, dokud má vhodný list. Vítězí ten, kdo se první zbaví karet. Je možné hrát dokud nezůstane ve hře jen poslední hráč.

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Stará panna]]</text>
      <sha1>2s4zn3mrg3ks4kzn7rlypy344ryqz3k</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kondiční běh</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3143</id>
    <revision>
      <id>38395</id>
      <parentid>34949</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:29:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="449" xml:space="preserve">[[Soubor:Deptford London Marathon.jpg|náhled|300px|Londýnský maraton, &lt;br /&gt;příležitost pro vrcholové sportovce i rekreační běžce]]

Vítejte na stránkách, které Vám poradí jak běhat tak, aby Vám to bylo ku prospěchu a ne ke škodě :-)

* [[/Proč běhat/]]
* [[/Kde běhat/]]
* [[/Jak běhat/]]
* [[/Na co si dát pozor/]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Běh}}

[[Kategorie:Kondiční běh| ]]
[[Kategorie:Sport]]</text>
      <sha1>d235bsadwkusmbnwk7ja3sjff3a5yrm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kondiční běh/Na co si dát pozor</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3145</id>
    <revision>
      <id>34952</id>
      <parentid>18785</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:27:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3994" xml:space="preserve">Běh je sice vcelku bezpečný a nenáročný sport, i přesto s sebou přináší určitá úskalí na která je nutné dávat si pozor.

== Auta ==
Nejlepší způsob, jak se vyhnout případnému střetu s autem je běhat tam, kde žádná auta nejezdí. Jste-li okolnostmi nuceni běhat v místech s automobilovým provozem, držte se dvou zásad
# '''Běhejte po levé straně''', tj. proti směru jízdy vozidel. Přijíždějící auto tak zpravidla zavčasu uvidíte a v případě nutnosti budete mít čas uskočit například do příkopu.
# '''Buďte vidět!''' Používejte světlé, kontrastní oblečením, nejlépe s reflexními nášivkami. Vhodné je použít také připínací blikací světlo, které připevníte např. k rukávu pravé ruky (tj. té blíž k silnici).

== Opuštěná místa ==
Zejména ženám a dívkám se doporučuje, aby samotné neběhaly na opuštěných, potencionálně nebezpečných místech (nepříliš navštěvované parky, jejich odlehlé části, opuštěná místa poblíž vybydlených domů či hospod 4. cenové kategorie atp.).

Případným nepříjemnostem se dá nejlépe vyhnout běháním ve skupině či poblíž skupiny jiných běžců. Jste-li majiteli psa (obzvláště jedná-li se o nějaké větší plemeno), můžete běhat s ním a jestliže psa nevlastníte, můžete se vyzbrojit např. Kesrem (u něj je ovšem riziko, že ho případný útočník použije proti vám), nebo příručním alarmem (to je taková černá krabička, ze které trhnutím za provázek vytrhnete malý kolíček a dokud se ten nevrátí zpátky, tak to hrozně rámusí :-).

== Pády ==
Obzvláště běháte-li v neznámém terénu nebo v zimě, dobře se koukejte kam šlapete. Běháte přeci především pro radost a zdraví, tak je lepší občas trochu zpomalit, než pak ležet pár týdnů v nemocnici se zlomenou nohou.

== Psi ==
Objevuje se stále více míst, kde je povolen volný pohyb psů. Je sice pravda, že i na takovém místě majitel za psa plně zodpovídá, ale stejně je to pořád Vaše noha, které potenciálně může hrozit psí kousnutí. Psovi neutečete, jestliže tedy vidíte nebo slyšíte, že se k Vám blíží pes, jehož úmysly jsou nejisté, raději zastavte a otočte se čelem k němu. Pes dává najevo, že si chce hrát více nebo méně výrazným pohybem hlavy nahoru a dolů. Bývá tomu tak ve většině případů, přesto ale kontakt se psem nebývá úplně žádoucí. Často hra končí zabahněním běžce a zbytečným (a pro psa nepochopitelným) vyhubováním psovi ze strany pána.

Pokud se po vašem zastavení také zastaví, nastraží uši a obecně lze z jeho postoje a chování vycítit agresivitu, rozhodně nepokračujte dál v běhu a ''nepropadejte panice''. Případný útok z psí strany na dospělého člověka je pravděpodobně nebezpečnější pro samotného psa než pro člověka. Pes na vás nebude útočit, pokud mu k tomu nedáte skutečný důvod (vstup na cizí teritorium, konflikt s pánem, útočné chování vůči psovi). Obvykle stačí být vůči psovi netečný, nedat najevo strach a pokračovat chůzí ve svém směru.

== Snížená viditelnost ==
Za snížené viditelnosti běhejte pokud možno jen tam, kde to opravdu znáte. A rozhodně nezapomínejte na to nejdůležitější – '''být vidět''' a pořádně koukat na cestu.

== Zdravotní komplikace ==
Běh může být provázen celou řadou různých zdravotních komplikací. Naprostou většinu z nich si běžec zapříčiní sám, ať už přílišným zatěžováním organizmu, či nevhodným vybavením. Abyste mohli zdravotním komplikacím účinně předcházet, je dobré seznámit se s nimi.

Zde naleznete nejčastější zdravotní komplikace, rady jak jim předcházet a jak je léčit:
* [[Kondiční běh/Přehled častých zdravotních komplikací|Přehled častých zdravotních komplikací]]

[[Kategorie:Kondiční běh|Na co si dát pozor]]</text>
      <sha1>kfkake5xsgy8aj98rrkuby5xame09cl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kondiční běh/Jak běhat</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3146</id>
    <revision>
      <id>13294</id>
      <parentid>13273</parentid>
      <timestamp>2008-08-10T22:30:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Singularity~cswikibooks</username>
        <id>149</id>
      </contributor>
      <comment>sort</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="362" xml:space="preserve">* [[/Technika běhu/]]
* [[/Tréninkové metody/]]
** [[/Tréninkové metody/Souvislý rovnoměrný běh|Souvislý rovnoměrný běh]]
** [[/Tréninkové metody/Fartlekový běh|Fartlekový běh]]
** [[/Tréninkové metody/Intervalový běh|Intervalový běh]]
** [[/Tréninkové metody/Opakovaný běh|Opakovaný běh]]

[[Kategorie:Kondiční běh|Jak běhat]]</text>
      <sha1>rnx24x1flcbl6f1dtxp8pox6hotf0i8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kondiční běh/Jak běhat/Tréninkové metody</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3147</id>
    <revision>
      <id>34950</id>
      <parentid>13297</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:27:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1099" xml:space="preserve">Můžeme říct, že kondiční běh je mezistupněm mezi ''během pro radost'' a ''během závodním''. Jako takový si již vyžaduje sofistikovanější přístup a tréninkové metody. Ty jsou čtyři, a v rámci dlouhodobého zlepšování své kondice je samozřejmě můžete kombinovat:

* [[/Souvislý rovnoměrný běh/]]
* [[/Fartlekový běh/]]
* [[/Intervalový běh/]]
* [[/Opakovaný běh/]]

Ať už si zvolíte kteroukoliv z nich, nebo rozhodneme-li se je kombinovat, pro úspěšné a dlouhodobé zlepšení Vaší kondice je důležité řídit se ještě následujícími zásadami

* ''Běhejte pravidelně'' - je dobré běhat tak 3-4× týdně.
* ''Zátěž zvyšujte postupně'' - to, že jste si vytkli za cíl uběhnout maraton nutně neznamená, že byste ho museli uběhnout hned zítra :-)
* ''Všeho s mírou'' - běhejte tak, abyste únavu cítili, ne únavou padali na d...u :-)
* ''Vydržet'' - půjdete-li si zaběhat dnes a pak až za tři měsíce, Vaše kondice se z dlouhodobého hlediska příliš nezlepší.

[[Kategorie:Kondiční běh|Tréninkové metody]]</text>
      <sha1>2y6udrryw3ludr0q728w27a9n7ezuv9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kondiční běh/Kde běhat</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3148</id>
    <revision>
      <id>38396</id>
      <parentid>18102</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:29:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="918" xml:space="preserve">K běhání volíme taková místa, kde se dostáváme do minimálního kontaktu s pro běh škodlivými vlivy. Škodlivými vlivy rozumíme hlavně prach, hluk a silniční provoz (ať už pro nebezpečí střetu, tak kvůli vdechování škodlivých emisí).
[[Soubor:Central Park jogging.jpg|náhled|vpravo]]
Ideálním místem pro běhání je [[/les|les]], ve větších městech pak lesoparky či alespoň parky. Není-li zbytí, můžeme samozřejmě běhat i v ulicích města, pokud možno v nepříliš frekventovaných (hlavně co se automobilového provozu týče) a alespoň s nějakou zelení. V místech, kde je volně dostupný můžeme běhat na běžeckém oválu. S ohledem na nerovnoměrné zatížení páteře a z toho plynoucí zdravotní [[Kondiční běh/Na co si dát pozor#Zdravotní komplikace|komplikace]] je nutné neběhat vždy jedním směrem.

[[Kategorie:Kondiční běh|Kde běhat]]</text>
      <sha1>b40w053wngfrihrewqa1yeqdgh0f9pl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Větší bere</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3149</id>
    <revision>
      <id>37704</id>
      <parentid>35241</parentid>
      <timestamp>2018-11-09T22:11:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>752</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1218" xml:space="preserve">''Jedná se o velice jednoduchou dětskou přebíjecí hru. Variantou této hry, s odlišným způsobem přebíjení, je hra '''[[../Souboje|Souboje]]'''.''

* '''Jiný název:''' Válka
* '''Počet hráčů:''' 2
* '''Karty:''' francouzské - 52 listů
* '''Hodnoty:''' 2,3,4,5,6,7,8,9,10,J,Q,K,A
* '''Cíl hry:''' Získat všechny karty

== Pravidla hry ==
Karty se rozdají tak, aby každý z hráčů měl právě polovinu karet. Hráči položí své karty v balíčku rubem navrch před sebe.

Oba otočí vrchní kartu lícem navrch. Hráč, který otočil kartu vyšší hodnoty, vezme svoji i protivníkovu kartu a umístí si je dospod balíku. Poté oba hráči otočí další kartu a postup se opakuje. V případě, že otočí oba kartu stejné hodnoty, otočí ještě tři karty a třetí otočená karta rozhodne, kterému hráči připadnou všechny otočené karty. V případě, že třetí otočené karty jsou stejné hodnoty, postup se opakuje.

Vítězí hráč, který získá všechny karty.

== Varianty ==
V Polsku se hraje tak, že při shodě hráči neotáčí tři karty, ale vynesou jednu kartu skrytě a na ní jednu lícem navrch.

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Větší bere]]</text>
      <sha1>jls00z3k20s1opwbzd0zti6k106frfa</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Blackjack</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3150</id>
    <revision>
      <id>38452</id>
      <parentid>35168</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:30:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3415" xml:space="preserve">[[Soubor:Blackjack.jpg|náhled|Blackjack: A=11 + J=10 = 21]]
''Blackjack je nejpopulárnější hazardní hrou v mnoha kasinech. Původ hry není znám, hra je upravena z francouzské hry Ving-et-un, která se vyvinula z jiných karetních her.''
* '''Počet hráčů''': 2-8
* '''Druh karet :''' francouzské - 52 listů, někdy se používá víc balíčků.
* '''Hodnoty :''' A=1,2,3,4,5,6,7,8,9,10,J=10,Q=10,K=10,A=11
* '''Cíl hry :''' dosáhnout součtu hodnot karet, který se nejvíce blíží součtu 21 a přesahuje hodnotu karet bankéře.

== Pravidla hry ==
Krupiér stojí za okrouhlým stolem, který má sedm míst k sezení pro hráče, z nichž každý má vyhrazen prostor na své sázky. Karty se rozdávají zleva doprava z jednoho nebo i více balíčků karet.

Před zahájením rozdávání karet každý hráč umístí svou sázku do krabičky nebo vyznačeného místa na stole. Jestliže si hráč přeje a je dostatek místa, může současně hrát na dvou nebo i více hromádkách.

Poté co mají všichni vsazeno, rozdá krupiér každému hráči najednou dvě karty a jednu kartu bankéři. V kasinech kolem Nevady jsou karty obvykle rozdělovány lícem dolů, zatímco v londýnské variantě, která se hraje ve většině evropských kasin stejně jako na pobřeží Atlantiku, jsou karty rozdávány hráčům lícem nahoru. Základním rozdílem mezi těmito variantami je to, že v Nevadě obdrží krupiér jednu kartu lícem nahoru a jednu lícem dolů, kdežto v londýnské verzi vezme druhou kartu, až všichni ukončí své tahy.

Přestože se karty počítají stejně, je podstatný rozdíl ve způsobu hry. Nevadská varianta nabízí hráčům větší šance. Pokud je první kartou eso nebo 10, krupiér se vždy podívá na svou zakrytou kartu a jestliže má jednadvacet, ihned ji obrátí a tím hru ukončí. Pokud dostane eso nebo 10 krupiér v evropské variantě, hráči jsou nuceni soustředit se na své karty v nejistotě, co získá jako svou druhou kartu.

Hráč má čtyři možnosti jak hrát. Rozhoduje se mezi ''stand'' - přestat hrát (''pat''), ''hit'' - táhnout další kartu, ''split'' - rozdělit karty (jestliže první dvě karty mají stejnou hodnotu) a ''double'' - zdvojit sázku. Jestliže při tahu další karty hráč překročí součet 21, prohrává - ''bust'' (''trop'').

Tzv. klasický blackjack tvoří dvě karty - eso a král, dáma, kluk nebo 10. Hráči kteří získají blackjack, ihned otočí své karty a dostanou vyplacen 1 1/2 násobek své sázky. Jestliže krupiér získá blackjack současně s hráčem, sázka je ponechána, ovšem všichni ostatní prohrávají (včetně blackjacků zahraných třemi a více kartami). V některých kasinech platí pravidlo, že pokud krupiér ukáže jako první kartu eso, hráč, který má blackjack, si může vzít peníze přímo (vzdává se půlnásobku výhry), dříve než krupiér ukáže svoji druhou kartu.

'''Pozor!''' Dvě esa dávají součet 12 (11+1)!

== Podívejte se také na ==
* [[../Oko/]] - hospodská varianta této hry

== Reference ==
* {{Citace monografie
 | příjmení = Levezová
 | jméno = Belinda
 | titul = Kasino
 | vydavatel = Fortuna Print
 | místo = Praha
 | rok = 2004
 | isbn = 80-7321-132-7
 | strany = 58-69
}}

== Externí odkazy ==
* {{Commons|kategorie=Blackjack}}

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Blackjack]]</text>
      <sha1>erfmlpx54pmq4ls5vnzhqw6az0u3sl4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Kamerunský skat</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3151</id>
    <revision>
      <id>41101</id>
      <parentid>41099</parentid>
      <timestamp>2020-03-03T19:50:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze 41099 od uživatele [[Special:Contributions/2A00:1028:8D1A:4DBE:951F:4497:495F:B1B0|2A00:1028:8D1A:4DBE:951F:4497:495F:B1B0]] ([[User talk:2A00:1028:8D1A:4DBE:951F:4497:495F:B1B0|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="965" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 3
* '''Druh karet:''' francouzské - 32 nebo 52 listů
* '''Cíl hry:''' O prohrách či výhrách rozhoduje souhlas karet držených bankéřem a protihráči.

== Pravidla hry ==
Bankéř zamíchá karty a rozdá protihráčům po třech. Ty zůstávají vyložené na stole. Ze zbývajícího balíčku bankéř otáčí jednu kartu po druhé. Vynese-li kartu stejné hodnoty, jako karta některého z hráčů inkasuje od něj jednoduchý vklad. Po třetí shodě karet končí jedno kolo. V příštím kole, při obracení dalších karet, platí za každou shodu bankéř hráčům. Ve hře se pokračuje dokud není spotřebován celý balíček.

Vlastní-li kartu stejné hodnoty s vynesenou více hráčů platí/inkasují všichni. Je-li vynesena jako shodná karta, karta stejné hodnoty jako v tomto kole již vynesená, platí se dvojnásobek. Tři stejné trojnásobek.

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Kamerunský skat]]</text>
      <sha1>95l97tnsulbsoe6giwf94pc8aadz0t4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Sport</title>
    <ns>14</ns>
    <id>3152</id>
    <revision>
      <id>21215</id>
      <parentid>8749</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T18:44:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot změnil [[Kategorie:Základní kategorie]]→[[Kategorie:(vše)]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:(vše)]]</text>
      <sha1>n5semwpzpwrffimpthtnqusnisadvq8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Společnost</title>
    <ns>14</ns>
    <id>3153</id>
    <revision>
      <id>21214</id>
      <parentid>8755</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T18:44:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot změnil [[Kategorie:Základní kategorie]]→[[Kategorie:(vše)]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:(vše)]]</text>
      <sha1>n5semwpzpwrffimpthtnqusnisadvq8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Šibřiňky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3154</id>
    <revision>
      <id>36404</id>
      <parentid>35249</parentid>
      <timestamp>2018-05-29T10:06:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2674" xml:space="preserve">''Hra '''[[../Oh Hell/]]''' se objevila roku 1931 v New Yorku, kde byla považována za anglickou hru. V Anglii je ovšem tato hra zmiňována až mnohem později. Hra si brzy získala velkou oblibu a pod různými názvy a v různých obměnách se rozšířila do dalších zemí. V Čechách se tato hra objevila v 70. letech 20. stol. Velkou oblibu si získala mezi pražskými disidenty, kteří ji hráli v domnění, že se jedná o skutečný anglický '''[[../Whist/]]'''. Tato hra je též známa jako Socialistické závazky. Tento název vyplývá z toho, že poslední hráč nesmí dát takový závazek, který by v součtu se závazky ostatních hráčů dával celkový počet uhratelných zdvihů.''

* '''Počet hráčů :''' 3-7
* '''Druh karet :''' francouzské - 52 listů
* '''Hodnoty :''' 2,3,4,5,6,7,8,9,10,J,Q,K,A
* '''Cíl hry :''' Uhrát ohlášený počet zdvihů.

== Pravidla hry ==
Rozdávající hráč zamíchá karty a nechá je sejmout hráčem po levici. Karta naspodu sejmutého balíku určuje trumfovou barvu pro první sehrávku. Karty se pak složí tak, že sejmutý balík se umístí dospod. Pak hráč po pravici rozdávajícího znovu sejme a balík se složí jako prvně. V první sehrávce rozdá rozdávající hráč maximální počet karet, tak aby všichni hráči měli stejný počet karet. Zbylé karty se odloží stranou, tak aby nikdo nevěděl o jaké karty se jedná. V každé další hře se pak rozdává o jednu kartu (na hráče:-) méně. Zbylé karty se odloží, vrchní se otočí a udává trumfovou barvu. Hráči se v rozdávání karet střídají po směru hodinových ručiček.

Hráči jeden po druhém hlásí libovolný počet zdvihů, čímž se zavazují příslušný počet zdvihů během následné sehrávky uhrát. Poslední hráč (rozdávající) nesmí ohlásit takový závazek, který by v součtu se závazky ostatních hráčů dával celkový počet uhratelných zdvihů.
Musí se ctít barva a trumfovat. Nemusí se přebíjet nejvyšší nesená karta.

Kdo uhraje počet zdvihů, ke kterým se zavázal, připočte si 1 bod za každý uhraný zdvih + 10 bodů. Kdo neuhraje ohlášený závazek, odečte si bod za každý zdvih který mu do ohlášeného závazku chybí, nebo stejně tak za každý zdvih který uhrál nad závazek.

== Literatura ==
* {{Citace monografie
 | příjmení = Svoboda
 | jméno = Tomáš
 | spoluautoři = a kolektiv
 | titul = Oficiální pravidla karetních her
 | vydavatel = Eminent
 | místo = Praha
 | rok = 2002
 | isbn = 80-7281-116-9
 | kapitola = Skupina Oh Hell
 | strany = 69-70
}}

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Šibřiňky]]</text>
      <sha1>2bwcvop77d2ldlfq3oxwbqkpn7kzgnd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Bakerův solitér</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3155</id>
    <revision>
      <id>38451</id>
      <parentid>35165</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:30:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2294" xml:space="preserve">''Pravidla zaznamenal Martin Gardner. Naučil se hru od C. L. Bakera a sledoval její stopu až do dvacátých let, s největší pravděpodobností je však starší. Uplatňuje se při něm více než v jiných druzích pasiánsu hráčova strategická úvaha, schopnost promýšlet několik tahů dopředu. Na počítači se často můžete setkat s touto hrou pod názvem FreeCell.''

[[Soubor:Bakeruv_soliter_-_init.png|náhled|350px|Základní sestava]]
* '''Počet hráčů:''' 1
* '''Karty:''' francouzské - 52 listů
* '''Cíl hry:''' Na čtyřech esových základech vybudovat vzestupné sekvence v barvě.

== Základní sestava ==
Zamíchané karty se rozdají do sedmi řad lícovou stranou navrch. Prvních šest řad bude po osmi kartách a poslední řada bude mít jen čtyři karty. Karty v nižších řadách překrývají karty vyšších řad, ale vždy jen tak, aby bylo možné rozeznat hodnoty jednotlivých karet.

Vpravo nad touto sestavou budete budovat v průběhu hry vzestupné sekvence od esa po krále. Na levé straně pak potřebujete místo k odložení čtyř karet a to jednotlivě vedle sebe.

== Pravidla hry ==
[[Soubor:Freecel kde.png|náhled|350px|Rozehraná hra]]
Postupným přemisťováním karet se snažíte uvolnit esa, která pak smíte odložit nad sestavu a postupným uvolněním a odkládáním následných vyšších hodnot na nich vybudovat vzestupné sekvence zakončené králi. Manipulace s kartami má však svá pevná pravidla.
* Volnou kartu (tj. kartu, která není zakryta jinou kartou) smím přemístit na jinou volnou kartu, která však musí být odlišné barvy (černá/červená) a o jedna vyšší hodnoty. Je-li to možné, mohu kartu umístit na esový základ (je-li ovšem o jedna vyšší hodnoty a stejné barvy jako vrchní karta na esovém základu).
* Jestliže hra vázne, je možné až čtyři karty dát dočasně stranou. Dočasně odložené karty pak ve vhodnou chvíli začleníme do budovaných sekvencí, případně je vyřadíme na esový základ.

Hra končí vítězstvím, podaří-li se nám vyřadit všechny karty na esové základy.

== Odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=FreeCell}}

{{DEFAULTSORT:Bakerův solitér}}
[[Kategorie:Klasické karetní hry]]
[[Kategorie:Hry pro jednoho hráče]]</text>
      <sha1>9xq0d12za4t21ti4ce1ko3ocdy8le91</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Turecký med</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3156</id>
    <revision>
      <id>14949</id>
      <parentid>14849</parentid>
      <timestamp>2009-01-27T16:00:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>rekat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="716" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 1
* '''Karty:''' francouzské - 52 listy
* '''Cíl hry:''' Vyřadit všechny karty ze hry.

== Průběh hry ==
Zamíchané karty se rozdají na 13 hromádek v řadě. Na každou hromádku přijdou čtyři karty. Karty se rozdávají rubovou stranou navrch, pouze poslední řada lícovou.

Jsou-li mezi otočenými kartami dvě stejné hodnoty, vyřadí se. Odkryté karty s rubovou stranou navrch, se otočí lícem nahoru. Ve hře pokračujeme tak dlouho, dokud jsme schopni vyřazovat dvojice karet se stejnou hodnotou.

Pasiáns je vyhraná, jestliže jsme vyřadili všechny karty.

{{DEFAULTSORT:Turecký med}}
[[Kategorie:Klasické karetní hry]]
[[Kategorie:Hry pro jednoho hráče]]</text>
      <sha1>jqmzfayq5hjjhki56rdk9hxpu8sna86</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Harfa</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3157</id>
    <revision>
      <id>35186</id>
      <parentid>16159</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1216" xml:space="preserve">* '''Jiné názvy:''' Anežčina patience
* '''Počet hráčů:''' 1
* '''Karty:''' francouzské - 52 listů
* '''Cíl hry:''' Na esovém základu vystavět barevné sekvence ve vzestupném sledu od esa po krále, za pomoci 28 karet, rozložených v 7 pomocných hromádkách na stole.

== Základní sestava ==
Karty zamícháme a začneme klást sedm pomocných hromádek od leva do prava. Každá další řada je o jednu kratší než předcházející.

== Pravidla hry ==
Na pomocných kartách se mohou stavět sestupné sekvence ve střídavých barvách (červená-černá) jak z karet volných k manipulaci tak i z talónu. Talón se otáčí vždy, jakmile je postup na pomocných kartách zastaven.

Nad harfou se v průběhu hry vytvoří esový základ. Na něm se staví vzestupné sekvence v barvě. Vrchní list z esového základu můžeme vrátit zpět na pomocné karty, pakliže nám to umožní řešit další postup vykládání.

Pasiáns je vyhrána, jestliže se nám podaří dostat všechny karty na esové základy.

== Související stránky ==
* [[../Aeolova harfa/]]
* [[../Pasiáns/]]

{{DEFAULTSORT:Harfa}}
[[Kategorie:Klasické karetní hry]]
[[Kategorie:Hry pro jednoho hráče]]</text>
      <sha1>1ofwg09ie2paqz9xe5oi62f3bax9j62</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Praktická elektronika/RLC obvody</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3159</id>
    <revision>
      <id>38492</id>
      <parentid>35328</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:30:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2584" xml:space="preserve">== Impedance ==

V [[Praktická elektronika/Lineární součástky|kapitole o rezistorech, cívkách a kondenzátorech]] jsme zavedli pojmy:
* '''odpor a rezistivita R''' - popisující vztah proudu a napětí '''u rezistoru''', kdy je u střídavých obvodů napětí a proud ve fázi a
* '''reaktance X''' - popisující vztah proudu a napětí ve střídavých obvodech '''u cívky a kondenzátoru''', kde mají proud a napětí vzájemný fázový posuv 90°.

[[Soubor:Imaginarynumber2.PNG|rám|vpravo|Komplexní čísla je možné vyjádřit jako součet reálné a imaginární části nebo jako velikost a úhel]]

Pro snazší počítání tyto pojmy rafinovaně sloučíme do celkového pojmu '''impedance''', který bude charakterizovat vztah střídavého napětí a proudu, '''jednak co se týká velikosti, ale také fázového posuvu'''. Jako matematický aparát se tu nabízejí komplexní čísla. Reálná část komplexního čísla vyjadřuje rezistivitu, imaginární reaktanci. Při výpočtech budeme s impedancí ve střídavých obvodech zacházet podobně jako s odporem. Jen vypočty budou složitější, protože se bude jednat o komplexní čísla.

{{Poznámka|Budeme k tomu potřebovat znalost [[w:komplexní číslo|komplexních čísel]]. Není to žádná magie, setká se s nimi každý středoškolák. V podstatě jde o to, že osu reálných čísel rozšíříme o další rozměr - vznikne tak ''rovina komplexních čísel''.

Každé komplexní číslo jde vyjádřit dvěma způsoby:
* jako součet reálné ''Re A'' a imaginární části ''j . Im A''. Zde je ''j'' imaginární jednotka, která je rovna &lt;math&gt;\sqrt{-1}&lt;/math&gt;. 
* jako velikost &lt;math&gt;|A| = \sqrt{(Re A)^2 + (Im A)^2}&lt;/math&gt; a úhel &lt;math&gt;\Theta = arctg \frac{Im A}{Re A}&lt;/math&gt;}}

{{Příklad|1=Jak s komplexními čísly počítat? Snadno! Nechť A a B jsou libovolná komplexní čísla. Můžeme je vyjádřit jako A = a+''j''.c a B=b+''j''.d, kde a, b, c, d jsou normální, reálná čísla.

*Součet: &lt;math&gt;A + B = a+b + j . (c+d)&lt;/math&gt;
*Součin: &lt;math&gt;AB = [a+jc] . [b+jd] = ab + j^2cd + jcb + jad = ab - cd + j(cb + ad)&lt;/math&gt;}}

Impedance:
* '''Z = R + jωL''' obvodu skládajícího se z rezistoru a cívky
* '''Z = R + 1/(jωC) = R - j/(ωC)''' obvodu skládajícího se z rezistoru a kondenzátoru.

=== Fázory ===
[[Soubor:Phasor.svg]]


=== Výpočet proudu ===

=== Výpočet napětí ===

== Sériové RLC obvody ==

== Paralelní RLC obvody ==

== Jalový proud ==


== Impedanční přizpůsobení ==

[[Kategorie:Praktická elektronika|RLC obvody]]</text>
      <sha1>n7ogwnz30xpplbzg2f9snamlrg0u4ip</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Hry s tužkou a papírem</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3160</id>
    <revision>
      <id>39342</id>
      <parentid>39339</parentid>
      <timestamp>2019-03-31T07:40:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze 39339 od uživatele [[Special:Contributions/Deniska wole|Deniska wole]] ([[User talk:Deniska wole|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2509" xml:space="preserve">[[Soubor:Ahoracado (juego) - 2.gif|náhled|220px|Oblíbená hra s hádáním slov je [[../Šibenice|šibenice]]]]
Vítejte na stránkách knihy, která Vás seznámí s množstvím her, u kterých si vystačíte převážně jen s&amp;nbsp;tužkou&amp;nbsp;a&amp;nbsp;papírem.

== Hry ==
=== Hry se zabíráním území ===
Jedná se o hry, ve kterých je cílem získat co největší podíl na vymezeném území.

* [[../Boj o nový světadíl/]]
* [[../Diamant/]]
* [[../Kolo štěstí/]]
* [[../Londýn/]]
* [[../Ostrov/]]
* [[../Ostřelování/]]
* [[../Židi/]]

=== Poziční blokovací hry ===
Jedná se o hry, ve kterých je cílem přivést protivníka do situace, kdy není schopen zahrát regulérní tah.

* [[../Bloky/]]
* [[../Bruselské výhonky/]]
* [[../Dlouhý had/]]
* [[../Engel/]]
* [[../Had/]]
* [[../Tetrachrom/]]
* [[../Výhonky/]]
* [[../Vypalování stařin/]]
* [[../Zdi/]]

=== Spojovací hry ===
Jedná se o hry, ve kterých je cílem spojit protilehlé strany či rohy hracího pole.

* [[../Blackova topologika/]]
* [[../Brigita/]]
* [[../Hokej/]]
* [[../Most/]]
* [[../Poligon/]]
* [[../Provincie/]]
* [[../Twixt/]]

=== Hry s obrazcem ===
Jedná se o hry, ve kterých je cílem vytvořit určitý obrazec či uskupení značek.

* [[../Divoké kočky/]]
* [[../Piškvorky/]]
* [[../Škrtání řad/]]
* [[../Škvor/]]

=== Hry s hledáním ===
Jedná se o hry, ve kterých je cílem odhalit pozici značek protivníka, nebo projít neznámým bludištěm.

* [[../Anglický labyrint/]]
* [[../Black box/]]
* [[../Číselný had/]]
* [[../Čísílko/]]
* [[../Francouzko-pruský labyrint/]]
* [[../Lodě/]]
* [[../Lov na vzteklou lišku/]]
* [[../Minové pole/]]
* [[../Mlha nad mořem/]]

=== Slovní hry ===
Jedná se o hry, ve kterých je cílem tvořit, hádat či jinak pracovat se slovy.

* [[../Absurdní věty/]]
* [[../Aliterace/]]
* [[../Definice/]]
* [[../Jádro/]]
* [[../Mateřídouška/]]
* [[../Mišmaš/]]
* [[../Překládaná/]]
* [[../Sedmihlásek/]]
* [[../Slova/]]
* [[../Šibenice/]]
* [[../Výprodej písmen/]]
* [[../Země, město/]]
* [[../Země, město jako akrostich/]]

== Literatura ==
* Andrea Angiolino: ''Hry s čtverečkovaným papírem a tužkou'', Portál, Praha 2000, ISBN 80-7178-392-7
* Miloš Zapletal: ''Hry v klubovně, Velká encyklopedie her (2)'', Leprez, Praha 1996, ISBN 80-901826-9-0
* František Holý, Martin Holý: ''Hry na přírodu a s přírodou'', Mladá Fronta, Praha 1986

[[Kategorie:Hry]]
[[Kategorie:Hry s tužkou a papírem|*]]</text>
      <sha1>e9hu3b7zoryw0buft3hpcf966z6o915</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Brigita</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3161</id>
    <revision>
      <id>38442</id>
      <parentid>35135</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:29:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1551" xml:space="preserve">[[Soubor:Esempio bridgit.png|náhled|Hra skončila vítězstvím červeného]]

* '''Autor:''' David Gale
* '''Jiné názvy:''' Bird Cage, Bridg-it, Gale, Hra profesora Galeho
* '''Počet hráčů:''' 2
* '''Cíl hry:''' Spojit protilehlé strany plánu souvislou čárou.

== Hrací potřeby ==
* Čtverečkovaný (není nezbytně nutné) papír
* Dvě tužky, každou jiné barvy

== Pravidla hry ==
Před samotnou hrou je potřeba připravit si hrací pole. Může být i větší než to na obrázku, vždy se však musí jednat o čtverec.

[[Soubor:Esempio bridgit campo.png|150px]]

Cílem červeného hráče je propojit levou stranu s pravou, cílem černého horní stranu se spodní. Hráč, který je na tahu spojí čarou dva své svisle nebo vodorovně, ne diagonálně sousedící body. Nesmí však spojit body oddělené od sebe protivníkovou čárou.

V tazích se hráči pravidelně střídají. Hráč, který jako první spojí své protilehlé strany souvislou čárou, zvítězil.

== Odkazy ==

=== Literatura ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Angiolino
 | jméno = Andrea
 | odkaz na autora = ../Autoři/Andrea Angiolino
 | titul = HRY s čtverečkovaným papírem atužkou
 | vydavatel = Portál
 | místo = Praha
 | rok = 2000
 | strany = 28-29 a 127
 | isbn = 80-7178-392-7
}}

{{Navigace|../Blackova topologika/|../Hokej/|LavenderBlush|Violet|title=[[../Hry s tužkou a papírem/]]}}

{{DEFAULTSORT:Bridgita}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Hry pro 2 hráče]]
[[Kategorie:Hry s tužkou a papírem]]</text>
      <sha1>tamety660r1w2ge265y2l5g597x2qml</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Bloky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3162</id>
    <revision>
      <id>38441</id>
      <parentid>35134</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:29:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1089" xml:space="preserve">[[Soubor:Bloky.png|náhled|rozehraná hra]]
* '''Jiné názvy:''' Playing Last
* '''Počet hráčů:''' 2
* '''Cíl hry:''' Zabránit protihráči v dalším tahu.

== Hrací potřeby ==
* čtverečkovaný papír
* 2 tužky rozdílné barvy (stačí i jedna a tahy odlišovat šrafováním)

== Pravidla hry ==
Na papíře vyznačíme hrací pole 7×7 polí. Hráči se pravidelně střídají ve vybarvování vždy právě dvou, svisle či vodorovně přiléhajících, doposud neobarvených čtverečků. Hráč, který nemůže provést tah, prohrál.

== Odkazy ==
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Angiolino
 | jméno = Andrea
 | odkaz na autora = ../Autoři/Andrea Angiolino
 | titul = HRY s čtverečkovaným papírem atužkou
 | vydavatel = Portál
 | místo = Praha
 | rok = 2000
 | strany = 21
 | isbn = 80-7178-392-7
}}


{{Navigace|../Židi/|../Bruselské výhonky/|LavenderBlush|Violet|title=[[../Hry s tužkou a papírem/]]}}

{{DEFAULTSORT:Bloky}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Hry pro 2 hráče]]
[[Kategorie:Hry s tužkou a papírem]]</text>
      <sha1>q43qz0065zwfip604iho6006mynk0ch</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Hry s tužkou a papírem</title>
    <ns>14</ns>
    <id>3163</id>
    <revision>
      <id>8780</id>
      <timestamp>2007-03-18T12:21:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>nová kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="17" xml:space="preserve">[[Kategorie:Hry]]</text>
      <sha1>k54q2m5lqyw6os28t7cyzcfot995qg5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Divoké kočky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3164</id>
    <revision>
      <id>35144</id>
      <parentid>24584</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1908" xml:space="preserve">''Jedná se o variaci na [[../Piškvorky|piškvorky]] se zajímavým náhodným prvkem''

* '''Počet hráčů:''' 2
* '''Cíl hry:''' Vytvořit řadu čtyř svých symbolů.

== Hrací potřeby ==
* čtverečkovaný papír na hrací pole
* dva papíry k zapisování tahů
* dvě tužky (mohou psát stejnou barvou)

== Pravidla hry ==
Na čtverečkovaném papíře vyznačíme hrací pole 5×5. Řádky označíme po straně čísly 1 až 5, sloupce písmeny A až E.

Oba hráči napíší na svůj lístek souřadnice libovolného volného pole. Poté si naráz lístky ukáží. Jestliže každý hráč napsal jiné souřadnice, hráči si do zvoleného políčka zapíší svoji značku. V opačném případě došlo k tzv. ''patu'' a hráči vyjdou naprázdno. V následujícím tahu pak musí zvolit jiné políčko.

Jestliže jeden z hráčů vytvořil trojici, musí ohlásit protihráči souřadnice výherních políček. Jestliže je takové políčko jediné, hráč s trojicí na něj nesmí hrát, naopak jeho protivník musí. Je-li výherních políček více, hráči musí zvolit některé z nich.

Hráč, který vytvoří řadu čtyř svých značek, vyhrál. Hra končí remízou když ani jeden z hráčů není schopen vytvořit čtveřici, oba hráči vytvořili čtveřici ve stejném tahu, nebo když tři tahy bezprostředně po sobě skončily patem.

== Literatura ==
* {{Citace monografie
 | příjmení = Angiolino
 | jméno = Andrea
 | odkaz na autora = ../Autoři/Andrea Angiolino
 | titul = Hry s čtverečkovaným papírem a tužkou
 | vydavatel = Portál
 | místo = Praha
 | rok = 2000
 | isbn = 80-7178-392-7
 | strany = 298-301
}}


{{Navigace|../Twixt/|../Piškvorky/|LavenderBlush|Violet|title=[[../Hry s tužkou a papírem/]]}}

{{DEFAULTSORT:Divoké kočky}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Hry pro 2 hráče]]
[[Kategorie:Hry s tužkou a papírem]]</text>
      <sha1>i7c2cbc2zhv4u0erdrlu5qin7rvwji0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Ostřelování</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3165</id>
    <revision>
      <id>23782</id>
      <parentid>15707</parentid>
      <timestamp>2013-01-07T09:48:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>[[Kategorie:Hry podle jména]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1527" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 2
* '''Cíl hry:''' Zabrat protihráči jeho území.

== Hrací potřeby ==
* Bílý papír
* Tužka
* Mince

== Pravidla hry ==
Papír se přeloží na polovinu a opět rozložený se položí na stůl mezi hráče. Čára překladu vymezuje strany hráčů. V závislosti na velikosti papíru a mince si hráči dohodnou počet území, které si obkreslením mince vyznačí na své straně papíru. Jejich umístění není nijak pevně dané, ale je lepší, když jsou rozmístěny rovnoměrně po ploše.

Hráč, který je na tahu, umístí minci na jedno ze svých území a cvrnknutím ji pošle na polovinu protihráče. Snaží se přitom zasáhnout některé z jeho území. Skončí-li mince na protivníkově straně tak, že zakrývá jakoukoliv doposud nezasaženou část některého z jeho území, obtáhne hráč část mince uvnitř území a zasaženou část po odebrání mince vybarví.

Hráči se v tazích pravidelně střídají. Z území, které již bylo celé zasažené a není už na něm ani malinký kousek nevybarveného území, není možné střílet. Hráč, který už nemá žádné nevybarvené území, prohrál.

== Podívejte se také na ==

{{Navigace|../Ostrov/|../Prasátko/|LavenderBlush|Violet|title=[[../Hry s mincemi/]]}}
{{Navigace|../Ostrov/|../Židi/|LavenderBlush|Violet|title=[[../Hry s tužkou a papírem/]]}}

{{DEFAULTSORT:Ostřelování}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Hry s mincemi]]
[[Kategorie:Hry s tužkou a papírem]]</text>
      <sha1>8qhyg7ncmfefurb7yng572s50a9t880</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Polština/Lekcja 1</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3167</id>
    <revision>
      <id>40750</id>
      <parentid>24162</parentid>
      <timestamp>2019-11-06T16:21:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Świętokrzyskie3</username>
        <id>7053</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1087" xml:space="preserve">V této lekci se podíváme na základní fráze, způsob tvoření sloves a přítomný čas.

== Text ==

=== Język polski ===

Witajcie w Polsce. Polska jest dużym państwem europejskim z ponad 38 milionami mieszkańców. Stolica nazywa się Warszawa.

=== Český překlad ===

Vítejte v Polsku. Polsko je velkým evropským státem s více nežli 38 mil. obyvatel. Hlavní město se jmenuje Varšava.

== Slovíčka a gramatika ==

=== Czasownik '''być''' (sloveso být) ===

'''Czas teraźniejszy''' - Přítomný čas
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! osoba || czasownik
|-
| ja || jestem
|-
| ty || jesteś
|-
| on, ona, ono || jest
|-
| my || jesteśmy
|-
| wy || jesteście
|-
| oni || są
|}

=== Zrádná slova ===

* ''stolica'' = hlavní město

=== Základní fráze ===

* ''Cześć'' = Ahoj
* ''Dzień dobry'' = Dobrý den
* ''Nazywam się Kasia.'' = Jmenuji se Katka.
* ''Jestem z Czech.'' = Jsem z Česka.
* ''Jestem z Polski.'' = Jsem z Polska.
* ''Do widzenia'' = Nashledanou

Povšimněte si, jak je syntakticky polština češtině podobná.

[[Kategorie:Polština|1]]</text>
      <sha1>0jk6jarxxub3zl7vj4wstquiwttg3xi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Polština/Lekcja 2</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3169</id>
    <revision>
      <id>35281</id>
      <parentid>32521</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:31:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2685" xml:space="preserve">== Text ==

=== Polski ===

'' '''Zakupy''' ''

''Gdy coś jest nam niezbędne albo gdy czegoś pragniemy i mamy pieniądze, to robimy zakupy. Na zakupy można pojechać samochodem albo autobusem czy też pociągiem, w przypadku gdy do sklepu mamy tylko kawałek drogi. Zakupy robimy w sklepie albo w centrum handlowym, bo tam jest dużo sklepów w jednym miejscu.''

''Pieniądze to zwykle monety i banknoty. Jeżeli nie mamy pieniędzy, możemy spytać przyjaciela czy nam pożyczy. Jeżeli mamy więcej niż osiemnaście lat, to możemy sobie kupić polską wódkę i papierosy. Nie możemy sobie kupić marihuany, bo handel z narkotykami jest w Polsce nielegalny.''

=== Český překlad ===

'''Nakupování'''

Pokud něco potřebujeme nebo po něčem toužíme a máme peníze, jdeme nakupovat. Na nákupy se dá jet autem, nebo autobusem, či vlakem, v případě že to máme daleko. Nakupujeme v obchodě, nebo v obchodním středisku, protože tam je více obchodů na jednom místě.

Peníze jsou obvykle mince a bankovky. Když nemáme peníze, můžeme se zeptat kamaráda, jestli nám půjčí. Pokud máme více než osmnáct let, můžeme si koupit polskou vodku a cigarety. Ale nemůžeme si koupit marihuanu, protože obchod s drogami je v Polsku nelegální.

== Slovíčka a gramatika ==

=== Zrádná slova v tomto textu ===

:''sklep'' = obchod
:''droga'' (&quot;kawałek drogi&quot;) = cesta, silnice
:''narkotyki'' = drogy

=== Další slova ===

:''papierosy'' = cigarety - v polštině sice je slovo ''cygaro'', ale to označuje něco jiného (doutník)
:''pragnienie'' (&quot;jeżeli czegoś pragniemy&quot;) = touha, ale také žízeň
:''bo'' - toto slovo se často nespisovně užívá na Ostravsku místo spisovného &quot;protože&quot;, avšak v polštině je toto slovo spisovné

=== Gramatika ===

V polštině je možno přidávat ke slovům předpony stejně jako v češtině. Polské ekvivalenty jsou:

:ne- = ''nie-'' (mamy pieniądze, nie mamy pieniędzy; można, nie można)
:nej- = ''naj-'' (najszybszy = nejrychlejší)

Skloňování se v polštině jmenuje ''odmiana przez przypadki'' a je zhruba stejné jako v češtině (7 pádů), jen s tím rozdílem, že pády jsou formálně v jiném pořadí.

:mianownik (kto? co?)
:dopełniacz (kogo? czego?)
:celownik (komu? czemu?)
:biernik (kogo? co?)
:narzędnik ([z] kim? [z] czym?)
:miejscownik (o kim? o czym?)
:wołacz (o!)

Příkladem tedy uveďme slova ''ojczyzna'' (vlast), ''pies'' (pes) a ''kot'' (kočka):

:''ojczyzna, ojczyzny, ojczyźnie, ojczyznę, ojczyzną, ojczyźnie, ojczyzno''
:''pies i kot, psa i kota, psu i kotu, psa i kota, psem i kotem, psie i kocie, psie! kocie!''

[[Kategorie:Polština|2]]</text>
      <sha1>stgboqf8k0wqnvh4yahtciwv0tehmtd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Polština/Dodatek A</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3170</id>
    <revision>
      <id>28564</id>
      <parentid>21817</parentid>
      <timestamp>2015-03-24T21:00:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>89.176.192.12</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1148" xml:space="preserve">Jako v každém jazyce i v polštině existují slova, která jsou tabu, obscéní, nevhodná a nepoužitelná ve společnosti. Avšak někteří lidé jimi přesto koření svůj projev.

Proto je zde krátky přehled nejfrekventovanějších tabuizovaných slov, roztříděný do několika skupin.

== Věci ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| gówno || exkrement (hovno)
|-
| dupa || pozadí (prdel)
|-
| chuj || mužské přirození (vulg. něco jako kokot)
|}

== Nadávky a jiná hanlivá označení ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| kutas || mužské přirození (méně vulg. čurák)
|-
| gnojek || hanlivé označení muže (hajzlík)
|-
| dziwka || žena se slabými mravními zásadami (děvka)
|}

== Označení pro sexuální činnosti ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| pierdzieć || prdět
|-
| pukać || mít pohlavní styk
|-
| ładować || mít pohlavní styk
|-
| dupczyć || mít pohlavní styk
|-
| bzykać || mít pohlavní styk (šoustat)
|-
| pukać w kakao || mít anální styk
|-
| walić konia || uspokojovat sám sebe (použitelné pouze pro muže - tj. onanovat)
|-
| robić loda || poskytovat orální sex
|}

[[Kategorie:Polština]]</text>
      <sha1>45gcqa7werwosbh9tb0d2akkrhh2sd1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Země, město</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3171</id>
    <revision>
      <id>35274</id>
      <parentid>27826</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:31:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2446" xml:space="preserve">* '''Jiné názvy:''' Město, jméno, zvíře, řeka; Město – moře – kuře – stavení; Přerušená abeceda; Země, město, řeka
* '''Počet hráčů:''' 2 a více
* '''Cíl hry:''' Vymyslet co nejrychleji slova ze zadaných oblastí od náhodně zvoleného písmene.

== Hrací potřeby ==
* Papír s předepsaným záhlavím k zapisování slov
* Tužka pro každého hráče

== Pravidla hry ==
Každý hráč si nejprve na papír nakreslí tabulku s patřičným počtem sloupců (ideální je 6 - 8), které nadepíše jednotlivými kategoriemi, např.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Země || Město || Řeka || Zvíře || Rostlina || Jméno || Věc
|-
| &amp;nbsp; || &amp;nbsp; || &amp;nbsp; || &amp;nbsp; || &amp;nbsp; || &amp;nbsp; || &amp;nbsp;
|-
| &amp;nbsp; || &amp;nbsp; || &amp;nbsp; || &amp;nbsp; || &amp;nbsp; || &amp;nbsp; || &amp;nbsp; 
|}

Pak se vybere písmeno. To se dělá tak, že jeden hráč si v duchu odříkává abecedu a druhý ho v určitou chvíli zastaví. Hráč odříkávající abecedu řekne poslední v duchu vyslovené písmenko nahlas a všichni se pustí do vymýšlení.

Každý se co nejrychleji snaží vyplnit do tabulky patřičná slova začínající zvoleným písmenkem. Kdo jako první vyplní všechny sloupce, řekne stop! Ostatní musí v tu chvíli přestat psát.

=== Bodování ===
Hráč, který ukončil kolo, předčítá jednotlivá slova, která zapsal do archu. Jestliže má stejné slovo někdo další, je takové slovo za 5 bodů. Nemá-li slovo nikdo další, je za 10 bodů. Jestliže hráč, který kolo ukončil, má z některého okruhu slovo jako jediný, obdrží za něj 15 bodů. Postupně se zkontrolují všechna slova všech hráčů.

Variantně se boduje tak, že hráč získává bod za unikátní slovo, tj. slovo, které vymyslel jen on.

== Odkazy ==
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Portmannová
 | jméno = Rosemarie
 | titul = Hry pro tvořivé myšlení
 | vydavatel = Portál
 | rok = 2004
 | kapitola = Země, město, řeka
 | strany = 105
 | isbn = 80-7178-876-7
}}

{{Navigace|../Výprodej písmen/|../Země, město jako akrostich/|LavenderBlush|Violet|title=[[../Slovní hry/]]}}
{{Navigace|../Výprodej písmen/|../Země, město jako akrostich/|LavenderBlush|Violet|title=[[../Hry s tužkou a papírem/]]}}

{{DEFAULTSORT:Země, město}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Hry pro menší skupiny]]
[[Kategorie:Hry s tužkou a papírem]]
[[Kategorie:Slovní hry]]</text>
      <sha1>lji0hswpkh4l36x5w1o687fig5ky3dc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Polština/Dodatek B</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3173</id>
    <revision>
      <id>44321</id>
      <parentid>43012</parentid>
      <timestamp>2021-07-29T11:34:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Mmh</username>
        <id>1116</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Externí odkazy */ překlep</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2914" xml:space="preserve">'''Falešní přátelé''' (ang. False friends) je označení pro dvojici slov nebo výrazů, které ve dvou jazycích znějí stejně nebo podobně, ale mají jiný význam.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Polsky
! Ekvivalent v češtině
! Česky
! Ekvivalent v polštině
|-
| borówka || brusinka || borůvka || czarna jagoda; borówka ''bot.'' 
|-
| czerstwy || starý, oschlý (o chlebu) || čerstvý || świeży
|-
| czerwiec || červen || červenec || lipiec
|-
| doba || den, 24 hodin || doba || czas, epok&lt;br /&gt;okres, trwanie
|-
| dywan || koberec || divan || kanapa
|-
| grad || krupobití || hrad || twierdza, fortesa
|-
| jagoda || bobule&lt;br /&gt;''lokální význam'' borůvka || jahoda || truskawka
|-
| kraj || země, stát || kraj || brzeg, skraj&lt;br /&gt;region administracyjny
|-
| krzesło || židle || křeslo || fotel
|-
| kurz || prach || kouř || dym
|-
| kwiecień || duben || květen || maj
|-
| list || dopis || list || arkusz&lt;br /&gt;liść 
|-
| matka || matka, samička || matka || matka&lt;br /&gt;nakrętka
|-
| mąż || manžel || muž || mężczyzna
|-
| mecz || zápas, utkání || meč || miecz
|-
| niedziela || neděle || neděle || niedziela&lt;br /&gt;tydzień
|-
| obchód || obchůzka&lt;br /&gt;oslava || obchod || sklep
|-
| owad || hmyz || ovád || bąk
|-
| para || pára&lt;br /&gt;dvojice || pára || para
|-
| pismo || písmo&lt;br /&gt;dokument || písmo || pismo
|-
| piwnica || sklep || pivnice || piwiarnia
|-
| płyn || tekutina || plyn || gaz
|-
| pokój || místnost&lt;br /&gt;mír || pokoj || pokój&lt;br /&gt;spokój
|-
| północ || půlnoc&lt;br /&gt;sever || půlnoc || północ
|-
| południe || poledne&lt;br /&gt;jih || poledne || południe
|-
| pościel || povlečení, lůžkoviny || postel || łóżko
|-
| powieść || román || pověst || reputacja, legenda
|-
| prosto || jednoduše&lt;br /&gt;přímo, rovně || prostě || prosto
|-
| rzecz || věc || řeč || mowa
|-
| sad || ovocný sad, štěpnice || sad || ogród
|-
| sklep || obchod || sklep || piwnica
|-
| słoweński || slovinský || slovenský || słowacki
|-
| stolica || hlavní město || stolice || krzesło&lt;br /&gt;kał, stolec
|-
| strona || strana || strana || strona&lt;br /&gt;partia
|-
| szukać || hledat || šukat || ''expr.'' pierdolić
|-
| sztuka || kus&lt;br /&gt;umění || štuk || tynek
|-
| wiec || shromáždění, schůze || věc || rzecz
|-
| wieść || zpráva || věc || rzecz
|-
| wróg || nepřítel || vrah || morderca
|-
| zachód || západ&lt;br /&gt;snaha, námaha || záchod || toaleta
|-
| zapach || vůně || zápach || smród
|-
| zawód || povolání&lt;br /&gt;zklamání || závod || zawody&lt;br /&gt;fabryka, zakład
|-
| zmęczony || unavený || zmenšený || zmniejszony
|-
| żona || manželka || žena || kobieta
|}

== Externí odkazy ==
* [[:en:False Friends of the Slavist|False Friends of the Slavist]] na anglických Wikiknihách
* {{Wikislovník|příloha=Falešní přátelé v češtině a polštině}}

[[Kategorie:Polština|Dodatek B]]</text>
      <sha1>6rvgw8rxat75ebcrkvo2v23psz2lxuv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Cop</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3174</id>
    <revision>
      <id>35176</id>
      <parentid>14935</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1707" xml:space="preserve">* '''Jiné názvy:''' Copatá
* '''Počet hráčů:''' 1
* '''Karty:''' 2×francouzské - 104 listů
* '''Cíl hry:''' Na osmi základních kartách, umístěných pod karetním obrazem, vystavět vzestupné sekvence v barvě. Úkol je ztížen vyloženým obrazcem.

== Základní sestava ==
Karty promícháme a vyložíme na stůl prvních dvacet listů vždy po dvou pod sebou, ve tvaru připomínajícím spletený dívčí cop. K horní i dolní části copu přidáme napříč položené čtyři karty a po obou stranách vyložíme svisle pomocnou řadu čtyř karet. Na stole je tak 32 karet. Z talónu otočíme další kartu a položíme ji pod obrazec. Je to první základní karta z osmi, které budou v průběhu hry vyloženy na místa, naznačená na obrázku.

== Průběh hry ==
První základní kartou jsme zároveň určili hodnoty zbývajících sedmi, pro stavbu osmi úplných vzestupných sekvencí v barvách. Obrazec si prohlédneme a hledáme některou další kartu do základu. Volné pro manipulaci jsou všechny pomocné karty a poslední list naspodu copu. Překryté listy jsou blokované a není možné s nimi manipulovat. Na základní karty se přikládají patřičné karty z talónu, z copu nebo z pomocných karet, vždy když je to možné. Odebraná karta z copu se nenahrazuje. Uvolněné místo v pomocných kartách smí být zaplněno pouze kartou z copu.

Talón smí být probrán pouze třikrát. Jestliže se nám ani po třetím probrání talónu nepodaří dostat všechny karty na sekvence budované na základních kartách, skončila hra neúspěchem.

{{DEFAULTSORT:Cop}}
[[Kategorie:Klasické karetní hry]]
[[Kategorie:Hry pro jednoho hráče]]</text>
      <sha1>pun3bkkxhm4y7z18j2h1xfauqx33tr6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Hvězda</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3175</id>
    <revision>
      <id>35189</id>
      <parentid>14942</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1567" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 1
* '''Karty:''' 52 listů
* '''Cíl hry:''' Vybudovat na čtyřech esových základech vzestupné sekvence zakončené králi.

== Pravidla hry ==
Balíček karet dobře promícháme. List po listu otáčíme pak karty a odkládáme je na stůl lícem navrch na odkládací hromádku. Objeví-li se eso, odložíme je stranou hromádky. Srdcové eso přijde nad, kárové vpravo od, pikové pod a konečně křížové vlevo od hromádky. Na esech pak postupně přikládáním vyšších a vyšších karet budujeme vzestupné sekvence. Jestliže probereme všechny karty, vezmeme odkládací hromádku a opět list po listu otáčíme. Tento postup smíme pak ještě jednou zopakovat, avšak nepodaří-li se nám ani po třetím probrání balíku vyřadit všechny karty na esa, skončila naše hra neúspěchem.

Pro zvýšení pravděpodobnosti našeho úspěchu je možné odložit v průběhu listování balíku jednu kartu od každé barvy stranou. Taková karta se umístí vždy šikmo mezi dva esové základy. Srdcová mezi srdcový a kárový, kárová mezi kárový a pikový, piková mezi pikový a křížový a křížová mezi křížový a srdcový. Karta, kterou takto odkládáme, musí však splnit ještě jednu podmínku. Musí se jednat o kartu, která je maximálně o tři karty vyšší než horní karta patřičného esového základu (A-3,4/5-7,8). Tuto kartu pak smíme přemístit pouze na esový základ.

{{DEFAULTSORT:Hvězda}}
[[Kategorie:Klasické karetní hry]]
[[Kategorie:Hry pro jednoho hráče]]</text>
      <sha1>mc6nyh1johvdhz0qausudyq76fig5tz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Mlýn</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3176</id>
    <revision>
      <id>38455</id>
      <parentid>36419</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:30:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1703" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 1
* '''Karty:''' francouzské - 104 listů
* '''Cíl hry:''' Na předem vyložených pěti kartách vybudovat bez ohledu na barvy vzestupné a sestupné sekvence. Na esu vzestupně čtyři sledy do krále, na králích sestupně po esa vždy po jednom sledu.

== Základní sestava ==
Ze hry vybereme čtyři krále a srdcové eso. To položíme doprostřed stolu, králové jsou natočeni na jeho rohy. Zbývající karty zamícháme a obrazec doplníme ještě osmi listy. Tím vytvoříme lopatky větrného mlýna.

== Pravidla hry ==
Nejdříve zjistíme, zda v kříži osmi pomocných karet se nenachází hodnota,kterou by bylo možno přiložit buď vzestupně na eso, nebo sestupně na krále. Hledáme pouze hodnotu karty, na barvě nezáleží. Když se může přiložit současně na eso i krále, má přednost král. Pozice uvolněné přiložením karty na základ ihned doplňujeme kartami z talónu. Když už nejde s pomocnými kartami na stole nijak manipulovat, otočíme list z talónu. Ten můžeme přiložit pouze na některý z pěti vytvářených karetních sledů. Není-li to možné odložíme kartu reversem navrch do druhého talónu.

Pasiáns vyšla, jestliže po odehrání druhého talónu, byly všechny karty umístěny do požadovaných pěti karetních sledů.

== Varianty ==
* Králové nejsou do základu vybíráni předem, ale jsou umístěni až poté, co se objeví ve hře.
* Základní obrazec tvoří srdcový král a čtyři esa. Cílem je tedy vybudovat čtyři sestupné sledy na králi a na esech vzestupně po jednom sledu.

{{DEFAULTSORT:Mlýn}}
[[Kategorie:Klasické karetní hry]]
[[Kategorie:Hry pro jednoho hráče]]</text>
      <sha1>rgcn43lun0ob7c4eatic313wuhfdsm9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Trente et quarante</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3177</id>
    <revision>
      <id>35236</id>
      <parentid>14969</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1486" xml:space="preserve">''Trente et Quarante je francouzská [[w:Kasino|kasinová]] hra známá také jako Rouge et Noir, do češtiny přeloženo Červená a černá.''

* '''Počet hráčů :''' 2 a více
* '''Druh karet :''' 6×francouzské - 6×52 listů
* '''Hodnoty :''' A=1,2,3,4,5,6,7,8,9,10,J=10,Q=10,K=10
* '''Cíl hry :''' O výhře a zisku rozhoduje počet dosažených bodových hodnot. Největší naději dává součet přesahující hranici 30 bodů, ale ležící co nejníže pod dalším hodnotovým limitem - čtyřicítkou.

== Pravidla hry ==
Hraje se se šesti svazky karet na speciálním stole a sází se na čtyři možnosti : červená (''rouge''), černá (''noir''), barva (''couleur''), inverze (''inverse''). Všechny se vyplácejí 1:1.

Rozdávající dává karty lícem nahoru do řady představující černou, dokud se součet nerovná či nepřekročí 31. Zahlásí poslední číslici (pokud je součet 38 oznámí hit, při 40 hlásí dix). Dále se rozdává druhá řada představující červenou, opět do dosažení či překročení součtu 31. Součet (černý nebo červený), který je blíže 30ti, vyhrává hru.

Barva je sázka na to, že první karta bude stejné barvy jako vyhrávající řada, inverze je přesný opak. Jestliže řady skončí nerozhodně (''refait''), sázky zůstávají - s výjimkou případu remízy na součtu 31 (zvané ''un aprés''), kdy polovinu sázek bere kasino.

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Trente et quarante]]</text>
      <sha1>3soo7cdmoklgq0474e83i7yj6pguc7b</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Monte Carlo</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3178</id>
    <revision>
      <id>35202</id>
      <parentid>14945</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1020" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 1
* '''Karty :''' francouzské - 52 listů
* '''Cíl hry :''' Z 25 karet vyložených v obrazci na stole hledat sousedící dvojice stejných hodnot a vylučovat je ze hry. Posuny na stole a doplňováním karet z talónu, vyřadit postupně všech 52 karet.

== Základní sestava ==
Po zamíchání vyložíme na stůl lícem vzhůru pět řad po pěti kartách.

== Pravidla hry ==
V ruce nám zůstal talón 27 listů. Z obrazce na stole vyřadíme dvojice stejných hodnot, které leží vedle sebe, nad sebou nebo se dotýkají rohy. Zbývající karty na stole posuneme zprava doleva a zdola nahoru na uvolněná místa. Pak doplníme obrazec na pět krát pět karet kartami z talónu. Opět odstraníme dvojice, srovnáme řady a z talónu doplníme karty.

Hra skončí vítězstvím, podaří-li se nám spárovat všechny karty.

== Podívejte se také na ==
* [[../Válečná/]]

{{DEFAULTSORT:Monte Carlo}}
[[Kategorie:Klasické karetní hry]]
[[Kategorie:Hry pro jednoho hráče]]</text>
      <sha1>rpeem2tohv0d8cmupw8r3oh1wexem5l</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Whist</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3179</id>
    <revision>
      <id>35242</id>
      <parentid>30725</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5788" xml:space="preserve">''Tato hra má již více než třistapadesátiletou tradici. Nejstarší pravidla byla pravděpodobně sepsána na samém počátku třicetileté války - roku 1621. Klasickou podobu dala whistu Anglie a whist postupně vytlačoval svého staršího předchůdce, [[../L'Hombre/]].''

* '''Počet hráčů:''' 4
* '''Druh karet:''' francouzské – 52 listů
* '''Hodnoty:''' 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, J, Q, K, A
* '''Cíl hry:''' Získat maximální počet zdvihů a figur (honérů) trumfové barvy.

== Pravidla hry ==
Los určí rozsazení hráčů. Každý ze čtyř partnerů vytáhne jednu kartu, dvojice s nejvyššími hodnotami hraje společně. Jedna skupina představuje spojenecký svazek. Partneři sedí proti sobě, jedni jako jih a sever, druzí jako západ a východ.

Každý hráč obdrží třináct karet a každý zdvih, který překročí základní limit sedmi zdvihů se nazývá trik. Rozdávající hráč udává trumfovou barvu otočením posledního listu.

Předák, sedící po levici rozdávajícího, otevírá hru prvním výnosem. Nesená barva se musí ctít. Hráč, který list nesené barvy nemá, může buď přebíjet trumfem, nebo shazovat libovolnou kartu. Přebíjení není povinností.

=== Bodování ===
K vítězství je třeba dosáhnout minimálně sedmi z třinácti zdvihů. Šest zdvihů (stejně jako v bridži) se nazývá kniha. Teprve další zdvihy nad tímto limitem rozhodují o vítězství (tzv. triky).

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|-
| 7 zdvihů
| 1 trik
| 2 body
|-
| 8 zdvihů
| 2 triky
| 4 body
|-
| 9 zdvihů
| 3 triky
| 6 bodů
|-
| 10 zdvihů
| 4 triky
| 8 bodů
|-
| 11 zdvihů
| 5 triků
| 10 bodů
|-
| 12 zdvihů
| 6 triků
| 12 bodů
|-
| 13 zdvihů
| 7 triků
| 14 bodů
|}

Kromě toho se hodnotí figury v trumfové barvě – A, K, Q, J a 10. Pět figur se rovná pěti bodům, čtyři čtyřem a tři třem bodům.

Po zjištění bodových hodnot za triky a figury se získané body sečtou. Strana, která získá nejdříve 10 bodů, vyhrává jednu partii. K tomu se přičtou eventuálně ještě další přídavné body. Získají-li protihráči jen jeden zdvih, jedná se o malý slem hodnocený 30ti body. Neuhrají-li protihráči ani jeden zdvih, jedná se o velký slem a vítězná strana si připíše 50 bodů k dobru. Prvních 10 bodů znamená vítězství v jedné partii. Dosažení 20 bodů se nazývá robber. Za vyhranou partii získávají hráči dalších 50 bodů. Vyhraný robber se odměňuje 70 body. Na konci hry se sečtou všechny body včetně prémiových, a hrají-li hráči o peníze, pak proplácejí poražení podle předem stanoveného klíče bodový rozdíl vítězům.

Někdy také pravidla dovolují body škrtat. Strana, která nejdříve dosáhla 10 bodů v jedné partii, smí škrtat body, jichž v téže partii dosáhli protihráči. Totéž je dovoleno u robberu.

== Varianty hry ==
O vysokém stáří whistové hry svědčí mimo jiné i velké množství variant této hry. Těmto variantám se říká ''touren'' a hře podle změněných pravidel ''tourenwhist''.

=== Cayonne ===
Rozdávajícímu hráči dovoluje, aby jmenoval jinou trumfovou barvu, samozřejmě tu, kterou má ve svém listu zastoupenu nejsilněji. Má také možnost právo volby trumfové barvy předat svému spoluhráči. Nevyužije-li tyto možnosti a přistoupí na předem danou trumfovou barvu, je hra hodnocena dvojnásobně vysoko. Každý trik má tedy hodnotu 4 bodů. Zdvojnásobují se také bodové hodnoty za figury v trumfové barvě.

=== Grand ===
Představuje tourenwhist bez trumfové barvy. Jako figury zde platí esa (tři esa - 2b ; čtyři esa - 4b). Každý trik se hodnotí dvojnásobně vysoko, tedy čtyřmi body.

=== Grand null ===
Prvních 6 zdvihů se hraje jako Grand, posledních 7 se sehrává a hodnotí jako null.

=== Grand null s pikovou dámou ===
Hraje se jako Grand tak dlouho, než padne piková dáma. Od toho okamžiku začíná nulová hra.

=== Létající amor ===
Jedná se o variantu, která dovoluje straně, jež získala tři zdvihy za sebou, určit novou trumfovou barvu.

=== Létající kachna ===
Je obdobou předchozí varianty. Změna barvy je dovolena po dvou za sebou získaných zdvizích. Figury se tu bodově nehodnotí a každý trik je hodnocen dvojnásobně vysoko.

=== Bismarck ===
Rozdávající dává po deseti listech a zbývajících dvanáct karet rozdělí na čtyři hromádky po třech kartách. Prohlédne je a dva z nich, které uzná za nejlepší, dá sobě a partnerovi ve hře. Zbývající obdrží protihráči.

=== Piková dáma ===
Jedná se o velmi jednoduchý tourenwhist, ve kterém prohrává ta strana, která během hry získala do svého zdvihu pikovou dámu.

=== Husarský tourenwhist ===
Znamená, že každý ze čtyř hráčů bojuje na své vlastní konto. Trumf je stanoven podle poslední karty balíčku. Tři figury se rovnají jednomu bodu, čtyři dvěma a pět figur třem bodům. Čtvrtý a každý další zdvih se počítá jako trik. K získání robberu stačí uhrát jen jednu partii o deseti bodech.

=== Whist pro tři hráče ===
Ze hry se vyjmou čtyři dvojky a srdcové karty od trojky po kluka. Trikem je každý zdvih nad čtyři. Nejčastěji se hraje varianta Cayonne.

== Odkazy ==

=== Literatura ===
* {{Citace monografie
  | příjmení = Svoboda
  | jméno = Tomáš
  | spoluautoři = a kolektiv
  | titul = Oficiální pravidla karetních her
  | vydavatel = Eminent
  | místo = Praha
  | rok = 2002
  | isbn = 80-7281-116-9
  | kapitola = Skupina Whist
  | strany = 58-59
}}

=== Externí odkazy ===
* [http://www.pagat.com/whist/whist.html Whistna pagat.com] (anglicky)

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Whist]]</text>
      <sha1>dm0repbpwvx17qh742rk0amou9ysgcd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Šestašedesát</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3180</id>
    <revision>
      <id>35248</id>
      <parentid>30869</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:31:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4040" xml:space="preserve">''Hra německého původu, dnes se s ní můžeme setkat po celé Evropě a v Severní Americe. U nás se hraje hlavně na jižní Moravě. Začala se hrát roku 1652 v hospodě na rohovém pozemku 66 ve vestfálském městě Paderborn, od čehož pochází její název.''

* '''Jiné názvy:''' Sechsundsechzig, Sixty-Six, SantAsé
* '''Počet hráčů:''' 2
* '''Druh karet:''' francouzské nebo německé - 24 listů
* '''Hodnoty:''' 9=0, J=2, Q=3, K=4, 10, A=11
* '''Cíl hry:''' Dosáhnout co možná nejdříve 66 bodů pomocí hlášek a zdvihů obsahujících pokud možno nejhodnotnější karty.

== Pravidla hry ==
Rozdávající rozdá po třech kartách, sedmý list otočí na stole (čímž určí trumfovou barvu) a rozdá znovu po třech kartách. Zbývající balíček se pak položí přes otočený trumf na stůl tak, aby bylo vidět hodnotu trumfové karty. Tento balíček představuje talón, ze kterého si po odehrání karty doplňují hráči list.
Hráč, který má na ruce trumfovou devítku, může tuto vyměnit za kartu určující trumfovou barvu.

Sehrávku zahajuje předák. Barva se nemusí ctít, stejně tak není povinností přebíjet. Avšak vyšší list v jedné barvě přebíjí všechny nižší hodnoty a trumfová barva je nadřazena všem ostatním barvám. Poslední zdvih je hodnocen deseti body. Přitom každý hráč během hry sleduje počet dosažených bodových hodnot. Kdo z obou hráčů získá nejdříve 66 bodů, volá šestašedesát a uzavírá hru.

Barva se nectí a hodnoty se nepřebíjí dokud leží na stole talónové karty. Jakmile je však sebrána poslední talónová karta, dohrává se podle odlišných pravidel. Od té chvíle se barva musí ctít a nemáme-li nesenou barvu, musíme přebíjet trumfem. K této fázi hry může přistoupit i hráč, který se domnívá že uhraje 66 bodů s listy, které drží v ruce. Tedy bez přikupování karet z talónu. V tom případě vytáhne trumfovou kartu z pod balíčku karet a položí jí přes něj napříč, rubem navrch. Dává svůj úmysl najevo i slovem zavírám. Od toho okamžiku se musí barva ctít. Další hlášky se nepovolují, a tedy ani nebodují.

Stane-li se, že hráč s kartami v ruce svých 66 neuhrál a zavřel talón předčasně, je přiměřeně potrestán. Má-li nakonec méně než 33 bodů, je pokutován šesti trestnými body. Stačil-li překročit alespoň polovinu bodových jednotek, tj. více než 32 bodů, je pokutován jen třemi body.

Jakmile jeden z hráčů dosáhne 66 bodů, hra končí a prohrávající hráč dostane pokutové body. Při 1 až 22 uhraných bodech to jsou 3 trestné body. Při 23 až 44 bodech to jsou 2, při 45 až 65 bodech jeden trestný bod.

== Hlášky ==
Hlášky tvoří dvojice dam a králů jedné barvy. Normální královský pár má hodnotu 20, trumfový pak 40 bodů. Těmto dvojicím se někdy také říká mariage neboli manželství. Držíme-li v ruce královský pár jedné barvy, okamžitě hlásíme 20 (40) bodů. Hláška přísluší jen hráči, který právě vynáší. Kromě toho musí jednu kartu z hlášky okamžitě vynést.

== Varianty ==
* Neotáčí se karta určující trumfovou barvu. Ta je určena až barvou hlášky. Další hláška mění trumfovou barvu. Červená trumfová barva může být určena i vynesením červeného esa.
* Červené jsou stálými trumfy.

== Podívejte se také na ==
* [[../Šnaps/]]

== Odkazy ==
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Svoboda
 | jméno = Tomáš
 | spoluautoři = a kolektiv
 | titul = Oficiální pravidla karetních her
 | vydavatel = Eminent
 | místo = Praha
 | rok = 2002
 | isbn = 80-7281-116-9
 | kapitola = Skupina Mariage
 | strany = 118-119
}}
=== Externí odkazy ===
* [http://www.pagat.com/marriage/schnaps.html Šestašedesátka na pagat.com]
* [https://play.google.com/store/apps/details?id=com.app2square.schnapsen Hra Schnapsen pro OS Android]

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Šestašedesát]]</text>
      <sha1>a0zl2f5zmhd9u7o5z3bhs03gdj30n4y</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Židi</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3181</id>
    <revision>
      <id>38469</id>
      <parentid>35279</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:30:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1457" xml:space="preserve">[[Soubor:Gra w kropki bazy01.png|náhled|Příklady ohraničeného území]]
* '''Jiné názvy:''' Hradby, Obkličovačka, Území, Židy
* '''Počet hráčů:''' 2
* '''Cíl hry:''' Obklíčit svými puntíky co největší území.

== Herní materiál ==
* Čtverečkovaný papír (nejčastěji formátu A4)
* Dvě tužky odlišné barvy

== Pravidla ==

Hráči střídavě označují volné průsečíky puntíkem své barvy. Cílem je vytvořit síť sousedních puntíků, která po spojení čárou vytvoří souvislou plochu ve které se nachází alespoň jeden protivníkův puntík. Obklíčit lze i celé území soupeře. Není nutné vytvářet jedno souvislé území.

== Konec hry ==
Hra končí pokud se jeden hráč vzdá, nebo pokud už není možno nikam táhnout. Vítězem se stává hráč, který dokázal zabrat větší území.

== Varianty hry ==
* Někdy se hraje na větší počet zajatých soupeřových puntíků, velikost zabraného území nehraje roli.
* Je možné vytvořit na plánu překážky, tj. začernit některé čtverečky. Na ty pak nejde zakreslovat puntíky. Variantně je pak možné hrát tak, že překážky lze/nelze zahrnout do vlastního zajatého území.

== Odkazy ==
{{Navigace|../Ostřelování/|../Bloky/|LavenderBlush|Violet|title=[[../Hry s tužkou a papírem/]]}}

{{DEFAULTSORT:Židi}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Hry pro 2 hráče]]
[[Kategorie:Hry s tužkou a papírem]]</text>
      <sha1>1reozdtrakim9u2y7sz9q91ooh3x94g</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Komando</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3183</id>
    <revision>
      <id>35193</id>
      <parentid>30616</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3123" xml:space="preserve">''Jedná se o propracovanou variantu '''[[../Cvik/]]''', ve které je povolen dokup karet, a proto bývá někdy nazývána Kaufcvik (od německého kaufen - kupovat). Někde je tato hra známa pod jménem Čapáry.''

* '''Počet hráčů :''' 2 a více, nejlépe 4
* '''Druh karet :''' francouzské - 32 listů
* '''Hodnoty :''' 7,8,9,10,J,Q,K,A
* '''Cíl hry :''' Uhrát co nejvíce zdvihů.

== Pravidla hry ==
Rozdávající zamíchá balíček karet, dá sejmout a rozdá každému hráči po dvou kartách. Poté otočí horní list balíčku aversem nahoru, čímž označí trumfovou barvu. Je-li ochoten převzít úlohu hlavního hráče, učiní tak slovy beru komando. Netroufá-li si s ohledem na kvalitu otočené karty tuto roli převzít, řekne dál. Pro rozdávajícího je nejvýhodnější kartou A, K, Q nebo 7. Bere-li komando bez předchozího prohlédnutí obdržených dvou listů, získává otočeného trumfa, a tím i další kartu při výměně nevhodných listů. Vzdá-li se však svého práva, mohou se slovy beru komando anebo dál vyjádřit i ostatní partneři (neberou však otočeného trumfa). Pořadí je dáno ve směru hodinových ručiček, čili jako prvý se vyjadřuje hráč po levici rozdávajícího. Dražba končí v okamžiku, kdy jeden z účastníků mající v ruce jisté dva zdvihy bere komando. Rozdávající pak dodá všem zbývající dva listy.

Druhou část hry zahajuje komandant. Každý z protihráčů mu po obdržení všech čtyř karet nejdříve oznámí, zda přijímá účast ve hře, tedy pomůže, nebo zda zůstává doma. Hráč se špatným listem a bez naděje na zlepšení hodnoty svých karet přikoupením se raději hry nezúčastní. Jestliže se komandant převzetím své funkce zavazuje docílit nejméně dvou zdvihů, pak každý z účastníků hry musí získat alespoň jeden zdvih. Nesplnění základní povinnosti se přiměřeně trestá.

Následuje výzva komandanta k dokupu karet. Obrátí se nejdříve na hráče po levici a zeptá se kolik karet. Každý si může vyměnit libovolný počet karet až po konečnou hranici čtyř.

Sehrání zahajuje komandant. Má-li vysokou trumfovou kartu, snaží se hned v prvním kole připravit protihráče o trumfy. Barva se musí ctít. Nemá-li některý z hráčů vynesenou barvu, shazuje trumf. Hráč, jenž získal zdvih, je na mínusu. Jestliže hráč, který přijal partnerství ve hře, neudělá předepsaný zdvih, zaplatí do pokladny plnou hodnotu předchozího vkladu. Komandant platí za nesplnění svých dvou povinných zdvihů do banku dvojnásobek vkladu. Podaří-li se však rozdávajícímu při určování trumfové barvy otočit sedmičku, bere komando bez dlouhého rozmýšlení, neboť mu stačí získat jediný zdvih.

Pokladní hotovost je vždy dělitelná čtyřmi, čili každý zdvih představuje nárok na čtvrtinu této hotovosti. Protože však téměř v každém kole některý z hráčů neuspěje, mohou při nerozumném hazardu narůstat finance bezmála geometrickou řadou.

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Komando]]</text>
      <sha1>jg8ds8vr6f8m9jv29bb88noaovxtf5m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Preferans</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3184</id>
    <revision>
      <id>35217</id>
      <parentid>24468</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5926" xml:space="preserve">''Jedna ze starých, pomalu mizejících karetních her z rodiny [[../Whist|whistových]] her. Původem nejpravděpodobněji z Francie. Dnes se s různými odlišnosti hraje v Maďarsku, Rakousku, Řecku, v zemích bývalého Sovětského svazu a na Balkáně.''

* '''Počet hráčů :''' 3
* '''Druh karet :''' francouzské - 32 listů
* '''Hodnoty :''' 7,8,9,10,J,Q,K,A
* '''Sled barev :''' kříže, piky, kára, srdce
* '''Cíl hry :''' Uhrát vylicitovaný počet zdvihů

== Pravidla hry ==
Ve hře preferans přestavuje maximum dosažitelných zdvihů rovnou desítku. Hráč, který se chce zúčastnit dražby, musí mít v ruce nejméně polovinu, tedy pět zdvihů. Přitom kalkuluje s nadějí, že šestý, vítězný zdvih uhraje pomocí dvou karet z talónu. Aby se tento náročný úkol snáze splnil, snaží se každý hráč prosadit do role trumfové barvy svůj nejsilnější list. To je ostatně základní úkol dražby.

Jestliže hlavní hráč musí dosáhnout minimálního počtu šesti zdvihů, jeho protivníci musí uhrát každý nejméně dva zdvihy. Neuhrání této základní povinnosti se trestá pokutovými body a peněžním postihem.

=== Rozdávání ===
Rozdávající hráč rozdá každému po třech listech, pak odloží na stůl dva listy jako talón a rozdá ještě dvakrát dokola nejprve čtyři a poté ještě tři karty.

=== Dražba ===
Dražbu zahajuje rozdávající hráč. Může nabídnout buď hru v barvě, čistou hru, beztrumfový závazek nebo preferans. Při licitaci je nutné dodržovat posloupnost jednotlivých her. Jestliže rozdávající hráč hlásil jednou, může další hráč zvýšit pouze na dvakrát i kdyby měl karty na vyšší hru. Hráč, který pasuje (hlásí dál), se již další dražby neúčastní. Hráč, který vydražil hru na určitém stupni, může ohlásit vyšší kategorii hry - samozřejmě opět na nejnižším možném stupni (tj v případě, že vydražil hru v barvě smí hlásit buď křížová, bez nebo preferans, ale nesmí hlásit piková nebo kárová). Ostatní hráči se k nabídce vyjadřují buď vyšší nabídkou nebo pasují.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Hra
! Hláška
! Možné trumfy
! Talón
|-
| rowspan=&quot;4&quot; style=&quot;vertical-align: top;&quot; | 1. v barvě
| „jednou“ || srdce, kára, piky, kříže || bere
|-
| „dvakrát“ || srdce, kára, piky || bere
|-
| „třikrát“ || srdce, kára || bere
|-
| „čtyřikrát“ || srdce || bere
|-
| rowspan=&quot;3&quot; style=&quot;vertical-align: top;&quot; | 2. čistá hra
| „křížová“ || kříže || nebere
|-
| „piková“ || piky || nebere
|-
| „kárová“ || kára || nebere
|-
| 3. bez trumfů
| „bez“ || – || nebere
|-
| 4. preferans
| „preferans“ || srdce || nebere
|}

V některých západních zemích se běžně mezi hru v barvě a čistou hru zařazuje ještě žebrák. Základním předpokladem vítězství zde je, že hlavní hráč nezíská ani jediný zdvih. Kromě toho žebrák musí být ohlášen v průběhu dražby. V této hře je dovoleno brát listy z talónu, neexistuje trumfová barva.

Za preferans jsou pak řazeny ještě tři další, nejvyšší stupně dražby:

=== 5. Žebrák z ruky ===

Je to obyčejný žebrák, ale nebere se talon.

=== 6. Sans atout ===

Hraje se bez trumfů, s talonem, pro splnění této hry je nutno zabít 6 štychů bezprostředně za sebou.

=== 7. Vyložený žebrák - (ouvert) ===

Opět obyčejný žebrák, ovšem s tím, že dotyčný po prvním štychu musí hrát s „otevřenými kartami“.

=== Sehrávka ===
Jakmile skončí dražba, určuje hlavní hráč trumfovou barvu (pakliže se s trumfy hraje). Potom vezme talón a odloží dvě jemu se nehodící karty. Poté se zeptá svých protivníků zda jsou ochotni hrát. Jestliže některý z protihráčů nemá naději, že uhraje alespoň základní povinnost (tj. dva zdvihy), má právo zůstat doma. V tom případě složí karty na stůl a hry se neúčastní. Jestliže ani jeden z protivníků nechce hru hrát, inkasuje hlavní hráč základní vklad z pokladny jakoby uhrál všech deset zdvihů.

Hru zahajuje prvním výnosem hlavní hráč. Barva se ctí, ale není povinností přebíjet. Kdo nemá nesenou barvu musí hrát trumfy (má-li nějaké:-). Štych získává nejvyšší karta nesené barvy nebo nejvyšší trumf.

=== Vyhodnocení ===
Základní suma, o kterou se Preferans hraje, musí být dělitelná deseti. Za uhraný zdvih je desetina vkladu. Jestliže hlavní hráč neuhraje alespoň šest zdvihů, zaplatí za trest do banku dvojnásobek základního vkladu. Neuhraje-li některý z protihráčů svoji základní povinnost, zaplatí do banku pokutu ve výši základního vkladu.

Za uhraný preferans obdrží hlavní hráč od každého z protivníků 4/10 základního vkladu a to i v případě, že se neúčastní sehrávky. Prohraje-li ovšem hlavní hráč preferans zaplatí navíc každému z protivníků 8/10 základního vkladu.

== Odkazy ==
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Omasta
 | jméno = Vojtěch
 | příjmení2 = Ravik
 | jméno2 = Slavomír
 | titul = Karty, hráči, karetní hry
 | vydavatel = KMa
 | místo = Praha
 | rok = 2007
 | isbn = 978-80-7309-521-5
 | kapitola = Karetní hry a matematické prvky
 | strany = 298-301
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Pijanowski
 | jméno = Lech
 | příjmení2 = Pijanowski
 | jméno2 = Wojciech
 | titul = Encyklopedie světových her
 | vydavatel = Euromedia
 | místo = Praha
 | rok = 2008
 | isbn = 978-80-242-2225-7
 | strany = 266-270
}}

=== Externí odkazy ===
* [http://www.pagat.com/rams/austpref.html Rakouská verze pravidel] s odkazy na ruskou, řeckou a balkánskou (anglicky)
* [http://www.pagat.com/rams/preferansz.html Donauschwaben Preferansz], čili že maďarská verze pravidel (anglicky)

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Preferans]]</text>
      <sha1>9gjong9rk76g500zi0akaadzvga4nc8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Praktická elektronika</title>
    <ns>14</ns>
    <id>3185</id>
    <revision>
      <id>36391</id>
      <parentid>8981</parentid>
      <timestamp>2018-05-27T21:02:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="139" xml:space="preserve">Většina zde umístěných článků je utříděna v [[praktická elektronika|praktické učebnici elektroniky]].

[[Kategorie:Technika]]</text>
      <sha1>jfikios1t5rp3b8gxk3maxyo7gqejjr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Angličtina</title>
    <ns>14</ns>
    <id>3186</id>
    <revision>
      <id>29994</id>
      <parentid>24137</parentid>
      <timestamp>2015-09-16T07:40:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- interwiki (nyní ve Wikidatech)</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>62e2b441qm26guw05gk51wohn6ofgqe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Polština</title>
    <ns>14</ns>
    <id>3187</id>
    <revision>
      <id>28159</id>
      <parentid>21840</parentid>
      <timestamp>2015-02-25T06:22:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Romaine</username>
        <id>599</id>
      </contributor>
      <comment>--&gt; Wikidata</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>62e2b441qm26guw05gk51wohn6ofgqe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Španělština</title>
    <ns>14</ns>
    <id>3188</id>
    <revision>
      <id>9006</id>
      <timestamp>2007-03-20T19:02:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Zirland</username>
        <id>36</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Nová stránka: [[Kategorie:Jazyky]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>62e2b441qm26guw05gk51wohn6ofgqe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Esperanto</title>
    <ns>14</ns>
    <id>3189</id>
    <revision>
      <id>9013</id>
      <timestamp>2007-03-20T19:07:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Zirland</username>
        <id>36</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Nová stránka: [[Kategorie:Jazyky]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>62e2b441qm26guw05gk51wohn6ofgqe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Napoleónova hra</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3190</id>
    <revision>
      <id>36422</id>
      <parentid>35206</parentid>
      <timestamp>2018-06-01T14:11:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>* '''Jiné názvy:'''</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1619" xml:space="preserve">* '''Jiné názvy:''' Násobená
* '''Počet hráčů:''' 1
* '''Karty :''' francouzské - 52 listů
* '''Hodnoty :''' A=1,2,3,4,5,6,7,8,9,10,J=11,Q=12,K=13
* '''Cíl hry :''' Všechny karty s výjimkou čtyř králů dostat na základnu.

== Základní sestava ==
Karty se dobře promíchají a pak se prvních sedm listů vyloží lícem navrch na stůl a to tak aby tvořily půlkruh. Osmá karta se vyloží do středu kruhu. Tato karta tvoří základnu a nesmí se jednat o krále. V případě, že jako osmou kartu vyložíme krále, umístíme ho dospod balíčku a na jeho místo rozdáme novou kartu.

== Pravidla hry ==
Na vrchní kartu základny smíme umístit kartu dvojnásobné hodnoty (tj. na čtyřku osmičku atp.), přitom barva přikládané karty smí být jakákoliv. Jestliže dvojnásobek hodnoty vrchní karty překročí číslo 13, tak od výsledku 13 odečteme a zjistíme jakou hodnotu smíme přiložit (Q - 2×12=24-13=11=J). Jestliže není možné na základnu přiložit žádnou kartu ze sedmi vyložených, otáčíme jednu po druhé karty z talónu. Pakliže je to možné otočenou kartu přikládáme na základnu, jinak ji odkládáme stranou na odkládací balík a to lícem navrch. Na uvolněné místo karet z půlkruhu smíme doplnit vrchní kartu z odkládacího balíku. Balík karet smíme probrat třikrát.

Naše hra končí vítězstvím, jestliže se nám podařilo všechny karty umístit na základnu. Jen čtyři králové zůstanou ležet v půlkruhu.

{{DEFAULTSORT:Napoleónova hra}}
[[Kategorie:Klasické karetní hry]]
[[Kategorie:Hry pro jednoho hráče]]</text>
      <sha1>25dwa5j5z6mikudgxohbv9yx824mn8c</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Pyramida</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3191</id>
    <revision>
      <id>35218</id>
      <parentid>14947</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1328" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 1
* '''Karty:''' francouzské - 52 listů
* '''Cíl hry:''' Na čtyřech základních kartách stejné hodnoty a všech čtyřech barev postavit vzestupné nebo sestupné sekvence za pomoci 15 vyložených karet na stole a karet talónu.

== Základní sestava ==
Balíček karet zamícháme. Z prvních patnácti listů vytvoříme obrazec ve tvaru pyramidy. Zbytek karet je talón, který položíme reversem vzhůru na stůl.

== Průběh hry ==
Vyložené karty prohlédneme a vybereme z nich karty které se dvakrát až čtyřikrát opakují. Jsou-li v pyramidě dvě esa a tři kluci, zvolíme za základ nejlépe kluky a karty budeme řadit vzestupně ve všech barvách až po desítky.

Základní karty umístíme vedle sebe nad nebo pod pyramidu. Na uvolněná místa doplníme listy z talónu. Znovu listy prohlédneme a hledáme karty navazující na sekvenci (J-Q-...-10). Není-li další přikládání možné, začneme probírat talón. List za listem odhazujeme do druhého talónu, ten po vyčerpání prvního otočíme rubem navrch a ještě jednou probereme.

Jestli-že ani teď nemůžeme žádnou kartu přiložit, ani jinak dojít ke zdárnému výsledku, pasiáns nevyšla.

{{DEFAULTSORT:Pyramida}}
[[Kategorie:Klasické karetní hry]]
[[Kategorie:Hry pro jednoho hráče]]</text>
      <sha1>r5bb7n254prm4z04fz9r0ouklt9vjq7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Vějíř</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3192</id>
    <revision>
      <id>35240</id>
      <parentid>14953</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1563" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 1
* '''Karty :''' francouzské - 52 listů
* '''Cíl hry :''' Vybudovat úplné vzestupné sekvence na dvojkách. Pomocnými kartami jsou čtyři listy pro sestupné sledy a devět vějířovitě rozložených listů.

== Základní sestava ==
Z balíčku karet se vyberou 4 dvojky a položí do jedné řady na stůl. Po zamíchání karet se pod řadu dvojek vyloží druhá řada 4 pomocných karet a nad obě řady vějíř z 9 karet.

== Průběh hry ==
Zbývajících 35 listů držíme v ruce a otáčíme jednu kartu za druhou. Přirovnáváme je k vyloženým listům, přičemž na dvojky klademe stejnobarevné hodnoty směrem vzestupným, do pomocné řady směrem sestupným. Nehodící se karty odkládáme stranou do druhého talónu lícem vzhůru. Nejhořejší list smíme kdykoliv zařadit do hry.

Devět vějířovitě rozložených karet tvoří rezervu, ze které přikládáme na základ nebo pomocné karty kterýkoliv list ihned, jakmile hodnota zapadá do barevného sledu. Karta odebraná z vějíře se již z talónu nedoplňuje. V pomocné řadě se tvoří sled, který v určité chvíli navazuje na tvořící se sekvenci na základní kartě. Jednu kartu po druhé sem přemístíme a vzniklou mezeru zaplníme kartou z ruky. Na tuto kartu opět přikládáme listy v sestupném pořadí a v barvě.

Hra končí vítězně jestli-že jsou karty na čtyřech hromádkách seřazených od dvojek po esa.

{{DEFAULTSORT:Vějíř}}
[[Kategorie:Klasické karetní hry]]
[[Kategorie:Hry pro jednoho hráče]]</text>
      <sha1>1hrkzqjrduxi9rt6h77awijxb44j264</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Turecký paša</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3193</id>
    <revision>
      <id>14950</id>
      <parentid>14851</parentid>
      <timestamp>2009-01-27T16:02:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>rekat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1184" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 1
* '''Karty:''' francouzské - 52 listů
* '''Cíl hry:''' Na esových základech kolem srdcového krále vybudovat vzestupné sekvence v barvě, zakončené dámami.

== Základní sestava ==
Z balíčku karet vyjmeme krále a esa. Srdcového krále umístíme na stůl a kolem něj do kříže esa. Ostatní krále odložíme stranou, pro tuto hru nejsou zapotřebí.

== Pravidla hry ==
Zbylé karty dobře promícháme a po jedné obracíme lícem navrch. Jestliže se nám otočená karta hodí do sekvence, umístíme ji. Kartu, která se nám nehodí odložíme stranou, lícem navrch na jednu ze čtyř, postupem hry založených pomocných odkládacích hromádek. Kteroukoliv vrchní kartu z odkládacích hromádek můžeme, je-li to možné, zařadit do budované sekvence. Jsou-li již všechny karty vyloženy a nehodí-li se ani žádná z vrchních karet pomocných hromádek, tyto zamícháme a celý postup ještě jednou zopakujeme.

Nepodaří-li se nám ani napodruhé umístit všechny karty do sekvencí, skončila hra nezdarem.

{{DEFAULTSORT:Turecký paša}}
[[Kategorie:Klasické karetní hry]]
[[Kategorie:Hry pro jednoho hráče]]</text>
      <sha1>3v5d67vjwmgwkxppjjnz69jet7l3cnx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Kanasta</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3194</id>
    <revision>
      <id>35191</id>
      <parentid>27150</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="14008" xml:space="preserve">''Tato hra vznikla pravděpodobně někdy během 2. světové války v Uruguayi. Odtud se v 50. letech dostala přes Argentinu do Spojených států. Zde se během velice krátké doby stala jednou z nejpopulárnějších her a velmi rychle se odsud rozšířila do celého světa.''

* '''Počet hráčů :''' 2 až 6 nejlépe však 4
* '''Druh karet :''' 2× francouzské – 108 listů (4× žolík) / 5, 6 hráčů: 3× francouzské – 162 listů (6× žolík)
* '''Sled karet :''' 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, J, Q, K, A, Joker
* '''Hodnoty :'''
** červená trojka 100
** joker 50
** dvojka 20
** eso 20
** vysoké karty (K až 8) 10
** nízké karty (7 až 4) 5
** černé trojky 5
* '''Cíl hry:''' Získat v průběhu několika her co nejdříve 10 000 bodů za vyložené karty, kanasty a uzavření hry. Při sudém počtu hráčů (vyjma dvou) hrají vždy dva a dva hráči spolu.

== Karetní kombinace a speciální karty ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
!
!
!
|-
| divoká kanasta	  
| kanasta tvořená jen divokými kartami	    
| 1000 bodů
|-
| kanasta	  
| sedm karet stejné hodnoty	              
| 600 bodů
|-
| smíšená(špinavá) 
| kanasta ve které jsou použity divoké karty  
| 300 bodů
|-
| řada	          
| 3 až 6 karet stejné hodnoty (jedná se v podstatě o nedotvořenou kanastu)
| 
|-
| divoké karty	  
| jokeři a dvojky mohou zastupovat libovolnou kartu (kromě trojek)
| 
|-
| červené trojky	  
| prémiové karty (netvoří řady) 	    
| 1 = 100 bodů / 4 = 800 / 5 = 1000 / 6 = 1200
|-
| černé trojky	  
| obranná karta
| 
|}

== Pravidla klasické kanasty ==
Mnoho pravidel je volitelných nebo má více variant, takže je důležité, aby se hráči před první hrou přesně dohodli na tom, podle kterých pravidel budou hrát.

=== Karty a rozdání ===
Hraje-li 2, 3 nebo 5 hráčů, hraje každý hráč sám za sebe. Hraje-li 4 nebo 6 hráčů, hrají proti sobě 2 nebo 3 dvojice spoluhráčů. Spoluhráči sedí naproti sobě. Hraje se s dvěma balíčky [[hrací karta#Francouzské|francouzských hracích karet]], v každém balíčku jsou karty o hodnotách 2–10, J, Q, K, A ve čtyřech barvách (srdce, kára, piky, kříže) a dva žolíky (tedy celkem se 108 kartami). Všechny žolíky a dvojky se považují za [[divoká karta|divoké karty]], kterými lze při vykládání nahradit kteroukoli jinou kartu.

Bodové hodnoty karet jsou následující:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Karta
! Počet bodů
|-
| 3♦, 3♥ (červené trojky)
| Zvláštní
|-
| 3♣, 3♠ (černé trojky), 4, 5, 6, 7 || 5
|-
| 8, 9, 10, J, Q, K || 10
|-
| A, 2 || 20
|-
| Žolík || 50
|}

Hráč, který bude rozdávat při prvním rozdání, je zvolen losem, při dalších rozdáních se tato funkce střídá po směru hodinových ručiček. Rozdávající zamíchá všechny karty, hráč po jeho pravici je sejme a rozdávající rozdá každému hráči 11 karet.

Zbylé karty zůstanou v ''balíku'' lícem dolů uprostřed stolu. První karta z balíku se otočí a stane se první kartou ''odkládací hromádky''. Je-li to divoká karta nebo červená trojka, je balík ''zmrazen'' (viz níže). Na ni se otáčejí další karty, dokud nebude první kartou odkládací hromádky jiná karta než trojka (červená nebo černá) nebo divoká karta.

Každý hráč, který má mezi rozdanými kartami červenou trojku (kára nebo srdce), ji musí okamžitě vyložit na stůl a táhnout za ni novou kartu z balíku do ruky.

=== Hra ===
Hru začíná hráč po levici rozdávajícího, pak pokračuje po směru hodinových ručiček. Hráč ve svém tahu provádí následující akce v uvedeném pořadí:
# Táhnutí („koupě“) vrchní karty z balíku. Táhne-li hráč červenou trojku, ihned ji vyloží a táhne další kartu. Splní-li hráč určité podmínky, může si namísto táhnutí vrchní karty z balíku vzít ''celou'' odkládací hromádku.
# Vyložení skupin karet z ruky nebo přiložení karet k již vyloženým skupinám. Hráč může vyložit nebo přiložit libovolný počet karet. Hráč nemusí vykládat, jestliže nechce nebo nemůže.
# Odložení jedné karty z ruky na odkládací hromádku.

==== Vykládání ====
Každý hráč nebo dvojice hráčů má své vyložené karty před sebou, odděleně od vyložených karet jiných hráčů nebo dvojic. Hráč může z ruky vyložit skupinu alespoň ''tří'' karet stejné hodnoty, přičemž nejméně ''dvě'' z nich musí být originální, ostatní mohou být nahrazeny divokou kartou (dvojkou nebo žolíkem). Například skupiny 5-5-2, 8-8-8-2-2-žolík, 9-9-2-2-2 je možné vyložit, ale 4-2-žolík není možné vyložit, protože tato skupina obsahuje jen jednu originální kartu. Někdy platí pravidlo, že ve skupině musí být nejméně o jednu více originálních karet než divokých. Podle tohoto pravidla by tedy skupiny 8-8-8-2-2-žolík, 9-9-2-2-2 nebylo možné vyložit.

Na barvách při vykládání nezáleží (s výjimkou trojek, u nichž se rozlišují červené a černé). Nelze vyložit červené trojky. Černé trojky lze vyložit jen tehdy, když hráč uzavírá kolo, a nelze je nahrazovat divokými kartami.

''Kanasta'' je skupina nejméně 7 karet stejné hodnoty, z nichž jsou nejméně 4 karty originální. Kanasta složená pouze z originálních karet se nazývá ''čistá'' (''přirozená'', ''červená''), zatímco kanasta obsahující divoké karty se nazývá ''smíšená'' (''špinavá'', ''černá''). Často bývá zvykem hotovou kanastu shrnout na jednu hromádku, na jejímž vrchu je červená karta u čisté kanasty a černá u smíšené (je-li to možné).

==== První vyložení ====
Pokud hráč nebo dvojice hráčů vykládá v tomto kole poprvé, musí vyložené karty dosáhnout určité bodové hodnoty, která závisí na skóre tohoto hráče nebo dvojice dosažené v minulých kolech:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Skóre
! Minimální počet bodů
|-
| Méně než 0 || 15
|-
| 0 – 1495 || 50
|-
| 1500 – 2995 || 90
|-
| 3000 a více || 120
|}

'''Příklad:''' Dosáhl-li hráč skóre 1600 bodů a v tomto kole vykládá poprvé, nemůže vyložit 5-5-5, Q-Q-Q-2 bez dalších skupin, protože by dosáhl jen 65 bodů a potřebuje 90. Mohl by vyložit 5-5-5, A-A-A-2, protože tím dosáhne 95 bodů. Kdyby jeho dosažené skóre bylo nižší než 1500, mohl by vyložit obojí; kdyby však dosáhl více než 3000 bodů, nemohl by vyložit ani jedno.

==== Sebrání odkládací hromádky ====
Na začátku svého tahu hráč může namísto táhnutí karty z balíku vzít celou odkládací hromádku, ale jen za následujících podmínek:
* Je-li hromádka ''zmrazena'' (obsahuje divokou kartu), musí mít v ruce dvě karty stejné hodnoty jako vrchní karta hromádky (ne divoké). Ty pak spolu s vrchní kartou vyloží a vezme si zbytek hromádky.
* Nemá-li hráč nebo dvojice ještě vyloženo, platí stejné pravidlo, jako když je hromádka zmrazena, a navíc musí dosáhnout potřebné bodové hodnoty karet pro první vyložení (viz předchozí odstavec) pouze s použitím vrchní karty hromádky a svých karet v ruce. Teprve po vyložení si může vzít zbytek hromádky.
* Není-li hromádka zmrazena a hráč nebo dvojice už má po prvním vyložení, pak si může vzít hromádku tehdy, může-li vrchní kartu vyložit s alespoň dvěma kartami z ruky (jedna může být divoká) nebo přiložit k již vyložené skupině karet stejné hodnoty.
* Hromádku nelze vzít, je-li na vrchu divoká karta nebo černá trojka.

==== Ukončení hry ====
Hráč může ukončit hru zbavením se všech svých karet v ruce jen tehdy, má-li nejméně jednu kanastu. Ukončit hru může buď vyložením všech svých karet, nebo vyložením všech karet kromě jedné a odložením zbývající karty. Při ukončení hry (a jedině tehdy) mohou být vyloženy černé trojky, ale nesmí k nim být použita divoká karta. Ihned poté, co se hráč zbaví všech karet, toto kolo končí.

Hraje-li se ve dvojicích, hráč se před ukončením ''může'' zeptat spoluhráče, zda souhlasí s ukončením. Jeho odpovědí se musí řídit (pokud spoluhráč odpoví „ano“, musí kolo ukončit, odpoví-li „ne“, nesmí kolo ukončit).

Je-li balík vyčerpán a některý hráč má táhnout kartu (včetně případu, kdy táhl a vyložil červenou trojku a pak už v balíku nic nezbylo), pak kolo okamžitě končí a hráč už nemůže vykládat. Může-li si hráč v takové situaci vzít vrchní kartu z odkládací hromádky, musí to udělat.

=== Bodování ===
Na konci kola se každému hráči nebo dvojici přičtou body za všechny vyložené karty a za bonusy dle následující tabulky a ''odečtou se'' body za karty, které hráči zbyly v ruce.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Ukončení kola || 100
|-
| Skryté ukončení kola || 100 navíc
|-
| Skrytá kanasta (vyložená najednou z ruky) || 100 navíc
|-
| Čistá kanasta || 500
|-
| Smíšená kanasta || 300
|-
| První až třetí červená trojka || 100
|-
| Čtvrtá červená trojka || 500
|}
''Skryté ukončení kola'' znamená, že hráč ukončí kolo ve stejném tahu, v němž uskutečnil první vyložení.

Za všechny čtyři červené trojky je tedy 800 bodů (po 100 za první až třetí, 500 za čtvrtou).

Jestliže hráč nebo dvojice v tomto kole vůbec nevyložila, pak se bonusy za její červené trojky ''odečítají'', nikoli přičítají.

Celá hra končí po kole, v němž hráč nebo dvojice dosáhla 5000 bodů. Vítězem je hráč nebo dvojice s nejvyšším počtem bodů.

=== Variace ===

==== Variace bodování ====
* Lze hrát do dosažení více než 5000 bodů a zvyšovat požadovanou bodovou hodnotu karet při prvním vyložení po dosažení určitého počtu bodů (na 150 bodů nebo lze požadovat rovnou vyložení kanasty).
* Za třetí červenou trojku lze dávat 200 bodů a za čtvrtou 400. Pak za získání jedné červené trojky bude 100, za dvě 200, za tři 400 a za čtyři 800 bodů.
* Za vyloženou skupinu čtyř černých trojek lze přičítat 100 bodů, pak se za jednotlivé černé trojky nepřičítá 5 bodů. Je možné zacházet s černými trojkami jako s červenými, ale pak se červené a černé trojky počítají odděleně. Při této variantě může a nemusí zůstat černým trojkám možnost zabraňovat sebrání odkládací hromádky, jsou-li navrchu.
* Za černou trojku, která hráči zůstane v ruce po skončení kola, lze odečítat 100 bodů namísto 5.

==== Další variace ====
* Často se rozdává jiný počet karet než 11 (obvykle 13 nebo 15). Někdy se mění i počet karet, které hráč táhne ve svém tahu, v závislosti na počtu hráčů (čím více hráčů, tím méně karet).
* Odkládací hromádka může být vždy zmrazena, aby bylo její braní obtížnější.
* Ve vyložené skupině musí být vždy více originálních než divokých karet. Například skupina 9-9-9-2-2-žolík tomuto pravidlu neodpovídá.
* Lze vyžadovat, aby hráč ukončující hru získal aspoň dvě kanasty (lze přidat podmínku, aby nejméně jedna nebo obě musely být čisté),aby hráči k uzavření nepoužili divokou kartu,nebo černou trojku. Toto pravidlo téměř znemožní skryté uzavření kola, ale je to stále možné tak, že hráč při prvním vyložení vezme odkládací hromádku a poskládá z ní dvě kanasty. Je vhodné zvýšit bonus za skryté uzavření kola na 250 nebo 500 bodů, aby se tím vyrovnalo jeho ztížení.
* Je-li balík vyčerpán, je možné pokračovat ve hře tak, že nový balík vznikne otočením odkládací hromádky lícem dolů. Teprve jsou-li balík i odkládací hromádka vyčerpány, hra končí podle výše uvedených pravidel.
* Lze hrát s mírně odlišným balíčkem karet, např. jiný počet žolíků (0, 2 nebo 6) nebo jen 7 karet každé vyložitelné hodnoty.
* Hráč může na začátku tahu táhnout dvě karty místo jedné. Tím se hra urychlí a sníží se důležitost braní odkládací hromádky. Uplatňuje se zejména při hře dvou hráčů.
* Vezme-li rozdávající hráč při rozdávání z balíčku najednou přesně tolik karet, kolik má rozdat hráčům, získává bonus 100 bodů.
* Lze vyžadovat, aby i hráči se záporným počtem bodů poprvé vykládali na 50 bodů.
* Verze zvaná '''Canasta Caliente''': v každém balíčku je 55 karet, mezi nimi je jedna speciální karta ''caliente'' ([[španělština|španělsky]] „horký“). Může ji reprezentovat např. odlišný žolík. Hráč ji může zahrát, má-li vyloženo méně skupin než protihráči. Když ji zahraje, táhne z balíku tolik karet, aby měl v ruce stejný počet karet jako na začátku hry, ale ztrácí 100 bodů. Je-li caliente odhozena, funguje jako černá trojka (tj. další hráč nesmí vzít odkládací hromádku). Zbude-li hráči po skončení kola na ruce, zdvojnásobí se počet bodů, které hráč ztrácí za zbylé karty na ruce (zbudou-li mu dvě caliente, tento počet se ztrojnásobí, ne zečtyřnásobí).

== Uzavření hry ==
Hru smí zavřít pouze hráč, který vyložil nebo doložil z ruky všechny karty na stůl a kromě toho vytvořil alespoň jednu kanastu. Uzavření hry se provede tak, že poslední kartu z ruky odložím rubem navrch na odkládací hromádku. Uzavřít hru je možné i třemi a více černými trojkami.

== Vyhodnocení hry ==
Hráči sečtou body za vyložené karty (spoluhráči hrají na jeden účet) a vytvořené kanasty, za uzavření hry je 100 bodů a za uzavření pomocí černých trojek je bodů 300. Od bodů za vyložené karty se odečte hodnota karet v ruce. Hráč (strana), kterému se nepodařilo vytvořit v průběhu hry alespoň jednu kanastu odečítá všechno.

Vyhrává hráč nebo ta strana, které se jako první podaří uhrát 10 000 bodů.

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Kanasta]]</text>
      <sha1>8vw2tndo4ndsno4wvtbng7tw88fk521</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Rummy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3195</id>
    <revision>
      <id>35219</id>
      <parentid>30729</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4775" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů :''' 2 až 6
* '''Druh karet :''' 2×francouzské - 108 listů (4×žolík)
* '''Hodnoty :''' A-1,2,3,4,5,6,7,8,9,10,J-10,Q-10,K-10,A-11,Joker-15
* '''Cíl hry :''' Zbavit se karet vykládáním povolených karetních kombinací.

== Karetní kombinace ==
Každá karetní kombinace, musí být složena nejméně ze třech listů. Joker zastupuje list jakékoliv hodnoty. V karetní kombinaci může být maximálně polovina Jokerů.

* Tercka - skupina 3 karet stejné hodnoty, ale různých barev.
* Kvarta - skupina 4 karet stejné hodnoty, ale různých barev.
* Postupka - sled 3 karet po sobě jdoucích hodnot jedné barvy.
* Hodnotová řada - postupka tvořená více než třemi kartami.
* Barevná řada - neboli fleš, je sestava karet jedné barvy. Vynášíme ji na závěr hry, kterou tím ukončíme. Zavírací karta, která se odhazuje na balík , může být libovolné barvy i odlišné od fleše.

== Pravidla hry ==
Na začátku hry se rozdá každému hráči 12 karet (někdy to bývá jen 10 či 8). Předák - hráč po levici rozdávajícího - obdrží o jednu kartu více, aby zahájil hru odhozem nepotřebné karty. Zbytek karet - talón - se odloží na stůl reversem navrch. Po prvním odhozu vedle talónu, ze kterého se bude dokupovat, pokračuje ve hře jeden hráč za druhým. Přitom má každý hráč dvě možnosti. Buď dokoupí jednu kartu z talónu, nebo vezme list, který předchozí hráč odhodil. Potom je povinen jednu kartu vždy odhodit z ruky do odkládacího balíčku.

Stane-li se, že vyčerpáme při dokupování celý talón, vezmeme odhozené listy, otočíme je reversem nahoru a přikupujeme z této nově utvořené hromádky.

=== Vykládání karet ===
Na začátku hry se stanoví limit pro první vynesení (obvykle 40 bodů). Hráč, který takto vynese, může v průběhu hry přikládat karty do všech na stole vyložených kombinací (včetně těch, které vynesli soupeři). Žolíka lze vyměnit za kartu kterou nahrazuje, ale musí být ihned vynesen na stůl v nové kombinaci. I když hráč vyloží na stůl některou či některé karetní kombinace, musí dokoupit a následně shodit jednu kartu, dle výše uvedených pravidel.

Druhou variantou je uzavření hry z ruky. Hráč vyloží 12 karet v jedné barvě a třináctou kartu libovolné barvy shodí na odkládací balíček. Hra tím okamžitě končí a znamená nejvýše hodnocenou hru.

=== Bodování ===
Za uzavření hry je +10 bodů. Ostatní hráči sečtou bodové hodnoty karet, které jim zůstaly v ruce a tolik obdrží bodů, samozřejmě minusových :-) Při uzavření z ruky obdrží protihráči trestných bodů dvojnásobek.

Zapisování skóre hry se v pravidlech liší. Buď hrají hráči do jednoho sta pokutových bodů, a kdo překročí tento limit, vypadává ze hry. Nebo se po celý večer zapisují trestné body, jejich konečný součet se pak dělí deseti a dosažené body určují pořadí všech účastníků. Někdy se dokonce tento bodový rozdíl vyrovnává i peněžně.

== Varianty ==
=== Loupeživá ===
Hraje se přibližně stejně jako klasická rummyová hra. Z odkládacího balíčku však smí hráč kupovat jen tehdy, jestliže danou kartu okamžitě vyloží nebo přiloží na některou vyloženou kombinaci karet. Přídomek loupeživá dostala tato hra proto, že je hráčům dovoleno loupit a rozbíjet vlastní i protivníkovo seskupení karet otevřeně vyložené na stole. Soupeř smí prostě ubírat jednotlivé karty i rozbíjet celé kombinace a přikládat do nich vlastní listy. Zásadně však nesmí po skončené loupeži zanechat na stole jen dvě karty. Kromě toho se karty získané rozbitím vyložených karet musí okamžitě beze zbytku znovu vyložit.

=== Vídeňská ===
Hraje se se 104 kartami a dvěma žolíky. Každý hráč dostane po deseti listech. Jinak se hraje podle konvenčních pravidel, bez vykládání rovnou z ruky. Hráč, který drží v ruce ještě nezařazené listy, může hru ukončit, avšak hodnota těchto karet nesmí překročit celkovou hodnotou pět bodů. Kromě toho musí na svůj záměr upozornit protihráče - poklepe kartami na stůl. Pak proběhne ještě jedno kolo. Kdo překročí hranici 101 trestných bodů vypadává ze hry.

=== Rommé s poklepem ===
Jestli-že některý hráč odhazuje jednu kartu na odkládací balíček, může hráč, který není zrovna na řadě, ale má o tento list zájem, zaklepat na stůl. V tom případě si smí tuto kartu vzít, ale spolu s ní musí vzít dvě karty z talónu. Nesmí také shodit žádný list.

== Externí odkazy ==

* [http://www.rummy.cz Pravidla Rummy a Gin Rummy]

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Rummy]]</text>
      <sha1>pk46foqdkqi9mib6e9qrljrd1zs40i2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Výhonky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3196</id>
    <revision>
      <id>38467</id>
      <parentid>35273</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:30:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1402" xml:space="preserve">[[Soubor:Sprouts-2spot-game.png|náhled|Ukázka průběhu hry při dvou počátečních kroužcích]]
* '''Jiné názvy:''' Krtek, MM, Sprouts
* '''Autoři:''' J.H. Conway, M.S. Paterson
* '''Počet hráčů:''' 2
* '''Cíl hry:''' Zabránit protihráči v dalším tahu.

== Hrací potřeby ==
* list bílého papír
* tužka

== Pravidla hry ==
Na papír nakreslíme tři a více kroužků. Hráč, který je právě na tahu spojí dva použitelné kroužky čarou a na jejím středu vyznačí nový kroužek.

Spojování kroužků má dvě omezení:
* Kroužek, ze kterého vycházejí tři čáry, nelze pro další hru použít.
* Nově nakreslená čára nesmí překřížit žádnou již existující.

Hráč, který když na něj přijde řada není schopen provést tah, prohrál.

== Odkazy ==
=== Podívejte se také na ===
* [[../Berlínské výhonky/]]

=== Literatura ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Angiolino
 | jméno = Andrea
 | odkaz na autora = ../Autoři/Andrea Angiolino
 | titul = HRY s čtverečkovaným papírem atužkou
 | vydavatel = Portál
 | místo = Praha
 | rok = 2000
 | strany = 40-41
 | isbn = 80-7178-392-7
}}


{{Navigace|../Tetrachrom/|../Vypalování stařin/|LavenderBlush|Violet|title=[[../Hry s tužkou a papírem/]]}}

{{DEFAULTSORT:Výhonky}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Hry pro 2 hráče]]
[[Kategorie:Hry s tužkou a papírem]]</text>
      <sha1>dyz9rug4y4sjk3hnqfy9tu7mdn9qkqu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Skládaný žolík</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3197</id>
    <revision>
      <id>35225</id>
      <parentid>24465</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1796" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 2 až 4
* '''Druh karet:''' 2× francouzské - 108 listů(4× žolík)
* '''Sled karet:''' 2,3,4,5,6,7,8,9,10,J,Q,K,A,Joker (nahrazuje libovolnou kartu)
* '''Cíl hry:''' Hráč se snaží vyložit na stůl všechny karty z ruky.

== Pravidla hry ==
Karty se nerozdávají. Každý hráč na začátku svého tahu (pokud nevykládá karty na stůl) dobírá jednu kartu z talónu.

Hru otevírá hráč, který vyhrál v předchozí partii. Vezme list z talónu a ponechá si jej v ruce. Další hráči po řadě učiní totéž. Tak bere střídavě hráč za hráčem tak dlouho, dokud některý z hráčů nemůže ze svých karet sestavit tercku (čili-že tři stejné karty) nebo sekvenci tří po sobě jdoucích karet. Takový hráč nedobírá kartu z talónu, ale vykládá svoji kombinaci před sebe na stůl. Od příštího kola smí přikládat k této skupině karet další karty, vykládat nové kombinace atp.

'''Pozor:''' Hráč buď dobírá kartu z talónu, nebo vykládá karty na stůl.

Každý hráč, který už vyložil, může volně manipulovat s listy na stole. Kombinace lze trhat a nově vytvářet, avšak vždycky tak, aby se zachoval minimální počet tří karet v jedné kombinaci. Podmínkou ovšem je přiložení nejméně jedné karty z ruky. Přeskládávání kombinací na stole jen proto, aby hráč nemusel brát kartu z balíku, je zakázané. Při přeskupování kombinací na stole je možné, ponechat si v ruce jednu kartu ze stolu.

Hráč, který umístí všechny karty z ruky do karetních kombinací na stole vyhrává. Ostatní hráči získávají tolik trestných bodů, kolik karet jim zbývá v ruce.

== Podívejte se také na ==
* [[../Žolíky/]]

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Skládaný žolík]]</text>
      <sha1>6ly1nsa6vhp4e9u21c4ni7d8pmwn7cy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Landsknecht</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3198</id>
    <revision>
      <id>21991</id>
      <parentid>14965</parentid>
      <timestamp>2011-10-27T12:58:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>optimalizace kódu; oprava kódu; typografické úpravy; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="981" xml:space="preserve">''Hra, které dali jméno němečtí žoldnéři - [[w:Landsknecht|Landsknechti]], jejichž zásluhou se též roznesla po Evropě. První písemná zmínka o ní je z roku 1546. Ještě staršího data je pak vyobrazení, zobrazující vojáky při této hře. To je datováno rokem 1529.''

* '''Počet hráčů:''' 2 a více
* '''Druh karet:''' německé, francouzské – 32 listů
* '''Cíl hry:''' O výhře či ztrátách rozhoduje náhodný souhlas karet.

== Pravidla hry ==
Na jednotlivá pole hracího plánu vsadí každý z hráčů libovolné částky. Bankéř zamíchá karty, položí je před sebe a odkryje vrchní pár. Kartu po levé ruce inkasuje, pravou vyplácí hráčům v poměru jedna ku jedné. Hraje se dokud nezbudou jen dvě karty.

'''Pozor! Poslední dvě karty se neotáčí!'''

== Hrací schema ==
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|-
| A
| 10
|-
| K
| 9
|-
| Q
| 8
|-
| J
| 7
|}

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Landsknecht]]</text>
      <sha1>jihcdv8o3e3jrg57nscgu3vsuhkrl79</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kondiční běh/Jak běhat/Tréninkové metody/Souvislý rovnoměrný běh</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3199</id>
    <revision>
      <id>13296</id>
      <parentid>13276</parentid>
      <timestamp>2008-08-10T22:30:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Singularity~cswikibooks</username>
        <id>149</id>
      </contributor>
      <comment>sort</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="583" xml:space="preserve">Jedná se o metodu, při které běžec běží vytyčenou trasu konstantním tempem. To znamená, že rychlost běhu se po celou dobu nemění. Ideální tepová frekvence se uvádí okolo 130 tepů za minutu. Přesněji si ji můžete spočítat [[Kondiční běh/Optimální tepová frekvence|zde]]. Běháte-li ve dvojici, doporučuje se nasadit takové tempo, při kterém jste schopni spolu bez výrazných problémů hovořit.

Nároky na organizmus stupňujeme buď zvýšením tempa, nebo prodloužením doby běhu.

[[Kategorie:Kondiční běh|Souvislý rovnoměrný běh]]</text>
      <sha1>lj6az0r9e1gv4y9t3v1emfclzoijjsr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kondiční běh/Jak běhat/Tréninkové metody/Fartlekový běh</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3200</id>
    <revision>
      <id>13295</id>
      <parentid>13275</parentid>
      <timestamp>2008-08-10T22:30:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Singularity~cswikibooks</username>
        <id>149</id>
      </contributor>
      <comment>sort</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="408" xml:space="preserve">Fartlekový běh je metoda souvislého běhu, při které ovšem běžec libovolně mění tempo podle nálady a vlastního uvážení. Změny tempa můžou být jak pozvolné, tak náhlé. Tepová frekvence při této metodě značně kolísá.

Nároky na organizmus stupňujeme buď prodlužováním doby běhu, nebo zařazením náročnějších pasáží.

[[Kategorie:Kondiční běh|Fartlekový běh]]</text>
      <sha1>dad1uqckxazbicigowoa5k7zwnhqd5j</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3201</id>
    <revision>
      <id>33921</id>
      <parentid>33903</parentid>
      <timestamp>2017-09-03T19:03:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Chartep</username>
        <id>5366</id>
      </contributor>
      <comment>odkazy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1639" xml:space="preserve">Každý z nás snad někdy snil o tom, jak bude žít v domě se zahradou. Jiní o zahradě nikdy nesnili, jelikož vždy zahradu měli. Tato kniha je určena všem, kteří už o zahradě nesní, ale naopak řeší co s ní.

== Druhy zahrad ==
Chystáme-li se pořídit si zahradu, či upravit zahradu stávající, musíme si nejprve ujasnit co od zahrady očekáváme. Má-li pro nás být místem odpočinku, zkrášlovat okolí domu, či snad vnímáme zahradu jako potencionální zdroj čerstvého ovoce a zeleniny.

Na těchto stránkách naleznete informace o jednotlivých typech zahrady. Jejich cílem je pomoci vám ujasnit si, co vlastně od zahrady očekáváte. Je-li zahrada dostatečně veliká, lze samozřejmě jednotlivé typy efektivně kombinovat.

* [[/Atriová zahrada/]]
* [[/Obytná zahrada/]]
* [[/Okrasná zahrada/]]
* [[/Užitková zahrada/]]

== Voda na zahradě ==
* [[/Jezírka/]]
* [[/Vodotrysky a fontány/]]
* [[/Vodní rostliny/]]

== Oheň na zahradě ==
* [[/Klasické ohniště/]]
* [[/Krb, gril a rožniště/]]

== Zahradní architektura ==
* [[/Altány a besídky/]]
* [[/Cesty a schody/]]
* [[/Dětský koutek/]]
* [[/Kůlny a jiné úložné prostory/]]
* [[/Odpočívadla a terasy/]]
* [[/Ploty/]]
* [[/Skleníky a pařeniště/]]
* [[/Zídky/]]
* [[/Skalky/]]

== Rostliny ==
* [[/Okrasné rostliny/]]
* [[/Užitkové rostliny/]]
* [[/Trávník/]]
* [[/Pokojové rostliny/]]
* [[/Plevele/]]
* [[/Škůdci a choroby/]]

== Ostatní ==
* [[/Zahradní nářadí/]]
* [[/Půda/]]
* [[/Ekologie v zahradě/]]

== Literatura ==
* [[/Literatura/]]

[[Kategorie:Volný čas]]
[[Kategorie:Zahrada| ,]]</text>
      <sha1>m2d609k8qogg42v528qpgnynkrjrqjd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Volný čas</title>
    <ns>14</ns>
    <id>3202</id>
    <revision>
      <id>21220</id>
      <parentid>9050</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T18:45:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot změnil [[Kategorie:Základní kategorie]]→[[Kategorie:(vše)]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:(vše)]]</text>
      <sha1>n5semwpzpwrffimpthtnqusnisadvq8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Velký los</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3204</id>
    <revision>
      <id>35237</id>
      <parentid>14970</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1775" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů :''' 4 a více
* '''Druh karet :''' 2×francouzské nebo německé - 2x 52 listů nebo 2x 32 listů
* '''Hodnoty :''' A,K,Q,10,9,8,7,(6,5,4,3,2)
* '''Cíl hry :''' Hra má charakter loterie. Prémie je vypsaná na poslední kartu hry.

== Pravidla hry ==
Všichni hráči vloží do hry své podíly, čímž je určena výše prémie. Pak řídící osobnost loterie zamíchá jeden balíček karet a list za listem poděluje jednotlivé hráče. Stane-li se, že karty beze zbytku nevyjdou, nic se neděje, neboť počet karet nerozhoduje. Poté se zamíchá a sejme druhý balíček a položí na stůl. Žádný z účastníků hry nesmí vědět která karta je vespod.

Hráči si mezitím rozloží své karty v pořadí hodnot a barev, lícem navrch, aby získali maximální přehled. Poté začne řídící osoba loterie otáčet ze svého balíčku jednu kartu podruhé. Přitom pokaždé hlásí hodnotu i barvu. Držitel této karty jí otočí rubem navrch. Prémii vyhrává držitel karty, která byla otočena jako poslední.

Jakmile někdo otočí všechny své karty, má právo zastavit hru. Stane se tak krátkým zvoláním stát! . Oznamuje tím všem spoluhráčům, že má všechny své karty mimo hru a že hodlá kupovat další neotočenou kartu od některého z hráčů. Cena je stanovena volně, spekulační hladina se tedy zvyšuje se snižujícím se počtem karet ve hře. Smlouvat lze i o eventuální podíl ze zisku. Stane-li se, že některý z hráčů zapomene otočit hlášenou kartu, zaplatí za přehlédnutí pokutu. Pokuta se zvyšuje, když takovouto kartu dostane spekulačním prodejem jiný hráč.

Vklad vyhrává držitel poslední otočené karty.

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Velký los]]</text>
      <sha1>bl0qgdzpgu55x9ookok88x32nvqk86o</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Paskahousu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3205</id>
    <revision>
      <id>35211</id>
      <parentid>14931</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2752" xml:space="preserve">''Finská švindlovací hra, přeloženo do češtiny Posraný gatě, je ve své domovině oblíbenou hospodskou hrou.''

* '''Počet hráčů :''' 3 a více (ideálně 4-5)
* '''Druh karet :''' francouzské - 52 listů
* '''Hodnoty :''' 2,3,4,5,6,7,8,9,10,J,Q,K,A
* '''Cíl hry :''' Zbavit se karet


== Pravidla hry ==
=== Rozdávání ===
Karty se zamíchají a rozdává se po směru hodinek, každému hráči 5 karet. Zbylé karty tvoří talon.

=== Průběh hry ===
Hráč, který po rozdání všech karet položí jako první na stůl 3 a ohlásí ''tři'', začíná. Dál se hráči na tahu střídají po směru hodinových ručiček. Jestliže nikdo nemá 3, lze vynést 4, když není 4 tak 5 atd.

Druhou možností jak začít hru je vzít vrchní kartu z talonu, bez podívání ji odehrát lícem dolů a ohlásit ''tři''.

Hráč, který je na tahu může:
* Zahrát 1-4 karty stejné hodnoty. Musí to však být hodnota vyšší než u předchozí karty nebo hlášení.
* Zahrát 1-4 karty lícem dolů a ohlásit co hraje. Hlásí údajnou hodnotu všech karet (např. ''dvě devítky''), která musí být opět vyší než poslední hraná či hlášená hodnota.
* Dobrat kartu z talonu a přidat ji ke kartám v ruce.
* Vzít kartu z talonu a aniž by se na ni podíval, odehrát lícem dolů s nahlášením hodnoty. Opět musí hlásit vyší než poslední zahranou či hlášenou.

Jak už jsem uváděl na začátku, jedná se o hru švindlovací. Z toho plyne, že hráč, který odehrál karty lícem dolů, může hlásit jiné karty než ve skutečnosti odehrál. Kterýkoliv hráč může zkontrolovat, zda se ohlášená hodnota schoduje s odehranou. Pokud ano, bere celý balík kontrolor, pokud ne bere balík hráč který lhal. Kontrolovat lze pouze naposledy zahrané karty.

Figury lze hrát pouze pokud je předchozí karta alespoň osma, nebo lícem dolů s hlášením nižší hodnoty.

Na prázdný stůl (vyjma prvního výnosu), je možné hrát jakékoliv karty.

=== Speciální karty ===
* Desítka
*: Pokud je desítka (nebo několik desítek) odehrána na balík karet, odloží se balík pryč. Stejný hráč pak začíná na prázdný stůl.
*: Když je zahrána na prázdný stůl, musí ji následující hráč vzít a je přeskočen.

* Eso
*: Funguje stejně jako desítka, lze však hrát pouze na figury nebo prázdný stůl.

* Dvojka
*: Lze ji hrát na cokoliv nebo na prázdný stůl. Na dvojku lze hrát pouze dvojku.

=== Konec hry ===
Poslední hráč s kartami prohrál a v další hře rozdává. Navíc se mu říká Paskahousu a je na něm aby zaplatil rundu.

== Podívejte se také na ==
* [[../Mögeln/]]
* [[../Švindl/]]

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Paskahousu]]</text>
      <sha1>422jzm4zximsftx49oy227oioytgg83</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Těstoviny s brokolicí</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3206</id>
    <revision>
      <id>35719</id>
      <parentid>30380</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1088" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Těstoviny s brokolicí
  | originální jméno = 
  | obrázek = Dish and Knife.jpg
  | velikost = 180px
  | popis = Obrázek není k dispozici
  | čas = 
  | ingredience =
* 500 g [[../Zelenina/Brokolice|brokolice]]
* 400 g [[../Těstoviny|těstovin]]
* 1 [[../Zelenina/Cibule|cibule]]
* 4-5 stroužků [[../Zelenina/Česnek|česneku]]
* 1 kyselá [[../Ingredience/Smetana|smetana]]
* 1 smetana na vaření,
* [[../Ingredience/Olej|olej]]
* [[../Ingredience/Sůl|sůl]]
* Strouhaný [[../Sýr|sýr]]
* [[../Koření|koření]] dle chuti
  | přílohy = 
  | původ = [[../Národní kuchyně/Italská kuchyně|Itálie]]
}}
Na oleji opražíme nadrobno nakrájenou cibulku, přidáme pokrájený česnek a krátce opražíme.

Brokolici umyjeme a nakrájíme na menší kousky, opražíme, osolíme, okořeníme a dusíme do změknutí. Když brokolice změkne, zalijeme kyselou a sladkou smetanou a krátce povaříme.

Přidáme předem uvařené těstoviny a podáváme posypané strouhaným sýrem.

[[Kategorie:Wikikuchařka|Těstoviny s brokolicí]]</text>
      <sha1>n95340t5btxwzv7x90a8p8wz72i4x1s</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Cribbage</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3207</id>
    <revision>
      <id>38454</id>
      <parentid>35177</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:30:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3714" xml:space="preserve">[[Soubor:120-hole cribbage board.jpg|náhled|Cribbage board, počítadlo používané při hře]]
''Poprvé je tato hra zmiňována roku 1630. Dlouho se jednalo o hru velice oblíbenou u aristokracie, dnes je široce rozšířenou hrou anglických hospod. Ke hře se používá tzv. cribbage board, což je deska na zaznamenávání skóre.''

* '''Počet hráčů :''' 2
* '''Karty :''' francouzské - 52 listů
* '''Hodnoty :''' A=1b,2,3,4,5,6,7,8,9,10,J=10b,Q=10b,K=10b
* '''Cíl hry :'''Získat 121 výherních bodů tzv. peg (resp. 61)

== Pravidla hry ==
Poprvé rozdává hráč, který sejme nižší kartu. Následně se hráči střídají. Každý hráč obdrží šest karet, z nichž dvě odloží reversem nahoru. Tyto karty tvoří tzv. crib. Předák zvedne přibližně polovinu nerozdaných karet. Rozdávající otočí horní kartu druhé poloviny a položí ji odkrytou na stůl. Je-li to J, připíše si 2peg. Tato karta se ponechá na stole, do hry však zatím nezasahuje.

Hráči dokola vykládají před sebe po jedné kartě a nahlas sčítají jejich bodové hodnoty se všemi kartami včetně karet protihráče. Dosáhne-li někdo celkového součtu 15 bodů, připočte si 2''peg''. Dále si hráči připisují 2peg za bezprostřední vyložení dvojice karet stejné hodnoty, 6peg za vyložení trojice a 12peg za čtveřici. Stejně tak si připisují 2peg za vyložení postupky dvou po sobě jdoucích karet plus 1peg za každou kartu postupky navíc, a to i v případě,že karty nebyly neseny v přímé posloupnosti. Odkryje-li např jeden hráč trojku a druhý čtyřku, připočte si druhý hráč 2peg. První hráč pokračuje šestkou, druhý hráč dává pětku a připíše si 4peg.

Hráči nesmí přikládáním karet překročit součet 31 bodů. Pakli-že by ji jeden z hráčů musel překročit, nevykládá další kartu a musí říct ''go''. Protihráč pak může pokračovat v přikládání libovolně dlouho, aniž by sám překročil hranici 31 bodů.

Jestliže jeden z hráčů dosáhne přesně součtu 31 bodů, připočte si 2peg. Kdo jako poslední přiloží kartu, aniž by byla překročena hranice 31 bodů, získá 1peg.

Mají-li hráči ještě nějaké karty v ruce, pokračuje sehrávka od nuly znovu a karty dosud vyložené se zakryjí, aniž by se dále účastnily hry. Nemá-li jeden hráč již karty, může druhý dohrávat až do odehrání všech karet. Tím končí první fáze hry.

A teď přichází druhá fáze. Hráči odkryjí své karty a započtou si pegs, které jejich karty vytvářejí společně s kartou otočenou před první fází sehrávky.
* Za přesný součet dvou či více karet 15b 2peg.
* Za dvojici (pair) 2peg.
* Za trojici (prial) 6peg.
* Za čtveřici (double pair royal) 12peg.
* Za posloupnost (run) dvou karet 2peg plus za každou další kartu navíc 1peg.
* Za čtyři nebo pět karet v jedné barvě (flush) 4 nebo 5peg.
* Pokud hráč drží J stejné barvy, jakou má karta otočená před sehrávkou, připočte si 1peg.
* Rozdávající nakonec otočí crib a připočte si všechny pegs, které tvoří spolu s kartou otočenou před první fází sehrávky.

Vyhrává ten z hráčů, který jako první dosáhne, nebo překročí 121peg. Získá-li do té doby protihráč 90peg a méně, prohrává dvojnásobek.

== Reference ==
* {{Citace monografie
 | příjmení = Svoboda
 | jméno = Tomáš
 | spoluautoři = a kolektiv
 | titul = Oficiální pravidla karetních her
 | vydavatel = Eminent
 | místo = Praha
 | rok = 2002
 | isbn = 80-7281-116-9
 | strany = 229-231
}}

== Externí odkazy ==
* {{Commons|kategorie=Cribbage}}

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Cribbage]]</text>
      <sha1>m5gnhkzv22qga0gtgptsia5ro33grwv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Scopa</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3208</id>
    <revision>
      <id>35221</id>
      <parentid>14973</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2298" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů :''' 2 až 3
* '''Karty :''' italské - 40 listů
* '''Hodnoty :''' 1,2,3,4,5,6,7,F=8,C=9,R=10
* '''Cíl hry :''' Získat alespoň 11 bodů

== Pravidla hry ==
* Rozdávající hráč rozdá každému hráči 9 karet, 4 karty se vyloží na stůl lícem navrch.
* Hráči dokola odkládají po jedné kartě mezi ostatní vyložené karty. Je-li její hodnota shodná s hodnotou na stole již vyložené karty, nebo je součtem hodnot jiných vyložených karet, bere si je včetně té, kterou právě vyložil a pokládá před sebe na hromádky reversem navrch. Pokud takto může vzít jeden hráč v jednom tahu víc karet nebo kombinací, musí si jednu vybrat, přičemž karta stejné hodnoty jako vykládaná, má přednost před kombinací karet s menšími hodnotami.
* Podaří-li se hráči takto sebrat jedním tahem všechny karty ze stolu, nahlásí Scopa a jednu z nich do svého balíčku odloží lícem navrch. Hráč, hrající po něm, pochopitelně nemůže nic vzít, musí pouze jednu kartu vyložit.
* Po odehrání si hráč dobírá kartu z talónu.
* Pokud poslední hráč vyčistí poslední kartou stůl, Scopu už nehlásí.

=== Bodování ===
Za každou Scopu hráč získá bod. Jeden bod získá hráč, který nabral nejvíc karet. Jeden bod získá hráč, který nabral nejvíc karet v barvě dukátů. Jeden bod získá hráč, který nabral dukátovou sedmu. A jeden bod získá hráč, který nabral nejvíc sedmiček.

* Při rovnosti karet, nebo rovnosti v dukátech nezískává příslušný bod nikdo.
* Při rovnosti sedmiček (dva hráči mají po dvou sedmičkách) dochází k rozstřelu. Oba si najdou své nejvyšší karty v barvách soupeřových sedmiček a bod získá ten z nich, který má vyšší dvojici, přičemž pořadí hodnot karet je tady sestupně 6,1,5,4,3,2,R,C,F.
* Pokud i tady dojde k plichtě, tento bod nezíská nikdo.

=== Konec hry ===
Nedosáhl-li ještě nikdo jedenácti bodů, posouvá se rozdávající a hraje se další sehrávka. Body se samozřejmě sčítají. Hra končí po sehrávce ve které alespoň jeden hráč dosáhne celkového součtu 11 a více bodů.

== Podívejte se také na ==
* [[../Scopone/]] - varianta pro čtyři hráče

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Scopa]]</text>
      <sha1>gom10fbsqqjyz59zpwfh8f4yiy109pd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Scopone</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3209</id>
    <revision>
      <id>35222</id>
      <parentid>14974</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2268" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů :''' 4
* '''Karty :''' italské - 40 listů
* '''Hodnoty :''' 1,2,3,4,5,6,7,F=8,C=9,R=10
* '''Cíl hry :''' Získat spolu s partnerem alespoň 21 bodů

== Pravidla hry ==
* Dva a dva hráči křížem tvoří dvojice, které si své uhrané body sčítají.
* Rozdávající hráč rozdá každému hráči 10 karet.
* Hráči dokola odkládají po jedné kartě mezi ostatní vyložené karty. Je-li její hodnota shodná s hodnotou na stole již vyložené karty, nebo je součtem hodnot jiných vyložených karet, bere si je včetně té, kterou právě vyložil a pokládá před sebe na hromádku rubem navrch. Pokud takto může vzít jeden hráč v jednom tahu víc karet nebo kombinací, musí si jednu vybrat, přičemž karta stejné hodnoty jako vykládaná, má přednost před kombinací karet s menšími hodnotami.
* Podaří-li se hráči takto sebrat jedním tahem všechny karty ze stolu, nahlásí Scopa a jednu z nich do svého balíčku odloží lícem navrch. Hráč, hrající po něm, pochopitelně nemůže nic vzít, musí pouze jednu kartu vyložit. Sehrávka končí po vynesení poslední, čtyřicáté karty.

=== Bodování ===
Za každou Scopu hráč získá bod. Jeden bod získá hráč, který nabral nejvíc karet. Jeden bod získá hráč, který nabral nejvíc karet v barvě dukátů. Jeden bod získá hráč, který nabral dukátovou sedmu. A jeden bod získá hráč, který nabral nejvíc sedmiček.
* Při rovnosti karet, nebo rovnosti v dukátech nezískává příslušný bod nikdo.
* Při rovnosti sedmiček(dva hráči mají po dvou sedmičkách) dochází k rozstřelu. Oba si najdou své nejvyšší karty v barvách soupeřových sedmiček a bod získá ten z nich, který má vyšší dvojici, přičemž pořadí hodnot karet je 6,1,5,4,3,2,R,C,F.
* Pokud i tady dojde k plichtě, tento bod nezíská nikdo.

=== Konec hry ===
Nedosáhla-li ještě ani jedna dvojice jednadvaceti bodů, posouvá se rozdávající a hraje se další sehrávka. Jestliže má po skončení sehrávky některá dvojice v součtu alespoň 21 bodů, hra končí jejím vítězstvím.

== Podívejte se také na ==
* [[../Scopa/]] - varianta určená pro 2-3 hráče

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Scopone]]</text>
      <sha1>72oto1yvodz7h9lrw7l3q3ycg7f0a0n</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Piket</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3210</id>
    <revision>
      <id>35214</id>
      <parentid>15028</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3305" xml:space="preserve">''Jedná se o starou velice zajímavou karetní hru pocházející z Francie. Vznikl nejpozději na počátku 16. století a rozšířil se prakticky do celého světa. Ještě na začátku 20. století byl v mnoha zemích velmi oblíbenou hrou, ale v současnosti se už nehraje, a to i přesto, že se jeho pravidla objevují prakticky v každé knize o karetních hrách.''

* '''Jiné názvy :''' Piquet
* '''Počet hráčů :''' 2
* '''Druh karet :''' francouzské - 32 listů
* '''Hodnoty :''' 7,8,9,10,J,Q,K,A
* '''Cíl hry :''' Uhrát jako první 101 bodů (resp. 100 či 300).

== Pravidla hry ==
=== Rozdávání ===
Rozdávající rozdává nejprve 5 karet do prvního talónu a 3 karty do druhého. Pak dvakrát po šesti kartách každému z hráčů (oba tedy mají 12 karet). Poté si předák vymění 3 až 5 karet za odpovídající počet karet z prvního talónu. Rozdávající pak musí odložit tolik karet, kolik předák ponechal v prvním talónu plus 3 karty, a vzít si druhý talón a zbývající karty prvního.

=== Hlášky ===
Hlášky se hlásí před sehrávkou a to postupně ruml, sled a figura. Započítává se pouze, jeden ruml, jeden sled, jedna figura, a to pouze tomu, který ji má vyšší.

Kdo má v hláškách alespoň 30 bodů (''repic''), započte si 90 bodů. Kdo má v hláškách, za uhrané zdvihy a výnosy alespoň 30 bodů (''pic''), započte si 60 bodů.
* Ruml :nejméně 4 karty stejné barvy - 1 bod za kartu
* Sledy (sekvence) :
** tercie - 3 body
** kvarta - 4 body
** kvinta - 15 bodů
** sexta - 16 bodů
** septima - 17 bodů
** oktáva - 18 bodů
* Figury : 3×10-A = 3 body; 4×10-A = 4 body

=== Sehrávka ===
Předák vynáší jako první. Povinností je ctít barvu. Má-li vynášející silnou řadu karet, které nemohou být přebité, může je vynést najednou a protihráč přiloží odpovídající počet karet.

=== Bodování ===
Bod je za každý uhraný zdvih, za každý výnos a za uhraný poslední zdvih jsou body dva. Za ''lézu'', což je sedm uhraných zdvihů, je bodů 10 a za ''capot'', uhrané všechny zdvihy, je bodů 40.

== Varianty ==
* Carte blanche (karta bez K,Q,J) = 10 bodů, protihráč si nemůže započítat pic ani repic.
* Carte rouge (list, ve kterém se všechny karty uplatní při hláškách a protivník neskóruje za hlášky žádné body) = 20 bodů.
* Uhraný poslední zdvih za 3 body.
* Hraje se předem dohodnutý počet partií. Sečtou se body, za 90/60/vól (=capot) se může připočíst prémie 200/100/300 bodů. Rozdíl dosažených bodů se proplatí v předem dohodnutém poměru.

== Odkazy ==
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Svoboda
 | jméno = Tomáš
 | spoluautoři = a kolektiv
 | titul = Oficiální pravidla karetních her
 | vydavatel = Eminent
 | místo = Praha
 | rok = 2002
 | isbn = 80-7281-116-9
 | strany = 42-43
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Pijanowski
 | jméno = Lech
 | příjmení2 = Pijanowski
 | jméno2 = Wojciech
 | titul = Encyklopedie světových her
 | vydavatel = Euromedia
 | místo = Praha
 | rok = 2008
 | isbn = 978-80-242-2225-7
 | strany = 259-261
}}

=== Externí odkazy ===
* [http://www.pagat.com/notrump/piquet.html Piket na pagat.com] (anglicky)

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Piket]]</text>
      <sha1>7jj1bbocdp2ydajoklqlziplxxdd5de</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:SloučitZe</title>
    <ns>10</ns>
    <id>3211</id>
    <revision>
      <id>23531</id>
      <parentid>21162</parentid>
      <timestamp>2012-09-28T19:46:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>{{Cedule}}</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="561" xml:space="preserve">{{Cedule
  | typ = move
  | nadpis = 
  | text = Je navrženo, aby stránka [[{{{1}}}]] byla sloučena a&amp;nbsp;vložena do této.{{#ifexist:{{TALKPAGENAME:{{{1}}}}}|&lt;nowiki/&gt; ([[{{TALKPAGENAME:{{{1}}}}}|diskuse]])}}
  | poznámka = 
  | obrázek = Mergefrom 2.svg
}}&lt;includeonly&gt;
{{#switch: {{FULLPAGENAME}}
  | Wikiknihy:Šablony =
  | [[Kategorie:Údržba:Sloučit|{{FULLPAGENAME}}]]
}}
&lt;/includeonly&gt;&lt;noinclude&gt;
----

Tato šablona přidává označené stránky do [[:Kategorie:Údržba:Sloučit]].

[[Kategorie:Šablony:Údržba|{{PAGENAME}}]]

&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>scsjmnj2p4vwdek0034vbew46qdqdqk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Hry s mincemi</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3276</id>
    <revision>
      <id>38448</id>
      <parentid>35154</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:30:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1370" xml:space="preserve">[[Soubor:Coins.jpg|náhled|Jaké mince ke hře použijete, je jen na vás.]]

V této části pokladnice her najdete pravidla k velkému množství her s mincemi.

== Hry ==

=== Hry, při nichž se do mincí cvrnká ===
* [[../Cvrnkaná jedenáctka/]]
* [[../Fotbálek/]]
* [[../Goleador/]]
* [[../Na vlka/]]
* [[../Obsazování ostrůvků/]]
* [[../Ostrov/]]
* [[../Ostřelování/]]
* [[../Prasátko/]]
* [[../Souboj/]]
* [[../Strkaná jedenáctka/]]
* [[../Zlatá brána/]]

=== Hry, při nichž se mincemi hází ===

==== Hry, při nichž je potřeba se někam trefit ====

* [[../Anglická hra/]]
* [[../Bratr Jonáš/]]
* [[../Čára/]]
* [[../Dovnitř/]]

==== Hry, při nichž je potřeba hodit určitou kombinaci ====

* [[../Hra ořechů/]]
* [[../Lu-lu/]]
* [[../Mon ši mo ut/]]

=== Jiné hry ===
* [[../Chytačka/]]
* [[../Kamínek/]]

== Odkazy ==

=== Související knihy ===

* [[Kniha kouzel/Mince|Kniha kouzel]]

=== Literatura ===

* {{Citace monografie
 | příjmení = Angiolino
 | jméno = Andrea
 | odkaz na autora = ../Autoři/Andrea Angiolino
 | příjmení2 = Paglia
 | jméno2 = Pier Giorgio
 | příjmení3 = Di Giorgio
 | jméno3 = Domenico
 | titul = HRY s kamínky, mincemi, telefonními kartami…
 | vydavatel = Portál
 | místo = Praha
 | rok = 2001
 | isbn = 80-7178-517-2
}}

[[Kategorie:Hry|Mince]]
[[Kategorie:Hry s mincemi| ,]]</text>
      <sha1>236h0991alp0ddpojgawpyig5qsvjzn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Pic kozu do vazu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3279</id>
    <revision>
      <id>38456</id>
      <parentid>35213</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:30:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1859" xml:space="preserve">[[Soubor:Domestic_Goat_Portrait_(aka).jpg|náhled|Při hře nehrozí zranění ani smrt žádných zvířat]]

''Pic kozu do vazu je hra vhodná zejména na pozdější večer, kdy začínají uvadat taktické schopnosti hráčů, o to větší zájem ale může být o hry veselé a nekomplikované.''

* '''Počet hráčů:''' 3 a čím více, tím lépe
* '''Druh karet:''' mariášové - 32 listů, možno i jiné po domluvě hráčů
* '''Hodnoty:''' 7, 8, 9, 10, spodek, svršek, král, eso
* '''Cíl hry:''' Rychle reagovat a získat co nejméně karet.

== Pravidla hry ==

Hráči začínají s prázdnýma rukama a paklem mariášových karet na stole. Hráč, který je na řadě, z paklu vytáhne kartu a uprostřed stolu ji rychle otočí. Nyní je třeba reagovat rychle:

* '''7''': všichni řeknou &quot;pic kozu do vazu&quot;
* '''8''': nic
* '''9''': nic
* '''10''': změní se směr hry
* '''Spodek''': &quot;Bonjour, Monsieur&quot;
* '''Svršek''': &quot;Bonjour, Madame&quot;
* '''Král''': nic
* '''Eso''': všichni hráči plácnou rukou na odložené karty, kdo je poslední, bere pakl.

Ten z hráčů, který zareaguje jako poslední, získává tuto kartu a musí říci &quot;děkuji&quot;, jinak dostane ještě jednu.

Všichni hráči, kteří se dopustí chyby, získávají kartu z paklu. Dále uděluje quizmaster trestnou kartu za &quot;blbou otázku&quot; (přesněji to je trestná karta za nepozornost a následující otázku, kdy se nepozornost odhalí).

{{Poznámka|Občas jsou situace sporné (posledními jsou dva hráči zároveň apod.). V tom případě se přesun karty rozhoduje hlasováním nebo se neuskuteční.}}

Vyhrává ten, kdo má na konci hry nejméně karet.

{{Poznámka|Lze hrát i s nekompletními nebo jinými kartami. Během hry hrozí vznik nekompletního souboru karet z původního.}}

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Pic kozu do vazu]]</text>
      <sha1>4agjqeekorxcssr9fai2092j9cwo0oq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Velikonoce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3283</id>
    <revision>
      <id>39166</id>
      <parentid>39165</parentid>
      <timestamp>2019-03-11T17:30:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>rv</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3003" xml:space="preserve">[[Soubor:Ratschen Karfreitag 2006.jpg|náhled|Děti obchází vesnici s různými typy klapačů a řehtaček]]

'''Velikonoce''' jsou největším křesťanským svátkem. Jsou oslavou smrti a zmrtvýchvstání Krista. Původ oslav s tím spojených je však ještě mnohem staršího data. Odpradávna lidé na celém světě slavili příchod jara. Mnohé z tradic s tímto spojených se staly později součástí velikonočních oslav.

== Základní informace o s velikonoci spojovanými svátky ==
=== Křesťanské velikonoce ===
Jsou připomínkou smrti a zmrtvýchvstání [[w:Ježíš Kristus|Ježíše Krista]], který, jak věří křesťané, svou smrtí smířil lidstvo s Bohem a dal tím svým následovníkům věčný život. Křesťané si pravidelně tyto události pravidelně připomínají první neděli po prvním úplňku po jarní rovnodennosti.

=== Pesach ===
[[w:Pesach|Pesach]] je židovský svátek, který připomíná záchranu židů z egyptského otroctví. Je to jeden z předchůdců křesťanských velikonoc.
 
=== Svátky jara ===
Velikonoce se časově kryjí s pohanskými oslavami příchodu jara.

== Návody k přípravě velikonočních rekvizit ==
=== Jak si vyrobit řehtačku či klapač ===
* [[/Řehtačka/]]
* [[/Jednoduchý kladívkový klapač/]]

=== [[/Pleteme pomlázku|Jak uplést pomlázku]] ===
* [[/Pleteme pomlázku/z osmi prutů|z osmi prutů]]
* [[/Pleteme pomlázku/z devíti prutů|z devíti prutů]]
* [[/Pleteme pomlázku/z dvanácti prutů|z dvanácti prutů]]

=== [[/Malujeme vajíčka|Jak omalovat vajíčka]] ===
[[Soubor:Sleepingbeauty.jpg|náhled|Prořezávaná kraslice]]
Různých postupů, ať již tradičních či těch novodobých je mnoho. Zde uvádíme přehled těch nejpoužívanějších.

==== Tradiční postupy ====
* [[/Malujeme vajíčka/Batika|Batika]]
* [[/Malujeme vajíčka/Drápanka|Drápanka]]
* [[/Malujeme vajíčka/Kraslice zdobené sítinou|Kraslice zdobené sítinou]]
* [[/Malujeme vajíčka/Kraslice zdobené slámou|Kraslice zdobené slámou]]
* [[/Malujeme vajíčka/Leptané kraslice|Leptané kraslice]]
* [[/Malujeme vajíčka/Reliéfní malba voskem|Reliéfní malba voskem]]
* [[/Malujeme vajíčka/Rostlinná batika|Rostlinná batika]]

==== Novodobé postupy ====
* [[/Malujeme vajíčka/Drátované kraslice|Drátované kraslice]]
* [[/Malujeme vajíčka/Vrtané kraslice|Prořezávané kraslice]]

=== Co o velikonocích uvařit ===
* [[Wikikuchařka/Beránek|Beránek]]
** [[Wikikuchařka/Beránek/ z kynutého těsta|Beránek z kynutého těsta]]
** [[Wikikuchařka/Beránek/ z piškotového těsta|Beránek z piškotového těsta]]
* [[Wikikuchařka/Družbance|Družbance]]
* [[Wikikuchařka/Mazanec|Mazanec]]
* [[Wikikuchařka/Jidáše|Jidáše]]
* [[Wikikuchařka/Pražmo|Pražmo]]
* [[Wikikuchařka/Postní kaše|Postní kaše]]
* [[Wikikuchařka/Pučálka|Pučálka]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Velikonoce}}

[[Kategorie:Velikonoce| ]]
[[Kategorie:Volný čas]]</text>
      <sha1>lawch32e1s6pxsc1dpbv7ko1pis36aq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Velikonoce/Malujeme vajíčka/Reliéfní malba voskem</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3284</id>
    <revision>
      <id>38560</id>
      <parentid>35598</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1124" xml:space="preserve">[[Soubor:Vajicko.jpg|náhled|Vajíčko zdobené reliéfní malbou voskem v kombinaci s [[../Batika|batikou]]]]

Jedná se o velice jednoduchou, obzvláště však při kombinaci dvou barev vosku ovšem o velmi efektní techniku.

== Co budeme potřebovat ==
* samozřejmě, že vajíčka :-)
* voskovky
* včelí vosk
* špendlík
* něco v čem rozehřejeme vosk

== Postup ==
Připravíme si omytá vyfouknutá či natvrdo vařená vajíčka. Mohou být jak bílá (i hnědá:-), tak obarvená. V připravené nádobce rozehřejeme barevnou voskovku spolu s trochou včelího vosku. Hlavičkou špendlíku zabodnutého do dřevěné násadky (např. tužka) nanášíme vosk na vajíčko.

Dvě základní pravidla, kterými je dobré se řídit
* fantazii se meze nekladou
* v jednoduchosti je síla
Pro tuto techniku zdobení vajec, jsou typické ornamenty složené z čárek protáhlého kapkovitého tvaru a teček. Rozhodně doporučuji vyvarovat se vykrývání větších ploch. Úspěšně jde použít pero určené na kreslení tuží, které nám umožní kresbu velmi tenkých linek.

[[Kategorie:Velikonoce]]</text>
      <sha1>0ej8g1h7b0kcwswbaim9kixbljg6yrx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Velikonoce</title>
    <ns>14</ns>
    <id>3285</id>
    <revision>
      <id>21219</id>
      <parentid>9299</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T18:44:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot změnil [[Kategorie:Základní kategorie]]→[[Kategorie:(vše)]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:(vše)]]</text>
      <sha1>n5semwpzpwrffimpthtnqusnisadvq8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Velikonoce/Malujeme vajíčka/Batika</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3286</id>
    <revision>
      <id>38559</id>
      <parentid>35597</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1381" xml:space="preserve">[[Soubor:Vajicka2.jpg|náhled|Vajíčka zdobené batikou]]

Jedná se o velice jednoduchou, obzvláště však při kombinaci dvou barev vosku ovšem o velmi efektní techniku.

== Co budeme potřebovat ==
* samozřejmě, že vajíčka :-)
* vosk
* špendlík
* něco v čem rozehřejeme vosk

== Postup ==
Připravíme si omytá vyfouknutá či natvrdo vařená vajíčka. V připravené nádobce rozehřejeme vosk. Hlavičkou špendlíku zabodnutého do dřevěné násadky (např. tužka) nanášíme vosk na vajíčko. Poté vložíme vajíčko do barvící lázně a obarvíme. Plochy vykryté voskem zůstanou neobarvené. Tento postup lze zopakovat vícekrát po sobě. Po prvním obarvení opět naneseme vosk a opět obarvíme (tentokrát samozřejmě v jiné barvě :-). Nově vykrytá místa si zachovají první barvu, zbytek se obarví druhou barvou. Je nutné postupovat od světlých barev k tmavým odstínům, neboť barvy světlé nejsou schopné překrývat tmavé. Výsledkem jsou krásné několika barevné kraslice.

Pro tuto techniku zdobení vajec, jsou typické ornamenty složené z čárek protáhlého kapkovitého tvaru a teček. Úspěšně lze použít i vykrývání větších ploch. Pro kresbu tenkých linií můžeme použít pero určené na kreslení tuží.

== Podívejte se také na ==
* [[../Rostlinná batika/]]

[[Kategorie:Velikonoce]]</text>
      <sha1>pzgvknrx8r0gvd2afjkn7z49momh5yh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Velikonoce/Malujeme vajíčka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3287</id>
    <revision>
      <id>38558</id>
      <parentid>35596</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="765" xml:space="preserve">Technik zdobení kraslic existuje celá řada, ať už jde o tradiční či novodobé, záleží jen na vás jakou si vyberete :-)

K obarvení můžeme použít buď kupované, nebo [[/Přírodní barviva|přírodní barviva]]. A nezapomeňte na [[/Vhodné vybavení|vhodné vybavení]].

== Tradiční postupy ==
[[Soubor:Easter eggs - straw decoration.jpg|náhled|Ošatka kraslic zdobených slámou]]
* [[/Batika/]]
* [[/Drápanka/]]
* [[/Kraslice zdobené sítinou/]]
* [[/Kraslice zdobené slámou/]]
* [[/Leptané kraslice/]]
* [[/Reliéfní malba voskem/]]
* [[/Rostlinná batika/]]

== Novodobé postupy ==
* [[/Drátované kraslice/]]
* [[/Vrtané kraslice/]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Velikonoční kraslice}}

[[Kategorie:Velikonoce]]</text>
      <sha1>plybso6ipwbbaqnzdks36x6lg20sjf5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Velikonoce/Malujeme vajíčka/Přírodní barviva</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3288</id>
    <revision>
      <id>20556</id>
      <parentid>14002</parentid>
      <timestamp>2010-11-05T15:11:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>sémanticky korektní zápis; abecední řazení</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="523" xml:space="preserve">Pokud jste se rozhodli obarvit vajíčka přírodními barvivy, zde najdete přehled, který vám poradí z čeho získáte kterou barvu.

== Černá ==
* dubová kůra
* olšové šišky
* šťáva z kysaného zelí s kusem rezavého železa

== Červená ==
* slupky z červené cibule
* červená řepa
* borůvky
* bezinky

== Hnědá ==
* cibulové slupky
* ořechová kůra
* čaj

== Zelená ==
* nať petržele
* špenát

== Žlutá ==
* dřínový květ
* lipový květ
* oves
* šafrán

[[Kategorie:Velikonoce]]</text>
      <sha1>sdf0akzdco8pt28dqyhtoiynb6qbk5g</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Ostrov</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3290</id>
    <revision>
      <id>36206</id>
      <parentid>23802</parentid>
      <timestamp>2018-04-18T18:36:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>80.92.252.251</ip>
      </contributor>
      <comment>/* Podívejte se také na */Opraven překlep</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1368" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 2 až 6
* '''Cíl hry:''' Zabrat co největší díl území.

== Hrací potřeby ==
* Bílý papír, větší formát
* Pro každého hráče tužka jiné barvy
* Mince

== Pravidla hry ==
Doprostřed většího listu papíru se nakreslí kruh o průměru cca 10cm. Rovnoměrně podél obvodu se ve vzdálenosti cca 10-15 cm vyznačí tolik značek, kolik se hry zúčastní hráčů. Případně je možné v této vzdálenosti vyznačit linii soustřednou kružnicí.

Hráč, který je na tahu, umístí minci za jednu ze značek (či za vyznačenou linii) a cvrnká směrem do středového kruhu. Zastaví-li se mince uvnitř, obtáhne ji tužkou a takto ohraničené území vybarví. V případě, že část mince zasahuje mimo kruh, nebo do již vybarveného území, ohraničí si a vybarví jen tu zasaženou část, která je uvnitř kruhu a doposud bílá.

Hráči se v tazích pravidelně střídají. Hráč, který vybarví největší část území, vyhrál.

== Podívejte se také na ==

{{Navigace|../Obsazování ostrůvků/|../Ostřelování/|LavenderBlush|Violet|title=[[../Hry s mincemi/]]}}
{{Navigace|../Londýn/|../Ostřelování/|LavenderBlush|Violet|title=[[../Hry s tužkou a papírem/]]}}

{{DEFAULTSORT:Ostrov}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Hry s mincemi]]
[[Kategorie:Hry s tužkou a papírem]]</text>
      <sha1>r9ox60zbztl6yokbj8602wo4qsleill</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Praktická elektronika/AD a DA převodníky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3292</id>
    <revision>
      <id>38475</id>
      <parentid>35309</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:30:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3235" xml:space="preserve">== Analogově - digitální převodníky ==
mění vstupní analogový signál (nějaký spojitý průběh napětí) na digitální (ve tvaru logických jedniček a nul). Digitální výstup obvykle očekáváme ve formě binárního čísla pro zpracování [[Praktická elektronika/Logické obvody|logickými obvody]].

A/D převodníky se používají například v digitálních voltmetrech a osciloskopech, při nahrávání zvuku mikrofonem do počítače apod..


=== Komparátor ===

Vůbec nejjednodušším jednobitovým A/D převodníkem je komparátor, '''porovnávající''' dvě úrovně napětí. Pokud je +vstup vyšší než -vstup, je výstupem logická '''1''', jinak '''0'''.

S výhodou k tomu lze použít operační zesilovač, u nějž jde velmi snadno nastavit napěťovou úroveň, při které sepne.

=== Smittův obvod ===

[[Soubor:smitt_hysteresis_graph.svg|náhled|220px|Výstup '''A''' přísluší běžnému komparátoru, zatímco '''B''' vykazuje zmíněnou hysterezi a tedy zvýšenou odolnost proti šumu a zákmitům.]]

Smittův obvod pracuje podobně jako komparátor, ale vykazuje tzv. '''hysterezi''' – tedy neochotu přejít ze současného stavu do opačného. Je-li na počátku ve vypnutém stavu, musí vstupní napětí '''překročit horní mez''', aby přepnul do sepnutého stavu. A v tomto naopak musí vstupní napětí pro přepnutí do vypnutého stavu '''klesnout pod spodní mez''', která je o trochu nižší.

Tuto vlastnost nejlépe využijeme jako ochranu před rychlým spínáním a vypínáním, když je šum v signálu (blízko úrovni meze). Můžeme jej realizovat buďto pomocí operačního zesilovače s kladnou zpětnou vazbou nebo pomocí dvou [[Praktická elektronika/BJT Tranzistory|tranzistorů]].

==== Smittův obvod s tranzistory ====


::[[Soubor:schmitt_transistors.svg|300px]]

'''Funkce:''' Předpokládejme, že na začátku je signál na vstupu na nejnižší úrovni. T&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt; je proto uzavřený, všechen proud tekoucí skrz R&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt; musí skrz bázi T&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;, tento tranzistor je proto otevřený a na výstupu U&lt;sub&gt;OUT&lt;/sub&gt; je malé napětí čili logická 0. Kolektorový proud T&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; na tranzistoru nemá skoro žádný úbytek napětí, proto R&lt;sub&gt;5&lt;/sub&gt; a R&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt; pracují jako napěťový dělič: na emitorech obou tranzistorů je napětí přibližně

:U&lt;sub&gt;C'&lt;/sub&gt; = U&lt;sub&gt;zdroj&lt;/sub&gt; . (R&lt;sub&gt;5&lt;/sub&gt; / R&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;).

Pokud má nyní T&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt; sepnout, musí napětí na vstupu U&lt;sub&gt;B&lt;/sub&gt; překročit hodnotu '''horní meze = U&lt;sub&gt;C&lt;/sub&gt; + 0,7 V'''. Pokud se to stane, T&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt; otevře, T&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; zavře a napětí na R5 poklesne přibližně na nulu, protože R&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt; propouští minimální proud. Na výstupu U&lt;sub&gt;OUT&lt;/sub&gt; je napětí zdroje.

Aby T&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt; vypnul, musí U&lt;sub&gt;B&lt;/sub&gt; klesnout pod '''spodní mez = 0,7 V'''.

Velikost hystereze je tedy rozdíl napětí na R&lt;sub&gt;5&lt;/sub&gt; v sepnutém a vypnutém stavu, tedy U&lt;sub&gt;C'&lt;/sub&gt;

{{Poznámka|Pro větší přesnost bychom museli započítat ještě vliv proudu tekoucího rezistorem R&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;.}}

== Digitálně - analogové převodníky ==

[[Kategorie:Praktická elektronika|AD a DA převodníky]]</text>
      <sha1>h4mh2uu0tt8h77sft8gp14vk0q47h9m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Velikonoce/Pleteme pomlázku/z osmi prutů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3295</id>
    <revision>
      <id>38562</id>
      <parentid>35601</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1286" xml:space="preserve">== Co budeme potřebovat ==
* 9 vrbových proutků
* nůž
* provázek
* kamaráda, svěrák nebo šuplík (stačí jedno z toho :-) nebo stačí, když máte dvě nohy.

== Postup ==
[[Soubor:Pomlazka.svg|náhled|150px|První dva kroky]]
Osm proutků srovnáme silnějšími konci k sobě a pevně ovážeme provázkem. Ten devátý rozřízneme podélně nožem na polovinu. Z jedné poloviny vytvoříme držadlo pomlázky a to tak, že přes provázek pevně omotáme kulatou stranou navrch. Oba konce zasuneme mezi pruty, aby se rukojeť nerozmotávala.

Poprosíme kamaráda, aby nám podržel rukojeť pomlázky, případně upneme do svěráku či přibouchneme do šuplete (opatrně :-). Proutky rozdělíme na čtyři levé a čtyři pravé a můžeme začít s pletením. Vezmeme ten proutek úplně vpravo, vrchem s ním obtočíme třetí a čtvrtý zleva a vrátíme ho na pravou stranu, ale na čtvrté místo zprava. Pak vezmeme první proutek zleva, vrchem s ním obtočíme třetí a čtvrtý proutek zprava a vrátíme ho na levou stranu, ale na čtvrté místo zleva.

Tento postup opakujeme tak dlouho, než máme upletenou celou pomlázku. Konec ještě ovážeme provázkem, aby se pomlázka nerozmotávala. Pomlázku ozdobíme pentlemi.

[[Kategorie:Velikonoce]]</text>
      <sha1>a615n15kmry04bxjlmnuoix0pfawezg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Integrování</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3298</id>
    <revision>
      <id>38364</id>
      <parentid>27622</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:28:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2616" xml:space="preserve">Tato wikikniha pojednává o základním pojmu vyšší matematiky, o integrálu. Integrál nám umožňuje odpovědět na otázky &quot;jaké funkce je toto derivace&quot;, &quot;jaký objem/obsah/délku má tento útvar&quot;, má rozsáhlé aplikace ve fyzice, např. pohybová rovnice a patří k dovednostem, jež by neměly chybět žádnému absolventovi technické vysoké školy. Jednodušší integrály jsou součástí osnov matematiky posledního ročníku gymnázií.

Pokud '''integrujeme''' nějakou funkci, rozlišujeme '''určitý''' a '''neurčitý''' integrál:
* Neurčitý integrál je předpis, kterým najdeme tzv. primitivní funkci, jejíž derivací je funkce původní. Takových funkcí je nekonečně mnoho a liší se o tzv. integrační konstantu.
* U určitého integrálu udáváme meze, odkud kam integrujeme. Výsledkem je pevně dané číslo, které udává obsah plochy pod grafem funkce v daném rozmezí

== Neurčitý integrál ==
[[Soubor:Integral_as_region_under_curve.svg|vpravo|150px]]
* [[/Úvod do integrování/]]
* [[/Základní integrály/]]
=== Základní metody výpočtu ===
* [[/Metoda Per Partes/]]
* [[/Substituční metoda/]]
* [[/Metoda racionáních zlomků/]]
* [[/Tabulkové integrály/]]
=== Pokročilejší metody výpočtu ===
* [[/Posuvy a násobky argumentu/]]
* [[/Metoda &quot;vidím derivaci&quot;/]]
* [[/Metoda &quot;vypůjčím si a vrátím&quot;/]]
* [[/Rekurzivní a inverzní per partes/]]
* [[/Triky/]]

== Určitý integrál ==
[[Soubor:Integral_Riemann_sum.png|vpravo|150px]]
* [[/Motivace pro určitý integrál/]]
* [[/Zavedení pojmu určitý integrál (Reimannův)/]]
=== Základní metody výpočtu ===
* [[/Výpočet pomocí neurčitého integrálu/]]
* [[/Metoda Per Partes - varianta pro určitý integrál/]]
* [[/Substituční metoda - varianta pro určitý integrál/]]
=== Nejjednodušší příklady aplikace určitého integrálu ===
* [[/Výpočet plochy pod křivkou/]]
* [[/Výpočet objemu rotačního tělesa/]]
* [[/Výpočet délky křivky/]]

== Základy výpočtu diferenciálních rovnic ==
[[Soubor:Onde_stationnaire_pression_tuyau_ferme_trois_modes.svg|vpravo|80px]]
* [[/Motivace pro diferenciální rovnice/]]
* [[/Ukázka výpočtu jednoduchých diferenciálních rovnic/]]

== Vícerozměrný integrál ==
[[Soubor:Surface_integral_illustration.svg|vpravo|100px]]
* [[/Vícerozměrný neurčitý integrál/]]
* [[/Vícerozměrný určitý integrál/]]

== Pokročilá témata ==
[[Soubor:Komplexni-cesta-1.png|vpravo|100px]]
* [[/Výpočet reálných integrálů pomocí reziduové věty/]]

[[Kategorie:Integrování| ]]
[[Kategorie:Matematika]]</text>
      <sha1>bhli62j0dm5rqo1tb02hnlt6pq44eln</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Velikonoce/Pleteme pomlázku</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3299</id>
    <revision>
      <id>35600</id>
      <parentid>25133</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:35:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="859" xml:space="preserve">'''Pomlázka''' patří nerozlučně k Velikonočním svátkům. A není nad to, když si takovou pomlázku sami upleteme.

Ač to na první pohled může vypadat složitě, opak je pravdou. K upletení pomlázky potřebujeme jen pár čerstvých vrbových proutků. Vychází-li velikonoční pondělí na duben, je lepší pořídit si proutky s dvou až tří týdenním předstihem, kdy ještě nejsou tak narašené. Ty pak před samotným pletením namočíme na nějaký čas do vody, aby se s nimi lépe pracovalo.

Ještě si připravte pevný provázek, nůž a pár pentlí na ozdobení a můžete začít :
* [[/z osmi prutů|Pomlázka z osmi proutků]]
* [[/z devíti prutů|Pomlázka z devíti proutků]]
* [[/z dvanácti prutů|Pomlázka z dvanácti proutků]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Pomlázka}}

[[Kategorie:Velikonoce]]</text>
      <sha1>1libl1p427va7ed8oj0to6k7k94hbs2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Jidáše</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3301</id>
    <revision>
      <id>35644</id>
      <parentid>32146</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1530" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Jidáše
  | originální jméno = 
  | obrázek = Jidáše.jpg
  | velikost = 260px
  | popis = 
  | čas = &lt;!-- čas přípravy --&gt;
  | ingredience =
*1 kg [[../Ingredience/Mouka/Polohrubá|polohrubé mouky]]
*120 g [[../Ingredience/Máslo|másla]]
*100 g [[../Ingredience/Cukr|cukru]]
*Špetka [[../Ingredience/Sůl|soli]]
*50 g [[../Ingredience/Droždí|droždí]]
*1 dl [[../Ingredience/Mléko|mléka]]
*[[../Ingredience/Vejce/Žloutek|Žloutek]] 
*[[../Rozinky/]]
  | původ = [[../Národní kuchyně/Česká kuchyně|Česko]]
}}
Droždí z trochou cukru dáme do hrnku s vlažným až mírně teplým (ne horkým) mlékem. Prozatím odložíme na nějaké teplejší místo, např. k radiátoru, kde necháme kvásek vzejít.

V míse promícháme mouku s máslem a zbytkem cukru, přidáme špetku soli. Vmícháme vzešlý kvásek, podle chuti hrozinky. Je-li těsto příliš husté, přidáme trochu mléka. Dobře propracované těsto překryjeme hadrem a na teplém místě necháme hodinku dvě [[../Kynuté těsto|vykynout]].

Když už nám těsto začíná „utíkat“ z mísy, můžeme začít s tvarováním jidášů. Z těsta děláme asi 2 cm tlusté, 15 až 20 cm dlouhé válečky, které stáčíme do spirálek (provaz, na kterém se oběsil Jidáš) a sázíme na plech. Potřeme žloutkem a pečeme ve vyhřáté troubě dozlatova.

Jedná se o jídlo připravované tradičně na [[velikonoce]].

[[Kategorie:Wikikuchařka|Jidáše]]
[[Kategorie:Velikonoce|Jidáše]]</text>
      <sha1>tkhfjravlql5m8yrmx0q8237sbdhskf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Cesty a schody</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3302</id>
    <revision>
      <id>34861</id>
      <parentid>33497</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2571" xml:space="preserve">Než se pustíme do úpravy stávajících či vytváření nových cest, měli bychom vědět, k jakému účelu bude složit. Jinak pojmeme cestu k malému altánku v koutě zahrady, jiná bude hlavní cesta od branky k domu. Hlavnímu využití cesty přizpůsobíme jak povrch, tak šířku cesty.

== Hlavní zásady ==
* Cesta má být použitelná za každého počasí
* Cesta má sjednocovat všechny části zahrady
* Cesta má být vizuálním vodítkem po zahradě
* Cesta má být v souladu se stylovým pojetím zahrady

== Šířka cesty ==
Šířku cesty určuje její hlavní užití s ohledem na celkovou plochu zahrady. Vhodná šířka cesty je na jednu osobu 60 až 75 centimetrů. U přístupové cesty počítáme s chůzí dvou osob vedle sebe a její šířka by měla být mezi 120 až 150 cm (v opravdu malých zahradách si pak vystačíme s šířkou 100 cm). Co se týče cest mezi záhony, zde bohatě vystačíme s šířkou 40 cm. Chceme-li však cestu používat i k svážení zahradního odpadu na kompost, počítejte s šířkou 60 cm. Chceme-li vytvořit velký okrasný záhon, můžeme pro snazší údržbu namísto cesty použít vhodně rozmístěné [[../Cesty a schody/Nášlapný kámen|nášlapné kameny]].

== Stavba cesty ==
Při stavbě dbáme na to, aby cesta měla příčný spád, který zajistí rychlý odtok dešťové vody. U cest v prostoru je tento spád od prostředka cesty směrem k oběma krajům, u cest u domu pak od domu k volnému kraji.

* [[/Cihlová cesta/]]
* [[/Dlažební desky/]]
* [[/Dřevěné špalky/]]
* [[/Štěrková cesta/]]
* [[/Mulčová cesta/]]

== Schodiště a stupně ==
Schody v zahradě mohou plnit funkci nejen užitkovou, ale i dekorativní. Propojují jednotlivé výškové úrovně zahrady a při vhodném provedení mohou působit velmi malebným dojmem. Jsou však překážkou, pokud je třeba na zvýšenou část dopravovat kolečko nebo sekačku na trávu.

Často užívaná schodiště je nutné postavit z dostatečně odolných materiálů. Místa, kde se předpokládá zvýšená manipulace s vodou (například zalévání) by neměla být kluzká. Také je třeba promyslet, zda budou stupně vyžadovat pravidelné mytí nebo zda se nechají částečně prorůstat vegetací.

Jednotlivé stupně by pro pohodlný pohyb neměly být vyšší než 18 cm. Měly by být navíc uložené v lehkém sklonu tak, aby umožnily odtok dešťové vody a aby se na nich nevytvářely louže, které navíc mohou v zimě namrzat.

[[Kategorie:Zahrada|Cesty a schody]]</text>
      <sha1>nc0lp83kk16o04wmamot6lhbssqftp1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Zahrada</title>
    <ns>14</ns>
    <id>3303</id>
    <revision>
      <id>9515</id>
      <timestamp>2007-03-28T18:51:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>nová kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="25" xml:space="preserve">[[Kategorie:Volný čas]]</text>
      <sha1>rysg10gvkfd63fuw8yvr3ape467k2gd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Žonglování/Sticky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3305</id>
    <revision>
      <id>38714</id>
      <parentid>35879</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:33:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="868" xml:space="preserve">[[Soubor:Wfm devil sticks.jpg|náhled|Žonglovat se sticky se může naučit každý]]

'''Flowerstick''' a '''devilstick''' jsou dvě velice podobné žonglovací „hračky“. Jde v podstatě o tři klacky, z nichž dvěma tenčíma pohazujete tím třetím o něco větším a tlustším. Jedná se o poměrně snadno zvládnutelnou hračku, přičemž flowerstick je na ovládání jednoduší (točí se pomaleji) než devilstick, se kterým se však snáze provádějí složitější triky vyžadující rychlejší rotaci.

Nejlepší žongléři pak žonglují se dvěma devilsticky naráz a občas se vyskytnou i pokusy žonglovat naráz se třemi.

* [[/Popis/]]
* [[/Základní ovládání/]]
* [[/Jednoduché triky/]]
* [[/Složitější triky/]]
* [[/Triky se dvěma sticky/]]

[[Kategorie:Žonglování|Sticky]]
[[Kategorie:Žonglování se sticky| ,]]</text>
      <sha1>m84l2m9cow9og8n4gwlzkbzzwj16w7f</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Žonglování</title>
    <ns>14</ns>
    <id>3306</id>
    <revision>
      <id>9535</id>
      <timestamp>2007-03-29T10:45:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>nová kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="25" xml:space="preserve">[[Kategorie:Volný čas]]</text>
      <sha1>rysg10gvkfd63fuw8yvr3ape467k2gd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Žonglování/Sticky/Základní ovládání</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3307</id>
    <revision>
      <id>35880</id>
      <parentid>16146</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:38:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4630" xml:space="preserve">První krok, který musíme zvládnout chceme-li se se sticky něco naučit, je udržet stick ve vzduchu. Opravdu se nesnažte hned dělat se stickem různé psí kusy, většinou to nikam nevede. Nanejvýš vás to odradí od dalšího učení ještě dřív, než jste s ním vlastně začali.

''Rozhodně doporučuji začínat s [[../Popis#Flowerstick|flowerstickem]], [[../Popis#Devilstick|devilstick]] je opravdu divokej a jednou jsem si s nim málem přerazil nos (a to už jsem s flowerstickem leccos uměl:-)''

A než přistoupím ke konkrétním věcem, tak ještě jednu obecnou radu. Nesnažte se flowerstick ovládat, nechte ho žít vlastním životem a jen ho tak lehce usměrňujte a kontrolujte, alespoň pro začátek :-)

== Jak držet ovládací hůlky ==
Ovládací hůlky je nejlepší držet na konci první třetiny délky, tj. tak, že dvě třetiny čouhají vpředu před palcem a jedna šestina vzadu za malíčkem. Palec leží nahoře na hůlce, rovnoběžně s jejím směrem.

Ten kus co necháme čouhat vzadu využijeme jednak později při provádění některých triků, jednak tím, že nedržíme hůlku úplně na konci a sníží se odpor, který stick hůlce klade a to nám umožní jeho preciznější ovládání.

Hlavní část pohybu vychází z lokte, zápěstím se ve většině případů (co se týče základního ovládání) nehýbe!

== Kam se ovládacíma hůlkama trefovat ==
Ve většině případů je ideální trefovat se kousek nad prostředek. Pro začátek bychom se měli spokojit s tím, když se budeme trefovat do horní poloviny, nejlépe tak 5 až 10 cm pod dolní okraj třásní.

Samozřejmě, že časem se budeme chtít trefovat i do spodní poloviny. Roztočit stick kolem pravé hůlky po směru hodinových ručiček v podstatě jinak nejde, ale prozatím se toho vyvarujte. Udeříte-li totiž do sticku v jeho spodní polovině, má tendenci přepadnout vrchem přes hůlku na stejnou stranu z jaké úder přišel. A jelikož druhou hůlku máte přesně na druhé straně, končí to téměř nevyhnutelně pádem sticku na zem.

== Jak dostat stick do vzduchu ==
Nejběžnější způsob je takový, že uchopíme obě ovládací hůlky a s nimi do jedné ruky zároveň i stick, který palcem přimáčkneme k ovládací hůlce. Zároveň s lehkým trhnutím nahoru, uvolníme palec ze stiku. To by mělo zapříčinit přesun horní části sticku mírným obloukem doleva, kde máme připravenou druhou hůlku. Na tu necháme stick v podstatě spadnout a s krátkou prodlevou ho opět mírným trhnutím směrem nahoru odrazíme opačným směrem. No a takto si stick posíláme z jedné strany na druhou.

Zní to sice jednoduše, ale počítejte s tím, že ze začátku vám to bude činit jisté potíže.
Takže co dělat když:
* Stick se sice překlápí ze strany na stranu, ale většinou přeletí druhou hůlku, aniž by se mi podařilo poslat ho zpět na druhou stranu.
** Zkuste do toho tolik neřezat.
* Stick se nechce překlápět a většinou pod druhou rukou padá na zem
** To je přesně obrácený problém, chce to trochu silnější úder.
** Anebo přichází úder příliš pozdě, stick je v okamžiku úderu již ve svislé poloze, což má za následek posunutí středu otáčení blíž k dolnímu konci sticku.

== Co s ním, když už ve vzduchu je ==
Když už se nám vcelku daří přehazovat stick z hůlky na hůlku aniž by se každou chvíli poroučel k zemi (občas padat nám bude ještě hodně dlouho:-), můžeme začít s prvními [[../Jednoduché triky|jednoduchými triky]]. K přehazování z hůlky na hůlku přidáme půlobrátku, obrátku o 360°, 540°, vrtulníček a další a…

== Rada na závěr ==
Nebuďte zbrklí! Člověka to velice svádí, když to začne vypadat že stick spadne, začít zběsilou sérii úderů ze strany na stranu. To nedělejte, většinou čím rychleji začnete se stickem pohazovat, tím rychleji vám spadne na zem. Jestliže stick letí příliš doleva, posuňte prostě levou ruku víc doleva, když ho zachytíte v poloze, kdy je volný konec nad úrovní ovládací hůlky, počkejte s úderem o chvilku déle, než se stick sám překlopí tak, aby volný konec byl pod úrovní ovládací hůlky.

Prostě jak už jsem psal nahoře, jen tak lehce usměrňovat :-)

Se stickama se spoustu triků naučíte tak, že když se budete snažit o něco, tak vám to udělá něco úplně jiného. No a když vám to zrovna přijde zajímavé, tak to budete zkoušet udělat sami od sebe.

[[Kategorie:Žonglování se sticky|Základní ovládání]]</text>
      <sha1>70lt8cl15njqjegorgm4n3fgscoos2v</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Praktická elektronika/RC oscilátory</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3309</id>
    <revision>
      <id>45236</id>
      <parentid>39877</parentid>
      <timestamp>2022-02-25T10:20:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Silesianus</username>
        <id>3505</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5787" xml:space="preserve">[[Praktická elektronika/Generátory/Oscilátory|Oscilátor]] je zdroj harmonických (sinusových) kmitů.

Když se na schéma podíváme blíž, zjistíme, že sestává ze dvou částí:
* zesilovače a
* obvodu [[Praktická elektronika/Zpětná vazba|zpětné vazby]], který přivádí (vhodně upravený) signál z výstupu zpět na vstup.

Samozřejmě, že kdybychom u běžného zesilovače s kladným zesílením připojili výstup přímo na vstup, obvod by se okamžitě přepnul do minimální nebo maximální výchylky a v ní by setrvával. Tím bychom vytvořili tzv. stejnosměrnou kladnou zpětnou vazbu.

Pokud bychom naopak připojili výstup na vstup u zesilovače se záporným zesílením, zavedli bychom zápornou zpětnou vazbu. Obvod by se ustálil na nějaké střední hodnotě. To je stejnosměrná záporná zpětná vazba a používá se často pro stabilizaci zesilovače, aby naopak potlačila šumy či kmitání.

V našem případě použijeme takový obvod zpětné vazby, který naopak bude podporovat kmitání na jedné zvolené frekvenci, zatímco ostatní potlačí.

== RC oscilátor s fázovacím článkem ==

RC oscilátory mají obvod [[Praktická elektronika/Zpětná vazba|zpětné vazby]] složen z kondenzátorů a odporů.
Amplitudová a fázová podmínka je vždy splněna pouze pro jednu frekvenci.
Na této frekvenci potom oscilátor kmitá.

Schéma zapojení:

[[Soubor:RC oscillator.svg]]

Amplitudová podmínka:
&lt;math&gt;A_u\beta_u = \sqrt{2}\ \frac{1}{\sqrt{2}}=1&lt;/math&gt;

Fázová podmínka:4*45°+180°=360
zesílení jednoho článku Au=4

V modře ohraničeném poli se nachází zpětná vazba tvořena 4 RC články. Jeden RC článek otáčí fázi o 45°.
Tedy pro čtyři platí 45°+45°+45°45°=180°, k tomu připočítáme ještě tranzistor ten otáčí fázi o 180° a dohromady to je 180°+180°=360°

V červeně ohraničeném poli se nachází tranzistor realizovaný jako zesilovač. Pro detailnější popis tohoto zapojení využiji článek [[Praktická elektronika/BJT Tranzistory|BJT Tranzistory]].

== Příklad zapojení ==
Schéma

[[Soubor:Oscilátor schéma 4.png|náhled|250px|vlevo|Oscilátor schéma]]&lt;br class=&quot;visualClear&quot; /&gt;

&lt;math&gt;U_{CC}&lt;/math&gt; – Napájení

&lt;math&gt;GND&lt;/math&gt; – uzemnění

&lt;math&gt;R_{B1}, R_{B2} ; R_{B3}, R_{B4}&lt;/math&gt; – Odporový dělič k nastavení pracovního bodu tranzistoru.

&lt;math&gt;R_E&lt;/math&gt; – Stabilizace pracovního bodu

&lt;math&gt;R_C&lt;/math&gt; – Určuje strmost zatěžovací přímky tranzistoru a je na něm závislé umístění pracovního bodu.

&lt;math&gt;C_4 , C_5&lt;/math&gt; – Filtrace stejnosměrné složky procházejícího proudu.

&lt;math&gt;T_1&lt;/math&gt; – Tranzistory v zapojení se společným kolektorem.&lt;br /&gt;
&lt;math&gt;T_2&lt;/math&gt; – Tranzistory v zapojení se společným emitorem.

RC Článek: &lt;math&gt;C_1 , C_2, C_3= 10nF&lt;/math&gt; ; &lt;math&gt;R_3, R_4= 10k \Omega&lt;/math&gt;

Tranzistory zvolíme typu BC547B. Tento typ má hodnotu &lt;math&gt;h_{21E}= 360&lt;/math&gt;.
Rezistory, které budeme potřebovat se dají vypočítat pomocí vzorců, které najdeme na další stránce. Pro oba stupně zesilovače jsou vzorce stejné, jen změníme hodnou proudu na hodnotu, kterou chceme, aby daným stupněm procházel. Po výpočtech nám vyšli výsledky níže. Při kupování odporů se musíme spokojit pouze s hodnotami, které se vyrábí, takže vybíráme hodnotu nejbližší té, kterou jsme vypočítali.

Pro 1. stupeň, kterým chceme, aby protékal proud &lt;math&gt;I_C= 20 mA&lt;/math&gt;:

&lt;math&gt;R_{B1}= 12,4 k\Omega&lt;/math&gt; ; &lt;math&gt;R_{B2}= 12,4 k\Omega&lt;/math&gt; ; &lt;math&gt;R_E= 1 k\Omega&lt;/math&gt;

Pro 2. stupeň, kterým chceme, aby protékal proud &lt;math&gt;I_C= 2 mA&lt;/math&gt;:

&lt;math&gt;R_{B3}= 222 k\Omega&lt;/math&gt; ; &lt;math&gt;R_{B4}= 25 k\Omega&lt;/math&gt; ; &lt;math&gt;R_{E2}= 360 \Omega&lt;/math&gt; ; &lt;math&gt;R_C= 3,6 k\Omega&lt;/math&gt;

Pro kondenzátory zvolíme hodnoty &lt;math&gt;C_4=33{\mu}F&lt;/math&gt; ; &lt;math&gt;C_5=10{\mu}F&lt;/math&gt; .

Výsledné zesílení by se mělo rovnat přibližně 10násobku vstupního napětí a frekvence &lt;math&gt;666 kHz&lt;/math&gt; na sinusových kmitech. Vstupní napětí zvolíme &lt;math&gt;15 V&lt;/math&gt;; napětí báze-emitor &lt;math&gt;U_{BE}= 0,7 V&lt;/math&gt;; napětí na rezistoru emitoru je polovina &lt;math&gt;U_{CC}&lt;/math&gt;, takže &lt;math&gt;U_{RE}= 7,5 V&lt;/math&gt;; kolektorový proud pro 1. Stupeň &lt;math&gt;I_C= 20 mA&lt;/math&gt; a pro 2. stupeň zvolíme &lt;math&gt;I_C= 2 mA&lt;/math&gt;.
Tento typ oscilátoru má napětí na výstupu fázově posunuté o 3*60°= 180̊ oproti vstupnímu signálu.

=== Výpočet vzorců oscilátoru ===

&lt;math&gt;f_m = \frac{1} {{2} \Pi R C}&lt;/math&gt;

&lt;math&gt;A_u = \frac{R} {\sqrt{(\frac{1} {{2} \Pi R C})^2} + {R^2}}&lt;/math&gt;

'''Výroba''' oscilátoru není nějak obtížná, stačí být trochu zručný, trpělivý a mít potřebné vybavení. Základem plošného spoje je cuprextit. Ve své podstatě se jedná o sklolaminátovou desku (ta tvoří nosnou část), na kterou je jednostranně naplátována měděná fólie o síle několika mikrometrů, která tvoří po odpilování přebytečné mědi propojovací cesty. Podle schématu si vypilujeme potřebné cesty, které budeme spojovat.
'''Vybavení'''
Jak už bylo zmíněno, budeme potřebovat destičku, na kterou budeme pájet. Dále je potřebná páječka, cín, kalafuna, měřicí přístroj, osciloskop (Reproduktor) a potřebné součástky.

[[Soubor:Pilování.jpg|náhled|150px|vlevo|Pilování]]&lt;br class=&quot;visualClear&quot; /&gt;

Výsledné zapojení není zrovna na pohled nějak krásné, ale bez potíží funguje. Jako si doma můžeme zapojit na výstup reproduktor, ve kterém bychom měli uslyšet tón o výsledné frekvenci.

[[Soubor:Oscilátor 2.jpg|náhled|250px|vlevo|oscilator]]&lt;br class=&quot;visualClear&quot; /&gt;

== RC oscilátor s Wienovým článkem ==

Schema:

[[Kategorie:Praktická elektronika|RC oscilátory]]</text>
      <sha1>sjt9a1n1kjeggro4vv92b7o4lhpn005</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Hra ořechů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3312</id>
    <revision>
      <id>35151</id>
      <parentid>24103</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1478" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 2 a více
* '''Cíl hry:''' Získat nejvíc bodů.

== Hrací potřeby ==
* 8 mincí
* Víko krabice
* 15 žetonů

== Pravidla hry ==
Hráči si sednou kolem krabice. Jeden po druhém hází vždy všech osm mincí. Jestliže skončí přesně dvě, nebo pět mincí lícovou stranou navrch a zároveň žádná mince neskončila mimo víko krabice, získá hráč žeton. Hra končí, když některý z hráčů získá poslední, patnáctý žeton. Hráč s největším počtem žetonů zvítězil.

== Původ hry ==
Jedná se o hru indiánského kmene Yokut (Kalifornie). Místní ženy ji hráli s kameny vyrobenými z ořechových skořápek. Osm polovin vyplnily pryskyřicí a házely je do ošatky. Hrály vždy čtyři, pátá seděla u ošatky a rozdělovala dřívka za úspěšné hody.

== Odkazy ==
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Angiolino
 | jméno = Andrea
 | odkaz na autora = ../Autoři/Andrea Angiolino
 | příjmení2 = Paglia
 | jméno2 = Pier Giorgio
 | příjmení3 = Di Giorgio
 | jméno3 = Domenico
 | titul = HRY s kamínky, mincemi, telefonními kartami…
 | strany = 78
 | vydavatel = Portál
 | místo = Praha
 | rok = 2001
 | isbn = 80-7178-517-2
}}


{{Navigace|../Dovnitř/|../Lu-lu/|LavenderBlush|Violet|title=[[../Hry s mincemi/]]}}

{{DEFAULTSORT:Hra ořechů}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Hry pro menší skupiny]]
[[Kategorie:Hry s mincemi]]
[[Kategorie:Indiánské hry]]</text>
      <sha1>puz7afvxn7h63vetwqt8f3u0se3qy1v</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Indiánské hry</title>
    <ns>14</ns>
    <id>3313</id>
    <revision>
      <id>9629</id>
      <timestamp>2007-03-31T13:07:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>nová kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="17" xml:space="preserve">[[Kategorie:Hry]]</text>
      <sha1>k54q2m5lqyw6os28t7cyzcfot995qg5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Programování</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3316</id>
    <revision>
      <id>38503</id>
      <parentid>35343</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:30:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4424" xml:space="preserve">Přispívat může každý, ale držme se prosím toho, že nebudeme kopírovat z jiných webů, knih atd.

Návody zde jsou určeny hlavně pro programování aplikací na platformách [[w:Windows|Windows]] a [[w:Linux|Linux]].

Programátorské pojmy jsou tu v češtině, programátor ale často čte anglické texty, pročež jsou zde uváděny i ekvivalenty v angličtině.

== První program pro začátečníky ==
Článek „[[/Jak se stát programátorem za míň než jednu minutu|Jak se stát programátorem za míň než jednu minutu]]“ uvádí příklad krátkého programu v jazyku JavaScript, který se dá napsat a spustit v běžném webovém prohlížeči bez nutnosti dalších dodatečných znalostí nebo nástrojů.
&lt;!--
=== Základy programování ===

Zakomentováno, jelikož je to zjevně nějaký nehotový pokus.

:{{decistage|10|Sep 20, 2005}} [[../Úvod|Úvod]] do programování
:{{decistage|5|Sep 20, 2005}} [[../Kompilátor|Kompilátor]] a jeho direktivy
:{{decistage|7|March 23, 2006}} [[../Preprocesor/]]
:{{decistage|10|Oct 14, 2005}} [[../Proměnné/]] - Deklarace, přiřazení hodnoty
:{{decistage|2|Sep 20, 2005}} [[../Řízení běhu]] - Podmínky, cykly apod.
:{{decistage|5|Sep 20, 2005}} [[../Funkce/]] - Argumenty, návratové hodnoty, rekurzivní volání, ukazatele na funkce a přetěžování funkcí
:{{decistage|7|Sep 20, 2005}} [[../Operátory/]] - druhy a priorita vyhodnocení
:{{decistage|0|Oct 27, 2006}} [[../Správa paměti/]]
:{{decistage|7|Sep 20, 2005}} [[../Způsob ukládání dat/]] - ''bits'' and ''bytes'', ''data versus variables'', ''two's complement'', ''endian'' and ''floating point''.
:{{decistage|7|Sep 20, 2005}} [[../Přetypování]] - automatické i explicitní
:{{decistage|5|Feb 26, 2007}} [[../Struktury a třídy/]]
:{{decistage|2|Sep 20, 2005}} [[../Union]]
:{{decistage|2|Sep 20, 2005}} [[../Přetěžování operátorů/]]
:{{decistage|0|Sep 21, 2006}} [[../Dědičnost/]]
:{{decistage|0|Sep 21, 2006}} [[../Polymorfismus/]] - virtualizace a abstrakce
:{{decistage|2|Sep 20, 2005}} [[../Šablony/]]
&lt; !- -:{{decistage|5|Dec 23, 2005}} [[../RTTI|Runtime Type Information (RTTI)]]- - &gt;
:{{decistage|5|Sep 20, 2005}} [[../Ošetření výjimek/]]
:{{decistage|2|Sep 20, 2005}} [[../Jmenné prostory/]]

=== Standardní knihovní funkce ===

:{{decistage|2|Sep 20, 2005}} [[../STL|Standard Template Library (STL)]]
:{{decistage|0|Sep 20, 2005}} [[../STL/string|String class]]
:{{decistage|0|Sep 20, 2005}} [[../STL/iostream|Stream classes]]

=== Programátorské dovednosti ===

:{{decistage|5|Sep 20, 2006}} [[../Debugging|Debugging]] - Finding, fixing, preventing bugs and using debugging tools.
:{{decistage|7|Sep 20, 2005}} [[../Code Style|Coding Style Conventions]] - Comments, identifier names, indention, code blocks and more.
:{{decistage|2|Sep 20, 2005}} [[../Libraries|Libraries]] - About libraries and extra libraries used everyday.
:{{decistage|2|Sep 20, 2005}} [[../Threading|Multithreading]]
:{{decistage|2|Jan 01, 2006}} [[../Design Patterns Introduction|Introduction to design patterns]]
:{{decistage|0|May 12, 2006}} [[../Optimization|Optimizing Your Programs]]

=== Appendices ===

:{{decistage|0|Sep 21, 2006}} [[../Glossary/]]
:{{decistage|3|Sep 21, 2006}} [[../Cheat Sheet/]]
:{{decistage|7|Sep 20, 2005}} [[../Keywords/]]
:{{decistage|7|Sep 20, 2005}} [[../Standard Headers/]]
:{{decistage|2|Oct 31, 2005}} [[../Preprocessor Directives/]]
:{{decistage|7|Sep 20, 2005}} [[../Operators Table/]]
:{{decistage|7|Sep 20, 2005}} [[../Data Types Reference|Variable Types]]
:{{decistage|2|Sep 10, 2006}} [[../Examples/]]
:{{decistage|10|Sep 20, 2005}} [[../Weblinks|Resources]] - Various C++ websites, compilers, libraries, forums and online books, etc.
:{{decistage|10|Sep 20, 2005}} [[../Booklinks|Books]]
--&gt;

== C/C++ ==
* [[C++]] (Nový kurz programování v '''C++''' složený převážně z praktických ukázek kódu, rad a odkazů.)
* [[Knihovny C]] (Detailní přehled knihoven C/C++ a obsažených funkcí)

== Java ==
* [[Java]]

== C# ==
* [[C sharp]]

== Visual Basic ==

== Delphi ==

== HTML, XHTML ==

[[HTML]]

== PHP, ASP.NET a další ==

* [[PHP prakticky]] - několik praktických ukázek programování v PHP
* [[PHP IMAP]] - IMAP funkce v PHP, aneb co takhle si udělat vlastní stránku pro vybírání e-mailů.
* [[Ruby]]
== GameMaker a GML ==
* [[Game Maker]]
* [[GML]]

[[Kategorie:Programování| ]]</text>
      <sha1>1inmet1eytxr5jp04xkitfidpzbc7ak</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Stav</title>
    <ns>10</ns>
    <id>3319</id>
    <revision>
      <id>30422</id>
      <parentid>22967</parentid>
      <timestamp>2015-10-21T03:34:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- interwiki (nyní ve Wikidatech)</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="618" xml:space="preserve">[[Soubor:{{padleft:{{{1&lt;noinclude&gt;|0&lt;/noinclude&gt;}}}|2|0}}0.svg|31px|link=|Stav vývoje: {{{1}}}0% {{#if:{{{2|}}}|(k datu {{{2}}})}}]]&lt;noinclude&gt;

Šablona znázorňující míru dokončení odkazované stránky.

== Použití ==

{{stav|7}}: '''&lt;nowiki&gt;{{stav|7}}&lt;/nowiki&gt;''' - body 0 až 10, bez určení data

{{stav|3|1. dubna 2007}}: '''&lt;nowiki&gt;{{stav|3|1. dubna 2007}}&lt;/nowiki&gt;''' - s určením data poslední větší úpravy

== Příklady ==
{{stav|0}}{{stav|1}}{{stav|2}}{{stav|3}}{{stav|4}}{{stav|5}}{{stav|6}}{{stav|7}}{{stav|8}}{{stav|9}}{{stav|10}}

[[Kategorie:Šablony:(vše)|{{PAGENAME}}]]
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>jnhm981ssvx37of7cxuy79kvrffi4jr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Máme doma morče</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3321</id>
    <revision>
      <id>44338</id>
      <parentid>44337</parentid>
      <timestamp>2021-08-09T09:37:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="742" xml:space="preserve">[[Soubor:Mummel.jpg|náhled|Morče]]
'''Morče''' je roztomilý hlodavec pocházející z Jižní Ameriky. Je to družné, snadno ochočitelné zvíře. Nároky na chov nejsou nijak velké, ale i přesto je dobré seznámit se s možnými problémy a to ještě před tím, než si morče doneseme domů.

Jak se tedy o morče co nejlépe postarat? V tom vám poradí následující stránky.

* [[/Co je dobré vědět před pořízením/]]
* [[/Ubytování/]]
* [[/Strava/]]
* [[/Zdraví/]]

* [[/Kontakt s jinými zvířaty/]]
* [[/Aktivity s morčetem/]]

* [[/Problémy s morčetem/]]
* [[/Historie morčete/]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Morče domácí}}

[[Kategorie:Máme doma morče| ]]
[[Kategorie:Chov zvířat]]</text>
      <sha1>ow4xc2n15qkyg4savikoyb936jbg0pt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Praktická elektronika/Generátory/neharmonických průběhů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3322</id>
    <revision>
      <id>35317</id>
      <parentid>19559</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:31:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="731" xml:space="preserve">== Astabilní klopný obvod ==

Tvoří obdélníkový signál. Lze jej realizovat mnoha způsoby, například pomocí [[Praktická elektronika/Operační zesilovače|operačního zesilovače]] se dvěma zpětnými vazbami: kladnou rezistorovou a zápornou integrační:

::[[Soubor:opamp_square_generator.svg]][[Soubor:opamp_square_generator_graphs.svg]]

?? Popis funkce

Velmi často se používá zapojení se dvěma tranzistory:

::[[Soubor:Transistor_Multivibrator.svg]]
nejpoužívanejší obvod hned po ne555

== IO 555 ==

Integrovaný obvod ne555 lze použít v desítkách různých zapojení. Jedno z nejjednodušších je jako zdroj obdélníkového signálu.

[[Kategorie:Praktická elektronika|Generátory signálu]]</text>
      <sha1>manek6pcz3i5df2fuj1l00kebz63cbg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Praktická elektronika/Generátory/Oscilátory</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3323</id>
    <revision>
      <id>30739</id>
      <parentid>10283</parentid>
      <timestamp>2016-01-18T17:15:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>79.141.248.245</ip>
      </contributor>
      <comment>/* Colpittsův */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2401" xml:space="preserve">== Teorie ==

=== Zpětnovazební ===

Většina oscilátorů pracuje na principu kladné zpětné vazby, kdy je část energie z výstupu zaváděná zpět do vstupu. Při překročení určité hranice dojde ke vzniku kmitů.
Základní podmínkou vzniku kmitů je tedy '''existence kladné zpětné vazby'''. Dále se definují tyto dvě podmínky vzniku oscilací:
* '''Amplitudová podmínka''', která říká, že celkové zesílení otevřené smyčky musí být větší než 1. Tato podmínka je většinou zajišťována pomocí zesilovače. Např. Wienův člen má pro &lt;math&gt;f_0&lt;/math&gt; přenos &lt;math&gt;\frac{1}{3}&lt;/math&gt; a tudíž je v oscilátoru použít zesilovač se zesílením větší než 3.
* '''Fázová podmínka''', která říká, že celková fáze otevřené smyčky musí být násobkem &lt;math&gt;2 \pi&lt;/math&gt; (360°). Vlastně říká, že se musí jednat o kladnou zpětnou vazbu. Např. Jestliže má Wienův člen při &lt;math&gt;f_0&lt;/math&gt; fázi 0 je třeba použít zesilovač také s fází 0, tedy takový, který neobrací fázi.

=== Dynatronové ===

Především v mikrovlnné technice se používají oscilátory jejichž funkce je založena na součástce, která má volt-ampérovou charakteristiku se záporným diferenciálním odporem (např. Gunnova dioda). Zjednodušeně lze říci, že záporný odpor kompenzuje ztráty v rezonančním obvodu, který pak generuje netlumené kmity

== Nízkofrekvenční oscilátor ==

[[Praktická elektronika/Střídavý proud#Frekvence|Nízkofrekvenční]] oscilátory jsou většinou realizovány jako RC, kde zpětnovazebním prvkem je obvod složený z rezistorů a kondenzátorů.

=== Příčkový ===

=== S Wienovým členem ===
Zde jsou v obvodu zpětné vazby zařazeny kombinace členu RC tak, že můstkové zapojení a zavádí mezi výstup a vstup zesilovače kombinaci kladné a záporné zpětné vazby.

== Vysokofrekvenční oscilátor ==


[[Praktická elektronika/Střídavý proud#Frekvence|Vysokofrekvenční]] oscilátory jsou většinou realizovány jako LC.

=== S transformátorem ===

=== Tříbodové ===

==== Colpittsův ====

Tvoří hladký [[harmonický]] signál.

::[[Soubor:Oscillator_colpitt_opamp.svg]]
::[[Soubor:colpitt_oscillator_bjt.svg]]

==== Hartleyův ====

::[[Soubor:Oscillator_hartley_opamp.svg]]

== Krystalový oscilátor ==

[[Kategorie:Praktická elektronika|Oscilátory]]</text>
      <sha1>akg88q87pp0ftitddkk2bnus6bj0fz1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Java/Hello World</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3325</id>
    <revision>
      <id>34913</id>
      <parentid>29497</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:27:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="866" xml:space="preserve">V Javě platí několik pravidel. Každá třída musí být ve stejnojmenném souboru s příponou &lt;code&gt;.java&lt;/code&gt; Takže následující příklad napíšeme do souboru &lt;code&gt;HelloWorld.java&lt;/code&gt;, zkompilujeme pomocí příkazu &lt;code&gt;javac HelloWorld.java&lt;/code&gt; (tímto vznikne soubor &lt;code&gt;HelloWorld.class&lt;/code&gt;) a ten pak spustíme pomocí příkazu &lt;code&gt;java HelloWorld&lt;/code&gt;. Pozor, na velikosti písmen záleží, a to i na systémech, kde se na velikost písmen v názvech souborů nehledí (jako třeba Windows)

== Příklad č. 1. ==
Jednoduchý program. Vypíše na výstup řádek &quot;Hello world!&quot;

{{Kód|jazyk=java|
public class HelloWorld {
  public static void main (String args[]) {
    System.out.println (&quot;Hello world!&quot;);
  }
}
}}

[[Kategorie:Kurz programování v Javě|Hello World]]

[[pt:Java/Criando e executando o primeiro programa]]</text>
      <sha1>s15v6xyhj1ky280bouqqm8x0afry5gw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Java</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3327</id>
    <revision>
      <id>38375</id>
      <parentid>36290</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:28:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="639" xml:space="preserve">== Seznam kapitol ==

* [[/Hello World/]]
* [[/Práce s řetězci/]]
* [[/Javadoc/]]
* [[/Klíčová slova/]]

* Objektově orientované programování
** Úvod do OOP
*** [[/Jednoduchá třída/]]
** Některé návrhové vzory
*** [[/Singleton/]]
*** [[/Líný singleton/]]

== Odkazy ==

=== Literatura ===
* Java pro zelenáče – ISBN 80-86330-17-6 viz. {{Wikipedie|článek=Miroslav Virius}}
* OOP-naučte se myslet a programovat objektově – ISBN 978-80-251-2126-9 od Rudolfa Pecinovského

=== Externí odkazy ===
* {{Wikipedie|článek=Java (programovací jazyk)}}

[[Kategorie:Java| ]]
[[Kategorie:Kurz programování v Javě]]</text>
      <sha1>sa1w5actzmpdyhs61ijfu9g2670658j</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Java/Práce s řetězci</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3339</id>
    <revision>
      <id>34141</id>
      <parentid>34138</parentid>
      <timestamp>2017-12-05T21:08:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Flanagancz</username>
        <id>6283</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2236" xml:space="preserve">Textový řetězec v Javě je třídy &lt;code&gt;java.lang.String&lt;/code&gt;, ovšem většinou se píše zkráceně jako &lt;code&gt;String&lt;/code&gt;. Textové řetězce jsou v Javě interně v Unicode (2 byty na znak).

Řetězce je možné spojovat pomocí operátoru &quot;+&quot;. Připojovat na konec jednoho řetězce lze pomocí &quot;+=&quot;. Syntaxe for cyklu je stejná jako u C:

{{Kód|jazyk=java|kód=
for( /* počáteční příkaz */; /* ukončovací podmínka */; /* příkaz na konci jednoho cyklu */ ) {
	
	/* příkaz k opakování */
	
}
}}

Nejčastější je jednoduchá iterace ve stylu
{{Kód|jazyk=java|kód=
for( int i = 0; i &lt; 5; i++ ){
	
	/* příkaz k opakování */
	
}
}}

{{Poznámka|Při kompilaci může být nutné specifikovat kódování vstupních souborů. Toho lze docílit pomocí parametru &lt;code&gt;encoding&lt;/code&gt; při kompilaci. Např. &lt;code&gt;javac -encoding utf8 Spoj.java&lt;/code&gt;}}

== Spojování řetězců ==
{{Kód|jazyk=java|kód=
 public class Spoj {
    public static void main (String args[]) {
        // Nadefinujeme si několik řetězců
       String prvni = &quot;žluťoučký kůň&quot;;
        // Další řetězec
       String druhy = &quot;úpěl&quot;;
        // A další...
       String treti = &quot;Ďábelské ódy&quot;;
        // Spojíme je dohromady
       String vse = prvni + &quot; &quot; + druhy + &quot; &quot; + treti;
 
       // Desetkrát opakujeme, pro i od nuly a dokud je i menší než deset
       for (int i = 0; i &lt; 10; i++) {
          vse += &quot; la&quot;;  
       }
 
       System.out.println(vse);
    }
 }
}}

== Spojování velkého počtu řetězců ==
Někdy je třeba spojit velké množství řetězců
{{Kód|jazyk=java|kód=
public class Spoj {
public static void main (String args[]) {
	// Nadefinujeme si několik řetězců
	String prvni = &quot;žluťoučký kůň&quot;;
	// Další řetězec
	String druhy = &quot;úpěl&quot;;
	// A další...
	String treti = &quot;Ďábelské ódy&quot;;
	// Spojíme je dohromady za pomoci objektu StringBuider
	StringBuilder vse = new StringBuilder(prvni + &quot; &quot; + druhy + &quot; &quot; + treti);

	// Desetkrát opakujeme, pro i od nuly a dokud je i menší než deset
	for (int i = 0; i &lt; 20; i ++) {
		vse.append(&quot; la&quot;);
	}

	System.out.println(vse);
}
}
}}

[[Kategorie:Kurz programování v Javě|Práce s řetězci]]</text>
      <sha1>4bdd762wzoin7l8jjz0wpl4sr8psvt1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Java/Javadoc</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3345</id>
    <revision>
      <id>23043</id>
      <parentid>23009</parentid>
      <timestamp>2012-05-22T22:44:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>TchoŘoBot</username>
        <id>3330</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Oprava volání šablony [[šablona:kód|]].</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2783" xml:space="preserve">Je dobré dokumentovat kód, který napíšeme. Někdy kód uložíme k ledu a třeba po roce si vzpomeneme, že tam něco ještě potřebujeme dodělat nebo změnit. Tou dobou už jsme zapomněli který kus kódu je k čemu dobrý. Bez dokumentace budeme určitě nějakou dobu tápat a zjišťovat co je vlastně co...

Odstrašující příklad:

{{Kód|jazyk=java|kód=
 public class Sv {
     Id di;

     public String gt(String p) {
       //...
     }
 
     public Id gi(String r) {
       //...
     }
 
     public int gbs() {
       //...
     }
 }
}}

Kdo se v tom má sakra vyznat? :-D

V Javě lze k tomuto účelu použít nástroj javadoc

Nejlépe si lze jeho použití ukázat na příkladu:

{{Kód|jazyk=java|kód=
 /**
  Toto je komentář javadoc.
  Od obyčejného komentáře se liší tím, že začíná dvěma hvězdičkami.
 
  Zde je popis třídy Server.
  Javadoc komentáře se píšou vždy těsně před třídu,
  kterou chceme dokumentovat (třída, proměnná, metoda...)
  V Javadoc komentářích můžeme používat &amp;lt;b&amp;gt;HTML značky&amp;lt;/b&amp;gt;
  */
 public class Server {
    /*
     Obyčejné komentáře
     (ty co začínají jen jednou hvězdičkou)
     javadoc ignoruje
    */
 
    /** Zde je popis proměnné defaultIdentity */
    Id defaultIdentity;
 
 
    /**
     Zde je popis metody generateResponse.
     Javadoc komentář může kromě &quot;obyčejného&quot; popisu
     obsahovat i speciální příkazy uvozené zavináčem.
     Příkaz &quot;param&quot; je popis parametru,
     příkaz &quot;return&quot; je popis návratové hodnoty, jak je vidět níže.
 
     @param parameters Toto je popis parametru &quot;parameters&quot;
     @return Zde je popis toho, co funkce vrací
    */
    public String generateResponse (String parameters[]) {
       //...
    }
 
    /**
     Zde je popis metody getIdentity
     @param remoteHostName Popis parametru remoteHostName
     @return Zde je popis toho, co funkce vrací
    */
    public Identity getIdentity (String remoteHostName) {
       //...
    }
 
    /**
     Zde bude popis funkce getBytesServed
     @return počet upečených znaků (třeba :)
    */
    public int getBytesServed() {
       //...
    }
 }
}}

Docela rozdíl od toho prvního příkladu, ne?
Pokud máme takto přehledně zdokumentované zdrojové kódy, můžeme z nich vygenerovat dokumentaci:
 javadoc *.java -d dokumentace

Tento příkaz projde všechny soubory &lt;code&gt;*.java&lt;/code&gt; a do adresáře &lt;code&gt;dokumentace&lt;/code&gt; z nich vygeneruje dokumentaci.

{{Poznámka|Pravidlo, že kód se má dokumentovat platí i pro ostatní jazyky. Ve většině funguje princip stejně, nebo podobně, jako v javadocu (Např. doxygen nebo CppDoc pro C++, PHPDoc pro PHP, atd...)}}

[[Kategorie:Kurz programování v Javě|Javadoc]]</text>
      <sha1>q9uu57a17vw5adonugeqrl0zmaygl34</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Kód</title>
    <ns>10</ns>
    <id>3346</id>
    <revision>
      <id>23001</id>
      <parentid>22392</parentid>
      <timestamp>2012-05-22T09:00:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>+ přímé zvýrazňování syntaxe</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="854" xml:space="preserve">&lt;div class=&quot;zvyraznenaSekce zvyraznenaSekce-kod&quot;&gt;
&lt;div class=&quot;zvyraznenaSekce_obsah&quot;&gt;
{{#if:{{{jazyk|}}}
|{{#tag:syntaxhighlight|
{{{kód|{{{1|&lt;noinclude&gt;{{lc:{{PAGENAME}}}}&lt;/noinclude&gt;}}}}}}
|lang={{{jazyk}}}}}
|{{{kód|{{{1|&lt;noinclude&gt;{{lc:{{PAGENAME}}}}&lt;/noinclude&gt;}}}}}}&lt;includeonly&gt;[[Kategorie:Chyba:Šablona:Kód bez zadaného jazyka]]&lt;/includeonly&gt;
}}
&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;&lt;noinclude&gt;

Šablona pro vyznačení počítačového kódu v&amp;nbsp;textu.

Použití:

* {{Šablona|{{PAGENAME}}|&lt;nowiki&gt;jazyk=&lt;jazyk&gt;|Obsah počítačového kódu, který může být klidně i na více řádků.&lt;/nowiki&gt;}}
* {{Šablona|{{PAGENAME}}|&lt;nowiki&gt;jazyk=&lt;jazyk&gt;|kód=Obsah počítačového kódu, který obsahuje rovnítko (=) je třeba předcházet specifikací parametru ve tvaru &quot;kód=&quot;.&lt;/nowiki&gt;}}

[[Kategorie:Šablony:Zvýrazněné sekce|{{PAGENAME}}]]
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>2qilinjelhnzamefmpd6y1sl87kwj86</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Monitoring zdrojů znečištění metodami DPZ</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3347</id>
    <revision>
      <id>38423</id>
      <parentid>35072</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:29:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="13487" xml:space="preserve">== Charakteristika problému ==
(podstata jevu, hlavní příčiny, jak ho lze studovat, …)
=== Terminologie ===
Pojem '''zdroj znečištění''' zde používám jako označení pro jakýkoliv lidmi způsobený lokalizovaný proces, který vede k uvolňování polutantů do životního prostředí.

'''Polutantem''' je přitom myšlena jakákoliv látka, narušující životní prostředí.

=== Základní typy znečištění ===
* '''[[w:Znečištění vzduchu|Znečištění vzduchu]]''', vypouštění částic [[w:chemikálie|chemikálií]] do [[w:atmosféra|atmosféry]]. Mezi typické příklady patří [[w:oxid uhelnatý|oxid uhelnatý]], [[w:oxid uhličitý|oxid uhličitý]], [[w:oxid siřičitý|oxid siřičitý]], [[w:freony|freony]] a [[w:oxid dusíku|oxidy dusíku]]. Mezi producenty patří [[w:průmysl]] (bodové zdroje), lidská sídla (plošné zdroje) a [[w:dopravní prostředek|dopravní prostředky]] (liniové zdroje).
* '''[[w:Znečištění vody|Znečištění vody]]''' povrchovým odtokem a prosakováním do [[w:podzemní voda|podzemní vody]].
* '''[[w:Kontaminace půdy|Kontaminace půdy]]''' vzniká buď znečištěním povrchu [[w:půda|půdy]], nebo porušením podzemních nádrží. Mezi nejvýznamnější látky, znečišťující půdu patří [[w:uhlovodík]]y, [[w:těžký kov|těžké kovy]], MTBE, [[w:herbicid]]y, [[w:pesticid]]y a chlorované uhlovodíky.
* '''[[w:Radioaktivní znečištění|Radioaktivní znečištění]]''', bylo zjištěno díky pokrokům [[w:atomová fyzika|atomové fyziky]] ve [[w:20. století]].
* '''[[w:Hlukové znečištění|Hlukové znečištění]]''', které zahrnuje hluk z [[w:pozemní komunikace|pozemních komunikací]], hluk [[w:letadlo|letadel]] a hluk průmyslu.
* '''[[w:Světelné znečištění|Světelné znečištění]]''', zahrnující nadužívání světelných zdrojů a přesvětlování [[w:interiér]]ů.
* '''[[w:Snížení estetické hodnoty|Snížení estetické hodnoty]]''', za něž je obvykle považován výskyt objektů, jako jsou: vedení vysokého napětí, billboardy podél silnic, narušený reliéf ( pozůstatky povrchové těžby), povrchové skládky odpadu, atp.
* '''[[w:Tepelné znečištění|Tepelné znečištění]]''', jež zahrnuje veškeré změny [[w:teplota|teploty]] vodních těles, způsobené lidským vlivem.

=== Zdroje znečištění ===
Znečišťování životního prostředí je nechtěný průvodní jev mnoha lidských aktivit. Negativní důsledky jsou mnohdy poznány až poté, co jsou byl postup delší dobu používán (např. v případě [[w:DDT|DDT]], [[w:polychlorované bifenyly|polychlorovaných bifenylů]]...). Všechny zdroje znečištění jsou lokalizovány a to umožňuje jejich detekci metodami Dálkového průzkumu Země. Z prostorového hlediska je možno rozlišit následující typy zdrojů:
* [[w:Bodový zdroj znečištění|Zdroje bodové]] (typicky průmysl)
* Zdroje liniové (typicky pozemní komunikace, dopravní koridory)
* Zdroje plošné (typicky sídla)

Toto rozdělení je významné jak z hlediska metod, používaných v DPZ, tak v oblasti modelování vlivu znečištění.
=== Metody studia ===
Řešený problém lze rozdělit na 2 na sebe navazující fáze:
# Monitoring zdrojů znečištění. Tradiční využívání pozemních měření, v poslední době také využití DPZ.
# Rozptyl emisí. Při řešení těchto problémů se používá zejména numerických modelů, které jsou ovšem ovlivněny také rozvojem DPZ.
 

== Studium daného jevu metodami DPZ ==

Při monitoringu znečištění jsou požívána jak družicová, tak letecká zařízení. Často jsou používány obdobné přístroje, specializované pro určité využití. Následující přehled je pouze orientační.

=== Znečištění ovzduší ===

==== Terra (EOS AM-1) a MOPTIT ====
[[Soubor:Mopitt first year carbon monoxide.jpg|náhled|Výstup ze senzoru MOPTIT družice Terra - rozložení oxidu uhelnatého v troposféře.]]
Terra (EOS AM-1) je mezinárodní satelit pro vědecký výzkum NASA, který obíhá Zemi synchronně se Sluncem. Je vlajkovou lodí Systému pro pozorování Země ([http://eospso.gsfc.nasa.gov/ EOS, Earth observing system]) NASA. Satelit byl vypuštěn pomocí rakety Atlas IIAS na konci roku 1999 a data začal poskytovat v únoru roku 2000. Na satelitu je umístěno 5 senzorů pro dálkové snímání přírodního prostředí Země a klimatického systému.
===== MOPITT (Measurements Of Pollution In The Troposphere) =====
Skener MOPITT je nejpoužívanějším skenerem pro detekci znečištění atmosféry na družici Terra. Zaměřuje se zejména zejména na rozšíření, přemísťování a zdroje oxidu uhelnatého a metanu v troposféře. Je prvním satelitním senzorem, který používá korelační spektroskopii plynů. Senzor měří emitované a odražené záření ze Země ve třech spektrálních pásech. Vstupující záření prochází komorami naplněnými oxidem uhelnatým a metanem, vznikající napětí odpovídá výskytu sledovaných plynů v atmosféře. Prostorové rozlišení je 22 km v nadiru (oblast kolmo pod senzorem). Země je sledována v pásech širokých 640 km (vizte [http://terra.nasa.gov/About/MOPITT/mopitt_swath.php tuto animaci]). Kromě celkového měření sloupce atmosféry je také možno měřit výskyt oxidu uhelnatého v 5ti kilometrových vrstvách vertikálního sloupce atmosféry, což umožňuje sledovat rozšiřování plynu zpět k jeho zdroji.

==== MAPS (Measurement of Atmospheric Pollution from Satellites) ====

Projekt se zabýval měřením koncentrací oxidu uhelnatého v troposféře a byl tak vlastně předchůdcem dnešního MOPITTu. Prostředkem bylo umístění přístrojů na raketoplánech při jejich celkem 4 startech (v letech 1981, 1984,2×1994). Použitá technologie byla v podstatě stejná jako u MOPITTu. Při vstupu do záření se paprsek dělí na 3 paprsky, rozdíl energie prvních dvou (z nichž jeden prochází komorou s oxidem uhelnatým) určuje obsah oxidu uhličitého ve sloupci, třetí paprsek určuje množství oxidů dusíku, to má význam pro detekci oblačnosti (pod mraky není možno CO měřit).
Podle zprávy z roku 1996 &lt;ref&gt;NASA Facts online. Dostupné z WWW:http://oea.larc.nasa.gov/PAIS/MAPS.html&lt;/ref&gt; bylo plánováno

==== ENVISAT, SCIAMACHY, MIPAS a GOMOS ====
[[Soubor:Envisatmod.jpg|náhled|Model družice Envisat v originální velikosti.]]
Envisat je projekt Evropské kosmické agentury (ESA), zaměřený na průzkum životního prostředí Země. Na palubě se nachází celkem 9 senzorů. Mnoho z nich je zdokonalenými verzemi těch, které byly dříve použity na satelitech ERS-1 a ERS-2. Pro detekci zdrojů znečištění se používá především SCIAMACHY. Satelit byl vypuštěn za pomoci rakety Ariane v roce 2002, obíhá synchronně se Sluncem, stejné místo je snímáno jednou za 35 dní.

===== SCIAMACHY =====
[[Soubor:Sciamachy scans.png|náhled|SCIAMACHY snímající Zemi]]
SCIAMACHY je zkratkou pojmu Scanning Imaging Absorption Spectrometer for Atmospheric CHartographY, který lze volně přeložit jako Spektrometr, snímající absorbci obrazu pro atmosférickou kartografii.

SCIAMACHY je satelitní spektrometr, vytvořený pro měření slunečního záření, přeneseného, odraženého a rozptýleného v zemské atmosféře nebo na Zemském povrchu. Snímá ve třech pásmech vlnových délek - ultrafialovém, viditelném a blízkém infračerveném (240 nm - 2380 nm) při průměrném spektrálním rozlišení (0,2 nm - 1,5 nm). Vysoké rozlišení a široké spektrum vlnových délek umožňují zjišťovat mnoho různých vzácných plynů přes jejich nízké koncentrace v atmosféře. Široká škála snímaných vlnových délek umožňuje také zjišťování oblačnosti a aerosolů. Používané pozorovací úhly umožňují zjišťovat jak koncentrace vzácných plynů a aerosolů za délkový sloupec, tak za jednotlivé distribuční profily ve tsratosféře a v některých případech také v troposféře.

==== MIPAS ====
The Michelson Interferometer for Passive Atmospheric Sounding (MIPAS) je Fourierův transformační spektrometr pro detekci spektra plynů ve střední a svrchní atmosféře o vlnových délkách 4,15-4,16 mikronů. MIPAS zjišťuje a spektrálně odděluje velké množství znečišťujících vlastností prvků, hrajících důležitou úlohu v atmosféře. Výhodou je vysoké spektrální rozlišení a nízký šum. Skener sleduje atmosféru vedle a za družicí. Snímaný vertikální profil sahá od 5 až po 150 km. Sledování je důležité zejména z důvodu možných reakcí chemikálií s jinými plyny.

==== GOMOS ====

GOMOS je spektrometr středního rozlišení, pokrývající vlnové spektrum on 250 nm po 950 nm. Vyznačuje se velkou citlivostí, umožněnou speciálním návrhem. Pro získávání dat musí být používán velký teleskop (průměr 20×30cm) stejně tak jako detektory, dosahující vysoké efektivity a velmi nízkého šumu. Je umístěn ve stratosféře a sleduje jak plyny, ničící ozón, tak oxidy dusíky vylučované letadly.
=== Znečištění vody ===

==== Technologie SAR a ASAR ====
SAR je typ radaru, sloužící k průzkumu poměrně statických objektů na povrchu Země. Pomocí radarových odrazů je možno rozeznávat různé typy povrchů. To může být použito k detekci znečištění vodních ploch látkami, které vytvářejí skvrny při povrchu (typicky uhlovodíky). Příklad takového použití dokládá projekt Monitoringu ropných skvrn při pobřeží Norska (vizte příklady).

Radary SAR byly a jsou využívány na více typech družic. Mezi nejvýznamnější z nich patří:
* kanadské satelity [[RADARSAT]]
* satelity [[ERS]] [[ESA]]
* satelit [[ENVISAT]] [[ESA]]
* japonské satelity [[JERS]]

===== ASAR =====

Advanced Synthetic Aperture Radar (ASAR) je umístěn na družici ENVISAT ESA. Snímá pásmo C, část mikrovlnného spektra. Navazuje na dřívější senzory SAR, používané ESA. Vylepšeno bylo pokrytí, snímané úhly, polarizace a mody práce.

 	An Advanced Synthetic Aperture Radar (ASAR), operating at C-band, ASAR ensures continuity with the image mode (SAR) and the wave mode of the ERS-1/2 AMI. It features enhanced capability in terms of coverage, range of incidence angles, polarisation, and modes of operation. This enhanced capability is provided by significant differences in the instrument design: a full active array antenna equipped with distributed transmit/receive modules which provides distinct transmit and receive beams, a digital waveform generation for pulse &quot;chirp&quot; generation, a block adaptive quantisation scheme, and a ScanSAR mode of operation by beam scanning in elevation.


(jaké družice, jaké přístroje, jaké snímky, měřítko, …)
== Konkrétní příklady ==

=== Projekt MINEO ===

Projekt MINEO se zabýval monitoringem environmentálních dopadů těžby nerostných surovin v Evropě metodami dálkového průzkumu Země.

=== Cíle projektu ===

Mezi jeho hlavní cíle patřilo:
* vyvinutí pokročilých metod využívání informací a znalostí z dálkového průzkumu Země, díky kterým bude možno poskytovat uživatelům (průmysl, veřejná správa) aktualizované tematické vrstvy pro vybudování environmentální databáze, týkající se míst těžby nerostných surovin. Dálším cílem bylo vyvinout nástroje pro přípravu a aktualizaci těchto vrstev.

* vyvinout klíčové komponenty nástrojů pro rozhodování a metod pro zajištění použití výsledků projektu v environmentálních informačních systémech, sloužících k určení polohy a monitoringu environmentálních rizik, spojených s místy těžby a pomáhat v rozhodovacích procesech.

=== Popis prací, spojených s využíváním DPZ ===

Byl proveden letecký hyperspektrální průzkum šesti vybraných testovacích lokalit v různých částech Evropy (Grónsko, Finsko, Rakousko, Německo, Velká Británie, Portugalsko) jako simulace budoucích družicových průzkumů. Získána byla také data z dřívějších dálkových průzkumů těchto lokalit. Pro detekci kontaminace byly vyvinuty specifické metody zpracování obrazových dat.

Tato data byla následně porovnána se současně získávanými pozemními spektro-radiometrickými měřeními.

Všechna data byla poté zpracována za použití nástrojů GIS. Při tom byla využita i existující data z terénních průzkumů či od státních organizací ochrany přírody.
=== Výsledky ===
Z hlediska dálkového průzkumu Země je nejvýznamnější simulace pozdějšího hyperspektrálního satelitního průzkumu celé Země. Hyperspektrální průzkum se ukázal jako velmi hodnotná technologie při zjišťování těžebního znečištění a jeho dopadů v různých klimatických podmínkách a při různých způsobech těžby. Důležitým úspěchem je také vybudování spektrální databázové aplikace (nazvané MINEO Spectral Library). Ta je naplněna více než 1500 vzorky ze zkušebních lokalit a umožňuje jejich snadné porovnávání, hledání a zobrazování. Tato databáze je uzpůsobitelná konkrétním potřebám dalších podobných projektů.


(obrázky, mapy, tabulky)

== Odkazy ==
 
(adresy, projekty, publikace, …)
== Reference ==
&lt;references/&gt;

[[Kategorie:Technika]]</text>
      <sha1>1xa6t67l36xho8pz45atmzcjbg0ivw4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Užití principu maximální entropie ve statistické fyzice</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3356</id>
    <revision>
      <id>43615</id>
      <parentid>38554</parentid>
      <timestamp>2021-04-25T17:07:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3295" xml:space="preserve">Účelem tohoto článku je demonstrovat použití variačního principu (viz článek [[Stručné shrnutí variačního počtu]]) a principu maximální entropie při odvození normálního rozdělení ve statistice a Maxwellova rozdělení ve statistické fyzice.

== Princip maximální entropie ==
[[w:Entropie|Entropie]] daného náhodného rozdělení se v informačním slova smyslu
:&lt;math&gt;S=-\sum_{i=1}^N\left(p_i\log p_i\right).&lt;/math&gt;
Zde suma probíhá přes všechny možné stavy, ''p''&lt;sub&gt;i&lt;/sub&gt; jsou přitom pravděpodobnosti daných stavů.

'''Princip maximální entropie''' říká, že pokud o daném rozdělení máme jen částečnou informaci - známe jen některé jeho charakteristiky (např. střední hodnotu, střední kvadratickou odchylku, poměr pravděpodobností padnutí některých stavů, apod.), potom nejpravděpodobnější tvar daného rozdělení je takový, který splňuje požadavky, které o rozdělení známe a má nejvyšší možnou entropii.

Z tohoto principu můžeme jednoduše odvodit např. proč se v přírodě velmi pravděpodobně realizuje normální rozdělení, nebo proč termodynamika vypadá tak, jak vypadá.

== Význačnost normálního rozdělení ==
Mějme náhodné rozdělení s hustotou pravděpodobnosti danou funkcí ''f(x)'' takové, že
:&lt;math&gt;\int_{-\infty}^\infty x f(x)\,\mathrm{d}x=\langle f\rangle,\,\,\,\,\int_{-\infty}^\infty (x-\langle f\rangle)^2 f(x)\,\mathrm{d}x=\sigma^2,\,\,\,\,\int_{-\infty}^\infty  f(x)\,\mathrm{d}x=1&lt;/math&gt;
a jinak o něm neměli žádnou informaci.

Funkcionál entropie je
:&lt;math&gt;S=\int_{-\infty}^\infty -f(x)\log f(x),&lt;/math&gt;
navíc však splňuje vazby výše. Zavedeme tedy trojici lagrangeových multiplikátorů κ, μ, ν a maximalizujeme funkcionál
:&lt;math&gt;S_{\mathrm{mult.}}=\int_{-\infty}^\infty\left[ -f(x)\log f(x)+\kappa
 x f(x)+\mu(x-\langle f\rangle)^2 f(x)+  \nu f(x)
\right].&lt;/math&gt;

Euler-Lagrangeova rovnice nabývá tvaru

:&lt;math&gt;0={{\partial S_{\mathrm{mult.}}}\over{\partial f(x)}}=-1-\log f(x)+\kappa x + \mu (x-\langle f\rangle)^2 + \nu=0&lt;/math&gt;

tedy

:&lt;math&gt;f(x)=e^{-1+\kappa x + \mu (x-\langle f\rangle)^2 + \nu}.&lt;/math&gt;

Podmínky tedy nabývají tvaru

:&lt;math&gt;\int_{-\infty}^\infty  f(x)\,\mathrm{d}x={\sqrt{\pi}\over{\sqrt{-\mu}}}\,e^{-1+\langle f\rangle\kappa+\nu-{{\kappa^2}\over {4\mu}}}=1&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;\int_{-\infty}^\infty  x f(x)\,\mathrm{d}x={\sqrt{\pi}\over{2\sqrt{-\mu^3}}}\,\left|\kappa-2\langle f\rangle\mu\right|\,e^{-1+\langle f\rangle\kappa+\nu-{{\kappa^2}\over {4\mu}}}=\langle f\rangle&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;\int_{-\infty}^\infty  (x-\langle f\rangle)^2  f(x)\,\mathrm{d}x=
{{\sqrt{-\pi\mu}\left(2\mu-\kappa^2\right)}\over{4\mu^3}}\,

e^{-1+\langle f\rangle\kappa+\nu-{{\kappa^2}\over {4\mu}}}=\sigma^2
&lt;/math&gt;

Řešením této soustavy rovnic získáme hodnoty lagrangeových multiplikátorů
:&lt;math&gt;\kappa=0,\,&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;\nu=1-\log (\sqrt{2\pi}\sigma)&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;\mu=-{{1}\over{2\sigma^2}}&lt;/math&gt;

Což přesně odpovídá tvaru normálního rozdělení - jde tedy právě o takové rozdělení

:&lt;math&gt;f(x)={{1}\over{\sqrt{2\pi}\sigma}}\,e^{-\frac{(x-\langle f\rangle)^2}{2\sigma}}&lt;/math&gt;, které maximalizuje entropii při známé hodnotě střední hodnoty a střední kvadratické odchylky.

[[Kategorie:Matematické kuchařky]]</text>
      <sha1>swdr8964otn5gtqw08xjmqwobcf8y4g</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux jako server/Sarge</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3357</id>
    <revision>
      <id>36338</id>
      <parentid>34996</parentid>
      <timestamp>2018-05-25T07:42:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="97331" xml:space="preserve">'''Linux server pro školy'''

''Viktor Matys v.matys@seznam.cz''

Poslední úprava: 15.07.2006

= Upozornění - práce pokračuje =
Tento manuál není hotový. Ale je funkční. Co tu je by mělo fungovat.

Rovněž je to ukázka možností systému pro psaní dokumentace
[txt2tags.sf.net txt2tags].

Vítejte ve sbírce záznamů z instalace linuxového serveru ve škole.

Originál této dokumentace najdete na [http://grumpa.net/]. Wiki verzi
pak na [http://grumpa.eurowiki.net/]. Připojte se k tvorbě této dokumentace
a navštivte wiki! :o)

Tento manuál jsem začal psát proto, abych nemusel příště znovu vymýšlet,
co už jsem jednou vymyslel. Většina z nás si časem zvykne během experimentování
dělat si poznámky. Tohle povídání je souhrnem těchto poznámek. Není to
kniha, není to učebnice.

Pokud vám má být užitečná, vězte, že se předpokládá, že jste víceméně
schopni linuxový server nainstalovat a nakonfigurovat taky, ale řekněme,
že jste v těchto dovednostech spíš začátečníci. Pak pro vás tento manuál
může být dobrou pomůckou.

Nejsem génius, takže předpokládám, že některé věci se dají udělat jinak
a i lépe než tady popisuji. Dejte mi prosím vědět, narazíte-li na něco,
co není zcela O.K. E-mailovou adresu najdete na úvodní straně.

= Něco do začátku =
== Zadání - stručně ==
Škola chce mít vlastní internetový a intranetový server, kde by mohlo být
úložiště dat pro žáky a učitele, e-mailové služby, webový server se stránkami
školy a nástroje pro správu a údržbu.

Připojení do Internetu se řeší případ od případu. Školy mají zpravidla
připojení přes síť Českého Telecomu coby pozůstatek po projektu Indoš.

Vnitřní síť bývá strukturována do podsítí opět dost různě případ od případu.
V našem řešení budeme vycházet z jednoduché varianty s jednou lokální podsítí.

Vše běží na jediném počítači, který plní funkce dataserveru, webserveru...
firewallu a NATu. Vzácně se setkáme se situací, kdy budou k dipozici dva
počítače - jeden na data a jeden jako brána/firewall.

== Hardware ==
=== Router / FireWall ===
V případě samostatné brány/firewallu stačí pro tento stroj jakákoliv
starší mašina osazená min. dvěma síťovými kartami, bez periférií
(klávesnice, myš, monitor...). Tento stroj je tedy volitelný.

=== Hlavní počítač - dataserver ===
Hlavní počítač, který může plnit i funkci výše zmíněného, by měl mít směrem
do lokálních podsítí síťové karty minimálně 100MBs -- úložiště dat na tomto
stroji zaručuje silný síťový provoz. GBs síť nebude na škodu, ale není nutná.

Stroj by měl být osazen kvalitními harddisky s vysokou kapacitou, nejlépe
SCSI, kvalitně větranou skříní, vypalovaní mechanikou CD/DVD (kvůli
zálohování). Výkon procesoru není kritický, velikost paměti ano. Takže víme,
kde NEšetřit.

== Software ==
=== Zvolená distribuce Linuxu ===
Po dlouhém přemýšlení jsem vybral Debian Linux. Mezi linuxovými distribucemi
jsem pro server nenašel konkurenci. Mimo Linux by určitě vyhovovalo jakékoliv
BSD (FreeBSD, OpenBSD, NetBSD), ale s těmi nemám zkušenost.

Pro výběr distribuce jsem vyžadoval splnění kritérií:

* tradice
* široké zázemí vývojářů
* včasné vydávání bezpečnostních updatů
* dostatečná šíře software
* záruka, že bude free i do budoucna
* záruka, že bude existovat do budoucna

Má někdo lepší tip?

=== Co nainstalovat ===
Při instalaci je lepší vybrat minimum věcí, jenom tak, aby systém fungoval a bylo možno jej
dále upravovat. Teprve pak budeme přidávat další balíčky. Kompletní seznam balíčků,
které obvykle používám je v příloze.

=== Hlavní serverové služby ===
==== Samba ====
Jedná se o souborový server. Ten umožňuje umístit na linuxový stroj data uživatelů, kteří pracující
na stanicích s OS MS Windows. Rovněž se stará o přihlašování uživatelů do domény Windows,
o jejich práva ap.

==== E-mail ====
Zde je použit smtp server ''Exim4'', který umožňuje přijímat poštu z Internetu a rovněž
poštu odesílat.

Pro uživatelský přístup k poště tu jsou servery POP3 a IMAP z balíku ''Dovecot''.

Rovněž může být nainstalován webmail ''Squirrelmail'', umožňující pracovat s poštou přes
internetový prohlížeč.

Příjemným rozšířením může být odvšivení mailů: Antivirus ''ClamAV'' a antispam ''SpamAssassin''.

==== Web server ====
Škola bude chtít provozovat stránky www ve své vlastní režii. Použit je web server
''Apache''.

==== FTP server ====
Je potřeba hlavně pro údržbu internetových stránek školy. FTP přístup mohou využívat
i uživatelé pro přístup do svých adresářů na serveru (jako alternativa k Sambě).
''ProFTPD'' se ukázal jako dobrá volba.

==== SSH server ====
Je potřeba pro vzdálenou správu serveru. Umožňuje se přihlásit na server jako uživatel,
aniž by člověk u něj musel sedět. Jinou volbu než ''OpenSSH'' neznám.:o) V našem řešení
je ssh použit pouze pro správu - normálním uživatelům je přihlašování odepřeno.

=== Další serverové služby ===
==== Časový (NTP) server ====
Server má rád, když ví, kolik je přesně hodin.

= Pracovní postup nahrubo =
Tady bych stručně vyjasnil, co všechno se bude muset udělat a v jakém pořadí. Nejde jenom
o instalaci software a jeho konfiguraci. Jde také o jednání se zákazníkem a jeho dalšími
dodavateli.

== Škola ==
Především se slušně představit a vysvětlit, co jim vlastně chceme nabídnout. Nezabíhat
do technických detailů, nenudit. Budou mít vlastní web a mail. To potěší. Data na serveru
už ředitel školy zpravidla neocení - to si povídejme s místním administrátorem.

Ušetří za MS Windows server. Pokud budou srovnávat cenu instalace Linuxu a cenu za nákup
MS Windows serveru, podotkněme, že srovnávají špatně:

* Linux je zdarma a platí se za práci spojenou s instalací a konfigurací. Do budoucna bude systém průběžně aktualizován; přechod na novou verzi je bezbolestný.
* MS Windows Server se musí koupit. Instalace a konfigurace rovněž není zadarmo a za dva za tři roky budou stát před otázkou, zda pořídit drahý upgrade na novou verzi MS Windows Serveru.

Zjistit současný stav.

* Jaký HW chtějí použít na server.
* Jestli chtějí jen jeden stroj, nebo jestli mohou dát ještě jeden jako bránu/firewall.
* Kolik mají klientských počítačů.
* Jak mají udělanou síť nyní. Učebny, počítače v kabinetech učitelů,... Rozvody. Huby. (Mají-li nakreslené schéma, bude se nám hodit.)
* Kdo je připojuje do Internetu, jaké nabízí možnosti z hlediska provozování vlastního
internetového serveru (hlavně soukromá IP a schopnost vytvořit PTR záznam v DNS).
* Jaké budou chtít mít doménové jméno.

U větších sítí bude potřeba i uvnitř školy udělat router, který umožní rozdělit školu
na podsítě a směrovat provoz mezi nimi. Takže to by byl už třetí stroj (možná bez disků,
o to více síťovek :o) O tomto řešení se v tomto elaborátu nezmiňuji.

== Poskytovatel internetového připojení ==
Nestačí jen připojení směrem ven. Škola bude provozovat i vlastní webové stránky,
mail server a pro údržbu bude potřeba ssh server. K tomu všemu je nutná veřejná
IP adresa. Může ji poskytovatel poskytnout?

Dále, dle norem, musí být k IP adrese veden v DNS tzv. reverzní PTR záznam.
Umí to poskytovatel udělat?

Kvalitní poskytovatelé nabízejí i SMTP server pro odesílání pošty z naší sítě (nebudeme
potřebovat) a dva DNS servery pro vyřizování DNS dotazů (budeme potřebovat).

Každopádně ještě zjistěme další možné poskytovatele pro danou oblast. Cenové porovnání může na zákazníka udělat dojem.

  Drobná zkušenost ze škol po Indoši: Telecom má poměrně komplikované řešení, které
  udržuje zákazníky v privátní síti 10.x.x.x. Tato síť je dělena dost složitě do
  podsítí, které nekončí na celých bajtech... Veřejná IP existuje a je transparentně
  směrována na privátní IP adresu. Telecom používá vlastní firewall, což dělalo problém,
  když bylo potřeba otevřít porty.

  Vím o škole, která z tohoto přátelského sevření odešla, našli si nového poskytovatele,
  platí si připojení ze svého (kdo zůstane u Telecomu, má to placené ministerstvem,
  to jste nevěděli?) a jsou v pohodě.

== Registrace domény ==
Registrátorů je poměrně hodně. Takže koho vybrat?

* Měl by umožňovat registraci přes webový formulář.
* Dále by měl umožňovat ruční editaci DNS záznamů.
* Komunikace s administrátory by neměla být na dlouhé lokte.
* Neměl by zřízení domény vázat na další služby (např. webhosting), které nepotřebujeme.

Mně se osvědčil pes.cz. Zná-li někdo další, ať dá vědět.

== Instalace a konfigurace serveru ==
Teprve jako poslední bod přichází příjemné introvertní uzavření se do laboratoře
a nastavování serveru. Během této práce bude ještě určitě dobíhat komunikace
z předchozích bodů. Takže nezačínat serverem, ale věcmi, které závisejí (bohužel)
na dalších stranách.

== Konfigurace pracovních stanic ==
Školy obvykle chtějí i nadále provozovat MS Windows. Pro práci v doménách je
ideální použít MS Windows XP Professional. Další, o něco horší varianta je
použít Windows 98. XP Home domény neumějí ani jako klient!

== Škola podruhé: Nabídka dalších možností ==
Určitě nabídneme nainstalovat Linux i na pracovní stanice vedle MS Windows (že
by někdo chtěl MS-Win úplně pryč jsem ještě neslyšel - ostatně žáci se seznámit
s MS-Win musí:).

Nabídneme školení administrátora. Asi z něj neuděláme Linux Guru, ale pár základních
věcí ohledně fungování Linuxu by měl znát aspoň na uživatelské úrovni. Měl by taky
umět spravovat uživatelské účty.

A také nabídneme technickou podporu za měsíční poplatek. Aktualizace SW, kontrola
logů, ladění antispamu,... důvodů je dost.

= Instalace serveru =
== Instalační média ==
Pro instalaci použijte CD Grumpa.net Server. Jedná se o originální Debian
Linux verze Stable, ale nachází se na něm jen to, co potřebujete k
rozchození serveru (plus pár drobností navíc od nás).

Můžete rovněž použít přímo originál CD Debianu; jen budete muset mít těch CD
víc. Stejně tak můžete instalovat z ftp archívu ap. CD Grumpa.net Server
přináší hlavně tu výhodu, že to máte všechno v kupě, včetně tohoto návodu
ap. Navíc jeho koupí podpoříte tento projekt, že? :o)

CD Grumpa.net Server si můžete objednat na [http://grumpa.net/], nebo na
[http://qwert.cz/]. Nebo si můžete ze stránek [http://grumpa.net/] stáhnout
''jigdo'' soubor a CD si vyrobit pomocí ''jigdo''. Bližší informace o
''jigdo'' si přečtěte na [http://www.debian.org/CD/jigdo-cd/]. Možnost
stažení přímo iso obrazů CD Grumpa.net Server v době psaní tohoto textu
nebyla. Koukněte na grumpa.net, jestli se to nezměnilo.

== Průběh instalace ==
Celý instalační proces Debian Linuxu je podrobně popsán v instalačním
manuálu, který najdeme buď na CD, nebo na internetových stránkách [Debianu
[http://www.debian.org/releases/stable/installmanual]]. Proto ho zde nebudu
popisovat, jen se podělím o pár zkušeností.

=== Úvodní menu ===
Při startu instalace je možné vybrat z několika režimů. Určitě si vybereme
režim ''expert''. I když se tak třeba necítíme, je to lepší - instalátor se
víc ptá, takže bude méně nastavování po skončení instalace.

Pokud jde o verzi linuxového jádra. Debian Sarge nabízí jak jádro řady 2.4,
tak řady 2.6. Osobně zůstávám konzervativnější a používám na serverech jádro
řady 2.4. Verze 2.6 nám toho moc navíc nenabídne. Snad jen ovladače k
novějšímu hardwaru, které se najdou spíš u jádra-2.6 nás mohou přesvědčit
o použítí této novější řady.

Dále máme možnost zadat parametry jádru (stiskněte F1). Většinou nejsou potřeba.

Takže na úvodní výzvu zadáme:

 boot: expert

pro jádro 2.4, nebo

 boot: expert26

pro jádro 2.6. Toto jádro se vybírá jen pro čas instalace. Jaké jádro
bude použito na produkčním systému se vybírá později při instalaci.

=== Rozložení klávesnice ===
Vyberte typ PC, i když máte USB. Bude fungovat a navíc vám bude následně
nabídnuta i správná česká klávesnice (u volby USB bůhvíproč není).

=== Nastavení sítě ===
Tady asi odmítneme automatickou konfiguraci přes DHCP a nastavíme parametry
ručně. Jená se o IP adresu (vnějšího rozhraní - vnitřní se nastaví po
instalaci), síťovou masku, IP adresu brány a IP adresu DNS serveru.

Dále budeme zadávat jméno našeho stroje. Je tedy výhodné mít tuto
otázku vyřešenou ještě před začátkem instalace (dá se změnit i dodatečně,
ale jsou to zbytečné komplikace). Zadává se nadvakrát: Jméno a
doména. Takže pro tento počítač budeme potřebovat nějaké jméno v doméně
''nase-skola.cz''. Třeba ''srv'', tedy celé jméno stroje bude ''srv.nase-skola.cz''.
Na první otázkut tedy odpovíme &quot;srv&quot; a na druhou &quot;nase-skola.cz&quot;.

=== 4.2.4. Rozdělení pevného disku ===
Samotný systém toho moc nezabere. Převážnou většinu prostoru sežerou data uživatelů.

Při rozdělování je rovněž třeba myslet na fakt, že budeme chtít hlídat obsazení prostoru
na disku jednotlivými uživateli - tzv. systém kvót (quotas). Tohle neumí každý souborový
systém. Nativní linuxový souborový systém ext3 ho třeba neovládá (jen jeho předchůdce
ext2, ale tomu se raději vyhneme). Rovněž velmi oblíbený ReiserFS hlídání kvót nenabízí.
Z běžně dostupných jsem vybral xfs. Použijeme ho na uživatelské adresáře v /home a na
adresáře s e-maily /var/mail.

Souborové systémy volím takto:

xfs
tam, kde je potřeba zapnout kvóty
ext2
na boot - tedy adresář jehož obsah se nemění
reiserfs
všude jinde
ext3
nepoužívám. Je proti reiserfs o něco pomalejší a proti němu trochu ztrácí
při ukládání velkého množství malých souborů - což je typický unixový
systém. Umí ale ACL - rozšířené možnosti nastavování práv a vlastnictví
k souborům a adresářům.
ostatní
s jinými jsem zkušenost nenabíral.

Pro představu o potřebě prostoru: Dva týdny po nainstalování systému byly jednotlivé
diskové oddíly obsazeny takto:

&lt;pre&gt;
Filesystem      Využito  Připojen jako
/dev/sda1        403548  /              reiserfs
/dev/sda2          5267  /boot          ext2
/dev/sda3        302272  /home          xfs (s quotas)
/dev/sda5             4  /mnt/fat32     vfat - jako rezerva
/dev/sda6           296  /tmp           xfs (bez quotas)
/dev/sda8         57328  /var/log       reiserfs
/dev/sda9           300  /var/mail      xfs (s quotas)
&lt;/pre&gt;

Jak vidíme, kořenový systém spotřeboval necelý 0,5 GB, a to tu je i /usr! Boot je tradičně
malý. Pokud budou uživatelé využívat databáze, jejichž úložiště bývá ve /var/lib, pak
se tento adresář může taky dobře nafukovat a stojí za úvahu, zda / nezvětšit, nebo zda
pro /var/lib nevytvořit další speciální diskový oddíl. Rovněž /var/cache,... Ale dost
kouskování. Nejlépe bude nechat vše v /, a jen ho prostě udělat větší. Třeba 5GB.

Dále si všimneme samostatně vyčleněného adresáře na systémové logy /var/log. Během těch dvou
týdnů ladění serveru se trochu nafoukly, ale pořád to je nějakých 57MB. Necháme-li na logy
1GB, opět to bude stačit s dost velkou rezervou.

Zvlášť vyčleníme i /tmp. Jeho rozsah nebývá značný, ale dost &quot;dýchá&quot;, takže nějaká rezerva
tu je také nutná. Opět dávám 1GB.

Zbytek disku věnujeme na uživatelská data: /home a /var/mail. Svou velikost
hodně budou měnit, a to výhradně směrem nahoru. Naštěstí tu většina souborů
bude mít svého vlastníka z řad normálních uživatelů, takže si pomůžeme
hlídáním obsazeného prostoru pomocí diskových kvót. Proto tu je zvolen
souborový systém xfs se zapnutými kvótami.

Velikost /home je závislá na počtu uživatelů. Pak je to už malá násobilka:
Počet uživatelů krát maximální velikost prostoru, který jim chceme dát.
Přičteme prostor pro privilegované uživatele (na škole to budou učitelé) a
prostor pro obecná sdílení - například adresář, kde bude úložiště programů
pro pracovní stanice. Dvakrát měř jednou řež!

/var/mail dimenzujeme podobně. Kolik asi je snesitelný objem e-mailů v
jednom inboxu? Někteří lidé si fakt nedají říct a archivují stovky e-mailů
včetně příloh, často dost značné velikosti. Tady je třeba lidem hodně
vysvětlovat. Někteří to nepochopí nikdy...

Mám-li to tedy nějak shrnout, tak na /, /boot, /tmp a /var/log dáme 4x1GB a
zbytek disku rozdělíme mezi /home a /var/mail. Kolik bude uživatelů nám
napoví, zda 100GB disk bude moc, nebo málo.

== Po prvním nastartování - úvodní konfigurace ==

Úvodní dotazy v menu jsou dost jasné (jazyk, časové pásmo, lokální čas)

=== Nastavit uživatele a hesla ===

Povolíme stínová hesla, zadáme heslo pro superuživatele ''root'' (zatím nějaké jednodušší, budeme ho teď často zadávat). Dále přidáme účet pro běžného uživatele (dávám mu jméno ''bfu'' :o). Tento účet budeme v budoucnu používat pro příjem systémové pošty a také to bude jediný uživatel s právem vzdáleného přihlašování do systému. Takže ho určitě vytvoříme už nyní.

=== Nastavit jméno počítače ===

Ačkoli jsme ho zadávali už při instalaci, tady se nás to ptá znovu. Na rozdíl od instalace je tady potřeba zadat jméno celé! Tedy ''srv.nase-skola.cz''.

=== Nastavit apt ===
Na první dotaz &quot;Přístup k archívům&quot; vybereme CD-ROM (musíme ho mít zasunuté v mechanice, jinak bude hlásit chybu).

Pak jsme dotázáni, zda přidat nějaký další zdroj dat. Doporučuji přidat ftp zdroj ftp://ftp.cz.debian.org

Pak už na dotaz po dalších zdrojích odpovíme Ne.

Následuje otázka, zda do seznamu přidat i zdroj bezpečnostních oprav na http://security.debian.org/ . Zadáme samozřejmě Ano.

=== Vybrat a nainstalovat balíky ===

Tohle teď přeskočte. V tuto chvíli máme nainstalovaný základní systém. Po prvním přihlášení (za chvíli) si provedeme doinstalaci základu serveru sami.

=== Nastavit poštovní server ===

Dostaneme tyto otázky a dáme tyto odpovědi:

# Rozdělit konfigurační soubory? Ne.
# Model poštovního nastavení: Internet
# Poštovní jméno počítače: ''nase-skola.cz''
# IP adresy, na kterých se mají očekávat příchozí smtp spojení: Můžeme nechat prázdné, pak to bude fungovat pro všechny. Nebo je vyjmenujeme (oddělíme dvojtečkou): ''127.0.0.1:192.168.1.1:194.36.15.21'' - lokální i internetové.
# Další místa určení, pro která akceptujeme poštu: Nechat prázdné - tedy pouze pro naši doménu (viz Poštovní jméno výše).
# Domény, pro které předávat poštu: ''nase-skola.cz''
# Počítače, kterým předávat poštu (relay): ''192.168.1.0/24:192.168.2.0/24''

Následuje dotaz na příjemce (systémové) pošty pro uživatele ''root'' a ''postmaster''. Zadáme tam toho ''bfu'', kterého jsme před chvílí nechali vytvořit.

Samozřejmě si odpovědi upravte podle vašich konkrétních podmínek.

=== program base-config ===

Právě jsme prošli menu pro základní nastavení systému. Budeme-li se chtít k tomuto menu někdy vrátit, použijeme příkaz:

 # base-config

=== Ukončit nastavení základního systému ===

Takže teď menu opustíme a poprvé se přihlásíme do nově nainstalovaného systému jako ''root''.

= Nastavení systému po instalaci =

== Česká konzole ==

Nastavuje se zvlášť klávesnice a obrazovkové fonty

=== Klávesnice ===

Definice je uložena v souboru:

 /etc/console/boottime.kmpap.gz

Soubory s definicemi jsou v adresáři:

 /usr/share/keymaps/i386/qwerty

Odsud vezmeme &lt;code&gt;`cz-lat2.kmap.gz`&lt;/code&gt; a zkopírujeme na správné místo (nejdříve si ale pro jistotu zazálohujeme původní nastavení) a spustíme nastavovací skript:


 # cd /etc/console
 # cp boottime.kmap.gz boottime.kmap.gz.orig
 # cp /usr/share/keymaps/i386/qwerty/cz-lat2.kmap.gz boottime.kmap.gz
 # /etc/init.d/keymap.sh reload

=== Obrazovka ===

Definice je uložena v souboru:

 /etc/console-tools/config

Ten si na konci uděláme takto:

 LEDS=+num
 APP_CHARSET_MAP=iso02
 APP_CHARSET_MAP_vc1=iso02
 APP_CHARSET_MAP_vc2=iso02
 APP_CHARSET_MAP_vc3=iso02
 APP_CHARSET_MAP_vc4=iso02
 APP_CHARSET_MAP_vc5=iso02
 APP_CHARSET_MAP_vc6=iso02
 SCREEN_FONT=lat2u-16

Což nám kromě správného kódování češtiny zajistí i zapnutí NumLocku při startu počítače. No a ještě si to rovnou zapneme:

 /etc/init.d/console-screen.sh

== Instalace základu serveru ==

Máte-li CD Grumpa.net Server, dejte ho do mechaniky a proveďte následující příkazy:

 # mount /cdrom
 # cd /cdrom/Grumpa.net/
 # apt-get install $(cat grumpa.net-sarge-zaklad)

A je to. Spustí se instalace balíčků podle seznamu v souboru na CD. Během instalace budeme bobmardováni otázkami, jejichž řešení najdeme v následujícím textu.

Nemáte-li toto CD, je třeba si seznam balíčků stáhnout předem z http://grumpa.net/. Můžete si je zkusit stáhnout i teď:

 # wget http://grumpa.net/works/soubory/server/grumpa.net-sarge-zaklad

Seznam balíčků se stáhne do aktuálního adresáře. Teď už stačí zadat jen výše uvedený ''apt-get''.

Po spuštění apt-get udělá pár testů a pak začne tvrdé dotazování:

=== FireWall IPMasq ===

Se nás ptá anglicky:

''Should PPP connections recompute the firewall?'' Odpovíme Ne, protože ppp spojení nebudeme vůbec používat (nebo máte server za vytáčenou linkou?).

Dál je tu upozornění, že kdybychom přeci jen chtěli, jak si můžeme ppp v budoucnu nastavit. Dáme OK.

''When should IP Masq be started?'' Vybereme výchozí možnost: ''After network interfaces are brought up.''

''Should I start IPMasq?'' Ano, necháme FireWall/maškarádu hned nastartovat. Můžete si z nějakého počítače na vnitřní síti zkusit načíst internetové stránky. Mělo by to už teď běžet. :o)

=== ClamAV ===

# Má aktualizátor virové databáze běžet jako: démon, if-up/down, cron, manual? Z vysvětlivek je jasné, že budeme chtít první volbu - démon pro průběžnou aktualizaci.
# Vybrat nejbližší zrcadlo pro stahování. Je tam i Česko, takže si ho vybereme.
# Adresu případného proxy serveru. Ten v našem řešení nepoužíváme, necháme tedy prázdné.
# Má být po aktualizaci databáze démon ''clamd'' upozorňován, aby si ji okamžitě přečetl? Ne. Antivir nepoběží v režimu démona, ale bude spouštěn ad hoc MailScannerem, tudíž není koho upozorňovat.

=== Gpm - myš v konzoli ===
Někdo to možná zavrhuje, ale já mám myš rád. Program ''gpm'' umožní dělat operace copy/paste i v konzoli pomocí myši, včetně přenášení schránky mezi virtuálními konzolami.

Dotazy:

* Spustit i když běží X: Ano (X stejně nepoběží;-)
* Pamatovat si nastavení? Ne - při překonfiguraci chceme, aby se nás ptal znova.
* Které zařízení myši používat: (nabídnuté by mělo vyhovovat). /dev/psaux u PS/2 myší.
* Typ myši:

Nejběžnější typy:

 imps2 -  ps2 myš s kolečkem
 ps2   -  ps2 myš bez kolečka (obvykle dvoutlačítková)
 ms    -  myš se sériovým připojením
 bare  -  dtto ms, ale nesimuluje prostřední tlačítko

Nabízená možnost ''autops2'' mi trochu blbnula. Ale třeba zrovna vám půjde dobře. Každopádně můžeme chybná nastavení v budoucnu změnit.

Někdy se myš &quot;zblázní&quot; (až se to stane, poznáte to:o). Uklidníte ji restartem ''gpm'':

 /etc/init.d/gpm restart

Blbne-li často, je to možná tím, že jste zadali špatně typ myši. Použitelné typy zjistíte příkazem:

 # gpm -t help

Pak stopněte ''gpm'' démona a spusťte rekonfiguraci:

 # /etc/init.d/gpm stop
 # dpkg-reconfigure gpm

a zadejte správné údaje.

==== Jak gpm s myší funguje ====

Pracuje to tak, že se stisklým levým tlačítkem přejedte přes text, který chcete kopírovat (tím je text obarven a také rovnou vložen do schránky - žádné machrování z klávesnice typu ctrl/c).

Text ze schránky se vložíte stiskem prostředního tlačítka u třítlačítkové myši (tj. i kolečkem), nebo pravým tlačítkem u dvoutlačítkové myši. Text se vloží do místa, kde bliká '''klávesnicový''' kurzor. Nikoli tedy do místa kam kliknete! Je tedy úplně jedno kde kliknete - záleží pouze a jedině na poloze klávesnicového kurzoru (ale to už jsem říkal:o).

=== FTP server ProFTPd ===
Zde je jediný dotaz - zda ho spouštět jako démona či přes inetd. Dávám inetd, protože ftp provoz bude téměř stále na nule, takže proč nechávát v paměti strašit nějakého démona, že?

=== Nastavení Quota ===

Dotazy:

* Posílat uživatelům upozornění na překročení kvót? Ano
* E-mailová adresa správce: [root@nase-skola.cz]
* Telefonní číslo správce:

Tyto dva kontakty budou uvedeny v e-mailu, který systém automaticky posílá uživatelům, kteří překročili soft-limit pro ukládání svých dat.

=== Nastavení Samba serveru ===
Tím se budeme podrobně zabývat později. Teď ale musíme odpovědět na pár otázek:

* Skupinové/Doménové jméno: si vymyslete
* Použít šifrování hesel? Ano
* Upravit smb.conf, aby používal WINS z DHCP? Ne
* Jak spouštět Sambu: Jako démony
* Vytvořit databázi hesel? Ano Vytvoří soubor &lt;code&gt;/var/lib/samba/passdb.tdb&lt;/code&gt;

=== Ispell dictionary ===

Nebudeme asi potřebovat, ale v základní instalaci je. Takže jednoduše všude odpovíme &quot;american&quot;. :o)

Slovník pro češtinu na Debian Sarge není. Dá se doinstalovat. To může mít smysl, budeme-li používat webmail ''squirrelmail'', který kontrolu pravopisu nabízí. Ale jelikož maily často píšeme bez hacku a carek, je nám tato kontrola stejně většinou k ničemu.

=== Hotovo ===

Tím festival dotazů končí. Následující konfigurace si budeme už spouštět sami, takže to bude víc v klidu.

== Nastavení textového editoru ==
V Linuxu je zvykem, že veškeré konfigurace se ukládají do textových souborů v adresáři &lt;code&gt;`/etc`&lt;/code&gt;. Změna nastavení se provádí editací těchto souborů. Na to budete potřebovat nějaký textový editor. Doporučuji se časem seznámit aspoň povrchně s klasickým unixovým editorem &lt;code&gt;`vi`&lt;/code&gt;. I když ho asi nebudete používat (má dost neobvyklé ovládání), styl jeho příkazů používá i řada dalších programů (třeba znak '''/''' pro spuštění vyhledávání).

Debian ve standardní instalaci nabízí ještě jednoduchý textový editor &lt;code&gt;`nano`&lt;/code&gt;. Já osobně dávám přednost editoru &lt;code&gt;`joe`&lt;/code&gt;. V příloze s konfiguračními soubory najdete i mnou upravený &lt;code&gt;`/etc/joe/joerc`&lt;/code&gt;, který oproti výchozímu nastavení neláme řádky a nedělá automatické záložní kopie~. Snad do začátku pomůže, že nápověda se vyvolá
ctrl/kh.:o)

Vybrat si samozřejmě můžete cokoliv jiného. Nabídka je široká.

== Midnight commander - souborový manažer ==
Doporučuji si zapnout v nastaveních/konfiguraci &quot;Lynx-like pohyb&quot;, který umožňuje otevírat adresáře pomocí šipky vpravo a opouštět je šipkou vlevo. Na tohle si rychle zvykne každý.:o) (Nezapomeňte si nastavení uložit: F9/Nastavení/uložit Nastavení).

Další nenápadnou pomůckou je klávesová zkratka M-o (levý Alt-o), která v druhém okně nastaví stejný adresář, jako je v aktivním okně.

Midnight commander nabízí i dost intuitivní textový editor (copy/paste pomocí myši funguje se současně stitnutou klávesou shift).

Rovněž oceníme schopnost práce se vzdálenými stroji, ať už přes ftp, ssh, nebo Sambu.

Jinak si přečtěte vestavěnou nápovědu. Je opravdu co číst.:o)

== ruční přidávání / odebírání balíčků ==

Debian používá pro správu balíčků celkem namakaný systém.

=== apt - zdroje balíčků ===
Většina debianích programů, které manipulují softwarovými balíčky využívá databázi zdrojů ''apt''. Tu najdeme v souboru:

 /etc/apt/sources.list

Tyto zdroje, jak je zřejmé, popisují odkud mají instalační programy balíčky brát.

Během instalace jsme měli možnost vybrat jeden hlavní zdroj, zpravidla CD. Do ''sources.list'' Můžeme přidat i další (ručně):

 deb cdrom:[Debian GNU/Linux 3.1 r0 _Sarge_ - Official - i386 Binary-1 (20050605)]/ unstable contrib main
 deb http://security.debian.org/ stable/updates main contrib
 deb http://ftp.cz.debian.org/debian/ stable main
 deb-src http://ftp.cz.debian.org/debian/ stable main

Pozn: První řádek byl rozdělen, aby se to sem vešlo. V souboru ho zase spojte.

Ještě jedno místo stojí z pozornost:

 /var/cache/apt

Sem si aptoidní programy ukládají balíčky stažené z Internetových zdrojů, které jste chtěli instalovat. Viz dále apt-get.

=== aptitude ===

Je velmi pohodlný program pro správu softwarových balíčků pro konzolové prostředí.

Program &lt;code&gt;`aptitude`&lt;/code&gt; nabízí vyhledávání v seznamech balíčků. Dělá se to stiskem &quot;/&quot; - lomítko (stejně jako ve všech vi-like programech). Objeví se řádek, do kterého můžeme napsat jméno, nebo část jména, nebo regulární výraz. Nabízí se i pár dašlích vypečeností - viz dokumentace.

Když píštete do okénka, hned se hledá. Standardně se prohledávají názvy balíčků. To co píšete se vyskytuje někde uvnitř názvu. Takže &quot;apach&quot; může zobrazit balíčky &quot;Apache&quot;, ale i &quot;libapache&quot;,... Trváte-li na tom že název musí začínat tím, co píšete, napište jako prvni znak stříšku &quot;^apach&quot;. Pak se najde &quot;Apache&quot;, ale &quot;libapache&quot; ne.

Můžete vyhledávat nejen v názvech, ale i v popisech balíčků. Pak do vyhledávacího okénka napište nejdříve &quot;~d&quot;. Zápis &quot;~dapach&quot; tedy bude nabízet balíčky, v jejichž názvu i popisu se vyskytuje &quot;apach&quot;.

Když pracujeme v grafickém režimu (což se nám na našem serveru nepoštěstí), můžeme použít program &lt;code&gt;`synaptic`&lt;/code&gt; - grafická obdoba &lt;code&gt;`aptitude`&lt;/code&gt;. Nahlédneme-li do dokumentace obou programů, zjistíme, že ten grafický je jen slabým odvarem toho konzolového. Jako obvykle.

=== apt-get ===
Další možností je použít klascký příkaz &lt;code&gt;`apt-get`&lt;/code&gt;. Zvláště v hotovém systému je príma udržovat vše aktuální pomocí této trojice příkazů:

 # apt-get update
 # apt-get upgrade
 # apt-get autoclean

První si zaktualizuje databázi balíčků, druhý provede aktualizaci software (nainstaluje nové verze balíčků). Protože používáme verzi Debianu &quot;stable&quot;, nemusíme se bát, že se toho bude stahovat moc. Půjde vlastně jen o '''bezpečnostní aktualizaci'''. Třetí příkaz
odstraní z cache zastaralé balíčky.

=== dpkg ===
Dál tu máme příkaz &lt;code&gt;dpkg&lt;/code&gt;, který pracuje na nižší úrovni než apt-get. Umožňuje například nainstalovat balíček, který jsme si stáhli odjinud, než z debianích zdrojů:

 # dpkg -i jmeno-souboru-s-balickem.deb

dále nabízí možnost vypsat si seznam nainstalovaných balíčků:

 # dpkg -l

vypsat seznam souborů konkrétního nainstalovaného balíčku:

 # dpkg -L aptitude

vypíše obsah balíčku aptitude - všimněme si, že se zadává jen první část jména balíčku.

=== Znovuspuštění konfigurace balíčku ===
Při instalaci si všimnete, že některé balíčky se vyptávají na výchozí nastavení, jak si ho přejeme. Potřebujeme-li tuto základní konfiguraci zopakovat, použijeme příkaz:

 # dpkg-reconfigure jmeno-balicku

== Framebuffer pro konzoli ==
Lépe se nám v konzoli bude pracovat, využijeme-li možnosti zvětšit si rozlišení monitoru. To se zajistí parametrem pro jádro vga=nnn. Výchozí nastavení je vga=normal, to zajišťuje rozlišení 25 řádků a 80 znaků v řádku. Změna nastavení se projeví po restartu počítače.

{|
| &lt;:&gt;'''vga'''||&lt;:&gt;'''body'''||&lt;)&gt;'''sl.xřád.'''
|-
| &lt;:&gt;normal||&lt;:&gt;-||&lt;)&gt;80x25
|-
| &lt;:&gt;791||&lt;:&gt;1024x768x64k||&lt;)&gt;128x48
|-
| &lt;:&gt;790||&lt;:&gt;1024x768x32k||&lt;)&gt;128x48
|-
| &lt;:&gt;773||&lt;:&gt;1024x768x256||&lt;)&gt;128x48
|-
| &lt;:&gt;778||&lt;:&gt;800x600x64k||&lt;)&gt;100x36
|-
| &lt;:&gt;787||&lt;:&gt;800x600x32k||&lt;)&gt;100x36
|-
| &lt;:&gt;771||&lt;:&gt;800x600x256||&lt;)&gt;100x36
|-
| &lt;:&gt;785||&lt;:&gt;640x480x64k||&lt;)&gt;80x30
|-
| &lt;:&gt;784||&lt;:&gt;640x480x32k||&lt;)&gt;80x30
|-
| &lt;:&gt;769||&lt;:&gt;640x480x256||&lt;)&gt;80x30
|}

=== grub ===

Otevřeme /boot/grub/menu.lst, najdeme řádek &quot;kernel&quot; a přidáme (třeba na konec) onen kouzelný parametr. Takže ten řádek pak může vypadat třeba takto:

 kernel    /boot/vmlinuz-2.6.8-2-686 root=/dev/hda3 ro vga=791

=== lilo ===

V obecné sekci souboru /etc/lilo.conf (první část) najdeme a upravíme řádek:

 vga=791

== LogWatch - výpisy logů ==

Systém, jakož i řada programů vypisuje zprávy o své činnosti do systémových logů, které najdeme v

 /var/log

Studovat bychom je měli nejlépe denně. Zprávy v těchto souborech jsou řazeny chronologicky, takže je těžké se v nich oreintovat. Proto vznikly programy na analýzu logů. Jedním z nich je ''logwatch''. Ve výchozím nastavení ho spustí jednou za den ''cron'' a vygeneruje e-mail pro uživatele ''root'' (mail ve skutečnosti dostane uživatel, kterého jste při instalaci určili jako příjemce e-mailů roota). V tomto e-mailu
je vše uspořádáno přehledně podle služeb, které do logů prováděly zápisy.

Příjemné počteníčko! :o)

= Hlavní serverové služby =
== Quotas - hlídání obsazeného prostoru ==

Systém quotas umožňuje nastavit pro jednotlivé uživatele, kolik mohou maximálně obsadit diskového prostoru. Je možno nastavit limit pro objem dat a pro počet souborů. My vystačíme s hlídáním objemu.

Jsou tu tři důležité parametry:

; soft limit : říká, kolik místa může uživatel obsadit. Tento prostor je možno dočasně překročit až po
; hard limit : Ten je o něco větší než soft limit a je maximální, nepřekročitelnou mezí.
; grace time : nastavuje čas, po který je překročení soft limitu tolerováno. Výchozí nastavení je jeden týden.

Kromě průběžného hlídání, systém quotas pravidelně spouští test na překročení soft limitu a sám automaticky pošle varovný e-mail uživatelům, kteří jsou přes.

=== Předpoklady ===

Hlídání uživatelských kvót má svoji podporu v linuxovém jádru. Ale aby to mohlo fungovat, budete muset ještě splnit podmínku, že hlídané prostory jsou namountovány na souborovém systému, který kvóty ovládá. O tom jsem psal už v kapitole instalace serveru - rozdělení disku. Vybrali jsme souborový systém &lt;code&gt;`xfs`&lt;/code&gt;.

Kvótování je třeba nastavit v &lt;code&gt;`/etc/fstab`&lt;/code&gt; tak, že přidáme parametr &lt;code&gt;`usrquota`&lt;/code&gt;.
Příslušné řádek v tomto souboru pak budou vypadat nějak takto:

 /dev/sda3   /home   xfs   defaults,usrquota   0 2

Po úpravě fstab je nutné příslušný filesystém odmountovat a znovu namountovat.

Dále je potřeba nainstalovat balíček &lt;code&gt;`quotatool`&lt;/code&gt;, který obsahuje příkazy pro nastavování a kontrolu kvót.

Vlastní hlídání kvót se zapíná standardním způsobem:

 # /etc/init.d/qouta start

Při startu systému se to samozřejmě zapne samo.

=== Nastavení kvót ===

Pokud budete přidávat uživatele pomocí dodávaného programu &lt;code&gt;`ug-start.sh`&lt;/code&gt;, pak se kvóty budou nastavovat automaticky podle hodnot uvedených v konfiguračním souboru tohoto programu - viz. kapitola věnující se tomuto programu.

Přidáváte-li uživatele ručně, nebo chcete-li limity změnit, použijte příkaz:

 setquota franta 50000 60000 0 0 /home

Tedy říkáme, že uživatel franta bude mít v rámci &lt;code&gt;/home&lt;/code&gt; soft limit nastaven na 50MB a hard limit na 60MB. Ty další dvě nuly říkají že počet souborů nebude omezován.

V našem řešení ještě nastavujeme limity na &lt;code&gt;/var/mail&lt;/code&gt;

 setquota franta 10000 12000 0 0 /var/mail

Pokud jde o grace-time, ten nemusíme nastavovat; použije se výchozí hodnota, což je jeden týden. Pokud chceme, tak se to dělá:

 # setquota -t 604800 0 /home

pro všechny uživatele najednou, nebo

 # setquota -T franta 604800 0 /home

pro jednoho konkrétního uživatele. Opět hlídáme limity pro objem (první číslo) a pro počet souborů. Hodnota se zadává ve vteřinách, nula znamená &quot;neomezeně&quot;.

Pokud přidáváme další uživatele, můžeme si ušetřit práci pomocí příkazu

 edquota -p franta milos anicka bejby kozlik

To říká, aby se uživatelům milos,... nastavily kvóty podle uživatele franta.

Informace o obsazení prostoru si může root zjišťovat příkazem &lt;code&gt;`repquota`&lt;/code&gt;. Zadá-li se parametr &lt;code&gt;`-v`&lt;/code&gt;, dozví se toho ještě víc.

A samozřejmě dokumentace a manuálové stránky.

Jen ještě jednu informaci. Chcete-li někoho neomezit, nastavíte mu kvóty na 0. Nula znamená &quot;neomezeně&quot;.

== Správa uživatelů a skupin ==

Děláme to pro lidi, že? Tohle byl dost kritický moment, protože školy potřebují správu skupin a uživatelů provádět ve vlastní režii, ale nemají administrátory, kteří by ovládali Linuxové systémy. Vyřešil jsem to napsáním skupiny skriptů, které nabízejí systém menu v prostředí konzole (program Dialog), takže není nutné dělat to úplně ručně.

Pro začátek si ale zkusme představit, že by se to ručně dělat muselo, aby bylo jasné, co ty skripty dělají.

=== pojmenovávání skupin ===

Uspořádávat uživatele do skupin možná není tak úplně nutné. Vystačili bychom možná s jedinou skupinou &lt;code&gt;`users`&lt;/code&gt;. Debian má ve zvyku vytvořit každému uživateli stejnojmennou skupinu a zařadit ho do ní (uživatel franta, skupina franta). Nicméně škola je členěna do ročníků a tříd a my to zohledníme, protože nám to usnadní práci s těm, kdo hromadně školu opustí po deváté třídě.

Navrhuji systém skupin, kde co třída do skupina. Skupiny mají jméno podle roku, kdy do školy přišly, doplněné písmenem třídy. Takže takhle:

 název skupiny: z1998b
 z jako žáci
 1998 - rok nástupu (tedy 7. ročník v roce 2005)
 b - 7.B

Další skupiny si můžeme samozřejmě vymyslet pro učitele a pro personál. Budeme-li potřebovat pracovat s celou skupinou naráz, jednoznačné pojmenování nám hodně pomůže.

=== pojmenovávání uživatelů ===

Jméno uživatele je současně jménem domovského adresáře, který bude vidět jak z Linuxu, tak MS Windows. Také je jménem poštovní schránky. Z toho vyplývá, že by mělo být bez diakritických znamének.

Další důležitá věc je, že jméno uživatele musí být uvnitř celého systému jednoznačné - a to i napříč skupinami. Nemohou být dva uživatelé téhož jména. Na to je potřeba dát pozor zvláště při hromadném vkládání uživatelů. Duplicitní uživatel přidán nebude, protože to prostě není možné.

=== domovské adresáře ===

Pro přehlednost doporučuji seskupovat uživatelské adresáře do adresářů s názvy skupin takto:

```/home/z1998b/fr.horak/

=== ruční přidávání ===

Naštěstí nebude potřeba, protože máme zmíněný &lt;code&gt;`ug-start.sh`&lt;/code&gt;, ale pro představu: Uživatele je potřeba přidat do systému a přidělit mu heslo pro přihlašování. Je třeba vytvořit skupinu, pokud ještě neexistuje. Je potřeba přidat uživatele do &lt;code&gt;`samby`&lt;/code&gt; a také mu musíme nastavit diskové kvóty.

Ruční práce by sestávala z tohoto postupu:

 groupadd -g 10000 z1998b
 mkdir /home/z1998b
 chown nobody.z1998b /home/z1998b
 chmod 775 /home/z1998b
 useradd -u 10001 -g z1998b -G (další skupiny) -d /home/z1998b/fr.horak -s /bin/sh -m -k /etc/skel -p fr.horak
 (zadat heslo)
 smbpasswd -a fr.horak
 (zadat heslo pro sambu)
 setquota fr.horak 40000 50000 0 0 /home
 setquota fr.horak 10000 12000 0 0 /var/mail

Takže asi proto máme na těžkou práci stroje.

=== program ug-start.sh ===

Nabízí správu skupin a uživatelů pomocí menu. Umožňuje vytvářet, mazat, přejmenovávat a vypisovat skupiny. Dále vytvořit uživatelský
účet, přičemž skupinu vybíráme z menu (nemusíme si ji pamatovat). Uživatele přidá do obou systémů (výchozí i samba), automaticky
nastaví výchozí heslo na &lt;code&gt;123456&lt;/code&gt; a nastaví kvóty.

Veškeré parametry pro tento program jsou uloženy v souboru s názvem &lt;code&gt;`promenne`&lt;/code&gt;, který najdeme v adresáři tohoto skriptu. Najdeme tu mimo jiné:

 PRAVA_ADR_SKUP=775      # Vychozi prava k adresari skupiny
 PRAVA_ADR_HOME=0711     # Vychozi prava k domovskemu adresari
 GRP_NO_BEGIN=10000      # Pocatecni hodnota pro cisla skupin /etc/group
 GRP_NO_END=15000        # Maximalni hodnota pro cisla skupin /etc/group
 USR_NO_BEGIN=10000      # Pocatecni hodnota pro cisla uzivatelu /etc/passwd
 USR_NO_END=25000        # Maximalni hodnota pro cisla uzivatelu /etc/passwd
 QUOTAH_UZIV_HOME=40000  # Limit hard v KB pro domovsky adresar uzivatele
 QUOTAS_UZIV_HOME=30000  # Limit soft v KB pro domovsky adresar uzivatele
 QUOTAH_UZIV_MAIL=15000  # Limit hard v KB pro soubor mailu v /var/mail/
 QUOTAS_UZIV_MAIL=15000  # Limit soft v KB pro soubor mailu v /var/mail/

Takže výchozí práva pro adresáře skupiny a uživatele, rozsah čísel skupiny a uživatele a výchozí velikosti pro systém kvót. Je tam ještě pár dalších věcí, ale do těch zasahovat nebudeme.

Uvedené parametry můžete upravit podle vašich potřeb - třeba můžete přidělit větší prostor pomocí kvót.

Nastavení, která nebudou jednotlivým uživatelům vyhovovat, můžeme změnit dodatečně ručně. Mám na mysli hlavně kvóty, které mohou ve většině případů vyhovovat (pro žáky), ale nemusí se líbit některým učitelům. O kvótách se tu ale píše jinde, takže to tu už nebudu dál rozmazávat.

Program &lt;code&gt;`ug-start.sh`&lt;/code&gt; je dodáván ve formě [[Linux:tar|tar]] balíčku, který si vybalíme, nejlépe do podadresáře v adresáři &lt;code&gt;`/root/`&lt;/code&gt;.

== DNS a DHCP ==
Obě tyto služby vyřešíme jedním balíčkem s názvem &lt;code&gt;`dnsmasq`&lt;/code&gt;. Funguje jako DNS cache i jako DHCP server. A hlavně je dost jednoduchý.

=== DNS ===

DNS (Domain Naming System) je služba, která převádí doménové názvy na Internetu na jejich IP adresy. Doménová jména používají lidé, IP adresy používají počítače mezi sebou. Zhruba řečeno.

DNSmasq není plnohodnotný DNS server, ale jen cache. Kešuje DNS dotazy, které z vnitřní sítě vysílají prohlížeče Internetu. První dotaz na nějakou doménu program ještě neumí odpovědět, takže se zeptá nadřízeného DNS serveru. Následující dotaz na stejnou doménu je už vyřízen z keše, tedy podstatně rychleji.

=== DHCP ===

DHCP server slouží k poskytování informací o síti počítačům, které nemají pevnou konfiguraci sítě. Takový počítač může vyslat do sítě dotaz na DHCP server a ten mu potřebné údaje pošle. Mezi tyto informace patří především: IP adresa pro dotazující se stroj a příslušná maska sítě. Dále je to adresa DNS serveru, název domény v níž se stroj nalézá, případně další informace.

My budeme používat kombinované řešení: Stálé počítače budou mít pevně nastavenou síť. DHCP server pak bude přidělovat IP a další věci počítačům přenosným. Samozřejmě je možné nechat všechny počítače v síti konfigurovat pomocí DHCP. Je to snazší pro začátek. Pro diagnostiku problémů v síti je to ale už o něco horší. Takže si vyberme.

Doporučuji nechat DHCP serveru přidělovat IP adresy z rozsahu řekněme 30-99. Adresy 100-250 nechat pro pevně nastavené stroje. Adresy 1-29 a 251-255 pak rezervujeme pro servery ap. Pro pracovní stanice s používat nebudou. Uvedená čísla jsou míněna jako poslední číslo v IP adrese ze sítě 192.168.x.y. Je to tedy to y. X je číslo sítě - obvykle 1, pokud nemáme podsítí více.

=== Nastavení ===

Nastavení je prováděno pomocí konfiguračního souboru &lt;code&gt;`/etc/dnsmasqconf`&lt;/code&gt;. Tento soubor je opatřen kvalitními komentáři. Nastavíme tu tyto položky:

 domain-needed
 bogus-priv
 except-interface=eth0
 expand-hosts
 domain=nase-skola.cz
 dhcp-range=192.168.1.30,192.168.1.100,36h
 dhcp-range=192.168.2.30,192.168.2.100,36h

První dva parametry zajišťují, že dnsmqsq nebude předávat nadřízeným DNS serverům dotazy ne neúplné názvy domén.

Další parametr říká, že požadavky budou vyřizovány na všech síťových rozhraních, vyjma &lt;code&gt;`eth0`&lt;/code&gt;, což je rozhraní, které vede za sítě ven. Zbytku Internetu DNS a DHCP serverem být opravdu nechceme.;-) Následující parametr říká, aby k názvům bez domény bylo automaticky přidáváno jméno naší domény - viz další parametr.

Další dva řádky přidělují rozsah IP adres pro dvě podsítě. Pokud jde o nadřízené DNS servery, ty si DNSmasq zjišťuje ze standardního
souboru &lt;code&gt;`/etc/resolv.conf`&lt;/code&gt;.

=== resolv.conf ===

Ten by měl vypadat nějak takto:

 domain nase-skola.cz
 nameserver 127.0.0.1
 nameserver 194.228.105.33
 nameserver 194.228.105.34

Říká, aby požadavky na vyřízení DNS dotazů byly nejdřív vyřizovány tímto strojem (adresa 127.0.0.1), pak budou žádány nadřízené DNS servery. Jejich adresy nám sdělí poskytovatel připojení.

== NAT a Firewall ==
Opět jsem použil jednoduché řešení, balíček &lt;code&gt;`ipmasq`&lt;/code&gt;, který je postaven na &lt;code&gt;`iptables`&lt;/code&gt; - standardním firewallu pro Linux. Program &lt;code&gt;`ipmasq`&lt;/code&gt; nabízí především NAT - překlad adres, tzv. &quot;maškarádu&quot;, což umožňuje počítačům
na LAN vidět do Internetu, avšak počítačům z Internetu je vnitřní síť neviditelná.

Po naistalování je &lt;code&gt;`ipmasq`&lt;/code&gt; okamžitě funkční. Sám si totiž dovede podle nastavení sítě odvodit, jak má pracovat. Do jeho nastavení tudíž není nutno zasahovat. Dokonce i v případě, že je na serveru víc síťových rozhraní než dvě. Dokonce se správně nakonfiguroval i na stroji, kde všechny tři síťové karty vedly do privátních adresních prostorů!

Bez další konfigurace máme tedy okamžitě funkční NAT.

Pokud potřebujeme firewall, i tady nabízí &lt;code&gt;`ipmasq`&lt;/code&gt; řešení. Musíme se ale
podívat do dvou důležitých adresářů:

 /etc/ipmasq/rules

kde jsou nastavena pravidla. Jsou to vlastně skripty, spouštějící &lt;code&gt;`iptables`&lt;/code&gt;.

 /usr/share/doc/ipmasq/examples/stronger

V &lt;code&gt;`examples`&lt;/code&gt; jsou - jak název říká - ukázky dalším možných pravidel. My si zkopírujeme soubory I80*,A80* a O80* do toho prvního adresáře. Pak si otevřeme ten jehož název začíná A80 a všimneme si řádky:

&lt;pre&gt;EXTERNAL_TCP_ALLOW=&quot;ftp ssh www pop3 smtp imap https imaps pop3s&quot;&lt;/pre&gt;

V ní přidáme/ubereme služby, které chceme mít viditelné z venčí, z Internetu.
Možná si tu všimneme věty, abychom názvy protokolů nenahrazovali jejich čísly,
protože to může vést k problémům. Takže tu bude http, a ne 80, atd.

Změny otestujeme po restartu &lt;code&gt;ipmasq&lt;/code&gt;

&lt;pre&gt;/etc/init.d/ipmasq restart&lt;/pre&gt;

odněkud zvenčí. Programů je na to dost. Nejjednodušší pro Linux bude asi &lt;code&gt;nmap&lt;/code&gt;:

&lt;pre&gt;# nmap nase-skola.cz&lt;/pre&gt;

== 6.5. Samba fileserver ==

Samba je program, který umožňuje linuxovému stroji vystupovat v sítích Microsoft a tvářit se, že na něm jedou MS Windows. Umí tedy vytvářet sdílené složky, ale umí toho postatně víc.

Poznámka: Samba patří k tomu složitěšímu, co nás potkává. Nejsem samba-guru, proto vděčně přijmu jakékoliv připomínky či vysvětlení. Díky. Přidám je sem.:o)

My využijeme Sambu jako doménový řadič. To nám umožní mít centralizovanou správu uživatelských účtů na linuxovém serveru. To znamená, že uživatelé, kteří se budou přihlašovat na stanicích s MS Windows, budou ověřováni na linuxovém serveru. Na tomto serveru rovněž budou mít úložný prostor pro svoje data.

Dále budou na serveru vytvořena obecně přístupná sdílení:

programy
kde budou programy pro MS Windows stanice, které budou součástí výuky ve škole
test
kam budou mít žáci právo k zápisu a budou tam ukládat výsledky svých prací. Učitel si je odsud pak může kopírovat kamkoliv jinam.

Samba je poměrně rozsáhlý systém, o kterém vyšla i kniha. Doporučuji ji mít.

=== 6.5.1. Konfigurace serveru ===

Konfigurace se nastavuje v několika souborech. Tím hlavním je:

&lt;code&gt;/etc/samba/smb.conf&lt;/code&gt;

Jeho obsah si teď po částech vypíšeme a rozebereme:

&lt;pre&gt;
[global]
    netbios name = dataserver
    workgroup = obecna
    server string = Debian Linux - Samba fileserver
&lt;/pre&gt;
Takže jsme řekli, kdo jsme. Workgroup funguje i jako jméno domény.

&lt;pre&gt;
    wins support = yes
    dns proxy = no
    name resolve order = wins host bcast
&lt;/pre&gt;
Povolili jsme převod jmen na IP adresy pomocí wins databáze. Pokud vyhledávání
ve wins neuspěje, použije se soubor /etc/hosts, jako poslední možnost
je ''broadcast'', což je nejjistější, ale taky nejpomalejší metoda.

&lt;pre&gt;
    interfaces = 192.168.1.1/24, 192.168.2.1/24, 127.0.0.1/8, localhost
    hosts allow = 192.168.1., 192.168.2., localhost
&lt;/pre&gt;
Samba bude naslouchat na síťových rozhraních ''interfaces''. Přihlašovat
se mohou stroje (''hosts allow'') s uvedenými IP adresami či jmény. Můžeme
tu zadat i celou síť, jako je to v uvedeném případě, což nám umožní
nezadávat všechny počítače po jednom. Kdyby bylo potřeba nějaký počítač
ze sítě vyloučit, máme v záloze direktivu ''hosts deny''.:o)

&lt;pre&gt;
    log level = 1
    max log size = 1000
    log file = /var/log/samba/log.%m
    syslog = 0
    panic action = /usr/share/samba/panic-action %d
&lt;/pre&gt;
Samba bude o své činnosti podávat svědectví do logových souborů. Podrobnost
je nastavena na 1 (dvojka je fakt moc ukecaná a hodí se třeba, když hledáte
chybu. Trojka je maximum). Maximální velikost logu je 1MB (Po překročení této
velkosti je log přejmenován na jmeno.old a otevřen znovu prázdný). Ten .old
samozřejmě přepíše minulý .old. Další parametr říká, kde budou logy umístěny,
a že se jim bude dávat jméno &quot;log-tečka-jméno_počítače&quot;. Dále říkáme, že
do sysolgu se nic psát nebude. Panic action moc nerozumím. No, hlavně že
máme řešení (kromě Stopařova průvodce po Galaxii do D.Adamse:o)

&lt;pre&gt;
    security = user
    encrypt passwords = yes
#    passdb backend = tdbsam guest
    passdb backend = smbpasswd
    guest account = nobody
#    invalid users = root
    unix password sync = yes
    passwd program = /usr/bin/passwd %u
#    passwd chat = ...
#    passwd chat debug = yes
    obey pam restrictions = yes
    pam password change = yes
&lt;/pre&gt;
Zabezpečení je na úrovni ''user'', což je jediná možnost vhodná pro naše účely.
Hesla budou z MS Window strojů chodit zašifrovaná. Dál říkáme, kam se budou
informace o uživatelých ukládat (''backend''), zda do tdb databáze, nebo do smbpasswd,...
(viz níže v kapitole o uživatelských účtech v Sabmě) - tady je vybrán smbpasswd. Pro win uživatele
''guest'' bude použit linuxový účet ''nobody''. Uživatele root si nezablokujeme, protože
by mj. uživatelé nemohli měnit svoje hesla...(z tohodle jsem fakt kvetl). Budeme synchronizovat hesla
v Sambě i v Linuxu - tj. když si uživatel ze stroje s MS Windows bude měnit
heslo, změní se v obou databázích uživatelů. Passwd program je snad jasný,
jen podoktněme, že při nasatavení přes PAM (o kousek níže) by neměl být tento paramter
potřeba - ale ani nepřekáží...
Passwd chat jsem nakonec zakomentářoval, protože ten parametr prostě nechybí! :o)
Poslední dva parametry zajišťují spolupráci Samby a systému ověřování ''pam''.

&lt;pre&gt;
socket options = TCP_NODELAY
&lt;/pre&gt;
Tohle se tam prostě dává...

&lt;pre&gt;
    domain master = yes
    preferred master = yes
    os level = 100
    domain logons = yes
&lt;/pre&gt;
Tato nastavení zajistí, že náš server bude tím nejdůležitějším v celé windows
síti.

&lt;pre&gt;
#    logon script = logon.bat
#    logon home = \\%N\%U\.winprofile
    logon home = \\%N\%U
    logon path = \\%N\%U\.winprofile
    logon drive = H:
    time server = yes
    unix charset = iso8859-2
&lt;/pre&gt;
Jaký skript se spustí na win mašině, když se uživatel přihlásí. Domovský
adresář uživatele (ten první home by se použil pro stroje s Win98, ta
druhá varianta pro WinXP Pro). Logon path je místem pro ukládání cestovních
profilů. Tu tečku před jménem (.winprofile) dáme proto, aby se složka
chovala jako skrytá. Domovský adresář se zjeví na Win mašině
jako síťový disk H:. Win počítače mohou používat server pro střizování
svých hodinek. Charset nám zajistí, že jména souborů budou vypadat
stejně v Linuxu i MS Windows a to i přesto, že každý používají jinou
znakovou sadu (Linux iso8859-2, MS Windows ibm-852).

&lt;pre&gt;
add machine script = /usr/sbin/useradd -s /bin/false -d /tmp '%u'
&lt;/pre&gt;
No, tohle jsem zatím nevyužil. Ale možná, že to funguje. Viz kapitola
o přidávání počítačů do domény.

&lt;pre&gt;
[netlogon]
    comment = Sitova prihlasovaci sluzba
    path = /home/admin/netlogon
    guest ok = yes
    read only = yes
    share modes = no
    browseable = no
&lt;/pre&gt;
Tahle část se týká adresáře s pomůckami pro přihlašování. Mj. se sem dávají
přihlašovací skripty (viz výše ''logon script'').

&lt;pre&gt;
[homes]
    browseable = no
    read only = no
    create mask = 644
    directory mask = 700
&lt;/pre&gt;
Domovské adresáře uživatelů. Po přihlášení uvídí uživatel svůj domovský
adresář buď jako sdílení s adresou \\server\\uziv-jmeno, nebo jako
disk H: (viz výše). Uživatelské adresáře ostatních uživatelů neuvidí
(''browsable''). Může do něj i zapisovat. A jaká unixová práva budou nastavena
když si uživatel vytvoří nový soubor nebo adresář ve své domovské složce.
Nastavení práv je samozřejmě věc důkladného přemýšlení.

&lt;pre&gt;
[programy]
    comment = Programy pro Windows
    browseable = yes
    read only = yes
    guest ok  = yes
    path      = /home/admin/programy
&lt;/pre&gt;
Toto sdílení uvidí všichni uživatelé. Sem se může dát všcheno,
co chceme, aby uživatelé mohli používat bez rizika, že to smažou.
Třeba tu múžou být výukové programy,...

&lt;pre&gt;
[test]
   comment = Sem muzete zapsat cokoliv :o)
   browseable = yes
   read only = no
   guest ok = yes
   path = /home/test
&lt;/pre&gt;
Toto je univerzálně využitelné sdílení, kam mohou všichni uživatelé zapisovat.
V našem systému je zamýšleno jako místo, kam můžou žáci ukládat výsledky testů.
Bohužel tu nefunguje možnost nastavit kombinaci práv 333, kdy mohou uživatelé
ukládat, ale nezobrazuje se jim obsah adresáře. Tady si Linux (kde to funguje)
s MS Windows nerozumí. Zkusíte-li to tak nastavit, budou MS Windows při pokusu
otevřít složku s takto nastavenými právy hlásit, že nemáte právo tam vlézt.
V Linuxu tam vlezete, jenom neuvidíte, co tam je za soubory. Toto řešení (''333'')
by aspoň trochu omezilo riziko, že někdo zlomyslný bude mazat soubory kolegů...

=== 6.5.2. Přidávání počítačů do domény ===
Aby se mohli uživatelé v doméně přihlašovat, musí to udělat z nějakého počítače.
A Win-doména se nebaví s každým počítačem, ale jenom s takovým, který je
zaregistrovaný v databázi Samby. To se týká pracovních stanic s WinNT/2000/XP.
Máte-li na nich Win98, můžete tuhle kapitolu přeskočit - s nima se do domény
dostanete vždycky.

Počítač v doméně &quot;zlegalizujeme&quot; tak, že mu vytvoříme normální uživatelský účet
v Sambě. Podle dokumentace je nutné ho přidat i do ''passwd'', ale jen u
Samby do verze 2.2. Můžu vám prozradit, že to je potřeba i u Samby verze 3.0.:o)
Takže ho přidáme do obou databází.

Účet se bude jmenovat stejně, jako je jméno počítače, jen se za název ještě
přidá znak ''$''. Takže:

&lt;pre&gt;
# smbpasswd -a pc01$
# useradd pc01$
&lt;/pre&gt;
Budeme požádáni o zadání hesla. Na něm nezáleží, takže tam dáme něco univerzálního,
co nikdy nezapomeneme, třeba oblíbené ''123456''.

Pak je potřeba aby se klientský počítač v doméně zaregistroval. Přhlásíte se
na něm jako administrátor. Pak Ovládací panely -&gt; Systém -&gt; karta Název
počítače -&gt; tlačítko Změnit. Zadáte název počítače a jméno domény jejímž
bude členem (v našem smb.config máme jméno OBECNA). Až to potvrdíte O.K.
nastane šok - budete požádáni o uživatelské jméno a heslo a nebudete vědět,
která bije.

Takže: Jde o uživatelské jméno a heslo uživatele, který smí přidávat stroje
do domény. Ten uživatel se shodou okolností jmenuje ''root'' a musí být
v databázi uživatelů Samby. Tento root nemá v zásadě nic společného s opravdovým
rootem - linuxovým účtem na serveru. Mohou mít tedy odlišná hesla, a řekněme
si na rovinu, měli by mít odlišná hesla.

Přeběhneme tedy k serveru a přidáme uživatele ''root'' do databáze uživatelů Samby:

&lt;pre&gt;
# smbpasswd -a root
&lt;/pre&gt;
O heslo si to řekne samo v zápětí. Pak se můžete vrátit ke klientské stanici
a zadat jméno root a jeho heslo. Po stisku O.K. by se mělo objevit hlášení,
vítající vás do domény. Držím vám palce!

Od dalších počítačů už odbíhat nemusíte, roota jste už do Samby přidali.

Pro ty, které uživatel ''root'' v databázi hesel Samby znervózňuje:
Po přidání všech počítačů do domény můžete tento účet zase zrušit. Budete-li
v budoucnu potřebovat přidat další stroj (nebo po přeinstalaci MS Windows),
tak si toho pseudo-roota zase na chvíli zřídíte, no.

=== 6.5.3. Uživatelé v doméně ===
Jak víme, Linux si udržuje
informace o uživatelých a skupinách v souborech ''passwd'', ''shadow'' a ''group'',
které se nacházejí v adresáři /etc.

Sambě tyto soubory ale nejsou moc platné, protože je nemůže využít k ověřování
hesel. Hesla jsou v souboru ''shadow'' uložena zašifrovaně. Pokud se přihlašuje
uživatel ze stroje s MS Windows, přijme Samba jeho heslo, které je už také
zašifrované. Problém je, že jiným šifrovacím mechanismem.

Tento problém se dá obejít tak, že se MS Windows stanice nastaví tak, aby posílaly
heslo nešifrovné. To ale přináší zase další problémy, takže to vlastně řešením není.
Víc si o tomto problému přečtěte ve zmíněné knize.

Je to vyřešeno takto: Samba si udržuje vlastní databázi uživatelů, obdobnou té linuxové.
Ano je to nepříjemné, ale je to nevyhnutelné: Používání Samby znamená, že budme
mít dvě databáze uživatelů... Tj, přidáváme-li uživatele do systému, musíme ho přidat
dvakrát: Jednou klasicky Linuxově a jednou pro Sambu.

Uložení uživatelů v Sambě může být provedeno několika způsoby. V podstatě dvěma.
Buď klasicky v:

&lt;pre&gt;
/etc/samba/smbpasswd
&lt;/pre&gt;
nebo moderněji v tdb databázi, která se pak nachází v adresáři &lt;code&gt;/var/lib/samba&lt;/code&gt;

Měli bychom používat ten druhý způsob.

Tdb databáze není čitelná textovým prohlížečem. K vypisování jejího obsahu slouží
program ''pdbedit'', který toho ale umí mnohem víc. Výpis uživatelů:

&lt;pre&gt;
# pdbedit -L
# pdbedit -Lw
# pdbedit -Lv franta
&lt;/pre&gt;

Sambový program pro údržbu uživatelů je buď ''smbpasswd'', nebo zmíněný ''pdbedit''.
První je jednodušší, druhý zas toho nabízí podstatně více.

Každopádně je dobré připomenout, že k údržbě uživatelských účtů máme k dispozci
mnou spáchaný program ''ug-start.sh'', který se o synchronizaci obou databází stará automaticky
a ještě navíc umí udržovat diskové kvóty.
=== 6.5.4. Mapování uživatelů a skupin win/lin ===
Konfigurační soubor &lt;code&gt;/etc/samba/username.map&lt;/code&gt; umožňuje mapovat uživatelská jména a skupiny mezi Linuxem a MS Windows. Příklad
objasní vše:

&lt;pre&gt;
mirek = miroslav  koyot
spravci = @administrators
nobody = *
&lt;/pre&gt;
To co je před rovnítkem je Linuxové jméno, co je za ním jsou odpovídající jména
z MS Windows. Více jmen se odděluje mezerou. Když se tedy uživatel ''miroslav''
bude přihlašovat z win mašiny, bude se ověřovat jako ''mirek'' na Linuxu.
Může se rovněž přihlašovat pod jménem ''koyot''. Jak je to s případnou diakritikou
nevím... Druhý řádek mapuje skupinu spravci na Linuxu na skupinu adminstrators.
Tohle mi nějak nefungovalo. Chtěli jsme mít uživatele, který se po přihlášení
z Win mašiny stane pro tu mašinu administrátorem. Řešil jsem to tak, že jsem
vytvořil skupinu ''spravci'' a namapoval ji na skupinu ''admnistrators'', jak
je vidět výše. Pak jsem toho uživatele do té skupiny ''spravci'' přidal. Bohužel,
po přihlášení se ten uživatel svých výjimečných práv nedočkal...

Třetí volba namapuje ostatní (tedy neznámé) uživatele na uživatele ''nobody''.

== 6.6. Webserver Apache ==
Má svoje konfigurační soubory v &lt;code&gt;/etc/apache2/&lt;/code&gt;. Výchozí nastavení je v souboru
&lt;code&gt;apache2.conf&lt;/code&gt;.

Podadresáře:

&lt;table&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td&gt;&lt;code&gt;sites-available&lt;/code&gt;&lt;/td&gt;&lt;td&gt;obsahuje konfiguraci www sajtů - virtuálních domén.&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td&gt;&lt;code&gt;sites-enabled&lt;/code&gt;&lt;/td&gt;&lt;td&gt;zde jsou linky do &lt;code&gt;sites-available&lt;/code&gt; na sajty, které mají skutečně běžet.&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td&gt;&lt;code&gt;modules-available&lt;/code&gt;&lt;/td&gt;&lt;td&gt;  dtto pro moduly severu Apache&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td&gt;&lt;code&gt;modeles-enabled&lt;/code&gt;&lt;/td&gt;&lt;td&gt;opět analogicky.&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;

=== 6.6.1. Naše nastavení ===
==== 6.6.1.1. Uživatel Webmaster ====
Zřídíme si jeden (pro začátek to stačí) účet pro uživatele, který bude mít
právo měnit internetové stránky. Budeme ho muset vytvořit ručně:

 # useradd -d /var/www/nase-stranky/ -g www-data -m -p -s /bin/sh webmaster

Budeme-li jej chtít využívat i z MS Windows stanic, budeme ho muset přidat
i do samby:

 # smbpasswd -a webmaster


==== 6.6.1.2. Adresář pro stránky ====
Podíváme se, zda opravdu existuje adresář &lt;code&gt;/var/www/nase-stranky/&lt;/code&gt; a zda má nastaveno vlastnictví &lt;code&gt;webmaster.www-data&lt;/code&gt;. Pokud, ne uděláme to.

==== 6.6.1.3. Konfigurace Apache ====
Do adresáře &lt;code&gt;/etc/apache2/sites-available/&lt;/code&gt; přidáme konfigurační soubor našich stránek. Nazveme ho třeba &lt;code&gt;nase-skola.cz&lt;/code&gt;,
aby bylo jasno. Obsah tohoto konfiguračního souboru najdeme v příloze s nastaveními.
Ještě nezapomeneme udělat link:

 ln -s /etc/apache2/sites-available/nase-skola.cz /etc/apache2/sites-enabled/010-nase-skola.cz

Dále v adresáři &lt;code&gt;sites-enabled&lt;/code&gt; zrušíme link &lt;code&gt;000-default&lt;/code&gt; - už není potřeba:

 # rm 000-default

Pak budeme muset udělat soubor o jednom řádku do &lt;code&gt;sites-available&lt;/code&gt; a pojmenujeme
ho třeba &lt;code&gt;namevirthost.head&lt;/code&gt;. Jeho obsahem bude tento řádek:

 NameVirtualHost *

A uděláme link

 ln -s /etc/apache2/sites-available/namevirthost.head /etc/apache2/sites-enabled/000-namevirthost.head

Takže nyní máme v &lt;code&gt;sites-enabled&lt;/code&gt; dvě položky:

 000-namevirthost.head
 010-nase-skola.cz

Restartujeme Apache server:

 /etc/init.d/apache2 restart

a mělo by to fungovat.

=== 6.6.2. Stránky uživatelů ===
Apache nabízí možnost, aby si uživatelé zřídili svoje webové stránky.
Musí si udělat adresář ''public_html'' ve svém domovském adresáři.
Jeho obsah pak bude vidět na adrese:

 http://nase-skola/~uzivatel/

Aby to fungovalo budete muset povolit modul &lt;code&gt;userdir&lt;/code&gt; a restartovat Apache:

 # a2enmod userdir
 # /etc/init.d/apache2 force-reload

Je-li modul aktivován se můžete přesvědčit nahléduntím do adresáře &lt;code&gt;/etc/apache2/mods-enabled&lt;/code&gt;, měl by tam být link na userdir.load a userdir.conf.

=== 6.6.3. Apache a SSL ===
Přepneme se do adresáře

 # cd /etc/apache2/ssl

Vygenerujeme si soukromý klíč serveru:

 # openssl genrsa -rand /sbin/fsck -out server.key 1024

Místo /sbin/fsck dejte nějaký jiný soubor. Jde jen o počáteční hodnotu
pro generátor náhody. Ale můžete klidně nechat tenhle.

Vygenerujeme žádost o certifikát pro certifikační autoritu:

 # openssl req -new -key server.key -out server.csr

Pokud žádost o certifikát nikam nechceme posílat, vygenerujeme si ho sami:

 # openssl req -x509 -key server.key -in server.csr -out server.crt

Do souboru {{{`/etc/apache2/ports.conf`}}} přidáme řádek

 Listen 443

Do souboru {{{`/etc/apache2/sites-available/nase-skola.cz`}}} přidáme
do sekce &lt;VirtualHost&gt; řádek

 SSLEngine on

Do souboru {{{`/etc/apache2/modules-available/ssl.conf`}}} přídáme dva řádky:

 SSLCertificateFile /etc/apache2/ssl/server.crt
 SSLCertificateKeyFile /etc/apache2/ssl/server.key

Po restartu Apache by měly fungovat už i adresy s protokolem &lt;code&gt;`https://`&lt;/code&gt;.

== E-mail server Exim4 ==

Debian Linux používá jako výchozí smtp server program Exim4. Jeho možnosti jsou značné, konfigurační soubory nekonečné,... Naštěstí pro jednoduché podmínky se nabízí i poměrně jednoduché řešení.

Při instalaci (viz kapitola o instalaci serverových služeb) jsme zadali vše potřebné. Máme-li pocit, že jsme to trochu pohnojili, nebojte, o kousek dál se píše o tom, jak to nastavit dodatečně.

Otestovat funkčnost serveru musíme několika způsoby:

1. Odešleme e-mail přímo ze serveru:

  ``` # mail [nekdo@seznam.cz]

2. Odešleme e-mail odjinud na server. Třeba z toho seznamu.cz na lokální adresu ''[uzivatel@nase-skola.cz]''.
3. Z lokální sítě.
   1. Nastavíme si poštovního klienta (k tomu bude potřeba
    mít hotové nastavení POP3 nebo IMAP serveru viz další kapitola)
   2. a pošleme z něj mail třeba na ten seznam.cz.
   3. Pošleme sobě mail odněkud z venku, třeba zas z toho seznamu.

Nefunguje? Zkusme se podívat do konfiguračního souboru Exim4. A také na:

=== Práva k adresáři s e-maily ===

Z nějakého záhadného důvodu má adresář ''/var/mail/'', kam se ukládá došlá pošta uživatelů špatně nastavená práva. Vlastníkem adresáře má být ''root.mail'' a práva nastavená na 775.

=== Konfigurační soubor Exim4 ===

Ten není žádná sranda. Naštěstí nám situaci usnadňuje &quot;nadstavba&quot; použitá v Debian Linuxu, konfigurační soubor:

 /etc/exim4/update-exim4.conf.conf

Jeho obsah po nainstalování bude vypadat asi takto:
&lt;pre&gt;
dc_eximconfig_configtype='internet'
dc_other_hostnames=''
dc_local_interfaces=''
dc_readhost=''
dc_relay_domains='nase-skola.cz'
dc_minimaldns='false'
dc_relay_nets='192.168.1.0/24:192.168.2.0/24'
dc_smarthost=''
CFILEMODE='644'
dc_use_split_config='false'
dc_hide_mailname=''
dc_mailname_in_oh='true'
&lt;/pre&gt;

* Other hostnames nepotřebujeme - hostname se převezme ze systému.
* Local interfaces je prázdné - naslouchá se na všch rozhraních.
* Relay-domains - jasné.

Jen zmíním: Když se sem dá *(hvězdička), tj všem, uděláte si ze svého počítače tzv. Open Relay a dostanete se na černou listinu spamerských serverů. Tak pozor.:o)
* Minimal DNS - se nastavuje když jsme za vytáčenou linkou a nemáme přímý přístup k DNS serveru. To není náš případ.
* Realy Nets - z jakých sítí si nás mohou nastavit jako smtp server (komu děláme smarthosta)
* Smarthost - kdo dělá smarthosta nám. Nepotřebujeme, jsme ''smart'' dost sami.:o)
* Ostatní direktivy si můžete nastudovat v manuálové stránce:


 # man update-exim4.conf


=== Neobvyklý restart serveru Exim4 ===

Po případných změnách v konfiguračním souboru restartujeme server Exim4 trochu neotřelým způsobem:

 # invoke-rc.d exim4 restart

Intuitivnější varianta &lt;code&gt;`/etc/init.d/exim4 restart`&lt;/code&gt; se nemá používat. Nemusely by se restartovat dceřiní démoni běžícího serveru (Dceřiný démon, to si nechám patentovat:o).

Po restartu se automaticky vygeneruje nový konfigurační soubor z námi zadaných parametrů:

 /var/lib/exim4/config.autogenerated


=== Pár užitečných příkazů ===


 # mailq

Tento příkaz nám zobrazí obsah fronty nedoručených zpráv. Exim se snaží poštu doručovat okamžitě. Není-li fronta prázdná, znamená to obvykle nějaký problém.

 # exim4 -Mvl kód-zprávy

Vypíše i důvody, proč zpráva visí ve frontě. Kód zjistíme předchozím
příkazem ''mailq''.

 # exigrep [-l] vzor /var/log/exim4/main.log

Prohledává zadaný logový soubor a vypisuje řádky odopovídající vzoru.

Parametr -l říká, aby se vzor bral doslova a ne jako regulární výraz.

 # eximstats /var/log/exim4/mainlog

Nabízí souhrný výpis toho, co je zaznamenáno v log souborech. Výstup je možné nechat udělat v různých formátech (txt, html, xls - MS Excel).

Ještě tu jsou grafické nástroje, které najdeme v balíčcích ''eximon4'', ''geximon'' a ''pfqueue''.

'''eximon4''' nabízí v prostředí X velmi primitivní pohled na fronty bez větší možnosti cokoliv ovlivnit.

'''geximon''' je daleko lepší, nabízí stav fronty, pohled na log soubory... Ovšem na našem serveru jsme si grafické prostředí nenainstalovali... Ale můžete si ho tam dát. Nejsem váš šéf. :o)

'''pfqueue''' oceníme v konzoli - je to obdoba geximonu napsaná pro konzoli. To si na našem serveru užijeme.

=== Open Realy ===

Pokud si myslíte, že nejhorší věc, která vás v souvislosti s provozováním mail serveru může potkat je, že nefunguje, mýlíte se. Nejhorší je, když mail server funguje moc!

Od doby, kdy se spam stal strašákem Internetu, vede snaha o jeho omezení k tvrdým restrikcím vůči serverům, které jeho rozesílání umožňují. K takovým serverům patří i ty, které jsou nastavené jako ''open-relay'' - tedy umožňují, aby si je kdokoliv nastavil jako smpt server pro odesílání pošty.

Naše nastavení je z tohoto hlediska bezpečné. Jako odesílací smpt mohou náš server používat jen počítače z naší lokální sítě. Přesto stojí za to, nechat si svůj server otestovat.

Jednak si zkuste na nějakém počítači mimo vaši síť nastavit poštovního klienta tak, aby používal jako odesílací smtp server právě ten váš, a pak zkuste poslat e-mail někomu jinému (samozřejmě ne v doméně poštovního serveru, který testujeme;). Poštovní klient by měl hodit chybovou hlášku, že smtp server odmítl poštu doručit.

Další možností je využít nějakou testovací službu. Například:

* [http://www.ordb.org/] - oficiální databáze. Tady pozor, skončí-li váš test &quot;úspěšně&quot; (tj. budete otestování jako open-relay pozitivní), stanete se také hned součástí databáze open-relay serverů, tedy se ocitnete na black listu!
* [http://www.antispam-ufrj.pads.ufrj.br/test-relay.html] - tady to není tak divoké. Poztivní test vás jen upozorní, ale nikam nezapíše.
* [http://www.abuse.net/relay.html] - i zde se jen testuje bez následků.
* [http://spamlinks.net/prevent-secure-relay-test.htm] - tady najdete spoustu odkazů na další možnosti jak testovat (včetně výše zmíněných).

Otestování funuje zpravidla takto: Zadáte adresu vašeho poštovního serveru a za chvíli se vám začne vypisovat seznam různých pokusů (až špinavých triků), které by na váš server případný spamer mohl zkoušet. Pokud všechny skončí neúspěchem, můžeme si pogratulovat a jít na pivo.

Pokud byste se na blacklistu ocitli, můžete se po opravě mail serveru nechat na ordb.org znovu otestovat a v případě, že je vše O.K., tak vás z blacklistu opět vyřadí.

== POP3 a IMAP server Dovecot ==

Po naistalování Dovecotu tyto služby neběží, je nutno je zpřístupnit v konfiguračním souboru:

 /etc/dovecot/dovecot.conf

A upravíme direktivy:

 protocols = imap imaps pop3 pop3s
 imap_listen = *
 pop3_listen = *
 imaps_listen = *
 pop3s_listen = *

Říkáme, že chceme použít imap i pop3, a to jak ve výchozím režimu (imap, pop3), tak i v šifrovaném přes ssl či tsl (imaps, pop3s).

Pak můžeme Dovecot spustit (dáme restart pro sichr, kdyby náhodou přeci jen běžel:):

 # /etc/init.d/dovecot restart

Ostatní výchozí nastavení vyhovují. Tzn. že hesla se budou posílat v plaintextu, tedy nešifrovaně. Umí-li klientský mailový program komunikovat přes ssl, pak se bude moci připojit takto, šifrovaně a nešifrovaná hesla vlastně budou šifrovaná (díky ssl). V opačném případě nám budou přes síť běhat hesla nešifrovaná, což může být problém.

Dovecot ovládá i zasílání šifrovaných hesel (cram-md5, digest-md5), jenže zde může být problém s klientem (mailovacím programem), který to neovládá...

Taky je třeba vzít v úvahu fakt, že tyto ověřovací mechanismy vyžadují vlastní databázi uživatel/heslo, což by znamenalo další komplikaci při přidávání uživatelů do systému. Navíc v této databázi jsou hesla uložena nešifrovaně, takže se nám bezpečnostní problém pouze přesouvá na jiné místo.

Proto nakonec volím výchozí nastavení - zasílání nešifrovaných hesel s možností komunikace klienta se serverm přes šifrovanou vrstvu ssl.

=== Dovecot a SSL ===

Dovecot si během instalace sám vygeneruje ceritfikáty, což si lze ověřit v &lt;code&gt;/etc/ssl&lt;/code&gt;. Ve svém poštovním klientu tedy můžete použít místo stadnardních portů pro pop3(110) a imap(443) porty zabezpečené: pop3s(995), imaps(993).

== WebMail - Squirrelmail ==
Webmail přidává nad e-mailový systém uživatelské rozhraní ovládané z prostředí internetového prohlížeče. Je to to, co známe třeba ze seznam.cz.

Projekt Squirrelmail sídlí na internetových stránkách [http://squirrelmail.org/]. V Debian Linuxu má samozřejmě svůj instalační balíček. Balíčky jsou dva: squirrelmail a squirrelmail-locales.

Po nainstalování spustíme program

 # squirrelmail-configure

který se ovládá pomocí jednoduchého menu. Nastavují se tu kosmetické věci, jakož i věci podstatné. Například sekce 2-server settings. Většinou ale zjistíme, že výchozí nastavení vyhovuje. Pozoruhodná je sekce 8-pluggins, kde si můžeme zapnout rozšíření, která jsou po instalaci vypnutá. Další plugginy můžeme stáhnout z domovských stránek projektu. Já třeba pro přidávání adres do adresáře nepoužívám standardně dodávaný pluggin &lt;code&gt;`abook-take`&lt;/code&gt;, ale stahuji si &lt;code&gt;`address_add`&lt;/code&gt;. Stažené plugginy se rozbalují do adresáře

 /usr/share/squirrelmail/pluggins

Po přidání sem, se příslušný pluggin objeví i v menu programu &lt;code&gt;`squirrelmail-configure`&lt;/code&gt;, takže si ho pustíme a pluggin zapneme.

Výsledky práce nastavovacího programu jsou uloženy v souboru:

 /etc/suqirrelmail/config.php

ve kterém můžeme dělat úpravy i ručně. Rovněž můžeme použít jako výchozí ten, který je v příloze &lt;code&gt;`nastaveni`&lt;/code&gt; tohoto návodu.

Další soubor, který nás zajímá je:

 /etc/suqirrelmail/apache.conf

Ten si upravíme. V části &lt;code&gt;`VirtualHost`&lt;/code&gt; upravíme název, pod jakým si budou uživatelé
webmail z prohlížeče vyvolávat. Třeba: &lt;code&gt;`webmail.nase-stranky.cz`&lt;/code&gt;.

Poslední věc, kterou musíme udělat je, říct o webmailu http serveru Apache:

 ln -s /etc/squirrelmail/apache.conf \
    /etc/apache2/sites-enabled/020-squirrelmail.conf

A pak Apache restartovat. Spustíme prohlížeč internetových stránek a do adresního řádku zadáme adresu webmailu &lt;code&gt;`http://webmail.nase-skola.cz`&lt;/code&gt;. Mělo by to fungovat.

=== 6.9.1. Česká kontrola pravopisu ===
Za prvé musíme mít nainstalovaný balíček ''aspell'' a český slovník pro aspell. Slovník v Debianu bohužel chybí, takže si ho musíme stáhnout z
[ftp://ftp.gnu.org/gnu/aspell/dict/cs/ ftp.gnu.org] - bereme ''aspell6-...''. A pak ho nainstalovat.

V ''squirrelmail-configure'' Je třeba zapnout plugin ''SquirrelSpell'' a pak ručně editovat soubor

 /etc/squireelmail/sqspqll_config.php

a přidat do něj řádek

 $SQSPELL_APP['Czech'] = '/usr/bin/aspell -d cs -a';

za uzavírací složenou závorku prvního ''if''u.

Nebo použijeme předvařený konfigurák ze sekce ''nastavení''.:o)

Ve webmailu pak objevíme v sekci &quot;nastavení&quot; podsekci &quot;kontrola pravopisu&quot;, v níž vedle anglického bude i český slovník. Nastavíme ho jako výchozí a naše nové majly od teď budou bez překlepů a tak...:o)

== MailScanner - maily bez spamu a virů ==
=== Instalace ===

Nainstalujeme balíčky:

MailScanner

To je program, který se o vše stará, ale sám nic neumí. Tedy praktického. Chroupe všechny e-maily došlé na náš systém a podle konfigurace je předává dalším programům ke kontrole. Typicky to jsou antivirový a antispamový program.
; ClamAV : Antivirový program pro mailové servery. Je spouštěn MailScannerem.
; ClamAV-freshclam : Důležitá součást antiviru - program, který si z Internetu stahuje aktualizace virové databáze.
; ClamAV-docs : Dokumentace se občas hodí. ;-)
; arj, unzoo, unrar, lha : Balíčky doporučované a navrhované balíčkem ClamAV. Obsluhují různé komprimované archivy.
; SpamAssassin : Spamový filtr, založení na přemýšlení a porovnávání obsahu mailu.
; Razor : Spamový filtr, který identifikuje spamy přímo díky spolupráci s internetovou databází.

=== 6.10.2. Nastavení - MailScanner ===

==== MailScanner.conf ====

Otevřeme konfigurační soubor

 /etc/MailScanner/MailScanner.conf

a upravíme následující řádky (uvádím jen nové hodnoty):

Cesta k adresáři s českými hláškami:

 %report-dir% = /etc/MailScanner/reports/cz

Dále stručné pojmenování naší organizace. (Toto jméno se má - dle instrukcí - nastavit i v souboru &lt;code&gt;/etc/MailScanner/spam.assassin.prefs.conf&lt;/code&gt;). Bude vkládáno mj. do hlaviček e-mailů:

 %org-name% = Nase-Skola

Úplné pojmenování organizace. Může být i víceřádkové. Odřádkování se naznačí pomocí ''\n''.

 %org-long-name% = Naše Škola v Bolívii \n Za Bogottou 35 \n Paranaa

Stránky školy, nebo lépe, stránka s vysvětlivkou, proč byl mail odmítnut ap.:

 %web-site% = www.nase-skola.cz/mailscanner/vysvetlivky.html

V sekci kontroly virů musí být nastaveno:

 Virus Scanning = yes
 Virus Scanners = clamav

Tento řádek nastavuje hlavičku, která se přidá do mailu, a která říká, jakého skóre mail dosáhnul z hlediska zda je či není spamem:

 Spam Score Header = X-%org-name%-MailScanner-SpamScore:

A tento říká, jak bude skóre označeno. V tomto případě to bude tolik písmenek ''s'', kolik dostal mail &quot;spamových bodů&quot;.


 Spam Score Character = s

Kdybychom chtěli místo &quot;syčení&quot; skutečně číslo, nastavíme tohle na ''yes'':

 SpamScore Number Instead Of Stars = no

Tato pravidla užijeme v poštovním programu k filtrování spamu. V nastaveních našeho oblíbeného poštovního klienta si najdeme &quot;filtry&quot; a přidáme podmínku, říkající, že když hlavička ''X-Nase-Skola-MailScanner-SpamScore:'' obsahuje &quot;''ssssss''&quot; (tedy minimálně šest bodů), přesuň ji do složky, kterou si na spamy vytvoříme. Nedoporučuji spam automaticky mazat. Může se stát, že se do spamu dostane i něco zdravého a pak budete litovat.:o)

Tím jsme s konfiguračním souborem hotovi.

==== Další nastavení pro MailScanner ====

Aby MailScanner spolupracoval s e-mailovým serverem je potřeba ho do procesu
zpracování e-mailů zapojit. Návod (originál) je zde:

 file:///usr/share/doc/mailscanner/README.exim4

A zde je jeho překlad:

'''Jak nastavit MailScanner pro Exim4 v režimu démona'''

Změníme práva pro uživatele exim4:

 # chown -R Debian-exim:Debian-exim /var/spool/MailScanner
 # chown -R Debian-exim:Debian-exim /var/lib/MailScanner
 # chown -R Debian-exim:Debian-exim /var/run/MailScanner
 # chown -R Debian-exim:Debian-exim /var/lock/subsys/MailScanner

Vytvoříme spoolový adresář pro příchozí frontu (ten první řádek je dobrá finta, co? taky jste to neznali?:o)

 # mkdir -p /var/spool/exim4_incoming/{db,input,msglog}
 # chown -R Debian-exim:Debian-exim /var/spool/exim4_incoming
 # chmod -R 750 /var/spool/exim4_incoming

Pokud jste si nakonfigurovali Exim4 s parametrem &lt;code&gt;`Split Exim Spool = yes`&lt;/code&gt;, což v našem řešení není, tak koukněnte do originál návodu, je tam pár věcí navíc.

Vytvoříme logovací adresář pro příchozí frontu:

 # mkdir -p /var/log/exim4_incoming
 # chown -R Debian-exim:adm /var/log/exim4_incoming
 # chmod -R 2750 /var/log/exim4_incoming

Upravíme soubor

 /etc/logrotate.d/exim4-base

tak aby rotovaly logy v obou frontách. Já to vyřešil tak, že jsem ho zkopíroval do ''exim4-base-mailscanner'' a v něm jsem upravil cestu k logům z exim4 na exim4_incomming.

Upravíme soubor

 /etc/default/exim4

takto:

* nastavíme QUEUERUNNER na hodnotu `separate'
* přidáme do QUEUERUNNEROPTIONS `-DOUTGOING'
* přidáme do SMTPLISTENEROPTIONS `-odq'

Následující řádky přidáme na záčátek souboru

 /etc/exim4/exim4.conf.template


 .ifdef OUTGOING
 SPOOLDIR = /var/spool/exim4
 .else
 queue_only = true
 queue_only_override = false
 SPOOLDIR = /var/spool/exim4_incoming
 log_file_path = /var/log/exim4_incoming/%slog
 .endif

Zmíněné řádky jsou uvedeny v

 /usr/share/doc/mailscanner/examples/01_mailscanner_config

Pokud bychom měli dělenou konfiguraci (což nemáme), pak bychom místo předchozího přidávání řádků do exim4.conf.template zkopírovali tento soubor (''01_mailscanner_config'') do /etc/exim4/conf.d/main/.

Spustíme aktualizaci konfiguračních souborů Exim4 a restartujeme ho (obě akce udělá tento příkaz):

 invoke-rc.d exim4 restart

Upravíme

 /etc/cron.daily/exim4-base

tak, aby byl volán exim_tidydb na oba spool adresáře (tj i na nový exim4_incomming).

Upravíme

 /etc/default/mailscanner

a odkomentářujeme řádek:

 run_mailscanner=1

čímž docílíme toho, že od nyní se bude MailScanner automaticky při startu počítače spouštět.

Dále nastavíme v

 /etc/MailScanner/MailScanner.conf


 Sendmail = /usr/sbin/exim4 -DOUTGOING
 Sendmail2 = /usr/sbin/exim4 -DOUTGOING

Nyní závěrečná třešínka na dortu:

 /etc/init.d/mailscanner start

a už to frčí!

=== Nastavení ClamAV - antivirus ===

V našem řešení je antivirus spouštěn MailScannerem. Výchozí konfigurace antivirového programu bude nejspíš vyhovovat. Chcete-li se tím trochu víc zabývat, například proto, že chcete spouštět ClamAV bez MailScanneru, hledejte v dokumentaci.

=== Nastavení SpamAssassin - antispam ===

V našem řešení je SpamAssassin spouštěn prostřednictvím MailScanneru. Pokud bychom chtěli systém pouze se spamovým filtrem (bez AntiViru), pak by byl MailScanner zbytečný. V tom případě by stačilo provozovat samotný SpamAssassin. To ale není předmětem této dokumentace.

Dokumentace ke Spamassassinu je mj:

 /usr/share/doc/spamassassin/
 perldoc sa-learn
 perldoc Mail::SpamAssassin::Conf

Soubory s nastavením hledejme zde:

&lt;code&gt;/etc/MailScanner/spam.assassin.prefs.conf&lt;/code&gt; - Tohle je místo, kde měnit konfiguraci pro SpamAssassin v případě, že používáme MailScanner. Tento konfigurační soubor přebíjí všechny konfigurace SpamAssassinu (zpracovává se jako poslední). Vlastní konfiguráky SpamAssassinu tedy můžeme ignorovat. Jsou to tyto:

* &lt;code&gt;/usr/share/spamassassin/&lt;/code&gt; - výchozí nastavení (neměnit!)
* &lt;code&gt;/etc/spamassassin/&lt;/code&gt; - naše výchozí nastavení pro všechny uživatele
* &lt;code&gt;~/.spamassassin/&lt;/code&gt; - soubory uživatele - některé přidává spamassassin sám.
* &lt;code&gt;~/.spamassassin/user_prefs&lt;/code&gt; - osobní nastavení uživatelů (spamd ignoruje!)

== FTP server ==

Slouží k přenášení souborů mezi serverem a počítačem u kterého právě sedíme. Určitě ho využije webmaster pro úpravu internetových stránek - umožní mu to spojit se s kořenovým adresářem stránek odkudkoliv z lokální sítě i z Internetu. Samozřejmě může použít i Sambu - tedy na lokální síti.

K dispozici ho budou mít ale všichni uživatelé. Jen nesmíme zapomenout, že ve výchozím nastavení serveru mohou uživatelé procházet celým souborovým systémem, což se nám nelíbí, takže to musíme nastavit tak, aby uživatelé byli &quot;zamčeni&quot; ve svém domovském adresáři a ven z něj se nedostali.

Použil jsem ftp server ProFTPD. Při instalaci musíte rozhodnout, jestli má běžet v režimu ''standalone'', nebo ''inetd''. Vybereme ''inetd'', protože není důvod, aby permanentně strašil v paměti. Server po nainstalování hned pracuje. Provedeme jen drobnou úpravu v jeho konfiguračním souboru:

 /etc/proftpd.conf

Hlavně přidáme direktivu

 DefaultRoot  ~

ta zajistí, že uživateli se po přihlášení bude jeho domovský adresář jevit jako kořenový
(je tam tzv. chrootnutej). Nedostane se tedy do kořenového adresáře systému a nemůže tak šmejdit tam kde ho nechceme (třeba v /etc).

Ostatní výchozí nastavení vyhovují, včetně zablokovaného anonymního přístupu.

Pokud jde o uživatele ''webmaster'', při jeho vytváření jsme mu zadali jako domovský adresář &lt;code&gt;`/var/www/nase-stranky`&lt;/code&gt;, ale o tom píšu v kapitole o Apache web serveru.

== SSH server ==
Neboli SecureShell (SSH) slouží ke vzdálenému přihlašování. Nainstalujeme ho proto, abychom se mohli k serveru přihlásit odkudkoliv z Internetu a spravovat ho, jako bychom u něj seděli. Na jednu stranu to zní lákavě, na druhou nebezpečně. Takže jak být opatrný.

Po nainstalování OpenSSH (je nainstalován standardně, nemusíme o to prosit) si otevřeme konfigurační soubor:

 /etc/ssh/sshd_config

a přidáme tam direktivu:

 AllowUsers jenomja

Kde &lt;code&gt;`jenomja`&lt;/code&gt; je uživatelské jméno, které si zřídíme právě jen pro toto přihlašování. Dáme mu pekleně kvalitní heslo. Z jakéhokoliv počítače se tedy přihlásíme na náš server jedině takto:


 # ssh jenomja@nase-skola.cz

Pak jsme požádáni o zadání hesla (toho pekleně kvalitního:) a jsme na serveru. Zbývá jen se přepnout pod superuživatelský účet:

 $ su -

zadat heslo (ještě pekelnější). A už administrujeme.

Není dobré nechat jako možnost přihlásit se rovnou jako ''root''. Většina útoků silou na náš server bude vedena snahou přihlásit se jako ''root''. To si časem při studiu systémových logů všimnete. Taky uvidíte, že tu bývají při podobných snahách náhodně generovaná uživatelská jména z rodu těch &quot;normálních&quot; (John, Peter...) takže pro tohoto přihlašovacího uživatele zvolte něco méně tradičního (třeba ''winhacker'':o)

Pokud se budete chtít na server přihlásit a nebudete mít k dispozici linuxový (nebo jiný unixový) systém, ale jen MS Windows, nainstalujte si tam program PuTTY, který je náhradou ssh pro win-mašiny. Stáhnout si ho můžete třeba [http://www.chiark.greenend.org.uk/~sgtatham/putty/ odsud].

== NIS - sdílení systémových souborů ==

Služba ''nis'' slouží ke zjednodušení údržby některých systémových souborů, které máme v síti na všech strojích stejné. Typicky to jsou ''hosts'', ''passwd'', ''group'', ''shadow'', ''ethers'',... NIS umožňuje udržovat tyto soubory na jediném počítači - nis serveru - a ostatní počítače, klienti, si o ně serveru říkají. Bohužel to nejde udělat s libovolnými soubory.

Seznam možností je v manuálové stránce ''nsswitch.conf'' (5).

Balíček ''nis'' obsahuje serverovou i klientskou část. Při instalaci se ptá na jméno domény nis. To si můžeme vymyslet libovolné - na serveru a stanicích ho pak ale musíme zadat pochopitelně všude stejné.

Po nainstalování se automaticky spustí klientská část. Je dobré ji nechat běžet i na serverové stanici, i když na serveru asi budeme číst sdílené soubory přímo a ne přes nis. Běžící klient na serverové stanici nám ale může pomoci při hledání problémů.

=== Na serveru ===

Po nainstalování balíčku nis:

* &lt;code&gt;/etc/default/nis&lt;/code&gt; - opravit &lt;code&gt;NISSERVER=false&lt;/code&gt; na &lt;code&gt;=master&lt;/code&gt;.
* zkontrolujeme si &lt;code&gt;/etc/hosts&lt;/code&gt;. Je tu řádek:

 127.0.0.1 localhost.localdomain localhost

Adrese 127.0.0.1 nesmí být přiřazeno jméno hostitele. Mohlo by to působit selhání některých operací (v dokumentaci to není blíže zdůvodněno).

* &lt;code&gt;/etc/ypserv.securenets&lt;/code&gt; - přidáme sem číslo naší lokální sítě. Například:

 255.255.255.0   192.168.1.0

V Debian Sarge tu je řádek

 0.0.0.0     0.0.0.0

který umožňuje připojení komukoliv, tak ten zakomentářujeme.
* editujeme &lt;code&gt;/var/yp/Makefile&lt;/code&gt; - tam najdeme řádek &lt;code&gt;all:&lt;/code&gt; za kterým následuje seznam systémových souborů, které chceme prostřednictvím služby nis sdílet. Já jsem odsud vyndal názvy souborů ''rpc'', ''services'' a ''protocols'', protože mám na serveru Debian stable a na stanicích verzi testing a nejsem si jistý, zda by se tyto soubory nemohly lišit. Navíc do těchto souborů stejně nehrabu. Naopak jsem odkometářoval: ''ethers'' a ''networks'' (pokud tyto soubory v &lt;code&gt;/etc/&lt;/code&gt; na serveru neexistují, je potřeba je vytvořit aspoň prázdné).

Taky je možné přidat soubor aliases (ten navíc vyžaduje odkomentářovat řádek ALIASES o cca 25 řádků výše). Zatím jsem to ale nevyužil. Vlastně nejde. Pohled do manuálové stránky k nsswitch.conf říká, že to není dosud implementováno.

A ještě si povšimneme, že soubor shadow se přidává sám o pár řádků pod ''all:'' níže.

* zadáme příkaz

 # /usr/lib/yp/ypinit -m

kterým inicializujeme server jako master server. Bude se nás to ptát na jména všech dalších nis serverů v doméně. Máme-li jen ten jeden, ukončíme zadávání CTRL+D a správnost potvrdíme &lt;code&gt;&quot;y&quot;&lt;/code&gt;. Pak sledujeme, jak se generují tabulky jednotlivých sdílených souborů (passwd, group,...).
* restartovat:

 # /etc/init.d/nis restart

Sledujeme, které služby startují (ypserv, ypbind, yppasswd).

To by mělo stačit. Další možnosti viz. originální dokumentace.

==== Aktualizace sdílených souborů na serveru ====

Kdykoliv v budoucnu něco změníme ve sdílených souborech (přidáme počítač do &lt;code&gt;/etc/hosts&lt;/code&gt;, přidáme/odstraníme uživatele ze systému,...) musíme aktualizovat tabulky služby nis takto:

 # cd /var/yp
 # make

a restartovat nis:

 # /etc/init.d/nis restart

(asi by stačilo i reload místo restart) (možná není restart vůbec nutný..?).

'''Poznámka:''' Příkaz ''adduser'' se v Debianu se snaží chovat inteligentně, takže při přidávání uživatele provede aktualizaci tabulek nis automaticky. To uvidíte. Jenže pak výše zmíněnou aktualizaci (&lt;code&gt;make&lt;/code&gt; v &lt;code&gt;/var/yp&lt;/code&gt;) spusťte raději ještě jednou ručně. Po ''adduser'' to nebylo zcela košer.

=== Na klientských stanicích ===

==== Úprava /etc/nsswitch.conf ====

Nejdříve upravíme {{{/etc/nsswitch.conf}}}. Tady si ujasnime, co má stanice brát z vlastních souborů a co z nis serveru. Navrhuji toto:

 passwd:         compat nis
 group:          compat nis
 shadow:         compat nis

 hosts:          files nis dns
 networks:       files nis

 protocols:      db files
 services:       db files
 ethers:         nis db files
 rpc:            db files

 netgroup:       nis

To zajistí, že při přihlašování budou nejdříve kontrolovány lokální soubory na stanici a teprve potom služba nis. Toto pořadí je důležité, aby se mohl přihlásit root, když není přístupná síť (obrácené pořadí {{{nis compat}}} by ten problém působilo).

Poznámka: Místo ''compat'' - by tu mohlo být i ''files'', stejně compat pravidla asi nevyužijeme.

Jména a adresy počítačů (''hosts'') a sítí (''networks'') se budou nejdřív hledat v souborech na stanici a po neúspěchu bude oslovena služba nis. U ''hosts'' navíc ještě pak DNS.

Protocols, services a rpc, jak jsem se už zmínil, do nis netahám z důvodu odlišných verzí Debian Linuxu na stanicích a na serveru.

Seznam ethernetových karet s převodem na IP adresy (''ethers'') se ale udržuje ručně, takže tady je nis v pořádku.

Soubor ''netgroup'' je čistě záležitostí služby ''nis'' - bez ní by tento soubor stejně neměl smysl (např, když ''nis'' nefunguje), takže je tu jen to nis - vždy se vyžádá verze ze serveru.

==== Instalace balíku nis na stanici ====
Nainstalujeme balík nis na všech klietnským počítačích. Při instalaci budeme požádáni o zadání jména domény pro službu nis. Zadáme stejné, jako jsme zadali při instalaci serveru.

Po nainstalování vše běží - tj. výchozí nastavení stanice zcela vyhovuje.

Můžeme upravit &lt;code&gt;/etc/ypbind.conf&lt;/code&gt;, který umožňuje zadat adresu nis serveru &quot;natvrdo&quot;, ale výchozí nastavení &quot;broadcast&quot; (které ani nemusíme uvádět)
je v malé síti naprosto vyhovující.

==== Ověření funkčnosti ====

K tomu máme pár prima příkazů, které si můžeme zkusit z klientské stanice:

&lt;code&gt;# ypcat hosts.byaddr&lt;/code&gt; - vypíše obsah tabulky vygenerované z /etc/hosts na serveru

&lt;code&gt;# ypmatch normaluser passwd&lt;/code&gt; - to vypíše řádek týkající se uživatele ''normaluser'' z tabulky ''passwd''.

&lt;code&gt;# ypmatch root passwd&lt;/code&gt; - to skončí chybou, protože v souboru ''passwd'' se sdílejí jen uživatelé u UID od 1000 výše (nastaveno je to v &lt;code&gt;/var/yp/Makefile&lt;/code&gt;) a root má vždy číslo 0.

Seznam všech tabulek poskytovaných službou ''nis'' najdete na serveru v adresáři &lt;code&gt;/var/yp/doména&lt;/code&gt; (místo doména dosaďte sktuečné jméno vaší domény).

= Užitečné soubory =

Hledejte zde: http://grumpa.net/works/soubory/server/

* '''grumpa.net-sarge-zaklad''' - je seznam balíčků pro apt-get, který použijeme po nainstalování serveru k doinstalování nezbytných balíčků pro náš server.
* '''grumpa.net-sarge-extras''' - zde jsou balíčky, které najdete na CD Grumpa.net server navíc oproti těm základním. Jelikož na CD zbývá ještě poměrně dost místa, je tu prostor pro vaše návrhy, co ještě na CD přihodit. Pište mi!
* '''nastaveni''' - v tomto adresáři jsou konfigurační soubory, které jsou upravené pro potřeby našeho serveru. Obsahují tedy ta nastavení, o kterých se píše v tomto pojednání. Použijte je po zralé úvaze - v žádném případě je slepě nepřekopírujte!

= Changelog - změny v dokumentaci =
2006-07-15

Opraveno datum u předchozí položky :o)

Vytvořena nově verze pro moinmoin wiki a umístěna na grumpa.eurowiki.net

V úvodu dokumentace přidána zmínka o obou umístěních na webu.

2006-06-28

Přidána sekce věnující se NIS - Network Information Service.

Exim4 - Přidány informace o nástrojích pro administraci.

2006-04-10
V sekci instalace bylo chybně zadáváno jméno počítače a domény. Opraveno.

2005-10-19
Opraveno několik překlepů a upraveno pořadí kapitol tak, aby lépe vystihovalo, co se při instalaci odehrává.

2005-10-07
Návod na MailScanner konečně doopravdy přidán :o)

2005-10-06 NOVÉ - nastavení
Udělal jsem nový adresář na webu Grumpa.net a na CD, kam budu dávat odzkoušené konfigurační soubory.

2005-10-06 MailScanner
Přidán návod na zprovoznění MailScanneru pod Exim4. Návod přeložen z originálu v &lt;code&gt;/usr/share/doc/mailscanner/README.exim4&lt;/code&gt;

= TODO - co ještě udělat =
Je toho ještě dost k doladění. Ale dá se říct, že v tuto chvíli je tento návod použitelný pro každého, kdo není úplný začátečník. A o to mi šlo.

I zde chci poprosit o vaše připomínky a zkušenosti, jakož i o návrhy, co se dá dělat jinak a v čem by se tedy mohl změnit i tento návod.

Apache - web server
Tam trochu kecám při nastavování SSL. Takhle by to fungovalo všechno přes https a nic přes http.

Dále chci vyřešit návrat k použití 000-default a vše nastavovat jen v přidaných konf. souborech pro jednotlivé weby.

[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>2atfylu64c44x66phmthg5c67ijqtsq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux jako server/Etch</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3358</id>
    <revision>
      <id>34991</id>
      <parentid>10347</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:28:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="900" xml:space="preserve">Toto je raná, pracovní verze. Trpělivost, prosím. :o)

Návody zde uvedené mají formu HOWTO. Popisují tedy, jak dát dohromady několik
věcí a udělat z nich funkční celek. To je to, co v oficiální dokumentaci
bohužel většinou chybí.

Žádné HOWTO ale nenahradí studium manuálů a oficiální dokumentace. Bez znalostí
částí je sestavování celku dost riskantní.

Věřím(e), že vám tyto návody pomohou. V případě, že zjistíte nepřesnosti, chyby,
nebo budete mít nějaké doplnění, opravte to tu. Od toho je to wiki! :o)

Díky za spolupráci

Viktor Matys [mailto:v.matys@seznam.cz | mail], [http://grumpa.net/ web]

== Serverové služby ==
=== Pošta ===
* [[/Pošta/|Pošta JakNaTo]]
* [[/Pošta/Dokumentace|Poznámky ze studia dokumentace]]

== Systémové služby ==
== Administrátorské pomůcky a finty ==
=== [[/Admin/]] ===

[[Kategorie:Linux|Etch]]</text>
      <sha1>rc2zm6m3g0q84rrssuj12yn7tw44ei2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux jako server/Etch/Pošta</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3359</id>
    <revision>
      <id>45502</id>
      <parentid>39545</parentid>
      <timestamp>2022-03-29T03:07:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="37435" xml:space="preserve">'''Pozor, tento návod je právě tvořen, nic podle něj nenastavujete - jedině na vlastní rizoto! :o)'''

Tento návod byl inspirován tímto [http://wiki.dovecot.org/DovecotLDAPostfixAdminMySQL textem].
Hodní lidé. :o)

== Zadání, východiska ==

Budeme nastavovat poštovní systém, který zvládne přijímat poštu i pro více domén.

Je více variant jak poštu vyřešit. V tomto návodu se popisuje řešení s:

* Postfix jako smpt server - [http://www.postfix.org/ homepage]. O Postfixu taky vyšla hezká kniha v češtině. Za těch 490 vočí určitě stojí.
* Dovecot jako imap a pop server - [http://www.dovecot.org/ homepage], [http://wiki.dovecot.org/ wiki]
* MySQL jako úložiště informací o virtuálních doménách a uživatelích
* Postfix admin jako nástroj pro správu virtuálních domén / užvatelů v databázi SQL - [http://sourceforge.net/projects/postfixadmin/ homepage]
* antivirus / antispam: SpamAssassin, ClamAV to vše pod Amavis-new
* Webmail Squirrelmail - [http://www.squirrelmail.org/ homepage]

Pro Postfix admina a pro Squirrelmail budeme potřebovat i web server Apache2 a PHP s podporou MySQL. Jejich instalace je popsána v návodu [[Linux jako server/Etch/Web]].

== Jak to bude fungovat dohromady ==

Nejhezčí by bylo udělat takový ten obrázek s obdélníčkama a šipečkama. Ale to bych se do toho stejně zamotal. Takže začněme hezky od prostředka:

Pošta bude fungovat pro:
* lokání uživatele (to jsou ti, co mají na serveru zřízený opravdový účet)
* virtuální uživatele ve virtuálních doménách (ti budou mít své účty uloženy v SQL databázi).

O předávání pošty se bude starat PostFix. Umožní jednak příjem pošty, tak i její odesílání (pro klienty z vnitřní sítě).

Finální doručení do schránek svěříme (kupodivu) Dovecotu, který má svého LDA (Local Delivery Agent), takže o tuto práci bude Postfix ošizen (i když mám vyzkoušeno, že by to zvládnul taky). Je ale asi přeci jen lepší, když poštu umístí do schránky stejný program, který ji pak bude ze schránky pro uživatele zase vyzvedávat.

Hlavní funkcí Dovecotu je ale sloužit jako [[w:Internet Message Access Protocol|IMAP]] a [[w:Post Office Protocol|POP3]] server. Takže poštovní klienti uživatelů budou komunikovat s ním.

Aby se do pošty dalo koukat i nezávisle na poštovním klientovi, bude na serveru fungovat i webmail Squirrelmail. Je to príma, když se do pošty dostanete i z internet kafé někde v Chile, nebo kam jezdíte na dovolenou.

Správa virtuálních domén a uživatelů je svěřena programu PostFix Admin, který má příjemné webové rozhraní. Má dva stupně administrátorů: Superadmina, který je bohem (smí vytvářet normální adminy a domény) a normální adminy, kteří mají svěřené domény v nichž mohou spravovat uživatelské účty. PFadmin taky umožňuje přihlášení normálním smrtelníkům (uživatelům), kteří si tu mohou třeba změnit heslo, nebo přidat aliasy.

No a někde v pozadí si brumlají servery MySQL, Spamassasin a ClamAV. MySQL je úložištěm virtuálních domén a virtuálních uživatelů. SpamAssassin se stará o indentifikaci spamu. ClamAV zas odchytává oblíbené utility operačního systému MS Windows.:o)

Řekněme si ještě, že Postfix/Dovecot/PostFix-admin dovedou nastavovat a hlídat uživatelům kvóty - kolik že prostoru jejich e-maily na HDD zabírají. Nastavení v PFadminu je brnkačka. Pozdravujte vytočené uživatele! :o)

A z venku to vypadá tak jednoduše...:-P

== Nastavení DNS záznamů ==

Aby pošta mohla být doručována, je potřeba o tom říci DNS systému. Ve svých DNS záznamech byste měli mít řádek s MX (MailExchange) záznamem:

 mail.server.com MX 10 www.server.com

A někde před ním pochopitelně řádek s IP adresou www.server.com:

 www.server.com A 11.22.33.44

Má-li pošta fungovat pro víc domén, nastavíme to u ostatních podobně:

 www.jinadomena.com  A 11.22.33.44
 mail.jinadomena.com MX 10 www.jinadomena.com

Všimneme si, že obě domény spojuje stejná IP adresa (zde vymyšlená).

== Výchozí situace ==

V GNU Debian Linux Etch je po instalaci nainstalován jako smtp server program Exim4. Není špatný, jen k němu není, na rozdíl od Postfixu, česká knížka...

Pokud jste při instalaci systému zaškrtli v &quot;task selectu&quot; volbu &quot;mail server&quot;, pak kromě Eximu máte nainstalovaný POP3 server Qpopper a IMAP server UW-IMAP.

Ale ještě než provedeme změny, je dobré si říci, že smtp servery (Exim i Postfix) jsou po nainstalování nastaveny tak, že fungují. Umí doručovat poštu lokálním uživatelům a rovněž jim odesílat poštu kamkoliv do Internetu. Na druhou stranu nefungují pro &quot;cizí&quot; počítače, takže se nemusíte bát, že by váš smtp server fungoval na Internetu jako &quot;open-relay&quot;.

== Instalujeme potřebný základ - jednodoménové řešení ==

=== Postfix - smtp server ===

Budeme potřebovat balíčky:
* postfix
* postfix-mysql (nebo -pgsql, ale ten v tomto návodu není)
* postfix-doc

Při instalaci dojde automaticky k odinstalování balíčků Exim4. Doporučuji nastavit důraznější formu odinstalace ''vyčistit'' (purge), místo výchozí ''odstranit'' (remove) - zbavíme se tak nepotřebných konfiguráků.

Po nainstalování funguje Postfix jak už bylo popsáno - pro lokální uživatele jako plnohodnotný smtp server, který umí maily z Internetu přijmout a doručit do schránky. A naopak může být použit k odesílání mailů do Internetu.

=== Dovecot - imap a pop server ===

Je obsažen v balíčcích:
* dovecot-common
* dovecot-imapd
* dovecot-pop3d

Při instalaci Dovecotu dojde k případnému odinstalování jiného POP3 a IMAP serveru, pokud jste si je nainstalovali kupř během prvotní instalace systému.

Dovecot není po nainstalování rovnou spuštěn. Budete muset navštívit jeho konfigurační soubor &lt;code&gt;/etc/dovecot/dovecot.conf&lt;/code&gt; a nastavit direktivu

 protocols imap imaps pop3 pop3s

Povolte jen ty protokoly které hodláte používat k zpřístupnění pošty klientům. Upozorňuji, že pokud budete instalovat webmailový program Squirrelmail, budete potřebovat protokol imap, nebo imaps (stačí nešifrovaný imap).

Po nastavení této direktivy můžete Dovecot spustit:

 /etc/init.d/dovecot start

A můžete se přesvědčit, že jede &lt;code&gt;ps -e&lt;/code&gt;.

''Sorry, ale tento odstavec je trochu mlžení: Jelikož kombinace přístupu přes IMAP a POP do jedné schránky není právě ideální, možná budete chtít balíček -pop3d vynechat. Na druhou stranu není na škodu nechat, ať si uživatel vybere, co chce. Nicméně naše řešení vychází z uspořádání pošty v Maildiru, tudíž použijeme imap.''

Dovecot je nyní ve fázi Release Candidate. Je zcela v pohodě vychytaný. Důvodem, proč stále nebyl vydán jako finální verze 1.0 je &quot;pouze&quot; nedostatečná dokumentace. V současnosti v /usr/share/doc/dovecot-common najdete několik textů, které jsou poněkud zatuchlé a taky tu najdete doporučení hledat dokumentaci ve [http://wiki.dovecot.org/ wiki]. Ale i taky to chce brát trochu s rezervou. Nechcete s dokumentací pomoct vy?

=== Hotovo pro jednu doménu ===

Možná mi to nebudete věřit, ale v tuto chvíli máte nastavený Internetový poštovní server pro jednu doménu.

Každý uživatel, kterého přidáte do systému ''useradd'' má automaticky mailovou schránku v &lt;code&gt;/var/mail&lt;/code&gt; ve formátu ''mailbox'' - to je jeden soubor, do kterého se příchozí maily připojují na konec. Používá-li uživatel přístup k poště přes POP3, pak se mu do jeho počítače stahuje obsah právě tohoto souboru. Používá-li IMAP, pak tento soubor na serveru zůstává a uživatel si je prohlíží svým mailovým klientem, jako by to nebyl jeden soubor ale sada odděleným e-mailových zpráv. IMAP klient umožňuje na serveru zřizovat složky/schránky jako je Odeslaná pošta, Koš ap. Tyto schránky se fyzicky vytvářejí v adresáři ''mail'' v jeho domovském adresáři.

=== Nastavení odesílání z vnitřní sítě ===

Je-li mailserver určen k odesílání pošty pro počítače ve vnitřní síti, pak je potřeba to povolit v konfiguraci Postfixu v &lt;code&gt;/etc/postfix/main.cf&lt;/code&gt;. Tam najdeme direktivu ''mynetworks'' a dáme do ní sítě, které hodláme přeposílat:

 mynetworks = 127.0.0.0/8, 192.168.1.0/24, 192.168.2.0/24

Po restartu Postfixu

 /etc/init.d/postfix restart

už bude odesílání fungovat.

== AntiSpam a AntiVirus: Amavis-new, ClamAV, SpamAssassin ==

Amavisd-new je neutrální spouštěč pro různé antispamové a antivirové programy. Je to takový dispečer, který přebírá maily od Postfixu a předává je připojeným AV a AS programům. Po profiltrování vrátí mail zpátky Postfixu ke konečnému doručení.

V knize o Postfixu se dočtete, že spolupráce Postfixu a Amavisu může mít dvě formy:
* content-filter
* smtpd-proxy-filter
My tady popisujeme variantu první ''content-filter'', nicméně je dobré znát obě. Takže stručně: Postfix obdrží požadavek na doručení mailu. Během úvodní konverzace má Postfix možnost přijetí mailu odmítnout, neučiní-li tak, postupuje mail k dalšímu zpracování uvnitř systému.

''smtpd-proxy-filter'' se uplatní už během té úvodní komunikace. Postfix má cca 5 minut na to, aby vzdálenému systému neřekl, jestli mail bere, nebo ne. Během této doby se může zeptat Amavisu, co si o tomto mailu myslí. Slepička běží od selky ke kravičce... Tedy Amavis se zeptá spřažených AV a AS programů a když je to špatňáckej mail, tak může Amavis říct Postfixu, že ten mail nechce a Postfix řekne vzdálenému serveru to samé.

''content-filter'' fungje tak, že Postfix mail prostě přijme - tj. vzdálený systém je uchlácholen, že mail byl doručen, a teprve pak ho předá Amavisu k přežvýkání. Je jasné, že v této variantě už není možno mail odrazit jako nedoručitelný.

''smtpd-proxy-filter'' se tak jeví daleko pružnější. Jeho jedinou nevýhodou je onen časový limit, během něhož musí vzdálenému systému odpovědět zde bere, nebo ne. Kdyby to nestihnul (což se u velmi zatíženého systému může přihodit), bude se vzdálený systém pokoušet doručit mail znovu. A znovu. A znovu... Chápete? :o)

Není-li váš systém příliš zatížený, bude ''smtpd-proxy-filter'' správnou volbou.

''Pro zajímavost: Onen pětiminutový limit je využíván při tzv. graylistingu, což je jeden z nástrojů boje se spamem. Vychází se z toho, že spamové servery nečekají na definitivní soud přijímajícího mail serveru a tedy se nepokoušejí o opětovné odeslání mailu, nepřijde-li do těch pěti minut odpověď.''

=== Amavis-new ===

Nejdříve nainstalujeme balíček &lt;code&gt;amavisd-new&lt;/code&gt;. V Aptitude se můžeme podívat do seznamu navrhovaných balíčků a přidat i dosud nenainstalovaná rozbalovadla na různé archivy (rar, lha, cab,...). Po nainstalování amavisd-new rovnou pojede.

V tuto chvíli o amavisu postfix neví; zapojíme ho tedy do hry. Budeme editovat &lt;code&gt;/etc/postfix/main.cf&lt;/code&gt; a přidáme řádek:

 content_filter = amavisd-new:[127.0.0.1]:10024

Ten říká, ze má Postfix na portu 10024 filtr s názvem amavisd-new. Další informace o tomto filtru přidáme do &lt;code&gt;/etc/postfix/master.cf&lt;/code&gt;:

&lt;pre&gt;
amavisd-new unix -      -       n     -       2  smtp
  -o smtp_data_done_timeout=1200
  -o smtp_send_xforward_command=yes
  -o disable_dns_lookups=yes
  -o max_use=20
&lt;/pre&gt;

To zajistí, aby Postfix do Amavisu posílal maily. Ještě musíme zajistit cestu zpět. Opět do &lt;code&gt;/etc/postfix/master.cf&lt;/code&gt; přidáme řádky:

&lt;pre&gt;
127.0.0.1:10025 inet n  -       n     -       -  smtpd
  -o content_filter=
  -o local_recipient_maps=
  -o relay_recipient_maps=
  -o smtpd_restriction_classes=
  -o smtpd_delay_reject=no
  -o smtpd_client_restrictions=permit_mynetworks,reject
  -o smtpd_helo_restrictions=
  -o smtpd_sender_restrictions=
  -o smtpd_recipient_restrictions=permit_mynetworks,reject
  -o smtpd_data_restrictions=reject_unauth_pipelining
  -o smtpd_end_of_data_restrictions=
  -o mynetworks=127.0.0.0/8
  -o smtpd_error_sleep_time=0
  -o smtpd_soft_error_limit=1001
  -o smtpd_hard_error_limit=1000
  -o smtpd_client_connection_count_limit=0
  -o smtpd_client_connection_rate_limit=0
  -o receive_override_options=no_header_body_checks,no_unknown_recipient_checks
&lt;/pre&gt;

To říká Postfixu aby naslouchal na portu 10025. Tam mu totiž Amavis bude profiltrované e-maily vracet. Je to tedy druhý port (vedle 25), kde náš Postfix čeká na poštu. Je důležité, aby naslouchal jen na lokální smyčce, aby nám tudy někdo ftipný nemohl posílat maily z Internetu. Ta spousta paramatrů je opsána z originál dokumentace, ale stručně řečeno vidíme, že jsou vypnuty různé kontorly, protože ty proběhly v první fázi v Postfixu, před předám mailu do Amavisu. Teď už by jejich opakování jen zdržovalo.

Před vyzkoušením je potřeba říct Postfixu, aby si znovu přečetl svoje konfiguráky:

 # /etc/init.d/postfix force-reload

A syslog není na parádu:

 # tail /var/log/syslog

Nyní pošleme e-mail. Třeba z konzoly a hned si necháme ukázat, jak to v syslogu maká:

 # mail ''uzivatel'' &amp;&amp; tail -f /var/log/syslog

Všimněte si v syslogu, že mezi řádky, které vypsal Postfix je i jeden, který vypsal Amavis. Váš uživatel by měl mít nový e-mail. Tak se na něj podíváme Muttem.

su -c &quot;mutt&quot; ''uzivatel''

Otevřte si ho a klávesou ''h'' zapnete zobrazení všech hlaviček. Druhá hlavička ''Recieved:'' bude obsahovat informaci, že mail přijal Amavis na portu 10024. Funguje to! Ani to nebolelo.

Kdybyste fakt chtěli mít zážitky, tak můžete amavis stopnout a pak ho pustit v debug režimu:

&lt;pre&gt;
/etc/init.d/amavis stop
/etc/init.d/amavis debug
&lt;/pre&gt;

Amavis pojede a na současné konzoli bude vypisovat vše, co se mu děje.

Teď přidáme filtrování spamu.

=== ClamAV ===

Jak už jsme si řekli, antivirový program ClamAV je využíván Amavisem. Amavis si ho najde sám při (re)statru.

Takže si nainstalujeme balíček &lt;code&gt;clamav-daemon&lt;/code&gt;. Automaticky to přibere i balíčky &lt;code&gt;clamav&lt;/code&gt;, &lt;code&gt;clamav-freshclam&lt;/code&gt;, &lt;code&gt;clamav-base&lt;/code&gt;. Daemon je tím čemu bude Amavis předávat maily ke kontrole, freshclam je démon, který se stará o pravidelné stahování aktualizací virové databáze. Pro testování se nám možná bude hodit balíček &lt;code&gt;clamav-testfiles&lt;/code&gt;.

Opět se podíváme do seznamu navrhovaných balíčků, kde ještě najdeme dokumentaci k ClamAV a balíček ''daemon''. První mi připadá užitečný, o druhém si nejsem jistý. Ostatně, je to jen &quot;navrhované&quot;.

Po nainstalování běží ClamAV, včetně freshclamu automaticky. Teď je potřeba říct Amavisu, aby začal kontrolovat zprávy pomocí ClamAV. Upravíme soubor &lt;code&gt;/etc/amavis/conf.d/15-content_filter_mode&lt;/code&gt;, kde odkomentářujeme dva řádky, začínající &lt;code&gt;#@bypass_virus_checks_maps&lt;/code&gt;.

A restartujeme amavisd:

 # /etc/init.d/amavis restart

Můžete se též podívat do syslogu, co tam při restartu amavis vypsal.

 # tail -n100 /var/log/syslog | less

Je to fakt dlouhý :o) Najdeme si řádek, kde je &lt;code&gt;ANTI-VIRUS code&lt;/code&gt; s informací &quot;loaded&quot;. A na konci najdeme řádky říkající, že ClamAV je naš kamarád.

Ještě přidáme uživatele clamav do skupiny amavis (viz /usr/share/doc/libclamav2/READMDE.Debian.gz)

 # usermod -a -G amavis clamav

K testování použijeme testovacího &quot;virusa&quot; ze stránek http://eicar.org (odkaz ke stažení najete vpravo nahoře). Stáhněte ten &quot;eicar.com&quot; třeba do adresáře /tmp. A pošleme e-mail:

 # mail ''uzivatel'' &lt; /tmp/eicar.com

A podíváme se do syslogu, kde ke konci bude řádek, že Amavis &quot;blocked infected&quot;. Uživateli nic nepřijde, páč mail je v tuto chvíli zahozen. To je výchozí chování v Debianu. Změnit se to dá, viz [[#Další poladění|Další poladění]]

==== Čerstvá databáze virů ====

Je trochu problém. Debian se drží politiky, že ve Stable verzi se neaktualizuje na nové verze balíků, ale jen na opravené verze. To znamená, že víc než rok budete mít ClamAV ve stále stejné verzi. Databáze virů se sice aktualizuje, ale jak to znáte i z jiných antivirových systémů, občas je potřeba aktualizovat program samotný.

Debian udělal archiv, který je jakýmisi kompromisem: http://volatile.debian.org/. Tady se najde software, který ve Stable verzi přeci jen aktualizaci verzí potřebuje. Znalejší lidé by měli pochopit, že se nejedná o nějaký &quot;Backport&quot; server.

Takže uděláme dvě věci:
* přidáme odkaz na archiv do &lt;code&gt;/etc/apt/sources.list&lt;/code&gt;
 deb http://volatile.debian.org/debian-volatile etch/volatile main contrib non-free
* stáhneme a nainstalujeme veřejný klíč arichvu volatile: Na stránce http://www.debian.org/volatile/ najdeme odkaz na &quot;Archive signing key&quot; ''etch-volatile.asc'', a ten stáhneme a uložíme do &lt;code&gt;/etc/apt/&lt;/code&gt;. Pak se do tohoto adresáře přepneme a přidáme klíč na klíčenku důvěryhodných zdrojů:
 # cd /etc/apt
 # gpg --no-default-keyring --keyring /etc/apt/trusted.gpg --import ''etch-volatile.asc''
Když teď spustíme Aptitude a necháme aktualizovat zdroje &quot;u&quot;, pak se nové verze z ''volatile'' objeví.

=== SpamAssassin ===

Nainstalujeme balíček &lt;code&gt;spamassasin&lt;/code&gt;, k němu se automaticky přidá &lt;code&gt;spamc&lt;/code&gt; a jak uvidíme před spuštěním instalace, i spousta dalších balíčků. Opět nakoukneme do navrhovaných balíčků. Přidat se určitě hodí &lt;code&gt;razor&lt;/code&gt; a &lt;code&gt;dcc-client&lt;/code&gt;.

SpamAssassin po nainstalování '''ne'''jede (možná si té hlášky v Aptitude všimnete;o). Je potřeba v &lt;code&gt;/etc/default/spamassassin&lt;/code&gt; nastavit &lt;code&gt;ENABLED&lt;/code&gt; na &quot;1&quot; a SpamAssassin uvést do chodu:

 # /etc/init.d/spamassassin start

a (toho už se nezbavím):

 # tail /var/log/syslog

Jede? Jesli je tam jen jeden řádek, byli jste moc rychlí. Dejte ten &quot;tail&quot; tak za půl minuty znova.

Stejně jako u ClamAV bude potřeba odkomentářovat řádky v &lt;code&gt;/etc/amavis/conf.d/15-content_filter_mode&lt;/code&gt;, tentokrát ty, co začínají &lt;code&gt;@bypass_spam_checks_maps&lt;/code&gt;. A restartovat Amavis:

 # /etc/init.d/amavis restart

A opět si necháme ukázat posledních hafo řádků v syslogu, kde budeme hledat, že &lt;code&gt;ANTI-SPAM code&lt;/code&gt; byl &quot;loaded&quot;.

'''sa-update ''' je utilita, která stahuje aktualizace spamassassinní databáze do /var/lib/spamassassin. Musí se spouštět ručně a spouští ji root. Ručně je to prý proto, že je to docela nové. Ale lidé znalí &lt;code&gt;crontab&amp;nbsp;-e&lt;/code&gt; si s tím poradí.

Ve výchozím nastavní není SpamAssassin právě ukecaný. Vlastně jen Amavis přidá do mailu, který je spam hlavičku:

 Precedence: junk

To na filtrování není právě nejvíce, že? Takže do &lt;code&gt;/etc/spamassassin/local.cf&lt;/code&gt; přidáme na konec řádky:

&lt;pre&gt;
rewrite_header Subject {Spam?}
add_header all Flag _YESNOCAPS_
add_header spam Status _YESNO_, score=_SCORE_ required=_REQD_ tests=_TESTS_ autolearn=_AUTOLEARN_ version=_VERSION_
add_header spam Level _STARS(s)_
&lt;/pre&gt;

které do všech e-mailů (header all) přidají řádek s hlavičkou X-Spam-Flag (YES/NO) a do spamových mailů další dvě hlavičky. Ta &quot;Level&quot; obsahuje tolik znaků &quot;s&quot;, kolik dostal e-mail &quot;spamových&quot; bodů. To se dobře používá v poštovních klientech pro filtrování pošty. Např. při pěti &quot;s&quot; přesunout do schránky &quot;spam&quot;, při patnácti &quot;s&quot; rovnou smazat.

Hlavička spamových mailů (těch co mají aspoň 5 bodů) je navíc obohacena o text {Spam?}.

No a čekáte nějaký testovací mailík, že? Takže teď to bude víc hardcore. Nejprve zjistíme, že v &lt;code&gt;/usr/share/doc/spamassassin/examples&lt;/code&gt; je soubor &lt;code&gt;sample-spam.txt&lt;/code&gt;. V něm se dočteme, že on je opravdu tím testovacím mailem, ale že ho musíte poslat odněkud jinud než z lokálního stroje. Takže, jste-li na server připojeni přes ssh z domova, pošlete to z domova. Jste-li u serveru osboně, tak se přes ssh připojte na jiný stroj a pošlete to z něj. Použijeme program ''telnet'' (hvězdiškou odsadím řádky, které se vypisují samy).

&lt;pre&gt;
# telnet nas.server.com 25
*Trying 81.2.210.31...
*Connected to mail.no-frost.cz.
*Escape character is '^]'.
*220 nas.server.com ESMTP Postfix (Debian/GNU)
ehlo druhej.server.com
*250-nas.server.com
...
*250 DSN
mail from: ja@tady.com
*250 2.1.0 Ok
rcpt to: nekdo@nas.server.com
*250 2.1.5 Ok
data
*354 End data with &lt;CR&gt;&lt;LF&gt;.&lt;CR&gt;&lt;LF&gt;
--- následující řádky jsou zkopírovány z testovacího souboru sample-spam.txt ----
Subject: Test spam mail (GTUBE)
Message-ID: &lt;GTUBE1.1010101@example.net&gt;
Date: Wed, 23 Jul 2003 23:30:00 +0200
From: Sender &lt;sender@example.net&gt;
To: Recipient &lt;recipient@example.net&gt;
Precedence: junk
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=us-ascii
Content-Transfer-Encoding: 7bit

This is the GTUBE, the
        Generic
        Test for
        Unsolicited
        Bulk
        Email

If your spam filter supports it, the GTUBE provides a test by which you
can verify that the filter is installed correctly and is detecting incoming
spam. You can send yourself a test mail containing the following string of
characters (in upper case and with no white spaces and line breaks):

XJS*C4JDBQADN1.NSBN3*2IDNEN*GTUBE-STANDARD-ANTI-UBE-TEST-EMAIL*C.34X

You should send this test mail from an account outside of your network.
.
--- konec testovacího souboru sample-spam.txt ----
*250 2.0.0 Ok: queued as 7A9861003A8A5
quit
*221 2.0.0 Bye
*Connection closed by foreign host.
&lt;/pre&gt;

Nahlédnutím do syslogu zjistíme, že zpráva nebyla doručena, ale &quot;BOUNCE&quot;. To je podle mě špatně. O zahazování pošty má rozhodovat adresát. Takže bude potřeba [[#Další poladění|Další poladění]].

Funguje i jednoduché testování, které funguje i přímo na lokále (serveru):

 spamc &lt; sample-spam.txt | less

Tady ovšem nejde spam poštovním systémem, jen testujeme, co s ním provede spamassassin.

=== Další poladění ===

Konfigurace amavisu je v adresáři &lt;code&gt;/etc/amavis/conf.d/&lt;/code&gt;. Zajímavé čtení (neupravovat!) je v souboru &lt;code&gt;20-debian-default&lt;/code&gt;. Změny si dáme do &lt;code&gt;50-user&lt;/code&gt;. Chceme-li, aby Amavis všechno doručil, nic nezahazoval, nic neodrážel, dáme sem:

&lt;pre&gt;
$final_virus_destiny      = D_PASS;
$final_banned_destiny     = D_PASS;
$final_spam_destiny       = D_PASS;
$final_bad_header_destiny = D_PASS;
&lt;/pre&gt;

Reloadneme Amavis:

 # /etc/init.d/amavis restart

A juchú! Spamové zprávy jsou nyní doručeny a mají přidanou hlavičku:

 Precedence: junk

Zprávy obsahující viry jsou rovněž doručeny (což možná stojí za další poladění) a mají přidanou hlavičku:

 X-Amavis-Alert: INFECTED, message contains virus: ''jméno viru''

Další parametry mohou změnit &quot;vážnost&quot; spamu:

&lt;pre&gt;
$sa_tag_level_deflt = 0;
$sa_tag2_level_deflt = 5;
$sa_kill_level_deflt = 15;
&lt;/pre&gt;

Tag přidává X-Spam hlavičky do mailu. Tag2 přidá i další. Kill maily maže, nebo doručuje podle nastavení &lt;code&gt;$final_spam_destiny&lt;/code&gt; nastaveného výše. Číslo je počet &quot;spamových bodů&quot;, které mailu přidělil SpamAssassin.

== Více domén, virtuální domény ==

=== Úvodem, shrnutí předchozího ===

Pokud postupujete od začátku až sem, máte nyní jednodoménový server, který umí filtrovat spam a viry.

V čem je vícedoménové řešení odlišné? No, hodně. Linuxový systém má svoje jméno z něhož je odvozeno i jméno domény. Všechny serverové služby tohle umí přečíst a pracují s tím ve svém výchozím nastavení. Proto jsme do teď zas tak moc pracovat nemuseli.

Vícedoménové řešení představuje domény jako virtuální. Skutečná doména může být jen jedna. Vícedoménové řešení tedy přidává zcela novou dimenzi.

Zatímco u jednodoménového řešení má každý uživatel přidaný do systému automaticky schránku, u vícedoménového to tak jednoduché není. Virtuální domény si žádají virtuální muže! A ženy. A děti. Jenže kam s nimi? Do databáze! A do jaké? No, nabízí se především SQL, či LDAP. LDAP je (jak říká kamarád) řešení &quot;overkill&quot;, takže zůstaneme u SQL.

Programy, které použijeme, umějí pracovat jak s MySQL, tak s PostgreSQL. Ačkoli tu popisujeme řešení s MySQL, řešení s PostreSQL je tak podobné, že by bylo zbytečné ho tu rozpitvávat.

V SQL databázi budeme mít tabulky:
* s virtuálními uživateli, jejich hesly (šifrovaná MD5) a umístěním adresářů na poštu
* s aliasy uživatelů
* s virtuálními doménami
* s administrátory
Databázi budeme spravovovat přes webové rozhraní programu Postfix Admin, což je vážně pohoda. Naší databázi bude rozumět jak Postfix, tak Dovecot. Co víc si přát? Dejme se do toho

=== Instalace MySQL ===

Dá se předpokládat, že SQL databázi už máte nainstalovanou, pokud ne, vyhoví nám MySQL ve verzi 4.1 a vyšší.

Pokud máte raději PostgreSQL, tak vás snad potěší, že všechny použité programy umí i tuto databázi. Pokud tuto variantu vyzkoušíte, bude skvělé, když tento návod o případné ochylky obohatíte.

Chcete-li mít v MySQL jako výchozí kódování znaků UTF-8 a třídit česky, dejte do /etc/mysql/conf.d/ soubor (název libovolný) s tímto obsahem:

 [mysqld]
 language         = /usr/share/mysql/czech
 character_set_server	= utf8
 collation_server	= utf8_czech_ci

=== Squirrelmail ===

Budeme instalovat balíčky:
* squirrelmail
* squirrelmail-locales
Počítáte-li s exotickými kódováními v e-mailech, dejte ještě balíček
* squirrelmail-decode

=== Postfix admin (pfadmin) ===

Není součástí Debianího archivu, takže si ho stáhneme ze [http://sourceforge.net/projects/postfixadmin/ SourceForge].

Stažený soubor je zagzipovaný tar archiv. Rozbalíme ho do /var/www/postfixadmin.

Nyní budeme věnovat pozornost dvěma konfiguračním souborům: &lt;code&gt;config.inc.php&lt;/code&gt; a &lt;code&gt;DATABASE_MYSQL.TXT&lt;/code&gt;. Samozřejmě se nedopustíme chyby přečtením &lt;code&gt;INSTALL.TXT&lt;/code&gt;.

==== config.inc.php ====

Vyrobíme zkopírováním config.inc.php.sample:

 cp config.inc.php.sample config.inc.php

A pak si ho trochu upravíme.
* Můžeme změnit &lt;code&gt;default_language&lt;/code&gt; na &quot;cs&quot;
* &lt;code&gt;database_type&lt;/code&gt; bude &quot;mysqli&quot; (ano, na konci je i).
* Bude vhodné si změnit heslo pro přístup do databáze &lt;code&gt;database_password&lt;/code&gt;.
* &lt;code&gt;admin_email&lt;/code&gt; - třeba postmaster@skutecna.cz
* &lt;code&gt;generate_passwords&lt;/code&gt; bych nastavil na &quot;NO&quot;. Automaticky generovaná hesla stejně nikdo nemá rád. Ale na druhou stranu, není to nic špatně.
* &lt;code&gt;default_aliases&lt;/code&gt; - tomu se dá rozumět.
* kvóty; hlavně &lt;code&gt;maxquota&lt;/code&gt; - výchozí hodnta 10MB se mi nezdá moc. Já přidal nulu, takže 100.
* &lt;code&gt;quota&lt;/code&gt; - vynucení kvóty změníme na YES, ale třeba až bude všechno fungovat. Když &quot;NO&quot;, tak bude mít uživatel informaci o tom, kolik prostoru zabírá, ale nebude omezován.
* &lt;code&gt;logging&lt;/code&gt; - bych nechal na &quot;YES&quot;. Log se zapisuje do SQL databáze a obsahuje informace o přidaných/změněných uživatelích, doménách, aliasech... Tedy užitečné informace.
* &lt;code&gt;footer_text&lt;/code&gt; se objeví dole na každé stránce a dá se na něj kliknout. Dostanete se pak na stránku na adrese v dalším parametru &lt;code&gt;footer_link&lt;/code&gt;. Tam bych dal odkaz na postfixadmin - login.php. Bude-li pfadmin na vlastní doméně třetí úrovně, pak by to mohlo vypadat takto: &lt;nowiki&gt;https://pfadmin.skutecna.cz:4440/login.php&lt;/nowiki&gt;.

Ostatní věci v tomto konfiguráku si pročtěte taky. Já jen chtěl upozornit na ty podstatnější.

==== generování sql databáze ====

&lt;code&gt;DATABASE_MYSQL.TXT&lt;/code&gt; je další soubor, který nás bude extrémně zajímat.

Hned první &quot;INSERT&quot; vytváří uživatelele pro přístup do naší SQL databáze. Ta se bude jmenovat &quot;postfix&quot;, ale heslo nenecháme &quot;postfix&quot;, ale nastavíme si tu jiné.

O pár řádek níž je další &quot;INSERT&quot; pro uživatele &quot;postfixadmin&quot;. Tomu upravíme heslo na stejné, jako jsme dali do &lt;code&gt;database_password&lt;/code&gt; v &lt;code&gt;config.inc.php&lt;/code&gt; výše.

A pak už jen spustíme tvorbu databáze:

 # mysql -u root [-p] &lt; DATABASE_MYSQL.TXT

==== Nastavení virtuální domény pro pfadmina ====

Přečtěte si [[../web]]. Tady to jen velmi stručně ukážu.

Pfadmin bude naslouchat na portu 4440 a bude přístupný pouze po šifrované lince (ssl). Port si samozřejmě můžete vybrat jiný.

* Budeme muset vygenerovat klíč/certifikát pro doménu pfadmin.skutecna.cz a uložit do adresáře &quot;ssl&quot; v adresáři /etc/apache2.
* Uděláme konfigurák pro doménu v sites-available s názvem &quot;pfadm.skutecna.cz&quot;.
 Listen 4440
 NameVirtualHost *:4440
 &lt;VirtualHost *:4440&gt;
   DocumentRoot /var/www/postfixadmin
   ServerName pfadm.no-frost.cz
   SSLEngine On
   SSLCertificateFile /etc/apache2/ssl/pfadm.skutecna.cz.crt
   SSLCertificateKeyFile /etc/apache2/ssl/pfadm.skutecna.cz.key
 &lt;/VirtualHost&gt;
* Zadáme příkaz, který nám doménu přidá do sites-enabled:
 # a2ensite pfadm.skutecna.cz
No a teď když si pustíme internetový prohlížeč a zadáme do něj &lt;nowiki&gt;https://pfadmin.skutecna.cz:4440/,&lt;/nowiki&gt; dostaneme se na stránku s úvodními informacemi a s klik-odkazem na &quot;setup&quot;, který nám ověří, že všechno je jak má být. Další klik nás dostane na přihlašovací stránku.

=== Postfix ===

Po nainstalování umí Postfix doručovat do schránek typu ''mailbox'' uživatelům, kteří existují v systému. Samozřejmě nějaká další nastavení neuškodí.

'''Upřesněme si dva typy uživatelů:'''
; lokální : ti mají v systému zřízen účet (passwd, shadow)
; virtuální : ti v systému neexistují. Účet mají v SQL databázi.

My budeme chtít, aby poštu dostávali jak lokální uživatelé, tak i virtuální uživatelé. Budeme tedy muset říct Postfixu, které domény má považovat za &quot;vlastní&quot; a které za virtuální.

Nejlepší bude, když se podíváme do hlavního konfiguračního souboru '''''main.cf''''', který je v adresáři /etc/postfix. Všimněte si hlavně částí LOCAL a VIRTUAL:

&lt;pre&gt;
 # Debian specific:  Specifying a file name will cause the first
 # line of that file to be used as the name.  The Debian default
 # is /etc/mailname.
 #myorigin = /etc/mailname
 smtpd_banner = $myhostname ESMTP $mail_name (Debian/GNU)
 biff = no
 # appending .domain is the MUA's job.
 append_dot_mydomain = no
 # Uncomment the next line to generate &quot;delayed mail&quot; warnings
 #delay_warning_time = 4h

 # TLS parameters
 smtpd_tls_cert_file=/etc/ssl/certs/ssl-cert-snakeoil.pem
 smtpd_tls_key_file=/etc/ssl/private/ssl-cert-snakeoil.key
 smtpd_use_tls=yes
 smtpd_tls_session_cache_database = btree:${queue_directory}/smtpd_scache
 smtp_tls_session_cache_database = btree:${queue_directory}/smtp_scache
 # See /usr/share/doc/postfix/TLS_README.gz in the postfix-doc package for
 # information on enabling SSL in the smtp client.

 relayhost =
 mynetworks = 127.0.0.0/8
 mailbox_command = procmail -a &quot;$EXTENSION&quot;
 mailbox_size_limit = 0
 recipient_delimiter = +
 inet_interfaces = all

 # --- LOCAL -------------------------------------------------
 # Zde uvádíme domény, které nemají být považovány za virtuální.
 # Doručuje se uživatelům, kteří existují v /etc/passwd (tedy v systému)
 myhostname = mail.skutecna.cz
 alias_maps = hash:/etc/aliases
 alias_database = hash:/etc/aliases
 myorigin = $mydomain
 mydestination =
  skutecna.cz,
  mail.skutecna.cz,
  localhost

 # --- VIRTUAL -------------------------------------------------
 virtual_mailbox_base = /var/vmail
 virtual_uid_maps = static:333
 virtual_gid_maps = static:8
 virtual_mailbox_domains = mysql:/etc/postfix/sql/virtual_mailbox_domains.cf
 virtual_mailbox_maps = mysql:/etc/postfix/sql/virtual_mailbox_recipients.cf
 virtual_alias_maps = mysql:/etc/postfix/sql/virtual_alias_maps.cf
 virtual_trasnport = dovecot

 # --- ANTI-SPAM-VIRUS -----------------------------------------
 #content_filter = amavisd-new:[127.0.0.1]:10024
&lt;/pre&gt;

Z konfiguráku nás teď budou zajímat hlavně části '''LOCAL''' a '''VIRTUAL'''.

==== Lokální domény/uživatelé ====

V části LOCAL uvádíme domény, které mají lokální uživatele. Tedy, co přijde na tuto doménu, bude doručeno uživateli, který má v systému účet (/etc/passwd). Schránky těchto uživatelů jsou v souborech /var/mail/''uživatel''. Doména ''localhost'' je určena pro lokání doručování - např. když chce nějaký systémový program napsat rootovi, nebo když je uživatel přihlášený na serveru (třeba přes ssh) a napíše jinému lokálnímu uživateli mail (třeba pomocí příkazu mail).

==== Virtuální domény/uživatelé ====

Část VIRTUAL popisuje konfiguraci virtuálních domén a uživatelů - o nich systém nic neví (jsou uloženi v SQL databázi). Je jasné, že pokud budeme chtít jen lokální uživatele, část virtual se nás netýká a nepoužijeme ji.

Všimněme si ještě řádku &lt;code&gt;virtual_trasnport = dovecot&lt;/code&gt;. Ten odkazuje do dalšího konfiguračního souboru Postfixu - '''''master.cf''''' a znamená, že o doručování do schránek se bude starat Dovecot, který to taky umí. Má to tu výhodu, že schránku bude vytvářet stejný program, který z ní pak bude číst.

Takže do /etc/postfix/master.cf přidáme někam na konec řádky:

&lt;pre&gt;
dovecot   unix  -       n       n       -       -       pipe
  flags=DRhu user=vmail:mail argv=/usr/lib/dovecot/deliver -d ${recipient}
&lt;/pre&gt;

Další pozoruhodnou věcí je adresář &lt;code&gt;/var/vmail&lt;/code&gt;, kde bude hnízdečko pro virtuální domény a jejich uživatele. Taky vytvoříme uživatele ''vmail'', který bude vlastníkem tohoto adresáře a adresářů domén:

 # useradd -g mail -u 333 vmail
 # mkdir /var/vmail
 # chown vmail.mail /var/vmail
 # chmod 770 /var/vmail

Jestli vás zajímá, jak se budou přidávat virtuální domény, buďte trpěliví - píše se o tom dále. Hezky pohromadě s ostatními věcmi.

Ale zpátky ke konfiguráku. Vidíme tam direktivy &lt;code&gt;virtual-uid-maps&lt;/code&gt; a &lt;code&gt;virtual-gid-maps&lt;/code&gt; se záhadnými čísly. To jsou čísla uživatele ''vmail'' - které jsme mu právě přidělili (&quot;333&quot;) a skupiny ''mail'', která ve vašem systému nemusí být právě &quot;8&quot;. Tak si to v &lt;code&gt;/etc/group&lt;/code&gt; zjistěte a v ''main.cf'' případně upravte.

Ještě bude dobré zkontrolovat, zda ''master.cf'' obsahuje řádek pro doručování do virtuálních domén (měl by tam být):

 virtual   unix  -       n       n       -       -       virtual

==== Odesílání pošty ====

V našem příkladu je vidět, že prostřednictvím našeho serveru smí poštu odesílat pouze lokální klienti (tedy hlavně systémové programy). Potřebujete-li využít tento server i pro odesílání pošty i z jiných počítačů, pak pro klienty, kteří jsou ve vaší vnitřní síti to umožníte přidáním jejich sítě do parametru &lt;code&gt;mynetworks&lt;/code&gt;. Například:

&lt;pre&gt;
mynetworks =
  127.0.0.0/8,
  192.168.4.0/24,
  192.168.5.0/24
&lt;/pre&gt;

Potřebujete-li nastavit odesílání pro klienty, kteří jsou mimo vaši lokální síť, pak budete muset sáhnout k smtp autentifikaci a to vás lituju. Hledejte v dokumentaci k Postfixu.

==== Další části konfiguráku main.cf ====

Jak vidíme, je tu ještě část týkající se TLS. Poštovní klienti/servery, které nám budou chtít poslat poštu šifrovaně tak mohou učinit. Tato část konf. souboru tu je vytvořena defaultně. Stejně tak certifikáty (s krásným názvem &quot;hadí maz&quot;) se vygenerují automaticky při instalaci Postfixu. TLS prostě jede samo.

Ostatní části snad dovedete přečíst sami. Komentář k nim nemám.

==== Slovní shrnutí ====

Naše pošta tedy bude běhat na serveru s názvem ''mail.skutecna.cz''. Tento název uvedeme i souboru ''/etc/mailname''. Je to doménové jméno, podstatné pro poštovní systém. Z něj je odvozeno mj. $mydomain (to co zbyde za první tečkou - tedy &quot;skutecna.cz&quot;).

Postfix poštu přijímá od klientů, nebo jiných smtp serverů a předává ji buď dovecotímu LDA k lokálnímu doručení, nebo ji posílá dál do Internetu (je-li příjemcem ne-naše doména). Odesílá dál samozřejmě jen v případě že je odesílatel v naší lokální síti. Jinak by to byla žádost o zápis do OpenRelay Black Listu (RBL) a s poštou utrum.

=== Dovecot ===

Dovecot je nastavený tak, aby se k němu dalo přihlásit jen po šifrované lince. Váš poštovní program tak musí zvládat buď spojení pomocí SSL (na portu 993), nebo TLS (na portu 143). Nešifrované spojení je umožněno pouze lokálním klientům, což je v našem případe webmail Squirrelmail. Důvod je jasný - aby nešlo na síti odposlouchávat zasílaná hesla. Ta totiž putují v plaintextu.

Já chci pokračování ... :-) HATEX

[[Kategorie:Linux|Pošta]]</text>
      <sha1>rh20hijlgpt92844o6ksi6fsnbapany</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Praktická elektronika/Zesilovače</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3363</id>
    <revision>
      <id>42524</id>
      <parentid>42523</parentid>
      <timestamp>2020-11-02T04:06:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze 42523 od uživatele [[Special:Contributions/46.23.50.10|46.23.50.10]] ([[User talk:46.23.50.10|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6244" xml:space="preserve">Zesilovač je obvykle obvod s dvěma vstupy a dvěma výstupy, tzv. dvojbran. Jeho účelem je na výstupu podávat '''větší''' signál (tj. napětí či proud), než je na vstupu.

Určujeme u nich zejména vlastnosti:
* '''Zesílení''' - poměr vstupu a výstupu
* '''Maximální výkon''', který dovedou na výstupu podávat, případně také '''maximální napětí''' a '''proud'''.
* '''Vstupní impedanci''' - odpor, který kladou na vstupu (obvykle čím větší, tím lepší)
* '''Výstupní impedanci''' - vnitřní odpor na výstupu (naopak: čím menší, tím lepší) ''(viz také [[../RLC_obvody#Impedanční přizpůsobení|impedanční přizpůsobení]])''
* '''Šířka pásma''' - některé zesilovače zesilují široký rozsah frekvencí (osciloskopech, televizích, rádiích), některé jsou úzce specializované na jediný kmitočet a ostatní se v nich ztrácí ''(viz [[../Spektrum signálu/]])''

[[Soubor:Amplifier2.jpg|náhled|200px|Zesilovač pro kytaru je několikastupňový, nízkofrekvenční, výkonový, má malou výstupní impedanci. Lze ladit zesílení (i pro jednotlivé frekvence).]]

Zesilovače jde podle frekvence rozdělit na:
* Stejnosměrné pro jen pomalu proměnný signál
* Nízkofrekvenční pro frekvence 50 Hz až 20 kHz (slyšitelné)
* Vysokofrekvenční pro frekvence vyšší (rádio vysílačky i přijímače), od desítek kHz do stovek GHz

Některé zesilovače mají další funkce:
* rozdílové (diferenciální) zesilují rozdíl
* směšovací sčítají oba vstupy apod.

== Třída ==

Některé zesilovače pracují pro kladnou i zápornou půlvlnu signálu, některé ne (oboje má své pro a proti). Proto se dělí do několika tříd:

=== Třída A ===

Zesilovač pracuje v kladné i záporné půlvlně. 3 nejjednodušší zapojení (se
[[../BJT Tranzistory#Zesilovač se společným emitorem|společným emitorem]],
[[../BJT Tranzistory#Zesilovač se společnou bází|se společnou bází]] a
[[../BJT Tranzistory#Zesilovač se společným kolektorem|se společným kolektorem]]) jsou uvedena v kapitole o bipolárních tranzistorech, lze je ale realizovat také s [[../FET Tranzistory|unipolárními tranzistory]] či [[w:elektronka|elektronkami]].

Kvůli trvalému proudu má '''malou účinnost''', proto jej využijeme hlavně (nebo jako '''předzesilovač''' u vícestupňových zesilovačů).

::[[Soubor:Amplificador_clase_A.png]]

=== Třída B ===

Zesilovač pracuje jen '''v jedné půlvlně'''. Obvykle se proto zapojují dva vedle sebe a v kladné a záporné půlvlně se doplňují. Mají větší účinnost, obvykle ale i mírné zkreslení.
proto se zesilovač používá, sice více než třída A, přesto ale málo.

::[[Soubor:Amplificador_clase_B.png]]

=== Třída C ===

Zesilovač pracuje, jen když signál překročí určitou úroveň. Má velké zkreslení a ještě vyšší účinnost, proto se nepoužívá pro zesilování zvuku, ale zejména ve vysílačkách. Zkreslení (tj. vyšší harmonické ve [[../Spektrum signálu/|spektru]] se odstraní pomocí high-pass [[../Filtry a jejich přenos|filtru]].

::[[Soubor:Amplificador_clase_C.png]]

=== Třída D, E a jiné ===
::[[Soubor:Electronic_Amplifier_Class_E.jpg]]
::[[Soubor:Class_S_amplifier.svg]]

== Zpětná vazba ==

Je snadné vytvořit zesilovač, který bude zesilovat mnohem vícekrát, než po něm chceme. Naopak je těžké jej zapojit tak, '''aby nezkresloval signál a aby šlo zesílení nastavit na předem určenou hodnotu'''. Abychom toho dosáhli, '''přičteme část výstupního signálu ke vstupnímu''' a tím vytvoříme tzv. '''zpětnou vazbu'''.

Zpětná vazba může být různých typů, rozlišujeme hlavně kladnou a zápornou. U zesilovačů použijeme zápornou což vyžaduje, aby zesilovač '''invertoval signál'''.

{{Poznámka|To, že napětí na výstupu zesilovače má opačnou polaritu než na vstupu, obvykle není na závadu. Signál invertuje řada zesilovačů sama od sebe (třeba [[../BJT_Tranzistory#Zesilovač se společným emitorem|tranzistor se společným emitorem]]).}}

Když k zesilovači se zápornou zpětnou vazbou připojíme malé napětí, začne klesat napětí na výstupu, dokud se jeho vliv na vsupu nevyrovná se vstupním signálem. Čím je zpětná vazba silnější, tím menší zesílení získáme.

== Příklady zapojení ==

== Integrované zesilovače ==

== Klidové polohy pracovního bodu ==

Průsečík na Voltampérové charakteristice. Podle polohy klidového pracovního bodu dělíme zesilovače zesilovače do tříd A,B,C.

=== Nastavení klidového pracovního bodu ve třídě A: ===

'''1.''' Určit polaritu napájecího zdroje.
&lt;br /&gt;
'''2.''' Vybrat správnou velikost napětí U&lt;small&gt;CE&lt;/small&gt;
&lt;br /&gt;
'''3.''' Nastavit proud báze I&lt;small&gt;B&lt;/small&gt; pomocí napětí U&lt;small&gt;BE&lt;/small&gt;

== Teplotní stabilizace pracovního bodu ==

Činnost bipolárního tranzistoru, vlastní vodivost polovodiče a poloha pracovního bodu jsou značně závislé na teplotě. Zvýšením vlastní vodivosti polovodiče se zvyšuje teplota a pracovní bod se posouvá. Tranzistor tedy musíme zapojit tak, aby při zvyšování teploty zůstaly proudy stejné a neposouval se pracovní bod.

=== Stabilizace zatěžovacím odporem Rc ===

::[[Soubor:StabilizaceRc.png]]

Po připojení vstupního budícho signálu představuje kondenzátor C&lt;small&gt;1&lt;/small&gt; zkrat pro střádavou složku proudu - '''zabraňuje záporné zpětné vazbě napěťové'''.

=== Stabilizace zatěžovacím odporem R&lt;small&gt;E&lt;/small&gt; ===

::[[Soubor:stabilizaceRE.png]]

Po připojení vstupního budícího signálu představuje kondenzátor C&lt;small&gt;E&lt;/small&gt; zkrat pro střídavou složku proudu - '''zabraňuje záporné zpětné vazbě proudové'''.

Po připojení vstupního zdroje se vstupní signál sčítá nebo odečítá (v závislosti na polaritě) s klidovým napětím napájecího zdroje a proudem báze. Je-li polarita U&lt;small&gt;1&lt;/small&gt; kladná zvyšuje se U&lt;small&gt;BE&lt;/small&gt;, I&lt;small&gt;B&lt;/small&gt;, I&lt;small&gt;C&lt;/small&gt; a U&lt;small&gt;RC&lt;/small&gt;. Napětí U&lt;small&gt;CE&lt;/small&gt; se snižuje. Při záporné polaritě budou všechny hodnoty opačné.

[[Kategorie:Praktická elektronika|Zesilovače]]</text>
      <sha1>5krl8qba2hoaa04je0bvn34a8ts59fi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux jako server/Etch/Admin</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3364</id>
    <revision>
      <id>34992</id>
      <parentid>10348</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:28:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3448" xml:space="preserve">Administrátorské pomůcky a finty

== Vzdálená správa (ssh) ==

Běží-li na serveru ssh démon, pak se přihlásíme:

 # ssh -l ''uživatel'' www.server.com

Při prvním přihlášení se nám vypíše upozornění, že se jedná o neznámého hostitele
a vypíše se jeho fingerprint. Musíme dát najevo souhlas s pokračováním

Pak už zadáte heslo a jste tam!

Informace o známých hostech je v ~/.ssh/known_hosts. Pokud server změní veřejný
klíč (což se nám při testování stane snadno), pak se může stát, že nás ssh odmítne
spojit, protože fingerprint neodpovídá. Pak musíte smazat příslušný řádek v
known_hosts a mělo by to zas fungovat.

== Virtuální konzole (screen) ==

Jste-li zvyklí pracovat z konzole a mít otevřeno víc konzolí současně, jistě vás
irituje, že při vzdáleném přihlášení máte konzoli jen jednu, pokud se ovšem z další
konzole nepřihlásíte ještě jednou, atd...

Nainstalujte si na serveru program &quot;screen&quot;, ten vám umožní mít v jednou ssh sezení
až deset virtuálních oken! Až se vzdáleně přihlásíte přes ssh, spusťte ho

 # screen

obvykle nebude nutné dávat žádné parametry. Tím se dostanete do virtuální konzoly č.0.
Pak můžete zadávat příkazy. Všechny začínají Ctrl-a.
* Ctrl-a ? - vyvolá nápovědu
* Ctrl-a c - otevře nové okno
* Ctrl-a w - vypíše seznam oken
* Ctrl-a n - přepne do následujícího okna (též Ctrl-a mezerník)
* Ctrl-a p - -- &quot; -- předchozího -- &quot; --
* Ctrl-a 0 - přepne do okna č. 0
* Ctrl-a 1 - -- &quot; -- č. 1 (atd až 9)
* Ctrl-a Ctrl-a - slouží k přepínání mezi dvěma konzolami tam a zpátky
Screen umožňuje i pracovat se schránkou, odkládat obsah označené části okna do souboru
a pak ho zas načíst a řadu další věcí.

Odhlášení provedete Ctrl-d (což je náhrada za příkaz logout).

== Skenování portů (nmap) ==

Potřebujete-li zjistit jaké služby a na jakých portech na serveru momentálně běží,
poslouží dobře program nmap. Použití je jednoduché:

 # nmap www.server.com

Nmap má samozřejmě řadu parametrů. Oblíbená kombinace je kupř:

 # nmap -sV -O www.server.com

která zjistí i jaké programy služby na serveru zajišťují (-sV) a jaký typ systému to je (-O).
Tento scan samozřejmě bude pomalejší. Proto, potřebujete-li ověřit jen jednu konkrétní službu,
zadáte číslo portu (třeba 80 pro http):

 # nmap -sV -p 80 www.server.com

&lt;em&gt;Dovoluji si upozornit, že scanování portů cizích serverů je považováno za neslušnost a může
být považováno i za kriminální činnost. Řada serverů podobné činnosti zaznamenává, takže
vaše IP adrese odkud scan provádíte bude v systémovém logu!&lt;/em&gt;

== Ruční komunikace se servery ==

=== telnet ===

Telnet nás spojí s konkrétní službou běžící na serveru. Zadává se jméno serveru a číslo portu:

 # telnet www.server.com 110

Nás spojí s POP3 službou na www.server.com.

Telnet nám nebude stačit v případě, že máme šifrovaná spojení (https, imaps, apod.). Tady
pomůže program openssl ve funkci klienta:

=== openssl s_client ===

Pracuje podobně jako telnet, ale na šifrovaných linkách (https, imaps, apod.):

 # openssl s_client -connect www.server.com:993

Všimněte si rozdílného zápisu - u telnetu se mezi jméno serveru a portu píše mezera, u
openssl je tam dvojtečka.

[[Kategorie:Linux|Admin]]</text>
      <sha1>ewm0a4vf2vdf499oqfppi8ndyuko4zg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>PHP prakticky/Poslání mailu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3369</id>
    <revision>
      <id>35121</id>
      <parentid>24671</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2287" xml:space="preserve">K odesílání mailů slouží funkce '''mail()'''. Její syntaxe je:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot;&gt;
mail(komu, předmět, text [, hlavičky]);
&lt;/syntaxhighlight&gt;

V ''komu'' se definuje e-mail příjemce. Je-li příjemců víc, oddělujeme e-mailové adresy čárkami. ''Předmět'' a ''text'' je snad každému jasný. Jen si dovolím upozornit, že pokud chceme odřádkování v textu, musíme použít uvozovky a metaznaky &lt;code&gt;\n&lt;/code&gt;. V nepovinném parametru ''hlavičky'' můžeme nastavit od koho je e-mail, kódování zprávy, prioritu, návratovou cestu pro chyby atp. Hlavičky se oddělují novým řádkem (&lt;code&gt;\n&lt;/code&gt;). Odeslání kompletního e-mailu si ukážeme:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot;&gt;
&lt;?php

$pro = 'muj@prijemce.cz'; // nastavíme příjemce e-mailu

$predmet = 'Automatická zpráva pro odběratele novinek serveru jakpsatweb.cz';

$zprava = &quot;Dobrý den,\nchtěli bychom Vás upozornit, &quot;; // samotná zpráva

$zprava .= &quot;že jste dlouho nebyl na našich stránkách.\n\n\n&quot;;

$zprava .= &quot;-----------------\n&quot;;

$zprava .= &quot;Toto je automatický e-mail, neodpovídejte!&quot;;


// hlavičky

// všimněte si, že e-mail od koho se nastaví až v hlavičkách!

$hlavicky = 'From: muj@e-mail.cz'.&quot;\n&quot;; // můj e-mail

$hlavicky .= &quot;MIME-Version: 1.0\n&quot;;

$hlavicky .= &quot;Content-Transfer-Encoding: QUOTED-PRINTABLE\n&quot;; // způsob kódování

$hlavicky .= &quot;X-Mailer: PHP\n&quot;;

$hlavicky .= &quot;X-Priority: 1\n&quot;; // priorita (1 nejvyšší, 2 velká, 3 normální ,4 nejmenší)

$hlavicky .= 'Return-Path: &lt;error@muj.e-mail.cz&gt;'.&quot;\n&quot;; // Návratová cesta pro chyby

$hlavicky .= &quot;Content-Type: text/plain; charset=ISO-8859-2\n&quot;; // Kódování

/*

poznámka: normálně se e-maily posílají v ISO-8859-2. Máte alespoň částečnou jistotu, že

vám ji schroustne každý e-mailový klient. Osobně jsem zkusil použít i Windows-1250,

ale nikdy to nedopadlo dobře...

*/


// Nyní zbývá odeslání e-mailu a vypsání, zdali se e-mail odeslal.

$mail = @mail($pro, $predmet, $zprava, $hlavicky);

if($mail) echo 'E-mail byl úspěšně odeslán.';

else echo 'E-mail se bohužel nepodařilo odeslat!';

?&gt;
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Náš skript tedy při každém zavolání odešle e-mail na muj@prijemce.cz.

[[Kategorie:PHP prakticky|Poslání mailu]]</text>
      <sha1>740kxo1j5il350jtkauwl25zrgqwrrz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux jako server/Etch/Pošta/Dokumentace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3371</id>
    <revision>
      <id>34994</id>
      <parentid>10344</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:28:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7566" xml:space="preserve">Tady jsou poznámky, které si člověk dělá při čtení dokumentace. Kdo nemůže číst anglický originál, má aspoň tohle. Originální dokumentaci ale ničím nenahradíš. :o)

== Amavisd-new ==

Toto povídání vychází k dokumentace dostupné na stránkách Amavisu, nebo v /usr/share/doc/ na vašem Debianím systému.

Amavisd-new (dále budu psát Amavis, i když to je název předchůdce Amavisu-new, tudíž nepřesnost) je dispečer, který přebírá e-maily od MTA (Postfix kupř.) a nechává je zkontrolovat AntiSpamovým a AntiVirovým programem. Ve výchozím nastavení žádný AS ani AV filtr nemá zapnutý. Jak to zapnout a nastavit viz [[../../Pošta|Pošta - JakNaTo]].

Amavis funguje jako by byl SMTP mail serverem, tudíž skutečně naslouchá na nějakém portu (obvykle 10024) a maily k otestování dostává SMTP protokolem. Už během vyjednávání může mail odmítnout (jako každý jiný mail server) a říct proč (stavový kód). Obvykle ale mail přijme a po otestování ho pošle opět SMTP protokolem skutečnému mail serveru (obvykle na port č. 10025). Mail server (skutečný) musí tedy kromě portu 25 naslouchat a očekávat maily i tady na 10025. Proč to není zpátky na 25? Protože pak by Amavis znovu dostal ten samý mail ke kontrole. Démon naslouchající na 25 má nastaveno, aby mail postoupil Amavisu na port 10024. Démon naslouchající na portu 10025 má nastaveno, aby mail dále zpracoval a připravil k doručení příjemci.

=== Prováděné testy mailu ===
* test platnosti hlavičky mailu
* test na zakázané názvy a typy
* virové testy
* spamové testy
* test na black či white listing (u spamu)

Pořadí testů je náhodné a nedá se z něj tedy při nastavování akcí vycházet.

Zapínání/vypínání testů se děje pomocí konfiguračních proměnných:
* @bypass_virus_checks_maps
* @bypass_banned_checks_maps
* @bypass_header_checks_maps
* @bypass_spam_checks_maps

Tyto mapy lze nastavit podle jednotlivých příjemců. Testy ale probíhají vždy na celou zprávu.

Stručně řečeno, je těžké ovlivnit, aby nějaký test neprobíhal (např. z důvodů zátěže systému), pokud je někde aspoň trochu (podmíněně) použit.

Výsledky testů jsou kešovány. To má tím větší význam, čím víc se váš server podobá mailserveru ISP.

=== Chování po otestování mailu ===

Jsou-li některé testy vypnuty, předpokládá se jako výsledek, že mail je čistý, bez viru či není spam.

Nyní probíhají tato rozhodování:
* zda a jak má být mail uložen do karantény
* zda a který administrátor by měl obdržet vyrozumění
* zda by příjemci měli obdržet vyrozumění
A nezávisle na doručení mailu a vyrozuměních:
* zda má být mail doručen každému příjemci
* zda má být doručený mail modifikován (úpravy hlaviček, defanging =? zneškodnění, zbezzubnění:-)
* zda má odesílatel dostat upozornění na (ne)doručení (bounce)
* jaký by měl být finální stavový kód vrácený mail serveru (reject, pass)&lt;sup&gt;1&lt;/sup&gt;
&lt;sup&gt;1&lt;/sup&gt; (Amavis pracuje jako nezávislý mail server, tudíž když převezme od skutečného mailserveru zprávu k otestování, musí mu taky říct, jestli jí bere, či ne a proč).

Je-li více testů pozitivních, pak je zprávě dána nálepka (kategorie) v tomto pořadí:
# je-li detekován virus - zpráva je považována za infikovanou (infected)
# obsahuje zakázané jméno či typ - mail je považován za &quot;banned&quot;
# spam level je vyšší než &quot;kill level&quot;, nebo odesílatel je na blacklistu - mail je považován za spam
# vadné hlavičky - &quot;bad header&quot;
Toto pořadí je natvrdo zadrátované v programu a nedá se měnit žádnou konfigurační direktivou. O konečném osudu zprávy se rozhodnout musí a tento osud může být pro jednu zprávu jen jeden (discard, reject, pass, bounce). V pořadí se vychází z toho, že je-li kupř zpráva zavirovaná, bude nám asi čerta starýho jedno, jestli tam náhodou nebyla nějaká vadná hlavička.

Přidělená kategorie ovlivní další akce: Má být pro tuto kategorii informován administrátor, má být mail dán do karantény, mají být informováni příjemci? Vždy pro onu přidělenou kategorii.

Následuje pokus o doručení mailu. Rozhodnutí závisí na kategorii mailu a na preferencích nastavených pro tuto kategorii - &quot;osud&quot; viz výše.

Obecná nastavení řídí $final_*_destiny; individuální (dle příjemce) @*_lovers_maps. Za * dosaď jméno kategorie.

Je-li zde nastaveno &quot;doručit&quot; (D_PASS), pak je doručení zajištěno, i kdyby vše ostatní bylo proti.

Mail, který se má doručit podstoupí některé modifikace hlaviček. Ty mohou být různé pro různé příjemce, i když jsou všichni příjemci téhož mailu.

V případě, že je osudem D_BOUNCE, bude připraveno upozornění pro odesílatele o nedoručitelnosti zprávy (DSN - delivery status notification) a MTA obdrží stav 2xx (úspěch).

V případě, že je osudem D_REJECT, odešle Amavis do MTA odpověď 5xx (reject) a případné upozornění odesílatele je tak delegováno na MTA. D_REJECT není doporučen, je-li v MTA nastaveno filtrování tak, že zpráva jde do filtru Amavis až po jejím přijetí do fronty k doručení - tj. náš MTA potvrdil odesílajícímu MTA přijetí mailu, takže teď, po testech v Amavisu, už nemůže zprávu odmítnout. To je tzv. post-queue filtrování. Rovněž se D_REJECT nedoporučuje při dual-MTA filtrování (tomu nerozumím;o)

Připravené upozornění na ne-doručení mailu nemusí být odesílateli zasláno v případě že:
* $final_*_destiny=D_DISCARD;
* je-li mail infikován a jméno viru se vyskytuje v mapě @viruses_that_fake_sender_maps (což je ve výchozím nastavení vždy).
* když skóre spamu překročí úroveň v @spam_dsn_cutoff_level_maps pro všechny příjemce
* když mail přišel z mail-listu
To ale vede obě strany ke zmatku protože mail je tak jednoduše ztracen v černé díře.

=== tag, tag2 a kill úrovně (SpamAssassin) ===

Je-li v průběhu testů volán SpamAssassin, vrací Amavisu spamové skóre - číslo které čím je vyšší tím spíš a víc se jedná o spam. Toto skóre je porovnáváno se třemi hodnotami (tag, tag2, kill) a kterou z nich překročí, tak podle toho se postupuje dál (v závorce je výchozí hodnota v Debian Linuxu Etch):

; tag : (2,0) jsou přidány hlavičky X-Spam-Status a X-Spam-Level
; tag2 : (6,31) jsou přidány hlavičky X-Spam-Status, X-Spam-Level, X-Spam-Flag a X-Spam-Report
; kill : (=tag2) mail je blokován. Odesílatel obdrží non-delivery upozornění (ale jen pokud skóre není vyšší než dsn_cutoff_level.

==== Kill level ====
Určuje co se s mailem dál děje mezi MTA a Amavisem. Dosáhne-li mail kill level aspoň pro jednoho příjemce rozhoduje se o tomto:
* mail jde do karantény (není-li disabled)
* spam admin obdrží vyrozumění ( - &quot; - )
* je zvýšen čítač ContentSpamMsgs
* odesílatel obdrží upozornění, je-li warnspamsender=true a $final_spam_destiny=D_PASS
* není-li mail doručen, obdrží odesílatel upozornění (až na pár výjimek)
* v logu se objeví: Passed/Blocked SPAM

==== Tag2 level ====
Pouze mail označkuje:
* Subject je pozměněn
* X-Spam-Flags a X-Spam-Status je nastaven na YES
* address extension for spam gets tacked on the rcpt address (sorry, nerozumím;)
* mail je zbezzubněn (defanged) - není-li vypnuto
* v logu se objeví: Passed/Blocked SPAMMY

[[Kategorie:Linux|Pošta/Dokumentace]]</text>
      <sha1>5w7lpt5o151jdkbbc0ylvq1qovwt87b</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:PHP prakticky</title>
    <ns>14</ns>
    <id>3372</id>
    <revision>
      <id>11131</id>
      <parentid>10148</parentid>
      <timestamp>2007-11-10T23:48:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Singularity~cswikibooks</username>
        <id>149</id>
      </contributor>
      <comment>rekat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="17" xml:space="preserve">[[Kategorie:PHP]]</text>
      <sha1>ahfohz3fcr0qcamhsdn8vbg12gnnhwt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Kurz programování v Javě</title>
    <ns>14</ns>
    <id>3377</id>
    <revision>
      <id>36284</id>
      <parentid>10165</parentid>
      <timestamp>2018-05-07T08:13:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Flanagancz</username>
        <id>6283</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>úprava</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="18" xml:space="preserve">[[Kategorie:Java]]</text>
      <sha1>9fzyicof5gbadeqg1c0im4dvmrbkdpt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Máme doma morče/Co je dobré vědět před pořízením</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3379</id>
    <revision>
      <id>44373</id>
      <parentid>44339</parentid>
      <timestamp>2021-08-13T14:10:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>94.241.113.254</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2636" xml:space="preserve">== Před pořízením ==
O přijetí nového člena rodiny se musí uvažovat dlouho. Je toho tolik na přemýšlení. Morče totiž není hračka, při správné péči se dožívá až 8 let a má docela velké nároky na péči. A proto je nutno zvážit tyto věci:

=== Čas ===
První věcí, kterou bychom si měli uvědomit před pořízením morčete je, kolik času jsme ochotni a hlavně reálně schopni zvířeti věnovat. Jsme-li schopni věnovat morčeti čas potřebný k zajištění jeho základních potřeb (krmení, údržba ubikace), avšak nebudeme-li mít dost času dělat morčeti společnost, je to problém. Samozřejmě to nejde vyřešit tím, že budeme mít více morčat s myšlenkou ¨oni se nějak zabaví¨ . Jak už bylo řečeno, morče má nároky na péči. A tím je i čas. Jedna z věcí je, že když už si morče pořídím, každý den, alespoň na chvilku, sedím u jeho klece. Buď ho hladím, nebo mu mohu dát okousat nějaký kousek zeleniny. Ale to už je věc ochočení. Avšak já doufám, že morče nekupujete třeba svému dítěti či jen tak. Morčeti je nutno dát každý den svůj čas a pečovat o něj s láskou. Jeho nároky na čas tudíž nelze jen tak odbýt. 

Další věc je dovolená. Věřím, že i Vy určitě jednou či vícekrát za rok někam vyrazíte. Na víkend či na týden. Ale i kdyby to bylo jen na jednu noc, morčeti nestačí dát ¨zásoby¨ a odjet. Vyžaduje to sehnat hlídání. Pokud toho nejste schopni, morče si nepořizujte.  

Další věc je i jeho dlouhověkost. Samozřejmě že existují morčata, která se dožijí i 10 let. (Mám vlastní zkušenost. ) A pokud nejste schopni o něj více jak 6 let pečovat, bohužel nejste dobrý adept na majitele morčat. 
=== Postoj ostatních členů domácnosti ===
Obzvláště pro děti platí, že by svůj záměr měli nejprve konzultovat s rodiči. Může z toho totiž vzniknout nevědomost a tudíž i špatná péče. Ale to platí i u dospělích. Také bychom neměli pořizovat morče jen proto, že dítě neustále škemrá a prosí. Dostaneme se totiž do stejné situace - nevědomost a špatná péče. 

Dalším problémem jsou samozřejmě alergie na zvířata či srst nebo hrůza. Vše je tudíž dobré nejdříve zvážit a promyslet

=== Místo ===
Již před pořízením bychom měli mít též vyřešenou otázku, kde bude morče bydlet. O tomto více viz [[../Ubytování/]].

== Koupě ==
=== Možnosti koupi ===
=== Ne! Tady morče nekupujte ===

TATO STRÁNKA JEŠTĚ NENÍ HOTOVÁ

[[Kategorie:Máme doma morče|Co je dobré vědět před pořízením]]</text>
      <sha1>m24uu6ojpbqgge5racpxdq9mcifwg1g</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Máme doma morče</title>
    <ns>14</ns>
    <id>3380</id>
    <revision>
      <id>12413</id>
      <parentid>10194</parentid>
      <timestamp>2008-03-09T09:06:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>rekat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="27" xml:space="preserve">[[Kategorie:Chov zvířat]]</text>
      <sha1>7csoq26nivobl7vl9pbf2lke635ihb6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux jako server/IPfilter</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3383</id>
    <revision>
      <id>34995</id>
      <parentid>10343</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:28:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8244" xml:space="preserve">Tento článek není vyčerpávajícím návodem ani úvodem. Předpokládá se, že
čtenář ví, co je to protokol, port atp. Chci se tu zaměřit spíš na několik
tipů, které jsem objevil při studiu, a které by mohly být užitečné.

== Příprava ==
Nejdříve bude dobré si udělat &quot;hřiště&quot;. Navrhuji dávat si skriptíky zde vzniklé
do adresáře &lt;code&gt;/usr/local/sbin/&lt;/code&gt;. Budou se nám dobře spouštět a nebudou
se dobře spouštět nikomu jinému.

Nespěchejte při ladění filtru s nastavováním restriktivních pravidel. Politika DROP
je dobrá u produkčního filtru, ale při ladění vám nadělá zbytečně moc práce.
Nechte politiku ACCEPT a sledujte pomocí pravidla LOG, co vám sítem pravidel
protéká.

== Sledování IP filtru ==
Příkaz ''iptables'' má volbu -L, která vypíše obsah nastaveného filtru:
 # iptables -L
Přidáním volby -v dosáhneme zobrazení i množství paketů/dat prošlých každým pravidlem.
 # iptables -L -v
Volba -n řekne, aby se vypisovala čísla místo názvů. Týká se to DNS jmen a jmen
služeb, místo kterých se budou vypisovat IP adresy a čísla portů.
 # iptables -L -v -n
Při přidávání či odebírání pravidel do/z filtru potřebujeme znát i jejich pořadová
čísla. To nám zajistí parametr --line-numbers
 # iptables -L -v -n --line-numbers
Teď už je ten řádek dost odporně dlouhý na to, abychom si z něj udělali skriptík nebo
alias. Než se do toho dáme, možná se nám bude líbit tohle:
 # watch &quot;iptables -L -v -n --line-numbers&quot;
To nám zajistí, že se výpis bude po dvou vteřinách obnovovat a my můžeme plynule
sledovat, jak se naše řádění s přidáváním/odebíráním pravidel projevuje. Samozřejmě
nám to &quot;sežere&quot; jednu konzoli, ale to nám vadit nemusí. Máme jich dost. Činnost
sledovače ''watch'' ukončujeme klasickým CTRL+C.

Takže si uděláme skriptík s názvem kupř. ''muj-ipf-watch'':
&lt;pre&gt;
#!/bin/sh
# skript pro sledovani ip filtru

watch &quot;iptables -L -v -n --line-numbers&quot;
&lt;/pre&gt;
Nastavte práva 700, ať máte sichr, že se k tomu dostane jen root.

== Automatické shození filtru při ladění po síti ==
Je děsná sranda, když ladíte filtr po síti (přes ssh) a nějakou blbostí si zablokujete
přístup. Musíte-li se šťourat ve filtru přes síť, doporučuji mít připravený
skript, který vám filtr po zadané době shodí, nebo ho uvede do předchozího stavu.

Nicméně začátek, předpokládám, nebudete testovat na dálku, ale na svém počítači
u kterého sedíte.

=== Skript na shození filtru ===
Následující skriptík zajistí, že IP filtr bude vyčištěn:
&lt;pre&gt;
#!/bin/sh
# skript muj-ipf-down
# dame si ho treba do /usr/local/sbin/

# zrusime vsechna pravidla pro vychozi retezec &quot;filter&quot;
iptables -t filter -F
# pripadne i pro nat
iptables -t nat -F

# nastavime vychozi politiku na ACCEPT
iptables -P INPUT ACCEPT -t filter
iptables -P OUTPUT ACCEPT -t filter
iptables -P FORWARD ACCEPT -t filter

exit 0
&lt;/pre&gt;
Samozřejmě si přidáme/ubereme co (ne)potřebujeme. Hlavně nezapomenout nastavit
politiku na ACCEPT, protože pokud náš filtr předtím nastaví politiku na DROP,
nebude shození filtru jen pomocí volby -F stačit (nastavená politika zůstává)!
O DROP jsme si ale něco řekli hned v úvodu.

Bez otestování jsme kaskadéři. V každém textu je aspoň jeden překlep. Takže si
uděláme ještě základní testovací filtr:

&lt;pre&gt;
#!/bin/sh
# skript muj-ipf-btest

# nastaveni restriktivni politiky
iptables -P INPUT DROP
iptables -P FORWARD DROP
iptables -P OUTPUT DROP

# a pravidla vsechna otevreme
iptables -A INPUT -j ACCEPT
iptables -A FORWARD -j ACCEPT
iptables -A OUTPUT -j ACCEPT
&lt;/pre&gt;

Tento skript spustíme a podíváme se do vedlejší konzole, kde nám běží náš ''muj-ipf-watch'',
co náš filtr dělá. Můžeme si třeba spustit internetový prohlížeč a načíst nějakou stránku.
Všechno by mělo projít pravidlem a politika by se neměla uplatnit.

Teď zkusíme spustit skript ''muj-ipf-down'' a koukneme opět do vedlejší konzole.
Politiky by měly být všechny &quot;ACCEPT&quot; a pravidla žádná.

=== Shození filtru při ladění &quot;na dálku&quot; ===
Zmrskáme-li něco ve filtru na počítači u kterého sedíme, celkem nic se neděje.
Ale ladíme-li filtr na stroji, který je po síti daleko, je opatrnost nutná.

Než se v našem filtru začneme hrabat, zajistíme si nastavení výchozího stavu
pro případ, že by server s námi přestal komunikovat. Použijeme nějaký program
pro odložené spuštění příkazu. Tedy buď ''cron'', nebo ''at''.

Příkaz ''at'' mi přijde pružnější, jenže taky se mi už stalo, že jsem na něj
v zápalu boje zapomněl a spustil novou verzi filtru bez sichr spuštění shazovače
filtru. Můžeme klidně oba příkazy zkombinovat. ''cron''
bude shazovat filtr jednou za hodinu (kdybychom zapomněli na ''at'')
a ''at''em si budeme nechávat filtr shazovat pružně dle potřeby.

 # at now +5min
 at&gt;muj-ipf-down

Nyní můžeme začít řádit. Víme, že ''at'' nám za pět minut filtr shodí.

S ''cron''em to uděláme takto:
 # crontab -e
A přidáme řádek:
 30 * * * * /usr/local/sbin/muj-ipf-down
který nám vždycky v půl shodí firewall.

A teď už se fakt ničeho nebojím (tedy kromě té sovy).

== Začínáme tvořit ==
Již v úvodu jsem se zmínil, že restriktivní politiku je dobré &quot;nahodit&quot;,
až když je vše odladěno. Proteče-li něco pravidly filtru tak, že se uplatní
politika, je při ladění jedno, jestli je to ACCEPT nebo DROP. ACCEPT
ale zabrání případnému zamrznutí komunikace.
&lt;pre&gt;
#!/bin/sh
# skript muj-ipf-up

iptables -P INPUT ACCEPT
iptables -P OUTPUT ACCEPT
iptables -P FORWARD ACCEPT

# ... a tady se bude připisovat
&lt;/pre&gt;

=== Přidáváme pravidla ===
Nová pravidla přidávám raději ručně z konzole, okouknu co dělají a teprve, jsem-li
spokojen dopíšu je do &quot;nahazovacího&quot; skriptu. Tady se príma hodí, že máme
v koukací konzoli i čísla řádků - pravidla můžeme zařazovat na místo, kde je přesně
potřebujeme.

Sledování počtu paketů prošlých různými pravidly se může hodit kupř na to, že
je-li tu nula (zvláště dlouhodobě), je otázka, zda ono pravidlo má vůbec smysl.
Někdy zkrátka testujeme něco, co už se uplatnilo v řadě pravidel výše. Stává se to.

Taky je dobré dávat nahoru pravidla, která se uplatňují častěji. Například je běžné
toto:
&lt;pre&gt;
iptables -A INPUT -i eth0 -p tcp --dport 22 -j ACCEPT
iptables -A INPUT -i eth0 -p tcp --dport 25 -j ACCEPT
iptables -A INPUT -i eth0 -p tcp --dport 80 -j ACCEPT
iptables -A INPUT -m state --state ESTABLISHED,RELATED -j ACCEPT
&lt;/pre&gt;
První tři řádky říkají, že se má propustit vše co jde na daná čísla portů, čtvrtý
řádek říká, že se má propustit vše, co se týká již dříve nastavených spojení.

Je asi zbytečné u již navázaných spojení znovu testovat číslo portu, a tak můžeme
čtvrté pravidlo dát nahoru. Většina paketů se totiž týká již navázaných spojení.

&lt;em&gt;Poznámka: Při této optimalizaci samozřejmě nesmíme narušit logiku
pořadí testování. Prohazovat lze jen tam, kde na pořadí nesejde.&lt;/em&gt;

=== Logujeme co protéká ===
Když máme náš filtr tak nějak hotový, často nás začne dráždit otázka, co to je
za pakety, které procházejí skrz naše pravidla nepovšimnuté? Tak si na konec
všech pravidel přidáme řádek, který bude tyto pakety zapisovat do
&lt;code&gt;/var/log/syslog&lt;/code&gt;:
 iptables -A INPUT -i eth0 -j LOG

Toto logování vypneme:
 iptables -D INPUT ''č.pravidla''
kde ''č.pravidla'' je číslo, které si zjistíme z výpisu pravidel.

Můžeme zjistit, že tu jsou kupř. pakety, které určitě chceme propouštět.
Při závěrečné změně politiky z ACCEPT na DROP by nám tedy nějaké
síťové služby přestaly fungovat. Musíme tedy pro ně přidat pravidla,
která jim dovolí projít.

Taky můžeme zjistit, že jsou tu pakety, které opravdu zahodit zasluhují.

Ale tohle všechno už je záležitost vašeho ladění vašich IP filtrů a já vám teď
můžu podržet palce při studiu a ladění.

[[Kategorie:Linux|IPfilter]]</text>
      <sha1>ff2xehj122q80bf4zxpehfmcbkmvax4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maturitní otázky z literatury/Československá literatura 1968-1989</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3387</id>
    <revision>
      <id>42948</id>
      <parentid>42947</parentid>
      <timestamp>2021-02-08T20:31:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>80.92.242.243</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1309" xml:space="preserve">'''LITERATURA V LETECH 1968 - 1989'''
'''Ludvík Vaculík'''
Dokument - Provolání (1968) - '''Dva tisíce slov'''
* kritika KS
* od 1969 tzv. normalizační proces
* proti reformám 60. let

'''Charta 77''' - Václav Havel
* vnesla požadavek o dodržování [[w:Listina práv a svobod|listiny základních práv a svobod]]

Co normalizace přinesla?
* likvidace nekomunistických periodik
* zákaz publikování děl autorů = 1970 - index - seznam autorů
 - odchod do emigrace
 = vzniká SAMIZDATOVÁ LITERATURA
Josef Škvorecký - 68 Publisher

'''Kategorie literatury:'''
* Oficiální
Vladimír Páral, Bohumil Hrabal, Ota Pavel, Ladislav Fuks
* Samizdatová
Ludvík Vaculík - Edice Petlice
* Exilová
Milan Kundera
'''Exilová nakladatelství:'''
# 68 Publisher (Hrabal a Kunderovy díla)
# Rozmluvy
# Index v Kolíně nad Rýnem
# Samizdatová nakladatelství
# Edice Petlice
# Edice (Havlovi)
# Česká expedice (poezie) - V. M. Kramérius
# Pražská imaginace (Hrabal)

* Underground
* undergroundová generace, 1. vznik ve 40. letech
* v normalizačním období kdy byly zakázány rockové kapely Plastic People
* základní heslo: jsem proti !
* inspirováni Beatníky
* autenticky vystihuje pocity generace

[[Kategorie:Maturitní otázky z literatury|Československá literatura 1968-1989]]</text>
      <sha1>drrvvj9vhzx2mzeo8n5j7j5rf16tbb0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Mon ši mo ut</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3388</id>
    <revision>
      <id>35259</id>
      <parentid>24104</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:31:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2074" xml:space="preserve">* '''Jiné názvy :''' Monšimun
* '''Počet hráčů :''' dvě družstva o stejném počtu hráčů
* '''Cíl hry :''' Získat nejvíc bodů.

== Hrací potřeby ==
* 3 mince jedné hodnoty a 2 stejné jiné hodnoty
* Krabice s vysokými okraji
* 8 kamínků pro každého hráče

== Pravidla hry ==
Hráči obou týmu si sednou naproti sobě, mezi ně se umístí krabice. Hráč začínajícího družstva sedící nejvíce nalevo, zkouší své štěstí jako první. Hodí mince do krabice a podle hozené kombinace získá nebo ztratí kamínky.

=== Platné kombinace ===
{|
|-
! colspan=&quot;6&quot; | Kombinace výherní pro házející stranu
|-
|  ||  ||  ||  ||  || +1 kamínek
|-
|  ||  ||  ||  ||  || +1 kamínek
|-
|  ||  ||  ||  ||  || +1 kamínek
|-
|  ||  ||  ||  ||  || +3 kamínky
|-
|  ||  ||  ||  ||  || +8 kamínků
|-
! colspan=&quot;6&quot; | Kombinace nevýherní pro házející stranu
|-
|  ||  ||  ||  ||  || -1 kamínek
|-
|  ||  ||  ||  ||  || -1 kamínek
|}

== Původ hry ==
Jedná se o hru indiánského kmene Čejenů. Místní ženy ji hráli s plochými kameny. Tři z nich měli na jedné straně namalovanou dívčí tvář, dva medvědí tlapu.

== Odkazy ==

=== Literatura ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Angiolino
 | jméno = Andrea
 | odkaz na autora = ../Autoři/Andrea Angiolino
 | příjmení2 = Paglia
 | jméno2 = Pier Giorgio
 | příjmení3 = Di Giorgio
 | jméno3 = Domenico
 | titul = HRY s kamínky, mincemi, telefonními kartami…
 | vydavatel = Portál
 | místo = Praha
 | rok = 2001
 | strany = 81
 | isbn = 80-7178-517-2
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Adamsová
 | jméno = Susan
 | příjmení2 = Wilkesová
 | jméno2 = Angela
 | titul = Hrajeme si doma i venku
 | vydavatel = Slovart
 | místo = Praha
 | rok = 2005
 | strany = 202-203
 | isbn = 80-7209-684-2
}}

{{Navigace|../Lu-lu/|../Chytačka/|LavenderBlush|Violet|title=[[../Hry s mincemi/]]}}

{{DEFAULTSORT:Mon ši mo ut}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Hry pro menší skupiny]]
[[Kategorie:Hry s mincemi]]
[[Kategorie:Indiánské hry]]</text>
      <sha1>as69658zhvuooipf2kqriedrt8lhbxu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Chytačka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3389</id>
    <revision>
      <id>35139</id>
      <parentid>24470</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1481" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 1 a více
* '''Cíl hry:''' Chytit co nejvíce mincí.

== Hrací potřeby ==
* Mince

== Pravidla hry ==
Hráč, který je na řadě, pokrčí ruku v lokti tak, že dlaň otočená vzhůru spočívá hřbetem na rameni. Na loket položí jednu minci. Poté švihne rukou obloukem vpřed dolů, přičemž se snaží chytit do dlaně minci. Nechytne-li minci, vypadává ze hry.

Hráči, kteří zůstali ve hře pokračují se dvěma mincemi. Hráč, který vypadne jako poslední (chytí nejvíc mincí), zvítězil. Jestliže vypadnou dva a více hráčů a žádný už nezůstal ve hře, zvítězili tito.

Jeden hráč nesoupeří s ostatními (s kým taky, když je jen jeden), jen procvičuje svoji šikovnost a může si tak ukrátit dlouhou chvíli např. při čekání na vlak.

== Odkazy ==
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Angiolino
 | jméno = Andrea
 | odkaz na autora = ../Autoři/Andrea Angiolino
 | příjmení2 = Paglia
 | jméno2 = Pier Giorgio
 | příjmení3 = Di Giorgio
 | jméno3 = Domenico
 | titul = HRY s kamínky, mincemi, telefonními kartami…
 | vydavatel = Portál
 | místo = Praha
 | rok = 2001
 | strany = 19
 | isbn = 80-7178-517-2
}}


{{Navigace|../Mon ši mo ut/|../Kamínek/|LavenderBlush|Violet|title=[[../Hry s mincemi/]]}}

{{DEFAULTSORT:Chytačka}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Hry pro jednoho hráče]]
[[Kategorie:Hry pro menší skupiny]]
[[Kategorie:Hry s mincemi]]</text>
      <sha1>ohut0ukekt7bvfhovjpiuh9s02i0e1j</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Máme doma morče/Strava</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3395</id>
    <revision>
      <id>43218</id>
      <parentid>43217</parentid>
      <timestamp>2021-03-10T08:52:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>doplnění odkazů, vymazání nevhodných informací</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1639" xml:space="preserve">[[Soubor:Guinea pig in grass 2.JPG|náhled|Morče ve venkovním výběhu pojídající list pampelišky]]
'''Morče''' je býložravec, základ jeho stravy by tedy mělo tvořit seno či čerstvá tráva. Morčata, stejně jako lidé, nedokáží syntetizovat '''vitamín C'''. Proto je nutno stravu obohacovat ovocem a zeleninou.[http://www.zakrslykralicek.cz/zelenina www.zakrslykralicek.cz/zelenina] Můžeme mu také dopřát koupené předpřipravené krmné směsi pro hlodavce, ale rozhodně bychom neměli krmit morče jen těmito. Nedoporučuje se krmit například ořechy, po kterých morčata tloustnou.&lt;br /&gt; Morčata také nesmí obiloviny, stejně jako králík. 
'''Pozor:''' Přechod z trávy na seno a obráceně, musí být pozvolný! Morčata ho sice snášejí o poznání lépe než králíci, ale i tak je zbytečné riskovat [[/Zdraví|zdravotní komplikace]] (průjem, zácpa).

Morče je hlodavec a potřebuje si tedy obrušovat zuby. Proto mu musíme dopřát něco tvrdého na okusování. Většinou postačí větve, avšak je určitý seznam větví které morčata nesmí.Stejně jako u zeleniny, morče nesmí stejné druhy jao králík [http://www.zakrslykralicek.cz/vetve] Nezapomeňte však zuby pravidelně kontrolovat. Má-li morče problémy s přerůstáním zubů, bude možná potřeba je pravidelně zastřihovat.

Nezapomeňte také svému morčeti zajistit stálý přístup k čisté vodě. Ideální je napaječka, můžete však použít i kameninovou misku. Počítejte však s tím, že v případě misky budete muset vodu měnit o něco častěji.

[[Kategorie:Máme doma morče|Strava]]</text>
      <sha1>oodm29678sijbdkyimghtushfwzts7j</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Žonglování/Sticky/Popis</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3396</id>
    <revision>
      <id>16145</id>
      <parentid>16139</parentid>
      <timestamp>2009-03-16T22:20:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>rekat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="840" xml:space="preserve">== Flowerstick ==
Flowerstick je rovná, dřevěná či gumová tyč zakončená na obou koncích třásněmi. Tyč je dřevěná nebo gumová, v prvním případě potažená různými materiály. Třásně jsou gumové nebo hadrové. Délka a průměr bývají různé, čím kratší a tenčí, tím „hůře“ ovladatelné (tj. větší zručnost vyžadující).

== Devilstick ==
Devilstick je dřevěná od středu k okrajům se rovnoměrně rozšiřující tyč.

== Ovládací hůlky ==
Jedná se o dvě dřevěné tyčky o průměru cca 0,5 cm a délce okolo 50 cm, které jsou pro zvýšení přilnavosti potaženy silikonem. tloušťka silikonu je buď 1 nebo 2 mm. Při domácí výrobě je možné namísto silikonu použít např. kobercovou pásku, kterou se celá tyčka ovine.

[[Kategorie:Žonglování se sticky|Popis]]</text>
      <sha1>orotm3c74ifmlzd6ighb3ru1pspx482</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kondiční běh/Jak běhat/Technika běhu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3397</id>
    <revision>
      <id>13298</id>
      <parentid>13156</parentid>
      <timestamp>2008-08-10T22:31:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Singularity~cswikibooks</username>
        <id>149</id>
      </contributor>
      <comment>kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="548" xml:space="preserve">Technika běhu je velice individuální, protože každý jedinec disponuje jinými fyzickými možnostmi. Nejdůležitějším pojmem v běhu je dýchání, je důležité rovnoměrně dýchat, můžete využívat opakovaných nádechů a jednoho výdechu.

V příručkách pro ''speciální jednotky'' se můžeme dočíst o technice údajně přejaté z jógy. Která spočívá v tom že nemůžeme-li popadnout dech nesnažíme se hluboce nadechovat ale naopak co nejvíc vydechnout. Pomáhá to.

[[Kategorie:Kondiční běh|Technika běhu]]</text>
      <sha1>ar2ffvov3uelaz0d72v31oh7vo0rhjm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kdenlive</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3399</id>
    <revision>
      <id>34923</id>
      <parentid>33306</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:27:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3869" xml:space="preserve">== Úvod ==
Ještě donedávna platilo spojení střih videa na Linuxu za vtip pro odborníky, popřípadě jako argument zarytých odpůrců Linuxu. Postupné nasazení linuxových distribucí v domácnostech přineslo požadavky na jednoduché progamy pro zpracování domácího videa – z dovolené, z návštěvy apod.

Začaly vznikat programy právě pro tento účel – takové, které dokáží video oříznout na začátku a na konci, lehce upravit vyvážení bílé, kontrast a převést do jiného formátu. Mezi takové programy patří například Avidemux, Kino a další.

Časem se ale objevili uživatelé, kteří vyžadovali více, a tak vznikl projekt Cinelerra, který přinesl na linux vícestopou editaci. Ten však neuspokojil pokročilejší amatéry. Přibližně ve stejné době se tedy začíná rozvíjet projekt Kdenlive, který se snažil o uživatelskou přítulnost (používá KDE knihovny), podporu standardních uživatelských návyků a lepší přehlednost.

=== O čem je tato kniha a komu je určena ===
Kdenlive není program určený přímo profesionálům, ale spíše pokročilejším amatérům, kterým nestačí jednoduché oříznutí videa. Tato kniha rozhodně nemá být výukou střihu videa, ale návodem, který má ukázat ovládání a možnosti Kdenlive. Jak udělat z vaší dovolené kasovní trhák už budete muset vymyslet sami.

Text byl již publikován na serveru abclinuxu.cz v první polovině roku 2009, v první polovině roku 2010 byla práce přepracována jako závěrečná maturitní práce, nynější manuál nahrazuje již zastaralý manuál přeložený z anglické verze wiki knih.

=== Použité konvence ===
Používané typografické konvence
V celém textu je použito formátování, které má významově oddělit některé části textu:

 Text psaný tímto stylem označuje příkazy příkazové řádky (bash).

[[Soubor:Farm-Fresh bug.png]] ''Upozornění na chybu v programu, popřípadě neočekávané chování.''

[[Soubor:Farm-Fresh exclamation.png]] ''Upozornění na možné následky, chyby a činnosti, kterým je třeba se vyhnout.''

[[Soubor:Farm-Fresh_lightbulb.png]] ''Tip na vylepšení, jiné metody řešení.''

[[Soubor:Farm-Fresh_information.png]] ''Dodatečné informace, užitečné poznámky.''

=== Terminologie ===
Použitá terminologie by měla být lehce srozumitelná. Náročnější pojmy jsou vysvětleny v poznámkách, popřípadě přímo v textu. Program jako takový je v originále v anglickém jazyce, od verze 0.7 je přeložen do češtiny, v knize je tedy použito české prostředí a popisky.

[[Soubor: Farm-Fresh_exclamation.png]] ''Pokud nepoužíváte prostředí KDE, ale chcete používat přeložené Kdenlive, musíte doinstalovat lokalizaci i pro KDE (obvykle je to balík kde-l10n-cs).''

== Obsah ==
* [[Kdenlive/Seznámení, aneb co vše umí|Seznámení, aneb co vše umí]]
* [[Kdenlive/Slovníček|Slovníček]]
* [[Kdenlive/Historie a současnost|Historie a současnost]]
* [[Kdenlive/Vývoj|Vývoj]]
* [[Kdenlive/Instalace|Instalace]]
* [[Kdenlive/První spuštění|První spuštění]]
* [[Kdenlive/Seznámení s uživatelským rozhraním|Seznámení s uživatelským rozhraním]]
* [[Kdenlive/Nový projekt|Nový projekt]]
* [[Kdenlive/Nahrávání videa|Nahrávání videa]]
* [[Kdenlive/Časová osa a příslušné nástroje|Časová osa a příslušné nástroje]]
* [[Kdenlive/První střih|První střih]]
* [[Kdenlive/Přechody|Přechody]]
* [[Kdenlive/Efekty|Efekty]]
* [[Kdenlive/Užitečné drobnosti|Užitečné drobnosti]]
* [[Kdenlive/Různé typy klipů|Různé typy klipů]]
* [[Kdenlive/Renderování|Renderování]]
* [[Kdenlive/Vytváření DVD|Vytváření DVD]]
* [[Kdenlive/Pokročilé vlastnosti|Pokročilé vlastnosti]]
* [[Kdenlive/Závěrem|Závěrem]]

[[Kategorie:Kdenlive| ]]</text>
      <sha1>j1v1ywbl2lb5gos1zo3rcs138qn3d00</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kdenlive/Efekty</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3401</id>
    <revision>
      <id>38381</id>
      <parentid>34924</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:29:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8976" xml:space="preserve">Efekty v Kdenlive lze rozdělit dle původu, ne všechny totiž dodává přímo Kdenlive.

* Kdenlive – základní set efektů.
* MLT – různé efekty, poskytované MLT frameworkem.
* SOX – jedná se o zpřístupnění efektů knihovny SOX, která obsahuje audio efekty.
* LADSPA – další knihovna obsahující různé audio efekty.
* Fre0ir – knihovna s převážně video efekty, většina efektů je nestabilních, a proto nebývá ve většině distribucích obsažena.

== Práce s efekty ==
[[Soubor: Farm-Fresh_exclamation.png]] ''Na slabších počítačích mohou některé efekty, popřípadě kombinace více efektů, způsobit značné zpomalení přehrávaného videa.''

=== Seznam efektů ===
Listovat dostupnými efekty lze v Seznamu efektů5.3 (viz obrázek 5.4), popis jednotlivých efektů si můžete nechat zobrazit v dolní části seznamu efektů kliknutím na tlačítko [[Soubor: kdenlive_efekty1.png]].

[[Soubor:Kdenlive_efekty2.png|rám|střed| Listování efekty]]

Výběrem z rozbalovacího seznamu si můžete nechat zobrazit všechny efekty, video efekty, audio efekty nebo pouze vlastní efekty. Jednotlivé typy efektů jsou odlišeny ikonkami.

V seznamu efektů lze vyhledávat pomocí vyhledávacího políčka vedle rozbalovacího seznamu.
=== Přidání efektu/efektů ===
Přetáhněte vybraný efekt na požadovaný klip, kde ho upusťte – jméno efektu se zobrazí v levém horním rohu příslušného klipu. Stejného výsledku můžete dosáhnout vyvoláním kontextové nabídky klipu a výběrem z menu Přidat audio/video efekt nebo dvojitým poklepáním na vybraný efekt - v takovém případě se aplikuje na aktuálně vybraný klip.

[[Soubor:Kdenlive_efekty3.png|rám|střed| Ukázka časové osy]]

=== Pořadí efektů ===
Vzhledem k tomu, že nejste omezeni v počtu efektů, které aplikujete na daný klip, existuje formulář s možností nastavení jednotlivých efektů včetně pořadí. Ten může vypadat podobně jako na obrázku ''Pořadí efektů''.

[[Soubor:Kdenlive_efekty4.png|rám|střed| Pořadí efektů]]

Na vybraném klipu je aplikován nejprve efekt Vignette Effect a až poté efekt Černobílý.

[[Soubor:Kdenlive_efekty_buttons.png|rám|střed| Tlačítka pro práci s efekty]]

Pod seznamem efektů daného klipu se nachází sada tlačítek (''Tlačítka pro práci s efekty''). První tlačítko vám umožní přidat další efekt z rozbalitelné nabídky, tlačítka šipek posouvají efekt výš nebo níž (efekty výše se provádějí dříve). Pokud potřebujete vrátit výchozí nastavení efektu, klikněte na čtvrté tlačítko Restartovat efekt.

Předposledním tlačítkem můžete efekt, včetně jeho nastavení, uložit do listu efektů jako Vlastní a můžete ho tak mít po vždy po ruce. Posledním tlačítkem odstraníte vybraný efekt.

U každého efektu máte zaškrtávací políčko; zaškrtnuté označuje povolené efekty, odškrtnuté vypnuté. Tato volba se může hodit v případech, kdy potřebujete vyladit jeden konkrétní efekt a nechcete vidět ostatní.
Přehled efektů
Nyní následuje stručný přehled efektů, u každého efektu je stručný komentář a nejzajímavější volby nastavení.

== Přehled efektů ==

Nyní následuje stručný přehled efektů, u každého efektu je stručný komentář a nejzajímavější volby nastavení.

=== Automatická maska ===

[[Soubor: kdenlive_automask.png]]

Můžete vybrat obdélník, který bude rozmazán (konkrétně pixelizován), vybraný obdélník se pokusí sledovat pohyb objektu v obraze. Chcete-li vidět směr pohybu objektu, zaškrtněte volbu Ladit.

=== Band (Sox) ===
Zeslabení zvuku kromě vybraného pásma nastaveného Frekvencí a Šířkou pásma.

=== Basy (Sox) ===
Zesílení určité frekvence (ve výchozím nastavení zesílí basy). Můžete nastavit Zesílení a zesilovanou Frekvenci.

=== Dozvuk (Sox) ===
Přidá zvukové stopě dozvuk.

=== Dust ===

[[Soubor: kdenlive_dust.png]]

Do obrazu je přidán prach (nebo škrábance) v závislosti na nastavení Maximal Diameter.

=== Flanger (Sox) ===
Proměnné zpoždění spolu se změnou výšky tónu.

=== Fázovač (Sox) ===
Způsobí rozkolísání a zkreslení zvukové stopy, můžete nastavit rychlost oscilace, zchátrání (ovlivnění zvuku), prodlevu, zesílení a zeslabení.

=== Gama ===

[[Soubor: kdenlive_gamma.png]]

Umožní změnu hodnoty gama.

=== Grain ===

[[Soubor: kdenlive_grain.png]]

Přidá do obrazu zrnění.

=== Hlasitost ===
Po přidání tohoto efektu se vám ukáže v klipu na časové ose bílá čára – úroveň hlasitosti. Dvojklikem na tuto čáru můžete přidávat klíčové body. Jedním kliknutím lze vybrat již existující bod, vybraný bod zčervená, změní se kurzor myši a lze s tímto bodem dále pohybovat. Pokud je libovolný bod přetažen na jiný bod, body se spojí.

[[Soubor: kdenlive_volume2.png]]

Při nastavaní efektu dle výše zobrazeného obrázku hlasitost nejprve roste, následně náhle nastane ticho. Vybraný je poslední bod.
  	 
=== Hluk (Sox) ===
Sci-fi hluk charakteristický pro audio komprimované do mp3 s nízkým datovým tokem. Parametr Okno určuje, jak dlouhé bude trvání původního zvuku mezi pravidelně se opakujícím hlukem.
  	 
=== Invertovat ===

[[Soubor: kdenlive_invert.png]]

Invertuje barvy klipu.

=== Jas ===

[[Soubor: kdenlive_brightness.png]]

Umožní vám nastavit hodnotu jasu podobně jako u hlasitosti.
  	 
=== Klíčování ===
Zprůhlednění vybrané barvy, lze nastavit barevnou toleranci.
  	 
=== Kresba uhlem ===

[[Soubor: kdenlive_charcoal.png]]
  	 
=== Mono na stereo ===
Zkopírování mono kanálu samostatně do levého a pravého kanálu.
  	 
=== Normalizovat ===
Normalizace zvuku – bude použita nejvyšší rozumná hlasitost zvuku.
  	 
=== Ohýbání zvuku (Sox) ===
Posunutí zvuku do prostoru, posun je nastavitelný volbou Shift a Časovým oknem.
  	 
=== Oldfilm ===
Rozkolísání jasu obrazu a poskakování obrazu v ose y. Všechny tyto vlastnosti jsou nastavitelné.
  	 
=== Otáčení ===
Rotace obrazu ve třech osách.
  	 
=== Ozvěna (Sox) ===
Ozvěna, lze nastavit Zchátrání, Prodlevu a Zesílení a Zeslabení.

=== Roztmívačka ===
Postupné zesílení zvuku na začátku klipu (viz část 4.2.2).
  	 
=== Scrachlines ===

[[Soubor: kdenlive_scratchlines.png]]

Přidá výpadky obrazu (shora dolů), můžeme nastavit četnost, barvu a tloušťku.
  	 
=== Stmívačka ===
Postupné zeslabení zvuku na konci klipu (viz část 4.2.2).
  	 
=== Stupně šedi ===
[[Soubor: kdenlive_greyscale.png]]

Převod klipu do stupňů šedi.
  	 
=== Sépiový nádech ===

[[Soubor: kdenlive_sepia.png]]

Přidá barvám sépiový (hnědooranžový) nádech.
  	 
=== Technicolor ===

[[Soubor: kdenlive_technicolor.png]]

Zvýší saturaci barev klipu tak, aby se podobal filmům natočených na materiálu Technicolor. Přibarvení lze nastavit.
  	 
=== Umlčet ===
Umlčí zvukovou stopu klipu. Pro umlčení celé stopy je lepší použít funkci Umlčet v přehledu stop v časové ose.
 	 
=== Utajení identity ===
Dělá totéž jako Automatická maska, jen je oblast statická. Oblast nastavte tažením nebo roztahováním červené oblasti.
  	 
=== Vibro (Sox) ===
Rozkolísává hlasové frekvence pro vyvolání nejistoty mluvčího. U tohoto efektu lze nastavit Rychlost kolísání.
  	 
=== Vignette Efect ===

[[Soubor: kdenlive_vignette.png]]

Přidá jemný černý přechod okolo obrazu.
  	 
=== Vlny ===

[[Soubor: kdenlive_wave.png]]

Vlnění obrazu v horizontální nebo vertikální rovině, velikost vln je nastavitelná.
  	 
=== Zamrznutí ===
Obraz zamrzne do nastaveného času (volba Zamrznutí před) nebo po nastaveném času (volba Zamrznutí po), zvuk nadále pokračuje nezměněn. Pokud potřebujete utlumit i ten, použijte efekt Hlasitost nebo Umlčet.
  	 
=== Zesílení (Sox) ===
Nastavitelné zesílení hlasitosti klipu.
  	 
=== Zrcadlo ===

[[Soubor: kdenlive_mirror.png]]

Obraz je zrcadlen podle Osy zrcadlení, pomocí volby Invertovat5.4 můžete pro zrcadlení použít druhou polovinu obrazu.
  	 
=== Zvýraznění ===

[[Soubor: kdenlive_chromahold.png]]

Převod videa do stupní šedi, ponechá se pouze jedna barva (volba Barevný klíč) s nastavitelnou povolenou Odchylkou.
  	 
=== Černobílý ===

[[Soubor: kdenlive_threshold.png]])

Převede obrazu na černobílý dle nastaveného Prahu.
  	 
=== Částečné rozmazání ===

[[Soubor: kdenlive_boxblur.png]]

Rozmazání obrazu, lze nastavit horizontální a vertikální faktor.
  	 
=== Změna rychlosti klipu ===
Neaplikuje se jako efekt, změna rychlosti klipu se provádí přes hlavní menu Časová osa » Změnit rychlost klipu nebo z kontextové nabídky klipu. Klip, u kterého chcete měnit rychlost, musí být vybrán. Rychlost se nastavuje v následujícím okně.

[[Soubor: kdenlive_slow.png]]</text>
      <sha1>3rmxw38eyvv5lfavqx1k79sk59ul5p9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Multimédia</title>
    <ns>14</ns>
    <id>3402</id>
    <revision>
      <id>10372</id>
      <timestamp>2007-05-30T18:26:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Singularity~cswikibooks</username>
        <id>149</id>
      </contributor>
      <comment>init</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="25" xml:space="preserve">[[Kategorie:Počítače]]</text>
      <sha1>93szubfsdokde5f81xaed82o2u7z87s</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Video</title>
    <ns>14</ns>
    <id>3403</id>
    <revision>
      <id>10373</id>
      <timestamp>2007-05-30T18:26:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Singularity~cswikibooks</username>
        <id>149</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>init</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="25" xml:space="preserve">[[Kategorie:Multimédia]]</text>
      <sha1>p93c9vp1xudq6ubbv3dfg4r2ol5rzlx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Počítačové sítě</title>
    <ns>14</ns>
    <id>3409</id>
    <revision>
      <id>17714</id>
      <parentid>10399</parentid>
      <timestamp>2009-05-26T18:45:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Milda</username>
        <id>246</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat. Komunikace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="50" xml:space="preserve">[[Kategorie:Počítače]]
[[Kategorie:Komunikace]]</text>
      <sha1>s9qmveeq74qjiq66rynhcdfqaop1bmb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Příkazy Cisco IOS</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3410</id>
    <revision>
      <id>40723</id>
      <parentid>40718</parentid>
      <timestamp>2019-10-23T03:47:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze 40718 od uživatele [[Special:Contributions/194.160.130.50|194.160.130.50]] ([[User talk:194.160.130.50|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="29983" xml:space="preserve">'''Cisco IOS''' (původně Internetwork Operating System) je operační systém používaný na směrovačích a přepínačích firmy Cisco Systems.

== Přehled módů ==
Základní módy a příkazy, kterými lze mezi těmito módy přecházet:
[[Soubor:Cisco-router-1.svg|střed|600px|Základní módy Cisco IOS]]

=== Klávesové zkratky ===
* Šipka nahoru ('''↑''') nebo '''Ctrl+P''' - zobrazí předchozí příkaz
* Šipka dolů ('''↓''') nebo '''Ctrl+N''' - zobrazí následující příkaz
* Šipka doprava ('''→''') nebo '''Ctrl+F''' - posun o jeden znak vpřed
* Šipka doleva ('''←''') nebo '''Ctrl+B''' - posun o jeden znak zpět
* '''Tab''' - automatické doplnění příkazu
* '''?''' - zobrazí nabídku dostupných příkazů (podle doposud napsaných znaků)

=== Uživatelský mód (User Mode) ===
Mód, ve kterém se nacházíte po navázání relace s routerem/switchem. Neumožňuje měnit konfiguraci.
{|
|-
| &lt;pre&gt;enable&lt;/pre&gt;
| Vstup do privilegovaného módu
|-
| &lt;pre&gt;ping [...]&lt;/pre&gt;
| Příkaz PING zjišťuje dostupnost cíle pomocí protokolu ICMP.
|-
| &lt;pre&gt;traceroute [...]&lt;/pre&gt;
| Trasování cesty k cíli pomocí protokolu ICMP.
|-
| &lt;pre&gt;exit&lt;/pre&gt;
| Příkaz ukončí relaci.
|-
| &lt;pre&gt;logout&lt;/pre&gt;
| Příkaz ukončí relaci.
|-
| &lt;pre&gt;show&lt;/pre&gt;
| Příkaz zobrazí nejrůznější informace.
|-
| &lt;pre&gt;show flash&lt;/pre&gt;
| Příkaz zobrazí informace o vnitřní paměti FLASH.
|-
| &lt;pre&gt;show ip interface [...]&lt;/pre&gt;
| Příkaz zobrazí informace o fyzických rozhraních (např. &lt;code&gt;Serial1/0&lt;/code&gt;), na kterých je nakonfigurován IP.
|-
| &lt;pre&gt;show ip route&lt;/pre&gt;
| Příkaz zobrazí routovací tabulku.
|-
| &lt;pre&gt;show version&lt;/pre&gt;
| Příkaz zobrazí informace o hardwaru, IOS, rozhraních, paměti a konfiguračním registru.
|-
| &lt;pre&gt;show clock&lt;/pre&gt;
| Příkaz zobrazí nastavený datum a čas.
|-
| &lt;pre&gt;show history&lt;/pre&gt;
| Příkaz zobrazí seznam naposledy použitých příkazů.
|-
| &lt;pre&gt;show interfaces [...]&lt;/pre&gt;
| Příkaz zobrazuje všechny informace o rozhraních.
|-
| &lt;pre&gt;telnet [...]&lt;/pre&gt;
| Telnet klient (pro připojení ke vzdáleným systémům).
|-
| &lt;pre&gt;disconnect ...&lt;/pre&gt;
| Odpojí navázanou relaci.
|-
| &lt;pre&gt;show sessions&lt;/pre&gt;
| Zobrazí seznam navázaných spojení.
* '''Ctrl+Shift+6''', pak '''x''' - &quot;uspí&quot; aktivní relaci
|-
| &lt;pre&gt;terminal history [...]&lt;/pre&gt;
| Příkaz nastaví velikost bufferu pro uchovávání zadaných příkazů.
|}

=== Privilegovaný mód (Privileged Mode) ===
Mód, ve kterém je možno provádět změnu konfigurace.

{|
|-
|&lt;pre&gt;disable&lt;/pre&gt;
|Způsobí návrat do uživatelského módu (User Mode).
|-
| &lt;pre&gt;setup&lt;/pre&gt;
|Spustí konfigurační utilitu (postupně se formou jednoduchých otázek zeptá na základní konfiguraci).
|-
| &lt;pre&gt;clock set [...]&lt;/pre&gt;
|Příkaz nastaví čas.
|-
| &lt;pre&gt;debug ...&lt;/pre&gt;
|Zapne různé ladící výpisy.
|-
| &lt;pre&gt;debug ip rip&lt;/pre&gt;
|Zapne ladící výpisy pro routovací protokol RIP.
|-
| &lt;pre&gt;debug ip igrp ...&lt;/pre&gt;
|Zapne ladící výpisy pro routovací protokol IGRP.
|-
| &lt;pre&gt;debug all&lt;/pre&gt;
|Zapne všechny ladící výpisy.
|-
| &lt;pre&gt;debug ppp negotiation&lt;/pre&gt;
|Zapne ladící výpisy pro ověřování v protokolu PPP.
|-
| &lt;pre&gt;clear ...&lt;/pre&gt;
|Resetovací funkce.
|-
| &lt;pre&gt;clear arp-cache&lt;/pre&gt;
|Vymaže ARP cache (tabulka obsahující k IP adresám jejich MAC adresy).
|-
| &lt;pre&gt;clear ip route *&lt;/pre&gt;
|Vymaže routovací tabulku.
|-
| &lt;pre&gt;config&lt;/pre&gt;
| &lt;pre&gt;configure terminal&lt;/pre&gt;
|Vstoupí do konfiguračního módu.
|-
| &lt;pre&gt;copy running-config tftp&lt;/pre&gt;
|Zkopíruje současnou konfiguraci na TFTP server (soubor).
|-
| &lt;pre&gt;reload&lt;/pre&gt;
|Restartuje IOS.
|}

=== Konfigurační mód (Configuration Mode) ===
Hlubší konfigurace routeru/switche.

{| cellspacing=&quot;0&quot; cellpadding=&quot;10&quot; style=&quot;border-collapse:collapse;&quot;
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd; border-top: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre&gt;end&lt;/pre&gt;
nebo klávesová zkratka '''Ctrl+Z'''
| návrat do privilegovaného módu
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre&gt;hostname ...&lt;/pre&gt;
|Příkaz nastaví jméno zařízení (routeru/switche).
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre&gt;line ...&lt;/pre&gt;
|Nastavuje způsob přihlašování ke konzoli a virtuálním terminálům.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre&gt;line console 0&lt;/pre&gt;
&lt;pre&gt;password &lt;heslo&gt;&lt;/pre&gt;
&lt;pre&gt;login&lt;/pre&gt;
|Konfiguruje konzoli (potřeba zadat heslo).
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre&gt;line vty 0 4&lt;/pre&gt;
&lt;pre&gt;password &lt;heslo&gt;&lt;/pre&gt;
&lt;pre&gt;login&lt;/pre&gt;
|Konfiguruje virtuální terminály 0 - 4 (potřeba zadat heslo).
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre&gt;enable password &lt;heslo&gt;&lt;/pre&gt;
|Zapne potřebu zadání hesla při přechodu do konfiguračního módu.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre&gt;enable secret &lt;heslo&gt;&lt;/pre&gt;
|Heslo pro přechod do konfiguračního módu (bude uloženo zašifrované).
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre&gt;interface &lt;typ&gt; [&lt;slot&gt;/]&lt;port&gt;&lt;/pre&gt;
|Vstoupí do konfigurace rozhraní.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre&gt;banner motd &lt;znak&gt;&lt;/pre&gt;
|Nastaví popis routeru ukončený daným znakem.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre&gt;ip ...&lt;/pre&gt;
|Konfiguruje IP protokol.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre&gt;ip host &lt;jméno&gt; &lt;adresy&gt;&lt;/pre&gt;
|Přidá IP adresy pod jméno daného zařízení.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre&gt;boot system ...&lt;/pre&gt;
|Nastaví, z kterého umístění se má při startu natáhnout IOS.
|}

=== Konfigurace rozhraní (Interface Mode) ===
Příkazy společné nastavování různých rozhraní.
{|
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre&gt;ip ...&lt;/pre&gt;
|Nastavuje protokol IP.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre&gt;ip address &lt;adresa&gt; &lt;maska&gt;&lt;/pre&gt;
|Nastaví na daném rozhraní danou IP adresu.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre&gt;shutdown&lt;/pre&gt;
|Vypne rozhraní.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre&gt;no shutdown&lt;/pre&gt;
|Zapne rozhraní.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre&gt;description &lt;popis&gt;&lt;/pre&gt;
|Nastaví popis daného rozhraní.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
|}

== Konfigurace routeru ==
Tyto příkazy fungují pouze na směrovačích (ne na přepínačích).

=== Přístup přes SSH ===
Postup při konfiguraci přístupu přes SSH

{| cellspacing=&quot;0&quot; cellpadding=&quot;10&quot; style=&quot;border-collapse:collapse;&quot;
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd; border-top: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;hostname &lt;jmeno&gt;&lt;/pre&gt;
|Konfigurace jména routeru.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;ip domain-name &lt;domena.com&gt;&lt;/pre&gt;
|Konfigurace jména domény.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;crypto key generate rsa&lt;/pre&gt;
|Vygenerovaní rsa klíče.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;username &lt;jmeno_uzivatele&gt; secret &lt;heslo&gt;&lt;/pre&gt;
|Vytvoření uživatele s heslem
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;line vty 0 4&lt;/pre&gt;
&lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;transport input ssh&lt;/pre&gt;
&lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;login local&lt;/pre&gt;
|Vytvoření virtuálních terminálů 0 - 4 s přístupem přes ssh a pro příhlašování se použije lokální uživatel s heslem
|}

=== CDP ===
Práce s Cisco Discovery Protocol.

{| cellspacing=&quot;0&quot; cellpadding=&quot;10&quot; style=&quot;border-collapse:collapse;&quot;
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd; border-top: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;cdp run&lt;/pre&gt;
|V konfiguračním módu - zapne CDP na všech rozhraních.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;cdp enable&lt;/pre&gt;
|V konfiguraci rozhraní - zapne CDP na daném rozhraní.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;show cdp&lt;/pre&gt;
|Zobrazí informace o CDP.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;show cdp entry ...&lt;/pre&gt;
|Zobrazí informace o daném sousedovi.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;show cdp interface&lt;/pre&gt;
|Zobrazí informace o rozhraních, na kterých běží CDP.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;show cdp neighbors&lt;/pre&gt;
|V privilegovaném módu - zobrazí sousedy.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;clear cdp table&lt;/pre&gt;
|Smaže tabulku sousedů.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;clear cdp counters&lt;/pre&gt;
|Resetuje čítače přenosů dat.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;show cdp traffic&lt;/pre&gt;
|Zobrazí množství přenesených dat mezi sousedy.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;debug cdp ...&lt;/pre&gt;
|Zapne ladící výpisy CDP.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;cdp timer&lt;/pre&gt;
|Nastaví interval zasílání CDP updatů.
|}

=== ACL ===
Práce s ACL (Access Control List).

{|cellspacing=&quot;0&quot; cellpadding=&quot;10&quot; style=&quot;border-collapse:collapse;&quot;
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;border-top: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;access-list &lt;číslo typu protokolu&gt; {deny|permit} &lt;adresa&gt; &lt;wildchar maska&gt;&lt;/pre&gt;
V konfiguračním módu přidá pravidlo do seznamu s daným číslem (pro IP 1-99).
|}

{|cellspacing=&quot;0&quot; cellpadding=&quot;10&quot; style=&quot;border-collapse:collapse;&quot;
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;ip access-group &lt;číslo acl&gt; ...&lt;/pre&gt;
|V konfiguraci rozhraní aplikuje ACL (i pojmenovaný) na daný traffic (in/out).
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;show access-lists&lt;/pre&gt;
|Zobrazí seznam ACL.
|}

{|cellspacing=&quot;0&quot; cellpadding=&quot;10&quot; style=&quot;border-collapse:collapse;&quot;
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;access-list &lt;číslo typu protokolu&gt; {deny|permit} &lt;protokol&gt; &lt;adresa&gt; &lt;wildchar maska&gt; ...&lt;/pre&gt;
Rozšířené IP ACL (s čísly 100 - 199). Možnost filtrace podle transportního protokolu i podle čísel portů.
|}

{|cellspacing=&quot;0&quot; cellpadding=&quot;10&quot; style=&quot;border-collapse:collapse;&quot;
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;ip access-list extended &lt;jméno&gt;&lt;/pre&gt;
|Vytváří pojmenovacý ACL.
|}

=== Statické směrování ===
Nastavování statických routovacích záznamů.

{|cellspacing=&quot;0&quot; cellpadding=&quot;10&quot; style=&quot;border-collapse:collapse;&quot;
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd; border-top: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;ip route &lt;cílová síť&gt; &lt;maska&gt; &lt;odchozí rozhraní&gt;&lt;/pre&gt;
|V konfiguračním módu přidá statický směrovací záznam.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;ip route 0.0.0.0 0.0.0.0 &lt;odchozí rozhraní&gt;&lt;/pre&gt;
|Výchozí brána pro nepřímo připojené sítě.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;show ip route&lt;/pre&gt;
|Zobrazí směrovací tabulku.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;ip default-network &lt;adresa sítě&gt;&lt;/pre&gt;
|Nastaví defaultní cestu.
|}

=== RIP směrování ===
Nastavování routovacícho protokolu RIP (Routing Information Protocol).


{|cellspacing=&quot;0&quot; cellpadding=&quot;10&quot; style=&quot;border-collapse:collapse;&quot;
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd; border-top: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;ip route &lt;cílová síť&gt; &lt;maska&gt; &lt;odchozí rozhraní&gt;&lt;/pre&gt;
|V konfiguračním módu přidá statický směrovací záznam.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;ip route 0.0.0.0 0.0.0.0 &lt;odchozí rozhraní&gt;&lt;/pre&gt;
|Výchozí brána pro nepřímo připojené sítě.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;show ip route&lt;/pre&gt;
|Zobrazí směrovací tabulku.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;ip default-network &lt;adresa sítě&gt;&lt;/pre&gt;
|Nastaví defaultní cestu.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;router rip&lt;/pre&gt;
|Vstoupí do konfigurace protokolu RIP (z konfiguračního módu).
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;network &amp;lt;síť&gt;&lt;/pre&gt;
|Přidá síť, se kterou má protokol RIP pracovat.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;no network &amp;lt;síť&gt;&lt;/pre&gt;
|Odebere síť.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;version &amp;lt;verze&gt;&lt;/pre&gt;
|Nastaví verzi protokolu RIP (1/2).
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;show ip route&lt;/pre&gt;
|Zobrazí routovací tabulku.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;show ip protocols&lt;/pre&gt;
|Zobrazí informace o routovacím protokolu.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;debug ip rip&lt;/pre&gt;
|Zapne ladící výpisy.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;show ip rip database&lt;/pre&gt;
|Zobrazí databázi cest protokolu RIP.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;passive-interface &lt;rozhraní&gt;&lt;/pre&gt;
|Na daném rozhraní se bude pouze naslouchat (ne vysílat).
|}

=== IGRP směrování ===
Nastavování routovacícho protokolu IGRP (Interior Gateway Routing Protocol).


{|cellspacing=&quot;0&quot; cellpadding=&quot;10&quot; style=&quot;border-collapse:collapse;&quot;
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd; border-top: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;router igrp ...&lt;/pre&gt;
|Vstoupí do režimu konfigurace protokolu IGRP. Parametrem je číslo autonomního systému.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;network &amp;lt;síť&gt;&lt;/pre&gt;
|Přidá síť, se kterou má IGRP pracovat.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;no network &amp;lt;síť&gt;&lt;/pre&gt;
|Odebere síť.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;show ip route&lt;/pre&gt;
|Zobrazí routovací tabulku.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;show ip protocols&lt;/pre&gt;
|Zobrazí informace o IGRP (intervaly updatů, ...).
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;no router igrp ...&lt;/pre&gt;
|Vypne IGRP.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;debug ip igrp ...&lt;/pre&gt;
|Zapne ladící výpisy.
|}

=== OSPF směrování ===
Konfigurace OSPF (Open Shortest Path First).


{|cellspacing=&quot;0&quot; cellpadding=&quot;10&quot; style=&quot;border-collapse:collapse;&quot;
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd; border-top: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;router ospf &lt;číslo procesu&gt;&lt;/pre&gt;
|Vstoupí do konfigurace OSPF.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;network &lt;adresa&gt; &lt;wildchar maska&gt; area &lt;area ID&gt;&lt;/pre&gt;
|Přidá síť, area ID pro páteřní sítě musí být rovno 0.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;area &lt;area ID&gt; authentication message-digest&lt;/pre&gt;
|Zapne autentizaci mezi routery.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;ip ospf priority &lt;priorita&gt;&lt;/pre&gt;
|V konfiguraci rozhraní - nastaví prioritu routeru (0 - 255), vyšší priorita = větší pravděpodobnost zvolení routeru jako DR.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;ip ospf cost &lt;číslo ceny cesty&gt;&lt;/pre&gt;
|Nastaví cenu cesty - vyšší číslo = horší cesta.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;ip ospf message-digest-key 1 md5 7 &lt;heslo&gt;&lt;/pre&gt;
|Nastaví klíč (heslo) pro autentizaci mezi routery.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;ip ospf hello-interval &lt;čas&gt;&lt;/pre&gt;
|Nastaví interval mezi hello pakety.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;ip ospf dead-interval &lt;čas&gt;&lt;/pre&gt;
|Interval, kdy je router považován za ztracený (pokud se neozve).
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;show ip route&lt;/pre&gt;
|Zobrazí routovací tabulku.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;show ip ospf [...]&lt;/pre&gt;
|Zobrazí různé informace o OSPF.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;show ip ospf database&lt;/pre&gt;
|Zobrazí databázi cest.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;debug ip ospf [...]&lt;/pre&gt;
|Zapne ladící výpisy (např. events).
|}

=== EIGRP směrování ===
Nastavení směrovacího protokolu EIGRP (Enhanced Interior Gateway Routing Protocol).


{|cellspacing=&quot;0&quot; cellpadding=&quot;10&quot; style=&quot;border-collapse:collapse;&quot;
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd; border-top: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;router eigrp &lt;číslo autonomního systému&gt;&lt;/pre&gt;
|V konfiguračním módu. Vstoupí do konfigurace EIGRP. Číslo autonomního systému může korespondovat s IGRP (EIGRP přeposílá cesty IGRP se stejným číslem).
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;network &amp;lt;síť&gt;&lt;/pre&gt;
|Přidá síť, se kterou má EIGRP pracovat.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;show ip route&lt;/pre&gt;
|Zobrazí routovací tabulku.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;show ip eigrp neighbors&lt;/pre&gt;
|Zobrazí sousední routery s EIGRP.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;show ip eigrp topology&lt;/pre&gt;
|Zobrazí tabulku topologie sítě.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;debug eigrp ...&lt;/pre&gt;
|Zapne různé ladící výpisy (např. packet).
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;auto-summary&lt;/pre&gt;
|V konfiguraci routování. Zapne autosumarizaci (shlukování záznamů s různými maskami podsítí).
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;ip summary-address eigrp &lt;autonomní číslo&gt; &amp;lt;síť&gt; &lt;maska&gt;&lt;/pre&gt;
|Autosumarizace na rozhraní.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;ip authentication mode eigrp &lt;číslo aut. systému&gt; md5&lt;/pre&gt;
&lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;ip authentication key-chain eigrp &lt;aut. č.&gt; &lt;název klíče&gt;&lt;/pre&gt;
|V konfiguraci rozhraní. Zapne autentizaci MD5 klíčem.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;key chain &lt;název klíče&gt;&lt;/pre&gt;
|V konfiguračním módu. Vstoupí do konfigurace klíče.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;key &lt;číslo klíče&gt;&lt;/pre&gt;
&lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;key-string &lt;text&gt;&lt;/pre&gt;
|Nastaví klíč.
|}

=== NAT/PAT ===
Konfigurace překladu adres NAT/PAT (Network Address Translation/Port Address Translation).


{|cellspacing=&quot;0&quot; cellpadding=&quot;10&quot; style=&quot;border-collapse:collapse;&quot;
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd; border-top: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;ip nat inside source static &lt;vnitřní IP&gt; &lt;vnější ip&gt;&lt;/pre&gt;
|Provede pevnou (statickou) konfiguraci NAT (vnitřní IP &lt;=&gt; vnější IP). V konfiguračním režimu.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;ip nat inside&lt;/pre&gt;
|V konfiguraci rozhraní. Identifikuje rozhraní na vnitřní síti.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;ip nat outside&lt;/pre&gt;
|V konfiguraci rozhraní. Identifikuje rozhraní na vnější síti.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;ip nat pool &lt;jméno&gt; &lt;od IP&gt; &lt;do IP&gt; netmask &lt;maska sítě&gt;&lt;/pre&gt;
|Vytvoří pojmenovaný rozsah IP adres pro dynamický NAT.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;ip nat inside source list &lt;číslo ACL&gt; pool &lt;jméno&gt;&lt;/pre&gt;
|Definuje dynamický nat s daným ACL a daným rozsahem adres. ACL by mel povolovat vnitřní rozsah (permit).
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;ip nat inside source list &lt;číslo ACL&gt; interface &lt;rozhraní&gt; overload&lt;/pre&gt;
|Definuje PAT (využívá čísla portů k adresování počítačů ve vnitřní síti).
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;clear ip nat translation *&lt;/pre&gt;
|Smaže všechny dynamické záznamy.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;show ip nat translation&lt;/pre&gt;
|Zobrazí aktivní překlady.
|}

=== DHCP ===
Konfigurace DHCP (Dynamic Host Configuration Protocol).

{|cellspacing=&quot;0&quot; cellpadding=&quot;10&quot; style=&quot;border-collapse:collapse;&quot;
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd; border-top: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;ip dhcp pool &lt;jméno&gt;&lt;/pre&gt;
|Vstoupí do konfigurace DHCP.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;network &lt;adresa&gt; &lt;maska&gt;&lt;/pre&gt;
|Specifikuje rozsah přidělovaných adres.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;default-router&lt;/pre&gt;
|Specifikuje přidělovanou výchozí bránu.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;dns-server&lt;/pre&gt;
|Přidělovaný DNS server.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;ip dhcp excluded-address &lt;od IP&gt; &lt;do IP&gt;&lt;/pre&gt;
|Adresy, které nebudou přidělovány. V konfiguračním módu.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;show ip dhcp binding&lt;/pre&gt;
|Zobrazí tabulku propůjčených adres.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;debug ip DHCP server events&lt;/pre&gt;
|Zapne ladící výpisy.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;ip helper-address &lt;adresa&gt;&lt;/pre&gt;
|V konfiguraci rozhraní. Vytvoří DHCP relay. Router se bude tvářit jako DHCP a bude komunikovat se skutečným DHCP serverem.
|}

=== PPP ===
Nastavení protokolu PPP (Point-to-Point Protocol).


{|cellspacing=&quot;0&quot; cellpadding=&quot;10&quot; style=&quot;border-collapse:collapse;&quot;
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd; border-top: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;encapsulation ppp&lt;/pre&gt;
|Při konfiguraci rozhraní. Zapne PPP.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;ppp authentization [PAP|CHAP]&lt;/pre&gt;
|Zapne algoritmus autentizace.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;ppp pap sent-username &lt;jméno&gt; password &lt;heslo&gt;&lt;/pre&gt;
|Jméno, kterým se identifikuje rozhraní.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;username &lt;jméno&gt; password &lt;heslo&gt;&lt;/pre&gt;
|V konfiguračním módu. Přidá vzdáleného uživatele.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;compress [predictor|stac]&lt;/pre&gt;
|Nastaví algoritmus komprese.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;debug ppp authentication&lt;/pre&gt;
|Zapne ladící výpisy autentizace PPP.
|}

=== ISDN ===
Konfigurace ISDN (Integrated Services Digital network).

{|cellspacing=&quot;0&quot; cellpadding=&quot;10&quot; style=&quot;border-collapse:collapse;&quot;
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd; border-top: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;isdn switch-type &lt;typ switche&gt;&lt;/pre&gt;
|Nastavuje typ ISDN switche, se kterým router komunikuje. Např. basic-ni.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;isdn spid{1|2} &lt;SPID číslo&gt; [&lt;lokální číslo&gt;]&lt;/pre&gt;
|Nastaví přiřazené SPID číslo. V konfiguraci rozhraní BRI.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;controller &lt;controller&gt; &lt;slot&gt;/&lt;port&gt;&lt;/pre&gt;
|Vstoupí do menu controller.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;pri-group timeslots &lt;rozsah&gt;&lt;/pre&gt;
|Nastaví port jako PRI.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;show isdn status&lt;/pre&gt;
|Zobrazí informace o ISDN spojení.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;show interface bri0/0&lt;/pre&gt;
|Zobrazí statistiky pro konkrétní rozhraní routeru.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;show isdn active&lt;/pre&gt;
|Zobrazi probíhající spojení.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;debug isdn ...&lt;/pre&gt;
|Ladící výpisy.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;dialer-list &lt;číslo&gt; protocol op permit&lt;/pre&gt;
|Vytvoří vytáčecí seznam.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;dialer-group &lt;číslo&gt;&lt;/pre&gt;
|Přiřadí rozhraní do vytáčecího seznamu. V konfiguraci rozhraní BRI.
|}

=== Frame-Relay ===
Nastavování Frame relay.


{|cellspacing=&quot;0&quot; cellpadding=&quot;10&quot; style=&quot;border-collapse:collapse;&quot;
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd; border-top: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;encapsulation frame-relay [IETF]&lt;/pre&gt;
|Zapne na daném rozhraní frame-relay. V konfiguraci rozhraní.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;bandwidth &lt;číslo&gt;&lt;/pre&gt;
|Nastaví šířku přenosu. např. 64.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;frame-relay lmi-type ansi&lt;/pre&gt;
|Nastaví se jen na jedné straně linky.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;frame-relay map ip &lt;adresa druhé strany&gt; &lt;číslo&gt; broadcast [IETF]&lt;/pre&gt;
|Nastaví routeru adresu druhé strany spoje.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;show frame-relay map&lt;/pre&gt;
|Zobrazí tabulku frame-relay routerů.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;debug frame-relay ...&lt;/pre&gt;
|Ladící výpisy.
|}

== Konfigurace switche ==
Příkazy pouze pro přepínače (ne směrovače).

=== Layer 3 přístup ===
Konfigurace L3 přístupu k přepínači.

 Switch(config)#interface VLAN 1
 Switch(config-if)#ip address 192.168.1.2 255.255.255.0
 Switch(config-if)#exit
 Switch(config)#ip default-gateway 192.168.1.1
 Switch#show interace VLAN 1
Nastaví IP adresu na VLAN switche.

=== STP ===
Konfigurace STP (Spanning Tree Protocol).


{|cellspacing=&quot;0&quot; cellpadding=&quot;10&quot; style=&quot;border-collapse:collapse;&quot;
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd; border-top: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;show spanning-tree brief&lt;/pre&gt;
|Zobrazí zprávu o STP.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;spanning-tree vlan 1 priority &lt;priorita&gt;&lt;/pre&gt;
|Nastaví prioritu STP na vlan 1.
|}

=== Správa tabulky MAC adres ===
Konfigurace tabulky MAC adres.


{|cellspacing=&quot;0&quot; cellpadding=&quot;10&quot; style=&quot;border-collapse:collapse;&quot;
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd; border-top: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;show mac-address-table&lt;/pre&gt;
|Zobrazení tabulky.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;show mac-address-table static&lt;/pre&gt;
|Zobrazení statických záznamů.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;clear mac-address-table dynamic&lt;/pre&gt;
|Vymazání dynamických záznamu.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;mac-address-table static &lt;MAC adresa&gt; interface &lt;rozhraní&gt; ...&lt;/pre&gt;
|Přidá statický záznam o MAC adrese do tabulky MAC adres. Možno specifikovat VLAN.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;switchport port-security ...&lt;/pre&gt;
|Na daném rozhraní nastaví zabezpečení (např. jen pro danou staticky nastavenou MAC adresu).
|}

=== VLAN ===
Konfigurace VLAN.


{|cellspacing=&quot;0&quot; cellpadding=&quot;10&quot; style=&quot;border-collapse:collapse;&quot;
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd; border-top: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;show vlan&lt;/pre&gt;
|Zobrazí tabulku VLAN.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;vlan database&lt;/pre&gt;
|Vstoupí do konfigurace VLAN.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;vlan &lt;číslo&gt; name &lt;jméno&gt;&lt;/pre&gt;
|Přidá VLAN.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;no vlan &lt;číslo&gt;&lt;/pre&gt;
|Odebere VLAN.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;delete flash:vlan.dat&lt;/pre&gt;
|Smaže databázi VLAN v paměti FLASH.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;switchport mode {access|trunk}&lt;/pre&gt;
|V konfiguraci rozhraní. Nastaví mód přenosu přes spoj.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;switchport access vlan &lt;číslo&gt;&lt;/pre&gt;
|Přiřadí rozhraní do VLAN.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;no switchport access vlan &lt;číslo&gt;&lt;/pre&gt;
|Odebere rozhraní z VLAN.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;switchport trunk encapsulation &amp;lt;typ&gt;&lt;/pre&gt;
|Nastaví obalování paketů v režimu trunk na &amp;lt;typ&gt;.
|- style=&quot;border-bottom: 1px solid #ddd;&quot;
| &lt;pre style=&quot;white-space: nowrap;&quot;&gt;interface &lt;rozhraní&gt; &lt;slot&gt;/&lt;port&gt;.&lt;subport&gt;&lt;/pre&gt;
|Konfigurace subrozhraní na daném rozhraní (pro routování mezi VLAN).
|}

== Externí odkazy ==
* [http://www.cisco.com/univercd/cc/td/doc/product/software/ http://www.cisco.com/univercd/cc/td/doc/product/software/]
* [http://www.pantz.org/os/ios/ioscommands.shtml http://www.pantz.org/os/ios/ioscommands.shtml]

[[Kategorie:Počítačové sítě]]</text>
      <sha1>e1e8hov0d4g60tr94eusacnerfe5ph2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Akvaristika</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3411</id>
    <revision>
      <id>38112</id>
      <parentid>33747</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:25:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3935" xml:space="preserve">[[Soubor:Aquarium.png|vpravo|300px]]

Vítáme vás na úvodní stránce knihy o '''Akvaristice''', kterou společně píšeme my, čtenáři. Cílem je postupné vytvoření volně přístupné a šiřitelné knihy, která bude obsahovat všechny zkušenosti, informace a vědomosti týkající se chovu akvarijních ryb a všeho co s ním souvisí, i na odborné úrovni.

== Úvod ==
* [[/Historie|Historie akvaristiky]]

== Vybavení akvária ==
=== Základní vybavení ===
* [[/Akvarijní nádrž/]]
* [[/Stojan pod akvárium/]]
* [[/Dno v akváriu/]]
* [[/Osvětlení akvária/]]
** [[/Lineární žárovky/]]
** [[/HQI výbojky/]]
* [[/Vytápění akvária/]]
* [[/Vzduchování v akváriu/]]
* [[/Filtrace akvária/]]
** [[/Filtrační materiály/]]
*** [[w:Aktivní uhlí|Aktivní uhlí]]
** [[/Nitrifikační akvarijní filtry/]]
*** [[/Půdní filtr/]]
*** [[/HMF filtr/]]
** [[/Denitrifikační akvarijní filtry/]]
** [[/Přepady/]]

=== Doplňkové vybavení ===
* [[/Pozadí a jiné dekorace/]]
** [[/Pozadí z břidlice/]]
** [[/Pozadí z polyuretanové pěny/]]
** [[/Pozadí z Polyuretanové pěny a kamenů/]]
** [[/Pozadí z cementu a perlitu/]]
* [[/UVC sterilizátory/]]
** [[/Výroba UVC sterilizátoru/]]
* [[/Reverzní osmóza/]]
* [[/Ochlazování akvária/]]

== Rostliny a živočichové ==
=== Akvarijní ryby ===
* [[/Základní rozdělení akvarijních ryb/]]
** [[:Category:Akvarijní ryby|Seznam druhů akvarijních ryb]]
* [[/Morfologie a anatomie ryb/]]
* [[/Kolik ryb do akvária/]]
* [[/Ryby vhodné pro začátečníky/]]
* [[/Krmení akvarijních ryb/]]
** [[/Spirulina/]]
** [[/Žábronožka solná/]]
* [[/Rozmnožování akvarijních ryb/]]
* [[/Choroby akvarijních ryb a jejich léčba/]]

=== Akvarijní rostliny ===
* [[/Základní rozdělení akvarijních rostlin/]]
** [[:Kategorie:Akvarijní rostliny|Seznam druhů akvarijních rostlin]]
* [[/Výživa akvarijních rostlin/]]
** [[/Oxid uhličitý a akvarijní rostliny/]]
** [[/PMDD/]]
*** [[/Přidávání oxidu uhličitého do akvária/]]
* [[/Rozmnožování akvarijních rostlin/]]
* [[/Choroby akvarijních rostlin a jejich léčba/]]
* [[/Řasy/]]
** [[/Pomocníci v boji proti řasám/]]

=== Jiní obyvatelé akvária ===
* [[/Šneci/]]
** [[/Jak se zbavit šneků v akváriu/]]
* [[/Kraby, žáby a další/]]
* [[/Nevítaní hosté v akváriu/]]
** [[/Sinice/]]
** [[/Živočichové/]]
** [[/Mikroorganismy/]]

== Voda v akváriu ==
* [[/Pohyb vody v akváriu/]]
* [[/Teplota vody v akváriu/]]
* [[/Výměna vody v akváriu/]]
* [[/Zákaly vody v akváriu/]]

== Akvaristická chemie ==
* [[/Chemie vody/]]
** [[/Tvrdost a kyselost vody/]]
* [[/Koloběh látek v akváriu/]]
** [[/Koloběh dusíku v akváriu/]]
** [[/Koloběh uhlíku v akváriu/]]

== Zakládání akvária ==
* [[/Moje první akvárium/]]
* [[/Nákup akvarijních živočichů a rostlin/]]
* [[/Transport akvarijních živočichů a rostlin/]]
* [[/Stěhování akvária/]]

== Komerční akvakultura ==
* [[/Prodej akvarijních živočichů a rostlin/]]

== Mořské akvárium ==
* [[/Mořská voda/]]
* [[/Odpěňovač/]]
** [[/Stavba odpěňovače/]]

== Estetická hodnota akvária ==
* [[/Aquadesign/]]
* [[/Základy akvakrajinky/]] (''aquascaping'')
* [[/Fotografování akvária/]]
* [[/Fotografování akvarijních ryb/]]

== Odkazy ==
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
  | příjmení = Scheurmannová
  | jméno = Ines
  | titul = Sladkovodní akvárium
  | vydavatel = Jan Vašut
  | rok = 2001
  | edice = Jak na to
  | isbn = 80-7236-136-8
}}

=== Internetové zdroje ===
* [http://www.akvarko.cz/ www.akvarko.cz] - Portál o akvaristice - rady, typy, přehled akcí a výstav
* [http://aquabooks.cz/ www.aquabooks.cz] - Největší databáze knih o akvaristice - vyhledávání, třídění, informace
* [http://rybicky.net/ www.rybicky.net] - Portál o akvaristice - rady, typy, přehled akcí a výstav

[[Kategorie:Akvaristika| ]]</text>
      <sha1>d1qhrkmb3tk70c9um1gixxbgs7v2ie6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Akvaristika</title>
    <ns>14</ns>
    <id>3412</id>
    <revision>
      <id>29996</id>
      <parentid>12414</parentid>
      <timestamp>2015-09-16T07:43:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- interwiki (nyní ve Wikidatech)</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="27" xml:space="preserve">[[Kategorie:Chov zvířat]]</text>
      <sha1>7csoq26nivobl7vl9pbf2lke635ihb6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Konfigurace sítě</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3415</id>
    <revision>
      <id>34953</id>
      <parentid>10455</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:27:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="460" xml:space="preserve">K základním nástrojům které jsou v každé distribuci patří '''ifconfig'''.

Použití


''ifconfig eth0 up'' - nahození sítě

''ifconfig eth0 down'' - vypnutí sítě

případně, že používáme DHCP, nejjednodušší je zadat

''ifup-dhcp eth0''

''ifdown-dhcp eth0''

ifconfig umožňuje další desítky nastavení, od pevné adresy až k změně MAC. Pro další detaily doporučuji

''man ifconfig''

''ifconfig --help''

[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>t17e50qhqt9ps4tzrj3plwfhdwbwdtc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Český slang</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3416</id>
    <revision>
      <id>41306</id>
      <parentid>41293</parentid>
      <timestamp>2020-03-30T18:56:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Xrobertk</username>
        <id>8470</id>
      </contributor>
      <comment>/* Kapitoly */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1209" xml:space="preserve">== Předmluva ==
Tato kniha je slovníkem českého slangu. Snad jenom poznámka pro ortodoxní Wikipedisty: začít vlastní knihu vyšlo jako nejlepší řešení poté, co se ukazuje, že založení a budování hesla ve Wikislovníku je příliš pracné a Wikipedie (a) není seznam, (b) příliš vyžaduje citace, což je u slangu dosti nesnadné. Aby se nemuselo řešit abecední řazení a zápis fráze, nechť je vše zapsáno, jak to slina na jazyk přinese - stejně si každý to svoje najde fulltext vyhledáváním.

== Kapitoly ==
* [[/Divadelnický|Divadelnický slang]]
* [[/Elektronický|Elektronický slang]]
* [[/Hornický|Hornický slang]]
* [[/Korporátní|Korporátní slang]]
* [[/Letiště|Letištní slang]]
* [[/Mládežnický|Mládežnický slang]]
* [[/Námořnický|Námořnický slang]]
* [[/Počítačový|Počítačový slang]]
* [[/Slang starých labských plavců|Slang starých labských plavců]]
* [[/Studentský|Studentský slang]]
* [[/Štukatérský|Štukatérský slang]]
* [[/Zednický|Zednický slang]]
* [[/Železničářský|Železničářský slang]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Slang}}

[[Kategorie:Český slang| ]]
[[Kategorie:Čeština]]</text>
      <sha1>8dekdyxxxfr3wbcd528tc4kent9swvr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Český slang/Elektronický</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3417</id>
    <revision>
      <id>44257</id>
      <parentid>35826</parentid>
      <timestamp>2021-07-03T13:07:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>46.135.12.97</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1070" xml:space="preserve">* čokoláda - svorkovnice
* elyt - elektrolytický kondenzátor
* integráč - integrovaný obvod
* koďan, koďar, kondík - kondenzátor
* kilo - resistor o hodnotě 1 kΩ (obdobně 10 kilo)
* kraťas - zkrat, krátké spojení
* kroutilova svorka - spojení vodičů stočením odizolovaných konců
* lampa - vakuová elektronka
* ledka - svítivá dioda
* pájka - slitina kovů složící k pájení, též přístroj k pájení (páječka)
* plošňák, plošák, tišťák - deska s plošnými spoji (DPS)
* wagovka, wagína - Wago svorka
*fofrpáska, bindr - stahovací páska
* poťák, poťík - potenciometr
* proklemovat - vodivě spojit
* ratr - regulační transformátor/autotransformátor
* studeňák - tzv. studený spoj, nedostatečně proletovaný
* šlus/nout - zkrat/zkratovat, připojit
* špulka/špule - cívka
* šváb, brouk - integrovaný obvod
* trafo - transformátor, Autotrafo - autotransformátor
* trafopájka - transformátorová páječka
* zenerka - zenerova dioda

[[Kategorie:Čeština]]
[[Kategorie:Český slang|Elektronický]]</text>
      <sha1>8elilwm0p8vtuh6alokafzclwyvoboi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Vole padni</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3419</id>
    <revision>
      <id>35238</id>
      <parentid>21773</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1823" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů :''' 3 až 4
* '''Karty :''' Francouzské - 32 karet
* '''Hodnoty karet :''' 7,8,9,10,J,Q,K,A
* '''Cíl hry :''' Cílem hry je nasbírat sérii karet stejné barvy¨

== Pravidla hry ==
=== Rozdávání a sehrávka ===
Rozdávající rozdá karty po jedné po směru hodinových ručiček. Začíná hrát hráč po jeho levici.
Hráč si prohlídne karty a barvu, která je na nich zobrazena nejvíce, si ponechá. Posílají se většinou karty, které se hráči nehodí (na zmatení se může ovšem poslat i karta vhodná). Posílá se po směru hodinových ručiček. Když někdo nasbírá 8&amp;nbsp;karet stejné barvy (v případě levého od rozdávajícího 7&amp;nbsp;karet), vyhrál a položí karty.

=== Konec hry ===
==== Hlasitý ====
V závěrečné části hry ten, kdo má sadu, karty položí a řekne „vole lehni“ („vole padni“). Kdo zareaguje poslední, je ''vůl''.

==== Tichý ====
V závěrečné části hry ten, kdo má sadu, karty položí. Kdo položí karty poslední, je ''vůl''.&lt;br /&gt;
''Tip:'' Nejlepší je pokládat karty, když dáváte kartu protihráči a on si ji prohlíží nebo když někdo dává někomu kartu – stejný případ.

=== Varianty ===
* Pro hru ve třech hráčích z balíčku jednu barvu odstraníme.
* Začínající hráč má výhodu, že může nashromáždit pouze 7&amp;nbsp;karet stejné barvy (ostatní musí nashromáždit 8&amp;nbsp;karet).

== Podívejte se také na ==
* [[../Donkey/]]
* [[../My ship sails/]]
* [[../Ospalec/]]

== Reference ==
* {{Citace monografie
 | příjmení = Svoboda
 | jméno = Tomáš
 | spoluautoři = a kolektiv
 | titul = Oficiální pravidla karetních her
 | vydavatel = Eminent
 | místo = Praha
 | rok = 2002
 | isbn = 80-7281-116-9
 | strany = 282
}}

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Vole padni]]</text>
      <sha1>c7yiy1xj0bchry7m417fckt3g39d7qe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>PHP prakticky/Další operace se soubory</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3420</id>
    <revision>
      <id>41891</id>
      <parentid>35117</parentid>
      <timestamp>2020-06-05T10:07:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3585" xml:space="preserve">'''V PHP můžeme se soubory provádět tyto operace:'''

== Vypsání obsahu ==

Výsledek je podobný, jako při použití funkcí v kapitole [[PHP prakticky/Upravování souborů|Upravování souborů]], ale s tím rozdílem, že soubor nemusíme zvlášť otevírat a zavírat. Nevýhodou je, že obsah souboru se rovnou vypíše a nemůžeme tedy s výsledkem dále pracovat.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot;&gt;
readfile(&quot;soubor.txt&quot;);
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Odstranění souboru ==

Tato funkce jednoduše smaže soubor. Někdy nám v něm mohou zabránit nedostatečná oprávnění, například při vybrání souboru na cizím webu. V případě že soubor s původním názvem neexistuje, vypíše se chybová hláška.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot;&gt;
unlink(&quot;soubor.txt&quot;);
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Přejmenování souboru ==

Funkce přejmenuje soubor. V případě že soubor s původním názvem neexistuje, vypíše se chybová hláška.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot;&gt;
rename(&quot;puvodninazev.txt&quot;, &quot;novynazev.txt&quot;);
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Zkopírování souboru ==

Funkce zkopíruje soubor. Můžeme kopírovat mezi složkami, nebo i v rámci jedné složky. V tom případě ovšem musíme zadat jiný než původní název.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot;&gt;
copy(&quot;puvodnisoubor.txt&quot;, &quot;slozka/novysoubor.txt&quot;);
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Výpis obsahu složky ==

Tento skript vypíše soubory a složky ze zadané složky. Parametrem je složka pro vypsání. (U složky nacházející se ve stejné složce jako vypisující skript stačí zadat název. Pro složku, v níž je vypisující skript zadejte tečku a pro složku nadřazenou složce s vypisujícím souborem dvě tečky)
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot;&gt;
$slozka = opendir(&quot;.&quot;); // Tento skript vypíše obsah složky v níž je uložen
while ($soubor = readdir($slozka)){
  echo $soubor.&quot;&lt;br /&gt;&quot;;
}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Zjištění atributů ==

'''Velikost''' souboru zjistí funkce &lt;code&gt;filesize()&lt;/code&gt;:
(Následující skript vypíše velikost souboru soubor.txt v bytech)
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot;&gt;
$velikost = filesize(&quot;soubor.txt&quot;);
echo $velikost;
&lt;/syntaxhighlight&gt;

'''Datum vytvoření''' souboru zjistí funkce &lt;code&gt;filectime()&lt;/code&gt;, ta ji však vrátí v počtu sekund, které uplynuly od počátku internetu.
Toto číslo upravíme do čitelného formátu funkcí &lt;code&gt;strftime()&lt;/code&gt;.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot;&gt;
$vytvoreno = filectime($soubor);
echo strftime(&quot;%d/%m/%Y %H:%M&quot;, $vytvoreno);
&lt;/syntaxhighlight&gt;

'''Datum změny''' souboru zjistí funkce &lt;code&gt;filemtime()&lt;/code&gt;, ta ji však také vrátí v počtu sekund, které uplynuly od počátku internetu.
Toto číslo musíme opět upravit do čitelného formátu funkcí &lt;code&gt;strftime()&lt;/code&gt;.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot;&gt;
$zmeneno = filemtime($soubor);
echo strftime(&quot;%d/%m/%Y %H:%M&quot;, $zmeneno);
&lt;/syntaxhighlight&gt;

----

Funkce PHP pro práci se soubory bývají na webhostinzích omezeny na práci v daném adresáři pomocí konfigurační direktivy PHP '''open_basedir''' a na práci se soubory vlastněnými autorem skriptu direktivou '''safe_mode'''. Ty se často kombinují pro maximální zabezpečení serveru před jeho uživateli.

V některých případech je možné číst soubory z jiných serverů, například z adresy http://server/soubor.txt.
Protože se ale jazyk PHP provádí na serveru, nemůže pracovat se soubory u klienta. Přenos souborů mezi serverem a návštěvníkem je přesto možný, viz. kapitola [[PHP prakticky/Upload a download|Upload a download]]

[[Kategorie:PHP prakticky|Další operace se soubory]]</text>
      <sha1>bwhw4rdupsr2qeaokzh1mj9b8ioitgy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>PHP prakticky/Upravování souborů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3421</id>
    <revision>
      <id>35126</id>
      <parentid>24668</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2572" xml:space="preserve">'''Tato kapitola popisuje PHP funkce pro práci se soubory, pro které je nutné soubor nejprve otevřít. Jako důležitý prvek ale i funkci pro ověření existence souboru.'''

== Ověření existence souboru ==

Funkce '''file_exists()''' se používá jako podmínka IF. Přesná syntaxe je snad jasná z příkladu:
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot;&gt;
if(file_exists(&quot;soubor.txt&quot;)) {
  echo &quot;Soubor soubor.txt existuje!&quot;;
} else {
  echo &quot;Soubor soubor.txt neexistuje!&quot;;
}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Otevření a zavření souboru ==

Abychom mohli používat následující funkce, musíme soubor nejdříve otevřít a nakonec zase zavřít. Obojí se dělá následovně:
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot;&gt;
// Otevření souboru
$relace = fopen(&quot;soubor.txt&quot;,&quot;w&quot;);

// Zavření souboru
fclose($relace);
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Při otvírání souboru musíme zadat ještě další parametr. (V příkladu to je to &quot;w&quot;)
Tento parametr určuje, jak se má soubor otevřít.
Možnosti:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! a
| Otevře soubor pro přidání, pokud soubor neexistuje PHP jej vytvoří
|-
! a+
| Otevře soubor pro přidávání a čtení, pokud soubor neexistuje PHP jej vytvoří
|-
! r
| Otevře soubor pouze pro čtení
|-
! r+
| Otevře soubor pro čtení a zápis
|-
! w
| Otevře soubor pro zápis, původní data budou ztracena. Pokud soubor neexistuje PHP jej vytvoří
|-
! w+
| Otevře soubor pro zápis a čtení, původní data budou ztracena, pokud soubor neexistuje PHP jej vytvoří
|}

== Čtení dat ze souboru ==

Data z otevřeného souboru se čtou funkcí '''fread()'''. Parametry jsou relace a počet znaků ze souborů, které má funkce přečíst.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot;&gt;
$relace = fopen(&quot;soubor.txt&quot;, &quot;r&quot;); // Otevřeme soubor
$text = fread($relace, 10); // Do proměné $text načteme prvních 10 znaků ze souboru
echo $text; // Vypíšeme proměnou $text na obrazovku
fclose($relace); // Zavřeme soubor
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Zápis dat do souboru ==

Data do otevřeného souboru můžeme zapsat funkcí '''fwrite()'''. Parametry jsou relace a text na zapsání do souboru.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot;&gt;
$text = &quot;Toto je budoucí obsah souboru&quot;; // Určíme text na zapsání do souboru
$relace = fopen(&quot;soubor.txt&quot;, &quot;w&quot;); // Otevřeme soubor
fwrite($relace,$text); // Zapíšeme text do souboru
fclose($relace); // Zavřeme soubor
&lt;/syntaxhighlight&gt;

----

Ostatní funkce pro práci se soubory nevyžadují předchozí otevření a najdete je [[PHP prakticky/Další operace se soubory|zde]].

[[Kategorie:PHP prakticky|Upravování souborů]]</text>
      <sha1>tl96cnih5ez7e8obuj6kacnzy2e9mx6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>PHP prakticky/Upload a download</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3422</id>
    <revision>
      <id>41915</id>
      <parentid>40749</parentid>
      <timestamp>2020-06-08T07:07:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2910" xml:space="preserve">Tato kapitola popisuje celý princip přetahování souborů mezi serverem a návštěvníkem webu. Pro názornost je u každého příkladu zpracován formou jednoduchého příkladu.

== Nahrávání souboru na server (Upload) ==

Protože zde je nutné uvést i HTML formulář, je následující příklad kompletním zdrojovým kódem ukázkové stránky. (Název souboru je upload.php)
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot;&gt;
&lt;html&gt;
&lt;body&gt;

&lt;!-- Zde si povšiměte parametru ENCTYPE: --&gt;
&lt;form method=&quot;post&quot; action=&quot;upload.php&quot; enctype=&quot;multipart/form-data&quot;&gt;
&lt;input name=&quot;soubor&quot; type=&quot;file&quot; /&gt;
&lt;input type=&quot;submit&quot; value=&quot;OK&quot; /&gt;
&lt;input type=&quot;hidden&quot; name=&quot;odeslano&quot; value=&quot;ano&quot; /&gt;
&lt;/form&gt;

&lt;?php
if($odeslano==&quot;ano&quot;) {
  move_uploaded_file($soubor,&quot;soubory/&quot;.$soubor_name); // Překopírujeme soubor do zadaného umístění
  echo &quot;Původní název souboru: &quot;.$soubor_name.&quot;&lt;br /&gt;&quot;;
  echo &quot;Velikost souboru: &quot;.$soubor_size.&quot;B&lt;br /&gt;&quot;;
}
?&gt;

&lt;/body&gt;
&lt;/html&gt;
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Tato stránka nejprve zobrazí formulář pro výběr souboru. Při odeslání se soubor nahraje do složky soubory se zachováním originálního názvu. Po dokončení se návštěvníkovi zobrazí informace o názvu a velikosti souboru.

'''Princip:'''
* Parametr ENCTYPE v HTML prvku FORM určí, že se mají odesílat jak soubor, tak i formulářová data (Lze přidat další políčka)
* Při odeslání formuláře uloží server soubor do dočasné složky s náhodným názvem a uloží tuto adresu do PHP proměné, jejíž název je shodný se jménem INPUT prvku FILE. (Políčkem pro zadání souboru)
* PHP skript překopíruje soubor z dočasné složky do složky soubory a vypíše příkazy ECHO název a velikost nahrávaného souboru souboru. (Ukládají se do proměné $x_name a $x_size, kde x je název políčka FILE.
* Po dokončení PHP skriptu server soubor z dočasné složky smaže!

== Stahování souborů ze serveru (Download) ==

Následující zdrojový kód je veškterým obsahem stránky download.php (ovšem můžete ji libovolně přejmenovat)
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot;&gt;
&lt;?php
$soubor = &quot;soubor.txt&quot;; // Adresa souboru jež chcete dát na stažení

header(&quot;Content-Description: File Transfer&quot;);
header(&quot;Content-Type: application/force-download&quot;);
header(&quot;Content-Disposition: attachment; filename=\&quot;$soubor\&quot;&quot;);

readfile ($soubor);
?&gt;
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Po kliknutí na odkaz vedoucí na tuto stránku se zobrazí dialog, zdali chcete soubor ''otevřít'' nebo ''uložit''. Po kliknutí na ''uložit'' se zobrazí dialog pro výběr umístění a názvu a po potvrzení se soubor stáhne.

'''Princip:'''
* Hlavičky HTTP (header) zajistí že se zobrazí dialog a stáhne výstup PHP skriptu. Když bude skript obsahovat pouze příkaz ReadFile, bude totožný s obsahem souboru a tudíž to bude to samé, jako kdyby se stáhl tento soubor.

[[Kategorie:PHP prakticky|Upload a download]]</text>
      <sha1>0u8v6mdqdlxnu03vfkxkdv512nzule5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>PHP prakticky/Přesměrování</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3425</id>
    <revision>
      <id>41942</id>
      <parentid>35123</parentid>
      <timestamp>2020-06-11T08:07:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; vhodnější sémantika</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1375" xml:space="preserve">Přesměrování se v PHP provádí jednoduše, a to použitím HTTP hlavičky.

Tady je příklad použití:
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot;&gt;
&lt;?php
header(&quot;Location: stranka.php&quot;);
exit; // za přesměrováním je vždy potřeba ukončit skript
?&gt;
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Každý uživatel, jenž přijde na stránku obsahující tento kód, bude automaticky přesměrován na stránku stranka.php&lt;br /&gt;
(Na stránku, jež kód vložíte je zbytečné dávat HTML tagy. Uživatel stránku neshlédne ani na vteřinu)

Samotná ukázka se moc neupotřebí, tak si ukážeme ještě použití ve složitější aplikaci. Tou aplikací bude jednoduchý přihlašovací systém.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot;&gt;
&lt;!--Stránka index.php--&gt;
&lt;html&gt;

Zadejte heslo:
&lt;form action=&quot;index.php&quot; method=&quot;POST&quot;&gt;
&lt;input type=&quot;password&quot; name=&quot;heslo&quot; /&gt;
&lt;/form&gt;

&lt;?php
if($_POST[&quot;heslo&quot;]==&quot;Tajné heslo&quot;) {
  header(&quot;Location: Tajne.php&quot;);
  exit;
} else {
  echo &quot;Špatné heslo!&quot;;
}
?&gt;
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Tato ukázka zobrazí přihlašovací formulář a po zadání správného hesla budete přesměrováni na stránku Tajne.php. V opačném případě se vypíše nápis &quot;Špatné heslo!&quot;.
Ukázka by samozřejmě šla rozšířit o přihlašování se SESSION, ale to by potom bylo těžší na pochopení samotné přesměrování, o které nám jde.

[[Kategorie:PHP prakticky|Přesměrování]]</text>
      <sha1>1bkgdj1si2ahk2ggg0jrgqlb3qyihvr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>PHP prakticky/Práce s řetězci</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3426</id>
    <revision>
      <id>41936</id>
      <parentid>35122</parentid>
      <timestamp>2020-06-10T09:07:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; - whitespace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3697" xml:space="preserve">Tato kapitola pojednává o práci s řetězci. Rozumíme tím rozdělování a jiné operace s proměnnými. Pokud stále nechápete, nezbývá než přejít dále.

== Zjištění délky řetězce ==
K tomuto slouží funkce '''strlen()'''. Jejím jediným parametrem je řetězec, jehož délku chceme zjistit.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot;&gt;
&lt;?php
echo strlen(&quot;abcdefgh&quot;); // Vypíše číslo 8
?&gt;
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Zjištění pozice řetězce v řetězci (proměnné) ==
K tomuto slouží funkce '''strpos()'''. Jejími parametry je řetězec, v němž chceme hledaný výraz hledat a samozřejmě hledaný výraz. Výstupem funkce je číslo, jež označuje počet znaků od začátku řetězce po začátek hledaného výrazu.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot;&gt;
&lt;?php
echo strpos(&quot;abcdefgh&quot;, &quot;cd&quot;); // Vypíše číslo 2
?&gt;
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Získání části řetězce ==
K tomu slouží funkce '''substr()'''. Parametry jsou vstupní řetězec, pozice, od které začíná požadovaný výstup (první znak má nulu, je to tedy počet přeskočených znaků) a délka výstupu (počet přečtených znaků).
Je možné také poslední parametr vynechat.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot;&gt;
&lt;?php
echo SubStr(&quot;abcdefgh&quot;, 3, 2); // Vypíše &quot;de&quot;
?&gt;
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Práce s řetězci v UTF-8 ==

Všechny výše uvedené funkce ve skutečnosti nepočítají znaky ale počet bytů. Pokud vaše skripty běží pouze na serveru používajícím jednobytové kódování (např. &lt;code&gt;windows-1250&lt;/code&gt;), budete dostávat očekávané výsledky. Při práci s řetězci ve vícebytovém kódování ale nastává problém. UTF-8 (které je výchozím kódováním na linuxových systémech a v současné době je stále rozšířenější i na webu) ukládá různé znaky pomocí jednoho až čtyř bytů; všechny české znaky s diakritikou jsou v něm uloženy pomocí dvou bytů.

V PHP pro práci s vícebytovými řetězci se používají rozšíření [http://www.php.net/manual/en/book.iconv.php iconv] nebo [http://www.php.net/manual/en/book.mbstring.php mbstring]. Následující příklad ukazuje rozdílné výsledky při počítání délky řetězce.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot;&gt;
&lt;?php
// tento skript musí být uložený jako UTF-8!
$string = 'ěščř';

echo 'strlen: '.strlen($string); // vypíše 8 (bytů)
echo '&lt;br /&gt;mb_strlen: '.mb_strlen($string, 'UTF-8'); // vypíše 4
echo '&lt;br /&gt;iconv_strlen: '.iconv_strlen($string, 'UTF-8'); // vypíše 4
?&gt;
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Použité kódování můžete uvádět buď při každém volání těchto funkcí, anebo ho můžete nastavit jen jednou pro celý skript:
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot;&gt;
&lt;?php
mb_internal_encoding('UTF-8');
iconv_set_encoding(&quot;internal_encoding&quot;, &quot;UTF-8&quot;);

echo mb_strlen('ěščř'); // vypíše 4
?&gt;
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Výchozí kódování je možné nastavit i v konfiguračním souboru ''php.ini'' (viz PHP manuál k [http://www.php.net/manual/en/iconv.configuration.php iconv], [http://www.php.net/manual/en/mbstring.configuration.php mbstring]). Pomocí direktivy &lt;code&gt;mbstring.func_overload&lt;/code&gt; se dá nastavit i to, aby se jednobytové funkce chovaly jako jejich protějšky z rozšíření ''mbstring'', tedy aby počítaly znaky místo bytů. Tato možnost je ale nestandardní, velmi málo používaná a na většině hostingů je proto vypnutá.

== Kombinace všech předchozích funkcí ==

Nakonec jen uvedu odkaz na další kapitolu, v níž je vysvětleno nahrazení některých slov v řetězci jinými na příkladu odstranění diakritiky.
{{Navigace|PHP prakticky|PHP prakticky/Odstranění diakritiky|#f0f0ff|blue}}

[[Kategorie:PHP prakticky|Práce s řetězci]]</text>
      <sha1>3xh49qw76yc6yohidkj4vlzqwzf2ejy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>PHP prakticky/Čtení z mailové schránky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3429</id>
    <revision>
      <id>41897</id>
      <parentid>36217</parentid>
      <timestamp>2020-06-06T09:07:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- nadbytečné odřádkování</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2427" xml:space="preserve">Jestliže chceme vypsat obsah emailové schránky pomocí PHP, stačí nám k tomu jen přihlašovací údaje ke schránce, které mimo jiné zadáváme i při nastavování MS Outlooku a pod.

K emailové schránce se připojuje podobně jako k databázi. Tedy:
* Nejprve musíme připojit pomocí funkce '''IMAP_Open(&quot;{''server''/''metoda''}INBOX&quot;,&quot;''uživatel''&quot;,&quot;''heslo''&quot;)''' (Metodou je obvykle [[w:POP3|POP3]] nebo [[w:Internet Message Access Protocol|IMAP]]. Pro internetové prohlížení to je jedno, ale jinak metoda POP3 stáhne emaily do počítače, ale s IMAP je ponecháváme na serveru.)
* Počet zpráv ve schránce zjistíme funkcí '''IMAP_Num_Msg(''Spojení'')'''
* Spojení zavřeme funkcí '''IMAP_Close(''Spojení'')'''
Další funkce bude lepší popsat přímo na příkladu. Následující příklad ukazuje výpis zpráv z emailové schránky s kompletním výpisem zpráv.

{{Upozornění|Pozor: Nepoužívejte tento skript pro schránky obsahující velké množství dat! Zpracování stránky trvá velmi dlouhou dobu! Tento skript špatně interpretuje přílohy, proto, jestliže schránka obsahuje větší množství příloh, nebude výpis čitelný, a bude se dlouho zpracovávat!}}

{{Kód|jazyk=PHP|kód=
&lt;html&gt;

&lt;head&gt;

&lt;title&gt;Čtení emailu ze schránky pomocí POP3&lt;/title&gt;

&lt;/head&gt;

&lt;body&gt;
&lt;?php

// navázání spojení se serverem (v příkladu Seznam.cz)
$spojeni = @IMAP_Open( &quot;{pop3.seznam.cz/pop3}INBOX&quot;, &quot;uzivatel&quot;, &quot;heslo&quot; );

echo &quot;Počet zpráv ve schránce:&quot; . IMAP_Num_Msg( $spojeni );

$hlavicky = IMAP_Headers( $spojeni );

for( $i = 0; $i &lt; count( $hlavicky ); ):
	echo &quot;&lt;br /&gt;&quot; . ++$i . &quot;. zpráva: &quot;;
	echo $hlavicky[$i-1];
	echo &quot;&lt;br /&gt;&quot; . IMAP_Body( $spojeni, $i ); // U velkých schránek s velkými přílohami doporučuji vynechat!
endfor;

IMAP_Close( $spojeni );

?&gt;
&lt;/body&gt;

&lt;/html&gt;
}}

Bohužel aby se zprávy správně zobrazovaly, musí se obsah zprávy více zpracovat. Mohl bych uvést také všechny způsoby jak, ale po prohlédnutí příkladu, myslím, by měli pokročilí by měli vědět co a jak.
----
'''Jestliže čtete tento článek, pravděpodobně by vás také zajímalo, jak můžete vytvořit váš vlastní emailový server. (Potřebovat k tomu budete počítač, který použijete jako server s operačním systémem Linux) Návod je [[Linux jako server/Etch/Pošta|zde]].'''

[[Kategorie:PHP prakticky|Čtení z mailové schránky]]</text>
      <sha1>l9pb7fugas031a3db3vk1rgffwge6sm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Integrování/Posuvy a násobky argumentu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3435</id>
    <revision>
      <id>34846</id>
      <parentid>33547</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2724" xml:space="preserve">Často potřebujeme spočítat integrál, který se velmi podobá integrálu, který již máme spočtený, ale přesto se v pár drobnostech liší. Pokud máme jistotu, že se počítaný integrál liší od již známého pouze v argumentu, můžeme onen spočtený integrál výhodně použít. Metoda je speciální aplikací [[Integrování/Substituční metoda|substituční metody]].

== Formální zápis metody a důkaz ==
Mějme funkci f(x), jejíž primitivní funkce je F(x), pak můžeme vypočítat integrál z f(ax+b) takto:

&lt;math&gt;\int{ f(ax+b) }dx = \frac{F(ax+b)}{a} + C&lt;/math&gt;

Důkaz:

&lt;math&gt;\int{ f(ax+b) }dx = \left[ Substituce: y = ax+b, x = \frac{y-b}{a}, dx = \frac{dy}{a} \right] = \int{ \frac{f(y)}{a} }dy = \frac{1}{a}\int{f(y) }dy = \frac{F(y)}{a} + C = \frac{F(ax+b)}{a} + C&lt;/math&gt;

QED


{{Upozornění|
Pokud se v integrovaném výrazu vyskytne více proměnných &lt;math&gt;x&lt;/math&gt;, pak musí být všechny posunuty a znásobeny stejně oproti známému integrálu.

'''Integrál od kterého známe výsledek:''' &lt;math&gt;\int{\log{(3x)}+\frac{e^{18x}}{2x}}dx = \int{f(x)}dx&lt;/math&gt;.

'''Integrál na který můžeme použít metodu:''' &lt;math&gt;\int{\log{(6x+3)}+\frac{e^{36x+18}}{4x+2}}dx = \int{f(2x+1)}dx&lt;/math&gt;.

'''Integrál na který nemůžeme použít metodu:''' &lt;math&gt;\int{\log{(6x+3)}+\frac{e^{6x+9}}{30x-3}}dx&lt;/math&gt; - metodu nemůžeme použít, protože je každý výskyt &lt;math&gt;x&lt;/math&gt; posunutý a znásobený o jinou konstantu.
}}

== Ukázka použití metody ==
=== Příklad č. 1 ===
{{Příklad | '''Zadání:''' Vypočítejte integrál z funkce &lt;math&gt;(12x+3)^4&lt;/math&gt;.

'''Řešení:''' Vidíme, že funkce &lt;math&gt;(12x+3)^4&lt;/math&gt; je vlastně &lt;math&gt;z^4&lt;/math&gt; kde  &lt;math&gt;z = 12x+3&lt;/math&gt;. Pak &lt;math&gt;\int{z^4}dz = \frac{z^5}{5}+C&lt;/math&gt;. Výsledkem je tedy &lt;math&gt;\frac{\left(12x+3\right)^5}{5}+C&lt;/math&gt;
}}

=== Příklad č. 2 ===
{{Příklad | '''Zadání:''' Vypočítejte integrál z funkce &lt;math&gt;\sqrt{2x-8}&lt;/math&gt;.

'''Řešení:''' Funkce &lt;math&gt;\sqrt{2x-8}&lt;/math&gt; se dá zapsat jako &lt;math&gt;\sqrt{y}&lt;/math&gt; kde &lt;math&gt;y = 2x-8&lt;/math&gt;. Protože &lt;math&gt;\int{\sqrt{y}}\frac{dy}{2} =\frac{1}{2}*\int{y^{\frac{1}{2}}}dy = \frac{2*y^{\frac{3}{2}}}{6}+C&lt;/math&gt;, tak je výsledkem &lt;math&gt;\frac{2\left(2x-8\right)^{\frac{3}{2}}}{6}+C = \frac{\left(2x-8\right)^{\frac{3}{2}}}{3}+C&lt;/math&gt;.
}}

=== Příklad č. 3 ===
{{Příklad | '''Zadání:''' Vypočítejte integrál z funkce &lt;math&gt;\cos{(-x+5)}&lt;/math&gt;.

'''Řešení:''' Funkce &lt;math&gt;\cos{(-x+5)}&lt;/math&gt; se dá zapsat jako &lt;math&gt;\cos{w}&lt;/math&gt; kde &lt;math&gt;w = (-1)x+5&lt;/math&gt;. Protože &lt;math&gt;\int{\cos{y}}(-dy) = -\sin{y}+C&lt;/math&gt;, tak je výsledkem &lt;math&gt;-\sin{(-x+5)}+C&lt;/math&gt;.
}}

[[Kategorie:Integrování|Posuvy a násobky argumentu]]</text>
      <sha1>fiwqduiwgj6jv7qjijvnfbn30hycrhw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Integrování</title>
    <ns>14</ns>
    <id>3436</id>
    <revision>
      <id>10527</id>
      <timestamp>2007-08-01T03:10:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Singularity~cswikibooks</username>
        <id>149</id>
      </contributor>
      <comment>init</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="24" xml:space="preserve">[[Kategorie:Matematika]]</text>
      <sha1>2oxgyq93h04mhqstspvln6m6hgvdj1f</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jízda na eskalátoru</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3440</id>
    <revision>
      <id>38378</id>
      <parentid>34918</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:29:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="180" xml:space="preserve">[[Soubor:escalator drive.png|střed]]

Návod jak používat eskalátor. Pokračujte na straně [[Jízda na eskalátoru/Obsah|obsah]].

[[Kategorie:Technika]]
[[Kategorie:Návody]]</text>
      <sha1>2xxkr27iqq73payq3fbpirjlbwty76s</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jízda na eskalátoru/Obsah</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3441</id>
    <revision>
      <id>10887</id>
      <parentid>10883</parentid>
      <timestamp>2007-10-26T08:48:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Casablanca</username>
        <id>237</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kapitola</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="622" xml:space="preserve">== Obsah ==
* [[Jízda na eskalátoru/Předmluva|Předmluva]]
* [[Jízda na eskalátoru/Co je to eskalátor|Co je to eskalátor]]
* [[Jízda na eskalátoru/Podrobný návod k použití eskalátoru|Podrobný návod k použití eskalátoru]]
* [[Jízda na eskalátoru/Zakázané způsoby použití|Zakázané způsoby použití]]
* [[Jízda na eskalátoru/Použitá a doporučená literatura|Použitá a doporučená literatura]]
* [[Jízda na eskalátoru/Rejstřík|Rejstřík]]
* [[Jízda na eskalátoru/Přílohy|Přílohy]] - fotogalerie, výňatek z přepravních podmínek

[[Kategorie:Technika]]
[[Kategorie:Návody]]</text>
      <sha1>1kike3nc3yetygqfp9iguk3kkqughzf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jízda na eskalátoru/Předmluva</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3442</id>
    <revision>
      <id>34920</id>
      <parentid>10877</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:27:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1111" xml:space="preserve">Jízda na eskalátoru je důležitou součástí používání metra či pohybu po obchodním domě. Například bez schopnosti použití jezdících schodů, jak se eskalátorům říká česky, bychom nebyli schopni vůbec cestovat metrem. Eskalátory jsou tedy přístroje k urychlení přepravy lidí nahoru a dolu.

Tato publikace je pojatá jako návod k použití tohoto zařízení. Je řada obcí a měst, kde nemají místní obyvatelé možnost se s eskalátory setkat. Tato publikace by jim měla osvětlit použití a zároveň přiblížit technické zázemí těchto strojů. Jsou též uvedeny některé nešvary, které se vžily při používání jezdících schodů, včetně následků které mohou nastat.

Text který se Vám dostal do ruky vznikl na českých Wikiknihách, obdoba anglických Wikibooks a stále může být upravován, opravován a rozšiřován. Je distribuován pod volnou licencí GNU. Závěrem pro čtenářovu orientaci zmiňujeme hlavní přispěvatele při vzniku tohoto návodu. Byli to FDominec a Juan de Vojníkov

[[Kategorie:Technika]]
[[Kategorie:Návody]]</text>
      <sha1>74zz4vxucaasvj7jnivw2dvkb8lwvpz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jízda na eskalátoru/Co je to eskalátor</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3443</id>
    <revision>
      <id>38379</id>
      <parentid>34919</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:29:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="830" xml:space="preserve">[[Soubor:Canary Wharf Escalators 2.jpg|vpravo|120px]]
[[Soubor:Japan_086.jpg|vpravo|120px]]
Ještě než přistoupíme k vykreslení samotného úkonu jízdy na eskalátoru, je nutné si vysvětlit co to vlastně eskalátor je a jaká je jeho funkce.

Eskalátor, též česky pohyblivé schodiště, je technické zařízení sloužící k přepravě osob. Jedná se v podstatě o dopravník, který má na místo pásů schody. Osoby jsou na pohyblivých schodech dopravovány vzhůru nebo dolů.

Eskalátory jsou různých typů. Jsou dlouhé a krátké, široké a úzké, rychlé a pomalé. Již jako malému klukovi se mi zdával sen o eskalátorech. Bylo to docela děsivé. Musel jsem vystupovat a nastupovat z jednoho na druhý. Každý měl jinou rychlost a jinou velikost.

[[Kategorie:Technika]]
[[Kategorie:Návody]]</text>
      <sha1>c9crnp0lqcu970js8jh13ww0fr7lcug</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jízda na eskalátoru/Podrobný návod k použití eskalátoru</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3444</id>
    <revision>
      <id>45630</id>
      <parentid>38380</parentid>
      <timestamp>2022-04-10T16:07:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5723" xml:space="preserve">Jak eskalátor správně a bezpečně používat? Pokud vstupujeme na eskalátor, měli bychom mít alespoň jednu volnou ruku a věnovat se plně úkonu nastoupení.

[[Soubor:Moscow Metro escalator.jpg|náhled|Moskevské eskalátory s lidmi, kteří úspěšně nastoupili]]

Chůzí se přiblížíme k eskalátoru. Nakročíme tou nohou, která připadá na řadu. Zároveň vystrčíme do prostoru tu ruku, na které straně eskalátoru budeme stát. Stojí se obvykle vpravo a vlevo se chodí, ačkoli kvůli rovnoměrnějšímu opotřebení tomu v historii bývalo naopak. K umožnění průchodu ostatních na eskalátoru musíme stát po straně a nikoli uprostřed. (Je to také z toho důvodu, abychom se mohli rukou přidržovat madla.)

[[Soubor:Seoul Subway escalators.jpg|náhled|Označení eskalátorů]]

{{Poznámka|Eskalátory pohybující se v opačném směru, než chceme jet, jsou označeny, aby nedošlo k záměně. Spoluautor má vyzkoušeno, že rychlá chůze směrem dolů na vzhůru jedoucích eskalátorech sice umožňuje dosáhnout cíle, je ale nezřídka komentována dozorcem metra.}}

Vystrčíme tedy před sebe jednu nohu a ruku. Nežli dopadne naše noha na pohyblivé schodiště, chytíme se připravenou rukou madla. Pohyblivá madla jsou totiž předsunuta, proto se můžeme dotknout eskalátoru dříve rukou nežli nohou. Poté přizpůsobíme rychlost chůze rychlosti madla, rychle převážíme tělesnou váhu na tu stranu těla, kdy dopadá naše noha na pohyblivý schod. Musíme přitom dávat pozor, abychom nevstoupili na rozhraní schodu, ale do prostoru jeho plochy.

{{Upozornění|V řadě případů, zejména v [[w:Pražské metro|pražském metru]], se pohyblivá madla pohybují rychleji než schody. Z tohoto důvodu je nutné během jízdy přehmatávat. Pokud by se tak nestalo, naše tělo by se dostalo do předklonu, což by mohlo skončit i bolestivým pádem.}}

V průběhu jízdy na eskalátoru stojíme zpříma a nepřevažujeme se ani dopředu ani dozadu. Na schody neusedáme ani po nich neběháme. Na madlo nepokládáme těžká zavazadla, ani náš loket. Nekloužeme se po případné skluzavce mezi eskalátory, bývá vybavena zarážkami. Nestrkáme ani prsty pod madlo - mohlo by dojít k skřípnutí a bolestivému zranění.

=== Jak se chovat v případě nestejné rychlosti madla ===
Řada starších, ale i novějších eskalátorů se vyznačuje jednou negativní vlastností. Je to nestejná rychlost madla vůči pohybu schodů. Nejčastěji se tento nesoulad projevuje ve vyšší rychlosti gumového madla. V tomto případě nám ujíždí ruka držící se tohoto pásu dopředu a mnohdy se stává, že přicházíme o svislý postoj těla a nakláníme se dopředu. V extrémních případech může dojít k ulehnutí cestujícího na směr jízdy eskalátoru a ztrátě stability.

V případě jízdy směrem dolů by tato vada eskalátoru měla pro cestujícího nedozírné důsledky. Proto lidé přišli na techniku jak se této pozice vyvarovat. Automaticky se jim vžila schopnost ruku, kterou se drží madla po pásu posunovat směrem k ose těla. Někteří jedinci se pak pro jistotu vůbec nedrží, tím ovšem porušují přepravní pravidla.

=== Nástup na eskalátor ===
Při nástupu dáváme pozor na ne zcela samozřejmou skutečnost, že se schody brzy začnou zvedat. Pokud stojíme špičkou na předchozím schodu, je tu určité riziko pádu, ale s používáním eskalátorů si na to člověk rychle zvykne.

Specifickým problémem je nastupování na eskalátory v tlačenici (tedy skoro vždy, když ve špičce přestupují lidi z jednoho metra na druhé). Pokud se totiž lidé drží pravidla, že se stojí vpravo a při nástupu stojí v jedné řadě, jsou eskalátory ve výsledku velmi málo využité. Pokud naopak lidé nastupují ve dvou řadách vedle sebe, odbavují se skoro tak rychle, jako stačí přicházet a vzniká podstatně menší fronta.

=== Držení těla při jízdě na eskalátoru ===
Při jízdě na eskalátoru je nutné držet tělo ve svislé poloze. Je nutné si však uvědomit, že eskalátor rozhodně neputuje ve vodorovném směru. V pražském metru vás může snadno zmást fakt, že dlaždice, obrazy na stěnách i madla jsou orientovány v jednom směru. Je nutné mít neustále na paměti, že to je směr jízdy a nikoliv vodorovný směr. Pokud tuto zásadu opomenete, může se vám zdát, že lidé cestující v opačném směru jezdí v nepřiměřeném záklonu.

=== Výstup z eskalátoru ===
Výše byl již popsán proces jakým se na eskalátor nastupuje a jak se eskalátor používá při jízdě. Co se týče výstupu, jedná se v podstatě o stejný postup jako při nástupu, pouze je obráceno pořadí úkonů. Tedy nejprve je vykročeno nohou a teprve potom se pouštíme madla. Někdy je nešvarem při vystupování příliš malé nakročení, tím jsou blokováni cestující, kteří chtějí také vystupovat a může dojít ke katastrofě. Úplně nevhodné je pak vystupování způsobem převážení lidské hmotnosti na paty a nadzdvihnutím špiček nohou. Je nutné si uvědomit, že hřeben na obou koncích eskalátoru není určen ke sbírání cestujících, zavazadel a zvířat, ale k čištění schodů od hrubších nečistot a rovnání dráhy každého jednotlivého schodu.

=== Odstupy na eskalátoru ===
Ze zkušeností lidé vypozorovali, že není možné stát na eskalátoru na každém schodě v řadě za sebou. Nejčastěji se zanechává mezera jednoho nebo dvou volných schodů. Na jednom schodu ovšem mohou stát dvě osoby současně.

[[Kategorie:Technika]]
[[Kategorie:Návody]]</text>
      <sha1>e2x5a10icsf4i1sih7zwe2p1o69kw9g</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Ovocné knedlíky z kynutého těsta</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3446</id>
    <revision>
      <id>35681</id>
      <parentid>29914</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1886" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Ovocné knedlíky z kynutého těsta
  | originální jméno = 
  | obrázek = Tři ovocné knedlíky.JPG
  | velikost = 180px
  | popis = Tři ovocné knedlíky
  | čas = 
  | ingredience =
* [[../Ovoce|Ovoce]] dle vlastního výběru
* [[../Ingredience/Mléko|Mléko]]
* 40 dkg hrubé [[../Ingredience/Mouka|mouky]]
* 15 g [[../Ingredience/Droždí|droždí]] 
* [[../Ingredience/Cukr|Cukr]]
* [[../Ingredience/Sůl|Sůl]]
* jedno [[../Ingredience/Vejce|vejce]]
* dochucovací přísady
  | přílohy = 
  | původ = [[../Národní kuchyně/Česká kuchyně|Česko]]
}}
Zaděláme kvásek - 1/4 l mléka, špetku cukru, droždí.

Mezitím dáme hrubou mouku do mísy, trochu osolíme (zarovnaná kávová lžička) a osladíme (plná kávová lžička). Přidáme vajíčko (žloutek i bílek) a vzešlý kvásek. Mělo by to mít tvárnou konzistenci, aby se dobře zpracovávalo. Můžeme zředit vlažnou vodou nebo mlékem.

Zpracováváme důkladně, pokud možno šťoucháním vařečkou. Jde o to, aby se ke kvasnicím dostal vzduch. Mícháme těsto aspoň 1/4 hodiny. Pak je dáme pod utěrku kynout. Musí to nakynout dobře, jinak bude vůně knedlíků poznamenána kvasnicemi nebo se těsto srazí.

Po vykynutí zabalíme do těsta ovoce. Ovoce vybíráme dle vlastních preferencí, vhodné jsou meruňky, hrušky, jablka, jahody, borůvky, špendlíky apod. Je lepší vyndat pecky, případně ovoce rozřezat. Nezapomeňme kyselejší ovoce přisladit. Pokud necháme vodě možnost proniknout dovnitř knedlíků, většinou se rozpadnou.

Vaří se v páře 12 minut, ve vodě 10. Pára je lepší, protože se to většinou nesrazí.

Knedlíky podáváme pokud možno ještě horké, dochutíme dle libosti moučkovým cukrem, tvarohem, omastkem, strouhankou...

[[Kategorie:Wikikuchařka|Ovocné knedlíky z kynutého těsta]]</text>
      <sha1>mrubfrglfn6nyf5sy6094gg52b5tk9o</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stavba kůlny/Požadavky a nástroje</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3447</id>
    <revision>
      <id>16312</id>
      <parentid>16310</parentid>
      <timestamp>2009-03-20T13:21:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>překlep</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="768" xml:space="preserve">== Stavebníci ==

Stavbu uvedené kůlny '''zvládnou 2 šikovní lidé''', ale na několik částí stavby je '''velmi vhodné být ve třech či čtyřech'''. (I když se sejdou pět nebo šest lidí, tak si nebudou moc překážet.)

== Nutné nástroje ==

* žebřík (3 m)

* kladivo (nejlépe 0,5 kg)
* kleště štípací
* velký šroubovák (odpovídající typu šroubů)
* ruční pilka
* velký kýbl či škopek na beton
* lopatka

* pásmo
* tužka
* několik párů pracovních rukavic

== Doporučené nástroje navíc ==

* akumulátorový šroubovák
* elektrická pila (listová či řetězová)

* štafle (4 m vysoké, místo žebříku)
* židle

{{Navigace| |../Materiál/|Wheat|SaddleBrown|title=Požadavky a nástroje}}

[[Kategorie:Stavby]]</text>
      <sha1>55wyyrtz5j5gtjibjgi14vz2k5uv331</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stavba kůlny/Materiál</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3448</id>
    <revision>
      <id>38546</id>
      <parentid>35478</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3217" xml:space="preserve">== Dřevo - kostra kůlny ==
Pozn.: tloušťky hranolů použitých pro konstrukci jsou voleny tak, že je jde výhodně koupit ve stavebninách jako tzv. ''střešní latě''. Je to spíše minimální použitelná tloušťka, která byla už v praxi po 10 let ozkoušena jako bezpečná. Pokud máte k dispozici hranoly např. 80 × 60, použijte je a kůlna bude bytelnější.

U každé položky je uveden počet, písmeno označující ji ve výkresech, délka v milimetrech a význam.

* Sloupky A a B (60 × 40)
** 2× A (3000): sloupky v průčelí, sahají k hřebeni střechy
** 6× B (2100): sloupky ostatní, sahají jen ke stropu

* Díl C (60 × 40)
** 1× C (4000): hřeben střechy
** 2× C (4000): horní vazníky

* Díl D (50 × 30)
** 6× D1 (3000) spodní vazníky na čelních stěnách a příhrady na delší stěně
** 4× D2 (2000) spodní vazníky na bočních stěnách
** 8× D3 (2500) příhrady na čelní stěně

* Díl E (60 × 40)
** 10× E (2500): krokve

* Díl F (60 × 40)
** 2× F (3000) horní vazníky na čelní stěně
** 3× F (3000) podlaha půdy


== Pokrytí stěny, půdy a střechy ==

Stěny a střecha jsou potlučeny '''prkny''' tloušťky '''8 - 12 mm''' nebo '''krajovými latěmi''' podobné tloušťky. Podlaha půdy je pokryta prkny tloušťky 10 - 14 mm. (Autor ověřil, že lze v případě potřeby použít prkna jednotné tloušťky 10 mm.) Po půdě může opatrně chodit jeden člověk; nosnost půdy ale záleží na použitém materiálu. Místo prken lze použít 10-12 cm tlustou OSB desku.

Na střeše je dále po spádnici upevněna asfaltová fólie a v místech překryvu pásů je přitlučena latěmi.

* Stěny: tenké latě, popř. i krajové
** Plocha čelní stěny: 4× (1500 × 2100)
** Plocha bočních stěn: 3× (2000 × 2100)

* Stěny na &quot;půdě&quot;
** Plocha: 2× (500ef × 1500) - horní část se doplní ze zbytku po oříznutí spodní, neboť půda má trojúhelníkový tvar

* Dveře nebyly nakonec realizovány. V případě, že jsou potřeba, připravíme rámy s příhradou tvaru &quot;Z&quot; a přitlučeme stejné latě jako na stěnách nebo mírně tenčí.
** Plocha: 2× (1800 × 1000)
** Nezapomeňte na příhrady

== Ostatní ==

Velikosti hřebíků jsou orientační. Jejich množství jsou nadhodnocena - zbylé hřebíky se v kůlně využijí vždycky.

* hřebíky obyčejné
** 30 mm: 1000 g
** 60 mm: 500 g
* vruty (mosazné či železné, samořezné)
** 70 mm: 300 g


Velikosti uvedeny v milimetrech. Použité dřevo: borovice nebo smrk. Cena za m&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;: cca 4000 Kč.

* dřevěné kolíky: 8 na označení míst
* provaz: 20 m
* betonová směs: 25 - 35 kg


== Volitelné doplňky ==

Následující tipy na zlepšení stavby nejsou zahrnuty do stavebního postupu a jejich konkrétní (ne)použití a stavební postup necháme na odhadu čtenáře.

* tenká plastová roura průměru 5 - 20 cm, délky 10 m; přiměřené kovové/plastové pásy na '''okap'''
* dalších cca 100 kg betonové směsi '''na betonovou podlahu''', případně jiný materiál jako staré linoleum

{{Navigace|../Požadavky a nástroje/|../Stavební postup/|Wheat|SaddleBrown|title=Materiál}}

[[Kategorie:Stavby]]</text>
      <sha1>fhicw4ifo7d7tt1g7ka7p7ehmj98y6p</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stavba kůlny/Stavební postup</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3449</id>
    <revision>
      <id>35479</id>
      <parentid>30775</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="453" xml:space="preserve">== Stručný rozpis ==

čh = člověkohodina

# příprava pozemku: odstranění býlí, srovnání, vyměření (1 - 5 čh podle sklonu)
# základní kostra: nařezání latí, sestavení (2 čh; potřeba 2 lidé)
# připevnění kovových profilů k uchycení do základů
# zabetonování kostry do země (2 čh; potřeba 2 nebo 3 lidé)
#
#
#
#

{{Navigace|../Materiál/|../Výkresy/|Wheat|SaddleBrown|title=Stavební postup}}

[[Kategorie:Stavby]]</text>
      <sha1>73q7mfe7t7kt0ssz0v2pinwf75026t9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stavba kůlny/Výkresy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3450</id>
    <revision>
      <id>38547</id>
      <parentid>16314</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="398" xml:space="preserve">Výkresy jsou ve vektorovém formátu a lze je vytisknout ve velkém rozlišení nebo dále upravovat (např. pomocí [[w:Inkscape|programu Inkscape]]).

== Nárys - pohled zepředu ==

[[Soubor:Narys-rumburak.svg|střed|700px]]

== Půdorys - pohled zeshora ==

[[Soubor:Pudorys-rumburak.svg|střed|700px]]

{{Navigace|../Stavební postup/||Wheat|SaddleBrown|title=Výkresy}}

[[Kategorie:Stavby]]</text>
      <sha1>6bbdzffxxv67gdgfrmy53n9fxxwjrtw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Španělština/Gramatika/Časování/Přítomný čas</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3456</id>
    <revision>
      <id>22714</id>
      <parentid>21921</parentid>
      <timestamp>2012-04-10T21:28:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Martesing</username>
        <id>2479</id>
      </contributor>
      <comment>+ box</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1017" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;{{:Španělština/obsah}}&lt;/noinclude&gt;

Ve španělštine existují tři slovesné koncovky.
* -ar
* -er
* -ir

== -AR ==
hablar (mluvit)

''Přítomný čas''
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! &amp;nbsp; || sg. || pl 
|-
| 1. || habl-o || habl-amos
|-
| 2. || habl-as || habl-áis
|-
| 3. || habl-a || habl-an
|}

* '''Hablo''' espaňol. - Hovořím španělsky.
* ¿'''Pagan''' al contado? - Platí hotově?

== -ER ==
comer (jíst)

''Přítomný čas''
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! &amp;nbsp; || sg. || pl 
|-
| 1. || com-o || com-emos
|-
| 2. || com-es || com-éis
|-
| 3. || com-e || com-en
|}

* Hoy '''como''' contigo. - Dnes jím s tebou.
* ¿'''Coméis''' carne? - Jíte maso?

== -IR ==
recibir (obdržet)

''Přítomný čas''
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! &amp;nbsp; || sg. || pl 
|-
| 1. || recib-o || recib-imos
|-
| 2. || recib-es || recib-ís
|-
| 3. || recib-e || recib-en
|}

* No '''recibe''' dinero. - Nedostává peníze.
* ¿'''Reciben''' cartas? - Dostávají pohledy?

[[Kategorie:Španělština|Časování]]</text>
      <sha1>8lasrcg2boyk9pau8r3zcdf9tsqsuve</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Španělština/Gramatika/Časování/Minulý čas (Perfektum)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3457</id>
    <revision>
      <id>22713</id>
      <parentid>21922</parentid>
      <timestamp>2012-04-10T21:28:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Martesing</username>
        <id>2479</id>
      </contributor>
      <comment>+ box</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="955" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;{{:Španělština/obsah}}&lt;/noinclude&gt;

== -AR ==
hablar (mluvit)

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! &amp;nbsp; || sg. || pl 
|-
| 1. || habl-é || habl-amos
|-
| 2. || habl-aste || habl-asteis
|-
| 3. || habl-ó || habl-aron
|}

* '''Hablé''' con él. - Mluvil jsem s ním.
* ¿'''Pagaron''' al contado? - Platili jste hotově?

== -ER ==
comer (jíst)

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! &amp;nbsp; || sg. || pl 
|-
| 1. || com-í || com-imos
|-
| 2. || com-iste || com-isteis
|-
| 3. || com-ió || com-ieron
|}

* Ayer '''comí''' con ella. - Včera jsem jedl s ní.
* ¿'''Comisteis''' carne? - Jedli jste maso?

== -IR ==
recibir (obdržet)

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! &amp;nbsp; || sg. || pl 
|-
| 1. || recib-í || recib-imos
|-
| 2. || recib-iste || recib-ísteis
|-
| 3. || recib-ió || recib-ieron
|}

* No '''recibió''' dinero. - Nedostal peníze.
* ¿'''Recibieron''' cartas? - Dostali pohledy?

[[Kategorie:Španělština|Časování|Minulý čas (Perfektum)]]</text>
      <sha1>jn5zr1bfjc6p7pgks0nu1zba60dnw8f</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Návody</title>
    <ns>14</ns>
    <id>3462</id>
    <revision>
      <id>21210</id>
      <parentid>10614</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T18:44:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot změnil [[Kategorie:Základní kategorie]]→[[Kategorie:(vše)]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:(vše)]]</text>
      <sha1>n5semwpzpwrffimpthtnqusnisadvq8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Čeština</title>
    <ns>14</ns>
    <id>3465</id>
    <revision>
      <id>10622</id>
      <timestamp>2007-08-19T02:37:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Singularity~cswikibooks</username>
        <id>149</id>
      </contributor>
      <comment>init</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>62e2b441qm26guw05gk51wohn6ofgqe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Integrování/Základní integrály</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3466</id>
    <revision>
      <id>34849</id>
      <parentid>22335</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4045" xml:space="preserve">Všechny zde uvedené integrály je dobré znát zpaměti, protože je budeme dále hojně využívat k louskání těch složitějších.

U neurčitého integrálu z principu nevíme, na jaké hodnotě &quot;jsme v mínus nekonečnu začínali&quot;. Proto je ke každému neurčitému integrálu přičtena blíže neznámá '''integrační konstanta C'''.

Mějme na paměti, že integrál je lineární, tedy že:

:&lt;math&gt;\int [f(x) \pm g(x)] \, \mathrm{d}x = \int f(x)\,\mathrm{d}x \pm \int g(x)\,\mathrm{d}x&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;\int k\,f(x)\,\mathrm{d}x = k \int f(x)\,\mathrm{d}x&lt;/math&gt; pro libovolné [[reálné číslo]] ''k''

== Jednoduché funkce ==

Když integrujeme nulovou funkci, získáme prostě tuto konstantu:

:&lt;math&gt;\int {0} \,\mathrm{d}x = c &lt;/math&gt;

Integrací nenulové konstantní funkce získáme lineární funkci, úměrnou x.

:&lt;math&gt;\int {a} \,\mathrm{d}x = ax + c &lt;/math&gt;

Konstanta je vlastně x&lt;sup&gt;0&lt;/sup&gt; a jejím integrálem je x&lt;sup&gt;1&lt;/sup&gt;. Když si představíme, že plocha pod funkcí y=x je trojúhelník o ploše x&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;/2, nepřekvapí nás následující zobecnění. Pro [[w:přirozené číslo|přirozená]] &lt;math&gt;n&lt;/math&gt; platí uvedený vztah pro všechna &lt;math&gt;x&lt;/math&gt;.

:&lt;math&gt;\int {x^n} \,\mathrm{d}x = \frac{1}{n+1}x^{n+1} + c \mbox{ pro } x&gt;0, n \in \mathbb{R} \mbox{ a } n \ne -1&lt;/math&gt;.

Pokud je &lt;math&gt;n = -1&lt;/math&gt;, získáme logaritmus absolutní hodnoty x:

:&lt;math&gt;\int {\frac{1}{x}} \,\mathrm{d}x = \ln |x| + c \mbox{ pro } x\ne 0&lt;/math&gt;

:(Vzhledem k vlastnostem funkce ln lze tento vztah psát i ve formě:
::&lt;math&gt;\int {\frac{1}{x}} \,\mathrm{d}x = \ln |kx| \mbox{ pro } kx\ne 0&lt;/math&gt;

Následující funkce, exponenciála, je sama sobě integrálem:

:&lt;math&gt;\int {\mathrm{e}^x} \,\mathrm{d}x = \mathrm{e}^x + c&lt;/math&gt;

Zobecnění pro různá &lt;math&gt;a&lt;/math&gt; (konstatní):

:&lt;math&gt;\int {a^x} \,\mathrm{d}x = \int {\mathrm{e}^{x \ln a}} \,\mathrm{d}x = \frac{a^x}{\ln(a)} \ + c \mbox{ pro } a&gt;0, a\ne 1&lt;/math&gt;

== Goniometrické a cyklometrické funkce ==

:&lt;math&gt;\int {\sin x} \,\mathrm{d}x = - \cos x + c&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;\int {\cos x} \,\mathrm{d}x = \sin x + c&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;\int {\frac{1}{\sin^2 x}} \,\mathrm{d}x = -\operatorname{cotg} \,x + c \mbox{ pro } x\ne n\pi&lt;/math&gt;, kde &lt;math&gt;n&lt;/math&gt; je [[celé číslo]].
:&lt;math&gt;\int {\frac{1}{\cos^2 x}} \,\mathrm{d}x = \operatorname{tg} \,x + c \mbox{ pro } x\ne (2n+1)\frac{\pi}{2}&lt;/math&gt;, kde &lt;math&gt;n&lt;/math&gt; je [[celé číslo]].

Následující vztah je zejména užitečný:

:&lt;math&gt;\int \frac{1}{1 + x^2} \mathrm{d}x = \operatorname{arctg}x + c_1 = - \operatorname{arccotg}x + c_2&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;\int \frac{1}{\sqrt{1 - x^2}} \mathrm{d}x = \operatorname{arcsin}x + c_1 = - \operatorname{arccos}x + c_2 \mbox{ pro } -1&lt;x&lt;1&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;\int \frac{1}{1 - x^2} \mathrm{d}x = \left\{\begin{matrix} \frac{1}{2}\ln{|\frac{1+x}{1-x}|} + c, &amp; \mbox{ pro } |x|\ne 1 \\ \operatorname{argtgh}x + c, &amp; \mbox{ pro } |x|&lt;1 \\ \operatorname{argcotgh}x + c &amp; \mbox{ pro } |x|&gt;1 \end{matrix}\right. &lt;/math&gt;

== Hyperbolické a hyperbolometrické funkce ==
:&lt;math&gt;\int \sinh x \, \mathrm{d}x = \cosh x + c&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;\int \cosh x \, \mathrm{d}x = \sinh x + c&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;\int \frac{1}{\sinh^2 x} \mathrm{d}x = - \operatorname{cotgh}x + c \mbox{ pro } x\ne 0&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;\int \frac{1}{\cosh^2 x} \mathrm{d}x = \operatorname{tgh}x + c&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;\int \frac{1}{\sqrt{x^2 + 1}}\mathrm{d}x = \ln (x + \sqrt{x^2 + 1}) + c = \operatorname{argsinh}x + c&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;\int \frac{1}{\sqrt{x^2 - 1}}\mathrm{d}x = \left\{\begin{matrix} \ln{|x + \sqrt{x^2 - 1}|} + c, &amp; \mbox{ pro } |x|&gt; 1 \\ \operatorname{argcosh}x + c, &amp; \mbox{ pro } |x|&lt;1  \end{matrix}\right. &lt;/math&gt;

== Příklady výpočtu ==
* [[/Řešené příklady/]]

Tak a to je všechno. Zbytek funkcí budeme muset na tyto funkce nějakým způsobem převést...

{{Poznámka|Některé funkce, jako třeba e&lt;sup&gt;-x*x&lt;/sup&gt;, sice zjevně mají integrál na celém definičním oboru, neumíme jej ale vyjádřit pomocí jiných funkcí.}}

[[Kategorie:Integrování|Základní integrály]]</text>
      <sha1>hdm3jye9s04tccprx8lk41t2bead2nm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Integrování/Motivace pro určitý integrál</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3467</id>
    <revision>
      <id>34845</id>
      <parentid>10676</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="906" xml:space="preserve">Dolní součet:

::[[Soubor:Down_Riemann.jpg]]

Zjemnění rozdělení intervalu &lt;a;b&gt;:

::[[Riemann.gif]]


== Zobecněný Riemannův integrál ==

V řadě případů se na funkci vyskytují problematické, tzv. ''kritické'' body. Může to být '''vinou funkce''', tedy že její limitou je nekonečno (obr. vlevo), nebo to může být '''vinou meze''', že integrujeme na nekonečném intervalu (obr. vpravo):

::[[Soubor:Integral_nevlastni_funkce.svg|300px]][[Soubor:Integral_nevlastni_mez.svg|300px]]

Vyřešíme to tak, že daný interval rozdělíme na části, z nichž každá sousedí nejvýš s jedním kritickým bodem - použijeme '''zobecněný Riemannův integrál'''. Integrály jednotlivých částí pak spočítáme jako limitu. Aby konvergoval celý zobecněný R. integrál, '''musí konvergovat všechny jeho části'''.

[[Kategorie:Integrování|Motivace pro určitý integrál]]</text>
      <sha1>ra8ud8vgh5uosd8htirj28m49a5y9o7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Integrování/Úvod do integrování</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3468</id>
    <revision>
      <id>34851</id>
      <parentid>32420</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="75" xml:space="preserve">[[Soubor:Integral.svg]]

[[Kategorie:Integrování|Úvod do integrování]]</text>
      <sha1>jy5arecpd81p8svtmjid60xq5f2slrd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Bézierova křivka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3470</id>
    <redirect title="Geometrie/Bézierova křivka" />
    <revision>
      <id>10641</id>
      <timestamp>2007-08-19T09:27:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Slady</username>
        <id>32</id>
      </contributor>
      <comment>Přesměrováno na [[Geometrie/Bézierova křivka]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="41" xml:space="preserve">#redirect[[Geometrie/Bézierova křivka]]</text>
      <sha1>erwe3ax3ju1boxolsdl21wsamns9pzp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Hermitova kubika</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3472</id>
    <redirect title="Geometrie/Hermitova kubika" />
    <revision>
      <id>10645</id>
      <timestamp>2007-08-19T10:09:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Slady</username>
        <id>32</id>
      </contributor>
      <comment>Přesměrováno na [[Geometrie/Hermitova kubika]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="39" xml:space="preserve">#redirect[[Geometrie/Hermitova kubika]]</text>
      <sha1>7vvs0ed3uo6ancdwpadorjbwyxc7xcw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Akvaristika/Akvarijní nádrž</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3473</id>
    <revision>
      <id>38113</id>
      <parentid>34379</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:25:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2297" xml:space="preserve">Co se týče provedení akvária, nejvhodnější volba je skleněná bezrámová lepená nádrž. Akvária v kovových rámech se neosvědčila. Pod rám se totiž dostává voda a ten rezne, v horším případě se objevují plísně.

Dalším typem akvária, se kterým se můžeme setkat, jsou tzv. elementky. Jedná se o nádrže lité z jednoho kusu. Výhodou je, že nehrozí uvolnění skla, nevýhodou jsou vcelku malé rozměry a vysoká cena.

Současně s pořízením akvária je potřeba vyřešit jeho [[Akvaristika/Stojan pod akvárium|umístění]] v domácnosti.

== Velikost nádrže ==
Pořizujeme-li si nové akvárium, měli bychom uvažovat o co největším v rámci našich finančních a prostorových možností.
Výhody větší nádrže, které ocení hlavně začátečníci, jsou:
# snáze udržíte biologickou rovnováhu
# delší intervaly údržby
# zásahy do nádrže se neprojeví tak rychle a intenzivně
# větší výběr ryb a rostlin
# větší možnosti k vytvoření zajímavého akvária (vizte [[../Aquadesign/]], [[../Základy akvakrajinky|Aquascaping]])

== Tvar nádrže ==

Z estetického a praktického hlediska jsou nejvhodnější klasické nádrže, ve tvaru kvádru nebo kostky, výška nádrže by neměla přesahovat 50–60 cm a to ze dvou důvodů:
# Do hlubokého akvária nedosáhnete rukou na dno pro případ údržby, vysazování rostlin a pod.
# Vyšší vodní sloupec bráni proniknutí [[Akvaristika/Osvětlení akvária|světla]] vyzařovaného z klasických zářivek až ke dnu. A právě na dno se vysazují malé rostlinky vytvářející kobercovitý porost, vyžadující ve většině případů intenzivní přímé světlo. V případě vyšší nádrže byste museli svítit např. výbojkami HQI nebo HQL, které jsou podstatně nákladnější, než klasické zářivky.

A ješte jedno důležité kritérium: Délka nádrže by měla odpovídat délce standardních zářivkových trubic —60&amp;nbsp;cm, 90&amp;nbsp;cm, 120&amp;nbsp;cm— nebo jejich kombinacím. Když má například akvárium délku 70&amp;nbsp;cm a&amp;nbsp;zářivky 60&amp;nbsp;cm, na koncích nádrže je už viditelná menší intenzita osvětlení a to škodí hlavně rostlinkám náročnějším na světlo.

[[Kategorie:Akvaristika|Akvarijní nádrž]]</text>
      <sha1>ae4dzarpcukhmrxfw3dwgc3zc7wvgl2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Rybí polévka z hlavy a vnitřností</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3476</id>
    <revision>
      <id>35705</id>
      <parentid>24145</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="911" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Rybí polévka z hlavy a vnitřností
  | originální jméno = 
  | obrázek = Dish and Knife.jpg
  | velikost = 180px
  | popis = Obrázek není k dispozici
  | čas = 
  | ingredience =
* [[../Ryba|Ryba]] dle možností
* ? g [[../Ingredience/Máslo|másla]]
* ? g [[../Ingredience/Mouka|mouky]]
* Lžička [[../Ingredience/Sůl|soli]]
* [[../Zelenina/]] dle výběru, např. pórek, cibule
* [[../Koření/Petržel/|petrželová nať]]
* [[../Vejce/Žloutek|Žloutek]] 
* [[../Žemle/]]
  | přílohy = 
  | původ = 
}}
Hlavu, ocas a vnitřnosti očistíme a uvaříme doměkka.

Nakrájíme a na tuku zapražíme zeleninu. Polévku procedíme, přidáme zeleninu, zahustíme zásmažkou.

V hotové polévce povaříme na 10 minut rybí vnitřnosti.

Okořeníme petrželí, přidáme žloutek.

Podáváme s (opečenou) žemlí.

[[Kategorie:Wikikuchařka|Rybí polévka]]</text>
      <sha1>pa47lrhrk4tnbnvm086ykwqx8qfig7r</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Svíčková na smetaně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3477</id>
    <revision>
      <id>40915</id>
      <parentid>40914</parentid>
      <timestamp>2019-12-16T08:43:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze 40914 od uživatele [[Special:Contributions/81.91.222.66|81.91.222.66]] ([[User talk:81.91.222.66|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2882" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Svíčková na smetaně
  | originální jméno = 
  | obrázek = Svícková na smetane, houskový knedlík, citron, brusinky.jpg
  | velikost = 260px
  | popis = Svíčková na smetaně s houskovými knedlíky
  | čas = 
  | ingredience =
* 1 [[../Zelenina/Cibule|cibule]]
* 2 [[../Zelenina/Mrkev|mrkve]]
* 1/2 [[../Zelenina/Celer|celeru]]
* 1 [[../Zelenina/Petržel|petržel]]
* 5 kuliček [[../Koření/Pepř|pepře]]
* 3 kuličky [[../Koření/Nové koření|nového koření]]
* 3 [[../Koření/Bobkový list|bobkové listy]]
* [[../Maso na svíčkovou|Maso na svíčkovou]]
* Špetka [[../Ingredience/Sůl|soli]]
* [[../Ingredience/Mouka|hladká mouka]]
* 1 dl [[../Ingredience/Smetana na šlehání|smetany na šlehání]]
* [[../Ingredience/Ocet|ocet]] dle chuti
* [[../Ingredience/Cukr|cukr]] dle chuti
* kolečko [[../Ovoce/Citron|citronu]]
* lžička [[../Ovoce/Brusinky|brusinek]] nebo [[../Brusinková marmeláda|brusinkové marmelády]]
  | přílohy =
* [[../Houskové knedlíky|Houskové knedlíky]]
* [[../Kynuté knedlíky|Kynuté knedlíky]]
  | původ = [[../Národní kuchyně/Česká kuchyně|Česko]]
}}
'''Svíčková na smetaně''' je klasický pokrm [[../Národní kuchyně/Česká kuchyně|české kuchyně]] podávaný tradičně s [[../Kynuté knedlíky|kynutým]] nebo [[../Houskové knedlíky|houskovým knedlíkem]]. Název nese podle [[../Hovězí svíčková|hovězí svíčkové]], z níž se často připravuje. Obdobný pokrm, využívající stejný typ omáčky (někdy je podle toho nesprávně&lt;sup&gt;(Zdroj?)&lt;/sup&gt; nazývána „svíčková omáčka“), lze připravit také z jiných druhů [[../Maso|masa]], se [[../Sekaná|sekanou]] nebo i jen tak bez masa nebo se [[../Sojové maso|sojovým masem]] pro [[../Vegetariánství|vegetariány]].

== Recept ==
Nakrájíme a v hrnci zpěníme cibuli, na ni přidáme mrkev nakrájenou na kolečka, celer, petržel, pepř, bobkový list a nové koření. Chvilku podusíme.

Mezitím prošpikujeme maso slaninou a osolíme. Vložíme ho do hrnce se zeleninou a čas od času ho obrátíme. Po 10&amp;nbsp;minutách přidáme trochu teplé vody a dusíme. Za občasného podlití ho v omáčce dusíme asi 2&amp;nbsp;hodiny, až do změknutí.

Potom maso naporcujeme napříč. Vyndáme z omáčky koření a rozmixujeme ji nebo přepasírujeme a přidáme do ní smetanu s hladkou moukou, stále mícháme. Nakonec podle chuti okyselíme a osladíme.

=== Podávání ===
Podáváme s houskovými nebo kynutými knedlíky a můžeme dozdobit citronem, šlehačkou a brusinkami.

=== Související recepty ===
* [[../Svíčková pečeně|Svíčková pečeně]], pečená varianta tohoto receptu

=== Odkazy ===
* {{Wikipedie|článek=Svíčková omáčka}}
* {{Commons|kategorie=Roast sirloin in sour cream sauce with dumplings}}

[[Kategorie:Wikikuchařka|Svíčková]]</text>
      <sha1>m7dreod0kbkzf9hrmdydfgcnxikhy25</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Bryndzové halušky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3478</id>
    <revision>
      <id>35617</id>
      <parentid>30381</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:35:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1417" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Bryndzové halušky
  | originální jméno = 
  | obrázek = BryndzoveHaluskySeSlaninou.JPG
  | velikost = 180px
  | popis = Bryndzové halušky se slaninou
  | čas = 
  | ingredience =
*0,75 kg syrových [[../Zelenina/Brambora|brambor]]
*250 g hladké [[../Ingredience/Mouka|mouky]]
*250 g [[../Ingredience/Brynza|brynzy]]
*lžička [[../Ingredience/Sůl|soli]]
*50 - 150 g [[../Slanina|slaniny]] nebo [[../Špek|špeku]]
  | přílohy = 
  | původ = [[../Národní kuchyně/Slovenská kuchyně|Slovensko]]
}}
Brambory nastrouháme na jemném struhadle (jako na bramborák), přidáme sůl, mouku a zamícháme. Těsto protlačíme přes síto na halušky nebo nasekáme na prkénku a shazujeme do vroucí osolené vody. Můžeme je vykrajovat lžičkou namočenou ve vroucí vodě, nebo je odkrajovat nožem z prkénka, případně je protlačovat do vroucí vody skrz speciální haluškové síto. Vaříme asi 4-5 minut, tj. až halušky vyplavou na hladinu - pak jsou uvařené.

Buďto je zcedíme a propláchneme studenou vodou , abychom je zbavili slizkosti, nebo je vytahujeme dírkatou vařečkou či naběračkou.

V teplé míse, případně rovnou v hrnci je dobře promícháme s brynzou, která se na horkých haluškách rozpustí. Na talířích je pak ještě podle chuti posypeme rozkrájenou, osmaženou slaninou.

[[Kategorie:Wikikuchařka|Brynzové halušky]]</text>
      <sha1>tfjfh7im7xg8nwcs4psbaneg8sbdkf2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/Glyptobothrus</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3483</id>
    <revision>
      <id>34493</id>
      <parentid>15245</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:21:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1535" xml:space="preserve">'''Klíč druhů rodu Glyptobothrus České republiky a Slovenské republiky'''
: ''V ČR 6 druhů a v SR navíc další endemitní druh. Palearktický rod s mnoha obtížně určitelnými druhy.''

== 1 ==
* Mediální pole krytek
** Širší než kostální pole - [[#2|2]]
** Užší než kostální pole - [[#3|3]]

== 2 ==
* Barva zadních kolen
** Světlá - ''Glyptobothrus apricarius''
** Tmavá - ''Glyptobothrus tatrae''

== 3 ==
* Poloha příčné rýhy štítu, tvar sluchového orgánu
** Příčná rýha štítu leží za středem. Otvor sluchového orgánu je oválný. - [[#4|4]]
** Příčná rýha štítu leží uprosřed nebo za středem. Otvor sluchového orgánu je částečně zakrytý, takže výsledný tvar otvoru je rohlíčkovitý. - [[#5|5]]

== 4 ==
* Délka křídel. Barva zadních holení a kolen.
** Křídla plně vyvinuta. Holeně žluté nebo šedožluté, nikdy čevené. Kolena světlá nebo mírně ztmavlá.- ''Glyptobothrus vagans''
** Křídla zkrácená, nejedná-li se o makropterní formu. Holeně čevené. Kolena černá. - ''Glyptobothrus pullus''

== 5 ==
* Poměr nejbližší vzdálenosti bočních žeber štítu v místě jejich sblížení k jejich největší vzdálenosti.
** O,3 - 0,4. - ''Glyptobothrus brunneus''
** 0,4 - 0,5. - [[#6|6]]

== 6 ==
* Poměr šířky k délce krytky.
** Samec 0,23 - 0,29, samice asi 0,20 - ''Glyptobothrus biguttulus''
** Samec 0,17 - 0,22, samice asi 0,17 - ''Glyptobothrus mollis''

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|Acrididae]]</text>
      <sha1>diuqmemc6y9y88x539u9qid1rpkutht</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/Chorthippus</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3484</id>
    <revision>
      <id>34489</id>
      <parentid>15243</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:21:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1748" xml:space="preserve">'''Klíč druhů rodu ''Chorthippus'' České republiky a Slovenské republiky'''
:''V ČR a SR 5 druhů. Palearktický rod.''

== 1 ==
* Délka křídel. Barva zadních holení a kolen.
** Křídla zkrácená, u samic dosahují jen poloviny zadečku. Kolena ztmavlá. - [[#2|2]]
** Křídla plně vyvinuta. Kolena mírně ztmavlá. - [[#3|3]]

== 2 ==
* Poloha příčné rýhy štítu. Rozměry křídel a krytek.
** Příčná rýha štítu uprostřed nebo za středem. Štět samců dlouhý 0,46 - 0,66 mm. Křídlo samců končí před stigmatem. Mediální a kubitální žílky na krytkách samců rovnoběžné. Krytky samic 3krát delší než široké, na konci špičaté. - ''Chorthippus parallelus''
** Příčná rýha štítu uprostřed nebo před středem. Štět samců dlouhý 0,65 - 0,80 mm. Křídlo samců dosahuje ke stigmatu. Mediální a kubitální žílky na krytkách samců od středu rozbíhavé. Krytky samic 4x až 6.5x delší než široké, na konci zaokrouhlené. - ''Chorthippus montanus''

== 3 ==
* Boční žebra štítu.
** Boční žebra štítu téměř rovnoběžná. - ''Chorthippus albomarginatus''
** Boční žebra štítu v přední třetině zřetelněji obloukovitě prohnutá a sblížená. - [[#4|4]]

== 4 ==
* Krytky
** Krytky dosahují pouze ke kolenům. Mediální žilka v koncové části mediálního pole krytek samců je výrazně zahnuta. Krytky samic jsou 5,5x - 6x delší než širší. - ''Chorthippus dorsatus''
** Krytky výrazně přesahují zadní kolena. Mediální žilka v koncové části mediálního pole krytek samců je téměř rovná. Krytky samic jsou 6,5x - 7x delší než širší. - ''Chorthippus dichrous''

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|Acrididae]]</text>
      <sha1>irlr191gng6ad9h20aglz98wlsib8fg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Český slang/Letiště</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3493</id>
    <revision>
      <id>43088</id>
      <parentid>43026</parentid>
      <timestamp>2021-02-21T20:07:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>typo; - whitespace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1877" xml:space="preserve">Slangová mluva zaměstnanců letiště se sestává ze dvou částí.

'''První část''' tvoří výrazy převzaté z angličtiny, například '''gate''', '''supervisor''' nebo '''check-in''', které mají český ekvivalent, ale ten se nepoužívá kvůli své přílišné délce či kvůli tomu, že mnoho míst na letišti je označeno pouze anglicky a české pojmenování by mohlo být matoucí.

'''Druhá část''' je tvořena výrazy, vymýšlenými podle obecných pravidel slangu.
* cesťák – cestující
* koupák, deštníkář – cestující letící k moři/od moře
* pyrouš – pyrotechnik
* čuchač – zaměstnanec ochrany s přenosným detektorem
* sekuriťák – zaměstnanec ochrany
* sekuritka – místo, kde se provádí bezpečnostní kontrola
* halovej – halový asistent
* rushky – zavazadla bez cestujícího, odvozeno od označení '''rush'''
* pokráčka – zavazadla pokračující do další destinace
* kolotoč – buď služební vchod tvořený otočnými dveřmi, nebo pás rentgenu
* ajdíčko [ajdýčko] – identifikační karta, z anglického '''ID''' card
* kruntit – řešit přestupek způsobený osobou pohybující se na letištní ploše
* krab – tahač letadel (dle vzhledu, vypadá jako by měl klepeta)
* milionky – centrální sklad leteckého paliva
* pasovka – pasová kontrola
* BEKař – pracovník bezpečnostní kontroly
* pádlo – ruční detektor kovů (dle vzhledu)
* olák – pracovník ostrahy letiště
* solnička – vozidlo ostrahy letiště (z dob, kdy se organizační jednotka označovala zkratkou SOL)
* mosťák, mostař – pracovník, který přistavuje nástupní most k letadlu
* ptáčník – pracovník biologické ochrany letiště
* věžka – řídicí věž
* lejblovat – označit zavazadlo labelem

[[Kategorie:Čeština]]
[[Kategorie:Český slang|Letištní]]</text>
      <sha1>nz5unzxtno673njnr3fy5jc1k5fu8oj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Jednoduché alkoholové mixy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3494</id>
    <revision>
      <id>44752</id>
      <parentid>32176</parentid>
      <timestamp>2021-11-29T12:59:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>85.162.8.158</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1822" xml:space="preserve">Návody na míchané nápoje, ke kterým není potřeba šejkr, stačí slít dohromady a zamíchat brčkem, lžící, prstem či protřepat v láhvi.

== Mixy z likérů ==
'''Magické oko''' - do půllitru světlého piva se hodí velký panák zelené (doporučuje se toho piva nejdřív upít).

'''Ještěrka''' - do půllitru se dají dva velké panáky zelené a zalijí se tonikem.

'''Bažina''' - panák zelené se zalije takovým množstvím džusu, aby směs měla žlutozelenou močálovou barvu.

'''Azurit''' - do sklenice mléka se nalije panák curacaa.

'''Žabí spermie''' - do sklenice mléka se nalije panák zelené.

'''Trollí hovno''' - do malé skleničky se nalije trochu od všeho alkoholu, co je po ruce; specialita bývalého kladenského klubu MetRo.

'''Kladivo''' - do půllitru dáme velký panák rumu, přelijeme malým pivem a dotočíme Kofolou.

'''Zetor''' - do 3dc skleničky nalijeme panák zelené, panák tuzemáku a skleničku dolijeme tonikem.

== Mixy z tvrdého alkoholu ==
'''Kořalka s kolou''' - na optimální poměr do láhve musí přijít každý sám, ideální je třetinka do dvou litrů, do půllitru jeden panák. Doporučuje se nechat přes noc rozležet.
Přísady:
* rum nebo whisky
* kola nebo kofola

'''Rumová víla''' - panák rumu do půllitru Spritu (sprite znamená mj. i víla).

'''Tučňák''' - do skleničky na velkého panáka přijde malý panák vodky a malý panák koly.

'''Varan''' - silnější varianta ještěrky.

'''Lesní gin''' - dva panáky ginu se v půllitru zalijí tonicem a na hladině se nechá plavat kolečko salátové okurky.

'''Čert''' - mix rumu a cherry, hodně známý za časů Švejka.

[[Kategorie:Wikikuchařka|Jednoduché alkoholové mixy]]
[[Kategorie:Snadné recepty (nápoje)|Jednoduché alkoholové mixy]]</text>
      <sha1>4itmr6ey35vnfpqpt9fwc0nn53b9aze</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Lesní</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3495</id>
    <revision>
      <id>42275</id>
      <parentid>42274</parentid>
      <timestamp>2020-08-16T10:27:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>37.48.57.197</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4107" xml:space="preserve">''&quot;Zelený král&quot; je trochu komplikovanější varianta hry [[../Prší|prší]].''

* '''Počet hráčů :''' 2 až 5
* '''Druh karet :''' německé - 32 listů, při 5 hráčích 2×32 listů
* '''Hodnoty :''' 7,8,9,10,J,Q,K,A
* '''Cíl hry :''' Zbavit se co nejrychleji všech karet z ruky.

== Pravidla ==
=== Rozdávání ===
Rozdávající hráč rozdá každému po pěti listech a jednu kartu doprostřed stolu. Zbytek balíku tvoří talón, ze kterého hráči dobírají list.

=== Průběh hry ===
Hráč, který je na tahu, smí odhodit buď kartu vyložené barvy nebo kartu stejné číselné hodnoty. Nemůže-li nebo nechce-li hráč odhodit kartu, musí vzít kartu z talónu.

=== Výjimečné karty ===
Ve hře se vyskytuje sedm karet, které ovlivňují průběh sehrávky:

* '''Svršek''' může být nesen na libovolnou kartu (vyjma sedmičky, desítky, zeleného krále a esa), zároveň hráč který tuto kartu vynesl, určuje v jaké barvě bude pokračovat hra.

* '''Spodek''' může být nesen na kartu své barvy, zároveň hráč který tuto kartu vynesl, určuje v jaké karetní hodnotě bude pokračovat hra. Na spodka může být vyložen jiný spodek a vykládající hráč může znovu změnit karetní hodnotu.

* '''Sedma''', je-li právě shozena, nutí hráče, který je na řadě, vzít dvě karty z talónu, aniž by nějakou kartu sám odhodil. Má-li však ve svém listu sedmu či desítku, může ji shodit a následující hráč již musí brát z talónu čtyři karty (respektive tři při desítce).

* '''Desítka''', je-li právě shozena, nutí hráče, který je na řadě, vzít jednu kartu z talónu, aniž by nějakou kartu sám odhodil. Má-li však ve svém listu desítku či sedmu, může ji shodit a následující hráč již musí brát z talónu dvě karty (respektive tři při sedmě).

* '''Zelený král''', je-li právě shozen, nutí hráče, který je na řadě, vzít pět karet z talónu, aniž by nějakou kartu sám odhodil. Má-li však ve svém listu červeného krále, může jej shodit a pět karet bere ten hráč, který shodil zeleného král.

Vyložení zeleného krále bývá ze strany vykládajícího doprovázeno zvoláním „Ááá, zelený král přijíždí!“ a chechotem, následovné vyložení červeného krále peprným zakletím z téže strany:))

* '''Červený král''' –viz zelený král.

* '''Eso''' - hráč po levici hráče, který eso shodil, může toto přebít pouze jiným esem. Jestliže eso nemá, nemůže shodit žádnou jinou kartu a ani nedobírá žádnou kartu z talónu.

=== Konec hry ===
Vyhrává ten hráč, který jako svou poslední kartu odhodí svrška. Pokud odhodíte poslední kartu z ruky a není to svršek, až na vás přijde řada opět si berete kartu z talonu, kterou lze ihned odhodit pokud se hodí na poslední vloženou kartu.
Zakončit hru je možné pouze svrškem. Ostatní hráči mohou ve hře pokračovat nebo se pořadí určí ze score v kartách.
Poslední hráč míchá a sobě si další kolo rozdá o kartu méně než z kolika začínal kolo před tím. 
Hráč který přijde během hry o všechny katry, začíná poslední kolo s prázdnou rukou. Když na něho přijde řada, opět si líže z talonu a opět pokud kartu může zahrát, odhodí ji. (Pokud nepřijde sedma, desítka, zelený král, nebo eso. Kolo stále ukončit pouze svrškem.)

== Varianty hry ==
* Hráči se při rozdávání střídají. Shodí-li hráč poslední kartu zařve „LESNÍ!“ a ukončí tak hru. Vyhrává ten hráč, který nejvíckrát ukončil hru.

* Pokud hráči už hrají pouze o to, kdo bude míchat, mohou se místo dohrávání dohodnout (třeba když už to trvá dvě hodiny).

* Pokud karty v talónu dojdou, obrátí se klasicky ty uprostřed. Větší sranda je, když se po obrácení promíchají:))

* Při vyložení zeleného krále, esa, otočení balíku či skončení hry každý hráč vypije panáka piva. VAROVÁNÍ – během jedné partie se může vypít i půl basy...

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Lesní]]</text>
      <sha1>nnh2acp0d81qx4krtdnbitq917ue5za</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Španělština/Číslovky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3501</id>
    <revision>
      <id>40973</id>
      <parentid>40972</parentid>
      <timestamp>2020-01-12T10:09:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze 40972 od uživatele [[Special:Contributions/94.113.113.99|94.113.113.99]] ([[User talk:94.113.113.99|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1705" xml:space="preserve">== Číslovky ==

=== Číslice / Los números ===

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! 0
| cero
|-
! 1
| uno / una
|-
! 2
| dos
|-
! 3
| tres
|-
! 4
| cuatro
|-
! 5
| cinco
|-
! 6
| seis
|-
! 7
| siete
|-
! 8
| ocho
|-
! 9
| nueve
|-
! 10
| diez
|-
! 11
| once
|-
! 12
| doce
|-
! 13
| trece
|-
! 14
| catorce
|-
! 15
| quince
|-
! 16
| dieciséis
|-
! 17
| diecisiete
|-
! 18
| dieciocho
|-
! 19
| diecinueve
|-
! 20
| veinte
|-
! 21
| veintiuno 
|-
! 22
| veintidós 
|-
! 23
| veintitrés 
|-
! 24
| veinticuatro 
|-
! 25
| veinticinco 
|-
! 26
| veintiséis 
|-
! 27
| veintisiete 
|-
! 28
| veintiocho 
|-
! 29
| veintinueve 
|-
! 30
| treinta
|-
! 31
| treinta y uno / una
|-
! 32
| treinta y dos
|-
! ...
| ...
|-
! 39
| treinta y nueve
|-
! 40
| cuarenta
|-
! 50
| cincuenta
|-
! 60
| sesenta
|-
! 70
| setenta
|-
! 80
| ochenta
|-
! 90
| noventa
|-
! 100
| cien (ciento)
|-
! 101
| ciento uno / una
|-
! 200
| doscientos / doscientas
|-
! 1000
| mil
|-
! 2000
| dos mil
|}

==== Poznámky ====
Číslice 0-30 se píšou jedním slovem bez mezery: dieciséis, veintisiete
 
Číslice 31-99 s jednotkami mají mezi desítkami a jednotkami spojku '''y''': treinta y uno, sesenta y dos ...
 
Po stech a po tisících se žádná spojka nepíše: ciento dos, mil tres ...
 
Pokud stojí před koncovou číslovkou uno podstatné jméno v mužském rodu, krátí se na un: un hombre - una casa, treinta y un hombres - treinta y una casas
 
Pokud stojí číslovka 100 před jednotkami nebo desítkami, píše se ve tvaru ciento: cien, cien mil, ale ciento tres, ciento noventa

Stovky 200-900 rozlišují mužský a ženský rod: trescientos doláres - trescientas liras

[[Kategorie:Španělština|Číslovky]]</text>
      <sha1>r810vmgrcl5bsz3s2gm24f3w094grle</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>OpenWrt</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3511</id>
    <revision>
      <id>38431</id>
      <parentid>35089</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:29:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1970" xml:space="preserve">[[Soubor:OpenWrtPuTTY.png|náhled|400px|vpravo|OpenWrt a [[w:PuTTY|PuTTY]] po přihlášení roota]]

OpenWrt je speciální linuxová distribuce určena pro nejrůznější routery. K OpenWrt patří také X-Wrt. Je to sada balíčků, která přidává hlavně nové GUI a několik dalších malých změn.

* [[OpenWrt/Připojení k OpenWrt|Připojení k OpenWrt]]
* [[OpenWrt/Instalace SSH serveru|Instalace SSH serveru]]
* [[OpenWrt/Práce s balíčky|Práce s balíčky]]
* [[OpenWrt/Instalace GUI|Instalace GUI]]
* [[OpenWrt/Nastavení sítě|Nastavení sítě]]
* [[OpenWrt/Virtuální terminály|Virtuální terminály]]
* [[OpenWrt/Instalace FTP serveru|Instalace FTP serveru]]
* [[OpenWrt/Připojení USB disku|Připojení USB disku]]
* [[OpenWrt/Instalace Optware|Instalace Optware]]
* [[OpenWrt/Šifrovaný souborový systém|Šifrovaný souborový systém]]
* [[OpenWrt/Instalace souborového manažeru|Instalace souborového manažeru]]
* [[OpenWrt/Odesílaní pošty|Odesílaní pošty]]
* [[OpenWrt/Příjem pošty|Příjem pošty]]
* [[OpenWrt/Instalace samby|Instalace samby]]
* [[OpenWrt/Sítě p2p|Sítě p2p]]
* [[OpenWrt/PPTP klient|PPTP klient]]
* [[OpenWrt/PPTP server|PPTP server]]
* [[OpenWrt/OpenVPN|OpenVPN]]
* [[OpenWrt/IPSec|IPSec]]
* [[OpenWrt/Tiskárny|Tiskárny]]
* [[OpenWrt/Bluetooth|Bluetooth]]
* [[OpenWrt/Audio|Audio]]
* [[OpenWrt/Sériový port|Sériový port]]
* [[OpenWrt/Důležité soubory|Důležité soubory]]
* [[OpenWrt/Užitečné skripty|Užitečné skripty]]
** [[OpenWrt/Užitečné skripty/Stahování souborů|Stahování souborů]]
*** [[OpenWrt/Užitečné skripty/Stahování souborů/Stahování z Rapidshare.com|Stahování z Rapidshare.com]]
== Externí odkazy ==
[[Soubor:Linksys WRT54G.jpg|náhled|vpravo|OpenWrt může běžet třeba na routeru Linksys WRT54G]]
* [http://www.openwrt.org Domovská stránka projektu OpenWrt]
* [http://x-wrt.org/ X-Wrt - Vylepšené GUI pro OpenWrt]

[[Kategorie:OpenWrt| ]]</text>
      <sha1>h9vanzbl772cghchyel6vlqbc5fucdy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>OpenWrt/Instalace FTP serveru</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3512</id>
    <revision>
      <id>35091</id>
      <parentid>25137</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1989" xml:space="preserve">== Instalace ==
Přihlaste se jako &lt;code&gt;root&lt;/code&gt;. Pokud nemáte aktuální seznam balíčků, aktualizujte jej.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
ipkg update
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Potom nainstalujte potřebný balíček
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
ipkg install vsftpd
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Protože v instalačním balíčku je chybně pojmenován jeden soubor, musíte jej přejmenovat. Pokud toto neuděláte, nebude se FTP server spouštět při startu systému v routeru.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
cd /etc/init.d/ ; mv vsftpd S50vsftpd
&lt;/syntaxhighlight&gt;
== Spuštění ==
Nyní je FTP server nainstalován a můžeme přímo jej spustit
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
/etc/init.d/S50vsftpd start
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Také můžeme restartovat router a FTP server by se měl spustit při startu systému automaticky.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
reboot
&lt;/syntaxhighlight&gt;
== Používáme ==
Uživatelské jméno je &lt;code&gt;root&lt;/code&gt; a heslo je stejné jaké jste si nastavili dříve příkazem &lt;code&gt;passwd&lt;/code&gt;.

K routeru se můžeme připojit třeba i z prohlížeče zadáním adresy &lt;code&gt;ftp://root:heslo@192.168.1.1&lt;/code&gt;.

== Přístup z WAN ==
{{Upozornění|Použití FTP v Internetu může být nebezpečné. Vaše heslo bude posíláno v nezašifrovaném tvaru.}}
Ve výchozím nastavení routeru je připojení možné pouze ze sítě LAN. Pokud potřebujeme přístup z WAN musíme změnit chování firewalu takto
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
### Povoluji FTP na WAN rozhraní
iptables -t nat -A prerouting_rule -i $WAN -p tcp --dport 21 -j ACCEPT
iptables -A input_rule -i $WAN -p tcp --dport 21 -j ACCEPT
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Pro trvalé povolení přidejte do souboru &lt;code&gt;/etc/config/firewall&lt;/code&gt;.

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=FTP}}
* [http://wiki.openwrt.org/FTPDHowTo FTPD HowTo na stránkách OpenWrt (anglicky)]
* [http://support.microsoft.com/kb/135975/cs Zadání hesla pro server FTP v aplikaci Internet Explorer]

[[Kategorie:OpenWrt]]</text>
      <sha1>o3g9g9e9vgunbmsjo6k7kvezpop87lf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>OpenWrt/Důležité soubory</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3517</id>
    <revision>
      <id>35090</id>
      <parentid>34023</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="427" xml:space="preserve">== Důležité soubory ==

Adresář &lt;code&gt;/etc/init.d&lt;/code&gt; obsahuje spustitelné soubory, které spouštějí na routeru nejrůznější služby.

Adresář &lt;code&gt;/etc/hotplug.d/usb&lt;/code&gt; obsahuje spustitelné soubory, které se spouštějí při události USB zařízení, například při připojení USB disku.

Konfigurační soubor &lt;code&gt;/etc/firewall.user&lt;/code&gt; slouží k nastavení iptables.

[[Kategorie:OpenWrt]]</text>
      <sha1>18ivj48ijcx246u7daqkryizdmxljjj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>OpenWrt/Instalace SSH serveru</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3518</id>
    <revision>
      <id>35093</id>
      <parentid>24225</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1347" xml:space="preserve">== Instalace ==
SSH je v distribuci již nainstalováno, avšak pokud jste ještě nenastavili heslo uživatele &lt;code&gt;root&lt;/code&gt;, neběží. Spusťte proto telnet klienta, výchozí IP adresa je 192.168.1.1, a přihlaste se k zařízení jako uživatel &lt;code&gt;root&lt;/code&gt;. Heslo nebude vyžadováno.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
passwd
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Zadejte nové heslo. Po úspěšném zadání nového hesla musíte zařízení restartovat.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
reboot
&lt;/syntaxhighlight&gt;
První restart zařízení může být delší než obvykle, protože je generován nový klíč pro SSH. Nyní by již nemělo být možné přihlásit se telnetem, běží pouze SSH. Pokud se stane, že SSH není dostupné, například po upgrade, mohlo dojít k resetu hesla a běží opět jen telnet. V tomto případě znova zadejte heslo a zařízení restartujte.

== Přístup z WAN ==
Ve výchozím nastavení routeru je připojení možné pouze ze sítě LAN. Pokud potřebujeme přístup z WAN musíme změnit chování firewallu takto
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
### Povoluji SSH na WAN rozhraní
iptables -t nat -A prerouting_wan -p tcp --dport 22 -j ACCEPT
iptables -A input_wan -p tcp --dport 22 -j ACCEPT
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Pro trvalé povolení přidejte do souboru &lt;code&gt;/etc/firewall.user&lt;/code&gt;.

[[Kategorie:OpenWrt]]</text>
      <sha1>kj1rajec3ric09or5d4zv3td8cbki6w</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Xeri</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3519</id>
    <revision>
      <id>35243</id>
      <parentid>14978</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:31:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="723" xml:space="preserve">''Tato hra patří k oblíbeným hrám dětí v Řecku.''
* '''Počet hráčů :''' 2
* '''Druh karet :''' francouzské - 52 listů
* '''Hodnota karet :'''
** '''J''' - divoká karta, možno hrát na jakoukoli kartu
** '''J''','''Q''','''K''' - 1 bod
** '''9 kárová''' - 2 body
** '''2 trefová''' - 2 body
** '''''Xeri''''' - 10 bodů
* '''Cíl hry :''' Získat 100 bodů.

== Pravidla hry ==
=== Rozdávání ===
=== Sehrávka ===
=== Konec hry ===
== Reference ==
* {{Citace monografie
 | příjmení = Golick 
 | jméno = Marie
 | titul = 50 karetních her pro bystré hlavy
 | vydavatel = Portál
 | místo = Praha
 | rok = 2005
 | isbn = 80-7178-987-9
 | strany = 46-47
}}

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Xeri]]</text>
      <sha1>2h1he13ajx1zm18f5rtun5inj756f9m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>OpenWrt/Odesílaní pošty</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3520</id>
    <revision>
      <id>35096</id>
      <parentid>24229</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2375" xml:space="preserve">== ssmtp ==
{{Doplnit část}}
ssmtp je program pro odesílání pošty protokolem SMTP. Přihlaste se a spusťe instalaci potřebných balíčku
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
ipkg install ssmtp
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Tím se nainstaluje balíček programu pro odesílání pošty.

== esmtp ==
{{Doplnit část}}

== msmtp ==
msmtp je již třetí program pro odesílání pošty protokolem SMTP, který můžete na Vašem OpenWrt spustit. Přihlaste se a spusťe instalaci potřebných balíčků
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
/opt/bin/ipkg-opt install msmtp
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Měly by se nainstalovat potřebné balíčky, které se postarají o odesílání pošty.

Ještě potřebujeme poštovního klienta
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
/opt/bin/ipkg-opt install mutt
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Nyní je potřeba nakonfigurovat msmtp i mutt
{{Upozornění|Pokud umístíte konfigurační soubory do adresáře v paměti RAM, při restartu je ztratíte.}}
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;text&quot;&gt;
### soubor ~/.msmtprc nebo /opt/etc/msmtprc
defaults
account uzivatel
host smtp.seznam.cz
from uzivatel@seznam.cz
auth plain
user uzivatel
password heslo
&lt;/syntaxhighlight&gt;

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;text&quot;&gt;
### soubor ~/.muttrc
set sendmail=&quot;/opt/bin/msmtp&quot;
set use_from=yes
set realname=&quot;Uzivatel&quot;
set from=uzivatel@seznam.cz
set envelope_from=yes
&lt;/syntaxhighlight&gt;

V této chvíli můžeme poslat náš první zkušební mail
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
/opt/bin/mutt -s Test uzivatel@seznam.cz &lt; /dev/null
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== telnet ==
Tento působ je poměrně jednoduchý a navíc nepotřebujeme žádné speciální programy. Je ale nevýhodou, že nedochází k žádné kontrole, zda nedošlo k nějaké chybě. Další nevýhodou je, že nelze jednoduše odesílat přílohy. Nejprve vytvoříme textový soubor mail.smtp
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;text&quot;&gt;
EHLO uzivatel
AUTH PLAIN bAsE64uZiVaTeLaHeSlO=
MAIL FROM: &lt;uzivatel@seznam.cz&gt;
RCPT TO: &lt;prijemce@seznam.cz&gt;
DATA
Subject: Predmet zpravy

Text zpravy
.
QUIT
&lt;/syntaxhighlight&gt;
A pak ho rovnou odešleme.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
telnet smtp.seznam.cz:25 &lt; mail.smtp
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Hodnotu do řádku AUTH PLAIN získame na systému s nainstalovaným [[Perl]]em takto
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
perl -MMIME::Base64 -e 'print encode_base64(&quot;\000uzivatel\@seznam.cz\000heslo&quot;)'
&lt;/syntaxhighlight&gt;

[[Kategorie:OpenWrt]]</text>
      <sha1>8tmcy58ohe06iavlgtg2pcysmj2ncu1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>OpenWrt/Instalace Optware</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3522</id>
    <revision>
      <id>35092</id>
      <parentid>24223</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3809" xml:space="preserve">Optware je více než 500 instalačních balíčků, které jsou nezávislé na hlavním systému. Kromě OpenWrt patří mezi podporované distribuce také Olegův firmware a ddwrt.

== Instalace ==
Protože Vaše zařízení má omezené množství vestavěné paměti flash, měli byste Optware instalovat na externí disk.
=== Příprava instalace na FAT oddíl ===
Pokud již máte pevný nebo flash disk naformátovaný a chcete na něm zachovat data můžete použít tento způsob. Jeho výhodou je také snadné použití tohoto disku s nejrůznějšími operačními systémy a snadné zálohování celého Optware.
{{Upozornění|Souborový systém FAT nepodporuje soubory větší než 2Gb pro FAT16 nebo 4Gb pro FAT32 a uživatelská práva.}}
Připojíme externí disk a zjistíme zdali je připojený.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
df
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Ve výpisu bychom měli objevit alespoň jednu položku /dev/scsi/host*. V následujícím výpisu vidíme dva flash disky o kapacitách 1Gb a 128Mb.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;text&quot;&gt;
Filesystem 1k-blocks Used Available Use% Mounted on
...
/dev/scsi/host0/bus0/target0/lun0/part1 1023696 23664 1000032 2% /mnt/disc0_1
/dev/scsi/host1/bus0/target0/lun0/part1 122687 62112 54240 53% /mnt/disc1_1
...
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Potom si připravíme prázdný soubor na externím disku. Jeho velikost v kb ovlivníte parametrem count=
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
dd if=/dev/zero of=/mnt/disc0_1/optware.ext2 bs=1k count=240000
&lt;/syntaxhighlight&gt;
A v tomto, 240000 kb velkém souboru, vytvoříme souborový systém ext2
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
mke2fs -L optware -M /opt /mnt/disc0_1/optware.ext2
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Pro připojení souboru do souborového systému budeme potřebovat i jaderný modul kmod-loop
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
ipkg install kmod-loop
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Nyní můžeme vytvořit adresář pro připojení našeho souboru a připojit jej.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
mkdir /opt
mount -o loop /mnt/disc0_1/optware.ext2 /opt
&lt;/syntaxhighlight&gt;

=== Příprava instalace na ext2 oddíl ===
{{Upozornění|Při úpravách existujících oddílů můžete přijít o Vaše data, proto si je raději zálohujte.}}
Protože OpenWrt neobsahuje nástroje pro rozdělení disku musíte jej rozdělit na jiném Linuxovém systému. Naformátování můžem provést přímo v jiném Linuxu nebo už přímo na routeru takto
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
mkfs.ext2 -L optware -M /opt /dev/scsi/host0/bus0/target0/lun0/part1
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Potom router restartujte a oddíl připojte takto
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
mount --bind /opt /mnt/disc0_1
&lt;/syntaxhighlight&gt;

=== Instalace balíčkovacího systému ===
Nejprve si vytvoříme nový konfigurační soubor pro alternativní balíčkovací systém.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
mkdir /opt/etc
echo &quot;src/gz optware http://ipkg.nslu2-linux.org/feeds/optware/ddwrt/cross/stable&quot; &gt; /opt/etc/ipkg.conf
echo &quot;lists_dir ext /opt/var/lib/ipkg&quot; &gt;&gt; /opt/etc/ipkg.conf
echo &quot;dest /opt/ /&quot; &gt;&gt; /opt/etc/ipkg.conf
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Nyní nainstalujeme
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
export IPKG_CONF_DIR=/opt/etc
ipkg -V 2 update
ipkg install ipkg-opt
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Na otázku zda přepsat soubor /opt/etc/ipkg.conf, můžeme klidně odpovědět Y (ano). A pak můžeme zrušit nastavenou proměnnou IPKG_CONF_DIR
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
unset IPKG_CONF_DIR
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Nyní máme v systému dva nezávislé balíčkovací systémy. Druhý z nich slouží pouze pro instalaci Optware a budeme jej používat třeba takto
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
/opt/bin/ipkg-opt list
/opt/bin/ipkg-opt install mc
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Externí odkazy ==
* [http://www.nslu2-linux.org/wiki/FAQ/Optware-uClibcBuild FAQ k Optware na stránkach NSLU2]

[[Kategorie:OpenWrt]]</text>
      <sha1>qio7idxofccekpeqhzpgw8mwkjr9tzm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>OpenWrt/Užitečné skripty</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3523</id>
    <revision>
      <id>35101</id>
      <parentid>24234</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2416" xml:space="preserve">== Automatické připojení oddílů do správného adresáře ==
Skript projde všechny automaticky připojené oddíly a hledá soubor v kořenovém adresáři. V tomto souboru je uložená cesta, kam má být oddíl připojen. Oddíl se na nové místo nepřipojí v případě, že soubor neexistuje, adresář pro připojení nexistuje nebo není prázdný. Oddíly zůstanou připojeny i na starém místě.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
#!/bin/sh

ID=disc.id
PART=$(ls /mnt)

for I in $PART; do
    [[ -r /mnt/$I/$ID ]] &amp;&amp; {
        POINT=$(cat /mnt/$I/$ID)
        [[ -d $POINT ]] &amp;&amp; ls $POINT/* || mount --bind /mnt/$I $POINT
    } &gt;&gt; /dev/null
done
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Kopírování souboru při startu ==
Skript zjistí zda existují adresáře a pak zkopíruje obsah prvního do druhého včetně uživatelských práv. Toto je vhodné například pro uložení uživatelských konfigurací uživatele root. Pokud zdrojový adresář nepodporuje uživatelská práva můžeme odstranit přepínač -p v příkazu cp.
{{Upozornění|Pokud budou tato data umístěna na externím disku, mohou být hesla uložená v textových souborech snadno čitelná při připojení tohoto disku k jinému počítači.}}
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
#!/bin/sh

FROM=/opt/etc/root
TO=/tmp

[[-d $FROM]] &amp;&amp; [[-d $TO]] &amp;&amp; {
    cp -p $FROM/* $TO
    cp -p $FROM/.* $TO
    }
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Mazaní souborů menších než ==
Protože příkaz find v busyboxu nepodporuje hledání podle velikosti, můžeme toto vyřešit instalaci balíčku z [[OpenWrt/Instalace Optware|Optware]] nebo následujícím skriptem
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
#!/bin/sh

[[$# -eq 0]] &amp;&amp; {
    echo At least one parameter required
    echo Usage: rmshorter bytes [path]
    exit 1
    }

echo $1 | grep -E &quot;^[0-9]*$&quot; &gt; /dev/null || {
    echo First parameter must be number
    echo Usage: rmshorter bytes [path]
    exit 1
    }

[[&quot;$2&quot; == &quot;&quot;]] || [[-d $2]] || {
    echo Bad directory
    echo Usage: rmshorter bytes [path]
    exit 1
    }

DIRE=&quot;$2&quot;
CONT=$(ls -1 $DIRE)
[[&quot;$DIRE&quot; == &quot;&quot;]] &amp;&amp; DIRE=$(pwd)
echo $DIRE | grep -E &quot;/$&quot; || DIRE=&quot;$DIRE/&quot;

for I in $CONT; do {
    [[ -f $DIRE$I ]] &amp;&amp; {
        LEN=$(ls -l $DIRE$I | grep -o -E &quot;[0-9]*\ (Jan|Feb|Mar|Apr|May|Jun|Jul|Aug|Sep|Oct|Nov|Dec)&quot; | grep -o -E &quot;[0-9]*&quot;)
        [[ $LEN -lt $1 ]] &amp;&amp; rm -f $DIRE$I
        }
    }
done
&lt;/syntaxhighlight&gt;

[[Kategorie:OpenWrt]]</text>
      <sha1>2wmqw24vasimg34foklwiruhvy499cx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>OpenWrt/Práce s balíčky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3524</id>
    <revision>
      <id>35097</id>
      <parentid>24230</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2429" xml:space="preserve">OpenWrt používá systém balíčků ipkg.

== Aktualizace informací o balíčcích ==
Protože se seznam dostupných balíčků průběžné mění je vhodné jejich lokální seznam pravidelně aktualizovat. Toto nám zajistí tento příkaz
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
ipkg update
&lt;/syntaxhighlight&gt;
A aktualizace proběhne
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;text&quot;&gt;
Downloading http://downloads.openwrt.org/backports/0.9/Packages
Updated list of available packages in /usr/lib/ipkg/lists/0.9-backports
Downloading http://downloads.openwrt.org/whiterussian/packages/Packages
Updated list of available packages in /usr/lib/ipkg/lists/whiterussian
Downloading http://downloads.openwrt.org/whiterussian/packages/non-free/Packages
Updated list of available packages in /usr/lib/ipkg/lists/non-free
Downloading http://download2.berlios.de/pub/xwrt/packages/Packages
Updated list of available packages in /usr/lib/ipkg/lists/X-Wrt
Successfully terminated.
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Instalace a odstraňování ==
Pokud potřebujeme nainstalovat balíček elinks, provedeme
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
ipkg install elinks
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Pokud ho potřebujeme naopak odstranit, provedeme
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
ipkg remove elinks
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Odstranění balíčku vypíše
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;text&quot;&gt;
Removing package elinks from /...
Successfully terminated.
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Seznamy balíčků ==
Následují příkaz zobrazí seznam všech dostupných balíčků podle
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
ipkg list
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Následují příkaz zobrazí seznam všech nainstalovaných balíčků
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
ipkg list_installed
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Aktualizace všech balíčků ==
Následující příkaz aktualizuje všechny balíčky podle lokálního seznamu balíčků.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
ipkg upgrade
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Testování ==
V případě, že si nejsme jisti co se při instalaci stane, můžeme použitím parametru -test vynutit testovací běh, kdy nedojde k žádným změnám. Výhodou tohoto postupu je, že uvidíme co vše se bude dít při skutečnám vykonání příkazu. Toto je výhodné zvlášte u příkazu upgrade. Provedeme
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
ipkg -test upgrade
&lt;/syntaxhighlight&gt;
A výstupem bude například toto
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;text&quot;&gt;
Nothing to be done
Successfully terminated.
&lt;/syntaxhighlight&gt;

[[Kategorie:OpenWrt]]</text>
      <sha1>az7ybqpc4qksoiqmj933od7iuj0rnwp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>OpenWrt/Nastavení sítě</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3526</id>
    <revision>
      <id>24228</id>
      <parentid>22924</parentid>
      <timestamp>2013-03-30T16:40:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>TchoŘoBot</username>
        <id>3330</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot automaticky nahradil text:  (-[[Kategorie:Linux]] +[[Kategorie:OpenWrt]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1562" xml:space="preserve">== Dvě sítě, WAN a LAN + WLAN ==
Výchozí konfigurace v továrním nastavení je WAN port a bridge mezi WLAN a LAN částí.

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|-
| [[Soubor:RJ45-socket.svg|60px]] || &amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; || [[Soubor:RJ45-socket.svg|60px]] || [[Soubor:RJ45-socket.svg|60px]] || [[Soubor:RJ45-socket.svg|60px]] || [[Soubor:RJ45-socket.svg|60px]] || &amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; || [[Soubor:Coaxialite.png|60px]]
|-
| WAN || &amp;nbsp; || LAN1 || LAN2 || LAN3 || LAN4 || &amp;nbsp; || WLAN
|-
| vlan1 || &amp;nbsp; || colspan=&quot;6&quot; |br0
|}

== Tři sítě, WAN, LAN a WLAN ==
{{Doplnit část}}
V této konfiguraci může router například sloužit jako společný router pro dvě oddělené sítě nebo jako router pro jednu síť se dvěma internetovými poskytovateli.

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|-
| [[Soubor:RJ45-socket.svg|60px]] || &amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; || [[Soubor:RJ45-socket.svg|60px]] || [[Soubor:RJ45-socket.svg|60px]] || [[Soubor:RJ45-socket.svg|60px]] || [[Soubor:RJ45-socket.svg|60px]] || &amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; || [[Soubor:Coaxialite.png|60px]]
|-
| WAN || &amp;nbsp; || LAN1 || LAN2 || LAN3 || LAN4 || &amp;nbsp; || WLAN
|-
| vlan1 || &amp;nbsp; || colspan=&quot;4&quot; | br0 || &amp;nbsp; || br1
|}

== Čtyři sítě, WAN, LAN, WLAN a DMZ ==
{{Doplnit část}}

== Jedna síť, WAN + LAN + WLAN ==
{{Doplnit část}}

== Další možné konfigurace ==
Je možné oddělit jednotlivé porty routeru a tak vytvořit až šest různých sítí. Vytáčené připojení nebo IPSec mohou vytvořit vytvořit další rozhraní.

[[Kategorie:OpenWrt]]</text>
      <sha1>cmkptdcymz6oa500kjk800kgusxitmw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jízda na eskalátoru/Zakázané způsoby použití</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3533</id>
    <revision>
      <id>45626</id>
      <parentid>34921</parentid>
      <timestamp>2022-04-09T07:07:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1449" xml:space="preserve">Protože ne všechny stanice metra jsou vybaveny bezbarierovým přístupem, je nutno občas použít eskalátoru pro přepravu kočárku nebo invalidního vozíku.

{{Upozornění|Eskalátory nejsou určeny pro přepravu invalidních vozíků (s osobou či bez). Takovýmto použitím riskujete zranění a v [[w:Pražské metro|pražském metru]] porušejete i [[w:Smluvní přepravní podmínky|Smluvní přepravní podmínky]].}}

== Přeprava kočárku ==
{{Upozornění|Na eskalátorech riskujete vypadnutí dítěte z kočárku a jeho zranění. Riskujete také poškození kočárku.}}

Kočárek tlačíme oběma rukama před sebou. Vjedeme na eskalátor a podle polohy dítěte můžeme kočárek naklonit podle sklonu eskalátoru nebo jej držet vodorovně.

Dalším způsobem jízdy na eskalátoru je jeho tažení za sebou. Na nahoru jedoucí eskalátor nastupujeme otočeni zády ve směru jízdy a kočárek pevně držíme oběma rukama. Po nastoupení táhneme kočárek za sebou a udržujeme jej ve vodorovné poloze nebo při vhodné poloze dítěte jej můžeme naklonit podle sklonu eskalátoru.

Ideální ovšem je, pokud kočárek přepravujeme ve dvou, takže jeden drží kočárek seshora a druhý zezdola. V pražském metru je povoleno přepravovat kočárek na eskalátoru pouze tímto způsobem. Pokud cestujeme sami, někdy je vhodné požádat o pomoc spolucestující.

[[Kategorie:Technika]]
[[Kategorie:Návody]]</text>
      <sha1>ln68w5n8x405etnyn40tkwhwqpsnxj5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>PHP IMAP</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3535</id>
    <revision>
      <id>38434</id>
      <parentid>35110</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:29:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1069" xml:space="preserve">Na této wikiknize se pokusím vysvětlit úvod do programování IMAP funkcemi v&amp;nbsp;PHP, které slouží k&amp;nbsp;práci s&amp;nbsp;emailovou schránku, zejména čtení z&amp;nbsp;ní.

== Obsah ==
* [[Soubor:100%.svg]] [[PHP IMAP/ArGoSoft Mail server|Emailový server]]
* [[Soubor:100%.svg]] [[PHP IMAP/konfigurace PHP|Konfigurace PHP]]
* [[Soubor:75%.svg]] [[PHP IMAP/poslání e-mailu|Poslání emailu v PHP]]
* [[Soubor:75%.svg]] [[PHP IMAP/spojení se schránkou|Spojení PHP s emailovou schránkou]]
* [[Soubor:50%.svg]] [[PHP IMAP/výběr ze schránky|Vypisování emailů ze schránky]]
* [[Soubor:100%.svg]] [[PHP IMAP/Vlastní administrace|Pokročilé: Vlastní administrace emailových schránek]]

=== Vysvětlivky ===
* [[Soubor:00%.svg]] 0 %
* [[Soubor:25%.svg]] 25 %
* [[Soubor:50%.svg]] 50 %
* [[Soubor:75%.svg]] 75 %
* [[Soubor:100%.svg]] 100 %

== Související články ==
* [[PHP prakticky/Čtení z mailové schránky]]

== Externí odkazy ==
* [http://cz.php.net/IMAP Dokumentace k IMAP na PHP.net]

[[Kategorie:PHP IMAP| ]]
[[Kategorie:Programování]]</text>
      <sha1>58h9afagfycssq6xvrgyfw9tmm8wyrl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>PHP IMAP/ArGoSoft Mail server</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3537</id>
    <revision>
      <id>41972</id>
      <parentid>35111</parentid>
      <timestamp>2020-06-13T16:07:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; - nadbytečné odřádkování; - whitespace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3710" xml:space="preserve">Pro práci s IMAP funkcemi budete potřeba mít nainstalovaný nějaký e-mailový server. Pro tuto wikiknihu jsem vybral [http://www.argosoft.com/mailserver/ ArGoSoft Mail server], který se mi osvědčil. Je poměrně malý a docela rychlý. A jeho hlavní předností je, že je v nejnižší edici zdarma.

== Instalace ==
Program stáhneme například [http://ftp1.stahuj.cz/6caf9a8a07cdbad58cbf9c1acc4398ad/a/argosoft-mail-server/1.8.8.1/Free/ zde] a nainstalujeme běžným způsobem.

== ArGoSoft Mail server free ==
Spusťte program ArGoSoft Mail server free. Aplikace se usídlí na hlavním panelu (vedle hodin).Klikněte na pravým tlačítkem a vyberte '''SHOW'''.

Najeďte v horním menu na položku '''Tools''' (nástroje) -&gt; '''Options''' (možnosti).

Vyberte záložku '''Local Domains''' a do vstupního políčka napište název domény, kterou chce te mít za @.&lt;br /&gt;
Př: '''Zadaná doména:''' localhost.cz '''adresa uživatele:''' jmeno_uzivatele@localhost.cz&lt;br /&gt;
Klikněte na tlačítko '''Add''' a doména se vám objeví v seznamu.&lt;br /&gt;
Dále klikněte na záložku '''Ports''' a do kolonky '''Web Interface''' napište hodnotu 81.&lt;br /&gt;
To proto, aby port webového rozhraní serveru nekolidoval s portem Apache.&lt;br /&gt;
Klikněte na '''OK''' a v horním menu vybere '''File'''(soubor) -&gt; '''Stop'''. Tímto zastavíte server.&lt;br /&gt;
Vyberte '''File''' -&gt; '''Start''' a opět server nastartujte.

== Nový uživatel ==
Klikněte na položku '''Tools''' -&gt; '''Users'''.

Klikněte na obrázek papíru s hvězdičkou a vyplňte všechny položky.&lt;br /&gt;
User name....uživatelovo jméno tj.: pepa (bez části @localhost.cz)&lt;br /&gt;
Real name....uživatelovo skutečné jméno tj.: Pepa Novák&lt;br /&gt;
Password.... heslo&lt;br /&gt;
Confirm Password .... napište heslo znovu&lt;br /&gt;
políčka: Forward Address a Return Address nejsou povinné&lt;br /&gt;
Klikněte na '''OK'''.

== Webové rozhraní ==
Nyní zkuste do prohlížeče napsat '''&lt;nowiki&gt;http://localhost:81/&lt;/nowiki&gt;''' nebo použijte [http://localhost:81/ tento odkaz].&lt;br /&gt;
Pokud jste všechny úkony provedli správně, zobrazí se vám webové rozhraní, ve kterém můžete vytvořit nový účet, číst a posílat emaily a měnit nastavení. Do tohoto rozhraní se též dostanete ze všech počítačů v síti, pomocí adresy '''http://''PC'':81/''' kde slovo ''PC'' nahradíte jménem počítače v síti. Nyní takto můžete posílat emaily v místní síti i bez připojení k internetu - toho můžete využít třeba v podnikové síti. Webové rozhraní lze vypnout v nastavení. (Option &gt; General &gt; Do Not Use Web Interface = Nepoužívat webové rozhraní)

== Zkouška ohněm ==
Do souboru zprava.php uložte tento obsah:
{{Kód|jazyk=PHP|kód=
&lt;?php
$prijemce = 'pepa@localhost.cz'; //adresa příjemce
$predmet = 'První zpráva';//předmět zprávy
$zprava = 'Toto je moje první poslaná zpráva';//samotná zpráva

$headers  = &quot;From: Jméno odesílatele &lt;odesilatel@example.com&gt;\r\n&quot;;//hlavičky
$headers .= &quot;X-Sender: &lt;odesilatel@example.com&gt;\r\n&quot;;
$headers .= &quot;X-Mailer: PHP\r\n&quot;;
$headers .= &quot;X-Priority: 3\r\n&quot;;
$headers .= &quot;Return-Path: &lt;odesilatel@example.com&gt;\r\n&quot;;

if( @mail($prijemce, $predmet, $zprava, $headers) )//mail() funkce odesílající maily
{
  echo 'E-mail byl úspěšně odeslán.';
}else{
  echo 'Chyba: E-mail se nepodařilo odeslat.';
}
?&gt;
}}

Uložte ho do kořenového adresáře serveru.

Do prohlížeče napište [http://localhost/zprava.php http://localhost/zprava.php]. Pokud se zobrazí E-mail byl úspěšně odeslán, je vše v pořádku a vy tuto zprávu najdete ve webovém rozhraní po přihlášení. (viz Webové rozhraní)

[[Kategorie:PHP IMAP|ArGoSoft Mail server]]</text>
      <sha1>ruiiw7eaxjkzrwa8qlhz9nf8ml40fq1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>OpenWrt/Příjem pošty</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3538</id>
    <revision>
      <id>35100</id>
      <parentid>24233</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1900" xml:space="preserve">== nail ==
Pro následující příkaz potřebujeme program nail z [[OpenWrt/Instalace Optware|Optware]]. Není nutný žádný konfigurační soubor, pouze po spuštění příkazu budeme vždy dotázani na heslo.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
/opt/bin/nail -f pop3://uzivatel@pop3.seznam.cz
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== fetchmail, procmail a mutt ==
Konfigurace fetchmailu je v souboru &lt;code&gt;~/.fetchmailrc&lt;/code&gt;
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;text&quot;&gt;
poll pop3.seznam.cz
port 110
proto pop3
user uzivatel
pass heslo
mda &quot;/opt/bin/procmail -d root&quot;
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Fetchmail můžeme otestovat příkazem, který se pouze připojí do schránky a provede kontrolu.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;text&quot;&gt;
/opt/bin/fetchmail -v -c
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Pokud se objeví následující chyba, ale dále všechno proběhne v pořádku, znamená to že pro jméno zařízení nelze zjistit IP adresu.
 gethostbyname failed for jmenozarizeni
 Name or service not knownCannot find my own host in hosts database to qualify it!
 Trying to continue with unqualified hostname.
Stačí modifikovat soubor &lt;code&gt;/etc/hosts&lt;/code&gt; třeba takto
 127.0.0.1 localhost OpenWrt jmenozarizeni

Pro procmail nastavíme hodnoty v souboru &lt;code&gt;~/.procmailrc&lt;/code&gt;
 MAILDIR=$HOME/Mail/
 DEFAULT=$HOME/Mail/

Nyní můžeme stáhnout poštu
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;text&quot;&gt;
/opt/bin/fetchmail
&lt;/syntaxhighlight&gt;

V tomto okamžiku máme poštu staženou v adresáři &lt;code&gt;~/Mail&lt;/code&gt;. Programu mutt musíme proto správně nastavit odkud má číst přijatou poštu a tak přidáme do souboru &lt;code&gt;~/.muttrc&lt;/code&gt; řádky
 set folder=&quot;$HOME/Mail&quot;
 set spoolfile=&quot;$HOME/Mail&quot;

== fetchmail, procmail a nail ==
fetchmail a procmail nastavíme stejně jako v kapitole fetchmail, procmail a mutt. Abychom se dostali do schránky spustíme nail takto.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;text&quot;&gt;
/opt/bin/nail -f ~/Mail
&lt;/syntaxhighlight&gt;

[[Kategorie:OpenWrt]]</text>
      <sha1>f5aemwyf7bn3rk84owfr2z4a1gzseil</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>OpenWrt/Virtuální terminály</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3542</id>
    <revision>
      <id>35104</id>
      <parentid>24237</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1214" xml:space="preserve">Protože je nevýhodné, že po uzavření terminálu jsou naše procesy ukončeny, můžeme tomu zabránit použitím virtuálních terminálu. K tomu nám poslouží příkaz screen. Nejprve jej nainstalujeme
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
ipkg install screen
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Po jeho spuštění se nám vytvoří jeden virtuální terminál.

Tady můžeme spouštět libovolné programy a když se chceme odpojit stiskneme &lt;code&gt;CTRL+A CTRL+D&lt;/code&gt; a objeví se
 [screen detached]
a dostaneme se do původního shellu. Nyní se můžeme odhlásit a náš program může dál běžet ve virtuálním terminálu. Když se znova přihlásime a spustíme
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
screen -r
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Tím se připojíme k odpojenému terminálu a uvidíme jej tak jak jsme jej zanechali nebo výstup z v něm běžícího programu. Terminál ukončíme příkazem
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
exit
&lt;/syntaxhighlight&gt;
== Klávesové zkratky ==
* Nový terminál &lt;code&gt;CTRL+A c&lt;/code&gt;
* Přepnutí na následující terminál &lt;code&gt;CTRL+A n&lt;/code&gt;
* Seznam všech terminálů &lt;code&gt;CTRL+A w&lt;/code&gt;

Další klávesové zkratky naleznete v manuálové stránce programu screen

[[Kategorie:OpenWrt]]</text>
      <sha1>brxf64ijtkmn74o8o639gvayv3jtnfo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Soubor:Superhet.JPG</title>
    <ns>6</ns>
    <id>3543</id>
    <revision>
      <id>10926</id>
      <timestamp>2007-10-30T10:40:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Pešek</username>
        <id>281</id>
      </contributor>
      <comment>blokové schéma superhetu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="26" xml:space="preserve">blokové schéma superhetu</text>
      <sha1>3s9n8vco1p55wa3nqtywyj8r3ne01o3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Programovací nástroj Petr</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3549</id>
    <revision>
      <id>35342</id>
      <parentid>30774</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:31:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6385" xml:space="preserve">'''Pozor! Nestahujte tento program ze stahuj.cz obsahuje viry.'''

'''Update autora: Stránky www.gemtree.cz byly zcizeny a nejsou již pod správou autorů. Petr lze nyní stáhnout na stránkách http://www.breatharian.eu/Petr (spolu s podrobnými tutoriály) a je od 1.9.2012 plně FREEWARE. '''

Petr je vizuální programovací nástroj, který vyrábí volně spustitelné (exe) soubory. Lite (free) verze Petra se nachází na stahuj.cz nebo rovnou www.gemtree.cz. V tomto návodu budou popsány proměnné, sprajty, dialogy a mnoho dalšího. Všechny vzororvé programy se dají sáhnout na www.datprogramovani.tym.cz Veškteré nejasnosti vysvětlím na ICQ 464 371 144 nebo na e-mailu elektron112@gmail.com

== Lekce 1-základní popis ==

V levém horním rohu jsou ,,hlavní funkce programu&quot;, to je místo, kde se vkládají obrázky, kde jsou uloženy proměnné (vytváříme je tam, ale hodnoty zadáváme až v programu) , plochy atd. Pak tam je plocha, do které budeme třeba vkládat zeď (v podobě políček), aby se potom zobrazilo bludiště. Je tam také prázdné políčko, což je obrázek, kterým je automaticky vyplněná plocha. Potom se tam nachází Petřík a Lucka, což jsou sprajty.

Střed je taková základní obrazovka, kde budeme editovat obrázek, budeme zde vkládat příkazy atd.

Pravý horní roh je knihovna příkazů, odtud se berou všechny příkazy.

Nakonec tam je pravý dolní roh, odtud si budeme brát všechny nové plochy, proměnné, příznaky, zkrátka vše, co se dává do levého horního rohu.


== Lekce 2-Petřík a Lucka ==

Jak už jsme si řekli, Petřík a Lucka jsou sprajty, to zanmená, že jsou takové animované obrázky nebo objekty.

Aby se Lucka ,,aktivovala&quot;, musíme si z horní pravé nabídky Lucka vzít Viditelnost a vložit jí do programu (v levém horním rohu úplně nahoře je ikonka králíka se jménem Nový program-2x poklikat), poté si ještě vezmeme z nabídky Výpočty, Logické operace příkaz Ano, který vložíme '''do příkazu viditelnost'''. Tím se Lucka aktivuje a zviditelní, Petřík je viditelný automaticky. Stejným způsobem (akorát místo příkazu Ano dát Ne ji/ho můžeme nastavit neviditelným.

V pravém horním rohu jsou nabídky Petřík a Lucka. My se podíváme jen na Petra, protože jsou stejné, akorát každá patří k jinému sprajtu.
Jsou tam příkazy ''Krok, Vlevo, Vpravo, Vzad, Viditelný'' a ''Předmět před Petříkem''. ''Vlevo''-otočí se vlevo, vpravo totéž.
Příkaz Viditelnost jsme si už vysvětlovali. Příkaz ''Předmět před Petříkem''je sice poměrně jednoduchý, ale přesto si o něm povíme později-ve třetí lekci-podmínky. Pak tam je ještě Petřík-Rozšíření-v tom jsou příkazy Předmět na pozici s Petříkem, o kterém si také povíme později ve 3.lekci, ''Směr'' a příkazy ''Horizontálně'' a ''Vertikálně''. ''Směr'' je příkaz, který otočí Petříka do určitého směru, určíme ho opět ve výpočtech. Příkazy ''Horizontálně'' a ''Vertikálně'' zadáváme souřadnice Petra, zadáváme je pomocí číselné konstanty, kterou opět najdeme ve výpočtech.

'''Přejmenování'''
Jestliže chceme něco přejmenovat, musíme na daný objekt (v programu) kliknout (tím ho odznačit) a kliknout na horní ikonku s nápisem &quot;text&quot;, poté už jen napíšem, co jsme chtěli napsat a dáme &quot;Enter&quot;.

== Lekce3-podmínky, cykly a ovládání Petříka klávesnicí ==

Podmínky:
Podmínka je něco jako &quot;když něco tak něco jinak něco&quot;. Najdeme ji v pravém horním sloupci (až do teď jsem říkal rohu) v menu &quot;Řízení programu&quot; se jměnem &quot;Podmíněné provedení příkazů&quot;.

Cykly:
Existují dva druhy cyklů (alespoň v Petrovi, v daných programovacích JAZYCÍCH-Petr je programovací NÁSTROJ jsou asi 3). První se v Petrovi jmenuje &quot;Podmíněné opakování příkazů&quot; a druhý &quot;Opakování příkazů s počtem&quot;, oba dva cykly najdete společně s &quot;Podmíněným provedením příkazů&quot; v pravém horním sloupci (od teď budu psát jen PHS, LHS, PDS a LDS). První funguje asi takhle: &quot;Dokud platí něco, tak opakuj něco&quot; nebo &quot;Jestliže začalo platit něco tak opakuj něco&quot; a druhý &quot;Několikrát opakuj něco&quot;. Oba dva se dají zastavit příkazem &quot;Přeruš opakování&quot;.

Pod touto čarou není text ještě opravený!

----

Při hře Sbírání jahůdek jsem pouíval např. tohle:

Podmíněné provedení příkazů

                                            platí-li, e_shodnost předmětů_předmět na pozici s Petříkem_jahoda  

                                             potom proveď_předmět na pozici s Petříkem_nic

                                             jinak proveď_

Tyto příkazy měnily jahody pod Petříkem na nic

Příkaz shodnost předmětů se nachází v ploe.

OPAKOVÁNÍ PŘÍKAZŮ S POČTEM

Aby Petřík udělal třeba 14 kroků a nechtělo by se ti dávat 14x krok, pouij třeba tenhle příkaz:

Číselnou konstantu najde ve výpočtech.

Opakování příkazů s počtem

                                           pro počet opakování_číselná konstanta_1_4

                                           opakuj příkazy_krok

PODMÍNĚNÉ OPAKOVÁNÍ PŘÍKAZŮ

Opakování příkazů se dá zastavit příkazem zru opakování.

Nějaká podmínka pro opakování mě zrovna nenapadá-pomůu a s konkrétními případy.

Moná ti vrtá hlavou, proč tam není příkaz jen opakování příkazů. Dá se to udělat jinak-Dokud platí_Ano. Ano najde ve výpočtech, logických operacích.

OVLÁDÁNÍ PETŘÍKA KLÁVESNICÍ

Pokud nejsi blbý/á, dokáe to doufám pochopit v TĚCHTO polotovarech na bluditě.

== Lekce4-proměné ==

Proměnná se mění, zatímco konstanta zůstává stejná.

Jsou 2druhy proměnných-textové a číselné.

Do proměnných se zapisují čísla a texty-příkazy (v sobě) číselná proměnná_číselná konstanta_3 nastaví číselnou proměnnou na 3, stejně tak se dá +3, *3, /3 atd. Konstanty se nachází ve výpočtech a textech. Textová konstanta se nadstavuje přejmenováním. Proměnné se nachází v knihovně proměnných a funkcí (pravý dolní roh) a jmenují se číslo a text.

Proměnné jsem pouil třeba ve hře Sbírání jahůdek při kontrole sesbíraných jahod.

[[Kategorie:Programování]]</text>
      <sha1>q1c5m7vllf8f1t7ov1u38devr1nyjns</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>PHP IMAP/konfigurace PHP</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3551</id>
    <revision>
      <id>35113</id>
      <parentid>23142</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2166" xml:space="preserve">Proto, aby bylo možno s IMAP funkcemi v PHP pracovat, musíme zprovoznit používání této knihovny.

== Konfigurace ==
Otevřete soubor: '''PHP/php.ini'''.
Nalezněte v souboru část nazvanou '''Dynamic Extensions'''
Upravte tuto část, aby vypadala takto:
{{Kód|jazyk=PHP|kód=
;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;
; Dynamic Extensions ;
;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;
;
; If you wish to have an extension loaded automatically, use the following
; syntax:
;
;   extension=modulename.extension
;
; For example, on Windows:
;
;   extension=msql.dll
;
; ... or under UNIX:
;
;   extension=msql.so
;
; Note that it should be the name of the module only; no directory information 
; needs to go here.  Specify the location of the extension with the
; extension_dir directive above.


;Windows Extensions
;Note that MySQL and ODBC support is now built in, so no dll is needed for it.
;
;extension=php_bz2.dll
;extension=php_cpdf.dll
;extension=php_crack.dll
;extension=php_curl.dll
;extension=php_db.dll
;extension=php_dba.dll
;extension=php_dbase.dll
;extension=php_dbx.dll
;extension=php_domxml.dll
;extension=php_exif.dll
;extension=php_fdf.dll
;extension=php_filepro.dll
extension=php_gd2.dll
;extension=php_gettext.dll
;extension=php_hyperwave.dll
;extension=php_iconv.dll
;extension=php_ifx.dll
;extension=php_iisfunc.dll
extension=php_imap.dll
;extension=php_interbase.dll
;extension=php_java.dll
;extension=php_ldap.dll
;extension=php_mbstring.dll
;extension=php_mcrypt.dll
;extension=php_mhash.dll
;extension=php_mime_magic.dll
;extension=php_ming.dll
;extension=php_mssql.dll
;extension=php_msql.dll
;extension=php_oci8.dll
;extension=php_openssl.dll
;extension=php_oracle.dll
;extension=php_pdf.dll
;extension=php_pgsql.dll
;extension=php_printer.dll
;extension=php_shmop.dll
;extension=php_snmp.dll
;extension=php_sockets.dll
;extension=php_sybase_ct.dll
;extension=php_w32api.dll
;extension=php_xmlrpc.dll
;extension=php_xslt.dll
;extension=php_yaz.dll
;extension=php_zip.dll
}}

Z následujícího řádku se smažeme středník a tím povolíme funkce IMAP:
 ;extension=php_imap.dll

Nyní již jste připraveni pro další část.

[[Kategorie:PHP IMAP|Konfigurace PHP]]</text>
      <sha1>h4tidn7oefv8rlr3l1r04brnfy3twcg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>OpenWrt/Instalace souborového manažeru</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3555</id>
    <revision>
      <id>38432</id>
      <parentid>35095</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:29:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1004" xml:space="preserve">[[Soubor:Deco-OpenWrt.png|náhled|deco na OpenWrt]]
== deco ==
Balíček deco obsahuje jednoduchý souborový manažer známý jako deco, celým jménem Demos Commander. Balíček nainstalujeme
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
ipkg install deco
&lt;/syntaxhighlight&gt;
A pak jej můžeme ihned spustit
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
deco
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Poznámka: deco nefunguje úplně bez problému. V mém případě nebylo možné procházet některé adresáře (např. /mnt).

== mc ==
Balíček mc najdeme v [[OpenWrt/Instalace Optware|Optware]]. Jedná se o nejznámější *nixový souborový manažer Midnight Commander. Nainstalujeme jej snadno příkazem
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
/opt/bin/ipkg-opt install mc
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Po instalace jej můžeme ihned spustit
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
/opt/bin/mc
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Použítí tohoto souborového manažeru stejné jako na jiných *nixech.

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Midnight Commander}}

[[Kategorie:OpenWrt]]</text>
      <sha1>0x4qdj49c4a42o15qqrtn451hi6xhqf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Jahodovo-limetková marmeláda</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3556</id>
    <revision>
      <id>35643</id>
      <parentid>29919</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="831" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Jahodovo-limetková marmeláda
  | originální jméno = 
  | obrázek = Dish and Knife.jpg
  | velikost = 180px
  | popis = Obrázek není k dispozici
  | čas = &lt;!-- čas přípravy --&gt;
  | ingredience =
* 850g [[../Ovoce/Jahoda|jahod]],
* 500g želírovacího [[../Ingredience/Cukr|cukru]],
* 150ml [[../Ovoce/Limetka|limetkové]] šťávy
}}
Jahody umyjeme, zbavíme zbytků stopek a nakrájíme na malé kousky. Smícháme je s želírovacím cukrem, limetkovou šťávou a vaříme asi 3 minuty naprudko. Vařící [[../Marmeláda|marmeládu]] nalijeme do zavařovacích sklenic, uzavřeme a necháme zchladnout. Sklenice je lepší nechat chladnout dnem vzhůru.

Uvedené množství ingrediencí vystačí asi na 4 250 ml sklenice.

[[Kategorie:Wikikuchařka|Jahodovo-limetková marmeláda]]</text>
      <sha1>4o8ybvgidnhlvox7kminuj1qk0he9i1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Svařené víno</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3558</id>
    <revision>
      <id>35717</id>
      <parentid>31053</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2441" xml:space="preserve">{{Infobox - nápoj
  | jméno = Svařené víno
  | obrázek = Highball Glass (Tumbler).svg
  | velikost = 100px
  | popis = Obrázek není k dispozici
  | typ = alko
  | sklo = Sklo na horké nápoje
  | ingredience =
* 1 litr (červeného) [[Wikikuchařka/Víno|vína]]
* 2 decilitry vody
* 10 lžiček [[Wikikuchařka/Ingredience/Cukr|cukru]]
* 4 kusy [[Wikikuchařka/Koření/Hřebíček|hřebíčku]]
* 1 kus celé [[Wikikuchařka/Koření/Skořice|skořice]]
* [[Wikikuchařka/Ovoce/Citron|citron]]
}}
'''Svařené víno''' neboli '''svařák''' je teplý nápoj vyráběný typicky z červeného [[Wikikuchařka/Víno|vína]] nejrůznější kvality smícháním s bylinným odvarem. V dřívějších dobách se takto &quot;napravovalo&quot; nekvalitní víno.

Přidáním [[Wikikuchařka/Ovoce/Pomeranč|pomerančového]] [[Wikikuchařka/Džus|džusu]] získáme jednu z variant [[Wikikuchařka/Punč|punče]].

== Příprava ==

Největší chybou je, pokud vaříme víno, protože z něj vyprchá alkohol. Proto připravujeme bylinný odvar zvlášť:

* rozpustíme nasucho v kastrůlku cukr a necháme lehce [[Wikikuchařka/Karamel|zkaramelizovat]] (zhnědnout)
* zalejeme (nejlépe teplou) vodou
* asi 5 minut povaříme spolu s kořením
* dolejeme víno a zahřejeme těsně pod bod varu

Necháme asi 5 minut odstát, scedíme a podáváme v hrnečku nebo ve skleničce s kolečkem citrónu.

== Varianty ==

* kromě tradičního červeného vína můžeme použít i bílé nebo ovocný džus (např. jablečný)
* citrón lze nahradit pomerančem
* přidat lze i jiné ovoce ([[Wikikuchařka/Ovoce/Jablko|jablko]], [[Wikikuchařka/Ovoce/Mandarinka|mandarinka]] apod.)
* citrón nebo pomeranč můžeme do sklenice vymačkat
* do odvaru z koření lze přidat kůru z 1 pečlivě omytého a oloupaného citrónu
* do odvaru přidat [[Wikikuchařka/Koření/Badyán|badyán]], [[Wikikuchařka/Koření/Anýz|anýz]], [[Wikikuchařka/Koření/Fenykl|fenykl]]
* obyčejný cukr lze nahradit [[Wikikuchařka/Ingredience/Vanilkový cukr|vanilkovým]] cukrem
* přidat trochu [[Wikikuchařka/Ingredience/Máslo|másla]] pro jemnější chuť
* dle chuti lze použít větší množství hřebíčku (až 1 lžíci) i skořice
* použít přírodní (hnědý) cukr
* nealkoholická varinata nahrazuje víno černým [[Wikikuchařka/Čaj|čajem]] a cukr [[Wikikuchařka/Ingredience/Med|medem]]

[[Kategorie:Wikikuchařka|Svařené víno]]</text>
      <sha1>tsrao5rtmvusndsgamzb4tk1eph3r4i</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Ořechový likér</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3559</id>
    <revision>
      <id>35684</id>
      <parentid>11402</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2040" xml:space="preserve">'''OŘECHOVKA''' - domácí výroba (mnohokráte osvědčený recept !)
(polsky: Rosolis orzechovy)

'''První várka'''
- 35 nezralých ořechů (zelených - ze stromů trhejte nejpozději na Sv. Jána)
- 1 a půl litru pálené kořalky (vínovice, líh, vodka, může být i slivovice)
Nezralé ořechy rozkrájíme na půlky, namočíme je do vody na 24 hodin. Potom vodu slijeme (dále ji nepoužíváme), ořechy dáme do láhve, nalijeme na ně jeden a půl litru kořalky , zavřeme mikrotenovým sáčkem a gumičkou (necháme sáčku vůli !). Postavíme na 30 dní na slunné místo.

'''Druhá dávka'''
- 3/4 litru kořalky, 5 hřebíčků, 5 cm skořice, trochu pomerančové kandované kůry
- 1/2 kg cukru a 1/2 litru vody povaříme spolu 15 minut
Po 30 dnech ořechy slijeme a slitou kořalku (je už hodně tmavá) necháme ležet v zavřené druhé láhvi. Ořechy znovu zalijeme 3/4 litrem kořalky, přidáme hřebíček, skořici a kandovanou pomerančovou kůru. Ve vodě rozvaříme cukr (15 minut) a vychladlý svařený roztok nalijeme na ořechy. Láhev opět zavřeme sáčkem a postavíme opět na slunné místo na nejméně 2 týdny (na 3 i 4). Poté ořechy opět slijeme a smícháme s první vyluhovanou dávkou.

 
Nakonec ořechovku scedíme přes čisté plátno - někteří lidé ji ale nefiltrují. Výsledkem je skvělý, nasládlý, chutí ořechů naplněný likér. V letech, kdy je hodně sluníčka, se vyluhující se ořechovka v láhvi zahřeje až k 50&amp;nbsp;°C a drží teplotu i po večerech, jsou výsledky nejlepší. Běžně se dávka násobí - tzn. že se do demižónu dá např. 5 dávek najednou (tj.5x35 ks ořechů + 5x 1,5 litrů vínovice atd.). Stejně tak ale musíte potom počítat s násobným množstvím surovin pro druhou část výroby!

'''Pozor''' - použité ořechy musí mít ještě měkké jádro, uvnitř nich musí být ještě mazlavá hmota, podobná medu.
Pracujte v rukavicích, ořechy děsně barví :-)

[[Kategorie:Wikikuchařka|Ořechový likér]]</text>
      <sha1>kzcvq3iww00qo5enxwbtllj6jyl54b1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Barnabášky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3560</id>
    <revision>
      <id>35166</id>
      <parentid>21995</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4724" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 3 až 4 (případně i více)
* '''Druh karet:''' německé karty - 32 listů
* '''Hodnoty:''' 7,8,9,10,spodek,svršek,král,eso
* '''Cíl hry:''' Uhrát co nejvíce bodů

== Pravidla ==

Hra se sestává z několika dílčích her. Každá z her se opakuje tolikrát, kolik je hráčů, rozdávání se v dalším kole posouvá na dalšího hráče po směru hodinových ručiček.

Rozdávající rozdá každému z hráčů stejné množství karet. Pokud se hraje ve 3, 5 nebo 6 hráčích, odstraňuje se z karet žaludová sedma a osma, aby měl každý z hráčů stejný počet karet (10 karet pro hru ve třech, po 8 kartách ve 4, 6 karet v pěti a 5 karet v šesti hráčích).

Hru začíná hráč po levici rozdávajícího. Vynese jednu kartu, čímž začne štych. Další hráči dokola (po směru hodinových ručiček) přihazují do štychu po jedné kartě, přičemž musí „ctít barvu“ (musí vynést kartu stejné barvy jako je první vynesená karta štychu, jen pokud kartu od této barvy nemají, mohou nést jakoukoliv jinou) a nemusí přebíjet. Jakmile všichni do štychu přihodili kartu, hráč, který do štychu dal nejvyšší kartu stejné barvy, jako je první karta štychu, ho získává a vynese kartu kterou začne další štych. Kolo končí sebráním posledního štychu.

Na konci se sečtou body ze všech kol všech dílčích her a kdo má nejvíce bodů, vyhrává.
Je poměrně běžné, že body většiny (někdy i všech) hráčů jdou do záporných čísel.

Dílčí hry jsou:

=== Poslední ===
Za sebrání posledního štychu je prémie 10 bodů. Ostatní štychy nemají význam.

=== Durch ===
Cílem je sebrat co nejvíce štychů.
Za každý štych je 1 bod k dobru.

=== Betl ===
Cílem je sebrat co nejméně štychů.
Za každý štych je -1 bod.

=== Filky ===
Cílem je sebrat co nejméně filků (svršků).
Za sebraného žaludového filka je -1 bod, za zeleného -2, za kulového -3 a za červeného -4. Dohromady za jedno kolo -10 bodů

=== Filky s králem ===
Cílem je nesebrat v jednom štychu filka a krále stejné barvy.
Za každou takovou dvojici karet ve štychu je -10 bodů, pokud se ve štychu sejde král a filek různé barvy, tak se nepočítají.

=== Červené ===
Cílem je sebrat co nejméně červených (srdcových) karet.
Za každou červenou kartu ve štychu je -1 bod.
První výnos se nesmí začínat červenou kartou.

=== Barnabáš ===
Cílem je nesebrat ve štychu červeného krále (přezdívaného zde ''barnabáš'').
Kdo ho sebere, dostává -10 bodů.

=== Lórum ===
Tato hra se poněkud liší od ostatních, ten kdo vynáší, vynese libovolný list jako první kartu štychu.
Ten kdo má list stejné barvy, ale hodnoty o jedno vyšší než vrchní karta ve štychu, přihodí ji tam, dokud tímto způsobem nejsou ve štychu čtyři karty. Ten kdo vynese poslední kartu, bere štych a vynáší další štych. Pokud nikdo nemá kartu o jednu vyšší (například pokud již byla nesena, nebo poslední karta je eso), štych bere poslední přihazující i kdyby v něm bylo méně karet než čtyři. Je tedy strategické nést kartu k níž hráč má kartu téže barvy o tři vyšší, neboť pak touto kartou sebere štych a vynáší další.

Kdo se první zbaví všech karet v ruce, vyhrává a získává 10 bodů, ostatní dostanou tolik záporných bodů, kolik jim v ten moment zbývá karet v ruce.

=== Maturita ===
Po rozdání karet si začínající hráč karty prohlédne a vybere si jakou z her bude chtít hrát. Pokud si vybere
''Betl'', ''Filky'', ''Filky s králem'', ''Červené'' nebo ''Barnabáš'', nesmí získat jediný trestný bod.
Pokud si vybere ''Poslední'', musí získat poslední štych, pokud ''Durch'', musí získat všechny štychy. Pokud ''Lórum'', musí se jako první zbavit všech karet (a tím získat 10 bodů).

Pokud se mu to nepovede, u maturity neuspěl a kromě bodů ztracených či získaných ve zvolené hře dostane navíc penalizaci -30 bodů.

=== Opakování maturity ===
Jakmile všichni jednou odehráli maturitu, tak pokud některý z hráčů u maturity neuspěl, musí jí v další sérii maturit opakovat.
V této sérii se maturitu pokouší opakovat pouze ti hráči, co ji neudělali, těm hráčům, co ji udělali, se navíc již nepočítají žádné trestné (ale ani kladné) body, takže si mohou dovolit více riskovat.

Pokud někdo neudělá maturitu ani na druhý pokus, dostane penalizaci -50 bodů. Třetí série maturit se již nehraje.

== Podívejte se také na ==
* [[../Filky|Filky]]
* [[../Lóra|Lóra]]
* [[../Svršky|Svršky]]

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Barnabášky]]</text>
      <sha1>rvkn0uvcwlbbrpbsvwurubt989mfor2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Úvod do editování souborů pomocí editoru Emacs</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3562</id>
    <revision>
      <id>35784</id>
      <parentid>33752</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:37:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6844" xml:space="preserve">== Co je to Emacs? ==
Abychom mohli dělat něco rozumného s počítačem, potřebujeme mít možnost ukládat texty do souborů a měnit jejich obsah. K tomu slouží [[textový editor]]. Emacs je jeden z nejpopulárnějších [[Unix]]ových editorů na světě – zejména proto, že začátečníci mohou bez větších problémů pracovat s textovými soubory.

Než se začnete učit pracovat s editorem, musíte si najít soubor obsahující obyčejný text a zkopírovat si ho do domovského adresáře (náš soubor se jmenuje ''pokus''). Emacs se spouští jednoduše:

 /home/gosht# emacs pokus

Spuštění editoru má různý efekt. Záleží totiž na tom, v jakém prostředí Emacs spoštíme. V textovém módu vytvoří nastartovaný editor okno přes celou obrazovku. Pokud ho spustíte v [[w:X Windows|X Window]], vytvoří si editor své vlastní okno. Budu předpokládat, že jste spustili editor Emacs v textovém [[mód]]u.

Většina obrazovky obsahuje text vašeho souboru (''pokus'') Obzvláště důležité jsou poslední dva řádky. Řádek obsahující hodně pomlček je řádek specifikující mód editoru (modeline). Ve většině případů je předposledním řádku slovo „Top“. Může zde být ale i slovo „All“ a mohou se zde vyskytovat malé rozdíly, záleží na verzi editoru. Někteří uživatelé mají v tomto místě aktuální čas. Pod tímto řádkem se nachází informační a '''příkazový řádek''', někdy označovaný jako „minibufer“, jindy jako „echo area“. Informační řádek slouží ke komunikaci s uživatelem, objevuje se zde výpis zprav a někdy jeho prostřednictvím budete zadávat příkazy.

Než opravdu změníte text v souboru, musíte se „pohybovat“ v textu, resp. pohybovat kurzorem. Kurzor by měl být na začátku souboru v levém horním rohu obrazovky. Chcete-li kurzor posunout o jeden znak dopředu, stiskněte zároveň klávesy &lt;kbd&gt;Ctrl-F&lt;/kbd&gt;. Všiměte si, že když kurzor dospěje na konec řádku, sám se přesune na začátek dalšího řádku. Chcete-li docílit opačného pohybu, stiskněte kombinaci kláves &lt;kbd&gt;Ctrl-B&lt;/kbd&gt;. Pokud se chcete posunout o jeden řádek dolů, použijte klávesy &lt;kbd&gt;Ctrl-N&lt;/kbd&gt;, opačný pohyb bude dosažen stisknutím &lt;kbd&gt;Ctrl-P&lt;/kbd&gt;.

Pokud pracujete v systému X Window, můžete použít k nastavení kurzoru myš. Stačí kurzor myši nastavit na požadovanou pozici v textu a kliknout levým tlačítkem (snadné, ne?...:-)). Tento způsob je pomalý a nedoporučuje se na něj zvykat. Většina uživatelů používá k pohybu klávesnici.

Pomocí kláves &lt;kbd&gt;Ctrl-P&lt;/kbd&gt; a &lt;kbd&gt;Ctrl-B&lt;/kbd&gt; nastavte kurzor na začátek souboru. Držte tuto kombinaci poněkud déle. Uslyšíte pípnutí a v informačním řádku se objeví zpráva „Beginning of buffer“.

Nabízí se otázka, '''co je to buffer?'''

Když Emacs zpracovává soubor, tak ve skutečnosti s nim nepracuje přímo. Zkopíruje si jeho obsah do speciální pracovní oblasti, kterou je právě [[w:Translation Lookaside Buffer|buffer]]. Zde obsah souboru upravujete. Až ukončíte editaci, dáte příkaz, aby editor buffer uložil. Do té doby zůstane obsah nezmeněn a změny se provádějí pouze uvnitř pracovní oblasti.

Teď už jste připraveni obsah bufferu upravit. Předpokládám, že chcete do editovaného souboru zapsat znak „A“. Jakmile stisknete klávesu A, změní se předposlední řádek. Emacs registruje změny v textu a informuje o nich uživatele pomocí dvou hvězdiček před slovem Emacs. Hvězdičky zůstanou do té doby, než obsah bufferu uložíte. Obsah bufferu lze ukládat průběžně vícekrát – kombinace kláves &lt;kbd&gt;Ctrl-X Ctrl-S&lt;/kbd&gt;.

=== Několik příkazů používaných v Emacsu ===

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| &lt;kbd&gt;Ctrl-F&lt;/kbd&gt; || Posunutí kurzoru o jeden znak doprava.
|-
| &lt;kbd&gt;Ctrl-B&lt;/kbd&gt; || Posunutí kurzoru o jeden znak doleva.
|-
| &lt;kbd&gt;Ctrl-N&lt;/kbd&gt; || Posunutí kurzoru o jeden řádek dolů.
|-
| &lt;kbd&gt;Ctrl-P&lt;/kbd&gt; || Posunutí kurzoru o jeden řádek nahoru.
|-
| &lt;kbd&gt;Ctrl-A&lt;/kbd&gt; || Umístění kurzoru na začátek řádku.
|-
| &lt;kbd&gt;Ctrl-E&lt;/kbd&gt; || Umístění kurzoru na konec řádku.
|-
| &lt;kbd&gt;Ctrl-V&lt;/kbd&gt; || Zobrazení následující stránky.
|-
| &lt;kbd&gt;Ctrl-L&lt;/kbd&gt; || Zobrazení stránky s aktuálním řádkem uprostřed.
|-
| &lt;kbd&gt;Ctrl-D&lt;/kbd&gt; || Zrušení znaku, na kterém je umístěn kurzor.
|-
| &lt;kbd&gt;Ctrl-K&lt;/kbd&gt; || Zrušení textu od pozice kurzoru do konce řádku.
|-
| &lt;kbd&gt;Ctrl-X Ctrl-S&lt;/kbd&gt; || Uložení obsahu bufferu do odpovídajícího souboru.     
|-
| &lt;kbd&gt;Backspace&lt;/kbd&gt; || Zrušení znaku vlevo od kurzoru.
|}

== Nápověda v editoru Emacs ==
Emacs má velmi rozsáhlou nápovědu. Nejvyšší úroveň nápovědy se vyvolá stisknutím kombinace kláves &lt;kbd&gt;Ctrl-H&lt;/kbd&gt; a nějakého písmene. Například &lt;kbd&gt;Ctrl-H K&lt;/kbd&gt; vyvolá nápovědu vztahující se ke klávesovým kombinacím.&lt;kbd&gt;Ctrl-H T&lt;/kbd&gt; vyvolá výukový program editoru. K důležitým kombinacím patří &lt;kbd&gt;Ctrl-H Ctrl-H Ctrl-H&lt;/kbd&gt;, která vyvolá „nápovědu o nápovědě“. Tady se dozvíte vše o nápovědě. Znáte-li jméno funkce (např. „save-bufer“), ale nemůžete si vzpomenout na klávesovou kombinaci, použijte &lt;kbd&gt;Ctrl-H W&lt;/kbd&gt; („Where is“) a zadejte jméno funkce.

Jiný zdroj informací o editoru nabízí systém pro čtení dokumentace v hypertextovém formátu Info. Ten můžete vyvolat přímo z Emacsu stisknutím &lt;kbd&gt;Ctrl-H I&lt;/kbd&gt;. Objeví se stránka systému Info, kde jsou uvedeny další pokyny pro použití.

== Ukončení práce s editorem ==
Před ukončením práce s editorem se ujistěte, že jsou všechny buffery skutečně uloženy. Pak editor ukončíte pomocí kláves &lt;kbd&gt;Ctrl-X Ctrl-Ctrl&lt;/kbd&gt;. Může se stát, že po zadání teto kombinace, se vás editor v příkazovém řádku na něco zeptá. Nenechte se znepokojit a odpovězte normálním způsobem. Jestliže hrozí to, že se později k editoru později vrátíte, nepoužívejte &lt;kbd&gt;Ctrl-X Ctrl-Ctrl&lt;/kbd&gt;,ale &lt;kbd&gt;Ctrl-Z&lt;/kbd&gt;. Pak bude editor pouze pozastaven. K pozdější aktivaci můžete použít příkaz &lt;code&gt;fg&lt;/code&gt;.

V systému X Window má funkce &lt;kbd&gt;Ctrl-Z&lt;/kbd&gt; jiný význam. Provede transformaci okna s editorem do ikony. Existují dvě možnosti, jak transformovat okno s editorem do ikony- pomocí správce oken, nebo pomocí &lt;kbd&gt;Ctrl-Z&lt;/kbd&gt;. V X Window nelze použít k aktivaci příkaz &lt;code&gt;fg&lt;/code&gt;, ale musí se použít správce oken.

== Zdroje informací ==
* [http://www.root.cz Root.cz]
* [http://www.abclinuxu.cz abclinuxu.cz]
* {{Citace monografie
  | autor = Kolektiv autorů
  | titul = Linux – dokumentační projekt
  | vydavatel = Computer Press
  | místo = Praha
  | rok = 1998
  | isbn = 80-7226-114-2
  | jazyk = česky
}}

[[Kategorie:Unix]]</text>
      <sha1>0795sqyokvf5akh0tw2ia4d14dmlokx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>OpenWrt/Připojení k OpenWrt</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3566</id>
    <revision>
      <id>35099</id>
      <parentid>25139</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1306" xml:space="preserve">== Windows ==
Nejjednoduším a nejlepším zůsobem jak se z Windows připojit na OpenWrt je PuTTY. PuTTY stáhneme z jeho domovské stránky a běžným způsobem nainstalujeme. PuTTY podporuje jak telnet, tak SSH, takže se můžeme připojit před i po nastavení hesla v OpenWrt. Po spuštění v dialogovém okně stačí nastavit správnou adresu a správný protokol a můžeme se připojit. Po zadání uživatelského jména, obvykle &lt;code&gt;root&lt;/code&gt;, a příslušného hesla budete přihlášeni.
== *nix ==
Implementace SSH a telnet je většinou na *nixových systémech standardní součástí a proto je není nutno instalovat. Při případné instalaci postupujte podle návodu pro vaši distribuci. Pak se již můžete připojit. V terminálu zadejte pro telnet
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
telnet -l root 192.168.1.1
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Telnetem se přihlásite pouze v případě, že &lt;code&gt;root&lt;/code&gt; nemá nastavené heslo. V případě, že &lt;code&gt;root&lt;/code&gt; již heslo má použijeme pro připojení SSH.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
ssh -lroot 192.168.1.1
&lt;/syntaxhighlight&gt;
a po zadání dříve nastaveného hesla budete i přihlášeni.

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=PuTTY}}
* {{Wikipedie|článek=Telnet}}
* {{Wikipedie|článek=SSH}}

[[Kategorie:OpenWrt]]</text>
      <sha1>2wek52fv5552189wdo3wplwx1j10cme</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>PHP IMAP/poslání e-mailu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3568</id>
    <revision>
      <id>35114</id>
      <parentid>23239</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2444" xml:space="preserve">V této části se Vás pokusím seznámit s posíláním E-mailů pomocí PHP a IMAP.

== PHP a E-mail ==
K odeslání e-mailu přes PHP slouží funkce '''mail()'''.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;PHP&quot;&gt;
bool mail ( string $komu, string $predmet, string $zprava
[, string $hlavicky [, string $dalsi_parametry]] )
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Tato funkce vrací '''TRUE''', když se podaří úspěšně odeslat e-mail. Naopak, když se nepodaří e-mail odeslat vrátí '''FALSE'''.
Jednoduchý příklad:
{{Kód|jazyk=PHP|kód=
&lt;?php
$odeslana=mail(&quot;nekdo@localhost.cz&quot;, &quot;Predmet zpravy&quot;, 
&quot;Radek 1\nRadek 2\nRadek 3&quot;);
if ($odeslana){
echo &quot;Zpráva byla úspěšně odeslána.&quot;;
}
else {
echo &quot;Zprávu se nepodařilo poslat.&quot;;
}
?&gt;
}}

== IMAP a odesílání zprávy ==
Pro odeslání zprávy pomocí PHP IMAP funkcí slouží speciální funkce '''imap_mail()'''.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;PHP&quot;&gt;
bool imap_mail ( string $komu, string $predmet, string $zprava
[, string $hlavicky])
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Tato funkce je velice podobná funkci '''mail ()'''.
Příklad hovoří za vše:
{{Kód|jazyk=PHP|kód=
&lt;?php
$odeslana=imap_mail(&quot;nekdo@localhost.cz&quot;, &quot;Predmet zpravy&quot;, 
&quot;Radek 1\nRadek 2\nRadek 3&quot;);
if ($odeslana){
echo &quot;Zpráva byla úspěšně odeslána.&quot;;
}
else {
echo &quot;Zprávu se nepodařilo poslat.&quot;;
}
?&gt;
}}

== Hlavičky ==
Pomocí hlaviček je možno funkci předat informace o odesílateli, o aplikaci, která e-mail poslala a podobně.Vše jistě ozřejmí příklad:
{{Kód|jazyk=PHP|kód=
&lt;?php
$odeslana=imap_mail(&quot;nekdo@localhost.cz&quot;,&quot;Predmet zpravy&quot;, 
&quot;Radek 1\nRadek 2\nRadek 3&quot;,
&quot;From:webmaster@localhost.cz\r\n&quot;.
&quot;Reply-To: webmaster@localhost.cz\r\n&quot;.
&quot;X-mailer:PHP/&quot;.phpversion());
if ($odeslana){
echo &quot;Zpráva byla úspěšně odeslána.&quot;;
}
else {
echo &quot;Zprávu se nepodařilo poslat.&quot;;
}
?&gt;
}}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Seznam hlaviček
|-
! název hlavičky || hodnota argumentu
|-
| From || adresa odesílatele
|-
| Reply-To || zpáteční adresa
|-
| X-mailer || název aplikace, která e-mail odeslala
|-
| X-Priority || nastavení priority zprávy
|-
| cc || adresa kopie zprávy
|}

'''Každá hlavička se musí oddělit dvojcí znaků /r /n!'''&lt;br /&gt;
Tento argument obou funkcí je sice nepovinný, ale je dobré ho funkci předat.

== Podívejte se také na ==
* [http://cz.php.net/manual/cs/function.mail.php mail()]
* [http://cz.php.net/manual/cs/function.imap-mail.php imap_mail()]

[[Kategorie:PHP IMAP|Poslání e-mailu]]</text>
      <sha1>nygl2s2xmd8oi67ydziyidvt5h4wo20</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>PHP IMAP/spojení se schránkou</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3572</id>
    <revision>
      <id>35115</id>
      <parentid>23144</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2577" xml:space="preserve">V této části si popíšeme způsob, kterým je možno se spojit s e-mailovou schránkou.

== Spojení ==
Ke spojení s e-mailovým serverem (v našem případě [[PHP IMAP/ArGoSoft Mail server|ArGoSoft mail server]]) je v PHP IMAP zavedena funkce '''[http://www.php.net/imap_open imap_open()]'''.
&lt;pre&gt;
resource imap_open ( string $schranka, string $uziv_jmeno,
 string $heslo)
&lt;/pre&gt;
Tato funkce vrací připojení k e-mailovému servru a v případě neúspěchu vrátí FALSE.
O ukončení spojení mezi servrem se hravě postará funkce
'''imap_close()'''.
&lt;pre&gt;
bool imap_close ( resource $imap_spojeni)
&lt;/pre&gt;
Tato funkce vrací při úspěchu '''TRUE''' a při neúspěchu '''FALSE'''.

== Příklad ==
{{Kód|jazyk=PHP|kód=
&lt;?php
$mbox = imap_open(&quot;{localhost/pop3}&quot;, &quot;pepa&quot;, &quot;pepa007&quot;);
if ($mbox){
echo &quot;Spojení se zdařilo&quot;;}
else {echo &quot;Spojení se nezdařilo.&quot;;}
$ukonci=imap_close($mbox);
if ($ukonci){
echo &quot;Spojeni úspěšně ukončeno.&quot;;}
else {echo &quot;Spojení se nepodařilo ukončit.&quot;;}
?&gt;
}}
Po skončení vykonávání skriptu je spojení automaticky ukončeno.
Vložení funkce '''imap_close()''' tedy není nutné, ale přesto doporučuji tuto funkci používat (dojde k vyprázdnění paměti a k zrychlení práce skriptu).

== Kontrola spojení ==
Za účelem kontroly spojení slouží IMAP funkce '''imap_ping()'''.
&lt;pre&gt;
bool imap_ping ( $imap_spojeni )
&lt;/pre&gt;
Tato funkce vrátí '''TRUE''' v případě že je spojení stále aktivní a '''FALSE''' když je spojení přerušeno.

== Příklad ==

{{Kód|jazyk=PHP|kód=
&lt;?php
$mbox = imap_open(&quot;{localhost/pop3}&quot;, &quot;pepa&quot;, &quot;pepa007&quot;);
if ($mbox){
echo &quot;Spojení se zdařilo&quot;;}
else {echo &quot;Spojení se nezdařilo.&quot;;}
if (!imap_ping($mbox)){
echo &quot;Spojení se přerušilo.&quot;;
}
$ukonci=imap_close($mbox);
if ($ukonci){
echo &quot;Spojeni úspěšně ukončeno.&quot;;}
else {echo &quot;Spojení se nepodařilo ukončit.&quot;;}
?&gt;
}}
Tento jednoduchý skriptík se spojí se schránkou '''&quot;pepa&quot;''',která má heslo '''&quot;pepa007&quot;''' na servru '''localhost''' za použití protokolu [[w:POP3|POP3]].
Pokud vše proběhlo v pořádku na výstupu se objeví '''Spojení se zdařilo.'''
Posléze skript zkontroluje spojení se schránkou (pomocí funkce '''imap_ping''').Na závěr skriptu je spojení se servrem ukončeno.


== Podívej te se také na: ==
dokumentaci k PHP.
* [http://cz.php.net/manual/cs/function.imap-open.php imap_open]
* [http://cz.php.net/manual/cs/function.imap-close.php imap_close]
* [http://cz.php.net/manual/cs/function.imap-ping.php imap_ping]

[[Kategorie:PHP IMAP|Spojení se schránkou]]</text>
      <sha1>9ovodrpjkprmgnga5n3qgpdh8k3rhyi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:PHP</title>
    <ns>14</ns>
    <id>3573</id>
    <revision>
      <id>11114</id>
      <parentid>11113</parentid>
      <timestamp>2007-11-10T07:42:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Vodacek</username>
        <id>279</id>
      </contributor>
      <minor />
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="28" xml:space="preserve">[[Kategorie:Programování]]</text>
      <sha1>apbtxu9888ne56ssid446voa3srbri2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:PHP IMAP</title>
    <ns>14</ns>
    <id>3574</id>
    <revision>
      <id>11130</id>
      <parentid>11119</parentid>
      <timestamp>2007-11-10T23:47:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Singularity~cswikibooks</username>
        <id>149</id>
      </contributor>
      <comment>rekat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="17" xml:space="preserve">[[Kategorie:PHP]]</text>
      <sha1>ahfohz3fcr0qcamhsdn8vbg12gnnhwt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>OpenWrt/Instalace samby</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3576</id>
    <revision>
      <id>35094</id>
      <parentid>25140</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1461" xml:space="preserve">Pro OpenWrt jsou k dispozici dvě verze samby. Balíček samba obsahuje novější, ale větší sambu verze 3. V balíčku samba2 najdeme, starší ale menší sambu verze 2. Samba verze 3 je určena hlavně pro zařízení se swapem. Samba 2 může díky své nenáročnosti fungovat i bez swapu.

== Samba 2 ==
Nejprve nainstalujeme sambu a potom můžeme nainstalovat i xinetd, abychom měli k dispozici i webové rozhraní pro administraci samby.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
/opt/bin/ipkg-opt install samba2
/opt/bin/ipkg-opt install xinetd
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Pokud je vaše adresa jiná než z rozsahu 192.168.1.0/24 musíte změnit řádek v souboru /opt/etc/xinetd.d/swat
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;text&quot;&gt;
only_from = localhost 192.168.1.0/24
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Pak spustíme xinetd a sambu
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
/opt/etc/init.d/S10xinetd
/opt/etc/init.d/S80samba
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Pomocí prohlížeče se připojíte na adresu vašeho routeru např. &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;http://192.168.1.1:901/&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; a přihlásíte se jako root. Swat je rozhraní pro webové rozhraní pro administraci samby, kde můžeme nastavit její nejrůznější parametry. Pokud jste parametry samby změnili musíte sambu restartovat, aby parametry nabyly platnosti.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
/opt/etc/init.d/S80samba
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Samba 3 ==
{{Doplnit část}}

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Samba (software)}}

[[Kategorie:OpenWrt]]</text>
      <sha1>hea9fv55rvrwxzj0bd3azi9t71ui8t6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>OpenWrt/Šifrovaný souborový systém</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3577</id>
    <revision>
      <id>25141</id>
      <parentid>24238</parentid>
      <timestamp>2013-08-14T12:46:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>nový systém odkazů na sesterské projekty</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="883" xml:space="preserve">== Šifrování XOR ==
Nejprve nainstalujeme potřebné balíčky
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
ipkg install losetup
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Vytvoříme soubor potřebné velikosti. Za parametrem count je velikost v megabajtech.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
dd if=/dev/zero of=/mnt/disc0_1/drive count=100 bs=1M
&lt;/syntaxhighlight&gt;
{{Upozornění|V tomto případě je šifrování velmi slabé a vaše heslo může být snadno odhaleno.}}
Připojíme soubor k loopback zařízení a zadáme naše nové heslo
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
losetup /dev/loop/7 /mnt/disc0_1/drive -e 1
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Vytvoříme souborový systém
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
mkfs.ext2 /dev/loop/7
&lt;/syntaxhighlight&gt;
a připojíme ho
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
mount /dev/loop/7 /mnt/drive
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Vigenerova šifra}}

[[Kategorie:OpenWrt]]</text>
      <sha1>cmpwort3k4po2n4lqje664a8gysmyl6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>PHP IMAP/výběr ze schránky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3578</id>
    <revision>
      <id>41955</id>
      <parentid>35116</parentid>
      <timestamp>2020-06-12T08:07:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>stylistické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1302" xml:space="preserve">V této části se dozvíte něco o tom, jak si přečíst e-maily ze schránky.

== Počet zpráv ve schránce ==
Počet všech zpráv ve schránce zjistíme pomocí funkce '''IMAP_Num_Msg()'''.
 $celkemzprav = IMAP_Num_Msg($imap_spojeni);

Jediným argumentem této funkce je název spojení (získáme ho pomocí funkce [[PHP IMAP/spojení se schránkou|imap_open()]]).Tato funkce vrátí počet zpráv v dané schránce.

Potřebujeme-li zjistit počet nově příchozích zpráv použijeme funkci '''IMAP_Num_Recent()'''.
 $novychzprav = IMAP_Num_Recent($imap_spojeni);

{{Kód|jazyk=PHP|kód=
&lt;?php
$mbox = IMAP_open(&quot;{localhost/pop3}&quot;,&quot;uzivatel&quot;,&quot;heslo&quot;);
$pocet_zprav=IMAP_Num_Msg ($mbox);
echo &quot;Ve schránce celkem máte &quot;.$pocet_zprav.&quot; zpráv.&quot;;
$pocet_novych=IMAP_Num_Recent($mbox);
echo &quot;Ve schránce máte &quot;.$pocet_novych.&quot; nových zpráv&quot;;
IMAP_Close($mbox);
?&gt;
}}
Tento jednoduchý script vám vypíše počet všech zpráv (proměnná '''$pocet_zprav''') a počet nových zpráv (proměnná '''$pocet_novych''') v poštovní schránce.

== Podívejte se také ==
* [http://cz.php.net/manual/cs/function.imap-num-msg.php PHP manuál: IMAP_Num_Msg()]
* [http://cz.php.net/manual/cs/function.imap-num-recent.php PHP manuál: IMAP_Num_Recent()]

[[Kategorie:PHP IMAP|Výběr ze schránky]]</text>
      <sha1>gbw349q282ipccme0qo2wcftqrfvkd9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Soubor:Wiki.png</title>
    <ns>6</ns>
    <id>3579</id>
    <revision>
      <id>23260</id>
      <parentid>22857</parentid>
      <timestamp>2012-07-02T17:29:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Mění zámek stránky „[[Soubor:Wiki.png]]“ (‎[edit=sysop] (do odvolání) ‎[move=sysop] (do odvolání) ‎[upload=sysop] (do odvolání))</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1374" xml:space="preserve">{| class=&quot;wikitable&quot; summary=&quot;Informace o souboru: popis obsahu, vznik, zdroj a autorská práva.&quot;
|-
! id=&quot;fileinfotpl_desc&quot; | Popis
| Logo projektu
|-
! id=&quot;fileinfotpl_src&quot; | Zdroj
| 
* lokalizované logo: [[commons:File:Wikibooks-logo-cs.svg]]
* anglické logo: [[commons:File:Wikibooks-logo-en.svg]]
* verze s přetiskem 1000: [[commons:File:Wikibooks-logo-cs-1k.png]]
|-
! id=&quot;fileinfotpl_date&quot; | Datum
| 
* lokalizované logo vytvořeno 16. 1. 2009; na b:cs: převzato 16. 1. 2009
* anglické logo vytvořeno: 15. 1. 2009
* verze s přetiskem 1000 vytvořena 1. 4. 2009; na b:cs: převzata 1. 4. 2009
|-
! id=&quot;fileinfotpl_aut&quot; | Autor
| 
* autor loga (obrázku): [[commons:User:Darklama|Darklama]], [[commons:User:Bastique|Bastique]] a další
* autor anglického loga: [[commons:User:Bastique|Bastique]] a další
* autor lokalizovaného loga: [[commons:User:Bastique|Bastique]]
* autor verze s přetiskem 1000: [[Uživatel:Aktron|Aktron]]
|-
! id=&quot;fileinfotpl_perm&quot; | Povolení
| Tento obrázek má copyright, který vlastní Wikimedia Foundation Inc. Je to jedno z oficiálních log a návrhů, které Wikimedia Foundation nebo některý z jejich projektů používá. Navzdory jakémukoliv tvrzení na této stránce není tento obrázek licencován pod GFDL ani CC-BY-SA.

© &amp; ™ All rights reserved, Wikimedia Foundation, Inc.
|}

[[Kategorie:Soubory:(vše)]]</text>
      <sha1>cwcfmuhah5klatk1w209lj24doq7cd5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kdenlive/Instalace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3581</id>
    <revision>
      <id>34925</id>
      <parentid>33158</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:27:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4596" xml:space="preserve">Co distribuce, to vlastní způsob instalace a distribuce balíčků. Shrnu tedy způsoby instalace na největších distribucích.

Pokud chcete Kdenlive pouze vyzkoušet, mohou vám posloužit živé DVD nebo USB, které najde na oficiální stránce.

Pokud nenajdete návod pro svoji distribuci, zkuste hledat na internetu návod nebo balíčky k vaší distribuci.

== Gentoo ==
V Portage je Kdenlive již delší dobu, Na architektuře amd64 je označeno jako stabilní. Na architektuře x86, je ovšem stále zamaskováno, k jeho instalaci na x86 bude tedy potřeba povolit testing v souboru /etc/make.conf následujícím způsobem:
 ACCEPT_KEYWORDS=&quot;~x86&quot;

Do USE proměnné ve stejném souboru je nezbytné přidat tyto USE flagy:
 ffmpeg, sdl, xml, -qt3, X

Další USE flagy jsou volitelné, doporučuji projít jejich seznam a povolit přesně ty možnosti, které potřebujete. Namátkou například dv pro nahrávání DV videa, sse pro použití SSE instrukční sady procesoru, vorbis pro podporu formátu ogg a další. Nyní můžete přistoupit k samotné instalaci.
 emerge -av kdenlive

Před potvrzením zkontrolujte vybrané volby. Pokud cokoliv selže, nezapomeňte napsat hlášení do bugzilly.

[[Soubor: Farm-Fresh_exclamation.png]] ''Povolení testing repozitáře může poškodit váš systém. Instalujte jen pokud víte, co děláte nebo víte, jak to napravit.''

== Debian ==
Debian má balíčky zahrnuty v repozitářích testing a unstable. Do repozitáře stable se Kdenlive ještě nedostalo a zřejmě to ještě chvíli potrvá. Do souboru /etc/apt/sources.list přidejte následující repozitáře:
 deb http://www.debian-multimedia.org sid main
 deb http://www.debian-multimedia.org testing main

Následně importuje klíč k repozitáři a upgradujte :
 apt-get update ; apt-get install debian-multimedia-keyring
 apt-get update ; apt-get ugrade; apt-get install ffmpeg x264 libmp3lame0 libquicktime1

Následně aktualizujte seznam balíčků a nainstalujte Kdenlive a další programy z repozitářů Debianu:
 apt-get install kdenlive frei0r-plugins dvgrab recordmydesktop dvdauthor mkisofs

[[Soubor: Farm-Fresh_exclamation.png]] ''Povolení dodatečných repozitářů může rozbít váš systém. Pokud potřebujete Kdenlive ve stable, poohlédněte se po balíčcích na internetu.''

== Fedora ==
Repozitáře Fedory 11 neobsahují Kdenlive a potřebné závislosti, je tedy potřeba nainstalovat dodatečné repozitáře. V prvé řadě je potřeba přidat nové repozitáře.
 rpm -ivh http://wiki.open.hr/~zpintar/fedora-11/zpintar-repo-1.0-1.rawhide.noarch.rpm

Poté jen stačí nainstalovat Kdenlive.
 yum install kdenlive

== Ubuntu ==
Ubuntu zahrnulo Kdenlive do repozitáře universe povolte jej tedy v souboru /etc/apt/sources.list a nainstalujte Kdenlive v terminálu příkazem:
 sudo apt-get install kdenlive

Alternativně můžete povolit repozitář a nainstalovat balíček přes Synaptic, který najdete v programové nabídce.

== OpenSuSE ==
Balíčky pro OpenSuSE nenajdete v oficiálních repozitářích, ale v repozitáři packman. Nejprve tedy přidejte repozitář:
 zypper addrepo --repo http://packman.mirrors.skynet.be/pub/packman/suse/11.1/Packman.rep
 su -c &quot;rpm --import ftp://ftp.links2linux.de/pub/packman/public-keys.asc&quot;

Nainstalujte balíček kde4-kdenlive (nainstalováním balíčku kdenlive byste nainstalovali starou verzi pro KDE 3.5):
 zypper install kde4-kdenlive

Totéž můžete provést v Yastu.

== Mandriva ==
Mandriva 2009.1 je další distribucí, která zahrnula kdenlive do svých repozitářů. Můžete použít controlní centrum nebo příkazovou řádku:
 urpmi kdenlive

== ArchLinux ==
V Archlinuxu je Kdenlive přítomno v repozitáři Community. Pro jeho instalaci je potřeba tento repozitář povolit a poté nainstalovat kdenlive příkazem:
 pacman -Syu kdenlive

== FreeBSD ==
O instalaci na FreeBSD najdete více informací na
[http://www.kdenlive.org/user-manual/downloading-and-installing-kdenlive/pre-compiled-packages/freebsd-ports-and-packages http://www.kdenlive.org/user-manual/downloading-and-installing-kdenlive/pre-compiled-packages/freebsd-ports-and-packages].

== MacOS ==
Kdenlive lze nainstalovat od verze 0.7.6 také na MacOS. Přesný postup najdete na
[http://www.kdenlive.org/user-manual/downloading-and-installing-kdenlive/pre-compiled-packages/mac-os-x-packages-macports http://www.kdenlive.org/user-manual/downloading-and-installing-kdenlive/pre-compiled-packages/mac-os-x-packages-macports].

[[Kategorie:Kdenlive|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>ijh1o4zx3rxchyd86ikf1fzt6lfswmo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>OpenWrt/Užitečné skripty/Stahování souborů/Stahování z Rapidshare.com</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3585</id>
    <revision>
      <id>35103</id>
      <parentid>24236</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2477" xml:space="preserve">Pokud chceme stahovat soubor z rapidshare.com musíme provést několik kroků. Nejprve stáhneme úvodní stránku, z které zjistíme, zda je vůbec můžeme začít stahovat. Na druhé straně, po kliknutí na tlačítko Free musíme nejprve počkat dvě a půl minuty a pak opsat čtyřmístný alfanumerický kód abychom mohli začít stahovat soubor. Obrázek s kódem je k dispozici již před čekáním zasílá se elektronickou poštou a alfanumerický kód se získá po čekání ze souboru nebo z došlé pošty. Dobu čekání je možné i prodloužit. Skript vrací chybové kódy, při kódu 0 proběhlo vše v pořádku, při kódech menších než 100 nemá smysl stahování opakovat (např. soubor nenalezen), ale pokud je kód větší než 100 má opakování stahování smysl (např. špatně zadaný kód). Na konci stahování se zašle poštovní zpráva s informacemi o proběhlém stahování.

Soubor &lt;code&gt;separator&lt;/code&gt; obsahuje libovolný řetězec sloužící k oddělení jednotlivých sekcí logu.

Příkaz rmshorter smaže všechny soubory menší než zadaný počet bajtů.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
#!/bin/sh

PART=/mnt/disc0_1
DEST=$PART/dls
CURL=/opt/bin/curl
WGET=/opt/bin/wget

FETCHMAIL=/opt/bin/fetchmail
MDIR=~/Mail/new

DOWNLOAD=$1

MAXU=89

MUTT=/opt/bin/mutt
RECP=user@gmail.com

TMP=~/rapidshare/tmp
LOG=$TMP/rapget.log
MAILBODY=$TMP/mailbody

ERROR=0

mailexit () {
  echo Done with errorcode: $ERROR &gt;&gt; $LOG
  ls -l $DEST | cat - separator &gt; $MAILBODY
  df | cat - separator $LOG separator &gt;&gt; $MAILBODY
  $MUTT -s &quot;Rapget.log-$(date)&quot; -a $LOG -a code.jpg -a code.txt $RECP &lt; $MAILBODY
  exit $ERROR
  }

mkdir -p $TMP
rm -f $LOG

[[-z $1]] &amp;&amp; {
  echo &quot;No parameter, exiting ...&quot; &gt;&gt; $LOG
  ERROR=1 ; mailexit
  }

USAGE=$(df | grep &quot;$PART&quot; | grep -o -e &quot;[0-9][0-9]*%&quot; | grep -o -e &quot;[0-9]*&quot;)

[[$USAGE -gt $MAXU]] &amp;&amp; {
  echo &quot;No free space, $USAGE percent used, exiting ...&quot; &gt;&gt; $LOG
  ERROR=2 ; mailexit
  }

echo Downloading: $DOWNLOAD &gt;&gt; $LOG

echo $DOWNLOAD | grep .html$ || DOWNLOAD=$DOWNLOAD.html
echo $DOWNLOAD | grep ^http://www || DOWNLOAD=$(echo $DOWNLOAD | sed 's/rapidshare/www.rapidshare/')

SHORTDOWNLOAD=${DOWNLOAD%.html}

NAME=$(echo $DOWNLOAD | grep -o [a-zA-Z0-9._-]*\.html$ )
SHORTNAME=${NAME%.html}

./rmshorter 99999 $DEST

ls $DEST | grep $SHORTNAME &amp;&amp; {
  echo &quot;File already exists in destination folder, exiting ...&quot; &gt;&gt; $LOG
  ERROR=3 ; mailexit
  }

&lt;/syntaxhighlight&gt;

[[Kategorie:OpenWrt]]</text>
      <sha1>tba6keny8fcucqbgkxnyzqvii2fmd6m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>OpenWrt/Užitečné skripty/Stahování souborů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3589</id>
    <revision>
      <id>35102</id>
      <parentid>24235</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1039" xml:space="preserve">Skript stáhne soubory podle seznamu. V současnosti umí stahovat pouze ze serveru Rapidshare.com. Stahování opakuje tak dlouho dokud nestáhne všechny soubory nebo nenajde soubor &lt;code&gt;stop&lt;/code&gt;. &lt;code&gt;rapget&lt;/code&gt; stáhne soubor z Rapidshare.com. &lt;code&gt;nextconn&lt;/code&gt; změní veřejnou adresu, aby skript nemusel čekat na další soubor.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
#!/bin/sh

[[$# -eq 1]] || {
    echo No parameter, exiting ... ; exit
    }
[[-f $1]] || {
    echo List not found, exiting ... ; exit
    }

LOG=$HOME/downlist.log
STOP=$HOME/stop

LIST=$(grep -v -e ^[:space:]*[!#] $1)
NEWLIST=&quot;&quot;

until [[&quot;$LIST&quot; = &quot;&quot;]] ; do
    for I in $LIST; do
        echo &quot;Downloading: $I&quot;
        echo $I | grep rapidshare\.com\/ &amp;&amp; {
            ./rapget $I
            [[ $? -gt 99 ]] &amp;&amp; NEWLIST=&quot;$NEWLIST $I&quot;
            }
        ./nextconn
    done
    LIST=&quot;$NEWLIST&quot;
    NEWLIST=&quot;&quot;

[[-f $STOP]] &amp;&amp; {
    echo $NEWLIST left(s).
    echo Stop file found, exiting ... ; exit
    }

done
&lt;/syntaxhighlight&gt;

[[Kategorie:OpenWrt]]</text>
      <sha1>t092fwtvyni48rix489dfda9oz31vn0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Švédština</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3591</id>
    <revision>
      <id>38700</id>
      <parentid>35848</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:33:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2531" xml:space="preserve">'''Välkommen!'''
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Flag of Sweden.svg|250px|]]

Vítejte! Tyto stránky Vás seznámí se základy '''švédštiny'''.

== Obsah ==
* [[/Abeceda/]]
* [[/Výslovnost/]]
** [[/Přízvuk/]] – [[/Intonace/]]

'''Gramatika'''
* [[/Jmenný rod/]]
* [[/Člen/]]
* [[/Podstatná jména/]]
* [[/Přídavná jména/]]
* [[/Zájmena/]]
* [[/Číslovky/]]
* [[/Slovesa/]]
::[[/Přítomný čas/]] – [[/Budoucí čas/]] – [[/Perfektum/]] – [[/Préteritum/]] – [[/Pluskvamperfektum/]] – [[/Infinitiv/]] – [[/Rozkazovací způsob/]] – [[/Podmiňovací způsob/]] – [[/Trpný rod/]] – [[/S-tvary sloves/]] – [[/Vazba det finns/|Vazba ''det finns'']]
::[[/Seznam silných a nepravidelných sloves/]] – [[/Starší tvary sloves/]]
::[[/Vazby se spojkou och/]]
* [[/Příslovce/]]
* [[/Předložky/]]
* [[/Spojky/]]
* [[/Slovosled/]]
:: [[/Vytýkání/]] – [[/Krátké odpovědi/]]
* [[/Časová souslednost/]]

'''Texty:'''
* [[/Sveriges geografi/]]

'''Konverzační témata:'''
* [[/Oslovování a pozdravy/]]
* [[/Všeobecné údaje/]]
* [[/Určování času/]]
* [[/Rodina/]]

== Literatura ==
* MENCÁK, Břetislav; FRYDRICH, Miroslav. ''Švédština pro samouky''. 3. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1991. ISBN 80-04-24005-4.
* NOVÁKOVÁ JÍCHOVÁ, Eva; ROBOVSKÁ, Luisa; FALKENSTRÖM, Bertil. ''Švédština (nejen) pro samouky''. 1. vyd. Voznice: Leda, 2012. ISBN 978-80-7335-261-5.
* HLAVIČKOVÁ, Zuzana; SVATOŠOVÁ, Jana; ČERVENKA, Miloslav. ''Švédsko-český a česko-švédský kapesní slovník''. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 2003. ISBN 80-07-26716-5.
* HLAVIČKOVÁ, Zuzana; SVATOŠOVÁ, Jana. ''Praktický slovník švédsko-český a česko-švédský''. Voznice: Leda, 2003. ISBN 80-7335-031-9.
* KOŽEVNIKOVÁ, Květa; KEJZLAR, Radko; FRYDRICH, Miroslav. ''Švédsko-český slovník''. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1970.
* Kolektiv autorů. ''Gramatika současné švédštiny''. 1. vyd. Brno: Lingea, 2015. ISBN 978-80-7508-131-5.

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Švédština}}
* {{Wikipedie|kategorie=Švédština}}
* {{Wikislovník|kategorie=Švédština}}
* {{Wikislovník|heslo=švédština}}
* {{Commons|kategorie=Swedish language}}

=== On-line slovníky ===
* [http://slovniky.lingea.cz/Svedsko-cesky Lingea] – švédsko-český slovník
* [http://folkets-lexikon.csc.kth.se/folkets Folkets lexikon] – švédsko-anglický slovník (s výkladem)

[[Kategorie:Švédština| ]]
[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>3om4aynscs5rgyhn527sjcwbojlzx5k</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Švédština/Jmenný rod</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3592</id>
    <revision>
      <id>35850</id>
      <parentid>25142</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:38:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2183" xml:space="preserve">Švédština gramaticky rozlišuje dva '''rody''': '''společný''' (commune) a '''střední''' (neutrum).

Rod mužský (masculinum) a ženský (femininum) splynuly ve spisovném jazyce dohromady a až na výjimky se nerozlišují (zůstávají zachovány v některých nářečích).

Ve 3. osobě jednotného čísla se ve '''společném rodě''' existují 3 osobní [[../Zájmena|zájmena]]:
: '''han''' – on, pro osoby a živé bytosti mužského rodu
: '''hon''' [hun:] – ona, pro osoby a živé bytosti ženského rodu
: '''den''' – ono, pro věci, které patří gramaticky do společného rodu

Pro '''střední rod''' se používá zájmeno '''det'''.

'''Příklady:'''
* Jag ser Peter. '''Han''' sitter på en bänk. – Vidím Petra. Sedí na lavičce.
* Jag ser Anna. '''Hon''' sitter på en bänk. – Vidím Annu. Sedí na lavičce.
* Jag ser en stad. '''Den''' är stor. – Vidím město. Je veliké.
* Jag ser ett bord. '''Det''' är stort. – Vidím stůl. Je velký.

Podobně jako v češtině nemusí příslušnost k rodu odrážet skutečnou povahu pojmenovávaných skutečností. Označení pro lidské bytosti bývají zpravidla společného rodu (např. ''man'', muž, ''kvinna'', žena; ale ''barn'', dítě, je rodu středního). Jména označující neživé věci mohou být jak rodu společného (např. ''stad'', město), tak rodu středního (např. ''bord'', stůl). Je tedy potřeba naučit se příslušnost k rodu u každého slova zvlášť. Napomoci může znalost němčiny, kde u slov germánského původu rod obvykle odpovídá (resp. německému mužskému a ženskému rodu odpovídá ve švédštině společný rod).

Ve slovnících se u podstatných jmen obvykle uvádí za heslem zakončení tvaru s určitým [[../Člen|členem]], ze kterého poznáme rod:
* '''väg ''-en'' -ar''' cesta ''(čti: vägen – spol. rod, vägar – mn. č.)''
* '''hus ''-et'' -''' dům ''(čti: huset – stř. rod, hus – mn. č.)''

Třetí údaj se týká zakončení množného čísla (viz [[../Podstatná jména|Podstatná jména]]).

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Jmenný rod}}

[[Kategorie:Švédština|Jmenný rod]]</text>
      <sha1>ivq1jfu0mk609zsj28qodpkz8rmfx7y</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Švédština/Zájmena</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3593</id>
    <revision>
      <id>26074</id>
      <parentid>25143</parentid>
      <timestamp>2014-03-01T20:41:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>78.80.9.7</ip>
      </contributor>
      <comment>/* Zvratná zájmena */  Oprava Jar na Jag...</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3856" xml:space="preserve">== Osobní a přivlastňovací zájmena ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Přehled osobních a přivlastňovacích zájmen 
|-
! číslo
! osoba
! česky
! pád podmětu
! pád předmětu
! přivlastňovací
|- 
! rowspan=&quot;7&quot; | jednotné
| 1.
| já
| jag [ja:]
| mig [mej:]
| min mitt mina
|- 
| 2.
| ty
| du
| dig [dej:]
| din ditt dina
|- 
| rowspan=&quot;5&quot; | 3.
| on
| han [han:]
| honom [hon:om]
| hans
|- 
| ona
| hon [hun:]
| henne
| hennes
|- 
| ono (c)
| den [den:]
| den[den:]
| dess
|- 
| ono (n)
| det [de(t:)]
| det [de(t:)]
| dess
|- 
| se
| --
| sig [sej:]
| sin sitt sina
|- 
! rowspan=&quot;4&quot; | množné
| 1.
| my
| vi
| oss
| vår vårt våra
|- 
| 2.
| vy
| ni
| er (eder)
| er (eder) ert (edert) era (edra)
|- 
| rowspan=&quot;2&quot; | 3.
| oni ony ona
| de [de:, dom:]
| dem [dem:, dom:]
| deras
|- 
| se, si
| --
| sig [sej:]
| sin sitt sina
|}

Výslovnost některých tvarů je nepravidelná. Tvary ''mig, dig, sig, de / dem'' se v neformálních textech mohou psát v souladu s výslovností ''mej, dej, sej, dom''.

=== Osobní zájmena ===
Osobní zájmena mají obvykle dva tvary: pád podmětu a pád předmětu.

Příklady:
* jag ser dig = já vidím tebe
* du ser mig = ty vidíš mě

Ve třetí osobě jednotného čísla jsou celkem čtyři různá zájmena. ''Han'' (on) a ''hon'' (ona) označují pouze osoby. Pro „neosoby“, které jsou mluvnicky společného [[../Jmenný rod|rodu]], se používá zájmeno ''den'' (ono), zatímco pro střední rod bez ohledu na osobu či neosobu) slouží zájmeno ''det'' (ono). Výjimkou je ustálená fráze, která se používá v odpovědi na otázku ''kolik je hodin?'':
* Hon är sex. = Je šest (hodin).

=== Přivlastňovací zájmena ===
Přivlastňovací zájmena slouží k vyjadřování vlastnických vztahů. V 1. a 2. osobě a zvratné zájmeno se skloňují jako [[../Přídavná jména|přídavná jména]] při slabém (neurčitém) skloňování, tj. rozlišují tvary pro společný a střední rod v jednotném čísle a tvar pro množné číslo:
* min – můj, má: '''min''' vän = můj přítel
* mitt – mé: '''mitt''' barn = mé dítě
* mina – mí, mé, má: '''mina''' vänner = mí přátelé, '''mina''' barn = mé děti

=== Zvratná zájmena ===
Zvratná osobní a přivlastňovací zájmena (sig = se / si, sin = svůj) se na rozdíl od češtiny používají pouze ve 3. osobě. V 1. a 2. osobě se užívají nezvratná zájmena:
* Jag ser '''mig'''. = Vidím se / sebe.
* Du ser '''dig'''. = Vidíš se / sebe.
* Han ser '''sig'''. = Vidí se / sebe.
* Vi ser '''oss'''. = Vidíme se / sebe.
* Ni ser '''er'''. = Vidíte se / sebe.
* De ser '''sig'''. = Oni se vidí.

Podobně je to u přivlastňovacích zájmen:
* Jag ser '''mitt''' hus. = Vidím svůj dům.
* Han ser '''sitt''' hus. = On vidí svůj dům.

Srovnejte rozdíl:
* Han ser '''sig'''. = On vidí sebe.
* Han ser '''honom'''. = On vidí jeho. (= někoho jiného)

* Han ser '''sin''' bil. = On vidí své auto.
* Han ser '''hans''' bil. = On vidí jeho auto. (= někoho jiného)

Ve švédštině existují podobně jako v češtině '''zvratná slovesa'''. Stejně jako v jiných případech je však zvratné zájmeno '''sig''' jen ve 3. osobě:
* Jag lär '''mig'''. = Učím se.
* Han lär '''sig'''. = On se učí.

Pro vyjádření vzájemnosti se nepoužívá zvratné ''sig'', ale zájmeno ''varandra'' (navzájem):
* De ser varandra. = Oni se vidí (jeden druhého, navzájem).
* De ser sig i spegeln. = Oni se vidí v zrcadle. (ne navzájem, ale každý sám sebe)

[[../Trpný rod|Trpnému rodu]] vyjádřenému v češtině zvratným slovesem ve švédštině obvykle odpovídají tvary zakončené -s:
* betala'''s''' i kassan = platí se u pokladny

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Zájmeno}}
* {{Wikipedie|článek=Skloňování}}

[[Kategorie:Švédština|Zájmena]]</text>
      <sha1>covx7bdd24d4jtvf1mdsw8t6fn5mg8d</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Švédština/Člen</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3595</id>
    <revision>
      <id>35863</id>
      <parentid>30466</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:38:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5705" xml:space="preserve">Před [[../Podstatná jména|podstatnými jmény]] stojí ve švédštině obvykle '''člen'''. Podobně jako jiné germánské jazyky má i švédština člen určitý a neurčitý.

== Neurčitý člen ==
'''Neurčitý člen''' má tvar '''en''' (společný [[../Jmenný rod|rod]]) a '''ett''' (střední rod), používá se jen v jednotném čísle a má význam „nějaký, jeden“.

* '''en''' kvinna – (jedna) žena, '''en''' man – (jeden) muž, '''ett''' barn (jedno) dítě

'''Rozdíl ve výslovnosti:'''&lt;br /&gt;
Zatímco en / ett ve významu [[../Číslovky|číslovky]] ''jeden'' nese [[../Přízvuk|přízvuk]], jako neurčitý člen přízvuk nemá.

== Určitý člen ==
'''Určitý člen''', který má význam „ten“, je tzv. postpozitivní. To znamená, že se připojuje jako koncovka k podstatnému jménu. Většinou má tvar '''-en''' (spol. rod) a '''-et''' (střední rod), v množném čísle obvykle '''–na''', někdy '''-en''', '''-a'''. Končí-li slovo samohláskou, vynechává se obvykle ''e''.

Příklady:
* stad – stad'''en''' – städer – städer'''na''' (město)
* kvinna – kvinna'''n''' – kvinnor – kvinnor'''na''' (žena)
* hus – hus'''et''' – hus – hus'''en''' (dům)
* barn – barn'''et''' – barn – barn'''en''' (dítě)

Stojí-li před podstatným jménem ještě [[../Přídavná jména|přídavné jméno]] (v určitém tvaru), přidává se ještě volný člen '''den, det, de'''. Podstatné jméno je tak determinováno dvakrát:
* '''den''' stora stad'''en''' – (to) velké město
* '''det''' gamla hus'''et''' – (ten) starý dům
* '''de''' unga kvinnor'''na''' – (ty) mladé ženy

== Použití členů ==
'''Neurčitý člen''' se používá:
* pouze v jednotném čísle;
* k označení osob a věcí, o kterých se mluví poprvé ani nejsou známé ze souvislosti:
: Jag har '''en''' bok. – Mám (nějakou) knihu.
: Jag ser '''ett''' barn. – Vidím (nějaké) dítě.
: Jag har böcker. – Mám (nějaké) knihy. (v množném čísle bez členu)
* u podstatných jmen zatupujících celou třídu pojmů:
: '''En''' fisk simmar i vatten. – Ryba (= každá ryba) plave ve vodě. (srov. dále)

'''Určitý člen''' se používá:
* k označení osob a věcí, o kterých se již mluvilo nebo jsou známé ze souvislostí:
:Hon har en ny bok. Bok'''en''' är stor. – Ona má (nějakou) novou knihu. Ta kniha je velká.
* k označení jedinečných pojmů:
: Sol'''en''' skiner. – Slunce svítí.
* k označení podstatných jmen zastupujících celou třídu:
: Fågel'''n''' flyger, men fisk'''en''' simmar. – Pták létá, ale ryba plave.
: Hund'''en''' skäller. – Pes štěká.
* u abstraktních pojmů použitých ve všeobecném smyslu:
: Tid'''en''' läker alla sår. – Čas všechny rány zhojí.
* u názvů dní, svátků a ročních období:
: Jag älskar sommar'''en'''. – Miluji léto.
: Jul'''en''' kommer i December. – Vánoce přicházejí v prosinci.
* u názvů jídel:
: Lunch'''en''' serveras klockan 12. – Oběd se podává ve 12 hodin.
: ''Ale:'' Vad har vi till lunch idag? – Co máme dnes k obědu?
* k označení množství:
: Dessa skor kostar en tusen kronor par'''et'''. – Pár těchto bot stojí tisíc korun.
* hovorově též u titulů:
: Doktor'''n''', kan du hjälpa mig? – Pane doktore, můžete mi pomoct?
* v názvech částí měst:
: Gamla sta'''n''' – Staré Město (ve Stockholmu, i v Praze)
: Hötorg'''et''' – Senné náměstí
* u jmen švédských řek, jezer, hor apod.:
: Laga'''n''', Mälar'''en''', Thornedal'''en'''

Člen se '''nepoužívá''':
* obvykle u vlastních jmen:
: Hon heter Anna. – Jmenuje se Anna.
* obvykle u látkových a abstraktních jmen:
Vatten är en kemisk förening av väte och syre. – Voda je chemická sloučenina vodíku a kyslíku.
* u podstatných jmen v přísudku, pokud označují povolání, stav, národnost, náboženství apod. a nejsou-li blíže určena:
: Han är lärare. – On je učitel.
: Hon är svenska. – Ona je Švédka.
: ''Ale:'' Han är '''en''' god lärare. – On je dobrý učitel.

== Členy, přídavná jména a další slovní druhy (přehled) ==
* '''ett''' ny'''tt''' hus – (nějaký) nový dům (neurčitý člen + neurčitý tvar [[../Přídavná jména|přídavného jména]])
* '''det''' ny'''a''' hus'''et''' – (ten) nový dům (dvojí určitý člen + určitý tvar přídavného jména)
* '''mitt''' ny'''a''' hus – můj nový dům (přivlastňovací [[../Zájmena|zájmeno]] + určitý tvar přídavného jména + žádný člen)
* Göran'''s''' ny'''a''' hus – Göranův nový dům (genitiv + určitý tvar přídavného jména + žádný člen)
* '''två''' ny'''a''' hus – dva nové domy (číslovka + neurčitý tvar přídavného jména, mn. číslo + žádný člen)


* '''det''' hus'''et''' – ten dům (ukazovací zájmeno ''den / det / de'' + určitý člen)
* '''det här''' / '''det där''' hus'''et''' – tenhle / tamten dům (ukazovací zájmeno ''den här / den där'' + určitý člen)
* '''detta''' ny'''a''' hus – tento nový dům (ukazovací zájmeno ''denna / detta / dessa'' + určitý tvar přídavného jména + žádný člen)


* '''den''' äldst'''a''' stad'''en''' – nejstarší město (dvojí určitý člen + určitý tvar [[../Přídavná jména|superlativu]])
* Sverige'''s''' äldst'''a''' stad – nejstarší město Švédska (genitiv + určitý tvar superlativu + žádný člen)
* '''min''' bäst'''a''' vän – můj nejlepší přítel (přivlastňovací zájmeno + určitý tvar superlativu + žádný člen)

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Člen (mluvnice)}}

[[Kategorie:Švédština|Člen]]</text>
      <sha1>phdnddkjqvu4ua8nf07evwr9aalxct6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Švédština/Slovosled</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3596</id>
    <revision>
      <id>30483</id>
      <parentid>30482</parentid>
      <timestamp>2015-11-05T21:52:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lamprus</username>
        <id>3238</id>
      </contributor>
      <comment>/* Základní slovosled */ &gt; přímý slovosled; nepřímé otázky</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4720" xml:space="preserve">Švédština má pevný '''slovosled''', kde obvykle stojí sloveso v určitém tvaru na druhém místě ve větě.

=== Přímý slovosled ===
'''Základní slovosled''' je přímý, označovaný jako SVO (podmět – přísudek – předmět – ostatní větné členy):

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Podmět || Přísudek || Předmět || Ostatní větné členy || Překlad
|-
| Jag || har || en ny bil.|| &amp;nbsp; || Mám nové auto.
|-
| Vi || köpte || ett hus || ifjol. || Vloni jsme koupili dům.
|-
| Peter || kommer || &amp;nbsp; || imorgon. || Petr přijde zítra.
|}

Tento slovosled se používá zpravidla i ve vedlejších větách:
* Jag vet inte när '''Peter kommer'''. = Nevím, kdy Petr přijde. (Srov. dále.)

To se týká i nepřímých otázek, které mají na rozdíl od přímých otázek přímý slovosled. Srovnejte:
* Jag undrar hur ofta '''jag måste''' vattna den här blomman. – Chtěla bych vědět, jak často musím zalévat tuto květinu. (nepřímá otázka, přímý slovosled)
* Hur ofta '''måste jag''' vattna den här blomman? – Jak často musím zalévat tuto květinu? (přímá otázka, inverzní slovosled)

=== Inverzní slovosled ===
'''Inverzní '''(převrácený)''' slovosled''' (VSO) se používá v otázkách a ve větách, kde na prvním místě stojí příslovečné určení:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Příslovečné určení/&lt;br /&gt;tázací výraz || Přísudek || Podmět || Předmět || Ostatní větné členy || Překlad
|-
| || Talar || du || svenska? || &amp;nbsp; || Hovoříš švédsky?
|-
| Vad || har || du || &amp;nbsp; || i fickan? || Co máš v kapse?
|-
| När || kommer || Peter? || &amp;nbsp; || &amp;nbsp; || Kdy přijde Petr?
|-
| Imorgon || åker || vi || &amp;nbsp; || till Stockholm. || Zítra jedeme do Stockholmu.
|}

Inverzní slovosled bývá i v hlavní větě, která následuje po větě vedlejší. Srovnejte:
* Medan du var i staden '''lagade jag''' middag. – Zatímco jsi byl ve městě, uvařila jsem oběd. (inverzní slovosled)
* '''Jag lagade''' middag medan du var i staden. – Uvařila jsem oběd, zatímco jsi byl ve městě. (přímý slovosled)

* —Jag älskar dig, '''sa Per'''. — „Miluji tě,“ řekl Per. (inverzní slovosled)
* '''Per sa''': “Jag älskar dig.“ – Per řekl: „Miluji tě.“ (přímý slovosled)

Inverzní slovosled se uplatňuje i v tzv. [[../Krátké odpovědi|krátkých odpovědích]]:
* Har du varit där? Ja, det '''har jag'''. – Byl jsi tam? Ano, byl.
* Älskar du henne? Nej, det '''gör jag''' inte. – Miluješ ji? Ne, nemiluji.

=== Pravidlo V2 ===
Z výše uvedených příkladů vyplývá, že ve švédské větě se s určitými výjimkami (například otázky typu ano/ne) uplatňuje velmi striktní pravidlo, označované jako V2, podle kterého stojí sloveso v určitém tvaru obvykle na druhém místě.

=== Postavení slovesných tvarů ===
Ve složených slovesných tvarech přísudku stojí určité slovesné tvary před neurčitými (infinitiv, příčestí, supinum). Při inverzním slovosledu neurčité tvary následují až za podmětem:
* Jag '''har skrivit''' ett brev. = Napsal jsem dopis.
* '''Har''' du '''skrivit''' brevet? = Napsal jsi ten dopis?

=== Podmět ===
[[w:Podmět|Podmět]] musí být na rozdíl od češtiny ve švédské větě vždy vyjádřen alespoň osobním [[../Zájmena|zájmenem]], a to především z důvodu, že švédská slovesa nemají osobní koncovky:
* jag går = chodím
* du går = chodíš

Ve větách s neosobním podmětem se používá zájmeno ''det'':
* Det regnar idag. = Dnes prší.

=== Předmět ===
Pojí-li se sloveso se dvěma [[w:Předmět (mluvnice)|předměty]], nepřímý předmět (komu, čemu?) předchází předmětu přímému (koho, co?):
* Han gav mig en kniv. = Dal mi nůž.

=== Předložky u spojovacích výrazů ===
Pojí-li se spojovací výraz vedlejší věty s [[w:Předložka|předložkou]], stojí tato předložka až na konci věty:
* Den man, (som) du ser '''på''', är inte den (som) jag menar. = Ten muž, '''na''' kterého se díváš, není ten, kterého mám na mysli.

=== Větný zápor ===
Ve švédské větě může být pouze jeden záporný výraz:
* Jag har '''inget'''. = Nemám '''nic'''. (dosl. mám nic)

V hlavní větě stojí záporka zpravidla za určitým slovesným tvarem:
* Han skall '''inte''' komma. = On '''ne'''přijde.
* Jag har '''algrig''' sett ... = '''Nikdy''' jsem neviděl ...

Ve vedlejší větě záporka obvykle stojí před slovesem:
* Du vet, att jag '''aldrig''' har sett ... = Ty víš, že jsem nikdy neviděl ...

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Slovosled}}
* {{Wikipedie|článek=Zápor}}

[[Kategorie:Švédština|Slovosled]]</text>
      <sha1>ruurm6930byt2mk3j54lx5irbr5g05e</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Švédština/Podstatná jména</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3599</id>
    <revision>
      <id>35854</id>
      <parentid>25146</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:38:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7602" xml:space="preserve">Skloňování '''podstatných jmen''' je velmi jednoduché. Rozlišuje se pouze jednotné (singulár) a množné (plurál) číslo a dva pády (nominativ – základní pád, genitiv – přivlastňovací pád).

Nejčastější koncovky množného čísla jsou -or, -ar, -er. Některá neutra (jména středního rodu) jsou v množném čísle bez koncovky. Některá slova v plurálu přehlasují kmenovou samohlásku (m'''a'''n – m'''ä'''n).

Skloňování podstatných jmen vykazuje ve švédštině aglutinační charakter. To znamená, že podstatné jméno přibírá až tři různé koncovky naráz v pořadí ''kmen-plurálová koncovka-určitý člen-genitivní koncovka'':
* kvinn-or-na-s = těch žen

=== Pády ===
Ve švédštině se zachovaly dva mluvnické pády – '''nominativ''' a '''genitiv'''.

Původní gramatický systém švédštiny měl 4 pády – nominativ, genitiv, dativ a akuzativ. V některých nářečích je tento systém dosud funkční. Ve standardní švédštině však byly dativ a akuzativ nahrazeny nominativem, mluvnické vazby se vyjadřují pomocí [[../Předložky|předložek]] a [[../Slovosled|slovosledu]].

'''Příklad vyjádření českých pádů:'''
* '''Nominativ:''' en '''kvinna''' går på gatan = '''žena''' jde po ulici
* '''Genitiv:''' utan en '''kvinna''' = bez '''ženy'''
* '''Dativ:''' säg det till en '''kvinna''' = řekni to '''ženě'''
* '''Akuzativ:''' jag ser en '''kvinna''' = vidím '''ženu'''
* '''Vokativ: kvinna'''! = '''ženo'''!
* '''Lokál:''' om en '''kvinna''' = o '''ženě'''
* '''Instrumentál:''' med en '''kvinna''' = se '''ženou'''

==== Genitiv ====
Genitiv se tvoří přidáním koncovky '''–s''' (jako v [[Angličtina|angličtině]], ve švédštině se však běžně používá i pro neživotná substantiva, např. Sverige'''s''' huvudstad – hlavní město Švédska; přidává se '''bez apostrofu'''). Koncovku -s lze přidat i k tvarům s určitým [[../Člen|členem]]:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! rowspan=&quot;2&quot; | Pád
! colspan=&quot;2&quot; | Jednotné číslo
! colspan=&quot;2&quot; | Množné číslo
|-
! neurč. || urč. || neurč. || urč.
|-
! Nominativ
| kvinna || kvinnan || kvinnor || kvinnorna
|-
! Genitiv 
| kvinna'''s''' || kvinnan'''s''' || kvinnor'''s''' || kvinnorna'''s'''
|}

kvinna = žena

Genitiv má ve švédštině funkci čistě přivlastňovací, až na výjimky se nepojí s žádnou předložkou a stojí před podstatným jménem, které určuje:
* Peters hus = Petrův dům

Pokud se tvoří od rozvitého větného členu, připojuje se koncovka -s ke pouze k poslednímu slovu:
* min fader'''s''' bil = automobil mého otce
* Karl den Store'''s''' liv = život Karla Velikého

Končí-li podstatné jméno v některém nominativním tvaru -s, -x nebo -z, nepřibírá v genitivu koncovku -s:
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! rowspan=&quot;2&quot; | Pád
! colspan=&quot;2&quot; | Jednotné číslo
! colspan=&quot;2&quot; | Množné číslo
|-
! neurč. || urč. || neurč. || urč.
|-
! Nominativ
| hus || huset || hus || husen
|-
! Genitiv 
| hus || huset'''s''' || hus || husen'''s'''
|}
hus = dům

V ustálených spojeních se jako pozůstatek starších tvarů výjimečně objevuje genitiv i po předložkách, například:
* till havs = na moře
* till fots = pěšky
* till sömns = do usnutí
* till mötes = v ústrety
* i måndags = minulé pondělí

=== Množné číslo ===
Množné číslo se tvoří pomocí koncovek -or, -ar nebo -er, méně často -n:
* koncovku '''-or''' (výslovnost [-ur] nebo [-ər]) mají jména zakončená v jednotném čísle -a: kvinn'''a''' – kvinn'''or''' (žena – ženy);
* koncovku '''-ar''' mají jména zakončená v jednotném čísle -e: pojk'''e''' – pojk'''ar''' (chlapec – chlapci);
* koncovku '''-er''' mají ostatní jména společného rodu a některá jména středního rodu: dator – dator'''er''' (počítač – počítače);
* koncovku '''-n''' přijímá malé množství podstatných jmen středního rodu končících samohláskou: äpple – äpple'''n''' (jablko – jablka).

Mnoho podstatných jmen středního rodu a označení osob na -are je v množném čísle '''bez koncovky'''. Například lärare může znamenat učitel i učitelé, což rozlišíme obvykle pomocí kontextu a také často pomocí členů a tvaru [[../Přídavná jména|přídavných jmen]]:
* en gammal lärare = starý učitel
* gamla lärare = staří učitelé

* ett stort hus = velký dům
* stora hus = velké domy

=== Přehled skloňování podstatných jmen ===
Následující tabulka uvádí přehled, jakým se tvoří množné číslo podstatných jmen a tvary s určitým [[../Člen|členem]], který se připojuje jako koncovka (-en, -et, -na):

{| class=&quot;wikitable&quot;
! rowspan=&quot;2&quot; | &amp;nbsp;
! colspan=&quot;2&quot; | jednotné číslo
! colspan=&quot;2&quot; | množné číslo
|- 
! neurč.
! urč.
! neurč.
! urč.
|- 
! 1. skloňování
| en flick'''a'''
| flick'''an'''
| flick'''or'''
| flick'''orna'''
|- 
! 2. skloňování
| en pojk'''e'''
| pojk'''en'''
| pojk'''ar'''
| pojk'''arna'''
|- 
! 3. skloňování
| en soldat&lt;br /&gt;en doktor&lt;br /&gt;ett museum
| soldat'''en'''&lt;br /&gt;doktor'''n'''&lt;br /&gt;muse'''et'''
| soldat'''er'''&lt;br /&gt;doktor'''er'''&lt;br /&gt;muse'''er'''
| soldat'''erna'''&lt;br /&gt;doktor'''erna'''&lt;br /&gt;muse'''erna'''
|- 
! 4. skloňování
| ett äppl'''e'''&lt;br /&gt;ett bi
| äppl'''et'''&lt;br /&gt;bi'''et'''
| äppl'''en'''&lt;br /&gt;bi'''n'''
| äppl'''ena'''&lt;br /&gt;bi'''na'''
|- 
! 5. skloňování
| en läkare&lt;br /&gt;ett hus
| läkar'''en'''&lt;br /&gt;hus'''et'''
| läkare&lt;br /&gt;hus
| läkar'''na'''&lt;br /&gt;hus'''en'''
|}

K 1. a 2. skloňování patří podstatná jména společného [[../Jmenný rod|rodu]], 4. skloňování středního rodu a 3. a 5. skloňování společného i středního rodu.

=== Množné číslo s přehláskou ===
Některá podstatná jména v množném čísle přehlasují kmenovou samohlásku.

'''2. skloňování'''
* moder – mödrar (matky)
* dotter – döttrar (dcery)

'''3. skloňování'''
* and – änder (divoké kachny)
* brand – bränder (požáry)
* hand – händer (ruce)
* rand – ränder (okraje)
* strand – stränder (břehy)
* tand – tänder (zuby)
* land – länder (země)
* bokstav – bokstäver (písmena)
* natt – nätter (noci)
* tång – tänger (kleště)
* stång – stänger (tyče)
* son – söner (synové)
* ledamot – ledamöter (členové)
* bonde – bönder (sedláci)

U tří slov dochází ke krácení samohlásky:
* bok – böcker (knihy)
* fot - fötter (nohy)
* rot – rötter (kořeny)

'''5. skloňování'''
* man – män (muži)
* fader – fäder (otcové)
* broder – bröder (bratři)

U dvou slov dochází ke krácení samohlásky:
* gås – gäss (husy)
* mus – möss (myši; nepravidelné)

K přehlasování dochází i ve složeninách:
* tjänsteman – tjänstemän (úředníci)

=== Slovníková hesla ===
Ve slovnících se u podstatných jmen kromě základního tvaru uvádějí ještě zakončení určitého tvaru singuláru (s určitým členem), ze kterého uživatel pozná příslušnost k rodu, a množného čísla. Ostatní tvary se z nich snadno odvodí. Příklady:
:'''kvinn|a -an -or''' žena ''(čti: kvinnan – spol. rod, kvinnor – mn. č.)''
:'''väg -en -ar''' cesta ''(čti: vägen – spol. rod, vägar – mn. č.)''
:'''hus -et -''' dům ''(čti: huset – stř. rod, hus – mn. č.)''
:'''äpple -t -n''' jablko ''(čti: äpplet – stř. rod, äpplen – mn. č.)''

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Podstatné jméno}}
* {{Wikipedie|článek=Skloňování}}

[[Kategorie:Švédština|Podstatná jména]]</text>
      <sha1>sgnlnszewyil71yakdt6ctfe0oy2euq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Švédština/Přídavná jména</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3600</id>
    <revision>
      <id>30465</id>
      <parentid>25147</parentid>
      <timestamp>2015-10-31T12:03:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7446" xml:space="preserve">Švédská '''přídavná jména''' se skloňují dvojím typem skloňování – silným a slabým (podobně jako v němčině).

=== Silné skloňování ===
'''Silné (určité) skloňování''' se používá s určitým [[../Člen|členem]] a má v obou [[../Jmenný rod|rodech]] i číslech stejný tvar, který má zpravidla koncovku '''-a''', u mužského rodu (pozůstatek dřívějšího stavu) může být koncovka '''-e'''.
* den gaml'''e''' / gaml'''a''' mannen – starý muž
* den gaml'''a''' kvinnan – stará žena
* det gaml'''a''' huset – starý dům
* de gaml'''a''' kvinnorna – staré ženy

Často dochází k vypouštění nepřízvučné samohlásky v poslední slabice jako v uvedeném případě, tedy gamm'''a'''l – gamla. Viz dále přehledovou tabulku.

=== Slabé skloňování ===
'''Slabé (neurčité) skloňování''' se požívá v ostatních případech, ve společném rodě je přídavné jméno bez koncovky, ve středním rodě má koncovku '''-t''' (nebo -tt) a v množném čísle obou rodů '''-a''' (jako v určitém tvaru).
* en gammal man – starý muž
* ett gammal'''t''' hus – starý dům
* gaml'''a''' kvinnor – staré ženy

Slabý tvar se též používá ve jmenném přísudku:
* mannen är gammal – muž je starý
* huset är gammal'''t''' – dům je starý
* kvinnorna är gaml'''a''' – ženy jsou staré

=== Přehled skloňování přídavných jmen ===

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! společný rod (c)
! střední rod (n)
! množné číslo (pl)/&lt;br /&gt;určitý tvar
! poznámka
|- 
| stor&lt;br /&gt;''velký''
| stor'''t'''
| stor'''a'''
| pravidelné tvoření (krácení samohl. v ''n'')
|- 
| ny&lt;br /&gt;''nový''
| ny'''tt'''
| ny'''a'''
| rowspan=&quot;2&quot; | zakončení ''c'' samohláskou (krácení samohl. v ''n'')&lt;br /&gt;
při zakončení -å nemusí být v určitém tvaru připojeno -a
|- 
| blå&lt;br /&gt;''modrý''
| blå'''tt'''
| blå / blå'''a'''
|- 
| rö'''d'''&lt;br /&gt;''červený''
| rö'''tt'''
| rö'''da'''
| zakončení ''c'' samohl.+d (krácení samohl. v ''n'';&lt;br /&gt;zjednodušené psaní dřívějšího -dt)
|- 
| hår'''d'''&lt;br /&gt;''tvrdý''
| hår'''t'''
| hår'''da'''
| zakončení ''c'' souhl.+d
|- 
| vit&lt;br /&gt;''bílý''
| vit'''t'''
| vit'''a'''
| pravidelné tvoření (krácení samohl. v ''n'')
|- 
| brant&lt;br /&gt;''prudký''
| brant
| brant'''a'''
| zakončení ''c'' souhl.+t 
|- 
| trött&lt;br /&gt;''unavený''
| trött
| trött'''a'''
| zakončení ''c'' -tt
|- 
| troge'''n'''&lt;br /&gt;''věrný''
| troge'''t'''
| trogn'''a'''
| zakončení ''c'' -en
|- 
| enkel&lt;br /&gt;''jednoduchý''
| enkel'''t'''
| enkl'''a'''
| rowspan=&quot;2&quot; | zakončení ''c'' -el, -er&lt;br /&gt;v urč. tvaru vypouští e 
|- 
| vacker&lt;br /&gt;''krásný''
| vacker'''t'''
| vackr'''a'''
|- 
| gammal&lt;br /&gt;''starý''
| gammal'''t'''
| gaml'''a'''
| zakončení ''c'' -al&lt;br /&gt;v urč. tvaru vypouští a
|}

=== Stupňování ===
* '''2. stupeň''' (komparativ) se tvoří příponou '''-are'''. Tyto tvary jsou nesklonné.
* '''3. stupeň''' (superlativ) příponou '''-(a)st''' v neurčitém tvaru, který je shodný pro oba rody i obě čísla. Určitý tvar má zakončení '''-sta/-aste'''.

'''Příklad:'''
* kall – kall'''are''' – kall'''ast''' (chladný – chladnější – nejchladnější)
* Vintern är kall i Stockholm, den är kallare i Lappland, och den är kallast i Siberien. = Zima je ve Stockholmu chladná, v Laponsku je chladnější a na Sibiři je nejchladnější.

Pokud má neurčitý tvar 3. stupně zakončení -st, je v určitém tvaru zakončení -sta. Většina přídavných jmen však má zakončení -ast a v určitém tvaru -aste:
* bä'''st''' – bä'''sta''' (nejlepší)
* kall'''ast''' – kall'''aste''' (nejchladnější)

==== 2. stupeň ====
2. stupeň (komparativ) vyjadřuje vyšší míru vlastnosti. Tvary 2. stupně jsou neměnné:
* en kall'''are''' vinter = (jedna) chladnější zima
* den kall'''are''' vintern = (ta) chladnější zima
* Vintrar är kall'''are''' i Stockholm än i Prag. = Zimy jsou ve Stockholmu chladnější než v Praze.

==== 3. stupeň ====
3. stupeň (superlativ) vyjadřuje nejvyšší míru vlastnosti.

'''Neurčitý tvar''' 3. stupně se používá v '''přísudku''':
* Denna vinter är kall'''ast'''. = Tato zima je nejchladnější.

Může se však použít i určitý tvar s určitým členem:
* Denna vinter är '''den''' kall'''aste'''.

Jen neurčitý tvar se používá, pokud se srovnávají různé části téhož:
* Här är dimman tät'''ast'''. = Zde je mlha nejhustší.

Je-li 3. stupeň blíže určen, musí se použít určitý tvar se členem:
* Det är '''det''' vackr'''aste''', jag har sett. = To je to nejkrásnější, co jsem kdy viděl.
* Detta hus är '''det''' äld'''sta''' i staden. = Tento dům je nejstarší ve městě.

V '''přívlastku''' se zpravidla používá '''určitý tvar''' ve spojení s určitým členem:
* '''den''' kall'''aste''' vinter'''n''' = nejchladnější zima
* '''det''' stör'''sta''' hus'''et''' = největší dům

V ustálených spojeních se člen často vynechává:
* i bä'''sta''' fall = v nejlepším případě

Po přivlastňovacích zájmenech a po genitivu se používá určitý tvar, ale určitý člen odpadá:
* '''min''' bä'''sta''' vän = můj nejlepší přítel
* Sverige'''s''' stör'''sta''' stad = největší město Švédska

==== Nepravidelné stupňování ====
Některá přídavná jména se stupňují '''nepravidelně''' a některá '''přehlasují''' kmenovou samohlásku:
* gammal – äldre – äldst (starý – starší – nejstarší)
* liten – mindre – minst (malý – menší – nejmenší)
* dålig/illa – sämre/värre – sämst/värst (špatný – horší – nejhorší)
* god – bättre – bäst (dobrý – lepší – nejlepší)
::Pokud se hovoří o jídle (dobrý = chutný), stupňuje se pravidelně: god – godare – godast
&lt;br /&gt;
* stor – större – störst (velký – větší – největší)
* tung – tyngre – tyngst (těžký – těžší – nejtěžší)
* ung – yngre – yngst (mladý – mladší – nejmladší)
* låg – lägre – lägst (nízký – nižší – nejnižší)
* lång – längre – längst (dlouhý – delší – nejdelší)
* hög – högre – högst (vysoký – vyšší – nejvyšší)

==== Opisné stupňování ====
Stupňovat lze také '''opisně''' pomocí '''mer''' (více) a '''mest''' (nejvíce). U adjektiv zakončených -isk je tento způsob většinou jediný možný:
* fantastisk – mer fantastisk – mest fantastisk (fantastický – více fantastický – nejvíce fantastický)

Opisné stupňování se používá též ve spojení s příčestími ve funkci přídavného jména:
* den mest berömda boken = nejznámější kniha

K vyjádření '''menší míry''' se používá opisné stupňování s '''mindre''' (méně) a '''minst''' (nejméně):
* god – mindre god – minst god (dobrý – méně dobrý – nejméně dobrý)

==== Srovnávání ====
* Karl är '''lika''' lång '''som''' jag. = Karel je stejně vysoký jako já.
* Karl är '''inte så''' lång '''som''' jag. = Karel není tak vysoký jako já.
* Karl är längre '''än''' jag. = Karel je vyšší než já.
* Karl är längst '''av''' alla. = Karel je nejvyšší ze všech.

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Přídavné jméno}}
* {{Wikipedie|článek=Skloňování}}

[[Kategorie:Švédština|Přídavná jména]]</text>
      <sha1>6haxqsi5uft2cpzc2z7y3s0edn2x93o</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Švédština/Příslovce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3601</id>
    <revision>
      <id>25148</id>
      <parentid>11873</parentid>
      <timestamp>2013-08-16T17:41:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>nový systém odkazů na sesterské projekty</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="810" xml:space="preserve">Od [[../Přídavná jména|přídavných jmen]] se '''příslovce''' nejčastěji tvoří přidáním '''–t''' (jako při tvoření tvarů středního rodu). U přídavných jmen se zakončením '''–lig''' se někdy přidává '''–en'''.

* snabb (rychlý) -&gt; snabb'''t''' (rychle)
* dålig (špatný) -&gt; dålig'''t''' (špatně)
* verklig (konečný) -&gt; verklig'''en''' (konečně)

Někdy se též přidává přípona '''–vis''' ke tvaru středního rodu:

* vanligt (obvyklé) -&gt; vanligt'''vis''' (obvykle)

=== Stupňování ===
'''Stupňování''' je stejné jako u [[../Přídavná jména|přídavných jmen]]:

* billigt (levně) – billig'''are''' (levněji) – billig'''ast''' (nejlevněji)

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Příslovce}}

[[Kategorie:Švédština|Příslovce]]</text>
      <sha1>1qc7we0o8opu9z8weisn6tml910at6f</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Švédština/Slovesa</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3602</id>
    <revision>
      <id>36292</id>
      <parentid>35858</parentid>
      <timestamp>2018-05-07T15:24:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7109" xml:space="preserve">'''Slovesa''' ve švédštině se vyznačují větším bohatstvím časů než v češtině, kde známe pouze čas minulý, přítomný a budoucí. Ve švédštině existují navíc tzv. perfektní časy, které vyjadřují předčasnost.

Švédština je však zároveň poměrně chudá na množství slovesných tvarů. Slovesa přijímají jen omezený počet koncovek při tvoření některých časů. Většina tvarů je složených a tvoří se s využitím pomocných sloves. Slovesa nemají schopnost vyjádřit svým tvarem osobu a číslo jako v češtině. Tuto funkci přebírá podmět, který ve švédských větách bývá skoro vždy vyjádřen:
* jag går – jdu, du går – jdeš, han/hon går – jde, vi går – jdeme, ni går – jdete, de går – jdou

Podle způsobu časování se švédská slovesa rozdělují do čtyř tříd. 1.–3. třída jsou slabá slovesa, 4. třída jsou slovesa silná. Kromě toho existují ještě slovesa způsobová a nepravidelná.

Tento článek podává pouze všeobecný přehled o časování sloves. Podrobnosti hledejte v příslušných kapitolách.

=== Infinitiv ===
'''[[../Infinitiv|Infinitiv]]''' obvykle končí '''-a''', méně často jinou samohláskou. Často před ním bývá částice '''att'''.
* att tala – mluvit, att tro – věřit

=== Přítomný čas ===
'''[[../Přítomný čas|Přítomný čas]]''' (prézentum) má u většiny sloves ve všech tvarech zakončení '''-r'''.
* jag talar – mluvím, du tror – věříš

=== Budoucí čas ===
'''[[../Budoucí čas|Budoucí čas]]''' (futurum) se tvoří pomocí '''ska(ll) + infinitiv''' nebo '''kommer att + infinitiv'''.
* jag ska göra – budu dělat, udělám (hodlám to udělat)
* jag kommer att skriva – napíšu, budu psát (musím napsat)

Při použití prvního způsobu mluvčí doufá, že se děj v budoucnu uskuteční, či hodlá něco udělat. Druhý způsob se naopak používá u dějů, které se uskuteční v budoucnu a jsou spíše vynuceny okolnostmi než dány vůlí vykonavatele. Nejčastěji se však budoucnost vyjadřuje pomocí přítomného času slovesa:
* jag kommer ikväll – přijdu dnes večer

=== Minulé časy ===
'''Minulý čas''' ([[../Préteritum|préteritum]]) se tvoří koncovkou –de/-te/-dde u slabých sloves. Silná slovesa jsou bez koncovky a mění kmenovou samohlásku.
* jag talade – mluvil jsem, jag köpte – kupoval jsem, jag skrev – psal jsem

'''Předpřítomný čas''' ([[../Perfektum|perfektum]]) se tvoří pomocí '''har + supinum'''. Supinum v ostatních severských jazycích není. U slabých sloves má stejný tvar jako trpné/minulé příčestí pro střední rod (-t/-tt), u silných sloves má zvláštní tvar zakončený –it (a obvykle změněnou kmenovou samohlásku).

'''Předminulý čas''' ([[../Pluskvamperfektum|pluskvamperfektum]]) se tvoří '''hade + supinum'''.
* jag har köpt – koupil jsem, jag hade skrivit – napsal jsem (předtím)

Použití časů se řídí podobnými pravidly jako v němčině a angličtině. V hovorové řeči se har/hade často vypouští.

=== Podmiňovací způsob ===
'''[[../Podmiňovací způsob|Podmiňovací způsob]]''' (kondicionál) se tvoří '''skulle + infinitiv''', v minulosti '''skulle ha + supinum'''.
* jag skulle göra – udělal bych, jag skulle ha gjört – byl bych udělal

Přítomný a minulý kondicionál je třeba důsledně rozlišovat.

=== Trpný rod ===
'''[[../Trpný rod|Trpný rod]]''' (pasivum) se tvoří dvojím způsobem. Běžnější je tvoření koncovkou '''–s''' (na rozdíl od norštiny, kde se tyto tvary v běžné mluvě používají málo). Je to obdoba českého trpného rodu tvořeného pomocí se.
* svenska talas – švédštinou se mluví, det skall göras – udělá se, bude uděláno

Druhý způsob je pomocí '''bli''' (stát se) '''+ příčestí trpné'''. Je třeba odlišit '''vara''' (být) + '''příč. trpné''', tato vazba nevyjadřuje trpný děj, ale stav.
* brevet blir skrivet – dopis je psán (nebo brevet skrivs) X jag är älskad – jsem milován

=== Příčestí ===
* ''Podrobnosti o tvoření příčestí trpného najdete v kapitole [[../Trpný rod|Trpný rod]].''
'''Příčestí trpné/minulé''' se tvoří u slabých sloves koncovkami –d/-t/-dd, -t/-tt, -de/-te (skloňování obdobné jako u [[../Přídavná jména|přídavných jmen]]). U silných sloves jsou koncovky -en, -et, -na.
* en älskad kvinna, den älskade kvinnan – milovaná žena
* ett skrivet brev, det skrivna brevet – (na)psaný dopis

'''Příčestí přítomné''' se tvoří příponou –ande, -ende.
* svarande – odpovídající, gående – jdoucí

=== Zápor ===
* ''Podrobnosti najdete v kapitole [[../Slovosled|Slovosled]].''
'''''Zápor''' se tvoří částicí '''inte''', knižně též '''ej''' (z finštiny) nebo '''icke''' (z norštiny).''
* jag talar inte – nemluvím, jag har inte gjort – neudělal jsem

=== Odlučitelná slovesa ===
S výjimkou předpon ''an-, be-, bi-, ent-, er-, för-, här-, miss-, sam-, um-, und-, van-'' a ''å-'' jsou všechny ostatní předpony sloves odlučitelné. Podobně se chovají i slovesa složená ze dvou částí. Předpona nebo první část složeniny může být odloučena a stojí pak až za slovesem:
* Det '''tillgick''' så. = Det '''gick''' så '''till'''. = Tak se to stalo.
* Solen '''uppgick''' tidigt. = Solen '''gick up''' tidigt. = Slunce vyšlo časně.
* Han '''bortkastade''' nyckeln. = Han '''kastade bort''' nyckeln. = Zahodil klíč.

Odloučené tvary jsou typické pro hovorový styl, spojené tvary jsou více knižní. Může však být i jistý významový rozdíl:
* Jag '''går av''' vid nästa station. = Vystupuji na příští stanici.
* Tåget '''avgår''' kl. 10. = Vlak odjíždí v 10 hodin.
* Han '''bröt av''' käppen. = Zlomil hůl.
* Han '''avbröt''' samtalet. = Přerušil rozhovor.

Odlučitelné jsou všechny slovesné tvary s výjimkou příčestí:
* den '''uppgående''' solen = '''vycházející''' slunce
* den '''bortkastade''' nyckeln = '''zahozený''' klíč

=== Přehled časování sloves ===

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! &amp;nbsp;
! 1. třída
! 2. třída
! 3. třída
! 4. třída
|- 
! infinitiv
| arbet'''a'''
| ställ'''a'''&lt;br /&gt;köp'''a'''
| tr'''o'''
| drick'''a'''
|- 
! přít. čas
| arbet'''ar'''
| ställ'''er'''&lt;br /&gt;köp'''er'''
| tro'''r'''
| drick'''er'''
|- 
! imperativ
| arbet'''a'''!
| ställ!&lt;br /&gt;köp!
| tro!
| drick!
|- 
! min. čas
| arbet'''ade'''
| ställ'''de'''&lt;br /&gt;köp'''te'''
| tro'''dde'''
| dr'''a'''ck
|- 
! supinum
| arbet'''at'''
| ställ'''t'''&lt;br /&gt;köp'''t'''
| tro'''tt'''
| dr'''u'''ck'''it'''
|- 
! příč. minulé/trpné c-n-pl
| arbet'''ad''' arbet'''at''' arbet'''ade'''
| ställ'''d''' ställ'''t''' ställ'''da'''&lt;br /&gt;köp'''t''' köp'''t''' köp'''ta'''
| tro'''dd''' tro'''tt''' tro'''dda'''
| dr'''u'''ck'''en''' dr'''u'''ck'''et''' dr'''u'''ck'''na'''
|}

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Sloveso}}
* {{Wikipedie|článek=Časování}}

[[Kategorie:Švédština|Slovesa]]</text>
      <sha1>9zzkpf47pwh4l6vlm3gq4n1c62wz2x8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Švédština/Číslovky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3603</id>
    <revision>
      <id>35864</id>
      <parentid>25150</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:38:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3983" xml:space="preserve">ABBA var en svensk popgrupp, som bildades '''1972''' och hade stora framgångar under '''1970-talet''' och början av '''1980-talet'''. Deras stora internationella genombrott kom i Eurovisionsschlagerfestivalen '''1974''', där de framförde melodin Waterloo, som vann tävlingen.

Namnet ABBA kommer av medlemmarnas initialer: Agnetha, Björn, Benny och Anni-Frid. På skivomslag skrev gruppen det ofta med det '''första''' B:et spegelvänt, vilket också blev deras logotyp.

ABBA bestod av '''två''' gifta par, Björn Ulvaeus och Agnetha Fältskog samt Benny Andersson och Anni-Frid 'Frida' Lyngstad, men när deras äktenskap upplösts '''1979''' respektive '''1981''' upphörde allt turnerande och gruppen upplöstes under '''andra halvan''' av '''1982'''. Medlemmarna började efter det att arbeta med egna projekt. Sista skivan med ABBA var The Visitors, som kom ut '''1981'''. Då gruppen slutade '''1982''' hade man sålt cirka '''180 miljoner''' skivor. ABBA är, med sina över '''350 miljoner''' sålda skivor i hela världen, Sveriges mest framgångsrika musikexport genom tiderna. ABBA var den '''första''' popgruppen från Kontinentaleuropa att under en längre tid nå större framgångar i den engelskspråkiga världen.

''(Text pochází z článku [[w:sv:ABBA|ABBA]] na [[w:sv:Portal:Huvudsida|švédské wikipedii]].)''

=== Přehled základních a řadových číslovek ===

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! &amp;nbsp;
! základní
! řadová
|- 
| 0
| noll
| nollte
|- 
| 1
| en ett
| första
|- 
| 2
| två
| andra
|- 
| 3
| tre
| tredje
|- 
| 4
| fyra
| fjärde
|- 
| 5
| fem
| femte
|- 
| 6
| sex
| sjätte
|- 
| 7
| sju
| sjunde
|- 
| 8
| åtta
| åttonde
|- 
| 9
| nio
| nionde
|- 
| 10
| tio
| tionde
|- 
| 11
| elva
| elfte
|- 
| 12
| tolv
| tolfte
|- 
| 13
| &amp;nbsp;tretton 
| trettonde
|- 
| 14
| fjorton
| fjortonde
|- 
| 15
| femton
| femtonde
|- 
| 16
| sexton
| sextonde
|- 
| 17
| sjutton
| sjuttonde
|- 
| 18
| arton
| artonde
|- 
| 19
| nitton
| nittonde
|- 
| 20
| tjugo
| tjugonde
|- 
| 21
| tjugoen&lt;br /&gt;
tjugoett
| tjugoförsta
|- 
| 30
| trettio
| trettionde
|- 
| 40
| fyrtio
| fyrtionde
|- 
| 50
| femtio
| femtionde
|- 
| 60
| sextio
| sextionde
|- 
| 70
| sjuttio
| sjuttionde
|- 
| 80
| åttio
| åttionde
|- 
| 90
| nittio
| nittionde
|- 
| 100
| (ett) hundra
| hundrade
|- 
| 135
| etthundratrettiofem
| &amp;nbsp;...te
|- 
| 200
| tvåhundra
| tvåhundrade
|- 
| 1 000
| (ett) tusen
| tusende
|- 
| 2 000
| tvåtusen
| tvåtusende
|- 
| 21 526
| tjugoettusen femhundratjugosex
| &amp;nbsp;...sjätte
|- 
| 1 000 000
| en miljon
| miljonde
|- 
| 1 200 502
| en miljon tvåhundratusen
femhundratvå
| &amp;nbsp;...andra
|}

'''Řadové číslovky''' se číslicí zapisují takto:

* 0:te, 1:sta, 2:dra, 3:dje, 4:de, 5:te = 0., 1., 2., 3., 4., 5. (nultý, první, druhý, třetí, čtvrtý, pátý)

Na rozdíl od češtiny, kde se za číslicí píše tečka, ve švédštině se za dvojtečkou uvádí koncovka.

=== Datum a letopočet ===

Jag är född den 12 (tolfte) maj 1974 (nittonhundrasjuttiofyra). = Narodil jsem se 12. května 1974.

Před datem se používá určitý člen den. Letopočty do roku 1999 se udávají ve stovkách let (podobně jako v češtině).

* 1900 = nittonhundra = devatenáct set

'''Staletí'''

* 1800-talet = 19. století
* 1980-talet = 80. léta 20. století

=== Početní úkony ===

* + plus
* - minus
* &lt;nowiki&gt;*&lt;/nowiki&gt; gånger
* / delat med (genom)
* = är (lika med), blir

* 1 + 2 = 3 ==&gt; ett plus två är tre
* 5 - 4 = 1 ==&gt; fem minus fyra är ett
* 2 * 3 = 6 ==&gt; två gånger tre är sex
* 8 / 4 = 2 ==&gt; åtta delat med fyra är två

=== Zlomky ===

* 1/2 = en halv, en andradel, event. en tvådjedel
* 1/3 = en tredjedel
* 3/4 = tre fjärdedelar
* 2/5 = två femtedelar
* 5/6 = fem sjättedelar
* 4/7 = fyra sjundedelar
* 1/8 = en åttondel (en åttondedel)
* 8/9 = åtta niondelar (åtta niondedelar)

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Číslovka}}

[[Kategorie:Švédština|Číslovky]]</text>
      <sha1>mjwqj9cj3ibp9ltzzq3yepjsrvq91qp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Švédština/Výslovnost</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3604</id>
    <revision>
      <id>25151</id>
      <parentid>21794</parentid>
      <timestamp>2013-08-16T17:42:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>nový systém odkazů na sesterské projekty</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="11700" xml:space="preserve">Zde najdete přehled švédské '''výslovnosti''' a návod, jak správně číst švédsky psaný text.

=== Samohlásky ===

Švédské samohlásky se podobně jako v češtině liší svojí délkou. Dlouhé samohlásky se vyskytují pouze v přízvučných slabikách (viz Délka hlásek). Na rozdíl od češtiny se u předních samohlásek vyskytují páry se zaokrouhlenou a nezaokrouhlenou výslovností. Švédština má celkem 17 samohláskových fonémů – 9 dlouhých a 8 krátkých, výslovnost krátkého /e/ a /ä/ splývá. Redukovaná výslovnost nepřízvučného /e/ jako [ə] je běžná v hovorovém stylu. Ve standardní švédštině se nevyskytují dvojhlásky, výjimečně pouze v přejatých slovech (''Europa, paus'').

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|-
! rowspan=&quot;2&quot; | Písmeno
! colspan=&quot;3&quot; | Výslovnost&lt;br /&gt;(IPA)
! rowspan=&quot;2&quot; | Poznámka
|-
! Přízvučná dlouhá
! Přízvučná krátká
! Nepřízvučná
|-
! a
| ɑː
| a
| a
| style=&quot;text-align: left;&quot; | krátké jako české /a/, dlouhé se vyslovuje jako zadní a blíží se českému /ó/
|-
! e
| eː
| ɛ
| ɛ, ə
| style=&quot;text-align: left;&quot; | jako zavřené „brněnské“ /é/ (dlouhé)&lt;br /&gt;výslovnost krátkého /e/ splývá s výslovností krátkého /ä/, v přízvučných slabikách před /r/ je otevřenější [æ], v nepřízvučných slabikách se často redukuje na [ə]
|-
! i
| iː
| ɪ
| ɪ
|
|-
! o
| obvykle uː&lt;br /&gt;někdy o:
| obvykle ɔ&lt;br /&gt;někdy ʊ
| obvykle ɔ&lt;br /&gt;někdy ʊ
| style=&quot;text-align: left;&quot; | pravidla výslovnosti psaného /o/ nelze přesně popsat,&lt;br /&gt;např. ''stor'' [stuːr], ale ''sova'' [soːva]
|-
! u
| ʉ̟ː
| ɵ
| ɵ
| style=&quot;text-align: left;&quot; | zvuk mezi /u/ a /y/ (dlouhé), resp. mezi /o/ a /ö/ (krátké);&lt;br /&gt;jedná se o zvláštní švédskou hlásku, která se vyslovuje se zaokrouhlenými rty, více vzadu než /y/, resp. /ö/
|-
! y
| yː
| ʏ
| ʏ
| style=&quot;text-align: left;&quot; | jako německé /ü/ (tj. jako /i/, ale se zaokrouhlením rtů)
|-
! å
| oː
| ɔ
| ɔ
| style=&quot;text-align: left;&quot; | krátké [ɔ] se vyslovuje otevřenější než dlouhé [oː]
|-
! ä
| ɛː
| ɛ
| ɛ
| style=&quot;text-align: left;&quot; | jako otevřené „pražské“ /e, é/&lt;br /&gt;před /r/ značně otevřené [æ:, æ]
|-
! ö
| øː
| ø
| ø
| style=&quot;text-align: left;&quot; | jako německé /ö/ (tj. jako /e/, ale se zaokrouhlením rtů)&lt;br /&gt;před /r/ značně otevřené [œ]
|}

=== Souhlásky ===

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|+ Výslovnost souhlásek a jejich skupin v písmu, odlišná od češtiny
|-
! Písmeno&lt;br /&gt;nebo&lt;br /&gt;skupina písmen
! Výslovnost
! Poznámka
|-
! rowspan=&quot;2&quot; | c
| s
| style=&quot;text-align: left;&quot; | před e, i, y, ä, ö
|-
| k
| style=&quot;text-align: left;&quot; | v ostatních případech
|-
! ch
| ɧ
| style=&quot;text-align: left;&quot; | v cizích slovech; ''och'' [ok:]
|-
! ck
| k:
| style=&quot;text-align: left;&quot; | píše se místo kk
|-
! dj 
| j
| style=&quot;text-align: left;&quot; | na začátku slov
|-
! rowspan=&quot;2&quot; | g
| j
| style=&quot;text-align: left;&quot; | před e, i, y, ä, ö v přízvučných slabikách
|-
| g
| style=&quot;text-align: left;&quot; | v ostatních případech
|-
! gj 
| j
| style=&quot;text-align: left;&quot; | na začátku slov
|-
! gn 
| ŋ:n
| style=&quot;text-align: left;&quot; | na konci slabik
|-
! h 
| h
| style=&quot;text-align: left;&quot; | neznělé
|-
! hj 
| j
| style=&quot;text-align: left;&quot; | na začátku slov
|-
! rowspan=&quot;2&quot; | k
| ɕ, tɕ
| style=&quot;text-align: left;&quot; | před e, i, y, ä, ö v přízvučných slabikách
|-
| k
| style=&quot;text-align: left;&quot; | v ostatních případech
|-
! kj 
| ɕ, tɕ
|
|-
! lj 
| j
| style=&quot;text-align: left;&quot; | na začátku slov
|-
! lg 
| l:j
| style=&quot;text-align: left;&quot; | na konci slov
|-
! ng 
| ŋ
|
|-
! rd 
| ɖ
|
|-
! rg 
| r:j
| style=&quot;text-align: left;&quot; | na konci slov
|-
! rl 
| ɭ
|
|-
! rn 
| ɳ
|
|-
! rs 
| ʂ
|
|-
! rt 
| ʈ
|
|-
! sch 
| ɧ
|
|-
! sj 
| ɧ
|
|-
! rowspan=&quot;2&quot; | sk
| ɧ
| style=&quot;text-align: left;&quot; | před e, i, y, ä, ö v přízvučných slabikách
|-
| sk, s:k
| style=&quot;text-align: left;&quot; | v ostatních případech
|-
! -tion&lt;br /&gt;-ssion
| ɧu:n
|
|-
! xj
| k:ɧ
|
|-
! z 
| s
|
|}

'''J''' se nikdy nezdvojuje, a čte se dlouze (''böja'' [bøj:a]). '''M''' a '''n''' na konci slabiky se též nezdvojují, ačkoliv se vysloví dlouze (''glöm'' [gløm:], ale ''glömma'' [gløm:a]).

Specificky švédský je foném /ɧ/, označovaný jako '''sje'''. Ve slovnících je často pro zjednodušení přepisován jako ([š/ʃ], od českého /š/ se však jeho výslovnost místně značně liší (výslovnost jako české /š/ však není chybou). V různých nářečích se vyslovuje různě a jeho výslovnost kolísá mezi [š] a [ch]. Často za ním můžeme slyšet ještě slabé [&lt;sup&gt;w&lt;/sup&gt;]. Obecně lze říci, že „temná“ výslovnost blížící se [ch] je typická hlavně pro nářečí na jihu Švédska. Směrem na sever spíše slyšíme [š]. „Temné“ [ch] se spíše vyslovuje hlavně na začátku slov před přízvučnou samohláskou (např. själv). Před nepřízvučnou samohláskou nebo na konci slova je to spíše [š] (např. dusch, kanske).

Tzv. '''tje''' (do češtiny obvykle přepisované jako [č/tʃ]) je blízké měkkému polskému /ś/ ([ɕ]) nebo /ć/ ([tɕ]).

'''R''' se obvykle vyslovuje jako v češtině, v některých nářečích na jihu Švédska se vyslovuje hrdelní. Ve slabikách '''rd''' [ɖ], '''rl''' [ɭ], '''rn''' [ɳ], '''rs''' [ʂ] a '''rt''' [ʈ] se r nevyslovuje, ale ovlivní výslovnost následující souhlásky, která se vysloví se se špičkou jazyka obrácenou dozadu a vzhůru (tzv. retroflexní hlásky). Skupina rs [ʂ] zní asi jako české /š/, přesněji tuto hlásku vystihuje [[polština|polské]] /sz/.

Neznělé explozivy /p, t, k/ se ve většině pozic vyslovují s aspirací (přídechem), tedy [pʰ, tʰ, kʰ].

Ve švédštině neexistují hlásky odpovídající českému /c, č, ď, dž, ch, ň, ř, ť, z, ž/.

=== Délka hlásek ===

Ve švédštině se na rozdíl od češtiny rozlišují i souhlásky na dlouhé a krátké. '''Dlouhé souhlásky''' se vyskytují v přízvučných slabikách po samohlásce. Dlouze se vyslovuje souhláska, která je v písmu zdvojená, nebo první ze skupiny souhlásek na konci přízvučné slabiky. Přízvučné slabiky jsou vždy dlouhé. Buď je dlouhá samohláska následována krátkou nebo žádnou souhláskou, nebo po krátké samohlásce následuje dlouhá souhláska. Jiné kombinace nejsou možné. Příklady:

* illa [ˈɪl:a] - špatný (zdvojená souhláska je dlouhá, předcházející samohláska je krátká)
* önska [ˈøn:ska] – přát si (první ve skupině souhlásek je dlouhá, předcházející samohláska je krátká)
* god [ˈgu:d] – dobrý (dlouhá samohláska následovaná jednou souhláskou)
* tala [ˈtɑ:la] - mluvit (totéž, v otevřené slabice je dlouhá samohláska)
* ö [ˈø:] - ostrov (v otevřené slabice je dlouhá samohláska)

Nepřízvučné slabiky jsou vždy krátké, tj. obsahují pouze krátké samohlásky i souhlásky.

=== Intonace ===

Pro správnou švédskou výslovnost je třeba naučit se u každého slova [[../Intonace|intonaci]], která je ve švédštině dvojí. Pravidla pro použití intonace jsou komplikovaná. Intonace se může lišit v jednotlivých nářečích. 1. intonace (akutová) je klesavá, stejná jako v češtině. 2. intonace (gravisová) se vysloví tak, že přízvučná slabika se vysloví s klesající intonací, následující slabika se však vysloví vyšším tónem.

Intonací se často odlišují homonyma, tedy různé významy slov, která se stejně píší:

* ''anden'' [ánden] – (ta) kachna (od „and“) ''1. intonace''
* ''anden'' [ànden] – (ten) duch (od „ande“) ''2. intonace''

=== Přízvuk ===

Ve švédštině je [[../Přízvuk|přízvuk]] nejčastěji na první slabice slova. Přízvuk na jiné slabice se někdy označuje čárkou, která zároveň znamená i délku. To se nejčastěji týká příjmení (''Linné'') a slov cizího původu (''idé'' - myšlenka).

Ve slovech domácího původu se přízvuk nachází na první slabice s výjimkou slov s nepřízvučnými předponami ''be–'', ''ent–'', ''för–'' a ''ge–'' (např. ''beskriva'' [beˈskriːva], popsat). Ve výpůjčkách z jiných jazyků se přízvuk nachází často na poslední nebo předposlední slabice podle původního jazyka (např. ''nivå'' [nɪˈvoː], úroveň, pochází z francouzštiny, kde se přízvuk nachází na poslední slabice).

== Ukázka ==
Nordanvinden och solen tvistade en gång om vem av dom som var starkast. Just då kom en vandrare vägen fram insvept i en varm kappa. Dom kom då överens om att den som först kunde få vandraren att ta av sej kappan, han skulle anses vara starkare än den andra. Då blåste nordanvinden så hårt han nånsin kunde, men ju hårdare han blåste desto tätare svepte vandraren kappan om sej, och till slut gav nordanvinden upp försöket. Då lät solen sina strålar skina helt varmt och genast tog vandraren av sej kappan och så var nordanvinden tvungen att erkänna att solen var den starkaste av dom två.

''(úryvek ze švédské bajky)''

'''Úkol:'''&lt;br /&gt;
Pokuste se správně přečíst tento text. Pro kontrolu dále najdete přepis výslovnosti. Můžete si též poslechnout nahrávku:&lt;br /&gt;[[Soubor:Sv-The North Wind and the Sun.ogg]]

'''Přepis výslovnosti:'''&lt;br /&gt;
[nùːɖanvɪndən ɔ suːlən tvɪ̀stadə ɛŋ goŋ ɔm vɛm ɑv dɔm sɔm vɑr stàɹkast. ʝɵst d̥o kɔm ɛn vàndɹaɹə vɛːgən fram ɪ̀nsveːpt ɪ ɛn varm kàpa. dɔm kɔm do øvəɾəns ɔm at dɛn sɔm fœ̟ʂt kɵndə fo vàndrarən at ta ɑv sɛj kàpan, han skɵlə ànseːs vɑːra stàɾkaɾə ɛn dɛn àndɾa. doː blòːstə nùːɖnvɪndən sɔ hoːʈ han nɔ̀nsɪn kɵ̀ndə mɛn ʝʉ̟ hòːɖarə han blòːstə dɛstʊ tɛ̀ːtaɾə svèːptə vàndɹaɹən kàpan ɔm sɛʝ ɔ tɪ slʉ̟ːt gɑv nùːrdanvɪndən ɵp fœ̟ʂøːkət. do lɛːt suːlɛn sɪna stɹòːlaɹ ɧʷiːna heːlt vaɹmt ɔ ʝènast tuːg vàndrarən ɑv sɛj kàpan ɔ so vɑ nùːɖanvɪndən tvɵ̀ŋən atː èːɹɕɛna at suːlən vɑː dɛn stàɹkastə ɑv dɔm tvoː]

=== Slovíčka ===
:'''andra''' druhý
:'''anse''' považovat
:'''att''' že; ''označuje infinitiv''
:'''av''' z
:'''blås|a -te -t''' foukat
:'''dom''' ''hov.'' '''de, dem''' oni
:'''då''' tedy
:'''en gång''' jednou
:'''erkänna''' uznat
:'''få fick fått''' ''zde'' přimět
:'''först''' první
:'''försök -et -''' pokus
:'''genast''' hned
:'''hel''' celý
:'''hårt''' tvrdě, ''zde'' silně
:'''i''' v
:'''insvept''' oblečený
:'''ju – desto''' čím – tím
:'''just då''' tedy
:'''kapp|a -an -or''' kožich
:'''komma (kom mommit) vägen fram''' přicházet, jít kolem
:'''komma överens''' domluvit se
:'''kunna kan kunde kunnat''' moci
:'''låta lät låtit''' nechat
:'''men''' ale
:'''nordanvind -en -ar''' severní vítr
:'''och''' [ok:] a
:'''om''' o; jestli
:'''skina sken skinit''' zářit
:'''sol -en -ar''' slunce
:'''som''' který
:'''stark''' silný
:'''strål|e -en -ar''' paprsek
:'''svep|a -te -t''' zahalit se, obléci se
:'''så''' tak
:'''upp|giva/giva (gav givit) upp''' vzdát
:'''ta(ga) (tog tagit) av sig''' odložit si
:'''till slut''' nakonec
:'''tvist|a -ade -at''' dohadovat se
:'''tät''' těsně
:'''vandrare -n -''' poutník
:'''var''' ''minulý čas od'' '''vara'''
:'''vara är var varit''' být
:'''vara tvungen''' být nucen, muset
:'''varm''' teplý
:'''vem''' kdo
:'''än''' než

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Fonologie švédštiny}}

[[Kategorie:Švédština|Výslovnost]]</text>
      <sha1>9feg0j6bcr2wvbpnqlczgnubk4ikmbv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Švédština/Časová souslednost</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3606</id>
    <revision>
      <id>35862</id>
      <parentid>25152</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:38:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2827" xml:space="preserve">Ve švédských vedlejších větách se objevuje mluvnický jev, který se nazývá '''časová souslednost'''. V češtině se nevyskytuje.

Časová souslednost se uplatňuje zejména v nepřímé řeči. Je-li v hlavní větě minulý čas, je třeba posunout časy vedlejší věty do minulosti:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! colspan=&quot;2&quot; | Přímá řeč || colspan=&quot;2&quot; | Nepřímá řeč 
|-
| Han sade: || On říkal: || Han sade, att ... || On říkal, že ...
|-
! colspan=&quot;2&quot; | [[../Přítomný čas|Přítomný čas]] || colspan=&quot;2&quot; | Minulý čas ([[../Préteritum|préteritum]])
|-
| „Jag har en ny bil.“ || „Mám nové auto.“ || han hade en ny bil. || má nové auto.
|-
! colspan=&quot;2&quot; | [[../Perfektum|Perfektum]] || colspan=&quot;2&quot; | [[../Pluskvamperfektum|Předminulý čas (pluskvamperfektum]])
|-
| „Jag har köpt en ny bil.“ || „Koupil jsem nové auto.“ || han hade köpt en ny bil. || koupil nové auto.
|-
! colspan=&quot;2&quot; | Minulý čas (préteritum) || colspan=&quot;2&quot; | Předminulý čas (pluskvamperfektum)
|-
| „Jag köpte en ny bil igår.“ || „Včera jsem koupil nové auto.“ || han hade köpt en ny bil dagen forut. || včera koupil nové auto.
|-
! colspan=&quot;2&quot; | [[../Budoucí čas|Budoucí čas]] || colspan=&quot;2&quot; | [[../Podmiňovací způsob|Podmiňovací způsob (kondicionál)]]
|-
| „Jag skall köpa en ny bil.“ || „Koupím nové auto.“ || han skulle köpa en ny bil. || koupí nové auto. 
|}

Časová souslednost se uplatňuje i ve větách jako:
* Jag visste, att du '''hade''' rätt. = Věděl jsem, že máš pravdu.
* Hon förstod inte, vad som '''hände'''/'''hade hänt'''. = Nechápala, co se děje/stalo.

Zatímco v češtině slovesné časy v takovýchto větách nevyjadřují minulost, přítomnost a budoucnost, ale předčasnost, současnost a následnost vzhledem k času věty hlavní, ve švédštině musí čas vedlejší věty korespondovat s větou hlavní. V češtině tedy přítomný čas vedlejší věty naznačuje, že daná věc byla v okamžiku, o kterém mluvčí hovoří, přítomností. Oproti tomu švédský mluvčí tento okamžik chápe v čase promluvy již jako minulost, a proto použije ke stejnému vyjádření čas minulý. Na tento fakt je třeba myslet při překládání z jednoho jazyka do druhého.

Časová souslednost se nemusí uplatnit, pokud hovoříme o obecně známých faktech:
* Barnen visste, att Sveriges huvustad '''är''' Stockholm. = Děti věděly, že hlavní město Švédska je Stockholm.
* Hon sade, att ett plus två '''är''' tre. = Říkala, že jedna plus dvě jsou tři.

Časovou souslednost by mluvčí použil, pokud by se například chtěl od takové informace distancovat.

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Časová souslednost}}

[[Kategorie:Švédština|Časová souslednost]]</text>
      <sha1>3u5i4rwausaei1nz6yy56t09teei0sj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Švédština/Abeceda</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3607</id>
    <revision>
      <id>21972</id>
      <parentid>11928</parentid>
      <timestamp>2011-10-25T14:55:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>optimalizace kódu; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="963" xml:space="preserve">Švédština používá latinku obohacenou o písmena Å, Ä a Ö, která stojí v abecedě na konci za písmenem Z. Písmena Q a W se používají jen v cizích slovech a švédských vlastních jménech se starým pravopisem. V abecedních seznamech a slovnících se písmena V a W řadí společně, jako by šlo o jediné písmeno.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Písmeno 
| A, a || B, b || C, c || D, d || E, e || F, f || G, g || H, h || I, i || J, j || K, k || L, l || M, m || N, n || O, o || P, p || Q, q || R, r || S, s || T, t || U, u || V, v || W, w || X, x || Y, y || Z, z || Å, å || Ä, ä || Ö, ö
|-
! Název (IPA)
| ɑː || beː || seː || deː || eː || efː || geː || hoː || iː || jiː || koː || elː || emː || enː || uː || peː || kʉː || ɛrː || esː || teː || ʉː || veː || dɵbːɘl veː || ekːs || yː || seːta || oː || ɛː || øː
|}

O způsobu čtení viz [[../Výslovnost|Výslovnost]]

[[Kategorie:Švédština|Abeceda]]</text>
      <sha1>k3lts2bvdio4op0ka33h8ob7ifwg4g2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Švédština/Přítomný čas</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3608</id>
    <revision>
      <id>33154</id>
      <parentid>26408</parentid>
      <timestamp>2017-02-25T18:54:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lamprus</username>
        <id>3238</id>
      </contributor>
      <comment>/* Nepravidelné tvary */ +1</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1739" xml:space="preserve">'''Přítomný čas''' [[../Slovesa|sloves]] má až na výjimky zakončení '''-r'''. Tato koncovka se připojuje ke kmeni slova. Tento tvar je shodný pro všechny osoby v jednotném i množném čísle. Tyto kategorie vyjadřuje podmět, který musí být ve větě vždy vyjádřen.

=== Tvoření podle jednotlivých tříd ===
Slovesa '''1. třídy''', kam patří nejvíce švédských sloves, mají zakončení '''-ar''':
* älska: jag älskar = miluji
* tala: du talar = mluvíš

Slovesa '''2. třídy''' mají zakončení '''-er''':
* köpa: jag köper = kupuji

Slovesa '''3. třídy''' připojují '''-r''':
* tro: jag tror = věřím

Slovesa '''4. třídy''' (silná slovesa) tvoří přítomný čas dvojím způsobem, buď '''-er''', nebo '''-r''':
* binda: jag binder = vážu
* stå: jag står = stojím
* gå: jag går = jdu, chodím

Slovesa zakončená v [[../Infinitiv|infinitivu]] '''-ra''', vypouštějí obvykle v přítomném čase -a:
* göra: jag gör = dělám
* köra: jag kör = řídím (auto)

=== Nepravidelné tvary ===
Nepravidelně tvoří přítomný čas tato slovesa:
* vara: jag är = jsem
* veta: jag vet = vím
* vilja: jag vill = chci
* kunna: jag kan = mohu
* jag måste = musím
* tåla: jag tål = vydržím, snáším

=== Intonace ===
Tvary přítomného času sloves 1. třídy (talar, älskar) mají 2. [[../Intonace|intonaci]], stejně jako infinitiv.

Slovesa 2. a 4. třídy (zakončení -er: köper, binder) mají v přítomném čase 1. intonaci, ačkoliv infinitiv se vyslovuje s 2. intonací.

1. intonaci mají též jednoslabičné tvary (är, tror, gör, vill apod.).

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Přítomný čas}}

[[Kategorie:Švédština|Přítomný čas]]</text>
      <sha1>pqectv0o2efcxvkci487w6wzpxljvk0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na MS-DOS</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3609</id>
    <revision>
      <id>43314</id>
      <parentid>43305</parentid>
      <timestamp>2021-03-15T00:01:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hasley</username>
        <id>7498</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Editace uživatele „[[Special:Contributions/37.48.55.84|37.48.55.84]]“ ([[User talk:37.48.55.84|diskuse]]) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:Hugo|Hugo]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2418" xml:space="preserve">'''MS-DOS''' je operační systém firmy Microsoft. V osmdesátých letech se stal nejrozšířenějším systémem pro počítače IBM PC kompatibilní. Svého vrcholu dosáhl v první polovině let devadesátých, než byl vytlačen uživatelsky přívětivějšími systémy. Přesto se s MS-DOS (nebo se systémy založenými na stejném principu) lze setkat ještě dnes.

Tato wikikniha si klade za cíl naučit vás s ním zacházet.

== Začínáme ==
* [[/Úvod/]]
* [[/Základy používání/]]
* [[/Nezbytná teorie/]]

== Příkazový řádek ==

=== Příkazy pro práci se soubory a adresáři ===
* [[/DIR/]] - Výpis obsahu adresáře
* [[/TREE/]] - Výpis adresářové struktury
* [[/Příkaz dvojtečka/]] - Změna diskové jednotky
* [[/CD, CHDIR/]] - Změna aktuálního adresáře
* [[/MD, MKDIR/]] - Vytvoření adresáře
* [[/RD, RMDIR/]] - Smazání adresáře
* [[Jak na MS-DOS/RENAME|RENAME]] - Přejmenování souboru
* [[/TYPE/]] - Vypsání obsahu souboru
* [[/COPY/]] - Kopírování souboru
* [[/XCOPY/]] - Kopírování celých adresářů
* [[/REN/]] - Přejmenování souboru
* [[/MOVE/]] - Přesunutí souboru
* [[/DEL/]] - Smazání souboru
* [[/DELTREE/]] - Smazání celého adresáře
* [[/EDIT/]] - Jednoduchý textový editor
* [[/ATTRIB/]] - Nastavení atributů souboru
* [[/FC/]] - Výpis rozdílů mezi soubory

== Dávkové soubory ==
* [[/Dávkové soubory/]] - Obecně o dávkových souborech
* [[/PAUSE/]] - Vyčkání na potvrzení uživatelem
* [[/ECHO/]] - Vypíše text na obrazovku (např. instrukce uživateli)
* [[/GOTO/]] - Přeskočí na zadané místo v dávkovém souboru
* [[/IF/]] - Pokud je splněna podmínka, je spuštěn následující příkaz
* [[/REM/]] - Poznámka

== DOS for Workgroups ==
''&lt;small&gt;(tady bude popis rozšíření, když už tu ty podstránky jsou, tak s tím něco uděláme)&lt;/small&gt;''
* [[/NET/]]
** [[/NET TIME/]] - Synchronizace/zobrazení času s počítačem v síti

== TODO ==
* přesměrování, zřetězení
* config.sys
* správa paměti
* ansi.sys
* síť
* paralelní, sériová linka
* národní prostředí
* přehledné tabulky příkazů
* DOS Shell
* souborový systém
* stručně io.sys, msdos.sys atp.

* stručně DR DOS, FreeDOS, PTS-DOS a další
* použití moderních technologií (DVD, USB, LFN, NTFS…)
* MS-DOS a Win 3.x

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=MS-DOS}}

[[Kategorie:MS-DOS|*]]</text>
      <sha1>rnzgzrhclsgqvbayx463gigr9e31w57</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na MS-DOS/NET TIME</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3610</id>
    <revision>
      <id>11606</id>
      <parentid>11588</parentid>
      <timestamp>2007-12-26T19:15:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>83.208.137.97</ip>
      </contributor>
      <comment>korekce návaznosti příkazu a jeho výsledku</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1001" xml:space="preserve">Tento příkaz MS-DOSu slouží pro synchronizaci/zobrazení aktuálního času s počítačem v síti.

== Zobrazení ==
 NET TIME \\počítač

Tento příkaz vypíše něco takového:
 Aktuální čas na \\počítač je 12/5/2007 10:00 AM
V anglické verzi MS-DOS:
 Current time at \\počítač is 12/5/2007 10:00 AM
Tímto příkazem tedy zjistíme jaký čas je nastaven na příslušném počítači v naší síti.

== Synchronizace ==
 NET TIME \\počítač /SET

Na to se počítač zeptá, zda si jste jisti. Na to odpovíme:
 y
Pokud se operace zdařila, zobrazí se:
 The command completed successfully.

== Použití v dávkovém souboru ==
Chceme-li funkci použít v dávkovém souboru, komplikuje nám to potvrzovací hláška.
Tu odstraníme parametrem '''/YES'''

 NET TIME \\počítač /SET /YES

Pokud jste správce větší sítě, hodí se vložit podobný řádek do AUTOEXEC.BAT (v kořenovém adresáři disku C:) a synchronizovat podle serveru.

[[Kategorie:MS-DOS|NET TIME]]</text>
      <sha1>18bk4d26aae8jmuz6n3zjm413335nbs</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na MS-DOS/DIR</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3611</id>
    <revision>
      <id>13350</id>
      <parentid>11587</parentid>
      <timestamp>2008-08-26T14:30:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>83.208.137.97</ip>
      </contributor>
      <comment>Přidány Parametry a ukázka výstupu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1213" xml:space="preserve">Příkaz DIR slouží k výpisu adresáře:
 DIR

Vypíše obsah aktuální složky.
 Svazek v jednotce C je Win2K
 Sériové číslo svazku je E0C2-5B93
 
 Výpis adresáře C:\slozka
 
 26.08.2008  16:15       &lt;DIR&gt;          .
 26.08.2008  16:15       &lt;DIR&gt;          ..
 26.08.2008  16:15                    5 aaa.exe
 26.08.2008  16:15                    2 log.txt
 26.08.2008  16:14       &lt;DIR&gt;          podslozka
 26.08.2008  16:14                    0 soubor.txt
               3 souborů              7 bajtů
           Adresářů:     3   Volných bajtů: 13˙811˙748˙864

Další možností je:
 DIR podslozka
Tento příkaz vypíše obsah podsložky poslozka v aktuální složce.

Další možností celá adresa:
 DIR C:\slozka
Kterou složku příkaz vypíše snad ani nemusím uvádět...

== Parametry ==
=== /W ===
Vypisují se pouze názvy souborů
 DIR C:\slozka /w
=== MORE ===
Bude se vypisovat po obrazovkách - je-li obrazovka naplněna, čeká se na stisk klávesy ENTER před pokračováním ve výpisu
 DIR C:\slozka | MORE
=== SORT ===
Výpis bude setříděný podle abecedy
 DIR C:\slozka | SORT

Parametry se mohou kombinovat
 DIR C:\slozka | SORT | MORE

[[Kategorie:MS-DOS|DIR]]</text>
      <sha1>loke8k7b7eovgkf5mebd5pl1yyawxs0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Švédština/Budoucí čas</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3612</id>
    <revision>
      <id>35849</id>
      <parentid>33265</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:38:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3558" xml:space="preserve">Ve švédštině existuje více možností, jak vyjádřit '''budoucnost'''. Tyto způsoby nejsou plně zaměnitelné. Jejich použití závisí na míře odhodlání a vůle, které tím hodlá mluvčí vyjádřit.

=== Přítomný čas ===
Budoucnost se ve švédštině běžně vyjadřuje pomocí [[../Přítomný čas|přítomného času]]. Budoucnost ve větě vyplývá z použití příslovečného určení času, jako například ''i morgon'' (zítra), ''nästa år'' (příští rok) a podobně:

* Jag '''kommer''' ikväll. – Přijdu dnes večer.
* Jag åker till Stockholm po måndag. – V pondělí pojedu do Stockholmu. (Jedu tam nejspíš proto, že potřebuji nebo musím. Není to mé přání.)

Tento způsob je neutrální z hlediska vůle něco v budoucnu udělat.

=== Budoucí čas: ''ska'' ===
Je však možné tvořit i tvary '''budoucího času''' (futura). Při použití tohoto způsobu mluvčí doufá, že se děj v budoucnu uskuteční, či hodlá něco udělat.

{{Poznámka|Tvoří se pomocí '''[[wikt:skola|ska]] + [[../Infinitiv|infinitiv]]'''.}}

* Jag '''ska resa''' till Sverige nästa år. – Příští rok pojedu do Švédska. (Hodlám tam jet.)
* Han '''ska återkomma''' senare med sin pappa. – Přijde později znovu se svým tátou.

Povšimněte si rozdílu:
* Jag '''slutar''' röka nästa år.
* Jag '''ska sluta''' röka nästa år.

Obě věty znamenají: Příští rok přestanu kouřit. Druhá věta (s použitím ''ska'') vyjadřuje vyšší míru odhodlání skončit s kouřením.

{{Poznámka|''Ska'' nevyjadřuje pouze budoucí čas, ale také znamená povinnost, např. ''Du ska komma i tid. – Máš/musíš přijít včas.''}}
{{Poznámka|Starší tvar je ''skall''. Můžeme ho najít v učebnicích, považuje se však za knižní, silně zastaralý. Mnohem běžnější je podoba ''ska''.}}

=== Budoucí čas: ''kommer att'' ===
Další způsob se používá u dějů, které se uskuteční v budoucnu a jsou spíše vynuceny okolnostmi než dány vůlí vykonavatele.

{{Poznámka|Tvoří se spojením '''[[wikt:komma|kommer]] att + infinitiv'''}}

* Du '''kommer att älska''' honom. – Budeš ho milovat. (Do něj se prostě musíš zamilovat.)
* Konserten '''kommer att äga''' rum på Södra teaterns stora scen tisdagen den 14 oktober. – Koncert se uskuteční na velké scéně Jižního divadla v úterý 14. října.
* Jag '''kommer att svara''' på meddelandet när jag kommer tillbaka. – Odpovím na (váš) vzkaz, až se vrátím zpět.
* Det ser ut som det '''kommer att regna''' hela nästa vecka. – Vypadá to, že celý příští týden bude pršet.
* Du '''kommer att vara''' jättetrött imorgon om du inte går och lägger dig nu. – Budeš zítra hodně unavený, pokud si teď nepůjdeš lehnout.

=== Předbudoucí čas ===

'''Předbudoucí čas''' (futurum II, futurumperferkt) je vyjádření předčasného děje v budoucnosti, tj. děje, který se uskuteční nebo probíhá před jiným budoucím dějem.

{{Poznámka|Tvoří se pomocí '''ska ha + [[../Perfektum#Supinum|supinum]]'''. (srov. [[../Pluskvamperfektum|Pluskvamperfektum]])}}

* Jag ska göra det när jag '''ska ha varit''' säker ... – Udělám to, až si budu jist ...
* Du '''ska ha varit bosatt''' i Sverige i fem år. – (Až) budeš pobývat ve Švédsku po dobu pěti let. (jedna z podmínek udělení občanství)

Předbudoucí čas se používá poměrně zřídka.

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Budoucí čas}}

[[Kategorie:Švédština|Budoucí čas]]</text>
      <sha1>k4sx9meo691dxzxcbu22daqoym31zy6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na MS-DOS/TREE</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3613</id>
    <revision>
      <id>11590</id>
      <parentid>11533</parentid>
      <timestamp>2007-12-25T19:32:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>[[Kategorie:MS DOS]] -&gt; [[Kategorie:MS-DOS]]; klíč pro řazení</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="550" xml:space="preserve">Příkaz TREE slouží k vypsání stromové struktury adresáře, nebo celého disku.
Nejčastěji asi užijeme příkaz:
 TREE
Tento příkaz vypíše stromovou strukturu aktuálního adresáře.

Rovněž ho můžeme použít pro výpis celého disku:
 TREE C:
'''(Pozor - vykonání trvá značnou dobu)'''

== Uložení do souboru ==
Výsledek příkazu (tedy stromovou strukturu) můžeme vypsat do souboru následovně:
 TREE C: &gt; C:\tree.txt
Takže se nám stromová struktura uloží do souboru tree.txt na disk C:

[[Kategorie:MS-DOS|TREE]]</text>
      <sha1>aw6loyyzkll0xfv3tplbalaov84fc3f</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na MS-DOS/DEL</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3614</id>
    <revision>
      <id>11586</id>
      <parentid>11532</parentid>
      <timestamp>2007-12-25T19:30:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>[[Kategorie:MS DOS]] -&gt; [[Kategorie:MS-DOS]]; klíč pro řazení</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="934" xml:space="preserve">Příkaz DEL slouží ke smazání souboru, nebo souborů. (o tom dále v další části)

Jednoduché smazání 1 souboru z aktuální složky:
 DEL soubor.txt

Podobně ze souboru na disku C:
 DEL C:\soubor.txt

== Mazání více souborů ==
Spočívá v uvedení víceznačné adresy souboru:
 DEL C:\slozka\*.???
Tento příkaz smaže ze složky slozka na disku C: všechny soubory s koncovkou se třemi znaky.
To znamená:
* Znak * může být nahrazen libovolným řetězcem
* Znak ? může být nahrazen libovolným znakem (jen jedním můžeme tak omezit výběr třeba na soubory se třemi znaky v názvu)

Výše uvedený příkaz tedy smaže soubory:
* C:\slozka\soubor1.txt
* C:\slozka\bla.htm
* C:\slozka\podslozka\1234.exe
Ale nesmaže soubory:
* C:\slozka\soubor
* C:\slozka\bla.html

Podobně můžeme třeba smazat všechny soubory s koncovkou '''.bak''' ze složky Test:
 DEL C:\Test\*.bak

[[Kategorie:MS-DOS|DEL]]</text>
      <sha1>7myrxo83ez7ovr2srmdcaxupw7jdtth</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na MS-DOS/RENAME</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3615</id>
    <revision>
      <id>11589</id>
      <parentid>11530</parentid>
      <timestamp>2007-12-25T19:31:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>[[Kategorie:MS DOS]] -&gt; [[Kategorie:MS-DOS]]; klíč pro řazení</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="435" xml:space="preserve">Příkaz RENAME slouží k přejmenování souboru. Nejjednodušší varianta:
 RENAME C:\soubr.txt soubor.txt

Tento příkaz přejmenuje soubor '''soubr.txt''' na disku C: na '''soubor.txt'''.

Podobně jako u příkaz DEL můžeme i tady pracovat s více soubory:
 RENAME C:\slozka\*.htm *.txt
Tento příklad změní všem souborům ve složce '''slozka''' s koncovkou '''.htm''' koncovku na '''.txt'''

[[Kategorie:MS-DOS|RENAME]]</text>
      <sha1>qyt68ui5ww463967pkcb5x6kxdedjv9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Švédština/Perfektum</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3616</id>
    <revision>
      <id>35851</id>
      <parentid>32414</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:38:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2092" xml:space="preserve">'''Perfektum''', předpřítomný čas, složí k vyjádření minulých dějů, které mají nějaký vztah k přítomnosti. Buď přetrvávají, nebo byly ukončeny, ale mají důsledky přetrvávající do přítomnosti. Perfektum se tvoří pomocí '''har + supinum''':
* Han '''har gjort''' det. = Už to udělal.
* Han '''har''' inte '''gjort''' det. = Neudělal to (dosud).
* Jag '''har''' aldrig '''varit''' i Sverige. = Nikdy jsem nebyl ve Švédsku.
* Det är det vackraste, jag '''har sett'''. = To je to nejkrásnější, co jsem kdy viděl.

Pokud je ve větě určena doba uskutečnění děje, obvykle se použije minulý čas ([[../Préteritum|préteritum]]):
* Han '''gjorde''' det igår. = Udělal to včera.

Srovnete také:
* Jag '''har levt''' i Prag i fem år. = (Bydlel jsem a) bydlím v Praze už 5 let.
* Jag '''levde''' i Prag i fem år. = Bydlel jsem v Praze 5 let (ale nyní už bydlím jinde).

Původní význam perfektních konstrukcí je „(udělal jsem a) mám uděláno“ (jag har gjort).

=== Supinum ===
Supinum je neurčitý slovesný tvar, který se používá k tvoření perfektních časů (tedy i [[../Pluskvamperfektum|pluskvamperfekta]] a [[../Budoucí čas#Futurum II|futura II]]). U slabých [[../Slovesa|sloves]] má stejný tvar jako [[../Trpný rod|trpné/minulé příčestí]] pro střední [[../Jmenný rod|rod]] (-t/-tt; viz skloňování [[../Přídavná jména|přídavných jmen]]), u '''[[../Seznam silných a nepravidelných sloves|silných sloves]]''' má zvláštní tvar zakončený '''-it''' (a obvykle změněnou kmenovou samohlásku) – příčestí v tomto případě končí -et.

'''1. třída:'''
* tala: tala'''t''' (mluvit)
* älska: älska'''t''' (milovat)

'''2. třída:'''
* köpa: köp'''t''' (koupit)
* böja: böj'''t''' (ohýbat)

'''3. třída:'''
* bo: bo'''tt''' (bydlet)
* tro: tro'''tt''' (věřit)

'''4. třída (silná slovesa):'''
* dricka: dr'''u'''ck'''it''' (pít)
* brinna: br'''u'''nn'''it''' (hořet)

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Perfektum}}

[[Kategorie:Švédština|Perfektum]]</text>
      <sha1>2otqrrrqh5rcr0ekc8tf6dzvq7lav7o</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Švédština/Préteritum</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3617</id>
    <revision>
      <id>35855</id>
      <parentid>33155</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:38:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1834" xml:space="preserve">'''Préteritum''' je prostý minulý čas, kterým se vyjadřují děje proběhlé v minulosti bez dalších vztahů jiným dějům. Nevyjadřuje tedy předčasnost či následnost jako [[../Perfektum|perfektum]] nebo [[../Pluskvamperfektum|pluskvamperfektum]].

'''Příklady:'''
* Igår '''var''' jag hemma. = Včer jsem byl doma.
* Han '''kom''' kl. 5 (klockan fem). = Přišel v 5 hodin.
* De '''talade''' svenska. = Hovořili švédsky.

=== Přehled tvoření podle tříd ===
Slabá slovesa tvoří préteritum koncovkou '''–de/-te/-dde'''. Silná slovesa jsou bez koncovky a mění kmenovou samohlásku:

'''1. třída''' připojuje koncovku '''-de''':
* tala: jag tala'''de''' (mluvil jsem)
* älska: jag älsk'''ade''' (miloval jsem)

'''2. třída''' tvoří minulý čas koncovkou '''-de''' nebo '''-te''', podle toho, zda předchází znělá nebo neznělá souhláska:
* böja: jag böj'''de''' (ohýbal jsem)
* köpa: jag köp'''te''' (koupil jsem)

Do druhé třídy patří některá nepravidelná slovesa, která mění kmenovou samohlásku, případně u nich probíhají další změny:
* göra: jag gj'''o'''rde (dělal jsem)
* välja: jag v'''a'''lde (volil jsem)
* vänja sig: jag v'''a'''nde mig (zvykl jsem si)

'''3. třída''' má koncovku '''-dde''':
* bo: jag bo'''dde''' (bydlel jsem)
* tro: jag tro'''dde''' (věřil jsem)

'''4. třída''', [[../Seznam silných a nepravidelných sloves|silná slovesa]], nemá koncovku a mění kmenovou samohlásku (je třeba naučit se nazpaměť):
* dr'''i'''cka: jag dr'''a'''ck (pil jsem)
* s'''i'''tta: jag s'''a'''tt (seděl jsem)

* ''Podrobnosti hledejte v článku [[../Seznam silných a nepravidelných sloves|Seznam silných a nepravidelných sloves]].''

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Préteritum}}

[[Kategorie:Švédština|Préteritum]]</text>
      <sha1>59a705sby6cor85t3d0v1hpi7t5k2we</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Švédština/Pluskvamperfektum</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3618</id>
    <revision>
      <id>35852</id>
      <parentid>25157</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:38:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1239" xml:space="preserve">'''Pluskvamperfektum''', předminulý čas, slouží k vyjádření minulého děje, který proběhl nebo začal před jiným minulým dějem:
* När jag '''hade kommit''' hem satt jag en kortstund framför datorn. = Když jsem přišel domů, posadil jsem se na chvíli k počítači.
* Alla tre '''hade varit''' på restaurangen i olika sällskap där flera blivit sjuka, men där inte alla sökt vård. = Všichni tři (předtím) byli v restauraci v různých společnostech, kde někteří (později) onemocněli, ale kde ne všichni vyhledali pomoc. (zpráva z tisku o pacientech, kteří se nakazili průjmovým onemocněním)

Pluskvamperfektum často nachází uplatnění v rámci tzv. [[../Časová souslednost|časové souslednosti]], zejména v nepřímé řeči:
* Han sade, att de '''hade kommit''' tillbaka dagen förut. = Říkal, že se vrátili včera.

Způsob tvoření je obdobný jako u [[../Perfektum|perfekta]] s tím rozdílem, že pomocné sloveso ''ha'' je v [[../Préteritum|minulém čase]], tedy '''hade + supinum'''. Konstrukce typu ''jag hade gjort'' doslova znamená „měl jsem uděláno“.

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Plusquamperfektum}}

[[Kategorie:Švédština|Pluskvamperfektum]]</text>
      <sha1>j3cm2lelj6ihgb8d30gumez2lrvo0iz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Švédština/Rozkazovací způsob</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3625</id>
    <revision>
      <id>35856</id>
      <parentid>25158</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:38:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="969" xml:space="preserve">Rozkazovací způsob (imperativ) má ve 2. osobě jednotného i množného čísla tvar shodný s kmenem [[../Slovesa|slovesa]]:

'''1. třída:'''
* tala: tala! (mluv! mluvte!)
* älska: älska! (miluj! milujte!)

'''2. třída:'''
* köpa: köp! (kup! kupte!)
* böja: böj! (ohýbej! ohýbejte!)

'''3. třída:'''
* stå: stå! (stůj! stůjte!)
* tro: tro! (věř! věřte!)

'''4. třída ([[../Seznam silných a nepravidelných sloves|silná slovesa]]):'''
* dricka: drick! (pij! pijte!)
* göra: gör! (dělej! dělejte!)

Slovesa 1. a 3. třídy mají imperativ shodný s [[../Infinitiv|infinitivem]], slovesa 2. a 4. třídy vypouštějí koncové -a.

Výzvu do vlastních řad, tedy rozkazovací způsob pro '''1. osobu množného čísla''', lze formulovat pomocí '''låt oss + infinitiv''' (doslova „nech nás ...“):
* låt oss gå! = pojďme!

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Imperativ}}

[[Kategorie:Švédština|Rozkazovací způsob]]</text>
      <sha1>rmsyeiva99wztp5jelv9iw3uuf6cctq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Švédština/Sveriges geografi</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3626</id>
    <revision>
      <id>38701</id>
      <parentid>14336</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:33:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5170" xml:space="preserve">[[Soubor:Scandinavian Peninsula in Winter (February 19, 2003).jpg|vpravo|350 px|]]
Sverige ligger i norra Europa, på östra delen av den skandinaviska halvön. Landet gränsar till Norge i väster, Finland i nordost, samt Danmark i sydväst via Öresundsbron. Landet har också maritima gränser till Estland, Lettland, Litauen, Polen, Tyskland samt Ryssland (Kaliningrad). De omgivande vattnen är Bottenviken och Bottenhavet och Östersjön i öster och söder, samt i sydväst Skagerrak, Kattegatt och Öresund.

Sverige är en del av den fennoskandiska urbergsskölden, vilket borgar för en stabil geologi, förskonad från jordbävningar och vulkaner. Terrängen är vanligen platt eller låga kullar, undantaget bergskedjan Skanderna längs gränsen mot Norge.

Sverige har ett oftast milt tempererat klimat, med kalla vintrar och svala somrar. I södra Sverige är lövträd dominerande, i norra barrskogar och härdiga björkar vilka dominerar landskapet. I Sveriges nordligaste del, som präglas av fjäll, har landet ett subarktiskt klimat. Norr om polcirkeln går solen inte ner under sommaren, och midvinternatten avbryts där endast av några timmars gryning och skymning.

I väst ligger skandinaviska fjällkedjan (också kallad Skanderna, eller skämtsamt Kölen), som skiljer Sverige från Norge. Riksgränsen följer alltsedan 1700-talet ganska exakt själva vattendelaren. Älvarna i Sverige i norr flyter alltså som regel österut och hinner ofta bli ganska breda (de så kallade norrlandsälvarna).

Södra Sverige är till stora delar jordbruksmark, medan skog täcker större och större delar av övriga landet. Befolkningstätheten är också större i de södra delarna, med centrum i Mälardalen och Öresundsregionen. I söder rinner många vattendrag upp i mitten av det så kallade sydsvenska höglandet och rinner både åt norr och söder, öster och väster. Älvarna i Sverige blir därför aldrig lika långa och stora i söder som i norr.

Sveriges högsta berg är Kebnekaise, på 2111 meter över havet. De två utmärkande största öarna är Gotland och Öland, och de två största sjöarna är Vänern och Vättern. Från Treriksröset till Smygenhuk är Sverige 1572 kilometer långt.

Skog, vattenkraft och järnmalm är viktiga naturtillgångar.

''(Text pochází z článku [[w:sv:Sveriges geografi|Sveriges geografi]] na [[w:sv:Portal:Huvudsida|švédské wikipedii]].)''

=== Cvičení ===
'''Přečtěte si text a odpovězte na otázky:'''
* Var ligger Sverige?
* Vad kallas Sveriges högsta berget?
* Var är älvarna större och längre?
* Hur är Sverige lång?
* Vad är Sveriges nordligaste punkten?
* Vilka är de två största sjöarna?
* Hurdant är Sveriges klimat?

=== Kontrolní překlad ===
Švédsko leží v severní Evropě, ve východní části Skandinávského poloostrova. Země hraničí na západě s Norskem, na severovýchodě s Finskem a také přes Öresundský most na jihozápadě s Dánskem. Země má též mořské hranice s Estonskem, Lotyšskem, Litvou, Polskem, Německem a Ruskem (Kaliningrad). Okolní vody jsou Botnický záliv, Botnické moře a Baltské moře na východě a jihu a Skagerrak, Kattegatt a Öresund na jihozápadě.

Švédsko je součástí Fenoskandského štítu, který zaručuje stabilní geologii, ušetřenou od zemětřesení a sopečné činnosti. Povrch je většinou plochý nebo mírně kopcovitý s výjimkou horského řetězce Skandinávského pohoří podél hranice s Norskem.

Švédsko má nejčastěji mírně teplé podnebí s chladnými zimami a vlažnými léty. Na jihu Švédska převládají listnaté stromy, na severu jehličnaté lesy a odolné břízy, které dominují krajině. V nejsevernější části Švédska, která je charakteristická horami, má země subarktické podnebí. Severně od polárního kruhu slunce v létě nezapadá a uprostřed zimy tam jsou noci přerušovány pouze několikahodinovým svítáním a soumrakem.

Na západě leží Skandinávské pohoří (též zvané Skandy nebo žertovně Lodní kýl), které odděluje Švédsko od Norska. Říšská hranice již od 18. století téměř přesně kopíruje vlastní rozvodí. Řeky na severu Švédska jakoby podle zákona tečou na východ a často dosahují značné šíře (tzv. norrlandské řeky).

Jižní Švédsko tvoří z velké části zemědělská půda, zatímco lesy pokrývají větší a větší části zbývajícího území. Osídlení je též větší v jižních částech s centrem v Mälardalu a v oblasti Öresundu. Na jihu plynou mnohé vodní toky uprostřed tzv. jihošvédské vysočiny a tečou jak na sever, tak na jih, východ i západ. Řeky ve Švédsku nejsou proto nikdy na jihu tak dlouhé a velké jako na severu.

Nejvyšší hora Švédska je Kebnekaise, 2111 metrů nad mořem. Dva charakteristické největší ostrovy jsou Gotland a Öland a dvě největší jezera jsou Vänern a Vättern. Od Mohyly tří říší (Treriksröset) po Smygenhuk je Švédsko dlouhé 1572 kilometrů.

Důležité přírodní zdroje jsou lesy, vodní síla a železná ruda.

[[Kategorie:Švédština|Sveriges geografi]]</text>
      <sha1>f2fo8ah98kt96v5wfwu21nvh5pyic7p</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Švédština</title>
    <ns>14</ns>
    <id>3627</id>
    <revision>
      <id>11381</id>
      <timestamp>2007-12-06T01:39:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Singularity~cswikibooks</username>
        <id>149</id>
      </contributor>
      <comment>init</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>62e2b441qm26guw05gk51wohn6ofgqe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikiknihy:Návrhy Hlavní strany</title>
    <ns>4</ns>
    <id>3631</id>
    <revision>
      <id>23770</id>
      <parentid>23750</parentid>
      <timestamp>2013-01-07T00:12:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="587" xml:space="preserve">Nevyhovuje vám současná [[Wikiknihy:Hlavní strana|hlavní strana]]? Něco byste na ní změnili? Udělali byste ji zcela jinak? Zde můžete přidat vlastní návrh.

== Seznam návrhů na vizáž [[Wikiknihy:Hlavní strana|hlavní strany]] ==

* [[Uživatel:Jedudedek/Návrh Hlavní strany|01]] – autor: [[Uživatel:Jedudedek|Jedudedek]]; opravy a připomínky: [[Uživatel:FDominec|FDominec]], [[Uživatel:Danny B.|Danny B.]]
* [[Uživatel:Singularity/Návrh Hlavní strany|02]] – autor: [[Uživatel:Singularity|Singularity]]

[[Kategorie:Wikiknihy:Typy stránek|{{PAGENAME}}]]</text>
      <sha1>21zw3y5eirwj6fyj32eel15ik0lsfl5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Quenijština</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3635</id>
    <revision>
      <id>38530</id>
      <parentid>29976</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1034" xml:space="preserve">'''Quenijština''' neboli '''Vznešená elfština''' (čtěte [kwenyjština], [kwenja]) je uměle vytvořený jazyk z knih J. R. R. Tolkiena Pán prstenů, Hobit a dalších – rodná řeč Vznešených elfů z rodů Vanyar a Noldor. Slovo „Quenya“ pochází z jazyka samotného a znamená tolik, co „řeč“.

V rámci Tolkienovy mytologie se quenijština píše pomocí Fëanorových '''tengwar''', standardně se přepisuje latinkou.

Mezi publikované delší autentické Tolkienovy texty v quenijštině patří Galadrielina báseň Namárie v Pánu prstenů, Aragornova korunovační deklarace tamtéž, a Cirionova přísaha Eorlovi v Nedokončených příbězích.

== [[/Fonologie/]] ==

== Gramatika ==

* [[/Podstatná jména/]]
* [[/Přídavná jména/]]
* [[/Zájmena/]]
* [[/Číslovky/]]
* [[/Slovesa/]]
* [[/Neohebné slovní druhy/]]
* [[/Syntax/]]

== [[/Slovníček/]] ==

== [[/Literatura/]] ==

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Quenijština}}

[[Kategorie:Quenijština| ]]
[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>r0i7yi3fimc7a6a5i26wlx1s1a79i49</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Quenijština/Fonologie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3636</id>
    <revision>
      <id>35426</id>
      <parentid>31079</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:33:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5882" xml:space="preserve">== Samohlásky ==

Quenijština obsahuje 5 krátkých samohlásek: '''a''', '''e''', '''i''', '''o''', '''u'''; a 5 dlouhých samohlásek: '''á''', '''é''', '''í''', '''ó''', '''ú'''. Vyslovovány jsou stejně jako v češtině.

Dlouhá samohláska se nikdy nemůže objevit před souhláskovým shlukem!

V jazyce se vyskytuje 7 dvojhlásek: '''ai''', '''oi''', '''ei''', '''ui''' a vzácné '''au''', '''eu''' a '''iu'''. Ostatní skupiny samohlásek se vyslovují víceslabičně.

V quenijštině někdy nacházíme trému, která ale neznačí žádný rozdíl ve výslovnosti, používá se pouze, aby naznačila rozdíl mezi quenijskou a anglickou výslovností, proto je možné ji vynechat. Používá se v následujících případech:
* koncové '''-ë'''
* kombinace '''ëa''', '''ëo''' (ale '''Eä''', '''Eö''' - Eärendil, Eöl)
* kombinace '''oë''' ve slově '''Loëndë''' (Letní slunovrat)

--[[Speciální:Příspěvky/62.201.18.162|62.201.18.162]] 20. 1. 2014, 14:03 (UTC)== Souhlásky ==

Quenijština obsahuje 13 samostatných souhlásek: '''t''', '''p''', '''c''', '''s''', '''f''', '''h''', '''n''', '''m''', '''r''', '''v''', '''y''', '''w''', '''l'''

Většina z nicpíčuh se čte stejně, jako se píše. Výjimkou je ''c'', které se '''vždy''' čte jako [k] - nezáleží tedy na rozdíl od francouzštiny nebo latiny na tom, před jakou samohláskou stojí! A ''y'', které se čte jako [j] - proto někteří autoři tyto znaky v latince zapisují foneticky (kvenja). Samotné ''h'' se čte jako [h], ale v některých shlucích se výslovnost mění.

Stará elfština obsahovala ještě souhlásky '''ñ''' a '''th''', ale ty se v quenijštině změnily v '''n''', resp. '''s'''.

Souhlásky '''cc''', '''ll''', '''mm''', '''nn''', '''rr''', '''tt''', '''pp''' a '''ss''' tvoří tzv. dvojité souhlásky. Rozdíl v délce oproti jednoduchým souhláskám by měl být poznat.

Quenijština je omezená co do možnosti vytváření souhláskových shluků, jako jednotné jsou považovány tyto:
* '''nd''', '''rd''' a '''ld''' - '''d''' se v quenijštině nikdy nemůže objevit samo o sobě
* '''mb''' - '''b''' se rovněž nemůže objevit samo o sobě
* '''ng''' - '''g''' je třetí písmeno, které se nemůže objevit samo o sobě
* '''qu''' - čte se jako [kw], proto je některými autory zapisováno v latince jako ''kw''
* '''x''' - čte se jako [ks], proto je některými autory zapisováno v latině jako ''ks''
* '''ht''' - čte se jako [cht]

Tyto skupiny jsou rovněž brány jako jednotné, ale mohou se vyskytnout pouze na začátku slov:
* '''hw''' - čte se jako [gw], proto je některými autory zapisováno v latině jako ''gw''
* '''hl''' a '''hr''' se čtou jako běžné '''l''' a '''r''' (v staroelfštině se vyslovovaly nezněle)
* '''hy''' se čte jako [ch]
* '''nw''' - může se vyskytnout i uvnitř slova, ale pak se nevyslovuje jednotně

Další speciální skupina:
* '''ry''' se čte jako [rj]
* '''ny''' se čtě jako [ň]
* '''ly''' se čte jako [lj]
* '''ty''' se čtě jako [ť]

Další povolené souhláskové shluky jsou tyto: hty, lc, lm, lp, lqu, lt, lv, lw, mn, mp, my, nc, ngw, nqu, nt, nty, nw, ps, pt, rc, rm, rn, rqu, rt, rty, rs, rw, sc, squ, st, sty, sw, ts, tw.

Slovo může ze souhlásek končit na '''t''', '''r''', '''l''', '''n''', '''s''' a v dativu duálu na '''nt'''

--[[Speciální:Příspěvky/62.201.18.162|62.201.18.162]] 20. 1. 2014, 14:03 (UTC)== Souhlásky ==

Quenijština obsahuje 13 samostatných souhlásek: '''t''', '''p''', '''c''', '''s''', '''f''', '''h''', '''n''', '''m''', '''r''', '''v''', '''y''', '''w''', '''l'''

Většina z nich se čte stejně, jako se píše. Výjimkou je ''c'', které se '''vždy''' čte jako [k] - nezáleží tedy na rozdíl od francouzštiny nebo latiny na tom, před jakou samohláskou stojí! A ''y'', které se čte jako [j] - proto někteří autoři tyto znaky v latince zapisují foneticky (kvenja). Samotné ''h'' se čte jako [h], ale v některých shlucích se výslovnost mění.

Stará elfština obsahovala ještě souhlásky '''ñ''' a '''th''', ale ty se v quenijštině změnily v '''n''', resp. '''s'''.

Souhlásky '''cc''', '''ll''', '''mm''', '''nn''', '''rr''', '''tt''', '''pp''' a '''ss''' tvoří tzv. dvojité souhlásky. Rozdíl v délce oproti jednoduchým souhláskám by měl být poznat.

Quenijština je omezená co do možnosti vytváření souhláskových shluků, jako jednotné jsou považovány tyto:
* '''nd''', '''rd''' a '''ld''' - '''d''' se v quenijštině nikdy nemůže objevit samo o sobě
* '''mb''' - '''b''' se rovněž nemůže objevit samo o sobě
* '''ng''' - '''g''' je třetí písmeno, které se nemůže objevit samo o sobě
* '''qu''' - čte se jako [kw], proto je některými autory zapisováno v latince jako ''kw''
* '''x''' - čte se jako [ks], proto je některými autory zapisováno v latině jako ''ks''
* '''ht''' - čte se jako [cht]

Tyto skupiny jsou rovněž brány jako jednotné, ale mohou se vyskytnout pouze na začátku slov:
* '''hw''' - čte se jako [gw], proto je některými autory zapisováno v latině jako ''gw''
* '''hl''' a '''hr''' se čtou jako běžné '''l''' a '''r''' (v staroelfštině se vyslovovaly nezněle)
* '''hy''' se čte jako [ch]
* '''nw''' - může se vyskytnout i uvnitř slova, ale pak se nevyslovuje jednotně

Další speciální skupina:
* '''ry''' se čte jako [rj]
* '''ny''' se čtě jako [ň]
* '''ly''' se čte jako [lj]
* '''ty''' se čtě jako [ť]

Další povolené souhláskové shluky jsou tyto: hty, lc, lm, lp, lqu, lt, lv, lw, mn, mp, my, nc, ngw, nqu, nt, nty, nw, ps, pt, rc, rm, rn, rqu, rt, rty, rs, rw, sc, squ, st, sty, sw, ts, tw.

Slovo může ze souhlásek končit na '''t''', '''r''', '''l''', '''n''', '''s''' a v dativu duálu na '''nt'''

[[Kategorie:Quenijština|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>ap2bsijjfepaeq8kaxtumlwn9zj4eiw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Quenijština/Podstatná jména</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3640</id>
    <revision>
      <id>35427</id>
      <parentid>13264</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:33:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4061" xml:space="preserve">Quenijská podstatná jména mohou být skloňována v '''deseti pádech''' a '''čtyřech číslech''', takže každé jméno má 40 tvarů.

Těmito pády jsou '''[[/Nominativ|nominativ]]''', '''[[/Nominativ|akusativ]]''', '''[[/Genitiv|genitiv]]''', '''[[/Possesiv|possesiv]]''', '''[[/Dativ|dativ]]''', '''[[/Ablativ|ablativ]]''', '''[[/Allativ|allativ]]''', '''[[/Lokál|lokál]]''', '''[[/Instrumentál|instrumentál]]''' a '''[[/Respektiv|respektiv]]'''. Čísly jsou '''singulár''', '''plurál''', '''plurál partitivní''' a '''duál'''.

== Plurál ==

Plurál má dvě koncovky: '''-r''' a '''-i'''

Slova na '''-a''', '''-i''', '''-ië''', '''-o''', '''-u''' dostávají '''-r'''

* '''alda''' → '''aldar''' (strom)
* '''tári''' → '''tárir''' (královna)
* '''tië''' → '''tier''' (stezka)
* '''ondo''' → '''ondor''' (skála)
* '''heru''' → '''herur''' (vládce)

Slova končící na '''souhlásku''' dostávají '''-i'''

* '''elen''' → '''eleni''' (hvězda)

Slova končící na '''-ë''' mění koncovkové '''-ë''' do '''-i'''

* '''aurë''' → '''auri''' (den)

Následující slova tvoří plurál nepravidelně:

* '''rotsë''' → '''rotser''' (píšťala)
* '''tyávë''' → '''tyáver''' (vkus)
* '''mallë''' → '''maller''' (ulice)
* '''tyellë''' → '''tyeller''' (odstín, stupeň)
* '''hína''' → '''híni''' (dítě)
* '''onóna''' → '''onóni''' (dvojčata, Blíženci)

== Duál ==

Používá se k označení přirozeného páru - nepřekládáme ho tudíž „dva stromy“, „dvě nohy“, ale „pár stromů“, „pár nohou“.
Pokud je předcházen určitým členem '''i''', překládá se jako „oba“

Tvoří se koncovkami '''-u''' nebo '''-t'''

Slova obsahující '''d''' nebo '''t''' nebo slova označující části těla dostávají koncovku '''-u''' - u slov na '''-a''' nebo '''-o''' je tato koncovka nahrazena, slova na '''-i''', '''-ë''' tvoří dvojhlásku
* '''sarat''' → '''saratu''' (písmeno)
* '''lár''' → '''láru''' (ucho)
* '''alda''' → '''aldu''' (strom)
* '''tári''' → '''táriu''' (královna)

Všechna ostatní slova přijímají '''-t''' (slova končící na samohlásku '''-et'''), stejně jako slova, které nemohou přijmout '''-u''' (buďto končící na '''-u''' nebo '''-ië''', nebo nepravidelná slova které v plurálu končí na '''-er''')
* '''cirya''' → '''ciryat''' (loď)
* '''lassë''' → '''lasset''' (list)
* '''cundu''' → '''cundut''' (princ)
* '''tië''' → '''tiet''' (stezka)
* '''rotsë''' → '''rotset''' (píšťala)

Slovo '''veru''' (manželé) je vždy v duálu.

== Plurál partitivní ==

Plurál partitivní se používá ve smyslu „někteří z“, „několik“. V této souvislosti získává plurál význam „všichni z těch, o nichž mluvím“. Ke slovu ve tvaru partitivního plurálu vážící se adjektivum má tvar plurálový.

Plurál partitivní se pozná podle písmene '''l''' v koncovkové části. Slova končící na samohlásku nebo -l berou koncovku '''-li'''
* '''cirya''' → '''ciryali''' (loď)
* '''lassë''' → '''lasseli''' (list)
* '''macil''' → '''macilli''' (meč)

Poslední písmena -n, -r- či -s se mění na '''-li'''
* '''atar''' → '''atalli''' (otec)
* '''elen''' → '''elelli''' (hvězda)
* '''cos''' → '''colli''' (hádka)

Slova na -t dostávají koncovku '''-eli'''
* '''sarat''' → '''sarateli''' (písmeno)

== Kmeny slov ==

Kmen slova získáme, pokud od nominativního tvaru plurálu odtrhneme koncovku Zatímco ve většině připadů se kmen shoduje s nominativem singuláru, v mnoha případech se liší:
* '''eleni''' → '''elen-''' (hvězda; kmen = nominativ singuláru)
* '''húni''' → '''hún-''' (pes; nominativ singuláru '''huan''')

V případě, že z historických důvodů se kmen a tvar nom. singuláru liší, je nutné si tyto tvary zapamatovat. Zapisuje se '''huan, hún-''' a většina ostatních tvarů se tvoří od kmene. Viz zvláštní stránku stránku [[/Kmeny slov|o kmenech slov]].

[[Kategorie:Quenijština|Podstatná jména]]</text>
      <sha1>t32pe1vcgzld2stt8g9jk03ogfbr2de</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Quenijština</title>
    <ns>14</ns>
    <id>3646</id>
    <revision>
      <id>11455</id>
      <timestamp>2007-12-09T15:10:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Dokumentace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>62e2b441qm26guw05gk51wohn6ofgqe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Quenijština/Podstatná jména/Nominativ</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3647</id>
    <revision>
      <id>11463</id>
      <parentid>11462</parentid>
      <timestamp>2007-12-09T21:17:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>80.188.117.222</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1720" xml:space="preserve">V tzv. '''Knižní quenijštině''' existovaly speciální tvary jak pro '''nominativ''', tak pro '''akusativ'''. Ty však splynuly a normálně již nejsou užívány. Jejich sjednocený tvar (shodný s nominativem v Knížní quenijštině) se tak používá jednak jako subjekt a jmenná část predikátu věty, druhak jako objekt přímý. Navíc se nominativ používá po naprosté většině předložek [s výjimkami '''et''' (mimo, pryč - pojí se s ablativem), '''arwa''' (s - pojí se s genitivem), '''ú''' (bez - pojí se s genitivem) a '''rá''' (jménem, ve prospěch, pro, za - ta se pojí s dativem)]. Nominativ je tvar, který se nachází ve slovníku.

Jelikož není žádný rozdíl mezi tvarem subjektu a objektu přímého, je nutné striktně dodržovat větné schéma '''Subjekt'''→'''Predikát'''→'''Objekt přímý'''. Ostatní větné členy je možno umisťovat libovolně, podle toho, na které klademe důraz.

== Akusativ ==

Jak již bylo řečeno, akusativ se vyskytuje výhradně v tzv. Knižní quenijštině. Stejně jako v ostatních jazycích se používal k vyjádření přímého objektu.

'''Singulár'''
* '''elen''' → '''elen''' (hvězda)
* '''tári''' → '''tárí''' (královna)

'''Plurál'''
* '''elen''' → '''elení''' (hvězda)
* '''alda''' → '''aldai''' (strom)
Z '''-i''' a '''-ië''' se stává '''-í'''
* '''tári''' → '''tárí''' (královna)
* '''tië''' → '''tí''' (stezka)

'''Duál''' - pokud končí na '''-u''', mění se v '''-ú'''; pokud na '''-t''', je shodný s tvarem nominativu
* '''alda''' → '''aldú''' (strom)

V '''plurálu partitivním''' se koncové '''-li''' prodlužuje v '''-lí'''

[[Kategorie:Quenijština|Nominativ]]</text>
      <sha1>lxp2s0pqog5yp2lmw01bxymi6a819an</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Quenijština/Podstatná jména/Genitiv</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3648</id>
    <revision>
      <id>35430</id>
      <parentid>11473</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:33:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3155" xml:space="preserve">V quenijštině se vyskytují dva pády, které tradičně tvoří genitiv (např. v latině nebo češtině): '''genitiv''' a '''[[Quenijština/Podstatná jména/Possesiv|possesiv]]'''. Proto je dobré znát, kdy použít který.

Genitiv se používá ve významu:
* '''původu''': označuje místo, odkud věc pochází, nebo kde se člověk narodil. ''Cirya Tiriono'' tedy znamená loď z Tirionu, ''vendë Alqualondëo'' znamená dívka z Labutího přístavu (ve významu dívka narozená v Labutím přístavu, nikoliv dívka, která přišla z Labutího přístavu).
* '''předchozího vlastníka''': ''Rocco arano'' znamená kůň od krále, tedy kůň, který již nyní patří někomu jinému.
* '''genitiv partitivní''': naznačuje, že něco je částí něčeho většího (''i elenion alcalima'' znamená nejjasnější z hvězd)
* '''rodinné vztahy''': ''i arano yondor'' - syn krále
* '''tituly''': ''heru i cormaron'' - pán prstenů; ''aran Sindaron'' - král Sindar
* '''slova po „o“''': ''equessi arano'' (řčení o králi)
* '''slova po „quanta čili plný“''': ''quanta masso'' (plný chleba)
* '''po předložkách „ú čili bez“ a „arwa nebo arwë čili s, mající“''': ''aran arwa ohtarion'' - král s vojáky; ''ú calo'' - beze světla

Genitiv může stát jak po, tak před jménem, ale stojí vždy před v případě, že se jméno v nominativu váže s předložkou nebo pokud má jméno atributy jak v genitivu, tak v possesivu. Genitiv se může rovněž používat jako jmenná část predikátu.

== Tvoření genitivu ==

=== Singulár ===

Základní koncovkou v singuláru je pro genitiv '''-o'''. Většina slov prostě přidá tuto koncovku:
* '''Aran''' → '''Arano''' (král)
* '''Tári''' → '''Tário''' (královna)
* '''Vendë''' → '''Vendëo''' (dívka)
Slova se změnou kmene tvoří genitiv od kmene:
* '''Nís''' → '''Nisso''' (žena; kmen ''niss-'')
Slova končící na '''-o''' mají genitiv identický s nominativem
* '''Rocco''' → '''Rocco''' (kůň)
Slova končící na '''-a''' jej mění v '''-o'''
* '''Máma''' → '''Mámo''' (ovce)
Slova končící na '''-ië''' prodlužují koncové '''-ë'''
* '''Mornië''' → '''Morniéo''' (tma)

=== Plurál ===

V plurálu se přidává '''-on''' k '''''nominativu plurálu''''' (všechny ostatní pády se odvozují od nominativu singuláru). Slova na '''-ië''' prodlužují koncové '''-ë'''
* '''Alda''' → '''Aldaron''' (strom)
* '''Elen''' → '''Elenion''' (hvězda)
* '''Mornië''' → '''Morniéron''' (tma)
* '''Nís''' → '''Nission''' (žena)
* '''Rocco''' → '''Roccoron''' (kůň)

=== Duál ===

Koncovkou duálu je v genitivu rovněž '''-o''':
* '''Cirya''' → '''Ciryato''' (loď)
* '''Alda''' → '''Alduo''' (strom)
Jestliže slovo končí v nominativu singuláru na samohlásku a souhlásku '''-l''', '''-n''', '''-r''', '''-s''', v genitivu duálu odpadá '''-e-''':
* '''Aran''' → '''Aranto''' (král)

=== Plurál partitivní ===

V plurálu partitivním se k přidává '''-on''' k nominativu plurálu partitivu:
* '''Cirya''' → '''Ciryalion''' (loď)

[[Kategorie:Quenijština|Genitiv]]</text>
      <sha1>11g9gi1f78e079vw2exq6y5kqa6wv6a</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Švédština/Infinitiv</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3649</id>
    <revision>
      <id>25159</id>
      <parentid>13809</parentid>
      <timestamp>2013-08-16T17:46:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>nový systém odkazů na sesterské projekty</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3034" xml:space="preserve">'''Infinitiv''' (neurčitý způsob) je považován za základní tvar (lemma), pod kterým jsou [[../Slovesa|slovesa]] uváděna ve slovnících. U většiny švédských sloves končí '''-a''' (např. ''[[wikt:tala|tala]]'', mluvit, ''[[wikt:göra|göra]]'', dělat), u malé skupiny sloves na jinou samohlásku (např. ''[[wikt:gå|gå]]'', jít, ''[[wikt:tro|tro]]'', věřit, ''[[wikt:se#švédština|se]]'', vidět).

Ve větách před ním bývá částice '''[[wikt:att|att]]''':
* Här är det skönt '''att leva'''. = Zde je krásné '''žít'''.
* Karl tycker om '''att lesa'''. = Karel rád '''čte'''/má rád '''čtení'''.

Částice att se neklade při tvoření složených slovesných časů, po některých slovesech a v některých dalších případech:
* Jag '''ska gå''' till Sverige. = '''Pojedu''' do Švédska.
* Jag '''kan gå''' till Sverige. = '''Mohu jet''' do Švédska.

=== Infinitiv bez částice att ===
Jak bylo uvedeno výše, infinitiv ve švédské větě obvykle předchází částice ''att''. V určitých případech se však infinitivní částice nepoužívá:
* po pomocných a způsobových slovesech ([[wikt:skola|skall]], [[wikt:vilja|vill]], [[wikt:kunna|kan]], [[wikt:böra|bör]], [[wikt:få|får]], [[wikt:måste|måste]] atd.) – příklady viz výše;
* po některých dalších slovesech: [[wikt:behöva|behöva]] (potřebovat), [[wikt:bruka|bruka]] (mít ve zvyku), [[wikt:börja|börja]] (začínat), [[wikt:försöka|försöka]] (pokoušet se), [[wikt:hoppas|hoppas]] (doufat), [[wikt:synas|synas]] (jevit se, zdát se), [[wikt:tyckas|tyckas]] (zdát se), [[wikt:tänka|tänka]] (uvažovat), [[wikt:ämna|ämna]] (zamýšlet, mít v úmslu), [[wikt:önska|önska]] (přát si):
: Jag '''behöver gå''' dit. = Potřebuji tam jít.
: De '''önskade se''' kungen. = Přáli si vidět krále.
* ve vazbě předmětového pádu s infinitvem (do češtiny se překládá vedlejší větou):
: Han '''bad mig''' inte '''göra''' det. = Žádal mě, abych to nedělal.
: Hon '''sade sig veta''' det. = Řekla, že to ví.
* podobně též ve vazbě podmětu s infinitivem:
: Han '''hördes''' inte '''säga''' ett enda ord. = Slyšeli, že neřekl ani jediné slovo.
* v ustálených spojeních a knižní řeči:
: Vara eller inte vara, det är frågan. = Být či nebýt, toť otázka.
: Tala är silver, tiga är guld. = Mluviti stříbro, mlčeti zlato.

Ale:
: Att tänka fritt är stort, att tänka rätt är större. = Myslit svobodně je velkolepé, myslit spravedlivě je velkolepější.

=== Infinitiv po předložkách ===
Zvláštností švédské syntaxe je použití infinitivu po předložkách (např. [[wikt:för att|för]], [[wikt:utan att|utan]]). Takovéto vazby se do češtiny překládají vedlejší větou:
* Vi har kommit '''för att se''' kungen. = Přišli jsme, abychom viděli krále.
* Han kom '''utan att bli''' sedd. = Přišel, aniž by byl viděn.

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Infinitiv}}

[[Kategorie:Švédština|Infinitiv]]</text>
      <sha1>h3rzcpgs68vtu35wrped4xpklomrfdh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Quenijština/Podstatná jména/Possesiv</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3650</id>
    <revision>
      <id>35431</id>
      <parentid>11477</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:33:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2950" xml:space="preserve">V quenijštině se vyskytují dva pády, které tradičně tvoří genitiv (např. v latině nebo češtině): '''[[Quenijština/Podstatná jména/Genitiv|genitiv]]''' a '''possesiv'''. Proto je dobré znát, kdy použít který.

Possesiv se používá, pokud chceme vyjádřit:
* '''současného vlastníka''': ''Macili i orcoiva'' znamená meče skřetů (meče patří skřetům ve vyprávěcím čase, věta neříká nic o původu nebo minulých majitelích). Samozřejmě to nemusí být vlastník v přítomnosti - pokud mluvíme v minulém čase, jedná se o vlastníka v té době, zatímco nyní již může náležet někomu jinému
* '''vlastnosti''': Possesiv se rovněž používá pro vyjádření vlastnosti osoby nebo věci: ''altarë i nerwa'' - délka muže.
* '''látku''': ''rië telpeva'' - koruna ze stříbra. Srovnejte s použitím adjektiva ''stříbrný'' - possesivu se používá, pokud chceme vyjádřit důraz právě na látku.
* pokud chceme vyjádřit „příběhy od otce“, použijeme possesiv. Srovnejte s genitivem, který vyjadřuje „příběhy o otci“

== Tvorba possesivu ==

Tvorba possesivu je velmi jednoduchá, pro possesiv je charakteristická koncovka '''-va'''/'''-wa''' (neplést s budoucím časem sloves!).

=== Singulár ===

Slova v '''singuláru''' přidávají koncovku '''-va''' za samohlásky a koncovku '''-wa''' za souhlásky.
* '''Elen''' → '''Elenwa''' (hvězda)
* '''Tári''' → '''Táriva''' (královna)
Slova končící na samohlásku s krátkou předposlední slabikou prodlužují poslední samohlásku
* '''Tano''' → '''Tanóva''' (řemeslník)
Rovněž slova mající v první slabice dvojhlásku '''-ui-''' (sem ale nepatří slovo ''quinga'' (luk, [kwinga]))
* '''Huinë''' → '''Huinéva''' (šero)

U '''[[Quenijština/Podstatná jména/Kmeny slov|slov s rozlišným slovním kmenem]]''' obecně slova s '''I-kmeny''', '''U-kmeny''', '''SS-kmeny''', '''C-kmeny''' a s '''kmeny se zkrácenou souhláskou''' tvoří possesiv od svého kmenu, ostatní od nominativu!

=== Plurál ===

Plurálovou koncovkou je '''-iva'''. Slova končící na '''-ë''', '''ië''' a '''-i''' pozbývají tyto koncovky a dostávají koncovku '''-íva'''
* '''Elen''' → '''Eleniva''' (hvězda)
* '''Alda''' → '''Aldaiva''' (strom)
* '''Tári''' → '''Táríva''' (královna)
* '''Mornië''' → '''Morníva''' (tma)
* '''Lassë''' → '''Lassíva''' (list)

=== Duál ===

Tvorba possesivu v duálu je plně pravidelná, '''t-duály''' nabývají koncovku '''-wa''', '''u-duály'''koncovku '''-va'''
* '''Cirya''' → '''Ciryatwa''' (loď)
* '''Alda''' → '''Alduva''' (strom)

=== Plurál partitivní ===

Pokud nominativ plurálu partitivního končí na na '''-lli''', koncovka v possesivu je '''-lliva'''. Pokud končí na '''-li''', koncovka je '''-líva'''
* '''Macil''' → '''Macilliva''' (meč)
* '''Cirya''' → '''Ciryalíva''' (loď)

[[Kategorie:Quenijština|Possesiv]]</text>
      <sha1>aeaxf5e5uhjfp4d5rctztsqyus4q2w9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Quenijština/Podstatná jména/Dativ</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3651</id>
    <revision>
      <id>11479</id>
      <timestamp>2007-12-10T21:08:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>80.188.117.222</ip>
      </contributor>
      <comment>Nová stránka: Dalším z quenijských pádů je '''dativ'''. Používá se jako '''nepřímý objekt''' věty. Rovněž se pojí s neosobními slovesy '''marta-''' (stát se, dít se), '''mauya-''...</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1642" xml:space="preserve">Dalším z quenijských pádů je '''dativ'''. Používá se jako '''nepřímý objekt''' věty. Rovněž se pojí s neosobními slovesy '''marta-''' (stát se, dít se), '''mauya-''' (nutit), '''naya-''' (rmoutit), '''onga-''' (působit bolest), '''vilda-''' (záležet) a předložkou '''rá''' (jménem, pro). Sloveso '''aspen-''' (odpustit) se pojí s dativem, ale v postavení objektu přímého. Slovosled dativu je volný, může stát kdekoliv ve větě, neboť jej lze snadno rozeznat podle jeho charakteristického zakončení na '''-n'''.

== Tvoření dativu ==

V '''singuláru''' přidáváme koncovku '''-n''' po samohláskách a '''-en''' po souhláskách. [[Quenijština/Podstatná jména/Kmeny slov|Slova s odlišnými kmeny]] tvoří dativ vždy od kmene.
* '''elen''' → '''elenen''' (hvězda)
* '''tári''' → '''tárin''' (královna)
* '''nís''' → '''nissen''' (žena)

V '''plurálu''' přidáváme koncovku '''-in''', pokud slovo končí na '''-i''', '''-ë''' nebo '''-ië''', tyto koncovky odpadají a nahrazuje je '''-ín'''
* '''macil''' → '''macilin''' (meč)
* '''elda''' → '''eldain''' (elf)
* '''tári''' → '''tárín''' (královna)

U '''u-duálu''' přidáváme '''-n''' k nominativu duálu; u '''t-duálu''' dochází k tzv. nosové inversi =&gt; ''-tn'' se mění na '''-nt''', což je jediný případ, kdy slovo v quenijštině končí na shluk souhlásek.
* '''elda''' → '''eldun''' (elf)
* '''cirya''' → '''ciryant''' (loď)

U '''plurálu partitivního''' přidáváme koncovku '''-n''' k nominativu plurálu partitivního
* '''macil''' → '''macillin'''

[[Kategorie:Quenijština|Dativ]]</text>
      <sha1>5yeyrs3p6sm4qili1ixa88rh87fdm47</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Quenijština/Podstatná jména/Ablativ</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3652</id>
    <revision>
      <id>35428</id>
      <parentid>33985</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:33:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2070" xml:space="preserve">Dalším z pádů v quenijštině je '''ablativ'''. Ve větě stojí většinou v postavení příslovečného určení. Používá se ve významu '''„z, od“'''. Použijeme ho tedy, pokud chceme vyjádřit původ vyjadřující pohyb (Vyšel jsem z lodi), nebo původce něčeho darovaného (Dostal jsem helmu od trpaslíků). Ablativ se pojí rovněž se slovesem '''ruc-''' (bát se) a s předložkou '''et''' (z, pryč z). Ve větě může stát na libovolném místě.

== Tvoření ablativu ==

Ablativ poznáme podle charakteristické skupiny '''-llo-'''. V singuláru přidáváme '''-llo''' po samohláskách a '''-ello''' po souhláskách. Slova nebo kmeny končící na '''-l''', '''-r''', '''-s''' nebo '''-n''' se stahují. Pokud má slovo odlišný kmen, tvoří se ablativ od kmene (s výjimkou '''LL-kmenů''' a '''zkrácených kmenů''')
* '''sarat''' → '''saratello''' (písmeno)
* '''alda''' → '''aldallo''' (strom)
* '''macil''' → '''macillo''' (meč)
* '''elen''' → '''elello''' (hvězda)
* '''atar''' → '''atallo''' (otec)
* '''tavas''' → '''tavallo''' (zalesněná krajina)
* '''nén, nen-''' → '''nello''' (voda)
* '''amil, amill-''' → '''amillo''' (matka)
* '''toron, torn-''' → '''torollo''' (bratr)

V '''plurálu''' přidáváme koncovky '''-llon''' po samohláskách a '''-illon''' po souhláskách. Slova na '''-l''' se stahují s touto koncovkou, slova s '''LL-kmenem''' tvoří ablativ plurálu od nominativu singuláru.
* '''mindon''' → '''mindonillon''' (věž)
* '''elda''' → '''eldallon''' (elf)
* '''macil''' → '''macillor''' (meč)
* '''amil, amill-''' → '''amillon''' (matka)

V '''u-duálu''' přidáváme koncovku '''-llo'''. V '''t-duálu''' nahradíme koncové '''-t''' ablativní koncovkou '''-lto'''
* '''alda''' → '''aldullo''' (strom)
* '''cirya''' → '''ciryalto''' (loď)

V partitivním plurálu přidáváme koncovku '''-llo''' nebo '''-llon''' k nominativu plurálu partitivního (preferovaná je ''-llon'')
* '''cirya''' → '''ciryalillon''' (loď)

[[Kategorie:Quenijština|Ablativ]]</text>
      <sha1>jjdjy7qto0ga586s6iyt4ggr9qlm1p6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Quenijština/Podstatná jména/Allativ</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3653</id>
    <revision>
      <id>35429</id>
      <parentid>11499</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:33:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1971" xml:space="preserve">Dalším z pádů v quenijštině je '''allativ'''. Ve větě stojí většinou v postavení příslovečného určení. Používá se ve významu „do, k, na“. Použijeme ho tedy, pokud chceme vyjádřit cíl pohybu nebo směr, v němž je daný děj prováděn. Allativ se nepojí s předložkou '''mir''' (''„do“''), ta se pojí s nominativem. Používá se se slovesy '''caita-''' (ležet: '''i cirya caita i falmannar''', loď leží na vlnách) a '''tulya-''' (vést: kam je předmět veden původcem děje).

== Tvorba allativu ==

'''Singulární''' koncovkou allativu po samohláskách je '''-nna''', po souhláskách '''-enna'''. Ta se přidává k nominativu singáláru nebo ke kmenu slova (s výjimkou NN-kmenů a zkrácených kmenů). U slov končících na '''-n''' zakončení slova splývá s koncovkou, u slov na '''-l''' se '''-lnna''' mění ve '''-lda'''.
* '''cirya''' → '''ciryanna''' (loď)
* '''arat''' → '''aratenna''' (otec)
* '''mindon''' → '''mindonna''' (věž)
* '''macil''' → '''macilda''' (meč)
* '''nén, nen-''' → '''nenna''' (voda)
* '''toron, torn-''' → '''toronna''' (bratr)
* '''olwen, olwenn-''' → '''olwenna''' (větev)

Koncovkou v '''plurál'''u je '''-nnar''' po samohláskách a '''-innar''' po souhláskách. Slova končící na '''-n''' se stahují, NN-kmenová slova používají nominativní kmen
* '''elda''' → '''eldannar''' (elf)
* '''macil''' → '''macilinnar''' (meč)
* '''mindon''' → '''mindonnar''' (věž)
* '''olwen, olwenn-''' → '''olwennar''' (větev)

V '''u-duálu''' přibývá koncovka '''-nna''', v ''t-duálu'' je koncové '''-t''' nahrazenou skupinou '''-nta'''
* '''alda''' → '''aldunna''' (strom)
* '''cirya''' → '''ciryanta''' (loď)
* '''elen''' → '''elenenta''' (hvězda)

Koncovkou v '''partitivním plurálu''' je '''-nnar''' či '''-nna'''. Preferované je používání první jmenované
* '''cirya''' → '''ciryalinnar'''

[[Kategorie:Quenijština|Allativ]]</text>
      <sha1>8jy0ep2gxstgjb6bw37vu54yya4hoqb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Švédština/Trpný rod</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3655</id>
    <revision>
      <id>45890</id>
      <parentid>41346</parentid>
      <timestamp>2022-07-08T14:07:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4025" xml:space="preserve">'''Trpný rod''' [[../Slovesa|sloves]] (pasivum) se ve švédštině tvoří dvojím způsobem, a to buď opisně, nebo běžněji zvratnými tvary na '''-s'''. Trpným rodem se vyjadřuje skutečnost, že podmět původcem děje, tedy že nekoná, ale naopak je na něm konáno.

== Zvratné pasivum ==
Běžnější způsob je pomocí zvratných tvarů zakončených '''-s'''. Tuto koncovku lze připojit k různým tvarům slovesa. V [[../Přítomný čas|přítomném čase]] se vypouští -r.

'''Příklady:'''
* Svenska '''talas''' i Sverige och Finland. = Švédsky se hovoří ve Švédsku a Finsku.
* Presens konjunktiv '''hörs''' sällan i dagens talade språk. = Konjunktiv přítomného času se v každodenní mluvě slyší zřídka.
* Klockan har '''förlorats'''. = Hodinky se ztratily (byly ztraceny).
* Dessa bilar '''tillverkas''' i Sverige. = Tato auta se vyrábějí/jsou vyráběna ve Švédsku.

Slovesné tvary zakončené -s mají ještě [[../S-tvary sloves|další významy]].

== Opisné pasivum ==
Trpný rod lze tvořit i opisně pomocí slovesa '''bli''' (stát se) a '''příčestí trpného'''. Příčestí trpné se skloňuje podle rodu a čísla podobně jako [[../Přídavná jména|přídavná jména]]. Následující tabulka uvádí způsob tvoření trpného příčestí podle jednotlivých slovesných tříd.(Viz též [[../Slovesa#Přehled časování sloves|slovesa.]])

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! rowspan=&quot;2&quot; | Třída
! colspan=&quot;2&quot; | Jednotné číslo
! rowspan=&quot;2&quot; | Množné číslo / určitý tvar
|- 
! Společný rod
! Střední rod
|-
! 1.
| tala'''d'''&lt;br /&gt;''mluven, mluvena''
| tala'''t'''&lt;br /&gt;''mluveno''
| tala'''de'''&lt;br /&gt;''mluveni, mluveny, mluvena''
|-
! rowspan=&quot;2&quot; | 2.
| köp'''t'''&lt;br /&gt;''koupen, koupena''
| köp'''t'''&lt;br /&gt;''koupeno''
| köp'''ta'''&lt;br /&gt;''koupeni, koupeny, koupena''
|-
| ställ'''d'''&lt;br /&gt;''postaven, postavena''
| ställ'''t'''&lt;br /&gt;''postaveno''
| ställ'''da'''&lt;br /&gt;''postaveni, postaveny, postavena''
|-
! 3.
| tro'''dd'''&lt;br /&gt;''věřen, věřena''
| tro'''tt'''&lt;br /&gt;''věřeno''
| tro'''dda'''&lt;br /&gt;''věřeni, věřeny, věřena''
|-
! 4.
| skriv'''en'''&lt;br /&gt;''psán, psána''
| skriv'''et'''&lt;br /&gt;''psáno''
| skriv'''na'''&lt;br /&gt;''psáni, psány, psána''
|}

Příčestí se shoduje s podmětem v rodě a čísle.

'''Příklady''':
* Boken '''blev skriven''' ifjol. = Kniha byla (na)psána vloni.
* Huset '''blev byggt''' 1950. = Dům byl postaven v roce 1950.
* Dessa bilar '''blir tillverkade''' i Sverige. = Tato auta se vyrábějí/jsou vyráběna ve Švédsku.

Od trpného rodu, který vyjadřuje děj, je potřeba odlišit výsledek děje, stav. V tom případě se místo slovesa bli použije sloveso '''vara''' (být). Srovnejte:
* Uppgiften '''är fullbordad'''. = Úkol je splněn(ý).
* Brevet '''är skrivet'''. = Dopis je napsán/napsaný.
* Stolen '''är tillverkad''' enligt en gammal metod. = Židle je vyrobena/vyrobená podle staré metody.

'''Poznámka:'''&lt;br /&gt;Příčestí trpné může plnit i funkci přívlastku, tedy rozvíjet podstatné jméno, s nímž se pak shoduje v rodě a čísle, případně je v určitém tvaru. Chová se stejně jako [[../Přídavná jména|přídavné jméno]]. Například: en älskad kvinna = milovaná žena, den bortkastade nyckeln = ten zahozený klíč.

== Neosobní zájmeno ''man'' ==

Namísto trpného rodu se často používá neosobní zájmeno ''man'', které je obvykle možné do češtiny přeložit jako ''člověk, jeden'' a podobně. Často se nepřekládá vůbec.

'''Příklady''':
* Man måste inte alltid tala om det. = Člověk o tom nesmí pořád mluvit.
* Man dricker mycket öl i Böhmen. = V Čechách se pije hodně piva.
* Man måste stiga av här. = Tady se musí vystoupit.
* Hur spelar man schack? = Jak se hrají šachy?

''Man'' také jako podstatné jméno znamená ''muž''. Na rozdíl od neosobního zájmena se v tomto významu obvykle požívá se [[../Člen|členem]]: ''en man''.

[[Kategorie:Švédština|Trpný rod]]</text>
      <sha1>dpmrgfldi1sxl5c0ip44zhsm5pfkr35</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Instalace TWiki</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3656</id>
    <revision>
      <id>23219</id>
      <parentid>11610</parentid>
      <timestamp>2012-06-29T08:55:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>TchoŘoBot</username>
        <id>3330</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>&lt;source&gt; → &lt;syntaxhighlight&gt;</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1907" xml:space="preserve">TWiki je webová aplikace určená pro spolupráci a sdílení informací. Je napsána v jazyce [[w:Perl|Perl]] a její cílovou skupinou je podniková sféra.

== Předpoklady ==
Předpokládáme, že máme nainstalovaný operační systém. V našem případě to bude [[Instalace ArchLinux|ArchLinux]]. Pro ArchLinux stačí programy z core.

== Instalace nezbytných balíčků ==
Nainstalujeme další potřebné balíčky
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
pacman -S apache rcs perl-cgi-session
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Automaticky se nainstalují i jejich závislosti. Pak stáhneme samotnou TWiki
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
wget http://twiki.org/p/pub/Codev/Release/TWiki-4.1.2.tgz
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Rozbalíme stažený soubor do adresáře &lt;code&gt;/home/httpd/twiki&lt;/code&gt; a nastavíme právo číst a zapisovat pro uživatele a skupinu &lt;code&gt;nobody&lt;/code&gt;.

== Nastavení ==
=== Distribuce ===
V distribuci je nutné nastavit pouze locales. Protože TWiki nemá zatím dobrou podporu [[w:UTF-8|UTF-8]] musíme pro češtinu použít [[w:ISO 8859-2|ISO 8859-2]]. V ArchLinuxu v souboru &lt;code&gt;/etc/locale.gen&lt;/code&gt; odkomentujeme řádek
 cs_CZ ISO-8859-2
a vygenerujeme znova locales
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
locale-gen
&lt;/syntaxhighlight&gt;
=== Apache ===
Nejprve si z adresáře, kde jsme rozbalili TWiki zkopírujeme soubor &lt;code&gt;twiki_httpd_conf.txt&lt;/code&gt; do adresáře &lt;code&gt;/etc/httpd/conf/&lt;/code&gt; a přejmenujeme jej na &lt;code&gt;twiki_httpd.conf&lt;/code&gt;
Na konec souboru /etc/httpd/conf/httpd.conf přidáme
 include /etc/httpd/conf/twiki_httpd.conf
Nyní můžeme spustit webový server.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
/etc/rc.d/httpd start
&lt;/syntaxhighlight&gt;

=== TWiki ===
V prohlížeči zadáme adresu &lt;code&gt;http://twikiserver/twiki/configure&lt;/code&gt; a začneme TWiki konfigurovat.
== Pluginy ==

== Externí odkazy ==
[http://twiki.org/ Domovská stránka]

[[Kategorie:Linux]]
[[Kategorie:Perl]]</text>
      <sha1>cknaj8g7plv0cca4gg8f4da620kvfup</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Žolíky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3658</id>
    <revision>
      <id>44835</id>
      <parentid>44834</parentid>
      <timestamp>2021-12-19T08:16:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze 44834 od uživatele [[Special:Contributions/185.211.192.23|185.211.192.23]] ([[User talk:185.211.192.23|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2350" xml:space="preserve">''Jedna z nejoblíbenějších rodinných karetních her v Čechách.''
* '''Počet hráčů:''' 2 až 6
* '''Druh karet:''' 2× francouzské – 108 listů (4× žolík)
* '''Sled karet:''' 2 = 2 body, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9; 10 = 10 bodů, J = 10 b., Q = 10 b., K = 10 b.; A = 11 b.; Joker = 20 b. (nahrazuje libovolnou kartu)
* '''Cíl hry:''' zbavit se všech karet.

== Pravidla hry ==
Karty se zamíchají a každému hráči se rozdá 14 karet, předákovi (hráč zahajující hru) 15 karet. Zbylé karty tvoří talón.

=== Sehrávka ===
* Předák po případném vyložení karet odhodí jednu kartu lícem navrch, čímž založí odkládací balík.
* Každý další hráč si nejprve lízne jednu kartu z talónu. Může-li vynést nějaké karty, učiní tak a nakonec odhodí jednu kartu navrch odhazovacího balíku.

=== Vykládání karet ===
* Vyložit na stůl je možné postupky složené minimálně ze tří karet stejné barvy (např. 2-3-4 srdcové, 3-4-5 pikové…) a trojice či čtveřice karet stejné hodnoty, ale různého znaku.
* První výnos musí mít alespoň dohodnutou bodovou hodnotu (např. 42 bodů) a musí obsahovat alespoň jednu čistou postupku (tedy bez žolíků).
* Žolík nahrazuje libovolnou kartu. Ve vyložené kombinaci může být žolíků vždy maximálně o jednoho méně než zbylých karet. Dva žolíci nesmí nahrazovat v postupce dvě po sobě jdoucí karty.
* Hráč může přikládat karty k již vyloženým kombinacím nezávisle na tom, který hráč původní kombinaci vynesl.
* Dojde-li talón, otočí se odhazovací balík rubem navrch.

=== Konec hry ===
* Hráč, který vyloží na stůl všechny své karty kromě poslední, odloží tuto rubem navrch na odhazovací balík, čímž tzv. ''zavírá''. Zavřít lze nejdřív ve třetím kole.
* Ostatní hráči si připíší trestné body za karty, které jim zůstaly v ruce. Celkovým vítězem se stává hráč, který po předem domluveném počtu her získal nejnižší bodové skóre.
* Při hře o peníze obdrží zavírající hráč od protihráčů za každou kartu, která jim zbyla na ruce, předem smluvenou částku.

== Externí odkazy ==
* [http://www.clubjoker.cz/pravidlajoker.htm Oficiální pravidla hry žolíky] na stránkách Jocker Clubu ČR

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Žolíky]]</text>
      <sha1>m2iq1aax8i98tlszv40lnu6451rl8w8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na MS-DOS/EDIT</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3660</id>
    <revision>
      <id>43574</id>
      <parentid>38368</parentid>
      <timestamp>2021-04-21T16:07:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- LRM</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="716" xml:space="preserve">[[Soubor:DOS-Edit.png|náhled|Program EDIT v příkazovém řádku]]
Příkaz EDIT není vlastně příkaz, ale program sloužící k základní úpravě souborů v MS-DOS, ale uvádíme ho zde proto, že pro používání operačního systému. (Především také návodů, které vám zde představujeme)

Nejjednodušší možná syntaxe příkazu:
 EDIT
Tento příkaz pouze otevře editor.

O něco pokročileji můžeme otevřít přímo konkrétní soubor:
 EDIT soubor.txt

Ještě pokročileji můžeme použít ještě tyto méně známé parametry:
* '''/R''' - Otevře soubor pouze pro čtení
* '''/B''' - Spustí editor v černobílém módu
* '''/?''' - Zobrazí nápovědu

[[Kategorie:MS-DOS|EDIT]]</text>
      <sha1>dmm7f6i5mxlwc8ek8t80wt33eo3qwst</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na MS-DOS/PAUSE</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3661</id>
    <revision>
      <id>11591</id>
      <parentid>11555</parentid>
      <timestamp>2007-12-25T19:32:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>[[Kategorie:MS DOS]] -&gt; [[Kategorie:MS-DOS]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="390" xml:space="preserve">Příkaz PAUSE slouží k pozastavení vykonávání dávkového souboru až do stisknutí libovolné klávesy:
 PAUSE
Vypíše hlášku:
 Pokračujte stisknutím libovolné klávesy...

A po jejím stisknutí dávka normálně pokračuje.
Hodí se to použít například pro dávky, kdy potřebujete dát uživateli čas např. na vložení diskety a podobně.

[[Kategorie:MS-DOS|PAUSE]]</text>
      <sha1>ieervldrudxolspg5hhvnzoby0r7gam</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Operační systémy</title>
    <ns>14</ns>
    <id>3662</id>
    <revision>
      <id>29972</id>
      <parentid>25453</parentid>
      <timestamp>2015-09-09T02:52:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- interwiki (nyní ve Wikidatech)</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="25" xml:space="preserve">[[Kategorie:Počítače]]</text>
      <sha1>93szubfsdokde5f81xaed82o2u7z87s</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Unix</title>
    <ns>14</ns>
    <id>3664</id>
    <revision>
      <id>11537</id>
      <timestamp>2007-12-21T03:21:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Singularity~cswikibooks</username>
        <id>149</id>
      </contributor>
      <comment>init</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="33" xml:space="preserve">[[Kategorie:Operační systémy]]</text>
      <sha1>8ite29ujke6losqd4llcy1v70j6c6zb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Perl</title>
    <ns>14</ns>
    <id>3665</id>
    <revision>
      <id>11538</id>
      <timestamp>2007-12-21T03:21:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Singularity~cswikibooks</username>
        <id>149</id>
      </contributor>
      <comment>init</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="28" xml:space="preserve">[[Kategorie:Programování]]</text>
      <sha1>apbtxu9888ne56ssid446voa3srbri2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Gastronomie</title>
    <ns>14</ns>
    <id>3666</id>
    <revision>
      <id>21199</id>
      <parentid>11539</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T18:40:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot změnil [[Kategorie:Základní kategorie]]→[[Kategorie:(vše)]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:(vše)]]</text>
      <sha1>n5semwpzpwrffimpthtnqusnisadvq8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Quenijština/Podstatná jména/Lokál</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3670</id>
    <revision>
      <id>39945</id>
      <parentid>11575</parentid>
      <timestamp>2019-07-28T09:32:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2691" xml:space="preserve">Poslední z příslovečných pádů quenijštiny je '''lokál''', odpovídající předložkám '''v, na'''. Používá se v místním i časovém významu. Předložka „v“ může být použita i pro vyjádření stavu nebo citu (ležel v horečkách). V tomto případě nepoužíváme lokál, ale předložku '''mi''', pojící se s nominativem.

== Tvorba lokálu ==


=== Singulár ===

V '''singuláru''' jsou základními koncovkami '''-ssë''' po samohláskách a '''-essë''' po souhláskách. Ta se však ve skutečnosti používá pouze po '''-r'''. Slova na '''-s''' se stahují s koncovkou, slova na '''-t''' nabývají pouze '''-së'''. Po '''-l, -n''' se dostává koncovka '''-dë'''
* '''elda''' → '''eldassë''' (elf)
* '''luxor''' → '''luxoressë''' (bažina)
* '''arquilis''' → '''arquilissë''' (poušť)
* '''sarat''' → '''saratsë''' (písmeno)
* '''macil''' → '''macildë''' (meč)
* '''aran''' → '''arandë''' (král)

U [[Quenijština/Podstatná jména/Kmeny slov|slov s odlišným slovním kmenem]] se nachází poměrně dost výjimek. '''M-kmeny''' a slova se zkráceným kmenem používají nominativní kmen. '''SS-kmeny''' přidají pouze '''-ë'''. '''C-kmeny''' mění koncové '''-c''' v '''-xë'''. '''TS-kmeny''' a podstatné jméno '''nelet, nelc-''' mají rovněž koncovku '''-së'''.
* '''toron, torn-''' → '''torondë''' (bratr)
* '''talan, talam-''' → '''talandë''' (patro)
* '''falas, falass-''' → '''falassë''' (pláž)
* '''quesset, quessec-''' → '''quessexë''' (poduška)
* '''henet, henets-''' → '''henetsë''' (okno)
* '''nelet, nelc-''' → '''neletsë''' (zub)

=== Plurál ===

Koncovkami v '''plurálu''' jsou '''-ssen''' po samohláskách a '''-issen''' po souhláskách. Slova končící na '''-s''' a '''SS-kmeny''' končí na '''-ssen'''. '''TS-kmeny''', '''C-kmeny''' a podstatné jméno '''nelet, nelc-''' tvoří lokál plurálu podle vzoru uvedeného v singuláru
* '''tári''' → '''tárissen''' (královna)
* '''macil''' → '''macilissen''' (meč)
* '''arquilis''' → '''arquilissen''' (poušť)
* '''falas, falass''' → '''falassen''' (pláž)
* '''henet, henets-''' → '''henetsen''' (okno)
* '''nelet, nelc-''' → '''neletsen''' (zub)
* '''quesset, quessec-''' → '''quessexen''' (poduška)

=== Duál ===

'''U-duál''' nabývá koncovku '''-ssë''', '''T-duál''' koncovku '''-së'''
* '''alda''' → '''aldussë''' (strom)
* '''cirya''' → '''ciryatsë''' (loď)

=== Plurál partitivní ===


Lokál plurálu partitivního získává koncovku '''-ssen''' nebo '''-ssë'''. Preferovaná je první zmíněná
* '''cirya''' → '''ciryalissen''' (loď)

[[Kategorie:Quenijština|Lokál]]</text>
      <sha1>5w3yv7hzp9roiongrecwmn4ayk7y1b6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Quenijština/Podstatná jména/Instrumentál</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3672</id>
    <revision>
      <id>42971</id>
      <parentid>11577</parentid>
      <timestamp>2021-02-13T21:07:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- whitespace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1784" xml:space="preserve">Quenijský '''instrumentál''' odpovídá téměř významově instrumentálu českému. Ptáme se na něj otázkami „kým? čím?“. Používá se jak pro vyjádření prostředku (píši perem), tak pro vyjádření původce děje v trpných větách.

== Tvorba instrumentálu ==

V '''singuláru''' je základní koncovkou '''-nen'''. Tu používáme po samohláskách, '''-n''', '''-r''' či u kmenů končících na '''-m, -n, -r'''. Stažené kmeny používají nominativ singuláru. U slov nebo kmenů končících na '''-p, -c, -t''' uplatňujeme tzv. '''nosovou inversi'''. U slov končících na '''-l''' přidáváme '''-den''', u ostatních souhlásek '''-enen'''
* '''elda''' → '''eldanen''' (elf)
* '''elen''' → '''elennen''' (hvězda)
* '''luxor''' → '''luxornen''' (bažina)
* '''talan, talam-''' → '''talamnen''' (patro)
* '''olos, olor-''' → '''olornen''' (sen)
* '''nén, nen-''' → '''nennen''' (voda)
* '''toron, torn-''' → '''toronnen''' (bratr)
* '''ecet''' → '''ecenten''' (mečík)
* '''filit, filic-''' → '''filincen''' (ptáček)
* '''macil''' → '''macilden''' (meč)
* '''arquilis''' → '''arquilisenen''' (poušť)

V '''plurálu''' přidáváme koncovku '''-en''' k dativu plurálu
* '''alda''' → '''aldainen''' (strom)
* '''aran''' → '''araninen''' (král)

Rovněž v '''duálu''' přidáváme '''-en''' k dativu duálu
* '''alda''' → '''aldunen''' (strom)
* '''cirya''' → '''ciryanten''' (loď)
* '''aran''' → '''aranenten''' (král)

V plurálu partitivním je koncovkou buďto '''-llinen''' (u slov končících na '''-lli''') nebo '''-línen''' (u slov končících na '''-li''')
* '''toron, torn-''' → '''torollinen''' (bratr)
* '''cirya''' → '''ciryalínen''' (loď)

[[Kategorie:Quenijština|Instrumentál]]</text>
      <sha1>fvcvf9j2qkhmztci4mq55c921ibzwa5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:MS-DOS</title>
    <ns>14</ns>
    <id>3673</id>
    <revision>
      <id>30461</id>
      <parentid>11605</parentid>
      <timestamp>2015-10-28T11:18:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- nekategorizační info; interwiki -&gt; {{Wikipedie}}</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="66" xml:space="preserve">* {{Wikipedie|článek=MS-DOS}}

[[Kategorie:Operační systémy]]</text>
      <sha1>tgksx4uwxky1atzowau0z4dkay7cx3o</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Integrování/Substituční metoda</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3674</id>
    <revision>
      <id>34847</id>
      <parentid>27708</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1966" xml:space="preserve">Jedna ze tří základních metod výpočtu integrálů se nazývá substituční metoda. Tato metoda využívá vhodné záměny výrazu, který integruji, za jiný, snadněji integrovatelný. Speciálním případem této metody jsou pak metody [[Integrování/Posuvy a násobky argumentu|posuvu a násobku argumentu]] a [[Integrování/Metoda &quot;vidím derivaci&quot;|metoda &quot;vidím derivaci&quot;]].

== Formální zápis metody a důkaz ==
'''1. věta o substituci:'''
Nechť &lt;math&gt;F&lt;/math&gt; je primitivní k &lt;math&gt;f&lt;/math&gt; na &lt;math&gt;(a; b)&lt;/math&gt;. Nechť &lt;math&gt;\varphi&lt;/math&gt; je definovaná na &lt;math&gt;(\alpha; \beta)&lt;/math&gt;, &lt;math&gt;\varphi: (a; b) \rightarrow (\alpha; \beta)&lt;/math&gt;
(s hodnotami v &lt;math&gt;(\alpha; \beta)&lt;/math&gt;). Navíc nechť existuje &lt;math&gt;\varphi'(t)&lt;/math&gt; vlastní pro každé &lt;math&gt;t \in (\alpha;\beta)&lt;/math&gt;. Potom

&lt;math&gt;\int{f(\varphi(t)) \varphi'(t)}\,{\rm d}t = F(\varphi(t)) + c,\, t \in (\alpha; \beta)&lt;/math&gt;


'''2. věta o substituci:'''
Nechť funkce &lt;math&gt;\varphi&lt;/math&gt; má v každém bodě intervalu &lt;math&gt;(\alpha; \beta)&lt;/math&gt; vlastní derivaci, která je buď všude kladná, nebo záporná, a &lt;math&gt;\varphi((\alpha; \beta)) = (a; b)&lt;/math&gt;. Nechť funkce &lt;math&gt;f&lt;/math&gt; je definovaná na intvervalu &lt;math&gt;(a; b)&lt;/math&gt; a platí

&lt;math&gt;\int{f(\varphi(t)) \varphi'(t)}\,{\rm d}t = G(t) + c,\, t \in (\alpha; \beta)&lt;/math&gt;.

Pak

&lt;math&gt;\int{f(x)}\,{\rm d}x = G(\varphi^{-1}(x)) + c,\,x \in (a; b)&lt;/math&gt;.

== Příklady výpočtu ==
'''Příklad 1''' Substitucí převedeme integrál z odmocniny na integrál [[w:hyperbolická funkce|hyperbolické funkce]].
: &lt;math&gt;\int\!\sqrt{x^2+1}\,{\rm d}x=\begin{vmatrix}x=\varphi(t)=\sinh t\\ \varphi'(t)=\cosh t\end{vmatrix}=\int\!\sqrt{\sinh^2t+1}\,\cdot\,\cosh t\,{\rm d}t=\int\!\cosh^2 t\,{\rm d}t=&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;=\frac14 \int\!(e^t+e^{-t})^2\,{\rm d}t=\frac14 \int\!(e^{2t}+2+e^{-2t})\,{\rm d}t=\frac18 e^{2t}+\frac12t-\frac18 e^{-2t}+c&lt;/math&gt;

[[Kategorie:Integrování|Substituční metoda]]</text>
      <sha1>gzmwc0doizv8wbz8apd0xi6g4sqk0gi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Quenijština/Podstatná jména/Respektiv</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3675</id>
    <revision>
      <id>11597</id>
      <timestamp>2007-12-26T10:34:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>80.188.117.222</ip>
      </contributor>
      <comment>Nová stránka: '''Respektiv''' je někdy nazýván též ''tajemný pád'', neboť o něm víme jen velice málo. Od samotného Tolkiena pochází jen velmi málo ukázek, takže jej Tolkienovi ná...</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="852" xml:space="preserve">'''Respektiv''' je někdy nazýván též ''tajemný pád'', neboť o něm víme jen velice málo. Od samotného Tolkiena pochází jen velmi málo ukázek, takže jej Tolkienovi následovníci používali různým způsobem. Většina jej používá jako bratrance [[Quenijština/Podstatná jména/Lokál|lokálu]]: jako nahrazení předložky „u“, pokud se mluví o místě (dům u lesa x dům v lese) nebo předložky „na“ (obraz visící na zdi x obraz na vrcholku zdi)

== Tvorba respektivu ==

V singuláru, plurálu, u-duálu a plurálu partitivním nahradíme koncové '''-n''' u dativu za '''-s'''. U t-duálu použijeme speciální koncovku '''-tes''':
* '''ciryas''' (singulár)
* '''ciryais''' (plurál)
* '''ciryates''' (t-duál)
* '''ciryalis''' (plurál partitivní)

* '''aldus''' (u-duál)

[[Kategorie:Quenijština|Respektiv]]</text>
      <sha1>fajftuzunko6z8knpju2xc4288ugnrr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Dvojitá hlava</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3676</id>
    <revision>
      <id>35180</id>
      <parentid>30397</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2241" xml:space="preserve">''Německy se jí říká Doppelkopf. Jedná se o hru ze které se v 19. století vyvinula německá národní hra [[../Skat/]].''

* '''Počet hráčů : ''' 4
* '''Karty :''' francouzské nebo německé, 2× 24 listů
* '''Hodnoty :''' 9=0,J=2,Q=3,K=4,10,A=11
* '''Cíl hry :''' Uhrát s partnerem alespoň 121 bodů

== Pravidla hry ==
* Barva se ctí a přebíjí. Když hráč nemá kartu nesené barvy, musí trumfovat. Nemá-li trumfy, shazuje libovolný list.
* Každá karta je ve hře zastoupena dvakrát. Když se v jednom zdvihu ocitnou v roli nejvyšších karet dva listy téže hodnoty, vítězí ten list v páru, který byl shozen jako první.
* Dva a dva hráči se vzájemně podporují. Držitelé křížových dam tvoří jednu spojeneckou dvojici. Křížové dámy se nesou teprve v průběhu hry, takže spojenecké dvojice nejsou známy od začátku.
* Hru otevírá vždy předák ( hráč po levici rozdávajícího).
* Stane-li se, že má obě křížové dámy jeden hráč, má tento hráč právo přizvat ke hře buď držitele některé karty, nebo hráče, který získal první zdvih.
* Kdo má v ruce dostatečně silný list, může hrát sólo. Pak odpadají stabilní trumfy (dámy a kluci platí jako v každé jiné hře) a sólový hráč smí ohlásit novou trumfovou barvu. Kdo má v ruce obě křížové dámy, může hrát i tajné sólo. Trumfovou barvou však zůstávají kárové listy.

== Počítání ==
* Vítěz musí uhrát nejméně 121 bodů, a to bez ohledu na to, zda jde o hru s partnerem nebo sólo.
* Před začátkem hry vloží všichni účastníci do společné pokladny peněžní vklady. Z těch se pak vyplácejí prémie za vítězství v jednotlivých hrách. Za prosté vítězství se vyplácí základní vklad. Nedovolí-li strana držitelů křížových dam protivníkům získat ani 60 bodů, prémie se zdvojnásobí. Pokladna platí trojnásobek, nezískají-li protivníci jeden jediný zdvih.
* Naopak jestliže držitelé křížových dam hru ztratí, pokutují se ve výši jednoduché prémie. Dvojnásobně vysoká je, neuhrají-li ani 60 bodů, trojnásobně vysoká, uhrají-li pouze dva zdvihy.

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Dvojitá hlava]]</text>
      <sha1>nhuo8q6wab18xuwqearg0crw0u8w0hq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>PHP IMAP/Vlastní administrace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3677</id>
    <revision>
      <id>45698</id>
      <parentid>41924</parentid>
      <timestamp>2022-04-22T17:55:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: převod/oprava HTML; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4662" xml:space="preserve">Tento návod se týká především pokročilých, kteří již svůj ArGoSoft Mail server mají již nainstalovaný a rádi by vytvořili nějakou lepší administraci - některým uživatelům především vadí Google reklama, jež je vložená na originální administraci a její omezená nastavitelnost. (Je napevno v programu a nejde tak upravovat nic jiného než šablony ve složce ''webtemplates'')

V tomto návodu si ukážeme vytvoření PHP aplikace, jež zvládne správu emailového serveru - zejména jinde nepopsanou správu uživatelských účtů a schránek. (Čtení emailů je popsáno v [[PHP IMAP/výběr ze schránky|jiné kapitole]])

Tento skript umožňuje správu emailových účtů v programu ArGoSoft Mail server. Jedná se o open source, takže nemusíte váhat ho přidat do své administrace.

Podstatou je adresářová struktura Mail serveru:
* Mail Server
** Uživatel
*** userdata.rec
*** email 1
** ...
Kde slovo uživatel je nahrazeno přihlašovacím jménem uživatele a v souboru userdata jsou jeho nastavení.

=== Příklad souboru userdata.rec: ===
 __VER__1.5.0.8
 aGVzbG8= (heslo zašifrované pomocí base64)
 Real name
 Forward addres
 Return addres
 0
 Finger Information
Pro jednoduchost se ale vfgsd administraci soustředíme pouze na heslo a skutečné jméno.

=== uzivatele.php ===
{{Kód|jazyk=PHP|kód=
&lt;html&gt;

&lt;head&gt;

&lt;title&gt;ArGoSoft Mail Server - administrace&lt;/title&gt;

&lt;/head&gt;

&lt;body&gt;

&lt;h1&gt;
&lt;?php
 // Složka kam jste nainstalovali ArGoSoft Mail Server
 $umisteniserveru=&quot;C:\Program Files\Mail Server&quot;;

if($akce==&quot;novy&quot;):
 // Tvorba uživatele
 if($login==&quot;&quot; or $heslo==&quot;&quot;):
  echo &quot;Musíte vyplnit přihlašovací jméno a heslo!&quot;;
 else:
  @mkdir($umisteniserveru.&quot;\\&quot;.$login);
  // Soubor userdata.rec
  $soubor= &quot;__VER__1.5.0.8\n&quot;;
  $soubor.=base64_encode($heslo).&quot;\n&quot;;
  $soubor.=$jmeno.&quot;\n&quot;;
  $soubor.=&quot;\n\n0\n\n\n\n&quot;;
  $file=fopen($umisteniserveru.&quot;\\&quot;.$login.&quot;\\userdata.rec&quot;,&quot;w&quot;);
  fwrite($file,$soubor);
  fclose($file);
  
  // Otestování funkčnosti
  $pokus=@IMAP_Open(&quot;{localhost/pop3}INBOX&quot;,$login,$heslo);
  if($pokus){echo &quot;Uživatel byl úspěšně vytvořen.&quot;;}
  else{echo &quot;Uživatel vytvořen, ale nelze se na něj připojit!&quot;;}
 endif;

elseif($smazat!=&quot;&quot;):
 // Smazání uživatele
 $dir=opendir($umisteniserveru.&quot;\\&quot;.$smazat);
 while ($file = readdir($dir)){
	if($file != '..' &amp;&amp; $file !='.'){
 if(is_dir($umisteniserveru.&quot;\\&quot;.$smazat.&quot;\\&quot;.$file)){
    rmdir($umisteniserveru.&quot;\\&quot;.$smazat.&quot;\\&quot;.$file)or print(&quot;Nelze smazat podsložku $file !&lt;br /&gt;&quot;);
   }else{
    unlink($umisteniserveru.&quot;\\&quot;.$smazat.&quot;\\&quot;.$file)or print(&quot;Nelze smazat soubor $file !&lt;br /&gt;&quot;);
   }
	}
 }
 @rmdir($umisteniserveru.&quot;\\&quot;.$smazat)or print(&quot;Nelze smazat složku samou!&lt;br /&gt;Špatně nastavená oprávnění!&lt;br /&gt;&quot;);
 echo 'Mazání dokončeno.';
endif;

 // Výpis uživatelů
 echo &quot;&lt;/h1&gt;&quot;;
 $dir=opendir($umisteniserveru);
 echo &quot;&lt;h2&gt;Výpis uživatelů:&lt;/h2&gt;&quot;;
 while ($file = readdir($dir)){
  // Musí se jednat o podsložku
	if($file != '..' &amp;&amp; $file !='.' &amp;&amp; !strpos($file,&quot;.&quot;)){
 // Ve složce musí být umístěn soubor userdata.rec
 if(file_exists($umisteniserveru.&quot;\\&quot;.$file.&quot;\\userdata.rec&quot;)){
    echo '''''.$file.'''' &lt;a href=&quot;uzivatele.php?smazat='.$file.'&quot;&gt;Smazat&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;';
   }
	}
 }
 echo &quot;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&quot;;
 ?&gt;

&lt;form method=&quot;post&quot; action=&quot;uzivatele.php?akce=novy&quot;&gt;
&lt;table&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td&gt;Přihlašovací jméno:&lt;/td&gt;&lt;td&gt;&lt;input type=&quot;text&quot; name=&quot;login&quot; size=&quot;21&quot; /&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td&gt;Skutečné jméno:&lt;/td&gt;&lt;td&gt;&lt;input type=&quot;text&quot; name=&quot;jmeno&quot; size=&quot;21&quot; /&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td&gt;Heslo:&lt;/td&gt;&lt;td&gt;&lt;input type=&quot;password&quot; name=&quot;heslo&quot; size=&quot;21&quot; /&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&lt;input type=&quot;submit&quot; value=&quot;Vytvořit&quot; /&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;
&lt;/form&gt;

&lt;/body&gt;

&lt;/html&gt;
}}

Když následně otevřeme soubor uzivatele.php, ukáže se nám jednoduchá administrace pomocí níž můžeme vytvářet a mazat emailové schránky z ArGoSoft Mail serveru bežícího na stejném počítači jako skript, jinak by se musel skript upravit.

== Zabezpečení ==
Nevýhodou této administrace je, že se k ní dostane prakticky kdokoli v místní síti. (Pokud by byl server s trvalou IP adresou a nejlépe i s doménou, tam dokonce kdokoli z internetu.)
Toto můžeme zabezpečit buď pomocí rozšíření o složité přihlašování, nebo jednoduše zpřístupněním pouze z lokálního počítače.
(tj. Počítače na nemž jede webový server.)
To lze udělat přidáním následujícího souboru '''.htaccess''' do složky s administrací:
 Options FollowSymLinks Indexes
 AllowOverride None
 Order deny,allow
 Allow from 127.0.0.1
 Deny from all

[[Kategorie:PHP IMAP|Vlastní administrace]]</text>
      <sha1>rsacvdxu7qkuu5u67kqw0fchk5hjrkk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Domino/Základní hra</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3678</id>
    <revision>
      <id>38446</id>
      <parentid>35147</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:30:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2962" xml:space="preserve">(dva nebo čtyři hráči, 28 [[Pokladnice her/Domino|dominových]] kostek)
[[Soubor:Dominosteng--w.jpg|náhled|vpravo|Několik dominových kostek]]
* Hraje se po dvojicích. Hráči sedící naproti sobě hrají společně proti druhé dvojici sedící kolmo. Členové dvojice se ale mezi sebou nesmějí domlouvat. Hraje se tolik partií, až jedna z dvojic dosáhne předem stanoveného počtu bodů, obvykle 100.
* Všechny kostky se rozloží na stole lícem dolů a důkladně zamíchají. Každý hráč si vylosuje sedm kostek, takže celá sada bude před partií rozebrána. Vylosované kostky si hráč postaví před sebe na hranu tak, aby o nich měl dobrý přehled a ostatní mu do nich neviděli.
* Hráč, který má před první partií kostku se dvěma šestkami, začíná. Při dalších partiích se hráči v zahajování hry střídají, počínaje hráčem po levici toho, který začínal první partii. Začínající hráč vybere jednu ze svých kostek a položí ji doprostřed stolu. V první partii je to vždy kostka se dvěma šestkami. V dalších partiích to může být libovolná kostka.
* Hráč, který je na tahu, vybere ze svých kostek takovou, která má alespoň na jedné straně stejný počet ok, jako jeden konec řady kostek vyložených na stole. Tuto kostku přiloží na konec řady tak, aby se strany se stejným počtem ok dotýkaly.
* Podle tradice se kostky s rozdílnými polovinami kladou na délku, ''dubly'' (kostky s oběma polovinami stejnými) na výšku. Pro hru ovšem toto pravidlo nemá zvláštní význam, protože za dubl se tak jako tak musí položit kostka, která má na jedné straně stejný počet ok, jako mají strany dublu.
* Kostku lze přiložit pouze na jeden či druhý konec řady. Větvení uprostřed řady není dovoleno. Hráč, který nemá kostku, kterou je možné přiložit k řadě, řekne dál. Nesmí se vzdát tahu, pokud táhnout může.
* Partie končí, když jeden hráč přiloží k řadě svou poslední kostku. Všem ostatním hráčům (včetně spoluhráče toho, kdo uzavřel partii) se sečte hodnota kostek, které jim zbývají v ruce. Partii vyhrála dvojice, jejíž součet je nižší, a získává za ni tolik bodů, kolik zbylo v ruce druhé dvojici. Partie rovněž končí v případě, že ani jeden hráč nemůže pokračovat. Vyhrává dvojice, které zbyly v ruce kameny s nižším součtem ok. I v tomto případě získají vítězové za partii tolik bodů, kolik zbylo v ruce jejich soupeřům. Celá hra končí, jestliže jedna z dvojic dosáhla předem stanoveného počtu bodů (např. 100).
* Při hře dvou hráčů, se průběh hry nemění, jen si hráči po svém tahu dobírají ze zbylých kostek. Začínající hráč pro první hru se určí losem, v dalších se pak pravidelně střídají.

{{DEFAULTSORT:Základní hra}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Hry pro 2 nebo 4 hráče]]
[[Kategorie:Domino]]</text>
      <sha1>kxoxlxk5koi3ezsxx09yb66f7o0rd8y</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chov potkanů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3680</id>
    <revision>
      <id>40946</id>
      <parentid>34431</parentid>
      <timestamp>2019-12-30T13:03:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>B.mertlik</username>
        <id>7125</id>
      </contributor>
      <comment>/* Péče - deset pravidel */pravopis</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5574" xml:space="preserve">== Potkan jako domácí mazlíček ==

=== Historie ===
Po celá staletí byli [[w:krysa|krysy]] a [[w:potkan|potkan]]i považováni za odporná zvířata, která přenášejí nebezpečné choroby. Proto byli a stále jsou hubení po celém světě jako škodlivá havěť, především pomocí jedů.
Ten, kdo se však potkanem blíže zabývá, zjistí, že jsou velice inteligentní a přizpůsbiví. Potkan, který je chován jako domácí zvíře a se kterým se zachází laskavě, projevuje vůči svému člověku důvěru a ukazuje při tom překvapivé způsoby chování.
Předchůdci všech potkanů, které dnes chováme jako domácí zvířata, jsou divocí potkani (''Rattus norvegicus''). Do Evropy se dostali teprve asi před 200 lety z východní Asie (''Čína''). Původně byly krysy a potkani rozšířeni jen v Asii, Evropě a Austrálii. Do Ameriky se dostali jako „černí pasažeři“, ukrytí v lodních a nákladních prostorách.

=== Jak začít ===
Nikdy nekupovat potkana jen proto, že se vám zdá roztomilý. Má stejné potřeby jako jakýkoliv jiný domácí mazlíček.
''Zde je deset hlavních pomůcek při rozhodování:''
# Potkani nejsou žádnou věcí. Souhlasí všichni členové rodiny s novým příslušníkem domácnosti?
# Není někdo doma alergický na zvířecí chlupy?
# Potkani potřebují tělesný kontakt. Nejraději žijí na svých lidech. Jste ochotni vzít zvířátko často na klín a nosit je ve svetru, v rukávu nebo na rameni???
# Potkani se zpravidla dožívají dvou až tří let, protože se u nich projevuje náchylnost k rakovině. Předtím nastávají týdny a měsíce, kdy se u zvířete objevují nádory. Můžete a chcete se o něj vlídně starat a nechat je ošetřovat veterinářem, což bude samozřejmě něco stát?
# Každodenní péče, jako je čištění klece, krmení, hraní, vyžaduje čas, máte ho?
# Potkani nejsou žádná hračka, chtějí také v klidu odpočívat a spát.
# Potkan ohlodá vše na co dosáhne, proto je nutné každodenní vypuštění z klece, dochází k občasným škodám.
# Mohou nastat problémy s ostatními domácími zvířaty.
# Klec musí být prostorná a vzdušná s úkrytem, kde budou mít své stálé místo.
# Ujasněte si, kdo se bude starat o potkana, když budete na dovolené nebo nemocní.

=== Dva potkani jsou lepší než jeden ===
Potkani jsou skupinová zvířata se silným sociálním cítěním, proto by nikdy neměl být chován potkan sám, ale vždy minimálně ve dvou. Čím více potkanů pohromadě, tím se cítí lépe. Samozřejmě v kleci by měli být potkani stejného pohlaví, aby se nekontrolovatelně nemnožili.

=== Potřeby pro chovatele ===
V dobře vedeném obchodě se zvířaty si většinou můžete vybrat mezi potkany různých barev srsti.Dále by vám mohl poradit veterinář. Problém u většiny potkanů je ten že, jsou chováni jako pokusná zvířata. Byla u nich vytvořena genetická náchylnost na rakovinu, která se může projevit i u potomků. Chovy s dědičně zdravými jedinci neexistují.

=== Zdravý potkan ===
* Oči by měly být jasné, v žádném případě zalepené nebo zanícené.
* Řiť by měla být čistá a ne špinavá od trusu.
* Srst by měla být hladká, pěkně přiléhavá, bez lysých a slepých míst.
* Zdravý potkan, má-li návštěvu, přiběhne zvědavě k mříži. Pokud je ale zvíře bez zájmu, radím od nákupu odstoupit.
* Mladí potkani jsou zpravidla důvěřiví.

=== Seznam věcí které jsou potřeba ===
* Klec(pro hlodavce či ptáky)
* Stelivo (hobliny, štěpky, pelety apod.)
* Misky na žrádlo
* Napájecí zařízení
* Vhodnou potravu(malá zásoba)
* Materiál na ohlodávání
* tzv. hamaky - látkové závěsné postýlky, košíky nebo cokoliv jiného, v čem mohou spát

=== Odkazy ===
* http://www.potkani.info/
* http://rattery.eu/ - Chovatelská stanice ušlechtilých potkanů Světlonoš
* http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=401
* http://www.kralici.cz/potkani
* http://www.bebecha.wz.cz/ - Chovatelská stanice laboratorních potkanů Bebecha
* http://www.theblackhole.estranky.cz/ - Rady a informace ohledně potkanů
* http://www.rattycorner.com/odds/calc.shtml - Anglický kalkulátor pro výpočet vhodného počtu potkanů do klece dle její velikosti
* http://potkys.mypage.cz/

* http://www.kralici.cz/potkani/pages.asp?f=odkazy - Seznam většiny ověřených Chovatelský stanic v Čr

=== Péče - deset pravidel ===
1.Dva nebo tři potkani stejného pohlaví se cítí lépe než osamocený potkan a zkrotnou úplně stejně.

2.Klec jednou týdně vyčisti a opláchni horkou vodou a obnov stelivo i hnízdní materiál.

3.Trochu starého steliva rozsypej po novém, aby klec neměla úplně cizí zápach.

4.Jednou týdně vypláchni nádobu s napáječkou horkou vodou.

5.Pravidelně nabízej nový materiál k ohlodávání - ztvrdlý chléb, větvičky nebo vhodné dřevo.

6.Nikdy potkana nekoupat. V případě &quot;zašpinění&quot; otírat vlhkými ubrousky či mokrým hadříkem. Můžeme však nabídnout potkánkovi větší nádobu s vodou. Někteří se rádi namáčejí

7.Potkani mají rádi každodenní výběh v prostředí bez nebezpečí.

8.Rozbitou hračku vyměň a každý den si s potkany chvilku hraj.

9.Chraň své potkany před vedrem nebo nachlazením. Dýchacím cestám nesvědčí příliš suchý vzduch v místnostech s ústředním topením

10.Požádej zvěrolékaře, aby ti ukázal, jak se mají stříhat drápky

[[Kategorie:Chov zvířat]]</text>
      <sha1>rf1o89sk0he30e1uwl2ny6ksy0amodw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na počítačové kurzy pro dospělé</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3681</id>
    <revision>
      <id>41856</id>
      <parentid>38369</parentid>
      <timestamp>2020-05-31T09:07:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>správná sémantika; pravopis; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4474" xml:space="preserve">Vážení přátelé, rád bych se s Vámi podělil o své poznatky z vyučování počítačových kurzů pro dospělé. Každý z Vás jistě uzná, že s dospělými je to těžší než s dětmi. Hlavní rozdíl je v tom, že dítě nemá strach, a další, že v takovýchto kurzech musíte uživatele naučit pracovat s počítači co nejlépe, ale jste omezeni časem, protože tyto kurzy se skládají jen z několika málo hodin.

----

Prosil bych o editaci článku všechny, kteří mají nějaké další zkušenosti, abychom dali dohromady nějaký pěkný článek pro začínající i stávající učitele

----

== Z čeho se počítač skládá ==
Jako první je dobré vysvětlit, že se počítač skládá z hardwaru a software. Hardware jsou pevné části počítače (základní deska, pevný disk, procesor, rozšiřující karty a další). Toto jsou části se kterými se nemůže nic stát. Software jsou programy, které na počítači používáme. Jedná se o operační systém, který se stará o komunikaci mezi hardware, přes různé ovladače, a softwarem. Musíte stále trvat na tom, že používáním software se hardware nedá poškodit a pokud se poškodí software, tak je jednoduché ho znovu nainstalovat. I když my víme, že se hardware poškodit dá, je potřeba aby si dospělí mysleli, že tomu tak není. K programům, které hardware přenastaví tak, že se může rozbít, se totiž naší uživatelé s velikou pravděpodobností vůbec nedostanou. A dále, že je nutné pořádně číst veškerá okna, která nám systém zobrazí a dále jednat podle toho, co je v nich napsané. Jestliže se Vám toto nepovede vysvětlit, tak se připravte na to, že budete zavaleni hromadou otázek co dělá to a ono a jestli na to tlačítko můžou kliknout, což je sice Vaše práce, ale musíte je dostat do stavu, kdy se nebudou bát cokoliv udělat, jinak poté co opustí Váš kurz se stejně budou bát s počítačem pracovat.

== Ovládání počítače ==
Prvním krokem k ovládání počítače je vysvětlit správné držení myši:

* pravák drží myš v pravé a levák v levé ruce
* myš se musí opřít o jamku ve dlani
* po stranách se drží palcem a malíčkem
* na levém tlačítku máme lehce položený ukazováček a na pravém prsteníček, těmito prsty je ovládáme.
* skrolovacím kolečkem rolujeme (otáčíme) prostředníčkem
* myš se drží uvolněně nikoliv křečovitě nebo silou
* tlačítka se mačkají také jemně nikoli silou. Neplatí čím silněji tlačítko zmačknu tím lépe nebo rychleji myš reaguje.

Pokud nebudou s tímto obeznámeni, budou uživatelé chytat myš palcem na levé straně, ukazováčkem na pravé, poté si „dojedou“ na ikonku na kterou chtějí kliknout, pustí myš a z výšky klikají ukazováčkem. Pokud takovýmto stylem chcete udělat dvojklik, s největší pravděpodobností se Vám stane, že se Vám myš při prvním úhozu poposune a aplikace se nespustí, ale otevře se nám nabídka na zkopírování zástupce, což je pro studenty opět nečekaná věc na kterou budou zděšeně koukat.
Klávesnici můžeme vysvětlit jednoduše jako klasický psací stroj. Tlačítka DELETE a BACKSPACE vysvětlíme jako mazání znaků před a za kurzorem. Kurzor je šipka, v textových editorech je to ta blikající svislá čárka. Na první hodinu až dvě doporučuji procvičovat ovládání myši. Dvojklik, označování textu. Dobrou pomůckou je aplikace Malování, kde se uživatelé naučí hýbat myší a používat menu. Také není špatné vysvětlit princip her Solitaire a Hledání min, aby si zábavnou formou studenti mohli cvičit ovládání myši.

== Soubory a adresáře ==

Máte za úkol vysvětlit studentům systém disků, adresářů a souborů. K tomuto bych doporučoval použít nějaký souborový manager (např. Total Commander, Servant Salamander, …). Vysvětlit, že soubory se dělí do několika základních typů (programy, textové soubory, dokumenty, soubory se zvuky, soubory s videem, soubory s obrázky,…). Dát za úkol vytvoření adresářů „video“, „audio“, „obrázek“ a nechat roztřídit hromadu souborů do těchto složek s použitím kopírování, přenášení a mazání.

== Doplnění ==

Chystá se doplnění základů výuky textového editoru Word, tabulkového editoru Excel, používání E-Mailu a internetu

[[Kategorie:Počítače]]</text>
      <sha1>twixhww4mzxohopgdcoe4fplm63iduc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>První pomoc/Bezvědomí</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3682</id>
    <revision>
      <id>39111</id>
      <parentid>39110</parentid>
      <timestamp>2019-03-01T11:23:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>95.143.140.25</ip>
      </contributor>
      <comment>/* Vyšetření kakání */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4719" xml:space="preserve">== Příznaky ==

Bezvědomí neboli koma, je stav, kdy daná osoba nevnímá podněty z okolí, nereaguje na ně, nekomunikuje, ale má zachované životní funkce. Tedy:

* leží v pasivní poloze, nehýbe se
* nereaguje na oslovení nebo zatřesení
* dýchá

== Ošetření ==

Nejdříve postiženého šetrně otočíme na záda. Poté zkontrolujeme jestli dýchá, zavoláme [[zdravotnická záchranná služba|zdravotnickou záchrannou službu]] a uložíme ho do stabilizované polohy.

=== Vyšetření dýchání ===

Nejdříve bychom měli zjistit, zda postižený nemá něco v dutině ústní, poté mu uvolnit dýchací cesty a nakonec zkontrolovat jestli spontánně dýchá. Pokud bychom první krok provedli na druhém místě nebo až naposled, nečistoty z dutiny ústní by zapadly do uvolněných dýchacích cest a postižený by se nám udusil.

# Pacientovi otočíme hlavu na stranu, otevřeme ústa a podíváme se, zda-li v nich není žvýkačka, bonbon, zubní protéza, zvratky, bahno či něco jiného co tam nepatří. Pokud ano, jedním nebo dvěma prsty (obalenými např. v kapesníku) postiženému opatrně od jednoho koutku k druhému dutinu ústní vytřeme. Musíme si dávat pozor abychom nečistoty nezatlačili hlouběji do dýchacích cest.
# Když máme čistou dutinu ústní, tlakem na čelo a tahem za bradu postiženému zakloníme hlavu. Tím jsme uvolnili dýchací cesty.
# Nyní se nakloníme nad postiženého tak, že ucho budeme mít nad jeho ústy a ruku položíme na jeho/její hrudník. Pokud cítíme proud vydechovaného vzduchu a pohyby hrudníku, udržujeme nadále hlavu v záklonu a můžeme se pustit do dalšího ošetřování.

Pokud nedýchá, zahajujeme [[kardiopulmonální resuscitace|resuscitaci]].
Resuscitaci také zahajujeme, pokud postižený dýchá jen jaksi lapavě (jako kapr na suchu).

=== Další vyšetření ===

Pokud dle okolností usoudíte, že by postižený mohl mít nějaká další poranění, můžete ho zkusit dále vyšetřit.

* Rukama přejeďte pacientovi po temeni hlavy. Dá se tak zjistit případné krvácení,otok nebo vmáčknutí, které by mohlo značit zlomeninu.
* Všimněte si krve, nebo nažloutlé tekutiny s krví, která může vytékat z uší nebo nosu pacienta. To by mohlo ukazovat na zlomeninu [[lebka|báze lební]]. Pokud toto zjistíte, uložte pacienta do stabilizované polohy krvácejícím uchem dolů a dejte pod něj čistou odsávací vrstvu.
* Protitlakem na kosti na končetinách lze zjistit případné [[zlomeniny]]. Tlakem na boky pacienta se dá zjistit zlomenina [[pánev|pánevních kostí]].

Pokud objevíme zlomeniny, případně vykloubení, pacienta do stabilizované polohy neukládáme a udržujeme volné dýchací cesty pouze záklonem hlavy.

=== Zavoláme zdravotnickou záchrannou službu ===

Vytočte číslo 155, popřípadě [[linka 112|112]]. Snažte se uklidnit a co nejpřesněji nahlašte:

* co se stalo
* kde a jak se tam vůz záchranné služby dostane (orientační body, co kolem sebe vidíte,…)

Na všechno ostatní potřebné se vás dispečer zeptá sám, případně by vám měl poradit, jak správně poskytnout první pomoc, pokud si nejste jisti co máte dělat.

=== Uložení do stabilizované polohy ===

Tato poloha pacientovi udržuje volné dýchací cesty a při případném zvracení zabraňuje zatékání zvratků do [[dýchací cesty|dýchacích cest]].
Nyní se ale spíše dává přednost tzv. Rautekově zotavovací poloze, která plní stejnou funKci, ale je snadnější do ní postiženého uložit.
Postup:
* klekneme si k postiženému, vyndáme mu z kapes větší ostré předměty (pouze ty, které přes oděv vidíme, menšími neztrácíme čas), sundáme brýle
* paži pacienta, kterou máme blíž k sobě srovnáme tak, aby s jeho tělem svírala pravý úhel
* od nás vzdálenější dolní končetinu postiženého uchopíme pod kolenem a vytáhneme nahoru, aby byla v kyčli i koleni co nejvíce ohnutá a chodidlo stále bylo na zemi
* vzdálenější paži postiženému položíme přes hrudník a hřbet jeho dlaně přiložíme k jeho tváři, ze strany k nám blíže
* postiženého držíme za koleno a převalíme ho na bok směrem k sobě
* ve výsledku pacient leží na boku, a hřbet dlaně, kterou má pod obličejem, mu udržuje zakloněnou hlavu a tím pádem tedy i uvolněné dýchací cesty

=== Co dál? ===

Je důležité do příjezdu záchranné služby sledovat, jestli postižený stále dýchá. To poznáme podle pohybů hrudníku. Pokud přestane dýchat, převalíme ho na záda a začneme s [[kardiopulmonální resuscitace|resuscitací]].

[[Kategorie:První pomoc]]</text>
      <sha1>a4g5onxtnoseqxfeazmxgzflnuub68x</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Domino</title>
    <ns>14</ns>
    <id>3683</id>
    <revision>
      <id>29971</id>
      <parentid>14225</parentid>
      <timestamp>2015-09-09T02:51:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- interwiki (nyní ve Wikidatech)</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="17" xml:space="preserve">[[Kategorie:Hry]]</text>
      <sha1>k54q2m5lqyw6os28t7cyzcfot995qg5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Instalace ArchLinux</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3684</id>
    <revision>
      <id>11681</id>
      <parentid>11678</parentid>
      <timestamp>2008-01-01T20:26:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Singularity~cswikibooks</username>
        <id>149</id>
      </contributor>
      <comment>kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="300" xml:space="preserve">== Instalace ArchLinux ==
* [[Instalace ArchLinux/Instalační médium|Instalační médium]]
* [[Instalace ArchLinux/Rozdělení disku|Rozdělení disku]]
* [[Instalace ArchLinux/Výběr software|Výběr software]]
* [[Instalace ArchLinux/Nastavení locales|Nastavení locales]]

[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>oqlk5hixrp4woy4csmlwpugh2sbe60o</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Instalace ArchLinux/Instalační médium</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3685</id>
    <revision>
      <id>34841</id>
      <parentid>11679</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1128" xml:space="preserve">== Instalační médium ==
Pokud ještě nemáte instalační disk, existuje více způsobu jak ho získat. Nejdůležitějším a výchozím bodem pro získaní instalačního média je adresa http://www.archlinux.org/download/, která obsahuje odkazy na možnost zakoupení, stažení přes [[w:BitTorrent|BitTorrent]] a seznam zrcadel. V České Republice existuje oficiální zrcadlo (mirror) na ftp serveru ČVUT ftp://ftp.sh.cvut.cz/MIRRORS/arch/.

K dispozici jsou čtyři druhy instalačních médii rozdělené podle druhu instalace a architektury.
* CORE nebo FTP
* i686 nebo x86_64
Z výše uvedeného vyplývá, že není možné jednoduše nainstalovat ArchLinux na počítače s procesory [[w:Pentium|i586]] a starší. Nejvhodnějším instalačním médiem bude pro většinu uživatelů i686 CORE, ale pokud již máte 64-bitovou architekturu můžete zvolit x86_64, u které ale můžete narazit na nekompatibilitu některých programů. FTP verze je především pro uživatele s velmi rychlým přístupem k internetu nebo s vlastním případně dobře dostupným oficiálním zrcadlem.

[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>hevx9fgcyq8ec6u3f1hr176zebfl33s</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:fuser</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3693</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17510</id>
      <parentid>11768</parentid>
      <timestamp>2009-05-05T16:39:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Informativní příkazy]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="76" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Informativní příkazy]]</text>
      <sha1>elmsqg68uduyk5ld3oz2q5it3fthiex</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:lsof</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3694</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17511</id>
      <parentid>11767</parentid>
      <timestamp>2009-05-05T16:39:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Informativní příkazy]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="76" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Informativní příkazy]]</text>
      <sha1>elmsqg68uduyk5ld3oz2q5it3fthiex</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:depmod</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3696</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17266</id>
      <parentid>11756</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T10:09:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Příkazy pro práci s jádrem]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="83" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Příkazy pro práci s jádrem]]</text>
      <sha1>is65vhjil9f7nrmz0x7gdccbfmdjloi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:insmod</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3697</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17267</id>
      <parentid>11757</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T10:10:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Příkazy pro práci s jádrem]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="83" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Příkazy pro práci s jádrem]]</text>
      <sha1>is65vhjil9f7nrmz0x7gdccbfmdjloi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:lsmod</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3698</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17268</id>
      <parentid>11758</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T10:10:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Příkazy pro práci s jádrem]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="83" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Příkazy pro práci s jádrem]]</text>
      <sha1>is65vhjil9f7nrmz0x7gdccbfmdjloi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:modprobe</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3699</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17269</id>
      <parentid>11759</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T10:10:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Příkazy pro práci s jádrem]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="83" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Příkazy pro práci s jádrem]]</text>
      <sha1>is65vhjil9f7nrmz0x7gdccbfmdjloi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:modinfo</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3700</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17270</id>
      <parentid>11760</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T10:10:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Příkazy pro práci s jádrem]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="83" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Příkazy pro práci s jádrem]]</text>
      <sha1>is65vhjil9f7nrmz0x7gdccbfmdjloi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:rmmod</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3701</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17265</id>
      <parentid>11761</parentid>
      <timestamp>2009-04-23T10:08:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Příkazy pro práci s jádrem]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="83" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Příkazy pro práci s jádrem]]</text>
      <sha1>is65vhjil9f7nrmz0x7gdccbfmdjloi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:djvused</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3703</id>
    <redirect title="DjVu/DjVuLibre/djvused" />
    <revision>
      <id>19797</id>
      <parentid>11769</parentid>
      <timestamp>2010-06-18T11:33:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[DjVu/DjVuLibre/djvused]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="36" xml:space="preserve">#REDIRECT [[DjVu/DjVuLibre/djvused]]</text>
      <sha1>oqu9suo8ole46f46aq7631auh0tm6ue</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>DjVu/DjVuLibre/djvused</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3704</id>
    <revision>
      <id>34516</id>
      <parentid>30647</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:22:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6245" xml:space="preserve">= Název =

djvused - Víceúčelový editor DjVu dokumentů

= Použití =

 '''djvused''' '''['''volby''']''' djvusoubor

= Popis =

Aplikace '''djvused''' je silný konzolový nástroj pro práci s obsahem vícestránkových djvu dokumentů. Lze jej použít pro psaní či úpravu poznámek, skryté textové vrstvy, přípravu náhledů stránek, atd. Funguje tak, že nejprve načte djvu soubor a pak postupně vykonává předávané příkazy.

Tyto příkazy lze předat načtením ze souboru s odpovídající syntaxí (je-li takový soubor pomocí parametru '''-f''' určen), přímo z příkazové řádky (skrze parametr '''-e''') nebo je zadávat interaktivně.

= Volby =

'''-v'''
:Volba způsobí že '''djvused''' vypisuje při zpracování podrobnou zprávu o tom co který příkaz dělá. Tato volba je zvláště užitečná pro debugování skriptů pro djvused, ale také při interaktivním zadávání příkazů pro djvused přímo na standardním vstupu.
'''-f''' ''/cesta/k/souboru_se_skriptem''
:Příkazy jsou načteny ze souboru s odpovídající syntaxí příkazů
'''-e''' '' 'sada příkazů' ''
:Tato volba zajistí předání odpovídající sady příkazů přímo z příkazové řádky, není tedy nutné je mít uvedeny přímo v souboru se skriptem. Aby bylo zabráněno nežádoucí expanzi na příkazovém řádku, je třeba sadu příkazů uzavřít do jednoduchých uvozovek.
'''-s'''
:Tato volba zajistí uložení změn po vykonání příslušných příkazů. Co do funkčnosti odpovídá volbě '''save''' při přímé editaci.
'''-n'''
:Způsobí, že jsou editační příkazy prováděny &quot;nasucho&quot;, bez toho aniž by došlo k jejich uložení. Tato volba je zvláště užitečná pro debugování skriptů pro djvused, bez toho aniž by docházelo k přepsání djvu souboru na disku.

= Příklady =

Aplikaci '''djvused''' lze využívat mnoha způsoby, zde je několik příkladů jakým způsobem ji lze použít při zpracování djvu souborů.

== Zjištění velikosti stránky ==

Výstup z příkazu '''size''' vrací šířku a výšku zvolené stránky v pixelech. Příklad demonstruje vytažení rozměrů 3 strany z dokumentu soubor.djvu. (Souhrnné informace o celém dokumentu lze získat příkazem [[Linux:djvudump|djvudump]])
{{Příklad|1=
&lt;div style=&quot;background-color:#f0fff0;font-family:monospace;&quot;&gt;
{{Linux:user}}[[Linux:djvused|djvused]] ''soubor.djvu'' -e 'select 3; size'
width=4960 height=7016
&lt;/div&gt;
}}

== Vytažení neviditelné textové vrstvy ==

Výstup příkazu '''print-pure-txt''' vrací čistě textový obsah skryté textové vrstvy DjVu dokumentu. Řádky a stránky jsou odděleny obvyklými kontrolními znaky.

{{Příklad|1=
&lt;div style=&quot;background-color:#f0fff0;font-family:monospace;&quot;&gt;
{{Linux:user}}[[Linux:djvused|djvused]] ''soubor.djvu'' -e 'print-pure-txt'
&lt;/div&gt;
}}

Příkaz '''print-txt''' poskytuje podrobnější výstup, jehož syntaxe odpovídá syntaxi popsané v kapitole '''[[DjVu/Textová vrstva DjVu dokumentu|Textová vrstva DjVu dokumentu]]'''. Pro každý element jsou mimo textového obsahu uvedeny také jeho souřadnice vůči stránce. V příkladu lze vidět jak vytáhnout podrobnou strukturu textové vrstvy pro stránku 3.

{{Příklad|1=
&lt;div style=&quot;background-color:#f0fff0;font-family:monospace;&quot;&gt;
{{Linux:user}}[[Linux:djvused|djvused]] ''soubor.djvu'' -e 'select 3; print-txt'
&lt;/div&gt;
}}

== Vytažení anotací ==

{{Příklad|1=
&lt;div style=&quot;background-color:#f0fff0;font-family:monospace;&quot;&gt;
{{Linux:user}}[[Linux:djvused|djvused]] ''soubor.djvu'' -e 'select 1; print-ant'
&lt;/div&gt;
}}

== Záloha/obnova textové vrstvy ==


{{Příklad|1=
&lt;div style=&quot;background-color:#f0fff0;font-family:monospace;&quot;&gt;
{{Linux:user}}[[Linux:djvused|djvused]] ''soubor.djvu'' -e 'output-all' &gt; ''soubor.dsed''
&lt;/div&gt;
}}


{{Příklad|1=
&lt;div style=&quot;background-color:#f0fff0;font-family:monospace;&quot;&gt;
{{Linux:user}}[[Linux:djvused|djvused]] ''soubor.djvu'' -f ''soubor.dsed'' -s
&lt;/div&gt;
}}

== Vytažení djvu stránky ==

{{Příklad|1=
&lt;div style=&quot;background-color:#f0fff0;font-family:monospace;&quot;&gt;
{{Linux:user}}[[Linux:djvused|djvused]] ''soubor.djvu'' -e 'select 5; save-page' ''p05.djvu''
&lt;/div&gt;
}}

== Vytvoření náhledů ==

Náhledy, které se později mohou zobrazit ve čtečce DjVu souborů se vytváří pomocí příkazu '''set-thumbnails'''. Následující příklad vygeneruje náhledy o velikosti 64x64 pixelů pro všechny stránky souboru &lt;code&gt;soubor.djvu&lt;/code&gt;

{{Příklad|1=
&lt;div style=&quot;background-color:#f0fff0;font-family:monospace;&quot;&gt;
{{Linux:user}}[[Linux:djvused|djvused]] ''soubor.djvu'' -e 'set-thumbnails 64' -s
&lt;/div&gt;
}}

= Příkazy pro djvused =

Při spouštění '''djvused''' se může (ale nemusí) předat jeden i více příkazů případně komentář. Jednotlivé příkazy musí být odděleny středníkem '''&lt;code&gt;;&lt;/code&gt;'''. Za komentář je považováno vše co začíná mřížkou '''&lt;code&gt;#&lt;/code&gt;''' až do konce aktuálního řádku.

== Příkazy pro výběry ==

'''ls'''

'''select [''' ''identifikátor_souboru'' ''']'''

'''select-shared-ant'''

'''create-shared-ant'''

== Různé příkazy ==

'''help'''

'''n'''

'''dump'''

'''size'''

== Příkazy pro práci s textem a poznámkami ==

'''print-pure-txt'''

'''print-txt'''

'''remove-txt'''

'''set-txt [''' ''soubor_s_dsed_skriptem'' ''']'''

'''output-txt'''

'''print-ant'''

'''print-merged-ant'''

'''remove-ant'''

'''set-ant'''

'''output-ant'''

'''print-meta'''

'''set-meta [''' ''soubor_s_dsed_skriptem_pro_metainformace'' ''']'''

'''output-all'''

== Příkazy pro práci se záložkami ==

'''print-outline'''

'''set-outline'''

== Příkazy pro práci s náhledy ==

'''set-thumbnails''' ''velikost_v_pixlech''

'''remove-thumbnails'''

== Příkazy pro uložení ==

'''save'''

'''save-bundled''' ''jméno_souboru''

'''save-indirect''' ''jméno_souboru''

'''save-page''' ''jméno_souboru''

'''save-page-with''' ''jméno_souboru''

= Syntaxe pro DjVu soubory =

Použitelná u dsed skriptů.

= Omezení =

Současná verze '''djvused''' umožňuje práci buď s jedinou vybranou stránkou v DjVu dokumentu, nebo s celým dokumentem. Nelze provádět výběry několika stran.

[[Kategorie:DjVu]]</text>
      <sha1>8sdua34xkgjxndgg993f4z9ngc5l84i</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:c44</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3705</id>
    <redirect title="DjVu/DjVuLibre/c44" />
    <revision>
      <id>19800</id>
      <parentid>11781</parentid>
      <timestamp>2010-06-18T11:34:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[DjVu/DjVuLibre/c44]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="32" xml:space="preserve">#REDIRECT [[DjVu/DjVuLibre/c44]]</text>
      <sha1>oyo2d94hm7qbfjd2qbz0feenhqt0m67</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>DjVu/DjVuLibre/c44</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3706</id>
    <revision>
      <id>34513</id>
      <parentid>30645</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:22:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5745" xml:space="preserve">Tento DjVuPhoto enkodér do formátu IW44 slouží ke kompresi obrázků.

Mezi hlavní cíle sledované při návrhu DjVu, patřilo nejenom dosažení vysokého kompresního poměru, ale také plynulé zobrazování velkých obrázků i na strojích s omezeným množstvím paměti. Formát IW44 proto používá wavelet koeficienty, které se průběžně aktualizují během dekódování obrazu. Díky nim může prohlížeč rychle poskytnutout libovolnou část obrazu, bez zdlouhavého přepočítávání.

Dekódování obrazu a přepočet těchto koeficientů probíhá při zobrazování souběžně, proto hodně záleží na tom, jak byla komprese do IW44 provedena. Při nevhodně zvolených parametrech sice můžeme dosáhnout menší velikosti výstupního souboru, ovšem zaplatíme za to zvýšenými nároky při zpětné interpretaci obrazové informace.

= Použití =

 '''c44 [''' ''volby'' ''']''' ''vstupní_soubor'' '''[''' ''výstupní_soubor'' ''']'''

{{Upozornění|1=
*Vstup nelze předávat ke zpracování rourou.
*Pokud není uveden ''výstupní soubor'' pak je název výstupního souboru vygenerován automaticky za použití názvu vstupního souboru, s přidáním přípony ''.djvu''}}

''Vstupní soubor'' může být buď ve formátu PGM (portable gray-map) nebo PPM (portable pixmap). Enkodér akceptuje také obrázky komprimované ve formátu JPEG. V takovém případě je však doporučeno používat pouze vysoce kvalitní JPEG soubory (tj. s nízkým kompresním poměrem a v maximální velikosti).

= Volby které ovlivňují výslednou kvalitu komprese =

{{Upozornění|Tyto volby lze kombinovat jen v omezené míře. Prioritu má vždy ta, je uvedena naposled}}

DjVuPhoto soubor je logicky složen ze sekvence &quot;řezů&quot; (slices). Ty jsou složeny do vrstev (chunks). Z těchto vrstev se postupně renderuje obrázek.
Prohlížeč je tak schopen zobrazit přinejmenším částečně obrázek již po zpracování první vrstvy. Běžný DjVuPhoto soubor obsahuje 80 až 120 řezů rozdělených do 1 až 4 vrstev.

Volbami pro nastavení kvality zpracování tak můžete ovlivnit jak počet vrstev tak počet řezů do kterých bude obrazová informace během kódování rozdělena. '''c44''' přidává jednotlivé řezy při kompresi do aktuální vrstvy tak dlouho, dokud nedosáhne předem definovaného kritéria. Tímto kritériem může být počet řezů, velikost souboru nebo nastavení celkové kvality.

{{Poznámka|Při předávání argumentů pro jednotlivé vrstvy, se hodnoty od sebe oddělují buďto čárkou, nebo znaménkem plus.
Při plus se použije stejný počet řezů na vrstvu, jako je definován číslem.
Je-li použitá čárka, pak musí číslu odpovídat celkový počet řezů na aktuální úrovni
{{Příklad|1=
-slice 74+13+10
bude mí stejný efekt jako
-slice 74,87,97
}}
}}

;-slice : nastavení počtu řezů na vrstvu. Mezní hodnoty jsou od 1 do 140
;-size : nastavení velikosti vrstvy v bajtech ( Barevné řezy jsou do vrstvy přidávány tak dlouho, dokud není dosaženo určené velikosti. )
;-bpp : nastavení velikosti vrstvy v bitech na pixel ( Dobrý výsledek dává -bpp 0.25,0.5,1 )
;-percent : specifikace velikosti vrstvy procentuálně vůči celkové velikosti vstupního souboru (Pozor, výsledek se může výrazně lišit v závislosti na použitém formátu vstupního souboru. Nezapomeňte že formáty jako např. JPEG budou před konverzí dekomprimovány )
;-decibel : Pozor, předcházející hodnota musí být vždy nižší než následující. (Tato volba může výrazně ovlivnit čas komprese)
;-dbfrac : indikuje že hodnoty, předané parametrem '''-decibel''' mohou být vzorek.. ( Tato volba se používá souběžně s volbou '''-decibel'''. Je vhodná zvláště při kompresi souborů, které obsahují velké souvislé barevné plochy, např. obrázky s velkým bílým okrajem)

== Použití masky ==

;-mask : předávaným parametrem je cesta k černobílému PBM souboru stejných rozměrů jako je ''Vstupní soubor''.

Maska se používá, pokud chceme komprimovat obrázek jako pozadí a odfiltrovat z něj text či kresbu, která bude ve vrstvě popředí. Každý černý pixel masky říká enkodéru, že hodnota stejného pixelu ve vstupním souboru je nepodstatná. Ten pak nahrazuje tyto odmaskované pixely barvou, která má nejmenšími nároky na enkódování.

= Volby, které ovlivní výsledné barevné podání =

Barevné podání lze ovlivnit nastavením sytosti barev ( chrominance ) a jasu ( luminance ). Volby které ovlivňují nastavení barev jsou:
;-crcbnone : při kompresi dojde k zahození barevných složek (zůstane pouze jasová ) výsledný obrázek tak bude ve stupních šedi
;-crcbnormal : barevné složky obrázku jsou kódované ve stejném poměru jako jasová
;-crcbhalf : hodnota všech barevných složek je snížena o polovinu jasu
;-crcbfull : nejvyšší možné nastavení kvality kódování barev ( alternativa k '''-crcbnormal''' )
;-crcbdelay : Volba, jejímž parametrem je číslo, které udává počet řezů u kterých má být zredukována barevná informace (výchozí hodnota je 10), takže hodnota 0 odpovídá volbě '''-crcbnormal''' (resp. '''-crcbfull''').
;-gamma : upravuje nastavení gammy výchozího souboru. Ta by měla odpovídat hodnotě zařízení na kterém bude obrázek zobrazován. Výchozí hodnota, která by měla odpovídat standardnímu monitoru je 2.2

= Volby které ovlivní defaultní zobrazení =

;-dpi : Rozlišení v dpi. Může se pohybovat v hodnotách od 25 do 1200 (výchozí hodnota je 100) Určuje v jaké výchozí velikosti bude soubor zobrazovat dekodér

[[Kategorie:DjVu]]
[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>rcyv5w56iiyj2afhwpiz083tpxtm53l</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:fmt</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3708</id>
    <revision>
      <id>43161</id>
      <parentid>42048</parentid>
      <timestamp>2021-03-07T14:07:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>URL -&gt; wikilink</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2465" xml:space="preserve">== Základní informace ==
Jedná se o obslužný program pro jednoduché formátování textu. Tento program provádí formátování textu, přičemž se snaží nastavit všechny nemezerové řádky na přibližně stejnou délku.
=== Syntaxe ===
''fmt'' ['''''options'''''] ['''''file - list''''']

== Argumenty ==
Obslužný program '''fmt''' čte všechny soubory uvedené v seznamu '''''file - list''''' a jejich formátovaný obsah odesílá na standardní výstup. Když se žádný seznam vstupních souborů neuvede, čte '''fmt''' standardní vstup.

== Volby ==
;'''--width=n''': '''(''-n'')''' Po zadání volby '''''-n''''' se šířka výstupních záznamů změní na hodnotu n. Pokud se volba neuvede, program '''''fmt''''' se snaží dodržet šířku výstupních záznamů 72 znaků.

''Pozn.: Voleb existuje daleko více, vybral jsem pro mě nejdůležitější (viz man fmt).''

== Příklad ==
Na následujícím příkladu je ukázáno, jak se program '''fmt''' pokusí nastavit délku řádku ve formátovaném textu na padesát znaků. Programu se předá volba -50.

&lt;code&gt;$ cat memo&lt;/code&gt;

&lt;pre&gt;
One factor that is important to remember while administering the dietary
intake of Charchardon carcharias is that there is, at least from
the point of view of the subject,
very little
differentiating the prepared morsels being proffered from your digits.

In other words, don´t feed sharks!
&lt;/pre&gt;

&lt;code&gt;$ fmt -50 memo&lt;/code&gt;

&lt;pre&gt;
One factor that is important to remember while
administering the dietary intake of Charchardon
carcharias is that there is, at least from the
point of view of the subject, very little
differentiating the prepared morsels being
proffered from your digits.

In other words, don´t feed sharks!
&lt;/pre&gt;

== Závěr ==
Program '''fmt''' funguje tak, že mění umístění znaku nového řádku. Odsazování řádků a počet mezer mezi jednotlivými slovy zůstane stejný. Program se používá při formátování textů, například při použití textového editoru [[w:Vi|vi]]. Např. chceme - li formátovat odstavec. Jediné, co musíme udělat je, nastavit kurzor na začátek odstavce a zadat příkaz &lt;code&gt;!}fmt&lt;/code&gt;. Odstavec se poté přepíše jeho verzí formátovanou programem '''fmt'''.

== Zdroje ==
Manuál programu fmt (&lt;code&gt;$ man fmt&lt;/code&gt;)&lt;br /&gt;
[http://www.root.cz root.cz]&lt;br /&gt;
[http://www.abclinuxu.cz abclinuxu.cz]&lt;br /&gt;
LINUX, Dokumentační projekt

[[Kategorie:Linux|Fmt]]</text>
      <sha1>e7j1ayh82q69rpaex1wqiitvtg1knv6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na MS-DOS/ECHO</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3716</id>
    <revision>
      <id>23584</id>
      <parentid>11810</parentid>
      <timestamp>2012-10-12T18:54:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>[[šablona:kód]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="530" xml:space="preserve">Příkaz '''ECHO''' vypíše na obrazovku určitý text. Např. příkaz:
 ECHO text
na obrazovce vypíše:
 text

== Příklad použití ==
Příkaz ECHO lze využít např. při zadávání instrukcí uživateli. Např. pokud má uživatel vložit disketu, lze napsat:

{{Kód|jazyk=dos|kód=
ECHO Vložte disketu a stiskněte libovolnou klávesu
PAUSE
}}

přičemž na obrazovce uživatele se objeví:
 Vložte disketu a stiskněte libovolnou klávesu
 Pokračujte stisknutím libovolné klávesy...

[[Kategorie:MS-DOS|ECHO]]</text>
      <sha1>1iwy0lizf4bcr3yky4jvqh9z6mj3ts6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Slax - Linux do kapsy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3717</id>
    <revision>
      <id>27858</id>
      <parentid>27856</parentid>
      <timestamp>2015-01-23T15:22:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Syum90</username>
        <id>4913</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Editace uživatele „[[Special:Contributions/46.135.10.13|46.135.10.13]]“ ([[User talk:46.135.10.13|diskuse]]) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:Venca24|Venca24]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1597" xml:space="preserve">'''[[/Úvod/|Úvod]]'''
* [[/Úvod#Co je Linux|Co je Linux]]
* [[/Úvod#Co je Slax|Co je Slax]]
* [[/Úvod#Verze Slaxu|Verze Slaxu]]
'''[[/Začínáme/|Začínáme]]'''
* [[/Začínáme#Vypálení CD|Vypálení CD]]
* [[/Začínáme#Nastavení BIOSu pro bootování z CD|Nastavení BIOSu pro bootování z CD]]
* [[/Začínáme#Spuštění systému|Spuštění systému]]
'''[[/Bootování/|Bootování]]'''
* [[/Bootování#Copy2ram|Copy2ram]]
* [[/Bootování#Bootování z USB flash disku|Bootování z USB flash disku]]
* [[/Bootování#Vytvoření a užití swapovací partition|Vytvoření a užití swapovací partition]]
'''[[/Přihlášení, odhlášení a ukončení práce systému/|Přihlášení, odhlášení a ukončení práce systému]]'''
* [[/Přihlášení, odhlášení a ukončení práce systému#Přihlášení|Přihlášení]]
* [[/Přihlášení, odhlášení a ukončení práce systému#Odhlášení|Odhlášení]]
* [[/Přihlášení, odhlášení a ukončení práce systému#Vypnutí Slaxu|Vypnutí Slaxu]]
'''[[/KDE/|KDE]]'''
* [[/KDE#Nastavení|Nastavení]]
'''[[/Příkazová řádka/|Příkazová řádka]]'''
* [[/Příkazová řádka#Přehrávání hudby bez spuštění X|Přehrávání hudby bez spuštění X]]
* [[/Příkazová řádka#Prohlížení webu bez spuštění X|Prohlížení webu bez spuštění X]]
* [[/Příkazová řádka#Minight Commander|Midnight Commander]]
'''[[/Moduly/|Moduly]]'''
* [[/Moduly#Instalace modulu|Instalace modulu]]
* [[/Moduly#Vytvoření modulu|Vytvoření modulu]]
'''[[/Rejstřík/|Rejstřík]]'''

[[Kategorie:Slax]]</text>
      <sha1>btqj3qicryazlt8alnb9znwxt5uipky</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Slax</title>
    <ns>14</ns>
    <id>3718</id>
    <revision>
      <id>11813</id>
      <timestamp>2008-01-20T18:35:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Venca24</username>
        <id>325</id>
      </contributor>
      <comment>Nová stránka: [[Kategorie:Linux]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="19" xml:space="preserve">[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>9me3l4beaf5zkwyz4r9ijdjjkwdguaj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Slax - Linux do kapsy/Úvod</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3719</id>
    <revision>
      <id>25128</id>
      <parentid>22338</parentid>
      <timestamp>2013-08-13T22:17:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>nový systém odkazů na sesterské projekty</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3285" xml:space="preserve">Slax je jedna z mnoha linuxových distribucí. Na rozdíl od ostatních je speciálně vytvořen pro bootování z CD, ale lze jej spouštět z pevného nebo flash disku. Tato příručka je určena především pro ty, kteří si chtějí vyzkoušet Linux bez toho aniž by ho potřebovali instalovat na pevný disk.

== Co je Linux ==
Linux je jádrem (kernelem) několika počítačových operačních systémů, napsaný Linusem Torvaldsem. Je známým příkladem svobodného softwaru a vývoje open source softwaru – na rozdíl od proprietárních operačních systémů jako Windows či Mac OS je celý jeho zdrojový kód volně k dispozici pro veřejnost a kdokoli jej může svobodně používat, upravovat a dále distribuovat.

Zpočátku byl Linux vyvíjen a používán zejména jednotlivými nadšenci. Časem ale získal podporu velkých společností jako IBM, Hewlett-Packard a Novell pro využití na serverech, poslední dobou získává popularitu i na poli domácích počítačů čili desktopů.

== Co je Slax ==
Slax je jedna z mnoha linuxových distribucí, která vznikla z distribuce Slackware. Autorem této živé distribuce je Tomáš Matějíček. Může být spuštěna z CD-ROM mechaniky, nebo z USB flash disku. Díky tomu, že velikost celé distribuce nepřesahuje 200MB (vejde se na 8cm CD), může být SLAX celý nakopírován do paměti, což uvolní mechaniku pro další použití.

== Verze Slaxu ==
Protože základní verze Slaxu je malá (200MB), nepokryje zájmy všech uživatelů. Proto jsou tady další verze:
* '''''Standard Edition (SE)''''' - základní verze Slaxu, na [http://www.slax.cz www.slax.cz] je k dispozici česká verze.
* '''''KillBill Edition''''' - obsahuje Wine, DOSBox a QEMU.
* '''''Server Edition''''' - verze určená pro servery, obsahuje DNS, DHCP, SMB, HTTP, FTP, MySQL, SMTP, POP3, IMAP, SSH, atd.
* '''''Popcorn Edition''''' - vejde se na 128MB a obsahuje XFCE, Mozilla Firefox, AbiWord, Gaim, atd.
* '''''Frodo Edition''''' - základní systém, neobsahuje grafické prostředí, pouze základní nástroje.
* '''''Boot CD''''' - pro počítač, kde nelze bootovat přímo z USB, ale lze bootovat Slax z ISO obrazu na disku.

== Příkazová řádka ==
Příkazová řádka je uživatelské rozhraní, které uživatel ovládá zapisováním příkazů. Ve Slaxu, do verze 6, se objeví hned po přihlášení. Samotná příkazová řádka pro vstup využívá pouze klávesnici.

Ve Slaxu je pro zjednodušení práce s příkazovou řádkou program Midnight Commander (spustíte jej příkazem ''mc''), což je ekvivalent k Total Commanderu, známému z Windows. V Midnight Commanderu můžete používat i myš.

Příkazovou řádku samozřejmě nemusíte používat. Slax obsahuje i grafické prostředí KDE (od verze 6 se spustí hned po startu systému, do verze 6 použijte příkaz ''startx'') a Fluxbox (spustíte příkazem ''flux'').

{{Poznámka|V grafickém prostředí můžete využít příkazovou řádku prostřednictvím aplikace ''Konsole''}}

Více o Příkazové řádce v samostatné kapitole ''[[Slax - Linux do kapsy/Příkazová řádka|Příkazová řádka]]''.

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Linux}}
* {{Wikipedie|článek=Slax}}

[[Kategorie:Slax|Úvod]]</text>
      <sha1>j3ifkh2zkzmmmpox96gqq32fgxsm37b</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Slax - Linux do kapsy/Začínáme</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3722</id>
    <revision>
      <id>38544</id>
      <parentid>11889</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1489" xml:space="preserve">== Vypálení CD ==
Nejprve je třeba si stáhnout obraz CD, což je soubor .ISO. Slax si můžeme stáhnout na adrese [http://www.slax.cz www.slax.cz], nebo můžeme použít [http://www.google.cz Google] či jiný vyhledávač. ISO obraz nesmíte na CD vypálit jako obyčejný soubor. Ve svém oblíbeném programu na vypalování CD jistě najdete položku ''Vypálit obraz na disk'' nebo ''Vypálit ISO obraz disku'' apod.

== Nastavení BIOSu pro bootování z CD ==
Nejdříve se musíte dostat do nastavení BIOSu, stisknutím určité klávesy hned po zapnutí počítače. Klávesa pro přístup do BIOSu se liší podle vašeho motherboardu, většinou je to klávesa ''Delete'' nebo některá z funkčních kláves (F1 - F12). Nastavení bootování se také liší podle motherboardu, nápovědou vám může být manuál k vašemu motherboardu.

== Spuštění systému ==
[[Soubor:SLAX booting.png|náhled|vpravo]]
Jestliže je už vše připraveno, pak nezbývá nic jednoduššího než vložit CD se Slaxem do CD mechaniky a restartovat počítač.

Uprostřed obrazovky se objeví logo Slaxu a ve spodní části obrazovky prompt ''boot:'' (viz obrázek vpravo). Do tohoto promptu můžete zadat parametry, které má systém použít při bootování (více v kapitole [[Slax - Linux do kapsy/Bootování|Bootování]]). Pokud nezačnete do 5 sekund zadávat parametry bootování Slaxu bude pokračovat dle přednastavených parametrů.

[[Kategorie:Slax|Začínáme]]</text>
      <sha1>t48ho8bgcr6m88fa3uwrrbkxmk7akwo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Slax - Linux do kapsy/Bootování</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3725</id>
    <revision>
      <id>38541</id>
      <parentid>22517</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1957" xml:space="preserve">== Copy2ram ==
Parametr ''copy2ram'', který se zadává při bootování Slaxu (viz [[Slax - Linux do kapsy/Začínáme|spuštění systému]]), zkopíruje veškerý obsah z CD do paměti RAM, což urychlí chod systému, ovšem také potřebujete alespoň 256 MB v RAM. Po úspěšném překopírování CD do Vaší paměti RAM se také uvolní CD mechanika, což se hodí když např. chcete poslouchat hudbu z CD, sledovat film na DVD apod.

== Bootování z USB flash disku ==
Slax lze rovněž provozovat i z USB flash disku.

Nabootujte Slax z CD. Poté co se na obrazovce objeví prompt (''root@slax'') zadejte příkaz ''cd /root/''. Příkaz ''cd /root/'' způsobí, že změníte adresář ze kterého budou prováděny příkazy na ''/root''. Po úspěšném provedení příkazu následuje příkaz ''./create_bootdisk.sh . /dev/sda1 /dev/sda SLAX'' ''/dev/sda1'' je cesta k první partition Vašeho USB flash disku a ''/dev/sda'' je adresa Master Boot Record Vašeho USB flash disku.

== Vytvoření a užití swapovací partition ==
Pokud Váš harddisk už má swapovací partition Linuxu, Slax ji automaticky najde a připojí se k ní.

[[Soubor:Fileswap.png|náhled|Příkaz ''fileswap'' v Konsoli grafického prostředí [[w:KDE|KDE]].]]

Další možností Slaxu je vytvoření swapovacího souboru. Swapovací soubor vytvoříte příkazem
 fileswap umístění_a_název velikost(MB)
takže např.
 fileswap /mnt/hdd1/test.swap 250
znamená, že Slax vytvoří ve složce ''/mnt/hdd1'' swapovací soubor ''test.swap'' o velikosti 250 MB.

Swapovací soubor se při vypnutí systému nesmaže a při startu systému se automaticky nepřipojí, takže je nutné při každém startu systému zadat příkaz ''fileswap''. Je vyzkoušeno, že Slax běží jak bez swapovacího souboru, tak i bez swapovací partition.

{{Upozornění|Nepoužívejte příkaz ''fileswap'' opakovaně bez restartu systému.}}

[[Kategorie:Slax|Bootování]]</text>
      <sha1>qpe71xyb2gdn6mllzdsw3zla6e0c1tw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Švédština/Seznam silných a nepravidelných sloves</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3726</id>
    <revision>
      <id>44901</id>
      <parentid>32415</parentid>
      <timestamp>2022-01-21T15:08:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6461" xml:space="preserve">Následující tabulka uvádí přehled časování nejběžnějších švédských silných a nepravidelných [[../Slovesa|sloves]].

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! [[../Infinitiv|Infinitiv]]
! [[../Přítomný čas|Přítomný čas]]
! [[../Préteritum|Préteritum]]
! [[../Perfektum#Supinum|Supinum]]
! Překlad
|-
| [[wikt:be|be]]
| ber
| bad
| bett
| prosit
|-
| [[wikt:binda|binda]]
| binder
| band
| bundit
| vázat
|-
| [[wikt:bita|bita]]
| biter
| bet
| bitit
| kousat
|-
| [[wikt:bjuda|bjuda]]
| bjuder
| bjöd
| bjudit
| nabízet
|-
| [[wikt:bli|bli]], [[wikt:bliva|bliva]]
| blir, bliver
| blev
| blivit
| stát se
|-
| [[wikt:brinna|brinna]]
| brinner
| brann
| brunnit
| hořet
|-
| [[wikt:bryta|bryta]]
| bryter
| bröt
| brutit
| lámat
|-
| [[wikt:bära|bära]]
| bär
| bar
| burit
| nést
|-
| [[wikt:böra|böra]]
| bör
| borde
| bort
| mít (za povinnost)
|-
| [[wikt:dra|dra]]
| drar
| drog
| dragit
| táhnout
|-
| [[wikt:dricka|dricka]]
| dricker
| drack
| druckit
| pít
|-
| [[wikt:driva|driva]]
| driver
| drev
| drivit
| hnát
|-
| [[wikt:dö|dö]]
| dör
| dog
| dött
| zemřít
|-
| [[wikt:falla|falla]]
| faller
| föll
| fallit
| padnout
|-
| [[wikt:finna|finna]]
| finner
| fann
| funnit
| najít
|-
| [[wikt:flyga|flyga]]
| flyger
| flög
| flugit
| letět
|-
| [[wikt:frysa|frysa]]
| fryser
| frös
| frusit
| mrznout
|-
| [[wikt:få|få]]
| får
| fick
| fått
| smět; dostat
|-
| [[wikt:ge|ge]], [[wikt:giva|giva]]
| ger, giver
| gav
| gett, givit
| dát
|-
| [[wikt:glädja|glädja]]
| gläder
| gladde
| glatt
| těšit
|-
| [[wikt:gripa|gripa]]
| griper
| grep
| gripit
| uchopit
|-
| [[wikt:gråta|gråta]]
| gråter
| grät
| gråtit
| plakat
|-
| [[wikt:gå|gå]]
| går
| gick
| gått
| jít
|-
| [[wikt:göra|göra]]
| gör
| gjorde
| gjort
| dělat
|-
| [[wikt:ha|ha]]
| har
| hade
| haft
| mít
|-
| [[wikt:heta|heta]]
| heter
| hette
| hetat
| jmenovat se
|-
| [[wikt:hålla|hålla]]
| håller
| höll
| hållit
| držet
|-
| [[wikt:kliva|kliva]]
| kliver
| klev
| klivit
| kráčet
|-
| [[wikt:knyta|knyta]]
| knyter
| knöt
| knutit
| vázat
|-
| [[wikt:komma|komma]]
| kommer
| kom
| kommit
| přijít
|-
| [[wikt:kunna|kunna]]
| kan
| kunde
| kunnat
| moci
|-
| [[wikt:le|le]]
| ler
| log
| lett
| usmívat se
|-
| [[wikt:lida|lida]]
| lider
| led
| lidit
| trpět
|-
| [[wikt:ligga|ligga]]
| ligger
| låg
| legat
| ležet
|-
| [[wikt:ljuga|ljuga]]
| ljuger
| ljög
| ljugit
| lhát
|-
| [[wikt:låta|låta]]
| låter
| lät
| låtit
| nechat
|-
| ———
| [[wikt:måste|måste]]
| måste
| ———
| muset
|-
| [[wikt:njuta|njuta]]
| njuter
| njöt
| njutit
| užívat
|-
| [[wikt:nysa|nysa]]
| nyser
| nös
| nyst
| kýchat
|-
| [[wikt:rida|rida]]
| rider
| red
| ridit
| jet na koni
|-
| [[wikt:riva|riva]]
| river
| rev
| rivit
| trhat
|-
| [[wikt:se|se]]
| ser
| såg
| sett
| vidět
|-
| [[wikt:sitta|sitta]]
| sitter
| satt
| suttit
| sedět
|-
| [[wikt:sjunga|sjunga]]
| sjunger
| sjöng
| sjungit
| zpívat
|-
| [[wikt:sjunka|sjunka]]
| sjunker
| sjönk
| sjunkit
| klesnout
|-
| [[wikt:skilja|skilja]]
| skiljer
| skilde
| skilt
| oddělit
|-
| [[wikt:skina|skina]]
| skiner
| sken
| skinit
| zářit
|-
| [[wikt:skjuta|skjuta]]
| skjuter
| sköt
| skjutit
| střílet
|-
| [[wikt:skola|skola]]
| ska, skall
| skulle
| skolat
| muset, mít
|-
| [[wikt:skriva|skriva]]
| skriver
| skrev
| skrivit
| psát
|-
| [[wikt:skära|skära]]
| skär
| skar
| skurit
| řezat
|-
| [[wikt:slita|slita]]
| sliter
| slet
| slitit
| dřít
|-
| [[wikt:slå|slå]]
| slår
| slog
| slagit
| bít
|-
| [[wikt:snyta|snyta]]
| snyter
| snöt
| snutit
| smrkat
|-
| [[wikt:sova|sova]]
| sover
| sov
| sovit
| spát
|-
| [[wikt:spricka|spricka]]
| spricker
| sprack
| spruckit
| prasknout
|-
| [[wikt:sprida|sprida]]
| sprider
| spred
| spridit
| šířit
|-
| [[wikt:stiga|stiga]]
| stiger
| steg
| stigit
| stoupat
|-
| [[wikt:stjäla|stjäla]]
| stjäler
| stal
| stulit
| krást
|-
| [[wikt:stå|stå]]
| står
| stod
| stått
| stát
|-
| [[wikt:säga|säga]]
| säger
| sa, sade
| sagt
| říci
|-
| [[wikt:sälja|sälja]]
| säljer
| sålde
| sålt
| prodat
|-
| [[wikt:sätta|sätta]]
| sätter
| satte
| satt
| posadit
|-
| [[wikt:ta|ta]], [[wikt:taga|taga]]
| tar, tager
| tog
| tagit
| vzít
|-
| [[wikt:tiga|tiga]]
| tiger
| teg
| tigit
| mlčet
|-
| [[wikt:vara|vara]]
| är
| var
| varit
| být
|-
| [[wikt:veta|veta]]
| vet
| visste
| vetat
| vědět
|-
| [[wikt:vika|vika]]
| viker
| vek
| vikit
| ustoupit
|-
| [[wikt:vilja|vilja]]
| vill
| ville
| velat
| chtít
|-
| [[wikt:vinna|vinna]]
| vinner
| vann
| vunnit
| vyhrát
|-
| [[wikt:välja|välja]]
| väljer
| valde
| valt
| zvolit
|-
| [[wikt:vänja|vänja]]
| vänjer
| vande
| vant
| zvyknout
|-
| [[wikt:växa|växa]]
| växer
| växte
| vuxit
| růst
|-
| [[wikt:äta|äta]]
| äter
| åt
| ätit
| jíst
|}

== Silná slovesa ==
'''Silná slovesa''' se ve švédštině od slabých sloves liší způsobem tvoření [[../Préteritum|minulého času]], [[../Trpný rod|příčestí trpného]] a [[../Perfektum|supina]]. U slabých sloves jsou pro tyto tvary typické koncovky obsahující souhlásky t nebo d (tzv. dentální sufixy). Silná slovesa '''v minulém čase nepřijímají žádnou koncovku'''. V příčestí trpném přijímají podle rodu a čísla koncovky '''-en''', '''-et''' a '''-na''' a v supinu mají zvláštní koncovku '''-it'''.

Při tvoření těchto tvarů je typická '''změna kmenové samohlásky''' (např. s'''i'''tta – s'''a'''tt – s'''u'''ttit), která se však neuplatňuje u všech silných sloves nebo se uplatní jen u některých tvarů (např. sj'''u'''nga – sj'''ö'''ng – sj'''u'''ngit). Toto střídání samohlásek nelze nijak odvodit. Stejně jako u nepravidelných sloves je nutné naučit se jednotlivé tvary zpaměti.

Ve slovnících se obvykle uvádějí tvary infinitivu, minulého času a supina – podobně jako ve výše uvedené tabulce. Tvary příčestí trpného snadno odvodíme z tvaru supina náhradou koncovky, například:

{|class=&quot;wikitable&quot;
|-
! rowspan=&quot;2&quot; | Supinum
! colspan=&quot;3&quot; | Příčestí trpné
|-
! Spol. rod, j. č.
! Stř. rod, j. č.
! Množ. číslo / určitý tvar
|-
| skriv'''it''' || skriv'''en''' || skriv'''et''' || skriv'''na'''
|-
| sutt'''it''' || sutt'''en''' || sutt'''et''' || sutt'''na'''
|}

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Slabá a silná slovesa}}

[[Kategorie:Švédština|Silných a nepravidelných sloves, Seznam]]</text>
      <sha1>7u8qq0pb6hmslkv6ag8iw6vzkvj65c4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Švédština/Podmiňovací způsob</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3727</id>
    <revision>
      <id>35853</id>
      <parentid>25161</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:38:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2568" xml:space="preserve">'''Podmiňovací způsob''' (kondicionál) se ve švédštině tvoří pomocným [[../Slovesa|slovesem]] '''skulle''' a '''[[../Infinitiv|infinitivem]]'''. Rozlišuje se kondicionál přítomný a minulý – obdobně jako v češtině, ovšem s tím, že toto rozlišení je ve švédštině bezpodmínečně nutné rozlišovat.

'''Kondicionál přítomný''' vyjadřuje děj nebo stav, který sice dosud nenastal, ale mohl by za určitých nastat. Příklady:
* jag skulle tala – mluvil bych
* han skulle skriva – psal by

'''Kondicionál minulý''' se používá k vyjádření, že nějaký děj mohl nastat v minulosti, ale nenastal z důvodu nesplnění podmínek. Další realizace je již není možná. K tvoření se používá konstrukce '''skulle ha''' + '''[[../Perfektum#Supinum|supinum]]'''. Příklady:
* jag skull ha talat – byl bych mluvil
* han skulle ha skrivit – byl by (na)psal

=== Vedlejší věty podmínkové ===
Podmiňovací způsob se používá pouze v hlavních větách, ve vedlejší větě je nahrazován [[../Préteritum|préteritem]] (reálná podmínka) nebo [[../Pluskvamperfektum|pluskvamperfektem]] (nereálná podmínka), případně zastaralým [[../Starší tvary sloves#Konjunktiv|konjunktivem]] (nejčastěji v ustálených spojeních). Srovnej:
* Jag skulle börja gråta om du gick. – Začala bych plakat, kdybys odešel. (Ale teď nepláču, neboť jsi se mnou.)
* Jag skulle hade börjat gråta om du hade gått. – Byla bych začala plakat, kdybys byl odešel. (Ale neplakala jsem, neboť jsi zůstal.)

Další příklady:
* Om jag vore som du, skulle jag inte göra det. – Kdybych byl na tvém místě, nedělal bych to.
* Om du gjorde det, skulle du se honom. – Kdybys to udělal, mohl bys ho vidět.

V podmínkových větách se rovněž nepoužívá [[../Budoucí čas|budoucí čas]], v takovém případě má sloveso tvar [[../Přítomný čas|přítomného času]]:
* Om du väntar ett tag, så följer jag med. – Pokud chvíli počkáš, (tedy) půjdu s tebou.

Další příklady:
* Ifall boken är inte utlånad, skulle jag vilja låna den. – V případě, že kniha není půjčena, chtěl bych si ji vypůjčit.
* Om jag bara kan, skall jag gärna hjälpa dig. – Budu-li jen moci, rád ti pomohu.

Spojka ''om'' (jestliže) se může vynechat. V takovém případě má vedlejší věta inverzní [[../Slovosled|slovosled]]:
* Gjorde du det, skulle du se honom.

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Podmiňovací způsob}}

[[Kategorie:Švédština|Podmiňovací způsob]]</text>
      <sha1>r03tae6mud2q44ziquxphvyyqjwn40s</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Slax - Linux do kapsy/Přihlášení, odhlášení a ukončení práce systému</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3729</id>
    <revision>
      <id>38543</id>
      <parentid>22339</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1309" xml:space="preserve">== Přihlášení ==
[[Soubor:Slax server edition login.png|náhled|přihlašovací obrazovka Slax Server Edition]]
Jakmile systém nabootuje objeví se dole na obrazovce prompt ''slax login:''. Uživatelské jméno je ''root'', heslo ''toor'' (prompt ''password:''). Uživatelské jméno a heslo podtvrďte klávesou ''enter''.
{{Poznámka|Ve verzi Slax Standart Edition 6 není požadováno přihlášení při startu systému.}}
{{Poznámka|Pro všechny verze Slaxu je přihlašovací jméno a heslo stejné.}}

== Odhlášení ==
V konzoli se odhlásíte zadáním příkazu ''logout''.
{{Poznámka|V příkazovém řádku (bez grafického prostředí) se můžete odhlásit klávesovou zkratkou ''alt+F4''.}}

== Vypnutí Slaxu ==
V příkazovém řádku vypnete Slax příkazem ''poweroff'' pro vypnutí počítače, nebo příkazem ''reboot'' pro restartování počítače. Pokud použijete příkaz ''reboot'' a nechcete aby se Slax znovu nabootoval nezapomeňte včas vyndat CD z mechaniky.

{{Poznámka|Ve všech případech správného vypnutí Slaxu se automaticky otevře CD mechanika s live CD. Doba po kterou je CD mechanika otevřena se mění podle mechaniky, ale dokud se počítač nevypne můžete CD vyndat.}}

[[Kategorie:Slax|Přihlášení, odhlášení a ukončení práce systému]]</text>
      <sha1>t4hlfgujtfvbmg7qid5vrxe61ul6yi3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Agrese plazů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3731</id>
    <revision>
      <id>36200</id>
      <parentid>34378</parentid>
      <timestamp>2018-04-16T19:16:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4576" xml:space="preserve">{{Upravit|Tento článek|ho}}

== Obecně o agresi ==
Plazi jsou divoká zvířata, a proto mohou být pochopitelně agresivní. Některé druhy mohou být více a některé méně nebezpečné. Leguáni svými fyzickými proporcemi mohou patřit k těm více nebezpečným, ale pokud k němu majitel přistupuje správně, nemusí tomu tak vůbec být.

Plazi mohou být agresivnější během rozmnožování, při obraně teritoria, nebo když jsou (například člověkem) vystrašeni.

Plazi mohou být skvělí mazlíčci pro toho, koho fascinují plazi, popř. obojživelníci. Je důležité si ale pamatovat, že to jsou opravdu divoká zvířata. Některé druhy plazů jsou běžně odchytávány ve volné přírodě a převáženy na lodích na pevninu, při tomto procesu může až 75 procent zemřít, nehledě na počet, který zahubí samotní chovatelé, nebo zverimexy. Leguáni a vůbec plazi nejsou zvířata domestikovaná, jako je např.: kočka, nebo pes. Tito savci žijí v souladu s člověkem již bez nadsázky tisíce let, chování plazů je oproti tomu velmi mladý trend.

Plazi velmi často reagují na základě instinktu. Když plaz reaguje na nějaký podnět, majitel může situaci vyhodnotit, že byla namířena proti němu. Vysvětlíme si to na příkladu: Hladový had uhodí do ruky vztahující se do terária, aby vyměnila vodu. Uhodí v domnění, že se jedná o podávanou potravu, ale majitel si může myslet, že na něj had bezdůvodně zaútočil. Proto je důležité nebrat agresi osobně, ale zamyslet se nad tím, co ji vyprovokovalo.

== Typy agresí ==
Pokud se bavíme o agresi je dobré si ji rozdělit na několik typů:

* Obranná agrese – nejčastější typ, protože jakýkoliv jedinec nemá potřebu útočit, pokud nedostane určitý podnět, který považuje za hrozbu
* Agrese během rozmnožování
* Při obraně teritoria
* Další typy, které již nezařazuji do samostatných celků.

Zaměřme se nyní na nejčastější typ agrese, která se může u chovatele objevit, a to agresi obrannou. Plachý plaz se může cítit ohrožen, pokud se kolem něj někdo rychle, nebo hlasitě pohybuje. Některé druhy jsou kořistí jiných zvířat. Tato zvířata jsou poté právem nervózní, pokud se kolem nich něco rychle, nebo hlasitě pohne. K takovýmto zvířatům se musí přistupovat velmi jemně a v klidu, aby se předešlo zranění, nebo psychické újmě.

Mnoho druhů plazů je teritoriálních, k těmto druhům patří bohužel i leguán. Pokud jste si už někdy hověli u bazénu na Floridě ,možná jste měli možnost pozorovat vystoupení teritoriálních leguáních samců: samec neoprávněně vstupující na území druhého samce bude přivítán narážením hlavou a ukazováním laloku. Zamilovaný samec se bude stejně chovat k ostatním samicím neoprávněně vstupujícím do území mileneckého páru. Pro lidského pozorovatele je to zábavné divadlo, ale druhému leguánovi naznačuje, že má honem vypadnout a častokrát mu může přivodit i nepěkné zranění. Pokud budete mít odvahu odehnaného samce chytit budete pravděpodobně pokousáni. Kousnutí od malého leguánka může poškodit maximálně Vaší hrdost, představte si však, jak může vypadat kousnutí od dospělého agresivního samce.

{{Upozornění|Samci leguána, ale i samec a samice, nebo dvě samice by neměli být ubytováváni společně, nebo sobě na dohled. Dokonce není možné ubytovávat je v jedné místnosti}}

Je také zaznamenáno mnoho případů, kdy dospělý samec leguána zaútočil během období páření (obvykle jaro) na osobu vstupující do toho, co považoval za své území. Kromě ostrých zoubků, silného stisku může leguán uhodit ocasem, jakoby bičem. Někteří majitelé byli svými “miláčky“ uhozeni tak, že potřebovali plastickou operaci!

Útočná agrese je pravděpodobnější u druhů přirozeně bojovných a mezi ně jsou zařazovány varani a další zvířata.
Jedovaté druhy mají, jak se zdá často pocit blížící se nepřemožitelnosti, zdá se, že vědí, že jsou „zlí“. Kobry a některé jedovaté zmije se rychle rozzlobí a jakmile vnímají jakoukoli hrozbu připravují se k útoku. Pokud se například zmije zahřeje je pravděpodobnější, že bude inklinovat k útoku, než aby se odplazila z místa konfrontace. Pokud jste se již někdy setkal s divokou želvou, co kouše, mohli jste mimoděk sledovat obrannou agresi v akci.

[[Kategorie:Biologie]]
[[Kategorie:Chov zvířat]]</text>
      <sha1>97clmo1op6kqndvnwkgqsjmogxgrev1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>PHP prakticky/Používání výjimek</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3733</id>
    <revision>
      <id>24672</id>
      <parentid>12001</parentid>
      <timestamp>2013-06-14T18:56:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tori~cswikibooks</username>
        <id>4193</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Doplněno zvýraz.syntaxe</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="354" xml:space="preserve">Většina built-in funkcí výjimky nevyhazuje. Částečně to lze obejít zaregistrováním error_handleru.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot;&gt;
function exceptions_error_handler($errno, $errstr) {
    throw new Exception($errstr, $errno);
}
set_error_handler('exceptions_error_handler');
&lt;/syntaxhighlight&gt;

[[Kategorie:PHP prakticky|Používání výjimek]]</text>
      <sha1>140twlhhyc6eyyg1f3908f5l5lcvpl1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Lívanečky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3734</id>
    <revision>
      <id>35661</id>
      <parentid>29907</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="813" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Lívanečky
  | originální jméno = 
  | obrázek = Dish and Knife.jpg
  | velikost = 180px
  | popis = Obrázek není k dispozici
  | čas = 
  | ingredience =
* 3 [[../Ingredience/Vejce|vejce]] 
* 500 ml [[../Ingredience/Mléko|mléka]]
* [[../Ingredience/Mouka|Mouka]]
* Špetka [[../Ingredience/Sůl|soli]]
* Trocha [[../Ingredience/Cukr|cukru]] 
* [[../Ingredience/Olej|Olej]] na smažení
  | přílohy = 
  | původ = 
}}
Do 3 žloutků zašleháme mléko, mouku dle potřeby, špetku soli a trochu cukru. Zvlášť ušleháme tuhý sníh z bílků, který postupně přidáváme do těsta. Smažíme v lívanečníku na rozpáleném oleji. Podáváme ještě teplé, s ovocem a šlehačkou nebo namazané marmeládou či tvarohem.

[[Kategorie:Wikikuchařka|Lívanečky]]</text>
      <sha1>alrj4dm77f7i6csa0ykgpwupuy6b50q</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Čeština</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3735</id>
    <revision>
      <id>38697</id>
      <parentid>35829</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:33:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2079" xml:space="preserve">Vítejte! Tyto stránky Vám dají návod na správné používání '''češtiny'''.

'''Vítejte!'''&lt;br /&gt;
[[Soubor:Flag of the Czech Republic.svg|250 px|okraj|]]

== Obsah ==
* [[/Abeceda/]]
* [[/Výslovnost/]]

'''[[/Pravopis/]]'''
* [[/Písmeno ě/]]
* [[/Psaní i/y/]]
** [[/Vyjmenovaná slova/]]
* [[/Dlouhé ú × ů/]]
* [[/Předpony s-, z- a vz-/]]
* [[/Skupiny souhlásek/]]
* [[/-icí × -ící/]]
* [[/Velká písmena/]]
* [[/Čárka/]]
* [[/Ostatní interpunkce/]]
'''[[/Mluvnice/]]'''
* [[/Jmenný rod/]]
* [[/Podstatná jména/]]
** [[/Podstatná jména rodu mužského/|Rod mužský]]
** [[/Podstatná jména rodu ženského/|Rod ženský]]
** [[/Podstatná jména rodu středního/|Rod střední]]
* [[/Přídavná jména/]]
* [[/Zájmena/]]
* [[/Číslovky/]]
* [[/Slovesa/]]
** [[/Přítomný čas/]]
** [[/Budoucí čas/]]
** [[/Minulý čas/]]
** [[/Dokonavá a nedokonavá slovesa/]]
** [[/Infinitiv/]]
** [[/Rozkazovací způsob/]]
** [[/Podmiňovací způsob/]]
** [[/Trpný rod/]]
** [[/Přechodníky/]]
** [[/Slovesa 1. třídy/]]
** [[/Slovesa 2. třídy/]]
** [[/Slovesa 3. třídy/]]
** [[/Slovesa 4. třídy/]]
** [[/Slovesa 5. třídy/]]
** [[/Nepravidelná slovesa/]]
* [[/Příslovce/]]
* [[/Předložky/]]
* [[/Spojky/]]
* [[/Částice/]]
* [[/Citoslovce/]]
* [[/Slovosled/]]

== Literatura ==

* HLAVSA, Zdeněk, et al. Akademická pravidla českého pravopisu. Praha: Academia, 1993. ISBN ISBN 80-200-0475-0.
* KARLÍK, P.; NEKULA, M.; PLESKALOVÁ, J. (eds.). Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladelství Lidové noviny, 2002. ISBN 80-7106-484-X.
* KARLÍK, P.; NEKULA, M.; RUSÍNOVÁ, Z. (eds.). Příruční mluvnice češtiny. Praha: Nakladelství Lidové noviny, 1995. ISBN 80-7106-134-4.
* KRČMOVÁ, Marie. Úvod do fonetiky a fonologie pro bohemisty. Ostrava: Filozofická fakulta OU, 2006. ISBN 80-7368-213-3.
* ŠAUR, Vladimír. Pravidla českého pravopisu s výkladem mluvnice. Praha: Ottovo nakladatelství, 2004. ISBN 80-7181-133-5.

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Čeština}}

[[Kategorie:Čeština| ]]</text>
      <sha1>e6dm414t16lhh8c4nctjnvtr346o4z8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Čeština/Vyjmenovaná slova</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3736</id>
    <revision>
      <id>45724</id>
      <parentid>40745</parentid>
      <timestamp>2022-04-26T03:07:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link; typo; vhodnější sémantika; typografické úpravy; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6537" xml:space="preserve">Zatímco psaní ''i/y'' a ''í/ý'' po obojetných souhláskách v koncovkách se řídí příslušnými vzory skloňování a časování, případně mluvnickou shodou, psaní ve slovních kmenech je třeba znát nazpaměť. Ve slovech domácího původu se píše ''y'' nebo ''ý'' jen pokud patří mezi tzv. '''vyjmenovaná slova''', případně jsou od nich odvozena. Ve všech ostatních případech se píše ''i'' nebo ''í''.

Slova cizího původu v seznamu vyjmenovaných slov nejsou, používá se v nich pravopis původního jazyka.

V některých případech se rozdílným pravopisem rozlišuje význam slov, která jinak znějí stejně (homofona). K vyjmenovaným slovům se také tradičně přiřazují slova s předponami ''vy-'' a ''vý-'' a s příponou ''-yně'' (jako ''horákyně'', podobně i např. ''kolegyně''; některá vlastní jména jsou uvedena v seznamu).

{{SHORTTOC}}

== B ==
* [[wikt:by|by]], [[wikt:být|být]], [[wikt:bydlit|bydlit]], [[wikt:obyvatel|obyvatel]], [[wikt:byt|byt]], [[wikt:příbytek|příbytek]], [[wikt:nábytek|nábytek]], [[wikt:dobytek|dobytek]], [[wikt:obyčej|obyčej]], [[wikt:bystrý|bystrý]], [[wikt:bylina|bylina]], [[wikt:kobyla|kobyla]], [[wikt:býk|býk]]
* vlastní jména: [[wikt:Bydžov|Bydžov]], [[wikt:Přibyslav|Přibyslav]], [[wikt:Bylany|Bylany]], [[wikt:Hrabyně|Hrabyně]], [[wikt:Zbyněk|Zbyněk]], [[wikt:Zbyšek|Zbyšek]]

{{Poznámka|
* [[wikt:býlí|býlí]] (byliny, plevel) ~ [[wikt:bílý|bílí]] (zbarvení bílou barvou)
* být (existovat) ~ [[wikt:bít|bít]] (tlouct)
* [[wikt:bydlo|bydlo]] (příbytek) ~ [[wikt:bidlo|bidlo]] (tyč)
* [[wikt:dobýt|dobýt]] (zmocnit se; ''dobýt hrad'') ~ [[wikt:dobít|dobít]] (baterii, zvěř)
* [[wikt:nabýt|nabýt]] (získat) ~ [[wikt:nabít|nabít]] (pušku-náboj)
* [[wikt:babyčka|babyčka]] (malá babyka) ~ [[wikt:babička|babička]] (prarodič)
}}

== L ==
* [[wikt:slyšet|slyšet]], [[wikt:mlýn|mlýn]], [[wikt:blýskat se|blýskat se]], [[wikt:polykat|polykat]], [[wikt:plynout|plynout]], [[wikt:plýtvat|plýtvat]], [[wikt:vzlykat|vzlykat]], [[wikt:lysý|lysý]], [[wikt:lýko|lýko]], [[wikt:lýtko|lýtko]], [[wikt:lyže|lyže]], [[wikt:pelyněk|pelyněk]], [[wikt:plyš|plyš]]

{{Poznámka|
* [[wikt:lýčený|lýčený]] (vyrobený z lýka) ~ [[wikt:líčený|líčený]] (např.líčený proces- předstíraný nebo líčený barvou na obličej- např. na karneval)
* [[wikt:vlys|vlys]] (nesouvisí s ''[[wikt:lisovat|lisovat]]'')
* [[wikt:lísat se|lísat se]], [[wikt:lišaj|lišaj]] (hmyz- můra), [[wikt:lišej|lišej]], [[wikt:ližina|ližina]] (trámec; nesouvisí s ''lyžemi''), [[wikt:mlít|mlít]] (koncovka vzoru ''[[wikt:třít|třít]]'')
}}

== M ==
* [[wikt:my|my]], [[wikt:mýt|mýt]], [[wikt:myslet|myslet]]/[[wikt:myslit|myslit]], [[wikt:mýlit se|mýlit se]], [[wikt:hmyz|hmyz]], [[wikt:myš|myš]], [[wikt:hlemýžď|hlemýžď]], [[wikt:mýtit|mýtit]], [[wikt:zamykat|zamykat]], [[wikt:smýkat|smýkat]], [[wikt:dmýchat|dmýchat]], [[wikt:chmýří|chmýří]], [[wikt:nachomýtnout se|nachomýtnout se]], [[wikt:mýto|mýto]], [[wikt:mykat|mykat]], [[wikt:mys|mys]], [[wikt:sumýš|sumýš]]
* vlastní jména: [[wikt:Nezamyslice|Nezamyslice]], [[wikt:Přemysl|Přemysl]], [[wikt:Litomyšl|Litomyšl]]

{{Poznámka|
* my (''my máme hlad'') ~ [[wikt:mi|mi]] (mně; ''dej mi to'')
* mýt (čistit; ''mýt nádobí'') ~ [[wikt:mít|mít]] (vlastnit; ''budeš mít hlad'')
* [[wikt:mýval|mýval]] (zvíře) ~ [[wikt:míval|míval]] (měl, vlastnil)
* [[wikt:vymýtit|vymýtit]] (vykácet) ~ [[wikt:vymítat|vymítat]] (vypuzovat např. ďábla)
}}

== P ==
* [[wikt:pýcha|pýcha]], [[wikt:pytel|pytel]], [[wikt:pysk|pysk]], [[wikt:netopýr|netopýr]], [[wikt:slepýš|slepýš]], [[wikt:pyl|pyl]], [[wikt:kopyto|kopyto]], [[wikt:klopýtat|klopýtat]], [[wikt:třpytit se|třpytit se]], [[wikt:zpytovat|zpytovat]], [[wikt:pykat|pykat]], [[wikt:pýr|pýr]], [[wikt:pýří|pýří]], [[wikt:pýřit se|pýřit se]], [[wikt:pyj|pyj]], [[wikt:čepýřit se|čepýřit se]]
* vlastní jména: [[wikt:Chropyně|Chropyně]], [[wikt:Pyšely|Pyšely]], [[wikt:Spytihněv|Spytihněv]]

{{Poznámka|
* [[wikt:píchat|píchat]] (bodat)
* pysk (ret) ~ [[wikt:pisk|pisk]] (pískot, základ ptačího pera)
* [[wikt:pikaná|pikaná]] (dětská hra), [[wikt:pikat|pikat]] (hrát na pikanou) ~ pykat (být potrestán za něco)
* [[wikt:opylovat|opylovat]] (oplodňovat pylem) ~ [[wikt:opilovat|opilovat]] (obrousit pilníkem)
* slepýš (plaz) ~ [[wikt:slepit|slepíš]] (lepidlem)
}}

== S ==
* [[wikt:syn|syn]], [[wikt:sytý|sytý]], [[wikt:sýr|sýr]], [[wikt:syrový|syrový]], [[wikt:sychravý|sychravý]], [[wikt:usychat|usychat]], [[wikt:sýkora|sýkora]], [[wikt:sýček|sýček]], [[wikt:sysel|sysel]], [[wikt:syčet|syčet]], [[wikt:sypat|sypat]]
* vlastní jména: [[wikt:Bosyně|Bosyně]]

{{Poznámka|
* [[wikt:syrý|syrý]] (syrový, např. zelenina) ~ [[wikt:sirý|sirý]] (opuštěný, viz. sirotek)
* [[wikt:sýrový|sýrový]] (ze sýra, např. ''sýrová omáčka'') ~ [[wikt:sírový|sírový]] (ze [[wikt:síra|síry]], např. ''kyselina sírová'')
* [[wikt:sirup|sirup]], [[wikt:sirob|sirob]], [[wikt:sípat|sípat]] (chraptět), [[wikt:sivý|sivý]] (šedivý)
}}

== V ==
* [[wikt:vy|vy]], [[wikt:vysoký|vysoký]], [[wikt:výt|výt]], [[wikt:výskat|výskat]], [[wikt:zvykat|zvykat]], [[wikt:žvýkat|žvýkat]], [[wikt:vydra|vydra]], [[wikt:výr|výr]], [[wikt:vyžle|vyžle]], [[wikt:povyk|povyk]], [[wikt:výheň|výheň]]
* vlastní jména: [[wikt:Výtoň|Výtoň]], [[wikt:Vyškov|Vyškov]], [[wikt:Vysočany|Vysočany]], [[wikt:Vyšehrad|Vyšehrad]], [[wikt:Vyžlovka|Vyžlovka]]

{{Poznámka|
* [[wikt:výška|výška]] (vysoko) ~ [[wikt:vížka|vížka]] (věžička)
* [[wikt:výt|výt]] (na měsíc) ~ [[wikt:vít|vít]] (věneček)
* [[wikt:výr|výr]] (sova) ~ [[wikt:vír|vír]] (ve vodě)
* [[wikt:vysunutý|vysunutý]] (předpona -vy, vý) ~ [[wikt:visutý|visutý]] (např. most)
* [[wikt:vysel|vysel]] (semena na pole) ~ [[wikt:visel|visel]] (byl pověšen)
* [[wikt:výří|výří]] (patřící výru, např. peří) ~ [[wikt:víří|víří]] (zvířil prach)
}}

== Z ==
* [[wikt:brzy|brzy]], [[wikt:jazyk|jazyk]], [[wikt:nazývat se|nazývat se]]
* vlastní jména: [[wikt:Ruzyně|Ruzyně]]

{{Poznámka|
* [[wikt:brzy|brzy]] (časně) ~ [[wikt:brzičko|brzičko]] (velmi brzy, přípona -ičko)
* [[wikt:nazývat se|nazývat se]] (jmenovat se) ~ [[wikt:zívat|zívat]] (únavou)
}}

[[Kategorie:Čeština|Vyjmenovaná slova]]</text>
      <sha1>bbjyhbi6xa4qvm9j5u02wupi4f3f6up</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Čeština/Předpony s-, z- a vz-</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3737</id>
    <revision>
      <id>35837</id>
      <parentid>29619</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:37:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3697" xml:space="preserve">Předpony ''s-'' a ''z-'' ve výslovnosti vlivem spodoby znělosti často splývají, např. slova ''správa'' i ''zpráva'' se obě čtou [správa], ''sběh'' i ''zběh'' [zbjech]. Psaní se však neřídí výslovností, ale pravidly popsanými níže. Pokud se tyto předpony vyskytují před nepárovými souhláskami (''m, n, ň, r, l, j'') a před ''v'', ke spodobě znělosti nedochází, např. ''svolat'' [s-] a ''zvolat'' [z-]. Na patřičnou výslovnost bychom též měli dbát u slabičných varian ''se-'' a ''ze-''.

Problematická bývá někdy i předpona ''vz-'', jež s uvedenými dvěma při málo pečlivé výslovnosti často splývá, např. ''vzduch'' [zduch] namísto [vzduch].

== Předpona vz- ==
Používá se ve významu směřování '''vzhůru''' (i v přenesených významech): vzlétnout, vznést se, vzlínat, vzplanout, ale také vzpomínat
...

== Předpona s- ==
Předpona ''s-'' vyjadřuje směřování:
* '''dohromady''': sbírat, sbíhat se, shromažďovat, sblížit se;
* '''dolů''': slétnout, snést se, spadnout, shora;
* '''z povrchu pryč''': smést, smýt, spálit.

== Předpona z- ==
Předpona ''z-'' se používá v ostatních případech a pro změnu stavu, zejména pak označuje změnu stavu: zhnědnout, zestárnout, zvadnout.

== Problematická slova a dvojice slov ==
U některých slov již není patrný původní význam, a proto je obtížné volbu náležité předpony odvodit. Existuje též celá řada dvojic, kde předpona rozlišuje význam:

=== strávit ===
Píše se vždy ''strávit'' bez ohledu na to, zda jde o trávení jídla, dovolené nebo času.

=== sběh × zběh ===
:sběh lidí, koleje se v dálce sbíhají, seběhlo se to velmi rychle
:vojenský zběh zběhl (utekl) z bitevního pole

=== shlédnout × zhlédnout × vzhlédnout ===
Shlédnout (shlížet) vyjadřuje pohled shora dolů. A to buď doslovně, při pohledu z patra budovy dolů, nebo přeneseně, ve významu přezíravě.

:Francie shlíží na Obamu.
:Na Brno shlíží bronzový Mozart.
:Shlédnout z pátého patra.
:Mám dojem, že na mě shlíží spatra.

Zhlédnout (zhlížet) znamená něco vidět
Pokud jste byli v kině a viděli jste film, můžete říct, že jste jej zhlédli. Zhlédnout užijte v kontextu, kdy jste jako diváci, když něco spatříte, vidíte či prohlížíte.

:Zhlédl jsem skvělý muzikál. (viděl)
:Včera jsme zhlédli skvělý film. (viděli)
:Zhlédla ho a šla za ním. (viděla ho)
:Tento blog zhlédlo již tisíc návštěvníků. (spatřilo)

Pokud se díváme vzhůru (i v přeneseném významu), je náležitým tvarem vzhlédnout (vzhlížet):
:vzhlédnout k obloze
:vzhlížet k někomu s obdivem

Sloveso ''shlédnout'' se vždy pojí s předmětem předložkovou vazbou (na, do), znamená dívat se směrem dolů. Sloveso ''zhlédnout'' (uvidět, spatřit) se pojí s prostým 4. pádem. Proto tedy ''Zhlédli jsme pražskou zoologickou zahradu z lanovky'', ačkoliv jsme ''na ni shlíželi shora''.

=== Stěžovat × ztěžovat ===
:Je to ztíženo okolními jevy. (okolní jevy dělají činnost složitější)
:Pořád si na mě nestěžuj.
:Proč si stěžuješ? (na někoho)
:Proč si tu práci tak ztěžuješ? Použij kalkulačku. (dělá si ji složitější)
:Stěžoval si na ztížené podmínky.

=== slézt × zlézt ===
:slézt z vrcholu dolů
:zlézt horu (= zdolat horu)

=== správa × zpráva ===
:Správa Pražského hradu, spravovat (opravovat) auto, spravovat cizí jmění
:zpráva (novina) z Pražského hradu, zpravovat (informovat) někoho o něčem

&lt;!--Pokračování

===skompletovat × zkompletovat=== ??
--&gt;

[[Kategorie:Čeština|Předpony s-, z- a vz-]]</text>
      <sha1>ma2jh80vsj9qhg85feilrngj7380z0p</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Čeština/Psaní i/y</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3739</id>
    <revision>
      <id>38698</id>
      <parentid>37326</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:33:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7463" xml:space="preserve">Rozlišování ''i/y'' a ''í/ý'' patří k nemnoha historickým prvkům českého pravopisu. Toto rozlišení nemá v současné češtině (s výjimkou některých nářečí na severní Moravě a ve Slezsku) oporu ve výslovnosti, proto je třeba znát pravidla psaní těchto písmen. Pro účely pravopisu se české souhlásky (resp. jim odpovídající písmena) rozlišují na měkké, tvrdé a obojetné. V domácích slovech se po tvrdých souhláskách píše vždy „tvrdé“ ''y/ý'', po měkkých souhláskách vždy jen „měkké“ ''i/í''. Po obojetných souhláskách může následovat jak „měkké“ ''i/í'', „tvrdé“ ''y/ý''. Tato volba však není libovolná, ale řídí se určitými pravidly. Rozdělení souhlásek podle měkkosti/tvrdosti uvádí následující tabulka:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Měkké a tvrdé souhlásky v&amp;nbsp;češtině
|-
! Měkké
| ž || š || č || ř || c || j || ď || ť || ň
|-
! Obojetné
| b || f || l || m || p || s || v || z || &amp;nbsp;
|-
! Tvrdé
| h || ch || k || r || d || t || n || &amp;nbsp; || &amp;nbsp;
|}

{{Příklad|
:'''ži'''vot, '''ši'''ška, '''čí'''st, '''ří'''kat, '''ci'''bule, '''ji'''ný (''ď, ť, ň'' viz dále)
:'''bí'''t, '''bý'''t; bí'''lí''', bí'''lý'''; '''mí'''t, '''mý'''t; '''pi'''l, '''py'''l; '''sí'''ra, '''sý'''r; '''ví'''r, :'''vý'''r; '''zí'''vat, na'''zý'''vat
:'''hý'''bat, '''chy'''bět, '''ky'''selý, '''rý'''č (d, t, n viz dále)
}}
Toto rozdělení má vliv nejen na pravopis, ale i na skloňování a časování. U skloňování proto rozlišujeme měkké a tvrdé vzory. Těmito vzory se řídí psaní ''i/y'' a ''í/ý'' v koncovkách. Pro psaní těchto samohlásek po obojetných souhláskách v kořenech, předponách a příponách existuje seznam [[Čeština/Vyjmenovaná slova|vyjmenovaných slov]], v nichž – a ve slovech od nich odvozených – se píše ''y/ý''. V ostatních případech píšeme ''i/í''.

== Skupiny di, ti, ni × dy, ty, ny ==
Výjimkou z výše uvedeného pravidla jsou tvrdé souhlásky ''d, t, n'', po nichž je možné psát i „měkké“ ''i/í''. V tom případě se však mění výslovnost a stejně jako před [[Čeština/Písmeno ě|písmenem ě]] se čtou „měkce“. Skupiny vyslovované [ďi, ťi, ňi] a [ďí, ťí, ňí] píšeme ''vždy'' '''di, ti, ni''' a '''dí, tí, ní''':
{{Příklad|
:'''di'''vadlo [ďivadlo], '''dí'''tě [ďíťe]
:'''ti'''síc [ťisíc], '''tí'''ha [ťíha]
:'''ni'''c [ňic], ne'''ní''' [neňí]
}}
Naopak „tvrdé“ y/ý naznačuje „tvrdou“ výslovnost [d, t, n]:
{{Příklad|
:hra'''dy''', '''dý'''chat
:plo'''ty''', '''tý'''rat
:brá'''ny''', ra'''ný'''
}}
{{Poznámka|V přejatých slovech však respektujeme původní výslovnost skupin ''di, ti, ni'', která je zpravidla tvrdá: '''di'''ktát [dyktát], avia'''ti'''k [avijatyk].}}

== Příčestí ==
Příčestí jsou slovesné tvary, které jsou formálně shodné se jmennými tvary [[Čeština/Přídavná jména|přídavných jmen]]. Používají se při tvoření [[Čeština/Minulý čas|minulého času]] (příčestí minulé) a [[Čeština/Trpný rod|trpného rodu]] (příčestí trpné). Příčestí vždy musí mít tvar odpovídající [[Čeština/Jmenný rod|rodu]] podmětu. V jednotném čísle nám obvykle volba náležitého tvaru nečiní potíže (pán še'''l''', paní š'''la''', dítě š'''lo'''). Problémy nastávají v množném čísle, pokud máme rozhodnout, zda napsat ''-li'', nebo ''-ly'', neboť výslovnost je v obou případech stejná. V tomto případě platí:
* Zakončení ''-li'' má rod ''mužský životný'': muži š'''li''', psi štěka'''li'''.
* Zakončení ''-ly'' má rod ''mužský neživotný'' a rod ''ženský'': autobusy je'''ly''', ženy š'''ly''', stromy rost'''ly''' (jsou sice živé, ale mluvnicky neživotné).

{{Poznámka|Střední rod nemá zakončení ''-ly'' (ani ''-li''), ale ''-la'': auta by'''la'''!}}

U příčestí trpného pravidlo platí obdobně s tím, že se liší výslovnost (viz výše):
: muži byli bi'''ti''', ženy byly bi'''ty'''
: chlapci byli zkouše'''ni''', dívky byly zkouše'''ny'''

;Zvláštní případy
Některá slova, např. ''panáci, strašáci, sněhuláci'', mohou mít životné tvary, i když označují neživé věci. Příčestí minulé i trpné má v tom případě měkké zakončení: sněhuláci roztáli.

Je-li ve větě podmětem slovo ''dni'', má příčestí tvrdé zakončení, jako kdyby byl tvar ''dny'': jeho dnové se krátily, na Vánoce byly dni/dny krátké.

Pokud je podmětem slovo &quot;dnové&quot;, má příčestí měkké.
&quot;Jarní dnové neutekli.&quot;

''Děti'' jsou rodu ženského, ačkoliv dítě je rodu středního: děti byly zkoušeny.

V některých případech je též možné aplikovat ''shodu podle smyslu'':
:Skupina dobrovolníků přišla na brigádu, aby pomohl'''i''' (ti dobrovolníci) odklidit následky požáru. ''Nebo:'' Skupina dobrovolníků přišla na brigádu, aby pomohl'''a''' odklidit následky požáru.

=== Vícenásobný podmět ===
Je-li ve větě podmět složený z podstatných jmen různých rodů, uplatní se v přísudku shoda podle následující priority:

:rod mužský životný (-li, -ni, -ti) &gt; rod mužský neživotný + rod ženský (-ly, -ny, -ty) &gt; rod střední (-la, -na, -ta)

;Příklady:
:Žena a dítě by'''ly'''.
:'''Muž''' a žena byli. '''Muži''' a ženy by'''li'''.

Obdobně to platí, jsou-li podmětem zájmena ''my'' a ''vy'' (shoda podle smyslu):
:my jsme by'''li''' (''my = muži'' nebo ''my = muži a ženy'')
:my jsme by'''ly''' (''my = ženy'')

;Výjimky
Pokud jsou podmětem dvě nebo více podstatných jmen středního rodu v jednotném čísle, má příčestí zakončení ženského rodu:
:Norsko a Švédsko v 19. století tvoři'''ly''' personální unii.

Výše uvedené pravidlo o přednosti rodů lze v podstatě aplikovat kdykoliv, v některých případech však Pravidla českého pravopisu připouštějí více možností:
:Na oslavu přišl'''y/i''' ženy i muži. (Přísudek stojí před podmětem, kde na prvním místě je podstatné jméno ženského rodu.)
:Na exkurzi vyrazil'''y/i''' žákyně se svými učiteli.
:Žákyně se svými učiteli jel'''i/y''' na výlet. ''Ale:'' Žákyně a jejich učitelé jel'''i''' na výlet.
:Přišl'''a/i''' Jana se svým přítelem.

== Tvrdé y po c ==
Přestože je ''c'' měkká souhláska, existuje v domácích slovech jedna výjimka, kdy se píše ''y'': v množném čísle (1. a 4. pád) převážně hovorových slov zakončených ''-c'', která se skloňují podle vzoru ''hrad'', např. puncy, tácy, kecy, placy.

{{Poznámka|Ovšem při skloňování tvarů slov zakončených ''-ca'' (vzor ''předseda'' a ''žena'') a také ''-ča, -ša, -ža, -ja, -ďa, -ťa'' a ''-ňa'' se píše ''i'', např. Ľubici, Nohavici, Máši, Stáni, Vládi, Káji apod.}}

== Přejatá slova ==
Výše uvedená pravidla platí pro slova domácího původu, případně zdomácnělá již v dávné době (např. rytíř). U cizích slov však obvykle respektujeme pravopis původního jazyka, např. h'''i'''stor'''i'''e, arch'''i'''v, k'''i'''lometr, tr'''i'''buna; c'''y'''klist'''i'''ka. Skupiny ''di, ti, ni'' se obvykle čtou tvrdě, [dy, ty, ny] (viz výše).

Koncovky při skloňování a časování se však řídí stejnými pravidly jako u slov domácích.

[[Kategorie:Čeština|Psaní i/y]]</text>
      <sha1>h5mhaufd6aeoc22txl8idwr2o5ii2gl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:md5sum</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3740</id>
    <revision>
      <id>27684</id>
      <parentid>27649</parentid>
      <timestamp>2014-12-28T19:50:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Matiia</username>
        <id>5066</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze 27649 od uživatele [[Special:Contributions/Správci.wikipedie.jsou.zlí|Správci.wikipedie.jsou.zlí]] ([[User talk:Správci.wikipedie.jsou.zlí|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1399" xml:space="preserve">'''MD5sum''' je počítačový program počítající a ověřující 128-bitové MD5 hashe, MD5 hash (nebo kontrolní součet) funguje jako kompaktní digitální otisk prstu souboru. Je nepravděpodobné, že by dva neidentické soubory měly stejný MD5sum (funkce MD5 byla sice kryptograficky prolomena, takže je možné poměrně jednoduše generovat dva různé soubory se stejným MD5 hashem [http://cryptography.hyperlink.cz/MD5_collisions.html], ale je velmi nepravděpodobné, že by takovéto soubory vznikly náhodou).

Jelikož skoro každá změna souboru změní i MD5sum hash, je MD5Sum
používán ke kontrole integrity souboru, pro ověření zda nebyl soubor
poškozen například při přenosu..

Pro zjištění MD5sum pod většinou unixových a linuxových operačních
systémů, zadejte název souboru jako argument md5sum.

 $ md5sum nazevsouboru
 76c6dafd6569222312357fdfdbace3e5  nazevsouboru

Pak stačí porovnat řetězec s původním, pokud souhlasí, máte určitě
soubor nezměněný, identický.

Výstup z md5sum může být uložen do souboru ve formátu nazevsouboru.md5
Následujícím příkazem porovnáte soubor se souborem nazevsouboru.md5

 $ md5sum -c nazevsouboru.md5
 nazevsouboru: OK

Použití pro řetězec znaků:

 $ md5sum
 somestring CTRL+D CTRL+D

Výstup:

 $ md5sum
 somestring1f129c42de5e4f043cbd88ff6360486f  -

[[Kategorie:Linux|Md5sum]]</text>
      <sha1>l8votafj16ow5045ww9uo808igucdu9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:wc</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3741</id>
    <revision>
      <id>34989</id>
      <parentid>11989</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:28:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="898" xml:space="preserve">'''wc''' (zkratka word count = počet slov)

Program přečte buď standardní vstup nebo seznam souborů a vygeneruje následující výstupy: počet znaků, počet slov, a počet řádků, v případě více souborů statistika rozdělena na jednotlivé soubory + souhrn.

Příklad příkazu wc:

 $ wc ideas.txt excerpt.txt 
   40     149     947 ideas.txt
 2294   16638   97724 excerpt.txt
 2334   16787   98671 total

První sloupec je počet řádků, druhý počet slov, a poslední sloupec je počet znaků.

Novější verze wc rozlišují mezi počtem bytů a počtem znaků. Toto se přepne pomocí -c nebo -m

''Použití:''

 wc -l &lt;názevsouboru&gt; vypíše počet řádků
 wc -c &lt;názevsouboru&gt; vypíše bytů
 wc -m &lt;názevsouboru&gt; vypíše počet znaků
 wc -L &lt;názevsouboru&gt; vypíše délku nejdelšího řádku
 wc -w &lt;názevsouboru&gt; vypíše počet slov

[[Kategorie:Linux|Wc]]</text>
      <sha1>fpty9ptamop2enl6i8dtodpr4zcidit</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:djvutoxml</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3743</id>
    <redirect title="DjVu/DjVuLibre/djvutoxml" />
    <revision>
      <id>19803</id>
      <parentid>11948</parentid>
      <timestamp>2010-06-18T11:36:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[DjVu/DjVuLibre/djvutoxml]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="38" xml:space="preserve">#REDIRECT [[DjVu/DjVuLibre/djvutoxml]]</text>
      <sha1>3tlrjvy6pi6o3y2y2togvlsvt8n4dpx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>DjVu/DjVuLibre/djvutoxml</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3744</id>
    <revision>
      <id>34517</id>
      <parentid>30652</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:22:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1082" xml:space="preserve">= Název =

djvutoxml - Utilita pro export textového obsahu DjVu dokumentu do XML

= Použití =

 '''djvutoxml''' '''['''volby''']''' djvusoubor '''['''volby''']''' vystup.xml

= Popis =

Aplikace '''djvutoxml''' je určená pro export textového obsahu DjVu dokumentu do XML souboru, který lze pak dále zpracovávat pomocí XSLT transformací, atp.

= Volby =

'''--page''' ''pořadové_číslo_stránky''
:Do výstupu je zahrnuta pouze vybraná stránka.
'''--with-text'''
:Do XML výstupu je vložena textová vrstva
'''--without-text'''
:Do XML výstupu není vložena textová vrstva.
'''--with-anno'''
:Do XML výstupu jsou zahrnuty poznámky, linky a metainformace
'''--without-anno'''
:Výstup neobsahuje metainformace, linky a poznámky

= Omezení =

Současná verze nástrojů, která je součástí distribučního balíku, je jemně řečeno na prd. '''djvutoxml''' vůbec nepracuje se záložkami a alternativními tituly stránek. A '''djvuxmlparser''' navíc neumí uspokojivě importovat hyperlinky.

[[Kategorie:DjVu]]
[[Kategorie:Linux|DjVuLibre: djvutoxml]]</text>
      <sha1>r1xmp4bori8n9lvbzsz0w23qpk3h1ts</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Čeština/Písmeno ě</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3746</id>
    <revision>
      <id>39913</id>
      <parentid>39528</parentid>
      <timestamp>2019-07-16T09:50:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>84.242.68.244</ip>
      </contributor>
      <comment>/* mě, mně */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2541" xml:space="preserve">'''Písmeno ě''' (ije) patří k historickým prvkům českého pravopisu. Je pozůstatkem původní slovanské palatalizace. Nikdy se nepíše na začátku slova, tvoří totiž celek s předchozí souhláskou, na níž závisí výslovnost celé skupiny.

== dě, tě, ně ==
Obdobně jako ve skupinách ''[[../Psaní i/y#Skupiny di, ti, ni × dy, ty, ny|di, ti, ni]]'' písmeno ''ě'' značí, že předchozí ''d, t, n'' čteme měkce, tedy [ďe, ťe, ňe]. ''Nikdy'' nepíšeme ''ďe, ťe, ňe''.

;Příklady:
:dědeček [ďedeček], děti [ďeťi]
:těsně [ťesňe]

== bě, pě, vě, fě ==
Tyto skupiny vyslovujeme [bje, pje, vje, fje]. Skupina ''fě'' se vyskytuje jen zřídka (např. ulice Na Harfě, fěrtoch, žirafě).

;Příklady:
:běžet [bježet]
:pět [pjet]
:vědět [vjeďet]

V některých slovech také píšeme ''bje'' a ''vje'', a to tehdy, pokud dojde k setkání ''-b/-v'' + ''je-'' při tvoření slov, zejména po předponách ''ob-'' a ''v-'':
:ob-jem (od ''jímat''), ob-jezd (od ''jezdit''), ob-jednat (od ''jednat'')
:v-jem, v-jezd (viz výše)

Někdy se způsobem psaní rozlišují různé významy stejně znějících slov:
:Milenci v objetí. (od ''objímat'')
:Válka si vyžádala mnoho obětí. (''oběť'')

{{Poznámka|Ve slově ''oběd'' nepíšeme ''bje'', ačkoliv by se mohl nabízet jeho vztah k jídlu (''jedl'').}}
{{Poznámka|Skupina [pje] se ''vždy'' píše jako ''pě''.}}

== mě, mně ==
Obě skupiny vyslovujeme stejně, tedy [mňe]. (V některých nářečích se však ještě dnes můžeme setkat se starší výslovností ''mě'' [mje].)

Při rozhodování o tom, zda napsat ''mě'', nebo ''mně'', platí pravidlo, že mně píšeme tam, kde je skupina ''-mn-'' i jiných tvarech téhož slova nebo ve slovech příbuzných.

;Příklady:
:je'''mn'''ě (od ''je'''mn'''ý''), skromně (od skro'''mn'''ý)
:do'''mn'''ěnka (od ''do'''mn'''ívat se''), ''obdobně'' pomněnka, zapomněl, připomněl, vzpomněl atd.

V ostatních případech píšeme ''mě'':
:město, měsíc, v domě (od ''dům'')
:osa'''m'''ělý (od ''sám''), ta'''m'''ější (od ''tam'', nikoliv od ''tamní'')

V tvarech zájmena ''já'' píšeme ''mě'' ve 2. a 4. pádě (jako ''tě''), ''mně'' v 3. a 6. pádě (jako ''tobě''). Krátký tvar ''mě'' dnes také nahrazuje již zastaralé ''mne'' (jako ''tebe''):
:viděl mě, podívej se na mě/mne, beze mě/mne
:mně to neříkej, ke mně, o mně

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Palatalizace}}

[[Kategorie:Čeština|Písmeno ě]]</text>
      <sha1>i5loh7z4btblwse18dcts8mp2kjduos</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Čeština/Slovesa 1. třídy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3747</id>
    <revision>
      <id>21946</id>
      <parentid>12101</parentid>
      <timestamp>2011-10-23T09:24:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>optimalizace kódu; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1718" xml:space="preserve">{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Infinitiv
! nést
! číst
! péct
! třít
! brát
! mazat
|-
! Přítomný&lt;br /&gt;čas
| nesu&lt;br /&gt;neseš&lt;br /&gt;nese&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;neseme&lt;br /&gt;nesete&lt;br /&gt;nesou
| čtu&lt;br /&gt;čteš&lt;br /&gt;čte&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;čteme&lt;br /&gt;čtete&lt;br /&gt;čtou
| peču&lt;br /&gt;pečeš&lt;br /&gt;peče&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;pečeme&lt;br /&gt;pečete&lt;br /&gt;pečou
| třu&lt;br /&gt;třeš&lt;br /&gt;tře&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;třeme&lt;br /&gt;třete&lt;br /&gt;třou
| beru&lt;br /&gt;bereš&lt;br /&gt;bere&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;bereme&lt;br /&gt;berete&lt;br /&gt;berou
| mažu&lt;br /&gt;mažeš&lt;br /&gt;maže&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;mažeme&lt;br /&gt;mažete&lt;br /&gt;mažou
|-
! Příčestí&lt;br /&gt;činné (minulé)
| nesl
| četl
| pekl
| třel
| bral
| mazal
|-
! Příčestí&lt;br /&gt;trpné
| nesen
| čten
| pečen
| třen
| brán
| mazán
|-
! Rozkazovací&lt;br /&gt;způsob
| nes!&lt;br /&gt;neste!&lt;br /&gt;nesme!
| čti!&lt;br /&gt;čtěte!&lt;br /&gt;čtěme!
| peč!&lt;br /&gt;pečte!&lt;br /&gt;pečme!
| tři!&lt;br /&gt;třete!&lt;br /&gt;třeme!
| ber!&lt;br /&gt;berte!&lt;br /&gt;berme!
| maž!&lt;br /&gt;mažte!&lt;br /&gt;mažme!
|-
! Přechodník&lt;br /&gt;přítomný
| nesa&lt;br /&gt;nesouc&lt;br /&gt;nesouce
| čta&lt;br /&gt;čtouc&lt;br /&gt;čtouce
| peka/peče&lt;br /&gt;pekouc/pečíc&lt;br /&gt;pekouce/pečíce
| tra&lt;br /&gt;trouc&lt;br /&gt;trouce
| bera&lt;br /&gt;berouc&lt;br /&gt;berouce
| maže&lt;br /&gt;mažíc&lt;br /&gt;mažíce
|-
! Přechodník&lt;br /&gt;minulý
| (do)nes&lt;br /&gt;(do)nesši&lt;br /&gt;(do)nesše
| (pře)čet&lt;br /&gt;(pře)četši&lt;br /&gt;(pře)četše
| (u)pek&lt;br /&gt;(u)pekši&lt;br /&gt;(u)pekše
| (u)třev&lt;br /&gt;(u)třevši&lt;br /&gt;(u)třevše
| (se)brav&lt;br /&gt;(se)bravši&lt;br /&gt;(se)bravše
| (na)mazav&lt;br /&gt;(na)mazavši&lt;br /&gt;(na)mazavše
|}

Koncovky ''0/-te/-me'' v rozkazovacím způsobu má většina sloves, koncovky -''i/-ete/-eme'' nebo ''-i/-ěte/-ěme'' mají slovesa, jejichž kmen končí dvěma souhláskami.

[[Kategorie:Čeština|Slovesa 1. třídy]]</text>
      <sha1>s7vx7qgk1xiv7sviubbzkhfisqyetvf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Čeština/Slovesa 2. třídy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3748</id>
    <revision>
      <id>21947</id>
      <parentid>12103</parentid>
      <timestamp>2011-10-23T09:25:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>optimalizace kódu; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="928" xml:space="preserve">{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Infinitiv
! tisknout
! minout
! začít
|-
! Přítomný&lt;br /&gt;čas
| tisknu&lt;br /&gt;tiskneš&lt;br /&gt;tiskne&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;tiskneme&lt;br /&gt;tisknete&lt;br /&gt;tisknou
| minu&lt;br /&gt;mineš&lt;br /&gt;mine&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;mineme&lt;br /&gt;minete&lt;br /&gt;minou
| začnu&lt;br /&gt;začneš&lt;br /&gt;začne&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;začneme&lt;br /&gt;začnete&lt;br /&gt;začnou
|-
! Příčestí&lt;br /&gt;činné (minulé)
| tiskl
| minul
| začal
|-
! Příčestí&lt;br /&gt;trpné
| tisknut/tištěn
| minut
| začnut
|-
! Rozkazovací&lt;br /&gt;způsob
| tiskni!&lt;br /&gt;tiskněte!&lt;br /&gt;tiskněme!
| miň!&lt;br /&gt;miňte!&lt;br /&gt;miňme!
| začni!&lt;br /&gt;začněte!&lt;br /&gt;začněme!
|-
! Přechodník&lt;br /&gt;přítomný
| tiskna&lt;br /&gt;tisknouc&lt;br /&gt;tisknouce
| mina&lt;br /&gt;minouc&lt;br /&gt;minouce
|
|-
! Přechodník&lt;br /&gt;minulý
| (při)tisknuv&lt;br /&gt;(při)tisknuvši&lt;br /&gt;(při)tisknuvše
| minuv&lt;br /&gt;minuvši&lt;br /&gt;minuvše
| začav&lt;br /&gt;začavši&lt;br /&gt;začavše
|}

[[Kategorie:Čeština|Slovesa 2. třídy]]</text>
      <sha1>nkevjxamsc7f23xz3jrtfd2a5aazvi8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Čeština/Slovesa 3. třídy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3749</id>
    <revision>
      <id>21948</id>
      <parentid>12105</parentid>
      <timestamp>2011-10-23T09:26:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>optimalizace kódu; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="754" xml:space="preserve">{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Infinitiv
! krýt
! kupovat
|-
! Přítomný&lt;br /&gt;čas
| kryji, kryju&lt;br /&gt;kryješ&lt;br /&gt;kryje&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;kryjeme&lt;br /&gt;kryjete&lt;br /&gt;kryjí, kryjou
| kupuji, kupuju&lt;br /&gt;kupuješ&lt;br /&gt;kupuje&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;kupujeme&lt;br /&gt;kupujete&lt;br /&gt;kupují, kupujou
|-
! Příčestí&lt;br /&gt;činné (minulé)
| kryl
| kupoval
|-
! Příčestí&lt;br /&gt;trpné
| kryt
| kupován
|-
! Rozkazovací&lt;br /&gt;způsob
| kryj!&lt;br /&gt;kryjte!&lt;br /&gt;kryjme!
| kupuj!&lt;br /&gt;kupujte!&lt;br /&gt;kupujme!
|-
! Přechodník&lt;br /&gt;přítomný
| kryje&lt;br /&gt;kryjíc&lt;br /&gt;kryjíce
| kupujíce&lt;br /&gt;kupujíc&lt;br /&gt;kupujíce
|-
! Přechodník&lt;br /&gt;minulý
| (za)kryv&lt;br /&gt;(za)kryvši&lt;br /&gt;(za)kryvše
| kupovav&lt;br /&gt;kupovavši&lt;br /&gt;kupovavše
|}

[[Kategorie:Čeština|Slovesa 3. třídy]]</text>
      <sha1>cs79unnhlu5t1jdkzilv99n4ycb2zki</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Čeština/Slovesa 5. třídy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3750</id>
    <revision>
      <id>21950</id>
      <parentid>12109</parentid>
      <timestamp>2011-10-23T09:29:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>optimalizace kódu; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="509" xml:space="preserve">{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Infinitiv
! dělat
|-
! Přítomný&lt;br /&gt;čas
| dělám&lt;br /&gt;děláš&lt;br /&gt;dělá&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;děláme&lt;br /&gt;děláte&lt;br /&gt;dělají
|-
! Příčestí&lt;br /&gt;činné (minulé)
| dělal
|-
! Příčestí&lt;br /&gt;trpné
| dělán
|-
! Rozkazovací&lt;br /&gt;způsob
| dělej!&lt;br /&gt;dělejte!&lt;br /&gt;dělejme!
|-
! Přechodník&lt;br /&gt;přítomný
| dělaje&lt;br /&gt;dělajíc&lt;br /&gt;dělajíce
|-
! Přechodník&lt;br /&gt;minulý
| dělav&lt;br /&gt;dělavši&lt;br /&gt;dělavše
|}

[[Kategorie:Čeština|Slovesa 5. třídy]]</text>
      <sha1>o5sdl05eld7yhkp63knj3up8au6fq60</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Čeština/Slovesa 4. třídy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3751</id>
    <revision>
      <id>22343</id>
      <parentid>21949</parentid>
      <timestamp>2011-12-19T20:05:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>napřímení po přesunu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2224" xml:space="preserve">{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Infinitiv
! prosit
! čistit
! trpět
! sázet
|-
! Přítomný&lt;br /&gt;čas
| prosím&lt;br /&gt;prosíš&lt;br /&gt;prosí&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;prosíme&lt;br /&gt;prosíte&lt;br /&gt;prosí
| čistím&lt;br /&gt;čistíš&lt;br /&gt;čistí&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;čistíme&lt;br /&gt;čistíte&lt;br /&gt;čistí
| trpím&lt;br /&gt;trpíš&lt;br /&gt;trpí&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;trpíme&lt;br /&gt;trpíte&lt;br /&gt;trpí
| sázím&lt;br /&gt;sázíš&lt;br /&gt;sází&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;sázíme&lt;br /&gt;sázíte&lt;br /&gt;sázejí, sází
|-
! Příčestí&lt;br /&gt;činné (minulé)
| prosil
| čistil
| trpěl
| sázel
|-
! Příčestí&lt;br /&gt;trpné
| prošen
| čištěn
| trpěn
| sázen
|-
! Rozkazovací&lt;br /&gt;způsob
| pros!&lt;br /&gt;proste!&lt;br /&gt;prosme!
| čisti!&lt;br /&gt;čistěte!&lt;br /&gt;čistěme!
| trp!&lt;br /&gt;trpte!&lt;br /&gt;trpme!
| sázej!&lt;br /&gt;sázejte!&lt;br /&gt;sázejme!
|-
! Přechodník&lt;br /&gt;přítomný
| prose&lt;br /&gt;prosíc&lt;br /&gt;prosíce
| čistě&lt;br /&gt;čistíc&lt;br /&gt;čistíce
| trpě&lt;br /&gt;trpíc&lt;br /&gt;trpíce
| sázeje&lt;br /&gt;sázejíc&lt;br /&gt;sázejíce
|-
! Přechodník&lt;br /&gt;minulý
| prosiv&lt;br /&gt;prosivši&lt;br /&gt;prosivše
| (vy)čistiv&lt;br /&gt;(vy)čistivši&lt;br /&gt;(vy)čistivše
| (s)trpěv&lt;br /&gt;(s)trpěvši&lt;br /&gt;(s)trpěvše
| (vy)sázev&lt;br /&gt;(vy)sázevši&lt;br /&gt;(vy)sázevše
|}


{{Poznámka|Koncovky ''0/-te/-me'' v rozkazovacím způsobu má většina sloves, koncovky -''i/-ete/-eme'' nebo ''-i/-ěte/-ěme'' mají slovesa, jejichž kmen končí dvěma souhláskami.}}

Slovesa podle vzorů ''prosit, čistit'' a ''trpět'' mají ve 3. osobě množného čísla přítomného času stejný tvar jako v jednotném čísle, tedy ''oni prosí, čistí, trpí''. Pomůckou může být tvar rozkazovacího způsobu: ''pros! čisti! trp!'' U vzoru sázet je základní tvar ''oni sázejí'' – podle ''sázej!'' V současnosti je však možné používat i krátký tvar oni sází. Použití delšího tvaru se však považuje nadále za výhodné.&lt;!--Chtělo by to nějaký dvojsmyslný příklad s krátkým tvarem.--&gt;

{{Poznámka|Tvary ''oni prosejí, čistějí, trpějí'' se i nadále považují za nesprávné.}}

{{Poznámka|Slovesa ''vědět'' a ''jíst'' jsou [[../Nepravidelná slovesa|nepravidelná]]. Správné tvary jsou ''oni vědí, jedí'', nikoliv ''oni ví, jí''.}}

[[Kategorie:Čeština|Slovesa 4. třídy]]</text>
      <sha1>ma4v9je9qxccfzvivrpsr5kj3qmi8td</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Čeština/Nepravidelná slovesa</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3752</id>
    <revision>
      <id>42552</id>
      <parentid>42551</parentid>
      <timestamp>2020-11-12T12:41:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze 42551 od uživatele [[Special:Contributions/185.175.223.42|185.175.223.42]] ([[User talk:185.175.223.42|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2596" xml:space="preserve">{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Infinitiv
! být
! mít
! jít
! jíst&lt;br /&gt;sníst
! vidět
! vědět
! chtít
|-
! Přítomný&lt;br /&gt;čas
| jsem&lt;br /&gt;jsi&lt;br /&gt;je&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;jsme&lt;br /&gt;jste&lt;br /&gt;jsou
| mám&lt;br /&gt;máš&lt;br /&gt;má&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;máme&lt;br /&gt;máte&lt;br /&gt;mají
| jdu&lt;br /&gt;jdeš&lt;br /&gt;jde&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;jdeme&lt;br /&gt;jdete&lt;br /&gt;jdou
| jím, sním&lt;br /&gt;jíš, sníš&lt;br /&gt;jí, sní&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;jíme, sníme&lt;br /&gt;jíte, sníte&lt;br /&gt;jedí, snědí
| vidím&lt;br /&gt;vidíš&lt;br /&gt;vidí&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;vidíme&lt;br /&gt;vidíte&lt;br /&gt;vidí
| vím&lt;br /&gt;víš&lt;br /&gt;ví&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;víme&lt;br /&gt;víte&lt;br /&gt;vědí
| chci&lt;br /&gt;chceš&lt;br /&gt;chce&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;chceme&lt;br /&gt;chcete&lt;br /&gt;chtějí
|-
! Příčestí&lt;br /&gt;činné (minulé)
| byl
| měl
| šel, šla, šlo&lt;br /&gt;šli, šli, šla
| jedl, snědl
| viděl
| věděl
| chtěl
|-
! Příčestí&lt;br /&gt;trpné
| (-byt)
| —
| (-jit)
| jeden, sněden
| viděn
| věděn
| chtěn
|-
! Rozkazovací&lt;br /&gt;způsob
| buď!&lt;br /&gt;buďte!&lt;br /&gt;buďme!
| měj!&lt;br /&gt;mějte!&lt;br /&gt;mějme!
| jdi, pojď!&lt;br /&gt;jděte, pojďte!&lt;br /&gt;jděme, pojďte!
| jez, sněz!&lt;br /&gt;jezte, snězte!&lt;br /&gt;jezme, snězme!
| viz!&lt;br /&gt;vizte!&lt;br /&gt;vizme!
| věz!&lt;br /&gt;vězte!&lt;br /&gt;vězme!
| chtěj!&lt;br /&gt;chtějte!&lt;br /&gt;chtějme!
|-
! Přechodník&lt;br /&gt;přítomný
| jsa&lt;br /&gt;jsouc&lt;br /&gt;jsouce
| maje&lt;br /&gt;majíc&lt;br /&gt;majíce
| jda&lt;br /&gt;jdouc&lt;br /&gt;jdouce
| jeda&lt;br /&gt;jedouc&lt;br /&gt;jedouce
| vida&lt;br /&gt;vidouc&lt;br /&gt;vidouce
| věda&lt;br /&gt;vědouc&lt;br /&gt;vědouce
| chtě/chtěje&lt;br /&gt;chtíc/chtějíc&lt;br /&gt;chtíce/chtějíce
|-
! Přechodník&lt;br /&gt;minulý
| byv&lt;br /&gt;byvši&lt;br /&gt;byvše
|
| (při)šed&lt;br /&gt;(při)šedši&lt;br /&gt;(při)šedše	
| (vy)jed, sněd&lt;br /&gt;(vy)jedši, snědši&lt;br /&gt;(vy)jedše, snědše
| (u)viděv&lt;br /&gt;(u)viděvši&lt;br /&gt;(u)viděvše
| (z)věděv&lt;br /&gt;(z)věděvši&lt;br /&gt;(z)věděvše
| chtěv&lt;br /&gt;chtěvši&lt;br /&gt;chtěvše
|}

Nepravidelný budoucí čas mají:
* '''jít''' – půjdu, půjdeš, půjde; půjdeme, půjdete, půjdou
* '''být''' – budu, budeš, bude; budeme, budete, budou

Nepravidelný zápor:
* '''být''' – 3. osoba jedn. č.: '''není'''

{{Poznámka|Správný tvar 3. osoby množného čísla v přítomném čase sloves ''vědět'' a ''jíst'' je ''oni vědí, jedí'', nikoliv ''oni ví, jí''.}}

{{Poznámka|''Viz'' je rozkazovací způsob slovesa ''vidět''. Zpravidla se používá v odkazech na jiné místo v textu. Chybně se často považuje za zkratku. Za ''viz'' nikdy nepíšeme tečku! (Nestojí-li samozřejmě na konci věty.) Za viz může následovat jméno ve 4. nebo i v 1. pádě: viz poznámku/viz poznámka.}}

[[Kategorie:Čeština|Nepravidelná slovesa]]</text>
      <sha1>2sbv01umscasymzutxp7s7twqvz59s4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Srdce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3753</id>
    <revision>
      <id>35228</id>
      <parentid>32330</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2763" xml:space="preserve">''V literatuře se hra poprvé objevuje koncem 19. století v knize '''Foster on Hearts'''. Hra pochází ze zemí Beneluxu. K její velké oblibě a značnému rozšíření napomohla společnost Microsoft, která ji zařadila do standardního příslušenství Windows.''

* '''Jiné názvy:''' Black Lady, Calamity Jane, Hearts
* '''Počet hráčů:''' 4
* '''Karty :''' francouzské - 52 listů
* '''Hodnoty :''' srdce 2-A=1, piky Q=13, ostatní=0
* '''Cíl hry :''' uhrát co nejméně trestných bodů

== Pravidla hry ==
Karty se zamíchají a každému se rozdá 13 karet. Každý hráč vybere tři karty, které pošle v první hře hráči po levici, ve druhé hráči po pravici a ve třetí hráči naproti. Při čtvrté hře se karty neposílají.
  
Hru zahajuje hráč, který má křížovou dvojku a to jejím vynesením. Vynáší se vždy jen jedna karta, ten kdo ji přihazuje musí ctít barvu. Pokud kartu požadované barvy nemáte, můžete na hromádku přihodit jakoukoli kartu. Bodové karty, tj. kteroukoli srdcovou kartu a pikovou dámu, nelze zahrát v prvním kole.

Hráč, který vynese nejvyšší kartu stejné barvy, jako je první nesená, bere zdvih. Tento hráč vynáší první kartu do dalšího zdvihu. Srdcovou kartu nelze vynést jako první kartu zdvihu, pakliže nebyla ještě žádná srdcová karta zahrána v průběhu předchozích zdvihů.

== Bodování ==
Na konci každé hry, tj. po odehrání 13 zdvihů, si hráči přičtou uhrané body. Za každou ve zdvizích uhranou srdcovou kartu si hráči přičtou 1 trestný bod a za pikovou dámu bodů 13. V případě, že jeden hráč získá všechny bodové karty, získá 26 kladných bodů. To se v praxi zaznamená tak, že si každý z protihráčů přičte 26 bodů trestných.

== Konec hry ==
Jestliže alespoň jeden z hráčů získal 100 a více trestných bodů, hra končí. Hráč s nejnižším počtem trestných bodů vyhrál.

== Podívejte se také na ==
* [[../Černá Marie/]]
* [[../Filky/]]
* [[../Srdcové domino/]]

== Odkazy ==
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Drakeová
 | jméno = Jane
 | příjmení2 = Loveová
 | jméno2 = Ann
 | titul = Hry na chatu i do přírody pro malé i velké
 | vydavatel = Egmont
 | místo = Praha
 | rok = 2000
 | isbn = 80-7186-467-6
 | strany = 90-92
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Svoboda
 | jméno = Tomáš
 | spoluautoři = a kolektiv
 | titul = Oficiální pravidla karetních her
 | vydavatel = Eminent
 | místo = Praha
 | rok = 2002
 | isbn = 80-7281-116-9
 | kapitola = Black Lady
 | strany = 196
}}

=== Externí odkazy ===
* [http://www.pagat.com/reverse/hearts.html Hra a její varianty na pagat.com]

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Srdce]]</text>
      <sha1>pv5bm1ccio2anbhay3w28yp99hgu3sm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Čeština/Skupiny souhlásek</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3760</id>
    <revision>
      <id>35838</id>
      <parentid>22345</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:38:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4074" xml:space="preserve">Při skládání a odvozování slov předponami a příponami často vznikají '''skupiny souhlásek'''. V hovorové (a mnohdy i ve spisovné) výslovnosti se tyto skupiny často zjednodušují. V pravopise je však obvykle nezjednodušujeme:
:dít-ě –&gt; dět-ský, Švéd –&gt; švéd-ský

Často se též '''zdvojují''' souhlásky:
:zub –&gt; bez-zubý, jasný –&gt; nej-jasnější, rán-o –&gt; ran-ní, Krkonoš-e –&gt; krkonoš-ští

== Slova s příponou -ský (-cký) ==
Při odvozování přídavných jmen příponou ''-ský'', dochází na konci kmene k měkčení ''h, ch'' a často i ''g'':
:'''-h-ský –&gt; -žský:''' Praha –&gt; pražský
:'''-ch-ský –&gt; -šský:''' Vlach –&gt; vlašský
:'''-g-ský –&gt; -žský:''' Riga –&gt; rižský, ''ale:'' Haag –&gt; haagský

Ke zjednodušení dochází, je-li na konci kmene ''c, k, s'':
:'''-c-ský –&gt; -cký:''' Olomouc –&gt; olomoucký
:'''-k-ský –&gt; -cký:''' Hanák –&gt; hanácký
:'''-s-ský –&gt; -ský:''' Brandýs –&gt; brandýský

{{Poznámka|V češtině nikdy nepíšeme zdvojené ''-ss-'', ve slovech s příponou -ský vždy dochází ke zjednodušení: brandýský, ruský, saský apod.}}

Odbobně se zjednodušuje psaní v názvech jazyků s příponou ''-ština'' (''-čtina''), rovněž dochází k měkčení:
:Lotyšsko –&gt; lotyština, Rusko –&gt; ruština
:Řecko –&gt; řečtina
:Praha –&gt; pražština

V ostatních případech se koncová souhláska obvykle nemění:
:Francouz –&gt; francouzský, dítě –&gt; dětský

V 1. pádě množného čísla rodu mužského životného dochází k měkčení ''-ský –&gt; -ští'' a ''-cký –&gt; -čtí'':
:francouzský –&gt; francouzští, dětský –&gt; dětští
:hradecký –&gt; hradečtí

Často dochází ke zdvojení ''-šš-'':
:krkonošský –&gt; krkonošští

{{Poznámka|Ve slovech, kde dochází ke zjednodušení ''s'', se nezdvojuje v množném čísle ani ''š'':
:Rus –&gt; ruský –&gt; ruští}}
== Zdvojené -nn- ==
Ke zdvojování ''-nn-'' často dochází před příponami ''-ný'' a ''-ní'' a v odvozených slovech:
:rán-o –&gt; ran-ní, cen-a –&gt; cen-ný, cen-n-ost (''ale:'' nosit –&gt; nosný, nosnost), jmén-o –&gt; bezejmen-ný
{{Poznámka|Nikdy nezdvojujeme ''n'' před příponami ''-ík, -ice, -ina'': deník, ceník, stanice, cenina.}}
{{Poznámka|Slovo ''raný'' není odvozeno od slova ''ráno'', ale naopak ''ráno'' je ustrnulý jmenný tvar slova ''raný'', kde se píše pouze jedno ''n''.}}
{{Poznámka|Ve slově ''panna'' píšeme dvě ''n'', v některých tvarech a odvozených slovech se vkládá ''-e-'': mladých panen, panenský olej. Obdobně u vlastního jména ''Anna'': Anenský klášter.}}
{{Poznámka|Píšeme ''vinný'' bez ohledu na to, zda se jedná o ''víno'' (vinná réva) nebo ''vinu'' (být vinný, vinna, vinni z trestného činu). Ve tvaru ''vinen'' (nikoliv ''vinnen'') se vkládá ''e''.}}

== Výslovnost ==
Ve spisovné výslovnosti je možné zjednodušovat skupiny:
:ts, ds [c]: dětský [děcký], holandský [holancký]
:tš, dš [č]: dětští [děčťí]
:dc [c]: dcera [cera], srdce [srce]

{{Poznámka|Obvykle se nevyslovuje ''j-'' v tvarech pomocného slovesa ''být'': byl jsem [sem], jsi [si], jsme [sme], jste [ste], jsou [sou]. V jiných slovech je náležité toto ''j-'' vyslovovat: jméno, jmění.}}

Jiné skupiny obvykle není vhodné při pečlivé výslovnosti zjednodušovat.

Zdvojené souhlásky se obvykle vyslovují jako jednoduché před příponami: cenný [cený], ranní [raňí]. Zdvojená výslovnost v takových případech obvykle působí strojeně. Zachování výslovnosti zdvojených souhlásek je třeba v případě, kdy by mohlo dojít k záměně, např. racci (rackové, od ''racek'') × raci (od ''rak'').

Po příponách a ve složeninách se obvykle zachovává zdvojená výslovnost (např. bezzemek, trojjediný). Je důležité pečlivě rozlišit výslovnost tam, kde by mohlo dojít k záměně:
:nejjasnější (nejvíce jasná) hvězda × bylo mi to stále nejasnější (méně jasné)

[[Kategorie:Čeština|Skupiny souhlásek]]</text>
      <sha1>18peltyt08ffsqeaqakf3olz2grzdho</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kdenlive/Přechody</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3761</id>
    <revision>
      <id>38386</id>
      <parentid>34931</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:29:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3097" xml:space="preserve">Kdenlive obsahuje 5 základních přechodů, přičemž typ Postupné rozplynutí je velice variabilní, protože je konfigurovatelný pomocí černobílých obrázků. Kromě vytváření nových můžete stáhnout přes Nastavení » Stáhnout nové luma přechody.

[[Soubor: Farm-Fresh_lightbulb.png]] ''I u přechodů platí, že méně někdy znamená více; jsou hezké, ale nepřehánějte to s nimi, aby se na výsledné video dokázali koukat i konzervativnější jedinci :-)''

[[Soubor: Farm-Fresh_information.png]] ''Další přechody přidává balíček frei0r.''

== Klíčové snímky ==
Klíčové snímky jsou body, ve kterých nastavíte určité vlastnosti. Mezi jednotlivými body dojde k postupnému vyrovnání nastavených vlastnosti. Uplatňují se jak u některých přechodů, tak u video a audio efektů.

== Základní přechody ==

=== AffineComposite ===
Jde o přechod při kterém můžete zkombinovat rotace, zkosení a deformaci obrazu s postupnou změnou průhlednosti nastavitelnou pomocí klíčových snímků.
  	 
=== Composite ===
Tomuto typu přechodu lze nastavit pomocí klíčových bodů pohyb obrazu a zprůhlednění.

Tento přechod má nastaven klíčový snímek na začátku, kde má neprůhlednost nastavenou na 100 % a na konci na 0 %. Červený box je posunut doprava. Obraz se za pohybu vpravo postupně zprůhlední, až úplně zmizí.

Klíčové body se přidávají čtvrtým tlačítkem zleva a odebírají pátým (viz obrázek ''Příklad composite přechodu''). Druhé a třetí tlačítko slouží ke skokům na začátek a konec přechodu. Pod nastavením klíčových bodů lze ještě nastavit efekt postupného zmizení a způsob, jakým se pracuje s průhledností.

[[Soubor:Kdenlive_prechod3.png|rám|střed|Příklad composite přechodu]]
  	 
=== Postupné zmizení ===
Nejmocnější typ přechodu; vzor přechodu se nastavuje pomocí černobílých obrázků (ve výchozím nastavení jich je přibližně 30).
Ve výchozí sadě obrázků najdete například zvedání opony, odmazání po směru hodinových ručiček...

Pomocí Jemnosti můžete nastavit, s jakou hladkostí se přechod provede. Volba Invertovat prohodí pořadí klipů, volba Reverse translation otočí směr přechodu.

[[Soubor:Kdenlive_prechod35.png|rám|střed|Příklad přechodu postupného mizení]]
  	 
=== Slide ===
Vytlačení/vtlačení nového klipu do záběru.

U tohoto přechodu můžete nastavit, z jakého směru a s jakou průhledností má následující obraz přijet a kde má skončit (jestli má zase vyjet z obrazu nebo zůstat). Volba Align způsobí zmenšení obrazu a přichycení obrazu ke straně, nejde tak o vytlačení, ale spíš o vjetí nad předchozí klip.

Při nastavení shodném s obrázkem ''Příklad slide přechodu'' klip vyjede zcela viditelný zleva a skončí uprostřed obrazu.

[[Soubor:Kdenlive_prechod4.png|rám|střed|Příklad slide přechodu]]
  	 
=== Rozplynutí ===
Klasická prolínačka, nemá žádné možnosti nastavení.

[[Kategorie:Kdenlive|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>89nivq4tsmeoi0jykz2xk52bfa0l6x1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Čeština/Dlouhé ú × ů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3762</id>
    <revision>
      <id>35830</id>
      <parentid>33955</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:37:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3596" xml:space="preserve">Z historických důvodů existuje v češtině dvojí způsob psaní dlouhého [ú]. Zatímco ''ú'' (s čárkou) je původní, ''ů'' (s kroužkem) se píše tam, kde původně bylo dlouhé ''ó'' a později dvojhláska ''uo'' (jako slovenské ''ô''), která začala být zapisována jako ''ů''. Často se střídá s krátkým ''o'': polovina – půlka, hůl – hole.

Písmeno ''ů'' se ''nikdy'' nepíše na začátku slova, vyskytuje se jedině ''uprostřed'' nebo na ''konci'' slov, např. h'''ů'''l, dol'''ů''', d'''ů'''m, dom'''ů'''. Píše se pouze ve slovech domácího původu.

Písmeno ''ú'' píšeme naopak jedině na ''začátku'' slov nebo slovních základů (po předponách a ve složeninách), např. '''ú'''hel – troj-'''ú'''helník, '''ú'''čast – z-'''ú'''častnit se. V ostatních pozicích se totiž během vývoje jazyka změnilo v dvojhlásku ''ou'' (srovnej slov. trúba = trouba).

{{Poznámka|Ve slově ''zůstat'' se nejedná o předponu ''z-'', proto píšeme ''ů''.}}

Výjimkou v domácích slovech jsou citoslovce jako ''bú, hú, vrkú''.

{{Poznámka|Výjimkou je také slovo ''ocún''.}}

Ve slovech cizího původu, pokud se označuje délka, nepíšeme ''ů'', ale vždy jen ''ú'', např. túra, gúgl. Výjimkou jsou slova zdomácnělá v dávné minulosti jako např. růže.

{{Poznámka|Někdy dochází k rozlišení významu: kůra stromu × lázeňská kúra (lat. ''cura'' – léčba). }}

Ve slovech zakončených -ura (kultura, literatura, fraktura) se délka nevyznačuje, ačkoliv se může vyslovovat dlouze [kultúra, literatúra, fraktúra]. ''Ale:'' manikúra, pedikúra (složenina slova ''kúra'', viz výše).

Za cizí slova lze považovat slovenské (geografické aj.) názvy a jména, kde se původní ''ú'' nemění a v češtině se zachovává, např. ''Štúrovo'', ''Kúty'', ''Pajštún'', v koncovce je ''ů'', např. ''štúrovcům'', ''Kútů''.

V dialektech je ''ú'' ve slově v kterékoli pozici (v některých nářečích nedošlo ke změně na ''ou'', zůstalo původní ''ú'').

V nářečních tvarech slov se píše ''ú'', zvláště pokud nahrazuje dvojhlásku ''ou'', příp. dlouhou samohlásku ''í'', spisovného tvaru nebo jiného dialektově správného tvaru: ''kocúr, kohút, múka, horú, lúčkú, neteřú, lútosťú, jahůdkú, súsedů'' (''-ům, -ův'')'', dlúhý, vysokú, úzkú, takú, jakú, tú, tebú, svojú, dvúma, treťú, trojú, stú, súdit, nesú, půjdú, chcú, odmlúvajú, uklúzat, dlúze'' atd.; rovněž píšeme ''ú'', nahrazuje-li jiné samohlásky nebo více hlásek (ve slabikách, kromě spisovného ''ů''), např. ''dúle'' (dole, dolů), ''Metúd'', ''rúbat'', ''usnúl'', ''zňútra'' (zevnitř, znitra), ''zdélú'' (po délce, zdéli), ''lúní'' (loni), ''teprú'' (teprve), ''zgúňat'' (hledat, shánět) apod.; a také ve slovech bez tvarově podobného nebo zcela bez příbuzného spisovného ekvivalentu anebo v nářečních tvarech slov cizího původu, např. ''lúbná, počúvat, žďúrnúť, škňúřit, halúz, pútec, húlava, vantúch, legrút, prúba, šnelcúg'' apod. Jen výjimečně lze v některých slovech psát ''ů'' i ''ú'' (''vyrůstl'' – vyrostl i ''vyrústl'' – podle vyrástl). Ve zvláštních případech (odborných jazykovědných, literárně-folkloristických, u některých nářečí pro odlišení či v přepisu podle výslovnosti) se píše pouze ''ú'' i na místě spisovného ''ů'' (''vúla, lúžko, prúduchom, ďúłek, rúžou, nepújdú'').

[[Kategorie:Čeština|Dlouhé ú × ů]]</text>
      <sha1>26r840tvhtxgrkl9pg207apbnt7nhc3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Záchod</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3763</id>
    <revision>
      <id>35245</id>
      <parentid>33005</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:31:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2329" xml:space="preserve">[[Soubor:Karetní Záchod.jpg|náhled|Výchozí postavení]]
''Nejedná se o karetní hru v klasickém duchu, ale o hru rozvíjející motorické schopnosti. Můžeme ji přirovnat k tyčinkové hře [[../../Mikádo/]].''

* '''Jiné názvy :''' Hajzl
* '''Počet hráčů :''' 2 a více
* '''Druh karet :''' Libovolné, čím více listů, tím lépe
* '''Hodnoty :''' Nemají vliv na průběh hry
* '''Cíl hry :''' Hra má jednoho poraženého, zbytek jsou vítězové

== Pravidla hry ==
=== Příprava ke hře ===
Hra je založena na manuální zručnosti. Balíček karet položíme na stůl (zpravidla rubem karet nahoru). Karty chaoticky roztáhneme po stole do tvaru koláče o průměru cca 20 cm. Je žádoucí aby:
* se karty překrývaly jedna přes druhou (částečně překrývaly, křížily..)
* karty byly uloženy ve více vrstvách na sobě
* tloušťka vrstvy byla všude zhruba stejná

=== Stavba záchodu ===
Záchod je tradičně reprezentován stříškou vytvořenou ze dvou o sebe opřených karet (/\), které spočívají uprostřed karetního koláče (na hromadě karet). Variantně je možné postavit trošičku náročnější stavbu z 5 listů: &lt;br /&gt;
Nejprve utvoříme šikmé stěny ze dvou vzájemně se podpírajících karet /\
Pak dvěma kartami vytvoříme svislé boční stěny (které se budou opírat o šikmé stěny).
Pátou kartu položíme vodorovně jako střechu záchoda.

=== Průběh a konec hry ===
Hráči postupně tahají karty z koláče karet pod záchodem a odkládají je stranou. Komu při vytahování karty záchod spadne, prohrál. Hrajeme buď na určitý počet proher, nebo na celkového vítěze. V tom případě hráč, který záchod shodil, postaví nový a vypadává ze hry. Kdo zůstane jako poslední, je vítěz.

=== Varianta ===
Jestliže jste se rozhodli hrát se záchodem z pěti karet, je možné zpestřit hru tím, že odebírané karty neodstraňujete ze hry, ale pokládáte na střechu. Částečné zřícení bývá tolerováno.

== Literatura ==
* {{Citace monografie
 | příjmení = Svoboda
 | jméno = Tomáš
 | spoluautoři = a kolektiv
 | titul = Oficiální pravidla karetních her
 | vydavatel = Eminent
 | místo = Praha
 | rok = 2002
 | isbn = 80-7281-116-9
 | strany = 284
}}

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Záchod]]</text>
      <sha1>6yv7lalyxwij146tyt3ilr6g6uvxw7d</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Viry</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3766</id>
    <revision>
      <id>38564</id>
      <parentid>35604</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1593" xml:space="preserve">'''Viry''' jsou podbuněčné organizmy skládající se nejčastěji pouze z nukleové kyseliny [[w:RNA|RNA]], nebo [[w:DNA|DNA]] chráněné bílkovinným obalem. Jejich život závisí na přítomnosti hostitelské buňky. Ve svém hostiteli se rozmnožují a při opuštění jeho buněčného těla působí smrt dané [[w:Buňka|buňce]]. Proto jsou viry označovány za původce chorob nejenom lidí, zvířat, rostlin ale i bakterií. U virů neexistuje fylogenetická systematika - jejich životní cyklus někdy bývá v řádu několika minut, kdy vznikají jedinci s naprosto odlišnou genetickou výbavou. Pro rozdělení těchto organizmů se používají systémy morfologické a ekologické. První virus objevil na konci 19. století ruský vědec [[w:Dmitrij Ivanovský|Dmitrij Ivanovský]] - proto je považován za zakladatele virologie, nauce o virech. Viry však nejsou nejjednodušší organizmy. Jednodušší strukturu mají např. [[w:viroid|viroidy]], skládající se pouze z jednořetězcové molekuly RNA, složitějšími organizmy pak jsou [[w:bakterie|bakterie]] - tvořeny buňkou.

== Obsah ==
* [[Soubor:25%.svg|27. února 2008]][[/Od objevení viru mozaiky tabáku do současnosti/]]
* [[Soubor:75%.png|27. února 2008]][[/Stavba viru/]]
* [[Soubor:00%.svg|26. února 2008]][[/Život viru/]]
* [[Soubor:00%.svg|26. února 2008]][[/Systematika virů/]]
* [[Soubor:00%.svg|26. února 2008]][[/Literatura/]]
* [[Soubor:00%.svg|26. února 2008]][[/Rejstřík/]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Virus}}

[[Kategorie:Viry| ]]
[[Kategorie:Biologie]]</text>
      <sha1>5nsh8rdcf5pr9k1qgmsm48u0dvm41pt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Čeština/Podstatná jména rodu mužského</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3772</id>
    <revision>
      <id>44093</id>
      <parentid>41325</parentid>
      <timestamp>2021-05-14T21:07:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4270" xml:space="preserve">=== Rod mužský životný ===

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! rowspan=&quot;7&quot; | J. č.
! Nominativ
| kdo,co
| pán
| muž
| předsed'''a'''
| soudc'''e'''
|-
! Genitiv
| bez koho, čeho?
| pán'''a'''
| muž'''e'''
| předsed'''y'''
| soudc'''e'''
|-
! Dativ
| ke komu, čemu?
| pán'''ovi''', pán'''u'''
| muž'''ovi''', muž'''i'''
| předsed'''ovi'''
| soudc'''i''', soudc'''ovi'''
|-
! Akuzativ
| vidím koho, co?
| pán'''a'''
| muž'''e'''
| předsed'''u'''
| soudc'''e'''
|-
! Vokativ
| oslovujeme, voláme
| pan'''e'''!&lt;br /&gt;divák'''u'''!
| muž'''i'''!
| předsed'''o'''!
| soudc'''e'''!
|-
! Lokál
| o kom, o čem?
| pán'''ovi''', pán'''u'''
| muž'''ovi''', muž'''i'''
| předsed'''ovi'''
| soudc'''i''', soudc'''ovi'''
|-
! Instrumentál
| s kým, s čím?
| pán'''em'''
| muž'''em'''
| předsed'''ou'''
| soudc'''em'''
|-
! rowspan=&quot;7&quot; | Mn. č.
! Nominativ
| kdo,co?
| pán'''ové''', pán'''i'''
| muž'''ové''', muž'''i'''
| předsed'''ové'''
| soudc'''i''', soudc'''ové'''
|-
! Genitiv
| bez koho, čeho?
| pán'''ů'''
| muž'''ů'''
| předsed'''ů'''
| soudc'''ů'''
|-
! Dativ
| ke komu, čemu?
| pán'''ům'''
| muž'''ům'''
| předsed'''ům'''
| soudc'''ům'''
|-
! Akuzativ
| vidím koho, co?
| pán'''y'''
| muž'''e'''
| předsed'''y'''
| soudc'''e'''
|-
! Vokativ
| oslovujeme, voláme
| pán'''ové'''! pán'''i'''!
| muž'''ové'''! muž'''i'''!
| předsed'''ové'''!
| soudc'''i'''! soudc'''ové'''!
|-
! Lokál
| o kom, o čem?
| pán'''ech'''&lt;br /&gt;divác'''ích'''
| muž'''ích'''
| předsed'''ech'''&lt;br /&gt;kolez'''ích'''
| soudc'''ích'''
|-
! Instrumentál
| s kým, s čím?
| pán'''y'''
| muž'''i'''
| předsed'''y'''
| soudc'''i'''
|}

{{Poznámka|5. pád ([[w:Vokativ|vokativ]]) jmen podle vzoru ''soudce'' není ''soudče!'', ale ''soudce!'' (průvodce! zachránce!). Zakončení ''-če'' mají jména v 1. pádě ([[w:Nominativ|nominativu]]) zakončená ''-ec'' (vzor ''muž''), např. poslanec – poslanče!, chlapec – chlapče!, Němec – Němče!}}

=== Rod mužský neživotný ===

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! rowspan=&quot;7&quot; | J. č.
! Nominativ
| hrad
| stroj
|-
! Genitiv
| hrad'''u'''&lt;br /&gt;les'''a'''
| stroj'''e'''
|-
! Dativ
| hrad'''u'''
| stroj'''i'''
|-
! Akuzativ
| hrad
| stroj
|-
! Vokativ
| hrad'''e'''!&lt;br /&gt;zámk'''u'''!
| stroj'''i'''!
|-
! Lokál
| hrad'''u''', hrad'''ě'''&lt;br /&gt;les'''u''', les'''e'''
| stroj'''i'''
|-
! Instrumentál
| hrad'''em'''
| stroj'''em'''
|-
! rowspan=&quot;7&quot; | Mn. č.
! Nominativ
| hrad'''y'''
| stroj'''e'''
|-
! Genitiv
| hrad'''ů'''
| stroj'''ů'''
|-
! Dativ
| hrad'''ům'''
| stroj'''ům'''
|-
! Akuzativ
| hrad'''y'''
| stroj'''e'''
|-
! Vokativ
| hrad'''y'''!
| stroj'''e'''!
|-
! Lokál
| hrad'''ech'''&lt;br /&gt;zámc'''ích'''
| stroj'''ích'''
|-
! Instrumentál
| hrad'''y'''
| stroj'''i'''
|}

=== Latinská slova na -us ===

Některá slova latinského původu zakončená ''-us'' (''génius'', ''cyklus'') se skloňují podle vzoru ''pán'' (životná) nebo ''hrad'' (neživotná), jako kdyby v nominativu (1. pádě) zakončení ''-us'' nebylo. Některá slova v češtině zdomácněla natolik, že se původní latinská [[w:Koncovka (mluvnice)|koncovka]] stala součástí českého [[w:Kořen (mluvnice)|kořene]]. Skloňují se podobně jako původní česká slova (např. kakt'''us''', kakt'''usu''', kakt'''usem''', kakt'''usy''' atd.).

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! rowspan=&quot;7&quot; | J. č.
! Nominativ
| Brut'''us'''
| komunism'''us'''
|-
! Genitiv
| Brut'''a'''
| komunism'''u'''
|-
! Dativ
| Brut'''ovi'''
| komunism'''u'''
|-
! Akuzativ
| Brut'''a'''
| komunism'''us'''
|-
! Vokativ
| Brut'''e'''
| komunism'''e'''
|-
! Lokál
| Brut'''ovi'''
| komunism'''u'''
|-
! Instrumentál
| Brut'''em'''
| komunism'''em'''
|-
! rowspan=&quot;7&quot; | Mn. č.
! Nominativ
| Brut'''ové'''
| komunism'''y'''
|-
! Genitiv
| Brut'''ů'''
| komunism'''ů'''
|-
! Dativ
| Brut'''ům'''
| komunism'''ům'''
|-
! Akuzativ
| Brut'''y'''
| komunism'''y'''
|-
! Vokativ
| Brut'''ové'''
| komunism'''y'''
|-
! Lokál
| Brut'''ech'''
| komunism'''ech'''
|-
! Instrumentál
| Brut'''y'''
| komunism'''y'''
|}

{{Poznámka|Obdobně se skloňují i řecká jména zakončená ''-os'': kosm'''os''', kosm'''u''', kosm'''em''' atd.}}

[[Kategorie:Čeština|Podstatná jména rodu mužského]]</text>
      <sha1>b1eok9hqe4meie49rknq3yr40pzd9kr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Copyvio autor</title>
    <ns>10</ns>
    <id>3790</id>
    <revision>
      <id>29900</id>
      <parentid>21170</parentid>
      <timestamp>2015-08-23T13:02:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>zvýraznění názvu stránky</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1173" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;border: 1px solid #000; margin: 0;&quot;&gt;
&lt;div style=&quot;background-color: #000; color: #fff; font-size: larger; font-weight: bold; padding: .5em; text-align: center;&quot;&gt;MOŽNÉ PORUŠENÍ AUTORSKÝCH PRÁV&lt;/div&gt;
&lt;div style=&quot;padding: .5em;&quot;&gt;
&lt;span style=&quot;float: left; margin: 0 1em 1em .5em;&quot;&gt;[[Soubor:Copyright.svg|48px|©]]&lt;/span&gt;
Oceňujeme Váš příspěvek, ale bohužel nemůžeme přijmout text či obrázky chráněné [[w:Wikipedie:Autorské právo|autorským právem]] převzaté bez dovolení z&amp;#160;jiných webových stránek či odjinud. Podívejte se, prosíme, na stránku {{#ifexist: {{{1}}}|[[{{{1}}}]]|''{{{1}}}''}}, a&amp;#160;pokud jste autorem původního díla nebo máte od autora svolení k&amp;#160;dalšímu šíření podle licence [[w:Creative Commons|Creative Commons]], pošlete o&amp;#160;tom e-mail do [[w:Wikipedie:OTRS|OTRS]]. {{#if: {{{2|}}} | K Vámi vloženému textu byla vznesena námitka, že se nápadně podobá textu z: {{{2}}}}} 
&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;&lt;noinclude&gt;
Autorem šablony jsou uživatelé Beren, Ervinpospisil, Danny B., Ludek, Sebesta a Miraceti z české wikipedie.

[[Kategorie:Šablony:Zprávy uživatelům|{{PAGENAME}}]]
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>pgzn0olioto712nrkb7eopgc0atpoi9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Soubor:A takto se připravují jídla v Turecku.jpg</title>
    <ns>6</ns>
    <id>3792</id>
    <revision>
      <id>12134</id>
      <parentid>12127</parentid>
      <timestamp>2008-02-27T18:32:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jan.hejna</username>
        <id>354</id>
      </contributor>
      <comment>načtena nová verze &quot;[[Soubor:A takto se připravují jídla v Turecku.jpg]]&quot;</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="17" xml:space="preserve">příprava jídel</text>
      <sha1>0x6zxo3bnkecwl4d65c4iod6lrod5qr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Soubor:Iskenderun1.jpg</title>
    <ns>6</ns>
    <id>3793</id>
    <revision>
      <id>12128</id>
      <timestamp>2008-02-27T18:19:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jan.hejna</username>
        <id>354</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="0" />
      <sha1>phoiac9h4m842xq45sp7s6u21eteeq1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Soubor:Iskenderun2.jpg</title>
    <ns>6</ns>
    <id>3794</id>
    <revision>
      <id>12129</id>
      <timestamp>2008-02-27T18:21:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jan.hejna</username>
        <id>354</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="0" />
      <sha1>phoiac9h4m842xq45sp7s6u21eteeq1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Soubor:Iskenderun3.jpg</title>
    <ns>6</ns>
    <id>3795</id>
    <revision>
      <id>12130</id>
      <timestamp>2008-02-27T18:22:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jan.hejna</username>
        <id>354</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="0" />
      <sha1>phoiac9h4m842xq45sp7s6u21eteeq1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Soubor:Iskenderun4.jpg</title>
    <ns>6</ns>
    <id>3796</id>
    <revision>
      <id>12131</id>
      <timestamp>2008-02-27T18:23:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jan.hejna</username>
        <id>354</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="0" />
      <sha1>phoiac9h4m842xq45sp7s6u21eteeq1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Soubor:Na pobřeží1.jpg</title>
    <ns>6</ns>
    <id>3797</id>
    <revision>
      <id>12132</id>
      <timestamp>2008-02-27T18:24:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jan.hejna</username>
        <id>354</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="0" />
      <sha1>phoiac9h4m842xq45sp7s6u21eteeq1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Soubor:Na pobřeží2.jpg</title>
    <ns>6</ns>
    <id>3798</id>
    <revision>
      <id>12133</id>
      <timestamp>2008-02-27T18:24:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jan.hejna</username>
        <id>354</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="0" />
      <sha1>phoiac9h4m842xq45sp7s6u21eteeq1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Viry/Od objevení viru mozaiky tabáku do současnosti</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3799</id>
    <revision>
      <id>42308</id>
      <parentid>38565</parentid>
      <timestamp>2020-08-22T17:32:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>194.228.32.182</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1146" xml:space="preserve">[[Soubor:TMV virus under magnification.jpg|náhled|Virus tabákové mozaiky v elektronovém mikroskopu]]
Jak už to bývá, k objevu prvního viru a založení oboru virologie přispělo několik vědců. Když v roce 1892 ruský vědec Dmitrij Ivanovský dělal pokusy se šťávou z listů tabáku, podařilo se mu objevit [[w:patogen|patogen]], který byl později popsán jako [[w:Virus tabákové mozaiky|virus tabákové mozaiky]]. Ivanovský filtroval šťávy z listů tabáku přes porcelánový filtr snažící se odstranit patogena způsobující mozaiku tabáku. V té době byl obecně tento filtr používán pro odstranění bakteriálních organizmů z roztoku. Pokus se však nezdařil a přefiltrovaná šťáva působila na listech opětovně příznaky.

O 6 let později, jiný vědec, mikrobiolog nizozemského původu [[w:Martinus Wilhelm Beijerinck|Martinus Beijerinck]] popsal tohoto původce jako virus. Virus je slovo pocházející z latiny, které znamená jed. V té době byl tedy virus chápán ještě jako substance, nikoliv jako organizmus.

[[Kategorie:Viry|Od objevení viru mozaiky tabáku do současnosti]]</text>
      <sha1>rwknaziwm7u4bjhs3f5duubth4f4axy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Viry/Stavba viru</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3800</id>
    <revision>
      <id>38566</id>
      <parentid>30734</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1376" xml:space="preserve">[[Soubor:A (H5N1) virion, a type of bird flu virus which is a subtype of avian influenza A.jpg|náhled|Virion H5N1]]

Jak už název napovídá, viry jsou organizmy žijící v koloniích. Tělo viru je velmi důmyslně navržená jednotka, kterou nazýváme virion. Každý virion se skládá z nukleové kyseliny RNA, nebo DNA a bílkoviného obalu. Některé viry mají jsou ještě obaleny lipidovým pláštěm.

== Stavba viru ==
[[Soubor:Tobacco mosaic virus structure.png|náhled|Schématický model viru tabákové mozaiky&lt;br /&gt;
'''Poznámky:''' 1) nukleová kyselina, 2) kapsomera, 3) kapsid.]]

Jak již bylo řečeno v [[Viry|úvodu]] virová částice virion se skládá z bílkovinného obalu a nukleové kysliny. Bílkovinný obal se nazývá kapsida a je tvořen segmenty, tzv. kapsomérami. Počet a uspořádání kapsidy jsou charakteristické pro jednotlivé viry. Kapsidy mohou být kulovité, hranolovité či spirální. Uvnitř každé kapsidy se pak nachází nukleová kyselina. Tvoří jí buď RNA, nebo DNA uspořádaná v kruhu, nebo rovně; bývá jednovlákenná či dvouvlákenná. Viry tvořené pouze kapsidou a nukleovou kyselinou se nazývají holé.

Na druhou stranu je ovšem známa řada virů, které jsou tvořeny dalšími částmi. Viry s lipidovým pláštěm se nazývají „viry s pláštěm“.

[[Kategorie:Viry|Stavba viru]]</text>
      <sha1>638as8vjpzwkfmhjfffq725egtshkhq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Programování/Jak se stát programátorem za míň než jednu minutu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3801</id>
    <revision>
      <id>26054</id>
      <parentid>12142</parentid>
      <timestamp>2014-02-20T18:57:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Utar</username>
        <id>2271</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1082" xml:space="preserve">== Jak se stát programátorem za míň než jednu minutu ==

Návod:
# Otevřete si [[w:webový prohlížeč|webový prohlížeč]]
# Do adresního řádku zadejte adresu http://www.google.cz/ (tohle je adresa na webu)
# Do toho samého adresního řádku teď zadejte tento text:
 javascript:if (confirm(&quot;Chces pozdravit se jmenem?&quot;))alert(&quot;Ahoj, ty jsi &quot; + prompt(&quot;jak se jmenujes?&quot;));else alert(&quot;Ahoj!&quot;);

Tohle už je skutečné programování! :-)

=== Vysvětlení ===

:Když adresa zadaná do webového prohlížeče začíná zkratkou „http:“, tak se stáhne a zobrazí webová stránka, ale když začíná slovem „javascript:“, tak se spustí program zapsaný v [[w:programovací jazyk|programovacím jazyce]] [[w:JavaScript|JavaScript]].

=== Tipy ===

:Zkuste pozměnit text v uvozovkách a podívat se na výsledek.

Jedná se opravdu o velmi jednoduchý prográmek, ale tento příklad ukazuje, že kdokoliv může začít programovat bez instalování nějakých složitých programů.

Začít programovat je otázkou chvilky!

[[Kategorie:Programování]]</text>
      <sha1>rhkhl3u6pa8ewz68q85cyiowm4quzck</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Copyvio záznam</title>
    <ns>10</ns>
    <id>3802</id>
    <revision>
      <id>12249</id>
      <parentid>12143</parentid>
      <timestamp>2008-03-01T21:09:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>1 revizi z [[:w:Šablona:Copyvio záznam]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="168" xml:space="preserve">[[{{{1}}}]] &lt;span class=&quot;plainlinks&quot; style=&quot;font-size: smaller;&quot;&gt;([{{fullurl:{{{1}}}|action=history}} historie] | [{{fullurl:{{{1}}}|diff=0}} poslední editace])&lt;/span&gt;</text>
      <sha1>dlpez0aqssih9kymhj0jk28ncgmtp63</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikiknihy:Porušení práv</title>
    <ns>4</ns>
    <id>3803</id>
    <revision>
      <id>25460</id>
      <parentid>23602</parentid>
      <timestamp>2013-09-23T17:41:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>* {{subst:Copyvio záznam|Wikikuchařka/Mu - Sü - Žou}} kopie z [http://www.netkucharka.cz/recepty/veprove-maso/mu---su---zou-veprove-s-houbami-a-vejcem]. ~~~~</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4322" xml:space="preserve">== Obrázky zřejmě porušující autorská práva ==

== Články zřejmě porušující autorská práva ==

*[[Pravidla karetních her/Prostoj durak]] &lt;span class=&quot;plainlinks&quot; style=&quot;font-size: smaller;&quot;&gt;([{{fullurl:Pravidla karetních her/Prostoj durak|action=history}} historie] | [{{fullurl:Pravidla karetních her/Prostoj durak|diff=0}} poslední editace])&lt;/span&gt; kopie z [http://abeles.wz.cz/prebijeci/DurakPro.htm]. [[Uživatel:Singularity|Singularity]] 19:27, 28. 2. 2008 (UTC) smazáno --[[Uživatel:Zirland|Zirland]] 08:34, 16. 3. 2008 (UTC)
*[[Wikikuchařka/Rassolnik]] &lt;span class=&quot;plainlinks&quot; style=&quot;font-size: smaller;&quot;&gt;([{{fullurl:Wikikuchařka/Rassolnik|action=history}} historie] | [{{fullurl:Wikikuchařka/Rassolnik|diff=0}} poslední editace])&lt;/span&gt; kopie z [http://www.labuznik.com/recipe.php?ID=23748]. [[Uživatel:Jedudedek|Jedudedek]] 11:00, 2. 3. 2008 (UTC) smazáno --[[Uživatel:Zirland|Zirland]] 08:34, 16. 3. 2008 (UTC)
* [[Pravidla karetních her/Mariáš]] &lt;span class=&quot;plainlinks&quot; style=&quot;font-size: smaller;&quot;&gt;([{{fullurl:Pravidla karetních her/Mariáš|action=history}} historie] | [{{fullurl:Pravidla karetních her/Mariáš|diff=0}} poslední editace])&lt;/span&gt; kopie z [http://deskovehry.cz/index.php/Mariáš]. Původní obsah je pod cc by-sa 3.0 ale to není kompatibilní s GFDL, navíc je to zkopírováno blbě (jen jako text, když lze zkopírovat wikikód) a stejně chybí &quot;formality&quot; (autor, atd ...) . [[Uživatel:Singularity|Singularity]] 18:19, 8. 7. 2008 (UTC) (Jedudedek vyřešil) --[[Uživatel:Singularity|Singularity]] 10. 8. 2008, 22:27 (UTC)
* [[Skauting]] &lt;span class=&quot;plainlinks&quot; style=&quot;font-size: smaller;&quot;&gt;([{{fullurl:Skauting|action=history}} historie] | [{{fullurl:Skauting|diff=0}} poslední editace])&lt;/span&gt; kopie z [http://verejnost.skaut.cz/skauting/historie/ http://vikingove.junak-tabor.com/Rubrika.php?rubrika=88 a další]. [[Uživatel:Jedudedek|Jedudědek]] 27. 4. 2009, 12:23 (UTC)
* [[Wikikuchařka/Čínské nudle]] &lt;span class=&quot;plainlinks&quot; style=&quot;font-size: smaller;&quot;&gt;([{{fullurl:Wikikuchařka/Čínské nudle|action=history}} historie] | [{{fullurl:Wikikuchařka/Čínské nudle|diff=0}} poslední editace])&lt;/span&gt; kopie z [http://www.recepty.cz/recept.asp?id_receptu=JNQMNQQNR3&amp;id_kategorie=JNLPCOP5]. [[Uživatel:TomasBednar|TomasBednar]] 16. 11. 2009, 10:24 (UTC)
* [[Wikikuchařka/Krevetové toasty se sezamem]] &lt;span class=&quot;plainlinks&quot; style=&quot;font-size: smaller;&quot;&gt;([{{fullurl:Wikikuchařka/Krevetové toasty se sezamem|action=history}} historie] | [{{fullurl:Wikikuchařka/Krevetové toasty se sezamem|diff=0}} poslední editace])&lt;/span&gt; kopie z [http://www.receptyplus.estranky.cz/clanky/plody-more/krevety]. [[Uživatel:TomasBednar|TomasBednar]] 16. 11. 2009, 10:24 (UTC)
* [[Texas holdem poker]] &lt;span class=&quot;plainlinks&quot; style=&quot;font-size: smaller;&quot;&gt;([{{fullurl:Texas holdem poker|action=history}} historie] | [{{fullurl:Texas holdem poker|diff=0}} poslední editace])&lt;/span&gt; kopie z [http://www.menzone.cz/view.php?cisloclanku=2008110012, http://www.poker-rumburk.cz/index.php?option=com_content&amp;view=article&amp;id=61&amp;Itemid=46]. [[Uživatel:Jedudedek|Jedudědek]] 28. 4. 2010, 12:04 (UTC)
* [[Ranny středověk]] &lt;span class=&quot;plainlinks&quot; style=&quot;font-size: smaller;&quot;&gt;([{{fullurl:Ranny středověk|action=history}} historie] | [{{fullurl:Ranny středověk|diff=0}} poslední editace])&lt;/span&gt; kopie z [http://www.husitstvi.cz/n-a17.php]. [[Uživatel:Jedudedek|Jedudědek]] 21. 10. 2010, 15:04 (UTC)
* [[Účinnost krbu]] &lt;span class=&quot;plainlinks&quot; style=&quot;font-size: smaller;&quot;&gt;([{{fullurl:Účinnost krbu|action=history}} historie] | [{{fullurl:Účinnost krbu|diff=0}} poslední editace])&lt;/span&gt; kopie z [http://www.vasetopeni.cz/aktuality/jak-zvysit-ucinnost-krbu--5218cz]. [[Uživatel:Jedudedek|Jedudědek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jedudedek|diskuse]]) 18. 10. 2012, 08:06 (UTC)
* [[Wikikuchařka/Mu - Sü - Žou]] &lt;span class=&quot;plainlinks&quot; style=&quot;font-size: smaller;&quot;&gt;([{{fullurl:Wikikuchařka/Mu - Sü - Žou|action=history}} historie] | [{{fullurl:Wikikuchařka/Mu - Sü - Žou|diff=0}} poslední editace])&lt;/span&gt; kopie z [http://www.netkucharka.cz/recepty/veprove-maso/mu---su---zou-veprove-s-houbami-a-vejcem]. [[Uživatel:Tchoř|Tchoř]] ([[Diskuse s uživatelem:Tchoř|diskuse]]) 23. 9. 2013, 17:41 (UTC)

[[Kategorie:Wikiknihy:(vše)]]</text>
      <sha1>l40l5wxjhla6odfd00qwaivb53dskd8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Infobox - nápoj</title>
    <ns>10</ns>
    <id>3808</id>
    <revision>
      <id>29654</id>
      <parentid>29648</parentid>
      <timestamp>2015-06-15T12:14:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>plaintextové vyplňování skla s automatickým odkazování</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1707" xml:space="preserve">{| class=&quot;infobox&quot; style=&quot;border: 1px solid #aaa; border-collapse: collapse; float: right; font-size: 95%; margin: 0 0 1em 1em; width: 20em;&quot;
|-
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #{{#switch:{{{typ}}}|alko=ffa07a|nealko=9cf|#default=ddd}}; text-align: center;&quot; | {{{jméno}}}[[Kategorie:Monitoring:Infobox - nápoj/typ/{{{typ}}}]]
{{#if: {{{obrázek|}}} |
{{!}}-
{{!}} colspan=&quot;2&quot; style=&quot;text-align: center;&quot; {{!}} [[Soubor:{{{obrázek|}}}|{{{velikost|150px}}}]]
}}
|-
{{#if: {{{popis|}}} |
{{!}} colspan=&quot;2&quot; style=&quot;text-align: center; font-size: smaller;&quot; {{!}} {{{popis}}}
{{!}}-
}}
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #{{#switch:{{{typ}}}|alko=ffa07a|nealko=9cf|#default=ddd}}; text-align: center;&quot; | Co budeme potřebovat
|-
{{#if: {{{sklo|&lt;noinclude&gt;-&lt;/noinclude&gt;}}} |
! 
Sklo
{{!}} 
[[Wikikuchařka/Barové sklo#{{{sklo}}}|{{{sklo}}}]][[Kategorie:Monitoring:Infobox - nápoj/sklo/{{{sklo}}}]]
{{!}}-
}}
{{#if: {{{ingredience|&lt;noinclude&gt;-&lt;/noinclude&gt;}}} |
! style=&quot;vertical-align: top;&quot; {{!}} 
Ingredience
{{!}}
{{{ingredience}}}
{{!}}-
}}
{{#if: {{{původ|}}} |
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #{{#switch:{{{typ}}}|alko=ffa07a|nealko=9cf|#default=ddd}}; text-align: center;&quot; {{!}} Původ
{{!}}-
{{!}} colspan=&quot;2&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;{{!}} {{{původ}}}[[Kategorie:Monitoring:Infobox - nápoj/původ/{{{původ}}}]]
}}
|}&lt;noinclude&gt;
== Tento text vložte a vyplňte položky: ==
&lt;pre&gt;
{{Infobox - nápoj
 | jméno = jméno nápoje
 | obrázek = Highball Glass (Tumbler).svg
 | velikost = 100px
 | popis = Obrázek není k dispozici
 | typ = vybrat alko/nealko
 | sklo = sklo
 | ingredience = ingredience
 | původ = země původu
}}
&lt;/pre&gt;

[[Kategorie:Šablony:(vše)|{{PAGENAME}}]]</text>
      <sha1>djdropfiofw5m9g4sx8bmehew22m284</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Mojito</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3809</id>
    <revision>
      <id>35664</id>
      <parentid>30336</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="776" xml:space="preserve">{{Infobox - nápoj
  | jméno = Mojito
  | obrázek = 15-09-26-RalfR-WLC-0067.jpg
  | velikost = 150px
  | typ = alko
  | sklo = Velký tumbler
  | ingredience =
* bílý [[../Rum|rum]]
* soda
* [[../Máta|máta]]
* [[../Limetka|limetka]]
* lžička [[../Ingredience/Cukr|cukru]]
  | původ = Kuba
}}
'''Mojito''' připravujeme ve vysoké sklenici, tzv. velkém tumbleru. Vložíme 10 až 12 lístků máty, cukr, nakrájené dílky limetky (či limetková šťáva) a ingredience ve sklenici rozdrtíme. Sklenice poté naplníme drceným ledem a zalijeme přibližně 4 cl bílého rumu. Dolijeme sodou a zamícháme.

Nápoj se pije brčkem, sklenici je možno ozdobit výhonkem máty či kouskem limetky.

* {{Wikipedie|článek=Mojito}}

[[Kategorie:Wikikuchařka|Mojito]]</text>
      <sha1>12x0ebepkpc2h64xlcpcvt2i8j68chp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/B-52</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3810</id>
    <revision>
      <id>35610</id>
      <parentid>29657</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:35:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="476" xml:space="preserve">{{Infobox - nápoj
  | jméno = B-52
  | obrázek = Cocktail B52.jpg
  | velikost = 120px
  | typ = alko
  | sklo = Shot
  | ingredience =
* 2 cl Kahlúa
* 2 cl Baileys
* 2 cl Grand Marnier
  | původ = Kanada
}}
'''B-52''' připravíme tak, že do sklenky nalijeme přes lžičku ingredience v uvedeném pořadí. Naléváme opatrně tak, aby se jednotlivé ingredience nesmíchaly. Nejprve tedy Kahlúu, pak Baileys a nakonec Grand Marnier.

[[Kategorie:Wikikuchařka|B-52]]</text>
      <sha1>3cxcb4oaqr70slkvejihffoytxpvb9h</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Piña Colada</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3811</id>
    <revision>
      <id>35692</id>
      <parentid>30337</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="666" xml:space="preserve">{{Infobox - nápoj
  | jméno = Piña Colada
  | obrázek = Piña Colada.jpg
  | typ = alko
  | sklo = Velký tumbler
  | ingredience =
* 3 cl světlého [[Wikikuchařka/Rum|rumu]]
* 3 cl kokosového krému (mléka)
* 9 cl ananasového džusu
  | původ = USA
}}
'''Piña Coladu''' připravíme tak, že uvedené ingredience vložíme spolu s drceným ledem do šejkru a promícháme. Přelijeme do vychlazené sklenice, ozdobíme řezem ananasu a třešničkou. Podáváme s brčkem, případně dvěma a s míchátkem.

Někdy se Piña Colada také dolívá sodovkou. K zdobení je možné použít též ananasové listy.

[[Kategorie:Wikikuchařka|Piña Colada]]</text>
      <sha1>3t13ypv885n5kk53sl0umiadynfh4qe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Firewall a routování v Linuxu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3813</id>
    <revision>
      <id>34761</id>
      <parentid>32867</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:25:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4604" xml:space="preserve">== Routování ==

'''Routování''', takto je označováno hledání cest v [[počítačová síť|počítačových sítích]]. Hlavním úkolem je doručit určenému adresátovi [[paket]], nejlépe by to mělo být nejefektivnější cestou. Nezabývá se cestou paketu, ale řeší jen jeden krok a to komu data předat jako dalšímu.

=== Základní příkazy pro routování v linuxu ===

* ''route'' - vypíše aktuální routovací [[tabulka|tabulku]] ( eth0 je automaticky zapsáno do tabulky)

* ''route add IP'' - přidání [[IP adresa|IP adresy]] do routovací tabulky

* ''route del IP'' - vymazání IP adresy z routovací tabulky

* ''man route'' – manuálové stránky k příkazu route

* ''route add default gw IP'' – nastavení výchozí brány

* ''echo 1 &gt; cnet/ipv4/ip_forward'' – zapnutí routování

Aby se routování spouštělo automaticky, je nutné zapsat předchozí příkaz do ''/etc/rc.d/rc.local''

== Firewall ==

'''Firewall''' je jakousi bránou, která chrání [[počítač]] před [[internet]]ovým nebezpečím, tvoří tedy bariéru před veřejnou sítí internetu a soukromým [[počítačový systém|počítačovým systémem]].

''Internetové nebezpečí může být tohoto druhu:''

* viry („červy“), jež se šíří přes internet od jednoho počítače k druhému

* hackeři, kteří by chtěli proniknout do počítače

Firewall není dostatečnou zárukou [[bezpečnost]]i. Je však první obrannou linií.

== Schéma firewallu ==

[[Soubor:Schema_firewallu.GIF]]

=== Typy firewallů ===

==== ''Personální firewall'' ====

Je nainstalován v každém počítači, jež je připojen k internetu. Za úkol má [[monitor]]ovat internetový provoz a v případě potřeby ho blokuje. Někdy je označován jako softwarový firewall. Základním typem firewallu je Windows Firewall.

''Výhody:''
* obvykle se dobře doplňují s dalšími zabezpečovacími [[produkt]]y
* jsou snadno nastavitelné
* jestliže se jedná o [[Notebook|laptop]], tak ho personální firewall chrání bez ohledu na místo, kde se připojí na internet

==== ''Hardwarový firewall'' ====

Často bývají zabudovány do vysokorychlostních internetových směrovačů. Ochrání všechny počítače, které sdílí internetové připojení. [[Konfigurace]] bývá složitější než u softwarového firewallu.

== Příkazy pro tvorbu firewallu v Linuxu ==

'''Jednou z možností je použití příkazu iptables'''

* ''iptables -P INPUT DROP'' – zakáže(zahodí) [[paket]]y ve vstupním řetězci input

* ''iptables -P INPUT ACCEPT'' – povolí(pustí) pakety ve vstupním [[řetězec|řetězci]] input

* ''iptables -P INPUT REJECT'' – zakáže(zahodí) pakety ve vstupním řetězci [[input]] a dá o tom zprávu odesilateli chybovým hlášením ICMP

* ''iptables -P OUTPUT DROP'' – zakáže(zahodí) pakety ve výstupním řetězci [[output]]

* ''iptables -P OUTPUT ACCEPT'' – povolí(pustí) pakety ve výstupním řetězci output

* ''iptables -P OUTPUT REJECT'' – zakáže(zahodí) pakety ve výstupním řetězci output a dá o tom zprávu odesilateli chybovým hlášením ICMP

* ''iptables -P FORWARD DROP'' – zakáže(zahodí) pakety na rourování

* ''iptables -P FORWARD ACCEPT'' – povolí(pustí) pakety na rourování

* ''iptables -P FORWARD REJECT'' – zakáže(zahodí) pakety na rourování a dá o tom zprávu [[odesilatel]]i chybovým hlášením ICMP

* ''iptables –F'' – vymaže všechna [[pravidla]] z tabulek

* ''iptables -N tcp_segmenty''
 
* ''iptables -A INPUT -p TCP -i eth0 -j tcp_segmenty'' – vytvoření řetězce, co zpracuje všechny TCP segmenty,které přijdou přes eth0

* ''iptables -A tcp_segmenty -p TCP --dport 80 -j ACCEPT'' – přidání pravidla pro předchozí [[řetězec]], které říká, že pokud přijde [[segment]] adresovaný na [[port]] 80, což je port využívaný pro [[http]], tak bude propuštěn. Podobně je možné napsat řetězec pro udp pakety, pouze zaměníme v příkazech TCP za UDP, dále je možné zaměnit input za output, nebo forward , použít jiná čísla portů (třeba místo 80 použít port 21 pro FTP server) a ještě se můžeme rozhodnout co s paketem uděláme (akcept, drop, reject)

* ''iptables -A INPUT -p ICMP -i eth0 --icmp-type 0 -j ACCEPT'' – povolení příchozích icmp diagnostických a chybových zpráv typu „0“ což je “echo reply“, dále ještě doporučuji povolit typy 3, 8 a 11, protože je používají [[program]]y ping a traceroute. Zbytek icmp paketů můžete s klidem zahodit.

[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>ca0mjdgopy3j7dipzjuu9fho2wfspzu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak a kde zahynul svatý Vojtěch</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3815</id>
    <revision>
      <id>34855</id>
      <parentid>13290</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="31076" xml:space="preserve">'''JAK A KDE ZAHYNUL SVATÝ VOJTĚCH '''

Petr Zahnaš

OPAVA 2007


'''Misie do Prus'''


Na jaře roku 997 se biskup Vojtěch vydal spolu se dvěma průvodci, svým nevlastním bratrem Gaudentiem a Benediktem, k pohanským Prusům. Polský kníže jim dal loď a ozbrojený doprovod 30 vojáků. S nimi plul Vojtěch z Hnězdna po proudu řeky Visly až do Gdaňska. Zde pokřtil velké množství obyvatel a již následujícího dne se vydal na další cestu do neznámých pruských zemí.
 
Místo, kde Vojtěch se svými druhy vystoupil na břeh, bylo podobné okrouhlému ostrovu uprostřed velkých vod. (Canaparius, Voigt)
„Vystoupil tedy Boží bojovník se dvěma druhy na malé místo, které, protože ho obtéká řeka, vypadá jako ostrov.“ (Bruno, 99) Tam zůstali několik dní, až se rychlá zpráva o nich donesla k uším pohanům.

Podle verze Voigtovy1, která vychází z Canaparia se „objevila právě ve chvíli, když Vojtěch začal číst z knihy žalmů, tlupa Prusů.“ Bruno naopak uvádí, že až po několika dnech přijelo několik lidí v malé loďce. Dále se ve všech verzích shodně vypráví o tom, že jeden z nich „nejhorší ze špatných“ k němu přistoupil, nesrozumitelným jazykem říkal něco hrubého a udeřil Vojtěcha veslem mezi lopatky. Pak dodal, že jestli co nejrychleji z jejich krajiny neodejdou, zaplatí to životem. Rána nebyla smrtelná. Prusové chtěli vetřelce jen vystrašit a přimět je k opuštění svého území.

Později se Vojtěch se svými souputníky „přeplavil na druhý břeh“ kde zůstali celý týden (Canaparius). Bruno naproti tomu jen říká, že se misionáři dostali na jakési tržiště, kde byli obstoupeni davem v maskách psů, vlků a divokých šelem. Vojtěch se jim na jejich dotaz, odkud a proč přicházejí, snažil vysvětlit, že přicházejí z Polska od knížete Boleslava aby spasili jejich duše.
Podle všech verzí ho Prusové vyslechli, posmívali se mu, ale neublížili. Poté starosta nebo nějaký představený obce misionářům řekl, že mají být rádi, že se beztrestně dostali až k nim. Mají se okamžitě obrátit, opustit jejich zemi a neopovažovat se jít dál do vnitrozemí. Pokud by to nedodrželi, hrozí jim smrt. Kromě toho Bruno uvádí, že hrozili smrtí a spílali i těm svým krajanům, kteří „sídlili při vstupu do království a cizince pustili až na toto místo.“
Podle Canapariovy verze žádali okamžitý odchod misionářů slovy: „pokud se ještě této noci neodeberete pryč, zítra všem usekáme hlavy.“ Nato poutníky posadili do loďky a odrazili je zpět od břehu.

Vojtěch na celou situaci reagoval tak, (Bruno) že navrhl druhům, aby se převlekli ze svých oděvů do šatů, jaké nosili místní obyvatelé a nechali si narůst vousy. Tak budou moci nepoznáni lépe splnit svůj úkol. Zároveň se rozhodl pruské území opustit a vydat se hlásat evangelium pobaltským Luticům, kde by se ve slovanském prostředí nemuseli potýkat s tak velkou jazykovou bariérou.

Po nějaké době misionáři s loďkou připluli ke břehu běsnícího moře. Vojtěcha vyděsil pohled na rozbouřený živel a jekot mořských vln. Oba jeho druhové však zůstali klidní a bratr Gaudentius se mu smál a řekl „Tvá statečnost se chvěje strachy, přeudatný bojovníku? Kdyby na nás vyskočila k boji připravená a ozbrojená tlupa, co bys pak dělal, když se bojíš maličkosti?“

Dále se poutníci obrátili a vydali se k lesu, na jehož okraji strávili noc. Na tomto místě strávili pravděpodobně pět dní. Šestý den, v pátek, (23. dubna) se vydali na další cestu (Canaparius, Voigt). Bruno se o tom nezmiňuje a navazuje až událostmi k nimž došlo odpoledne, kolem třetí hodiny téhož dne.
Další sled událostí je popisován následovně a ve všech verzích v podstatě podobně:
Před třetí hodinou sloužil Gaudentius na trávě mši. Poté se misionáři posilnili jídlem a vydali se na další cestu. Pro rostoucí únavu se nedaleko od místa, kde jedli, položili do trávy, aby „popřáli unaveným tělům spánek“ . Ve spánku byli přepadeni skupinou Prusů, kterou vedl jistý Sikko, snad kněz nebo duchovní, jemuž údajně kdysi Poláci zabili bratra. (V pruských letopisech nacházíme svědectví o tom, že vůdcové pruských družin byli současně i kněžími.) Jelikož Vojtěch mluvil s největší pravděpodobností jazykem, který byl směsicí polštiny a češtiny, jež si v těch dobách byly ostatně velmi blízké a dříve se vyjádřil, že přichází od polského knížete, byli misionáři patrně považováni za polské zvědy.

Spícím mužům byly spoutány ruce. Na nízkém pahorku pak Vojtěcha kněz Sikko probodl oštěpem a ostatní Prusové ho probodli dalšími sedmi kopími. Voigt však uvádí, že spali jen Vojtěchovi druhové, on sám se od nich vzdálil na několik kroků, když se modlil. Podle některých byl naopak Vojtěch zabit přímo na místě, kde ho Prusové přepadli a svázali. Canaparius říká, že Sikko prudkou ranou Vojtěcha poranil a pak se přidali další Prusové a zabili ho sedmi ranami kopí. Poté, co vypustil duši, od jeho těla oddělili sekerou hlavu. Voigt, biskup Dětmar a další prameny uvádějí, že Vojtěch byl zabit v úžlabině (úvozu) před osadou – městem Cholinum, kde jej Prusové kamenovali, vyčítali mu, že ponořuje lidi do vody (křtí) a tím jim přináší jenom žal. Posléze ho teprve pro výstrahu jiným zabili. To by však znamenalo, že Vojtěch na Pruském území již někoho pokřtil Útočníci tedy už o této činnosti a jejím smyslu věděli. Pak by ho však nepovažovali za polského zvěda ale za nepřítele své víry.

Bruno uvádí další podrobnosti: „…bledý biskup nepronesl ani jediné slovo, když ho spoutaného vedli na vrcholek hory. Bezbožní muži s sebou vedli i dva Vojtěchovy nemilosrdně svázané bratry. Tam mu sedmi kopími probodli jeho krásné tělo. Tehdy k tomu, jehož kopí mělo zasadit první ránu a jenž ho s posupnou tváří postavil na místo, kde měl být zabit, pronesl slabým hlasem jedinou větu: „Co chceš otče?“ Nejprve mu probodl srdce zuřivým vztekem rozpálený vůdce bezbožné tlupy a ostatní potom, soptíce zlobou, zločin úspěšně dokonali. V okamžiku smrti se mu však pouta na rukou sama uvolnila“. (Podle verze E. Lawisse je rozhodil při pádu do tvaru kříže.) „Ušlechtilou hlavu svatého muže pak oddělili od ostatního těla a dali střežit spolehlivou stráží. Jeho průvodce propustili, aby o Vojtěchově smrti přinesli zprávu“.


'''Události roku 997'''


V měsíci dubnu roku 997 došlo na pruském území k události, jejíž důsledky významným způsobem ovlivnily osudy mnoha evropských národů. Byla jí misie pražského biskupa Vojtěcha a jeho tragická smrt.
Životopisy svatého Vojtěcha do poměrně značných podrobností uvádějí málo významné detaily z jeho misijní cesty, ale jen velmi nepřesně tuto cestu popisují z hlediska jejího průběhu v samotném terénu Prus. . Proto je potřeba se různými variantami této cesty zabývat detailněji. Přitom však musíme mít na zřeteli některé geografické skutečnosti: Pobřežní linie jihovýchodní části Baltu prodělala za posledních 1.000 let mnoho změn. Skutečností například je to, že takzvané kosy, jmenovitě Vislanská, Baltijská a Kurská, netvořily na konci prvního tisíciletí jednolité pásy pevniny, ale byly rozděleny na několik samostatných ostrovů. Také ústí řek Visly a Pregoly byla hlubší a dělila se na několik ramen - tvořila deltu.

Lokalizace místa, kde došlo k onomu incidentu, který skončil Vojtěchovou smrtí, se v pramenech a literatuře dost výrazně různí. Jde především o to, z kterého pramene autoři jednotlivých verzí vycházejí. V zásadě jako prameny posloužily badatelům legendy, sepsané Vojtěchovými současníky římským mnichem Canapariem (roku 999) a svatým Brunonem z Querfurtu (mezi lety 1001-1004), kterého stihl Vojtěchův osud na pruském území o 12 let později.2 Třetím pramenem byla legenda „Utrpení svatého mučedníka Vojtěcha“, sepsaná patrně v Polsku, mezi lety 1006-1025. Všechny prameny se shodují pouze v líčení počátků Vojtěchovy výpravy:

V měsíci dubnu se Vojtěch, se dvěma dalšími duchovními Benediktem a Gaudentiem – Radimem (Vojtěchovým nevlastním bratrem), vydal lodí, pod ochranou 30 polských bojovníků, z Gdaňska na otevřené moře. Po několikadenní plavbě se díky příznivému větru dostali do „dalekých Prus“. V noci vystupují z lodi na břeh v místě, které bylo „ostrovem v ústí řeky“. Jejich eskorta, znalá místních poměrů, je spěšně opouští a pod ochranou noční tmy se vydává na zpáteční cestu.
Na tomto místě se však prameny v lokalizaci místa, do něhož misionáři dopluli, rozcházejí a dávají tak vzniknout dvěma rozdílným verzím:


1.	POMOŘANSKÁ VERZE
vychází z legendy „Utrpení …“ a jako místo, kam vojenský doprovod misionáře vysadil, udává pobřeží Vislanského zálivu někde na hranicích mezi Pomořany a Varmií. Jejich cesta z Gdaňska tedy vedla Gdaňským zálivem k městu Truso, jež se nacházelo na břehu Vislanského zálivu. Nedaleko odtud později vzniklo dnešní polské město Elbląg. Odtud se vydali na pěší pouť k jihu a místo Vojtěchovy smrti mělo být poblíž osady Svatý Háj (Święty Gaj) asi 25 km jižně od Elblągu. Nedaleko odtud, u obce Kwietniewo, jsou zbytky starého hradiska.
Ještě o dalších 30 km jižněji, na břehu jezera Dziergoń, se pokoušel hledat místo Vojtěchovy smrti O. Schlicht. Ten, s odvoláním na Canaparia tvrdil, že se tragédie odehrála poblíž dnešního města Prabuty.

2.	SAMBIJSKÁ VERZE I.
Starobylá Sambie byla, jak dokládají výsledky četných archeologických výzkumů, centrem území středověkých Prus.
Nejrozšířenější a nejznámější verzí o smrti biskupa Vojtěcha je ta, která jako místo jeho umučení uvádí vyvýšené místo na mořském břehu západní Sambie, poblíž zaniklé vesničky Tenkitten (Береговое). Vesnice leží u násady Baltijské kosy, nedaleko od městečka Fischhausen (Приморск), asi 40 km západně od Kaliningradu (Königsberg, Калининград).
 
K tomuto závěru dospěl na začátku 19. století historik Johannes Voigt, autor monumentálního devítisvazkového díla „Geschichte Preussens“, vydaného v Königsbergu v letech 1827-1839. Teorie byla vypracována na základě analýzy různých pramenů, které měl Voigt ve své době k dispozici.
Podle jeho závěrů šel Vojtěch se členy své misie od Königsbergu (Калининград) západním směrem, lesy jižní Sambie. Jeho cesta vedla ve směru přes pozdější obec Bludau (Кострово) dále k Tenkitten (Береговое). Místo, kde se nacházelo významné pruské středisko Cholinum, Voigt lokalizoval v místech pozdějšího městečka Kallen (Цветное). Jako důkaz správnosti tohoto určení uváděl zápis v kronice Teutonského řádu o velké trhové osadě Prusů, která ležela mezi městem Fischhausen (Приморск) a obcí Medenau (Логвино). Pokud se týká místa, kam byl Vojtěch z tržní osady vyhnán, mohlo se jednat o okolí Neuhäuseru (Мечников) – severního předměstí města Pillau (Балтийск). Voigt také předpokládal, že ve vodách Kaliningradského zálivu, východně od Pillau (Балтийск), byl v 10. století ostrov Wittland a v okolí obce Rosentahl /jižní předměstí Fischhausenu (Приморск)/ stála pruská pevnost.
Voigtově lokalizaci místa Vojtěchovy smrti u Tenkitten napomohla také skutečnost, že z počátku našeho tisíciletí je dochována informace o existenci jakési sakrální stavby na tomto místě, zmiňované v souvislosti s pobytem dánského krále Knuta v Sambii.

Další zprávy z počátku 14. století uvádějí, že u Tenkitten byl z iniciativy biskupa Johanna Clara postaven kostelík. Další zprávy o existenci svatyně nalezl Voigt v archivních zápisech, datovaných lety 1422-1424 a o „duchovních v Tenkitten“ našel zmínky z let 1375 a 1417. Do doby reformace v roce 1525, byl zdejší kostel sv. Vojtěcha poutním místem. V květnu 1431 papež Eugenius IV. přislíbil 100 denní odpuštění hříchů těm, kdo vykonají pouť do zdejšího kostela a přispějí na něj. V ranních hodinách dne 24. listopadu 1669 se neudržovaný a velmi zchátralý kostel za silné bouře zřítil a nebyl již obnoven. Prastarý oltář byl pak z kostela odvezen do Malborku. V roce 1822 byl na ruinách svatovojtěšského kostela postaven dubový, pět metrů vysoký kříž. O 12 let později byl na základě přání Alžběty, hraběnky Velkopolské postaven na břehu moře poblíž Tenkitten vztyčen kříž železný, 10 metrů vysoký nový kříž, odlitý v Königsberských železárnách, podle projektu rady Puppela. Roku 1837 byl kříž ještě dodatečně vyzdoben sochou a dubovými listy. Nápis na něm hlásal: „Biskup sv. Adalbert zemřel zde roku 997 za svět křesťanstva. Velkopolska 1831“. V roce 1897 byl kříž na náklady evangelické provinciální společnosti Východního Pruska obnoven a opraven. Těsně po skončení druhé světové války kříž zmizel a nebyl již nalezen. Z iniciativy Kaliningradské katolické farnosti byl na jeho místě v roce 1991 postaven provizorní dřevěný a v roce 1997 nový litinový monumentální kříž.

Vraťme se však k Voigtově verzi Vojtěchovy smrti. Při detailnějším zkoumání v ní nacházíme některá slabá a těžko vysvětlitelná místa. Předpokládáme-li například, že misionáři vystoupili z polské lodi na již neexistujícím ostrově Wittland a pak se dostali na „druhý břeh“ někde u Fischhausenu (Приморск), museli se pak dostat do jakési osady, na jejímž tržišti hovořili s lidmi v maskách vlků, psů a šelem. Odtud pak putovali na loďce až dopluli k pobřeží „bouřícího moře“. Museli tedy plout po vodách Fischhausenského zálivu na západ, neboť jen tak se mohli dostat k otevřenému moři za Baltijskou kosou. Po ní pak mohli dojít k Tenkitten. V tom případě ovšem s celou situací nekoresponduje Voigtovo tvrzení, že se misionáři ubírali „lesy jižní Sambie“ k městu Cholinum, před jehož branou měl být Vojtěch v úžlabině či úvozu zabit. Cholinum totiž lokalizoval o dobrých 15 km na východ od Tenkitten. Kdyby však šel Vojtěch od Königsbergu přes Bludau (Кострово) na západ, došel by nejprve k Cholinum, u kterého měl být v úžlabině zabit. Odtud leží Tenkitten více než 15 km dál na západ.

Existují však ještě další varianty této „jihosambijské“ verze. Ty naznačují další, odlišné, ale blíže nespecifikované směry pohybu misionářů po jižní části Sambijského poloostrova. Například V. Vasiljev 3 spekuluje o tom, že misionáři opustili polskou loď na ostrově Kneiphof (Книпава), ležícím v centru dnešního Kaliningradu. To by odpovídalo tvrzení, že podle pramenů měli vystoupit na ostrov, obtékaný vodou v ústí řeky.4 Když se tady setkali s nepřátelským přijetím (rána veslem), odebrali se poutníci na pravý (v tomto případě severní) břeh řeky Pregoly. Zde se dostali do velké trhové osady, která se měla nacházet v místě pozdější Königsberské (Калининград) městské části Lebenicht. Odtud se pak buď plavili po vodách Kaliningradského zálivu na západ, až přistáli u Neuhäuseru (Мечников) nebo „šli lesy jižní Sambie“ přes Bludau (Кострово) směrem k Tenkitten.


3.	SAMBIJSKÁ VERZE II.
S novou, geograficky zcela jinak situovanou a svým způsobem převratnou variantou Sambijské verze, přišel na počátku 90. let XX.století, kaliningradský archeolog Dr. Viktor Kulakov. Ten se v 70. a 80. letech podílel na rozsáhlém projektu archeologických výzkumů Sambijského poloostrova v rámci tzv. „Baltické expedice“. Na základě vyhodnocení výsledků výzkumu a podrobné analýzy písemných pramenů, dospěl k následující pozoruhodné a vysoce pravděpodobné verzi sledu událostí, vedoucích k Vojtěchově smrti.

V 9. – 11. století bylo severní pobřeží Sambie místem, kde byla soustředěna vojenská vrstva pruské společnosti. Tato část pruského území je archeologicky velmi důkladně prozkoumána a zmapována. Právě tato skutečnost nám, spolu s analýzou dostupných písemných pramenů, umožňuje poměrně velmi přesně rekonstruovat události, k nimž na severu Sambie, v období ranného středověku, došlo.
Podle Kulakova5 připluli misionáři polskou lodí z Gdaňska na sever Sambie, kde byli „vysazeni na ostrůvek v ústí řeky“. Vyhodnocením geografické situace vyplynulo, že tvar pobřeží a konfigurace terénu na severu Sambijského poloostrova byly v 10. století poněkud jiné, než v současnosti. Ze všech pruských řek, kromě Pregoly jediná řeka Beek měla a má ve svém ústí ostrůvek, jehož břehy umožňují vylodění. Archeologické výzkumy také prokázaly, že na tomto ostrůvku, dnes zvaném Остров рыбачий, ležícím asi 2 km východně od města Cranz (Зеленоградск), bylo ve Vojtěchově době opevněné strážní místo.

Připlutí do ústí řeky Beek, která se vlévá do Kurského zálivu, umožňovala skutečnost, že Kurská kosa nebyla do 12. století spojena s pobřežím. U její násady byl úžina, zvaná Brokist, kterou bylo z otevřeného moře do zálivu možno volně proplouvat. Tuto skutečnost zejména polští obchodníci a kupci dobře znali a také ji také velmi často využívali.

K vylodění na pruském území došlo podle Voigta pravděpodobně 14. nebo 15. dubna 997. Poté, co misionáři strávili na ostrůvku několik dní, byli odtud Prusy, kteří pečlivě chránili hranice svého území, vypuzeni. Přitom došlo k události, kterou životopisy popisují téměř shodně, kdy bylo Vojtěchovi vyhrožováno smrtí a byl pro výstrahu udeřen veslem.6 17. dubna se Vojtěch se svými druhy vydal k pravému, jižnímu břehu řeky. Představený osady, do níž přišli, je přivedl na jakési prostranství, nejspíš tržiště, kde se scházeli obyvatelé obce. Na otázku kdo jsou a proč přišli, jim Vojtěch odpověděl: „Jsem Slovan, mým národem jsou Čechové… Teď jsem Vaším apoštolem“. Na to však hrdí Prusové odpověděli: „Buď rád, že ses dostal beztrestně až sem. Jenom okamžitý návrat ti může zachránit život, ale byť jen jediný krok dopředu ti způsobí nepříjemnosti a smrt. Na celém území, které bráníme vládne jeden zákon a jedna víra. Odejdi od našich hranic!“

Poté misionáři v noci ze 17. na 18. dubna opouštějí na malé loďce osadu. Její poloha odpovídá lokalizaci nevelkého trhového místa Garbik. Obchodní charakter osady, jež se do naší doby nedochovala, byl mimo jiné potvrzen také nálezem z roku 1852. Tehdy tu byl objeven poklad, složený ze stříbrných předmětů, mimo jiné spinek a broží, obsahoval také korále a náramek s příčnými zářezy. Všechny tyto předměty jsou pruské kultuře cizí a dostaly se sem obchodní činností Sambů. Časté kontakty obyvatel Garbiku s cizinci byly příčinou toho, že Vojtěchovi bylo povoleno beztrestně opustit osadu.

Výprava tří, v plavbě na malé loďce nezkušených duchovních, donucených v noci opustit osadu, s největší pravděpodobností nevedla po otevřeném moři. V tomto ročním období je Balt, vzhledem k častým silným jarním bouřím, velmi neklidný. Zastánce „jihosambijské“ varianty Vojtěchovy misie Johannes Voigt předpokládal, že v noci ze 17. na 18. dubna vedla trasa Vojtěchovy plavby od ústí Pregoly Vislanským zálivem na západ k násadě Baltijské kosy. Úspěšná plavba po zálivu, otevřeném v tomto ročním období obzvláště prudkým větrům je, pokud jde o nezkušené misionáře, také velmi málo pravděpodobná.

Máme li tedy přijmout to, jak nám popisují cestu biskupa Vojtěcha jeho životopisci, pak se jako nejpravděpodobnější jeví lokalizace jeho cesty na sever Sambie. Vyjdeme-li z předpokladu, že misionáři se nevydali na moře, ale zvolili cestu od Garbiku na západ po řece, stávají se najednou všechny aspekty jejich další cesty logickými.

Z Garbiku mohl Vojtěch se svými druhy v noci na 18. dubna plout proti proudu7 řeky Beek a dále řeky Brasty (Тросрянка). Ta se do řeky Beek vlévá poblíž osady Garbik. Ve vzdálenosti 4,5 km proti proudu od soutoku, leží na pravém břehu Brasty, ještě dosud patrné zbytky kdysi významné osady Wargenau (Малиновка). Po vyhodnocení výzkumů, provedených zde v roce 1979 Baltickou expedicí, můžeme považovat za prokázané, že tuto osadu obývali kromě Prusů také Slované. Tím se snad dá také vysvětlit skutečnost, že zde Vojtěch se svými druhy mohl strávit bez problémů téměř týden (od 18. do 23. dubna). Protože osada Wargenau ležela jen několik set metrů od mořského břehu, lze sem také situovat příhodu, kdy byl Vojtěch vyděšen hukotem rozbouřeného moře.

Ráno dne 23. dubna se misionáři vydávají z osady Wargenau na další cestu, vzdalujíc se od mořského břehu. Vycházíme-li ze znalosti topografie zdejšího terénu, musíme jako směr jejich další, tentokrát již pěší cesty, předpokládat postup k jihu. Jejich cesta tedy s největší pravděpodobností vedla přes posvátné Pruské pohřebiště Izerkapinis. Když ho přešli, dostali se misionáři do lesa. Zde se nacházelo Pruské obětiště Kunter, a pohřebiště Izerkapinis bylo jeho součástí. Když se kolen 15. hodiny najedli a ještě kousek poodešli, ulehli misionáři do trávy a usnuli.9 Podle některých verzí všichni tři, podle jiných10 jen dva průvodci a Vojtěch od nich v modlitbách na vzdálenost „hodu kamenem“ odešel. Zde ho pak napadla tlupa rozezlených Prusů. V jejich čele byl duchovní Sikko, jemuž údajně Poláci zabili bratra a který mu dal první ránu kopím. Na základě textu „Utrpení…“ je možno předpokládat, že Prusové Vojtěcha potrestali především za znesvěcení jejich posvátného pohřebiště (Izerkapinis) a lesa (Kunter). Ranně středověcí kronikáři často uvádějí, že Prusové pečlivě střežili a urputně bránili vnikání křesťanů na jejich posvátná místa, na něž byl přístup zakázán i jim samotným.

Jižně od lesa Kunter, v blízkosti vsi Ochsenrdesch (Приозерное), odkryla a prozkoumala v roce 1981 Baltická expedice zvláštní kultovní místo. Byly zde dva kamenné valy a na vnější straně jednoho z nich byl odkryt obětní oltář, složený z malých bludných balvanů. Na jednom z nich byly objeveny stopy po úderech nějakého sečného nástroje (sekery). V centru kultovního místa byla nalezena jáma, v níž byl vsazen kůl a v nevelké vzdálenosti (něco přes 1 metr) severně od ní pak velká prohlubeň po mohutném stromu. V jisté vzdálenosti od centra obětiště bylo odkryto ještě dalších sedm kruhově uspořádaných jam po do země zasazených tyčích.

Až příliš nápadná je podobnost archeology odkrytých nálezů obětiště u Ochsendresch s vyobrazením 15. scény Vojtěchova života na bronzových chrámových vratech katedrály v Polském Hnězdně. Tato práce ze 12. století představuje vystavení mučedníkova těla po smrti. Strom a kůl v nevelké vzdálenosti od něj, mezi nimi deska s Vojtěchovým tělem a hlava naražená na vrcholku kůlu. To vše bylo v reálu odkryto na obětišti Ochsendresch. Sedm objevených jam po kůlech mohlo být pozůstatkem po sedmi kopích, kterými byl Vojtěch proboden a které byly na těchto místech umístěny po dobu trvání očistných obřadů. Významná role kopí při religijních obřadech Baltů i Slovanů v 10. a 11. století je všeobecně známá. Stopy po sečném nástroji na obětním oltáři mohly být s velkou pravděpodobností způsobeny sekerou, kterou, shodně s reliéfem č. 14 na hnězdenských vratech, Vojtěchovi oddělili od těla hlavu. Že k dekapitaci mrtvého Vojtěchova těla skutečně došlo, dokládá také prof. E. Vlček, který prováděl v roce 1980 archeologicko-lékařský výzkum pozůstatků světce. Podle Vlčkových závěrů byla hlava oddělena od těla, ležícího v poloze na břiše sečným nástrojem, ranami, vedenými za levým úhlem dolní čelisti a za levým uchem ve výši úponu týlních svalů. Odťatá hlava byla poté naražena na zahrocený kůl. Po sejmutí z kůlu byla ovařena a očištěná lebka byla prodána polskému knížeti Boleslavovi Chrabrému.11 To, že na posvátném místě u Ochsendresch nebyly nalezeny žádné kosterní pozůstatky koresponduje se skutečností, že i Vojtěchovo tělo bylo prodáno Boleslavovi.
     
'''Poslední chvíle života prvního misionáře, který se vypravil k Prusům, můžeme s největší pravděpodobností rekonstruovat takto: Za porušení (nejspíše nevědomé) zákazu vstupu do Prusy uctívaných posvátných míst se Vojtěch stal obětí jejich útoku. Jeho druhové byli ušetřeni očividně zejména proto, že nevstoupili do posvátného háje Kunter a také proto, aby mohli, pro výstrahu jiným, o tom čeho byli svědky, referovat. Vojtěch, chycený a zajatý Sikkem a jeho družinou, byl spoután a odveden na vyvýšené místo na břehu řeky Voj, kde rostl posvátný strom. Tento mohutný strom byl obklopen kamennými valy s obětním oltářem. Zde ho kněz Sikko probodl oštěpem a poté byl ještě ubit sedmi dalšími bodnými ranami. Na oltáři pak byla od zabitého Vojtěchova těla oddělena hlava, tělo bylo položeno na desku, upevněnou mezi posvátným stromem a kůlem, na který byla hlava naražena. Ostatky zde byly „pečlivě střeženy“ a po dobu obětních obřadů, které se tu odbývaly, bylo místo obklopeno sedmi, do země zabodnutými kopími, jimiž byl Vojtěch předtím zabit. Poté byla Vojtěchova hlava z kůlu sejmuta, vyvařena, očištěna a i s tělem prodána polskému knížeti. Tak s největší pravděpodobností skončil svůj život „apoštol Prusů“.'''
     
Uvažujeme-li o cíli Vojtěchovy cesty Sambií, tedy o místě, kde chtěl pronést své hlavní, nakonec neuskutečněné kázání, pak vyhodnocením všech dostupných informací o posledních dnech jeho života se jako nejpravděpodobnější jeví velká obchodně-řemeslnická otevřená osada Kaup (jižně od silnice spojující obce Рошино а Романово). Takováto obchodně-řemeslnická střediska křesťanské misionáře přitahovala. Není pochyb o tom, že vedle dosažení vyloženě duchovních cílů svých misií se prostřednictvím jejich působení tato, dříve politicky nezávislá střediska, postupně dostávala do sféry zájmů a vlivu stabilizujících se evropských států. Nábožensky tolerantní Kaup, v němž žilo také velké množství nepruských obyvatel, byl jediným místem na území Prusů, kde mohla být Vojtěchova kázání vyslechnuta a snad i pochopena. Kaup byl však obklopen hustým „sakrálním pásem“ posvátných míst, což dokazují provedené archeologické výzkumy. Znesvěcení jednoho z nich, posvátného lesa Kunter, se Vojtěchovi stalo osudným.

Události, popsané v „Utrpení svatého mučedníka Vojtěcha“ a dalších legendách a také výsledky archeologických výzkumů (změny na jednom z hlavních pohřebišť „sakrálního prstence“ Kaup-Izerkapinis, nález pro pruskou kulturu netypického posvátného místa Ochsendresch) svědčí o tom, že se v dávných dobách v Pruské zemi odehrálo cosi, co muselo zanechat stopy v náboženském vědomí jejích obyvatel. A to „cosi“ je nejspíš spojeno s událostmi posledních dnů Vojtěchova života. Začíná tím období konfrontace mezi kulturou křesťanské Evropy a tradiční kulturou baltských národů, jejímž výsledkem byl postupný zánik této kultury ke škodě kultury Evropské.


__________________________________________________________________________________________


Život svatého Vojtěcha byl mnohokrát vylíčen různými autory. Zcela první, latinsky psané biografie svatého, nám zanechali jeho současníci:

-římský mnich Canaparius v r. 999

-sv. Bruno z Querfurtu v letech 1001-1004

-Dalším významným pramenem Vojtěchova životopisu je latinská legenda „Utrpení svatého mučedníka Vojtěcha“ (Passio Sancti Adalberti Martyris), sepsaná mezi lety 1006-1025 v době, kdy ostatky sv. Vojtěcha byly uloženy v polském Hnězdně.

-Životem a tragickou smrtí sv. Vojtěcha se také velmi podrobně zabýval Kaliningradský historik A. Gubin ve své studii Život svatého Vojtěcha, uveřejněné ve sborníku Zapad Rossii v roce 1994


'''Prameny a literatura, zabývající se osobností svatého Vojtěcha:'''

1.	Bruno z Querfurtu, Život svatého Vojtěcha, Zvon, Praha 1996

2.	Attwater D., Slovník svatých, str. 389, Papyrus + Jeva, Vimperk 1993

3.	Dorazil O., Vládcové v dějinách Evropy I., str. 86-87 a 108-110, Amlyn 1992

4.	Fiala Z., Přemyslovské Čechy, str. 72-75 a 109, Svoboda, Praha 1975

5.	Gubin A., Žiťje svjatogo Adalberta, Zapad Possii, str. 152-178, Kaliningrad 1994

6.	Hora P., Toulky českou minulostí I., str 193 a další, Práce, Praha 1985

7.	Kolektiv, Kdo byl kdo v našich dějinách do r. 1918, str. 255-256, Libri, Praha 1998

8.	Kolektiv, Dějiny zemí Koruny české, str. 38-39, Praha 1992

9.	Kosmas, Kronika česká, str. 53 a 79, Svoboda, Praha 1975

10.	Kulakov V., Kde zemřel svatý Vojtěch, Štrichi č. 2, Kaliningrad 1991

11.	Kuławiec S., Krzyż śv. Woiciecha w Tenkitach, Przydrożne pomniki przesłości č. 15, Swidnica 1992

12.	Michalski M., Imię, Hagiografia, Atrybut, Gdańsk 1990

13.	Palacký F. Dějiny národa českého, str. 63-66, B. Kočí, Praha 1921

14.	Piťha P. Čechy a jejich svatí, str. 30-54, AVE, Praha 1993

15.	Rulíšek H., České nebe, Hluboká 1993

16.	Ržavin A., Navrácení památky svatého Vojtěcha, Riga 1991

17.	Tomek V. V., Děje Království českého, str. 48-54, F. Řiwnáč, Praha 1850

18.	Vlček E., Osudy českých patronů, str. 113-153, Zvon, Praha 1995

19.	Voigt J., Geschichte Preussens I., Königsberg 1827

20.	Wańkowicz M., Na tropach smętka, str. 280-282, Warszawa 1936

[[Kategorie:Historie]]</text>
      <sha1>2towvmzjoj7z6apxb0wa2jaesjpa9l0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Infobox - recept</title>
    <ns>10</ns>
    <id>3818</id>
    <revision>
      <id>29910</id>
      <parentid>24142</parentid>
      <timestamp>2015-08-28T02:44:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>automatické vyplňování výchozího obrázku v případě jeho nezadání</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2896" xml:space="preserve">{| class=&quot;infobox&quot; style=&quot;border: 1px solid #aaa; border-collapse: collapse; float: right; font-size: 95%; margin: 0 0 1em 1em; width: 20em;&quot;
|-
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #d2b48c; text-align: center;&quot; | {{{jméno}}} 
{{#if: {{{originální jméno|}}} |
{{!}}-
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #faebd7; text-align: center; font-size: smaller;&quot; {{!}} {{{originální jméno}}} 
}}
|-
| colspan=&quot;2&quot; style=&quot;text-align: center;&quot; | [[Soubor:{{#if:{{{obrázek|}}}|{{{obrázek}}}|Dish and Knife.jpg}}|{{{velikost|150px}}}]]
|-
{{#if: {{{popis|}}} |
{{!}} colspan=&quot;2&quot; style=&quot;text-align: center; font-size: smaller;&quot; {{!}} {{{popis}}}
{{!}}-
}}
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #d2b48c; text-align: center;&quot; | Co budeme potřebovat
|-
{{#if: {{{čas|&lt;noinclude&gt;-&lt;/noinclude&gt;}}} |
! 
Čas na přípravu
{{!}} 
{{{čas}}}
{{!}}-
}}
{{#if: {{{ingredience|&lt;noinclude&gt;-&lt;/noinclude&gt;}}} |
! style=&quot;vertical-align: top;&quot; {{!}} 
Složky
{{!}}
{{{ingredience}}}
{{!}}-
}}
{{#if: {{{jiné 1|&lt;noinclude&gt;-&lt;/noinclude&gt;}}} |
! style=&quot;vertical-align: top;&quot; {{!}} 
{{{jiné 1}}}
{{!}}
{{{jiné 1 co}}}
{{!}}-
}}
{{#if: {{{jiné 2|&lt;noinclude&gt;-&lt;/noinclude&gt;}}} |
! style=&quot;vertical-align: top;&quot; {{!}} 
{{{jiné 2}}}
{{!}}
{{{jiné 2 co}}}
{{!}}-
}}
{{#if: {{{jiné 3|&lt;noinclude&gt;-&lt;/noinclude&gt;}}} |
! style=&quot;vertical-align: top;&quot; {{!}} 
{{{jiné 3}}}
{{!}}
{{{jiné 3 co}}}
{{!}}-
}}
{{#if: {{{speciální vybavení|}}} |
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #d2b48c; text-align: center;&quot; {{!}} Speciální vybavení
{{!}}-
{{!}} colspan=&quot;2&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;{{!}} 
{{{speciální vybavení}}}
{{!}}-
}}
{{#if: {{{přílohy|}}} |
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #d2b48c; text-align: center;&quot; {{!}} Doporučené přílohy
{{!}}-
{{!}} colspan=&quot;2&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;{{!}} 
{{{přílohy}}}
{{!}}-
}}
{{#if: {{{původ|}}} |
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #d2b48c; text-align: center;&quot; {{!}} Země původu
{{!}}-
{{!}} colspan=&quot;2&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;{{!}} 
{{{původ}}}
}}
|}&lt;noinclude&gt;
== Tento text vložte a vyplňte položky: ==
&lt;pre&gt;
{{Infobox - recept
 | jméno = &lt;!-- České jméno --&gt;
 | originální jméno = &lt;!-- originální jméno --&gt;
 | obrázek = Dish and Knife.jpg
 | velikost = 180px
 | popis = Obrázek není k dispozici
 | čas = &lt;!-- čas přípravy --&gt;
 | ingredience = &lt;!-- výčet položek --&gt;
 | jiné 1 = &lt;!-- např. náplň, poleva… --&gt;
 | jiné 1 co = &lt;!-- výčet položek --&gt;
 | jiné 2 = &lt;!-- např. náplň, poleva… --&gt;
 | jiné 2 co = &lt;!-- výčet položek --&gt;
 | jiné 3 = &lt;!-- např. náplň, poleva… --&gt;
 | jiné 3 co = &lt;!-- výčet položek --&gt;
 | speciální vybavení = &lt;!-- které ve většině domácností nebývá --&gt;
 | přílohy = &lt;!-- doporučené přílohy --&gt;
 | původ = &lt;!-- např.: {{Flagicon|Česko}} [[../Národní kuchyně/Česká kuchyně|Česko]] --&gt;
}}
&lt;/pre&gt;

[[Kategorie:Šablony:(vše)|{{PAGENAME}}]]</text>
      <sha1>5pz3lan4owei62j85dhqlqoh7l4gf4j</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Falafel</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3820</id>
    <revision>
      <id>38575</id>
      <parentid>35627</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2244" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Falafel
  | originální jméno = 
  | obrázek = Falafel small.jpg
  | velikost = 220px
  | popis = Smažené kuličky falafelu
  | čas = 
  | ingredience =
* 250 g (1 šálek) [[../Cizrna|cizrny]]
* 1 [[../Zelenina/Cibule|cibule]]
* 2 stroužky [[../Zelenina/Česnek|česneku]]
* 2 lžičky mletého [[../Koření/Řecký kmín|řeckého kmínu]]
* 2 lžičky mletého [[../Koření/Koriandr|koriandru]]
* 2 lžičky sekané natě koriandru
* 2 lžičky sekané natě [[../Zelenina/Petržel|petrželky]]
* [[../Ingredience/Sůl|sůl]]
* [[../Koření/Černucha|černucha]]
  | přílohy = 
  | původ = [[../Národní kuchyně/Arabská kuchyně|Arabské státy]]
}}
'''Falafel''' (arabsky فَلافِل / faláfil, hebrejsky פלאפל / falafel) je populární jídlo v celém arabském středomoří. Jedná se vlastně o zeleninové karbanátky připravované z [[../Cizrna|cizrny]], popřípadě z [[../Fazole|fazolí]].

== Postup ==
# Cizrnu namočíme přes noc a druhý den vaříme 1–1½ hodiny doměkka v dostatečném množství vody. Vodu slijeme a cizrnu necháme vychladnout. Chceme-li falafel jemnější, vychladlou cizrnu můžeme zbavit slupek.
# Cizrnu rozmixujeme spolu s cibulí, česnekem, řeckým kmínem, mletým koriandrem, koriandrovou a petrželovou natí. Podle chuti osolíme a okořeníme. Směs můžeme rozmixovat úplně dohladka, ale originálnější je nechat polohrubou konzistenci s drobnými kousky fazolí a cibule.
# Směs přikryjeme fólií na potraviny a uložíme na hodinu odstát do chladničky.
# Z odstáté směsi formujeme malé kuličky nebo placky a smažíme v rozpáleném [[../Ingredience/Olej|oleji]].
* Pokrm lze také připravit v troubě na plechu na pečení vytřeném (nejlépe kukuřičným) olejem. Po 15 minutách pečení kuličky otočíme a pečeme dalších 15 min z druhé strany.

== Servírování ==
Servírujeme s arabským [[../Chléb|chlebem]], salátem z čerstvé [[../Zelenina|zeleniny]] a se studenými arabskými [[../Omáčka|omáčkami]]. Jako omáčky se používají [[../Hummus|hummus]], [[../Čili omáčka|čili omáčka]] a bílá [[../Jogurtová omáčka|jogurtová omáčka]].

[[Kategorie:Wikikuchařka|Falafel]]</text>
      <sha1>t5he3n9p70btgeaj0ouv6w4f46l95lk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Colcannon</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3822</id>
    <revision>
      <id>35622</id>
      <parentid>29934</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:35:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1073" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Colcannon
  | originální jméno = 
  | obrázek = Dish and Knife.jpg
  | velikost = 180px
  | popis = Obrázek není k dispozici
  | čas = 35 minut
  | ingredience =
* 4 střední [[../Zelenina/Brambora|brambory]]
* 300 g nakrouhané [[../Zelenina/Zelí|zelí]]
* [[../Zelenina/Jarní cibulka|Jarní cibulka]]
* 60 g [[../Ingredience/Máslo|másla]]
* [[../Ingredience/Mléko|Mléko]]
* [[../Koření/Pepř|Pepř]]
* [[../Ingredience/Sůl|Sůl]]
* Nať [[../Koření/Petržel|petrželky]]
  | přílohy = 
  | původ = [[../Národní kuchyně/Irská kuchyně|Irsko]]
}}
Oloupané brambory nakrájíme na menší kousky a uvaříme do měka. Ještě horké rozmačkáme vidličkou. Zelí vaříme přibližně 10 minut v horké vodě, necháme okapat a spolu s nakrájenou jarní cibulkou osmahneme krátce na másle.

Brambory a zelí smícháme společně s teplým mlékem tak, aby vznikla krémovitá hmota. Dle chuti osolíme a opepříme, ozdobíme sekanou natí petrželky a můžeme podávat.

[[Kategorie:Wikikuchařka|Colcannon]]</text>
      <sha1>1zu3s5mz91wxs4ehujpo7tuwcbrj3k2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak posílat hromadné maily z tabulky adres</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3826</id>
    <revision>
      <id>39940</id>
      <parentid>34894</parentid>
      <timestamp>2019-07-25T18:39:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- whitespace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2208" xml:space="preserve">== Motivace ==

Někdy máme k dispozici tabulku mailových adres v nějakém tabulkovém procesoru (třeba Excelu) a chceme na ně hromadný e-mail.

Tento návod nám ukáže, jak ze sloupce v tabulce adresy vydolovat ve formátu:

 adam@ldl.cz, barbora@kds.cz, cyril@idi.cz, ...

Je ale velmi podstatné tyto adresy uvést nikoli v sekci &quot;To:&quot;, ale &quot;Bcc:&quot;, tedy jako skrytou kopii. To zajistí, že se příjemcům nezobrazí adresy ostatních, čímž se zajistí jejich soukromí a omezí se šíření spamu.

{{Poznámka|Tento návod je univerzální, funguje jak na Windows, tak na Linuxu; jak v MS Office, tak v OpenOffice či KOffice a podobně.}}

== Postup ==
=== Příprava sloupce s adresami ===

Předpokládejme, že požadované adresy jsou uložené v nějakém sloupci v tabulkovém procesoru. Tento sloupec můžeme celý označit a pomocí Ctrl+C a Ctrl+V jej zkopírovat jako první sloupec (A) do nového prázdného sešitu:

[[Soubor:Export_adres_1.jpg|400px|Krok 1]]

Teď je třeba vlézt do sloupce od něj vpravo (B) a do prvního políčka (B1) napsat obyčejnou mezeru: &quot; &quot;.

Označme políčko a za malý čtvereček v rohu ho roztáhněme směrem dolů, podél celé výšky sloupce s adresami. Tím se zkopíruje do všech pokrytých políček. Za každým políčkem s adresou bude další políčko obsahující mezeru.

=== Uložení souboru ===
Uložíme tento nový soubor ve formátu CSV, tedy jako ''adresy.csv''.

[[Soubor:Export_adres_2.jpg|400px|Krok 2]]

Přejmenujme soubor ''adresy.csv'' na ''adresy.csv.html''.

=== Získání adres na jediném řádku ===

Díky druhému sloupci s mezerami to ty adresy v souboru krásně oddělí čárkami (můžeme se přesvědčit otevřením v Notepadu). Jenom budou každá na jiném řádku. To odstraníme tím, že ten soubor otevřeme ve webovém prohlížeči, který ty řádky před vypsáním sloučí:

[[Soubor:Export_adres_3.jpg|400px|Krok 3]]

Adresy jsou tady, krásně oddělené čárkou!

Takto je můžeme překopírovat do &quot;Bcc&quot; políčka v odesílaném mailu. Příjemci o tom sice nebudou vědět, ale kdyby věděli, určitě by vám za tuto trochu práce byli vděční!

[[Kategorie:Počítače]]</text>
      <sha1>dkbp8le2p985ho242b0r7q65du0pzta</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Egyptian Ratscrew</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3828</id>
    <revision>
      <id>39914</id>
      <parentid>35183</parentid>
      <timestamp>2019-07-16T12:43:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>46.135.81.233</ip>
      </contributor>
      <comment>/* Pravidla hry */Opraven překlep</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2020" xml:space="preserve">''Jedná se o variantu hry '''[[../Souboje/]]'''.''

* '''Jiné názvy:''' Egyptian Rhapsody, Egyptian Ratfink
* '''Počet hráčů:''' 2
* '''Karty:''' francouzské - 52 listů
* '''Cíl hry:''' Získat všechny karty

== Pravidla hry ==
Karty se sedmkrát zamíchají. Rozdávající je rozdělí na dvě přibližně stejné hromádky, druhý hráč si z nich jednu vybere a druhá připadne rozdávajícímu. Karty hráči neprohlíží a položí rubem navrch celý balík před sebe. Pak střídavě otáčí každý hráč po jedné kartě a klade je na hromádku doprostřed. Pakliže jsou nesené karty v rozmezí 2 až 10 nic se neděje. Otočí-li však jeden z hráčů některou z figur či eso (útočné karty), musí se druhý hráč bránit.

Hráč se ubrání, jestli-že útočnou kartu soupeře přebije vlastní útočnou kartou. Útočná síla jednotlivých karet není stejná, nejsilnější kartou je eso, které musí být přebito prvním listem. Král může být přebit až druhým, královna třetím a kluk čtvrtým listem. Bránící se hráč vynáší tak dlouho dokud smí nebo dokud nevynese útočnou kartu (na kluka smí vynést čtyři karty. Vynese-li však jako druhou kartu krále, pokračuje ve hře soupeř a teď se musí bránit on). Jestliže se hráč neubrání, útočník vezme karty a přidá je dospod svého balíku. Pokračuje pak ve hře vynesením další karty.

Hráči navíc mohou karty tzv. ''fackovat'', to je vzít kdykoliv mimo tah balík karet, pakliže byla vyložena některá z následujících kombinací:
* 2× A, K, Q, nebo J
* 3 karty stejné hodnoty mimo karet číslo 6
* postupka 4 karet a to i přes roh (K, A, 2, 3), bez ohledu na barvu
Jestliže hráč ''fackuje'' karty aniž by byla vyložená některá z uvedených kombinací, získá karty protihráč.

Hráč, který nemůže zahrát kartu když je na tahu, prohrál. Prohraje také hráč, který ''fackoval'' tři šestky.

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Egyptian Ratscrew]]</text>
      <sha1>03t1x2ct917fjuz0dwc1vfy36sejswq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Cesty a schody/Nášlapný kámen</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3829</id>
    <revision>
      <id>41123</id>
      <parentid>12381</parentid>
      <timestamp>2020-03-08T07:38:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>B.mertlik</username>
        <id>7125</id>
      </contributor>
      <comment>pravopis</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="334" xml:space="preserve">'''Nášlapný kámen''' je větší plochý kámen, který použijeme zejména ve větších květinových záhonech pro snazší přístup při jejich údržbě. Několik vhodně umístěných nášlapných kamenů nám nahradí cestu a to bez zbytečného omezení užitné plochy záhonu.

[[Kategorie:Zahrada|Nášlapný kámen]]</text>
      <sha1>gpeqm30hrnerzo4z95e54peetiq14wd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Akvaristika/Stojan pod akvárium</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3830</id>
    <revision>
      <id>34384</id>
      <parentid>30242</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:20:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1839" xml:space="preserve">Neodmyslitelnou součástí [[Akvaristika/Akvarijní nádrž|akvária]] je stojan. Stojan musí být dostatečně pevný a stabilní a konstruovaný tak, aby jeho váha i s akváriem byla co možná nejvíc rozložená a aby splňoval nejen praktické, ale také estetické nároky vzhledem k jeho umístnění v místnosti.

Uvedené znamená, že stojan budeme řešit podle daného určení použití. Jinak bude konstruovaný pro umístění v obytných prostorech a jinak v rámci pěstírny.
* Malá akvária do 100&amp;nbsp;l mohou být bez problémů umístěné na dřevěných stojanech, stolech či na skříni. Avšak kvůli častému styku dřeva s vodou (údržba akvária, vypařování vody z akvária) může časem dojít k nahnití, případně jinému poškození z důvodu vlhkosti.
* Pro větší akvária je již vhodné vyztužovat nosnou konstrukci kovovými profily. V obytných prostorách je vhodným řešením nosná kovová konstrukce, na které je přichycený dřevěný obklad a dvířka.
* Stojany pro akvária větší než 500&amp;nbsp;l je třeba řešit vždy jako masivní kovovou konstrukci, případně jako kombinaci kovové konstrukce a betonové či zděné části.

Uvědomme si také, že dřevo i kov pruží podstatně lépe než skleněné stěny akvária. Přilitím vody a časem se tak může celá tíha akvária soustředit jen do několika mála míst, což nemusí sklo vydržet. Navíc sklo s časem pomalu pracuje a křehne. Proto je vhodné mezi akvárium a stolek vložit cca 1 cm tlustou vrstvu pěnového polystyrénu nebo karimatku, která rozloží tlak.

{{Upozornění|Chystáte-li se pořídit si domů (např. do bytu v panelovém domě) velké akvárium,&lt;br/&gt; zjistěte si nejprve, zdali podlaha takovou zátěž vůbec unese!}}

[[Kategorie:Akvaristika|Stojan pod akvárium]]</text>
      <sha1>k1nufpq0ctqf73btmgwdw7s47i7yspj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Akvaristika/Prodej akvarijních živočichů a rostlin</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3831</id>
    <revision>
      <id>18138</id>
      <parentid>13056</parentid>
      <timestamp>2009-10-14T18:41:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>TomasBednar</username>
        <id>1273</id>
      </contributor>
      <minor />
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="742" xml:space="preserve">Jestliže jste se rozhodli pěstovat ryby ve velkém za účelem dalšího prodeje, zjistěte si nejprve, kde ve vašem okolí je nejbližší výkupna [[Akvaristika/Seznam druhů akvarijních ryb|akvarijních ryb]] a dojděte se tam zeptat, o které ryby by případně měli zájem. Můžete si zde domluvit i nákup většího množství ryb do začátku. Ovšem pozor co kupujete, neboť příliš přešlechtěné ryby se nerady rozmnožují.

V případě, že neplánujete komerční velkochov, ale v rámci svého chovu „pro zábavu“ máte větší odchovy než snese vaše akvárium, zkuste se domluvit o odběru ryb s některou akvaristikou ve vašem okolí.

[[Kategorie:Akvaristika|Prodej akvarijních živočichů a rostlin]]</text>
      <sha1>elgj0mo90shmxc121a64licqkw4q2u9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Čeština/-icí × -ící</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3832</id>
    <revision>
      <id>22349</id>
      <parentid>20563</parentid>
      <timestamp>2011-12-19T20:05:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>napřímení po přesunu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1319" xml:space="preserve">''balící papír, žehlící prkno, čistící prostředek, chladící box, pečící papír, jezdící schody''

Co mají uvedené příklady společného? Jsou to chybně zvolená přídavná jména. Papír totiž nikoho nebalí, ale používá se k balení. Prkno také za vás nevyžehlí, ale slouží k žehlení. Chladicí box sice může zrovna chladit, a být tedy zároveň i chladící, ale primárně slouží k chlazení. Jak to tedy má být správně?

{{Poznámka|K čemu se to používá? K čemu to slouží? '''-icí'''}}
{{Příklad|
:balicí papír
:žehlicí prkno
:čisticí prostředek
:chladicí box (i když možná zrovna i chladící)
:pečicí papír
:jezdicí schody (a možná právě i jedoucí)
}}
Jelikož tato přídavná jména vyjadřují účel, nespojujeme je obvykle s živými bytostmi.

{{Poznámka|Co dělá? '''-ící'''}}
{{Příklad|
:maminka balící svačinu (do balicího papíru)
:žena žehlící košile (na žehlicím prkně)
:chladící se pivo (v chadicím boxu)
}}
Vztah mezi žehlicím prknem a žehlící ženou je stejný jako v následujících dvojicích, kde nejspíše chybu neuděláme: zavírací špendlík – zavírající se brána, psací potřeby – píšící žák, hrací strojek – hrající si děti.

[[Kategorie:Čeština|icí × -ící]]</text>
      <sha1>246g3w6lkofezmaqz44j88c4omddrrh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Národní kuchyně/Arabská kuchyně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3840</id>
    <revision>
      <id>22918</id>
      <parentid>18561</parentid>
      <timestamp>2012-05-03T11:04:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- zbytečná tabulka</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="87" xml:space="preserve">* [[Wikikuchařka/Falafel|Falafel]]

[[Kategorie:Národní kuchyně|Arabská kuchyně]]</text>
      <sha1>seag28yio5iqiq2cvxy8cx7nk8mne03</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Chov zvířat</title>
    <ns>14</ns>
    <id>3844</id>
    <revision>
      <id>12407</id>
      <timestamp>2008-03-08T19:56:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Singularity~cswikibooks</username>
        <id>149</id>
      </contributor>
      <comment>init</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="25" xml:space="preserve">[[Kategorie:Volný čas]]</text>
      <sha1>rysg10gvkfd63fuw8yvr3ape467k2gd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Angličtina/Gramatika/Předložky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3849</id>
    <revision>
      <id>18058</id>
      <parentid>16300</parentid>
      <timestamp>2009-09-27T14:16:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="986" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;{{:Angličtina/obsah}}&lt;/noinclude&gt;
'''at'''

- at 5.55 p.m. (přesný časový údaj)
- at 7 o’clock (hodiny)
- at night (v noci)
- at midnight, at noon (o půlnoci, v poledne)
- at the weekend (o víkendu)
- at Easter, at Christmas (o velikonocích, o Vánocích), (většinou se at používá u svátků trvajících více než jeden den)

'''on'''

- on Monday (dny v týdnu)
- on Tuesday evening (v úterý večer) (určující je den, proto on)
- on Christmas Eve (na Štědrý den), on New Year`s Eve (na Silvestra) (svátky trvající jeden den)

'''in'''

- in 1945 (roky)
- in the 18th century (v 18. století)
- in the morning, in the afternoon, in the evening (ráno/dopoledne, odpoledne, večer)
- in my free time (v mém volném čase)
- in April (v Dubnu), měsíce v kalendáři
- in the photograph (na fotografii)
- in dessert (v moučníku)

'''of'''

- sence of humour (smysl pro humor)
- many of them (mnoho z nich)

[[Kategorie:Angličtina|Předložky]]</text>
      <sha1>lit1rohn1k8gpi8rdi4i4wy1qq3f73w</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Bot</title>
    <ns>10</ns>
    <id>3856</id>
    <revision>
      <id>40496</id>
      <parentid>23305</parentid>
      <timestamp>2019-09-04T21:23:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1390" xml:space="preserve">{{Cedule
  | typ = info
  | nadpis = Tento uživatel je {{#switch:{{{status}}}|global|globální=[[m:Global bot|globální bot]]|#default=[[Wikiknihy:Roboti|bot]]}}, kterého ovládá {{#if:{{{2|{{{site|}}}}}}|[[:{{{2|{{{site}}}}}}:User:{{{1}}}|{{{1}}}]]|[[Uživatel:{{{1}}}|{{{1}}}]]}}.
  | text = Nejedná se o&amp;nbsp;žádný loutkový účet, ale o&amp;nbsp;technický účet, který slouží k&amp;nbsp;automatické nebo poloautomatické editaci Wikiknih.
  | poznámka = Správci: Pokud bot nepracuje správně nebo způsobuje potíže, [[Special:BlockIP/{{PAGENAME}}|zablokujte jej]].
  | obrázek = {{#switch:{{{status}}}
    | active | aktivní = Crystal Clear accepted bot.png
    | blocked | zablokovaný = Crystal Clear denied bot.png
    | global | globální = Crystal Clear action run.png
    | inactive | neaktivní = Crystal Clear sleeping bot.png
    | test = Crystal Clear bot on trial1.png
    | #default = Crystal Clear action run.png
  }}
}}
{{Kategorie|Uživatelé:Boti|Uživatel|{{PAGENAME}}}}
{{Kategorie|Uživatelé:Boti/{{#switch:{{{status}}}
  | active | aktivní = aktivní
  | blocked | zablokovaný = zablokovaní
  | global | globální = globální
  | inactive | neaktivní = neaktivní
  | test = v testovacím provozu
  | #default = nerozlišení
  }}|Uživatel|{{PAGENAME}}}}
&lt;noinclude&gt;

[[Kategorie:Šablony:Identifikace uživatelů|{{PAGENAME}}]]

&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>alkkey1igavw1cu5k0h1u3dw4dyir3m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Praktická elektronika/Transformátor</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3860</id>
    <revision>
      <id>38497</id>
      <parentid>37853</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:30:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3963" xml:space="preserve">[[Soubor:Electronic_component_transformers.jpg|náhled|250px|Různé malé vysokofrekvenční transformátory]]
[[Soubor:Transformer_in_Melbourne.jpg|náhled|Třífázový transformátor na stovky kW v rozvodné síti]]

V principu se jedná o dvě cívky umístěné blízko sebe, které sdílí své magnetické pole. Většinou se tyto cívky vinou na společné jádro vyrobené z materiálu [[w:permeabilita|magneticky vodivějšího]] než vzduch např. železo (či [[w:ferit|ferit]]):

:::[[Soubor:Transformer_principle.png|300px]]

{{Poznámka|Použití jader:
*Pro nízké kmitočty (50 Hz, ale také pro akustické frekvence) lze použít jádro železné. Zmenšení ztrát lze docílit rozdělením jádra na plechy.
*V radiotechnice, vysokofrekvenčních měničích atd. lze používat jádra feritová. Ferit je skoro nevodivý (omezuje vířivé proudy v jádře) a má menší magnetickou paměť čili užší hysterezní smyčku (menší magnetizační ztráty).
*Pro ještě vyšší frekvence se používají transformátory bez jader. (Viz také [[w:Teslův transformátor|Teslův transformátor]])}}


Pokud jsou dvě cívky blízko sebe, energie '''magnetického pole mezi nimi může přetékat''' takto:
# Na ''primární'' cívku přiložíme střídavé napětí.
# Začne v ní růst proud takovou měrou, aby vznikající magnetické pole v cívce indukovalo právě takové napětí, jaké je na cívku připojeno.
# Magnetický tok prochází všemi cívkami a tedy i na nich vzniká napětí. Z toho tedy plyne, že přiložením napětí na primární cívku vytvoříme napětí i na ''sekundární'' cívce.
# Pokud ze sekundární cívky odebíráme proud, vede to ke zmenšení magnetického pole a o to větší proud odebírá primární cívka.

Pokud cívky nemají stejný počet závitů, můžeme takto '''měnit poměr napětí/proud'''! Platí, že napětí je úměrné počtu závitů podle jednoduchého vztahu

:&lt;math&gt;\frac{N_1}{N_2}=\frac{U_1}{U_2}=\frac{I_2}{I_1}&lt;/math&gt;

:kde ''N'' je počet závitů cívky, ''U'' je [[Praktická elektronika/Střídavý proud#Napětí maximální, efektivní a střední|efektivní]] napětí a ''I'' efektivní hodnota proudu. V dobrém transformátoru se tedy energie ani neztrácí, ani nevzniká.

{{Poznámka|Transformovat lze '''pouze střídavý proud''', a to tím snáze, čím je vyšší frekvence. Účinnost velkých transformátorů je okolo 98%.}}

=== Praktická omezení transformátoru ===


I pokud ze sekundárního vinutí neodebíráme proud, chová se transformátor '''jako obyčejná cívka''' a přirozeně jím protéká malý proud.

Výše uvedený vztah napětí k počtu závitů platí jen přibližně. Při podrobnějším pohledu pozorujeme další vlastnosti:
* '''[[w:Rozptylová indukčnost|Rozptylová indukčnost]]''' se chová jako další cívka připojená za transformátor. (Primární vinutí si zachová trochu indukčnosti, i když zkratujeme vinutí sekundární.) Někdy je výhodná, protože omezí zkratový proud.
* '''[[w:Magnetizační indukčnost|Magnetizační indukčnost]]'''
* '''[[w:Rezonance|Rezonance]]''' může nastat při transformaci proudu o vysoké frekvenci (přes 10 kHz), protože vodiče obou vinutí mají i určitou malou kapacitu. Celý transformátor se při dosažení rezonanční frekvence rozkmitá jako kyvadlo a na výstupu se můžou objevit mnohokrát vyšší napětí, případně se může spálit izolace a transformátor shoří.
* '''[[w:Sytná magnetizace|Sytná magnetizace]]''' jádra určuje maximální magnetické pole (a tím i proud), který smí transformátorem protékat. Při vyšším zatížení už klesá indukčnost vinutí, což může vést ke zkratu.

----
Viz také
* http://de.wikibooks.org/wiki/Vom_Umgang_mit_Einphasentransformatoren siehe auch!

Teslův transformátor na: http://www.classicteslacoil.cz

[[Kategorie:Praktická elektronika|Transformátor]]</text>
      <sha1>3qyk4r93ml8bx7sn5iqts4w18be4euz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Praktická elektronika/Úvod do RLC obvodů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3861</id>
    <revision>
      <id>40754</id>
      <parentid>40753</parentid>
      <timestamp>2019-11-07T17:36:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>odkazy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="963" xml:space="preserve">Z [[w:rezistor|rezistorů]] (R), [[w:cívka|cívek]] (L) a [[w:kondenzátor|kondenzátorů]] (C) se dají sestavovat jednoduché obvody, které vykazují zajímavé chování pro střídavý proud. Jsou to zejména '''derivační článek''', '''integrační článek''' a '''rezonanční obvody'''.

Zde se seznámíme jen s jejich chováním a základními parametry. K hlubšímu pochopení, proč to tak je, se ještě vrátíme, až si zavedeme elegantní pojem komplexní impedance v kapitole '''[[Praktická elektronika/RLC obvody|RLC obvody]]'''.

=== Rezonanční obvody ===

* LC sériový
* LC paralelní
* RC paralelní
* RC sériový
* RLC sériový
* RLC paralelní

=== Derivační článek ===

::[[Soubor:Graph_voltages_derivating_circuit.svg|350px]]

=== Integrační článek ===

::[[Soubor:Graph_voltages_integrating_circuit.svg|350px]]

=== Rezonanční obvod ===
{{Doplnit část}}

[[Kategorie:Praktická elektronika|Úvod do RLC obvodů]]</text>
      <sha1>rxvnlwhljmobtxsyuki0xzvaho51bjy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Praktická elektronika/Odkazy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3865</id>
    <revision>
      <id>41733</id>
      <parentid>35324</parentid>
      <timestamp>2020-05-19T10:29:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Mattesák</username>
        <id>2073</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>doplnení odkazů</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1170" xml:space="preserve">== Schémata a návody ==

* http://www.bastleni.eu/
* http://www.elektroworld.info/
* http://elektronika.kvalitne.cz/
* http://www.elweb.cz/
* http://ok1ike.nagano.cz
* http://www.puhy.eu
* http://www.z-moravec.net/ext_el/main.php
* http://www.masterhula.wz.cz/
* http://www.elektrokolos.wz.cz/
* http://www.pandatron.info/
* http://www.hw.cz/
* http://www.volny.cz/elecon/cz/elekon.html
* http://www.davidcada.wz.cz/
* http://rayer.g6.cz/
* http://elektronik.webz.cz/
* http://www.paja-trb.cz/
* http://www.belza.cz/
* http://www.delta4.info/

* http://panwiki.panska.cz/
* http://jecna.crcdata.cz/index.php/Kategorie:Elektronika
* http://www.technika.estranky.cz
* https://ok1kvk.cz/tag/konstrukce-pro-zacatecniky/
* http://www.danyk.cz

== Doporučená četba a použitá literatura ==

* [http://www.iabc.cz/scripts/modules/fulltext/fulltxt.php?searchtext=elektronika%20pro%20ka%BEd%E9ho&amp;lid=1&amp;pg=2] - seriál v časopise ABC
* [http://kfe.fjfi.cvut.cz/~pavel/file/] - obsáhlá vysokoškolská skripta ze všech oblastí elektroniky (formát PDF)
* J. Vackář, L. Marvánek: Radioelektronická zařízení (Praha 1984)

[[Kategorie:Praktická elektronika|Odkazy]]</text>
      <sha1>gz3b94c4d7q16in1l6yehackiy0m4ti</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Praktická elektronika/Filtry a jejich přenos</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3866</id>
    <revision>
      <id>35315</id>
      <parentid>20679</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:31:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="343" xml:space="preserve">[[Soubor:Filter_bass_mid_treble.svg]] -- (odvodit přenos pomocí rovnic)

[[Soubor:Bode_Low_Pass_Magnitude_Plot.PNG]]
[[Soubor:Bode_Low_Pass_Phase_Plot.PNG]]

[[Soubor:Bode_Pole-Zero_Magnitude_Plot.PNG]]
[[Soubor:Bode_Pole-Zero_Phase_Plot.PNG]]

[[Soubor:Amplifier_bandwidth.svg]]

[[Kategorie:Praktická elektronika|Filtry a jejich přenos]]</text>
      <sha1>31ske83qa3sq89pm4jwpud1fapzwblo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Praktická elektronika/Obvody/Zesilovač ke kytaře s OZ</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3867</id>
    <revision>
      <id>41748</id>
      <parentid>38487</parentid>
      <timestamp>2020-05-19T14:07:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Mattesák</username>
        <id>2073</id>
      </contributor>
      <comment>+ jednostupn.</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4838" xml:space="preserve">= Jednostupňová verze =
[[Soubor:LM386 combo.jpg|náhled|Cigar box combo 1W|215x215pixelů]]
[[Soubor:LM386 combo schéma.jpg|náhled|254x254bod|Schéma zapojení &quot;Cigar box combo&quot;]]
Nejjednodušší zesilovač, používaný ve výrobcích nazývaných &quot;Cigar box combo&quot;, tedy kombo do krabičky od doutníků. Využívá integrovaný obvod '''LM386''', což je operační zesilovač přizpůsobený pro audioaplikace. Má výkon cca '''1 W''' a může být napájeno '''9 V''' baterií. Napěťové zesílení dosahuje hodnoty až '''200x'''. &lt;ref&gt;{{Citace elektronické monografie
| příjmení = 
| jméno = 
| titul = LM386 Low Voltage Audio Power Amplifier
| url = http://www.ti.com/lit/ds/symlink/lm386.pdf
| vydavatel = Texas Instruments
| místo = 
| datum vydání = 
| datum přístupu = 2020-05-19
}}&lt;/ref&gt;

'''Součástky'''

* U​&lt;sub&gt;0&lt;/sub&gt;​ = 9 V (baterie)
* Q - LM386 
* C​&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt;, C&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;​ = 10 μF/25 V 
* C​&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;​ = 47nF/50 V
* C​&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;​ = 270 μF/25 V 
* R = 10 Ω/0,25 W 
* X - zdířka Jack 6,3 mm mono 
* Z - reproduktor 8 Ω/1 W 
* K - vypínač 

= Dvojstupňová verze =
Na následujícím schématu je nízkofrekvenční dvoustupňový zesilovač. Pro snazší pochopení si nejdřív ukážeme jednodušší verzi a až pak se seznámíme s její lepší variantou. Tento zesilovač je ozkoušený a skutečně jej lze používat k počítači, hudebnímu přehrávači nebo kytaře. Výkon je dán použitými koncovými tranzistory a reproduktorem, může být několik wattů.

== Jednodušší verze ==

=== Zesilovací stupně ===
První stupeň tvoří operační zesilovač v invertujícím zapojení. (Tento stupeň je tedy třídy A.) Má velký vstupní odpor a je schopný mít obrovské zesílení napětí. Toto zesílení je omezeno zpětnou vazbou.

Druhý, koncový stupeň je tvořen dvěma páry bipolárních tranzistorů zapojených tak, aby zesilovaly proud (tj. první dva jsou vždy v zapojení se společným kolektorem).

[[Soubor:Two-stage_amplifier_with_opamp_simple.svg|450px]]

=== Zpětná vazba ===

Modrá část obvodu tvoří zápornou zpětnou vazbu. (Pro pochopení její funkce se podívejte na kapitolu [[Praktická elektronika/Operační zesilovače|Operační zesilovače]].)

Obvykle bývá záporná zpětná vazba přivedena z výstupu OZ na vstup OZ. Tady ale vede až z výstupu koncového zesilovače. Proč to tak je? Použitý koncový stupeň totiž zdaleka nemá lineární charakteristiku. Zpětná vazba přes celý obvod zajistí takové chování operačního zesilovače, aby tuto nelinearitu kompenzoval. Bližší vysvětlení je v části &quot;Předepnutí koncového zesilovače&quot;.

== Vylepšená verze ==

Po úpravách zpětnovazebního obvodu (modrou barvou) a přidání potenciometrů za operační zesilovač získáme následující zapojení:

[[Soubor:Two-stage_amplifier_with_opamp.svg|450px]]

=== Zesílení basů ===

Všimněte si, jaké součástky jsou nyní ve zpětné vazbě zastoupeny: je rozdělena na dvě paralelní větve:
* jedna obsahuje rezistor s velkou rezistencí: propouští všechny frekvence (ale slabě)
* druhá obsahuje rezistor a kondenzátor: vysoké frekvence propouští dobře, nízké ale potlačuje
Výsledkem je, že tato zpětná vazba má přibližně konstantní propustnost pro velmi nízké frekvence, pak pro vyšší frekvence její propustnost vzrůstá a od určité frekvence je opět konstantní. Díky tomu má zesilovač tzv. &quot;bass boost&quot; - více zesiluje basy.

Samozřejmě, pokud chceme zajistit plochou frekvenční charakteristiku, stačí ze zpětnovazebního obvodu (znázorněn modře) odstranit větev s kondenzátorem!

=== Předepnutí koncového zesilovače ===

Za operačním zesilovačem jsou dva předepínací potenciometry 10k a dvojice 1k rezistorů. Ve skutečnosti by tam potenciometry vůbec nemusely být a rezistory by bylo možno nahradit vodičem. Protože ale k otevření bipolárních tranzistorů je potřeba vytvořit napěťový rozdíl okolo 0,7 V mezi bází a emitorem, musel by OZ často skokově měnit napětí o celých 2,1 V. To ale kvůli omezené rychlosti přeběhu nestíhá dokonale a projevuje se to chrastěním zvuku. Průběh výstupu v závislosti na vstupu koncového zesilovače vypadá pro orientaci takto:

[[Soubor:Class_b_transfer_characteristic.png|300px|střed]]

Proto mu tuto práci ušetříme a potenciometry nastavíme na takový odpor, aby se na rezistorech 1k vytvořilo právě potřebné napětí. Čím blíže bude 2,1 V, tím bude mít zesilovač čistší zvuk. Pokud ale napětí 2,1 V překročíme, otevřou obě části koncového zesilovače zároveň a budou se zbytečně zahřívat stejnosměrným proudem.

[[Kategorie:Praktická elektronika|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>hxz39unwvxuzojbwrczkmtiung8raz2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Praktická elektronika/Zpětná vazba</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3868</id>
    <revision>
      <id>44381</id>
      <parentid>38501</parentid>
      <timestamp>2021-08-15T21:07:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>HTML entity -&gt; Unicode znaky</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3955" xml:space="preserve">== Co to vlastně je? ==

Obvodem zpětné vazby se část výstupního napětí zesilovače přivede zpět na vstup.
Obvod zpětné vazby tak ovlivní celkové napěťové zesílení zesilovače.

[[Soubor:Zpetna-vazba.svg|rám|330px|střed|Blokové schéma zapojení zpětné vazby]]

{{Poznámka|Všimněte si, že obvod zpětné vazby je ku výstupu zesilovače připojen paralelně, ale výstup obvodu zpětné vazby je ke vstupu zesilovače připojen sériově. Chceme totiž, aby se výstupní napětí zpětnovazebního obvodu ke vstupnímu napětí zesilovače přičítalo.}}

=== Napěťové zesílení ===

Předpokládáme, že zesílení/přenos zesilovače je A&lt;sub&gt;u&lt;/sub&gt; = U&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; / U&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt; a přenos zpětnovazebního obvodu je β&lt;sub&gt;u&lt;/sub&gt; = U&lt;sub&gt;zv&lt;/sub&gt; / U&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;. Následující výpočet platí jak pro stejnosměrná napětí, tak pro napětí střídavá (přitom ale všechny veličiny vystupují jako fázory, viz kapitolu [[RLC obvody]]).

; ''Celkové zesílení A&lt;sub&gt;u&lt;/sub&gt;''' : &lt;math&gt;\bar A_u' = \frac{\bar U_2}{\bar U_1'} = \frac{\bar U_2}{\bar U_1-\bar U_{zv}} = \frac{\bar U_2}{\bar U_1-\bar \beta_u \bar U_2}  =\ \ /\ :\bar U_1\ / = \frac{\frac{\bar U_2}{\bar U_1}}{\frac{\bar U_1}{\bar U_1}-\bar\beta_u \frac{\bar U_2}{\bar U_1} }&lt;/math&gt;

:&lt;math&gt;\bar A_u'=\frac{\bar A_u}{1-\bar\beta_u \bar A_u}&lt;/math&gt;

Podle toho, jestli jsou znaménka A&lt;sub&gt;u&lt;/sub&gt; a ß&lt;sub&gt;u&lt;/sub&gt; shodná, resp. rozdílná, rozlišujeme kladnou, resp. zápornou (znaménko +) zpětnou vazbu.

[[Soubor:Stable-unstable1.svg|náhled|300px|vpravo|Mechanická analogie. Výchylka kuličky vpravo má kladnou zpětnou vazbu - pokud se vzdálí od vrcholu, její tíha ji tlačí směrem pryč. Její poloha je nestabilní. Výchylka kuličky vlevo má naopak zápornou zpětnou vazbu.]]

[[Soubor:Optical-feedback-2-short.gif|rám|vpravo|Kladnou zpětnou vazbu také zavedeme, když kamerou natáčíme televizi zobrazující výstup z kamery. Uprostřed obrazu je plná bílá, po okrajích černá. Mezi nimi je oblast nestability velmi citlivá na šum z přístrojů.]]

; ''Záporná zpětná vazba — A&lt;sub&gt;u&lt;/sub&gt;β&lt;sub&gt;u&lt;/sub&gt; &amp;lt; 0''
* snižuje zesílení
* snižuje tvarové zkreslení a zvětšuje šířku pásma, na kterém se zesilovač chová lineárně (tj. nekazí zvuk)
* snižuje se vliv opotřebení součástek
* zvyšuje stabilitu zesilovače (malá pravděpodobnost vlastního rozkmitání)
* snižuje kolísání
                     

; ''Kladná zpětná vazba — A&lt;sub&gt;u&lt;/sub&gt;β&lt;sub&gt;u&lt;/sub&gt; &gt; 0''
* zvětšuje zesílení
* nižší šířka pásma
* vzniká možnost rozkmitání obvodu na vlastní frekvenci (pro A&lt;sub&gt;u&lt;/sub&gt;β&lt;sub&gt;u&lt;/sub&gt; &gt; 1)

Všichni známe případy, kdy si na pódiu neopatrný speaker stoupne s mikrofonem
před reproduktor. Zvuková vlna z reproduktoru dopadá přímo na mikrofon, v zesilovači je zesílena a jde znovu z reproduktoru přímo na mikrofon. Tohle je případ, kdy se kladná zpětná vazba urvala ze řetězu a všichni v sále si zacpávají uši před velice nepříjemným pištěním, protože zesilovač se rozkmital.

== Rozkmitání obvodu ==
Pokud se A&lt;sub&gt;u&lt;/sub&gt;β&lt;sub&gt;u&lt;/sub&gt; = 1 roste celková zesílení A'&lt;sub&gt;u&lt;/sub&gt; nade všechny meze a dojde k samovolnému rozkmitání obvodu. Musíme mít ale stále na paměti, že A&lt;sub&gt;u&lt;/sub&gt; a β&lt;sub&gt;u&lt;/sub&gt; jsou fázory — tedy komplexní čísla. Spíše bychom proto měli psát:

&lt;math&gt;
\bar{A}_u \bar{\beta}_u = 1 + j0
&lt;/math&gt;

Vztah se tedy rozpadne na dvě podmínky. Obě musí být splněny současně:
* '''Amplitudová podmínka: |A&lt;sub&gt;u&lt;/sub&gt; ß&lt;sub&gt;u&lt;/sub&gt;| = 1'''
* '''Fázová podmínka: φA + φß&lt;sub&gt;u&lt;/sub&gt;=0 + 2kπ, k € N'''

== Záporná zpětná vazba — příklady ==

=== Stabilizace pracovního bodu ===

=== Vliv záporné zpětné vazby na linearitu a zesílení ===

== Kladná zpětná vazba — příklady ==

[[Kategorie:Praktická elektronika|Zpětná vazba]]</text>
      <sha1>54je4450k2xtkv2k8pfulkcltsyvas0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Praktická elektronika/Generátory/555</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3870</id>
    <revision>
      <id>40909</id>
      <parentid>38481</parentid>
      <timestamp>2019-12-13T22:03:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>GKFX</username>
        <id>8251</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Funkce */ PNG→SVG</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8289" xml:space="preserve">[[Soubor:Signetics_NE555N.JPG|náhled|250px|Skromný vzhled velmi schopného obvodu]]
[[Soubor:NE555_Symbol.svg|náhled|250px|Schematická značka obvodu 555]]

Obvod označovaný jako '''[[w:NE555|555]]''' (pět-pět-pětka) je jedním z nejgeniálnějších obvodů 20. století. Je úžasně jednoduchý a zároveň má obrovské možnosti a počet různých variací zapojení se blíží k nekonečnu.

== Funkce ==

[[Soubor:NE555_Bloc_Diagram.svg|náhled|250px|Vnitřní zapojení 555: dva komparátory a RS-klopný obvod]]

Jádrem obvodu je RS-klopný obvod a dva komparátory

=== RS-klopný obvod ===

Tento obvod pracuje jako elementární jedno-bitová paměť. Drží na svém výstupu logickou úroveň H (High -- vysoký, logická 1) nebo L (Low -- nízký, logická 0). Obvod má dva vstupy. '''S''' (Set -- nastav) a '''R''' (Reset -- vynuluj). Pokud se na '''S''' objeví, třeba jen na krátkou dobu, logická úroveň '''H''', obvod je nastaven a udržuje na svém výstupu logickou úroveň '''H''' tak dlouho, dokud se neobjeví úroveň '''H''' na vstupu '''R'''.

Na schématu na obrázku je tento výstup ''negován'' -- schématicky je to znázorněno kolečkem na výstupu. To znamená, že pokud je obvod nastaven (vstupem S) je na jeho výstupu log. úroveň '''L''', tedy 0. Pokud je resetován (vstupem R nebo R1), je na jeho výstupu log. úroveň '''H''', tedy 1.

=== Komparátory ===

Komparátor je obvod, který ''srovnává'' dvě napětí na svých dvou vstupech. Jeden vstup je ''neinvertující'' -- kladný (na schématech se značí '''+'''), druhý je ''invertující'' -- záporný (na schématech se značí '''-''' nebo kolečkem).

Pokud je ''neinvertující'' vstup kladnější (je na něm větší napětí ) než ''invertující'', je na výstupu komparátoru kladné napětí, tj. úroveň '''H''', 1. Pokud je to opačně, je na výstupu úroveň '''L''', 0.

Komparátory mají vždy jeden vstup připojen k '''vnitřnímu odporovému děliči''', který rozděluje napájecí napětí vždy přesně na '''třetiny''' a druhý vstup mají z obvodu vyveden ven (vývody 2 a 6).

=== Výstupní zesilovač ===

Další součástí je výstupní zesilovač (výstup je na vývodu 3), který je invertující. Máme tu tedy ''dvě inverze''. Jedna je na výstupu RS-klopného obvodu, druhá je na ve výstupním zesilovači.

=== Funkce celku ===

Výsledkem je, že pokud se na vstupu 6 objeví napětí větší než &lt;math&gt;\frac{2}{3}&lt;/math&gt; napájecího napětí, klopný obvod je resetován, na výstupu (3) je úroveň '''L'''. Mezi klopným obvodem a výstupním zesilovačem je ale úroveň '''H''', takže '''tranzistor''', jehož kolektor je na vývodu 7 '''je otevřen'''.

Tento stav trvá tak dlouho, dokud na vstupu 2 neklesne napětí pod &lt;math&gt;\frac{1}{3}&lt;/math&gt; napájecího napětí. Potom je klopný obvod druhým komparátorem nastaven, na výstupu (3) je logická úroveň '''H''' a '''tranzistor je zavřen'''.

Kromě toho je možné obvod kdykoli resetovat přivedení úrovně '''L''' (ano opravdu L -- tento vstup je negován) na vstup 4.

Vývod 5 poslouží tehdy, pokud budeme chtít změnit komparační úroveň. Pokud není použit, není dobré ho nechat jen tak nezapojený, ale je lepší ho ''střídavě'' uzemnit. Proto se tento nepoužitý vstup uzemňuje přes kondenzátor 10 nF.

== Frekvenční rozsah ==

Obvod je schopný pracovat až do frekvencí okolo 500 kHz. Spodní limit frekvence skoro není omezen, při použití dostatečně velké kapacity kondenzátoru může obvod přepnout třeba jednou za den.

== Monostabilní klopný obvod ==
[[Soubor:NE555_Monostable_Diagram_fr.svg|náhled|250px|Zapojení MKO]]

Monostabilní klopný obvod (MKO) má jeden '''stabilní stav''' a jeden '''nestabilní''' stav. Trvale je ve stabilním stavu. Pokud přijde na vstup krátký ''spouštěcí'' impuls je MKO na určitou dobu překlopen do nestabilního stavu, ale po uplynutí této doby se vrací zpět do stavu stabilního.

{{Poznámka|Příkladem může být například schodišťový automat. Normálně světlo nesvítí -- stabilní stav, ale když stiskneme vypínač -- spouštěcí impuls, světlo se rozsvítí -- překlopí se do nestabilního stavu, ale po chvíli samo zhasne.}}

=== Popis funkce ===
[[Image:NE555_Monostable_Waveforms_fr.png|náhled|250px|Časové průběhu na MKO.
Nahoře: napětí na vstupu (2). Uprostřed: napětí na kondenzátoru (C). Dole: Napětí na výstupu (3).]]

Po zapnutí napájecího napětí se obvod nachází v '''nestabilním stavu'''. Kondenzátor C se nabíjí přes rezistor R. Napětí na kondenzátoru sleduje vstup 6 a když dosáhne hodnoty &lt;math&gt;\frac{2}{3}&lt;/math&gt; napájecího napětí, překlopí se obvod do '''stabilního stavu'''.
Na výstupu je úroveň '''L'''. Tranzistor uvnitř obvodu 555 je otevřen, což znamená, že kondenzátor C je zkratován a je na něm udržováno nulové napětí.

Obvod setrvá ve stabilním stavu tak dlouho, dokud na se na vstupu 2 neklesne napětí pod &lt;math&gt;\frac{1}{3}&lt;/math&gt; napájecího napětí. Tento stav zachycují časové průběhy na
obrázku. Tranzistor uvnitř obvodu 555 se zavře a kondenzátor C se začíná nabíjet. Ve chvíli, kdy napětí na kondenzátoru dosáhne hodnoty &lt;math&gt;\frac{2}{3}&lt;/math&gt; napájecího napětí, končí nestabilní stav a vše se vrací zase na začátek.

=== Doba trvání nestabilního stavu ===

Doba trvání nestabilního stavu je určena [[Praktická elektronika/Přechodné děje|přechodným dějem]] RC. Pokud vše vyčíslíme, je doba trvání nestabilního stavu dána vztahem:

&lt;math&gt;t=- \tau\ln\frac{1}{3}&lt;/math&gt;, kde &lt;math&gt;\tau&lt;/math&gt; je tzv. časová konstanta.

&lt;math&gt;\tau=RC&lt;/math&gt;

tedy: &lt;math&gt;t=- RC\ln\frac{1}{3}&lt;/math&gt;

== Astabilní klopný obvod ==
[[Soubor:NE555_Astable.svg|náhled|250px|Zapojení AKO]]

Astabilní klopný obvod (AKO) má dva '''nestabilní stavy'''. Tyto stavy se neustále střídají, takže obvod funguje jako generátor obdélníkového průběhu.

Doba trvání obou nestabilních stavů je dána [[Praktická elektronika/Přechodné děje|přechodným dějem]] RC. Doba trvání jednoho nestabilního stavu je dána dobou, za kterou se kondenzátor C nabije z 1/3 napájecího napětí na 2/3 napájecího napětí. Doba trvání druhého nestabilního stavu je naopak dána dobou za kterou se kondenzátor vybije z 2/3 napájecího napětí na 1/3.
Tato doba je v obou případech:

&lt;math&gt;t=\tau\cdot\ln 2&lt;/math&gt;

Kondenzátor nabíjí přes rezistor Ra a Rb. Proto časová konstanta &lt;math&gt;\tau&lt;/math&gt; určující nabíjení je:

&lt;math&gt;\tau_H=(R_a+R_b)C&lt;/math&gt;


Vybíjení kondenzátoru se děje jen přes rezistor Rb. Proto je časová konstanta určující druhý nestabilní stav:

&lt;math&gt;\tau_L=R_bC&lt;/math&gt;

Z uvedeného vyplývá, že doba trvání prvního nestabilního stavu musí být vždy delší, než doba trvání druhého nestabilního stavu, protože Ra nesmí být nulový, kvůli omezení proudu do DISCH výrobci doporučují nejméně 1kOhm. Frekvence kmitání AKO je určena vztahem:

&lt;math&gt;f=\frac{1}{(R_a+2R_b)C\cdot\ln 2}&lt;/math&gt;

=== Funkce ===

[[Soubor:NE555_Astable_Waveforms.svg|náhled|250px|Časové průběhy na astabilním klopném obvodu. Nahoře: výstupní napětí (3). Dole: napětí na kondenzátoru C (2,6).]]

Časovač 555 v tomto zapojení pracuje jako multivibrátor – generuje pravidelné kmity obdélníkového průběhu.
Po připojení napájecího napětí se začne kondenzátor C nabíjet přes rezistory Ra a Rb, během tohoto procesu je na výstupu (3) logická úroveň '''H'''. Spojené vstupy 2 a 6, snímají napětí na kondenzátoru C a jakmile dosáhne 2/3 napájecího napětí, obvod překlopí, na výstupu se objeví úroveň '''L''' a kondenzátor se začne vývodem vybíjení (7) přes rezistor Rb vybíjet.

To trvá tak dlouho dokud, jeho napětí nedosáhne 1/3 napájecího napětí. V ten okamžik se obvod opět překlopí, tranzistor na vývodu 7 se zavře (přestane vybíjet kondenzátor) a kondenzátor se znovu nabíjí přes Ra a Rb. Celý děj se opakuje dokud je přítomno napájecí napětí.

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=NE555}}

[[Kategorie:Praktická elektronika|Generátory/555]]</text>
      <sha1>9i8s3r8rqe8vgzlip498c5nxp7bdu0b</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Francouzko-pruský labyrint</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3881</id>
    <revision>
      <id>40742</id>
      <parentid>40741</parentid>
      <timestamp>2019-11-03T05:59:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Francouzská varianta */ typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2211" xml:space="preserve">[[Soubor:Francouzsko-prusky labyrint.png|náhled|výchozí situace]]
* '''Počet hráčů:''' 2
* '''Cíl hry:''' Projít labyrintem z levého horního rohu do pravého dolního dříve, než se to podaří protivníkovi.

== Hrací potřeby ==
* čtverečkovaný papír
* tužka

== Pravidla hry ==
Každý hráč si připraví dvě hrací pole o velikosti 9×9 polí. V jednom si vyznačí vlastní labyrint, do druhého si bude zakreslovat protivníkův. K vytvoření vlastního labyrintu má hráč k dispozici 30 ''zdí'', tj. může tužkou obtáhnout 30 stran jednotlivých čtverečků. Přes takto označené strany nelze projít.

V levém rohu labyrintu je startovní pole (označeno '''x'''), v pravém dolním rohu pole cílové (označeno '''o'''). Všechna políčka musí být přístupná!

Hráč, který je na tahu si zvolí směr pohybu a popojde až o pět polí. V případě, že narazí na zeď jeho tah končí. Pět políček je maximum, které hráč nemusí využít (může popojít např. jen o tři pole a říci, že končí). V dalším tahu hráč vychází z pole, na kterém minule skončil.

Vyhrává hráč, který se jako první dostane na cílové pole svého protivníka.

== Francouzská varianta ==
Výše popsaná varianta se hraje v Německu, ve Francii se hraje s následujícími rozdíly:
* Hrací pole: 10×10 čtverečků
* Počet zdí: 40
* Při pohybu hráč určí směr a tím dojde až k nejbližší zdi. V následujícím tahu může vyjít z kteréhokoliv políčka, skrz které prošel v tahu minulém anebo z políčka startovního.

== Odkazy ==
=== Související stránky ===
* [[../Anglický labyrint/]]

=== Literatura ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Angiolino
 | jméno = Andrea
 | odkaz na autora = ../Autoři/Andrea Angiolino
 | titul = HRY s čtverečkovaným papírem a tužkou
 | vydavatel = Portál
 | místo = Praha
 | rok = 2000
 | strany = 35-37
 | isbn = 80-7178-392-7
}}


{{Navigace|../Číselný had/|../Lodě/|LavenderBlush|Violet|title=[[../Hry s tužkou a papírem/]]}}

{{DEFAULTSORT:Francouzsko-pruský labyrint}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Hry pro 2 hráče]]
[[Kategorie:Hry s tužkou a papírem]]</text>
      <sha1>m5pqhzmggsjt8qqzsgs2z14v7osh0u3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Šibenice</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3882</id>
    <revision>
      <id>38468</id>
      <parentid>35278</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:30:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2021" xml:space="preserve">[[Soubor:Hangman-5.png|náhled|Ještě jedna chyba a hádající prohrál]]
* '''Jiné názvy:''' Kat&lt;ref&gt;Jane Drakeová, Ann Loveová: ''Hry na chatu i do přírody pro malé i velké'', Egmont, Praha 2000, ISBN 80-7186-467-6&lt;/ref&gt;
* '''Počet hráčů:''' 2
* '''Cíl hry:''' Na stanovený počet pokusů uhodnout všechna písmena hledaného výrazu.

== Hrací potřeby ==
* Papír
* Tužka

== Pravidla hry ==
Jeden hráč vymyslí výraz a nakreslí na papír tolik vodorovných čárek, kolik písmen má hledaný výraz. Jestliže je hledaný výraz složen z více slov, nechá mezi čárkami zastupojícími jednotlivá slova větší mezery. Poté napoví hádajícímu hráči z jakého oboru slovo pochází.

Hádající hráč řekne písmeno abecedy. Je-li toto v hledaném výrazu zastoupeno (u samohlásek včetně diakritiky - e = e,é,ě), doplní ho zadávající na příslušná místa v hledaném výrazu. V opačném případě doplní jednu část šibenice s oběšencem.

Aby hádající vyhrál, musí uhodnout hledaný výraz dříve, než bude dokreslen celý oběšenec.

Obtížnost hry je možné nastavit množstvím prvků, které je potřeba nakreslit. Aby měl hádající větší šanci, začneme s první chybou teprve „stavět“ šibenici, chceme-li naopak množství chyb omezit, začneme s již „postavenou“ šibenicí.

== Odkazy ==
* {{Commons|kategorie=Hangman}}
* {{Wikipedie|článek=Šibenice (hra)}}
=== Reference ===
&lt;references/&gt;
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Portmannová
 | jméno = Rosemarie
 | titul = Hry pro tvořivé myšlení
 | vydavatel = Portál
 | rok = 2004
 | kapitola = Země, město, řeka
 | strany = 96
 | isbn = 80-7178-876-7
}}

{{Navigace|../Slova/|../Výprodej písmen/|LavenderBlush|Violet|title=[[../Slovní hry/]]&lt;br /&gt;[[../Hry s tužkou a papírem/]]}}

{{DEFAULTSORT:Šibenice}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Hry pro 2 hráče]]
[[Kategorie:Hry s tužkou a papírem]]
[[Kategorie:Slovní hry]]</text>
      <sha1>e9jvt1xztakso66bfwsvy23e4vsyik0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Nepodepsáno</title>
    <ns>10</ns>
    <id>3883</id>
    <revision>
      <id>32211</id>
      <parentid>23092</parentid>
      <timestamp>2016-09-22T13:13:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Šablona:Nepodepsaný]] na [[Šablona:Nepodepsáno]]: vhodnější název</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="693" xml:space="preserve">&lt;small&gt;– Tento [[Wikiknihy:Diskusní stránka|nepodepsaný]] komentář přidal uživatel [[Uživatel:{{{1}}}|{{{1}}}]] ([[Diskuse s uživatelem:{{{1}}}|diskuse]] • [[Special:Contributions/{{{1}}}|příspěvky]]) {{{2|}}}&lt;/small&gt;&lt;noinclude&gt;

----
Tato šablona se používá pro dodatečné podepisování nepodepsaných příspěvků v diskusích. Prvním parametrem je jméno uživatele nebo IP, druhým nepovinným čas. 

Substituce při vložení sice snižuje zátěž serverů (podpisy nemají obsahovat šablony), ale na druhou stranu prodlužuje a znepřehledňuje zdrojový kód diskuse.

Zkopírováno z [[w:cs:Šablona:Nepodepsáno]]

[[Kategorie:Šablony:(vše)|{{PAGENAME}}]]</text>
      <sha1>fpv34ip6kffm42dn02ovnrciudaqkir</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>HTML</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3886</id>
    <revision>
      <id>45663</id>
      <parentid>40907</parentid>
      <timestamp>2022-04-17T14:07:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3087" xml:space="preserve">'''HTML''' je zkratka znamenající ''HyperText Markup Language'' označující značkovací jazyk používaný jako jeden z jazyků pro vytváření internetových stránek.

V současné době se používá HTML ve verzi 4.01. Od roku 2007 je již ve vývoji jeho pátá verze, která je dnes již hotová.

== Pro začátečníky ==

Úvod do HTML pro úplné začátečníky. Občas pro názornost používány již zastaralé tagy (např. u, font, big, small, center), které by se v současné době neměly už používat, nebo atributy, které by se měly nahradit některou z CSS vlastností.

* [[/Slovo úvodem/]]
* [[/Lekce 1/]] - tag, atribut, základní struktura, formátování textu, odkazy, obrázky
* [[/Lekce 2/]] - nadpisy, seznamy, poznámky, tabulky, neformátovaný text, horizontální čára
* [[/Lekce 3/]] - doctype, formátování textu 2, javascript, stylopis, vnořený rám, znakové entity
* [[/Uložení stránky/]]

== Pro pokročilé ==

* [[/Metatagy/]] aneb o kódování češtiny
* [[/Rozdíl mezi HTML a XHTML/]]
* [[/Odkazy/]]
* [[/Úvod do CSS/]]
* [[/Zápis barev/]]
* [[/Editování textu/]]
* [[/Znakové entity/]]
* [[/Obrázky/]]
* [[/Formuláře/]]
* [[/Úvod do JavaScriptu/]]

* [[/Rámy/]]

== Pro experty ==

* [[/Doctype/]]
* [[/Vkládáme Flash/]]
* [[/Vkládání audia a videa/]]
* [[/Klikací mapy/]]
* [[/Podmíněné komentáře/]]
* [[/Dynamické HTML/]]
* [[/Úvod do PHP/]]
* [[/Matematické vzorce/]]

== Další použitelné jazyky ==

Jazyky, v kterých se dají psát stránky nebo o které se dá obohatit HTML.

=== Jazyky fór a pro psaní článků ===

Specifickou skupinou jsou jazyky používané pro vkládání příspěvků v různých diskuzních fórech nebo přidávání článků přes formulářová políčka. Většinou nějakým způsobem vychází z HTML a potom jsou do něj převedeny.

* [[w:BBCode|BBCode]] - jazyk diskuzních fór
* [http://www.texy.info Texy syntaxe] - jazyk např. pro psaní článků
* [[w:Nápověda:Jak editovat stránku|wiki příkazy]] - jazyk pro psaní na wikipedii
* [[w:Wikipedie:Matematické vzorce|wiki - matematické vzorce]]

=== Alternativy HTML ===

* [[w:xHTML|xHTML]] - alternativa k HTML
* [[w:XML|XML]] - využíváno buď pro vytvoření samotné stránky nebo např. pro RSS
* [[w:WML|WML]] - aneb ''W@P''

=== Obohacení HTML ===

* [[w:Javascript|Javascript]]
* [[w:CSS|CSS]]
* [[w:Flash|Flash]]
* [[SVG]]

=== Serverové skripty ===

* [[PHP prakticky|PHP]]
* [[w:ASP|ASP]]
* [[w:Java Servlet|Java Servlet]] a [[w:JavaServer Pages|JavaServer Pages]]
* [[w:ASP.NET|ASP.NET]]

== Čtěte také ==

; anglické wikiknihy
* [[:en:Programming:HTML|HTML]]
* [[:en:CSS Programming|CSS]]
* [[:en:XHTML|xHTML]]
* [[:en:XML: Managing Data Exchange|XML]]
* [[:en:Programming:XForms|xForms]]
* [[:en:TeX|TeX]]
* [[:en:LaTex|LaTex]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=HTML}}
* [http://www.jakpsatweb.cz www.JakPsátWeb.cz]
* [http://www.kosek.cz www.kosek.cz]
* [http://www.interval.cz www.interval.cz]

[[Kategorie:HTML| ]]
[[Kategorie:Programování]]</text>
      <sha1>ovid90sxlkck44wdez6zljmnf9x27uz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>HTML/Lekce 1</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3887</id>
    <revision>
      <id>45695</id>
      <parentid>34817</parentid>
      <timestamp>2022-04-22T17:55:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: převod/oprava HTML; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6524" xml:space="preserve">== Úvodem ==

'''HTML''' je jedním ze dvou nejpoužívanějších jazyků (HTML, xHTML) pro vytváření internetových webových stránek, které jsou doplňovány rozšířením v podobě CSS nebo JavaScriptu a serverovskými skripty (PHP, ASP apod.).

Můžete se s ním setkat i v mnohých webových aplikacích založených na HTML - například blogovací systémy. Hodí se znát jeho základy zejména pokud vestavěný '''WYSIWYG editor''' nepracuje podle Vašich představ a udělá nějakou formátovací chybu.

Je charakteristický používáním '''značek''' ('''tagů''') a v nich přítomných '''atributů'''.

=== Tag ===
Tag neboli značka je základní součástí jazyka HTML. Z něj je HTML složeno.

{{Kód|jazyk=html4strict|kód=&lt;p&gt;text je obalený párovým tagem&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt; - horizontální čára}}

V příkladu vidíte jednoduchý příklad párového tagu &amp;lt;p&amp;gt;, který se používá pro označení odstavce. A nepárového tagu &amp;lt;hr /&amp;gt; pro vložení horizontální čáry.

Tagy jsou tedy párové a nepárové. '''Párové''' se skládají ze dvou částí z označení začátku (&amp;lt;p&amp;gt;) a konce (&amp;lt;/p&amp;gt;). Na rozdíl od '''nepárových''' (&amp;lt;hr /&amp;gt;), které se skládají pouze z jedné části. Nepárové tagy v závislosti na verzi mohou být psány &amp;lt;hr&amp;gt;, což je ale starší zápis a vzhledem k vývoji jazyka HTML a jeho nástupci xHTML je doporučeno psát nepárový tag spíše &amp;lt;hr /&amp;gt;. Tedy ukončit ho mezerou a lomítkem.

Obsah tagů může být zapsán malými i VELKÝMI písmeny. Význam se při tom nemění. Ale vzhledem k již zmiňovanému vývoji jazyka HTML je doporučeno psát tagy spíše malými písmeny, protože je to modernější a slučitelné s xHTML.

=== Atributy ===
K některým tagům se dají navíc přidělit další hodnoty a ty se označuji jako '''atributy'''.

{{Kód|jazyk=html4strict|kód=&lt;p align=&quot;right&quot;&gt;Odstavec zarovnaný vpravo&lt;/p&gt;}}

Hodnota atributu může být, ale ani nemusí být v uvozovkách. Opět to závisí na verzi HTML a zase platí, že použití uvozovek je modernější a slučitelné s xHTML.

=== Poznámka k zápisu ===
Ať si vyberete zapisování tagů pomocí malých nebo velkých tagů nebo atributů pomocí uvozovek nebo bez, tak používejte na svých stránkách pouze jeden typ zápisu (tudíž nestřídejte jednou &amp;lt;DIV&amp;gt; a &amp;lt;div&amp;gt;).

= Základní struktura =

Dokument HTML ''&lt;html&gt;'' je složen z '''hlavičky''' ''&lt;head&gt;'' a '''těla''' ''&lt;body&gt;''.

{{Kód|jazyk=html4strict|kód=&lt;html&gt;
 &lt;head&gt;
  &lt;title&gt;Titulek stránky&lt;/title&gt;
 &lt;/head&gt;

 &lt;body&gt;
  &lt;p&gt;Text mé první webové stránky&lt;/p&gt;
 &lt;/body&gt;
&lt;/html&gt;
}}

== Hlavička ==
V hlavičce jsou informace o stránce. Pro začátek bude stačit vědět, že je v ní obsažen '''titulek stránky''' (''&lt;title&gt;'').

Později se dozvíme o '''metatazích''' a jejich použití (zejména o kódování diakritiky).

== Tělo ==
V tělu stránky (''&lt;body&gt;'') je samotný obsah stránky. Ten je složen

= Editace textu =

Všimněte si následujícího příkladu. Postupně si ho vysvětlíme.

{{Kód|jazyk=html4strict|kód=&lt;div&gt;
 &lt;p&gt;Odstavec číslo jedna.&lt;br /&gt;
  Nový řádek odstavce číslo jedna.&lt;/p&gt;
 &lt;p&gt;Odstavec, v kterém je obsažen '''tučný''', &lt;u&gt;podtržený&lt;/u&gt; a &lt;strike&gt;přeškrtnutý&lt;/strike&gt; text, 
  ''kurzíva'' a &lt;a href=&quot;http://www.google.cz&quot;&gt;jednoduchý odkaz&lt;/a&gt;
 &lt;p&gt;Do textu můžete také vkládat obrázky pomocí tagu IMG&lt;/p&gt;
 &lt;img src=&quot;wiki.png&quot;&gt;
 &lt;p align=&quot;center&quot;&gt;Odstavec se zarovnáním na střed.&lt;/p&gt;
&lt;/div&gt;}}

== Oddíl ==
Tag &amp;lt;div&amp;gt; je párový tag a používá se pro vyznačení oddílů, čehož se poté využívá hlavně ve spojení s CSS.

Může obsahovat více oddílů i odstavců.

== Odstavec ==
Tag &amp;lt;p&amp;gt; slouží pro označení odstavců. Je také párový. Pozor: Na rozdíl od oddílu nemůže obsahahovat žádný oddíl nebo jakýkoliv další odstavec!

Má svůj atribut '''align''', který umožňuje zarovnat odstavec vlevo (''left''), na střed (''center''), vpravo (''right'') nebo do bloku (''justify'').

== Zalomení řádku ==
Efektu enteru docílíte na stránce použitím nepárového tagu &amp;lt;br /&amp;gt;.

== Formátování textu ==
Formátujeme vždy pomocí '''párových''' tagů. První z nich označí začátek změněného formátování a druhý jeho konec.

'''Tučného písma''' dosáhnete použitím tagu &amp;lt;b&amp;gt;, &lt;u&gt;podtrženého&lt;/u&gt;, &lt;s&gt;přeškrtnutého textu&lt;/s&gt; pomocí tagů &amp;lt;u&amp;gt; a &amp;lt;strike&amp;gt;, ''kurzívy'' pomocí &amp;lt;i&amp;gt;.

Tyto tagy můžeme i kombinovat. Při jejich použití musíme ale dbát na to, abychom je uzavřeli v opačném pořadí, než v jakém jsme je použili. Tedy ten, který jsme požili jako první, uzavíráme až jako poslední.

{{Kód|jazyk=html4strict|kód=
'''''Toto je správně.'''''
'''''A toto je špatně.'''''}}

== Odkazy ==
Odkazujeme jednoduše pomocí párového tagu &lt;a href&gt;.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;html4strict&quot;&gt;&lt;a href=&quot;http://www.google.cz&quot; target=&quot;_blank&quot;
title=&quot;popisek ve žluté bublině u odkazu&quot;&gt;Google.cz&lt;/a&gt;&lt;/syntaxhighlight&gt;

=== Atribut HREF ===
Atribut href určuje, kam bude odkaz směřovat.

=== Atribut TITLE ===
Obsahuje text popisku v ''žluté bublině'', který se zobrazí po najetí na odkaz myší.

=== Atribut TARGET ===
V uvedeném příkladě atribut target určuje, že se odkazovaná stránka otevře v novém okně. Nechcete-li, aby se otevřela v novém okně, tak atribut target i s hodnotou ''_blank'' vynechte.

Atribut target najde hlavně využití při práci s '''[[../Rámy|rámy]]'''.

=== TEXT odkazu ===
Ten se nalézá přímo mezi tagem &amp;lt;a&amp;gt; a &amp;lt;/a&amp;gt;. V našem příkladu to je ''Google.cz''.

== Obrázky ==
[[../Obrázky/]] se vkládají pomocí nepárového tagu &amp;lt;img&amp;gt;. Adresa obrázku se vloží jako hodnota k atributy '''src''' za rovnítko a do uvozovek.

Jako obrázek můžete vkládat grafické soubory typu ''JPG'' (typické pro fotky), ''PNG'' (typické pro grafiku stránky), ''GIF'' (typické pro grafiku stránky nebo animace) nebo ''BMP'' (nekomprimované obrázky - nemělo by se používat! - nahradit pomocí PNG ;) ) Další formáty jsou nestandardní a některé prohlížeče by mohly mít problémy s jejich zobrazením - zejména ty pro mobilní zařízení (nejznámějším je ''Opera Mini'').

U obrázků je možno nastavit mnoho parametrů, ale o tom až v dalších lekcích.

== Dále ==
{{Navigace|HTML/Slovo úvodem|HTML/Lekce 2|#f0f0ff|blue}}

[[Kategorie:HTML|Lekce 1]]</text>
      <sha1>9ez9vc72q4o2c4osxa8h31gz9f6n8t3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>HTML/Lekce 2</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3888</id>
    <revision>
      <id>45696</id>
      <parentid>34818</parentid>
      <timestamp>2022-04-22T17:55:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: převod/oprava HTML; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4000" xml:space="preserve">V druhé lekci se podíváme na další tagy a jejich vlastnosti. Opět to bude lekce použitelná i prostými bloggery.

== Nadpisy ==
V HTML stejně jako v textových editorech typu Word by se měly používat nadpisy. Je jich k dispozici celkem '''6 úrovní'''. Značíme je tagy '''&amp;lt;h1&amp;gt; až &amp;lt;h6&amp;gt;''', kde &amp;lt;h1&amp;gt; znamená nejvyšší úroveň. Jedná se o tagy párové.

{{Kód|jazyk=html4strict|kód=&lt;h1&gt;Živočichové&lt;/h1&gt;

== Bezobratlí ==
 &lt;h2&gt;Obratlovci&lt;/h2&gt;

=== Ryby ===
  &lt;h3&gt;Obojživelníci&lt;/h3&gt;

=== Plazi ===

==== Dinosauři ====
   &lt;h4&gt;Želvy&lt;/h4&gt;

==== Ještěři ====

=== Ptáci ===
  &lt;h3&gt;Savci&lt;/h3&gt;

==== šelmy ====

===== Psovité =====
    &lt;h5&gt;Kočkovité&lt;/h5&gt;

====== Kočka ======
     &lt;h6&gt;Lev&lt;/h6&gt;

===== Medvědovité =====

==== Primáti ====
}}

== Seznamy ==
'''Seznamy''' mohou být buď ''číslované'' (&amp;lt;ol&amp;gt;) nebo ''nečíslované'' (&amp;lt;ul&amp;gt;).

Jednotlivé položky seznamů jsou vyznačeny párovým tagem &amp;lt;li&amp;gt;.

=== Nečíslované seznamy ===
{{Kód|jazyk=html4strict|kód=&lt;ul&gt;
 &lt;li&gt;První položka&lt;/li&gt;
 &lt;li&gt;Druhá položka&lt;/li&gt;
&lt;/ul&gt;}}

Nečíslované seznamy se značí tagem &amp;lt;ul&amp;gt;.

=== Číslované seznamy ===
{{Kód|jazyk=html4strict|kód=&lt;ol&gt;
 &lt;li&gt;První položka&lt;/li&gt;
 &lt;li&gt;Druhá položka&lt;/li&gt;
&lt;/ol&gt;}}

Číslované seznamy označuje tag &amp;lt;ol&amp;gt;. Standardně se číslují čísly začínající číslem 1.

== Poznámky ==
'''Poznámky''' jsou textem, který se na stránce '''nezobrazí''' a slouží ke komentování zdrojového kódu nebo pro odkomentování prvků stránek (uvnitř tagů), které starší prohlížeče neumí zobrazit.

{{Kód|jazyk=html4strict|kód=&lt;!-- Toto je poznámka --&gt;}}

== Tabulky ==
'''Tabulky''' jsou opět dalším prvek, které mají spoustu nastavitelných vlastností od barvy buněk přes rámečky až po jejich šířku nebo výšku, tak tu zmíníme jen ty nejdůležitější.

{{Kód|jazyk=html4strict|kód=&lt;!-- Tabulka orámovaná rámečkem se šířkou deset pixelů a široká 200 pixelů --&gt;
&lt;table border=&quot;10&quot; width=&quot;200&quot;&gt;
&lt;!-- &lt;tr&gt; Označuje řádek, &lt;th&gt; buňku záhlaví a &lt;td&gt; obyčejnou buňku --&gt;
&lt;tr&gt;
&lt;th&gt;Zboží&lt;/th&gt; &lt;th&gt;Cena&lt;/th&gt;
&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;
&lt;td&gt;Chléb&lt;/td&gt; &lt;td rowspan=&quot;2&quot;&gt;10 Kč&lt;/td&gt;
&lt;!-- colspan označuje sloučení určitého počtu sloupců a rowspan řádků --&gt;
&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;
&lt;td&gt;Pivo&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;}}

Výsledná tabulka:

&lt;table border=&quot;10&quot; width=&quot;200&quot;&gt;
&lt;tr&gt;
&lt;th&gt;Zboží&lt;/th&gt; &lt;th&gt;Cena&lt;/th&gt;
&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;
&lt;td&gt;Chléb&lt;/td&gt; &lt;td rowspan=&quot;2&quot;&gt;10 Kč&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;
&lt;td&gt;Pivo&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;

Z příkladu je vidět, že tabulka je vyznačena značkou '''&amp;lt;table&amp;gt;''', která může mít atribut ''border'' označující šířku rámečku a atribut ''width'' znamenající šířku tabulky. Stejně tak se dá pomocí atributu ''height'' nastavit výška tabulky. Atributy ''width'' a ''height'' se dají nastavit jakémukoliv prvku tabulky. V případě, že se nastaví rozměry konfliktně, tak prohlížeč dá přednost první použité hodnot.

Řádky tabulky se značí jako &amp;lt;tr&amp;gt; a její jednotlivé buňky jako &amp;lt;td&amp;gt;. Zvláštní postavení má značka &amp;lt;th&amp;gt;, která označuje buňky záhlaví.

Chcete-li spojit buňky, tak použijte buď atribut ''colspan'' pro sloučení sloupců nebo atribut ''rowspan'' pro sloučení řádků. Slučujete-li buňky, tak vynechte ty sloučené buňky až na tu jednu, kde uvedete atribut col/rowspan.

== Horizontální čára ==
'''Horizontální čára''' se značí nepárovým tagem &amp;lt;hr&amp;gt;. Jako její atributy se dá použít '''size''' - její šířka v pixelech (např. size=&quot;5&quot;) a '''width''' a její délka v pixelech nebo procentech (např. width=&quot;90%&quot; nebo width=&quot;250&quot;).

== Neformátovaný text ==
'''Neformátovaný text''' se vkládá pomocí tagu &amp;lt;pre&amp;gt;. Používá se např. pro výpis zdrojové kódu, protože uvnitř něj neplatí jakékoliv formátování.

== Dále ==
{{Navigace|HTML/Lekce 1|HTML/Lekce 3|#f0f0ff|blue}}

[[Kategorie:HTML|Lekce 2]]</text>
      <sha1>14tkfqhiigq6rd2vtjpyecud9qndpvx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>HTML/Slovo úvodem</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3889</id>
    <revision>
      <id>15167</id>
      <parentid>15144</parentid>
      <timestamp>2009-01-30T16:06:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kuvaly</username>
        <id>930</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- zbytečně tlustý text, rozděleno na kapitoly</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2397" xml:space="preserve">První tři lekce jsou určeny pro naprosté začátečníky, kteří s HTML ještě nikdy nepřišli do styku a neplánují se s ním nijak hlouběji zabývat.

Pokud to s ním myslíte vážněji, tak raději přeskočte část o formátování textu a všech atributech tagů, protože ty se v současné době již nenastavují jinak než pomocí CSS.

== Na co si dát pozor ==

Při tvorbě webových stránek byste měli dbát na to, aby se zobrazovaly stejně ve všech prohlížečích od [[w:Internet Explorer|Internet Explorer]]u počínaje, přes [[w:Firefox|Firefox]] a [[w:Safari (prohlížeč)|Safari]] až po [[w:Opera (prohlížeč)|Operu]] konče. Neměli byste ani zapomenout na [[w:Opera Mini|Operu Mini]] nebo jiné kapesní prohlížeče, protože jejich důležitost každým rokem, ne rokem, měsícem roste. Při tomto úsilí budete postupně zjišťovat, že to co se zobrazí např. v IE, se nemusí zobrazit stejně v Opeře, a proto budete potřebovat silné nervy.

Také byste měli dbát na '''validnost stránek''' ve validátoru http://www.w3.org. Nejčastější chybou i jinak bezvadně validní stránky je zápis ''&amp;'', které se má zapsat jako entita ''&amp;amp;amp;'' a to i v odkazech!

Pro tvoření plnohodnotných stránek se tedy nestačí naučit pouze HTML, ale u HTML to pouze začíná. HTML se dá rozšířit o spoustu jazyků. Nezbytné je [[w:CSS|CSS]], které dává prvkům HTML vzhled, [[w:Javascript|Javascript]], který přináší jistou míru interaktivity a [[w:PHP|PHP]], které umožňuje např. vložení menu nebo práci s databází.

Možná, že dáte přednost progresivnějšímu, ale přitom daleko přísnějšímu [[w:xHTML]] nebo ještě modernějšímu [[w:XML|XML]], ale některé prvky užijete vždy. Nebo můžete dělat stránky pro mobilní telefony v již zanikajícím jazyce [[w:WML|WML]].

== Co budu potřebovat k vytváření HTML stránek? ==

Odpověď na tuto otázku je snadná. Jakýkoliv jednoduchý textový editor, který primárně pracuje s formátem ''TXT''. Hodí se pro začátek například '''[[w:Poznámkový blok|Poznámkový blok]]''' z Windows. Naprosto nevhodné jsou editory typu Microsoft Word. Podstatně pohodlnější práci však zajistí např. '''[[w:PSPad|PSPad]]''' nebo '''[[w:Vim|Vim]]'''.

== Dále ==
{{Navigace|HTML|HTML/Lekce 1|#f0f0ff|blue}}

[[Kategorie:HTML|Slovo úvodem]]</text>
      <sha1>dvw5cbif72b9xaaj93fs842dt0ymy02</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>HTML/Lekce 3</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3890</id>
    <revision>
      <id>45298</id>
      <parentid>45297</parentid>
      <timestamp>2022-03-18T22:07:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>revert - korektní, byť zastaralá ukázka kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3465" xml:space="preserve">Je poslední z lekcí určených začátečníkům.

== Doctype ==

Každá validní stránka by na svém začátku měla mít '''DOCTYPE'''. Říká jaké verze HTML a typu [[w:DTD|DTD]] bylo použito.

{{Kód|jazyk=html4strict|kód=
&lt;!DOCTYPE HTML PUBLIC &quot;-//W3C//DTD HTML 4.01 Transitional//EN&quot;&gt;
}}

Uvedený příklad je vhodný DOCTYPE pro začátečníky nebo pro lidi, kteří pracují i se zastaralými tagy. Stačí ho nakopírovat na začátek stránky před &lt;html&gt;.

== Velikost, typ a barva písma ==

Předem upozorňuji na to, že tento tag je velice zastaralý a neměl by se používat. Můžete se s ním ale leckde ještě setkat (např. na spolužácích při psaní příspěvků na nástěnku v Opeře), proto se ho vyplatí znát a užít v případě potřeby.

{{Kód|jazyk=html4strict|kód=
&lt;font face=&quot;Verdana&quot;&gt;Rodina písma Verdana&lt;/font&gt;
&lt;font color=&quot;red&quot;&gt;Červeně psaný text&lt;/font&gt;
&lt;font size=&quot;7&quot;&gt;Velké písmo&lt;/font&gt;
}}

Atribut '''face''' označuje, jakým písmem bude označený text vypsán (např. Verdana, Times New Roman, Courier New), '''size''' označuje velikost (1 je nejmenší a 7 největší) a '''color''' barvu. U barev je možné použít více forem zápisu.

=== Formy zápisu barev ===

O nich bude samostatná [[../Zápis barev|lekce]], ale ve stručnosti:

* anglické pojmenování barvy - ''black'', ''blue'', ''red'', ''lime'' apod.
* hexadecimální zápis - ''#008080'', ''#25658a''
* zkrácený hexadecimální zápis - ''#fff'', ''#532'', přípustný jen v CSS

=== Tagy &amp;lt;small&amp;gt; a &amp;lt;big&amp;gt; ===

Opět zastaralé tagy. Určují &lt;small&gt;malé&lt;/small&gt; a &lt;big&gt;velké&lt;/big&gt; písmo v textu.

=== Tagy &amp;lt;sub&amp;gt; a &amp;lt;sup&amp;gt; ===

Tagy &amp;lt;sub&amp;gt; a &amp;lt;sup&amp;gt; určují &lt;sub&gt;dolní&lt;/sub&gt; a &lt;sup&gt;horní&lt;/sup&gt; index.

== Javascript ==

[[../Úvod do JavaScriptu|Javascript]] se vkládá pomocí tagu &lt;script&gt;.

{{Kód|jazyk=javascript|kód=
&lt;script&gt;
window.alert(&quot;Ahoj světe!&quot;);
&lt;/script&gt;
}}

Vypíše hlášku &quot;Ahoj světe!&quot;.

== Stylopis ==

Do stránek se vkládá párovým tagem &amp;lt;style&amp;gt;. Většinou je vložen do záhlaví a obsahuje [[../Úvod do CSS|CSS]].

{{Kód|jazyk=CSS|kód=
&lt;style&gt;
p {font-size: 120%;}
&lt;/style&gt;
}}

== Vycentrování ==

Dalším tagem je '''&amp;lt;center&amp;gt;'''. Taktéž je párový a bez problémů vycentruje jakýkoliv prvek stránky. Je zastaralý a v dnešní době se vycentrování jednoduše deklaruje v CSS.

== Vnořený rám ==

'''[[../Rámy|Vnořený rám]]''' je dalším poměrně užitečným prvkem pro začátečníky. Dovoluje vložit do stránky v rámu další stránku.

Je tvořen tagem &amp;lt;iframe&amp;gt; s atributy '''src''' (adresa stránky ke vložení), '''width''', '''height''' a dalšími méně důležitými atributy, o kterých se dozvíte později.

{{Kód|jazyk=html4strict|kód=
&lt;iframe src=&quot;http://cs.wikipedia.org&quot; height=&quot;100&quot; width=&quot;300&quot;&gt;&lt;/iframe&gt;
}}

== Znakové entity ==

[[../Znakové entity/]] umožňují vkládání speciálních znaků do stránky. Např. &lt; je &amp;amp;lt; nebo © je &amp;amp;copy;.

== Závěrem ==

Nyní už umíte základy HTML a můžete se směle pustit do psaní článků na svůj blog bez obav, že Vás překvapí nějaká chyba při psaní a vkládání článků.

''&quot;Oblíbenou&quot; chybou systému blog.cz je uzavírání tagu až za &amp;lt;br /&amp;gt;, což může způsobit nejednu nepříjemnost.''

== Dále ==
{{Navigace|HTML/Lekce 2|HTML/Uložení stránky|#f0f0ff|blue}}

[[Kategorie:HTML|Lekce 3]]</text>
      <sha1>8vftmq1mmd0ic7ylkw1bbkmkx1ioh8v</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>HTML/Odkazy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3891</id>
    <revision>
      <id>34822</id>
      <parentid>24606</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6006" xml:space="preserve">'''Odkazy''' jsou jedním ze základních kamenů hypertextu. Celý je na nich založen. Dělají internet internetem. Celý je založený na odkazování ''(I když původně odkaz nebyl znám)''. Někdy se používá označení '''link''' přejaté z angličtiny.

== Tag &amp;lt;a&amp;gt; ==

Pomocí tagu &amp;lt;a&amp;gt; se tvoří.

{{Kód|jazyk=html4strict|kód=
&lt;a href=&quot;http://www.example.org&quot; title=&quot;Příklad&quot; target=&quot;_blank&quot;&gt;Example.org&lt;/a&gt;
}}
Jeho strukturu jsme si popsali již v [[../Lekce 1#Odkazy|Lekci 1]], tudíž ji tu už nebudu znovu popisovat. Zastavíme se pouze u relativní a absolutní adresy.

== Atribut HREF ==

=== Absolutní adresa ===

To je taková adresa, která je vidět v prohlížeči na řádce s adresou. Je to tedy '''plná adresa'''. Musí se používat při odkazech na cizí stránky. V použitém příkladu zdrojového kódu ji najdete jako hodnotu u atributy ''href''.

=== Relativní adresa ===

Relativní adresa je pouze '''část adresy'''. Ta se vyplatí používat na svých vlastních stránkách. Jednak je kratší a uspoří pár bajtů a navíc je to užitečné pokud stránku přesunete na jinou adresu (doménu).

{{Kód|jazyk=html4strict|kód=
&lt;a href=&quot;druha_stranka.html&quot;&gt;Moje druhá stránka&lt;/a&gt;
}}
'''Jak to tedy funguje?''' Pokud máte stránku s uvedeným odkazem např. na &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;http://www.example.org&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; v adresáři ''technika'', tak odkaz na stránce bude odkazovat na &lt;nowiki&gt;http://www.example.org/&lt;/nowiki&gt;''technika''/'''druha_stranka.html'''.

Pokud byste chtěli odkázat o adresář výše, tak byste museli použít toto:

{{Kód|jazyk=html4strict|kód=
&lt;a href=&quot;../druha_stranka.html&quot;&gt;Moje druhá stránka&lt;/a&gt;
}}
Tudíž dvě tečky s lomítkem ('''../''') způsobí, že odkaz bude odkazovat o adresář výše na &lt;nowiki&gt;http://www.example.org/&lt;/nowiki&gt;'''druha_stranka.html''' . V adrese by se neměly užívat žádné mezery (ty je potřeba nahradit pomocí ''%20'') a ani žádná diakritika.

=== Protokoly a pseudoprotokoly ===

Další možností, pokud nepoužijete standardní internetový protokol '''http://''', přes který normálně běží webové stránky, je použití některého z jiných protokolů.

==== https:// ====

Zabezpečený internetový protokol.

==== ftp:// ====

Slouží pro přenos souborů.

==== file:/// ====

Slouží pro zobrazení souborů z disků počítače. Např.: '''file:///C:/Dokumenty/stranka.htm'''.

==== about:blank ====

Slouží pro otevření prázdného okna.

==== mailto: ====

Pseudoprotokol pro posílání e-mailů po kliknutí na něj.

{{Kód|jazyk=html4strict|kód=&lt;a href=&quot;mailto:uzivatel@wiki.org&quot;&gt;mail&lt;/a&gt;
}}
Po kliknutí na odkaz z uvedeného příkladu se otevře e-mailový klient s oknem editoru nové zprávy pro uzivatel@wiki.org.

==== skype: ====

Pseudoprotokol sloužící pro vytočení kontaktu ze skype.

==== smsto:, mmsto: call: ====

Pseudoprotokoly, s kterými se můžete setkat na mobilních telefonech. Slouží k poslání SMS, MMS, volání na uvedené číslo.

==== A další... ====

Tímto výčet rozhodně nekončí. Existuje ještě daleko více (pseudo)protokolů. Namátkou můžeme jmenovat '''NNTP''', '''IRC''', '''Telnet''' nebo například odkazy pro '''torrenty''' nebo '''DC'''.

== Atribut TITLE ==

Nyní se vrátím k atributu '''title'''. Text v něm obsažený se nedá formátovat žádným formátováním používaným v HTML a ani žádným jiným. Pořád to bude text v žluté bublině nad odkazem. Dokonce se nedá v něm ani zalomit řádek.

== Atribut TARGET ==

Teď se vrátím k atributu '''target'''. Říká v okně s jakým názvem se otevře nová stránka, což se hodí zejména při práci s [[../Rámy|rámy]]. Některá jména oken prohlížeče jsou již rezervované pro určité akce a to platí pro:

; _blank : otevře nové okno
; _self : otevře stránku ve stejném rámu
; _parent : otevře stránku v nadřezeném rámu
; _top : otevře stránku v celém okně

== Obrázkový odkaz ==

Udělá se tak, že se tag img ''obalí'' párovým tagem a. Vizte příklad.

{{Kód|jazyk=html4strict|kód=
&lt;a href=&quot;stranka.html&quot;&gt;&lt;img alt=&quot;alternativní text&quot; src=&quot;obrazek.jpg&quot;&gt;&lt;/a&gt;
}}

Ovšem při takovémto jednoduchém použití (bez CSS) se kolem obrázku udělá modrý rámeček. Tento nežádoucí prvek je možné odstranit i bez CSS stylů jednoduchým doplněním atributu ''border'' do tagu ''img''.

{{Kód|jazyk=html4strict|kód=
&lt;a href=&quot;stranka.html&quot;&gt;&lt;img alt=&quot;alternativní text&quot; src=&quot;obrazek.jpg&quot; border=&quot;0&quot;&gt;&lt;/a&gt;
}}

== Záložky ==

Pomocí odkazů se dají vytvářet i tzv. '''záložky'''. To jsou označená místo v textu, na které potom může odkazovat odkaz ve speciálním tvaru, který potom vede na přesně určené místo.

{{Kód|jazyk=html4strict|kód=
&lt;a href=&quot;#zalozka&quot;&gt;Záložka&lt;/a&gt;
&lt;a name=&quot;zalozka&quot;&gt;Zazáložkovaný text&lt;/a&gt;
Normální text
}}

=== Syntaxe ===

Pro označení záložky se užívá &amp;lt;a name=&quot;jmeno_zalozky&quot;&amp;gt;text, který chceme zazáložkovat&amp;lt;/a&amp;gt;. V názvech záložky se nesmí vyskytovat opět žádná mezera a ani diakritika.

Na záložky odkazujeme pomocí &amp;lt;a href=&quot;'''#'''jmeno_zalozky&quot;&amp;gt;odkaz na záložku&amp;lt;/a&amp;gt;.

=== Využití ===

Využívá se to např. při rozsáhlém textu, kdy se po jeho přečtení uživatel dostane hodně dolů a k menu by musel rolovat opět dost nahoru. Tak se použije záložka, která uživatele dostane bez problémů nahoru.

Další možností využití je, jako tady na wikipedii, u delších textů - rozčlenění na kapitoly, na které potom odkazují odkazy s adrsou '''#jmeno_zalozky'''.

=== Modernější zápis ===

{{Kód|jazyk=html4strict|kód=
&lt;p id=&quot;zalozka&quot;&gt;Označený (zazáložkovaný) text odstavce.&lt;/p&gt;
}}
Modernějším zápisem je použití identifikátoru '''id''', který může být přiřazen jakémukoliv elementu v HTML.

== Dále ==

{{Navigace|HTML/Rozdíl mezi HTML a XHTML|HTML/Úvod do CSS|#f0f0ff|blue}}

[[Kategorie:HTML|Odkazy]]</text>
      <sha1>fn69xjahk0x1qavcaizophmre0v8x0a</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>HTML/Uložení stránky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3892</id>
    <revision>
      <id>34824</id>
      <parentid>15145</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="713" xml:space="preserve">Jak jsem již předeslal ve [[../Slovo úvodem|slovu úvodem]], pro vytváření webových stránek stačí pouhý '''Poznámkový blok'''.

# V něm si vytvoříme nový dokument (nemáme-li to již po jeho spuštění).
# Napíšeme zdrojový kód (''její obsah'') své stránky.
# Uložíme ji jako ''něco''.'''html'''.
#: Místo ''něco'' doplníme jakýkoliv text, který je bez diakritiky a mezer; '''html''' znamená příponu webové stránky (dokumentu HTML). Může se použít i pouze '''htm'''.
# Pokud se stránka uložila jako něco.html'''.txt''', tak ji přejmenujeme a '''.txt''' z názvu smažeme.

== Dále ==
{{Navigace|HTML/Lekce 3|HTML|#f0f0ff|blue}}

[[Kategorie:HTML|Uložení stránky]]</text>
      <sha1>dor3ynfqcnc7izbivithjm5rha4xizr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>HTML/Úvod do JavaScriptu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3893</id>
    <revision>
      <id>34828</id>
      <parentid>26113</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2590" xml:space="preserve">'''Javascript''' (dále jen JS) přináší do webových aplikací interaktivitu mezi uživatelem a webovou stránkou. To znamená, že webová aplikace může omezit komunikaci se vzdáleným serverem na nezbytně nutnou míru, a zvýšit tak uživatelský komfort a přehlednost.

Na rozdíl od PHP, a dalších jazyků pro programování na straně serveru, se JS spouští až na straně klienta (v počítači uživatele). Uživatel si ho může ale také vypnout (což se nedoporučuje) a s tím je při vytváření webových aplikací nutné počítat.

Na JS je také založené ''dynamické HTML'' ('''DHTML'''), které umožňuje vázat různé události (onclick, onmouseover...) na různé akce (většinou změny CSS stylů).

JS může být vložen buď do hlavičky nebo do těla stránky.

== Formy zápisu ==

JS má dvě formy zápisu:

# Interní
# a externí

=== Interní zápis ===

'''Interní zápis''' je nejjednodušší formou zápisu JS, ale je zase o to méně přehlednější. Mezi '''&lt;script type=&quot;text/javascript&quot;&gt;''' a '''&lt;/script&gt;''' se vloží samotný javascipt. '''type=&quot;text/javascript''' je MIME-type deklarace, která dříve nebyla vyžadována - do HTML pronikla z xHTML. Prohlížeče jsou schopny JS zobrazit i bez této deklarace, ale může to ohrozit validnost kódu (podle verze použitého HTML).

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;javascript&quot;&gt;&lt;script type=&quot;text/javascript&quot;&gt;
alert('Ahoj světe');
&lt;/script&gt;&lt;/syntaxhighlight&gt;
''Uvedený skript vypíše messagebox s textem &quot;Ahoj světe&quot;.''

=== Externí zápis ===

'''Externí zápis''' má podobnou syntaxi jako interní. Liší se tím, že u tagu &lt;script&gt; přibude další atribut a to '''src=&quot;cesta_k_skriptu.js'''. JS se tudíž vkládá z externího souboru s příponou '''*.js'''. Má stejný obsah jako ten, který by byl mezi tagy &lt;script&gt; a &lt;/script&gt;. Ač v této situaci není žádný obsah mezi těmito tagy, tak jen počáteční tag &lt;script&gt; nestačí - musí se ukončit, protože je to tag párový!

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;javascript&quot;&gt;&lt;script type=&quot;text/javascript&quot; src=&quot;muj_prvni_skript.js&quot;&gt;&lt;/script&gt;&lt;/syntaxhighlight&gt;
''kód ve stránce''

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;javascript&quot;&gt;alert('Ahoj světe');&lt;/syntaxhighlight&gt;
''obsah souboru '''muj_prvni_skript.js'''''

== Pro prohlížeče nepodporující JS ==

Pomocí párového tagu '''&lt;noscript&gt;''' je možné vepsat text pro prohlížeče nepodporující JS.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;html4strict&quot;&gt;&lt;noscript&gt;Zapněte si Javascript. Přicházíte o skvělou funkci stránky.&lt;/noscript&gt;&lt;/syntaxhighlight&gt;

[[Kategorie:HTML|JavaScript]]</text>
      <sha1>c53esnhx26mlzpr8e7cboyzh81ba6bd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>HTML/Znakové entity</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3894</id>
    <revision>
      <id>38361</id>
      <parentid>34825</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:28:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1315" xml:space="preserve">'''Znakovými entitami''' se v HTML zapisují speciální znaky, které nejsou obsaženy v běžné znakové sadě a tudíž se nedají najít ani na klávesnici a občas se nedají zapsat ani pomocí kombinace Alt + číslo (platí pro systémy bez podpory Unicode).

Znaková entita se skládá z '''&amp;''' + '''textu''' + ''';'''.

Znakových entit existují celé stovky. Pro letmý přehled doporučuji navštívit tady na Wikipedii [[w:Nápověda:Jak editovat stránku#Formátování znaků|Jak editovat stránku]] a všimnout si hodnot s '''&amp;'''.

Zde vyjmenují jen ty nejdůležitější:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Znak
! Entita
|-
| pevná mezera
| &amp;amp;nbsp;
|-
| &amp;
| &amp;amp;amp;
|-
| &amp;lt;
| &amp;amp;lt;
|-
| &amp;gt;
| &amp;amp;gt;
|-
| &quot;
| &amp;amp;quot;
|-
| «
| &amp;amp;laquo;
|-
| »
| &amp;amp;raquo;
|-
| €
| &amp;amp;euro;
|-
| ¢
| &amp;amp;cent;
|-
| £
| &amp;amp;pound;
|-
| ¥
| &amp;amp;yen;
|-
| ©
| &amp;amp;copy;
|-
| ®
| &amp;amp;reg;
|-
| ™
| &amp;amp;trade;
|-
| ±
| &amp;amp;plusmn;
|-
| −
| &amp;amp;minus;
|-
| ×
| &amp;amp;times;
|-
| ÷
| &amp;amp;divide;
|-
| ∑
| &amp;amp;sum;
|-
| ∞
| &amp;amp;infin;
|-
| ∫
| &amp;amp;int;
|-
| ∏
| &amp;amp;prod;
|-
| √
| &amp;amp;radic;
|-
| α
| &amp;amp;alpha;
|-
| β
| &amp;amp;beta;
|-
| γ
| &amp;amp;gamma;
|-
| →
| &amp;amp;rarr;
|-
| ↔
| &amp;amp;harr;
|-
| ♥
| &amp;amp;hearts;
|}

[[Kategorie:HTML|Znakové entity]]</text>
      <sha1>9hzwiiwwt1uxartua20pv1o2bplpzv4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Němčina</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3896</id>
    <revision>
      <id>44884</id>
      <parentid>44883</parentid>
      <timestamp>2022-01-17T18:42:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze 44883 od uživatele [[Special:Contributions/109.229.16.185|109.229.16.185]] ([[User talk:109.229.16.185|diskuse]]) -spam</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2894" xml:space="preserve">&lt;div class=&quot;toccolours&quot; style=&quot;margin: auto; overflow: hidden; text-align: center;&quot;&gt;
[[Soubor:Coat of arms of Germany.svg|75px|vlevo|Znak Německa]]
[[Soubor:Austria Bundesadler.svg|90px|vpravo|Znak Rakouska]]
'''Willkommen!'''

Tato wikikniha vás seznámí se základy němčiny,&lt;br /&gt;
jazyku, který má okolo 120 milionů rodilých mluvčích,&lt;br /&gt;
úředního jazyku Německa, Rakouska, Švýcarska, Itálie, Belgie, Lucemburska a Lichtenštejnska.
&lt;/div&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Kurz
|-
! [[/1. úroveň/]]
| [[/1. úroveň/1. lekce/|1. lekce]] • [[/1. úroveň/2. lekce/|2. lekce]] • [[/1. úroveň/3. lekce/|3. lekce]] • [[/1. úroveň/4. lekce/|4. lekce]] • [[/1. úroveň/5. lekce/|5. lekce]] • [[/1. úroveň/Test/|Test]]
|-
! [[/2. úroveň/]]
| [[/2. úroveň/1. lekce/|1. lekce]] • [[/2. úroveň/2. lekce/|2. lekce]] • [[/2. úroveň/3. lekce/|3. lekce]] • [[/2. úroveň/4. lekce/|4. lekce]] • [[/2. úroveň/5. lekce/|5. lekce]] • [[/2. úroveň/Test/|Test]]
|-
! [[/3. úroveň/]]
| [[/3. úroveň/1. lekce/|1. lekce]] • [[/3. úroveň/2. lekce/|2. lekce]] • [[/3. úroveň/3. lekce/|3. lekce]] • [[/3. úroveň/4. lekce/|4. lekce]] • [[/3. úroveň/5. lekce/|5. lekce]] • [[/3. úroveň/Test/|Test]]
|-
! [[/4. úroveň/]]
| [[/4. úroveň/1. lekce/|1. lekce]] • [[/4. úroveň/2. lekce/|2. lekce]] • [[/4. úroveň/3. lekce/|3. lekce]] • [[/4. úroveň/4. lekce/|4. lekce]] • [[/4. úroveň/5. lekce/|5. lekce]] • [[/4. úroveň/Test/|Test]]
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Přílohy
|-
! [[/Gramatika/]]
| [[/Podstatná jména/]] • [[/Přídavná jména/]] • [[/Zájmena/]] • [[/Číslovky/]] • [[/Slovesa/]] • [[/Příslovce/]] • [[/Předložky/]] • [[/Spojky/]] • [[/Syntaxe/]]
|-
! [[/Slovíčka/]]
| [[/Výslovnost/]] • [[/Slovník/]] • [[/Fráze/]]
|-
! [[/Cvičení/]]
| [[/Četba/]] • [[/Poslech/]] • [[/Překlad/]]
|-
! Němčina
| [[/O němčině/]] • [[/Abeceda/]] • [[/Historický vývoj/]] • [[/Dialekty/]]
|}

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Němčina}}
* {{Wikislovník|kategorie=Němčina}}
* {{Commons|kategorie=German language}}
* [[:de:|Německá edice Wikiknih]]
* [[:w:de:|Německá Wikipedie]]
* [[:n:de:|Německé Wikizprávy]]
* [http://www.livemocha.com/ Livemocha] - online výuka jazyků včetně němčiny zdarma (anglicky)
* [http://www.elanguageschool.net/ E-Language School] - online výuka jazyků včetně němčiny zdarma (anglicky)
* [http://www.deutsched.com/ Deutsched] - online výuka němčiny zdarma (anglicky)
* [http://www.deutschakademie.de/online-deutschkurs/tschechisch/ Online Deutschkurs] - online výuka němčiny zdarma (v několika jazycích včetně češtiny)
* [http://www.nj.cz/ Němčina na internetu] - o němčině, včetně online výuky zdarma (česky)
'''viz také: [[/Literatura/]]'''

[[Kategorie:Němčina| ]]
[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>lngo4kutqugxqqdyn0hicdicrrw95fm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Latina</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3897</id>
    <revision>
      <id>38405</id>
      <parentid>34969</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:29:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1118" xml:space="preserve">Vítejte! Tyto stránky vás seznámí se základy '''latiny'''. I přesto, že je latina označována jako &quot;mrtvý jazyk&quot;, stále se s ní setkáváme v mnoha oborech lidské činnosti. Namátkou jmenujme právo, lékařství, biologii, historiografii nebo filozofii.

== Latinská gramatika ==
[[Soubor:Formulario di epistole, 1490, occhietto.png|náhled|1490]]

* [[/Abeceda a výslovnost/]]

'''Tvarosloví'''

* [[/Podstatná jména (Substantiva)/]]
** [[/Substantiva I. deklinace/]]
** [[/Substantiva II. deklinace/]]
** [[/Substantiva III. deklinace/]]
** [[/Substantiva IV. deklinace/]]
** [[/Substantiva V. deklinace/]]
* [[/Přídavná jména (Adjektiva)/]]
* [[/Zájmena/]]
* [[/Číslovky/]]
** [[/Římská čísla/]]
* [[/Slovesa (Verba)/]]
** [[/I. konjugace/]]
** [[/II. konjugace/]]
** [[/III. konjugace/]]
** [[/IV. konjugace/]]
* [[/Příslovce (Adverbia)/]]
* [[/Předložky/]]

'''Syntax'''

* [[/Slovosled/]]
* [[/Vedlejší věty/]]
* [[/Spojovací výrazy/]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Latina}}
* {{Wikislovník|kategorie=Latina}}

[[Kategorie:Latina| ]]
[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>55ffts9wrpatgc0rmidmjo77rmjni35</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Český slang/Počítačový</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3898</id>
    <revision>
      <id>43533</id>
      <parentid>42707</parentid>
      <timestamp>2021-04-11T00:10:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>94.142.237.105</ip>
      </contributor>
      <comment>/* V */ Přidáno heslo votočit</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5016" xml:space="preserve">{{SHORTTOC}}
 
== A ==
* ajťák - počítačový odborník

== B ==
* brouzdat – vyhledávat informace na internetu (viz též surfovat)
* bedna - skříň stolního počítače

== C ==
* cédo, cédko, cedlo – paměťové médium CD
* cé s křížkem - laické označení pro C#
* cé s pluskem - laické označení pro C++
* cígoš - paměť ROM

== Č ==
* četnout, četovat – komunikovat prostřednictvím chatu

== D ==
* datlovat – psát na klávesnici dvěma prsty (jedním prstem pravé a jedním levé ruky)
* dývko – paměťové médium DVD

== F ==
* fleška – flash paměť (vnější paměťové zařízení připojitelné přes USB)
* fleška(velká) - nejspíše se jedná o externí SSD nebo HDD
* flešovka – flashová hra nebo animace
* frontendík - označení pro front-end
* frontenďáček - programátor zabývající se částí front-endu

== G ==
* gamesa – počítačová hra
* gamesit – hrát počítačovou hru (viz též pařit)
* googlovat, gůglovat, googlit, gůglit – hledat prostřednictvím internetového vyhledávače Google
* grafárna – grafická karta

== H ==
* hadr, hárd – harddisk (pevný disk)
* heknout, hacknout – získat přístup nebo možnost používání (zpravidla nestandardním způsobem)

== J ==
* jablka, jabka, jablíčko – počítače Apple

== L ==
* lapťák – notebook (laptop, viz též noťas)

== M ==
* mailnout – napsat e-mail
* mekař, eplař – uživatel počítače Apple
* mikrošrot – Microsoft
* mrkvosoft – Microsoft
* mrkvošrot – Microsoft
* mikrošit – Microsoft

== N ==
* naloudit, naloudovat, naloudnout – nahrát
* noťas – notebook (laptop)
* nub (z angl. noob) – začátečník s hloupými otázkami nebo někdo, kdo se po dlouhé době nenaučil nic, silnější výraz pro lamu

== K ==
* kleknout – porouchat se
* keška – paměť cache
* komp – počítač (viz též železo)

== L ==
* lama – začátečník s hloupými otázkami nebo někdo, kdo se po dlouhé době nenaučil nic (viz ''nob'')
* lokál – lokální disk

== P ==
* pařan – náruživý hráč počítačových her
* pařit – hrát počítačové hry (viz též gamesit)
* pejdžina - webová stánka
* písíčko – osobní počítač (PC)
* písíčkář – uživatel platformy PC
* printit – tisknout
* procík, procák – procesor (CPU)

== R ==
* ramka – paměť RAM
* raměť – paměť RAM
* resetnout, restartit – provést reboot (restart) počítače

== S ==
* sejmout - zabít protivníka
* sejvnout – uložit
* sestřelit – vynuceně ukončit činnost aplikace
* skajpovat – komunikovat přes program Skype (především hlasově)
* skajpnout – poslat textovou zprávu prostřednictvím komunikačního programu Skype
* spadnout – ukončení činnosti počítače nebo programu zapříčiněné chybou
* stáhnout – zkopírovat data (většinou z Internetu)
* surfovat – vyhledávat informace na internetu (viz též brouzdat)
* sajta - webová stránka

== Ú ==
* úesbéčko – USB

== V ==
* vokna, voknousy – systém Windows
* votočit – restartovat počítač
* vysmahnout, vysmažit – vypálit CD nebo DVD
* vymáznout – vymazat
* vygooglovat, vygůglovat, vygooglit, vygůglit – najít prostřednictvím internetového vyhledávače Google
* vyprintit, vyprintnout – vytisknout
* vytunit – vylepšit (tunning)
* vyžírač – výraz používaný při gamingu kdy člověk vykoná nejvíce práce a všechnu zásluhu si za něj vezme vyžírač

== W ==
* webař – programátor nebo designér webových stránek
* wifina, wifka – wifi
* widle - OS Windows

== Z ==
* zamrznout, zatuhnout – přerušení či ukončení činnosti počítače nebo programu zapříčiněné chybou
* základka – základní deska (motherboard)
* zvukačka, zvukovka – zvuková karta

== Ž ==
* železo – počítač, hardware

== Oblíbená slovní spojení ==
* hoď mi to na hadr – ulož mi to na harddisk
* hoď mi to na lokál – ulož mi to na lokální disk
* jablka nepadají – ironické prohlášení vztahující se ke (ne)stabilitě méně vydařených starších verzí systému MacOs
* jablka padají v zimě - pravdivá hláška vztahující se ke nestabilitě systému IOS(Apple) za chladných podmínek
* kleknul mi hadr – porouchal se mi harddisk
* naloudovat gamesu – nahrát počítačovou hru
* pařit gamesu – věnovat se hraní počítačové hry
* promazat kompa – vymazat nepotřebná data z počítače
* smočit dědu ve šlajsně – zahrát si erotickou hru
* spadla mi vokna – došlo k ukončení činnosti systému Windows kvůli chybě
* vopálit cedlo – vypálit CD
* votočit komp - provést reboot (restart) systému počítače
* vyhodit hlášku – zobrazit dialogové okno nebo chybové hlášení
* vymáznout z hadru – vymazat z harddisku
* vysmahnout dývko – vypálit DVD
* vytunit kompa – vylepšit počítač

[[Kategorie:Čeština]]
[[Kategorie:Český slang|Počítačový]]</text>
      <sha1>fcrkv7vbxyk36cwo3y5604mya194smy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Latina</title>
    <ns>14</ns>
    <id>3899</id>
    <revision>
      <id>12735</id>
      <timestamp>2008-04-09T15:41:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Singularity~cswikibooks</username>
        <id>149</id>
      </contributor>
      <comment>init</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>62e2b441qm26guw05gk51wohn6ofgqe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Němčina</title>
    <ns>14</ns>
    <id>3900</id>
    <revision>
      <id>12736</id>
      <timestamp>2008-04-09T15:42:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Singularity~cswikibooks</username>
        <id>149</id>
      </contributor>
      <comment>init</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>62e2b441qm26guw05gk51wohn6ofgqe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Němčina/Výslovnost</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3901</id>
    <revision>
      <id>45251</id>
      <parentid>42409</parentid>
      <timestamp>2022-03-01T19:19:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>2003:DE:E70C:81AF:98FE:E80:E7A:369C</ip>
      </contributor>
      <comment>Pridan obsah k vyslovnosti</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1702" xml:space="preserve">Německá výslovnost není příliš komplikovaná a u většiny hlásek je dokonce blízká české. Hlavní odlišnosti jsou:
* Ü k vyslovení této samohlásky musíme našpulit rty na ‘‘‘ U ‘‘‘ ,ale při tom jakoby vyslovit '''Ý'''
* Ä se čte jako anglické æ tedy samohláska mezi a a e
* Ö k vyslovení ö musíme našpulit rty jako kdybychom vyslovovali o ale přitom říct '''E'''
* ÄU a EU se čtou '''OJ'''
* CH se čte asi jako české '''CH'''
* V se čte jako '''F''', např. vergessen ['''frgesen'''] ''zapomenout''
* W se čte jako '''V'''
* EI, EY, AI, AY se čtou '''AJ'''. Např. das Ei ['''das aj'''] ''vejce'' ( v některých případech se AI čte jako É ( jako ve francoužtině) př. Training [ tréning], Fair [ fér] ( spravedlost, něco je fér))
* IE se čte '''Í'''. Např.: wie ['''ví'''] ''jak''
* SCH se čte '''Š'''. Např.: schauen ['''šaue'''n] ''dívat se''
* CHS se čte ''KS'' . Např.: verwechseln [frve'''ks'''eln] ''splést''
* SP se na začátku slov nebo kořenů se čte jako '''ŠP''', jinak jako '''SP'''. Např: sparen ['''šparen'''] ''spořit''
* ST se na začátku slov nebo kořenů se čte jako '''ŠT''', jinak jako '''ST'''. Např: bestellen ['''beštelen'''] ''objednat''; kosten ['''kosten'''] ''stát peníze''}
* SS se čte '''S'''. Někdy se (po dlouhých samohláskách) píše místo SS tzv. ostré S: ß, ale není chybou jej nepoužívat. Např. der Fluss
* TSCH se čte '''Č'''
* DSCH se čte jako '''DŽ'''
* S se v nekterych pripadech čte jako '''Z'''
* E se v poslední slabice obvykle skoro nevyslovuje, pokud za ním následuje souhláska
* Z a TZ se čtou jako '''C'''

[[Kategorie:Němčina|Výslovnost]]</text>
      <sha1>au9p7x4s6dgvmaogf14935pmcu5tlec</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Němčina/Člen a rod</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3902</id>
    <revision>
      <id>35087</id>
      <parentid>19208</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="926" xml:space="preserve">Němčina rozlišuje '''tři rody''' jako čeština - mužský, ženský a střední.

== Určitý člen ==
Určitý člen v prvním pádu pro mužský rod je '''der''', pro ženský '''die''' a střední '''das'''. Při učení podstatných jmen je nutno se naučit i člen, který se s ním pojí. V množném čísle mají potom všechna podstatná jména společný člen '''die'''.

== Neurčitý Člen ==
Členy neurčité v prvním pádu jsou pak pro mužský rod '''ein''', ženský '''eine''' a pro střední '''ein'''. Je-li v jednotném čísle použit neurčitý člen, je potom množné číslo bez členu.

== Změna členu ==
Člen se také mění při použití pádů - němčina má pouze 4 pády, na rozdíl od češtiny, která jich má 7. Před rodem se až na výjimky uvádí člen, a to buďto '''určitý nebo neurčitý''', což je podobné mnoha jiným jazykům.

[[Kategorie:Němčina|Člen a rod]]</text>
      <sha1>geul2yb0e2fhll9it4mbxpqcteyp998</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Němčina/Slovesa</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3903</id>
    <revision>
      <id>41351</id>
      <parentid>35084</parentid>
      <timestamp>2020-04-11T10:07:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="519" xml:space="preserve">== Koncovky pravidelných sloves ==
{{Doplnit část}}
číslo jednotné:&lt;br /&gt;
1. - e (ich koche)&lt;br /&gt;
2. - st (du kochst)&lt;br /&gt;
3. - t (er/sie/es kocht)&lt;br /&gt;
číslo množné:&lt;br /&gt;
1. - en (wir kochen)&lt;br /&gt;
2. - t (ihr kocht)&lt;br /&gt;
3. - en (sie/Sie kochen)&lt;br /&gt;

== Silná slovesa ==
{{Doplnit část}}

== Modální slovesa ==
  dürfen - smět
  können - moci, umět
  mögen - mít rád, chtít
  müssen - muset
  sollen - mít povinnost
  wollen - chtít
  wissen - vědět

[[Kategorie:Němčina|Slovesa]]</text>
      <sha1>en1bbg1qqrwqwsocgww83ra4o6fez93</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Hlavní strana</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3907</id>
    <redirect title="Wikiknihy:Hlavní strana" />
    <revision>
      <id>12756</id>
      <timestamp>2008-04-10T17:36:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Stránka [[Hlavní strana]] přemístěna na stránku [[Wikiknihy:Hlavní strana]] s výměnou přesměrování: pokus o opravu bugu vzniklého při přesunu během přítomnosti chybného kódu v MediaWiki</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="38" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Wikiknihy:Hlavní strana]]</text>
      <sha1>17rv6zswn73lq0c1qpa7tzonzobqbc2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Mainpage</title>
    <ns>8</ns>
    <id>3910</id>
    <revision>
      <id>12761</id>
      <timestamp>2008-04-10T18:24:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Wikiknihy:Hlavní strana</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="24" xml:space="preserve">Wikiknihy:Hlavní strana</text>
      <sha1>nhcjvokhkuxd5dxnmsjvw5joot8vtmg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Malba bytu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3912</id>
    <revision>
      <id>40942</id>
      <parentid>40941</parentid>
      <timestamp>2019-12-28T18:03:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>úpravy, ale chtělo by to vyházet všechny komerční odkazy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="11503" xml:space="preserve">'''Natírání vnitřních stěn'''

Vnitřní povrchy stěn a stropů jsou před nanášením vrchních nátěrů opracované různými minerálními omítkami nebo jsou obloženy sádrokartonovými deskami. V obou případech je potřebné finální opracování, především ze dvou důvodů: dekorace a ochrana. Vhodnou vnitřní barvu zvolíme vzhledem na naše požadavky a přání. Každý prostor je specifický dle svého využití.

== Zásady natírání místností ==

Povrchy stěn předsíní, verand, chodeb, schodišť jsou více vystaveny otěru a ostatním mechanickým zatížením, proto je praktické vybrat nátěr, který je odolnější na otěr, v menší míře váže prach a ostatní nečistoty a který lze čistit vodou a saponáty. Pokud zvolíme nátěr, který je cenově příznivější, a nemá výše uvedené vlastnosti, musíme se smířit s častějším obnovováním.

Podobně je tomu v obývacích pokojích, dětských pokojích, kancelářích a pod... Tyto barvy se vzájemně liší kvalitou a dekoračním efektem.

V prostorách, kde je větší koncentrace vodní páry (kuchyně, koupelny, prádelny, ...), se na určitých površích, kde přichází ke styku teplé páry se studeným podkladem, pára zkapalní ([[kondenzuje]]). Tato vlhkost společně s ostatními složkami tvoří ideální podmínky pro růst plísní a jiných mikroorganismů. V takových případech se doporučuje natírání speciálními barvami s obsahem biocidů. Do disperzní barvy je však možný přidat speciální biocidní přísadu. Biocidy delší dobu zabraňují a zamezují růstu plísní. Již nakažené zděné a dřevěné povrchy musíme před barvením vždy nejdříve dezinfikovat speciálními přípravky, které hubí stávající mikroorganismy.

Při obnovování se často setkáváme se zvláštními skvrnami, které nejsou rozpustné ve vodě a které nelze překrýt vodou ředitelnou barvou. Jsou to žluté skvrny od nikotinu, skvrny, které vznikají při vylévání vody, dehtové a podobné skvrny. V takových případech je potřeba použít barvu na bázi rozpouštědel, která skvrny izoluje a také překryje.

== Příprava místnosti na malování ==

Před malováním je potřeba nábytek vystěhovat z pokoje nebo jej odsunout do středu místnosti a pečlivě přikrýt. Malířskou páskou zalepíme rámy dveří, okenní rámy, okraje parapetu, vypínače a přípojky. Nezapomeneme zakrýt podlahu a budete-li malovat strop, tak i osvětlení. Podlahu je lepší přikrýt igelitem dvakrát, na ni pak položíme papírové kartony popřípadě staré povlečení nebo prostěradla, která zamezí tomu, aby ze seškrábané omítky vznikalo bahno. Také zabrání protržení igelitu a zašpinění podlahy při použití štaflí. &lt;ref&gt;http://www.maliri-nateraci.cz/tipy-pro-malovani/mit-uklizeno-po-malovani-snadno-rychle-a-bez-namahy-neni-to-problem&lt;/ref&gt;

== Příprava podkladu na malování ==

*	z povrchů, které budete barvit, odstraníme pavučiny, prach a ostatní uvolněné částice, broušením odstraníme zbytky lepicích pásek a podobných skvrn snižujících přilnavost čerstvé barvy&lt;br /&gt;
*	odlupující se barvu odstraníme až k pevnému podkladu, potom naneseme vhodnou impregnaci
*	nerovnosti a jemné praskliny vyhladíme vnitřním tmelem
*	povrchy, které byly již několikrát nabarvené a malba na nich se ještě neodlupuje, impregnujeme penetrací
*	penetrace je nutná, pokud zvolíme vysoce kvalitní barvu zajišťující větší odolnost a trvanlivost suchého nátěru
*	podklad musí být před barvením vytvrzený a dobře proschlý
*	sádrokartonové desky musí být na spojích vyspárované
*	staré sádrokartonové desky, které byly vystaveny světlu, před vyrovnáváním a barvením natřete izolační barvou

== Jak postupovat při malování ==

Po důkladné přípravě podkladu začneme s natíráním. Před první vrstvou barevného nátěru použijeme penetraci. Penetrační nátěr pomáhá, aby se barva lépe na zeď přichytila a zabrání jejímu loupání. Jestliže původní barvu odstraňovat nebudete, měli byste stěny alespoň omést. Na takto připravený povrch stěn pak můžeme aplikovat vybranou barvu.

Pravidelné barevné vrstvy budeme mít, když váleček po namočení do barvy přejedeme přes stírací mřížku. Barva se tak na válečku rozetře rovnoměrně a nestéká.

Malovat se začíná od stropu, nejdříve přetřeme rohy a přechody, poté doděláme zbytek plochy. Následuje přetření stěn. Vždy postupujeme od oken ke dveřím. Je potřeba nanést alespoň dvě vrstvy barevného nátěru. Při každé nové vrstvě musíme počkat než předchozí vrstva uschne. V létě stačí počkat šest hodin, ale čím déle, tím budete mít větší jistotu.

Při malování dvěma různými barvami docílíme rovných okrajů použitím pásky. Při neopatrném strhnutí pásky však hrozí odlepení spodní malby. Dále pak můžeme využít malířskou lajnovačku nebo tenký provázek namočený v barvě, kterou chceme malovat.
&lt;ref&gt;http://www.maliri-nateraci.cz/tipy-pro-malovani/jak-vymalovat-byt-barvami-ktere-jsou-in&lt;/ref&gt;

== Druhy vnitřních nátěrů ==
Stejně jako u fasádních barev se zde dělí barvy na:

'''Vápenité''' – jedná se o nejprodyšnější a zároveň nejlevnější variantu, která zároveň desinfikuje povrch, ale má krátkou životnost. Tento nátěr je nutné poměrně často obnovovat.

'''Akrylátové nátěry''' – tyto fasádní barvy používají jako pojivo čistě akrylátovou disperzi. Z ceny barvy lze usoudit úroveň obsahu tohoto pojiva. Dražší barvy mají vyšší obsah pojiva (35–45 %) a budou velmi dobře odolávat povětrnostním vlivům, ale budou méně paropropustné. Levnější barvy budou více paropropustné ale budou méně odolávat působení povětrnostních vlivů. Nátěry akrylátovými fasádními barvami jsou pro většinu suchých staveb nejvhodnější. Dobře drží nejen na omítce, ale i na jiných podkladech. Vyznačují se nízkou špinivostí a dlouhodobou životností.

'''Silikátové nátěry''' – zde je pojivem draselné vodní sklo. Silikátové fasádní barvy mají výbornou přilnavost, paropropustnost i životnost, a proto se uplatňují především na historických památkových objektech. Mají nižší odolnost vůči vodě (vysoká nasákavost) a větší špinivost. Jejich použití při běžných renovacích je omezeno tím, že jsou vhodné pouze k nanášení přímo na omítku nebo silikátový podklad. Je nevhodné silikátovými barvami natírat staré nátěry.

'''Silikonové nátěry''' – pojivem těchto barev je emulze silikonové pryskyřice doplněná přídavkem menšího množství akrylátových částic. Silikon zvyšuje odolnost proti vodě a přitom nebrání odchodu vodní páry z fasády ven. Akrylát dodává nátěrům pevnost. Nátěry silikonovými fasádními barvami mají výhody jako je vysoká prodyšnost, odolnost proti vodě, nízká špinivost, dlouhodobá životnost, a možnost aplikace na různé povrchy. Nátěry mají navíc jednu užitečnou vlastnost – pomocí silikonových barev se dají přetírat i ne zcela vyzrálé omítky. Silikonovou barvu lze doporučit pro nátěry fasád historických budov, starších cihlových činžovních domů, rodinných domků a rekreačních chalup.

U vnitřních maleb se zaměřujeme zvláště na tyto atributy:
* Stupeň bělosti
* Otěruvzdornost – schopnost barvy, která odolává otěru pomocí soudržnosti molekul v barvě
* Omyvatelnost – měření v počtu cyklu omyvatelnosti, je to schopnost barvy odolat tlaku vody při paropropustnosti
* Protiplísňové vlastnosti
* Možnosti barevného tónování

== Tónování maleb ==

Můžete si samostatně koupit tónovací barvu a k tomu bílou fasádní barvu. Má to ovšem spoustu nevýhod, když vám vámi namíchaná barva nestačí, už nikdy nevytvoříte stejný odstín. Tónovací barvy také nemají [[UV filtr]], proto vám barva velmi brzo vybledne. Bělost fasádních barev sráží pigment tónovací barvy, proto nikdy nemůžete vytvořit dostatečně sytý odstín. Proto firmy vytvořily takzvané colorsystémy, ke kterým mají udělané vzorníky barev. Firmy mají udělané fasádní báze, kde není tolik běloby, proto se dají vytvářet vysoce tmavé odstíny. Do báze se dá určitý poměr tónů (které mnohonásobně více barví), a proto se dá namíchat opět stejná barva dokonce v určitých množstvích, ovšem záleží na tom jaké má firma udělané báze (bývá 1, 2, 3, 5, 10, 15 a 25l). Zahraniční firmy mají větší barevnou stálost. Takto se dají barvit i vnitřní nátěry, ale i [[syntetické barvy]], emaily a [[lazurovací barvy]].

== Barvy a intenzita osvětlení ==
Protože večerní osvětlení barevné tóny podstatně mění, musíme s jeho působností počítat. Rozhodující pro volbu denního nebo večerního ladění barev v prostoru je proto účel, k němuž prostor převážně slouží. Jsou li prostory v provozu celodenně i večer, dáváme přednost dennímu ladění. Pokud jde o prostory, které jsou v provozu výhradně za večerního osvětlení, pak je naše rozhodnutí jednoznačné.

Při volbě barevných kombinací pro večerní osvětlení musíme vycházet ze zásady, že čím tmavší barva, tím více světla pohlcuje. Několik příkladů světelných ztrát podle barev: světle žlutá barva pohlcuje asi 45% světla, světle hnědá pohlcuje již asi 70%. Červená pohlcuje asi 80%, zelené tóny kolem 90% a modrý ultramarín pohlcuje přes 90% světla. Když tedy použijeme zeleně nebo červeně tónované stěny, je zapotřebí asi dvojnásobné světelné intenzity k vyrovnání světelných ztrát, abychom docílili stejnou světelnost jako u prostoru se žlutými stěnami. Modré a zelené stěny vycházejí při umělém osvětlení vždy podstatně tmavší než při denním světle. Pro volbu světlejších či tmavších tónů je také rozhodující osvětlení (přímé nebo nepřímé) a rozmístění světelných zdrojů.

Kombinace barev které jsou při denním světle velmi působivé a kontrastní, vychází při umělém osvětlení mnohdy velmi ploše a nevýrazně. třeba velmi intenzivní žluť, která při denním světle září, je při umělém osvětlení málo sytá, téměř bezbarvá. Podstatně ztmavnou, až o polovinu, také tńy teplých barev, a studené téměř dvojnásobně.. Lehké barevné tónování ztrácí takto svůj smysl, protože umělé osvětlení vyžaduje pro zachování plastičnosti prostoru větší kontrastnost barev než osvětlení denní.&lt;ref&gt;[https://www.prazskypartner.cz/nove-trendy-v-bydleni-a-inspirace-pri-malovani-pokoju-a-bytu/jakou-barvou-vymalovat-barvy-do-bytu-interieru-pokoje-loznice-kuchyne Jakou barvou vymalovat]&lt;/ref&gt;

== Firmy produkující malby na našem trhu ==

Firmy které se specializují na nátěry fasádních barev mají také i vnitřní barvy na stěny. Z českých firem je nejznámější firma [[PRIMALEX]], dále firma HET, Remal nebo Mistral.

Co se týče zahraničních firem je zde firma [[Helios]], která má pro tyto nátěry určenou řadu nátěrů SPEKTRA. Firma Johnstone´s, [[Vivechrom]], Flügger a další.

== Reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Technika]]</text>
      <sha1>57kyb1t056f8dkaw8ues1bs0sxc6wmt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Válka v Zálivu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3917</id>
    <revision>
      <id>35541</id>
      <parentid>12803</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="874" xml:space="preserve">Dlouhá válka s Íránem Sadámuv Irák hospodářsky vyčerpala. Irák se u svých sousedů zadlužil a ti mu už nechtěli nic půjčit. Sadám Husajn tak hledal způsob jak Irák znovu postavit na nohy. Vymyslel si že Kuvajt krade Iráku ropu a chtěl za ni po Kuvajtu peníze. Ten odmítl, a tak roku 1990 vpochodovali iráčtí vojáci do Kuvajtu. Jenže Sadám se přepočítal, proti této agresi se postavil prakticky celý svět. OSN schválila použiti síly. A mezinárodní koalice vedená Američany a podporovaná většinou iráckých sousedů, zahájila Operaci pouštní bouře. Díky drtivé technologické převaze spojenci rychle bez velkých ztrát zvítězili a Kuvajt byl osvobozen. V Iráku vypukla proti Sadámovi povstání, která však brutálně potlačil a spokojeně vládl až do roku 2003.

[[Kategorie:Světové dějiny|Válka v Zálivu]]</text>
      <sha1>h99wioj2tgj542otg4gh8xmh189nads</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Světové dějiny/Válka v Iráku</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3918</id>
    <revision>
      <id>35540</id>
      <parentid>12802</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="747" xml:space="preserve">Američani podrážděni veřejnou oslavou teroristických útoku z 11 září v iráckém rozhlase. Začali tvrdě požadovat jeho odzbrojeni. Nakonec se rozhodli zařídit odzbrojení přímo. V roce 2003 podnikli společně s Brity, Poláky a dalšími státy invazi do Iráku. Stejně jako v roce 1991 byla irácká armáda rychle poražena a nad zemí ustanovena okupační správa. Na chvíli to vypadalo slibně. Iráčané (Šíté a Kurdové) vítali cizí vojáky... avšak první sebevražedný útok přišel vzápětí. Navíc se mezi sebou začali zabíjet Sunité a Šíté (to jsou dvě islámské sekty). Násilí v Iráku stále pokračuje i když se situace pozvolna zlepšuje...

[[Kategorie:Světové dějiny|Válka v Iráku]]</text>
      <sha1>2uvo39lpftiaw2qdrtshcl29o4ko8qz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Býčí oko</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3922</id>
    <revision>
      <id>35175</id>
      <parentid>28133</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1872" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů :''' 2 až 7
* '''Druh karet :''' francouzské - 40 listů (figury se odloží stranou)
* '''Hodnoty :''' A=1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10
* '''Cíl hry :''' Získat tři body za vypočítání požadovaných čísel.

== Průběh hry ==
Karty se zamíchají a každý hráč obdrží čtyři karty. Zbylé karty se položí rubem navrch doprostřed stolu. Hráči si karty prohlédnou a může začít samotná hra.

Vrchní karta balíčku se otočí a každý z hráčů se snaží co nejrychleji pomocí svých karet spočítat číslo na otočené kartě. Komu se to povede jako prvnímu, získá bod. Nemůže-li se dlouho nikdo dopočítat požadovaného čísla, odloží se karta stranou a otočí se nová. Kdo získá jako první tři body, vyhrál.

== Příklad ==
{|
|-
! colspan=&quot;4&quot; | Hráčovy karty
|-
| [[Soubor:01 of clubs A.svg|60px]] || [[Soubor:02 of diamonds.svg|60px]] || [[Soubor:04 of hearts.svg|60px]] || [[Soubor:08 of spades.svg|60px]] 
|-
! colspan=&quot;4&quot; | Otočená karta
|-
| colspan=&quot;4&quot; | [[Soubor:07 of hearts.svg|60px]]
|-
! colspan=&quot;4&quot; | Správně seřazené karty
|-
| [[Soubor:08 of spades.svg|60px]] || [[Soubor:04 of hearts.svg|60px]] || [[Soubor:02 of diamonds.svg|60px]] || [[Soubor:01 of clubs A.svg|60px]]
|-
| colspan=&quot;4&quot; | (8+4)/2+1
|}

== Varianty ==
* Hru si můžete zesložitit tím, že se rozdá pět karet, namísto obvyklých čtyř.
* Zjednodušení hry je možné vložením karet figur spět do balíčku a jejich využití jako žolíků, které mohou nabývat libovolnou hodnotu.

== Literatura ==
* {{Citace monografie
 | příjmení = Blum
 | jméno = Raymond
 | titul = Hlavolamy, hry a karetní triky
 | vydavatel = Portál
 | místo = Praha
 | rok = 2005
 | isbn = 80-7178-933-X
 | kapitola = Býčí oko
 | strany = 43 až 44
 | jazyk =
}}

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Býčí oko]]</text>
      <sha1>f5twc3j1emwlpdw2ebh6gfk6qc7jsru</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Němčina/Trpný rod</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3925</id>
    <revision>
      <id>35085</id>
      <parentid>22012</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="901" xml:space="preserve">Trpný rod se v němčině vyjadřuje pomocí [[../Slovesa|slovesa]] '''werden''' a '''příčestí minulého'''.

Vyjádření trpného rodu v přítomném času.
* Ich werde gefragt. ''Jsem tázán''
* Du wirst gefragt.
* Er/sie/es wird gefragt.
* Wir werden gefragt.
* Ihr werdet gefragt.
* Sie werden gefragt.
 
Vyjádření trpného rodu v préteritu.
* Er wurde gefragt. ''Byl tázán.''

Vyjádření trpného rodu v perfektu.
* Er ist gefragt worden. ''Byl tázán''

Vyjádření trpného rodu v plusquamperfektu.
* Er war gefragt worden. ''Byl tázán''

Vyjádření trpného rodu v budoucím čase.
* Er wird gefragt werden. ''Bude tázán''

Další použití:
* Er muss gefragt werden. ''Musí být tázán.''
* Er musste gefragt werden. ''Musel být tázán''

Činitel děje se nejčastěji vyjadřuje předložkami '''von''', '''durch''', '''mit'''

[[Kategorie:Němčina|Trpný rod]]</text>
      <sha1>mevaw4smttjzlnniqy5uz0cei1jrhwu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>HTML/Zápis barev</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3927</id>
    <revision>
      <id>44491</id>
      <parentid>34826</parentid>
      <timestamp>2021-09-19T14:19:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Minorax</username>
        <id>7980</id>
      </contributor>
      <comment>obs tag</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1975" xml:space="preserve">'''Barvy''' se v HTML dají zapsat různými způsoby. Barvy budeme zapisovat pro zjednodušení a větší názornost do HTML pomocí staršího tagu &lt;var&gt;font color&lt;/var&gt; v xHTML už nevalidním.

# Pomocí jména barvy
#* Některé barvy jsou již pojmenované a mají svoje jméno, které stačí jen uvést.&lt;ref&gt;[http://www.jakpsatweb.cz/archiv/barvy-pojmenovane.html Odkaz na seznam pojmenovaných barev]&lt;/ref&gt;
#* &lt;syntaxhighlight inline lang=&quot;html4strict&quot;&gt;&lt;span style=&quot;color:white;&quot;&gt;bílý text&lt;/span&gt;&lt;/syntaxhighlight&gt;
# Pomocí hexadecimálního zápisu
#* Na počítačových monitorech jsou barvy složeny za 3 barevných kanálů červeného (R), zeleného (G) a modrého (B). Barvy v HTML můžete zapsat pomocí tohoto modelu RGB. Kde jsou hodnoty zapsány pomocí dvojic čísel ze šestnáctkové soustavy (#00aa5c). Před čísly je charakteristická '#'. Pořadí barev v šestičíslí koresponduje s modelem RGB. V případě, že jsou všude samé nuly (#000000), vznikne černá a naopak pokud jsou všude efka (#ffffff), vznikne bílá. Vzhledem k tomu, že se vychází z šestnáctkové (hexadecimální) soustavy, tak od každé barvy může být celkem 256 sytostí, což dohromady dává 16 777 216 kombinací (model má tudíž barevnou hloubku 24 bitů).
#* &lt;syntaxhighlight inline lang=&quot;html4strict&quot;&gt;&lt;span style=&quot;color:#ff0000;&quot;&gt;červená&lt;/span&gt;&lt;/syntaxhighlight&gt;
# Zkrácený hexadecimální zápis
#* Pokud je každé ze tří dvojčíslí ze stejných čísel (např. #ffaa33 nebo #9955dd), tak se v CSS může zápis zkrátit na pouhé tři cifry (zkrácený příklad #fa3; #95d).
# V CCS3 je možné použít i alfakanál, který udává transparentnost barvy, a to takto: rgba(255, 0, 0, 0.5)
# V CCS3 je též možný zápis HLS barev, včetně alfakanálu, a to takto: hsla(240, 100%, 50%, 0.5)

== Odkazy ==
&lt;references/&gt;

== Dále ==
{{Navigace|HTML/Úvod do CSS|HTML/Editování textu|#f0f0ff|blue}}

[[Kategorie:HTML|Zápis barev]]</text>
      <sha1>mbq6linq1w8tpcp72ctrklwfoko7tbm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Přírodní látky/Úvod</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3929</id>
    <revision>
      <id>35396</id>
      <parentid>16275</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:32:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2482" xml:space="preserve">Právě se Vám dostala do rukou má seminární práce, jejíž téma zní přírodní látky. Ač jde o téma dosti široké, snažil jsem se jej zpracovat co možná nejhlouběji a nejpodrobněji, tak, aby zde čtenář mohl nalézt informaci, která jej zajímá a kterou potřebuje zjistit. Šíři tématu pak ale odpovídá i objem mé práce, a proto se předem omlouvám méně trpělivým čtenářům, kteří zřejmě nedočtou tuto práci do konce. Těm ostatním přeji příjemné chvíle a mnoho nových a překvapivých zjištění o přírodních látkách.

Co zde tedy můžete nalézt? Zejména informace o chemii přírodních látek, jejich rozšíření, vlastnostech a významu. Budeme se pohybovat někde na rozhraní chemie a biologie, dotkneme se také farmakologie, farmakognosie, toxikologie a biochemie. Tady bych rád upozornil na to, že ač jsem se snažil práci psát co nejpřístupněji a nejsrozumitelněji, nebylo možno vysvětlit všechny základní pojmy a dále zvětšovat rozsah tohoto díla. Některé pojmy jsou vysvětleny přímo na místě, jinak však předpokládám jistou základní informovanost a vzdělanost čtenáře. Čtenář by měl znát zejména základy chemie a biologie. Postačí Vám, porozumíte-li chemickým vzorcům, názvům a reakcím a některým základním biologickým termínům. Máte-li pocit, že biologie a chemie jsou Vaší slabou stránkou, snad to spraví některá ze základoškolských či středoškolských učebnic. Děkuji za pochopení.

Snažil jsem se vkládat do textu názorné pomůcky, zejména obrázky a tabulky se vzorci. Snad Vám čtení trochu usnadní a zpestří. Chemické vzorce byly kresleny pomocí programů ISIS Draw a Chem Folder, které můžete získat na adrese www.acdlabs.com. Než se přesuneme k vlastnímu problému, dovolte mi ještě uvést to, že touto seminární prací má práce s přírodními látkami rozhodně nekončí a že se budu snažit spravovat webovou stránku, jejíž současná adresa je zatím http://naturstoff.hyperlink.cz, o případných změnách se lze informovat na mé adrese naturstoff@seznam.cz. Na uvedené stránce můžete nalézt informace z oblasti přírodních látek, jejich chemie, biologie a toxikologie, ale také snad praktické úkoly a postupem času též věci, na něž v této seminární práci nebylo dost místa a hlavně času. Přeji vám příjemnou zábavu.

[[Kategorie:Přírodní látky|Úvod]]</text>
      <sha1>s5lz1qw47yvkkrl3fynbk08i5hi583d</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Integrování/Základní integrály/Řešené příklady</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3931</id>
    <revision>
      <id>34850</id>
      <parentid>12851</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="524" xml:space="preserve">'''Příklad 1'''
:&lt;math&gt;\int {x^2+x+1} \,\mathrm{d}x = \int {x^2} \,\mathrm{d}x +\int {x} \,\mathrm{d}x + \int 1\,{\rm d}x= \frac{x^3}3+\frac{x^2}2+x+c &lt;/math&gt;

'''Příklad 2'''
:&lt;math&gt;\int {3x-x^3} \,\mathrm{d}x = \int {3x} \,\mathrm{d}x -\int {x^3} \,\mathrm{d}x=3\int {x}\,\mathrm{d}x-\int {x^3} \,\mathrm{d}x=3\cdot\frac{x^2}2-\frac{x^4}4+c &lt;/math&gt;

'''Příklad 3'''
:&lt;math&gt;\int {x+\frac1x} \,\mathrm{d}x = \int {x} \,\mathrm{d}x +\int {\frac1x} \,\mathrm{d}x=\frac{x^2}2+\ln|x|+c &lt;/math&gt;

[[Kategorie:Integrování]]</text>
      <sha1>rsa9x4f2hkx2cn6uev56btabmgr3wpo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Základy matematiky/Rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3932</id>
    <revision>
      <id>37039</id>
      <parentid>37000</parentid>
      <timestamp>2018-08-11T08:33:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>zařazení do wikiknihy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1865" xml:space="preserve">Rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou nejčastěji řešíme pomocí tzv. nulových bodů.

== Rovnice s absolutní hodnotou ==
=== Řešené příklady ===
'''Příklad 1''':
:&lt;math&gt;|x-2|+|2x-8|=5&lt;/math&gt;
'''Řešení 1''':
* Nejdříve si najdeme nulové body. Najdeme je tak, že vynulujeme absolutní hodnotu. V našem případě je okamžitě vidět, že nulové body jsou: {2; 4}. Nulové body nám rozdělí množinu reálných čísel (číselnou osu) na tři intervaly.
* Sestavíme tabulku:
** Do jednotlivých výrazů v absolutní hodnotě postupně dosadíme čísla z každého intervalu a do odpovídající buňky tabulky zapíšeme jestli byl výsledek kladný nebo záporný.
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|-
!
! &lt;math&gt;(-\infty;2)&lt;/math&gt;
! &lt;math&gt;\big(2;4\big)&lt;/math&gt;
! &lt;math&gt;(4;\infty)&lt;/math&gt;
|-
! &lt;math&gt;x-2&lt;/math&gt;
| &lt;math&gt;-&lt;/math&gt;
| &lt;math&gt;+&lt;/math&gt;
| &lt;math&gt;+&lt;/math&gt; 
|-
! &lt;math&gt;2x-8&lt;/math&gt;
| &lt;math&gt;-&lt;/math&gt;
| &lt;math&gt;-&lt;/math&gt;
| &lt;math&gt;+&lt;/math&gt;
|}
* Danou rovnici teď budeme řešit v jednotlivých intervalech:

** &lt;math&gt;x\in(-\infty;2)&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;\begin{array}{rcr}
  -(x-2)-(2x-8)  &amp; = &amp;  5 \\
  -3x+10         &amp; = &amp;  5 \\
  -3x            &amp; = &amp; -5 \\
  x              &amp; = &amp; \frac53
\end{array}&lt;/math&gt;
: Platí, že &lt;math&gt;\frac53\in(-\infty;2)&lt;/math&gt;? Platí. Máme tedy jedno řešení.
** &lt;math&gt;x\in(2;4)&lt;/math&gt;
: &lt;math&gt;\begin{array}{rcr}
(x-2)-(2x-8) &amp; = &amp;5\\
-x+6      &amp; = &amp;  5\\
-x  &amp;  =  &amp; -1\\
x    &amp; =  &amp; 1
\end{array}&lt;/math&gt;
: Platí, že &lt;math&gt;1\in(2;4)&lt;/math&gt;? Neplatí. Toto není řešení.
** &lt;math&gt;x\in(4;\infty)&lt;/math&gt;
: &lt;math&gt;\begin{array}{rcr}
(x-2)+(2x-8) &amp; = &amp; 5\\
3x-10  &amp; = &amp; 5\\
3x &amp; = &amp; 15\\
 x  &amp; =  &amp; 5
\end{array}&lt;/math&gt;
: Platí, že &lt;math&gt;5\in(4;\infty)&lt;/math&gt;? Platí. Toto je druhé řešení.

: Řešení je tedy &lt;math&gt;x\in\left\{\frac53;5\right\}&lt;/math&gt;

[[Kategorie:Základy matematiky]]</text>
      <sha1>gdgbqyif3dt0h6t1m5g0n88whvbx6t0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Entomologie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3934</id>
    <revision>
      <id>19561</id>
      <parentid>12903</parentid>
      <timestamp>2010-04-30T10:00:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Luboš Pruner</username>
        <id>1536</id>
      </contributor>
      <comment>doplnění bibliografických stránek</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="496" xml:space="preserve">'''Entomologie''' je vědní obor zabývající se studiem hmyzu. Tento návod Vám poskytne základí informace o tom, jak ji provozovat.

* [[Lokality]]
* [[Bionomie hmyzu]]
* [[Sběr hmyzu]]
* [[Odborná činnost]]
* [[Studium hmyzu]]
* [[Tropické oblasti]]
* [[Entomologická bibliografie]]
** [[Úvod do entomologické bibliografie]]
** [[Česká a slovenská entomologická bibliografie]]
** [[Světová bibliografie čmeláků (Hymenoptera: Apidae: Bombus s. l.)]]

[[Kategorie:Biologie]]</text>
      <sha1>9udf1baidf73lsgncmufytjjw3x9i6i</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:echo</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3936</id>
    <revision>
      <id>34986</id>
      <parentid>20589</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:28:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2256" xml:space="preserve">Příkaz '''echo''' kopíruje na standardní výstup svoje argumenty (''zpráva'') následované znakem nového řádku.

SYNTAXE: ''echo ['''přepínače'''] '''zpráva'''''

== Argumenty ==
Argument '''''zpráva''''' představuje v tomto případě jeden nebo více argumentů. Tyto argumenty potom mohou obsahovat řetězce znaků v uvozovkách, nejednoznačná jména souborů a proměnné příkazového procesoru. Argumenty oddělujeme pomocí mezer. Budou-li v argumentech uvedeny neuvozené speciální znaky, pak je bude příkazový procesor interpretovat, to znamená, že například symbol hvězdička bude rozšířena příkazovým procesorem na seznam všech souborů v pracovním adresáři.
Příkaz echo se ukončí znakem nového řádku, ale je také možné tento příkaz ukončit znakem \c, kterým zabráníme zobrazování tohoto znaku nového řádku. Díky tomuto ukončení pak pokračujeme na stejném řádku. Pokud si přejeme zobrazit zpětné lomítko a nechceme aby jej příkazový procesor interpretoval jako speciální znak, tak poté musíme využít některý z uvozujících znaků.

== Přepínače ==
K příkazu lze použít tyto přepínače:

:'''-n''' potlačí znak nového řádku ukončující zprávu
:'''-E''' potlačí v příkazu echo interpretace escape znaků nebo speciálních znaků zadaných za zpětným lomítkem
:'''-help''' je pro zobrazení stručné nápovědy tohoto příkazu. Nápověda obsahuje sadu sekvencí escape, které příkaz echo interpretuje. Tato volba však nefunguje v příkazu echo v příkazovém procesoru Bourne Again Shell. Zde je nutno použít příkaz ''help echo''.

== Poznámky ==
Příkaz echo můžeme používat k zobrazování zpráv na terminálu, ale i uvnitř skriptů pro příkazový procesor. Dále jak jsme již výše zmiňovali, můžeme používat u tohoto příkazu tzv. Escape sekvence, které se používají k reprezentaci netisknutelných znaků.

Význam Escape sekvence:

:\a - Zvukový sígnál (beep)
:\n - znak nového řádku
:\c - potlačení znaků nového řádku na konci příkazu echo
:\t - horizontální znak tabulátoru
:\v - vertikální znak tabulátoru
:\\ - znak zpětného lomítka (jen jednoho)

[[Kategorie:Linux|Echo]]</text>
      <sha1>67zvjuwmn6o3sazfjk4ytzx9xnfwtjn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Španělština/Dny v týdnu, měsíce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3938</id>
    <revision>
      <id>43542</id>
      <parentid>42626</parentid>
      <timestamp>2021-04-12T14:54:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>178.22.113.2</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="512" xml:space="preserve">'''Dny v týdnu''' - '''Los días de la semana'''

Pondělí - el lunes

Úterý - el martes

Středa - el miércoles

Čtvrtek - el jueves

Pátek - el viernes

Sobota - el sábado

Neděle - el domingo

'''Měsíce''' - '''Meses'''

leden - enero

únor - febrero

březen - marzo

duben - abril

květen - mayo

červen - junio

červenec - julio

srpen - agosto

září - septiembre

říjen - octubre

listopad - noviembre

prosinec - diciembre

[[Kategorie:Španělština|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>qa2mbscbqf3qpvjxlnt33dvpww14qau</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:du</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3943</id>
    <revision>
      <id>34985</id>
      <parentid>18135</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:28:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="720" xml:space="preserve">Zobrazí velikosti adresářů nebo jednotlivých souborů.

==== Příklady: ====

* '''du''' zobrazí velikost adresáře s vypsáním podadresářů.

* '''du *.txt''' zobrazí velikosti souborů majících příponu txt

* '''du -a''' zobrazí i dílčí velikosti souborů jednotlivých podadresářů

* '''du -b''' velikost zobrazená v B (bytech)

* '''du -h''' velikost zobrazena v MB (megabytech) převodem po 1024

* '''du -H''' velikost zobrazena v MB (megabytech) převodem po 1000

* '''du -k''' velikost zobrazena v KB (kilobytech) převodem po 1024

* '''du -s''' zobrazí jen sumu součtů velikostí bez vypsání podadresářů

Jdou i kombinace '''du -ab''', '''du -sH''' atd.

[[Kategorie:Linux|du]]</text>
      <sha1>9fslo6lzyjsi9n58k4hit1ymc3fjdjm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Mléčná polévka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3945</id>
    <revision>
      <id>35663</id>
      <parentid>29928</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2613" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Mléčná polévka
  | originální jméno = 
  | obrázek = Dish and Knife.jpg
  | velikost = 180px
  | popis = Obrázek není k dispozici
  | čas = 
  | ingredience =
* 1/2 litru [[../Ingredience/Mléko|mléka]]
* dvě hrsti [[../Luštěniny/Fazole|fazolových lusků]]
* 6 až 7 kuliček [[../Koření/Nové koření|nového koření]]
* 4 větší [[../Zelenina/Brambora|brambory]]
* sůl
* na špičku vařečky vepřového [[../Ingredience/Sádlo|sádla]]
* dva tlustší skrojky a malý kousíček [[../Ingredience/Máslo|másla]]
* jedna menší [[../Zelenina/Cibule|cibule]]
* dvě vrchovaté lžíce hladké mouky
* dvě lžičky sladké červené [[../Koření/Paprika|papriky]]
  | přílohy = [[../Chléb/]]
  | původ = 
}}
Do 3litrového hrnce dáme na dno syrové (nebo mražené) fazolové lusky. Lusků je tolik, aby bylo vidět dno. Zalijeme vodou. Osolíme a vhodíme 6 až 7 kuliček nového koření. Vody je tolik, abychom po chvilce povaření lusků, do jejich změknutí, mohli vhodit do hrnce na menší kostky nakrájené čtyři větší brambory. Brambory a lusky pomalu vaříme, až brambory lehce změknou.

Mezitím dáme ohřát necelý 1/2 litr mléka. Když mléko začne pěnit, odstavíme jej.

Připravíme paprikovou [[../Jíška|jíšku]] na zahuštění. Na dno pánvičky dáme rozpustit dvě lžíce vepřového sádla a dva tlustší skrojky másla. V pánvičce dáme osmažit na jemno nakrájenou menší cibuli. Ještě než cibule zesklovatí, nebo když už zesklovatí, zasypeme ji dvěma vrchovatými lžícemi hladké mouky. Cibuli a mouku spolu smícháme, takže mouka obalí cibulku a nasaje prakticky všechno rozpuštěné sádlo a máslo. Na velmi mírném ohni důkladně promícháme a osmahneme, tak aby byla cibule více než sklovitá, tedy měkká a sladká. Jíšku prosypeme dvěma lžičkami sladké červené papriky a důkladně promícháme. Směs necháme vychladnout, abychom ji nakonec zalili studeným mlékem a opět promíchali.

Mezitím se nám daly do varu brambory, které již lehce změkly. Zalijeme je teplým mlékem a necháváme zlehka vařit. Probublávající brambory a lusky mícháme jen jemně.

Po chvilce míchání vlijeme část připravené paprikové jíšky do hrnce s brambory a lusky, které jsme předtím zalili teplým mlékem. Opět opatrně promícháme. Čekáme až brambory dojdou úplné měkkosti. Ochutnáme a dosolíme.

Mléčná polévka se podává s čerstvým chlebem.

== Související stránky ==
* [[../Polévka/]]

[[Kategorie:Polévky|Mléčná polévka]]</text>
      <sha1>asofu1qlhsb4ox6tfzv09pwm6omniz9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Bad image list</title>
    <ns>8</ns>
    <id>3946</id>
    <revision>
      <id>12996</id>
      <timestamp>2008-05-26T03:39:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Seznam nepovolených obrázků a jejich výjimek</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6374" xml:space="preserve">== Seznam nepovolených obrázků a&amp;nbsp;jejich výjimek ==

Tato stránka obsahuje seznam obrázků, kterým se má zabránit v&amp;nbsp;zobrazování na stránkách.

Každý řádek seznamu začíná hvězdičkou, první položka na řádce musí být odkaz (neboli je nutno ''používat úvodní dvojtečku'') na soubor, jemuž se zakazuje zobrazování na stránkách. Všechny další odkazy na dané řádce jsou považovány za výjimky, tedy stránky, v&amp;nbsp;nichž se daný obrázek zobrazit může. U&amp;nbsp;červených odkazů se jedná o&amp;nbsp;soubory neexistující ani na Commons. Tyto soubory však existovaly a&amp;nbsp;lze vycházet z&amp;nbsp;toho, že by mohly být vandaly znovu založeny, proto je možno je zde ponechat.

Jakýkoliv text mimo odkazy nemá žádný vliv, čehož lze využít pro doprovodný komentář. Řazení souborů by mělo být – podobně jako ostatní – podle pořadí znaků v&amp;nbsp;Unicode, nebo alespoň abecedně.

Žádosti o&amp;nbsp;úpravu položek tohoto seznamu podávejte na [[{{TALKPAGENAME}}|diskusní stránce]].

----

* [[:Image:20030520015715!Clitoris.jpg]]
* [[:Image:Ampallang Piercing.jpg]]
* [[:Image:Anilingus.jpg]]
* [[:Image:Ano.jpg]]
* [[:Image:Anus.jpg]]
* [[:Image:Anus m.jpg]]
* [[:Image:Anus of a model by David Shankbone.jpg]]
* [[:Image:Anus 2.jpg]]
* [[:Image:AUTOAMPUTATE1.JPG]]
* [[:Image:Autofellatio 2.jpg]]
* [[:Image:CB3000.jpg]]
* [[:Image:Circpn.jpg]]
* [[:Image:Circumcised glans penis.jpg]]
* [[:Image:Circumcised penis - Flacid and Erect - High Res.jpg]]
* [[:Image:Circumcised penis - Flacid and Erect - High Res2.jpg]]
* [[:Image:Circumcision.jpg]]
* [[:Image:Circumsised penis - Flacid and Erect - High Res.jpg]]
* [[:Image:Circumsised penis - Flacid and Erect - High Res2.jpg]]
* [[:Image:Circumsized penis w notations.jpg]]
* [[:Image:Cleft.jpg]]
* [[:Image:Clitoris-Vivero-Becker.jpg]]
* [[:Image:Clitoris-Vivero-Becker-purp-temp.jpg]]
* [[:Image:Closeup of female breast.jpg]]
* [[:Image:Cockringbeforeafter.jpg]]
* [[:Image:CondomUse.jpg]]
* [[:Image:Dcp02504.jpg]]
* [[:Image:DoublePenetration.svg]]
* [[:Image:Doublepen.png]]
* [[:Image:DSC00110.jpg]]
* [[:Image:Ejaculation Educational Demonstration Animated.GIF]]
* [[:Image:Ejaculation Educational Demonstration.OGG]]
* [[:Image:Ejaculation Educational Demonstration Still Frame.jpg]]
* [[:Image:Erected penis.jpg]]
* [[:Image:ErectHumanPenis.jpg]]
* [[:Image:Erection by David Shankbone.jpg]]
* [[:Image:Erection partial.jpg]]
* [[:Image:Erect penis with labels.jpg]]
* [[:Image:Fellatio.png]]
* [[:Image:Flaccid and erect human penis.jpg]]
* [[:Image:Flaccid-erect.jpg]]
* [[:Image:Flacid and erects.jpg]]
* [[:Image:Flacid micropenis2.jpg]]
* [[:Image:Flushvul numbered.jpg]]
* [[:Image:Flushvul zh-tw label.gif]]
* [[:Image:Fordyce.jpg]]
* [[:Image:Foreskin2.jpg]]
* [[:Image:Foto076.jpg]]
* [[:Image:Frenulumpiercing.jpg]]
* [[:Image:Full erection.jpg]]
* [[:Image:Giveit.jpg]]
* [[:Image:Giveit.png]]
* [[:Image:Giveit.svg]]
* [[:Image:Glans Penis by David Shankbone.jpg]]
* [[:Image:Hood and glans labeled.jpg]]
* [[:Image:Human Feces.jpg]]
* [[:Image:Human feces.jpg]]
* [[:Image:Human Fetus2.jpg]]
* [[:Image:Human penis erect.jpg]]
* [[:Image:Human penis flaccid and erect.jpg]]
* [[:Image:Human penis flaccid.jpg]]
* [[:Image:HumanVulva-NewText-PhiloViv.jpg]]
* [[:Image:HumanVulva-NoText-PhiloVivero.jpg]]
* [[:Image:HumanVulva-PolishText-PhiloVivero.png]]
* [[:Image:Hypospadias erect frontview.jpg]]
* [[:Image:Hypospadias erect.jpg]]
* [[:Image:Hypospadias flaccid frontview.jpg]]
* [[:Image:Chancres on the penile shaft due to a primary syphilitic infection caused by Treponema pallidum 6803 lores.jpg]]
* [[:Image:Christina-piercing.jpg]]
* [[:Image:Image of frenulum.jpg]]
* [[:Image:IMG 0269.JPG]]
* [[:Image:Intimpiercing Frau aeussere.jpg]]
* [[:Image:Intimpiercing Frau innere.jpg]]
* [[:Image:Intimpiercing Frau Klit vorhaut.jpg]]
* [[:Image:Kallmann1.jpg]]
* [[:Image:Keeani Lei 5.jpg]]
* [[:Image:Keeani Lei 6.jpg]]
* [[:Image:LTTE Suicide bomber head of Thiagaraja Jayarani 20040707.jpg]]
* [[:Image:Male genitalia.jpg]]
* [[:Image:Male genitalia reworked.jpg]]
* [[:Image:MalePenis.jpg]]
* [[:Image:Male Pubic hair.jpg]]
* [[:Image:Male pubic hair.JPG]]
* [[:Image:Male pubic 2.jpg]]
* [[:Image:Mamintb.PNG]]
* [[:Image:Masturbation1a.jpg]]
* [[:Image:Naisen sukupuolielimet.png]]
* [[:Image:Natural pubic hair.jpg]]
* [[:Image:Nipple piercings.jpg]]
* [[:Image:PA und Frenulum.jpg]]
* [[:Image:Pearly-penile-papules-glans.jpg]]
* [[:Image:Penis anatomy.jpg]]
* [[:Image:Penis corrected.jpg]]
* [[:Image:Penis ethnic.jpg]]
* [[:Image:Penis flaccid penis erected.jpg]]
* [[:Image:Penis form.jpg]]
* [[:Image:Penisfrenulum.jpg]]
* [[:Image:Penis glans anterior posterior.jpg]]
* [[:Image:Penis glans foreskin.jpg]]
* [[:Image:Penis_.jpg]]
* [[:Image:Penis optimized.jpg]]
* [[:Image:Penis syphilis.png]]
* [[:Image:Penis1.JPG]]
* [[:Image:Phimosis.jpg]]
* [[:Image:Poilspubiens.jpg]]
* [[:Image:Precum.JPG]]
* [[:Image:Prince Albert Piercing.jpg]]
* [[:Image:Pubic hair afric am.jpg]]
* [[:Image:Pubic hair.jpg]]
* [[:Image:Scrotum by David Shankbone.jpg]]
* [[:Image:Semen2.jpg]]
* [[:Image:Sexuality pearl necklace small.png]]
* [[:Image:Schamlippen.png]]
* [[:Image:Schwangerschaftsstreifen.JPG]]
* [[:Image:Skin bridge.JPG]]
* [[:Image:Skin bridge 2.jpg]]
* [[:Image:Smegma Penis01.jpg]]
* [[:Image:Smegma Penis02.jpg]]
* [[:Image:SOA-Condylomata-acuminata-around-anus.jpg]]
* [[:Image:SOA-Condylomata-acuminata-female.jpg]]
* [[:Image:SOA-Condylomata-acuminata-man.jpg]]
* [[:Image:SOA-gonorroe-male.jpg]]
* [[:Image:SOA-Herpes-genitalis-male.jpg]]
* [[:Image:SOA-non specific Urethritis-male.jpg]]
* [[:Image:Testicles.jpg]]
* [[:Image:Testicular size.jpg]]
* [[:Image:The Taint by David Shankbone.jpg]]
* [[:Image:TwilaB 0814.jpg]]
* [[:Image:Two markers -- A vaginal opening -- B clitoris tip -- international usability.png]]
* [[:Image:Tyler Faith 2.jpg]]
* [[:Image:TypicalHumanPenisScale.jpg]]
* [[:Image:UC-smile.jpg]]
* [[:Image:Uncircpn.jpg]]
* [[:Image:Uncircumcised_Penis.jpg]]
* [[:Image:Urinate.jpg]]
* [[:Image:Vaginal syphilis (disturbing image).jpg]]
* [[:Image:Vag1.jpg]]
* [[:Image:VulvaDiagram-800.jpg]]
* [[:Image:Vulva 01.jpg]]
* [[:Image:Vulva 02.jpg]]
* [[:Image:Vulva 03.jpg]]
* [[:Image:Vulva 04.jpg]]
* [[:Image:Vulva 05.jpg]]
* [[:Image:Vulva1.jpg]]
* [[:Image:Vulva2beschr.jpg]]</text>
      <sha1>a9v7n8nlum70pyd4nwfzk1ucd7dhmqd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kdenlive builder classic script</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3961</id>
    <revision>
      <id>34942</id>
      <parentid>13074</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:27:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1459" xml:space="preserve">=== Stažení ===
Kód skriptu je stažitelný z fóra: [http://www.kdenlive.org/bbforum/viewtopic.php?f=8&amp;t=516]. Jednoduše kód zkopírujete přes schránku do nového souboru a uložíte se jménem kdenlive_builder.sh.

=== Použití ===
==== První spuštění ====
Zkontrolujte cestu v DEST_DIR (na začátku skriptu). Výchozí nastavení by mělo být ~/build/kdenlive_0_6svn, pokud však chcete ukládat jinam, změňte ji.

 ./kdenlive_builder getsources
 ./kdenlive_builder build

Když bude kompilace úspěšná, spusťe kdenlive z ~/build/kdenlive_0_6svn/bin

K žádné z těchto akcí nepotřebujete práva roota.

==== Další spuštění ====
 ./kdenlive_builder updatesources
 ./kdenlive_builder clean
 ./kdenlive_builder build

==== Nápověda ====
 kdenlive_builder getsources - stáhne zdrojové kódy všech subprojektů 
 kdenlive_builder updatesources - zavolá svn update pro aktualizování všech zdrojových kódů
 kdenlive_builder clean - vyčistí podsložky od souborů kompilace
 kdenlive_builder build - zkompiluje a nainstaluje všechny zdrojové kódy do definovaného adresáře
 kdenlive_builder info  - vypíše revize jednotlivých částí

=== Vytvořil ===
Skript je udržován Espinosou a nové verze jsou vypouštěny na základě &quot;pracuje u mě na počítači&quot;. GUI verze je spravovaná jinou částí komunity.

=== Vydání ===
Nejnovější vydání je 3.1 z 12.4.2008

[[Kategorie:Linux]]
[[Kategorie:Video]]</text>
      <sha1>sgfynf7ic9g73qq94phm58ey9mlpu6k</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Svršky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3962</id>
    <revision>
      <id>21993</id>
      <parentid>15104</parentid>
      <timestamp>2011-10-27T13:21:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>optimalizace kódu; oprava kódu; typografické úpravy; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5244" xml:space="preserve">''První zmínku o této hře můžeme v Čechách dohledat ve druhé polovině 19. století. Jednalo se o hru velmi oblíbenou a to jak v Čechách tak v Maďarsku.''

* '''Jiné názvy:''' Filky, Obrlata
* '''Počet hráčů:''' 4
* '''Druh karet:''' německé – 32 listů
* '''Hodnoty:''' 7, 8, 9, 10, S, F, K, E
* '''Cíl hry:''' Uhrát co nejméně filků

== Pravidla hry ==

=== Rozdávání a sehrávka ===
Karty se zamíchají, každý hráč obdrží 8 karet. Sehrávku začíná hráč po levici rozdávajícího. Kdo je právě na tahu shodí jednu kartu. Tato karta musí být stejné barvy jako první nesená. Jestliže hráč kartu shodné barvy nemá, musí shodit herce. Jestliže nemáte ani ty, můžete shodit cokoli.

Jakmile shodil kartu čtvrtý hráč, vyhodnotí se zdvih podle následujících pravidel:
# Jestliže jsou ve zdvihu herce, bere zdvih ten, kdo je tam dal.
# Je-li ve zdvihu hercových karet více, vezme si zdvih majitel té hercové karty, která má nejvyšší hodnotu.
# Jestliže ve zdvihu herce nejsou, bere zdvih ten, kdo zahrál nejvyšší kartu nesené barvy. Karty, které nectily barvu (tedy ty, které jsou jiné barvy než první karta), se během vyhodnocování neberou v potaz

Do nového zdvihu vynáší hráč, který bral poslední zdvih.

=== Bodování ===
Po odehrání všech karet nastává bodování:
# Za každý zdvih je 1 bod.
# Je-li ve zdvihu svršek(dáma), má tento hodnotu -3 body
# Je-li tento svršek(dáma) hercový, má zdvih hodnotu -4 body.

Vyhrává ten, kdo má nejvíce bodů.

=== Varianta ===
Jestliže má někdo ve zdvihu karty jen jedné barvy, vyhrává automaticky.

== Příklad sehrávky ==

=== Rozdání ===
{|
|-
! Hráč 1: || Hráč 2:
|-
| [[Soubor:Playing card heart 7 - vertical cut.png|20px]] [[Soubor:Playing card heart 10 - vertical cut.png|20px]] [[Soubor:Playing card heart Q - vertical cut.png|20px]] [[Soubor:Playing card heart K - vertical cut.png|20px]] [[Soubor:Playing card diamond 8 - vertical cut.png|20px]] [[Soubor:Playing card diamond 10 - vertical cut.png|20px]] [[Soubor:Playing card diamond K - vertical cut.png|20px]] [[Soubor:Playing card club Q.svg|80px]]
| [[Soubor:Playing card heart 8 - vertical cut.png|20px]] [[Soubor:Playing card heart 9 - vertical cut.png|20px]] [[Soubor:Playing card spade 8 - vertical cut.png|20px]] [[Soubor:Playing card spade A - vertical cut.png|20px]] [[Soubor:Playing card diamond 7 - vertical cut.png|20px]] [[Soubor:Playing card diamond 9 - vertical cut.png|20px]] [[Soubor:Playing card club 7 - vertical cut.png|20px]] [[Soubor:Playing card club J.svg|80px]]
|-
! Hráč 3: || Hráč 4:
|-
| [[Soubor:Playing card spade 7 - vertical cut.png|20px]] [[Soubor:Playing card spade 10 - vertical cut.png|20px]] [[Soubor:Playing card spade Q - vertical cut.png|20px]] [[Soubor:Playing card spade K - vertical cut.png|20px]] [[Soubor:Playing card diamond J - vertical cut.png|20px]] [[Soubor:Playing card diamond Q - vertical cut.png|20px]] [[Soubor:Playing card club 9 - vertical cut.png|20px]] [[Soubor:Playing card club K.svg|80px]]
| [[Soubor:Playing card heart J - vertical cut.png|20px]] [[Soubor:Playing card heart A - vertical cut.png|20px]] [[Soubor:Playing card spade 9 - vertical cut.png|20px]] [[Soubor:Playing card spade J - vertical cut.png|20px]] [[Soubor:Playing card diamond A - vertical cut.png|20px]] [[Soubor:Playing card club 8 - vertical cut.png|20px]] [[Soubor:Playing card club 10 - vertical cut.png|20px]] [[Soubor:Playing card club A.svg|80px]]
|}

=== Sehrávka ===
1. tah, začíná hráč 1&lt;br /&gt;
(hráči 1, 2, 3, 4) 7♥, 9♥, 7♠, J♥ – bere hráč 4&lt;br /&gt;
2. tah, začíná hráč 4&lt;br /&gt;
(hráči 4, 1, 2, 3) A♥, Q♥, 8♥, 10♠ – bere hráč 4 a peprně nadává :-))&lt;br /&gt;
3. tah, začíná hráč 4&lt;br /&gt;
(hráči 4, 1, 2, 3) 10♣, Q♣ + nadávka, 7♣, 9♣ – bere hráč 1&lt;br /&gt;
4. tah, začíná hráč 1&lt;br /&gt;
(hráči 1, 2, 3, 4) K♥, 7♦, J♦, A♣ – bere hráč 1&lt;br /&gt;
5. tah, začíná hráč 1&lt;br /&gt;
(hráči 1, 2, 3, 4) 10♥, 8♠, Q♦, 8♣ – bere opět hráč 1 a nadává&lt;br /&gt;
6. tah, začíná hráč 1&lt;br /&gt;
(hráči 1, 2, 3, 4) K♦, 9♦, Q♠, A♦ – bere hráč 4&lt;br /&gt;
7. tah, začíná hráč 4&lt;br /&gt;
(hráči 4, 1, 2, 3) 9♠, 8♦, A♠, K♠ – bere hráč 2&lt;br /&gt;
8. tah, začíná hráč 2&lt;br /&gt;
(hráči 2, 3, 4, 1) J♣, K♣, J♠, 10♦ – bere hráč 3

=== Počítání bodů ===
Hráč 1: 10♣, '''Q♣''', 7♣, 9♣; K♥, 7♦, J♦, A♣; 10♥, 8♠, '''Q♦''', 8♣ = (-3)+1+(-3) == -5&lt;br /&gt;
Hráč 2: 9♠, 8♦, A♠, K♠ = 1 == 1&lt;br /&gt;
Hráč 3: J♣, K♣, J♠, 10♦ = 1 == 1&lt;br /&gt;
Hráč 4: 7♥, 9♥, 7♠, J♥; A♥, '''Q♥''', 8♥, 10♠; K♦, 9♦, '''Q♠''', A♦ = 1+(-4)+(-3) == -6&lt;br /&gt;
1. místa Hráč 2 a Hráč 3&lt;br /&gt;
2. místo Hráč 1&lt;br /&gt;
3. místo Hráč 4

== Podívejte se také na ==
* [[../Filky/]]

== Literatura ==
* {{Citace monografie
  | příjmení = Svoboda
  | jméno = Tomáš
  | spoluautoři = a kolektiv
  | titul = Oficiální pravidla karetních her
  | vydavatel = Eminent
  | místo = Praha
  | rok = 2002
  | isbn = 80-7281-116-9
  | kapitola = Skupina Filky
  | strany = 194-195
}}

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Svršky]]</text>
      <sha1>c2hbbtrldy1ar0bevkpshs4mtqhq9lm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:pr</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3965</id>
    <revision>
      <id>34988</id>
      <parentid>13076</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:28:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1742" xml:space="preserve">Příkazem '''pr''' formátujeme text do podoby, kterou tiskneme na tiskárně. Vlastnosti příkazu jej však předurčují i pro jiné použití.

'''pr''' [+''strana''] [-''sloupců''] [-'''abcdfFmrtv'''] ['''-e'''[''znak''[''šířka'']]] [''-h'''''záhlaví''']
['''-i'''[''znak''[''šířka'']]] ['''-l'''''délka''] ['''-n'''[''oddělovač''[''číslic'']]] ['''-o'''''odsazení'']
['''-s'''''oddělovač''] ['''-w'''''šířka''] [''soubor''...]

Základní funkcí příkazu je rozdělení vstupního souboru do stránky. Příkaz na vyžádání text zformátuje i do více sloupců. Nezadáme-li žádný soubor, čte se standardní vstup. A ten se pak předává na standardní výstup.

+''strana'' Tisk začne od uvedené strany

-''sloupců'' Text se přeformátuje do zadaného počtu sloupců. formátovaný text je uspořádán vertikálně Šířka jednotlivých sloupců se zmenší na takovou hodnotu, aby byla zachována šířka stránky (můžeme ji změnit volbou '''-w''').

'''-a''' Volba -''sloupců'' uspořádá text do sloupců horizontálně.

'''-b''' Na poslední straně se vyrovnává délka sloupců (nemá smysl spolu s '''-a''').

'''-c''' Řídící znaky se budou vypisovat ve tvaru '''^G''' a ostatní nestisknutelné znaky v osmičkovém tvaru.

'''-d''' Výstup bude v prokládaném řádkování.

'''-e'''[''znak''[''šířka'']] Ve čteném textu se tabulační znaky expandují do mezer. Volitelným parametrem ''znak'' určíme tabulační znak, volitelným parametrem ''šířka'' určujeme šířku tabulačních sloupců.

'''-F''' nebo '''-f''' K oddělení stránek se na výstupu použije znak &quot;nová stránka&quot; místo odřádkování potřebným počtem řádků.

[[Kategorie:Linux|pr]]</text>
      <sha1>at8g4dhacy0wg9v9wzmbmin1z92mbk6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>OpenWrt/Připojení USB disku</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3970</id>
    <revision>
      <id>35098</id>
      <parentid>24231</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1863" xml:space="preserve">== Instalace modulů pro práci s USB ==

Nejdříve je potřeba zaktualizovat zdroje.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
ipkg update
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Poté nainstalovat balíčky obsahující moduly pro práci s USB 2.0 (kmod-usb2) a USB 1.1 (kmod-usb-uhci).
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
ipkg install kmod-usb2
ipkg install kmod-usb-uhci
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Nainstalujeme další balíčky.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
ipkg install kmod-usb-core
ipkg install kmod-usb-storage
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Pokud chcete používat také tiskárny do USB nainstalujte kmod-usb-printer.

== Moduly pro práci se souborovými systémy ==

Dále je potřeba mít zavedeny moduly pro práci s danými souborovými systémy. K dispozici jsou balíky pro ext2, ext3 a fat (vfat).
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
ipkg install kmod-ext2
ipkg install kmod-ext3
ipkg install kmod-vfat
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Zavedení modulů ==
Po instalaci všech modulů je potřeba jejich zavedení. To lze udělat dvěma způsoby - zapsat do /etc/modules a rebootovat, nebo pokud nechceme či nemůžeme restartovat tak zapsat a ručně nahodit.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
vi /etc/modules

Zapíšeme chtěné moduly:
usb2
usb-uhci
usb-core
usb-storage
ext2
ext3
vfat

Zrestartujeme:
reboot

Nebo načteme moduly ručně:
insmod 'modul'
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Připojení usb jednotky ==
Připojíme disk. Můžeme se podívat do logu co to udělá nebo jestli to udělá aspoň něco (logread -f). Teď již stačí jen disk namontovat.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
mount /dev/scsi/host0/bus0/target0/lun0/part1 /mnt/flash_disk
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Externí odkazy ==
* [http://www.macsat.com/macsat/index.php Tutoriály Oleg a OpenWrt (anglicky)]
* [http://wiki.openwrt.org/UsbStorageHowto#head-4d459de735f85dda1449558f134e95a50d94382a OpenWrt usb how to (anglicky)]

[[Kategorie:OpenWrt]]</text>
      <sha1>pcp8tdfm838d2s6a8gvnjvpxqyl0los</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak zvládnout sama sebe</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3972</id>
    <revision>
      <id>43979</id>
      <parentid>34896</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:46:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6055" xml:space="preserve">'''Někdy partneři, manželé, milenci spolu víceméně jen bydlí a v tom lepším případě ještě se i milují. Ale ta příjemná komunikace, popovídání si, chvilky, na které se člověk v práci těší, ty jsou v nedohlednu. Tak jak je zavolat zpátky?'''

== Dobře, milá neznámá, zkus tohle... ==

Měla bys se na setkání s partnerem připravovat stejně, jako dříve na rande. Nemyslím, že by vaši komunikaci vylepšily černé krajkové podvazky, latexový korzet, jehlové střevíčky a případně i péro v drdolu. Naopak. Měla bys být stejná jako dosud (pokud tedy nejsi doma v něčem zrovna hnusném, vytahaném :-)). Ale změň svůj přístup k němu.

Nevím, jaké jsou vaše domácí rituály, konkrétně tím myslím, jak to vypadá, když se setkáte. Jsi doma dříve ty, nebo on? Popíšu jednu vzorovou situaci, když tak si to přizpůsob podle vašich poměrů. Dejme tomu, že ty jsi doma dříve, i děti. On přijde, ale ty nejdi hned za ním („Jé, podívej, Pepíček zase zmlátil sousedovic kluka, Anežka má teplotu, maminka to říkala, že to tak dopadne, to ty si jí tahal v tom dešti, koupil jsi ty brambory? Že si na ně zapomněl? To sem mohla vědět, ty seš ale absolutně k ničemu, já to všechno sama nezvládnu.... atd. atd. ) Ne - zadrž, vydrž. Nech ho, aby přišel on za tebou. (I kdybys v předchozím monologu měla absolutně pravdu! Teď ti jde o něco jiného, než o brambory atd.) V pohodě vyčkej. A nezačínej sama mluvit, vydrž to. Klidně i hodinu, buď trpělivá. A pak, až nějak vycítíš, že už je klid, tak se ho na něco zeptej. (Tuhle otázku si promysli v práci. Měla by se týkat něčeho, co ho zajímá, čemu rozumí, co ho baví.)

On ti (pevně doufám) odpoví a ty projev zájem a snaž se mu dát případně ještě nějakou rozvětvující otázku. Prostě abys docílila toho, že on bude povídat, vysvětlovat, mluvit o tom, co ví, zná, zajímá ho. A - pak ho zas nech bejt... Případně můžeš ještě v průběhu večera dát do placu nějakej super vtip, na který si &quot;jako&quot; vzpomeneš... Taky neškodí, když se ho zeptáš na něco ohledně jeho práce - a zase: nech ho mluvit a mluvit... Docílíš tím, že si s tebou popovídá o tom, co jeho baví; výsledek: bude mu příjemně. Bude mu příjemně s tebou....

Ale - stále opakuju: netlač na pilu! Nic nepřeháněj. Klidně chtěj rady ohledně věcí, které máš třeba už dávno vyřešené, pokud se mu povede se trefit, pochval ho, jak je to báječné, že ty sis myslela něco podobného, ale on řek báječný řešení... Nu, a tohle pomalu a nenápadně praktikuj následující dny. On si zcela jistě zvykne na to, že si s tebou může povídat o těch &quot;obyčejných&quot; věcech, o jakých si jinak povídá s jinými - s kamarády, v práci, případně s těmi &quot;babami z internetu&quot;. A - když se mu bude příjemně hovořit s tebou, věř, že to hodně změní váš vztah k lepšímu.

A teď k tomu vašemu pošahanému sexu. Nemyslím, že je vhodné spolu rozebírat kvalitu a způsob provedení, zvláště, když jsou vaše vztahy spíš na úrovni &quot;sousedka a domovník&quot; (i tam jsou mnohdy vášnivější). Musíš to zkoušet navozovat nenápadně - klidně si najdi nějaký ten hodně hodně nepřístupný vtip, který pak vhodně uplacíruješ... Nebo si k němu sedni, i když čučí na televizi (pokud je doma), snaž se být milá. Tím nemyslím, abys ho např. ve vypjaté situaci při fotbalu začala nějak svádět, to by šlo asi všecho &quot;do kopru&quot;, ale jen a jen být příjemná. Občas pohlaď, snaž se o navozování kontaktu - ale zase: musíš si dávat pozor, jak to bere, pokud by se &quot;ošil&quot; a nějak dal najevo, že je mu to nepříjemné, raději přestaň. A naopak. Svádět ho můžeš nenápadně v posteli... Co takhle k ránu, když ještě spí, mu navodit zlehounka nějaký &quot;zajímavý sen&quot;?

Vydrž, i když to třebas nebude mít hned úspěch a správnou odezvu. Uvědom si, že pokud je tahle „špína zastaralá&quot;, tak to žádnym kouzlem nezměníš za jeden večer! Jak říkám - omez se zprvu třeba jen na nějaké příjemné letmé dotyky: pohladíš ho, když půjdeš kolem... Ale jak říkám, jen tak nenápadně, nesmí to vypadat v žádném případě jako něco nuceného...

Láska se nikdy nedá vynutit, sex sice ano, ale to pak není z citu, z lásky, z touhy... Věř, že když si budete spolu povídat, když se budete spolu smát (a o to se snaž co nejvíc), tak i laškování a láskování bude následovat...

== Uvědom si: ==

* kopáním hrobu na jakékoliv vztahy je vyčítání, hádání, ublížený a tragický brek, hysterické vyhazování chlapa, kterého bys pak, když se fakt sbalí, zase prosila, aby tě neopouštěl... atd.

* Přímo průůůser (ano, to se jinak fakt napsat nedá) je, když mu vlezeš do mobilu, počítače, do tašky, do kapes - kamkoliv, kam se lízt nemá a najdeš tam něco, co bys vidět rozhodně neměla - tak přímo skokem z Nuseláku bych nazvala následné ztropení hysterické scény na celosvětové úrovni. Jednak pak z toho MUSÍŠ vyvodit nějaké ty důsledky, protože když ne, tak by to znamenalo, že to hodláš tolerovat, a druhak: o tom, co bys měla požadovat, třeba sama ani nevěříš, že by to splnil...

* Takže - když na něco přijdu: honem se někam zašiju a vydejchám, promejšlím, co s tím. Jestli zvládnu se zachovat tak, jak bych se - v případě, že to na něj vyřvu - zachovat měla. Pokud ne, dej si studenej hadr na čelo a vydrž, než se uklidníš. Vždycky se lepší řešení hledá s klidnou hlavou. V takové situaci víc než kdy jindy platí „Třikrát měř...&quot;

* A - stejně jako u dětí: NEDŮSLEDNOST. To je obrovský průšvih, který zavinil mnoho rozvodů, nezvládnout sama sebe. Proto - když už něco řeknu, tak si za tím stojím!

== Související stránky ==
* [[Jak zvládnout sám sebe]]

[[Kategorie:Jak zvládnout partnera a vztah]]</text>
      <sha1>e20b8dvgqnxn6munq8p6nhxkem802lv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak zvládnout sám sebe</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3973</id>
    <revision>
      <id>43980</id>
      <parentid>34897</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:48:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7183" xml:space="preserve">==== Jak pečovat o vztah se ženou tak, aby se společný život nestal bojem dvou cizích lidí. ====

# '''Co nechceš, aby jiní činili Tobě, nečiň Ty jim.''' Neboli pokud dojde ke krizi, zkuste si představit sami sebe na místě vaší partnerky. Věřte, leckdy by se vám vaše slova nebo skutky rázem nezdály tak logické a správné, jak se vám zdají nyní.
# '''Mluvit a nechat mluvit.''' Uvědomte si, že žena po vás nechce řešení, žena chce, abyste jí aktivně naslouchal. Povídání si je pro ni životní nutnost, kterou však nelze plně saturovat jen s kamarádkami. Vaše naslouchání je pro ni současně známka, že o ni máte (stále) zájem, upevňuje to váš vztah a otevírá spoustu možností.
# '''Sex.'''
#* Smiřte se s tím, že nymfomanky jsou jen ve filmech.
#* Rozeznávejte vztah milenecký a vážný. Jednoduchý indikátor: milence byste si nikdy nedovolili nechat svoji špinavou košili, ať vám ji vypere.
#* Předehra - to je všechno, co se mezi vámi děje i mimo postel. Nezapomínejte, že žena mívá většinou mnohem větší potřebu fyzického kontaktu - pusa, pohlazení jen tak během dne výrazně zvyšují pravděpodobnost večerních radovánek. Pokud se kvůli něčemu rafnete, je velmi nepravděpodobné, že žena bude sdílet vaši touhu urovnat to v posteli. Nejdřív vyřešte co se stalo, případný následný sex je třešnička na dortu ve vašem usmíření.
#* Pokud s vámi vaše žena nespí, není to obvykle &quot;za trest&quot;. Zkuste hledat důvod, nejlepším řešením je zeptat se. Možné důvody: nedořešený spor, únava, nekonečné domácí práce, při kterých prostě nemáte myšlenky na sex, problém v práci, s rodiči, dětmi... Řešení ad bod 2 - mluvte s ní, zeptejte se, projevte zájem, zkuste pomoct. Nevydírejte!
#* Nebuďte sobečtí - myslete hlavně na to, aby si to užila ona. Pak určitě nevyjdete naprázdno ani vy.
#* Komunikujte - nikdo nečeká, že budete okamžitě vědět, co a jak. Ona také sama od sebe neví, jak na vás. Dar řeči je pro tuto úlohu jako stvořený - nestyďte se a používejte ho. Nemístné sebevědomí je spíše na škodu, každá žena je jiná.
#* Dlouhodobé odmítání bolí - pokud je to jen trochu možné, snažte se vyhovět, udržujte oheň. Případné problémy řešte v zárodku. Nestrkejte hlavu do písku.
# '''Domácí práce.''' V dnešní době není potřeba každý den štípat dříví, tudíž není důvod dělit práce na ženské a mužské. Podělte se o ně a to dohodou. Dohodu plňte bez připomínání, upomínání staví obě strany do nepříjemné situace.
# '''Peníze.''' V určitém momentu (svatba, děti) je vhodné přejít na společné hospodaření s penězi. Společné znamená rovnoprávné, opět je nutná dohoda. Zjištění, že si ulíváte peníze bokem (i kdyby to bylo jen na pivo), vždy vyvolá obrovskou negativní reakci. Zkuste použít pravidlo č. 1. Pokud zvládáte i pravidlo č. 2, není přece problém své finanční požadavky zdůvodnit.
# '''Svatba, děti.'''
#* To není konec srandy, to je začátek nového života. Někdo na to má a někdo ne. Je nefér tahat partnerku za nos jen proto, že je vám s ní fajn v posteli, nebo že se s ní můžete chlubit před kamarády. Pokud se nehodláte ženit nebo pořizovat si děti, řekněte to hned, je nutná oboustranná dohoda.
#* I když jsou vaše děti úžasné, je s nimi spousta švandy a jsou vůbec to nejhezčí, co vás potkalo, nezapomínejte, že ta paní, co je porodila, k vám taky patří, je to dokonce žena vašeho života a stále stojí za to, věnovat jí pozornost.
# '''Buďte pozorní.''' Myslete na ni. Dejte si upozornění na její narozeniny, svátek a výročí svatby do mobilu. Kupte jí občas kytku nebo jiný dárek jen tak, bez důvodu a dělejte to přiměřeně často. Nevymlouvejte se na drahotu, nemusí to být pugét růží, někdy stačí karafiát, malá čokoláda, nějaká drobnost. Zkuste překvapit, milou drobnost umístěte někde, kde ji to překvapí. Zkuste občas napsat milý vzkaz a umístit jej někam, kde jej najde jen ona. Pokud nesete kytku k výročí, nestyďte se, neste ji hrdě.
# '''Buďte loajální.''' Stůjte při ní. Dávejte najevo, že patříte k sobě, že spolu tvoříte nedělitelnou jednotku. Nikdy ji neshazujte nebo neosočujte na veřejnosti nebo před přáteli, o své ženě před cizími mluvte vždy hezky nebo raději mlčte. Nikdy nevíte, kdo vás slyší, jak si vaše slova vyloží a z které strany se to vám nebo vaší partnerce vrátí. &quot;Špinavé prádlo&quot; perte vždy doma v soukromí. &quot;Moje stará&quot; je zakázané slovní spojení.
# '''Rodiče vaše, její.'''
#* Možností, jak fungovat s nimi i bez nich, je spousta, je to jen na vás a vaší partnerce. Seřaďte si priority. Na prvním místě by měla být vaše partnerka, vlastní rodina. Na druhém vaše původní rodina. Pokud tomu tak z nějakého důvodu není, je čas se zamyslet a vyvodit z toho důsledky.
#* Nekritizujte její rodiče - ať už jsou, jací jsou, je s nimi spojena doživotním poutem a to nezměníte. Nemusíte je milovat či chválit, ale respektujte je. Nebraňte se ani občasným návštěvám, jednou za čas to snad přežijete.
# '''Nenechte se obskakovat.''' Ač je velmi těžké odolat, řekněte prostě dost. I když to tak může vypadat, opravdu celý život netoužila stát se vaší služkou a pečovatelkou. Do této role je tlačena zpočátku zamilovaným zbožňováním a posléze společenskými stereotypy. I kdyby vám stokrát říkala, jak ji to těší, uvnitř postupně narůstá frustrace a její přetlak, ventilovaný při vhodné příležitosti, zasáhne především ''vás'' a to v souvislostech, v jakých byste to nečekali. Samozřejmě drobné laskavosti jsou dovoleny, ale hleďte, abyste jí je co nejdříve vrátili.
# '''Buďte přáteli.''' Až zamilovanost vyprchá, přátelství zůstane. Sdílejte spolu své myšlenky, touhy, svá přání i tajemství. Poznejte důkladně její osobnost a nebraňte se, aby poznala ona vaši. Překonejte onu umělou bariéru žena - muž. Nezraďte vaše přátelství, buďte diskrétní.
# '''Buďte zdvořilí a milí.''' Upřímnost nerovná se hulvátství, zdvořilost není neupřímnost. Být zdvořilí ke svým nejbližším je možná důležitější, než být zdvořilí k cizím lidem. Používejte slůvka &quot;děkuji&quot; a &quot;prosím&quot;. Neříkejte něco jiného, než co si myslíte, ale své postoje sdělujte ohleduplně. Nepoužívejte falešné lichotky, ale když vám v souvislosti s ní proběhne hlavou milá myšlenka, proč se o ni nepodělit ?
# '''Vstřícnost.''' Buďte vstřícní a nezneužívejte její vstřícnosti. Když vám řekne ''&quot;Klidně si tam dej fotbal, ten seriál poslední dobou nestojí za nic&quot;'', neznamená to, že od teď už je televize při fotbalu vaše. Naopak, příště ustupte zase vy: ''&quot;Stejně to zase projedou, dej tam radši ten svůj seriál&quot;''.

== Související stránky ==
* [[Jak zvládnout sama sebe]]

[[Kategorie:Jak zvládnout partnera a vztah]]</text>
      <sha1>7hs34m17x4ywy50v05n4vpgqkpjzqet</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Lidé</title>
    <ns>14</ns>
    <id>3974</id>
    <revision>
      <id>13122</id>
      <timestamp>2008-06-17T14:43:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Singularity~cswikibooks</username>
        <id>149</id>
      </contributor>
      <comment>kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="25" xml:space="preserve">[[Kategorie:Společnost]]</text>
      <sha1>254qpgeets8ohu6d4t2b5kr4cusft1k</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kondiční běh/Proč běhat</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3976</id>
    <revision>
      <id>13301</id>
      <parentid>13278</parentid>
      <timestamp>2008-08-10T22:31:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Singularity~cswikibooks</username>
        <id>149</id>
      </contributor>
      <comment>sort</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="438" xml:space="preserve">'''[[Kondiční běh|Běh]]''' je jedna z nejpřirozenějších forem pohybu, při které je do činnosti uvedeno množství svalových partií. Velkou výhodou běhu, jakožto prostředku k udržení či získání dobré fyzické kondice a psychické pohody je také to, že zátěž si může lehce každý sám regulovat a to jak změnou intenzity, tak změnou kvantity, resp. délky běhu.

[[Kategorie:Kondiční běh|Proč běhat]]</text>
      <sha1>auholywff77e1o22zz3jkyrscj4lqru</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Akvaristika/Teplota vody v akváriu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3984</id>
    <revision>
      <id>34385</id>
      <parentid>30243</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:20:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="983" xml:space="preserve">Teplota v [[../Akvarijní nádrž|akváriu]] patří mezi nejdůležitější faktory pro úspěšný chov ryb. Díky různému světovému výskytu [[:Kategorie:Akvarijní ryby|ryb]] a [[:Kategorie:Akvarijní rostliny|vodních rostlin]], volíme do akvária takové druhy, jejichž nároky na rozsah teplot se sobě podobají. Kdyby se teplotní nároky rostlin a ryb od sebe velmi lišily, docházelo by u ryb k [[../Choroby akvarijních ryb a jejich léčba|špatnému zdravotnímu stavu]], nemocem i úhynu. V případě rostlin ke stagnaci a odumření.

Nejčastější rozsah teplot u sladkovodních akvárií se pohybuje okolo 22-28&amp;nbsp;°C. Optimální teplota je 24&amp;nbsp;°C.
Teplotu měříme pomocí jednoduchých teploměrů. Ty můžeme rozlišit na vnitřní a vnější. Vnitřní jsou buď přísavné, nebo volně plavou ve vodě. K vnitřním patří moderní teploměr s plochým displejem a tekutými krystaly:

[[Kategorie:Akvaristika|Teplota vody v akváriu]]</text>
      <sha1>ct5rdss75oyraotiiqnsxbjqzbkao0s</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Akvaristika/Výměna vody v akváriu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3985</id>
    <revision>
      <id>34387</id>
      <parentid>30258</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:20:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="994" xml:space="preserve">Díky částečné výměně [[Akvaristika#Voda v akváriu|vody]] udržujeme v akváriu stálou kvalitu vody. Jednou za 2 týdny vyměníme kolem 20% původní vody za novou. Díky moderním přípravkům není problém přeměnit vodu z kohoutku na vodu se kterou nebudou mít ryby problémy. Tyto přípravky neutralizují nebezpečné látky z vody, jako jsou např. chlór a těžké kovy. Nejjednodušším způsobem jak provést výměnu vody je vysát vodu i s detritem (kal na dně nádrže) podtlakem na principu spojených nádob.

Doporučuje se doplňovat vodu pomocí hadičky samospádu z nepříliš výše umístěné nádoby - a to zejm. pro snížení víření, které narušuje rozmístění jednotlivých prvků v akváriu.
Pokud už je třeba doplňovat vodu pod tlakem, je dobré ji do akvária spouštět buď po stěně, nebo nejakém oblém předmětu (např. kuchyňský talíř se pro toto mnoha lidem osvědčil).

[[Kategorie:Akvaristika|Výměna vody v akváriu]]</text>
      <sha1>i77n3zn1bhumx3f86z7qbydaplierux</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Mariáš</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3988</id>
    <revision>
      <id>35198</id>
      <parentid>15027</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8186" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 3
* '''Druh karet:''' německé - 32 listů
* '''Hodnoty:'''
** Pro hry sedma,stovka, stosedm a totéž v lepších: 7,8,9,spodek,filek,král,10,eso
** Pro hry Betl, Durch: 7,8,9,10,spodek,filek,král,eso
* '''Cíl hry:''' Uhrát ve zdvizích co nejvíce bodových karet a splnit závazek.

== Jak se hraje ==
Rozdávající rozdá předákovi sedm karet, poté zadákovi a sobě po pěti kartách. Poté rozdá dokola každému po pěti kartách. Předák zvolí z prvních sedmi karet, aniž by se podíval na hodnotu zbývajících pěti, trumfovou barvu. Jednu z trumfových karet položí lícem dolů před sebe na stůl, a prohlédne zbývající karetní list. Ze všech karet vybere dvě, které se mu nehodí a odloží je rubem navrch stranou. Nesmí však odložit ostré (čiliže desítky a esa) a trumfy. Poté se zeptá protihráčů jaká barva? Protihráči se postupně vyjádří dobrá nebo špatná.

Jestliže hráč hlásí špatnou barvu, vezme odložené karty, prohlédne list, odloží dvě karty stranou a položí na stůl před sebe rubem navrch kartu, kterou chce vynést jako první. Přitom se zeptá protihráčů jakej malej (velkej, loženej malej, loženej velkej). Ti buď souhlasí (případně rovnou flekují) nebo se postup opakuje s tím, že další hráč smí hrát vždy jen vyšší hru, než kterou nabízel předcházející hráč

Jestliže oba protihráči souhlasí s barvou, ukáže předák trumfovou kartu a ptá se jaká je hra (případně hlásí vyšší hru, kterou je ochoten uhrát např. 107). Protihráči mohou hlásit buď dobrý (nemám co bych řekl apod.) nebo flek.

Pakliže již nikdo nechce flekovat (pozor flekovat lze jen proti protistraně) následuje sehrávka.

== Pravidla jednotlivých her ==
=== Hra ===
Obě protistrany bojují, kdo bude mít víc desítek, včetně započítaného posledního štychu a všech hlášek. V případě získání sta a více bodů se jedná o tzv. tichou stovku.

=== Sedma ===
Hráč se zavazuje uhrát poslední štych ve hře svojí trumfovou sedmou a vyhrát hru. Každá z těchto součástí se flekuje zvlášť a zvlášť se i počítá.

Hru &quot;Sedma&quot; a &quot;Lepší sedma&quot; nelze ohlásit a hrát bez sedmy v ruce!

=== Stovka ===
Hráč se zavazuje uhrát alespoň sto bodů. Do tohoto počtu se mu počítá pouze jedna hláška. Má-li však s jednou hláškou rovnou stovku, nebo víc a navíc uhrál další hlášku, počítá se mu i tato hláška.. V případě že hráč neuhraje ani s jednou hláškou stovku, závisí výše prohry na tom o kolik desítek uhrála protistrana víc nežli směla. To jest měl-li hráč čtyrku, směli protihráči uhrát třicet; měl-li dvacku, směli uhrát protihráči deset, neměl-li hlášku, směli uhrát mínus deset (minimální prohra je jednou prohraná stovka - bez fleků v levné barvě je to za 0,80 Kč, jinak více). Každá desítka, kterou protistrana uhraje navíc znamená v levné barvě a bez fleků 0,80 Kč. Uhraje-li protistrana tichou stovku (což je už velmi nepříjemný zážitek pro vaší portmonku), tak každá desítka nad sto počínaje rovnou stovkou násobí prohranou částku dvakrát.

=== Stosedm ===
Hráč se zavazuje uhrát stovku a poslední štych vzít svojí trumfovou sedmou. Každá z těchto součástí se flekuje zvlášť a zvlášť se i počítá.

=== Betl ===
Hráč se zavazuje neuhrát ani jeden štych, přičemž má první výnos. Nejsou voleny trumfy.

=== Durch ===
Hráč se zavazuje uhrát všechny štychy, přičemž navíc má první výnos. Nejsou voleny trumfy.

=== Tichá sedma ===
Přebije-li některý hráč poslední štych trumfovou sedmou, kterou sám nehlásil, znamená to, že uhrál tichou sedmu. Je-li však takováto neohlášená sedma v posledním štychu někým přebita, zaplatí držitel sedmy cenu tiché sedmy protistraně.

=== Tichá stovka ===
Uhraje-li některá z protistran neohlášenou - tichou stovku (včetně všech hlášek), dostane zaplaceno dvojnásobek ceny právě hrané hry. Za každou desítku nad sto se zisk opět zdvojnásobuje.

== Příklad ==
Jeden z hráčů hraje lepší sedmu s re na sedmu a flekem na hru. Prohraje sedmu, ale uhraje stodvacet. Sedmu zaplatí re na červenou sedmu 3,20 Kč. Flekovaná hra stojí 0,80 Kč, ale za tichou stovku a za každou desítku navrch se čtyřicetník násobí dvěma. 0,80 x 2 x 2 x 2 = 6,40 Kč. Celkem včetně prohrané sedmy tedy vyhraje 3,20 Kč od každého.

== Schvalování a flekování ==
* Každý flek zvyšuje cenu flekované hry dvakrát.
* Hráči flekují v pořadí podle směru hodinových ručiček.
* Hráč, který je na řadě je povinen zřetelně říci &quot;dobrý&quot; v případě, že nechce flekovat, anebo ohlásí flek s případným upřesněním (na co). Porušení pořadí je renoncem.
* Hraje-li se sedma nebo stosedm (a to i v lepších), není možné flekovat tu součást hry, která nebyla v minulém kole flekování flekována. Flekování je u konce, zazní-li ode všech hráčů po sobě &quot;dobrý&quot;.
* Má-li jeden z hráčů protistrany při ohlášených dvou sedmách v ruce čtyři tlačící karty, nesmí flekovat.
* Nedává se re na ložené hry.

== Ložené hry ==
Za takovou hru je považována hra s takovým rozložením karet, že hráč hrající sám je schopen odehrát vítězně i s otevřenými kartami, aniž by záviselo na příznivé sloze karet soupeřů. Je-li &quot;loženost&quot; hry některým z hráčů zpochybněna, lze ji prověřit odehráním s otevřenými kartami.

Hráč flekující loženou hru je povinen zaplatit navýšení ceny hry nejen za sebe, ale i za poškozeného soupeře.

== Které hry se nehrají ==
* složené hry
* hra bez re
* sedma bez re alespoň na některou její součást (hru či sedmu)
* ložené hry

== Základní pravidla pro sehrávku ==
* povinnost ctít barvu
* nemám-li barvu, povinnost velí trumfovat
* nemám-li barvu ani trumf hraji co se mi hodí
* povinnost přebíjet - dát vyšší kartu, nežli je zatím na stole (samozřejmě jen tehdy, pokud takovou kartu mám)
* hlášená sedma musí být nesena jako poslední z trumfů
* První výnos má vždy forhont (s výjimkou Betla a Durcha - u těchto her vynáší ten, kdo hraje sám). Do dalších štychů vynáší vždy ten hráč, který přebil poslední štych. Hráči přikládají karty podle směru hodinových ručiček. Porušení kterékoliv zásady sehrávky je renoncem.

== Nahlížení do štychů ==
Během sehrávky smějí hráči nahlížet pouze do posledního odehraného štychu. Porušení tohoto pravidla je považováno za renonc.

== Hlášky v sehrávce ==
Hlášku hráč oznámí spoluhráčům položením krále či filka z oné hlášky (v průběhu nesení oné karty do štychu) na svůj balík štychů. Opomenutí nahlášení hlášky nelze později napravit a hláška se nezapočítává.

== Renonc ==
Za renonc pro umístění vostrých do talónu a za renonc pro míchání karet se platí 5,00 Kč každému ze soupeřů.
Za ostatní případy renonců se platí 2,00 Kč každému ze soupeřů.

Po renoncu se hra dohrává jen tehdy, žádá-li si to poškozená strana (zdá-li se to pro ni výhodné) a posléze se i zaplatí.

== Ceny her ==
* Tichá sedma 	0,20 Kč
* Tichá lepší sedma 	0,40 Kč
* Každá desítka nad hlášenou stovku 	0,80 Kč
* Každá desítka nad hlášenou lepší stovku 	1,60 Kč
* Tichá stovka 	dvojnásobek ceny hry (včetně všech fleků)
* Každá desítka nad tichých sto 	zdvojnásobuje cenu tiché stovky
* Prohraná hlášená stovka 	viz.

Výše uvedené sazby jsou platné ve dvacetníkovém mariáši (hraje se na oficiálních turnajích), je samozřejmě možné hrát desetníkový či korunový mariáš (nebo třicetníkový :-).

== Odkazy ==
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Ravik
 | jméno = Slavomír
 | titul = Mariáš
 | vydavatel = ASTROSAT
 | místo = Praha
 | rok = 1996
}}

=== Externí odkazy ===
* [http://www.pagat.com/marriage/marias.html Mariáš na pagat.com] (anglicky)

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Mariáš]]</text>
      <sha1>71gbetq0diwj2seo2wjli389icqbxvf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Švédština/Všeobecné údaje</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3990</id>
    <revision>
      <id>35861</id>
      <parentid>21980</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:38:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="943" xml:space="preserve">== Časové údaje ==

=== När? ===
* när – kdy; když
* nu – teď
* snart – brzy
* i dag – dnes
* i går – včera
* i morgon – zítra
* i år – letos
* i fjol – vloni
* nästa år/vecka – příští rok/týden

=== Månader ===
* '''månad -en -er''' měsíc

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| januari
| leden
|- 
| februari
| únor
|- 
| mars
| březen
|- 
| april
| duben
|- 
| maj
| květen
|- 
| juni
| červen
|- 
| juli
| červenec
|- 
| augusti
| srpen
|- 
| september
| září
|- 
| oktober
| říjen
|- 
| november
| listopad
|- 
| december
| prosinec
|}

; När?
: '''i''' augusti – v srpnu

=== Veckan ===
* '''veck|a -n -or''' týden

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| måndag
| pondělí
|- 
| tisdag
| úterý
|- 
| onsdag
| středa
|- 
| torsdag
| čtvrtek
|- 
| fredag
| pátek
|- 
| lördag
| sobota
|- 
| söndag
| neděle
|}

; När?
: '''på''' måndag – v pondělí

[[Kategorie:Švédština|Všeobecné údaje]]</text>
      <sha1>l04ub1xyrds5aahn178x6an70sgisp9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Strouhaný tvarohový koláč</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3994</id>
    <revision>
      <id>35715</id>
      <parentid>29909</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1330" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Strouhaný tvarohový koláč
  | originální jméno = 
  | obrázek = Dish and Knife.jpg
  | velikost = 180px
  | popis = Obrázek není k dispozici, ale vypadá to dobře
  | čas = 
  | ingredience =
* 450 g polohrubé [[../Ingredience/Mouka|mouky]]
* 1 prášek do pečiva
* 200 g tuku
* 100 g [[../Ingredience/Cukr|cukru]] krupice
* 3 lžíce kakaa
* 1 [[../Ingredience/Vejce|vejce]] (využijeme do těsta jen žloutek - bílek do náplně)
* trochu [[../Ingredience/Mléko|mléka]]
  | jiné 1 = Náplň
  | jiné 1 co =
* 100 g moučkového [[../Ingredience/Cukr|cukru]]
* 16 g (čili 2 balení) vanilinového cukru
* 3 další [[../Ingredience/Vejce|vejce]] (tj. celkem máme 3 žloutky a 4 bílky na sníh)
* minimálně 2 balení tvarohu
* 200 ml mléka
* 3 lžíce mouky nebo škrobové moučky
  | přílohy = 
  | původ = 
}}
Těsto zpracujeme na válu, rozdělíme na poloviny. Jednu polovinu rozválíme na plech, druhou necháme ztuhnout v lednici.

Dobře promícháme všechny ingredience náplně kromě bílků. Z bílků našleháme sníh a ten vmícháme do základu náplně. Nalijeme náplň na těsto v plechu a navrch náplně nastrouháme ztuhlé těsto z lednice.

Pečeme zvolna na 180&amp;nbsp;°C asi 20 minut.

[[Kategorie:Wikikuchařka|Strouhaný tvarohový koláč]]</text>
      <sha1>avlaawa6nu40fab9l4l3mqug5xhf9nb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Čokoládovosmetanový zákusek</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3995</id>
    <revision>
      <id>35733</id>
      <parentid>29913</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1085" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Čokoládovosmetanový zákusek
  | originální jméno = 
  | obrázek = Dish and Knife.jpg
  | velikost = 180px
  | popis = Obrázek není k dispozici
  | čas = 
  | ingredience =
* 8 [[../Ingredience/Vejce|vajec]]
* 180 g práškového [[../Ingredience/Cukr|cukru]]
* 180 g [[../Ingredience/Vlašské ořechy|mletých ořechů]]
* 50 g mletých piškotů
* 1/2 balení prášku do pečiva
  | jiné 1 = Krém
  | jiné 1 co =
* 1 litr smetany ke šlehání
* 250 g čokolády na vaření
* (čokoláda na posypání zákusku)
  | přílohy = 
  | původ = 
}}
24 hodin před pečením převaříme šlehačku s čokoládou za stálého míchání. Dobře vychladíme

Z bílků vyšleháme sníh.

Smícháme žloutky, cukr, ořechy, piškoty, prášek do pečiva a sníh.

Plech vyložíme pečícím papírem a upečeme vzniklou hmotu. Po dopečení a mírném vychladnutí vyklopíme korpus zákusku a stáhneme z něj papír.

Nakonec ušleháme šlehačku a rozetřeme ji po korpusu.

[[Kategorie:Wikikuchařka|Čokoládovosmetanový zákusek]]</text>
      <sha1>1cbvyufeq6ovz0jktfpsv9r5ylja8mh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Dezert ala tiramisu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>3996</id>
    <revision>
      <id>35624</id>
      <parentid>32120</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:35:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1726" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Tiramisu
  | originální jméno = 
  | obrázek = Tiramisu Fanes.jpg
  | velikost = 255px
  | popis = 
  | čas = 
  | ingredience =
* 2 hrnky kávy (libovolně silná, bez lógru), pro děti lze nahradit kakaem
* piškoty
* skořice mletá
* pravé kakao na posypání
* smetana na šlehání
* 2 tvarohy
  | jiné 1 = Volitelné doplňky
  | jiné 1 co =
* cukr moučka
* 150 g jogurtu
* lučina
  | přílohy = 
  | původ = 
}}
Tiramisu lze dělat do velké mísy nebo do jednotlivých misek. Dané množství je pro 5 - 6 osob.

# Uvaříme kávu a necháme chladnout (zchladíme rozředěním)
# Ušleháme šlehačku a vmícháme do ní tvarohy, případně cukr a další doplňky. Vznikne krém.
# Namáčíme piškoty v kávě a klademe po dně nádoby těsně vedle sebe a přes sebe, aby tvořily souvislou vrstvu (můžeme je i zmáčknout na sebe)
# Piškoty posypeme skořicí a přelijeme krémem.
# Na krém opět klademe v kávě namočené piškoty, pak skořici a krém. Obvykle je dobré udělat dvě vrstvy, důležité je končit krémem.
# Nakonec krém posypeme přes sítko pravým kakaem (děti dávají přednost granku).

== Postup přípravy v obrazech ==
&lt;gallery&gt;
File:Tvarohové tiramisu 1.jpg|První vrstva piškotů
File:Tvarohové tiramisu 2.jpg|Připravený krém
File:Tvarohové tiramisu 3.jpg|Nanášení krému
File:Tvarohové tiramisu 4.jpg|První vrstva krému
File:Tvarohové tiramisu 5.jpg|Pokládání druhé vrstvy piškotů
File:Tvarohové tiramisu 6.jpg|Nanášení druhé vrstvy krému
File:Tvarohové tiramisu 7.jpg|Posypáno kakaem
File:Tvarohové tiramisu 8.jpg|… a nastrouhanou čokoládou
&lt;/gallery&gt;

[[Kategorie:Wikikuchařka|Tiramisu]]</text>
      <sha1>sqwmav6a1iza63fy2dhdpm247yxhsxt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Čára</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4001</id>
    <revision>
      <id>35276</id>
      <parentid>24113</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:31:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2573" xml:space="preserve">* '''Jiné názvy :''' Na čáru
* '''Počet hráčů :''' dva a více
* '''Cíl hry :''' Hodit minci co nejblíž k vyznačené čáře.

== Hrací potřeby ==
* 1 mince pro každého hráče (v případě hraní o ně, doporučuje se větší zásoba;-)
* křída na nakreslení čáry

== Pravidla hry ==

Hráči postupně hází z určené vzdálenosti směrem k čáře. Cílem je hodit minci co nejblíže, ne však za ní. Jestliže se mince čáry alespoň částí dotýká, nemůže být považována za minci za čárou. Hra slouží hlavně k ukrácení dlouhé chvíle a hraje se na předem dohodnutý počet vítězství nebo nejvíce vítězství v určeném čase.

== Varianty ==

Často se nehraje jen pro ukrácení dlouhé chvíle, ale o peníze. Chcete-li hrát o peníze, budete patrně potřebovat více než jednu minci ;-)

Pravidla zůstávají stejná, jen vyhodnocení proběhne jinak. Hráč, který vyhrál, získá všechny mince za čárou. Mince před čárou sesbírá, vyhodí do vzduchu a vezme si všechny, které skončily lícovou stranou navrch. (Volbu strany je možné nechat na hráči.) Pak totéž provede druhý hráč v pořadí a následně další do konečného rozebrání mincí.

Obzvláště při menším počtu hráčů je možné hrát tak, že vítěz bere všechny mince.

== Odkazy ==

=== Literatura ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Angiolino
 | jméno = Andrea
 | odkaz na autora = ../Autoři/Andrea Angiolino
 | příjmení2 = Paglia
 | jméno2 = Pier Giorgio
 | příjmení3 = Di Giorgio
 | jméno3 = Domenico
 | titul = HRY s kamínky, mincemi, telefonními kartami…
 | strany = 83
 | vydavatel = Portál
 | místo = Praha
 | rok = 2001
 | isbn = 80-7178-517-2
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Kubatzki
 | jméno = Petra
 | spoluautoři = kolektiv
 | titul = Kniha her pro děti
 | strany = 52
 | vydavatel = Euromedia Group - Knižní klub
 | místo = Praha
 | rok = 2005
 | isbn = 80-242-1507-1
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Zapletal
 | jméno = Miloš
 | titul = Velká encyklopedie her 4 : Hry ve městě a na vsi
 | kapitola = 5/ Hry s mincemi
 | strany = 234-235
 | vydavatel = Leprez
 | místo = Praha
 | rok = 1998
 | isbn = 80-86061-13-2
}}

=== Externí odkazy ===
* [http://www.eumusnet.com/muzeumhry/katalog/detail.php?cislo=14 Čára s fazolemi]


{{Navigace|../Bratr Jonáš/|../Dovnitř/|LavenderBlush|Violet|title=[[../Hry s mincemi/]]}}

{{DEFAULTSORT:Čára}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Hry pro menší skupiny]]
[[Kategorie:Hry s mincemi]]</text>
      <sha1>58i1drelrq7xi643zlto29e53yvnno7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Latina/Abeceda a výslovnost</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4003</id>
    <revision>
      <id>42708</id>
      <parentid>26919</parentid>
      <timestamp>2021-01-04T20:52:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Adam Vaškovský</username>
        <id>8981</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1515" xml:space="preserve">== Abeceda ==
Latinská abeceda se skládá z těchto písmen: A, B, C, D, E, F, G, H, I, K, L, M, N, O, P, Q, R, S, T, U, V, X, Y, Z.

== Výslovnost ==
Výslovnost klasické latiny se řídí několika jednoduchými pravidly:

* „'''c'''“ se před „'''a'''“, „'''o'''“, „'''u'''“, před souhláskou a na konci slova čte jako „'''k'''“.
* „'''ti'''“ následované samohláskou se kromě slov přejatých z řečtiny a těch případů, kde „'''t'''“ předchází sykavka (s, t, z), vyslovuje jako „'''ci'''“.&lt;!-- + pod podprizvukem --- vysvetlit --&gt;
* „'''i'''“ následované samohláskou se vyslovuje jako „'''j'''“.
* „'''di'''“, „'''ti'''“, „'''ni'''“ se vyslovují tvrdě, nezměkčují se jako v češtině.
* „'''s'''“ mezi samohláskami se vyslovuje jako „'''z'''“.
* Dvojhlásky „'''ae'''“, „'''oe'''“ se čtou jako „'''é'''“. Případy, kdy „'''ae'''“ a „'''oe'''“ nejsou dvojhláskami, se ve slovnících označují „'''aē'''“, „'''oē'''“ nebo jako „'''aë'''“, „'''oë'''“ (např. „poēta“, „poëta“).
* „'''ngu'''“ se čte jako „'''ngv'''“.
* „'''qu'''“ se čte jako „'''qv'''“.
* „'''ph'''“ čte jako „'''f'''“.
* Délka samohlásek se běžně v psaném textu neoznačuje; ve slovnících či v případech, kdy je nutno délku zdůraznit, dlouhé samohlásky pomocí čárky (např. „'''ē'''“), krátké pomocí vlnky.

[[Kategorie:Latina|Abeceda a výslovnost]]</text>
      <sha1>532nsfbg1ynp4yc1nrhau8t2a99x9wu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Latina/Substantiva I. deklinace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4004</id>
    <revision>
      <id>21825</id>
      <parentid>13280</parentid>
      <timestamp>2011-09-20T20:33:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>optimalizace kódu; oprava kódu; správná sémantika; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="613" xml:space="preserve">Substantiva první deklinace jsou převážně feminima (rodu ženského), až na několik výjimek, jako je například '''poēta, ae m.''' nebo '''agricola, ae m.''' Skloňují se podle vzoru '''fēmina, ae f.'''

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Pád || singulár || plurál
|-
! nominativ
| fēmin'''a''' || fēmin'''ae'''
|-
! genitiv
| fēmin'''ae''' || fēmin'''ārum'''
|-
! dativ
| fēmin'''ae''' || fēmin'''īs'''
|-
! akuzativ
| fēmin'''am''' || fēmin'''ās'''
|-
! vokativ
| fēmin'''a''' || fēmin'''ae'''
|-
! ablativ
| fēmin'''ā''' || fēmin'''īs'''
|}

[[Kategorie:Latina|Substantiva I. deklinace]]</text>
      <sha1>5ykzum4utdgxrqyda64unapcy4860b8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Latina/Podstatná jména (Substantiva)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4005</id>
    <revision>
      <id>34970</id>
      <parentid>24419</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:27:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="977" xml:space="preserve">Podstatná jména ('''substantiva''') v latině mají tyto mluvnické kategorie:

* '''pád''' (''cāsus''): nominativ, genitiv, dativ, akuzativ, vokativ, ablativ
* '''rod''' (''genus''): maskulina (''rod mužský''), feminima (''rod ženský'') a neutra (''rod střední'')
* '''číslo''' (''numerus''): singulár, plurál
* '''vzor''', který je typický pro dané skloňování (''dēclīnātiō''), jemuž substantivum náleží.

== Deklinace ==
Substantiva se dělí do pěti deklinací. Do které deklinace substantivum patří se pozná podle koncovky genitivu singuláru, která je ve slovníkovém tvaru uvedena hned za jménem. Příklad: fēmina, -ae, f.

{|class=&quot;wikitable&quot;
!Gen. sg. !! Zařazení!! Vzor
|-
| -ae||1. deklinace|| fēmina
|-
| -ī||2. deklinace|| servus, puer, verbum 
|-
| -is||3. deklinace|| mīles, carmen, mare
|-
| -ūs||4. deklinace|| exercitus, cornū
|-
| -eī||5. deklinace|| rēs
|}

[[Kategorie:Latina|Podstatná jména (Substantiva)]]</text>
      <sha1>pitefjengin5cbi0syxfekt4ch8sgjt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Kondiční běh</title>
    <ns>14</ns>
    <id>4006</id>
    <revision>
      <id>13271</id>
      <timestamp>2008-08-10T21:24:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>nová kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="19" xml:space="preserve">[[Kategorie:Sport]]</text>
      <sha1>s3utx8f0vnfj59shl3bwb53k86cmn44</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:První pomoc</title>
    <ns>14</ns>
    <id>4007</id>
    <revision>
      <id>13285</id>
      <timestamp>2008-08-10T22:22:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Singularity~cswikibooks</username>
        <id>149</id>
      </contributor>
      <comment>init</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="26" xml:space="preserve">[[Kategorie:Lékařství]]</text>
      <sha1>jeval4a5kd7n9j1vd87svff50ook7yl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Lékařství</title>
    <ns>14</ns>
    <id>4008</id>
    <revision>
      <id>21207</id>
      <parentid>13286</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T18:44:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot změnil [[Kategorie:Základní kategorie]]→[[Kategorie:(vše)]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:(vše)]]</text>
      <sha1>n5semwpzpwrffimpthtnqusnisadvq8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kurz programování v C</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4010</id>
    <revision>
      <id>38398</id>
      <parentid>34955</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:29:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1305" xml:space="preserve">== Seznam témat ==

=== Úvod ===
:[[/Proč se učit C?|Proč se učit jazyk C?]]
:[[/Historie|Historie]]
:[[/Co potřebujeme|Co potřebujeme]]
:[[/Výběr kompilátoru|Výběr kompilátoru]]

=== Začínáme s C ===
:[[/Hello World|Hello World - náš první program]]
:[[/Kompilování|Základy kompilování]]
:[[/Stylistika kódu|Stylistika kódu]]
:[[/Zpracování chyb|Zpracování chyb]]
:[[/Proměnné|Proměnné]]
:[[/Jednoduchý vstup a výstup|Jednoduchý vstup a výstup]]
:[[/Matematické funkce|Matematické funkce]]
:[[/Pokročilejší matematické funkce|Pokročilejší matematické funkce]]
:[[/Funkce|Funkce]]
:[[/Preprocesor|Preprocesor]]
:[[/Knihovny|Knihovny]]
:[[/Souborový vstup a výstup|Souborový vstup a výstup]]
:[[/Pole|Pole]]
:[[/Ukazatele|Ukazatele]]
:[[/Řetězce|Manipulace s řetězci]]

== Externí odkazy ==
* [http://builder.cz/serial3.html Učíme se jazyk C - Builder.cz, 27-dílný seriál]
* [http://programujte.com/index.php?akce=clanek&amp;cl=2007022003-serial-programovanie-v-jazyku-c-uvod-do-serialu Úvod do seriálu Programování v jazyku C - Programujte.com, sedmidílný seriál]
* [http://www.root.cz/clanky/zacnete-s-ceckem-v-linuxu/ Začněte s Céčkem v Linuxu - Root.cz, 1. díl]

[[Kategorie:Kurz programování v C| ]]
[[Kategorie:Programování]]</text>
      <sha1>8x2e34fgprwkkku7q4to9nfoduwzg86</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kurz programování v C/Hello World</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4011</id>
    <revision>
      <id>34957</id>
      <parentid>30742</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:27:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1602" xml:space="preserve">K jednoduché demonstraci programovacích jazyků se obvykle používá jednoduchý ukázkový program, který pouze zobrazí řetězec &quot;Hello World!&quot; (Ahoj světe!) na obrazovku (v našem případě standardní konzolový výstup).

== Hello World v C ==
{{Kód|jazyk=C|kód=
#include &lt;stdio.h&gt;

void main()
{
   printf(&quot;Hello World!&quot;);
}
}}

Tato ukázka zdrojového kódu se převede do spustitelného souboru tzv. kompilací, což si ukážeme až [[Kurz programování v C/Kompilování|později]].

=== Rozbor souboru ===
Nyní si pojďme rozebrat jednotlivé řádky programu.
{{Kód|jazyk=C|kód=
#include &lt;stdio.h&gt;
}}
Nejprve vložíme tzv. hlavičkový soubor. Tímo vložíme knihovnu stdio, to je knihovna obsluhující standardní vstup a výstup. Tato knihovna obsahuje funkci printf použitou v příkladu.
{{Kód|jazyk=C|kód=
void main()
}}
Tento řádek definuje hlavní funkci v programu. Po zkompilování a spuštění se začne program provádět právě zde.
{{Kód|jazyk=C|kód=
{
}}
Tento řádek otevírá tělo funkce. Následující příkazy patří do funkce main.
{{Kód|jazyk=C|kód=
   printf(&quot;Hello world!&quot;);
}}
V tomto řádku provedeme volání funkce printf, která slouží k výpisu řetězce na obrazovku. Její parametr je uzavřen v závorkách. V tomto případě jí předáme řetězec &quot;Hello World!&quot;. V jazyce C se řetězce píší do uvozovek.
{{Upozornění|'''Každý programový řádek v těle funkce musí končit středníkem !'''}}
Následuje už jen konec těla funkce:
{{Kód|jazyk=C|kód=
}
}}

[[Kategorie:Kurz programování v C|Hello World]]</text>
      <sha1>6e1lile7jmyu5qnidhuxm8jh1ily1hn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Kurz programování v C</title>
    <ns>14</ns>
    <id>4012</id>
    <revision>
      <id>30473</id>
      <parentid>24326</parentid>
      <timestamp>2015-11-02T11:38:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Odstranění interwiki z Wikidat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="28" xml:space="preserve">[[Kategorie:Programování]]</text>
      <sha1>apbtxu9888ne56ssid446voa3srbri2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kurz programování v CSharp</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4013</id>
    <revision>
      <id>34965</id>
      <parentid>25104</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:27:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="772" xml:space="preserve">== Obsah ==

=== [[/Úvod|Úvod]] ===
Pár slov na úvod.

=== [[/Systémové typy|Systémové typy]] ===
Probíraná látka: systémové typy a kolekce.

=== [[/Služby|Služby, vlákna a application domains]] ===

=== [[/Serializace|Serializace a vstup/výstup]] ===

=== [[/Bezpečnost|Bezpečnost]] ===

=== [[/Interoperabilita|Interoperabilita a Reflexe]] ===

=== [[/Grafika|Kreslení a manipulace s textem]] ===

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=CSharp}}
* [http://www.aspnet.sk/Novinky-v-.NET-Framework-3.5-a-C-3.0-VIDEO-122.aspx Novinky v .NET Framework 3.5 a C# 3.0 (VIDEO), Petr Puš - aspnet.sk]
* [http://www.zive.cz/Autori/sc-44/default.aspx?author=405 Seriál Poznáváme C# a Microsoft .NET, Petr Puš, 79-dílný]

[[Kategorie:Programování]]</text>
      <sha1>nzayi9mvb64xo4774o44a9et9ek9mx1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Zlatá brána</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4020</id>
    <revision>
      <id>35275</id>
      <parentid>24110</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:31:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1669" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 2 a více
* '''Cíl hry:''' Co nejvíckrát procvrnknout minci mezi dvěma dalšíma.

== Hrací potřeby ==
* 3 stejně velké mince

== Pravidla hry ==
Hráč hodí na stůl či jinou rovnou hladkou plochu tři mince. Jednu minci pak cvrnknutím přemístí po desce tak, aby prošla mezi dvěma zbývajícíma. Poté provede to samé s jinou mincí. Hráč cvrnká tak dlouho, dokud je schopen cvrnknout jednu minci mezi dvě zbývající. Jestliže pozice mincí neumožňuje cvrnknout jednu mezi dvě zbývající, nebo když hráč cvrnkne málo a mince mezi dvěma zbývajícíma neprojde, končí. Přitom není možné cvrnkat dvakrát po sobě do stejné mince.

Když jeden hráč skončil s cvrnkáním, vezme mince další hráč, hodí je na stůl a cvrnká dokud může. Vyhrál hráč, který dokázal cvrnknout nejvíckrát.

== Varianta ==
Poté, co hráč hodí na stůl mince, se ostatní ve cvrnkání střídají. Hráč, který nemůže cvrnkat, či udělal chybu, vypadává. Jsou-li mince v pozici, kdy není možné dle pravidel cvrnkat, hodí se znova.

== Odkazy ==
=== Podívejte se také na ===
* [[../Fotbálek/]]

=== Literatura ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Kubatzki
 | jméno = Petra
 | spoluautoři = kolektiv
 | titul = Kniha her pro děti
 | strany = 53
 | vydavatel = Euromedia Group - Knižní klub
 | místo = Praha
 | rok = 2005
 | isbn = 80-242-1507-1
}}


{{Navigace|../Strkaná jedenáctka/|../Anglická hra/|LavenderBlush|Violet|title=[[../Hry s mincemi/]]}}

{{DEFAULTSORT:Zlatá brána}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Hry pro menší skupiny]]
[[Kategorie:Hry s mincemi]]</text>
      <sha1>pndk00ra94otqhn89fy2hpmgua8gqsc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Piškvorky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4021</id>
    <revision>
      <id>35264</id>
      <parentid>23808</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:31:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1708" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 2
* '''Cíl hry:''' Vytvořit řadu pěti svých symbolů.

== Hrací potřeby ==
* Čtverečkovaný papír
* Dvě tužky (mohou psát stejnou barvou)

== Pravidla hry ==
Hráči střídavě zakreslují do čtverečků své značky (jeden kolečko, druhý křížek) a snaží se vytvořit nepřerušenou řadu pěti svých symbolů. Ten, komu se to podaří jako prvnímu, vyhrál.

Jako vítězná kombinace se většinou uznává i více jak pět symbolů v řadě. To je však dobré ujasnit si před hrou samotnou, jelikož někdo může být zvyklý, že to stejně jako v [[Pravidla deskových her/Gomoku|Gomoku]] neplatí.

=== Výhoda začínajícího hráče ===
Pro začínajícího hráče sice existuje neprohrávající strategie, ale jelikož jsme lidi a ne počítací stroje, nemusí nám to až tak vadit. Jestliže jste však pronikli do strategie natolik, že jakožto začínající hráč neprohráváte, či prostě jen chcete vyrovnanější podmínky pro oba hráče, zahrajte si [[Pravidla deskových her/Renju|Renju]].

== Varianty ==
* [[../Šestvorky/]]

== Odkazy ==
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Angiolino
 | jméno = Andrea
 | odkaz na autora = ../Autoři/Andrea Angiolino
 | titul = HRY s čtverečkovaným papírem a tužkou
 | vydavatel = Portál
 | místo = Praha
 | rok = 2000
 | strany = 53-54
 | isbn = 80-7178-392-7
}}

=== Externí odkazy ===
* [http://www.vcpr.cz/ Výukové centrum piškvorek a renju]

{{Navigace|../Divoké kočky/|../Škrtání řad/|LavenderBlush|Violet|title=[[../Hry s tužkou a papírem/]]}}

{{DEFAULTSORT:Piškvorky}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Hry s tužkou a papírem]]</text>
      <sha1>eb0hmklvdt212j7jzno63lvjei357oi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na MS-DOS/Dávkové soubory</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4022</id>
    <revision>
      <id>23583</id>
      <parentid>21782</parentid>
      <timestamp>2012-10-12T18:53:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>[[šablona:kód]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1380" xml:space="preserve">Dávkový soubor je textový soubor obsahující algoritmus příkazů MS-DOS s koncovkou BAT.
Pomocí nich si můžeme zjednodušit úkony, které bychom jinak museli ručně zadávat.
Zvláštním případem je C:\AUTOEXEC.BAT - příkazy v něm uvedené se vykonají po startu systému.
V době Windows 3 se do něj často zadával příkaz WIN, který grafické rozhraní sám spustil po startu počítače.
Stejný soubor kupodivu obsahují i moderní Windows.


== Jednoduchý dávkový soubor ==
Tento jednoduchý dávkový soubor nám zazálohuje všechny soubory ve složce Dokumenty na disketu:

{{Kód|jazyk=dos|kód=
ECHO Vlozte prosim disketu...
PAUSE
DEL A:\Zaloha\*
COPY C:\Dokumenty\* A:\Zaloha\*
ECHO Dokumenty byly uspesne zazalohovany.
}}

 C:\BAT\ZalohovatDokumenty

== Parametry ==
Dávkovým souborům můžeme také stejně jako klasickým programům předávat parametry.
Následující dávkový soubor zkopíruje zadanou složku na disketu.

 C:\BAT\NaDisketu ZalohaDokumentu C:\Dokumenty

Parametry se potom vloží na místo kde v souboru dáte %1, %2, %3 atd. %0 zároveň obsahuje začátek příkazu.

{{Kód|jazyk=dos|kód=
ECHO Vlozte prosim disketu...
PAUSE
COPY %2\* A:\%1\*
ECHO Slozka byla uspesne nakopirovana na disketu.
}}

Všechny použité příkazy jsou dále vysvětleny v dalších kapitolách.

[[Kategorie:MS-DOS|Dávkové soubory]]</text>
      <sha1>3pt2gdu01o068sv82y91mrqlg0d21v7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na MS-DOS/GOTO</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4023</id>
    <revision>
      <id>23585</id>
      <parentid>13389</parentid>
      <timestamp>2012-10-12T18:55:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>[[šablona:kód]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="576" xml:space="preserve">Příkaz GOTO umožňuje přeskočit na určitou část v programu.

Části na které lze pomocí GOTO přeskočit se označují takto:
{{Kód|jazyk=dos|kód=
:znacka
}}

Na tuto část potom přejdeme následovně:
{{Kód|jazyk=dos|kód=
GOTO znacka
}}

V praxi se GOTO používá především ve spojení s IF:

{{Kód|jazyk=dos|kód=
IF EXIST %1 GOTO provest
ECHO Zadany soubor neexistuje!
GOTO konec
:provest
COPY %1 A:\%2
ECHO Soubor byl uspesne zkopirovan.
:konec
}}

Příkaz GOTO takto umožňuje relativně pokročilé větvení algoritmu.

[[Kategorie:MS-DOS|GOTO]]</text>
      <sha1>hw33t3brkwskp9rb5t64okz33yxbr2d</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Knihovny C</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4027</id>
    <revision>
      <id>45440</id>
      <parentid>20614</parentid>
      <timestamp>2022-03-23T13:07:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="796" xml:space="preserve">Programovací jazyk C sám o sobě obsahuje minimum funkcí - většina funkcí se nachází v knihovnách na které se musíme na začátku programového kódu odvolat. Tato wikikniha předpokládá základní znalosti jazyka C a najdete v ní popisy použití knihovních funkcí.

* [[/assert.h/]]
* [[/complex.h/]]
* [[/ctype.h/]]
* [[/errno.h/]]
* [[/fenv.h/]]
* [[/float.h/]]
* [[/inttypes.h/]]
* [[/iso646.h/]]
* [[/limits.h/]]
* [[/locale.h/]]
* [[/math.h/]]
* [[/setjmp.h/]]
* [[/signal.h/]]
* [[/stdarg.h/]]
* [[/stdbool.h/]]
* [[/stddef.h/]]
* [[/stdint.h/]]
* [[/stdio.h/]]
* [[/stdlib.h/]]
* [[/string.h/]]
* [[/tgmath.h/]]
* [[/time.h/]]
* [[/wchar.h/]]
* [[/wctype.h/]]

== Odkazy ==
[[w:en:C standard library|Anglická Wikipedie: C standard library]]

[[Kategorie:Programování]]</text>
      <sha1>0trpli7f951tbhiy6a2nsmj3qmia1o5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Knihovny C/stdio.h</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4028</id>
    <revision>
      <id>22005</id>
      <parentid>13396</parentid>
      <timestamp>2011-10-29T13:08:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>HTML -&gt; wikitext; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1419" xml:space="preserve">Stdio.h je knihovna pro standardní vstup a výstup.
Slouží především pro práci s příkazovou řádkou a soubory.

== Obsažené funkce ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! colspan=&quot;2&quot; | Vstup a výstup
|-
| &lt;code&gt;[[../printf a scanf|printf]]&lt;/code&gt;
| Formátovaný výstup
|-
| &lt;code&gt;[[../printf a scanf|scanf]]&lt;/code&gt;
| Formátovaný vstup
|-
| &lt;code&gt;[[../printf a scanf|fprintf]]&lt;/code&gt;
| Formátovaný výstup do datového proudu
|-
| &lt;code&gt;[[../printf a scanf|fscanf]]&lt;/code&gt;
| Formátovaný vstup do datového proudu
|-
! colspan=&quot;2&quot; | Práce se soubory
|-
| &lt;code&gt;[[../Soubory|fopen, freopen, fdopen]]&lt;/code&gt;
| Otevře soubor aby s ním bylo možné pracovat jako s datovým proudem
|-
| &lt;code&gt;[[../Soubory|tmpfile]]&lt;/code&gt;
| Vytvoří a otevře dočasný soubor, po zavření je soubor smazán
|-
| &lt;code&gt;[[../Soubory|fclose]]&lt;/code&gt;
| Zavře otevřený soubor
|-
| &lt;code&gt;[[../Soubory|remove]]&lt;/code&gt;
| Smaže soubor
|-
| &lt;code&gt;[[../Soubory|rename]]&lt;/code&gt;
| Přejmenuje soubor
|-
| &lt;code&gt;[[../Soubory|rewind]]&lt;/code&gt;
| Vrátí ukazatel na začátek souboru
|-
| &lt;code&gt;[[../Soubory|clearerr]]&lt;/code&gt;
| Uvolní ukazatel na soubor (pokud se nepodaří otevřít)
|-
| &lt;code&gt;[[../Soubory|feof]]&lt;/code&gt;
| Zkontroluje jestli byl dosažen konec souboru
|-
| &lt;code&gt;[[../Soubory|fread]]&lt;/code&gt;
| Přečte data ze souboru
|-
| &lt;code&gt;[[../Soubory|fwrite]]&lt;/code&gt;
| Zapíše data do souboru
|}

[[Kategorie:Programování]]</text>
      <sha1>7msnuq1jn50djf0fizbm29z6d2s2002</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Knihovny C/printf a scanf</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4029</id>
    <revision>
      <id>34947</id>
      <parentid>23158</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:27:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3442" xml:space="preserve">Tato stránka popisuje funkce pro formátovaný vstup a výstup knihovny [[../stdio.h|stdio.h]].

== Přehled znaků ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Znak
! Slovo
! Význam
|-
| %c
| char
| Znak
|-
| %s
| char*
| Řetězec
|-
| %d
| int
| Celé číslo desítkové soustavy (0-9)
|-
| %o
| int
| Celé číslo osmičkové soustavy (0-7)
|-
| %x
| int
| Celé číslo šestnáctkové soustavy (0-f)
|-
| %X
| int
| Celé číslo šestnáctkové soustavy (0-F)
|-
| %f
| float
| Desetinné číslo (0.00-9.99)
|-
| %d
| double
| Desetinné číslo (0.0000-9.9999)
|}

== printf ==
Slouží pro formátovaný výstup. Funkce vrací počet znaků které vypsala. Příklad:
{{Kód|jazyk=C|kód=
printf(&quot;Vypsany text\n&quot;);
vypsano1=printf(&quot;Cislo: %d \n&quot;,cislo);
vypsano2=printf(&quot;Cislo osmickove: %o \nDruhe cislo sestnactkove: %X \n&quot;,cislo,cislo2);
printf(&quot;Bylo vypsano celkem %d znaku.&quot;,vypsano1+vypsano2);
}}
* %d bude nahrazeno proměnnou cislo
* %o bude nahrazeno proměnnou cislo, vypíše se ale v osmičkové soustavě
* %X bude nahrazeno proměnnou cislo2, vypíše se ale v šestnáctkové soustavě
* do proměnné vypsano je uložen počet znaků vypsaných prvním příkazem
Takže bude vypsáno:
{{kód|jazyk=text|kód=
Vypsany text
Cislo: 10
Cislo osmickove: 12
Druhe cislo sestnactkove: 1E
Bylo vypsano celkem 62 znaku.
}}

== scanf ==
Slouží pro formátovaný vstup a používá se podobně jako printf.
Vrací počet získaných hodnot.
Následující příklad získá z klávesnice dvě celá čísla a vypíše patřičný výstup:
{{Kód|jazyk=C|kód=
printf(&quot;Zadejte prosim dve cela cisla oddelene mezerou: &quot;);
ziskano=scanf(&quot;%d %d&quot;,&amp;cislo1,&amp;cislo2);
if(ziskano==2){
 printf(&quot;Cislo 1: %d\n&quot;,cislo1);
 printf(&quot;Cislo 2: %d\n&quot;,cislo2);
}else{
 printf(&quot;Nezadali jste 2 cela cisla oddelene mezerou!&quot;);
}
}}


== fprintf a fscanf ==
Slouží pro formátovaný vstup a výstup datového proudu.
Od funkcí printf a scanf se liší pouze uvedením datového proudu.
{{Kód|jazyk=c|kód=
char retezec[20]=&quot;bla&quot;;
FILE *proud;
proud=fopen(&quot;soubor.txt&quot;,&quot;w&quot;);
if(proud!=NULL){
 fprintf(proud,&quot;Bla %s\n&quot;,retezec);
}
}}
Tento příklad zapíše do souboru soubor.txt text &quot;Bla bla&quot;
{{Kód|jazyk=c|kód=
char retezec[100];
FILE *proud=fopen(&quot;soubor.txt&quot;,&quot;r&quot;);
if(proud==NULL){
 printf(&quot;Nepodarilo se otevrit soubor soubor.txt!&quot;);
}else{
 fscanf(proud,&quot;%s&quot;,&amp;retezec);
 printf(&quot;soubor.txt: %s&quot;,retezec);
}
}}

== Zajímavá ukázka na konec ==
A tento zase vypíše obsah souboru soubor.txt.
Na konec si napíšeme prográmek podobný DOSovému příkazu TYPE, který navíc budeme moci použít i pro klasické otevírání souborů:
{{Kód|jazyk=c|kód=
# include &lt;stdio.h&gt;
int main(int pocetparametru, char **parametr){
 if(parametr[1]==NULL){
  printf(&quot;Nebyl zadan soubor pro vypsani!&quot;);
 }else{
  char retezec[100];
  FILE *proud=fopen(parametr[1],&quot;r&quot;);
  if(proud==NULL){
   printf(&quot;Nepodarilo se otevrit soubor %s!&quot;,parametr[1]);
  }else{
   fscanf(proud,&quot;%s&quot;,&amp;retezec);
   printf(&quot;%s&quot;,retezec);
  }
 }
 scanf(&quot; &quot;);
 return 0;
}
}}
Soubor můžete v tomto programu otevřít v příkazovém řádku například následujícím příkazem:
{{kód|jazyk=dos|kód=
 program soubor.txt
}}
Pod Windows můžete jednoduše přetáhnout textový soubor na ikonu programu , použít nabídku Otevřít v programu, nebo dokonce program asociovat s určitým typem souborů. (pod Linuxem netestováno, možná funguje)

[[Kategorie:Programování]]</text>
      <sha1>cub7z3uzgobzv1w7bc6cyjhus8ha8ip</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kurz programování v C/Knihovny</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4030</id>
    <revision>
      <id>23133</id>
      <parentid>13397</parentid>
      <timestamp>2012-06-06T20:14:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>oprava volání [[šablona:kód]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2003" xml:space="preserve">Samotný jazyk C obsahuje pouze příkazy pro řízení běhu programu.
Další funkce můžeme buď sami definovat pomocí assembleru, nebo se odkázat na knihovny které které definice těchto funkcí již obsahují.
Protože předpokládáme že jste začátečníci, budeme upřednostňovat druhou možnost a assembleru se budeme vyhýbat.

Knihovnu vložíme pomocí syntaxe
 {{kód|jazyk=c|kód=
#include &lt;stdio.h&gt;
}}
Tato ukázka zajistí definici všech funkcí v knihovně '''stdio.h'''
Pokud zapomeneme knihovnu takto vložit, kompilátor nebude funkce znát a bude hlásit že nejsou definovány.

'''Přehled knihoven najdete ve wikiknize [[Knihovny C]].'''
Knihovny C a C++ jsou velmi podobné - funkce v knihovnách C se obvykle nachází také v knihovnách C++.

Musíme si ovšem uvědomit, že všechno co v C děláme pomocí knihovních funkcí lze udělat i bez nich, i když pak kód nebude zrovna dvakrát přehledný protože budeme často vkládat Assembler. Funkce lze totiž definovat buď z volání jiných funkcí, nebo z assembleru.
Pro demonstraci uvádíme programový kód knihovní funkce putch() která vytiskne na obrazovku jeden znak.

{{kód|jazyk=c|kód=
void putch(char s){
  if((s!='\r') &amp;&amp; (s!='\n') &amp;&amp; (s!='\t') &amp;&amp; (s!='\b')){
    _AL = 0;
    _CX = 1;
    _BH = 0;
    _BL = TEXT_COL;
    _AH = 0x09;
    __int__(0x10);
  }
  _AL = s;
  _AH = 0x0e;
  _BL = 0x07;
  __int__(0x10);
}
}}

Patří mezi ty nejnižší, takže obsahuje velké množství Assembleru. Dále si popíšeme související funkci puts, která vytiskne řetězec znaků.

{{kód|jazyk=c|kód=
void puts(const char *str){
  int i;
  for(i=0 ; str[i]!='\0' ; i++){
    putch(str[i]);
  }
}
}}
Funkce je o něco vyšší - neobsahuje Assembler ale pouze volá další funkce. Rozhodně to ale neznamená že jsou méně důležité - výrazně ulehčují práci. Pokud si nechcete ulehčovat práci, můžete zkusit programovat v Assembleru.

[[Kategorie:Kurz programování v C|Knihovny]]</text>
      <sha1>2nvutz2kbtxgonae7kkwi0m4u3gyei7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Knihovny C/Soubory</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4031</id>
    <revision>
      <id>22003</id>
      <parentid>13386</parentid>
      <timestamp>2011-10-29T12:57:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>HTML -&gt; wikitext; typografické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1031" xml:space="preserve">Tato stránka popisuje funkce pro práci se soubory v knihovně [[../stdio.h|stdio.h]].
Pokud chceme pracovat se souborem v C++, musíme soubor nejprve otevřít.

== fopen, freopen, fdopen, tmpfile a fclose ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! colspan=&quot;3&quot; | Módy
! Popis
! Kurzor
|-
| r
| rb
|
| Otevře pro čtení
| Na začátku
|-
| w
| wb
|
| Otevře pro přepsání, vyprázdní (pokud neexistuje, je vytvořen)
| Na začátku
|-
| a
| ab
|
| Otevře pro přidávání
| Na konci
|-
| r+
| rb+
| r+b
| Otevře pro čtení a zápis
| Na začátku
|-
| w+
| wb+
| w+b
| Otevře pro čtení a zápis, vyprázdní
| Na začátku
|-
| a+
| ab+
| a+b
| Otevře pro čtení a přidávání
| Na konci
|}

Všechny tyto funkce slouží pro otevření a zavření souboru, se kterým mezitím můžeme pracovat.

* fopen – Otevře soubor
* freopen – Znovuotevře soubor (změní přístupový mód)
* tmpfile – Vytvoří a otevře dočasný soubor který je po zavření smazán
* fclose – Zavře soubor

[[Kategorie:Programování]]</text>
      <sha1>k8diiomeqmkydqeqkki7sjpmetf5orr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Švédština/Starší tvary sloves</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4038</id>
    <revision>
      <id>25162</id>
      <parentid>13895</parentid>
      <timestamp>2013-08-16T17:47:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>nový systém odkazů na sesterské projekty</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3282" xml:space="preserve">V literatuře, zejména té starší, se ještě můžeme setkat se staršími tvary [[../Slovesa|sloves]]. Tyto tvary jsou dnes považovány za knižní či zastaralé, z oficiálních příruček byly vypuštěny polovině 20. století. Některé tvary se běžněji užívají v ustálených spojeních a frázích.

=== Množné číslo ===
==== Množné číslo přítomného času ====
Konzervativní spisovná norma odlišuje v [[../Přítomný čas|přítomném čase]] zvláštní tvar pro množné číslo. Tento tvar je shodný s [[../Infinitiv|infinitivem]] (bez ''att''):
* vi tala (= vi talar, mluvíme)
* ni köpa (= ni köper, kupujete)
* de tro (= de tror, oni věří)
* vi göra (= vi gör, děláme)

Sloveso ''vara'' (být) má zvláštní tvar äro (vi äro = vi är, jsme).

==== Množné číslo minulého času ====
V minulém čase ([[../Préteritum|préteritu]]) se dříve odlišovaly zvláštní tvary pro množné číslo u [[../Seznam silných a nepravidelných sloves|silných sloves]]. Tyto tvary se tvoří koncovkou ''-o'' ([[../Výslovnost|výslovnost]] [u]), přidanou k tvaru jednotného čísla. Nezřídka také dochází ke změně kmenové samohlásky:
* vi voro (= vi var, byli jsme)
* vi gingo (= vi gick, šli jsme)

=== Konjunktiv ===
Konjunktiv neboli spojovací způsob vyjadřuje jistou podmíněnost děje. Rozlišuje se konjunktiv přítomný (prézenta), minulý (préterita) a předminulý ([[../Pluskvamperfektum|pluskvamperfekta]]). V současnosti jsou tvary konjunktivu považovány za zastaralé a jsou nahrazovány tvary oznamovacího způsobu (indikativu). Nejčastěji se s konjunktivem setkáme v ustálených frázích.

==== Konjunktiv prézenta ====
Přítomný konjunktiv se tvoří od infinitivu nahrazením koncovky ''-a'' koncovkou ''-e''. Vyjadřuje se jím např. přání:
* '''Leve''' konungen! = Ať žije král!
* Prisad '''vare''' Herren! = Pochválen buď Pán (Ježíš Kristus)!
* '''Förbanne''' mig! = Proklatě! Sakra! Ať se propadnu! (doslova: Ať jsem proklet(a)!)

==== Konjunktiv préterita ====
Minulý konjunktiv má u slabých sloves (1.–3. třída) stejný tvar jako oznamovací způsob [[../Préteritum|préterita]] (např. ''talade'', ''köpte'', ''trodde''). U silných sloves se tvoří od zastaralých tvarů množného čísla (viz [[#Množné číslo minulého času|výše]]) nahrazením koncovky ''-o'' koncovkou ''-e'':
* vara: voro – vore
* gå: gingo – ginge
* få: fingo – finge

Používá se nejčastěji k vyjádření podmínky ve vedlejších větách, kde nelze použít [[../Podmiňovací způsob|podmiňovací způsob]] (kondicionál). V současnosti se však obvykle nahrazuje tvarem oznamovacího způsobu:
* om jag '''vore''' som du = kdybych byl tebou, být na tvém místě (= om jag '''var''' som du)
* om du '''ginge''' där idag = kdybys tam šel dnes (= om du '''gick''' där idag)
* om jag '''finge''' = kdybych směl (= om jag '''fick''')

==== Konjunktiv pluskvamperfekta ====
Shoduje se s oznamovacím způsobem a používá se ve vedlejších větách k vyjádření minulé podmínky:
* om jag '''hade gjort''' det = kdybych to byl udělal

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Konjunktiv}}

[[Kategorie:Švédština|Starší tvary sloves]]</text>
      <sha1>426fk6xocsq5ysw25pcy6qgzbk0wvaf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Švédština/Intonace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4040</id>
    <revision>
      <id>39481</id>
      <parentid>21973</parentid>
      <timestamp>2019-04-26T18:52:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Gumruch</username>
        <id>4125</id>
      </contributor>
      <comment>typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2579" xml:space="preserve">Charakteristickým rysem švédštiny (a příbuzné norštiny) je melodický [[../Přízvuk|přízvuk]]. Je totiž vázán na určitou slovní intonaci (melodii), která je dvojí:
* '''1. intonace''' je klesavá, podobná jako v češtině.
* '''2. intonace''' se uplatňuje u mnohých dvou- a víceslabičných slov. Při jejich výslovnosti tón přízvučné slabiky nejprve klesá, následující slabika se však vysloví s tónem dokonce vyšším.

Pravidla pro to, kterou intonaci zvolit, jsou poměrně komplikovaná a mají spoustu výjimek. Rovněž se liší podle regionu. Dále jsou vedeny některé obecné rysy, platné především pro oblast Stockholmu a středního Švédska.

=== 1. intonace ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Kde se vyskytuje
! Příklady
|-
| Všechna jednoslabičná slova
| bok [¹ˈbuːk] (kniha)&lt;br /&gt;gå [¹ˈgoː] (jít)
|-
| Mnohá dvouslabičná slova na -el, -en, -er
| fågel [¹ˈfoːgɛl] (pták)&lt;br /&gt;vatten [¹vatːɛn] (voda)
|-
| Mnohá víceslabičná slova s přízvukem na jiné než první slabice
| förklara [fœr¹ˈklaːra] (vysvětlit)
|-
| Všechna slova s přízvukem na poslední slabice
| byrå [bʏ¹ˈroː] (kancelář)
|-
| Slova obvykle nepřízvučná
| eller [¹ɛlːɛr] (nebo)&lt;br /&gt;under [¹ɵnːdɛr] (během, pod)
|-
| Podstatná jména s 1. intonací zachovávají tuto intonaci i v tvarech s určitým [[../Člen|členem]].
| bok &gt; boken [¹ˈbuːkɛn] (kniha)
|-
| [[../Podstatná jména#Množné číslo s přehláskou|Množné číslo]] podstatných jmen 3. skloňování s přehláskou
| bok &gt; böcker [¹ˈbøkːɛr] (knihy)
|-
| [[../Přítomný čas|Přítomný čas]] sloves na -er (2. a 4. třída)
| köpa [²ˈɕøːpa] &gt; köper [¹ˈɕøːpɛr] (kupovat)&lt;br /&gt;skriva [²ˈskriːva] &gt; skriver [¹ˈskriːvɛr] (psát)
|-
| [[../Přídavná jména#Stupňování|2. stupeň]] přídavných jmen a příslovcí na -re
| större [¹ˈstœrːɛ] (větší)
|-
| Mnohá přejatá slova
| piano [pɪ¹ˈaːnʊ] (piano)
|}

=== 2. intonace ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Kde se vyskytuje
! Příklady
|-
| Většina dvou- a víceslabičných slov s přízvukem na první slabice
| gata [²ˈgɑːta] (ulice)&lt;br /&gt;kalla [²ˈkalːa] (volat)
|-
| Některá podstatná jména s přízvukem na předposlední slabice
| lärarinna [²ˌlæːraˈrɪnːa] (učitelka)
|-
| Složeniny (včetně příjmení)
| tändsticka [²ˈtɛːndˌstɪkːa] (zápalka)&lt;br /&gt;Svensson [²ˈsvɛnːsɔn]
|-
| Mnohá slova odvozená příponami
| storhet [²ˈstuːrheːt] (velikost)
|}

[[Kategorie:Švédština|Intonace]]</text>
      <sha1>ln2d7b3q0aa82abidf6ty553o3ylqzn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Švédština/Přízvuk</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4041</id>
    <revision>
      <id>23453</id>
      <parentid>21976</parentid>
      <timestamp>2012-08-30T18:11:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>89.176.148.55</ip>
      </contributor>
      <comment>/* Přízvuk a délka hlásek */ -ou</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1536" xml:space="preserve">'''Přízvuk''' ve švédštině je melodický, to znamená, že je spojen se zváštní [[../Intonace|intonací]] (melodií), o níž je pojednáno zvlášť. Přízvuk se může nacházet na kterékoliv slabice, v domácích slovech je však nejčastěji na první slabice. V přejatých slovech se často zachovává poloha přízvuku podle původního jazyka.

Většinou se v písmu nijak neoznačuje, jen někdy se označuje čárkou, zejména u příjmení a cizích slov, např. idé (myšlenka), Linné, Nylén, succès (úspěch).

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Poloha přízvuku
! V jakých slovech
! Příklady
|-
! 1. slabika
| Většina slov domácího původu a mnohá přejatá
| gata, tala
|-
! 2. slabika
| Slova s nepřízvučnými předponami be-, ge-, ent- a často i för-
| betala, försöka
|-
! Předposlední slabika
| Přejatá slova na -abel, -alisk, -ari, -era, -inna, -atisk aj.
| lärarinna, observera
|-
! rowspan=&quot;2&quot; | Poslední slabika
| Příjmení na -ell, -én, -ér, -in
| Nylén, Tergnér
|-
| Přejatá slova na -af, -at, -et, -eri, -ik, -ism, -og, -on, -å
| gynekolog, byrå
|}

=== Přízvuk a délka hlásek ===
Délka hlásek je ve švédštině svázána s přízvukem. Přízvučné slabiky jsou vždy dlouhé. Uplatňuje se v nich pravidlo komplementarity délky. To znamená, že dlouhá je buď samohláska, nebo je souhláska, která následuje krátkou samohláskou. Podrobnosti najdete v pojednání o [[../Výslovnost#Délka hlásek|výslovnosti]].

[[Kategorie:Švédština|Přízvuk]]</text>
      <sha1>7mt0sydlsivu82aibldovs1sjmgn8ac</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Praktická elektronika/Složitější polovodičové</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4042</id>
    <revision>
      <id>35329</id>
      <parentid>26445</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:31:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5956" xml:space="preserve">== Diak ==

- diak je třívrstvová spínací součástka

- jde o součástku souměrnou, vývody diaku nejsou odlišeny, protože vlastnosti diaku nejsou závislé na polaritě působícího napětí


[[Soubor:Diak_struktura.png]]
 Struktura

[[Soubor:Diak_značka.png]]
 Schématická značka


* Při malém napětí mezi vývody vykazuje diak velký odpor (jako dioda ve zpětném směru). Říkáme, že je v blokovacím (rozepnutém) stavu a že se chová jako rozpojený spínač. Za této situace je přechod PN bližší ke kladnému pólu působicího napětí otevřen (na P je plus). Druhý přechod je uzavřen, neboť druhá vrstva vodivosti typu P je spojena se záporným pólem napětí U a zároveň na střední vrstvě vodivosti typu N působí kladné napětí pronikající tam přes první, otevřený přechod.Po dosažení spínacího napětí Ubo dochází k ionizaci krystalové mřížky v okolí přechodu, který byl uzavřen. Odpor diaku se prudce zmenší, napětí mezi vývody poklesne a proud v obvodu prudce roste.Stejně se chová součástka i při obrácené polaritě napětí. Pouze činnost obou přechodů se navzájem vymění.

* Při zapojení diaku do obvodu je vždy jeden PN přechod v propustném a jeden v závěrném směru. Přechod v propustném směru má o mnoho menší elektrický odpor než přechod v závěrném směru. Na přechodu v závěrném směru je tedy větší napětí (prakticky celé napětí na diaku). V okamžiku, kdy napětí dosáhne hodnoty průrazného napětí, se přechod stává vodivým - diak je v sepnutém stavu. Toto průrazné (spínací) napětí je obvykle 24 V - 48 V. I v sepnutém stavu má diak poměrně značný odpor - několik kiloohmů.


[[Soubor:Diak_VA.png|200px]]
 Voltampérová charakteristika

Z průběhu VA charakteristiky je patrné, že v propustném stavu má diak záporný diferenciální (dynamický) odpor. Je to součástka neřízená, spínací napětí irčitého diaku se nedá měnit.

[[Soubor:VA_Diak.png|200px]]


Diak se používá jako pomocná spínací součástka k řízení tyristorů a triaků a jako přepěťová ochrana.


== Tyristor ==


-Tyristor je polovodičová součástka sloužící ke spínání elektrického proudu (nejčastěji výkonových obvodů), fungující jako řízený elektronický ventil.

-Tyristor je čtyřvrstvá spínací součástka (obvykle PNPN), která nevykazuje usměrňující účinky jako dioda, avšak je možné ji ovládat (spínat) pomocí impulsu do řídicí elektrody G (Gate). Anoda (A) a katoda (K) se v obvodu nesmí zaměnit, zátěž je vždy připojena k anodě.

-Jedná se o velice účinný nástroj pro řízení velmi výkonných elektrických strojů. V moderních elektrických lokomotivách se používá nejčastěji pro pulzní regulaci výkonu trakčních motorů pro stejnosměrný proud. K regulaci výkonu asynchronních motorů se používají vyspělejší zařízení IGBT.

[[Soubor:Tyristor struktura.gif]]
 Struktura
[[Soubor:Tyristor znacka.gif]]
 Značka


[[Soubor:Tyristor.gif]] [[Soubor:Tyristor1.gif]]
 Nahrazení struktury tyristoru dvěma tranzistory


* Není-li na řídící elektrodě G žádné napětí (proti katodě), je tranzistor 2 zavřený. Proto má velký odpor a je na něm celé napětí zdroje =&gt; žádné napětí &quot;nezbude&quot; na tranzistor 1 =&gt; ten je také zavřený.
* Přiložíme-li na G napětí, tranzistor 2 se otevře (teče proud do jeho baze - viz princip tranzistoru ¤) a tím může procházet proud i bazí tranzistoru 1 a ten se také otevře. I když bychom teď odstranili napětí na G, proud bude tranzistory procházet dále - oba se navzájem podporují v otevřeném stavu (stejně jako u čtyřvrstvé diody ¤). Proud přestane procházet až teprve při poklesu proudu mezi A a K na nulu nebo na určitou hodnotu tzv. přídržného proudu (danou typem tyristoru). Toto je tzv. tyristorový jev

[[Soubor:Tyristor va.gif]]
 Voltampérová charakteristika

* Charakteristika v závěrném směru je v podstatě stejná jako charakteristika diody. Při určitém napětí dojde k průrazu. Vzhledem k tomu, že tyristor má složitější strukturu než dioda, je náchylnější na průraz. Většinou se proto zapojuje sériově s další diodou.
* Charakteristika v propustném směru s odpojenou řídící elektrodou je stejná jako charakteristika čtyřvrstvé diody ¤. Při spínacím napětí nastane průraz na tom jednom přechodu, který je v závěrném směru, a napětí na tyristoru prudce klesne a proud rychle vzrůstá.
* Prochází-li proud řídící elektrodou, spínací napětí se snižuje. Je-li na tyristoru napětí menší, než je spínací napětí nutné pro sepnutí tyristoru s nulovým IG, můžeme tyristor sepnout krátkým proudovým impulsem do řídicí elektrody; to je nejběžnější způsob spínání tyristoru.


[[Soubor:Tyristor pouziti.gif]]
 Použití Tyristoru

* Je-li odpor nastaven na nulu, spíná se tyristor prakticky okamžitě po průchodu napětí nulou, je-li odpor nastaven na větší hodnotu, zpožďuje se napětí na kondenzátoru za napětím na tyristoru a ten zapne až za určitý čas po průchodu napětí nulou; výkon na zátěži bude v tomto případě menší.
* Pomalu vzrůstající napětí na řídicí elektrodě tyristoru může vést k jeho zapínání v ne zcela přesně určený časový okamžik; proto se do obvodu zařazuje ještě diak ¤, který změní pomalý průběh napětí na kondenzátoru ve strmý proudový impuls.
* Tyristory se vyrábějí pro napětí od stovek voltů do několika kV a pro proudy od jednotek A do několika kA.
* Tyristorová regulace výkonu je značně rozšířená. Jde například o regulaci svitu žárovek, vrtačky s regulací otáček, svářečky, moderní tramvaje nebo elektrické lokomotivy.

[[Kategorie:Praktická elektronika|Složitější polovodičové]]</text>
      <sha1>qz5xt9bykviws5ak0lkwd0zdzuxzqax</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Náhled</title>
    <ns>10</ns>
    <id>4044</id>
    <revision>
      <id>21165</id>
      <parentid>13438</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T17:33:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>rekat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1328" xml:space="preserve">Děkuji za Vaše příspěvky do Wikiknih. Zároveň Vás však prosím o&amp;#160;častější používání tlačítka '''[[w:Nápověda:Náhled|Ukázat náhled]]'''. To Vám ukáže, jak bude článek vypadat po Vašich úpravách, ale nic se nezapisuje do [[w:Nápověda:Historie stránky|historie článku]] ani do [[Speciální:Recentchanges|seznamu posledních změn]]. Stránka ''posledních změn'' je důležitá, jelikož se na ní zobrazují veškeré změny ve Wikiknihách. Při častém ukládání jednoho článku jednou osobou se ''poslední změny'' i&amp;#160;''historie článku'' zbytečně přeplňují a&amp;#160;znepřehledňují.

Až budete mít pocit, že jsou Vaše úpravy hotovy, zadejte do pole '''[[w:Wikipedie:Shrnutí editace|Shrnutí]]''' stručný popis Vámi provedených změn a&amp;#160;změny uložte. Uložením zároveň dáváte najevo, že další změny v&amp;#160;nejbližších okamžicích neplánujete a&amp;#160;že se jiní lidé mohou na článek vrhnout, opravit překlepy či jej doplnit. V&amp;#160;případě častého ukládání hrozí riziko, že dojde k&amp;#160;tzv. [[w:Nápověda:Editační konflikt|editačnímu konfliktu]], tedy stavu, kdy dva lidé editují tentýž článek zároveň. Díky moc za pochopení.&lt;noinclude&gt;

[[Kategorie:Šablony:Zprávy uživatelům|{{PAGENAME}}]]
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>2387bexo5xk4elujweqtqc271iwkzi3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>IRC</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4047</id>
    <revision>
      <id>34840</id>
      <parentid>25105</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1207" xml:space="preserve">IRC, zkratka za Internet Relay Chat, je protokol a způsob, jak přes internet hovořit s několika lidmi najednou posíláním textových zpráv.

== Používání ==
Pro připojení se k IRC potřebujete provést následující:
# Vyberte a nainstalujte klienta IRC, jako je Pidgin nebo ChatZilla, což je doplněk pro prohlížeč Firefox.
# Najděte ''server'' a ''kanál'', který diskutuje vaše téma.
# Připojte se z klienta k serveru, s uživatelským jménem dle vašeho výběru.
# Připojte se ke kanálu.

== Soukromé hovory a konference ==

Není-li určeno jinak jsou všechny rozhovory přes IRC veřejné, viditelné všem účastníkům přítomným v daném kanálu.

Chcete-li hovořit soukromě pouze s jedním uživatelem, použijte příkaz &quot;/query jménouživatele&quot;.

Chcete-li soukromě hovořit s více uživateli, připojte se k ještě neexistujícímu kanálu, a pak omezte připojení se ke kanálu na pouze pozvané osoby příkazem &quot;/mode +i&quot;. V jednotlivých krocích:
# /join #můjnovýkanál
# /mode +i
# /invite jménohosta

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=IRC}}

[[Kategorie:Internet]]

[[en:Internet Technologies/IRC]]
[[es:Tecnologías de Internet/IRC]]</text>
      <sha1>h74ub0zan23wan74g4rih65bjietmq1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Soubor:DOS-Edit.png</title>
    <ns>6</ns>
    <id>4048</id>
    <revision>
      <id>13458</id>
      <timestamp>2008-09-20T15:33:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Nick519</username>
        <id>233</id>
      </contributor>
      <comment>Screenshot DOSového programu [[Jak na MS-DOS/EDIT|EDIT]].</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="58" xml:space="preserve">Screenshot DOSového programu [[Jak na MS-DOS/EDIT|EDIT]].</text>
      <sha1>jf29yue3da9nzo5ijnu176onmjqmr2f</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Šnaps</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4049</id>
    <revision>
      <id>35250</id>
      <parentid>30400</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:31:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2943" xml:space="preserve">''Jedná se o jednu z nejpropracovanějších variant hry [[../Šestašedesát/]]. Původem patrně z Rakouska, oblíbená též na Slovensku a v Maďarsku. Podle níže uvedených pravidel se hraje na Slovensku.''

* '''Jiné názvy:''' Schnapsen (v Rakousku), Schnapszli (v Maďarsku)
* '''Počet hráčů:''' 4
* '''Druh karet:''' francouzské nebo německé - 20 listů
* '''Posloupnost:''' J, Q, K, 10, A
* '''Cíl hry:''' Strana, která vyhrála licitaci, se snaží splnit závazek, protistrana se jí v tom snaží zabránit.

== Pravidla hry ==
Nejčastěji se hraje tak, že dva a dva hráči hrají spolu. Tito sedí křížem. Karty se zamíchají, každému se rozdá pět. Následuje licitace.

=== Licitace ===
V průběhu licitace, počínaje hráčem po levici, mohou hráči hlásit pas, nebo hru, kterou se zavazují uhrát. Je možné hlásit jen vyšší hru, než poslední nahlášená. Protihráči mohou na nabídku také hlásit kontra, hráč který vylicituje nejvyšší nabídku, může pak ohlásit rekontra, což můžou protihráči opět zvýšit.

Do prvního zdvihu vynáší ten, kdo vylicitoval nejvyšší hru. Jestliže všichni pasovali, pak předák.

==== Druhy her ====
; Hrám
: Standardní sehrávka, hraje se, neohlásí-li nikdo vyšší hru. Pravidla jsou shodná s [[../Šestašedesát/]]kou pro čtyři hráče.
; Skladám
: Pokud sou už jenom 3-hráči a jeden to zahlási ,automaticky sa mu odpočíta 6 bodov. Ve hře se 4 hráči se to nemúže.
; Žebrák
: Hráč, který vylicitoval tento závazek, nesmí uhrát žádný zdvih. Hraje se bez trumfů.
; Hlášená hra (12-ka)
: Strana, která vylicitovala tuto hru, musí uhrát 66 bodů v prvních třech zdvizích.
; Durch
: Hráč, který vylicitoval tento závazek, musí uhrát všechny zdvihy. Hraje se i s trumfama.
Kolo:eso deset nejvissi na trumfy se nehraje
kontra snops:volici vyjede trumfem a partak musi na 3 zdvyhy nasbirat 66

=== Vyhodnocení ===
Standardně se hra zhodnocuje finančně, můžete ji však klidně hrát na body či o fanty;-)
* vyhraná obyčejná hra
** protistrana uhrála více jak 33 bodů - 10 haléřů
** protistrana uhrála méně jak 33 bodů - 20 haléřů
* při obyčejné hře uhraných všech pět zdvihů - 50 haléřů
* uhraný/prohraný žebrák - 50 haléřů
* uhraná/neuhraná hlášená hra - 60 haléřů
* uhraný/neuhraný durch - 90 haléřů
* každé kontra, rekontra, … - 2× příslušná suma

== Podívejte se také na ==
* [[../Bauernschnapsen/]], varianta hraná v Rakousku
* [[../Tute/]], podobná hra, hraná ve Španělsku

== Literatura ==
* {{Citace monografie
 | příjmení = Svoboda
 | jméno = Tomáš
 | spoluautoři = a kolektiv
 | titul = Oficiální pravidla karetních her
 | vydavatel = Eminent
 | místo = Praha
 | rok = 2002
 | isbn = 80-7281-116-9
 | kapitola = Skupina Mariage
 | strany = 120-121
}}

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Šnaps]]</text>
      <sha1>tr3h06lij3fo7kfeqvc32ddambxy3yi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Cvrnkaná jedenáctka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4052</id>
    <revision>
      <id>35141</id>
      <parentid>24122</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2276" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 2
* '''Cíl hry:''' Přesným cvrnkáním získat jako první 11 bodů.

== Hrací potřeby ==
* 5 mincí pro každého hráče
* Hrací deska s nakresleným plánem

== Pravidla hry ==
=== Příprava ===
Na desku stolu (případně na velký, hladký papír desku zakrývající) nakreslíme několik, asi 6 až 10 čar. Čáry kreslíme vodorovně s kratší stranou desky v jednotných rozestupech odpovídajících cca 2 až 3 násobku průměru mincí. Kolmo na ně nakreslíme po obou stranách ještě dvě čáry rovnoběžně s delší stranou desky, cca. 7 až 10 cm od okraje. Celý tento obrazec se nachází na jedné polovině desky, s tím, že za ním zůstává ještě určitý prostor, cca. 10 až 20 cm, volný.

=== Průběh ===
Hráči stojí za od obrazce vzdálenější kratší stranou desky. Střídavě cvrnkají své mince směrem k obrazci.
Jestliže se mince zastaví před první čarou, cvrnká hráč tuto minci ihned znovu. Toto neplatí v případě, že mince zůstala před první čarou vinou srážky s jinou mincí. Mince, která se zastaví za postranními či poslední čarou, vypadává ze hry. Pro zbytek tohoto kola se dá stranou.

Po odehrání všech mincí dojde k vyhodnocení.
Mince, která leží na obrazci mezi dvěma čarami, přináší hráči vítězný bod.
Jestliže se tři mince jednoho hráče octnou mezi stejnými dvěma čárami, získá za ně body protihráč.

Po vyhodnocení se všechny mince seberou a cvrnká se znovu. Vítězem je hráč, který jako první získá 11 bodů.

== Odkazy ==
=== Podívejte se také na ===
* [[../Strkaná jedenáctka/]]

=== Literatura ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Angiolino
 | jméno = Andrea
 | odkaz na autora = ../Autoři/Andrea Angiolino
 | příjmení2 = Paglia
 | jméno2 = Pier Giorgio
 | příjmení3 = Di Giorgio
 | jméno3 = Domenico
 | titul = HRY s kamínky, mincemi, telefonními kartami…
 | vydavatel = Portál
 | místo = Praha
 | rok = 2001
 | strany = 105-106
 | isbn = 80-7178-517-2
}}


{{Navigace|Pokladnice her|../Fotbálek/|LavenderBlush|Violet|title=[[../Hry s mincemi/]]}}

{{DEFAULTSORT:Cvrnkaná jedenáctka}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Hry pro 2 hráče]]
[[Kategorie:Hry s mincemi]]</text>
      <sha1>p6v93xl9vxqtfmtqyth5lwgonwc9xnu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Diamant</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4053</id>
    <revision>
      <id>35143</id>
      <parentid>29436</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1351" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 2
* '''Cíl hry:''' Vytvořit větší část diamantu než protihráč.

== Herní materiál ==
* Bílý papír (nejčastěji formátu A4)
* Dvě tužky odlišné barvy

== Pravidla ==

Na listu papíru se náhodně nakreslí skupina teček. Tečky nemají tvořit pravidelný rastr, ale měly by být víceméně po kupě. Hráči střídavě spojují dvě tečky rovnou čárou. Čára nesmí procházet přes žádný třetí bod, jinak je jedno, jak je čára dlouhá. Není nutné spojovat nejbližší body.

Cílem hry je vytvářet trojúhelníky. Dokončí-li některý z hráčů trojúhelník, vybarví ho svojí barvou. Hra končí v momentě, kdy nejde spojovat žádné body.

Vítězí hráč, který vytvořil větší část diamantu. Ideální je spočítat kdo vytvořil kolik trojúhelníků. Většinou je to ale o pár trojúhelníků a nikomu se to počítat nechce. Proto je běžnější posoudit opticky, kdo vybarvil větší část plochy diamantu. O vítězství pak rozhoduje spíše než počet, velikost vybarvených trojúhelníků.

== Odkazy ==
{{Navigace|../Boj o nový světadíl/|../Kolo štěstí/|LavenderBlush|Violet|title=[[../Hry s tužkou a papírem/]]}}

{{DEFAULTSORT:Diamant}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Hry pro 2 hráče]]
[[Kategorie:Hry s tužkou a papírem]]</text>
      <sha1>amk1iv7q2dpdwuauixsc31nceo6dgpv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Fotbálek</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4054</id>
    <revision>
      <id>35149</id>
      <parentid>24100</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1817" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 2
* '''Cíl hry:''' Vstřelit soupeři více gólů, nežli sám obdržím.

== Hrací potřeby ==
* 5 mincí (3 z nich by měly být stejné velikosti)

== Pravidla hry ==

=== Příprava ===
{| style=&quot;float: right; text-align: center;&quot;
|-
| [[Soubor:Mince_10Kč_vzor_2003_rubová_strana.jpg|25px]] || &amp;nbsp; || [[Soubor:Mince_10Kč_vzor_2003_rubová_strana.jpg|25px]]
|-
| &amp;nbsp; || style=&quot;width: 80px;&quot; | [[Soubor:Mince_10Kč_vzor_2003_rubová_strana.jpg|25px]] || &amp;nbsp;
|}

Jeden hráč vytvoří ze dvou mincí na kraji desky branku, cca 7 cm širokou. Druhý hráč umístí tři své mince (měly by být stejné velikosti) na opačné straně desky tak, že dvě kopírují postavení protihráčovy branky a třetí je uprostřed mezi nimi o kousek víc vzadu.

=== Průběh ===
Hráč, který zrovna hraje se třemi mincemi, se snaží postupným cvrnkáním vstřelit branku. Nejprve cvrnkne prostřední minci tak, aby jednu ze dvou zbývajících mohl cvrnknout tak aby prošla mezi prvně cvrnkanou a zbývající mincí. Pak podobným způsobem cvrnká další minci.

Cvrnká tak dlouho dokud nevstřelí branku, tj necvrnkne minci tak aby prošla jak mezi dvěma zbývajícími, tak mezi dvěma tvořícími soupeřovu branku, nebo dokud se nedostane do situace, kdy není schopen či se mu nepodaří cvrnknout minci mezi dvěma zbývajícíma. Poté si hráči vymění úlohy. Nikdy není možné cvrnkat dvakrát po sobě stejnou mincí.

Zvítězí hráč, který dříve vstřelí soupeři dohodnutý počet branek.

== Podívejte se také na ==
* [[../Zlatá brána/]]

{{Navigace|../Cvrnkaná jedenáctka/|../Goleador/|title=[[../Hry s mincemi/]]}}

{{DEFAULTSORT:Fotbálek}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Hry pro 2 hráče]]
[[Kategorie:Hry s mincemi]]</text>
      <sha1>ltb2ns8zvw2l9b5jq4t9uw8byrb549i</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Soubor:Blender strih videa.pdf</title>
    <ns>6</ns>
    <id>4056</id>
    <revision>
      <id>13482</id>
      <timestamp>2008-09-24T20:26:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>FDominec</username>
        <id>28</id>
      </contributor>
      <comment>PDF verze clanku o strihani videa v Blenderu. Aktualni verse na http://cs.wikibooks.org/w/index.php?title=Blender_-_střih_videa</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="128" xml:space="preserve">PDF verze clanku o strihani videa v Blenderu. Aktualni verse na http://cs.wikibooks.org/w/index.php?title=Blender_-_střih_videa</text>
      <sha1>png9f4i65nggw1zesmeh54kcdm0t0mh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Valticko a Lichtenštejnové</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4057</id>
    <redirect title="Valticko/Úvod" />
    <revision>
      <id>27907</id>
      <parentid>27900</parentid>
      <timestamp>2015-02-01T20:46:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Odlinkování letopočtů</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="31044" xml:space="preserve">#redirect[[Valticko/Úvod]]

'''[[Valticko a Lichtenštejnové]]'''

Valticko bylo k nově vzniklé Československé republice připojeno na podkladě mírové smlouvy v Saint-Germain-en-Laye z roku 1919. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

Ještě před úvodem mé stránky v &quot;Obsahu&quot; vytvářím seznam - osnovu - budoucích kapitol, které budu postupně doplňovat novými texty, získaných převážně z archivních dokumentů a starých knih, týkajících se tohoto předmětu zájmu. V případě, pokud by se vyskytly technické programové problémy, budu tuto práci dále dělit na více stránek.
:Úvod
::Archiválie
:Historie
::Valtice / Feldsberg
::Lichtenštejnové
::Lichtenštejnská panství
:::Adamov, železářský podnik
:::Aloisov, železářský podnik
:::Hlohovec / Bishofswarth, ves
:::Nové Zámky u Litovle
::Velkostatky
:::Břeclavský velkostatek
:::Lednický velkostatek
:::Rabensburský velkostatek
:::Valtický velkostatek
::::Boří dvůr
::::Hamethský dvůr
::::Herrnbaumgartenský dvůr
::::Lesní hospodářství
::::Nový dvůr
::::Reinthalský dvůr
::::Rybnikářství
::::Schrattenberský dvůr
::::Valtický dvůr
::::Vinařství
:::Wilfersdorfský velkostatek
:::Ždánický velkostatek
:Demografie
::Obyvatelstvo
:::Osídlování Charváty
:::Sčítání obyvatel
:Pamětihodnosti
::Apollonův chrám
::Dianin chrám čili Rendez-vous
::Hraniční zámeček
::Hubertova kaple
::Kláštery
::Kolonáda na Rajstně
::Kostely a kaple
::Lovecký zámeček (Katzelsdorfský)
::Školy
::Tři grácie
:Hospodářství infrastruktura
::Průmysl
:::Cihelny
:::Kamenolomy
:::Kutání uhlí
:::Pivovar Poštorná
:::Vápenka Valtice
::Železnice
:Odkazy
::Reference

&lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt; Dr. Vladimír Voldán: O archivu valtického panství 
a velkostatku. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

&lt;ref name=status2&gt;[[Rudolf Hurt]]&lt;/ref&gt; Dr. Rudolf Hurt: Příspěvek k dějinám města Valtic. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

&lt;ref name=status3&gt;[[Hlohovec]]&lt;/ref&gt; Obec Hlohovec http//www.hlohovec.cz


== '''Úvod''' ==

=== '''Archiválie.''' === 
Nejcennější prameny pro dějiny [[Valticko|Valticka]] v našich archivech jsou beze sporu ve fondu valtického velkostatku, uloženém ve Státním archivu v Brně (značka fondu F 94). Fond totiž obsahuje písemnosti, vzniklé z agendy valtického panství, politického, berního a soudního úřadu I. instance před rokem 1850, i písemnosti hospodářské agendy velkostatku do jeho likvidace po [[2. světová válka|2. světové válce]]. 
Písemnosti vyšších instancí do roku 1850, vztahující se k našemu Valticku, zůstaly v archivních fondech republiky Rakouské, právě tak jako většina písemností veřejných úřadů od roku 1850 do roku 1920, poněvadž až do tohoto roku, do faktického připojení k ČSR, patřilo správně Valticko k [[Dolní Rakousy|Dolním Rakousím]]. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

Nově zřízeným státním úřadům bylo v roku 1850 z valtických registratur odevzdáno poměrně málo materiálu; postoupeny byly tehdy patrně, soudíc podle zachovaného fondu, nejmladší spisy a z knih nepochybně většina pozemkových knih. Ve fondu valtického velkostatku převažuje tedy aktový materiál, ježto se knihy buď od fondu dostaly jinam, jako knihy účetní, pozemkové, nebo se poměrně špatně dochovaly, jako různé pomocné i úřední knihy přenesené veřejné agendy a agendy judiciální. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

Jenom hospodářské spisy valtického velkostatku od roku 1844 zůstaly v původním ukládacím systému. Jako u jiných lichtenštejnských velkostatků byly také ve spisovnách valtického velkostatku, tj. ve spisovně ekonomické, politické a judiciální, zavedeny od počátku roku 1844 nové spisové klíče podle lichtenštejnské normálie o zřízení a vedení registratur na lichtenštejnských panstvích ze 7. prosince 1843, čís. 11049/16, mající uniformovat ukládací systémy spisové pro všechny lichtenštejnské velkostatky. Koncem minulého století byly však do nových věcných skupin přemanipulovány z velké části nejen spisy všech agend před rokem 1844, ale i spisy politické a soudní od roku 1844 do roku 1850, do zániku dominia. Rekonstrukce původního uložení spisů podle rozdílných systémů byla by bývala velmi pracná a zčásti i neúčelná, jelikož některé původní systémy neznaly věcné třídění; proto byly přemanipulováním vytvořené věcné skupiny učiněny podkladem konečného spořádání všech spisů před rokem 1844, i když se tím starší evidenční pomůcky staly celkem nepotřebnými. Jenom řídce se ve valtické hospodářské registratuře od roku 1870 objevují priora z lednické nebo břeclavské velkostatkové registratury. Většina materiálu fondu je psána německy; čeština je do konce [[1. světová válka|1. světové války]] řídkou výjimkou, třebaže se česky mluvilo nejen v obcích [[Hlohovec]], v [[Charvátská Nová Ves]] a Poštorná, ale i z části ve Valticích. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

Naproti tomu ovšem obsahuje fond valtického velkostatku také archivní prameny k dějinám několika dnešních rakouských obcí, které patřily do roku 1850 k valtickému panství, a historický materiál o činnosti některých hospodářských jednotek velkostatku, které zůstaly po roce 1920 v Rakouské spolkové republice, což je dáno někdejším územním rozsahem valtického velkostatku, jejž drželi od konce 14. století do roku 1945 Lichtenštejnové. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

Písemnosti fondu valtického velkostatku se původně soustřeďovaly a byly manipulovány v úřední budově panství, dodnes stojící na jižní straně valtického náměstí; je to druhý dům západně od kostela. Trvale tu však spisy nezůstaly. Byly totiž spolu s materiálem jiných lichtenštejnských valtických úřadů, jako lesní zařizovací kanceláře, a s písemnostmi lichtenštejnských velkostatků [[Rabensburk]](a [[Hauskirchen]]), [[Břeclav]] a lichtenštejnského lesního úřadu v [[Lednice|Lednici]] uloženy v západní místnosti vjezdové brány z náměstí do valtického předzámčí. Tam našli roku 1951 pracovníci státního (oblastního) zemědělsko-lesnického archivu v [[Bučovice|Bučovicích]] všechny zmíněné fondy v neladné směsi, a převezli je do bučovického archivu k odborné péči. 
Vlastní zpracování fondu bylo velmi obtížné a zdlouhavé. Provedli je již archiváři II., tj. zemědělsko-lesnického oddělení Státního archivu v [[Brno|Brně]], který převzal počátkem roku 1956 po sloučení zemědělsko-lesnických archivů se státními archivy archiválie Státního zemědělsko-lesnického archivu v Bučovicích do své správy.
Z Bučovic odvezli příslušný komplex fondů na podzim roku 1956 do [[Brno|Brna]] a zde fondy koncem roku roztřídili. Pořádání, skartace a zinventování fondu valtického velkostatku se pak uskutečnilo v plánovaných obdobích roku 1957 a 1958. Fond měl nejen porušenu původní strukturu uložení, ale byl ze značné části i úplně rozvrácen, např. stovky volných listů starých pozemkových knih byly promíšeny spisovým materiálem. Soustavná práce však přinesla i tu žádoucí výsledky. Dnes je ve [[Státní archiv|Státním archivu]] v Brně k dispozici všem zájemcům inventář spořádaného fondu, aby si podle něho za pomoci připojených rejstříků mohli vypůjčovat z fondu potřebné archiválie. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

Časové rozmezí fondu, jak ukázalo jeho zpracování, je dáno lety 1391 - 1945. Zinventarizovaný fond má 681 jednotek; z nichž je 201 knih, 171 krabic, 247 fasciklů a 62 jednotlivin (plány, náčrty, diplomy). Většina materiálu fondu pochází z doby po polovině 18. století. Na první pohled také je zřejmo, že ve fondu chybí účetní materiál velkostatku. Ten byl totiž přidružen k účtům velkostatku dochovaných ve fondu [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnské]] ústřední účtárny, Bučovice, uloženém ve Státním archivu v Brně (značka fondu F 30), a společně s nimi zpracován. Nebyl však také nějak dobře dochován, neboť pocházel v podstatě až z [[19. a 20. století.]] Ve fondu chybí vůbec starší písemnosti velkostatku, hlavně ze 17. století, dále z mladších písemností převážná část písemností valtického lesního úřadu. Náhradu za tyto ztráty, zejména pro starší dobu, může přinést především materiál v ústředním (rodovém) lichtenštejnském archivu ve [[Vaduz]]u, ať již tam byl záměrně vybrán z někdejších písemností statkových či se vyskytuje sporadicky v písemnostech lichtenštejnské dvorní kanceláře a v rodových písemnostech. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

Závěrem budiž vysloveno přání, aby fond valtického velkostatku se stal studnicí poučení naší i budoucím generacím a splnil tak tu nejkrásnější svou úlohu, kterou měli především na mysli jeho pořadatelé. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

V nově vydaném Inventáři Státního archivu ve [[Vídeň|Vídni]] nalezl jsem ve výčtu archiválií bývalé tamní dvorské komory zmínku o tom, že v oddělení &quot;Akta dolnorakouských panství&quot; je svazek spisů z let 1526-1634, týkajících se Valtic a [[Mikulov]]a. V domnění, že půjde o fascikl písemností dalekosáhlého významu, podávajících snad něco bližšího o vzniku a vývoji proslulých rybníků mikulovsko-lednických, požádal jsem o jeho zapůjčení z Vídně do Brna. K svém u velkému překvapení jsem však zjistil, že došlé spisy se týkají pouze města Valtic, vlastně tamního františkánského kláštera z údobí prvního reformačního nástupu. Protože obsahovaly materiál neznámý a nemálo obohacující až dosud málo prozkoumanou valtickou historii, rozhodl jsem se, že si z něho pořídím obšírné výpisy a zjištěná fakta zpracuji v samostatném článku. &lt;ref name=status2&gt;[[Rudolf Hurt]]&lt;/ref&gt;

== '''Historie''' ==

==='''Valtice / [[Feldsberg]]'''===

Byla-li lokalisace minoritského kláštera na předměstí dokladem toho, že tenkráte byl už stavební vývoj města Valtic u konce, byl vznik kláštera zase nepřímým dokladem značné na tehdejší dobu polulace města Valtic i jeho nejbližšího okolí, posetého četnými, dnes z části pustými vesnicemi, k nimž patřily [[Allah]], [[Hamad]], [[Gelčín]], [[Königsbrunn]], [[Pottendorf]] a [[Reibendorf]]. &lt;ref name=status2&gt;[[Rudolf Hurt]]&lt;/ref&gt;

Z materiálu fondu dobře možno studovat průběh převratných událostí roku 1848 a let dalších, např. ze spisů o Národní gardě, události válečného roku 1866, život poddaných, zaměstnávajících se většinou zemědělstvím, odvádění desátků, rozsah robotních povinností, provádění robotní reluice, hlavně počátkem 19. století, vyvázání gruntů z břemen, spory panství s městem Valticemi o pravomoc, práci obecních představených. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

=== '''Lichtenštejnové''' ===

Ve fondu se najdou zprávy o různých uměleckých předmětech a sbírkách Lichtenštejnů, např. ''o sbírce mědirytin''. Nechybí ani drobnější zmínky ''o registratuře panství, o její skartaci'', ''o zavádění psacích strojů'' a ''o počátcích činnosti valtického okresního soudu '', zrušeného po 1. světové válce. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

=== '''Lichtenštejnská panství''' ===

Ve středověku nebylo toto pohraniční panství, pro svou polohu nejednou za válek vypleněné, zaokrouhleným územím. Patřilo k němu daleko více obcí než později, a to směrem jihozápadním do Rakouska. ''Svědčí o tom urbář lichtenštejnských panství, ležících na jižní Moravě a na severovýchodě Dolních Rakous, z r.1414; vydal jej [[B. Bretholz]] pod titulem Das Urbar der Liechtensteinischen Herrschaften (Urbář Lichtenštejnských panství) [[Nikolsburg]] ([[Mikulov]]), [[Dürnholz]] ([[Drnholec]]), [[Lundenburg]] ([[Břeclav]]), [[Falkenstein]], [[Feldsberg]] ([[Valtice]]), [[Rabensburg]], [[Mistelbach]], [[Hagenberg]] a [[Gnadendorf]] vydaly Sudetendeutsche Geschichtsquellen, Band 3, Liberec a Chomutov 1930.'' Některé obce však nepříslušely k panství celé, nýbrž panství v nich náležely pouze určití poddaní nebo vymezená práva. Během [[15. a 16. století]] nabylo panství rozsahu, s jakým se setkáváme ve většině písemností fondu. Odpadly vzdálenější obce, u jiných bylo dosaženo plného jeho vlastnictví. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

Zajímavý je dokument o zjišťování hranic mezi Moravou a Dolními Rakousy, které provedl na příkaz dolnorakouské vlády [[Jiří Hartman z Lichtenštejna na Mikulově]] dotazováním svých i jiných poddaných (presentační datum 22. březen 1617). &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

V konečné podobě bylo územní panství vymezeno obcemi: Valtice, Herrnbaumgarten, Hlohovec, Charvátská Nová Ves, Katzelsdorf, Poštorná, Reinthal, Schrattenberg a [[Úvaly]]. V obcích Falkenstein, Guttenbrunn, Kleinschweinbarth, Poysbrunn, Stützenhofen a Walterskirchen příslušeli k panství někteří poddaní, resp. práva. Valtice byly městem, Herrnbaumgarten městečkem. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

==== '''Adamov, železářský podnik''' ====

==== '''Aloisov, železářský podnik''' ====

==== '''Hlohovec, ves''' ==== 

''(Bishofwarth, lidově Bišovár nebo Lohovec)'' Už ve 13. století [[Hlohovec]] vznikl jako ves kolonizační, založená [[pasovské biskupství|pasovským biskupstvím]] ''(Passau / Pasov)''. Původní název obce Bishofsearth znamená biskupská stráž. Katastrem obce vedla původní moravsko-rakouská hranice. K valtickému panství obec patřila až do zániku patrimoniální správy v roce 1848. Od roku 1850 přináležela k soudnímu okresu valtickému a politickému okresu [[Poysdorf]]. V letech 1855-1868 náležel Hlohovec k Vaticím a v letech 1868-1920 zase k politickému okresu [[Mistelbach]] a soudnímu okresu Valtice a od roku 1920 k soudnímu okresu břeclavskému. Po 8. říjnu 1938 ves přičleněna k mikulovskému landrátu v Dolnodunajské župě. Po osvobození 21. dubna 1945 připadl Hlohovec opět k politickému okresu Hodonín a soudnímu okresu [[Břeclav]] a od vzniku břeclavského okresu v roce 1949 je jeho součástí dodnes. &lt;ref name=status3&gt;[[Hlohovec]]&lt;/ref&gt;

==== '''Nové Zámky u Litovle''' ====

Odvoz smrkových semen na velkostatek Valtice. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

=== '''Velkostatky''' ===

Dominikál, obhospodařovaný dvory, měl roku 1791 tento rozsah: pole 685 jiter, vinice 58 jiter, louka 403 jitra, zahrady 30 jiter, lesy bylo pokryto 5590 jiter. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

Schweickhardt zaznamenal rozsah celého panství (dominikál s rustikálem): orné půdy 13.827 jiter, vinice 1580 jiter, louky 1213 jiter, rybníky 1118 jiter, lesy 5777 jiter (z toho soukromé lesy 21 jiter). &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

R. 1863 bylo při dvorech s připachtovanými pozemky od cáhnovského a břeclavského lichtenštejnského velkostatku celkem 2982 jiter pozemků. ¹/

V letech 1883-1885 byl dočasně spravován valtickým velkostatkem též velkostatek rabensburský (Dol. Rakousy). &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

Dnem 1. května 1885 došlo ke spojení valtického velkostatku s lednickým lichtenštejnským velkostatkem, pozemky bývalé lednické správy byly částečně propachtovány, částečně ponechány ve vlastní režii (Dolní pole). V roce 1885, po smrti tehdejšího lednického lesního pojezdného Josefa Witaska, došlo na čas k připojení lednického lesního okrsku k okrsku valtickému. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

Roku 1886 byly sice oba lesní úřady opět osamostatněny, ale v roce 1889 byl 1. května lesní úřad ve Valticích zrušen a sídlem společného lesního úřadu pro lesy spojených lichtenštejnských velkostatků Valtice a Lednice a pro les dřívějšího lichtenštejnského lesního úřadu v [[Eibesthal]]u v Dolních Rakousích se stala Lednice. Lesy valtického velkostatku měly z uvedených tří celků největší rozlohu, přes 3240 ha, lesy lednického velkostatku zaujímaly přes 2020 ha a eibesthalské přes 920 ha. V Lednici zůstával exponovaný úředník valtické správy s titulem lučního hospodáře. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

Většina písemností fondu je ovšem zaměřena na hospodářskou činnost, a to i více spojených velkostatků. Orientaci o majetkové držbě, zejména pozemků a budov, a o využití pozemků v 2. polovině 19. a počátkem 20. století dávají knihy, umístěné hned v popředí fondu. Vlastnickými záležitostmi se zabývají mimo jiné rovněž spisy o hranicích velkostatku se sousedními velkostatky a rozličné smlouvy, uzavřené panstvím v 18. století. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

==== '''Břeclavský velkostatek''' ====

V roce 1920 v Břeclavi byl ponechán důchodní úřad pro břeclavský velkostatek a umístěn lesní úřad pro lesy nově spojených velkostatků Valtice-Lednice-Břeclav. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

Fond valtického velkostatku obsahuje dokumenty od r. 1920 též břeclavského velkostatku. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

Hospodářskými otázkami se obírají vedle ústředních lichtenštejnských cirkulářů a normálií nejednou také cirkuláře břeclavské inspekce, jíž podléhaly i Valtice, z let 1841-1862. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

==== '''Lednický velkostatek''' ====

Fond valtického velkostatku obsahuje od r. 1885 i prameny k dějinám lednického velkostatku. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

V období 1. pozemkové reformy byl dvůr Nové Mlýny, patřící k lednickému velkostatku, pronajat, ostatní dvory spojených velkostatků Valtice-Lednice v ČSR, tj. Boří dvůr, Nový dvůr, Valtice a Lednice, v režii. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

==== '''Rabenburský velkostatek''' ====

Fond valtického velkostatku obsahuje z let 1883-1885 dokumentay rovněž k historii rabenburského velkostatku. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

==== '''Valtický velkostatek''' ====

O režijním hospodaření u jednotlivých dvorů se ve fondu objevuje řada písemností, dále o jejich pronájmech i o pronájmech hospod a jiných výnosů. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

V 18. století byly pozemky panství obdělávány u pěti dvorů: valtického, herrnbaumgartnerského, schrattenberského, reinthalského a u Nového dvora. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

Na panství v roce 1790 bylo napočteno 839 koní a 136 volů; z toho je zřejmé, že potahy většinou obstarávali robotníci. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

Roku 1863 byla provedena u velkostatku důkladná reorganizace hospodářství; upuštěno od trojpolního hospodářského systému a zavedeno hospodářství střídavé. Tehdy již také klesl počet ovcí na 2.530 kusů; hospodářských koní bylo 18, koně pro kočáry 4, nově přibylo 8 párů volů, hovězího dobytka originální bernské rasy byly 104 kusy. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

V 19. století a počátkem 20. století bývaly některé dvory, zejména dvůr Herrnsbaumgarten, pronajímány. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

V roce 1903 otiskl Kraetzel ve svém schematismu lichtenštejnských statků tyto údaje o valtickém velkostatku: celkový rozsah 5.620,43 ha, půda polního hospodářství 2.390,68 ha tj. 4.154,35 jiter, půda lesního hospodářství 3.229,75 ha, tj. 5.612,42 jiter. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

Roku 1908 byla pode Tittlova schematismu ''(Schematismus und Statistik des Grossgrundbesitzes in den Erzherzogtümern Nieder- u. Oberösterrech u. im Herzogtume Steiermark. Praha 1908.)'' dolnorakouských, hornorakouských a štýrských velkostatků takto rozdělena držebnostní plocha valtického velkostatku v hektarech: pole 1.436,30, louky 373,50, zahrady 34,75, vinice 23,60, pastviny 152,09, lesy 3.486,15, vody 552,19, neproduktivní půda 73,31, kamenné hony a štěrkoviště 2,50, stavební plocha 17,98; celkem 6.152,37 ha, Valtická správa obhospodařovala tehdy od lednického velkostatku 498,40 ha a od spojených lichtenštejnských velkostatků Břeclav-Rabensburk v Dol. Rakousích 41,73 ha. Naproti tomu bylo zase 29,38 ha postoupeno na obdělávání břeclavsko-rabensburského velkostatku. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

Vznik ČSR a připojení Valticka k ČSR vyvolaly určité reformy v lichtenštejnské správní organizaci. Jednou z nich bylo rozdělení dosud spojených velkostatků Břeclav-Rabensburk a přidružení břeclavského velkostatku k valtickému a lednickému v roce 1920. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

Do 1. pozemkové reformy byly pojaty společně ještě spojené velkostatky Valtice-Lednice. Soupisová jejich výměra, pochopitelně bez půdy valtického velkostatku, zůstavší za hranicemi v Rakousku, činila 7.369,27 ha veškeré půdy; na zemědělskou půdu připadalo 2.544,25 ham na lesní hospodářství 5.737,22 ha. ''(Uvádí dr. ing. [[Jan Voženílek]]. Předběžné výsledky československé pozemkovém reformy. Země Česká a Moravsko-slezská. Praha 1930.)'' Jako jinde nesplnila ani zde prvá pozemková reforma naděje v ni kladené. ''(Naříká na to i dílko Valtice a okolí, uspořádané [[Jakub Fintajsl|Jakubem Fintajslem]] a vyšlé ve Valticích r. 1930.)'' Dokladem toho může být několik údajů o rozsahu hospodářství velkostatků Valtice-Lednice v roce 1933. U zbylých dvorů zůstaly ještě velké výměry půdy, u ''valtického dvora'' 406,5854 ha, u ''Bořího dvora'' 550,3384 ha a u ''Nového dvora'' 329,6625 ha. ''Rybniční hospodářství'' mělo 652,8764 ha, ''vinařství'' 34,3281 ha. Také plochy ''voluptuáře'', celkem neproduktivní a určené zábavě a potěšení vlastníka, vykazující čísla: u valtického zámku 45,1193 ha, při zahradním ředitelství v Lednici 123,2127 ha a 4,4109 ha stavebního voluptuáře. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

V 30. letech zůstaly v obhospodařování dvory Boří, Nový a Valtice. Fond dokumentuje zavádění strojů v hospodářství velkostatku, zejména parních mlátiček ''(správně &quot;oraček&quot;)'' , dále umělých hnojiv, nákup travních semen z Erfurtu, dovoz smrkových semen z lichtenštejnských Nových Zámků u Litovle, starosti s regulací Dyje, hospodářský styk s lichtenštejnskými železářskými podniky v Adamově a Aloisově, pěstování cukrovky, jetele, prodej mléka do Vídně a do Brna i nadšený zájem o myslivost. K poznání hospodářského provozu v 2. pol. 19. století poslouží knihy hospodářských konferencí. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

Po období okupace, za níž bylo Valticko přechodně připojen k dolnorakouské župě, došlo r. 1945 k znárodnění valtického velkostatku a k vytvoření státního statku ve Valticích. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

===== &lt;ins&gt; '''Boří dvůr''' &lt;/ins&gt; =====     
Ku konci století vznikl Boří dvůr, zvaný Genše. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

===== &lt;ins&gt;'''Hamethský dvůr'''&lt;/ins&gt; =====      
Koncem 60. let vznikl dvůr Hameth, zvaný tak podle zrušeného velkého rybníka. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

=====&lt;ins&gt;'''Herrnbaumgartenský dvůr'''&lt;/ins&gt;=====
Roku 1790 měl herrnbaumgartenský ovčí dvůr stav 1008 ovcí. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

=====&lt;ins&gt;'''Lesní hospodářství'''&lt;/ins&gt;=====
Pouze k dějinám lesů valtického velkostatku, dělívaných do 5-6 polesí, je ve fondu materiálu méně, už proto, že od roku 1889 nebyl ve Valticích lesní úřad. Badatele třeba odkázati především na fond Lichtenštejnské lesní zařizovací kanceláře (''ve Státním archivu v Brně, značka fondu F 31)'', který poskytně víc než jenom náhradu postrádaných pramenů. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

=====&lt;ins&gt;'''Nový dvůr'''&lt;/ins&gt;=====
Nový dvůr byl určen pro chov obcí. Roku 1790 měl novodvorský ovčí dvůr stav 1420 ovcí. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

Nový dvůr byl r. 1809 renovován a proslul pak pěstěním merinských i anglických ovcí a později koní. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

=====&lt;ins&gt;'''Reinthalský dvůr'''&lt;/ins&gt;=====
Roku 1790 měl reinthalský ovčí dvůr stav 1286 ovcí. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

=====&lt;ins&gt;'''Rybnikářství'''&lt;/ins&gt;=====
Hojnost pramenů skýtá fond k historii rybnikářství a vinařství, obou typických složek hospodářství valtického velkostatku. Rybnikářství obhospodařovalo především čtyři velké jihomoravské rybníky: Nesyt, Hlohovecký, Prostřední čili Lednický a Mlýnský. Roku 1725 bylo na panství celkem 20 rybníků, sádky ve Schrattenbergu. Z rybníků bylo 5 kapřích osázených tříletými kapry takto: Nesyt 1.000 kop, Hlohovecký 327 kop, Prostřední-Lednický 243 kopy, Lesní (tj. Mlýnský) 292 kopy, Hamethský 527 kop, celkem 2.389 kop. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt; 

Ročně se jeden až tři lovily a výnos byl propočten na 7.633 zl. 30 kr.; tato suma převyšovala výnos dvorů s ovčíny i výnos lesní. V rybnících se chovali vedle kaprů hlavně štiky a candáti. R. 1863 spravoval velkostatek ještě 12 rybníků a sádky, které tehdy byly v Hlohovci. Z fondu lze sledovat údržbu jednotlivých rybníků, jejich nájmy i pronájmy, jejich výlovy, prodej ryb, hlavně do Vídně a do Břeclavě, ledování na rybnících a prodej rybničního rákosí. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt; 

Výlov Hlohoveckého rybníka bývá zpravidla začátkem listopadu. &lt;ref name=status3&gt;[[Hlohovec]]&lt;/ref&gt;

=====&lt;ins&gt;'''Schrattenberský dvůr'''&lt;/ins&gt;=====
Roku 1790 měl schattenberský dvůr stav 32 hovězího dobytka. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

V polovici 19. století byl likvidován dvůr schrattenberský. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

=====&lt;ins&gt;'''Valtický dvůr'''&lt;/ins&gt;=====
Roku 1790 měl valtický dvůr 23 koní, 31 hovězího dobytka a zvláštní valtický ovčí dvůr měl stav 1292 ovcí. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

=====&lt;ins&gt;'''Vinařství'''&lt;/ins&gt; =====
Vinařství nebyla věnována v 18. století taková pozornost, jaká se obrátila k valtickému vinařství později, zejména za ČSR. V 18. století bylo - ve srovnání s jinými rakouskými víny - považováno valtické víno jenom za středně dobré. Reorganisace hospodářství v r. 1863 se orientovala hodně i na vinařství, protože značně poklesl průměrný čistý výnos z vinic. Počátkem 20. století byla taková produkce vína, že ročně bylo možno prodat 800 hl. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

===='''Wilfersdorfský velkostatek'''====
Půda valtického velkostatku na území Rakouska byla v roce 1920 připojena k velkostatku wilfersdorfskému. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

===='''[[Ždánice|Ždánický]] velkostatek'''====
Náhodně se ve fondu vyskytuje hospodářská instrukce statku [[Strážovice|Strážovic]] u Kyjova z roku 1753; statek koupili Lichtenštejnové teprve roku 1864 a připojili jej ke svému ždánickému velkostatku. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

== '''Demografie''' ==
Též demografie má k disposici pro své účely potřebné dokumenty v archivních fondech. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

==='''Obyvatelstvo'''===
K poznání sociálních poměrů poslouží písemnosti z archivních fondů o mzdách a jiných věcech zaměstnanců, prosebné žádosti o peněžitou či jinou výpomoc i v tzv. knihách dekretací a personální spisy. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

Charvátské obyvatelstvo v Hlohovci v průběhu 19. stoletípřebíralo obyčeje okolního slováckého prostředí. Proto zde ani po roce 1945 nedošlo zde k odsunu obyvatelstva do vnitrozemí jako v charvátském ostrůvku na Drnholecku. Tzv. májové hodky probíhají v neděli po svátku sv. Jana Nepomuckého (16. května) a tradiční hody se konají vždy v srnu v neděli a pondělí po svátku sv. Bartzoloměje (24. srúna). &lt;ref name=status3&gt;[[Hlohovec]]&lt;/ref&gt;

===='''Osídlování Charváty'''====

Ve válkách 15. stoletíves Bishofswarth / ''[[Hlohovec]]'' zanikla a byla nově osazena 1570 charvátským obyvatelstvem. &lt;ref name=status3&gt;[[Hlohovec]]&lt;/ref&gt;

V prvé polovině 16. století byla osazena pustá [[Poštorná]] a [[Charvátská Nová Ves]], roku 1570 [[Hlohovec]] Charváty, uprchlými z vlasti v období turecké expanse. ''O tom psal [[Adolf Turek]] v ČMM roč. 61 (1937), v práci: Charvátská kolonisace na Moravě.'' Charváté se tu později počeštili, takže pouze vlastní jména obyvatel, jako Fabičovic, Malčic, Bartolčic apod. upomínala na jejich původ. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

===='''Sčítání obyvatel'''====
Roku 1725 bylo na panství 632 usedlých. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

Roku 1763 bylo napočteno na území panství 7097 obyvatel. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

Roku 1791 žilo tu už 7787 lidí v 1399 domech. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

V 30. letech 19. století 4924 mužů a 4711 žen v 1597 domech. &lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt;

V polovině 18. stoletíměla ves [[Hlohovec]] asi 58 usedlostí.Při sčítání v roce 1869 tu žilo 734 obyvatel. Podle posledního sčítání lidu z roku 1991 bylo v Hlohovci 1347 osob, žijících ve 409 domech. &lt;ref name=status3&gt;[[Hlohovec]]&lt;/ref&gt;

== '''Odkazy''' ==

=== '''Reference''' ===

&lt;ref name=status&gt;[[Vladimír Voldán]]&lt;/ref&gt; Dr. Vladimír Voldán: O archivu valtického panství 
a velkostatku. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

&lt;ref name=status2&gt;[[Rudolf Hurt]]&lt;/ref&gt; Dr. Rudolf Hurt: Příspěvek k dějinám města Valtic. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

&lt;ref name=status3&gt;[[Hlohovec]]&lt;/ref&gt; Obec Hlohovec http//www.hlohovec.cz

[[Kategorie:Morava]] 
[[Kategorie:Dějiny Moravy]]
[[Kategorie:Valticko]]
[[Kategorie:Dolní Rakousy]]
[[Kategorie:Lichtenštejnové]]</text>
      <sha1>ijqo9tfm2d4gryngd4sxqhdqpmcti18</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Dějiny Moravy</title>
    <ns>14</ns>
    <id>4059</id>
    <revision>
      <id>13492</id>
      <timestamp>2008-09-26T02:29:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Singularity~cswikibooks</username>
        <id>149</id>
      </contributor>
      <comment>init</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="22" xml:space="preserve">[[Kategorie:Historie]]</text>
      <sha1>00sfv9e6kyaldcij5im0nrfrgbue0h7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Valticko/Pamětihodnosti</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4060</id>
    <revision>
      <id>45847</id>
      <parentid>36496</parentid>
      <timestamp>2022-06-17T20:07:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="52785" xml:space="preserve">:Značně zastoupen je ve fondu materiál o stavbách, opravách a adaptacích zámků, letohrádků, menších uměleckých staveb. 1/

== Pamětihodnosti ==

=== Apollonův chrám ''(Apollotempel)'' ===

: Na prosluněném břehu podél Mlýnského rybníku, již v Rakousku , nachází se stranou ležící obydlí podle cesty na jižním břehu, a ve stínu háje vede vzhůru k Apollonova chrámu postaveného v letech 1818-1820 podle plánů [[w:Kornhäusel|Kornhäusela]] ''(Josef 1782-1860)''. 10/87

: Místo chrámové haly obsahuje budova výklenek s velkým [[w:Reliéf|reliéfem]], vytváří Apollóna se slunečním vozem, na stranách stěn zobrazené [[w:Reliéf|reliéfy]] alegorických skupin z vodního božstva. 10/88

: Je to jedinečný jen ojedinělý chrám s osmi sloupy, a obsahuje chrámovou halu, jednu Niffé s velikým plochým reliéfem, jehož středem je velmi odvážný obraz slunce. Na bočních stěnách jsou půlkruhové ploché [[w:Reliéf|reliéfy]] skupin vodních božstev; jednotlivé postavy jsou od [[w:Klieber|Kliebera]]. Na chrámu nachází se galerie, z níž má člověk ucelený pohled na tři rybníky a dokonce i na část rybníku čtvrtého. 6/

=== Belveder ''(Belvedere)'' ===

:Rozkošný zámeček obklopený anglickým parkem. Přes osmdesát pávů odkrývá své pestré lesknoucí se peří - podívaná, kterou nikde v Evropě nemůžeme nalézt - ještě vás pozdraví perlové slepice, zlatí a stříbrní bažanti, které chovají ve zdejší bažantnici. 6/

=== Čínská rotunda ''(Chinesischen Lufthaus či Rotunde)'' ===

:Jdeme-li od zámku k levému okraji rybníku, ještě před akvaduktem je postaven pavilon, nazývaný dle tvaru také Rotunda. Uvnitř je vyzdoben pravými čínskými hedvábnými tapetami. Sloužily kdysi k výzdobě podobné zahradní besídky královských zahrad ve Versailes, kde byl za revoluce tam zbourán a tapety odvezeny jedním emigrantem do Vídně, od něhož je kníže Alois koupil. Jedna tapeta ztratila se při pěším cestování, byla ale (později) jedním Židem nalezena a nynější využití dosvědčuje, že se nalezla. 6/

:Již v prostředí čínského pavilonu je hojná erotická flóra, ale zcela ze zámořských stromů a keřů *) 6/ z Kanady a štěpů podivuhodných uplatnilo se při budování parku. 6/
:* Dvě stromořadí kanadských topolu vede od zámku k Minaretu,různé topoly a platany, Liriodendron a Artemisia, Cassia a Rhamnus, Zantoxylum a Hyppopäe, Staphylea a Bacharis, kromě 100 jiných stromů a keřů pořídil, vytváří zde opravdovou dendrologickou výuku. 6/

=== Dianin chrám čili Rendez-vous ''(Tempel der Diana)'' ===

: ''(V [[w:Boří les|Bořím lese]] je postaven monument - Dianin chrám, zvaný též Rendez-vous, který sloužil především hostům při loveckých snídaních.)''

: V zeleni Theimského lesa ''([[w:Boří les|Boří les]])'' se vyzdvihuje, nad břehy zrcadlícího se rybníku [[w:Rendez-vous|Rendez-vous]], [[w:Dianin Chrám|ianin Chrám]] (Tempel der Diana), postavený podle projektu [[w:Hardtmuth|Hardtmutha]] ''(Josef 1758-1816)'' architektem Kornhäuselem (Josef 1782-1860 v letech 1810-1812. 10/86
: Celý přírodní park je v rovinném terénu přístupný hned od [[w:Valtice|Valtic]], první nejkrásnější zařízení v lese, je na malé vyvýšenině nad stejnojmenným rybníkem. Je to v podstatě vlastně lovecký salon ve tvaru římského vítězného oblouku. 6/

: Střední sloupy každé strany podpírají 2 obrovské postavy, které představují čtyři denní doby. V tomto nádherném paláci je byt myslivce a sál 60 stop dlouhý a 30 stop široký; další místnost je s vyobrazením tam střelených zvířat. Velice příznačný je nápis na jižní straně mezi plochými reliéfy: &quot;Dianae venatrici ejusque cultoribus Joan. Princeps a Liechtenstein 1812&quot; a na severní straně &quot;Has tibi, blanda soror Phoebi, sacravimus aedes, Intactus semper crescat tibi lucus honori&quot;. 6/

: Tento (36 stop vysoký 15 stop široký) se čtyřmi korintskými sloupy (30 stop výšky a 4 stopy průměru) nesený. Při bohatě ozdobeném trámoví umocňuje vysoká atika, která znamenitě vytváří plochý reliéf s 30 postavami a různými loveckými skupinami. Plochy po obou stranách oblouku jsou vyzdobeny postavami *) v životní velikosti. 6/
:* Nahoře citovaného basreliéfu vidíme [[w:Faun|Fauna]], mladého [[w:Bacchus|Bacchuse]] vyučujícího soubor hudebníků; [[w:Diana|Diana]] mazlící se se srnkami; [[w:Parfors|Parforse]] a [[w:Bacchatin|Bacchatina]], [[w:Diana|Diana]] a [[w:Akteon|Akteon]] a lov mědvěda. 6/

: Je to lovecký [[w:Zámek|zámek]] ve formě římského vítězného oblouku, s bohatě zdobeným trámovím se vznášejícím se [[w:Attila|Attilou]], s velkolepým [[w:Reliéf|reliéfem]], ve kterém se vyobrazují lovecké skupiny. Obě strany oblouku jsou bojově vyzdobeny rovněž s plastickými figurami, a na průčelí je [[w:Faun|Faun]] ''(v římské mytologii koza-člověk)'', mladý [[w:Bacchus|Bacchus]] ''(bájeslovný bůh vína)'' se učí hudbě, [[w:Diana|Diana]] ''(římská bohyně lovu)'' se mazlí se psem, štvanice na černou zvěř; na zadní straně: spící [[w:Endymion|Endymion]] ''(řecký bájný lovec)'', [[w:Bacchantina|Bacchantina]], [[w:Diana|Diana]] a [[w:Akteon|Akteon]] a lov na medvěda. Střední sloupky na každé straně jsou vyzdobeny obrazci zobrazující čtyři denní doby. Na jedné straně průčelí je nápis: &quot;Dianae venatrici ejusque cultoribus. Joan, Princeps a Liechtenstein, 1812.&quot; Nápis na druhé straně: Has tibi,blanda soror Phobi, sacravimus aedes, Intaebus semper crescat tobo lucus honori.&quot; V češtině to znamená: &quot;Lovkyni Dianě. Její ctitel Jan, kníže z Liechtensteinu.&quot; &quot;Tobě, sličná sestro Phöbuse, je tento chrám posvěcený; Nedotknutý vždy působí k její cti a lesu.&quot; 10/86
 
: Zcela nahoře, na ploché střeše triumfální stavby je překrásný výhled přes [[w:Boří les|Boří les]], partie pohledů z [[w:Lednice|Lednice]] do [[w:Valtice|Valtic]] divák si užívá za jasného letního večera, když dohasíná Slunce a naproti se skví sloupoví glorietu [[w:Kolonáda|Kolonády]] na [[w:Homole|Homoli]] ''(Reisten)''. Mezitím Měsíc, než do noci se oděje a stoupá nad [[w:Karpaty|Karpaty]], jeho stříbrná, pozvolná jasnost se nad hájem rozptyluje. Když si budete vytvářet svoji líbeznou fantazii vidí, jak starostlivý [[w:Osiris|Osiris]] (slunce) jen marně hledá blednoucí [[w:Isis|Isis]] (měsíc), anebo mnohý objekt připomíná panenskou [[w:Diana|Dianu]], zde živou. Skutečně by se nemohla [[w:Diana|Diana]] nalézt líbezněji než zde právě po honu. ---- Kromě toho jsme viděli v [[w:Boří les|Bořím lese]] ještě menší oslavné pavilony jako: jelení, srnčí, jedlový. 6/
: Z cimbuří ''(střechy)'' této nádherné budovy je půvabný výhled na zelenou krásu okolního velikého lesa. Za měsíčního úplňku se ukazuje, že panenská bohyně lovu, jen těžko hledá své zastavení. 10/87

: Dianin chrám ''(1810-1812)'' v [[w:Boří les|Bořím lese]] byl ''(za vlády [[w:Knížete|knížete]] [[w:Johann II.|Johanna II.]] 1840-1929)'' podroben důkladné renovaci. 10/98

=== Farní dům ===

:Fara, prostranná budova, stojí blízko kostela a zahrady.

=== Hradby městské ===

:Ve starém popisu Valčic z roku 1839 čteme ještě o starých zdech městských a třech branách, jež objímaly 340 domův se 3000 obyvateli. 4/

=== Hraniční zámeček ''(Gränzmonument)'' ===

: Tak jako [[w:Rybník|rybník]], budovaný jako archeologická vykopávka i navážka, s budováním ostrůvků a osazení více než milionu stromů a keřů, tak činil potíže i terén při budování této stavby. Na tomto místě byla bažinatá step. Nejdříve musel být rybník zvětšen a zemina navážena, než se mohl začít se stavbou na pilotách a na mokřinách, než mohl vzniknout tak nádherný [[w:Palác|palác]]. 6/
: Původní moravsko-rakouskou hranici dodnes připomíná klasicistní [[w:Hraniční zámeček|Hraniční zámeček]] v [[w:Hlohovec|Hlohovci]] postavený v letech 1816-1819. Nápis dodnes připomíná nápis &quot;Zwischen Österrech und Mähren&quot; ''(mezi Rakouskem a Moravou)''. 3/
: Zámeček je postaven na pilotech a roštech na břehu [[w:Hlohovec|Hlohoveckého]] rybníka podle návrhu Josefa [[w:Kornhäusel|Kornhäusela]] zednickým mistrem Josefem [[w:Popellack|Popellackem]]. 3/

: Za širokým parkem je zastrčený [[w:Hraniční zámek|Hraniční zámek]] ''(Grenzmonument)'', kterým protéká malý potůček, vytékající z urny vodní víly a malým tokem ústí do rybníka; Na římsách budovy čteme nápis: &quot;Hranice mezi [[w:Rakousko|Rakouskem]] a [[w:Morava|Moravou]]&quot;. V minulosti bylo celé okolí bažinatým krajem. Lidé zvětšující rybník, vytěženou zeminu použili k násypu a na něm postavili na základech pro tři velké otevřené oblouky provedli na pilotách a roštech. 10/88

: Potůček protékající středem stavby stanovuje zemskou hranici mezi [[w:Rakousko|Rakouskem]] a [[w:Morava|Moravou]] a ústí do klidné vodní plochy a hranice přirozeně probíhá středem rybníku. Celá budova tedy stojí přesně polovinou v [[w:Rakousko|Rakousku]] a polovinou na [[w:Morava|Moravě]] a takto spojuje obě tyto země.6/

: Tato budova je 210 stop dlouhá, má uzavíratelný příjezd 186 stop dlouhý. Základem stavby jsou uprostřed tři velké otevřené oblouky jako u haly, středem protéká tzv. Hraniční potůček a za stavbou tvoří kulisu zahrada se sochou vodní nymfy. 6/

: K oběma halám na terase jsou z obou stran hranice samostatné, uzavíratelné, přístupové rampy. Vpravo i vlevo na terase jsou malé hranaté sály. U každého malého sálu je otevřená terasa 50 stop dlouhá a 22 stop široká jsou umístěny znaky obou území. Zde jsou vystaveny smyslné květiny připomínající visuté zahrady babylonské; Ze severozápadu jsou terasy chráněny zdí s dórskými pilastry. Střední hala je odskočena o 21 stop dopředu a v patře je pěkný sál s podlahou 216 sáhů čtverečních. Uprostřed stojí nasrelie s loveckou tématikou na vkusném mramorovém podstavci. Mezi volnými dórskými sloupy prosklenými dveřmi zavede nás na velkou terasu do altánu s jemnou litinovou mříží, od které je překrásný výhled na vodní hladinu s pokojně táhnoucími se labutěmi a ohromný park tak daleký až kam zrak dosáhne. Odvrátíme-li se od terasy a opět jdeme do sálu, tak nás překvapí opakující se snímek &quot;visa-vis&quot; prosklené dveře, ve stejně velkém tvaru zrcadlícího se obrazu. Čtyři dórské sloupy s kopulemi překlenutými nad altány. A na římsách nad kopulemi čteme nápis: &quot;Hranice mezi [[w:Rakousko|Rakouskem]] a [[w:Morava|Moravou]].&quot; 6/

: Na bocích jsou vstupní rampy, z každé vstup do haly, kterou podpírají široké pilíře, uprostřed dórské sloupy. U hal jsou terasy, ze zadní zdí s pilastry a arkádami vyzdobené, kde se chránila květena před větrem. Prostřední velká hala je vkusně vyzdobena mramorovou vázou s loveckými motivy. Zasklené dveře mezi dvěma dórskými sloupy vedou na velkou terasu, ze které je výhled na velikou vodní plochu. 10/88

: Magický je pohled na otevřenou terasu, kterou osvětluje západ slunce přes hladinu rybníku. Brzy z rána je ještě efektnější odlesk slunce od vodní hladiny a v lesku zrcadla může se purpurem vymalovat zdvojený obraz, znovu se objevující v sále. Impozantní je ale pohled na tento hraniční památník při východu slunce z hráze od silnice vedoucí z [[w:Lednice|Lednice]] do [[w:Valtice|Valtic]]. Sluneční paprsek než se odrazem od zrcadla na zadní stěně přes velké prosklené dveře, rozžhaví se celá budova jakoby ve žhnoucím plameni. 6/

: Impozantní je pohled z hraničního monumentu, na hráz, přes kterou vede silnice do [[w:Lednice|Lednice]], při svitu vycházejícího slunce. Totéž záření je odrazem od zrcadlících se stěn, že se zdá, jakoby palác hořel. 10/88

: ''(Současným majitelem zámku je firma DIXI-KAŠNÍK, která zde vybudovala komplexní společensko restaurační zařízení. /Propagační tisk/)''

=== Hubertova kaple ''(Hubertuskapelle)'' ===

: [[w:Kníže Alois I. Josef|Kníže Alois I. Josef]] ''(1759-1805)'' nechal postavit v [[w:Boří les|Bořím lese]] něžnou stavbičku [[w:Hubertova kaple|Hubertovu kapli]]. Nahoře na oltáři stojí socha [[w:Svatý Hubert|svatého Huberta]], který podle pověstí byl vášnivým lovcem a až se mu zjevil jelen, mezi zlatým parožím ukazující zářivý kříž, hluboce ohromen se [[w:Myslivec|mysliveckých]] radostí zřekl. Protože byl zvolený za ochránce lovců, tak je pořádán, jako na všech [[w:Kníže|knížecích]] dvorech, také ve [[w:Valtice|Valticích]] každoročně 3. listopadu skvělý Hubertův lov - [[w:Štvanice|štvanice]] podle [[w:Anglie|anglického]] vzoru. 10/89

=== Chrám Múz ''(Musentempel)'' ===

:Při vstupu do velikého přírodního parku stál snad od roku 1809 Chrám Múz se svou umírněnou výškou ve východní části parku proti Oboře ''(Tiergarten)'' a Janova hradu ''(Hansenburg)''. Jeho jméno mu dal Klieber, který toto mistrovské dílo vytvořil. V roce (1816) byl přestěhován k rybníkům a tam pojmenován jako Tři Grácie ''(Grazien Cirkus)''. Tehdy opustily Múzy své výklenky s květinovými vázami a nyní jinde zaplňují nové výklenky. Zmíněný mistr také vypracoval basreliéf (Apollona se slunečním vozem), kde připomíná bývalý Chrám múz, který jen jako atrium ve vestibulu skleníku 27 stop širokého a 12 stop do hloubky a tvoří východ a po čtyřech schodech dolů. V parku konec konců vidíme z předsíně se čtyřmi sloupy chrám na zeleném pahorku postaveném. *) 6/
:* Podle doslechu by měl být podle předběžných rozpočtových nákladů za 80.000 vystavěn nový skleník ještě velkolepější se skleněnými stěnami na nejlepším rezidenčním místě ve velkém parku. Také někdo kvůli vnitřním opravám a přestavbám zámku seznamuje, přitom ujišťuje, že žádné podstatné změny doposud rozhodnuty. Hormahrský archivu s. G. J. 1829: &quot;Hezkou stavbu přes založenou zahradu Jeho Milosti knížete Jana ''(Johanna)'' z Liechtensteina,&quot; od J. H**, proto se mohlo věřit, že tyto duely uskuteční. 6/

=== Janův hrad ''(Hansenburg, Johannesburg)'' ===

:* 1807

: Byl vystavěn v roce 1804-1807 ''(správně 1801-1808)'' [[w:Liechtenstein|liechtensteinským]] [[w:Architekt|architektem]] [[w:Hardtmuth|Hardtmuthem]] ''(1758-1816)''. Byl to takový oblíbený manýr zesnulého [[w:Kníže|knížete]] , v tzv. gotickém stylu se čtyřmi věžemi, ta nejvyšší je kruhová, druhé čtyř, šest a osmiboké. Těmito věžemi je hlavní budova se dvěma vysokými zdmi s kamennými galeriemi, ve kterých jsou zaplněny strážními věžičkami, čímž vznikl ohraničený čtvercový prostorný dvůr. V přízemí je vlevo byt [[w:Revírník|revírníka]], u kterého dostanete ''(v roce 1840)'' na osvěžení mléko; vpravo se vstupuje do předsíně, kde jsou oštěpy, halapartny, palcáty, šišaté přilbice, prapory s letopočty 1716 až 1718 (pocházejí tedy z vítězných časů Evžena u Peterwardeinu) a byly zde vystaveny. Točité schodiště vede do malé předsíně, kde je rytířská zbroj, vystavená gigantická puška, a odtud vpravo se vstoupí do šedě vymalovaného rytířského sálu s parketovou podlahou. Je 36 stop dlouhý, 24 stop široký, obsahuje dvě významně vyzdobené truhly, jedna s čínskými obrazci, půvabné malé stolky s hodinami umělecké práce. Napravo i nalevo jsou přilehlé mnohoúhelníkové komnaty ve věžích; tamhle vpravo je skvostný stůl s mozaikou, s opálem a rubínem vyzdobený, naznačuje se kdysi oblíbená pekelná hra; pohodlné křeslo vyšívané matkou zesnulého knížete Jana. V levém pokoji s ovocem je pěkný rozhled na oboru, potom nejedna vyhlídka na Múzy a Apollónův chrám. Na nejvyšší věži si čáp vystavěl na samé špičce své hnízdo, v tomto pohledu je přiléhavá stafáž. Ten snímek je tak mírný, že se cizinec přibližující ke hradu ohlašuje lesním rohem . 6/

:* 1840

: Na velké louce kolem hradu se konají štvanice na černou zvěř. 6/

:* 20.století

: ''(Objekt je součástí [[w:Lednicko-valtický areál|Lednicko-valtického areálu]]. Dříve sloužil v době honů jako myslivna a lovecký zámeček.)''

:* 21.století

: ''(Hrad byl postaven u lovecké obory, na místě tehdy obtékaném ze tří stran řekou [[w:Dyje|Dyjí]]. Stavebníkem byl [[w:Kníže|kníže]] [[w:Jan Josef I.|Jan Josef I.]] (1760-1836) z [[w:Liechtenstein|Liechtensteina]] na počest [[w:Jan I. Liechtenstein|Jana I. z Liechtensteina]], který získal roku 1370 [[w:Lednické panství|lednické panství]]. /Podle Památkového ústavu/)''

: ''(Napodobenina zdevastovaného rytířského hradu. /Propagační tisk/)''

=== Kolonáda na Homoli ''(Kolonnade auf der Reisten)'' ===

: V letech 1817-1823 vzniklo na Reistenském vrchu, na jehož stráních se dobrému vínu daří, na jeho nejvyšší části dubovým lesem pokryté, vybudován vyhlídkový pavilon ''(Kolonáda na Homoli)'' podobný [[w:Gloriet|Gloriettu]] u [[w:Schönbrunn|Schönbrunnu]] ''(ve [[w:Vídeň|Vídni]])''. Na severní straně je umístěn nápis: &quot;Syn otci, bratr bratrům&quot;. Na jižní straně jsou slova: &quot;Mánům nezapomenutelný, jediný pozůstalý syn&quot;. Budovu dal vybudovat [[w:Kníže|kníže]] [[w:Jan I.|Jan I.]] ([[w:Johann I. Josef|Johann I. Josef]] 1760-1836) ke vzpomínce na svého otce [[w:František Josef I.|Františka Josefa I.]] ''([[w:Franz Joseph I.|Franz Joseph I.]] 1726-1781)'' a své bratry Filipa a Aloise. 10/84
: Kníže Jan dal k památce svého otce Františka a svých bratrů Filipa a Ludvíka ''(?)''. Nápis na severní straně zní: &quot;Syn otci, bratr bratrům&quot;; na jižní straně &quot;Na duše zemřelých jediný pozůstalý nezapomene&quot;. 6/

: Střed budovy tvoří oblouk, dvě postranní křídla, 24 vysoké korintské sloupy a vytváří jeden celek. Zadní stranu ozdobují čtyři volná pole, druhou část budovy reliéf vztahující se k vládnoucím knížatům. 10/86

: Do výklenků v průčelí uvedené budovy z pískovce jsou umístěny postavy původců a tří knížat, kteří se museli podílet na vznik tohoto odlehlého sloupořadí. 10/84
: 8 stop vysoké sochy na sloupech, do výklenků na severní straně kolonády zvěčněny jsou zesnulí zakladatelé, kromě sochy vlastní. Přece byl tento památník dokončen teprve v roce 1823. - Dvacet čtyři korintských sloupů 30 stop vysokých, ve dvou řadách ohrazují obdélníkovou stavbu 147 stop dlouhou a jen 15 stop širokou. Prostředek tvoří 14 stop široké oblouky se dvěma postranními křídly. 6/

: Šestnáct plochých reliéfů v náklonu, aby byly viditelné, ploché poslední strany čtyř výklenků jsou obráceny k vkusnému anglickému parku. 6/

: V budově jsou schody z pískovce, nalámaného v [[w:Úvaly|Úvalech]] ''(Garschönthal, Garschensthal)'', kterými se vyjde na plošinu či terasu, ze které jsou pro malíře potěšitelné výhledy. [[w:Zámek|Zámek]] a [[w:Město|město]] [[w:Valtice|Valtice]] leží pod příjemným návrším, nahoře je les, louky, vinice - vše příjemné pro pohled. Přes [[w:Boří les|Boří les]] ''(Thein, Theim)'' krásné [[w:Rendez-vous|Rendez-vous]] ''(Dianin Chrám)'', vidíme [[w:Břeclav|Břeclavské]] věže, táhnoucí se [[w:Karpaty|Karpaty]], hraniční linii; přes [[w:Lednice|Lednici]] pohled těká na pláně, pole a nad tím [[w:Dívčí Hrad|Dívčí Hrad]] ''(Maidenburg)'' a [[w:Růžová hora|Růžovou horu]] ''(Rosenstein)'' na [[w:Pálava|Pálavě]] až neméně romantický, vidoucí [[w:Mikulov|Mikulov]] ''(Nikolsburg)'' se svým hezkým [[w:Zámek|zámkem]], návrší s křížovou cestou ''(Kalvarienberg, Svatý kopeček)'', až oko ještě dále západně zahlédne zříceninu [[w:Hrad|hradu]] [[w:Falkenstein|Falkenstein]], jako koncový bod našeho výhledu. 6/
: Z terasy kolonády je nádherný dálkový pohled na Valtice, [[w:Úvaly|Úvaly]] a [[w:Schrattenberg|Schrattenberg]], na tmavé lesy a zelená pole, na horizontu [[w:Pálavské vrchy|Pálavské vrchy]] a modrý řetězec [[w:Karpaty|Karpat]], [[w:Město|město]] [[w:Mikulov|Mikulov]], [[w:Hlušina|hlušinu]] [[w:Staatz|Staatzu]] a [[w:Ruina|ruina]] [[w:Falkenstein|Falkensteinu]] připomíná minulou historii kraje. 10/86

=== Lovecký dům ''(Jagdhaus)'' ===

:Kolem parku a obory jsou lednické obecní louky, na kterých je zakázán i hon na prasata a také koňské dostihy. Pro tyto účely vystavěl kníže Jan 1805 přímo u obory Lovecký dům s portikusem vystrčeným dopředu, podepřený čtyřmi sloupy toskánského typu, v poschodí je galerie, ze které dámy přihlíželi honům. Tato galerie je osmiúhlá místnost, která může být vytápěna a pod ní v přízemí je byt lesníka. 6/

=== Lovecký zámeček ''(Katzelsdorfský)'' ===

:Poblíž rakouské obce Katzelsdorf, těsně u hranic v ČSR. 1/

:Katzelsdorfský lesík s loveckým domem ''(Jagdhaus)'' (jedna hala a několik kabinetů s hezkou výstavou trofejí) je půl hodiny cesty od Valtic. 6/

=== Minaret ''(Chiosk)'' ===

:* 1797

: Koloniálními zájmy se do zahrad dostaly i další orientalismy. ''(M. Pospíšilová, 1985)''

: Orientální věž s jeho mešitou, také nazývaná turecká nebo Kiosek . Vznik této věže je beztoho zvláštní. Kníže Alois chtěl zvěčnit své jméno významným architektonickým památníkem a tak přišel s plán a návrhem kostela. Jednal s lednickým obecním úřadem o určení místa pro jeho stavbu; poněvadž ale tento záměr úřadem nebyl pochopen a obec jejich dům proti nabídce nechtěla směnit, rozhodl se kníže namísto kostela - vystavět mešitu. Zvolil místo přesně přímo na severním okraji rybníku, naproti zámku, aby tak měli mešitu přímo na očích. Avšak kolem na dohled přes park a v okolí nenašel žádnou přirozenou vyvýšeninu, rozhodl se pro celkem přiměřenou výšku věže. Na půdě, na které měla vzniknout stavba, byla bohužel zcela bažinatá. Na podzim 1797 zahájeny obrovské práce, vedl je architekt [[w:Hardtmuth|Hardtmuth]], vykopávání 100 čtverečních stop základů do hloubky 60 stop, přičemž v zimě zde pracovalo na 1000 pracovníků. Zatloukali 500 olšovými palicemi piloty délky 18 stop, nepřetržitě čerpadla odčerpávají vnikající vodu z [[w:Dyje|Dyje]] -- zasadí na 96 dubových máčených pilotů, které co nejpevněji pospojují. Na tomto uměleckém základu přišlo na základ z kvádrů a vytvořila se podlaha, na té byla konečně stavěna věž až do výše 218 stop. V roce 1800 zděná konstrukce připravena pro další práce na schodišti. Kolem věže se ovinovalo dvanáctkrát šnekovité ochranné zábradlí a sestrojila se konstrukce pro tahání těžkých kamenů nahoru. Chevaurligerský kaprál prý s koněm vyjel až nahoru a znovu dolů, aniž by jeho kůň projevil strach. 6/

: Mešita, čtvercová budova o 58 1/2 stopy výšky ''(62 metrů)'', spočívá na 12 toskánských, 12 stop vysokých a 3 1/2 stopy tlustých sloupech, obsahuje 8 kabinetů (o 12 stop vysokých a s podlahou 14 čtverečních stopách), dohromady s 36 okny. Čtvercové kabinety 6 stop vysoké, nad střechou z dutého plechu pozlacený znak půlměsíce; krytina střechy je rovněž plechová. Nad mešitou se vynáší věž se třemi galeriemi 155 1/2 stop výšky, až k druhé galerii osmiúhelníkové, dále ke špici v cylindru*). 6/
:* K první galerii měřící 36 stop, k druhé 43 1/2 stop, ke třetí 48 stop, až po lucernu 30 stop. Věž je o průměru 30 stop, od mešity k první galerii 27 stop, až k druhé galerii 24 stop, dále pak 21 stop. 6/

: První galerie má kamenné, poslední železné zábradlí, Na vnějších stěnách jsou znázorněny výroky z koránu, z věže lze pozorovat a vyhledávat následně dálkové výhledy. Kopule spočívá na 8 gotických a 6 stop vysokých sloupech. Samonosné šnekovité schodiště s 302 schody od mešity až nahoru. Neočekávaná podívaná je z cylindru, vysokého světelného bodu a se svítilnou hledáme, proto vylézáme nahoru, abychom současně viděli osvětlené body. Nikdo nelituje namáhavého výstupu do věže, zvláště v různých patrech vidí drahocenné komnaty, měkké otomany připraveny k odpočinku, nahoře pak nádherný výhled jako odměna za nepatrnou námahu. 6/

: Romanticky zařízené interiéry u nás ještě neexistovaly. Tyto módní architektonické prvky použil Hardtmuth v minaretu, když v duchu islámských předloh již v roce 1798 použil keramické obklady s bohatě rozehranou hrou arabesek a mauresek. ''(M. Pospíšilová, 1985)''

:* 1802

: ''(Tato náročná stavba na močálovém podloží byla dokončena až v roce 1802.)''

:* 1840

: Jasná vodní hladina ležící v jednom ze čtyř útvarů parku až k zámku, který se nádherně prezentuje až k úpatí; mimo partie parku přehlédneme také půvabná zařízení v okolí [[w:Lednice|Lednice]], jako: [[w:Nový Dvůr|Nový Dvůr]], [[w:Tři Grácie|Tři Grácie]], [[w:Hraniční zámeček|Hraniční zámeček]], které ještě s [[w:Valtice|Valticemi]] se spojují, když z [[w:Reistna|Reistny]] sem [[w:Kolonáda|Kolonáda]] hledí; [[w:Boří les|Boří les]], pak [[w:Břeclav|Břeclav]] i [[w:Podivín|Podivín]] se svou vysokou gotickou věží se vynořuje za [w:Dyje|Dyjí]], romantický [[w:Sirotčí hrad|Sirotčí hrad]] na ostří svahů [[w:Dívčí hrady|Dívčí hrady]], podobné tvarem s [[w:Leopoldsbergen|Leopoldsbergen]], s tržištěm [[w:Pavlov|Pavlov]], [[w:Pálava|Pálava]], chřadnoucí pevnost [[w:Rosenstein|Rosenstein]], seskupení pro malíře lákavé, k návštěvám velkých přátel přírody. [[w:Karpaty|Karpaty]], [[w:Wetterling|Wetterling]] až k [[w:Thebener Kogel|Thebener Kogel]], se zámky [[w:Blassenstein|Blassenstein]] a [[w:Bailenstein|Bailenstein]], ohraničený ale na jihu často jako neobyčejná linie obzoru. Ne lehce se najde charakteristicky pohromadě tak soustředěný kus tří zemí, jak se to přehlédne z této věže a hýří s těmito požitky. Někdo pěstuje a zaručuje přesazování nás do [[w:Asie|Asie]]; kolem tytéž šumící stromy mají svoji vlast v [[w:Amerika|Americe]], hledí však na elegantní zámek s venkovským městečkem, na zříceniny hradu přesazeny opět do naší evropské rodné půdy. Odlučujeme se od tohoto hezkého bodu s přáním, že také stálá modrá orientální obloha, ať zůstane návštěvníkovi věrná! ---- 6/

: Od [[w:Minaret|Minaretu]] můžeme jít podél východního břehu rybníku parkem k zámku, od kterého je překvapující pohled na [[w:Minaret|Minaret]] a také na vybájenou věž [[w:Podivín|Podivína]]; nebo se vyplatí oklikou přes oboru a [[w:Janův Hrad|Janův Hrad]] zpátky k zámku. 6/

=== Nový dvůr ''(Neuhof)'' ===

: Po půlhodince chůze od [[w:Apollonův chrám|Apollonova chrámu]] u [[w:Remízek|remízku]] je [[w:Nový dvůr|Nový dvůr]], v roce 1809 vybudovaný statek se dvěma řadami budov a předním portikem. 6/

: Nedaleko [[w:Tři Grácie|Tří Grácií]], architekturou vybavený [[w:Statek|statek]]. [[w:Portikus|Portikusem]] se vstupuje do zaoblené haly, odkud prosklenými dveřmi do stájí ''(koníren)''. [[w:Kníže|Kníže]] [[w:Jan I.|Jan I.]] ''([[w:Johann I. Josef|Johann I. Josef]] 1760-1836)'' si zde rád užíval snídaně. 10/87
: Jsou tam ''(1837)'' mramorová koryta pro dvacet vybraných švýcarských krav v půlkruhu ustájených. 6/

: Statek se čtvercovými budovami zdobí arkády. Někdy se zde přechovávalo 1000 drahých ovcí dovezených ze Španělska do Rakouska - do země, kde platil zákaz dovozu - byl to neobyčejně dobrodružný postup. 10/87

: Tento statek leží v blízkosti hráze oddělující Mlýnský a Prostřední [[w:Rybník|rybník]]. 6/

: Vzadu je postavena [[w:Stodola|stodola]]. Jemně klenuté chodby krášlí křídla domu, každého 300 stop dlouhého. 6/

=== Obelisk ===

=== Pohansko ''(Jagdschloß Pohanska)'' ===

:* 1810

: Centrem obory v [[w:Dolní les|Dolním lese]] ''(Unterwald)'' je lovecký zámek postavený v letech 1810-1811 knížetem Janem ''(Johann)''.

: ''(Lovecký empírový zámeček byl postavený na valu dřívějšího velkomoravského hradiště z 9. století.)''

:* 1837

: Zámek má délku 42 sáhů ''(78,6 m)'', z toho střední neboli hlavní budova 16 sáhů ''(30,0 m)'' a šířku 7 sáhů ''(13,1 m)''. klenuté arkády mají šířku mají šířku jen 3,5 sáhu ''(6,5 m)''. Prostřední část má pět otevřených oblouků a dva oblouky s okny. Z těch pěti oblouků jsou dva krajní průjezdy, ale ostatní tři slouží jako komunikační chodby. 7/

:* 1840

: Arkády jsou využívány pro odpočinek. V poschodí je 60 stop dlouhý a 30 stop široký sál, vyzdobený basreliéfy. Na člověka velmi kladně působí arkády podpírající terasu. --- Nejlepší zde je zastávka před a po honu, odkud je pěkný přehled. Na jižní straně u budovy je příjemný rybníček. Na severní straně je velká, čtvercová, posečená louka a zde od zadržených psů nebo koní, vyráží jezdci na koních do honu a zde se také ukládá zastřelená zvěř. 6/

:* 20.století

: ''(V patře zámečku je stálá výstava &quot;Slovanský památník&quot; dokumentující dlouholetý archeologický výzkum lokality Velkomoravského Pohanska.)''

=== Radnice valtická stará ''(1764)'' ===

: Byla postavena v roce 1764, když předtím dne 11. října 1763 padla za oběť velkému požáru, při kterém shořelo 80 domů. Po častých a většinou nákladných adaptacích zůstávala budova stále nepraktická, takže po roce 1848 císařské úřady musely být umístěny v budově lesního úřadu ''(čp.6)''. Samotná budova, za kterou [[w:Obec|obec]] musela nynějšímu [[w:Kníže|knížeti]] ''(Johann II. 1840-1929)'' platit nájemné, byla příliš malá a vlhká, že pozemkové knihy tam zvlhly, pročež nadřízený úřad žádal je přemístit do jiného místa. Obecní zastupitelstvo, věcně příslušné, muselo situaci řešit a nenašlo naprosto žádné řešení. Po průzkumu rozličných návrhů se usneslo, provést novostavbu na hlavním náměstí, nikoliv ale podle některých návrhů v ulici vedlejší. Byl vykoupen dům Wilh. Hagena vedle [[w:Radnice|radnice]]. Všechno bylo již velmi pěkně promyšleno a naplánováno, ale stále chyběla hlavní věc, totiž peníze. [[w:Starosta|Starosta]] obce se obrátil na Jeho Jasnost [[w:Kníže|knížete]] ''(Johann II. 1840-1929)'' [[w:Liechtenstein|Liechtensteina]], který pro svou dobrosrdečnost částečně obci, jak je navyklý v nezbytnosti vypomůže. 10/103

=== Radnice valtická nová ''(1888)'' ===

: Dne 17. srpna 1887, den před oslavami narozenin Jeho Majestátu [[w:Císař|císaře]] ''([[w:Franz Josefa I.Franz Josefa I.]] 1830-1916)'', byl položený základní kámen a budova byla do 16. září 1888 ve všech detailech dokončena. Od chodníku po vrchol věže je 38 m vysoká a dva mohutné portály jsou provedeny v renesančním slohu. Levým vstupem, nad kterým se skví [[w:Městský znak|městský znak]], se vstupuje do obecního úřadu, přes pravý portál, nad kterým je císařský znak, provedený v kameni, vstupuje se do místností c. a k. okresního soudu. Zasedací síň obecního společenství je významně vyzdobena zvláštní vkusnou architekturou odpovídající krásnému území. V části pro c. a k. okresní soud je příslušná jednací síň pro slyšení svědků a vězeňská strážnice. 10/101

: [[w:Věznice|Věznice]], jejíž praktičnost zvláště připomínáme, se nachází v samostatném dvoupodlažním dvorním traktu. Vězňové mohou být přivedeni přes zvláštní služební schodiště přímo do jednací síně, aniž by s někým přišli do styku. Dokonce pro vězně je pamatováno i na koupelnu. Ve dvorním traktu jsou také byty pro dozorce, berní služebníky a obecního tajemníka. Stupně hlavních schodišť jsou z [[w:Mannersdorf|Mannersdorfského]] ''(v Dolním [[w:Rakousko|Rakousku]])'' kamene, tři venkovní stupně jsou zhotoveny ze žuly. 10/101

: Věž úřední budovy je opatřena ochozem, ze kterého je nádherný výhled do širokého okolí. Ve vestibulu je umístěna busta [[w:Starosta|starosty]] [[w:Haußner|Haußnera]] ''(1843-1919)'' a radního [[w:Kreuzig|Kreuziga]] ''(Eduard 1839-1912)''. Podobná budova měla být postavena ve [[w:Vídeň|Vídni]] na Ringstraße, byla blízká projektu budovy [[w:Valtice|valtické]] [[w:Radnice|radnice]] [[w:Architekt|architekta]] Josefa Drexlera z [[w:Vídeň|Vídně]]. Realizaci stavby provedl [[w:Stavbyvedoucí|stavbyvedoucí]] Otto Ditzel. Stavební komise, ve které byl starosta [[w:Haußner|Haußner]] ''(1843-1919)'' a z obecní rady: Ed. [[w:Kreuzig|Kreuzig]] ''(1839-1912)'', Wilhelm Hagn ''(1882-1897)'' a obecní výbor: ředitel rolnické školy Karl Sikora a Dr. Wolfschütz. Postavení budovy si vyžádalo nákladu zhruba 125.000 fl. K tomu [[w:Kníže|kníže]] ''(Johann II. 1840-1929)'' [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]] věnoval 50.000 fl., [[w:Spořitelna|spořitelna]] 20.000 fl. a také úhradu zbývajících nákladů. 10/101

: Dne 7. září prohlédl [[w:Kníže|kníže]] ''(Johann II. 1840-1929)'' [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]] za doprovodu [[w:Architekt|architekta]] ''(Josefa)'' Drexlera novou budovu během 1 3/4 hodinové obchůzky, vystoupil i na věž a opakovaně [[w:Architekt|architektovi]] projevoval uznání a chválu za praktické a účelné rozmístění, kromě [[w:Architekt|architektonické]] úpravy a zdařilé provedení fasády. V neděli 16. září se ve [[w:Valtice|Valticích]] slavilo dokončení díla. [[w:Městečko|Městečko]] bylo svátečně vyzdobené, z věže nové budovy plál [[w:Německo|německý]] prapor. Významnými návštěvníky byl náměstek pro finance zemského ředitelství, dvorní rada Zimmermann, prezident krajského soudu [[w:Dvorní rada|dvorní rada]] Dr. von Maurer, [[w:Okresní hejtman|okresní hejtman]] Bažant, c. a k. krajský lékař Dr. Muhr, okresní [[w:Školní inspektor|školní inspektor]] Franz Schmidt, delegace soudců a písařů. Také skoro všichni starostové z obvodu okresního soudu a také se přihrnuly masy obyvatel ze sousedních míst. Zejména příjemný dojem na návštěvníky působil pořádek a preciznost, se kterou se slavnost rozvíjela. Ukázalo se vnitřní pevné, prokazatelné, činorodé působení současného obecního zastupitelstva. 10/102

: Přesně v 10 hodin se sestavil slavnostní průvod k cestě do [[w:Kostel|kostela]]. Vojenská hudba se seřadila na místo podle pokynů hasičů, kteří vytvořili špalír a výtečným způsobem udržovali pořádek. Průvod vedla školní mládež; potom následovali cvičenci a cvičenky, [[w:Starosta|starostové]] soudního [[w:Okres|okresu]], všichni [[w:Kníže|knížecí]] a c. a k. úředníci a 30 bíle oděných dívek, dvě dcery [[w:Starosta|starosty]] [[w:Haußner|Haußnera]] ''(1843-1919)'', které nesli [[w:Město|městem]] na podušce v říšských barvách klíče od nové budovy a dcera obecního rady [[w:Kreuzig|Kreuziga]] ''(1843-1919)'' nesla pamětní spis. Po skončení bohoslužby odebral se průvod ve stejném pořadí na slavnostně vyzdobené, drátěným pletivem ohrazené místo před úřední budovou. Mužský pěvecký sbor pod vedením [[w:Učitel|učitele]] Reimosera přednesl chór: &quot;Sláva Bohu&quot; od ''(Ludwig van)'' [[w:Bethoven|Bethovena]] ''(1770-1827)'', načež [[w:Starosta|starosta]] Karl [[w:Haußner|Haußner]] ''(1843-1919)'' pronesl slavnostní řeč, ze které vyjímáme: 10/102

: Dar [[w:Kníže|knížete]] ''(Johann II. 1840-1929)'' byl nad všechna očekávání veliký; činil 50.000 fl. [[w:Spořitelna|Spořitelna]] poskytla 20.000 fl. Potom [[w:Starosta|starosta]] [[w:Haußner|Haußner]] ''(1843-1919)'' poděkoval ještě úřadům a všem, kteří se provedení stavby účastnili, zejména řediteli [[w:Spořitelna|Spořitelny]] Ed. [[w:Kreuzig|Kreuzigovi]] ''(1843-1919)'', Dr. Braunhoferovi, správci statku panu Pawelkovi a [[w:Architekt|architektu]] Drexlerovi, kterým patří vděk města [[w:Valtice|Valtic]] a [[w:Starosta|starosta]] svou řeč uzavřel slovy: &quot;Podali jsme důkaz, že nechceme zaostávat a že spojenými silami mnoho vykonáme. ''(10/103)'' Nechť budova po staletí [[w:Město|města]] [[w:Valtice|Valtic]] slouží pro jeho blaho a je k okrasou, nechť je monumentem nynější architektury, věčné připomenutí na laskavého [[w:Kníže|knížete]], nechť máme na mysli výkonnost německého obyvatelstva. Zvláštní je naše potěšení, že nám bylo dopřáno tuto stavbu ukončit právě při oslavách čtyřiceti let panování našeho dobrotivého [[w:Mocnář|mocnáře]]. Nechť Bůh požehná ještě velmi dlouhá léta [[w:Císař|císaře]] [[w:Rakousko|Rakouska]] a zdraví jeho lidu, jeho lásky, věrnosti a poskytne jeho vznešenému rodu nehasnoucí slávu.“ 10/104

: Potom ještě ceremoniálně [[w:Dvorní rada|dvorní rada]] Zimmermann jménem nadřízeného úřadu, okresní soudce Dr. Karl Schwarz jménem úředníků poděkoval a Dr. Braunhofer vyhotovil a do schránky uschoval pamětní spis, do zasedací síně [[w:Město|města]] do schránky vložil, když se zástupce vlády podepsal do pamětní knihy. Pak defilovali hasiči a na 300 vojenských vysloužilců, kteří se z celého okolí zúčastnili slavnosti. 10/104

: Kolem druhé hodiny byl pořádán [[w:Banket|banket]] pro 100 hostů, během kterého koncertovala vojenská hudba. Uspořádání sváteční tabule, jako vůbec všechno bylo výtečné. [[w:Starosta|Starosta]] [[w:Haußner|Haußner]] ''(1843-1919)'' vyzvedl Jeho Majestát [[w:Císař|císaře]] a dobrodince obce [[w:Kníže|knížete]] [[w:Liechtenstein|Liechtensteina]], [[w:Dvorní rada|dvorního radu]] Zimmenrmanna objal radostí kvůli ochotné podpoře obci. 10/104

: Dr. Braunhofer oslavoval místo soudní, načež c. a k. okresní soudce Dr. Karl Schwarz s díky opětoval; ředitel Sikora vychvaloval [[w:Architekt|architekta]] Drexlera, delegovaný rozhodčí soudce němectví a [[w:Starosta|starosta]] [[w:Haußner|Haußner]] ''(1843-1917)'', Dr. Puchy bankovního ředitele Ed. [[w:Kreuzig|Kreuziga]] ''(1839-1912)'' a [[w:Nadlesní|nadlesní]] Soukup ze [[w:Steunabrunn|Steunabrunnu]] delegáti soudci a zapisovatelé. Telegramy přicházely: od zemského maršála hraběte Kinského, od okresního hejtmana von Baden, pana E. Ofera, od zemského výboru Luftkandla, od [[w:Provinciál|provinciála]] [[w:Milosrdní bratří|milosrdných bratří]] a od [[w:Poslanec|poslance]] Garnhafta. 10/104

: Večer se pořádala slavnostní zábava, kde bylo více než 300 návštěvníků a měla skvělý průběh. Kromě budování úřední budovy byla mezitím tříletá úřední činnost a ještě další úkoly [[w:Starosta|starosty]] Karl [[w:Haußner|Haußnera]] (1843-1919) i vzdělaného a pokrokově smýšlejícího obecního zastupitelstva. 10/105

: Jest tu krásná nová radnice, jejíž stavba r. 1887-1888 umožněna byla jen knížecí minificencí. 4/

=== Rybářská chata ''(Fischerhütte)'' ===

:Předeme-li přes alej z Lednice do Valtic do stromořadí vedoucí podél Hlohoveckého rybníku jsme po půlhodince u rybářské chaty. 6/

:Je postavena ''(1840)'' z kmenů stromů ''(zřejmě roubený srub)'', v ní s emblémem rybářství. Spolu s lesknoucí se výzdobou, dostáváme se zpět do půvabného prostředí s překrásnými krajinnými obrazy okolí. Také o tom svědčí dva valy ''(rybí žebrování?)''. K této jakoby partii náležela založená zahrada - osm sádek. V několika minutách dosáhneme pokračování aleje, kde leží hezká starobylá vesnička Hlohovec ''(něm. Bischofswart)'' s jeho novým milým kostelem po levici a zaleskne se současně hladina rybníka, na jehož západním konci byl v roce 1827 postaven Hraniční zámeček. 6/

=== Rybniční zámeček ===

:Od [[w:Lednice|Lednice]] vlevo od aleje ''(dnes Bezručova alej)'' je u severního ''(moravského)'' břehu Prostředního - Lednického rybníku [[w:Sallet|Sallet]] postavený v letech 1814-1816, v současné době ''(1840)'' obývaný zahradníkem. 6/

: Původně byl určen jako myslivna u jmenovaného rybníku. 6/

: V patře je sál, ze kterého je úžasný výhled na zrcadlící se vodní hladinu a přímo na protější návrší, kterému vévodí sousoší [[w:Tři Grácie|Tři Grácie]]. 6/

: ''(Roku 1926 pronajat vysokým školám v Brně. /Propagační tisk/)''

=== Tři grácie ''(Cirkus der Grazien)'' ===

: Stinná cesta nás zavede ke [[w:Tři Grácie|Třem Gráciím]] (Zirkus der Grazien) vystavěného roku 1828 [[w:Architekt|architektem]] [[w:Engel|Engelem]] ''(Josef Franz 1776-1827)''. 10/87

: Tvoří sloupovou chodbu v půlkruhu, kterou vytváří dvanáct jónských sloupů, na zadní stěně právě tolik dórských pilastrů. Ve výklencích stěny jsou postaveny alegorické postavy umění a vědy, z dílny [[w:Kliebers|Klieberse]] ''(Josef 1773-1850)'' je skupina Grácií, bohyň rozkoše, přestavěné od háje tújí (zeravů) u paláce tam stojícího, mistrovské to dílo [[w:Fischer|Fischera]]. Uvnitř stavby je síň s mramorovými stěnami a s masivní podlahou. Zde je postavena socha Psyché, [[w:Kiesling|Kieslingem]] ''(Leopold 1770-1827)'' odlitá z olova. 10/87

: Uprostřed před cirkem upoutá pozornost skupina tří Grácií vytvořených z jednoho kusu kamene – mistrovské to dílo [[w:Fischer|Fischera]]. V každém případě je sestavení důmyslné: přístup přímý k múzám je bezprostřední, Grácie se osvědčily a obstály, díky tomu nelze opomenout zručnost umělce. 6/

=== Venerie ===

:Za hranicí zámku (již v předměstí) je Venerie či (štvanicový dům), kde pro parforsní lovy anglického způsobu chovají psy pro tyto panské hony. V tomto domu bydlí také dozorčí personál pro zajišťování lovů. Takový hon se koná na podzim, když jsou již pole sklizena, potom může přijít vřava honu. 6/

=== Zámek břeclavský ===

* 1041

: ''([[w:Břeclav|Břeclavský]] hrad byla založen knížetem [[w:Břetislav I.|Břetislavem I.]] mezi lety 1041-1050. Původně dřevěný hrad stával v místě dnešního zámku.)''

: ''(Přestavba dřevěného hradu na zděný provedena v 1. polovině 13. století za Konstancie Üherské, druhé manželky Přemysla Otakara I., a Oldřicha Korutanského. Byla zbudována obytná [[w:Gotická|gotická]] věž.)''

* 1384

: ''(V roce 1384 [[w:Liechtenstein|Liechtensteinové]] přišli na [[w:Břeclav|břeclavslý]] zámek.)''

* 1414

: ''(V urbáři [[w:Liechtenstein|liechtensteinských]] panství z roku 1414, kde je vedle hradu zmíněn také pivovar a mlýn.)''

* 1534

: ''(Novými vlastníky hradu se stávají v roce 1534 Žerotínové a započali s přestavbou [[w:Gotický|gotického]] hradu na [[w:Renesanční|renesanční]] zámek.)''

* 1620

: ''(Po roce 1620 je panství zkonfiskováno [[w:Ladislav Velen|Ladislavu Velenu]] ze [[w:Žerotín|Žerotína]], jako vůdci stavovských vojsk.)''

* 1638

: ''(V roce 1638 se opět stávají vlastníky [[w:Břeclav|břeclavského]] panství znovu [[w:Liechtenstein|Liechtensteinové]].)''

: ''(V druhé polovině 18. století přestává být [[w:Břeclav|břeclavský]] zámek sídlem [[w:Liechtenstein|Liechtensteinských]] vládců a stává se sídlem patrimoniálních úřadů.)''

: ''(V zámku sídlil okresní soud, četnictvo a pod věží byla věznice.)''

: Podivuhodná stavba v této obci je stranou na okraji lesa s černou zvěří, udržovaný vrchnostenský zámek, přístupný od obce podél mlýnského náhonu s topolovou alejí. Je to podle typu rytířský hrad nanejvýš patrně stavěný v 17. století, dvoupodlažní stavba je šedě natřená s jednou zřícenou věží *), se zastřešenou chodbou ''(arkády)'', ve které jsou nevšední paroží jelenů, ulovených v blízkých lesích. 7/
:* Stavba pochází zřejmě ze starší doby a mohla být v tomto století ''(19.)'' jako starší obnovena. 7/

: Postaven je v době vlády [[w:Liechtenstein|Liechtensteinů]]. [[w:Gotika|Gotická]] *) věž svými bizarními rohy a arkýřovými věžičkami není starší než 30 let ''(v r. 1840)''. 6/
:* Nazýváme tu oblíbený název &quot;gotický&quot; každý nový, nikoliv správně, se pokoušíme naposledy napodobovat středověký německý &quot;Banart&quot;. 6/

: Starší a vyšší je druhá ''(západní)'' věž, na níž je možno vylézt po dřevěných schodech nad šindelovou střechou. Vyhlídka na tržiště na úpatí přes louky a [[w:Břeclav|Břeclav]] z jedné strany propojují přes kůlnu [[w:Boří les|Boří les]] ''(Theimwald)'', přes listnatý pahorek turecký [[w:Minaret|Minaret]], přes [[w:Poštorná|Poštornou]] a [[w:Charvátská Nová Ves|Charvátskou Novou Vsí]] vidíme v severním pozadí [[w:Pálavské vrchy|Pálavské vrchy]] ''(Polauer Berge)'' a východně přes řeku [[w:Morava|Moravu]] ''(March)'' příhraniční [[w:Karpaty|Karpaty]] ''(Karpaten)''. To vše patří k panství, avšak ve srovnání s dalším putování se potěšíme a necháme si poradit. Jihovýchodně od zámku narazíme na anglický park táhnoucí se podél řeky [[w:Dyje|Dyje]] ''(Thana, Thaya)'', rozdělený v části na oboru s četnými přírodními pohledy a po pěkných cestách přijdeme na [[w:Pohansko|Pohansko]]. 6/

: V zámku se nachází několik kanceláří mimo úřednických bytů, pak vymalované patro vkusně zařízené, s výhledem do lesa s prosklenými panskými pokoji, které nebyly nikdy obydleny. Blízko zámku je budova pro vrchnostenského úředníka a sluhu, [[w:Pivovar|pivovar]] a [[w:Válcový mlýn|válcový mlýn]] na obilí s 10 kameny a pohonem jednoho válcového stroje. Mimo tržiště směrem západním je velký vrchnostenský statek, od kterého vedou velmi hezká stromořadí do různých stran panství. 7/

=== Památky vytvářeli mistři ===

: Projekty těchto staveb jsou z větším dílem geniálního architekta Josefa [[w:Hardtmuth|Hardtmutha]] ''(1758-1816)'', dílem pak od Josefa [[w:Kornhäusel|Kornhäusela]] ''(1782-1860).''

==== Josef Hardtmuth (1758-1816) ====

: [[w:Hardtmuth|Hardtmuth]] tvůrce vídeňské kameniny a továrny na tužky a zakladatel firmy L. a E. Hardtmuth. Už pod bratrem knížetem [[w:Alois I.|Aloisem I.]] ''(Josef 1759-1805 z Liechtensteinu)'' [[w:Hardtmuth|Hardtmuth]] stavěl orientální věž ''([[w:Minaret|Minaret]])'' v parku v [[w:Lednice|Lednici]] a ohradní zeď [[w:Obora|Obory]] v délce 4000 metrů a výšce 3 metry postavenou z umělého kamene odolného proti povětrnostním vlivům. ''(Viz kapitolu: Cihelna ve Valticích na Polní ulici.)'' 10/85

==== Josef Franz Engel (1776-1827) ====
''Je považován za Kornhäuselova nástupce jako stavební ředitel i když byl starší. Jeho dílem je Chrám Tří Grácií (1824-1825) a také Hraniční zámek (1826-1827)''

==== Josef Kornhäusel (1782-1860) ====

: [[w:Josef Kornhäusel|Kornhäusel]], vídeňský architekt působil v prvních třech desetiletích 19. století jako stavitel s příchuti stavitelské formy [[w:Vídeň|vídeňské]], která rozbíjela střízlivý jednotvárný sloh té doby. 10/85

: ''(V letech 1818-1820 postavil Apollonův chrám. A pro zajímavost postavil 1825-1826 synagogu ve Vídni)''

==== Martin Fischer (+1820) ====

: [[w:Sochař|Sochař]] [[w:Fischer|Fischer]] pracoval u obou stavitelů [[w:Hardtmuth|Hardtmutha]] i [[w:Kornhäusel|Kornhäusela]]. Martin [[w:Fischer|Fischer]] tvořil v návaznosti na Rafaela [[w:Donner|Donnera]] ''(1693-1741)'', toho hlavního sochaře [[w:Rakousko|Rakouska]], v duchu [[w:Antika|antiku]] a smysl pro přírod, čímž [[w:Baroko|barokní]] výstřelky zdařile rušil. Jeho hojné práce s použitím měkkého kovu (cín a olovo) odléval a zdobil [[w:Palác|paláce]], [[w:Kostel|kostely]] a prostranství ve [[w:Vídeň|Vídni]]. Zemřel 1820 jako profesor Akademie výtvarných umění ve [[w:Vídeň|Vídni]]. 10/85

==== Leopold Kiesling (1770-1827) ====

: U obou stavitelů [[w:Hardtmuth|Hardtmutha]] i [[w:Kornhäusel|Kornhäusela]] pracoval [[w:Sochař|sochař]] Leopold [[w:Kiesling|Kiesling]] ''(1770-1827).'' Kiesling, rozený Hornorakušan, měl do 21 roků mládí bídné při stolařině, kterou se živil, až ho jeho shora uvedený mistr ''([[w:Fischer|Fischer]])'' vytáhl pro jeho nadání přiměl ho stát se [[w:Sochař|sochařem]]. Jakmile se přes první roky v [[w:Řím|Římě]] zapracoval do [[w:Antika|antiky]], vybral si za své stálé sídlo [[w:Vídeň|Vídeň]], kde získal značné množství výborné tvořivé práce; zvláště tu měl výdělek, že se odvážil v [[w:Tuzemsko|tuzemsku]] používat [[w:Umělý mramor|umělý mramor]]. 10/85

==== Josef Klieber (1773-1850) ====

: Také sochař Josef [[w:Klieber|Klieber]] ''(1773-1850)'' pracoval pro [[w:Hardtmuth|Hardtmutha]] i [[w:Kornhäusel|Kornhäusela]]. Tvořil poněkud chladněji v klasicistním stylu té doby. Většina sochařských prací pochází od Tyroláka Josefa [[w:Klieber|Kliebera]] ''(1773-1850)'',. Z kruté nouze, se kterou musel ve [[w:Vídeň|Vídni]] bojovat, ho vysvobodil [[w:Kníže|kníže]] [[w:Jan I.|Jan I.]] ''(Josef 1760-1836)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtensteinu]], kterého svým jménem pro jeho další práci obeznámil. Za tohoto [[w:Kníže|knížete]] měl nepřetržitě na stavbách za řadu let měl dokončit 170 basreliéfů a 30 kolosálních soch. Zemřel v roce 1850, když více než 30 let zastával úřad ředitele rytecké školy na Akademii ve [[w:Vídeň|Vídni]]. 10/85

==== Karl Weinbrenner (1856-1929) ====

''(Rodák z Brna, profesor na pražské technice. Mimo jiných je také jeho dílem Nemocnice ve Valticích, Nemocniční úmrtní kaple a kostel sv. Bartoloměje v Katzelsdorfu.)''

== Odkazy ==

* 1/ Dr. Vladimír Voldán: O archivu valtického panství a velkostatku. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

* 2/ Dr. Rudolf Hurt: Příspěvek k dějinám města Valtic. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

* 3/ Obec Hlohovec http//www.hlohovec.cz

* 4/ Dějiny a slavnostní spis rak.-české řádové provincie Milosrdných Bratří ke slavnosti ve dnech 28., 29. a 30. srpna konaného vysvěcení nemocnice mateřského domu ve Valčicích v Dol. Rakousích, Munificencí Jeho Jasnosti knížete Jana I. z Liechtenšteina a na Liechtenšteině nově vystavěné. Sepsal a vydal cís. rada a provinciál řádu Joannes de Deo Sobel. Ve Vídni 1892. Nákladem řádu Milosrdných Bratří.

* 5/ Vodní práva knížete z Liechtensteinů. Ing. Emilian Bartoš, technická kancelář a podnikatelství staveb Břeclav, v prosinci 1933. ''(Muzejní spolek Valtice, přír. č. 0782-62)''

* 6/ Schilderung von Eisgrub, Feldsberg und deren Umgebungen. Nebst einem Wegweiser uind Plane auf Stahl mit 17 Ansichten und einem Panorama an dessen Rande. Wien, bei Peter Rohrmann, k. k. Hofbuchändler. ''(Překlad vybraných kapitol autor knihy. Kopie originálu Muzejní spolek Valtice přír. č. 1579-94V - Vydáno v roce 1840, tj. po uvedení do provozu Ferdinandovy severní dráhy z Vídně do Břeclavi a Brna - dokončené v roce 1839. Kniha obsahuje také ceník tehdejšího jízdného.)''

* 7/ Die Margrafschaft Mähren, topografisch, statistisch und historisch geschildert von Gregor Wolny, Benedikter und Professor. II. Band. Brünner Kreis. II. Abtheilung. Brünn. Selbstverlag des Verfassers. 1837.

* 8/ Gemeinde Rabensburg http//www.rabensburg.at

* 9/ Regionální muzeum v Mikulově http//www.rmm.cz

* 10/ Geschichte der Stadt Feldsberg, Karl Höß, Feldsberg, 1902. Im Selbstverlage.

* 11/ Fürst Karl Eusebius von Liechtenstein als Bauherr und Kunstsammler, Victor Fleischer, Wien und Leipzig 1910.

[[Kategorie:Morava]]
[[Kategorie:Dějiny Moravy]]
[[Kategorie:Valticko]]
[[Kategorie:Dolní Rakousy]]
[[Kategorie:Lichtenštejnové]]</text>
      <sha1>ljteoywxwa92og7nfndrahb6tm1m7gp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Valticko/Úvod</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4061</id>
    <revision>
      <id>45869</id>
      <parentid>45844</parentid>
      <timestamp>2022-06-24T21:07:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- duplicitní kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="32682" xml:space="preserve">Valticko a Lichtenštejnové.

:Valticko bylo k nově vzniklé Československé republice připojeno na podkladě mírové smlouvy v [[w:Saint-Germain-en-Laye|Saint-Germain-en-Laye]] z roku 1919. 1/

:Ještě před úvodem stránky v &quot;Obsahu&quot; vytvářen je seznam - osnova - budoucích kapitol, které budou postupně doplňovány novými texty, získaných převážně z archivních dokumentů a starých knih, týkajících se tohoto předmětu zájmu. Některé výrazy jsou zvýrazněny hranatými závorkami, aby zůstal červené pro lepší orientaci při editování. V závorkách ''(kurzivou)'' jsou různé doplňky a upřesňující připomínky pisatele.

==== Valticko/Úvod ====
:Úvod
::Archiválie
::Historie
::Valtice
::Lichtenštejnové
:::Lesní hospodářství
::::Boří les ''(Temenauer Wald, Theimwald, Theim)''
::::Obora lednická ''(Der Tiergarten)''
::::Obora v Bořím lese
::::Parforsní hony
::::Zvíře v lékárně
==== Valticko/Rybníky ====
:Rybníkářství
::Allachovy rybíky
:::Allachův rybník I.
:::Allachův rybník II.
:::Allachův rybník III.
:::Allachův rybník IV.
:::Allachův rybník V.
:::Allachův rybník VI.
:::Allachův rybník VII.
::Hamethský rybník
::Hlohovecký rybník
::Františkův rybník
::Mlýnský rybník
::Nesyt ''(Steindammteich)''
::Prostřední rybník
::Sedlecký rybník
::Výtopa ''(Steindammteich)''
:Vodní práva
==== Valticko/Liechtensteinská panství ====
:Adamov, železářský podnik
:Aloisov, železářský podnik
:Nové Zámky u Litovle
:Rabensburg ''(Ranšpurk)''
::Zámek
::Kostel
::Velkostatek
:Ruda nad Moravou ''(Eisenberg)''
:Zábrdovice, alodní panství se statky Šaratice (Scharatitz) a Kiritein.
==== Valticko/Liechtensteinská panství/Břeclav (Lundenburg) ====
:Břeclav, panství
::Dějiny panství
:::Dějiny 9.století
:::Dějiny 10.století
:::Dějiny 11.století
:::Dějiny 12.století
:::Dějiny 14.století
:::Dějiny 15.století
:::Dějiny 16.století
:::Dějiny 17.století
:::Dějiny 18.století
:::Dějiny 19.století
::Stará Břeclav (Altenmarkt)
:Břeclav ''(Lundenburg)'', panství
::Povodí Moravy (March) a Dyje (Thaya)
::Dějiny města
:::Dějiny 14.století
:::Dějiny 15.století
:::Dějiny 16.století
:::Dějiny 17.století
:::Dějíny 18.století
:::Dějiny 19.století
:::Dějiny 20.století
::Břeclav, židovská obec
:::Synagoga strará
:::Synagoga nová
:::Židovský hřbitov
::Břeclavský velkostatek
:Obce břeclavského panství
::Dluhonicze
::Hrušky (Birnbaum)
::Kostice (Kostitz)
::Ladná (Rampersdorf)
::Lanžhot (Landshut)
::Mikulčice (Mikultschitz)
::Moravská Nová Ves (Neudorf)
::Moravský Žižkov (Zischkow)
::Nikolčice (Nikoltschiz)
::Opatovice (Opatowicze)
::Podivín (Kostl)
::Rakvice (Rakaut)
::Rendorf (?)
::Stikwicze (?)
::Stlýczko (?)
::Trukmanice (?)
::Tvrdonice (Turnitz)
::Týnec (Teinitz)
::Velké Bílovice (Bilowitz)
==== Valticko/Liechtensteinská panství/Lednice (Eisgrub) ====
:Lednice ''(Eisgrub)'', panství
::Lednice, městys 1840
==== Valticko/Liechtensteinská panství/Mikulov (Nikolsburg) ====
:Rodové panství Mikulov
::Poloha a popis panství
::Dějiny panství
:::Dějiny 13. století
:::Dějiny 14. století
:::Dějiny 15. století
:::Dějiny 16. století
:::Dějiny 17. století
:::Dějiny 18. století
:::Dějiny 19. století
::Pálavské vrchy ''(Polauer Berg)''
::Polesí a lov zvěře
::Řeky a rybníky
::Zemědělství
::Vinohradnictví a vinařství
::Sadařství
::Chov dobytka
:Části panství
::Město Mikulov ''(Nikolsburg)''
:::Mikulov, duchovní život a kostely
:::Mikulov, město
:::Mikulov, požáry a jiné nehody
:::Mikulov, proboštství
:::Mikulov, Svatý Kopeček
:::Mikulov, tržiště
:::Mikulov, významní občané
::Mikulov, zámek
::Mikulov. Židovská obec
::Občanská vybavenost
:::Obchody
::Obyvatelstvo
::Infrastruktura
:::Silnice
:::Školství
:::Zdravotnictví
:::Živnosti a řemesla
:Obce mikulovského panství
::Bavory ''(Pardorf)''
::Bulhary ''(Pulgram)''
::Dívčí hrad ''(Maidenburg)''
:::Pověsti, báje a básně o hradu
::Dolní Věstonice ''(Unter Wisternitz)''
::Falkenstein
::Horní Věstonice ''(Ober Wisternitz)''
::Klentnice ''(Klentnitz)''
::Mušov ''Muschau)''
::Pavlov ''(Polau)''
::Perná ''(Bergen)''
::Popice ''(Poppitz)''
::Pouzdřany ''(Pausram)''
::Sedlec ''(Voitelsbrunn)''
::Sirotčí hrad ''(Weisenstein)''
::Uherčice ''(Auerschitz)''
:Odkazy
==== Valticko/město Valtice (Feldsberg) ====
:Valtice ''(Feldsberg)'', město
==== Valticko/Liechtensteinská panství/Valtice (Feldsberg) ====
:Dějiny panství
::Nejstarší dějiny širšího
::Dějiny 11.století
::Dějiny 12.století
::Dějiny 13.století - vláda Seefeldů
::Dějiny 13.století - návštěvy Ulricha z Liechtensteina
:::Vyprávění o Královně Venus
::Dějiny 13.století - konec vlády Seefeldů
::Dějiny 13.století - nástup Kuenringů
::Dějiny 14.století
::Dějiny 15.století
::Dějiny 16.století
::Dějiny 17.století
::Dějiny 18.století
::Dějiny 19.století
::Dějiny 20.století
:Valticko/obce
::Allah - pustý
::Gelčín - pustý
::Hamad - pustý
::Hauskirchen
::Herrnsbaumgarten
::Hlohovec
::Charvátská Nová Ves
::Königsbrunn - pusté
::Latzelsdrof
::Rabensburg (Ranšpurk)
::Reibendorf - pustý
:Valtický velkostatek
::Boří dvůr
::Hamethský dvůr
::Herrnbaumgartenský dvůr
::Nový dvůr
::Schrattenberský dvůr
::Valtický dvůr
:Vinařství
:Přilehlé rakouské obce
::Stillfried an der March
::Wilfersdorfský velkostatek
::Ždánický velkostatek

==== Valticko/Demografie ====
:Obyvatelstvo
::Osídlování Charváty
::Sčítání obyvatel
:Významní občané
::P. Norbert Boccius
::Bratři Bauerové
:::Josef Antonín Bauer
:::František Bauer
:::Ferdinand Lukáš Bauer
::Významné návštěvy
:::Jeho Veličenstvo císař 1876
==== Valticko/Pamětihodnosti ====
:Apollonův chrám
:Belveder (Belvedere)
:Čínská rotunda Lednice (Chinesischen Lufthaus či Rotunde)
:Dianin chrám čili Rendez-vous
:Farní dům
:Hradby městské
:Hraniční zámeček Hlohovec-Lednice (Gränzmonument)
:Chrám múz Lednice (Musentempel)
:Janův hrad Podivín (Hansenburg)
:Kolonáda na Homoli
:Lovecký dům Lednice (Jagdhaus)
:Lovecký zámeček (Katzelsdorfský)
:Minaret Lednice (Chiosk)
:Nový dvůr (Neuhof)
:Obelisk
:Pohansko Břeclav (Jagdschloß Pohanska)
:Rybářská chata (Fischethütte)
:Rybniční zámeček
:Tři Grácie (Cirkus der Grazien)
:Venerie
:Zámek břeclavský
:Zámek lednický
::Jezdecké stáje
::Jízdárny
::Skleník - oranžerie
::Zámecký park lednický
:::Vodní režim
:::Akvadukt ''(Aquädukt)''
:Zámek valtický
::Zámecká kaple
::Zámecké divadlo
::Zámecké stáje
==== Valticko/Kláštery ====
:Klášter milosrdných bratří
::Předmluva
==== Valticko/Milosrdní bratří ====
:O řádu milosrdných bratří
::Provinciální kapitula
::Převorové valtického domu
::Noviciát
::Knihovna
::Byty představených
:Dějiny konventu a nemocnice
::Hospodářství klášterní
:::Stodola
:::Studna nová
:::Lékárna
:::Zahrada veliká
:Odkazy
::Reference
==== Valticko/Františkáni-minorité ====
:Dějiny kláštera
::Dějiny 12.století
::Dějiny 13.století
::Dějiny 15.století
::Dějiny 16.století
::Dějiny 17.století
::Dějiny 18.století
::Dějiny 19.století
:Odkazy
==== Valticko/Kostely ====
:Boží muka
:Kaple pohřební
:Kostel Nanebevzetí Panny Marie
:Kaple sv. Barbory
:Kostel sv. Augustina
:Kostel sv. Jana Nepomuckého
:Kostel sv. Michala
:Plastika sv. Floriána
:Sochy a sousoší
::Socha sv. Jana z Boha
::Sochy B. P. Marie a Sv. Jana
:Odkazy
::Reference
==== Valticko/Infrastruktura ====
:Doprava
::Silnice
:::Valtice-Břeclav
:::Valtice-Lednice
::Železnice
:Energetika a průmysl
::Cihelny
:::Reinthal
:::Valtice
::Kamenolomy
:::Herrnbaumgarten
:::Hlohovec
:::Úvaly
:::Úvaly
::Kutání uhlí
::Pivovar Poštorná
::Vápenka Valtice
==== Valticko/Školství ====
:Domovy mládeže
::Dětská opatrovna
:Školy
::Škola chirurgická
::Škola nová v Hlohovci
::Škola obecná šestitřídní
::Škola rolnická
::Škola stará v Hlohovci
==== Valticko/Zdravotnictví ====
:Nemocnice milosrdných bratří a konvent
:Lazaret u svaté Barbory (do 1605)
::Zahrada vedle kláštera
::Výstavba zahájena 1662
::Roku 1668
::Roku 1720
::Roku 1724
::Lékárna 1735
::Léčba nemocniční
:Nemocnice nová (1892)
::Příprava stavby 1888
::Průběh výstavby
::Dokončená stavba 1892
:Hřbitovy
::Hřbitov kolem kaple sv. Barbory
::Hřbitov starý
::Hřbitov u kláštera milosrdných bratří
:Odkazy
::Reference

* 1/ Dr. Vladimír Voldán: O archivu valtického panství a velkostatku. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

* 2/ Dr. Rudolf Hurt: Příspěvek k dějinám města Valtic. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

* 3/ Obec Hlohovec http//www.hlohovec.cz

* 4/ Dějiny a slavnostní spis rak.-české řádové provincie Milosrdných Bratří ke slavnosti ve dnech 28., 29. a 30. srpna konaného vysvěcení nemocnice mateřského domu ve Valčicích v Dol. Rakousích, Munificencí Jeho Jasnosti knížete Jana I. z Liechtenšteina a na Liechtenšteině nově vystavěné. Sepsal a vydal cís. rada a provinciál řádu Joannes de Deo Sobel. Ve Vídni 1892. Nákladem řádu Milosrdných Bratří.

* 5/ Vodní práva knížete z Liechtensteinů. Ing. Emilian Bartoš, technická kancelář a podnikatelství staveb Břeclav, v prosinci 1933. ''(Muzejní spolek Valtice, přír. č. 0782-62)''

* 6/ Schilderung von Eisgrub, Feldsberg und deren Umgebungen. Nebst einem Wegweiser uind Plane auf Stahl mit 17 Ansichten und einem Panorama an dessen Rande. Wien, bei Peter Rohrmann, k. k. Hofbuchändler. ''(Překlad vybraných kapitol autor knihy. Kopie originálu Muzejní spolek Valtice přír. č. 1579-94V - Vydáno v roce 1840, tj. po uvedení do provozu Ferdinandovy severní dráhy z Vídně do Břeclavě a Brna - dokončené v roce 1839. Kniha obsahuje také ceník tehdejšího jízdného.)''

== Úvod ==

Valtice a Lednice, bohatá predilekční ''(oblíbená)'' místa předního knížecího domu Rakouska ''(Liechtensteinů)'', ten nádherný odkaz předků, s cennou upřímností tato rozkošná, vábná, překypující příroda s jedinečnými parky, s umělou krajinnou přirozeností se rozvíjející od Lednice, je opravdu se vší skutečností evropskou celebritou. Kouzlo lombardského moře nemusíme hledat, sice zde jsme bez alpských horských pastvin, bez zasněžených vrcholků, ale je tu však jedna velkolepá zahrada či park, které nabídnou vše co umění v rovinné krajině dovede vykouzlit. 6/

Návštěva těchto míst dříve byla možná jen pro vymezené okruhy návštěvníků. Vynaložený čas přizpůsobený vašim přáním, komunikační schopnosti, které omezeně očekává chudina a tyto návštěvy trpí, protože žije v tomto okouzlujícím prostoru a návštěvník má celkový požitek z překrásných míst, dosud nevídaných. 6/

Nyní ale v pokročilém duchu času již se k pojmu dosavadních vzdáleností, a že - než by se hýřivý mladistvý sen uskutečnil - máme snahu rychle pomýšlet odletět někam do ráje města, ale nabízí se dříve při jasně žádné zvláštní pohodě, jaké požitky přináší vzduchoplavba, nabízí se zde několikadenní méně pohodlné cestování krajinou. 6/

Nezůstává žádná pochybnost, že Vídeňák, jehož rodné město nepovažuje za žádnou druhou rezidenci v Evropě, objevuje v jejím nedalekém okolí nepřebernou chráněnou překrásnou krajinu, s novými otevřenými vábničkami a spěchá vděčně je užívat, pokud mu Munificence ''(Jeho Jasnost kníže)'' její majitel a upřímný, oblíbený kníže stejně jako jeho předkové pro jejich bodrost. 6/

Časovost tohoto líčení, pokud jde o přítomnost, potom jak a kdy a co se stalo, ve spojení v nejmenších detailech, jasný a věrný plán pro průvodce návštěvníků této krajiny, pokud by se nedržel tohoto doporučení, mohl by tudíž nekvalitně a nemile a nevhodně oddělovat jednotlivosti. V opačném případě bude přívětivý a zůstanou pak zachovány živé vzpomínky. 6/

Díky železnici přibližují se prospěšně vzdálenosti a protlačuje se ještě do větších vzdáleností. Investiční prostředky nejsou marné, když člověk měří čas jiným tříděním a k tomu mu pomohou věnované hodiny prohlídek a procházek. 6/

Tento text je jako ukazatel či rozcestník kolem Lednice a Valtic, jako nezávazný pomocník pro zvolení turistického okruhu nebo směru, použitelného jako historicko-topografických poznámek, vyplývajících z popisu jednotlivostí. 6/

= Archiválie =

Nejcennější prameny pro dějiny Valticka v našich archivech jsou beze sporu ve fondu valtického velkostatku, uloženém ve Státním archivu v Brně (značka fondu F 94). Fond totiž obsahuje písemnosti, vzniklé z agendy valtického panství, politického, berního a soudního úřadu I. instance před rokem 1850, i písemnosti hospodářské agendy velkostatku do jeho likvidace po 2. světové válce. 1/

Písemnosti vyšších instancí do roku 1850, vztahující se k našemu Valticku, zůstaly v archivních fondech republiky Rakouské, právě tak jako většina písemností veřejných úřadů od roku 1850 do roku 1920, poněvadž až do tohoto roku, do faktického připojení k ČSR, patřilo správně Valticko k Dolním Rakousím. 1/

Nově zřízeným státním úřadům bylo v roku 1850 z valtických registratur odevzdáno poměrně málo materiálu; postoupeny byly tehdy patrně, soudíc podle zachovaného fondu, nejmladší spisy a z knih nepochybně většina pozemkových knih. Ve fondu valtického velkostatku převažuje tedy aktový materiál, ježto se knihy buď od fondu dostaly jinam, jako knihy účetní, pozemkové, nebo se poměrně špatně dochovaly, jako různé pomocné i úřední knihy přenesené veřejné agendy a agendy judiciální. 1/

Jenom hospodářské spisy valtického velkostatku od roku 1844 zůstaly v původním ukládacím systému. Jako u jiných lichtenštejnských velkostatků byly také ve spisovnách valtického velkostatku, tj. ve spisovně ekonomické, politické a judiciální, zavedeny od počátku roku 1844 nové spisové klíče podle lichtenštejnské normálie o zřízení a vedení registratur na lichtenštejnských panstvích ze 7. prosince 1843, čís. 11049/16, mající uniformovat ukládací systémy spisové pro všechny lichtenštejnské velkostatky. Koncem minulého století byly však do nových věcných skupin přemanipulovány z velké části nejen spisy všech agend před rokem 1844, ale i spisy politické a soudní od roku 1844 do roku 1850, do zániku dominia. Rekonstrukce původního uložení spisů podle rozdílných systémů byla by bývala velmi pracná a zčásti i neúčelná, jelikož některé původní systémy neznaly věcné třídění; proto byly přemanipulováním vytvořené věcné skupiny učiněny podkladem konečného spořádání všech spisů před rokem 1844, i když se tím starší evidenční pomůcky staly celkem nepotřebnými. Jenom řídce se ve valtické hospodářské registratuře od roku 1870 objevují priora z lednické nebo břeclavské velkostatkové registratury. Většina materiálu fondu je psána německy; čeština je do konce 1. světové války řídkou výjimkou, třebaže se česky mluvilo nejen v obcích Hlohovec, Charvátská Nová Ves a Poštorná, ale i z části ve Valticích. 1/

Naproti tomu ovšem obsahuje fond valtického velkostatku také archivní prameny k dějinám několika dnešních rakouských obcí, které patřily do roku 1850 k valtickému panství, a historický materiál o činnosti některých hospodářských jednotek velkostatku, které zůstaly po roce 1920 v Rakouské spolkové republice, což je dáno někdejším územním rozsahem valtického velkostatku, jejž drželi od konce 14. století do roku 1945 Liechtensteinové. 1/

Písemnosti fondu valtického velkostatku se původně soustřeďovaly a byly manipulovány v úřední budově panství, dodnes stojící na jižní straně valtického náměstí; je to druhý dům západně od kostela. Trvale tu však spisy nezůstaly. Byly totiž spolu s materiálem jiných lichtenštejnských valtických úřadů, jako lesní zařizovací kanceláře, a s písemnostmi lichtenštejnských velkostatků Rabensburk a Hauskirchen, Břeclav a lichtenštejnského lesního úřadu v Lednici uloženy v západní místnosti vjezdové brány z náměstí do valtického předzámčí. Tam našli roku 1951 pracovníci státního (oblastního) zemědělsko-lesnického archivu v Bučovicích všechny zmíněné fondy v neladné směsi, a převezli je do bučovického archivu k odborné péči. 1/
 
Vlastní zpracování fondu bylo velmi obtížné a zdlouhavé. Provedli je již archiváři II., tj. zemědělsko-lesnického oddělení Státního archivu v Brně, který převzal počátkem roku 1956 po sloučení zemědělsko-lesnických archivů se státními archivy archiválie Státního zemědělsko-lesnického archivu v Bučovicích do své správy.
Z Bučovic odvezli příslušný komplex fondů na podzim roku 1956 do Brna a zde fondy koncem roku roztřídili. Pořádání, skartace a zinventování fondu valtického velkostatku se pak uskutečnilo v plánovaných obdobích roku 1957 a 1958. Fond měl nejen porušenu původní strukturu uložení, ale byl ze značné části i úplně rozvrácen, např. stovky volných listů starých pozemkových knih byly promíšeny spisovým materiálem. Soustavná práce však přinesla i tu žádoucí výsledky. Dnes je ve Státním archivu v Brně k dispozici všem zájemcům inventář spořádaného fondu, aby si podle něho za pomoci připojených rejstříků mohli vypůjčovat z fondu potřebné archiválie. 1/

Časové rozmezí fondu, jak ukázalo jeho zpracování, je dáno lety 1391 - 1945. Zinventarizovaný fond má 681 jednotek; z nichž je 201 knih, 171 krabic, 247 fasciklů a 62 jednotlivin (plány, náčrty, diplomy). Většina materiálu fondu pochází z doby po polovině 18. století. Na první pohled také je zřejmo, že ve fondu chybí účetní materiál velkostatku. Ten byl totiž přidružen k účtům velkostatku dochovaných ve fondu Lichtenštejnské ústřední účtárny, Bučovice, uloženém ve Státním archivu v Brně (značka fondu F 30), a společně s nimi zpracován. Nebyl však také nějak dobře dochován, neboť pocházel v podstatě až z 19. a 20. století. Ve fondu chybí vůbec starší písemnosti velkostatku, hlavně ze 17. století, dále z mladších písemností převážná část písemností valtického lesního úřadu. Náhradu za tyto ztráty, zejména pro starší dobu, může přinést především materiál v ústředním (rodovém) lichtenštejnském archivu ve Vaduzu, ať již tam byl záměrně vybrán z někdejších písemností statkových či se vyskytuje sporadicky v písemnostech lichtenštejnské dvorní kanceláře a v rodových písemnostech. 1/

Závěrem budiž vysloveno přání, aby fond valtického velkostatku se stal studnicí poučení naší i budoucím generacím a splnil tak tu nejkrásnější svou úlohu, kterou měli především na mysli jeho pořadatelé. 1/

V nově vydaném Inventáři Státního archivu ve Vídni nalezl jsem ve výčtu archiválií bývalé tamní dvorské komory zmínku o tom, že v oddělení &quot;Akta dolnorakouských panství&quot; je svazek spisů z let 1526-1634, týkajících se Valtic a Mikulova. V domnění, že půjde o fascikl písemností dalekosáhlého významu, podávajících snad něco bližšího o vzniku a vývoji proslulých rybníků mikulovsko-lednických, požádal jsem o jeho zapůjčení z Vídně do Brna. K svém u velkému překvapení jsem však zjistil, že došlé spisy se týkají pouze města Valtic, vlastně tamního františkánského kláštera z údobí prvního reformačního nástupu. Protože obsahovaly materiál neznámý a nemálo obohacující až dosud málo prozkoumanou valtickou historii, rozhodl jsem se, že si z něho pořídím obšírné výpisy a zjištěná fakta zpracuji v samostatném článku. 2/

== Historie ==

Valtice ''(něm. Feldsberg)''

Město Valčice ''(lidově)'' samotné patří k nejstarším místům Dolních Rakous a již za časů markrabí Leopolda I. Jasného, tedy skoro před 900 lety, půda tato náležela klášteru Pasovskému, který požíval naprostého osvobození statků svých ode všech daní v markrabství Rakouském, jak o tom svědčí listina císaře Otty III. z r. 993. 4/

Byla-li lokalisace minoritského kláštera na předměstí dokladem toho, že tenkráte byl už stavební vývoj města Valtic u konce, byl vznik kláštera zase nepřímým dokladem značné na tehdejší dobu populace města Valtic i jeho nejbližšího okolí, posetého četnými, dnes z části pustými vesnicemi, k nimž patřily Allah, Hamad, Gelčín, Königsbrunn, Pottendorf a Reibendorf. 2/

Z materiálu fondu dobře možno studovat průběh převratných událostí roku 1848 a let dalších, např. ze spisů o Národní gardě, události válečného roku 1866, život poddaných, zaměstnávajících se většinou zemědělstvím, odvádění desátků, rozsah robotních povinností, provádění robotní reluice, hlavně počátkem 19. století, vyvázání gruntů z břemen, spory panství s městem Valticemi o pravomoc, práci obecních představených. 1/

== Liechtensteinové ==

Ve fondu se najdou zprávy o různých uměleckých předmětech a sbírkách Lichtenštejnů, např. ''o sbírce mědirytin''. Nechybí ani drobnější zmínky ''o registratuře panství, o její skartaci'', ''o zavádění psacích strojů'' a ''o počátcích činnosti valtického okresního soudu'', zrušeného po 1. světové válce. 1/

Rod knížecí počínajíc Karlem I. z Liechtenšteinu nar. 1569, až po Jeho Jasnosť Jana II. panujícího knížete z Liechtenšteinu a na Liechtenšteině, nar. 1840. 4/

* Karel I. z Liechtenšteinu, narozený 1569, nejspíše v Lednici ''(Eisgrubu)'' - byl synem Hartmanna II., muž snah velice šlechetných. Kníže Karel zemřel v 58. roce svého věku dne 12. února 1627 ve Vídni, odkudž pozůstatky jeho dopraveny byly na Moravu, a později k věčnému spánku uloženy ve Vranově ''(u Brna)'' r. 1633 do rodinné hrobky, založené bratrem jeho knížetem Maximilianem. Po smrti knížete Karla držitelé Valčic z rodu knížecího následují v tomto pořádku: 4/

* Karel Eusebius (1627-1684), jediný syn knížete Karla, nar. 11. dubna 1611, zasnoubený s dcerou sestry své a knížete Maximiliana z Dietrichsteinu, zemř. 2. února 1684. oba slavné paměti. 4/

* Hanuš Adam Ondřej (1684-1712), knížete Karla Eusebia jediný syn na živu zůstalý, nar. 16. srpna 1662, zemřel dne 15. března 1737 bez mužských potomkův. 4/

* Antonín Florian (1712-1721), vnuk knížete Gundakara, jenž s bratry svými Karlem a Maximilianem dne 29. září 1606 smlouvu o dědictví byl uzavřel; byv narozen dne 28. května 1656, zemřel dne 11. října 1721. 4/

* Josef Jan Adam (1721-1732), syn předešlého, nar. dne 24. května 1690, zemř. dne 17. prosince 1732. Byl čtyřikráte ženat. 4/
:Jeho třetí manželka byla matkou napotom panujícího knížete Jana Nep. Karla - rozená Marie Anna z Oettingenu-Spielbergu. Zemřela r. 1729, založivší předtím náš konvent v Prostějově, kterážto nadace také 10 let později ve skutek byla uvedena. 4/

* Jan Nep. Karel (1732-1748), syn předešlého, nar. 6. července 1724, zemřel 22. prosince 1748, nezanechav mužských dědicův. 4/

* Josef Václav Vavřinec (1748-1772), strýc předešlého, nar. dne 9. srpna 1696, zemřel dne 10. února 1772, nezanechav žádných dětí. 4/

* František Josef (1772-1781), synovec předešlého z bratra jeho Emanuela; nar. 19. listopadu 1726, zemř. dne 18. srpna 1781.

* Alois I. Josef (1781-1805), syn předešlého, nar. dne 14. května 1759, zemřel dne 24. března 1805 bez potomkův. 4/

* Jan I. Josef (1805-1836), předešlého mladší bratr, nar dne 26. června 1760, zemř. dne 20. dubna 1836. 4/

* Alois II. Josef (1836-1858), nejstarší syn předešlého, naroz. dne 26. května 1796, zasnouben r. 1831 s Františkou hraběnkou Kinskou, zemř. dne 4. února ''(rozdíl v dalším údaji!)'' 1858. 4/

:Roku 1858, dne 12. listopadu ''(rozdíl s předešlým údajem)'', rozžehnal se s tímto světem šlechetný, nejmilostivější panující kníže Alois z Liechtenšteina a na Lichtenšteině. Jeho neobyčejný smysl pro dobročinnosť a uměnímilovnosť, jeho vzácně šlechtěná povaha zůstanou povždy nezapomenuty. 4/

* Jan II. kníže z Liechtenšteinu a na Liechtenšteině, syn předešlého, nar. 5. října 1840. 4/

:Dne 12. listopadu 1858 nastoupil vládu tehdy ještě mladistvý kníže Jan II. 4/

:Božská Prozřetelnosť sama vyvolila jej - tuto nejušlechtilejší letorosť rodu, - aby dal prýštiti nikdy nevysychajícímu prameni dobrodiní chudým a stísněným v tomto domě, a to měrou takovou, jaká nese nepopíratelné známky neobyčejné lásky k bližnímu, jemnocitu a šlechetnosti. 4/

:Milý Bůh ochraňuj a opatruj tuto hlavu vznešenou! 4/

== Lesní hospodářství ==

:Pouze k dějinám lesů valtického velkostatku, dělených do 5-6 polesí, je ve fondu materiálu méně, už proto, že od roku 1889 nebyl ve Valticích lesní úřad. Badatele třeba odkázati především na fond Lichtenštejnské lesní zařizovací kanceláře (''ve Státním archivu v Brně, značka fondu F 31)'', který poskytne víc než jenom náhradu postrádaných pramenů. 1/


=== Boří les ''(Theim)'' ===

: Pěkný [[w:Boří les|Boří les]] ''(Theimwald)'' [[w:Kníže|kníže]] [[w:Karel Eusebius|Karel Eusebius]] ''(1611-1684)'' zvětšil a založil školku stromů, kde šlechtil stromky dovezené z jeho [[w:Morava|moravských]] statků [[w:Ruda nad Moravou|Ruda nad Moravou]] ''(Eisenstein)'' a [[w:Zábřeh na Moravě|Zábřeh na Moravě]] ''(Hohenstadt)'', objevila se znamenitá honitba, místo, jaké v celé [[w:Evropa|Evropě]] se nenašlo a mnoho vysokých osobností do [[w:Valtice|Valtic]] přitahovalo. Oblékaní podle [[w:Francouzi|francouzského]] způsobu, s plápolavým pérem za kloboukem a doprovázeni davem náhončích s lesními rohy, které radostné fanfáry rozeznívají, táhlo se k lovu. 10/67

: Les nazývaný také dříve ''(Theimwald, Themenauer Wald)'' je umělý les o rozloze 4000 jiter ''(něm. Joch)''. ''(1 jitro = 3 měřice, 1600 čtverečních sáhů, 57.55745 arů, 0.5745 ha.)'' V 17. století tam byla pastvina, orná půda a křoviska. Od roku 1660 nechal kníže [[w:Karel Eusebius|Karel Eusebius]] ''(Karl Euseb)'' ročně přivážet z Rudy nad Moravou ''(Eisenberg)'' a jiných jeho [[w:Morava|moravských]] statků, velké množství jedlí a smrků. 6/

: Poblíž [[w:Lednice|Lednice]] jsou každoročně na podzim pořádány hony na koních z části na souši i vodě, v obou revírech. Také se pořádají lovy na vysokou zvěř (jeleny a srnci). Po honech bývají bohaté slavnosti a veselice. 7/

=== Dolní les ''(Unterwald)'' ===

:Na jihovýchod od Břeclavi přïjdeme k uzavřené oboře v lesním revíru &quot;Dolní les&quot; ''(Unterwald)'' zaplněnou vysokou zvěří. V oboře jsou křížemkrážem štěrkové cesty, které všechny vedou lesem - parkem podobným anglickému - do jeho středu, kde je zámek Pohansko (''Pohanska)'' 7/

=== Obora lednická ''(Der Tiergarten)'' ===

:Podél protékající [[w:Dyje|Dyje]] se skrývá množství malé i vysoké zvěře, která mezi prastarými (více než 400 letými) duby a jinými stromy, i hezkými, rozlehlými loukami se toulá, a v početných houfech ji pocestný potkává; a zvláštním způsobem obchází černou zvěř. 6/

: Dost daleko ve středu obory u [[w:Dyje|Dyje]] stojí tzv. [[w:Janův hrad|Janův hrad]]. 6/

=== Obora v Bořím lese ===

: Kníže Alois nechal vzniklý les v roce 1802 ohradit zděnou zídkou v délce 9800 ''(tak asi 2 1/2 míle)'' podle návrhu několikrát zmíněného architekta Hardtmutha. Cihly v této zdi jsou ze směsi písku a vápna narážených do forem o obsahu 1 krychlové stopy vytvarovány, polévány a páleny. Při výkopech této stavby nalezly se hroty kopí a kulaté zvětralé stříbrné mince. 6/

:Při prvních honech v roce se uloví více kusů zvěře v blízké oboře, patřící panství Valtice. 7/

:Hojnosť zvěře byla tu veliká, ale nesmírné škody, které působila, přiměly Jeho Jasnosť Karla Eusebia, že vydal rozkaz, aby přebytečná zvěř se vybíjela a desátek odváděl nemocnici valčické; při velikých honech pak byla Jeho Jasnosť v čele mnohých šlechticů vždy prvně pamětliva peněžní almužny pro tuto nemocnici. 4/

=== Parforsní hony ===

:Je značně osvědčený podzimní nový lov, zvaný parforsní ''(tzv. štvanice)''. 7/

:Jedno oddělení Bořího lesa bylo určeno pro parforsní hony, jaké ještě za knížete Aloise v den svatého Huberta se konaly ve staroněmeckém barvířském stylu, dnes ale vznikl hon podle způsobu a řízení anglického. 6/

=== Zvíře v lékárně ===

: Jest nám zaznamenati zajímavou příhodu ze štvanice, konané dne 13. listopadu 1867. 4/

: Tato honba konala se u mlýna garschönthalského ''(úvalského)''. Zvěř prchala údolím k vesnici Garschönthalu ''([[w:Úvaly|Úvaly]])'', pak přes pole k Reistům ''([[w:Rajsna|Rajsna]])'', zde oběhla dvakráte dokola, dolů do [[w:Valtice|Valčic]], podle střelnice až k mýtu na [[w:Mikulov|mikulovské]] silnici, odtud znovu na Reisty, opět dokola, pak zase do [[w:Valtice|Valčic]] až ke sklepu, řečenému &quot;Kreuzkeller&quot; ''([[w:Křížový sklep|Křížový sklep]])'', opětně mimo střelnici po silnici [[w:Mikulov|mikulovské]] kolem ženského kláštera, po ulici do Josefského předměstí, odtud nazpět k našemu konventu a tady - hallali! 4/

: Zvíře poskočilo zde do zamřížovaného okna lékárny, otvorem expedičním 51 cm vysokým a 32 cm širokým násilně do lékárny a tu skleslo u tary k zemi. 4/

: Lovčí pan Hills uchopil zvíře za zadní běh a odnesl je. V lékárně přítomný bratr lékárník R. F. Remigius Eibel ulekl se tak hrozně tohoto neočekávaného zákazníka, že byl po tři dny bez chuti, - ale pouze bez chuti. 4/

== Odkazy ==

* 1/ Dr. Vladimír Voldán: O archivu valtického panství a velkostatku. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

* 2/ Dr. Rudolf Hurt: Příspěvek k dějinám města Valtic. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

* 3/ Obec Hlohovec http//www.hlohovec.cz

* 4/ Dějiny a slavnostní spis rak.-české řádové provincie Milosrdných Bratří ke slavnosti ve dnech 28., 29. a 30. srpna konaného vysvěcení nemocnice mateřského domu ve Valčicích v Dol. Rakousích, Munificencí Jeho Jasnosti knížete Jana I. z Liechtenšteina a na Liechtenšteině nově vystavěné. Sepsal a vydal cís. rada a provinciál řádu Joannes de Deo Sobel. Ve Vídni 1892. Nákladem řádu Milosrdných Bratří.

* 5/ Vodní práva knížete z Liechtensteinů. Ing. Emilian Bartoš, technická kancelář a podnikatelství staveb Břeclav, v prosinci 1933. ''(Muzejní spolek Valtice, přír. č. 0782-62)''

* 6/ Schilderung von Eisgrub, Feldsberg und deren Umgebungen. Nebst einem Wegweiser uind Plane auf Stahl mit 17 Ansichten und einem Panorama an dessen Rande. Wien, bei Peter Rohrmann, k. k. Hofbuchändler. ''(Překlad vybraných kapitol autor knihy. Kopie originálu Muzejní spolek Valtice přír. č. 1579-94V - Vydáno v roce 1840, tj. po uvedení do provozu Ferdinandovy severní dráhy z Vídně do Břeclavi a Brna - dokončené v roce 1839. Kniha obsahuje také ceník tehdejšího jízdného.)''

* 7/ Die Margrafschaft Mähren, topografisch, statistisch und historisch geschildert von Gregor Wolny, Benedikter und Professor. II. Band. Brünner Kreis. II. Abtheilung. Brünn. Selbstverlag des Verfassers. 1837.

* 8/ Gemeinde Rabensburg http//www.rabensburg.at

* 9/ Regionální muzeum v Mikulově http//www.rmm.cz

* 10/ Geschichte der Stadt Feldsberg, Karl Höß, Feldsberg, 1902. Im Selbstverlage.

[[Kategorie:Morava]]
[[Kategorie:Dějiny Moravy]]
[[Kategorie:Valticko]]
[[Kategorie:Dolní Rakousy]]
[[Kategorie:Lichtenštejnové]]</text>
      <sha1>5vtdgmqqxk722pfibqugrth0eb0ztkb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Valticko/Liechtensteinská panství</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4063</id>
    <revision>
      <id>45874</id>
      <parentid>37089</parentid>
      <timestamp>2022-06-27T20:07:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- nadbytečný nadpis</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="16841" xml:space="preserve">== Liechtensteinská panství ==

: Ve středověku nebylo toto pohraniční panství, pro svou polohu nejednou za válek vypleněné, zaokrouhleným územím. Patřilo k němu daleko více obcí než později, a to směrem jihozápadním do [[w:Rakousko|Rakousk]]a. ''Svědčí o tom urbář [[w:Liechtenstein|liechtenstein]]ských panství, ležících na jižní Moravě a na severovýchodě [[w:Dolní Rakousko|Dolních Rakous]].'' 1/

:* 1414

: Urbář z r.1414 vydal B. Bretholz pod titulem Das Urbar der [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]ischen Herrschaften ''(Urbář [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]ských panství)'' [[w:Mikulov|Mikulov]] ''([[w:Nikolsburg|Nikolsburg]])'', [[w:Drnholec|Drnholec]] ''([[w:Dürnholz|Dürnholz]])'', [[w:Břeclav|Břeclav]] ''([[w:Lundenburg|Lundenburg]])'', [[w:Falkenstein|Falkenstein]], [[w:Valtice|Valtice]] ''([[w:Feldsberg|Feldsberg]])'', [[w:Rabensburg|Rabensburg]] ''([[w:Ranšpurk|Ranšpurk]])'', [[w:Mistelbach|Mistelbach]], [[w:Hagenberg|Hagenberg]] a [[w:Gnadendorf|Gnadendorf]] vydaly Sudetendeutsche Geschichtsquellen, Band 3, Liberec a Chomutov 1930. Některé obce však nepříslušely k panství celé, nýbrž panství v nich náležely pouze určití poddaní nebo vymezená práva. Během 15. a 16. století nabylo panství rozsahu, s jakým se setkáváme ve většině písemností fondu. Odpadly vzdálenější obce, u jiných bylo dosaženo plného jeho vlastnictví. 1/

:* 1617

: Zajímavý je dokument o zjišťování hranic mezi [[w:Morava|Morav]]ou a [[w:Dolní Rakousko|Dolními Rakou]]sy, které provedl na příkaz dolnorakouské vlády Jiří Hartman z [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]a na [[w:Mikulov|Mikulov]]ě dotazováním svých i jiných poddaných ''(presentační datum 22. březen 1617)''. 1/

: V konečné podobě bylo územní panství vymezeno obcemi: [[w:Valtice|Valtice]], [[w:Herrnbaumgarten|Herrnbaumgarten]], [[w:Hlohovec|Hlohovec]], [[w:Charvátská Nová Ves|Charvátská Nová Ves]], [[w:Katzelsdorf|Katzelsdorf]], [[w:Poštorná|Poštorná]] ''([[w:Unter Themenau|Unter Themenau]])'', [[w:Reinthal|Reinthal]], [[w:Schrattenberg|Schrattenberg]] a [[w:Úvaly|Úvaly]] ''([[w:Garschönthal|Garschönthal]])''. V obcích [[w:Falkenstein|Falkenstein]], [[w:Guttenbrunn|Guttenbrunn]], [[w:Kleinschweinbarth|Kleinschweinbarth]], [[w:Poysbrunn|Poysbrunn]], [[w:Stützenhofen|Stützenhofen]] a [[w:Walterskirchen|Walterskirchen]] příslušeli k panství někteří poddaní, resp. práva. [[w:Valtice|Valtice]] byly městem, [[w:Herrnbaumgarten|Herrnbaumgarten]] městečkem. 1/

=== Adamov, železářský podnik ===

=== Aloisov, železářský podnik ===

'''BRANNÁ'''''(Goldenstein)'''

=== Černá Hora ===

=== Červený Hrádek v sev, Čechách ===

=== Feldkirch ve Vorarlbersku ===
''V roce 1697 nechal kníže Hans Adam I. von Liechtenstein postavit ve Feldkirchu, Schlossergasse 8 kancelářskou budovu v barokním stylu. Později dům vlastnil Christian Getzner (1782-1848).''

=== Fischhorn v Dolních Rakousích ===
''V roce [[w:1862|1862]] kupuje [[w:zámek (stavba)|zámek]] [[w:Fischhorn (zámek)|Fischhorn]] i s pozemky ve výměře 4597 ha [[w:kněžna|kněžna]] Sophie von Löwenstein - manželka [[w:kníže|kníže]]te [[w:Johann II. Liechtenstein|Johanna II. z Liechtensteina]] (1840-1929). Ve vlastnictví rodu byl ještě v roce 1914.''

=== Frauenburg ''(ve Štýrsku)'' ===
'' Viz [[w:hrad|hrad]] [[w:Steinschloss (zřícenina)|Steinschlos]]. Jde o totožný hrad''

=== Hodonín ''(Göding)'' ===

=== Judenau-Baumgarten ===

''Panství [[w:Judenau-Baumgarten|Judenau-Baumgarten]] u Tullnu v [[w:Dolní Rakousko|Dolním Rakousku]] o výměře 1523 ha získal Johann (Hans) Adam I. Andreas z [[w:Lichtenštejnové|Liechtenstein]]a (1657-1712).''

=== Judenburg ''(Korutany)'' ===
''U Judenburgu postavili Liechtensteinové hrad. Nejznámějším byl Ulrich von Liechtenstein.''

=== Karlovec ''(Karlsberg)'' ===
:''(Dnes zaniklá obec - na dně přehrady Slezská Harta, bývala ve vlastnictví Liechtensteinů)''

=== Kostelec nad Černými Lesy ===

=== Lanšpersko-Lanškroun ''(Landskron)'' ===
:''(Česká Třebová, Dolní Libchavy, Rudoltice)''
V roce 1622 Zdeslav Hrzán z Harasova prodává [[w:panství|panství]] [[w:Karel I. z Liechtensteina|Karlovi I. z Liechtensteina]] (1569-1627). [[w:Lanšperk (hrad)|Hrad Lanšperk]], odlehlý od [[w:Lanškroun|Lanškoun]]a byl zpustlý. Zkáza [[w:hrad|hrad]]u dále pokračovala a zdivo zpustlého [[w:hrad|hrad]]u sloužilo jako stavební materiál pro výstavbu ve vsi pod [[w:hrad|hrad]]em. Devastace skončila za [[w:kníže|kníže]]te [[w:Alois I. Josef|Aloise I. Josefa]] z [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]a (1759-1805), který zrušil lanšperský dvůr pozemky přenechal poddaným. [[w:hrad|Hrad]]ní [[w:zřícenina|zřícenina]] náležela [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]ům až do roku 1922, kdy se po [[w:pozemková reforma|pozemkové reformě]] stala majetkem [[w:obec|obce]] [[w:Lanšperk|Lanšperk]], nyní součásti [[w:obec|obce]] [[w:Dolní Dobrouš|Dolní Dobrouš]].

=== Liechtenstein (v Rakousku u Mödlingu) ===
''Již v první polovině 12. století získal panství Liechtenstein Hugo von Liechtenstein a vystavěl hrad.''
''Ve 13. stoletíse dolnorakouská část rozdělila na syny Dětřich von Liechtenstein (1180-1201) na tři větve.''

=== Louka (okres Hodonín) ===
''Gundakar (1588-1658) koupil v roce 1625 [[w:renesance|renesanční]] [[w:zámek (stavba)|zámek]] [[w:Louka (okres Hodonín)]].''

=== Maria Enzersdorf ===
:''Panství a hrad [[w:Liechtenstein]] znovu koupil Johann I. z [[w:Lichtenštejnové|Liechtenstein]]a (1760-1836) a okolí opět zalesňoval.''

=== Moravská Třebová ''(Mährisch Trübau)'' ===

=== Moravský Krumlov ''(Mährisch Kromau) '' ===

=== Murau ''(Štýrsko)'' ===
''Ve 12. stoletíse oddělila tzv. štýrská větev rodu Liechtenstein-Murau. Posledním majitelem panství Murau byl Kryštof († 1580). Sňatkem s vdovou Annou Neumann von Wasserleonburg získal panství Jiří Ludvík hrabě zu Schwarzemberg. Jeho potomci zámek vlastní dodnes.''

=== Nový Zámek u Rudoltic ===

=== Nové Zámky u Litovle ===
: Odvoz smrkových semen na velkostatek Valtice. 1/

=== Pernštejn ''(Pernstein)'' ===

=== Petronell ''(u Hainburgu)'' ===
''Již v první polovině 12. stoletízískal panství a hrad Hugo von Leichtenstein.''

''Třetí větev rodu Petronell založil Albrecht von Saint Petronell (1234-1285). Jeho potomci vymřeli ve třetí generaci, na počátku 14. století.''

=== Plumlov ''(Plumenau)'' ===

=== Prostějov ''(Prosnitz)'' ===
:''(Prostějov i s Plumlovem byl v majetku Liechtensteinů v letech 1599-1848)''

=== Rabensburg ''(Ranšpurk)'' ===

: [[w:Rabensburg|Rabensburg]] (překlad: Havraní hrad, moravsky: ''Ranšpurk'' a jeho okolí bylo pradávným sídlištěm s nekonečnými lesy a velkým bohatstvím ryb v řece [[w:Dyje|Dyj]]i ''(Thaya)''. 8/

: Předpokládá se, že již počátkem 12. století vzniklo toto sídliště. Ve 13. století první písemná zmínka o tomto místu. 8/

: V roce 1394 vlastnil [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]] panství. 10/26

: Kvůli zabránění dalšího pronikání nepřítele, byly u [[w:Rabesburg|Rabesburg]]u prováděny opevňovací práce v roce 1683, jak vyplývá z vyúčtování dělníkům. Příslušná faktura zní: &quot;Z rozkazu císařské generality muselo 28 osob 15. července 1683 nastoupit do [[w:Rabensburg|Rabensburg]]u budovat šance na 4 dny, dále 29. navíc 20 osob na 8 dnů, těmto osobám bude dáno denně 20 kr., celkem 60 starých zlatých rýnských. Dáno ve Valticích 20. srpna 1683.&quot; 10/69
  
: Na počátku 18. století území podél řeky [[w:Morava|Morav]]y ''(March)'' a [[w:Dyje|Dyje]] trpělo obzvláště častými přepady [[w:Uhry|uhersk]]ých [[w:Kurucové|Kuruc]]ů. Uprostřed 18. století, z důvodů válečných zmatků, obyvatelstvo [[w:Rabensburg|Rabensburg]]u se rozrůstalo. 8/

: V počátku 19. století se obyvatelstvo [[w:Rabensburg|Rabensburg]]u dožilo velkého hospodářského rozvoje a vzkvétající obce. Roku 1837 začalo budování [[w:Severní Ferdinandova dráha|Severní Ferdinandovy dráhy]] ''(Kaiser Ferdinand Nordbahn)''. Stavba dráhy přinesla pro mnoho obyvatel [[w:Rabensburg|Rabensburg]]u novou obživu; stali se železničáři. 8/

: V roce 1868 dostal [[w:Rabensburg|Rabensburg]] poštovní úřad a škola rozšířena na pětitřídní. V roce 1890 založen Sbor dobrovolných hasičů ''(Feuerwehr)''. V roce 1896 poštovní úřad dostal telegraf. V roce 1898 koupila obec dům sousedící se školou a umístila zde mateřskou školu; v tomtéž roce byla také otevřena. 8/

: V roce 1908 se začalo s dlážděním rolnických ulic, dokončena byla 1919. V roce 1918 zřízena v [[w:Rabensburg|Rabensburg]]u četnická stanice. 8/

: Rozhodnutím z 28. srpna 1920 byla řeka [[w:Dyje|Dyje]] určena státní hranicí. Upřesnění hranice bylo provedeno teprve 31. března 1921. 8/

==== Kostel ====

: Vznik kostela v [[w:Rabensburg|Rabensburg]]u sahá do 12. století; snad byl postaven v románském stavebním slohu a zasvěcený svaté Heleně. 8/

: Teprve 1765 byl vystavěný dnešní kostel - s dřevěnou věží a se třemi zvony, který je znovu zasvěcen svaté Heleně. 8/

: V minulých letech tato stavba zazářila po několikaleté opravě v novém lesku a 2004 renovovaný interiér i s oltářem byl znovu vysvěcený. 8/

==== Velkostatek ====

:Fond valtického velkostatku obsahuje z let 1883-1885 dokumenty rovněž k historii [[w:Rabensburg|Rabensburg]]ského velkostatku. 1/

==== Zámek ====

: Pro [[w:Rabensburg|Rabensburg]] pozoruhodnou zvláštností. Nejstarší části zámku pocházejí až z 11. století. Původní dřevěný hrad se kolem roku 1200 dočkal první kamenné přestavby. 8/

: V roce 1385 Jan z [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]u koupil [[w:Rabensburg|Rabensburg]] a došlo k vzestupu zámku a celého panství. Hluboký vodní příkop obklopoval kruhovitě hrad. 8/

: Kvůli poloze panství v příhraničí byla velikost panství limitována a na vrcholu dosáhla v 15. století, kdy obsahovala celkem 25 vesnic. 8/

: V 16. století postavena druhá pozdně gotická věž se zvláštním pozoruhodným točitým schodištěm. Cennou pozoruhodností jsou také ve vnitřním nádvoří renesanční arkády táhnoucí se přes tři podlaží. V roce 1633 Maximilian z [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]u ''(1578-1643)'' učinil [[w:Rabensburg|Rabensburg]] svým bydlištěm tako proto, že to byl jeho oblíbený zámek. 8/

: V období [[w:třicetileté války|třicetiletých válek]] v roce 1645 byl zámek přepaden [[w:Švédsko|švédsk]]ými vojsky pod velením [[w:generál|generál]]a [[w:polní maršál|polního maršál]]a [[w:Torstenson|Torstenson]]a ''(1603-1651)'' a ti se ho chtěli zmocnit. Teprve po agresivním dobývání kanony a odvážném odporu se musel vzdát, jinak by hrozilo jeho značné poškození. Přitom byl zámek krátce předtím nově opevněný. 10/59

: Následovník Maximiliana ''(1578-1643)'' již v zámku nebydlel a zámek pomalu chátral. 8/

: V 18. století zde sídlil nějaký vysoký úředník. Po roce 1848 byla zde zřízena továrna na výrobu parket. Přestavbou bylo mnoho fresek a hodnotných částí stavby zničeno nebo porušeno. Štukový strop ve velkém společenském sále se bohužel nedochoval. 8/

: Později továrna zanikla a zámek [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]ové odkoupili zpět. 8/

=== Rohrau ''(Dolní Rakousy'' ===
''Poprvé je zde uváděné panské sídlo Dietricha de Rorow z rodu [[w:Lichtenštejnové|Liechtenstein]]ů. Tato linie rodu vymřela [[w:Dietrich III.|Dietrichem III.]] v roce 1278. Jeho dcera přinesla [[w:panství|panství]] věnem na Leutolda I. von [[w:Stadeck|Stadeck]] (†1292/95).''

''Tato větev rodu vymřela vnučkou Dětřicha Diemuthou (†1309/19), 1. manžel byl Leutold von Stadeck, 2. manžel Ulrich von Walsee.''

=== Ruda nad Moravou ''(Eisenberg)'' ===

V [[w:17. století|17. století]] z tamního polesí byly převáženy do [[w:Valtice|Valtic]] jedle a smrky pro vysazování Bořího lesa ''(Theimwald)''. 6/

=== Steinschlos ''(nazývaný Frauenburg)'' ===
''Liechtensteinové ze štýrské větve vystavěli hrad.''

''V roce [[w:1503|1503]] prodal tehdejší vlastník z rodu [[w:Liechtenstein|Liechtensteinů]] z rodové větve [[w:Murau|Murau]], [[w:hrad|hrad]] [[w:Steinschloss|Steinschloss]] [[w:klášter svatého Lambrechta|klášteru svatého Lambrechta]].''

=== Schottwien (Dolní Rakousy) ===

:''Panství [[w:Schottwien|Schottwien]] v [[w:Dolní Rakousko|Dolním Rakousku]] o výměře 3460 ha koupil v roce 1824 Johann Josef I. z [[w:Lichtenštejnové|Liechtensteina]] (1760-1836)''

=== Steyregg v Horních Rakousích ===
''Sňatkem po 1406 přešel [[w:zámek (stavba|zámek]] [[w:Steyregg (zámek)|Steyregg]] do vlastnictví [[w:Lichtenštejnové|Liechtensteinů]]. Tento šlechtický rod [[w:hrad|hrad]] i [[w:panství|panství]] rozšířili. Další se dostali kolem roku 1535 pod soudní správu.''

=== Škvorec ===
Zamek náležel Liechtensteinům až do roku 1923, kdy se po pozemkové reformě stala majetkem obce Škvorec, nyní patri soukrome osobe.

=== Šternberg ===

=== Šumperk ''(Mährisch Schönberg)'' ===

=== Uherský Ostroh ''(Ungarisch Ostra)'' ===

=== Uhříněves ===

=== Uničov ''(Mährisch Neustadt)'' ===

=== Velké Pavlovice ''(Pawlowitz-Groß)'' ===

==== Bořetice, kostel ''(Boretitz)'' ====

: Na kopečku stojí [[w:kostel sv. Marie|kostel sv. Marie]], který postavila [[w:kněžna|kněžna]] Marie Antonie z [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]u, který je nyní ''(1837)'' ve velmi chatrném stavu. Je dcerou [[w:Velké Pavlovice|Pavlovic]]kého [[w:kostel|kostel]]a a jemu je také podřízen. 2/278

==== Trkmanský Dvůr ''(Trutmanicz)'' ====

: Když Linhart a Johann ''(Jan)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]u prodali roku 1527 Týnec Janu staršímu ''(1481-1531)'' ze [[w:Žerotín|Žerotín]]a-Strážnic prodali současně i [[w:Trkmanský Dvůr|Trkmanský Dvůr]] (Trutmanicz). 7/277
   
==== Velké Pavlovice, kostel ====

: Pawlowitz-Groß ''(Hrubé Pawlowice)''. Podle nápisu u hlavního vchodu byl farní kostel Nanebevzetí Marie se 4 oltáři, držitele z Hodonína hraběte ''(Bedřicha)'' z [[w:Oppersdorf|Oppersdorfu]] ''(1649-žil)'', postaven jeho dcerou. Kněžna Marie Antonie z [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]u, provdaná hraběnka z [[w:Ezobor|Ezobor]]u, založila k tomuto místu dne 4. května 1726 patronát k faře a k současnému okrsku tvořený [[w:Velké Pavlovice|Pavlovice]]mi a [[w:Bořetice|Bořetice]]mi ''(Boretitz)''. 7/276

=== Zábřeh ''(Hohenstadt)'' ===

=== Ždánice ''(Steinitz)'' ===

== Odkazy ==

* 1/ Dr. Vladimír Voldán: O archivu valtického panství a velkostatku. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

* 2/ Dr. Rudolf Hurt: Příspěvek k dějinám města Valtic. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

* 3/ Obec Hlohovec http//www.hlohovec.cz

* 4/ Dějiny a slavnostní spis rak.-české řádové provincie Milosrdných Bratří ke slavnosti ve dnech 28., 29. a 30. srpna konaného vysvěcení nemocnice mateřského domu ve Valčicích v Dol. Rakousích, Munificencí Jeho Jasnosti knížete Jana I. z Liechtenšteina a na Liechtenšteině nově vystavěné. Sepsal a vydal cís. rada a provinciál řádu Joannes de Deo Sobel. Ve Vídni 1892. Nákladem řádu Milosrdných Bratří.

* 5/ Vodní práva knížete z Liechtensteinů. Ing. Emilian Bartoš, technická kancelář a podnikatelství staveb Břeclav, v prosinci 1933. ''(Muzejní spolek Valtice, přír. č. 0782-62)''

* 6/ Schilderung von Eisgrub, Feldsberg und deren Umgebungen. Nebst einem Wegweiser uind Plane auf Stahl mit 17 Ansichten und einem Panorama an dessen Rande. Wien, bei Peter Rohrmann, k. k. Hofbuchändler. ''(Překlad vybraných kapitol autor knihy. Kopie originálu Muzejní spolek Valtice přír. č. 1579-94V - Vydáno v roce 1840, tj. po uvedení do provozu Ferdinandovy severní dráhy z Vídně do Břeclavi a Brna - dokončené v roce 1839. Kniha obsahuje také ceník tehdejšího jízdného.)''

* 7/ Die Margrafschaft Mähren, topografisch, statistisch und historisch geschildert von Gregor Wolny, Benedikter und Professor. II. Band. Brünner Kreis. II. Abtheilung. Brünn. Selbstverlag des Verfassers. 1837.

* 8/ Gemeinde Rabensburg http//www.rabensburg.at

* 9/ Regionální muzeum v Mikulově http//www.rmm.cz

* 10/ Geschichte der Stadt Feldsberg, Karl Höß, Feldsberg, 1902. Im Selbstverlage.

[[Kategorie:Morava]]
[[Kategorie:Dějiny Moravy]]
[[Kategorie:Valticko]]
[[Kategorie:Dolní Rakousy]]
[[Kategorie:Lichtenštejnové]]</text>
      <sha1>r0es44xz3ey9btg9peoxvqtmwxsu6yw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Valticko/Kláštery</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4064</id>
    <revision>
      <id>36458</id>
      <parentid>35578</parentid>
      <timestamp>2018-06-08T08:23:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="15360" xml:space="preserve">== Kláštery ==

:Z archivních fondů možno studovat činnost valtických klášterů, zejména známého kláštera milosrdných bratří s nemocnicí, založeného r. 1605 a nejstaršího v bývalé rakousko-české řádové provincii. 1/

: Karel I. ''(1569-1627)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]u byl nadšený ve [[w:Valtice|Valtic]]ích pro výstavbu kláštera a špitálu pro [[w:milosrdní bratří|milosrdné bratr]]y. 6/

: V roce 1626 byl již Karel pro [[w:františkáni|františkán]]ské kvardiány, kvůli opětnému dosazení jejich řádu do uprázdněného kláštera ve [[w:Valtice|Valtic]]ích. 6/

: Jakkoliv měli mniši mnoho nepřátel, jejich řehole všechny útoky přečkala a je tu ''(1902)'' řád milosrdných bratří a sester. 10/70

=== Klášter milosrdných bratří ===

: Řehole, která trpícím lidem významně pomáhá, byla založena [[w:Portugalci|Portugal]]cem Janem ''(Johann 1495-1550)'' z Boha. Tento byl prospěšným, čestným řemeslníkem. Jako chlapec odešel Jan z rodného domu a vydal se na cesty. Matka zemřela žalem, otec vstoupil do [[w:františkáni|františkán]]ského [[w:klášter|klášter]]a, kde zemřel. Poté statečný mladík spolubojoval proti [[w:Turci|Turk]]ům, vrátil se zpět do svého domova, musel ale jako nemocný poutník vyhledat útočiště v útulku, kde se rozhodl založit řád, který bude pečovat o nemocné. 10/70

: V roce 1538 založil [[w:Jan z Boha|Jan z Boha]] nemocnici v [[w:Granada|Granad]]ě ve [[w:Španělsko|Španělsk]]u, kde také zemřel. 10/71

: [[w:Papež Pius V.|Papež Pius V.]] ''(1504-1572)'' potvrdil řád, předepsal mu řád [[w:sv.Augustin|sv.Augustin]]a ''(354-430)'' a předepsal bratřím černý hábit s kapucí, přepásaný s koženým řemenem. Jako erb řádu určil granátové jablko s křížem a trnovou korunou, nad níž se nachází hvězda v modrém poli. 10/71

: [[w:Karel I.|Karel I.]]'' (1569-1627)'', první kníže rodu [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]ského, když byl vyslán [[w:císař Rudolf II.|císařem Rudolfem II.]] ''([[w:Habsburg|Habsburg]] 1552-1612)'' do [[w:Řím|Řím]]a, poznal obětavost členů řádu, když jeho sloužící onemocněl malárií. Rozhodl se, že [[w:řád|řád]], jehož nejlepší členové se ve válečném období horlivě starají o nemocné, povolá do [[w:Valtice|Valtic]]. 10/71

: V roce 1605 se objevil ve [[w:Valtice|Valtic]]ích vysoce postavený kněz P.Johannes Bapt. [[w:Cassinetti|Cassinetti]] s několika bratřími, kde jim kníže předal malý, chudobně vybavený nepříjemný [[w:lazaret|lazaret]] u [[w:sv.Barbara|sv.Barbar]]y, který se nacházel v místě hlavního oltáře dnešního ''(1902)'' klášterního [[w:kostel|kostel]]a. Tím byla založena první pobočka milosrdných bratří v [[w:Rakousko|Rakousk]]u a [[w:Německo|Německ]]u. 10/71

: Přestože byly poměrně omezené prostory, bratří museli být umístěni v soukromých domech, získal si již řád v prvním časovém úseku svého působení maximální zásluhy, zejména v dobách válečných při maďarském vpádu pod [[w:Gabor Bethlen|Gáborem Bethlen]]em ''(1580-1629)'' a v dobách [[w:švédské války|švédských válek]]. Ve stejném roce jako mecenáš, zemřel také [[w:Cassinetti|Cassinetti]]. 10/71
    
: Na [[w:předměstí|předměstí]] při cestě z [[w:Lednice|Lednice]] je ve Valticích postaven klášter milosrdných bratří, jako první v [[w:Německo|Německ]]u. Když [[w:kníže Karel|kníže Karel]] [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]] v rámci obchodů doprovázel [[w:císař Rudolf II.|císaře Rudolfa II.]] do [[w:Řím|Řím]]a, onemocněl jejich sluha a od tohoto řádu dostal zvláštní péči, takže z vděčnosti v roce 1605 nechal ve [[w:Valtice|Valtic]]ích zřídit klášter v [[w:lazaret|lazaret]]u [[w:sv.Barbora|svaté Barbor]]y; 6/

: Jeho vdova [[w:Blažena|Blažena]] ''([[w:Beatrix|Beatrix]])'', rozená kněžna z [[w:Dietrichstein|Dietrichstein]]a, nechala v roce 1668 postavit nynější klášter i s kostelem [[w:sv.Augustin|svatého Augustin]]a. 6/

: Bylo v něm zřízeno dvacet jedna nemocničních lůžek, pak velmi malé anatomické a patologické muzeum; v chodbách se nacházejí vyobrazení všech, kdo se podíleli na zřízení [[w:klášter|klášter]]a v [[w:Rakousko|Rakousk]]u a hlavně zakladatel řádu Jan z Boha. Biografie z minulého století převora kláštera bratra Firmiana Schrödera zachycuje přímo románovými příběhy a okamžiky z jeho života. Rozený Berlíňan, nastávající lékař přišel se svým bratrem do Rakouska, dostal se do Uher, ale z důvodu tamních zoufalých podmínek se rozhodl -- stát se milosrdným bratrem. Brzy rozhlášený jako milovník umění a v jeho zaměstnání, byl povolán tvůrcem rakouského dělostřelectva [[w:kníže Václav|knížetem Václav]]em ''(Wenzel)'' [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]em do [[w:Valtice|Valtic]]. Jednou [[w:kníže|kníže]] si ve Vídni uvědomil, když potkal důstojníka dělostřelectva, oblíbence knížete a poznal bratra převorova. Tato scéna jejich setkání byla předmětem rozhovorů v rezidenci, takže tento podivuhodný bratrský pár byl také představen [[w:Marie Terezie|Marii Terezii]]. 6/

=== Předmluva ===

: Blížíme se ke konci třetího století, co konvent Milosrdných bratří ve Valčicích a zároveň a zároveň také naše i jiné pobočné provincie řádu děkují počátek svůj spanilomyslnému knížecímu rodu z Liechtensteinu a na Liechtenšteině. Dík, tisícerý dík tomuto vysokošlechetnému domu knížecímu! 4/

: Provincie měla ode dne svého založení období rozkvětu, lesku, ale také časy mnohých svízelů; zářila ctnostmi, namáhavým pěstěním humanity v míru i válce, horlivostí ve vědách a pílí velikou, jakož i zbožností obyvatelů svých; nicméně nemohla vždy uchrániti se chyb a nedostatků, často déle trvajících, ale zachovávala vždy v jádru členů svých upřímnou a vytrvalou snahu, zadosti učiniti dle dané možnosti a sil účelu vytčenému řeholí řádovou a vznešeným zakladatelem svatým Janem z Boha: pomáhati chudým, nuzným a nemocným, přijímati je bez rozdílu stavu a víry a ošetřovati je dnem i nocí. 4/

:V okamžiku vysvěcení naší, vysokou munificencí nově vystavěné, překrásné nemocnice domu mateřského vysíláme především modlitby díků k Bohu Všemohoucímu, jenž ochraňoval dílo své právě v čase posledním dávaje mu vzkvétati, a jenž neodejme též pro časy budoucí ku pokorným prosbám našim svého požehnání tomuto dílu humanity, které těšilo se hned od počátku zcela zvláštní otcovské ochraně a péči našeho Nejvyššího rodu císařského, zejména našeho nejmilostivějšího, nejmilovanějšího císaře, Jeho Veličenstva Františka Josefa I., a bylo povždy hodným uznáváno nekonečných dobrodiní a vysokých vyznamenání. 4/

:Vynasnažím se, abych krátkými črtami nastínil v těchto listech nejhlavnější body z událostí mateřského domu valčického, metropolitního konventu vídeňského, jakož i druhého noviciálního konventu pražského, dále vznik ostatních konventův a utvoření se provincií, aby tací mladí mužové, kteří, pohnuti byvše ke vstoupení do našeho řádu, život svůj věnuji našemu krásnému povolání, poznali nejen souborné dějiny a původ řádové provincie a konventů, nýbrž aby v knize této čerpali z dob minulých sílu duševní při mocných proudech přítomnosti, rozníceni jsouce pravou horlivostí, zejména příkladem velikých předchůdcův, a aby neklesali, má-li se našemu ta často těžkému povolání dostáti co nejhorlivěji s obětováním sebelásky a v důvěře v Boha k zachování slávy naší staroslavné provincie řádové. 4/

:Tyto nástiny tak bohatých událostí a velikých děl veškerého svazku, s jakousi námahou po řadu let jsem sbíral a v jeden celek spojil, jakož i líčení neúnavného působení mnohých, ba velmi mnohých úctyhodných a v povolání svém věrných spolubratří v naší řádové provincii, nikterak nečiní nároků, že by byly úplným vykořistěním dějin, spíše nechať jiní shledají v nich vodítko a popud, pokračovati v podrobných studiích, aby ještě tak mnohé bylo odňato zapomenutí; zkrátka, nechtěl jsem hroziti se námahy, abych vyhledal opory, jimiž bych jiným ulehčil práci. 4/

:Ježto pak je to prvním pokusem vůbec od založení naší staroslavné řádové provincie, sepsati souvislé, souborné dějiny, budiž mi co nejlaskavěji odpuštěno, že jsem mnohde přehlédl pamětihodné osoby, údaje neb okolnosti, jakož mi též odpuštěna budiž tu a tam málo vybraná forma líšení. 4/

:Mojí snahou bylo, abych vylíčil jednoduchým způsobem dle skutečných událostí a dle pravdy vývoj a působení v našich konventech; laskavý čtenář najde po této stránce přesvědčivý obraz, jak naše pospolité, poctivé namáhání neustává, abychom vždy dostáli svému povolání. 4/

:Jako nám při sepisování dějin jeví se býti důležitou potřebnou každá zpráva a každý starší zápis, abychom jaksi z pestrých úlomkův utvořili mosaikový obraz, rovněž tak naší následníci vítati budou ještě v pozdních dobách toto jednoduché, aby přičinili další události a srovnávali s tím, jak my jsme učinili zadosť zděděné povinnosti, kterýž úsudek abychom pak směnili, nebudeme více s to. 4/

:Látku podali nám pamětní knihy jednotlivých konventů vůbec, jejich knihovny, jakož i listiny a akta archivů k dějinám patřících provincií řádových. 4/

:Z nejstarších dob nalézáme svědomitá a podrobná podání jednotlivých zasloužilých spolubratří, jimž pro svoji důkladnosť stojí v čele: P. Vincentius Forstner, Josephus a Cruce Cruchten, Patritius Wasserburger, Michael Schwanda a Clemens Menzel. 4/

:Těch však bratří, kteří sepsali zlomkové záznamy, bylo velmi mnoho; patřili nejrůznějším officiím a jakkoli takové listy jeví se býti často jednoduchými a jen náhodou dostaly se, obyčejně po smrti některého spolubratra, do knihovny s knihami všeho způsobu, přece jsou vítány; z toho plyne napomenutí, že každý může se přičiniti, aby podal cenné příspěvky ke zbudování dějin. Cena takových poznámek vzrůstá jako cena vína s přibývajícími léty. 4/

:Ostatně jsou zavedeny v každém našem konventu knihy pamětní, jež obsahují zpravidla založení a další příběhy konventův. 4/

:Tyto knihy pamětní jsou poučny ve příčině obsahu a vedení. Obsah dává nám obyčejně souditi o smýšlení pisatelově, z čehož plynou důležité závěrky, způsob vedení pak připouští všeobecné úsudky o celých obdobích, vládl-li duch zbožné mysli, píle, rozvahy a pokroku aneb panovala-li tu povrchnosť. Trpce dotýká se nás častokráte mezera několika let, až pak pisatel později nějakou žalobnou písní o vlažných předchůdcích počíná opětovně další příběhy. 4/

:Tato zamlklá období jsou však z pravidla označena jako taková,kdy všechna činnosť v povolání byla toho způsobu, že by zápisy sotva nyly bývaly poučny neb potěšující. 4/

:Takové mezer, kde všeho se nedostává, lze pro sepsání dějin těžko vyplniti, a musí býti tudíž pátráno dále. Mnohých doplňků mi poskytly zemské a městské archivy, nejrůznější historicko-topografické náčrtky a pamětní spisy o jubilejní buď vlastních neb cizích ústavů léčebných a klinik atd. Omyly v údajích a jménech povstalé opisováním, překládáním ze spisů a listin, nalezl jsem příliš často, a byla to veliká práce podobné chyby opravovati. 4/

:První požár vídeňského konventu dna 21. května 1955 zničil vše, co tu bylo po ruce, nejen o vídeňském konventu, ale také jiných, ježto zde bylo vše uloženo, pročež nemají dnes archivy konventu valčického, štýrsko-hradeckého a pražského starších listin než archiv konventu vídeňského. 4/

:Mnohé v našich dějinách spočívá na ústním podání, jež udržuje se dlouho v každé pospolitosti, ale pak ponenáhlu znetvořuje se a konečně docela zaniká, pročež bylo i těmto momentům vyhověno a mnoho pozoruhodného těmito zápisy zachráněno. 4/

:Nežli však přikročím k vysvětlení nejrůznějších příběhů, při kterémž o¨popisu založení a nadání našeho mateřského domu, setkáme se jako všude jinde s velikodušností a dobrotou nejjasnějšího rodu knížecího, budiž mi dovoleno, abych uvedl, počínaje naším velikomyslným zakladatelem, pořad přímých šlechetných potomkův, abych tak doplnil a srozumitelnějším učinil laskavému čtenáři obraz dějin našeho založení. 4/

=== Klášter milosrdných sester ===

: Několik let před svou smrtí [[w:kníže Alois II. Josef|kníže Alois II. Josef]] ''(1796-1858)'' založil Neugebäude - ženský klášter, který ovšem dlouhou dobu netrval. 10/92

== Odkazy ==

* 1/ Dr. Vladimír Voldán: O archivu valtického panství a velkostatku. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

* 2/ Dr. Rudolf Hurt: Příspěvek k dějinám města Valtic. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

* 3/ Obec Hlohovec http//www.hlohovec.cz

* 4/ Dějiny a slavnostní spis rak.-české řádové provincie Milosrdných Bratří ke slavnosti ve dnech 28., 29. a 30. srpna konaného vysvěcení nemocnice mateřského domu ve Valčicích v Dol. Rakousích, Munificencí Jeho Jasnosti knížete Jana I. z Liechtenšteina a na Liechtenšteině nově vystavěné. Sepsal a vydal cís. rada a provinciál řádu Joannes de Deo Sobel. Ve Vídni 1892. Nákladem řádu Milosrdných Bratří.

* 5/ Vodní práva knížete z Liechtensteinů. Ing. Emilian Bartoš, technická kancelář a podnikatelství staveb Břeclav, v prosinci 1933. ''(Muzejní spolek Valtice, přír. č. 0782-62)''

* 6/ Schilderung von Eisgrub, Feldsberg und deren Umgebungen. Nebst einem Wegweiser uind Plane auf Stahl mit 17 Ansichten und einem Panorama an dessen Rande. Wien, bei Peter Rohrmann, k. k. Hofbuchändler. ''(Překlad vybraných kapitol autor knihy. Kopie originálu Muzejní spolek Valtice přír. č. 1579-94V - Vydáno v roce 1840, tj. po uvedení do provozu Ferdinandovy severní dráhy z Vídně do Břeclavi a Brna - dokončené v roce 1839. Kniha obsahuje také ceník tehdejšího jízdného.)''

* 7/ Die Margrafschaft Mähren, topografisch, statistisch und historisch geschildert von Gregor Wolny, Benedikter und Professor. II. Band. Brünner Kreis. II. Abtheilung. Brünn. Selbstverlag des Verfassers. 1837.

* 8/ Gemeinde Rabensburg http//www.rabensburg.at

* 9/ Regionální muzeum v Mikulově http//www.rmm.cz

* 10/ Geschichte der Stadt Feldsberg, Karl Höß, Feldsberg, 1902. Im Selbstverlage.

* 11/ Fürst Karl Eusebius von Liechtenstein als Bauherr und Kunstsammler, Victor Fleischer, Wien und Leipzig 1910.

[[Kategorie:Morava]]
[[Kategorie:Dějiny Moravy]]
[[Kategorie:Valticko]]
[[Kategorie:Dolní Rakousy]]
[[Kategorie:Lichtenštejnové]]</text>
      <sha1>2hr7mwlyir1f6ubwsp72vjcfx2mwmmx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Valticko/Kostely</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4068</id>
    <revision>
      <id>35579</id>
      <parentid>27949</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:35:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="18510" xml:space="preserve">== Kostely a kaple ==

:''(Roku 1227 je vzpomínán ve vyprávění o královně Venus pěkný kostel a tržiště.)'' 6/

=== Boží muka ===

:* u silnice z Hlohovce do Valtic je chráněnou památkou. 3/

=== Kaple pohřební ===

:* Hrobka na hřbitově v zahradě byla vyprázdněna a vystavěna kaple (dnes kolna na vozy), do kteréž kaple pak bratří byli pochováváni. 4/

=== Kostel Nanebevzetí Panny Marie ===

:* 1627

: Karel měl připravený plán na postavení nového farního kostela. Jeho smrt v Praze (1627) přerušila jeho projekty. 6/

:Farní kostel [[w:Nanebevzetí Panny Marie|Nanebevzetí Panny Marie]] (původně v děkanství Staatz patří panství [[w:Valtice|Valtice]], jemuž náleží také patronát), velká, lehce a směle vyklenutá budova -- kníže Karel ''(Karl)'' 1631 položil základní kámen, 1671 byl kostel vysvěcený. Je 18 sáhů ''(33,7 m)'' vysoký, 25 1/2 sáhů ''(47,7 m)'' dlouhý, 14 1/2 sáhů ''(27,1 m)'' široký. Čelní fronta zdobena jónskými sloupy, boky umocňují po obou stranách zvednuté zvonice ''(věže)''. Pojme přes 3000 lidí, veliké ploché klenby jsou ozdobeny bohatými štukami, hlavní oltář je ohrazen 12 sloupy, v průčelí znázorňuje [[w:Nanebevzetí Panny Marie|Nanebevzetí Panny Marie]], dobrá kopie z roku 1756 původního obrazu velikého Rubense, nacházejícího se v [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]ské galerii ve [[w:Vídeň|Víd]]ni, kopii vytvořil Fanti. Nad ním visící malý obraz se [[w:Svatá Trojice|Svatou Trojic]]í je ale originál od Rubense. Také šest oltářů (svatá Trojice neboli ženský oltář, který k svatému Karlu Boromejskému s tělem svatého mučedníka Justuse, křestní oltář Navštívení Marie, útěk do Egypta a obřízka Krista) mají propracované oltářní listy. Zásluhou knížecí munificence má kostel také hezkou kazatelnu a rovněž výborné technické prvky. 6/

:* 1662

: . . . psal dne 9. srpna 1662 knížeti, když nyní téměř deset roků strávil v knížecích službách a nyní zde &quot;nic neobyčejného nevykonávám&quot;, chce se vrátit do Vlašska ''(Itálie)'', kvůli jeho rodině a rodinnému životu. Zdá se tudíž, že tehdy byl kostel z většího dokončený. 24/

: Tencala ''([[w:Giovanni Giacomo Tencalla|Giovanni Giacomo Tencalla]], vlašský štukatér, znám 1638-1663 na Moravě)'' později ve svém dopise dále píše rozsáhleji: poněvadž je s jeho prací v předem stanoveném termínu (to bylo za tři roky podle předpokladu) a není vypořádaný, &quot;také více udělal, než bylo sjednáno&quot;, náklady se zvýšily &quot;služné a práce&quot; než jsem měl sjednáno &quot;dílo a odvedené výdělky 5300 zlatých rýnských nestačí&quot;. Také nic nedostal za 4 kaple, &quot;které nařídil provést Gundelmo seel. von Preslau&quot; jemu předložen byl, s tím podotknutím, že práce má začít hned do návratu knížete a pak se vyhotoví vyúčtování. Ty kaple měl ještě před zřícením kopule hotové za vlastní náklady. Právě tak málo bude asi za &quot;muzikantský chór a práce v jezdecké škole&quot;) k placení. Poněvadž prosí knížete &quot;laskavě žádá a napíše z Vlašska ''(Itálie)'' zdejšímu úřadu&quot; a svou &quot;všechnu vznešenou práci opustí&quot;, má stejně za sjednanou práci nepatrnou mzdu a požaduje doplatek 8000 zlatých; tehdy měl od knížete slíbeno, když &quot;do tří let bude hotov s požadovanými pracemi na kostele, že Vy mé újmy nahradíte&quot;. Když tudíž musel platit v té době venkovní pomocné pracovníky a kromě toho -- snad takto je to možné ve velkých městech -- mimoto jinou práci si vzít mohu, o čemž se jedná &quot;jiných prací se nedostává&quot;, teprve půl roku po zahájení práce se snad datuje rozpočet, byl by škodný, kdyby kníže jeho účty nepřijal. K dopisu připojuje následné vyúčtování: 11/24

:::'''Propočet, co jsem do nového kostela z mého vložil prací, následně:'''

: Nejprve klenutí, kde mají být hudebníci, co bych býval dělal, než spadla kopule. Štukatérské práce. Vynaloženo . . . 150 zl.r.
: Dále klenutí čtyř malých kaplí v té samé době. Za jednu 130 zl r celkem . . . 520 zl.r.
: Dále pro 4 malé kapličky šnekové sloupoví, těžce proveditelné, za všechny oceňuji . . . 80 zl.r.
: Další 4 plastiky, které jsem povinen dělat . . . 30 zl.r.
: Dále na 2 velké kaple na oltář čtyři velcí andělé . . . 120 zl.r..
: Dále na vyšší oltáře sochy sv.Sylvestris papeže a sv.Henrici Keisera . 80 zl.r.
: Dale sakristie, kterou bych býval dlouho štukatérskou prací dělal . . . 40 zl.r.
: Dále v oratoři nad sakristií pracovat . . . 40 zl.r.
: Dále v jízdárně na zámku provést štukatérské práce celkem . . . 100 zl.r.. Summa 1160 zl r. ''(podepsán)'' Givan Tenchalla. 11/25

: Na tyto pohledávky kníže Karel Eusebius vůbec neodpověděl. Teprve Tencalla v prosinci upomínal rozhodnutí, dal mu kníže do několika dnů napsat: Tencalla nemá nic provádět, než bylo zakresleno. Má snad dopis toho Gandelna ukázat, že byl oprávněný. Snad celou práci tehdy Bianchovi zadal, účet zněl na jeho jméno. Jemu snad má Tencalla objasnit, jestliže požaduje za práce na kaplích úhradu. Pokud měl zvýšené pracovní vypětí, bylo to jeho zaměstnání, &quot;ač potom účet všechny věci obsahuje, rozumí se tedy všechno, ani drobné malby jsou ve mzdě 5000 zl rýnských. Když bychom tedy všechno měli pochopit, protože přece jeho švagr seel. před celou prací 1850 zl. rýnských mu dal, rozuměl že celý kostel uvnitř bude vystavěný, jaké zhotovování nových štukatůr mělo se provádět, kdy kopule spadla a zabránila pokračovat v práci.&quot; Kníže mu slíbil část mzdy v naturáliích na dobu delší než tři roky, tím mu také neustále přispíval. : Z peněžní částky má jen platit své tovaryše; nakonec by dělali nejčastěji práce jeho učni, &quot;proto se práce tak protahovaly&quot;. Rozsáhleji naznačuje, že se má trpělivěji chovat, umět se nejen na kříž na lednické silnici a štěstí v Lednici odvolávat. Obojí snad mu bylo vzácně zaplaceno a naprosto se to knížeti nelíbí. &quot;Kříž má svou správnou míru, práce v [[w:Lednice|Lednic]]i je poněkud horší.&quot; Pokud se týká práce v jízdárně byla snad zaplacena. Kníže nic neví o drobnostech v Lednici a hřebčince u Břeclavi; proto žádá Tencalla &quot;co daruje; své přece ale dostal . . . . 11/25

: Překrásný, skvostnou prací stukkovou vyzdobený farní chrám Páně s prostorou pro 3000 lidí; i tento chrám děkuje původ svůj knížeti Karlu Eusebiovi Liechtenstejnu, jenž roku 1631 položil k němu základ. 4/

:* Obraz oltářní jest dobrou kopií - maloval, ji slavný malíř Fanti - Rubensova &quot;Nanebevzetí Panny Marie&quot;, jejíž originál zdobí knížecí obrazárnu ve Vídni; nad oltářem však visí originál od Rubense, představující Nejsvětější Trojici, kteráž přeskvostná malba neodolatelně působí na diváka. 4/

:* Ze zrušeného kláštera františkánského nalézá se tu tělo svatého mučedníka Páně Justa, r. 1804 sem přinesené. 4/

: Podpora umění [[w:knížete|knížete]]m byla základem pro vybudování věhlasné [[w:obrazárna|obrazárn]]y domu [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]ského však tížila z důvodu stavby farního kostela v letech 1631-1671; poněvadž starý kostel pro jeho špatný stav nepostačoval potřebám obyvatelstva města. Snad málokterý kostel [[w:Dolní Rakousko|Dolního Rakousk]]a z dob [[w:baroko|barok]]ního slohu se může postavit proti tomuto novému kostelu. Docela jednoduché řešení průčelí, jenom pilastr, zalomené římsy a kolosální sochy knížecích apoštolů Petra ''(Petrus)'' a Pavla ''(Paulus)'' okrašlují stářím ''(1902)'' omšelou budovu, se dvěma vyčnívajícími věžemi. Působí na pozorovatele mohutně v oslnivé bělobě vnitřního prostoru kostela skrze velikost a bohatost štukových ornamentů, přes troufalost a přitom lehkost toho strhujícího úchvatného obdivu. Při délce 48 a šířce 28 metrů zastavěné plochy může vzbuzovat odiv, ale zjistí se, že veškeré obyvatelstvo [[w:Valtice|Valtic]] v kostele bude mít své místo. Mělce klenutý strop rozšiřující se do kopule, jejíž nejvyšší bod od země dosahuje 34 metrů. Ve výklencích prostředního prostoru jsou obrazy čtyř evangelistů, Po stranách sloupů hlavního oltáře jsou obrazy císaře a papeže, pozemské duchovní hlavy křesťanského státu. Obraz nad hlavním oltářem &quot;[[w:Nanebevzetí Panny Marie|Nanebevzetí Panny Marie]]&quot; je kopií v kostele dříve vystaveného obrazu, ale později přemístěného do knížecí [[w:obrazárna|obrazárn]]y ve [[w:VídeňVíd]]ni ve sbírce velkého [[w:Nizozemci|Nizozemc]]e P. P. [[w:Rubens|Rubens]]e ''([[w:Vlámové|Vlám]] Peter Paul 1577-1640)'', který je velmi mnohokrát vyhledávaným malířem 18. století, kopii namaloval G. [[w:Fanti|Fanti]]. 10/67

: Nad hlavním oltářním obrazem je umístěn obraz &quot;[[w:Svatá Trojice|Svatá Trojice]]&quot;, ale to je originál od [[w:Rubens|Rubens]]e ''(Vlám Peter Paul 1577-1640)''. Oltář sv.Králů či ženský oltář, zasvěcený sv.Karlu Boromejskému ''(Karl Boromäus znám 1559- +|1584)'', křestní oltář Marie Navštívení na útěku do [[w:Egypt|Egypt]]a, oltář zasvěcený sv.Anně k Obřezání Krista. 10/68

: Valtický [[w:farní kostel|farní kostel]] nechal Jeho Jasnost ''([[w:kníže|kníže]] [[w:Johann II.|Johann II.]] 1840-1929)'' se značnými náklady v pečlivě slohové čistotě restaurovat. Proveden zelený olejový nátěr kazatelny a černé sloupy jemné štukové ornamenty vyspraveny, když se již ve zdivu ztráceli a jako kdysi zazářil nyní kostel v oslnivém jasu jako vynikající památka skvělého rakouského slohu, [[w:baroko|barok]]u. 10/98

:* 1902

: Kostel, jak je nám nyní ''(1902)'' prezentován, měl v pozdější době dostat pozlacení a barevnost baroka, k tomu nedošlo a zůstane navěky památkou uměnímilovného [[w:kníže|kníže]]cího domu. Zvláštní pozornost věnoval [[w:kníže|kníže]] [[w:Karel Eusebius|Carolus Eusebius]] ''(1611-1684)'' také kostelu kláštera milosrdných bratří ve [[w:Valtice|Valtic]]ích. 10/69

:* 1992

: ''(V rámci oslav 800 let od první písemné zmínky o [[w:Valtice|Valtic]]ích bylo provedeno také svěcení dvou zvonů &quot;Usmíření&quot;. Jeden zvon byl darem bývalých obyvatelů, nyní žijících v [[w:Rakousko|Rakousk]]u, Organizátorem sbírky a mluvčím tamních občanů byl Mgr. Otto Weiland z [[w:Vídeň|Víd]]ně. Zvony vysvětil dne 15. srpna 1992 prelát Ludvík Horký, biskupský vikář.)''

: Smírný zvon: hmotnost 380 kg, tón B1. Dvojazyčné věnování: Městu Valticím nynější občané společně s dřívějšími německými obyvateli. 1992.

: Zvon farnosti: hmotnost 260 kg, tón Cis´´ Nápis: Svatý Václave nedej zahynouti nám ni budoucím. Výtvarník Dr. Zora Pořická. Ulila huť Laeticie Dytiychové Brodek u Přerova.

=== Kaple sv. Barbory ===

: Roku 1668 byla zbořena také ještě u části stará vetchá kaple a zároveň položen základ k nynějšímu chrámu Páně, pročež také hřbitov odedávna kolem kaple se prostírající musil z valné části býti zrušen a dále přeložen. 4/

: Při bourání starých budov ''(1890)'' se našly zbytky osmiúhelníkové kaple [[w:sv.Barbara|sv.Barbary]] a množství kostí, které pocházely z dřívějšího [[w:hřbitov|hřbitov]]a. 10/73

=== Kostel sv. Augustina ===

: Jakmile se 1668 již chatrná kaple [[w:sv.Barbara|sv.Barbary]] demoluje a přiléhající [[w:hřbitov|hřbitov]] dále přemístí, bude položen základní kámen nového kostela a ten měl být po třech letech výstavby vysvěcený (1671). 10/71

: Kostel je jednoduchá stavba barokního slohu. Teprve v pozdější době byla šindelová krytina kostela nahrazena taškami, postaveny obě věže, které nejdříve zakryli provizorně a teprve později v našich letech ''(1902)'' dostali věže nový vzhled. 10/72

:Chrám byl dokončen a konsekrován dne 28. června 1671, a téhož dne jest taktéž nový hřbitov posvěcen. 4/

:R. 1673 byly vystavěny dvě věže, roku 1693 obnoven krov kostela, dosud jen šindeli krytý, a střecha pokryta taškami. 4/

:Také chrám byl podroben důkladným opravám; kosti z plných hrobek odstraněny, ale na epištolní straně zůstal pohřben šlechetný převor P. Konstantin Scholz +1696, právě pod stolicí pontifikantní. 4/

:Roku 1737 zvětšen také kůr chrámový, opatřeny nové varhany a měchy a všude v konventu vyvíjena horlivá činnosť v opravování. 4/

: Kostel dostal novou výzdobu od malíře [[w:Johann Cymbal|Johanna Cymbal]]a, který vytvořil 1757 obraz hlavního oltáře zobrazujícího [[w:sv.Augustýn|sv.Augustýn]]a ''(Augustinus 564-460)''. 4/; 10/72

:Tohoto malíře, jenž také ve mnohých jiných domech oltářní obrazy zove prací svou; poznáme ještě blíže v dějinách konventu vídeňského. 4/

:Roku 1872 přišel za převora P. Mariophilus Fülbir, lékárník, jenž získal si o konvent velikých zásluh. 4/

:Vydláždění korridorů konventu kamennými dlaždicemi, opatření 42 postelí s drátěnými matracemi, zakoupení domu č. 174., jenž byl k vůli stoce předmětem stálých sporův a konečně stavbu věží sluší děkovati jeho péči. Jeho Jasnosť, jenž ke všemu, co jevilo e býti v domě potřebným, vždy skytal vydatné pomoci, byl také tentokráte tak milostiv, že kázal architektu panu Josefu Kaiserovi ve Vídni vypracovati plán, dle něhož byly věže na útraty Jeho Jasnosti trvale mědí pokryty. 4/

:Dílo to bylo dokončeno bez nejmenší nehody k veliké radosti městských obyvatelů, z nichž mnozí k účelu tomu chtěli přispěti svou hřivnou. Věže, které měly od r. 1673 jen prozatímné střechy, byly o 12 m zvýšeny a činí i s nynější novou stavbou harmonický, libý dojem. 4/

:Jak se r. 1890 ukázalo, epištolní strana hlavního oltáře stojí z pola na základech kaple sv. Barbory, jež bývala gothického slohu; zde leží zbožný převor, kněz a lékař P. Konstantin Scholz, jeden z mužů nejšlechetnějších! 4/

=== Kostel sv. Jana Nepomuckého v Hlohovci ===

:* v Hlohovci byl vystavěn až v letech 1832-1835. Po přestavbě roku 1912 bylo změněno také jeho patrocinium a dnes je zasvěcen sv. Bartoloměji. Do roku 1959 farnost byla filiální do Valtic, a od té doby přísluší pod faru Lednice. 3/

=== Kostel sv. Michala ===

:* Z notářské listiny o františkánech se dovídáme, že u kláštera byl kostel. Kostelní patrocinium neboli zasvěcení je vlastně dáno označením kláštera sv. Michala, jak čteme v úvodní formuli datovací výše zmíněné notářské listiny. 2/

:* Dne 30. září 1804 byla v chrámu nyní v byty proměněném sloužena mše svatá naposled. Fresková malba nad někdejším vchodem do chrámu, přestavující svatou rodinu, jest ještě v ozdobném stukkovém rámci s knížecí korunou částečně zachována a jako historická památka zasloužila by zajisté obnovy. 4/

=== Plastika sv. Floriána v Hlohovci ===

:* na návsi v Hlohovci - chráněná památka. 3/

=== Sochy a sousoší ===

==== Socha sv. Jana z Boha ====

:Hrozný mor r. 1713 ušetřil Valčic úplně; naši bratří přičítalo to přímluvě sv. Jana z Boha a zbožný převor P. Roman Schrottdal r. 1715 v zahradě postaviti na poděkování velikou sochu našeho sv. zakladatele, kteráž ku podnětu provinciála P. Jana z Boha Sobela bude postavena ve čtvercové zahradě nové budovy nemocniční ku povzbuzení jako krásný pomník zbožné mysli. 4/

:Ku přenesení sochy ''(1892)'' svatého Jana z Boha a na její opravu bylo darováno provinciální pokladnou 100 zl. 4/
: V nově vytvořené [[w:kvadratura|kvadratu]]ře, která je pěkně založenou okrasnou zahradou, nachází se socha zakladatele řádu, [[w:Jan z Boha|Jana z Boha]] ''(1495-1550)'', jenž dobré osivo do skvělých plodů zasel. 10/74

==== Sochy B. P. Marie a Sv. Jana ====

* (kříž stojí od r. 1700), byly postaveny dne 23. dubna 1734 v zadní části starého hřbitova, kdež je spatřujeme i dnes.

== Odkazy ==

* 1/ Dr. Vladimír Voldán: O archivu valtického panství a velkostatku. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

* 2/ Dr. Rudolf Hurt: Příspěvek k dějinám města Valtic. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

* 3/ Obec Hlohovec http//www.hlohovec.cz

* 4/ Dějiny a slavnostní spis rak.-české řádové provincie Milosrdných Bratří ke slavnosti ve dnech 28., 29. a 30. srpna konaného vysvěcení nemocnice mateřského domu ve Valčicích v Dol. Rakousích, Munificencí Jeho Jasnosti knížete Jana I. z Liechtenšteina a na Liechtenšteině nově vystavěné. Sepsal a vydal cís. rada a provinciál řádu Joannes de Deo Sobel. Ve Vídni 1892. Nákladem řádu Milosrdných Bratří.

* 5/ Vodní práva knížete z Liechtensteinů. Ing. Emilian Bartoš, technická kancelář a podnikatelství staveb Břeclav, v prosinci 1933. ''(Muzejní spolek Valtice, přír. č. 0782-62)''

* 6/ Schilderung von Eisgrub, Feldsberg und deren Umgebungen. Nebst einem Wegweiser uind Plane auf Stahl mit 17 Ansichten und einem Panorama an dessen Rande. Wien, bei Peter Rohrmann, k. k. Hofbuchändler. ''(Překlad vybraných kapitol autor knihy. Kopie originálu Muzejní spolek Valtice přír. č. 1579-94V - Vydáno v roce 1840, tj. po uvedení do provozu Ferdinandovy severní dráhy z Vídně do Břeclavi a Brna - dokončené v roce 1839. Kniha obsahuje také ceník tehdejšího jízdného.)''

* 7/ Die Margrafschaft Mähren, topografisch, statistisch und historisch geschildert von Gregor Wolny, Benedikter und Professor. II. Band. Brünner Kreis. II. Abtheilung. Brünn. Selbstverlag des Verfassers. 1837.

* 8/ Gemeinde Rabensburg http//www.rabensburg.at

* 9/ Regionální muzeum v Mikulově http//www.rmm.cz

* 10/ Geschichte der Stadt Feldsberg, Karl Höß, Feldsberg, 1902. Im Selbstverlage.

* 11/ Fürst Karl Eusebius von Liechtenstein als Bauherr und Kunstsammler, Victor Fleischer, Wien und Leipzig 1910.

[[Kategorie:Dějiny Moravy]]
[[Kategorie:Valticko]]
[[Kategorie:Dolní Rakousy]]
[[Kategorie:Lichtenštejnové]]</text>
      <sha1>7p7t16ri5537mnacgfx0kum5rmndcec</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Valticko/Františkáni</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4071</id>
    <revision>
      <id>36455</id>
      <parentid>35576</parentid>
      <timestamp>2018-06-07T10:32:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="21923" xml:space="preserve">== Klášter františkánů - minoritů ==
:
:
===== Dějiny 12. století =====

: Ve [[w:12. století|12. století]] vytvořila se početná náboženská sekta, s odkazem na chudobu božího syna a jeho apoštolů, jak bojovali proti majetkům kněží. Jako protiváha proti duchovním stranám byly založené řády, které neměly žádné majetky, nýbrž žily toliko z dobročinnosti věřících. 10/32
:
:
===== Dějiny 13. století =====

: Tato nejvýraznější řehole byla založena 1213 svatým Františkem ''(Franzem)'' z [[w:Asissi|Asissi]] ''zvaný Serafinský 1181/2-1226)'' jako františkánský řád. 10/32

: Oblékali se do prostého, hnědého roucha, s kapucí a provazem místo opasku. [[w:Františkáni|Františkáni]] šli před lid a svým rozohněným kázáním, jako apoštolové, kteří táhli na všechny světové strany, pronikali v přísné chudobě a svým kázáním působili na obyčejný lid. 10/32
    
: Adelheida z Veldspergu, manželka Alberta z Veldspergu, to byla, jež v roce 1282 založila ve [[w:Valtice|Valčic]]ích klášter pro &quot;menší bratry&quot; - fratres minoes - z řádu [[w:františkáni|františkán]]ského. 4/

: Poněvadž tenkráte už uvnitř hradeb města [[w:Valtice|Valtic]] nebylo místa pro založení kláštera žebravého řádu, specializujícího se na působení mezi obyvatelstvem měst, nezbylo nic jiného než odkázati jeho členy mimo vnitřní městský okruh před západní městskou bránu. 2/

: Již v roce 1286 založil [[w:Heinrich|Henrich]] ''(Jindřich)'' von [[w:Kuenring|Kuenring]] ''(asi 1224-1281)'' ve [[w:Valtice|Valtic]]ích [[w:františkáni|františkán]]ský klášter 10/32
:
:
===== Dějiny 15. století =====
   
: Minoritský klášter ve [[w:Valtice|Valtic]]ích se však dlouho neudržel. Byl zničen za husitských válek z důvodu nenávisti k mnichům, a to v souvislosti s vpádem husitů na jižní [[w:Morava|Morav]]u roku 1426, při němž vyhořela města {{w:Mikulov|Mikulov}}, [[w:Valtice|Valtice]] a [[w:Podivín|Podivín]]. 2/

: Když v polovině [[w:15. století|15. století]] Turci dobývali Evropu, poslal papež [[w:Mikuláš V.|Mikuláš V.]] ''(Nikolaus)'' minoritu, bratra Jana ''Johanna)'' [[w:Capistran|Capistran]]a ''(1385-1456)'' pozdějšího světce, za [[w:Alpy|Alpy]], a na žádost císaře Bedřicha ''(Friedricha)'' IV. celému [[w:Rakousko|Rakousku]] kázal slovo Boží před přicházejícími nesmírnými davy obyvatelstva, které odhodlaně s údivem poslouchalo jeho slova, a křížovou výpravu proti [[w:Mohammed|Mohammed]]ovu žvanění. 6/; 10/32
   
: V roce 1454 přišel Kapistrán ''([[w:Capistran|Capistran]] 1385-1456)'', podivný to muž, také do [[w:Valtice|Valtic]]. Ačkoliv kázal v italském jazyku, působil velmi náruživě, holohlavý, kostlivý, vyzáblý mnich, oheň v jeho očích, jehož posuňky stačily a šlachovité ruce mocně působily na obyvatelstvo. Ačkoliv byly ve [[w:Valtice|Valtic]]ích ještě ruiny bývalého [[w:minorité|minorit]]ského kláštera, pročež Kapistrán ''([[w:Capistran|Capistran]]o 1385-1456)'' od pánů z [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]u byl povzbuzen ke znovuvybudování tohoto kláštera. Kazatel se však toho neměl dožít. 10/33

: Poškození budov [w:minorité[minorit]]ského kláštera bylo významné, ale upoutaly roku 1454 pozornost [[w:františkáni|františkán]]ského generála Jana [[w:Capistran|Capistran]]a ''(1385-1456),'' který je prolédl a považoval za vhodné pro umístění kláštera jím nově zakládaného řádu [[w:františkáni|františkán]]ů řádové observance. 2/

: Jakožto účastník křižácké výpravy do [[w:Turecko|Tureck]]a; kříž zvedal vysoko, popoháněl křesťany kupředu, než ho ([[w:Capistran|Capistran]]a ''(1385-1456)'' maďarský kníže ''(Janos – Jan asi 1400-1456)'' [[w:Hunyadi|Hunyadi]] posadil do pevnosti [[w:Bělehrad|Bělehrad]] ''(Belgrad 1453 dobyli [[w:Turci|Turci]]).'' Ještě v témže roce ''(1456)'' uchvátil pevnost hrdinný [[w:Korvín|Korvín]] ''(Matthias Corvinus 1443-1490)'' a bohumilý mnich tam zmizel. 10/33

: Reformovaní [[w:františkáni|františkáni]] však museli žít v té velmi bouřlivé době -- než brzy na to opět postihla [[w:Valtice|Valtice]] zkáza. 6/

: Když jeho ''([[w:Hunyadi|Hunyadi]]ho asi 1400-1456)'' syn [[w:Matyáš Korvín|Matyáš Korvín]] ''(Matthias Corvinus 1443-1490)'', zmocnil se [[w:Dolní Rakousko|Dolního Rakousk]]a ''(Niederösterrech)'', zakládal [[w:Kryštof III.|Kryštof III.]] ''(Christoph 1446-1506)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]u, v každém případě se souhlasem maďarského krále, v roce 1487 znovu [[w:františkáni|františkán]]ský klášter v našem městě zřídil. 10/33

: Ke skutečnému vzniku kláštera došlo až roku 1487. Podle mínění není však vyloučeno, že na povolání [[w:františkáni|františkán]]ského konventu do [[w:Valtice|Valtic]] měl jistý vliv i tehdejší [[w:Morava|morav]]ský a [[w:Dolní Rakousko|dolnorakousk]]ý zeměpán [[w:Matyáš Korvín|Matyáš Korvín 1443-1490]] prostřednictvím svého kancléře a prostějovského rodáka [[w:Jan Filipec|Jana Filipce]], [[w:biskup varadínský|biskupa varadínsk]]ého, jenž jako velký obdivovatel nového řádu byl jeho velkým dobrodincem, a nakonec i jeho členem. 2/
:
:
===== Dějiny 16. století =====

: Podstatnou součástí zapůjčených [[w:Vídeň|vídeň]]ských aktů je soudobý opis latinské notářské listiny veřejného notáře [[w:Antonín Caludini|Antonína Caludiniho]], jinak Chrispana, pořízené 22. května 1526 ve [[w:františkáni|františkán]]ském klášteře ve [[w:Valtice|Valtic]]ích, jehož budovy měly tenkráte za sebou už delší pohnutou minulost. 2/

:Okolnost, že [[w:františkáni|františkáni]] ve [[w:Valtice|Valtic]]ích navázali na stavební pozůstatky staršího kláštera minoritského, jim umožnila, že během několika málo let mohli tu míti svůj řeholní domov, vybavený všemi potřebnými řádovými místnostmi. 2/

: Klášter měl též refektář čili jídelnu a čtvercovou chodbu neboli ambit, nad níž byly umístěny mnišské cely. Klášterní zdi byly na půl sáhu silné. Klenutí nebylo jen v Křížové chodbě a v celách nad ní kolem vybudovaných, nýbrž i v kostelním kůru, to jest v presbytáři neboli kněžišti. 2/

: Nemohlo to dobře prospívat; mezitím co velkolepý [[w:Sultán Soliman|Sultán Soliman]] v říjnu roku 1529 obléhal [[w:Vídeň|Vídeň]], byl klášter tureckými hordami zpustošen a [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]ové se obrátili na [[w:protestanti|protestan]]tskou víru, nemohli již bratři počítat s nějakou podporou z této strany. [[w:Jiří Hartmann I.|Jiří Hartmann I.]] ''(1513-1562)'' byl první, který se v luteránském učení vyznal. 10/33

: Existence kláštera neměla však míti opět delší trvání. Byla ohrožena už za života syna jeho zakladatele. Tenkráte se stala předmětem náporu reformačních hnutí, k němuž se hlásil nejen valtický pán Hartman z [[w:Lichtenstein|Lichtenstein]]u, nýbrž i jeho služebnictvo v čele s nejmenovaným valtickým hejtmanem a dále se Zikmundem Boiem, jehož postavení ve Valticích není posud dobře jasné. Zdá se, že on to byl, který organisoval a také provedl několik pohoršlivých výjevů v kostele a v klášteře. o nichž nás zpravuje uvedená notářská listina. Řádoví představení pokládali je však za velmi vážné. Proto dali o nich v přítomnosti vídeňských měšťanů Konráda Schilhera a Kryštofa Styrmigera poříditi dne 22. května 1526 od uvedeného Antonína Caludiniho notářský zápis na základě výslechu 13 členů františkánského kláštera ve Valticích, shromážděných v jeho refektáři. Z kněží to byli kvadrián Josef z Anasa, konventní vikář Antonín z Ingoldstadtu, Lev z Tulnu, Vavřinec z Kofflachu, Melichar z Pasova, Barnabáš z Vilsecku, Cherubín z Villaca, Anastasius ze Slezska, z kleriků jáhen Damián z Affleuchu, z konvršů Vitalis z Rosshaimu, Michal ze Štýru, Otto z Laufen a Wolfgang z Kremže. Jejich výpovědem byl přítomen P. Řehoř z Drozdovic, guardián [[w:františkáni|františkán]]ského kláštera sv. Theobalda a sv. Bernardina na vídeňském předměstí a zároveň i rakouský kustos, jenž jako zplnomocněný komisař zastupoval nepřítomného řádového rakouského provinciála neboli ministra P. Kašpara z Kremže. Ten na žádost rakouského řádového prokurátora a syndika Fr. Pavla z Phedershaymu vyzval své valtické spolubratry k vydání svědectví o všech událostech, k nimž došlo v klášteře i mimo klášter vinou Zimunda Boise a ostatních příslušníků čeledi valtického pána Hartmana z [[w:Lichtenstein|Lichtenstein]]a a z [[w:Mikulov|Mikulov]]a i vinou kněze Jiřího, valtického luterského městského kazatele. Tyto události byly jakýmsi pokračováním oslav tehdejšího krátkého masopustu a výrazem soudobé veselé a rozpustilé nálady protiřeholnického zaměření, jímž byly tenkráte ovlivněny vedoucí valtické osobnosti. Vyslechnutí [[w:františkáni|františkáni]] dosvědčovali, že Zikmund Bois se svými druhy z čeledi Hartmana z [[w:Lichtenštejn|Lichtenštejn]]u se začerněnými tvářemi a v ženském přestrojení vstoupili na popeleční středu dne 14. února 1526 do kláštera. V čele zvláštního maškarního průvodu za zvuků tympánů tančíce prošli ambitem do refektáře, kde donutili násilím kvadriána i kazatele k chorálnímu zpěvu. Při tom Zikmund se svými druhy skákali se stolu na stůl a tropili velký hluk. Neostýchali se počerniti ani tváře několika řeholních bratří. Jiný takový nájezd podnik Zikmund Bois se svými druhy dne 24. března, kdy se slavil svátek Zvěstování Panny Marie. Bylo to také v sobotu a v předvečer Květné neděle. K vstupu Boisovu do kláštera došlo před polednem v době nešpor. Bois přistoupil ke kvardiánu, oblečenému ve slavnostním bohoslužebném rouchu, a vyzval ho německy k tanci. Jiné klášterní členy, stojící před pilpity, vyzýval hlasitě k německému tlumočení obsahu svých latinských zpěvů. Během mše hodil Zikmund Bois v sakristii hroudou vosku a pak roztříštěný vosk vysypal před ní na zem. Na to si umyl ruce ve svěcené vodě. Pak vstoupil na kazatelnu a měl ke svým společníkům projev. Dále hodil na zem desku s ohlášením o papežských odpustcích. Téhož dne přistoupil Zikmund spolu se svou společností v refektáři ke stolu bratří. Zabránil obvyklé řádové četbě, konané během jídla, a bratry, stolující podle řádového zvyku u několika stolů, sehnal dohromady k jednomu stolu.Přitom kvardiána vypudil z jeho místa a přiměl konvrše, aby si na ně sedl. Své společníky rozsadil mezi mnicha a nutil mnichy k pití pohoršlivými slovy. Všemožně je také znepokojoval. Jednoho píchal ze zadu mečem, jinému zase rozřezal nožem kapuci. Maje zahalenu v mnišském pláštíku tvář, vysmíval se členům konventu německými slovy. Zmíněný Zikmund učinil předmětem svého výpadu i klášterního kazatele Zachea z Everdingu, na kterého se horšil pro jakousi jeho řeč. Proto vstoupil na Zelený čtvrtek dne 29. března, v době jídla opět do kláštera, přešel refektář a hledal kazatele. Bratry františkány sedící u stolu opět poděsil. Kvadriánovi vylil víno do jídla a jídlo bratří hodil psům na zem. Rozbil několik sklenic a zabránil opět stolovému čtení. Nadto vyhrožoval kazateli probodnutím mečem. Zikmund zůstal v refektáři i po jídle a nakonec zabránil také v kostele vykonati tradiční obřad umýván nohou urážlivými výkřiky, aby mu raději vyprali jeho košili, která je přece tak cenná jako jejich nohy. Spolu s valtickým kazatelem Jiřím napadli pak zmíněného klášterního kazatele pro jeho tehdy proslovené kázání o symbolickém významu Starozákonní oběti Melchisedechovy. Po jeho ukončení obvinil valtický kazatel Jiří v kostele před shromážděným lidem klášterního kazatele ze lži, vlastní podle něho, prý, mnichům. Zmatek ve shromážděném lidu v kostele dovršilo pak několik koz, přivedených sem výtržníky a po kostele pobíhajících a skákajících. Zacheus z Everdingu proto raději z kazatelny sestoupil. Za ním do kláštera odešli opět zmíněný Boiss, městský kazatel Jiří, hejtman i ostatní z panské čeledi. V klášterním refektáři mluvili pak o něm jako o kacíři.Sem však mezi ně přišel Zacheus na jejich výzvu teprve tehdy, až se mu dostalo ujištění od hejtmana, že se mu nic nestane. Přitom vytýkal mu Zikmund Bois urážlivým způsobem obsah jeho kázání jako nepřípustný a ohrožoval ho mečem. Nakonec ho vyzval, aby se na druhý den, na Velký pátek dostavil, patrně na zámek, k zodpovídání ze svých výroků. Kazatel se však bál jeho hrozeb, a proto i nepřišel a po tři dny se ukrýval. Obdobně vyhrožoval Zikmund Bois kazateli a jiným bratřím o velikonocích a letnicích mečem i ohněm. 2/

:Toto poněkud snad nadsazené a výpověďmi protivné strany nekontrolované vylíčení dramatického napadení [[w:františkáni|františkán]]ského kláštera ve [[w:Valtice|Valtic]]ích je neobyčejně poučné. Naznačuje, že luteránská reformace se u nás nedála vždy klidnou cestou a že jejími fedrovateli ve [[w:Valtice|Valtic]]ích stejně jako v [[w:Mikulov|Mikulov]]ě členové rodu z [[w:Lichtenstein|Lichtenstein]]u jako vlastníci tamního feudálního zboží. Klášterní události byly odrazem reformační nálady, jež ovládala valtického Hartmana z [[w:Lichtenstein|Lichtenstein]]u a jeho služebnictvo v čele s nejmenovaným hejtmanem i neobyčejně činným Zikmundem Boisem, nálady, která se zračila už v existenci městského kazatele protiřeholního a protikatolického zaměření. Takové zahrocení znemožnilo už předem další trvání kláštera. Proto došlo poměrně brzy po této bouřlivé příhodě k odchodu [[w:františkáni|františkán]]ů z Valtic. 2/

: Již v roce jeho nastoupení vlády odebral ''([[w:Jiří Hartmann I.|Jiří Hartmann I.]] 1513-1562)'' klášteru podporu jeho rodiny a zakazoval svým poddaným františkány almužnami, nebo jiným dary dále podporovat. Když františkáni do zimy ''(1541)'' nedostali potřebné, opustili naše město a klášter pustl. 10/33

: Roku 1544 mohl se vyjádřiti Hartmanův syn [[w:Jiří Hartman|Jiří Hartman]] z [[w:Lichtenstein|Lichtenstein]]a, že klášter upustili mniši před několika málo lety a že v klášteře po pět let už nikdo nebydlel a že jeho nebožtík otec nemohl tomu nijak zabrániti. K příčinám, jež přispěly k odchodu mnichů, nepatřila jen protiřeholnická nálada, nýbrž i odnětí veškeré finanční a existenční základny a podpory jak se strany majitele velkostatku, to jest [[w:Hartmanna|Hartmanna]] z [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]u, tak i ze strany valtických poddaných, což také za bezprostřední příčinu jeho považuje i autor pojednání o městě Valticích v [[w:Dolní Rakousko|Dolnorakousk]]é Topografii, třebaže zřejmě nesprávně označuje rok 1541 za dobu, kdy [[w:františkáni|františkáni]] z Valtic skutečně odešli. 2/

: Budovy opuštěného kláštera podléhali pomalu zkáze. Roku 1544 se mluví o klášteře jako o částečně rozpadlém. O jeho stavivo projevili zájem valtičtí měšťané. Obrátili se také v této věci na uvedeného již [[w:Jiří Hartmann|Jiřího Hartmana]] z [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]u. Prosili, aby směli jeho zdivo rozebrat. Snad to byli oni, kteří ho přitom upozorňovali na strategický význam dosud ještě upotřebitelných klášterních budov. Snad upozorňovali i na možnost, že by Turci, kteří roku 1529 oblehli Vídeň, se mohli dostati v příštích letech až sem a tu si z nich snadno a lehce zřídit pevnůstku a tím ohroziti vážně obranu města i zámku [[w:Valtice|Valtic]]. Prosbu svých měšťanů se zmíněným zdůvodněním přednesl roku 1544 [[w:Jiří Hartmann|Jiří Hartman]] z [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]u [[w:Ferdinand I.|Ferdinanda I.]] Ten dal prostřednictvím zástupců dvorské válečné rady Kašpara Praundta a Jana Polhaimera provést ve [[w:Valtice|Valtic]]ích místní ohledání. Po písemném jejich referátu, datovaném 1. září 1544 ve [[w:Valtice|Valtic]]ích, a vydávajícím svědectví o pevnosti zbylých klášterních budov, dal [[w:Ferdinand I.|Ferdinand I]]. 27. listopadu 1544 povolení k jejich rozboření a k použití stavebního materiálu k opevnění zámku a města. 2/
:
:
===== Dějiny 17. století =====

: Rozebíráním zdiva neskončila se však historie [[w:františkánifrantiškán]]ského kláštera ve [[w:Valtice|Valtic]]ích. Už v prvních letech doby pobělohorské se zabýval Karel z [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]a problémem jeho obnovy a dopisuje si v této věci dne 17. ledna 1626 s vídeňským [[w:františkáni|františkán]]ským kvardiánem. Válečné a finanční a snad i osobní potíže odsunuly však obnovu kláštera až do konce století 17. 2/

: Kníže [[w:Karel I.|Karel I.]] ''(Karl I. 1569-1627)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]u, který se vrátil k víře svých předků, chtěl povolat řád zpět do [[w:Valtice|Valtic]] a proto v tomto směru zahájil vyjednávání. 10/33

: Až jeho strýc [[w:Jan Adam Ondřej|Jan Adam Ondřej]] ''(Johann Adam Andreas 1657-1712)'' uskutečnil plán a vystavěl, ještě dnes ''(1902)'' stojící klášterní budovu, která nyní tvoří součást rolnické školy a v protější [[w:františkánská zahrada|františkánské zahrad]]ě také kostel v barokním slohu. 10/33

: K obnově dochází teprve roku 1692 za [[w:Jan Adam Ondřej|Jana Adama Ondřej]]e z [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]a, kdy klášter byl skutečně znovu zřízen. 6/28
:
:
===== Dějiny 18. století =====

: Dne 27. října 1803 byl státním zákrokem zrušen, a to prý pro nedostatek v něm se zdržujících řeholních osob. 2/

: Klášter sice přečkal bouřlivý čas pod [[w:císař Josef II.|císařem Josefem II.]] ''(1741-1790),'' byl ale během vlády [[w:František I.|Františka I.]] ''(Franze I. 1768-1835)'' v roce 1803 zrušený, neboť příjmy okolo 6000 guldenů ročně nestačily pro zachování 30 mnichů. 10/34

: Ostatky svatého Justa ''(Justus znám 627-631)'', uložené v klášterním kostele, byly později přemístěny na oltář svatého Karla Boromejského ''(Karl Boromäus znám 1559, +1584)'' ve farním kostele, františkánský kostel byl demolován. 10/34

: Ve vrcholné době řádu v [[w:18. století|18. století]] prospívalo na 9000 františkánských klášterů. Členové se nazývali &quot;fratres minores&quot;, pročež se také zvali příznačně &quot;Minorité&quot;. 10/32

: Trvale klášter zrušen byl roku 1804. 4/
:
:
===== Dějiny 19. století =====

: Před kostelem se najde ještě ruina z roku 1804 zrušeného [[w:františkáni|františkán]]ského kláštera. ''(Viz strany 46, 47 a 48.)'' 6/

: Existence [[w:františkáni|františkán]]ského kláštera obohatila nejen vnitřní život [[w:Valtice|Valtic]], nýbrž také i jeho stavební historii. Jeho budovy slouží dnes veřejnému poslání a kulturním účelům. Je v nich totiž umístěna vyšší zemědělská škola, která se takto stala jakýmsi nástupcem první klášterní valtické komunity. 2/

: Podle pojednání o dějinách města [[w:Valtice|Valtic]] v ''(&quot;[[w:Dolní Rakousko|Dolnorakousk]]é topografii&quot; z roku 1893 (II. svazek F-G)'', bydleli v klášteře původně minorité. 2/
:
:

== Odkazy ==

* 1/ Dr. Vladimír Voldán: O archivu valtického panství a velkostatku. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

* 2/ Dr. Rudolf Hurt: Příspěvek k dějinám města Valtic. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

* 3/ Obec Hlohovec http//www.hlohovec.cz

* 4/ Dějiny a slavnostní spis rak.-české řádové provincie Milosrdných Bratří ke slavnosti ve dnech 28., 29. a 30. srpna konaného vysvěcení nemocnice mateřského domu ve Valčicích v Dol. Rakousích, Munificencí Jeho Jasnosti knížete Jana I. z Liechtenšteina a na Liechtenšteině nově vystavěné. Sepsal a vydal cís. rada a provinciál řádu Joannes de Deo Sobel. Ve Vídni 1892. Nákladem řádu Milosrdných Bratří.

* 5/ Vodní práva knížete z Liechtensteinů. Ing. Emilian Bartoš, technická kancelář a podnikatelství staveb Břeclav, v prosinci 1933. ''(Muzejní spolek Valtice, přír. č. 0782-62)''

* 6/ Schilderung von Eisgrub, Feldsberg und deren Umgebungen. Nebst einem Wegweiser uind Plane auf Stahl mit 17 Ansichten und einem Panorama an dessen Rande. Wien, bei Peter Rohrmann, k. k. Hofbuchändler. ''(Překlad vybraných kapitol autor knihy. Kopie originálu Muzejní spolek Valtice přír. č. 1579-94V - Vydáno v roce 1840, tj. po uvedení do provozu Ferdinandovy severní dráhy z Vídně do Břeclavi a Brna - dokončené v roce 1839. Kniha obsahuje také ceník tehdejšího jízdného.)''

* 7/ Die Margrafschaft Mähren, topografisch, statistisch und historisch geschildert von Gregor Wolny, Benedikter und Professor. II. Band. Brünner Kreis. II. Abtheilung. Brünn. Selbstverlag des Verfassers. 1837.

* 8/ Gemeinde Rabensburg http//www.rabensburg.at

* 9/ Regionální muzeum v Mikulově http//www.rmm.cz

* 10/ Geschichte der Stadt Feldsberg, Karl Höß, Feldsberg, 1902. Im Selbstverlage.
[[Kategorie:Lichtenštejnové]

[[Kategorie:Morava]]
[[Kategorie:Dějiny Moravy]]
[[Kategorie:Valticko]]
[[Kategorie:Dolní Rakousy]]</text>
      <sha1>hwbu7z3twmps7h0ji1itd620t3u67xg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Valticko/Infrastruktura</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4072</id>
    <revision>
      <id>35577</id>
      <parentid>28037</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="14258" xml:space="preserve">= Infrastruktura =

== Doprava ==

=== Silnice ===

:Silnice, které jako vše ostatní, děkujeme nejvíce péči rodu Liechtensteinského, vedou u velikém počtu na vše strany a jsou v dobrém stavu; vedou do Mikulova, Břeclavy, Poisbrunnu, ''(Pušdorfu)'', Wilfersdorfu a Lednice. Okolnosť tato opatřuje Valčicím dosti čilý obchod a dopravu, a jest ovšem také známkou důležitosti nemocnice, neboť se všech stran jest sem doprava nemocných a poraněných velmi příležitá. 4/

==== Valtice-Břeclav ====

:Jednou ze čtyř alejí, která směřuje na východ, v přímém směru přes Boří les ''(Theim Wald nebo Themenauer Wald)'' do Poštorné ''(Unter Themenau)'' a odtamtud v malém úhlu se dostaneme do Břeclavě ''(Lundenburg)''. 6/

==== Valtice-Lednice ====

:Od Lednice na Valtice vede rovné jako šňůra 4000 sáhů dlouhé stromořadí. Ve třetině cesty od Lednice zmíněného přímého směru cesty jsou odbočky k okouzlujícím objektům přes Nový Dvůr, hraničního monumentu, půvab Grácií a Apollónova chrámu a mnoha jiných staveb. Prostředek cesty je vyznačen Obeliskem; za čtvrthodinku jsme před Valticemi a je tu Belveder. 6/

=== Železnice ===

: O stavbě [[w:železnice|železnic]], které sblížily [[w:velkostatek|velkostatek]] se světem, je ve fondu řada zmínek. 1/

==== Trať Vídeň-Wagram ====

: Již v roce 1836 Společnost severní dráhy započala stavbu první železniční trati v [[w:Rakousko|Rakousk]]u z [[w:Vídeň|Víd]]ně do [[w:Wagram|Wagram]]u, začala tehdy se šesti lokomotivami objednaných u [[w:Anglie|Angli]]čana [[w:Georg Stephenson|George Stephenson]]a ''(1781-1848)''. 10/94

==== Trať Vídeň-Břeclav ====

: Provoz dráhy byl přijat a v letech 1838 a 1839 pokračovala dráha do [[w:Břeclav|Břeclav]]i ''(Lundenburg)'', čímž [[w:město|město]] [[w:Valtice|Valtice]] dříve, než jiná města, získala spojení s hlavním městem [[w:monarchie|monarchie]]. 10/94

: Trať [[w:Vídeň|Vídeň]]-[[w:Břeclav|Břeclav]] byla pro osobní dopravu dána do provozu počátkem roku 1839. 1/

==== Trať Břeclav-Brno ====

: Od poloviny roku 1839 i trať [[w:Vídeň]]-Brno. V příštím roce zahájila činnost i doprava nákladní. 1/

==== Trať Břeclav-Hrušovany nad Jevišovkou ====

: ''(Při stavbě železnice byla v roce 1855 část [[w:Nový rybník|Nového rybník]]a vysušena. Na ostrůvku u rybníka Nový (Portz) je postaven oddechový [[w:zámeček|zámeček]] [[w:Inzel|Inzel]]. /Propagační tisk/)''

: Dne 16. srpna 1871 zahájila komise pochůzku pro stavbu odbočující [[w:Severní dráha|Severní dráh]]y, která spojí [[w:Valtice|Valtice]] s [[w:Retz|Retz]]em. Dne 30. prosince 1872 první vlak přijel do stanice [[w:Valtice|Valtice]] ''(Feldsberg)''. 10/94

: Dráha z [[w:Břeclav|Břeclav]]i do [[w:Hrušovany nad Jevišovkou|Hrušovan]] dána do provozu v letech 1872-1873. 1/

: Dne 1. července 1902 zřízena [[w:železnice|železni]]ční zastávka u [[w:Útulna|Útuln]]y, která bude obrovskou výhodou pro značnou část obyvatel našeho [[w:město|měs]]ta. 10/109

==== Trať Břeclav-Lednice ====

: Trať [[w:Břeclav|Břeclav]]-[[w:Lednice|Lednice]] byla otevřena 17. XI. 191.. 1/

==== Trať Hrušovany-Znojmo ====

: [[w:železnice|Železni]]ční provoz mezi [[w:Znojmo|Znojm]]em a [[w:Břeclav|Břeclav]]í byl zahájen 30. prosince 1882. ''/Městské muzeum Valtice/''

== Energetika a průmysl ==

:K velkostatku byly přidruženy některé průmyslové podniky. 1/

=== Cihelny ===

==== Poštorná ''(Unter Themenau)'' ====

:''Liechtensteinská cihelna zahájila provoz roku 1867. Mezi prvními výroby byly mimo cihel také střešní krytina, dlaždice, obkládačky a trativodky (drenážní trubky). Po první světové válce se sortiment rozšířil na kameninové roury a zvonivky, kachlové a jiné výrobky.''

==== Reinthal ''(Rantál)'' ====

:V období od 18. století. Cihelna byla koncem r. 1852 prodána tamní obci. 1/

==== Valtice ====

:Nad vrchnostenskou cihelnou nalezli nedávno (snad velký předčtvrtohorní &quot;Tapirus&quot;), a navádí vrchnost a šeptá se, že odkrývají celé vrstvy zkamenělin. 6/

:V období od 18. století. 1/

=== Kamenolomy ===

==== Herrnbaumgarten ====

:Lom na stavební kámen. 1/

==== Hlohovec ====

:V Hlohovci byl lom na stavební kámen s vápenkou již v 16. století. 1/

==== Úvaly, stavební kámen ====

:Lom na stavební kámen. 1/

==== Úvaly, vápenec ====

:Lom na vápenec. 1/

=== Kutání uhlí ===

: Při výkopech rýh narazili také na černé uhlí, našla se však v hloubce 4 jen polovina zuhelnatělého kmene a voda v jámě zabraňovala, aby s kopalo do větších hloubek. 6/

: Snaha dolovat uhlí na svém majetku se zvýšila, [[w:kníže|kníže]] také pátral zlatém dolu, který chtěl ve [[w:Valtice|Valtic]]ích nalézt. Proto byla také snaha [[w:Karel Eusebius|Karla Eusebia]] ''(1611-1684)'' přivést se k alchymii. Společně s dobrodruhem, svobodným pánem von [[w:Schellenberg|Schellenberg]]em, zařídil [[w:knížekníže]] laboratoř, ve které oba muži prováděli pokusy ohledně hledání kamene mudrců, který chtěli přeměnit a rozpustit na zlato nebo stříbro a měl také léčit nemoci a omlazovat. 10/67

: [[w:Kutání uhlí|Kutací]] pokusy na uhlí v [[w:Boří les|Bořím les]]e v 19. století nebyly úspěšné. 1/

=== Pivovar Poštorná ===

: V období od 18. století. 1/

=== Sociéte Vinicole ===

: Akciová společnost &quot;Sociéte Vinicole, spojené vinné závody&quot;, ve Valčicích vydala 23. října 1923 akcie. Společnost pro výrobu vína využívá v té době prostory Křížového sklepu. V městském muzeu je vystavena fotokopie akcie číslo 00124 na 200 Kč, u které bylo v roce 1934 provedeno snížení kapitálu.

=== Vápenka Valtice ===

:V období od 18. století. Pro vápenky byl vápenec obstaráván rovněž z mikulovského panství. 1/

== Inženýrské sítě ==

=== Kanalizace ===

: Na podzim 1901 se pokračovalo s budováním městské [[w:kanalizace|kanalizace]], která je neméně důležitá pro zdravotní poměry [[w:město|měst]]a.10/109

=== Vodovody ===

* 1546

: Již v 16. století existoval také městský [[w:vodovod|vodovod]] z [[w:obecní les|obecního les]]a ve [[w:Čtvrtě|Čtvrt]]ích ''(Hinterthalen)'' a pitnou vodu přiváděl a dodával pro [[w:lázně|lázně]], které jsou již v roce 1546 zmiňované. 10/106

* 1581

: Před dávnými časy všichni také hloubili [[w:studna|studn]]y v dolní části [[w:Sobotní|Sobotní]]ho města, což se vzpomíná v listině z roku 1581. 10/106

: Již před několika staletími byla srážková voda z [[w:Homole|Homole]] ''(Reistenský kopec)'' přivedena potrubím do [[w:kníže|kníže]]cího [[w:zámek|zám]]ku. Tvořením vápencových usazenin v potrubí se vydatnost vodního toku zmenšovala. 10/106
: Při výstavně školy se v písku našlo vodovodní potrubí, které pocházelo z Reistenského vodovodu a patrně vedlo do zmiňovaných studní.

: V dřívějších letech se voda získávala v nádrži v tzv. kuchyňských zahradách, odkud tekla do koníren vyzdobených figurami do napajedel a do několika domů v knížecím vlastnictví. 10/106

: Zásadní starostí zastupitelstva byla otázka vody, která všem obyvatelům města dělá starosti; neboť [[w:studna|studn]]y ve [[w:město|měst]]ě dávají jen malou část vody a ještě k tomu částečně nepitné, stávající vodovodní potrubí již neodpovídá v žádném případě skromným požadavkům. 10/106

: Na 3000 lidí muselo do roku 1901 téměř veškerou potřebu pitné vody získávat odběrem ze dvou odběrných míst, jedno na [[w:náměstí|náměstí]] každodenně dávalo 180 hl vody a druhé ležící za [[w:kostel|kostel]]em ''([[w:Divý muž|Divý muž]] na [[w:Zámecká|Zámeck]]é)'' dodával mnohem menší množství, která také po stránce chemické měla jakost od ideálu velmi vzdálenou a s možnosti výskytu epidemických onemocnění. 10/106

: Uvažovalo se o zalesnění pramenišť a rekonstrukce stávajícího vodovodu, dále byl úmysl vybudovat [[w:artézská studna|artézskou studn]]u, a také se uvažovalo hledat vodu v remízku ve [[w:Schwemmfeld|Schwemmfeld]]u. Další úvaha, vykopat sběrný příkop a šachtu, vodu drenážemi ve [[w:Schwemmfeld|Schwemmfeld]]ech sesbírat, nebyla úspěšná. Průzkumy ukázaly negativní výsledek; toliko se svědomitou filtrací by se pitná voda získala jen z poloviny. 10/107

* 1899

: Přímo útočný byl popud na zásobování vodou [[w:Společnosti severní dráhy|Společnosti severní dráhy]]. U příležitosti padesátiletého jubilea vlády [[w:císař|císař]]e vybudovat ve [[w:Valtice|Valtic]]ích azylový dům ''([[w:útulna|útuln]]u)'' pro přibližně 200 dětí a to pod podmínkou, že obec zajistí každodenní dodávku 120 hl pitné vody do domova. Současně objasnilo ředitelství připravenost, pro toto množství vody ročně zaplatí částku ve výši 800 K. Zasedání [[w:obecní rada|obecní rad]]y ze dne 26. dubna 1899 to vzalo na vědomí a stavbu vodovodního potrubí z obce [[w:Drasenhofen|Drasenhofen]] v místě zvané Heidbründl do [[w:Valtice|Valtic]] zajistí, když [[w:Společnost severní dráhy|Společnost severní dráhy]] bezplatně vypracuje plány a provede přípravné technické práce, stavební dozor nad prací a vedení potrubí tak daleko jak je možno po [[w:železniční trať|železniční trat]]i, aby neměla obec významné výlohy, které přejdou na přání Severní dráhy. 10/107

* 1900

: Když výsledek chemického rozboru vody byl výtečný, na 10. října 1900 [[w:okresní hejtmanství|okresní hejtmanství]] stanovilo komisionelní jednání na místě, které vodoprávně schválilo projekt a povolilo stavbu. (10/107)

: [[w:Obec|Obec]] [[w:Drasenhofen|Drasenhofen]] za zdroj vody a ochranné pásmo obdrží 24.000 K a [[w:kníže|kníže]]cí [[w:Dietrichstein|Dietrichstein]]ská majetková správa v [[w:Mikulov|Mikulov]]ě, která požaduje odběr části provozní vody pro [[w:Porz|Porz]]ský mlýn, byla odkázána na civilní právní řízení. Znalecké dobrozdání úředního autorizovaného civilního inženýra J. Schirmena uhradit příspěvek pro [[w:obec|obec]] [[w:Drasenhofen|Drasenhofen]] celkem 8000 K a pro Správu statku [[w:Mikulov|Mikulov]] vyčíslena částka 733 K. Obě strany souhlasili, přestože nedávná komise jejich požadavky neschválila, až do konečného písemného ujednání obci 11.000 K a statku 1500 K jaké za odtržení vyžadovali. 10/108

: Prostředky ke stavbě vodovodního potrubí byly pořízeny díky milodaru ve výši 80.000 K, které dal Jeho Jasnost s podmínkou, že správa statku denně dostane 330 hl denně bezplatně pro jejich domy ležící v obvodu [[w:město|měst]]a z vedení může vyjmout. Další věnovaná částka 40.000 K od [[w:město|měst]]ské [[w:Spořitelna|Spořiteln]]y a od obce z přijatí výpůjčky ve výši 80.000 K, která z čistého zisku bude umořována.

* 1901

: Dne 1. dubna 1901 bylo otevřeno 19 obchodních nabídek, překontrolovány a pro všechny práce vybrána firma G. Rumpel z [[w:Vídeň|Víd]]ně, která práci provede za 141.252 K. Podle tehdejšího měření zjištěno, že pramen dává za 3 sekundy litr, tj. 2600 hl za 24 hodin, když současná vydatnost je 4600 hl za den, mnohem více pro nynější potřebu vody pro město. Zdroj a jeho ochranné zalesněné pásmo má výměru 11.200 m2 a leží ve výšce 188 metrů nad jaderským mořem. Voda se vylévá do sběrného bazénu, ze kterého čerpadlem dvěma benzinovými motory čerpají do 1100 m dlouhého potrubí na zvýšenou zásobárnu. Tato je ve výšce 249,8 m a sestává ze dvou komor, každá o obsahu 2000 hl. Odtok má délku 6,9 km a průměr trubky 105 mm. (10/108)

: Protože úroveň [[w:Valtice|valtic]]kého [[w:zámek|zám]]ku je ve výši 221,9 m, spád tedy činí 27,9 metru. Ve správním území [[w:město|měst]]a je zatím 17 studní, 26 nadzemních hydrantů a 62 vodoměrů domovních přípojek. Dne 8. prosince 1901 bylo dokončené dílo vodovodu slavnostně vysvěceno a bude po dlouhý čas [[w:město|měst]]u [[w:Valtice|Valtice]] a jejím občanům ke cti sloužit. 10/109

== Odkazy ==

* 1/ Dr. Vladimír Voldán: O archivu valtického panství a velkostatku. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

* 2/ Dr. Rudolf Hurt: Příspěvek k dějinám města Valtic. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

* 3/ Obec Hlohovec http//www.hlohovec.cz

* 4/ Dějiny a slavnostní spis rak.-české řádové provincie Milosrdných Bratří ke slavnosti ve dnech 28., 29. a 30. srpna konaného vysvěcení nemocnice mateřského domu ve Valčicích v Dol. Rakousích, Munificencí Jeho Jasnosti knížete Jana I. z Liechtenšteina a na Liechtenšteině nově vystavěné. Sepsal a vydal cís. rada a provinciál řádu Joannes de Deo Sobel. Ve Vídni 1892. Nákladem řádu Milosrdných Bratří.

* 5/ Vodní práva knížete z Liechtensteinů. Ing. Emilian Bartoš, technická kancelář a podnikatelství staveb Břeclav, v prosinci 1933. ''(Městské muzeum č. 0782-62)''

* 6/ Schilderung von Eisgrub, Feldsberg und deren Umgebungen. Nebst einem Wegweiser uind Plane auf Stahl mit 17 Ansichten und einem Panorama an dessen Rande. Wien, bei Peter Rohrmann, k. k. Hofbuchändler. ''(Pracovní překlad vybraných kapitol. Kopie knihy Městské muzeum č. 1579-94V - Vydáno v roce 1840)''

* 7/ Die Margrafschaft Mähren, topografisch, statistisch und historisch geschildert von Gregor Wolny, Benedikter und Professor. II. Band. Brünner Kreis. II. Abtheilung. Brünn. Selbstverlag des Verfassers. 1837.

* 8/ Gemeinde Rabensburg http//www.rabensburg.at

* 9/ Regionální muzeum v Mikulově http//www.rmm.cz

* 10/ Geschichte der Stadt Feldsberg, Karl Höß, Feldsberg, 1902. Im Selbstverlage.

* 11/ Fürst Karl Eusebius von Liechtenstein als Bauherr und Kunstsammler, Victor Fleischer, Wien und Leipzig 1910.

[[Kategorie:Valticko| ,]]
[[Kategorie:Dějiny Moravy]]</text>
      <sha1>731fratxp2wjex6gh0r0apyo0ppwokp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikiknihy:Kronika</title>
    <ns>4</ns>
    <id>4073</id>
    <revision>
      <id>25164</id>
      <parentid>25026</parentid>
      <timestamp>2013-08-16T17:55:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>/* 2013 */ + přechod na řádkové odkazy na sesterské projekty</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6545" xml:space="preserve">'''Kronika''' zaznamenává důležité historické události v&amp;nbsp;provozu Wikiknih – české verzi projektu Wikibooks.

Těmito událostmi jsou např. kulaté milníky v&amp;nbsp;počtu hesel, revizí, registrovaných uživatelů apod., změny ve stavu správů a&amp;nbsp;dalších skupinách uživatelů s&amp;nbsp;rozšířenými právy, změny konfigurace projektu apod.

&lt;small&gt;Tato kronika je do léta 2008 posbírána z&amp;nbsp;útržků nalezených na jiných místech Wikiknih či jiných projektů.&lt;/small&gt;

{{SHORTTOC}}

== 2004 ==
; srpen 2004
: Počátek české mutace Wikiknih.

== 2005 ==
; 15.&amp;nbsp;srpna 2005
: [[Uživatel:Li-sung|Li-sung]] se stal [[Wikiknihy:Správci|správcem]] a&amp;nbsp;[[Wikiknihy:Byrokraté|byrokratem]].
; 16.&amp;nbsp;srpna 2005
: Jmenný prostor &lt;code&gt;Project:&lt;/code&gt; (&lt;code&gt;Wikibooks:&lt;/code&gt;) počeštěn na &lt;code&gt;Wikiknihy:&lt;/code&gt;. &lt;small&gt;(zprostředkoval [[Uživatel:Li-sung|Li-sung]])&lt;/small&gt;
; 19.&amp;nbsp;srpna 2005
: [[Uživatel:Daniel Mayer|Daniel Mayer]] se stal [[Wikiknihy:Správci|správcem]].

== 2006 ==
; 22.&amp;nbsp;června 2006
: [[Uživatel:Zirland|Zirland]] se stal [[Wikiknihy:Správci|správcem]] a&amp;nbsp;[[Wikiknihy:Byrokraté|byrokratem]].
; 22.&amp;nbsp;června 2006
: Zaregistrován 100.&amp;nbsp;uživatel – [[Uživatel:Radek Kastner|Radek Kastner]].
; 2.&amp;nbsp;září 2006
: [[Uživatel:Jedudedek|Jedudedek]] se stal [[Wikiknihy:Správci|správcem]].
; 4.&amp;nbsp;září 2006
: Nový design [[Wikiknihy:Hlavní strana|hlavní strany]] podle [[Uživatel:Jedudedek|Jedudedka]].

== 2007 ==
; 23.&amp;nbsp;ledna 2007
: Facelift [[Wikiknihy:Hlavní strana|hlavní strany]] podle [[Uživatel:Jedudedek|Jedudedka]].
; 23.&amp;nbsp;února 2007
: [[Uživatel:Li-sung|Li-sung]] rezignoval na pozici [[Wikiknihy:Byrokraté|byrokrata]] a&amp;nbsp;[[Wikiknihy:Správci|správce]].
; 10.&amp;nbsp;dubna 2007
: Dosaženo [[Special:PermaLink/10000|10&amp;nbsp;000.&amp;nbsp;revize]].
; 27.&amp;nbsp;dubna 2007
: [[Uživatel:Wikimol|Wikimol]] zprovoznil doménový alias &lt;code&gt;http://www.wikiknihy.cz&lt;/code&gt;.
; 18.&amp;nbsp;září 2007
: [[Uživatel:Tlusťa|Tlusťa]] podle instrukcí [[Uživatel:Danny B.|Dannyho B.]] vytvořil počeštěné vektorové [[commons:File:Wikibooks-logo-cs.svg|logo]] projektu.
; 31.&amp;nbsp;října 2007
: [[Uživatel:Daniel Mayer|Daniel Mayer]] přestal být po více než dvouleté neaktivitě [[Wikiknihy:Správci|správcem]].
; 1.&amp;nbsp;listopadu 2007
: Zapnut import z&amp;nbsp;českých verzí Wikipedie, Wikislovníku, Wikicitátů a&amp;nbsp;Wikizdrojů. &lt;small&gt;(zprostředkoval [[Uživatel:Danny B.|Danny B.]])&lt;/small&gt;
; 14.&amp;nbsp;listopadu 2007
: Aktivováno počeštěné logo. &lt;small&gt;(zprostředkoval [[Uživatel:Danny B.|Danny B.]])&lt;/small&gt;

== 2008 ==
; 21.&amp;nbsp;února 2008
: [[Uživatel:Danny B.|Danny B.]] se stal [[Wikiknihy:Správci|správcem]].
; 11.&amp;nbsp;března 2008
: Nový design [[Wikiknihy:Hlavní strana|hlavní strany]] podle [[Uživatel:Danny B.|Dannyho B.]]
; 4.&amp;nbsp;června 2008
: Zaregistrován 500.&amp;nbsp;uživatel – [[Uživatel:Ragimiri|Ragimiri]].
; 25.&amp;nbsp;srpna 2008
: [[Uživatel:Danny B.|Danny B.]] zprovoznil doménový alias &lt;code&gt;http://www.wikibooks.cz&lt;/code&gt;.
; 28.&amp;nbsp;srpna 2008
: Po necelých dvou dnech testovacího provozu byl do ostrého provozu uveden doménový alias &lt;code&gt;http://cz.wikibooks.org&lt;/code&gt; pro ty, kteří si často pletou rozdíl mezi &lt;code&gt;cz&lt;/code&gt; a&amp;nbsp;&lt;code&gt;cs&lt;/code&gt;. &lt;small&gt;(zprostředkoval [[Uživatel:Danny B.|Danny B.]])&lt;/small&gt;
; 13.&amp;nbsp;září 2008
: V&amp;nbsp;03:20 CEST byly zprovozněny zkratkové aliasy pro jmenný prostor &lt;code&gt;Project:&lt;/code&gt; (&lt;code&gt;Wikiknihy:&lt;/code&gt;) – &lt;code&gt;WB:&lt;/code&gt; a&amp;nbsp;&lt;code&gt;WK:&lt;/code&gt; (např. [[WB:Hlavní strana]] a&amp;nbsp;[[WK:Hlavní strana]]). &lt;small&gt;(zprostředkoval [[Uživatel:Danny B.|Danny B.]])&lt;/small&gt;
; 24.&amp;nbsp;října 2008
: Zprovozněna možnost [[Speciální:Book|exportu do PDF]].
; 25.&amp;nbsp;prosince 2008
: [[Uživatel:Jedudedek|Jedudedek]] se stal [[Wikiknihy:Byrokraté|byrokratem]].

== 2009 ==
; 16.&amp;nbsp;ledna 2009
: Krátce před UTC půlnocí z&amp;nbsp;15. na 16. bylo aktivováno nové logo projektu.
; 28.&amp;nbsp;ledna 2009
: Dosaženo [[Special:PermaLink/15000|15&amp;nbsp;000.&amp;nbsp;revize]] editací uživatele [[Uživatel:WikimediaNotifier|WikimediaNotifier]].
; 14.&amp;nbsp;února 2009
: Zaregistrován 1000.&amp;nbsp;uživatel – [[Uživatel:FiriBot|FiriBot]].
; 31.&amp;nbsp;března 2009
: 1000.&amp;nbsp;heslo – [[Wikikuchařka/Zelenina/Česnek‎]] – založil [[Uživatel:Jedudedek|Jedudedek]].
; 8.&amp;nbsp;listopadu 2009
: Zaregistrován 1500.&amp;nbsp;uživatel – [[Uživatel:Manhartova|Manhartova]].
; 30.&amp;nbsp;listopadu 2009
: [[Uživatel:Danny B.|Danny B.]] se stal [[Wikiknihy:Byrokraté|byrokratem]].
; 29.&amp;nbsp;prosince 2009
: Nastavena možnost lokálního načítání souborů jen pro [[Wikiknihy:Správci|správce]], v menu nástroje nyní položka ''Načíst soubor'' odkazuje na načítání na [[commons:Hlavní strana|Commons]].

== 2010 ==
; 12.&amp;nbsp;května 2010
: Zaregistrován 2000.&amp;nbsp;uživatel – [[Uživatel:XTOGOX|XTOGOX]].
; 26.&amp;nbsp;června 2010
: Dosaženo [[Special:PermaLink/20000|20&amp;nbsp;000.&amp;nbsp;revize]] editací uživatele [[Uživatel:Want|Want]].
; 20.&amp;nbsp;července 2010
: Nastavena možnost editace jmenných prostorů &lt;code&gt;Soubor&lt;/code&gt; a &lt;code&gt;Diskuse k souboru&lt;/code&gt; jen pro [[Wikiknihy:Správci|správce]], resp. [[Special:ListGroupRights|uživatelské skupiny]] obsahující oprávnění &quot;editinterface&quot;.

== 2011 ==
; 26.&amp;nbsp;ledna 2011
: Zaregistrován 2500.&amp;nbsp;uživatel – [[Uživatel:Cafee|Cafee]].
; 5.&amp;nbsp;prosince 2011
: Zaregistrován 3000.&amp;nbsp;uživatel – [[Uživatel:U.Steele|U.Steele]].

== 2012 ==
; 18.&amp;nbsp;července 2012
: [[Uživatel:Tchoř|Tchoř]] se stal [[Wikiknihy:Správci|správcem]].
; 20.&amp;nbsp;července 2012
: [[Uživatel:Zirland|Zirland]] přestal být po téměř čtyřleté neaktivitě [[Wikiknihy:Správci|správcem]] a&amp;nbsp;[[Wikiknihy:Byrokraté|byrokratem]].
; 25.&amp;nbsp;srpna 2012
: Zaregistrován 3500.&amp;nbsp;uživatel – [[Uživatel:張樹人|張樹人]].

== 2013 ==
; 6.&amp;nbsp;dubna 2013
: Zaregistrován 3500.&amp;nbsp;uživatel – [[Uživatel:Riley.|Riley.]]
; 8.&amp;nbsp;srpna 2013
: Dosaženo [[Special:PermaLink/25000|25&amp;nbsp;000.&amp;nbsp;revize]] editací uživatele [[Uživatel:I.Sáček, senior|I.Sáček, senior]].
; 16.&amp;nbsp;srpna 2013
: Wikiknihy jako třetí z&amp;nbsp;českých projektů Wikimedia dokončily přechod na řádkové odkazy na sesterské projekty založené na novém systému a&amp;nbsp;z&amp;nbsp;toho vyplývající údržbu nalezených nedostatků.

[[Kategorie:Wikiknihy:O projektu|{{PAGENAME}}]]</text>
      <sha1>ma4jaxhwrnpz0s7d0frdaoggpq7iayb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Valticko/Milosrdní bratří</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4079</id>
    <revision>
      <id>36494</id>
      <parentid>35586</parentid>
      <timestamp>2018-06-14T08:09:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="30822" xml:space="preserve">== O řádu Milosrdných bratří ==

:Řád Milosrdných bratří založen byl r. 1534 svatým Janem z Boha. Týž narodil se v Montemor-o-Novo, v dioecesi Evorské v Purtugalsku, dne 8. března 1495 z chudých rodičů; otec jeho, zbožný poctivý řemeslník, slul Ondřej Ciudad. 4/

:Když ctnostná matka zemřela žalem, poněvadž malý Jan se neznámo kam, otec jehou vstoupil jako františkánský bratr do předměstského konventu v Lissaboně, kdež také zemřel smrtí příkladnou. 4/

:Zatím Jan, jenž jako dítě asi osmileté následoval hostě rodičů svých, jakéhosi kněze, oslněn byv jeho vypravováním o velikých městech španělských, vyrostl v nejrůznějších poměrech životních, až konečně roku 1529, tudy ve 34. roce věku, vstoupil do vojska. 4/

:Císař Ferdinand I., mladší bratr císaře Karla V., shromažďoval tehdy sbory vojenské proti Turkům, kteří pustošili Uhry a ohrožovali Vídeň. 4/

:Don Fernando Alvarez de Toledo měl tehdy živou účasť při výpravě, a hrabě Oropesa sbíral pro něho vojsko, ve kterém nalézal se také Jan, jenž válku proti nevěřícím měl za podnik posvátný. 4/

:Když pak Soliman po velikých ztrátách ustoupil a smlouvou zajištěn byl Uhrám mír, Španělé vrátili se do vlasti, kamž také Jan přibyv, úplně neznám a po nejrozmanitějších života proměnách, zkouškách a pokušeních, jež seslal na něho Hospodin, dostal se konečně jako chorý poutník do hospitálu v Ayamontě, kdež Prozřetelnosť položila milostivě v duši jeho základy k velikolepým skutkům milosrdenství. 4/

:O založil první hospitál v Granadě ve Španělích roku 1538, a zemřel pak tamtéž dne 8. března 1550 smrtí blahoslavenou kleče a třímaje obraz Ukřižovaného. 4/

:Tak skončil se život nejvyšší horlivosti kajícné, život nekonečného strádání a obětování se za život bližního, život největší zbožnosti. 4/

:Ve studiu jeho životopisu nalézáme vše, co nám křehkým lidem, synům jeho může býti ku potěše od mládí až do stáří v řádovém životě, chceme-li jinak jako věřní jeho následovníci dostáti úloze té, kteréž se zaslíbili ku blahu bližšího a ku spáse duše své. 4/

:Od papeže Urbana VIII. Jan z Boha prohlášen byl blahoslaveným dne 29. září 1630. Na přímluvu pak císaře Leopolda, královny španělské a portugalské, krále polského Jana Sobieského a celého řádu následovalo dne 16. října 1690 za papeže Alexandra VIII. jeho prohlášení za svatého. 4/

:Papež Innocenc XII. vydal pak dne 15. července r. 1691 dotyčnou bullu. 4/

:Ctihodný převor Rodrigues de Siguenza vyslal do Říma zbožného spolubratra Šebestiana Ariase, aby prosil svatého otce Pia V. za potvrzení řádu; spolubratr ten představen nyl vznešeným hrdinou donem Juanem d´Austria. 4/

:I byl potvrzen řád bullou téhož papeže ze dne 1. ledna 1572. 4/

:Bratřím byla dána řehole svatého Augustina a předepsán černý hábit se škapulířam a kapucí, hábit přepásaný koženým řemenem. 4/

:Znak řádový jest granátové jablko s křížem a trnovou korunou, nad tím hvězda v modrém poli. 4/

:Rozšíření řádu bylo za tehdejších časů v různých směrech jak blahodárné tak potřebné, ale také rychlé ku podivu. 4/

:Nemocní, choromyslní a nuzní všeho způsobu neměli tehdy ještě domova ni útulku v míře ani zdaleka potřebám odpovídající, i musily teprve cesty hledány a připravovány býti pro duševní i tělesné ošetřování jako pro slitování nad touto bídou, bylo teprve získávati srdce milosrdná, opatřovati prostředky a činem probouzeti důvěru. 4/

:Ve 30 létech po potvrzení řádu byly jen ve Španělích a v Italii pod dvěma generaláty již 33 hospitály s 1202 postelemi a skoro 400 bratry řádovými. 4/

:Mužové vysokého stavu a vzdělání přistupovali k řádu, a tak působnosť jeho neobmezovala se jen na lásku křesťanskou a na účinné obětování se a sebezapírání, nýbrž také pokrokové principie vědecké došly v řádu hned od počátku chvalitebného pěstění. 4/

:Brzy po zavedení řádu našeho v zemích rakouských poznáváme z motivace císařského jmenování prvního našeho přestaveného ''(byl to P. Jan B. Cassinetti)'' komisařem občanských nemocnic v říši v jak špatném tyto stavu tehdy se nacházely. 4/

:Naši bratří činili hned podrobné zápisy o ošetřovaných nemocných, o způsobech a průběhu nemocí, jakož i událostech a záležitostech domácích. 4/

: Mezi příslušníky [[w:konvent|konvent]]u mnozí vynikají, jak mnohdy se sebezapřením své povinnosti bratři plní, které v opakovaných případech s obětavostí až do krajnosti září ušlechtilými příklady. 10/72

:Tyto záznamy provinciálové hned od počátku periodicky přehlíželi. 4/

:Tenkráte neměli ani světští úřadové ani věda lékařská zvláštního zájmu pro podobné zápisy. 4/

:Prvnější nemohli starati se o blaho nemocných v tomto smyslu, ježto byli zaměstnáni ustavičnými válkami a jinými bědami, a věda lékařská měla ještě málo porozumění pro vlastní pozorování u lůžka nemocných, - scházely také skoro veškery pomůcky, aby byly mohly jen s nějakým prospěchem studovati zjevy různých nemocí. 4/

:Sluší tedy děkovati hlavně klášterní kázni, že existují nemocenské protokoly a záznamy pozorování, jakož ještě častěji v průběhu těchto dějin nalezneme mnohé vysvětlivky. Ve 130 letech od potvrzení řádu vidíme, že tento rozšířen jest na všechny čtyři strany světa. Oba generaláty Španělsko a Italie čítaly dohromady 18 řádových provincií s 240 nemocnicemi o 12.566 postelích. 4/

:Počet bratří dosáhl již 2500; mezi nimi byli muži velice zbožní, proslavení neméně slávou ve vědách lékařských, jako horlivostí v povolání, jak uvidíme ještě dále ku své i všeobecné posile. 4/

:Až do r. 1847, t. j. do smrti posledního španělského generála, stávalo dvé generalátův. 4/

:Již tehdy jevila se snaha po sjednocení, ale teprve roku 1878, a to dne 3. dubna, vydán první dekret svaté kongregace biskupův a řeholníkův o sloučení, kteréž pak znovu potvrzeno v letech 1884, 1887 a 1890. 4/

:Vzácný převor P. Konstantin Scholz zemřel v březnu 1696; byl to znamenitý lékař proslavené pověsti a byl později vysvěcen na kněze. Svatá kongregace ritův a biskupů v Římě ukazuje nám dlouhá tištěná pojednání a konečně papežskou dispens - breve papeže Innocence XI. od 25. října 1677 - již obdržel jako kněz ku vykonávání umění lékařského. Byl zde po 32 roky převorem a od r. 1674 až do 1677 provinciálem; jeho zbožnosť a láska k bližnímu jest patrna ve mnohých písemných o něm památkách. 4/

:Takových mužů mateřský náš dům měl mnoho, velmi mnoho již od počátku, tak ku př. P. Patricius Wasserburger, jenž v různých konventech po 24 roky byl převorem, jsa váženým spisovatelem, jehož zbožná díla chováme ještě dnes, jako na př. chvalořeč o bratru Františku Camachovi, jenž dne 23, prosince 1698 v Limě zemřel v milosti a byl za blahoslavena prohlášen, v Králové Hradci obšírně tištěnou a vydanou Patriciem Wasseburherem, převorem v Kuksu (zemř. ve Vídni dne 13. října 1769). Muže takové řád náš vysýlal na vše strany ku zařizování nových konventů, zvláště do Němec a do Polska, kamž jsme poslali mnoho mužů plných odhodlání, některé i jako představené provincií. 4/

:Setkáme se ještě častěji v těchto dějinách s případy, kdy lékaři později na kněze vysvěceni a požívali veliké vážnosti. 4/

:P. Beatus Zintl byl Med.- a Phil,-Dr. a kněz, P. Ezechiel Nachlowski byl Med.- a Phil.-Der. a kněz, P. Castuius Franke Med.-Dr. a kněz, P. Constabilius Baranek Mag. Pharmac. a kněz, mnozí pak byli lékárníky. Všichni však byli pravými Milosrdnými bratry plni obětavosti a poslušnosti, jež nás povznáší, sledujeme-li činnosť jednotlivých těch mužův a oceňujeme námahy jich v práci i studiích, jež vytrvale pěstili. 4/

:Mnoho záznamů nalézáme o spolubratru a ranlékaři R. F. Lazaru Nïbellovi, rodilém Sasovi, jenž složil slib řeholní 22. září 1715 ve Valčicích; setkáme se s ním ještě v dějinách jako s převorem; zemřel dne 18. června 1748 ve Valčicích. 4/

:Se vší úctou přicházíme k jednomu ze svých spolubratří, o jehož svatém životě věnovaném vědě a službám nešťastných jediné celá kniha dala by se napsati, což ponecháno býti musí důkladnějšímu studiu a péru povolanějšímu. 4/

:Mnozí, velmi mnozí mužové v dějinách naší provincie vnikají skvělými výkony, po našem soudu však níže jmenovaný převyšuje skromností, věděním a pílí všechny řeholníky,kteří před ním i po něm řádu zplna byli oddáni. 4/

:Nezapomenutelný P. Norbert [[w:Boccius|Boccius]] - totoť jest jméno muže toho. ''(viz samostatnou kapitolu osobností)''

:Jinak bylo později za převora P. Jáchym Raimann|P. Jáchyma Raimanna, jen byl také lékařem; z té doby ani o nemocnici o hospodářství nenalézáme zpráv příznivých. V cirkuláři provinciála z r. 1838 jest si stěžováno mnoho a trpce do smutných poměrů hospodářství valčického, jež od té doby, třeba často zlepšovány, již nikdy nechtěly se obrátiti ve prospěch náš. 4/

:V létě roku 1869 přišel za převora do Valčic velice řádný řeholník P. Dismas Remenarik, jen byv uražen stál pouze krátký čas v čele provincie, ale brzy opětně bylo po něm zatouženo, aby řídil vratkou lodičku ve vlnobití, pak teprve byl vážen vysoce. 4/

:Ldyž předčasně dne 13. března 1877 zemřel jako provinciál a kněz, bylo ho velice litováno a to plným právem. Zároveň se jmenovaným převorem P. Dismou byl do Valčic přesazen spolubratr a vrchní lékař R. F. Joannes de Deo Sobel, jemuž bylo uloženo, aby starý systém v nemocnici a její zařízení přeměnil dle nových požadavkův. 4/

:Končíme touto vysokou návštěvou ''(2. března 1892)'' našeho nejvýš milovaného a nejjasnějšího pána a knížete Jana z Liechtesteina a na Liechtenšteině dějiny tohoto staroslavného domu, jenž byl matkou, která dala světu 40 dítek a 123 vnuků konventův a nemocnic k užitku a spáse trpícího člověčenstva, ze kterýchžto dítek předčasně sem zašlo pro nepřízeň doby. 4/

:Nyní chceme ještě vzpomenouti si těch, kdož tolik vznešeného vykonali na tomto místě pro Boha a člověčenstev]. Od založení v roce 1605 až do dneška 212 bratří, mezi nimi 5 provinciálův a 4 aktivní převorové, povoláno bylo Bohem s tohoto světa, a to mužů, z nichž někteří byli nejvzácnější povahy, horliví, pilní a pobožní. A přeneslo se mnoho let, také takových, kdy i hrob jich byl zapomenut, ale nikoli dílka jejich, která i dnes září ještě tak jako dříve, poněvač byla pravá. 4/

:Bratří! nic vás samy nebude více šlechtiti, než když ctíti budete památku svých šlechetných předchůdcův! - 4/

:Bůh odplatiž jim všechnu jejich námahu!

=== Provinciální kapitula ===

:Za provinciála P. Michala Schwandy r. 1736 po zřízení místností v pražském konventu bylo usnešeno zříditi tamtéž druhý noviciát, poněvadž výhradné přijímání ve vídeňském noviciátě nemohlo více stačiti pro velikou potřebu tolika konventů, neboť jich bylo již 13. 4/

:Zřízení třetího noviciátu v konventě břetislavském bylo usnešeno na provinciální kapitule ve Valčicích . 1797 za provinciála P. Matouše Ridigera a také provedeno. 4/

:V generální kapitule, konané v Římě, ustanoveno přeložiti noviciát z Vídně do Valčic, aby novicové mohli nabyti na klidném, nerušeném místě více základu pro život duševní. 4/

=== Převorové valtického domu ===

:1. Od 1605 Joannes Bapt. de Cassinetti z Italie. zemřel 8. ledna 1627 v Praze. 4/
:2. Vincentius Forstner 4/
:3. Joannes Savonantius z Italie, zemřel 4. srpna 1678 v Praze. 4/
:4. Ambrosius Charadona z Italie, zemřel 29. listopadu 1681 v Praze. 4/
:5. Od 1643 Hyacinthus de Martinis z Italie, zemřel 6. března 1660 4/
:6. Od 1647 Chrysostomus Bresnovsky z Čech, zemřel 13. března 1674 ve Štýrském Hradci. 4/
:7. Od 1650 Vincentius Forstner ze Štýrska, zemřel 25. dubna 1681 v Neuburgu. 4/
:8. Od 1653 Joannes Bapt. Bozzolo z Italie, zemřel 19. srpna 1679 v Břetislavi. 4/
:9. Od 1659 Erasmus Schmid de Schwarzengorn z Cařihradu, zemřel 2. května 1701 ve Valčicích. 4/
:10. Od 1662 Constantinus Scholz ze Slezska, zemřel 23. března 1696 ve Valčicích. 4/
:11. Od 1688 Hilarius Rossi z Vídně, zemřel 26. března 1712 v Praze. 4/
:12. Od 1692 Constantinus Scholz ze Slezska, zemřel 23. března 1696 ve Valčicích. 4/
:13. Od 1698 Antonius Iberer z Bavor, zemřel 19. ledna 1701 ve Valčicích. 4/
:14. Od 1701 Fridericus Klinger ze Štýrska, zemřel 29. srpna 1718 ve Štýrském Hradci. 4/
:15. Od 1707 Wolfgangus Heiliger z Tyrol, zemřel 16. května 1716 v Novém Městě na Moravě. 4/
:16. Od 1713 Romanus Schrott ze Špýru, zemřel 1. září 1724 v Praze. 4/
:17. Od 1719 Godefridus Alt. 4/
:18. Od 1724 Lazarus Nöbel. 4/
:19. Od 1727 Godefridus Alt. 4/
:20. Od 1733 Godefridus Goiginger ze Solnohradu, zemřel 3. srpna 1739 ve Valčicích. 4/
:21. Od 1733 Patricius Wasserburger z Čech, zemřel 13. října 1769 ve Vídni. 4/
:22. Od 1736 Godegridus Alt z Čech, zemřel 25.ledna 1748 ve Valčicích. 4/
:23. Od 1742 Lazarus Nöbel ze Saska, zemřel 18. června 1748 ve Valčicích. 4/
:24. Od 1748 Jeremias Ditsche. 4/
:25. Od 1751 Raphael Wagner z Vídně, zemřel 10. června 1787 ve Vídni. 4/
:26. Od 1754 Jeremias Ditsche ze Švýcar, zemřel 8. června 1759 v Těšíně. 4/
:27. Od 1760 Matthaeus Grim z Čech, zemřel 12. srpna 1764 v Praze. 4/
:28. Od 1763 Theophilus Tobenz. 4/
:29. Od 1766 Norbertus Boccius. 4/
:30. Od 1769 Theophilus Tobenz ze Španělska, zemřel 19. února 1772 ve Valčicích. 4/
:31. Od 1772 Morbertus Boccius. 4/
:32. Od 1781 Eusebius Fallnitz z Vídně, zemřel 6. května 1792. 4/
:33. Od 1784 Adauctus Paul z Čech, zemřel 10. června 1814 v Kuksu. 4/
:34. Od 1788 Theophilus Schramek. 4/
:35. Od 1791 Guarinus Haelbling z Vídně, zemřel 10. února 1816 v Břetislavi. 4/
:36. Od 1794 Theophilus Schramek z Prahy, zemřel 3. srpna 1803 v Letovicích. 4/
:37. Od 1797 Norbertus Boccius z Uher, zemřel 14. července 1806 ve Valčicích. 4/
:38. Od 1806 Bnetictus Ranisch z Brandenburska, zemřel 25. října 1824 ve Valčicích. 4/
:39. Od 1825 Sulpitius Waldmann z Čech, zemřel 1. srpna 1827 ve Valčicích. 4/
:40. Od 1828 Demetrius Preysinger z Dolních Rakous, zemřel 5. prosince 1840 v Vídni. 4/
:41. Od 1835 Joachim Raymann. 4/
:42. Od 1841 Florus Killar z Čech, zemřel 19. prosince 1851. 4/
:43. Od 1844 Joachim Raymann z Uher, zemřel 20. dubna 1874 v Budíně. 4/
:44. Od 1850 Nicomedes Grünert z Čech, zemřel 18. června 1880 v Hütteldorf. 4/
:45. Od 1859 Eucherius Woczadlo z Čech, zemřel 19.června 1866 v Letovicích. 4/
:46. Od 1862 Nestor Doležal z Čech, zemřel 12. listopadu 1869 v Laa. 4/
:47. Od 1862 Raymundus Přihoda z Moravy, zemřel 30. ledna 1877 v Prostějově. 4/
:48. Od 1869 Dismas Remenarik z Uher, zemřel 13. března 1877 ve Vídni. 4/
:49. Od 1872 Mariophilus Fülbir ze Slezska. 4/
:50. Od 1884 Florentus Herzog z Čech. 4/
:51. Od 1887 Michael Czerny z Moravy. 4/

=== Noviciát ===

:Skutečně také 3. srpna 1772 novicmistr P. Auremund Tirpek se svými novici do Valčic, kde pak noviciát zůstal až do r. 1781, kdy opět přeložen byl do Vídně. 4/

:Když pak roku 1781 noviciát byl opětně přeložen do Vídně, poněvač nutné rozmnožování noviců zaujímalo více místa, a ve Vídni bylo zapotřebí víc a více ošetřovacích sil, P. Norbert zařídil počínaje tímto rokem systematický dvouletý běh pro všecky mladé bratry, jichž pravidelně šest tam bylo vysýláno a tudy jich také každý rok šest vystupovalo. 4/

:Pravým požehnáním pro naši provincii, což nemůže býti dosti znovu a znovu připomínáno, byl tento vzdělávací ústav, jenž potrval až do roku 1854, ne snad pouze k vůli odborným naukám nebo k vůli průpravě pro medicinsko-chirurgické studium na některém veřejném učilišti nebo na universitě, nýbrž k vůli dobrému duchu řádovému a pro lásku k řádu našemu, kterou v sebe pojali a množili tito mladí muži po boku svých zkušených otcovských učitelův; seznamovali se s tradicemi a příklady našich předchůdcův, a abych v nich takto probouzena horlivosť vzájemným povzbuzováním se, jak snadno každému vysvitne. 4/

:Ovoce tohoto vychování zříme dostatečnou měrou v uvedených příkladech jednotlivých konventův. 4/

:Byty noviců bývaly mansardy nad nemocnicí, nevytápěné a zcela chudičké. Těch užívali později i studující, a pro svou vysokou polohu byly zvány &quot;Hradčany&quot;, ale starší spolubratří, kteří tu bydlívali a konali svá studia, vyprávěli o spokojených dnech, jichž zažili tu ve stálé touze po vzdělání. 4/

=== Knihovna ===

:Knihovna z 20. března 1763 byla znovu vysvěcena a otevřena 1890. 4/

=== Byty představených ===

: V prvním poschodí jest ''(1890)'' mimo byt provinciálův, sekretářův a převorův ještě 13 světnic pro bratry. 4/

=== Dějiny konventu a nemocnice ===

: ''(...ve [[w:Valtice|Valčic]]ích jako domu mateřského až k nynějšímu jich rozšíření novými stavbami.)'' 4/

: Přicházejíce ku prvnímu osídlení se v [[w:Rakousko|rakousk]]ých zemích hrdě nazýváme [[w:konvent|konvent]] [[w:Valtice|valčic]]ký svým domem mateřským; týž byl založen panem [[w:Karel Liechtenstein|Karlem z Liechtenšteina]], jenž měl předtím, jsa vyslancem císaře [[w:Rudolf II.|Rudolfa II.]] v [[w:Řím|Řím]]ě, příležitosť poznati řád náš při veliké péči, které mnozí ze služebníků jeho stali se účastnými onemocněvše nebezpečnou zimnicí. 4/

: Zvláštní obliby u velmože toho došel [[w:P.Jan Babt. de Cassinetti|P.Jan Babt. de Cassinetti]], kněz řádu našeho a vysoce nadaný muž z rodu starých Cassinettů, který při té příležitosti zhusta pomáhal a na bratry dohlížel, tudy často do domu zavítával. 4/

:Jmenovaný [[w:Karel I. Liechtentein|Karel I. z Liechtenšteinu]] stal se prvním katolíkem z rodu svého a od r. 1618 prvním knížetem z [[w:Liechtenstein|Liechtenštein]]a a na [[w:Liechtenstein|Liechtenštein]]ě, zároveň také prvním vladařem veškerého domu [[w:Liechtenstein|Liechtenštein]]ského; ten pak povolal, vrátiv se do [[w:Rakousko|Rakous]], několik spolubratří, mezi jinými též [[w:P.Jan Babt. de Cassinetti|P.Jana Babt. de Cassinetti]], do [[w:Valtice|Valčic]], kdež jim byl dne 10. února 1605 prozatím vykázán stávající již, ale nanejvýš chudičký a malá [[w:lazaret|lazaret]] u [[w:sv.Barbora|sv.Barbory]], na místě, kde nyní stojí hlavní oltář chrámový, strana [[w:epištolní|epištolní]]. 4/

: Pozitivní data o prvním vývoji konventu [[w:Valtice|valčic]]kého nám scházejí, to však si vysvětlujeme tím, že celé pole působnosti bylo rozšířeno v prvních 50 letech na nově založené konventy: [[w:Vídeň|vídeň]]ský, štýrsko-hradecký, pražský, neuburský na [[w:Dunaj|unaj]]i a [[w:Terst|terst]]ský, jakož i na ošetřování nemocných v [[w:lazaret|lazaret]]ech při vřavách válečných a epidemiích, zvláště r. 1619, kdy Gabriel ''(také Gabor)'' [[w:Bethlen|Bethlen]] ''(1580-1629)'' s povstalci zemi pustošil a ohrožoval Vídeň, r. 1620 po bitvě na [[w:Bílá hora|Bílé hoře]] a ve [[w:války švédské|válkách švédsk]]ých r. 1645; byl to nepřetržitý řetěz válek a nemocí pro zevnější činnosť ve službách prokazovaných nemocným a raněným, kterážto činnosť rozprostírala se až k nejzazším hranicím říše. 4/

: Prvních 50 let bylo tudy sídlo naše také tak nuzným, že zde jen několik málo bratří mohlo přebývati a ti ještě byli nuceni částečně v jiných domech bydleti; toho důkazem jest, že za tu celou dobu zemřel ve [[w:Valtice|Valčic]]ích jen jediný spolubratr, [[w:Florenčané|Florenčan]], jménem [[w:Fr.Leopoldus Bertholdi|Fr.Leopoldus Bertholdi]], a že za celých padesát let žádný tu slibu neskládal, ačkoliv době této provincie 153 bratry byla přijala. 4/

: [[w:P.Jan Babt. Cassinetti|P.Jan Babt. Cassinetti]] zemřel již roku 1627, dne 8. ledna ''(téhož roku jako vznešený jeho příznivec kníže [[w:Karel I.|Karel I.]])''; v posledních letech zdržoval se pražském [[w:konvent|konvent]]u, ježto hodnověrný bratr a spisovatel P.Josef a Cr. Crichten výslovně uvádí v tištěném díle z r. 1691 jeho úmrtí. 4/

: [[w:P.Bagriel hrabě z Ferrary|P.Bagriel hrabě z Ferrary]] nebyl ze začátku ve [[w:Valtice|Valčic]]ích, ale přišel, byv z [[w:Řím|Řím]]a [[w:P.Cassinetti|P.Cassinetti]]m povolán, přímo k založení [[w:Vídeň|vídeň]]ského [[w:konvent|konvent]]u; pouze jednoho vynikajícího muže, [[w:P.Vincentius Forstner|P.Vincentia Forstner]]a, shledáváme v těchto padesáti letech býti převorem [[w:Valtice|valčic]]kým, z čehož souditi lze bezpečně, že zde bylo nanejvýš obmezené pole místní působnosti, kteréž z počátku neskytalo ničeho pozoruhodného. 4/

:První protokoly, z počátku vlasky psané, také k tomu poukazují, neboť teprve od r. 1613 vyskytují se pozvolna zprávy souvislejší. 4/

:Dne 19. srpna 1659 přišli čtyři spolubratří - v jich čele [[w:převor|převor]] [[w:P.Konstantin Scholz|P.Konstantin Scholz]], vzácně obětavý muž - aby sesílili [[w:konvent|konvent]] [[w:Valtice|valčic]]ký, ale i ti z počátku, nenalezše dostatečné prostory, aby mohli zadosť učiniti požadavkům nemocných ve vlastním bytě, bydleli částečně v domech soukromých. 4/

: Roku 1854 stihla [[w:konvent|konvent]] nehoda; utrpělť velikou velikou škodu požárem, neboť sýpka a kolna shořely; avšak v brzku [[w:Jeho Jasnost|Jeho Jasnosť]] daroval všechno potřebné dříví, aby budovy ty mohly znovu býti vystavěny. 4/

: Postele s nebesy byly odstraněny, bylo zjednáno dosti vzduchu a světla vhodnými, vydatnými ventilacemi, a rovněž byla chirurgie se všemi pomůckami uvedena na novou dráhu. Výsledky léčení při operacích a poraněních byly rozhodné a pobádaly k dalším adaptacím. 4/

: [[w:Jeho Jasnost|Jeho Jasnosť]] nehrozila se žádných výloh, aby mohlo být dosaženo kýženého účelu. Jednak nezdar pokusů zabrániti rostoucí vlhkosti zdí základních, jednak přísné požadavky hygieny, právě tehdy velice rychle se vyvíjející. způsobily veliké ono dílo, jak je nyní zříme před sebou, dílo, jež jediné [[w:munificence|munificenc]]í [[w:Jeho Jasnosti|Jeho Jasnosti]] panujícího [[w:kníže z Liechtenstein|knížete z Liechtenštein]]a a na [[w:Liechtenstein|Liechtenštein]]ě může býti vzorem nemocnice - v knížecí podobě.- 4/

: Roku 1881 zemřel věrný přítel [[w:konvent|konvent]]u, důstojný pan farář z [[w:Poydorf|Pušdorf]]u, Antonín Haresser, ustanoviv [[w:konvent|konvent]] svým universálním dědicem. Dědictví obnášelo na hotovosti 1800 zl. a 517 věder vína. Bůh odplatiž mu to na onom světě. Za jeho podobiznu budiž panu faráři L. Hüttnerovi dík. 4/

: Rok 1884 přivedl nového převora [[w:P.Florentius Herzog|P.Florentius Herzog]]a, lékárníka, na toto čestné místo. 4/

: Působnosť jeho, jež zračí se v tom, že zasáhl pevně do vnitřního ústrojí na všech stranách, byla sice zdánlivě nepatrnou, ale s velikým užitkem; dále jsou to za něho provedená zdravotní opatření, jež činí nároky solidnosti a tudy jsou také trvalých účinkův. 4/

:Nejdrahocennější za jeho vedení byla dobrá kázeň, jež budila důvěru a jíž také požíval u Jeho Jasnosti v té míře, že dosáhl od něho mnohé milosti. 4/

: Roku 1887 přišel za [[w:převor|převor]]a [[w:P.Michal Czerný|P.Michal Czerný]] do tohoto staroslavného domu mateřského; předcházela jej sem pověsť ustavičné, neochabující činnosti a smyslu pro kázeň, a nová perioda vešla s ním v tyto staré prostory. 4/

: Od doby založení [[w:konvent|konvent]]u [[w:Valtice|valčic]]kého dovršil se právě počet padesáti [[w:převor|převor]]ův a nový tento [[w:převor|převor]] následuje v řadě jich jako padesátý prvý. 4/

: Kéž jeho poctivé snahy provází požehnání Boží, aby vnitrnou cenou neochabující věrnosti v povolání a potřebné zbožnosti spolubratří jeho vedení vzrůstala a množila se vážnosť a odůvodněná důvěra. Budiž nový domov útočištěm chudých a trpících všeho způsobu, a nechať nemocní dojdou svědomitého a pokročilého ošetřování dnem i nocí, a nalézají tělu i duši pomoc,jíž hledají a k vůli níž nám se svěřují. Nechať píle, kterou získáváno jest si vědomostí potřebných ke stálému skytání pomoci, zmocní se znovu bratří našich, jež poslušnosť zvláště volá v tato místa, aby naučili se v sebezapírání plnou měrou vážiti si veliké důvěry knížecího domu a ji oceniti, aby naučili se ctíti a dále šířiti dobrou pověsť jako dobří dědicové velikých našich předchůdcův, aby stali se v pravdě hodnými, pravými následníky svatého Jana z Boha, jenž kázal nám a učil svými skutky, že jediné ve znamení kříže a v nebesích jest naše odplata. 4/

: Již roku 1888 dne 23. června bylo podáno [[w:Jeho Jasnost|Jeho Jasnost]]i memorandum ve příčině přestavění všech poškozených komínů v komíny válcové a rozpočet též nejmilostivěji povolen. 4/

: Roku 1889 byly práce tyto jako pravé dobrodiní pro ústav provedeny úplně. 4/

: Uzavírám ''(1902)'' zprávu o [[w:klášter|klášter]]u [[w:milosrdných bratří|milosrdných bratří]] ve [[w:Valtice|Valtic]]ích, k tomu ještě dodávám, aby mateřský dům se 49 obyvateli zůstal, od roku 1892 napočítáno již 645 řádových bratří, 4261 postelí, 37.639 nemocných leželo, kteří 1,065.327 dnů se zde léčili. 10/74

=== Hospodářství klášterní ===

:Ve srozumění s usnešením definitoria ''(poradců)'' provincie a s jednohlasným usnesením konventu byl ustanoven čas, kdy mají býti Jeho Jasnosti knížeti Janu z Liechtenšteina Jana Liechtenšteině podány předlohy v příčině žádaného a Jeho Jasnosti přislíbeného převzetí hospodářství za přírodní dávky. 4/

:Důvody prosby za převzetí jsou tyto: 4/

:1. Všechny stáje třeba jest pro jich chatrnosť znovu vystavěti, z čehož by vyplynuly ztráty citelné. 4/

:2. Jest potřebí při rozmnoženém počtu nemocných a při dnešních požadavcích ošetřování a pořádku, aby úplná pozornosť celého konventu s převorem v čele obracela se jediné a výhradně k vlastnímu účelu ošetřování nemocných, což doposud díti se nemohlo. 4/

:Tyto uvedené důvody byly převorem nynějším v audienci dne 13. února 1892 nejuctivěji předneseny Jeho Jasnosti knížeti z Liechtenšteina a na Liechtenšteině, při čemž Jeho Jasnosť po uvážení svolil, aby byly podány předlohy, kteréžto otcovské laskavosti musíme uměti vážiti si. 4/

==== Stodola ====

:Touže dobou ''(1890)'' musilo se též pomýšleti na obnovení velice již chatrné stodoly, doškami kryté, vystavěné roku 1741, a aby se to mohlo uskutečniti, provinciální pokladna řádová poskytla konventu valčickému 3000 zl. zálohy, kteréhož obnosu také bylo užito k onomu účelů. 4/

==== Studna nová ====

:Ke konci roku 1891 bylo započato s kopáním a vyzdíváním nové studně, aby mohl celý ústav pomocí motoru, hnaného ohřátým vzduchem, opatřován býti dostatečným množstvím vody jak pitné tak i k jiným potřebám. Při dvou metrech průměru bylo třeba 23 1/2 m hloubky, aby se došlo na dostatečné množství vody. 4/

:Díky Prozřetelnosti byl nalezen silný pramen a jest tudy oprávněna naděje, že bude ústav vydatně vodou opatřován. 4/

==== Lékárna ====

:Lékárna jest veřejná a náleží konventu. 4/

==== Zahrada veliká ====

:Zahrada byla r. 1820 za převora P. Benedikta Ranische zakoupena od Antonmína Nehammera za 5000 zl., ale cena zdi a budov k tomu přistavěných nikterak neodpovídá očekávání nějakého výtěžku. Jmenovaný převor, jenž byl zároveň také lékařem, byl nejen zbožný ale také úplně počestný karakter; své příjmy jako lékař obětoval počlivě pouze ku zlepšení domácích záležitostí, jak o tom svědčí zprávy provinciálovy. 4/

:Roku 1856 byla po 13 letech dokončena zeď kolem veliké zahrady a rovněž také domek zahradní. Tři převorové o ní budovali, a týž zedník prováděl stavbu; skončiv ji pak zemřel. 4/

== '''Odkazy''' ==

=== '''Reference''' ===

* 1/ Dr. Vladimír Voldán: O archivu valtického panství a velkostatku. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

* 2/ Dr. Rudolf Hurt: Příspěvek k dějinám města Valtic. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

* 3/ Obec Hlohovec http//www.hlohovec.cz[Kategorie:Morava]]

* 4/ Dějiny a slavnostní spis rak.-české řádové provincie Milosrdných Bratří ke slavnosti ve dnech 28., 29. a 30. srpna konaného vysvěcení nemocnice mateřského domu ve Valčicích v Dol. Rakousích, Munificencí Jeho Jasnosti knížete Jana I. z Liechtenšteina a na Liechtenšteině nově vystavěné. Sepsal a vydal cís. rada a provinciál řádu Joannes de Deo Sobel. Ve Vídni 1892. Nákladem řádu Milosrdných Bratří. ''(Vydáno v němčině i v češtině)''

* 7/ Die Margrafschaft Mähren, topografisch, statistisch und historisch geschildert von Gregor Wolny, Benedikter und Professor. II. Band. Brünner Kreis. II. Abtheilung. Brünn. Selbstverlag des Verfassers. 1837.

* 8/ Gemeinde Rabensburg http//www.rabensburg.at

* 9/ Regionální muzeum v Mikulově http//www.rmm.cz

* 10/ Geschichte der Stadt Feldsberg, Karl Höß, Feldsberg, 1902. Im Selbstverlage.

* 11/ Fürst Karl Eusebius von Liechtenstein als Bauherr und Kunstsammler, Victor Fleischer, Wien und Leipzig 1910.

[[Kategorie:Dějiny Moravy]]
[[Kategorie:Valticko]]
[[Kategorie:Dolní Rakousy]]
[[Kategorie:Lichtenštejnové]]</text>
      <sha1>awyz1g7m7sk43b137y8p9zt1iz4jyid</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Horská dráha</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4080</id>
    <revision>
      <id>35187</id>
      <parentid>14927</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1174" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 2 nebo 4
* '''Druh karet:''' francouzské - 52 listů
* '''Posloupnost:''' 2=2 b, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10=10 b, J=11 b, Q=12 b, K=13 b, A=14 b
* '''Cíl hry:''' Zbavit se všech karet z ruky.

== Pravidla hry ==
Jeden hráč zamíchá karty a rozdá všem stejný počet. Poté se zeptá ''„Kdo má osmičku?“''. První hráč po jeho levici, který má osmičku jí vyloží na stůl.&lt;br /&gt;
K této kartě je nyní možné, počínaje vynášejícím, přikládat další karty. Vlevo nižší (7, 6, 5…), vpravo vyšší (9, 10, J…).

Hráč, který vyloží čtyřku nebo dámu, volá do hry další osmičku. Ten kdo je na tahu, může vyložit libovolný počet karet, za předpokladu zachování číselné posloupnosti (není tedy možné, některou hodnotu vynechat). Hráč může v jednom tahu vyložit karty pouze jedné barvy.

V momentě, kdy jeden z hráčů vyloží poslední kartu z ruky, končí hra. Ostatní hráči si počítají trestné body za karty, které jim zůstaly na ruce.&lt;br /&gt;
Hraje se na dohodnutý počet partií, či dohodnutý počet trestných bodů.

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Horská dráha]]</text>
      <sha1>p8zi4u3qaodd37wrqj51p9wepj34b9d</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Valticko/Školství</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4083</id>
    <revision>
      <id>45870</id>
      <parentid>45851</parentid>
      <timestamp>2022-06-25T20:07:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- duplicitní kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="25895" xml:space="preserve">== Školství ==

=== Domovy mládeže ===

==== Útulna ''(Kinderasyl)'' ====

: V roce 1901 byla otevřena dětská [[w:Útulna|Útulna]] Severní dráhy. 10/109

: Veřejná dětská opatrovna je krásným pomníkem munificence [[w:Jeho Jasnost|Jeho Jasnosti]] [[w:Kníže|knížete]] [[w:Jan II.|Jana II.]] z [[w:Liechtenstein|Liechtenšteina]] a na [[w:Liechtenstein|Liechtenšteině]]. 6/

=== Školství na Břeclavsku ===

: ''(Již roku 1672 je připomínána škola v [[w:Sedlec|Sedleci]]. V roce 1949 byla postavena nová moderní budova školy. Dnes je zde mateřská, základní a také Střední hotelová škola. /Propagační tisk./)''

: Pro vyučování mládeže je ''(1837)'' 9 katolických ([[w:Velké Bílovice|Bílovice]], [[w:Hrušky|Hrušky]], [[w:Lanžhot|Lanžhot]], [[w:Břeclav|Břeclav]], [[w:Mikulčice|Mikulčice]], [[w:Moravská Nová Ves|Nová Ves]]) kromě dvou židovských ([[w:Břeclav|Břeclav]] a [[w:Podivín|Podivín]]) triviálních škol existujících a na podporu chudých přestává od roku 1833 v každé obci vlastní příprava, kterou provádí celkem 78 pomocníků a ročně naučí je alespoň základům psaní, čtení a sečítání. 7/

=== Školy ===

==== Škola chirurgická ====

: Náš řád pozůstává z duchovních ošetřovatelů nemocných. Tato dvě slova vyjadřují vlastnosť, jakouž spolubratří míti musí, chtějí-li dostáti svému povolání. 4/

: Tyto dvě vlastnosti jsou také nerozlučitelny a tvoří dohromady pojem [[w:Milosrdní bratří|Milosrdného bratra]]. 4/

: Vstupuje do řádu každý zavazuje se k životu duchovnímu; v tomto směru děje se vychování každého v noviciátě ''(zkušební době)''; na konec skládá dobrovolný slib poslušnosti, čistoty, chudoby a doživotního ošetřování nemocných. 4/

: Ať pak později zastává v řádu jakýkoliv úřad, zůstává &quot;ošetřovatelem&quot; a musí v tomto speciálním odboru co nejlépe býti obeznámen. 4/

: Bylo-li po všechny časy třeba jistého vyškolení tomu, kdo chtěl býti ošetřovatelem nemocných, tož dnešního dne beze vší pochyby jsou požadavky ještě mnohem větší, dnes je třeba, aby měl znalosť hygienických pravidel a opatření ochranných, zběhlosť v assistenci, již musí době řádně osvojiti, ježto nelze mu obmeziti se na pouhé, bezmyšlénkové posluhování nemocným. 4/

: To uznali již naši dávní předchůdcové a pěstovali; kro přerušuje takový výcvik, sluší o něm bez odporu za to míti, že povrchně pojímá svoje povolání. 4/

: Jeden rok v [[w:Noviciát|noviciátu]] v našem řádě stačí sotva k tomu, aby mladý muž často jen dospěl ku poznání, že mu jest státi se zcela novým člověkem; - pořádku, poslušnosti, postupu duchovních cvičení, přemahání počátečních obtíží při obsluze nemocných, odřeknutí se všech starých zvyků, toho všeho musí se dosíti v této krátké době. - a skutečně děje se v té příčině velmi mnoho, dík dobré, vážné vůli a důvěře v Boha, - a není příliš častý případ, aby zatoužili po minulých časech ti, kdož byli se jednou věnovali službě řádové. Úkolem každého v tomto roce jest opakovati větší [[w:Katechismus|katechism]] ''(učebnice věrouky)'' a naučiti základům dějin řádových, jakož i nejdůležitějším věcem o ošetřování nemocných dle knih při stálé praktické službě nemocenské. 4/

: Více žádati jest tudy nemožným, ale více věděti žádoucím; tohoto většího stupně vzdělání musí se tudíž po [[w:Noviciát|noviciátě]] býti domáháno, mimo to jest mladým, ponejvíce horlivým řeholníkům popřávati příležitosti a sluší v nich vzbuzovati touhu po vědě, aby jinak v prázdných chvílích nezakrněli duševně. 4/

: Poznáme nyní, jak již v časích minulých zřetel k tomu byl obracen a jak během času má se věc ve příčině tohoto náhledu. 4/

: Mužové již důkladně vyškolení, mistři ošetřování nemocných, přišli roku 1605 z [[w:Itálie|Italie]] založit naší [[w:Provincie|provincie]], a bratří kteréhokoli řádu, ať kněží ať laikové, byli stejně vycvičeni a stejně obětavi ve vyškolené obsluze v míru i ve válce. 4/

: Zdá se, že jakýsi tradicionální výcvik, jakož i přestávání na dočasném stavu panoval až do roku 1718. 4/

: [[w:Provinciál|Provinciál]] P. Matyáš [[w:Mayer|Mayer]] v sezení [[w:Definitorium|definitoria]] ''(poradců)'' dne 1. prosince 1718 učinil návrh tohoto znění: &quot;Budiž ihned mladým [[w:Řeholník|řeholníkům]] sliby složivším v [[w:Praha|Praze]] nad [[w:Sakristie|sakristií]] zřízena místnosť, aby tam všichni pohromadě byli řádně cvičeni zvláště několik hodin denně lékařem k tomu ustanoveným v ranhojičství a ošetřování nemocných, rovněž také ve zpěvu, chorálech a jiné hudbě, aby [[w:Provincie|provincie]] měla v mnohém ohledu zkušené ošetřovatele nemocných.&quot;

: Tak se také stalo a [[w:Škola|škola]] tyto byla ihned zřízena. 4/

: Sledujeme-li dále popud k tomuto návrhu, shledáme, že v roce 1718 bylo již 11 konventů, v nichž žilo 196 bratří; tento počet nemohl se více vycvičiti a vyškoliti v každém konventu zvláště, byloť úmyslem vysýlati již instruované potřebné muže, pročež mělo vychování jich díti se ihned na jednom společném místě. 4/

: Jakéhosi menšího stupně vzdělání předběžného nelze u přijatých až do roku 1718 spatřovat u srovnání s dnešním časem. čímž chce se jen říci, že v každém směru, i ve zpěvu i v hudbě jakýsi výcvik právě tak potřebným býti se jeví dnes, jako tomu bylo tenkráte. 4/

: V [[w:Kapitula|kapitule]] [[w:Provincie|provincie]] roku 1745, dne 20. dubna, [[w:Provinciál|provinciál]] P. Rafael [[w:Wagner|Wagner]] učinil přísný návrh, aby větší ještě význam přikládal se vyučování studiím chirurgickým a vzdělávání se - po [[w:Noviciát|noviciátě]]. 4/

: V sezení ''(poradců)'' ze dne 24. července 1746 ve [[w:Valtice|Valčicích]] bylo za svrchu řečeného [[w:Provinciál|provinciála]] usnešeno zříditi také profesuru ve [[w:Valtice|Valčicích]] zároveň s vyučováním chirurgii a ošetřování nemocných, čímž byl také učiněn počátek trvalé [[w:Škola|školy]] tamtéž. Jak známo, přišel dne 10. května 1772 [[w:Noviciát|noviciát]] z [[w:Vídeň|Vídně]] do [[w:Valtice|Valčic]], načež pak roku 1781 znovu byl přeložen do [[w:Vídeň|Vídně]]. Přes to však bylo u vyučování stejně pokračováno ve [[w:Valcice|Valčicích]] i v [[w:Praha|Praze]]; v roce 1791 pražské učení přešlo do [[w:Valtice|Valčic]] úplně a bylo tu upraveno řádným způsobem a s velikou pílí jako dvouroční kurs k největšímu prospěchu [[w:Provincie|provincie]]. 4/

: Roku 1748, dne 5. května v [[w:Kapitula|kapitule]] [[w:Provincie|provincie]] velice litováno bylo smrti Jeho [[w:Excellence|Excellence]] [[w:Hrabě|hraběte]] Filipa [[w:Kinský|Kinského]], neobyčejného to podporovatele těchto studií. Ještě více pak shledáváme, že celá řada Nejjasnějších [[w:Kníže|knížat]] [[w:Liechtenstein|Liechtenšteinů]], zvláště pak [[w:Kníže|kníže]] [[w:Josef Václav|Josef Václav]] [[w:Liechtenstein|Liechtenštein]], byli nadšeni pro [[w:Škola|školu]] tuto, a mnoha bratří řádových podnikalo s generální dispensí na útraty těchto kavalírů studijní cesty po [[w:Itálie|Italii]] a [[w:Francie|Francii]], aby naučili se tomu, čeho jako nutně potřebného dalo se užiti pro vychování jiných, (zvláště co tehdy nebylo ještě v našich zemích všeobecně známo). 4/

: S pravým nadšením sledovati lze v archivech a knihovnách našich [[w:Konvent|konventů]], jaká touha po vědomostech nejrůznějších oborů ovládala naše předchůdce. 4/

: Každý snažil se svým způsobem soukromou pílí učiniti se užitečným; tak kněží obírali se namnoze spisováním a vydáváním kněh modlitebních, poučných a pobožných, lékárníci byli mistry v oboru botaniky, jež pěstovala se velice, nebo vynikali v oboru chemie, mnohých zaměstnáním bylo vyučovati svěřence své, aby je zasvětil v tajemství tohoto na ten čas povolání; jiní pobádali k pěstování rostlin novým způsobem, jiní zase vykonali mnoho v oboru fysiky experimentální, čehož výmluvným jsou svědectvím zbytky často složitých přístrojů v našich [[w:Konvent|konventech]]. 4/

: Kronikami a zápisky konečně obírali se opětně jiní, jichž práce dnes sbíráme a vítáme s díky. 4/

:Otec studentů, [[w:P. Norbertus Boccius|P.Norbertus Boccius]] ''(viz oddíl: Významní občané)'', jehož poznali jsme již z dřívějších líčení, ovládal více méně přímo neb nepřímo po celou druhou polovici století veškeré vyučování ve [[w:Valčice|Valčicích]]. 4/
: Zvláštní zásluhu [[w:Převor|převor]] získal jako učitel v [[w:Klášter|klášteře]] ve spojené [[w:Chirurgická škola|chirurgické škole]], ve které zřídil dvouletý kurz, ve které novice připravoval na ošetřování nemocných a chirurgii. 10/73

: Vynikajícím způsobem byl tu činným R. F. Jáchym [[w:Reimschissel|Reimschissel]] jako první učitel ve [[w:Valtice|Valčicích]], jenž tu také roku 1763 jako učitel zemřel. Byl Med. Dr., a soudíc po jeho spisech, byl zbožným řeholníkem, jenž ku povolání svému jevil velikou lásku. 4/

: Nalézáme po jeho smrti tuto čestnou poznámku: &quot;excellens chirurgus et Professor Chirurgiae obiit cum magno dolore toius districtus.&quot; 4/

: P. Theofil [[w:Tobenz|Tobenz]] přišel roku 1763 do [[w:Valtice|Valčic]] za [[w:Převor|převora]] a [[w:Učitel|učitele]]; byl rodem [[w:Španělé|Španěl]] a střídavě s P. Norbertem [[w:Boccius|Bocciem]] v této vlastnosti opětovně působil. 4/

: P. Bertrandus lib. Baro de [[w:Schrödel|Schrödel]] jest všude zaznamenán jako Med. Dr. a professor, avšak nedá se prokázati dle zápisů, že by býval ve valčické rodině. 4/

: K němu odnáší se pověsť o dvou bratřích, z nichž jeden prý byl vysoce postaveným důstojníkem dělostřeleckým, druhý pak Milosrdným bratrem a životním lékařem [[w:Jeho Jasnost|Jeho Jasnosti]] [[w:Kníže|knížete]] z [[w:Liechtenstein|Liechtenšteina]] a na [[w:Liechtenstein|Liechtenšteině]]. 4/

: Oba tito bratři, pocházející z [[w:Pomořansko|Pomořanska]], v mládí na cestách po našich zemích odloučili se hledajíce postavení a pak nevědouce druh o druhu dostali se k řečeným povoláním. 3/

: Náš Fr. [[w:Bertrandus|Bertrandus]], odloučený již od bratra svého, onemocněv na cestách v [[w:Uhry|Uhřích]], dostal se do naší nemocnice v [[w:Břetislav|Břetislavi]] a stal se pak Milosrdným bratrem. Druhý bratr přišel do [[w:Vídeň|Vídně]]; jeho vědomosti mathematické opatřily mu náhodou vznešeného protektora [[w:Kníže|knížete]] z [[w:Liechtenstein|Liechtenšteina]]. Stal se dělostřelcem, důstojníkem a domohl se vysokého stupně hodnosti. 4/

: Když Fr. [[w:Bertrandus|Bertrandus]], již lékařem jsa, čekal jednou v předsíni hodlaje učiniti svou denní návštěvu pozdravujícímu se právě [[w:Kníže|knížeti]], spatřil ťu vysokého důstojníka, jenž zdál se mu tahy svými býti znám. 4/

: I tázal se ho, má-li bratra a pochází-li z [[w:Pomořansko|Pomořanska]]? Výkřik radosti! a oba bratří spočívali si v objetí, ne více jako cestující studenti, nýbrž &quot;jeden s talárem a s mečem druhý.&quot;

:Příhoda tato vešla ve známosť, a [[w:Císařovna|císařovna]] [[w:Marie Terezie|Marie Terezie]] dala prý si oba bratry představiti. Tato látka došla mnohého zpracování a uveřejnění. Podlé dosavadních pátrání jest něco pravdy na této věci. 4/

: Bertrandus Ludovicus lib. Baro de [[w:Schröder|Schröder]] zemřel jako podpřevor dne 4.dubna 1787 v [[w:Konvent|konventě]] [[w:Eisenstadt|eisenstadtském]], kdež dosud chová s jeho soukromá knihovna děl [[w:Francouzi|francouzských]] s jeho vlastnoručním podpisem. 4/

: Pak následovali jako učitelé ve [[w:Valtice|Valčicích]] spolubratří: R. F. 1794 Benedictus [[w:Ranis|Ranis]], ranlékař; 1800 Pacificus [[w:Lieb|Lieb]], M.-Dr., 1804 Largus [[w:Paschinger|Paschinger]], ranlékař, 1813 Sulpitius [[w:Waldmann|Waldmann]], ranlékař, 1814 Ivo [[w:Küttner|Küttner]], ranlékař, 1818 Benignus [[w:Simandl|Simandl]], ranlékař, 1830 Jáchym , ranlékař, 1832 Beatus [[w:Zintl|Zintl]], Med.- a Phil.-Dr., 1836 Valentinus [[w:Wallhofer|Wallhofer]], ranlékař, 1840 Walfried [[w:Baumgartner|Baumgartner]]. M.-Dr., 1844 Jáchym [[w:Raymann|Raymann]], znamenitý ranhojič a oční lékař, výtečný jako [[w:Učitel|učitel]], méně jako [[w:Převor|převor]] zdejší a [[w:Letovice|letovický]]. Zemřel v [[w:Budín|Budíně]] r. 1874. - Roku 1850 následoval poslední [[w:Učitel|učitel]] P. Aecadius [[w:Rejthárek|Rejthárek]], M.-Dr., šlechetný a svědomitý bratr Milosrdný starého rázu; zůstal zde až do zrušení školy, přišel za vrchního lékaře do [[w:Vídeň|Vídně]] dne 2. října 1854 a zemřel dne 25. března 1865 jako [[w:Převor|převor]] v [[w:Letovice|Letovicích]]. 4/

: Mimo to súčastnili se se zálibou ve vzdělávání mladších spolubratří v chirurgii a ošetřování nemocných P. Magnobonus [[w:Grünes|Grünes]], Ch.-Dr. ad honores ''(čestný)'', Coelestinus [[w:Opitz|Opitz]], M.-Dr. a Jan z Boha [[w:Sobel|Sobel]] jako lékaři a pozdější [[w:Provinciál|provinciálové]]. 4/

: Doktoři, o nichž tu zmínka se děje a ještě později díti se bude, byli obyčejně doktory lékařství neb ranlékařství, kteréhož stupně získali sobě soukromou pílí ponejvíce teprve v pozdějších letech, byvše původně jen diplomovanými ranhojiči, kteří svého prvního vzdělání nabyli ve škole [[w:Valtice|valčické]]. 4/

: Od roku 1773 až do zavření školy bylo ke studiím ve [[w:Valtice|Valčicích]] přiděleno 240 bratří jak jest prokázáno; mužové vynikajícího působení zde v mládí svém nalezli základy a žehnali hodinám píle, již vynaložili, a k čemuž jim, - což je věcí hlavní, - skytáno bylo příležitosti. 4/

: Dobré výsledky vyučovací nebyly ani samotné vládě neznámy, ježto škola tato byla zároveň přípravkou pro kandidáty medicinsko-chirurgického studia na [[w:Univerzita|universitě]], kamž byli nejosvědčenější posýláni na předepsanou řadu let ku dosažení veřejného diplomu. 4/

: Kolem roku 1830, za [[w:Provinciál|provinciála]] P. Gerarda [[w:Nagerle|Nagerlea]] a [[w:Valtice|valčického]] převora P. Demeetria [[w:Preysinger|Preysingera]] vyučování počalo jaksi váznouti, jako mnohé v tomto období, a byla nejvyšším rozhodnutím ze dne 24. října 1833 na povzbuzení tato škola přípravná znovu povolena, t. j. [[w:Absolutorium|absolutorium]] prohlášeno za úplně postačitelné ku přijetí na veřejné medicinsko-chirurgické učiliště. 4/

: Koncem let čtyřicátých vyučování znovu bylo přerušeno a pěstováno vlažněji přes to, že vyzýváno bylo ku pokračování výnosem vys. c. k. [[w:Ministerstvo|ministerstva]] vyučování ze dne 28. února 1854, k čemuž však již nedošlo. 4/

: Mysliloť se, že je dostatek lékařského personálu; [[w:Rakousko|rakousko]]-česká [[w:Provincie|provincie]] řádová měla tehdy 5 doktorů mediciny, 26 diplomovaných ranlékařův a mimo to dosti ještě absolvovaných [[w:Valtice|valčických]] pomocníkův. 4/

: Poslední tři studenti, přeřazení do [[w:Valtice|Valčic]], byli tito: R. F. Melanius [[w:Rejthárek|Rejthárek]] dne 30.srpna, Cassius [[w:Krupský|Krupský]] dne 29. září a Eduard [[w:Kühndel|Kühndel]] dne 6. října 1853. Ti však dokončili tu jen první rok kursu. 4/

: Není správnou domněnka, že kurs ten byl pouze přípravnou podmínkou přijetí na studium medicinsko-chirurgické; zřímeť často po řadě [[w:Kandidát|kandidáty]] jako absolventy [[w:Filosofie|filosofy]] v kursu; zapomněloť se při zrušení školy na onu hlubší cenu, jež byla s to, aby od roku 1718 vštípila bratřím lásku k řádu a jeho tradicím. 4/

: Škola měla bohatou knihovnu, jež byla otevřena dne 20. března 1763, a přímo elegantně ozdobena byla vyřezávanými nástavci a rámy, jak ještě do dnes je patrno. 4/

: Povstala tu ponenáhlu s velikou pílí snešená sbírka anatomických injekčních preparátů, dvě kostry zvláštní výškou vyznamenávající, jedna 6 stop 7 palců vysoká posledního granátníka [[w:Jeho Jasnost|Jeho Jasnosti]] [[w:Kníže|knížete]] Aloisa z [[w:Liechtenstein|Liechtenšteinu]], druhá pak 6 stop 2 palce jistého knížecího myslivce. 4/

: Bylo tu zříti velikou sbírku kamenů močových a žlučových, mnoho [[w:Patologie|pathologických]] ''(o úchylkách)'' praeparátů suchých jakož i v líhu uchovaných. 4/

: Dále byly tu veliké [[w:Herbář|herbáře]] a názorné prostředky učebné všeho způsobu, jakož i nejrůznější pomůcky chemické a fysikální přístroje. 4/

: [[w:Anatomie|Anatomie]], nižší [[w:Chirurgie|chirurgie]], [[w:Botanika|botanika]], nauka o obvazech a ošetřování nemocných ve všech svých způsobech byly předmětem vyučování mimo všechny zručnosti praktického pomáhání,což po dvě léta bylo vyučováno a pěstováno. 4/

: Tato škola, bohužel byla roku 1854 zrušená, poskytovala mnoho dobrého a připravovala mnohé novice k vyššímu lékařskému vzdělání na [[w:Vídeň|vídeňské]] [w:Univerzita|Univerzitě]]. 10/73

: Že již po půl století pohřešujeme podobného výcviku, nelze ovšem zamlčeti. Návrh v té příčině učinili v kapitule provincie roku 1875 tehdejší [[w:Praha|pražský]] vrchní lékař a nynější [[w:Provinciál|provinciál]], jakož i [[w:Praha|pražský]] vrchní [[w:Lékárník|lékárník]] a nynější [w:Vídeň|vídeňský]] [[w:Převor|převor]], aby znovu zahájen byl ve [[w:Valtice|Valčicích]] kurs po dnešním smyslu pro assistenci a ošetřování, a chtěli vyučování sami převzíti. Věc však byla odročena a nedošla splnění. 4/

: Nynější nová stavba moderní nemocnice, zařízené podlé všech požadavků doby nové, nezbytně vzbuzuje úmysl, aby zavedena byla cvičná [[w:Škola|škola]] v tom smyslu, kdež by naši bratří byli soustavně vzděláváni v takových předmětech, jichž je dnes třeba ke skytání pomoci všeho způsobu a k řádnému ošetřování nemocných, při čemž by ještě mnoho účelného mohlo býti vhodně připojeno a vyučováno. 4/

: [[w:Jeho Jasnost|Jeho Jasnosť]] [[w:Kníže|kníže]] Jan z [[w:Liechtenstein|Liechtenšteina]] a na [[w:Liechtenštejn|Liechtenštejně]] přijal dotyčný přednes nynějšího [[w:Provinciál|provinciála]] jakž i [[w:Převor|převora]] [[w:Valtice|valčického]] velice milostivě, ale zvláště zajímal se při druhé přednášce [[w:Provinciál|provinciálově]] na počátku tohoto roku o znovuzřízení vhodného ústavu vychovávacího v mateřském domě [[w:Valtice|valčickém]], jež by neobsahovala ničeho jiného než důkladné vzdělání pro život &quot;Milosrdného bratra,&quot; aby byl vždy úplně vzdělaným duchovním ošetřovatelem nemocných. 4/

: [[w:Jeho Jasnost|Jeho Jasnosť]] slíbil v každé příčině všemožnou podporu, jíž dostává se nám beztoho každé doby měrou nejhojnější. 4/

: A tak doufáme v Boha, že tento dům mateřský stane se znenáhla školou, kdež mládeži byla by vštěpována horlivosť, zjednávány vědomosti a udržována i rozmnožována láska k povolání. 4/

==== Škola měšťanská chlapecká ''(1896)'' ====

: Dne 11. dubna 1894 rozhodlo obecní zastupitelstvo postavit chlapeckou měšťanskou školu, která byla počátkem školního roku 1895/96 otevřena v knížecí novostavbě. Současně byla také do nové budovy škola přemístěna. [[w:Kníže Johann II.|Kníže Johann II.]] z [[w:Liechtenstein|Liechtensteinu]] ''(1840-1929)'' převzal patronát nad postavením školy, věnoval příspěvek ve výši 8000 zlatých a za to se prodlužuje současně honitba na dalších pět let ''(1900-1905)'' proti složení kauce v sumě 3000 zlatých, které se rovněž při stavbě školy použily. Protože také [[w:Spořitelna|Spořitelna]] smluvně věnovala 20.000 zlatých, bylo provedení stavby urychlené a v září 1896, mohla být slavnostně nová budova vysvěcena. 10/105

==== Škola nová v Hlohovci ====

: Pochází z roku 1912. 3/

==== Škola obecná šestitřídní ====

: Zvláštní péči [[w:Kníže|kníže]] věnoval škole ve [[w:Valtice|Valticích]]. Když se ukázalo, že v [[w:Kníže|knížecí]] budově umístěná škola již zákonům nevyhovuje, usnesla se [[w:Obecní rada|obecní rada]] dne 4. května 1875 podat prosbu na [[w:Jeho Jasnost|Jeho Jasnost]], že podle zákona je potřebné zřídit školu pro šestiletou výchovu, zač by se obec mohla zavázat, že [[w:Kníže|knížeti]] na dvacet let ponechá [[w:Honební právo|honební právo]]. Této žádosti bylo vyhověno a v roce 1877 byla nová školní budova slavnostně vysvěcena. 10/97

: Je krásným pomníkem [[w:Munificence|munificence]] [[w:Jeho Jasnost|Jeho Jasnosti]] [[w:Kníže|knížete]] [[w:Jan II.|Jana II.]] z [[w:Liechtestein|Liechtešteina]] a na [[w:Liechtestein|Liechtešteině]]. 4/

==== Škola rolnická ====

: Vinařská a ovocnářská, která roku 1873 jsouc zřízena, požívá zemské subvence. 4/

: Zakladateli tohoto ústavu jsou: slavný sněm dolnorakouský, vysoké c. k. [[w:Ministerstvo|ministerstvo]] orby, [[w:Jeho Jasnost|Jeho Jasnosť]] panující [[w:Kníže|kníže]] Jan z [[w:Liechtenstein|Liechtenšteinu]] a c. k. rolnický okresní spolek ve [[w:Valtice|Valčicích]]. Roku 1877 škola přešla do správy zemské, načež bylo počato s novými stavbami. 4/

: Všichni podnikající v obecním společenství děkují vládnoucímu [[w:Kníže|knížeti]] za jeho účinnou pomoc. Když v roce 1873 byla založena ve [[w:Valtice|Valticích]] [[w:Rolnicko ovocnářsko vinařská škola|Rolnicko ovocnářsko vinařská škola]].10/97

: V pozdější době rozšířena o novostavbu a o zakoupené vinohrady a polnosti, četnými rolníky z okolí byla podporována, že poskytla stovku vyškolených odborníků. 10/97

: Stejně tak kníže opakovaně podporoval výstavy v našem městě, které zemědělské spolky okresu ve Valticích pořádali, jako sdružení v letošním roce padesátileté výročí jejich trvání nejhezčí výstavu ve Valticích oslaví. 10/97

==== Škola stará v Hlohovci ====

: Byla ve vsi zřízena v roce 1812 s vyučovacím jazykem českým. V roce 1875 bylo i zde nařízeno německé vyučování. Po připojení [[w:Hlohovec|Hlohovce]] k [[w:Velkoněmecká říše|Velkoněmecké říši]] 8. října 1938 museli učitelé koncem října začít vyučovat německy. 3/

==== Školka mateřská ''(1885)'' ====

: Roku 1885 otevřena lidová mateřská školka, ve které vychovávala naše nejmenší v předškolním věku a užitečně je zaměstnávala, mohlo se to uskutečnit po znamenitém milodaru 10.000 zlatých, který poskytla [[w:Jeho Jasnost|Jeho Jasnost]] ''([[w:Kníže|kníže]] [[w:Johann II.|Johann II.]] 1840-1929)''. 10/97

: Od roku 1920 do 1942 byla spravována a financována obcí. V té době byly zde učitelky paní Friedrichová a paní Daumová. Později až do roku 1945 školku zabrala nacistická strana [[w:NSDAP|NSDAP]]. ''/Městské muzeum/''

== Odkazy ==

* 1/ Dr. Vladimír Voldán: O archivu valtického panství a velkostatku. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

* 2/ Dr. Rudolf Hurt: Příspěvek k dějinám města Valtic. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

* 3/ Obec Hlohovec http//www.hlohovec.cz

* 4/ Dějiny a slavnostní spis rak.-české řádové provincie Milosrdných Bratří ke slavnosti ve dnech 28., 29. a 30. srpna konaného vysvěcení nemocnice mateřského domu ve Valčicích v Dol. Rakousích, Munificencí Jeho Jasnosti knížete Jana I. z Liechtenšteina a na Liechtenšteině nově vystavěné. Sepsal a vydal cís. rada a provinciál řádu Joannes de Deo Sobel. Ve Vídni 1892. Nákladem řádu Milosrdných Bratří.

* 5/ Vodní práva knížete z Liechtensteinů. Ing. Emilian Bartoš, technická kancelář a podnikatelství staveb Břeclav, v prosinci 1933. ''(Muzejní spolek Valtice, přír. č. 0782-62)''

* 6/ Schilderung von Eisgrub, Feldsberg und deren Umgebungen. Nebst einem Wegweiser uind Plane auf Stahl mit 17 Ansichten und einem Panorama an dessen Rande. Wien, bei Peter Rohrmann, k. k. Hofbuchändler. ''(Překlad vybraných kapitol autor knihy. Kopie originálu Muzejní spolek Valtice přír. č. 1579-94V - Vydáno v roce 1840, tj. po uvedení do provozu Ferdinandovy severní dráhy z Vídně do Břeclavi a Brna - dokončené v roce 1839. Kniha obsahuje také ceník tehdejšího jízdného.)''

* 7/ Die Margrafschaft Mähren, topografisch, statistisch und historisch geschildert von Gregor Wolny, Benedikter und Professor. II. Band. Brünner Kreis. II. Abtheilung. Brünn. Selbstverlag des Verfassers. 1837.

* 8/ Gemeinde Rabensburg http//www.rabensburg.at

* 9/ Regionální muzeum v Mikulově http//www.rmm.cz

* 10/ Geschichte der Stadt Feldsberg, Karl Höß, Feldsberg, 1902. Im Selbstverlage.

* 11/ Fürst Karl Eusebius von Liechtenstein als Bauherr und Kunstsammler, Victor Fleischer, Wien und Leipzig 1910.

[[Kategorie:Dějiny Moravy]]
[[Kategorie:Valticko|Školství]]</text>
      <sha1>919jrjwx33a4po991oozs8jt80pn01l</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Valticko/Zdravotnictví</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4084</id>
    <revision>
      <id>45848</id>
      <parentid>38894</parentid>
      <timestamp>2022-06-18T16:07:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="25192" xml:space="preserve">== Zdravotnictví ==

* Všechny stavby přeměněny mohly se díti jen pozvolna, poněvadž bratří, jsouce posýláni k ošetřování nemocných při stálých epidemiích jak v místě samém, tak i do nejbližšího okolí, bývali zaměstnáni přespříliš. 4/

* Trapná nákaza morová vyskytla se tu také r.1679 a později r. 1726 o tyfus. V tomto roce posledním zemřelo při velice nebezpečné epidemii tyfové ve [[w:Valtice|Valčicích]] samých jedenácte spolubratří, - z čehož nejlépe souditi lze o jejich činnosti obětavé a namáhavé. 4/

=== Chudobinec ===

: Ke konci 19. století nechal postavit [[w:Starosta|starosta]] Karl [[w:Haußner|Haußner]] ''(1843-1919)'' také chudobinec. 10/105

=== Lazaret u svaté Barbory ''(do 1605)'' ===

: ''(Ještě před příchodem milosrdných bratří bylo ve [[w:Valtice|Valticích]] dříve již několik [[w:Špitál|špitálů]] a [[w:Lazaret|lazaretů]].)''

: V roce 1605 se objevil ve [[w:Valtice|Valticích]] vysoce postavený kněz P. Johannes Bapt. [[w:Cassinetti|Cassinetti]] s několika bratřími, kde jim kníže ''(Karel I.)'' předal malý, chudobně vybavený nepříjemný lazaret u [[w:Sv.Barbara|sv.Barbary]], který se nacházel v místě hlavního oltáře dnešního ''(1902)'' klášterního kostela. 10/71

=== Lázně vanové ===

: Již v roce 1901 obecní zastupitelstvo plánovalo výstavbu vanových lázní. 10/109

=== Nemocnice milosrdných bratří a konvent ===

==== Zahrada vedle kláštera ====

:V roce 1662 [[w:Převor P.Kostantin|převor P.Kostantin]] zakoupil od Jiřího Zimmermanna domek se zahrádkou ku klášteru přiléhající za 100 zlatých; domek pak byl zbořen za účelem rozšíření zahrady. 4/

==== Výstavba zahájena 1662 ====

: Další podpoře řád vděčí [[w:Karel I.|Karlovi (I.]] 1569-1627) nástupci a jeho šlechetné manželce [[w:Johanna Beatrix|Johanně Beatrix]] ''(1625-1676)'', rozené kněžny z [[w:Dietrichstein|Dietrichsteinu]]; dne 17. června 1662 položila základní kámen na novostavbu na nároží Lednické a Břeclavské cesty, přízemní stavby, která po několika letech dostala také poschodí. 10/71

: [[w:Kníže Karel|Kníže Karel]] ''(Carolus)'' [[w:Eusebius|Eusebius]] ''(1611-1684)'' zabezpečil trvání kláštera sepsáním listiny, kterou byly upraveny pravidla peněžních podpor a naturálních požitků. 10/71

: Jeho manželka věnovala na udržování dvanácti postelí nemocných a právě tolik bratřím obnos ve výši 10.000 zlatých. 10/71

: Základ ke stavbě vlastního konventu, přízemního traktu při silnici do [[w:Lednice|Lednice]] vedoucí ''(dnes ulice [[w:Petr Bezruč|Petra Bezruče]])'', položil teprve Jeho Jasnosť nezapomenutelný kníže [[w:Karel Eusebius|Karel Eusebius]] s jeho rovněž spanilomyslná manželka [[w:Johanna Beatrix|Johanna Beatrix]], rozená kněžna [[w:Dietrichstein|Dietrichsteinová]], dne 17. července 1662; zároveň pak proveden přístavek nemocnice podél silnice [[w:Břeclav|břeclavské]] ''(dnes ulice Milosrdných bratří)'' u kaple [[w:Sv.Barbora|sv.Barbory]]. 4/

: Kámen základní byl prý položen mezi refektářem ''(řádová jídelna)'', laboratoří a zahradní zdí za přítomnosti Jeho Jasnosti [[w:Kníže Karel Eusebius|knížete Karla Eusebia]], [[w:Kněžna Johanna Beatrice|kněžny Johanny Beatrice]], mladého prince [[w:Ondřej Adam|Ondřeje Adama]] a princezen Eleonory a Johanny Beatrice. [[w:Kněžna|Kněžna]] vložila do kamene železným plechem opatřenou stříbrnou destičku s vyrytým letopočtem, jménem a znakem našeho nejmilostivějšího knížete. 4/

: [[w:Kníže Karel Eusebius|Kníže Karel Eusebius]] pojistil také existenci řečených ústavů tím, že vyhotovil prozatímnou fundační listinu de dato 22. září 1666, kterouž měly býti zajištěny příjmy i dávky v přírodninách až do zřízení řádné listiny nadační. 4/

==== Nástavba 1668 ====

: Bylo postaveno na budovu započatou r. 1662 ještě první poschodí. 4/

: Dne 27. srpna roku 1668 byli nemocní přenešeni do nově zřízené nemocnice opatřené 12 postelemi, a po té konvent i nemocnice považovány jsou za úplně zřízeny. 4/

: Rovněž také spanilomyslná [[w:Kněžna Johanna Beatrix|kněžna Johanna Beatrix]] věnovala k udržování dvanácti postelí pro nemocné a dvou bratří řádových obnos 10.000 zlatých rýnských listinou nadační ze dne 1. července 1675.

: Než platnosť prozatímné fundační listiny knížete Karla Eusebia byla během času mnohokráte popírána různými knížecími dědici panství fideokomisních i allodních. 4/

: Konečně však nepopíratelná její závaznosť za prokázanou byla uznána dvorským dekretem ze dne 29. března, vládním dekretem ze dne 7. a intimátem krajského úřadu z 22. dubna 1789, a Jeho Jasnosť [[w:Kníže Alois|kníže Alois]] z [[w:Liechtenštein|Liechtenšteinu]] a na Liechtenštejně dal nadační tu listinu řádně zapsati do kněh při statcích allodních. 4/

==== Rozšíření 1720 ====

: Byly světnice pro nemocné znovu rozšířeny, opatřeny většími okny, a roku 1751 čteme opětně o základu, jejž položila sama [[w:Kněžna Anna Marie|kněžna Anna Marie]], dcera [[w:Kníže Antonín Florian|knížete Antonína Floriana]] a manželka [[w:Kníže Václav|knížete Václava]], ježto Jeho Jasnosť [[w:Kníže Václav|kníže Václav]] v rozhovoru s provinciálem P. Rafaelem Wagnerem stavbu shledal býti nedostatečnou a chtěl míti nemocné více od sebe odděleny; bylo to založení příčného traktu ke kuchyni. Druhý příčný trakt, tvořící stranu hospodářského dvora a obkličující spolu s dříve uvedeným traktem malou zahradu pro rekonvalescenty, vystavěn byl r. 1762. Ke všem stavbám byly veškery potřeby dodány správou knížecí. 4/
: Klášterní budova se ještě uprostřed 18. století přebudovala, v té době přistavěny oba trakty, a vybudována malá uzavřená zahrada pro rekonvalescenty. 10/72

==== Roku 1724 ====

: Roku 1724 vyskytly se ve [[w:Valtice|Valčicích]] a v okolí kurděje u velikém počtu; jen z města bylo přijato 19 jimi onemocnělých. 4/

==== Lékárna 1735 ====

: Byla rozšířena lékárna o přiléhající světnici a opatřena novým dlážděním a regály. 4/

==== Léčba nemocniční ====

: [[w:Kníže Josef Adam|Kníže Josef Adam]] poranil se r. 1713 nebezpečně na noze, když v parku [[w:Lednice|Lednici]] přecházel příkop, a prkno můstků pod ním se zlomilo. Při velikém zánětu bylo se všeho obávati, ale vědomostmi a pílí spolubratra R. F. Lazara Nöbela pozdravila se Jeho Jasnosť k veliké radosti celé rodiny. Konventu dostalo se za to daru 1000 zl. 4/

: R. 1726 Její Veličenstvo [[w:Císařovna Alžběta Kristina|císařovna Alžběta Kristina]] poslala jistou hraběnku a dvorní dámu do [[w:Valtice|Valčic]] ku svrchu jmenovanému bratru s chorobou, která již byla uznána za nezhojitelnou; tento ranlékař předsevzal důkladnou chirurgickou operaci, dáma ona se pozdravila a vrátila se zdráva v nejkratší době do Vídně. Její Veličenstvo poslala za to konventu 100 kusů spec. dukátův a skvostný ornát; také jiných ještě darů dostalo se konventu za toto léčení. 4/

: Jiné šťastné vyléčení, a to mladistvého [[w:Kníže Jan Nepomuk Karel|knížete Jana Nep. Karla]], o němž se již docela pochybovalo, právě tímto lékařem a bratrem P. Lazarem Nöbelem r. 1727 způsobilo nám zbožným slibem kněžny u lože nemocného uskutečnění, to jest zřízení konventu v [[w:Prostějov|Prostějově]] r. 1739. 4/

: ''(Na zadní straně obálky spisku Sobela je rukopisná poznámka: &quot;První operace s narkosou provedena v Praze 8. 2. 1847 valtickým převorem Opitzem.&quot;)''

: Po celý čas [[w:Války francouzské|válek francouzských]] až do r. 1810 konvent vykonal velmi mnoho při ošetřování nemocných vojínův i osob civilních. Byl to hlavně tyfus, jenž, jak známo, vyskytuje se častěji, vyžaduje péče velice obětavé. 4/
: Významně se nemocnice milosrdných bratří zasloužila při léčení nemocných v boji proti tyfové epidemii. 10/73

: Ale zároveň shledáváme neustále příspěvky a podpory všeho způsobu z domu knížecího, které povždy hmotně zjednávaly rovnováhu. 4/

: Aby pak odpomohl odůvodněné a znovu se opětující nouzi, která vždy se dostavovala při větším počtu nemocných, Jeho Jasnosť [[w:Kníže Alois|kníže Alois]] ve vrozené laskavosti založil reskriptem ''(listem právní ochrany)'' ze dne 8. května 1852 přilepšovací dotaci v obnosu třícet dukátů pro všechny časy, kteréž zlepšení bylo intabulováno ''(zapsáno do pozemkových knih)''. 4/

: Tehdejší převor P. Nicomedes Grünert, miláček Jeho Jasnosti, má zajisté velikou zásluhu o tento knížecí dar, jakož neméně i o jiné milosti, jichž ustavičně dostávalo se konventu. 4/

:Roku 1855 zuřila ve Valčicích cholerová nákaza, jíž od 10. do 18. srpna čtyři bratří padli za oběť, avšak dále se nešířila. Za to epidemie tyfová r. 1856 rozšířila se prudčeji a vyžadovala dlouhého a namáhavého ošetřování mnohých nemocných. 4/

: Francouzské války, válečná léta 1864 a 1866 připravily nejvyšší požadavky na vytrvalost práce členů řádu. 10/73

:Na útraty Jeho Jasnosti ''(knížete Jana II.)'' bylo u nás po válce šlesvicko-holštýnské ošetřováno 20 rakouských vojínův, a z téhož nařízení a na útraty Jeho Jasnosti bylo po bitvě u Králové Hradce r. 1866 u nás ošetřováno a opatrováno 40 mužův. 4/

:Převor P. Raimund Příhoda byl též lékařem a bylo mu vedlé těchto ošetřovati ještě mnoho jiných rakouských i pruských vojínů různých zbraní; mnozí z nich zemřeli a jsou pohřbeni na zdejším hřbitově. 4/

=== Nemocnice nová (1892) ===

:Při trvalé a živé účasti, kterou Jeho Jasnosť panující kníže Jan z Liechtenšteina a na Liechtenšteině projevuje neustále nemocnici Milosrdných bratří, jakožto založení svých jasných předkův, nemohlo jej zůstati tajno, že všechny dosavadní přeměny v této nemocnici nebyly provázeny těmi úspěchy, jakých žádá představa o dokonalosti. 4/

==== Příprava stavby 1888 ====

: Bylo to dne 5. června 1888, když Jeho Jasnosť s velezasloužilým převorem P. Michalem Czerným sdělil úmysl svůj, že dá budovu pro nemocnici úplně znovu vystavěti. 4/
: Zvláště významné pro nemocnici bylo, když v roce 1888 vládnoucí kníže Johann ''(II. 1840-1929)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtensteinu]] převoru ''(od 1887)'' P. Michalu Czernému oznámil úmysl, na místě staré nemocnice, která již moderním hygienickým požadavkům nevyhovuje, provést novostavbu. 10/73

:Okamžitá zpráva převora valčického k definitoriu ''(rádcům)'' provincie, že povstane nový dům mateřský, vzbudila všeobecný podiv a radosť a stala se znovu jistotou, když 24. června téhož roku náš nejdůstojnější P. generál Cassianus Maria Gasser v audienci u Jeho Jasnosti tolikéž byl ujištěn, že myšlénka v brzku bude provedena. 4/

:Rok 1889 věnován byl studiu různých plánův, i byli vzati na potaz pánové: dvorní rada a ředitel nemocnice Dr. Böhm, dvorní rada professor Billroth, knížecí stavební rada Jan Hampe, ředitel statků Rudolf Greiner a knížecí stavební kontrolor Josef Theimer, a konečně ustanoven stavby vedoucím architekt pan Karel Weinbrenner. 4/
: Jakmile ředitel všeobecné nemocnice ve [[w:Vídeň|Vídni]], Dr. Böhm a dvorní rada profesor Billroth dali dobrozdání nad projektem, v roce 1890 se počalo s pracemi. 10/73

:Dne 26. srpna 1889 objevil se Jeho Jasnosť sám na staveništi, aby prohlédl sobě polohu a poměry. Jeho Jasnosť schválil novou stavbu se všemi kautelami ''(zabezpečení)'' v příčině vysoušení na místě staré nemocnice se zřízením veliké nové kvadratury pro vnitřní zahradní prostoru dle návrhu převorova. Převorovi P. Michalovi Czernému sluší přičísti zásluhu pravé obětavosti již při těchto mnohých přípravách, a odměnu jeho námahy byl mu den 22. dubna 1890, kdy mohlo již počíti s pracemi; byly totiž pokrývačem panem Gruberem sňaty krovy. Práce zednické zadány panu L. A. Fialovi z Břeclavy, ale z počátku je řídil pan architekt L. Schwanberger, jenž byl vypracoval plány podrobné. 4/

:Se strany knížecí bylo rozhodnuto, že stavba povede se ve vlastní za odborného dohledu pana ředitele statků R. Greinera a pana stavebního kontrolora J. Theimera. Vlastní řízení stavby obdržel knížecí stavební rada pan F. Hampe. 4/

:Když byly všechny světnice ve staré konventní budově, pokud to šlo, zařízeny pro nemocnici asi s třiceti postelemi, když bratří se obmezili a všechno bylo uklizeno a schováno, počalo se dne 28. dubna s bouráním budov samých, kteréž rychle pokračovalo, až byly vykopány zdi základní. 4/

:Brzy čněla oltářní strana chrámová bez přístavku po nějaký čas odkryta směrem ku břeclavské silnici ''(dnes ulice Milosrdných bratří)'', a byly zjevny zbytky vykopaného osmistěnného základu starodávné bývalé kaple sv. Barbory a k ní přiléhající původní budovy lazaretní. 4/

:Roku 1890 oba trakty byly zbořeny k účelu nové stavby, aby získáno bylo větší vnitřní prostory pro kvadraturu. Vnitřní trakt obsahoval v prvním patře cely pro bratry a v přízemí pekárnu a prádelnu. Vnější trakt choval v prvním poschodí dobře zařízenou knihovnu, která dne 20. března 1763 byla vysvěcena a otevřena. V přízemí byly z počátku rekonvalescenti a při pozdějším rozšíření nemocnice do délky byly tam zařízeny anatomické pracovny pro studující. 4/

:Dále přišlo se na sklepy, jež byly zasypány nejspíše pro vlhkosť za různých dob; zde našly se dubové kmeny, které měly v mokré půdě sloužiti za základ; základní kameny z roku 1651 a 1662 též byly nalezeny, avšak s prázdnými dutinami, nedaleko pak nacházely se na všech stranách kosti těch, kdož byli svědky těchto ponenáhlých staveb!

:Byloť pak shledáno na 10 vozů kostí, jež byly vykropeny a na městském hřbitově pohřbeny; zdá se, že vše tu kolem bylo hřbitovem, neboť přirozeně okolí kaple sv. Barbory neboť přirozeně okolí kaple sv. Barbory bývalo jím od dávných dob. 4/

* Kladení kamene základního. Vše bylo připraveno vykonati slavnosť tu tichým a důstojným způsobem dne 31. července. 4/

:O desáté hodině dopolední provinciál řádu s převorem odebrali se do zámku knížecího ujistit Jeho Jasnosti nejhlubší oddaností a oznámit, že právě bude předsevzat ve vší tichosti akt kladení základního kamene. 4/

:Pak konala se slavnosť a bylo v annálech řádu zaznamenáno a do kamene základního vloženo následující memorandum. 4/

&lt;div style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;Ve jménu Páně! 4/&lt;/div&gt;

* Dne 31. července 1890 ve svátek sv. Ignáce z Layoly a ve slavnostní den národů našeho milovaného mocnářství, v den to sňatku nevznešenější dcery našeho rytířského mocnáře císaře Františka Josefa a nejšlechetnější císařovny Alžběty, císařské princezny a arcivévodkyně Marie Valeries Jeho cís. Výsostí panem arcivévodou Františkem Salvatorem, konalo se klidně a skromně založení stavby nemocnice Milosrdných bratří ve Valčicích.

* Po svaté zpovědi a sv. přijímání veledůstojného konventu byla sloužena o 11. hod. dopolední u přítomnosti níže uvedených mše svatá, načež převor konventu a čestný definitor A. R. P. Michal Czerny přítomnému provinciálu řádu a císařskému radovi A. R. P. Janu z Boha Sobelovi oznámil akt, a tento promluvil k veledůstojnému konventu o významu zasvěcení v příčině minificence Jeho Jasnosti panujícího knížete a pána, Jana II. z Liechtenšteina a na Liechtenšteině, dále v příčině povinností našeho povolání, načež byl posvěcený kámen zasazen do přízemku traktu nemocnice, s přítomní P. T. páni laskavě zapsali jména svá.

::Fr. Joan. de Deo Sobel, t.č. provinciál.

::Fr. Michael Czerny, t.č. převor ve Valčicích.

::Fr. Florentius Herzog, t.č. převor ve Vídni.

::Fr. Rudolf Lakomy, kněz konventu.

::Fr. Philippus Burresch, t.č. podpřevor.

::Fr. Vladimír Janda, sklepmistr.

::Fr. Antonius Paul, vrchní lékárník.

::Fr. Philemon Krulich,

::Fr. Philibert Melka.

::Rudolf Greier, kníž. Liechtenšteinský správce statkův.

::Josef Theimer, kníž. Liechtenšteinský kontrolor statkův a stavby nemocnice.

::Karel Hausner, purkmistr ve Valčicích.

::Dr. Vitalis Majewski, lékař nemocnice.

::P. Antonín Krejčíř, spirituál konventu. 4/

==== Průběh výstavby ====

:Dne 15. března 1892 počala se kanonická provinciální visitace poprvé v budově takměř již dokončené a trvala šest dní. 4/

:/Po 32 měsíce nemohla se konati visitace pro zmatky se stavbou spojené.a bylo tudy velikou úlohou revidovati veškeru jinak vzornou správu neunavného představeného konventu, a naříditi mnohé, co má státi se, až nemocnice otevřena bude officiálně. 1/

:Také bylo při kanonické visitaci ''(13. února 1892)'' uvažováno o věnovacích obrazech, jakž i s pomocí Boží ustanoveno slavnostní vysvěcení naší nové mateřské nemocnice na svátek sv. Augustina a dva dny následující, t. j. na den 28., 29. a 30. srpna. 4/

: Dne 24. března 1892 objevil se nejmilostivější Jeho Jasnosť [[w:Kníže|kníže]] z [[w:Liechtenstein|Liechtenšteina]] v konventu a prohlédl si dopodrobna novou stavbu. 4/

: Okamžitá zpráva podaná převorem provinciálovi o této vysoké návštěvě došla nejradostnějšího ohlasu. 4/

: Novostavba byla za dvě léta dokončena a dne 28., 29. a 30. srpna 1892 svátečně vysvěcena. 10/73

: Nynější nemocnice je dvoupodlažní budova, souvislý blok podél [[w:Břeclav|Břeclavské]] silnice a s příčným traktem, který sahá až do prodlouženého [[w:Refektář|refektáře]] ''(řádová jídelna)''. 10/74

: Ona odpovídá svým vnitřním zařízením vysokým požadavkům, které se v nové době vyžadují. 10/74

: Okna o výšce 3,80 m a šířky 2,20 m umožní dostatek světla, které nemocní potřebují, mají výborné větrání a jsou vytápěny, stejně tak vytápěné chodby, koupelny a výtahy jsou zřízeny, také potřebná pomocná budova je postavena. 10/74

==== Dokončená stavba 1892 ====

: Stavba jest podélný trakt v mocných rozměrech provedený podél břeclavské silnice ''(dnes ulice Rudé armády)'', jakož i příčný trakt přes hospodářský dvůr ke starému, prodlouženému traktu refektářnímu, jenž znovu jest vystavěn skoro až ke kuchyni také do základů zbořené. 4/

: Celá budova jest zvýšené přízemí o jednom poschodí, pevně budovaná, opatřena sklepy a vyzděnými průduchy. Za příčinou vysušení a pojištění před mokváním byly zřízeny všude v základech trativody, jimiž voda sváděna jest do staré studně a odtud dále vedena. 4/

: Ve vysokých sklepních prostorách jest o vše postaráno, co týče se nemocnice, lékárny, konventu, kuchyně a sklepa; motor ohřátým vzduchem hnaný jest postaven na blízku ústavu. 4/

: V přízemku jsou: přijímací kancelář, ambulatorium, ordinační síň pro lékaře, tři skladiště, záchody,lázně a vytahovadla. Ve přístavku jest dalších několik světnic a učebny k účelům vyučování. 4/

: V I. poschodí jsou dva veliké sály pro nemocné, medicínský a chirurgický po 18 postelích, separátní světnice se čtyřmi postelemi, tři světnice, jedna o šesti a dvě o dvou postelích a síň operační, vytahovadlo ''(ruční výtah)'' vedoucí ze sklepa, pak půdy a záchody. 4/

: V přístavku: knihovna, tři pokoje, schodiště. Od korridoru světnic pro nemocné směrem k boku hlavního oltáře chrámového umístěna jest kaple pro nemocné, chráněna mléčným sklem, a tudy jest u vhodné míře postaráno také o pobožnosť nemocných. 4/

: Okna v sálech pro nemocné a v síni ordinační jsou 3,80 m vysoká a 2,20 m široká, právě tak v poměru k výšce sálů; prostorné pak chodby lze vytápěti. 4/

: Vytápění děje s železnými kamny ventilačními shora k naplňování. 4/

: Podlaha vesměs z pálených cihel pokryta jest mezi postelemi linoleem i dlouhými lýkovými koberci. 4/

: O ventilaci všude hojně jest postaráno, rovněž úplně o světlo a vzduch. Nová kvadratura zavírá sady vždy zelené s velikou, krásnou sochou svatého Jana z Boha. ''(viz oddíl Sochy)'' Vnitřní kvadratura skytá obraz překrásného slohu a velice podařeného připojení ke staré části konventu. Výstupek s věží a zasklenými terassami pro nemocné v prvním patře a krytý sestup do přízemku svědčí o bohatém slohu a výtečném vkusu. 4/

: Zevnější průčelí podél břeclavské silnice ''(dnešní ulice Rudé armády)'' činí mocný dojem bohatým, harmonickým římsovým zakončením. 4/

''V roce 1894 byla v areálu nemocnice postavená také kaple pro uložení zemřelých. Projekt vypracoval Karl Weinbrenner (1856-1929).''

=== Nemocnice ženská ===

: Již roce 1901 obecní zastupitelstvo plánovalo výstavbu ženské nemocnice. 10/109

=== Hřbitovy ===

==== Hřbitov kolem kaple sv. Barbory ====

: Hřbitov ode dávna kolem kaple se prostírající musil z valné části býti zrušen a dále přeložen. 4/; 10/71

: Celý hřbitov byl přeložen dále do zahrady, hrobka vyprázdněna a vystavěna kaple (dnes kolna na vozy), do kteréž pak bratří byli pochováváni. 4/

==== Hřbitov starý ====

==== Hřbitov u kláštera milosrdných bratří ====

:Přestěhovány sem hřbitov kolem kaple sv. Barbory se prostírající a 28. června 1671 posvěcen. 4/

==== Hřbitov nový na Lednické ''(1902)'' ====

: Také se ukázalo nutné zřízení nového [[w:Hřbitov|hřbitova]], protože starý již pro zvýšený počet obyvatel nevyhovoval a také ležel v bezprostřední blízkosti [[w:Město|města]]. Byl založený mezi [[w:Lednice|Lednickou]] a [[w:Ladná|Ladenskou]] ''(Rampersdorfer)'' alejí a čtyřnásobně překonal nynější Boží pole; ale vznešeného zevnějšku s půvabnými kovářsky provedenými vraty poskytl hezký vzhled. V červenci roku 1902 byl vysvěcen. 10/106

=== Zdravotnicví na Břeclavsku ===

:Zdravotní péče je zajišťována dvěma zubními lékaři v Břeclavi a 14 porodními bábami v jednotlivých obcích (2 v Břeclavi, 1 v Lanžhotu, 3 ve Velkých Bílovicích, 2 v Ladné, 1 v Moravském Žižkově, 2 v Moravské Nové Vsi, 1 v Hruškách, 1 v Mikulčicích a 1 v židovské obci za stravu), mimo 1 lékárny na tržišti Břeclav. 7/

== Odkazy ==

* 1/ Dr. Vladimír Voldán: O archivu valtického panství a velkostatku. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

* 2/ Dr. Rudolf Hurt: Příspěvek k dějinám města Valtic. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

* 3/ Obec Hlohovec http//www.hlohovec.cz

* 4/ Dějiny a slavnostní spis rak.-české řádové provincie Milosrdných Bratří ke slavnosti ve dnech 28., 29. a 30. srpna konaného vysvěcení nemocnice mateřského domu ve Valčicích v Dol. Rakousích, Munificencí Jeho Jasnosti knížete Jana I. z Liechtenšteina a na Liechtenšteině nově vystavěné. Sepsal a vydal cís. rada a provinciál řádu Joannes de Deo Sobel. Ve Vídni 1892. Nákladem řádu Milosrdných Bratří.

* 5/ Vodní práva knížete z Liechtensteinů. Ing. Emilian Bartoš, technická kancelář a podnikatelství staveb Břeclav, v prosinci 1933. ''(Muzejní spolek Valtice, přír. č. 0782-62)''

* 6/ Schilderung von Eisgrub, Feldsberg und deren Umgebungen. Nebst einem Wegweiser uind Plane auf Stahl mit 17 Ansichten und einem Panorama an dessen Rande. Wien, bei Peter Rohrmann, k. k. Hofbuchändler. ''(Překlad vybraných kapitol autor knihy. Kopie originálu Muzejní spolek Valtice přír. č. 1579-94V - Vydáno v roce 1840, tj. po uvedení do provozu Ferdinandovy severní dráhy z Vídně do Břeclavi a Brna - dokončené v roce 1839. Kniha obsahuje také ceník tehdejšího jízdného.)''

* 7/ Die Margrafschaft Mähren, topografisch, statistisch und historisch geschildert von Gregor Wolny, Benedikter und Professor. II. Band. Brünner Kreis. II. Abtheilung. Brünn. Selbstverlag des Verfassers. 1837.

* 8/ Gemeinde Rabensburg http//www.rabensburg.at

* 9/ Regionální muzeum v Mikulově http//www.rmm.cz

* 10/ Geschichte der Stadt Feldsberg, Karl Höß, Feldsberg, 1902. Im Selbstverlage.

* 11/ Fürst Karl Eusebius von Liechtenstein als Bauherr und Kunstsammler, Victor Fleischer, Wien und Leipzig 1910.

[[Kategorie:Dějiny Moravy]]
[[Kategorie:Valticko]]
[[Kategorie:Dolní Rakousy]]
[[Kategorie:Lichtenštejnové]]</text>
      <sha1>7lssy8v10qayedroocly36xsroaysnz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Booby</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4087</id>
    <revision>
      <id>35169</id>
      <parentid>14999</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2103" xml:space="preserve">''Jedná se o variantu [[../Bridž|bridže]], určenou pro tři hráče. Hra pochází z roku 1942 a jejím tvůrcem je anglický znalec a autor her Hubert Phillips.''

* '''Počet hráčů :''' 3
* '''Karty :''' francouzské - 52 listů
* '''Hodnoty :''' 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, J, Q, K, A
* '''Cíl hry :''' Uhrát vylicitovaný závazek.

== Pravidla ==
Karty se zamíchají a každý hráč obdrží 17 karet. Poslední karta zůstává zakrytá, je odložena na stůl a je první kartou stolu (''dummy'').

Před tím, než hráči přistoupí k licitaci, odloží každý z ruky čtyři libovolně zvolené karty zakrytě na stůl. Tyto karty spolu s kartou, která zůstala při rozdávání, tvoří „plnou ruku“ stolu.

Licitaci zahajuje hráč sedící vlevo od rozdávajícího. Probíhá podle pravidel klasického [[../Bridž|bridže]] s tím, že existuje navíc nabídka ''nullo''.
Nullo, znamená závazek hlavního hráče, nevzít více než šest zdvihů v sehrávce bez trumfů. Dvě nullo znamená závazek nevzít více než pět zdvihů, tři nullo čtyř zdvihů, čtyři nullo tří zdvihů, pět nullo dvou zdvihů, šest nullo jednoho zdvihu a sedm nulo závazek nevzít ani jeden zdvih (''nullo slem'').
Nabídka nullo se v licitaci počítá výše než hercová a níže než piková nabídka. Za vyhrání jednoho nullo se v zápise získává 30 bodů.

Hráč, který vyhrál licitaci, se stává hlavním hráčem spolu se stolem, jehož karty jsou rozloženy naproti hlavního hráče.
Jako první vynáší hráč po levé ruce hlavního hráče. Po prvním výnosu jsou karty stolu otočeny. Sehrávka probíhá stejně jako v klasickém [[../Bridž|bridži]] pro čtyři hráče.
Každý z hráčů hraje na svůj vlastní účet.

== Reference ==
* {{Citace monografie
 | příjmení = Pijanowski
 | jméno = Lech
 | příjmení2 = Pijanowski
 | jméno2 = Wojciech
 | titul = Encyklopedie světových her
 | vydavatel = Euromedia
 | místo = Praha
 | rok = 2008
 | isbn = 978-80-242-2225-7
 | strany = 254-255
}}

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Booby]]</text>
      <sha1>gkr9cu22b2goqtpawgl8h3c7duzovoi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Basra</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4088</id>
    <revision>
      <id>35167</id>
      <parentid>27836</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3338" xml:space="preserve">''S touto hrou se setkáme v oblastech středního východu. Podle níže uvedených pravidel se hraje v Egyptě, v Libanonu se hraje s několika odlišnostmi jako [[../Ashush/]].''

* '''Jiné názvy :''' Assaba-al'-Komi
* '''Počet hráčů :''' 2 nebo 4
* '''Karty :''' francouzské - 52 listů
* '''Hodnoty:''' A=1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10=10, J, Q, K
* '''Cíl hry :''' Uhrát jako první 121 bodů

== Pravidla hry ==
=== Rozdávání ===
Karty se zamíchají, hráč po levici rozdávajícího je sejme. Rozdávající se poté může podívat na spodní kartu balíčku.
Pak rozdá, proti směru hodinek, 4 karty každému. Nakonec vyloží 4 karty lícem nahoru na stůl. Pokud je mezi nimi jakýkoli J nebo kárová 7, vrátí je zpět do balíčku a doplní místo nich nové karty.

=== Sehrávka ===
Sehrávku zahajuje předák, tj. hráč po levici rozdávajícího. Tah spočívá v odehrání jedné karty, přičemž se hráč snaží touto sebrat již vyložené karty. Sebrané karty, a to včetně hrané, si položí před sebe lícem dolů. Při hře v párech si dává dvojice karty na jednu hromadu. Nemůže-li hráč odehranou kartou nic sebrat, zůstává tato ležet na stole.

Po odehrání všech karet z ruky se rozdají další 4, přičemž na stůl se již nerozdává. Hra končí rozebráním karet z talonu a odehráním všech karet v ruce.

==== Sebrání karet a Basra ====
Vynese-li hráč kartu stejné hodnoty, jaká je již na stole, bere tak obě karty.
Jestliže hraje číselnou kartou, jejíž velikost je rovna součtu několika karet na stole, bere celou skupinu.
Je možné vzít stejnou hodnotu i součet najednou.

Situace, kdy hráč vezme všechny karty ze stolu se nazývá ''Basra'', hráč za ní získá 10 bodů. Karta, která získala Basru, se dá na hráčovu hromadu lícem nahoru, aby se na ní při počítání bodů nezapomnělo.

Po odehrání všech karet, dostane zbylé karty na stole hráč, který ve hře naposledy něco vzal.

==== Speciální karty ====
Speciální funkci ve hře mají karty kluků (J). Jejich zahráním lze sebrat všechny karty na stole, nepočítá se to však jako Basra. Pokud je však karta vynesena na prázdný stůl, zůstává na něm ležet.

Další speciální kartou je kárová 7. Funguje podobně jako J, zůstává však vyložená na stole. Pokud jsou při jejím vynesení na stole jen číselné karty a jejich součet je menší než 10, počítá se to jako Basra, za 10 bodů. Při vyšším součtu než 10, nebo jsou-li na stole figury, získá sice všechny karty, ale nepočítá se to jako Basra. Pokud je vynesena na prázdný stůl, zůstává na něm ležet.

=== Bodování ===
Po ukončení sehrávky získá strana, která uhrála alespoň 27 karet 30 bodů. Mají-li obě strany po 26 kartách, získá body vítěz následující hry.

Další body jsou za uhrané Basry a za následující karty:
* za každé J je 1 bod
* za křížovou 2 jsou 2 body
* za károvou 10 jsou 3 body

Strana, která jako první získá 121 bodů, vyhrává. Dosáhnou-li 121 bodů obě strany, pak ta s vyšším bodovým ziskem.

=== Varianty pravidel ===
* V Jemenu se hraje jen do 101 bodů.

== Podívejte se také na ==
* [[../Ashush/]]
* [[../Cassino/]]
* [[../Pasúr/]]

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Basra]]</text>
      <sha1>hi0iqgsiiw7zgj2kwma6at3zonce4km</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Bridž</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4090</id>
    <revision>
      <id>38453</id>
      <parentid>35172</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:30:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7186" xml:space="preserve">''Původ hry není zcela známý, jejími předchůdci jsou [[../Whist/]], [[../L'Hombre/]] apod. Pravidla téměř shodné hry, „Biritch, or Rusian Whist“ (Birič, neboli Ruský Whist), byla poprvé publikována v Anglii v roce 1886. Bridž se postupem času rozšířil do celého světa. K ustálení pravidel pak došlo ve dvacátých letech 20. století.''

* '''Jiné názvy :''' Bridge, Contract Bridge
* '''Počet hráčů :''' 4
* '''Druh karet :''' francouzské karty - 2×52 listů (vlastní sehrávka probíhá jen s jedním balíčkem)
* '''Hodnoty :''' 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, J, Q, K, A
* '''Barvy :''' Nejvyšší barvou jsou piky, následují srdce, kára a poslední jsou trefy (kříže).
* '''Cíl hry :''' Uhrát vylicitovaný závazek

== Pravidla ==
Karty se zamíchají, rozdává se každému 13 listů. Hráči si karty pro větší přehled srovnají v ruce podle barev. Následuje licitace a po ní sehrávka. Získané zdvihy se skládají na sebe křížem tak, aby byla stále vidět, kolik zdvihů strana získala. Prvních šest zdvihů, které ještě k vítězství nestačí, označujeme jako knihu. Každý další zdvih se nazývá trik. V jedné hře je tedy možné uhrát sedm triků. Bodový zisk za uhrané triky je pak závislý na trumfové barvě.

Během sehrávky se musí ctít barva, přebíjet vyšší hodnotou však není povinností. Stejně tak není povinnost trumfovat. Když hráč nemá nesenou barvu v ruce, může zahrát libovolnou kartu.

Dva a dva hráči křížem hrají spolu.

=== Licitace ===
První nabídku v licitaci nabízí hráč, který rozdával karty. Oznámí kolik triků a v jaké trumfové barvě hodlá jeho strana získat. Může ohlásit jak trumfový závazek, tak beztrumfový (např. dva piky - zavazuje uhrát dva triky za předpokladu, že trumfy jsou piky, nebo jeden bez trumfů - zavazuje se uhrát jeden trik nezávisle na barvě trumfů). Hráč po jeho levici může pak jeho nabídku zvýšit buď závazkem hrát v lepší barvě, nebo uhrát vyšší počet triků.

Soupeři můžou dát na nabídnutý závazek kontra (domnívají-li se že nebude uhrán). Po něm však dražba pokračuje, nabídne-li další hráč vyšší závazek. Je-li kontrovaný hráč přesvědčen, že ohlášený závazek uhraje, může nabídnout rekontra. Kontra a rekontra zvyšují hodnotu hry vždy 2×. Konečný závazek tvoří nabídka, po které tři hráči pasovali. Pak následuje sehrávka.

Dražba je v podstatě nejdůležitější částí celé hry, nehodnotí se totiž triky uhrané, ale vydražené. Draží-li hráč příliš vysoko a strana svou hru ztratí, doplácí na to oba partneři. Zůstane-li naopak nabídka pod skutečnou možností listu, připravují se o cenné body.

Na konečný bodový zisk hry má vliv jen splnění dražby. Strana získá například 6 triků, ale vydraženo bylo 5 triků, a tak se bodově oceňuje jen těchto 5 triků. Všechny ostatní se hodnotí teprve v konečném skóre celého utkání.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| 1 tref || 1 káro || 1 srdce || 1 pik || 1 bez trumfů
|-
| 2 trefy || 2 kára || 2 srdce || 2 piky || 2 bez trumfů
|-
| colspan=&quot;5&quot; | ....
|-
| 7 trefů || 7 kár || 7 srdcí || 7 piků || 7 bez trumfů
|}

=== Sehrávka ===
Hráč, který uzavřel konečný závazek, se stává hlavním hráčem čili vydražitelem. První kartu vynáší předák, hráč sedící po levici hlavního hráče. Po vynesení první karty vyloží partner vydražitele své listy srovnané podle barev a hodnot do čtyř řad otevřeně na stůl a dále se hry žádným způsobem neúčastní. Říká se mu proto tichý hráč a karty, které vyložil, nazýváme stůl.

Z karet stolu nadále vynáší nebo přidává do zdvihu jedině hlavní hráč. Po předákově prvním výnosu přidá tedy hlavní hráč ze stolu druhou kartu, třetí list přiloží zadák a čtvrtou kartu hlavní hráč z ruky. Čtyři karty takto nesené nazýváme zdvih. Zdvih patří tomu, kdo přebil v barvě nebo trumfem nesenou kartu.

K dalšímu zdvihu vynáší vždy hráč, který získal předchozí zdvih. To znamená, že zdvih může získat i stůl, odkud je nutno také vynést. Hlavní hráč se svým partnerem, tichým hráčem, jsou útočníci, předák a zadák jsou obránci.

'''Zajímavost :''' Na myšlenku tajného hráče údajně přišli před 60 lety tři britští státní úředníci v Indii. Protože jim k oblíbenému bridži scházel čtvrtý hráč, nahrazovali ho otevřeným vyložením jednoho rozdaného listu.

=== Splnění závazku ===
K splnění závazku, musí strana hlavního hráče uhrát alespoň tolik triků, kolik činil závazek při dražbě. Získá-li méně triků, závazek nesplní. Každý trik chybějící do splnění nazýváme pád.

Výsledek hry se zapisuje do tzv. bridžového kříže. Uhraný závazek se zapisuje do kříže pod čáru, triky nad závazek se zapisují pouze do zůstatku nad čáru. Na levou stranu zapisujeme vlastní výsledky, na straně pravé výsledky soupeřů.

Nesplní-li strana hlavního hráče svůj závazek, nepíše si nikdo výsledek pod čáru, pouze oba úspěšnější soupeři si mohou do zůstatku nad čárou zaznamenat hodnotu pádů (viz. tabulka sazeb).

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! My || Oni
|-
| &amp;nbsp; || &amp;nbsp;
|}

=== Hra - utkání ===
Strana musí dosáhnout buď jednou, nebo několika partiemi nejméně 100 bodů pod čárou, aby získala jednu hru. V jednom rozdání lze však v každém případě dosáhnout jen jedné hry, a to i tehdy, že by se splněný závazek hodnotil více než 200 body. K ukončení jednoho utkání (robberu) je zapotřebí, dosáhnout dvou eventuálně tří her hodnocených nejméně 100 body pod čárou.

=== Prémie ===
Za vyhrané utkání dostane strana zvláštní prémii, která se zapisuje do zůstatku pod čárou. Nad čáru se zapisují prémie za malý a velký slem a splnění kontrovaného či rekontrovaného závazku. To tedy znamená, že body nad čárou nehrají roli při skórování v jednotlivých hrách. Po každém utkání se však tyto body sečtou a hraje-li se o peníze (což je spíše výjimka), bodové rozdíly se příslušně proplatí.

Uzavírá-li jedna strana hru, tj. po dosažení 100 bodů, označí tento úspěch pod čáru ležatým křížkem (x). Zároveň škrtne soupeřům eventuální dílčí zápis pod čárou. Zápisy nad čárou se nikdy neškrtají.

== Literatura ==
* {{Citace monografie
  | příjmení = Hebák
  | jméno = Petr
  | titul = Bridž pro každého
  | vydavatel = Informatorium
  | místo = Praha
  | rok = 1999
  | isbn = 80-86073-45-9
}}
* {{Citace monografie
  | příjmení = Svoboda
  | jméno = Tomáš
  | spoluautoři = a kolektiv
  | titul = Oficiální pravidla karetních her
  | vydavatel = Eminent
  | místo = Praha
  | rok = 2002
  | isbn = 80-7281-116-9
  | strany = 61-63
}}

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Bridž}}
* {{Commons|kategorie=Bridge (card game)}}
* [http://www.bridgecz.cz/bridge.htm Český bridžový svaz]

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Bridž]]</text>
      <sha1>shmncsjt8c4aemcsvnu3ppq4esakrh6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Common.css</title>
    <ns>8</ns>
    <id>4092</id>
    <revision>
      <id>39890</id>
      <parentid>29635</parentid>
      <timestamp>2019-07-03T21:34:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>úprava chování zvýrazněných sekcí u plovoucích objektů</comment>
      <model>css</model>
      <format>text/css</format>
      <text bytes="10049" xml:space="preserve"> /*

'''Toto je CSS stylopis společný pro všechny vzhledy'''

Pokud chcete změnit pouze vzhled Monobook, editujte [[MediaWiki:Monobook.css]].

Veškeré změny byste měli otestovat pomocí [http://jigsaw.w3.org/css-validator/validator?uri=http%3A%2F%2Fcs.wikibooks.org%2Fwiki%2FMediaWiki%3ACommon.css%3Faction%3Draw%26ctype%3Dtext%2Fcss%26usermedium%3Dall&amp;usermedium=all Validátoru W3C].

 */
 /*

== Globální styly pro MediaWiki ==

 */
 /*

=== styl pro generovaný obsah ===

 */

 #toc
   {
   clear:left;
   }

 /*
 
=== stromy kategorií ===
 
 */
 
 #mw-subcategories ul {
   list-style: none;
   margin-left: .2em;
 }
 
 span.CategoryTreeLoaded,
 span.CategoryTreeToggle {
   color: #0645ad;
 }
 
 span.CategoryTreeEmptyBullet {
   color: #ccc;
 }

 /*

=== bytecounter v [[Speciální:Recentchanges]] a [[Speciální:Watchlist]] ===

 */

 strong.mw-plusminus-neg
   {
   color: #c00;
   }

 span.mw-plusminus-neg
   {
   color: #900;
   }

 span.mw-plusminus-pos
   {
   color: #060;
   }

 strong.mw-plusminus-pos
   {
   color: #060;
   }

 span.mw-plusminus-null
   {
   color: #666;
   }

 /*
=== legenda v posledních změnách ===
 */
div.mw-rclegend {
  border-left: 1px solid #aaa;
  float: right;
  font-size: smaller;
  margin-left: 1em;
  padding-left: 1em;
}

 /*

=== varování u editací ===
(editace staré verze, zamčené stránky...)

 */

 .editwarning
   {
   background-color: #ffc;
   border: 3px double #c00;
   margin: 0 0 1em 0;
   padding: .5em 1em;
   }

 /*
=== boxy napravo ===
 */
 .rightbox,
 table.rightbox
   {
   float: right;
   margin: 0 0 1em 1em;
   }

 /*

=== reference ===

 */

 sup.reference
   {
   vertical-align: top;
   }

 .references
   {
   font-size: 90%;
   }

 /*

=== pozadí pod průhlednými obrázky na stránce souboru ===

 */

 #file img
   {
   background: url(&quot;//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5d/Checker-16x16.png&quot;) repeat;
   }

 /*

== Obecné styly ==

 */
 /*

=== externí odkazy bez ikonky ===

 */

 .plainlinksneverexpand a
   {
   background: none !important;
   padding: 0 !important
   }

 .plainlinksneverexpand a.external.text:after
   {
   display: none !important;
   }

 .plainlinksneverexpand a.external.autonumber:after
   {
   display: none !important;
   }

 /*

=== náhrada za &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;&lt;abbr&gt;&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; a &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;&lt;acronym&gt;&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; ===

 */

 span.abbr,
 span.acronym
   {
   border-bottom: 1px dotted;
   cursor: help;
   }

 /*

=== nezalamování textu ===

 */

 .nowrap
   {
   white-space: pre;
   }

 /*

=== odsazení ===

 */

 .odsadit
   {
   margin-left: 2em;
   }

 /*

=== skrytí přetékajícího obsahu ===

 */

 .hiddenOverflow
   {
   overflow: hidden;
   }

 /*

=== odrážky v definicích v seznamu definic ===

 */

 .odrazenedefinice dd
   {
   display: list-item;
   list-style-type: square;
   padding: 0;
   }

 /*

=== netučné termíny v seznamu definic ===

 */

 .netucneterminy dt
   {
   font-weight: normal;
   }

 /*

=== varování ===

 */

 span.varovani,
 span.warning
   {
   background-color: #c00;
   color: #ff0;
   font-weight: bold;
   padding: 0 .5em;
   }

 /*

=== zarovnání ===

 */

 .alLeft
   {
   text-align: left;
   }

 .alRight
   {
   text-align: right;
   }

 .alJustify
   {
   text-align: justify;
   }

 /*

== Specifické styly pro šablony ==

 */
 /*

=== SHORTTOC ===

 */

 #shorttoc,
 #shorttoc #toc
   {
   width: 100%;
   }

 #shorttoc #toc #toctitle,
 #shorttoc h2,
 #shorttoc ul,
 #shorttoc li
   {
   float: left;
   }

 #shorttoc #toc span.tocnumber,
 #shorttoc #toc .toctoggle
   {
   display: none;
   }

 #shorttoc h2,
 #shorttoc ul
   {
   margin: 0 .5em 0 0;
   }

 #shorttoc li
   {
   margin-left: .5em;
   }

 /*

=== šablony úvodních upozornění ===
(Název, Různé významy - sdílená část)

 */ 

 .uvodni-upozorneni
   {
   font-style: italic;
   margin: 0 0 1em 2em;
   }

 /*

=== Odmocnina ===

 */

 span.odmocnina
   {
   text-decoration: overline;
   }

 /*

=== Klávesa ===

 */

 span.Sablona__Klavesa
   {
   background-color: #ddd;
   border: medium outset #ddd;
   font-family: monospace;
   font-weight: bold;
   padding: 0 .2em;
   }

 /*

=== IPA ===
deklaraci s inherit je třeba ponechat včetně prázdného komentáře - css hack kvůli IE6

 */

 .IPA
   {
   cursor: help;
   font-family: &quot;Chrysanthi Unicode&quot;, &quot;Doulos SIL&quot;, Gentium, GentiumAlt, Code2000, &quot;TITUS Cyberbit Basic&quot;, &quot;DejaVu Sans&quot;, &quot;Bitstream Vera Sans&quot;, &quot;Bitstream Cyberbit&quot;, &quot;Arial Unicode MS&quot;, &quot;Lucida Sans Unicode&quot;, &quot;Hiragino Kaku Gothic Pro&quot;, &quot;Matrix Unicode&quot;;
   font-family /**/:inherit;
   }

 a span.IPA
   {
   cursor: pointer;
   _cursor: hand;
   }

 /*

=== Vítejte / Welcome ===

 */

div.vitejte,
div.welcome {
  background-color: #f9f9f9;
  color: #000;
  border: 1px solid #39f;
  padding: 0 .5em;
}

 /*
=== Citace ===
 */

 cite.citace {
   font-style: normal;
 }

 /*
=== Zýrazněná sekce ===
 */

 div.zvyraznenaSekce {
   background: left top no-repeat;
   overflow: auto;
   width: auto;
 }
 
 div.zvyraznenaSekce div.zvyraznenaSekce_obsah {
   border-left: 5px solid;
   margin-left: 40px;
   min-height: 32px;
   padding-left: 5px;
 }
 
 div.zvyraznenaSekce-kod {
   background-image: url(&quot;//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9a/Nuvola_apps_display.png/32px-Nuvola_apps_display.png&quot;);
 }
 
 div.zvyraznenaSekce-kod &gt; div.zvyraznenaSekce_obsah {
   border-color: #009;
 }
 
 div.zvyraznenaSekce-poznamka {
   background-image: url(&quot;//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/02/Poznamka.svg/32px-Poznamka.svg.png&quot;);
 }
 
 div.zvyraznenaSekce-poznamka &gt; div.zvyraznenaSekce_obsah {
   border-color: #fc0;
 }
 
 div.zvyraznenaSekce-upozorneni {
   background-image: url(&quot;//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f7/Nuvola_apps_important.svg/32px-Nuvola_apps_important.svg.png&quot;);
 }
 
 div.zvyraznenaSekce-upozorneni &gt; div.zvyraznenaSekce_obsah {
   border-color: #c00;
 }
 
 div.zvyraznenaSekce-priklad {
   background-image: url(&quot;//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/52/Nuvola_apps_edu_miscellaneous.png/32px-Nuvola_apps_edu_miscellaneous.png&quot;);
 }
 
 div.zvyraznenaSekce-priklad &gt; div.zvyraznenaSekce_obsah {
   border-color: #090;
 }

 /*
=== Cedule ===
 */

div.label {
  border: medium solid #000;
  -moz-border-radius: .5em;
  -o-border-radius: .5em;
  -webkit-border-radius: .5em;
  border-radius: .5em;
  -moz-box-shadow: .5em .5em .5em #000;
  -o-box-shadow: .5em .5em .5em #000;
  -webkit-box-shadow: .5em .5em .5em #000;
  box-shadow: .5em .5em .5em #000;
  -moz-box-shadow: .5em .5em .5em rgba(0, 0, 0, 0.7);
  -o-box-shadow: .5em .5em .5em rgba(0, 0, 0, 0.7);
  -webkit-box-shadow: .5em .5em .5em rgba(0, 0, 0, 0.7);
  box-shadow: .5em .5em .5em rgba(0, 0, 0, 0.7);
  overflow: hidden;
  padding: 1em;
  width: auto;
}

div.label-pageinfo {
  margin: 0 auto 2em auto;
  text-align: center;
  width: 40em;
}

div.label-pageinfo-type-delete {
  border-color: #c00;
}

div.label-pageinfo-type-info {
  border-color: #aaa;
}

div.label-pageinfo-type-maintenance {
  border-color: #fabd23;
}

div.label-pageinfo-type-move {
  border-color: #909;
}

div.label-pageinfo-type-status {
  border-color: #002bb8;
}

div.label hr {
  border-color: inherit;
  border-style: solid;
  border-width: thin;
  clear: both;
  height: 0;
  margin: 1em 0;
}

div.label_image {
  float: left;
}

div.label_message  {
  overflow: hidden;
  width: auto;
}

div.label_message_headline {
  font-size: 132%;
  font-weight: bold;
  margin: 0 0 .5em 48px;
  padding-left: 1em;
  text-align: center;
}

div.label_message_headline-noimage {
  margin: 0 0 .5em 0;
  padding-left: 0;
}

div.label_message_text {
  font-style: italic;
  margin-left: 48px;
  padding-left: 1em;
  text-align: justify;
}

div.label_message_text-noimage {
  margin-left: 0;
  padding-left: 0;
}

div.label_message_text p {
  margin: 0;
}

div.label_message_text p + p {
  margin-top: .5em;
}

div.label_note {
  overflow: hidden;
  width: auto;
}

div.label_note_text {
  font-size: smaller;
  margin: 0 0 0 16px;
  padding-left: 1em;
  text-align: justify;
}

div.label_note_text p {
  margin: 0;
}

div.label_note_text p + p {
  margin-top: .5em;
}

 /*
=== Nálepka ===
 */
 
table.userbox {
  border: 1px solid #aaa;
  border-collapse: collapse;
  height: 45px;
  width: 240px;
}
 
table.userbox td.userbox_id {
  background-color: #f2f2f2;
  color: #000;
  font-size: larger;
  height: 45px;
  text-align: center;
  width: 45px;
}
 
table.userbox td.userbox_info {
  background-color: #f9f9f9;
  color: #000;
  font-size: smaller;
  line-height: 1.25em;
  padding: .2em .4em;
}

/**
 * @brief Sesterské projekty na hlavní straně
 * 
 * @author [[meta:User:Danny B.]]
 */
 
table.mainpage_sisterprojects_list {
	text-align: center;
	width: 100%;
}
 
table.mainpage_sisterprojects_list tr.mainpage_sisterprojects_list_projectname {
	font-weight: bold;
}
 
table.mainpage_sisterprojects_list tr.mainpage_sisterprojects_list_projectdesc {
	font-size: smaller;
	font-style: italic;
	line-height: 1.2;
	vertical-align: top;
}
 
table.mainpage_sisterprojects_list td {
	width: 10%;
}

/**
 * @brief Odkazy na sesterské projekty
 * 
 * @author [[meta:User:Danny B.]]
 */
span.sisterproject span.sisterproject_image {
	display: inline-block;
	height: 16px;
	width: 16px;
}


/**
 * @brief [[Šablona:Popis udělátka]]
 * 
 * @author [[meta:User:Danny B.]]
 */
.gadget-description {
	display: block;
}
 
.gadget-description dfn {
	display: block;
	padding: 0 .4em;
}
 
.gadget-description dfn:before {
	cursor: pointer;
	font-family: 'Courier New', monospace;
	font-style: normal;
}
 
.gadget-description .mw-collapsible dfn:before {
	content: &quot;▼ &quot;;
}
 
.gadget-description .mw-collapsed dfn:before {
	content: &quot;► &quot;;
}
 
.gadget-details {
	display: block;
	padding: .2em .4em .2em 1.8em;
}
 
#mw-htmlform-gadgets .mw-htmlform-flatlist-item {
	overflow: auto;
	width: auto;
}
 
#mw-htmlform-gadgets .mw-htmlform-flatlist-item input,
#mw-htmlform-gadgets .mw-htmlform-flatlist-item label {
	float: left;
}</text>
      <sha1>tay1zmf90lrdwkwg9dabsnplg88es10</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Monobook.css</title>
    <ns>8</ns>
    <id>4093</id>
    <revision>
      <id>32525</id>
      <parentid>30773</parentid>
      <timestamp>2016-11-16T21:23:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Krinkle</username>
        <id>1781</id>
      </contributor>
      <comment>Maintenance: [[mw:RL/MGU]] / [[mw:RL/JD]] - skins-1.5 is deprecated</comment>
      <model>css</model>
      <format>text/css</format>
      <text bytes="1377" xml:space="preserve"> /*
'''Toto je CSS stylopis pro vzhled Monobook'''

Pokud chcete změnit styly společné pro všechny vzhledy, editujte [[MediaWiki:Common.css]].

Veškeré změny byste měli otestovat pomocí [http://jigsaw.w3.org/css-validator/validator?uri=http%3A%2F%2Fcs.wikibooks.org%2Fwiki%2FMediaWiki%3AMonobook.css%3Faction%3Draw%26ctype%3Dtext%2Fcss%26usermedium%3Dall&amp;usermedium=all Validátoru W3C].
 */
 /*

== Globální styly pro MediaWiki ==

 */
 /*

=== pozadí stránek podle jmenného prostoru ===

 */

 .ns-12 #content,
 .ns-12 #mytabs li.selected a,
 .ns-12 #p-cactions li.selected a
    {
    background-color: #ffe;
    }

 .ns-12 div.thumb
    {
    border-color: #ffe;
    }

 .ns--1 table,
 .ns-4 table,
 .ns--1 form
    {
    background: inherit;
    }

 /*

=== pozadí náhledů ===

 */

 div.thumb img
    {
    background-color: #fff;
    }

 /*

=== políčko pro shrnutí ===

 */

 input#wpSummary
    {
    width: 100%;
    }

 /*

=== řádkování dlouhých nadpisů ===

 */

 h1.firstHeading
   {
   line-height: 110%;
   padding-bottom: 0;
   }

 /*

== Obecné styly ==

 */
 /*

=== nadpis tabulek (pomocí |+) ===

 */

 caption
    {
    font-size: larger;
    font-weight: bold;
    }

 /*

=== odrážky v definicích v seznamu definic ===

 */

 .odrazenedefinice dd
    {
    list-style-image: url(&quot;/w/skins/MonoBook/bullet.gif&quot;);
    }

 /*</text>
      <sha1>fdt22exziq1wmu55qek2lkh7noitc72</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>GIMP</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4109</id>
    <revision>
      <id>38343</id>
      <parentid>30089</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:28:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="310" xml:space="preserve">{{Doplnit}}

[[Soubor:The GIMP icon - gnome.svg|náhled|Logo GIMP]]

'''GIMP''' (zkratka {{Cizojazyčně|en|'''G'''NU '''I'''mage '''M'''anipulation '''P'''rogram}}) je program pro editování rastrových obrázků.

== Obsah ==
* [[/Předmluva|Předmluva]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=GIMP}}</text>
      <sha1>akc3yo6cmso7kgjn92vgnbcn8bclbiv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>GIMP/Předmluva</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4111</id>
    <revision>
      <id>22220</id>
      <parentid>13979</parentid>
      <timestamp>2011-11-28T16:19:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- odkazy na neexistující obsahovou stránku</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="173" xml:space="preserve">Gratulujeme, že máte zájem stát se uživatelem programu GIMP. V tomto manuálu budete mít možnost pochopit, k čemu program slouží a naučit ho následně vyžívat.</text>
      <sha1>7yya3i8ulfy6kxdk0pe3u8nbszca6bc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Šablona</title>
    <ns>10</ns>
    <id>4121</id>
    <revision>
      <id>20024</id>
      <parentid>13814</parentid>
      <timestamp>2010-06-26T19:48:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Want</username>
        <id>2080</id>
      </contributor>
      <minor />
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="204" xml:space="preserve">&lt;code&gt;{&amp;#x7b;{{#ifeq:{{{2|}}}|subst|subst:}}{{#ifexist:Šablona:{{{1}}}|[[Šablona:{{{1}}}|{{{1}}}]]|{{{1}}}}}{{#ifeq:{{{2|subst}}}|subst||&amp;#124;{{{2}}}}}}}&lt;/code&gt;&lt;noinclude&gt;
{{Dokumentace}}

&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>rmu5g9nce9d1ol3s6d5j169yry3dtjz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Přesměrování na jinou wiki</title>
    <ns>10</ns>
    <id>4123</id>
    <revision>
      <id>30418</id>
      <parentid>30417</parentid>
      <timestamp>2015-10-21T03:19:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>optimalizace kódu; oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="338" xml:space="preserve">{{Cedule
  | typ = info
  | nadpis = Přesměrování na jinou wiki / &lt;span lang=&quot;en&quot;&gt;Redirect to another wiki&lt;/span&gt;
  | text = Vizte / &lt;span lang=&quot;en&quot;&gt;See&lt;/span&gt; &lt;span dir=&quot;ltr&quot;&gt;[[:{{{1}}}|{{{2|{{{1}}}}}}]]&lt;/span&gt;
  | poznámka = 
  | obrázek = Wikimedia-logo.svg
}}&lt;noinclude&gt;

[[Kategorie:Šablony:Odkazy|{{PAGENAME}}]]

&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>dx0muptqe27w6sucwc5uxajpz5bx7xq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Valticko/Demografie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4134</id>
    <revision>
      <id>45873</id>
      <parentid>35575</parentid>
      <timestamp>2022-06-26T21:07:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- nadbytečný nadpis</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="18589" xml:space="preserve">== Demografie ==

Též demografie má k disposici pro své účely potřebné dokumenty v archivních fondech. 1/

== Obyvatelstvo ==

: K poznání sociálních poměrů poslouží písemnosti z archivních fondů o mzdách a jiných věcech zaměstnanců, prosebné žádosti o peněžitou či jinou výpomoc i v tzv. knihách dekretací a personální spisy. 1/

: Charvátské obyvatelstvo v [[w:Hlohovec|Hlohov]]ci v průběhu 19. století přebíralo obyčeje okolního slováckého prostředí. Proto zde ani po roce 1945 nedošlo zde k odsunu obyvatelstva do vnitrozemí jako v charvátském ostrůvku na [[w:Drnholec|Drnholec]]ku. Tzv. májové hodky probíhají v neděli po svátku [[w:sv.Jan Nepomucký|sv.Jana Nepomuck]]ého (16. května) a tradiční hody se konají vždy v srnu v neděli a pondělí po svátku [[w:sv.Bartoloměj|sv.Bartoloměj]]e (24. srpna). 3/

=== Osídlování Charváty ===

: Ve válkách 15. století ves [[w:Hlohovec|Hlohovec]] ''(Bishofswarth)'' zanikla a byla nově osazena 1570 [[w:Charváti|charvát]]ským obyvatelstvem. 3/

:V prvé polovině 16. století byla osazena pustá [[w:Poštorná|Poštorná]] a [[w:Charvátská Nová Ves|Charvátská Nová Ves]], roku 1570 [[w:Hlohovec|Hlohovec]] [[w:Charváti|Charvát]]y, uprchlými z vlasti v období [[w:Turecko|tureck]]é expanse. ''O tom psal Adolf Turek v ČMM roč. 61 (1937), v práci: Charvátská kolonisace na [[w:Morava|Morav]]ě.''

:[[w:Charváti|Charváti]] se tu později počeštili, takže pouze vlastní jména obyvatel, jako Fabičovic, Malčic, Bartolčic apod. upomínala na jejich původ. 3/

=== Sčítání obyvatel ===

: Roku 1725 bylo na panství 632 usedlých. 1/

: Roku 1763 bylo napočteno na území panství 7097 obyvatel. 1/

: Roku 1791 žilo tu už 7787 lidí v 1399 domech.
 
: V 30. letech 19. století 4924 mužů a 4711 žen v 1597 domech. 1/

: V polovině 18. století měla ves [[w:Hlohovec|Hlohovec]] asi 58 usedlostí. Při sčítání v roce 1869 tu žilo 734 obyvatel. Podle posledního sčítání lidu z roku 1991 bylo v [[w:Hlohovec|Hlohov]]ci 1347 osob, žijících ve 409 domech. 3/

: V roce 1840 je ve městě Valtice 340 domů a 2409 obyvatel (1139 mužských, 1270 ženských), všichni občané nejsou rodem zdejší, a více je jich zde přistěhovaných. 6/

== Významní občané ==

=== Leopold Adametz ===

: Narodil se 11. listopadu 1861 ve [[w:Valtice|Valtic]]ích jako syn [[w:Brno|brn]]ěnského [[w:továrník|továrník]]a. Po absolvování školy ve [[w:Valtice|Valtic]]ích studoval půdní kulturu na vysoké škole ve [[w:Vídeň|Víd]]ni. Byl úspěšný student a později se stal [[w:asistent|asistent]]em na [[w:univerzita|univerzit]]ě ve [[w:Vídeň|Víd]]ni jako [[w:výzkumník|výzkumník]] pěstitelství dobytka. Pro rozvoj svých znalostí cestoval do [[w:Švýcarsko|Švýcarsk]]a a [[w:Francie|Francie]] a přijal místo jako řádný [[w:profesor|profesor]] na [[w:univerzita|Univerzit]]ě v [[w:Krakov|Krakov]]ě. Potom byl jmenován [[w:rektor|rektor]]em [[w:akademie vědak|ademie věd]] ve [[w:Vídeň|Víd]]ni. Zemřel 27. ledna 1941. ''/Městské muzeum/''
=== Georg Arnold (1621-1676) ===
: ''Narodil se 23. dubna 1621 ve Valticích, zemřel 15. ledna 1676 v Bambergu. Byl významný varhaník a hudební skladatel. Jeho specializací byla hlavně vokální hudba. Také jeho syn Georg Adam Arnold (1645-1711) byl nadaný varhaník a malíř. Ten se však narodil Ve Wolfsbergi v korutanech a žil jako jeho otec v Bambergu, kde také zemřel.''

=== Bratři Bauerové ===

: Tito tři bratři byli Josef Antonín, František a Ferdinand Lukáš [[w:Bauer|Bauer]]. 4/
: Byli to synové hofmistra [[w:kníže Josef Václav|knížete Josefa Václav]]a ''(1696-1772)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]u, [[w:Lucas Bauer|Lucase Bauer]]a - děti našeho města. Svým otcem a [[w:převor|převor]]em kláštera byli vychováni a vedeni k umění. 10/72

==== Josef Anton Bauer ====

: Josef Antonín, kterého [[w:kníže František Josef|knížetem Františkem Josef]]em k dalšímu zdokonalení poslal do [[w:Řím|Řím]]a. 4/
: Starší z bratrů, [[w:Josef Anton Bauer|Josef Anton Bauer]], byl na náklady knížete poslán na studia do [[w:Vídeň|Víd]]ně a po smrti svého otce se stal ředitelem [[w:knížecí obrazárna|knížecí obrazárn]]y ve [[w:Vídeň|Víd]]ni. 10/72

: Zemřel jako ředitel [[w:kníže|kníže]]cí Liechtensteinské obrazárny ''(někdejšího úřadu jeho otce)'' ve [[w:Vídeň|Víd]]ni 1830. 4/

==== Franz Andreas Bauer (1758-1840) ====

: František Ondřej [[w:Bauer|Bauer]] se narodil 14. března 1758 ve [[w:Valtice|Valtic]]ích, Náměstí čp.7. Byl nadaný kreslíř. Jeho učitelem byl [[w:převor|převor]] [[w:Norbert Boccius|Norbert Boccius]], který se také ujal jeho bratra [[w:Ferdinand Lucas|Ferdinanda Lucas]]e.

: František děkoval svoje mistrovství v zobrazování živoucích rostlin P.Bocciovi; obraz [[w:konvent|konvent]]u [[w:Letovice|letovic]]kého na [[w:provinciál|provinciál]]ní chodbě ve [[w:Vídeň|Víd]]ni je jeho malba. 4/

: V roce 1788 se[[w:Franz Andreas Bauer|Franz Andreas Bauer]], který věnoval se malbě květin, odešel do [[w:Anglie|Anglie]] a stal se dvorním malířem [[w:král Jiří III.|krále Jiřího III.]] ''([[w:Georg III. Hanover|Georg III. Hanover]]ský 1738-1820)'' ''(v Kew u Londýna, kde 11. prosince 1840 zemřel. /Městské Muzeum Valtice/)'' 10/72

==== Ferdinand Lukáš Bauer (1760-1826) ====

: Ferdinand rovněž P.Bocciovi díky byl povinen za své vzdělání; přišel pak jako malíř květin ke knížeti [[w:Dietrichstein|Dietrichstein]]ovi. 4/

: Přijal r. 1790 pozvání do [[w:Anglie|Anglie]], stal se tu kresličem v botanické zahradě v Kewu a zemřel 11. prosince 1840 jako dvorní malíř [[w:král Jiří III.|krále Jiřího III.]]; ten byl nejschopnější, a zdá se, že nejdéle těšil se přátelskému a uměleckému řízení P. Bocciovu. 4/
: Nejvýraznější z bratrů byl [[w:Ferdinand Lucas Bauer|Ferdinand Lucas Bauer]] (1760-1826), který kresbou květin v jeho době byl proslavený. 10/72

: S bohatým výnosem ze světových zkušeností se usazuje blízko [[w:Vídeň|Víd]]ně v [[w:Hiessing|Hiessing]]u 10/73

: Jeho sbírku kreseb zakoupilo c. a k. dvorní muzeum. 10/73

=== P.Norbert Boccius (1731-1806) ===

: Totoť jest jméno nezapomenutelného muže toho - Narodil se ''(15. ledna 1731 v [[w:Temešvár|Temešvár]]u (v západní části [[w:Rumunsko|Rumunsk]]a)'', dne 27. července 1749 složil v [[w:Praha|Pra]]ze slib řeholní, účastnil se horlivě studií anatomických a připravoval se, aby na příště stal se slovem i příkladem zdatným učitelem služby lékařské a stům svých spolubratří. 4/

: Studia medicínská a chirurgická konal ve [[w:Vídeň|Víd]]ni, kde roku 1763 stal se diplomovaným ranlékař. 4/

: Pak dostal se jako převor do [[w:Gorica|Goric]]e, kde působil velmi blahodárně, odkud pak přišel jako podpřevor s professor anatomie, chirurgie a ošetřování nemocných v měsíci květnu 1763 na školu [[w:Valtice|val]]čickou, tehdy již stávající. 4/

: V roce 1766 byl zvolen [[w:převor|převor]]em kláštera věhlasný [[w:P.Norbertus Boccius|P.Norbertus Boccius]] ''(1731-1806)''. Jeho zálibou bylo botanické zkoumání a stihl vytvořit neuvěřitelné dílo. 10/72

: [[w:Převor|Převor]]em zůstal až do roku 1784, kdy byl zvolen [[w:provinciál|provinciál]]em. V sezení definitorů, konaném dne 10. února 1778 byl po organisování [[w:škola chirurgická|školy chirurgick]]é ve [[w:Valtice|Valčic]]ích jmenován stálým jejím, ředitelem. 4/

: O působení jeho jako učitele dovíme se ještě mnohého v pojednání o škole, nač laskavě čtenáře činíme pozorna. 4/ ''(viz samostatnou kapitolu: Škola chirurgická)''

: Řečený [[w:převor|převor]] si předsevzal konečně úplnou přestavbu odedávna nezdravých nemocničních místností. 4/

: Jsa znamenitým botanikem pěstoval rozsáhlé botanické sady a rozšířil horlivosť pro ně a pro vzdělání se v tomto oboru mezi bratřími po celé provincii, po které častokrát za úředním svým povoláním cestoval. 4/

: Ve [[w:Valtice|val]]čických městských příkopech ''(hradebních)'' opatřil si pozemky a pěstil zde stromy ovocné nejušlechtilejších druhů cizozemských ku požehnání celého širého okolí, jež jimi zásoboval, při čemž mu neustále knížecí dům, kdež byl takořka domácím přítelem, všemi potřebami byl nápomocen. 4/
: Pěstoval ovoce a také je horlivě šlechtil jeho odrůdy, proto povzbuzoval obyvatele města k napodobování. 10/72
: ''(P. Norbert Adam Boccius pozvedl zdejší vinařství. [2009 Tereza Švejdová, Epocha č.01/09])''

: Napsal pak a vydal mnohý spis jinému ku poučení, - ale jeho největší dílo, snad jediné toho druhu v [[w:Evropa|Evrop]]ě, ovoce to třicetileté skoro práce, námahy a píle, nalézá se v knížecí [[w:Liechtenstein|liechtenstein]]ské knihovně ve [[w:Vídeň|Víd]]ni, v této sbírce pokladův 4/
: Z jeho vědeckého zkoumání vzešlo významné rozsáhlé dílo, 14 svazkový herbář; jehož titul zněl &quot;Hortus botanicus&quot;. Obrovskou část díla tvoří 2750 obrazů rostlin, které vytvořili bratři Bauerové. 10/72
: Dílo toto tvoří ve 14 foliových svazcích, 52 cm vysokých a31 cm širokých, s krásnou koženou vazbou, skutečně imponující serii. 4/
:Obsahuje 2750 obrazů, z části to umělecky provedených listů titulních, z části obrazů rostlin seřaděných dle systémův. 4/

: [[w:P.Boccius|P.Boccius]] vychoval si za malíře tři bratry, kteří záhy ztratili matku, děti to knížecího úředníka, a všem třem vytkl směr k vynikajícímu postavení, jež později zaujali v umění. 4/ ''(Bratři Bauerové - viz samostatná kapitola)''.

: První list I.svazku tohoto obrovského díla botanického jest obraz [[w:převor|převor]]ův bez udání malíře, nejspíše však od Josefa [[w:Bauer|Bauer]]a. 4/

: Ke svazku II.-XIV. vztahuje se titul &quot;Hortus Botabicus&quot;, aniž jest malíř jmenován. 4/

: Titulní list ke II.svazku od Ferdinanda [[w:Bauer|Bauer]]a má datum 1777, k VII.svazku 1789, k poslednímu 1804. 4/

: Obrazy rostlin až včetně do svazku IX.malovali beze vší pochyby bratří [[w:Bauer|Bauer]]ové, titulní list k V. a VI. svazku Ferdinand [[w:Bauer|Bauer]], pohled na vrchy Polavské ''(Pálavské)'' a pohled na [[w:Valtice|Val]]čice s granátníky jeden náš spolubratr.

: Jakožto spolupracovníka na tomto díle shledáváme bratra R. F. Stanislava Figenschuha, rodilého [[w:Švýcaři|Švýcar]]a, který složiv slib řeholní ve [[w:Vídeň|Víd]]ni 15. července 1798, ihned byl přidělen Bocciovi jako obratný malíř v oboru rostlinopisu. Ten zemřel v [[w:Břetislav|Břetislav]]i dne 16. února 1807 brzy po té, když byl dokončil mnohé dílo krásné. 4/

: Ve svazku X.-XIV. jest na úvodním listě poznamenán jako malíř Jakub Waltera jsou tu také obrazy rostlin opět jinou rukou malované. 4/

: [[w:Jeho Jasnost|Jeho Jasnos]]ť [[w:kníže Alois I.|kníže Alois I.]] získav dílo to pro sebe založil nadání dvou postelí pro nemocné po 2000 zl., úhrnem 4000 zl.; nám však lichotí vědomí, že veliké dílo našeho spolubratra pečlivě chováno jest na místě nejčetnějším, jsouc ve vlastnictví [[w:kníže|kníže]]cího rodu jakožto největšího našeho příznivce. 4/

: Po dlouholeté činnosti a velikých cestách (spolupůsobilť činně při zakládání šesti konventův) slavil 28. července 1799 padesátileté jubileum složení slibu řeholního, jehož se súčastnil se knížecí rod přede všemi k velikému vyznamenání, dále bratří, přátelé a dobrodinci řádu. 4/

: Nelze nám k vůli karakteristice průběhu jeho života zamlčeti laskavému čtenáři odu, kterou dal tisknout konvent [[w:Valtice|val]]čický. 4/

: [[w:P.Norbert Boccius|P.Norbert Boccius]] zemřel 14. července 1806 jako [[w:převor|převor]] ve [[w:Valtice|Val]]čicích a jest pohřben na tamním městském [[w:hřbitov|hřbitov]]ě. Ať odpočívá v pokoji! 4/

: Skoro ve všech [[w:konvent|konvent]]ech nalézá se obraz spodobující jej s knihou po levici a květem bramboříku ''(Cyclamen)'', mající vedle sebe nadační listinu na dvě postele pro nemocné. 4/

: Zmíněné dílo [[w:převor|převor]]a [[w:Boccius|Bocc]]ia ''(Norbertus 1731-1806)'' je v současné ''(1912)'' době ozdobou [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]ské knihovny ve [[w:Vídeň|Víd]]ni; [[w:kníže Alois I. Josef|kníže Alois I. Josef]] '(1759-1805 z [[w:Liechetnstein|Liechetnstein]]u) věnoval za to dvě nemocniční postele s obnosem ve výši 4000 zlatých. 10/73

=== Dr. Viktor Braunhofer ===

: Jako dík ze obětavou působnost při stavbě nové radnice byl obecním zastupitelstvem jmenován [[w:čestný občan města|čestným občanem města]]. 10/105

=== Karl Haußner (1843-1917) ===

: Valtický zvěrolékař a starosta města v letech 1885-1917. Svojí iniciativou přispěl k rozvoji města a také k postavení nové radnice. ''/Městské muzeum Valtice/''

: Jako dík ze obětavou působnost při stavbě nové radnice byl obecním zastupitelstvem jmenován [[w:čestný občan města|čestným občanem města]]. 10/105

=== Eduard Kreuzig (1839-1912) ===

: Jako dík ze obětavou působnost při stavbě nové radnice byl obecním zastupitelstvem jmenován [[w:čestný občan města|čestným občanem města]]. 10/105

=== Eduard Reimoser (1864-1940) ===

: Narodil se 29. prosince 1864 ve [[w:Valtice|Val]]ích. Jeho celoživotním koníčkem bylo sbírání pavouků. Jako učitel a později ředitel na různých měšťanských školách podnikal cesty za studiem pavouků do různých zemí [[w:Evropa|Evrop]]y a také do [[w:Střední Amerika|Střední Amerik]]y. Vytvořil velkou soukromou sbírku, kterou v roce 1938 získalo přírodně historické muzeum ve [[w:Vídeň|Víd]]ni, kde zemřel 8. ledna 1940. ''/Městské muzeum Valtice/''

=== Johann Nepomuk Reithoffer (1781-1872) ===

: Jan Nepomuk se narodil 13. dubna 1781 ve [[w:Valtice|Valtic]]ích, Sobotní ulici čp, 133. Vyučil se u svého otce krejčím. Odešel na zkušenou do [[w:Paříž|Paříž]]e, kde experimentoval s pryžovým tkanivem na nepromokavé odívání. Je pokládán za vynálezce panských šlí, pásové výroby a také zakladatelem [[w:kaučuk|kaučuk]]ového průmyslu ve [[w:Wimpassing|Wimpassing]]u (1831). Zemřel ve [[w:Vídeň|Víd]]ni ve svých 91 letech 6. května 1872. ''/Městské muzeum Valtice/''

=== Johannes Matthias Sperger (1750-1812) ===

: Narodil se 23, března 1750 jako syn obecního pasáka ve [[w:Valtice|Valtic]]ích na Malé Straně. Již v dětském věku se u něho projevilo hudební nadání, což podporoval [[w:knížekníže]] [[w:Liechtenstein]]. Hrál v malé [[w:klášter|klášter]]ním orchestru a odešel studovat do [[w:Vídeň|Víd]]ně. Byl uznávaný jako velký umělec také v [[w:Uhry|Uhr]]ách i [[w:Německo|Německ]]u. Vytvořil na 40 kompozic pro sólový [[w:kontrabas|kontrabas]] a mnoho dalších děl. Zemřel 13. května 1812 na nervovou horečku. /Městské muzeum valtice/

=== Vzácné návštěvy ===

==== Jeho Veličenstvo ====

: Bylo to roku 1876, kdy [[w:konvent|konvent]] stal se účastným vzácného štěstí, že mohl ve svých zdech pozdraviti [[w:Jeho Veličenstvo|Jeho Veličenstvo]] našeho nejmilostivějšího mocnáře. Mezi [[w:Mikulov|Mikulov]]em a [[w:Valtice|Valčice]]mi konaly se veliké manévry, odkudž [[w:Jeho Veličenstvo|Jeho Veličenstvo]] ráčil navštívit naše město. [[w:Provinciál|Provinciál]] P. Dismas Remenarik schválně k tomu účelu dostavil se do [[w:Valtice|Valčic]], kde byl s převorem P. Mariophilem Fülbirem uvítal nejuctivěji [[w:Jeho Veličenstvo|Jeho Veličenstvo]]. [[w:Císař|Císař]] ráčil prohlédnout si všechny místnosti a projeviv nejvyšší spokojenosť zanechal milostivý dar 250 zl., kterýžto obnos časem byl rozdělen mezi chudé nemocné z nemocnice propuštěné. 4/
: V roce 1876 měl klášter čest hostit [[w:Jeho Veličenstvo|Jeho Veličenstvo]] [[w:císař František Josef I.|císaře Františka Josefa I.]] ''([[w:Habsburg|Habsburg]] 1830-1916)'', který byl spokojen s působností milosrdných bratří. 10/73

== Odkazy ==

* 1/ Dr. Vladimír Voldán: O archivu valtického panství a velkostatku. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

* 2/ Dr. Rudolf Hurt: Příspěvek k dějinám města Valtic. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

* 3/ Obec Hlohovec http//www.hlohovec.cz

* 4/ Dějiny a slavnostní spis rak.-české řádové provincie Milosrdných Bratří ke slavnosti ve dnech 28., 29. a 30. srpna konaného vysvěcení nemocnice mateřského domu ve Valčicích v Dol. Rakousích, Munificencí Jeho Jasnosti knížete Jana I. z Liechtenšteina a na Liechtenšteině nově vystavěné. Sepsal a vydal cís. rada a provinciál řádu Joannes de Deo Sobel. Ve Vídni 1892. Nákladem řádu Milosrdných Bratří.

* 5/ Vodní práva knížete z Liechtensteinů. Ing. Emilian Bartoš, technická kancelář a podnikatelství staveb Břeclav, v prosinci 1933. ''(Muzejní spolek Valtice, přír. č. 0782-62)''

* 6/ Schilderung von Eisgrub, Feldsberg und deren Umgebungen. Nebst einem Wegweiser uind Plane auf Stahl mit 17 Ansichten und einem Panorama an dessen Rande. Wien, bei Peter Rohrmann, k. k. Hofbuchändler. ''(Překlad vybraných kapitol autor knihy. Kopie originálu Muzejní spolek Valtice přír. č. 1579-94V - Vydáno v roce 1840, tj. po uvedení do provozu Ferdinandovy severní dráhy z Vídně do Břeclavi a Brna - dokončené v roce 1839. Kniha obsahuje také ceník tehdejšího jízdného.)''

* 7/ Die Margrafschaft Mähren, topografisch, statistisch und historisch geschildert von Gregor Wolny, Benedikter und Professor. II. Band. Brünner Kreis. II. Abtheilung. Brünn. Selbstverlag des Verfassers. 1837.

* 8/ Gemeinde Rabensburg http//www.rabensburg.at

* 9/ Regionální muzeum v Mikulově http//www.rmm.cz

* 10/ Geschichte der Stadt Feldsberg, Karl Höß, Feldsberg, 1902. Im Selbstverlage.

* 11/ Fürst Karl Eusebius von Liechtenstein als Bauherr und Kunstsammler, Victor Fleischer, Wien und Leipzig 1910.

[[Kategorie:Morava]]
[[Kategorie:Dějiny Moravy]]
[[Kategorie:Valticko]]
[[Kategorie:Dolní Rakousy]]
[[Kategorie:Lichtenštejnové]]</text>
      <sha1>1qhsv7hdnni6u109h3n4fppbjpp517p</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Smažený sýr</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4150</id>
    <revision>
      <id>35713</id>
      <parentid>32090</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3444" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Smažený sýr
  | originální jméno = 
  | obrázek = Smazeny syr na taliri.jpg
  | velikost = 180px
  | popis = Návrh k servírování smaženého sýra
  | čas = 
  | ingredience = '''pro 4 osoby:'''
* 400g – [[../Ingredience/Eidam|eidam]] nebo [[../Ingredience/Ementál|ementál]] vcelku
* několik lžic [[../Ingredience/Hladká mouka|hladké mouky]]
* několik lžic [[../Ingredience/Strouhanka|strouhanky]]
* 2 - 3 [[../Ingredience/Vejce|vejce]]
* pár lžic [[../Ingredience/Mléko|mléka]] nebo [[../Ingredience/Voda|vody]] (není nutné, máme-li dost vajec)
* špetka [[../Ingredience/Sůl|soli]] nebo [[../Vegeta|vegety]]
* [[../Ingredience/Tuk na smažení|tuk na smažení]]
  | přílohy = [[../Vařené brambory|vařené brambory]], [[../Pečené brambory|pečené brambory]], [[../Americké brambory|americké brambory]], [[../Hranolky|hranolky]], [[../Krokety|krokety]], [[../Zeleninová obloha|zeleninová obloha]], [[../Tatarská omáčka|tatarská omáčka]], [[../Majonéza|majonéza]], [[../Kečup|kečup]]
  | původ = 
}}
== Postup přípravy (4 porce) ==

Připravíme si do jednoho mělkého nebo hlubokého talíře mouku, do druhého strouhanku a v hlubokém rozšleháme vejce se špetkou soli nebo vegety. Pokud máme dojem, že nám nevystačí vejce na obalení, můžeme přidat trochu mléka nebo vody, ale musíme dávat pozor, aby potom vejce nebylo příliš řídké.

&lt;gallery&gt;
Soubor:Smazeny syr suroviny.jpg|Připravené ingredience na přípravu smaženého sýra
Soubor:Smazeny syr smazeni prvni strana.jpg|Smažení sýra z jedné ...
Soubor:Smazeny syr smazeni druha strana.jpg|... a z druhé strany
&lt;/gallery&gt;

Sýr rozkrájíme rovnoměrně na 4 plátky, které postupně obalíme v mouce, vejci a strouhance, a to nejlépe třikrát, aby nám nevytekl přes obal na pánev a měl křupavější krustu. (Další metodou je vložení obaleného sýra před smažením na cca 20 minut do mrazáku, také je možné z mouky a vejce vytvořit těstíčko, které k sýru lépe přilne a poté obalit ve strouhance.) Obalené plátky sýru smažíme na pánvi, případně ve fritovacím hrnci v rozehřátém tuku z obou stran do zlatova, můžeme podávat např. s vařenými bramborami, zeleninovou oblohou a tatarkou, a to co nejrychleji po dosmažnení, aby nám sýr neztuhl a neztratil své chuťové vlastnosti, dobrou chuť!

== Návrhy k servírování ==

&lt;gallery&gt;
Soubor:Praha 2005-09-20 smažený sýr.jpg|Smažený sýr s hranolky, tatarskou omáčkou a zeleninovou oblohou
Soubor:Smazeny syr na taliri.jpg|Smažený sýr s vařenými bramborami a zeleninovou oblohou
Soubor:Smažený sýr, mačkané brambory, tatarská omáčka.jpg|Smažený sýr s pošťouchanými bramborami a tatarskou omáčkou
&lt;/gallery&gt;

== Poznámky ==

Pokrm lze obohatit a zpestřit například rozkrojením plátků sýru ještě před obalováním na dva a vložením mezi ně plátku šunky nebo libovější slaniny (sýr je sám o sobě dost tučný). Dalším možným zpestřením je přidání dvou až tří lžic bílého vína místo mléka při šlehání vajec pro obalování.

== Doba přípravy (bez příloh) ==

* Doba přípravy ke smažení: 10 min
* Doba smažení: 5 min
* Celková doba: '''15 min'''

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Smažený sýr}}
* {{Wikislovník|heslo=smažený sýr}}

[[Kategorie:Wikikuchařka|Smažený sýr]]</text>
      <sha1>0v1gqubpieta6um1ftkfwpykffa5omq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Ashush</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4156</id>
    <revision>
      <id>35162</id>
      <parentid>14998</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2614" xml:space="preserve">''Jedná se o v Libanonu hranou variantu hry [[../Basra|basra]]. V arabštině je ashush hovorovým výrazem pro označení žrouta.''

* '''Počet hráčů :''' 2 až 4
* '''Karty :''' francouzské - 52 listů
* '''Hodnoty:''' A=1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10=10, J, Q, K
* '''Cíl hry :''' Uhrát jako první 101 bodů

== Pravidla hry ==
=== Rozdávání ===
Karty se zamíchají a rozdá se každému 6 karet. Další 4 karty se rozdají lícem navrch na stůl.

=== Sehrávka ===
Sehrávku zahajuje předák, tj. hráč po levici rozdávajícího. Tah spočívá v odehrání jedné karty, přičemž se hráč snaží touto sebrat již vyložené karty. Sebrané karty, a to včetně hrané, si položí před sebe lícem dolů. Při hře v párech si dává dvojice karty na jednu hromadu. Nemůže-li hráč odehranou kartou nic sebrat, zůstává tato ležet na stole.

Po odehrání všech karet z ruky se rozdá opět každému 6, přičemž na stůl se již nerozdává. Hra končí rozebráním karet z talonu a odehráním všech karet v ruce.

==== Sebrání karet a Basra ====
Vynese-li hráč kartu stejné hodnoty, jaká je již na stole, bere tak obě karty.
Jestliže hraje číselnou kartou, jejíž velikost je rovna součtu několika karet na stole, bere celou skupinu.
Je možné vzít stejnou hodnotu i součet najednou.

Situace, kdy na stole leží jedna karta a tu hráč vezme, se nazývá ''Basra''. Hráč za ní získá 10 bodů. Karta, která získala Basru, se dá na hráčovu hromadu lícem nahoru, aby se na ní při počítání bodů nezapomnělo.

Po odehrání všech karet, dostane zbylé karty na stole hráč, který ve hře naposledy něco vzal.

==== Speciální karty ====
Speciální funkci ve hře mají karty kluků (J). Jejich zahráním lze sebrat všechny karty na stole. Leží-li na stole jedna karta a je sebrána kartou J, nepočítá se to jako Basra. Pokud je karta J vynesena na prázdný stůl, zůstává na něm ležet.
 
=== Bodování ===
Po odehrání všech karet se spočítají body za Basry a za uhrané karty.
* Kárová 10 je za 3 body
* Trefová 2 je za 2 body
* J je za 1 bod
* A je za 1 bod
* Za uhrání 27 a více karet jsou 3 body. Při nižším počtu karet se žádné body nerozdělují ani nepřechází do další hry.

Strana, která jako první získá 101 bodů, vyhrává. Dosáhnou-li 101 bodů obě strany, pak ta s vyšším bodovým ziskem.

=== Hra ve třech hráčích ===
Rozdává se po čtyřech kartách, tři body získává hráč s nejvyšším počtem uhraných karet.

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Ashush]]</text>
      <sha1>gqh722kd7al5jz60dedjwnndxa3zapu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Ovčí hlava lužicko-srbská</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4157</id>
    <revision>
      <id>35209</id>
      <parentid>14997</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1654" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů :''' 4
* '''Druh karet :''' německé - 32 listů
* '''Hodnoty :''' 7=0, 8=0, 9=0, J=2, Q=3, K=4, 10, A=11
* '''Trumfy :''' Ve hře jsou pevné trumfy v následujícím pořadí (od nejvyššího) křížová Q, piková Q, srdcová Q, kárová Q, křížový J, pikový J, srdcový J, kárový J, kárové A, kárová 10, kárový K, kárová 9, kárová 8, kárová 7
* '''Cíl hry :''' Uhrát se svým partnerem alespoň 61 bodů.

== Pravidla hry ==
=== Sehrávka ===
Karty se zamíchají a rozdá se dvakrát po čtyřech kartách. První výnos má předák (hráč po levici rozdávajícího). Do dalšího zdvihu nese ten kdo bral předchozí. Barva se ctí a musí se přebíjet. Kdo nemá listy nesené barvy musí nést trumfy. Kdo nemá ani trumfy, hraje cokoliv.

=== Určení partnera pro hru ===
O spojenectví ve hře rozhodují dvě černé dámy zvané staré. Má-li jeden hráč obě staré, může buď hrát sám, nebo si do hry pozve společníka. Může přizvat buď držitele konkrétní karty (např. beru s sebou srdcové eso), nebo hráče, který uhraje první zdvih (beru s sebou první zdvih).

=== O co se hraje ===
Na začátku hry složí hráči do banku domluvený základní vklad. S ohledem na výši základního vkladu se určí částka reprezentující základní výhru. Vítězná strana si rozdělí základní výhru. V případě, že protistrana uhrála méně jak 30 bodů rozdělí si dvojnásobek a neuhrála-li žádný bod, pak trojnásobek základní výhry.

== Podívejte se také na ==
* [[../Ovčí hlava/]]

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Ovčí hlava lužicko-srbská]]</text>
      <sha1>5wufe540qm2triviq7ukhpkmsi4uc5b</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Sólo</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4158</id>
    <revision>
      <id>35232</id>
      <parentid>15120</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5273" xml:space="preserve">''Tato hra bývá v angloamerické literatuře uváděna jako ''german solo''. Vznikla patrně na přelomu 18. a 19. století v Německu zjednodušením hry quadrille (což je varianta hry ''[[../L'Hombre/]]'' pro 4 hráče). Hrála se i v Rakousku a v Čechách, ale velkou oblibu si nezískala. S&amp;nbsp;německými vystěhovalci se dostala do severní Ameriky, kde se na několika místech udržela dodnes.''

* '''Jiné názvy :''' Solo
* '''Počet hráčů :''' 4
* '''Druh karet :''' francouzské nebo německé - 32 listů
* '''Hodnoty :''' 7,8,9,10,J,Q,K,A
* '''[[#Trumfy|Trumfové listy]] :''' spadille, manille, baste, A, K, (Q), J, 10, 9, 8
* '''Cíl hry :''' Pro hlavního hráče uhrát sám či s partnerem alespoň pět zdvihů.

== Pravidla hry ==
=== Rozdávání ===
Karty se zamíchají, rozdává ze každému hráči po osmi kartách ve třech kolech (3, 2, 3). Hráč po levici rozdávajícího, tzv. předák, zahajuje licitaci.

=== Druh hry ===
==== Otázka ====
Hlavní hráč musí spolu se svým partnerem uhrát alespoň pět z osmi možných zdvihů. Jako svého partnera si volá držitele netrumfového esa. Ten se nehlásí předem, musí však eso vynést když je poprvé nesena karta příslušné barvy.

==== Velká otázka ====
Velkou otázku (nebo vyšší hru) musí hlásit hráč který má v ruce ''spadille'' i ''baste''. Jako svého partnera si volá držitele některého esa. Ten určí trumfovou barvu, která však nesmí být shodná s barvou esa volaného.

==== Sólo ====
Sólo je hra která dala název celé této hře a jak už název napovídá, hraje vydražitel sám proti třem zbývajícím hráčům. Tuto hru musí povinně hlásit ten, kdo má na ruce všechna čtyři esa, ''spadille'' a ''baste''.

==== Nucená otázka ====
Nucená otázka není předmětem dražby, ale jde o hru, která přichází na řadu, jestliže ani jeden z hráčů není ochoten vstoupit do dražby. V takovém případě jí musí přijmout hráč, který má na ruce ''spadille''. Sám také určuje trumfy a na pomoc si volá držitele netrumfového esa.

=== Trumfy ===
Nejvyšším trumfem je křížová dáma, zvaná ''spadille'' nebo ''stará''. Druhým nejvyšším trumfem je sedma trumfové barvy, zvaná ''manille'' nebo ''špička''. Třetím nejvyšším trumfem je piková dáma, zvaná ''baste''. Tyto tři karty jsou stálými a nejvyššími trumfy, jde o tzv. ''matadory'' nebo též ''hroty''.

Trumfovou barvu volí hlavní hráč (ten kdo vyhrál dražbu). Když zvolí piky nebo kříže, je ve hře devět trumfů - spadille, manille, baste, A, K, J, 10, 9, 8; v srdcích a kárách je trumfů deset - spadille, manille, baste, A, K, Q, J, 10, 9 a 8.

=== Průběh hry ===
Rozdávající rozdá po osmi kartách a dohodne základní sázku. Potom hráč po levici rozdávajícího, předák, zahájí dražbu. Může ohlásit nejnižší nabídku, tj. hru v některé barvě, nebo může dražit i vyšší typ hry. Jestliže si na hru netroufá, hlásí pas. Další hráč, chce-li se stát hlavním, musí jít v nabídce výš. Hlavním hráčem se stává ten, kdo je ochoten přijmout nejvyšší závazek.

Dražba probíhá po stupních
# '''''Otázka v barvě'''''
# '''''Otázka v lepší barvě'''''
# '''''Velká otázka'''''
# '''''Sólo v barvě'''''
# '''''Sólo v lepší barvě'''''

Pro první hru se jako lepší barva berou kříže, respektive žaludy. V dalších hrách pak barva, která vyhrála první hru.

=== Hodnocení ===
# '''''Codille''''' - získají-li protihráči více zdvihů než hráč, který hrál sólo, hodnotí se hra dvojnásobkem základního vkladu.
# '''''Tout''''' - znamená zisk všech zdvihů a hodnotí se rovněž dvojnásobkem základního vkladu.
# '''''Otázka v barvě''''' - se hodnotí základním vkladem.
# '''''Nucená otázka''''' - se hodnotí dvojnásobkem základního vkladu.
# '''''Velká otázka''''' - se hodnotí čtyřnásobkem základního vkladu.
# '''''Sólo''''' - se hodnotí rovněž čtyřnásobkem základního vkladu.
# '''''Les premiers''''' nebo-li '''''prima''''' - znamená získání prvních pěti zdvihů za sebou a hodnotí se dvojnásobkem základního vkladu.
# '''''Tři hroty''''' - za tři nejvyšší trumfy se získává trojnásobek základního vkladu.
# Za '''''všechny hlášené zdvihy''''' se hodnotí šestnáctinásobkem základního vkladu.
# Za '''''nehlášené''''', ale '''''získané všechny zdvihy''''' - se hodnotí osminásobkem základního vkladu.

== Odkazy ==
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Svoboda
 | jméno = Tomáš
 | spoluautoři = a kolektiv
 | titul = Oficiální pravidla karetních her
 | vydavatel = Eminent
 | místo = Praha
 | rok = 2002
 | isbn = 80-7281-116-9
 | kapitola = Skupina Hombre
 | strany = 46-47
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Omasta
 | jméno = Vojtěch
 | příjmení2 = Ravik
 | jméno2 = Slavomír
 | titul = Karty, hráči, karetní hry
 | vydavatel = KMa
 | místo = Praha
 | rok = 2007
 | isbn = 978-80-7309-521-5
 | kapitola = Karetní hry a matematické prvky
 | strany = 347-350
}}

=== Externí odkazy ===
* [http://www.pagat.com/lhombre/solo.html Sólo na pagat.com]

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Sólo]]</text>
      <sha1>b2xbspf43trzx59a507zfb76iiihecl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/L'Hombre</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4159</id>
    <revision>
      <id>35196</id>
      <parentid>21989</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6575" xml:space="preserve">''Hra L'Hombre se začala hrát ve Španělsku nejpozději v 16. století. Je typická nejen unikátní posloupností karet, ale hlavně licitací. L'Hombre je první hrou, u které se podle dostupných pramenů licitace objevila. Tím významně ovlivnila vývoj všech ostatních zdvihových her. L'Hombre se dnes hraje už jen v Dánsku, kde má ovšem stejné postavení jako [[../Mariáš|mariáš]] v českých zemích.''

* '''Počet hráčů:''' 3
* '''Druh karet:''' 2× francouzské – 2× 40
* '''Hodnoty:'''
** v červených barvách (srdce a kára) – 7, 6, 5, 4, 3, 2, A, J, Q, K
** v černých barvách (kříže a piky) – A, 2, 3, 4, 5, 6, 7, J, Q, K
* '''Trumfy:'''
** červené trumfy - 6, 5, 4, 3, 2, J, Q, K, ponte, baste, manille, spadille
** černé trumfy - 3, 4, 5, 6, 7, J, Q, K, baste, manile, spadille
** spadille - pikové eso, představuje nejvyšší trumf
** manille - nejnižší trumfová karta (u červené sedmička, u černé dvojka)
** baste - křížové eso
** ponte - Je-li trumfovou barvou červená, dostává se tohoto titulu trumfovému esu. Je-li trumfovou barvou černá, náleží titul trumfovému králi.
* '''Cíl hry:''' Uhrát alespoň minimální počet zdvihů.

== Pravidla hy ==
Rozdávající hráč zamíchá karty a každému rozdá 9 karet. Zbytek karet tvoří talón. Mezi tím hráč po jeho levici mezitím zamíchá druhý balíček pro následující hru, pak určí otočení vrchní karty tzv. dobrou barvu. Ta hraje úlohu při konečném počítání hry.

=== Druh hry ===
* Nejnižší závazek - hlavní hráč po skončené dražbě jmenuje podle síly svého listu trumfovou barvu a odloží karty nízkých hodnot, aby je vyměnil za horní karty talónu. Po něm tak mohou učinit oba protihráči, a to v té míře, dokud stačí karty v talónu.
* Lepší barva - podmínky jsou stejné, jen trumfem se stává dobrá barva, jak ji určil horní list druhého balíčku karet. Hra je hodnocena dvakrát výše než ostatní barvy.
* Tournée neboli malé casco - trumfovou barvu určí hlavní hráč otočením horní karty talónu.

Následující hry

* Obskur s osmi kartami shora - hráč, který drží jedno černé eso, ponechá si tuto nejvyšší kartu v ruce. Ostatních osm listů si vymění za horních osm karet talónu. Trumfová barva se ovšem musí hlásit předem!
* Obskur s osmi kartami zdola - místo osmi horních karet, bere osm spodních karet.
* Obskur s devíti kartami shora - hlavní hráč vymění devět karet v ruce za devět vrchních karet talónu. Avšak i nyní musí předem stanovit trumfovou barvu.
* Obskur s devíti kartami zdola - místo horních karet, bere spodní karty.
* Grand casco - velké casco či forcé partout smí vyhlásit jen hráč, který má v ruce spadille a baste. Trumfovou barvu určuje vrchní list talónu.
* Respekt - hraje se jako velké casco. Také tady musí mít hlavní hráč oba matadory, avšak musí je ukázat protihráčům. Je možné provést stejnou manipulaci jako ve hrách typu obskur (mění se samozřejmě jen sedm karet :-). I zde musí nejprve určit trumfovou barvu.
* Sólo neboli sans prendre - hlavní hráč musí v tomto případě udělat pět zdvihů s kartami v ruce, tedy bez výměny svých listů. Ostatní hráči mohou měnit listy dle libosti. Musí však během hry na požádání ukázat své zdvihy.
* Sólo v barvě - jde o stejný druh hry, hraje se bez výměny karet, avšak trumfy určuje &quot;dobrá barva&quot; neboli horní list druhého balíčku.
* Sólo tout - hlavní hráč se zavazuje uhrát bez výměny s talónem všech devět zdvihů.
* Sólo tout v barvě -
* Grandissimo neboli grand -
* Nullissimo neboli null -
* Mort (od slova mrtvý) -

=== Sehrávka ===
V průběhu sehrávky je povinností ctít barvu, přebíjet není nutné. Nemá-li hráč kartu nesené barvy, hraje buď libovolný list, nebo může trumfovat. Trumf přebíjí všechny ostatní barvy.

Favorizované trumfy (spadille, manille a baste) nemusí jejich držitel nést ani tehdy, když je nesena trumfová barva. Spadille (pikové eso) se může zapřít v každém případě, manille se musí nést při zahrání spadille a baste se musí přiznat při sehrání spadille nebo manille.

=== Závěrečné hodnocení ===
Základní vklad do hry vnáší rozdávající hráč. V případě, že uhraje vydražený závazek, získává tento vklad od obou hráčů. Nezíská-li však předepsaný počet zdvihů, platí dvojnásobek základního vkladu. Stane-li se, že oba protihráči uhrají po třech zdvizích, platí opět hlavní hráč, ovšem pouze ve výši základního vkladu.

Druhou součást konečného hodnocení hry představují následující bodové prémie:
* Hráč, který získal prvních pět zdvihů, je odměněn 1 bodem.
* Spadille, manille a baste v rukou vítězného hráče přináší 1 bod.
* Za devět neohlášených zdvihů v sólové hře inkasuje hráč 4 body.
* K těmto číslům se navíc připočítá bodová hodnota hry podle [[#Tabulka bodových hodnot hry|tabulky]]. Přitom každá hra sehraná v dobré barvě se oceňuje dvojnásobně vysoko.

==== Tabulka bodových hodnot hry ====
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| 1 || Nejnižší závazek || 0
|-
| 2 || Lepší barva || 1
|-
| 3 || Malé casco || 2
|-
| 4 || Obskur s horními osmi listy || 3
|-
| 5 || Obskur s horními osmi listy v dobré barvě || 6
|-
| 6 || Obskur s osmi listy zdola || 3
|-
| 7 || Obskur s osmi listy zdola v dobré barvě || 6
|-
| 8 || Obskur s devíti listy shora || 4
|-
| 9 || Obskur s devíti listy v dobré barvě || 8
|-
| 10 || Obskur s devíti listy zdola || 4
|-
| 11 || Obskur s devíti listy v dobré barvě || 8
|-
| 12 || Velké casco || 4
|-
| 13 || Velké casco v dobré barvě || 8
|-
| 14 || Respekt || 4
|-
| 15 || Respekt v dobré barvě || 8
|-
| 16 || Sólo neboli sans prendre || 2
|-
| 17 || Sólo v barvě || 4
|-
| 18 || Sólo tout || 12
|-
| 19 || Sólo tout v barvě || 24
|-
| 20 || Grandissimo || 8
|-
| 21 || Nullissimo || 16
|-
| 22 || Mort || 4
|}

Hlavní hráč obdrží v případě vítězství prémii ve výši celkového součtu dosažených bodů od každého z protihráčů. Při prohře naopak zaplatí každému z protivníků hodnotu všech bodů, kterých dosáhli ve hře oni. V případě, že obě strany uhrály stejný počet bodů, vyplácí rovněž hlavní hráč.

== Externí odkazy ==
* [http://www.pagat.com/lhombre/lhombre.html L'Hombre na pagat.com] (anglicky)

[[Kategorie:Klasické karetní hry|L'Hombre]]</text>
      <sha1>1a4ejvrk6mqohfrci13me8bkdu846pb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Základy údržby a ovládání vozidla</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4167</id>
    <revision>
      <id>35777</id>
      <parentid>33797</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:37:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3244" xml:space="preserve">Tato kniha vás má seznámit se základy údržby a ovládání vozidla. Zejména osobního automobilu.

== Kontrola před jízdou ==
Před jízdou kontrolujeme:

* činnost světel (obrysová, potkávací, dálková, směrová, brzdová, couvací, směrová světla tj: blinkry a také kontrolky na palubní desce)
* napnutí klínového řemene
* houkačku
* stěrače a ostřikovače
* nahuštění nebo defekt pneumatik (včetně rezervy)
* povinnou výbavu vozidla
* hladinu provozních kapalin:
** olej v motoru, chladící kapalina
** brzdová kapalina
** pohonné hmoty
** náplň ostřikovačů
* čistota skel, světel a registrační značky

== Kontrola tlaku a hloubky dezénu pneumatik ==
Kontrola pneumatik se se provádí měřičem tlaku a drážek dezénu. Pneumatiky se hustí podle návodu jejich výrobce. Hloubka drážek dezénu musí být minimálně 1,6 mm. Pouze mopedy mohou mít hloubku dezénu 1 mm. Náhradní kolo musí být nahuštěno na nejvyšší tlak předepsaný výrobcem.

== Kola a pneumatiky ==
Pneumatiky musí být stejného druhu na jedené nápravě musí být pneumatiky od stejného výrobce a se stejným vzorkem. Šrouby a matice kol musí být dotažené, pneumatiky nahuštěné na hodnotu předepsanou výrobcem.
Nerovnoměrné opotřebení pneumatik může signalizovat:
* špatně seřízenou geometrii řízení vozu
* opotřebování tlumičů
* velké nebo nedostatečné nahuštění pneumatik

== Postup při výměně kola ==

* zabrzdit vozidlo a zapnout výstražná světla
* označit vůz výstražným trojúhelníkem (100 m na dálnici, v obci do 50 m)
* připravit klíč, zvedák (hever) a náhradní kolo
* sejmout kryt a povolit šrouby a matice kola
* zvednout auto
* vyšroubovat šrouby a matice kola
* vyměnit kolo
* lehce přitáhnout šrouby a matice kola
* spustit auto na zem
* dotáhnout šrouby a matice
* nasadit kryt
* (upravit tlak)
* přinést trojúhelník
* uklidit použité nářadí
* po ujetí pár kilometrů zkontrolovat dotažení kola

== Zážehový vs. vznětový motor ==
Zážehový motor:
* palivo (benzín nebo plyn) zažehnuto pomocí jiskry svíčky
* pracuje s menšími tlaky je méně hlučný
* má lehčí konstrukci

Vznětový motor:
* palivem je nafta spaluje se samovznícením
* má těžší konstrukci protože pracuje s většími tlaky
* dosahuje vyššího výkonu v nižších otáčkách

== Signalizace správné činnosti mazací soustavy a dobíjení akumulátoru ==
Kontrolky mazání a dobíjení mají po nastartování zhasnout. Pokud se kontrolka mazání rozsvítí během jízdy, musí se motor okamžitě vypnout aby nedošlo k jeho zadření. Příčinou muže byt nedostatek oleje.

Příčinnou špatného dobíjení může být například prasklý nebo volný klínový řemen — to se projevuje malým dobíjením a vzrůstem teploty chladící kapaliny.

== Povinná výbava vozidla ==
* autolékárnička
* výstražný trojúhelník
* reflexní vesta
* žárovky - po jedné od každého druhu pro vnější osvětlení
* elektrické pojistky
* náhradní kolo (nemusí být když je vozidlo vybaveno soupravou na opravu kola)
* zvedák a klíč na matice kol
* prostředky k opravě běžných závad</text>
      <sha1>pdalpvo2vdaiam909bcmkdg9j1lfjql</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Blinko</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4169</id>
    <revision>
      <id>34424</id>
      <parentid>18157</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:21:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2876" xml:space="preserve">'''Blinko''' (v minulosti bing) je IM klient určený pro mobilní telefony. Kromě svého vlastního komunikačního protokolu umí pracovat s jinými IM účty jako MSN, ICQ, GTalk, Yahoo a AIM.

Blinko se vyznačuje velmi nízkou spotřebou dat (např. oproti konkurenčnímu Jimmu je běžně datová zátěž až o 75 % nižší).

V síti blinko jde také zdarma (resp. za cenu přenesených dat) posílat běžné SMS.

== Postup instalace a registrace blinko ==

# Jděte na [http://www.blinko.com/en/join www.blinko.com/en/join]. Zde k úspěšnému odeslání formuláře budete potřebovat pozvánkový kód. Ten získáte buď tak, že vás pozve přítel, který již vlastní blinko účet, nebo pokračujte na stránky [http://www.realtimerealpeople.com/ www.realtimerealpeople.com], kde vyplníte kontaktní e-mail a kód vám během pár okamžiků přijde. Formulář odešlete.
# Poté vám přijde na mobil SMS s odkazem na stažení blinka – tu můžete ignorovat a stáhnout blinko přímo z [http://d.bing.im/blinko.jar d.bing.im/blinko.jar]
# Nahrajte staženou Java aplikaci do mobilu a spusťte ji.
# Pravděpodobně budete vyzváni k odeslání SMS, souhlaste.
# Poté budete vyzváni k zadání vašeho telefonního čísla a hesla, které jste zadali při registraci na webu. Vyplňte a potvrďte.
# Nyní byste již měli být v pořádku přihlášeni.

== Základní nastavení účtů ==
# To provedete v '''Menu''' – '''Settings''' – '''ICQ/MSN... login &gt;'''
# Po návratu do hlavní nabídky by se měl blinko připojit k protokolu. Při prvním přihlášení jste vyzváni, zda chcete odeslat informační zprávu o blinko lidem, které máte u daného klienta v seznamu kontaktů. Text zprávy je anglický a připomíná spíše spam, ale rozhodnutí je pochopitelně na vás.

Pokud se připojíte přes blinko, musíte počítat s odpojením klienta na jiném místě (v PC, jiném mobilu …).
A také to odesílá automaticky všem, kdo jsou online, nějakou propagační zprávu o blinku.

== Řešení problémů ==

Blinko je v současnosti ještě nepříliš „vychytaný“ program, proto se objevují některé problémy.

; Blinko nebere tlačítko OK.
: To je zatím neodstraněná chyba.
; Blinko najede, ale na účty se nepřihlásí.
: Toto dělá Blinko neustále.
: Pokud blinko účet jde, ale ICQ/MSN ne, pak ověřte v '''Menu''' – '''Settings''' – '''ICQ/MSN... login &gt;''' – '''(účet)''' – Zde byste měli mít pod položkou Account zaškrtávací pole '''Activate''', to se ale vždy nezobrazuje. Zkuste si chvíli hrát s nastavením, snad se časem objeví.
; Zobrazuje se zpráva „Your last message couldn't be delivered“.
: Příčina zatím není známa.
; Po přihlášení se kontakty seřadí do skupin.
: Stává se to u ICQ, zatím není známé řešení.

[[Kategorie:Komunikace]]</text>
      <sha1>07015pe9ciw0ti39exwgf87jjs7t5f9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Příručka pro hudebníky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4172</id>
    <revision>
      <id>43960</id>
      <parentid>43731</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:31:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2464" xml:space="preserve">Příručka pro hudebníky je soubor článků na Wiki projekt, kde naleznete především informace o technických možnostech hudebního vybavení, řešení nejčastějších technických problému či nezávislé návody pro informovaný výběr hudebního vybavení.

Výhodou Wiki projektů je, že jej mohou editovat i neregistrovaní na Wikipedii, ale pro získání funkcí je registrace vhodná.

== Obecné ==
* [[/Slovník pojmů|Slovník pojmů]]
* [[/Bezpečnost a ochrana před úrazem elektrickým proudem|Bezpečnost a ochrana před úrazem elektrickým proudem]]
* [[/Ochrana sluchu|Ochrana sluchu]]
* [[/Brum a zemní smyčky|Brum a zemní smyčky]]
* [[/Kabely|Kabely]]

== ZPĚV - Příručka pro zpěváky ==

* [[/Technika zpěvu|Technika zpěvu]]
== KYTARA - Příručka pro kytaristy ==
=== Hra na kytaru ===
* [[/Kytarové tabulatury|Kytarové tabulatury]]
* [[/Flažolety kytarové|Flažolety kytarové]]
=== Kytary ===
* [[/Obecně o kytarách|Obecně o kytarách]]
* [[/Elektrická kytara a akustický zvuk|Elektrická kytara a akustický zvuk]]

=== Zesilovače, komba, reproboxy ===

* [[/Péče o lampový zesilovač|Péče o lampový zesilovač]]
* [[/Zapojení reproduktorů a boxů|Zapojení reproduktorů a boxů]]
* [[/Propojení více reproduktorů|Propojení více reproduktorů]]

=== Kytarové efekty ===
* [[/Co na domácí cvičení?|Co na domácí cvičení?]]
* [[/Kytarové multiefekty současnosti|Kytarové multiefekty současnosti]]
* [[/Nožní ovladače a MIDI kontrolery|Nožní ovladače a MIDI kontrolery]]
* [[/Zapojení efektů|Zapojení efektů]]
* [[/Stereo zvuk při živém hraní|Stereo zvuk při živém hraní]]
* [[/Simulace kytarových aparátů a reproboxů v praxi|Simulace kytarových aparátů a reproboxů v praxi]]

=== Kytara a počítač ===
* [[/Kytara a PC|Kytara a PC]]
* [[/Propojení nástroje s PC|Propojení nástroje s PC]]

== BASKYTARA - Příručka pro baskytaristy ==
{{Doplnit část}}
== KLÁVESY - Příručka pro klávesáky ==

== BICÍ - Příručka pro bubeníky ==

== ZVUKOVÁ TECHNIKA - Příručka pro zvukaře ==
* [[/'Self-adjust' monitorovací systémy|'Self-adjust' monitorovací systémy]]
* [[/Brum a zemní smyčky|Brum a zemní smyčky]]
http://www.zvukarina.cz - Česko-slovenský server zvukařů profesionálů i nadšenců. Rady, tipy, triky a kontakty

== OSVĚTLOVACÍ TECHNIKA - Příručka pro osvětlovače ==

[[Kategorie:Příručka pro hudebníky]]</text>
      <sha1>c5w7r33avl3l5zam9gaaavwid5jvfpo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Příručka pro hudebníky/Kabely</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4173</id>
    <revision>
      <id>43955</id>
      <parentid>43761</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:26:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Zrušena verze 43761 od uživatele [[Special:Contributions/Sesily Kraight|Sesily Kraight]] ([[User talk:Sesily Kraight|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="10054" xml:space="preserve">== Signálový kabel ==
Tento typ kabelu se používá pro vedení nezesíleného signálu, tedy např. pro propojení nástroje přímo se zesilovačem nebo s prvním krabičkou s bufferovací schopností, z níž už vystupuje posílený signál resp. je měněna jeho impedance, díky čemuž signál není tolik náchylný ke ztrátám ve vedení. Podle použití v sestavě je signálový kabel označován jako kabel '''nástrojový''' či '''propojovací'''.

== Konstrukce signálového kabelu ==

Uprostřed kabelu je středový vodič, který je obalen silnou izolací (dielektrikem) a poté stínícím pláštěm. Stínění je kryto umělohmotným materiálem, popřípadě i tkaninou u retro kabelů.

Středový vodič je nosičem vlastního signálu. Proud tekoucí středovým vodičem je poměrně malý, takže vodič samotný nemusí mít příliš velký průřez. Avšak slabý signál je velice náchylný na rušení vnějšími vlivy, proto vodič potřebuje kvalitní stínění. To bývá u kvalitních kabelů provedeno v několika vrstvách (vodivá guma, kovový pletenec, případně i kovová fólie).

'''Požadavky na signálové kabely'''

* nízká kapacita
* kvalitní stínění
* mechanická odolnost
* nesmí se kroutit (některé kabely mají tendenci se kroutit)
* bez manipulačního šumu (při ohýbání kabelu nesmí vznikat žádné rušivé zvuky (praskání, šum)

== Použití signálového kabelu ==

=== Nástrojový kabel ===
Nástrojovými kabely jsou nazývány signálové kabely, které jsou určené pro připojení nástroje se zesilovačem nebo prvním efektem. U nástrojových kabelů se používá řada různých zapojení a konstrukcí.

'''Nesymetrické zapojení'''

Jedná se o nejjednodušší a nejpoužívanější způsob zapojení. Je použit stíněny mono kabel. Na obou koncích je středový vodič spojen s hroty Jacků a stínění je spojeno s oběma plášti Jacků.

'''Pseudo-symetrické zapojení'''

Označení pseudo-symetrické zapojení bylo převzato z [http://www.instrumento.cz/clanky-clanek-25-21-kabely-vlastni-vyroby-ve-srovnani-s-planet-waves.html článku o kabelech Planet Waves na instrumento.cz].

U tohoto zapojení je použit symetrický (mikrofonní kabel), což je dvoužilový kabel se společným stíněním, avšak jsou použity mono Jacky. Zapojení pak vypadá následovně:

* '''konektor u nástroje'''
- hrot: 1. středový vodič&lt;br /&gt;
- plášť: 2. středový vodič&lt;br /&gt;
- stínění není vodivě spojeno

* '''konektor blíže zesilovači'''
- hrot: 1. středový vodič&lt;br /&gt;
- plášť: 2. středový vodič + stínění

V takovémto zapojení mají prý činné vodiče nižší povrchovou plochu. Mezi nimi je pak přibližně poloviční kapacita, než při použití mono kabelu. Toto údajně způsobuje reaktabilnější zvuk s rychlejší odezvou. Na druhé straně je u těchto kabelů zmiňován nešvar, že prý mají snahu chytat rádiové frekvence do zesilovacího řetězce, pokud je na výstupu kabelu připojen nějaký efekt (toto je nepotvrzená informace).

=== Propojovací kabel ===
Jsou to většinou krátké kabely, které slouží k propojení efektů nebo v efektové smyčce. Požadavky na tento kabel nejsou tak vysoké, jako na kabel nástrojový, přesto není dobré jejich kvalitu podceňovat.

== Reproduktorový kabel ==
Reproduktorový kabel vede zesílený signál z koncového zesilovače do reproduktorů. Je také nazýván jako:
* loudspeaker cable (angl.)
* silový kabel (obecné hovorové označení pro &quot;výkonový kabel&quot;, pravděpodobně vzniklo neodborným překladem z angl. &quot;power cable&quot;, kterým se ale v praxi myslí výhradně &quot;napájecí kabel&quot;)

Pokud tedy chcete být přesní, používejte výhradně termín &quot;reproduktorový kabel&quot; a v angličtině &quot;loudspeaker cable&quot;.

Kabel se v praxi používá pro:
* '''u stacků''' - propojení hlavy s reproboxem (většinou s použitím konektorů Jack nebo Speakon)
* '''u komb''' - přímé propojení zesilovače s reproduktorem (buď pomocí konektorů nebo pájením případně nebo šroubovým spojem)

Kabel je proveden jako nestíněná dvojlinka a průřezy obou vodičů jsou totožné. Pro snížení rizika mechanického poškození kabelu je vhodné používat kabel, kde jsou oba vodiče zalité ve společném kulatém obalu.
Reproduktorovým kabelem protéká mnohdy velký proud, tedy průřez vodičů musí být o něco větší, kvůli minimalizaci ztrát. U kytarových aparatur je standard dvojlinka 2 x 1,5 mm&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;

'''NEPOUŽÍVEJTE NÁSTROJOVÝ KABEL MÍSTO REPRODUKTOROVÉHO KABELU'''
Snažte se vyhýbat použití kabelů malých průřezů (pod 1 mm&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;). Rozhodně nepoužívejte kabely nástrojové, které mají malý průřez středového vodiče. Riskujete tím vážné poškození zesilovače. Slabý vodič se může vlivem velkého odporu zahřát tak, že dojde k porušení izolace a následně ke zkratu a následně k poškození výkonové sekce zesilovače. Pokud je slabý kabel nějak porušen, může dojít i k jeho přepálení, což je nebezpečné především pro lampové zesilovače. Je to v podstatě to samé, jako byste zapnuli aparát bez připojeného reproduktorů, což je, jak známo, u lampového zesilovače nepřípustné.

'''U lampových zesilovačů umisťujte kabel v dostatečné vzdálenosti od lamp!'''

Kabel si lze koupit hotový. Sortiment si můžete prohlédnout v e-shopech firem
[http://kytary.cz/snury-kabely/reproduktorove-kabely/?SE5760:0:0:1:0 kytary.cz]
nebo
[http://www.musiccenter.cz/reproduktorov%E9-kabely-(hotov%E9)/kabely/:2:100449:6120850:0:2:1 musiccenter.cz]

=== Výroba reproduktorového kabelu ===
Pro ty, kdo mají zkušenosti s pájením, je často přijatelnější si reproduktorový kabel spájet sám. Můžete si tak vyrobit kvalitní kabel za podstatně nižší cenu.

Pokud pájíte kabel ůležitější je u reproduktorového kabelu Při výrobě kabelu platí konvence:

'''hrot Jacku = +''' (většinou červený kabel)

'''plášť Jacku = -''' (většinou černý kabel)

'''Kabel'''

Při výběru kabelu je dobré mít na zřeteli, že elektrický odpor je lineárně závislý na ploše průžezu vodiče, nikoliv na jeho průměru. To znamená, že pokud např. zvýšíte průměr na dvojnásobně, výsledný odpor bude 4x menší.

Nicméně čím je vodič tlustší, tím se hůř pájí. Zřejmě se vám nepodaří připájet extra tlustý vodič málo výkonnou páječkou. Také se při použití tlustších kabelů zužuje výběr jacků, které kabel pojmou.

Zde malá tabulka pro porovnání, jak v závislosti na průměru vodiče neúměrně narůstá průřez a klesá odpor. Výpočet vychází ze vztahů pro výpočet [[Elektrický odpor#Výpočet|elektrického odporu]]

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ 
! průměr [mm] !! průřez [mm²]!! odpor na 10m [Ω]
|-
|0.5  ||  0.19 ||8.76
|-
|1  ||  0.79    ||2.19
|-
|1.5 || 1.77  ||  0.97
|-
|2 ||  3.14   ||  0.55
|-
|2.5 ||   4.91  || 0.35
|}

Doporučený průřez vodiče je 1,5mm&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Kabel s půřezem větším, než 2mm&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; je zbytečný. Kabel by měl být co nejkratší.

'''Konektor'''

Pokud chcete mít HQ kabel, použijte one-peace konektory Neutrik, ale bohatě postačí i kvalitnější konektory s nýtovanými kontakty. Např. levnější řada NYS od Neutrik.

''Lze použít Jacky s kovovým obalem?''&lt;br /&gt;
Tuto otázku si jistě pokládá nejeden bystrý hudebním. Je nutné si uvědomit, že obal jacku už neslouží jako stínění, ale může jím téci velký proud. Přesto obal by neměl zranit, pokud je zařízení zkonstruováno v souladu s normou.

''Nepoužívejte &quot;silent&quot; jacky!''&lt;br /&gt;
Jedná se např. o jacky typů [http://www.neutrik.com/fl/en/audio/210_73619545/NYS225S_detail.aspx Neutrik NYS225S]. Kromě toho, že je to naprosto zbytečná investice navíc, tak vlastnost, pro kterou jsou ceněny u nástrojových kabelů, se stává u reproduktorových kabelů nebezpečím. Tyto konektory jsou při odpojení zkratovány, což může způsobit poškození aparátu.

''One-piece konektory.''&lt;br /&gt;
Nejlepší Jacky jsou typu [b]one-piece[/b], kde jsou vodivé části vyrobené z jednoho dílu, tedy nehrozí uvolnění nalisovaných spojů při vyhřáti pájkou. Problém je, že jen malé množství těchto konektorů je vhodné pro velmi silné kabely (dle technických informací Neutriku tyto dražší konektory mohou pojmout kabel s průměrem max. 7mm).

''Jack vs. Speakon''&lt;br /&gt;
Jack neboli [[w:Jack (konektor)|TRS konektor]] není uzpůsoben pro přenášení vysokých výkonů, přesto pro výkony přenášené v kytarových sestavách postačuje.

[[w:Speakon|Speakon konektor]] je přímo navržen pro reproduktorové kabely a vysoké výkony.

Pokud budete mít u boxu možnost volby mezi konektory Jack a Speakon konektory, pak volte určitě Speakon. Ale pokud takovou volbu nemáte, není nezbytné konektory předělávat.Ještě existuje tzv. '''Speakon Combo''' zásuvka, do které lze zasunout jak Speakon, tak Jack.

Po dokončení výroby kabelu je samozřejmostí:
* proměřit odpor kabelu multimetrem (měl by být téměř neměřitelný - multimetr ukáže stejné)
*

=== Příklady propojení ===
'''Odstrašující příklad'''

Takto by propojení opravdu vypadat nemělo. Vodiče nemají v průřez ani 0,5mm&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Krimpované Faston konektory nejsou také nic moc.

[[Soubor:SpeakerCable_BAD.jpg]]


'''Lepší příklad'''

Byl použit kabel [http://eshop.prodance.cz/DetailPage.asp?DPG=84542 Tasker C276 Black 2xΦ2,5mm, celk.Φ 9mm] a konektor [http://eshop.prodance.cz/DetailPage.asp?DPG=92216 Neutrik NYS 208]. Konektor je z levné série NYS. Jack není one-piece, ale i když mu dáte při pájení zabrat, tak nanýtovaný kontakt velice dobře drží). Kryt vstupu kabelu musel být rozšířen o 1mm v průměru.

[[Soubor:SpeakerCable_OK.jpg]]

[[Kategorie:Příručka pro hudebníky|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>nb6fl0jpp76sljisb5lzt8b0vp6zbl4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>HTML/Metatagy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4174</id>
    <revision>
      <id>34820</id>
      <parentid>23962</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:25:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2375" xml:space="preserve">Metatag je obecně zápis &lt;nowiki&gt;&lt;meta name=&quot;jméno&quot; content=&quot;hodnota&quot;&gt;&lt;/nowiki&gt;, který se uvádí do záhlaví mezi párový tag meta. Obecně lze psát cokoli jako hodnoty obou atributů. Není nařízeno, že na ně musí prohlížeč reagovat. Jaké hodnoty v metatagu prohlížeč/validátor nepozná, to neřeší.

== Příklady ==

{{Kód|jazyk=html4strict|kód=
&lt;meta name=&quot;description&quot; content=&quot;Nějaký popis&quot;&gt;
}}

Stručný popis stránky, na který nějak reagují některé vyhledávače. Způsoby reagování a názory na užitečnost tagu se liší.

{{Kód|jazyk=html4strict|kód=
&lt;meta name=&quot;keywords&quot; content=&quot;Nějaká,slova,oddělená,čárkami&quot;&gt;
}}

Méně užívaný a možná nevýznamný tag, který se dříve užíval pro vyjmenování klíčových slov pro robotické vyhledávače. Po zadání tohoto slova do vyhledávacího dotazu by se vaše stránka měla zobrazit ve výsledcích.

{{Kód|jazyk=html4strict|kód=
&lt;meta http-equiv=&quot;Content-Type&quot; content=&quot;text/html; charset=iso-8859-2&quot;&gt;
}}

nebo jiný charset

{{Kód|jazyk=html4strict|kód=
&lt;meta http-equiv=&quot;Content-Type&quot; content=&quot;text/html; charset=UTF-8&quot;&gt;
}}

Nevhodné řešení, jak nastavit znakovou sadu. Co když je tento tag uveden až za speciálními znaky?

{{Kód|jazyk=html4strict|kód=
&lt;head&gt;
&lt;title&gt;ěščřžýáíé&lt;/title&gt;
&lt;meta http-equiv=&quot;Content-Type&quot; content=&quot;text/html; charset=iso-8859-2&quot;&gt;
}}

Pokud máte možnost, je lepší uvádět přímo do http záhlaví. Charset se uvádí ten samý, co je nastavený ve vašem editoru (často při ukládání, v PSPadu nabídka formát).

{{Kód|jazyk=html4strict|kód=
&lt;meta name=&quot;robots&quot; content=&quot;index, follow, nosnippet, noarchive&quot;&gt;
}}

Pro vyhledávací roboty. index/noindex - indexovat a odkazovat na stránku? Follow/nofollow - sledovat odkazy vedoucí pryč ze stránky? snippet/nosnippet - vypisovat při vyhledávání úryvky ze stránky, okolí hledaného textu(při zakázání zobrazí description). archive/noarchive - archivovat stránku? Pozor, funkčnost těchto tagů není zaručena, řada robotů je nedodržuje.

Některé metatagy přidávají editory, význam může být třeba pro pozdější orientaci v projektu.

Zdroje http://www.jakpsatweb.cz/meta-tagy.html a jiné stránky z domény.

== Dále ==
{{Navigace|HTML|HTML/Rozdíl mezi HTML a XHTML|#f0f0ff|blue}}

[[Kategorie:HTML|Metatagy]]</text>
      <sha1>haxih2cfvg8keaxyz8p4fulegi6xpww</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>HTML/Rozdíl mezi HTML a XHTML</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4175</id>
    <revision>
      <id>34823</id>
      <parentid>23959</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2505" xml:space="preserve">Často bývá předmětem nekonečných hádek. Pokusím se o nezaujatost.

== Souvislosti ==
HTML obecně je jazyk, který určuje sémantiku stránky.
Lze jej kódovat dle pravidel SGML (poté se pro zmatky označuje HTML, případně staré&amp;nbsp;HTML) nebo podle pravidel XML (poté se mu říká XHTML).

== Podpora v prohlížečích ==
Starší verze nebo některé typy(mobily) prohlížečů neumí správně zobrazit XHTML. W3C tvrdí, že XHTML bude dopředně kompatibilní.

== Kódování ==
{|class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Rozdíl
! HTML 4.01
! XHTML 1.0
|-
| Značky a atributy
| colspan=&quot;2&quot; | V obou jsou stejné značky, atributy i povolené elementy. Následující rozdíly vycházejí z rozdílů mezi SGML a XML.
|-
| Uzavírání nepárových tagů
| SGML říká, že se nepárové tagy nekončí. Třeba &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;&lt;img src=&quot;aa.jpg&quot; alt=&quot;aa&quot;&gt;&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; je správný zápis.
| XML končí lomítkem na konci &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;&lt;img src=&quot;aa.jpg&quot; alt=&quot;aa&quot; /&gt;&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;
|-
| Nepovinné začátky a konce
| v HTML je zápis &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;&lt;p&gt;blabla&lt;p&gt;další odstavec&lt;p&gt;a konec&lt;/body&gt;&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; správně, vyhovující prohlížeč stránku musí zobrazit, proto validátor neoznámí chybu, ani varování. Obecně zápis &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;&lt;c&gt;...&lt;d&gt;&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;, pokud tag d nesmí být uvnitř tagu c znamená &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;&lt;c&gt;...&lt;/c&gt;&lt;d&gt;&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;.
SGML umožňuje nepovinné počáteční značky, například tag &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;&lt;body&gt;&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; nemusí mít počáteční značku, pokud dle definice musí být na určitém místě. (&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;&lt;html&gt;&lt;head&gt;&lt;title&gt;ahoj&lt;/title&gt;&lt;/head&gt;&lt;p&gt;aaa&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; : tag &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;&lt;p&gt;&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; nemůže být uvnitř pouze hlavního tagu &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;&lt;html&gt;&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;, proto se doplní body a vznikne &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;...&lt;/head&gt;&lt;body&gt;&lt;p&gt;...&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;). Mno nevím, kterému kodérovi to pomůže a kdo rád šetří znaky, ale SGML prohlížeč to musí přežvýkat.
| XML nařizuje povinné uvádění všech značek a dovoluje prohlížečům stránku nezobrazit.
|-
| Reakce prohlížeče na chyby
| SGML tvrdí, že neznámý tag je prohlížečem ignorován a jiné druhy chyb by se měl prohlížeč snažit zobrazit. Nezobrazení SGML dokumentu je zapříčiněno větší chybou.
| XML tvrdí, že při každé chybě musí prohlížeč ukončit zpracování a oznámit chybu.
|}

== Dále ==
{{Navigace|HTML/Metatagy|HTML/Odkazy|#f0f0ff|blue}}

[[Kategorie:HTML|Rozdíl mezi HTML a xHTML]]</text>
      <sha1>imfrnrii73q1z1khgeid4xgjl0xpaq8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Valticko/Liechtensteinská panství/Mikulov</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4179</id>
    <revision>
      <id>45760</id>
      <parentid>45752</parentid>
      <timestamp>2022-05-09T18:07:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="133450" xml:space="preserve">== Rodové panství Mikulov ''(Nikolsburg)'' ==

=== Poloha a popis panství ===

: Většina části terénu je rovinná a je složena z naplavených hornin, v kterém se, jako například u [[w:Mušov|Mušov]] ''(Muschau)'', [[w:Věstonice|Věstonic]] ''(Wisternitz)'', [[w:Pavlov|Pavlov]] ''(Polau)'' atd. čas od času se nacházejí zbytky ze [[w:Čtvrtohory|čtvrtohor]]. Jen od [[w:Pavlov|Pavlov]] se táhne až k [[w:Město|městu]] [[w:Mikulov|Mikulov]], od severovýchodu na jihojihozápad v srpovitém tvaru a v délce bezmála 1 1/2 míle ''(11,4 km)'' mohutné rozplývající se pohoří přechodného [[w:Vápenec|vápence]] ([[w:Vápenec|vápencová]] hora), jehož nejvyšší zaoblený kopec je [[w:Dívčí hora|Dívčí hora]], [[w:Klentnické vrchy|Klentnické vrchy]], [[w:Hornověstonické vrchy|Hornověstonické vrchy]], [[w:Turold|Turold]] a [[w:Svatý kopeček|Svatý kopeček]]. 7/

: Z nerostů známe doposud jen [[w:Vápenec|vápenec]] ''(kalcit)'' a úlomkovitě [[w:Pazourek|pazourek]] ''(rohovec)'' - jen ale velmi vzácně, - [[w:Dolomity|dolomity]] (u [[w:Mikulov|Mikulov]]) a krásné [[w:Vápenec|vápencové]] výtvory (na [[w:Turold|Turoldu]]), nalézáme také mimo fosílií živočichů a zkamenělého dřeva (u [[w:Klentnice|Klentnice]], [[w:Mušov|Mušova]], [[w:Mikulov|Mikulova]] a [[w:Pavlov|Pavlova]]), a 1790 našel někdo mezi [[w:Město|městem]] a obcí [[w:Sedlec|Sedlec]] v blízkosti kamenolomu zkamenělé, jinak vzácné konchilie ''(jistý druh ulit)'' v množství, jaké po celé 17. století nebylo nalezeno. 7/

: [[w:Mikulov|Mikulovské]] [[w:Panství|panství]] sousedí ''(1837)'' na východě s panstvím [[w:Lednice|Lednice]] ''(Eisgrub)'' na [[w:Morava|Moravě]], na jihu jsou [[w:Valtice|Valtice]] ''(Feldsberg)'' a [[w:Steinebrunn|Steinebrunn]] ''(v w:Dolní Rakousko|Dolním Rakousku)'', na západ je [[w:Panství|panství]] [[w:Kounic|Kounické]] ''(Kanitz)'' a [[w:Drnholec|Drnholec]] ''(Dürnholz)'' a na severu panství [[w:Židlochovice|Židlochovice]] ''(Selowitz)''. 7/

: Knížecí [[w:Dietrichstein|Dietrichsteinský]] fideikomis [[w:Panství Mikulov|panství Mikulov]] sestává ''(1840)'' z [[w:Městys|městysů]] [[w:Uherčice|Uherčice]] ''(Auerschitz)'', [[w:Mušov|Mušov]] ''(Muschau)'', [[w:Strachotín|Strachotín]] ''(Tracht)'', [[w:Dolní Věstonice|Dolní Věstonice]] ''(Unter Wisternitz)''; vesnice [[w:Perná|Perná]] ''(Bergen)'', [[w:Klentnice|Klentnice]] ''(Klentnitz)'', [[w:Bavory|Bavory]] ''(Pardorf)'', [[w:Pavlov|Pavlov]] ''(Polau)'', [[w:Popice|Popice]] ''(Poppitz)'', [[w:Bulhary|Bulhary]] ''(Pulgram)'', [[w:Sedlec|Sedlec]] ''(Voitelsbrunn)'' a [[w:Židovské město Mikulov|Židovské město Mikulov]]. 6/

=== Dějiny panství ===

: ''Snad tudy již od [[w:Paleolit|paleolitu]] procházela obchodní &quot;[[w:Jantarová stezka|jantarová stezka]]&quot;. Od konce 11. století zdejší území patřilo k [[w:Morava|Moravě]].'' 9/

===== Dějiny 13.století =====

:* 1249

V roce 1249 [[w:Markrabě moravský|markrabě moravský]] [[w:Přemysl Otakar II.|Přemysl Otakar II.]] (1233-1278) daroval, asi z vděčnosti za získání [[w:Rakousko|Rakouska]], vesnici [[w:Mikulov|Mikulov]] se vším příslušenstvím [[w:Liechtenstein|Liechtensteinovi]], osvědčenému hrdinovi a příteli v době válek s pohanským [[w:Prusko|Pruskem]] i proti [[w:Uhry|Uhrám]] a Kumánům Jindřichovi I. (+1265/6) ''(Heinrich)'' proti zvykovému právu [[w:Němci|Němců]]. 7/
''Současně s Mikulovem dostal Jindřich i [[w:Drnholec|Drnholec]].''

''Jindřich z Liechtensteina založil druhou větev rodu &quot;Mikulovskou&quot;.''

:* 1262

V roce 1262 potvrdil toto vlastnictví také král i jeho potomkům obojího pohlaví. 7/

===== Dějiny 14.století =====

:* 1332

: V roce 1332 příslušel k [[w:Mikulov|Mikulovu]] [[w:Sirotčí hrad|Sirotčí hrad]] ''(Waisenstein)'', (Schwoch, rakouský historik) mylně nazýval Rosensteinem, a Hartneid byl zemským knížetem od dluhů osvobozený. 7/

:* 1334

: V roce 1334 dostal vnuk Jindřicha ''(Hartneid)'' II. z [[w:Liechtenstein|Liechtensteinu]] od [[w:Český král|českého krále]] Jana náhradou a díkem za pomoc ve sporech s nepřátelským [[w:Polsko|Polskem]], [[w:Uhry|Uhrami]] a [[w:Rakousko|Rakouskem]], čímž na svých statcích utrpěl. Také &quot;Spodní dům pod [[w:Dívčí hrad|Dívčím hradem]]&quot; s tržištěm mezi zahradami u [[w:Dolní Věstonice|Dolních Věstonic]] ''(Unter Wistanitz)'', ves [[w:Pavlov|Pavlov]] ''(Paulow, Polau)'', vesnici Stahnitz (již ''(1837)'' neexistující), s mlýnem a dalším příslušenstvím, jako královské léno. 7/

:* 1348

: Dle stvrzujícího listu [[w:Karla IV.|Karla IV.]] (1316-1378) z roku mají k [[w:Mikulov|Mikulovu]], kromě [[w:Sirotčí hrad|Sirotčího hradu]], také náležet vesnice [[w:Klentnice|Klentnice]] ''(Klempnicz, Klentnitz)'', [[w:Perná|Perná]] ''(Bergen, Pergen)'', [[w:Bavory|Bavory]] ''(Paudorf)'', [[w:Mušov|Mušov]] ''(Muschau)'', [[w:Sedlec|Sedlec]] ''(Foidesprun, Voitelsbrunn, Fondaspur)'', [[w:Bulhary|Bulhary]] ''(Pulgram, Pulgarn)'', hrad a ves [[w:Nejdek|Nejdek]] ''(Neidegg)'', ves [[w:Lednice|Lednice]] ''(Eisgrub)'', [[w:Milovice|Milovice]] ''(Milowic)'', [[w:Bohumilice|Bohumilice]] ''(Pachmalicz)'' a Ungendorf ''(asi ve [[w:Štýrsko|Štýrsku]], [[w:Murau|Murau]] ?)''. 7/

:* 1362

: Výše uvedený Harneid ''(Hertlin)'' se v roce 1362 písemně zavázal své ženě Anně, dceři Matouše ''(Matthäus)'' ze [[w:Šternberk|Šternberka]], zde na lenní závazek, totiž na město [[w:Mikulov|Mikulov]], 9 lánů a 47 dvorců, té části od lázní, ovocných sadů &quot;Urbární pole&quot;, mýtné, maso a chlebovou banku a 1/2 krmiva. Další vesnice [[w:Sedlec|Sedlec]] ''(Foidesprun)'' na 8 lánů, 1 dvorec, lázně, 6 částí krmiva a &quot;urbární pole&quot; na lenním statku v [[w:Lednice|Lednici]], [[w:Nejdek|Nejdek]] ''(Neidegg)'' a [[w:Milovice|Milovice]] ''(Milowitz, nesprávně Milonicz)'' ''(viz [[w:Panství Lednice|panství Lednice]])''. V obci [[w:Bulhary|Bulhary]] ''(Bulgarn)'' ryby. V [[w:Klentnice|Klentnici]] ''(Glampticz, Klentnitz)'' 6 dvorců, s 1 lázní mimo 1 šestiny urbárních polí i s krmivem. V Perné ''(Pergen, Bergen)'' 7 lánů s 1 šestinou krmiva a urbární pole. V [[w:Mušov|Mušově]] ''(Mussow)'' 12 lánů, 13 dvorců, mýto, krmivo a ryby, 1000 Mk jako věno. 7/

: Po jeho úmrtí následoval jeho syn Jan ''(Johann)'' I., který zemřel 1399 bez potomků a na [[w:Morava|Moravě]] tak jako i v [[w:Rakousko|Rakousku]] jsou vzrůstající državy, dědici se staly synové jeho staršího bratra Jiřího ''(Georg)'' II. Matouš ''(Matthäus)'', Jan ''(Hanns)'', Jindřich ''(Heinrich)'' a Hartlin. 7/

===== Dějiny 15.století =====

: Potomek z postranní větve rodu, Kryštof ''(Christoph)'' V. (syn Bernarda (+1534), vnuk Kryštofa IV (+1506), pravnuk Jindřich IV. (+1444) 7/

===== Dějiny 16.století =====

:* 1560

''Město a panství Mikulov (Nikolsburg patřili Lichtenštejnům až do roku 1560.''

: Pravnuk Jiřího II., Kryštof IV. &quot;Marnotratný&quot; prodal kvůli dluhům ''(a pro neschopnost)'' [[w:Alodium|alodium]] [[w:Mikulov|Mikulov]] a [[w:Dívčí hrad|Dívčí hrad]] v roce 1560 maďarskému baronu Ladislavu z [[w:Kereczeny|Kereczeny]] a [[w:Kaniafeld|Kaniafeld]], hejtmanu a vojevůdci, který již o 6 let později, když byl velitelem [[w:Uhry|uherské]] pevnosti [[w:Giula|Giula]], dostal se do [[w:Turecko|tureckého]] zajetí, a brzy nato do [[w:Bělehrad|Bělehradu]], kde v nelidských podmínkách skončil. 7/

:* 1572

: Po něm jeho syn Kryštof V. ''(Christoph)'' se stal držitelem [[w:Mikulov|Mikulova]], ale 1572 bez dědiců zemřel. [[w:Panství|Panství]] přešlo nyní jako odúmrť na císaře Maxmiliána II. (1527-1576), který jednu část [[w:Město|města]] i s poddanými na předměstí, která odedávna patřila pod statek [[w:Lednice|Lednice]], a nejmenovaný úrok, pak 1/4 [[w:Mýtné|mýtného]] v [[w:Bulhary|Bulharech]], [[w:Mikulov|Mikulově]], v [[w:Dolní Dunajovice|Dolních Dunajovicích]] a [[w:Mušov|Mušově]], některé vinohrady, 2 rybníky (&quot;Pfassen a Lelissteich&quot;), čtvrtina chudobince ve městě, s vápenkou a solivarem. 7/

: V roce 1575 prodáno Adamovi (1527-1550) z [[w:Dietrichstein|Dietrichsteina]] přímo dědičný majetek, ale také zbytek při příležitosti návštěvy zemského knížete v [[w:Mikulov|Mikulově]] za lenní poplatek kolem 90,000 fl rýnských. 7/

: Lenní poplatek trval z hradu a 3/4 [[w:Město|města]] [[w:Mikulov|Mikulova]], 2 dvorů, pivovaru (v [[w:Dolní Věstonice|Dolních Věstonicích]]), 2 rybníků a 2 větrných mlýnů, z ovocných sadů a chmelnic, cihelen, solivaru a obory; [[w:Město|městeček]] [[w:Dolní Věstonice|Dolní Věstonice]], [[w:Mušov|Mušov]] s kroji a patronátem, a vesnice [[w:Pavlov|Pavlov]], [[w:Perná|Perná]], [[w:Klentnice|Klentnice]], [[w:Bavory|Bavory]], [[w:Bulhary|Bulhary]] s patronátem, [[w:Horní Věstonice|Horní Věstonice]] a [[w:Sedlec|Sedlec]], také i [[w:Dívčí hrad|Dívčí hrad]] a pustý [[w:Zámek|zámek]] Neuhaus a [[w:Sirotčí skála|Sirotčí skála]]; další 2 mlýny. 2 rybníky a 2 větrné mlýny, pivovar v [[w:Dolní Věstonice|Dolních Věstonicích]], cihelna a vápenka, mýtné etc. 7/

:* 1577

: [[w:Císař Rudolf II|Císař Rudolf II]]. držbu v roce 1577 nejen potvrdil, ale i z léna propustil. 7/

: Adam z [[w:Diechtrichstein|Diechtrichsteina]], císaře [[w:Maxmiliána II.|Maxmiliána II.]] přítel a [[w:Rudolfa II.|Rudolfa II.]] učitel, přivedl téměř celou vyhaslou [[w:Katolická víra|katolickou víru]] zase na své [[w:Panství|panství]]. Zaplnil fary katolickými duchovními pastýři v [[w:Mikulov|Mikulově]], [[w:Sedlec|Sedleci]], [[w:Perná|Perné]] a [[w:Dolní Věstonice|Dolních Věstonicích]]. Poslední dny jeho velmi činorodého života strávil na jeho milovaném hradu [[w:Mikulov|Mikulov]] v potěšení a radosti, jakou společenství tehdy poskytovalo. 7/

:* 1590

: V okruhu jeho přátel byl přednosta císařské dvorní knihovny Hugo Blotius ''(znám 1590)'' a velký orientalista Anger Gislain Busbek ''(znám 1590)'' zařídili v jeho den 5. února 1590, aby jeho tělo bylo v [[w:Praha|Praze]] pohřbeno k věčnému klidu vedle [[w:Císař Ferdinand I.|císaře Ferdinanda I.]] a [[w:Max II.|Maxe II.]] 7/

:* 1591

: Po smrti Adama si tři synové rozdělili [[w:Panství|panství]]. Sigmund prodal 1591 [[w:Perná|Pernou]] a [[w:Bavory|Bavory]] bratru Maxovi a 1596 zbytek oběma bratrům, Franz se rozhodl pro duchovní cestu a tak svůj podíl věnoval 1598 bratru Maxovi, který tím získal celé [[w:Panství|panství]]. 7/

: Druhé obce zůstaly neustále pod hlavní, nehledě k dělení jaké někdy po smrti majitele mezi jeho syny nacházejí si místo. Jako například na Adama z [[w:Dietrichstein|Dietrichsteina]], když syn jeho bratra Sigmunda padl, vesnice [[w:Perná|Perná]] s farou a [[w:Bavory|Bavory]] s vinohrady v roce 1591, [[w:Dívčí hrad|Dívčí hrad]] ale s 1 loukou a k tomu les &quot;Magdeburgholz&quot;, další opevněná ves [[w:Bulhary|Bulhary]] s patronátem, dvorem, ovčínem, mýtem a cihelnou,[[w:Sedlec|Sedlec]] s patronátem a mlýnem, [[w:Pavlov|Pavlov]] a [[w:Horní Věstonice|Horní Věstonice]] s vinohrady. 7/

:* 1596

: V roce 1596 koupeny kolem 74,743 fl moravských. 7/

===== Dějiny 17.století =====

: ''(Významnou historickou osobností byl František [[w:Dietrichstein|Dietrichstein]], [[w:Kardinál|kardinál]] a gubernátor [[w:Morava|Moravy]]. Za jeho vlády byl hrad přestavěn v luxusní zámek.)''

:* 1602

: Sigmund zemřel v roce 1602 se závětí na syny Maxe II., a Max I. Následuje po bezdětném dne 29. března 1611 do úmrtí. Padlo tedy [[w:Panství|panství]] bratru Františkovi a jeho synovci Maxi II., který pak získaný podíl nahradil penězi Františkovi, který stejně o nic nepřišel. František se narodil 22. srpna 1570 v [[w:Madrid|Madridu]], stal se 1599 [[w:Kardinál|kardinálem]] a 1600 [[w:Biskup|biskupem]] v [[w:Olomouc|Olomouci]]. 7/

: [[w:Panství|Panství]] přešlo nyní na [[w:Císař Maxmilián II.|císaře Maxmiliána II.]], který jednu část města i s poddanými na předměstí, která odedávna patřila pod statek [[w:Lednice|Lednice]] a nejmenovaný úrok, pak 1/4 mýtného v obcích [[w:Bulhary|Bulhary]], [[w:Mikulov|Mikulov]], v [[w:Dolní Dunajovice|Dolní Dunajovice]] a [[w:Mušov|Mušov]], některé vinohrady, 2 rybníky (&quot;Pfassen a Lelissteich&quot;), čtvrtina chudobince ve městě, s vápenkou solivarem. 7/

:* 1613

: Roku 1613 potvrzen [[w:Kardinál|kardinál]] z [[w:Dietrichstein|Dietrichsteina]] dříve již držitel města, jakož i jeho vinohradů podle starého urbáře, kteroužto držbu vyrovnal tehdejším obvyklým způsobem vyrovnání úhradou dřevem, čímž byl zproštěn (s výjimkou některých úprav šířky polí v několika ročních splátek), ponecháno pěstování vinné révy, dosavadní povolený obchod se solí a volné nakládání se sirotčím fondem k slavnostním pohřbům. 7/

:* 1619

: Pozbyl je sice v roce 1619 rozhodnutím nekatolických stavů [[w:Morava|moravských]], obrátil se ale do boje na [[w:Bílá hora|Bílé hoře]], a dostal je nazpět. 6/

: Od vojsk vzbouřených moravských stavů utrpělo město v letech 1619 a 1620 takovým způsobem, že obecní společenství vypočítalo velmi vysoké škody na majetku občanů. 7/

:* 1621

: Po zprostředkování přijel císař v roce ''1621'' do [[w:Mikulov|Mikulova]] uzavřít mír mezi [[w:Císař Ferdinand ii.|císařem Ferdinandem II.]] a [[w:Gabor Bethlen|Gaborem Bethlenem]], ve kterém se Gabor zřekl titulu krále [[w:Uhry|uherského]]. Ve stejnou dobu byl [[w:Kardinál František|kardinál František]] ''(Franz)'' dokonce místodržitel [[w:Morava|Moravy]], a nabyl 1624 titul říšského knížete a pomohl za jediného prvorozeného mužského potomka svého bratra, spolu s [[w:Uherčice|Uherčicemi]], [[w:Pouzdřany|Pouzdřanami]] a [[w:Popice|Popicemi]] zvětšit panství primogenituře svěřený [[w:Fideikommis|fideikommis]] ''(nedělitelné [[w:Panství|panství]])''. Jeho rukou staly se [[w:Císař Matyáš|císaři Matyáš]] ''Mathias'' a [[w:Ferdinand I.|Ferdinand I.]] českými králi, ten také odvážil svatou uherskou korunou se korunovat; Matyáše, Ferdinanda II. a III. 7/

:* 1636

:Ferdinand III, a jeho sestra Anna jím byla pokřtěna; [[w:Kardinál|kardinál]] působil při volbě tří papežů: Leo....., [[w:Pavel V.|Pavel V.]] a [[w:Řehoř XV.|Řehoř XV.]] a byl leckdy duší nejdůležitějších obchodů v oněch bouřlivých časech, pod záštitou tří císařů katolických, vytvořil hráz proti učení nekatolickému. Jeho dědictví získal 1636 syn jeho bratra, Sigmund Max, posledním následníkem 1655 jeho syn Ferdinand a 28. listopadu 1698 a jeho starší syn Leopold následoval vládu [[w:Panství|panství]]. Zemřel ale již 13. července 1708 bez mužských potomků, kterým tato přímá linie rodu vyhasla. 7/

: Lenní poplatek trval z hradu a 3/4 města [[w:Mikulov|Mikulova]], 2 dvorů, pivovaru (v [[w:Dolní Věstonice|Dolních Věstonicích]]), 2 rybníků a 2 větrných mlýnů, z ovocných sadů a chmelnic, cihelen, solivaru a obory; městeček [[w:Dolní Věstonice|Dolní Věstonice]], [[w:Mušov|Mušov]] s kroji a patronátem, a vesnice [[w:Pavlov|Pavlov]], [[w:Perná|Perná]], [[w:Klentnice|Klentnice]], [[w:Bavory|Bavory]], [[w:Bulhary|Bulhary]] s patronátem, [[w:Horní Věstonice|Horní Věstonice]] a [[w:Sedlec|Sedlec]], tak i [[w:Dívčí hrad|Dívčí hrad]] a pustý zámek Neuhaus a Sirotčí skála; další 2 mlýny, 2 rybníky a 2 větrné mlýny, pivovar v [[w:Dolních Věstonic|Dolních Věstonicích]], cihelna a vápenka, [[w:Mýtné|mýtné]] etc. 7/

:* 1645

: V průběhu [[w:Třicetileté války|třicetiletých válek]] [[w:Švédové|Švédové]] při svých nájezdech proti [[w:Vídeň|Vídni]] s 90 muži přepadli 6. dubna 1645 [[w:Město|město]], dobyli ho i když se týden bránilo a ukořistili na zámku děla v počtu 54 kusů. 7/

:* 1698

: Zemřel 28. listopadu 1698. Jeho starší syn převzal následně [[w:Panství|panství]].

===== Dějiny 18.století =====

:* 1708

: Zemřel ale již dne 13. července 1708 bez mužských potomků. Následoval jeho mladší bratr Walther Xaver, částečně v pozůstalosti koupil [[w:Panství|panství]] [[w:Boskovice|Boskovice]], [[w:Sokolnice|Sokolnice]] a statek Purschitz (?), a 4. listopadu 1738 zemřel. 7/

:* 1738

: [[w:Panství|Panství]] přešlo na jeho mladšího bratra Františka ''(Franz)'' Xavera Walthera a 1738 na jeho syna Karla Maxe, který tři roky před následnictvím 1784 zemřel, panství pak přešlo na jeho syna Jana Karla (+25. května 1808). Od té doby vládne jeho nejstarší syn František ''(Franz)'' Josef kníže z [[w:Dietrichstein|Dietrichsteina]]. 6/

: Jeho starší syn Karel převzal [[w:Primogenitura|primogenituru]] - fideikomis, zakoupil statky [[w:Židlochovice|Židlochovice]] ''(Selowitz)'', [[w:Velké Němčice|Velké Němčice]] ''(Gross Niemtschitz)'' a [[w:Cvrčovice|Cvrčovice]] ''(Urspitz)''. Zdědil dále po matce nároky pod pruskou Výsostí ve [[w:Slezsko|Slezsku]]. nynější Proflauste (?) majorát [[w:Panství|panství]] Proskau (?) a Chrzelitz (?) i s rodovým znakem a jménem v roce 1769. 7/

:* 1781

: Odešel ale kvůli &quot;tělesné křehkosti&quot; dne 20. prosince 1781 od panování a předal vládu svému staršímu synovi Janu Karlovi a zemřel 1784. 7/

:* 1785

: Po katastrálním měření z roku 1785 činí plocha [[w:Panství|panství]], s výjimkou oblasti [[w:Město|města]] [[w:Mikulov|Mikulova]], 21,537 jiter a 2 1/6 sáhů. 7/

===== Dějiny 19.století =====

: Současný ''(1837)'' držitel c. a k. komory František Josef ''(Franz Joseph)'', kníže z [[w:Dietrichstein|Dietrichsteina]]-Proskau-Leslie, jako vládce rodu 25. května 1808 po zemřelém jeho knížecím otci Janu Karlovi ''(Johann Karl)'', c. a k. plukovníku-štolbovi a tajnému radovi, jako nejstarší syn převzal dědičné panství. 7/

=== Pálavské vrchy ''(Polauer Berg)'' ===

: ''(Nejvyšší vrchol [[w:Pálavské vrchy|Pálavských vrchů]] je [[w:Děvín|Děvín]] nad zříceninou [[w:Dívčí hrad|Dívčího hradu]] zvaného také [[w:Děvičky|Děvičky]]. /Propagační materiál./)''

: Na jihovýchodní stranu (nejlépe hned od velké věže s třaskavinou narušenou klenbou) stoupá se nahoru a dolů po úzké kamenité stezce, hned se rozšíří přes louku, potom mírně stoupajícím lesem na západ, po půlhodině vede proti vrcholu 1080 stop ''(340 m)'' vysokých dívčích - běžně [[w:Pálavské vrchy|Pálavských vrchů]]. Když vyjdeme z lesa, vidíme vpravo na kamenný kužel hory, označený na jeho vrcholu křížem, červeně natřeným*). 6/
:* Příliš náročné pro poutníky. 6/

: Na severní a jihovýchodní stranu se příkře dolů skály sklání. Vrchy nejsou ani tak vysoké kopce, jaké se z nich nabízejí vyhlídky: v popředí se díváme na [[w:Dívčí hrad|Dívčí hrad]] z prohlubně vážný, [[w:Pavlov|Pavlov]] nahoře přívětivý s jeho vinicemi; oči pronásledují tok [[w:Dyje|Dyje]] od [[w:Znojmo|Znojma]] až k jeho soutoku s [[w:Morava|Moravou]], téměř nepřetržitě, a ještě pod soutokem níže lesknoucí se hladinu řeky [[w:Morava|Moravy]]. Louky této řeky sdružují se s parky [[w:Lednice|lednickými]] a [[w:Valtice|valtickými]] kopci. Ojedinělý je pohled dolů na celý půlměsíc [[w:Karpaty|Karpat]] a Tebenerkogel naproti elegantní hranice. Zámky Blassen a Vailenstein, mezi oběma širokými pohořími, dále zašpičatělý Etterling a Burian, velké Esupi u Skalice v [[w:Uhry|Uhrách]], dají se vyhledávat i další kopce. Hradišťský [[w:Buchlov|Buchlov]] září rozvětvené výšky [[w:Morava|Moravy]], ze kterých se dostaneme až na brněnský [[w:Špilberk|Špilberk]]. Malebné seskupení jižně [[w:Klentnice|Klentnice]] se zříceninou [[w:Sirotčí hrádek|Sirotčího hrádku]], a [[w:Mikulov|Mikulov]] se [[w:Svatý kopeček|Svatým kopečkem]]. 6/

: Postupujeme ve čtvrthodince přes bylinnou říši, kolébavě, fádně dolů k jihozápadní skále, obvykle nazývané [[w:Vyhloubený kámen|Vyhloubený kámen]] ''(Höhlenstein)''. Přímo dole, kde se skála zřítila je asi 3 sáhy vysoký i prohlubeň (je zvláštní, z jakého důvodu k tomu zřícení došlo, proto se nanejvýš opatrně pohybujeme). Pod touto skalní stěnou svažuje se cesta od [[w:Dolní Věstonice|Dolních Věstonic]] do [[w:Klentnice|Klentnice]]. Malebná je zde stěna po vyhloubeném kameni, dále skupiny starých stromů a vyššího lesa, nad nimiž se tyčí Pálavská skála se svým křížem. 6/

: [[w:Dívčí hora|Dívčí hora]] ''(Maidenberg)'' je vysoká 288 m, věž kaple [[w:Svatý Sebastián|Svatého Sebastiána]] 191 m a návrší města 115 m trigonometricky určeno. [[w:Turold|Turold]] ukrývá pozoruhodnou jeskyni obtížně přípustnou a ve všeobecném přehledu není obšírněji posuzována. 7/

: Na západ od [[w:Dívčí hrad|Dívčího hradu]] po půlhodince dost pozvolna přijdeme na vrchol vyšší a stoupající [[w:Dívčí hora|Dívčí hory]], jejíž výška od vodní hladiny [[w:Dyje|Dyje]] činí 180 sáhů (337 m). 7/

: Na severozápad a jihovýchod jsou strmé skalní stěny, hořejší povrch tvoří ale nepřímá úroveň, s rozmanitě vrásčitými podobnými bylinami. Odtud je vyhlídka tam na [[w:Radhošť|Radhošť]] a [[w:Hostýn|Hostýn]] a na [[w:Morava|Moravě]] jediné třpytivé vrcholy. Roztomilé skupiny vpadají města a obce pod úpatím, a z modré dálky vidíme [[w:Brno|Brno]], [[w:Znojmo|Znojmo]], jako uherskou [[w:Skalice|Skalici]] atd. Dále vidíme bleděmodré vysoké české hraniční hory, [[w:Karpaty|Karpaty]], vrchy Dunajského pohoří a další výhledy. 7/

: Východ je na tomto kopci úchvatný za úsvitu, kdy krajinu osvětlují sluneční paprsky . 7/211

: Strmá skála, vysoké podivně formované kamenné masivy, široké plochy pokryté s nesourodou drolinou, pustý, smutný, ohromný, měnící se v tmavé přívětivé houštině, ve výškách tohoto pohoří, je vzácné, lze vidět jen v dálkách severních zemí nebo v alpských údolích ve [[w:Švýcarsko|Švýcarsku]]. Daří se zde domácím bylinám. 7/

:Poněvadž tento vápencový masiv, vystavuje se svou polohou a některé části jsou silně pokryté hlínou. Některá strmá místa mezi hlínou a skálou podemílá voda a stávají se kluzká, takto je to zejména ve vsi [[w:Pavlov|Pavlov]]. V letech 1715, 1730, 1763 a 1774 došlo k zvláštním jevům, jak nově stavěné domy se nenadále pozvolna sedali a otevírali se rozsedliny, které se postupně rozšiřovali. 7/

=== Polesí a lov zvěře ===

: Vrchnostenské lesní plochy jsou rozděleny do 9 revírů. Jmenovitě [[w:Mikulov|Mikulovský]], [[w:Sedlec|Sedlecký]], [[w:Bulhary|Bulharský]], [[w:Pavlov|Pavlovský]], [[w:Strachotín|Strachotínský]], [[w:Pouzdřany|Pouzdřanský]], [[w:Uherčice|Uherčický]], [[w:Klentnice|Klentnický]] a [[w:Mušov|Mušovský]]. Výjimkou je revír v [[w:Bulhary|Bulharech]], kde se také vyskytuje jehličnatý les, spolu s listnatými dřevinami, v čemž převládají duby a buky. 7/

: Od té doby se nalézaly u [[w:Mikulov|Mikulova]] dřívější obory a také bažantnice. Tehdy se dělávaly jen malé lovy na srnce, zajíce, bažanty a koroptve a často na lišky. 7/

=== Řeky a rybníky ===

: Z tekoucích vod na panství jsou řeky [[w:Jihlava|Jihlava]] ''(Iglawa)'', [[w:Svratka|Svratka]] ''(dříve Švarcava, Schwarzawa)'' a [[w:Dyje|Dyje]] ''(Tana, Taya)''. První zmíněná ''(Jihlava)'' na severu, nad [[w:Mušov|Mušovem]], tvoří hranici panství, druhá ''(Svratka)'' vstupuje z blízkého teritoria [[w:Uherčice|Uherčice]], a tvoří tak z největší části hranici mezi dominiem [[w:Mikulov|Mikulov]] a [[w:Židlochovice|Židlochovice]], až se spojí s [[w:Jihlava|Jihlavou]] severně nad [[w:Mušov|Mušovem]], a odtud proudí uvnitř panství až k jejich ústí do [[w:Dyje|Dyje]]. 7/

: Posledně zmíněná ''([[w:Dyje|Dyje]])'' teče rovněž v jižní blízkosti od [[w:Mušov|Mušova]], do panství, za 1/4 míle ''(1.9 km)'' od tržiště ''(Mušov)'' se spojuje s [[w:Svratka|Svratkou]] a teče potom východním směrem pod [[w:Dolní Věstonice|Dolní Věstonicemi]] pryč pod patou [[w:Dívčí kopec|Dívčího kopce]], který oplachuje, do městyse [[w:Bulhary|Bulhary]] a mezi [[w:Lednice|Lednickým]] panstvím protéká dále. Že tyto řeky jsou bohaté na ryby a raky, postřehli již budovatelé dominia. 7/

: 5 rybníků, ten velký [[w:Nový|Nový]] ''(Portz)'', [[w:Šibeničník|Šibeničník]] ''(&quot;Galgen&quot;)'', &quot;Hechten&quot; ''(štičí)'', &quot;Kudler&quot; a &quot;Střelický&quot; ''(Střelitzer)'' rybník leží na jihu panství mezi [[w:Mikulov|Mikulovem]] a [[w:Sedlec|Sedlecí]]. 7/

=== Zemědělství ===

: Statek [[w:Mikulov|mikulovského]] panství má šest dvorů se samostatnými správci: [[w:Mikulov|Mikulov]], [[w:Sedlec|Sedlec]], [[w:Bulhary|Bulhary]], [[w:Dolní Věstonice|Dolní Věstonice]], [[w:Strachotín|Strachotín]] a [[w:Pouzdřany|Pouzdřany]]. V některých letech je i pronajímají a nevěnují se zemědělské činnosti. Včelařství na panství je nepodstatné. 7/

: Hlavním zdrojem výdělku je zemědělské hospodaření a s tím spojené vinařství, živností a obchodu. Pro zemědělské hospodářské účely jsou k dispozici použitelné plochy a to: orná pole, louky, rybníky ''(jen panské)'', pastviny, vinohrady, ovocné sady, lesy ''(panské)''. 7/

: Zemina na rovných pláních se skládá z velice silné vrstvy nanesené ornice, kde se pěstují všechny druhy obilí a jiných užitečných hospodářských plodin. 7/

: Celková plošná výměra obcí na severu pod [[w:Mikulov|mikulovským]] panstvím, na západě s dominiem [[w:Drnholec|Drnholec]] ''(Dürnholz)'' a na jihu při hranici s [[w:Rakousko|Rakouskem]] podle katastrálního měření v roce 1785 činí výměra 7221 jiter a 194 Qu sáhů úrodné zemědělské půdy jednak panské i občanské. 7/

=== Vinohradnictví a vinařství ===

: Již ve 13. století se pilně provozovalo pěstování vinné révy. Také v přítomné ''(1837)'' době je to bohatý zdroj výdělku a je bezmála ve všech obcích oblíbený a s dobrými úspěchy. 7/

: V roce 1576 vrchnost vydala souhlas k vysázení vinohradů v trati &quot;Brunnelsberg&quot;. 7/

: Zejména obyvatelé [[w:Pavlov|Pavlova]] a [[w:Popice|Popic]] se sdružují při výrobě velmi dobrého vína. Na jihojihovýchodě na úpatí [[w:Dívčí hora|Dívčí hory]] je [[w:Pavlov|Pavlov]], kde se vyrábí značkové dobré chuťi smyslné víno srovnatelné s [[w:Burgundsko|burgundským]]. Mimo to je také snaha víno šlechit. Získané výnosy se odhadují na 20,000 věder ročně. 7/

=== Sadařství ===

: Co se týká sadařství, tak se zpravidla provozuje současně s vinohrady a upřednostňují se broskvoně, meruňky, ořechy a třešně. V [[w:Klentnice|Klentnici]] má zřejmě již vychválené úspěchy, a zde i jako v [[w:Perná|Perné]] dokonce - jinak na [[w:Morava|Moravě]] zřídka - se ve významném množství sladí kaštany. Také [[w:Popice|Popice]] jsou známy kvůli výrobě značného množství sladkého dřeva. 7/

=== Chov dobytka ===

: U poddaných je ''(1837)'' při zemědělském hospodaření velký stav dobytka: 457 koní, 2476 ks hovězího dobytka, 4321 kusů ovcí, společně měli někdy i koně. 7/

== Části panství ==

=== Město Mikulov ''(Nikolsburg)'' ===

: ''(Kouzelná vlašská enkláva v našich zemích, jehož dominanta tak okouzluje příchozí. Město je rozloženo uprostřed tří návrší: [[w:Zámeckého vrch|Zámeckého vrchu]], [[w:Kozí hrádek|Kozího hrádku]] a [[w:Turold|Turoldu]], pod charakteristickým Kopečkem. /Medek M. 1973 Městské muzeum č.2925-91/92/)''

:* 1173

: ''(Z roku 1173 známe první historickou zprávu, kdy vystupuje [[w:Mikulov|Mikulov]] na kolbiště dějin. Z označení &quot;[[w:Mikulov|Mikulov]]&quot; je vidno, že běželo o slovanské sídliště. /Zemek M. 1973/)''

:* 13. století

: ''(Město se rozložilo ve 13. - 14. století na důležité obchodní cestě, která od nepamětných století byla významným místem, spojujícím [[w:Baltické moře|Balt]] s jihem, tj. na [[w:Jantarová cesta|jantarové cestě]]. /Zemek M. 1973/)''

:* 1249

: ''(V roce 1249 [[w:Přemysl Otakar II.|Přemysl Otakar II.]] odevzdal [[w:Mikulov|Mikulov]] [[w:Liechtenstein|Liechtensteinům]], kteří vytvořili novou etapu budování [[w:Mikulov|Mikulova]]. /Zemek M. 1973/)''

:* 15. století

: ''([[w:Kozí Hrádek|Kozí Hrádek]] (něm. [[w:Knieberg|Knieberg]]) odedávna kontroloval strategickou cestu z [[w:Brno|Brna]] do [[w:Vídeň|Vídně]]. Německý název je odvozen od záhybu, jež tvořily zde obchodní cesty. Na vrcholu kopce byla v 15. století vybudována dělostřelecká věž s ochozem a střílnami. Z věže je pěkný výhled na Pálavu a městský areál [[w:Mikulov|Mikulova]].)''

:* 1468

: [[w:Schwoh|Schwoh]] z kronik vyprávěl: že přívrženec maďarského krále Matyáše, a osobní nepřítel tehdejšího držitele [[w:Mikulov|Mikulova]], Wilhelm von Tettan, v roce 1468 se ctí částečně proti českému králi Jiřímu bavil uhersko-rakouské pány, když městský člověk v noční době chtěl vylézt nahoru, ale psí vytí je vzkřísilo a úmysl byl znemožněn. 7/

:* 1597
: Udělena nadace Franze z [[w:Dietrichstein|Dietrichsteina]] z roku 1597 pokud jde o vinobraní. 7/

:* 1613

: Roku 1613 potvrdil kardinál z [[w:Dietrichstein|Dietrichsteina]] všechny předchozí přislíbené nadace městu, stejně tak i desátky držení jejich vinohradů a orné půdy (s výjimkou několika šířek u polí), rovněž zůstal povolen obchod se solí a svobodné spravování sirotčích dávek na každoroční obdarovávání na jmeniny, svátky a konání pohřbů. 7/

:* 1619

: V letech 1619 a 1620 město trpělo v důsledku neklidu a bouřením vojsky, obec z těchto důvodů zjišťovala údaje o způsobených škodách obyvatel města. 7/

:* 1621

: V roce zase 1621 sedmihradská vojska [[w:Gabriel Bethlen|Gabriela Bethlena]] napadla město, ale ještě 21. prosince téhož roku kardinál s tímto nepřítelem Rakouska uzavřel mír. 7/

:* 1837

: Město [[w:Mikulov|Mikulov]] dříve ''(Niklasburg, latinsky Nikolsburgum, moravsky Mikulow)'' je pod vrchnostenskou ochranou. Leží na úpatí [[w:Svatý kopeček|Svatého kopečka]] ''(Kalvarienberges)'', [[w:Turold|Turoldu]] a [[w:Zámecký vrch|Zámeckého vrchu]] ''(Schloßberg)'', sice v kopcovitém terénu, ale příjemně uspořádané. Je vzdáleno 6 1/2 míle ''(49,3 km)'' jižně od [[w:Brno|Brna]], na poštovní cestě do rakouské [[w:Vídeň|Vídně]] a 1/4 míle ''(1,9 km)'' od hranice s [[w:Rakousko|Rakouskem]]. 7/

: Povrch terénu na sever a východ je hornatý. Vyzdvihuje se tam malý cyklus s domy zastavěný &quot;Gaisberg&quot;, nadšený vrcholek nad převislou skálou se směle postavenou strážní věží, zde ale dříve zarostlá křovím, nyní k pastvě využívaný vápencový pahorek &quot;Kalvárie nebo Sebastianberg&quot; s výškou 191 sáhů vysoký. Napravo je povrch terénu zvlněný. 7/

: Podle kroniky domu kapucínského husité v roce 1426 město vypálili. 7/

==== Mikulov, duchovní život a kostely ====

:* 12.století

: ''(Ke konci 12. století snad v [[w:Mikulov|Mikulově]] existoval románský kostel.)''

: Na nejnižším bodě města stála dříve velmi pěkná, se dvěma věži kamenná kaple s portálem se špicí, který nechal [[w:Dietrichstein|Dietrichstein]] postavit. 7/

: Byla to dcera kolegiálního kostela, v jehož středu stával lauretánský dům s obrazem Panny Marie. Celoročně byl velmi často navštěvována, poutníky zbožňovaná, u níž byla schválně přistavena pokladnice, do které se dávaly drahocenné dary, jako zlato, stříbro, drahé kameny u ukládaly se sem kostelní obleky. 7/

:* 1276

: Již před rokem 1276 v tomto místě ''(dnes kostel sv. Václava)'' stávala fara pod vrchnostenskou ochranou kláštera v Kounicích. 7/

:* 1426

: ''(Je známo, že v roce 1426 byl husity vypálen kostel, předchůdce [[w:Probošt|proboštského]] kostela [[w:Sv.Václav|sv. Václava]].)''

:* 1500

: ''(Kolem roku 1500 byla pravděpodobně majiteli [[w:Mikulov|mikulovského]] panství [[w:Liechtenstejn|Liechtenstejny]] započata výstavba [[w:Probošt|proboštského]] kostela ([[w:Sv.Václav|sv. Václav]])a).''

:* 16. století

: V 16. století [[w:Mikulov|Mikulov]] proslul jako útočiště pronásledovaných kacířů &quot;novokřtěnců, kteří z [[w:Mikulov|Mikulova]] vytvořili své středisko, aby se odtud rozšířili po celé jižní [[w:Morava|Moravě]]. ''(Zemek M. 1973)''

: ''(V letech 1500-1520 postaveno v kostele sv. Václava kněžiště /presbytář/, spodní část věže a obvodové zdi trojlodí.)''

:* 1520

: [[w:Mikulov|Mikulov]] se již 1520 rozhodl pro nekatolické náboženské učení, stal se sídlem různých sekt *), až do doby usazení habánů. 7/
:* Husité, luteráni ''(evangelíci)'', zwingliani ''(?)'', kalvínisté ''(reformovaní evangelíci, helvéti)'', moravští bratři, habáni atd. Moravští bratři mají známý &quot;Bratrský dům&quot; až do dnešních dní zachovaná památka svědčící ještě o stopách jejich dřívější svatyně. 7/

:* 1526

: ''(V roce 1526 přišli do města také novokřtěnci, náboženští emigranti ze Švýcarska. Během stoletého působení zde se zasloužili o rozvoj řemesel a vinařství. Byli známí svým keramickým fajánsovým nádobím. Rovněž v [[w:Mikulov|Mikulově]] působila také jejich tiskárna, v níž bylo vydáno sedmnáct spisů.)''

:* 1528

: Nejedny hodiny kazatelů Bartoloměje Hubmayera nebo Friebsbergera byly působivé, avšak hlava této sekty 10. března 1528 ve [[w:Vídeň|Vídni]] byla upálena, protože již od roku 1526 šířila tato učení tiskem ve vlastní tiskárně *). 7/
:* Od počátku: &quot;Soud o křtění mladých dětí&quot;, L. Hubmör, 1526 a více dalších. 7/

:* 1575

: Adam ''(znám 1575-1589)'' z [[w:Dietrichstein|Dietrichsteina]] povolal si v této věci vídeňského kazatele a učeného jezuitu Michaela Kardamoruse, aby mu v dobrém posloužil. Zdařilo se to, protože učení víry katolické se na město a panství vrátilo, načež 24. června 1575 katolický olomoucký [[w:Biskup Stanislav Pawlowský|biskup Stanislav Pawlowský]] ''(+1598)'' zde obnovil kostel tak, jako v sousedství. 7/

:* 1583

: V 16. století byl kostel v držení pravé církve až do roku 1589, když Adam ''(znám 1575-1589)'' z [[w:Dietrichstein|Dietrichsteina]] přešel na tuto víru, a olomoucký biskup Stanislav Pavlovský kostel i jiné v kraji od 23. června 1583 přešly zase zpět. 7/

:* 1584

: ''(Gotický charakter kostela zachován do roku 1584, kdy při požáru vyhořela věž kostela.)''

:* 1585

: ''(V roce 1585 započata přestavba kostela sv. Václava do renesančně-manýristického slohu.)''

:* 1611

: ''([[w:Kardinál|Kardinál]] [[w:Dietrichstein|Dietrichstein]] podporoval stavbu [[w:Kapucíni|kapucínského]] kláštera s kostelem. Klášter i s kostelem 1784 podlehl požáru a už klášter nebyl obnoven, kostel až v polovině 19. století přeměněn na rodinnou hrobku.)''

:* 1623

: ''(V roce 1623 založena loretánská kaple. V roce 1784 kaple podlehla požáru a již nebyla obnovena.)''

: [[w:Loretánská kaple|Loretánskou kapli]] ''(Lorettokapelle)'' zvaná [[w:Probošt|proboštská]] s podřízeným seminářem pro 9 chlapců, které nazývali &quot;lauretánští&quot; a také &quot;modrokabátníci&quot; k službám v této kapličce, a vykázal jim k obživě, mimo základní jmění dvůr ležící v České ulici nazvaný Lauretánský ''(Lauretanerhof)'' s mnoha pozemky. 7/

: ''(V roce 1623 založil [[w:Kardinál|kardinál]] František (Franz) [[w:Dietrichstein|Dietrichstein]] při kapucínském klášteře tzv. Loretu.)''

:* 1625

: Kardinál František (1570-1636) z [[w:Dietrichstein|Dietrichsteina]] vytvořil zcela znovu v roce 1625 nynější kolegiátní klášter. 7/

: [[w:Mikulov|Mikulov]] je sídlem kolegiátního kláštera s farou. [[w:Kardinál|Kardinál]] a [[w:Biskup olomoucký|biskup olomoucký]] Franz (1570-1636) kníže z [[w:Dietrichstein|Dietrichsteina]] věnoval farnímu kostelu sv. Václava dne 22. srpna 1625 proboštství se 4 kanovníky a potřebného kostelníka na nějakou dobu s příslušným kapitálem. Proboštství vykázal pro obživu jeden dvůr nazvaný &quot;Kapitulní&quot; ''(Kapitelhof)'' s mnoha pozemky na dolním předměstí. 7/

:* 1629

: Když snad v roce 1629 přišli do [[w:Mikulov|Mikulova]] Piaristé předal jim seminář i s celým dvorem. Založil službu pro kolegiální kostel pro dalších 10 chlapců, nazvaných &quot;Václavských nebo červenokabátníků&quot;. Kromě malého kapitálu přidělil 20 sáhů dřeva z panských lesů, pak 1/2 měřice kukuřice a 3 měřice zrní ze statku [[w:Jiřice|Jiřice]] ''(Irritz)'' ze Znojemska. 7/

: ''(Uvedením řádu piaristů do [[w:Mikulov|Mikulova]]. byl to první vstup tohoto řádu do českých zemí.)''

: Tento chrám vytoužených piaristů, mimo shora uvedeného učiliště, také kníže Karel z [[w:Dietrichstein|Dietrichsteina]] zpočátku přivedl 9 chlapců - zpěváčků do Loretánské kaple a později 12 chlapců - muzikantů, pro které zřídil dotaci kardinála Franze ''(1570-1636)'' z [[w:Dietrichstein|Dietrichsteina]] kolem roku 1629 (ještě za života zakladatele řádu Josefa von Ealasanze (?), na místě zřídil Johann potřebný Spital, jako první tohoto typu nejen v císařství, ale i v [[w:Německo|Německu]]. 7/

: ''(Vytvoření kolegiální kapituly při kostele sv. Václava zdůraznilo důležitost [[w:Mikulov|Mikulova]] a pro duchovní život mělo velký význam založení piaristického gymnázia ''(1631)''.)''

: V tomto mateřském klášteře řádu, se provádí volba představeného řádu, ojediněle v českomoravské provincii. 7/

: Kardinál nechal postavit novou nemocnici a povolal do [[w:Mikulov|Mikulova]] předchozí řádové muže, pro které již dříve připravili zařízené byty s kostelem svatého Jana Křtitele, a jako první vyrostla dnešní částečně přízemní a částečně dvoupodlažní kolegiální budova. 7/

: Kardinál obdaroval toto zařízení pozemky, desátky, horním právem atd. jaké do té doby patřily k nemocnici sv. ''(Johanna)'', potom ještě zvýšil pole, k nim habány, k tomu ještě 1000 fl z vrchnostenského důchodu na věčné časy. 7/

: Brzy poté převádí se již nahoře přetřásaný laretánský seminář i se založeným statkem, do kterého z počátku přichází 9 klášterních chlapců (mezitím se staví stavby kolegia) a bydlí zde také řádoví muži. 7/

:* 1634

: Poslední měl od Jáchyma staršího von Lissaw ''(?)'' v roce 1626 kolem 5000 fl. moravských koupit a v roce 1634 proboštství daroval a naproti tomu čtyřem kanovníkům musel odstoupit Kapitulní Dvůr. 7/

: Probošt Johann Eechotti von Ehrensberg (+1761) v závěti určil kapitál pro zřízení pátých kanovníků, které nazval &quot;Eechottisté&quot;. Dědické nároky brzdily brzy nato bylo použito zákonné snížení na 4 kanovníky. Provedení této nadace se přece jen s mírným příspěvkem knížete Karla a pomoci kapitulní pokladny uskutečnilo. Loretánská kale a kostel sv. Sebastiána zařídili, jak kolegiální kostel se vylepší, dosadili pak 2 vikáře a Eechottistické kanovníky a sloučili s kapitulním děkanstvím zejména farní službou a s pomocí druhé kooperatury. 7/

:* 1635

:Již v roce 1635 se na gymnáziu vyučovalo češtině a na němž působila řada učených profesorů (Gelasius Dobner, Adaukt Voigt atd.) i žáků (např. J. E. Purkyně, J. Sonnenfels). ''(Zemek M. 1973)''

:* 1645

: Rok 1645 byl pro zámek, město i kolegium zhoubný. Duchovní byli Švédy vyhnáni, obytné budovy zpustošeny, pozemky opuštěny. 7/

:* 1656

: ''(Roku 1656 postaven a vysvěcen kostel [[w:Sv.Anna|sv. Anny]] nad Loretou a později byl kostel později přestavěn na hrobku.)''

:* 1678

: Od té doby Kollegium zřizuje nadace a jiné každoroční přílivy pro svou moc, přesto se poměry jen málo lepšily, že jim kníže Ferdinand 1678 přidává další dvorec a místo pro stodolu . 7/

:* 1679

: Na místě dnešního kostela sv. Jana Křtitele stál špitální kostel, vysvěcený 12. července 1679

: Druhý kostel a současně farní úřad pro předměstí, je v jižní periferii u kolegia otců, sloužící také pro školáky, je zasvěcen sv. Janu Křtiteli. 7/

:* 1701

: V letech 1701-1708 kníže Leopold z [[w:Dietrichstein|Dietrichsteina]] na počest svaté Anny nechal postavit filiální kostel. 6/

:* 1760

: ''(Až do roku 1760 si kapitulní kostel sv. Václava ponechal podobu, jakou získal v 1. polovině 17. století.)''

: V letech 1760 - 1767 obohatila prostor piaristického kostela velkolepá freska nejčelnějšího podunajského malíře Františka Antonína Maulpertsche; sochařské práce jsou dílem Pavla Trogera a mikulovského Josefa Adolfa. ''(Zemek M. 1973)''

:* 1761

: ''(V letech 1761-1773 působil v [[w:Mikulov|Mikulově]] jako jedenáctý probošt František Filip, za jehož působení v úřadu kapitulkní chrám sv. Václava obdržel nynější podobu.)''

:* 1768

: Kostel byl rovněž pod vrchnostenskou ochranou, zřízenou [[w:Kardinál|kardinálem]] Franzem ''(1570-1636)'' z [[w:Dietrichstein|Dietrichsteina]], ale nynější ''(1837)'' podobu má z roku 1768, kdy byl dokončený. 7/

:* 1771

: ''(V kapitulním chrámu sv. Václava instaloval v roce 1771 [[w:Brno|brněnský]] varhanářský mistr Jan Výmola barokní varhany, které se dochovaly ve funkčním stavu dodnes.)''

:* 1784

: Dne 1. září 1784 byl farní úřad zmocněn, aby příslušné děkanství bylo samostatné, k čemuž patří hlavní část předměstí již 20. ledna 1789 převzalo poslední kanonisty, které s podporou 2 kněží uvedeného řádu zde dosud působí. 7/
: ''(Od poloviny 17. století až do požáru 1784 byli v kostele [[w:Sv.Anna|sv. Anny]] pohřbíváni [[w:Dietrichstein|Dietrichsteinové]].)''
: Dne 14. září 1784 vzniklý požár tento překrásný kostel ''(sv. Anny)'' zničil. V chrámu byla prý velice velká malba Kristovy rodiny jako oltářní obraz. Od té doby zůstalo stát jen obvodové zdivo velice pěkné. 7/
: V kapli je po požáru v roce 1784 obraz zachráněný váženou lauretánskou pannou. 7/
: Kostel sv. Anny z Loretou byl při požáru 1784 značně zničen a částečně obnoven Jindřichem Kochem na [[w:Dietrichstein|Dietrichsteinskou]] hrobku. ''(Zemek M. 1973)''

: Je v něm boční kaple, 6 oltářů, na nich obrazy i výzdoby, které měl provádět vážený umělec Ant. Mautbertsch a Felix Leichner. 7/

: Kostel je v souvislé řadě s váženým kolegiem piaristů, které přivedl kardinál Franz (1570-1636) z [[w:Dietrichstein|Dietrichsteina]], za což jsou mu vděčni *). 6/
:* Více najdete o celém panství ve výborném, zde často použitém díle: Markrabství Moravské, místopisný, statistický a historický výklad od Řehoře Wolného, benediktina a profesora. II. kniha II. oddíl, s. 182-232 ''(viz odkazy pod č. 7/)'' 6/

: Protože ale farní kostel pro tolik obyvatel byl příliš malý: tak byla v roce 1784 v piaristickém kostele sv. Jana byl zřízen farní úřad a zařízeno, aby proboštství se čtyřmi kardinálovými kanovníky od sv. Václava, děkanství u sv. Jana zajišťuje farní službu, do posledního skonu, ale vždy poslední anebo Eechotičtí kanovníci se o tento úřad starají, pokud to stačí. 7/

: Z dalších budov je za zmínku poblíž kostela sv. Václava stojící proboštský dům. 7/

:* 19.století

: ''(V polovině 19. století byl vyhořelý (1784) kostel sv. Anny přebudován na rodinnou hrobku [[w:Dietrichstein|Dietrichsteinů]].)''

:* 1831

: Na benefiční přípravy má [[w:Mikulov|Mikulov]], mimo již zmíněné vrchnostenské nemocnice, klášterní chlapce - zpěváčky u kolegiálního a piaristického kostela, také chudobinec, kde každodenně podělí 51 potřebných tím. Co jim poskytnou zámožní. Mimo dále poskytují nadaci pro chudé, například zemřelý c. a k. hejtman Leopold svobodný pán z Vees dne 20. září 1831 zřídil nadaci na úhradu vzdělání pěti jmenovitě určeným chlapcům. 7/

:* 1837

: Z kostelů si nejprve zaslouží zmínku kolegiální kostel sv. Václava, který je současně [[w:Mikulov|mikulovským]] kněžištěm stejnojmenného děkanství. Je postaven v gotickém slohu má pěkně upravený prostor pro kanovníky a kněžiště. Je dlouhý 20 sáhů ''(37.4 m)'', šířky od 3 1/2 až 11 sáhů ''(6,6 až 20,6 m)'', 2 vestavěné kaple, 2 sakristie, 2 věže a dvě oratoře, ke kterým knížecí vrchnost věnovala pěkně vyzdobený knížecí erb. Zvenčí vede kamenné schodiště s 28 stupni. 7/

: Oltář vysoké knížecí rodiny je mimořádně pěkný, vyřezávaný ze slonoviny, údajně od Michaela Angela, umístěný k veřejnému uctívání jako vložka do oltáře v kapli 5, souhrnně se štukovou výzdobou a dřevořezbou od Andrease Schweigela, 3 obrazy jsou ale od Adolfa von Frenthal. 7/

: V několika rozích kostela jsou vystaveny válečné prapory z dob třicetiletých válek a pod nimi rodinné krypty knížecí, je podivuhodné, že od roku 1617 jsou zde téměř všichni [[w:Dietrichstein|Dietrichsteinové]] pohřbeni. 7/

: Počet nynějších ''(1837)'' zde žijících řádových mužů, o kterých byla řeč, jim bylo svěřeno zdejší učiliště, sestávalo z 21 mužů, z toho 14 kněží, 5 katolických duchovních a 2 dobrovolní bratři. 7/

:* 1840

: Nejblíže zámku je postaven, svatému Václavovi zasvěcený, kolegiální kostel; objemná stavba, jejíž současný ''(1840)'' vzhled odpovídá prvnímu čtvrtině 17. století. 6/

:* 1845

: ''(V letech 1845-1852 ruiny kostela [[w:Sv.Anna|sv.Anny]] a ruiny Lorety přestavěny na hrobku [[w:Dietrichstein|Dietrichsteinů]].)''

:* 1852

: ''(V roce 1852 bylo sem navráceno 45 rakví s tělesnými pozůstatky členů rodiny [[w:Dietrichstein|Dietrichsteinů]], které byly od požáru roku 1784 uloženy v kostele [[w:Sv.Václav|sv. Václava]].)''

==== Mikulov, město ====

:* 1362

: V roce 1362 se připomínají v době předhusitské městské lázně v budově Palavy. ''(Zemek M. 1973, Městské muzeum č.2925-91/92)''

:* 1561

: ''(Roku 1561 na náměstí byl postaven dům &quot;U Rytířů&quot;, vyzdobený v 16. století sgrafity.)''

:* 1570

: Roku 1570 obdržel Mikulov od Wolf. z [[w:Liechtenstein|Liechtensteina]] a Christopha von Keretschin potvrzena vlastní stará městská práva, týkající se policejního řádu. 7/

:* 1606

: V roce 1606 zakoupila obec od Max. z [[w:Dietrichstein|Dietrichsteina]] radnici. 7

:* 1622

: [[w:Mikulov|Mikulov]] byl v této době významným střediskem manýristické italsko-španělské kultury i strediskem politického dění, kde se rozhodovalo o osudech českého státu - např. o míru [[w:Mikulov|mikulovském]] v roce 1622. ''(Zemek M. 1973)''

:* 1625

: V roce císař Ferdinand II. ''(vládl 1619-1637)'' propůjčil [[w:Mikulov|Mikulovu]] nový znak (hrad s kruhovou zdí v modrém poli a pod tím Dietrichsteinský znak), na přímluvu kardinála se vesele čepovalo &quot;k obnově zničených městských hradeb a příkopů&quot;. 7/

:* 1626

: Samotné město bylo vedle potvrzení četných privilegií i výsadu pečetění červeným voskem a vylepšení svého proslulého znaku v roce 1626. ''(Zemek M. 1973)''

:* 1645

: Nešťastným rokem v životě byl rok 1645, kdy [[w:Švédové|Švédové]] vnikli do města, pobořili je a zapálili; tehdy vychválené město zahrad, zeleně vinohradů se dlouho nemohlo vzpamatovat ze svých běd a ran. Také ve 12 sudech [[w:Švédové|Švédové]] odvlekli proslulou [[w:Mikulov|mikulovskou]] knihovnu. ''(Zemek M. 1973)''

:* 1680

: Z roku 1680 je náměstí ozdobeno kašnou Pomony. ''(Zemek M. 1973 Městské muzeum č.2925-91/92)''
: ''(Autorem je snad Ferdinand Gross, který ve městě pracoval v roce 1703.)''

:* 1722

: Na svažitém, dosti zúženém tržišti, dal kníže Walter 1722 postavit kamenný památník - [[w:Mariánský sloup|mariánský sloup]] nacházející se poblíž radnice. Od té doby však okolí významně zkrášlují měšťanské domy. 7/

:* 1724

: ''(V roce 1724 vytvořil sochař [[w:Ignác Lengelacher|Ignác Lengelacher]] [[w:Morový sloup|morový sloup]] - monumentální sousoší jako [[w:Mariánský sloup|mariánský sloup]]. Na volutách křídel podstavců odnože jsou usazeni tři andělé, symboly víry, naděje a lásky. Na podnoži jsou reliefy andílků s hrozny, kartuše s erby [[w:Dietrichstein|Dietrichsteinů]] a reliéf města. Před sloupy jsou postaveny sochy světců: [[w:Sv.Jan Nepomucký|sv.Jan Nepomucký]], [[w:Sv.František Xaver|sv.František Xaver]] a [[w:Sv.Karel Boromejský|sv.Karel Boromejský]] - ochránci před morem.)''
: Sloup nejsvětější Trojice z roku 1732 je z dílny Langelacherovy. ''(Zemek M. 1973)''

:* 1837

:Pospícháme kolem dvoupatrových obytných budov na náměstí, kde vlevo je Poštovní ulice, odkud se jede do [[w:Vídeň|Vídně]], vybudovanou alejí, kterou jsme za hodinu na rozcestí: vlevo do kopce směrem na [[w:Lednice|Lednici]], nebo napravo na [[w:Sedlec|Sedlec]] a odtud po špatné polní cestě dosáhneme [[w:Valtice|Valtice]]. 6/

: Pod vrchnostenskou ochranou je municipální město [[w:Mikulov|Mikulov]] s 638 domy a 1901 obyvateli (2274 mužských a 2627 ženských) katolíků, a mimo to židovské město má 168 domů a 3520 obyvateli (1738 mužských a 1782 ženských). 6/

:* 1840

: Vrchní vrchnostenský soudce; městský magistrát tvořený 1 purkmistr a 3 radní (1 ověřovatel a současně syndik); c. a k. pošta; c. a k. celní stanoviště (1 výběrčí, 1 kontrolor a 2 dozorčí úředníci). 7/

:* 1866

: Do popředí vstoupil [[w:Mikulov|Mikulov]] v roce 1866, kdy bylo podepsáno v [[w:Mikulov|Mikulově]] 26. července 1866 příměří po prohrané rakousko-pruské válce. Byla to pro [[w:Mikulov|Mikulov]] poslední větší chvíle. ''(Zemek M. 1973)''

:* 1918

: Rok [[w:1918|1918]] byl pro část obyvatel nepochopitelný a poroto odmítli připojení k Československu. ''(M. Zemek 1973)''

:* 1920

: V letech 1920 a 1921 radikální zemědělci sebevědomí uplatňovali v zemědělských stávkách. ''(M. Zemek 1973)''

:* 1938

: Nadešel 8. říjen 1938 po mnichovském diktátu a [[w:Mikulov|Mikulov]] byl odtržen od republiky a připojen k [[w:Župa|župě]] [[w:Dolní Rakousko|dolnorakouské]]. ''(M. Zemek 1973)''

:* 1945

: Sovětská armáda 22. dubna 1945 ukončila vládu hnědého moru nad městem. ''(M. Zemek 1973)''

:* 1952

: ''(V roce 1952 byl [[w:Mikulov|Mikulov]] prohlášen [[w:Městská památková rezervace|Městskou památkovou rezervací]]''

==== Mikulov, požáry a jiné nehody ====

:* 1536

: Odjakživa opakované požáry, nejvíce však v letech 1536 shořelo vše. 7/

:* 1561

: Město trpělo velkými elementárními nehodami, tak jako například ve dnech 2. a 3. července 1561, kdy na předměstí jedna oběť podlehla při požáru, přičemž mnoho lidí utrpělo škody na majetku. 7/

: Již třetí den nato 6. července 1561 krupobití způsobilo strašnou spoušť v polích a vinohradech. 7/

: Po požáru 1561 vyrostla zde řada městských renesančních domů s podloubím a s [[w:Mázhaus|mázhausy]] i s [[w:Arkády|arkádami]]. ''(Zemek M. 1973 Mětské muzeum č.2925-91/92)''

:* 1584

: A v roce 1584 jen v samotném městě schvátil mor až 500 lidí. 7/

:* 1622

: ''(V roce 1622 opět mor poznamenal [[w:Mikulov|Mikulov]] a jeho okolí mor, tehdejší metla lidstva. K jeho odvrácení nechal [[w:Kardinál|kardinál]] [[w:Dietrichtein|Dietrichtein]] postavit na kopci [[w:Tanzberg|Tanzberg]] zvon a kapli [[w:Sv.Šebestián|sv. Šebestiána]] - ochránce před morem.)''

:* 1625

: Morová nákaza 1625 a 1708, na kterou nelze zapomenout. 7/

:* 1663

: Požár v roce 1663. ''(Zemek M. 1973)''

:* 1688

: 22. května 1688 podlehlo ohni 52 domů. 7/

:* 1690

: 30. října 1690 když vyhořelo 65 domů. 7/

:* 1713

: Požár v roce 1713. ''(Zemek M. 1973)''

:* 1719

: 10. října 1719 přišel ničivý oheň na Židovské město a oheň také zchvátil zámek takovým způsobem, že všechen mobiliář shořel, a čtvrté i potom třetí poschodí se zřítilo. 7/

:* 1784

: K zamyšlení je požár roku 1784, kdy pěkný kostel sv. Anny pohltil oheň a v necelé hodině zcela vyhořelo 350 domů, obrovská část města, mimo většiny předměstí také kapucínský klášter i s kostelem, radnice, banka a nemocnice. 7/231
: [[w:Mikulov|Mikulov]] značně utrpěl v roce 1784, kdy strašným požárem bylo zničeno 350 domů, kdy kapucínský klášter vzal úplně za své, kostel sv. Anny s Loretou byl značně poškozen. ''(Zemek M. 1973)''
:* 1834

: A ještě 30. srpna 1834, kdy přímo Jeho Veličenstvo císař František I. (1768-1835) projížděl městem cestou do [[w:Brno|Brna]] propukl požár, ale naštěstí zničil jen tři domy. 7/231

==== Mikulov, Svatý kopeček ====

: ''(Dne 2. července 1623 byl vysvěcen základní kámen a byla vybudována cesta na vrchol kopce.)''

: ''(V letech 1626-1630 kolem cesta zřízeno sedm pašijových zastavení a postavena kaple &quot;Božího hrobu&quot;.)''

: V roce 1630 zde ''(na vrchu [[w:Tanzberg|Tanzberg]] vystavěl kardinál z [[w:Dietrichstein|Dietrichsteinu]] kapli [[w:Sv.Šebestián|sv. Šebestiána]])'' se střechou pokrytou plechem. 7/

: ''(Kopec byl přejmenován na [[w:Svatý kopeček|Svatý kopeček]].)''

: ''(Roku 1631 byla vybudována samostatná zvonice. Původní stavby na kopečku byly několikrát přestavěny, protože trpěly povětrnostními vlivy a opakovaně také zasaženy bleskem a několikrát vyhořely.)''

: ''(V roce 1663 při zhoubném požáru původní kaple [[w:Sv.Šebestián|sv. Šebestiána]] opět vyhořela.)''

: ''(V letech 1672-1679 na pokyn knížete Ferdinanda z [[w:Dietrichstein|Dietrichsteinu]] postaven a vysvěcen kostel větší, který stojí dodnes.)''

: V roce 1679 dostal Svatý kopeček charakteristickou dominantu s ryze italským vzhledem kostela a zvonice. ''(Zemek M. 1973 Městské muzeum č.2925-91/92)''

: ''(Po polovině 18. století byl soubor původních sedmi pašijových zastavení doplněn dalšími sedmi kapličkami křížové cesty. Šest jich bylo zahloubeno do skály na západním svahu kopce.)''

: V roce 1786 za vlády Josefa II. byl celý poutní areál odsvěcen a znepřístupněn. 7/

:* 1837

: Východně od města na příkrém návrší zvaném [[w:Svatý Kopeček|Svatý Kopeček]], nebo také Taneční hora ''(Tanzberg)'', od paty kopce 1. května se vystupuje po obloukovité cestě kolem 16 vyzděných pašijových kapliček a svatého hrobu nahoru. 7/

: V samostatně stojící věži visel 77 centů těžký zvon, později přenesený do kolegiálního kostela. 7/

: ''(Roku 1861 po nástupu Augustina Bartensteina do úřadu probošta se poutní místo opět oživilo. V letech 1862-1865 byla celá křížová cesta, včetně kostela [[w:Sv.Šebestián|sv. Šebestiána]] im zvonice opravena a v roce 1865 obnoveny opět pouti.)''

==== Mikulov, tržiště ====

:* 1569

: V témže 16. století obdržel Mikulov více důležitých nadací od zemského knížete, jmenovitě v roce 1569 od císaře Maximiliána II, kvůli rychlejšímu rozvoji po utrpěném požáru čtvrtý jarmark 8 dnů po svátku Nanebevzetí Panny Marie. 7/

:* 1577

: V letech 1577 a 1579 od císaře Rudolfa II. povolen jarmark na neděli po Marii Hromnici přes 8 dnů, se svolením s červenou pečetí potvrzený. 7/

:* 1837

: Obchodní styk byl při sedmi výročních trzích: na sv. Fabiána a Sebastiána, na sv. Lotara ''(Latare)'', o svatodušních svátcích, po Margaretě, na Nanebevzetí P. Marie, na Věnceslava a sv. Martina; také 3 předběžné trhy (4 dny před prvním trhem, 8 dní před druhým trhem a 4 dny před sedmým trhem s koňmi a jiným dobytkem), další 2 týdenní trhy podle předpisu daného vrchností pro jednotlivé cesty. 7/

: Pro pohoštění cizinců je určen hostinec ve městě &quot;U zlaté růže&quot; a tři na předměstí podle potřeby. 7/

==== Mikulov, významní občané ====

: Z mnohých literátů a umělců, kteří se v Mikulově narodili, nebo jen zde žili, alespoň něco o těch některých devíti:

:* Jiří ''(Georg)'' a Jan ''(Johann)'' Stephan, oba odsud, byli v letech 1386 a 1408 doktory světa moudrosti na pražské univerzitě. 7/

:* Učenec piarista a česko-rakouský provinciál řádu Aleri (*1678 v Mikulově, +1761 ve Vídni), autor několika bohosloveckých děl. 7/

:* Významní Židé:
::* Aaron Samuel, také Kaidenauer zvaný (*1682). 7/
::* David Abrahám Oppenheimer (*1697 ve Wormsu, představený mikulovské školy, +1737 jako vrchní rabín v Praze). 7/
::* A je tu vítězný rabín Abrahám Bruda ze Schaul (+1717). 7/

:* Slavný, zde narozený osobní lékař císařů Leopolda I., Josefa I. a Karla VI., Matyáš ''(Mathias)'' (+1710) Hertodt z Todtenfeldu, autor několika lékařských spisů. 7/

:* V 17. století tu žijící malíř Adolf z Frenthalu, autor velikého obrazu na plátně v jídelně knížecího zámku. 7/

:* V mládí se zde vzdělával probošt regul. kanovnického kláštera v [[w:Klosterneuburg|Klosterneuburgu]] Floridus Leeb (*8. května 1731, +13. srpna 1799). 7/

:* V roce 1733 se zde narodil, později znám jako císařsko královský vrchní rada ve Vídni a 26. dubna [[w:1817|1817]] zesnulý, obchodník a spisovatel stejně vysoce vzdělaný Josef ze Sonnensfeldu, jehož krátký životopis a uznání je v písemnostech [[w:Rakousko|Rakouska]], v národní encyklopedii ke čtení. 7/

:* A konečně 11. prosince 1742 ve [[w:Velké Heraltice|Velkých Heralticích]] ''(Gross Herrlitz)'' v [[w:Opavském knížectví|Opavském knížectví]] narozený, v Mikulově působící vyšší úředník a zemřelý 10. října 1806, topograf Moravy František Jan ''(Franz Johann)'' [[w:Schwoy|Schwoy]], jehož zásluhy jsou trvalé. 7/

:* Také poslední syn regul. kanovníka v [[w:Klosterneuburg|Klosterneuburgu]] František ''(Franz)'' Xaver [[w:Schwoy|Schwoy]] (*1784 Mikulov, +30. srpna 1832 při koupání blízko Vídně), byl zasloužilý teologický spisovatel. 7/232

:* Spisovatel beletrie, znalec spisovny císařsko královské dvorní kanceláře, Emanuel Straube, je rovněž (4. prosince 1800) narozený v Mikulově. 7/

=== Mikulov, zámek ===

:* 1218

: V roce 1218 se poprvé připomíná [[w:Mikulov|mikulovský]] královský hrad na [[w:Zámecký vrch|Zámeckém vrchu]], který střežila od severu válcová věž z poloviny 13. století. (''Zemek M. 1973, Městské muzeum č.2925-91/92)''

:* 1249

: ''(Královský hrad v roce 1249 získal za své služby jako královské léno Jindřich z [[w:Liechtenstein|Liechtensteinu]].)''

: Nezapomenutelnou stavbu vidíme nejdříve na východ od města a na západě obklopenou [[w:Židovské město|židovským městem]], již v roce 1249 dokončený knížecí zámek. Je postaven na strmé vápencové skále, 50 sáhů ''(86 m)'' nad hladinou řeky [[w:Dyje|Dyje]]. Podle jeho velmi tlustých zdí musel být postaven velmi dávno a postupně přistavován. Je to velká masivní budova, má více nádvoří, kterými se musí projít až po úzké skalní štěrbině vstoupíme do vlastního mohutného hradu čtvercového tvaru, který obsahuje 100 komnat a je ozdoben vysokou věží, trčící jako hromosvod. Zámek je bohatě zásobený z pramenů vzdálených 2000 sáhů ''(3,7 km)''. Horní samostatný zámek kromě masivního přízemí má ještě 1 poschodí, a obsahuje mimo množství sálů a dvora, mnoho, sice starodávných, avšak velmi okouzlujících místností. Podivuhodné je, že přízemí je v menší míře postavené na vysokých pilířích. Odvážné je na skále 5 1/2 sáhu ''(10,3 m)'' vysoké, postavena 9 1/2 sáhu ''(17,8 m)'' vysoká zeď podpírající terasy a altány, které 15 stop ''(28,1 m)'' leží dole. Knížecím přátelům pro všeobecnou zábavu je příjemná zámecká zahrada, která vyniká překrásnými vyhlídkami a prostranstvím pro stovky lidí na promenádách. 7/

:* 14.století

: ''([[w:Liechtenstein|Liechtensteinové]] přikročili k přestavbě románského hradu na hrad gotický. Postupně se pod jejich vládou se stalo město důležitým hospodářským centrem [[w:Morava|Moravy]].)''

:* 1380

: Zámecká kaple od bratrů Jana ''(Johanna)'' a Jiřího ''(George)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtensteina]] z roku 1380, je vysvěcena svatému Janu Evangelistovi v botách, má dva oltáře. 6/

: Bohatý Jan ''(Johann)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtensteina]] a jeho bratr Jiří mají v roce 1380 na počest sv. Jana Evangelisty koupit mlýn u [[w:Bohumilic|Bohumilic]] ''(Pachmelitz)'' a potom okleštěné panství i s desátkem na [[w:Stará hora|Staré hoře]]; Mikuláš ''(Niklas)'' von Wische byl prvním zámeckým kaplanem. 7/

:* 1384

: Roku 1384 je historicky doložena mladší válcová, ve vyšších patrech osmiboká věž, ve které je hradní kaple. ''(Zemek M. 1973)''

:* 1471

: V roce 1471 utekla do Vídně Perchta z Rožmberka, manželka prostopášného manžela Jana z Liechtensteina, protože nemohla snášet nesmírné utrpení, strádání a příkoří. ''(Zemek M. 1973)''

:* 1476

: V roce 1476 zemřela ve Vídni Perchta z Rožmberka, manželka Jana z [[w:Liechtentein|Liechtenteina]] a je pochována u Skotů. ''(Zemek M. 1973)''

:* 16. století

: Z 15. a 16. století jsou unikátní tisky v tzv. Hofmanské knihovně, kterou byl zámek obohacen. Knihovna byla předním knižním skvostem. ''(Zemek M. 1973)''

:* 1515

: V předsíni kaple jsou vymalovány dva staré pozoruhodné výjevy, jeden ze svatby Sigismunda z [[w:Dietrichstein|Dietrichsteina]] s Barbarou von Rottal z 22. července 1515, konané při přítomnosti císaře Maxmiliána I., králů Wladislawa Uherského a Sigismunda Polského a jiných vladařských osobností. Druhý zachycuje rytířský turnaj, konaný na jejich počest, druhého dne ze slavného rytířského boje byl Vilém Bavorský a Kazimír Braniborský vyznamenáni. 7/

: V předsíni kaple jsou dva spolu patřičně zajímavé obrazy: 1) svatba *) zmíněného Sigmunda Dietrichsteina s Barbarou z Rottal, dne 12. července 1515, (císař Max I., a bratři a králové Wladislaw z Uher a Sigmund z Polska a více dalších vysokých návštěvníků zúčastněných slavnostní hostiny, jak nápisy mimo erbů oznamují nad těmito osobami). 6/
:* Zobrazené v Hormayrsově příručce z 1821. 6/

: Mnoho místností i chodeb je vyzdobeno rodinnými portréty i jinými obrazy od různých, proslulých mistrů. Ze všech sálů upoutá nejvyšší pozornost knihovna, obsahující rodinné obrazy. 7/

: Malby zde prováděli také neznámí cizinci, údajně Nizozemec Peter Breugheld mladší (1510-1570), jehož malby nebyly dosud dostatečně popsány. 7/

:* 1540

: ''(V letech 1540-1550 byly vybudovány v rozích obranných zdí na jihovýchodní, jihozápadní a západní straně mohutné a pevné bastiony.)''

: 1560

: ''(V roce 1560 slábne moc [[w:Liechtenstein|Liechtensteinů]] a majitelem města se stává uherský válečník [[w:Ladislav Kerescenyi|Ladislav Kerescenyi]] z Kanyaföldu.)''

:* 1561

: ''(V roce 1561 Kereczenyi začíná s přestabou hradu na renesanční zámek.)''

:* 1575

: ''(V roce 1575 vlastnictví panství přechází do rukou rodu [[w:Dietrichstein|Dietrichsteinů]]. Ti pokračují v přeměnách zámku.)''

: Roku 1575 tu hostil Adam ''(znám 1575-1589)'' z [[w:Dietrichstein|Dietrichsteina]] císaře Maxmiliána II. 7/

: U okna zámecké kaple vidíme dodatečně dodělanou vlaštovku, prý na památku vlaštovky, která sem z Říma doprovázela kardinála Františka (1570-1636). 6/

: Velmi tlusté zdi 10 stop ''(přes 3 m)'' budované na příkré skále ukazuje, že až do posledního podstřešního prostoru bylo dílo budováno a sloužilo proti nepřátelům. 7/

:* 1611

: ''(V letech 1611-1618 nabývá hrad podoby pozdně renesančního sídla. Zmíněné bastiony jsou na zadní straně zaklenuty a zvýšeny o jedno patro. Přestavba se protahuje až do roku 1633.)''

:* 1612

: Roku 1612 kardinál přijal pohřební doprovod císaře Rudolfa II. při cestě z Prahy do Vídně za císařem Matyášem. 7/

:* 1620

: Pro kardinála Františka ''(1570-1636)'' byla vybudována skrytá kaple, kterou mu v roce 1620 zřídili pro jeho nejtěžší dny jeho života a poskytovala mu útěchu. 7/

: Zámek utrpěl v průběhu doby nesporná všelijaká trápení, zvláště za potyček mezi [[w:Češi|Čechy]], [[w:Madaři|Maďary]] a [[w:Rakušané|Rakušany]]. Ze zpráv z těch dob je těžké hodnotit, co jsou skutečnosti a co jsou pověsti. V roce 1620 v době moravských válek násilně vnikl do zámku válčící lid, odnesl odtud 38 děl, všechny zásoby zboží, vína, obilí, mouku atd. a nemilosrdně vše odnesl. 7/

: Knihovna obsahuje mimo evidovaných, také ještě nezapsané, ponejvíc nové vlastní tiskařské stroje, také 9753 rozličných spisů velmi starých, ze všech vědních oborů, kromě 675 rukopisů svázaných do 440 svazků, s nimiž si ještě mnoho odborníků a znalců bude hledat, nacházet, a používat jejich vzácností. 7/

:* 1622

: ''(V roce 1622 byl zde uzavřen mír s [[w:Gabor Bethlen|Gaborem Bethlenem]].)''

:* 1643

: Ve sklepě byl sestaven sud s 22 obručemi, každé v průměru 700 Pfd (394 kg) těžkými opásán; délka 19 a 2/4 stopy ''(6,1 m)'', střední toušťka 15 a 3/4 stopy ''(4,9 m)''. Tento sud nechal v roce 1643 zhotovit Christophorus Specht, bednář a bankovní soudce z Brna. Sud sloužil svému účelu po dobu půl století, pak ale zde zůstal uložený jako vzácnost. 7/
: Největší sud vybudovaný Konrádem Spechtem v roce 1643 o kapacitě 1010 hl se stal jen exotikem. ''(Zemek M. 1973)''

:* 1646

: Všechny tyto knihy jsou teprve po roce 1646 rozpracovány. 7/

:* 1684

: Probošt Václav ''(Wenzel)'' s představenou kláštera [[w:DolníKounice|Kounice]] ''(Kanitz)'' dostal 1384 povolení a papež Bonifác IX. 1389 a 1391 měl se pomodlit v této kapli; tento stánek býval velmi navštěvovaný. 7/

:* 1719

: Když v roce 1719 uchvátil [[w:Židovské město|židovské město]] požár, byla provedena nástavba patra a k tomu ještě nesouvislá přístavba čtyř nových křídel zámku. 6/

: Stejně jako zámek [[w:Valtice|Valtice]] taktéž i [[w:Mikulov|Mikulov]] se chtěl stejnou nádherou dostihnout, tak se vzhledem historicky důležitým na tuto dobu vzpomíná. Jako přátelská, blízká rodina mnohých [[w:Dietrichstein|Dietrichsteinů]] byla ovlivněna postojem [[w:Liechtenstein|Liechtensteinů]]. Proto migrací tohoto zámku nám jakoby se otevřela vlastenecko-historická galerie. Jmenujeme bez protlačování toliko: rodinná síň, ve které jsou portréty v životní velikosti Sigmund [[w:Dietrichstein|Dietrichstein]] a jeho hezká manželka Barbara ''(1515-sňatek)'' z Rottal; zato kardinál František ''(1570-1636)'', ukrytý v tajné kapličce roku 1620, v jeho nejtěžších dnech života dostával prudké rány a poskytoval útěchy. 7/

: ''(Po ničivém požáru 1719 a barkní přestavbě zámku a úpravě nádvoří byl zámek oživen sochami, které vyhotovil rakouský sochař [[w:Ignác Lenhelacher|Ignác Lenhelacher]], který nejen v Mikulově. ale i v jeho okolí vytvořil mnoho jeho děl. Sídelní město Dietrichsteinů s jejich zámkem se stalo reprezentativním místem jednání státního významu.)''

: ''(Po požárech v roce 1719 dostal zámek novou podobu v duchu vrcholného baroka. Architekt Gustav Alexander Oedtl změnil třípatrovou budovu na dvoupatrovou - výška zůstala zachována. Na východní straně je zbořena hradební zeď a na jejím místě vystavěna letní jezdecká škola se schodištěm do zahrady.)''

:* 1723

: Z roku 1723 je Forsterova zámecká brána. ''(Zemek M. 1973)''

:* 1724

: Deset stop tlustá historická klenba této síně, v níž jsou historickými motivy, ke kterým se odvolávají skutky kardinála, zobrazeny činy kardinála v obrazech; ostatní je fresková malba, práce z rukou Josefa ''(znám 1724)'' Preinera, dvorního malíře císařovny [[w:Amálie|Amálie]] z roku 1724. 7/

: Kníže Walter nechal odbourat horní patro, postavil zato 4 celá nová křídla domu od základů a postavil znovu do roku 1724 celý palác. 7/

: Následující den, na počest těchto novomanželů, byl uspořádán rytířský turnaj. Jedna místnost obsahuje portrét krále z [[w:Prusko|Pruska]] Friedricha ''(Bedřicha)'' II. Velkého, další dva portréty císařovnu Marii Terezii jako dítě a princeznu, a jejího syna Josefa II., rovněž jako dítě i císař. 7/

:* 1728

: ''(Roku 1728 byla dokončena jízdárna (dnešní hlavní sál), pod ní stáje a deputátní budovy. Na východní straně vzniká místo krytého altánu terasa na mohtných arkádách.''

:* 1753

: ''(V roce 1753 na [[w:Mikulov|mikulovském]] přijala Marie Terezie hold moravských stavů.)''

:* 1756

: V roce :* 1756 přijímala hold moravských stavů císařovna Marie Terezie. ''(Zemek M. 1973)''

:* 1770

: Zachráněny jsou pěkně upravené a ve vlastních prosklených skříních vystavené sbírky nerostů, zkamenělin a fosílií nasbíraných do roku 1770, oceněné na 24,000 fl. Jsou zde také popelnicové džbány, jehlice, kroužky, oštěpy z pohanské předhistorické doby, které byly nalezeny u [[w:Klentnice|Klentnice]]. 7/

:* 1784

: Od roku 1784 zámek přestává být běžným obydlím knížecí rodiny, je navštěvován jen zřídka, bez ohledu na vysoké náklady na provoz zámku. Častěji to byla pocta uvítat zemská knížata k rozhovorům. 7/

: Také se někdy déle zde zdrží zvláštní hosté v císařském podivuhodném apartmánu, neboť tento zámek poctili návštěvou: 1575 Max II., 1612 Matyáš, 1753 císařovna Marie Terezie, 1808 císař František a císařovna Marie Luisa, 1817 nyní panující Veličenstvo císař Ferdinand jako korunní princ. V rohovém pokoji na severozápad s vyhlídkou na poštovní ulici mezi Vídní a Brnem, přenocoval 1805 po bitvě u Slavkova ''(Austerlitz)'', císař Napoleon. Knihovna byla uchráněna kromě ještě nezapsaných knih, zvláště nový tiskárenský stroj, 9753 neporušených starých listin, ze všech oborů učenosti, vtom mnoho prvotisků a cenných rukopisů ve 440 svazcích. Též uvnitř skleněných skříní je sbírka nerostů, zkamenělin a růzností; několik popelnicových džbánů, prstenů a oštěpů z pohanské předhistorické doby, vykopaných u [[w:Klentnice|Klentnice]]. 7/

: V sále zbraní je mnoho hezkých loveckých a jiných pušek ze dvou minulých století, tedy jako meče Sigmunda z [[w:Dietrichstein|Dietrichsteina]], konečně několik indiánských zbraní. 7/

: Ještě za zmínku stojí malba síně a sousední dva pokoje mají dále dobré kousky uchráněné pro prohlídku, která v krátké době bude možná a udělají také zajímavý katalog. V zámecké zahradě jsou velké altány, které poskytují sličnou vyhlídku přes město a do jeho okolí. 6/

:* 1805

: ''(V prosinci 1805 po bitvě u Slavkova tu začala francouzsko-rakouská mírová jednání za účasti Napoleona Bonaparte. V důsledku propuknutí epidemie tyfu, byl mír nakonec uzavřen v Bratislavě.)''

: Od rozsáhlejších údělů města k lepším časům, protože lidé nic, nanejvýš obecně vzato, protože město opakovaně bylo obsazováno [[w:Francouzi|Francouzi]] v letech 1805 a 1809, přičemž zejména zámek obydleli vojáci (vojenský špitál), ti však tam trpěli velkými bolestmi a bylo mezi nimi také mnoho obětí. 7/

: V roce 1805 řádili zde Francouzi; i Bonaparte v těchto zdech pobyl několik hodin, zatímco gardista na koni vjel do haly s početnými strážemi a zajišťovali i dělem jeho bezpečnost. 7/

: Kníže Karel přijal císařovnu M. Terezii. 7/

:* 1808

: Dne 30. listopadu 1808 kníže hostil císaře i císařovnu M. Luisu. 7/

:* 1809

: Roku 1809 byl zámek využitý jako nemocnice pro rakouské a brzy poté pro francouzské vojáky. Byl velmi poškozen; škody tehdejší kníže při obou invazích na panství ohodnotil na 700,000 fl. 7/

:* 1817

: Také v roce 1817 vládnoucí kníže přijal Ferdinanda jako korunního prince. 7/

: Obrovský sud velikostí soupeří s Klosterneuburgským, ale je již rozeschlý. 6/

: Na zámku je také uchráněný archiv knížecího rodu [[w:Dietrichstein|Dietrichsteinů]]. 7/

: Zámek je vybavený mnohými měřícími i cestovními přístroji, je zde zámecká kaple se dvěma oltáři, a vlastní také zařízení pro jejich podivuhodného knížectví. 7/

: Na jihovýchodní straně zámku, na jeho úpatí, byl v roce 1817 přeměněn anglický park na zámeckou zahradu. 7/

:* 1866

: ''V roce 1866 zde probíhala mírová jednání prusko-rakouská.)''

:* 1945

: ''(Roku 1945 byl zámek ustupujícími nacistickými vojsky podpálen a změnil se v trosky.)''

:* 1947

: ''(Roku 1947 započata obnova zámku do dnešní podoby.)''

=== Mikulov, Židovská obec ===

:* 15.století

: ''(V 15. století se ve městě usadili Židé a postupně se židovská obec objevila v čele moravského židovstva. Z té doby také pochází Horní synagoga, nazývaná také &quot;Stará synagoga&quot;, nebo &quot;Dómská synagoga&quot; v domovní zástavbě [[w:Hus|Husovy]] ulice.)''

:* 16.století

: ''(Od poloviny 16. století až do roku 1851 zde sídlil zemský rabín.)'' [[w:Židovská obec|Židovská obec]] je na [[w:Morava|Moravě]] značně rozšířena, ve městě [[w:Mikulov|Mikulov]] stojí v čele obce vrchní rabín, zvaný &quot;běžné země rabín&quot;. 7/

:* 1553

: ''(V letech 1553-1573 v [[w:Mikulov|Mikulově]] působil také věhlasný rabín [[w:Löw|Löw]] a údajně zde založil vysokou školu židovské náboženské teorie.)''

:* 1605

: ''(Až z roku 1605 jsou náhrobky, které se nalézají na židovském hřbitově v [[w:Mikulov|Mikulově]]. Hřbitov o rozloze 19.180 m2 patří k největším na [[w:Morava|Moravě]]. Je zde na 4 tisíce náhrobků. Na hřbitově je část vyhrazená pro phřbívání místních rabínů as od 16. století jsou zde také zemští rabíni.)''

:* 1719

: Dne 10. srpna 1719 došlo v židovské ulici k požáru, který také částečně zachvátil zámek. 7/

: ''(Po požáru v roce 1719 došlo v době renesance k přestavbě Horní synagogy na dnešní barokní podobu. Na její výzdobě se podílel zámecký sochař Ignác Langelacher.)''

:* 1784

: Uvnitř je sice malé, ale rozsáhlé předměstí se souvislým [[w:Židovské město|židovským městem]], uzavřené třemi bránami. Dvě jsou prastaré, třetí byla ještě v roce 1784 otevřená a dodnes ''(1837)'' existuje. 7/

:* 1837

: Konečně jsme ve stejnojmenném městě s panstvím v [[w:Mikulov|Mikulově]] v [[w:Židovská obec|Židovské]] obci, kde je ''(1837)'' 168 domů, 3520 obyvatel (1738 mužů a 1782 žen). V následujícím popisu budeme o nich hovořit. 7/

: Zdejší vrchnost je přímo nadřízená všem Židům, odděleným od křesťanů, kolem západní paty zámeckého kopce bezprostředně v sousedství města. Stojí zde 2 synagogy, kromě školy a sídlo vrchního rabína pro [[w:Morava|Moravu]]. Kvete zde čilý obchod s [[w:Rakousko|rakouskou]] a [[w:Uhersko|uherskou]] vlnou, jakož i s drobným zbožím ve velkém či malém a to i pro snaživé návštěvníky výročních trhů v [[w:Brno|Brně]] a dalších blízkých městech. 7/

:* 1938

: ''(Po obsazení [[w:Mikulov|Mikulova]] německou armádou v roce 1938 skončila bohoslužebná funkce Horní synagogy.)''

: ''(Také na židovském hřbitově se v roce 1938 přestává pohřbívat.)''

=== Občanská vybavenost ===

==== Obchody ====

: Obchody v [[w:Mikulov|Mikulově]] jak v židovském městě tak i v ostatních částech města: s dřívím 1, galanterie 3, hedvábí 1 , koloniální zboží a výrobky 9, koňský handlíř 1, ovoce 4, podomních a krámkářů 48 střižné zboží 7, textilní zboží 4, vetešník 6, železo 2 obchody. 7/

: Mikulovští Židé mají jeden rozporuplný obchod s rakouskou a maďarskou vlnou, kramářským zbožím ve velkém i pro malé provozovatele. Dodávají na všechny výroční trhy do Brna i okolních osad. 7/

: Obchodní krámy jsou roztroušeny mezi katolíky i Židy; včetně 5 speciálních, 2 železářských, 1 galanterii a střižného, 1 prodejna knih, cetek a již zmíněný počet židovských obchodníků. 7/

=== Obyvatelstvo ===

: Všichni obyvatelé Mikulova jsou jednak katolického vyznání a s pokřiveným německým jazykem. Bydlí a žijí v celkem 638 domech s 4901 obyvateli (1374 mužů, 2657 žen). 7/

: V Židovském městě je 168 domů s 620 rodinami a 3520 obyvatelí (1738 mužů a 1762 žen). 7/

: Obyvatelstvo v panství mluví vesměs německy (jen v Uherčicích jazykem smíšeným, méně německy než moravsky). Obyvatel je 10501 Katolíků (4906 mužů, 5595 žen) a 3520 Židů (1738 mužů, 1782 žen).

=== Infrastruktura ===

==== Silnice ====

: ''(Roku 1727 byla vybudována císařská silnice z [[w:Brno|Brna]] do [[w:Vídeň|Vídně]].)''

: [[w:Mikulov|Mikulovské]] dominium ''(panství)'' je velmi bohatě protknuto silničními komunikacemi a sídlo [[w:Panství|panství]] i město má dobré spojení s [[w:Brno|Brnem]] i [[w:Vídeň|Vídní]] ''(Wien)''. [[w:Mikulov|Mikulov]] leží na poloviční cestě z [[w:Brno|Brna]] přes [[w:Pohořelice|Pohořelice]], [[w:Mušov|Mušov]] a [[w:Mikulov|Mikulov]] do [[w:Vídeň|Vídně]], kam vede důležitá poštovní silnice ve velmi dobrém obchodním směru a lepším stavebním stavu. 7/

: Z [[w:Mikulov|Mikulova]] přes [[w:Sedlec|Sedlec]] do [[w:Lednice|Lednice]] a Valtic vede další silnice přes [[w:Sedlec|Sedlec]] a tím propojuje další dvě panství. 7/

: Druhá silnice vede [[w:Mikulov|Mikulova]] na panství [[w:Drnholec|Drnholec]]. 7/

: Třetí silnice je z [[w:Mikulov|Mikulova]] přes [[w:Perná|Pernou]], [[w:Horní Věstonice|Horní Věstonice]] a [[w:Dolní Věstonice|Dolní Věstonice]], [[w:Strachotín|Strachotín]] směrem do [[w:Hustopeče|Hustopečí]], nebo také do [[w:Velké Němčice|Velkých Němčic]] a do [[w:Ivaň|Ivaně]]. 7/

: Čtvrtá silnice z [[w:Mušov|Mušova]] do Eibis ''(?)'' a poštovní silnice do [[w:Rajhrad|Rajhradu]]. Obzvlášť ty dvě posledí jsou v létě používané jako zkratky. 7/

: Pošta je ve městě [[w:Mikulov|Mikulov]]. 7/

==== Železnice ====

: Město doplatilo na neschopnost [[w:Dietrichstein|Dietrichsteinů]], kteří nedovedli v letech 1836 - 1838 obhájit budování železnice z [[w:Vídeň|Vídně]] přes [[w:Mikulov|Mikulov]] na [[w:Brno|Brno]], kdy takto zákrokem [[w:Liechtenstein|Liechtensteinů]] byla vedena přes [[w:Břeclav|Břeclav]]. ''(Zemek M. 1973 Městské muzeum č.2925-91/92)''

: Vybudováním železnice v 19. století bylo obdobím úpadku, neboť vzaly za své formanské cesty a obchodní význam úplně převzala blízká [[w:Vídeň|Vídeň]]. ''(Zemek M. 1973)''

==== Školství ====

: Z veřejných učilišť se v [[w:Mikulov|Mikulově]] nalézá:

:* v roce 1807 založil probošt Mathias Liesnek Brnu podřízené filozofické učiliště s 1 vice ředitelem, 1 biskupským komisařem pro náboženství a 5 profesorů z piaristického řádu; 7/

:* gymnázium s 1 ředitelem (vždy krajský hejtman), 1 vice ředitel, 1 prefekt a 7 profesorů, tak jako 7/

:* německá škola (u piaristů) s 1 ředitelem, 1 katechetou a 4 učitelé z piaristického řádu a 7/

:* 2 dívčí školy se světskými učiteli. 7/

: Katolická mládež má 13 škol (Uherčice, Perná, Klentnice, Mušov, Bavory, Pavlov, Popice, Bulhary, Strachotín, Sedlec, Horní a Dolní Věstonice), židovská jen jednu školu (v Mikulově). 7/

==== Zdravotnictví ====

: Každé obročí dostává přidělený kapitál, který jmenovitě rozděluje mezi chudé. Mimo to se v [[w:Mikulov|Mikulově]] nachází od 6. září 1698 knížetem Ferdinandem (1636-1698) z [[w:Dietrichstein|Dietrichsteinu]] klášterní špitál pro vrchnostenské služebníky a nemocné měšťany, v níž je 25 lůžek. Poskytnutý kapitál je určený také na příbytek, oblečení a ošetřování i se zamýšlenými ročními dodávkami na potraviny, které tito potřební dostanou. 7

==== Živnosti a řemesla ====

: Zaměstnáni jsou vesměs v židovském městě, celkem je zde 265 mistrovských provozoven a to 13 řezníků, 10 pekařů, 1 cukrář, 1 sládek, 6 výčep, 6 hostinských, 5 bednářů, 3 fiakry, 2 sklenáři, 15 kovářů, 7 vápeníků a cihlářů, 2 mydláři, 4 zámečníci, 31 krejčích, 33 obuvníků, 41 Fasszieher ''(stahovák sudů ?)'', 12 stolařů, 1 vývrtkář, 1 jirchář, 1 sedlář, 5 kolářů, 1 kloboučník, 2 Gradler (?), 1 vařič potaše, 1 provazník, 1 hodinář etc. 7/

: Živnosti¨ve městě Mikulov provozují následující mistři: 1 barvíř, 5 bednářů, 1 brusič, 1 cetkař ''(Tandler)'', 4 cihláři, 12 cínař, 1 cukrář, 1 deštníkář, 3 hodináři, 1 holič, 5 hospodských, 1 hrnčíř, 1 hřebenář, 1 jirchář, 1 kavárník, 1 klempíř, 2 knihaři, 3 koláři, 1 kominík, 1 košíkář, 4 kováři, 1 kožař ''(Lederer)'', 2 kožešníci, 11 krejčích, 1 květinář, 2 malíři, 1 malíř karet, 1 mědikovec, 3 mydláři, 2 obchodníci s moukou, 2 obchodníci se dřevem, 12 obuvníků, 1 palič kořalky, 1 pasíř, 2 perníkáři, 1 pilnikář ''(Feilhauer)'', 3 provazníci, 2 puškaři, 3 rukavičkáři, 2 řemenáři, 8 řezníků, 3 sedláři, 1 sítař, 1 sklenář, 1 soustružník, 1 střihač sukna, 3 šenkýři piva, 2 tesaři, 6 truhlářů, 2 uzenáři, 1 varhanář, 3 zámečníci, 4 zedníci a pokrývači, 1 zlatník - stříbrník a 1 zvonař - slévač. 7/

: Jsou zde také informace o vyrobě ortopedických náhrad končetin, s čímž byl velmi čilý provoz po Moravě a po sousedním Rakousku. Avšak podrobnosti k tomuto jsou méně spolehlivé. Věhlasná jsou však mikulovská husí játra, s obzvláštní přípravou přežívanou u Židů a jakož i oni také různé zboží rozesílali široko daleko svým souvěrcům. 7/

=== Bavory ''(Pardorf)'' ===

: Za 1/2 hodiny po úpatí [[w:Klentnické vrchy|Klentnických vrchů]] je ''(1837)'' obec [[w:Bavory|Bavory]]: 99 domů, 515 obyvatel (250 mužů, 265 žen). 7/

: Kostel má tři oltáře a byl podle příslibu kvůli odvrácení moru na obecní náklady 3017 fl. na blízkém návrší v roce 1740 trvale vystavěn a 15. listopadu 1742 ke cti svaté Kateřiny posvěcený. 7/

: Na náklady obce dokončena 12. července 1764 v lokalitě (mikulovského děkanství) dostavba kostela, který i se školou je pod základní vrchnostenskou ochranou. 7/

=== Bulhary ''(Pulgram)'' ===

: Kdysi se místo jmenovalo Pulna, později moravsky Pulgar, německy také Pulgarn. 7/

: Leží 2 hodiny podél okraje lesa a nepravidelného břehu toku [[w:Dyje|Dyje]], přejdeme dřevěný dobře promyšlený most bez pilířů. 7/

: V roce 1170 byl vrchností kostel postaven a podléhal hustopečskému děkanátu. 7/

: Přes [[w:Bulhary|Bulhary]] vidíme k roku 1244 také na majitele [[w:Nejdek|Nejdeku]] ''(Neudek)'' v panství [[w:Lednice|Lednice]]. 7/

: Kdysi se místo v roce 1276 se jmenovalo Pulna. Tehdy již zde byla fara v témže roce pod patronátem [[w:Dolní Kounice|kounického]] ''(Kanitz)'' kláštera; bylo zde právo mýtné, místo opevněné, dvůr, ovčín a cihelna. 7/

: V roce 1310 prodává toto místo Hartmann z Falkenbergu Hanuši ''(Hanus)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtensteinu]] 7/

: Roku 1359 přesazuje Jindřich ''(Heinrich)'', Jiří ''(Georg)'', Hartneid a Jan ''(Hanns)'' z [[w:Nikolčice|Nikolčic]] ''(Nikoltschitz)'' 4 v [[w:Bulhary|Bulharech]] ležící léná k [[w:Nejdek|Nejdeku]]. 7/

: 1364 prodáno Leonhartu z Parth na Stefana ''(Stephan)'' Apela 1/2 léna k [[w:Bulhary|Bulharům]]. 7/

: V roce 1370 jeho sestra Kunigunde Pergerin převádí na bratry Jana, Hartneida a Jiřího z [[w:Liechtenstein|Liechtensteinu]] 1 1/2. V následujícím roce ale ještě jednou 1 1/3 léna. 7/

: V roce 1372 konal Friedrich Frümschichel proti J. z [[w:Liechtenstein|Liechtensteinu]], vzdal se kvůli odděleného dvora [[w:Bulhary|Bulhar]], a 1377 zakoupil tentýž Jan od Jindřicha ''(Henrich)'' Sulzbek (?) volné léno (výpis knížecího archiváře, H. Wenzelidese). 7/

: V letech 1596 a 1601 byla fara v nekatolickém držení. 7/

: V roce 1619 toto místo obsadila vojska nekatolických stavů moravských a 6 domů lehlo popelem. 7/

: Kolem 1630 patřilo místo pod faru [[w:Sedlec|Sedlec]] ''(Voitelsbrunn''). 7/

: Místní kostel je zasvěcený sv. Egidiovi, Oltářní obraz vysoko pověšený namaloval a okrasné prvky navrhl Martin Schmidt z Kremže ''(Krems)''. 7/

: Pro kostel i školu byl v roce 1785 sjednaná pro místo ochrana náboženským fondem. 7/

: Dříve byl také součástí statku vrchnostenský lovecký zámek. 7/

: Nad obcí je jedno místo na vyšším pahorku, zarostlé houštím, kde stával tak zvaný &quot;pustý zámek&quot;, obehnaný opevněním. 7/

: Dne 13. října 1827 shořelo 23 domů a 9 stodol. 7/

: I v roce 1833 vyhořelo 29 domů a 5 stodol. 7/

: Obec má ''(1837)'' 127 domů, 728 obyvatel (338 mužů, 390 žen). V současné době je zde ještě statek. 7/

: Je zde ''(1837)'' také výrobna potaše, který se připravuje ve čtyřech kotlích. 7/

=== Dívčí hrad ''(Maidenburg)'' ===

: Na severovýchodním okraji kopce je zřícenina romantického hradu ''(Maidenburg)'' - [[w:Dívčí hrad|Dívčí hrad]] ''(zvaný také Děvičky)''. 6/

: Hrdě nad vsí [[w:Pavlov|Pavlov]] proti západu, ze tří stran značně příkrá sedlina Maidel či Maberges, na jehož vrcholku nesmírně masivní zdivo kdysi tak pevného zámku [[w:Dívčí hrad|Dívčí hrad]] ''(Maidenburg)'' - v listinách také Maitperch, Magdeberc Meideberg, Maiburg a moravsky Diewczý hradý *), nyní běžně [[w:Pavlov|Pavlovský]] zámek převažuje. 7/
:* Na G. D. M. Stabs Karte ''(Noviny okolí Znojma)'' jmenují mylně Maydenstein. 6/

: O stavitelích [[w:Dívčí hrad|Dívčího hradu]] není v dějinách žádná zmínka. Přece jen se objevuje v listině již z roku 1222 &quot;Burgravus de Maideberc&quot; ''(pravděpodobný držitel tohoto hradu)''. ''(Hrad byl postaven na ochranu brodu přes řeku [[w:Dyje|Dyji]] a zemské cesty, která vedla z [[w:Rakousko|Rakouska]] do vnitrozemí. /Propagační materiál./)'' Tak je tedy celkem nepochybné, že tento hrad stojí a byl v držení zemských knížat, příslušným správcem hradu byl říšský úředník, městsky oblečený. 6/

: Mohutné zbytky staršího hradu nad nivou pokrývají okraj kopce jako zřetelné stopy minulých století; od jihovýchodní části pod klenbou tohoto hradu, poškozené podzemní chodby, silné zdi brány, jsou vstupem dolů do vesnice [[w:Pavlov|Pavlova]], která je mezi [[w:Dyje|Dyjí]] a velkými loukami spojnicí s řekou [[w:Morava|Moravou]] pod [[w:Břeclav|Břeclaví]]. Skvělý zážitek se naskytuje tím obrazem, když slunce svou pískovou barvou třpytivě vystupuje nad [[w:Karpaty|Karpaty]]. Ke starším částem tohoto hradu patří na okolní skále samostatně stojící tzv. prachová obranná věž. 6/

: První doposud známý člověk byl 1222 a 1223 Stephan a ke konci roku 1234 Leopold (&quot;Leopold, Lupold&quot;), stolník Znojemského knížectví. Dále jsou známí nějací 3 bratři, jejichž jména zatím neznáme. Ale takoví se objeví ještě v letech 1235 a 1237 *). 7/
:* V listinách klášteru Rajhrad u roku 1234. 7/

: Eyro je uveden 1228 jako stolník markrabství a tentýž Eyrek je také ve vyprávění [[w:Schwoch|Schwocha]]: byl spolu s pulkrabím blízko [[w:Sirotčí hrad|Sirotčího hradu]] (viz také [[w:Rajhrad|Rajhrad]] *) za války vévody Friedricha z [[w:Rakousko|Rakouska]] svárlivý s maďarským králem Belou a společenský druh českého krále Václava a [[w:Břeclav|břeclavského]] knížete Ulricha. 7/
:* Domělý syn Weiense z Ořechova, z něhož byl proslulý pán z Boskovic. 7/

: Ale 1241 je již nějaký Eyro či Eyrill nazývaný jako &quot;Castellanus de Meidwek&quot;. 7/

: Kolem 1306 byl Zdenek, spojenec Raimunda z [[w:Lichtenburg|Lichtenburgu]] a vrchní dozorce královských lesů v [[w:Čechy|Čechách]] a na [[w:Morava|Moravě]]. 7/

: V roce 1320 byl zde purkrabí Phil. z Jakoban. 7/

: Zde roku 1330 se stává Anežka z Maydburgu, jako vdova po Simonu z [[w:Dubé|Dubé]] zvaném. 7/

: Konečně 4 léta poté ''(1334)'' tento hrad s příslušenstvím jako léno dostal Hartneid z [[w:Liechtenstein|Liechtensteina]]. 7/

: ''(V polovině 16. století byla vybudována mohutná dělová bašta bránící přímé palbě na hradní komplex. /Propagační materiál./)''

: Kostelní věž snad z roku 1480 na [[w:Dívčí hrad|Dívčím hradu]] je ''(1837)'' zachována. 7/

: V roce 1619 obsadil kardinál Franz (1570-1636 z [[w:Dietrichstein|Dietrichsteina]] pod neustálou pevnou uzávěrou s dostatečným počtem vojáků, a prý i s [[w:Mikulov|Mikulovem]], má okolní usedlé nekatolické stavy pobuřovat. 7/

: V roce 1645 byl hrad [[w:Švédové|Švédy]] dobyt i s [[w:Mikulov|Mikulovem]]. ''(Po celý rok zde sídlila švédská posádka. Po jejím odchodu byl hrad tak zničen, že hrozilo jeho zřícení a od té doby již nebyl opravován.) /Propagační materiál./)'' 7/

: Po odvážné obraně obou hradů, ten prvý pod lstí zajat a na zámku Steut (rakouský Staatz ?), kam byl odvezen, hrozně mučen a pod kapitulací donucen hrady odevzdat zadarmo. 7/

: Již v dalším roce ''(1646)'' je znovu v císařských rukou pod Ludvíkem ze Souches, byl ale od té doby ponechán chátrání a úpadku. 7/

: Od té doby chřadne a 1784 je zcela zničený, kdy také podivuhodná studna vyschla. 6/

: V roce 1784 je zničený úplně a podivuhodná studna je zasypaná. 7/

: Lichváři Epheu, Gisteln a Nosseln chřadnou v komnatách, vysoké zdivo, velmi tlusté, je obklopeno bylinami a křovisky. 7/

: V posledních letech se bránila hradní věž, ještě se zvonem (který teď v [[w:Klentnic|Klentnici]] se nachází v kostelní věži), ze které tehdy ve zřícenině bydlící obsluha předznamenávala přicházející bouře, či v okolí vznikající požáry. 6/

: Zachovaly se jen dvě klenby stropů, vše ostatní bylo již před rokem 1784 beze střech, kromě jednoho bytu ve dvoře, ve kterém žila obsluha, která pozorovala vznikající bouřky nebo požáry na druhé straně kopců. Ve staré zámecké věži visel zvon *), kterým se dávalo znamení a upozornění. 7/
:* ) Nyní je umístěný v kostelní věži v [[w:Klentnice|Klentnici]]. 7/

: Ve věžičce prý visel až do roku 1785 zvon se stříbrným zvukem. 7/

: Též do toho času. snad do roku 1809, když trosky hradu nedávno [[w:Francouzi|Francouzi]] opět vypálili, tito ubozí lidé jen pod dvěma stříškami zde zůstali bydlet. 6/

: Výhledem z ruiny je překrásný výhled na severní a východní nivu s dalekým dohledem. Přímo pod oknem jsou šedivé ve stínu se krčící křoviny, také šedivé skály nahoře tyčí se majestátně při pohledu zdola.

==== Pověsti, báje a básně o hradu ====

: Není rouháním udržovat lidové pověsti, podle které došlo k rodičovskému trestu, kdy dcery stavitele zámku vyhodily oknem jeho oblíbené štěně a byly proměněny ve skály. 7/

: Obhajuje se však jiná pověst, jak 3 tatarské princezny viděli naši neznámou zemi a přišly na zdejší hrad. Zvrhlý hradní pán je přijal - snad pohostinně - v bouřlivé noci, ale v úmyslu tato mláďata zavraždit. Mrtvoly oknem vyhodil na skálu dolů do lesa, odkud došla pomsta vzhůru a uražený host jeho proměnil ve skalisko. 7/

: Po mnoha letech nějaký tatarský král, z jehož rodu pocházely ony zavražděné dívky a s žalostným nářkem skončily; a proto on okamžitě s velikým vojskem přišel s krvavou odplatou a strašně pustošil naši malou zemi *). 7/
:* V básni &quot;Jaroslav&quot; je příčinou mongolského tažení na Západ skutečně vražda tatarské princezny, není ale zmíněno místo tohoto strašného zločinu. 7/

: V tom eposu bodláky a malé keře v rozsypávajícím se hradním zdivu, naskytuje se široká překrásná vyhlídka z okna hradu na sever a východ, zatím co pod ním se stmívá, houští, mechem porostlé skály stejné velikosti, kromě čtvrté, mnohem nižší skále, která se významně na hrad upřeně dívá. K tomu ději se spojují dvě báje. První je o rouhání a rodičovské kletbě a oblíbeném štěněti, kdy dcery zakladatele tohoto hradu zkameněly, odtud název hradu; mezitím jiný vyprávěl, že Pán hradu, kdysi tři tatarské (mongolské) princezny, na jejich pouti do cizích zemí, snad pohostinně přijal, v noci se ale rozhodl, že je všechny i se psem zavraždí a oknem vyhodí ze skály do lesa, mrtvá těly vzhůru odsoudila a za porušení práv hostů jeho v pevnou skálu proměnila*). 6/
:* Báseň: &quot;Jaroslaw&quot; je v královnině dvoře rukopis, jak Mongolové táhli proti Západu (1241) a opravdu došlo k zavraždění jedné tatarské princezny. 6/

:* Také je užitečná balada s titulem: Vražda hosta na Maidenburgu, vydaná v roce 1821. 7/
:
:

=== Dolní Věstonice ''(Unter Wisternitz)'' ===

: ''(V minulosti se také užíval název místa Wistanicz.)''

: Jednu a půl míle ''(11.4 km)'' po pravém břehu [[w:Dyje|Dyje]] na úpatí [[w:Dívčí hora|Dívčí hory]] leží [[w:Dolní Věstonice|Dolní Věstonice]] ''(také zvané Dolný Wiestonice)''. 7/

: ''(Ve výkopech provedených v šedesátých letech 20. století byla odkryta kulturní vrsva pavlovienu se zbytky otevřených ohnišť, čtyřmi lidskými kostrami a četnými artefakty. Stáří bylo určeno na 27.000 až 28.000 let. Komlex sídlišť mezi [[w:Dolní Věstonice|Dolními Věstonicemi]] a [[w:Pavlov|Pavlovem]] tvoří jedno z nejvýznamnějších civilizačních center tehdejšího světa. /Propagační materiál/)''

: ''(V době Velkomoravské říše se zde usadili staří Slované. Zdejší brod po zániku říše byl chráněn malým hradiskem s mohutným valovým opevněním. /Propagační materiál/)''

: ''(Ve 13. století se v původně slovanské osadě objevili první němečtí kolonisté, jejichž etnikum postupně převládlo. /Propagační materiál/)''

: ''(Z roku 1312 je první písemná zmínka o obci (Wistanicz). /Propagační materiál/)''

: V roce 1334 byl mlýn obydlen jedním zahradníkem. 7/

: ''(Již v roce 1389 je připomínána raně gotická část kostela s věží. /Propagační materiál/)''

: V 15. století zde byla fara a škola pod vrchnostenskou ochranou a [[w:Mikulov|mikulovským]] děkanátem. 7/

: Ves dostala od krále Jiřího ''(Georg)'' ''(z [[w:Poděbrad|Poděbrad]] 1420-1471)'' na přímluvu Jindřicha ''(Heinrich)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtensteina]] v roce 1460 povolení k trhu , který již dříve v obci býval, ale přes válečné doby byl zaveden týdenní trh na každé pondělí. ''(Ves byla povýšena na městečko)'' 7/

: Že zde bylo v 16. století mýto, dobře majitelé nahoře věděli. 7/

: ''(Na počátku 16. století přišli do obce [[w:Habáni|Habáni]]. Žili uzavřeným způsobem života. Jejich keramika byla pověstná, ale vynikali i lékařstvím a vinařstvím. [[w:Habáni|Habáni]] byli příslušníky pronásledované víry ze [[w:Švýcarsko|Švýcarska]], [[w:Německo|Německa]], [[w:Holandsko|Holandska]] a [[w:Itálie|Itálie]]. /Propagační materiál/)''

: ''(Letopočet 1545 je dokladem o stáří dochovaného kostelního zvonu. /Propagační materiál/)''

: ''(V roce 1575 byl [[w:Habáni|Habány]] pro [[w:Liechtenstein|Liechtensteiny]] vybudován mlýn. /Propagační materiál/)''

: Místo samo bylo již v roce 1577 úspěšné pod vrchností s pivovarem pro celé panství, dále mlýn s 9 kameny a 1 tabulí. 7/

: Kolem roku 1580 horlivý jezuita Eardanus přišel do zdejšího kraje šířit luteránskou víru, předtím však fara byla v držení katolického duchovního. 7/

: Zdejší kostel sv. Michala má pět oltářů, 2 krypty a 1 zvon (z let 1545 a 1585). Kostel byl 1582 nově přestavěný. 7/

: V roce 1619 proběhla blízko [[w:Strachotín|Strachotína]] bitva mezi císařským vojskem pod generálem [[w:Dampiere|Dampierem]] a nekatolickými stavy [[w:Morava|Moravy]] pod Bedřichem ''(Friedrich)'' z Teussenbachu, zápas nevýhodný, ve kterém je 1500 pěšáků a 4 prapory jezdců a pod [[w:Dampiere|Dampierem]] bojuje generál Montecuculi a vévoda Franz von Sachsen-Lauenburg, který byl zraněn. ''(V bitvě Moravané porazili Dampierovo vojsko.)'' 7/

: ''(V roce 1620 vyvrcholilo soustavné pronásledování novokřtěnců (w:Habáni|Habánů) králem Ferdinandem (I. [[w:Habsburg|Habsburským]] 1503-1564) jejich vypuzením ze země. /Propagační materiál/)''

: 1724 byl kostel rozšířen a spodní část z 15. století zůstala. 7/

: V [[w:Dolní Věstonice|Dolních Věstonicích]] je ''(1837)'' 132 domů se 766 obyvateli (369 mužů, 397 žen) a potřebné pozemky: pole, louky, pastviny, vinohrady, ovocné sady, 24 koní, 188 hovězího dobytka, 547 ovcí, 143 vepřů a neuvedené kozy. Nedokončena je nákladná stavba mostu a hrází s průchody, vedoucí přes [[w:Dyje|Dyji]] a nivu do [[w:Strachotín|Strachotína]]. 7/

: ''(V roce 1924 zahájil brněnský badatel profesor Karel Absolon (1877-1960) zde archeologický výzkum. V roce 1925 nalezl 11 cm vysokou sošku Věstonické venuše. /Propagační materiál/)''

=== Horní Věstonice ''(Ober Wisternitz)'' ===

: Moravsky se nazývaly Horný Wistonice. 7/

: Že zde již v 16. a 17. století stál kostel (snad také fara) a křtitelnice (křtění prováděno v moravské řeči), to dokazují nápisy na dvou zvonech z roku 1615 a 1660. 7/

: V roce 1769 postavený kostel byl za pomoci vrchnosti, děkanátu i obce přestavěn do nynější podoby. 7/

: Dne 12. prosince 1781 sjednaná dohoda vrchnosti a mikulovským děkanátem o převzetí ochrany nad školou a kostelem Nanebevzetí Panny Marie se třemi oltáři. 7/

: Půldruhé hodiny pěší chůze přes pahorek podle pohoří [[w:Pálavské vrchy|Pálavských vrchů]] leží ''(1837)'' ves [[w:Horní Věstonice|Horní Věstonice]]. Je zde 129 domů, 725 obyvatel (332 mužů, 393 žen). 7/

: Na vlnitém vrcholu těsně u [[w:Horní Věstonice|Horních Věstonic]], za nimiž jsou vápencové kopce jsou velmi malé zbytky tzv. &quot;Nového domu&quot; , citovaného v dopise zemského knížete, který předává hrad na pány z [[w:Liechtenstein|Liechtensteinu]]. 7/

=== Klentnice ''(Klentnitz)'' ===

: Hodina cesty pěšky východně mezi ovocnými sady a vinohrady leží půvabná obec [[w:Klentnice|Klentnice]] nazývaná dříve také Glampticz, Glampnicz, Klempnitz, Klentice, Klentitz, Klentnitz, . 7/

: V roce 1362 byl nějaký soud ohledně lázní. 7/

: Obec v roce 1783 vystavěla kostel na vlastní náklady, byl bohatě vyzdobený, hlavní oltář od Winterhaltera a štuková výzdoba od Andr. Schweigela. 7/

: Pro obec byl v roce 1785 zřízen c. a k. náboženský fond na ochranu této podřízené lokality, se školou a kostelem svatého Jiří ''(Georg)'' se dvěma oltáři a pod mikulovským děkanátem. 7/

:Že ve zdejších zahradách na úpatí kopce rostly lahodné kaštany, bylo již dříve uvedeno. 7/

:V obci je (1837) 90 domů a 437 obyvatel (202 mužů, 235 žen). 7/

=== Mušov ''(Muschau)'' ===

: 1 míli ''(7,6 km)'' severoseverozápadně u levého břehu, plazící se a často vystupující z břehů - řeka [[w:Dyje|Dyje]], nedaleko se do ní vlévá [[w:Svratka|Svratka]] táž, která leží na poštovní cestě do [[w:Brno|Brna]]. 7/

: V souladu s pověstí vyprávěnou Schwohem zde, u soutoku řek [[w:Jihlava|Jihlavy]] a [[w:Dyje|Dyje]] v předkřesťanských časech bylo prospěšné římské sídlo, a boje s Markomany se zde odehrávaly na severním &quot;Vinném pahorku&quot;. Na tomto místě se nacházely římské mince ze zlata, stříbra i neušlechtilých kovů z prvého a 2. století po Kristově narození. Toto je asi pravděpodobné, nelze to však zaručit, kolik je v tom řečeném pravdy. 7/

: [[w:Mušov|Mušov]] byl ještě v roce 1362 vesnicí s farou, mýtem, právy s hojnými rybáři. 7/

: Ve starověku zde byla fara, uprostřed 16. století se dostala do vlastnictví katolíků. V roce 1582 byl kostel, jakož i kostely v obcích [[w:Sedlec|Sedlec]], [[w:Bulhary|Bulhary]], [[w:Perná|Perná]], [[w:Dolní Věstonice|Dolní Věstonice]] a [[w:Strachotín|Strachotín]] znovu vysvěcené biskupem Stanislavem Pavlovským ''(Stanislaw Pawlovsky)''. 7/

: Od roku 1656 vlastnili ''(Roßtauscherovi)'' stavovský významný &quot;Rostauer Freihof&quot;, nebo nepřidělený mlýn u [[w:Mušov|Mušova]]. 7/

: U [[w:Dyje|Dyje]] stojící mlýn, dříve nazývaný &quot;Färbermühl&quot;, mohl kdysi patřit k okrsku pusté vesnice - Pomeritz - a patřil mnoha pánům. Už počátkem 16. století byl v držení rodu Roßtauscherů ze Streihofen; jeden z tohoto rodu, Franz Sigmund Georg, prodal knížecí vrchnosti dne 16. října 1665, protože v květnu téhož roku byl značně zadlužen. 7/

: V roce 1761 rozvíjí se za pomoci vrchnosti také zde školní vyučování. Kostel zasvěcený sv. Leonardu se třemi oltáři je také pod ochranou vrchnosti a patří pod [[w:Mikulov|mikulovský]] děkanát. 7/

: V roce 1803 byl [[w:Mušov|mušovský]] mlýn prodán. 7/

: Pohroma přišla 13. října 1804, kdy větší část (50 domů) vyhořela. 7/

: Kdy a od koho byly trhy povoleny a prováděny, nebylo nikde uvedeno. 7/

: Mušov má ''(1837)'' 85 domů, 1 obecní dům, 1 hostinec, 1 výběr mostního mýta a 1 mlýn. Obyvatel je 549 (261 mužů, 288 žen). Pro obživu mají zde pole, louky, pastviny, vinohrady, ovocné sady, 48 koní, 123 krav, 249 ovcí a 180 vepřů. 7/

: Most přes [[w:Dyje|Dyji]] má 24 průchodů, celková délka mostu je 127 sáhů ''(237,7 m)'' a hlavní most přes proud řeky má délku 36 sáhů ''(67,4 m)''. 7/

=== Pavlov ''(Polau)'' ===

: 1 míli na úpatí stejnojmenných vrchů leží malebná obec. 7/

: Z [[w:Lednice|Lednice]] se dosáhne kočárem za dvě, pěšky do 3 hodin přes [[w:Nejdek|Nejdek]], [[w:Bulhary|Bulhary]] a [[w:Milovice|Milovice]]. [[w:Pavlov|Pavlov]], velká vesnice patřící pod [[w:Mikulov|mikulovské]] panství se 190 domy a 935 obyvateli (417 mužských a 518 ženských). 6/

: ''(Podle archeologického výzkumu bylo zde osídlení již v období 29.000 let před n.l. Lidé, kteří zde žili, byli závislí na lovu mamutů.)''

: Dne 26. a 27. září 1619 byl celý [[w:Pavlov|Pavlov]] zapálen vojsk nekatolických stavů. 7/

: Kostel zasvěcený svaté Barbary má tři oltáře byl již obcí postavený 1658. 7/

: Obec v roce 1740 sjednala s c a k Náboženským fondem pro příslušnou lokalitu pomoc s kostelem a školou ([[w:Mikulov|mikulovský]] děkanát). 7/

: Dne 25. listopadu 1742 byl kostel rozšířen a znovu vysvěcený. 7/

: Na svazích kopců vysadili obyvatelé [[w:Pavlov|Pavlova]] vinnou révu. 6/

: Vyrábělo se zde červené věhlasné víno výborné kvality. 7/

: Dne 9. června 1833 vyhořelo zde 40 domů. 7/

: V [[w:Pavlov|Pavlově]] je (1837) 190 domů, 935 obyvatel (417 mužů a 518 žen). 7/

: Stále se po staletí pozorují sesuvy půdy a hledají se příčiny zřícení domů, jak již bylo zmíněno. 7/

=== Perná ''(Bergen)'' ===

:Hodinu cesty pěšky z úředního místa na úpatí Klentnického kopce v malebné zahradě leží obec Perná ''(také Perna)''. 7/

:Od roku 1262 zde bylo vlastníky velmi rozvinuté pěstování vinné révy. 7/

:Biskup ''(olomoucký)'' Bruno ''(1205-1281 ze Schauenburku)'' na přímluvu německého řádu v roce 1277 dostal za odpustky. 7/

:Tato obec byla v letech 1305 a 1332 v držení Liechtensteinů (listinami doloženo). 7/

:V roce 1362 byl zde nějaký soud. 7/

:Kolem 1515 povstávalo se brzy proti nekatolické držbě. 7/

:Roku 1591 zde byla fara. 7/

:V roce 1600 se projevovala touha po katolické víře. 7/

:V roce 1621 znovu nastupuje farář Ramens Laurenz Hirsch z Hirschfeldu. 7/

:Posledně zmíněná vypálená (a že asi také obec) opětovná jizva v letech 1702 a 1799. 7/

:Konečně zjištěno, že na svahu Hornověstonických hor stála nádherná kaplička sv. Antonína z Padua a v roce 1783 byla znesvěcena. 7/

:V Perné je ''(1837)'' 163 domů (645 mužů, 486 žen) a fara, která je i školou, kostel sv. Mikuláše ''(Nikolaus)'' se třemi oltáři, vrchnostenskou ochranou, patřící pod mikulovský děkanát. 7/

=== Pohořelice ===

: ''(V roce 1727 nastal postupný rozmach města v době, kdy majiteli panství [[w:Pohořelice|Pohořelického]] byli [[w:Dietrichstein|Dietrichsteinové]].)''

=== Popice ''(Poppitz)'' ===

: Ve velmi dávné době bylo území zalesněno a byla zde známa také pevnost u Popic, která stávala uprostřed dnes vinného pohoří, které je osázeno vinnou révou a pahorek je nazván &quot;Hrádek&quot; ''(Burgstall)'', jak pojmenoval [[w:Schwoy|Schwoy]] ruiny snad kdysi zde stojícího hradu. 7/

: K roku 1291 je majitelem vsi držitel [[w:Pouzdřany|Pouzdřan]]. 7/

: V roce 1327 se objevuje v listinách Černín ''(Czernin)'' z [[w:Popice|Popic]], jehož syn Jan ''(Johann)'', Czirnin a Hartleb prodává královskému klášteru na [[w:Staré Brno|Starém Brně]] nějaký majetek v [[w:Zbraslav|Zbraslavi]]. 7/

: Zdejší víno, pěstované již v roce 1341 s úsilím pěstitelů dosáhlo lahodné chuťi a je významné v panství, i ovoce pěstované ve vinohradech ukazuje bohatství obyvatel, také je zde velmi hodně sladkého dřeva, které se dodává do [[w:Uhersko|Uherska]] i [[w:Rakousko|Rakouska]]. 7/

: První z nich jmenovaný drží tuto ves a zastavuje 1349 nějakou část za 100 Mk na Benesse z Bytowicz ''(?)'', a písemně se zavazuje 1359 jeho dceři Anně a jejímu manželu 4 Mk roční nájemné v ceně 40 Mk. 7/

: V roce 1361 dohodnou se bratři Budek a Hartmann z [[w:Popice|Popic]], pokud se týká jejich vinohradů, polí atd., že předají 1 lán jejich bratrovi Martinovi a nějaký jiný, mimo 1 vinohradu, bratrům Pržesko a Pessek z Beylowicz. 7/

: Nedbaje toho napíše Jan ''(Johann)'' z [[w:Popice|Popic]] 1366 jeho paní zde 175 Mk. k vdovství, jaké dostane a &quot;starou Horu&quot; v [[w:Popice|Popicích]] prodává bratrům Teodoriku ''(Theodorich)'' a Bočkovi ''(Boczek)'' z Wessele. 7/

: V roce 1378 ukázal se Hartmann a Václav jako majitel z [[w:Popice|Popic]], toho posledního paní Kaczna ''(?)'' tam 12 Mk se zavázala, a o 7 let později nazýval se také Petr ''(Peter)'', Jakub a Woislaw, zároveň kvůli jejich majetku se sjednotili a posledně zmíněný prodává svůj podíl na vsi 1392 na Jana ''(Johann)'' z Morkovic ''(Morkovicz)'', musí ale 2 jiné podělit, protože on již po 6 letech jeho paní Elišce ''(Elsska)'' 60, a nějaký Petr Horwejl 88 Mk písemně převzal. 7/

: Tentýž Horweyl prodal tu 1406 bratrům Janu ''(Hanns)'' a Jindřichu ''(Heinrich)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtensteinu]] 88 Mk nájem 3 1/2 lánu a 6 vinohradů, ačkoliv bez souhlasu syna Wojslava ''(Woyslaws)'' v Popicích, poskytl Petr tutéž částku písemně na církev. 7/

: V tomtéž roce ''(1406)'' uzavřel písemnou smlouvu Petr Bílý ''(Byely)'' držený jeho majetek na svou paní Kateřinu ''(Katharina)'' 60 Mk a 1 rok nato daruje mu markrabě [[w:Jodok|Jodok]] slíbená práva na vinné desátky a horní právo z hor u [[w:Popice|Popic]], dvorní práva faráři z Ratay Stephanovi, jakož i tomu Pessikovi z Rozhowecz (?). 7/

: V roce 1437 Jiří z [[w:Popice|Popic]] vzal vdovu po Wereyrz z Chrlic ''(Chirlicz)'' do Popic ke společenství, prodal totéž po dalších 10 letech Kunkovi z Paczowa a Janu Babkovi ze Senicz, jako svobodný nepřidělený dvůr. 7/

: Tentýž Jan ''(Johann)'' Babka dostal 1451 od Joh. z Lechowicz 2 tyto lány a měl svého syna Jindřicha ''(Heinrich)'' přivést k dědictví. Na jeho běsnění K. Vladislavu bere jeho nedospělým dětem plukovník komoří, Jan ''(Johann)'' z Lomnicze do spoluvlastnictví několik vesnic, čímž také vzal i [[w:Popice|Popice]]. 7/

: V roce 1567 byla ves na dědičku Annu z Lomnice bratry Thas a Ludwig z Lomnice zapsána do pozemkových knih, čímž se sloučila se statkem [[w:Velké Němčice|Velké Němčice]] ''(Gross Niemtschitz)''. 7/

: Kostel, u kterého 1618 byl farní úřad, je věnován sv. Ondřeji, má tři oltáře, je velmi pěkně vymalován a patronu vyzdobený, je zde nečitelný náhrobek. 7/

: Jako poslední v roce 1618 byl prodán v [[w:Popice|Popicích]] farní úřad a 1 velký vrchnostenský sklep. 7/

: Když císař Ferdinand II. kvůli rebeliím zjistil, že statek [[w:Velké Němčice|Velké Němčice]] pustne, prodal ho na Štefana Schmidta jako nepřidělený v roce 1626 kolem 90,000 fl rýnských, po odstoupení vsi od Schmiedta převedl na kardinála Františka (1570-1636) [[w:Dietrichstein|Dietrichsteina]] výměnou za ves [[w:Bojanovice|Bojanovice]]. 7/

: V roce 1696 na náklady obce byl kostel v [[w:Popice|Popicích]] rozšířen. 7/

: Za tři hodiny cesty po rovině dosáhneme do obce [[w:Popice|Popice]]. Je zde ''(1837)'' 192 domů, 1252 obyvatel (561 mužů, 691 žen). Od 8. ledna 1767 byla poskytnuta vrchností ochrana, která se týkala kostela a školy, náležející pod [[w:Hustopeče|Hustopečské]] děkanství. 7/

=== Pouzdřany ''(Pausram)'' ===

: Také Pauzdran i Pauzdraný, dvě míle ''(3,7 km)'' severně po mnoha zakřivení toku Svratky stranou leží obec a je zde v provozu vrchnostenský mlýn. 7/

: [[w:Pouzdřany|Pouzdřany]], byly kdysi samostatným statkem. 7/

: [[w:Klášter Pannen řeholnic|Klášter Pannen řeholnic]] v [[w:Brno|Brně]] dostal od svého zakladatele v roce 1240 nějaké vinice klášterní v [[w:Sársko|Sársku]] a vinné desátky, které Heralt z [[w:Obřany|Obřan]] a jeho manželka Bětka v závěti dostala dva ze tří dílů těchto vinohradů. 7/

: Již v roce 1240 bylo rozšířeno pěstování vinné révy. 7/

: V roce 1291 prodal Jindřich ''(Heinrich)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtensteina]] [[w:Pouzdřany|Pouzdřany]] a [[w:Popice|Popice]] proboštu Gerlacherovi (písemný výňatek). Později chtěl probošt protiprávně desátek od zdejšího faráře Bohunka, který se dostal do sporu s klášterem, což se táhlo až do roku 1391, kdy odsouzenému bylo uznáno odškodnění. 7/

: Kostel zasvěcený sv. Mikuláši má tři oltáře a byl i s farou postaven již v roce 1344. 7/

: Již dříve 1368 totiž Hincz z Lippe prodal tuto ves na Mixe Dytie, který si zde 1373 spolu s Friduss z Drahotuss a Drslaw ze Stralek a jejich ženy se spojili, ale stejně po smrti Fridusse posmrtnou vdovu Evu a Adam z [[w:Pouzdřany|Pouzdřan]] si vzal, a jeho ves Drslawovi ze Stralek zůstala. 7/

: O prospívajícím nepřiděleném dvoře jsou zde následující informace: již 1375 byl samostatný (viz nahoře), jak pomalu plynula doba protestantské víry, dostal se do světských rukou. 7/

: Z dalších osudů farního úřadu je popsáno u [[w:Uherčice|Uherčic]], tedy jen krátce. Již 1375 byla zde bohatě vyzdobená mariánská kaple (snad hradní), dokazuje to jak držitelé byli pokrokoví. 7/

: V roce 1378 se stává Riklas z [[w:Pouzdřany|Pouzdřan]] dobrodincem [[w:Dominikánský klášter|dominikánského kláštera]] v [[w:Brno|Brně]]. 7/

: Roku 1381 prodává výše uvedený Drslav se svou ženou Annou polovinu této vsi s 1/2 opevnění, 1/2 dvora, 1/2 patronátu a polovinou lesů, mlýn, viniční ''(správně: horní)'' právo a rybářství markraběti [[w:Jodok|Jodokovi]] kolem 600 Mk. 7/

: Roku 1381 zde existoval mlýn, dvůr, horní právo a opevnění, které Bedřich starší z [[w:Žerotína|Žerotínů]] budoval a kardinál Franz (1570-1636) z [[w:Dietrichstein|Dietrichsteinu]] obnovoval a zvětšoval. 7/

: V roce 1384 od [[w:Jodok|Jodoka]] všechno toto dostávají bratři Jan ''(Johann)'', Hertlin a Jiří ''(Georg)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtensteinu]], kteří současně dostávají také polovinu od Erharda z [[w:Drahotuš|Drahotuss]]. 7/

: Datum 1494 na jednom pilíři kostela proti farnímu dvoru dokazuje, že v tomto roce byla provedena obnova nebo vylepšení chrámu. 7/

: Jeden z asi 1800 vykopaných náhrobních kamenů informuje: Wolf Christoph von [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]] v důsledku pádu z koně dne 29. června 1553 v [[w:Pouzdřany|Pouzdřanech]] zemřel a v kostele byl snad pochován. V polovině 16. století byla fara v držení luteránského kazatele. 7/

: Georg Hartmann z [[w:Liechtenstein|Liechtensteina]] prodává v roce 1556 [[w:Pouzdřany|Pouzdřany]] Ambrosi z Ottersdorfu, královskému zemskému prokurátoru na [[w:Morava|Moravě]], po jeho smrti následovala držba na jeho nedospělého syna Jan ''(Johann)'' jako majetek zemského knížete stalo se lénem. 7/

: Císař Max II. přenechal Bedřichovi ''(Friedrich)'' ze [[w:Žerotína-Židlochovic|Žerotína-Židlochovic]] za 18,336 kop míšenských a 1575 doživotně potvrdil. 7/

: V roce 1585 byly [[w:Pouzdřany|Pouzdřany]] městysem, když dva roky předtím zemským knížetem a na přímluvu [[w:Žerotína|Žerotína]] povýšeny. Byl zde také pivovar a právo mýta. 7/

: Ten se písemně zavázal městečko s pivovarem, mlýnem a dvorem 1585 na jeho manželku Magdalenu z Chlumu a Roschenberg na 1500 fl morav. vdovství a v poslední vůli z roku 1598 zanechal [[w:Pouzdřany|Pouzdřany]] (také mýto) i s městečkem [[w:Troskotovice|Troskotovice]] a ves [[w:Uherčice|Uherčice]] téže manželce. 7/

: Zanechané dědictví syna z prvního manželství s Janem ze [[w:Žerotína|Žerotína]], Jana Dionys z [[w:Židlochovice|Židlochovic]], který 1615 své manželce Anně ze [[w:Žerotína|Žerotína]] dal do společenství, ale jeho brzy poté následovala smrt bez potomků, přešlo na jeho příbuzné Kašpara Melichara ze [[w:Žerotína|Žerotína]], to, jak již řečeno (viz [[w:Uherčice|Uherčice]]) v roce 1630 prodáno kardinálu Františku (Franz) (1580-1636) z [[w:Dietrichstein|Dietrichsteina]]. 7/

: Podle zanechaného rukopisu odešel poslední luteránský kazatel v roce 1628; ministry byli dosazeni jiní jako v obcích [[w:Uherčice|Uherčice]], [[w:Popice|Popice]], [[w:Pohořelice|Pohořelice]] a [[w:Vojkovice|Vojkovice]]. 7/

: Při tatarském vpádu roku 1663 vzplálo celé místo a majitel Gaiman, Narrhans, Senat, roku 1663 byl Turky zavražděn, přičemž [[w:Pouzdřany|Pouzdřany]] i s dvorem vypáleny, jeho manželka Veronika převzala; 1671 Riklas Franz Ruffek, 1682 Sidonia Isabella hraběnka Lipská, 1687 Jindřich Bedřich ''(Georg Friedrich)'' Schierl z Schirndorfu, 1695 Lepold Podstatský svobodný pán z [[w:Ranošov|Ranošova]], 1699 Leopold Max Gränzer z Gränzenbachu, koupil kolem 4700 fl., 1712 Schubert z Blauenfels, 1717 Karel Zillinger, jehož dědicové 1737 dvůr na Tomáše Kremera prodali, jehož žena 1749 převedla na Gabriela Franze Brevise. 7/

: Roku 1758 obsadil ho Jakub Gerzabek, poté (viz 1764) Kajetán, svobodný pán ze Saternegg koupil kolem 9800 fl.; tento přenechal 1785 hraběti Johann von Waffenberg za 19200 fl., který ho 1789 a 1790 parcely u [[w:Dyje|Dyje]] prodal. 7/

: Dvůr byl předmětem zemského dělení dominikálních majetků; dvorním dekretem z 18. května 1793 byl jako rustikál zapsán v zemských dskách na [[w:Mikulov|Mikulovské]] panství. 7/

: V obci je (1837) 174 domů, 1029 obyvatel (469 mužů, 560 žen), kteří vlastní pole, louky, pastviny, vinohrady, ovocné sady, 60 koní, 260 krav, 604 ovcí a 160 ks dalšího dobytka. Místo bylo kdysi obzvláště důležité, kromě statku jsou zde pozůstatky dřívějšího zámku. Pod vrchnostenskou ochranou je farní úřad a škola ([[w:Hustopeče|hustopečský]] děkanát). 7/

: Obec má 4 výroční trhy (pondělí po sv. Marii Světel., pondělí po Eantate, pondělí před Petrem a Pavlem a pondělí před Egid). 7

=== Sedlec ''(Voitelsbrunn)'' ===

: Dříve také Foidasprun, moravsky: Selecz. 7/

: ''(Obec leží v údolní nivě, v nadmořské výšce 178 m, na břehu největšího [[w:Morava|moravského]] rybníka [[w:Nesyt|Nesyt]] (322 ha). Ze severu je chráněna vápencovými vyvýšeninami Pálavských kopců, [[w:Mušlov|Mušlovským]], Liščím a Studánkovým vrchem. Na opačné straně lemuje horizont vápencový hřeben Skalky a Paví kopec, náležející k [[w:Valtice|Valtické]] pahorkatině. Středem kotliny protéká [[w:Sedlec|Sedlecký]] potok. O osídlení lokality již od pravěku svědčí nálezy nástrojů pravěkých lovců mamutů ze starší i mladší doby kamenné. Byly zde taé nalezeny kostrové hroby unětické i laténské kultury. /Propagační materiál/)''

: ''(Z roku 1305 jsou první písemné zmínky o obci, kdy Přemyslovský král [[w:Václav III.|Václav III.]] (1289-1306) postoupil osadu Ortlíbu Hendíkovi. /Propagační materiál/)''

: ''(Od roku 1332 náleží [[w:Sedlec|Sedlec]] k [[w:Mikulov|mikulovskému]] [[w:Panství|panství]]. /Propagační materiál/)''

: Je tu 14 1/2 stopy ''(4,5 m)'' hluboká studna se sirnatým pramenem pro obzvláště osvědčenou léčbu revmatických onemocnění a kožních chorob. 6/
: Lázně jsou tu v provozu již od roku 1362. 7/

: ''(Původní gotický kostel stál na návsi a byl zasvěcen sv. Oldřichu. /Propagační materiál/)''

: ''(Fara byla v obci již v době předhusitské a v letech 1557-1559 jsou v obci uváděni novokřtěnci. /Propagační materiál/)''

: Na křtění se roku 1585 používal pramen léčivé vody držitele. 7/

: ''(U vchodu do kostela je vzácká kamenná křtitelnice s označením letopočtem 1585. /Propagační materiál/)''

: 1596 a 1601 se pěstovala vinná réva a ovocné sady. 7/

: ''(Na počátku [[w:Třicetiletá válka|třicetileté války]] byl kostel vypleněn uherskými vzbouřenci. /Propagační materiál/)''

: Velkého stáří ''(1672)'' je kostel a pod vrchnostenskou ochranou fara ([[w:Mikulov|mikulovský]] děkanát), kostel barokně upravěn se třemi oltáři je zasvěcený sv. Vítu. 7/

: ''(Z dobového dokumentu z roku 1780 čteme: &quot;naproti vjezdu do lázní jsou dva sklepy na víno a pivo pro hosty a pohodlím převyšují mnohé známé lázně na Moravě.&quot; [[w:Sedlec|Sedlecké]] lázně se využívaly až do roku 1950. /Propagační materiál/)''

: Mezi [[w:Sedlec|Sedlecí]] a [[w:Mikulov|Mikulovem]] v kamenolomu jsou zkameněliny různých typů mušlí ve velikém množství. 7/

: V této vesnici je kamenolom, ve kterém v 17. století nalezli zkamenělé kostry člověka a velmi veliké množství kostí, v roce 1790 ale také množství zkamenělin a konchilií. 6/

: V roce 1833 zde vyhořelo 32 domů. 7/

: Půl hodiny úvalem z [[w:Mikulov|Mikulova]] na [[w:Lednice|Lednici]] tu vede silnice. V [[w:Sedlec|Sedleci]] je ''(1837)'' 153 domů, 857 obyvatel (406 mužů, 451 žen). 7/

: Dnes ''(1837)'' je tam ještě, kromě vrchnostenského mlýnu, lázeňský dům se 14 koupelnami a 12 hostinských pokojů. Voda je využívána a osvědčena na léčení revmatických nemocí a dny jako domácí léčba. 7/

: ''(V roce 1855 při stavbě [[w:Železnice|železnice]] z [[w:Břeclav|Břeclavi]] do [[w:Hrušovany nad Jevišovkou|Hrušovan nad Jevišovkou]] byla část [[w:Nový rybník|Nového rybníka]] (Portz) vysušena. /Propagační materiál/)''

: ''(Mezi památkové objekty je zařazena i bývalý sýpka. /Propagační materiál/)''

=== Sirotčí hrad ''(Waisenstein)'' ===

: ''(Sirotčí hrad je situován na skalní vyvýšenině nad obcí Klentnice.)''

: Dosáhneme [[w:Mikulov|Mikulov]] v údolí mezi třemi skálami, přitom s kopci se zámkem, [[w:Svatý kopeček|Svatým kopečkem]] a Strážní věží a zvláště z [[w:Klentnice|Klentnické]] strany nanejvýš malebně ukazuje se [[w:Mikulov|Mikulov]]. 6/

: Vystupuje jako jedna z příkrých stěn masivu, který je uprostřed rozštípený a tvoří hlubokou trhlinu a údajně v hloubce je ukrytá těžko přístupná jeskyně. 7/

: S nejvyšší pravděpodobností byl v tomto kraji kolem 1240 bohatý, zámožný sirotek &quot;(Orphanus)&quot; Sigfried, stavitel tohoto hradu, podle něhož je pojmenovaný. 7/

: ''(Na počátku 14. století nechal hrad postavit rytíř Siegfried Orfanus Waise. Po jeho smrti se hrad stal královským majetkem a patřil k pohraničním pevnostem.)''

: Dle pověsti přes tuto trhlinu byl ohromný odvážný natažený obloukový most, který spojoval navzájem oddělené části hradu. Kvůli nynějšímu ''(1837)'' stavu je jedna polovina zbytků hradu velmi tlustých zdí stávající zříceniny nyní nepřístupná. 7/

: ''(Po vymření Přemyslovců po meči přešel hrad do vlastnictví Liechtensteinů.)''

: Liechtenstein zemřel bez dědiců a bez závěti 1305 zdědil hrad jeho strýc Hartmuth z [[w:Liechtenstein|Liechtensteina]]. 7/

: V roce 1332 král Jan léno propustil Hartneidu z [[w:Liechtenstein|Liechtensteina]]. 7/

: Kolem roku 1446 objednal olomoucký biskup ''(Pavel (znám 1434-1450)'' z Miličína ''(Miliczin)'' na žádost Jana z [[w:Liechtenstein|Liechtensteina]] duchovního pro hradní kapli. 7/

: Hrad sám se ještě v [[w:Třicetileté války|třicetiletých válkách]] proti [[w:Švédové|Švédům]] bránil, ale pravděpodobně byl zničen. 7/

: ''(Až do roku 1575 osidlovali [[w:Liechtenstein|Liechtensteinové]] hrad. Potom začal hrad pustnout.)''

: Hradní kaple byla až v roce 1782 pro její ošumělost odsvěcena. 6/

: Směrem západním od obce [[w:Klentnice|Klentnice]] nacházely se popelnicové urny a jiné starožitnosti z pohanské předhistorické doby (zobrazil je 1836 Dr. Klement) a nastupuje doba trosek [[w:Sirotčí hrad|Sirotčího hradu]], mylně také nazývaného Rosenstein. *)
:* V kopiích listin se také vyskytuje Wasenstein a moravsky: syrotci hradek. Na mapě c. a k. Generálního štábu [[w:Dolní Rakousko|Dolního Rakouska]] je uveden zámek (zřejmě jako tisková chyba) Wasenstein. 7/

=== Uherčice ''(Auertschitz)'' ===

: Obec postupně nazývaná ''(1220-Uhricic, 1267-Hursit, 1459-Aurcicz, 1459-Uherčice, Auersit, Auertschitz)''. Městys leží 2 1/2 míle ''(19 km)'' severně od úředního místa [[w:Mikulov|Mikulova]] na levém břehu Svratky na rovinném terénu. Je zde ''(1837)'' 173 domů, 983 obyvatel (447 mužů, 536 žen), kteří žijí ze zemědělství. Obec má (veškerou ochranu vrchnosti a [[w:Hustopeče|Hustopečského]] děkanátu), je zde škola a kostel sv. Jana Křtitele, u kterého již byla v roce 1267 fara. 7/

: ''(Přemysl Otakar I. daroval v roce 1220 obec hraběti Konrádu z Hardeggu. / http//:www.uhercice.cz /)''

: Ve 13. století patří [[w:Klášter velehradský|klášteru velehradskému]], ale fara [[w:Benediktinské|benediktinskému]] opatství [[w:Vilímov|Vilímov]] v Čechách, a pro faru patří také patřičný vinný desátek. Mezi zakladateli obce ale vznikl spor v roce 1267 řešený v [[w:Kremže|Kremži]] ''(Krems)'' byl urovnán. 7/

: Brzy poté přišla ves o část, protože roku 1340 Karel z Určic 3 volné lány mimo jednoho dvoru dostal doživotně. 7/

: Od té doby tvoří [[w:Uherčice|Uherčice]] s vesnicemi Lesltz, Narnitz (obě pusté), Eywan ''(Eybis)'', [[w:Litobratřice|Litobratřice]] ''(Litobraczicz)'', Malé [[w:Židlochovice|Židlochovice]], [[w:Litobratřice|Litobratřice]] ''(Leipertitz)'' a [[w:Valeč|Valeč]] ''(Waltsch)'' vlastní opatství, také s vlastním proboštstvím zřízené, které Husity 1420 bylo zničeno i s klášterem matek. 7/

: Znovu byl obnoven mužský řád v roce 1438, dosavadní převor z [[w:Vilímov|Vilímova]] Riklas opatem zvolený, který kolem 1430 podruhé se vzdává po zničení [[w:Vilímov|Vilímova]]. Od 1438 do 1540 ale také trvalo proboštství [[w:Benediktinský řád|benediktinského řádu]]. Než měl dojít probošt vítězná farní a proboštská budova shořela, proto farář přesídlil do [[w:Pouzdřany|Pouzdřan]]. 7/

: Opat Riklas, který proboštskou budovu rozšířil, zemřel v roce 1442 a na jeho místo ihned dosazen dosavadní farář z [[w:Uherčice|Uherčic]] - Martin, který až do té doby byl na farním úřadu a s proboštem společná shromáždění z s převorem tvořili ale již v roce 1453 Martin zemřel. 7/

: V [[w:Uherčice|Uherčicích]] jsou příležitostně pohřbíváni probošti z [[w:Rajhrad|Rajhradu]] ''(Raigern)'' a [[w:Komárov|Komárova]], Jindřich a Jan, a olomoucký biskup Vilém zvážil z pověření jenom 3 bratrů stávajícího konventu, aby dosavadní farář z [[w:Valeč|Valče]] ''(Waltsch)'' Riklas II. se stal proboštem. Za osmnáctileté spravování kláštera, vnímání ran nekatolickými majiteli sousedních rodů mnoho trpěli. 7/

: Tak rýsoval český maršál Jindřich z [[w:Lipé|Lipé]], současně majitel panství [[w:Moravský Krumlov|Moravský Krumlov]], ves [[w:Litobratřice|Litobratřice]] i s farností a dvorem se rozpadla a po další žalobě od probošta sice pocítil zemské právo ten druhý a odkázal na dobrodiní krále Jiřího. 7/

: Boczek z [[w:Kunštátu-Polné|Kunštátu-Polné]] ves [[w:Valeč|Valeč]] během války mezi králi [[w:Uhersko|Uherska]] a [[w:Čechy|Čech]], Matyášem a Jiřím, zastavili první statek [[w:Uherčice|Uherčice]] jejich stoupenci Ladislavu z [[w:Boskovice|Boskovic]]. 7/

: Poté táhl zuboženého opata Riklase s několika bratry do [[w:Rajhrad|Rajhradu]], kde pod žalem a utrpením při mučení v neštěstí v roce 1481 umírá. 7/

: Přeživší bratři se ubírali alespoň z dřívějšího majetku zachráněného probošta Simona k vilímoverskému opatství, probošta z [[w:Uherčice|Uherčic]] na čem po uplynutí pěti let, mezitím co Wilimoverského bratra v [[w:Klášter Rajhrad|klášteru Rajhrad]] zdržovali, Ladislav z [[w:Boskovice|Boskovic]] (v důsledku bojů mezi králem Matyášem a Vladislavem) obce [[w:Uherčice|Uherčice]] a Gybis (?) bez zaplacení proboštu a pouze zaštítěním přesto statek mimo 2 rybníků vyhradili. 7/

: Brzy potom následovala smrt opata Simona, do [[w:Uherčice|Uherčic]] se vracejí bratři, tamější farář Riklas III. je proboštem, kterého král Vladislav 1490 jehož držbu správně potvrdil, ale také ujištění dal, stejně nikoho do zástavy nedal, než utiskování po posledních šesti letech výše uvedeným Ladislavem z [[w:Boskovice|Boskovic]] vrchnost přesto držbu uvedených 2 rybníků zůstalo. 7/

: Když probošt Riklas brzy na to zemřel, kosil Wilimowsko-Uherčické bratry jejich poslední představený Petr IV, který podléhal rozšiřovanému nekatolickému učení, na které probošt nespoléhal a přesídlil do [[w:Rajhrad|Rajhradu]], odkud mlýn bratrům Jakubovi a Wolfgangu Vielhauerovým kolem 50 kop ''(Schck)'' grošů prodal. 7/

: Mezitím také Ladislav z Boskovic a jeho zástavní právo na obce [[w:Uherčice|Uherčice]] a Cybis na Viléma z [[w:Pernštejn|Pernštejna]] předal, ačkoliv teprve 1526 koupil kvůli držení městyse [[w:Uherčice|Uherčice]] mezi Janem z [[w:Pernštejn|Pernštejna]] a Janem z [[w:Boskovic-Černohorský|Boskovic-Černohorským]], co se týká druhých byl ale v jednom roce postavený mezi Dobesse z [[w:Boskovice|Boskovic]] a Jana z [[w:Pernštejn|Pernštejna]]. 7/

: Probošt Petr zemřel 1541 v [[w:Rajhrad|Rajhradu]], kde si u brány vně kláštera na vlastní náklady postavil domeček, a byl pohřben v klášterní kapli sv. Ondřeje. 7/

: Toto místo, které již 1526 bylo městečkem, má Jan ''(Johann)'' z [[w:Pernštejn|Pernštejna]] (1548). 7/

: Císař Ferdinand I. Propůjčil 1560 [[w:Uherčice|Uherčice]] Vratislavu z [[w:Pernštejn|Pernštejna]] jako záruku za 7000 fl. takovým způsobem, že když statek klášteru Wilimow vrátí zpět, může mít nahrazeno 7000 fl. 7/

:V roce 1562 Janu Zdánskému ze [[w:Zástřizl|Zástřizl]] kvůli 10,000 fl., a takto to šlo v témže roce v tomto případě podle práva Jaroslavu ze [[w:Zástřizl|Zástřizl]]. 7/

: Ale nakonec 1565 na Bedřicha ze [[w:Žerotína-Židlochovic|Žerotína-Židlochovic]]. 7/

: Prospěch z toho měl císař Rudolf II. a v roce 1581 statky označil jako přímo dědičné. 7/

: Vdova Magdalena, obsažená v závěti 1598 dostala [[w:Pouzdřany|Pouzdřany]]. 7/

: Roku 1614 zemský kníže vymohl pro obec 2 roční jarmarky. 7/

: V roce 1615 Jan Dionys ze [[w:Žerotín|Žerotína]] dostal společně s jeho manželkou Annou ze [[w:Žerotín|Žerotína]] pevnost a městečko [[w:Pouzdřany|Pouzdřany]] a [[w:Uherčice|Uherčice]] jako dědictví. 7/

: Kašpar Melichar ze [[w:Žerotín|Žerotína]] prodal v roce 1630 pevnost a městečko [[w:Pouzdřany|Pouzdřany]] i s dvorem, pivovarem, mlýnem, cihelnou i patronátem, mimo městečka [[w:Uherčice|Uherčice]] kardinálu Františku z [[w:Dietrichstein|Dietrichsteinu]] kolem 70.000 fl., který vše spojil s [[w:Mikulov|Mikulovem]]. 7/

: Místo vlastnil Jan ''(Johann)'' Ždánský ze [[w:Zástřizl|Zástřizl]] (1672). Některé výsady propůjčil Jan ''(Johann)'' Dionys ze [[w:Žerotína|Žerotína]]. 7/

: Farář byl vážený ve společenství obce i u vrchnosti a zdejší kostel zůstal jako sesterský až do 1. prosince 1718, když současná lokalita byla založena. 7/

: V roce 1785 ještě třetí trh dostala obec. Má být v pondělí po Třech králích po svaté Trojici a pondělí, po Františku ''(?)'', týdenní trh v pátek pro služebné a volný. 7/

=== Velký dvůr ''(u Pohořelic)'' ===

: ''(Roku 1743 hrabě Leopold z [[w:Dietrichstein|Dietrichsteinu]] zakoupil [[w:Židlochovice|židlochovické]] panství a s ním i statek [[w:Velký dvůr|Velký dvůr]]. Krátce poté nechal postavit lovecký zámeček &quot;Leopoldsruhe&quot;. Jeho tvůrcem byl významný [[w:Morava|moravský]] architekt František Antonín [[w:Grimm|Grimm]].)''

== Odkazy ==

* 1/ Dr. Vladimír Voldán: O archivu valtického panství a velkostatku. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

* 2/ Dr. Rudolf Hurt: Příspěvek k dějinám města Valtic. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

* 3/ Obec Hlohovec http//www.hlohovec.cz

* 4/ Dějiny a slavnostní spis rak.-české řádové provincie Milosrdných Bratří ke slavnosti ve dnech 28., 29. a 30. srpna konaného vysvěcení nemocnice mateřského domu ve Valčicích v Dol. Rakousích, Munificencí Jeho Jasnosti knížete Jana I. z Liechtenšteina a na Liechtenšteině nově vystavěné. Sepsal a vydal cís. rada a provinciál řádu Joannes de Deo Sobel. Ve Vídni 1892. Nákladem řádu Milosrdných Bratří.

* 5/ Vodní práva knížete z Liechtensteinů. Ing. Emilian Bartoš, technická kancelář a podnikatelství staveb Břeclav, v prosinci 1933. ''(Muzejní spolek Valtice, přír. č. 0782-62)''

* 6/ Schilderung von Eisgrub, Feldsberg und deren Umgebungen. Nebst einem Wegweiser uind Plane auf Stahl mit 17 Ansichten und einem Panorama an dessen Rande. Wien, bei Peter Rohrmann, k. k. Hofbuchändler. ''(Překlad vybraných kapitol autor knihy. Kopie originálu Muzejní spolek Valtice přír. č. 1579-94V - Vydáno v roce 1840, tj. po uvedení do provozu Ferdinandovy severní dráhy z Vídně do Břeclavi a Brna - dokončené v roce 1839. Kniha obsahuje také ceník tehdejšího jízdného.)''

* 7/ Die Margrafschaft Mähren, topografisch, statistisch und historisch geschildert von Gregor Wolny, Benedikter und Professor. II. Band. Brünner Kreis. II. Abtheilung. Brünn. Selbstverlag des Verfassers. 1837.

* 8/ Gemeinde Rabensburg http//www.rabensburg.at

* 9/ Regionální muzeum v Mikulově http//www.rmm.cz

* 10/ Geschichte der Stadt Feldsberg, Karl Höß, Feldsberg, 1902. Im Selbstverlage.

[[Kategorie:Morava]]
[[Kategorie:Dějiny Moravy]]
[[Kategorie:Valticko]]
[[Kategorie:Dolní Rakousy]]
[[Kategorie:Lichtenštejnové]]</text>
      <sha1>fxf2jjqjr8cn6imfolih4dvcweojlx9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Valticko/Pamětihonosti/Lednický zámek</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4180</id>
    <revision>
      <id>35590</id>
      <parentid>27905</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:35:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="11960" xml:space="preserve">== Zámek lednický ==

:* 1222

: ''(Dnešní zámek je vybudován na místě dřívější gotické tvrze s dvorcem, která je poprvé zmiňována v roce 1222)''.

:* 16.století

: ''(Byl postaven renesanční zámek.)''

:* 1815

: V roce 1815 nechal kníže Jan ''(Johann)'' známým architektem [[w:Kornhäusel|Kornhäusel]]em provést přístavbu levého křídla, jako skleník, který spojil s apartmány sestávající od čtyř menších, až po největší vkusné dvorany, nakonec květinový sál a vystavět divadlo. 6/

:* 1840

: Zámek tvoří fronta dvouposchoďových budov s předním předsunutým křídlem stejné výšky. Prostor mezi křídlem a kostelem je uzavřen pěknými železnými mřížemi. Hledá-li cizí člověk farní kostel je překvapen, že kostel je postaven jako křídlo zámku bez věží, či jinými znaky označující symbol kostela. 6/

: Elegantní pokoje zámku jsou vyzdobeny mnohými krajinomalbami, kterými se představují nejpěknější knížecí državy. Podél budovy na straně parku 28 dlouhé, je prosvětlený suterén kvůli zamezení vlhkosti. 6/

: Nejprve postavil hudební sál, podlouhlý se šesti volnými sloupy, mezi něž mohou se umístit umělci. Osvětlený je shora a třemi prosklenými dveřmi vedoucí do skleníku. Vedle je jídelna, poněkud větší obdélník, v jehož klenutém stropě je zavěšen pozlacený lustr. Čtyři obzvlášť pěkné vázy, jež okrašlují výklenky; v dalších čtyřech výklencích jsou postavy žen, které oběma rukama drží nad hlavou nástěnné svícny. Především dveře do sousedního sálu umocňují sloupky se zvláštní košatou rukojetí. Jen skleněná stěna je vytvořena z rozmanitých tvarů, oddělující společnost v sálu rotundu vytvořenou z osmi sloupů a její tři stěny jsou skleněné. V přímém směru je vystrčen ''(&quot;Reunions ?&quot;)'', anebo kulečníková místnost čtyřúhelníková, jejíž nižší strana je prosklená výtvarně provedenou skleněnou stěnou a poskytuje okouzlující vyhlídku na vodní hladinu; stranou od společenského sálu je tzv. květinová síň, která při přítomnosti knížete na zámku je určena pro nejkrásnější tamní květenu pro jeho potěšení. --- Znovu skleněná stěna tohoto sálu v sousedství skleníku má líbeznou vůni a je největší v Německu. 6/

:* 1845

: ''(V letech 1845-1858 byla provedena poslední novogotická přestavba podle Georga Winkelmüllera.)''

:* 1892

: V samé blízkosti světového města ''([[w:Vídeň|Víd]]ně)'' tento požehnaný kousek země jest nádherný obraz, jaký jen umělec může vykouzliti. 4/

: Nádherný knížecí zámek [[w:Lednice|Lednice]] ''(Eisgrub)'' s překrásným parkem. 4/

==== Zámecký kostel ====

: Při provádění přístavby zámku v roce 1731 knížetem Františkem ''(Franz)'' zvolen stavební sloh, ve kterém je nynější zámek vybudován. Je zasvěcen svatému [[w:sv.Jakub|Jakub]]ovi ''(hl. Jakob)'', obsahuje hlavní oltář od [[w:Brand|Brand]]a a dva náhrobky, v roce 1548 zesnulých dvou dcer Jana (Johann) [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]a a další, z roku 1552 různých knížat. 6/

=== Jezdecké stáje ===

: Stáje jsou impozantní budovou zastrčeny za kostelem, ve které jsou pozoruhodné stáje pro 36 jezdeckých koní; ve výklencích jsou žlaby na krmivo z černého mramoru z [[w:Velké Pavlovice|Pavlovic]] ''(Pawlowitz)'' a kašna z nažloutlého mramoru nalámaného v [[w:Mikulov|Mikulov]]ě ''(Nikolsburg)''. Také jsou v této budově byty pro služebnictvo. 6/

=== Jízdárny ===

: Letní jezdecký výcvik se provádí na volném prostranství ohrazeném zámeckými budovami a zimní výcvik v jízdárně, v jejímž středu je záhonek růží ohrazený jedlovým dřevem. Z jízdárny je přímý vstup do parku. 6/

=== Skleník - oranžerie ===

: 1840

: Skleník je 516 stop dlouhý, obsahuje 900 tropických stromů, které jsou 100 až 200 let staré. A kdybychom tyto stromy po obou stranách cesty vysadily, vytvořily bychom stromořadí až ke Chrámu múz. V létě mimo skleník je k zámku náležející prostor, ze kterého lze pozorovat ve vytápěném skleníku ukrytých 1000 ananasů, s neustále proměňujícími se druhy vzpínajících citronovníků, rovných jako vysazeném ve stromořadí. Za přítomnosti knížete, jsou jejich kmeny s nejkrásnějšími půvabnými květinami zakryty, že přes zábradlí jen vyčnívají tmavé koruny těchto stromů a na nich je zlato-žluté ovoce. Celý prostor zahrady - parku je rozdělen na skupiny; vodní paprsek fontány se vypíná vzhůru a spouští se rozmělněný na prášek do rybníku s hemžícími se zlatými karasy a zlatými pstruhy. Uprostřed tohoto kouzelného místečka stojí pěkná socha představující Afroditu, kterou se umělci podařilo ztvárnit z vody vystupující v mokrém šatu. Komu je dopřáno zde pobývat, když slunce k obzoru se sklání a ve své zlato-pískové záři posílá nad pomerančovým skleníkem. Až k vašemu milovanému místečku, ve stejně pronikavém temperamentu posílá polibek, přitlačuje se, přičemž pomeranče, jako zlatá jablka, mezitím lehký západní větřík aromatickou vůni vdechuje; připomíná nepochybně kouzla nebo slova německého básníka z jižní oblíbené země, &quot;kde citrony kvetou, v tmavém listí zlaté pomeranče pálí&quot;. *) 6/
:* Za takové požitky náleží nejen vděčná vzpomínka na knížete Aloise, nýbrž i na jeho v roce 1801 zemřelého uměleckého zahradníka Ignaze Holle, jenž 30 roků pomerančový skleník s horlivostí a rozumem vytvářel. 6/

: Botanik Dr. Van der Schott byl knížetem zvlášť vyslán do Severní Ameriky, aby tam vybral stromy a keře, které jsou vhodné do naší půdy, které pak přes Anglii, část rostlin, dílem vysazoval, rouboval a části semen a proto zřídil v Lednici školku.*) 6/
:* Najdeme tu: Acer platanoid. sacharinum, tartaricum, negundo, stricium; Alicantus glantilosa; Bignoria catalpa, radicans; Crataegus coccinea, alba, acerifolia, aria, pyrifolia, virginiana, torminalis; Cytisus laburnum, nigricans; Elegnus augustifolius; Fraxinus americana nigra, diversifolia, juglandifolia, caroliniana, nova anglica; Gymnacladus canadentis; Gledutschua triacantha, inermis; Hyppaphaea chamnoides; Juglans americana nigra; Juniperus virginiana, suecia; Liriodendron tulpifera; Morus alba, papyfera; Pinus strobus, silvester, pinaster; Platanus orientalis, acerifolia; Populus dilatata, monilifera, balsamifera; Prunus virgin., rubra; Cerasus flore pleno; Robinia pseudo – acacia, inermis,caragana, hispida, viscosa; Salisburia adiantifolia; Sorbus aucuparia, hybrida; Tilia cordata, hollandica, americana nigra, americana alba incana; Thuja orientalis, occidentalis etc. etc. 6/

:* 1892

: Mohutné železné domy dovedné konstrukce podobají se palácům křišťálovým a odhalují nám zároveň záhadu, že možno na severu spatřovati jižní vegetaci; ukazujíť nám částečný zimní domov tolikeré nádhery, nebo stálý úkryt tropických rostlin palmových a mohutných kapradin. 4/

: Zdá se nám, že jsme přeneseni na jih, spatříme-li, ony pomoranče tu září ze tmavých listnatých korun, a zříme tu na volném vzduchu skupiny nejrůznějších druhů pinií, cypřišů, vavřínů, granátů a oleandrů, solitairy z mohutných musaí, magnolií, mahonií, nebo gynerií, - jakoby tu ani nebylo více mrazův a bílého příkrovu. 4/

=== Zámecký park lednický ===

:* 16.století

: ''(Současně s výstavbou zámku byla založena i zahrada.)''

:* 1660

: V roce 1660 zahájil kníže [[w:Karel Eusebius|Karel Eusebius]] zakládat zahradu ve francouzském stylu, jehož přepychem jsou lidé nadšeni, jak vylíčil Hertodt (osobní lékař císaře Leopolda, Josefa I. a Karla VI.) roku 1669 se dívá na smyslnou květenu, skleník, vázy a nemůže nalézt slova chvály. 6/

: Také i Pessina (1670) mimořádně chválí krásu zámku a zahrad. Park ve svém nynějším překrásném vzhledu byl nejdříve založen knížecími bratry Aloisem a Janem ''(Johann).''

:* 1839

: Před nastoupením vlády knížete Jana byly vykonány základní práce na loukách, které pro časté povodně stagnující [[w:Dyje|Dyje]] ''(Thana, Thaya)'' byla nepříjemná, po cestě na hrázi se v aleji muselo často promenádovat mezi kalužemi. Tato závada pomůže, připustil kníže Jan od tehdejšího ředitele zahrad [[w:Fanti|Fanti]] plán k vykopání velké vodní nádrže, která záplavám zabrání. Nyní přes celou plochu zahrady, 1/2 hodiny na délku a 1/4 hodiny široké, roztáhne se a zůstane 6 velkých a 10 malých ostrovů, ty mnohé navzájem propojí pevně s hrází v parku, ten podstatnější počet spojí vkusnými můstky, další zůstanou izolovány a mohou být dosažené čluny.*) 6/
:* Nejprve roku 1839 byl rybník vypuštěný od vody k těžení, vytyčeny ostrůvky a dva kamenné můstky tak, že byly nakonec nepotřebné. 6/

:* 1840

: Tak se z dříve nezdravé bahnité krajiny vznikla a proměnila v nejkrásnější park. 6/

:* 1892

: K zámku, uměle vystavěnému a stejně tak zařízenému se pojí kouzlo nynějších anglických sadů, výplod to bohaté obrazotvornosti a výzdobného umění. 4/

: Když pak za podzimního večera slunce zvyšuje ještě a zlatí nádherný ten kolorit, tu sama sebou, kde se berou, tu se berou slova nadšení pro tento ráj, slova nadšení a díků zároveň knížecímu velmoži, jenž propůjčuje rád v určitých hodinách toto mistrovské dílo vyššího zahradnického umění a nádhery každému ku prodlení. 4/

: Groteskní můstky všeho druhu vedou nás přes šumně tekoucí vody ramen Dyje do rozlehlých prostor parku, k novým čarovným obrazům, stejně bohatým ve střídání se s barevnou nádherou od nejjemnějšího odstínu listnatých stromů, až k nejtemnějším barvám stromů jehličnatých. 4/

==== Vodní režim ====

: Jestliže v šedém dávnověku stavěli nesvobodní [[w:Babyloňané|Babyloňané]] vodní visuté zahrady stovkami poddaných, kteří kopali nepřirozenou nádrž jezera Moris v [[w:Egypt|Egypt]]ě, obdivuje všechen kulturní svět všech dob, a ještě dnes učenci denně nastavují svůj život, přes pálící písek cestují, kolem stopy nachází, kde kdysi lidský duch velkou myšlenkou a svou rukou co vykonal; tak bude člověk neméně velkolepě zakládat tento park a obzvláště musí zaplatit za spravedlivý obdiv vodní hladiny. 6/

: Pro potřebu přítoku a odtoku vody [[w:Dyje|Dyje]] ''(Thana, Thaya)'', je nutná účelná cirkulace a proto bylo na řece uloženo strojní zařízení, které s dalšími vodohospodářskými stavbami stály přes 200.000. Sestává z jezu se stavidlem, které má 8 poloh a podle potřeby pomocí táhel udržuje plynulý tok řeky, případně ho zastaví úplně. Tím se hladina vody zvedne přes 4 stopy a říční voda se zavodňovacím kanálem do velké vodní nádrže nedostane. Na druhé straně jezu dolů řítící se voda pohání současně dvě velká kola, která tlačí a dodává vodu také do skleníku a zeleninové zahrady. 6/

==== Akvadukt ''(Aquädukt)'' ====

: Kromě zásobování skleníku a zeleninové zahrady, zvedá se ještě větší množství na 9 stop, vyprázdní se vodní nádrž 300 vědry dvanácti silnými rourami, odkud odtečou do jediné velké trouby nad ochranným jezem a vedou po vystavěném mostě pak třemi dřevěnými trubkami a vyúsťují částečně do podzemní a částečně pod zemí velkou vodní nádrží 400 sáhů vzdálenou po akvaduktu již poškozeného, s 5 stop vysokými arkádami římského typu, od kterého se dolů řítí voda na hladinu velkého rybníku a vytváří obraz peřeje. 6/

[[Kategorie:Valticko|Lednický zámek]]</text>
      <sha1>4wifb16k4awtopy3hdj42nfqn1n66zr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Valticko/Liechtensteinská panství/Lednice</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4181</id>
    <revision>
      <id>35582</id>
      <parentid>28125</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:35:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4550" xml:space="preserve">== Lednice, panství ==
: Panství tvoří trhová obec ''(městys)'' Lednice ''(Eisgrub)'', město Hustopeče ''(Auspitz)'', vesnice Milovice ''(Milowitz)'', Nejdek ''(Neudeck)'', Nové Mlýny ''(Neumühl)'', Přítluky ''(Pritlach)'', Velké a Malé Steyrowitz ''(?)'', Tyto soustředěné držby mají výměru 10.323 jiter. 6/

: Jestliže měla Břeclav ve středověku větší důležitost, v novější době Lednice se vyznačovala skvělou epochou od druhé poloviny 17. století, když se stala totiž pro knížata z Liechtensteina řádným letoviskem. Stručné a méně zajímavé jsou tudíž zde dějinné připomínky, protože na ně bude později více času. 6/

: Listinou z roku &quot;1222 Adamaus et frater ejus Lipertus de Isgrubi&quot;, objevenou v roce 1249 daroval král Otakar s Mikulovem skutečně pěknou část Lednice Jindřichu ''(Heinrich)'' z Liechtensteina, jehož dluh Jan (Johann) z Liechtensteina 1371 vykoupil a od té doby tato držba zůstala knížecímu rodu. 6/

: V době třicetiletých válek roku 1645 se v Lednici uskutečnila jednání, při nichž vojevůdci Rákóczy ''(Georg I. 1591-1648)'' a Torstenson ''(Lennart 1603-1651)'' měli přimět císaře k uzavření míru. 10/59

=== Lednice, městys 1840 ===
:''(něm.Eisgrub, Lednicze nebo také Eysgrub)'' obdržel 1629 od knížete Maximilana dosud platné čtyři výroční trhy (v den svatých Tří králů, o neděli Egdi, na kanáty a na Alžbětu) mimo jednoho týdenního trhu (každou středu), a počítá 376 obytných domů, z nichž 84 obydlených Židy a 1954 obyvatel (1743 křesťanů a 211 Židů). Hezká je budova na náměstí, jako dnes se vzrůstající levná hospoda, pak však velký knížecí úřední palác (ve kterém sídlí úřad) a přímo v jasném světlém slohu vystavěný zámek s jízdárnou vlevo a naproti vstupní portikus. 6/

:Mnoho vyhlídek v krajině lákavé pro zdraví jsou na severozápadě v řadě hor, od Maidenburgu přes Pálavské vrchy, Sirotčí hrad nad Mikulovem, je to dvoudenní túra pro skutečné milovníky přírody a je možná z Lednici a zpět do Valtic. 6/

=== Lednický velkostatek ===
:Fond valtického velkostatku obsahuje od r. 1885 i prameny k dějinám lednického velkostatku. 1/

:V období 1. pozemkové reformy byl dvůr Nové Mlýny, patřící k lednickému velkostatku, pronajat, ostatní dvory spojených velkostatků Valtice-Lednice v ČSR, tj. Boří dvůr, Nový dvůr, Valtice a Lednice, v režii. 1/

== Odkazy ==
=== Související články ===
* [[../../Pamětihodnosti/Lednický zámek|Lednický zámek]]

=== Reference ===
* 1/ Dr. Vladimír Voldán: O archivu valtického panství a velkostatku. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.
* 2/ Dr. Rudolf Hurt: Příspěvek k dějinám města Valtic. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.
* 3/ Obec Hlohovec http//www.hlohovec.cz
* 4/ Dějiny a slavnostní spis rak.-české řádové provincie Milosrdných Bratří ke slavnosti ve dnech 28., 29. a 30. srpna konaného vysvěcení nemocnice mateřského domu ve Valčicích v Dol. Rakousích, Munificencí Jeho Jasnosti knížete Jana I. z Liechtenšteina a na Liechtenšteině nově vystavěné. Sepsal a vydal cís. rada a provinciál řádu Joannes de Deo Sobel. Ve Vídni 1892. Nákladem řádu Milosrdných Bratří.
* 5/ Vodní práva knížete z Liechtensteinů. Ing. Emilian Bartoš, technická kancelář a podnikatelství staveb Břeclav, v prosinci 1933. ''(Muzejní spolek Valtice, přír. č. 0782-62)''
* 6/ Schilderung von Eisgrub, Feldsberg und deren Umgebungen. Nebst einem Wegweiser uind Plane auf Stahl mit 17 Ansichten und einem Panorama an dessen Rande. Wien, bei Peter Rohrmann, k. k. Hofbuchändler. ''(Překlad vybraných kapitol autor knihy. Kopie originálu Muzejní spolek Valtice přír. č. 1579-94V - Vydáno v roce 1840, tj. po uvedení do provozu Ferdinandovy severní dráhy z Vídně do Břeclavi a Brna - dokončené v roce 1839. Kniha obsahuje také ceník tehdejšího jízdného.)''
* 7/ Die Maregrafschaft Mähren, topografisch, statistisch und historisch geschildert von Gregor Wolny, Benedikter und Professor. II. Band. Brünner Kreis. II. Abtheilung. Brünn. Selbstverlag des Verfassers. 1837.
* 8/ Gemeinde Rabensburg http//www.rabensburg.at
* 9/ Regionální muzeum v Mikulově http//www.rmm.cz

[[Kategorie:Morava]]
[[Kategorie:Dějiny Moravy]]
[[Kategorie:Valticko]]
[[Kategorie:Dolní Rakousy]]
[[Kategorie:Lichtenštejnové]]</text>
      <sha1>phzgsqc3sw4womlyb8arawbd0lr4cfr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Slax - Linux do kapsy/KDE</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4182</id>
    <revision>
      <id>38542</id>
      <parentid>25127</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="427" xml:space="preserve">[[Soubor:SLAX.png|náhled|Plocha KDE ve Slaxu 6.0.7]]
'''KDE (K Desktop Enviroment)''' je oblíbené grafické (též desktopové) prostředí pro unixové operační systémy (a tedy i pro Linux). Jeho součástí je i balík programů. Ve Slaxu to je například KOffice (kancelářský balík) nebo K3B (program pro vypalování).

== Nastavení ==

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=KDE}}

[[Kategorie:Slax|KDE]]</text>
      <sha1>a1ohctel1fgzqsoq1cm0txo9edl4y8j</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Valticko/Liechtensteinská panství/Valtice</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4187</id>
    <revision>
      <id>45722</id>
      <parentid>37061</parentid>
      <timestamp>2022-04-24T14:07:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="165100" xml:space="preserve">== Valtice, panství ==

==== Dějiny panství ====

===== Dějiny nejstarší širšího území =====

Před velmi mnoha lety, jak dosvědčují nálezy v oblasti mezi &quot;Manhartsberge&quot; ''(pohoří s nejvyšší výškou 537 m táhnoucí se na západ až ke Znojmu a sousední Moravou)'', bylo toto území pro výhodnou přírodní polohu osídleno. Obzvláště jsou pro pro nás důležité nálezy z ''(archeologického naleziště u)'' [[w:Stillfried|Stillfriedu]] (nad Moravou); většinou v hloubce 12 m se ve spraších nacházejí silné kosti slona podobného mamutu, uloveného lidskými lovci při migraci od severu k jihu. Kosti soba, medvěda a vlka společně s kostmi mamuta se nacházejí v písčitých mělčinách, kde člověk úlovky řezal pazourkem, to nasvědčuje, že máme spojitost s touto nízkou lidskou rasou. V třicátých letech ''(19. století)'' se našly ve [[w:Valtice|Valticích]] v knížecí cihelně zbytky dávno vymřelých živočichů a na návrší za Novým dvorem ''(Neuhof)'' nástroje z kamení nebo i z kostí. 10/2

Pokolení, které následovalo, náleželo v každém případě k našemu ''(německému)'' jazyku, používalo zlatavý bronz u zbraní, nástrojů i šperků (výkopy rýh u Lednice). Snad se ještě lovilo divoké prase, bobr, zubr a vydry usilovně chované; ale byla chovaná i domácí zvířata, pěstovalo se proso a len. Tito lidé bydleli v chatách - boudách z hatí, vně i uvnitř pokryté hlínou. Většinou usídlení ležela nahoře v kopcích. (Např. temena [[w:Pálavské vrchy|Pálavských vrchů]]) 10/3

V době, ve které byl bronz vytlačován železem, byl zdejší kraj osídlován bojovnými [[w:Germáni|germánskými]] kmeny. První zprávy o tomto obyvatelstvu pocházejí z dob kolem narození [[w:Kristus|Krista]], když [[w:Římané|Římané]] dobyli [[w:Rakousko|Rakousko]] až k [[w:Dunaj|Dunaji]] a začali boje s [[w:Němeci|německými]] sousedy. K té době patří mohyly budované u nás; v obcích [[w:Bernhardsthal|Bernhardsthal]], [[w:Bullendorf|Bullendorf]] a [[w:Lichtenwarth|Lichtenwarth]], kde lidé mrtvoly spalovali a popel uchovávali v nádobách a věřili v uzdravení. 10/3

Zřizovaly se silné hradby proti [[w:Římané|Římanům]], také mohutné valy od [[w:Stillfried|Stillfriedu]], náspy a příkopy u [[w:Dürnkrut|Dürnkrut]] ''(Suché Krůty)'' a [[w:Erstbrunn|Erstbrunn]]; opakovaně pronikal tento lid ovládající svět, přes [[w:Dunaj|Dunaj]] a římské tašky, jaké se ve [[w:Stillfried|Stillfriedu]] vyskytují na mírných kopcích písku, poukazují na to, že [[w:Římané|Římané]] v naší čtvrti postavili [[w:Tvrz|tvrz]], která ovšem útoku německým kmenů dlouho nemohla klást odpor. [[w:Germáni|Germánské]] stavby jsou také kuželovité zemní pahorky (''zvané'' Tumuli) a Hausberge, stupňovitě se zvedající, které jsou nevídané pro své vysoké náspy a také příkopy. Obzvláště zajímavý je Hausberg u [[w:Gaiselberg|Gaiselberg]] v blízkosti [[w:Zistersdorf|Zistersdorfu]] ''([[w:Čistějov|Čistějova]])'', která má tři kruhové náspy, ten nejvyšší dosahuje až 12 m a ten nejvyšší má rozsah změřený na 800 kroků, jiné podobné stavby uvidíme také u vsí [[w:Gänserndorf|Gänserndorf]], [[w:Staatz|Staatz]] ''(Stožec)'', [[w:Lichtenwarth|Lichtenwarth]], [[w:Spannberg|Spannberg]] a [[w:Ober-Sulz|Ober-Sulz]]. [[w:Kostel|Kostel]] a [[w:Hřbitov|hřbitov]] se nalézá často nahoře náspů, jako dříve se oběti kladly na místa zvýšená. 10/3

Než začalo [[w:Stěhování národů|stěhování národů]], byl Quaden kolem roku 500 v našem okolí vytlačen, nato se usadil do jižního [[w:Bavorsko|Bavorska]]. Lid táhl nahoru, lid dolů táhl naší zemí a pustošil a pustošil místa s pilností, stále víc se ztrácelo obyvatelstvo na sever od [[w:Dunaj|Dunaje]]; jenom se sem porůznu usadily [[w:Slované|slovanské]] rodiny, které sem měli přihnat kořistničtí [[w:Avaři|Avaři]].

V 6. až 8. století slovanské obyvatelstvo zaplavilo Evropu. ''(E. Klanicová 1991)''

Panování ''(franckého krále)'' [[w:Karel I. Veliký|Karla ''(I.)'' Velikého]] ''(748-814)'' udělala konec a k ochraně [[w:Německá říše|Německé říše]] byla založena [[w:Východní marka|Východní marka]]. 10/4

V polovině 9. století po porážce [[w:Avaři|Avarů]] [[w:Karel Veliký|Karlem Velikým]] se vytvářela dnešní [[w:Morava|Morava]]. ''(E. Klanicová 1991)''

[[w:Východní marka|Východní marka]] byla divokými [[w:Maďaři|Maďary]] kolem roku 900 dobyta a vypleněna. Pro naši zemi přišly šťastné časy, když německý císař [[w:Otto I.|Otto I.]] ''(Veliký)'' (912-973) u [[w:Augsburg|Augsburgu]] ''(Augšpurk, Aušpurk) (na jihozápadě [[w:Bavorsko|Bavorska]])'' ozbrojenou mocí [[w:Maďaři|Maďary]] vyhnal a [[w:Východní marka|Východní marku]] opět sestavil. Velký císař propůjčil zemi [[w:Bavorsko|bavorskému]] rodu [[w:Babenberg|Babenbergů]] (předchůdců [[w:Habsburg|Habsburků]] v [[w:Rakousko|Rakousku]]) a velký pruh země dostal [[w:Bavorsko|bavorský]] [[w:Šlechtic|šlechtic]], [[w:Biskup|biskupové]] a [[w:Klášter|kláštery]], kteří zaručí, jak zemi pustou s [[w:Němci|německými]] přistěhovalci učiní ornou. To platilo a také země, která je jen jednou čtvrtinu [[w:Vídeňský les|Vídeňského lesa]], zvětšují se stálé sváry proti [[w:Uhry|Uhrám]]. V tomto úsilí byli [[w:Babenberkové|Babenberští]] zejména [[w:Císař|císařem]] [[w:Jindřich|Jindřichem]] ''(Heinrich)'' III. ''(1017-1056)''a jeho mocnou říší podporováni; [[w:Císař|císař]] měl totiž v úmyslu, až vrchnost a [[w:Německá říše|Německá říše]] bude bohatá, podnikne opět válečné tažení proti [[w:Uhry|Uhrám]] za pomoci [[w:Babenberg|Babenbergů]]. 10/4

Když také ještě smrtí [[w:Štěpán|Štěpána]] ''(I.)'' Svatého ''(vládl 977-1038)'' nynější záměr není výhodný, nemůže [[w:Německo|německý]] [[w:Císař|císař]] žádné stálé úspěchy docílit. Zajisté dokázalo to [[w:Rytíř|rytířské]] umění [[w:Markrabě|markraběte]] [[w:Adalbert|Adalberta]] ''(Vojtěcha) ([[w:Babenberg|Babenberského]]) (vládl 1018-1055)'' [[w:Vítězný|Vítězného]], aby zemské hranice tvořila [[w:Řeka|řeka]] [[w:Morava|Morava]] a [[w:Leitha|Leitha]] ''([[w:Litava|Litava]], přítok [[w:Dunaj|Dunaje]] tvoří [[w:Uhersko|uherskou]] hranici)'', čímž náš těsný domov byl součástí [[w:Východní marka|Východní marky]] (1043). Toto znovu získané území darováno rovněž na [[w:Bavorsko|bavorské]], duchovní a světské, velké a bohaté; krajina v okolí [[w:Valtice|Valtic]] přešla na [[w:Hrabě|hraběte]] [[w:Richwin|Richwina]], jeho držba obsahovala pruh země od osady [[w:Kettlasbrunn|Kettlasbrunn]] ''(jižně od [[w:Wilfersdorf|Wilfersdorfu]])'', [[w:Böhmischkrut|Böhmischkrut]] ''(nyní [[w:Großkrut|Großkrut]])'' a [[w:Herrnbaumgarten|Herrnbaumgarten]] až do [[w:Břeclav|Břeclavi]]. 10/4

===== Dějiny 11. století =====

Když se hrabě zúčastnil spiknutí německých knížat proti císaři, byl dán do klatby, v letech 1055 a 1056 Richwinův majetek dán vrchním klášterem [[w:Pasov|Pasov]] ''(Passau)'' lénem. [[w:Bavorsko|Bavorský]] nájemný rolník táhl nyní do našeho kraje, kde v každém případě chudobné chatrče vypálil, lesy vymýtil a přeměnil půdu na úrodnou plodnou zem. Vystavěli dřevěný kostelíček, pevné příbytky a fojtství k obraně proti nepřátelským [[w:Morava|moravským]] a [[w:Uhry|uherských]] sousedům. Je pravděpodobné, že přistěhovalci nové sídliště pojmenovali podle [[w:Bavorsko|bavorského]] domova. ([[w:Feldsberg|Feldsberg]] je vesnice u [[w:Pasov|Pasova]].) Brzy se usídlili také řemeslníci a ochranná hradba obklopovala jednoduché příbytky lidí. Osada se jevila jako místo naděje, kterou měl lid ospravedlňovat ve svůj úspěch; snad příliš vysoko stavěli své požadavky na obranu před válkou. 10/5

===== Dějiny 12. století =====

Aniž bychom se drželi nějakých domněnek, můžeme existenci [[w:Valtice|Valtic]] ''(nebo Velsberg, Veldsberch, Veldesberc, Veltsperch, Veltesperg, Veltzberg, také Feldcburg atd., jak se od pradávna odlišně psalo)'', prokazatelné je vysledování až do 12. století. 6/

* Protože historická data týkající se Valtic v lecčem nabízejí zajímavosti, doposud se s nimi velmi málo naprosto správně nakládá a proto se vyjadřuje vyžadující omluva. 6/

V roce 1192 směnil biskup [[w:Wolfker|Wolfker]] ''(+1218)'' z [[w:Pasov|Pasova]] ''(Passau)'' zámek a panství [[w:Valtice|Valtice]] ''(Feldsberg)'' na stolníka [[w:Wichard|Wicharda]] ze [[w:Seefeld|Seefeldu]] za jmění v Gnas *), jehož poloha nám není známa. 10/5
* Pro nějaké majetky ležící v Gnas, nikoliv v Gars, jak ve svém spise nazývá Weikern. 6/

V následujícím roce potvrdil &quot;Staufenkaiser&quot; [[w:Heinrich|Heinrich]] VI. ''(1165-1197)'' na říšském sněmu v [[w:Řezno|Řezně]] ''(Regensburg)'', na kterém také vévoda [[w:Heinrich|Heinrich]] ''(II. 1114-1177)'' [[w:Jasomirgott|Jasomirgott]] a následně [[w:Richard|Richard]] Löwenherz ''(I., [[w:Lví srdce|Lví srdce]]) (1157-1199)'' císaři smlouvu ztvrdil. Toto je první listina, ve které je nazýváno naše město (1193). Když vlastnictví Valtic přešlo do jiných rukou, tedy zůstalo přece jen, v církevním vztahu podřízeno biskupství [[w:Pasov|Pasovskému]]; až do roku 1783 téměř celá země [[w:Rakousko|Rakouska]] byla podřízena nejvyššímu klášteru, jejichž diecéze rozdělil císař [[w:Josef II.|Josef II.]] pod biskupy z Vídně a [[w:St.Pölten|St.Pölten]]. 10/5

Stejně jaký byl duchovní život německých císařů, tak také byl uvážlivý pozemský život šlechticů pocházejících z Rakouska. [[w:Seefeld|Seefeldové]] patřili k [[w:Bavorsko|bavorským]] rodům. Můžeme se domnívat, že ve 12. století sídlili na Pulka, a že první z jejich rodu Kadolt zřídil hrad na [[w:Seefeld-Kadolz|Seefeld-Kadolzu]] ''(v okr.Hollabrun)''. 10/5

===== Dějiny 13. století - vláda Seefeldů =====

Jeden syn, Wichard ''(+1221)'', zřídil své sídlo na [[w:Valtice|Valticích]] a nadále vedl rod přídomkem &quot;Páni z Valtic&quot;. Protože vykonával vlivný úřad stolníka (jako takový měl řídit hospodárnost domácnosti u dvora vévody), nazývali ho ve středověku latinsky &quot;Dampieri de Veldesperch&quot; (stolník z Valtic). 10/6

Když kolem roku 1221 Wichard skonal, následoval jeho syn Kadolt ''(+1244)'', stejně jako jeho otec oddaný společník slavného babenbergského vévodu [[w:Leopold VI.|Leopolda VI.]] ''(1176-|1280)'' Přece jen když v roce 1230 mladý nezkušený vévoda [[w:Friedrich|Friedrich]] ''(Bedřich)'' svárlivé panování ve [[w:Východní marka|Východní marce]] choval, bylo pro zemskou šlechtu obtížné panovníkovi věrnost zachovat; zatím co markrabě podporoval rozkvět měst poskytoval privilegia, podváděli panovníka a mocné šlechtické rody a tvrdě se bránili, a titíž opakovaně pohledávky neuhrazovali. Takto také Kadolt z [[w:Valtic|Valtic]] opakovaně své názory vůči [[w:Friedrich|Friedrichu]] (Bedřichovi) II. ''(1194-1250)'' změnil, když se 1237 císař [[w:Friedrich|Friedrich]] (Bedřich) II. objevil ve [[w:Vídeň|Vídni]], vévodu zavrhl a [[w:Vídeň|Vídeň]] povznesl, objevil se také Kadolt u okázalého dvora. Usmířil se opět s tím bojovným [[w:Babenberg|Babenbergem]] a zemřel kolem roku 1244. 10/6

Od nynějška se píše držitel [[w:Valtice|Valtic]] -- bez pochybností, jenom jedna linie rodu [[w:Seefeld|Seefeldů]] -- stolníku z [[w:Valtice|Valtic]] ''(Dapieri de Veldsberg)''. -- Bude tedy Wichard, stolník z [[w:Valtice|Valtic]], patrně identický s tím shora zmíněným Wichardem ze Seefeldu, nazývaným v letech 1197-1219. Jeho dva synové byli Kadolt ''(také Katold)'' (1208-1241) a Wichard mladší, ukázali se pouze v letech 1208 a 1209. 6/

===== Dějiny 13. století - návštěvy Ulricha z Lichtensteina =====

V kulturních dějinách té doby budí zájem návštěva rytíře a pěvce lásky [[w:Ulrich|Ulricha]] ''(Oldřicha (1200-1274)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtensteina]] ve [[w:Valtice|Valticích]]. Tento se narodil kolem přelomu 13. století pravděpodobně na kmenovém hradě jeho urozeného rodu ''(hrad [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]] u [[w:Judenburg|Judenburgu]] ve [[w:Štýrsko|Štýrsku]])''. Svůj životní osud vypravuje ve své básni &quot;Služba Paní&quot;. Již jako dvanáctiletý chlapec si zvolil život hezké vysoce urozené paní s nadšením oproti panošské službě, kdy při jídle své bílé ruce ukrýval. Byl pasován na rytíře, věnoval se však službám jeho &quot;Paní&quot; přesto, že láska nebyla opětována. Když mu vysvětlila, že jeho ústa jsou příliš ošklivá, jezdil do [[w:Graz|Grazu]] ''([[w:Štýrský Hradec|Štýrský Hradec]]'') a nechal si své rty oříznout a po operačním zákroku ležel nemocný po celých 7 týdnů. Ve službě zbožňování táhl od rytířského turnaje k turnaji a posílal &quot;JÍ&quot; po svém panoši vzkazy v písních. 10/6

Kadolt (1227) se denně projevuje jako člověk dobrodružný, než celá nádhera tehdejších rytířských mravů, vytváří obraz rozvinutého průvodu, jak nedostižný hrdina a pěvec [[w:Ulrich|Ulrich]] ''(Oldřich)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtensteinu]] -- zbožňovaná paní jemného srdce s laskavostí; převlečený jako královna Venus ''(Venuše)'', která osladí lásku bohyně, s velkým průvodem do 29 dnů od [[w:Benátky|Benátek]] ''(Venedig)'' ke břehům [[w:Dyje|Dyje]] ''(Thana, Thaya)''; všichni rytíři z Lamparten, Friaul, Korutan, Steiner, Rakouska a Čech jsou spřízněni a zdraví a posílají pozdravy ve službách lásky a vyzývají k veselému zápasu. Který rytíř proti paní Královně kopí ve dví zapíchne, jeho odměnou je nádherný zlatý prstýnek ''(gulden Fingerlein)''. -- Je to zajímavé setkání za okolnosti, že [[w:Oldřich|Oldřich]] ''(Ulrich)'' rytířský proud rovnou zde ve [[w:Valtice|Valticích]] ukončí, když do jeho domu po staletí potomci jeho rozvinuli v tak bohatou zvyklost. Byl to 28. den Venušiny jízdy, když [[w:Oldřich|Oldřich]] (''Ulrich)'' v doprovodu se dvěma sty rytíři přes [[w:Mistelbach|Mistelbach]] cestou do [[w:Valtice|Valtic]] táhl. Katold z [[w:Valtice|Valtic]] jako jezdec na koni se čtyřiceti rytíři vyjel naproti, přívětivě přijíždějící uvítal a pozval k ubytování. O průběhu sám [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]] vyprávěl následující. 6/

====== Vyprávění o Královně Venus ======

&quot;Říkal jsem mu, že jeho požadavek připouštím a rád mu vyhovím. Vzít někoho na nocleh, tak jako já nejraději beru - je tak, jako když já sám rád přijímám takovou nabídku. On snad nemá to ale za nic špatného, že já někoho zadarmo na cestě ubytuji. On praví: Paní, která prý udát se má, ale já chci nechat Vás, ale já vysoké krásné ženy vidím rád a kteří rádi Vás prohlíží, onu ušlechtilou královnu, račte u nás zůstat. -- Já pravím: ženy když si to přejí, proto milerád Vás u sebe ubytuji. -- Poněvadž byl poctivý muž nerad, abych mu to tak ryze odepřel, i já jsem jezdil na koni za ubytováním.“ 6/

&quot;Protože našla dobrou komnatu a ihned přišel na ubytovnu Pán Dietmar z [[w:Liechtenstein|Liechtensteinu]] v pěkném oděvu s erbem ve světlém zbarvení nastrojený, pokládal tu uschované kopí. Tu přišel můj komoří, Pan Wolfker z Gors k němu, hezky oblečený, a pan Dietmar z [[w:Liechtenstein|Liechtensteinu]], rytíř proti němu, kopí zdvižené jako na rytířském turnaji. Poněvadž ještě hodně zkoušejí, pravím: přineste mi mé brnění, chci to více vidět a musím zde také zkoušet.&quot; 6/

&quot;Tu říkal jsem rytíři že se zřejmě činí kvůli ženám, Protože ty jsou ochotné je testovat. Ihned se vyzbrojí počestný muž proti mne, také já jsem byl pohotový. Ze všech stran byl velký hluk ve městě, a my jsme táhli do pole. Přijel proti mně rytíř, který již mnohý rytířský čin měl za sebou a že ženy se kolem něho mnoho netočí. Pán Sifried Waise jmenoval se tento počestný muž, který vždy při rytířské práci usiloval o nejvyšší ceny. Vedl velké kopí ve své ruce a rychle běžel proti mne, &quot;Puneis&quot; ''(ojedinělý druh slavnostních rytířských klání)'' trval dlouho. Pán Sifried měl myšlenky, že on mě chtěl probodnout, stejně jsem myslel i já. Setkali jsme se oba tak, že štít i kopí jsme rozbili a štíty si oba provrtali límce. Všichni, kdo klání viděli velebili celý rytířský stav. Nyní běží na mne Pán Berthold der Rebestock, jeho kabátec s erbem, štít modro zlatý, jeho kopí rozlomil o mou helmici, až se ozval -- on vedl mé kopí ve svém štítu a potom pověsil štít i přilbici a spolu odjížděli.&quot; 6/
    
&quot;Potom jsem měl ještě dvacet jedna kopí. Je škoda že poslední klání bylo pěkné a tak bouřlivé. Vzal jsem ještě jedno silné kopí, protože mě vyzval Pán Ruprecht z [[w:Purstendor|Purstendorfu]]. Já bodal mu mým kopím do brnění a krku, že proto spadl z koně. Krev z jeho rány smáčela jeho i trávu. Domníval jsem se, že je mrtev a skutečně jsem trpěl, pročež jsem odešel z pole do mého domova. Přece se jen uzdravil a zůstal četným mužem.&quot; 6/

“Jiného rána jsem jel na vyjížďku, protože mě prosil slušný hospodář: můj Pane Kadolte z [[w:Valtice|Valtic]] prosil, abych se podíval na pastvu a na jeho ženu. Říkám mu: chci vidět rád tvou ženu, ale musím se dovědět výsledek dnešního trhu. Ze srdce byl potěšen a hospodář ihned zprávou o ohlášené návštěvě potěšil ženu.&quot; 6/

&quot;Oblékl jsem si pěkné šaty a na koni s odvahou jel na hrad, kde mě úslužný člověk přijal - majitel i se svou paní mi šli naproti a mnohé ženy sledovali jak jdu po schodech dolů. Ty šaty mi při chůzi po schodech slušely - jejich mírné mravy a lesk mi činily dobře u srdce. Poněvadž oni mi přišli naproti, nechtěl jsem být pozadu s vychováním. Jeho všechny ženy se usmívaly - jak bych to přímo začal - i hodně se nasmály z mých ženských šatů a pletených copů. Domácí pán praví: buďte vítána Paní Královno! Slušně jsem se poklonil. Ženy mě také pozdravily a jedna mi nabídla polibek na pusu - a přitom se začervenala. Pak jsem šel k ostatním, které stydlivostí zčervenaly. &quot; 6/

&quot;Domácí Paní mě vzala za ruku a vedla mě do pěkného kostela, na tržišti zpíval nějaký člověk na počest Bohu a u mne stálo mnoho žen - musím přiznat, Bůh tu nebyl mnoho platný. Málem by mě tu do sítě lásky sladkými pohledy zajali, šel jsem s přivřenýma očima - jen těšil se jít pryč, abych se vyprostil z toho zajetí lásky. Udělal bych to od pozornosti žen. Jejich dobré tváře a jasný lesk nezoraný mým pohledem až do kořene mého srdce a jejich růžově červené líce, viděl jsem je proti mně zasmát se, mile ke mně mluví - ej! Protože bych nemohl přijít na pomoc mé věrnosti, domníval bych se tak jejich významu.&quot; 6/

&quot;Tak jak jsem stál v myšlenkách, jak to dělám, již více jsem se nemusel vydávat za ženu, když četli Evangelium, tu jiného pátera pozdvihování, teprve jsem myslel na moje myšlenky. Protože člověk by se chtěl obětovat, mám s Paní domu dopředu jít - ona praví: má rozkaz dát jemu - jak bych trpěl před mojí výchovou, abych šel před ní jako královna? Tu jsem šel k obětování jako mnohá hezká žena - někdo by se tomu velmi smál, že já přicházím celkově v ženských způsobech tklivě, má chůze byla těžká, ruce široké. Jak zvolna a pomalu jsem šel, tak jsem přišel znovu na místo, kde jsem nejdříve měl stát - protože někdo přinesl knihu, vzal jsem ji, jak ženy dělají. Umístil jsem se, zůstal zde, ale žádná ondulovaná žena mě nepřivítala - nabídl jsem pěkně, ale ctnostně pravím: Vy máte vydávat rozkazy mě, protože Vás někdo podrží.&quot; 6/

“Protože skončil trh, vzal jsem si dovolenou. Majitel a jeho paní domu pozvali mě k jídlu. Řekl jsem: jsem rád, ale již jsem přislíbil, proto nemohu. Vykonal jsem tuto cestu jen tak, aniž by mi někdo něco dal, mimo té jedné jsem za službu povinen. Mě požehnala sladkou pusou - hovořil jsem - Paní Královno! Kam pojedete, nechť je k Vám Bůh milostivý.&quot; 6/

&quot;Rozloučil jsem se s velectěným, dobrosrdečným člověkem a jeho Paní a odjel do svého příbytku, poslal prstýnky rytířům, těch bylo dvacet tři - dvacet čtyři, protože já jsem měl tu tolik kopí.&quot; 6/

Snad vyslechla žena písničky [[w:Ulrich|Ulricha]] (''Oldřicha (1200-1274)'', stále jej odmítala a dokonce i to, kdyby se kvůli ní v rytířském turnaji poranil ruku. Když toto [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]] postřehl, nechal si prst useknout, položil ho na knížečku, kterou dal vyvázat do zeleného sametu a opatřit kováním a poslal to s jednou básní uctívané. Tato žena, jejíž jméno zamlčí, na její počest se rozhodl pro prapodivné cesty jako paní Venuše. 10/7

Pod záminkou poutníka cestoval do [[w:Řím|Říma]] a města [[w:Benátky|Benátek]], nakoupil tam nádherné ženské oblečení a vzniklo 12 zbrojnošů. Třicet dnů před odjezdem [[w:Ulrich|Ulricha]] z [[w:Benátky|Benátek]] poslal předem jízdního posla oznámit, že rytíři do [[w:Korutany|Korutan]], [[w:Štýrsko|Štýrska]] a [[w:Rakousko|Rakouska]] i do [[w:Čechy|Čech]] míří, že milenky lásky mohou stoupat a táhnout po uvedení cestě. Každý rytíř, který v Tjoste ovládá kopí, obdrží čarovný kruh, který zaručí, koho má porazit, snad se má žena na počet před kruhem sklonit; jsem ale rytíře Paní Venuše, tak všichni obdrželi koně, které sebou přivezli. Všude bylo poselství posíláno s radostí a nadšením také přijímáno. 10/7

Kolem 25. dubna vyráží [[w:Ulrich|Ulrich]] ''(Oldřich (1200-1274)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtensteinu]] na cestu pod velký sběhem lidí jeho obyvatelstva. Průvod vedl jeho maršál a kuchař, potom následovala sněhobílá korouhev se dvěma trubači na koních, pak tři koně s růžemi, které sbírají tři chlapci, a tři koně se stříbřitě bílými sedly, se štíty bílými a rytíři v přilbicích, doprovázeni třemi panoši. Na to průvod uzavírá jeden flétnista, tři čeledíni, z nichž každý nese tři kopí, dvě děvečky v bílých šatech a dva houslisté, kteří vesele hrají do pochodu. Konečně následuje Paní Venuše sama v bílém sametovém plášti a s bílým, perletí vyzdobeným kloboukem. Dva dlouhé hnědé copy, bohatě propletenými s perlami, sahaly až do opasku. Na rukou měla rukavice z hedvábím pokryté, nikdo nesměl celou cestu vidět na ruce či tváře. Všemi byl průvod slavnostně přijímán a četnými oštěpy povzbuzován. Kolem 21. května se [[w:Ulrich|Ulrich]] ''(Oldřich)'' objevil ve [[w:Valtice|Valticích]]. Zastávku v tomhle městě popisuje v &quot;Vrouwen Dienest&quot; s následujícími verši: 10/7

21. května pátek ''(Verše jsou psány ve staroněmčině i s latinskými výrazy - neumím přeložit)'' 10/8

Hojná kopí propichovala pláň klání, potom odložil [[w:Ulrich|Ulrich]] ''(Oldřich (1200-1274)'' své zbraně a cestoval s panošem do [[w:Vídeň|Vídně]], když neměl být poznán. Rytířové ale táhli do [[w:Valtice|Valtic]] a přijímali pohostinnost Kadolta ''([[w:Seefeld|Seefeld]])'' znovu i opakovanou. ''(Následují opět mnou nepřeložitelné verše ze soboty 23 května.'') 10/19

Celá cesta stála [[w:Ulrich|Ulricha]] ''(Oldřich (1200-1274)'' nesmírnou částku peněz, když měl 271 zlatých prstenů na rozdávání. Když ale paní jeho srdce prstýnek měla, pátrala po něm, poněvadž odhadla jeho nevěru, Ulrich ''(Oldřich)'' jedoucí na koni zarmoucený k jeho manželce, která ho sice měla ráda, ale od jeho dobrodružství neuměla udržet. &quot;Paní&quot; mu však znovu dopřávala jeho umění, předtím ho nechávala stát dva dny jako žebráka mezi malomocnými, až mu povolila, aby k němu byly jiné dámy, které do pokoje se domáhaly, kde mu řekla, že všechna jeho tužba snad je zadarmo. Nyní teprve Ulrich ''(Oldřich)'' nepřipustil jeho zbožňování. Celá jeho básnická tvorba nás uvádí do hlubokého pohledu rytířského života tehdejších časů; to šlo proti úpadku, již obžalovaného Ulricha ''(Oldřicha)''. Jestliže on sám sice nemůže být vzorem šlechtice a rytíře, musí ho doba považovat jako za idealisty, jehož povaha zůstala čistá od neřestí té doby. V mužném věku vykonal pro vlast dobré služby a zemřel jako letitý, kolem roku 1274. 10/20

===== Dějiny 13. století - konec vlády Seefeldů =====

Mimo Kadolda a Wicharda z [[w:Valtice|Valtic]] jmenujeme ještě tenkrát nás týkající se listiny, a sice 1217 Heinrich ''(Jindřich)'', a 1256 nějaký Alexander *) stolník z [[w:Valtice|Valtic]] ''(Velsperg)''. 6/
* Snad z písařského omylu je asi Alexander zapsán namísto [[w:Albero|Albera]]. 6/

Posledním stolníkem z [[w:Valtice|Valtic]] byl syn Kadolta, [[w:Albero|Albero]], ozdoba jeho rodu. Stál při mocném českém králi [[w:Otakar|Otakaru]] ''(Ottokar)'', ten se zmocnil 1251 [[w:Rakousko|rakouských]] zemí a požíval vysokou vážnost. Při poradenské činnosti v nejdůležitějších záležitostech byl jeho hlas slyšen až do jeho rozhodnutí. 10/20

[[w:Albero|Albero]] nechal 1269 postavit klášter pro dominikány na [[w:Minnebach|Minnebachu]] ''(Imbach)'' ''(severozápadně od [[w:Krems|Kremže]])'' v romantickém kremžském údolí z materiálu bouraného hradu Minnebach. Klášter byl za císaře [[w:Josef II.|Josefa II.]] ''(1741-1790)'' zrušený; z doby Albera pochází Kateřinská kaple, jedna z nejpěknějších gotických staveb v [[w:Rakousko|Rakousku]], je ještě zachovaná ''(1912)''. Brzy po založení ''(1270)'' zemřel poslední vládce [[w:Valtice|Valtic]] z rodu [[w:Seefeld|Seefeldů]] a byl nejspíše pohřben v [[w:Imbach|Imbachu]]. Zanechal velké dědictví svým šesti dcerám, které se provdaly za syny ze vznešených rodin země, a to:

[[w:Alheid|Alheid]] von [[w:Seefeld|Seefeld]]. ''(Jejím manželem se stal [[w:Heinrich IV. von Kuenring|Heinrich IV. von Kuenring]], někdy také Chuering – rod ze Saska a Porýní)''.

[[w:Agnes|Agnes]] von [[w:Seefeld|Seefeld]]. ''(Manželem se stal)'' Heinrichův starší bratr Lutold von [[w:Kuenring|Kuenring]].

Elsbeth von [[w:Seefeld|Seefeld]]. Manželem pán von [[w:Rauhenstein|Rauhenstein]] ''(hred v údolí [[w:Helenthal|Helenthal]] severovýchodně od [[w:Schwechat|Schwechatu]] nyní v části města [[w:Baden|Baden]] u [[w:Vídeň|Vídně]])'', druhým manželem byl [[w:Ulrich II.|Ulrich II.]]. von Pilichdorf ''(zřejmě [[w:Pillichsdorf|Pillichsdorf]], obec v okr. [[w:Mistelbach|Mistelbach]] u [[w:Wolkersforf|Wolkersforfu]])'',

[[w:Gisela|Gisela]] von [[w:Seefeld|Seefeld]]. Manželem Ortlieb von Winkel.

[[w:Tuta|Tuta]] von [[w:Seefeld|Seefeld]]. ''(Jejím manželem se stal)'' moravský šlechtic [[w:Gerhard z Obřan|Gerhard z Obřan]]

[[w:Diemuth|Diemuth]] von [[w:Seefeld|Seefeld]]. ''První manžel byl [[w:Dietrich von Rohrau|Dietrich von Rohrau]] ''(v rakouské Průmyslové čtvrti jižně od [[w:Petronell|Petronell]])''. Druhý manžel Hertnid von Stadeck ''(snad hrad v okr. Mainz-Bingen v [[w:Porýní-Falcku|Porýní-Falcko]]).

Je pravděpodobné, že celý majetek patřící k [[w:Valtice|Valticím]] dostaly dcery společně, protože v pozdější době se opět zmíníme o některých šestinách. 10/20

===== Dějiny 13. století - vláda Kuenringů =====

Dnes ''(1840)'' dávno zmizelá ves [[w:Kogelbrunn|Kogelbrunn]], kvůli svému překrásnému výhledu ležela hodně navštěvované &quot;Hermanskogel&quot; u Vídně ležící byla dlouhý čas v jeho vlastnictví a on se proto 1256 přirovnával ke klášteru [[w:Klosterneuburg|Klosterneuburgskému]] a sám je nazývá: &quot;Dapifer Austriae et Advocatus de Velsperch&quot; *) - 1264 do 1266 jeví se vlastnosti zemských soudců (judex provincialis). 6/
* Všechno léno, jaké stolník z [[w:Valtice|Valtic]] od pasovského biskupství měl, stává se takto pojmenované: &quot;Media villa in Chatzlinsdorf, sita in parochia Velsperch. Media villa in Reibensdorf, sita in parochia Gawatsch. Quarta pars villae in Harantsdorf, in eadem parochia Gavatsch. Item deciman in Geltseins in parochia Veltsperch sita. Item deciman vinj in Veltsperch, fere de centum vineis excepta parte plebani. Item unacum domino Hanrico de Seveld deciman in Ladendorf.&quot; Na starém mapování [[w:Valtice|valtického]] okolí jsou tyto přínosy nezajímavé. 6/

Jeho manželkou byla Gisela, poslední z jejich rodu z [[w:Ort|Ort]] v Horních Rakousích. 6/

Ve věcech prospívající ženám a unavený životem trpěl a hledal útočiště nabízející se bohabojnou službou dominikánskému klášteru u Imbachu ''(tehdy Minnenbach)'' v romantickém kremžském údolí mezi zámky Rechberg a Genstenberg *). 6/
* 1783 byl Imbach zrušen a zříceniny kláštera poskytovaly bolestivý a žalostný snímek. Ve vzájemném vztahu postaven velmi zajímavý kostel, krásná památka staroněmeckého umění a zachován v klenbě presbytáře nápis: ::&quot;Zakladatel chrámu božího a klášteru pro naše svobodné ženy u Minnebachu, Albertus Feldberg, stolník Rakouský, Gisela jeho manželka. 1269.&quot; jistě hezká vzpomínka na toho zbožného zakladatele. /6

Dne 1. května 1269 byla listina sepsána na hradě Valtice. Alberova matka, Agnes zvětšuje nadaci jejího syna každoročně nedaleko Valtic ležící obci Garsenthal ''(Garschönthal - dnes městská část Valtic - Úvaly)''. Sám Albero si neuvědomil, jak jeho nadace je prospěšná - než ještě první zárodky prospívali, přecházel na druhou stranu. 6/

Několik měsíců po podepsání smlouvy -- dne 5. července 1269, již truchlící Alberova vdova, sama blízko smrti, upevňuje nadaci, kterou zřídili milovaní manželé *). 6/
* To datum &quot;29. Bde. II. Abth. Monumenta boica&quot;, upravuje listinu, ve které &quot;Albero de Veltsperch&quot; ještě 12. března 1270 je nazvaný chmurným, je v podkladech ve Chmeľs historických badatelů, &quot;p. 550, aus dem k. k. g. H. H. u. St. Archive&quot; editují hospodářské spisy, nad nimiž jsme pak někdy v rozpacích. 6/

Tím 1269 zesnulým Alberem byl rodový stolník z Valtic -- např. 1359 uvedený Hanns z Valtic, tak jako 1368 ještě objevený ve vídeňských městských spisech Rampolt z Valtic ''(Veldsperg)'' a jeho bratr byl Leutold, aniž z větve Valtické by byl v příbuzenském vztahu, bezpochyby jenom byl natýván od svého rodiště. 6/

Naproti tomu dcery -- od Alheidis a Jindřicha ''(Heinricha)'' IV. z Chuenringu (1252-1287) -- Anežka ''(Agnes)'', jejíž starší bratr Leutold z Chuenringu (1244-1312) -- Alžběta ''(Elisabeth)'' 1282 Oldřicha ''(Ulricha)'' IV. z Kapellen -- Jutta ''(nebo Tuta)'' (1279-1282) Jindřicha z Obřan ''(Obrzan Obersezze, Obersaesse)'', předek slavného českého krále Jana z Poděbrad -- Margareta od Oldřicha ''(Ulricha)'' II. z Pillichsdorfu (1224-1301) -- Dietmud (1281-1289) od Hartneida ze Stadeck -- jedna ze sedmi byla konečně provdána na Winkelberg -- jeho vážený šlechtický zámožný rod s velkým příbuzenstvem byl ale pozůstalostmi rozdroben. 6/

Adéla ''(Adelheid, Alhaidis)'' měla svému manželu Chueringu Jindřichovi ''(Heinrich)'' dát věnem veliký díl Valtic. Jindřich ale řešil budoucí díl jeho švagrové Alžběty ''Elisabeth)'' a získat moc panování, a psal si později, jak pod jeho tlakem obhajoval slavné rodové jméno jako Jindřich z Valtic. Tak bylo panství Valtice pro mocnou a váženou větev z Chuenringů získáno, nikoliv ale úřad stolníka z Valtic, který král Otakar propůjčil 1276 Alberu z Puchheimu i s příslušenstvím a s platností do jeho místa. 6/

Jindřich ''(Heinrich)'' z Chueringů, první držitel Valtic, z toho rodného domu, exceloval s mnoho osvědčenou chrabrostí (pročež byl také nazýván železný), ne menší než zbožnost a bohabojnost, -- sjednal nadaci snad dávno uzavřenou k Minoritskému klášteru ve Valticích, byl to důkaz dostatečně přesvědčivý. Lidé vidí, když je někdo nezpůsobný nebo nezbedný, jak tehdy říkal: &quot;buď vychovaný pro blaho Valtic!&quot; 6/

Jeho žena Adéla ''(Adelheid)'' zemřela 1282. Již v následujícím roce se Jindřich oženil s Kateřinou hraběnkou z Neuhaus. Obě manželství byla bezdětná, zemřel 1. února 1287 na svém zámku ''(snad hradu)'' Feldsberg, všeobecně oželený. Je pohřben ale ve Zwetlu, kde ještě za svého života vystavěl rodinnou hrobku pro své předky. 6/

Alheid ''(+1288 z rodu [[w:Seefeld|Seefeldů]])'' a Heinrich ''(Jindřich)'' IV. ze starého rodu silných [[w:Kuenring|Kuenrinů]] zvolili [[w:Valtice|Valtice]] za své rodinné sídlo. Kvůli jeho statečnosti současnící na něj žárlili. Kvůli své zbožnosti založili ve [[w:Valtice|Valticích]] klášter minoritů, který však dávno zmizel. 10/21

====== Bitva na Moravském poli 1278 ======

Za časů Heinricha ''(Jindřicha)'' došlo k závažné události. Německý král Rudolf ''(I. [[w:Habsburg|Habsburský]] (1218-1291)'' měl od Otakara z Čech ''(1233-1278)'' požadovat rakouskou zemi; pak nemohli se dohodnout a chopili se znovu zbraní. V pátek 26. srpna 1278 došlo k osudnému boji na [[w:Moravské pole|Moravském poli]] mezi Dürnkruty ''(Suché Krůty)'' a [[w:Jedenspeigen|Jedenspeigen]]. Obtížné byly pro Rudolfa válečné prostředky pro spravedlivou válku a velký strach před vítězstvím českého krále; bitva kolísala dlouho sem a tam, stoletá korouhev rakouská Ottovi ''(II. 1269-1270 znám)'' von [[w:Haslau|Haslau]] vypadla, ale rychle se jí zmocnil Heinrich ''(Jindřich)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtensteina]]. Sám Rudolf byl s koně sražený, někdo ho znovu na koně vysadil. Konečně vyrazilo těžké německé jezdectvo a zadní voj nemohl ubránit unavené české vojsko, prchali a zlatý král klesl k zemi, probodnutý mečem rakouského rytíře. Heinrich ''(Jindřich)'' z Valtic udatně bojoval po bohu Rudolfově a přivedl lenního pána na zámek [[w:Valtice|Valtice]]. Odtud se datuje zpráva o bitvě od dóžete [[w:Eontarino|Eontarino]] z [[w:Benátky|Benátek]] ''(Venedig)''. Po několikadenním odpočinku se Rudolfovo vojsko posunulo na Moravu a podrobilo si zemi. Král takto získal záruku na platbu válečných náhrad. 10/21

[[w:Valtice|Valtice]] ale tuto dobu ochraňují v drahých vzpomínkách. Rudolf [[w:Habsburg|Habsburský]] totiž tábořil před bitvou na Moravském poli, ve které král Otakar ztratil život, a z Valtic podal zprávu (27. srpna 1278), kdy benátský vévoda Jakub [[w:Cantano|Cantano]] zvítězil nad Otakarem. 6/

===== Dějiny 13. století - konec vlády Kuenringů =====

Jindřich si utvrdil moc nad [[w:Valtice|Valticemi]], dědit měl jeho starší bratr Leutold z [[w:Kuenring|Kuenringu]] ''(také Chuenring)'', jak bylo řečeno ožení se s Anežkou, dcerou posledního stolníka z Valtic. Také rytířský a bohabojný jako Jindřich, i on založil klášter Klarisek u [[w:Dürnstein|Dürnsteinu]]. Jeho dobročinnost a laskavost -- jedna ctnost jako jeho vrstevník, ne bez narážky, na svou tuto vlastnost takřka již oznámí jméno ''(Leutold)'' jemu velebí -- má uchránit nás podle kroniky [[w:Zwettl|Zwettlu]]: Jednou cestoval z neznámého důvodu ze [[w:Štýrsko|Štýrska]] do [[w:Rakousko|Rakouska]]. S peřím a hedvábím vystrojená Anežka vedle něho v nádherném voze, obklopeni gardou s 30 vojáky. Tu viděl, jak zubožený člověk podpírá v kotlině své dvě malé děti a namáhavě v potu je táhl přes nějakou bažinu. Lutold říká manželce: &quot;Dobře si stojíme a máme bohaté hospodářství v [[w:Rakousko|Rakousku]] i [[w:Štýrsko|Štýrsku]]. Nechej nás ale v tom vděčném božím spojení kořit se, pýchu nenajdeme v žádném v souboji. Byli bychom snad ještě titíž -- jak ho máme klamat, tak bídné měla by nás Prozřetelnost, jak nízcí tito ubožáci zde jsou!?&quot; -- Přes takové rozjímání mísili se všichni přítomní -- zuboženou táhnoucí se rodinu zámožný obdaroval penězi i šaty, a dále do většího vozu naložil. 6/

V roce 1283 dostali Rakušané v synovi Rudolfa ''(I. +1288)'' [[w:Habsburg|Habsburského]], Albrechtovi, prvního vévody rodu, který ještě dnes ''(1912)'' vládne v [[w:Rakousko|Rakousku]], Heinricha ''(Jindřicha)'' z Valtic, jehož první manželství a Alheidou a druhé s Katharinou ''(Kateřinou)'' z [[w:Neuhaus|Neuhaus]] zůstalo bezdětné, zemřel 1286 a byl pravděpodobně ve [[w:Zwettl|Zwettlu]], k věčnému klidu pochován. Přísnost Heinricha ''(Jindřicha)'' z [[w:Kuenring|Kuenringu]]-Valtic byla příznačná a měla velký vliv na jeho dvůr, kde dbali na disciplinu i mravy. Ještě dlouho nevzdělaný lid říkal, &quot;snad byl vychován ve [[w:Valtice|Valticích]]&quot;. 10/22

Dne 1. září 1299 zemřela první manželka Anežka ''(Agnes)'' a řešil (před 27. listopadem 1299) od svého švagra Ulricha von Walsee a jeho paní domu Dietmuth, těch podílů na zámku [[w:Valtice|Valtice]] a ostatní jmění s výhradami, že snad má jim tato část po Leutoldově smrti připadnout do Vánoc 1300 v 60. letech svého života pod vlivem K. Albrechta I. S Agnes hraběnkou von [[w:Ahsperg|Ahsperg]], zrozené z královské krve ze Švábska, vévoda von [[w:Meransperwandt|Meransperwandt]], uvést v soulad, ačkoliv chybný, dokonce vydaný i pro hraběnku [[w:Habsburk|Habsburskou]]. Leutold zemřel 18. června 1312 jako dvaasedmdesátiletý kmet. Jen velmi nejistých duelů bylo nad hlavu -- ještě velmi problematické -- spiknutí rakouské zemské šlechty označované proti Albrechtu I. (od 1292), jako poslední jsou kromě jiného zámku také prý [[w:Valtice|Valtice]] značně poničeny. 6/

Adéla ''(Adelheid, Alhaidis)'' měla svému manželu [[w:Chuering|Chueringu]] Jindřichovi ''(Heinrich)'' dát věnem veliký díl [[w:Valtice|Valtic]]. Jindřich ale řešil budoucí díl jeho švagrové Alžběty ''(Elisabeth)'' a získat moc panování, a psal si později, jak pod jeho tlakem obhajoval slavné rodové jméno jako Jindřich z [[w:Valtice|Valtic]]. Tak bylo panství [[w:Valtice|Valtice]] pro mocnou a váženou větev z [[w:Chuering|Chueringů]] získáno, nikoliv ale úřad stolníka z [[w:Valtice|Valtic]], který král Otakar propůjčil 1276 Alberu z [[w:Puchheim|Puchheimu]] i s příslušenstvím a s platností do jeho místa. 6/

Heinrich ''(Jindřich)'' z [[w:Kuenring|Kuenringu]] ''(Chueringů)'', první držitel [[w:Valtice|Valtic]], z toho rodného domu, exceloval s mnoho osvědčenou chrabrostí (pročež byl také nazýván železný), ne menší než zbožnost a bohabojnost, -- sjednal nadaci snad dávno uzavřenou k [[w:Minoritský klášter|Minoritskému klášteru]] ve [[w:Valtice|Valticích]], byl to důkaz dostatečně přesvědčivý. Lidé vidí, když je někdo nezpůsobný nebo nezbedný, jak tehdy říkal: &quot;buď vychovaný pro blaho [[w:Valtice|Valtic]]!&quot; 6/

Rakouský dům [[w:Liechtenstein|Liechtensteinů]], jehož kmenovým hradem je [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]] u Mödlingu, nastupuje uprostřed 13. století s Heinrichem ''(Jindřichem)'' I. do historie naší země. Otakar (1233-1278), který si chtěl rakouského šlechtice získat na svou stranu, když se zmocnil [[w:Rakousko|Rakouska]] a [[w:Štýrsko|Štýrska]], propůjčil Heinrichovi ''(Jindřichovi)'' panství [[w:Mikulov|Mikulov]], kam si přenesl své sídlo. Jakou hodnotu si [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]] u Otakara vyvolil, shledáme z listiny, ve které Český král věrnému a milovanému [[w:Liechtenstein|Liechtensteinovi]], od kterého získal četné zásluhy u jeho rodu, když králi hrozilo nebezpečí života i ztráty majetku. 10/24

Jeho ''(Heinricha)'' synové Friedrich ''(Bedřich)'' a Heinrich ''(Jindřich)'' II. však nastoupili na stranu Rudolfa ''(I. 1218-1291)'' [[w:Habsbursk|Habsburského]] a bojovali s velkou statečností v bitvě na krutém poli, ve kterém zápolilo vojsko [[w:Habsbursk|Habsbursků]] o svou vládu. 10/24

===== Dějiny 14. století =====

Lutold, starší bratr Heinricha ''(Jindřicha)'' přes svou manželku Agnes ''(Anežku)'' měl jednu část [[w:Valtice|Valtic]], nyní ji o další šestinu zvětšil, takže vlastnil polovinu panství [[w:Valtice|Valtice]]. Mnohá vyšší šlechta [[w:Rakousko|Rakouska]] se bouřila proti novému vévodovi Albrechtovi I. ''(1255-1308) [[w:Habsbursk|Habsburský]])''. Zbytečně vedli žaloby na to, že zemský kníže práv nedbá, že peníze do svého rodu zasílá a přináší sebou švábskou šlechtu a domorodce upřednostňuje. Stávky se nezdařily, Leutold ''(+1312)'' z [[w:Kuenring|Kuenringu]] s ozbrojenou mocí byl potlačen, pozbyl své nejlepší statky, také [[w:Valtice|Valtice]] musel zůstavit k pokutě na 5 roků na Albrechta. Letold, který 1312 zemřel a ve [[w:Zwettl|Zwettlu]] byl také pochován. 10/22
 
Leutoldovým odchodem následoval skrytý boj a vnější zmatky. Dobrodružný král Jan z Čech, ve svazku povstal proti svému bratru vévodovi Ottovi, s úsměvem vtrhla jízda s 2300 koňmi do [[w:Rakousko|Rakouska]] a za [[w:Dunaj|Dunajem]] zůstala jen spoušť. Mimo čtyřiceti opevněných míst také [[w:Valtice|Valtice]] padly do jeho rukou. Ještě však v témže roce, nikoliv však bez nesnází, byla uskutečněna mírová jednání, kdy Jan smluvil podmínky, za jakých by se mohl do [[w:Rakousko|Rakouska]] vracet. Když se Jan po osmi letech 1336 opět vřítil do[[w:Rakousko|Rakouska]], celou zemi až k [[w:Dunaj|Dunaji]] zpustošil, podruhé vpadl také do [[w:Valtice|Valtic]] a na jeho rukách zůstala jizva. Velevážený rakouský ministr Albero von [[w:Rauhenstein|Rauhenstein]], vlastník části [[w:Valtice|Valtic]] a také [[w:Břeclav|Břeclavi]] byl v březnu 1336 zajat -- konečně před 9. říjnem téhož roku u [[w:Ens|Ens]] král Jan skončil, s rakouským vévodou sjednal, že věrný Albero von [[w:Rauhenstein|Rauhenstein]] bude na budoucích Martinských slavnostech v [[w:Břeclav|Břeclavi]] králem zase vydán. -- Podle toho mohlo nepochybně probíhat vyrovnání. 6/

Jeho majetky zdědili synové Johann ''(Jan)'' a Leutold II., který podíl na [[w:Valtice|Valticích]] 1347 prodal [[w:Potendorf|Potendorfům]]. Tento rod vlastnil vesnici [[w:Potendorf|Potendorf]] ležící u [[w:Valtice|Valtic]], kterou pravděpodobně 1486 zničili Uhrové.10/22

Jak bylo řečeno několikrát rozdělené vlastnictví [[w:Valtice|Valtic]], měly se po úmrtí Leutolda z [[w:Kuenring|Kuenringu]] ''(Chuenringu)'' (+1312) rody [[w:Puchheim|Puchheimů]] a [[w:Pottendorf|Pottendorfů]] dostat do prudkých rozepří spontánně a po těch konečných řešeních velké části dílu Valtic po Leutoldovi jeho synům (Janu a Leutoldu mladšímu) 1347 nepřistoupili na nároky [[w:Pottendorf|Pottendorfských]]. Jedna šestina panství [[w:Valtice|Valtice]] již však z Albera, posledního stolníka z [[w:Valtice|Valtic]], zemřel (1269), převod na mocné [[w:Rauhenstein|Rauhensteiny]] se zdařil, a došlo po smrti Friedricha ''(Bedřicha)'' z [[w:Rauhenstein|Rauhensteinu]] (+1387) dědictvím na Alžbětu ''(Elisabeth)'' z [[w:Puchheim|Puchheimu]], Janu ''(Johann)'' z [[w:Puchheim|Puchheimu]] a Sophie ''(Žofii)'' z [[w:Kapellen|Kapellen]] dcery Johanna ''(Jana)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtensteina]], Albrecht III. (1349-1395) slavný vrchní správce statku si ji vzal a její část [[w:Valtice|Valtic]] dostal. Na úplné vlastnictví [[w:Valtice|Valtic]] zdála se cesta tehdy ne zcela zavřená, neboť ještě 1395 zastavených Johann ''(Janu)'' von [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]] Wulfingu z [[w:Haslau|Haslau]] &quot;Jeho část na místo k Velsperchu a na nejlepší k Velsperchu&quot;. Od té doby -- to jsou teď půl století -- zůstal hrad a město [[w:Valtice|Valtice]] v nepřetržité držbě veleváženého mocného rodu [[w:Liechtenstein|Liechtensteinů]]. 6/

[[w:Rakousko|Rakouský]] dům [[w:Liechtenstein|Liechtensteinů]], jehož kmenovým hradem je [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]] u [[w:Mödling|Mödlingu]], nastupuje uprostřed 13. století s Heinrichem ''(Jindřichem)'' I. do historie naší země. Otakar ''(1233-1278)'', který si chtěl [[w:Rakousko|rakouského]] šlechtice získat na svou stranu, když se zmocnil [[w:Rakousko|Rakouska]] a [[w:Štýrsko|Štýrska]], propůjčil Heinrichovi ''(Jindřichovi)'' panství [[w:Mikulov|Mikulov]], kam si on přenesl své sídlo. Jakou hodnotu si [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]] u Otakara vyvolil, shledáme z listiny, ve které Český král věrnému a milovanému [[w:Liechtenstein|Liechtensteinovi]], od kterého získal četné zásluhy u jeho rodu, když králi hrozilo nebezpečí života i ztráty majetku. 10/24

Jeho ''(Heinricha)'' synové Friedrich ''(Bedřich)'' a Heinrich ''(Jindřich)'' II. však nastoupili na stranu Rudolfa ''(I. 1218-1291)'' [[w:Habsburk|Habsburského]] a bojovali s velkou statečností v bitvě na krutém poli, ve kterém zápolilo vojsko [[w:Habsburk|Habsburků]] o svou vládu. 10/24

Heinricha ''(Jindřicha)'' II. následoval jeho syn Hartneid II. Bojovali na straně rakouského vévody proti Janu z Čech a potom se postavili na stranu lenního pána, což způsobilo, že na své moravské hranici ležící statky byly rakouskými vojsky strašně zpustošeny. 10/25

Jan ''(Johann)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtensteinu]], velmi slavný hofmistr, byl na nejvyšší úrovni jeho vystupování silou moci a v H. Albertově celkové přízni nebyl vedle něho tím druhým. Než také vrtošivý a napůl potřeštěný český král Václav měl protěžovat jeho svou přízní, kterou jinému nikdy nedal. Také poskytl a vzdával jeho čest, majetek a moc, a tak se [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]] dostal do povážlivé alternativy, v níž se s nečekaným pádem ze své úrovně, dostal a uviděl velmi rychle svou volbu. Albrecht svou zaujatostí těžce nad ztrátami pyká, dobrovolně se velké části vzdává. Nikoliv méně než dvacet zámků, celé jeho držení u jižního břehu [[w:Dunaj|Dunaje]], musel také postoupit také sněmovnu vévodů. Zůstalo mu pouze několik zámků u levého břehu [[w:Dunaj|Dunaje]] protože ve [[w:Valtice|Valticích]] se dostal do tvrdého osudu vnucené směny. Přestárlý kmet, ze tří manželství bezdětný, zemřel (1399). 6/

Jeho třetí manželka, Alžběta ''(Elisabeth)'', která mu přinesla Valtice, přečkala ho a vzala si šlechtice Johanna [[w:Stubenberg|Stubenberga]]. Po svatbě však nastaly dlouholeté prudké sváry a souboje mezi rody [[w:Liechtenstein|Liechtensteinským]] a [[w:Stubenberg|Stubenberským]] a nejdříve se řešily intervencemi u zemských knížat. 6/

====== Držitelé Valtic ve 14.století ======

Podíl Elsbeth ''(roz. [[w:Seefeld|Seefeld]] 1270-známa, 1. manžel Pán z [[w:Rauhenstein|Rauhenstein]], 2. manžel Ulrich II. von [[w:Pilichsdorf|Pilichsdorf]])'' , dcery Albera z [[w:Valtice|Valtic]] ''(Seefeld +1270-poslední stolník, syn Kadolta)'', převedla podíl na svého manžela z rodu [[w:Rauhenstein|Rauhensteinů]] ''(hrad v údolí [[w:Helensthal|Helensthal]])'' tím se zvětšil tak, že v této době město bylo v držení dvou rodin, [[w:Kuenring|Kuenringů]] a [[w:Potendorf|Potendorfů]] na jedné straně a [[w:Rauhenstein|Rauhensteinů]] na straně druhé. Zvláštností v dějinách [[w:Valtice|Valtic]] je, že vnuk zmíněného [[w:Rauhenstein|Rauhensteina]], Albero II. opakovaně došel k bojům mezi rakouským vévodou Albrechtem II. a výbojným králem Janem z Čech. Beztoho v roce 1331 na [[w:Morava|moravské]] hranici stála silná vojska, protože v zimním období bylo válčení nemožné, omezovali se na pustošení vesnic a měst. Znovu propukla válka, když 1335 po smrti posledního vévody z [[w:Korutany|Korutan]] ''(Kärnten)'' německý císař propůjčil zemi [[w:Habsburk|Habsburkům]]. Dvakrát připadly [[w:Valtice|Valtice]] násilně českému králi. Albero von [[w:Rauhenstein|Rauhenstein]], který se nedávno zmocnil [[w:Břeclav|Břeclavi]] pro [[w:Rakousko|rakouského]] vévody a byl zajat, mezitím [[w:Valtice|Valtice]] od března až do zimy zůstaly v rukou nepřítele a těžce trpěly loupežemi a drancováním českého vojska. Mír uzavřený v [[w:Enns|Enns]] ''(město v Horním [[w:Rakousko|Rakousku]])'' konečně osvobodil zemi ze strašného pustošení, [[w:Břeclav|Břeclav]] byla opět předána králi Janu, a samotný [[w:Rauhenstein|Rauhenstein]] strádal ještě dlouho v nepřátelském zajetí. Po jeho ''(Alberově)'' smrti ''(1354)'' převzal dědictví jeho syn Heinrich (Jindřich) I. von [[w:Rauhenstein|Rauhenstein]], který zemřel ''(1386)'' jako bezdětný. Své nároky začaly uplatňovat sestřenice Elsbeth a Agnes ''(Anežka)''. První ''(Elsbeth)'' byla provdána za šlechtice z rodu [[w:Puchheim|Puchheimu]], mocného rodu, kterému byla propůjčena hodnost stolníka z [[w:Valtice|Valtic]]. Anežka ''(Agnes)'' byla manželkou [[w:Potendorf|Potendorfa]]. Na závěr připomínám, že údaje ohledně držitelů [[w:Valtice|Valtic]] v patnácti stoletích jsou tak zamotané, že si nemohu činit nárok na úplnou přesnost ''(Karl Höß, 1912)''. 10/23

Od početných dětí Hartneida z [[w:Liechtenstein|Liechtensteina]] nabyl Johann ''(Jan)'' I. ''(+1398)'' vysokou důležitost. Mezi mírumilovným vévodou a jeho válku milujícím bratrem Leopoldem došlo opakovaně k dělení země, při čemž mocní [[w:Liechtenstein|Liechtensteinové]] spoluúčinkovali jako smírčí soudci. Ale rozepře i mezi vévodou a jednotlivými šlechtici a rozepře mezi nimi navzájem řešil na vyžádání Johann ''(+1398)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtensteinu]]. S materiálními problémy [[w:Rakousko|Rakouska]] to tehdy nebylo nejlepší; finanční situace kvůli válkám Leopolda (zejména proti Benátkám), přes velké dluhy usedlým [[w:Židé|Židům]], byla žalostná. 10/25

Do finanční komise k regulaci peněžnictví [[w:Rakousko|Rakouska]], byl také přizván hofmistr. Tato pětičlenná komise obdržela pravomoc po čtyři roky vybírat všechny daně, na vévodu přidělila ročně 1700 pfundů vídeňských feniků; přebytek byl určen na úhradu zemského dluhu. Často musel Johann ''(Jan)'' ''(+1398)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtensteinu]] vévodovi vypomoci zálohami, proto hofmistru byly převáděny četné statky jako lenní poplatky. Vyrovnávat museli menší početné, které pak vykupoval Johann ''(+1398)'' pro svůj dům. 10/25

1371 propůjčil Johannu ''(+1398)'' z L. Albrecht III. vesnici [[w:Potendorf|Potendorf]] u [[w:Valtice|Valtic]] a v roce 1391 koupil od Friedricha von [[w:Potendorf|Potendorf]] jeho podíl na městě a pevnosti [[w:Valtice|Valtice]]; další různá léna: rozsudky pod šibenicí s desátky, houštiny zvané [[w:Theim|Theim]] ''(dnes Boří les)'', různá práva a podíly v okolí, kolem 11.037 pfundů 60 feniků. 10/25

====== Nastupují Liechtensteinové ======

Prostřednictvím třetí manželky Elisabeth ''(Alžběta)'' von [[w:Puchheim|Puchheim]], přijal Hans ''(Jan)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtensteinu]] zbývající podíl[[w:Valtice|Valtic]]. Tím se stalo město [[w:Valtice|Valtice]] vlastnictvím bohatého [[w:Rakousko|rakouského]] šlechtického rodu a přišel čas, který ještě po více než 500 letech ukazuje nejkrásnější šlechtické sídlo. 10/25

U vévodova rozsáhlého majetku a jeho veliké moci nemohl chybět také mocný hofmistr, bez závisti, který by mohl vévodovi radit, jako [[w:Liechteinstein|Liechteinstein]] mohl moc zneužít. Obviněný ze spolčení v tajných spolcích je dokonce král Václav z Čech. 10/26

V roce 1394 došlo k pohromě. Hans byl předvolán do [[w:Gmund|Gmundu]] ''(město v Dol. Rakousku)'', mimo většiny členů jeho rodiny uvězněný, mezitím vévoda se zmocnil jeho majetků. [[w:Leichtenstein|Leichtenstein]] se musel podrobit soudu vévody, že utrpěl újmu na nejvýraznějších statcích v [[w:Rakousko|Rakousku]]; také kmenový zámek [[w:Leichtenstein|Leichtenstein]] ztratil. Ve velkém vlastnictví zůstali jen [[w:Mistelbach|Mistelbach]], [[w:Ulrichskirchen|Ulrichskirchen]], Feldsberg ''([[w:Valtice|Valtice]])'', [[w:Rabensburg|Rabensburg]], [[w:Ringelsdorf|Ringelsdorf]] ''(obce ve [[w:Weinviertel|Weinviertel]])'' a některé další statky. Důkazy viny Johanna ''(Jana)'' nemohli dějepisci uvádět, toliko nepřízeň vévody bude jako důvod uváděn krutý trest. V roce pádu [[w:Liechtenstein|Liechtensteina]] zemřel vévoda a krátce na to Johann ''(Jan)'' sám ''(+1398)''. 10/26

Několik let před svou smrtí Johann ''(Jan +1398)'' započal přestavovat prastarou kapli sv. Panny na nábřeží ve Vídni na velkolepý gotický kostel [[w:Rakousko|Rakouský]]. Přijal patronát na kostel a rozhodl o pohřebišti zde pro svou rodinu. 10/26

Protože Johann ''(Jan +1398)'' neměl žádného syna, přešlo dědictví na příbuzné. ''(Matthias I., Johann II., Heinrich V. a Hartneid V.)'' Jejich úlohou bylo nejprve zachovat držbu [[w:Valtice|Valtic]], vdova po hofmistrovi se provdala za Johanna von [[w:Stubenberg|Stubenberg]] a učinila mnohé významné požadavky na dům [[w:Liechtenstein|Liechtensteinský]]. 10/27

Elisabeth ''(Alžběta)'' objasnila, že 800 Pfundů jako její dar na [[w:Stubenberg|Stubenbergera]] jako záruku na město [[w:Valtice|Valtice]] a požadovala nejen spoluvlastnictví na vládě a zámku toho místa, ale i podíl na ostatních statcích. Po mnohých zápasech a rozhodování byl konečně boj vyřešen, že [[w:Liechtenstein|Liechtensteinové]] připravili objasnění, kvůli platbě sumy 1700 Pfundů vídeňských feniků a nároky Elisabeth ''(Alžběty)'' byly uspokojené ''(1406)''. 10/27

===== Dějiny 15. století =====

Pro občany našeho města to byla truchlivá doba. Začalo to vpádem moravských loupeživých šlechticů do naší země. Pověstný byl Hynek ''Heinrich)'' z Kunštátu ''(Kunstatt)'' zvaný &quot;[[w:Suchý Čert|Suchý Čert]]&quot;. Násilně se zmocnil [[w:Znojmo|Znojma]] ''(Znaim)'' a začal plenit [[w:Dolní Rakousko|Dolní Rakousko]] ''(Niederösterreich)''. 10/27

Ačkoliv [[w:Valtice|Valtice]] v počtu vydrancovaných míst nejsou jmenovitě uváděny, můžeme si ale představit jak trpěl od loupežníků občan bydlící mimo městských hradeb a občan okolních vesnic. 10/27

Nakonec rolníci a majitelé pozemků na [[w:Moravské pole|Moravském poli]] byli napadáni a vysvlékáni častěji, ale zhoršovaly se také poměry v našem okolí. Vévoda Wilhelm ''(Vilém)'' se rozhodl energicky proti loupežníkům zakročit. To byl ale jen tzv. &quot;Greinmeister&quot; ''(ufňukaný mistr)'' s jeho vojenskou skupinou. Občané a rolníci museli oznamovat již známé loupežníky; označení byli okamžitě popravováni. 10/27

45 šlechticů bylo pověšeno, jakmile padli do rukou vojska; šikovnější uprchlí do [[w:Vídeň|Vídně]], tam byli pak vhozeni do [[w:Dunaj|Dunaje]]. 10/28

Většinou loupežníci uprchli na [[w:Morava|Moravu]], avšak odtud je vraceli eskortou do [[w:Rakousko|Rakouska]], nebo je vrátili do [[w:Znojmo|Znojma]]. 10/28

Houf šestitýdenních obléhatelů vévody Albrechta IV. ''(Habsburského (1377-1404)'' a uherského krále Zigmunda ''(Siegmund)'' nemohlo město přijmout, oba byli zapomenuti a Albrecht zemřel (1404). Také ani jeho syn Albrecht V. ''(Habsburský 1397-1439)'' se nemohl s loupežníky vypořádat. 10/28

Janova síla byla ve třech synovcích, Matouš ''(Matthäus)'', Jan ''(Johann)'' a Jindřich ''(Heinrich)'' ''(IV. toho jména ve svém rodu)'', dědicích. -- Posledně zmíněný, vévoda Leopold Rakouský, vrchní hofmistr u krále Václava jako nejvyšší, zemřel 1418 v držení ve [[w:Valtice|Valticích]]. -- Následoval jeho syn Jiří ''(Georg)'' IV. (+1444), který musel zažít roje česko-moravských husitů, když podpálili [[w:Valtice|Valtice]] 1426, zatím co vévoda Albrecht byl zaměstnán marnou ochranou při obléhání Břeclavi. 6/

Vojsko moravského rytíře Sokola, zvaného Scheckel řádilo proti bezbranným rolníkům jako divá zvěř, vesnice byly vydrancovány, vypáleny a obyvatelstvo vsazeno do vězení. Rakouské vojsko se neodvážilo do města [[w:Laa an der Tahya|Laa]], nakonec muselo přivřít oči před loupeživými rytíři a doslova uzavřít mír proti uložení kauce 23.000 dukátů markraběte Jošta ''(Jobst)'' z [[w:Morava|Moravy]], který rozhodně lupiče podporoval a město vykoupil. 10/28

[[w:Valtice|Valtice]] mezi husitskými válkami méně trpěly. Rozmanité potíže v kostele měla kázání plamenného kazatele betlémské kaple v [[w:Praha|Praze]] [[w:Jan Hus|Jana Husa]] ''(1369-1415)'', započalo různé uspořádání v náboženském vyznání. Mířil slovem i písmem proti panování papeže, proti bohatství církve; své stoupence přijímal jeho svatou večeři v podobě chleba a vína, tak Krista vzýval, a bibli považoval za jediný zdroj víry. Koncil v [[w:Kostnice|Kostnici]] ''(Constanz na jihozápadě Německa u Bodamského jezera)'', na kterém se měl [[w:Jan Hus|Jana Hus]] ''(1369-1415)'' ospravedlnit, odsoudil jeho učení a rozsudek zněl trest upálením (1415). 10/28

Následkem smrti [[w:Jan Hus|Jana Husa]] ''(1369-1415)'', došlo k velkému rozhořčení v [[w:Čechy|Čechách]]; vzrůstalo ještě větší, když po smrti krále [[w:Václav|Václava]] jehož bratr, císař Zikmund ''(Sigismund) (1368-1437)'' husitům zavinil smrt jejich učitele a v [[w:Čechy|Čechách]] nastartovaly nepokoje. Se zbraněmi v rukou postavili se mu v nenávisti proti starému náboženství a proti [[w:Němci|Němcům]] shromážděný dav pod vedením nemilosrdného ''(Jana (1360-1424)'' [[w:Žižka|Žižky]] z Trocnova ''(a Kalicha)'' proti rytířům německého kříže, které Zikmund ''(Sigismund)'' do [[w:Čechy|Čech]] vedl, utrpěl však hanebnou porážku. Vedle nacionálního a náboženského fanatismu vedl [[w:Žižka|Žižka]] svým vojenským uměním. Jeho rolníci měli často jen cepy, část s ručnicemi i s dělem, tehdy jen velmi vzácnou zbraní. Vozová hradba tvořila ochranu vojska při pochodu i v táboře a byla bludištěm, aby mezitím se přetvořila k boji, zmátla nepřítele a žádná záchrana se nenašla. S neslýchanou krutostí postupovali husité proti obyvatelům dobytého města. 10/29

Vévoda Rakouský Albrecht V. ''(Habsburský 1397-1439)'' , měl sňatkem se sestrou Zikmunda ''(Sigismund) (Jagelonský (1368-1437)'', Alžbětou, vyhlídku koruny Uherské i Čech. S velkým vojskem přispíval svému tchánu v boji proti husitům, což nejen stálo strašnou oběť země a velké oběti majetkové, ale také Češi drancovali [[w:Dolní Rakousko|Dolní Rakousko]]. Albrecht vzal od klášterů a měst půjčku ve výši 60.000 dukátů, všichni muži od 16 do 70 let byli povinni k vojenské službě, na vinohrady položeny daně. 10/29

Strašný nepřítel v naší zemi. Přes [[w:Podivín|Podivín]] ''(Kostel)'', [[w:Podivín|Lednici]] ''(Eisgrub)'', [[w:Nejdek|Nejdek]] ''(Neudeck)'', [[w:Bulhary|Bulhary]] ''(Pulgram)'' a [[w:Mikulov|Mikulov]] ''(Nikolsburg)'' táhly české houfy do [[w:Valtice|Valtic]]. Vztek dopadl na husity, když majitel panství [[w:Hartneid V.|Hartneid V.]] z [[w:Liechtenstein|Liechtensteina]], slavný udatností po boku císaře, stál proti soupeři se statečnou obranou [[w:Špilberk|Špilberku]] v [[w:Brno|Brně]] a velkou službu tam prokázal. 10/30

Po patnácti letech trvání strašné války, která konečně končí a zkrocení husité uzavřeli s císařem i církví mír a je dovoleno užívání v podobojí a udělány některé ústupky (1436). 10/30
 
Jen rok se císař těšil z vlády nad zpustošenými [[w:Čechy|Čechami]], pak zemřel ''(1437)'' a zanechal [[w:Čechy|Čechy]] a [[w:Uhersko|Uhersko]] [[w:Albrechtovi V.|Albrechtovi V.]] ''([[w:Habsburg|Habsburg]], 1397-1439)'', který byl také korunován německým císařem. 10/30

Když tento přísný, ale spravedlivý kníže 1439 zemřel, začala se říše zaplétat vstříc novým zmatkům; teprve po 4 měsících po jeho smrti se stal dědicem trůnu Ladislav ''(Ladislaus, zvaný Pohrobek z rodu Habsburgů (1440-1457)''. Boje, které vzplanuly nyní kolem vlády společných zemí, byly ještě prudší, když Ladislav, ještě v nejkrásnějším mládí zemřel. 10/30

V [[w:Čechy|Čechách]] vládl mazaný Jiří ''(Georg) (1458-1471)'' z [[w:Poděbrad|Poděbrad]], v [[w:Uhry|Uhrách]] se na trůn tlačil velice nadaný Matyáš ''(1443-1490)'' Korvín ''(Matthias Corvinus)'', v [[w:Rakousko|Rakousku]] ležícím v úhoru, ale mezi ''(vévodou)'' Fridrichem ''(Bedřichem)'' III. ''(1415-1493)'' a jeho ambiciózním bratrem ''(vévodou)'' Albrechtem ''(VI. 1418-1463)'', oba ze štýrské větve [[w:Habsburg|Habsburgů]], vznikaly stálé spory a roztrpčené boje kolem majetku této hezké země. 10/30

Tyto sváry byly pro českého krále vítány a opětovně se uchopil rozhodovat; stal se &quot;pomocníkem&quot; a &quot;rozhodčím&quot; v rakouských poměrech. Jeho [[w:Čechy|česko]]-[[w:Morava|moravská]] vojska vnikla do země a pustošila ji, peněžní odškodnění válek musel hradit císař. Při zpáteční cestě vojsk do svých zemí byly [[w:Valtice|Valtice]] jejich shromaždištěm, jehož se účastnil i český král, a město lehlo popelem, žádný dům nebyl uchráněn ''(1458)''. 10/30

Johann ''(Jan)'' V. a Heinrich ''(Jindřich)'' VII. z [[w:Liechtenstein|Liechtensteinu]] shromažďovali rychle vojsko, pronikli na [[w:Morava|Moravu]] s vojskem čítající 800 vojáků a obléhali a dobyli zámek [[w:Drnholec|Drnholec]] ''(Dürnholz)'' a zmocnili se 300 vozů. 10/30

Když po smrti Alberta VI. se Friedrich stal nepopíratelně držitelem [[w:Dolní Rakousko|Dolního Rakouska]], doufalo se, že konečně přišel mír pro tuto zemi. Sám císař neměl energii, aby zemi od lupičů ochránil, propustil žoldnéře a zjednal mír. 10/31

Ještě žalostnější byly poměry kvůli válce panovníka proti [[w:Uhersko|uherskému]] králi Matyáši. Nejdříve chtěl uplatnit dědické právo na [[w:Uhry|Uhry]], později toužil po smrti Jiřího ''(1458-1471)'' z [[w:Poděbrad|Poděbrad]] po držení [[w:Čechy|Čech]]. 10/31

[[w:Liechtenstein|Liechtensteinové]], jmenovitě bratři Heinrich VII. a Christoph III., uzavřeli hned s početnými jinými šlechtici [[w:Rakousko|Rakouska]] společně a obrátili se na krále [[w:Uhry|Uher]], ve kterém očekávali uspořádání poměrů. Marně varovali císaře před paktováním se s Matyášem a s jejich vážným pokračováním, dokonce na papežskou klatbu nic neúčinkovalo. Šlechta poslala císaři zamítavý dopis, že nebude svá vojska zatahovat do pole proti ''(vévodovi)'' Friedrichovi (Bedřichovi) III. ''(1415-1493)'' 10/31

Když byl v roce 1477 uzavřen mír, smířili se také [[w:Liechtenstein|Liechtensteinové]] s císařem, také v dalších válkách proti [[w:Uhry|Uhrám]] podporovali vojskem a půjčkou. Když císař válečné náhrady neplatil, pozvedli se proti němu potřetí. 10/31

[[w:Vídeň|Vídeň]] byla po jednoletém hrdinném obléhání proti [[w:Uhry|Uhrům]] ubráněna, ale nepřátelé se shromažďovali k dobývání [[w:Dolní Rakousko|Dolního Rakouska]]. 10/31

[[w:Laa|Laa]] an der Taya ''(Láva)'' vzdorovala nepřátelům delší čas, [[w:Valtice|Valtice]] a [[w:Zistersdorf|Zistersdorf]] ''(Čistějov)'' se podrobili brzy. Snad tato města nebyla obranyschopná. Nyní nezbývalo Christophu ''(Kryštofu)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtensteinu]] nic jiného, než podmanit se. Matyáš ''(1443-1490)'' Korvín ''(Mathias Corvinus)'', nyní pán naší země, propůjčil silnému šlechtici důležitou úctu zemského maršála. 10/31

''(V letech 1481 - 1490 ovládal [[w:Dolní Rakousko|Dolní Rakousko]] [[w:Matyáš Korvín|Matyáš Korvín]] (1443-1490). /Městské muzeum Valtice/)''

Když [[w:Uhry|uherský]] král v pohnuté [[w:Vídeň|Vídni]] zemřel a císař zase do jeho země vytáhl, upadl ovšem Christoph ''(Kryštof)'' v nemilost. Ne na příliš dlouhou dobu se smiřoval a dostal od knížete opět zpět hodnost zemského maršála, proto se Christoph ''(Kryštof)'' III. ukázal být vděčným, což dokázal ozbrojenou mocí [[w:Uhry|uherské]] loupežníky vojensky zmařil. 10/31

Roku 1506 [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]] ''(Kryštof)'' letitý zemřel, byl pochován v [[w:Mikulov|Mikulově]]. Již před dvěma lety měli příbuzní dědictví uzavřené. Jeho ''(Kryštofa)'' potomci vytvořili mikulovskou linii, dědicové jeho bratra Jindřicha VII. štýrské větve a děti mladšího bratra Jiřího V., vytvořili valtickou linii, ze které se rod [[w:Liechtenstein|Liechtensteinů]] po další dobu rozmnožoval. 10/32

Jiřího ''(Georgs)'' stejnojmenný syn Jiří V., stal se zakladatelem valtické linie rodu a praotec dnešních knížat z [[w:Liechtenstein|Liechtensteinu]]. 6/

Než skončila žhnoucí válka zatahovaná do [[w:Rakousko|Rakouska]] českým králem Jiřím z [[w:Poděbrad|Poděbrad]] 1458 dlouho dojednávaným mírem, Valtice byly zpustošeny takovým způsobem, že jediný dům nebyl ušetřen -- bratři Jiří ''(Georg)'', Jan ''(Johann)'' a Jindřich ''(Heinrich)'' pustili se do odvážné odvety a krátce na to vpadli na [[w:Morava|Moravu]] a ohněm a mečem všechno zpustošili a vyrabovali. 6/

Jiří ''(Georg)'' V. zemřel 1484 a byl pochován ve farním kostele ve Valticích. 6/

===== Dějiny 16. století =====

====== Protestantismus ======

Opakovaná kostelní shromáždění nemohla cíleně odstraňovat jisté nabourané nesprávnosti v katolické církvi. To pokleslo ve víře lidí, které touží po reformních stavech také v [[w:Rakousko|Rakousku]] a padlo to na úrodnou půdu. Lutherovo učení ''(Martin Luther (1483-1546)-německý reformátor)'' našlo přístup do naší země proto, protože to tenkrát umožnil vnější obraz církevní rozháranosti a mimořádná podpora nového církevního učení. Biskupové z [[w:Passau|Passau]] ''([[w:Pasov|Pasova]], města na jihu [[w:Bavorsko|Bavorska]] u hranic [[w:Rakousko|Rakouska]])'', [[w:Videň|Vidně]], [[w:Salzburg|Salzburgu]] ''(Solnohradu, hlavní město spolkové země [[w:Rakousko|Rakouska]])'', [[w:Wiener-Neustadt|Wr.-Neustadt]] ''([[w:Vídeňské Nové Město|Vídeňské Nové Město]])'' a [[w:Raab|Raabu]] částí jejich diecézí v [[w:Dolní Rakousko|Dolním Rakousku]] opakovaně rozpory s některými vlastnickými právy mezi nimi neřešili. Nízké duchovenstvo bylo chudé a utlačované a přijímalo mnohdy nové učení; částečně se domnívali, že pojednávají pouze kolem reforem v rámci církve, částečně byli k přestupům i nuceni. Nižší šlechta hleděla plná dychtivosti na majetek církve, vyšší šlechta lpěla, již z opozice k zemskému knížeti, k evangelickému učení. Po vynálezu knihtisku mohli měšťané číst bibli, knihy, a bezděčně porovnávali mezi situací v církvi a v době apoštolů; ale také letmo šíření novátorství a požadovali pád starého učení víry. ''(10/34)'' Rolníci očekávali nejen evangelickou volnost, ale i osvobození od drobné práce pro statkáře. Kromě luteránského učení našly se také sekty habánů, kteří neschvalovali křest dětí a bezpodílové spoluvlastnictví manželů a kázali vstup do velikonoční říše. Zejména učený biskup, [[w:Balthaser Hubmeyer|Balthaser Hubmeyer]] ''(+1528)'' z [[w:Mikulov|Mikulova]], tyto sekty na kázáních a písemně staré učení potíral. 10/35

* 1528

[[w:Leonhard I.|Leonhard I.]] a jeho synovec [[w:Jan VII.|Jan VII.]] ''(Johann VII. ?)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtensteinu]] ochraňovali přívržence toho muže, který z [[w:Morava|Moravy]] a [[w:Rakousko|Rakouska]] do [[w:Mikulov|Mikulova]] táhl. Císař vyžádal jeho vydání a v roce 1528 byl jako kacíř ve [[w:Vídeň|Vídni]] upálený, o několik dnů později jeho žena, která jeho statečnosti napomáhala, v [[w:Dunaj|Dunaji]] utopena. Zveřejněním tohoto procesu byli také občané našeho města s novým učením seznámeni. 10/35

* 1540

Už [[w:Hartmann I.|Hartmann I.]] z [[w:Liechtenstein|Liechtensteinu]] se jevil, a také byl přívrženec reformace, jeho syn ''(Georg)'' [[w:Jiří Hartmann I.|Jiří Hartmann I.]], 1540 nastoupil vládu, byl pokládán za prvního z jeho rodu, který veřejně luteránství přiznal a to také u svých tetiček hledal. 10/35

* 1543

Farní dvůr vyhořel během českých válek od 1543.

* 1544
 
Arcivévoda [[w:Ferdinand I.|Ferdinand I.]] ''(1503-1564 [[w:Habsburg|Habsburg]])'' chtěl udělat katolické náboženství tak odolné, proto o reformu církve, duchovenstva a klášterů usiloval. Kolem panujících poměrů musí se přesně znát a nalézat, nedostatky okamžitě blokovat, zařizuje opět církev vizitaci, od které se dějiny našeho města v roce 1544 jsou odvíjeny. V šesti vozech jeli císařští kontroloři, kanovník od sv. Štěpána ''(chrám ve [[w:Vídeň|Vídni]])'', Michael Kifringer a Christoph Polt, doprovázeni zapisovateli od kláštera ke klášteru, od fary k faře, pomalu určovali způsobilost úřadu. Měli za úkol ověřit, kteří kněží setrvají, napomenou a určí chování pro další život. Komise měla dále kontrolovat bohoslužby, příjmy a vlastnictví kostelů, zátěž fary a školy a referovat o stavebním stavu kostelů. ''(10/35)'' Věnovali zvláštní pozornost na změny ve všech vztazích trvajících po několika posledních let. Vizionáři vyplnili dva silné fóliové svazky poznámkami. Ohledně fary ve [[w:Valtice|Valticích]] napsali: &quot;farář a děkan Ulrich Mutzlich měl dříve jen čtyři učitele. Bohoslužby, dříve konány každodenně a zároveň úřad a požehnání, taktéž v týdnu, některé zpívané, přichází vykonávat podle starého způsobu a to pokud je jediným člověk přítomen. Úředník „Corporis Christi“, jehož roční příjem činí 32 Pfundů , každý čtvrtek bylo zpíváno, lenním pánem je ''(Georg)'' [[w:Jiří Hartmann|Jiří Hartmann]] z [[w:Liechtenstein|Liechtensteinu]] je přistěhovaný. 10/36

Farní kostel je špatnou stavbou. Benefiční právo [[w:Liechtenstein|Liechtensteinů]] spravuje měšťan jménem Rauscher. Vyšetřování celkové vizitace roku 1544 se projevilo žalostnými výsledky. Mnoho kostelů se rozpadalo, které nebyly obsazeny farářem, které měl přistěhovaný lenní pán ve vlastnictví. Daně byly od kostelů vybrány, ale na stát neodvedeny, takže po smrti faráře často zůstalo na 1000 fl. daňových zbytků váznoucích na kostele. Svátosti byly častokrát udělovány, duchovenstvo bylo zchudlé, mnoho prostorů bylo mnohdy zapůjčeno dětem, příjmy špatné, mezitím farní úřad vedl špatný kaplan, školy byly rovněž špatné atd. Navzdory dobré vůli nemohl arcivévoda [[w:Ferdinand|Ferdinand]] ''(I.)'' ''(1503-1564)'' [[w:Habsburg|Habsburg]] odpomoci. 10/36

* 1550

Nástupce faráře Muttlicha z [[w:Valtice|Valtic]] byl 1550 instalován farář z Ober-[[w:Wilfersdorf|Wilfersdorfu]], Christoph Nusser. 10/36

* 1562

V roce 1562 zemřel Georg ''(Jiří)'' Hartmann ''(I. 1513-1562)'' a byl stejně jako jeho otec pohřben ve farním kostele. Také jeho syn [[w:Hartmann II.|Hartmann II.]] byl horlivý průkopník protestantské víry a [[w:Valtice|Valtice]] pod hradem byly protestantské, tedy nebylo možné, aby katolický farář mohl zůstat ve [[w:Valtice|Valticích]]. 10/36

* 1566

Katolický farář oplakával u zástupce [[w:Pasov|pasovského]] biskupa, kterým byl oficiál Zadesius, jenž sídlil v chrámu “Maria Stiegen&quot; ve [[w:Vídeň|Vídni]], že [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]] z fary ho 1566 vyhání a prosil o pomoc, ten však pomoci nemohl 10/36

Ve stejném roce nastoupil jako protestantský farář do Valtic, Joachym ''(Johann)'' [[w:Magdeburgius|Magdeburgius]] (+1575), muž, který sehrál významnou roli v době tehdejších náboženských zmatcích. Byl v roce 1525 zavřený jako rodák pruského státu, když vedl jako kazatel neklidný život. Jako protestant musel [[w:Braunschweig|Braunschweig]] ''(město v [[w:Dolní Sasku|Dolním Sasku]] – [[w:Niedersachsen|Niedersachsen]])'' opustit; do [[w:Hamburk|Hamburku]] ''(město, kde pak působil jako kazatel, byl navzdory jeho pilnosti a věrnosti bez uvedení důvodů propuštěn)''. V roce 1564 doporučil [[w:Magdeburgius|Magdeburgiuse]] jako kněze proslulý císařský polní hejtman Hans Ruber, jehož císařský pluk ležel před Raabem. Protože Ruber v [[w:Dolní Rakousko|Dolním Rakousku]] vlastnil místo Grafenwert ''(nyní [[w:Grafenwört|Grafenwört]], město u [[w:Wagram|Wagramu]] v [[w:Rakousko|Rakousku]])'', tak učil [[w:Magdeburgius|Magdeburgiuse]] také v tomto místě lokalizovat [[w:Dolní Rakousko|Dolní Rakousko]]. V závěru jeho díla ve [[w:Grafenwert|Grafenwertu]] &quot;Konfese anebo náboženské vyznání víry několika evangelických kazatelů v Rakousku&quot; doporučil nynějšího faráře do [[w:Valtice|Valtic]].

* 1567

Magdeburgius rozhodně svůj úřad nezastával dlouho, neboť jeho další kniha se objevila 1567 v [[w:Grafenwert|Grafenwertu]], kde již měl delší čas své sídlo; ale i zde byl propuštěn a pokoušel najít své štěstí jinde. [[w:Magdeburgius|Magdeburgius]] byl totiž snaživý stoupenec učitele [[w:Flaccius|Flaccia]]*) a měl ji rozšířit také v [[w:Rakousko|Rakousku]], čímž protestantské země byly rozptýleny do všech stran, což působilo obapolně, čímž se připravoval zánik evangelického učení v naší zemi.
* [[w:Flaccius|Flaccius]] byl protestantský bohoslovec. Jakožto profesor ve [[w:Wittenberg|Wittenbergu]] ''(německé město v [[w:Sachsen-Anhalt|Sachsen-Anhalt]] / Sasko-Anhaltsko)'' a později v [[w:Jena|Jeně]] zápasí s útrpností s proti reformám [[w:Luther|Luthera]], [[w:Melanchthon|Melanchthona]] ''Philipp Melanchthon (1497-1560)-německý protestantský duchovní'' a zastává se extrémního učení. Když ho propustí, umírá ''([[w:Melanchthon|Magdeburgius]], Johann)'' 1575 v [[w:Glende|Glende]] u [[w:Frankfurt|Frankfurtu]] nad Mohanem ''(v [[w:Hesensko|Hesensku]])'' 10/37

* 1568
  
Když císař [[w:Maximilian II.|Maximilian II.]] rakouským stavům v roce 1568 stanovil, aby na jejich zámcích a území nastala, dejme tomu naprostá svoboda vyznání, byly [[w:Valtice|Valtice]] jako první obec, jejíž vládce a obyvatelé se veřejně vyznávali k novému učení. 6/

* 1569

''(Narodil se [[w:Karel|Karel]], budoucí 1. kníže rodu [[w:Liechtenstein|Liechtensteinského]].)'' Jako jeho děd [[w:Jan|Jan]] ''(Johann 1517-1559)'', mocný hofmistr, také [[w:Karel|Karel]] ''(Karl 1569-1627)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtensteinu]] pak svou silnou rukou také zasáhl do historie naší bohaté říše. Jeho hlavním smyslem bylo řízení svého domova v našem zájmu, to se sleduje po celý jeho život. [[w:Karel|Karel]] se narodil v roce 1569 a byl vychován v proslulé škole [[w:Moravští bratři|moravských bratří]] v [[w:Ivančice|Ivančicích]] ''(Eibenschits)'' v evangelické víře. Procestoval Švýcarsko a Francii, aby si rozšířil okruh svých vědomostí. 10/43

* 1571

Přestože [[w:Rakousko|rakouský]] panovník původně protestantské učení nevytvářel, byla přece jen trpěna, protože kvůli neustálým tureckým výpadům se musíme mít na pozoru. Nejdříve v roce 1571 poskytoval císař [[w:Maximilian II.|Maximilian II.]] ''([[w:Habsburg|Habsburg]] (1527-1576)'', který ve své mládí sám k luteránství se skláněl, pány rytíře, jakož i podané volné náboženství podle Augsburského, ale jenom na jejich zámcích v poddaných městech a trzích a na všech patronátech podřízených církvi. 10/38

* 1577

V těch letech posadil [[w:Hartmann II.|Hartmann II.]] z [[w:Liechtenstin|Liechtenstinu]] do [[w:Valtice|Valtic]] Johannese Judera, jako luteránského kazatele, v roce 1577 Balthasara Grave. ''(10/39)''

* 1578
 
Když Johannes Juder 1578 zemřel, následoval ho Bresnicer jako protestantský kazatel v našem městě. Byl to velmi zdatný bohoslovec. Pocházel z [[w:Rottbus|Rottbus]] v [[w:Nieder-Laufitz|Nieder-Laufitz]] ''([[w:Dolní Lužice|Dolní Lužice]])'' a byl 1546 jako superintendant přidělen do místa [[w:Altenburg|Altenburg]] v [[w:Sasko|Sasku]]. Protože ale podepsal deklaraci, jako několik sporných bodů prosazoval v evangelické církvi, byl kromě 27 jiných kazatelů propuštěn, a přešel do [[w:Švábsko|Švábska]] vykonával dále úřad. Byl sice po nějaký čas znovu docílil svou vážnost, avšak jeho místo opět vesele vysvětluje, jak bludné učení [[w:Flaccius|Flaccia]] slovem promlouval a proto na svých pracovištích propadal v rozepřích. Nyní Bresnicer táhl do [[w:Valtice|Valtic]] kdež ve svém stáří měl dokázat, že z bojovného muže se stal také klidný muž, ve všech náboženských hašteřících se může odvrátit. Byl z římské církve &quot;Aucroes Dammnatos promae classis&quot;, zařazený jako spisovatel, který byl pro bludné učení zavržený. 10/39

* 1580

V roce 1580 [[w:Hartmann|Hartmann II.]] z [[w:Liechtenstin|Liechtenstinu]] povolal do [[w:Valtice|Valtic]] Alexandra Bresnicera ''(+1581)'' jako jáhna. ''10/39''

Přestože protestantské učení v [[w:Dolním Rakousko|Dolním Rakousku]] se tak velmi rozšířilo, že na 30 evangelíků připadal jen jeden katolík, nebylo to v žádném případě náboženskými vztahy protestantské víry. Každý statkář, každý pastor se bezmála vymkli k jinému úsudku. Dvorní rada Eder mohl právem metat stánky a návnady do tváře, že oni z Augsburské konfese, z koncese [[w:Max II.|Maxe II.]], jsou odchýleni. Kolem tohoto obvinění vyvracet situaci v nové teorii v zemi k nápravě, pořádány další vizitace protestantských kostelů v [[w:Dolním Rakousko|Dolním Rakousku]]. Povolán bohoslovec Backmeister z Roztoku ''(v Mecklenbursku - Předním Pomořansku)'' ''(Rostock in [[w:Mecklenburg - Vorpommern|Mecklenburg - Vorpommern]])'', aby přišel do [[w:Dolního Rakousko|[Dolního Rakouska]]. Když vévoda z Meklenburské ''([[w:Mecklenburg|Mecklenburg]])'' univerzity a také poradní sbor města, dali souhlas, aby jejich nejlepší kazatel mohl být poslán, nastoupil pak učenec svou cestu do [[w:Rakousko|Rakouska]]. Dne 13. února 1580 nastoupil v [[w:Horn|Hornu]] ''(v [[w:Dolním Rakousko|Dolním Rakousku]]-[[w:Waldviertel|Waldviertel]])''. Bylo rozhodnuto, který kazatel a na kterou část bude povolán, v jeho náboženských věcech, jenž [[w:Backmeister|Backmeister]] z augsburského vyznání, bibli a k tomu měl sestavený luteránský katechismus, nechával podepisovat, a další podpis na tajné prohlášení, jaký nepříjemný spor skrze dědičného hříchu, bludné učení [[w:Flaccius|Flaccia]] měl vyvolávat, měl urovnávat a vybízet pastory k příslibu, jejich poslušnosti superintendantovi. Kromě osobních dat, které učení, chování, jaké přání a potíže má kazatel, ale také kontrolovat školní poměry. ''10/39''

Když evangelické zemské stavy sledovali usnesení zemského sněmu z roku 1579, zákon pomohl k oslabení odpůrců a podle něho případně obvinit. Úmyslně sem byl z [[w:Meklenbursko|Meklenburska]] povolán učený Lukas [[w:Bakmeister|Bakmeister]], který zasvětil doktora, faráře a profesory k služebníkům náboženství a přísně dohlížel jak se oblékají -- poněvadž když superintendant Dr. [[w:Bakmeister|Bakmeister]] a kontrolor stáli včele. Zjišťováno, že veškeré evangelické faráře mají jen [[w:Valtice|Valtice]] a [[w:Grossenzersdorf|Grossenzersdorf]] a první majitel města [[w:Hartmann|Hartmann]] z [[w:Liechtentein|Liechtenteina]] stál v čele jako ředitel vyšetřovací komise, jakou ve [[w:Valtice|Valticích]] během funkce od 12. do 18. září 1580 vyslechli uvědomělost dvaceti evangelických farářů. U této příležitosti byl také farář Niklas Becher von Wolffersdorf dnem 14. září přeložen jako kazatel do kostela ve Valticích k šíření evangelického učení. 6/

Ve čtvrti mezi Manhartsbergskými písčinami, částečně posledním místem vizitací [[w:Valtice|Valtic]], dílem k [[w:Enzersdorf|Enzersdorfu]] ''(místo v [[w:Dolní Rakousko|Dolním Rakousku]] mezi [[w:Laa|Laa]] a [[w:Hollabrunn|Hollabrunnem]])'' a údolím u horního [[w:Hollabrunn|Hollabrunnu]]. Jako zástupci stavů při vizitacích byli jmenováni [[w:Hartmann II.|Hartmann II.]] ''(1544-1585)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtensteinu]] a Wolf Christoph z [[w:Enzersdorf|Enzersdorfu]]. V [[w:Rodaun|Rodaun]] ''(místo je nyní součást [[w:Vídeň|Vídně]])'' naznačoval Backmeister Pánu z [[w:Liechtenstein|Liechtensteinu]], že kontroloři přijdou do [[w:Valtice|Valtic]] mezi 12. a 13. září a současně poslal kopii pro Pána a zemský lid, ve kterém se sděluje a dávají dispozice, že se kontroly objeví v různých dnech u jednotlivých kazatelů. Wolf Christoph navrhll, aby pro velké vzdálenosti míst od [[w:Valtice|Valtic]] kazatele předvolali do [[w:Enzersdorf|Enzersdorfu]], kteří jsou blíže a z [[w:Moravské pole|Moravského pole]] zase předvolat do [[w:Valtice|Valtic]]. Backmeister ''(Dr. Lukas-náboženský poradce)'' s tímto návrhem souhlasil. V pondělí 12. září přijel teolog do [[w:Valtice|Valtic]] a druhého dne provedl kontrolu. Potom [[w:Hartmann II.|Hartmann II.]] ''(1544-1585)'' jako první ředitel komise, podrobil kazatele a úředníky vyšetřování a připomněl náležitou skromnost. V první den přišli: Martinus na [[w:Dobermannsdorf|Dobermannsdorfu]] ''(obec v [[w:Dolní Rakousko|Dol. Rakousku]] okr. [[w:Gänserndorf|Gänserndorf]])'', Christophorus Merkel z [[w:Lednice|Lednice]], Balthasar Senkenberg z [[w:Hauskirchen|Hauskirchenu]] ''(obec v [[w:Dolní Rakousko|Dol. Rakousku]] okr. [[w:Gänserndorf|Gänserndorf]])'', Thomas Diestelmeyer z [[w:Altlichtenwarth|Alt-Lichtenwartu]] ''([[w:Altlichtenwarth|Altlichtenwarth]], obec [[w:Altlichtenwarth|Altlichtenwarthu]], okr. [[w:Mistelbach|Mistelbach]])'', Othmarus Schilheider na [[w:Bernhardsthal|Bernhardsthalu]] ''(obec v [[w:Dolní Rakousko|Dol. Rakousku]], okr. [[w:Mistelbach|Mistelbach]])'', Nikolaus Becher z [[w:Wilfersdorf|Wilfersdorfu]] ''(obec v [[w:Dolní Rakousko|Dol. Rakousku]], okr. [[w:Ganserndorf|Ganserndorf]])'' a Balthasar Grave, jáhen z [[w:Valtice|Valtic]]. Z jeho údajů vyplývá: narodil se 1551 na [[w:Rohlitz|Rohlitz]] u [[w:Meißen|Meißen]] ''(Míšeň, město v [[w:Sasko|Sasku]])'', studoval krátkou dobu v [[w:Lipsko|Lipsku]] ''([[w:Leipzig|Leipzig]], město v [[w:Sasko|Sasku]])'' většinou ale samostudiem. Když ho potom předchozí pastor z [[w:Valtice|Valtic]], Ioann Judice, 1577 povolal k jáhenské službě, ordinoval u Josua Opitia ve [[w:Vídeň|Vídni]] při protestantském kázání. Jeho boj kvůli pozemskému hříchu nezahájil. V kostele ve [[w:Valtice|Valticích]] byla [[w:Rakousko|rakouská]] agenda (pro protestantskou církev schválena císařem Maxem II. (1527-1576) sbírka církevních potřeb) a byly používané ve všech obřadech. Školomet ''(učitel)'' se jmenoval Paulus Hartvogel a měl při sobě 50 chlapců. Protože jáhen s pastorem jménem Alexio Bresnicerius, který byl členem sboru se v mnohém shodoval, a o druhých věcech se zbytečně neobtěžoval. ''(10/40)'' Všichni předvolaní kazatelé z prvního dne byli ve služebním poměru u Pána z [[w:Liechtenstein|Liechtensteinu]]. Když přezkoušení provedli, ke spokojenosti všech, byli napomenuti k svědomitému vedení úřadu. Když byli pastoři přezkoumáni, bylo jim předloženo prohlášení k podpisu, jen Wolffius si vyprosil čas na rozmyšlenou do 21. září, v čemž mu bylo vyhověno. Dne 14. září byl Nikolaus Becher z Wilfersdorfu ve farním kostele ve Valticích od doktora Backmeistera v přítomnosti jiných kazatelů ordinováno kladení rukou a nábožná modlitba ke kazateli, načež mu byl vystaven písemný závazek, kterým se zavazuje k vedení jeho úřadu. 10/41

Dne 15. září objevil se před komisí Jakobus Feuchtinger ze [[w:Stützenhofen|Stützenhofenu]] ''(obec v [[w:Dolní Rakousko|Dol. Rakousku]], okr. [[w:Mistelbach|Mistelbach]])'' , Leonardus Hasenmüller z [[w:Kirchstetten|Kirchstetten]] ''(obec v [[w:Dolní Rakousko|Dol. Rakousku]], okr. [[w:Mistelbach|Mistelbach]])'', Johannes Slezský ''(Schleesisch)'' na [[w:Lanžhot|Lanžhotu]] ''(Landshut)'', následující den Wolfgang Vierecki z [[w:Ober-Sulz|Ober-Sulz]] ''(obec v [[w:Dolní Rakousko|Dol. Rakousku]], [[w:Weinviertel|Weinviertel]], okr. [[w:Ganserndorf|Ganserndorf]])'', Rupertus Artzhofer z [[w:Ebenthal|Ebenthalu]] ''(obec v [[w:Dolní Rakousko|Dol. Rakousku]], okr. [[w:Ganserndorf|Ganserndorf]], Kilian Meixner na [[w:Katzelsdorf|Katzelsdorfu]] ''(obec v [[w:Dolní Rakousko|Dol.Rakousku]] okr.[[w:Mistelbach|Mistelbach]]) a Johannes Weiß z [[w:Herrnbaumgarten|Herrnbaumgartenu]] ''(obec v [[w:Dol.Rakousko|Dol.Rakousku]], [[w:Weinviertel|Weinviertel]], okr.[[w:Mistelbach|Mistelbach]])''. Potom ještě 14. září dopoledne byl vyslýchán Martinus Turka z místa a komise navštívila školní vyučování ve Valticích a také přezkoušela chlapce. Málo se učila latinská gramatika, většina byla v četbě a psaní do německého jazyka seznámena. 10/41

Druhého dne, v neděli, chtěla komise cestovat do [[w:Enzersdor|Enzersdorfu]] (místo v [[w:Dol.Rakousko|Dol.Rakousku]] mezi [[w:Laa|Laa]] a [[w:Hollabrunn|Hollabrunnem]]) a pokračovat v činnosti. Jelikož ale večer předtím nějaký kazatel přišel před komisi. Wolf z [[w:Enzersdorf|Enzersdorfu]] a kazatel Reuter a Stockius odcestovali do [[w:Enzersdorf|Enzersdorfu]], aby pastor, který byl na pondělí objednán, nemusel čekat. Hartmann ''(II. (1544-1585)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtensteinu]], Bäckermeister a Bresnicer chtěli ještě vyslechnout zbývající. ''(10/41)'' Byl to Kaspar Vietor z [[w:Kagran|Kagranu]] ''(místo je nyní součástí [[w:Vídeň|Vídně]])'', Johann Hasenzahl z [[w:Ragendorf|Ragendorfu]] a Georg Österreich ze Dvora. Nemá žádnou bibli, kterou měl, zapůjčil mu statkář, nejednou z malého luteránského katechismu musel dávat odpověď, proto také napomínaný nebyl, snaživě studoval, aby kvůli hrstce ječmene a chleba je vědění služebníka církve. Hartmann ''(II. (1544-1585)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtensteinu]] k tomu dodal: &quot;Když chcete učit jiné, musíte vědět víc, než co nám říkáte.&quot; Tím vyšetřování skončilo. Z toho vyšlo najevo, že protestantské učení v našem kraji je velmi rozšířené; protože děkanát je ve výšinách, ten ale k [[w:Valtice|Valticím]] patří, olemovány 30 místy a 18 celými protestantskými obcemi. Mnoho lokalit v B. U. M. B. ''(dřívější vyšší správní jednotka v Dolním Rakousku)'' napočítáno, 60 evangelických kazatelů, je sice dost dobré školství a mnoho pastorů vede jejich úřad, jeho vědomosti, často však byl bídný stav kostelů těch kazatelů. Spor o dědičný hřích zde způsobil největší nepořádek, více než 10 „flaccionářů“ bojovalo se vznětlivostí pro jejich názor a vizitace zjišťuje, že kacířství je zničeno. Až stavy schválí, bude pastor Bresnicer z [[w:Valtice|Valtic]] seniorem a kazatelé jeho B. U. M. B. jmenováni a jemu přiděleni čtyři subsenioři. Toto jemu nabídnuté místo odmítne a odcestuje zpět do [[w:Rostok|Rostoku]]. Protestanti uposlechnou jeho rady a měli vhodnou příležitost, jejich učení upevnit a něco nezmeškat. 10/42

Bresnicerovi přálo počasí, Jiří Hirscher z Bistritz v [[w:Sedmihradsko|Sedmihradsku]] ''(Siebenbürgen)'' přišel jako pastor do [[w:Valtice|Valtic]] a po jeho smrti ''(1595)'', Andreas Beringer z [[w:Herrenberg|Herrenbergu]] ''(město v [[w:Bádensko-Württembersko|Bádensku-Württembersku]])'' odešel do [[w:Württembergsko|Württembergu]] ''(také Würtemberg, bývalé německé vévodství)''. 10/42

* 1585

Do své smrti vládl [[w:Hartmann II.|Hartmann II.]] ''(1544-1585)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtensteinu]], který je pochován v [[w:Lednice|Lednici]], jeho bratr [[w:Johann Septimius|Johann Septimius]] ''(Jan Septimus 1558-1595)'', který rovněž vyznával evangelickou víru, když nesl léno domu [[w:Liechtenstein|Liechtensteinského]] ''(1585)''. 10/42

* 1597

V roce 1597 založil Karel ve [[w:Valtice|Valticích]] evangelickou zemskou školu, gymnázium, které od stavů dostávalo roční podporu 500 guldenů. Předměty, které se učily: latina, řecký jazyk, bible, hudba, dějiny, potom Němčina a stylistika, které se věnovala zvláštní péče. 10/43

Když se Karel z [[w:Liechtenstein|Liechtensteinu]] 1599 přiklonil na katolickou víru, byla také škola katolická. Karel pak pořádal stavy, aby též na školu přispívali, toto pečlivě v každém případě sledoval. Ještě v roce 1604 je zemská škola ve [[w:Valtice|Valticích]] zmiňována, potom se stopy ztrácejí. 10/43

====== Nastupuje Karel I. ======

* 1599

Dědictví převzal Karel ''([[w:Karl I.|Karl I.]] 1569-1627)'', nejstarší syn [[w:Hartmann II.|Hartmanna II.]] ''(1544-1585)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtensteinu]], který zpočátku rovněž byl oddán luteránství. Jako protestantské stavy i měšťané všeobecně podporovali vyšší školství a zakládali četné školy, stejný vliv měl také Karel. 10/43

Po smrti svého strýce stal se [[w:Karel|Karel]] nositelem léna svého rodu a přešel v roce 1599, i se svými bratry [[w:Maxmilián|Maxmiliánem]] ''(Maximilian)'' a [[w:Gundakar|Gundakarem]] pod vlivem kardinála - [[w:Biskup|biskupa]] [[w:Olomouc|olomouckého]], [[w:František|Františka]] ''(Franze 1570-1636)'' z [[w:Dietrichstein|Dietrichsteinu]], ke katolické víře. Jako vzácnou událost se projevil úmyslem postavení kostela, čímž docílil děkovné dopisy [[w:Papež|papeže]] [[w:Klement|Klementa]] VII. ''(Clemens 1378-1394)''. Karlovi za tento skutek. 10/44

V roce 1600 musel Beringer, poslední protestantský kazatel [[w:Valtice|Valtice]], naše město opustila a do příštích let dne 26. září byl instalován jako katolický duchovní ve [[w:Valtice|Valticích]] Dr. Christoph Andreas Fischer. Protože ale [[w:Karel|Karel]] nepoužil násilná opatření, zůstala tedy větší část [[w:Valtice|valtických]] občanů nadále v náboženství evangelickém. 10/43

Podle zásady &quot;Cujus regio, illius religio&quot; ''(Koho země, jeho víra)'' usiluje také [[w:Karel|Karel]] ''(Karl I. 1569-1627)'', z [[w:Liechtenstein|Liechtensteinu]], když katolické učení, také své majetky zase vláda přináší. 10/43

===== Dějiny 17. století =====

* 1604

Také [[w:Císař Rudolf II.|císař Rudolf II.]] ''(Habsburg 1552-1612)'' ocenil [[w:Liechtenstein|Liechtensteina]] a povolal ho jako plukovníka - hofmistra do [[w:Praha|Prahy]]. Když získal tak vlivné postavení, přinášelo to také mnohé nepříjemnosti. Karel musel v Praze řídit veliký dvůr a musel pak od císaře snášet také různá podezření. Bylo dobře, že ho panovník jmenoval [[w:Místodržitel|místodržitelem]] [[w:Morava|Moravy]] v roce 1604, čímž byl zajisté povolán do určitě zodpovědného postavení. V [[w:Uhry|Uhrách]] byl bohatý a vážený velmož, [[w:Stephan Bocskay|Stephan Bocskay]] ''(Štěpán Bočkaj)'', který zvedal praporec vzpoury proti knížecí zemi. Jeho vojsko pronikalo na [[w:Morava|Moravu]] a pustošilo strašným způsobem tuto zemi a sousední části [[w:Dolní Rakousko|Dolního Rakouska]]. Pole byla rozšlapána, vinohrady zpustošeny, některé domy přestály zruinování, mnoho obyvatel uteklo, nebo bylo nepřáteli ubito. 10/44

* 1605

Také [[w:Valtice|Valtice]] byly v roce 1605 [[w:Bockay|Bockayovými]] vojsky obléhány, avšak marně; obyvatelé okolních vesnic však museli snášet kruté útrapy, stovky jich bylo zavražděno, nebo jako zajatci odvezeno. Moravské stavy jmenovaly [[w:Karel|Karla]] ''(1569-1627)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtensteinu]] velitelem branné moci a soustřeďovali vojska a odvážně pronikali do [[w:Uhry|Uher]], kde však nemohli dosáhnout trvalé úspěchy. 10/44

Pro náš malý domov dosáhl Karel ''(I. 1569-1627)'' významu tím, že v roce 1605 povolal do Valtic [[w:Milosrdní bratří|milosrdné bratry]]. 10/47

* 1606

Dalekosáhlý význam pro dům [[w:Liechtenstein|Liechtensteinů]] měla dědická dohoda, kterou Karel ''(1569-1627)'' v roce 1606 uzavřel se svými bratry. Majetky [[w:Valtice|Valtice]] ''(Feldsberg)'', [[w:Herrnbaumgarten|Baumgarten]], [[w:Rabensburg|Rabensburg]], [[w:Hohenau|Hohenau]], [[w:Mistelbach|Mistelbach]], [[w:Lednice|Lednice]] ''(Eisgrub)'', [[w:Plumlov|Plumlov]] ''(Plumenau)'' a [[w:Prostějov|Prostějov]] ''(Proßnitz)'' stávají se [[w:Fideikomis|fideikomisním]] jměním, které, ač oddělené, nelze prodat. Hlavou rodiny neměl být v budoucnu nejstarší, ale prvorozený v linii prvorozeného, který v osmnácti letech by byl dospělý, jinak opatrovnictví mělo být vedeno přes mladší sourozence. Následnictví postupuje od mužského dědice Karla přes Maxmiliána a Gundakara, aby nemohl rod vymřít. 10/45

* 1608

[[w:Valtice|Valtice]] připadly karolínskému zakladateli [[w:Karel|Karlovi]] pro jeho nádherné neméně velké činy v poli, pro jeho chytrá osvědčená rozhodnutí v říšských záležitostech a 1608 nabyl dům důležitost pro jeho knížecí důstojnost. 6/

V té době nejvyšším nebezpečím pro říši --- pak také následovalo rakouské postavení vyjádřené svobodu vyznání, přikloněním k nepřátelům --- byl to císařův bratr, arcivévoda [[w:Matyáš|Matyáš]] ''([[w:Matthias Habsburg|Matthias Habsburg]] 1557-1619)'', pak nečinnost jednání císaře. 10/44

''(Dne 25. června 1608 v Libni mezi [[w:Rudolf II.|Rudolfem II.]] a jeho bratrem [[w:Arcikníže|arciknížetem]] [[w:Matyáš|Matyášem]] uzavřen mír. Stalo se tak v zámečku Elišky Hofmannové z Grünbühelu, manželky Ferdinanda Hofmanna, kterého [[w:Císař|císař]] propustil z dvorské komory.)''

Uzavřením míru [[w:Císař|císař]] [[w:Rudolf II.|Rudolf II.]] odstoupil [[w:Matyáš|Matyášovi]] [[w:Uhry|Uhry]], [[w:Rakousko|Rakousy]] a [[w:Morava|Moravu]]. [[w:Karel I.|Karel I.]] z Liechtensteinu, který v těchto těžkých dobách 1608 za věrnost [[w:Matyáš|Matyášovi]], kladl požadavek na udělení hodnosti knížete a tím by požíval mezi pány z [[w:Rakousko|Rakouska]] první postavení. 10/44

* 1613

Ozbrojená moc domu byla ještě povznesená, když nástupce Rudolfa na německý trůn, [[w:Matyáš I.|Matyáš I.]] ''(Matthias 1557-1619)'' knížeti Karlovi propůjčil v roce 1613 vévodství [[w:Opava|opavské]] ''(Troppau)''. Kdyby šlechta odepřela holdování, zůstal by Karel skutečným vlastníkem země. 10/45

* 1618

[[w:Třicetiletá válka|Třicetiletá válka]] ''(1618-1648)'' začala pro náš domov jako doba těžká. [[w:Gabor Bethlen|Gabor Bethlen]] ''(1580-1629)'' opětovně překročil [[w:Rakousko|rakouskou]] hranici, přišel do [[w:Mikulov|Mikulova]] a zpustošil obzvláště [[w:Liechtenstein|Liechtensteinská]] panství. Odbojní [[w:Čechové|Čechové]] a [[w:Moravané|Moravané]] obléhali [[w:Mikulov|Mikulov]]; bylo však mladým a bujným generálem [[w:Dampierre|Dampierrem]] mezi [[w:Strachotín|Strachotínem]] ''(Tracht)'' a [[w:Věstonice|Věstonicemi]] ''(Wisternitz)'' po sedmihodinové bitvě rozhodnuto, načež vítěz táhl k [[w:Břeclav|Břeclavi]], zmocnil se jí a posádku se 300 muži zničil. Prostředí obou míst od císařského vojska trpělo stejně, jako od nepřátel, byl to srozumitelný důsledek tehdejšího způsobu vedení válek. 10/46

* 1619

V roce 1619 zemřel císař a zanechal rozháranou zemi svému striktně katolickému dědici [[w:Ferdinand II.|Ferdinandu II.]] ''(Štýrský 1578-1637)'' ze štýrské větve rodu. Evangelické stavy [[w:Rakousko|Rakouska]] odepřeli hold, které Čechy projevili kurfiřtu [[w:Friedrich von Falz|Friedrichovi von Falz]] ''(Bedřichovi z Falce)'', který se stal králem ''(zvaný: Zimní král, vládl 1619-1620)''. 10/45

''(Na jaře 1619 vtrhl Matyáš z [[w:Thurn|Thurnu]] na Moravu a když Rakouští protestanti vypověděli poslušnost [[w:Thurn|Thurn]] stanul před [[w:Vídeň|Vídní]], ale brány se neotevřely, [[w:Císař|Císařský]] velitel [[w:Buquay|Buquay]] získal převahu.)''

Do [[w:Dolní Rakousko|Dolního Rakouska]] vnikla vojska [[w:Sedmihradsko|sedmihradského]] Gabora ''(Gabriel 1580-1629)'' [[w:Bethlen|Bethlena]], měli se [[w:Rakousko|rakouské]] stavy připojit ke [[w:Kníže|knížeti]] z [[w:Uhry|Uher]] proti [[w:Vídeň|Vídni]]. 10/45

* 1620

Teprve po bitvě na [[w:Bílá hoře|Bílé hora]], když protestantské stavy byly poraženy, vzdával se hold zeměpánu. 10/45

Zatímco nově vyvolený český král po bitvě na [[w:Bílá hora|Bílé hoře]], které se Karel (I. 1569-1627) i [[w:Maxmilián z Liechtensteinu|Maxmilián z Liechtensteinu]] úspěšně zúčastnili, byli však přinuceni k útěku. [[w:Ferdinand II.|Ferdinand II.]] ''(Štýrský 1578-1637)'' vítězil na všech stranách; jenom [[w:Gabor Bethlen|Gabor Bethlen]] ''(1580-1629)'' vystačil s jednáním v [[w:Mikulov|Mikulově]]. 10/46
     
Karel ''(I. 1569-1627)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtensteinu]] byl císařem přidělený k vojskům, kvůli vyřizování civilních záležitostí na bojištích; po bitvě na [[w:Bílá hora|Bílé hoře]] vedl věci v [[w:Čechy|Čechách]] a později byl jmenován [[w:Místodržící|místodržícím]] země. Za své zásluhy obdržel [[w:Řád Zlatého rouna|Řád Zlatého rouna]]. 10/46
    
Jeho ''(Karla I.)'' postavení bylo krajně obtížné, poněvadž mezi jeho názory a názory císaře byly hluboké protiklady. Karel ''(I. 1569-1627)'' chtěl divochy za povstání nechat bez překážky přizpůsobit se na jejich protestantkou víru; císař ale žádal přísné potrestání a vykázání kacířů. Poněvadž císař knížete přes jeho žádosti úřadu nezbavil, usiloval Karel alespoň co možná mírnost a skutečně se mu podařilo, mnohé odsouzence od smrti ještě zachránit. 10/46

* 1623
 
[[w:Valtice|Valtice]] za jeho vlády 1623 shromažďuje vojsko [[w:Sedmihradsko|sedmihradského]] knížete a [[w:Uhersko|uherského]] místokrále [[w:Gabriel Bethlen|Gabriela Bethlena]] k tvrdému zásahu. 6/

* 1627

Poslední rok svého života byl Karel ''(I. 1569-1627)'' často roztrpčený: císařské vojsko pustošilo také jeho statky, katolíci mu nemohli prominout jeho tolerantní chování vůči evangelíkům, předhazovali sobeckost, poněvadž mnohé statky protestantů na nemocné převáděl, ovšem také kupoval. Četné statky mu také propůjčoval císař, jako [[w:Vévodství Krnovské|vévodství Krnovské]] ''(Jägerndorf)'', kde jako dříve v [[w:Opava|Opavě]] ''(Troppau)'' ponechával regionální volnost; značné statky získával také prostřednictvím své manželky [[w:Anna Marie z Boskovic|Anny Marie z Boskovic]]. 10/46
    
Potom Karel ''(I. *1569)'' opakovaně se léčil v [[w:Karlovy Vary|Karlových Varech]] ''(Karlsbad)'' následky své vyčerpávající práce a zemřel 1627 ve věku 58 let a byl pochován, v hrobce založené jeho bratrem Maxmiliánem, ve [[w:Vranov u Brna|Vranově u Brna]] ležícím poutním místě. 10/47

Karel svému synovi a následníkovi [[w:Karel Eusebius|Karlu Eusebiovi]] ''(Karl Euseb)'', který vedl rod [[w:Liechtenstein|Liechtensteinů]].

====== Nastupuje Karel Eusebius ======

Stejně jako jeho otec Karel ''(Karl I. 1569-1627)'' měl také tento kníže veliký význam pro naše město. I když císař [[w:Ferdinand II.|Ferdinand II.]] ''([[w:Habsburg|Habsburg]] Štýrský 1578-1637)'', šestnáctiletý mladík, byl podle jeho otce plnoletý a převzal prozatímně vládu nad [[w:Říše|říší]], nad [[w:Panství|panstvím]] jeho strýc [[w:Maxmilián|Maxmilián]] ''(1578-1643)'', mezitím [[w:Karel Eusebius|Karel Eusebius]] ''(1611-1684)'' se vzdělával cestováním. [[w:Maxmilián|Maxmilián]] ''(1578-1643)'', v bojích proti buřičským protestantským stavům a [[w:Turci|Turkům]] získával zásluhy, byl načichnutý [[w:Katolík|katolík]]. Jakkoliv ještě stará [[w:Evangelická víra|evangelická víra]] zůstávala nad [[w:Valtice|valtickými]], obecní církevní poradní sbor podával písemnou stížnost na faráře Niklase Hartmanna. Uváděli, že žádné kázání nekoná a děti nevyučuje, jeho bohoslužby jsou nedbale konány, neposlouchá svatou církev; naopak nabádá k čilému obchodu se sudovým vínem do [[w:Čechy|Čech]]. Psaná stížnost je uzavřena slovy: &quot;Faráře hněvá nové, ještě slabé katolické křesťanství však stoupající, lituje luteránské svátosti podle [[w:Kristus|Kristova]] rozkazu, jaké v katolickém učení nejsou.&quot; :10/64

[[w:Maxmilián|Maxmilián]] ''(1578-1643)'', koupil početné výtisky knihy [[w:Kardinál Dietrichstein|kardinála Dietrichsteina]] ''(Franz 1570-1636)'' &quot;Stručná zpráva některých artikulí katolického učení&quot; ''([[w:Vídeň|Vídeň]], 1628)'', dal je rozdávat, z kazatelny předčítal a potom zkoušel přítomné. Jakmile někdo knihu neznal, musel jít do psí boudy. 10/65

V roce 1632 převzal [[w:Kníže|kníže]] [[w:Karel Eusebius|Carolus Eusebius]] ''(1611-1684)'' vládu nad [[w:Panství|panstvím]]. Jeho snahou bylo pozvednout zářivě dům, jak to poznal na v [[w:Paříž|Paříži]] na dvoře [[w:Ludvík XIII.|Ludvíka XIII.]] ''([[w:Bourbon|Bourbon]] 1601-1643)''. Tak chtěl napodobit svou [[w:Rezidence|rezidenci]], za kterou zvolil [[w:Valtice|Valtice]]. Nejprve vytvářel z mohutného městského hradu nádherný [[w:Zámek|zámek]] ve stylu vládnoucího [[w:Baroko|baroka]] (1640). 10/65

Šťastný život se rozvinul v době knížete [[w:Karel Eusebius|Caroluse Eusebia]] (1611-1684) ve [[w:Valtice|Valticích]]; neboť [[w:Kníže|kníže]] rozuměl umění, chápal jeho rozmnožování pro rod a bohatství mu bylo prostředkem. Jeho dobro však mělo hrůzu v [[w:Třicetileté války|třicetiletých válkách]], které musel snášet; plochy bojišť byly neobdělány, vypalovány vesnice, obyvatelstvo prchalo. S největší pečlivostí se snažil [[w:Karel Eusebius|Karel Eusebius]] škody té doby zahojit. 10/66

Zavedl řádné účetnictví a hospodářské kolegium, jaké k [[w:Valtice|Valticím]], jeho sídle se mělo starat za regulované vedení správy celého panství, které rozšířil koupí panství [[w:Břeclav|břeclavského]], které již kdysi k domu [[w:Liechenstein|Liechensteinskému]] patřilo, za 250.000 zlatých a díky získání menších statků rozmnožil své jmění. 10/67

* 1639

Vévoda z [[w:Opava|Opavy]] ''(Troppau)'' a [[w:Krnov|Krnova]] ''(Jägerndorf)'' 1639-1641 vrchní hejtman obojího [[w:Slezsko|Slezska]], měl vyhrazeno dovést do života velká a pěkná rozhodnutí svého otce. Měl svou dozajista vyhraněnou zálibu ve [[w:Valtice|Valticích]]; byl tady častokrát a velmi rád, povzbuzován velkými částmi vystavěného skvostného zámku *) , hezkého farního kostela, zakládal zahrady, překrásné lesy se smrky a jedlovým dřevem, od [[w:Morava|moravského]] panstva sem dal přeložit. /6
* Kolem 1640 stavěný zámek má 1672 zmapovat v [[w:Dolní Rakousko|Dolních Rakousích]] trudný [[w:Vischer|Vischer]] ve svých ilustracích. Zámek [[w:Valtice|Valtice]] (&quot;Feldspurg&quot;) je odborně zobrazený v jeho nynější podobě. Přece jen rukodělná práce v těch dnech je obdivována. Kde dnes je zámecký most, dvě postranní křídla, foyer zámku vytváří dvoupodlažní, ve frontě 14 oken široký palác, ve velkých portálech a dvou čtyřúhelníkových věží. Vzadu ale přečnívá hlavní budovu staré čtvercové kvadratury bez střechy, ještě jeden značný pozůstatek starého hradu Valtice, od čehož nyní i ta poslední stopa zmizela. 6/
Úspěšně přestavěný [[w:Františkáni|františkánský]] [[w:Klášter|klášter]] ve staroněmeckém architektonickém slohu, samostatný kostel snaživý Placidus [[w:Herzog|Herzog]] ve svém 1740 vydaném &quot;Cosmographia Franziscana&quot; měl vložený jeden snímek. Také zámek [[w:Valtice|Valtice]], jehož hlavní fasáda je prezentována 1718 zveřejněným obrazem. 6/

Tenkrát vládl ve [[w:Valtice|Valticích]] čilý ruch, jaký se sotva ještě někdy ukáže. Početná šlechta, vévodové a knížata nalezla zde pozemskou radost a veselí, zejména se vyžívali při lovu a rybářství. Již tehdy byl sbor knížecího domu mušketýrů (ze kterého se později vytvořila stráž granátníků) organizován, jako zámecká stráž proti švédským útokům. [[w:Valtický zámek|Valtický zámek]] tenkrát také uchránil velmi bohatou sbírku zbraní. Známé jsou dopisy *) knížete [[w:Karel Eusebius|Karla Eusebia]], jak při přibližujícím se švédském nebezpečí (1644-1645) psal svému chovateli do [[w:Ruda nad Moravou|Rudy nad Moravou]] ''(Eisenberg)'', kterému nastiňuje jeho postup při jednání s nepřítelem a jmenovitě, alespoň dvakrát týdně informuje o záměrech nepřítele, na kterého jsou domácí mušketýři ze všech knížecích zámků připraveni i ke službě císaři, a na umístění pevných a také hustých překážek v průsmycích, aby &quot;ani jediná kočka, tím více člověk mohl přes ně proniknout.&quot; 6/
* Viz: Hormahrs hist. Taschenb. 1829. 6/

====== Doba švédských válek ======

Za třicetiletých válek německé obyvatelstvo trpělo a utrpení bylo ještě větší, když Švédové přispěchali protestantům na pomoc. I Valtice musely snášet hrůzy těch dob. Z působení švédských vojsk vzniklo další vylíčení: &quot;Vojsko bylo žoldácké, avšak žold byl jen na papíře, proto se museli chovat na vlastní pěst.&quot; 10/55

Každé zúčastněné město muselo platit kontribuce (nucený příspěvek nepříteli), které byly stanoveny v neuvěřitelné míře. Tyto částky byly rozděleny pro důstojníky a vojáky; další si museli opatřovat potraviny loupežemi a vojáci zůstali nepotrestáni. 10/56

Delší pobyt nepřátelského vojska měl proto vliv na úpadek měšťana i rolníka. V důsledku dlouhodobého trvání války nepřineslo nic dobrého v zemi; vojsko se podobalo jen nutným zástupem žebráků a lupičů, kteří jen držbou zbraní naznačovali, kdož oni vlastně jsou. Plenění bylo prazvláštní, když se později vojáci zdobili třpytivými látkami i se zlatem a stříbrem. Vytahovali se před ženami a dětmi, jak vynikají svou bojeschopností. Ženy praly a vařily, dřely a drancovaly, stejně jako jejich muži obyvatel měst a vesnic. 10/56

Přiblížil-li se nepřítel všechny vzácnosti byly ukryty, mnoho obyvatel uteklo do lesů a hor. Vojáci je však vyčenichali a pod hrozbami mučení úkryty byly prozrazeny. Probodávali jim ruce, strkali lidi do pekařských pecí, nalévali jim vodu do úst, vytahovali jazyk koňskými žíněmi. Před jejich odchodem zakládali nepřátelé požáry. Tak často nastával všeobecný hlad! Mnoho lidí potom onemocnělo a umíralo. Mezi blahobytem a bídou plynul život válečníka a stávala se z něj zvěř. Z uprchlých vojáků se tvořily nebezpečné lupičské bandy. 10/56

* 1641

V roce 1641 královna Kristýna ''(Christine I. 1626-1689)'' ze Švédska jmenovala nadaného geniálního žáka Gustava Adolfa ''(II. 1594-1632)'', Leonharda Torstensona ''(1603-1651)'', vrchním velitelem švédského vojska. 10/56

Ačkoliv Torstenson trpěl dnou a většinou byl nošen na nosítkách, jeho umění s rychlostí přesunů ve válečných taženích a pohyblivosti v jeho bitevních plánech budili úžas. 10/57

* 1645

Tento bouřlivý a rychlý protivník Rakouska uštědřil dne 6. března 1645 u Jankau ''(?)'' v Čechách císařskému vojsku drtivou porážku, a pak se švédskými vojsky pronikl na Moravu. 10/57

Zmocnil se Jihlavy ''(Iglau)'', Olomouce ''(Olmütz)'' a Znojma ''(Znaim)'' a již 15. března stál jako první z nepřátelských vojsk v Retzu ''(v Dolní Rakousko|Dol. Rakousku)''. 10/57

Několik dní předtím byl přijat Lennart Torstenson ''(1603-1651)'' na radě města Valtic: &quot;Královský vyslanec Švédska, spojenec Říšské rady generál a polní maršál v Německu, také generální guvernér Pomořanska ''(Pommern)'' Lihardt Torstenson z Rodsta, Forstenna a Ratzilch. 10/57

Jezdecký pluk se zmocnil panství Břeclav ''(Lundtenburg)'' a Valtice ''(Veldtsperg)'' obsadil k ležení....... Psáno v Moravských Budějovicích 11. března 1645. Linnardt Torstenson.&quot; 10/57

Vojsko Torstensonovo zaplavilo nyní severně od Dunaje polovinu Dolního Rakouska. Dokonce táhl s hlavními částmi svých vojsk po dobytí Kremse ''(Kremže)'' proti Vídni a ohrožoval ji. Setkal se však se silnou obranou předmostí. Vídeň byla jeho největším hazardem. Když se ukázal vůdce uherských rebelů Georg ''(I. 1591-1648)'' Rákóczy se svými pomocnými oddíly, musel Torstenson obléhání města po 14 dnech vzdát. Ještě tentýž den se objevil v Mistelbachu ''(v okolí valtickém)''. 10/57

Valtice, které získal jako první cíl, si již vojevůdce nevšímal, a v dopise ze 4. dubna 1645 poslaného z Hohen Ruepperstorffu ohlašoval další cíle. 10/58

Nicméně se v roce 1645 Valtice dostaly pod Švédy za Torstensohna ''(Tortesthon)'', ale museli se dokázat chovat jako zajatci. 6/

Když Valtice byly ještě částečně obsazené císařským vojskem, musely opět rychle podlehnout Švédům. Nejdříve padl Zistersdorf, pak se zmocnili Laa a jedinečným husarským kouskem přepadli Falkenstein, ukořistili hodně děl, po prudkém ostřelování nepřátelům otevřel brány Mikulov ''(Nikolsburg)'' a také obsadili horský zámek Staatz. 10/59

Dne 27. dubna vyráží Torstenson se svými vojsky z Mistebachu a svůj hlavní stan zřizuje v Hohenau. Po odvážném odporu padl zámek Rabensburg, který kníže Maxmilián ''(1578-1643)'' z Liechtensteinu nechal předtím nově opevnit. 10/59

Ačkoliv Torstenson nyní se svým hlavním vojskem spěchal na Moravu, obléhat Brno, zůstaly ale švédské posádky v dobytých městech. 10/59

Polní bojiště a vinohrady byly zpustošené, obce vydrancované a vypálené, mnoho lidí si zachránilo holý život útěkem. 10/59

Alt-Lichtenwarth a Hausbrunn ''(v okr. Mistelbach)'' byly obzvláště vypáleny a tvrdě mečem postiženy, v prvním 309 a v druhém 238 osob bylo zavražděno. 10/59

Mezitím Rákóczy ''(Georg I. 1591-1648)'' spolu s Torstensonem v Lednici ''(Eisgrub)'' si vojevůdci vyjasnili své důvody a přiměli císaře uzavřít mír. 10/59

Po několikatýdenním neúspěšném obléhání Brna se Torstenson stahuje od města, jehož obyvatelé se udatně ubránili. 10/59

Torstenson se dal na svou cestu opět do Rakouska a chtěl se hrozně pomstít za své nepovedené obléhání hlavního města Moravy. 10/59

Valtice ''(Felsberg)'' byly znovu Švédy obsazeny posádkou z Falkensteinu, kam také byli povoláni soudce a úředníci panství Valtic, kvůli vyjednávání kolem vymáhání kontribucí (15. září 1645). 10/59

Tentokrát se také štěstí spojilo s prapory švédské armády; neboť Torstenson nemohl přes Dunaj a musel se stáhnout z obavy nedostatku potravin, díky císařskému vojsku byl odříznutý a při své nemoci a vyčerpaných vojácích se musel přesunout do Čech k přezimování. 10/59

* 1646

Od brněnské osudové porážky byl Torstenson nepopsatelný. Nemocný jako vždy, nesnášel uraženou ctižádost. Že s tím protivným Rakouskem on, ne a ne skočit, vrchní velení bylo nízké úrovně, udatné válečníky ale bezohledný Wrangel ''(Carl Gustav 1613-1676)'' přijal. 10/60

Snad ještě na jaře 1646 byla švédská vojska v Rakousku měla ale ještě mnohá místa hodně trpět, jako například Mistelbach a Poysdorf ''(Poisdorf)'', která byli od nepřátel vypleněna; císařští postupovali vpřed. 10/60

Obránce Brna, Ludwig ''(1608-1683)'' de Souches a statečný a rozhodný polní zbrojmistr Puchheim odolávali a tlačili poznenáhlu nepřítele ze země. 10/60

Dne 12. dubna byl Mikulov obsazen, dne 22. srpna odevzdali Švédové Rabensburg|Rabensburg, jehož posádka stejně jako z Falkensteinu volně odešla. Staatz ''(v okr. Mistelbach)'' opustili nepřátelé v noci. 10/60

Koncem srpna všichni Švédové z Dolního Rakouska zmizeli. 10/60

* 1648

Konečně 24. října 1648 byl po čtyřletém vyjednávání uzavřen Westfálský mír, kterým skončila třicetiletá válka a země osvobozena od těžkých útrap. 10/64

Nás domov stejně jako všechna místa, kam dohlédla válka, těžce utrpěl: Nikoliv škody utrpěné na penězích a majetku, ale také mor si vyžádal četné oběti a ještě po desetiletích bylo mnoho domů pustých, když ale smrt obyvatel zapříčinila jejich zpustnutí. 10/64

* 1684

Kníže Karel Eusebius zemřel 1684. 6/

Jeho ''(Karla Eusebia)'' syn, Jan Adam Ondřej ''(Johann Adam Andreas)'', zakladatel vídeňského předměstí Lichtenthal s jeho estetickým vkusem, malířskou galerii v Roßau. 6/

* 1692

Františkánský klášter ve Valticích, který se řádovým bratřím měnil v trosky, nechal opět z ruin vstát v roce 1692 pod jeho velkomyslnou dotací se znovu obnovilo řádové shromáždění. Přežil své oba syny a sám 1712 zemřel a tím karolínská větev rodu vymřela. 6/

===== Dějiny 18. století =====

Kníže Antonín Florián ''(+1721) (Anton Florian)'', rytíř [[w:Řád zlatého rouna|Řádu zlatého rouna]], kníže zu Piombino a Grand ze [[w:Španělsko|Španělska]], zdědil držbu karolínského a gundakerského [[w:Majorát|majorátu]]. Byl velvyslanec v [[w:Řím|Římě]] a [[w:Londýn|Londýně]], tajný rada [[w:Karel VI.|Karla VI.]] a jeho průvodce do [[w:Španělsko|Španělska]], který v každé změně osudu vždy setrval věrný svému císařskému pánovi. 6/

* 1714

Když v roce 1714 řádila na [[w:Morava|Moravě]] morová nákaza, uchvátila i ve [[w:Valtice|Valticích]] početné oběti, choval se k poddaným upřímněji než jeho otec. 6/

* 1721

Následoval syn Antonína Floriana ''(+1721)'' - kníže Josef Jan Adam ''(+1732)) (Joseph Johann Adam)'', římsko císařský majestátní komoří, ztratil svou druhou manželku Marii Annu, rozenou hraběnku z [[w:Thun|Thunu]] dne 23. února 1716, která teprve po desetidenním manželství ve Valticích zemřela na pravé neštovice. 6/

* 1732

Následníkem Antonína Floriana ''(+1721)'' byl jeho syn Jan Nepomuk Karel ''(+1748) (Johann Nep. Karl)'', který již ve svých devíti letech života se stal vládcem rodu. Zemřel jako třiadvacetiletý mladík. 6/

* 1742

Když ale [[w:Rakousko|rakouské]] vojsko zase proniklo vpřed, museli [[w:Prusko|Prušáci]] dne 28. března [[w:Retz|Retz]] a brzy také [[w:Morava|Moravu]] vyklidit, jehož obyvatelé nepřátelské držení protivníků soužili, každý tábor byl dobře ukryt a zabezpečen. [[w:Berlínský mír|Berlínským mírem]] ''(1742)'', ve kterém větší části [[w:Slezsko|Slezska]] [[w:Prusko|Prusům]] se musela odstoupit, ale země byla osvobozena od nebezpečného protivníka. 10/78

* 1748

Zvláštním ziskem pro naši vlast v této těžké době byl [[w:Kníže|kníže]] [[w:Josef Václav|Josef Václav]] ''(Wenzel 1696-1772)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtensteina]], který v roce 1748 převzal rodové panství ''(Majorát)''. Poté byl poslán působit do [[w:Berlín|Berlína]], kde se spřátelil s korunním princem Friedrichem ''(1712-1786)'', svého pozdějšího protivníka získal, se stejným postojem byl vyslán do [[w:Paříž|Paříže]]. Když se válka proti [[w:Marie Terezie|Marii Terezii]] ''(Maria Theresia 1717-1780, vládla 1741-1780)'' připravovala, pospíchal k vojskům a získal je proti [[w:Prusko|Prusku]] a [[w:Francie|Francii]] jako opěvovaný vojevůdce. Dokázal, že jeho velkým učitelem byl vznešený princ Eugen ''(Savojský 1631-1736)''. 10/78

Jeho velkou zásluhou bylo vytvoření výtečného [[w:Rakousko|rakouského]] dělostřelectva, což dosud žijící Friedrich ''(Bedřich 1712-1786)'' Veliký musel ocenit. 10/78

Na své vlastní náklady povolal cizí důstojníky, nechal příslušné práce přeložit do němčiny a rozdělil je mezi důstojníky, cvičil mužstvo v jistotě střelby a občasně nejlepší střelce odměňoval prémiemi. Dokázal vytvořit [[w:Bohatá sbírka děl|bohatou sbírku děl]] na [[w:Zámek|zámku]] [[w:Valtice|Valtice]], velmi se kníže zabýval zlepšováním stávajících děl. 10/78

* 1772

Po smrti [[w:Kníže|knížete]] Václava ''(Wenzel 1696-1772)'' založili jeho oba nástupci, František Josef ''(Franz Josef 1726-1781)'' a Karel ''(1724-1748)'', jehož je ještě dnes kvetoucí linie knížecího domu [[w:Liechtenstein|Liechtensteinů]], kteří Františkova ''(Franzische)'' a Karlova či Kroměřížskou (1772). 10/78

[[w:Kníže|Kníže]] Franz Josef (Franz Josef 1726-1781) a [[w:Kníže|kníže]] Karel ''(1724-1748)'' byli v nejrůznějších bitvách věrni jako odnože svého velkého strýce. První se oženil s Leopoldinou ze Šternberka ''(1733-1809)'', druhý s Eleonorou ''(1764-1812)'' z [[w:Kníže|knížecího]] rodu [[w:Öttingen|Öttingen]]. Jejich sestra Leopoldine se provdala za [[w:Hrabě|hraběte]] Kaunitz ''(Václav Antonín hrabě z [[w:Kounic|Kounic]] 1711-1794)''. 10/78

[[w:Kněžna|Kněžna]] Leopoldine z [[w:Liechtenstein|Liechtensteina]] ''(1754-1823)'' vedla ve [[w:Vídeň|Vídni]] zářivý pohostinný dům. Oni a obě sestry Eleonora a Leopoldine z [[w:Liechtenstein|Liechtensteina]], [[w:Kněžna|kněžna]] Clary a [[w:Kinsky|Kinsky]] vytvořili jednu společnost a druhou manželku císaře Josefa II. ''(1741-1790)'' po jeho smrti, s oblibou navštěvovali. 10/79

Zejména zaujala Eleonora z [[w:Liechtenstein|Liechtensteina]], dřívější dvorní dáma [[w:Marie Terezie|Marie Terezie]] ''(Maria Theresia 1717-1780)'', v jejím duchu své půvaby na povzbuzení císaře; on uzavřel vroucí přátelství s ní a byl s kněžnou v čilé korespondenci, ačkoli na názory obou na politické a náboženské stránky nebral zřetel. 10/79

V létě byly pak často pořádány veselé slavnosti ve [[w:Valtice|Valticích]] a [[w:Lednice|Lednici]] a alespoň jedenkrát v roce nezapomenutelný [[w:Císař|císař]] navštívil tato místa. 10/79

[[w:Kníže|Kníže]] František Josef I. ''(1726-1781)'' provdal svou dceru Leopoldine s korunním princem Karl ''(1744-1836)'' von [[w:Hessen|Hessen]]; současně byla ve [[w:Valtice|Valticích]] uspořádána velká nádherná svatební slavnost. 10/79

[[w:Kníže|Kníže]] [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]] měl odedávna cit pro umění, přiměl knížete Františka Josefa I. ''(1726-1726)'' k tomu, že od [[w:Baron|barona]] Gundela odkoupil hodnotnou [[w:Sbírka mědirytin|sbírku mědirytin]] a do [[w:Valtice|Valtic]] ji přinesl. 10/79

Následoval Alois Josef starší syn Josefa Václava ''(+1772)'' , který miloval léto ve [[w:Valtice|Valticích]] a [[w:Lednice|Lednici]]. Pod jeho vládou slavily [[w:Valtice|Valtice]] znovu novou dobu rozkvětu, třpytu a veselí, jako vznikaly a bývaly za časů knížete Karla Eusebia. Udržoval zde vlastní komorní orchestr s vynikajícími hudebními umělci, a také pro jeho gardu a sbor granátníků *) vytvořil vlastní kapelu. 6/
* Knížecí osobní stráž sestávala z 12 mužů, sbor granátníků z rotmistra, 1 ''(Fourier ?)'', 5 desátníků a 4 hráči. Kníže Jan [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]] zřídil tato tělesa a svoji gardu vytvořil hned v začátku jeho vlády, sbor granátníků zřídil ale až později. 6/

* 1781

Roku 1781 [[w:Kníže|kníže]] zemřel a zanechal své [[w:Panství|panství]] velmi vzdělanému, uměnímilovnému a dobrotinci Aloisi I. Josefovi ''(1759-1805)'', příteli zahradních a lesních kultur. 10/79

V době vlády knížete Carolus Eusebia ''(Karel Eusebius 1611-1684)'' život ve [[w:Valtice|Valticích]] se vzkřísil; hojná návštěvnost se pozdvihla, pěkné hony v [[w:Boří les|Bořím lese]], v částech udržovaných, anebo pořádání koncertů se znamenitou [[w:Zámecká kapela|zámeckou kapelou]], nebo v [[w:Knížecím divadlo|knížecím divadle]] ve [[w:Valtice|Valticích]], které Alois I. ''(1759-1805)'' postavil a vybavil kulisami a nádhernou šatnou, ve kterém každoročně po dobu tří měsíců uváděla [[w:Vídeňská herecká společnost|vídeňská herecká společnost]] nejrůznější hry. 10/79

* 1790

V říjnu 1790 následník Josef II. ''(1711-1794))'', [[w:Císař|císaře]] Leopolda II. ''(1747-1792)'' se svým dvorním doprovodem cestou z [[w:Čechy|Čech]] do [[w:Vídeň|Vídně]] přes [[w:Mikulov|Mikulov]] a [[w:Valtice|Valtice]], kde ho panující [[w:Kníže|kníže]] pozdravil. [[w:Valtice|Valtické]] zasáhla pečlivá příprava ohledně svátečního přijetí panstva. Ulice byly vyspravené, náměstí urovnáno, všechno v úzkostlivé čistotě vyšňořené. 10/79

Zahradníci museli dodat ohromné množství zeleninových výrobků, řezník musel zaopatřit maso pro 1000 hostů. 10/80

Osvětlení města podle umění, nádvoří mělo zářit vlastenectvím, kterým obyvatelé našeho města stále žili k naplnění slov přineslo. 10/80

Roku 1790 kníže zde nechal vystavět půvabné divadlo s výbornou garderobou, do kterého zval dobře zaplacenou divadelní společnost. Vstup do divadla byl pro každého bezplatný. Dekorace bývaly mistrně řemeslnicky provedené, orchestr zastávala komorní kapela. -- Také nechyběla štvanice pro radost a veselí. Věhlasný hon a lov u [[w:Kaple sv.Huberta|Huberta]] byl hojně navštěvovaný. 6/

===== Dějiny 19. století =====

* 1805

[[w:Kníže|Kníže]] Alois I. Josef ''(1759-1805)'' zažil ještě první roky [[w:Francouzské války|Francouzských válek]] a zemřel po bezdětném manželství v nekrásnějším mužném věku (1805). 10/80

====== Nastupuje Jan I. Josef ''(1760-1836)'' ======

[[w:Kníže Alois|Kníže Alois]] zemřel bezdětný. Jeho následníkem se stal jeho bratr [[w:Jan I. Josef|Jan I. Josef]]. Nesmlouvavý usmívající se znamenitý žák ve válečnictví, ve kterém byl nedostižným mistrným jezdcem na koni, pod jehož nohama padlo dvacet tři zastřelených nebo těžce raněných koní -- vysoce oslavovaný bohatýr od [[w:Heiderheim|Heiderheimu]], [[w:Würzburg|Würzburgu]], [[w:Trebio|Trebia]], [[w:Novi|Novi]], u [[w:Aspern|Aspern]] a [[w:Wagram|Wagramu]] -- ale také nezapomenutelný milovník přírody a velkomyslný šlechtitel, podrážděný okolím [[w:Vídeň|Vídně]]. 6/

Protože [[w:Kníže Jan I.|kníže Jan I.]] ''(Johann I. Josef 1760-1836)'' má hlavní význam pro válečnou a vojenskou historii [[w:Rakousko|Rakouska]], také město [[w:Valtice|Valtice]] mu skládá dík, můžeme z jeho životopisu zde také mnoho uvést. Již jako mladý získal za [[w:Turecké války|tureckých válek]] pod [[w:Císař Josef II.|císařem Josefem II.]] ''(1741-1790)'' za odvahu vyznamenání &quot;Kříž Marie Terezie&quot;. Ve válce proti [[w:Napoleon|Napoleonovi]] ''([[w:Bonaparte|Bonaparte]] 1769-1821)'' projevil se jako odvážný jezdec a ve vojsku [[w:Arcivévoda|arcivévody]] [[w:Karel|Karla]] ''([[w:Habsburg|Habsburg]] 1771-1847)'', opakovaně se svým jezdectvem v bitvách rozhodoval. Z urputných bitev vycházel nezraněný a byl brzy obdivován jako zářivý hrdina. 10/83

I když v době vypuknutí války v roce 1805 byl nemocen a ležel ve [[w:Valtice|Valticích]], splnil přece volání k nástupu do zbraně, nemohl však neštěstí u [[w:Slavkov|Slavkova]] zabránit. Za jeho podíl na mírovém jednání z vděčnosti obdržel od [[w:Císař|císaře]] [[w:František II.|Františka II.]] ''(Franz 1768-1835)'' Řád zlaté trubky a byl velitelem Dolního a Horního [[w:Rakousko|Rakouska]] povýšen do hodnosti generála jezdectva. 10/83

* 1809

Roku 1809 šel opět nemocný znovu do války a skvělý výsledek bitvy u Aspern byl z největší části připisován jemu s jeho jezdectvem. Pod jeho tělem pět koní bylo zastřeleno; přesto kníže, odvážný jezdec bojoval mezi přívalem kulí, zůstal nezraněný. Po nešťastných bitvách a porážkách, pak vedl mírová jednání. Když také mírová jednání někdy nebyla podle přání [[w:Císař|císaře]], tak musel uvažovat, že [[w:Napoleon|Napoleon]] ''([[w:Bonaparte|Bonaparte]] 1769-1821)'', který [[w:Jan I.|Janu I.]] ''(Johannu I. 1760-1836)'' nejvyšší úctu prokazoval, mírnil své podmínky. 10/84

Po těchto válečných letech ''(1809)'' vrátil se [[w:Kníže|kníže]] na své statky zpět a věnoval se jejich správě s maximální horlivostí. Zejména podporoval stavitelství tím, že na svých državách nechal stavět budovy a sice podle vkusu té doby, dokonalým nadchnutím k [[w:Empír|empíru]] ''(druhá fáze klasicismu)''. Sledoval, aby také účel, kvůli zubožení [[w:Francouzské války|francouzskými válkami]], nabízel výhodné zaměstnání. Po dobu své vlády vytvořil stavby, které okrašlují okolí [[w:Valtice|Valtic]]. 10/84

Nedaleko [[w:Tří Grácie|Tří Grácií]] nechal postavit roku 1809 statek [[w:Nový dvůr|Nový dvůr]]. 10/87

* 1810

V letech 1810-1812 postaven [[w:Dianin chrám|Dianin chrám]] u [[w:Rybník|rybníku]] [[w:Rendez-vous|Rendez-vous]]. 10/86

* 1816

Na břehu [[w:Prostřední rybník|Prostředního rybníka]] byl roku 1816 postaven salet - původně zamýšlená hájenka - [[w:Rybniční zámeček|Rybniční zámeček]]. 10/88

* 1817

Na rybníkem postaven 1817 [[w:Apollonův chrám|Apollonův chrám]] ''(Apollotempel)'' 10/87

V letech 1817-1823 vznikl vyhlídkový pavilon [[w:Kolonáda|Kolonáda]] na Homoli, podobný [[w:Gloriet|Gloriettu]] v [[w:Schönbrun|Schönbrunnu]]. 10/84

* 1826

Ve vesnici osídlené [[w:Chorváti|Chorváty]] postavil u [[w:Hlohovec|Hlohoveckého]] [[w:Rybník|rybníka]] přesně na hranici mezi katastry [[w:Lednice|Lednice]] a [[w:Hlohovec|Hlohovec]], tedy mezi Moravou a [[w:Dolní Rakousko|Dolním Rakouskem]] nechal [[w:Kníže Jan I. Josef|kníže Jan I. Josef]] postavit v letech 1826-1827 [[w:Hraniční zámeček|Hraniční zámeček]]. 10/88

* 1828

V roce 1828 byl vybudován objekt se sousoším [[w:Tři Grácie|Tři Grácie]] ''(Zirkus der Grazien)''. 10/86

* 1836

Mnoho investic všem přátelům, člověk s uměním srostlý, přirozený, zanechal po sobě velmi vzácné dědictví. Pokud jmenujeme co udělal, zkrášlil, je to krajina u [[w:Valtice|Valtic]] a [[w:Lednice|Lednice]], jak utíká čas těmito stránky nelze vše vylíčit. 6/
[[w:Kníže Jan I.|Kníže Jan I.]] ''([[w:Johann I. Josef|Johann I. Josef]])'' z [[w:Liechtenstein|Liechtensteinu]], který okolí [[w:Valtice|Valtic]] vyzdobil pěknými stavbami zemřel v roce 1836. 10/89

====== Nastupuje kníže Alois II. Josef ''(1796-1858)'' ======

* 1837

V roce 1837 kníže Alois II. ''(1796-1858)'' slavnostně přijel do [[w:Město|města]], obyvateli slavnostně vyzdobeného, kteří na jeho počest vyzdobili triumfální [[w:Brána|bránu]]. Zároveň i myslivci radostně vzdali hold [[w:Kníže|knížeti]]. Rozsáhlý [[w:Boří les|Theimský les]] ''([[w:Boří les|Boří les]])'' hučící ve stromoví, pochválí se [[w:Kníže|knížeti]], s [[w:Aloisem I.|Aloisem I.]] ''(Josef 1759-1805)'' něžnou, v [[w:Gotika|gotickém]] slohu postavenou Hubertovu kaplí. 10/89

Nyní ''(1840)'' panující kníže Alois Josef, vládce rodu z a k [[w:Liechtenstein|Liechtensteinu]], toho rodu nezvykle vzácných vlastností, podle příkladu svého ctěného otce, všem [[w:Liechtenstein|Liechtensteinům]] vrozená velkomyslnost, vznešenost - vlastnosti rodem vypěstovanými, staví a buduje to, co jeho otec stvořil anebo začal. Jeho nové budovy a investice proto nesou razítko velkoleposti, jakékoliv malicherné laškování a pohrdání s vytříbenou příchutí. V rovinné krajině ležící park od [[w:Lednice|Lednice]] poskytuje ve spojení s vybudovanými stavbami a jinými panskými statky těchto knížat toho nezvratné důkazy. 6/

Několik let před svou smrtí založil kníže [[w:Neugebäude|Neugebäude]] [[w:Ženský klášter|ženský klášter]], neměl však dlouhé trvání. 10/92
 
V roce 1858 kníže [[w:Alois II. Josef|Alois II. Josef]] ''(1796-1858)'' zavřel své oči. 10/92
Velectěný v životě, zemřel dne 20. dubna 1836 v 76 letech života ve všeobecném žalu. Odpočívá v knížecí rodinné hrobce ve Vranově na Moravě ''(u Brna)''. 6/

====== Vláda císaře Františka Josefa I. ''(1830-1916)'' ======

* 1848

Dne 2. prosince 1848 náš [[w:Císař|císař]] František Josef I. ''([[w:Franz Josef I.|Franz Josef I.]] [[w:Habsburg|Habsburg]]-Lotrink 1830-1916)'' nasedl na trůn po svém otci jako mladistvý [[w:Panovník|panovník]], aniž by předvídal změny, jaké během doby své vlády dosavadní poměry celého veřejného života se změní. První reformou v nové době bylo dokončení [[w:Zrušení roboty|zrušování roboty]], již započal [[w:Císař|císař]] [[w:Ferdinand I.|Ferdinand I.]] ''(Dobrotivý, [[w:Habsburg|Habsburg]]-Lotrink 1773-1875)''. 10/92

* 1853

Občany města [[w:Valtice|Valtic]] vzrušovala příhoda týkající se milovaného císařského domu. Když v roce 1853 došlo k nezdařenému hanebnému atentátu na uctívaného [[w:Panovník|panovníka]], obecní zastupitelství projevilo na úroveň trůnu nezměrnou oddanost a věrnost, za což místodržící [[w:Jeho Veličenstvo|Jeho Veličenstva]] projevil poděkování. S radostí uvítali obyvatelé našeho města sňatek [[w:Františka Josefa I.|Františka Josefa I.]] s hezkou princeznou [[w:Bavorsko|Bavorskou]] ''([[w:Elizabeth von Bayern|Elizabeth von Bayern]] 1837-1898 zvanou Sisi)'' a narození dědice trůnu. 10/93

* 1879

U příležitosti stříbrné svatby [[w:Císař|císařské]] dvojice (1879) a svatby [[w:Korunní princ|korunního prince]] (1881) vzdávali občané, dobří vlastenci a [[w:Rakušané|Rakušané]] projev úcty [[w:Panovník|panovnickému]] rodu. Brali také i podíl účasti na neštěstí, jaký osud přisoudil velectěnému [[w:Mocnář|mocnáři]]: smrt nástupce trůnu v roce 1889 a smutný konec [[w:Císařovna|císařovny]] [[w:Elisabeth|Elisabeth]] ''(von [[w:Bavorsko|Bayern]] 1837-1898 zvaná Sisi)'' v roce 1898. Smuteční prapory zavlály na domech měšťanů a provedena zádušní mše pořádaná obyvateli našeho města jako projev bolesti nad skonem [[w:Korunní princ|korunního prince]] a nešťastné matky země. 10/95

====== Nastupuje kníže Johann II. ''(1840-1929)'' ======

* 1858

Snad málo osobností v dějinách našeho městečka si zasluhuje navždy upomínku obyvatel jako současný [[w:Kníže|kníže]] [[w:Johann II.|Johann II.]] ''(1840-1929, vládl 1858-1929)'' Není možné v několika řádcích zobrazit tvůrčí činnost toho šlechetného muže, protože nemůžeme najít místo ani pro to nejdůležitější. 10/96

[[w:Kníže|Kníže]] [[w:Johann II.|Johann II.]] se narodil 5. října 1840, převzal jako osmnáctiletý mladík po smrti svého otce vládu nad rozlehlými statky svého rodu. Se zalíbením pokládal [[w:Valtice|Valtice]] a [[w:Lednice|Lednici]] jako perly mezi statky [[w:Kníže|knížecího]] rodu. 10/96

* 1873

Všichni podnikající v obecním společenství děkují vládnoucímu [[w:Kníže|knížeti]] za jeho účinnou pomoc. V roce 1873 byla založena ve [[w:Valtice|Valticích]] [[w:Rolnicko ovocnářsko vinařská škola|Rolnicko ovocnářsko vinařská škola]] za podpory Ministerstva zemědělství a zemského sněmu [[w:Dolní Rakousko|Dolního Rakouska]] a zemědělských okresních spolků, podporovala také [[w:Jeho Jasnost|Jeho Jasnost]] výstavbu tohoto ústavu. 10/97

Stejně tak [[w:Kníže|kníže]] opakovaně podporoval výstavy v našem [[w:Město|městě]], které zemědělské spolky [[w:Okres|okresu]] ve [[w:Valtice|Valticích]] pořádali, jako sdružení v letošním roce padesátileté výročí jejich trvání nejhezčí výstavou ve [[w:Valtice|Valticích]] oslavíïli. 10/97

* 1875

Zvláštní péči [[w:Kníže|kníže]] věnoval škole ve [[w:Valtice|Valticích]]. Když se ukázalo, že v [[w:Kníže|knížecí]] budově umístěná [[w:Škola|škola]] již zákonům nevyhovuje, usnesla se obecní rada dne 4. května 1875 podat prosbu na [[w:Jeho Jasnost|Jeho Jasnost]], že podle zákona je potřebné zřídit školu pro šestiletou výchovu, zač by se [[w:Obec|obec]] mohla zavázat, že knížeti na dvacet let ponechá honební právo. Této žádosti bylo vyhověno a v roce 1877 byla nová školní budova slavnostně vysvěcena. 10/97

* 1885

Roku 1885 otevřena lidová [[w:Mateřská škola|mateřská školka]], ve které vychovávala naše nejmenší v předškolním věku a užitečně je zaměstnávala, mohlo se to uskutečnit po znamenitém milodaru 10 000 zlatých, který poskytla [[w:Jeho Jasnost|Jeho Jasnost]]. Je samozřejmostí, že [[w:Kníže|kníže]] [[w:Johann II.|Johann II.]] ''(1840-1929)'', příznivec umění je jako málokteří v [[w:Rakousko|Rakousku]], také zkrášloval svůj majetek a město dozíralo na přistěhovalce. 10/97

Velkým plánem byly domy za [[w:Zámek|zámkem]] v Barvířské ulici, které stejně nebyly ozdobou [[w:Valtice|Valtic]], vykoupit, zbourat a získanou půdu vytěžit a proměnit na [[w:Zámecká zahrada|zahradu]], která se znamenitě hodí pro nynější [[w:Zámek|zámek]]. 10/97

Rovněž pěkný háječek se [[w:Zámeček|zámečkem]] [[w:Belveder|Belveder]], obsahující [[w:Bažantnice|bažantnici]], založenou od cesty v klidném místě a v hezkou procházku se změní pro mladé z [[w:Valtice|Valtic]] a tam zřízené pěkné [[w:Hřiště|hřiště]]. 10/98

Na náklady vládnoucího [[w:Kníže|knížete]] bylo v místě staré studny s rourou na [[w:Náměstí|náměstí]] postavena nová [[w:Kašna|kašna]] s půvabnou figurou. 10/98

Valtický [[w:Farní kostel|farní kostel]] nechala [[w:Jeho Jasnost|Jeho Jasnost]] se značnými náklady v pečlivě slohové čistotě restaurovat. 10/98

Také [[w:Dianin chrám|Dianin chrám]] ''(1810-1812)'' v [[w:Boří les|Bořím lese]] byl podroben důkladné renovaci. 10/98

Co vládnoucí kníže udělal pro [[w:Řád milosrdných bratří|řád milosrdných bratří]], zmínil jsem se již v předchozích odstavcích, pokud mimo již uvedeného pro vývoj města vykonal, mělo by být v dalším textu kapitol objasněno. 10/98

* 1898

Když [[w:Jeho Jasnost|Jeho Jasnost]], jehož dobročinnost je bezmezná, v roce 1898 jeho čtyřicáté výročí vládnutí a dva roky nato 60. narozeniny pak oslavil, také městské zastupitelstvo vyslovilo přání, aby [[w:Kníže|kníže]] [[w:Johann II.|Johann II.]] ''(1840-1929'' ještě po mnoho let v jeho blahodárné působnosti ještě pokračoval. 10/98

===== Dějiny 20.století =====

* 1996

''(Zápisem ze dne 7. prosince 1996 byla okolní krajina zapsána do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví (OSN) Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu UNESCO (United Nations Educational Scientific and Cultural Organisation jako &quot;Lednicko-Valtický areál&quot;).''

== Valticko/obce ==

==== Allah - pustý ====

Vesnice u Allachova rybníku se stala obětí nepřátel a zanikla. 10/22

==== Gelčín - pustý ====

==== Hameth - pustý ====

''(Místo Hameth nebo také Hamad - ještě v 17. století nebylo pusté. Z původního Hametského rybníka byl vytvořen hospodářský Hametský dvůr. Kde však místo leželo, není zatím zjištěno.)''

==== Hauskirchen ====

==== Hernabaumgarten ====

==== Hlohovec ''(Bischofswart)'', ves ====

''(lidově Bišovár nebo Lohovec)'' Už ve 13. století [[w:Hlohovec|Hlohovec]] vznikl jako ves kolonizační, založená biskupstvím [[w:Passau|Passau]] ''(Pasov)''. Původní název obce [[w:Hlohovec|Bischofswarth]] znamená biskupská stráž. 3/

Roku 1570 se do obce přistěhovali [[w:Charváté|Charváté]], uprchlí z vlasti v období [[w:Turecko|turecké]] expanze. Ti se později počeštili. ''(Adolf Turek 1937)''

Katastrem obce vedla původní [[w:Morava|moravsko]]-[[w:Rakousko|rakouská]] hranice. K [[w:Valtice|valtickému]] panství obec patřila až do zániku patrimoniální správy v roce 1848. Od roku 1850 přináležela k soudnímu okresu [[w:Valtice|valtickému]] a politickému okresu [[w:Poysdorf|Poysdorf]] ''(lidově Pušdorf)''. V letech 1855-1868 náležel [[w:Hlohovec|Hlohovec]] k [[w:Valtice|Valticím]] a v letech 1868-1920 zase k politickému okresu [[w:Mistelbach|Mistelbach]] a soudnímu okresu [[w:Valtice|Valtice]] a od roku 1920 k soudnímu okresu [[w:Břeclav|břeclavskému]]. Po 8. říjnu 1938 ves přičleněna k [[w:Mikulov|mikulovskému]] landrátu v Dolnodunajské župě. Po osvobození 21. dubna 1945 připadl [[w:Hlohovec|Hlohovec]] opět k politickému okresu [[w:Hodonín|Hodonín]] a soudnímu okresu [[w:Břeclav|Břeclav]] a od vzniku [[w:Břeclav|břeclavského]] okresu v roce 1949 je jeho součástí dodnes. 3/

==== Charvátská Nová Ves ''(Oberthemenau)'' ====

V první polovině 16. století byla osazena [[w:Charvátská Nová Ves|Charvátská Nová Ves]] [[w:Charváti|Charváty]], uprchlými z vlasti v období [[w:Turecko|turecké]] expanze. ''(Adolf Turek 1937)''

==== Katzelsdorf ====

Koncem monarchie 1918 bylo pohraničí [[w:Dolní Rakousko|Dolního Rakouska]], současně ale i velkým a zalidněným územím spolkové republiky. Nově vzniklé [[w:Československo|Československo]] požadovalo odstoupení [[w:Dolní Rakousko|dolnorakouské]] oblasti a podle smlouvy ze [[w:Saint-Germain|Saint-Germain]] je získalo. Město [[w:Valtice|Valtice]] ''(Feldsberg)'', kde se nacházela [[w:Dolní Rakousko|dolnorakouská]] vinařsko ovocnická škola, muselo odejít, jakož i obce [[w:Úvaly|Úvaly]] ''(Garschönthal)'', [[w:Charvátská Nová Ves|Charvátská Nová Ves]], [[w:Poštorná|Poštorná]] ''(Ober- Unterthemenau)'' a [[w:Hlohovec|Hlohovec]] ''(Bischofswarth)''. Vyjednávání o konečném průběhu hranic trvalo až do roku 1925. Přitom ztratil [[w:Katzelsdorf|Katzelsdorf]] 268 ha ve [[w:Valtice|Valticích]], [[w:Reintal|Reintal]] 607 ha v [[w:Poštorná|Poštorné]] ''(část polesí [[w:Boří les|Bořího lesa]])'', [[w:Bernhardsthal|Bernhardsthal]] 539 ha v [[w:Břeclav|Břeclavi]] ''(Lundenburg)'' a 34 ha v [[w:Poštorná|Poštorné]] ''(Unterthemenau)''. ''(Výtah z Bezirkblatt Nr.37, 12.9.2007.)''

==== Königsbrunn - pustý ====

==== Poštorná ''(Unterthemenau)'' ====

V první polovině 16. století byla osazena pustá [[w:Poštorná|Poštorná]] [[w:Charváti|Charváty]], uprchlými z vlasti v období [[w:Turecko|turecké]] expanze. ''(Adolf Turek 1937)''

==== Pottendorf ''(také Potendorf)'' - pustý ====
 
Pottendorf, ves ležící u Valtic byla pravděpodobně 1486 zničena Uhry. Kde vesnice ležela, není známé. 10/22

Kde vesnice [[w:Potendorf|Potendorf]] ležela, není známé; neboť v těch válečných dobách mnoho vesnic se stalo útočištěm rabujících vojsk, krádeže, vypalování, potom obyvatelé zpustošené vesnice opouštěli zničený domov a často odešli a jinde se pak usazovali. 10/22

Připomínám, že v roce 1802 při stavění ohradní zdi [[w:Obora|Obory]] nalézaly se hroty kopí, části zbraní, koule a stříbrné peníze, které svědčily o dřívějším osídlení tohoto prostoru. I vesnice [[w:Allach|Allach]] u [[w:Alachův rybník|Alachova rybníku]] se stala obětí nepřátel a zanikla. 10/22,25

==== Rabensburg ''(Ranšpurk)'' ====

Viz [[Valticko/Liechtensteinská panství/Rabensburg]]

==== Reibendorf - pustý ====

==== Reinthal ====

==== Schrattenberg ====

==== Úvaly ''(Garschönthal)'' ====

== Valtický velkostatek ==

O režijním hospodaření u jednotlivých dvorů se ve fondu objevuje řada písemností, dále o jejich pronájmech i o pronájmech hospod a jiných výnosů. 1/

V 18. století byly pozemky panství obdělávány u pěti dvorů: valtického, [[w:Herrnbaumgarten|herrnbaumgartnerského]], [[w:Schrattenberg|schrattenberského]], [[w:Reinthal|reinthalského]] a u Nového dvora. 1/

Na panství v roce 1790 bylo napočteno 839 koní a 136 volů; z toho je zřejmé, že potahy většinou obstarávali robotníci. 1/

Roku 1863 byla provedena u velkostatku důkladná reorganizace hospodářství; upuštěno od trojpolního hospodářského systému a zavedeno hospodářství střídavé. Tehdy již také klesl počet ovcí na 2.530 kusů; hospodářských koní bylo 18, koně pro kočáry 4, nově přibylo 8 párů volů, hovězího dobytka originální bernské rasy byly 104 kusy. 1/

V 19. století a počátkem 20. století bývaly některé dvory, zejména dvůr [[w:Herrnsbaumgarten|Herrnsbaumgarten]], pronajímány. 1/

V roce 1903 otiskl Kraetzel ve svém schematismu lichtenštejnských statků tyto údaje o valtickém velkostatku: celkový rozsah 5.620,43 ha, půda polního hospodářství 2.390,68 ha tj. 4.154,35 jiter, půda lesního hospodářství 3.229,75 ha, tj. 5.612,42 jiter. 1/

Roku 1908 byla pode Tittlova schematismu ''(Schematismus und Statistik des Grossgrundbesitzes in den Erzherzogtümern Nieder- u. Oberösterrech u. im Herzogtume Steiermark. Praha 1908.)'' dolnorakouských, hornorakouských a štýrských velkostatků takto rozdělena držebnostní plocha valtického velkostatku v hektarech: pole 1.436,30, louky 373,50, zahrady 34,75, vinice 23,60, pastviny 152,09, lesy 3.486,15, vody 552,19, neproduktivní půda 73,31, kamenné hony a štěrkoviště 2,50, stavební plocha 17,98; celkem 6.152,37 ha, Valtická správa obhospodařovala tehdy od lednického velkostatku 498,40 ha a od spojených lichtenštejnských velkostatků Břeclav-[[w:Rabensburg|Rabensnburg]] ''(Ranšpurk)'' v Dol. Rakousích 41,73 ha. Naproti tomu bylo zase 29,38 ha postoupeno na obdělávání [[w:Břeclav|břeclavsko]]-[[w:Rabensburg|rabensburského]] velkostatku. 1/

Vznik ČSR a připojení Valticka k ČSR vyvolaly určité reformy v lichtenštejnské správní organizaci. Jednou z nich bylo rozdělení dosud spojených velkostatků Břeclav-[[w:Rabensburg|Rabensburg]] ''(Ranšpurk)'' a přidružení břeclavského velkostatku k valtickému a lednickému v roce 1920.1/

Do 1. pozemkové reformy byly pojaty společně ještě spojené velkostatky Valtice-Lednice. Soupisová jejich výměra, pochopitelně bez půdy valtického velkostatku, zůstavší za hranicemi v Rakousku, činila 7.369,27 ha veškeré půdy; na zemědělskou půdu připadalo 2.544,25 ham na lesní hospodářství 5.737,22 ha. ''(Uvádí dr. ing. Jan Voženílek. Předběžné výsledky československé pozemkovém reformy. Země Česká a Moravsko-slezská. Praha 1930.)'' Jako jinde nesplnila ani zde prvá pozemková reforma naděje v ni kladené. ''(Naříká na to i dílko Valtice a okolí, uspořádané Jakubem Fintajslem a vyšlé ve Valticích r. 1930.)'' Dokladem toho může být několik údajů o rozsahu hospodářství velkostatků Valtice-Lednice v roce 1933. U zbylých dvorů zůstaly ještě velké výměry půdy, u ''valtického dvora'' 406,5854 ha, u ''Bořího dvora'' 550,3384 ha a u ''Nového dvora'' 329,6625 ha. ''Rybniční hospodářství'' mělo 652,8764 ha, ''vinařství'' 34,3281 ha. Také plochy ''voluptuáře'', celkem neproduktivní a určené zábavě a potěšení vlastníka, vykazující čísla: u valtického zámku 45,1193 ha, při zahradním ředitelství v Lednici 123,2127 ha a 4,4109 ha stavebního voluptuáře. 1/

V 30. letech zůstaly v obhospodařování dvory Boří, Nový a Valtice. Fond dokumentuje zavádění strojů v hospodářství velkostatku, zejména parních mlátiček ''(správně &quot;oraček&quot;)'' , dále umělých hnojiv, nákup travních semen z Erfurtu, dovoz smrkových semen z lichtenštejnských Nových Zámků u Litovle, starosti s regulací Dyje, hospodářský styk s lichtenštejnskými železářskými podniky v Adamově a Aloisově, pěstování cukrovky, jetele, prodej mléka do Vídně a do Brna i nadšený zájem o myslivost. K poznání hospodářského provozu v 2. pol. 19. století poslouží knihy hospodářských konferencí. 1/

Po období okupace, za níž bylo Valticko přechodně připojen k dolnorakouské župě, došlo r. 1945 k znárodnění valtického velkostatku a k vytvoření státního statku ve Valticích. 1/

==== Boří dvůr ====

Ku konci století vznikl Boří dvůr, zvaný ''(Genše, Genže)''. 1/

==== Hamethský dvůr ====

Koncem 60. let vznikl dvůr Hameth, zvaný tak podle zrušeného velkého rybníka. 1/

==== Herrnbaumgartenský dvůr ====

Roku 1790 měl herrnbaumgartenský ovčí dvůr stav 1008 ovcí. 1/

==== Nový dvůr ====

[[w:Nový dvůr|Nový dvůr]] byl určen pro chov obcí. Roku 1790 měl novodvorský ovčí dvůr stav 1420 ovcí. 1/

[[w:Nový dvůr|Nový dvůr]] byl r. 1809 renovován a proslul pak pěstěním merinských i anglických ovcí a později koní. 1/

Zvláštní zálibou knížete bylo zvelebování chovu koní a mnohé korunované hlavy té doby hleděli s hrdostí na šlechtice koní, kterým je [[w:Karel Eusebius|Karel Eusebius]] ''(1611-1684)'' obdaroval. [[w:Kníže|Kníže]] zakoupil několik domů kvůli vytvoření velkého dvora. 10/67

==== Reinthalský dvůr ====

Roku 1790 měl reinthalský ovčí dvůr stav 1286 ovcí. 1/

==== Schrattenberský dvůr ====

Roku 1790 měl schattenberský dvůr stav 32 hovězího dobytka. 1/

V polovici 19. stoletíbyl likvidován dvůr schrattenberský. 1/

==== Valtický dvůr ====

Roku 1790 měl valtický dvůr 23 koní, 31 hovězího dobytka a zvláštní valtický ovčí dvůr měl stav 1292 ovcí. 1/

Ve vrchnostenském dvoře ''(Meierhof)'' chovají užitečný hovězí dobytek a drahé ovce. 6/

==== Vinařství ====

Vinařství nebyla věnována v 18. stoletítaková pozornost, jaká se obrátila k valtickému vinařství později, zejména za ČSR. V 18. století bylo - ve srovnání s jinými rakouskými víny - považováno valtické víno jenom za středně dobré. Reorganisace hospodářství v r. 1863 se orientovala hodně i na vinařství, protože značně poklesl průměrný čistý výnos z vinic. Počátkem 20. století byla taková produkce vína, že ročně bylo možno prodat 800 hl. 1/

== Související obce v Rakousku ==

==== Dürnkrut ''(Suché Krůty)'' ====

''(Místo je významné již z dávných dob a to z počátku osídlování krajiny, kdy v tomto prostoru se nacházely valy proti nepřátelům. V dalším období v roce 1278 se prostor stal bojištěm, kde byl zabit král Přemysl Otakar II.)'' 10/26

==== Ebenfeld (pustá) ====
''V roce 1470 koupili již pustou ves u Pernitálu/Bernhardsthalu Liechtensteinové.''

==== Falkenstein ====

===== Zřícenina hradu =====

Mezi nejnavštěvovanější ''(1840)'' místa mezi [[w:Mikulov|Mikulovem]] a [[w:Valtice|Valticemi]] je také zřícenina hradu [[w:Falkenstein|Falkenstein]]. Ještě zde stojí část okružních zdí věže a další bezvýznamné místnosti. Přece je to pěkný obraz, který v roce 1672 [[w:Vischer|Vischer]] ''(z Erlachu)'' zhotovil a uložil v něm obraz dnes již nevidoucí; 6/

''(Historie [[w:Hrad|hradu]] [[w:Falkenstein|Falkenstein]] začíná v polovině 11. století, kdy [[w:Hrad|hrad]] nechal postavit jako hraniční pevnost [[w:Císař Heinrich III.|císař Heinrich III.]] (Jindřich)''.

[[w:Valchenstein|Valchensteinové]] přicházejí sice již ve 12. Století, ale není známo, zda by se v té době ubírali na [[w:Falkenstein|Falkenstein]] ve [[w:Mühlviertel|Mühlviertelu]]. 6/

Jeden [[w:Falkenstein|Falkenstein]] zaznamenán, že na [[w:Moravské pole|Moravském poli]] bojoval 26. srpna 1278 po boku [[w:Heinrich|Heinricha]] ''(Jindřich)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtensteina]], kdy [[w:Rudolf|Rudolf]] nad [[w:Otakar|Ottokarem]] zvítězil. 6/

''([[w:Falkenstein|Falkenstein]] je důležitou vinnou oblastí mezi [[w:Vídeň|Vídní]] a [[w:Brno|Brnem]]. Vinné právo je známo již z roku 1309.)''

Při držení hradu se 1439 objevil [[w:Eiting|Eiting]], 1520 Fünfkircher, 1626 Frautsone a po něm přišel baron ''(Johan Christoph ?)'' von Bartenstein ''(1689-1767)'', rakouský státník. 6/

''([[w:Hrad|Hrad]] byl z počátku [[w:Léno|lénem]] a zástavou [[w:Panství|panství]] a od 1571 přešel do soukromého majetku.)''

V době [[w:Třicetileté války|třicetiletých válek]] v roce 1645 [[w:Švédsko|švédská]] vojska, jichž velitelem byl [[w:Vojevůdce|vojevůdce]] [[w:Generál|generál]] a [[w:Polní maršál|polní maršál]] [[w:Lennart Torstenson|Lennart Torstenson]] ''(1603-1651)'' hrad dobyla a trvale ležela posádkou na [[w:Falkenstein|Falkensteinu]]. Dne 15. září 1645 byli tam povolání soudce a úředníci panství [[w:Valtice|Valtice]] ''(Feldsberg)'', kvůli vyjednávání kolem vymáhání [[w:Kontribuce|kontribucí]], které nebyly placeny. 10/59

Stejnojmenný městys, který má ''(r. 1840)'' 186 pravidelně postavených domů s 1000 obyvateli, obsahuje ještě rozsáhlejší stopy většího rozmachu. U vstupu do [[w:Kostel|kostela]], vystavěného 1760, je [[w:Socha|socha]] Spasitele v životní velikosti a 12 apoštolů vyzdobených, stojí na [[w:Hřbitov|hřbitově]], u jeho vchodu je rodinná hrobka svobodných Pánů z [[w:Bartenstein|Bartensteinu]] (vlastně v této obci nejstarší podzemním kostel). 6/

Na návrších kolem [[w:Falkenstein|Falkensteinu]] na [[w:Rosenberge|Rosenberge]], pěstuje se výtečné víno. [[w:Dornberg|Dornberg]], na jehož vrcholu je pěkná kamenná terasa, z níž jsou krajně malebné vyhlídky zvláště na [[w:Mikulov|Mikulov]] a [[w:Pálavské vrchy|Pálavské vrchy]]. 6/

''(Současným 2009 vlastníkem je Georg Thurn Vrints.)''

===== Národní park Leiser Berge =====

''(Po rozsáhlých sanačních opatřeních a neustálého archeologického zkoumání Spolkovým památkovým úřadem je zřícenina hradu [[w:Falkenstein|Falkenstein]] od 1992 pro návštěvníky otevřena. : Přírodní park [[w:Leiser Berge|Leiser Berge]]. Okolní krajina je vytvářena lidmi.)''

''([[w:Falkenstein|Falkenstein]] patří svým nápadným vápencovým výběžkem a jeho botanickými zvláštnostmi k národnímu parku [[w:Leiser Berge|Leiser Berge]].)''

''(Stepní druh suchých luk [[w:Národního park|Národního parku]], pochází z [[w:Mladší doba kamenná|mladší doby kamenné]] a je hospodářsky využit, nejen pro jeho národní ráz a ekologický význam, ale vytváří okouzlující areál zdraví.)''

==== Gmünd ''(Gmund)'' ====

''Město v Dolním Rakousku, kde se řešil majetkový spor mezi vévodou a [[w:Liechtenstein|Liechtensteinem]].'' 10/26

==== Guttenbrunn ====

==== Herrnbaumgarten ====

Městečko.

==== Hohenau ====

První vykradený zámek, které vojsko vévody pod vedením zemského maršála Ulricha ''(Oldřicha)'' von Dachsberg přepadlo, bylo [[w:Hohenau|Hohenau]]. 10/27

==== Jedenspeigen ====

''Místo bojů na Moravském poli, kde byl zabit český král Přemysl Otakar II.''

==== Kleinschweinbarth ====

==== Laa an der Taya ''(Láva)'' ====

Moravský rytíř Sokol, zvaný Scheckel, usadil se ve městě [[w:Laa an der Tahya|Laa]] ''(Láva, město ve Weinviertel)'' a tato čtvrť pod Manhartsberge strašně trpěla. 10/28:

==== Mistelbach ====

''Okresní město ve Weinviertel. Zde také vlastnil majetky [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]'' 10/26

==== Niedersulz ====

''Obec ve Weinviertel se skanzenem &quot;Weinviertler Museumsdorf&quot; s ukázkami dřívějších staveb a občanskéh vybavenosti této oblasti včetně ukázky jihomoravské selské usedlosti.''

==== Pernitál (Bernhardsthal) ====

''V roce 1470 kupují Liechtensteinové obec Pernitál/Bernhardsthal se zámkem a rybníkem (i s pustou vesnicí &quot;Ebenfeld&quot;.''

==== Poysbrunn ====

S [[w:Panství|panstvím]] Falkenstein je spojený blízký [[w:Poysbrunn|Poysbrunn]], upoutá pozornost kolemjdoucím [[w:Kostel|kostel]] a [[w:Zámek|zámek]]. Jedenáct kostěných [[w:Kříž|křížů]] tamhle zahrnuje u [[w:Tabermakel|Tabermakel]], pak náhrobky [[w:Fünfkircher|Fünfkircherských]] a [[w:Trauson|Trausonských]]; ten s nápadně svou vysokou, čtyřúhelníkovou věží obsahuje rodinné obrazy v životní velikosti [[w:Trauson|Trautsonských]]. 6/

==== Ringelsdorf ====

''Místo, kde měl majetky také [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]'' 10/26

==== Staatz ''(Stožec)'' ====

''([[w:Babenberkové|Babenberkové]] by mohli být prvními, kteří tuto oblast systematicky osídlili. Také vybudování [[w:Hrad|hradu]] spadá do doby kolem 11. a 12. století.)''

''(V roce 1072 byl [[w:Staatz|Staatz]] ''([[w:Stožec|Stožec]])'' či Stoz již znám.)''

''([[w:Rudolf Habsburg|Rudolf Habsburský]] propůjčil Stephanu von [[w:Maissau|Maissau]], tehdejšímu vrchnímu rakouskému hejtmanovi, který se pak nazýval pán ze [[w:Staatz|Staatzu]] (Stožec). Jako symbol stál uprostřed tržiště pranýř.)''

''(Velmi stará [[w:Fara|fara]] byla ve 2. polovině 13. století [[w:Děkanát|děkanátem]], který měl 162 far a sahal až k [[w:Dunaj|Dunaji]].)''

''(Ve 14. a 15. století byl [[w:Staatz|Staatz]] (Stožec) několikrát nazývaný městem. V kupní listině z 1378 můžeme &quot;....polovina našeho města.... číst.)''

''V době třicetiletých válek byl hrad [[w:Staatz|Staatz]] ''(Stožec)'' 24. dubna 1645 lstí dobyt [[w:Švédsko|Švédskými]] vojsky. Také [[w:Wultendorf|Wultendorfský]] [[w:Kostel|kostel]], [[w:Staatz|Staatzerský]] [[w:Fara|farní]] dvůr a osada [[w:Staatz|Staatz]] (Stožec), [[w:Kautendorf|Kautendorf]], [[w:Enzersdorf|Enzersdorf]], [[w:Waltersdorf|Waltersdorf]] a [[w:Ernsdorf|Ernsdorf]] se přeměnili v suť a popel. Pole a vinohrady byly zpustošené.)''

''(Potom [[w:Držitel|držitelé]] [[w:Breuner|Breuner]], později [[w:Colloredo|Colloredo]], postavili či přestavěli na úpatí kopce [[w:Zámek|zámek]].)''

''(1742 zde byli [[w:Prusové|Prusové]], 1809 [[w:Francouzi|Francouzi]], 1866 opět [[w:Prusové|Prusové]].)''

''(Mezi známými [[w:Farář|faráři]] byl také [[w:Hrabě|hrabě]] [[w:Hieronymus Colloredo-Mannsfeld|Hieronymus Colloredo-Mannsfeld]], syn majitele [[w:Panství|panství]]. Jeho [[w:Fara|fara]] byla tehdy povýšena na [[w:Proboštství|proboštství]]. [[w:Insignie|Insignie]] [[w:Probošt|probošta]], infule (mytra) a hůl, prsten a řetěz byly dlouho nošeny. [[w:Colloredo|Colloredo]] byl 1772 posledním [[w:Kníže|knížecím]] [[w:Biskup|biskupem]] v [[w:Salzburg|Salzburgu]] ([[w:Solnohrad|Solnohrad]]).)''
    
''(Od 1782 je [[w:Staatz|Staatz]] ([[w:Stožec|Stožec]]) [[w:Městys|městysem]].)''

''(Obzvlášť nápadná [[w:Kostel|kostelní]] věž, původní a mohutná. Varhany gotického [[w:Kostel|kostela]] v roce 1795 postavil [[w:Znojmo|znojemský]] stavitel varhan [[w:Josef Silbebauer|Josef Silbebauer]]. Ochromující je starobylý sklepní masiv opěvovaný obyvateli i návštěvníky.)''

''(Starý [[w:Kostel|kostel]] se zřítil, proto v letech 1907-1908 vybudován [[w:Kostel|kostel]] nový, neogotický-novorománský s byzantskými dekory.)''

''([[w:Probošt|Proboštská]] věž je nejstarší stavbou ve [[w:Staatz|Staatzu]] ([[w:Stožec|Stožec]]).)''

''(Mezi [[w:Staatz|Staatzem]] ([[w:Stožec|Stožec]]) a [[w:Ernsdorf|Ernsdorfem]] je návrší s [[w:Křížová cesta|křížovou cestou]] &quot;[[w:Kalvárie|Kalvárie]]&quot; nebo &quot;[[w:Svatá hora|Svatá hora]]&quot; a s [[w:Kříž|křížem]] na vrcholu.)''

''(Na cestě ke [[w:Zřícenina|zřícenině]] podél hradební zdi se objevuje mateřídouška a sasanka, botanické rarity, jako žlutý česnek, skalní zelí a pozorujeme ptáky a motýly všeho druhu. Půvabně se ukazuje [[w:Staatz|Staatzerský]] kopec však v době prvního května kvetoucí šeřík a pak před padáním listí na podzim.)''

''(Každé místo propojuje historický a hospodářský význam a svým zvláštním popudem.)''

''(Z vyhlídkového kopce ve [[w:Wultendorf|Wultendorfu]] je široký výhled do roviny kolem [[w:Laa an der Taya|Laa]] a dále daleko do jižní [[w:Morava|Moravy]].)''

''([[w:Ernsdorf|Ernsdorf]] leží přímo na státní silnici. Odtud se nabízí procházky obzvlášť k &quot;[[w:Hanselburg|Hanselburgu]]&quot;.)''

''(Z [[w:Auberg|Aubergu]] ve vinném sklepě východně od vesničky [[w:Enzersdorf|Enzersdorf]] si užijeme hezké pohledy k [[w:Staatz|Staatzerské]] ruině [[w:Hrad|hradu]]. Zde byl [[w:Hrad|hrad]] [[w:Staatz|Staatz]] zničen [[w:Švédové|Švédy]].)''

''([[w:Waltersdorf|Waltersdorf]] - odtud můžeme v překrásné lesní krajině přijít k lesní hospůdce v [[w:Mistelbach|Mistelbachu]].)''

''([[w:Staatz|Staatz]] od roku 1966 se svými šesti katastrálními obcemi vzkvétá.)''
          
==== Stillfried an der March ====

Stilfried je střediskem pravěkého osídlení oblasti kolem řeky Moravy a zachycuje historii od 30 tisíc let před n. l., je dobou lovců ze starší doby kamenné, přes první zemědělce mladší doby kamenné, starověkých kovářů z doby bronzové, obchodníků, Germánů i Římanů až po stěhování národů a středověk. Ve zdejší výstavě jsou nálezy z pozdní doby bronzové podíl [[w:Jantarová stezka|Jantarové stezky]] ''(obchodní cesty v pravěku a starověku, která spojovala Baltské a Jadranské moře. Nejvíce se využívala od konce 7. století před n. l. do 5. století našeho letopočtu. Pramen: http://niederoesterreich-card.at/)''

==== Stützenhofen ====

==== Ulrichskirchen ====

Místo v Dolním Rakousku ve Weinviertel, kde měl majetky také [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]] 10/26

==== Walterskirchen ====

==== Zwettl ====

''([[w:Klášter|Klášter]] [[w:Zwettl|Zwettl]] ([[w:Světlá|Světlá]]) - náboženské a kulturní centrum [[w:Lesní čtvrť|Lesní čtvrtě]] ([[w:Waldviertel|Waldviertel]]).)''
     
''(V dávnověku vítr přinášel spraše, S¨stlačoval je na návrší. Dnes se na slunných stráních zabydlelo víno. Po staletích má krajina jeho tvář.)''

''(1137 [[w:Klášter|klášter]] [[w:Zwettl|Zwettl]] ([[w:Světlá|Světlá]]) založil Hademar II. [[w:Kuenring|Kuenring]]. [[w:Cisterciáni|Cisterciáni]] z [[w:Opatství|opatství]] [[w:Heiligenkreuz|Heiligenkreuz]] pod jeho ochranou nově založili [[w:Konvent|konvent]]. Velmi rychle se [[w:Klášter|klášter]] stal duchovním a kulturně uměleckým střediskem [[w:Lesní čtvrť|Lesní čtvrtě]] ([[w:Waldviertel|Waldviertel]]). Románský [[w:Klášter|klášter]] se počítá mezi zajímavé impozantní stavby regionu.)''

''(Kdo se v tomto regionu zajímá o dějiny, kulturu a hospodářský rozvoj pochopí, jakou má [[w:Klášter|klášter]] [[w:Zwettl|Zwettl]] ([[w:Světlá|Světlá]]) důležitost.)''

''([[w:Gobelsburg|Gobelsburg]] - vinařský [[w:Zámek|zámek]]. Kdysi zde sídlili [[w:Kuenring|Kuenringové]].)''

''(Jejich ([[w:Kuenring|Kuenringů]]) předek se jmenoval Azzo von [[w:Gobatsburg|Gobatsburg]]. Jeho potomek založil [[w:Klášter|klášter]] ve [[w:Zwettl|Zwettlu]] ([[w:Světlá|Světlá]]) a odkázal mu mezi jinými polnosti a vinohrady kolem [[w:Gobelsberg|Gobelsbergu]]. Tak je zde, od 1138 provozováno vinařství a zemědělství.)''

''(Vinařství má u [[w:Zwettl|Zwettlerských]] mnichů tradici. Již 1138 bylo zde posvěcen základ prvních vinohradů. To je zázračné víno, které vinice [[w:Klášter|kláštera]] [[w:Zwettl|Zwettl]] ([[w:Světlá|Světlá]]) očekává.)''

''(Dřívější renesanční [[w:Zámek|zámek]] [[w:Gobelsberg|Gobelsberg]] 1740 Josef [[w:Munggenast|Munggenast]] barokně přestavěl.)''

''(Kdo za života tento kraj chce objevit, měl by to udělat pěšky. Kolem [[w:Zámek|zámku]] [[w:Gobelsberg|Gobelsberg]] vede první [[w:Rakousko|rakouská]] turisticky značená cesta. Tento Marteln z roku 1747, kříž u cesty, symbolický památník může mnoho vyprávět: od velkých i malých tragedií, od podivných příběhů. Dává pohled na lidovou pobožnost a lidovou kulturu, které jsou nám nezvyklé a cizí. Toto putování mnohé objasní.)''
   
''(Směje se slunce, posaďte se v dojemném [[w:Zámek|zámeckém]] dvoře. Sestupte dolů k vínu. Ve sklepech z dob [[w:Kuenring|Kuenringů]] leží naše víno.)''

''([[w:Zwettl|Zwettl]] ([[w:Světlá|Světlá]]) byl městem rodu [[w:Kuenring|Kuenringů]], kteří město založili a také [[w:Valtice|valtičtí]] [[w:Kuenring|Kuenringové]] zde byli pohřbeni.)''

== Knížectví Lichtenštejnsko ''(Fürstenthum Liechtenstein)'' ==

=== Panství Vaduz ===

[[w:Kníže|Kníže]] Jan Adam Ondřej ''(Johann Adam Andreas 1657-1712)'' získal [[w:Panství Vaduz|panství Vaduz]] a ''(hrabství)'' [[w:Schellenberg|Schellenberg]] pro svůj rod, který pod jeho nástupcem, knížetem [[w:Antonín Florián|Antonínem Floriánem]] ''(Anton Florian 1656-1721)'', který s podporou [[w:Císař Karel VI.|císaře Karla VI.]] proměnil v [[w:Knížectví|knížectví]]. 10/70

=== Hrabství Schellenberg ===

[[w:Karel Eusebius|Karla Eusebia]] ''(1611-1684)'' Mimoto plánoval, že ''([[w:Hrabství|hrabství]])'' [[w:Schellenberg|Schellenberg]] promění na znamenitou [[w:Pevnost|pevnost]]. Tato záliba stála ho těžké peníze a jeho syn [[w:Jan Adam Ondřej|Jan Adam Ondřej]] ''(Andreas 1657-1712)'', který se na tomto díle s otcem podílel, musel svobodný pán [[w:Schellenberg|Schellenberg]] po smrti [[w:Kníže|knížete]] značně snížit cenu. 10/67

== Odkazy ==

* 1/ Dr. Vladimír Voldán: O archivu valtického panství a velkostatku. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

* 2/ Dr. Rudolf Hurt: Příspěvek k dějinám města Valtic. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

* 3/ Obec Hlohovec http//www.hlohovec.cz

* 4/ Dějiny a slavnostní spis rak.-české řádové provincie Milosrdných Bratří ke slavnosti ve dnech 28., 29. a 30. srpna konaného vysvěcení nemocnice mateřského domu ve Valčicích v Dol. Rakousích, Munificencí Jeho Jasnosti knížete Jana I. z Liechtenšteina a na Liechtenšteině nově vystavěné. Sepsal a vydal cís. rada a provinciál řádu Joannes de Deo Sobel. Ve Vídni 1892. Nákladem řádu Milosrdných Bratří.

* 5/ Vodní práva knížete z Liechtensteinů. Ing. Emilian Bartoš, technická kancelář a podnikatelství staveb Břeclav, v prosinci 1933. ''(Městské muzeum č. 0782-62)''

* 6/ Schilderung von Eisgrub, Feldsberg und deren Umgebungen. Nebst einem Wegweiser uind Plane auf Stahl mit 17 Ansichten und einem Panorama an dessen Rande. Wien, bei Peter Rohrmann, k. k. Hofbuchändler. ''(Pracovní překlad vybraných kapitol. Kopie knihy Městské muzeum č. 1579-94V - Vydáno v roce 1840)''

* 7/ Die Margrafschaft Mähren, topografisch, statistisch und historisch geschildert von Gregor Wolny, Benedikter und Professor. II. Band. Brünner Kreis. II. Abtheilung. Brünn. Selbstverlag des Verfassers. 1837.

* 8/ Gemeinde Rabensburg http//www.rabensburg.at

* 9/ Regionální muzeum v Mikulově http//www.rmm.cz

* 10/ Geschichte der Stadt Feldsberg, Karl Höß, Feldsberg, 1902. Im Selbstverlage.

* 11/ Fürst Karl Eusebius von Liechtenstein als Bauherr und Kunstsammler, Victor Fleischer, Wien und Leipzig 1910.

[[Kategorie:Valticko| ,]]
[[Kategorie:Dějiny Moravy]]</text>
      <sha1>cnnkyio3phq8ayogm072k96rin5qi6r</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Skript (film)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4189</id>
    <revision>
      <id>44323</id>
      <parentid>44254</parentid>
      <timestamp>2021-08-01T21:49:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jj14</username>
        <id>4424</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="35385" xml:space="preserve">'''Skript (filmová profese)'''

V závěrečných titulcích českého filmu naleznete mimo jiných i funkci Skript. Když se zeptáte někoho, kdo nepracuje u filmu, co dělá skript, většinou dostanete váhavou odpověď typu: „No, hlídá, aby to navazovalo“. Když budete hodně naléhat, někdo možná ještě přihodí: „Když jako někdo ztratí čepici, tak aby ji už v dalším záběru neměl.“ Takže odcházíte s pocitem, že skript hlídá to, aby TO navazovalo, ale přesně CO, to nevíte. Přiznám se, že nevím spoustu věcí o pracovní náplni jiných povolání, ale to je tím, že nejsou tak vidět. Film je „na očích“ a přesto je víc zahalen tajemstvím. Filmoví tvůrci, stejně jako kouzelníci, vytvářejí iluzivní svět.

České „skript“ je z anglického „script“, jinak také „screenplay“, což znamená scénář. Práce skriptu u českého filmu tedy zahrnuje „continuity“ a „script supervisor“ amerického filmu. Continuity se zabývá kontinuitou (tzn. návazností) a script supervisor (takový dozorce scénáře) hlídá a zaznamenává změny ve scénáři. Je celkem logické, proč v Čechách máme pouze skript. Film v Čechách má odlišný (rozuměj úsporný, rodinný, regionální atd.) charakter výroby.

Skriptky (ženský rod proto, že tuto úlohu u filmu nejčastěji zaujímají ženy) označují režiséra za boha, sebe za svatého Petra. Osobně vidím režiséra jako vrchního inspektora (pracuje podobným způsobem, stejně jako shodně využívá lidské zdroje) a skript jako soukromého detektiva (pátrá sám tam, kam policie nemůže a leckdy dojde k zajímavým výsledkům). Ve své podstatě je to přesné, ale je třeba dodat, že u filmu mají všichni svůj konkrétní význam, neméně důležitý, a selhání kohokoliv se na filmu odrazí.

== Vybavení skriptu ==

=== Pracovní pomůcky ===
* rozkládací židlička střední velikosti – musí se dát rozložit všude i ve stísněných prostorách
* taška přes rameno s kapsami – na rozrůstající se skriptový scénář, balík tužek (fluktuace tužek)
* stopky nepípací – měření hereckých zkoušek, délky jednotlivých záběrů
* vícebarevné propisovací tužky – označení jednotlivých jetí záběru
* protialergická náplast úzká – na potrhané dírkování skriptového scénáře
* karabina – na tapy, náplasti, tužky
* kapsové kalhoty nebo zástěra s kapsami – na tužky, zápisník, gumy, sešívačku, sponky apod.
* mini sešívačka – přichycování skriptreportů k sobě, cinematographic breakdowns k jednotlivým scénám apod.
* kancelářské sponky – pro pořádek ve scénáři (co je natočené a co není)
* euroobaly – na denní dipozice, složky a skript reporty
* čisté bílé papíry dírkované – na záznamy k jednotlivým scénám, vkládá se do skriptového scénáře
* script reporty – předtištěná zpráva o negativu
* lepidlo na papíry – na přilepování videoprintů a poznámek
* polaroid nebo digitální foťák – nafocení scény (i po natáčení – možnost přetáček), situace záběru
* laptop – není nutný, ale pro skript praktický – stahovaní fotek, přiřazování k jednotlivým scénám apod.
* sluchátka – k odposlechu dialogu
* pevná spona – na scénář, když je větrno

=== Fyzické a mentální předpoklady ===
* dobrá paměť – dlouhodobá (dotáčky k obrazům i po měsíci), krátkodobá (situace z protipohledu), fotografická (pátá paní v komparzu měla sponku za levým uchem a teď před šestým jetím ji tam nemá), sluchová (co bylo za dialog v 46. obraze?)
* pečlivost – poznámky k jednotlivým obrazům, záběrům, jetím, návaznosti kostýmů, masek, technické věci. Skript si vede poznámky ke všemu – všichni se ho na všechno ptají doslova a do písmene.
* výdrž – natáčecí den pro skript začíná snídaní (poslouchá plány režiséra a kameramana na den), natáčecí den obvykle trvá 12 hodin, pro skript 18 hodin – po natáčení sedne, přepíše skript reporty (zprávy o negativu), připraví se na následující den (založí si ve scénáři scény, které se budou točit, vypíše si, co je nutné nejvíc sledovat, zkontroluje číslování záběrů)
* optimistická nálada – skript nevede hádky, nepropadá ponorkové nemoci (při 40 dnech natáčení se obvykle dostaví 2x), snaží se zjistit a vyřešit příčinu problému, popřípadě vysvětlit, jak k dané situaci došlo.
* dobrý zdravotní stav – skript nesmí onemocnět! '''Je jediný, kdo má přehled''' o tom, co je natočené, jak se čísluje, na co se navazuje. Obvykle se v jeho poznámkách nikdo nevyzná. Ale dobrý skript vede poznámky tak, aby se v nich případě potřeby vyznal i amatér.

=== Oblečení ===
U filmu se obléká v zásadě praktickým způsobem. Točí se zimní exteriéry na horách? Silné ponožky, kvalitní zimní obuv, termoprádlo (nohavice, spodní, tílko), druhá vrstva, popřípadě třetí vrstva – nejlépe podle doporučení výrobce daného prádla). Kalhoty, bunda, čepice, rukavice, šála. Značkové oblečení zajistí dostatečné pohodlí a přijatelný vzhled (např. Moira, Northface atd.). Je si třeba uvědomit, že natáčení je zdlouhavé a s prostoji. Je nepříjemné točit exteriéry v 5 stupních, když prší, fouká vítr a stát v tom celý den. Ujišťuji, že ani pláštěnka není velká spása. Na natáčení je třeba vyvarovat se pestrému a světlému oblečení (odráží se), zapomeňte na žlutou, červenou. V každém případě jsou informace o počasí během natáčení velmi praktické a podcenit tento fakt se nevyplácí.

== Povinnosti skriptu ==


=== Kontinuita vnější ===

Skript si před natáčením vyžádá '''Složky''' – obrazy složené v posloupném prostředí se všemi potřebnými údaji. Níže uvedený příklad je '''dekupáž''' obrazů v posloupném pořadí. Ve Složkách navíc naleznete informace o hracích rekvizitách, východu a západu slunce ap.

Příklad:

&lt;div style='padding: 1em; background-color: lightgray'&gt;
* Obraz 37 Písek – silnice u parku – exteriér – den – retro
* Postavy: Benjamin2, auto s tmavými skly

* Obraz 38 Písek – byt Benjamina – interiér – noc – retro
* Postavy: Benjamin2

* Obraz 39 Písek – studentský dům – pavlač – interiér – podvečer – retro
* Postavy: Benjamin2, slečna Jana, 6 studentů

* Obraz 40 Písek – před hotelem Otavan – exteriér – noc – retro v retru
* Postavy: Benjamin2, slečna Jana, 6 studentů

* Obraz 41 Písek – studentský dům – pavlač – interiér – podvečer – retro
* Postavy: Benjamin2, slečna Jana, 6 studentů

* Obraz 42 Písek – před hotelem Otavan – exteriér – noc – retro v retru
* Postavy: Benjamin2, slečna Jana, 6 studentů
&lt;/div&gt;

K čemu to je? K ničemu, pokud jsou Složky nepřehledně udělané (tzn. špatně zvolený font, nelogicky seřazené informace – daný sektor se čte od shora vlevo dolů vpravo). Pokud jsou srozumitelné, tedy se v nich dobře orientuje, pak slouží k rychlé orientaci v ději během natáčení. „Nezapomněl jsem na něco? – podívám se, zkontroluju postavy, rekvizity.“

==== Kontinuita kostýmů a masek ====
Kostymérky si vedou svůj deník. Je možné je poprosit o kopii '''Deníku kostýmů''', když ho mají hotový. Pokud ne, nezbývá než si ho za pochodu vyrobit. Buď se do skriptového scénáře ke každému obrazu píše

&lt;div style='padding: 1em; background-color: lightgray'&gt;
Marina: Přívěšek srdíčko. Triko modré Gant. Kravata – žluté, modré pruhy. Kalhoty dlouhé hnědé Tom Tailor. Boty černé páskové, bez ponožek.
&lt;/div&gt;

Nebo tedy používáte mini složku, kde jsou seznamy kostýmů podle jednotlivých postav v obrazech v posloupném pořadí. Pro skript je vždy nejlepší variantou mít všechno pohromadě, tzn. ve skriptovém scénáři. Eliminuje se tak zmatek během natáčení (nemusí prohrabávat deset složek, jestli není někde něco poznamenané – když to není ve skriptovém scénáři nebo v hlavě, není to nikde)

K maskám jen to, že maskéři si vždy fotí postavu pro daný obraz, vedou si své poznámky. V každém případě, také si nepamatují, jak masky hrály.

&lt;div style='padding: 1em; background-color: lightgray'&gt;
Příklad: Postava Ilji ve filmu Grandhotel je upravena před záběrem takto: Má dlouhé hnědě vlasy. Ilja nosí vlasy stažené do culíku gumičkou. Pěšinku má nalevo, pramínek vlasů za uchem. Jemně nalíčené rty. Po záběru končí takto: Vlasy má stažené do culíku gumičkou. Pěšinku má nalevo, pramínek vlasů se vysmyk před ucho. Pro následující obraz ji maskér připraví jak byla před začátkem posledního záběru předchozího obrazu. Režisér se pak zeptal: Má ten pramínek za uchem?

Pokud by se točil následující obraz po měsíci, vyvstala by otázka, kde má ten pramínek a vlastně měla ten pramínek za levým nebo pravým uchem? Toto hlídá skript, ne maskéři.
&lt;/div&gt;

Co je ještě třeba hlídat? Změnu počasí v ději. Zmokla postava? Bude v následující scéně mokrá? Když pršelo, bude silnice ještě mokrá? A co skla aut? Aktivitu postavy: Hrdina běžel poměrně dlouho – bude zpocený? Bude zadýchaný?

==== Kontinuita pohybu a rytmu ====
Kontinuita pohybu – jakým směrem postava šla, jakou nohou vykročila ze záběru, hýbala rukama? Co udělá v dalším záběru? Kdy hrdina minul osudovou ženu? Bylo to dřív než došel ke stánku se zmrzlinou nebo až když minul stánek? Mělo už dítě zmrzlinu nebo si ji teprve kupovalo?

Rytmus – jak rychle běžela postava v předchozím záběru? Běží teď pomaleji nebo má běžet ještě rychleji?

Skript by měl hlídat také rytmus nejen vzhledem ke scéně, ale také vzhledem k celému ději. Musí si najít vhodný porovnávací moment.

==== Kontinuita prostředí ====
Jsou prostředí, která navštívíme ve filmu vícekrát. Např. pokoj hrdiny, před domem, na náměstí. Všechna prostředí se přirozeně mění. Je třeba si pohlídat základní moment prostředí – např. náměstí. Architekt oddělal značku zákaz vjezdu, přimontoval značku Pěší zóna. Prostředí se mění v ději (množství kol zaparkovaných před hospodou bude vyšší v pátek večer, když jde Tomáš s Annou na rande) A protože si domluvili rande na půl devátou, tak nejenže musí mít čas půl deváté nastavený na hodinkách Tomáš na ruce, ale také musí být půl deváté na pouličních hodinách a hodinách na radnici. A až se vrátí domů a bude se plížit přes kuchyni, tak na hodinách by mělo být o něco víc... Čas v ději – nesmí se zapomenout na kalendáře, čas v tramvaji, čas na vlakovém nádraží, čas na kurzovním lístku ...

=== Kontinuita vnitřní ===

==== Kontinuita emocí ====
Kontinuita emocí je spíše záležitostí intuitivní. Zde jde spíš o to, jestli emoce správně gradují či jestli emoce na place odpovídají scénáři. Kontinuita emocí je věcí režiséra a herce, nicméně pokud je něco hodně zarážejícího...

==== Kontinuita důsledků konání, logiky ====
Zdá se to jednoduché, ale přijít na důsledky chování postavy je někdy velmi obtížné, někdy se to rovná práci detektiva. Uvedu ilustrativní příklad.

&lt;div style='padding: 1em; background-color: lightgray'&gt;
Jako skript stojíte v motivu kuchyně a díváte se na ní. Něco tu nesedí. Všechno je na místě, jak má být – všechny rekvizity jsou správně rozmístěny a doplněny, jenže – něco není v pořádku. Hrdinka ráda vaří na plynovém sporáku. Ano! Na to, že hrdinka bydlí v tomto bytě celý svůj život, kuchyňská linka vypadá jako velice zánovní. S tímto poznatkem se skript obrátí na režiséra. Rekvizitáři nanáší na kuchyňskou linku patinu, na stěnu u sporáku olejové skvrny od pečení.
&lt;/div&gt;

Někdy hlavu zamotá hlavu dopravní značka. Ulice, klid, je po dešti. Přijíždí automobil, naráží do dopravní značky, která se ihned kácí. Něco nesedí. Později se ukáže, že značka působí neomšele a je suchá!

Jiný případ důsledku konání (de facto – prodloužení času). Nestává se často a dost těžko se takový příklad vymýšlí. Hrdina se zvedne z houpacího křesla a odejde. Vzápětí někdo vstoupí do místnosti, křeslo se ještě houpe.

=== Script report ===

* Skript report se stránkuje. Jedná se o jednotlivé strany, které se snadno pomíchají a posloupnost stran není nikdy jasná. Tedy, co první skript udělá, očísluje si stranu.
* Na co se nejsnáz zapomíná je zapsání první klapky dne a poslední klapky dne. Pracovní filmařský den je 12 hodin. Tedy vidíme, že přesčas je půl hodiny.
* Strana scénáře se vypisuje pro střihače, aby nemusel ve střižně ztrácet čas tím, že hledá, kam jaký dílek filmu patří. Čísluje se natáčecí den, protože je dobré vědět, kdy se co točilo. Skript často později zpětně dohledává informace pro ostatní.
* Do data je dobré si zapsat také den slovy. Nikdo si nepamatuje, kolikátého bylo. Každý se raději zeptá: “Co se točilo minulou středu?“
* Číslo role a druh materiálu je lepší zapsat jinou barvou než je vyplněný formulář, ale ne červenou apod., protože se skript reporty často faxují (z placu do kanceláře, z kanceláře do střižny).
* Do poznámek v reportu se také píše FPS (frames per second), druhy použitých filtrů (např. NDO9, POLA atd.), počasí během natáčení.

==== Číslování záběrů ====
Číslování záběrů není až tak složité, ale je nutné od počátku držet jednotný systém (stejné číslování používá scenárista, režisér, kameraman i střihač).

1. Scenárista čísluje obrazy v literárním scénáři, čísluje posloupně. Napsal scénář o 120 obrazech. Domnívá se, že je třeba k obrazu 80 dopsat ještě jeden obraz. Aby nemusel přečíslovávat obrazy od 80 výše, rozdělí obraz 80 na obraz 80A a 80B, což se později v číslování odrazí.

2. Kameraman si zatím připravuje TS a protože se nedohodnul se střihačem na jednotném číslování, začne do TS automaticky číslovat obraz 80A následujícně: 80A/1, 80A/2 – tato dvě čísla znamenají dva odlišné záběry.

3. Protože střihačův program pracuje určitým systémem, chce střihač po skriptu, aby se natočený materiál značil systémem, který je odlišný od požadavků kameramana (ještě později problém s vykopírováním konkrétních záběrů), asistenta režie, klapky nebo zakladače.

4. Skript, protože čísluje v systému jiném, je nucen označit záběry jinak, na klapce je jiné číslo, zpětně číslo nesouhlasí s číslem v technickém scénáři a proto se v tom logicky kameraman nemůže vyznat. Vyvstává také problém s tím – co podle technického scénáře bylo natočené a co nebylo. Náhle je skript jedinou osobou, která ví, co bylo natočené, co se má točit a jak to správně označit.

Systém číslování:

&lt;div style='padding: 1em; background-color: lightgray'&gt;
: Obraz 1, první záběr – master akce (akce natočená v kuse v Celku), první jetí
: 1 / 1
: Obraz 1, první záběr, druhé jetí
: 1 / 2
: Obraz 1, druhý záběr, první jetí
: 1 / A / 1 (písmeno se píše jako kapitálka)
: Obraz 1, třetí záběr, druhé jetí
: 1 / B / 2
&lt;/div&gt;

A teď pozor! Dojde-li na číslo obrazu 80A značí se takto:

&lt;div style='padding: 1em; background-color: lightgray'&gt;
: Obraz 80A, druhý záběr, druhé jetí
: 80A / A / 2
&lt;/div&gt;

Písmena X, Y, Z se vyčleňují pro trikové záběry – točí se na ně tzv. '''plates''' – podklady pro trikové záběry. K těmto záběrům je nutné také poznamenat všechny důležité informace: Objektiv, Clona, Filtry, Focus, Výška kamery od země.
V zásadě se nepoužívají k číslování písmena podobná číslicím (G,I,J,O).

Pokud se jede více záběrů k jedné scéně než je písmen v abecedě, jede se abeceda podruhé...

&lt;div style='padding: 1em; background-color: lightgray'&gt;
: Obraz 1, dvacátý první záběr, 3 jetí.
: 1 / B A / 3
&lt;/div&gt;

K této situaci dochází např. při improvizaci režiséra, když není jasně rozzáběrovaná scéna, či při špatném počasí a změně plánu. Když se dlouhý obraz rozdělí na 2 poloviny, protože technicky ho není možný v kuse natočit apod.

Jistě si dokážete představit zmatek v číslování, pokud je navíc '''storyboard''' očíslovaný zcela jinak. Jistě chápete, že v číslování se vyzná jeden člověk – skript.

==== Technická kontinuita ====

Je třeba sledovat průběh scény natáčené v sériích záběrů (ano, několik sérií několika záběrů – např. 10 sérií – rozuměj 10 sérií záběrů stejných velikostí po 6 jetích) Jsi si jistý, že v 6. sérii scénu herci ještě hrají úplně stejně jako na začátku? S tímto také souvisí '''master''' scény. 1. jetí by se mělo odehrávat jako 2. jetí, stejně jako 3. jetí atd. Proč? Vemte si hrdinku sedící v křesle, která se podívá na hodiny, podrbe se na nose a: V prvním jetí sedí s rukama v klíně, podrbe se na nose a ruce dá zpět do klína. V druhém jetí sedí s rukama v klíně, podrbe se na nose a ruce položí na opěrátka. Pak se podívá opět na hodiny a někdo zaklepe. Ustrašená sedí v křesle. Znovu pohled na dveře a zpět na ní. Nezdá se to podstatné? Myslíte si, že si zkrátka režisér vybere ten lepší záběr? Ale co když druhá polovina druhé půlky druhého jetí bude herecky přesnější? Ve výsledku by to asi vypadalo tak, že hrdinka sedí v křesle, sledujeme její tvář, podívá se na hodiny, sledujeme jí v PC, podrbe se na nose, podívá se na hodiny a dá ruce do klína, někdo zaklepe na dveře, sledujeme jí v PC, je vyděšená, strachy rukama svírá opěradla. Pohled na dveře, pohled zpět na ní, sedí v křesle a strachy si žmoulá ruce. Pravda, když je na scéně pět herců, těžko se to sleduje.

Příklad rozporuplné práce:
&lt;div style='padding: 1em; background-color: lightgray'&gt;
* Miroslav Ondříček (slavný to kameraman): A Vy tu jste co?
* Antonio Deli (skript to v zaučení): Skript.
* Miroslav Ondříček: Ach, skriptka!
* Antonio Deli: eh...
* Miroslav Ondříček: A jak Vám to jde?
* Antonio Deli: Ale jo...
* Miroslav Ondříček: Všimnul jste si, že teď v tom jetí udělal pan Dulava jiný pohyb rukou?
* Antonio Deli: Ne. Ale David říkal (rozuměj David Ondříček, syn Miroslava Ondříčka), že to nemám sledovat, protože teď točí i s nezkušenými herci.
* Miroslav Ondříček: Ale to jste ŠPATNÁ skriptka. (na slově ŠPATNÁ si dá ve výslovnosti záležet)
* Antonio Deli: (mlčí a trpně kouká)
&lt;/div&gt;

==== Kvalifikace záběrů ====
To jestli je záběr dobrý rozhoduje režisér. Tedy kroužkuje se nebo křížkuje na pokyn režiséra. Někdy se jasně nevysloví. Je si třeba psát jeho reakce do popisu záběru. Desetkrát řekne Výborně, třikrát slušné. Stanovisko kameramana a zvukaře se také případně píše do popisku nebo se zvolí systém dvou koleček a dvou křížků. Pokud zapisujete do skript reportu tyto reakce obzvláště pečlivě, můžete způsobit pochybnosti střihače, který při práci na předchozím filmu spolupracoval s jinou skriptkou, která toto nezapisovala a střihač se pak ptá: komu se to zdá výborné....? Tedy, je dobré věnovat pozornost i poznámkám na konci skript reportu, kde je místo pro tyto informace. Např. V popiscích naleznete zápisky typu: Výborně, slušně, nic moc, nemastný neslaný. Toto jsou výroky pouze režiséra nikoliv mé.

==== Metráž záběrů, stopáž ====
První čtení scénáře provádí skript se stopkama, odhaduje, jak dlouhý film bude. Zhruba platí pravidlo, jedna strana je jedna minuta. Záleží však na charakteru scénáře a rukopisu režiséra. Scénář se čte nahlas, srozumitelně. Skript si tak udělá první obraz o filmu. Je dobré mít po ruce blok a zapisovat si nápady (např. Pozor – ve filmu hodně prší! Nebo poznámky k nelogičnostem, které vznikají přepisováním x verzí scénáře).
Během natáčení skript měří délku scény během zkoušky – pro představu, kolik materiálu se protočí, jakou je třeba založit roli. Později skript stopuje každé jetí záběru (od pokynu kamera jede/rolling do stop) a přepočítává vteřiny na metry. 1“ je 0,45 metru filmu. Praktické je vytvořit si tabulku na 4 minuty po vteřině. Usnadní to mnoho práce. Přepočet slouží střihačovi, aby věděl s kolika metry filmu má teď do činění.
Někdy se stane, že záběr zůstane nezměřený (error digitálních stopek, selhání lidského faktoru)

==== Objektiv, clona, filtry ====
Nemá cenu vypisovat všechny velikosti objektivu, všechny clony a filtry. V každém případě je třeba zapsat vždy všechno! Pokud nevíš, zeptej se. Za zeptaní nic nedáš, maximálně tě sepsnou, že se ptáš.

==== Cam rolls, druh materiálu ====
Role se značí vzestupně např. A1, A2, A3. Písmeno A, B či C označuje kameru. Na tři kamery se v Čechách točí jen výjimečně technicky náročné a drahé záběry. Zapisuje se také druh zakládaného materiálu a to vždy! Pokud se tak nedělá, vznikne v poznámkách mezera, kde potom není jasné, jestli už byl založený nový materiál či se stále jelo na předchozí druh. A protože nikdo není neomylný i zakladač může přijít za skriptem a požádat ho o zpětně doplnění.

Druhy materiálu např. F-125, F-250, F-500, F-64D, F-250D, T-500 (pro více informací hledej na stránkách výrobců film. materiálu)

==== Záznam o počasí ====
Změna počasí, změna světelnosti se zapisuje pro střihače.

=== Další povinnosti během natáčení ===

==== 1000. klapka ====
Tento moment by neměl být opomenut, tudíž je nutné sledovat. Na tento den se kupuje šampaňské, hromadně se oslaví! Tisícátá klapka je vhodnou událostí pro novináře.

==== Sledování dialogu, zápis změn v dialogu ====

==== Střeva (postavy m.o. a obsah záběru) ====
Jasně se označí do scénáře délka každého záběru – dlouhou čarou po straně.
Pokud je třeba, označí se vlnovkou ten, kdo mluví mimo obraz, rovnou čarou, kdo mluví v obraze.

==== Videoprinty ====
S videoprinty je těžká věc. Ne na každém natáčení se tisknou videoprinty. Ne každý videooperátor má svatou trpělivost a čas (zejména, když nemá asistenta). Videoprint je černobílý či hnědý obrázek – moment, vytržený ze záběru zhruba ve velikosti kreditní karty. Je třeba ho označit číslem záběru a datem natočení a lepit si je na papíry, které se vloží do skriptového scénáře. Vedle obrázku si je možné dělat poznámky totožné s poznámkami ve skriptreportu – na jaké roli je.

Videoprinty jsou však velmi zrádné. Nelze na ně přehazovat svou nepozornost... Sice pomůžou vybavit si situaci. Ale na černobílém printu velikosti kreditní karty není vidět to, co na plátně jiných rozměrů – není na něm dost dobře vidět, zda má hrdina rukavice (co když jste si vyprintoval hrdinu právě s rukama v kapse), zda zatáhnul ruční brzdu pravou nebo levou rukou (vyprintovaný obrázek ukazuje hrdinu před zatažením brzdy) apod. Dokáže ale napovědět leccos o filmové ose. Viz níže.

==== Filmová osa ====
Filmová osa je něco, co '''speciálně skript musí sledovat''', i když mu kameraman řekne, že si ji hlídá. O problematice filmové osy bylo napsáno dost. Odkazuji na Filmovou řeč od Jerzy Plazewskeho.

Ve stručnosti: Filmová osa je pomyslná čára mezi kamerou a objektem (v případě jedné osoby na scéně) častěji mezi dvěma a více objekty. Kamera snímá situaci tak, aby se divák orientoval v prostoru. To znamená, že neskáče kolem objektů, jak se jí zlíbí, nicméně překračuje filmovou osu podle určitých pravidel.

Nejčastěji uvádím příklad překračování filmové osy na jedoucím vlaku.
&lt;div style='padding: 1em; background-color: lightgray'&gt;
Představte si vlak jedoucí po kolejích, kde koleje tvoří pomyslnou filmovou osu spojující dva objekty. Představte si, že kamera stojí před kolejemi a snímáte vlak z této strany. Vlak přijíždí ke kameře zprava. Střih. Přejdete s kamerou za koleje a točíte projíždějící vlak z druhé strany. Ale ouha! Sedíte ve střižně a co se nestalo. Chcete nastřihnout tyto dva záběry na sebe, ale nejde to. V jednom záběru jede vlak doleva a v druhém doprava. A co hůř! Vzniká dojem, že ty dva vlaky jedou proti sobě a že se srazí! Příště tedy budete opatrnější a nezapomenete, že existuje filmová osa a že je třeba ji ctít. Filmová osa se musí správně překročit (např. osově neutrální záběr – vlak přijíždí zprava, střih, vlak jede proti kameře, střih, vlak jede doprava).
&lt;/div&gt;

== Skript a štáb ==

=== Director ===
Skript má nejblíže k režisérovi. Zapisuje jeho myšlenky, věcné i scestné poznámky, hodnocení natočených záběrů. První a poslední osobou, když se skript vyjadřuje k hercům, je režisér. Skript neúkoluje herce! Narušil by jejich křehkou práci.

Příklad špatné práce:
&lt;div style='padding: 1em; background-color: lightgray'&gt;
* Režisér: Prosím tě, pusť nám záběr Křemílek.
* Skript: Cože? Moment, musím to najít.
(Vždy si psát scestné poznámky režiséra, jeho scestné označení záběru jako Křemílka – je to poznávací znak tohoto záběru. Už vždy ho bude označovat jako Křemílka, i když se jedná o záběr 79A/A/7.
&lt;/div&gt;

=== Line producer ===
Výkonný producent je člověk, který pověřuje skript kontrolou natáčecího plánu, zda něco nechybí apod.

Příklad špatné práce:
&lt;div style='padding: 1em; background-color: lightgray'&gt;
* Výkonný producent: Zjisti mi, zda něco nechybí v novém natáčecím plánu.
* Skript: Všechno, co tam je se ještě netočilo.
* Výkonný producent: Říkal jsem, že chci vědět, co tam chybí!
(Skript pátrá po pravém smyslu otázky – tedy je nutné zjistit, zda všechno, co je v natáčecím plánu se skutečně má točit a pak projít celý scénář, zda něco nechybí.)
&lt;/div&gt;
=== Script writer ===
Pokud má skript příležitost, může se ptát autora scénáře na logiku příběhu. Pohovor scenáristy a skriptu je důležitý v momentě, že skript nastoupí na film ne v období příprav, ale až na natáčení, kdy scénář prodělal změny. Např. vyškrtnutí některých obrazů.

=== Production manager ===
Skript na požádání zapisuje čas první klapky dne a také wrap. Předává produkci podle dohody script reporty – nejčastěji 2x týdně.

=== Unit manager ===
Skript podává ústně zprávu o průběhu natáčení, pohybu osob – kde kdo je a kam odešel. V případě jakéhokoliv problému se skript obrací na produkci. Skript problémy netaji, ale odhaluje – dává tím možnost včasného řešení. Skript nezatlouká.

=== Art director ===
Pokud si skript není jistý, co přesně je reálné prostředí a co je úprava scény. (např. dopravní značky, kolečko opřené o dům apod.), zeptá se výtvarníka.

=== 1st assistant director, 2nd assistant director ===
Otázky ohledně pohybu herců a komparzu v záběru si skript nechává až těsně před natáčení. V průběhu zkoušky se leccos na scéně mění. Skript se obrací na 1. asistenta režie s dotazy, kterými neobtěžuje režiséra. Tzn. Změnilo se něco? Točí se podle dispozic nebo je nějaká změna? Vyškrtla se tahle scéna?

Příklad špatné práce:
&lt;div style='padding: 1em; background-color: lightgray'&gt;
* Asistent režie: Proč jsi pojmenoval ten záběr, proboha, 42B/1, když je to v techničáku 43/3.
* Skript: Protože záběry čísluju podle střihače.
* Asistent režie: Co to je za blbost? Jak se pak pozná, jaký záběr se má vykopírovat?
* Skript: Kameraman za mnou přijde a zeptá se. Vyhledám, oznámím.
(Na začátku se je třeba dohodnout na jednotném systému se všemi.)
&lt;/div&gt;

=== Director of photography ===
Kameraman je osoba, ke které má skript také blízko, ale jinak než k režisérovi. Je to poměrně odlišný a specifický vztah. Dost možná se to liší případ od případu. Na kameramana se skript zásadně neobrací s dotazy o cloně, objektivu, filmové roli apod. Stejně jako se na něj neobrací s dotazy, na které odpověď skript najde v cinematographic breakdowns. Kameraman se na skript obrací většinou kvůli filmové ose – ptá se, kam v předcházejícím záběru vyšel hlavní hrdina. (předcházející záběr se mohl točit před měsícem či dvěma) Na skript se také obrátí v době přetáček – chce vědět, jak se záběr předtím točil. (druh materiálu, clona, objektiv, pohyb kamery apod.)

Příklad špatné práce:
&lt;div style='padding: 1em; background-color: lightgray'&gt;
* Kameraman: Prosím tě, jaký je tam objektiv?
* Skript: Zoom.
* Kameraman: Já vím, že je tam Zoom. Ale jaký?
* Skript: 46/230.
* Kameraman: Ježíšmarjá! Ale na co ho mají nastavený?
* Skript: Mně říkali, že to mám sledovat jen u protipohledů.
&lt;/div&gt;

=== Camera operator ===
Švenkra se skript nikdy neptá na clonu, objektiv, filmovou roli. Může se ho zeptat na velikost záběru, co všechno (kam až) vidí scénu. Ale to jen v případě, že skript nemá k dispozici monitor.

=== Focus puller ===
Ostřiče se skript ptá na vzdálenost objektu od objektivu, výšku kamery od země. (Ne vždy, jen když je třeba – trikový záběr, kameraman potřebuje protipohled se stejnou hloubkou ostrosti apod.)

=== Loader ===
Zakladače se skript ptá (pokud není schopen v dané situaci informace vyhledat – např. točí se na low loaderu, skript sedí na autě) na objektiv, clonu, cam roll, druh materiálu. Skript mu sděluje číslo záběru.

Příklad špatné práce:
&lt;div style='padding: 1em; background-color: lightgray'&gt;
* Zakladač: Můžeš mi vypsat všechny role a na jaký druh materiálu se točilo?
* Skript: Jasně.
* Zakladač: Vždyť ti toho tam spousta chybí!
* Skript: Já ti to musím vysvětlit, jak to funguje.
* (Schopnost vyjadřovat se přesně – jak v mluvené, tak v psané formě)
&lt;/div&gt;

=== Video assistant ===
Videooperátor tiskne pro skript videoprinty, pokud neoperuje s watchmanem. Skript si vybere vhodný moment ze záběru nebo po natáčecím dni dá seznam záběru s vypsanými momenty a další den se to ve vhodných chvílích vyprintuje. Pokud pracuje videooperátor s watchmanem, musí nejprve natočený materiál naloadovat do počítače. Videooperátorovi skript sděluje číslo záběru.

=== Costume designer, wardrobe mistress, wardrobe assistant ===
Kostymérky si obvykle vedou kostýmní deník, fotí si všechny herce v kostýmech k jednotlivým scénám. Také si píšou do svého kostýmního scénáře různé detaily. Ale i tak si skript vede poznámky ke kostýmům. Alespoň to, co má kdo na sobě, kolik knoflíků měl zapnutých, kde byl umazaný, pomačkaný atd... Kostymérky totiž nemusí být vždy na place a pak situaci řeší skript. S kostymérkami je skript v celodenním kontaktu. Sděluje jim, co se bude točit, k jakým změnám dojde apod.

=== Editor, editor assistant ===
Dvakrát do týdne skript odevzdává skript report, který obsahuje všechny '''předepsané''' informace: číslo záběru, velikost záběru, popis situace, velikost objektivu (pokud zoom, tak velikost zoomu), clonu, filtry, poznámku o změně počasí (během záběru vysvitlo slunce apod.).

=== Gaffer ===
Skript poznamenává zasvětlení scény, pokud je složitá. Nicméně to již bývá rozepsáno v cinematographic breakdowns.

=== Make up ===
Make up si hlídá druh účesu, líčení v dané scéně. Ale pozor – nehlídá již zda hlavní hrdinka měla vlasy za uchem nebo spadlé v čele. V každé případě si je dobré vést poznámky i k líčení (kde byla pěšinka ve vlasech, kde jizva na tváři apod.)

=== Sound mixer ===
Skript sděluje zvukovému mistru číslo záběru. Poznamenává také sdělení a dění ve zvuku. (např. zaštěkal pes, režisér – přestože se jede se zvukem – instruuje herce, záběr se jede MOS apod.). Skript upozorňuje zvukového mistra na to, co se bude odehrávat v záběru, pokud se domnívá, že by mohl být vidět zvukový port (např. port je pod kabátem na zádech, točí se přes záda hlavního hrdiny apod.).

=== Boom operator ===
Obvykle zvukový mistr instruuje mikrofonistu jak daleko může být s mikrofonem od herce, ale může zapomenout. Skript také sleduje na monitoru.

=== Photographer ===
Fotograf se obvykle vyskytuje v blízkosti kamery, aby během zkoušek fotil fotosky. Může se skriptu zeptat, co se má odehrávat v daném záběru a co je podstatné, popřípadě jaký objektiv je na kameře, clona apod.

=== Props assistant, propman set ===
Rekvizitáři si obvykle hlídají svou práci. Ale je to tak jako u masek a kostýmů. Není jejich povinností hlídat jak se rekvizitami hraje, kam se přemístily během záběru apod. Skript sleduje hrací rekvizity. Scénu si buď zakreslí a nebo nafotí v situaci před a po.

== Závěr ==

Na závěr pár postřehů z praxe. Pokud jsi jako skript u českého celovečerního filmu poprvé, první den bude katastrofální, první týden kritický. Výhodou je vidět to takhle všechno rozepsané po bodech, ale v praxi to vypadá tak, že to, co je tu vypsané, je třeba provádět současně (klavíristka hraje dvěma rukama, skript odposlouchává, zapisuje a sleduje změny v probíhající moment ap.). První den nebudeš vědět, kdo je kdo – nikdo nenosí ceduličku se jménem, ačkoliv ji dostal. Jediný, kdo ji nosí, jsi ty. Tak záhy všichni znají tebe a ty nikoho. Padesát lidí je padesát lidí. Natlouct tolik jmen do hlavy, to ti dá, ještě po týdnu si nebudeš moci vzpomenout, jak se jmenuje zakladač a vždycky se budeš muset podívat do papíru, abys na něj nemusel křičet hele. Radši si se všemi tykej, nevzpomeneš si na jméno, vzpomeneš si na to, komu tykáš nebo ne? Jako skript musíš vědět vždy všechno, i to, co nevíš. Ty se nesmíš zeptat nikoho na nic, ale všichni tebe na všechno. Ty se nesmíš posmívat, ale všichni se smí smát tobě, ty se nesmíš mračit, ale všichni se můžou mračit na tebe – když to prospěje dobré náladě. Ty si nesmíš odpočinout, ty nesmíš přestat poslouchat, musíš být neustále ve střehu. A věř, že jakmile něco porušíš, někdo si toho všimne. Všechny zmíněné povinnosti skriptu mám odsledované z mé pracovní činnosti. A co je štěstí skriptu? Když si každý člověk na place hlídá dobře svou profesi a zároveň kontroluje všechny ostatní – i tu tvou.</text>
      <sha1>dur04hx4m8y3e3r323fnkl4nb42pozx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Domino</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4191</id>
    <revision>
      <id>38445</id>
      <parentid>35145</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:30:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1354" xml:space="preserve">[[Soubor:Albert Anker 001.jpg|vpravo|180px]]
'''Domino''', sada obdélníkových kamenů (kostek), rozdělených na poloviny a označených v každé polovině určitým počtem [[/Terminologie#Oko|ok]], podobně jako na hrací kostce. Každá dvojice čísel se vyskytuje právě jednou. Klasické domino obsahuje čísla od 0 do 6, takže celkový počet kostek je 28. Existují ale též varianty s čísly 0 až 9 (těch je 55), 0 až 12 (těch je 91) a 0 až 15 (těch je 136).

== Domino ==

=== Pravidla ===
* [[/Základní hra/]]
* [[/Bergen/]]
* [[/Bingo/]]
* [[/Blesk/]]
* [[/Cribbage/]]
* [[/Čtyřky/]]
* [[/Dominový čtverec/]]
* [[/Domo-Solo/]]
* [[/Italské/]]
* [[/Jubileum/]]
* [[/Kříž/]]
* [[/Magický čtverec/]]
* [[/Matador/]]
* [[/Muggins/]]
* [[/Patnáctka/]]
* [[/Quatril/]]
* [[/Sevastopol/]]
* [[/Slepý Hugo/]]
* [[/Sólo/]]
* [[/Vlaky/]]

=== Související stránky ===
* [[../Orientální domino/]]

== Odkazy ==
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Müller
 | jméno = Reiner F
 | odkaz na autora = 
 | titul = DOMINOES Basic Rules &amp; Variations
 | vydavatel = Sterling
 | místo = New York
 | rok = 1995
 | isbn = 0-8069-3880-3
 | jazyk = angličtina
}}

=== Externí odkazy ===
* [http://www.domino-games.com/domino-rules/ Řada pravidel na www.domino-games.com] (anglicky)

[[Kategorie:Domino| ,]]</text>
      <sha1>9vmvxa5oumuxnlviwpkpe7d77o18l17</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Domino/Bergen</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4194</id>
    <revision>
      <id>24601</id>
      <parentid>24092</parentid>
      <timestamp>2013-06-06T20:44:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>jazykové drobnosti</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1730" xml:space="preserve">(dva nebo tři hráči, 28 [[Pokladnice her/Domino|dominových]] kostek)

* Všechny kostky otočíme lícem dolů a promícháme. Každý hráč si vylosuje šest kamenů.
* Hru zahájí hráč, který má nejnižší dublovou kostku. Položí ji doprostřed stolu a obdrží za ni dva body. Nemá-li žádný hráč dublovou kostku, začíná hráč s nejnižší kostkou (nejmenším součtem ok).
* Hráči pak postupně přikládají po jedné kostce na ten či onen konec řady, a to podle základních pravidel (to znamená stejná čísla k sobě). Cíl hry je však jiný. Hráči se snaží přikládat kostky tak, aby se na obou koncích řady objevili stejná čísla. Kdykoli se to některému hráči podaří získává dva body. Nastala-li však tato situace přiložením dublové kostky, získá hráč dokonce tři body.
* Nechce-li nebo nemůže hráč přiložit žádnou ze svých kostek, dobere si jednu kostku z rezervy. Jestli-že nechce nebo nemůže hrát ani teď, hraje další hráč.
* Dostane-li se partie po rozebrání do slepé uličky - žádný z hráčů nemůže přiložit další kostku - partie končí. Vítězí v ní ten, komu nezůstal v ruce žádný dubl. Mají-li dubl všichni, vyhrává ten, kdo jich má méně. Mají-li všichni po jednom, vyhrává hráč s nejnižším dublem. Když nikdo nemá dubl, spočítají všichni očka na svých zbylých kostkách a vítězem se stává hráč s nejnižším součtem. Vítěz si připočte jeden bod.
* Hra pokračuje dalším kolem. Absolutním vítězem se stane hráč, který získá jako první patnáct bodů.

{{DEFAULTSORT:Bergen}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Hry pro 2 až 3 hráče]]
[[Kategorie:Domino]]</text>
      <sha1>gmycxa1p9brlgnikk55t6gab7uukykk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Slovní hry</title>
    <ns>14</ns>
    <id>4207</id>
    <revision>
      <id>14307</id>
      <timestamp>2009-01-08T09:46:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>nová kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="17" xml:space="preserve">[[Kategorie:Hry]]</text>
      <sha1>k54q2m5lqyw6os28t7cyzcfot995qg5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Slovní hry</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4209</id>
    <revision>
      <id>38466</id>
      <parentid>35271</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:30:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1877" xml:space="preserve">[[Soubor:Scrabble - flickr.jpg|náhled|'''[[../Scrabble/]]''' je celosvětově nejoblíbenější slovní hra]]
'''Slovní hry''' jsou hry, které rozvíjí naše jazykové schopnosti, ať už jde o slovní zásobu, nebo kultivaci slovního projevu.

== Pravidla ==
=== Stolní hry ===
* [[../Ámos/]]
* [[../Boogle/]]
* [[../Karetní Scrabble/]]
* [[../Scrabble/]]

=== Hry s tužkou a papírem ===
* [[../Absurdní věty/]]
* [[../Aliterace/]]
* [[../Definice/]]
* [[../Hra Christiana Morgensterna/]]
* [[../Jádro/]]
* [[../Mateřídouška/]]
* [[../Mišmaš/]]
* [[../Překládaná/]]
* [[../Sedmihlásek/]]
* [[../Slova/]]
* [[../Šibenice/]]
* [[../Výprodej písmen/]]
* [[../Země, město/]]
* [[../Země, město jako akrostich/]]

=== Hry bez pomůcek ===
* [[../Kdo jsem?/]]
* [[../Košíček/]]
* [[../Rýmovaný příběh/]]
* [[../Slovní kopaná/]]
* [[../Stupido/]]
* [[../Souboj řečníků/]]
* [[../Všechno lítá, co peří má/]]

== Literatura ==
* {{Citace monografie
 | příjmení = Houser
 | jméno = Pavel
 | titul = Hry se slovy a jazykem
 | vydavatel = Portál
 | místo = Praha
 | rok = 2002
 | počet stran = 
 | isbn = 80-7178-699-3
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Lecerme
 | jméno = Piere
 | titul = Velká kniha her, Hry v místnosti
 | vydavatel = CP Books
 | místo = Brno
 | rok = 2005
 | počet stran = 
 | isbn = 80-251-0736-1
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Portmannová
 | jméno = Rosemarie
 | titul = Hry pro tvořivé myšlení
 | vydavatel = Portál
 | místo = Praha
 | rok = 2004
 | počet stran = 118
 | isbn = 80-7178-876-7
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Zapletal
 | jméno = Miloš
 | titul = Velká encyklopedie her 2, Hry v klubovně
 | vydavatel = Leprez
 | místo = Praha
 | rok = 1996
 | počet stran = 
 | isbn = 80-901826-9-0
}}

[[Kategorie:Hry|Slovní hry]]
[[Kategorie:Slovní hry| ,]]</text>
      <sha1>h5e08z7rhtgc5opa6ldvrlh6uqu2lti</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Příručka pro hudebníky/Kytarové tabulatury</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4213</id>
    <revision>
      <id>21693</id>
      <parentid>15766</parentid>
      <timestamp>2011-07-05T07:14:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dayslypper</username>
        <id>830</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Stránka [[Příručka pro kytaristy/Kytarové tabulatury]] přemístěna na stránku [[Příručka pro hudebníky/Kytarové tabulatury]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="217" xml:space="preserve">{{Upravit|Tato stránka|ji}}
[http://www.911tabs.com/ 911tabs.com]

Největší známá databáze tabulatur. Tabulatury jsou vyhledávány na několika serverech.

[http://www.ultimate-guitar.com/ ultimate-guitar.com]</text>
      <sha1>ro30oszgb6s3xdo7w6b4rrnmia3whul</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Španělština/Gramatika/Časování/Gerundium (jednoduché)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4214</id>
    <revision>
      <id>42550</id>
      <parentid>35845</parentid>
      <timestamp>2020-11-09T22:10:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>188.175.217.229</ip>
      </contributor>
      <comment>/* Slovesa končící na -er, -ir */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1641" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;{{:Španělština/obsah}}&lt;/noinclude&gt;

Jednoduché gerundium [čti &quot;cherundium&quot;](Španělsky Gerundium) je něco jako přítomný průběhový čas. Používá se pro děje, které právě probíhají.

== Pravidelné tvoření ==
Tvoření gerundia je jednoduché. Tvoří se pomocí slovesa '''estar''' ''(1.sg : estoy, 2.sg : estás, 3.sg : está; 1.pl : estamos, 2.pl : estáis, 3.pl están)'' '''+ slovasa v gerundiu''', které je v každé osobě stejné.

=== Slovesa končící na -ar ===
'''Hablar (mluvit)'''
Habl -ar + ando = Hablando.
Př.: Está hablando por el telefóno con mi cariño. / Právě mluví po telefonu s moji láskou.

=== Slovesa končící na -er, -ir ===
'''Comer (jíst)'''
Com -er + iendo = Comiendo.
Př.: Estamos comiendo el pan. / Právě jíme chléb.

'''Escribir (psát)'''
Escrib -ir + iendo = Escribiendo.
Př.: Estoy escribiendo a la carta. / Právě píšu dopis.

== Nepravidelnosti ==
=== 2 samohlásky ===
Když jsou 2 samohlásky vedle sebe u sloves končící na -er, -ir, tak se &quot;i&quot; mění na &quot;y&quot;. Př.: '''oí'''r (slyšet, poslouchat) = o'''y'''endo, l'''ee'''r (číst) = le'''y'''endo.
=== (e&gt;i), (e&gt;ie-i) ===
Když má sloveso u sebe (e&gt;i) {preferir (ie-i)[dávat přednost(není myšleno na silnici), preferovat]}, mění se v gerundiu '''e na i'''. Př.: Corregir '''(i)''' (opravit) = corr'''i'''giendo.
=== (ue-u) ===
Viz.: (e&gt;i), (e&gt;ie-i), ale z rozdílem v tom, že '''o se mění v u'''. Dormir '''(ue-u)''' (spát) = d'''u'''rmiendo.
=== Zcela nepravidelně ===
Ir (jít) = Yendo;
Venir (přijít)= Viniendo;
Poder (moci, moct)= Pudiendo;

[[Kategorie:Španělština]]</text>
      <sha1>7hptmwkl5mvwvqvq8azvhbnxpay3ctb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Souboj řečníků</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4215</id>
    <revision>
      <id>35272</id>
      <parentid>23828</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:31:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="938" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 2
* '''Cíl hry:''' Pronést během jedné minuty souvislou smysluplnou řeč.

== Co budeme ještě potřebovat ==
* Publikum, které určí vítěze

== Pravidla hry ==
Dva hráči si stoupnou zády k sobě a na pokyn začnou přednášet řeč. Ta by měla být souvislá a smysluplná. Po uplynutí jedné minuty řečníky zastavíme. Ostatní celou dobu pozorně poslouchali a je teď na nich, aby určili vítěze, tedy toho jehož projev jim přišel plynulejší a smysluplnější.

Hru hrajeme v menších skupinách. Hráče napřed rozdělíme do dvojic, vítězové se pak utkají v dalším kole a tak dál, až nám nakonec zůstane ten nejlepší řečník.

{{Navigace|../Stupido/|../Všechno lítá, co peří má/|LavenderBlush|Violet|title=[[../Slovní hry/]]}}

{{DEFAULTSORT:Souboj řečníků}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Slovní hry]]
[[Kategorie:Hry pro menší skupiny]]</text>
      <sha1>c08f34m5vn36opycd6fp6c8e8j73tgr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Příručka pro hudebníky/Flažolety kytarové</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4216</id>
    <revision>
      <id>43968</id>
      <parentid>43967</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:35:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>upravit</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="432" xml:space="preserve">Existují čtyři základní flažolety užívané při hře na kytaru.
{{Upravit}}
== Přirozené flažolety (natural harmonics) ==

== Umělé flažolety ==


== Tapped harmonics ==

== Plugged harmonics ==

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Flažolet}}
* http://www.youtube.com/watch?v=5HLZ5sIgZlY
* http://www.kytarovy.chytrak.cz/flazolety.htm

[[Kategorie:Příručka pro hudebníky|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>9iipcxrfm7jdyrrympvr97ids4cgz7h</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikiknihy:Autorské právo</title>
    <ns>4</ns>
    <id>4218</id>
    <revision>
      <id>14368</id>
      <parentid>14349</parentid>
      <timestamp>2009-01-16T13:45:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>{{Přesměrování na jinou wiki}}</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="63" xml:space="preserve">{{Přesměrování na jinou wiki|w:Wikipedie:Autorské právo}}</text>
      <sha1>04pdmanaie1z6sy65etpgtgkx1v8nn2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Literatura</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4219</id>
    <revision>
      <id>41698</id>
      <parentid>41695</parentid>
      <timestamp>2020-05-12T09:23:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Samuele2002</username>
        <id>6296</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Editace uživatele „[[Special:Contributions/94.142.234.194|94.142.234.194]]“ ([[User talk:94.142.234.194|diskuse]]) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:JAnDbot|JAnDbot]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1787" xml:space="preserve">'''Literatura''', je slovo pocházející z latinského ''littera'' = písmeno a ''textum'' = tkanina.
Tedy označení pro všechny druhy psaných textů. Dalo by se tedy říci, že literatura vznikla spolu s písmem ([[písmo]]). Dělení literatury je složité, proto se jí budeme věnovat podrobněji v samostatné kapitole „Dělení Literatury“. Budeme se zabývat dobou od vzniku literatury, přes její evoluci až do současnosti.

== Dělení literatury ==

Nejdříve chci upozornit, že dělení literatury se mění v průběhu časů. Tedy, v různých dobách se různí dělení literatury.

=== Lyrika ===
'''[[/Lyrika/]]''' (z řeckého lyrika ''melé'' = verše provázené lyrou), prožitky, nálady a dojmy autora, nebo jeho zástupce.

==== Poezie ====
'''[[/Poezie/]]''' (z řeckého ''poiésis'' = tvorba) je v současnosti definována, jako literatura psaná veršem.

=== Epika ===
'''[[/Epika/]]''' (z řeckého ''epikos'' = děj, dějový; ''epos'' = slovo)

==== Próza ====
'''[[/Próza/]]''' (z latinského ''prosa oratio'' = přímá řeč) je jakýmsi opakem poezie. Není psaná ve verších.

==== Drama ====
{{Doplnit část}}
''' [[/Drama/]] '''

== Dějiny literatury ==
{{Doplnit část}}
=== Počátky literatury ===

== Související ==
* [[Maturitní otázky z literatury]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Literatura}}
* {{Wikipedie|kategorie=Literatura}}
* {{Wikislovník|heslo=literatura}}
* {{Wikizdroje|kategorie=Literatura}}
* {{Wikicitáty|téma=Literatura}}
* {{Wikiverzita|kategorie=Literatura}}
* {{Commons|kategorie=Literature}}

[[Kategorie:Literatura| ]]

[[ca:Guia de Literatura]]
[[de:Regal:Literatur]]
[[en:Subject:Literature]]
[[es:Literatura]]
[[fi:Kirjallisuus]]
[[ja:文学]]
[[nl:Portaal:Literatuurstudie]]</text>
      <sha1>998pvk6283haugiubnwdfxannl7eymr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Čeština/Abeceda</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4221</id>
    <revision>
      <id>27791</id>
      <parentid>27790</parentid>
      <timestamp>2015-01-04T13:59:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>78.128.163.36</ip>
      </contributor>
      <comment>/* Písmena */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="936" xml:space="preserve">== Úvod ==
Tak jako každý jazyk, i [[čeština]] má svoji ustálenou abecedu. V této části učebnice češtiny vás s abecedou seznámíme.

== Písmena ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Písmeno || Se znaménkem || Výslovnost
|-
| A a || Á á || a (se znaménkem a:)
|-
| B b || || b (nebo p)
|-
| C c || Č č || ts (se znaménkem tʃ)
|-
| D d || Ď ď || d (nebo t),(se znaménkem ɟ)
|-
| E e || É é || 
|-
| || Ě ě || 
|-
| F f || ||
|-
| G g || ||
|-
| H h || ||
|-
| Ch ch || ||
|-
| I i || Í í ||
|-
| J j || ||
|-
| K k || ||
|-
| L l || ||
|-
| M m || ||
|-
| N n || Ň ň ||
|-
| O o || Ó ó ||
|-
| P p || ||
|-
| Q q || ||
|-
| R r || Ř ř ||
|-
| S s || Š š ||
|-
| T t || Ť ť ||
|-
| U u || Ú ú ||
|-
| || Ů ů ||
|-
| V v || ||
|-
| W w || ||
|-
| X x || ||
|-
| Y y || Ý ý ||
|- 
| Z z || Ž ž ||
|}

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Česká abeceda}}

[[Kategorie:Čeština|Abeceda]]</text>
      <sha1>iwpyuq2piki4octzjvm9f2rmrig3vi5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4224</id>
    <revision>
      <id>38439</id>
      <parentid>35133</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:29:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1637" xml:space="preserve">&lt;div class=&quot;toccolours&quot; style=&quot;overflow: auto; text-align: center; width: auto;&quot;&gt;
[[Soubor:Sepak takraw.jpg|110px|vpravo|Sepak Takraw]]
= Vítejte v&amp;nbsp;pokladnici her =
'''''[[w:Hra|Hra]]''' je svobodné jednání či zaměstnání, které v rámci určitého jasně vymezeného času a&amp;nbsp;prostoru, které se koná podle svobodně přijatých, ale přitom bezpodmínečně závazných pravidel, má svůj cíl samo v&amp;nbsp;sobě a&amp;nbsp;nese sebou pocit napětí a&amp;nbsp;radosti a&amp;nbsp;zároveň vědomí odlišnosti od všedního života.''

''([[w:Johan Huizinga|Johan Huizinga]], Homo ludens)''

{| class=&quot;visualClear&quot; style=&quot;width: 100%;&quot;
|- style=&quot;text-align: left; vertical-align: top;&quot;
|
== [[/Hry podle místa/]] ==
* [[/Hry na hřišti/]] 
* [[/Hry v místnosti/]] 
* [[/Hry v přírodě/]] 
* [[/Hry ve vodě/]]
|
== [[/Hry podle hracích potřeb/]] ==
* [[/Domino/]] 
* [[/Hry s mincemi/]] 
* [[/Hry s tužkou a papírem/]] 
* [[/Hry se zápalkami/]] 
* [[/Klasické karetní hry/]]
|
== [[/Hry podle zaměření/]] ==
* [[/Hry rozvíjející logiku/]]
* [[/Hry rozvíjející obratnost/]]
* [[/Hry rozvíjející postřeh/]]
* [[/Hry rozvíjející sílu/]]
|
== [[/Hry podle počtu hráčů/]] ==
* [[/Hry pro jednoho hráče/]]
* [[/Hry pro dva hráče/]]
* [[/Hry pro menší skupiny/]]
* [[/Hry pro velké skupiny/]]
|}

== Mohlo by vás ještě zajímat ==
[[:Kategorie:Hry podle jména|Přehled všech her v&amp;nbsp;pokladnici]] •
[[/Přehled literatury s herní tematikou/]] •
[[/Odkazy na jiné weby s herní tematikou/]]&lt;br /&gt;
'''[[/Jak přispívat do této pokladnice/]]'''
&lt;/div&gt;
__NOTOC__

[[Kategorie:Hry| ,]]</text>
      <sha1>0qy8nrptzr6818alh8ru2bxy4jym9vo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Lineární algebra</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4225</id>
    <revision>
      <id>18131</id>
      <parentid>17099</parentid>
      <timestamp>2009-10-11T18:38:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>TomasBednar</username>
        <id>1273</id>
      </contributor>
      <comment>minus {{pracuje se}}</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1234" xml:space="preserve">'''''Lineární algebra''''' je matematický obor zabývající se „lineárními“ matematickými strukturami, jako jsou vektorové prostory.

== Obsah ==

=== Co je třeba znát ===
* [[/Grupa|Grupa]]
* [[/Těleso|Těleso]]
* [[/Permutace|Permutace]]

=== Vektorové prostory ===
* [[/Vektorový prostor|Vektorový prostor]]
* [[/Podprostor a lineární obal|Podprostor a lineární obal]]
** Důležité věty: [[/Podprostor a lineární obal/Ekvivalentní charakterizace lineárního obalu|Ekvivalentní charakterizace lineárního obalu]]
* [[/Báze a dimenze|Báze a dimenze]]
** Aplikace: [[/Počítání sudých cyklů v grafu|Počítání sudých cyklů v grafu]]
** Důležité věty: [[/Steinitzova věta o výměně|Steinitzova věta o výměně]]
* [[/Lineární zobrazení|Lineární zobrazení]]
** Důležité věty: [[/Dimenze jádra a obrazu|Dimenze jádra a obrazu]]
* [[/Matice|Matice]]
** Aplikace: [[/Řešení soustav lineárních rovnic|Řešení soustav lineárních rovnic]]
** Důležité věty: [[/Hodnost řádkového a sloupcového prostoru|Hodnost řádkového a sloupcového prostoru]], [[/Matice/Frobeinova věta|Frobeinova věta]]
* [[/Determinant matice|Determinant matice]]

[[Kategorie:Algebra]]</text>
      <sha1>81gi4u7o65a70z8kvalxjmxbs7gftwj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Lineární algebra/Grupa</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4226</id>
    <revision>
      <id>34973</id>
      <parentid>21934</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:27:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2674" xml:space="preserve">'''Definice''': '''''Grupa''''' je uspořádaná dvojice (G, •), kde G je množina prvků a • binární zobrazení &lt;math&gt;f:G \times G \mapsto G&lt;/math&gt; nad těmito prvky splňující následující axiomy:

# Asociativita: &lt;math&gt;\forall a, b, c \in G&lt;/math&gt; (a • b) • c = a • (b • c)
# Neutrální prvek: &lt;math&gt;\exists 0 \in G \forall a \in G&lt;/math&gt; a • 0 = 0 • a = a
# Inverzní prvek: &lt;math&gt;\forall a \in G \exists b \in G&lt;/math&gt; a • b = b • a = 0, takové b značíme a&lt;sup&gt;-1&lt;/sup&gt;

'''Názvosloví''': Grupa je jakákoliv struktura vyhovující popsaným axiomům. Mnoho používaných grup je však založeno na číslech a jejich chování a pro takové útvary se hodí zavést ještě dva pojmy: ''aditivní'' a ''multiplikativní'' grupa. U aditivních grup značíme operaci symbolem + a neutrálnímu prvku říkáme nula, u multiplikativních grup tento operátor píšeme • a neutrálnímu prvku říkáme jednotka.

'''Cvičení''': Jsou přirozená čísla grupou vůči „naší přirozené“ operaci sčítání či násobení? A co celá, racionální, popř. kladná racionální čísla?

'''Věta''': Neutrální prvek je jednoznačně definován.

'''Věta''': Inverzní prvek je pro každý prvek grupy jednoznačně definován.

'''Definice''': '''''Abelova grupa''''' je grupa, pro kterou navíc platí axiom:

# Komutativita: &lt;math&gt;\forall a, b \in G&lt;/math&gt; (a • b) = (b • a)

'''Poznámka''': Na tuto vlastnost jsme tak navyklí, že si musíme dát pozor, abychom v počátcích nedělali na obyčejných, neabelovských grupách zakázané operace. Při úpravách rovnic kupříkladu musíme násobit vždy z jedné strany každého výrazu.

== Některé jednoduché grupy ==

'''Celá čísla''' můžeme pojmout jako aditivní abelovu grupu. Nulový prvek je nula, inverz prvku a je -a.

'''Z&lt;sub&gt;k&lt;/sub&gt;''' neboli cyklická grupa o velikosti k jsou aditivní grupy, pro které sčítání probíhá modulo k. Pro Z&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt; například operace • funguje takto:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! • || 0 || 1 || 2
|-
! 0
| 0 || 1 || 2
|-
! 1
| 1 || 2 || 0
|-
! 2
| 2 || 0 || 1
|}

Takové grupy jsou také abelovské.

== Faktorgrupa ==

'''Definice''': Podmnožina prvků G, pro kterou platí grupové axiomy na operaci přenesené z G, se nazývá '''''podgrupa'''''.

'''Definice''': '''''Normální''''' je taková podgrupa, pro kterou platí &lt;math&gt;\forall g : \in G g \cdot H = H \cdot g&lt;/math&gt;. Takovým násobkům &lt;math&gt;g \cdot H&lt;/math&gt; se říká levé, popř. pravé rozkladové třídy.

'''Definice''': '''''Faktorgrupa''''' je grupa těchto rozkladových tříd.

[[Kategorie:Lineární algebra|Grupa]]</text>
      <sha1>9y59odxv4sxdrc3dvtl50j3yqm0251g</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Lineární algebra/Těleso</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4227</id>
    <revision>
      <id>34977</id>
      <parentid>18497</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:27:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="809" xml:space="preserve">'''Definice''': '''''Těleso''''' je uspořádaná trojice (T, +, •), kde T je množina prvků, + a • jsou binární zobrazení &lt;math&gt;T \times T \mapsto T&lt;/math&gt;, a pro kterou platí následující axiomy:

# Komutativita sčítání: a + b = b + a
# Asociativita sčítání: (a + b) + c = a + (b + c)
# Existence nulového prvku: a + 0 = a
# Existence opačného prvku: a + b = 0
# Komutativita násobení: a • b = b • a
# Asociativita násobení: (a • b) • c = a • (b • c)
# Existence jednotkového prvku: a • 1 = a
# Existence inverzního prvku: a • b = 1
# Distributivita: a • (b + c) = (a • b) + (a • c)
# Netrivialita: 0 není 1

'''Příklad''': Nám nejbližšími příklady jsou asi tělesa reálných nebo racionálních čísel.

[[Kategorie:Lineární algebra|Těleso]]</text>
      <sha1>rm5j1vyix52putwqoho0apjmr7ygcm3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Literatura/Lyrika</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4231</id>
    <revision>
      <id>34043</id>
      <parentid>34042</parentid>
      <timestamp>2017-10-22T10:11:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Editace uživatele „[[Special:Contributions/87.197.143.61|87.197.143.61]]“ ([[User talk:87.197.143.61|diskuse]]) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:Stryn|Stryn]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1677" xml:space="preserve">== Lyrika ==
(z řeckého lyrika melé = verše provázené lyrou)

V lyrice se snaží [[Literatura/Autor|autor]] vyjádřit názor nebo pocity k danému tématu. Lyrická díla se většinou rýmují a [[Literatura/Rým|rým]] spolu s dobře zapsanou myšlenkou může navodit jak příjemné, tak i nepříjemné pocity. Subjektivní (osobní) vztah k tématu může autor vyjádřit pomocí grafického systému (verše), morfologického systému (rým), zvukového (intonace, rytmus), syntaktického (figury) a další.

Lyrika je nesyžetová (děj není důležitý) a velmi často se píše v singuláru (v první osobě).
V lyrice se povětšinou používají metafory. Lyrická díla mohou obsahovat některé epické prvky, jako je náznak děje, postavu, prostředí.

== Druhy lyriky ==
# [[../Přírodní lyrika|přírodní lyrika]]
# [[../Milostná, intimní lyrika|milostná, intimní lyrika]]
# [[../Společenská lyrika|společenská lyrika]]
# [[../Náboženská lyrika|náboženská lyrika]]
# [[../Meditativní lyrika|meditativní lyrika]]
# [[../Reflexivní lyrika|reflexivní lyrika]]
# [[../Popisná lyrika|popisná lyrika]]
# [[../Apelativní lyrika|apelativní lyrika]]
# [[../Kreativní lyrika|kreativní lyrika]]

== Žánry ==
# [[../Elegie|elegie]]
# [[../Epigram|epigram]]
# [[../Epitaf|epitaf]]
# [[../Pásmo|pásmo]]
# [[../Kaligraf|kaligraf]]
# [[../Píseň|píseň]]
# [[../Blues|blues]]
# [[../Óda|óda]]
# [[../Hymnus|hymnus]]

=== Lyricko-epické žánry ===
# [[../Poema|poema]]
# [[../Balada|balada]]
# [[../Romance|romance]]

== Související témata ==
* [[../Epika/]]
* [[../Poezie/]]
* [[../Drama/]]

[[Kategorie:Literatura|Lyrika]]</text>
      <sha1>r36l57byzag7i40ey8mzi7pmgyx0z0v</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Literatura/Epika</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4232</id>
    <revision>
      <id>37879</id>
      <parentid>35003</parentid>
      <timestamp>2018-11-18T23:32:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>2A00:1028:8386:2D16:ADD4:3696:842A:AA94</ip>
      </contributor>
      <comment>/* veršované i prozaické */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1949" xml:space="preserve">== Epika ==
(z řeckého epos = slovo, vyprávění; epikos = výpravný)

Na rozdíl od [[Literatura/Lyrika|lyriky]] jsou v epice pocity odsunuty do pozadí (toto se nazývá děj [[Literatura/Syžet|syžetový]]). Hlavní roli zde hraje děj, je dána doba kdy se příběh odehrává.

Epická díla mají většinou začátek i konec, jsou psány ve třetí osobě, času minulého. V epických dílech se mohou objevovat lyrické vsuvky. Dříve byla epická díla veršovaná, naopak dnes, když mluvíme o dílech epických, máme namysli prózu .

== Typy Epiky ==
=== veršované ===
* [[Literatura/Bohatýrská píseň|bohatýrská píseň]] (bylina, o činech bohatýrů)

* [[Literatura/Historický zpěv|historický zpěv]] (o historických událostech)

* [[Literatura/Epos|epos]] (rozsáhlý děj)

* [[Literatura/Legenda|legenda]] (vyprávění o životě a skutcích světců, zázraky)

=== veršované i prozaické ===
* [[Literatura/Báje|báje]] (mýtus) - pokus o výklad světa, přírodních jevů; hrdinové=bohové

* [[Literatura/Pohádka|pohádka]] - děj nepravděpodobný, nadpřirozené bytosti, dobro vítězí nad zlem

* [[Literatura/Pověst|pověst]] - o minulosti, jádro pravdivé + fantazie, váže se k určité osobě, místu
* [[Literatura/Bajka|bajka]] - ze života zvířat či zosobněných věcí - jednají jako lidé, mají lidské vlastnosti; mravoučný závěr (pointa)
=== prozaické ===
* [[Literatura/Povídka|povídka]] - kratší příběh, většinou časově i místně určen, více osob i dějových linií

* [[Literatura/Novela|novela]] - střední rozsah, soustředěn na jednu událost, epizodu ze života, překvapivý závěr

* [[Literatura/Román|román]] - větší rozsah, řada událostí soustředěných kolem společného jádra, mnoho postav i dějových linií

* [[Literatura/Novinářská próza|novinářská próza]] - fejeton, reportáž

[[Kategorie:Literatura|Epika]]</text>
      <sha1>h3322m5ov35qkhst1biu1p454qmtq0e</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Lineární algebra/Podprostor a lineární obal</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4233</id>
    <revision>
      <id>34975</id>
      <parentid>18499</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:27:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1180" xml:space="preserve">'''Definice''': '''''Podprostor''''' W je taková podmnožina vektorového prostoru V nad tělesem T, která je uzavřená na lineární kombinace svých prvků, tj.

&lt;math&gt;\forall a_i \in T, w \in W : \sum_{i=1}^{n}{a_i \cdot w} \in W&lt;/math&gt;

'''Definice''': '''''Lineární obal''''' vektorů v&lt;sub&gt;1…n&lt;/sub&gt; je průnik všech podprostorů obsahujících tyto vektory. Značíme ho L(v&lt;sub&gt;1…n&lt;/sub&gt;).

'''Věta''' (ekvivalentní charakterizace lineárního obalu): Lineární obal vektorů v&lt;sub&gt;1…n&lt;/sub&gt; obsahuje právě ty vektory, které jsou lineárními kombinacemi těchto vektorů, tj.

&lt;math&gt;L(v_{1\ldots n}) = \sum_{i=1}^{n}{a_i\cdot v_i}&lt;/math&gt;, &lt;math&gt;\forall a_i \in T&lt;/math&gt;

'''[[/Ekvivalentní charakterizace lineárního obalu|Důkaz]]'''

'''Definice''': '''Množina generátorů''' vektorového prostoru V je taková množina vektorů v&lt;sub&gt;1…n&lt;/sub&gt;, že L(v&lt;sub&gt;1…n&lt;/sub&gt;) = V.

'''Důsledek''' definice a ekvivalentní charakterizace: Máme-li množinu generátorů, můžeme vyjádřit každý vektor vektorového prostoru jako lineární kombinaci vektorů z množiny generátorů.

[[Kategorie:Lineární algebra|Podprostor a lineární obal]]</text>
      <sha1>n4ztbzyp81vf5gj3jlzzcjdv2lcphnd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Lineární algebra/Báze a dimenze</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4234</id>
    <revision>
      <id>21274</id>
      <parentid>21273</parentid>
      <timestamp>2011-03-23T18:55:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>129.132.146.189</ip>
      </contributor>
      <comment>smazana nepravdiva veta</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="939" xml:space="preserve">'''Definice''': Množinu vektorů &lt;math&gt;v_1,\ldots,v_n&lt;/math&gt; prostoru &lt;math&gt;V&lt;/math&gt; nazveme '''linárně nezávislou''' pokud &lt;math&gt;0 = \sum_{i=1}^{n}\nolimits {a_i\cdot v_i}&lt;/math&gt; implikuje &lt;math&gt;a_1=\ldots=a_n=0&lt;/math&gt;. Množinu vektorů, která není lineáně nezávislá, nazveme množinou '''lineárně závislou''', tj. existuje index &lt;math&gt;i'&lt;/math&gt; tak, že &lt;math&gt;a_{i'}\neq 0&lt;/math&gt; a zároveň &lt;math&gt;0 = \sum_{i=1}^{n}\nolimits {a_i\cdot v_i}&lt;/math&gt;.

'''Definice''': '''Báze''' je lineárně nezávislá množina generátorů.

'''Věta''': Každý vektor vektorového prostoru jde vyjádřit jako lineární kombinace vektorů báze a to právě jedním způsobem.

'''Důkaz''':

'''Věta''': Všechny báze daného vektorového prostoru mají stejný počet prvků.

'''Důkaz''':

'''Definice''': '''Dimenze''' vektorového prostoru je počet prvků (libovolné) báze.

[[Kategorie:Lineární algebra|Báze a dimenze]]</text>
      <sha1>tcu39gpntri6pij5qxjjueohzyqyk8r</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Lineární algebra/Vektorový prostor</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4235</id>
    <revision>
      <id>41456</id>
      <parentid>34978</parentid>
      <timestamp>2020-04-24T07:07:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1420" xml:space="preserve">'''Definice''': '''''Vektorový prostor''''' je čtveřice (V, T, +, •), kde V je množina jeho prvků, vektorů, T je těleso, nad kterým je prostor postaven, + je binární relace V &lt;math&gt;\times&lt;/math&gt; V &lt;math&gt;\mapsto&lt;/math&gt; V a • je binární relace T &lt;math&gt;\times&lt;/math&gt; V &lt;math&gt;\mapsto&lt;/math&gt; V, a která splňuje následující axiomy:

# Komutativita a asociativita ku sčítání jako u [[Lineární algebra/Těleso|těles]]
# Dvojí distributivita:&lt;br /&gt;&lt;math&gt;\forall a, b \in T, u \in V:&lt;/math&gt; (a + b) • u = a•u + b•u&lt;br /&gt;&lt;math&gt;\forall a \in T, u, v \in V:&lt;/math&gt; a • (u + v) = a•u + a•v
# Asociativita násobení: &lt;math&gt;\forall a, b \in T, u \in V:&lt;/math&gt; a•(b•u) = (ab)•u
# Vztah vektorů k jednotce a nule: 0•u=0, 1•u=u

'''Definice''': '''Lineární kombinací''' vektorů v&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt;, v&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;, …, v&lt;sub&gt;n&lt;/sub&gt; je každý takový vektor w, který lze vyjádřit ve tvaru &lt;math&gt;w = \sum_{i=1}^{n}{a_i\cdot v_i}&lt;/math&gt;, kde &lt;math&gt;a_i \in T&lt;/math&gt;.

== Příklady vektorových prostorů ==

* Množina všech n-tic reálných čísel je asi nejpoužívanější. Říká se mu '''aritmetický vektorový prostor'''.
* Množina všech polynomů je vektorový prostor nad reálnými čísly.
* Množina všech polynomů stupně nejvýše pět také.
* Množina všech reálných spojitých funkcí na intervalu &lt;a, b&gt;.

[[Kategorie:Lineární algebra|Vektorový prostor]]</text>
      <sha1>4brf5rbayye1q4vsjj5u46xl79d4rvk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Valticko</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4236</id>
    <revision>
      <id>38555</id>
      <parentid>35574</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3478" xml:space="preserve">[[Soubor:Valtice castle courtyard.JPG|náhled|Nádvoří Valtického zámku]]
'''[[w:Valticko|Valticko]]''' je název pro oblast na území [[w:Jihomoravský kraj|jihomoravského]] okresu [[w:okres Břeclav|Břeclav]], v okolí města [[w:Valtice|Valtice]], která původně náležela k [[w:Dolní Rakousy|Dolním Rakousům]] a 31.&amp;nbsp;července 1920 se stala součástí [[w:Československo|Československa]]. Dle současného katastrálního členění se jedná o celá katastrální území Valtice, [[w:Úvaly (Valtice)|Úvaly u Valtic]], [[w:Hlohovec (okres Břeclav)|Hlohovec]], [[w:Charvátská Nová Ves|Charvátská Nová Ves]], téměř celé katastrální území [[w:Poštorná|Poštorná]], malou západní okrajovou část katastrálního území [[w:Břeclav|Břeclav]], část katastru obce [[w:Sedlec (okres Břeclav)|Sedlec]] jižně od potoka [[w:Včelínek|Včelínek]], a nepatrné části katastrů obcí [[w:Ladná|Ladná]] a [[w:Lednice (okres Břeclav)|Lednice]].

== Obsah ==
* [[/Úvod/]]
* [[/Liechtensteinská panství/]]
** [[/Liechtensteinská panství/Břeclav (Lundenburg)/]]
** [[/Liechtensteinská panství/Lednice/]]
** [[/Liechtensteinská panství/Mikulov/]]
** [[/Liechtensteinská panství/Valtice/]]
** [[/Liechtensteinská panství/Valtice (Feldsberg)/město/]]
* [[/Rybníkářství/]]
* [[/Demografie/]]
* [[/Pamětihodnosti/]]
** [[/Pamětihodnosti/Lednický zámek/]]
** [[/Pamětihodnosti/Valtický zámek/]]
* [[/Kláštery/]]
* [[/Milosrdní bratří/]]
* [[/Františkáni/]]
* [[/Kostely/]]
* [[/Infrastruktura/]]
* [[/Školství/]]
* [[/Zdravotnictví/]]

== Odkazy ==

* 1/ Dr. Vladimír Voldán: O archivu valtického panství a velkostatku. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

* 2/ Dr. Rudolf Hurt: Příspěvek k dějinám města Valtic. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

* 3/ Obec Hlohovec http//www.hlohovec.cz

* 4/ Dějiny a slavnostní spis rak.-české řádové provincie Milosrdných Bratří ke slavnosti ve dnech 28., 29. a 30. srpna konaného vysvěcení nemocnice mateřského domu ve Valčicích v Dol. Rakousích, Munificencí Jeho Jasnosti knížete Jana I. z Liechtenšteina a na Liechtenšteině nově vystavěné. Sepsal a vydal cís. rada a provinciál řádu Joannes de Deo Sobel. Ve Vídni 1892. Nákladem řádu Milosrdných Bratří.

* 5/ Vodní práva knížete z Liechtensteinů. Ing. Emilian Bartoš, technická kancelář a podnikatelství staveb Břeclav, v prosinci 1933. ''(Městské muzeum č. 0782-62)''

* 6/ Schilderung von Eisgrub, Feldsberg und deren Umgebungen. Nebst einem Wegweiser uind Plane auf Stahl mit 17 Ansichten und einem Panorama an dessen Rande. Wien, bei Peter Rohrmann, k. k. Hofbuchändler. ''(Pracovní překlad vybraných kapitol. Kopie knihy Městské muzeum č. 1579-94V - Vydáno v roce 1840)''

* 7/ Die Margrafschaft Mähren, topografisch, statistisch und historisch geschildert von Gregor Wolny, Benedikter und Professor. II. Band. Brünner Kreis. II. Abtheilung. Brünn. Selbstverlag des Verfassers. 1837.

* 8/ Gemeinde Rabensburg http//www.rabensburg.at

* 9/ Regionální muzeum v Mikulově http//www.rmm.cz

* 10/ Geschichte der Stadt Feldsberg, Karl Höß, Feldsberg, 1902. Im Selbstverlage.

* 11/ Fürst Karl Eusebius von Liechtenstein als Bauherr und Kunstsammler, Victor Fleischer, Wien und Leipzig 1910.

[[Kategorie:Valticko| ]]
[[Kategorie:Dějiny Moravy]]</text>
      <sha1>pcgg22hul70kr01gojnccpp7xpla1di</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Valticko</title>
    <ns>14</ns>
    <id>4237</id>
    <revision>
      <id>14471</id>
      <timestamp>2009-01-20T13:32:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>init</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="28" xml:space="preserve">[[Kategorie:Dějiny Moravy]]</text>
      <sha1>78tpcnbuf85qpluahcxqwnul0vwgmv1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Hry pro velké skupiny</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4238</id>
    <revision>
      <id>35153</id>
      <parentid>16250</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="213" xml:space="preserve">Na této stránce naleznete hry určené pro vyšší počty hráčů, řádově 10 až 30.

* [[Pokladnice her/Chobotnice|Chobotnice]]
* [[Pokladnice her/Mrazík|Mrazík]]

[[Kategorie:Hry pro velké skupiny| ,]]</text>
      <sha1>2kqfxocm442aonz0ryt1nlzuhtd6h18</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Lineární algebra/Podprostor a lineární obal/Ekvivalentní charakterizace lineárního obalu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4240</id>
    <revision>
      <id>34976</id>
      <parentid>18500</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:27:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="873" xml:space="preserve">'''Definice''': '''''Lineární obal''''' vektorů v&lt;sub&gt;1…n&lt;/sub&gt; je průnik všech podprostorů obsahujících tyto vektory.

'''Věta''' ('''''ekvivalentní charakterizace lineárního obalu'''''): Lineární obal vektorů v&lt;sub&gt;1…n&lt;/sub&gt; obsahuje právě ty vektory, které jsou lineárními kombinacemi těchto vektorů, tj.

&lt;math&gt;L(v_{1\ldots n}) = \sum_{i=1}^{n}{a_i\cdot v_i}&lt;/math&gt;, &lt;math&gt;\forall a_i \in T&lt;/math&gt;

'''Důkaz''': Pro důkaz implikace „''je lineární kombinací daných vektorů =&gt; je obsažen v obalu''“ stačí uvážit, že každý podprostor musí obsahovat lineární kombinace libovolných svých prvků. Protože je lineární obal průnik všech podprostorů, které tyto vektory obsahují, musí být jejich lineární kombinace obsaženy i v něm.

[[Kategorie:Lineární algebra|Ekvivalentní charakterizace lineárního obalu]]</text>
      <sha1>0lju6x1e55xvulotmsxz2f6iecjek20</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Lineární algebra/Matice/Frobeinova věta</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4241</id>
    <revision>
      <id>34974</id>
      <parentid>21276</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:27:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="617" xml:space="preserve">'''Věta''' ('''''Frobeinova'''''): Nehomogenní soustava má alespoň jedno řešení právě tehdy, má-li matice soustavy a rozšířená matice soustavy stejnou hodnost.

'''Důkaz''': Soustava má řešení tehdy a jen tehdy je-li vektor pravých stran lineární kombinací sloupců matice soustavy, tedy tehdy a jen tehdy, leží-li v prostoru generovaném sloupci matice. Pokud tedy bude, jeho přidáním v rozšířené matici se nemůže zvýšit hodnost. Pokud se tak stane, je lineárně nezávislý k sloupcovým vektorů a řešení jistě neexistuje.

[[Kategorie:Lineární algebra|Frobeinova věta]]</text>
      <sha1>l269wl1m8zhm5gecdbh09h4to48wwsh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Mrazík</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4245</id>
    <revision>
      <id>21856</id>
      <parentid>16253</parentid>
      <timestamp>2011-10-11T09:32:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Josef Pavlik</username>
        <id>2916</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>pravopis</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="502" xml:space="preserve">* '''Minimální počet hráčů:''' 21
* '''Cíl hry:''' Nebýt chycen Mrazíkem

== Pravidla ==
Mrazík chytá ostatní hráče, kteří běhají po určeném hracím poli. Když Mrazík chytne hráče, hráč musí čekat na vysvobození jiným hráčem. Když Mrazík pochytá všechny hráče v stanoveném časovém limitu, vyhrál ale pokud to nestihne, vyhráli hráči.

== Kde hledat podobné hry ==
* [[../Hry pro velké skupiny|Hry pro velké skupiny]]

[[Kategorie:Hry pro velké skupiny]]</text>
      <sha1>gzajk8klftn65xbr9g9dcdwqersyfov</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Chobotnice</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4246</id>
    <revision>
      <id>35138</id>
      <parentid>24605</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="672" xml:space="preserve">* '''Minimální počet hráčů:''' 19
* '''Cíl hry:''' Nebýt chycen chobotnicí

== Pravidla ==
Chobotnice stojí na místě, které si vybere, a ze kterého se nesmí pohnout. Smí se otáčet dokola, a nahýbat se. Chobotnice chytá hráče kteří běhají na stanoveném území. Když chobotnice chytne hráče, stává se ten další chobotnicí. Pokud chobotnice všechny pochytá, vyhrála ale pokud ne, vyhráli hráči. Hráči nesmí do chobotnice strkat, dotýkat se jí, nebo ji jinak donutit k pohnutí.

== Kde hledat podobné hry ==
* [[../Hry pro velké skupiny|Hry pro velké skupiny]]

{{DEFAULTSORT:Chobotnice}}
[[Kategorie:Hry pro velké skupiny]]</text>
      <sha1>8ct7xiima796t6sg7kxui43zt0jy43j</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Praktická elektronika/Ohmův zákon</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4247</id>
    <revision>
      <id>20749</id>
      <parentid>18375</parentid>
      <timestamp>2011-01-14T13:17:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>89.102.159.31</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="249" xml:space="preserve">Proud je přímo úměrný napětí. Konstantou úměrnosti je 1/R.

&lt;math&gt;I={1 \over R} \cdot U = {U \over R}&lt;/math&gt;

Z toho vyplývá:

&lt;math&gt;U = R \cdot I&lt;/math&gt;

a

&lt;math&gt;R = {U \over I}&lt;/math&gt;

[[Kategorie:Praktická elektronika|Ohmův zákon]]</text>
      <sha1>gvcibdaah98lishlrrd7lbjcarnfgnn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Jak přispívat do této pokladnice</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4248</id>
    <revision>
      <id>35156</id>
      <parentid>16246</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1644" xml:space="preserve">Vítám všechny zájemce o přispívání do [[pokladnice her]]. Tato stránka by měla být návodem, jak postupovat při zakládání nového hesla. Případné výhrady k stávajícímu postupu můžete přednést v [[Diskuse:Pokladnice her|diskuzi]].

== Jak založit nové heslo ==
Nové heslo se zakládá jako podstránka pokladnice:
: &lt;nowiki&gt;[[Pokladnice her/Název hry]] &lt;/nowiki&gt;
: &lt;nowiki&gt;[[Pokladnice her/Hry rozvíjející …]] &lt;/nowiki&gt;

Hesla se nezakládají na nižší úrovni, jako např:
: &lt;nowiki&gt;[[Pokladnice her/Hry rozvíjející …/Název hry]] &lt;/nowiki&gt;
Důvod je celkem prostý. Každá hra by se výhledově měla objevit až na čtyřech a více stránkách. Je tedy podle mě výhodnější vkládat na všechny tyto stránky &lt;nowiki&gt;[[../Název hry]] &lt;/nowiki&gt;, než vytvářet řadu přesměrování či si vzpomínat, které články řetězce jsem to u které té hry použil (../-???-/Název hry).

=== Výjimky ===
U her patřících do jedné společné skupiny, kde je předpoklad, že se na různé další stránky budou většinou vkládat jako celek se nové heslo zakládá následujícím způsobem:
: &lt;nowiki&gt;[[Pokladnice her/Název skupiny/Název hry]]&lt;/nowiki&gt;

Hry, respektive skupiny, kterých se tato výjimka týká jsou uvedeny níže:
* [[Pokladnice her/Orientální domino]]
* [[Pokladnice her/Domino]]
* [[Pokladnice her/Klasické karetní hry]]
* [[Pokladnice her/Kuličky]]
* [[Pokladnice her/Mankalové hry]]

Tento seznam je definitivní (ne nutně neměnný), co v seznamu není, pro to nelze výjimku uplatnit.

=== Struktura stránky ===

=== Kategorizace ===

[[Kategorie:Hry]]</text>
      <sha1>ost6mdmvfbo8omu4uw1njptsinwhr3r</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Mankalové hry</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4256</id>
    <revision>
      <id>38460</id>
      <parentid>35255</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:30:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2047" xml:space="preserve">[[Soubor:Summerblast3672.jpg|náhled|Mankalová hra]]
'''Mankalové hry''' patří k jedněm z nejstarších [[w:Hra|her]] na světě, navíc k hrám doposud hraným. Pocházejí z Afriky, ale rozšířily se i do dalších částí světa, především do těch, kde byl dlouhodobější muslimský kulturní vliv. Setkáme se tak s nimi v jižní a jihovýchodní Asii, ale třeba také v Jižní Americe.
Pro všechny mankalové hry je typické přerozdělování hracích kamenů z jamky do jamky v protisměru hodinových ručiček. Vždy z jedné jamky vybereme všechny kameny a po jednom je rozdělíme do následujících. Dílčí pravidla se však často liší nejen stát od státu, ale mnohdy i vesnici od vesnice. Stejně tak se naopak můžeme setkat s jednou hrou na mnoha místech pod mnoha [[/Přehled pojmenování|různými názvy]].

Až budete číst pravidla některé zde uvedené varianty, bude hrací plocha vždy popisována jako hrací deska. Můžete si však hru zahrát na obrazci nakresleném křídou na chodníku, nebo si po partii [[../Kuličky|kuliček]] vyhloubit v&amp;nbsp;hlíně ještě „pár“ dalších důlků a zahrát si třeba [[/Oware/]].

== Pravidla ==
[[Soubor:Oanquan0.JPG|náhled|Vietnamské děti hrají mankalovou hru [[/Ô quan/]] na obrazci nakresleném na chodníku.]]
=== Mankalové hry na jednořadé hrací desce ===
* [[/Sat-gol/]]

=== Mankalové hry na dvouřadé hrací desce ===
* [[/Hoyito/]]
* [[/Kalaha/]]
* [[/Oware/]]
* [[/Sat-gharva/]]
* [[/Toguz kumalak/]]

=== Mankalové hry na třířadé hrací desce ===
* [[/Selus/]]

=== Mankalové hry na čtyřřadé hrací desce ===
* [[/Bao/]]
* [[/Hūs/]]
* [[/Kisolo/]]
* [[/Nsolo/]]

=== Mankalové hry na šestiřadé hrací desce ===
* [[/Katro/]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Mankala}}
* {{Commons|kategorie=Mancala}}
* [http://www.wikimanqala.org/wiki/Main_Page www.wikimanqala.org]
* [http://deskovehry.cz/ Mankalové hry na deskovehry.cz]

[[Kategorie:Hry|Mankalové hry]]
[[Kategorie:Mankalové hry| ,]]</text>
      <sha1>6uz6yxxgggitk530nkngfvj8tf9jqzw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:SHORTTOC</title>
    <ns>10</ns>
    <id>4257</id>
    <revision>
      <id>21313</id>
      <parentid>14561</parentid>
      <timestamp>2011-04-11T15:45:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="102" xml:space="preserve">&lt;div id=&quot;shorttoc&quot;&gt;
__TOC__
&lt;/div&gt;&lt;noinclude&gt;
[[Kategorie:Šablony:Systém|{{PAGENAME}}]]
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>ez4z7p28acivresmdf7hxh6c3ssb424</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Mankalové hry/Přehled pojmenování</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4259</id>
    <revision>
      <id>35257</id>
      <parentid>14566</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:31:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4089" xml:space="preserve">{{SHORTTOC}}

== A ==
Abalala'e, Abanga, Abangah, Abouga, Achara, Adi, Adita ta, Adito, Adji, Adjiboto, Adjika, Adji kui, Adji pre, Adjito, Adzua, Aghadagha, Agada-ghada, Aghi, Agi, Agila, Agsinnoninka, A-i-ú, Aji, Ajo, Aju, Ajwa, Akileysit, Ako akve, Akwa nsa, Ale, Alemungula, Ali guli mane, Allaewala-kanda, Ambiddo Andada, Andot, Annana, Anywoli, Aqila, Arbata-askara, Aringari, Asokavattam, Awale, Awale, Aware, Awari, Awele, Awele Ayo, Aw-li on-nam ot-tjin, Ayo, Ayoayo, Azige, Azigo,

== B ==
Ba-Awa, Bagura, Bajangkaq, Banga, Ban-ban, Bao, Bao kiarabu, Bao kiswahili, Bao solo, Baqura, Baré, Baruma, Bau, Bawo, Beatta, Bechi, Bel, Bestemshe, Biatta, Bohnenspiel, Boke, Bonzo, Bosh, Bouberoukou, Bouri

== C ==
Caille, Casitas, Casitas de mate, Cenne, Cisolo, Congkak, Coo, Coro, Córo, Coro bawo, Crur

== Č ==
Čisolo

== D ==
Dabuda, Dagh, Dakon, Dakou, Dakoun, Dara, Dara-dara, Daramutu, Darra, Deka, Djonghok, Djonglak, Dwong

== E ==
El arnab, Endodoi, En gehé, Enkeshui, Enmediar, Erherhe, Eson korgool, Eson xorgol, Esson, eu leu

== F ==
Fangaya, Fifanga, Fuva

== G ==
Gabata, Gabatta, Galatjang, Gamacha, Gbegele, Gebta, Gelo, Gepeta, Gesuwa, Gifia, Gilberta, Giuthi, Gueche

== H ==
Halusa, Haluse, Hawalis, Hoyito, Huroy, Hūs

== Ch ==
Chanka, Chato, Chcoro, Chela, Cherrapunji, Chiana wa bvalo, Chiana wa kunja, Chisolo, Chola, Chongkak, Chonka, Chonku, Choro, Chouba, Chuba, Chuka, Chuku, Chunca, Chuncajon

== I ==
Igisoro, Ikibuguzo, Ikiokoto, Imbelece, Imbwe, Impere, Isafu, Ise ozin egbe, Island wari, Isofu, Isolo

== J ==
J'erin, Jérin-jérin, Jodorakase, Jodu, J'odu, Jukuru

== K ==
Kachig, Ka ia, Kalah, Kalaha, Kalak, Kale, Kalimanta, Kaloleh, Kâra, Kasonko, Katra, Katro, Kavil, Kboo, Kenji guki, Kiarabu, Kiela, Kisolo, Kiswahilibao, Kiuthi, Koro, Kotu-baendum, Kotu-baenda, Koumma, Kozdatu, Kpo, !Krour, Krur, Kubuguza, Kurùr

== L ==
La'b hakim, La'b madjunni, La'b roseya, Lahemay waladat, Lahemay walida, Lami, Lamlameta, Lamosh, Lam waladach, Langa holo, Latho, Layli goobalay, Layo, Leka, Lela, Leyla gobale, Lien, Lisolo, Lizolo, L'ob akila, Lok, Lonbeu a cha, Lontu Holo, Luuth, Luzolo

== M ==
Madji, Majin čongkak, Mak khom, Mancala, Mandiare, Manddiaré, Mandoli, Manga, Mangala, Mangola, Mankala, Manqala, Manquala, Marabout, Marany, Maruba, Mate, Mazageb, Mbangi, Mbangbi, Mbau, Mbelele, Mbelete, Mbere, Mbo, Mbothe, Mefuhva, Mechiva, Meusueb, Mewelad, Mofuba, Moro gbegele, Moruba, Motiq, Msuwa, Mulabalaba, Mungala, Mutiteba, Mwambalula, Mwambulula, Mweiso, Mweso

== N ==
Nakabile, Nambayi, Naranj, Natatu, Ndim-ndum, Ncholokoto, Nchomvwa, Nchuba, Nchuwa, Ndoto, Ngar, Njombwa, Nocholokoto, Nsolo, Nsumbi, Ntchuwa, Nummun

== O ==
Oanquan, Obridjie, Ogori, Oko, Okusora, Okwe, Olinda, Olinda Keliya, Omweeso, Omweso, Ô quan, Otep, Otjitoko, Ot jun, Otra, Ot tjin, Otu, Oure, Ouri, Ourin, Ourre, Ourri, Oware, Owela

== P ==
Pachgarhwa, Palankuli, Pallamkurie, Pallam kuzhi, Pallanguli, Pallankuli, Pallankuzhi, Pandi, Papadakon, Papandata, Pasu pondi, Pasuppandi, Pehi, Pensur, Pereauni, Peresouni, Poo, Puhul muti

== Q ==
Qaluta, Qasuta, Qelat

== R ==
Rio kadalis, Ryakati

== S ==
Saddeka, Sadeka, Sadéqa, Sadiqa, Sat-gharwa, Sat-gol, Schach, Serata, Seethaipandi, Selus, Sig, Sita ata, Sitata, Solo, Sombi, Songo, Soro, Spreta, Sulus ni!shtaw, Sunca, Sungka, Sute

== T ==
Tagega, Tamilnadi Tamtam apachi, Tap, Tapata, Tap-urdy, Tchadji, Tchanka, Tchokajon, Tchonka, Tchonkkak, Tchoukaitlon, Tchukaruma, Tegre, Ti, Tihbat, Tjonglak, Togatog, Toguz korgool, Toguz kumalak, Toguz xorgol, Toi, Tok ku rou, Tonka, Topuz xorgol, Tchuba, Tchela, Tshuba, Tshi solo, Tsolo, Tsoro,

== U ==
Ubao, Ugwasi, Umdiyar, Um dyar, Um ed-dyar, Um el bagara, Um el banat, Um el tuweisat, Um laarais, Unee tugaluulah, Unee tugaluulax, Urdy, Ure, Uruheso, Uugg, Uuholo

== V ==
Vai lung thlan, Voleur

== W ==
Wale, Walle, Walu, Walya, Ware, Wari, Warie, Warra, Warri, Waurie, Wawee, Wawi, Weg, Wet, Woaley, Wori, Woribo, Woro, Wouri, Wuli

== X ==
Xorgol

== Y ==
Yada, Yit nuri, Yovodji

[[Kategorie:Mankalové hry| , Přehled pojmenování]]</text>
      <sha1>5x357n8fubff51i84eif52u704tba8e</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Programujeme jednočipy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4260</id>
    <revision>
      <id>45605</id>
      <parentid>43224</parentid>
      <timestamp>2022-04-06T08:08:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="35590" xml:space="preserve">== Úvod ==

Kniha předpokládá mírně pokročilou znalost programování (v jazycích [[w:C (programovací jazyk)|C]] a [[w:Python|Python]]), [[Praktická elektronika|elektroniky]], [[w:šestnáctková soustava|šestnáctkové soustavy]] a výpočetní techniky obecně. Příklady jsou psány ve zmíněných dvou jazycích a předpokládá se [[linux]]ové prostředí na PC (návody testovány na Ubuntu 8.04). Pokud máte Windows či jiný systém, pravděpodobně se situace nebude moc lišit a s drobnými úpravami můžete příklady z této knihy použít také.

Celá kniha se za účelem jednoduchosti bude zabývat jen jediným typem jednočipového počítače, a to Atmega8 a jeho novější verzí Atmega8A. V obchodě jej koupíte řádově za 50 až 70 Kč pod označením ''Atmega8A''. Kniha je pojata stylem &quot;skoč do vody a nauč se plavat&quot;. Za případné zmatky se čtenáři omlouváme a věříme, že si chybějící části domyslí nebo najde jinde. Příklady jsou okomentované a pokud na nich něco není úplně jasné, pokusíme se uvést dostatek odkazů. Namísto klasických schémat zde někdy použijeme přímo nákresy čipů zeshora, aby bylo jasné umístění pinů.

Nebojte se připsat do diskuse k této stránce svoje dotazy, poznámky či požadavky na další kapitolu.
Text je v raném stádiu vývoje. Můžete přispět i svými zkušenostmi.

== Popis jednočipového počítače Atmega8 ==

[[Soubor:ATmega8 01 Pengo.jpg|náhled|300px|''Atmega8'' ve standardním 28-nohém ''DIP'' pouzdře]]

Atmega8 je tzv. jednočipový počítač, neboli mikrokontroler. V tomto jediném čipu jsou obsaženy všechny komponenty, které jsou potřeba pro běh počítače, byť jsou ve srovnání se stolním PC dosti slabé:
* '''mikroprocesor''' AVR
** je osmibitový (běžný PC je 32bitový)
** má tzv. ''RISC'' architekturu, která je odlišná od architektury běžně používaných procesorů ''Intel'' nebo ''AMD''
** pracuje na frekvenci 1 MHz, ale lze jej přetaktovat až na 16 MHz
* '''8kB''' In-System-Programmed '''FLASH memory'''
** tato paměť slouží k nahrání vlastního programu, zachová se i po vypnutí
* '''1kB RAM'''
** volně přístupná paměť na provozní data (po vypnutí se smaže)
* '''512B EEPROM'''
** trvanlivá paměť na dlouhodobé ukládání provozních dat
* další zabudované obvody
** 2x 8bit + 1x16bit '''čítač'''/časovač
** 3x '''PWM''' -- obvody pro střídovou modulaci (řízení stejnosměrných motorů apod.)
** 4x 10bitový '''A/D''', 2x 8bitový A/D -- 6 digitálních voltmetrů (rozlišení 1024, resp 256 hodnot)
** '''USART''' -- komunikace přes sériový port
** vnitřní '''oscilátor''' 1 - 8 MHz -- slouží jako zdroj taktovací frekvence, pokud není čip přetaktován vnějším krystalem nebo RC obvodem
** '''watchdog timer''' -- automatický reset v případě zamrznutí programu
Napájení celého jednočipového počítače je + 5 V. Spotřeba proudu je malá, při frekvenci 1 MHz je to řádově 3 mA. Spotřeba je úměrná frekvenci a lze ji tedy výrazně snížit podtaktováním např. na 1 kHz.
Všimněte si, že 8 kB programové paměti je zcela oddělených od 1 kb RAM a za běhu Atmegy se do nich nezapisuje. To se označuje jako ''Harvardská architektura''.
V obvodech Atmegy je víc vstupů/výstupů, než je na čipu nožiček. Předpokládá se, že nikdy nevyužijeme všechny vnitřní vývody najednou. Jednotlivé nožičky lze během programování připojit k danému vnitřnímu vodiči a tím určit jejich funkci. V následujících kapitolách se blíže podíváme na vlastnosti a schopnosti čipu a výklad ilustrujeme funkčními návody.

=== Vstupně výstupní porty ===

Atmega8 má tři porty: dva osmibitové PORTB, PORTD a jeden šestibitový PORTC. Jejich jednotlivé piny můžou fungovat jako vstupní nebo jako výstupní. To se určí pro každý pin jednotlivě v registrech DDRA, DDRB, DDRC. &lt;!-- -- pokud je na bitu odpovídajícím danému pinu nastavena 0, je port vstupní, v opačném případě je výstupní ??. --&gt;


[[Soubor:Atmega8 pinout.svg|střed|500px]]

U většiny pinů je uvedeno více popisků. Takové piny je možno za běhu mikrokontroleru přepnout mezi tím, zda se chovají jako digitální port, anebo zda budou využívat nějakou speciální funkci, která jim byla přiřazena. (Výjimkou je pin RESET/PC6, který se dá změnit na vstupně/výstupní pin nastavením pojistky RSTDSBL ''jen během programování''.) Výčet speciálních funkcí:
* RESET -- reset mikrokontroleru, nezbytný pro sériové programování
* RXD, TXD -- příjem a odesílání dat přes sériové rozhraní
* INT0, INT1 -- dva zdroje pro externí přerušení
* T0, T1
* XCK
* TOSC1, TOSC2
* XTAL1, XTAL2 -- možnost připojit externí krystal
* AIN0, AIN1 -- vstupy analogového komparátoru
* ICP1
* OC1A, OC1B, OC2
* MISO, MOSI, SCK -- automaticky použité během sériového programování (přenos dat dovnitř, ven a taktování)
* SCL
* SDA
* ADC0, ADC1, ADC2, ADC3 -- čtyři 10-bitové analogově-digitální převodníky (ADC)
* ADC4, ADC5 -- dva 8-bitové ADC

== Co budeme potřebovat ==

Návody předpokládají že má čtenář jednak počítač s paralelním portem (Pokud vám žádný z počítače netrčí, nezoufejte, stále je častý interní konektor na základních deskách -označen jako LPT- a vývod vyjde do 80 Kč), jednak základní elektronické vybavení, jako jsou drátky, páječka apod. Konkrétní potřeby závisí na použití Atmegy. Pokud chce čtenář začít s prvními několika návody, měl by navštívit obchod s elektronickými součástkami [http://www.firmy.cz/Obchody-a-obchudky/Prodejci-zelezarskeho-zbozi/Prodejci-elektrosoucastek] a koupit v přiměřeném množství:
* obvody ATMEGA8-16PU
* nepájivé pole (viz obr.)
* 28-pinové patice na čipy
* 10 rezistorů 330 Ohm, 10 rezistorů 1 kOhm, 5 rezistorů 100 Ohm
* LED diody dle vlastního vkusu, malý sedmisegmentový display
* LPT kabel (počítač-tiskárna nebo podobný pro stavbu programátoru)
''(Dřív nebo později bude stejně něco chybět. Krabice od banánů plná elektronického šrotu k rozpájení je v tomto nenahraditelná.)''

== Programujeme Atmegu přes paralelní port ==

Postup nahrání vlastního programu do FLASH paměti Atmegy může být následující:
# Napsat na svém počítači '''program''' v jazyce C,
# '''zkompilovat''' jej v kompilátoru ''GCC'',
# pokud jej ještě nemáme, vyrobit si programátor,
# připojit Atmegu k programátoru a programátor k paralelnímu portu počítače,
# '''nahrát''' do paměti Atmegy zkompilovaný program pomocí programu ''avrdude'',
# vrátit Atmegu do svého obvodu a spustit ji.

=== Výroba jednoduchého programátoru ''stk200'' ===
[[Soubor:Parallel computer printer port.jpg|náhled|200px|Pozor, paralelní port má v počítači dírky. '''Nezaměňte jej''' se širokou verzí sériového portu, který má kolíky.]]

Hardwarový programátor je zařízení, které slouží k propojení mikrokontroleru a počítače tak, aby se do mikrokontroleru dal nahrát program. Zde si popíšeme, jak jeden jednoduchý vyrobit.

Existuje i praktičtější verze programátoru, ''usbasp'', která se k počítači připojuje se přes USB. Její výrobu si popíšeme níž, ale protože sama obsahuje jeden mikrokontroler, bez tohoto programátoru se neobejdeme.

Velkou výhodou Atmegy je, že k nahrání programu není potřeba žádná složitá elektronika. Pro stavbu programátoru označovaného jako ''stk200'' si vystačíme s:
* paralelním portem běžného počítače,
* 4 rezistory (třikrát 330 Ohm, jeden 100 Ohm)
* standardní paticí na čipy (s 28 děrami) a
* standardním paralelním kabelem k tiskárně.
Atmega i během nahrávání programu vyžaduje napájení + 5 V. Většina ostatních návodů to řeší pomocí dodatečného stabilizovaného síťového zdroje. Spotřeba proudu je u Atmega8 velmi malá. Pokud k mikrokontroleru není připojena dodatečná zátěž, můžeme použít napájení přímo z paralelního kabelu. Stačí najít nějaký pin, na kterém je během programování trvale zapnuta logická 1, tedy + 5 V. V daném případě jde o pin 14. Pokud se programování nedaří, v prvé řadě pomocí voltmetru zkontrolujte, zda je na daném pinu trvale napětí 5 V a případně programovaný čip napájejte externím zdrojem. Pak nezapomeňte na to, že země musí být společná pro zdroj i pro počítač.

[[Soubor:Atmega8 lpt programmer.svg|střed|720px]]

Konkrétní provedení ponecháme na čtenáři. Pokud pracujete na nepájivém poli, asi nejpraktičtější je na dotyčné vodiče přímo připájet rezistory a barevné drátky a zajistit je proti zkratu. Patici s rezistory lze zabudovat do krytu konektoru, čímž vznikne velmi kompaktní programátor bez kabelu. Jinou možností je patici zabudovat do stěny papírové krabičky s tiskárenským konektorem, jak ilustrují obrázky.

[[Soubor:Atmega8 programmer box1.jpg|střed|400px]]
[[Soubor:Atmega8 programmer box2.jpg|střed|400px]]

=== Kompilace programu blikajícího diodami v assembleru ===

{{Doplnit část}}

''Assembler'' je nízkoúrovňový jazyk, v němž se píší konkrétní kroky, které má procesor provést. Je vhodný tam, kde je třeba psát velmi úsporný a rychlý kód. K běžnému programování doporučujeme použít jazyk ''C''.

Výpis programu v jazyce [[w:Jazyk symbolických adres|assembler]]

{{Kód|jazyk=asm|kód=
 .NOLIST
 .INCLUDE &quot;/usr/avr/inc1/m8def.inc&quot; ; odkaz na inc soubor
 .LIST
 
 .DEF tmp = R16 ; tmp - registr pro docasna data
 
 	rjmp RESET ; provede nezbytne nastaveni mikroprocesoru - inicializace
 RESET:
 	LDI tmp,LOW(RAMEND)
 	OUT SPL,tmp
 	LDI tmp,HIGH(RAMEND)
 	OUT SPH,tmp
 	rjmp Start ; nyni spustime vlastni program
 
 
 Start: ; sem není dobre psat prikazy, stane se program spatne citelny
         LDI tmp,$01 ; do tmp nahrajem hodnotu 0b00000001 -&gt; tzn 1
         OUT DDRB,tmp ; a tu pak nahrajem do DDRB - takze urcime vstupy a vystupy
 
 	sbi PortB,0 ; rozsviti LED
 	rcall Cekej ; spusti 1s zpozdeni
 
 	cbi PortB,0 ; zhasne LED
 	rcall Cekej ; opet spusti zpozdeni
 
 	rjmp Start
 cekej:
 	LDI R19,14 ; do registru R19 zapise hodnotu 14 v destkove soustave
 	clr R20 ; vymaze data v registru R20
  	clr R21 ; vymaze data v registru R21
 cekej1:
 	dec R21 ; odecte z registru R21 cislo 1 (zmensi o 1)
 	brne cekej1 ; pokud bude hodnota v R21 rovna 0, pak program pokracuje na dalsi radek, jinak skoci
 
 	dec r20
 	brne cekej1
 
 	dec r19
 	brne cekej1
 
 	ret ;navrat z podprogramu
}}

Nainstalujte si balíčky

 gcc-avr avr-libc avra

Provedeme kompilaci programu v assembleru
 avra blikajici_LED.asm

Přeložený program se tedy bude jmenovat blikajici_LED.hex

=== Nahrání programu do Atmegy ===
Nainstalujte si balíček ''avrdude'':

 sudo apt-get install avrdude

{{Poznámka|K nahrání vlastního programu do jednočipů existuje pro Linux i pár jiných programů, např. uisp nebo ponyprog. Firma Atmel dodává i kompletní vývojové prostředí AvrStudio, které podporuje programování přes paralelní programátor také. Nebudeme se jimi zde z prostorových důvodů zabývat. }}

Propojte Atmegu8 a počítač pomocí programátoru stk200 a spusťte příkaz:

 sudo avrdude -p m8 -c usbasp -U flash:w:main.hex

{{Poznámka|1=Je pravděpodobné, že tento příkaz budete používat často. Můžete si pro něj vytvořit tzv. alias! Přidejte následující řádek na konec souboru ~/.bashrc:
 
 avrload() { sudo avrdude -p m8 -c usbasp -U flash:w:$1; } 

Nyní stačí místo výše uvedeného příkazu spustit jen

 avrload main.hex}}

=== Přepnutí pojistek ===

Atmega8 také obsahuje 16 tzv. ''pojistek'', anglicky ''fuses''. Jsou to 2 byte v EEPROM paměti, označované jako ''lfuse'' a ''hfuse'', jejichž hodnota se zachovává při vypnutí obvodu a které určují, které piny mají jakou funkci, jaký zdroj taktovacího signálu Atmega8 použije atp.

Hodnota, na niž se mají přepnout pojistky, se předá programu ''avrdude'' jako parametr.
Pro výpočet těchto parametrů lze použít: http://www.engbedded.com/fusecalc/

{{Upozornění|Velmi snadno se stane, že se člověk při programování pojistek splete a buďto nastaví nějaký nepoužitelný zdroj taktování, nebo vypne možnost resetovat čip. Atmega8 s chybným nastavením pak nebude ani fungovat, ani spolupracovat při programování přes ISP. Musí se pak zresetovat pomocí druhého čipu a paralelního programování, které je zdokumentováno v dodatcích. Buďte opatrní při nastavování pojistek.}}

=== Usnadnění práce s avrdude na Linuxu ===

Otevřete v textovém editoru soubor ~/.bashrc a na jeho konec zkopírujte následující 3 řádky. Platí, pokud budete programovat Atmegu8 s jednoduchým programovacím kabelem &quot;stk200&quot;.

 avrload() { sudo avrdude -p m8 -c stk200 -U flash:w:$1; }
 avrfuseXtal() { sudo avrdude -p m8 -c stk200 -U lfuse:w:0xff:m -U hfuse:w:0xd9:m; }
 avrfuseIntOsc() { sudo avrdude -p m8 -c stk200 -U lfuse:w:0xc1:m -U hfuse:w:0xd9:m ; }

{{Poznámka|Tyto zkratky si samozřejmě můžete přidávat nebo upravovat podle potřeby. Pokud namísto kabelu budete používat usbprogramátor, který je uveden v jedné z následujících kapitol, nahraďte ''stk200'' za ''usbasp''. Dále, pokud nebudete používat obvod Atmega8, ale třeba Atmega16, nahraďte parametr ''m8'' za ''m16''. V příkazu ''avrload'' si všimněte řetězce ''$1'', za který se zde doplní první parametr, který uvedete za příkazem ''avrload''.}}

Poté, co znovu spustíte terminál, nebo natáhnete upravený ~/.bashrc příkazem ''source ~/.bashrc'', už budete moci snadno nahrát program mujprogram.hex do čipu:

 avrload mujprogram.hex

... a přepnout jej na taktování externím krystalem:

 avrfuseXtal

nebo vrátit nastavení taktování na zabudovaný 1 MHz oscilátor:

 avrfuseIntOsc

== Program počítající impulzy ==
{{Doplnit část}}
Výstup na sedmisegmentový display

== Použití vstupně/výstupních portů ==
Program na jednoduché vypínanie a zapínanie pinov na PORTB.1 tlacidlom na PORTB.0. Sú tu aj vyriešené zákmity tlačidiel a pokračovanie až po pustení tlacidla.

Čtení hodnoty pinu

{{Kód|jazyk=c|kód=
# include &lt;avr/io.h&gt;
# define F_CPU 8000000UL
# include &lt;util/delay.h&gt;
int main(void)
  {
    DDRB = 0x06;	//riadenie vstupu a vystupu, 1-vystup, log 0-vstup
    PORTB = 0x07;	//výstupný register ak DDR==1 potom PORT sa prenesie na výstup inak pri log 1 pullup-ON, log 0 pullup-OFF
    do{
      if (!bit_is_set(PINB, 0)) 
        {
          _delay_us(500); 
          if (!bit_is_set(PINB, 0)) 
           {
 if (bit_is_set(PINB, 1))
 {PORTB &amp;= ~((1&lt;&lt;1));}
  	     else
              {PORTB {{!}}= (1&lt;&lt;1);}
             while(!bit_is_set(PINB, 0))
 {};
           };
        }
    }while(1);
    return (0);	//vrat 0 = ukončení v pořádku
  }
}}

Pro zpoždění běhu programu, které se u mikrokontrolerů využije poměrně často, lze použít funkce _delay_ms() a _delay_us(), jejichž argumentem je doba v milisekundách, resp. mikrosekundách. Doporučujeme, aby byly tyto funkce vždy volány ''se statickou hodnotou''; pokud jim totiž předáváme proměnnou, do programu se nalinkuje i řádově 10 kB knihoven pro matematické počty. Pro správné časování definujte hodnotu F_CPU jako taktovací frekvenci (s koncovkou UL).

== Použití A/D převodníků ==

Pro jednoduchý analogově-digitální převod je potřeba zapojit piny ''AVCC'' (20) a ''AREF'' (21) k napájecímu napětí, které předpokládáme 5 V. Následující výsek kódu změří napětí na vstupu ''ADC0'' (pin 23).

 	ADMUX = 0; // inicializace A/D prevodniku na kanalu 0 
 	ADCSRA |= _BV(ADEN) | _BV(ADPS1) | _BV(ADPS2) ; 
 
 	ADCSRA |= _BV(ADSC); // zahajime mereni
 	while  (!(ADCSRA &amp; _BV(ADIF))); // cekame na dokonceni
 	ADCSRA |= _BV(ADIF);

A/D převodník má 10bitovou přesnost, tedy hodnota &quot;0&quot; odpovídá 0 V, hodnota &quot;1023&quot; odpovídá 5 V. Spodních 8 bitů se uloží do registru ADCL, horní 2 bity do registru ADCH. Doplníme úsekem kódu, který tuto 10bitovou hodnotu převede na 4místné desetinné číslo ve formátu ASCII a odešleme po sériovém portu.

 	UBRRL = 25; // usart init 2400 bps (assuming 1MHz internal clock)
 	UCSRB |= _BV(TXEN);
 	int VInput;
 	VInput = ADCL + 256*(ADCH&amp;3); // 10 bits ADC input
 	usart_putchar(0x30 + (VInput % 10000)/1000);
 	usart_putchar(0x30 + (VInput % 1000)/100);
 	usart_putchar(0x30 + (VInput % 100)/10);
 	usart_putchar(0x30 + (VInput % 10));
 	usart_putchar(0x0a);	// end of line

Při tom se využívá funkce

 void usart_putchar(uint8_t c)/*{{{*/
 {
     UDR = c;
     while(bit_is_clear(UCSRA, TXC));
     UCSRA = _BV(TXC) ; 
 }

Popis komunikace přes sériový port viz v příslušné kapitole.

=== Zpřesnění měření ===

* stabilizovat napětí na ''AVCC'' (20) a ''AREF'' (21) (kondenzátorem a/nebo stabilizátorem LM7805)
* zpomalit měření - snížení taktovací frekvence ADC

Pokud máme větší nároky, lze také použít externí ADC a číst z něj data přes SPI. Za cca 70 Kč lze pořídit např. 12bitový dvoukanálový převodník MCP3202, který obsahuje i sample-and-hold obvod. Pokud chceme pouzivat vyšší vzorkovací frekvenci, lze vybrat napr. osmibitový AD9280, který vzorkuje s frekvencí až 32 MHz. Data pak je třeba přechodně ukládat do externí paměti (viz [http://www.pdamusician.com/lcscope/design_schematic3.html]).

Další informace jsou v datasheetu a na stránce http://www.avrbeginners.net/architecture/adc/m8_adc_example.html .

== Zápis a čtení interní EEPROM paměti ==

{{Doplnit část}}

 #include &lt;avr/eeprom.h&gt;
 
 eeprom_read_block(data, eeprom_offset, len);
 eeprom_write_block(data, eeprom_offset, len);

== Přetaktování na vyšší frekvenci s krystalem ==
{{Doplnit část}}

== Použití přerušení ==
{{Doplnit část}}

== Komunikace s PC přes USART ==

Atmega8 je vybavena obvodem [[w:USART|USART]], který se stará o komunikaci přes sériový port. Pro odeslání a příjem dat z počítače díky tomu stačí jen několik málo příkazů. Pokud počítač nemá sériový port, lze jej různými způsoby nahradit pomocí USB portu, čemuž se věnují některé z následujících kapitol.

=== Hardware ===
Sériový port (v tomto případě) bude využívat jen tři vodiče: zemi, odesílání dat a příjem dat. Protože při přesunu dat nepoužíváme hodinový signál, který by upozornil na příchod každého nového bitu, musí být v počítači i čipu přesně určena společná přenosová rychlost.

Tyto frekvence (&quot;baudrate&quot;) jsou standardizované. V daném příkladu předpokládáme, že je použit interní oscilátor Atmegy na 1 MHz a použijeme přenosovou rychlost '''2400 bit/s'''. Pokud bychom použili taktování Atmegy krystalem o frekvenci 4 MHz, použili bychom namísto toho 9600 bit/s.

Atmega8 používá napěťové úrovně TTL (0 V / 5 V). Sériový port počítače používá podstatně jiné napěťové úrovně (-12 V / +12 V). K převodu mezi těmito úrovněmi je třeba použít obvod '''MAX232''', který vyžaduje připojení dodatečných čtyř kondenzátorů. Koupíme tedy obvod MAX232CPE (cca 19 Kč) a k němu 4x elektrolytický kondenzátor 1 uF/20 V.

&lt;!-- POZN k budoucí fotce: modrý vodič od MAX232 je na GND počítače, bílý vodič na TXD počítače, hnědý vodič na RXD --&gt;

=== Firmware Atmegy pro komunikaci přes USART ===

----

{{Kód|jazyk=c|kód=
# include &lt;avr/io.h&gt;

// get char
unsigned char uart_getc( void )
{
    /* Wait for data to be received */ 
    while ( !(UCSRA &amp; (1&lt;&lt;RXC)) ) 
        ; 
    /* Get and return received data from buffer */ 
    return UDR; 
}


// send char
void uart_putc(unsigned char data )
{
    while ( !( UCSRA &amp; (1&lt;&lt;UDRE)) ) 
        ; 
    UDR = data; 
}


int main(void)
{
    char znak; 

    /***** inicializace uart  *****/ 
    UCSRA = 0x00; 
    UBRRH = 0x00;  // nastaveni rychlosti pro krystal  1 MHz  
    UBRRL = 25;    // (v pripade taktovani 8 MHz zde pouzijte  UBRRL = 0x33; )
    UCSRB = 0x18;  // povolit vysilani a prijem 
    UCSRC = 0x86;  // ramec dat:  8 datovych, 1 stop bit, bez parity 

    while(1) 
    { 
        znak=uart_getc(); 
        uart_putc(znak); 
    } 
}
}}

----

=== Software v počítači ===

Popíšeme si 3 prostředí, v nichž lze komunikovat s Atmegou. Které z nich je nejvýhodnější, závisí na použití.
# příkazový řádek Linuxu (zápis do na zařízení /dev/ttyS1)
# program v Pythonu
# program v C

==== Příkazový řádek Linuxu ====

Příjem dat ze zařízení sériového portu, přístupného jako soubor /dev/ttyS0 či /dev/ttyS1. Pokud budete mít štěstí, půjde z něj rovnou číst data:
{{Kód|jazyk=bash|kód=
 cat /dev/ttyS0
}}
Přijímaná data se sypou na standardní výstup, jak je zvykem.

Pokud to nefunguje, čtení z portu asi vyžaduje doplnění pár parametrů:
{{Kód|jazyk=bash|kód=
 stty -F /dev/ttyS0 clocal cread -crtscts cs8 -cstopb hup -parenb parodd -brkint -icrnl ignbrk \
   -igncr ignpar imaxbel -inlcr inpck -istrip -iuclc -ixany ixoff -ixon bs0 cr0 ff0 nl0 -ocrnl \
   -ofdel -ofill -olcuc -onlcr -onlret onocr -opost tab0 vt0 -crterase crtkill -ctlecho -echo \
   -echok -echonl -echoprt -icanon -iexten -isig -noflsh -tostop -xcase time 5 min 1 2400
}}

Todo: odesílání dat

==== Program v Pythonu ====
{{Doplnit část}}
Pro příjem dat v Pythonu existuje snadno použitelná knihovna uspp, kterou bude asi třeba doinstalovat (sudo apt-get install python-uspp).

=== Pokročilejší řešení komunikace přes sériový port ===


Firmware zajišťující kompletní USART komunikaci s použitím přerušení.
----

 Chip type           : ATmega16
 Clock frequency     : 12MHz

{{Kód|jazyk=c|kód=
# include &lt;avr/io.h&gt;
# include &lt;avr/interrupt.h&gt;
# include &lt;string.h&gt;

# define rdataSize 100
 
//USART
void USART_Init( unsigned int divisor );
void USART_Transmit( char * data );
void usart_busy_wait();
 
char tdata=0, *transmitted_data = &amp;tdata;
char rdata[rdataSize], *received_data = rdata;

 
# define UBRR 77

int main(void)
{
	USART_Init(UBRR);
	sei();

	while(1)
	{
                usart_busy_wait();
		USART_Transmit(rdata);
	}
 
	return 0;
}
 
void USART_Init( unsigned int divisor )
{
	// Set the port as the TxD output.
	DDRD {{!}}= 0x02;

	// Set baud rate
	UBRRH = (unsigned char)(divisor&gt;&gt;8);
	UBRRL = (unsigned char)divisor;

	// Set frame format: 8data, 1stop bit.
	UCSRC = (1&lt;&lt;URSEL){{!}}(3&lt;&lt;UCSZ0);
	//Enable Receiver and Transmitter
	UCSRB {{!}}= (1&lt;&lt;RXEN){{!}}(1&lt;&lt;TXEN);
	UCSRB {{!}}= (1&lt;&lt;RXCIE);
 
}
 
void usart_busy_wait()
{
	/* Wait for empty transmit buffer */
	while(transmitted_data != NULL);
	while ( !( UCSRA &amp; (1&lt;&lt;UDRE)) );
}

 
void USART_Transmit( char * data )
{
	transmitted_data = data;
	if (*transmitted_data)
	{
		//Enable Data register empty interupt
		UCSRB {{!}}= (1&lt;&lt;UDRIE);
	}
 
}
 
// Data transfer using Data register empty interrupt.
ISR(USART_UDRE_vect)
{
	// Put data into buffer, sends the data.
	if(*transmitted_data)
	{
		UDR = *transmitted_data;
		transmitted_data++;
	}
 
	else
	{
		//Disable Data register empty interupt
		UCSRB &amp;= ~(_BV(UDRIE));
	}
}
// Receive data using USART Receive Complete interupt
ISR(USART_RXC_vect)
{
	if(received_data != &amp;rdata[rdataSize])
	{
 *received_data = UDR;
 //UDR = *received_data;
 received_data++;
	}
	else
	{
		received_data = rdata;
	}
}

}}

== Záznam dat do SD paměťové karty ==
 
http://www.mikrozone.sk/pluginy/content/content.php?content.43

== Komunikace s PC přes USB ==

USB má oproti sériovému portu vyšší přenosovou rychlost a je podporován i u nových počítačů. Také obsahuje napájecí vodič (5 V, 500 mA). Podstatnou nevýhodou je složitost komunikace, kterou zařízení po USB vedou. Existuje několik možností, jak propojit mikrokontroler s počítačem:
# implementovat USB protokol do Atmegy softwarově -- k tomu existuje řada nezávislých projektů
## http://www.obdev.at/products/avrusb/index.html -- přehledné a poměrně snadno použitelné funkce pro komunikaci přes USB včetně řady příkladů, podporují různé mikrokontrolery a různé frekvence, pro komerční účely zpoplatněno
## http://www.cesko.host.sk/IgorPlugUSB/IgorPlug-USB%20(AVR).htm -- populární (a jeden z prvních) projektů USB na mikrokontrolerech Atmel, převodník RS232-USB
##  http://smrz.chrudim.cz -- dobrý popis komunikace přes USB, ale konkrétní návody vyžadují mnoho vlastního úsilí
## http://www.volny.cz/elecon/cz/usb/usb_m.html
## http://www.marktmarshall.com/doku.php?id=projects:avr-hid
# použít mikrokontroler, který má USB rozhraní zabudované (to Atmega8 není, tyto mikrokontrolery bývají podstatně dražší)
# použít dodatečný obvod, který zajistí převod mezi USB a RS232 (sériové rozhraní RS232 už Atmega8 podporuje)
## FT232BL (http://www.datasheetsite.com/datasheet/FT232BL) stojí asi 130 Kč a lze s ním dosáhnout komunikace okolo 2 Mbit/s, což je podstatně více, než lze softwarovým USB ovladačem. Řada návodů k FT232BL je na internetu.

Autor má dobrou zkušenost s použitím první možnosti. Pro svoje pokusy zvolis USB ovladače od Objective Development. Pro nekomerční užití jsou zdarma pod licencí GPL. Chcete-li je vyzkoušet, stáhněte a rozbalte jejich [http://www.obdev.at/downloads/avrusb/avrusb-20081126.zip|aktuální zdrojové kódy] ve formátu zip a prozkoumejte příklady.

Pro jednoduchou komunikaci s počítačem je vhodná např třída zařízení HID-DATA. Osvědčilo se zapojení obvodu se Zenerovými diodami (uvedeno také ve zmíněném archivu). Další popis komunikace přes USB je nad rámec této wikiknihy.

== Stavba USB programátoru ==
V jedné z úvodních kapitol byla popsána stavba jednoduchého programátoru ''stk200'', využívajícího paralelní port. Protože některé počítače již paralelní port nemají, existuje [http://robotika.cz/wiki/AVR řada návodů] na stavbu programátoru, který se připojí přes USB. Některé z nich mají pokročilé funkce jako je paralelní programování, podpora širokého množství čipů, debugování apod.

Pro většinu účelů ale bude stačit jednoduchý programátor ''usbasp'' podle stránky http://www.fischl.de/usbasp/. Slouží k sériovému programování vícero mikrokontrolerů od Atmelu (včetně Atmegy8 a Atmegy16).
Schéma i program je uveden v archivu na stránce autora, programátor lze během několika desítek minut zprovoznit na nepájivém poli.

{{Poznámka|Autor měl potíže s novější verzí avrasp z roku 2009. [http://www.fischl.de/usbasp/usbasp.2007-10-23.tar.gz|Verze z roku 2007] však fungovala dobře.}}

* atmega8
* krystal 12,000 MHz
* LED
* 5x 330 ohm, 2x 33 ohm, 2x 100 ohm, 1x 1k
* USB B konektor nebo ustřižený konec USB kabelu, který se dá zapojit do počítače

Atmegu8 je třeba přepnout na taktování externím krystalem a naprogramovat. Nemáte-li tedy ani paralelní port, ani půjčený programátor, je třeba se obrátit na někoho, kdo vám nahraje program.

== Dodatky ==
=== Stručný slovníček ===
* Atmega8 - mikrokontroler střední třídy vyráběný firmou Atmel, patří do rodiny AVR
* Atmel - jedna z mnoha firem vyrábějících mikrokontrolery, mimo jiné vyrábí i Atmegu8, jíž se zabývá tato kniha
* AVR - rodina procesorů z výrobní řady firmy Atmel. Patří mezi ně i Atmega8.
* AVRStudio - bohaté vývojové prostředí pro jednočipy Atmel, viz [http://www.atmel.com/dyn/products/tools_card.asp?tool_id=2725]
* avrdude: program k nahrávání programu do jednočipů řady AVR
* EEPROM: elektronicky přepisovatelná paměť, podobná flash (u Atmegy8 512 B použitých na uložení dat)
* FLASH: elektronicky přepisovatelná paměť, podobná flash (u Atmegy8 8 kB k uložení programu)
* fuse: zde jeden z několika bitů v trvalé paměti mikrokontroleru, který určuje jeho chování (česky též &quot;pojistka&quot;)
* ISP - ''in system programming'': sériové programování pomocí 4 datových vodičů, obvykle bez nutnosti vyndat mikrokontroler z přístroje, který řídí
* JTAG: rozhraní pro ladění programu nahraného do mikrokontroleru (též ICE)
* LPT: paralelní port
* mikrokontroler: programovatelný integrovaný obvod schopný samostatné činnosti bez další složité elektroniky, podobný svou logickou stavbou velmi zmenšenému počítači
* programátor: zde označuje obvod, pomocí kterého se do mikrokontroleru nahrávají data a nastavení z počítače
* RS232: sériový port
* sériový port: starší port, ještě se občas vyskytující u stolních počítačů. Data se přenášejí jedním vodičem tam a druhým zpět (celkem 3 vodiče, pro některé účely i více). Používá napěťové úrovně +/- 12 V, které neodpovídají běžně používaným napětím u digitálních obvodů.
* stk200: velmi jednoduchý programátor sestávající z kabelu a 4 rezistorů, připojuje se k paralelnímu portu
* uisp: program k nahrávání programu do jednočipů řady AVR, podobný avrdude
* USART - ''Universal Synchronous or Asynchronous Receiver and Transmitter'': součást mikrokontroleru, hardwarově zajišťující komunikaci po sériovém portu
* USB - ''Universal Serial Bus'': velmi populární port u současných stolních počítačů, k němuž se lze připojit také z jednočipových počítačů, a to s použitím
* USB 1.1: starší standard USB, který pracuje s přenosovou rychlostí 1,5 Mbit/s nebo 12 Mbit/s. Rychlostí 1,5 Mbit/s lze komunikovat i za pomoci softwarového ovladače v mikrokontroleru; vyšší rychlosti potřebují specializovaný obvod.
* usbasp: poměrně jednoduchý programátor, připojuje se k USB
* Watchdog timer: nezávislý obvod, předcházející zatuhnutí běhu mikrokontroleru. Pokud přestane být periodicky &quot;krmen&quot;, považuje to za kolaps programu a resetuje obvod.

=== Vysokonapěťové paralelní programování ===
==== Motivace ====
K nahrání programu do Atmegy8 a nastavení jejích pojistek jsme dosud používali ''sériové programování''. (Byty se v něm přenášejí sériově po 3 vodičích, ačkoli se u počítače použije paralelní port.) Také se označuje jako ''in system programming'', protože se často dá provést, aniž by se Atmega8 vyndávala z obvodu.

V některých případech je potřeba použít složitější ''vysokonapěťové paralelní programování'':
* jsou '''chybně nastavené pojistky''', což může znemožnit sériové programování
** může být vynulovaná pojistka RSTDSBL, která způsobí, že pin PC6 přestane sloužit jako reset
** nebo jsou zmateně naprogramované pojistky zdroje taktování (přičemž taktování je při ISP potřeba)
* chceme číst nebo zapsat data v '''EEPROM'''
* chceme vymazat data v čipu, který je '''zamčený proti zápisu''' (jsou nastavené lock bity)

V následujícím návodu se budeme zabývat prvním a nejčastějším případem, kdy jsme chybně nastavili pojistky a čip už nejde přepsat pomocí ISP. Tento nemocný čip označíme jako ''pacienta''. Pomocí druhé atmegy8 čip vyresetujeme tak, aby jej šlo znovu programovat pomocí ISP.

==== Potřebný materiál ====
K paralelnímu programování nelze použít prostý paralelní port počítače, protože nemá dost pinů. Namísto toho opatříme
* druhou, funkční Atmegu8. Budeme ji označovat jako ''doktora''. (Její pojistky ponecháme ve výchozím stavu, tj. interní taktování na 1 MHz.)
* stabilizovaný zdroj 11,5 - 12,5 V
* 1 NPN tranzistor, 1 PNP tranzistor
* 4 rezistory 10 kOhm
* běžné vybavení používané dříve, tj. nepájivé pole, sériový programátor, stabilizovaný zdroj 5 V a hromadu drátků

==== Nahrání programu doktorovi ====

Doktorovi nahrajeme následující recept: [[Programujeme jednočipy/VnParProg hex code]]:

 sudo avrdude -p m8 -c stk200 -U flash:w:atmega8-fuse-repair.hex

{{Poznámka|1=Pokud program chceme pozměnit nebo pročíst, je k dispozici zde:  [[Programujeme jednočipy/VnParProg c code]]. V tom případě jej zkompilujte klasickými příkazy a nahrajte jej výše uvedeným způsobem.

 avr-gcc -g -Wall -O1 -mmcu=atmega8 -c atmega8-fuse-repair.c -o atmega8-fuse-repair.o
 avr-gcc -g -Wall -O1 -mmcu=atmega8 atmega8-fuse-repair.o    -o atmega8-fuse-repair.elf
 avr-objcopy -j .text -j .data -O ihex atmega8-fuse-repair.elf atmega8-fuse-repair.hex
 
 sudo avrdude -p m8 -c stk200 -U flash:w:atmega8-fuse-repair.hex
}}

==== Postup opravy pojistek ====

Obě Atmegy8 umístíme na nepájivé pole blízko sebe. Většinu pinů propojíme přímo, PB0 na PB0 atd. Takto vytvoříme PB0 - PB6, PC0 - PC2, PD1 - PD7, celkem 17 přímých propojek, které jsou na schématu kresleny sloučené v tlustou čáru:

[[Soubor:atmega8 fuses repair.svg|střed|600px]]

Výstup PC3 připojíme na vstup spínače +12 V. Výstup spínače připojíme přes 10 kOhm rezistor na PC6 pin pacienta. Na schématu je návrh s tranzistory, ale protože 12 V signál je zapnut po dobu programování, lze obvod s tranzistory nahradit ručním spínačem a jediným resistorem.

Oba čipy, doktora i pacienta, zapojíme podle výše uvedeného schématu. Doporučujeme pak postupovat následovně:
# připojíme RESET doktora k zemi
# připojíme stabilizované 12 V a 5 V napájení
# (pokud jsme zjednodušili schéma odstraněním tranzistorů, připojíme 12 V k reset pinu pacienta)
# odpojíme RESET a sledujeme svítivou diodu, měla by asi na vteřinu bliknout

Nyní by měl být pacient vyléčen. Odpojíme napájení, vyndáme jej a zkusíme jej naprogramovat běžným, sériovým rozhraním.

=== Přímý zápis na paralelní port v Linuxu ===
Nesouvisí to přímo s Atmegou, ale může se to hodit. Následující program ''lptout'' (napsaný v C pro Linux) nastaví na paralelním portu počítače číslo určené jako 1. parametr. Na Windows (XP) lze na paralelní port zapisovat také, ale vyžaduje to dodatečnou instalaci ovladačů. Zápis na LPT funguje, jen je-li spuštěn s rootovskými právy.

 
{{Kód|jazyk=c|kód=
 /* lptout - sets given value on parallel port */
 #include &lt;stdio.h&gt;
 #include &lt;stdlib.h&gt;
 #include &lt;unistd.h&gt;
 #include &lt;sys/io.h&gt;
 #define base 0x378           	/* printer port address */
 int main(int argc, char **argv) 
 {
    int value;
    if (ioperm(base,1,1)) {fprintf(stderr, &quot;Could not get permission for the port 0x%x.\n&quot;, base), exit(1);}
    if (argc &lt; 2) {fprintf(stderr, &quot;Please specify the value to be set. \n&quot;); exit(2);}
    if (sscanf(argv[1], &quot;%i&quot;, &amp;value) == 1) {outb((unsigned char)(value), 0x378);} 
       else {fprintf(stderr, &quot;1st parameter must be an integer between 0 - 255. \n&quot;, base), exit(3);}
    return 0;
 }
}}

Kompilace a příklad použití k nastavení pinů nastřídačku:

 g++ lptout.c -o lptout
 sudo ./lptout $(( 1*1 + 0*2 + 1*4 + 0*8 + 1*16 + 0*32 + 1*64 + 0*128 ))

{{Upozornění|Buďte opatrní při práci s paralelním portem! Obvody počítače jsou citlivé na přepětí a statickou elektřinu. U paralelního portu je riziko poškození i v případě zkratu.}}

== Užitečné odkazy ==

* http://robotika.cz/guide/blink/cs - podrobný návod, jak do Atmegy nahrát program
* http://pramode.net/articles/lfy/atmega8/pramode.html - komunikace s PC přes sériový port

[[Kategorie:Návody]]</text>
      <sha1>by7o5hc3x86mt0m5kvn1e567d5yk4pw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Mankalové hry/Oware</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4261</id>
    <revision>
      <id>38461</id>
      <parentid>35256</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:30:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3481" xml:space="preserve">[[Soubor:Ori (1).jpg|náhled|Žena s dívkou hrají Oware]]
''Oware je hra původem od afrického kmene [[w:Ašantové|Ašantů]]. Podle níže uvedených pravidel se hraje na turnajích.''

* '''Jiné názvy:''' Adji, Awélé, Awalé, Ayo, Ouri, Ouril, Uril, Wari, Warri
* '''Počet hráčů:''' 2
* '''Deska:''' dvě řady po šesti důlcích, jednocyklová
* '''Kamenů:''' 48
* '''Cíl hry:''' získat nadpoloviční většinu kamenů


== Pravidla hry ==
=== Příprava hry ===
Deska se položí podélně mezi oba hráče. Před začátkem hry se do každé jamky umístí čtyři kameny. Hru začíná hráč určený losem, či dohodou.

=== Průběh hry ===
Hráč, který je na tahu, odebere z libovolné jamky na své straně všechny kameny a pokládá je proti směru hodinových ručiček vždy po jedné do každého následujícího důlku. Dojde-li při rozdělování k poslednímu důlku a své straně a ještě mu nějaké kameny zbývají, pokračuje v rozdělování dále do důlků na straně soupeře.

Jestliže hráč rozmisťuje více než jedenáct kamenů, neumístí dvanáctý (/třiadvacátý) kámen do jamky, z které kameny vybral, ale do následující a dále pokračuje obvyklým způsobem. Na konci jeho tahu tedy musí jamka, ze které kameny vybíral, zůstat prázdná.

Skončí-li hráč svůj tah v soupeřově jamce a v té jsou poté dva nebo tři kameny, stávají se tyto jeho kořistí. Zároveň se podívá, jestli vpravo od této jamky není jamka, která by tuto podmínku také splňovala. Jestliže ano, vezme si i tyto kameny a podívá se na další jamku a takto pokračuje, dokud se neobjeví jamka s jiným počtem kamenů nebo dokud se nedostane k poslední jamce na soupeřově straně.

Jestliže hráč zahrál svůj poslední možný tah (na jeho straně nejsou žádné kameny), musí soupeř, je-li to možné zahrát tak, aby po jeho tahu nějaký měl (tedy zahrát takový tah, kterým umístí alespoň jeden kámen do důlku na straně svého soupeře).

Hráč nesmí zahrát takový tah, po kterém by soupeř neměl jak hrát. Nesmí tedy zahrát tah, kterým by sebral všechny kameny na soupeřově straně desky (tzv. úplné ožebračení).

=== Konec hry ===
Hra končí, jakmile jeden hráč nemůže provést tah. Jeho protivník si k získaným kamenům přidá ještě všechny kameny, které zůstaly v jeho jamkách. Vítězem je ten, kdo získal více kamenů, tedy alespoň 25. Jestliže oba hráči získali shodně po 24 kamenech, skončila hra remízou.

=== Varianty pravidel ===
* Hráč může provést úplné ožebračení soupeře, tedy zahrát takový tah, kterým sebere všechny kameny na jeho straně. Ožebračený hráč však získává všechny kameny na straně svého soupeře.
* Hráč musí rozehrát jamku ve které je více jak 11 kamenů a to ve svém prvním tahu poté, co tento stav nastal.

=== Poznámka ===
Běžně se má zato, že hráči mohou v průběhu hry kontrolovat počet kamenů v jednotlivých jamkách (na obou stranách desky) a to i tak, že je vezmou do ruky a přepočítají. Není to však automatickým pravidlem a je lepší se o této možnosti předem ujistit, či se na ní domluvit. Obzvláště afričtí hráči toto neradi vidí.

== Externí odkazy ==
* {{Commons|kategorie=Oware}}
* [http://www.wikimanqala.org/wiki/Oware Oware na wikimanqala.org]

{{DEFAULTSORT:Oware}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Mankalové hry]]</text>
      <sha1>dju7mk7u2lm5lev3fauix4xkijqlxb3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Mankalové hry</title>
    <ns>14</ns>
    <id>4262</id>
    <revision>
      <id>14574</id>
      <timestamp>2009-01-24T17:15:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>nová kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="17" xml:space="preserve">[[Kategorie:Hry]]</text>
      <sha1>k54q2m5lqyw6os28t7cyzcfot995qg5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikiknihy:Roboti/Žádosti</title>
    <ns>4</ns>
    <id>4265</id>
    <revision>
      <id>41388</id>
      <parentid>41387</parentid>
      <timestamp>2020-04-14T10:15:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Xanthan1</username>
        <id>8499</id>
      </contributor>
      <comment>/* Uživatel:BukovníkBot */ re</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3035" xml:space="preserve">Na této stránce můžete požádat o příznak [[{{#titleparts:{{FULLPAGENAME}}|-1}}|bot]].

This page hosts requests for a [[{{#titleparts:{{FULLPAGENAME}}|-1}}|bot]] flag.

Zkopírujte následující formulář a vyplňte:

&lt;pre&gt;
== [[Uživatel:Jméno bota]] ==
Žádám o příznak robota pro účet  [[Uživatel:Jméno bota]]. Bot bude … 
(doplňte popis funkce, použitý program apod.). Děkuji předem za kladné vyřízení. ~~~~
&lt;/pre&gt;

Please copy and paste the text below into a new section:
&lt;pre&gt;
== [[User:Bot name]] ==
I request that [[User:Bot name]] gets a bot flag. The bot will … 
(fill in the bot’s description, used framework and operator's home userpage). Thank you! ~~~~
&lt;/pre&gt;

&lt;div class=&quot;plainlinks&quot; style=&quot;font-size: large; text-align: center;&quot;&gt;
'''[{{fullurl:Wikiknihy:Boti/Žádosti|action=edit&amp;section=new}} Nová žádost / New request]'''
&lt;/div&gt;

= Vyřízené =
*[[Uživatel:TchoŘoBot|TchoŘoBot]]

= Aktuální žádosti =

== [[User:Dexbot|Dexbot]] ==
I request that [[User:Dexbot|Dexbot]] gets a bot flag. The bot will remove interwikis that have been migrated to Wikidata, I use pywikibot (I'm a pywikibot developer) and you can find me in [[w:fa:User:Ladsgroup|Persian Wikipedia]]. Thank you! [[Uživatel:Ladsgroup|Ladsgroup]] ([[Diskuse s uživatelem:Ladsgroup|diskuse]]) 20. 2. 2015, 07:37 (UTC)

== [[Uživatel:UrbanecmBot]] ==
Žádám o příznak robota pro účet  [[Uživatel:UrbanecmBot]]. Bot se stará o robotickou aktualizaci modulu Wikidata z české Wikipedie. Bot má příznak na české Wikipedii, Wikidatech, Commons a Wikiverzitě (kde se stará o totožný úkol). Děkuji předem za kladné vyřízení. [[Uživatel:Martin Urbanec|Martin Urbanec]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin Urbanec|diskuse]]) 6. 8. 2019, 18:26 (UTC)

== [[Uživatel:BukovníkBot]] ==
Žádám o příznak robota pro účet  [[Uživatel:BukovníkBot]]. Bot bude vykonávat editace kosmetické (clean up) za pomocí AWB, ve Wikiknihách zatím tolik editací nemá, ale edituje i ve Wikicitátech a Wikizdrojích. V případě, že bude potřeba více editací bota, klidně jich vykonám více.
Děkuji předem za kladné vyřízení. [[Uživatel:Bukovník|Bukovník]] ([[Diskuse s uživatelem:Bukovník|diskuse]]) 13. 4. 2020, 16:17 (UTC)

: Nepřidělen.&lt;br /&gt;Příznak robota se obecně uděluje robotům vedeným dlouhodobě zkušenými uživateli a nikoliv nováčky. Ve vašem případě navíc editace (nejen) z tohoto účtu byly bohužel ve většině případů spíše problematické. A kromě toho, AWB je poloautomatický asistent, nikoli autonomní plně automatický nástroj, a takovým se příznaky nepřidělují, s ním můžete (se správným nastavením) editovat přímo ze svého účtu.&lt;br /&gt;{{User:Danny B./podpis}} 14. 4. 2020, 10:06 (UTC)
:: Děkuji i tak za odpověď, jenom se chci zeptat, co mám udělat v nastavení, abych editoval přímo ze svého účtu? --[[Uživatel:Bukovník|Bukovník]] ([[Diskuse s uživatelem:Bukovník|diskuse]]) 14. 4. 2020, 10:14 (UTC)</text>
      <sha1>ozkojflw9oir49sis6d6bzh5ssrxq6v</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jízda na eskalátoru/Přílohy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4266</id>
    <revision>
      <id>26066</id>
      <parentid>22872</parentid>
      <timestamp>2014-02-26T18:05:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sgconlaw</username>
        <id>4574</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>(Script) [[commons:COM:FR|File renamed]]: [[File:Dbtransfer.JPG]] → [[File:Transfer hall of Dhoby Ghaut MRT Station, Singapore - 20050618.jpg]] More descriptive name.</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="532" xml:space="preserve">== Fotogalerie ==
&lt;gallery&gt;
Soubor:Japan_086.jpg
Soubor:LightTunnelDetroit.jpg
Soubor:Escalator.jpg
Soubor:Fahrtreppe mit Absatz.jpg
Soubor:Mk Frankfurt WillyBrandtPlatz.jpg
Soubor:Moscow Metro escalator.jpg
Soubor:FahrtreppenStufen3.jpg
Soubor:2008 04 21 - Bethesda - Medical Center Metro Station 2.JPG
Soubor:Transfer hall of Dhoby Ghaut MRT Station, Singapore - 20050618.jpg
Soubor:Escalators Seattle Library.jpg
&lt;/gallery&gt;

== Výňatek ze smluvních podmínek ==
{{Doplnit část}}

[[Kategorie:Technika]]
[[Kategorie:Návody]]</text>
      <sha1>6x92bqlwqvct0kyufmlflx2zwrxy1ef</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Nápověda:Vzhled a styl</title>
    <ns>12</ns>
    <id>4268</id>
    <revision>
      <id>21226</id>
      <parentid>19959</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T18:46:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>rekat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2630" xml:space="preserve">{{Nápověda}}
Tato stránka popisuje doporučený '''vzhled a styl''' stránky Wikiknih. Má za úkol ukázat základní pravidla psaní a typografického zpracování jednotlivých stran a knih. Každý čtenář ocení konsistentní styl a jednotnou úpravu všech stran.

Účelem této stránky nejsou rady [[Nápověda:Jak vytvořit článek|jak vytvořit článek]] nebo [[Nápověda:Jak editovat stránku|jak editovat jednotlivé stránky]].

Následující ''tabulka obsahu'' se generuje automaticky, použijete-li v článku strukturované nadpisy.

== Struktura článku==
Tento odstavec shrnuje doporučené uspořádání článku z hlediska struktury jeho jednotlivých částí. Bližší popis jednotlivých částí naleznete níže.

* Na začátku článku ještě před jakýmkoli textem by měl být popis knihy a:
** Obsah
** Odkaz na stránku obsahu
** Názvy kapitol
* Následuje
** Nic, vše má svou stránku
** Nic, na stránce obsahu jsou odkazy na další stránky
** Kapitoly
* Každá stránka, případně kapitola by měla mít:
** Patřičný název, který ji vystihuje
** Správně pravopisně psaný text
** V textu odkazy na jiné stránky Wikiknih
** Případně obrázek, související stránky, externí odkazy a literaturu, ve které si čtenáři mohou přečíst více.
* Na závěr se ještě musí napsat patřičné kategorie.

Zapsáno ve zdrojovém kódu tedy:
&lt;pre&gt;
[[Soubor:Obrazek.jpg|thumb|Obrázek]]
'''Velký Modrák''' je velký a modrý, a proto je to ideální kniha na Wikiknihy.
== První kapitola(např.:Dětství Velkého Modráka) ==

text

=== První podkapitola ===

text

=== Druhá podkapitola ===

text

== Druhá kapitola(např.:Velký Modrák starším) ==
text

== Třetí kapitola(např.:Velký Modrák je dospělý) ==
text
=== První podkapitola ===
text

=== Druhá podkapitola ===

text

&lt;/pre&gt;

Dále následují podrobnější informace k jednotlivým bodům.

=== Obrázek ===
Pokud existuje obrázek ilustrující téma knihy, měl by být uveden hned na jeho začátku. Takový obrázek se zobrazí vpravo od textu úvodu. Někdy je vhodnější obrázek přesunout až na konec úvodu, aby se zobrazil ve volném prostoru vedle obsahu a nezužoval prostor pro úvod.

=== Úvod ===
To co kniha čtenářům chce dát a téma knihy.

==== Příklad vhodně provázaného úvodu ====
Vítejte v knize o '''Velkém Modrákovi'''. Je to slavná osobnost a tato kniha vám chce ukázat jeho život od dětství až do dnes.
=== Kapitola a podkapitola ===
Kapitoly a podkapitoly slouží k rozdělení knihy.

[[Kategorie:Nápověda:(vše)|{{PAGENAME}}]]</text>
      <sha1>lg3gogt4chlvxme7qm8d91xpsk0x068</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Vítejte</title>
    <ns>10</ns>
    <id>4269</id>
    <revision>
      <id>25739</id>
      <parentid>22900</parentid>
      <timestamp>2013-10-28T17:26:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="877" xml:space="preserve">&lt;div class=&quot;vitejte plainlinks&quot;&gt;
[[Soubor:Tournesol.png|48px|alt=]] '''Vítejte na [[Wikiknihy:O Wikiknihách|Wikiknihách]]!'''

Vítejte na českých Wikiknihách, otevřené knihovně kterou můžete volně šířit a&amp;nbsp;upravovat. Prosím, přečtěte si tyto důležité stránky:

* Pokud nevíte, jak editovat, podívejte se, [[w:Nápověda:Jak editovat stránku|jak editovat stránku]].
* Spoustu dalších informací najdete v&amp;nbsp;[[Nápověda:Obsah|nápovědě]].
* Máte-li specifické dotazy, navštivte [[Wikiknihy:Portál Wikiknih|Portál Wikiknih]].
* Chcete-li si vyzkoušet editaci Wikiknih, můžete tak učinit na [[Wikiknihy:Pískoviště|pískovišti]].

Přeji vám mnoho úspěšných editací a&amp;nbsp;pokud máte další dotazy, neváhejte kontaktovat komunitu.
&lt;/div&gt;&lt;noinclude&gt;

[[Kategorie:Šablony:Zprávy uživatelům|{{PAGENAME}}]]

&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>eaji0qe8bgtgyz5ngtoay4cq0678ykj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Klasické karetní hry</title>
    <ns>14</ns>
    <id>4388</id>
    <revision>
      <id>30474</id>
      <parentid>14909</parentid>
      <timestamp>2015-11-02T11:39:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Odstranění interwiki z Wikidat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="47" xml:space="preserve">[[Kategorie:Karetní hry| ,]]
[[Kategorie:Hry]]</text>
      <sha1>089h2r93ynxwhs6fipv4chkq0phvy55</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Karetní hry</title>
    <ns>14</ns>
    <id>4389</id>
    <revision>
      <id>29973</id>
      <parentid>24131</parentid>
      <timestamp>2015-09-09T02:53:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- interwiki (nyní ve Wikidatech)</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="17" xml:space="preserve">[[Kategorie:Hry]]</text>
      <sha1>k54q2m5lqyw6os28t7cyzcfot995qg5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Hry pro jednoho hráče</title>
    <ns>14</ns>
    <id>4390</id>
    <revision>
      <id>24118</id>
      <parentid>16187</parentid>
      <timestamp>2013-03-12T23:01:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>sort</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="41" xml:space="preserve">[[Kategorie:Hry podle počtu hráčů|1]]</text>
      <sha1>buxz2uwvryueo5o21l2eyunc7522mq5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Hry podle počtu hráčů</title>
    <ns>14</ns>
    <id>4391</id>
    <revision>
      <id>23827</id>
      <parentid>14937</parentid>
      <timestamp>2013-01-09T22:39:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>sort</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="35" xml:space="preserve">[[Kategorie:Hry| ,Počet hráčů]]</text>
      <sha1>llytlrmvgeybd20sk0y4h3qvksk7qxh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Citace monografie</title>
    <ns>10</ns>
    <id>4392</id>
    <revision>
      <id>32569</id>
      <parentid>28670</parentid>
      <timestamp>2016-11-25T05:33:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>demagizace ISBN odkazů</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5431" xml:space="preserve">&lt;includeonly&gt;&lt;cite class=&quot;citace&quot; {{
#if: {{{ref|}}}
| {{#ifeq:{{{ref}}}|none||id=&quot;{{{ref}}}&quot;}}
| {{#if:{{{příjmení|}}}|{{#if:{{{rok|}}} | id=&quot;Reference-{{{příjmení}}}-{{{rok}}}&quot; }} }}
}}&gt;{{
#if: {{{korporace|}}}
| {{
  #if: {{{odkaz na korporaci|}}}
  | [[{{{odkaz na korporaci}}}|{{{korporace}}}]]
  | {{{korporace}}}
  }}
| {{
  #if: {{{autor|}}}{{{příjmení|}}}
  | {{
    #if: {{{odkaz na autora|}}}
    | [[{{{odkaz na autora}}}|{{
      #if: {{{autor|}}}
      | {{{autor}}}
      | {{uc:{{{příjmení}}}}}{{
        #if: {{{jméno|}}}
        | , {{{jméno}}}
        }}
      }}]]
    | {{
      #if: {{{autor|}}}
      | {{{autor}}}
      | {{uc:{{{příjmení}}}}}{{
        #if: {{{jméno|}}}
        | , {{{jméno}}}
        }}
      }}
    }}{{
    #if: {{{autor2|}}}{{{příjmení2|}}}
    | &lt;nowiki&gt;;&lt;/nowiki&gt; {{
      #if: {{{odkaz na autora2|}}}
      | [[{{{odkaz na autora2}}}|{{
        #if: {{{autor2|}}}
        | {{{autor2}}}
        | {{uc:{{{příjmení2}}}}}{{
          #if: {{{jméno2|}}}
          | , {{{jméno2}}}
          }}
        }}]]
      | {{
        #if: {{{autor2|}}}
        | {{{autor2}}}
        | {{uc:{{{příjmení2}}}}}{{
          #if: {{{jméno2|}}}
          | , {{{jméno2}}}
          }}
        }}
      }}{{
      #if: {{{autor3|}}}{{{příjmení3|}}}
      | &lt;nowiki&gt;;&lt;/nowiki&gt; {{
        #if: {{{odkaz na autora3|}}}
        | [[{{{odkaz na autora3}}}|{{
          #if: {{{autor3|}}}
          | {{{autor3}}}
          | {{uc:{{{příjmení3}}}}}{{
            #if: {{{jméno3|}}}
            | , {{{jméno3}}}
            }}
          }}]]
        | {{
          #if: {{{autor3|}}}
          | {{{autor3}}}
          | {{uc:{{{příjmení3}}}}}{{
            #if: {{{jméno3|}}}
            | , {{{jméno3}}}
            }}
          }}
        }}
      }}
    }}{{
    #if: {{{spoluautoři|}}}
    | , {{{spoluautoři}}}
    }}
  }}
}}{{
#if: {{{korporace|}}}{{{autor|}}}{{{příjmení|}}}
| {{
  #if: {{{spoluautoři|}}}
  |
  | .
  }}
}} {{
#if: {{{titul|}}}
| ''{{
  #if: {{{odkaz na titul|}}} 
  | [[{{{odkaz na titul}}}|{{{titul}}}]]
  | {{{titul}}}
  }}''.
}} {{
#if: {{{editoři|}}} | Příprava vydání {{{editoři}}}
}}{{
#if: {{{redaktoři|}}}
| {{
  #if: {{{editoři|}}}
  | &lt;nowiki&gt;;&lt;/nowiki&gt; redakce
  | Redakce
  }} {{{redaktoři}}}
}}{{
#if: {{{překladatelé|}}}
| {{
  #if: {{{editoři|}}}{{{redaktoři|}}}
  | &lt;nowiki&gt;;&lt;/nowiki&gt; překlad
  | Překlad
  }} {{{překladatelé}}}
}}{{
#if: {{{ilustrátoři|}}}
| {{
  #if: {{{editoři|}}}{{{redaktoři|}}}{{{překladatelé|}}}
  | &lt;nowiki&gt;;&lt;/nowiki&gt; ilustrace
  | Ilustrace
  }} {{{ilustrátoři}}}
}}{{
#if: {{{další|}}}
| {{
  #if: {{{editoři|}}}{{{redaktoři|}}}{{{překladatelé|}}}{{{ilustrátoři|}}}
  | &lt;nowiki&gt;;&lt;/nowiki&gt;
  }} {{{další}}}.
|{{
#if: {{{editoři|}}}{{{redaktoři|}}}{{{překladatelé|}}}{{{ilustrátoři|}}}
| .
}}}} {{
#if: {{{vydání|}}}
| {{{vydání}}}.{{
  #if: {{{typ vydání|}}}
  |, {{{typ vydání}}}
  }} vyd.
}} {{
#if: {{{svazek|}}}
| {{
  #if: {{{typ svazku|}}}
  | {{ucfirst:{{{typ svazku}}}}} {{{svazek}}}.
  | Svazek {{{svazek}}}.
  }}
}} {{
#if: {{{místo|}}}
| {{{místo}}}
| [s.l.]
}} : {{
#if: {{{vydavatel|}}}
| {{{vydavatel}}}
| [s.n.]
}}{{
#if: {{{rok|}}}
| , {{{rok}}}{{
  #if: {{{měsíc|}}}
  | -{{{měsíc}}}{{
    #if: {{{den|}}}
    | -{{{den}}}
    }}
  }}
| {{
  #if: {{{rok copyrightu|}}} | , c{{{rok copyrightu}}}
  }}
}}{{
#if: {{{rok tisku|}}}
| {{
  #if: {{{rok|}}}{{{rok copyrightu|}}}
  | &amp;#32;(
  | ,&amp;#32;
  }}{{{rok tisku}}}{{
  #if: {{{měsíc tisku|}}}
  | -{{{měsíc tisku}}}{{
    #if: {{{den tisku|}}}
    | -{{{den tisku}}}
    }}
  }} tisk{{
  #if: {{{rok|}}}{{{rok copyrightu|}}} | )
  }}
}}. {{
#if: {{{počet svazků|}}}
| {{
  #ifeq: {{{počet svazků}}} 
  | 1
  | {{
    #if: {{{počet stran|}}}
    | {{{počet stran}}} s.{{
      #if: {{{přílohy|}}}
      | , {{{přílohy}}}
      }}
    }}
  | {{#if: {{{počet stran|}}}
    | ({{{počet stran}}} s.{{
      #if: {{{přílohy|}}}
      | , {{{přílohy}}}
      }})
    }}
  }}
| {{#if: {{{počet stran|}}}
  | {{{počet stran}}} s.{{
    #if: {{{přílohy|}}}
    | , {{{přílohy}}}.
    }}
  | {{
    #if: {{{přílohy|}}}
    | {{{přílohy}}}.
    }}
  }}
}} {{
#if: {{{edice|}}}
| ({{ucfirst:{{{edice}}}}}{{
  #if: {{{subedice|}}}
  | . {{ucfirst:{{{subedice}}}}} {{
    #if: {{{svazek edice|}}}
    | &lt;nowiki&gt;;&lt;/nowiki&gt; sv. {{{svazek edice}}}
    }}
  | {{
    #if: {{{svazek edice|}}}
    | &lt;nowiki&gt;;&lt;/nowiki&gt; sv. {{{svazek edice}}}
    }}
  }}.)
}} {{
#if: {{{poznámky|{{{poznámka|}}}}}}
| {{ucfirst:{{{poznámky|{{{poznámka}}}}}}}}.
}} {{
   #if: {{{url|}}} | [{{{url}}} Dostupné online.]
}} {{
   #if: {{{isbn|}}}| [[w:ISBN|ISBN]] [[Special:BookSources/{{{isbn}}}|{{{isbn}}}]].
}} {{
   #if: {{{doi|}}} | [[Digital object identifier|DOI]]:[http://dx.doi.org/{{{doi}}} {{{doi}}}]
}} {{
   #if: {{{id|}}}  | {{{id}}}.
}} {{
#if: {{{kapitola|}}}
| {{ucfirst: {{{typ kapitoly|Kapitola}}} }} {{
  #if: {{{url kapitoly|}}}
  | [{{{url kapitoly}}} {{{kapitola}}}]
  | {{{kapitola}}}
}}{{
  #if: {{{strany|{{{stránky|}}}}}} | , s.&amp;nbsp;{{{strany|{{{stránky}}}}}}
 }}.
| {{
  #if: {{{strany|{{{stránky|}}}}}} | S.&amp;nbsp;{{{strany|{{{stránky}}}}}}.
  }}
}} {{
   #if: {{{jazyk|}}} | ({{{jazyk}}})
}}&lt;/cite&gt;&lt;/includeonly&gt;&lt;noinclude&gt;
Dokumentace je na [[{{TALKPAGENAME}}|diskusní stránce]].

[[Kategorie:Šablony:Citace| {{PAGENAME}}]]
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>k234rwppvdrrf0heon6qkt94f0lq03r</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Upravit</title>
    <ns>10</ns>
    <id>4398</id>
    <revision>
      <id>22865</id>
      <parentid>22862</parentid>
      <timestamp>2012-04-21T17:40:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="625" xml:space="preserve">{{Cedule
  | typ = maintenance
  | nadpis = Tato kniha nebo její část potřebuje úpravy.
  | text = Můžete Wikiknihám pomoci tím, že ji vhodně [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|action=edit}} vylepšíte]. Inspiraci k&amp;nbsp;vylepšení lze hledat v&amp;nbsp;ostatních knihách&lt;!--v&amp;nbsp;radách na stránce [[Wikipedie:Vzhled a styl|Vzhled a&amp;nbsp;styl]]--&gt;, případně na její [[{{TALKPAGENAME}}|diskusní stránce]].
  | poznámka = 
  | obrázek = Crystal Clear app kedit.svg
}}&lt;includeonly&gt;
{{Kategorie|Údržba:Upravit||{{PAGENAME}}}}
&lt;/includeonly&gt;&lt;noinclude&gt;

[[Kategorie:Šablony:Údržba|{{PAGENAME}}]]

&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>5tbcm7at5gkrakeg4qafftbtndy0x0t</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>HTML/Obrázky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4399</id>
    <revision>
      <id>45417</id>
      <parentid>44142</parentid>
      <timestamp>2022-03-22T13:07:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4243" xml:space="preserve">Dnes už si neumíme představit webovou stránku bez obrázku, takže tag &amp;lt;IMG&amp;gt; bude jeden z těch, které budete používat častěji.

== Tag &amp;lt;IMG&amp;gt; ==

Obrázky se tvoří pomocí tagu &amp;lt;IMG&amp;gt; což je zkratka anglického slovíčka IMAGE(obrázek)
Jelikož je to nepárový tag, proto neexistuje &lt;/img&gt; což je hrubá chyba!


Při použití různých atributů to může vypadat takto:
{{Kód|jazyk=html4strict|kód=
&lt;img src='nejaky_obrazek.gif' alt='Popis obrázku' width='100' height='100' border='1'&gt; 
}}
== Atributy ==

Jak je řečeno v [[../Lekce 1/#Atributy|Lekci 1]] některé tagy mají atributy a IMG jich má hned několik které si představíme.

=== SRC ===
Atribut SRC označuje cestu k souboru a to jak [[../Odkazy/#Absolutní adresa|absolutní]] tak i [[../Odkazy/#Relativní adresa|relativní]]
Tento atribut je povinný bez něj prohlížeč nezobrazí obrázek.
{{Kód|jazyk=html4strict|kód=
&lt;img src=&quot;nejaky_obrazek.gif&quot;&gt;
}}
=== ALT ===
Nastavuje text který se zobrazí v prohlížeči na kterém jsou vypnuty obrázky.
Tento atribut je jeden z nejdůležitějších u obrázku protože Vyhledávače podle něho vyhledávají obrázky nebo počítače pro slepce ho předčítají.

{{Kód|jazyk=html4strict|kód=
&lt;img src=&quot;http://upload.wikimedia.org/wikipedia/meta/2/2a/Nohat-logo-nowords-bgwhite-200px.jpg&quot; alt=&quot;Logo wikipedie&quot;&gt;
}}
=== Rozměry ===
Pomocí atributů se dá obrázek zvětšit nebo zmenšit jak na šířku tak na výšku.&lt;br /&gt;
Zde doporučuji vždy zadávat oba atributy, protože když je nezadáte tak prohlížeč čeká než se obrázek načte protože nezná jeho velikost proto neví kolik míst ana webu si má pro něj rezervovat (toto neplatí pro prohlížeče založené na jádru [[w:Gecko|GECKO]] )&lt;br /&gt;
jednotky jsou pixely a nebo procenta.

==== Width ====
Označuje šířku obrázku.
{{Kód|jazyk=html4strict|kód=
&lt;img src=&quot;nejaky_obrazek.gif&quot; alt=&quot;Zajímavý neznámy obrazec&quot; width=&quot;100%&quot;&gt;
}}
==== Height ====
Označuje šířku obrázku.
{{Kód|jazyk=html4strict|kód=
&lt;img src=&quot;nejaky_obrazek.gif&quot; alt=&quot;Zajímavý neznámy obrazec&quot; height=&quot;100%&quot;&gt;
}}
=== Align ===
Určuje umístění obrázku vzhledek k okolním prvkům. Zde přidávám tabulku různých možností.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Možnosti zarovnání
! Název
! Popis

|-
|left
|Obrázek je nalevo a text je vedlo něj zprava 

|-
|right
|Obrázek je napravo a text je vedlo něj zpleva 

|-
|top
|Obrázek je zarovnán nahoru

|-
|baseline
|Obrázek je zarovnán dolu

|-
|texttop
|Obrázek je zarovnán nahoru ale maximálně na nejvyšši bod textu

|-
|bottom
|Obrázek je zarovnán dolu ale maximálně na nejnižší bod textu

|-
|middle
|Obrázek je zarovnán doprostřed

|-
|middle
|Obrázek je zarovnán doprostřed

|-
|absmiddle
|Obrázek je zarovnán doprostřed řádku

|-
|absbottom
|Obrázek je zarovnán na spodek řádku
|}

{{Kód|jazyk=html4strict|kód=
&lt;img src=&quot;nejaky_obrazek.gif&quot; alt=&quot;Zajímavý neznámy obrazec&quot; height=&quot;100&quot; height=&quot;100&quot; align=&quot;top&quot;&gt;
}}
=== Border ===
Udává šířku rámečku obrázku.
Udané číslo je v pixelech.

{{Kód|jazyk=html4strict|kód=
&lt;img src=&quot;nejaky_obrazek.gif&quot; alt=&quot;Zajímavý neznámy obrazec&quot; height=&quot;100&quot; height=&quot;100&quot; border=&quot;10&quot;&gt;
}}
=== Style ===
Do atributu style se zadává [[w:Kaskádové styly|CSS]] styl obrázku.
Zde není naším úkolem naučit CSS -&gt; Jakmile bude nějakej CSS návod dáme ho sem.
Jen pro ukázku
{{Kód|jazyk=html4strict|kód=
&lt;img src=&quot;nejaky_obrazek.gif&quot; alt=&quot;Zajímavý neznámy obrazec&quot; style=&quot;width: 100px; height= 100px;&quot;&gt;
}}
=== Map ===
Klikací mapa na obrázku. Využití je třeba pro obrázkové menu pokud nechcete rozřezávat na jednotlivé díly.

v TAGu &amp;lt;MAP&amp;gt; je atribut name který přiřazuje jednotlivou mapu k určitému obrázku.
TAG &amp;lt;AREA&amp;gt; je se zapisuje pomocí souřadnic v pixelech oblast na kterou se dá klikat. &lt;br /&gt;
Ve tvaru -&gt; (začátek-x),(začátek-y),(konec-x),(konec-y)

{{Kód|jazyk=html4strict|kód=
&lt;map name=&quot;menu&quot;&gt;
&lt;area href=&quot;prvni.htm&quot; shape=&quot;rect&quot; coords=&quot;20, 20, 40, 40&quot;&gt;
&lt;area href=&quot;druha.htm&quot; shape=&quot;rect&quot; coords=&quot;50, 50, 70, 70&quot;&gt;
&lt;/map&gt;

&lt;img src=&quot;obrazek.gif&quot; usemap=&quot;#menu&quot; width=&quot;150&quot; height=&quot;150&quot;&gt;
}}

[[Kategorie:HTML|Obrázky]]</text>
      <sha1>q74bm4eeuzrj4ixz6gbdz83sq47euf3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Čeština/Podstatná jména</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4401</id>
    <revision>
      <id>35832</id>
      <parentid>21503</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:37:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="991" xml:space="preserve">'''Podstatná jména''' jsou prvním slovním druhem z deseti. Jsou to názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů. Patří mezi ohebné slovní druhy, a skloňují se. Určuje se u nich:

== Pád ==

* 1.Pád
** Kdo, Co
* 2.Pád
** (Bez) Koho, Čeho
* 3.Pád
** (Dám) Komu, Čemu
* 4.Pád
** (Vidím) Koho, Co
* 5.Pád
** Voláme, Oslovujeme
* 6.Pád
** (O) Kom, Čem
* 7.Pád
** (S) Kým, Čím

== Číslo ==

* Jednotné (sněhulák)
* Množné (sněhuláci)

== Rod ==

* [[../Podstatná jména rodu mužského|Rod mužský]] (ten)
* [[../Podstatná jména rodu ženského|Rod ženský]] (ta)
* [[../Podstatná jména rodu středního|Rod střední]] (to)

=== Vzor ===

* Ve středním rodě '''Město''', '''Moře''', '''Kuře''', '''Stavení'''
* V ženském rodě '''Žena''', '''Růže''', '''Píseň''', '''Kost'''
* V mužském rodě '''Pán''', '''Hrad''', '''Muž''', '''Stroj''', '''Předseda''', '''Soudce''','''Kominík'''

[[Kategorie:Čeština|Podstatná jména]]</text>
      <sha1>8p938d1hks632ce5n8w37xxcshi58iy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:HTML</title>
    <ns>14</ns>
    <id>4403</id>
    <revision>
      <id>30176</id>
      <parentid>24996</parentid>
      <timestamp>2015-09-25T01:27:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- interwiki (nyní ve Wikidatech)</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="86" xml:space="preserve">{{Hlavní článek|HTML}}

* {{Wikipedie|článek=HTML}}

[[Kategorie:Programování]]</text>
      <sha1>il0x3qti93lhjq2mvborhi04i485qjj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Navigace</title>
    <ns>10</ns>
    <id>4405</id>
    <revision>
      <id>30420</id>
      <parentid>29605</parentid>
      <timestamp>2015-10-21T03:25:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- interwiki (nyní ve Wikidatech)</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="678" xml:space="preserve">{| class=&quot;toccolours&quot; style=&quot;margin-top: .5em; width: 100%;&quot;
{{#if:{{{root|}}}|
{{!}}-
{{!}} colspan=&quot;3&quot; style=&quot;text-align: center;&quot; {{!}} {{{root}}}
}}
|-
| style=&quot;font-size: smaller; width: 20%;&quot; | {{#if:{{{1|}}}|◄&amp;nbsp;[[{{{1}}}]]}}
| style=&quot;font-weight: bold; text-align: center; width: 60%;&quot; | {{{title|{{SUBPAGENAME}}}}}
| style=&quot;font-size: smaller; text-align: right; width: 20%;&quot; | {{#if:{{{2|}}}|[[{{{2}}}]]&amp;nbsp;►}}
|}&lt;noinclude&gt;

= Dokumentace =

Šablona je určena pro knihy, které mají více než čtyři stránky.

Zápis:
&lt;pre&gt;
{{Navigace|Jméno předchozí stránky|Jméno další stránky}}
&lt;/pre&gt;

[[Kategorie:Šablony:(vše)|{{PAGENAME}}]]
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>p0c043bqn6r9blsmsolmitu55v3hlnw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Koření/Anýz</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4478</id>
    <revision>
      <id>38583</id>
      <parentid>25048</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="927" xml:space="preserve">[[Soubor:Aniseed_p1160018.jpg|náhled|Bedrník anýz]]

'''Anýz''' je [[../|koření]] získávané z plodu ''Bedrníku anýzu'' ''(Pimpinella anisum)''. Anýz podporuje chuť k jídlu a trávení. Kvete v červenci a srpnu. Často je používán k dochucování chlebů a perníku, přidává se do cukrovinek, kompotů, nálevů, masa, uzenin a své využití najde i při výrobě likérů a aperitivů.&lt;ref&gt;[http://www.mineralfit.cz/domaci-lekar-clanek/anyz-podporuje-nejen-chut-k-jidlu-591/#article-body Článek o anýzu na mineralfit.cz]&lt;/ref&gt;

== Recepty ==
* [[../../Anýzová ouška/]]
* [[../../Anýzové placičky/]]
* [[../../Anýzové štruple/]]
* [[../../Anýzové tyčinky/]]
* [[../../Mrkvový piškot/]]
* [[../../Oříškové řezy s anýzem/]]
* [[../../Vepřové s anýzem/]]

== Reference ==
&lt;references/&gt;

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Bedrník anýz}}

[[Kategorie:Wikikuchařka|Anýz]]</text>
      <sha1>783lzs0qx2jn6sgfl7zhxft6m7t0vvg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikiknihy:Portál Wikiknih/Archiv 01</title>
    <ns>4</ns>
    <id>4487</id>
    <revision>
      <id>15550</id>
      <timestamp>2009-02-01T15:17:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kuvaly</username>
        <id>930</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Založení</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="11058" xml:space="preserve">&lt;big&gt;Toto je archiv stránky Portál Wikiknih. Prosím již jej needitujte.&lt;/big&gt;
== Request ==

Hi, I am user [[meta:user:Walter]]. I respectfully request this community to consider my following request; I write a newsletter about what is going on in the Wikimedia projects in all languages. It is my hope that every community, like this one, has some people who read [http://www.wikizine.org Wikizine]. Then I can maybe receive some news from those readers about your project and in the other direction the can inform there community in your own language about the Wikimedia news possibly. I would like to ask this community to include on your local &quot;Village pump&quot; page, community portal or other relevant page a small banner for Wikizine. 

I could find your local village pump. This is the reason I have posted this here. 

If a banner is placed on the correct page the change that someone here will think about Wikizine and report some local news will increase highly I suspect. Or that people will take a look and read the Wikimedia news. And maybe even share it locally. 
Here are the banners; [[meta:Wikizine/banners]]

My apologies that this is in English and the Wikizine is also in English. But there is not other way to do this. If there are questions please ask it here. I will be watching this page for at least two weeks from now on frequently. Greetings,--[[Uživatel:Walter|Walter]] 15:08, 5. 8. 2006 (UTC)

== Nápověda:Jak začít psát ==

čau, můžeš to vrátit tak, jak to bylo předtím? mně to nějak nejde, moc děkuji.
Sarth

== Překlady inteface ==
Zdravím,
nestálo by za námahu vytahat z cs wiki překlady inteface, aby byly jednotné? Nebo se toto bude provádět později, až se wikibooks více rozjede?--[[Uživatel:PaD|PaD]] 15:49, 23. 9. 2006 (UTC)

: To by určitě stálo (otázka je komu:-))) [[Uživatel:Jedudedek|Jedudedek]] 18:05, 23. 9. 2006 (UTC)
:PS.: Hledá se dobrovolník :-)

Dobrovolnik se zpravcovskymi právy, nejlépe s poloautomatickým robtem a datovými zdroji ([[w:Speciální:Allmessages|wiki]] a [[Speciální:Allmessages|wikiknihy]]). Chce to pouze drobné změny a asi by bylo vhodné ještě změnit Uživatele na wikipedistu, ale to nevím, kde se žádá.--[[Uživatel:PaD|PaD]] 19:00, 23. 9. 2006 (UTC)

: Já těmhle věcem moc nerozumim a nemám teď příliš času to řešit, takže s ohledem na místní aktivitu bych s tím chvilku počkal a pustil se do toho po novém roce (konzultace uvítám). Jestli by se našel někdo kdo by se do toho pustil dřív, proti nebudu :-) Jinak je potřeba mít práva správce tady i na Wikipedii, nebo stačí tady (kdyby ses do toho třeba chtěl pustit ty:-) ? [[Uživatel:Jedudedek|Jedudedek]] 10:51, 24. 9. 2006 (UTC)

Jelikož nemám práva zprávce ani na wiki, ani tady, tak nejsem nejvhodnějším kandidátem pro tyto editace. Nejpre se zde více rozkoukám a potom se uvidí, zda o práva zprávce zažádám.--[[Uživatel:PaD|PaD]] 19:20, 24. 9. 2006 (UTC)

::Uživatele na Wikipedistu teda v žádném případě! O zbytku se lze bavit --[[Uživatel:Zirland|Zirland]] 09:00, 26. 9. 2006 (UTC)

:::A což takhle Uživatele na Wikiknihovníka? :-) [[Uživatel:Nick519|Nick519]] 08:00, 12. 7. 2007 (UTC)

:Pokud nějaký překlad výrazně nespěchá, tak není třeba žádné hromadné přesuny, neboť jednou za čas obvykle (koukám že to vychází na 1 za 1/4 roku) někdo aktalizuje lokalizaci v souboru Messages.php v úložišti SVN ze kterého pak sosají překlad i Wikikniy. --[[Uživatel:Li-sung|Li-sung]] 16:45, 23. 2. 2007 (UTC)

== Licence obrázků ==
Upozorňuji P.T. uživatele Wikiknih, že počínaje únorem začnu označovat a následně mazat obrázky bez uvedené licence. Apeluji tímto na vkladatele, aby potřebné svobodné licence doplnili. S přáním hezkého dne --[[Uživatel:Zirland|Zirland]] 03:58, 25. 1. 2007 (UTC)

K Vaší ctěné pozornosti budiž [[:Kategorie:Obrázky z neznámého zdroje]]. Lhůta 30 dnů započata jest. --[[Uživatel:Zirland|Zirland]] 12:31, 6. 2. 2007 (UTC)

Upozorniti si dovoluji, že obrázky výše zmíněné životnost svoji garantovanou zakončiti brzy mohou. --[[Uživatel:Zirland|Zirland]] 09:37, 6. 3. 2007 (UTC)

== Šablony ==

Ahoj, bohužel až pozdě jsem se odhodlal ke konverzi tvaru '''((šablona|obsah=blbl))''' na '''((šablona|blbl))''' u [[Šablona:Pozn]], [[Šablona:Pozor]] a [[Šablona:Příklad]]. Poté, co jsem tento formát nahradil na většině stránek, na nichž se vyskytují, jsem zjistil nepříjemnou skutečnost, a to, že interpretují = jako oddělovač jména a hodnoty parametrů. 

Proto se '''nezobrazuje''' obsah těch šablon, které v sobě mají rovnítko. 

Samozřejmě, můžu zase vše vrátit zpět, ale bylo by lepší to nějak obejít v kódu dotyčných 3 šablon. Nevíte, jak na to? --[[Uživatel:FDominec|FDominec]] 12:14, 20. 3. 2007 (UTC)

: Vyřešeno. Funguje to bez udání jména parametru jako '''&lt;nowiki&gt;{{šablona|blbl}}&lt;/nowiki&gt;''', ale když tam chcete dát rovnítko, tak musíte použít formu '''&lt;nowiki&gt;{{šablona|1=blbl}}&lt;/nowiki&gt;'''. A je to. :) --[[Uživatel:FDominec|FDominec]] 19:36, 20. 3. 2007 (UTC)

== Doména ==

Jednoduchá otázka, chcete wikiknihy.cz? --[[Uživatel:Wikimol|Wikimol]] 20:11, 23. 4. 2007 (UTC)
:To bysme asi chtěli :-) [[Uživatel:Jedudedek|Jedudedek]] 11:07, 24. 4. 2007 (UTC)
::Já jsem se k tomu už vyjadřoval dříve, v podstatě jsem tuto věc sám navrhoval, takže rovněž zde mé '''ano''' --[[Uživatel:Zirland|Zirland]] 06:17, 25. 4. 2007 (UTC)

Tak, už běží --[[Uživatel:Wikimol|Wikimol]] 11:18, 27. 4. 2007 (UTC)
: Tož my ti děkujeme :-) [[Uživatel:Jedudedek|Jedudedek]] 11:30, 27. 4. 2007 (UTC)

== Sdružení ==

Diskutuje se [[w:Wikipedie:Česká pobočka nadace Wikimedia|založení sdružení českých uživatelů Mediawiki projektů]]. [[Uživatel:Petr K|Petr K]] 14:38, 2. 5. 2007 (UTC)

:Byla schválena [[m:Wikimedia Czech Republic/Bylaws|konečná verze stanov]], která (pokud nebude problém na Ministerstvu či v Nadaci nebo nezmění-li je Valná hromada) vstoupí v platnost okamžikem registrace sdružení na Ministerstvu vnitra.&lt;br /&gt;— [[Uživatel:Danny B.|Danny B.]] 00:49, 19. 9. 2007 (UTC)

== Logo ==

Když už máme počeštěný název projektu, nebylo by od věci mít i české logo...&lt;br /&gt;— [[Uživatel:Danny B.|Danny B.]] 13:55, 18. 9. 2007 (UTC)

:Tak jsme ho spolu s Tlusťou vytvořili (teda, on tvořil, já komandoval ;-)).&lt;br /&gt;— [[Uživatel:Danny B.|Danny B.]] 22:52, 18. 9. 2007 (UTC)
[[Image:Wikibooks-logo-cs.svg|135px|logo Wikiknihy]]

::No, zrovna jsem se chtěl na nové české logo ptát. Mě se líbí. Takže by se mohlo požádat na Metě o nahrání.--[[Uživatel:Juan de Vojníkov|Juan de Vojníkov]] 13:14, 20. 9. 2007 (UTC)

Takže po dvou měsících, kdy se tu neobjevila žádná námitka, jsem ho nechal aktivovat, jak je ostatně vidno v levém horním rohu. ;-)&lt;br /&gt;— [[Uživatel:Danny B.|Danny B.]] 13:53, 14. 11. 2007 (UTC)

==Betawiki: better support for your language in MediaWiki ==
Dear community. I am writing to you to promote a special wiki called [http://nike.users.idler.fi/betawiki Betawiki]. This wiki facilitates the localisation (l10n) of the MediaWiki interface. You may have changed many messages here on this wiki to use your language, but if you would log in to for example the English language Wiktionary, you would not be able to use the interface as well translated as here. Infact, of the 1793 messages in the core of MediaWiki, 1678 messages have been translated. Betawiki also supports the translation of messages of almost 80 extensions, with 984 messages.

If you wish to contribute to better support of your language in MediaWiki, as well as for many MediaWiki extensions, please visit [http://nike.users.idler.fi/betawiki/Translating:Intro Betawiki], [http://nike.users.idler.fi/dev/?title=Special:Userlogin&amp;type=signup&amp;uselang=en create an account] and [http://nike.users.idler.fi/betawiki/Betawiki:Rights request translator priviledges]. You can see the current status of localisation of your language on [[meta:Localization_statistics|meta]] and do not forget to get in touch with others that may already be [http://nike.users.idler.fi/betawiki/Translating:Languages working on your language on Betawiki].

If you have any further questions, [http://nike.users.idler.fi/betawiki/User_talk:Siebrand please let me know on my talk page on Betawiki]. We will try and assist you as much as possible, for example by importing all messages from a local wiki for you to start with, if you so desire.

You can also find us on the Freenode [[w:Internet Relay Chat|IRC]] network in the channel #mediawiki-i18n where we would be happy to help you get started.

Thank you very much for your attention and I do hope to see some of you on [http://nike.users.idler.fi/betawiki/Etusivu Betawiki] soon! Cheers! [http://nike.users.idler.fi/betawiki/User:Siebrand Siebrand@Betawiki] 09:03, 24. 9. 2007 (UTC)

== Odkaz na IRC ==
Chybí mi tu stránka z odkazem na IRC kanál českých wikinih. Kam to zakomponovat? Sem nebo pro to vytvořit jinný oddíl. Tady by měl být přeci jenom portál. Taky si všímám, že tu není nic jako na Wikipedii je pod lípou. Mohlo by to tu být a jak to nazvat aby to vystihovalo svou podstatu. Hoďte nějaké návrhy.--[[Uživatel:Juan de Vojníkov|Juan de Vojníkov]] 16:25, 27. 9. 2007 (UTC)

:Na [[q:Speciální:Recentchanges|Wikicitátech]], [[wikt:Speciální:Recentchanges|Wikislovníku]] a [[s:Speciální:Recentchanges|Wikisource]] je na stránce [[Speciální:Recentchanges|Posledních změn]], na [[w:Speciální:Recentchanges|Wikipedii]] už jsem ho nestačil přidat. Řekl bych, že by se tu mohl odkaz na irc://irc.freenode.net/#wikibooks-cs přidat [[Speciální:Recentchanges|tamtéž]].&lt;br /&gt;— [[Uživatel:Danny B.|Danny B.]] 01:11, 30. 10. 2007 (UTC)

== Mazání obrázků geometrických útvarů apod. ==

Je jistě chvályhodné, pokud se tu snažíme zbavit se obrázků nemajících informace o licenci, případně původu a já to podporuji. Myslím si ale, že není třeba to přehánět. Konkrétně v případě obrázků geometrických útvarů jde zcela nepochybně o PD-ineligible, pročež nejsou chráněny autorským zákonem a jejich tvůrci nejsou jejich autory, tudíž zde není povinnost ozdrojování.

Samozřejmě by mělo být naším prvořadým cílem, aby všechny obrázky měly informace jak o licenci, tak o původu, ale zbavovat se ''legálních'' obrázků jen proto, že kvůli inaktivitě jejich nahravatelů (v podstatě od roku 2004/2005) nesplňují podmínku, jíž splňovat nemusejí, mi přijde už poněkud zbytečně příliš utažený opasek.

V neposlední řadě nastala při mazání také chyba v tom, že obrázky nebyly navíc ani nahrazeny alternativami z Commons, přestože existují, čímž došlo k významnému znehodnocení článků odebráním mnohdy markantních informací.

— [[Uživatel:Danny B.|Danny B.]] 12:59, 3. 12. 2007 (UTC)</text>
      <sha1>b479m8k4o9q4esklhdtq2fjf1ul2s9h</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikiknihy:Portál Wikiknih/Archiv 02</title>
    <ns>4</ns>
    <id>4488</id>
    <revision>
      <id>36512</id>
      <parentid>17294</parentid>
      <timestamp>2018-06-18T08:14:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>náhrada zastaralého prezentačního tagu vhodnější konstrukcí</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="12751" xml:space="preserve">&lt;big&gt;Toto je archiv stránky Portál Wikiknih. Prosím již jej needitujte.&lt;/big&gt;
== Transwiki ==
Hello, we have some pages to be transwikied here at English Wikibooks. Check [[:en:Category:Modules to be transwikied]] for pages beginning at Cz:. If you finish moving them here, insert &lt;nowiki&gt;{{delete}}&lt;/nowiki&gt; to each of them so that we know we can delete them safely. Greetings [[:en:User:Derbeth]].

== Podezření z porušení autorského práva ==
Domnívám se, že texty vložené dne 25.7.2005 (+ jedna editace o den později) uživatelem s IP adresou 62.245.105.98 ([[Speciální:Contributions/62.245.105.98|seznam editací]]) jsou porušením autorského práva. Podobnosti lze najít na stránce [[František Omelka]]. --[[Uživatel:Zirland|Zirland]] 14:37, 22. 6. 2006 (UTC)

== Wikiverzita v novém kabátě ==
[[Image:Wikiversity-logo.svg|thumb|left|110px|Logo Wikiverzity]]
V těchto dnech probíhá přestavba Wikivezity do přehlednější a estetičtější podoby. Cílem je vytvořit přehlednější a estetičtější prostředí nejenom pro ty, kteří se přicházejí něco naučit, ale i pro ty kteří by rádi vytvořili nějaký výukový modul. Hlavní strana by měla nabízet rozcestník na jednotlivé portály základních sekcí Wikivezity. Dále se připravují audio a video prezentace a nápovědy, přehrávatelné přímo na určité stránce.

Wikiverzita vznikla jako devátý samostatný projekt nadace Wikimedia Foundation v roce 2006 odštěpením se od Wikiknih, kde se před tím po několik let vyvýjela. Hlavním cílem projektu je vyvýjet výukové moduly (projekty, předměty, hodiny) pro všechny věkové skupiny a umožňovat přístup k otevřeném e-learningovému vzdělávání. V současnosti existuje pět samostatných wikiverzit: anglická, španělská, frouncouzská, italská a německá. Ostatní wikivezity se incubují v incubátoru nebo na beta.wikiversity.org. Wikiverzita má i vlastní koordinační projekt pro projekty a jako jediná ze všech projektů Nadace WF může uveřejňovat vlastní výzkum. Česká mutace wikiverzity se nachází ve stavu inkubace na: http://beta.wikiversity.org/wiki/Wikiverzita

=== Linky ===
*'''česká verze:''' http://beta.wikiversity.org/wiki/Wikiverzita
*'''rozcestník:''' http://wikiversity.org/
**'''mezijazyková koordinace projektu:''' http://beta.wikiversity.org/wiki/Main_Page
**'''anglická mutace:''' http://en.wikiversity.org/wiki/Wikiversity:Main_Page

=== Co u nás najdete ===
*'''předměty''' - např. [[betawikiversity:Španělština/Španělština|Španělština]]
*'''(výzkumné) projekty''' - např. [[betawikiversity:Projekt: Struktura a růst mycélia čarodějných kruhů|Projekt: Struktura a růst mycélia čarodějných kruhů]]
*'''studijní programy''' - např. [[betawikiversity:Program:Informatika|Informatika]]
*'''diskusní a brainstormingová fóra''' - např. [[betawikiversity:Fórum:Španělština|Fórum:Španělština]]
*'''výuka dětí a dospělých''' - např. [[betawikiversity:Biofyzika|Biofyzika]] (celoživotní vzdělávání), [[betawikiversity:Sluneční soustava|Sluneční soustava]] (úroveň základní škola, nižší stupně)
*'''studijní komunity a prostor k vlastnímu studiu''' - např. [[betawikiversity:Studuju ochranu rostlin (Juan)|Studuju ochranu rostlin (Juan)]]

=== Problémy ===
*'''nedostatek aktivních uživatelů''' - je nejpalčivější problém pro Wikiverzitu. Aby jsme si mohli požádat o vlastní doménu, potřebujeme určitý počet aktivních uživatelů, kteří zajistí rozvoj projektu. ''Nemusíte být ani vyučující, stačí přijít a začít organizovat své studium (např. na zkoušky) v rámci Wikiverzity.''
*'''přicházíme o potencionální uživatele z vysokých, středních a základních škol''' - v poslední době se setkáváme se zvýšeným zájmem vzdělávacích institucí o Wikiverzitu. Vzhledem k tomu, že ale neexistuje cs s vlasní doménou, odcházejí tyto síly většinou na en.
*'''schází nám volně dostupné materiály''' - především z Wikiknih/Wikisource, ale i Wikimedia Commons a Wikipedie. Tento problém není tak palčivý, dá se určitým způsobem řešit. ''Navíc do budoucna předpokládáme, že by Wikivezita těmto projektům mohla nepřímo výrazně pomáhat tvorbou učebních materiálů (Wikiknihy), odborným opravováním článků (Wikipedie), či focením odborných obrázků (Wikimedia Commons).''


&lt;div style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;'''PŘIJĎTE SE UČIT, PŘIJĎTE NÁS PODPOŘIT!'''&lt;/div&gt;
Vložil --[[Uživatel:Juan de Vojníkov|Juan de Vojníkov]] 10:28, 3. 1. 2008 (UTC)
=== Dotazy ===

== Stav [[m:Wikimedia Czech Republic|Wikimedia Czech Republic]] ==
Dlouho piplané [[m:Wikimedia Czech Republic/Bylaws|stanovy]] prošly schvalováním v chapters comittee (výboru pro pobočky) a od 19. ledna 2008 čekají na schválení správní radou Wikimedia Foundation. Poté bude možno přistoupit k registraci Sdružení.

Přípravný výbor mezitím zveřejnil poslední verzi [[m:Wikimedia Czech Republic/Rules/Draft|organizačního řádu]]. K té je v současné době možno formulovat připomínky, o jejich zapracování se bude jednat na IRC [[irc:#wikimedia-cz|#wikimedia-cz]] ve čtvrtek 24. 1. 2008 ve 21:00. Každý, kdo se zajímá o rozvoj pobočky, je vítán. --[[Uživatel:Beren|Beren]] 02:32, 23. 1. 2008 (UTC)&lt;br&gt;
P.S. Případné komentáře k tomuto oznámení prosím pište přímo na metu. Díky.

==Czech for foreigners==
Mám pocit, že anglicky psané texty patří na anglické Wikiknihy. Myslím, že [[Czech for foreigners]] sem nepatří, měla by se přesunout do en Wikiknih. Pochybuji, že to zde cizinci budou hledat. --[[Uživatel:Pajast|Pajast]] 08:53, 15. 2. 2008 (UTC)
:O tom už se [[Diskuse:Czech for foreigners|diskutovalo]]. Asi by bylo fajn, kdyby to kolega [[Uživatel:FDominec|FDominec]] tedy na anglické Wikiknihy přepsal, aby nebyly obstrukce s GFDL.&lt;br /&gt;{{User:Danny B./podpis}} 20:05, 15. 2. 2008 (UTC)

== Podána žádost o schválení české Wikiverzity ==

Dobrý den. Rád bych všechny upozornil, že byla obnovena žádost české Wikiverzity o uznání oficiálního statusu a o přidělení domény. Budeme rádi, když nás podpoříte! K žádosti se můžete vyjádřit zde: [[meta:Requests for new languages/Wikiversity Czech]] --[[Uživatel:Juan de Vojníkov|Juan de Vojníkov]] 14:58, 8. 4. 2008 (UTC)

== Přejmenování stránky ==

Stránka [[Linux:Správa procesů]] potřebuje přejmenovat na [[Echo]]. Vlastně by bylo vhodné sjednotit názvy všech stránek [[:Kategorie:Linux]]. Některé by měly být v kategorii [[:Kategorie:Unix]], protože se jedná o obecné příkazy a myslím si, že by se v některých nemělo ''Linux:'' vůbec vyskytovat. Jenže možnost přejmenování ve svém menu nevidím. Může mi někdo pomoci? [[Uživatel:Milan Keršláger|Milan Keršláger]] 07:13, 16. 5. 2008 (UTC)
:V menu se mi objevila volba ''Přesunout''. Děkuji! [[Uživatel:Milan Keršláger|Milan Keršláger]] 14:39, 22. 5. 2008 (UTC)

:Nic vám nebrání přidat těm stránkám kategorii [[:Kategorie:Unix]]. Avšak pokud jde o názvy, tak mějte na paměti, že jsou součástí materiálu věnovaného linuxu a příkazy se tak mohou od klasických unixových lišit. Jinak pokud jde o uvedenou stránku, tak byla přejmenována, proto jsem odkaz upravil [[Uživatel:Woodcraft|Woodcraft]] 23. 4. 2009, 11:58 (UTC)

== Doménový alias ==
Zprovoznil jsem alias http://www.wikibooks.cz&lt;br /&gt;
{{User:Danny B./podpis}} 25. 8. 2008, 18:43 (UTC)

Po necelých dvou dnech testovacího provozu byl do ostrého provozu uveden také doménový alias http://cz.wikibooks.org pro ty, kteří si často pletou rozdíl mezi &lt;code&gt;cz&lt;/code&gt; a &lt;code&gt;cs&lt;/code&gt;.&lt;br /&gt;
{{User:Danny B./podpis}} 27. 8. 2008, 08:34 (UTC)

== Aliasy pro jmenný prostor Project: ==

Dnes v 03:20 CEST byly zprovozněny zkratkové aliasy pro jmenný prostor Project: (Wikiknihy:) - WB: a WK: (např. [[WB:Hlavní strana]] a [[WK:Hlavní strana]])&lt;br /&gt;
{{User:Danny B./podpis}} 13. 9. 2008, 09:21 (UTC)

== Technické připomínky ==
Tady na té stránce se mi neukazuje + (přidat téma), to je prkotina, ale spíš mi vadí, že vedle přihlásit není také odkaz na moje diskuze jako v jiných projektech. Využívám toto hlavně jako odkaz k tomu abych se dostal na své příspěvky uživatele a ulehčuje mi to práci. Díky. [[Speciální:Contributions/62.24.89.211|62.24.89.211]] 10. 11. 2008, 12:18 (UTC)

:Záložku &quot;+&quot; přidám. Odkaz na svoji diskusní stránku nejlépe získáte tím, že si [[Speciální:UserLogin/signup|vytvoříte uživatelský účet]], ale o tom jsem psal už [[Diskuse:Wikikuchařka#Česká kuchyně (a jiné)|jinde]].&lt;br /&gt;{{User:Danny B./podpis}} 10. 11. 2008, 17:05 (UTC)
::Díky, ale onen odkaz Moje příspěvky by byl lepší, protože se registrovat prozatím nehodlám. [[Speciální:Contributions/62.24.89.211|62.24.89.211]] 10. 11. 2008, 19:51 (UTC)
Další věc - je tu připravena nějaká šablona uvítání? [[Speciální:Contributions/62.24.89.211|62.24.89.211]] 10. 11. 2008, 12:54 (UTC)

:Chcete uvítat? ;-) Tak tedy vítejte.&lt;br /&gt;{{User:Danny B./podpis}} 10. 11. 2008, 17:05 (UTC)
::Díky, ale potřeboval bych spíš něco jako [[w:Šablona:Anon]] nebo [[w:Šablona:Vítejte]], co by uživatele nakoplo a řeklo mu co a jak. [[Speciální:Contributions/62.24.89.211|62.24.89.211]] 10. 11. 2008, 19:51 (UTC)

A jsou tu věci jako subpahýl, nebo něco co by umožnilo nějaký rozumný postup v knihách jako [[GIMP]]? Já to udělal tak jak jsem to udělal [[Uživatel diskuse:Mc Bain|viz]]. Nebo se to má nechávat být? Jaká jsou tu vůbec pravidla - můžete uvést nějaké odkazy? [[Speciální:Contributions/62.24.89.211|62.24.89.211]] 10. 11. 2008, 12:58 (UTC)

:Ne. Wikiknihy jsou postupně vznikající díla, tedy něco jako wikipedistický nesmysl zvaný subpahýl zde není. Lidé postupně píší, jak se k tomu dostanou. Je to [[w:wiki|wiki]] jako ostatní wikiprojekty nadace Wikimedia Foundation, tedy podílet se na té tvorbě může kdokoliv. Uživatelé mohou tvořit knihu paralelně, nebo se může stát, že jeden tvoří, pak přestane a za čas přijde jiný. Je možné, že tu časem vznikne nějaký typ regulace, ale zatím není třeba. Text v diskusi jsem z výše uvedených důvodů smazal.&lt;br /&gt;{{User:Danny B./podpis}} 10. 11. 2008, 17:05 (UTC)
::Regulace je potřeba, protože kniha GIMP je stejnětak knihou jako kdybych někde napsal na zeď Láďa miluje Vlastu a řekl o tom, že to je kniha - podívejte se tam sám, není tam jediná relevantní informace. Pokud si ale myslíte, že tenhle bordel je rozdělaná kniha a zároveň jste vůdce tohoto projektu, pak si dovolím vyslovit obavy, že projekt není v nejlepších rukou a že tu brzo najdeme jen ten bordel a nikdo se k relevantním informacím neprokouše - ani tvůrci, ani čtenáři. [[Speciální:Contributions/62.24.89.211|62.24.89.211]] 10. 11. 2008, 19:51 (UTC)

== Přesu několika článků na cs.wikipedia ==

Ahoj, chtěl bych přesunout články [[Nervové buňky]] a [[Měňavky]] na českou wikipedii. Je nějaký důvod, proč to nedělat?--[[Uživatel:Vojtech.dostal|Vojtech.dostal]] 30. 11. 2008, 09:15 (UTC)

Osobně se domnívám, že to není příliš encyklopedický, ale spíše populárně-naučný styl psaní, tedy by to potřebovalo jistě úpravy, aby to vyhovělo tamním zvykům (lépe konzultovat přímo s osazenstvem Wikipedie). Kromě toho, obé již na Wikipedii existuje ([[w:Neuron]], [[w:Měňavka]]), tedy by bylo nutné informace do tamních článků začlenit. Kromě toho by bylo úplně nejlepší, aby takovou případnou akci provedl sám [[Uživatel:FDominec|autor]], kterého můžete s prosbou o danou akci kontaktovat.

Jinak pro případné budoucí použití dodávám, že pro případ přesunu mezi projekty je třeba tento přesun provést transwiki importem, čímž se přenese i historie, aby se dodrželo GFDL. O tyto importy se vesměs mezi českými projekty starám já, takže stačí mi napsat, co je potřeba přesunout, a pokud to půjde, tak to přesunu. Nepřenášejte, prosím, sám metodou copy-paste. Děkuji.

{{User:Danny B./podpis}} 2. 12. 2008, 19:18 (UTC)
:No myslím že bych to zvládl sám, [[Uživatel:FDominec|autor]] už pár měsíců není aktivní. Mohl bych tedy poprosit o transwiki článku [[měňavky]]? Jestli je to možné třeba na [[:w:wikipedista:Vojtech.dostal/Pískoviště]]? Nebo někam na diskuzní stránku, nebo někam do hlavního prostoru na provizorní stránku? Diky a hezké Vánoce--[[Uživatel:Vojtech.dostal|Vojtech.dostal]] 21. 12. 2008, 16:17 (UTC)</text>
      <sha1>j14ac76l2nnp0re2xbpbvgcqiukxenl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Zelenina</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4489</id>
    <revision>
      <id>38632</id>
      <parentid>25072</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1802" xml:space="preserve">[[Soubor:Légumes 03.jpg|náhled|Stánek se zeleninou ve Francii]]

Jako '''zelenina''' jsou označovány jedlé části kulturních jednoletých nebo dvouletých rostlin. V některých případech též části (pokud jsou různé od plodů) víceletých rostlin. Mezi zeleninu ale nepatří plodiny s přesnějším zařazením (obilniny, luštěniny), zvláště ty, které jsou pěstovány pro semeno.

== Uchovávání zeleniny ==
Zelenina by se měla uchovávat ve tmě a chladu, jinak ztrácí vitamíny a jiné užitečné látky, na které je bohatá. Vhodná je na to chladnička, nebo je-li možnost, vhodné sklepní prostory. To má ale svá pravidla - sklep musí být chladný, vlhký a větraný. Vlhkost lze případně zvýšit umístěním bedny s mechem (a občasným zaléváním) nebo rozvěšováním mokrých tkanin.&lt;ref&gt;[http://www.novinky.cz/bydleni/131462-skladovani-ovoce-a-zeleniny-ma-sva-pravidla.html Článek o skladování ovoce a zeleniny na Novinky.cz]&lt;/ref&gt;

== Jednotlivé druhy zeleniny ==
* [[/Artyčok|artyčok]]
* [[/Brambora|brambora]]
* [[/Brokolice|brokolice]]
* [[/Celer|celer]]
* [[/Cibule|cibule]]
* [[/Česnek|česnek]]
* [[/Čínské zelí|čínské zelí]]
* [[/Dýně|dýně]]
* [[/Chřest|chřest]]
* [[/Kapusta|kapusta]]
* [[/Kedlubna|kedlubna]]
* [[/Křen|křen]]
* [[/Kukuřice|kukuřice]]
* [[/Květák|květák]]
* [[/Lilek|lilek]]
* [[/Meloun|meloun]]
* [[/Mrkev|mrkev]]
* [[/Okurka|okurka]]
* [[/Paprika|paprika]]
* [[/Pastinák|pastinák]]
* [[/Patizon|patizon]]
* [[/Pažitka|pažitka]]
* [[/Petržel|petržel]]
* [[/Pór|pór]]
* [[/Rajče|rajče]]
* [[/Salát|salát]]
* [[/Špenát|špenát]]
* [[/Zelí|zelí]]

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Zelenina}}

[[Kategorie:Wikikuchařka|Zelenina]]</text>
      <sha1>rbq8mu38wcfmv5u689s1kqpongbes4n</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Zelenina/Brambora</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4490</id>
    <revision>
      <id>40999</id>
      <parentid>38634</parentid>
      <timestamp>2020-01-22T18:16:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>B.mertlik</username>
        <id>7125</id>
      </contributor>
      <comment>/* Recepty */pravopis</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2850" xml:space="preserve">[[Soubor:Various types of potatoes for sale.jpg|náhled|Různé typy a&amp;nbsp;odrůdy brambor]]

'''Lilek brambor''', též '''brambor obecný''' či '''brambor hlíznatý''' (''Solanum tuberosum''), v&amp;nbsp;běžné řeči jen '''brambor''' nebo také '''brambora''', ale nejčastěji v&amp;nbsp;množném čísle '''brambory''', jsou víceleté hlíznaté plodiny z&amp;nbsp;čeledi lilkovitých. Brambory jsou jednou z&amp;nbsp;nejvýznamnějších zemědělských plodin; větší význam pro lidskou výživu mají pouze pšenice, rýže a&amp;nbsp;kukuřice. Za svoji oblibu vděčí nenáročnosti na přírodní podmínky a&amp;nbsp;především pak mimořádně vysokým hektarovým výnosům.

== Využití v&amp;nbsp;kuchyni a&amp;nbsp;základní úprava ==
Brambory nacházejí v&amp;nbsp;kuchyni široké uplatnění. Používají se jako příloha, hlavní jídlo či jako jedna z&amp;nbsp;ingrediencí (často jedna z&amp;nbsp;hlavních) mnoha jídel.

V&amp;nbsp;zásadě provádíme dva druhy tepelné úpravy brambor – vaření a&amp;nbsp;pečení. Před tepelnou úpravou můžeme brambory zbavit slupky, případně zbavit nečistot a&amp;nbsp;upravovat i&amp;nbsp;se slupkou. Ve slupce upravujeme téměř výhradně brambory nové. Staré, zvláště došlo-li již k&amp;nbsp;naklíčení, nejsou pro tento druh úpravy vhodné a&amp;nbsp;je lepší upravovat je vždy bez slupky.

=== Brambory jako příloha ===
Klasickou přílohou v&amp;nbsp;[[../../Národní kuchyně/Česká kuchyně|české kuchyni]] jsou vařené brambory, [[../../Šťouchané brambory|šťouchané brambory]] a&amp;nbsp;[[../../Bramborová kaše|bramborová kaše]]. Zároveň do ní v&amp;nbsp;různé míře pronikají i&amp;nbsp;méně tradiční [[../../Americké brambory|americké brambory]], [[../Hranolky|hranolky]] či [[../Irská bramborová kaše|irská bramborová kaše]].

=== Brambory jako hlavní jídlo ===
Z&amp;nbsp;nových brambor se připravují [[../../Brambory na loupačku|brambory na loupačku]] (v&amp;nbsp;některých oblastech zvané ''na bouchačku''), které se jí samotné jen osolené, nebo například zalité kyselým mlékem s&amp;nbsp;tvarohem.

V&amp;nbsp;době sklizně se pak často pečou v&amp;nbsp;popelu z&amp;nbsp;bramborové natě, či kdykoliv u&amp;nbsp;klasického táboráku nebo někdy i&amp;nbsp;doma v&amp;nbsp;troubě.

== Recepty ==
* [[../../Bramboračka|bramboračka]]
* [[../../Bramborák|bramborák]]
* [[../../Bramboráky s červenou řepou|bramboráky s&amp;nbsp;červenou řepou]]
* [[../../Bramborová polévka|bramborová polévka]]
* [[../../Bramborové knedlíky|bramborové knedlíky]]
* [[../../Bramborové placky|bramborové placky]]
* [[../../Bryndzové halušky|bryndzové halušky]]
* [[../../Colcannon|colcannon]]
* [[../../Francouzské brambory|francouzské brambory]]
* [[../../Škubánky|škubánky]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Lilek brambor}}

[[Kategorie:Zelenina|Brambora]]</text>
      <sha1>f1x8mpctklqdy1f7i98lm0mum0z6k6i</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Zelenina/Brokolice</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4491</id>
    <revision>
      <id>38635</id>
      <parentid>30377</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1747" xml:space="preserve">[[Soubor:Broccoli bunches.jpg|náhled|Brokolice]]

'''Brokolice''' (''Brassica oleracea var. botrytis italica'') je jedlá rostlina druhu [[w:Brukev zelná|brukev zelná]] ''(Brassica oleracea)''. Je druhem [[../Kapusta|kapusty]] a&amp;nbsp;příbuzná [[../Květák|květáku]]. Je to jednoletá i&amp;nbsp;dvouletá rostlina. Pochází z&amp;nbsp;oblasti Středomoří. Pěstuje se pro dužnaté stonky s&amp;nbsp;růžicemi. Brokolice je bohatá na vitamin&amp;nbsp;C, beta-karoten (provitamin&amp;nbsp;A), kyselinu listovou (B9) a&amp;nbsp;vitamin &amp;nbsp;B2, z&amp;nbsp;minerálních látek obsahuje především draslík, vápník, fosfor a&amp;nbsp;síru. Bohatá je samozřejmě i&amp;nbsp;na vlákniny.

=== Příprava ===
Tvrdý stonek brokolice odkrojíme těsně pod stonky jednotlivých růžiček. Ty pak stonek po stonku odkrajujeme. Takto připravené růžičky opláchneme studenou vodou a&amp;nbsp;necháme okapat v&amp;nbsp;[[../../Vybavení/Cedník|cedníku]].

Brokolici můžeme konzumovat jak syrovou, častěji však tepelně upravenou. Nejlepším způsobem vaření brokolice, je [[../../Postupy/Vaření v páře|vaření v&amp;nbsp;páře]]. Růžičky rozložíme na pařák, ten vložíme do hrnce s&amp;nbsp;menším množstvím vroucí vody. Vaříme dokud nezměkne (2-3 minuty, ozkoušíme nožem či vidličkou na košťálu) v&amp;nbsp;odkrytém hrnci. Ihned podáváme.

=== Recepty ===
* [[../../Lasagne s brokolicí a kuřecím masem|lasagne s&amp;nbsp;brokolicí a&amp;nbsp;kuřecím masem]]
* [[../../Neapolská vánoční polévka|neapolská vánoční polévka]]
* [[../../Těstoviny s brokolicí|těstoviny s&amp;nbsp;brokolicí]]
* [[../../Zapékaná brokolice|zapékaná brokolice]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Brokolice}}

[[Kategorie:Zelenina|Brokolice]]</text>
      <sha1>c8g8ptlxu181314g7wmpyvhv3y7sg40</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Zelenina/Celer</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4492</id>
    <revision>
      <id>38636</id>
      <parentid>25076</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1256" xml:space="preserve">[[Soubor:Sellerieknollen.JPG|náhled|Celer bulvový]]
[[Soubor:Starr 070730-7896 Apium graveolens var. dulce.jpg|náhled|Celer řapíkatý]]

'''Miřík celer''' je dvouletá bylina z&amp;nbsp;čeledi miříkovitých. Je pěstována jako zelenina pro své bulvy a&amp;nbsp;listy. Listy, zvláště jejich řapíky, se vybělují, aby měly křehčí chuť. Celerová nať může pocházet ze dvou variet celeru – v&amp;nbsp;Česku ze známého celeru ''bulvového'' nebo ''naťového'', který se pěstuje v&amp;nbsp;západní Evropě, Asii i&amp;nbsp;Americe.

== Recepty ==

=== Celer bulvový ===
* [[../../Celerová kaše|celerová kaše]]
* [[../../Roláda s celerem a nivou|roláda s&amp;nbsp;celerem a&amp;nbsp;nivou]]
* [[../../Zapékané brambory s celerem|zapékané brambory s&amp;nbsp;celerem]]
* [[../../Zapékaný celer|zapékaný celer]]

=== Celer řapíkatý ===
* [[../../Celer s kozím sýrem|celer s&amp;nbsp;kozím sýrem]]
* [[../../Celerový krém|celerový krém]]
* [[../../Celerový salát s avokádem a vlašskými ořechy|celerový salát s&amp;nbsp;avokádem a&amp;nbsp;vlašskými ořechy]]
* [[../../Celerový salát s jablky a datlemi|celerový salát s&amp;nbsp;jablky a&amp;nbsp;datlemi]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Celer}}

[[Kategorie:Zelenina|Celer]]</text>
      <sha1>9dghq412xgufjgb2mttwr3ur14820rw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Zelenina/Pór</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4493</id>
    <revision>
      <id>38651</id>
      <parentid>25091</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="857" xml:space="preserve">[[Soubor:Allium porrum.JPG|náhled|Pór]]

'''Pór zahradní''' (''Allium porrum'') je druh zeleniny z&amp;nbsp;čeledi česnekovitých. Z&amp;nbsp;botanického hlediska patří do rodu česnek (''Allium''). Někteří autoři ho uvádí pod jménem jeho divokého předka ''Allium ampeloprasum'' var. ''porrum'', jiní ho považují za samostatný kulturní druh ''Allium porrum''. Jedná se o&amp;nbsp;dvouletou až vytrvalou (spíše jen teoreticky) rostlinu, na bázi s&amp;nbsp;válcovitou, vejčitou až kulovitou cibulí, často s&amp;nbsp;vedlejšími cibulkami.

== Recepty ==
* [[../../Polévka z brambor a pórku|polévka z&amp;nbsp;brambor a&amp;nbsp;pórku]]
* [[../../Pórek ve smetanové omáčce|pórek ve smetanové omáčce]]
* [[../../Pórková polévka|pórková polévka]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Pór zahradní}}

[[Kategorie:Zelenina|Pór]]</text>
      <sha1>200cz2bb89ydw6du6z8o8h6u7oqb0d1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Zelenina/Cibule</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4494</id>
    <revision>
      <id>38637</id>
      <parentid>35726</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1018" xml:space="preserve">[[Soubor:Onions.jpg|náhled|Cibule]]

'''Cibule kuchyňská''' ''(Allium cepa)'' je cibulovitá zelenina z&amp;nbsp;čeledi [[w:Česnekovité|česnekovitých]]. Jedná se o&amp;nbsp;dvouletou až vytrvalou rostlinu, na bázi s&amp;nbsp;velkou cibulí. Stonek je dosti robustní, dole až 3&amp;nbsp;cm v&amp;nbsp;průměru, je dutý. Listy jsou jednoduché, přisedlé, s&amp;nbsp;listovými pochvami. Čepele jsou celokrajné, polooblé se souběžnou žilnatinou. Květy jsou oboupohlavné, ve vrcholovém květenství, jedná se o&amp;nbsp;hlávkovitě stažený zdánlivý okolík, ve skutečnosti to je stažené vrcholičnaté květenství zvané šroubel. Květenství je podepřeno toulcem.

== Recepty ==
* [[../../Cibulové koláčky s kozím sýrem|cibulové koláčky s&amp;nbsp;kozím sýrem]]
* [[../../Francouzská cibulová polévka|francouzská cibulová polévka]]
* [[../../Švábský cibulový koláč|švábský cibulový koláč]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Cibule kuchyňská}}

[[Kategorie:Zelenina|Cibule]]</text>
      <sha1>c5vz3l29m8lisf6hxowqg8ak46lw9ab</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Zelenina/Kukuřice</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4495</id>
    <revision>
      <id>38641</id>
      <parentid>25081</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1186" xml:space="preserve">[[Soubor:GEM corn.jpg|náhled|Kukuřice]]

'''Kukuřice setá''' (''Zea mays'' L.) je druh jednoděložné rostliny z&amp;nbsp;čeledi lipnicovitých (''Poaceae''). Český název kukuřice patří mezi novotvary vytvořené v&amp;nbsp;19.&amp;nbsp;století [[w:Jan Svatopluk Presl|Janem Svatoplukem Preslem]]. Jedná se o&amp;nbsp;robustní jednoletou trávu, dorůstající nejčastěji do výšky 1–3&amp;nbsp;m. Někdy zvláště v&amp;nbsp;suchých podmínkách může být i&amp;nbsp;nižší, např. jen 0,5&amp;nbsp;m, jsou ale známy rostliny i&amp;nbsp;šestimetrové. Listy jsou střídavé, přisedlé s&amp;nbsp;listovými pochvami a&amp;nbsp;souběžnou žilnatinou. Čepele jsou asi 30–90&amp;nbsp;cm dlouhé a&amp;nbsp;asi 1,5–12&amp;nbsp;cm široké. Květy jsou jednopohlavní, v&amp;nbsp;pohlavně rozlišených květenstvích. Samčí květenství je vrcholová lata klásků, někdy je interpretováno jako několik hroznů vyrážející z&amp;nbsp;hlavní osy.

== Recepty ==
* [[../../Kukuřičná polévka s hřebenatkami|kukuřičná polévka s&amp;nbsp;hřebenatkami]]
* [[../../Rizoto s bulghurem|rizoto s&amp;nbsp;bulghurem]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Kukuřice setá}}

[[Kategorie:Zelenina|Kukuřice]]</text>
      <sha1>lhw1nfxcl2v54cnfp3xz9bpy3zif0eb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Zelenina/Rajče</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4496</id>
    <revision>
      <id>38652</id>
      <parentid>25092</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="911" xml:space="preserve">[[Soubor:Tomato je.jpg|náhled|Rajčata]]

'''Rajče jedlé''', též '''lilek rajče''' (''Solanum lycopersicum'' L., 1753) je vytrvalá rostlina z&amp;nbsp;čeledi lilkovitých. Pochází ze střední a&amp;nbsp;jižní Ameriky, v&amp;nbsp;současnosti se pěstuje na celém světě jako zelenina. Plodem je bobule, rajské jablko neboli ''rajčátko'' zkráceně ''rajče''.

Ač botanicky ovoce, řadí se celosvětově mezi zeleninu.

== Recepty ==
* [[../../Cuketa s rajčaty|cuketa s&amp;nbsp;rajčaty]]
* [[../../Květák na rajčatech a fenyklu|květák na rajčatech a&amp;nbsp;fenyklu]]
* [[../../Lečo|lečo]]
* [[../../Plněná rajčata|plněná rajčata]]
* [[../../Rajčatový salát|rajčatový salát]]
* [[../../Rajská polévka|rajská polévka]]
* [[../../Zapečený lilek s rajčaty|zapečený lilek s&amp;nbsp;rajčaty]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Rajče jedlé}}

[[Kategorie:Zelenina|Rajče]]</text>
      <sha1>s7jsao9xz842eg1zmyxymyv3r4fxjhk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Zelenina/Lilek</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4497</id>
    <revision>
      <id>38644</id>
      <parentid>25084</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1364" xml:space="preserve">[[Soubor:Aubergine.jpg|náhled|Lilek]]

'''Lilek vejcoplodý''', jinak také '''baklažán''' nebo lidově '''patližán''' nebo také '''patlažán''', je jednoletá rostlina příbuzná s&amp;nbsp;[[../Brambora|bramborem]]. Dorůstá až jednometrové výšky. Květy jsou nachové až světle fialové. Plodem jsou červenofialové bobule. Lilek je ze všech druhů zeleniny největším zdrojem [[w:Pektin|pektinů]], slupka je zdrojem [[w:Rutin|rutinu]].

== Úprava ==
Před smažením je vhodné lilek nasolit a&amp;nbsp;nechat tzv. vypotit. Plátky lilku důkladně prosolíme a&amp;nbsp;asi hodinu necháme. Poté rychle, ale důkladně propláchneme a&amp;nbsp;pak osušíme, nejlépe co plátek, utěrkou. Zabráníme tím nasáknutí velkého množství oleje.

== Recepty ==
* [[../../Biryani z kořenové petržele, lilku a kešu ořechů|biryani z&amp;nbsp;kořenové petržele, lilku a&amp;nbsp;kešu ořechů]]
* [[../../Chudinský kaviár|chudinský kaviár]]
* [[../../Koláč z lilkových plátků s koriandrovou šlehačkou|koláč z&amp;nbsp;lilkových plátků s&amp;nbsp;koriandrovou šlehačkou]]
* [[../../Lilek s tzatziki|lilek s&amp;nbsp;tzatziki]]
* [[../../Ratatouille z lilků a lufy|ratatouille z&amp;nbsp;lilků a&amp;nbsp;lufy]]
* [[../../Salát Gianfottere|salát Gianfottere]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Lilek vejcoplodý}}

[[Kategorie:Zelenina|Lilek]]</text>
      <sha1>atbbizegtkolftas8b6c9a6u8pdh78d</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Zelenina/Mrkev</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4498</id>
    <revision>
      <id>38646</id>
      <parentid>25086</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="898" xml:space="preserve">[[Soubor:Carrots.JPG|náhled|Mrkev]]

'''Mrkev obecná''' (''Daucus carota'') je rostlina z&amp;nbsp;čeledi miříkovitých, pěstovaná jako kořenová zelenina. Blízkým příbuzným mrkve je pastinák. Mrkev je dvouletá rostlina, která první rok svého života vytváří přízemní růžici listů a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;mohutném hlavním kořeni shromažďuje živiny. Druhý rok vyžene lodyhu s&amp;nbsp;okoličnatým květenstvím. Rostlina pochází z&amp;nbsp;jižní Asie, z&amp;nbsp;oblasti Afghánistánu, Íránu a&amp;nbsp;Pákistánu, kde ještě přežívají její divocí a&amp;nbsp;nezkultivovaní zástupci a&amp;nbsp;tvoří tak centrum diverzity druhu.

== Recepty ==
* [[../../Dušená vepřová mrkev|dušená vepřová mrkev]]
* [[../../Mrkvový salát|mrkvový salát]]
* [[../../Mrkvový dort|mrkvový dort]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Mrkev obecná}}

[[Kategorie:Zelenina|Mrkev]]</text>
      <sha1>bnywvrxtu5elgptu50q7gkyoyct3jwp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Mrkvový salát</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4499</id>
    <revision>
      <id>35666</id>
      <parentid>32122</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="602" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Mrkvový salát
  | originální jméno = 
  | obrázek = Carottes râpées.JPG
  | velikost = 260px
  | popis = Mrkvový salát
  | čas = 10 minut
  | ingredience =
* 2 mrkve
* Ananas
  | přílohy = 
  | původ = 
}}
Vezmeme mrkev a omyjeme ji vlažnou vodou. Poté vezmeme škrabku nebo nůž a z mrkve odstraníme slupku. Po okrouhání vezmeme struhadlo a mrkev rozkrouháme na malé kousky. Pro případné dochucení salátu můžeme ještě přidat nakrájený ananas, nebo štávu z čerstvě vymačkaného citronu.

[[Kategorie:Wikikuchařka|Mrkvový salát]]</text>
      <sha1>bu0hqa1ac5gtrg22lf1bvtn1lincid0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Zelenina/Dýně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4500</id>
    <revision>
      <id>38638</id>
      <parentid>35727</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="713" xml:space="preserve">[[Soubor:Pumpkin.jpg|náhled|Dýně]]

'''Dýně''' je lidový název nejčastěji pro tykev turek (nazývanou také dýně obecná, ''Cucurbita pepo'', nejčastěji varieta ''pepo'') nebo tykev velkoplodou (nazývanou také dýně velkoplodá, ''Cucurbita maxima''). Jedná se nejčastěji o&amp;nbsp;zeleninu oranžové barvy z&amp;nbsp;čeledi tykvovitých (''Cucurbitaceae'').

== Recepty ==
* [[../../Dýňová polévka|dýňová polévka]]
* [[../../Dýňový dort|dýňový dort]]
* [[../../Dýňový koláč|dýňový koláč]]
* [[../../Dýňový salát|dýňový salát]]
* [[../../Dýňové taštičky|dýňové taštičky]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Dýně}}

[[Kategorie:Zelenina|Dýně]]</text>
      <sha1>e4rb0jobfxapjvjmh7xfu32zo8pxhwo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Hry s mincemi</title>
    <ns>14</ns>
    <id>4536</id>
    <revision>
      <id>9268</id>
      <timestamp>2007-03-25T00:45:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>nová kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="17" xml:space="preserve">[[Kategorie:Hry]]</text>
      <sha1>k54q2m5lqyw6os28t7cyzcfot995qg5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/Fungi</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4537</id>
    <revision>
      <id>30350</id>
      <parentid>22223</parentid>
      <timestamp>2015-10-08T23:46:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- interwiki (nyní ve Wikidatech)</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="721" xml:space="preserve">'''Houby'''

== 1 ==
* Buňky obsahující mitochondrie
** Ano - [[#2: Eumycota]]
** Ne - [[Dichotomický klíč/Microsporidia|Microsporidia]]

== 2: Eumycota ==
* Sexuální spóry vyrobené v ascusu; hyphae netvoří svorkové připojení
** Ano - [[Dichotomický klíč/Ascomycota|Ascomycota]]
** Ne - [[#3]]

== 3 ==
* Sexualní spóry vyrobené v basidiu; hyphae může nebo nemusí formovat svorkové připojení
** Ano - [[Dichotomický klíč/Basidiomycota|Basidiomycota]]
** Ne - [[#4]]

== 4 ==
* Pohyblivé ve fázích životního cyklu
** Ano - [[Dichotomický klíč/Chytridiomycota|Chytridiomycota]]
** Ne - [[Dichotomický klíč/Zygomycota|Zygomycota]]

__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|Fungi]]</text>
      <sha1>t6v82ehep0ud7rhj1dcwsibla7kry0b</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/Acari</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4538</id>
    <revision>
      <id>30349</id>
      <parentid>22222</parentid>
      <timestamp>2015-10-08T23:44:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- interwiki (nyní ve Wikidatech)</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="333" xml:space="preserve">== 1 ==
* Trichobothria
** Ano - [[Dichotomický klíč/Acariformes|Acariformes]]
** Ne - [[#2: Anactinotrichida|2]]

== 2: Anactinotrichida ==
* Volný coxae
** Ano - [[Dichotomický klíč/Parasitiformes|Parasitiformes]]
** Ne - [[Dichotomický klíč/Opilioacariformes|Opilioacariformes]]

[[Kategorie:Dichotomický klíč|Acari]]</text>
      <sha1>mlg6ubfsie6wa1fmmy1npty6cna0ns4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikiknihy:Schválení uživatelé</title>
    <ns>4</ns>
    <id>4539</id>
    <revision>
      <id>21144</id>
      <parentid>15743</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T16:50:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>rekat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="485" xml:space="preserve">'''Schválený uživatel''' je takový uživatel, od jehož registrace uplynuly 4 dny a současně přispěl alespoň 10 příspěvky. Tento uživatel získává následující práva:

* Editace polozamčených stránek (autoconfirmed)
* Nahrávání souborů (upload)
* Přepisování existujících souborů (reupload)
* Přesun stránek (move)
* Vykonávání akcí spojených s CAPTCHA bez nutnosti jejího řešení (skipcaptcha)

[[Kategorie:Wikiknihy:Uživatelé|{{PAGENAME}}]]</text>
      <sha1>cugp6zizpc42x3ppcigqdrgh7d61jfb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikiknihy:Uživatelé</title>
    <ns>4</ns>
    <id>4540</id>
    <revision>
      <id>21143</id>
      <parentid>15744</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T16:50:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>rekat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="399" xml:space="preserve">'''Uživatelé''' jsou lidé, kteří přispívají do Wikiknih. 

Můžete se též podívat na [[Special:Listusers|automatický seznam]], z valné většiny ovšem zahlcený účty, které po založení nikdy nebyly použity. Existuje též automaticky generovaný [{{fullurl:Special:Allpages|namespace=2}} seznam všech uživatelských stránek].

[[Kategorie:Wikiknihy:Uživatelé|{{PAGENAME}}]]</text>
      <sha1>k8pea2hgg9qbz7le5ypt216q8uaxbtj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikiknihy:Diskusní stránka</title>
    <ns>4</ns>
    <id>4541</id>
    <revision>
      <id>21181</id>
      <parentid>19961</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T18:21:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>rekat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2380" xml:space="preserve">{{Nápověda}}
{{V kostce|*'''Diskusní stránka neslouží:''' K prezentaci vlastních názorů, pocitů, a ostatního textu který s článkem nesouvisí.
*'''Diskusní stránka slouží:''' Ke komentářům které souvisejí se článkem, nebo ke komentářům které pomohou nějak vylepšit obsah článku.}}
[[Soubor:Talk page icon crystal.png|right|100px|Diskuse]]
'''Diskusní stránka''' je speciální stránka [[w:Wikiknihy|Wikiknih]], obsahující diskusi o obsahu příslušné stránky. Pro prohlédnutí diskusní stránky k článku klikněte na odkaz '''diskuse''' poblíž okraje obrazovky. Pokud jste na stránce diskuse, kliknutím na '''stránka''' se vrátíte zpět na obsah stránky.

Nevyhnutelně nastávají situace, ve kterých mohou spolupracující autoři vydělat na tom, že o stránce budou diskutovat &amp;ndash; právě proto byl vytvořen [[Nápověda:Jmenný prostor|jmenný prostor]] pro diskuse.
== K čemu se diskuse používá? ==
Ve Wikiknihách se diskusní stránky používají pro vylepšení obsahu článku z encyklopedického hlediska. Mohou se na ně umisťovat otázky, výzvy, text odstraněný ze stránky (např. pro svou zmatečnost či zaujatost), argumentace ohledně změn v textu, nebo poznámky k textu.

Obecně však diskusní stránky neslouží ''pouze'' k obecným debatám o daném tématu. Wikiknihy nejsou chat, jsou knihovna. Jinými slovy, diskutujte o stránce, ne o jejím tématu.

Je ovšem jasné, že [[Wikiknihy:Uživatelé|uživatelé]] jsou jenom lidé, takže se čas od času v diskusi objeví nějaká ostřejší debata &amp;ndash; a občas dokonce vede k vylepšení knihy! Takže samozřejmě existuje jistá míra tolerance.
== K čemu diskusní stránka neslouží ==
Diskusní stránky (ani další stránky např. ve jmenném prostoru Wikiknihy) nejsou prostor ke stranickým diskusím, tj. zveřejňování subjektivních názorů na dané téma. Wikiknihy nejsou diskusní fórum ani propagandistická platforma, nýbrž knihovna. Jinými slovy, mluvte o stránce a jejím zpracování, ''nikoli'' o jejím předmětu. ''Že pokládáte toho či onoho politika za zavrženíhodného nebo máte v oblibě nějakého umělce či dílo, nikoho nezajímá''. Diskusní stránka není odkladiště podrobností, které se do stránky „nevejdou“.

[[Kategorie:Wikiknihy:Typy stránek|{{PAGENAME}}]]</text>
      <sha1>d4wdcdvf7dg4p9nekjb9bpgjqqx5wyg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Příručka pro hudebníky/Co na domácí cvičení?</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4547</id>
    <revision>
      <id>43952</id>
      <parentid>43755</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:24:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze 43755 od uživatele [[Special:Contributions/Sesily Kraight|Sesily Kraight]] ([[User talk:Sesily Kraight|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6812" xml:space="preserve">Jste tu správně, pokud:
* začínáte s hrou na kytaru, ale zatím nemáte pořádný aparát (kombo či zesilovač + box)
* aparaturu máte ve zkušebně a shánite něco na domácí cvičení
* chcete nahrávat svou hudbu, ale nevíte, co pro vás bude nejlepší

Před četbou tohoto článku je maximálně doporučeno prostudovat [[Příručka pro hudebníky/Kytara a PC]]

Toto téma samotné vám pomůže pouze v rozhodování, co na domáci cvičení a nahrávání. Zde se neřeší konkrétní technické problémy, jen výběr kategorie produktů.

== Malé kombo na cvičení ==
Normální kombíčka cca od 1500,-, velmi slušná kolem 2500,-

=== Zhodnocení ===
* + zapnete a hrajete (sestava je jen kytara --- kabel --- bedýnka + napájení)
* + relativně lepší přenosnost oproti všem ostatním řešením (nemusíte s sebou tahat zvlášť repro)
* + při propojení s PC (při nahrávání) neřešíte problémy s latencí (zkreslení a další efekty vykonává procesor, tranzistor nebo elektronka v bedně, ne procesor v počítači), nicméně...

* – věrnost kytarového zvuku na výstupu pro recording (sluchátkového výstupu) nemusí být vždy zaručena jako u řešení 2) (může totiž chybět simulace reproboxu)
* – relativně horší přenosnost oproti 2) (pokud tam, kam míříte už nějaké repráky mají sice malá, ale pořád bedna)
* – nevhodné do zkušebny a pro živá vystoupení

== Multiefekt ==
V této kategorii máte na výběr z těchto řešení:

=== Sluchátkový zesilovač ===
Asi nejkompaktnější je VOX amPlug, ale ten už nepoužijete při pódiovém hraní. A má nejméně funkcí.

=== Multiefektový pedál ===
cca od 2600,-

Jediné efekty ve velikosti klasických pedálů, jsou modelingové pedály značky DigiTech. Jsou to už v podstatě multiefekty v kompaktním provedení, protože jejich střeva jsou čistě digitální. (např. zajímavá je skutečnost v nich je identický čip jako v multiefektech DigiTech RP

Právě kvůli faktu, že signál je modulován digitálně, mnoho kytaristů, vyznává spíše klasické krabičky, kde je modulace signálu prováděna analogově pomocí tranzistorů. Pak ale vyznavači multiefektiefektů mohou opomovat na stejné intelektuální úrovni, že procesor je v podstatě složen také z tranzistorů, jen jich tam nejsou jednotky nebo desítky, ale miliony.

Tyto krabičky ocení především ti, kteří si nechtějí kazit svůj pedalboard hi-tech vzhledem velkéhu miltiefektu.

=== Multiefekt ===
cca od 1300,- (nějaké ZDE).

Máte v nich mnohem více funkcí, než jen kreslítka a simulace boxů, jak je tomu v předcházejícím případě. Pokud oželíte i větší rozměry, tak toto řešení stojí za zvážení. Ty dražší mulťáky jsou v podstatě přenosné zvukové laboratoře a nahávací studia s možností propojení s PC přes USB a konfigurace a ukláládání presetů přímo v programu ve Windows.

=== Zhodnocení ===
Výše zmíněné pedály a multiefekty můžete tedy lze zapojit mezi kytaru a jakékoliv aktivní reproduktory, Hi-Fi systém (doporučuji spíš klasické monitory tedy (2+0) než soustavu se subwooferem a výškáči (2+1)

Soustavy 2+1 a podobné většinou postrádají celistvý vyvážený zvuk ve středním pásmu, což je u kytarového zvuku potřeba, ale pokud nemáte nějaký úplný šunt, tak to nebude tak horké.

S multiefekty můžete také celkem kvalitně hrát na aparátech pro akustické kytary (charaktar zvuku se blíží spíš monitorům reproduktorům pro elektrickou kytaru, takže je třeba při jejich použití u efektu použít simulaci reproboxu).

Výbava pro nahrávání přes PC a pro domácí cvičení pak může vypadat jako na obrázku zde vpravo.

* + relativně lepší přenosnost oproti kombíčku (pokud na místě vaší exhibice jsou jakékoliv aktivní reproduktory, Hi-Fi věž...)
* + použijete i v budoucnu, až budete mít &quot;dospělý&quot; aparát (neplatí pro sluchátkový zesilovač)
* + podstatně větší efektové možnosti než u 1) včetně stereo efektů
* + neřešíte problémy s latencí (práci vykonává procesor v multiefektu, ne procesor v počítači)

* – o trochu víc kabelů (kytara --- kabel --- krabička + napájení --- kabel --- reproduktory + napájení)

== Hraní přímo přes PC ==
V tomto případě, když nechcete, tak nemusíte investovat skoro ani korunu.

Ale pokud se chcete kvalitou zvuku přiblížit předchozím možnostem, tak budete potřebovat výkonnou zvukovku a kvalitní efektový software. A to už vás může vyjít ve výsledku řádově dráž.

I když se tu bavíme hlavně o domácím použití, tak měřítko použitelnosti pro běžné hraní je také důležité. Výrobci těchto produktů proklamují vhodnost i pro koncertování. Samozřejmě se lepší programy dají propojit s MIDI pedály, ale pak je už pořizovací cena tak vysoká, že už je dobré zauvažovat o normálním multiefektu.

Pak je tu otázka stability. Jede to pod Windows a např. při představě, že by se vám v půli koncertu by vám antivir spustil automatickou kontrolu disků, mnohým kytaristům nejspíš bude naskakovat husí kůže.

=== Zhodnocení ===
* + velká škála efektů zadarmo, virtuální pedalboardy
* + velmi snadné ovládání v domácích podmínkách
* + použitelnost pro recording vždy zaručena

* – umělost
* – riziko velké latence (zpoždění signálu) - záleží na výkonu čipu zvukové karty a softwaru
* – komplikovaná použitelnost při hraní, špatná mobilita, stabilita (běží to pod Windows)
* – při připojení audiokabelu z PC k zesilovači se může objevovat tzv. BRUM
* – nevhodné do zkušebny a pro živá vystoupení

== Řešení &quot;na klíč&quot; ==

Toto řešení leží někde mezi hraním s použitím běžných kytarových efektů a hraním přes PC.

Máte vše v jednom - propojení kytary s PC, popř. i efektový software.

M-Audio JamLab + DSound GT Player Express 2.5

Line 6 TonePort (recenze Muzikus.cz)

http://www.muzikant.cz/kytary-6/prislusenstvi-pro-kytary-189/ostatni-prislusenstvi-428/behringer-ucg-102-48539.php

=== Zhodnocení ===
* + nemusíte řešit kabeláž, impedanční přizpůsobení
* + použijete i v budoucnu, až budete mít &quot;dospělý&quot; aparát (neplatí pro sluchátkový zesilovač)
* + podstatně větší efektové možnosti než u 1), 2)a,2)b[/b]
* + neměly by být problémy s latencí (je to přeci spešl pro kytary, ale člověk nikdy neví, dokud nevyzkouší)

* – horší přenosnost (potřebujete PC nebo musíte na místě své exhibice znovu nainstalovat software)
* – nevhodné do zkušebny a pro živá vyspoupení

[[Kategorie:Příručka pro hudebníky|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>k6lxg426v99awmpj8nzcfin9z5ldqst</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Český slang</title>
    <ns>14</ns>
    <id>4558</id>
    <revision>
      <id>15874</id>
      <parentid>15872</parentid>
      <timestamp>2009-02-15T13:48:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kuvaly</username>
        <id>930</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>oprava kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="37" xml:space="preserve">[[Kategorie:Čeština|Český slang]]</text>
      <sha1>tpd589p7kpyoyq7o5npsbszwwv86yoi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Bulka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4560</id>
    <revision>
      <id>41706</id>
      <parentid>41705</parentid>
      <timestamp>2020-05-14T13:37:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze 41705 od uživatele [[Special:Contributions/178.255.168.11|178.255.168.11]] ([[User talk:178.255.168.11|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2279" xml:space="preserve">== Pravidla karetní hry Jihočeská bulka ==


Míchají se karty, snímá se.
Rozdají se dvakrát tři a tri karty, první trumf a dále tři a tři a druhý trumf (každý z hráčů vidí šest svých karet a tři má otočené).Poslední tři karty zůstavají otočené a hráč je uvidí až zvolí trumfy.
Rozdává ten, který před tím vyhrál, první volí (trumfy) ten, který prohrál minulou hru.
Jestliže si trumf nevybere, může ho volit rozdávající (tj. ten co je nahoře, nebo nový).
Poté, co se dohodnou na trumfech, vynáší hráč co je „dole“ první kartu. Máli sedmu trumfovou, může ji vyměnit za trumf v balíku (popřípadě může vzít i další pod tímto trumfem, avšak zbývající karty musí dát do balíku, a to tak, aby měl stále na ruce 9 karet.)- toto může udělat i během hry, avšak pak nemá právo na další trumfy v balíku. Pokud jsou trumfy stejné, jak první tak druhý, šíbruje oba. Pukud je tam sedma a osma, může šíbrovat mindou, nebo je-li tam sedma a např. eso, šíbruje se osmou

'''1.	Vynáší první kartu a začíná licitace o postupkách''',Hráč který nemá hlášku se po prvním štychu může ptát na výšku hlášky

a.	3 v řadě	- postupka za 20 bodů, alias darda

b.	4 v řadě	- postupka za 50 bodů

c.	5 v řadě	- postupka za 100 bodů, alias fús

d.	4 stejné	za 100

e. 3 dardy za 1000

Pozn. Platí ta, která je nejvyšší, proto se při této licitaci ptá, do jaké výše, při rovnosti bere ten, kdo vynáší první. 100 se ukazuje většinou rovnou a hra končí

'''2.	Ten co je nahoře vynáší také kartu'''

a.	Musí se barvit, přebíjet, trumfovat

b.	Pak se počítá úlovek

''Velikosti karet:''

a)	Král s filkem trumfový, alias bella,nebo brejle, 40 bodů (nemusí se hlásit, fílek se nepočítá)

b)	Trumfový filek, alias jasnej 20 bodů

c)	Trumfová devítka, alias minda, 14 bodů

d)	Eso 11 bodů

e)	Desítka 10 bodů

f)	Král 4 body

g)	Filek 3 body

h)	Spodek 2 body


'''3.	Vynáší druhou kartu a ptá se či oznamuje barvu hlášky-postupky'''

'''4.	Hra pokračuje až do rozebrání všech 9 karet'''
'''5. Poslední štych je za 10 bodů'''
Po třech výhrách za sebou bere bank.

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Bulka]]</text>
      <sha1>7y0pow8vd7jsg3anhuf3nw7y6g641el</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Příručka pro hudebníky/Kytara a PC</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4562</id>
    <revision>
      <id>43956</id>
      <parentid>43762</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:27:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze 43762 od uživatele [[Special:Contributions/Sesily Kraight|Sesily Kraight]] ([[User talk:Sesily Kraight|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4243" xml:space="preserve">Každý kytarista si chce nebo potřebuje něco nahrát. Co vše k tomu potřebujete, se dozvíte v tomto článku. Jsou zde rozebrány základní problémy a jak je řešit.

= Publikace =
kniha [http://shop.ben.cz/cz/112687-kytara-a-pocitac.aspx Kytara a počítač] (Computer Press)

= Programy pro práci se zvukem =
http://www.wavosaur.com/
http://audacity.sourceforge.net/?lang=cs

= Latence =
Jedná se o opoždění výstupního signálu na výstupu zvukové karty. Důvod jejího vzniku je, že software, který vytváří zkreslení, delay a podobné efekty, musí signál zpracovat, to trvá čas a signál se může velmi nepříjemně zpozdit.

K minimalizaci tohoto efektu se používají speciální ovladače. Nejrozšířenějši jsou ASIO a KX Drivery.

= Ovladače pro reprodukci v reálném čase =

Mezi nejpoužívanější ovladače patří [[w:Audio Stream Input/Output|ASIO (Audio Stream Input/Output)]]

Ještě je tu alternativa ASIO jako [http://kxproject.lugosoft.com/ KX DRIVERY], které umí např. ze surroundu udělat 4x mono výstupy (vstup stereo se ale nemění). Také jako ASIO redukují latenci na použitelné minimum...

Pokud zvuk zkeslujete mimo PC (např. multiefektem), pak žádnou výkonnou zvukovou kartu a ASIO nepotřebujete. A to ani pro nahávání, ani pro cvičení.

'''Poznámka:''' Pokud používáte softwarevý efektový procesor, tak je zde vhodné připomenout, že i se slabou zvukovkou, která má velké zpoždění, se sice nedá cvičit v reálném čase, ale při ztlumení výstupu se dá i jakž takž nahrávat. Sice nebudete slyšet, co přesně zrovna hrajete, ale o to může být zajímavější výsledek. Nebo můžete signál rozdvojit a na jeden napíchnout nějaký efekt, aby to v reálném čase aspoň trochu kreslilo a vy nehráli úplně naslepo.

== ASIO ==

Normálně Windows používají sadu DirectX - pro zvuk je tam ovladač DirectSound

ASIO ovladač zaručí nízkou latenci (zpoždění) a to proto, že z cesty mezi zvukovou informací a zvukovkou vyřadí běžné ovladače DirectSound - tím přeskočí mnoho intermediálních aplikačních vrstev.

=== Hardwarová porpora ASIO ===
Abyste docílili hraní přes softwarové efekty bez zpoždění, musíte mít zvukovou kartu, která má speciální ovladače (ASIO), které používá většina počítačových aplikaci pracujících v reálném čase. Ne každá karta tyto ovladače má. Potom hrajete se zpozděním několika desítek nebo stovek milisekund a to už se nedá. Karty, které tyto ovladače mají, dokáží hrát se zpožděním v řádu jednotek, maximálně desítek milisekund, což je už neznatelné.

=== Softarová porpora ASIO ===
Jedná se o náhradní řešení hardwarové podpory
Pro &quot;obyčejné&quot; karty a karty integrované na základní desce, které v sobě nemají ASIO ovladače, pak existuje jakýsi ovladač ASIO for All ([http://www.asio4all.com/ ASIO4ALL]), který se dá volně stáhnout.

= Vstupní impedance =
Linkový vstup zvukove karty má nízkou impedanci, kytara vysokou. Pokud tedy zapojíte kytaru rovnou do vstupu prijdete o dynamiku a spoustu výšek! Je nutne to nejak poopravit, aby nedochazelo k degradaci kytarového signalu. Dá se to vyřešit několika způsoby:

* Koupit zvukovku s vysokoimpedančním vstupem
Např. SoundBlaster řady X-Fi, s externím panelem, který onen vysokoimpedanční vstup má.

* Koupit tzv. DI box (Direct Box, Direct Input Box, ...), který upravuje impedanci a úroveň signálu a symetričnost zapojení. Některé [http://kytary.cz/zvukova-technika/procesory/di-boxy/?SE3761:0:0:0:0 DI boxy] obsahují i simulaci reproboxu.

* Mezi kytaru a PC se zapojí nějaké efektová krabička (např. BOSS), která je vypnutá (BOSS totiž u prevážné většiny modelů používá vstupní a výstupní aktivní prvek, který je i při bypass v činnosti a zajišťuje impedanční přizpůsobení).

* Konektory pro sdružování impedance (jen jsem zahlídl, snad to k tom slouží)
např. [http://www.proelgroup.com/proel/en/stageequipment/catalog.jsp?id_cat=11181545892670 konektory pro sdružování impedance značky Proel]

[[Kategorie:Příručka pro hudebníky|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>38w1gdo061m6j8sxf8i5cdmbi0p28gt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Příručka pro hudebníky/Propojení nástroje s PC</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4563</id>
    <revision>
      <id>43973</id>
      <parentid>43765</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:38:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze 43765 od uživatele [[Special:Contributions/Sesily Kraight|Sesily Kraight]] ([[User talk:Sesily Kraight|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4510" xml:space="preserve">= Kam do PC kabel připojit? =
Výstup z kytary je nutno propojit se vstupem zvukové karty (Line-In). Většinou má modrou barvu a je označen logickým symbolem s šipkou do středu ([https://archive.is/20130629121319/www-307.ibm.com/pc/support/site.wss/lineinjack.gif symbol 1] nebo [http://www.audacity-forum.de/download/edgar/help/audacity-extras/soundkarten/Line-in.png symbol 2]). Pokud si nejste jisti, vemte si k ruce manuál od zvukovky (u integrované karty - manuál základní desky).

Mnoho užitečných informaci a názorných obrázků najdete [http://djing.precti.cz/teorie-praxe-nahravani-do-pc.htm zde].

V žádném případě '''NEZAPOJUJTE do vstupu pro mikrofon'''. Nic nezničíte, ale mikrofonový vstup je mnohonásobně citlivější, a tak je vstup značně přebuzen, což může značně zkreslovat výsledný zvuk. Kompletní vysvětlení [http://www.elektroworld.info/modules.php?name=Forums&amp;file=viewtopic&amp;t=23372 zde]

= Jak povolit vstup Line-in ve Windows =

Aby počítač bral signál ze vstupu Line-In, tak je nutné povolit toto v nastavení Zvuku ve Windows:

1) Ovládací panely - Zvuky a zvuková zařízení

2) Hlasitost - Upřesnit

3) Možnosti - Vlastnosti

4) Zvolit &quot;Záznam&quot;, pokud je panel šedý, tak nastavte &quot;Směšovací zařízení&quot; na &quot;(něco)... Input&quot;

5) Zvolte &quot;OK&quot; a měla by vyskočit podobná nabídka, která vypadá asi [http://www.cirlinca.com/images/support_linein.gif takto].

6) Pokud máte zaškrtávací políčka &quot;Vybrat&quot;, tak zaškrtněte Line-In
Pokud tam máte &quot;Ztlumit&quot; tak zaškrtnutí zrušte.

= Kabel pro propojení s PC nebo aktivními reproduktory =

slovníček pojmů:
kolík = samec = male = zástrčka
zdířka = samice = female = zásuvka

Je problém v tom, že do repráků nebo PC s použitím běžných redukcí (což jsou redukce STEREO-STEREO nebo MONO-MONO) jste schopni do jakéhokoliv stereo systému přivést jen signál na LEVÝ kanál.

== Proč hraje jen levá bedna? ==
Je to dáno rozdílnou konstrukcí MONO a STEREO jacků

Hrot STEREO jacku je LEVÝ kanál, prostředek PRAVÝ a zbytek kolíku STÍNĚNÍ (zem).

Když třeba do kytary (zdířka Jack MONO) zapojíte redukci, která se třeba prodává se sluchátky (kolík Jack 6,3 STEREO - zdířka Jack 3,5 STEREO). Tak packa ve zdířce kytary se dotýká pouze špičky kolíku (což je u stereo jacku LEVÝ kanál). Další packa tam není, tedy pravý kanál na kolíku (prostředek dříku) je volný. Viz. obrázky na [http://en.wikipedia.org/wiki/TRS_connector Wikipedii].

== Pořízení kabelu ==
Každý kloudný efektový software umí vycucnout signál na vstupu zvukovky umí z levého kanálů udělat na výstupu STEREO (např. AmpliTube), pak se s propojkou nemusíte nijak zvlášť crcat.

Pokud chcete hrát přímo přes repráky, nebo nemáte kloudný efektový software který umí ze vstupního levého kanálů udělat na výstupu STEREO (např. AmpliTube umí), tak si budete muset opatřit redukci.

Máte možnosti:

=== Redukce kolík Jack 6,3 mono --- zdířka Jack 3,5 stereo ===

Protože se ale jedná o atyp, který není běžně vyráběn, tak to neseženete ani v elektro-shopech typu GES a GME. Před pár lety jsem viděl takový lomený Proel v MusicCenter, ale jen na prodejně, ne v e-shopu - ale teď ho tam už myslím nemají)

=== Skládačka ze běžných redukcí ===
Nejblíže tomu, co potřebujeme, jsem našel toto:
[http://www.ges.cz/?ipp=12&amp;lang=cz&amp;cur=CZK&amp;or=sort&amp;page=index&amp;of=7&amp;gcat=XBU&amp;inc=detail&amp;gesid=GES06601173 Přechodka prům.6,3mm zástrčka MONO / prům.6,3mm zásuvka STEREO]
... ale neredukuje to na Jack 3,5. Na tuto redukci můžete napojit třeba:
[http://www.ges.cz/?ipp=24&amp;lang=cz&amp;cur=CZK&amp;or=sort&amp;page=index&amp;of=1&amp;gcat=XBUD1&amp;inc=detail&amp;gesid=GES06601170 Přechodka prům.6,3mm zástrčka STEREO / prům.3,5mm zásuvka STEREO]

A na tu konečně klasickou slabou stereo dvojlinku se STEREO jacky 3,5.

Ale to je na nic - dlouhé se spoustou přechodů, proto je dobré...

=== Pájení ===
Nekompromosní řešení je normální tlustý kytarový kabel, ke kterému na druhý konec připájíte STEREO Jack 3,5. středový vodič připájíte na oba kontakty. (doporučuju nerozvětvovat, ale jedním očkem v kontaktu prostrčit a natáhnout k druhému oba připájet). Každý drátek navíc je dobrý.

Nebo můžete vymýšlet různé kombinace jacků a kabelů, podle toho, co máte zrovna doma.

[[Kategorie:Příručka pro hudebníky|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>2cy48a2ksye3y6f3nhgtv24gao705el</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Příručka pro hudebníky/Brum a zemní smyčky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4564</id>
    <revision>
      <id>43951</id>
      <parentid>43754</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:23:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze 43754 od uživatele [[Special:Contributions/Sesily Kraight|Sesily Kraight]] ([[User talk:Sesily Kraight|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="803" xml:space="preserve">== Příčina jevu ==
[http://www.zesilovace.cz/view.php?cisloclanku=2004051803 zesilovace.cz - Co jsou zemní smyčky a jak jim předcházet]
[http://www.zesilovace.cz/view.php?cisloclanku=2003031001 zesilovace.cz - Bručí mi aparát když připojím komp]
[http://www.elektroworld.info/modules.php?name=News&amp;file=article&amp;sid=224&amp;mode=&amp;order=0&amp;thold=0 - Elektro Bastlírna - Zemní smyčky]

== Řešení ==
Je potřeba galvanicky oddělit signál mezi přístroji. To lze vyřešit podomácku nebo se pro tento účel vyrábějí hotová zařízení.

* elimintor brumu (např. [http://www.ebtechaudio.com/products.html Morley Hum Elimonator])
* DI box
* pokud mixujete v notebooku, tak stačí jen odpojit napájecí adaptér

[[Kategorie:Příručka pro hudebníky|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>j9feuer0psrvkcei7a3p7dwe3qg6iu4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Příručka pro hudebníky/Bezpečnost a ochrana před úrazem elektrickým proudem</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4566</id>
    <revision>
      <id>43950</id>
      <parentid>43753</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:23:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze 43753 od uživatele [[Special:Contributions/Sesily Kraight|Sesily Kraight]] ([[User talk:Sesily Kraight|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9859" xml:space="preserve">= Bezpečnostní zásady =

== Proudová ochrana ==
Nic nezkazíte, pokud si s sebou na koncerty budete brát prodlužku s přepěťovou a především proudovou ochranou.

Přepěťový chránič zabrání poškození aparatury v případě nečekané závady a napěťových špiček v síti.

Proudový chránič ochrání vás při většině nenadálých poruch v síti.pokud si s sebou na koncerty budete brát

citace:
S bezpečnostními opatřeními proti lidské blbosti, amatérismu až zhovadilosti bych to ale až do takového extrému netlačil.
Stačí si dát při koncertu do požadavků předložení platné revizní zprávy na použitý zásuvkový vývod i na případně zapůjčené prodlužovačky. Spousta pořadatelů ani nemá tušení, že se to MUSÍ!
Když už to bude muset revizní technik podepsat, dá si pozor, aby to v pořádku bylo, aby v té base byl jen jednou nohou.


= Kdy kytara zabíjí? =

Výtah z tématu na [http://www.elektroworld.info/modules.php?name=Forums&amp;file=viewtopic&amp;t=16030 elektroworld.info]

'''dayslypper:'''

Citace:
''Na 23. září 1995 nikdy nezapomenou tehdejší členové skupiny Argema. Uprostřed vystoupení zemřel přímo na pódiu její tehdy třiadvacetiletý kytarista Bohdan Furch. Poté, co zpocenou rukou sáhl na místo, kudy probíjel elektrický proud, se okamžitě skácel na zem. Přes veškerou snahu na místě zemřel. Podobným způsobem zahynul o sedm let později kytarista skupiny Cirkus. Elektrický proud jej zasáhl v momentě, kdy zapojil kytaru do zesilovače. Na technickou závadu nebyl připraven ani 41letý muž, ani jeho srdce. Zemřel po převozu do nemocnice.''
[http://pikant.atlas.cz/tema/87410-kdyz-na-podiu-ciha-smrt.aspx zdroj]

Slyšel jsem taky, že někde byl případ (nevím jestli v čr), že měli v klubu starou síť - prohozenou fázi a zem, že to asi taky někdo schytal, je to blbost? Ano, to je blbost :)

A nevíte, jaký vliv v případě &quot;uzemnění přes struny&quot; má kabel od Planet Waves, který nemá stínění propojené s kytarou? (doufám, že to píšu správně). Tedy jestli to má vůbec nějaký.

'''Hill:'''
Jak se toho vyvarovat: na struny galvanicky spojené se stíněním signálového kabelu se dostala fáze ze zesilovače, v němž byla na kostře fáze, a kytarista si sáhl na jinou část zařízení, které bylo dobře vodivě spojené se zemí, například vodičem PE. To mohl být vedlejší zesilovač, konstrukce pódia...
V případě zvukové techniky jde o přenosná zařízení, které je povinnost kontrolovat a revidovat (ČSN 33 1610 v platném znění) v termínech daných (zjednodušeně) způsobem a frekvencí používání.
Revize, pokud se důsledně budeme držet citace uvedené normy a předpisů souvisejících, se provádí po přesunu na nové místo a připojení na místní síť vždy.
V uvedených případech tato povinnost byla zanedbána - ono se to obecně nedělá, používají se dvoulinkové prodlužovačky i pro zařízení I. bezpečnostní třídy (často mají na konci jeden z vodičů propojený na dutinku i kolík, jako by šlo o zásuvku ve starém pevném rozvodu, takže při zapojení do zásuvky, která je jinak v pořádku, jen má prohozené dutinky, nebo do správného konce zatím nejrozšířenějšího typu rozdvojky, jsou následky předem očekávatelné) - dokonce zesilovače mívají odpojený vodič PE, aby do signálu nezanášely zemní smyčky brum, ačkoli i to lze řešit jinak....
Prostě, když k tomu dojde a bude se to vyšetřovat, nediv se otřepané větě, že neznalost zákona neomlouvá.
I proudový chránič, kterým lze stupeň ochrany zvýšit (a je jedno, zda jde o ochranu před špatně zapojenou sítí u pořadatele, či diletantismus vlastního zvukaře - je tam od toho, aby vypnul v okamžiku, kdy se pracovní proud fázového vodiče nevrací celý pracovní nulou, což znamená, že ten rozdíl teče jinudy, třeba skrz tebe), je jen elektromechanické zařízení. Sice na vysoké technologické úrovni, ale bez odpovídajících kontrol a prověřování funkčnosti vznikne dost podstatné procento nebezpečí, že veškerá ochrana bude nefunkční, aniž by o tom provozovatel věděl.

V každém případě však nezabíjí samotná kytara držená v ruce na prknech pódia, to izoluje pořád ještě tak dobře, že nezabije. Musí se tedy uzavřít elektrický obvod. Novinové zprávy se obvykle už takovým detailům nevěnují, celkem dost příkladů blbosti se najde na serveru www.elektrika.cz v rubrice &quot;Hrobař varuje&quot; - ty už jsou pohledem z hlediska odborníků.
Ostatně na serveru www.elektrika.cz se potíže s ozvučovací technikou tuším řešily také.

'''rnbw:'''
Nestaci uvolneny vodic PEN v zasuvke?

'''Hill:'''
Stačí, ale nemá tam co dělat. Na ten se přece musí přijít tou revizí a neodkladně problém odstranit. Ještě před připojením zařízení.
Když tam pak bude připojená rozvodnička, v ní rozdělení PEN na N a PE a proudový chránič za tím (už jsou dostupné i prodlužovačky i vidlice a zásuvky s vestavěným chráničem), existuje vysoká pravděpodobnost, že ten chránič vypne v okamžiku, kdy se někde na konci uzavře okruh jinudy.
Už jsem se s tímto zařízením setkal v době, kdy proudový chránič byl u nás spíše raritou, u jednoho nejmenovaného discjockeye, jenže ten chránič byl přemostěný. Když jsem se ptal, proč, tak proto, aby mohl hrát dál. Někdo vylil do zesilovače pivo a od té doby chránič vyhazuje. Ani se nepokusili opravit zesilovač (hrál totiž dál). Neodstranil tedy zdroj nebezpečí, zato omezil bezpečnost ochrany...
Všechno je v tom, jak zodpovědně se k tomu zařízení kdo staví.

'''Sendix:'''
Jak se nezabít - nejen kytarou - je poměrně prosté. Používat kvalitní věci, mít je v náležitém a udržovaném stavu. To platí jak pro aparaturu, tak pro prodlužovačky, pódiové rozvody atd. Totéž vyžadovat od zvukaře. Pokud je vše jak má být, musí být vše při live produkci chráněno proudovými chrániči. Böhužel zvlášť mezi muzikanty je neuvěřitelné množství pitomců, kteří s oblibou ucvakávají ochranné vodiče a fušují technikům do řemesla.

Kabely Planet Wawes bezpochyby léčí kučeravost u ovcí, šedý zákal, hlenovitost u slizek a trudomyslnost prodavačů v hudebninách (to poslední zejména obchodní marží), ale na bezpečnost vliv nemají.

'''dayslypper:'''
Když bych tedy jako hudebník chtěl eliminovat nebezpečí neodborného zásahu do elektroinstalace, či výskyt nenadálé poruchy na přístroji, tak jestli by mělo smysl si pořídit nějaký proudový chránič. Mají ty běžné dostatečně rychlý nástup?

'''Brudr:'''
Kdybys chtěl, jako hudebník, 100% eliminovat vliv špatné elektroinstalace, tak jediná možnost je důsledně používat zařízení třídy II (to jsou taková, která mají na vstupu transformátor s dvojitou izolací a jsou do sítě připojována dvoužilovou šňůrou). Dodatečné používání proudového chrániče toho moc nezachrání. Pokud je rozvod v provedení TN-C (ten snad ani nelze udělat špatně), tak jsi v klidu se zařízením tř. II i tř. I. Dodatečný proudový chránič je, v tomto případě, tvoje zvýšená ochrana. Pokud je rozvod v provedení TN-S, tak jsi v klidu pouze se zařízením tř. II. V ostatních případech je to, při špatně provedené instalaci, o život. Dodatečný proudový chránič je v tomto případě k ničemu, neboť nemá proti čemu by fungoval. Fungoval by pouze v případě, že si sebou budeš nosit i zemnící tyč, kterou poblíž místa tvého vystupování zatlučeš do země a připojíš k proudovému chrániči.

'''Cust:'''
Takze na elektricke kytare se maji natahnout nylonove struny?

'''Sendyx:'''
Ne, hrát v gumových galoších a v elektrikářských rukavicích

'''Brudr:'''
Dodatečný proudový chránič je v tomto případě k ničemu, neboť nemá proti čemu by fungoval. Fungoval by pouze v případě, že si sebou budeš nosit i zemnící tyč, kterou poblíž místa tvého vystupování zatlučeš do země a připojíš k proudovému chrániči.

'''Hill:'''
Tak to tě vyvedu z omylu: na to přece nemusíš nosit zemnicí tyč, nebo i můžeš, ale k chrániči se nepřipojuje. Tou zemnicí tyčí můžeš být sám, i normální lešení pódia může mít (pro tento případ nebezpečně) malý zemní přechodový odpor. Reflektory jevištní techniky taky sotva kdo balí do izolantu, ty prostě jsou v jedničce. Takže ani tady nebezpečí dvoupólového dotyku nevyloučíš.
Ten chránič tedy i na přívodu k zařízení třídy II může zachránit mnoho. Ono stačí dobře do toho praštit a máš ze třídy II třídu nula. Důležité v takovém případě je, že chránič vypadne včas.

'''Sendix:'''
Přesně, jak Hill píše. Pokud je muzikantská zkušebna v prostorách tomu obvyklých, je vhodné vše napojit na jednu prodlužovačku, vybavenou proudovým chráničem. Pokud jsou přístroje a rozvod aspoň trochu v pořádku a ostatní věci (osvětlení) taky, minimalizuje se možnost úrazu.

Stačí si dát do požadavků předložení platné revizní zprávy na použitý zásuvkový vývod i na případně zapůjčené prodlužovačky. Spousta pořadatelů ani nemá tušení, že se to MUSÍ!
Když už to bude muset revizní technik podepsat, dá si pozor, aby to v pořádku bylo, aby v té base byl jen jednou nohou.

'''Cust:'''
muj bratranek opravoval rozvadec sroubovak a klic v jedne ruce, sroubovakem srouboval nulak a klicem pri sroubovani zavadil o fazi, zije a na ruce ma vypalene kontury klice a do dnes citelny napis 13

[[Kategorie:Příručka pro hudebníky|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>gvj32kaqy69gtpek92l7ku75bat3x63</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Příručka pro hudebníky/Zapojení reproduktorů a boxů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4568</id>
    <revision>
      <id>44170</id>
      <parentid>43978</parentid>
      <timestamp>2021-06-03T13:59:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Skasal</username>
        <id>9334</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Příklad na zesilovačích Mesa/Boogie */ oprava gramatické chyby</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7892" xml:space="preserve">== Bezpečnost ==
Nástrojová aparatura je pod poměrně vysokým napětím a ve výkonovém obvodu protéká proud, který dokáže zabíjet. Je tedy maximálně vhodné vědět něco o bezpečnosti, jak při vrtání se v aparátu, tak při koncertování. Více o bezpečnosti a způsobu ochran se dozvíte [[Příručka pro hudebníky/Bezpečnost a ochrana před úrazem elektrickým proudem|zde]].

== Impedance - proč je důležitá? ==

'''Aparáty s tranzistorovým koncovým zesilovačem'''&lt;br /&gt;
Jsou to zesilovače:
* tranzistorové
* pololampové (elektronkový předzesilovač, tranzistorový koncový zesilovač)

Tyto zesilovače záměnou Ohmické zátěže tak snadno nepoškodíte, ale i tak je u nich maximálně vhodné předepsánou zátěž dodržovat. Nedodržením se totiž může zhoršit dynamika při hře.

'''Aparáty s lampovým koncovým zesilovačem'''&lt;br /&gt;
Jsou to zesilovače:
* celolampové (předzesilovač i koncový zesilovač s elektronkami)
* samostatné koncové s elektronkami zesilovače v rackovém provedení

Takže, pokud zatížíme koncový stupeň nižší impedancí než je povolená, narůstá nám proud a hrozí upečení tranzistorů, případně spálení vinutí u výstupního trafa. Prostě v obou případech vlivem průtoku většího proudu může ( nikoli musí! ) dojít ke zničení koncového stupně. Pokud nastane opačná situace a na výstup připojíme menší zátěž, třeba místo 4 ohmů dáme box s 8 ohmy, tak koncový stupeň bude zatížen jen na polovičku a tím pádem se nám sníží výkon a poteče nám koncem menší proud. Samozřejmě nižší zátež bude mít za následek, že nám vzroste napětí na zdroji. U tranzistoráků, kde se jedná řádově o pár desítek V je to fuk, ale u některých lampáků vyšších výkonových tříd kde bývá AU kolem 500V by to mohlo v krajním případě přinést jakési riziko. Ovšem ještě jednou, fyzikální zákony platí pro všechny zesilovače bez výjimky.

Obdobný případ je, že když má někdo aparát s dvěma páry elektronek v konci a jeden pár vyhodí, měl by počítat s tím, že poměr výstupáku je počítán na dva páry ( má menší vstupní impedanci ) a tím pádem mu přes dvě zbývající elky poteče dvojnásobek proudu, než když tam jsou čtyři. Jednoduše ten proud který se původně rozdělil na čtyři elketronky, teď poteče jen přes dvě. Takže by majitel měl poměr upravit na výstupu a 8 ohmovou bednu píchnout do výstupu na 4 ohmy, nebo 16 na OUT 8ohmů. Jenže spousta lidí to nedělá, stejně jako spousta komb už z továrny má zapojený interní repro s 8 ohmy na odbočku trafa pro 4 ohmy, s tím, že si k tomu majitel může připojit další 8 ohmový externí box.

== Jak dodržet impedanci? ==
Jak reproduktory propojit a přitom nic nespálit? Platí zásada, že musí VŽDY sedět udávaná impedance konektoru na zesilovači s impedancí připojovaného reproboxu.

V této kapitolce se vás pokusím naučit, jak se orientovat v problematice Ohmů. Pokud si následující text pozorně přečtete, nebude pro Vás problém připojit jakýkoliv reproduktor či box k jakémukoliv zesilovači, pokud k němu budete mít návod.

Pokud budete mít po dočtení jakoukoliv nejasnost, tak se ptejte.

Na zesilovači je kupa děr s různými údaji o Ohmech. Jak na to?

V případě, že na zesilovači máte kupu zásuvek pro reproboxy vždy první krok je podívat se do manuálu k zesilovači.

Je třeba zjistit, co se za zdířkami schovává, tedy v jakém jsou vzájemném zapojení.

=== Příklad na zesilovačích Mesa/Boogie ===
'''Tento návod nepředstavuje obecné řešení. V žádném případě se jím neřiďte u jiných značek než Mesa/Boogie! Vždy prostudujte manuál z vašemu zesilovači!'''

Pokusil jsem se tedy o překlad části návodu k Mesa/Boogie Mark IV, kde se tento problém řeší.


Doslovný překlad [http://img244.imageshack.us/img244/232/70441485ac6.jpg návodu]:
----

''Jsou zde přítomny jacky pro zátěže 8Ω a 4Ω. VAROVÁNÍ: Reproduktor (nebo zátěžní odpor) musí zůstat připojený k výstupu pro reproduktor na vaší MB MARK IV, abyste předešli poškození výkonových elektronek a transformátoru!''

''(Pro tiché nahrávání &quot;silent recording&quot; pouze vytáhněte označený přepínač na &quot;OUTPUT LEVEL&quot; ovladači, který je na předním panelu, a NEodpojujte reproduktor)''

''Dva 4Ω jacky jsou určeny pro dva 8Ω-ové reproduktory nebo reproboxy (to proto, že dvě 8Ω-ové zátěže zapojené paralelně představují kombinovanou zátěž pro zesilovač o velikosti 4Ω).''

''Nevhodné zapojení reproduktorů není důvodem k velkým obavám, pokud není kombinovaná zátěž výrazně nižší než jmenovitá impedance.''

''Když např. připojíte do každé 4Ω zástrčky jeden 4Ω reproduktor, tak aparát &quot;vidí&quot; 2Ω jako celkovou zátěž. Přestože to bezprostředně nezpůsobí poškození aparátu, tak to zkrátí životnost výkonových elektronek. Neshoda impedance směrem nahoru je vždy vhodnější, pokud nemáte jinou možnost.''

----


[[Soubor:MarkIV_scheme.gif|náhled|vpravo|300px|Pomocné schéma konektorů pro připojení reproduktorů na zesilovači Mesa/Boogie Mark IV]]

Podle návodu jsou tedy oba 4Ω-ové konektory v '''paralelním zapojení'''. O 8Ω-ovém konenektoru není uvedana žádná informace, že by měl mít nějakou spojitost s těmi 4Ω-ovými, lze se tedy domnívat, že je na nich zcela nezávislý. Mohu tedy sestavit jakési pomocné schéma (svorky + a - berte jako propojení s koncovým zesilovačem). Dejme tomu, že již máme k dispozici reproboxy které mají celkovou impedanci 4, 8 a 16 Ohmů. Nyní se budeme snažit odvodit jaký reprobox, to jaké zdířky strčíme. Do 8-ohmové díry v obou případech patří pouze 8-ohmový box (podle manuálu v případě nouze i 16-ohmový).

'''Příklad 1'''

Zbývá nám doplnit dva boxy do dvou zdířek, které ve výsledku potřebují 4Ω. Pokud mají dva reproduktory shodnou impedanci, pak v paralelním zapojení mají výslednou impedanci poloviční. Pokud stejnou impedanci nemají, tak se pro výsledný výpočet odporu musí postupovat podle vztahu [[w:Rezistor#Paralelní řazení rezistorů|zde]]. Díky předchozí poučce nebo vztahu se doberete ke shodnému výsledku - nejideálnější je použití dvou 8-ohmových boxů. Pokud budou všechny zdířky obsazeny tak je nejlepší připojit tři 8Ω-ové boxy.

'''Příklad 2'''

Co se ale stane, když necháme jedno zdířku neobsazenou? Řešení je díky schématu jasné na první pohled. Já tu ale popíšu trochu klikatější klikatější řešení. Představte si, že neznáte, jaký má být na svorkách výsledný odpor. Zato ale víte z předchozího příkladu, že celkový odpor je správny, pokud jsou připojeny dvě bedny o 8mi ohmech. Neobsazená zdířka se chová jako přerušený spoj, což znamená nekonečný odpor. Co se tedy stane? Proud se nemůže rozdělit a danou větví musí nutně projít 2x větší proud než předtím. Tento dvojnásobný průtok proudu umožníme jak? Přeci snížením odporu na polovinu. Takže místo otazníku patří 4Ω.

'''Závěr'''

Jestli jste toto vše pochopili, tak si nabyté znalosti můžete ověřit v [http://www.mesaboogie.com/manuals/RoadKing2_v2.pdf#page=40 manuálu pro Mesa-Boogie Road King 2 v.2 (strana 40)].

Jsou tam termíny:
* CORRECT MATCH - správné zapojení (úplná shoda)
* SAFE MISMATCH - to znamená bezpečnou neshodu (impedance boxu je vyšší než jaká by měla přesně být)
* PARALLEL (SERIES) BOX - přídavná krabička, která vám propojí dva boxy jako paralelní (sériový). Česky tomu někdo říká &quot;slučovač&quot;.

[[Kategorie:Příručka pro hudebníky|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>6j7s8b3a6ofz5hckzmuw4ztipuh2j4z</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:V kostce</title>
    <ns>10</ns>
    <id>4581</id>
    <revision>
      <id>36454</id>
      <parentid>22898</parentid>
      <timestamp>2018-06-06T11:42:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>CommonsDelinker</username>
        <id>173</id>
      </contributor>
      <comment>Replacing Crystal_Clear_app_kblackbox.png with [[File:Crystal_Project_Kblackbox.png]] (by [[:c:User:CommonsDelinker|CommonsDelinker]] because: [[:c:COM:Duplicate|Duplicate]]: Exact or scaled-down duplicate: [[:c::File:Crystal Project Kblackbox.png|]]).</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="231" xml:space="preserve">{{Cedule
  | typ = info
  | nadpis = {{{nadpis|Tato stránka}}} v&amp;nbsp;kostce:
  | text = {{{1}}}
  | poznámka = 
  | obrázek = Crystal Project Kblackbox.png
}}&lt;noinclude&gt;

[[Kategorie:Šablony:(vše)|{{PAGENAME}}]]

&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>atx75ww6qfbsqnmv64h3ssijmyz1xlo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Angličtina/Verze pro tisk</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4588</id>
    <revision>
      <id>34400</id>
      <parentid>16213</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:20:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="682" xml:space="preserve">__NOEDITSECTION__
= Abeceda =
{{:Angličtina/Abeceda}}
= Gramatika v příkladech =
{{:Angličtina/Gramatika}}
= Slovosled =
{{:Angličtina/Gramatika/Slovosled}}
= Podstatná jména =
{{:Angličtina/Gramatika/Podstatná jména}}
= Přídavná jména =
{{:Angličtina/Gramatika/Přídavná jména}}
= Zájmena =
{{:Angličtina/Gramatika/Zájmena}}
= Slovesa =
{{:Angličtina/Gramatika/Slovesa}}
= Zápor =
{{:Angličtina/Gramatika/Zápor}}
= Podmínkové věty =
{{:Angličtina/Gramatika/Podmínkové věty}}
= Příslovce =
{{:Angličtina/Gramatika/Příslovce}}
= Spojky, částice atd. =
{{:Angličtina/Gramatika/Spojky, částice atd.}}
= Slovíčka =
{{:Angličtina/Slovíčka}}</text>
      <sha1>hdk4mw13goen70nflp0ymwnce4zlo0j</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Hry pro jednoho hráče</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4589</id>
    <revision>
      <id>35152</id>
      <parentid>22086</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2842" xml:space="preserve">'''Hry pro jednoho hráče''', též '''solitéry''', jsou hry, ke kterým nepotřebujeme žádného spoluhráče. Ukrátí nám dlouhou chvíli třeba při nemoci, čekání na autobus, či cestu vlakem.

== Domino ==
'''[[../Domino|Domino]]''', sada obdélníčků, rozdělených na dvě poloviny, na každé pak určitý počet teček. I s dominem můžeme hrát hry, ke kterým nepotřebujeme spoluhráče.

* [[../Domino/Dominový čtverec|Dominový čtverec]]
* [[../Domino/Domo-Solo|Domo-Solo]]
* [[../Domino/Magický čtverec|Magický čtverec]]
* [[../Domino/Quatril|Quatril]]
* [[../Domino/Sólo|Sólo]]

== Karetní hry ==
'''[[../Klasické karetní hry|Karetní hry]]''' pro jednoho hráče bývají běžně označovány jako '''[[../Klasické karetní hry/Pasiáns|pasiáns]]'''. Pasiáns je ve skutečnosti hra pro ''trpělivé hráče'', a i když je naprostá většina určena pro jednoho hráče, existují i pasiánsy pro dva.

* [[../Klasické karetní hry/Bakerův solitér|Bakerův solitér]]
* [[../Klasické karetní hry/Cop|Cop]]
* [[../Klasické karetní hry/Čtvercovka|Čtvercvka]]
* [[../Klasické karetní hry/Devadesát jedna|Devadesát jedna]]
* [[../Klasické karetní hry/Dvojitý skok|Dvojitý skok]]
* [[../Klasické karetní hry/Harfa|Harfa]]
* [[../Klasické karetní hry/Hra Marie Antoinetty|Hra Marie Antoinetty]]
* [[../Klasické karetní hry/Hvězda|Hvězda]]
* [[../Klasické karetní hry/Jetelíčková|Jetelíčková]]
* [[../Klasické karetní hry/Královská|Královská]]
* [[../Klasické karetní hry/Mlýn|Mlýn]]
* [[../Klasické karetní hry/Monte Carlo|Monte Carlo]]
* [[../Klasické karetní hry/Napoleónova hra|Napoleónova hra]]
* [[../Klasické karetní hry/Pyramida|Pyramida]]
* [[../Klasické karetní hry/Symbolická|Symbolická]]
* [[../Klasické karetní hry/Trojlístková|Trojlístková]]
* [[../Klasické karetní hry/Turecký med|Turecký med]]
* [[../Klasické karetní hry/Turecký paša|Turecký paša]]
* [[../Klasické karetní hry/Válečná|Válečná]]
* [[../Klasické karetní hry/Vějíř|Vějíř]]
* [[../Klasické karetní hry/Vějířková se 104 kartami|Vějířková se 104 kartami]]
* [[../Klasické karetní hry/Zahrádka|Záhrádka]]

== [[../Hlavolamy|Hlavolamy]] ==
* [[../Hlavolamy/Anglický solitér|Anglický solitér]]
* [[../Hlavolamy/Francouzský solitér|Francouzský solitér]]
* [[../Hlavolamy/Patnáctka|Patnáctka]]
* [[../Hlavolamy/Rubikova kostka|Rubikova kostka]]
* [[../Hlavolamy/Tangram|Tangram]]

== Související knihy ==
* [[Origami]] - skládání z papíru
* [[Žonglování]] - spíše než o hru jde o sportovní disciplínu. Tato prastará dovednost potulných kejklířů a artistů vám ukrátí kdejakou dlouhou chvilku. Můžete se ji věnovat jak jako jednotlivci, tak s kamarády.

[[Kategorie:Hry pro jednoho hráče| ,]]</text>
      <sha1>pebtjuepcsm6rhh8jxbokqbflqorkv8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Žonglování</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4590</id>
    <revision>
      <id>38702</id>
      <parentid>35866</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:33:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1042" xml:space="preserve">[[Soubor:5 ball juggling.jpg|náhled|Žonglování s pěti míčky]]
'''Žonglování''' je sportovní a artistická aktivita zvaná též '''žonglérství'''. Zlepšuje nervosvalovou koordinaci, prostorovou orientaci, soustředění a rozvíjí spolupráci mezi mozkovými hemisférami. Jedná se o velice starou dovednost a artistické umění.

* [[/Astrojax/]]
* [[/Cigarbox/]]
* [[/Contactball/]]
* [[/Diabolo/]]
* [[/Jednokolka/]]
* [[/Jojo/]]
* [[/Kruhy/]]
* [[/Kužely/]]
* [[/Míčky/]]
* [[/Poi/]] (řetězy)
* [[/Sticky/]] - flowerstick a devilstick
* [[/Talíř/]]
* [[/Tyč/]]

== Odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Žonglování}}
* {{Commons|galerie=Juggling}}
* [http://zonglovani.info Žonglérův slabikář] - Obrázková učebnice žonglování.
* [http://www.zongluj.eu zongluj.eu] - Abryho stránky s návody na žonglování.
* [http://www.fireshow.cz fireshow.cz] - Aktuality ze světa žonglování.
* [http://www.zongluj.cz zongluj.cz] - Obchod pro žongléry.

[[Kategorie:Žonglování| ]]
[[Kategorie:Volný čas]]</text>
      <sha1>dc0g5wgwb0cwzmsp9tldxas96fqvkn6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Žonglování se sticky</title>
    <ns>14</ns>
    <id>4591</id>
    <revision>
      <id>16143</id>
      <timestamp>2009-03-16T22:18:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>nová kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="34" xml:space="preserve">[[Kategorie:Žonglování|Sticky]]</text>
      <sha1>qhddksdpys3po0msz1uape2g5cwzyl8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Devadesát jedna</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4596</id>
    <revision>
      <id>35179</id>
      <parentid>16157</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1493" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů :''' 1
* '''Druh karet :''' francouzské - 52 listů
* '''Hodnoty :''' A=1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, J=11, Q=12, K=13
* '''Cíl hry :''' Součet vrchních karet 91.

== Pravidla hry ==
=== Rozdávání ===
Karty se zamíchají a vyloží na stůl do třinácti hromádek po čtyřech kartách. Vrchní karty hromádek jsou vidět, přemístěním karty se ihned odkryje karta pod ní.

=== Průběh hry ===
Hráč spočítá hodnotu vrchních odkrytých karet. Požadovaný součet je 91. K dosažení tohoto součtu může karty libovolně přesunovat, a to tak, že vezme vrchní kartu jedné hromádky a přesune jí na libovolnou jinou. Jestliže tedy součet přesahuje požadovaný, bude spíše překrývat nižší kartou vyšší a obráceně. Není možné přemístit poslední kartu hromádky, tj. hromádek musí být v každém okamžiku hry třináct.

=== Konec hry ===
Hra končí úspěchem hráče podaří-li se mu docílit součtu vrchních karet 91 bodů.

== Odkazy ==
=== Související stránky ===
* [[../Pasiáns/]]
* [[../../Hry pro jednoho hráče/]]

=== Literatura ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Pijanowski
 | jméno = Lech
 | příjmení2 = Pijanowski
 | jméno2 = Wojciech
 | titul = Encyklopedie světových her
 | vydavatel = Euromedia
 | místo = Praha
 | rok = 2008
 | isbn = 978-80-242-2225-7
 | strany = 349
}}

{{DEFAULTSORT:Devadesát jedna}}
[[Kategorie:Klasické karetní hry]]
[[Kategorie:Hry pro jednoho hráče]]</text>
      <sha1>rykqziaup1g0s6b5rf3y5i7b9ebof3n</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Pasiáns</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4597</id>
    <revision>
      <id>35210</id>
      <parentid>33165</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1871" xml:space="preserve">Když se řekne '''pasiáns''', vybaví se většině z nás ty karetní hry, při nichž nepotřebujeme spoluhráče. To však není úplně přesné, neboť přestože většina těchto her je pro jednoho hráče určena, najdou se i hry pro více hráčů. Slovo ''patience'' pochází z francouzštiny a označuje hry, určené pro trpělivé(ho) hráče :-), zatímco hry pro jednoho hráče jsou označovány jako solitéry.

== Hry pro jednoho hráče ==
=== Hry se 13 kartami ===
* [[../Čtvercovka/]]

=== Hry s 32 kartami ===
* [[../Bratislavská/]]
* [[../Dvě a dvě/]]
* [[../Hra Marie Antoinetty/]]
* [[../Hvězdicová/]]
* [[../Konopišťská/]]
* [[../Odkládaná/]]
* [[../Odpočítaná/]]
* [[../Osudná/]]
* [[../Srdcová/]]
* [[../Vějířková s 32 kartami/]]

=== Hry s 52 kartami ===
* [[../Bakerův solitér/]]
* [[../Devadesát jedna/]]
* [[../Dvojitý skok/]]
* [[../Erbová/]]
* [[../Harfa/]]
* [[../Hvězda/]]
* [[../Jetelíčková/]]
* [[../Kalkulační/]]
* [[../Královská/]]
* [[../Monte Carlo/]]
* [[../Napoleónova hra/]]
* [[../Okouzlující/]]
* [[../Pánská/]]
* [[../Překládaná/]]
* [[../Půlměsíc/]]
* [[../Pyramida/]]
* [[../Šachová/]]
* [[../Trojlístková/]]
* [[../Turecký med/]]
* [[../Turecký paša/]]
* [[../Válečná/]]
* [[../Vějíř/]]
* [[../Zahrádka/]]

=== Hry se 104 kartami ===
* [[../Aeolova harfa/]]
* [[../Briliant/]]
* [[../Cop/]]
* [[../Čtrnáctky/]]
* [[../Mlýn/]]
* [[../Náladová/]]
* [[../Přehlídka/]]
* [[../Symbolická/]]
* [[../Tulácká/]]
* [[../Učitelská/]]
* [[../Vějířková se 104 kartami/]]
* [[../Velká napoleonská/]]

=== Hry se 156 kartami ===
* [[../Pascalův trojúhelník/]]

== Hry pro dva hráče ==
* [[../Dvojitý solitaire/]]
* [[../Já a ty/]]
* [[../Hádavá/]]
* [[../Pasiáns ve dvojici/]]
* [[../Škodolibá/]]

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Pasiáns]]</text>
      <sha1>78kwl5jh1quj3ukn7oxhwl6xp68s2l6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Bratislavská</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4599</id>
    <revision>
      <id>35171</id>
      <parentid>16166</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2127" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 1
* '''Karty :''' francouzské - 32 listů
* '''Cíl hry :''' Vytvořit sledy čtyř barev na základních kartách

== Pravidla hry ==
=== Základní sestava ===
Na stůl vyložíme 4 karty obrazem nahoru.

=== Sehrávka ===
Na začátku hry si zvolíme základní karty, a to buď sedmičky, nebo esa. Na těch se v průběhu hry snažíme vybudovat vzestupné (7), respektive sestupné (A) sekvence v příslušné barvě. Jsou-li čtyři pomocné karty spíš vysokých hodnot, volíme raději jako základní 7, pro nízké základní karty A.

Jestliže jsou zvolené základní karty mezi vyloženými pomocnými, dáme je ihned stranou jako základy tvořených sekvencí v barvách.

Zbylé karty, talón, jednu po druhé otáčíme a snažíme se je umístit buď do příslušné sekvence tvořené na základních kartách, nebo do sekvence na pomocných kartách. Na ty umisťujeme karty v opačném sledu (tvoříme-li vzestupné sekvence, tak sestupně a obráceně) a navíc musíme střídat barvy (červená, černá).

Karty, které se nám nehodí, odkládáme stranou lícem navrch tak, že se částečně překrývají, ale je vidět jejich hodnoty. Krajní karty této řady můžeme kdykoliv je to možné zařadit do budovaných sekvencí ať už na základních kartách, tak na pomocných. Navíc můžeme přesouvat karty z jednoho konce řady na druhý, ať už sestupně, tak vzestupně. Přitom však musíme střídat barvy.

=== Konec hry ===
Jestliže po prvním projití talónu nejsme schopni umístit všechny karty do sledů na základních kartách, hra se nezdařila.

== Odkazy ==
=== Související stránky ===
* [[../Pasiáns/]]
* [[../../Hry pro jednoho hráče/]]

=== Literatura ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Svoboda
 | jméno = J 
 | titul = Jak vykládáme hry v karty PATIENCE?
 | vydavatel = knihkupectví Dagmary Fastrové
 | místo = Praha
 | rok = 1935
 | kapitola = II. Hry s 32 kartami. 1.&amp;nbsp;*Bratislavská
 | strany = 19
}}

{{DEFAULTSORT:Bratislavská}}
[[Kategorie:Klasické karetní hry]]
[[Kategorie:Hry pro jednoho hráče]]</text>
      <sha1>lzp3gttveg8jgpnfm1092944t1u3n1f</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Dvě a dvě</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4600</id>
    <revision>
      <id>35182</id>
      <parentid>16167</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1350" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 1
* '''Karty :''' francouzské/německé - 32 listů
* '''Cíl hry :''' Odstranit všechny karty ze hry na základě shody hodnot

== Pravidla hry ==
=== Základní sestava ===
Karty se zamíchají a na stůl se vyloží osm hromádek po čtyřech kartách rubem navrch. Vrchní karty se poté otočí lícem.

=== Sehrávka ===
Jsou-li mezi odkrytými kartami dvě karty stejné hodnoty, vezmeme je a odložíme stranou. Odkryté karty otočené rubem navrch se otočí lícem. Jestliže jsou odkryté tři karty stejné hodnoty, je na nás, které dvě odložíme. Většinou je lepší odkládat ty, které zakrývají více karet.

V odkládání pokračujeme dokud je to možné.

=== Konec hry ===
Jestliže se nám podařilo odstranit všechny karty, hra skončila úspěšně. Nelze-li již žádné odložit, pasiáns nevyšla.

== Odkazy ==
=== Související stránky ===
* [[../Pasiáns/]]
* [[../../Hry pro jednoho hráče/]]

=== Literatura ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Svoboda
 | jméno = J 
 | titul = Jak vykládáme hry v karty PATIENCE?
 | vydavatel = knihkupectví Dagmary Fastrové
 | místo = Praha
 | rok = 1935
 | kapitola = II. Hry s 32 kartami. 4.&amp;nbsp;Dvě a dvě
 | strany = 20
}}

{{DEFAULTSORT:Dvě a dvě}}
[[Kategorie:Klasické karetní hry]]
[[Kategorie:Hry pro jednoho hráče]]</text>
      <sha1>9ef3vz6tbwmc690b6u4i4bo8ldp0szo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Domino/Čtyřky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4601</id>
    <revision>
      <id>24112</id>
      <parentid>23826</parentid>
      <timestamp>2013-03-12T22:56:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+ kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="906" xml:space="preserve">(dva nebo tři hráči, 28 dominových kostek, počítací známky)

* S dominovými kostkami hrajeme [[../Základní hra|základní hru]], ale průběh partie se hodnotí zcela jinak. Hráči se snaží přikládat kostky tak, aby součet [[Pokladnice her/Domino/Terminologie#Oko|ok]] na vnějších políčkách obou krajních kostek v řadě se rovnal čtyřem nebo číslu čtyřmi dělitelnému. Když se to některému hráči podaří, dostane ze společného banku jednu, dvě nebo tři počítací známky. Jednu známku za součet čtyři, dvě za součet osm a tři za součet dvanáct.
* Známky získané v jednotlivých partiích se sčítají. Konečným vítězem je ten, kdo jich jako první získá dvacet. Počet zbylých kostek či ok na nich nemá na vyhodnocení vliv.

{{DEFAULTSORT:Čtyřky}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Hry pro 2 až 3 hráče]]
[[Kategorie:Domino]]</text>
      <sha1>mt8unrki1bp9gaosbun3cloil3edmh7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Domino/Matador</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4602</id>
    <revision>
      <id>23821</id>
      <parentid>16186</parentid>
      <timestamp>2013-01-09T22:23:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>[[Kategorie:Hry podle jména]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2046" xml:space="preserve">(dva hráči, 28 dominových kostek)

* Čtyři kostky, tzv. [[Pokladnice her/Domino/Terminologie#Matador|matadoři]] mají v této hře zvláštní postavení. Jde o [[Pokladnice her/Domino/Terminologie#Dubl|dubl]] složený z prázdných políček, kostku 6|1, 5|2 a 4|3. Kromě první jmenované, jsou to tedy ty kostky, které mají součet [[Pokladnice her/Domino/Terminologie#Oko|ok]] na obou polovinách roven sedmi.
* Před každou partií odložte tři náhodně vybrané kostky stranou a zcela je vyřaďte ze hry, ostatní tvoří [[Pokladnice her/Domino/Terminologie#Bank|bank]]. Odstranění tří kostek znemožňuje přesně určit kostky, které má v rukou soupeř.
* Oba hráči si vezmou z banku po třech kostkách. Kdo vyhraje los položí jednu z těchto kostek doprostřed stolu. Druhý k ní přiloží ze své trojice takovou kostku, která přikládanou polovinou tvoří součet sedm ok s tou polovinou první kostky, ke které byla přiložena. Např. na stole je 2|4, přikládá 3|1 trojkou ke čtyřce, 3+4=7.
* Pokud nemá na žádné kostce 5 ani 3, smí místo toho přiložit matadora. Toho může přiložit k libovolné kostce kteroukoli stranou, aniž by byla splněna podmínka součtu sedm ok na přiléhajících polovinách. Proto je matador zvlášť cenná kostka.
* Když položíte matadora k řadě, pro vašeho soupeře opět platí normální pravidlo o součtu sedm ok.
* Nemá-li hráč potřebnou kostku ani matadora, vezmete si jednu kostku z banku. Nehodí-li se ani ta, berete další a další, dokud nemůžete přiložit k řadě kostku podle pravidel nebo nejsou vyčerpány všechny kostky z banku.
* Hra končí vítězstvím hráče, který se po vyčerpání všech kostek z banku zbaví těch svých dříve než soupeř. Nemůže-li jeden ani druhý pokračovat v přikládání kostek, odkryjí se ty, které vám zbývají v ruce. Kdo má menší součet ok, zvítězil.

{{DEFAULTSORT:Matador}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Domino]]
[[Kategorie:Hry pro 2 hráče]]</text>
      <sha1>qj4m9ostahpza241mvi5hc1hkc3h5wb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Hry pro 2 hráče</title>
    <ns>14</ns>
    <id>4603</id>
    <revision>
      <id>24119</id>
      <parentid>16188</parentid>
      <timestamp>2013-03-12T23:02:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>sort</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="41" xml:space="preserve">[[Kategorie:Hry podle počtu hráčů|2]]</text>
      <sha1>ttt6en5qqui506zym7ql9dco2pdd96w</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Domino/Sevastopol</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4604</id>
    <revision>
      <id>23823</id>
      <parentid>16189</parentid>
      <timestamp>2013-01-09T22:27:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>[[Kategorie:Hry podle jména]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2025" xml:space="preserve">(čtyři hráči, 28 dominových kostek)

* Sevastopol je hra hazardní. Na začátku je proto nutné, aby každý z hráčů složil do banku předem dohodnutou částku.
* Kostky se zamíchají a každý hráč dostane po sedmi kostkách. Hru otevírá ten, kdo má šestkový [[Pokladnice her/Domino/Terminologie#Dubl|dubl]] zahráním tohoto na stůl. Soused po jeho levici k němu přiloží jakoukoli kostku se šestkou. Smí přiložit nejen zprava a zleva jako při jiných dominových hrách, ale také shora nebo zdola (proti dělící čáře, tj. kostky se přikládají do kříže). Nemá-li žádnou kostku se šestkou, řekne dál a vynechává tah.
* Pak přiloží postupně další hráči po jedné kostce se šestkou nebo vynechají tah. Jakmile leží kolem šestkového dublu čtyři kostky, směřující do čtyř různých světových stran, začíná druhá fáze hry. Až dosud nesměli hráči přidat jinou kostku než se šestkou. Teď si však mohou vybrat jakékoli rameno kříže, který z položených kostek vznikl. Mají tedy na místo obvyklých dvou čtyři možnosti. Opět se pravidelně střídají v přikládání kostek, a kdo dříve odloží poslední, získává tři čtvrtiny banku. Ostatní tři pokračují ve hře, druhý v pořadí pak získává poslední čtvrtinu banku. Zbývající dva vyjdou naprázdno.
* I ve druhé fázi hry platí pravidlo: Kdo nemůže přiložit kostku, řekne dál a vynechá tah. Pakliže ani jeden z hráčů není schopen přiložit kostku, partie končí. Hráči si ukážou vzájemně kostky, které jim zbývají a tři čtvrtiny banku dostane ten, kdo má nejnižší součet [[Pokladnice her/Domino/Terminologie#Oko|ok]], čtvrtinu hráč s druhým nejnižším součtem. Obdobně se postupuje dostanou-li se do této situace dohrávající tři hráči. Poslední čtvrtinu bank získá ten s nejnižším součtem ok.

{{DEFAULTSORT:Sevastopol}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Domino]]
[[Kategorie:Hry pro 4 hráče]]</text>
      <sha1>44wjj7nlqv0pnhdprwrm15iot1tziil</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Hry pro 4 hráče</title>
    <ns>14</ns>
    <id>4605</id>
    <revision>
      <id>24120</id>
      <parentid>16190</parentid>
      <timestamp>2013-03-12T23:02:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>sort</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="41" xml:space="preserve">[[Kategorie:Hry podle počtu hráčů|4]]</text>
      <sha1>pu1b1euz1cdgugoi91diyz1mlx5llgr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Domino/Sólo</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4606</id>
    <revision>
      <id>35146</id>
      <parentid>23824</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1099" xml:space="preserve">(jeden hráč, 28 dominových kostek)

* Všechny kostky se obrátí lícem dolů a důkladně promíchají. Z kostek si hráč náhodně vybere pět a ty vyloží lícem navrch před sebe. Nejvhodnější kostku pak položí doprostřed stolu jako základ dominové řady a hned k ní připojte další kostky tak, aby se sousední kostky dotýkaly polovinou se stejným počtem [[Pokladnice her/Domino/Terminolgie#Oko|ok]].
* Když hráč není schopen přiložit do řady další kostku, dobere si ze zálohy do pěti. Nedobírá se tedy po přiložení kostky, ale až když hráč umístil vše, co umístit mohl.
* Hra končí vítězstvím, když hráč postupně rozebere celou zálohu kostek a připojí ji k řadě. Zůstanou-li hráči nějaké kostky v ruce, prohrál. Stejně tak prohrál, když nemůže přiložit ani jednu z pěti kostek na ruce a v záloze jsou ještě kostky (výměna není možná).

== Související stránky ==
* [[../../Hry pro jednoho hráče/]]

{{DEFAULTSORT:Sólo}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Domino]]
[[Kategorie:Hry pro jednoho hráče]]</text>
      <sha1>42vukwesztzb8f88j5r3xx8v1cz66dp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Máme doma morče/Ubytování</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4608</id>
    <revision>
      <id>44290</id>
      <parentid>43730</parentid>
      <timestamp>2021-07-16T20:07:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>HTML entity -&gt; Unicode znaky</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1600" xml:space="preserve">Dříve než si pořídíme domů morče, je nutné mít pro ně připravené bydlení. Pro chov v bytě je dostačující  klec o rozměrech alespoň 120×40 cm. Disponujeme-li zahradou, můžeme připravit také venkovní mobilní výběh.

==Klec ==
[[Soubor:SmallCavyHutch.jpg|náhled|Klec s výbavou a přidanou plošinou]]
Pokojovou klec nejsnáze získáme nákupem ve specializovaném obchodě. Jak už jsem psal výše, minimální velikost by měla být 40×60 cm, výška alespoň 35 cm. Samozřejmě můžeme morčeti dopřát i větší prostor, obzvláště neplánujeme-li nechávat ho sem tam běhat volně. S větší klecí je nutné počítat, uvažujeme-li o pořízení více než jednoho morčete (k tomu více [[/Kontakt s jinými zvířaty#Soužití více morčat|zde]]).

Klasicky se pokojová klec skládá z plastové vany na kterou je připevněna drátěná klec. Klec má výhodu ve velké otevřenosti k okolí. Morče má dobrý výhled na kteroukoliv stranu a dostatečný přísun světla. Je však nezbytně nutné umístit ji někam, kde není průvan, který morčata nemají ráda. Nevýhoda je také v o něco problematičtějším čištění oproti kotci. Je nutné spodní část oddělit, morče nechat buď chvíli pobíhat volně či schovat pod samotnou klec.

=== Výbava klece ===

=== Čištění klece ===
==== Nevhodné čistící prostředky ====

== Volný výběh ==
=== Nebezpečí volného výběhu ===
=== Jak začít s venkovním výběhem ===

== Venkovní výběh ==

== Nevhodné ubytování ==

[[Kategorie:Máme doma morče|Ubytování]]</text>
      <sha1>lkbdpr8xzaaaa2kaz5o34w2i3cagr03</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Orientální domino</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4609</id>
    <revision>
      <id>38462</id>
      <parentid>35260</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:30:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="826" xml:space="preserve">[[Soubor:Pai Gow.jpg|náhled|Orientální domino]]
'''Orientální domino''' je blízký příbuzný a vývojový předchůdce [[../Domino|evropského domina]]. Orientální domino je sada 32 kostek, každá z nich je rozdělena na dvě poloviny označené určitým počtem ok. Na rozdíl od evropské varianty, nejsou u orientálního domina poloviny bez ok a navíc se některé kostky vyskytují dvakrát. Více se dozvíte [[/Popis|zde]].

* [[/Dvojice/]]
* [[/Hra na devítky a nebesa/]]
* [[/Korejské domino/]]
* [[/Obracení devítek a nebes/]]
* [[/Otvírání pagody/]]
* [[/Sbírání desítek/]]
* [[/Sestavování párů/]]
* [[/Rybaření/]]

== Související stránky ==
* [[../Domino/]]

{{DEFAULTSORT:Orientální domino}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Orientální domino| ,]]
[[Kategorie:Hry]]</text>
      <sha1>1f9byb3knrqtnq7d15t4xm2z069b61f</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Orientální domino</title>
    <ns>14</ns>
    <id>4610</id>
    <revision>
      <id>23798</id>
      <parentid>16227</parentid>
      <timestamp>2013-01-09T20:39:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>pryč mahjong, to spíš ke karetkám</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="78" xml:space="preserve">'''Související kategorie: [[:Kategorie:Domino|Domino]]'''

[[Kategorie:Hry]]</text>
      <sha1>8rssru8pc13xcse4ch29ufbytrkei0z</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Orientální domino/Korejské domino</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4611</id>
    <revision>
      <id>35261</id>
      <parentid>23817</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:31:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2434" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 2
* '''Domino:''' orientální - 32 kostek
* '''Cíl hry:''' Uhrát co nejvíc bodů.

== Pravidla ==
=== Rozdávání ===
Kostky důkladně zamíchejte a vystavte z nich hradbu osm kostek dlouhou, čtyři kostky vysokou. Hradbu si mezi sebe hráči rozdělí tak, že si každý vezme ze svého pohledu pravou polovinu (sedí-li tedy proti sobě;-). Pozor, aby se vám kostky nerozsypaly.

=== Průběh hry ===
Hráči si vylosují kdo bude začínat. Ten vezme vrchní kostku ze sloupečku na pravé straně hradby svých kostek a položí ji lícem navrch doprostřed stolu. Pak vezme vrchní kostku ze sloupečku na pravé straně hradby svých kostek druhý hráč a položí ji obrácenou lícem vzhůru vedle soupeřovy první kostky. Zda napravo, či nalevo záleží čistě na jeho uvážení. Tak postupují oba hráči po celou hru.

=== Braní kostek a bodování ===
Za určitých okolností může hráč ze stolu některé kostky vzít:
# Jestliže hráč zahraje kostku shodnou z jednou z krajních kostek řady, může si tyto dvě vzít. Na konci hry získá deset bodů za každé jejich oko.
# Jestliže hráč zahraje kostku, jejíž oka v součtu s krajními kostkou a kostko s ní sousedící dávají součet dělitelný deseti, může si tyto tři kostky vzít. Na konci hry získá jeden bod za každé jejich oko.
# Když hráč přehlédne možnost braní, může na začátku svého tahu vzít tyto kostky soupeř.
Hráč, který vezme svým tahem kostky, pokračuje ve hře.

Jestliže během partie hráč sebere dvojici kamenů a způsobí tím, že po takovém braní nezůstane na stole žádná kostka, získává za takovou dvojici 40 bodů, nezávisle na počtu ok.

=== Konec hry ===
Hra končí v okamžiku, kdy jeden hráč odehraje poslední ze svých kostek. Zvítězí hráč, který uhrál víc bodů, neodehrané kostky nemají na bodování žádný vliv.

== Reference ==
* {{Citace monografie
 | příjmení = Zapletal
 | jméno = Miloš
 | titul = Velká encyklopedie her 2 : Hry v klubovně
 | kapitola = Hry s dominem
 | strany = 458-460
 | vydavatel = Leprez
 | místo = Praha
 | rok = 1996
 | isbn = 80-901826-9-0
}}

{{Navigace|../Hra na devítky a nebesa/|../Obracení devítek a nebes/|title=[[../|Orientální domino]]}}

{{DEFAULTSORT:Korejské domino}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Orientální domino]]
[[Kategorie:Hry pro 2 hráče]]</text>
      <sha1>4miphoeml6z50zjekcsz59fp25nxanu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Orientální domino/Sestavování párů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4612</id>
    <revision>
      <id>35263</id>
      <parentid>24106</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:31:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1375" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 3 až 4
* '''Domino:''' orientální - 32 kostek
* '''Cíl hry:''' Vytvořit tři páry.

== Pravidla ==
=== Rozdávání ===
Kostky domina se dobře promíchají. Začínající hráč si vezme šest, ostatní pak po pěti kostkách.

=== Průběh hry ===
Začínající hráč prohlédne své kostky a vybere jednu kterou vyloží doprostřed stolu lícem navrch. Následující hráč si může, jestliže se mu hodí k vytvoření páru, vyloženou kostku vzít. Když ne, vezme si jednu kostku ze zálohy. Poté jednu ze svých kostek odloží doprostřed stolu.
Další hráč na řadě si opět může buď vzít jednu z vyložených kostek, nebo dobrat kostku ze zásoby a poté odložit doprostřed stolu jednu ze svých kostek.

=== Konec hry ===
Hra končí ve chvíli, kdy se jednomu z hráčů podaří vytvořit tři páry.

== Reference ==
* {{Citace monografie
 | příjmení = Zapletal
 | jméno = Miloš
 | titul = Velká encyklopedie her 2 : Hry v klubovně
 | kapitola = Hry s dominem
 | strany = 461
 | vydavatel = Leprez
 | místo = Praha
 | rok = 1996
 | isbn = 80-901826-9-0
}}

{{Navigace|../Sbírání desítek/|../Rybaření/|LavenderBlush|Violet|title=[[../|Orientální domino]]}}

{{DEFAULTSORT:Sestavování párů}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Hry pro 3 až 4 hráče]]
[[Kategorie:Orientální domino]]</text>
      <sha1>9x9c3fhxz5f9vls055bcmyeurihvsu7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Orientální domino/Rybaření</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4613</id>
    <revision>
      <id>35262</id>
      <parentid>24105</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:31:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2656" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 2 až 3
* '''Domino:''' 2× orientální - 64 kostek
* '''Cíl hry:''' Vytvořit tři páry.

== Pravidla ==
=== Rozdávání ===
Kostky důkladně zamícháme a vystavíme z nich zeď vysokou čtyři kostky. Z pravé strany této zdi vyložíme lícem vzhůru doprostřed stolu šestnáct kostek, tj. čtyři sloupce. Pak si hráči vezmou ze stejného konce své kostky. Hrají-li dva, pak každý tři sloupce, při třech hráčích, každý dva sloupce.

=== Průběh hry ===
Následuje sehrávka, tzv. ''lovení ryb''. Hráč, který je na tahu prohlédne svoje kostky a porovná je s vyloženými. Snaží se najít kostky, které mu v konečném hodnocení přinesou nejvíc bodů.
Při této hře neplatí rozdělení na civilní a vojenskou řadu. Kostky (jednu z ruky + jednu ze stolu) lze sebrat na základě shodného součtu ok. Výjimku tvoří první dvě kostky z vojenské řady, velitelé (2|4 a 1|2), které tvoří zvláštní dvojici.

Ve hře rozlišujeme tzv. ''velké'' a ''malé ryby''. ''Velké ryby'' jsou kostky s osmi a více oky. Na konci se každé jejich oko hodnotí dvěma body. ''Malé ryby'' jsou pak kostky s méně jak osmi oky u kterých jsou na konci hodnocena jen červená oka, a to bod za každé. Spáruje-li hráč dvě kostky, vyloží si tyto před sebe kostku na kostku, lícem navrch.

Ve hře pak pokračuje vzetím kostky z krajního sloupce zdi. Může-li s její pomocí vytvořit pár, učiní tak, v opačném případě jen kostku přiloží k vyloženým uprostřed stolu. V obou případech končí jeho tah a hraje další hráč. Ten se opět snaží spárovat jednu ze svých kostek, poté bere jednu ze zdi a opět skouší spárovat. Ze zdi bere i v případě, že nebyl schopen spárovat žádnou kostku z ruky.

=== Konec hry ===
Hra končí rozebráním zdi. Poté si hráči spočítají body za ''ulovené ryby'', přičemž body za ''malé ryby'' zaokrouhlí na nejbližší vyšší desítku a přičtou k bodům za ''velké ryby''. Vítězem je hráč s největším počtem bodů.

=== Varianta bodování ===
Můžete se také domluvit, že body za ''malé ryby'' nebudete zaokrouhlovat.

== Reference ==
* {{Citace monografie
 | příjmení = Zapletal
 | jméno = Miloš
 | titul = Velká encyklopedie her 2 : Hry v klubovně
 | kapitola = Hry s dominem
 | strany = 466
 | vydavatel = Leprez
 | místo = Praha
 | rok = 1996
 | isbn = 80-901826-9-0
}}

{{Navigace|../Sestavování párů/||title=[[../|Orientální domino]]}}

{{DEFAULTSORT:Rybaření}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Hry pro 2 až 3 hráče]]
[[Kategorie:Orientální domino]]</text>
      <sha1>8syku0mu22fuqc4m2xyexooqkq6pjhy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Kuličky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4615</id>
    <revision>
      <id>38459</id>
      <parentid>35252</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:30:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1345" xml:space="preserve">[[Soubor:Bắn bi.jpg|náhled|Vietnamští chlapci hrající kuličky]]
Když se řekne '''kuličky''', vybaví se snad každému cvrnkání [[/Na důlek|na důlek]]. Mnozí z nás jistě jako kluci vybojovali mnoho kuličkových bitev, ti šikovnější odcházeli domů obtěžkáni kuličkami, ti co měli méně štěstí než v kolik doufali, odcházeli často domů s prázdnou.

Na těchto stránkách vám představujeme některé z mnoha her, které se s kuličkami hrají v různých koutech světa.

== Hry s kuličkami ==
* [[/Hazard/]]
* [[/Hra s křížem/]]
* [[/Hra v kruhu/]]
* [[/Indická hra/]]
* [[/Kámen štěstí/]]
* [[/Na devět důlků/]]
* [[/Na důlek/]]
* [[/Na kuličkového krále/]]
* [[/Na okénka/]]
* [[/Na sudé/]]
* [[/Pa-na-pa-na-hu-a/]]
* [[/Pelis/]]
* [[/Píďovka/]]
* [[/Pyramida/]]
* [[/Spouštění na důlek/]]
* [[/Výbuch/]]

== Odkazy ==
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Zapletal
 | jméno = Miloš
 | titul = Velká encyklopedie her 4 : Hry ve městě a na vsi
 | kapitola = Hry s kuličkami
 | strany = 188-224
 | vydavatel = Leprez
 | místo = Praha
 | rok = 1998
 | isbn = 80-86061-13-2
}}

=== Externí odkazy ===
* [http://www.kulicky.com/ Český kuličkový svaz]
* [http://weblog.kulicky.com/ Kuličky Weblog]

[[Kategorie:Hry|Kuličky]]
[[Kategorie:Kuličky| ,]]</text>
      <sha1>icfvjtnhzdiqsihoq17ogk2er67tc56</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Kuličky/Hazard</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4616</id>
    <revision>
      <id>35253</id>
      <parentid>16248</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:31:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1258" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 3 až 10
* '''Hrací potřeby:''' Kuličky, dřevěný kolík, šestistěnná kostka
* '''Země původu:''' [[../Hry podle zemí/Nový Zéland|Nový Zéland]]

== Jak se hraje ==
=== Příprava ===
Do země se zarazí tenčí dřevěný kolík na který bankéř umístí šestistěnnou kostku. Dva kroky od kolíku se vyznačí čára odhodu.

=== Průběh hry ===
Hráči jeden po druhém házejí kuličky z odhodové čáry na kolík, ze kterého se snaží srazit kostku. Když se jim to povede, obdrží od bankéře tolik kuliček, kolik ukazuje kostka. Jestliže minou, získá bankéř kuličku kterou házeli. Bankéř se házení neúčastní.

=== Konec hry ===
Hra končí, když se všichni vystřídali v úloze bankéře. Při menším počtu hráčů (nebo spoustě volného času;-) pak poté, co všichni hráči zastávali funkci bankéře stejněkrát.

== Reference ==
* {{Citace monografie
 | příjmení = Zapletal
 | jméno = Miloš
 | titul = Velká encyklopedie her 4 : Hry ve městě a na vsi
 | kapitola = Hry s kuličkami
 | strany = 212
 | vydavatel = Leprez
 | místo = Praha
 | rok = 1998
 | isbn = 80-86061-13-2
}}

{{DEFAULTSORT:Hazard}}
[[Kategorie:Kuličky]]
[[Kategorie:Hry pro menší skupiny]]</text>
      <sha1>pozqwakyqjmhdbcba5vda2b46eapynq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Kuličky</title>
    <ns>14</ns>
    <id>4617</id>
    <revision>
      <id>16249</id>
      <timestamp>2009-03-19T14:21:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>nová kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="17" xml:space="preserve">[[Kategorie:Hry]]</text>
      <sha1>k54q2m5lqyw6os28t7cyzcfot995qg5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Hry pro velké skupiny</title>
    <ns>14</ns>
    <id>4618</id>
    <revision>
      <id>16251</id>
      <timestamp>2009-03-19T14:24:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>nová kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="44" xml:space="preserve">[[Kategorie:Hry podle počtu hráčů| ,19]]</text>
      <sha1>nh2ngsfc369s1vevb0wjyznhlgln17x</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Hry pro menší skupiny</title>
    <ns>14</ns>
    <id>4619</id>
    <revision>
      <id>16254</id>
      <timestamp>2009-03-19T14:27:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>nová kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="44" xml:space="preserve">[[Kategorie:Hry podle počtu hráčů| ,18]]</text>
      <sha1>t4kwtw8wxy8gt4r42junzc7f854dv40</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Přehled literatury s herní tematikou</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4620</id>
    <revision>
      <id>35268</id>
      <parentid>27828</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:31:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5284" xml:space="preserve">== Česky psaná literatura ==
* {{Citace monografie
 | příjmení = Bellac
 | jméno = Brigitte
 | titul = Velká kniha her: Hry v přírodě
 | vydavatel = CP Books
 | místo = Brno
 | rok = 2005
 | počet stran = 191
 | isbn = 80-251-0737-X
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Čmolík
 | jméno = Otto
 | titul = 333 her a zábav pro pionýry
 | vydavatel = Mladá fronta
 | místo = Praha
 | rok = 1957
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Čmolík
 | jméno = Otto
 | titul = Hry pro jiskry a pionýry
 | vydavatel = Mladá fronta
 | místo = Praha
 | rok = 1972
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Drakeová
 | jméno = Jane
 | příjmení2 = Loveová
 | jméno2 = Ann
 | titul = Hry na chatu i do přírody pro malé i velké
 | překladatelé = Hana Kučerová
 | ilustrátoři = Heather Collinsová
 | vydavatel = Egmont
 | místo = Praha
 | rok = 2000
 | počet stran = 175
 | isbn = 80-7186-467-6
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Holý
 | jméno = František
 | příjmení2 = Holý
 | jméno2 = Martin
 | titul = Hry na přírodu a s přírodou
 | vydavatel = Česká ústřední rada PO SSM v nakladatelství Mladá fronta
 | místo = Praha
 | rok = 1986
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Lecarme
 | jméno = Pierre
 | titul = Velká kniha her: Hry v místnosti
 | vydavatel = CP Books
 | místo = Brno
 | rok = 2005
 | počet stran = 191
 | isbn = 80-251-0736-1
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Obelmair
 | jméno = Gilbert
 | titul = Hry a kouzla se zápalkami
 | vydavatel = Ivo Železný
 | místo = Praha
 | rok = 2003
 | isbn = 80-237-3849-6
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Pijanowski
 | jméno = Lech
 | příjmení2 = Pijanowski
 | jméno2 = Wojciech
 | titul = Encyklopedie světových her
 | překladatelé = Jiří Pilch
 | vydavatel = Euromedia Group
 | místo = Praha
 | rok = 2008
 | počet stran = 432
 | isbn = 978-80-242-2225-7
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Portmannová
 | jméno = Rosemarie
 | titul = Hry pro tvořivé myšlení
 | vydavatel = Portál
 | místo = Praha
 | rok = 2004
 | počet stran = 118
 | isbn = 80-7178-876-7
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Svoboda
 | jméno = Tomáš
 | příjmení2 = Hucl
 | jméno2 = Jiří
 | příjmení3 = Benda
 | jméno3 = Martin
 | titul = Oficiální pravidla karetních her
 | vydavatel = Eminent
 | místo = Praha
 | rok = 2002
 | isbn = 80-7281-116-9
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Zapletal
 | jméno = Miloš
 | titul = Encyklopedie her
 | vydavatel = Olympia
 | místo = Praha
 | rok = 1973
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Zapletal
 | jméno = Miloš
 | titul = Organizátor her
 | vydavatel = Česká ústřední rada PO SSM v nakladatelství Mladá ronta
 | místo = Praha
 | rok = 1982
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Zapletal
 | jméno = Miloš
 | titul = Rok malých dobrodružství
 | vydavatel = Euromedia - Knižní klub
 | místo = Praha
 | rok = 2008
 | isbn = 978-80-242-2112-0
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Zapletal
 | jméno = Miloš
 | titul = Špalíček her
 | vydavatel = Albatros
 | místo = Praha
 | rok = 1988
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Zapletal
 | jméno = Miloš
 | titul = Velká encyklopedie her 1 : Hry v přírodě
 | vydavatel = Olympia
 | místo = Praha
 | rok = 1987
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Zapletal
 | jméno = Miloš
 | titul = Velká encyklopedie her 2 : Hry v klubovně
 | vydavatel = Leprez
 | místo = Praha
 | rok = 1996
 | isbn = 80-901826-9-0
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Zapletal
 | jméno = Miloš
 | titul = Velká encyklopedie her 3 : Hry na hřišti a v tělocvičně
 | vydavatel = Leprez
 | místo = Praha
 | rok = 1997
 | isbn = 80-86061-04-3
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Zapletal
 | jméno = Miloš
 | titul = Velká encyklopedie her 4 : Hry ve městě a na vsi
 | vydavatel = Leprez
 | místo = Praha
 | rok = 1998
 | isbn = 80-86061-13-2
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Zapletal
 | jméno = Miloš
 | titul = Velká kniha deskových her
 | vydavatel = Mladá fronta
 | místo = Praha
 | rok = 1991
 | isbn = 80-204-0188-1
}}
* {{Citace monografie
 | překladatelé = Jan Hlavička
 | titul = Dětské hry z celého světa
 | vydavatel = Svojtka &amp; Co.
 | místo = Brno
 | rok = 2001
 | počet stran = 127
 | isbn = 80-7237-270-X
}}

== Cizojazyčná literatura ==

&lt;!--
* {{Citace monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | autor = 
 | odkaz na autora = 
 | příjmení2 = 
 | jméno2 =
 | autor2 = 
 | odkaz na autora2 = 
 | příjmení3 = 
 | jméno3 =
 | autor3 = 
 | odkaz na autora3 = 
 | spoluautoři = 
 | korporace = 
 | odkaz na korporaci = 
 | titul = 
 | odkaz na titul = 
 | url = 
 | formát = 
 | editoři = 
 | redaktoři = 
 | překladatelé = 
 | ilustrátoři = 
 | další = 
 | vydání = 
 | typ vydání = 
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | rok = 
 | měsíc = 
 | den = 
 | rok tisku = 
 | měsíc tisku = 
 | den tisku = 
 | rok copyrightu = 
 | počet svazků = 
 | počet stran = 
 | přílohy = 
 | edice = 
 | subedice = 
 | svazek edice = 
 | kapitola = 
 | typ kapitoly =
 | url kapitoly = 
 | strany = 
 | svazek = 
 | typ svazku = 
 | isbn = 
 | doi = 
 | id = 
 | poznámka = 
 | jazyk = 
}}
--&gt;

[[Kategorie:Hry| ,Literatura]]</text>
      <sha1>o1m1n9urw66b85m5s3r1kivwo8x4qxu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Přírodní látky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4621</id>
    <revision>
      <id>38514</id>
      <parentid>16266</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1249" xml:space="preserve">Tato kniha je založena na seminární práci ''Jiří Kysilka: Přírodní látky; seminární práce z předmětu Biologie, Gymnázium Nový Bydžov, Chlumec nad Cidlinou, 2001''.

== Obsah ==
* [[/Úvod/]]
* [[/Chemie přírodních látek/]]
** [[/Chemie přírodních látek/Biogeneze přírodních látek|Biogeneze přírodních látek]]
** [[/Chemie přírodních látek/Přehled přírodních látek|Přehled přírodních látek]]
*** [[/Chemie přírodních látek/Přehled přírodních látek/Sacharidy|Sacharidy]]
*** [[/Chemie přírodních látek/Přehled přírodních látek/Glykosidy|Glykosidy]]
*** [[/Chemie přírodních látek/Přehled přírodních látek/Lipidy|Lipidy]]
*** [[/Chemie přírodních látek/Přehled přírodních látek/Isoprenoidy|Isoprenoidy]]
*** [[/Chemie přírodních látek/Přehled přírodních látek/Aromatické sloučeniny a příbuzné látky|Aromatické sloučeniny a příbuzné látky]]
*** [[/Chemie přírodních látek/Přehled přírodních látek/Aminokyseliny, peptidy a proteiny|Aminokyseliny, peptidy a proteiny]]
*** [[/Chemie přírodních látek/Přehled přírodních látek/Alkaloidy|Alkaloidy]]
* [[/Použitá literatura/]]

[[Kategorie:Přírodní látky| ]]
[[Kategorie:Chemie]]</text>
      <sha1>lja9mqjwst8umjvfkke9lccpc6e1rs7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Přírodní látky/Chemie přírodních látek/Biogeneze přírodních látek</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4623</id>
    <revision>
      <id>35386</id>
      <parentid>16268</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:32:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5571" xml:space="preserve">Začneme se zabývat tím, jak vlastně přírodní látky vznikají. Existuje několik základních principů, pomocí nichž jsou tyto látky syntetizovány. Způsob biosyntézy přírodních látek je také jedním z kritérií pro jejich klasifikaci.

== Primární a sekundární metabolismus ==

Jisté biochemické pochody, jako je třeba fotosyntéza rostlin nebo glykolýza, probíhají u většiny organismů a můžeme zde pozorovat jen malou variabilitu – např. u bakterie probíhá glykolýza dosti podobným způsobem jako u člověka. Takovéto procesy shrnujeme pod názvem primární metabolismus. Vznikají tak základní látky, jako jsou lipidy, sacharidy, jednoduché karboxylové kyseliny náležící citrátovému cyklu, 20 základních proteinogenních aminokyselin a některé deriváty těchto látek. Tyto látky se nazývají primární metabolity. Tvoří základ pro syntézu dalších látek, které se však již tak všeobecně nevyskytují a k jejich biosyntéze je třeba specializovaných enzymů. Tyto, tzv. sekundární metabolity, můžeme nalézt pouze v určitých omezených kruzích organismů, pro které jsou charakteristické. Jsou to např. alkaloidy, glykosidy, terpeny a mnoho dalších látek.

Primární metabolismus má pro existenci života zásadní význam a rozmanitost organismů má na něj pouze nepatrný vliv. Primární metabolity se vyskytují v mikroorganismech, rostlinách, živočiších i houbách a dokumentují tak evoluční příbuznost všech organismů. Pro primární metabolity je typické, že určitá látky se vyskytuje všeobecně, ale její derivát je vzácný. Je to třeba případ kyseliny citronové, kterou lze dokázat takřka ve všech organismech, ale s jejími substitučními deriváty se můžeme setkat jen stěží.

Naproti tomu sekundární metabolity jsou osobité sloučeniny omezeného počtu skupin organismů a jsou také pro tyto skupiny charakteristické. Pro tvorbu sekundárních metabolitů je třeba určitých specifických podmínek. Mohou vznikat v určitých orgánech a být transportované do jiných, kde jsou dále upravovány. Pro organismy, které je vytváří, nejsou tyto látky nezbytně důležité, jejich význam často není jednoznačně prokázán. Často jde nejspíš o látky odpadní – zejména v případě rostlin, které nemají vypracovaný vylučovací systém. Někdy však mohou mít tyto látky svou funkci, např. hormonální. Jindy jsou tyto látky významné ekologicky – např. některé alkaloidy nebo glykosidy způsobují jedovatost rostliny pro predátory a slouží tak pro její ochranu vůči ostatním organismům.
Jako přírodní látky označujeme primární, ale hlavně sekundární metabolity. Mezi primárním a sekundárním metabolismem neexistuje ostrá hranice, neboť sekundární metabolismus navazuje na primární a proto jisté látky se vyskytují méně všeobecně než jiné. Se zařazování skupin látek mezi primární a sekundární vznikají problémy - např. v případě sacharidů patří někteří zástupci mezi primární metabolity, ale jiné se již řadí mezi metabolity sekundární.

== Mechanismy biosyntetických reakcí ==
Přírodní látky vznikají pomocí rozličných reakcí, jejichž průběh je katalyzován enzymy. Tyto látky jsou přitom odvozeny z celkem omezeného počtu prekurzorů – jde o aktivní formy kyseliny octové, malonové, šikimové, mevalonové a několika aminokyselin, z nichž se pomocí několika typů reakcí vytváří obrovský počet látek složitějších. Nyní si uvedeme přehled základních typů reakcí, probíhajících v organismech.

;Tvorba vazby uhlík-uhlík
:Vazba uhlík-uhlík vzniká reakcí nukleofilní methylenové skupiny s elektrofilním uhlíkovým atomem ketonu (1), thioesteru (2), oxidu uhličitého (3) nebo alkylsulfonového iontu (4).
:Oxidačním fenolovým zdvojením může vznikat také vazba uhlík-uhlík (5) nebo též vazba uhlík-kyslík-uhlík (6).
;Zavedení kyslíku do molekuly
:Kyslík lze do molekuly zavést oxidací vazby C-H (7), epoxidací dvojné vazby mezi uhlíky (8) anebo oxidací aminů (9).
;Oxidace a redukce
:Mezi základní reakce patří též oxidačně redukční reakce vazby uhlík-kyslík či uhlík-uhlík, přičemž z alkoholů vznikají ketony (10), aldehydy a kyseliny a opačně (11), z nasycených kyselin vznikají kyseliny nenasycené (12).
;Dekarboxylace
:Dekarboxylace je štěpení C-C vazby. Probíhá u β-ketokarboxylových kyselin, čímž vznikají ketony, takto vytvořené ketony obsahují nepárový počet uhlíků (13). Z aminokyselin vznikají biogenní aminy (14) a z α-ketokyselin vznikají aldehydy (15).
;Tvorba vazby uhlík-dusík
:Vazby uhlík-dusík se vytváří reakcí karbonylových sloučenin s primárními aminy, přičemž vznikají iminy, enaminy nebo Schiffovy báze (16). K vytváření vazby uhlík-dusík, respektive uhlík-uhlík-dusík, vede také Mannichova kondenzace (17), která je využita při biosyntéze alkaloidů.
;Transaminace
:Transaminace je přenos aminoskupiny z aminokyseliny na ketokyselinu. Je to základní princip biosyntézy aminokyselin (18), ale má též širší uplatnění.
;Alkylace
:Alkylace je přenos alkylových skupin. Jde zejména o methylaci (19) a isopentylaci (20), nukleofilních atomů dusíku a kyslíku a acylaci (21).
;Spontánní reakce
:Jde zejména o aldolovou kondenzaci nebo tvorbu laktonů a laktamů.

[[Kategorie:Přírodní látky|Biogeneze přírodních látek]]</text>
      <sha1>bo19wnki03lphhl3ax0svcxl5xwj3pl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Valticko/Liechtensteinská panství/Valtice (Feldsberg)/město</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4624</id>
    <revision>
      <id>41262</id>
      <parentid>41260</parentid>
      <timestamp>2020-03-26T18:44:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>QueerEcofeminist</username>
        <id>7937</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>([[c:GR|GR]]) [[c:COM:FR|File renamed]]: [[File:Valtice, hospoda na náměstí zezadu.JPG]] → [[File:Valtice, zahradní restaurace &quot;Vinařský dům&quot;, náměstí Svobody 16, zezadu.jpg]] [[c:COM:FR#FR2|Criterion 2]] (meaningless or ambiguous name)</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="54000" xml:space="preserve">== Valticko/Liechtensteinská panství/Valtice ''(Feldsberg)'', město ==

==== Popis města ====

: Město má ''(1840)'' 340 domů a 2409 obyvatel (1139 mužských, 1270 ženských), všichni občané nejsou rodem zdejší, a více je jich zde přistěhovaných -- magistrát také provádí šlechtický soudcovský úřad, kterému nadřízeným je ale zemský soud a také je zde místní vrchnostenská správa. 6/

: Kolem města se táhne stará, jen z větší části zachovalá hradební zeď se třemi starými věžemi. Náměstí velkého protáhlého obdélníku, uprostřed s hezkým zdobeným [[w:Mariánský sloup|Mariánským sloup]]em, vedle s čerpací studnou a hlavními budovami. 6/

: V sousedství kostela je dvoupodlažní budova vrchnostenského hospodářství, v prvním podlaží je jídelna a několik hezkých hostinských pokojů. Levné požadavky jsou zde uspokojeny. 6/

: Při této je budova úřadu, ve které jsou knížecí kanceláře a v zadním traktu je umístěna škola. 6/

: Vedle budovy úřadu je vjezd do zámku. 6/

: Naproti je radnice s jednou věží. 6/

==== Dějiny města ====

===== Dějiny 17. století =====

====== Třicetiletá válka (1618-1648) ======

: Následující záznamy z městského archivu ukáží nám pohled na utrpení našeho města, které [[w:třicetiletá válka|třicetiletá válka]] ''(1618-1648)'' přinesla v době panování [[w:Karel I.|Karla I.]] ''(1569-1627)'' 10/47

: Městský archiv: &quot;Záznamy obvyklé z města [[w:Valtice|Valtic]] ''([[w:Valtice|Veldtsperg]])'' za [[w:Morava|morav]]sko - [[w:Čechy|českých]] válek 1619-1621&quot;. 10/47

* 1619

: Dne 5. května 1619 přijeli 3 čeští [[w:rejtaři|rejtaři]], pod dvěma saskými [[w:kníže|kníž]]aty a zůstali zde 3 dny - 600 fl. 10/47
  
* 1620

: Dne 2. ledna 1620 [[w:Bavorsko|bavorsk]]ý [[w:regiment|regiment]], přišel pěšky ''(měl bolavé nohy)'', po tři týdny pak zde leželi, víno, maso a pivo i s obsluhou 1343 fl. 42 kr. Pán Georg von [[w:Landau|Landau]] se sluhou u Jarusch Müllnera 5 fl. 55 kr. 10/47

: 5. března 1620 Pán Fenderich Keyser se sluhou přijel a 3. dubna znovu přijel a potom odcestoval, jeho 8 týdenní pobyt stál 550 fl. 10/47

: Od 23. dubna až do 5. prosince ležel Pán Leutnandt Oßwaldt Rhanßeisen s 50 pacholky, všichni snědli za 5625 fl. 10/47

: Dne 17. května 1620 páni komisař Pán z [[w:Landau|Landau]] na Mahreg, Pán Steger na [[w:Ladendorf|Ladendorf]]u a Pán Meltzner spolu s 789 koňmi a 19. května opět krmení a strava ve víně, mase a jiném stála 500 fl. 10/47

: Dne 3. srpna 1620 je tu Pán Obrister Kyonasch Peter se 700 svobodnými [[w:hajduci|hajdu]]ky na předměstí, velké pozdvižení a mravní zkáza, s jejich jídlem a pitím, souložení, ječmen a jiné potřeby, potom násilí, rozbíjení oken, rozbíjení všeho možného, mnohé ženy utečou, také hlad a bída, v sousedství nesmírné škody; vyčísleno na 4200 fl. 10/48

: Dne 14. listopadu 1620 6 praporů [[w:Uhry|uher]]ských [[w:rejtaři|rejtar]]ů s ležením na předměstí, tři dny a noci zde leželi a stálo to 300 fl. 10/48

: Dne 17 listopadu 1620 přijelo do města 6 praporů [[w:Uhry|uher]]ských [[w:rejtaři|rejtar]]ů, v sousedství na 5 týdenní pobyt, stálo to 10 500 fl. 10/48

: Zase 6 praporů [[w:Uhry|uher]]ských [[w:rejtaři|rejtar]]ů, také 700 svobodných [[w:hajduci|hajdu]]ků s koňmi, takový obvyklý cyklus pro zubožení veřejnosti a ještě zaplatit dluhy 634 fl. 45 kr. 10/48

: Dne 16. října 1620 50 [[w:Uhry|uher]]ských jednotek v ležení snědeno za 267 fl 57 kfr. 10/48

: Mezitím také Pán z [[w:Landau|Landau]] se svými 6 prapory [[w:rejtaři|rejtar]]ů zde přenocovali a vína, piva a jídla za 300 fl. 10/48

: Dne 28. října 1620 Pán z [[w:Landau|Landau]] a přicestovaní [[w:husaři|husaři]] s [[w:rejtaři|rejtaři]], víno, pivo a maso celkem 122 fl. 39 kr. 10/48

: Dne 11. prosince 1620 jsou zde pan poručík Johann Heinrich [[w:Strassenberger|Strassenberger]] se 40 mušketýry 3 týdenní zde ležení s požitky za 425 fl. 10/48

: K tomu, co všechno bylo, v době českých a následně [[w:Morava|morav]]ských válek, jak na koních, tak pěších všichni navštívili město [[w:Valtice|Valtice]] ''([[w:Valtice|Veldsberg]])'' a spotřebovali požitky za: úhrnem 25.374 fl. 58 kr. 10/48

* 1634

: I když [[w:Valtice|Valtice]] v nejbližších letech zůstaly od nepřátel ušetřeny, tak tlačili přece práce měšťanů pro císařskou armádu děsně na obyvatele našeho města. Ubytování nebralo žádný konec, velkou částkou se museli platit válečné náhrady, živobytí v ohromném množství dodáno vojsku císaře. Následující ceník hovoří jasně o výšce nákladů: 10/55

: Propočet, co na pana Matthias Neuskolo, [[w:rytmistr|rytmistr]] pod chvályhodným [[w:hrabě|hrabě]]tem [[w:Rittberg|Rittberg]]iského [[w:regiment|regiment]]u, tak na pana [[w:rytmistr|rytmistr]]a na ubytování ve [[w:Valtice|Valtic]]ích ''([[w:Valtice|Veldsperg]])'' a [[w:Herrnbaumgarten|Baumgartten]]u, zámožný náš pán a na to počítá a od pana Feuriea sepsaný list, jaký proviant potřebuje od 5. února do 5. dubna 1634: chléb 11.186 pfundů (6.295 kg), maso 9.009 pfundů (5.070 kg), víno 6.315 osminek (203 litrů) atd, atd. 10/55

* 1647

: Následující soupis ukazuje platby [[w:měšťan|měšťan]]ů [[w:Valtice|Valtic]] v tom smutném období:
:* &quot;Extrakce, ze kterých starostenský úřad vypočte, co město [[w:Valtice|Valtice]] ''(Veldsperg)'' od 15 dubna 1645 do posledního prosince 1646 [[w:Švédové|švéd]]ským lidem bez uzavření smlouvy k ubytování namísto dávek daňových náhrad také před Salua Quardine ''(ochranná stráž)'' musí zaplatit:
:* - 1. Laudt Leonhardt Schedler 1645 čtvrtletně počítá starostenský úřad účet čís. 8 a 9 plukovníku Otto Christoph von [[w:Rochau|Rochau]]n v penězích, stříbře a církevních dávek a daní . . . . 1175 fl. 26 kr. 2 Denare.
:* - 2. Zámožnému pánu Thomanu Stroblovi vede starostenský úřad 1645 ročních dávek počítá zmíněnému plukovníku kvitanci č. 8, 9, 10, 11, 12, 13 a 14 . . . . 1832 fl. 3 kr. 2 D. 10/60
:* - 3. Kromě toho jeho paní za zlatý řetěz . . . . 600 fl. 10/61
:* - 4. Kromě toho majetkovou kvitanci č. 15. 16, 17. 18 a 19 švédského velitele [[w:Falkenstein|Falkenstein]]u ''(Falckhenstain)'' od 23. září do 1. prosince téhož roku kontribuce, potraviny, dobytek . . . . 399 fl. 10 kr. 10/61
:* - 5. Kromě toho 13. května 1645 do 21. října &quot;Salua guardia&quot; ''(ochranná stráž)'' v penězích možná kvitance č. 20, 21, 22, 23, 24, 25 a 26, a pak také potraviny kvůli vyvražďování, obnáší . . . . 505 fl. 2 kr. 2 D. 10/61
:* - 6. Kromě toho od 13. června do 28. srpna 1645 za švédské jezdectvo, také víno z [[w:Poysdorf|Poysdorf]]u zde musí uhradit . . . . 15 fl. 15 kr. 10/61
:* - 7. Více než 13 nepřátel zde leží na ochranné stráži před chlapci z [[w:Rochau|Rochau]] ''(v Sasku)'' když velitel knížecího zámku 90 věder starého vína před jeho vypitím, musel za každé vědro [[w:Poysdorf|Poysdorf]]u ''(Poystorf)'' zaplatit po 2 fl. 30 kr. . . . . 225 fl. 10/61
:* - 8. Také generál [[w:Torstensohn|Torstensohn]] ''(Torsten Sohn)'' 40 věder a jeho major 5 věder starého vína z [[w:Poysdorf|Poysdorf]]u (Poystof) vykoupit a poblíž [[w:Lednice|Lednice]] ''(Eygrueb)'' musí dodat, každé vědro po 2 fl. 30 kr. zaplatit . . . . 212 fl. 30 kr. 10/61
:* - 9. Dále 10 Mut ''(1 Mut = 31 měřic)'' a 28 1/2 Metzen ''(měřic)'' zrna do [[w:Břeclav|Břeclav]]i ''(Lundtenburg)'', jakož i 1 Mut a 24 11/48 měřic do [[w:Falkenstein|Falkenstein]]u ''(Falckhenstain)'', vícekrát 50 měřic zmizelé mouky, 252 pfundů ''(liber)'' přesně na [[w:Falkenstein|Falkenstein]] předem ohlášených musí dodat . . . . 467 fl. 54 kr. 2 D. 10/61
:* - 10. Mimoto od měsíce prosince roku 1645 do 5. dubna 1646 možná kvitance čís. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16 a 17 poblíž [[w:Falkenstein|Falkenstein]]u ''(Falckenstain)'' zásobování potravinami a řemeslníky se musí platit, jako nahoře uvedené době i s příslušnou mzdou . . . . 557 fl 12 kr 2 D. 10/61
:* - 11. Kromě toho od měsíce března do měsíce srpna 1646 možná kvitance čís. 1 -- 16 a 17 po [[w:Falkenstein|Falkenstein]]u [[w:kontribuce|kontribuce]] a potraviny jakož i řemeslníci a povozníci musí zaplatit za uplynulou dobu obnos . . . . 698 fl. 28 kr. 10/61
:* - 12. Neméně Kayl. Völckhern za zásobování Löbl. Tamprische ''(?)'' pluk na dlouhých pět měsíců na [[w:Láva|Laa]] jako měsíc březen, duben, květen červen a srpen 1946 musí kontribuci, možnou kvitancí od pana komisaře uhradit . . . . 662 fl. 28 kr. 10/62
:* - 13. Kromě toho od 13. května 1645 do posledního prosince 1646 aniž bylo použito ubytování vojáků, tak pan hejtman vydal extrakt . . . . ? 10/62
:* - 14. Kromě toho [[w:Švédsko|švédsk]]ý plukovník Otto Christoph von [[w:Rochau|Rochau]] odebral 540 3/4 věder vína městům, po 3 a 4 kr. Musí čepovat a potom uhradit . . . . 1287 fl. 54 kr. 10/62
:* - 15. Suma poplatků a příspěvků, které město [[w:Valtice|Valtice]] ''(Veldsperg)'' za ubytování odvádělo činí . . . . 8638 fl. 24 kr. 2 D. 10/62
    
: Vymezená suma peněz pro město [[w:Valtice|Valtice]] ''(Veldtsperg)'' se 170 domy je příliš nadsazená, než je možnost každého domu . . . . 50 fl. 48/ kr. 3 1/2 D.&quot; 10/62

: Ovšemže tato suma nebyla v plném rozsahu splněna, neboť [[w:Švédové|Švédové]] zdržovali ještě obsazení [[w:Morava|Morav]]y a občané našeho města museli až do konce války měsíčně kontribuční poplatek posílat do [[w:Olomouc|Olomouc]]e ''(Olmütz)'', moravského Nového města nebo jiných měst. Nadarmo kníže [[w:Karel Eusebius|Karel Eusebius]] v dopise [[w:Valtice|Valtic]]ké radní vyzýval k poskytování poplatků [[w:Švédové|Švéd]]ům. Znění dopisu:
:* &quot;V úctě upozorňuje milovaného [[w:starosta|starost]]u a radní našeho města [[w:Valtice|Valtic]].
:* [[w:Karel Eusebius|Karel Eusebius]] z Boží milostí [[w:Svat¨á říše římská|Svaté říše římské]] [[w:kníže|kníže]] a vládce domu [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]ského, na [[w:Mikulov|Mikulov]]ě, ve [[w:Slezsko|Slezsk]]u vévoda [[w:Opava|Opav]]ský a [[w:Krnov|Krnov]]ský, katolický královský [[w:stolník|stolník]] a [[w:Dolní Slezsko|Dolního Slezska]] pán.
:* Nejdříve. Čestnost, moudrost, věrnost v lásce, následkem všeho tu jest, jako že Vy si nejste sám podřízený, nepříteli povinen platit, nýbrž mají jistě lidé v kroji upravení, kdy my takovým v každé době jsme odpovědní a opětně budeme, potom pokud má tento nepřítel do [[w:Olomouc|Olomouc]]e a Nového města celou zemi seřadit, rozpínáme dlouze své ruce, máme Vás cele obhajovat, co Vy máte udělat, a ještě jednou celkem předně Vás žádám, Vás naprosto takové podpírám, napřed se narovnejte a buďte příznivě nakloněný. 10/63
:* Dáno ve [[w:Vídeň|Víd]]ni dne 30. března roku 1647. Car. Eus. v. [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]].&quot; 10/63

: Obava před [[w:Švédové|Švéd]]y byla veliká, než aby se měšťané těmto požadavkům vyhýbali. Opakovaně nebyla schopná požadovanou částku sehnat, načež zpravidla následovala hrozba, že město &quot;ne samotné, ale cestou dům a dvůr bude potrestán k nejzazším škodám a nastane úplná zkáza.&quot; 10/63

* 1648

: Prostředky zbídačených občanů byly vyčerpány a obec musela jim vypomáhat zálohami, jaké ještě dlouhé roky zůstaly nezaplaceny. Jak dlouho přetrvává peněžní dluh, jak vysoko činí, vyplývá navrch z následujícího přípisu [[w:Švédsko|švédsk]]ého hlavního stanu:
:* &quot;Proto obyvatelé usedlí na panství [[w:Valtice|Valtice]] ''(Veldsperg)'' sem do posledního června zbytek peněz přinesou správně až na čtvrtinu Guldenu rýnského. Naprosto rychlé odvody, budou ušetřeny, když budete sami a zvláště měsíčně poplatek platit, aby se Váš dluh nezvyšoval, tím budete zachováni, od 1 července na desítku ..... atd. Sig. [[w:Olomouc|Olomouc]] dne 14. srpna 1648. Johan Buso.&quot; 10/63

====== Po třicetileté válce ======

: Když se [[w:kníže|kníže]]cí majetky zotavovaly ze strastí způsobených [[w:třicetileté války|třicetiletými válk]]ami, v žádném případě nepřenášeli tyto starosti na poddané; odvěký úhlavní nepřítel [[w:Turci|Turek]] opět hrozil [[w:Rakousko|Rakousk]]u vpádem. 10/69

: Kontribuční poplatky, dodávky ovsa a potravin a ubytování musí utiskovaní měšťané hradit. Konečně se při obléhané [[w:Vídeň|Víd]]ni objevil spojenec [[w:císař Leopold I.|císaře Leopolda I.]] ''([[w:Habsburg|Habsburg]] 1640-1705)'', polský král ''(Jan III.)'' [[w:Sobieski|Sobieski]] ''(1629-1696)'' . Část [[w:Polsko|polsk]]ého vojska táhla také přes [[w:Valtice|Valtice]], kde byla obcí přijata jako hosté. Rovněž četní císařští a polští vojáci, kteří byli nemocní a ranění, ve zdejší [[w:nemocnice|nemocnic]]i a u občanů ošetřováni. Po slavné bitvě před hradbami [[w:Vídeň|Víd]]ně bylo s [[w:Turci|turec]]kými výpady navždy konec s vítězstvím geniálního prince Evžena ''([[w:Eugen von Savoyen|Eugen von Savoyen 1663-1736]])'' nad [[w:Osmané|osman]]skými vojsky. 10/70

* 1663

: Když v roce 1663 začala válka, sestavilo město seznam mužů, které puškami, pistolemi, nebo halapartnami vyzbrojilo a povolalo k obraně města. Nebezpeční [[w:Turci|Turci]] ale dědičnou zemi tentokrát naštěstí opustili.

* 1679

: Nezapomenutelné roky na mor byly 1679 a 1680, kdy se obyvatelstvo [[w:Rakousko|Rakousk]]a o mnoho tisíc zmenšilo. 10/74

* 1683

: Nebezpečným byl rok 1683, kdy se [[w:Turci|Turci]] přiblížili až k [[w:Vídeň|Víd]]ni a obléhali ji. Opakovaně projížděli naší zemí turečtí jezdci, aniž by [[w:Valtice|Valtice]] navštívili. Přesto musela obec přispívat na válečné náklady. 10/69

===== Dějiny 18. století =====

* 1704

: Osmnácté století začalo v [[w:Rakousko|Rakousk]]u vzpourou [[w:Uhry:uhersk]]ého velmože [[w:Franz'' Rákoczi|Franze Rákoczi]]ho ''(1676-1735)'', velmi populární postavy [[w:Uhry|uher]]ského povstání, proti [[w:Habsburg|habsbur]]ské vládě. Jeho zástupy [[w:Kuruci|Kuruc]]ů (či Krutzů), kteří přepadali a pustošili [[w:Dolní Rakousko|Dolní Rakousko]] a [[w:Morava|Morav]]u, pod čímž obzvláště musela trpět B. U. M. B. ''(vyšší správní orgán v Rakousku)'' Že se [[w:Valtice|Valti]]čtí tohoto boje přímo zúčastnili, dokazuje nařízení vrchního úřadu že se mužstvo z tohoto města se zbraněmi a proviantem na 14 dnů nastoupili do [[w:Marchegg|Marchegg]]u (1704). 10/74

: Obávaný mor se v tomto století vyskytoval také v [[w:Rakousko|Rakousk]]u. 10/74

: Lidé se děsili z té nemoci, pojmenovali ji knížecí nemocí, nazývali &quot;odpornou nákazou&quot;, &quot;infekcí&quot; nebo také &quot;černou smrtí&quot;. Hrozné události, hrůzné scény, ale i povznášející příklady o lásce k bližnímu a sebeovládání, jak zejména duchovenstvo vykreslovaly, je znamením té doby. Po celé týdny byly městské brány uzavřeny, všechen obchodní styk zastaven, v ulicích jen sluhové moru, cizinci, žebráci a nestálí chodili. Lékaři neuměli poradit, doporučovali vykuřování větvemi jalovcového keře a pít kořalky z jeho bobulí. Ostražité oko mířilo na [[w:Židé|Žid]]y, kterým jako vinu z předchozích staletí dával [[w:Boží soud|Boží soud]] za trest. Jako znamení památky na tuto dobu vznikaly všude tzv. [[w:morové sloupy|morové sloupy]]; takový také na zdejším náměstí v každopádně vznikl v té době. 10/75

: V roce 1713 z důvodů nových nákaz ležela pole ladem; také [[w:Valtice|Valtice]] byly od ní postiženy. Bližší zprávy budou následovat, bývalí františkáni o tom dělali záznamy: 10/75

: Z protokolu valtických františkánů:
:* &quot;Morová nákaza začala roku 1714, od kterého byly [[w:Valtice|Valtice]] ''(Feldperg)'' díky příkladu svatého mučedníka Justa byly ochráněny. Právě tento rok, ve kterém město Valtice (Feldsperg) zasvětilo tělo svatého mučedníka Justa ''(znám 627-631)''; má právě tato božská spravedlnost bezpochyby v našem hříchu ulice se vztyčenou metlou zasáhla. 10/75
:* Když se počátkem listopadu objevil mor, začal proti nám běsnit. V [[w:Mikulov|Mikulov]]ě ''(Nikolspurg)'' byl začátek a právě toho týdne zde začal. Prvým zemřelým byl Michael Kurska, mladík ve 24 letech, syn hostinského u Zlaté lampy na předměstí, který ve [[w:Vídeň|Víd]]ni šaty nakoupil a již nemocný přišel domů a přestože nemoc přemáhal, tak byl třetího dne svatou svátostí zaopatřen, zemřel a byl veřejně pohřben bez jakéhokoliv podezření na mor; po několika dnech zemřela v horečkách také jeho svobodná sestra, jak se postupně ohlížela (člověk chápe, ale věci nerozumí) a řekla, že to nebyla nákaza a pohřbena veřejně; samotná matka s dcerou zůstala mimo dům, nějakému trubači byla provdána, a spolu na tuto nemoc zemřeli, a ještě víc právě z tohoto domu onemocnělo, tenkrát to již vzbudilo podezření. 10/75
:* Magistrát odděloval nemocné od zdravých, které domy byly zavřeny, byly zahrazeny všemi prostředky; ačkoliv starosta nemohl všechno uhlídat, Na počátku prosince byly již čtyři domy označeny že je tam nákaza: které domy byly vykradené, vykoupil a rozprodal šatstvo nakažených. 10/76
:* Dne 5. prosince převzal P. Chrysogonus Grandis z našeho kláštera první pacienty, které dva F. F. Misericodriae, kněz P. Constantinus a novic F. Lazarus způsobilí chirurgové, pak přišli ještě dva kněží z našeho kláštera. 10/76
:* Mezitím se mor rozšířil již na každý třetí dům, protože konečně (jak pokračovalo ošetřování) musel se každý nejdříve k Bohu se obracet, poněvadž všechna lidská pomoc a péče byla marná. Když po devatenácti úzkostných dnech obrácení se k Bohu, díky mučedníkovi sv. Justovi ''(Justus znám 627-631)'' se dvěma voskovými svícemi procesí vykonáno a počkalo se, zda někdo nezemřel z nakažených; kromě šedesátníků, jakož i těch na souchotiny trpěných, dětí od dvanácti let, a nebyl již nikdo nakažený, všichni ostatní nemocní byli čerstvě uzdraveni. 10/76
:* O svátku sv. Šebestiána obětování uctili [[w:Valtice|Valti]]čtí na počest sv. Justa ''(Justus znám 627-631)'' mezi zdravými písní a dvěma velkými svícemi: procesí bylo odložené do příhodnější doby a sice na [[w:Zvěstování Svaté Matky Boží Marie|Zvěstování Svaté Matky Boží Marie]], (čtyři týdny předem termín oznámení vedení města). 10/77
:* Při [[w:procesí|procesí]], které vyšlo z farního kostela, (které dříve předem určil vyšší úřad a &quot;Te Deum laudamus&quot; se drželo), byl také přítomen nejjasnější kníže Antonín Florián ''(Antonius Florianus 1656-1721)'', jenž sám pěšky přišel pořed faru a čekal na všechna svěcení. P. Hubertus Gössinger kázal na téma &quot;Lukáš, kap. 1. Invenisti gratiam apud Deum&quot;, -- Jsa od milostivého Boha uzdraven. Celá slavnost byla na tento způsob řízena. Za morové nákazy zemřelo 34 a vzadu umístěno bylo 27 osob; a to měli být kvůli různým návštěvách spolků již dříve zemřelí, když ne podle mučedníka sv. Justa (Justus znám 627-631) pak Božím milosrdenstvím by se navrátili.&quot; 10/77

* 1740

: V roce 1740 zesnul [[w:císař Karel VI.|císař Karel VI.]] ''(Habsburg 1685-1740)'', zanechal velkou říši své mladé dceři [[w:Marie Terezie|Marii Terezi]]i ''(Habsburg Maria Theresia 1717-1780)''. Ze všech stran se hlásili nepřátelé, [[w:Bavorsko|Bavo]]ři, [[w:Francie|Franc]]ouzi, [[w:Sasko|Sas]]i, [[w:Španělsko|Španěl]]é, do země kvůli snahám ji roztrhnout. Nebezpečný soupeř ale byl Friedrich Veliký ''(Bedřich 1712-1786 z rodu [[w:Hohenzoller|Hohenzoller]], [[w:Prusko|prusk]]ý král 1740-1786)'' , který zvítězil nad císařským vojskem v [[w:Rakousko|Rakousk]]u a zmocnil se [[w:Olomouc|Olomouc]]e a obsadil [[w:Morava|Morav]]u. 10/77

* 1742

: Dne 24. února 1742 obsazeno pruskou pěchotou a dělostřelectvem město [[w:Retz|Retz]] a 2. března do tohoto města vstoupil osobně sám Friedrich Veliký ''(1712-1786)''. Brzy se [[w:husaři|husaři]] polního generála Ziethena stáhli do [[w:Korneuburg|Korneuburg]]u a [[w:Stockerau|Stockerau]]. I když se nepřátelé žádných zvěrstev nedopouštěli, tak přece jen obyvatelé B. U. M. B. ''(vyšší správní orgán v [[w:Rakousko|Rakousk]]u)'' trpěli kvůli nuceným dodávkám potravin a placení výpalného. [[w:Valtice|Valtice]] musely [[w:Prusko|prusk]]ému vojsku platit [[w:kontribuce|kontribuce]] ve výši 500 tolarů. 10/77

* 1750

: Dne 23. března se narodil Johannes Mathias ''(Jan Matyáš)'' [[w:Sperger|Sperger]] (1750-1812) budoucí významný hudebník a skladatel. ''/Městské muzeum Valtice/''

* 1763

: Za jeho ''(Josefa Václava 1696-1772)'' vlády propukl také ve [[w:Valtice|Valtic]]ích strašlivý požár, vyhořelo 88 domů (1763). 10/78

===== Dějiny 19. století =====

====== Francouzské války ======

: Nesmírné utrpení a strasti pro naši vlast i naše město přinesla doba [[w:Francie|francouz]]ských válek. Více než dvacet let trvaly s malou přestávkou válečné časy a podrývaly blahobyt obyvatel. [[w:Rakousko|Rakousk]]é úřady kladly vysoké požadavky na schopnosti města, které početné brance vyžadovaly a velké množství dodávek potravin, ale i výrazné sumy příspěvků na válečné náklady.

* 1801

: Ještě tíživější byly poměry, když velký požár v roce 1801 ublížil obyvatelům [[w:Valtice|Valtic]], jehož výše škod můžeme posoudit a požadavků obecního zastupitelstva na krajský úřad v [[w:Korneuburg|Korneuburg]]u:
:* &quot;Slavnému císařsko královskému úřadu!
:* Toho 9. března 1801 před úderem sedmé hodiny večerní objevil se ve stodolách za [[w:františkáni|františkán]]y požár, aniž byla dosud vypátrána příčina, s tím spojený hluk požáru byl tak silný bezmála všechny kouty vymetl, že ve velmi krátké době zasáhl 87 městských domů a číslovaných lisoven, 4 lisovny bez čísel a 14 stodol včetně Freymannova domu, jednu budovu v [[w:kníže|kníže]]cím dvoře a jednu na Josefově, potom množství naturálních zásob a movitých věcí, mnoho domů z důvodu zakouření a vyčíslená škoda doposud činí 77.988 fl 30 kr. 10/80
:* Podepsaní neodkladně prosí ve jménu poškozených utiskovaného města:
:* 1. Prostá osvícenost dotčeného ubohého poplatníka na brzké poskytnutí dle daných možností.
:* 2. U vysoce nejvyššího úřadu všeobecného požární sbírky eventuelně vší dědické země můžeme dosáhnout.
:* 3. Toto nešťastné město k jeho zotavení osvobodit od všech ubytování vojsk, přípřeží, které do [[w:Vídeň|Víd]]ně jedou, a z [[w:Mikulov|Mikulov]]a do [[w:Vídeň|Víd]]ně převést skladování potravin.
:* Město [[w:Valtice|Valtice]], dne 14. března 1801.
:* Franz Fabrich, starosta. Johann Michael Zischka.&quot; 10/81

: Krajský úřad slíbil požární sbírku, ubytování a odlehčí podle možností přípřeže. Dále se obec obrátila na magistrát města [[w:Vídeň|Víd]]ně, kvůli zahájení sbírky pro postižené obyvatelstvo a na [[w:arcivévoda|arcivévod]]u [[w:Karel ludvík|Kar]]la ''(Ludvík 1771-1847 [[w:Habsburgové|Habsburg]]-[[w:Lotrinští|Lotrin]])'' ve věci přistavení 10 - 15 párů koní ve [[w:Valtice|Valtic]]ích pro odtažení děl. Kvůli prosbě jejich odvozu usnadní krajský úřad, který může oprostit od placení mýtného. Konečně také [[w:kníže|kníže]] [[w:Alois I. Josef|Alois I.]] ''(Josef 1759-1805 z Liechtensteinu)'' podpoří město půjčkou ve výši 12.000 zlatých a dodání stavebního dříví a stavebních hmot za snížení ceny. 10/81

* 1805

: Rok 1805 byl pro naše předky smutnou dobou. Nejdříve museli ubytovat [[w:Rakousko|rakousk]]é a spojenecké [[w:Ruskorusk]]é vojsko a zajistit jejich ústupový odchod na [[w:Morava|Morav]]u a mezitím pronikli do města [[w:Francie|Franc]]ouzi. [[w:Francie|Franc]]ouzské úřady stanovily dodávky z [[w:Valtice|Valtic]] 4000 dávek chleba po 8 1/2 libry, 5 volů, 30 měřic ovsa a 100 dávek sena po 15 librách. Podvody v dodávkách se nesměly stát. Velké množství francouzsky psaných dokumentů v městském archivu obsahují potvrzení o přijetí naturálií, dokonce i 250 párů dobré obuvi a 30 párů vysokých bot pro [[w:Francie|franc]]ouzské vojáky museli do [[w:Břeclav|Břeclav]]i posílat; celková suma způsobených škod nepřítelem byla vyčíslena na 17.135 zlatých 54 kr. S největší námahou splnili [[w:milosrdní bratří|milosrdní bratří]] své povinnosti při ošetřování zraněných a nemocných [[w:Rakousko|rakousk]]ých, [[w:Rusko|rusk]]ých a [[w:Francie|franc]]ouzských vojáků, kteří ve velkém počtu ve zdejší nemocnici leželi a byli ošetřováni. [[w:Francie|Franc]]ouzským vojskem bylo požadováno nadmíru velké množství koní a vozů, takže častokrát se stalo, že ve [[w:Valtice|Valtic]]ích nebylo jediného povozu. Po nešťastné bitvě u [[w:Slavkov|Slavkov]]a obtížná doba prozatím skončila. Od 23. září 1805 do 8. ledna 1806 bylo ve [[w:Valtice|Valtic]]ích umístěno 11.622 mužů a 5101 koní a počet ubytovacích dnů činil 70.

* 1809

: S nadšením naslouchali [[w:Valtice|Valti]]čané hlasu [[w:arcivévoda|arcivévod]]y [[w:Karel Ludvík|Karl]]a k vytvoření domoobrany, která si v roce 1809 vysloužila krvavé vavříny. Po vítězné bitvě u Aspern následoval černý den u Wagramu. Nyní mělo celé [[w:Dolní Rakousko|Dolní Rakousko]], jmenovitě ale B U M B mnoho od svévolných nepřátel trpět. Mnoho vesnic bylo zpustošeno, veškerá sklizeň zmařená a příspěvky na [[w:Francie|franc]]ouzské kontribuce ve výši 50 milionů zlatých, které muselo platit Dolní [[w:Rakousko|Rakousko]], nanejvýš se upínala moc lidu; byly zavedeny osobní daně, které muselo platit i každé služebnictvo v celé zemi a to jeden a půl zlatých za hlavu.

: V nemocnici leželo 104, v domech měšťanů 126 zraněných [[w:Francie|Franc]]ouzů a Rakušanů. 10/82

* 1814

: Nevyzpytatelný [[w:Napoleon Bonaparte|Napoleon]] nebyl poražen. Když v bitvě národů u [[w:Lipsko|Lipsk]]a byl poražen a [[w:Francie|franc]]ouzské vojsko muselo ustoupit, on musel se vzdát a [[w:Francie|Francie]] 30. května |1814 uzavřela první [[w:Pařížský mír|Pařížský mír]]. 10/83

: [[w:Valtice|Valti]]čané mohou zřídka pořádat slavnosti, ale tato oslava míru byla radostná. Výstřely z hmoždířů časně zrána a veliký průvod v našem městě, shromáždění kolem městského praporu, do kostela, kolem panstva poděkování, spása červené a žluté. A večer zářivý, z každého okna se lesknou svíce a zejména radnice zazářila ve třpytu a lesku četných světel. 10/ 83

====== Po francouzských válkách ======

* 1840

====== Městské hradby ======

: Třebaže se po francouzských válkách [[w:městské hradby|městské hradby]] [[w:Valtice|Valtic]] opakovaně opravovali a městský příkop čistili přišli měšťané konečně k názoru, že brány a hradební zdi už nemohou občany před nepřáteli ochránit. Nejdříve bylo usneseno, které hradební zdi 3 - 4 sáhy ''(5,5-7,5 metru)'' vysoké mají, na 8 stop ''(cca 2,5 metru)'' se sníží a vyzískaný kámen se použije na opravu [[w:Sedlec|Sedlec]]ké silnice. Obecní zastupitelstvo podalo na krajský úřad do [[w:Korneuburg|Korneuburg]]u žádost o svolení ohledně úprav městských bran a věží. Dne 14. září 1840 byla žádost vyřízena; [[w:kníže Alois II.|kníže Alois II.]] ''(1796-1858)'' měl dát nutné svolení, sám však nepovolil dát příspěvek na demoliční práce, protože on dle jeho hlediska litoval, že se starobylé věže, jsou nepochybně ještě ozdobou města, by měly být zničeny. 10/89

* 1841

: Dne 27. března 1841 byla veřejná [[w:dražba|dražba]] městských bran, eventuelně vyzískaného materiálu. Věž a brána v Sobotní na Mikulovské ulici byla za 200 zlatých, věž a brána na Růžové kolem 160 zlatých a Koupelnová věž u dnešní ''(1902)'' kavárny kolem 500 zlatých vydražena. Nebyla za nabídnutou cenu žádná poptávka za bránu v Sobotní. Dne 29. dubna došlo na druhou [[w:dražba|dražb]]u, při které brána na Růžové byla prodána kolem 100 zlatých Georgu Duschonetzi. Při třetí dražbě je Lázeňská brána a věž s příslušným prostranstvím prodána za 800 zlatých, přičemž se musel kupující zavázat, že do konce března 1842 demolici dokončí. Městská brána horní na Sobotní a opěrný oblouk byl snadno odklizen, ale starý stav ponechán. 10/90

====== Zrušení roboty ''(1848)'' ======

* 1848

: Na obecní zastupitelstvo dne 1. dubna přinesl [[w:starosta|starosta]] [[w:Huber|Huber]] [[w:císař|císař]]ské Patenty z 15. a 19. března 1848 k seznámení. První obsahoval schválení [[w:svoboda tisku|svobody tisku]], kterou ruší [[w:cenzura|cenzur]]u a přislib ústavy. Při této příležitosti jak se dalo předpokládat také ve [[w:fara|far]]ním [[w:kostel|kostel]]e byli slavnostně seznámeni občané se sdělením Nejvyššího úřadu a zároveň pořádáno Te Deum. Podobné bylo postavení [[w:Národní garda|národní gard]]y, ve které je přes 1000 obyvatel, pro svobodu obvodu [[w:Valtice|Valtic]] odhodlaní, to ale muselo, jak zní usnesení rady, mezi [[w:Národní garda|národní gard]]ou úplnou rovnost zavést a všichni budou rovní. Dne 8. května byla provedena volba šarží a o týden později byl Jiří Duschonetz zvolený velitelem [[w:Národní garda|Národní gard]]y. 10/91

: Zejména ale obyvatelé uvítali [[w:císař|císař]]ský Patent kvůli [[w:zrušení roboty|zrušení roboty]]; neboť když také práce pro obecní společenství nebyla, pro vrchnost ani těžká nebyla, tak ale magistrát z toho důvodu s vrchností povede opětovně spory. Obecní zastupitelství bylo u [[w:kníže|kníže]]te žadatelem, město bude na robotní výkony jen přihlížet, případně obec bude požadovat peníze za robotu. Vyřizování žádostí se protahovalo. Zatím byla svoboda [[w:Valtice|Valtic]]kých šířena a nastupovala, aby více než dekret správa statku obec vylučovala, potřebné pracovníky si opatřovali sami. 10/91

: Dne 27. května volili občané našeho města 5 mužů jako delegáty [[w:Frankfurtský parlament|Frankfurtského parlament]]u, který by měl sestavit jeho nové složení pro chatrnou [[w:Německá říše|Německou říš]]i. 10/91

: Podobné bylo vypsání voleb do ustavujícího [[w:Říšský sněm|Říšského sněm]]u. Dne 17. června byl výběr mužů z [[w:Valtice|Valtic]] zvolený a v červenci se delegáti sjednotili mezi předsednictvo volit [[w:arcivévoda|arcivévod]]u Johanna ''(Baptistum [[w:Habsburg|Habsburg]] 1782-1859)''. Zajisté neměl první [[w:Rakouský parlament|Rakouský parlament]] určený dlouhý život, neboť již v příštím roce bylo vyvolané shromáždění [[w:říšský sněm|říšského sněm]]u a ještě mnoho roků uplynulo, než lid [[w:Rakousko|Rakousk]]a si vytvořil nové, trvalejší složení. 10/92

* 1849

: V roce 1849 byla patrimoniální ''([[w:vrchnost|vrchnost]]enská)'' soudní svoboda zrušena. Až do tohoto roku měl pravomoc vykonávat tzv. soudcovský úřad [[w:magistrát|magistrát]] ve [[w:Valtice|Valtic]]ích, zatímco zemský soud měl pravomoc na základní, obecní, a soupis vrchnosti. V následujícím roce měli c. a k. okresní [[w:hejtman|hejtman]]ství, okresní kolegium a okresní soudy pravomoc v ostatních a daňových věcech. [[w:Valtice|Valtice]], [[w:Mistelbach|Mistelbach]], [[w:Laa an der Taya|Laa]] ''(Láva)'' a [[w:Zistersdorf|Zistersdorf]] ''(Čistějov)'' obdrželi krajské soudy a daňové úřady, okresní soud v [[w:Mistelbach|Mistelbach]]u byl zároveň kolegiálním soudem a soudním dvorem se samostatnou prokuraturou pro uvedené soudní okresy. Okresní hejtmanství bylo zřízeno v [[w:Poysdorf|Poysdorf]]u, avšak v justičních záležitostech podléhalo pod okresní soused ve [[w:Valtice|Valtic]]ích. 10/92

* 1854

: Na sklonku roku 1854 přišly císařské úřady s novou organizaci krajských úřadů a pro politickou a justiční správu vytvořily jednotlivé okresní soudy a okresní úřady. 10/92

* 1866

: Bratrovražedná válka roku 1866 se dotkla také našich domovů. Na pochodu do bojiště v [[w:Čechy|Čech]]ách a při návratu [[w:císař|císař]]ských vojsk z nešťastné [[w:bitva|bitv]]y u [[w:Hradec Králové|Hradce Králové]] ''(Königgratz)'' bylo ve [[w:Valtice|Valtic]]ích ubytováno [[w:císař|císař]]ské a [[w:Sasko|sask]]é vojsko. Když se občané dověděli přiblížení [[w:Prusko|prusk]]ého vojska, srdce se bázlivě svírala; starší lidé pamatovali si ještě z doby [[w:francouzské války|francouzských vál]]ek zážitky a měli uschovány také nějaké upomínky. Dne 15. července ve dvě hodiny odpoledne se od [[w:Úvaly|Úval]] ''(Garschönthal)'' objevilo první vojsko nepřátelské armády. Na [[w:radnice|radnic]]i, [[w:zámek|zám]]ku a [[w:kostel|kostel]]e byly vyvěšeny bílé vlajky. Následujícího dne přišel první větší vojenský útvar pod velením prince [[w:Albert z Pruska|Alberta z Prusk]]a ''(von Preußen)'' , který se ubytoval na zámku, 17. července následoval štáb [[w:princ|princ]]e [[w:Friedrich Karel|Friedricha Kar]]la, a 18. vojska [[w:generál Schmied|generála Schmied]]a. Když byl v [[w:Mikulov|Mikulov]]ě ''(Nikolsburg)'' uzavřen mír, vydala se nepřátelská vojska na zpáteční pochod. [[w:generál Steimetz|Generál Steimetz]] s hůlkou přišel se svým vojskem 24. července do [[w:Valtice|Valtic]] a držel se ve městě po dobu šesti dlouhých dní a 30. července ho následoval [[w:generál Mutins|generál Mutins]] a 3. srpna [[w:generál Rose|generál Rose]] a příští dny ještě jiné části armády. 10/93

: Brzy poslední [[w:Prusko|pru]]ští vojáci táhli naším [[w:město|měst]]em. Množství pochodujících vojsk se čítá na 1587 důstojníků 45.012 mužstva s 13.320 koni. I když všeobecné nakládání s nepřítelem se může vést lidsky, tak poskytování ubytování četných válečníků a jejich zaopatření byl velmi obtížný úkol pro občany našeho [[w:město|měst]]a. V malých domech bylo často 20 mužů, četné předměty byly zabaveny v celkové hodnotě na 10.000 zlatých; vozy a děla odstaveny na polích, které plné snopů bylo zkrmeno anebo použita jako podložka na sedáky vozů, louky a jetel spásaly koně. Kolem 18. července propukla [[w:cholera|cholera]], která postihla 72 [[w:Valtice|Valti]]čanů. Ačkoliv občané nepřátelskou invazí trpěli, ponejprv příznaky vedení moderní války občané byli spokojenější a s nepřáteli nevycházeli ve zlém. Mezi považované návštěvníky vůdců nepřátelských armád, kteří často přijížděli z [[w:Mikulov|Mikulov]]a ''(Nikolsburg)'' do našeho [[w:město|měst]]a patří [[w:císař Vilém|císař Vilém]] ''([[w:Wilhelm I. Pruský|Wilhelm I. Pruský]] 1797-1888)'', populární [[w:korunní princ Friedrich|korunní princ Friedrich]], tvůrce [[w:Německá říše|Německé říše]] [[w:Otto von Bismarck|Otto von Bismarck]] ''(1815-1898)'' a veliký [[w:vojevůdce|vojevůdce]] [[w:Moltke|Moltke]] ''(Generalfeldmarschall Helmuth Karl Bernhard Graf von Moltke 1800-1891)'', kteří již dnes nejsou mezi živými. 10/94

* 1868

: Stávající uspořádání bylo 1868 předmětem sporu a znovu vytvořeno okresní [[w:hejtman|hejtman]]ství v [[w:Mistelbach|Mistelbach]]u. 10/93
  
* 1870

: Starosta ''(1867-1868)'' Sebastian Riegelhofer po přesvědčení obecního zastupitelstva a dne 7. května 1868 založili [[w:spořitelna|spořiteln]]u. Jakmile byl zvolený výbor, vypracoval stanovy a předložil obecnímu zastupitelstvu ke schválení, bylo rozhodnuto založit takovou instituci pod ručením obce. Ačkoliv místodržitelství stanovy schválilo, byly ale hlasité pochybnosti proti otevření [[w:spořitelna|spořiteln]]y dne 1. ledna 1870; i přes ujištění občana Ignaze Gilberta, že eventuální ztráty jsou zajištěny ručením, bylo zahájení odloženo. Když se ale zjistilo, že všechno týkající se [[w:spořitelna|spořiteln]]y je v nejlepším pořádku, bylo konečně rozhodnuto, a 1. července 1870 byla [[w:spořitelna|spořitelna]] otevřena. V tentýž den byly uloženy vklady v sumě 1390 zlatých. Když se obchodní styky v krátké době v obecní kanceláři rozvíjely, ukázala se brzy nezbytnost, vlastní kancelář v místnosti na [[w:radnice|radnic]]i uzpůsobit. Nakonec byla stará [[w:radnice|radnice]] z rezervního fondu nákladem 40.091 fl. adaptována, čímž konečně získala vhodné prostory. 10/99

* 1882

: Dne 30. prosince 1882 zahájen provoz na [[w:železnice|železnic]]i mezi [[w:Znojmo|Znojm]]em a [[w:Břeclav|Břeclav]]í. /Městské muzeum Valtice/

====== Starosta Karl Haußner ''(1885-1917)'' ======

* 1885

: Po starostovi ''(1883-1885)'' Leopoldu Leimbachovi v roce 1885 byl zvolený [[w:zvěrolékař|zvěrolékař]] [[w:Karl Haußner|Karl Haußner]] ''(1843-1917)'' starostou [[w:město|města]], který nese nyní již 17 roků břemeno s největším sebeobětováním. Byl to on, který s podporou vládnoucího [[w:kníže|kníže]]te Johanna ''(II. 1840-1929)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]u, městskou spořitelnu, jedno rozumné rozhodnutí obecního zastupitelstva a pod čilou spoluprací všech občanů na vyšší stupeň povznesl, což ještě před dvaceti lety bylo nemožné. 10/98

: V roce 1885 vznikla ve [[w:Valtice|Valtic]]ích první lidová [[w:mateřská školkamateřská školka]]. ''(Městské muzeum Valtice)''

* 1887

: První podstatné dílo, které započal po nástupu do úřadu [[w:starosta|starosta]] [[w:Karl Haußner|Karl Haußner]] ''(1843-1919)'', bylo postavení [[w:radnice|radnice]]; poněvadž úřední místo c. a k. úřadu, do kterého nastoupil, jevilo se jako nedostatečné, pročež komunální společenství vyzval, aby se postavila nová úřední budova. Poněvadž sice okresní soud sídlil v [[w:Poysdorf|Poysdorf]]u, mohl se vybudovat společný okresní soud ve [[w:Valtice|Valtic]]ích. 10/100

* 1888

: O realizaci stavby a o slavnostním vysvěcení podává následující zprávu a podrobné informace &quot;Mistelbacher Boten&quot; z 1. října 1888: 10/100

: [[w:Valtice|Valtice]]. Přívětivé městečko s téměř 3000 obyvateli, tvoří se skvostnou zámeckou rezidencí a v bezprostředním okolí stojících impozantních staveb [[w:kníže|kníže]]te ''(Johanna II. 1840-1929)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]u vytváří pozoruhodnou oblast. Novou ozdobu dostane [[w:město|město]] vybudováním nové úřední budovy. 10/100

: V roce 1888 přestěhovala se [[w:spořitelna|spořitelna]] do nové úřední budovy, postavené i s jejím značným podílem. Uvádíme zde některé údaje, které jasně ukazují zřejmý rozvoj ústavu: 10/99
* 1. Vklady v roce 1870: 22.140,53 fl., vklady v roce 1901 22.495,94 K, vklady 1870-1901: 6,546.726,81 K.
* 2. Stav vkladů v roce 1870: 21.868,45 fl., stav vkladů v roce 1901: 1,937.758,98 K.
* 3. Hypotéční půjčky v roce 1870: 10.800 fl., hypotéční půjčky v roce 1901: 137.420 K, hypotéční půjčky 1870-1901: 4,446.940 K. 10/99
* 4. Zálohy na osobní úvěry v roce 1884: 3670 fl., v roce 1809: 9665 K, zálohy na osobní úvěry 1884-1899: 447.410 K.
* 5. Půjčky na cenné papíry v roce 1870: 2600 fl., v roce 1900: 1800 K, zálohy na cenné papíry 1870-1900: 63.238 K.
* 6. Půjčky 1870-1901 cca 5 milionů korun.
* 7. Rezervní fond v roce 1870: 918 fl. 73 kr., v roce 1901: 117.208,18 K. 10/100

: Užitečnost bankovní organizace pro [[w:město|město]] je jasná z dodatečně oznámených milodarů pro obecně prospěšné účely, které v období za uplynulých 30 let dosáhly výše 372.916,06 K, za vynikající vedení ústavu patří poděkování zvláště panu Eduardu Kreuzigovi ''(1839-1912)''. 10/100

: Stavěl se také [[w:chudobinec|chudobinec]] ''(čp.111)'', upravovala se značným nákladem zahrada [[w:obecní hostinec|obecního hostin]]ce ''(na Zámecké)'', odstraněn ošklivý brod pro koně uprostřed [[w:náměstí|náměstí]]. Ve stejném místě zvětšena a zaklenuta nádrž, která pojme 700 hl vody nutné pro případ potřeby hašení ohně. Že překlenutím dřívějšího brodiště se přispělo ke zlepšení náměstí musí každý poznat. &quot;Spojenými silami&quot;, říká starosta [[w:Haußner|Haußner]] ''(1843-1919)'', &quot;vykonáme mnoho&quot; a [[w:Valtice|Valtice]] se povznesou.

* 1896

: V roce 1896 otevřena chlapecká měšťanská škola. 10/105

* 1898

: Ačkoliv se [[w:císař|císař]] v myšlenkách opakovaně objevuje, jubilea, která oslavuje, činností jeho je dobrodiní a nehlučné oslavy, [[w:Valtice|Valti]]čané nepřipustí, aby padesáté výročí vládnutí [[w:mocnář|mocnář]]e dne 2. prosince 1898 a 70. jeho narozeniny 18. srpna 1900 vznešeným způsobem neoslavili. Zejména poslední zmíněný slavnostní den v celé [[w:monarchie|monarchi]]i také v srdci občanů našeho [[w:město|měst]]a našlo odezvu. Budovy malebně vyzdobeny, chvojím ovinuty, prapory a erby vystaveny a předvečer svátku, také lampiónový průvod ''(Fakelzug)'', doprovod veselé hudby, na radnici ze všech oken zářivá světla od svíček. Starosta [[w:Haußner|Haußner]] ''(Karl 1843-1917)'' ocenil význam slavnosti vzletným proslovem, který byl radostně přijat &quot;SLÁVA&quot; vysoce milovanému [[w:panovník|panovník]]u, dokončený pěknými slovy &quot;Bože ochraňuj!&quot; slavnostně zaznělo. Druhého dne občané pospíchali ke [[w:kostel|kostel]]u, aby svátečně Boha žádali, aby život [[w:kníže|kníž]]at prodloužil až do nejzazší meze životnosti. 10/96

===== Dějiny 20. století =====

[[Soubor:Valtice, zahradní restaurace &quot;Vinařský dům&quot;, náměstí Svobody 16, zezadu.jpg|náhled|vlevo|Zahradní restaurace &quot;Vinařský dům&quot;, náměstí Svobody 16]]

* 1918

: ''(V roce 1918 při rozpadu [[w:Rakousko|Rakousko]]-[[w:Uhersko|Uhersk]]é [[w:říše|říše]] staly se [[w:Valtice|Valtice]] součástí nově vzniklé [[w:Rakouská republika|Rakouské republik]]y.)''

* 1919

: ''(Mírovou smlouvou z 10. září 1919 bylo rozhodnuto připojení [[w:Valticko|Valtick]]a k [[w:Československá republika|Československé republi]]ce.)''

* 1920

: ''(Dne 31. července 1920 převzala [[w:Československá republika|Československá republika]] fakticky území, obsadila [[w:vojsko|vojsk]]em a [[w:četnictvo||četnictv]]em.)''

* 1935

: ''(V roce 1935 v [[w:parlamentní volby|parlamentních volb]]ách ve [[w:Valtice|Valtic]]ích zvítězila [[w:Henlein|henlein]]ova [[w:Sudetoněmecká strana SdP|Sudetoněmecká strana SdP]]. když obdržela 56,7% hlasů.)''
 
* 1937

: ''(Dne 21. září 1937 se obyvatelé města, obou národností, naposledy sešli a to ke smuteční tryzně za [[w:prezident|prezident]]a T. G. [[w:Masaryk|Masaryk]]a na [[w:Valtice|valtic]]kém náměstí.)''

* 1938

: ''(Podepsáním Mnichovského diktátu z 30. září 1938 došlo ve [[w:Valtice|Valtic]]ích k zásadnímu obratu.)''

: ''(Od 5. října 1938 se [[w:Němci|Němci]] uprchlí do [[w:Rakousko|Rakousk]]a začali vracet.)''

: ''(Dne 8. října 1938 [[w:Německo|němec]]ký [[w:Wehrmacht|Wehrmacht]] obsadil město.)''

: ''([[w:plebiscit|Plebiscit]]em provedeným dne 4. prosince 1938 se voliči rozhodli připojit ke [[Tw:Třetí říše|řetí říš]]i.)''

* 1944

: ''(V roce 1944 se město plnilo uprchlíky z [[w:Vídeň|Víd]]ně, protože se fronta blížila a stupňovalo se bombardování.)''

: ''(Pro celou říši byl vydán dne 28. září rozkaz o povolání všech zbraněschopných mužů ve věku od 16 do 60 let do domoobrany (Volkssturm) pro zákopové práce.)''

: ''(Dne 20. listopadu 1944 byla bombardována [[w:Břeclav|Břeclav]]. Znamenalo to zvýšený příliv raněných do [[w:Valtice|valtic]]ké nemocnice.)''

* 1945

: ''(Dne 7. a 8. duben 1945 byla vyhlášena dobrovolnou [[w:evakuace|evakuace]].)''

: ''(Dne 15. dubna 1945 odjel z nádraží poslední evakuační vlak.)''

: ''(Ještě před osvobozením utekla část obyvatelstva do [[w:Rakousko|Rakousk]]a.)''

: ''(Dne 21. dubna 1945 byly [[w:Valtice|Valtice]] osvobozeny Rudou armádou.)''

: ''(Po válce zůstalo ve [[w:Valtice|Valtic]]ích asi 2200 osob německého obyvatelstva.)''

: ''(Dne 29. července 1945 byl vydán dekret prezidenta republiky o konfiskaci [[w:Liechtenstein|liechtenstein]]ského [[w:panství|panství]].)''

: ''(V srpnu 1945 začal organizovaný odsun [[w:Němci|němec]]kého obyvatelstva, který trval zhruba jeden rok.)''

* 1946

: Z [[w:Mikulov|Mikulov]]a vypraveno 17 transportů s 19.638 osobami. Třetí transport dorazil 8. dubna 1946 v 11:30 do Furth am Walde na [[w:Německoněmecko]]u hranici. V Německu byli ubytováni v dřevěných barácích v obci Vurtenbach bei Ulm. Stravování zajišťoval Červený kříž za pomoci organizace UNRA. ''/Městské muzeum Valtice/''

: ''(Ve volbách v roce 1946 zvítězila [[w:Komunistická strana Československa|Komunistická strana Československa]] (KSČ) a řídila město až do února 1948.)''

* 1989

: ''(Změna režimu po 17. listopadu 1989 pro město mnoho znamenala.)''

* 1996

: ''(V roce 1996 vznikl dětský [[w:folklór|folklór]]ní soubor [[w:Borověnka|Borověnka]].)''

* 1997

: ''(V roce 1997 začal pracovat přípravný výbor [[w:Valtická krojovaná společnost|Valtické krojované společnost]]i.)''

* 1998

: ''(V srpnu 1998 se konaly první novodobé krojované hody.)''

==== Privilegia městu ====

:* 1605

: Zajímavé na poměrech řemesel v tehdejší době je privilegium, které Karel ''(I. 1569-1627)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]u vydal 3. dubna 1605 pro ševce z Valtic. Uvádím ve výtahu: 10/52

: 1. Přijde sem, a žádá stávajícího mistra, který je povinen řemeslníka vzít a nechat pod jeho živností pracovat jako podřízeného. To snad má také každý chce být mistrem, za živnost se platí 18 krejcarů a mladistvý 4 krejcary. .... atd.... 10/52

:* 1625

: Kníže [[w:Karel I.|Karel I.]] ''(1569-1627)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]u hledal možnosti jak valtickým pomoci a to udělením privilegií za trpění svízelných činů, alespoň částečně utrpení odškodnit. Nejdůležitější je následující dopis udělující svobodu, které také nástupci Karla budou stvrzovat:

: S Božím milosrdenstvím My [[w:Karel|Karel]] (Carl), vévoda [[w:Opava|Opav]]ský ''(Troppau)'' a [[w:Krnov|Krnov]]ský ''(Jägerndorf)'', kníže a vládce domu [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]ského, rytíř [[w:Řád zlatého rouna|Řádu zlatého rouna]], tajný rada římského císařského majestátu a zplnomocněný místodržitel v [[w:Království české|Království české]]m, přiznává a oznamuje všem tímto otevřený, dopisem: „Proto naši milovaní, věrní císaři, purkmistři, soudci a radní, jako celá náboženská obci našeho města [[w:Valtice|Valtic]] ''([[w:Feldsberg|Felds-Perg]])'' nám poddaným se dává, pokud masově Vás vždy všechny nám a našemu domu [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]skému nejponíženěji věrnými, ponížení, poslušní ...... atd.&quot; ''3○(v němčině 16. století mnou nepřesně přeložitelné)'' 10/49-50
: Nejprve: ''(uvolnění roboty)'' 10/50
: Za další: ''(dostěhovávání občanů a Židů)'' 10/50
: Potřetí: ''(péče zatoulané o děti a sirotky)'' 10/51
: Po čtvrté: ''(rozvoj města se musí rozplánovat)'' 10/51
: Po páté: ''(výroční trhy)'' 10/51
: Dáno v [[w:Lednice|Lednic]]i ''([[w:Eisgrub|Eysgrub]])'' dvacátého osmého června šestnáct set dvacet pět roků ''(28. 6. 1625)''. 10/52
: Carl F. v. L. ''(kulatá pečeť)'' S. Buttwasser, kancléř. 10/52

==== Vzácné návštěvy ====

===== Roku 1625 císař Ferdinand II. Habsburg-Štýrský ''(1578-1637)'' =====

: V roce ''(1625)'' navštívil naše město císař [[w:Ferdinand II.|Ferdinand II.]] ''([[w:Habsburk|Habsburg]] Štýrský 1578-1637)'' s jeho manželkou, kteří přijeli z [[w:Mikulov|Mikulov]]a a dále pokračovali na [[w:Zistersdorf|Zistersdorf]]. 10/52

===== Roku 1848 říšský kancléř Klemens Wenzel von Metternich ''(1773-1859)'' =====

: Bouře roku 1848 vrhli také stín na naši obec. Dne 13. března propukla ve Vídni revoluce a kancléř [[w:Metternich|Metternich]], ten skvělý, ale žádnému pokroku přístupný diplomat, který málem po celou generaci vedl politiku, musel utéci z [[w:Vídeň|Víd]]ně a dal se na cestu nejdříve na [[w:Morava|Morav]]u. [[w:Kníže Alois II.|Kníže Alois II.]] ''(1773-1859)'' poskytl přístřeší knížecí rodině v zámku ve [[w:Valtice|Valtic]]ích, což [[w:starosta|starost]]u [[w:Huber|Huber]]a přimělo svolat rychlou naléhavou schůzi rady, kvůli obavám z dopadu zběsilosti obyvatelstva proti [[w:Metternich|Metternich]]ovi že by se mohli vzbouřit. Obecní zastupitelstvo se obrátilo na [[w:kníže Alois II.|knížete Aloise]] se žádostí, že běžencům ochotně dopřál azylu a vyzvalo k jejich opuštění města. Současně [[w:měšťané|měšťané]] tvrdili, že také [[w:Vídeň|vídeň]]ský [[w:starosta|starosta]] Czapka, který rovněž musel opustit město, je ukrýván v bytě sklepmistra. Rodina [[w:Metternich|Metternich]]ova zde žádný delší pobyt ve [[w:Valtice|Valtic]]ích nepředpokládá, odcestuje brzo a [[w:kníže Alois|kníže Alois]] II. hledá v dopise, který občan [[w:Valtice|Valtic]] to roztrousil, zatím co on poskytl požadovanou pohostinnost říšskému kancléři a jeho rodině. 10/90

===== Roku 1876 císař František Josef I. Habsburk-Lotrink ''(1830-1916)'' =====

: V roce 1876 měly [[w:Valtice|Valtice]] vzácné štěstí, když do našeho města zavítal urozený panovník ''([[w:Franz Josef I.|Franz Josef I.]] [[w:Habsburg-Lotrink|Habsburg-Lotrink]] 1830-1916)'', když [[w:monarcha|monarcha]] přijel na [[w:manévry|manévry]] konané v okolí našeho [[w:město|měst]]a. Obecní zastupitelstvo pod [[w:starosta|starost]]ou Andreasem [[w:Heger|Heger]]em vynaložilo vše a kvůli vysokému návštěvníkovi se připravilo slavnostní přivítání. Město zářilo vyšperkované, když dne 2. září [[w:císař|císař]] s velikou družinou ohlašoval svůj příjezd výstřelem z hmoždíře a mezi vyzváněním všech zvonů. Z širokého okolí sem lidé spěchali, jen kvůli tomu, aby se podívali na milovaného [[w:panovník|panovník]]a. [[w:Kníže Johann II.|Kníže Johann II.]] ''(1840-1929)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]u uvítal [[w:panovník|panovník]]a na [[w:zámek|zám]]ku, jehož prostory nově zářily. Zvečera se město třpytilo planoucími četnými světly. 10/95

===== Roku 1876 korunní princ Rudolf Habsburg ''(1858-1889)'' =====

: Dne 4. září uskutečnil také [[w:korunní princ Rudolf|korunní princ Rudolf]] ''([[w:Habsburg|Habsburg]] 1858-1889)'' návštěvu [[w:Valtice|Valtic]], jako i jeho vznešený otec byl od městského zastupitelstva a občanů s jásotem uvítán. 10/95

== Odkazy ==

* 1/ Dr. Vladimír Voldán: O archivu valtického panství a velkostatku. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

* 2/ Dr. Rudolf Hurt: Příspěvek k dějinám města Valtic. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

* 3/ Obec Hlohovec http//www.hlohovec.cz

* 4/ Dějiny a slavnostní spis rak.-české řádové provincie Milosrdných Bratří ke slavnosti ve dnech 28., 29. a 30. srpna konaného vysvěcení nemocnice mateřského domu ve Valčicích v Dol. Rakousích, Munificencí Jeho Jasnosti knížete Jana I. z Liechtenšteina a na Liechtenšteině nově vystavěné. Sepsal a vydal cís. rada a provinciál řádu Joannes de Deo Sobel. Ve Vídni 1892. Nákladem řádu Milosrdných Bratří.

* 5/ Vodní práva knížete z Liechtensteinů. Ing. Emilian Bartoš, technická kancelář a podnikatelství staveb Břeclav, v prosinci 1933. ''(Městské muzeum č. 0782-62)''

* 6/ Schilderung von Eisgrub, Feldsberg und deren Umgebungen. Nebst einem Wegweiser uind Plane auf Stahl mit 17 Ansichten und einem Panorama an dessen Rande. Wien, bei Peter Rohrmann, k. k. Hofbuchändler. ''(Pracovní překlad vybraných kapitol. Kopie knihy Městské muzeum č. 1579-94V - Vydáno v roce 1840)''

* 7/ Die Margrafschaft Mähren, topografisch, statistisch und historisch geschildert von Gregor Wolny, Benedikter und Professor. II. Band. Brünner Kreis. II. Abtheilung. Brünn. Selbstverlag des Verfassers. 1837.

* 8/ Gemeinde Rabensburg http//www.rabensburg.at

* 9/ Regionální muzeum v Mikulově http//www.rmm.cz

* 10/ Geschichte der Stadt Feldsberg, Karl Höß, Feldsberg, 1902. Im Selbstverlage.

* 11/ Fürst Karl Eusebius von Liechtenstein als Bauherr und Kunstsammler, Victor Fleischer, Wien und Leipzig 1910.

== Externí odkazy ==
* {{Commons|kategorie=Valtice}}

[[Kategorie:Valticko| ,]]
[[Kategorie:Dějiny Moravy]]</text>
      <sha1>fq5i4eogulfdk76fbf73q3xfnbt5f33</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Přírodní látky/Chemie přírodních látek/Přehled přírodních látek</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4625</id>
    <revision>
      <id>35387</id>
      <parentid>16292</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:32:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1186" xml:space="preserve">Nyní se budeme zabývat jednotlivými typy přírodních látek z biochemického a chemického hlediska. Přírodní látky lze rozdělit různými způsoby. Jednak podle hlediska biogenetického, kde nás zajímá, jakým způsobem látka vznikla. Takto rozlišujeme acetogeniny, což jsou látky odvozené od acetylkoenzymu A, fenylpropanové sloučeniny, odvozené od kyseliny šikimové, izoprenoidy, odvozené od kyseliny mevalonové, alkaloidy, odvozené většinou od aminokyselin, existují však ještě další způsoby biosyntézy. Ale toto rozdělení nikdy nemůže být dokonalé a zejména nemůže být přehledné, protože některé látky lze zařadit do více skupin a často též látky, podobné strukturou i vlastnostmi, jsou biosyntetizovány jiným způsobem. V následujícím přehledu se budeme přidržovat přirozeného systému jen částečně, aby rozdělení látek bylo také trochu praktické.

* [[/Sacharidy/]]

* [[/Glykosidy/]]

* [[/Lipidy/]]

* [[/Isoprenoidy/]]

* [[/Aromatické sloučeniny a příbuzné látky/]]

* [[/Aminokyseliny, peptidy a proteiny/]]

* [[/Alkaloidy/]]

[[Kategorie:Přírodní látky|Přehled přírodních látek]]</text>
      <sha1>oniu6ge33b95qoc6bj1fvawuli4ur1y</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Přírodní látky</title>
    <ns>14</ns>
    <id>4626</id>
    <revision>
      <id>16273</id>
      <timestamp>2009-03-19T17:53:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>nová kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:Chemie]]</text>
      <sha1>jbgcthx0rk84tymnke6mrqhwe5oshst</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Přírodní látky/Použitá literatura</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4627</id>
    <revision>
      <id>35395</id>
      <parentid>18379</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:32:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1392" xml:space="preserve">* Leifertová, Irena a kol.: Farmaceutická botanika, systematika, 3. přepracované vydání, SPN Praha, Praha 1990
* Černohorský, Zdeněk: Základy soustavné botaniky, 3. upravené vydání, SPN Praha, Praha 1973
* Karlson, P.: Základy biochemie, 3. přepracované vydání, SPN Praha, Praha 1981
* Sofrová, Danuše a kol.: Biochemie, základní kurz, 3. vydání, SPN Praha, Praha 1999
* Nuhn, Peter: Chemie der Naturstoffe, Akademie-Verlag, Berlin 1981
* Luckner, Martin: Secondary Metabolism in Microorganisms, Plants, and Animals, 2. vydání, VEBGustavFischer Verlag, Jena 1984
* Wenke, Max a kol.: Pokroky ve farmakologii hormonů, tkáňových působků a vitamínů, SPN Praha, Praha 1981
* Hess, Dieter: Fyziologie rostlin, 1. vydání, Academia, Praha 1983
* Mothes, K. a kol.: Biochemistry of Alkaloids, VEB Deutscher Verlag der Wissenschaften, Berlin 1985
* Strohecker, Rolf a kol.: Vitamin Assay, Verlag Chemie, Stuttgart 1965
* Pavel, Jiří: Biochemie rostlin I., 2. vydání, SPN Praha, Praha 1989
* Němec, Miroslav a kol.: Biologie II, Gymnázium J. G. Mendela, Brno 1995
* Riedl, Ota a kol.: Klinická toxikologie, 5. přepracované vydání, Avicenum, Praha 1980
* Tomko, Jozef a kol.: Farmakognózia, 1. vydání, Osveta Martin, Martin 1980
* Wenke, Max a kol.: Farmakologie, 1. vydání, Avicenum, Praha 1986

[[Kategorie:Přírodní látky|Použitá literatura]]</text>
      <sha1>etjxbig8y631q5lxjx8pqr0vi15bxpi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Přírodní látky/Chemie přírodních látek</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4628</id>
    <revision>
      <id>16277</id>
      <timestamp>2009-03-19T18:11:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>ještě dodělám, prozatím končím</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1135" xml:space="preserve">* [[/Biogeneze přírodních látek|Biogeneze přírodních látek]]
** [[/Biogeneze přírodních látek#Primární a sekundární metabolismus|Primární a sekundární metabolismus]]
** [[/Biogeneze přírodních látek#Mechanismy biosyntetických reakcí|Mechanismy biosyntetických reakcí]]
* [[/Přehled přírodních látek|Přehled přírodních látek]]
** [[/Přehled přírodních látek/Sacharidy|Sacharidy]]
*** [[/Přehled přírodních látek/Sacharidy#Monosacharidy|Monosacharidy]]
*** [[/Přehled přírodních látek/Sacharidy#Oligosacharidy a polysacharidy|Oligosacharidy a polysacharidy]]
** [[/Přehled přírodních látek/Glykosidy|Glykosidy]]
** [[/Přehled přírodních látek/Lipidy|Lipidy]]
** [[/Přehled přírodních látek/Isoprenoidy|Isoprenoidy]]
** [[/Přehled přírodních látek/Aromatické sloučeniny a příbuzné látky|Aromatické sloučeniny a příbuzné látky]]
** [[/Přehled přírodních látek/Aminokyseliny, peptidy a proteiny|Aminokyseliny, peptidy a proteiny]]
** [[/Přehled přírodních látek/Alkaloidy|Alkaloidy]]

[[Kategorie:Přírodní látky|Chemie přírodních látek]]</text>
      <sha1>l6gwo599nqfgqt3f8uqati82dox98z9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Přírodní látky/Chemie přírodních látek/Přehled přírodních látek/Sacharidy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4630</id>
    <revision>
      <id>35394</id>
      <parentid>22097</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:32:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="37656" xml:space="preserve">'''Sacharidy''' neboli méně přesně řečeno cukry (jako cukry značíme pouze sacharidy, vyznačující se sladkou chutí, tj. hlavně monosacharidy a některé oligosacharidy) patří mezi nejrozšířenější přírodní látky. Protože jsou to přímé produkty fotosyntézy, je v nich chemicky nahromaděna energie slunečního záření. Mají mnoho zajímavých funkcí, ze kterých některé nebyly dodnes přesně objasněny. Jak již bylo řečeno, slouží jako zásobárna energie (např. škrob u rostlin, glykogen u živočichů – mohou být rozloženy na D-glukosu – primární zdroj energie pro metabolismus), tvoří základ nukleových kyselin (D-ribosa, 2-D-deoxyribosa), dále mohou mít funkci podpůrnou či stavební (složky buněčných stěn bakterií a rostlin - celulosa, zpevnění těl členovců – chitin). Sacharidy však také tvoří složku glykoproteinů, kde hrají klíčovou roli v různých rozpoznávacích mechanismech (např. imunitní systém).

Sacharidy dělíme podle počtu základních jednotek na monosacharidy (pouze jedna jednotka), oligosacharidy (dvě až deset jednotek) a polysacharidy (mnoho jednotek).

== Monosacharidy ==
Monosacharidy jsou sloučeniny uhlíku, vodíku a kyslíku, chemicky jde o monooxopolyhydroxysloučeniny. Jsou to polyhydroxyaldehydy, tzv. aldosy, které obsahují aldehydovou skupinu –CHO a několik hydroxylových skupin –OH, nebo polyhydroxyketony, tzv. ketosy, které obsahují místo aldehydové skupiny ketoskupinu CO. Podle počtu uhlíků v řetězci je dělíme na triosy, tetrosy, pentosy, hexosy atd.
Na první pohled by se mohlo zdát, že tedy nemůže existovat mnoho zástupců této skupiny látek. Vypadá to, že existuje jedna aldohexosa – tedy cukr se šesti uhlíky, obsahující aldehydickou skupinu. Kromě dihydroxyacetonu však obsahují všechny monosacharidy alespoň jedno chirální centrum. Čím delší je uhlíkatý řetězec sacharidu, tím více obsahuje molekula chirálních center. Molekula s n chirálními centry se může vyskytovat v počtu 2n prostorových izomerů. Přitom stejné fyzikální a chemické vlastnosti mají jen ty dvojice molekul, které jsou navzájem svými zrcadlovými obrazy, tzv. enantiomery. Proto si můžeme svět monosacharidů rozdělit na svět „před zrcadlem“ a svět „za zrcadlem“ – na monosacharidy D-řady a monosacharidy L-řady. Toto rozdělení se odvíjí od faktu, že existují pouze dvě aldotriosy – D-glyceraldehyd a L-glyceraldehyd (podle dexter – pravý a laevo – levý). Po vzoru glyceraldehydu dělíme všechny monosacharidy do zmíněných dvou řad. Řídíme se konfigurací na posledním chirálním centru. Pokud je konfigurace na tomto chirálním centru stejná jako u D-glyceraldehydu, řadíme sacharid do řady D, je-li tato konfigurace stejná jako u L-glyceraldehydu, řadíme jej do řady L. Většina běžně se vyskytujících přírodních monosacharidů patří do D-řady, tedy do onoho kraje „před zrcadlem“.

Dvěma enantiomerům přiřazujeme stejný triviální název, lišící se jen předponou D- či L-. Tak například existují čtyři aldotetrosy, a to D-erythrosa, L-erythrosa, D-threosa, L-threosa. Aldopentos již existuje osm, aldohexos šestnáct (viz schéma 2.2.1.1.). Ketos je obecně méně, protože mají méně chirálních center. Nejjednodušší ketosa je dihydroxyaceton, který neobsahuje žádné chirální centrum. Ketotetrosy jsou dvě, ketopentosy čtyři, ketohexos máme osm (viz schéma 2.2.1.2.).

Pro znázornění izomerie používáme Fischerových projekčních vzorců. To jsou vzorce, ve kterých každé chirální centrum značíme jako průsečík dvou úseček (vazeb), přičemž vazby jdoucí vodorovně směřují před nákresnu, vazby jdoucí svisle směřují za nákresnu. Vodíkové atomy zde často nezobrazujeme. Někdy bývá toto směřování vyznačeno (jako např. u vzorce D-glukosy na schématu 2.2.1.3.), často se však toto značení vypouští (jako např. u všech vzorců na schématech 2.2.1.1. a 2.2.1.2.), potom nezbývá, než pravidla psaní těchto vzorců znát.
Ve skutečnosti se však monosacharidy málokdy vyskytují v těchto lineárních formách. Dochází u nich k vnitřní cyklizaci, jedna z přítomných hydroxyskupin, nejčastěji na čtvrtém nebo pátém uhlíku, reaguje s karbonylovou skupinou, přičemž dochází ke vzniku tzv. poloacetalové formy monosacharidu. Vzniká pak tzv. furanosa (značíme f), poloacetalová forma s pětičlenným kruhem, obsahujícím jeden kyslíkový heteroatom, nebo tzv. pyranosa (značíme p), poloacetalová forma s šestičlenným kruhem a jedním kyslíkovým heteroatomem. Aldehydická skupina se mění, vznikající hydroxylovou skupinu nazýváme poloacetalová neboli glykosidická hydroxyskupina. Tato hydroxyskupina je reaktivnější než ostatní, způsobuje redukční vlastnosti molekuly.

Tuto formu monosacharidů vyjadřujeme pomocí Haworthových vzorců, kde uzavřený heterocyklus monosacharidu leží jakoby v rovině nákresny a jednotlivé skupiny směřují nad něj nebo pod něj. Jde-li o pyranosu (s těmi se setkáme častěji), rozpoznáme pomocí polohy skupiny –CH2OH, zda jde o D-monosacharid, či o L-monosacharid. U D-řady tato skupina směřuje nad rovinu cyklu, u L-řady je tomu naopak. K převodu Fischerových vzorců na Haworthovy nám slouží jednoduchá pravidla. Hydroxyskupina, která ve Fischerově vzorci směřuje doprava, bude v Haworthově vzorci směřovat dolů a naopak. Skupina –CH2OH směřuje v Haworthově vzorci v případě D-monosacharidu nahoru, v případě
L-monosacharidu dolů.

Dochází však také ke vzniku nového typu izomerie – vznikající cyklická forma monosacharidu může existovat ve dvou podobách – α a β. U D-sacharidů se α-forma vyznačuje tím, že její poloacetalová hydroxyskupina směřuje ve Haworthově vzorci nahoru, u β-formy je tomu naopak. Tyto dva izomery nazýváme anomery. Oba anomery se liší svými fyzikálními vlastnostmi. V roztoku jsou přítomny většinou oba anomery, přičemž jeden v druhý může snadno přecházet.

Chceme-li tedy vytvořit kompletní název sacharidu, musíme uvést po řadě tyto skutečnosti: anomerii (α/β), řadu (D/L), název monosacharidu (např. glukosa) a typ poloacetalové formy (furanosa/pyranosa). Kompletní název tedy může vypadat třeba takto:

α-D-glukopyranosa. Protože někdy jsou tyto názvy příliš dlouhé, používáme často při zápisu zkratek. Potom bude název vypadat takto: α-D-glc-p. Tohoto zkrácení později velice oceníme při nazývání oligosacharidů a polysacharidů (viz kapitola 2.2.1.3 – Oligosacharidy a polysacharidy).

=== Primární monosacharidy ===
Mezi primární monosacharidy, tj. sacharidy, které jsou přítomny jako metabolické produkty ve valné většině organismů, patří kupodivu jen poměrně malý počet monosacharidů. Jsou to jednak triosy D-glyceraldehyd a dihydroxyaceton, které jsou součástí životně nezbytné glykolytické dráhy, z tetros se v organismech běžně vyskytuje pouze D-erythrosa, jejíž forma erythrosa-4-fosfát je meziproduktem neméně důležitého pentosového cyklu,
u rostlin navíc Calvinova cyklu, který je součástí fotosyntézy. Pentosy jsou pro primární metabolismus důležité tři, a to jednak D-ribosa, složka kyseliny ribonukleové, a
D-2-deoxyribosa, složka kyseliny deoxyribonukleové. Kromě těchto dvou je ještě důležitá
D-ribulosa, jejíž deriváty jsou důležité při přeměnách sacharidů a při fotosyntéze. A konečně – z hexos jsou důležité D-glukosa (hroznový cukr, dextrosa), hojně se vyskytující v plodech, a D-fruktosa (ovocný cukr, levulosa), k jejíž izolaci se užívá nejčastěji polysacharidu inulinu. Tyto nejznámější hexosy tvoří součást glykolýzy a jsou často základní stavební jednotkou mnohých oligosacharidů, polysacharidů a glykosidů.

=== Sekundární monosacharidy ===
Sekundární monosacharidy, tj. monosacharidy, které nejsou součástí základního metabolismu pro většinu organismů a jejich přítomnost tedy není pro buňku nezbytně nutná,
tvoří velice širokou a rozmanitou skupinu látek. Řadíme sem jednak monosacharidy s netypickou konfigurací v chirálních centrech včetně monosacharidů patřících do L-řady (viz schéma 2.2.1.1), deoxymonosacharidy, monosacharidy s methylovanými či acetylovanými hydroxylovými skupinami, monosacharidy s aminoskupinami či monosacharidy s větveným uhlíkatým řetězcem. Význam těchto monosacharidů je velice rozmanitý – mohou tvořit součást některých polysacharidů, glykosidů či glykolipidů, aminocukry jsou součástí buněčné stěny bakterií, cukry s větveným řetězcem mohou být součástí antibiotik. Vzorce některých sekundárních monosacharidů můžete vidět na schématu 2.2.1.4.

;Monosacharidy s netypickou konfigurací
:Do této skupiny řadíme několik základních monosacharidů, které nejsou součástí základních metabolických drah. Patří sem i monosacharidy neobvyklé L-řady. Je to zejména L-arabinosa, D-xylosa, D-manosa, D-galaktosa a D-gulosa.
:Tyto sacharidy jsou v organismu syntetizovány zvláštní reakcí zvanou epimerace. Katalyzují ji enzymy epimerasy. Při epimeraci dochází ke změně konfigurace na jediném chirálním centru. Příkladem mohou být epimerace na uhlíku C-2 a C-4 glukosy, při kterých vzniká D-manosa a D-galaktosa.

;Deoxymonosacharidy, O-methylované monosacharidy a acetylované monosacharidy
:Tyto tři skupiny uvádím společně, neboť jejich zástupci se často prolínají – je častým jevem, že určitý monosacharid je deoxymonosacharidem, který je zároveň O-methylován. Řadíme sem jednak primárně metabolickou D-2-deoxyribosu, ale patří sem mnoho dalších, sekundárně metabolických monosacharidů. Zástupce tvoří deoxymonosacharidy L-rhamnosa,
:L-fukosa nebo D-digitoxosa, dále např. O-methylovaný deoxymonosacharid D-cymarosa nebo acetylovaný monosacharid D-3-acetyldigitoxosa.

K biosyntéze těchto monosacharidů vede několik cest. Pro představu je na schématu 2.2.1.5 uvedena syntéza L-rhamnosy.

a)Deoxidace
6-methylpentosy, jako např. L-rhamnosa, pocházejí z příslušných hydroxylovaných forem monosacharidů. Např. L-rhamnosa je syntetizována z D-glukosy (respektive dTDP-D-glukosy) pomocí enzymu dTDP-D-glukosa oxidoreduktasa.
2-deoxyaldosy, jako např. D-digitoxosa a D-cymarosa (respektive jejich difosfátované formy) jsou tvořeny pomocí enzymu dehydrogenasy, závislé na přítomnosti NAD, podobně probíhá i biosyntéza D-2-deoxyribosy z D-ribosy.
b)Methoxylace
Formace cukrů s methoxyskupinami (např. D-cymarosy) je katalyzovaná enzymem
S-adenosyl-L-methionin-dependentní methyltransferása.
c)Acylace
Acylované monosacharidy (např. D-3-acetyldigitoxosa) jsou tvořeny pomocí enzymů acyltransferás.
L-rhamnosa je složkou mnohých rostlinných glykosidů, některých polysacharidů, klejů a slizů. L-fukosa se nachází ve formě oligosacharidů v mléku, tvoří složku některých rostlinných glykosidů. Nejčastěji se však vyskytuje v polysacharidech mořských řas, zejména chaluh, odkud se získává hydrolýzou extrahovaných slizů.

;Aminomonosacharidy
:Aminomonosacharidy jsou monosacharidy, nesoucí místo některé z hydroxylových skupin aminoskupinu. Patří sem např. D-glukosamin či D-mannosamin. Vznikají z příslušných ketos po jejich reakci s aminačním činidlem, nejčastěji s amoniakem či glutaminem. Zkratku vytvoříme přidáním písmene N za zkratku monosacharidu – např. glcN je glukosamin, GalNAc je N-acetylgalaktosamin.
:D-glukosamin, zvaný také aminocukr má zejména biochemický význam. V přírodě se vyskytuje vázaný ve formě polysacharidu chitinu, jež je základní stavební jednotkou hmyzí kostry a buněčné stěny hub. Dále je také složkou mnohých glykolipidů a glykoproteinů.

;Cukry s větveným řetězcem
:Některé méně typické cukry nemají základní řetězec lineární, ale větvený. Jde např. o D-kladinosu, L-mykarosu, D-apiosu, L-streptosu a D-hamamelosu.

Tyto sacharidy jsou tvořeny dvěma základními způsoby:

a)C-methylace
Přidané methylové skupiny určitých větvených monosacharidů, jako např. D-kladinosy či L-mykarosy, pochází z methylové skupiny methioninu.
b)Přestavba uhlíkatého řetězce
Přídavné CH2OH- nebo CHO- skupiny D-apiosy a L-streptosy jsou odvozené od třetího uhlíku glukosy.

=== Význam a vlastnosti monosacharidů ===
Monosacharidy často mívají sladkou chuť. Za chemickou podstatou vnímání sladké chuti je možno považovat seskupení , které se kromě případu mnohých monosacharidů vyskytuje například i u alkoholu glycerolu, což je zřejmě příčinou jeho sladké chuti.
Rostliny často využívají monosacharidů, často i sekundárních, k lákání zvířat – např. pro zisk opylovačů, pro roznos semen…
Sekundární monosacharidy jsou prekurzory karboxylových kyselin, cukerných alkoholů a glykosidů.
2.2.1.2.Funkční deriváty monosacharidů
V této kapitole se budeme zabývat látkami, jež jsou odvozeny od monosacharidů změnou jejich hlavní funkční skupiny, tedy oxidací či redukcí skupiny karbonylové, zejména aldehydické, dále pak oxidací koncové hydroxyskupiny. Řadíme sem cukerné karboxylové kyseliny a cukerné alkoholy.

=== Cukerné kyseliny ===
Oxidací aldos mohou vznikat tři typy sloučenin: aldonové (onové) kyseliny, uronové kyseliny a glykarové kyseliny (cukr dikarboxylové kyseliny, aldarové kyseliny). Reakce, vedoucí ke vzniku těchto sloučenin, patří mezi oxidačně redukční, jejich průběh zajišťují enzymy oxidoreduktasy s koenzymem NAD, méně často pak FAD.
Zástupci těchto sloučenin se mohou vyskytovat takřka ve všech typech organismů. Nejrozšířenější jsou uronové kyseliny.

Aldonové kyseliny jsou sloučeniny, které vzniknou oxidací aldehydické skupiny monosacharidu na karboxylovou. Aldonové kyseliny snadno cyklizují za vzniku odpovídajících γ-laktonů. Název vytváříme záměnou koncovky –osa za koncovku –onová kyselina v triviálním názvu aldosy (např. kyselina glukonová).

Uronové kyseliny jsou sloučeniny, které vzniknou oxidací koncové hydroxyskupiny monosacharidu, za současného zachování aldehydické skupiny. Název tvoříme záměnou koncovky –osa za koncovku -uronová kyselina (např. kyselina glukuronová). Zkratku vytvoříme přidáním UA za zkratku monosacharidu – např. manUA znamená manuronová kyselina.

Glykarové kyseliny neboli cukr dikarboxylové kyseliny vzniknou po oxidaci aldehydické i koncové hydroxylové skupiny. Glykarové kyseliny mohou tvořit dilaktony. Název vytvoříme záměnou koncovky –osa za koncovku –arová kyselina (např. kyselina glukarová).
Význam této skupiny látek tkví například v tvorbě tzv. glykosidických uronidů (derivátů uronových kyselin) u živočichů. Vznik těchto uronidů podporuje vzestup rozpustnosti látek ve vodě a usnadní tak jejich vylučování. Uronové kyseliny jsou také důležité jako meziprodukty při tvorbě dalších látek, hlavně polysacharidů, pektinů, alginové kyseliny, hyaluronové kyseliny či chondroitinové sírové kyseliny.

Dekarboxylací UDP-D-glukuronové kyseliny a UDP-D-galakturonové kyseliny jsou tvořeny UDP-D-xylosa a UDP-L-arabinosa. Cukerné karboxylové kyseliny pak hrají roli při syntéze polysacharidů araban a xylan, které tvoří součást buněčné stěny rostlin.

L-Askorbová kyselina, chemicky lakton 2-oxo-L-gulonové kyseliny, vitamin C, je u živočichů tvořena z glukuronové kyseliny přes L-gulonovou kyselinu. V rostlinách je L-askorbová kyselina vytvářena z D-glukosy, tato syntetická dráha je však stále neznámá. Kyselina D-glukuronová je složkou mnohých polysacharidů přítomných v klejích, slizech a pektinech. Je také součástí kyseliny hyaluronové, chondroitinsírové, heparinu a mnohých mikrobiálních polysacharidů.
  
=== Cukerné alkoholy ===
Cukerné alkoholy jsou polyoly s alifatickým (lineárním) uhlíkatým řetězcem – tzv. alditoly, nebo s cyklickým uhlíkatým řetězcem – tzv. cyklitoly. V souladu s počtem přítomných hydroxyskupin rozlišujeme trioly, tetraoly, pentaoly, hexaoly… Nejvýznamnější cyklitoly obsahují šestičlenný uhlíkatý kruh s hydroxyskupinou na každém uhlíku – tzv. inositoly. Mohou však existovat i cyklitoly s uhlíkovými atomy prostými hydroxyskupin, jako např. proto-quercitol, nebo s dvojnými vazbami, jako např. konduritol. Mnoho cyklitolů má také methylované hydroxyskupiny, jako např. pinitol. Názvy cukerných alkoholů vytváříme přidáním koncovky –itol ke kořeni názvu monosacharidu – např. glucitol, ribitol…

Alditoly jsou biosyntetizovány z aldos či ketos pomocí enzymů závislých na NAD. Tím, že se –CHO skupina na jednom konci přemění na skupinu –CH2OH, ztrácí se jeden prvek asymetrie a zužuje se množství možných alditolů. Ketoskupina se přemění na hydroxyskupinu. Ve výsledné struktuře polyolu pak není možno poznat, která z hydroxyskupin byla dříve skupinou karbonylovou. Proto redukcí několika monosacharidů získáme jeden jediný alkohol. Tyto monosacharidy pak mohou být převáděny jeden v druhý, cestou přes společný polyol. To je např. případ glukosy, sorbosy a fruktosy.
Inositoly jsou tvořeny z glukosa-6-fosfátu intramolekulární aldolovou reakcí. Poté jsou degradovány na uronové kyseliny. Mnohé inositoly jsou tvořeny izomerací myo-inositolu (pravděpodobně přes příslušný ketoinositol) a methylací. Jejich degradace poskytuje neobvyklé uronové kyseliny a jejich následná dekarboxylace neobvyklé pentosy, které často nacházíme jako stavební jednotky rostlinných buněčných stěn.

Cukerné alkoholy mají podobně jako monosacharidy sladkou chuť a jsou používány rostlinami k vábení živočichů i člověka. D-glucitol, jinak také zvaný D-sorbitol neboli sorbit se v plodech rostlin vyskytuje celkem často, zejména pak v jeřabinách – plodech jeřábu (Sorbus sp.), ale i v plodech hlohu (Crataegus oxycantha a Crataegus monogyna). Snadněji se však získává synteticky redukcí glukosy. Užívá se jako diabetické sladidlo. D-manitol je obsažen v některých houbách a zejména v maně, zaschlé šťávě získané nařezáním kůry jasanu manového (Fraxinus ornus). Ten se pěstuje zejména na Sicílii. Myo-inositol může sloužit jako růstový faktor pro jisté organismy, je diskutována i jeho funkce vitaminu pro člověka. Kyselina fytová (myo-inositol hexafosfát) je důležitou zásobárnou fosfátu pro rostlinné buňky, např. v endospermu semen. Biologická funkce cukerných alkoholů je velice široká.

Cukerné alkoholy také hrají roli při syntéze antibiotik v bakteriích Aktinomycetes. Např. streptomycin, deoxystreptamin, gentamycin a kanamycin jsou odvozeny od cyklitolů. Tyto sloučeniny často obsahují též aminoskupiny, ty pocházejí z glutaminu.

== Oligosacharidy a polysacharidy ==
Oligosacharidy a polysacharidy (zvané někdy také holosidy, což upomíná na to, že jsou to vlastně glykosidy, viz kapitola 2.2.2 – Glykosidy) vznikají náhradou poloacetalové hydroxylové skupiny další molekulou sacharidu. Jsou to tedy řetězce monosacharidických jednotek. Do této skupiny patří ohromně široká skupina látek.

Tyto sloučeniny mají velice často triviální názvy, lze však vytvořit i semisystematické názvy. To činíme podobně jako u monosacharidů, přičemž používáme koncovky –osid. Zde musíme navíc uvést typ vazby mezi monosacharidickými jednotkami. Musíme označit, zda jde o α- či β-glykosid, dále musíme označit, která hydroxyskupina z druhého monosacharidu se váže na glykosidickou hydroxyskupinu. To vše provedeme tak, že mezi názvy jednotlivých monosacharidů vložíme např. α(1,4). To pak znamená, že první monosacharid se váže svou hydroxyskupinou na prvním uhlíkovém atomu (počítáme od glykosidické hydroxyskupiny), druhý monosacharid se váže pomocí hydroxylové skupiny na čtvrtém uhlíkovém atomu. Např. semisystematický název maltosy je D-glc-p-α(1,4)-D-glc-p. Je-li hydroxyskupina druhého monosacharidu také glykosidickou, připojíme ihned za závorku informaci, zda jde o anomer α nebo β. Semisystematický název sacharosy je potom D-glc-p-α(1,6)β-D-fru-f.

Zvláštním triviálním názvem nazýváme polysacharidy, složené z jediného opakujícího se monosacharidu. Tento název tvoříme tak, že přidáme koncovku –an ke kořeni názvu monosacharidu – např. polymer glukosy je glukan, manosy manan, arabinosy araban…

Váže-li se druhý monosacharid také svou glykosidickou skupinou, dojde k tomu, že sacharid poté již nemá volnou žádnou hydroxyskupinu, tudíž ztrácí své redukční schopnosti (to je např. případ sacharosy). Tyto sacharidy nazýváme neredukující. Ostatní sacharidy, které neztratily svou volnou glykosidovou skupinu, nazýváme redukující.
Holosidy rozdělujeme podle toho, zda obsahují jen jeden nebo více typů základních stavebních jednotek na homoglykany a heteroglykany. Jak již bylo řečeno dříve, tak podle počtu monosacharidových jednotek rozlišujeme oligosacharidy (2 až 10 jednotek) a polysacharidy (více než 10 jednotek).

Biosyntéza holosidů je katalyzována enzymy glykosyltransferasami, které umožňují přenos glykosylových skupin. Při tvorbě polysacharidů dochází většinou k prodlužování řetězce z neredukující strany. Je možné i větvení vznikajícího řetězce.

Degradaci holosidů zajišťují mnohé hydrolyzující enzymy (glykosidasy) nebo fosforylující enzymy. Mezi tyto enzymy patří např. β-amylasy, α-amylasy (tyto enzymy se účastní rozkladu součástí škrobu – amylosy a amylopektinu), isoamylasy (enzymy rušící větvení), chitinasy (enzymy degradující chitin, polysacharid hub a komponent hmyzího vnějšího obalu).

Fosforylasy se účastní rozkladu glykogenu (živočišného škrobu) – odštěpují z jeho neredukujícího konce jednotky glukosa-1-fosfátu, které jsou dále zpracovávány např. glykolytickou dráhou.
Význam oligosacharidů a polysacharidů je obrovský. Tvoří základní nutriční hodnoty pro heterotrofní organismy. Některé oligosacharidy mají sladkou chuť a jsou užívány rostlinami k vábení živočichů. Polysacharidy mají také stavební a ochrannou funkci, tvoří např. součást buněčných stěn (celulosa) nebo exoskeletu hmyzu(chitin). Mají také zásobní funkci (škrob).

=== Oligosacharidy ===
Sacharosa (Saccharum) je disacharid, složený z glukosy a fruktosy. Jde o rafinovaný cukr vyrobený z cukrové řepy (Beta vulgaris). V její bulvě je obsaženo 14 až 18 % tohoto cukru. Kromě toho se sacharosa vyrábí také z cukrové třtiny (Saccharum officinarum), která obsahuje asi 8 až 17 % sacharosy. Kromě hojného použití v kuchyni je sacharosa využívána také ve farmacii, kde slouží jako regulátor chuti. Vnitřně pomáhá při léčení hypoglykemických stavů u diabetiků, je také složkou hypertonických roztoků podávaných nitrožilně při mozkových edémech. Má také pomocný význam jako plnidlo či pojivo při výrobě některých lékových forem (granulované prášky, tablety, dražé, sirupy…).
Laktosa (Saccharum lactis) neboli tzv. mléčný cukr je disacharid složený z galaktosy a glukosy. Nachází se v mléku savců. Má zejména pomocný farmaceutický význam, takže se používá zejména jako prostředek pro výrobu práškovitých lékových forem, tablet a podobně. Dále také může sloužit jako dětská výživa. Působí mírně projímavě a může sloužit též jako prostředek pro normalizaci střevní flory.

Maltosa je disacharid, složený ze dvou molekul glukosy, vázaných vazbou α(1,4). Získává se částečnou hydrolýzou škrobů (pomocí enzymu diastasy). Nejčastěji se vyrábí ve formě koncentrátů. Tvoří podstatnou složku sladového koncentrátu (Extractum malti), získaného ze sladu (Maltum). Slad se připravuje z naklíčeného obilí, nejčastěji z ječmene (Hordeum vulgare), při teplotě asi 15 oC. Při klíčení vznikají amylasy, které štěpí zásobní škrob endospermu, takže se uvolňuje maltosa a dextriny (delší řetězce sacharidů získané štěpením škrobu). Hydrolýza se poté zastaví vodou teplou asi 50 až 55 oC. Vylisovaná tekutina se zbaví nerozpustných podílů a zahustí se ve vakuu při teplotě asi 60 oC. Sladový extrakt mimoto obsahuje vitaminy komplexu B, vitamin E a C, malé množství glukosy, peptidů a minerálních solí. Používá se jako posilující prostředek, nejčastěji jako součást léčivých vín a podobně.
 
Z dalších oligosacharidů vzpomeňme jen na některé důležitější. Celobiosa je disacharid obsahující dvě molekuly glukosy, které jsou však navzájem vázány vazbou β(1,4), tedy jinak, než v molekule maltosy. V přírodě se nenachází volná, ale tvoří základní složku celulosy a licheninu (z drogy Lichen islandicus – lišejník islandský). Gentiobiosa je disacharid, nacházející se v kořenu hořce (Radix gentiae). Rafinosa je v přírodě nejrozšířenější trisacharid. Nachází se i v cukrové řepě, v některých semenech a sojových bobech. Není sladká a nemá redukční vlastnosti. Gencianosa je trisacharid vyskytující se podobně jako gentiobiosa v kořeni hořce. Melecitosa je trisacharid přítomný v medu.

=== Celulosa a škroby ===
Celulosa (Cellulosum) je lineárně kondenzovaný polymer glukosy, obsahující vazbu β(1,4). V přírodě je velice hojně rozšířena, podílí se mimo jiné i na stavbě rostlinné buněčné stěny. Získává se z bavlny, produktu bavlníku (Gossypium) nebo ze dřeva ve formě tzv. buničiny, tj. vybělené dřevné celulosy. Používá se jí zejména jako obvazového materiálu (vaty). Neméně důležité je však i její vnitřní působení. Celulosa je totiž pro organismus obtížně stravitelná, takže doputuje až do tlustého střeva téměř neporušena. Proto může tlusté střevo mechanicky pročistit a zbavit jej tak škodlivých látek. Nitrocelulosa je známá třaskavina, používaná jako tzv. bílý střelný prach.

Škroby (Amyla) jsou makromolekuly tvořené glukosou vázanou α-glykosidicky, přičemž tato glukosová jednotka se opakuje tisíckrát až desettisíckrát. Kromě těchto polysacharidických látek obsahují jednotlivé škroby i malé množství průvodních látek, jakými jsou lipidy a proteiny, a zhruba 10 až 20 % vody. Škroby jsou tvořené pomocí dvou různých polysacharidů – amylosy a amylopektinu. Amylosa je lineárním řetězcem, obsahujícím jednotky D-glukosy, navzájem vázané vazbou α(1,4), přičemž tento řetězec má strukturu šroubovice, do jejíhož nitra lze vázat až 20 % jodu. Toho se využívá v analytické chemii při důkazech jodu. Amylopektin obsahuje také D-glukosu vázanou vazbou α(1,4), na rozdíl od amylosy však připadá na každých 20 až 25 glukosových jednotek jedno rozvětvení, kdy se nový řetězec váže způsobem α(1,6). Škroby obsahují asi 15 až 25 % amylosy. Amylosa s vodou vytváří koloidní roztok, který na rozdíl od roztoku amylopektinu nepřechází do gelového stavu. Amylopektin se ve studené vodě nerozpouští, jen silně bobtná. Při vyšší teplotě se koloidně rozpouští. Když se takto připravený roztok ochladí, přemění se na gel. Amylopektin i amylosa spolu vytvářejí micelární strukturu škrobových zrn. Škroby nacházejí obrovské uplatnění v potravinářství, ve farmacii a v jiných průmyslových oborech. Podle surovin, ze kterých jsou vyrobené, rozeznáváme škrob bramborový, kukuřičný, pšeničný, rýžový a jiné. Pokud jsou tyto škroby pouze izolované a dále se neupravují, nazýváme je nativními škroby. Pro použití v technických oborech se škroby částečně chemicky upravují – hydrolyzují, esterifikují a podobně. Tím se zlepší jejich vlastnosti – stálost proti tepelným výkyvům, nabobtnávání… V analytické chemii se používá rozpustný škrob (Amylum solubile). Připravuje se například částečnou hydrolýzou škrobu zředěnými kyselinami při teplotě asi 40 oC.

Inulin je zásobní polysacharid, nacházející se v podzemních orgánech rostlin čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Základní stavební jednotkou je fruktosa. Je to jemný bílý prášek bez pachu a chuti, hygroskopický, rozpustný ve vroucí vodě. Z vodných roztoků se vylučuje přidáním 95 % lihu. Používá se na přípravu živných půd v bakteriologii, na výrobu fruktosy a pečiva pro diabetiky.

=== Slizy a kleje ===
Slizy jsou látky, složené z rozličných polysacharidů a uronových kyselin. Mohou být tvořeny i samotnými uronovými kyselinami. Podle reakce se dělí na kyselé a neutrální. S vodou tvoří vysoce viskózní koloidní systémy, které nejsou lepivé (na rozdíl od klejů). Z drogy je lze izolovat extrakcí vodou. Chemicky mohou být slizy tvořeny homopolysacharidy (méně častý případ), které jsou složené pouze z jednoho druhu sacharidu, zejména xylosy či arabinosy, nebo heteropolysacharidy, které jsou složeny z rozličných typů sacharidů, zejména glukosy, galaktosy, arabinosy, rhamnosy, manosy, a často obsahují uronové kyseliny, zejména kyselinu galakturonovou.

Slizy v rostlinném těle vytvářejí koloidní roztoky. Podle místa vzniku se mohou u rostliny vyskytovat na různých místech – uvnitř buňky, v jejích membránách a podobně. Mezi významné drogy, obsahující slizy, patří list proskurníku (Folium althaeae), slézový list a květ (Folium malvae a Flos malvae), list podbělu (Folium farfarae), jitrocelový list (Folium plantaginis) a semeno lne (Semen lini). Řasy obsahují kyselé sacharidy, hlavně agar a karagen, ve kterých je navíc estericky navázaná kyselina sírová. Pro rostlinu mají slizy zejména význam ochranný a zásobní, případně vážou zásoby vody.

Slizy se používají ve farmacii a v lékařství. Jejich účinek je podmíněn jejich fyzikálními vlastnostmi, zejména schopnosti bobtnání a tvorby viskózních roztoků, a chemickými vlastnostmi, zejména obsahem uronových kyselin. Slizy se nemohou vstřebat pokožkou a sliznicemi, proto mají pouze lokální ochranné účinky. Pomáhají při problémech trávící a dýchací soustavy, kde zmírňují dráždivé projevy. Přítomnost slizu v některých drogách brání dráždivému projevu jiných látek (např. u divizny proto nepůsobí dráždivě saponiny). Jinak se slizy mohou používat jako emulgátory, složky tablet sloužící ke zvýšení rozpadavosti nebo základy vodou smývatelných mastí.
 
Kleje jsou též polysacharidy s obsahem uronových kyselin. Vytékají ze stromů samovolně nebo po poranění. Příčina vzniku klejů není dosud zcela objasněna. Je buď patologická, nebo fyziologická. Jsou to látky amorfní, ve vodě obyčejně rozpustné, přičemž vzniklé roztoky jsou kyselé. Některé kleje bobtnají. Nejprve jsou bezbarvé, stářím se barví do žluta až žlutohněda. Zbarvení zapříčiňují flobafeny, což jsou polyfenoly, vznikající po odumření živých buněk v rostlině. Nejdůležitějšími kleji jsou arabská guma (klovatina) a tragant, získávané z rostlin rodů Acacia a Astragalus. Slouží zejména jako různá lepidla nebo pomocné látky ve farmacii.

=== Pektiny ===
Pektiny jsou polygalaktouronáty. Kyselina α-D-galakturonová je polymericky vázána glykosidickou vazbou α(1,4), přičemž její karboxylová skupina bývá někdy methylována či přítomna ve formě vápenaté soli. Pektiny jsou složkou rostlinné buněčné stěny. Jsou bohatě obsaženy hlavně v ovocných šťávách, a to zejména z nezralého ovoce. Zahříváním se sacharosou, případně v slabě kyselém prostředí rosolovatí. Získávají se z mnohých surovin, zejména z moštu, malin, rybízu, řepných odřezků, mrkvových kořenů, jablek, a to působením zředěné kyseliny chlorovodíkové při 70 až 90 oC. Pektin se pak vysráží alkoholem nebo hlinitými solemi, oddělí se a suší.

Pektiny se enzymaticky odbourávají ve dvou stupních. Esterasy hydrolyzují estery, přičemž vzniká kyselina pektinová a methanol, pektinasy, případně polygalakturonidasa hydrolyzuje glykosidické vazby, přičemž vznikají pektinové kyseliny s kratšími řetězci. Pektiny se používají v potravinářství jako emulgátory při přípravě marmelád, svůj význam mají i v textilním průmyslu. Ve farmacii mají obdobný účinek jako slizy při chorobách trávicího traktu, působí detoxikačně a zamezují úbytku vody v organismu. Sterilní 2 % roztoky se používají k ošetřování ran, někdy se používají také jako náhrada krevní plasmy. Mohou také regulovat vstřebávání účinných léčiv, jako je kyselina askorbová, penicilin nebo insulin.

Kyselina alginová je slizovitá látka rozličných hnědých řas, zejména druhů Laminaria a Fucus. Ty obsahují více než 30 % alginových kyselin ve formě vápenatých solí. Kyselina alginová je lineární polymer, složený z jednotek kyseliny D-manuronové a L-guluronové, vázaných převážně glykosidickou vazbou (1,4). Tím se velmi podobá pektinům.

Kyselina alginová se z řas získává následujícím postupem. Nejprve se droga zbaví rozpustných polysacharidů a minerálních solí. Potom se kyselina alginová extrahuje horkým roztokem sody, přičemž vzniká ve vodě rozpustný alginát sodný. Ve vodě nerozpustná kyselina alginová se vysráží z roztoku alginátu sodného pomocí zředěné kyseliny chlorovodíkové. Rozpustné soli kyseliny alginové, zejména pak soli alkalické a hořečnaté, se používají jako prostředky zastavující krvácení, protože se s krví sráží jako ve vodě nerozpustný alginát vápenatý. Ten se proto používá zejména jako obvazový materiál, který se uvnitř organismu vstřebává. Sodná sůl má slabý projímavý účinek. Kyselina alginová a její soli se obecně používají též jako zahušťovadla, základy vodou smývatelných mastí, stabilizátory, emulgátory a jiné pomocné prostředky. Určitou funkci mají také v kosmetice a v potravinářství.

=== Polysacharidy živočišného a bakteriálního původu ===
Polysacharidy živočišného původu obyčejně dělíme na homopolysacharidy a mukopolysacharidy. Jejich struktura je založena na bázi glukosy a jejích derivátů. Z homopolysacharidů jsou nejdůležitější glykogen a chitin, z mukopolysacharidů jsou důležité kyselina hyaluronová a heparin.
Glykogen je zásobní polysacharid živočichů, hub a bakterií. Pro tyto organismy má podobný význam jako škrob u rostlin. Ukládá se v játrech (až 18 %) a ve svalech. Strukturně se podobá amylopektinu, jeho řetězce jsou však rozvětvenější. Délka bočných řetězců je asi 6 až 7 jednotek glukosy, úseky mezi rozvětvením tvoří asi 3 jednotky glukosy. Obsahuje i zbytky kyseliny fosforečné. V živočišné tkáni se vyskytuje obyčejně ve formě vázané na bílkoviny.
Chitin se svou stavbou podobá celulose, místo jednotek glukosy jsou zde však přítomny jednotky 2-acetylamino-2-deoxy-D-glukopyranosy, vázané podobně jako glukosa v celulose vazbou β(1,4). Nachází se zejména v krovkách hmyzu, krunýři raků, ale i v buněčné stěně hub a ojediněle i v hnědých řasách. Má zejména stavební a ochrannou funkci.

Kyselina hyaluronová se skládá z N-acetyl-D-glukosaminu a kyseliny D-glukuronové. Tvoří podstatnou složku pojivé tkáně a stěn kapilár, zpevňuje buněčné struktury a udržuje je v rosolovitém stavu, čímž brání pronikání cizorodých a patogenních látek do organismu.

Heparin se skládá z molekul kyseliny D-glukuronové a D-glukosaminu, vázaných α(1,4) glykosidickými vazbami. Některé hydroxyskupiny a aminoskupiny mohou být ještě esterifikovány kyselinou sírovou. Je důležitým protisrážlivým činitelem. Umožňuje účinek antitrombinu. Běžně se získává z plic nebo jater hovězího dobytka, nověji též z velryb.
Bakteriální polysacharidy jsou častými antigeny – nositeli specifického serologického projevu bakterií, které je produkují. Mají proto pro farmacii i pro lékařství obrovský význam. Působí patogenně, zánětlivě a navozují horečku. Bakteriální polysacharidy jsou většinou vázány na proteiny a na lipidy, vyskytují se tedy ve formě glykoproteinů a glykolipidů. Jejich hydrolýzou vzniká glukosa, kyselina glukuronová, glukosamin, galaktosa, manosa, arabinosa, různé deoxyhexosy, inositol a jiné složky. Polysacharidy tvoří též podstatnou část buněčných stěn mikroorganismů. V současné době jsou bakteriální polysacharidy hojně zkoumány pro své specifické a zajímavé účinky.

[[Kategorie:Přírodní látky|Sacharidy]]</text>
      <sha1>jxi7d54mq250swjelln8cbul6uesqkz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Přírodní látky/Chemie přírodních látek/Přehled přírodních látek/Glykosidy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4631</id>
    <revision>
      <id>45204</id>
      <parentid>41120</parentid>
      <timestamp>2022-02-21T08:02:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>94.230.156.189</ip>
      </contributor>
      <comment>/* Flavonoidy */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="37000" xml:space="preserve">__TOC__

'''Glykosidy''' tvoří tak významnou skupinu přírodních látek, že jsem si dovolil je vyčlenit do zvláštní kapitoly, ačkoli by bylo možno je přiřadit např. k sacharidům, nebo je rozdělit podle původu aglykonu (viz dále). To, že je v molekule navázána jedna nebo více molekul sacharidu, je pro její vlastnosti rozhodující. Navázaný monosacharid výrazně zvýší rozpustnost molekuly ve vodě, čímž se může zvýšit i její účinnost nebo jedovatost (to je případ kardioaktivních glykosidů nebo saponinů, jejichž aglykony požadovaný účinek většinou postrádají).

Glykosidy jsou deriváty monosacharidů, jejichž glykosidická (poloacetalová) hydroxyskupina je substituována, jsou to tedy úplné acetaly. Rozlišujeme tzv. holosidy a heterosidy. Svým způsobem sem lze zařadit i oligosacharidy a polysacharidy (tzv. holosidy), protože je u nich glykosidická skupina substituována hydroxylovou skupinou dalšího monosacharidu. Mluvíme-li však běžně o glykosidech, máme na mysli heterosidy, ve kterých je substituentem nukleofilní seskupení nesacharidického charakteru. Glykosidy v pravém slova smyslu jsou tedy sloučeniny, které obsahují jednu nebo více monosacharidových jednotek a alespoň jednu nesacharidovou součást, tzv. aglykon nebo také genin. Při biosyntéze glykosidů je důležitý aldosa-1-fosfát jako dárce glykosylových jednotek.

Název glykosylového zbytku tvoříme tak, že koncovku -osa v kompletním názvu sacharidu nahradíme koncovkou –osid. α-D-glukopyranosa tak tvoří α-D-glukopyranosid apod. Stejně jako α- a β-monosacharidy, rozlišujeme i α- a β-glykosidy. Podle atomu, kterým je navázána nesacharidová část glykosidu, rozlišujeme O-, N-, S- a C- glykosidy. V glykosidech bývá sacharidový řetězec často krátký a jen u několika málo sloučenin, jako jsou steroidní alkaloidy a saponiny, je tento řetězec větvený. Cukernou složku tvoří nejčastěji glukosa, rhamnosa, arabinosa, xylosa, řidčeji pak deoxycukry jako digitoxosa a cymarosa. Žádné absolutní omezení však v této oblasti neexistuje. Podle počtu monosacharidů, které jsou v řetězci navázány na aglykon, rozlišujeme monoglykosidy, diglykosidy, triglykosidy… Jsou-li tyto sacharidy navázány v pouze v jedné poloze na aglykonu, hovoříme o tzv. monodesmosidech, jsou-li navázány na dvou místech, jsou to bidesmosidy (např. některé saponiny). Prakticky všechny přírodní glykosidy patří mezi β-glykosidy, pouze některé glykosidy L-cukrů (např. L-rhamnosy) jsou vázány α-glykosidickou vazbou. Aglykony mohou být nejrozličnější látky. Musí však obsahovat skupinu, schopnou glykosidové vazby. Tuto podmínku splňují alkoholy, fenoly, thioalkoholy, aminy a podobné látky.

Glykosidy se štěpí (hydrolyzují) pomocí zředěných minerálních kyselin nebo specifických enzymů, tzv. glykosidas. Podle typu štěpené glykosidické vazby rozlišujeme α-glykosidasy a β-glykosidasy. Thioglykosidy se štěpí enzymem myrosinasa (thioglukosidasa). Enzymy a glykosidy bývají v rostlině uložené odděleně a přijdou do styku až v případě porušení pletiva nebo následkem odumírání pletiva. Hydrolytický význam glykosidů ovlivňuje jejich farmakologickou účinnost – někdy jsou účinné pouze nerozštěpené glykosidy (např. v případě kardioaktivních glykosidů), jindy vznikají účinné látky až po rozštěpení glykosidu (např. v případě glukosinolátů). Množství glykosidů v rostlině značně kolísá a závisí na metabolismu, který v ní probíhá. Například po sklizni v rostlině převažují pochody dýchání a glykosidy jsou spíše rozkládány.

Syntéza glykosidů zahrnuje jednak syntézu aglykonu, která je pro velkou rozmanitost aglykonů též dosti rozrůzněná, a glykosylaci aglykonu. Při ní hrají důležitou roli enzymy glykosyltransferasy, které umožňují přenos glykosylových zbytků. Tvorba glykosidů má pro rostlinu zejména význam detoxikační, přičemž lipofilní toxické látky se po navázání cukru stávají rozpustnými ve vodě a mohou být snadno vyloučeny, obyčejně do buněčné šťávy vakuol, ale i do jiných částí rostlinné buňky.

Glykosidy se vyskytují hojně v rostlinné říši, ale některé z nich mohou být syntetizovány i živočichy a mikroorganismy. Jak již bylo řečeno, hrají důležitou roli při detoxikaci ve vodě nerozpustných látek. Jinak mohou sloužit jako toxiny, odstrašující případné predátory. Ve farmakologii jsou hojně užívány, přičemž jejich účinek závisí hlavně na aglykonu, ale navázaný sacharid může jeho vlastnosti podporovat nebo potlačovat.
Glykosidy tvoří pestrou skupinu látek. Podle struktury aglykonu dělíme glykosidy do několika skupin: fenolové glykosidy, kumariny a jejich deriváty, flavonoidové glykosidy, antokyanidinové glykosidy, antrachinonové glykosidy, kardioaktivní glykosidy, saponiny, kyanogenní glykosidy, glukosinoláty (thioglykosidy) a glykosidy s iridoidovým aglykonem. V následujícím textu se budu zabývat těmi glykosidy, které jsou jako glykosidy známé a pro které je vazba sacharidu důležitým faktorem, ovlivňujícím jejich vlastnosti. Proto některé skupiny glykosidů najdete mezi látkami, ke kterým je svou strukturou příbuzný aglykon.

== Fenolové glykosidy ==
Fenolické glykosidy obsahují sacharid navázaný na fenolickou skupinu. Aglykon fenolových glykosidů je tvořen aromatickým jádrem s rozdílným biogenetickým původem. Některé aglykony jsou odvozeny od kyseliny šikimové, jiné od kyseliny octové.
Mnohé fenolické látky jsou v rostlině přítomny v glykosidické formě, která se po sběru odštěpuje a uvolňuje se tak sama aktivní sloučenina. To je například případ vanilinu nebo salicinu.
Floridzin se vyskytuje v některých druzích čeledi vřesovcovitých (Ericaceae) a také v kůře kořenů stromů čeledi růžovitých (Rosaceae), jako jsou jabloně, hrušně či třešně. Zvyšuje vylučování cukru močí, blokuje zpětnou resorpci glukosy a snižuje koncentraci glukosy v krvi (způsobuje hypoglykémii).
5-hydroxynaftohydrochinon-4-β-D-glukosid se nachází v nezralém oplodí ořešáku královského (Juglans regia). Volný aglykon je nestálý, proto se po rozpadu oxiduje na příslušný naftochinon, který se nazývá juglon. Ten intenzivně barví kůži do hněda.
Kyselina salicylová je aglykonem glykosidu gaulterinu, který se vyskytuje např. v severoamerickém druhu Gaultheria procumbens (vřesovcovité) a také v našich druzích bříz (Betula sp.). Gaulterin má charakteristický zápach, hydrolyzuje na primverosu a methylester kyseliny salicylové. Strukturně příbuzné glykosidy, obsahující jako aglykon methylester kyseliny m-metoxysalicylové a p-metoxysalicylové, se vyskytují též ve nati violky (Viola tricolor). Jde zejména o glykosidy primulaverosid a primverosid. V kůře vrby (Salix sp.) se vyskytuje glykosid salicin a též volná kyselina salicylová. Tyto látky účinkují proti horečce a bolesti. Kyselina salicylová je však pro svou hořkou chuť nahrazována syntetickou kyselinou acetylsalicylovou.

Glykosid arbutin obsahuje jako aglykon hydrochinon, cukernou složkou je glukosa. Arbutin se vyskytuje v medvědici lékařské (Arctostaphylos uva-ursi) a v brusince (Vaccinium vitis-idaea). Vykazuje značné antibakteriální účinky, jejichž nositelem však není glykosid samotný, ale přímo volný hydrochinon, který vzniká hydrolýzou. Proto arbutin účinkuje proti zánětům. Vanilosid je glykosid, obsažený v plodech vanilovníku plocholistého (Vanilla planifolia). Z tohoto glykosidu vzniká fermentací vanilin, který je nositelem vůně a chuti vanilky.

== Flavonoidy ==
Flavonoidy jsou deriváty fenylpropanu. Podle toho, kde je fenylová skupina na propanu navázána, rozlišujeme flavan, isoflavan a neoflavan. Nejčastěji se vyskytují deriváty flavanu, isoflavany jsou méně časté, neoflavany jsou celkem vzácné. Deriváty flavanu se dělí na několik skupin podle oxidace pyranového kruhu. Rozlišujeme flavony, obsahující jen ketoskupinu, flavanoly, které obsahují kromě ketoskupiny ještě tři hydroxyskupiny, a flavanony, které obsahují hydroxyskupiny jen dvě.

Flavonoidy jsou obvykle rozpuštěny v buněčné šťávě vakuol a vyskytují se většinou glykosidicky vázané. Metoxyderiváty flavonoidů jsou lipofilní a jsou obsaženy též v silicích. V živém organismu jsou flavonoidy pravděpodobně zapojeny do oxidačně-redukčních procesů.

Flavonoidy způsobují obnovu propustnosti kapilár, odstraňují jejich lámavost, působí protikrvácivě. Brání šíření mikrobiálních toxinů a proto podporují při léčbě infekčních onemocnění. Některé flavonoidy působí močopudně, rozšiřují cévy, snižují krevní tlak. S vápenatými ionty vytvářejí flavonoidy komplexní soli, čímž brání srážení krve a zadržují v organismu vápník. Podporují tvorbu žluči a působí též protikřečově. Posilují účinek vitaminu C v organismu. Účinné jsou jak glykosidy, tak jejich aglykony.

Mezi nejvýznamnější flavonoidy patří rutin, hesperidin a kvercetinové glykosidy, jako je kvercetin, hyperosid nebo kvercitrin. Rutin byl poprvé izolován z routy (Ruta graveolens). Používá se pro léčení krvácivosti, vysokého krevního tlaku a alergií. Působí podpůrně v případě infekčních onemocnění. Flavanon hesperidin se vyskytuje v oplodí nezralých citrusových plodů v množství až 8 %. Používá se spolu s vitaminem C při lámavosti kapilár, krvácivosti a vysokém krevním tlaku. Je asi desetkrát méně účinný než rutin. Mezi další flavanony patří naringenin a eriodyktiol. Kvercetin a jeho rhamnosový glykosid kvercitrin se nacházejí v medvědici lékařské (Arctostaphylos uva-ursi) nebo v některých druzích dubu (Quercus tinctoria). Jsou to flavonoly, dalšími flavonoly jsou např. galangin, kempferol či myricetin. Mezi isoflavonoidy patří např. formononetin, vyskytující se v jehlici.

K rostlinám, obsahujícím flavonoidy, patří bříza (Betula sp.), hloh (Crataegus sp.), jehlice (Ononis sp.), bez černý (Sambucus niger), lípa srdčitá (Tilia cordata), měsíček lékařský (Calendula officinalis), hluchavka bílá (Lamium album), rybíz černý (Ribes nigra), violka trojbarevná (Viola tricoloris) a jiné.

== Antokyany ==
Antokyany podmiňují červené, fialové, případně modré zabarvení drog, zejména květů, ale též jiných rostlinných částí, jako jsou plody, listí či natě, řídčeji kořenů nebo dřeva. Jsou uloženy v buněčných šťávách jako glykosidy. Dnes známe asi 25 aglykonů a 300 různých antokyanů. Biochemicky jsou úzce spjaty s flavonoidy, jde o deriváty flavanu.
Aglykonová část se označuje jako antokyanidin. Antokyanidiny jsou slabé zásady a tvoří krystalické oxoniové soli, obsahující benzopyrilium. Cukry, nejčastěji glukosa, řídčeji galaktosa a velmi vzácně rhamnosa, xylosa či arabinosa, se vážou obyčejně na třetí uhlík, někdy také na uhlík pátý nebo sedmý.

Zbarvení antokyaninů závisí na pH buněčné šťávy. V kyselém prostředí jsou zabarveny červeně. Alkalizací přecházejí do modré barvy. Ve velmi zásaditém prostředí dosahují v umělých podmínkách až žlutavě zeleného zbarvení. Zabarvení antokyanů závisí též na vzniku jejich komplexu s iontem kovu, např. železitým nebo hlinitým.
Antokyany mají vliv na propustnost buněčných blán vlásečnic, mají protizánětlivé účinky. Používají se při očních zánětech či při mikrokrváceních. K důležitějším patří pelargonidin, cyanidin, malvidin, peonidin a petunidin.
Antokyany jsou přítomny např. v květu chrpy (Centaurea cyanus) či ibišku (Hibiscus sabdariffa), v plodech bezu černého (Sambucus nigra) či borůvky (Vaccinium myrtillus). V podstatě však lze říci, že červená, fialová až modrá zabarvení různých květů či plodů, jsou obvykle způsobena přítomností antokyanů.

== Antrachinonové glykosidy ==
Struktura těchto glykosidů se odvozuje od aromatického uhlovodíku antracenu. Drogy obsahují antrachinon, ale též jeho redukované deriváty – antrahydrochinon, oxantron, antron a antranol. Cukernou složkou těchto látek je nejčastěji glukosa a rhamnosa, vázané obyčejně na prvním, šestém či osmém uhlíku. Další substituent je obvykle v poloze 3. Kromě monomerních antrachinonů se vyskytují též dimerní sloučeniny – diantrony. Obsah antrachinonových látek se mění v průběhu života rostliny i během skladování. Mění se zejména poměr oxidovaných a redukovaných forem, mění se též poměr volných a glykosidicky vázaných sloučenin.
Antrachinonové deriváty působí v tlustém střevě jako projímadla. Glykosidické formy jsou méně rozpustné v tucích, a proto se méně vstřebávají v žaludku a tenkém střevě. V tlustém střevě se pak z glykosidu působením střevních bakterií uvolňuje účinný aglykon. Nejúčinnější jsou antrony a diantrony.

V přírodě bylo nalezeno několik set derivátů. Vyskytují se zejména v různých druzích plísní, jako jsou štětičkovec (Penicillium) či kropidlák (Aspergillus). Vyskytují se též v mnohých čeledích krytosemenných rostlin, jako jsou liliovité, řešetlákové, rdesnovité či bobovité. Nejvýznamnější rostlinou, obsahující antrachinonové glykosidy, je zřejmě aloe (Aloe ferox).

== Kyanogenní glykosidy ==
Nesacharidovou částí kyanogenních glykosidů je α-hydroxynitril, tzv. kyanhydrinů, cukernou složkou je pak nejčastěji β-D-glukopyranosa, ale občas se vyskytují i jiné cukry. Pokud kyanogenní glykosidy přijdou do styku s kyselinou nebo s enzymem glykosidasou, dojde k rozštěpení glykosidické vazby a uvolní se velice nestálý α-hydroxynitril, který spontánně uvolňuje prudce jedovatý kyanovodík. Ten je příčinou jedovatosti kyanogenních glykosidů.

Kyanogenní glykosidy odvozujeme od L-aminokyselin, zejména od L-valinu,
L-isoleucinu, L-leucinu, L-fenylalaninu a L-tyrosinu. V rostlinných buňkách, které jsou schopné syntetizovat tyto glykosidy, existuje komplex obsahující enzymy, které přemění L-aminokyselinu v několika krocích na kyanhydrin, který je vzápětí glykosylován.
Kyanovodík, který se uvolňuje při rozkladu kyanogenních glykosidů, je v rostlinách detoxikován reakcí s aminokyselinou L-cystein, přičemž vzniká sirovodík a L-asparagin. Rostliny tedy mohou kyanovodík využít k syntetickým účelům. U člověka může být detoxikováno podobným mechanismem pouze velmi malé množství kyanovodíku. Kyanovodík posléze napadá a vyřazuje enzymy obsahující atomy těžkých kovů, jako například hemoglobin obsahující železo.

Kyanogenní glykosidy se vyskytují zejména u vyšších rostlin, ale známe i případy výskytu v říši hmyzu. Zřejmě nejznámější kyanogenní glykosid amygdalin, vyskytující se v semenech slivoňovitých rostlin, je příčinou jedovatosti těchto semen. Vyskytuje se např. v mandloni (Amygdalus communis). V bezu černém (Sambucus nigra) se vyskytuje kyanogenní glykosid sambunigrin. Dnes je známo asi 25 zástupců této skupiny látek.
Kyanogenní glykosidy jsou pro rostliny důležité jako ochrana před požerem od zvířat, ale také jako ochrana před atakem mikrobů.

== Hořčičné glykosidy ==
Hořčičné glykosidy neboli glukosinoláty jsou sirné glukosidy. Aglykon je tvořen C=N skupinou substituovanou sulfátem na dusíku, na které je navázána jednak S-glykosidickou vazbu β-D-glukopyranosa, jednak ještě další zbytek, který je charakteristický pro ten či onen glukosinolát.

Glukosinoláty jsou hydrolyzovány pomocí enzymů thioglukosidických glukohydrolas, tzv. myrosinas. Hydrolýzou těchto sloučenin získáme glukosu, síran a nestabilní aglykon. Tento aglykon se dále přeměňuje za vzniku isothiokyanátů, tzv. hořčičných olejů.
Glukosinoláty jsou vytvářeny z aminokyselin, a to jak proteinogenních, tak neproteinogenních. Mechanismus jejich vzniku je podobný jako u kyanogenních glykosidů. Zdrojem síry bývá nejčastěji aminokyselina L-cystein.
Hořčičné oleje, které vznikají při rozkladu glukosinolátů, jsou odpovědné za typický dráždivý zápach čeledi brukvovitých. Tento zápach může chránit rostlinu před škůdci a predátory. Byla také prokázána hormonální funkce některých sloučenin odvozených od glukosinolátů. Například indolacetonitril, odvozený od glukobrassicinu, exhibuje aktivitu auxinu v rostlinách.

== Kardioglykosidy ==
Kardioaktivní glykosidy, kardioglykosidy jsou glykosidy, jejichž aglykon je steroidního charakteru. Mají specifický účinek na srdeční sval. Nositelem tohoto účinku je právě steroidní aglykon, účinek je však mnohonásobně zesílen přítomností molekul sacharidů (až pět), které se svou strukturou často liší od běžných, primárních sacharidů. Aglykon ani monosacharidy jako takové však kardiotonický účinek nemají, účinný je až vlastní glykosid. Glykosidy působí na srdeční sval silněji než samotné aglykony, protože jsou hydrofilnější a mohou se tak silněji vázat.
Rozlišujeme kardenolidy (kardioglykosidy typu digitalis) a bufadienolidy (kardioglykosidy typu scilla-bufo). Základním strukturním prvkem kardenolidů je kardenolid, což je substituovaný derivát steranu, obsahující navíc pětičlenný γ-laktonový nenasycený kruh. Základ bufadienolidů tvoří bufadienolid - taktéž substituovaný derivát steranu, navázaný nenasycený kruh je však šestičlenný δ-laktonový. Jednotlivé kardioglykosidy se potom liší polohou, počtem a druhem substituentů, v počtu dvojných vazeb a v počtu a druhu cukrů. Jejich účinnost je výrazně ovlivněna stereochemií - mnohdy jen malá změna ve stereochemii má rapidní vliv na účinnost glykosidu. Kardenolidy mají 2 až 7krát vyšší účinek než bufadienolidy. Cukernou složku mohou tvořit běžné cukry (např. D-glukosa, L-rhamnosa), ale také cukry, které dosud nebyly nalezeny v jiných glykosidech (zejména 6-deoxycukry, methylpentosy, 2,6-deoxycukry a jejich 3-methylethery).

Kardioglykosidy zvyšují napětí a sílu stahu srdeční svaloviny, podporují tedy srdeční činnost. Mechanismus tohoto působení není ještě zcela objasněn. Zřejmě ovlivňují iontový metabolismus tak, že inhibují některé enzymy v tomto metabolismu významné. Jde zejména o vztah sodíku a draslíku - kardioglykosidy soutěží s draslíkem o obsazení membránového enzymu Na+-K+-ATP-asy, kterou tak inhibují. Útlum tohoto enzymu se asi kompenzuje zvýšením účinnosti výměnného systému Na+-Ca2+, čímž se zvýší množství snadno přenosného vápníku v membránových strukturách buněk srdeční svaloviny. Kardioglykosidy tak zvyšují přívod vápenatých iontů, které se poté uvolňují z membránových struktur do cytoplasmy buněk srdeční svaloviny a zvyšují sílu stahu - zvýšený přívod vápenatých iontů usnadňuje tvorbu aktinomyosinu. Proto také nedostatek vápenatých iontů zesiluje účinek i toxicitu kardioglykosidů, nedostatek vápníku působí opačně. Také nedostatek draselných iontů zesiluje účinek kardioglykosidů. Kardioglykosidy také nepřímo působí močopudně. Kardioglykosidy též dráždí zóny pro zvracení v prodloužené míše, čímž mohou vyvolat zvracivost až anorexii. Všechny kardioglykosidy jsou toxické.

Kardioglykosidy se vyskytují v určitých čeledích vyšších rostlin - jmenovitě: pryskyřníkovité (Rannunculaceae), toješťovité (Apocyanaceae), klejichovité (Asclepiaceae), liliovité (Liliaceae), krtičníkovité (Scrophulariaceae) a jiné. Kromě toho se tyto látky vyskytují i u živočichů - zejména u ropuch (Bufo) a u některého hmyzu. Známými kardioglykosidickými drogami jsou zejména list náprstníku (Folium digitalis), a to jak červeného, tak vlnatého, dále nať hlaváčku (Herba adonis) a nať konvalinky (Herba convallariae).

== Saponiny ==
Saponiny jsou glykosidy isoprenoidového původu, jejichž vodné roztoky silně pění. Pro tuto podobnost s mýdlem získali svůj název (latinsky sapo = mýdlo). Pěnivost je podmíněna schopností snižovat povrchové napětí v heterogenních systémech – mezi plynnou a tekutou fází vytvářejí pěnu, mezi dvěma kapalnými fázemi působí jako emulgátory, mezi tekutou a tuhou fází působí jako dispergující činidla. Kromě toho mají hemolyzující účinky. Používají se ve farmacii, v potravinářství, kosmetice. Pro své emulgační schopnosti se používaly jako prací prostředky.
Hemolytické účinky saponinů znemožňují jejich injekční podávání. Saponiny působí většinou lokálně dráždivě, při práškování drog dráždí sliznice – vyvolávají slzení, kýchání a oční záněty. Ústně podávané saponiny se většinou nevstřebávají a proto nepůsobí toxicky, jsou však známy i výjimky. Saponiny jsou i ve vysokých zředěních jedovaté pro ryby a jiné vodní živočichy, protože patologicky zvyšují propustnost žaber a pokožky, čímž tito živočichové ztrácí důležité elektrolyty.

Saponiny se využívají jako expektorancia, což znamená, že podporují odkašlávání. Povrchová aktivita saponinů podporuje zkapalnění hlenů a jiných sekretů. Místním drážděním žaludeční sliznice se navíc reflektoricky zvyšuje sekrece hlenů v průduškách. Jiné saponiny působí močopudně tím, že dráždí epitel ledvin. Některé saponiny mají též osobitý účinek – glycyrhizin z lékořice působí podobně jako kortikosteron, saponiny rodu ženšen (Ginseng) působí na metabolismus, aescin z jírovce maďalu (Aesculus hippocastanum) působí protizánětlivě – brání tvorbě edémů. Využívá se též schopnosti podporovat vstřebávání jiných látek, a to drážděním sliznice střev. U látek nerozpustných nebo špatně rozpustných podporují saponiny vznik emulze či disperze.

Z rostlinného materiálu se saponiny většinou extrahují vodou či zředěným ethanolem a ze zahuštěných výluhů se srážejí méně polárními rozpouštědly, například etherem. Lze využít též jejich schopnosti vázat se na cholesterol. Chceme-li určit obsah saponinů v droze, využíváme jejich vlastností. Měří se povrchové napětí výluhů, stanovuje se číslo pěnivosti, nejčastěji se však určuje hemolytická účinnost. Takto se však určuje pouze relativní obsah saponinů, neboť pěnivost a hemolytická účinnost je u různých sloučenin různá.

Saponiny se skládají z lipofilního aglykonu – sapogeninu a z hydrofilní sacharidové složky. Podle struktury aglykonu rozlišujeme saponiny steroidní a triterpenické. Podle funkčních skupin a acidobazické reakce se rozlišují saponiny neutrální, kyselé a bazické. Kyselý charakter podmiňuje karboxylová skupina aglykonu nebo sacharidové složky, mezi kyselé saponiny patří většinou saponiny triterpenoidní. Bazické saponiny jsou některé steroidní saponiny, které obsahují v molekule dusík, a proto je řadíme k steroidním alkaloidům.

Na sapogenin se glykosidicky či estericky naváže až 12 molekul sacharidů či uronových kyselin. Oligosacharidovou složku saponinů tvoří téměř vždy běžné cukry, navázané na hydroxyl v poloze C-3, někdy i na jiném uhlíku. U steroidních saponinů to bývá C-26, u triterpenických C-28. Saponiny se dvěma sacharidickými řetězci označujeme jako bidesmosidy, s jedním řetězcem jako monodesmosidy. Řetězce mohou být i rozvětvené, přičemž pentosy se navazují až na konci řetězce. Tím se steroidní saponiny odlišují od jiných steroidních glykosidů – kardioglykosidů. Některé saponiny mohou obsahovat též estericky vázané kyseliny – např. octovou, jantarovou nebo tiglinovou.

=== Steroidní saponiny ===
Steroidní saponiny se vyskytují zejména u jednoděložných rostlin, a to v čeledích liliovité (např. Agave, Smilax), amarylkovité (např. ženšen – Ginseng) a smldincovité. U dvouděložných rostlin jsou tyto saponiny méně časté, vyskytují se např. u rodu náprstník (Digitalis) z čeledi krtičníkovitých a u rodu pískavice (Trigonella) z čeledi bobovitých.

Základním skeletem steroidních saponinů je cyklopentanoperhydrofenantren. Ten určuje příbuznost s kardioaktivními glykosidy, žlučovými kyselinami, fytosteroly, zoosteroly, s pohlavními hormony a s kortikoidy. Podle bočného řetězce se rozlišují typy furanostanový a spirostanový.

Většina steroidních saponinů je spirostanového typu. Sacharidickou složku mají vázanou na C-3 a na C-17 se vyskytuje spiroacetalové seskupení. Na přidaném kruhu je navázán methyl, ten může být buď v poloze axiální (neosapogeniny) nebo ekvatoriální (isosapogeniny). Hydroxylová skupina v poloze 3 může být též v poloze α nebo β.
Furanostanové saponiny mají alifatický boční řetězec a na něm, na C-26, obsahují glykosidově vázaný sacharid. Jsou to tedy bidesmosidy a jejich hemolytická účinnost bývá nízká. Tento typ se označuje jako pseudosaponiny, je to např. konvalamarin z konvalinky.

Steroidní saponiny jsou vhodnou a poměrně lacinou surovinou pro syntézu steroidních hormonů. Pro syntézu kortisonu je třeba, aby výchozí látka obsahovala hydroxyskupinu v poloze C-3 a C-11. Polohu C-11 lze oxidovat i biologicky, např. pomocí Rhizopus nigricans. Nejvhodnějšími výchozími látkami jsou diosgenin a botogenin druhů rodu smldinec (Dioscorea). Dalšími vhodnými jsou saponiny rodu Agave (liliovité), jako jsou hekogenin, manogenin a gitogenin, dále sarsasapogenin či smilagenin rodu Smilax (liliovité) a jiné. Své důležitosti nabývá též solasodin, což je steroidní alkaloid některých druhů rodu Solanum (lilkovité).

=== Triterpenické saponiny ===
Triterpenické saponiny se nacházejí zejména u rostlin dvouděložných, a to v čeledích jírovcovité (jírovec – Aesculus), rdesnovité, prvosenkovité (prvosenka – Primula), hvozdíkovité (mydlice – Saponaria, průtržník – Herniaria), aralkovité (břečťan – Hedera) a též některé krtičníkovité (divizna – Verbascum) a bobovité (lékořice – Glycyrrhiza). Vyskytují se též u rostlin výtrusných, a to u přesličky (Equisetum).

Aglykonem těchto saponinů je pentacyklický triterpenoid, který se dělí na typy β-amyrinový, α-amyrinový a lupeolový. Nejčastější je β-amyrinový typ, který tvoří saponiny protoescigenin, presenegin, kyselina glabrinová, kyselina oleanolová, hederagenin, gypsogenin, kyselina kvilajová a primulagenin. Cukernou složku tvoří zpravidla větší počet molekul sacharidů, které se vážou nejčastěji na hydroxyl v poloze C-3. Pokud má sapogenin v poloze C-17 karboxylovou skupinu, může estericky navázat další molekuly sacharidů.

== Hořčiny ==
Hořčiny jsou většinou glykosidy s terpenickým, iridoidním aglykonem. Pro upřesnění je nutno dodat, že mezi hořčiny lze řadit i látky jiné chemické struktury, jako jsou terpeny, steroidy, flavonoidy, florogluciny a další látky. Pro lepší přehlednost se s nimi seznámíme též v této kapitole. Hořčiny díky své hořké chuti podporují tvorbu a vylučování žaludečních šťáv, jiný výrazný terapeutický účinek však nemají. Hodnocení hořčin se provádí tak, že se z předepsané navážky připraví výluh, který se ředí na dvě koncentrace, přičemž jeden z roztoků musí mít hořkou chuť a druhý hořkou chuť mít nesmí. Hořčiny s iridoidovým aglykonem jsou biogeneticky odvozeny od kyseliny mevalonové, přičemž aglykon může být monoterpenický, seskviterpenický, triterpenický i steroidní.

Iridoidy jsou nejvýznamnější skupinou hořčin, jejichž aglykon je monoterpenický, nejčastěji odvozený od iridodialu. Jejich název je odvozen od mravenců rodu Iridomyrmex, kteří v případě ohrožení vylučují iridoidní látky. Iridoidy mohou být jak tuhé tak kapalné látky a jejich rozkladné produkty se barví tmavě, což způsobuje černání drog při neopatrném sušení. Většinou se nacházejí ve dvouděložných rostlinách, asi v 30 čeledích. Časté jsou u krtičníkových (aukubin), hluchavkovitých (harpagosid), mořenovitých (asperulosid), hořcovitých (sekologanin), kozlíkovitých (valepotriáty) a v mnoha dalších čeledích. Mezi nejznámější iridoidy patří především loganin, swerciamarin, genciopikrosid, amarogentin, harpagosid, foliamentin, oleuropein a aukubin.
Také převážná část seskviterpenických laktonů má též hořkou chuť. Nacházejí se v mnoha rostlinách čeledi hvězdnicovitých. Diterpenické hořčiny obsahuje jablečník (Marrubium vulgare, hluchavkovité), triterpenické hořčiny obsahují např. semena okurky. Steroidní hořčiny pregnanového typu obsahuje kůra marsdenie (Cortex condurango). Hořké látky typu flavonoidů jsou obsaženy v oplodí pomeranče (Pericarpium aurantii), hořčiny floroglucinového typu obsahují šištice chmelu (Strobilus humuli lupuli).

=== Třísloviny ===
Mezi třísloviny se řadí organické látky rostlinného původu, které se používají k činění zvířecí kůže. Vazba fenolových skupin tříslovin se váže s aminoskupinami polypeptidických řetězců bílkovin. Výsledkem jsou pružné a málo bobtnavé, odolné nerozpustné látky. Třísloviny nejsou sice glykosidy, ale některé z nich sacharidy obsahují estericky vázány. Nesacharidická složka tříslovin má fenolický charakter a může být vytvářena různými způsoby, např. z kyseliny octové či z kyseliny šikimové.

Chemicky jsou třísloviny sloučeniny vícemocných fenolů rozdílné molární hmotnosti. Zřídka krystalizují, obyčejně se rozpouštějí ve vodě a v alkoholu na koloidní roztoky kyselé reakce. Mezi charakteristické vlastnosti tříslovin patří svíravá chuť a srážení bílkovin a alkaloidů (kromě morfinu, atropinu a kokainu). Se solemi těžkých kovů tvoří těžko rozpustné sloučeniny, se solemi železa však vytvářejí tmavomodré až zelenočerné rozpustné sloučeniny (takto se připravuje duběnkový inkoust). Díky reakci s bílkovinami jsou schopny shlukovat erythrocyty, takto se třísloviny stanovují.

Třísloviny jsou látky celkem nestálé, a proto kondenzací, oxidací vzdušným kyslíkem, delším zahříváním s vodou, působením kyselin, enzymovou činností při sušení či skladování drog vznikají ve vodě nerozpustné a fyziologicky neúčinné tříslovinné červeně – flobafeny.

V rostlinné říši jsou třísloviny velice rozšířené, obsahují je mnohé řády a čeledi, pro příklad jmenujme např. vrbovité, bukovité, růžovité, kakostovité, vřesovcovité a mnoho dalších. U některých čeledí, např. růžovité, bobovité, kakostovité, jsou třísloviny obsaženy ve všech druzích, u jiných čeledí, např. prvosenkovité, kaktusovité, se třísloviny vyskytují zřídka, jinde, např. makovité, brukvovité, se třísloviny nevyskytují vůbec.
Třísloviny mohou být buď hlavní účinnou látkou drogy, to je případ dubové kůry (Cortex quercus) či duběnek (Galla), mohou však být také pouze pomocnými látkami, způsobujícími vedlejší účinky, např. šalvěj (Salvia), máta peprná (Mentha piperita). Někdy mohou být třísloviny naopak nežádoucí, což je případ zejména medvědice (Arctostaphylos uva-ursi), která obsahuje fenolické glykosidy.

Pokud se u rostliny vyskytne větší množství třísloviny, je obvykle lokalizováno v určitém orgánu – listy, plody či kůra. V nezralých plodech se obvykle třísloviny oxidují, takže mohou sloužit jako zdroj energie pro metabolické pochody, probíhající v plodech. Třísloviny mohou být prekurzory tvorby kyselin.

Antiseptické vlastnosti tříslovin mohou rostlinu chránit před hmyzem, houbami a podobně, tato ochrana však dosud není dostatečně objasněná. Pravděpodobně poskytují rostlině ochranu v jistém stádiu a potom se buď odbourávají nebo ukládají v kůře, dřevě, duběnkách a podobně. V rostlině se však pravděpodobně nepřemísťují, tvoří se přímo na daném místě. Listy, opadávající na konci vegetačního období, mají obyčejně vysoký obsah tříslovin.

Při reakci tříslovin s bílkovinami dochází ke vzniku sloučenin odolných proti proteolytickým enzymům. To je základ účinku na živé tkáně – tvorba ochranného povlaku. Obnažené tkáně, obsahující proteiny, se srážejí a vytváří antisepticky působící membránu, pod kterou může v klidu probíhat regenerace poškozených tkání. Tento účinek nazýváme adstringentní. Třísloviny se používají jako účinné látky při onemocněních trávicího traktu, při omrzlinách, kožních poraněních, popáleninách. V případě velkoplošných popálenin však nelze třísloviny použít, neboť se vstřebávají a poškozují játra. Dále se třísloviny používají při průjmech, krváceních a též jako protijed při otravách těžkými kovy a některými alkaloidy.

Chemicky lze třísloviny zařadit do dvou skupin. Jsou to jednak třísloviny hydrolyzovatelné – galotaniny a elagotaniny, které obvykle obsahují estericky vázaný cukr a jejichž hydrolýzou vzniká kyselina galová, případně elagová. Druhou skupinou tříslovin jsou třísloviny nehydrolyzovatelné neboli kondenzované, tzv. katechiny, které se minerálními kyselinami neštěpí, ale kondenzují za vzniku hnědočervených kondenzačních produktů. Chemicky jsou to flavonoly, pospojované C–C vazbami.

;Hydrolyzovatelné třísloviny
Galotaniny se dělí do dvou skupin. Jsou to jednak polyestery kyseliny fenolkarboxylové (galové nebo elagové) a sacharidů. Patří sem galotaniny a jejich kondenzační produkty – elagotaniny. Druhou skupinou jsou nesacharidové estery fenolkarboxylových kyselin.
Estery s kyselinou galovou, případně jejími deriváty, navážou na 1 molekulu sacharidu rozdílný počet molekul kyseliny galové. Je to např. 1 molekula kyseliny v glukogalinu, 3 molekuly v β-hamamelitaninu, v tříslovině čínských duběnek je to 7 až 10 molekul kyseliny. Sacharidem bývá nejčastěji glukosa či hamamelitosa. Molekuly kyseliny galové se na sebe vážou též navzájem, a to buď esterickou vazbou (kyselina m-digalová) nebo C-C vazbou (kyselina elagová, hexahydroxydifenová).

Nesacharidické estery fenolkarboxylových kyselin obsahují místo cukru navázanou cyklickou polyhydroxykyselinu (kyselinu chinovou) – to je případ tarataninu. Jinak může jít o estery kyseliny chinové, p-kumarinchinové, chlorgenové, šikimové, hydroxyskořicové či kávové. Tyto látky jsou u rostlin velmi rozšířené. Můžeme uvést třísloviny rostlin čeledi hluchavkovitých.
Hydrolyzovatelné třísloviny můžeme nalézt zejména v duběnkách (Galla), v listech maliníku (Folium rubii idaeae) a ostružiníku (Folium rubii fruticosi), v listu ořešáku (Folium juglandis), v listu vilínu (Folium hamamelidis), v nati kontryhele (Herba alchemillae), v nati mochny husí (Herba anserinae) a v kořeni krvavce totenu (Radix sanguisorbae).

;Kondenzované třísloviny

Kondenzované třísloviny, katechiny, se působením minerálních kyselin neštěpí, ale vytvářejí hnědočervené kondenzační produkty. Chemicky jde o flavonoidy, které jsou pospojované C–C vazbami. Pokud jde o oligomery, které obsahují maximálně 6 spojených molekul flavonolu, jsou to látky ve vodě rozpustné. Při kondenzaci většího množství molekul vznikají nerozpustné flobafeny. Zvláštním případem jsou kondenzované třísloviny na bázi hydroxystilbenu. Různé optické formy katechinu byly izolovány např. z listů druhu Uncaria gambir či ze dřeva druhu Acacia catechu. Trimer katechinu se nachází v dubové kůře (Cortex quercus).
Kondenzované třísloviny tedy můžeme nalézt zejména v dubové kůře (Cortex quercus), v borůvkách (Vaccinium myrtillus), v listu jahodníku (Folium fragariae), v nati řepíku (Herba agrimoniae) či v mochně nátržníku (Potentilla erecta).

[[Kategorie:Přírodní látky|Glykosidy]]</text>
      <sha1>e6i9o0g0n7oc5cq686soc1v86nvfusn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Přírodní látky/Chemie přírodních látek/Přehled přírodních látek/Lipidy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4632</id>
    <revision>
      <id>41121</id>
      <parentid>35393</parentid>
      <timestamp>2020-03-08T00:01:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>B.mertlik</username>
        <id>7125</id>
      </contributor>
      <comment>/* Tuky */pravopis</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8713" xml:space="preserve">'''Lipidy''' jsou estery vyšších karboxylových kyselin, které mohou být nasycené i nenasycené, řídčeji i rozvětvené. Jsou to látky ve vodě nerozpustné. Nejvýznamnějšími lipidy jsou tuky, vosky, fosfolipidy, lecitiny a kefaliny (obsahují fosfor a dusík), glykolipidy (obsahují sacharidy), sulfatidy (obsahují síru) a některé isoprenoidy (cholesterol a
vitamin A). Základem lipidů jsou vyšší alifatické kyseliny, případně alkoholy. V přírodních lipidech se vyskytuje více než 300 alifatických kyselin.

== Tuky ==
Tuky jsou estery vyšších karboxylových kyselin a trojmocného alkoholu glycerolu. Zpravidla jsou esterifikovány všechny tři hydroxyskupiny glycerolu, proto jde o triacylglyceroly. Triacylglyceroly mohou obsahovat tři shodné acylové zbytky, nebo může být každá hydroxyskupina esterifikována rozdílnými kyselinami.
S rostoucím počtem uvažovaných mastných kyselin roste i počet možných triacylglycerolů. Uvažujeme-li 50 možných mastných kyselin, počet tuků narůstá k několika desítkám tisíců. Ve skutečnosti jsou však přírodní tuky tvořeny hlavně třemi mastnými kyselinami, a to kyselinou olejovou, linolovou a palmitovou. Dalšími častými kyselinami jsou kyselina stearová, arachová, lignocerová a myristová.

Podle skupenství rozlišujeme pevné tuky, u nichž převažují zejména nasycené mastné kyseliny, a oleje, jejichž skupenství je kapalné a které obsahují větší množství nenasycených mastných kyselin.

Vlivem vlhkosti a katalýzou přítomnými lipasami dochází k částečnému zmýdelňování tuků, čímž se zvyšuje jejich kyselost. Nenasycené mastné kyseliny, přítomné v olejích, snadno podléhají oxidaci. Oxidací vícenásobně nenasycených mastných kyselin a jejich následnou polymerací dochází ke vzniku tvrdého filmu. Tento jev se nazývá vysychání olejů. Toho se využívá při výrobě laků a barviv. Dvojné vazby nenasycených mastných kyselin mohou být též hydrogenovány, čímž dochází ke vzniku polotuhých a tuhých tuků. Tento proces se nazývá ztužování.
Tuky mohou být původu rostlinného i živočišného. Jako esenciální látky jsou přítomny ve větším či menším množství v každé rostlině. Slouží jako zásobní látky, a proto se ve vyšších koncentracích nacházejí v určitých rostlinných orgánech, především v semenech či plodech. Z rostlin se izolují lisováním za studena či za tepla, přičemž lisováním za studena se získává kvalitnější olej, vhodný pro terapeutické a potravinářské potřeby. Olej, získaný lisováním za tepla, se využívá pro technické účely. Tuky lze také vyextrahovat pomocí organických rozpouštědel s nízkou teplotou varu, např. trichlorethylen, benzín a jiné.

Tuky jsou především potravinami. Ve farmacii se využívají zejména jako krycí a dráždicí prostředky pro kůži, tvoří základ mastí, svým hydrofobním charakterem podporují vstřebávání některých látek. Často také tuky samy o sobě obsahují některé příměsi, jako jsou steroly, lecitiny, vitaminy rozpustné v tucích a jiné látky. Nenasycené mastné kyseliny, zejména kyselina linolová a linolenová, jsou samy o sobě nepostradatelnou součástí potravy, neboť je jich třeba k syntéze glycerofosfatidů a prostaglandinů. Proto se označují jako vitamin F, jejich nepostradatelnost je však v poslední době otázkou sporu, je možné zaslechnout, že tělo je schopno si poradit i bez nich. Nesmíme opomenout obrovský technický význam tuků, zejména při výrobě barviv, laků a mýdel.

Z nejznámějších tuků a olejů jmenujme nejprve nevysychavé: olivový olej (Oleum olivae), mandlový olej (Oleum amygdalae), dále polovysychavé: podzemnicový olej (Oleum arachidis), řepkový olej (Oleum rapae), sezamový olej (Oleum sesami), slunečnicový olej (Oleum helianthi), sojový olej (Oleum sojae), olej z kukuřičných klíčků (Oleum maydis) a konečně oleje vysychavé, zejména lněný olej (Oleum lini) a makový olej (Oleum papaveris). Dále jmenujme některé významné tuky, např. vepřové sádlo (Adeps suillus), pevný tuk (Adeps solidus) a lůj (Sebum).

== Vosky ==
Vosky jsou estery vyšších alifatických kyselin a primárních, případně sekundárních alifatických alkoholů. Nejčastěji obsahují kyselinu laurovou, myristovou, palmitovou, z alkoholů pak karnaubylalkohol (24 uhlíků), cerylalkohol (26 uhlíků) a myricylalkohol (30 uhlíků). Chemicky jsou vosky stálé, obtížně hydrolyzovatelné, působením lipas nezmýdelňují. Při normální teplotě jsou pevné, při vyšších teplotách měknou a tají.

V přírodě vyskytující vosky jsou chemicky nejednotné. Kromě esterů obsahují volné kyseliny, alkoholy, aldehydy, alkoholy, steroly, nasycené uhlovodíky a další látky. Vyskytují se jak u rostlin, tak u živočichů. V případě rostlin vytvářejí na povrchu listů a jiných orgánů tenkou ochrannou vrstvu, zvanou kutikula. Ve farmacii se častěji využívají živočišné vosky, např. vosk z ovčí vlny (Cera lanae), včelí vosk žlutý (Cera flava) a bílý (Cera alba), vorvaňovina (Cetaceum) a další. Vosky tvoří základ mastí, kde plní ochrannou a emulgační funkci.

== Fosfolipidy ==
Fosfolipidy neboli fosfatidy jsou vlastně deriváty kyseliny fosforečné. Kyselina je esterifikována jednak derivátem sfingosinu či glycerolu (většinou acylované), na druhé straně je esterifikována též cholinem, ethanolaminem, serinem, inositolem či opět glycerolem. Druhá esterifikace je důležitá, neboť cholin, ethanolamin a serin obsahují bazický dusíkový atom, proto jsou pak výsledné sloučeniny přítomny ve formě obojetných iontů. Kromě tohoto polárního centra jsou však přítomny také dlouhé nepolární řetězce mastných kyselin. Proto obsahují fosfolipidy polární a nepolární konec. Jsou-li přítomny ve vodném roztoku, shlukují se tak, že nepolární řetězce jsou uzavřeny dovnitř a polární části ční do vodného prostředí. Za určitých podmínek může vzniknout útvar, zvaný micela, což je dutý útvar, v němž jsou fosfolipidy přítomny v charakteristické dvouvrstvě, kdy nepolární řetězce směřují dovnitř vrstvy a polární části zůstávají na povrchu. Tato struktura je principem plasmatické membrány, která je polopropustná – propouští malé nepolární molekuly, ale velké či polární molekuly zadržuje.

== Glykolipidy ==
Glykolipidy obsahují místo fosfátu glykosidicky navázaný monosacharidový či oligosacharidový zbytek, vázaný nejčastěji na sfingosin nebo na glycerol. Rozlišujeme glycerolglykolipidy a glykosfingolipidy. Cukerná složka tvoří hydrofilní část molekuly.

Glycerolglykolipidy mají celkem jednoduchou strukturu. Základem je 1,2-diacylglycerol, který má na zbývající poloze glykosidicky navázaný monosacharid či oligosacharid. Tyto sloučeniny se často objevují u bakterií, byly však nalezeny i u savců.

Glykosfingolipidy mají větší význam. Základním stavebním kamenem těchto sloučenin je ceramid, což je sfingosin, na jehož aminoskupině je navázán zbytek karboxylové kyseliny. Podle druhu cukru se glykosfingolipidy dělí na neutrální glykosfingolipidy, sulfatidy a gangliosidy.

Nejjednoduššími neutrálními glykosfingolipidy jsou cerebrosidy. Cukernou složkou je monosacharid, nejčastěji galaktosa nebo glukosa. Vyskytují se v mozku a v některých dalších orgánech (játra, slezina a jiné).
Sulfatidy jsou estery neutrálních glykosfingolipidů a kyseliny sírové. Obzvláště rozšířená je sloučenina, odvozená od galaktocerebrosidu, přičemž na třetím uhlíku galaktosy je navázán zbytek kyseliny sírové. Množství tohoto sulfatidu je zvýšeno při jistých metabolických poškozeních mozku.

Gangliosidy obsahují ve své struktuře glykosidicky navázanou jednu nebo více molekul sialových kyselin. Jinými slovy – na ceramid je navázán oligosacharidický řetězec, který je zakončen jednou či více modifikovanými sacharidovými jednotkami, tzv. neuraminovými kyselinami, které obsahují aminoskupiny a karboxylové skupiny. Neuraminové kyseliny vznikají kondenzací sacharidu s kyselinou pyrohroznovou. Gangliosidy jsou přítomny ve zvláště vysoké koncentraci v šedé kůře mozkové, jsou však obsaženy i v jiných orgánech, zejména na buněčném povrchu. Hrají roli při zachycování virových částic a jejich pronikání do buňky.

[[Kategorie:Přírodní látky|Lipidy]]</text>
      <sha1>mptepyu14sz1vpodt06erqqtq54av8r</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Přírodní látky/Chemie přírodních látek/Přehled přírodních látek/Isoprenoidy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4633</id>
    <revision>
      <id>35392</id>
      <parentid>22000</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:32:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="26899" xml:space="preserve">__TOC__

'''Isoprenoidy''' jsou největší a nejpestřejší skupinou látek, strukturně odvozených od molekuly isoprenu, 2-methyl-1,3-butadienu, který se uvolňuje při pyrolytickém (tepelném) rozkladu isoprenoidů. Řadíme sem terpeny a steroidy. Tyto látky mohou tvořit součásti silic, balzámů, pryskyřic, ale tvoří též strukturní základ mnoha jiných sloučenin, jako jsou vitaminy, hormony, alkaloidy a další látky. Mohou se vyskytovat buď volné, což je zejména případ uhlovodíků, ale i vázané s organickými kyselinami či řídčeji s cukry jako glykosidy.

Podle počtu isoprenoidních jednotek, ze kterých je molekula látky složena, rozlišujeme hemiterpeny, monoterpeny, seskviterpeny, diterpeny, triterpeny, tetraterpeny a polyterpeny. Hemiterpeny jsou složeny z jediné isoprenoidní jednotky. Jsou to některé pětiuhlíkaté kyseliny. Jejich struktura je zakomponována do takových látek, jako jsou humulon a lupulon. Monoterpeny jsou tvořeny dvěma isoprenoidními jednotkami a jsou složeny z 10 uhlíků. Jsou součástí silic, ale jako aglykony jsou přítomny též v iridoidních hořčinách. Monoterpeny lze z čerstvého či sušeného materiálu získat destilací s vodou či vodní parou. Seskviterpeny obsahují tři jednotky isoprenu (15 uhlíků), některé tvoří složky silic, jiné řadíme mezi hořčiny. Diterpeny jsou složeny ze čtyř isoprenových jednotek (20 uhlíků) a tvoří složky balzámů a živic, vitamin A, E, gibereliny, některé alkaloidy a součást chlorofylu – fytol. Mezi triterpeny (6 isoprenových jednotek) řadíme skvalen, což je prekurzor při syntéze steroidů. Kromě toho patří mezi triterpeny též sapogeniny a některé hořčiny. Známými tetraterpeny (8 jednotek) jsou karotenoidy, xantofyly a některá jiná lipofilní rostlinná barviva. Polyterpeny jsou kaučuk a gutaperča. Vyšší terpeny nejsou prchavé, z přírodního materiálu se většinou izolují pomocí extrakce organickými rozpouštědly.

Tyto látky jsou biogeneticky odvozeny od kyseliny mevalonové. Kyselina mevalonová je šestiuhlíkatá sloučenina, která vzniká kondenzací tří molekul acetylkoenzymu A. Dekarboxylací a dehydratací kyseliny mevalonové vzniká isopentenyldifosfát (IPP), který je biogenetickou isoprenovou jednotkou. Před syntézou dochází k enzymaticky katalyzované izomeraci, při které vzniká dimethylalyldifosfát (DAPP). Při vzniku isoprenoidů dochází ke kondenzaci dvou, tří nebo více pětiuhlíkatých jednotek, a to systémem „hlava-hlava“, „hlava-pata“ či „pata-pata“, případně „pata-bok“.
DAPP působí jako startér při polymeračních reakcích. Reakcí DAPP s IPP systémem „hlava-pata“ vzniká geranyldifosfát, ester jednoho z nejčastěji se vyskytujících monoterpenů, geraniolu, a jeho geometrického izomeru nerolu. Připojením další IPP jednotky vzniká farnezyldifosfát a po připojení další jednotky vzniká geranylgeranyldifosfát. Prekurzor steroidů, triterpen skvalen, vzniká kondenzací farnezyldifosfátu stylem „pata-pata“.

== Hemiterpeny ==
Hemiterpeny se v přírodě vyskytují zřídka. Patří sem již zmíněné prekurzory ostatních isoprenoidů, isopentenyldifosfát a dimethylalyldifosfát. Jejich přítomnost byla prokázána v metabolizujících pletivech a buněčných extraktech. DAPP je účinným alkylačním činidlem a zúčastňuje se biosyntézy kyseliny lysergové, derivátů furanu a vyskytuje se též jako isopentylový zbytek např. ve struktuře humulonu. Isoprenoidový původ má např. kyselina isovalerová, ostatní pětiuhlíkaté kyseliny jsou syntetizovány jiným způsobem.

== Monoterpeny ==
Jak již bylo řečeno, reakcí dvou pětiuhlíkatých jednotek systémem „hlava-pata“ (kondenzací DAPP s IPP) vzniká geranyldifosfát – výchozí sloučenina při syntéze monoterpenů. Hydrolýzou geranyldifosfátu se uvolňuje acyklický monoterpenový alkohol geraniol. Ten může podstupovat různé reakce, jako jsou redukce, dehydratace, oxidace nebo přesmyk uhlíkatého kationtu. Tak z něho vznikají další monoterpeny, zejména acyklické sloučeniny jako jsou alkoholy (citronelol, linalol…), uhlovodíky (ocimen), cyklické sloučeniny (limonen) a bicyklické sloučeniny (α-pinen, Δ3-karen…).

Existuje několik typů monoterpenů. Je to monocyklický typ p-mentanový, z něhož jsou odvozeny skelety bornanové, tujanové, karanové a pinanové. Acyklické a cyklické monoterpeny se v přírodě často vyskytují jako uhlovodíky, ale častěji jako jejich kyslíkaté deriváty – alkoholy, aldehydy a ketony. V mladších rostlinách se tvoří spíše uhlovodíky, ve starších pletivech vznikají spíše jejich kyslíkaté deriváty. Zatímco syntéza uhlovodíků trvá pouhých několik hodin, syntéza kyslíkatých derivátů vyžaduje zpravidla několik dní. Tyto sloučeniny se obyčejně vyznačují příjemnou vůní.

Důležitou skupinou monoterpenů jsou iridoidy, které jsou přítomny v glykosidované formě a jsou nejčastější podstatou hořčin. Takovéto hořčiny nazýváme iridoidy. Jsou to většinou deriváty cyklopentanu. Oxidačním odštěpením jednoho nebo dvou atomů uhlíku se tvoří sloučeniny typu aukubinu (devítiuhlíkatý) či usnedosidu (osmiuhlíkatý). Redukcí karboxylové skupiny na alkoholickou, spojenou s tvorbou oxiranového a cyklopentanového kruhu dochází ke vzniku valepotriátů, což jsou obsahové látky kozlíku lékařského (Valeriana officinalis). Rozštěpením cyklopentanového kruhu a následnou cyklizací se vytváří laktonový kruh, přičemž látky tohoto typu jsou charakteristické pro čeleď hořcovité, jsou to např. iridoidní hořčiny genciopikrosid a swerosid.

== Seskviterpeny ==
Základní skelet seskviterpenů obsahuje obvykle 15 uhlíkových atomů. Podle typu skeletu rozlišujeme seskviterpeny acyklické a cyklické, které mohou být ještě monocyklické, bicyklické a tricyklické. Seskviterpeny tvoří často jednu z hlavních složek silic.

=== Acyklické seskviterpeny ===
Mezi nejvýznamnější acyklické seskviterpeny patří farnezol a nerolidol. Alkoholy nerolidol a farnezol jsou izomery a oba dva jsou složkou mnohých silic. Reakcí geranyldifosfátu s isopentenyldifosfátem vzniká farnezyldifosfát. Od farnezolu se odvozuje celá řada acyklických seskviterpenů. Nejjednodušší jsou farnezeny, vznikající dehydratací farnesolu či eliminací kyseliny difosforečné z farnezylfosfátu. Dehydratací nerolidolu se tvoří β-farnezen, který byl donedávna jediným známým přírodním seskviterpenickým uhlovodíkem. Je to poplachový feromon mšic. α-farnezen je složkou voskového povlaku některých jablek a vylučují jej též jisté druhy mravenců.

=== Cyklické seskviterpeny ===
Biogenetickým prekurzorem cyklických seskviterpenů je farnezyldifosfát. Existují čtyři geometrické izomery farnezylfosfátu, které mohou cyklizovat různými způsoby. Tak vznikají dva základní seskviterpenické skelety, a to bisabolanový a germakranový. Mezi tyto sloučeniny patří např. γ-bisabolen, jeden z nejrozšířenějších seskviterpenů. Dalšími reakcemi se z něho odvozují γ-kurkumen, turmeron a lanceol. Dále mohou tyto látky podstupovat např. izomeraci dvojné vazby, oxidaci, cyklizaci, čímž dochází ke vzniku dalších seskviterpenů.

Významnými cyklickými složkami silic jsou azuleny, resp. azulenogenní seskviterpeny, např. matricin či matrikarin. Ty jsou charakteristické např. pro čeleď hvězdnicovitých. Po destilaci s vodní parou a okyselení se tyto látky mění na chamazulen, který způsobuje modré zabarvení takto vzniklých silic.
Seskviterpenické laktony se vyskytují zejména v rostlinách čeledí hvězdnicovitých, miříkovitých a šácholanovitých. Jedna methylová skupina bočného isoprenoidního řetězce se zoxiduje na karboxyl, další oxidací vzniká hydroxylová skupina, přičemž tyto dvě skupiny spolu reagují za vzniku laktonového kruhu. Mezi významné seskviterpenické laktony patří zejména artemisin a santonin. Tyto látky mají obyčejně hořkou chuť.

== Diterpeny ==
Diterpeny vznikají spojením čtyř isoprenoidních jednotek a obsahují proto 20 uhlíků. Jejich prekurzorem je geranylgeranyol, respektive jeho difosfát.
Acyklické diterpeny se v přírodě příliš nevyskytují, jde zejména o geranyllinalol, který tvoří složku mnohých silic, a fytol, který je v zelených rostlinách všeobecně rozšířen, neboť tvoří ve formě esteru součást chlorofylu a také vitaminů E a K.

Cyklické diterpeny vznikají cyklizací geranylgeraniolu a podle uhlíkatého skeletu se dělí na monocyklické, bicyklické, tricyklické a tetracyklické. Mezi nejznámější a nejdůležitější monocyklické diterpeny patří vitamin A1 (retinol) a vitamin A2 (3-dehydroretinol). Oba se vyskytují v živočišné říši – retinol v játrech mořských ryb, 3-dehydroretinol v játrech sladkovodních ryb. Mezi nejvýznamnější fyziologické účinky retinolu patří jeho účast na vidění. Vitamin A lze získat z tetraterpenu β-karotenu, při jeho oxidačním rozštěpení na dvě části získáváme dvě molekuly vitaminu&amp;nbsp;A.

Mezi bicyklické, tricyklické a tetracyklické diterpeny patří některé významné hořčiny, jako jsou marubiin či pikrosalvin, látky, tvořící součást balzámů a silic, jako jsou kyselina pimarová, podokarpová a jiné. Do této skupiny látek patří i diterpenické alkaloidy, které se nacházejí např. v oměji – akonitin či atisin. Také sem řadíme důležité rostlinné hormony – gibereliny.
Sesterterpeny (látky, obsahující 25 uhlíků, složené z 5 isoprenoidních jednotek) nejsou příliš časté, dodnes je známo asi 200 takovýchto sloučenin.

== Triterpeny ==
Triterpeny jsou látky, složené z šesti isoprenoidních jednotek, obsahují tedy 30 uhlíků. Ve vyšších rostlinách se často vyskytují ve formě alkoholů, aldehydů, ketonů, kyselin a laktonů. S cukry tvoří glykosidy a s kyselinami estery.
Částečným odbouráváním triterpenů vznikají steroidy. Steroidy jsou tetracyklické látky, chemicky jsou to deriváty cyklopentanofenantrenu. Mezi steroidy patří steroly (zoosteroly, fytosteroly a mykosteroly), žlučové kyseliny (např. kyselina cholová), provitaminy D, pohlavní hormony (např. progesterony), hormony nadledvinek (např. kortison) a aglykony některých glykosidů, zejména glykosidů kardioaktivních a také saponinů. Triterpeny mohou tvořit základ některých alkaloidů.
Biosyntéza triterpenů se úzce váže na biosyntézu steroidů, zejména cholesterolu, jehož výskyt byl potvrzen i u vyšších rostlin. Prekurzorem biosyntézy triterpenů je skvalen, což je acyklický triterpenický uhlovodík, nalezený původně pouze u žraloků (Squalus). Je tvořen dvěma farnesylovými deriváty, spojenými systémem „pata–pata“. Skvalen se oxiduje oxygenasami na 2,3-epoxid, který cyklizuje na lanosterol, případně na cykloartenol. Podobnou cyklizací může vznikat též β-amyrin.

Cholesterol je předchůdcem velké skupiny steroidů. Tvoří se z něj například steroidní sapogeniny, steroidní alkoholy, steroidní hormony a kardioaktivní glykosidy. Cholesterol se oxiduje nejprve na šestnáctém, dvacátém druhém a dvacátém šestém uhlíku. Hydroxyskupina na šestnáctém uhlíku vytváří pětičlenný kyslíkatý kruh, charakteristický pro furostanové deriváty, hydroxylová skupina na dvacátém šestém uhlíku může glykosidicky vázat cukry či vytvářet spirostanový kruh, který je zase typický pro steroidní saponiny. Dusíkaté analogy spirostanu jsou spirosolany, což jsou alkaloidy tomatidinového a solanidinového typu.
Při biosyntéze aglykonů kardioaktivních glykosidů se cholesterol nejprve hydroxyluje na dvacátém uhlíku, přičemž vznikne 20-α-hydroxyderivát, který oxidačním štěpením a dalšími reakcemi poskytne progesteron. Dalšími reakcemi progesteronu vzniká pětičlenný nebo šestičlenný nenasycený laktonový kruh, který je charakteristický pro kardioglykosidy.

Mezi steroidy patří mnoho významných látek, jako jsou vitaminy, hormony, saponiny a kardioaktivní glykosidy. Některé se vyskytují u rostlin, jiné u živočichů, další jsou takřka všudypřítomné (např. cholesterol). Z rostlinných čeledí, obsahujících saponiny a kardioglykosidy, jmenujme např. krtičníkovité, liliovité či pryskyřníkovité.

== Tetraterpeny ==
Tetraterpeny jsou sloučeniny, obsahující osm isoprenoidních jednotek a obsahují tedy 40 uhlíků. K biosyntéze tetraterpenů musí dojít ke kondenzaci dvou diterpenů – geranylgeranyldifosfátu a geranyllinalyldifosfátu, a to systémem „pata-pata“. Vzniká čtyřicetiuhlíkatá sloučenina, zvaná fytoen, který je všeobecným prekurzorem tetraterpenů. Fytoen obsahuje systém tří konjugovaných vazeb, který brání vzniku cyklických sloučenin. Další fází biosyntézy karotenoidů jsou úpravy uhlíkatého řetězce. Dochází k řadě dehydrogenačních reakcí, které vedou ke vzniku konjugovaného systému dvojných vazeb. Výsledná sloučenina má all-trans konfiguraci, na rozdíl od původního fytoenu, ve kterém byla jedna vazba cis.

Nejdůležitějšími tetraterpenickými látkami jsou karotenoidy. Rozlišujeme karoteny, což jsou uhlovodíky, a xantofyly, což jsou kyslíkaté deriváty karotenů. Karotenoidy způsobují zbarvení mrkve, rajčat, zrn kukuřice, květů i plodů mnohých rostlin, ale též vaječného žloutku a masa.

Karoteny jsou žlutá až červená barviva lipofilního charakteru. Jsou to uhlovodíky, obsahují pouze uhlík a vodík. Intenzivní zbarvení karotenů je způsobeno přítomností mnohonásobně konjugovaného systému dvojných vazeb. Významné jsou α- a β-karoten, což jsou pro člověka prekurzory vitaminů A.

Kyslíkaté deriváty karotenoidů se nazývají xantofyly. K enzymatickému vnášení kyslíku do molekuly dochází až po úplném vybudování polyenového řetězce. Ze zástupců jmenujme takřka všudypřítomné žluté barvivo lutein, dále např. zeaxantin (kukuřice), rubixantin (šípek), kryptoxantin (žloutek), rhodoxantin (podzimní listí) či kapsantin (červená paprika). Fukoxantin je barvivem hnědých řas. Xantofyly se však vyskytují i v živočišné říši, způsobují např. zbarvení peří některých ptáků – např. kantaxantin u plameňáků, nebo zbarvení krovek některých druhů hmyzu (např. slunéčko).

== Polyterpeny ==
Polymerací několika tisíců isoprenových jednotek vznikají polyterpeny. Typickými zástupci jsou kaučuk a gutaperča. Ty obsahují zejména alifatické nenasycené uhlovodíky s vysokou molekulovou hmotností.

Kaučuk obsahuje až 20 000 jednotek a vzniká polymerací isopentenyldifosfátu. Jeho konjugované dvojné vazby se vyznačují uspořádáním all-cis. Ve velkém množství je produkován rostlinami čeledi hvězdnicovité, pryšcovité či toješťovité.

Gutaperča dosahuje stupně polymerace až 2 000 a obsahuje isoprenové jednotky s all-trans uspořádáním. Tvoří zejména složku membrán spor a pylových zrn. Další polyterpen je v mléčné šťávě stromu manilkara gumová (Manilkara zapota), který se používá jako surovina pro výrobu žvýkaček.

== Silice ==
Silice jsou velmi rozmanitou skupinou látek. Jednotná definice jejich chemické podstaty je proto dosti složitá. Lze snad říci, že silice jsou směsi ve vodě obtížně rozpustných, lipofilních, prchavých látek, které jsou často vonné, ale mohou být též bez vůně. Jsou nejčastěji bezbarvé, přičemž oxidací během skladování mohou tmavnout. Některé silice jsou však zbarvené přirozeně: žlutá je silice hřebíčková (Oleum caryophylli), zelenkavou až modravou barvu mívají silice, obsahující azuleny - např. heřmánková silice (Oleum chamomillae). Silice jsou většinou kapalné, některé částečně tuhnou - např. silice růžová (Oleum rosae) nebo anýzová (Oleum anisi). Silice jsou většinou lehčí než voda, výjimku tvoří silice, obsahující více aromatických sloučenin, jako jsou silice hvozdíková (Oleum caryophylli) a skořicová (Oleum cinnamomi). To je důležité vědět později při izolaci (viz níže).

=== Složení silic ===
Silice jsou nejčastěji tvořeny terpeny, zejména monoterpenickými uhlovodíky, aldehydy, alkoholy, ketony, kyselinami, estery, nebo seskviterpeny (uhlovodíkami i kyslíkatými látkami). Dále mohou být jejich složkou fenylpropanoidy. Vůni zpravidla podmiňují terpenické složky. V jedné droze mohou být přítomny látky z obou kruhů látek.
Podle převládajícího typu složek lze silice rozdělit do skupin, obsahujících:

;a) uhlovodíky
Uhlovodíky se vyskytují prakticky ve všech silicích. Jsou to jednak uhlovodíky acyklické, zejména myrcen a ocimen, vyskytující se v silicích některých druhů rodu Ocimum, dále monocyklické monoterpeny, zejména limonen, vyskytující se v silici citronové (Oleum citri), α-terpinen, vyskytující se v silici koriandrové (Oleum coriandri), α-felandren, vyskytující se v silici fenyklové (Oleum foeniculi a eukalyptové (Oleum eucalypti). Dalšími možnými uhlovodíkovými složkami silic jsou bicyklické monoterpeny, jako např. α-pinen ze silice terpentýnové (Oleum terebinthinae), a seskviterpeny, jako např. chamazulen ze silice heřmánkové (Oleum chamomillae).
;b) alkoholy
Alkoholy se vyskytují v silicích jako acyklické, zejména geraniol, linalol a citronelol ze silice růžové (Oleum rosae) a geraniové (Oleum geranii). Dále může jít o alkoholy monocyklické, jako je mentol ze silice mátové (Oleum menthae piperitae) a bicyklické, jako je borneol ze silice rozmarýnové (Oleum rosmarini).
;c) aldehydy
Aldehydy se v silicích vyskytují jako acyklické, kde jde např. o monoterpeny citral a geranial, a aromatické, a to benzaldehyd, aldehyd kyseliny skořicové a vanilin.
;d) ketony
Ketony mohou být v silicích monocyklické, např. iron v silici kosatce (Oleum iridis), menton ze silice mátové (Oleum menthae piperitae) nebo karvon z kmínové silice (Oleum carvi), nebo může jít o ketony bicyklické, z nichž nejvýznamnějším je pravděpodobně kafr.
;e) fenoly a fenolické étery
Z nejvýznamnějších fenolů jmenujme eugenol a thymol ze silice hřebíčkové (Oleum caryophylli) a tymiánové (Oleum thymi) a karvakrol ze silice kmínové (Oleum carvi). Fenolickými étery jsou např. anetol z plodů anýzu a fenyklu a safrol ze silice badyánové (Oleum anisi stellati).
;f) estery
Estery jsou zejména octany terpineolu, borneolu nebo geraniolu, vyskytující se v citronelové silici (Oleum citronellae). Dalším esterem je methylsalicylát, vyskytující se v silici druhu Gaulthernia procumbens.
;f) peroxidy a oxidy
Zajímavou sloučeninou je askaridol, což je jeden z nejstabilnějších organických peroxidů - lze jej bezpečně zahřívat, destilovat s vodní parou... - to o některých jiných organických peroxidech říci nelze... Vyskytuje se v silici merlíku (Oleum chenopodii).

Zřídkakdy u silic převládá co do množství jedna složka, tímto případem je např. eugenol v hřebíčkové silici (Oleum caryophylli), který je zde zastoupen v množství 70 až 90 %. Častěji je přítomno více složek. Nositelem pachu je povětšinou složka, zastoupená v nepatrném množství. Skladováním silic dochází k chemickým změnám, zejména k oxidaci, silice tmavnou a mění se též jejich pach. Tyto změny podporuje vzdušný kyslík, vlhko, teplo a světlo. Nejrychleji se takto rozkládají silice s vysokým obsahem nenasycených terpenických uhlovodíků, jako jsou silice citronová, borovicová a podobně. V silicích s vyšším obsahem esterů - např. levandulová (Oleum lavandulae) dochází ke zvyšování obsahu volných kyselin, tak, jak postupně dochází k volnému zmýdelňování esterů. Lehko se též mění silice s vysokým obsahem aldehydů a fenolů. Relativně stálé jsou silice s obsahem alkoholů, zejména, když alkohol tvoří jejich hlavní složku - např. geraniová silice (Oleum geranii).

=== Výskyt silic ===
Silice se v rostlinách nacházejí velice často. Známe asi 3000 druhů, obsahujících silice, z nichž k významnějším patří asi 150 druhů. Zde je několik čeledí, pro které je obsah silic typický: borovicovité (Pinaceae), hluchavkovité (Lamiaceae), zázvorníkovité (Zingiberaceae), pepřovníkovité (Piperaceae), vavřínovité (Lauraceae), routovité (Rutaceae), myrtovité (Myrtaceae), hvězdnicovité (Asteraceae) a miříkovité (Apiaceae). Mezi těmito čeleďmi však existují rozdíly ve tvorbě a ukládání silic. Tak např. hluchavkovité vytvářejí povrchové žlázky - žlaznaté trichomy s obsahem silic. Miříkovité vytvářejí siličné kanálky, zázvorníkovité a pepřovité tvoří siličné buňky. Silice se tvoří v protoplasmě sekrečních buněk, a po jejich přepravě do vlastních siličných útvarů už nedochází k jejich zpětnému vstřebávání. Silice se mohou ukládat v některém rostlinném orgánu - podle toho pak rozlišujeme silici květů, listů a podobně. Někdy silice prostupují celou rostlinu, což je případ jehličnanů. Zajímavým poznáním je, že rostliny, které obsahují alkaloidy, mají málo silic nebo silice vůbec neobsahují, a naopak. Silice mohou mít pro rostlinu různý význam, často je silice rostlinou používána k odpuzování potenciálních predátorů, pro něž je její vůně nesnesitelná.
Silice se obvykle izolují z rostlinného materiálu pomocí techniky, zvané destilace s vodní parou. Rozdrobená droga se v destilační nádobě přeleje vodou a do směsi se vhání vodní pára. Často se čerstvý a ještě vlhký materiál přímo umístí na rošt nebo do drátěného koše a přehání se přes něj vodní pára. Droga přelitá vodou se může také vařit přímo, ale v případě silic to není nejvhodnější řešení, neboť při teplotě varu vody může docházet k chemickým změnám silice. Spolu s vodní parou unikají též prchavé látky (i výševroucí), které se s vodou nemísí - tj. silice. Páry se vhánějí do chladiče, kde kondenzují, a kondenzát se zachycuje a posléze se oddělí silice od vodné vrstvy (např. v dělící nálevce). Silice je většinou lehčí než voda, a tudíž tvoří vrchní vrstvu, ale nesmíme zapomenout na výjimky - silice, obsahující mnoho fenolických látek (např. zmiňované silice hvozdíku a silice skořicová).
 
Mnohé silice se nedají bez rozkladu destilovat. Pokud jsou v droze přítomné ve velkém množství, a to zejména v povrchových částech drogy, v oplodí, jak je tomu zejména u citrusových plodů, získávají se z drogy nejčastěji lisováním. Vylisovaná tekutina však není čistou silicí, ale obsahuje také vodu a rozličné jiné látky, např. pektiny. Proto se vytváří obtížně rozdělitelná emulze.

=== Význam silic ===
Silice nacházejí uplatnění zejména v kosmetickém a potravinářském průmyslu. Ve farmacii se kromě silic používají též přímo siličné drogy a též jednotlivé izolované složky silic - např. z natě máty peprné (Herba menthae piperitae) se izoluje mátová silice (Oleum menthae piperitae) a z ní potom mentol, z natě tymiánu (Herba thymi) se izoluje tymiánová silice (Oleum thymi) a z ní thymol. Přitom účinky drogy, silice a izolované látky bývají často odlišné. Izolovaná složka se používá tehdy, pokud má silice a siličná droga nežádoucí vedlejší účinky (např. eukalyptová silice obsahuje terpeny, dráždící ke kašli, tak se izoluje přímo cineol. Na úpravu pachu a chuti léčiv a čajovin jsou vhodnější silice. Celá droga se používá ve chvíli, kdy jsou kromě silic obsaženy i jiné účinné látky, jako jsou třísloviny, hořčiny a podobně, které posilují pozitivní účinek drogy.
Existuje mnoho způsobů využití drog, obsahujících silice:

;a) Prostředky dráždící kůži
Sem patří zejména silice s vyšším obsahem pinenů, cineolu, karvakrolu, citronelalu a limonenu - tj. silice terpentýnová, rozmarýnová, kafr, thymol. Na kůži vyvolávají pocit tepla a zčervenání. Tvoří složky mastí, používaných při revmatismu a neuralgických bolestech.
;b) Antiflogistika
Jako protizánětlivých léčiv se používá silic, obsahujících některé terpeny - např. α-bisabolol, chamazuleny a β-farnezen z heřmánkové silice.
;c) Expektorancia
Expektorancia podporují v dýchacím ústrojí sekreci hlenů, tudíž podporují vykašlávání a snižují tak dráždivost ke kašli. Používají se proto často jako inhalační prostředky. Patří sem silice kosodřevinová (Oleum pini pumilionis), eukalyptová silice. K ústnímu požití slouží silice fenyklová, anýzová a tymiánová.
;d) Stomachika
Stomachika jsou látky, podporující chuť k jídlu jednak slabým drážděním žaludeční sliznice, která tak vylučuje více žaludečních šťáv, jednak také svou vůní a chutí. Patří sem zejména aromatické a ostře chutnající drogy, používané jako kořeniny.
;e) Karminativa
Karminativa jsou látky, které působí zejména proti nadměrné plynatosti střev. Na střeva působí protikřečově a desinfekčně. Tento účinek mají zejména plody kmínu, fenyklu, anýzu a koriandru, květy heřmánku, nať máty peprné a nať dobromysli.
;f) Diuretika
Některé siličné drogy působí též mírně močopudně. Tento účinek mají např. plody a silice z jalovce (Oleum juniperi) nebo plody a kořen petržele (Radix petroselini).
;g) Desinfenkční a antiseptické prostředky
Mnohé siličné drogy a silice působí proti parazitům, červům a infekcím (k podobným účelům je používají i rostliny, ve kterých jsou obsaženy - viz výše). Nejrapidnější je tento účinek u silic, obsahujících thymol, eugenol, cineol a karvakol. Konkrétně např. list buko (Folium bucco) působí desinfekčně na močové cesty, peroxid askaridol z merlíku má odčervující účinky, proti hmyzu působí některé terpeny, takže se některé drogy používají jako repelenty (např. kafr, terpentýn, mátová a citronelová silice). Jejich nevýhodou je poměrně krátká účinnost, silný pach a časté projevy kožních alergiích.

[[Kategorie:Přírodní látky|Isoprenoidy]]</text>
      <sha1>lwgortrdchtwltihsna5lrhcqcsawfc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Přírodní látky/Chemie přírodních látek/Přehled přírodních látek/Aromatické sloučeniny a příbuzné látky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4634</id>
    <revision>
      <id>35390</id>
      <parentid>21998</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:32:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="31978" xml:space="preserve">__TOC__

'''Aromatické sloučeniny''' mohou být syntetizovány v podstatě dvěma způsoby. Buď jde o látky odvozené od acetylkoenzymu A, aktivované formy kyseliny octové, tzv. acetogeniny, nebo jde o látky odvozené od kyseliny šikimové, kam patří zejména deriváty fenylpropanu. Látky, odvozené těmito způsoby, jsou nejčastěji aromatické, ale patří sem i jiné sloučeniny, o kterých se také zmíníme.
Jak již bylo řečeno, aromatické sloučeniny mohou být syntetizovány v podstatě dvěma způsoby. Jedním z nich je tzv. polyketidová cesta, která je pokračováním biosyntézy mastných kyseliny, důležitou roli tu hraje acetylkoenzym A. Dochází ke vzniku tzv. polyketidů (ketokarboxylových kyselin) a k následné cyklizaci, přičemž vznikají polycyklické aromatické sloučeniny. Tento způsob je typický pro mikroorganismy, ale můžeme jej pozorovat i u vyšších rostlin. Druhou možností je tzv. šikimátová cesta, která navazuje na metabolismus sacharidů přes látku zvanou kyselina šikimová. Tento způsob je častý u vyšších rostlin. Nic není absolutní, takže existuje ještě několik dalších způsobů syntézy těchto látek.

== Acetogeniny ==
Acetogeniny jsou velkou skupinou strukturně velice rozličných přírodních látek, jejichž původ lze najít v kyselině octové. Patří sem sloučeniny alifatické (např. mastné kyseliny) nebo aromatické (např. antrachinony).

Acetylkoenzym A se vytváří jednak aktivací kyseliny octové působením koenzymu A a ATP, jednak oxidační dekarboxylací kyseliny pyrohroznové. Touto aktivací se stávají protony methylové skupiny kyselými a při působení enzymu dochází k oddělení protonu a tvorbě uhlíkového aniontu (1). Karbonylová skupina acetylkoenzymu A má elektrofilní charakter a je místem ataku nukleofilního činidla, kterým není nic jiného než onen uhlíkatý anion. Takovouto reakcí dvou molekul acetylkoenzymu A dojde ke vzniku čtyřuhlíkatého řetězce (2). Opakováním tohoto procesu dojde k přidávání dalších dvojuhlíkatých jednotek a polyketidický řetězec se tak dále prodlužuje (3). Tak vznikají β-polykarbonylové sloučeniny.

Polyketosloučeniny obsahují methylenové skupiny mezi dvěma karbonylovými skupinami, a proto jsou velice reaktivní. Mezi jejich reakce patří alkylace (methylace a isopentylace) a hydroxylace methylenové skupiny (28), spojení dvou polyketidických řetězců reakcí karbonylové a methylenové skupiny navzájem, přičemž vznikají aromatické sloučeniny (29), redukce ketoskupiny na alkohol (30), dekarboxylace terminálního karboxylu za vzniku látek s nepárovým počtem uhlíků (31), reakce karboxylové skupiny polyketidů jsou iniciované jejich přeměnou na acylkoenzymy A (32). Takto vznikají velice rozličné sloučeniny.
Acetogeniny dělíme na alifatické, mezi které patří nasycené a nenasycené mastné kyseliny, které tvoří podstatnou složku lipidů, a polyacetylenové sloučeniny – polyiny a prostaglandiny, a cyklické, mezi něž řadíme fenoly a jejich deriváty, antrachinony, tetracykliny, grizeofulvin, lichenové kyseliny, deriváty floroglucinu a makrolidy.

=== Alifatické acetogeniny ===
==== Kyseliny octová a acetooctová ====
Kyselina octová se vytváří hydrolýzou aktivovaných acetátových sloučenin, jako je např. acetylkoenzym Anebo acetylfosfát. Může vznikat též hydrolýzou svých esterů nebo oxidací ethanolu. Je součástí sexuálních feromonů u opic a lidí.
Kyselina fluorooctová se vyskytuje v určitých rostlinách. Je to inhibitor citratsynthasy, což je jeden z klíčových enzymů citrátového cyklu. Tyto rostliny jej používají jako zbraň proti predátorům.

Diacetyl a acetoin vznikají v některých mikroorganismech (Streptococcus, Leuconostoc). Způsobují charakteristické aroma másla. Obě tyto sloučeniny vznikají kondenzací acetylkoenzymu A a aktivovaného aldehydu, u jiných organismů mohou být odvozeny od kyseliny pyrohroznové.
Kyselina acetooctová vzniká kondenzací dvou molekul acetylkoenzymu A. Je to alifatická β-ketokyselina. Je základní součástí metabolismu. Jsou důležité její deriváty, které se vyskytují u všech organismů. Kyselina acetooctová je pravděpodobně prekurzorem při syntéze některých alkaloidů.
Kyselina acetooctová spontánně dekarboxyluje na aceton. Redukcí acetoacetátu vzniká L-β-hydroxymáselná kyselina, která polymeruje na kyselinu poly-β-hydroxymáselnou. Ta je důležitou zásobní látkou mnohých mikroorganismů. Pokud jsou přítomny kyselina acetooctová, aceton a kyselina β-hydroxymáselná v moči, je to známkou vysoké hladiny cukru v krvi a tudíž choroby zvané cukrovka (Diabetes mellitus). Proto se obsah těchto sloučenin v moči sleduje.

==== Běžné alifatické kyseliny ====
V přírodě se běžně vyskytují nasycené alifatické kyseliny se sudým počtem uhlíků, nenasycené alifatické kyseliny jsou též celkem časté. Ostatní případy, jako jsou kyseliny s různě substituovaným nebo rozvětveným řetězcem, řadíme do sekunádrních alifatických kyselin. Alifatické kyseliny se středně dlouhým řetězcem jsou také neobvyklé, i když mají sudý počet uhlíků v řetězci. Názvy a vzorce alifatických kyselin viz tabulka.
Při vzniku kyselin obecného vzorce CH3(CH2CH2)nCOOH musí dojít ke kondenzaci acetátových jednotek, spojené s redukcí skupiny –CH2CO– na –CH2CH2–. Připojení další jednotky se uskuteční až po předchozí redukci. Reakce probíhá za účasti oxidu uhličitého.

Pomocí oxidu uhličitého dojde ke karboxylaci acetylkoenzymu A na malonylkoenzym A. Vznikem malonylkoenzymu A dojde k větší aktivaci vodíků methylenové skupiny, které se tak stanou také kyselejší a snáze se odštěpí. Tak vzniká nukleofilní α-uhlíkový anion. Karboxylace acetylkoenzymu A je katalyzována enzymy, jejichž prostetickou skupinou je biotin. Biotin je přítomen jako N-karboxylová kyselina a tak se přímo účastní přenostu oxidu uhličitého na acetylkoenzym A.

Malonylkoenzym A poté kondenzuje s molekulou acetylkoenzymu A za současné dekarboxylace. Vzniká tak acetogenin, který se dále redukuje, dehydratuje a opět redukuje na nasycený acylkoenzym A. Reakce se účastní ještě mnohé enzymy a proteiny, ale princip je tento. Vzniklý acylkoenzym A je buď přímo výsledným produktem, nebo může dále reagovat s další molekulou acetylkoenzymu A, čímž dojde k dalšímu prodloužení alifatického řetězce o dva uhlíky.
Nenasycené alifatické kyseliny mohou v zásadě vznikat dvěma způsoby. Buď mohou vznikat přímou dehydrogenací mastných kyselin, např. dehydrogenací kyseliny stearové vzniká kyselina olejová. Takovýmto způsobem vznikají nenasycené alifatické kyseliny u mikroorganismů. Druhou možností je, že nejprve vznikne hydroxykyselina a její dehydratací se utváří dvojná vazba. Takto vznikají vždy cis-izomery.

Kyselina máselná je sexuálním feromonem obratlovců, a tedy i člověka. Kyselina linolenová je pro člověka nezbytná, nazývá se též někdy vitamin F. Některé sloučeniny, odvozené od mastných kyselin vykazují hormonální aktivitu u lidí a zvířat. Lněný olej obsahuje až 65 % kyseliny linolenové. Na vzduchu do jeho struktury vstupuje kyslík, čímž dochází k polymeraci a olej houstne, což se nazývá vysycháním. Kyselina kaprová je inhibitorem růstu v některých semenech.
Primární mastné kyseliny jsou složkou lipidů. Jsou však také důležitými prekurzory sekundárních mastných kyselin, alkanů, alkenů, aldehydů a alkoholů, polyacetylenů a eikosanoidů.

==== Neobvyklé alifatické kyseliny ====
Sekundární alifatické kyseliny se mohou od primárních lišit délkou a rozvětveností uhlovodíkového řetězce, přítomností různých skupin (např. hydroxyskupin) nebo jiných strukturních elementů (např. cyklopropanového kruhu). Některé z alifatických kyselin se vyskytují poměrně často jako meziprodukty biosyntézy vyšších mastných kyselin, ale ve volném stavu jsou celkem vzácné. To je případ zejména nižších mastných kyselin.
Mastné kyseliny s lichým počtem uhlíků v řetězci vznikají záměnou počátečního
CoA-esteru kyseliny malonové za CoA-ester kyseliny propionové. Začínat lze i u jiných kyselin, jako např. isomáselné, isovalerové či α-methylmáselné kyseliny, čímž vznikají kyseliny s rozvětveným řetězcem. Ke vzniku kyselin s rozvětveným řetězcem vede také např. methylace postranního řetězce.
Reakcí kyseliny olejové s methioninem vzniká kyselina dihydrosterkulová, ze které vzniká dehydrogenací kyselina sterkulová. Ta obsahuje cyklopropenová. Je složkou oleje např. u čeledi slézovitých. Kyselina ricinolejová vzniká hydroxylací kyseliny olejové. Cyklizací nenasycených mastných kyselin vznikají kyseliny hydnokarpová, chaulmoogrová a gorlová.
Kyselina valerová je sexuálním feromonem včelí královny, ale také červa, který škodí na cukrové řepě. Mravenci, kteří ukusují listy, aby na nich mohli pěstovat houby, tvořící jejich potravu, vylučují myrmikanin, aby tak v mraveništi zabránili vzklíčení spor nežádoucích druhů hub. Kyselina ricinolejová je účinnou látkou ricinového oleje, což je olej semen skočce (Ricinus communis). Ricinový olej je velmi účinným projímadlem. Kyselina sterkulová se vyskytuje v tuku semen rostliny Sterculia foetida. Je vysoce toxická, rostlina ji používá k odrazení potenciálních predátorů.

==== Alkany a alkeny ====
V přírodě se nejčastěji vyskytují alkany s nerozvětveným řetězcem (n-alkany) nebo alkany s methylovými skupinami poblíž konce řetězce (isoalkany a anteisoalkany). V přírodě se vyskytující alkany obvykle obsahují více než 30 uhlíků ve svém řetězci. Alkeny obsahují ve své struktuře ještě jednu či více dvojných vazeb. Tyto sloučeniny se mohou vyskytovat u mikroorganismů, rostlin, hub i savců.
Alkany a alkeny vznikají dekarboxylací odpovídajících nasycených nebo nenasycených mastných kyselin. Alkany a alkeny mohou být následně hydroxylovány za vzniku alkoholů, které mohou být ještě dehydrogenovány za vzniku ketonů.
Alkany a alkeny jsou důležitou součástí kutikuly, což je voskovitý povlak nadzemních rostlinných orgánů, který slouží k ochraně rostliny před vnějšími vlivy. Undekan, tridekan a pentadekan jsou výstražnými feromony mravenců. Fukoserraten a ektokarpen jsou nenasycené uhlovodíky a jsou to sexuální feromony hnědých řas. Civeton a muskon, cyklické ketony, jsou sexuálními feromony šelem cibetkovitých. Alkany a alkeny mohou též tvořit součást silic.
 
==== Alifatické aldehydy a alkoholy ====
Alifatické aldehydy a alkoholy, nazývané též n-alkanaly a n-alkanoly, obsahují na konci řetězce aldehydickou skupinu nebo hydroxyskupinu. Vznikají postupnou redukcí mastných kyselin. Můžeme je nalézt u všech typů organismů.
3-cis-6, 8-trans-1-dodekatrienol je feromonem termitů, značícím cestu. 2,6-Nonadienal je původcem chuti okurky. 1-triakontanol je růstový stimulant některých rostlin. Alifatické alkoholy s delším řetězcem jsou složkou vosků.

==== Acetyleny ====
Acetyleny (polyacetyleny, polyiny) obsahují jednu nebo více trojných vazeb. Často však také v molekulách obsahují dvojné vazby, skupiny obsahující kyslík, síru a dusík, přičemž mohou být alifatické, alicyklické nebo heterocyklické.

Biogeneticky lze polyacetyleny odvodit od nenasycených alifatických kyselin, jako jsou olejová a linolenová. Klíčovým meziproduktem je kyselina krepeninová. Trojná vazba vzniká dehydrogenací dvojné vazby. Uhlovodíkatý řetězec mastných kyselin může být zkracován a modifikován dekarboxylací nebo α či β-oxidací. Trojná vazba může být také působením jistých enzymů modifikována na dvě dvojné vazby, ležící bezprostředně vedle sebe, tzv. allenová skupina. Může docházet k různým cyklizacím, díky nimž vznikají různé heterocyklické sloučeniny.
Polyacetyleny se vyskytují zejména v rostlinách hvězdnicovitých, miříkovitých a aralkovitých, ale také v houbách třídy stopkovýtrusých. Těchto sloučenin je v přírodě asi 400.V organismu, který je produkuje, jsou velice rychle syntetizovány a zpětně rozloženy. Pro živočichy jsou většinou vysoce toxické. Patří sem některá antibiotika, jako např. mykomycin, produkovaný plísní Nocardia acidophyllus. Antibakteriální účinek má též karlinový oxid kořenů druhu Carlina acaulis. Kapilin, přítomný v pelyňku (Artemisia), působí baktericidně a fungicidně.

==== Eikosanoidy ====
Eikosanoidy jsou nenasycené dvacetiuhlíkaté kyseliny. Mohou být alifatické, tzv. leukotrieny nebo obsahují pětičlenný uhlíkatý kruh, tzv. prostaglandiny či prostacykliny anebo obsahují pětičlenný heterocyklický kruh, obsahující kyslík, tzv. tromboxany. Mohou být přítomné i hydroxyskupiny, ketoskupiny a epoxyskupiny. Jsou syntetizovány vyššími živočichy, byly však nalezeny i u bezobratlých a též u rostlin. Prostaglandiny byly poprvé nalezeny v prostatě (odtud název).

Eikosanoidy jsou vytvářeny z dvacetiuhlíkatých mastných kyselin. Nejvýznamnějším prekurzorem je kyselina arachidonová. Vnášením jedné molekuly kyslíku pomocí peroxidas, vznikají leukotrieny, vnesením dvou molekul kyslíku vznikají prostaglandiny, prostacykliny a tromboxany.
Eikosanoidy vykazují hormonální aktivitu u vyšších zvířat. Nejvýznamnější je vliv prostaglandinů a leukotrienů na průběh zánětu a vliv prostaglandinů a tromboxanů na srážení krve. U rostlin mají nejspíš obranný význam – odrazují potenciální predátory.

=== Cyklické acetogeniny ===
Cyklické acetogeniny vznikají cyklizací polyketidického řetězce, máme pro ně též označení polyketidy. Podle délky polyketidického řetězce rozlišujeme tetraketidy, pentaketidy, hexaketidy, heptaketidy, oktaketidy a dekaketidy. Takto vznikají aromatické nebo heterocyklické sloučeniny.

Cyklizace, vedoucí ke vzniku fenolů, může probíhat několikerými způsoby. Cyklizací osmiuhlíkatého acetogeninu mezi uhlíky 2 a 7 vzniká intramolekulární aldolizací substituovaná kyselina resorcinolkarboxylová. Intramolekulární uhlíkovou acylací (1 → 6) typu Claisenovy kondenzace vzniká acylfloroglucinol. Jiným způsobem cyklizace mohou vznikat též deriváty pyronů a naftochinonu.
Cyklizací poly-β-ketosloučenin vznikají mnohé aromatické přírodní látky. Na rozdíl od syntézy alifatických kyselin v případě syntézy fenolických látek nedochází k redukci karbonylových skupiny. β-polyketidický řetězec je však dosti nestabilní a je pravděpodobně stabilizován ve formě polyenolu, který je vodíkovými vazbami navázán na povrch nějakého enzymu, případně tvorbou komplexů s ionty kovů. Mechanismus stabilizace však není ještě přesně znám.
 
==== Tetraketidy ====
Tetraketidy jsou sloučeniny, vznikající cyklizací polyketidického řetězce o čtyřech ketoskupinách. Jsou to karbocyklické sloučeniny se šestičlenným uhlíkatým kruhem (např. kyselina 6-methylsalicylová, hydroxylované acetofenony) nebo s kruhem, obsahujícím kyslíkový či dusíkový heterocyklus (např. alkaloid koniin). Kruh může být též sedmičlenný, což je zejména případ kyseliny stipitatonové.

Některé tetraketidy se vyskytují u lišejníků, kde žije v symbióze houba a řasa. Jiné se mohou vyskytovat u vyšších rostlin, jako např. koniin, což je alkaloid bolehlavu blamatého (Conium maculatum), používá jej však také masožravá rostlina špírlice (Sarracenia sp.) k paralýze chyceného hmyzu. Kyselina 6-methylsalicylová se může vyskytovat jak u vyšších rostlin, tak u hub. Z tetraketidů mohou vznikat např. huminové kyseliny, důležité součásti půd.

==== Pentaketidy, hexaketidy a heptaketidy ====
Pentaketidy mohou být monocyklické (eugenon) či bicyklické sloučeniny (citrinin). Ve struktuře mají zahrnut šestičlenný uhlíkatý kruh. Vyskytují se též sloučeniny se sedmičlenným kruhem, např. sepedonin. Pentaketidy se vyskytují u plísní, zejména rodů štětičkovec (Penicillium sp.) a kropidlák (Aspergillus sp.).
Cyklizací hexaketidického řetězce mohou vznikat naftochinony, není to však nejtypičtější způsob vzniku těchto sloučenin, patří sem jen plumbagin z rodu Plumbago.
Reprezentantem skupiny heptaketidů je antifungicidní antibiotikum grizeofulvin, sloučenina obsahující chlor a vznikající ve štětičkovci (Penicillium sp.).

==== Oktaketidy ====
Do skupiny oktaketidů patří deriváty antrachinonů (ty však mohou být vytvářeny také z kyseliny šikimové) a ergochromy. Většina antrachinonů obsahuje hydroxyskupiny na C–1 a C–8, někdy též na C–3, často je též přítomný vedlejší uhlovodíkatý řetězec na C–6. Antrachinony jsou snadno redukovatelné na antrony či antronoly reverzibilní reakcí. Deriváty antronu obsahují aktivovanou methylenovou skupinu v pozici 10 a proto jsou schopny tvořit v této pozici C-glykosidy. Mnohé antrachinonové a antronové deriváty však tvoří též O-glykosidy. Často také vznikají dimery antrochinonů. Ergochromy jsou světle žluté dimerní xantonové deriváty.

Antrachinonové sloučeniny polyketidického původu se vyskytují u plísní, např. rodů štětičkovec (Penicillium sp.) a kropidlák (Aspergillus sp.), u hub stopkovýtrusných a u lišejníků. Z vyšších rostlin je obsahují čeledi rdesnovitých a řešetlákovitých. Některé čeledi vyšších rostlin, např. ořešákovité, obsahují antrachinony alizarinového typu, které vznikají cestou přes kyselinu šikimovou. Ergochromy jsou tvořeny plísněmi a lišejníky.
 
Antrachinonové deriváty jsou účinnými projímadly. Pro rostliny mají význam jako odpuzovače predátorů, což je případ např. hypericinu v třezalce tečkované (Hypericum perforatum).

==== Dekaketidy ====
Nejvýznamnějšími reprezentanty skupiny dekaketidů jsou aflatoxiny, syntetizované plísní štětičkovec žlutý (Aspergillus flavus). Jsou to deriváty kumarinu. Kumarinový kruh je spojen s bisdihydrofuranovou jednotkou a dále buď s cyklopentanonovým cyklem (aflatoxiny řady B) anebo s šestičlenným laktonovým kruhem (aflatoxiny řady G). Aflatoxiny jsou syntetizovány z antrachinonových derivátů. Pro vyšší živočichy jsou aflatoxiny karcinogenní. Vyšší dávky způsobují smrt kvůli poškození jater.

==== Tetracykliny a cykloheximidy ====
Tetracykliny a cykloheximidy jsou polyketidy, vzniklé tak, že jako startovní molekuly je použito malonyl CoA, případně malonamido CoA místo acetyl CoA. Tyto látky obsahují též dusíkaté atomy, jejichž původ je ovšem neznámý. Tetracykliny a cykloheximidy mají antibiotické vlastnosti. Používají se v lékařství.

==== Makrolidy ====
Makrolidy jsou velké laktonové kruhy, vznikající cyklizací poly-β-ketokyselin. Řadíme je k derivátům kyseliny propionové. Mohou být rozděleny na nonpolyeny a polyeny, podle přítomnosti dvojných vazeb. Vznikají u bakterií Streptomyces sp. Jsou to antibiotika skupiny erytromycinů.

==== Lichenové kyseliny ====
Lišejníky produkují řadu strukturně rozmanitých látek. K nim patří lichenové kyseliny, z nichž nejjednodušší jsou kyseliny lekanorová a gyroforová. Ty vznikají polymerací kyseliny orselinové. V lišejnících se též často nachází kyselina usnová. Ta vzniká ze dvou molekul substituovaného floroglucinu oxidativním zdvojením.

==== Deriváty floroglucinu ====
Deriváty floroglucinu jsou sloučeniny, vyskytující se v kapraďorostech, např. v rodu kapraď (Dryopteris sp.). Skládají se ze dvou methylovaných jednotek floroglucinolu, který má původ acyl-malonátový. Tyto dvě jednotky jsou spojený methylenovým můstkem. Některé deriváty floroglucinu, např. filicin, jsou jedovaté a pro kapraďorosty mají význam při odstrašování predátorů.

==== Složené acetogeniny ====
Mezi složené acetogeniny se zařazují látky, na jejichž tvorbě se kromě acetogeninů účastní i prekurzory jiného původu, odvozené např. od kyseliny mevalonové (isoprenoidy). Typickým případem jsou obsahové látky konopí – kanabinoidy. Acetátová část molekuly se tvoří cyklizací acetogeninu, složeného ze šesti zbytků kyseliny octové, za vzniku kyseliny olivetolkarboxylové. Ta reaguje s geranyldifosfátem na kyselinu kanabidiolovou, která dekarboxylací přechází na kanabidiol. Ten cyklizuje na Δ-9,10-tetrahydrokanabinol (THC), což je látka, podmiňující psychotropní účinek konopí.

== Látky odvozené od kyseliny šikimové ==
Druhým způsobem biosyntézy aromatických sloučenin je cesta přes kyselinu šikimovou. Kyselina šikimová byla prvně izolována v Japonsku z tamějšího druhu badyáníku (Illicium anisatum), který se japonsky nazývá Shikimino-ki, a podle něho získala kyselina šikimová svůj název. Dlouho však trvalo, než byl objasněn její význam při vzniku aromatických látek.

Kyselina šikimová je syntetyzována z erythrosa-4-fosfátu (jeden z meziproduktů fotosyntézy), který reaguje s fosfoenolpyruvátem za vzniku kyseliny 2-keto-3-deoxy-7-fosfo-D-araboheptonové, která dále cyklizuje za vzniku kyseliny 3-dehydrochinové, jejíž redukcí vzniká kyselina chinová, která se v rostlinách vyskytuje jak volná, tak vázaná s fenolickými látkami ve formě esterů. Její dehydratací vzniká kyselina 3-dehydrošikimová, která je redukována na kyselinu šikimovou.

Z kyseliny 3-dehydrošikimové může být odvozena kyselina gallová, důležitá součást tříslovin. Přímo z kyseliny šikimové mohou být odvozeny fenaziny, což jsou pigmenty, vytvářené v bakteriích. Kyselina šikimová může být dále transformována až na kyselinu chorismovou, která je prekurzorem fenylalaninu a tyrozinu, z nichž jsou pak kromě některých alkaloidů odvozeny i sloučeniny zvané fenylpropanoidy. Můžeme si také všimnout, že pro syntézu fenylalaninu a tyrozinu je třeba fotosyntézy, a proto je živočichové nejsou schopni syntetizovat a tyto aminokyseliny patří k esenciálním. Kyselina chorismová však může být prekurzorem sekundárních látek sama, to je případ naftochinonů, antrachinonů, chloramfenikolu či aminobenzoových a hydroxybenzoových kyselin.

=== Deriváty kyseliny benzoové ===
K této skupině látek řadíme hydroxyderiváty a aminoderiváty kyseliny benzoové. Ty vznikají většinou cestou přes kyselinu šikimovou.
Z kyseliny 3-dehydrošikimové vznikají kyselina protokatechová a kyselina gallová. Kyselina gallová je významnou složkou hydrolyzovatelných tříslovin, galotaninů. Tímto způsobem jsou tyto dvě kyseliny syntetizovány u některých hub a vyšších rostlin, jmenujme např. javor cukrový (Acer saccharinum), čajovník čínský (Camelia sinensis), brusinku (Vaccinium vitis-idaea). Ve většině organismů jsou tyto kyseliny odvozeny od kyseliny skořicové.

Z kyseliny chorismové jsou odvozeny orto a para substituované hydroxy a aminoderiváty kyseliny benzoové. Sloučeniny, které tyto skupiny obsahují v para poloze, jsou odvozeny přímo od kyseliny chorismové. Jde zejména o kyselinu p-hydroxybenzoovou, která je důležitým prekurzorem ubichinonů, a kyselinu p-aminobenzoovou, ze které je syntetizována kyselina tetrahydrolistová. Také kyselina antranilová (o-aminobenzoová) je vytvářena přímo z kyseliny chorismové, a to pomocí enzymu antranilatsynthasa. Kyselina antranilová je významná sloučenina, odvozujeme od ní chinolinové, akridinové a benzodiazepinové alkaloidy, ale také tryptofan a další sloučeniny. Ke vzniku kyseliny salicylové (o-hydroxybenzoové) musí nejprve dojít ke vzniku meziproduktu, a to kyseliny isochorismové.

Zde poznamenejme, že od kyseliny chorismové je odvozen také chloramfenikol, což je významné antibiotikum, vyskytující se u bakterií Streptomyces sp. Tato sloučenina je zajímavá tím, že obsahuje na první pohled „nebiologické“ skupiny, jako jsou atomy chloru či nitroskupina.

=== Naftochinony a příbuzné látky ===
Naftochinony jsou deriváty naftalenu, obsahující dvě ketoskupiny v poloze para. Naftochinony mohou vznikat dvěma způsoby. Buď z tyrozinu přes kyselinu homogentisovou vzniká toluchinon, z něhož se připojením izoprenové jednotky a dalšími reakcemi tvoří substituovaný naftochinon. Při druhém způsobu reaguje kyselina šikimová s kyselinou α-ketoglutarovou, přičemž vzniká kyselina o-sukcinylbenzoová, ze které dalšími reakcemi vzniká naftochinon.

Naftochinony jsou výchozí látky pro syntézu vitaminů K a antrachinonů alizarinového typu. Přímým prekurzorem vitaminů K je dihydronaftochinon, na který se naváže několik dimethylalylových jednotek.
Vitaminy K obsahují kromě naftochinonového jádra ještě dlouhý boční izoprenoidní řetězec. Vitaminy K mohou být syntetizovány jednak pomocí mikroorganismů, ale také vyššími rostlinami. Vitaminy K jsou koenzymy glutamátkarboxylasy. U savců se vitamin K2 vytváří díky střevním bakteriím. Vitamin K1, fylochinon, je však nutno přijímat potravou.
Naftochinony s kratšími nebo žádnými bočnými řetězci, stejně jako antrachinony alizarinového typu, vznikají v některých čeledích vyšších rostlin, jmenujme např. ořešákovité, ve kterých se vyskytuje juglon. Juglon slouží k odpuzování škodlivého hmyzu.

=== Ubichinony ===
Ubichinony jsou prenylované benzochinonové deriváty, nesoucí boční řetězec 5 až 10 izoprenoidních jednotek. Mohou být vytvářeny mikroorganismy, rostlinami i živočichy. Ubichinon 50, tzv. koenzym Q10, má boční řetězec dlouhý padesát uhlíků, což znamená, že obsahuje 10 izoprenoidních jednotek. Ubichinony se účastní buněčného dýchání. Svými hydrofobními konci interagují s lipidy v plasmatické membráně, zatímco chinonový cyklus podstupuje oxidačně redukční reakce.

=== Fenylpropanoidy ===
Fenylpropanoidy neboli deriváty fenylpropanu tvoří významnou podskupinu přírodních aromatických látek. Jsou to sloučeniny, které obsahují na aromatickém jádře navázaný tříuhlíkatý řetězec, základní uhlíkatou kostrou těchto aminokyselin je tedy fenylpropan – odtud název fenylpropanoidy.. Patří sem zejména deriváty kyseliny skořicové, kumariny, fenylkarboxylové kyseliny, lignany a ligniny. Tyto látky jsou syntetizovány přes šikimátovou cestu za pomoci aminokyselin fenylalaninu a tyrosinu.

Mezi jednoduché fenylpropanoidy řadíme jednak fenylpropanové kyseliny, které bývají strukturně odvozeny od kyseliny skořicové. Z fenylpropanových kyselin vznikají in vivo další fenylpropanové deriváty. Tyto látky tvoří vedle terpenů jednu z nejdůležitějších součástí éterických olejů. Myristicin a další deriváty se vyskytují v éterickém oleji muškátového oříšku. Kyselina skořicová a její deriváty jsou vyššími rostlinami produkovány jako odpadní produkty biosyntézy stilbenových derivátů. Ty vznikají po kondenzaci fenylpropanových kyselin se třemi molekulami acetátu.

==== Deriváty kyseliny skořicové ====
Kyselina skořicová vzniká z fenylalaninu působením enzymu, který je schopen katalyzovat eliminaci amoniaku. Tento enzym je přítomen v rostlinných pletivech. Kyselina skořicová a její deriváty, jako např. kyselina kumarová, kávová, ferulová, sinapová a jiné, jsou velice rozšířené v rostlinné říši, mohou se vyskytovat též u mikroorganismů, řídčeji též u živočichů.

Kyselina skořicová a její deriváty se v rostlinách vyskytují většinou vázané na cukry, nebo jako estery kyseliny chinové. Ve velkém množství se vyskytují jako složka balzámů a živic. Kyselina 3-O-kavoylchinonová, tzv. kyselina chlorgenová, je velmi častá ve vyšších rostlinách. V případě poranění rostliny nastává na poškozeném místě značné hromadění této kyseliny, která má silně antibakteriální účinky a chrání tak poraněnou část před infekcí.
Redukcí karboxylové skupiny kyseliny skořicové vznikají přírodní látky s uhlíkatým řetězcem na aromatickém kruhu. Mnohé z nich jsou součástí silic a balzámů. Uhlovodíkatý řetězec může být alylový, což je případ např. methylchavikolu, safrolu, myristicinu či apiolu, nebo 2-propylenový, což je případ anetolu, eugenolu, β-asaronu, fenikulinu, ale též cinnamaldehydu. Tyto látky jsou složkami silic čeledi miříkovitých, ale též skořicové silice.

==== Kumariny ====
Kumariny jsou laktony kyseliny o-hydroxyskořicové, o-kumarové. Tato kyselina se vyskytuje ve formě glykosidických prekurzorů, a až po hydrolýze probíhá její cyklizace na lakton. Rozlišujeme kumariny jednoduché a kondenzované, přičemž v rámci kondenzovaných kumarinů existují furanokumariny a pyranokumariny.

Kumarin a jeho deriváty charakteristicky voní po usušeném seně. Jsou obsaženy především v rostlinách čeledi bobovitých a lipnicovitých, nejčastěji v podobě glykosidů. Při zapaření rostlin s obsahem kumarinů, tj. při neodborné manipulaci se senem, vzniká vinou působení určitých mikroorganismů dikumarol, který brání srážlivosti krve. Kumariny hrají také roli v mezidruhovém soupeření mezi rostlinami.
 
Kumariny působí tlumivě na centrální nervovou soustavu a snižují teplotu. Některé působí i protikřečově. Některé kumariny se používají jako ochrana proti intenzivnímu slunečnímu záření, zejména aeskulin. Furanokumariny jsou fototoxické sloučeniny, způsobují značné zcitlivění na světle.

==== Fenylkarboxylové kyseliny ====
Fenylkarboxylové kyseliny se mohou vytvářet buď přímo z kyseliny chorismové, nebo β-oxidací a odbouráváním bočného řetězce kyseliny skořicové a jejích derivátů. Mezi nejčastěji se vyskytující kyseliny patří kyselina benzoová a její hydroxyderiváty, které jsou rozšířené ve vyšších rostlinách. Takto může vznikat též zmíněná složka tříslovin, kyselina gallová. Takto však vznikají též aldehydy a primární alkoholy, např. salicin nebo arbutin.

==== Ligniny a lignany ====
Ligniny a lignany vznikají dimerizací a polymerizací fenylpropanových sloučenin. Lignin je podpůrnou složkou vyšších rostlin, zejména kapraďorostů a rostlin semenných. Tvoří se oxidační polymerací fenylpropanových jednotek. Z derivátů kyseliny skořicové, zejména esterů, pak vznikají fenylpropanové alkoholy, jejichž monomery jsou základem pro syntézu ligninu. Nejvýznamnějšími takovými monomery jsou p-kumarylalkohol, koniferylalkohol a sinapylalkohol.

Lignin tvoří složku buněčných stěn u některých buněk. Je například přítomen ve vláknech dřeva, v cévách a tracheidech. Zvyšuje odolnost rostlin vůči infekci. Tvoří asi 20 až 30 % hmotnosti dřeva.
Lignany jsou dimery fenylpropanových jednotek, spojené C–C vazbou mezi uhlíky bočního propanového řetězce. Jsou široce rozšířeny u vyšších rostlin, byly však nalezeny i v moči savců a člověka. Některé lignany inhibují klíčení semen, jiné jsou cytotoxické.

[[Kategorie:Přírodní látky|Aromatické sloučeniny a příbuzné látky]]</text>
      <sha1>amjl5g6ocl0espv0beecdn28ndmo63y</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Přírodní látky/Chemie přírodních látek/Přehled přírodních látek/Aminokyseliny, peptidy a proteiny</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4635</id>
    <revision>
      <id>35389</id>
      <parentid>21997</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:32:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="12519" xml:space="preserve">__TOC__

'''Aminokyseliny''' jsou významnými produkty primárního metabolismu. Nejenže jsou to základní stavební jednotky peptidů a bílkovin, ale jsou to též významné výchozí látky pro mnohé sekundárně metabolické dráhy. Jsou významné pro syntézu alkaloidů, purinových derivátů, některých vitaminů, kyanogenních glykosidů, glukosinolátů a fenylpropanů.
Aminokyseliny jsou látky, obsahující karboxylovou skupinu a aminoskupinu. Mezi primárně metabolické aminokyseliny patří 20 aminokyselin. Všech těchto 20 aminokyselin je α-aminokyselinami, což znamená, že aminoskupina se nachází na α-uhlíku. Aminoskupina všech těchto základních aminokyselin, s výjimkou prolinu, je primární, u prolinu jde o sekundární aminoskupinu.

Nejjednodušší aminokyselinou je glycin, tedy kyselina aminooctová. Tato aminokyselina je opticky neaktivní. Ostatní aminokyseliny však obsahují na α-uhlíku navázaný ještě postranní řetězec, který způsobuje, že tyto aminokyseliny obsahují chirální centrum. Proto rozlišujeme aminokyseliny D- a L-řady. Většina v přírodě se vyskytujících aminokyselin patří do řady L-, aminokyseliny s D-konfigurací se vyskytují v přírodě zřídka, a to například v buněčných stěnách bakterií nebo jako součást polypeptidových antibiotik.

Přítomnost aminoskupiny a karboxylové skupiny způsobuje, že aminokyseliny mají amfoterní (kyselé i zásadité) vlastnosti – karboxylová skupina protony odštěpuje, aminoskupina přijímá. Aminokyseliny se tedy téměř vždy vyskytují v iontové podobě, zastoupení neionizované formy je mizivé. Náboj, který aminokyselina nese, závisí na pH. V kyselém prostředí se dává přednost protonizaci aminoskupin před disociací karboxylových skupin, a proto aminokyselina nese celkově kladný náboj. V zásaditém prostředí je situace opačná, aminokyselina tudíž nese náboj celkově záporný. Jistá část molekul je vždy přítomna ve formě tzv. obojetného iontu, kdy je aminoskupina protonizovaná a karboxylová skupina disociovaná. Obojetný iont je tedy navenek elektricky neutrální.
Za určitého pH je většina molekul přítomna ve formě obojetného iontu, a ve formě kladně či záporně nabitých iontů jsou přítomna pouze malá, ale stejná množství molekul. Takovéto pH se nazývá izoelektrický bod a je důležité, protože za tohoto pH se aminokyselina chová jako elektricky neutrální.

== Proteinogenní aminokyseliny ==
Proteinogenní aminokyseliny rozdělujeme do čtyř skupin. Jednak jsou to aminokyseliny nepolární, což jsou aminokyseliny s uhlovodíkovým postranním řetězcem. Do této skupiny patří glycin, alanin, valin, leucin, isoleucin, prolin, fenylalanin, methionin a tryptofan. Druhou skupinou jsou aminokyseliny s polárním zbytkem, kam řadíme tyrozin, serin, threonin, cystein a též asparagin a glutamin, což jsou amidy kyselých aminokyselin. Kyselé aminokyseliny tvoří třetí skupinu. Jsou to aminokyseliny, které obsahují další karboxylovou skupinu. Sem patří pouze dvě aminokyseliny, a to kyselina glutamová a kyselina asparagová. Poslední skupinou jsou aminokyseliny bazické, což jsou aminokyseliny, obsahující v postranním řetězci ještě další atom nebo atomy dusíku. Sem řadíme tři aminokyseliny, a to lysin, arginin a histidin.

== Neproteinogenní aminokyseliny ==
Neproteinogenní aminokyseliny se vyskytují zejména ve volném stavu, tj. nevázané v proteinech. Jsou to často deriváty proteinogenních aminokyselin. Vyskytují se obvykle ve volném stavu, nebo vázané jako γ-glutamáty, acetáty nebo oxaláty. Často tvoří též součásti krátkých peptidů, jako jsou třeba faloidin a amanitin, jedy muchomůrky zelené. Často jsou též prekurzory jiných sekundárních látek. Známe více než 400 neproteinogenních aminokyselin, které se vyskytují v mikroorganismech, rostlinách, houbách i živočiších. Některé neproteinogenní aminokyseliny viz na obr.
;D-aminokyseliny
Mezi neproteinogenní aminokyseliny patří již zmíněné aminokyseliny s netypickou D-konfigurací, tvořící základ antibiotik a též složku buněčných stěn bakterií. Celkem rozšířeny jsou D-alanin, D-serin, D-cystein, kyselina D-glutamová a D-ornitin. D-aminokyseliny ve volném stavu tvoří součást tělesných tekutin hmyzu a můžeme je nalézt též v lidské moči. D-aminokyseliny se vytváří zejména racemizací L-aminokyselin, ale též transaminací specifickými D-aminotransferasami. Pro rozklad D-aminokyselin je také třeba specifických enzymů.
;N-acylované aminokyseliny
Acylovány mohou být jak volně se vyskytující aminokyseliny, tak i aminokyseliny vázané v proteinech. Acylované aminokyseliny se vytváří reakcí acylkoenzymů A s aminoskupinami aminokyselin. Mezi nejběžnější patří formylderiváty – N-formylmethionin je startér biosyntézy proteinů u bakterií, acetylderiváty, které byly nalezeny zejména u hub a jsou zahrnuty při syntéze methioninu, malonylderiváty, které se vyskytují u některých rostlin, a oxalylderiváty.
;Opinony
Opinony vznikají kondenzací α-ketokyselin s bazickými aminokyselinami, jako je L-arginin, L-histidin a L-lysin. Obsahují sekundární aminoskupinu. Hrají roli při výživě určitých mikroorganismů.
;N-methylované aminokyseliny a betainy
Ke vzniku N-methylovaných aminokyselin dochází náhradou vodíkových atomů za methylové skupiny, přičemž může dojít až ke vzniku kvartérního dusíku s kladným nábojem, pak mluvíme o betainech. K methylaci je využito methioninu.
Tyto aminokyseliny se vyskytují většinou ve volném stavu. Ve výjimečných případech však mohou také tvořit součást proteinů, což je zejména případ bazických aminokyselin, methylovaných na dalších aminoskupinách.

=== α,β-dehydroaminokyseliny ===
Aminokyseliny s dvojnou vazbou, vycházející z α-uhlíku, jsou složkou cyklických peptidů a ve volném stavu jsou nestabilní.

=== Význam neproteinogenních aminokyselin ===
Neproteinogenní aminokyseliny slouží často jako zásobárna dusíku. Proto je můžeme ve větších množstvích nalézt zejména v semenech a kořenech rostlin. Většina neproteinogenních aminokyselin je navíc toxická, protože u nepřizpůsobených organismů mohou zasahovat do metabolismu primárních aminokyselin. Pokud jsou tyto aminokyseliny začleněny do proteinů, mohou způsobit ztrátu jejich biologické funkce. Z důvodů výše uvedených patří neproteinogenní aminokyseliny k jedné z účinných zbraní organismu proti predátorům.
Některé neproteinogenní aminokyseliny mají svůj význam pro metabolické a fyziologické pochody, což je případ např. argininfosfátu a kreatinfosfátu, které hrají roli v metabolismu energeticky bohatých sloučenin, nebo betainu, který má zase vliv na osmózu.

== Biogenní aminy ==
Aminy jsou sloučeniny s aminoskupinou. Může jít o primární aminy, sekundární aminy, terciální aminy či kvartérní amoniové soli. Mnohé aminy řadíme spíše mezi alkaloidy, takže v této kapitole budeme hovořit o tzv. biogenních aminech, což jsou aminy, odvozené od aminokyselin, případně příbuzných aldehydů.
Biogenní aminy mohou vznikat buď dekarboxylací aminokyselin. Tak se děje ve všemožných typech organismů. Takto vzniklé primární aminy mají většinou své triviální názvy. Druhou možností vzniku aminů je transaminace aldehydů, což je typické zejména pro rostliny. Roli donorů aminoskupin přebírají zejména aminokyseliny L-alanin a L-glutamin.
Aminy jsou významnými nositeli charakteristických pachů. Mnoho rostlin používá aminů k lákání opylovačů. Aminy také způsobují zápach hadovky smrduté (Phallus impudicus), který láká hmyz, živící se mršinami, a ten umožňuje houbě přenášení výtrusů. Kyselina γ-aminomáselná, dopamin, serotonin a histamin slouží jako hormony a neurotransmitery živočichů.

== Peptidy a proteiny ==
Reakcí aminoskupiny jedné aminokyseliny s karboxylovou skupinou aminokyseliny druhé dochází ke kondenzaci za odštěpení vody. Takto vzniká peptidická vazba a vzniklou sloučeninu nazýváme peptid. Podle počtu navázaných aminokyselin rozlišujeme dipeptid, tripeptidy, do 10 aminokyselin jde o oligopeptidy a nad 10 aminokyselin mluvíme o polypeptidech, jejichž molární hmotnost je nižší než 104. Makromolární peptidy se označují jako bílkoviny, proteiny.

Je nutné uvědomit si, že pro biologickou funkci proteinů není důležité jen pořadí po sobě jdoucích aminokyselin, ale též tvar, který výsledná molekula zaujímá v prostoru. Ten je dán jednak sekvencí aminokyselin, kdy hydrofobní aminokyseliny zůstávají uvnitř vznikající molekuly a hydrofilní aminokyseliny zůstávají na povrchu. Svou roli hrají též různé reakce mezi řetězci aminokyselin, připomeňme hydrofobní interakce uhlovodíkatých řetězců, vodíkové můstky a vznik sirných můstků ze dvou molekul cysteinu.

Tvar molekuly je důležitý zejména v případě enzymů. Enzymy jsou biologické katalyzátory nejrůznějších reakcí. Katalytická funkce enzymů je zajištěna právě přesným tvarem molekuly enzymu, vztah enzymu a jeho substrátu bývá přirovnáván ke vztahu zámku a klíče. V přírodě se nacházejí velká množství různých enzymů, prakticky každá biochemická reakce má také svůj enzym.

Izolace enzymů z přírodního materiálu je však často složitá, protože enzymy se vyskytují většinou jen ve stopových množstvích. Z přírodního materiálu se získávají enzymy papain, bromelin a ficin.
Papain se izoluje z mléčné šťávy nezralých plodů melounového stromu (Carica papaya). Ze zahuštěné mléčné šťávy se získává frakčním srážením se síranem amonným. Je to enzym, složený z 212 aminokyselin. Patří mezi enzymy, hydrolyzující bílkoviny. Proto se používá zejména pro podporu trávení, čištění ran a též proti červům. Bromelin je glykoprotein, složený z 277 aminokyselin, získává se ze šťávy natě a plodu ananasu (Ananas comosus) srážením acetonem. Působí stejně jako papain. Používá se například na léčení edemů, zánětů a na důkaz různých protilátek. Ficin je též glykoprotein, získává se z mléčné šťávy různých druhů fikusů (Ficus sp.). Působí podobně jako předešlé enzymy.

Některá antibiotika jsou peptidického původu. Jsou to zejména antibiotika řady penicilinu a cefalosporinu. Základem penicilinu je kyselina 6-aminopenicilianová, která je vytvořena z L-cysteinu a L-valinu. Peniciliny obsahují charakteristický čtyřčlenný heterocyklický kruh s dusíkem a sírou. Cefalosporiny jsou deriváty kyseliny
7-aminocefalosporanové. Tyto látky se tvoří v různých druzích plísní (Penicillium, Aspergillus a Cephalosporium).
Peptidy mohou mít také hormonální funkci. Mezi peptidické hormony patří zejména hormony hypofýzy a slinivky břišní. Jde zejména o tropiny a inzulin. Dříve se tyto hormony získávaly zejména izolací z živočišných orgánů, dnes se dává přednost spíše biotechnologii, neboť hormony, získané ze zvířat, se od těch lidských často liší, sice jen nepatrně, ale i malé odlišnosti mohou mít v tomto případě fatální následky.

Některé peptidy jsou také důležitými toxiny. Jsou to zejména jedy muchomůrky zelené, faloidiny a amanitiny, ale také třeba ricin ze semen skočce (Ricinus communis) nebo robin z trnovníku (Robinia pseudoacacia). Též mnohé živočišné toxiny mají peptidickou nebo bílkovinnou podstatu. Hadí jedy obsahují nízkomolekulární proteiny, jejichž účinek ruší přenos nervových vzruchů, působí na krevní oběh, vyvolává zástavu srdce, případně křeče. Včelí jed pochází ze zadní části těla včely, obsahuje histamin, kyselinu mravenčí, nízkomolekulární toxiny a některé enzymy. Hlavním toxinem včelího jedu je melitin, což je bazický protein, rozkládající krev a způsobující křeče. Další významnou složkou včelího jedu je apamin, jehož účinek se projevuje dlouhodobým drážděním CNS. Včelí jed však působí zejména lokálně.

[[Kategorie:Přírodní látky|Aminokyseliny, peptidy a proteiny]]</text>
      <sha1>5ldsfqbj3rjg80xegwql0kwcqwxrywx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Přírodní látky/Chemie přírodních látek/Přehled přírodních látek/Alkaloidy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4636</id>
    <revision>
      <id>35388</id>
      <parentid>21996</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:32:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="28248" xml:space="preserve">__TOC__

'''Alkaloidy''' tvoří známou a významnou skupinu přírodních látek. Název alkaloid má svůj původ v alkalickém charakteru těchto látek – mají schopnost vytvářet s kyselinami ve vodě rozpustné soli. V původním významu jsou to heterocyklické dusíkaté báze, což znamená, že by měly mít alespoň jeden kruh se začleněným dusíkem. V širším slova smyslu však alkaloidy chápeme jako dusíkaté báze, produkované zpravidla rostlinami. Vidíme, že struktura alkaloidů je tedy velice rozmanitá, mohou být alifatické, cyklické i aromatické, často mají též steroidní povahu. Pro rostlinu mají význam především jako odpadní látky.

Pro svou častou toxicitu byly alkaloidy dobře prozkoumány. V devatenáctém století byly často izolovány. V roce 1806 byl izolován morfin, v roce 1818 strychnin, v roce 1820 chinin, v témže roce byl izolován též kofein, v roce 1827 nikotin, v roce 1831 atropin, o rok později kodein, v roce 1848 byl izolován papaverin. Dnes známe více než deset tisíc alkaloidů, přičemž tento počet se neustále zvyšuje. Dosud byly alkaloidy nalezeny asi v 4000 rostlinných druzích, přičemž se odhaduje, že asi 10 až 20 % rostlinných druhů obsahuje alkaloidy. Nutno ovšem dodat, že ačkoli byly některé alkaloidy izolovány, nebyla známa jejich struktura. Tu bylo většinou možno vyřešit až s rozvojem fyzikálně chemických metod v padesátých letech dvacátého století. Např. od izolace kofeinu po úplné odhalení jeho struktury a absolutní konfigurace uplynulo 162 let.

Alkaloidy se vyskytují nejčastěji ve vyšších dvouděložných rostlinách, v menší míře i v jednoděložných – např. čeleď liliovité (Liliaceae). I některé nahosemenné rostliny obsahují alkaloidy – např. tis (Taxus), chvojník (Ephedra), plavuň (Lycopodium) či přeslička (Equisetum), alkaloidy jsou však obsaženy v některých houbách – paličkovice nachová (Claviceps purpurea) či lysohlávka (Psilocybe). Některé alkaloidy s jednoduchou strukturou jsou velice rozšířené – např. nikotin se vyskytuje v mnoha rostlinných čeledích. Naopak, alkaloidy se složitou strukturou se vyskytují vzácněji a jsou více specifické. Např. morfin se vyskytuje pouze v některých druzích rodu mák (Papaver), strychnin se vyskytuje pouze v rodu kulčiba (Strychnos). Také vnější prostředí a klima může mít vliv na množství a druh obsažených alkaloidů. Obsah alkaloidů kolísá v průběhu vegetačního období, ale též během dne.

Alkaloidy mají lipofilní charakter, většinou jsou to tuhé, bezbarvé, ve vodě málo rozpustné látky. Existují však výjimky – např. nikotin, spartein a koniin jsou tekutiny; berberin a chelidonin jsou barevné. Alkaloidy se rozpouštějí ve zředěných roztocích minerálních kyselin, přičemž vzniká kvartérní sůl, dobře rozpustná ve vodě, ale zato nerozpustná v polárních rozpouštědlech. Tato skutečnost umožňuje snadné oddělení alkaloidů od ostatních obsahových látek extrakcí různě polárními rozpouštědly při různém pH.

Význam alkaloidů pro rostlinu není zatím jednoznačně objasněn. Jejich jedovatost může rostlině působit ochranu proti býložravcům a parazitům. Ne všechny alkaloidy jsou však v dostatečné míře jedovaté. Sama rostlina na jejich syntézu vynakládá mnoho energie a musí vlastnit vysoce specializované enzymy. Proto předpokládáme, že alkaloidy mají pro rostlinu ještě jiný, dosud neobjasněný význam. Alkaloidy mohou mít různý účinek na různé organismy. Chinin je pro člověka velice málo toxický, ale pro prvoky je toxický dosti na to, aby pomohl při léčení jimi způsobených nemocí. Naopak – hyoscyamin je pro člověka velice toxický, ale králíci jsou na něho téměř nevnímaví, protože v krvi obsahují enzym, který přítomný hyoscyamin rychle štěpí. Je zajímavé, že chemicky příbuzné alkaloidy mohou mít naprosto rozdílné účinky – např. atropin a kokain. Naopak – podobné účinky budou mít třeba alkaloidy chemicky velice odlišné – např. pilokarpin a muskarin nebo nikotin a cytisin.

Biogeneticky jsou alkaloidy odvozené většinou od aminokyselin. Jde zejména o aminokyseliny ornithin, lysin, fenylalanin, tyrozin, tryptofan a histidin. Některé alkaloidy vznikají z kyseliny antranilové nebo nikotinové a další vznikají z meziproduktů biosyntézy terpenoidů a steroidů za přítomnosti amoniaku. Na syntéze alkaloidů se mohou řídčeji zúčastňovat i další aminokyseliny, jako je glycin, cystein, methionin, kyselina asparagová a prolin. Poměrně malá skupina alkaloidů je vytvářena příjmem dusíku do polyketidového řetězce (to je např. případ koniinu). Vzácná je též návaznost dusíkatého heterocyklu na flavonoidní skelet (např. lilalin).

Základními reakcemi při biosyntéze alkaloidů je vznik iminů a Mannichova kondenzace. Při vzniku iminů reaguje aldehyd nebo keton s aminem. Při Mannichově kondenzaci reaguje elektrofilní karbonylová skupina aldehydu s nukleofilem, např. se sekundárním aminem. Vzniká hydroxyderivát, přičemž po odštěpení hydroxyskupiny vzniká mezomerní kation, který reaguje s dalším nuklefilním činidlem, přičemž dochází ke vzniku seskupení N-C-C. Z dalších reakcí se uplatňuje zejména dekarboxylace, alkylace a oxidace aminů na aldehydy. Dále probíhají redukce, přesmyky a cyklizace. Více viz konkrétní skupiny alkaloidů.

Z chemického hlediska rozlišujeme dvě základní skupiny alkaloidů – alkaloidy heterocyklické a alkaloidy s exocyklickými atomy dusíku. Významnější jsou pro nás alkaloidy heterocyklické.
Heterocyklické alkaloidy jsou přírodní dusíkaté sloučeniny, obsahující dusíkový heteroatom v kruhu. Na základě skeletu a biosyntetických prekurzorů lze heterocyklické alkaloidy rozdělit do několika skupin, a to:
# Alkaloidy odvozené od ornitinu – pyrolidinové, tropanové a pyrolizidinové alkaloidy.
# Alkaloidy odvozené od lysinu – piperidinové a chinolizidinové alkaloidy.
# Alkaloidy odvozené od kyseliny nikotinové – pyridinové alkaloidy.
# Alkaloidy odvozené od fenylalaninu – tetrahydroisochinolinové a benzyltetrahydroisochinolinové alkaloidy.
# Alkaloidy odvozené od tryptofanu – indolové alkaloidy.
# Alkaloidy odvozené od kyseliny anthranilové – chinolinové a akridinové alkaloidy.
# Alkaloidy odvozené od histidinu – imidazolové alkaloidy.
# Alkaloidy odvozené od kyseliny mevalonové – terpenové a steroidní alkaloidy
# Deriváty xantinu – purinové alkaloidy

== Alkaloidy odvozené od ornithinu ==
Ornithin je neproteinogenní aminokyselina, tvoří např. součást močovinového cyklu. Strukturně je příbuzná lysinu, ale její uhlíkatý řetězec je o jeden článek kratší. Mezi alkaloidy odvozené od ornithinu patří alkaloidy pyrolidinové, tropanové a pyrolizidinové.

=== Pyrolidinové alkaloidy ===
Pyrolidinové alkaloidy jsou alkaloidy, obsahující nasycený pětičlenný uhlíkatý cyklus s jedním dusíkatým heteroatomem – tzv. pyrolidin. Pyrolidinové alkaloidy vznikají z ornithinu pomocí několika jednoduchých reakcí. Methylací ornitninu vzniká N-methylornithin, z něhož dekarboxylací vzniká N-methylputrescin, jehož oxidací vzniká za odchodu amoniaku 4-methylaminobutanal, který snadno cyklizuje a po redukci dává N-methyl-pyrolidin.

Pyrolidinové alkaloidy se vyskytují zejména v rostlinách čeledi vstavačovitých (Orchidaceae), rudodřevovitých (Erythroxylaceae) a lilkovitých (Solanaceae). Mezi zástupce pyrolidinových alkaloidů patří např. hygrin, kuskohygrin, ruspolinon nebo tyloforin.

=== Tropanové alkaloidy ===
Tropanové alkaloidy jsou význačné přítomností bicyklického tropanového skeletu, který je tvořen nasyceným sedmičlenným uhlíkatým kruhem, přemostěným v poloze 1,4 dusíkem, který na sobě ještě nese methylovou skupinu. Tropanové alkaloidy vznikají reakcí N-methylpyroliniového kationtu s kyselinou acetooctovou. Dochází ke dvojité kondenzaci, jejímž výsledkem je keton ekgoninu, který po dekarboxylaci dává tropinon. Ten se dále redukuje na tropin (3α-tropanol), který je základním dusíkatým skeletem tropanových alkaloidů rostlin čeledi lilkovitých (Solanaceae). Tropinon se však může také redukovat na pseudotropin (3β-tropanol), což je základní dusíkatý skelet alkaloidů typu kokainu, tedy alkaloidů rostlin čeledi rudodřevovitých (Erythroxylaceae). Různí zástupci skupiny tropanových alkaloidů se mezi sebou liší jednak přítomností dalších substituentů, zejména hydroxyskupin, karboxylových skupin nebo epoxyskupin, jednak esterifikací těchto skupin. Mezi alkaloidy, odvozené od tropinu patří zejména (-)-hyoscyamin, atropin, který vzniká z hyoscyaminu po smrti rostliny a je směsí (+)-hyoscyaminu a (-)-hyoscyaminu. Dalšími látkami z této skupiny alkaloidů jsou skopolamin, což je 6,7-epoxyhyoscyamin. Není bez zajímavosti, že zatímco biosyntéza tropanového skeletu probíhá v kořenech lilkovitých rostlin, tak jeho epoxidace probíhá v nadzemní části rostlin. Mezi alkaloidy, odvozené od pseudotropinu, patří zejména kokain.

=== Pyrolizidinové alkaloidy ===
Základní heterocyklický skelet pyrolizidinových alkaloidů je taktéž odvozen od ornithinu. Dvě molekuly 4-aminobutanalu, což je nám známý meziprodukt biosyntézy pyrolidinových alkaloidů, kondenzují Mannichovou kondenzací na symetrický aminoaldehyd. Z něj další cyklizací a redukcí vzniká dihydrosupinidin, z něhož dále vznikají dvě látky, lišící se jen konfigurací hydroxyskupiny na C-7. Jde o heliotridin (α-hydroxyskupina) a retronecin (β-hydroxyskupina). Pyrolizidinové alkaloidy bývají většinou estery dikarboxylových kyselin, příkladem budiž senecionin, nacházející se v některých rostlinách čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae), zejména v rodě starček (Senecio). Většina těchto, tzv. necinových alkaloidů, má hepatotoxické účinky.

== Alkaloidy odvozené od lysinu ==
Mezi alkaloidy odvozené od lysinu, patří zejména alkaloidy piperidinové a chinolizidinové.

=== Piperidinové alkaloidy ===
Od lysinu se podobně jako od ornithinu odvozují heterocyklické alkaloidy, jejichž kruh je zde však šestičlenný, nasycený s jedním dusíkem, tj. piperidin. Dekarboxylací lysinu vzniká primární amin kadaverin, který je methylován a oxidován na N-methylaminopentanal, který cyklizuje za vzniku N-methyl-2,3,4,5-tetrahydropyridinu, náchylnému k reakci s nukleofilním činidlem, jímž může být např. acetoacetát, za vzniku peletierinu, přičemž následnou dehydrogenací a kondenzací vzniká pseudopeletierin. Ten je zástupcem jednoduchých piperidinových alkaloidů. Jednoduché piperidinové alkaloidy mohou být však také odvozeny od polyketidů, tímto případem je např. koniin, 2-propylpiperidin. Jednoduché piperidinové alkaloidy se vyskytují zejména v bolehlavu (Conium) nebo v marhaníku (Punica).

Složené piperidinové alkaloidy obsahují kromě heterocyklické dusíkaté části, vzniklé z lysinu, ještě druhou část, vytvořenou z kyseliny šikimové. Nejvýznamnějšími druhy, obsahujícími tento druh alkaloidů, jsou rozchodník (Sedum), lobelka (Lobelia) či pepřovník (Piper). Jde zejména o piperin, lobelin, isolobelin a chavicin.

=== Chinolizidinové alkaloidy ===
Chinolizidinové alkaloidy jsou tvořené bicyklickým heterocyklem chinolizidinem, který je tvořen dvěma šestičlennými cykly se společnou stranou, přičemž jeden ze společných uhlíkatých atomů je nahrazen dusíkem. Tyto alkaloidy jsou taktéž odvozeny od lysinu. Vznikají Mannichovou kondenzací dvou molekul 5-aminopentanalu, přičemž opět dochází k oxidační deaminaci a vzniká chinolizidinový skelet. Mezi chinolizidinové alkaloidy patří zejména lupinin, dále strukturně složitější spartein, jehož odbouráváním vzniká cytisin. Chinolizidinové alkaloidy se vyskytují zejména v rostlinách čeledi bobovitých (Fabaceae), např. rody vlčí bob (Lupinus) nebo janovec (Sarothamnus scoparius).

== Alkaloidy odvozené od fenylalaninu a tyrozinu ==
Aminokyselina fenylalanin a její hydroxyderivát tyrozin tvoří základ biosyntézy mnohých alkaloidů. Tato skupina alkaloidů je opravdu pestrá a rozmanitá. Patří sem deriváty fenethylaminu, tetrahydroisochinolinové a benzyltetrahydroisochinolinové alkaloidy. Dále sem řadíme také bisbenzyltetrahydroisochinolinové alkaloidy a některé terpenické alkaloidy. Patří sem i další alkaloidy, např. galantamin, kolchicin a kapsaicin.

=== Deriváty fenylalkylaminů ===
Nejdůležitějšími alkaloidy této skupiny jsou deriváty fenethylaminu. Je to zejména efedrin, který se vyskytuje v chvojnících (Ephedra sp.). Fenethylamin vzniká dekarboxylací fenylalaninu. Dále se oxiduje na ω-aminoacetofenon, ze kterého dalším prodlužováním uhlíkatého řetězce vzniká efedrin. Do této skupiny látek patří též meskalin.
Kromě derivátů fenethylaminu jsou hojně zastoupeny i deriváty ostatních fenylalkylaminů. K takovým látkám patří např. alkaloid kapsaicin, podstata pálivé chuti papriky, taxin, hlavní toxin tisu, či antibiotikum chloramfenikol.

=== Tetrahydroisochinolinové alkaloidy ===
Tyto alkaloidy obsahují tetrahydroisochinolinový kruh. Jde zejména o alkaloidy kaktusů, a to anhalamin, anhalidin, pelotin a anhalonidin, které vznikají z derivátů fenethylaminu. Dalším zástupcem je též hydrastinin, který spolu s kyselinou opianovou vzniká oxidačním štěpením alkaloidu hydrastinu, což je alkaloid rostliny vodní mor kanadský (Hydrastis canadiensis).

=== Benzyltetraisochinolinové alkaloidy ===
Do této skupiny patří alkaloidy, strukturně odvozené od
1-benzyltetrahydroisochinolinu.. Tvorbu těchto alkaloidů podmiňuje oxidační fenolové zdvojení, probíhající radikálovým mechanismem.
Vznik benzylisochinolinového skeletu je podmíněn reakcí dopaminu a
3,4-dihydroxyfenylacetaldehydu, obou odvozených od tyrosinu. Dochází k Mannichově kondenzaci a vzniku norlaudanosolinu, který je methylován na norlaudanosin a dále dehydrogenován na papaverin.
Další alkaloidy mají složitější strukturu. Můžeme je rozdělit na několik typů, a to morfinový, aporfinový, protopinový, ftalidotetrahydroisochinolinový, benzofenantridinový, berberinový a bisbenzylisochinolinový. První čtyři skupiny tvoří strukturní základ opiových alkaloidů. Berberinový typ se vyskytuje zejména u dřišťálu (Berberis sp.) a vodního moru (Hydrastis sp.). Benzofenantridinové alkaloidy se nachází ve vlaštovičníku (Chelidonium majus).

Norlaudanosolin je prekurzorem alkaloidů typu morfinového, ale také aporfinových alkaloidů bulbokarpinového a glaucinového typu. Důležitou reakcí je oxidační spojení aromatických jader. Skelet berberinových alkaloidů je odvozen od laudanosinu, kdy se cyklizace účastní N-methylová skupina laudanosinu. Protopinové a benzofenantridinové alkaloidy vznikají z laudanosinu přes retikulin, důležitým mezistupněm při syntéze benzofenantridinových alkaloidů je oxidační otevření jednoho z kruhů, který je poté znovu uzavřen. Při tvorbě alkaloidů ftalidtetrahydroisochinolinové skupiny je důležitým meziproduktem skulerin, přičemž dochází k oxidačnímu otevření jednoho z kruhů. Dalšími reakcemi vznikají alkaloidy hydrastin a noskapin (narkotin).

Častým strukturním prvkem těchto alkaloidů, ale též jiných přírodních látek, např. flavonoidů, je methylendioxyskupina. Podmínkou jejího vzniku je ortodisubstituce aromatického jádra hydroxylem a methylem. Nejprve dochází k hydroxylaci, pak následuje cyklizace.

Intermolekulárním spojováním molekul dochází ke vzniku bisbenzylisochinolinových alkaloidů. Ty jsou většinou odvozeny od N-methylkoklaurinu, přičemž dochází k různým typům spojení „hlava-hlava“, „hlava-pata“ nebo „pata-pata“, podobně jako v případě isoprenoidů. Takto vzniká např. alkaloid magnolin nebo též tubokurarin – složka amerického šípového jedu kurare.

Na syntéze alkaloidů, odvozených od fenylalaninu se může účastnit též monoterpenová jednotka. Takovýmto představitelem je např. alkaloid emetin, k jehož syntéze musí dojít k přijmutí iridoidního prekurzoru. Od fenylalaninu se též odvozují alkaloidy, přítomné u rostlin čeledi amarylkovitých (Amaryllidaceae) a liliovitých (Liliaceae) – zejména galantin a kolchicin.

== Alkaloidy odvozené od tryptofanu ==
Od tryptofanu odvozujeme tzv. indolové alkaloidy. Patří sem látky s rozličnou chemickou strukturou. Na jejich biogenezi se kromě aminokyseliny účastní také terpenické jednotky. Podle toho rozlišujeme jednoduché, složené a dimerní indolové alkaloidy. Složené indolové alkaloidy můžeme ještě podle počtu obsažených isoprenových jednotek rozdělit na hemiterpenické a monoterpenické.

=== Jednoduché indolové alkaloidy ===
Jednoduché indolové alkaloidy jsou deriváty tryptaminu, který vzniká dekarboxylací tryptofanu. Methylací tryptaminu vzniká N-dimethyltriptamin, který oxidací na čtvrtém uhlíku přechází na psilocin, jehož esterifikací kyselinou fosforečnou vzniká psilocybin. Psilocin a psilocybin jsou hlavními alkaloidy lysohlávek (Psilocybe sp.), mohou se však vyskytovat i v jiných příbuzných, halucinogenně působících houbách.

Mezi jednoduché indolové alkaloidy řadíme též alkaminy, nacházející se v semenech puchýřnatce jedovatého (Physostigma esera) z čeledi bobovitých. Jde zejména o alkaloid fysostigmin, který se tvoří z 5-hydroxytryptaminu cyklizací, přičemž se utvoří další pyrolidinový kruh. Dále dochází k methylaci dusíků a methylkarbamaci fenolové skupiny, přičemž vzniká fysostigmin.

Kondenzací tryptaminu s aldehydem nebo ketokyselinou můžeme odvodit další dvě skupiny alkaloidů, a to alkaloidy typu tetrahydroharmanu a alkaloidy typu indoleinu.

=== Složené monoterpenické indolové alkaloidy ===
Na tvorbě těchto alkaloidů se kromě tryptofanu účastní také monoterpenický prekurzor, odvozený od sekologaninu. Skelet tohoto prekurzoru je identický se skeletem iridoidních sloučenin.

Podle monoterpenické složky se tyto indolové alkaloidy dělí na johimbanoidy (nazývané také alkaloidy loganinového typu), iboganoidy a aspidospermanoidy. Názvy jsou odvozeny od názvů rostlinných druhů, ve kterých se alkaloidy těchto struktur vyskytují. Isoprenoidní prekurzory těchto typů alkaloidů lze vzájemně převést jeden v druhý izomerací propanové jednotky.

Mezi johimbanoidy patří alkaloidy ajmalicin, tetrahydroalstonin, reserpin a johimbin. Alkaloidy strychnin a brucin patří taktéž mezi johimbanoidy, tj. alkaloidy loganinového typu, ale na jejich biosyntéze se účastní také kyselina octová, takže jejich netryptaminová část obsahuje 11 uhlíkových atomů. K loganinovému typu patří také chininové alkaloidy, které můžeme nalézt v chinovníku (Cinchona sp.). Jde zejména o chinin a jemu příbuzné alkaloidy. Syntéza chininu zahrnuje rozštěpení indolového kruhu, přičemž chinin ve výsledku neobsahuje indolovou strukturu, ale chinolinovou strukturu.

Alkaloidy voakangin, katarantin a ibogain patří k typu ibogainovému. Mezi alkaloidy aspidosperminového typu patří vinkamin, což je alkaloid brčálu menšího (Vinca minor). Působí na mozkové cévy.

=== Dimerní indolové alkaloidy ===
Stavebními jednotkami dimerních indolových alkaloidů jsou katarantin ibogainového typu a vindolin aspidosperminového typu. Příkladem takového dimeru je např. vinkaleukoblastin či leurokrystin. Oba dva alkaloidy se používají při léčbě některých neoplastických nemocí.

Další skupina dimerních indolových alkaloidů se nachází v kurare, získávaného z druhů rodu Strychnos. Typickým představitelem je alkaloid C-toxiferin.

=== Námelové alkaloidy ===
Námelové alkaloidy patří mezi hemiterpenické indolové alkaloidy. Vyskytují se zejména v říši hub, např. v paličkovici nachové (Claviceps purpurea). V rostlinné říši jsou vzácné, byly nalezeny pouze u některých rodů čeledi svlačcovité.

Námelové alkaloidy se rozdělují do dvou skupin – první skupinu tvoří kyselina lysergová a její deriváty, druhou skupinou jsou tzv. klavinové alkaloidy, které místo karboxylové skupiny na sedmnáctém uhlíku kyseliny lysergové obsahují skupinu methylovou, methylenovou či primárně alkoholickou. Důležitětjšími jsou deriváty kyseliny lysergové.
Kyselina lysergová je strukturně odvozena od tryptofanu a dimethylalyldifosfátu (DAPP). Nejprve probíhá elektrofilní substituce dimethylalylového kationtu do polohy C-4 na tryptofanu, přičemž vzniká 4-dimethylalyltriptofan. Ten může izomerovat na 4-isopentenyltryptofan. Z 4-dimethylalyltryptofanu vzniká dekarboxylací, N-methylací, oxidací a cyklizací chanoklavin, na němž dochází k uzavření dalšího kruhu a vzniká elymoklavin. Izomerací dvojné vazby elymoklavinu vzniká lysergol. Dehydratací lysergolu se tvoří lysergen, oxidací lysergolu se tvoří kyselina lysergová. Stereoizomerem kyseliny lysergové je kyselina isolysergová, jejíž deriváty jsou neúčinné.
Farmakologicky účinné deriváty kyseliny lysergové jsou jednak jednoduché amidy kyseliny lysergové, např. ergometrin, patří sem však také syntetický diethylamid kyseliny lysergové, LSD. Dalšími účinnými deriváty kyseliny lysergové jsou alkaloidy peptidového typu, kde je kyselina lysergová vázaná s tripeptidem. Sem patří např. ergotamin.

== Alkaloidy odvozené od histidinu ==
Nejdůležitějším alkaloidem, odvozeným od histidinu je pilokarpin, vyskytující se v listech mrštnoplodu malolistého (Pilocarpus microphyllos). Tento alkaloid je nejspíš odvozen od histidinu, případně od jeho prekurzoru imidazolylglycerofosfátu.

== Alkaloidy odvozené od kyseliny nikotinové ==
Kyselina nikotinová je prekurzorem pyridinových alkaloidů. Tyto alkaloidy se vyskytují např. v tabáku (Nicotiana sp.), skočci (Ricinus communis) a v palmách (Arecaceae). Kyselina nikotinová vzniká dekarboxylací kyseliny chinolinové, která je produktem kondenzace glycerolu a kyseliny asparagové.

Hlavním zástupcem této skupiny je alkaloid nikotin. Nikotin obsahuje pyridinovou část, ale také N-methylpyrolinovou část. Ta vzniká z ornitinu přes putrescin, podobně jako u pyrolidinových alkaloidů. Takto vzniká N-methyl-Δ1-pyrolin, který reaguje s kyselinou nikotinovou za vzniku nikotinu. Nikotin se vyskytuje v mnoha rostlinách, nejen v tabáku (Nicotiana tabacum). Podobným způsobem jako nikotin vzniká také anabasin, až na to, že přídatná část je odvozena od lysinu, aby vznikl piperidinový skelet, jehož dusík na rozdíl od nikotinu není methylovaný. Ricinin, alkaloid ze skočce (Ricinus communis), vzniká oxidací nikotinamidu. Alkaloidy arekolin, arekaidin, guvakolin a guvacin se vyskytují v semenech palem (Arecaceae) a jsou odvozeny také od kyseliny nikotinové částečnou hydrogenací, N-methylací, případně esterifikací.

== Alkaloidy odvozené od kyseliny antranilové ==
Tyto alkaloidy obsahují ve své struktuře nejčastěji chinolinový nebo akridinový skelet. Tyto alkaloidy jsou syntetizovány z antranilylkoenzymu A, který kondenzuje s malonylkoenzymem A. Vzniklá ketokyselina cyklizuje a vzniká 2,4-dihydroxychinolin, který reaguje s dimethylalyldifosfátem (isoprenoidní sloučenina) za vzniku 3-dimethylalyl-2,4-dihydroxychinolin. Jeho hydroxylací, methylací a cyklizací vznikají alkaloidy jako diktamin či skimianin.

== Terpenové alkaloidy ==
Do skupiny terpenických alkaloidů patří dusíkaté báze, jejichž struktura je odvozena od kyseliny mevalonové. Tyto alkaloidy rozdělujeme na hemiterpenové, monoterpenové, seskviterpenové a diterpenové.
Mezi hemiterpenové alkaloidy patří 3-methylpyrolidin. Jeho derivát jatrofam můžeme nalézt např. v lilii bělavé (Lilia candida). Monoterpenické alkaloidy s iridoidním prekurzorem se nachází v kozlíku lékařském (Valeriana officinalis) a jde např. o aktinidin. Seskviterpenickou strukturu mají alkaloidy leknínu (Nymphaea alba) a stulíku (Nuphar lutea), tedy nufaridin a jeho deriváty.

Diterpenické alkaloidy se vyskytují v čeledi pryskyřníkovitých a jsou strukturně příbuzné diterpenu kaurenu. Jde např. o alkaloidy akonitin, atisin, veatchin a lykoktonin.

== Steroidní alkaloidy ==
Steroidní alkaloidy jsou steroidní sloučeniny, které obsahují na steroidním skeletu navázanou exocyklickou aminoskupinu nebo vlastní dusíkatý heterocyklus. Biosyntéza těchto alkaloidů vychází ze stejných prekurzorů jako biosyntéza steroidů, tedy dimethylalyldifosfát a isopentenyldifosfát, alkaloidy jsou tedy deriváty cholesterolu. Dusík pochází z amoniaku či aminokyseliny.

Podle skeletu rozlišujeme alkaloidy typu pregnanu, cholestanu a C-nor-D-homocholestanu.
Alkaloidy pregnanového typu mají aminoskupinu buď volnou nebo methylovanou. Je navázána na uhlík číslo 3 nebo 20. Můžeme je nalézt např. čeledi toješťovité. Příkladem budiž buxamin C se sedmičlenným kruhem.
Alkaloidy cholestanového typu mají v základním skeletu 27 uhlíkových atomů. Obsahují piperidinový kruh, který vzniká cyklizací bočného řetězce cholesterolu za přítomnosti amoniaku nebo aminokyseliny. Tvoří se zejména v lilkovitých rostlinách. Jako příklad lze uvést solanidin nebo tomatidin.

Alkaloidy C-nor-D-homocholestanového typu jsou charakteristické tím, že C kruh je pětičlenný a D kruh je šestičlenný, tedy opačně, než je to u steroidů obvyklé. Dusík je v chinolizidinové části skeletu. Můžeme se s nimi setkat u některých zástupců čeledi liliovitých. Jako příklad nám poslouží alkaloid imperalin.

== Alkaloidy odvozené od kyseliny octové ==
Do této zvláštní skupiny patří alkaloidy bolehlavu blamatého (Conium maculatum). Tyto alkaloidy nejsou odvozeny od aminokyselin, ale lze je zařadit spíše k acetogeninům. Při syntéze se vychází ze čtyř molekul kyseliny octové, ze kterých vzniká tetraketidický řetězec. Ten je redukován, přičemž zaniknou dvě ze čtyř ketoskupin (druhá a čtvrtá) a karboxylová skupina se redukuje na aldehydickou. Takto vzniká 5-oxooktanal. Ten podstupuje transaminaci s L-alaninem, jejíž výsledkem je 5-oxooktylamin, jehož cyklizací vzniká γ-konicein (z dusíku vychází nenasycená vazba), jeho redukcí vzniká koniin, hlavní alkaloid bolehlavu blamatého (Conium maculatum), který má ochrnující účinky a páchne myšinou.

== Purinové deriváty ==
Purinové deriváty jsou základními stavebními jednotkami nukleových kyselin. Patří sem totiž báze nukleových kyselin, adenin a guanin. Nás zajímají především methylované puriny, zejména kofein, teofylin a teobromin. Ty mají sice ve své molekule čtyři dusíkové atomy, ale nemají zásaditý charakter – netvoří s kyselinami soli. Proto se často ani neřadí mezi alkaloidy, případně se označují jako pseudoalkaloidy. V rostlinné říši se tyto látky vyskytují velice často, jejich rozptyl je tedy v tomto smyslu značný.

Biosyntéza purinového jádra probíhá za účasti ribosy, která se sice reakce přímo neúčastní, ale je nositelem meziproduktů reakce. Nakonec vzniká xantosinmonofosfát, u kterého dochází k odštěpení ribosy za vzniku xantinu, přičemž methylací vzniká kofein.
Kofein a ostatní purinové deriváty mají výrazné stimulační účinky a jsou principem působení kávy či čaje.

[[Kategorie:Přírodní látky|Alkaloidy]]</text>
      <sha1>t6rgieqcbslpp9uyozs0xk54pf02zsd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Kůlny a jiné úložné prostory</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4637</id>
    <revision>
      <id>18372</id>
      <parentid>16308</parentid>
      <timestamp>2009-11-13T15:49:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>TomasBednar</username>
        <id>1273</id>
      </contributor>
      <comment>minus {{pracuje se}}</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="143" xml:space="preserve">== Související stránky ==
* [[Stavba kůlny]] - návod na stavbu kůlny svépomocí

[[Kategorie:Zahrada|Kůlny a jiné úložné prostory]]</text>
      <sha1>r8y51d6khf3q6wznyqlzyikpitt0arr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:dpkg-source</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4639</id>
    <redirect title="Nástroje pro tvorbu instalačních balíčků" />
    <revision>
      <id>16333</id>
      <parentid>16332</parentid>
      <timestamp>2009-03-20T20:23:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Nástroje pro tvorbu instalačních balíčků#dpkg-source]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="72" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Nástroje pro tvorbu instalačních balíčků#dpkg-source]]</text>
      <sha1>eku8ifialujwg5xb1rrynxyc0xuguaz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:dch</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4640</id>
    <revision>
      <id>43725</id>
      <parentid>43724</parentid>
      <timestamp>2021-04-29T15:11:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Doplnění šablony o úpravě</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="325" xml:space="preserve">{{Doplnit část}}
Příkaz '''dch''' je součástí instalačního balíku &lt;code&gt;devscripts&lt;/code&gt;. Používá se při rekompilaci debianích balíků a provádí přidání položky pro další verzi do souboru '''changelog''', která pak má vliv na pojmenování výsledného binárního balíku.

[[Kategorie:Linux|dch]]</text>
      <sha1>ph3t45m20sq6qju9attkc6mn0h8uk7j</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak založit vlastní repository</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4642</id>
    <redirect title="Apt" />
    <revision>
      <id>16355</id>
      <parentid>16354</parentid>
      <timestamp>2009-03-21T12:31:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Apt#Vytvoření zdroje pro APT]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="44" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Apt#Vytvoření zdroje pro APT]]</text>
      <sha1>ne5d71yikn4caz9uccf21z3g655aaaq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Gpg</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4643</id>
    <revision>
      <id>34812</id>
      <parentid>22355</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:25:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="13205" xml:space="preserve">==== Vygenerování klíče ====

Je jednoduchá operace. Mějte při ní na paměti, že se jimi budete podepisovat, tudíž zkompromituje-li se váš klíč, zkompromitujete se i vy. Nezapomínejte tedy na hesla a důkladné zajištění vašeho systému před nezvanými hosty.

&lt;div style=&quot;background-color:#f0fff0;font-family:monospace;&quot;&gt;
{{Linux:user}}[[Linux:gpg|gpg]] --gen-key
&lt;/div&gt;

Při generování klíče budete vyzváni k zadání některých údajů (pokud je neposkytnete ve formě parametrů výše uvedenému příkazu rovnou:
# .. Metoda DSA a ElGamal
# .. Doba platnosti.
# .. Jméno a příjmení (identifikátor)
# .. Emailová adresa
# .. Komentář
# .. Heslo

{{Poznámka|Identifikátor je textový řetězec, který bude později figurovat u podpisu jako jeho ''id''. Při práci s klíčem však je praktičtější pracovat s ''uid'' viz níže. Je to osmiznaková entita, která je individuální pro každou identitu. Jako ''uid'' ale může fungovat také udaný e-mail}}

{{Upozornění|Tímto získáte tzv. primární tajný klíč. Ten však má jednu nevýhodu. Nelze jej vyměnit za jiný. Při jeho zprofanování je nutné odvolat (revokovat) celou identitu a založit novou. V případě, že se používají sekundární tajné klíče, stačí revokovat pouze zprofanovaný sekundární klíč, a vytvořit nový.
}}
{{Poznámka|Byť soubory s klíči nemají povinné žádné přípony, doporučuji abyste se drželi jedné konvence, abyste časem neměli v souborech s klíči galimatyáš. V následujících postupech uvádím tyto přípony:

'''.secret''' - pro primární tajný klíč
'''.subsecret''' - pro sekundární tajný klíč
'''.asc''' - soubor s klíčem v ascii kódu
}}

==== Sekundární klíče ====

Máte-li tedy vygenerován primární tajný klíč, přidejte k němu příkazem ''addkey'' sekundární klíče. Jeden pro podepisování ve formátu DSA a druhý pro šifrování.

Těmto klíčům nastavte dobu platnosti. Až jim vyprší, nebude nutné klíče odvolávat. Přestanou platit a vy si pomocí primárního klíče vytvoříte nové.

Po vytvoření sekundárních klíčů, které budeme používat pro běžnou práci je vhodné primární klíč s naší &quot;klíčenky&quot; vyexportovat, bezpečně uložit na nějaké externí médium a pak z databáze vymazat. Pokud by totiž došlo ke kompromitaci naší klíčenky, můžeme po naimportování primárního klíče na jiném stroji s klidnou duší kompromitované sekundární klíče odvolat a vytvořit nové.

Pro bezpečné uložení je nejjistější zkombinovat vytištěnou ascii formu primárního klíče s elektronickou formou vypálenou na CD. U papíru je pravděpodobnost zachování klíče oproti elektronickým médiím přeci jenom vyšší.

== Práce s klíči ==

=== Výpis obsahu klíčenky ===

{{Příklad|1=
&lt;div style=&quot;background-color:#f0fff0;font-family:monospace;&quot;&gt;
{{Linux:user}}[[Linux:gpg|gpg]] --list-key&lt;br /&gt;
/home/user/.gnupg/pubring.gpg&lt;br /&gt;
-----------------------------&lt;br /&gt;
pub   2048R/5869CEC3 2006-02-23&lt;br /&gt;
uid                  Jan Venda (VŠ Života) &amp;lt;jan.venda@zivot.edu&amp;gt;&lt;br /&gt;
uid                  Jenda &amp;lt;jenda@venda.cz&amp;gt;&lt;br /&gt;
sub   2048R/5B8EAE8F 2007-03-02 [platnost skončí: 2009-03-31]
sub   2048R/8B4EB26A 2007-03-02 [platnost skončí: 2009-03-31]
&lt;br /&gt;
pub   1024D/1F41B907 1999-10-03&lt;br /&gt;
uid                  Christian Marillat &amp;lt;marillat@debian.org&amp;gt;&lt;br /&gt;
uid                  Christian Marillat &amp;lt;marillat@free.fr&amp;gt;&lt;br /&gt;
sub   1536g/C28DCC42 1999-10-03&lt;br /&gt;
sub   1024D/5D3877A7 2002-08-26&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pub   1024D/0E3606D9 2005-09-29&lt;br /&gt;
uid                  Mozilla Software Releases &amp;lt;releases@mozilla.org&amp;gt;&lt;br /&gt;
sub   2048g/AFE99880 2005-09-29
&lt;/div&gt;
}}

=== Přihlášení k editaci klíče ===

Pro editaci je třeba pomocí identifikátoru určit se kterým klíčem má gpg pracovat. Jako identifikátor lze použít:
* uid některého z klíčů ( 5869CEC3, 8B4EB26A, 8B4EB26A )
* e-mail některé z identit ( jan.venda@zivot.edu nebo jenda@venda.cz )

{{Příklad|1=
&lt;div style=&quot;background-color:#f0fff0;font-family:monospace;&quot;&gt;
{{Linux:user}}[[Linux:gpg|gpg]] --edit-key 8B4EB26A&lt;br /&gt;
gpg (GnuPG) 1.4.9; Copyright (C) 2008 Free Software Foundation, Inc.&lt;br /&gt;
This is free software: you are free to change and redistribute it.&lt;br /&gt;
There is NO WARRANTY, to the extent permitted by law.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;span style=&quot;color:red;&quot;&gt;Tajný klíč je dostupný.&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pub  2048R/5869CEC3  vytvořen: 2006-02-23  platnost skončí: nikdy       použití: SC&lt;br /&gt;
&amp;nbsp;                     důvěra: plná         platnost: neznámý formát&lt;br /&gt;
sub  2048R/5B8EAE8F  vytvořen: 2007-03-02  platnost skončí: 2009-03-31  použití: S&lt;br /&gt;
sub  2048R/8B4EB26A  vytvořen: 2007-03-02  platnost skončí: 2009-03-31  použití: E&lt;br /&gt;
[  neznámá   ] (1). Jan Venda (VŠ Života) &amp;lt;jan.venda@zivot.edu&amp;gt;&lt;br /&gt;
[  neznámá   ] (2)  Jenda &amp;lt;jenda@venda.cz&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příkaz&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;/div&gt;
}}

Aby bylo možné vytvářet nové sekundární klíče, nebo pracovat s identitami, musí být v klíčence k dispozici tajný klíč. Což poznáte podle zprávy ve výpisu při přihlášení ( v příkladu je zvýrazněna červeně )

==== Odstranění sekundárního klíče ====

{{Příklad|1=
&lt;div style=&quot;background-color:#f0fff0;font-family:monospace;&quot;&gt;
Příkaz&amp;gt; key 2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pub  2048R/5869CEC3  vytvořen: 2006-02-23  platnost skončí: nikdy       použití: SC&lt;br /&gt;
&amp;nbsp;                     důvěra: plná         platnost: neznámý formát&lt;br /&gt;
sub  2048R/5B8EAE8F  vytvořen: 2007-03-02  platnost skončí: 2009-03-31  použití: S&lt;br /&gt;
sub&lt;span style=&quot;color:red;&quot;&gt;*&lt;/span&gt; 2048R/8B4EB26A  vytvořen: 2007-03-02  platnost skončí: 2009-03-31  použití: E&lt;br /&gt;
[  neznámá   ] (1). Jan Venda (VŠ Života) &amp;lt;jan.venda@zivot.edu&amp;gt;&lt;br /&gt;
[  neznámá   ] (2)  Jenda &amp;lt;jenda@venda.cz&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příkaz&amp;gt; delkey&lt;br /&gt;
Opravdu chcete smazat tento klíč? (a/N) a
&lt;br /&gt;
pub  2048R/5869CEC3  vytvořen: 2006-02-23  platnost skončí: nikdy       použití: SC&lt;br /&gt;
&amp;nbsp;                     důvěra: plná         platnost: neznámý formát&lt;br /&gt;
sub  2048R/5B8EAE8F  vytvořen: 2007-03-02  platnost skončí: 2009-03-31  použití: S&lt;br /&gt;
[  neznámá   ] (1). Jan Venda (VŠ Života) &amp;lt;jan.venda@zivot.edu&amp;gt;&lt;br /&gt;
[  neznámá   ] (2)  Jenda &amp;lt;jenda@venda.cz&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příkaz&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;/div&gt;
}}

==== Jak poznat zda je v ''klíčence'' tajný klíč primární či sekundární? ====

V případě, že je tajný klíč, který je v klíčence je nainstalovaný není klíčem primárním, se zobrazuje u jeho identifikátoru znak '''#'''. V následujícím příkladu je vyznačen červeně. Je-li tajný klíč sekundární, nelze přidat novou identitu nebo klíč.

{{Příklad|1=
&lt;div style=&quot;background-color:#f0fff0;font-family:monospace;&quot;&gt;
{{Linux:user}}[[Linux:gpg|gpg]] -K&lt;br /&gt;
/home/user/.gnupg/secring.gpg&lt;br /&gt;
-----------------------------&lt;br /&gt;
sec&lt;span style=&quot;color:red;&quot;&gt;#&lt;/span&gt;   2048R/5869CEC3 2006-02-23&lt;br /&gt;
uid                  Jenda &amp;lt;jenda@venda.cz&amp;gt;&lt;br /&gt;
uid                  Jan Venda (VŠ Života) &amp;lt;jan.venda@zivot.edu&amp;gt;&lt;br /&gt;
ssb   2048R/5B8EAE8F 2007-03-02&lt;br /&gt;
ssb   2048R/8B4EB26A 2007-03-02
&lt;/div&gt;
}}

Potřebujete-li tedy provést některou z těchto operací, je třeba sekundární tajný klíč odstranit a naimportovat klíč primární.

{{Příklad|1=
&lt;div style=&quot;background-color:#f0fff0;font-family:monospace;&quot;&gt;
{{Linux:user}}[[Linux:gpg|gpg]] --delete-secret-keys 5869CEC3&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
gpg (GnuPG) 1.4.9; Copyright (C) 2008 Free Software Foundation, Inc.&lt;br /&gt;
This is free software: you are free to change and redistribute it.&lt;br /&gt;
There is NO WARRANTY, to the extent permitted by law.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
sec  2048R/5869CEC3 2006-02-23 Jan Venda (VŠ Života) &amp;lt;jan.venda@zivot.edu&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Smazat tento klíč ze souboru klíčů? (a/N) a&lt;br /&gt;
Toto je tajný klíč! - opravdu smazat? (a/N) a&lt;br /&gt;
&lt;/div&gt;
}}

==== Identity v klíči ====

Pro jeden klíč můžete mít vytvořeno více identit. Jinou pro pracovní použití, jinou pro privátní použití, atd.

Časem se může stát, že některá identita přestane být aktuální - třeba při změně zaměstnání. V takovém případě je třeba přidat identitu novou a starou zrušit. Klíče se starou identitou je pak třeba odvolat (''revokovat'') a nahradit novými.

{{Příklad|1=
&lt;div style=&quot;background-color:#f0fff0;font-family:monospace;&quot;&gt;
Příkaz&amp;gt; adduid&lt;br /&gt;
Jméno a příjmení: Honza&lt;br /&gt;
E-mailová adresa: honza@venda.cz&lt;br /&gt;
Komentář: správce linuxových serverů na DCE FEL ČVUT&lt;br /&gt;
Používáte znakovou sadu `utf-8'.&lt;br /&gt;
Zvolil(a) jste tento identifikátor uživatele:&lt;br /&gt;
&amp;nbsp;    &quot;Honza (pan domácí) &lt;honza@venda.cz&gt;&quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Změnit (J)méno, (K)omentář, (E)-mail, (P)okračovat dál nebo (U)končit program? P&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Musíte znát heslo, abyste odemknul(a) tajný klíč pro&lt;br /&gt;
uživatele: &quot;Jan Venda (VŠ Života) &lt;jan.venda@zivot.edu&gt;&quot;&lt;br /&gt;
délka 2048 bitů, typ RSA, klíč 5869CEC3, vytvořený 2006-02-23&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pub  2048R/5869CEC3  vytvořen: 2006-02-23  platnost skončí: nikdy       použití: SC&lt;br /&gt;
&amp;nbsp;                     důvěra: plná         platnost: neznámý formát&lt;br /&gt;
sub  2048R/5B8EAE8F  vytvořen: 2007-03-02  platnost skončí: 2009-03-31  použití: S&lt;br /&gt;
sub  2048R/8B4EB26A  vytvořen: 2007-03-02  platnost skončí: 2009-03-31  použití: E&lt;br /&gt;
[  neznámá   ] (1). Jan Venda (VŠ Života) &amp;lt;jan.venda@zivot.edu&amp;gt;&lt;br /&gt;
[  neznámá   ] (2)  Jenda &amp;lt;jenda@venda.cz&amp;gt;&lt;br /&gt;
[  neznámá   ] (3). Honza (pan domácí) &amp;lt;honza@venda.cz&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příkaz&amp;gt; 1&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pub  2048R/5869CEC3  vytvořen: 2006-02-23  platnost skončí: nikdy       použití: SC&lt;br /&gt;
&amp;nbsp;                     důvěra: plná         platnost: neznámý formát&lt;br /&gt;
sub  2048R/5B8EAE8F  vytvořen: 2007-03-02  platnost skončí: 2009-03-31  použití: S&lt;br /&gt;
sub  2048R/8B4EB26A  vytvořen: 2007-03-02  platnost skončí: 2009-03-31  použití: E&lt;br /&gt;
[  neznámá   ] (1).* Jan Venda (VŠ Života) &amp;lt;jan.venda@zivot.edu&amp;gt;&lt;br /&gt;
[  neznámá   ] (2)  Jenda &amp;lt;jenda@venda.cz&amp;gt;&lt;br /&gt;
[  neznámá   ] (3). Honza (pan domácí) &amp;lt;honza@venda.cz&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příkaz&amp;gt; deluid&lt;br /&gt;
Opravdu odstranit tento id uživatele? (a/N) a&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pub  2048R/5869CEC3  vytvořen: 2006-02-23  platnost skončí: nikdy       použití: SC&lt;br /&gt;
&amp;nbsp;                     důvěra: plná         platnost: neznámý formát&lt;br /&gt;
sub  2048R/5B8EAE8F  vytvořen: 2007-03-02  platnost skončí: 2009-03-31  použití: S&lt;br /&gt;
sub  2048R/8B4EB26A  vytvořen: 2007-03-02  platnost skončí: 2009-03-31  použití: E&lt;br /&gt;
[  neznámá   ] (1)  Jenda &amp;lt;jenda@venda.cz&amp;gt;&lt;br /&gt;
[  neznámá   ] (2). Honza (pan domácí) &amp;lt;honza@venda.cz&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příkaz&amp;gt; 
&lt;/div&gt;
}}
{{Upozornění|Pro práci s identitami je nutné mít v klíčence k dispozici primární klíč, jinak vám bude gpg při pokusu o změnu hlásit:  '''gpg: tajné části klíče nejsou dostupné''' !}}

== Vyexportování veřejného klíče ==

&lt;div style=&quot;background-color:#f0fff0;font-family:monospace;&quot;&gt;
{{Linux:user}}[[Linux:gpg|gpg]] --export [uid == jméno a příjmeni] &gt; Soubor_s_klicem_v_asci_kodu.asc
&lt;/div&gt;

ten buď uložit na veřejně přístupné místo, nebo na některý se serverů pro správu veřejných klíčů

==== Naimportování veřejného klíče ====

Získat soubor s veřejným klíčem buď přímo z webu, nebo ze serveru pro správu veřejných klíčů, např.: pks.gpg.cz nebo subkeys.pgp.net (defaultní server)


==== Odvolání klíče ====

Dojde-li ke kompromitaci vašeho klíče, nebo jej z nějakého jiného důvodu budete chtít prohlásit za neplatný, musíte provést tzv. ''revokaci'' (odvolání).

Ta spočívá v tom, že vygenerujete nejprve ''revokační (odvolávací) certifikát'' který pak umístíte někam, odkud si jej mohou stáhnout všichni ti co ověřují vámi podepsané soubory

&lt;div style=&quot;background-color:#f0fff0;font-family:monospace;&quot;&gt;
{{Linux:user}}[[Linux:gpg|gpg]] --gen-revoke něco na tns.cz
&lt;/div&gt;

Pro odvolání certifikátu pak stačí, aby si tento soubor naimportovali do své ''klíčenky'' (keyring) kde mají už naimportovaný klíč který má tento certifikát odvolat.

&lt;div style=&quot;background-color:#f0fff0;font-family:monospace;&quot;&gt;
{{Linux:user}}[[Linux:gpg|gpg]] --import odvolaci_certifikat.asc
&lt;/div&gt;

Totéž platí i pro klíče ve vaší ''klíčence''. Pokud se setkáte s tím, že byl nějaký vámi naimportovaný klíč kompromitován, informujte o této skutečnosti jeho vlastníka, aby mohl někam umístit svůj revokační certifikát.

{{Poznámka|Pozor na odvolávací certifikáty. Pokud byste si jej omylem naimportovali a tak si nechtěně odvolali vámi používaný klíč, tak budete muset vygenerovat a publikovat klíč nový.}}

==== Externí odkazy ====
* http://digiweb.ok.cvut.cz/bezpecnost/gnupg-sekundarni-klice</text>
      <sha1>ikjkneb6l601anp8uduymbr8n39l4yf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikiknihy:Příprava knihy k tisku</title>
    <ns>4</ns>
    <id>4646</id>
    <revision>
      <id>29706</id>
      <parentid>22356</parentid>
      <timestamp>2015-07-02T20:41:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4157" xml:space="preserve">{{Nápověda}}
Vytvoření knihy (collections) je jednorázová záležitost, která vychází z předpokladu, že se její obsah již dále nebude modifikovat. &quot;Svázat&quot; jednotlivé stránky z wikibooks (modules) do jednoho dokumentu, který pak lze dále v distribuovat, by se tedy mělo v případě, že jsou již kompletní. Takový svazek pak lze sdílet, uložit lokálně pro pozdější použití, nebo dokonce objednat v papírové formě jako skutečnou knihu.

=Vázání knihy=

V menu po levé straně stránky jste možná v sekci ''vytvořit knihu'' zaregistrovali link &quot;Přidat tuto stránku&quot; (Add wiki page).

Není-li zároveň z ním v této sekci zobrazen také link &quot;Zobrazit knihu&quot;, tak to znamená, že  kniha, do níž by bylo možné stránku přidat zatím nebyla založena.

Knihu založíte tím, že stránku přidáte. Pozor! Stránka se tímto vloží do knihy v aktuálně zobrazené revizi. Budete-li tedy v budoucnu knihu dále upravovat, bude nutné stránku nejprve z knihy vymazat a pak znovu přidat.

Postupně tedy vložte do knihy příslušné stránky a pak kliknutím na link &quot;Zobrazit knihu&quot; se vám zobrazí stránka '''Kniha''', kde můžete nastavit titul a podtitul, přidat názvy kapitol a přidané stránky uspořádat podle potřeby.

==Kde lze najít svázané knihy?==

Hotovou knihu pak můžete rovnou stáhnout, nebo ji uložit a sdílet na webu. Při vázání webové knihy můžete kliknutím na příslušné umístění určit, zda bude vámi svázaná kniha dostupná ve jmenném prostoru [[ Wikiknihy ]], nebo ve vašem osobním jmenném prostoru. Každopádně všechny existující svázané knihy lze najít v kategorii '''Knihy'''.


{{Upozornění|Pozor, dokud není kniha uložena, nelze pracovat s jinou knihou}}

==Změna obsahu knihy==

Máte-li již nějakou knihu vytvořenou delší čas a stránky, které tvoří její obsah mezitím doznaly dalších změn, můžete provést úpravy tak, že knihu znovu načtete a původní revizi vložených stránek vyměníte za aktuální. (tj. zastaralou stránku z knihy vyhodíte a znovu ji přidáte )

==Šablony==

Při generování výsledného souboru mohou některé použité šablony způsobovat problémy, tím že nemusí být vhodně navrženy pro tisk, nebo může docházet k jejich špatné interpretaci. Existují proto dva způsoby jak to řešit:

===Nahrazování šablon===

&quot;Původní šablona&quot;, která není vhodná pro tisk může být nahrazena tak, že vytvoříte jinou, alternativní šablonu s názvem
&quot;Původní šablona/Print&quot; kde &quot;Původní šablona&quot; je názvem původní šablony. Obsah alternativní šablony pak bude navržen tak, aby výsledek při tisku vypadal lépe.

===Vyřazování šablon===

Šablony, které se apripori nehodí k tisku (např. navigační šablony), se musí vyřadit. Lze tak učinit buďto..

; Přidáním šablony do speciální kategorie [[:Kategorie:Systém:Netisknout]] : Na šablony zařazené do této kategorie nebude při generování výstupu brán zřetel

nebo..

; Použitím ''seznamu zakázaných šablon'' : Šablony, na které bude odkaz ze ''seznamu zakázaných šablon'' budou rovněž ignorovány. Formát seznamu je následující:

 * [[Šablona:Nějaká šablona]]
 * [[Šablona:Zase jiná šablona]]

{{Poznámka|U seznamů zakázaných šablon jsem prozatím nepřišel na to, jak při tisku předhodit odpovídající seznam [[Uživatel:Woodcraft|Woodcraft]] 18. 6. 2010, 09:25 (UTC)}}

==Formát uložené knihy==

Uložená kniha je v podstatě wikistránka s obsahem

{{Poznámka|Předem bych však chtěl upozornit, že dosažený výsledek pro vás může být zklamáním, protože se stránky exportují se stylem určeným pro tisk, takže kupříkladu podobné poznámky jako tato nevyjdou asi nejlépe. Z toho co jsem vyzkoušel vyšel jednoznačně nejlépe export do PDF}}

[[Kategorie:Wikiknihy:(vše)|{{PAGENAME}}]]

[[ar:مساعدة:كتب]]
[[en:Help:Collections]]
[[de:Hilfe:Sammlungen]]
[[fr:Aide:Compilations]]
[[it:Aiuto:Raccolte]]
[[nl:Help:Boeken]]
[[pt:Ajuda:Livros]]
[[ru:Справка:Книги]]
[[fi:Ohje:Kirjat]]</text>
      <sha1>qbepgbk8i29zykawzpcpfm761y70rfh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Viry</title>
    <ns>14</ns>
    <id>4648</id>
    <revision>
      <id>16406</id>
      <timestamp>2009-03-24T10:07:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>nová kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="22" xml:space="preserve">[[Kategorie:Biologie]]</text>
      <sha1>slrmnz20899dka6ip6r6qbdkgw18r91</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Ovoce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4649</id>
    <revision>
      <id>38609</id>
      <parentid>25053</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1565" xml:space="preserve">[[Soubor:Fruit and berries in a grocery store, Paris.JPG|náhled|Ovoce na stánku ve Francii]]

Jako '''ovoce''' označujeme zpravidla sladké jedlé plody, plodenství nebo semena víceletých semenných rostlin, nejčastěji dřevin. Jako ovoce se označují také skořápkoviny, jejichž užití v kuchyni je však dosti odlišné, a proto je najdete v samostatné sekci [[../Ořechy|Ořechy]].

== Zásady zpracování ==
* ovoce spotřebujeme pokud možno brzy po nákupu nebo sklizni
* chceme-li ho mít uskladněné, tak na tmavém a chladném místě (v chladničce)
* ovoce omýváme krátce a rychle pod tekoucí vodou
* loupáme jen tehdy, je-li to nezbytné, a to škrabkou či nožem z nerezavějící oceli a s co nejtenčími slupkami
* krájíme též nožem z nerezavějící oceli
* připravujeme-li kompot pro rychlou spotřebu, vkládáme ovoce do oslazené vroucí vody, aby se snížilo okysličování

== Ovoce v kuchyni ==
* [[/Ananas|ananas]]
* [[/Angrešt|angrešt]]
* [[/Banán|banán]]
* [[/Borůvka|borůvka]]
* [[/Broskev|broskev]]
* [[/Brusinka|brusinka]]
* [[/Citron|citron]]
* [[/Datle|datle]]
* [[/Hroznové víno|hroznové víno]]
* [[/Hruška|hruška]]
* [[/Jablko|jablko]]
* [[/Jahoda|jahoda]]
* [[/Malina|malina]]
* [[/Mandarinka|mandarinka]]
* [[/Mango|mango]]
* [[/Meruňka|meruňka]]
* [[/Ostružina|ostružina]]
* [[/Pomeranč|pomeranč]]
* [[/Ringle|ringle]]
* [[/Rybíz|rybíz]]
* [[/Švestka|švestka]]
* [[/Třešeň|třešeň]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Ovoce}}

[[Kategorie:Wikikuchařka|Ovoce]]</text>
      <sha1>f3y5hkcc0fiph0n7e7mrx0f56x5fz10</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Velikonoce/Malujeme vajíčka/Rostlinná batika</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4650</id>
    <revision>
      <id>38561</id>
      <parentid>35599</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1248" xml:space="preserve">[[Soubor:Easter eggs - onion decoration.jpg|náhled|Vajíčka zdobená rostlinnou batikou, obarvená pomocí slupek cibule]]
== Co budeme potřebovat ==
* vajíčka, nejlépe bílá
* drobné listy či květy rostlin
* staré silonky, nebo kus gázy
* barvu na vajíčka (přírodní nebo průmyslovou)
* nádobu na vaření vajíček

== Postup ==
Batika nejlépe vynikne na bílých vejcích, pokud nejsou k mání, použijem alespoň co nejsvětlejší vejce hnědá. Vajíčka dobře umyjeme a na vlhká aranžujeme lístky nebo květy. Vyplatí se lístky (podle toho, co venku roste - jetelinka, pampeliška, popenec; čím střapatější, tím lepší výsledek, ale lístky je potřeba hezky porovnat) trochu přejet válečkem (skleničkou nebo jiným hladkým předmětem), aby změkly a lépe k vajíčku přilehly. Na fixaci lístků k vajíčku můžeme použít kousky silonové punčochy, obvazu nebo obvazového rukávu (dá se koupit ve zdravotnických potřebách). Nazdobená vajíčka ponoříme do barvy a uvaříme, podle návodu na barvě.

Velmi pěkně působí batika na vejcích barvených [[../Přírodní barviva|přírodními barvivy]], například v cibulových slupkách.

[[Kategorie:Velikonoce|Rostlinná batika]]</text>
      <sha1>0umca0bozu8x0k2axhibkxplkx9cei5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Ovoce/Ananas</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4654</id>
    <revision>
      <id>38610</id>
      <parentid>35675</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="864" xml:space="preserve">[[Soubor:Ananas comosus slices.jpg|náhled|Kousky ananasu]]

'''Ananas''' je tropické [[../|ovoce]], plod [[w:Ananasovník chocholatý|ananasovníku chocholatého]] pěstovaného v&amp;nbsp;řadě tropických a&amp;nbsp;teplejších subtropických zemí.
Plod vzniká splynutím sousedních bobulí, vznikajících ze semeníků jednotlivých květů, nahloučených kolem stonku, který tvoří zdřevnatělou osu ananasu. Je pokryt tuhou kožovitou voskovitou kůrou, vytvářející typickou šestiúhelníkovou stukturu jeho povrchu.

== Recepty ==
* [[../Kořeněný ovocný salát|Kořeněný ovocný salát]]
* [[../Kuře s ananasem|Kuře s ananasem]]
* [[../Kuřecí maso v ananasové loďce|Kuřecí maso v ananasové loďce]]
* [[../Tropické potěšení|Tropické potěšení]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Ananas}}

[[Kategorie:Ovoce|Ananas]]</text>
      <sha1>s8yky1bckrzmf8kl9mq3oozxf5qq0vl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Ovoce/Hruška</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4655</id>
    <revision>
      <id>38618</id>
      <parentid>25062</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="885" xml:space="preserve">[[Soubor:Pears.png|náhled|Hrušky]]

'''Hruška''' je ovoce, plod [[w:Hrušeň obecná|hrušně]]. Tyto šťavnaté plody dělíme podle doby dozrávání respektive sklizně na letní, podzimní a&amp;nbsp;zimní. Letní jsou nejméně trvanlivé, zimní naopak vydrží nejdéle. Hrušky je možno skladovat, nevydrží ale tak dlouho jako [[../Jablko|jablka]].

Hrušky neobsahují mnoho vitamínu&amp;nbsp;C, jsou však nezanedbatelným zdrojem vitamínu&amp;nbsp;B. Nejvíce je ho obsaženo těsně pod slupkou.

== Recepty ==
* [[../Auklandský ovocný salát|Auklandský ovocný salát]]
* [[../Hruškové pokušení s kokosem|Hruškové pokušení s&amp;nbsp;kokosem]]
* [[../Hruškový koktejl s müsli|Hruškový koktejl s&amp;nbsp;müsli]]
* [[../Hruškový koláč bourdaloue|Hruškový koláč bourdaloue]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Hruška}}

[[Kategorie:Ovoce|Hruška]]</text>
      <sha1>hfxogfg3tgthqbn23ut1vzr1oarq8yn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Ovoce/Angrešt</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4656</id>
    <revision>
      <id>38611</id>
      <parentid>25055</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="519" xml:space="preserve">[[Soubor:Gooseberries.jpg|náhled|Angrešt]]

'''Angrešt''' je plod keře [[w:Srstka angrešt|srstka angrešt]], plody mohou být různé barvy (zelené, žluté, červené).

== Recepty ==
* [[../Angreštovo-mátová omáčka|Angreštovo-mátová omáčka]]
* [[../Angreštový džem|Angreštový džem]]
* [[../Angreštový krém|Angreštový krém]]
* [[../Barevný koláč s drobenkou|Barevný koláč s&amp;nbsp;drobenkou]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Srstka angrešt}}

[[Kategorie:Ovoce|Angrešt]]</text>
      <sha1>2srfmjlonswuyt5ml7p4swfzo1t5zim</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Ovoce/Pomeranč</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4657</id>
    <revision>
      <id>38624</id>
      <parentid>25068</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1085" xml:space="preserve">[[Soubor:Orange-Fruit-Pieces.jpg|náhled|Pomeranče]]

'''Pomeranč''' je plod [[w:Pomerančovník|pomerančovníku]], spolu s&amp;nbsp;[[../Citron|citronem]] nejběžnější zástupce citrusových plodů.

== Recepty ==
* [[../../Grilovaná makrela s pomerančovou omáčkou romesco|Grilovaná makrela s&amp;nbsp;pomerančovou omáčkou romesco]]
* [[../../Koktejl z pomeranče a manga|Koktejl z&amp;nbsp;pomeranče a&amp;nbsp;manga]]
* [[../../Kuře s medovo-pomerančovou polevou|Kuře s&amp;nbsp;medovo-pomerančovou polevou]]
* [[../../Mandlovo-pomerančové placičky|Mandlovo-pomerančové placičky]]
* [[../../Pomerančovo-olivová marináda|Pomerančovo-olivová marináda]]
* [[../../Pomerančový kuřecí salát|Pomerančový kuřecí salát]]
* [[../../Pomerančový rýžový desert|Pomerančový rýžový desert]]
* [[../../Sicilský pomerančový salát s pepřem a cibulí|Sicilský pomerančový salát s&amp;nbsp;pepřem a&amp;nbsp;cibulí]]
* [[../../Špagety s pomeranči|Špagety s&amp;nbsp;pomeranči]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Pomeranč}}

[[Kategorie:Ovoce|Pomeranč]]</text>
      <sha1>mqyinmxctr2kik46edhnwhgjjyxrej4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Ovoce/Mango</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4658</id>
    <revision>
      <id>38622</id>
      <parentid>25066</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="420" xml:space="preserve">[[Soubor:Mango and cross section edit.jpg|náhled|Mango]]

'''Mango''' je tropické ovoce, plod mangovníku.

== Recepty ==
* [[../../Čatní z manga|Čatní z&amp;nbsp;manga]]
* [[../../Koktejl z pomeranče a manga|Koktejl z&amp;nbsp;pomeranče a&amp;nbsp;manga]]
* [[../../Ledové mango|Ledové mango]]
* [[../../Salát z manga|Salát z&amp;nbsp;manga]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Mango}}

[[Kategorie:Ovoce|Mango]]</text>
      <sha1>ljsw5fy194dga7o80g1hh79jd9ojbzo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Ovoce/Banán</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4660</id>
    <revision>
      <id>38612</id>
      <parentid>25056</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="832" xml:space="preserve">[[Soubor:Bananas white background.jpg|náhled|Trs banánů]]

'''Banán ''' je tropické ovoce, plod [[w:Banánovník|banánovníku]].

== Recepty ==
* [[../Banánový koktejl|Banánový koktejl]]
* [[../Banánový koktejl s borůvkami|Banánový koktejl s borůvkami]]
* [[../Banánový koktejl s oříšky a čokoládou|Banánový koktejl s oříšky a čokoládou]]
* [[../Banán v čokoládě|Banán v čokoládě]]
* [[../Banány jako příloha k masu|Banány jako příloha k masu]]
* [[../Flambované banány|Flambované banány]]
* [[../Grilovaný banán s jahodami|Grilovaný banán s jahodami]]
* [[../Ledové mango|Ledové mango]]
* [[../Mrkvový salát s banánem|Mrkvový salát s banánem]]
* [[../Smažené banány|Smažené banány]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Banán}}

[[Kategorie:Ovoce|Banán]]</text>
      <sha1>b6bpav4bgqrqms58dk5s0oex95ktzye</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Ovoce/Jahoda</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4661</id>
    <revision>
      <id>38620</id>
      <parentid>25064</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="641" xml:space="preserve">[[Soubor:Fragaria Fruit Close-up.jpg|náhled|jahoda]]

'''Jahoda''' je drobné ovoce, souplodí nažek (nepravý plod) na šťavnatém zdužnatělém květním lůžku, rostoucí na [[w:Jahodník|jahodníku]].

== Recepty ==
* [[../../Grilovaný banán s jahodami|Grilovaný banán s&amp;nbsp;jahodami]]
* [[../../Jahodovo-limetková marmeláda|Jahodovo-limetková marmeláda]]
* [[../../Jahodový koktejl|Jahodový koktejl]]
* [[../../Jahodový salát se sýrem|Jahodový salát se sýrem]]
* [[../../Jahody s červeným vínem|Jahody s&amp;nbsp;červeným vínem]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Jahoda}}

[[Kategorie:Ovoce|Jahoda]]</text>
      <sha1>h2cuxxbvbvh3zof7m4x7c39w7ptk15h</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Valticko/Pamětihodnosti/Lednický zámek</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4662</id>
    <revision>
      <id>35588</id>
      <parentid>27885</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:35:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="15021" xml:space="preserve">== Zámek lednický ==

:* 1731

: Při provádění přístavby zámku v roce 1731 knížetem Františkem ''(Franz)'' zvolen šlechtický styl, ve kterém je nynější zámek vybudován. 6/

:* 1815

: V roce 1815 nechal kníže Jan ''(Johann)'' známým architektem [[w:Kornhäusel|Kornhäusel]]em provést přístavbu levého křídla, jako skleník, který spojil s apartmány sestávající od čtyř menších, až po největší vkusné dvorany, nakonec květinový sál a vystavět divadlo. 6/

: Nejprve se postavil hudební sál, podlouhlý se šesti volnými sloupy, mezi něž mohou se umístit umělci. Osvětlený je shora a třemi prosklenými dveřmi vedoucí do skleníku. Vedle je jídelna, poněkud větší obdélník, v jehož klenutém stropě je zavěšen pozlacený lustr. Čtyři obzvlášť pěkné vázy, jež okrašlují výklenky; v dalších čtyřech výklencích jsou postavy žen, které oběma rukama drží nad hlavou nástěnné svícny. Především dveře do sousedního sálu umocňují sloupky se zvláštní košatou rukojetí. Jen skleněná stěna je vytvořena z rozmanitých tvarů, oddělující společnost v sálu rotundu vytvořenou z osmi sloupů a její tři stěny jsou skleněné. V přímém směru je vystrčen &quot;Reunions ?&quot;, anebo kulečníková místnost čtyřúhelníková, jejíž nižší strana je prosklená výtvarně provedenou skleněnou stěnou a poskytuje okouzlující vyhlídku na vodní hladinu; stranou od společenského sálu je tzv. květinová síň, která při přítomnosti knížete na zámku je určena pro nejkrásnější tamní květenu pro jeho potěšení. ---- Znovu skleněná stěna tohoto sálu v sousedství skleníku má líbeznou vůni a je největší v Německu. 6/

:* 1840

: Elegantní pokoje zámku vyzdobeny samými krajinomalbami, kterými se představují nejpěknější knížecí državy. Podél budovy na straně parku 28 dlouhé, je prosvětlený suterén kvůli zamezení vlhkosti. 6/

:* 1846

: Předtím, než mladý dvorní architekt [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]ů Jiří [[w:Wingelmüller|Wingelmüller]] v roce 1846 přikrožil k romatické přestavbě [[w:Lednice|lednic]]kého zámeckého sídla, byl vyslán na studijní cestu do [[w:Anglie|Anglie]], [[w:Skotsko|Skotsk]]a, [[w:Francie|Francie]], [[w:Francie|Belgie]] a [[w:Švýcarsko|Švýcarsk]]a, aby tam studoval [[w:středověk|středověk]]á [[w:hrad|hrad]]ní sídla a načerpal zkušenosti. ''(M.Pospíšilová. 1985)''
 
:* 1892

: V samé blízkosti světového města ''([[w:Vídeň|Víd]]ně)'' tento požehnaný kousek země jest nádherný obraz, jaký jen umělec může vykouzliti. 4/

: ''(Dnešní podoba je z let 1846-1858 podle arch. Georga Winkelmüllera. /Propagační tisk/)''

=== Jezdecké stáje ===

: Stáje jsou impozantní budovou zastrčeny za kostelem, ve které jsou pozoruhodné stáje pro 36 jezdeckých koní; ve výklencích jsou žlaby na krmivo z černého mramoru z [[w:Velké Pavlovice|Pavlovic]] ''(Pawlowitz)'' a kašna z nažloutlého mramoru nalámaného v [[w:Mikulov|Mikulov]]ě ''(Nikolsburg)''. V této jsou budově také byty pro služebnictvo. 6/

=== Jízdárny ===

: Letní jezdecký výcvik se provádí na volném prostranství ohrazeném zámeckými budovami a zimní výcvik v jízdárně, v jejímž středu je záhonek růží ohrazený jedlovým dřevem. Z jízdárny je přímý vstup do parku. 6/

=== Skleník - oranžerie ===

:* 1840

: Skleník je 516 stop dlouhý, obsahuje 900 tropických stromů, které jsou 100 až 200 let staré. A kdybychom tyto stromy po obou stranách cesty vysadily, vytvořily bychom stromořadí až ke [[w:Chrám múz|Chrámu múz]]. V létě mimo skleník je k zámku náležející prostor, ze kterého lze pozorovat ve vytápěném skleníku ukrytých 1000 ananasů, s neustále proměňujícími se druhy vzpínajících citronovníků, rovných jako vysazeném ve stromořadí. Za přítomnosti knížete, jsou jejich kmeny s nejkrásnějšími půvabnými květinami zakryty, že přes zábradlí jen vyčnívají tmavé koruny těchto stromů a na nich je zlato-žluté ovoce. 6/

:* 1843

: ''(K zámku přilehlý skleník byl postavený v letech 1843-1845 podle návrhu P. H. [[w:Desvignes|Desvignes]]e.)''

:* 1892

: Mohutné železné stavby dovedné konstrukce podobají se palácům křišťálovým a odhalují nám zároveň záhadu, že možno na severu spatřovati jižní vegetaci; ukazujíť nám částečný zimní domov tolikeré nádhery, nebo stálý úkryt tropických rostlin palmových a mohutných kapradin. 4/

: Když pak za podzimního večera slunce zvyšuje ještě a zlatí nádherný ten kolorit, tu sama sebou, kde se berou, tu se berou slova nadšení pro tento ráj, slova nadšení a díků zároveň knížecímu velmoži, jenž propůjčuje rád v určitých hodinách toto mistrovské dílo vyššího zahradnického umění a nádhery každému ku prodlení. 4/

: Zdá se, že jsme přeneseni někam na jih, spatříme-li, ony pomoranče tu září ze tmavých listnatých korun, a zříme tu na volném vzduchu skupiny nejrůznějších druhů pinií,cypřiší, vavřínů, granátů a oleandrů, solitairy z mohutných musaí, magnolií, mahonií, nebo gynerií, - jakoby tu ani nebylo více mrazův a bílého příkrovu. 4/

: Groteskní můstky všeho druhu vedou nás přes šumně tekoucí vody ramen [[w:Dyje|Dyje]] do rozlehlých prostor parku k novým čarovným obrazům, stejně bohatým ve střídání se barevné nádhery od nejjemnějšího odstínu listnatých stromů, až k nejtemnějším barvám stromů jehličnatých. 4/

: ''(Ve skleníku je 250 druhů a odrůd vegetace tropického a subtropického pásma.)''

=== Zámecký kostel ===

: Zámek tvoří fronta dvouposchoďových budov s předním předsunutým křídlem stejné výšky. Prostor mezi křídlem a kostelem je uzavřen pěknými železnými mřížemi. Hledáme-li farní kostel jsme překvapeni, že kostel je postaven jako křídlo zámku bez věží, či jinými znaky označující symbol kostela.

:* 1840

: Kostel je zasvěcen svatému [[w:sv.Jakub|Jakub]]ovi ''(hl. Jakob)'', obsahuje hlavní oltář od [[w:Brand|Brand]]a a dva náhrobky, v roce 1548 zesnulých dvou dcer Jana (Johann) Liechtensteina a další, z roku 1552 různých knížat. 6/

=== Zámecký park lednický ===

:* 1660

: V roce 1660 zahájil kníže [[w:Karel Eusebius|Karel Eusebius]] zakládat zahradu ve francouzském stylu, jehož přepychem jsou lidé nadšeni, jak vylíčil Hertodt (osobní lékař císaře Leopolda, Josefa I. a Karla VI.) roku 1669 se dívá na smyslnou květenu, skleník, vázy a nemůže nalézt slova chvály; tak i Pessina (1670) mimořádně chválí krásu zámku a zahrad. Park ve svém nynějším překrásném vzhledu byl nejdříve založen knížecími bratry Aloisem a Janem ''(Johann)''.

:* 1790

: Asi od roku 1790 zařizovali přírodní park Liechtensteinové. ''(M. Pospíšilová 1985)''

:* 1797

: Alois nechal 1797 postavit orientální věž ''([[w:Minaret|Minaret]])'', a měl částečně rozvržené záměry ploch parku, které začal uskutečňovat od nastoupení vlády 1805 zesnulý kníže Jan ''(Johann)''. 6/

:* 1840

: Celý prostor zahrady - parku je rozdělen na skupiny; vodní paprsek fontány se vypíná vzhůru a spouští se rozmělněný na prášek do rybníku s hemžícími se zlatými karasy a zlatými pstruhy. Uprostřed tohoto kouzelného místečka stojí pěkná socha představující Afroditu, kterou se umělci podařilo ztvárnit z vody vystupující v mokrém šatu. Komu je dopřáno zde pobývat, když slunce k obzoru se sklání a ve své zlato-pískové záři posílá nad pomerančovým skleníkem. Až k vašemu milovanému místečku, ve stejně pronikavém temperamentu posílá polibek, přitlačuje se, přičemž pomeranče, jako zlatá jablka, mezitím lehký západní větřík aromatickou vůni vdechuje; připomíná nepochybně kouzla nebo slova německého básníka z jižní oblíbené země, &quot;kde citrony kvetou, v tmavém listí zlaté pomeranče pálí&quot;. *) 6/
:* Za takové požitky náleží nejen vděčná vzpomínka na knížete Aloise, nýbrž i na jeho v roce 1801 zemřelého uměleckého zahradníka Ignaze Holle, jenž 30 roků pomerančový skleník s horlivostí a rozumem vytvářel. 6/

: Jestliže v šedém dávnověku stavěli nesvobodní [[w:Babyloňané|Babyloňané]] vodní visuté zahrady stovkami poddaných, kteří kopali nepřirozenou nádrž jezera Moris v [[w:Egypt|Egypt]]ě, obdivuje všechen kulturní svět všech dob, a ještě dnes učenci denně nastavují svůj život, přes pálící písek cestují, kolem stopy nachází, kde kdysi lidský duch velkou myšlenkou a svou rukou co vykonal; tak bude člověk neméně velkolepě zakládat tento park a obzvláště musí zaplatit za spravedlivý obdiv vodní hladiny. 6/

: Před nastoupením vlády knížete Jana byly vykonány základní práce na loukách, které pro časté povodně stagnující [[w:Dyje|Dyje]] ''(Thana, Thaya)'' byla nepříjemná, po cestě na hrázi se v aleji muselo často promenádovat mezi kalužemi. Tato závada pomůže, připustil kníže Jan od tehdejšího ředitele zahrad [[w:Fanti|Fanti]]ho plán k vykopání velké vodní nádrže, která záplavám zabrání. Nyní přes celou plochu zahrady, 1/2 hodiny na délku a 1/4 hodiny široké, roztáhne se a zůstane 6 velkých a 10 malých ostrovů, ty mnohé navzájem propojí pevně s hrází v parku, ten podstatnější počet spojí vkusnými můstky, další zůstanou izolovány a mohou být dosažené čluny.*) 6/
:* Nejprve roku 1839 byl rybník vypuštěný od vody k těžení, vytyčeny ostrůvky a dva kamenné můstky tak, že byly nakonec nepotřebné. 6/

: Botanik Dr. Van der Schott byl knížetem zvlášť vyslán do Severní Ameriky, aby tam vybral stromy a keře, které jsou vhodné do naší půdy, které pak přes Anglii, část rostlin, dílem vysazoval, rouboval a části semen a proto zřídil v Lednici školku.*) 6/
:* Najdeme tu: Acer platanoid. sacharinum, tartaricum, negundo, stricium; Alicantus glantilosa; Bignoria catalpa, radicans; Crataegus coccinea, alba, acerifolia, aria, pyrifolia, virginiana, torminalis; Cytisus laburnum, nigricans; Elegnus augustifolius; Fraxinus americana nigra, diversifolia, juglandifolia, caroliniana, nova anglica; Gymnacladus canadentis; Gledutschua triacantha, inermis; Hyppaphaea chamnoides; Juglans americana nigra; Juniperus virginiana, suecia; Liriodendron tulpifera; Morus alba, papyfera; Pinus strobus, silvester, pinaster; Platanus orientalis, acerifolia; Populus dilatata, monilifera, balsamifera; Prunus virgin., rubra; Cerasus flore pleno; Robinia pseudo – acacia, inermis,caragana, hispida, viscosa; Salisburia adiantifolia; Sorbus aucuparia, hybrida; Tilia cordata, hollandica, americana nigra, americana alba incana; Thuja orientalis, occidentalis etc. etc. 6/

:Tak se z dříve nezdravé bahnité krajiny vznikla a proměnila v nejkrásnější park. 6/

:* 1892

: Nádherný knížecí zámek s překrásným parkem [[w:Lednice|Lednice]] ''(Eisgrub)''. K tomuto uměle vystavěnému a rovněž tak zařízenému zámku se pojí kouzlo nynějších anglických sadů, výplod to bohaté obrazotvornosti a výzdobného umění. 4/

: ''(Zámek je obklopen francouzskou zahradou a rozlehlým parkem, jeden z největších v České republice.)''

: ''(Na téměř dvou stech hektarech je 118 druhů jehličnanů a 465 druhů listnatých dřevin. /Z propagačního tisku./)''

==== Vodní režim ====

: Pro potřebu přítoku a odtoku vody [[w:Dyje|Dyje]] ''(Thana, Thaya)'', je nutná účelná cirkulace a proto bylo na řece uloženo strojní zařízení, které s dalšími vodohospodářskými stavbami stály přes 200.000. Sestává z jezu se stavidlem, které má 8 poloh a podle potřeby pomocí táhel udržuje plynulý tok řeky, případně ho zastaví úplně. Tím se hladina vody zvedne přes 4 stopy a říční voda se zavodňovacím kanálem do velké vodní nádrže nedostane. Na druhé straně jezu dolů řítící se voda pohání současně dvě velká kola, která tlačí a dodává vodu také do skleníku a zeleninové zahrady. 6/

==== Akvadukt ''(Aquädukt)'' ====

: Kromě zásobování skleníku a zeleninové zahrady, zvedá se ještě větší množství na 9 stop, vyprázdní se vodní nádrž 300 vědry dvanácti silnými rourami, odkud odtečou do jediné velké trouby nad ochranným jezem a vedou po vystavěném mostě pak třemi dřevěnými trubkami a vyúsťují částečně do podzemní a částečně pod zemí velkou vodní nádrží 400 sáhů vzdálenou po akvaduktu již poškozeného, s 5 stop vysokými arkádami římského typu, od kterého se dolů řítí voda na hladinu velkého rybníku a vytváří obraz peřeje. 6/

== Odkazy ==

* 1/ Dr. Vladimír Voldán: O archivu valtického panství a velkostatku. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

* 2/ Dr. Rudolf Hurt: Příspěvek k dějinám města Valtic. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

* 3/ Obec Hlohovec http//www.hlohovec.cz

* 4/ Dějiny a slavnostní spis rak.-české řádové provincie Milosrdných Bratří ke slavnosti ve dnech 28., 29. a 30. srpna konaného vysvěcení nemocnice mateřského domu ve Valčicích v Dol. Rakousích, Munificencí Jeho Jasnosti knížete Jana I. z Liechtenšteina a na Liechtenšteině nově vystavěné. Sepsal a vydal cís. rada a provinciál řádu Joannes de Deo Sobel. Ve Vídni 1892. Nákladem řádu Milosrdných Bratří.

* 5/ Vodní práva knížete z Liechtensteinů. Ing. Emilian Bartoš, technická kancelář a podnikatelství staveb Břeclav, v prosinci 1933. ''(Muzejní spolek Valtice, přír. č. 0782-62)''

* 6/ Schilderung von Eisgrub, Feldsberg und deren Umgebungen. Nebst einem Wegweiser uind Plane auf Stahl mit 17 Ansichten und einem Panorama an dessen Rande. Wien, bei Peter Rohrmann, k. k. Hofbuchändler. ''(Překlad vybraných kapitol autor knihy. Kopie originálu Muzejní spolek Valtice přír. č. 1579-94V - Vydáno v roce 1840, tj. po uvedení do provozu Ferdinandovy severní dráhy z Vídně do Břeclavi a Brna - dokončené v roce 1839. Kniha obsahuje také ceník tehdejšího jízdného.)''

* 7/ Die Margrafschaft Mähren, topografisch, statistisch und historisch geschildert von Gregor Wolny, Benedikter und Professor. II. Band. Brünner Kreis. II. Abtheilung. Brünn. Selbstverlag des Verfassers. 1837.

* 8/ Gemeinde Rabensburg http//www.rabensburg.at

* 9/ Regionální muzeum v Mikulově http//www.rmm.cz

* 10/ Geschichte der Stadt Feldsberg, Karl Höß, Feldsberg, 1902. Im Selbstverlage.

* 11/ Fürst Karl Eusebius von Liechtenstein als Bauherr und Kunstsammler, Victor Fleischer, Wien und Leipzig 1910.

[[Kategorie:Valticko| ,]]
[[Kategorie:Dějiny Moravy]]</text>
      <sha1>rrdwtzio7ke9t8i9xk2x4h6jamftpq2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Valticko/Pamětihodnosti/Valtický zámek</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4663</id>
    <revision>
      <id>35589</id>
      <parentid>28053</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:35:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="12422" xml:space="preserve">== Valtický hrad ==

: Po starém [[w:valtický hrad|hrad]]u, jehož jméno [[w:Valtice|Veltspurc]], [[w:Valtice|Veltsspurkh]] již na hrad poukazuje, není více stopy; z dějin však jsou známa nepochybná data, z nichž souditi lze o moci a veliké slávě pánů z [[w:Valtice|Valčic]], jak dále v citátech o městě [[w:Valtice|Valčic]]ích uvidíme. 4/

: Schweickhardt, dovolávaje se spisovatele Kanitze, sděluje s námi, že [[w:biskup|biskup]] Wolfker [[w:Pasov|Pasov]]ský s vědomím vévody Leopolda VI. zámek [[w:Valtice|Velspurc]] r. 1192 předal výměnou za Gars Richardovi ze [[w:Seefeld|Seefeld]]u, číšníku [[w:Rakousko|Rakousk]]ému. Odtud napotom pocházeli pánové z [[w:Valtice|Veldspurcu]], kteří obdrživše dědičně hodnosť stolnickou ''(truxesskou)'', náleželi k nejvznešenějším baronům zemským. Z nich o Jindřichu z [[w:Valtice|Felsberg]]u kolem r. 1217 zmínka se činí v listině výsad vévody Leopolda VII. a Alexander, stolník z [[w:Valtice|Veltspurk]]u jako svědek se uvádí v listině krále Českého [[w:Otakara II.|Otakara II.]], tehdejšího panovníka [[w:Rakousko|Rakousk]]ého, (kolem r. 1262). 4/

: Albert z [[w:Valtice|Veldsperg]]u, jak se zdá, byl poslední z tohoto kmene. Za těchto pánů [[w:Valtice|Feldsberg]] ''(Valčice)'' dosáhl asi znamenitého rozkvětu, ale rod ten brzy vymřel. 4/

: Jindřich IV. z [[w:Chuenring|Chuering]]ů, pojal za manželku Adelheidu, dceru svrchu řečeného Alberta z [[w:Valtice|Veldsperg]]u, s níž největší část panství [[w:Valtice|Valčic]]kého věnem obdržel. 4/

: Po vymření pánů z [[w:Valtice|Veltsperk]]u obdržel úřad stolnický od krále Otakara Albert z [[w:Puchheim|Puchheim]]u, ve kterémž úřadě r. 1220 potvrzen byl také [[w:císař Rudolf I.|císařem Rudolfem I.]] z [[w:Habsburg|Habsbur]]ku, ale [[w:Valtice|Valčice]] samy byly rozděleny, a sice obdržela větší díl dědička a dcera posledního [[w:Valtice|Feldsberg]]ovce; druhý díl připadl pánům z [[w:Rauhenstein|Rauhenštein]]u a po vymření těchto r. 1387 přešel dědictvím na Elišku z [[w:Puchheim|Puchheim]]u, kteráž měla za manžela Jana z [[w:Liechtenstein|Liechtenštein]]a. 4/

: Veliký díl [[w:Valtice|Valčic]], jenž mezitím byl přešel s [[w:Chuenring|Chunrig]]ů na rod [[w:Pottendorf|Pottendorf]]ský, byl zakoupen pánem z [[w:Liechtenstin|Liechtenstein]]a, posléz jmenovaným, a tak slavný, prastarý rod dynastický a nyní panující rod knížecí ujal se držení celého panství [[w:Valtice|Valčic]]kého. 4/

== Valtický zámek ==

: Během své vlády přetvořil ''(w:Karel Eusebius|Karel Eusebius)'' [[w:zámek|zámek]] do tehdejší podoby paláce 1672. Vzadu přestavěl mohutnou kamennou věž s plochou střechou, pozůstatek starého hradu. V průčelí jednopatrového paláce postavil dvě čtyřhranné věže. 10/65

: Princ Evžen ''([[w:Eugen von Savoyen|Eugen von Savoyen]] 1663-1736)'' v pozdějších letech navštívil [[w:kníže|kníže]]te z [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]u ve [[w:Valtice|Valtic]]ích a na zdejším zámku bydlel, kde na jeho upomínku je v kostele, v přilehlé místnosti umístěna podobizna tohoto velkého vojevůdce. 10/70
     
: V roce 1684 kníže [[w:Karel Eusebius|Carolus Eusebius]] ''(1611-1684)'', nejskvělejší přítomnost, zemřel v 73 letech jeho života po 57 letech proslaveného panování. 10/70

: Následoval jeho syn Jan Adam Ondřej ''(Johann Adam Andreas 1657-1712)'', který v duchu svého otce dále tvořil. Je stavitelem obou paláců ve [[w:Vídeň|Víd]]ni a získal [[w:panství Vaduz|panství Vaduz]] a ''(hrabství)'' [[w:Schellenberg|Schellenberg]] pro svůj rod, který pod jeho nástupcem, knížetem [[w:Antonín Florián|Antonínem Floriánem]] ''(Anton Florian 1656-1721)'', který s podporou [[w:císař Karel VI.|císaře Karla VI.]] proměnil v [[w:knížectví|knížectví]]. 10/70

: Nynější tvar dostal zámek za knížete [[w:Josef Jan Adam|Josefa Jan Adama]] vládl (1721-1732) a [[w:Alois I. Josef|Aloise I. Josef]]a ''(1459-1805)''. 10/65

: Chodba levého křídla je v zimě květinovou zahradou; chodby pravého jsou vyzdobeny ve druhém podlaží malbami. Dříve zmíněné hostinské pokoje s výšivkami babičky vládnoucího knížete jsou přemrštěné. 6/

: Předchůdci a [[w:Alois II.|Alois II.]] (vládl 1837-1858) přeměnili vnitřní uspořádání adekvátně vhodné v té době. 10/65

: Nynější rozsáhlý [[w:valtický zámek|zámek]], ležící v pozadí [[w:město|měst]]a, ve své nynější podobě pochází z prostřed století XVII. a byl v různých obdobích rozšiřován; však nejdůkladnější stavby byly provedeny za [[w:kníže|kníže]]te [[w:Karel Eusebius z Liechtensteinu|Karla Eusebia z Liechtensteinu]] v roce 1640. 4/

: V přízemí je sbírka starých pušek. 6/

: Zámek jest pln drahocenných dějinných památek domu [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]ského ze všech dob i z nejdávnějších. 4/

: Rozsáhlé budovy vedlejší, [[w:zámecké divadlo|divadlo]], prostorné [[w:zámecké stáje|stáje]], vše to poukazuje k velikému hospodářství minulých období, z nichž každé v dějinách něčím jiným se vyznamenává. 4/

: [[w:Valtický zámek|Valtický zámek]] se počítá k nejkrásnějším stavbám [[w:baroko|barok]]ního slohu v celém [[w:Dolní Rakousko|Dolním Rakousk]]u. Reprezentuje se jeho mohutnou dvouposchoďovou budovou, obepínající čtvercový dvůr. Dvě dlouhá boční křídla, mezi kterými se rozkládá park, vystupující široce dopředu a plochu uzavírají věžovité pavilony. 10/65

: Přes kamenný most, bohatě vyzdobeným, se vstupuje do průjezdu, ze kterého po dvou širokých schodech pak do podlaží paláce. 10/66

: Podél pokojů se táhne dlouhá chodba. Z vnější strany zámku odpovídají povrchu italských paláců. Vnitřní prostory odráží nádheru minulých století; dveře jsou osazeny v nepřehlédnutelném mramorovém ostění, okázalé nástěnné tapety, obklady provedeny umělým mramorem, stropy štukové, zlacené ornamenty a malbami vyzdobené. 10/66

: Stejně jako budova, tak také je skvostné vybavení, pocházející z různých slohových období: těžký nábytek z [[w:baroko|barok]]a, jemné předměty japonské a čínské z doby [[w:rokoko|rokok]]a, zkřehlé, tenkonohé stoly a židle z [[w:empír|empír]]u, prozářené bronzovým jemným zdobením, ponechané pro nahlédnutí na změny uměleckého průmyslu v [[w:Rakousko|Rakousk]]u až do zanikající renesance. Portréty členů rodiny a vyšší hosté, kteří zámek navštíví, probudí vzpomínky na historii jejich mocného rodu [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]ů. 10/66

: ''(Valtický zámek je nejrozsáhlejší barokní rezidencí na Moravě. /Propagační tisk/)''

=== Zámecká garda ===

: [[w:Kníže|Kníže]] [[w:Karel Eusebius|Karel Eusebius]] ''(1611-1684)'' se obklopil osobní [[w:zámecká garda|zámeckou gardou]] s 50 jezdci v nádherných uniformách a mládenci z urozených rodin sloužili jeho dvoru jako šlechtičtí chlapci. 10/67

=== Zámecká kaple ===

: V pravém rohu protějšího křídla je [[w:zámecká kaple|zámecká kaple]], ve skutečnosti [[w:zámek|záme]]cký kostel. Dvanáct polosloupů z umělého mramoru a také skutečného mramoru ozdobují římsy na stěnách; podlahy jsou pokryty bílými a černými mramorovými deskami, strop je vyzdoben freskovou malbou. Chór má [[w:mramor]]ovou [[w:balustráda|balustrád]]u za ní hezké varhany. Nad hlavním oltářem je &quot;Svatá Rodina&quot;, nokturno, díky Jezulátku se oslavuje nebeská osvícenost. 6/

: [[w:zámecká kaple|Zámecká kaple]] nalézá se v pravém postranním křídle se stropem malovaným &quot;al fresco&quot;; oltářní obraz, přestavující svatou rodinu, ukazuje šťastný pokus neznámého malíře dáti světlu vyzařovati od Jezulátka, dle vzoru &quot;Correggiovy Svaté Noci&quot;. 4/

: [[w:zámecká kaple|Kaple]] má skvostné varhany. 4/

: Velikostí a významností je sličná [[w:zámecká kaple|zámecká kaple]]. Podlaha je pokrytá bílými a černými mramorovými deskami, dvanáct polosloupů z mramoru zdobí stěny, strop je vymalován [[w:al fresco|al fresco]] s dobře propracovaným obrazem neznámého umělce, který zobrazil [[w:Svatá rodina|Svatou rodin]]u, zdobí hlavní oltář. 10/66

=== Zámecké divadlo ===

: V bočním křídle je zřízeno [[w:zámecké divadlo|divadlo]] (rozměrů přibližně jako Josefské ve [[w:Vídeň|Víd]]ni). 6/

: Také pěkné divadlo, bohatá sbírka děl a jiného válečného materiálu, rozlehlé stáje a sličný park si zasluhuje pozornost návštěvníka Valtic. 10/66

: Výborný soubor hudebníků a herecká společnost se zdatnými herci hrají pro zábavu početných návštěvníků. 10/67

: Od 3. do 6. září ''(1876)'' v místě shlédli v [[w:kníže|kníže]]cím [[w:zámeckém divadle|zámeckém divadle]] představení, které vládnoucí [w:kníže|kníže]] na počest vysokých hostů uspořádal. [[w:Ředitel|Ředitel]] Jauner dával společně s významnými umělci, velice nadaný byl [[w:Gallmeyer|Gallmeyer]]. Neodolatelný trojlístek Knaack, Blafell a Matras a k tomu vysoce nadaný [[w:kapelník|kapelník]] [[w:Suppé|Suppé]] ''(Franz 1819-1895)'' nádherné představení, jak se slavní umělci projevili v lesku svých rolí. Den 7. září po pěkných dnech i s odjezd [[w:císař|císař]]e byl u konce. V trvalých vzpomínkách zůstane v paměti mnohým [[w:Valtice|Valti]]čanům skvostná jízda jakou vzácní hosté přes Theimský les ''([[w:Boří les|Boří les]])'' do [[w:Lednice|Lednice]] podnikli. 10/95

=== Zámecké stáje ===

: Vpravo před [[w:valtický zámek|zám]]kem jsou [[w:zámecké stáje|stáje]] pro 160 koní. 6/

=== Zámecká zahrada ===

: Velkým plánem byly domy za zámkem v Barvířské ulici, které stejně nebyly ozdobou [[w:Valtice|Valtic]], vykoupit, zbourat a získanou půdu vytěžit a proměnit na zahradu, která se znamenitě hodí pro nynější [[w:zámek|zámek]]. 10/97

: To vše obklopuje dosti veliká [[w:zámecká zahrada|zámecká zahrada]], která, jsouc udržována ve velmi dobrém stavu, skýtá promenádní terrasu s krásnými vyhlídkami. 4/

: ''(Vlivem sněhové kalamity v březnu 2007 došlo k poškození dominantního stromu - javoru mléče na louce v části parku u Žabího sklepa. Stáří stromu je odhadování na 200 roků, obvod kmene je 3850 mm.)''

== Odkazy ==

* 1/ Dr. Vladimír Voldán: O archivu valtického panství a velkostatku. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

* 2/ Dr. Rudolf Hurt: Příspěvek k dějinám města Valtic. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

* 3/ Obec Hlohovec http//www.hlohovec.cz

* 4/ Dějiny a slavnostní spis rak.-české řádové provincie Milosrdných Bratří ke slavnosti ve dnech 28., 29. a 30. srpna konaného vysvěcení nemocnice mateřského domu ve Valčicích v Dol. Rakousích, Munificencí Jeho Jasnosti knížete Jana I. z Liechtenšteina a na Liechtenšteině nově vystavěné. Sepsal a vydal cís. rada a provinciál řádu Joannes de Deo Sobel. Ve Vídni 1892. Nákladem řádu Milosrdných Bratří.

* 5/ Vodní práva knížete z Liechtensteinů. Ing. Emilian Bartoš, technická kancelář a podnikatelství staveb Břeclav, v prosinci 1933. ''(Městské muzeum č. 0782-62)''

* 6/ Schilderung von Eisgrub, Feldsberg und deren Umgebungen. Nebst einem Wegweiser uind Plane auf Stahl mit 17 Ansichten und einem Panorama an dessen Rande. Wien, bei Peter Rohrmann, k. k. Hofbuchändler. ''(Pracovní překlad vybraných kapitol. Kopie knihy Městské muzeum č. 1579-94V - Vydáno v roce 1840)''

* 7/ Die Margrafschaft Mähren, topografisch, statistisch und historisch geschildert von Gregor Wolny, Benedikter und Professor. II. Band. Brünner Kreis. II. Abtheilung. Brünn. Selbstverlag des Verfassers. 1837.

* 8/ Gemeinde Rabensburg http//www.rabensburg.at

* 9/ Regionální muzeum v Mikulově http//www.rmm.cz

* 10/ Geschichte der Stadt Feldsberg, Karl Höß, Feldsberg, 1902. Im Selbstverlage.

* 11/ Fürst Karl Eusebius von Liechtenstein als Bauherr und Kunstsammler, Victor Fleischer, Wien und Leipzig 1910.

[[Kategorie:Valticko]]
[[Kategorie:Dějiny Moravy]]</text>
      <sha1>etp21svblo52pcimcfx4ceqffgffs8j</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Valticko/Liechtensteinská panství/Břeclav (Lundenburg)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4664</id>
    <revision>
      <id>45846</id>
      <parentid>36466</parentid>
      <timestamp>2022-06-16T21:07:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="52196" xml:space="preserve">== Břeclav, panství ''(Lundenburg)'' ==

: ''(K osídlení území slovanským obyvatelstvem došlo od příchodu starých [[w:Slované|Slovanů]] na konci 5. nebo počátkem 6 století.)''

: [[w:Panství|Panství]] leží v jihovýchodním cípu země [[w:Morava|moravské]] na hranici [[w:Uhry|Uher]] ''(dnešní Slovensko)'' a [[w:Dolní Rakousko|Dolních Rakous]] při soutoku řek [[w:Dyje|Dyje]] ''(Taja)'' s [[w:Morava|Moravou]] ''(March)''. Na východě sousedí s [[w:Panství|panstvím]] [[w:Hodonín|Hodonín]] ''(Göding)'', [[w:Panství|panstvím]] [[w:Holíč|Holíč]] ''(Holitsch)'' v [[w:Uhry|Uhrách]] a [[w:Panství|panstvím]] [[w:Schloßberg|Schloßberg]]. Na jihu v [[w:Dolní Rakousko|Dolním Rakousku]] s [[w:Panství|panstvím]] [[w:Valtice|Valtice]] ''([[w:Feldsberg|Feldsberg]])'' a [[w:Dominium|dominiem]] [[w:Lednice|Lednice]] ''(Eisgrub)'' a na severu s [[w:Panství|panstvím]] [[w:Velké Pavlovice|Pavlovice]] ''(Pawlowitz - dnešní [[w:Velké Pavlovice|Velké Pavlovice]])''. 7/

: Knížecí [[w:Liechtenstein|liechtensteinský]] [[w:Fideikomis|fideikomis]] [[w:Panství|panství]] [[w:Břeclav|Břeclav]], o rozloze přes 31.011 jiter, mimo to v [[w:Město|městečku]] kostel s tržišti [[w:Břeclav|Břeclav]], [[w:Týnec|Týnec]] ''(Teinitz)'', [[w:Tvrdonice|Tvrdonice]] ''(Turnitz)'' a [[w:Lanžhot|Lanžhot]] ''(Landshut)'' a patřící vesnice [[w:Kostice|Kostice]] ''(Kostitz)'', [[w:Hrušky|Hrušky]] ''(Birnbaum)'', [[w:Stará Břeclav|Stará Břeclav]] ''(Altenmarkt)'', [[w:Velké Bílovice|Velké Bílovice]] ''(Bilowitz)'', [[w:Nikolčice|Nikolčice]] ''(Nikoltschitz)'', [[w:Ladná|Ladná]] ''(Rampersdorf)'' a [[w:Moravský Žižkov|Moravský Žižkov]] ''(Žižkov)'' ''(Zichkow)'', jsou pro své dobré půdy významné pro dějiny [[w:Morava|Moravy]]. 6/

=== Povodí Moravy ''(March)'' a Dyje ''(Thaya)'' ===

: Významné pro celou oblast jsou řeky [[w:Dyje|Dyje]] a [[w:Morava|Morava]]. [[w:Dyje|Dyje]] přitéká od Lednického ''([[w:Lednice|Eisgrub]])'' panství, nedaleko města [[w:Podivín|Podivína]] ''([[w:Podivín|Kostl]])'' křížem několika panstvími na hranicích Dolního Rakouska ''(Niederoesterreich)'' a rozlévá se nekontrolovaně na několik ramen. Městys [[w:Břeclav|Břeclav]] zadržuje část vody řízené v mlýnském náhonu. Hlavní rameno však protéká obcí, kde jsou dva mosty spojující oddělené části obce a potom se řeka křiví a ohýbá lesním porostem na jih, kde se u Hohenau vlévá do [[w:Morava|Moravy]]. Tok [[w:Morava|Moravy]] patří do povodí [[w:Hodonín|Hodonína]] (Göding) a vstupuje do [[w:Břeclav|břeclavského]] panství u [[w:Mikulčice|Mikulčic]], plyne velmi klikatě stále jako hraniční řeka mezi [[w:Uhry|Uhrami]] ''(dnešní Slovensko)'' a [[w:Morava|Moravou]] až po [[w:Lanžhot|Lanžhot]] a dále do Rakouska přes panství Rabensburg. 7/

: Obě řeky způsobují časté povodně a následně škody zvláště na loukách, polích i lesním porostu. Obzvláště řeka [[w:Morava|Morava]] se na týdny ztrácí a rozvodňuje do mnoha ramen a musí se o ni pečovat. Mohlo by se blížit technické řešení, které by záplavám částečně zabránilo. 7/

: Proudy obou řek přináší kapry a sumce ''(ty již se loučí)'', více ale bílé ryby a raky. Zejména [[w:Morava|Morava]] dodává větší ryby a častokrát vidíme změřené ryby délky až 6 vídeňských stop ''(asi 1,70 m)''. Výjimečně se objevují i ryby lososové, které se dávají do malého bazénu u obce [[w:Moravský Žižkov|Moravský Žižkov]] ''([[w:Moravský Žižkov|Žischkow]])''. 7/

=== Dějiny panství ===

===== Dějiny 9.století =====

:* 864

: Krajina, s výjimkou [[w:Velehrad|Velehradu]], kde se na [[w:Morava|Moravě]] zakořenilo křesťanství mezi lety 864-900 věnoval tehdejší kníže [[w:Olomouc|Olomouci]] kostel sv. Petra a kapli sv. Klementa. Později byl však tento dar směněn. 7/

:* 890

: V letech 890-908 byly pohanské [[w:Uhry|Uhry]] i [[w:Velká Morava|Velkomoravská říše]] zpustošeny a nakonec úplně zničeny. Zasáhlo to také [[w:Břeclav|Břeclavské]] území a celá oblast zůstala v držení [[w:Barbaři|barbarů]]. 7/

===== Dějiny 10.století =====

: ''Po zániku [[w:Hradisko|hradiska]] na [[w:Pohansko|Pohansku]] došlo k osídlení dnešní [[w:Stará Břeclav|Staré Břeclavi]].''

===== Dějiny 11.století =====

:* 1026

: [[w:Barbaři|Barbaři]] drželi území do roku 1026, kdy je vévoda [[w:Břetislav|Břetislav]] z dnešní [[w:Morava|Moravy]] vyhnal. 7/

:* 1028

: [[w:Břetislav|Břetislav]] sám vyprávěl do jedné listiny, kterou dával na vědomí jak naložit s dolní krajinou země na [[w:Uhry|uherské]] hranici podle toku [w:Morava[Moravy]], kde se do ní vlévá [[w:Dyje|Dyje]], se všemi obyvateli obce [[w:Týnec|Moravský Týnec]], kvůli vzdálenosti od [[w:Olomouc|Olomouce]] zaměnit na žádost [[w:Olomouc|olomouckého]] děkana Bogumila tento okres za jiný v [[w:Přerov|Přerovském]] okrese, který se v [[w:Hostýn|Hostýnských]] kopcích nalézá u toku [[w:Rusava|Rusavy]] až k hranici a lesu zvaném Dubrava. Tato listina z let 1028-1052 je uložena v bance [[w:Olomouc|olomoucké]] jako &quot;Codex diplomaticus er epistolaris Moraviae, ab Ant. Boczek etc., [[w:Olomouc|Olomouc]], 1896, Ato Tom, I Pag 112.). 7/

: ''V roce 1041 po uzavření míru v [[w:Řezno|Řezně]] ''([[w:Regensburg|Regensburg]])'', který uzavřel kníže [[w:Břetislav|Břetislav]] s německým císařem [[w:Jindřich III.|Jindřichem III.]]. Hranice se ustálila přibližně na řece [[w:Dyje|Dyji]] a proti [[w:Uhry|Uhrám]].''

: V polovině 11. století je podle dokumentů [[w:Břeclav|Břeclav]] nazývána na [[w:Morava|Moravě]] místem druhého řádu. Při dělení [[w:Morava|Moravy]] králem [[w:Vladislav|Vladislavem]] mezi své syny [[w:Vladislav|Vladislava]] a [[w:Břetislav|Břetislava]], který dostal [[w:Břeclav|Břeclav]], tehdy jmenovanou &quot;Provinzia Przetslawiensis&quot;, jejíž dosavadní vláda stačila, rovněž [[w:Velehrad|Velehrad]] a Thana ''(český název [[w:Dyje|Dyje]], německy nyní Thaya)'' velikostí vyhovovala. 6/

: Od té doby byla tato oblast zemským knížetem budována a rozmnožována o sousední [[w:Dominium|dominia]]. 7/

===== Dějiny 13.století =====

:* 1237

: Konstancie, vdova po [[w:Otakar I.|Otakaru I.]] přišla do tohoto kraje několik let před smrtí českého krále [[w:Václav I.|Václava I.]], který 1237 propůjčil jeho synovci Oldřichovi (syn vévody Bernharda z [[w:Korutany|Korutan]] a české princezny Jutty).

:* 1256

: V roce 1256 po smrti Bernharda byl zaveden zemský právní pořádek také v [[w:Korutany|Korutanech]] a [[w:Krajina|Krajině]]. 7/

:* 1267
: Protože z jejich bezdětného manželství [[w:Vévodství|vévodství]] [[w:Korutany|Korutanské]] zdědil [[w:Přemysl|Přemysl]] [[w:Otakar II.|Otakar II.]] 6/

: Stalo se tak dne 4. prosince 1267, kdy byly českému králi [[w:Přemysl|Přemyslu]] [[w:Otakar II.|Otakaru II.]], předány všechny državy. 7/

:* 1269

: Tak přešlo [[w:Břeclav|břeclavské]] [[w:Panství|panství]] 1269 na vévodu Ulricha. 7/

:* 1278

: Následně po tom smutném konci 1278 v bitvě u [[w:Dürnkrut|Dürnkrut]] ''([[w:Suché Krůty|Suchých Krůt]])'', stala [[w:Břeclav|Břeclav]] dědictvím jeho druhé manželky Kunhůty ''(Kunegundy)'', která se svým druhým manželem, tím hezkým, udatným a chytrým ''(či vychytralým?)'' Závišem z [[w:Rosenberg|Rosenbergu]] ''(Zawisch von Rosengerg)'', žili na tomto zděděném [[w:Panství|panství]]. 6/

:* 1290

: [[w:Panství|Panství]] zůstalo ve vlastnictví Kunhůty až do spiknutí Záviše proti králi [[w:Václav|Václavovi]], který nařídil v roce 1290 na zámku [[w:Hluboká|Hluboká]] provést jeho popravu. 6/

===== Dějiny 14.století =====

:* 1336

: Nyní měl [[w:Václav|Václav]] tento kraj v držení a převedl ho na císařského prince [[w:Rudolf|Rudolfa]], ženatého s jeho sestrou Anežkou, a [[w:Břeclav|Břeclav]] zůstala v držbě rakouských vévodů [[w:Albrecht|Albrechta]] a [[w:Otto|Ottu]] až do 1336. 6/

:* 1399

: V průběhu téhož století se [[w:Břeclav|Břeclav]] nakrátko stává majetkem rodu [[w:Liechtenstein|Liechtensteinů]], když ale zemřel [[w:Hartneid II. Jan Hartneid II. Jan]] 1399 bez dědiců, [[w:Mikulov|Mikulov]], Lednici atd. Zemské dsky [[w:Brno|Brna]] i [[w:Olomouc|Olomouce]] o tom mlčí a z údajů jsme vyrozuměli, že připsáno bylo ve prospěch malomocných, což zveřejnil tehdejší &quot;Brněnský večerník v roce 1825 v článku: Základní rysy dějin [[w:Břeclav|Břeclavi]]. 7/

: Ve druhé polovině 14. století přešla [[w:Břeclav|Břeclav]] na Jana ''(Johann)'' z [[w:Mikulov|Mikulova]] ''([[w:Nikolsburg|Nikolsburg]])''. 6/

===== Dějiny 15. století =====

:* 1423

: V letech 1423 a 1424 dostala se do rukou husitů. Vévoda Albrecht V. ''(1397-1439)'' se několikrát z tohoto obležení dostal, ale někdy jeho snahy byly marné.

: V roce 1423 vévoda obléhal pevnost [[w:Břeclav|Břeclav]] ''([[w:Břeclav|Lundenburg]])'', neboť také na [[w:Morava|Moravu]], jakou zemi císař svému zeti chtěl přinést, husitská víra pronikala vpřed.

:* 1426

: Než ale válečné tažení skončilo pro obránce své země, postupovali však husité kupředu a znovu [[w:Břeclav|Břeclav]] dobyli a udrželi ji až do roku 1426. 10/29

: ''(Mezi léty 1426-1434 sídlila v [[w:Břeclav|Břeclavi]] husitská posádka.''

: Pro nedostatek potravin se již chtěl vzdát [[w:Břeclav|Břeclavi]], tu se objevil proti všemu tušení podporovaný [[w:Žižka|Žižkou]], [[w:Prokop Malý|Prokop Malý]] ''(Prokůpek zemřel asi +1434)'' a razil si cestu za zásobami potravin. Obava, že mocný ''(Jan (1360-1424) [[w:Žižka z Trocnova|Žižka z Trocnova]] (a Kalicha)'' může přitáhnout, přiměla Albrechta k ústupu.

:* 1435

: Přece se ale podařilo v roce 1435 [[w:Břeclav|Břeclav]] dobýt. 10/29

:* 1485
    
: V roce 1485 koupil od [[w:Liechtenstein|Liechtensteinů]] [[w:Břeclav|Břeclav]] Jan ze [[w:Žerotín|Žerotína]]. 6/

: ''(V době pohusitské mezi válkami českého krále [[w:Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] (1458-1471) a [[w:Uhry|uherského]] krále [[w:Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]] (1443-1490 zaniklo na desítku vesnic v okolí.)''

===== Dějiny 16.století =====

:* 1526

: Je to v každém případě chytré, že 1526 král [[w:Ludwig|Ludwig]] pevnost a město [[w:Břeclav|Břeclav]], mimo [[w:Stará Břeclav|Starou Břeclav]], přenechal za lenní poplatek na Medic. Dr. Jana z Doubravy a [[w:Uherské Hradiště|Hradiště]]. Tento chtěl brzy poté prodat na Bartoloměje ze [[w:Žerotín-Strážnice|Žerotína a Strážnice]]. 7/

:* 1578

: Po smrti Doubravy zdědil syn, ještě chlapec Jan , kterému císař [[w:Maxmilián II.|Maxmilián II.]] povolil dědické právo, následně byl v závěti uvedený v roce 1582. 7/

===== Dějiny 17.století =====

: [[w:Ladislav Velen|Ladislav Velen]] v závěti požádá synovy poručníky, že v poctivosti a bohabojnosti budou jeho vychovávati. 7/

:* 1620

: Tento [[w:Ladislav Velen|Ladislav Velen]] ze [[w:Žerotín|Žerotína]] se jak známo částečně zúčastnil na povstání v roce 1620, byl zvolený nekatolickými stavy zemským náčelníkem, před bitvou na [[w:Bílá hora|Bílé hoře]], ale uprchl. 6/

:* 1628

: C. a k. komora zabavila jeho veškeré jmění, a [[w:Břeclav|Břeclav]] dědicové c. a k. komora přenechala 7. září 1628 Ferdinandu z [[w:Meggau|Meggau]] za pohledávku 190.000 fl rýnských. 6/

:* 1638

: Císařská komora přenechala panství Esther von [[w:Meggau|Meggau]] za pohledávku 190,000 Thalern, od ní přešla [[w:Břeclav|Břeclav]] na jednoho svobodného pána Kuhn von Velas, od kterého 1638 ji koupil Karel Eusebius ''(Karl Euseb)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtensteina]]. 6/

:* 1645

: Jezdecký pluk [[w:Švédsko|švédského]] vojska generála [[w:Torstenson|Torstensona]] se zmocnil roku 1645 [[w:Břeclav|břeclavského]] panství a obsadil je k ležení. 10/57

===== Dějiny 18.století =====

:* 1742

: Přes pustošení Táboritů, [[w:Švéfové|Švédů]] a [[w:Sedmihradsko|sedmihradských]] vojsk [[w:Gabor|Gabora]] [[w:Bethlen|Bethlena]], chátrající ubohé tržní místo 1742 zachvátil požár a celé místo zničil. 6

:* 1748

: Po úmrtí knížete [[w:Jan Karel Boromejský|Jana Karla Boromejského]] ''(Johann Karl Boromäus)'' dne 22. prosince 1748 [[w:Majorát|majorát]] a vládu rodu přejímá tehdejší držitel [[w:Panství|panství]] [[w:Břeclav|Břeclav]], kníže [[w:Josef Václav|Josef Václav]] ''(Johann Wenzel)''. Podle rodinných kontraktů dosavadním statkům bez lenního závazku vládne [[w:Panství|panství]] [[w:Břeclav|Břeclav]] jeho bratr kníže Emanuel. Měl by odstoupit, tedy přenechat toto za to (následkem týkajícího se vyrovnání z 1. června 1722. 7/

:* 1749

: V roce 1749 směnil kníže [[w:Josef Václav|Josef Václav]] [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]] za [[w:Majorát|majorát]] [[w:Moravský Krumlov|Moravský Krumlov]]. 6/

:* 1751

: Dne 20. března 1751 sice [[w:Majorát|majorát]] příslušel panství [[w:Moravský Krumlov|Moravský Krumlov]] ''([[w:Moravský Krumlov|Krumau]] v kraji [[w:Znojmo|Znojmo]])''. [[w:Panství|Panství]] [[w:Břeclav|Břeclav]] s [[w:Majorát|majorátem]] však zůstalo. 7/

===== Dějiny 19.století =====

: Držitelem [[w:Panství|panství]] dnes ''(1837'' Je Jeho Jasnost kníže Alois z [[w:Liechtenstein|Liechtensteinu]], vládce knížecího rodu. Velikost [[w:Panství|panství]] činí 31,011 jiter ''(Joch)'' 3 a 1/4 Qu sáhů. Plochu tvoří, s výjimkou [[w:Moravská Nová Ves|Moravské Nové Vsi]] ''(Neudorf)'' a obcí [[w:Velké Bílovice|Velké Bílovice]] dráhu proti [[w:Panství|panství]] [[w:Velké Pavlovice|Velké Pavlovice]] průběžně a jako vinohrady na návrší, téměř rovinnou planinu, na kostelní věž [[w:Moravská Nová Ves|Moravské Nové Vsi]] na 100, zámecká věž městyse [[w:Břeclav|Břeclav]] na 84, a pole [[w:Kostice|Kostic]] na 83, stanoveno trigonometricky. 7/

: Všeobecně na [[w:Panství|panství]] kvete značný obchod. Na týdenních trzích v [[w:Břeclav|Břeclavi]] se každoročně 80 až 100,000 obchodů uzavře s obilím všeho druhu od místních obyvatel i cizinců, jak na křesťanských i židovských obchodech, většinou z [[w:Rakousko|Rakouska]]. Totéž platí o ovoci a drůbeži, které se ve velkém množství dováží z [[w:Vídeň|Vídně]] a ostatního zboží z [[w:Dolní Rakousko|Dolních Rakous]]. Stejně tak zde kupuje [[w:Vídeň|vídeňský]] řezník také hodně vepřového dobytka, který zdejší poddaný částečně sám vykrmí a částečně i koupí z hradišťského kraje. Velmi živý styk žene zejména [[w:Břeclav|břeclavské]] a [[w:Podivín|podivínské]] [[w:Židé|Židy]] do obchodu S obilím a hrubým dobytkem do [[w:Rakousko|Rakouska]] a ovládá okresní trh se střižním zbožím (metrovým). -- Nechybějí zde dobré cesty k jakékoliv dopravě, zejména z [[w:Břeclav|Břeclavi]] přes [[w:Valtice|Valtice]] do [[w:Vídeň|Vídně]], jiná přes [[w:Hustopeče|Hustopeče]] do [[w:Brno|Brna]] a třetí spojí přes [[w:Hodonín|Hodonín]] [[w:Uhry|Uhry]], tak jako [[w:Slavkov|Slavkov]] poštovní cestou z [[w:Brno|Brna]] do [[w:HaličHaliče]] ''(Galizien)''. Další poštovní místo je [[w:Mikulov|Mikulov]] a Ezeitsch ''(?)''. 7/

=== Stará Břeclav ''(Altenmarkt)'' ===

: ''(Stara Bředslawa)'', vesnice půl hodiny trvající cesty po levém břehu Dyje je na rovině, má ''(1835)'' 138 domů a 798 obyvatel (359 mužů a 407 žen). 7/

: Obec mohla být dřívější součásti města [[w:Břeclav|Břeclav]], ale v letech 1526 a 1636 byla ještě tržištěm, jak se zjistilo v přehledu držitelů [[w:Břeclav|Břeclavi]]. 7/

: Na obecní náklady 1833 si postavili kapličku s věžičkou, mají 1 hospodu a na okraji vidíme velmi hodnotnou budovu vrchnostenské ohnivzdorné sýpky, do které se uloží 30,000 Mez. (?) obilí. 7/

== Břeclav ''(Lundenburg)'' ==

=== Dějiny města ===

===== Dějiny 14.století =====

: [[w:Břeclav|Břeclav]] byla ve 13. století střediskem stejnojmenné provincie. Zda královna vdova Konstancie zámek postavila, nebo již stávající přestavěla, není známo, byla však jeho majitelkou. 7/

:* 1331

: V knihách je zapsán vévoda [[w:Otto Úsměvný|Otto Úsměvný]] z [[w:Rakousko|Rakouska]] v roce 1331 nad územím města a okolí jako držitel. 7/

===== Dějiny 15.století =====

:* 1423

: Obec velmi těžce snášela husitské vichřice, kdy pozbylo vše a nic ani na zub nezbylo. V roce 1423 prý (podle kronik) mocný houf českých Táboritů [[w:Břeclav|Břeclav]] násilně vzal a uvnitř zůstal. 7/

:* 1424

: Teprve v roce 1424 je s velkými ztrátami porazil arcivévoda [[w:Albrecht|Albrecht]] z [[w:Rakousko|Rakouska]]. Snad tehdy snad nynější staré tržiště, které podle pověstí vytvořila starou část města [[w:Břeclav|Břeclav]] ''(Brzedslaw)'', vesnici dole. 7/

===== Dějiny 16.století =====

:* 1526

: Sama [[w:Břeclav|Břeclav]] s trhem jako taková 1526 se skutečně vyskytuje (s držitelem). 7/

: Každopádně [[w:Břeclav|Břeclav]] na hranici mezi dvěma zeměmi ležící, byla často nepřátelským rozpustilostem vystavena. 7/

:''(V 16. století se Břeclav dostala do rukou mocného [[w:Morava|moravského]] rodu [[w:Žerotínové|Žerotínů]], kteří zde vytvořili centrum svého panství.)''

===== Dějiny 17.století =====

:* 1619

: Také v roce ''(1619 (?)'' zmocnil se obce císařský generál Dampiere, nikoliv bez značných ztrát svého vojska. 7/

: V roce 1636 prodává hraběnka z Oppersdorfu, rozená z Meggau, [[w:Břeclav|břeclavské]] tržiště, pivovar, statek a mýtné. 7/

:* 1638

: ''(V době pobělohorské [[w:Žerotínové|Žerotínové]] o své [[w:Břeclav|břeclavské]] panství, které pak [[w:Liechtenstein|Liechtensteinové]] připojili ke svým rozsáhlým enklávám.)''

:* 1686

: Břeclav je sídlem vrchního úřadu stejnojmenného panství od 1686. Lokalita s kostelem sv. Václava se třemi oltáři, školou pod vrchnostenskou ochranou a církevním děkanstvím. 7/

: Břeclav je rodištěm Jana Inocence Aleše ''(9. prosince 1738)'', kněze piaristického řádu, který napsal a vydal tiskem latinské básně. 7/

===== Dějiny 18.století =====

:* 1789

: Od roku 1789 zřídil kníže Jan ''(Johann)'' Adam z [[w:Liechtenstein|Liechtensteinu]] nadaci s kapitálem v obnosu 400 fl pro řízení trhu [[w:Břeclav|Břeclav]] a pro [[w:Židovská obec|židovskou obec]] sobotní modlitby, pomoc učitele pro ubohé děti a svatební výbavy v hodnotě 1150 fl. 7/

===== Dějiny 19.století =====
:* 1831

: Také neštěstím bylo postižení ještě (1831) rozšířením nákazy úplavice. 7/

:* 1837

: [[w:Břeclav|Břeclav]] 1837 ''(Lundenburg a také Lundtenburg, Bředslawa, dříve Brzeczlaw a Brachislaw)'', vzdálená 6 poštovních mílí ''(asi 46 km)'' jihovýchodně od [[w:Brno|Brna]] a jen 1/4 hodiny od hranice Rakouska. V rovině mezi hlavním korytem [[w:Dyje|Dyje]] a mlýnskou strouhou leží městys, s 241 křesťanskými a 51 židovskými domy, ve kterých žije 1728 katolíků (804 mužů a 924 žen) a 428 Židů (218 mužů a 210 žen). 7/

: K ochraně dopravy před každoročními několikerými povodněmi řeky Dyje jsou v ulicích zřízeny hráze a do všech směrů nad hlavním proudem je nataženo 11 mostních obrovských přechodů přeneseně nazvaných &quot;banánové&quot;. 7/

: Obyvatelé žijí částečně z živností, dílem z obchodu (nejvíce Židé) a zvláště ze zemědělství.

: Vpadlá a zaběhlá je dosud, mimo [[w:Břeclav|Břeclav]] ještě osada [[w:Altenmarkt|Altenmarkt]] ''(nynější náměstí)'' - přirozené obchodní místo, v jehož středu čtvercové plochy na rovině je dobře postavený kostel, pokrytý již pálenými střešními taškami. Kolem náměstí jsou domy, mezi nimi také dvoupodlažní pronajímaný vrchnostenský zájezdní hostinec a také škola s bytem pro učitele, což má veliký význam. 7/

:* 1839

: Přívětivý je pohled vlevo od nádraží na chodník vybudovaný 1839 na náklady vládnoucího knížete Aloise Liechtensteina. 6/

: S tímto knížecím elegantním dílem kontrastuje řada chudobných domů, které se nehodí na toto místo, chybí také městské domy kolem kostela. 6/

:* 1840

: Tržní místo ''(1840)'' ''(městys)'' Břeclav ''(něm. Lundenburg, moravsky Brzedslaw)'', bezvýznamná obec s 292 domy a 2156 obyvateli (1628 křesťanů -- většinou Slováků -- a 418 Židů), nadto mezi zástavbou je nepříjemný písek, loužemi a bahnem pokrytá země. Je to třetí stanice &quot;Ferdinandovy severní dráhy&quot; a pro nás cílem a také vstupem do nejkrásnějších a zajímavých partií. 6/

: ''Zemědělské městečko se stalo první železniční křižovatkou [[w:Rakousko-Uhersko|rakousko-uherské]] monarchie.''

:* 1872

: ''Statut města [[w:Břeclav|Břeclavi]] vydal 1. září 1872 císař [[w:František Josef I.|František Josef I.]].''

''V jihovýchodní části města v roce 1872 postavena rafinerie cukru, která sloužila do roku 1929. Nyní je v tomto prostoru podnik Gumotex.''

:* 1892

''V nynějších Sadech 28. října 1892 byla postavena naproti gymnázia Kaple svatého Rocha. Další stavbou je Hájenka Kančí obora. Projekty vypracoval Karl Weinbrenner (1856-1929).''

===== Dějiny 20.století =====

:* 1928

: ''(Historie muzea a galerie v Břeclavi sahá do roku 1928, kdy byl zde založen muzejní a vlastivědný spolek.)''

=== Břeclav, židovská obec ===

===== Synagoga stará =====

: ''(Starou synagogu zničili Švédové v roce 1645.)''

===== Synagoga nová =====

: ''(V letech 1671-1672 postavena nová synagoga, která se z důvodu nekvalitní stavby v roce 1697 zřítila a na stejném místě byla od základů postavena synagoga nová.)''

: ''(V roce 1888 ji vídeňský architekt Max Fleischer renovoval v [[w:Novorománský|novorománském]] slohu s použitím maurských prvků v interiéru. Prostor sálu nahoře uzavírá plochý trámový strop a malbou.)''

===== Židovský hřbitov =====

: ''(Založen pravděpodobně v druhé polovině 17. století. Na ploše o výměře 7136 m2 je zhruba 400 náhrobních kamenů. Nejstarší je z počátku 18. století.)''

=== Břeclavský velkostatek ===

: [[w:Dominikál|Dominikál]], obhospodařovaný dvory, měl roku 1791 tento rozsah: pole 685 jiter, vinice 58 jiter, louka 403 jitra, zahrady 30 jiter, lesy bylo pokryto 5590 jiter. 1/

: Schweickhardt zaznamenal rozsah celého [[w:Břeclavské panství|panství]] (dominikál s rustikálem): orné půdy 13.827 jiter, vinice 1580 jiter, louky 1213 jiter, rybníky 1118 jiter, lesy 5777 jiter (z toho soukromé lesy 21 jiter). 1/

: Hospodářskými otázkami se obírají vedle ústředních [[w:Liechtenstein|liechtensteinských]] [[w:Cirkulář|cirkulářů]] a normálií nejednou také [[w:Cirkulář|cirkuláře]] [[w:Břeclav|břeclavské]] inspekce, jíž podléhaly i [[w:Valtice|Valtice]], z let 1841-1862. 1/

:R. 1863 bylo při dvorech s připachtovanými pozemky od cáhnovského a břeclavského lichtenštejnského velkostatku celkem 2982 jiter pozemků. 1/

:V letech 1883-1885 byl dočasně spravován valtickým velkostatkem též velkostatek rabensburský (Dol. Rakousy). 1/

:Dnem 1. května 1885 došlo ke spojení valtického velkostatku s lednickým lichtenštejnským velkostatkem, pozemky bývalé lednické správy byly částečně propachtovány, částečně ponechány ve vlastní režii (Dolní pole). V roce 1885, po smrti tehdejšího lednického lesního pojezdného Josefa Witaska, došlo na čas k připojení lednického lesního okrsku k okrsku valtickému. 1/

:Roku 1886 byly sice oba lesní úřady opět osamostatněny, ale v roce 1889 byl 1. května lesní úřad ve Valticích zrušen a sídlem společného lesního úřadu pro lesy spojených lichtenštejnských velkostatků Valtice a Lednice a pro les dřívějšího lichtenštejnského lesního úřadu v Eibesthalu v Dolních Rakousích se stala Lednice. Lesy valtického velkostatku měly z uvedených tří celků největší rozlohu, přes 3240 ha, lesy lednického velkostatku zaujímaly přes 2020 ha a eibesthalské přes 920 ha. V Lednici zůstával exponovaný úředník valtické správy s titulem lučního hospodáře. 1/

:Většina písemností fondu je ovšem zaměřena na hospodářskou činnost, a to i více spojených velkostatků. Orientaci o majetkové držbě, zejména pozemků a budov, a o využití pozemků v 2. polovině 19. a počátkem 20. století dávají knihy, umístěné hned v popředí fondu. Vlastnickými záležitostmi se zabývají mimo jiné rovněž spisy o hranicích velkostatku se sousedními velkostatky a rozličné smlouvy, uzavřené panstvím v 18. století. 1/

:V roce 1920 v Břeclavi byl ponechán důchodní úřad pro břeclavský velkostatek a umístěn lesní úřad pro lesy nově spojených velkostatků Valtice-Lednice-Břeclav. 1/

:Fond valtického velkostatku obsahuje dokumenty od r. 1920 též břeclavského velkostatku. 1/

== Obce břeclavského panství ==

=== Dluhonicze ===

: Obec v roce 1527. 7/

=== Hrušky ''(Birnbaum)'' ===

: Jednu hodinu po cestě do Moravské Nové Vsi leží obec zvaná také ''(Hrussky)'' se 151 domy a 862 obyvateli (422 mužů a 440 žen) a 1 velký vrchnostenský statek a 1 obecní výčep ''(1837)''.

: Postupný vývoj názvu obce: Hrusska, Hrussky, Hrusský, Birnbaum, Birbaum. 7/

: V roce 1317 daroval Jan z Meziříčí ''(Mezeržic)'' několik polí klášteru Saar.

: V roce 1409 prodal tu Přemek ''(Przemek)'' z Riesenburgu 7 1/2 lánu - mimo dvou mlýnů manželky Jana Puklicze - Jutě ''(Jutta)'', která všechno toto přenechala v roce 1411 klášteru. 7/

: Jan Puklicze v roce 1448 celou zpustošenou ves dával na 70 let Mikuláši ''(Niklas)'' Bystržicze z Vynicz, pod známou podmínkou, který to zase přenechá 1465 písaři Václavu z Koryčan. 7/

: V roce 1636 hraběnka Esther z Oppersdorf, rozená z Meggau, prodala obec se statkem. 7/

=== Kostice ''(Kostitz)'' ===

: Název obce také Kosticz. Půldruhé hodiny na rovině je obec s 208 domy a 1062 obyvateli (506 mužů, 556 žen) a je zde 1 výčep ''(1837)''. 7/

: V roce 1636 hraběnka Esther z Oppersdorf, rozená z Meggau, prodala obec. 7/

=== Ladná ''(Rampersdorf)'' ===

: ''(Název obce se několikrát změnil: [[w:Ladná|Reinprechtsdorf]], [[w:Ladná|Reimprechtsdorf]], [[w:Ladná|Rampersdorf]], [[w:Ladná|Lansstorf]], [[w:Ladná|Lanštorf]] i lidově [[w:Ladmá|Prechov]] a konečně [[w:Ladná|Ladná]])''. 7/

: Hodinu cesty podél břehu [[w:Dyje|Dyje]] přímo leží [[w:Ladná|Ladná]] ''(1837)'' s 49 domy a 569 obyvateli (278 mužů, 291 žen) velkými a silnými jako kladivo. Stojí zde 1 vrchnostenský statek, 1 mlýn s 10 kameny a 1 obecní výčep. 7/

: Vdova po Konrádu z [[w:Vitoraz|Weitra]] ''([[w:Vitoraz|Vitoraz]])'' Ludmila darovala královně klášter na [[w:Staré Brno|Starém Brně]] ''([[w:Staré Brno|Alt Brünn]])'' v roce 1334 kolem 100 Mk s tím, že zastavuje za to její sídlo v Ladné: 13 lánů, 13 dvorů, 1 statek o dvou brázdách a 1 mlýnem s osmi kameny a třemi koly. O tři roky později koupila tytéž jeptišky od Jindřicha ''(Heinrich)'' Rauschera z [[w:Lednice|Lednice]]. 7/

: V letech 1355 a [1360] byl tu také, po kterém není ani památky.7/

: Podstata patronátů byla v roce 1492 potvrzena králem [[w:Vladislav|Vladislavem]] a nahradila dosud platnou starodávnou prebendu církve [[w:Olomouc|olomoucké]]. 7/

: V roce 1636 hraběnka Esther z [[w:Oppersdorf|Oppersdorf]], rozená z [[w:Meggau|Meggau]], prodala obec. 7/

: U [[w:Ladná|Ladné]] je místo, které dodává ročně 5 - 8 tisíc divokých kachen. 6/

=== Lanžhot ''(Landshut)'' ===
: Půldruhé hodiny jihovýchodně od Břeclavi v písečné rovině u uherských hranic leží ''(1837)'' městys s 324 domy a 1937 obyvateli (929 mužù a 1008 žen), urostlými obyvateli slovenského původu, na svou čistotu a oděv hodně drží. Žijí většinou z povoznictví do Rakouska a pak ze zemědělství. Zdejší farnost nejjižnější se starým kostelem Povýšení sv. Kříže se třemi oltáři, mimo náhrobního kamene prvního faráře Stephana Buczicze zemřelého 5. března 1658. Škola je pod vrchnostenskou ochranou a církevního příslušného děkanství k tomuto místu. Je tu dobře zařízená vrchnostenská hospoda, 1 lesní provozovna - byt revírníka, 1 vrchnostenský mlýn s 6 kameny, mimo to 1 pila, ke které mnoho vody z Moravy přivádí příkop se stavidlem ''(dodnes místní používají místo se jménem šlajza)''. 7/

: Také jako ''(Lanczhut)'' byl znám již ve 14. století spolu s dávno postaveným hradem Týnec, dům Holštýnských a Voka z Holštýna. 7/

: Markrabě Jodok novou vesnici v roce 1384 zapůjčuje na Hynka z Valdštejna a po následující dobu jako vlastník uveden držitel Lanžhotu. Obec měla již roku 1384 mýto a také faru, která sloužila až do konce 16. století. 7/

: Podle nápisu na zmíněném náhrobním kamenu byl farní úřad, kostel a snad také obec kolem 1603 Uhry zpustošena. 7/

: Teprve 1649 vrchnost zřídila novou faru. 7/

: Také 1706 utrpěl tento kraj neštěstí způsobená uherskými vojsky. 7/

: V letech 1807, 1822 a 1826 opět přicházejí značné požáry. 7/

: V roce 1831 přijdou orientální raubíři, vezmou sebou 137 lidí, zatímco okolí leží ladem a trh po dobu jednoho měsíce vojenskými kordony je uzavřen.

''V roce 1890 byl postaven zámeček, projekt vypracoval [[w:Karl Weinbrenner]] (1856-1929).''

=== Mikulčice ''(Mikultschitz)'' ===

:''(někdy nesprávně Nikoltschitz)'', zvaná také ''(Mikulczicz)'', ves s patronací známá 1131 ve spojitosti s Olomoucko-Břeclavskými kostely. Obec byla založena vrchností pro obranu území. Jak to bylo dříve, nevíme. 7/

:Za 2 1/2 hodiny po písčité rovině směrem k panství Hodonín jsme v Mikulčicích, které (1837) mají 359 domů s 819 obyvateli (397 mužů, 422 žen). 7/

:Ve 14. století byly již ve světských rukou, protože 1353 Václav z Mikulčic ''(Mikulcz)'' vlastnil čtvrtinu vinice. Jak on i jeho otec Bartoloměj ''(Bartolomäus)'' prodal kvůli dědictví, na Annu z Kostic za 40 Mk. V témže roce z Ezeneka z Lippa pevnost a ves Mikulčice ''(Mikultschicz)'' s polnostmi a patronátem přešla dědičně na Jana z Popovic, který městys již o,dvou letech prodal kolem 300 Mk na Pány Jindřicha ''(Heinrich)'' z Rewogicz (?) a Ebenek z Ezessicz (?), Ebenekova paní Zdinka poté písemně převzala. 7/

:Dříve (1353) zde byl opevněný dvůr, v roce 1437 zpustlý, a také mlýn. 7/

:Uvedený Jan musí později obec opět předal i s pevností 1360 svému bratru Czierin. V roce 1397 prodává Tassauer (?) farář Adam z Popovic toto místo na Arkleba z Větéřova ''(Wetersow)'' a jeho sestru Kláru. Arkleb se písemně zavázal poté i pevnost 1398 na svou ženu Elsstu za 200 Schck grošů převést. 7/

:Neuvážene 1415 prodal s pevností, svobodným mlýnem a patronátem Pánům Oldřichu a Marquardovi z Duban. Marquard z Duban 1420 přenechal zbytek na Sulika z Konic, jehož nástupce Petr z Konic tytéž dobré statky s Lanžhotem spojené v celek 1437 prodal markraběti Albrechtovi. 7/

:Je zde škola a kostel Nanebevzetí Marie se třemi oltáři. U kostela dříve ''(1353, 1437, 1636)'' byla fara až do 1680. 7/

:Když farář přesídlil roku 1794 do Moravské Nové Vsi ''(Neudorf)'', do sesterského kostela, aby zaškolil jiné v panství Hodonín. Mimo toho je v tomto místě rozšířena úplavice, kterou obyvatelé s obtížemi snáší. 7/

: Okolí je pokryto loukami a lesem a nyní se zde odrnuje obehnané místo, kde by měl dle pověsti být starý klášter. 7/

=== Moravská Nová Ves ''(Neudorf)'' ===

:''(v dávnověku se jmenovala Waltersdorf)''. Za dvě hodiny po rovině přijdeme do obce. Je zde ''(1837)'' 316 domů a 1510 obyvatel (733 mužů a 777 žen). 7/

:Náležela 1257 ke klášteru Velehrad, ale pustá. 7/

:V roce 1315 Otto starší z Parczs a jeho synové Kadolt a tříletý Otto dostali pod podmínkou, že tu zůstanou a potom by ves převedli znovu na klášterní majetek, avšak ponechají se to s vědomím rozhodčího soudce, v dřívější svobodě 1 dvůr, 4 lány, 7 rybník, pro prvních osm let polovinu. Druhou polovinu by měli dělit na soudce a nové osadníky - kolonisty. 7/

:V roce 1384 se už jmenovala Nová Ves u Týnce ''(Neudorf bei Teinitz)''. 7/

:Roku 1446 byla připsána klášterem na Ezebek Papak z Mossnow na Hodoníně a jeho syny Jana, Jiřího ''(Georg)'' a Haralta za 1000 fl moravských. 7/

:V 15 a 16. století zde byla rovněž fara. 7/

:V roce 1528 vyměnil ves (s dvorem, správou a patronací) opat František na Alfs Lasskowský z Schwabenicz za obec Tučapy ''(Tuczap)'' a hned převedl na Jana staršího ze Žerotína-Strážnic. 7

:Kolem roku 1640 fara zanikla, protože vznikla kostelní komenda mikulčického faráře. 7/

:Až 1 července 1680 je zde znovu byl přijat vlastní farář. Pro velká shromáždění lidí byl kostel nedostatečný. 7/

:Ochránce 1770 měl postavit a do 1773 nynější kostel značně větší. 7/

:Fara s kostelem svatého Jakuba se třemi oltáři. 7/

:Pěkná velká škola vesměs pod vrchnostenskou a církevní děkanskou ochranou, ke které přináleží také ještě Týnec a Hrušky. Kromě toho má obec 1 obecní hostinský dům a 1 bydlení pro důstojníka. 7/

=== Moravský Žižkov ''(Zischkow)'' ===

: Jednu a půl hodiny cesty po rovině od Staré Břeclavi ''(Altenmarkt)'' hezkou topolovou alejí dojdeme na obchodní silnici z Brna do Hodonína a jsme v obci se 77 domy a 473 obyvateli (224 mužů a 249 žen), jaké jsou i ostatní podaní oděni v odlišných krojích. 7/

:Obec vznikala kolem 1789 osídlením dominia vrchností s polnostmi a loukami, kterých byl dostatek. 7/

:V roce 1828 postavena nová škola, 1 empírový hostinský dům přímo proti jihu kromě 1 myslivny nahoře u vrchnostenského dvora &quot;Prechow&quot;, který podle dokladů dříve byl ale již 1553 pustý a stála tam také vesnice stejného jména. 7/

=== Nikolčice ''(Nikoltschitz)'' ===

:V roce 1636 hraběnka Esther z Oppersdorf, rozená z Meggau, prodala obec s patronátem. 7/

=== Opatovice ''(Opatowiecze)'' ===

=== Podivín ''(Kostl)'' ===

:Užíval se také název moravsky Podiwje, Kostel, Kostl a konečně Podivín. 7/

:Municipální město Podivín ''(Kostl, původně Kostel, moravsky Podiwin)'', nejjižnější vrchností chráněné a leží 5 mílí ''(37,9 km)'' jihovýchodně od Brna a 1 míli ''(7,6 km)'' západně od Břeclavi, uprostřed široké roviny, mírně se vznášející pahorky od dominia Břeclav a Lednice a které obklopují Velké Pavlovice. 7/

:Ve městě je ''(1837)'' 259 domů s 1480 (700 mužů, 780 žen) katolického obyvatelstva moravského a částečně německého jazyka, mimo 52 židovských domů s 437 obyvateli (207 mužů. 230 žen), kteří jsou podřízeni úřadu v Břeclavi. 7/

:Poblíž radnice je podzemí s nějakou studnou a kapličkou a podle pověsti zde vykonávali bohoslužbu svatí apoštolové moravští Cyril a Metoděj a od těch dob je kaplička nazvaná &quot;Cyrilka&quot;. Historicky je nepochybné, že Podivín původně patřil pod Olomouc dříve než Břeclavské území. 6/
 
:Dlouho moravské biskupství s pražskou diecézí zůstalo spojené (983-1063) a statek v Podivíně patřil biskupu pražskému, až do obnovy moravského biskupství bylo jmenováno českým vévodou Wratislavem v roce 1063 a 12 hlasy byl pražský biskup zvolen a musel platit 100 marek ročně zemské knížecí komoře, avšak již po pěti letech brněnský vévoda Konrád kvůli dosud neuhrazeným platbám od pražského biskupa vymáhal, až najednou odešli a hrad Podivín byl blízkým přátelům městem zakázaným. 7/

:Hrad Podivín již v letech 1099-1121 vévoda Břetislav a Vladislav museli přestavovat. Ve sporech krále Jana z Čech a Karla z Uher proti Bedřichovi Pěkném ''(Friedrich Schönen)''. 6/

:Později sympatický olomoucký biskup Jan ''(Johann)'', právní mudrc, ale v tomto případě s tím pražským biskupem ''(Přemyslovcem)'' Jaromírem ''(Gebhard znám 1068-1090)'' ve zdlouhavém sporu, který řešil i papež Gregor VI., ale teprve 1144 byl ukončený. Pražský biskup Otto sice na Moravu došel, ale zato vévoda Wladislav II. dostal okres Selau ''(?)'' v Čechách a touto výměnou byl Konrád spokojený. 7/

:Nepřátelé tento kraj soustavně pustoší, a 1158 ministerský vévoda Heinrich Jasomirgott Rakouský opevněného místa Podivína se zmocní a vypálí. 7/

:V roce 1195 jeví se jako purkrabím v Podivíně Ramen Ruprecht. 7/

:V roce 1222 přijde Bořuta se stejnojmenným synem a prefekt jim předá listinu Markraběte Vladislava ''(Jindřicha)''. Posledně jmenovaný shledává, že na zdejší faře a v kostele došlo k loupeži, jak to oznamuje biskup Robert a dosazený soudce vyzval tehdy faráře Godefrieda, ale ten se zhroutil. Následoval roku 1238 Vrchoslav. 7/

:Mezi lety 1328-1332 byla zpustošena rakousko-moravská hranice a hlavní držbu Podivína dostaly Čechy. 6/

:V roce 1330 zvítězili Rakušané nad spojenými Čechy a Uhry. 1426 byl Podivín dobyt husity pod strašlivým krveprolitím. 6/
  
:Shora jmenovaný hrad ještě v roce 1400 prospíval, protože Proczko z Krutnicz ''(?)'' &quot;Hejtman von Gostel&quot; radil tenkrát darování 1/2 vinice v Malých Němčicích ''(správně v Mikulčicích)'' jedním zdejším občanem na zámek Pustiměř ''(Pustomier)'' a fara v tomto století je prázdná. 7/

:Mezitím král Vladislav v roce 1492 olomoucký kanovník, Václav Hortulan, staré prebendy obnoví a ustavuje také patronát do Podivína i s obilními desátky ze všech polí (s výjimkou církevních). 7/

:V roce 1492 potvrzena králem Vladislavem podstata patronátu, místo starodávné prebendy olomoucké církve. 7/

:Sesterský kostel v Rakvicích souhlasí kromě desátku z vína na kopci Gaiselberg, další desátek z ovoce od obce Velké Pavlovice s obnoveným patronátem, a také obec Ladná slyší. Údaj Schwoha o císaři Zikmundovi, že město Podivín s hradem na vzdálené příbuzné Harteida, Jiřího ''(Georg)'', Jana ''(Johann)'', Kryštofa ''(Christoph)'' a Oldřicha ''(Ulrich)'' z Liechtensteinu dává jako zástavu (nikoliv dědičně, jak říká Schwoh), a že jejich potomkům stejně Erasmus a 1517 a 1522 ponechá. 7/

:V roce 1547 Jan ''(Johann)'' z Liechtensteina držel město Podivín i hrad, 1553 prodal držbu Kryštof (Christoph) z Liechtensteina, a 1601 sloučený Podivín s panstvím Břeclav, které na Liechtensteinský rod přešlo 1638. Nyní ''(1840)'' má kostelní věž, postavená za minulého vládce, dnešní podobu. 6/

:Je zřejmé, že v roce 1547 obdrželo město za císaře Ferdinanda I. od držitele Jana ''(Johann)'' z Lichtensteinu 2 výroční trhy (na Jakuba a Kateřinu), mimo 1 týdenního trhu na všechny středy. 7/

:V roce 1553 prodává Kryštof ''(Christoph)'' z Liechtensteinu se souhlasem vládce domu Jiřího ''(Georg)'' Hartmanna, jeho léno, totiž pustý hrad s městem Podivín a obce Ladná, pustý Prechow (s obilními desátky), Mikulčice s vinohrady, mlýn a pivovar, část od Zaječí ''(Saitz)'', mimo 4 čtvrti vinohradů v Přítlukách a mnohé plochy od Velkých Bílovic kolem 11,500 fl moravských na Václava z Ludanic ''(Ludanicz)''. 7/

:Synové toho posledního, Jan ''(Johann)'' a Hynek přenechají zase držbu (mimo nahoře uvedenou také pustou vesnici Mutendorf nazývanou) v roce 1559 synovi Bartoloměje ze Žerotína, Janovi, kolem 7750 Schck Gr, které jsou spojeny s Břeclaví. 7/

:Jeho syn Ladislav Velen propustil to císaři Rudolfu II. kolem roku 1601 proti sumě 6000 fl moravských z lenního poplatku, a od té doby zůstal v Břeclav trvale. 7/

:V roce 1636 hraběnka Esther z Oppersdorf, rozená z Meggau, prodala město, kromě ovocných sadů Jakuba Khuena z Palassy hraběte z Liechtenbergu. C. a k. komora koupila kolem 140.000 fl rýnských, a totéž již 1638 Karlovi Eusebiovi, vládci rodu Liechtensteinského prodala za 250.000 fl rýnských. 7/

:Dříve již, totiž dne 17 Sept 1637 pochován císař Ferdinand III. uzavřena smlouva mezi vrchnosti a městem (jaké &quot;přes různé válečné události privilégie se ztratily&quot;), v důsledku toho poslední povoleny byly, zdmi obklopeny a jak před časy brány postavené, jakož i bez vrchnostenských škod směla i voda z Dyje příkopy vést do města. 7/

:Za Ladislava Velena ze Žerotína (když ne již dříve) slovo protestantského učení se zde usazuje a jednota bratrská dokonce i do Trkmanického ''(Trkmanitz)'' pohoří (panství Pavlovické) dále vinohrady, držitele z Hodonína v roce 1642 konfiskovány a přenechány pod rukama. 7/

:V roce 1708 obdržel Podivín od císaře Josefa I. ještě 1 výroční trh, hořelo ale později na východě dole. 7/ :Dne 18. listopadu 1774 vyhořelo 65 křesťanských domů, 40 židovských domů, mimo i se všemi farními budovami a 20 plných stodol. 7/

:Zdejší farní úřad zajišťuje školní vyučování mimo Podivínský diecézní okrsek ještě pro Ladnou. Bylo to tak jako prebenda olomoucké kapituly mezi patronátem tamějšího kanovníka roku 1791, když císař Leopold II. převzal pod svou ochranu na spadnutí kostel a až 1794 dal nově postavit. 7/

:Konečně lze si všimnout, že Podivín ještě do nedávné doby byl obehnán příkopy a velkou hradební zdí a zbytek kromě brány teprve v roce 1823 byl zbourán. V okolním prostředí při čištění se často nacházely staré zbraně, ale někdy i staré šperky (například velký zlatý prsten Bernarda ze Žerotína). Místo, kde stával přetřásaný starý hrad nikdo v současné době nezná. 7/

:Dne 1. dubna 1825 přišla velká vichřice a oheň během 1/2 hodiny 73 křesťanských a 21 židovských domů shořelo a také 6 lidí přišlo o život. 7/

:Je vhodné si povšimnout budovu náležející, kromě 1 poschoďové radnice oproti nevzhledných rodinných domů obklopujících křivě náměstí, pod ochranou c. a k. náboženského fondu stojící přímo: farní kostel*) zasvěcený svatým apoštolům Petru a Pavlovi, se třemi oltáři, byla před několika lety na náklady vrchnosti postavena velká věž v gotickém slohu, další vedle stojící teprve 1834 nová a dobře přestavěna a účelně zařízena jednopatrová budova fary. 7/
:* K církevnímu děkanátu patří farní úřady Lednice, Podivín, Lanžhot, Moravská Nová Ves, Přítluky a Zaječí. Lokality Velké Bílovice, Břeclav, Mikulčice, Prušánky, Rakvice a Tvrdonice patří pod kooperaturu Milovice.
:Podivín původně patřil do držav olomoucké církve *). 7/

:Podle Kosmy dotčený tok Zuratka ''(Swratka / Svratka, tudíž starý název &quot;Schwarzawa&quot; / Švarcava - že Kosmas zemřel 1125 zaměnil Dyji, do které Švarcava dříve vtékala)'' není nic jiného, než bývalé rameno Dyje, zřejmě skupina toků na západní hranici správního území města se teď ještě rozeznat dá. Podle Dobrovského pod Podivínem se do Dyje vlévá Svratka a způsobuje její rozlití v obrovské jezero, které dosahuje až do katastru Rakvic a spojuje se na východě s vodami Dyje, dále se vytvářejí jezera a močály na západ od Podivína, kde se pojmenovávají &quot;Kniezowska woda&quot; (knížecí voda) --- když částečně na jihu se Dyje dostává až pod faru. 7/

:Existoval zde hrad „Podiwin“ s mincovnou probošta sv. Václava, nějaký dvůr opevněný před hradbami Podivína s příslušenstvím, a dále beze stopy dávno zaniklé tržiště &quot;Sliwnice&quot;. 7/
 
:Město má starostu a tři radní (pak ověřovatel a současně syndika) v úřadě. Občané žijí částečně z živností a také ze zemědělství. 7/

:Jako první je zde 1 prodejna koloniálního zboží, materiálu a smíšené zboží, 2 pekaři, 1 bednář, 1 řezník, 4 rybáři, 1 perníkář, 1 sedlář, 3 provazníci, 2 kováři, 9 krejčích, 3 zámečníci, 10 obuvníků, 28 hrnčířů, 5 truhlářů, 1 kolář, 2 tkalci a 1 koželuh; dále jsou zemědělské provozovny. 7/

: Pozemky v držení města mají celkovou plochu 2774 jiter 323 sáhů jílovité i písčité, smíšené a různorodé zeminy. Zemědělci mají 190 koní, 248 hovězího dobytka a 349 ovcí. 7/

:Židé zde mají synagogu a živí se obchodem, podobně jako v dominiu břeclavském. 7/

:Jsou tu ještě 2 hospody a 1 k panství Břeclav náležející statek. 7/

:Na podporu chudých je zde ústav, jehož základní jmění je ale tak malé, že nestačí pro chudé, kteří jsou mu posláni. 7/

:Zdravotnickou péči ''(1837)'' zajišťuje 1 křesťanský a 1 židovský zubní lékař, mimo dvě křesťanské jsou ve stejném počtu i židovské porodní báby. 7/

:Město má dva vydatné prameny sirnaté vody. 7/

:Je tu 6 výročních trhů, totiž na Pavla obrácení, na Filipa a Jakuba, úterní před Petrem a Pavlem, na Jakuba Většího před Michalem a na Kateřinu, potom 2 trhy (na Pavla obrácení a Kateřinu) kromě jednoho týdenního pro všechna zastavení. 7/

=== Rakvice ''(Rakaut)'' ===

:Král Vladislav potvrdil v roce 1492 podstatu patronátu, namísto starodávné prebendy olomoucké církve. 7/

=== Rendorf (?) ===

:V roce 1636 hraběnka Esther z Oppersdorf, rozená z Meggau, prodala obec s patronátem. 7/

=== Stikwicze ===

=== Stlýczko ===

:Roku 1527 pusté. 7/

=== Trukmanice ===

=== Tvrdonice ''(Turnitz)'' ===

:Užíval se také název ''Turnicz, a Turowitz''. Městys má ''(1837)'' 245 domů a 1254 obyvatel (608 mužů a 646 žen), kteří se živí výhradně zemědělstvím. 7/

:V letech 1270-1387 se objevuje Frahoslaw z Tvrdonic jako svědek na listinách týkajících se kláštera Velehrad. 7/

:V roce 1384 je ve Tvrdonicích 1 svobodný mlýn a patronát byl zde farní úřad, 7/

:V roce 1389 mlýn a 1 svobodný dvůr. 7/

:Osadu zdědil Boczek z Kunštátu-Poděbrad a prodal ji 1416 Sulíku z Konic, jehož starší syn Petr. 7/

:V letech 1416, 1437, 1589 vidíme jako držitele z Lanžhota. 7/

:V letech 1582 a 1636 je uváděn držitel z Břeclavi. 7/

:Roku 1582 mělo místo již tržní právo (viz držitelé Lažhotu a Břeclavi). 7/

:V roce 1636 hraběnka Esther z Oppersdorf, rozená z Meggau, prodala městys s patronátem. 7/

:Dne 5. ledna 1705 napadli obec maďarští vzbouřenci. 7/

:Vrchnost zde v roce 1762 založila lokální školu pod církevním děkanstvím, kostel sv. Mikuláše ''(Niklas)'' se třemi oltáři a samostatnou kapličku. Jinak je zde také vrchnostenská myslivna a obecní vinný výčep. 7/

:V roce 1831 úplavice si vyžádala více obětí. 7/

=== Týnec ''(Teinitz)'' ===

:Vývoj názvu městysu: Tyn, Tein, Tynecz, Zeinicz, Teinitz, Tetwitz, Týnec. 7/

:Jedna a tři čtvrtě hodiny po písčité rovině pod návrším leží ''(1835)'' městys se 140 domy a 637 obyvateli (329 mužů, 308 žen), které se živí zemědělstvím. 7/

:V roce 1030 byl pustý v držení zemského knížete zvaného z Břeclavi (podle Kosmy). 7/

:V roce 1292 jde Konrád a Petr od Týnce přes hranici mezi Přítlukami a Rendekem (?). 7/

:Stála zde fara již v roce 1286, a ještě později, asi 1384 a 1416 (viz držitele Lanžhotu). Zmizela beze stopy. V roce 1384 zřízeno tržiště a poté hrad, 1416 a 1437 opevněný. 1636 ale postaven zámeček a statek. Na vše držitel vidí shora. Jiné osudy obce jsou neznámé. V každém roce koná roční a týdenní trh. 7/

:Již ve 14. století byl dávno postavený hrad, dům Holštýnských. Vok z Holštýna prodá hrad. 7/

:Jodok v roce 1384 vytvořil celek, v Týnci je znám jeden mlýn a patronát. 7/

:Toto nejlepší místi s mlýnem a patronátem zde zanechal markrabě Albert. Zeměpán však musel později místo opět prodat, v roce 1472 potvrdil král Matyáš prodej zámku Týnec mladému Jindřichu ''(Heinrich)'' z Liechtensteinu od Jana z Mossnow. 7/

:V roce 1527 prodává bratranec Linhart a Jan z Liechtensteina na na Jana Žerotína-Strážnice osamělý hrad Týnec i s městečkem. mýtem, dvorem, mlýnem a patronátem. 7/

:V roce 1636 hraběnka Esther z Oppersdorf, rozená z Meggau, prodala městys se zámkem i statkem. 7/

:Obec je nově postavená. Roku 1760 kníže Josef Václav kníže z Liechtensteinu nechal postavit malý kostel se hřbitovem. Kostel je zasvěcený svatému Janu Křtiteli. Dole je postavena jako dcera kostela nová fara. 7/

:Mezi budovami stojí za zmínku: škola nově postavená v roce 1834, 1 vrchnostenská myslivna a obecní výčep. 7/

:Další soupisy chybí stejně jako u Lanžhotu. 7/


=== Velké Bílovice ''(Bilowitz)'' ===

: Kdysi nazývaná obec &quot;Palwicz&quot;, vzdálená 2 hodiny cesty pod kopcem s vinicemi, má ''(1835)'' 234 domů s 1659 obyvateli (795 mužů, 864 žen). 7/

:Již 1353 a 1415 zde byla fara. 7/

:Kdysi, totiž v roce 1415 zde byla zpustlá pevnost, kromě nepřidělených dvorů, 1 mlýn a 3 rybníky. 7/

:V letech 1582 a 1636 byl zde statek, 1608 a 1636 znovu vybudované opevnění.

:Jan ''(Johann)'' z Liechtensteinu prodal vše 1524 zase na Zibržida z Bobolusk, od kterého to 1531 převzal Bernard starší ze Žerotínů, jenž 1549 jeho manželku Elssfu písemně zavázal k úhradě 2000 Schck grošů. 7/

:Ladislav Velen ze Žerotína vybral nádherný pahorek u Bílovic vhodný pro rodinnou hrobku, kterou by rád vystavěl, manželka Kunta z Boskovic napíše Bílovice s dvorem, leguje místo Tvrdonice synům staršího Žerotína, tomu mladšímu Karlovi a Janu Disnys, vyřídí dědický pořádek, kdyby její syn zemřel etc. 7/

:V roce 1565 Bedřich ''(Friedrich)'' ze Žerotína. 1582 bylo již spojeno s panstvím Břeclav. Ladislav Velen ze Žerotína písemně předal v roce 1608 své manželce Bohunce z Kunovic vítěznou pevnost, ves, dvůr, 3 rybníky a vinné desátky za 17.500 fl moravských. 7/

:Roku 1636 byly zde dokonce dva prosperující kostely, přes všechny další úděly nás zpravují. Kostel i se školou je pod ochranou církevního děkanství a je zasvěcený Narození Marie, má 3 oltáře, a byl prý postaven Habány (pro řecké obřady) v roce 1564 a později zpustošený. Ke školnímu obvodu patří ještě Moravský Žižkov. 7/

:V roce 1636 hraběnka Esther z Oppersdorf, rozená z Meggau, prodala obec se zámkem, statek a dokonce dva prosperující kostely, přes všechny další úděly nás zpravují. 7/

:Kostel i se školou je pod ochranou církevního děkanství a je zasvěcený Narození Marie, má 3 oltáře, a byl prý postaven Habány (pro řecké obřady) v roce 1564 a později zpustošený. 7/

:Ke školnímu obvodu patří ještě Moravský Žižkov. 7/

:V letech 1639-1640 snad mají zdejší svobodný dvůr posedlí Pánové Ambris a Adam Reutz. 7/

:Lokalita byla v roce 1731 založena z vrchnostenských důvodů. 7/

:Teprve 1765 kníže Jan Václav ''(Johann Wenzel)'' z Liechtensteinu opět kostel znovu vybudoval a zvětšil jeho vzhled. V každém případě je dnešní stav kostela pěknou památkou na zbožný knížecí rod. 7/

:V obci je vrchnostenský statek, který je tak velký, že byl rozdělen na dvě části. Ta jedna s úřednickým bytem, vinařským lisem a hospodářskými stavbami pro dobytek, ta druhá sloužila jen pro chov ovcí. 7/

:Velká část obce je dobře vybudovaná, je zde 1 obecní výčep, 1 empírový již prodaný hospodářský dům, který byl před krátkou dobou přeměněn na ubytování. 7/

[[Kategorie:Valticko]]</text>
      <sha1>3yyw5xoas4whnxkm2odanqd7vtwlmvi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Origami</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4665</id>
    <revision>
      <id>38433</id>
      <parentid>35105</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:29:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1171" xml:space="preserve">[[Soubor:Orizuru.jpg|náhled|vpravo|Orizuru - papírový jeřáb]]
'''[[w:Origami|Origami]]''' (japonsky: 折り紙; z japonského ''oru'' - skládat, ''kami'' - papír) je [[w:Japonsko|japonské]] umění skládání rozličných motivů z [[w:Papír|papíru]].

== Obecné ==
* [[/Symboly v diagramech/]]
* [[/Základní tvary/]]

== Diagramy ==
=== Rostliny ===
* [[/Lilie/]]
* [[/Maceška/]]

=== Zvířata ===
* [[/Had/]]
* [[/Hlemýžď/]]
* [[/Jeřáb/]] (Orizuru)
* [[/Kachna/]]
* [[/Koník/]]
* [[/Krab/]]
* [[/Králík/]]
* [[/Kuřátko/]]
* [[/Lachtan/]]
* [[/Motýl/]]
* [[/Moucha/]]
* [[/Myška/]]
* [[/Pajarita/]] (koník, též ptáček - tradiční španělská skládanka)
* [[/Prasátko/]]
* [[/Ryba/]]
* [[/Skákající žába/]]
* [[/Slon/]]
* [[/Škorpion/]]
* [[/Žába/]]

=== Postavy ===
* [[/Dáma/]]
* [[/Jeptiška/]]

=== Jiné ===
* [[/Domek/]]
* [[/Dvojité srdce/]]

== Podívejte se také na ==
* [[Pokladnice her/Hry pro jednoho hráče|Hry pro jednoho hráče]]

== Externí odkazy ==
* {{Commons|galerie=Origami}}
* {{Commons|kategorie=Origami}}
* [http://www.origami.cz www.origami.cz]

[[Kategorie:Origami| ]]
[[Kategorie:Volný čas]]</text>
      <sha1>bd3jnfdaldz7pqp6bheck65jroalapk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Origami</title>
    <ns>14</ns>
    <id>4666</id>
    <revision>
      <id>16482</id>
      <timestamp>2009-03-30T10:13:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>nová kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="25" xml:space="preserve">[[Kategorie:Volný čas]]</text>
      <sha1>rysg10gvkfd63fuw8yvr3ape467k2gd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Origami/Jeřáb</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4667</id>
    <revision>
      <id>18227</id>
      <parentid>16483</parentid>
      <timestamp>2009-10-31T22:53:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>původní velikosti obrázků; pravopis</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="506" xml:space="preserve">'''Jeřáb''' (''orizuri'') je jednou z nejoblíbenějších skládanek v Japonsku. V Japonsku je totiž jeřáb symbolem dlouhého života a nemocní Japonci věří, že poskládají-li tisíc těchto skládanek, uzdraví se.

== Postup ==
[[Soubor:KuşAdım1.png]]
[[Soubor:KuşAdım2.png]]
[[Soubor:KuşAdım3.png]]
[[Soubor:KuşAdım4.png]]
[[Soubor:KuşAdım5.png]]
[[Soubor:KuşAdım6.png]]
[[Soubor:KuşAdım7.png]]
[[Soubor:KuşAdım8.png]]
[[Soubor:KuşAdım9.png]]

[[Kategorie:Origami|Jeřáb]]</text>
      <sha1>kslsjwrmlh73jnqe10teguykhozhj2n</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Zelenina/Artyčok</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4668</id>
    <revision>
      <id>38633</id>
      <parentid>30376</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="936" xml:space="preserve">[[Soubor:Braunschweig Botanischer Garten Artischocke.JPG|náhled|Artyčok]]

'''Artyčok''' je trvalka s&amp;nbsp;lodyhou přesahující jeden metr. V&amp;nbsp;kuchyni se využívají pupence před květem.

== Recepty ==
* [[../../Artyčok s bylinkovým máslem a česnekem|artyčok s&amp;nbsp;bylinkovým máslem a&amp;nbsp;česnekem]]
* [[../../Artyčoky po provensálsku|artyčoky po provensálsku]]
* [[../../Dušené artyčoky s podzimní houbovou náplní|dušené artyčoky s&amp;nbsp;podzimní houbovou náplní]]
* [[../../Plněné artyčoky|plněné artyčoky]]
* [[../../Salát z čerstvých artyčoků s cherry rajčátky a nivou|salát z&amp;nbsp;čerstvých artyčoků s&amp;nbsp;cherry rajčátky a&amp;nbsp;nivou]]
* [[../../Salát z hříbků a artyčoků|salát z&amp;nbsp;hříbků a&amp;nbsp;artyčoků]]
* [[../../Sladkokyselé artyčoky|sladkokyselé artyčoky]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Artyčok}}

[[Kategorie:Zelenina|Artyčoky]]</text>
      <sha1>huvcx5nca7gfyx8ozpu9tip0k76rrfb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Zelenina/Květák</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4669</id>
    <revision>
      <id>38642</id>
      <parentid>32980</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="773" xml:space="preserve">[[Soubor:Cauliflowers - 20051021.jpg|náhled|Květák]]

'''Květák''', lidově karfiól, je oblíbená košťálová zelenina, kterou člověk získal vyšlechtěním divoké brukve zelné (stejně jako např. [[../Kedlubna|kedluben]], [[../Zelí|zelí]] či [[../Kapusta|kapustu]]). V&amp;nbsp;případě květáku využíváme jako zeleninu zdužnatělé květenství.

== Recepty ==
* [[../../Agrigentský páj|agrigentský páj]]
* [[../../Aloo gobi|aloo gobi]]
* [[../../Květák na rajčatech a fenyklu|květák na rajčatech a&amp;nbsp;fenyklu]]
* [[../../Smažený obalovaný květák|smažený obalovaný květák]]
* [[../../Těstoviny s květákem|těstoviny s&amp;nbsp;květákem]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Květák}}

[[Kategorie:Zelenina|Květák]]</text>
      <sha1>6919i2t9lrhplqof9r2n7sbt2xhl9zq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Zelenina/Zelí</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4670</id>
    <revision>
      <id>38653</id>
      <parentid>25093</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1127" xml:space="preserve">[[Soubor:Cabbage and cross section on white.jpg|náhled|Bílé zelí]]

'''Hlávkové zelí''' je rostlina pěstovaná jako košťálová zelenina, jedna z&amp;nbsp;forem vyšlechtěné [[w:Brukev zelná|brukve zelné]]. Je to dvouletá bylina, pěstovaná pro listy, které tvoří charakteristickou hlávku.

== Recepty ==
* [[../../Colcannon|colcannon]]
* [[../../Hlávkové zelí s jablky|hlávkové zelí s&amp;nbsp;jablky]]
* [[../../Hovězí kostky v křupavém zelí|hovězí kostky v&amp;nbsp;křupavém zelí]]
* [[../../Knedlo vepřo zelo|knedlo vepřo zelo]]
* [[../../Kysané zelí|kysané zelí]]
* [[../../Kyselica s bílými hříbky|kyselica s&amp;nbsp;bílými hříbky]]
* [[../../Plněné zelí z Horňácka|plněné zelí z&amp;nbsp;Horňácka]]
* [[../../Skopový perkelt se zelím|skopový perkelt se zelím]]
* [[../../Slaninové knedlíky se zelím|slaninové knedlíky se zelím]]
* [[../../Zelná polévka|zelná polévka]]
* [[../../Zelňáky|zelňáky]]
* [[../../Zelné lokše|zelné lokše]]
* [[../../Zelníky|zelníky]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Hlávkové zelí}}

[[Kategorie:Zelenina|Zelí]]</text>
      <sha1>cnlomkp6zvl7vurmk1xr6ejtb7anjdp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Zelenina/Kapusta</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4671</id>
    <revision>
      <id>38639</id>
      <parentid>25079</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1114" xml:space="preserve">[[Soubor:Wirsingkohl.jpg|náhled|Kapusta]]

'''Kapusta''' je rostlina pěstovaná jako košťálová zelenina, jedna z&amp;nbsp;forem vyšlechtěné [[w:Brukev zelná|brukve zelné]]. Kapusta je blízce příbuzná [[../Zelí|zelí]], od něhož se liší strukturou listů.

== Recepty ==
* [[../../Dušená kapusta|dušená kapusta]]
* [[../../Hovězí kostky dušené s kapustou|hovězí kostky dušené s&amp;nbsp;kapustou]]
* [[../../Kapustová polévka|kapustová polévka]]
* [[../../Kapustové karbanátky s uzeným masem|kapustové karbanátky s&amp;nbsp;uzeným masem]]
* [[../../Tajine z kapusty s nakládanými citrony|tajine z&amp;nbsp;kapusty s&amp;nbsp;nakládanými citrony]]
* [[../../Těstoviny s kadeřavou kapustou a sýrem|těstoviny s&amp;nbsp;kadeřavou kapustou a&amp;nbsp;sýrem]]
* [[../../Toskánská kapustová polévka s rýží|toskánská kapustová polévka s&amp;nbsp;rýží]]
* [[../../Vepřové kotlety v kapustě|vepřové kotlety v&amp;nbsp;kapustě]]

== Související stránky ==
* [[../Růžičková kapusta/]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Hlávková kapusta}}

[[Kategorie:Zelenina|Kapusta]]</text>
      <sha1>e2l00esjxaxus5i6nfsolhgrdv4bxdo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Zelenina/Petržel</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4672</id>
    <revision>
      <id>38650</id>
      <parentid>25090</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="958" xml:space="preserve">[[Soubor:Petersilienwurzeln Wochenmarkt Karlsruhe 2011.JPG|náhled|Petržel]]

'''Petržel''' je rod dvouletých rostlin z&amp;nbsp;čeledi [[w:Miříkovité|miříkovitých]], jehož zástupci mají široké využití v&amp;nbsp;potravinářství. Jejich kulturní formy se pěstují pro kořen, který se používá jako [[../../Koření/Petržel|koření]] i&amp;nbsp;jako zelenina, a&amp;nbsp;pro nať, která se používá jako [[../../Koření/Petržel|koření]], nebo jako dekorace.

== Recepty ==
* [[../../Biryani z kořenové petržele, lilku a kešu ořechů|biryani z&amp;nbsp;kořenové petržele, lilku a&amp;nbsp;kešu ořechů]]
* [[../../Hovězí na zázvoru a petrželi|hovězí na zázvoru a&amp;nbsp;petrželi]]
* [[../../Petrželová polévka s lososem|petrželová polévka s&amp;nbsp;lososem]]
* [[../../Pomazánka z kořenové zeleniny|pomazánka z&amp;nbsp;kořenové zeleniny]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Petržel}}

[[Kategorie:Zelenina|Petržel]]</text>
      <sha1>57njhx5v4sfspbhhf782a0m0o7aw897</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Zelenina/Meloun</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4673</id>
    <revision>
      <id>38645</id>
      <parentid>25085</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1092" xml:space="preserve">[[Soubor:Watermelons.jpg|náhled|vodní meloun]]
[[Soubor:Cantaloupes.jpg|náhled|cukrový meloun]]

'''Meloun''' je druh plodové zeleniny patřící do čeledi tykvovitých (často je nesprávně označovaný jako [[../../Ovoce|ovoce]]).

Melouny se dělí na dvě hlavní skupiny, a&amp;nbsp;to [[w:Vodní meloun|vodní meloun]] a&amp;nbsp;[[w:Meloun cukrový|cukrový meloun]].

== Recepty ==

=== Vodní meloun ===
* [[../../Melounová smršť|melounová smršť]]
* [[../../Melounový salát s kozím sýrem|melounový salát s&amp;nbsp;kozím sýrem]]
* [[../../Opilý meloun|opilý meloun]]
* [[../../Pikantní melounový salát|pikantní melounový salát]]

=== Cukrový meloun ===
* [[../../Melounová smršť|melounová smršť]]
* [[../../Melounový salát|melounový salát]]
* [[../../Melounový salát s kozím sýrem|melounový salát s&amp;nbsp;kozím sýrem]]
* [[../../Melounový salát s rokfórovým dresingem|melounový salát s&amp;nbsp;rokfórovým dresingem]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Meloun}}
* {{Wikipedie|článek=Meloun cukrový}}

[[Kategorie:Zelenina|Meloun]]</text>
      <sha1>6lpb8vcatrzmqpgmx10x0ajunqsxeej</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Zelenina/Kedlubna</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4674</id>
    <revision>
      <id>38640</id>
      <parentid>25080</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="706" xml:space="preserve">[[Soubor:Koolrabi (Brassica oleracea convar. acephala alef. var. gongylodes).jpg|náhled|Kedlubna]]

'''Kedlubna''' (též '''kedluben''') je košťálová zelenina, kterou člověk získal vyšlechtěním divoké [[w:Brukev zelná|brukve zelné]] (stejně jako např. [[../Květák|květák]], [[../Zelí|zelí]] či [[../Kapusta|kapustu]]).

== Recepty ==
* [[../../Kedlubnové zelí|kedlubnové zelí]]
* [[../../Kedlubnový prývarok s kapustou|kedlubnový prývarok s&amp;nbsp;kapustou]]
* [[../../Kedlubny plněné masem|kedlubny plněné masem]]
* [[../../Kedlubny plněné paprikami|kedlubny plněné paprikami]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Kedluben}}

[[Kategorie:Zelenina|Kedlubna]]</text>
      <sha1>bn1c2xf3lox6ioenhtb9887uffv6098</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Zelenina/Paprika</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4675</id>
    <revision>
      <id>38647</id>
      <parentid>25087</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="963" xml:space="preserve">[[Soubor:Red capsicum and cross section.jpg|náhled|Červená paprika setá]]

'''Paprika''' je rod rostlin z&amp;nbsp;čeledi [[w:Lilkovité|lilkovitých]]. Pochází z&amp;nbsp;Ameriky, kde byla tisíce let pěstována v&amp;nbsp;tropech. Dnes se pěstuje po celém světě. Někteří zástupci rodu paprika se používají jako zelenina, jiné jako [[../../Koření/Paprika|koření]] nebo lék. Pálivá forma papriky se označuje jako [[../Chilli paprička|chilli paprička]].

== Recepty ==
* [[../../Italský zeleninový dort|italský zeleninový dort]]
* [[../../Kedlubny plněné paprikami|kedlubny plněné paprikami]]
* [[../../Lečo|lečo]]
* [[../../Paprikový salát|paprikový salát]]
* [[../../Papriky pečené na italský způsob|papriky pečené na italský způsob]]
* [[../../Plněné papriky|plněné papriky]]
* [[../../Španělský ječmen|španělský ječmen]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Paprika}}

[[Kategorie:Zelenina|Paprika]]</text>
      <sha1>m6itzuwpje9p0mzbk28j2ip6ymn9p2a</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Zelenina/Špenát</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4676</id>
    <revision>
      <id>38655</id>
      <parentid>25095</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="770" xml:space="preserve">[[Soubor:5aday spinach.jpg|náhled|Špenát]]

'''Špenát''' je rostlina z&amp;nbsp;čeledi [[w:Merlíkovité|merlíkovitých]]. Jedná se o&amp;nbsp;důležitou listovou zeleninu, která byla kultivována v&amp;nbsp;jihozápadní Asii, patrně v&amp;nbsp;Persii.

== Recepty ==
* [[../../Brambory zapečené se špenátem|brambory zapečené se špenátem]]
* [[../../Dušený špenát|dušený špenát]]
* [[../../Špenát s fazolemi|špenát s&amp;nbsp;fazolemi]]
* [[../../Špenátové ravioli|špenátové ravioli]]
* [[../../Špenátové rizoto|špenátové rizoto]]
* [[../../Špenátový závin se třemi druhy sýra|špenátový závin se třemi druhy sýra]]
* [[../../Žabinec|žabinec]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Špenát}}

[[Kategorie:Zelenina|Špenát]]</text>
      <sha1>1nhmpg8d77c6y87bonpjdi7prumtmdc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Zelenina/Pastinák</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4677</id>
    <revision>
      <id>38648</id>
      <parentid>25088</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="781" xml:space="preserve">[[Soubor:Parsnips.JPG|náhled|Pastiňák]]

'''Pastinák''' je kořenová zelenina velice podobná [[../Petržel|petrželi]]. Má však mohutnější, řepovitý kořen a&amp;nbsp;je oproti ní také aromatičtější a&amp;nbsp;sladší.

== Recepty ==
* [[../../Biryani z pastináku, lilku a kešu ořechů|biryani z&amp;nbsp;pastináku, lilku a&amp;nbsp;kešu ořechů]]
* [[../../Kolokásie s mrkví a pastinákem|kolokásie s&amp;nbsp;mrkví a&amp;nbsp;pastinákem]]
* [[../../Obalovaný pastinák|obalovaný pastinák]]
* [[../../Pastinákové krokety s jedlými kaštany|pastinákové krokety s&amp;nbsp;jedlými kaštany]]
* [[../../Restovaný pastinák s chotizem|restovaný pastinák s&amp;nbsp;chorizem]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Pastinák setý}}

[[Kategorie:Zelenina|Pastinák]]</text>
      <sha1>ptmdf6v5xu8jpg18v22x8gzvbdlgl5o</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Zelenina/Česnek</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4678</id>
    <revision>
      <id>38654</id>
      <parentid>25094</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="619" xml:space="preserve">[[Soubor:Opened garlic bulb with garlic clove.jpg|náhled|Česnek]]

'''Česnek kuchyňský''' patrně pochází ze střední Asie, kde vznikl z&amp;nbsp;planého druhu ''Allium longicuspis''. Největší oblibě se těší v&amp;nbsp;oblasti Středozemního moře, v&amp;nbsp;Indii a&amp;nbsp;dalších asijských zemích. Jinak je však jeho užívání rozšířeno celosvětově.

== Recepty ==
* [[../../Česnečka|česnečka]]
* [[../../Fazole s česnekem|fazole s&amp;nbsp;česnekem]]
* [[../../Houby na česneku|houby na česneku]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Česnek kuchyňský}}

[[Kategorie:Zelenina|Česnek]]</text>
      <sha1>kxp87nhu37fhjtvb0mv68sig0p4e9y8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Zelenina/Křen</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4679</id>
    <revision>
      <id>38643</id>
      <parentid>25083</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="756" xml:space="preserve">[[Soubor:Kren Verkauf.jpg|náhled|Křen]]

V&amp;nbsp;kuchyni se využívá jak kořen, tak listy. Kořen nejčastěji strouhaný k&amp;nbsp;pečenému nebo vařenému masu, mladé listy pak do salátu, staré listy při nakládání [[../Okurka|okurek]] rychlokvašek.

== Recepty ==
* [[../../Jablka s křenem|jablka s&amp;nbsp;křenem]]
* [[../../Křenová omáčka|křenová omáčka]]
* [[../../Křenové rybí filety v aspiku|křenové rybí filety v&amp;nbsp;aspiku]]
* [[../../Křenové želé|křenové želé]]
* [[../../Mrkvová pomazánka s křenem|mrkvová pomazánka s&amp;nbsp;křenem]]

== Související stránky ==
* [[../../Koření/Wasabi|Wasabi]] - japonský zelený křen

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Křen}}

[[Kategorie:Zelenina|Křen]]</text>
      <sha1>a2d31vc029jpgq3k5gx4hjd0re2fjgj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Ovoce/Borůvka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4681</id>
    <revision>
      <id>38613</id>
      <parentid>25057</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1017" xml:space="preserve">[[Soubor:BilberriesBig.jpg|náhled|Borůvky]]

'''Borůvka''' je hustě rozvětvený, spíše nízký keřík (50 cm) jehož plodem jsou černomodré bobule. Dozrávají od června do září.

== Recepty ==
* [[../Banánový koktejl s borůvkami|Banánový koktejl s borůvkami]]
* [[../Banánový koktejl s borůvkami II|Banánový koktejl s borůvkami II]]
* [[../Borůvkové knedlíky|Borůvkové knedlíky]]
* [[../Borůvkové tiramisu|Borůvkové tiramisu]]
* [[../Borůvkový koláč|Borůvkový koláč]]
* [[../Mléčný borůvkový koktejl s jogurtem|Mléčný borůvkový koktejl s jogurtem]]
* [[../Těstovinový salát s borůvkami|Těstovinový salát s borůvkami]]
* [[../Vepřová kotleta s borůvkovou omáčkou|Vepřová kotleta s borůvkovou omáčkou]]
* [[../Zmrzlina z borůvek a limetek|Zmrzlina z borůvek a limetek]]
* [[../Žahour s tvarohovými knedlíčky|Žahour s tvarohovými knedlíčky]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Brusnice borůvka}}

[[Kategorie:Ovoce|Borůvka]]</text>
      <sha1>egiyn83li8leyu4f8bxfci1dhc1z53h</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Ovoce/Broskev</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4682</id>
    <revision>
      <id>38614</id>
      <parentid>25058</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="982" xml:space="preserve">[[Soubor:Assorted Peaches 2816px.jpg|náhled|Broskve]]

'''Broskev''' je druh ovoce ze skupiny [[w:Peckovice|peckovice]], který roste na stromu [[w:Broskvoň obecná|broskvoň obecná]]. Jedná se o&amp;nbsp;měkký plod tvořený uprostřed peckou, okolo ní se nachází sladká dužnina přibližně oranžové barvy obsahující vysoký podíl vody. Ohraničena je jedlou slupkou, která má narůžovělou až načervenalou barvu (pokud je plod zralý). Často je slupka chráněna drobným chmýřím, které se odstraňuje omytím ovoce před konzumací.

== Recepty ==
* [[../Broskve dušené v šafránu|Broskve dušené v&amp;nbsp;šafránu]]
* [[../Křehký broskvový koláč|Křehký broskvový koláč]]
* [[../Kuřecí prsa s broskví zapečená v sýru|Kuřecí prsa s&amp;nbsp;broskví zapečená v&amp;nbsp;sýru]]
* [[../Vepřové kotlety s broskví|Vepřové kotlety s&amp;nbsp;broskví]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Broskev}}

[[Kategorie:Wikikuchařka|Broskev]]</text>
      <sha1>a53wl8pys2zgen0ktcoytngd6ndg448</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Polévka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4683</id>
    <revision>
      <id>38629</id>
      <parentid>35694</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2274" xml:space="preserve">'''Polévka''' je jedna z hlavních položek menu. Obvykle se podává jako [[../Předkrm|předkrm]] před [[../Hlavní jídlo|hlavním chodem]], v rámci běžného stravování během pracovního dne však může polévka zastat i jeho místo. Dobrá polévka je postavena na kvalitním vývaru, do kterého se přidávají další ingredience ([[../Zelenina|zelenina]], [[../Maso|maso]]…) a který se může zahustit například [[../Jíška|jíškou]].

== Recepty ==
=== Jak připravit dobrý vývar ===
* [[../Zeleninový vývar/]]
* [[../Masový vývar/]]
* [[../Rybí vývar/]]

=== Polévky ===
[[Soubor:Česnečka 2.jpg|náhled|Česnečka]]
[[Soubor:Fränkische Brotsuppe.jpg|náhled|Francouzská chlebová polévka]]
[[Soubor:Cream mushroom soup 3.jpg|náhled|Krémová houbová polévka]]
* [[../Alpská polévka/]]
* [[../Boršč/]]
* [[../Bramborová polévka/]]
* [[../Cibulová polévka/]]
* [[../Cock a leekie/]]
* [[../Čočková polévka/]]
* [[../Dršťková polévka/]]
* [[../Gazpacho/]]
* [[../Gulášová polévka/]]
* [[../Hálaszlé/]]
* [[../Houbová polévka/]]
* [[../Hovězí polévka s knedlíčky/]]
* [[../Hrachová polévka s pestem a rybími krutony/]]
* [[../Chřestová polévka/]]
* [[../Kapustová polévka/]]
* [[../Kapustnica se sušenými švestkami a klobásou/]]
* [[../Kuřecí consommé/]]
* [[../Kuřecí vývar se zeleninou a nudlemi/]]
* [[../Květáková polévka/]]
* [[../Minestrone/]]
* [[../Mléčná polévka/]]
* [[../Mrkvová polévka s koriandrem/]]
* [[../Neapolská vánoční polévka/]]
* [[../Ořechová polévka/]]
* [[../Petrželová polévka s lososem/]]
* [[../Polévka na indický způsob/]]
* [[../Polévka s játrovými knedlíčky/]]
* [[../Polévka s krevetami a mořským okounem/]]
* [[../Polévka z červené čočky/]]
* [[../Pórková polévka/]]
* [[../Rajská polévka/]]
* [[../Rassolnik/]]
* [[../Rybí polévka/]]
* [[../Thajská kuřecí polévka/]]
* [[../Toskánská kapustová polévka s rýží/]]
* [[../Vichyssoise/]]
* [[../Vývar s krupičkou a vejcem/]]
* [[../Zelná polévka/]]

== Odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Polévka}}
* {{Commons|kategorie=Soups}}
* [http://www.vareni.cz/trendy/polevka-je-grunt/ Polévka je grunt]

[[Kategorie:Wikikuchařka]]
[[Kategorie:Polévky| ,]]</text>
      <sha1>g6ch5vokcfsjaqsdffdyxswkokreli4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Polévky</title>
    <ns>14</ns>
    <id>4684</id>
    <revision>
      <id>36390</id>
      <parentid>28157</parentid>
      <timestamp>2018-05-27T21:02:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="81" xml:space="preserve">{{Hlavní článek|Wikikuchařka/Polévka|Polévka}}

[[Kategorie:Wikikuchařka]]</text>
      <sha1>8ja31z3d8m53r99bzmgxforwp3y7dyv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Zelenina</title>
    <ns>14</ns>
    <id>4685</id>
    <revision>
      <id>16544</id>
      <timestamp>2009-04-01T10:49:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>nová kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="27" xml:space="preserve">[[Kategorie:Wikikuchařka]]</text>
      <sha1>p23c4iubca2ak3hy6htmzbdl9c3w3qm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Bramborová polévka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4686</id>
    <revision>
      <id>38573</id>
      <parentid>35614</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="796" xml:space="preserve">[[Soubor:Bramboracka.jpg|náhled|Bramboračka]]
'''Bramborová polévka''', též '''bramboračka''' je jedním z tradičních českých jídel. Najdeme ji však i v jiné než české kuchyni.

== Recepty ==
Recepty na polévky, ve kterých jsou hlavní složkou [[../Zelenina/Brambora|brambory]]:
* [[../Bramboračka/]]
* [[../Bramborová polévka s houbami na kyselo/]]
* [[../Bramborová polévka s kysanou smetanou/]]
* [[../Chorvatská bramborová polévka/]]
* [[../Polévka z brambor a pórku/]]
* [[../Praskačka/]]
* [[../Skleněná polévka/]]
* [[../Syrnice/]]
* [[../Šumavská bramboračka/]]
* [[../Šurpa/]]
* [[../Zeleninová polévka s houbami a kapáním/]]

== Související stránky ==
* [[../Zelná polévka/]]
* [[../Polévka/]]

[[Kategorie:Polévky|Bramborová polévka]]</text>
      <sha1>o49cho17luq5iqy6f124ig87je7o443</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Hlavní článek</title>
    <ns>10</ns>
    <id>4691</id>
    <revision>
      <id>24994</id>
      <parentid>24993</parentid>
      <timestamp>2013-08-06T21:16:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- whitespace; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="120" xml:space="preserve">'''Hlavní článek:''' [[{{{1}}}|{{{2|{{{1}}}}}}]]&lt;noinclude&gt;

[[Kategorie:Šablony:(vše)|{{PAGENAME}}]]

&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>6knuw1wgjalmh003gedaqqevsfptxzd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Ovoce</title>
    <ns>14</ns>
    <id>4692</id>
    <revision>
      <id>24997</id>
      <parentid>17864</parentid>
      <timestamp>2013-08-06T21:18:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>specifikace odkazů v šablonách sesterských projektů; optimalizace kódu; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="101" xml:space="preserve">{{Hlavní článek|Wikikuchařka/Ovoce}}

* {{Wikipedie|článek=Ovoce}}

[[Kategorie:Wikikuchařka]]</text>
      <sha1>5n74frgqp91z6k9urcph7aznz1b8595</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Polévka z brambor a pórku</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4693</id>
    <revision>
      <id>35695</id>
      <parentid>29929</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1535" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Polévka z brambor a pórku
  | originální jméno = &lt;!-- originální jméno --&gt;
  | obrázek = Dish and Knife.jpg
  | velikost = 180px
  | popis = Obrázek není k dispozici
  | čas = 60 minut
  | ingredience =
* 750 g [[../Zelenina/Brambora|brambor]]
* 2 [[../Zelenina/Pór|pórky]]
* 3 střední [[../Zelenina/Cibule|cibule]]
* 2 stroužky [[../Zelenina/Česnek|česneku]]
* 60 g [[../Ingredience/Máslo|másla]]
* 1/3 hrnku [[../Ovesné vločky|ovesných vloček]]
* 2 hrnky [[../Kuřecí vývar|kuřecího vývaru]]
* 2 hrnky [[../Ingredience/Mléko|mléka]]
* mletý [[../Koření/Pepř|pepř]]
* mletý [[../Koření/Muškátový oříšek|muškátový oříšek]]
* [[../Zelenina/Pažitka|pažitka]]
  | původ = [[../Národní kuchyně/Irská kuchyně|Irsko]]
}}
Nadrobno nakrájenou cibuli spolu s na tenké plátky nakrájeným pórkem opékáme asi 3 minuty na rozehřátém másle. Pak přidáme na kostky nakrájené brambory, nejlépe staré moučnaté, a opékáme dozlatova.

Přidáme vločky a opékáme ještě asi minutu, česnek a další minutu.

Snížíme teplotu a zalijeme kuřecím vývarem a mlékem. Na mírném ohni vaříme přibližně půl hodiny, dokud zelenina nezměkne a polévka nezhoustne. Dochutíme pepřem a muškátovým oříškem.

Polévka je hotová a můžeme nosit na stůl. Každou porci dozdobíme ještě nadrobno posekanou pažitkou.

== Související stránky ==
* [[../Bramborová polévka/]]

[[Kategorie:Polévky|Polévka z brambor a pórku]]</text>
      <sha1>5ajkut2oi54cnu2vtgp72y7nqax5f64</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Ovoce/Jablko</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4694</id>
    <revision>
      <id>38619</id>
      <parentid>25063</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="440" xml:space="preserve">[[Soubor:Apples.jpg|náhled|různé odrůdy jablek]]

'''Jablko''' je jedním z&amp;nbsp;nejběžnějších druhů ovoce, nejen ve střední Evropě. Je plodem [[w:Jabloň|jabloně]].

== Recepty ==
* [[../../Celerový salát s jablky a datlemi|Celerový salát s&amp;nbsp;jablky a&amp;nbsp;datlemi]]
* [[../../Hlávkové zelí s jablky|Hlávkové zelí s&amp;nbsp;jablky]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Jablko}}

[[Kategorie:Ovoce|Jablko]]</text>
      <sha1>2h5rvqdpnyqfxs3vydxx3slaz480kmq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Ovoce/Hroznové víno</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4695</id>
    <revision>
      <id>38617</id>
      <parentid>25061</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="534" xml:space="preserve">[[Soubor:Wine grapes07.jpg|náhled|Hroznové víno]]

'''Hroznové víno''' je plod [[w:Réva vinná|révy vinné]]. Nejčastěji se používá k&amp;nbsp;výrobě alkoholického nápoje vína, či k&amp;nbsp;přímé konzumaci.

== Recepty ==
* [[../../Ananas plněný hroznovým vínem|Ananas plněný hroznovým vínem]]
* [[../../Vepřové žebírko s hrozny|Vepřové žebírko s hrozny]]

== Související stránky ==
* [[Vinařství]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Hroznové víno}}

[[Kategorie:Ovoce|Hroznové víno]]</text>
      <sha1>4qgid8kwkrxuxl5zr28y3eytxp6sotr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Deletereason-dropdown</title>
    <ns>8</ns>
    <id>4698</id>
    <revision>
      <id>19141</id>
      <parentid>16648</parentid>
      <timestamp>2010-03-01T09:12:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>+ experimenty</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="133" xml:space="preserve">*Obvyklé důvody smazání
** Na žádost autora
** Porušení autorských práv
** Experimenty
** Vandalismus
** Relikt po přesunu</text>
      <sha1>p0c76zgc5tqa96nbd52q997yon94eeb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Ovoce/Švestka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4699</id>
    <revision>
      <id>38627</id>
      <parentid>35679</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1098" xml:space="preserve">[[Soubor:C5 plum pox resistant plum.jpg|náhled|Švestky]]

'''Švestka''' je plod švestky domácí, neboli [[w:Slivoň švestka|slivoně švestky]].

== Recepty ==
* [[../../Černá omáčka s vařeno vepřovou nožičkou|Černá omáčka s&amp;nbsp;vařenou vepřovou nožičkou]]
* [[../../Klábera|Klábera]]
* [[../../Králík na švestkách a černém pivu|Králík na švestkách a&amp;nbsp;černém pivu]]
* [[../../Kuře plněné švestkami|Kuře plněné švestkami]]
* [[../../Odvárka|Odvárka]]
* [[../../Ovocá polévka s fazolemi|Ovocná polévka s&amp;nbsp;fazolemi]]
* [[../../Pohankový nákyp se švestkami|Pohankový nákyp se švestkami]]
* [[../../Salát se švestkami|Salát se švestkami]]
* [[../../Švestková povidla|Švestková povidla]]
* [[../../Švestkový clafoutis|Švestkový clafoutis]]
* [[../../Švestkový nákyp|Švestkový nákyp]]
* [[../../Švestky ve slanině|Švestky ve slanině]]
* [[../../Varhule|Varhule]]
* [[../../Vepřové na švestkách|Vepřové na švestkách]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Švestka (plod)}}

[[Kategorie:Ovoce|Švestka]]</text>
      <sha1>0zeril1ce2b34ox2wlkurv7sq4wq1ca</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Ovoce/Malina</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4700</id>
    <revision>
      <id>38621</id>
      <parentid>35677</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="533" xml:space="preserve">[[Soubor:Raspberries.jpg|náhled|Maliny]]

'''Malina''' je plod maliníku obecného, neboli [[w:Ostružiník maliník|ostružiníku maliníku]].

== Recepty ==
* [[../../Limetková ricotta s malinami|Limetková ricotta s&amp;nbsp;malinami]]
* [[../../Malinové mojito|Malinové mojito]]
* [[../../Malinové podmáslí|Malinové podmáslí]]
* [[../../Rybízová polévka s malinami a nektarinkami|Rybízová polévka s&amp;nbsp;malinami a&amp;nbsp;nektarinkami]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Malina}}

[[Kategorie:Ovoce|Malina]]</text>
      <sha1>ervvktfqfxjtp5qcntm77s2j5f9ob54</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Ovoce/Rybíz</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4701</id>
    <revision>
      <id>38625</id>
      <parentid>35678</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="845" xml:space="preserve">[[Soubor:Rote Johannisbeeren frisch gepflückt.JPG|náhled|Červený rybíz]]

'''Rybíz''' je plod několika druhů keřů ze společného rodu [[w:Meruzalka|meruzalka]]. Jde o&amp;nbsp;drobné bobule různých barev (bílá, červená, černá).

== Recepty ==
* [[../../Divočák na rybízu|Divočák na rybízu]]
* [[../../Domácí rybízová šťáva|Domácí rybízová šťáva]]
* [[../../Dušený králík s rybízem a houbami|Dušený králík s&amp;nbsp;rybízem a&amp;nbsp;houbami]]
* [[../../Jogurtový koláč s rybízem|Jogurtový koláč s&amp;nbsp;rybízem]]
* [[../../Rybízová polévka s malinami a nektarinkami|Rybízová polévka s&amp;nbsp;malinami a&amp;nbsp;nektarinkami]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Bílý rybíz}}
* {{Wikipedie|článek=Černý rybíz}}
* {{Wikipedie|článek=Červený rybíz}}

[[Kategorie:Ovoce|Rybíz]]</text>
      <sha1>q10p8c7eqyewx43mfw1xk37pyo43lw7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Zelná polévka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4702</id>
    <revision>
      <id>38656</id>
      <parentid>35729</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="763" xml:space="preserve">[[Soubor:Kapustnica.JPG|náhled|Kapustnica ze středního Slovenska]]
'''Zelná polévka''', též '''zelňačka''' patří k tradičním jídlům [[../Národní kuchyně/Česká kuchyně|české]], [[../Národní kuchyně/Polská kuchyně|polské]] a [[../Národní kuchyně/Slovenská kuchyně|slovenské kuchyně]].

== Recepty ==
Recepty na polévky, ve kterých je hlavní složkou [[../Zelenina/Zelí|zelí]] (ať už syrové, či kysané):
* [[../Cacarka/]]
* [[../Jota/]]
* [[../Kyselica s bílými hřiby/]]
* [[../Oravská kapustnica/]]
* [[../Šči/]]
* [[../Zelná polévka s rajčatovou šťávou a smetanou/]]
* [[../Zelňačka/]]

== Související stránky ==
* [[../Kapustová polévka/]]
* [[../Polévka/]]

[[Kategorie:Polévky|Zelná polévka]]</text>
      <sha1>bx61gx6fyb5aa9ac2lu2t3nznj1ezxc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Boršč</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4703</id>
    <revision>
      <id>35612</id>
      <parentid>22788</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:35:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="606" xml:space="preserve">'''Boršč''' je [[../Polévka|polévka]] původem [[../Národní kuchyně/Ukrajinská kuchyně|ukrajinská]], která však zdomácněla ve všech státech bývalého [[../Národní kuchyně/Sovětská kuchyně|Sovětského svazu]] a posléze pronikla do celého světa. Typickou složkou boršče je [[../Zelenina/Červená řepa|červená řepa]].

== Recepty ==
* [[../Ukrajinský boršč/]]
* [[../Boršč se sýrovými noky/]]
* [[../Chalupářský boršč/]]
* [[../Chladnik/]]
* [[../Kyjevský boršč/]]
* [[../Polský boršč/]]
* [[../Studený litevský boršč/]]

[[Kategorie:Polévky|Boršč]]</text>
      <sha1>3y6fg9d054dp1cqi3quqcigm58j5saj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Národní kuchyně/Ukrajinská kuchyně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4706</id>
    <revision>
      <id>38604</id>
      <parentid>26431</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="976" xml:space="preserve">[[Soubor:Flag of Ukraine.svg|vpravo|200px]]
[[Soubor:Europe-Ukraine (disputed territory).svg|vpravo|200px]]
== Recepty ==
* [[../../Bramborový salát se sýrem/]]
* [[../../Bylinková omáčka po ukrajinsku/]]
* [[../../Kapr na cibuli/]]
* [[../../Kapr po záporožsku/]]
* [[../../Kuťja/]]
* [[../../Kyjevský boršč/]]
* [[../../Marinovaná červená řepa/]]
* [[../../Nadívaný kapr po ukrajinsku/]]
* [[../../Sekaná po lugansku v rosolu/]]
* [[../../Syrníky/]]
* [[../../Sýrové tousty s rozmarýnem/]]
* [[../../Ukrajinská rybářská polévka/]]
* [[../../Tvarohové placičky s kyselou smetanou/]]
* [[../../Ukrajinské preclíky/]]
* [[../../Ukrajinský boršč/]]
* [[../../Uzené v pivním těstíčku/]]
* [[../../Uzvar/]]
* [[../../Vareniky/]]
* [[../../Vereščaka/]]
* [[../../Verguny/]]
* [[../../Višňová bábovka/]]
* [[../../Žitomírská pečeně/]]

== Související stránky ==
{{Sovětská kuchyně}}

[[Kategorie:Národní kuchyně|Ukrajina]]</text>
      <sha1>96beda1g18jwt3x2z6iclejochmemt5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Národní kuchyně</title>
    <ns>14</ns>
    <id>4707</id>
    <revision>
      <id>16660</id>
      <timestamp>2009-04-03T08:43:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>nová kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="27" xml:space="preserve">[[Kategorie:Wikikuchařka]]</text>
      <sha1>p23c4iubca2ak3hy6htmzbdl9c3w3qm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sluneční soustava</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4715</id>
    <revision>
      <id>36294</id>
      <parentid>36293</parentid>
      <timestamp>2018-05-08T12:40:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Editace uživatele „[[Special:Contributions/77.48.187.58|77.48.187.58]]“ ([[User talk:77.48.187.58|diskuse]]) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:JAnDbot|JAnDbot]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1210" xml:space="preserve">[[Soubor:Solar system scale.jpg|300px|Sluneční soustava – poměry objektů]]

'''Sluneční soustava''' je planetární systém hvězdy známé pod názvem [[/Slunce|Slunce]], ve kterém se nachází naše domovská planeta [[/Země|Země]].

Systém tvoří především 8 [[w:planeta|planet]], 5 [[w:trpasličí planeta|trpasličích planet]], přes 150 [[w:přirozený satelit|měsíců]] planet (především u [[w:Měsíce Jupiteru|Jupitera]], [[w:Měsíce Saturnu|Saturnu]], [[w:Měsíce Uranu|Uranu]] a [[w:Měsíce Neptunu|Neptuna]]) a další menší tělesa jako [[w:planetka|planetky]], [[w:kometa|komety]], [[w:meteoroid|meteoroid]]y apod.

== Obsah ==

* [[/Slunce|Slunce]]
* [[/Merkur|Merkur]]
* [[/Venuše|Venuše]]
* [[/Země|Země]]
* [[/Měsíc|Měsíc]]
* [[/Mars|Mars]]
* [[/Pás asteroidů|Pás asteroidů]]
* [[/Jupiter|Jupiter]]
* [[/Saturn|Saturn]]
* [[/Uran|Uran]]
* [[/Neptun|Neptun]]
* [[/Pluto|Pluto]]
* [[/Kuiperův pás|Kuiperův pás]]
* [[/Oortův oblak|Oortův oblak]]
* [[/Rejstřík|Rejstřík]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Sluneční soustava}}
* {{Wikislovník|heslo=sluneční soustava}}
* {{Commons|kategorie=Solar system}}

[[Kategorie:Astronomie]]</text>
      <sha1>2zmhuc642gwx5rpjv6en43iz3sh2zk2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sluneční soustava/Slunce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4716</id>
    <revision>
      <id>22158</id>
      <parentid>18116</parentid>
      <timestamp>2011-11-27T18:16:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>navigace šablonou</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1504" xml:space="preserve">{{:Sluneční soustava/navigace}}

'''Slunce''' je [[w:hvězda:|hvězda]] [[w:hlavní posloupnost|hlavní posloupnost]]i, spektrální třídy G2V patřící do [[w:třída svítivosti|třídy svítivosti]] V.
Obíhá okolo středu [[w:Galaxie Mléčná dráha|Mléčné dráhy]] ve vzdálenosti od 25&amp;nbsp;000 do 28&amp;nbsp;000 [[w:světelný rok|světelných let]]. Je výrazně nejhmotnějším tělesem celé soustavy, což mj. způsobuje, že obíhá v těsné blízkosti jejího [[w:těžiště|těžiště]]. I tak se toto povětšinou nachází mimo samotné Slunce. Vlivem gravitačních sil úměrných [[w:sluneční hmotnost|sluneční hmotnost]]i je k němu celá soustava vázána. Tato [[w:hvězda|hvězda]] září přibližně 4,5 miliardy let a předpokládá se, že bude zářit cca dalších 7 miliard let. Po vyčerpání většiny hélia se jádro gravitací smrští a z &quot;popela&quot; předcházející reakce se stane &quot;palivo&quot; pro následující, přičemž s prudkým vzrůstem tlaku a teploty se postupně budou „zapalovat“ další reakce doprovázené vznikem těžších prvků - [[w:uhlík|uhlík]]u, [[w:kyslík|kyslík]]u, [[w:neon|neon]]u a [[w:hořčík|hořčík]]u. Samotná existence soustavy nicméně není bezprostředně vázána na tyto přeměny a tak bude velmi pravděpodobně existovat i po útlumu slunečních termonukleárních reakcí a jeho proměně v rudého obra a následné smrštění se v „bílého trpaslíka“.

[[Kategorie:Sluneční soustava]]</text>
      <sha1>675bhu4hzmp2ylgx159it0wmt6yixuq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sluneční soustava/Merkur</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4719</id>
    <revision>
      <id>35473</id>
      <parentid>22159</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:33:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="751" xml:space="preserve">{{:Sluneční soustava/navigace}}

'''Merkur''' je nejmenší planetou sluneční soustavy. Jeho [[w:oběžná dráha|oběžná dráha]] je ze všech planet nejblíže ke [[w:Slunce|Slunci]]. Díky tomu je neustále bombardován [[w:foton|foton]]y i [[w:Sluneční vítr|slunečním větrem]] - proudem nabitých částic směřujících vysokou rychlostí od Slunce. Nepřítomnost atmosféry je příčinou velkých rozdílů [[w:teplota|teplot]] mezi osvětlenou a neosvětlenou polokoulí. Rozdíly dosahují hodnot téměř 700 [[w:Stupeň Celsia|°C]]. Na polokouli přivrácené ke Slunci může teplota vystoupit na téměř 500 stupňů. Na polokouli odvrácené panuje třeskutý mráz až –180&amp;nbsp;°C.

[[Kategorie:Sluneční soustava]]</text>
      <sha1>krxuorofuqjjcnt4r9iv2f05exf9p97</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sluneční soustava/Venuše</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4720</id>
    <revision>
      <id>35475</id>
      <parentid>22160</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:33:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1573" xml:space="preserve">{{:Sluneční soustava/navigace}}

'''Venuše''' je druhá [[w:planeta|planeta]] od [[Sluneční soustava/Slunce|Slunce]] ve&amp;nbsp;sluneční soustavě. Je pojmenovaná po&amp;nbsp;[[w:římská mytologie|římské bohyni]] [[w:láska|lásky]] a&amp;nbsp;krásy [[w:Venuše (mytologie)|Venuši]]. Jedná se o&amp;nbsp;jedinou planetu sluneční soustavy, která je pojmenována po&amp;nbsp;ženě. Venuše je [[w:terestrická planeta|terestrická planeta]], co do&amp;nbsp;velikosti a&amp;nbsp;hrubé skladby velmi podobná [[Sluneční soustava/Země|Zemi]]; někdy se proto nazývá „sesterskou planetou“ Země. Ačkoliv orbity všech ostatních planet jsou [[w:elipsa|elipsa]]mi, orbita Venuše je jediná téměř [[w:kružnice|kružnicí]], se Sluncem pouze o&amp;nbsp;0,7 % mimo skutečný střed Venušiny oběžné dráhy. Okolo Slunce oběhne jednou za&amp;nbsp;224,7 pozemského dne. Protože je Venuše ke&amp;nbsp;Slunci blíže než Země, je na&amp;nbsp;obloze vždy zhruba ve&amp;nbsp;stejné vzdálenosti od&amp;nbsp;Slunce (největší [[w:elongace|elogance]] je 47,8°) a&amp;nbsp;lze ji ze&amp;nbsp;Země vidět jen před [[w:svítání|sítání]]m nebo po&amp;nbsp;[[w:soumrak|soumrak]]u, kdy je i&amp;nbsp;nejjasnější. Proto je Venuše někdy označována jako „Jitřenka“ či „Večernice“ a&amp;nbsp;pokud se objeví, jde o&amp;nbsp;zdaleka nejsilnější bodový zdroj světla na&amp;nbsp;obloze po&amp;nbsp;Slunci a&amp;nbsp;[[Sluneční soustava/Měsíc|Měsíci]] o&amp;nbsp;[[w:Hvězdná velikost|magnitudě]] −4,6. Výjimečně lze Venuši pouhým okem spatřit i&amp;nbsp;ve&amp;nbsp;dne.

[[Kategorie:Sluneční soustava]]</text>
      <sha1>bi1ll84tb6sos4dyn0lj4ctt4nqokv0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikiknihy:Nástěnka správců</title>
    <ns>4</ns>
    <id>4721</id>
    <revision>
      <id>45892</id>
      <parentid>45889</parentid>
      <timestamp>2022-07-09T13:07:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>/* Překlad stránky Ada Programming */ @ Kroužící orel 7. 7. 2022, 08:45 (UTC)</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="11113" xml:space="preserve">&lt;div class=&quot;toccolours plainlinks&quot;&gt;
Vítejte na '''Nástěnce správců'''!

Nástěnka správců slouží k vkládání požadavků na správce. Nástěnka správců není volná diskuse, ani místo pro vandalismus, ani cokoli jiného.

* Archivy: -
* [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|action=edit&amp;section=new}} + Nová žádost / New request]
* [{{fullurl:Wikiknihy:Bot/Žádosti|action=edit&amp;section=new}} + Nová žádost o&amp;nbsp;status bota/New requests for a&amp;nbsp;bot flag]
&lt;/div&gt;

== Nevhodné uživatelské jméno ==

[[Uživatel:TAXI24VIMPERK.CZ]]. Děkuji.--[[Uživatel:Kuvaly|kuvaly]]|[[Uživatel diskuse:Kuvaly|d]]|[[Speciální:Contributions/Kuvaly|p]]| 4. 4. 2009, 10:26 (UTC)
: Zablokován [[Uživatel:Jedudedek|Jedudědek]] 4. 4. 2009, 20:58 (UTC)

== Promazat články ==

Dobrý den, mohli byste se prosím podívat na kategorii [[:Kategorie:Údržba:Smazat|Kategorie:Stránky ke smazání]]. Děkuji --[[Uživatel:Kuvaly|kuvaly]]|[[Uživatel diskuse:Kuvaly|d]]|[[Speciální:Contributions/Kuvaly|p]]| 1. 4. 2010, 09:20 (UTC)

== Import: Nápověda:Tabulky ==
Bylo by možné importovat tuto stránku z cs.wp?--[[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 20. 5. 2012, 19:33 (UTC)

== Chyba ==
:''[https://cs.wikibooks.org/w/index.php?title=Diskuse:Praktick%C3%A1_elektronika/BJT_Zesilova%C4%8De&amp;diff=26123&amp;oldid=26122 Přeneseno]'' do diskuse článku [[Praktická elektronika/BJT Zesilovače]] --[[Uživatel:Tchoř|Tchoř]] ([[Diskuse s uživatelem:Tchoř|diskuse]]) 4. 4. 2014, 12:03 (UTC)

== Import ==
[[User:Danny B.]], [[User:Jedudedek]], [[user:Tchoř]]: Prosím věnujte pozornost [[:w:Kategorie:Přesun na Wikiknihy]]. Nějak se nám to na WP hromadí. Díky, --[[Uživatel:Urbanecm|Urbanecm]] ([[Diskuse s uživatelem:Urbanecm|diskuse]]) 22. 4. 2016, 15:48 (UTC)

: Pro některé nevidím důvod je sem přesouvat, neboť to jsou spíše encyklopedická hesla. Zatím jsem přesunul ''Hnětynka''. Další průběžně...&lt;br /&gt;{{User:Danny B./podpis}} 23. 4. 2016, 13:29 (UTC)
: Zkusím na to kouknout.--[[Uživatel:Tchoř|Tchoř]] ([[Diskuse s uživatelem:Tchoř|diskuse]]) 24. 4. 2016, 13:30 (UTC)
: ''Osazování zárubní'' přeneseno.&lt;br /&gt;{{User:Danny B./podpis}} 24. 4. 2016, 14:13 (UTC)
: ''Malá Fermatova věta'' - není důvod přesouvat ani ty části - i jiné věty ve Wikipedii mají své důkazy.&lt;br /&gt;''Hillova šifra'' - není důvod přesouvat - podobné části jsou i u ostatních šifer ve Wikipedii.&lt;br /&gt;''Nagios'' - část je natolik malá a vágní, že by tu neměla smysl.&lt;br /&gt;{{User:Danny B./podpis}} 25. 4. 2016, 13:53 (UTC)
: ''Alžírská káva'' a ''Holandská káva'' - není důvod přesouvat - i jiné kávy ve Wikipedii mají podobné &quot;články&quot;.&lt;br /&gt;{{User:Danny B./podpis}} 26. 4. 2016, 00:55 (UTC)

== Import 2 ==
Dobrý den, prosím o vyjádření k [[Wikiknihy:Portál_Wikiknih#Přesun_z_cs.Wikipedie|tomuto tématu]] (omlouvám se za nevhodné místo, možná jsem měl napsat přímo sem). [[Uživatel:Palu|Palu]] ([[Diskuse s uživatelem:Palu|diskuse]]) 28. 8. 2018, 09:35 (UTC)
: Reagoval jsem tam. Eventuální pokračování diskuse prosím rovněž tam.&lt;br /&gt;{{User:Danny B./podpis}} 28. 8. 2018, 10:44 (UTC)

== Opět import z Wikipedie ==
Byl by někdo ze zdejších správců tak laskav a podíval se na Wikipedii do [[:cs:w:Kategorie:Údržba:Stránky k přesunu na Wikiknihy]] zda tamní stránky jsou vhodné k importu sem? Opět se to nahromadilo. Děkuji. --[[Uživatel:Vachovec1|Vachovec1]] ([[Diskuse s uživatelem:Vachovec1|diskuse]]) 24. 10. 2019, 14:54 (UTC)

: Prosím, příště sem dejte pro lepší přehlednost a evidenci seznam. Díky.&lt;br /&gt;{{User:Danny B./podpis}} 28. 10. 2019, 09:58 (UTC)

{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
|-
! Wikipedie || výsledek
|-
| [[w:Buzola]] || není důvod importovat - práce s buzolou je součástí ekvivalentního článku v anglické Wikipedii
|-
| [[w:Česká interpunkční znaménka a vybrané jiné znaky]] || 
|-
| [[w:Diagram aktivit]] || 
|-
| [[w:Konstrukce LR analyzátorů]] || 
|-
| [[w:Překladač]] || 
|-
| [[w:Richacls]] || 
|-
| [[w:Tcl/Tk]] || 
|-
| [[w:Uspořádání osídlení v SO POU Dačice]] || 
|}

== Přidání šablony ==

Zdravím. Zdá se, že tu [https://cs.wikibooks.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:V%C5%A1echny_str%C3%A1nky?from=&amp;to=&amp;namespace=10 není žádná &quot;diskuzní&quot; šablona jako Re, Ping]. Prosím o doplnění. Předem dík | [[Uživatel:Nesnera|Nesnera]] ([[Diskuse s uživatelem:Nesnera|diskuse]]) 27. 4. 2020, 08:45 (UTC)
: Doplním postřeh. Že šablona Re chybí resp. byla někde použita (což byla, např. [[Diskuse:Sesterské_wikiprojekty_prakticky#Upřesnění_popisu _Wikiverzity|zde]]), se neprojevuje v [[Speciální:Chybějící_šablony|seznamu chybějících]]. Sázím správně na to, že chybějící šablony &quot;monitorují&quot; jen hlavní jmenný prostor? | [[Uživatel:Nesnera|Nesnera]] ([[Diskuse s uživatelem:Nesnera|diskuse]]) 27. 4. 2020, 21:31 (UTC)
:: Ještě bych se přimlouval za šablonu [[w:Šablona:Hotovo|Hotovo]] - mohla by se hodit i tady.😉 | [[Uživatel:Nesnera|Nesnera]] ([[Diskuse s uživatelem:Nesnera|diskuse]]) 3. 5. 2020, 14:52 (UTC)
::: {{Re|Tchoř|Jedudedek|Danny B.}} [[w:Wikipedie:Pod_lípou_(technika)#Technická_standardizace_sesterských?|Byl jsem poučen]], že do šablon se mohu pustit sám. S Odpovědět/Re jsem uspěl, horší to už je s [[Šablona:Citace elektronického periodika]] - ta vyžaduje modul. Prosím, můžete někdo? (Nebo také nevyžaduje součinnost správce?) | [[Uživatel:Nesnera|Nesnera]] ([[Diskuse s uživatelem:Nesnera|diskuse]]) 6. 5. 2020, 21:12 (UTC)
::::S moduly zatím mnoho zkušeností nemám, takže klidně nechám zkušenějším kolegům. Ale kdyby se do toho neměli, tak se mi připomeňte.--[[Uživatel:Tchoř|Tchoř]] ([[Diskuse s uživatelem:Tchoř|diskuse]]) 6. 5. 2020, 21:46 (UTC)
:::::{{Hotovo}}{{Re|Tchoř}} Díky za ochotu, {{Re|Danny B.}} to již naimportoval, čímž mu děkuji.👍 Ještě se poohlédnu, [[Sesterské_wikiprojekty_prakticky#Reference|co mají na Pedii oproti Knihám]] za extra buřty ([[Šablona:COinS]] a [[Šablona:Jazykem]]) | [[Uživatel:Nesnera|Nesnera]] ([[Diskuse s uživatelem:Nesnera|diskuse]]) 7. 5. 2020, 19:58 (UTC)
:::::: Doplním postřeh - na Pedii mají nějaký pokročilejší Vizuální editor. Vychytávka, že do citace jen vložím URL a ono to velmi pěkně dopadne &quot;samo&quot; tady nefunguje.🥴 Je upgrade moc pracný?| [[Uživatel:Nesnera|Nesnera]] ([[Diskuse s uživatelem:Nesnera|diskuse]]) 7. 5. 2020, 21:14 (UTC)
::::::: O verzích to není (podle toho, jak je to vše stejné, sázím na automatizovaný deploymen👍). Jsem zvědav, [[w:Wikipedie:Pod_lípou_(technika)#Automatická_tvorba_referencí_-_nedostupná_na_Verzitě_či_Knihách|co z toho vyleze]]. | [[Uživatel:Nesnera|Nesnera]] ([[Diskuse s uživatelem:Nesnera|diskuse]]) 9. 5. 2020, 18:54 (UTC)

== Automatizované reference ==
Zdrojování je základ, našla by se tedy vůle zprovoznit [[w:Wikipedie:Pod_lípou_(technika)#Automatická_tvorba_referencí_-_nedostupná_na_Verzitě_či_Knihách|automatizovanou tvorbu referencí]]? (Žel, na kliknutí to evidentně nebude.. 🥴) | [[Uživatel:Nesnera|Nesnera]] ([[Diskuse s uživatelem:Nesnera|diskuse]]) 11. 5. 2020, 10:06 (UTC)
: Mohu pro to něco udělat? (zatím to obcházím překopírování citace vytvořené ve Wikipedii) | [[Uživatel:Nesnera|Nesnera]] ([[Diskuse s uživatelem:Nesnera|diskuse]]) 20. 5. 2020, 08:42 (UTC)

{{Kotva|skepse}}Osobně jsem k danému nástroji z různých důvodů skeptický, prozatím například:
# Podle zkušeností různých uživatelů, které se ke mně dostaly, v netriviálním množství případů nevygeneruje citaci správně, např. jazykově.
# Mělo by nám záležet na kvalitě citačního aparátu - nástroj generuje citace neúplné, minimální, kterým chybějí zásadní informace (sice v citaci nepovinné, ale klíčové). Naproti tomu manuální vložení citace uživatele spíše přiměje k tomu, aby vyplnil všechny důležité položky. Praxe tomu zcela jasně nasvědčuje.
# Nástroj neformátuje vygenerovanou citaci tak, jak je zvykem formátovat blokové šablony.
Z těchto důvodů tedy nejsem příznivcem jeho zavedení, neboť ze zkušenosti z jiných projektů vím, že když se tam zavedlo něco polovičatého &quot;automatického&quot;, tak si na to lidé zvykli a vzali to jako stoprocentně funkční, pročež to používají zcela bezhlavě a vůbec nevěnují pozornost výstupu, který je mnohdy nevhodný či dokonce nesprávný.&lt;br /&gt;
{{User:Danny B./podpis}} 20. 5. 2020, 12:06 (UTC)
: {{Re|Danny B.}} Ze své krátké zkušenosti mohu potvrdit chybovost toho nástroje. Na stranu druhou, manuální vytváření je tak pracné, že jej vzdám předem. Řešení bych viděl ve výzvě ke kontrole + návodu, jak nahlásit chybu. Zkusím navrhnout Pod lípou | [[Uživatel:Nesnera|Nesnera]] ([[Diskuse s uživatelem:Nesnera|diskuse]]) 22. 5. 2020, 14:15 (UTC)

== Žádost o import/přesun článku &quot;Datová schránka prakticky&quot; ==

Snad jsem si správně vyložil [[W:Nápověda:Přesun článku na jiný projekt#Přenesení článku|instrukce k přenesení článku]] a jdu &quot;správnou&quot; cestou. Chtěl bych přesunout článek [[v:Datová schránka prakticky|Datová schránka prakticky]] sem na Wikiknihy. Předem díky | [[Uživatel:Nesnera|Nesnera]] ([[Diskuse s uživatelem:Nesnera|diskuse]]) 19. 6. 2020, 13:52 (UTC)
: [[Datová schránka prakticky|Naimportováno.]] Jinak myslím, že by se odtamtud daly přenést ještě další vámi založené věci.&lt;br /&gt;{{User:Danny B./podpis}} 20. 6. 2020, 10:07 (UTC)
::{{Re|Danny B.}} Díky moc a ano, je tam toho víc resp. téměř vše patří spíše do Wikiknih. Zatím jsem ověřoval postup. Připravím seznam a ozvu se. [[Uživatel:Nesnera|Nesnera]] ([[Diskuse s uživatelem:Nesnera|diskuse]]) 28. 6. 2020, 22:05 (UTC)

== Překlad stránky Ada Programming ==

Krásné ráno přeji,

v současné době se učím programovací jazyk Ada a při této činnosti bych rád přeložil článek z anglické Wikibooks s názvem Ada Programming:

https://en.wikibooks.org/wiki/Ada_Programming

Založil jsem si účet na českých Wikibooks a prozkoumal dostupnou nápovědu, po přečtení anglické verze jak vytvořit článek jsem tento založil pod názvem Programovací jazyk Ada, ovšem na anglické Wikibooks (nepodařilo se mi dohledat, kam jej vhodně manuálně zařadit). Po prozkoumání české dokumentace jsem byl odkázán na stránku klasické Wikipedie:

https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Jak_vytvo%C5%99it_%C4%8Dl%C3%A1nek

Proto bych se rád zeptal, je možnost vytvořit nový článek na české Wikibooks?

Zatím se loučím

Luděk Šťastný [[Uživatel:Kroužící orel|Kroužící orel]] ([[Diskuse s uživatelem:Kroužící orel|diskuse]]) 7. 7. 2022, 08:45 (UTC)

: Dobrý den,&lt;br /&gt;samozřejmě zde takový článek můžete vytvořit, např. kliknutím na [[Programovací jazyk Ada]]. Budeme za něj rádi.&lt;br /&gt;{{User:Danny B./podpis}} 9. 7. 2022, 13:07 (UTC)</text>
      <sha1>cxi8esckkrullp6qdb5ix23ezsjqxmo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Origami/Koník</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4734</id>
    <revision>
      <id>35106</id>
      <parentid>30178</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="210" xml:space="preserve">== Postup ==
[[Soubor:AtAdım1.png]]
[[Soubor:AtAdım2.png]]
[[Soubor:AtAdım3.png]]
[[Soubor:AtAdım4.png]]
[[Soubor:AtAdım5.png]]
[[Soubor:AtAdım6.png]]
[[Soubor:AtAdım7.png]]

[[Kategorie:Origami|Koník]]</text>
      <sha1>moek03xqb20gkleeraaqjxemm7gs2up</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Origami/Had</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4735</id>
    <revision>
      <id>24088</id>
      <parentid>18228</parentid>
      <timestamp>2013-03-12T21:17:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>takto to asi bude správně;-)</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="415" xml:space="preserve">'''Had''' (''Yılan'') je jedna z jednoduchých tureckých skládanek. Doporučuje se ji skládat s oboustranným papírem.
== Postup ==
[[Soubor:YılanAdım1.png]]
[[Soubor:YılanAdım2.png]]
[[Soubor:YılanAdım3.png]]
[[Soubor:YılanAdım4.png]]
[[Soubor:YılanAdım5.png]]
[[Soubor:YılanAdım6.png]]
[[Soubor:YılanAdım7.png]]
[[Soubor:YılanAdım8.png]]
[[Soubor:YılanAdım9.png]]

[[Kategorie:Origami|Had]]</text>
      <sha1>kq43ayqv7iwhzylgyggvc12tr7zwkrm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sluneční soustava/Země</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4736</id>
    <revision>
      <id>22161</id>
      <parentid>18113</parentid>
      <timestamp>2011-11-27T18:18:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>navigace šablonou</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="920" xml:space="preserve">{{:Sluneční soustava/navigace}}

'''Země''' je třetí [[w:planeta|planeta]] [[w:sluneční soustava|sluneční soustavy]], která je největší [[w:terestrická planeta|terestrickou planetou]] v soustavě a jediným planetárním tělesem, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen [[w:život|život]]. Země nejspíše vznikla před 4,6 [[w:miliarda|miliarda]]mi [[w:rok|let]] a krátce po svém vzniku získala svůj jediný [[w:přirozený satelit|přirozený satelit]] – [[Sluneční soustava/Měsíc|Měsíc]]. Země obíhá kolem Slunce po&amp;nbsp;téměř kružnicové dráze s&amp;nbsp;velmi malou excentricitou. Země jako domovský svět [[w:lidstvo|lidstva]] má mnoho názvů v&amp;nbsp;závislosti na&amp;nbsp;[[w:národ|národ]]u, mezi nejznámější patří název latinského původu [[w:Terra (mytologie)|Terra]], Tellus či řecký název [[w:Gaia|Gaia]].

[[Kategorie:Sluneční soustava]]</text>
      <sha1>8ncsto1bm3dppecpx6bpy4hjckxz1bm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sluneční soustava/Mars</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4737</id>
    <revision>
      <id>35472</id>
      <parentid>22163</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:33:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="818" xml:space="preserve">{{:Sluneční soustava/navigace}}

'''Mars''' je čtvrtá planeta sluneční soustavy, druhá nejmenší planeta soustavy po [[Sluneční soustava/Merkur|Merkuru]]. Je pojmenována po římském bohu války [[w:Mars (mytologie)|Martovi]]. Jedná se o planetu [[w:Terestrická planeta|terestrického]] typu, tj. má pevný horninový povrch pokrytý [[w:impaktní kráter|impaktními krátery]], vysokými [[w:sopka|sopka]]mi, hlubokými [[w:kaňon|kaňon]]y a dalšími útvary. Má dva měsíce nepravidelného tvaru pojmenované [[Sluneční soustava/Mars/Phobos|Phobos]] a [[Sluneční soustava/Mars/Deimos|Deimos]].

== Mapa ==
&lt;gallery&gt;
Soubor:Globo de Marte - Valles Marineris.gif
Soubor:Globo de Marte - Syrtis Major.gif
Soubor:Globo de Marte - Elysium Planitia.gif
&lt;/gallery&gt;

[[Kategorie:Sluneční soustava]]</text>
      <sha1>6x5lyw4t5ufh0jf58n9ngnkygrlvlbi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sluneční soustava/Měsíc</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4738</id>
    <revision>
      <id>22162</id>
      <parentid>18117</parentid>
      <timestamp>2011-11-27T18:19:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>navigace šablonou; galerie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="844" xml:space="preserve">{{:Sluneční soustava/navigace}}

'''Měsíc''' je jediným známým [[w:přirozený satelit|přirozeným satelitem]] [[Sluneční soustava/Země|Země]]. Nemá jiné formální jméno než „''měsíc''“ (odborně ''Měsíc''), i když je občas [[w:poezie|básnicky]] nazýván ''luna'' ([[w:Slované|slovanský]] a zároveň [[w:latina|latinský]] výraz pro měsíc). Jeho symbolem je srpek ([[w:Unicode|Unicode]]: ☾). Kromě slova ''lunární'' se podle jména starořecké bohyně měsíce [[w:Seléné|Seléné]] používá k&amp;nbsp;odkazu na Měsíc též kmene ''selene'' nebo ''seleno'' ([[w:selenocentrismus|selenocentrický]], [[w:Selenité|Selenité]], atd.).

== Mapa ==
&lt;gallery&gt;
Soubor:Moon_PIA00305.jpg
Soubor:Moon PIA00302.jpg
Soubor:Moon PIA00303.jpg
Soubor:Moon PIA00304.jpg
&lt;/gallery&gt;

[[Kategorie:Sluneční soustava]]</text>
      <sha1>dgmnmxijxy3dv4causcs7shb4yqgq5j</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sluneční soustava/Mars/Phobos</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4739</id>
    <revision>
      <id>22164</id>
      <parentid>18119</parentid>
      <timestamp>2011-11-27T18:21:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>navigace šablonou</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="669" xml:space="preserve">{{:Sluneční soustava/navigace}}

'''Phobos''', též psáno '''Fobos''' (z [[w:řečtina|řeckého]] ''Φόβος'', česky ''Strach''), je vnitřním a větším ze dvou známých [[w:měsíc (satelit)|měsíců]] [[w:planeta|planety]] [[Sluneční soustava/Mars|Marsu]].

Phobos objevil [[w:17. srpen|17. srpna]] [[w:1877|1877]] [[w:Asaph Hall|Asaph Hall]], pouhých šest dní po objevu prvního měsíce Marsu, [[Sluneční soustava/Mars/Deimos|Deimosu]]. Objev byl zveřejněn 18. srpna téhož roku. Je zajímavé, že existenci měsíců Marsu předpověděl již [[w:Johannes Kepler|Johannes Kepler]] v roce [[w:1610|1610]].

[[Kategorie:Sluneční soustava]]</text>
      <sha1>kfi0d0m2yr429z7lnp33lstdpt15io0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sluneční soustava/Pás asteroidů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4743</id>
    <revision>
      <id>35474</id>
      <parentid>28649</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:33:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="484" xml:space="preserve">{{:Sluneční soustava/navigace}}

'''Hlavní pás [[w:asteroidů|asteroidů]] a [[w:planetka|planetek]]''' je v oblasti mezi drahami [[Sluneční soustava/Mars|Marsu]] a [[Sluneční soustava/Jupiter|Jupiteru]], kde se nachází značné množství planetek.

Řada planetek však obíhá i na drahách blízko [[Sluneční soustava/Země|Země]] nebo naopak za drahou [[Sluneční soustava/Neptun|Neptunu]] (tzv. TNO - ''transneptunian objects'').

[[Kategorie:Sluneční soustava]]</text>
      <sha1>ka95a9j3lc4qtez0kmggova2fqf5ikl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Astronomie</title>
    <ns>14</ns>
    <id>4745</id>
    <revision>
      <id>21193</id>
      <parentid>16830</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T18:40:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot změnil [[Kategorie:Základní kategorie]]→[[Kategorie:(vše)]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="33" xml:space="preserve">[[Kategorie:(vše)|{{PAGENAME}}]]</text>
      <sha1>6ndqmkiiqphbt1truimmkayhg6ifu2z</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stručný historický přehled vývoje UNIXu, LINUXu a GNU</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4747</id>
    <revision>
      <id>35482</id>
      <parentid>27853</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8140" xml:space="preserve">* 1965-1969 : Bell Telephone Labs (BTL), AT&amp;T, MIT, GE - Multics
* 1969 Ken Thompson a Dennis Ritchie na PDP-7 vytvořili základ něčeho, co se později použilo jako základ systému na zpracování dokumentů v AT&amp;T.
* 1971 - 1. verze (V1), na PDP-11/70, v assembleru. Brian Kernighan navrhl název Unics -&gt; UNIX
* 1973 - V4. Přepis do jazyka C - jedna z nejvýzn. událostí v historii OS: portabilita systému na jiné architektury.
* 1974 Ritchie s Thompsonem - zpráva o systému UNIX v CACM (Communications of the Association for Computing Machinery)
* 1975 - V6 je první mimo BTL - systém bezplatně předán univerzitám. V tomto období vzniká také první univerzitní větev systému, 1.xBSD (Berkeley Software Distribution)
* 1979 - V7: dnes známá základní sada příkazů - shell, překladač C, uucp,...
* 1982 - 1. komerční systémem AT&amp;T : UNIX System III
* IBM, DEC, Hewlett-Packard a další - devadesátá léta - konsorcium OSF (Open Software Foundation)
* 1983 Richard M. Stallman (autor EMACS a Lisp) začíná projekt GNU (= Gnu's Not Unix) na MIT. První GPL (General Public Licence) - přesně specifikuje podmínky, za jakých je možno šířit, používat a vyvíjet tzv. &quot;svobodný&quot; software - software, jenž uživateli zaručuje tato práva:
::* spustit program za jakýmkoliv účelem.
::* modifikování programu podle jeho potřeb. (Aby tato svoboda byla realizovatelná v praxi, je nutno mít přístup ke zdrojovému kódu, neboť vytváření změn v programu je nesmírně obtížné, není-li k dispozici zdrojový kód.)
::* redistribuování kopií a to jak zadarmo, tak za poplatek.
::* distribuci modifikovaných verzí programu, aby komunita mohla mít prospěch z jeho vylepšení.
: Hlavní myšlenkou GPL je dát každému povolení ke spouštění, kopírování, modifikaci programu a šíření modifikovaných verzí - ne však povolení přidávat k nim vlastní omezení. Takto jsou rozhodující svobody, které definují &quot;svobodný software&quot; zaručeny pro každého, kdo má kopii; stávají se nezcizitelnými právy.
* 1984 AT&amp;T zveřejňuje System V Interface Definition (SVID) - standartizace Unixových rozhraní. Pět evropských výrobců počítačů zakládá X/Open: Bull, ICL, Siemens, Olivetti, a Nixdorf.
* 1985 ------//----- Free Software Foundation (nadace pro vývoj volného SW) - EMACS, překladač C/C++/Objective C/Fortran/Pascal (50 platforem)
* 1988 - IBM, DEC, HP, a další zakládají Open Software Foundation (OSF) jako soupeře sdružení AT&amp;T/Sun, chtějí použít jádro AIX. Jako odpověď na OSF je založeno UNIX International (UI) jako mezinárodní consortium uživatelů Unix System V UNIX. Úzká spolupráce s AT&amp;T s cílem podpory otevřených systémů a ovlivnění dalšího vývoje.
* 1989 - Programovací jazyk C je standardizován ANSI pod označením X3.159.1989 jako mezinárodní standard ISO/IEC 9899:1990.
* 1990 - UNIX International vydává System V Release 4 (SVR4) který je sjednocením Systemu V, BSD a XENIXu (SCO).
* 25.8.1991 - neznámý finský student Linus Benedict Torvalds zaslal do diskuzní skupiny comp.os.minix příspěvek s předmětem &quot;What would you like to see most in minix?&quot;. O tom, že vyrábí free operační systém - nic komerčního a velkého, pouze jen tak ze zábavy.
* standard POSIX (Portable Operating System Interface)
* 1994 - vydána verze 4.4BSD. Patrick Volkerding sestavuje distribuci Slackware. Linux je portován na ne-Intel platformy (MIPS, Alpha,...). Vydány verze FreeBSD and NetBSD, pod BSD licencí. Novell v červnu kupuje USL od AT&amp;T, v říjnu přenechává ochrannou známku UNIX sdružení X/Open (mezinárodní organizace pro standardizaci takzvaných &quot;otevřených systémů&quot;)
* 1996 - X/OPEN a OSF se spojují v Open Group. Je dokončen Linux 2.0.
* 1997 - Single Unix Specification, V2, vydána. Linux se začíná stávat operačním systémem ISP (Internet Service Provider).
* 1998 - uveřejněno označení UNIX98, zahrnuje 3 kategorie UNIXů: základ, pracovní stanici (workstation), server. Open Source hnutí nabírá otáčky. Tisk objevuje Linux a Open Source hnutí. Oracle, Informix, IBM, Compaq a další ohlašují svou podporu Linuxu.
* 1999 - Průmysl se začíná zajímat o Linux a UNIXové produkty. Hlavní komerční SW vývojáři začínají vydávat verze pro Linux (SAP oznamuje SAP/R3 pro Linux. Apple vydává Mac OS X založený na jádře Mach,..)
* 2000 - Hlavní komerční prodejci HW (Compaq, IBM, Dell, SGI, Fujitsu) začínají prodávat desktop a laptop počítače s předinstalovaným Linuxem. Linux je portován na IBM S/390. Lockheed Martin Corp. užívá Linux NetworX clusterovou technologii na analýzu U.S. Navy letadel. IBM investuje více než 200 miliónů $ do řady Linuxových iniciativ v Evropě během následujících čtyř let. HP uveřejňuje HP-UX 11i, plně 64 bitový Unix kompatibilní s Linuxem.
* 19.6.2000 uvolňuje pod LGPL firma Sun Microsystems kancelářský balík StarOffice. Na jeho základech začal fungovat od 13.10.2000 projekt OpenOffice.org s cílem vytvořit kancelářský balík schopný nahradit komerční aplikaci MS Office.
* 2001 - uveřejněn Linux v2.4. Sony oznamuje portaci Linuxu na PlayStation 2. Nokia adoptuje Linux pro vývoj aplikací pro svůj Media Terminal home entertainment system. HP přijal Debian jako svou hlavní vývojářeskou platformu pro Linux na HP. IBM oznamuje nový supercluster na Linuxu, instalovaný v National Center for Supercomputing Applications (NCSA), s výkonem 1 trillion výpočtů za vteřinu, Cluster z 160 nových IBM na Itanium CPU založených systémech bude nejvýkonnější Linuxový supercluster na akademii.
* 25.8.2001 - 10.-té výročí Linuxu. Za deset let vývoje je linux nyní v úplně jiných sférách, než byl na začátku - na linuxu si můžete pustit grafické rozhraní, přehrávat mp3 nebo video, funguje vám televizní karta, máte na výběr z několika browserů, vývojových prostředí, nepřeberné množství síťového softwaru, podporuje sambu, joliet a jiné microsoftí věci. Objevila se v něm podpora USB rozhraní a žurnálovací souborové systémy. Linux se stal úspěšným konkurentem jak na serverech, kde začal nahrazovat starší a hlavně drahé unixy, ale také na desktopových stanicích, kde se stal především konkurencí pro OS MS Windows.
* 9.9.2001 1:46:40 UTC - 1e9 (=miliarda) vteřin od 1.1.1970 0:0:0 - data považovaného za počátek éry Unixu a braného jako čítač hodin a &quot;časové razítko&quot; (timestamp) jevů v Un*x systémech. Viz příkaz:
: &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;date '+%s' -d &quot;9-Sep-2001 1:46:40 UTC&quot;&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;
* 2002 - Free Standards Group uveřejňuje LSB 1.1 (včetně plné množiny společných API a vývojového balíku), a Li18nux (internacionalizační příručku), dva nástroje pro zajištění toho, že všechny Linux aplikace mohou běžet na libovolné verzi která je kompatibilní s Linux Standard Base (LSB). IBM přijímá Red Hat Linux Advanced Server pro všechny své servery a mainframe. Byla uvolněna verze 1.0 kancelářského balíku OpenOffice.org a také internetového prohlížeče Mozilla. V září napadá virus Slapper, jako vůbec první virus určený pro linux, větší množství linuxových počítačů.
* 2003 - SuSE 8.2 s jádrem verze 2.4.20 je první distribucí pro 64-bitovou platformu x86_64. V prosinci je uvolněno první linuxové jádro verze 2.6 Linux se začal objevovat také v prvních embedded zařízeních (telefony, přehrávače multimédií, atp.)
* 2004 - nástup linuxové distribuce Ubuntu (odvozené od Debianu), financované soukromým kapitálem Marka Shuttleworth. Vývojářský tým XFree86 pozměnil licenci tohoto okenního manažeru. Na základě toho dostal u většiny distribucí zelenou projekt X.Org Foundation, který tím dostal nový výrazný impuls pro další vývoj X-Serveru pro linux.
* 2005 - V říjnu vyšel OpenOffice.org ve verzi 2.0 která podporuje standardy OpenDocumentu od OASIS.
* 2006 - Standard OpenDocument se stává ISO normou.

[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>10jvuo53n6l0kr4ap5dq18nwx8079br</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Charakteristika operačního systému GNU/Linux</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4748</id>
    <revision>
      <id>41428</id>
      <parentid>34429</parentid>
      <timestamp>2020-04-20T09:07:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7241" xml:space="preserve">* '''OS Unixového typu''' - filozofie, procesy, uživatelé, souborový systém, základní programy a další věci jsou shodné s Unixovými standardy.
* '''Čistě 32/64 bitový OS''' - Linux od počátku byl psán jako 32-bitový OS a dnes podporuje řadu 64-bitových architektur - první byly procesory DEC Alpha, nyní též Intel64, 64-bit procesory MIPS a SPARC a 64-bit z/Architektura na S390 fy Intel. Pozn.: GNU C knihovna (GLIBC) je již částečné portována i na 128-bitové architektury. 16-bitové, tedy 286 a starší, klasický linux nepodporuje.
* '''Víceúlohový OS''' - jeden člověk může mít spuštěno několik programů současně
* '''Víceuživatelský OS''' - více lidí může současně pracovat na jednom fyzickém počítači. OS uživateli vytváří virtuální prostředí tvářící se, jako by měl počítač sám pro sebe: nikdo nebude bez jeho povolení číst jeho soubory, nikdo nebude zasahovat do běhu jeho programů, bude moci používat periferní jednotky počítače (tiskárny, vstupní jednotky,..) atd.
* '''Víceprocesorový OS - SMP''' podle dané architektury - podporováno až 64 procesorů. OS zaručuje rovnoměrné využití procesorů jednotlivými procesy
* '''Preemptivní OS''' - žádná úloha si nemůže &quot;přivlastnit&quot; a zablokovat systém; systém po určité době přidělení sám odebírá úlohám procesor(y). Úloha si vůbec nemusí uvědomovat existenci střídání se o procesor.
* '''Real-time OS''' - kromě normálních typů procesů (-uloh) jsou podporovány i real-time procesy. Jsou jinak plánovány a mají vyšší prioritu než všechny ostatní procesy.
* '''Všestrannost nasazení''' - používá se od tzv. zapouzdřených (angl. embedded) systémů (specializovaná nasazení většinou na mini HW a speciálních periferiích - řídící systémy, roboti, telefony ap. Díky své modularitě Linux pracuje v podmínkách, kde jiné OS bídně hynou) přes PDA (Personal Digital Assistent), servery (souborové, datové-SQL, síťové, tiskové aj.) po grafické pracovní stanice s X-Window systémy. Stejně dobře pracuje v jednouživatelském, víceuživatelském textovém i víceuživatelském grafickém režimu.
* '''Otevřený SW''' - základem Linuxu je volně šiřitelný SW /vč. zdrojových kódů/. Kdokoliv může zdrojové kódy volně používat, upravovat a šířit - viz GNU GPL licence. Jádro i aplikační programy jsou vyvíjeny a spravovány tisíci nadšenci po celém světě komunikujícími po Internetu. Současně je ale na Linux portováno a pro něj vyvinuto mnoho komerčních programů, zpravidla za daleko nižší cenu než odpovídající verze pro komerční Unixové systémy.
* '''Svobodný SW''' (viz GNU) je takový software, který zachovává čtyři základní svobody uživatele: 1. svobodu spustit program (za jakýmkoli účelem), 2. svobodu program studovat a přizpůsobit, 3. svobodné předávání programu dalším lidem a 4. svobodu program vylepšovat a zveřejňovat. Za tímto účelem sepsalo hnutí GNU s Richardem Stallmanem v čele licenci GPL, pod kterou je licencován i Linux.
* '''Nejrychleji se rozvíjející OS''' - za 10 let existence GNU/Linux vyrostl od původní verze (na i386, se souborovým systémem Minix a z programů pouze překladač C a shell) k dnešnímu stavu (jádra 2.6.x, zdrojové soubory zabírají již přes 200MB) - podpora více než 20 HW architektur, SMP, několika desítek souborových systémů a řada dalších vlastností v hlavním vývojovém stromu jádra. K tomu je nepřeberná řada jádro obalujících GNU systémových, uživatelských a dalších programů, několik X-Window manažerů,...

== Vlastnosti OS Linux ==

'''architektury''' - abecedně:
:Alpha (DEC/Compaq 64-bit RISC),
:ARM (RISC od ARM Holdings PLC),
:CRIS (Code Reduced Instruction Set CPU fy Axis Communications /hlavně embedded zařízení/),
:i386 (Intel a kompatibilní),
:ia64 (Intel 64-bit s EPIC - Explicitly Parallel Instruction Computing),
:M68000 (Motorola),
:MIPS a MIPS64 (RISC CPU fy MIPS, SGI a IDT),
:PARISC (RISC fy HP),
:PPC (Motorola, IBM),
:S390 (IBM),
:SH (64-bit RISC CPU SuperH fy Hitachi),
:SPARC,SPARC64 (32 a 64-bit CPU fy SUN)

'''jádrem podporovaný HW''' - sběrnice, řadiče, rozšiřující karty

'''zavádění systému''' - HW zavaděče, SW multiboot zavaděče, start jádra

'''procesy a démoni''' - PID, další ID: UID a GID - spouštějícího uživatele, EUID a EGID - když se změní SUID/SGID bitem; jsou zkoumány jádrem při kontrole práv, FSUID a FSGID - normálně stejné jako EUID a EGID; užity při kontrole přístupových práv k souborům&lt;br /&gt;Saved UID a GID - užity programy, které změní UID/GID pomocí volání systému, k uchování reálného UID/GID

'''signály''' - události generované systémem (porušení ochrany paměti, chyby CPU, ilegální instrukce, ovladače vyvolávající přerušení), shellem i programy. Mohou být generovány, odchytávány a ignorovány (alespoň některé). Více viz &quot;man -a signal&quot;

'''vlákna (threads)''' = více větví provádění jednoho programu. Rozdíl od volání fork(), které vytváří nový proces - potomka.

'''meziprocesová komunikace''' (IPC=InterProcess Communication, objevila se v Unix System V). Známe 3 základní druhy komunikace mezi procesy:
:* '''''semafory''''' (spec. proměnná /binární x obecný semafor/). Na rozdíl od normální proměnné je test i změna semaforu jediná operace - to zajistí že semafor nemůže mezi testem a změnou změnit jiný proces.
:* '''''fronty zpráv''''' (podobné rourám; umožňují jednomu procesu poslat blok dat jinému procesu). Vhodné pro výměnu kratších bloků dat (Linux jádra v2.4 mají max. velikost zprávy 8kB).
:* '''''sdílená paměť''''' (přístup nepříbuzných procesů ke stejné logické paměti). Využívaná např. v databázových strojích (DB engine) pro výměnu velkého množství dat mezi front-end procesem zajišťujícím styk s klienty a DB jádrem manipulujícím s daty na discích. Používá se k efektivnímu přístupu více procesů k velkým blokům dat (řádově MB a více).

'''roury''' (pipe) je jednosměrné propojení dvou procesů (volání pipe() vrací pole 2 deskriptorů souborů - první pro čtení, druhý pro zápis). Pokud je roura pojmenovaná (nachází se v souborovém systému, tedy lze se na ni kromě deskriptoru odkazovat i jménem), nazývá se FIFO (podle angl. First-In First-Out == první dovnitř první ven).

'''sockety''' - další metoda komunikace mezi dvěma procesy - obdoba roury ale na rozdíl od předchozích metod není omezení na jeden počítač. Typicky pro klient/server aplikace

'''init/inittab''' - stavy OS. Operační systém se může nacházet v několika základních stavech, standardně 0-6, S a s. Pevně definovány jsou stavy 0 (halt systému), 6 (reboot systému) a 1 (přepnutí do jednouživatelského režimu).
syslog/logování - záznamy událostí jádra a procesů. dmesg x kruhový buffer jádra

'''cron/anacron''' - opakované spouštění procesů v budoucnu

'''at''' - jednorázové spuštěni procesu v budoucím čase

[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>pr3dzsl0vuozqr34vbel6bwbax2rtye</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Filozofie operačního systému Unix</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4749</id>
    <revision>
      <id>34751</id>
      <parentid>27671</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:24:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3833" xml:space="preserve">Unix byl OS určený primárně na zpracování textu, a většina komponent pracuje s textovým vstupem a produkuje textový výstup. Od počátku byly programy psány s několika základními principy:
::* provádět právě jednu věc a tu dělat dobře
::* zaručit jejich vzájemnou spolupráci
::* povely a data programy přijímají v textové podobě
::* jejich výstupy jsou též v textové podobě a ve formě vhodné pro další zpracování jako vstup jiných programů.
Od opuštění assembleru jsou programy psány již výhradně v jazyce C. I když je programování v C bez ohledu na platformu v mnoha směrech stejné, je třeba říci, že unixoví vývojáři nahlíží na vývoj programů a systémových nástrojů specifickým způsobem. Operační systém Unix/Linux podporuje určitý styl programování a Unixové programy a systémy sdílí následující charakteristiky:
; '''Jednoduchost''' :Valná většina utilit pro operační systém Unix je velmi jednoduchých a v důsledku toho také malých a snadno pochopitelných. Je dobré si osvojit techniku zvanou KISS (Keep It Small and Simple - Snaž se to udržet malé a jednoduché). U větších a složitějších systémů je vyšší pravděpodobnost většího množství komplexních chyb jejichž ladění může být obtížné.
; '''Zaměření''' : Vždy je lepší vytvořit program, který provádí dobře jen jeden úkol. Program přecpaný nejrůznějšími funkcemi se obtížně používá a udržuje. Jednoúčelové programy se snáze vylepšují, když se objeví lepší algoritmy nebo rozhraní. V systému Unix jsou v případě potřeby malé utility často kombinovány tak, aby prováděly náročnější úkoly, místo aby se programátoři snažili předvídat potřeby uživatelů za pomoci jednoho velkého programu.
; '''Znovu použitelné komponenty''' : Je užitečné dát jádro aplikace k dispozici v podobě knihovny. Dobře dokumentované knihovny disponují jednoduchým ale flexibilním rozhraním, mohou ostatním lidem pomoci při vývoji různých variací nebo při aplikaci postupů v nových oblastech. Příkladem budiž databázová knihovna dbm, což je spíše než jeden program pro správu databáze sada znovu použitelných funkcí.
; '''Filtry''' : Spoustu unixových aplikací lze využít jako filtry. To znamená, že mohou převádět vstup na výstup jiného typu. Systém Unix/Linux poskytuje nástroje, které umožňují vzájemnou kombinací jiných unixových programů novými a neotřelými způsoby vytvářet poměrně složité aplikace. Samozřejmě, že je tato možnost opětovného použití dána právě zmíněnými vývojovými metodami.
; '''Otevřené formáty souborů''' : Nejúspěšnější a nejoblíbenější unixové programy používají konfigurační a datové soubory, které mají podobu textových ASCII souborů. Uživatelé tak totiž mohou měnit a prohledávat konfigurační nastavení pomocí standardních nástrojů a zároveň vyvíjet nástroje, které budou při práci s datovými soubory používat nové funkce. Hezkým příkladem je systém křížových odkazů ve zdrojových souborech ctags, který udržuje informace o umístění symbolů v podobě regulárních výrazů, které pak může využívat vyhledávací program.
; '''Flexibilita''' : Nelze dopředu předvídat, jak důmyslní uživatelé budou program používat. Je proto dobré při programování zachovávat co největší flexibilitu. Dobří programátoři se vyhýbají svévolným omezením velikostí polí nebo počtu záznamů. Je-li to možné, jsou programy psány tak, aby mohli pracovat v síti stejně dobře, jako na lokálním počítači. Nikdy si nemyslete, že jste vzali do úvahy vše, do může uživatel chtít udělat.

[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>p0wpnmw6qcff5hndx618wu5lhdzonpq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Distribuce OS Linux</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4750</id>
    <revision>
      <id>41411</id>
      <parentid>34507</parentid>
      <timestamp>2020-04-18T09:07:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2944" xml:space="preserve">Dnes existuje řada firem, organizací, skupin i jedinců, kteří sestavují a nabízejí ucelené sestavy linuxového jádra, GNU programů a případně dalších komerčních programů ve formě vhodné pro snadnou uživatelskou instalaci. Typické pro ně je (s výjimkou minidistribucí ala &quot;Linux na jednom flopáči&quot; a jednoúčelových, hlavně síťových distribucí) to, že uživatel nedostane do ruky pouze &quot;holý&quot; operační systém, ale kompletní vybavení i s aplikačními programy. Většinou jsou k dispozici i zdrojové soubory programů. Tyto distribuce typicky zahrnují 2-10, i více, instalačních CD. Distribuce se liší podle:
* '''účelu nasazení''' - jsou distribuce přímo zaměřené a určené pro:
** serverové aplikace (síťové a SQL servery), většinou placené a obsahující speciální i proprietární SW
** speciální síťové aplikace (routery, bridge aj.) - viz např. &quot;Linux firewall
** desktopová nasazení s GUI
** minidistribuce pro řešení havarijních stavů - např. PARTED, TOMSRTBT (floppy), KNOPPIX, SUPERRESCUE, COOL LINUX (CD-ROM)
** hackerské distribuce ap.

Mimo to je řada &quot;velkých&quot; všeobecně zaměřených distribucí, umožňujících uživateli aby si sám vybral komponenty, které chce v systému mít. Mívají komfortní instalační proces, nabízí několik variant instalace podle toho odkud instalujeme a co od systému očekáváme.
* '''ceny''' - distribuce mohou být volně bez poplatků staženy ze sítě Internetu, mohou být zakoupeny za nějaký mírný poplatek (pokud je stejná distribuce volně stažitelná, pak se zakoupená zpravidla liší v tom, že v ní jsou kromě instalačních médií také tištěné instalační příp. uživatelské příručky a kupující má po určitou dobu (1-3 měsíce) bezplatnou telefonickou podporu distributora). Konečně existují distribuce za vyšší ceny, v kterých jsou obsažené komerční SW produkty a mají většinou vyšší podporu distributora.
* '''lokalizace systému''' - jsou vydávány distribuce (hlavně jednotlivými národními organizacemi/sdruženími - typicky mají označení končící na -LUG /Linux User Group/, např. CZLUG je sdružení &quot;příznivců&quot; a uživatelů OS Linux), které jsou upraveny a určeny pro konkrétní národnostní oblast.&lt;br /&gt;'''Pozn.:''' Většina větších programových balíků je internacionalizována, tj. jsou psány tak, že po jednoduchém nastavení komunikují s uživatelem v jeho přirozeném jazyce. Nicméně lokalizované distribuce se vyznačují např. i přidanými fonty písem pro daný jazyk, přeloženými manuály a dokumentací, dokumentací popisující specifika dané země či oblasti (např. druhy připojení k Internetu a popisem místních poskytovatelů připojení apod.)
Charakteristiky většiny GNU/Linux distribucí jsou popsány v sekci doplňujících výukových dokumentů.

[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>ri8xp5cy8nnl4dne4iuryrx8rmqlrbv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zkratky v linuxovém světě</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4751</id>
    <revision>
      <id>35745</id>
      <parentid>16851</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:37:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2919" xml:space="preserve">* '''GNU''' - Rekurzivní akronym pro výraz &quot;GNU's Not Unix&quot;, tedy GNU Není Unix. Američani ji nečtou jako &quot;géenú&quot; ale prostě jako &quot;gnu&quot;. ''GNU je rozsáhlý projekt, který vytvárí volně šiřitelný software na profesionální úrovni. Na rozdíl od shareware a freeware produktů jsou k dispozici i zdrojové kódy. Je možné i jejich komerční využití.''
* '''Free software''' - Programy, které jsou volně šiřitelné podle nějaké volné licence, obvykle GNU General Public License. POZOR ! &quot;free software&quot; se překládá jako &quot;svobodný software&quot;
* '''Free Software Foundation, FSF''' - Nadace pro svobodný SW - nezisková společnost zastřešující vývoj GNU systému.
* '''GNU General Public License, GNU GPL''' - Licence umožňující volné kopírování programů a modifikaci jejich zdrojových kódů za přesných podmínek tak, aby nebylo možné tyto práva odebrat druhým. License ovšem umožňuje používat software i v komerčních aplikacích a v celé komerční sféře, pouze nesmí být uživatelům tohoto software odebrána stejná práva (modifikace, šíření), což často vede (nikoliv však nutně) k vybírání poplatků za služby a ne za samotné šíření (licenci).
* '''Open source''' - výraz definující software, jehož zdrojové kódy jsou volně přístupné
* '''Kernel, jádro''' - část operačního systému zajišťující komunikaci s hardwarem a spouštění dalších částí
* '''Linux''' - jádro operačních systémů na bázi UNIXu původně vyvinuté Linusem Torvaldsem, nyní je dále podporováno širokou základnou vývojářů. Většinou je používán současně s GNU programy ve formě Linuxové distribuce (GNU/Linux). Je velmi výkonný a stabilní, podporuje mnoho platforem (například PC, Amiga, Atari, Sparc, Ultra-sparc, Alpha a další). Je ideální pro vývoj aplikací (i na jiné operační systémy), nebo jako síťový server, ale je velmi dobře použitelný i pro jiné účely.
* '''RMS''' - Richard Matthew Stallman
* '''GPL''' - General public licence (viz GNU GPL)
* '''LPF''' - League for Programming freedom (organizace proti patentování algoritmů)
* '''GCC''' - GNU C compiler
* '''GPP(G++)''' - GNU C++ compiler
* '''LDP''' - Linux documentation project
* '''EMACS''' - editor. Zkratka znamená Editor MACroS. Má ale i mnoho dalších významů.
* '''DJGPP''' - Port kompilátoru C do DOSu. DJ vychází z jména autora (Dj Delorie), GPP z názvu C++ kompilátoru.
* '''HURD''' - Rekurzivní zkratka: Hird Of Unix Replacing Daemons, Hird zase znamená Hurd of Interafaces Representing Depth. ''Hurd je moderní operační systém založený na mikrojádře Mach (GNU implementace tohoto mikrojádra je také k dispozici). Je zatím ale stále ve vývoji a nehodí se pro běžné použití. Má však mnoho zajímavých vlastností. První verze jsou již přístupné.''

[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>dd9s1ip8d4zggrkxrmcrus4xq3l7rgv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linuxová dokumentace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4752</id>
    <revision>
      <id>34998</id>
      <parentid>17201</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:28:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4498" xml:space="preserve">OS Linux a jeho programové vybavení je velice komplexní a rychle se vyvíjí. Dostupnost dokumentace k programům, k možnostem jejich konfigurace, k řešení možných problémů je velice důležitá. Je řada možností, jak nalézt pomoc a orientaci při řešení uživatelských, programátorských a správcovských problémů:
:* Programy samy jsou většinou schopny poskytnout základní nápovědu - programy pracující v grafickém režimu pod X-Window mohou mít tlačítko &quot;Pomoc&quot;/&quot;Help&quot;, programy pracující s příkazovou řádkou mají většinou přepínač &quot;-h&quot; nebo &quot;--help&quot;, při kterém vypíší syntaxi jejich použití; někdy stačí spustit program bez parametrů.
:* Programy pracující na příkazové řádce a popisy jejich konfiguračních souborů mají většinou dokumentaci ve formátu &quot;&lt;code&gt;[[man]]&lt;/code&gt;&quot; (zkratka z manuál) stránek. Jsou rozděleny do několika sekcí označených jednou číslicí (nověji i písmenem). Nejznámější jsou: 1-uživatelské příkazy (bash,cat,du,find,grep,..), 2-systémová volání (fork(),open(), write(),..), 3-knihovní funkce (fopen(), malloc(), printf(),..), 5-formáty souborů (crontab, fstab, inittab,..), 8-nástroje pro údržbu systému (adduser, mount, pam, xinetd,..). Příkaz:
::&lt;code&gt;'''man -a jméno_programu'''&lt;/code&gt;
:: nebo
::&lt;code&gt;'''man -a jméno_konfiguračního_souboru'''&lt;/code&gt;
::vypíše na terminál všechny nápovědy k danému předmětu.
::Pozn.: Fyzicky jsou man stránky typicky uloženy v &quot;/usr/share/man/manX&quot;, kde X je označení sekce. Národní man stránky jsou v &quot;/usr/share/man/ŘEČ/manX&quot;, kde ŘEČ je označení jazyka (např. &quot;cs&quot;, &quot;pt_BR&quot;).
:* Pro nápovědu slouží i příkazy '''apropos''' a '''whatis'''. První prohledává informační databáze na zadané řetězce a druhý na zadané klíče.
:* Některé programy příkazové řádky nemají dokumentaci ve formátu &quot;man&quot; stránek ale ve formátu novějších &quot;&lt;code&gt;[[info]]&lt;/code&gt;&quot; stránek (mj. umožňují křížové odkazy a bohatší způsob manipulace a dokumentem nápovědy). Příkaz:
::&lt;code&gt;'''info jméno_programu'''&lt;/code&gt;
::vypíše na terminál nápovědu k danému předmětu. Pokud zadáme jen příkaz '''info''' , dostaneme výpis hlavní nabídky systému &quot;info&quot; v kterém můžeme hledat a vybírat.
:* V RedHat systémech jsou dokumentace k jednotlivým programovým balíkům uloženy v adresářích
::&lt;code&gt;'''/usr/share/doc/jméno_balíku'''&lt;/code&gt;.
::Pozn.: Výpis souborů daného balíku včetně cesty (adresářů) získáme výpisem:
::&lt;code&gt;'''rpm -ql jméno_balíku'''&lt;/code&gt;
::a jméno balíku, který obsahuje daný soubor získáme příkazem
::&lt;code&gt;'''rpm -qf plná_cesta_vč._jména_souboru'''&lt;/code&gt;
::např.:
::&lt;code&gt;'''rpm -ql gpm'''&lt;/code&gt;
::vypíše všechny soubory v balíku &quot;gpm&quot; - General Purpose Mouse = obecná podpora myši v textové konzoli
::&lt;code&gt;'''rpm -qf /usr/bin/bc'''&lt;/code&gt;
::řekne v kterém balík je přesný kalkulátor pro příkazovou řádku &quot;bc&quot;
:* Pro řadu činností, subsystémů a úkonů lidé po světě napsali tzv. &quot;'''HOWTO'''&quot; - v překladu asi něco jako &quot;'''JakNaTo'''&quot;. Jsou to dokumenty (dnes je jich několik set), v nichž je popsáno jak co v Linuxu nakonfigurovat, jak co funguje, jakou má co strukturu apod. Jsou dokumenty, kde je popsáno, jak nastavit připojení k Internetu (Unix-and-Internet-Fundamentals-HOWTO, PPP-HOWTO), jakou strukturu mají souborové systémy (Filesystems-HOWTO) apod.
:* Linux FAQ - (Frequently Asked Question = často kladené otázky) je soubor dotazů na nejčastější problémy okolo Linuxu a odpovědi na ně. Svoje FAQ mají často i jednotlivé programové balíky a jsou v dokumentaci balíku (tj. většinou v &lt;code&gt;/usr/share/doc/jméno_balíku&lt;/code&gt;).
:* LDP - (Linux Documentation Project = Dokumentační projekt systému Linux) - je projekt s cílem popisu jednotlivých částí systému
:* Konference a mail-listy - řada větších projektů má na Internetu své domácí stránky a konference pro jejich uživatele, správce či vývojáře.

= Kde hledat dokumentaci, nápovědu a pomoc =


'''Každopádně se podpora uvnitř Linuxové komunity nedá srovnat např. s podporou komerční firmy Microsoft''', kde pomoc uživateli zpravidla končí větou &quot;Naformátujte disk(y), přeinstalujte všechno, proveďte upgrade na novou (=dražší) verzi OS. V případě, že uživatel nemá značkový počítač, není podpora žádná.

[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>f8i6plpyd6kskh36avni7gd4vst16ea</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Sovětská kuchyně</title>
    <ns>10</ns>
    <id>4755</id>
    <revision>
      <id>30955</id>
      <parentid>22770</parentid>
      <timestamp>2016-02-18T20:09:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace zatím do obecné</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1495" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;border: 1px solid #aaa; clear: both; margin: 1em 1em 0 1em; text-align: center;&quot;&gt;
&lt;div style=&quot;background-color: #f2f2f2; border-bottom: 1px solid #aaa; font-weight: bold; padding: .2em;&quot;&gt;[[Wikikuchařka/Národní kuchyně/Sovětská kuchyně|Sovětská kuchyně]]&lt;/div&gt;
&lt;div style=&quot;font-size: 85%; padding: .2em;&quot;&gt;
[[Wikikuchařka/Národní kuchyně/Arménská kuchyně|Arménská]] •
[[Wikikuchařka/Národní kuchyně/Ázerbájdžánská kuchyně|Ázerbájdžánská]] •
[[Wikikuchařka/Národní kuchyně/Běloruská kuchyně|Běloruská]] •
[[Wikikuchařka/Národní kuchyně/Estonská kuchyně|Estonská]] •
[[Wikikuchařka/Národní kuchyně/Gruzínská kuchyně|Gruzínská]] •
[[Wikikuchařka/Národní kuchyně/Kazašská kuchyně|Kazašská]] •
[[Wikikuchařka/Národní kuchyně/Kyrgyzská kuchyně|Kyrgyzská]] •
[[Wikikuchařka/Národní kuchyně/Litevská kuchyně|Litevská]] •
[[Wikikuchařka/Národní kuchyně/Lotyšská kuchyně|Lotyšská]] •
[[Wikikuchařka/Národní kuchyně/Moldavská kuchyně|Moldavská]] •
[[Wikikuchařka/Národní kuchyně/Ruská kuchyně|Ruská]] •
[[Wikikuchařka/Národní kuchyně/Tádžická kuchyně|Tádžická]] •
[[Wikikuchařka/Národní kuchyně/Turkmenská kuchyně|Turkmenská]] •
[[Wikikuchařka/Národní kuchyně/Ukrajinská kuchyně|Ukrajinská]] •
[[Wikikuchařka/Národní kuchyně/Uzbecká kuchyně|Uzbecká]]
&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;&lt;noinclude&gt;
[[Kategorie:Šablony:(vše)|{{PAGENAME}}]]
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>rrwfia0zlqj7zzjr4onvz4nj4mg1fox</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Národní kuchyně/Sovětská kuchyně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4757</id>
    <revision>
      <id>38601</id>
      <parentid>23989</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="472" xml:space="preserve">[[Soubor:Flag of the Soviet Union.svg|vpravo|200px|okraj]]
[[Soubor:LocationUSSR.png|vpravo|200px|okraj]]
'''Sovětská kuchyně''' je dnes již příliš nepoužívané souhrnné označení kuchyní jednotlivých zemí bývalého [[w:Sovětský svaz|Sovětského svazu]].
== Recepty ==
* [[../../Boršč|Boršč]]
* [[../../Piroh|Piroh]]
* [[../../Šašlik|Šašlik]]

== Související stránky ==
{{Sovětská kuchyně}}

[[Kategorie:Národní kuchyně|Sovětský svaz]]</text>
      <sha1>o9xe717u5oubauyvcqydllg7in9h1dp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Národní kuchyně/Arménská kuchyně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4758</id>
    <revision>
      <id>38585</id>
      <parentid>23990</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="805" xml:space="preserve">[[Soubor:Flag of Armenia.svg|vpravo|200px|okraj]]
[[Soubor:Europe location ARM2.png|vpravo|200px|okraj]]
== Recepty ==
* [[../../Bozbaš/]]
* [[../../Džem z vlašských ořechů/]]
* [[../../Gata/]]
* [[../../Haš/]]
* [[../../Hrachová kaše po arménsku/]]
* [[../../Jablka zapékaná s ořechy/]]
* [[../../Jerevanské bochánky/]]
* [[../../Jugaterk/]]
* [[../../Kutap/]]
* [[../../Marinovaná zelenina po arménsku/]]
* [[../../Masová roláda po arménsku/]]
* [[../../Nazuk/]]
* [[../../Odmapur/]]
* [[../../Rosol s červeným vínem/]]
* [[../../Ušalbit/]]
* [[../../Vepřové žebírko s hrozny/]]

== Odkazy ==
=== Související stránky ===
{{Sovětská kuchyně}}
=== Externí odkazy ===
* [http://www.gymfry.cz/~kirakosjank/ Arménské speciality]

[[Kategorie:Národní kuchyně|Arménie]]</text>
      <sha1>77ns856zfk2hegp7ina5cj9zefo8zxw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Národní kuchyně/Ázerbájdžánská kuchyně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4759</id>
    <revision>
      <id>38606</id>
      <parentid>25052</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="670" xml:space="preserve">[[Soubor:Flag of Azerbaijan.svg|vpravo|200px|okraj]]
[[Soubor:LocationAzerbaijan.svg|vpravo|200px|okraj]]
== Recepty ==
* [[../../Čočková polévka po ázerbájdžánsku/]]
* [[../../Galja/]]
* [[../../Krůtí šašlik po ázerbájdžánsku/]]
* [[../../Ljulja kebab/]]
* [[../../Marinované hrozny/]]
* [[../../Meruňkový šerbet/]]
* [[../../Piti/]]
* [[../../Slepice v dřínkové omáčce/]]


== Odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Ázerbájdžánská kuchyně}}
=== Související stránky ===
{{Sovětská kuchyně}}
=== Externí odkazy ===
* [http://www.azerbajdzanska-kuchyne.wz.cz/ Ázerbájdžánská kuchyně]

[[Kategorie:Národní kuchyně|Ázerbájdžán]]</text>
      <sha1>frhv4xv5xcs5zhg3xmauf7bfjmjbux1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Národní kuchyně/Běloruská kuchyně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4760</id>
    <revision>
      <id>38586</id>
      <parentid>33364</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="718" xml:space="preserve">[[Soubor:Flag of Belarus.svg|vpravo|200px|okraj]]
[[Soubor:Europe location BLR.png|vpravo|200px|okraj]]
== Recepty ==
* [[../../Paljandvica|Paljandvica]]
* [[../../Bramborová polévka s houbami|Bramborová polévka s houbami]]
* [[../../Houbový piroh|Houbový piroh]]
* [[../../Chladnik|Chladnik]]
* [[../../Plněné bramborové kuličky|Plněné bramborové kuličky]]
* [[../../Rybí krokety Halky|Rybí krokety Halky]]

== Odkazy ==
=== Související stránky ===
{{Sovětská kuchyně}}
=== Externí odkazy ===
* [http://www.slovane.ic.cz/slovane/belorusko/belorusko_kuchyne.htm O běloruské kuchyni]
* [http://www.labuznik.com/cuisine.php?ID=54 Běloruské recepty]

[[Kategorie:Národní kuchyně|Bělorusko]]</text>
      <sha1>gfbx61osikxu4rv96jqee14zvzvapjs</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Národní kuchyně/Estonská kuchyně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4761</id>
    <revision>
      <id>38587</id>
      <parentid>23993</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="701" xml:space="preserve">[[Soubor:Flag of Estonia.svg|vpravo|200px|okraj]]
[[Soubor:Europe location EST.png|vpravo|200px|okraj]]
== Recepty ==
* [[../../Houbový kečup|Houbový kečup]]
* [[../../Chudí rytíři|Chudí rytíři]]
* [[../../Marinované slanečky|Marinované slanečky]]
* [[../../Sněhové koule|Sněhové koule]]
* [[../../Svejkolnik|Svejkolnik]]

== Odkazy ==
=== Související stránky ===
{{Sovětská kuchyně}}
=== Externí odkazy ===
* [http://www.vareni.cz/trendy/estonska-kuchyne/ O estonské kuchyni]
* [http://domacipekarny.dama.cz/zajimavosti_historie_peceni.php?d=132 O estonském pečivu]
* [http://www.labuznik.com/cuisine.php?ID=55 Estonské recepty]

[[Kategorie:Národní kuchyně|Estonsko]]</text>
      <sha1>dk04iz7s695qj1qe46j07xg6wu37ohg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Národní kuchyně/Gruzínská kuchyně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4762</id>
    <revision>
      <id>38589</id>
      <parentid>23994</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1285" xml:space="preserve">[[Soubor:Flag of Georgia.svg|vpravo|200px|okraj]]
[[Soubor:Europe location GEO.png|vpravo|200px|okraj]]
== Recepty ==
* [[../../Adžabsandal|Adžabsandal]]
* [[../../Borani|Borani]]
* [[../../Bozartma|Bozartma]]
* [[../../Čachochbili|Čachochbili]]
* [[../../Čanachi|Čanachi]]
* [[../../Čichirtma|Čichirtma]]
* [[../../Fazole v ořechové omáčce|Fazole v ořechové omáčce]]
* [[../../Gozinaki|Gozinaki]]
* [[../../Charčo|Charčo]]
* [[../../Kapr s ořechovou omáčkou|Kapr s ořechovou omáčkou]]
* [[../../Kuřecí sacivi|Kuřecí sacivi]]
* [[../../Kuře tabaka|Kuře tabaka]]
* [[../../Lilky s ořechovou omáčkou|Lilky s ořechovou omáčkou]]
* [[../../Lobio|Lobio]]
* [[../../Marinovaná červená řepa s ořechy|Marinovaná červená řepa s ořechy]]
* [[../../Marinované zelí po gruzínsku|Marinované zelí po gruzínsku]]
* [[../../Mcchali|Mcchali]]
* [[../../Mušle (gruzínský moučník)|Mušle]]
* [[../../Mužuži|Mužuži]]
* [[../../Ořechová omáčka sacivi|Ořechová omáčka sacivi]]
* [[../../Trnková omáčka (gruzínská)|Trnková omáčka]]

== Odkazy ==
=== Související stránky ===
{{Sovětská kuchyně}}
=== Externí odkazy ===
* [http://www.labuznik.com/cuisine.php?ID=43 Gruzínské recepty]

[[Kategorie:Národní kuchyně|Gruzie]]</text>
      <sha1>82ebzh0fr3aeadg27jcosskb8uajr2p</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Národní kuchyně/Kazašská kuchyně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4763</id>
    <revision>
      <id>38592</id>
      <parentid>23995</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="357" xml:space="preserve">[[Soubor:Flag of Kazakhstan.svg|vpravo|200px|okraj]]
[[Soubor:LocationKazakhstan.png|vpravo|200px|okraj]]
== Recepty ==
* [[../../Turlietter|Turlietter]]

== Odkazy ==
=== Související stránky ===
{{Sovětská kuchyně}}
=== Externí odkazy ===
* [http://www.labuznik.com/cuisine.php?ID=53 Kazašské recepty]

[[Kategorie:Národní kuchyně|Kazachstán]]</text>
      <sha1>6kwuxmzbdigqpg4wq2i32r1iehujuud</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Národní kuchyně/Kyrgyzská kuchyně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4764</id>
    <revision>
      <id>38593</id>
      <parentid>23996</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="399" xml:space="preserve">[[Soubor:Flag of Kyrgyzstan.svg|vpravo|200px|okraj]]
[[Soubor:LocationKyrgyzstan.png|vpravo|200px|okraj]]
== Recepty ==
* [[../../Atkančaj|Atkančaj]]
* [[../../Bal|Bal]]

== Odkazy ==
=== Související stránky ===
{{Sovětská kuchyně}}
=== Externí odkazy ===
* [http://www.navychod.cz/?req=article&amp;id=208 Jídelníček středoasijských pastevců]

[[Kategorie:Národní kuchyně|Kyrgyzstán]]</text>
      <sha1>cdx6qbtjlw7rzmv0szfdmlnembvyo76</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Národní kuchyně/Litevská kuchyně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4765</id>
    <revision>
      <id>38594</id>
      <parentid>23997</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1354" xml:space="preserve">[[Soubor:Flag of Lithuania.svg|vpravo|200px|okraj]]
[[Soubor:EU location LIT.png|vpravo|200px|okraj]]
== Recepty ==
* [[../../Bylinkový kvas|Bylinkový kvas]]
* [[../../Bylinkový likér|Bylinkový likér]]
* [[../../Bylinkový svítek|Bylinkový svítek]]
* [[../../Cibulová polévka (litevská)|Cibulová polévka]]
* [[../../Kachna dušená po litevsku|Kachna dušená po litevsku]]
* [[../../Kachna s pohankou|Kachna s pohankou]]
* [[../../Kapr se zeleninou|Kapr se zeleninou]]
* [[../../Kmínový nápoj|Kmínový nápoj]]
* [[../../Kopřivová polévka|Kopřivová polévka]]
* [[../../Kumpis|Kumpis]]
* [[../../Litevské ristiňaje s křenem|Litevské ristiňaje s křenem]]
* [[../../Medový perník (litevský)|Medový perník]]
* [[../../Mrkvový piškot|Mrkvový piškot]]
* [[../../Pečená holoubata po litevsku|Pečená holoubata po litevsku]]
* [[../../Slanečky s houbami|Slanečky s houbami]]
* [[../../Studený litevský boršč|Studený litevský boršč]]
* [[../../Vepřové dušené v kyselém mléce|Vepřové dušené v kyselém mléce]]
* [[../../Zaječí sekaná|Zaječí sekaná]]
* [[../../Zvěřinový sýr|Zvěřinový sýr]]

== Odkazy ==
=== Související stránky ===
{{Sovětská kuchyně}}
=== Externí odkazy ===
* [http://www.labuznik.com/cuisine.php?ID=44 Litevské recepty]

[[Kategorie:Národní kuchyně|Litva]]</text>
      <sha1>9dpe3lh32u6avxwmpkj04sls2twyz2d</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Cibulová polévka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4766</id>
    <revision>
      <id>38574</id>
      <parentid>35621</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="695" xml:space="preserve">[[Soubor:French ognion soup 2.jpg|náhled|Francouzská cibulová polévka]]
'''Cibulová polévka''', též '''cibulačka''' je jedním z tradičních francouzských jídel. Typickým jídlem je také ve střední Asii, ale setkáme se s ní i v [[../Národní kuchyně/Česká kuchyně|české]] či [[../Národní kuchyně/Litevská kuchyně|litevské]] kuchyni.

== Recepty ==
Recepty na polévky, ve kterých je hlavní složkou [[../Zelenina/Cibule|cibule]]:
* [[../Cibulačka/]]
* [[../Francouzská cibulová polévka/]]
* [[../Litevská cibulová polévka/]]
* [[../Uzbecká cibulová polévka/]]

== Související stránky ==
* [[../Polévka/]]

[[Kategorie:Polévky|Cibulová polévka]]</text>
      <sha1>4p8syy1swlqxmrkqrjsk6gmhbc643yf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Čočková polévka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4767</id>
    <revision>
      <id>38657</id>
      <parentid>35734</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="562" xml:space="preserve">[[Soubor:Catalan lentil soup.JPG|náhled|Katalánská čočková polévka]]

== Recepty ==
Recepty na polévky, ve kterých je hlavní složkou [[../Luštěniny/Čočka|čočka]]:
* [[../Čočková polévka (česká)|Čočková polévka]]
* [[../Čočková polévka (indická)|Čočková polévka]]
* [[../Čočková polévka (slovenská)|Čočková polévka]]
* [[../Čočková polévka s houbami/]]
* [[../Čočková polévka s rýží/]]

== Související stránky ==
* [[../Hrstková polévka/]]
* [[../Polévka/]]

[[Kategorie:Polévky|Čočková polévka]]</text>
      <sha1>9917ai2fpfvqnq6zypzh3t6xwklwawj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Asertivita/Vyslovování a přijímání komplimentu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4768</id>
    <revision>
      <id>34419</id>
      <parentid>30231</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:21:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2866" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;
'''[[Asertivita]] &gt; [[Asertivita/Asertivní komunikační techniky|Asertivní komunikační techniky]] &gt; Vyslovování a přijímání komplimentu'''
----
&lt;/noinclude&gt;
== Podstata techniky ==

'''Posilovat''' žádané chování a konání a '''ovlivňovat konání jiných''' tak, aby změna chování byla pro obě strany potěšením, je možné '''vyjadřováním pozitivních pocitů formou komplimentů'''. I přes tento poznatek nám vyjadřování, ale i přijímání komplimentů často působí problémy!

== Vyslovování komplimentu ==

Komplimenty jsou namístě, když jsou upřímně myšlené. Když nejsou, je to neupřímná manipulace. Navíc neupřímnost komplimentu po čase vyjde i najevo!

=== Zásady ===
# Navázat '''oční kontakt''', který vyjadřuje otevřenost, upřímnost a srdečnost,
# upřímnost ve vyjádřeních, konkrétnost,
# nutnost vyjádřit '''osobní postoj''', ne vyslovovat svoje postřehy jako všeobecné platné &quot;pravdy&quot;,
# nevhodné je
#* přehánění,
#* falešné lichocení,
#* použití komplimentu za účelem manipulace.

Vyslovení komplimentu je příjemnou formou podávání zpětné vazby (je to pozitivní [[Asertivita/Reakce zpětnou vazbou|reakce zpětnou vazbou]]).

Schopnost a připravenost vyjadřovat uznání a vyslovovat komplimenty - kdykoliv a kdekoliv se na to vyskytne příležitost - zpříjemňuje život obou komunikujících partnerů a patří do základní výbavy lidí chovajících se asertivně.

== Přijímání komplimentu ==

Brzdou asertivně probíhající komunikace se může stát, když nedokážeme kompliment asertivně přijmout.
Můžeme několikrát zopakovat, že kompliment nepřijmeme a partner nám je přestane dávat!
'''Nepřijetí komplimentu může být pro toho, kdo kompliment vyslovil, velmi nepříjemné!'''

Důvody, proč nedokážeme kompliment přijmout, mohou být různé:
* Nedokážeme na &quot;pochvalu&quot; zareagovat, jsme sice potěšeni, polichoceni, díváme se však stranou, nebo začneme zlehčovat věc, které se kompliment týká, aby si lidé nemysleli, že jsme „namyšlení“.
* Vnitřně vnímáme neasertivnost podání „pochvaly“, buď se nám zdá zveličená, anebo se neumíme rozhodnout, jestli je upřímná, nebo myšlená jako manipulace... něco skřípe, možná ani nevíme přesně, co.

'''Tehdy je vhodné vyjádřit svoje pocity'''.

=== Reakce na kompliment ===
'''Reakcí na vyslovený kompliment''' může být odpověď typu:
# ''ano, děkuji, těší mě, že...''
# ''jsem rád, těší mě, já to vidím ...'', anebo ''děkuji, ale uvádí mě do rozpaků, že...''
# vyjádření výhrad vůči pochvale - osobní postoj.

I při přijímaní komplimentu je důležitý '''oční kontakt''' vyjadřující srdečnost.

[[Kategorie:Asertivita|Vyslovování a přijímání komplimentu]]</text>
      <sha1>4sh6blolneqrwp20cyhnv30ly6h1l26</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Smažená vejce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4770</id>
    <revision>
      <id>35712</id>
      <parentid>33041</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="932" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Smažená vejce
  | originální jméno = 
  | obrázek = Fried egg, sunny side up.jpg
  | velikost = 260px
  | popis = Správně osmažené vejce
  | čas = 20 minut
  | ingredience =
* 2 až 3 středně velká vejce
* [[Wikikuchařka/Ingredience/Sůl|Sůl]]
* Pepř
* [[Wikikuchařka/Ingredience/Máslo|Máslo]] (nebo [[Wikikuchařka/Ingredience/Olej/Olivový|Olivový olej]])
  | přílohy = 
  | původ = [[Wikikuchařka/Národní kuchyně/Anglická kuchyně|Spojené království]]
}}
Vezmeme pánev a rozpustíme na ní máslo (nebo Olivový olej). Po rozpuštění másla vezmeme vajíčko, a o okraj pánve ho jemně rozklepneme. Pokud není vajíčko cítit, můžeme celou skořápku odloupnout a vnitřek vajíčka vylít na pánev. Smažíme dokud žloutek nemá požadovanou konzistenci.

[[Kategorie:Wikikuchařka|Smažená vejce]]
[[Kategorie:Snadné recepty (jídlo)|Smažená vejce]]</text>
      <sha1>jkoycl5mb2jfkxqe9lhl5ms5gwpa0ed</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Národní kuchyně/Lotyšská kuchyně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4771</id>
    <revision>
      <id>38595</id>
      <parentid>23998</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="472" xml:space="preserve">[[Soubor:Flag of Latvia.svg|vpravo|200px|okraj]]
[[Soubor:EU location LAT.png|vpravo|200px|okraj]]
== Recepty ==
* [[../../Pumpernikel|Pumpernikel]]
* [[../../Sardelová jablka|Sardelová jablka]]
* [[../../Slanečkové závitky s jablky|Slanečkové závitky s jablky]]

== Odkazy ==
=== Související stránky ===
{{Sovětská kuchyně}}
=== Externí odkazy ===
* [http://www.labuznik.com/cuisine.php?ID=57 Lotyšské recepty]

[[Kategorie:Národní kuchyně|Lotyšsko]]</text>
      <sha1>mmzhtmigrdrx375nlw1dt5nfrc9g364</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Národní kuchyně/Moldavská kuchyně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4772</id>
    <revision>
      <id>38597</id>
      <parentid>23999</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="687" xml:space="preserve">[[Soubor:Flag of Moldova.svg|vpravo|200px|okraj]]
[[Soubor:Europe location MDA.png|vpravo|200px|okraj]]
== Recepty ==
* [[../../Čorba (moldavská)|Čorba]]
* [[../../Fazolový salát (moldavský)|Fazolový salát]]
* [[../../Gogoše|Gogoše]]
* [[../../Jablečná zavařenina (moldavská)|Jablečná zavařenina]]
* [[../../Kukuřičné placičky|Kukuřičné placičky]]
* [[../../Mužděj|Mužděj]]
* [[../../Salamur|Salamur]]
* [[../../Semilune|Semilune]]
* [[../../Zama|Zama]]

== Odkazy ==
=== Související stránky ===
{{Sovětská kuchyně}}
=== Externí odkazy ===
* [http://www.navychod.cz/?req=article&amp;id=111 O moldavské kuchyni]

[[Kategorie:Národní kuchyně|Moldavsko]]</text>
      <sha1>eejsw7uc9q7k4z1wftd6x135h8nnna2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Národní kuchyně/Tádžická kuchyně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4773</id>
    <revision>
      <id>38603</id>
      <parentid>24000</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="464" xml:space="preserve">[[Soubor:Flag of Tajikistan.svg|vpravo|200px|okraj]]
[[Soubor:LocationTajikistan.png|vpravo|200px|okraj]]
== Recepty ==
* [[../../Citronový šerbet|Citronový šerbet]]
* [[../../Hrachová polévka (tádžická)|Hrachová polévka]]

== Odkazy ==
=== Související stránky ===
{{Sovětská kuchyně}}
=== Externí odkazy ===
* [http://www.advantour.com/tajikistan/cuisine.htm Tajikistan - Tajik Cuisine] (anglicky

[[Kategorie:Národní kuchyně|Tádžikistán]]</text>
      <sha1>q77x8f1sungzfwna41hekcc4jhmnuc2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Národní kuchyně/Turkmenská kuchyně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4774</id>
    <revision>
      <id>38602</id>
      <parentid>24001</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="428" xml:space="preserve">[[Soubor:Flag of Turkmenistan.svg|vpravo|200px|okraj]]
[[Soubor:LocationTurkmenistan.png|vpravo|200px|okraj]]
== Recepty ==
* [[../../Fitči|Fitči]]
* [[../../Králičí plov|Králičí plov]]
* [[../../Unaš|Unaš]]

== Odkazy ==
=== Související stránky ===
{{Sovětská kuchyně}}
=== Externí odkazy ===
* [http://asiarecipe.com/turmain.html Turkmenské recepty] (anglicky)

[[Kategorie:Národní kuchyně|Turkmenistán]]</text>
      <sha1>9g04ou4n7tnc8tqgsfd519it80gtbfm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Požadované články</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4775</id>
    <revision>
      <id>35698</id>
      <parentid>32092</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1143" xml:space="preserve">{| class=&quot;wikitable&quot;
! style=&quot;height: 2em;&quot; | Požadované články a recepty
| rowspan=&quot;2&quot; style=&quot;width: 140px;&quot; | [[Soubor:Cooks 050918 154402.jpg|140px]]
|-
| style=&quot;vertical-align: top;&quot; | Vítejte na stránce, na kterou můžete přidat recepty které vám ve Wikikuchařce chybí. Prosím pokud jste viděli nějaký požadovaný recept na [[:en:Cookbook:Table of Contents|anglických Wikiknihách]], vložte sem vedle odkazu na chybějící stránku také odkaz na stránku na anglické Wikiknihy. Děkujeme.
|-
|}

== Předkrmy ==

== Polévky ==
* [[../Čočková polévka po ázerbájdžánsku/]]

== Hlavní jídla ==

== Zákusky ==
* [[../Višňová bábovka/]]
* [[../Hruškový pohár (Rusko)/]]

== Nápoje ==

== Národní kuchyně ==
* [[Vytváření Wikikuchařka/Národní kuchyně/Anglická kuchyně|Anglická kuchně]]

== Ingredience ==

== Metody vaření ==
* [[Wikikuchařka/Dušení|Dušení]]
* [[Wikikuchařka/Pečení|Pečení]]
* [[Wikikuchařka/Flambování|Flambování]]

== Rady a nápady ==
* [[Wikikuchařka/Jak vykuchat rybu|Jak správně vykuchat rybu]]

[[Kategorie:Wikikuchařka|Požadované články]]</text>
      <sha1>ct6n1lf90zhxlkf0rf8r2nit2jrriox</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Národní kuchyně/Uzbecká kuchyně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4776</id>
    <revision>
      <id>38605</id>
      <parentid>31272</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1161" xml:space="preserve">[[Soubor:Flag of Uzbekistan.svg|vpravo|200px|okraj]]
[[Soubor:LocationUzbekistan.png|vpravo|200px|okraj]]
== Recepty ==
* [[../../Bechi dimlama|Bechi dimlama]] (maso dušené s kdoulí)
* [[../../Bechi dulna|Bechi dulna]] (kdoule s ořechy)
* [[../../Bucharský plov|Bucharský plov]]
* [[../../Cibulová polévka (uzbecká)|Cibulová polévka]]
* [[../../Čak-Čak|Čak-Čak]]
* [[../../Dimlama|Dimlama]] (uzbecké ragú)
* [[../../Gulob|Gulob]] (ovoce s medem)
* [[../../Guštli-noni|Guštli-noni]]
* [[../../Jupka|Jupka]]
* [[../../Kovurma|Kovurma]] (dušené maso s bramborem)
* [[../../Lozižan|Lozižan]]
* [[../../Marinovaná cibule po uzbecku|Marinovaná cibule po uzbecku]]
* [[../../Mrkvový džem|Mrkvový džem]]
* [[../../Plněné vinné listy|Plněné vinné listy]]
* [[../../Plov|Plov]]
* [[../../Rajčatový džem|Rajčatový džem]]
* [[../../Samsa|Samsa]]
* [[../../Šurpa|Šurpa]]
* [[../../Zangza|Zangza]] (točenice z kynutého těsta)

== Odkazy ==
=== Související stránky ===
{{Sovětská kuchyně}}
=== Externí odkazy ===
* [http://www.navychod.cz/?req=article&amp;id=71 O uzbecké kuchyni]

[[Kategorie:Národní kuchyně|Uzbekistán]]</text>
      <sha1>hkoqiq10z71m7sbx29ol81e40fr4cbr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Národní kuchyně/Ruská kuchyně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4777</id>
    <revision>
      <id>38599</id>
      <parentid>24003</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1667" xml:space="preserve">[[Soubor:Flag of Russia.svg|vpravo|200px|okraj]]
[[Soubor:LocationRussia.png|vpravo|200px|okraj]]
== Recepty ==
* [[../../Buženina|Buženina]]
* [[../../Dušené rybí filé (Rusko)|Dušené rybí filé]]
* [[../../Houbový kaviár|Houbový kaviár]]
* [[../../Hruškový pohár (Rusko)|Hruškový pohár]]
* [[../../Jablečná hořčice|Jablečná hořčice]]
* [[../../Jablečný kompot (Rusko)|Jablečný kompot]]
* [[../../Jablka s křenem a galganem|Jablka s křenem a galganem]]
* [[../../Kulič|Kulič]]
* [[../../Kuře na jalovci|Kuře na jalovci]]
* [[../../Kuře na smetaně (Rusko)|Kuře na smetaně]]
* [[../../Mrkvový salát s křenem|Mrkvový salát s křenem]]
* [[../../Nepravé kapary z lichořeřišnice|Nepravé kapary z lichořeřišnice]]
* [[../../Pascha|Pascha]]
* [[../../Požarské karbanátky|Požarské karbanátky]]
* [[../../Proslazovaný kořen anděliky|Proslazovaný kořen anděliky]]
* [[../../Puškvorcové cukroví|Puškvorcové cukroví]]
* [[../../Rassolnik|Rassolnik]]
* [[../../Ruský piroh|Ruský piroh]]
* [[../../Salát s brutnákem|Salát s brutnákem]]
* [[../../Soljanka|Soljanka]]
* [[../../Sýrová pomazánka (Rusko)|Sýrová pomazánka]]
* [[../../Šči|Šči]]
* [[../../Štika na smetaně|Štika na smetaně]]
* [[../../Tvaroh s brutnákem|Tvaroh s brutnákem]]
* [[../../Ucha|Ucha]]
* [[../../Vařené rybí filé|Vařené rybí filé]]
* [[../../Vinegret|Vinegret]]
* [[../../Zvěřinový salát|Zvěřinový salát]]

== Odkazy ==
=== Související stránky ===
{{Sovětská kuchyně}}
=== Externí odkazy ===
* [http://www.labuznik.com/cuisine.php?ID=11 Ruské recepty]

[[Kategorie:Národní kuchyně|Rusko]]</text>
      <sha1>pgphs3h0hfi0o9mserczbuqms9lbu55</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Rassolnik</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4778</id>
    <revision>
      <id>16922</id>
      <timestamp>2009-04-11T00:06:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>zakládám, časem doplním</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="665" xml:space="preserve">'''Rassolnik''' je tradiční [[../Národní kuchyně/Ruská kuchyně|ruská]] [[../Polévka|polévka]], která se připravuje v mnoha variantách. Typickou složkou rassolniku jsou [[../Nakládané okurky|nakládané okurky]] a lák z nich. Tato polévka pochází z 19. století, lák z okurek se však v Rusku do některých polévek přidával prokazatelně již od 15. století.

== Recepty ==
* [[../Ledvinkový rassolnik/]] (uváděný též jako masový či moskevský, podle všeho jde o nejklasičtější provedení)
* [[../Masový rassolnik/]]
* [[../Rassolnik z kuřecích drobů/]]
* [[../Rybí rassolnik s houbami/]]

[[Kategorie:Polévky|Rassolnik]]</text>
      <sha1>jat1h2day7utbjcly04moxfy45y68nq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Ledvinkový rassolnik</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4779</id>
    <revision>
      <id>35659</id>
      <parentid>22792</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="900" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Ledvinkový rassolnik
  | originální jméno = 
  | obrázek = Dish and Knife.jpg
  | velikost = 180px
  | popis = Obrázek není k dispozici
  | čas = 
  | ingredience =
* 250 g [[../Vnitřnosti/Ledvinky|ledvinek]]
* 3 kyselé [[../Zelenina/Okurka|okurky]]
* 100 ml okurkového nálevu
* 2 až 3 [[../Zelenina/Brambora|brambory]]
* 1 [[../Zelenina/Celer|celer]]
* 1 [[../Zelenina/Cibule|cibule]]
* 1 [[../Zelenina/Mrkev|mrkev]]
* 1 [[../Zelenina/Petržel|petržel]]
* 2 lžíce krupek
* 3 [[../Koření/Bobkový list|bobkové listy]]
* 1 lžíce sekaného [[../Koření/Kopr|kopru]]
* 2 kuličky [[../Koření/Nové koření|nového koření]]
* 6 kuliček [[../Koření/Pepř|pepře]]
* 1/8 l [[../Kyselá šlehačka|kyselé šlehačky]]
  | přílohy = 
  | původ = [[../Národní kuchyně/Ruská kuchyně|Rusko]]
}}
[[Kategorie:Polévky|Rassolnik, Ledvinkový]]</text>
      <sha1>mrg2fxncbtgi7z4peipv0ia63q0kbnn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Šči</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4780</id>
    <revision>
      <id>35737</id>
      <parentid>25096</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:37:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1423" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Šči
  | originální jméno = 
  | obrázek = Schi.jpg
  | velikost = 180px
  | popis = 
  | čas = 
  | ingredience =
* 750 g [[../Maso/Hovězí|předního hovězího]]
* 1,5 kg kysaného [[../Zelenina/Zelí|zelí]]
* 4 sušené hřiby
* 100 g nakládaných hub
* 1 větší [[../Zelenina/Brambora|brambora]]
* 1 menší [[../Zelenina/Celer|celer]]
* 2 [[../Zelenina/Cibule|cibule]]
* 4 stroužky [[../Zelenina/Česnek|česneku]]
* 1 [[../Zelenina/Mrkev|mrkev]]
* 1 [[../Zelenina/Petržel|petržel]]
* 1 [[../Zelenina/Vodnice|vodnice]]
* 1 lžíce [[../Ingredience/Máslo|másla]]
* 1 lžíce sladké smetany
* 200 ml kyselé smetany
* 3 [[../Koření/Bobkový list|bobkové listy]]
* 1 lžíce [[../Koření/Kopr|kopru]]
* 1 lžíce [[../Koření/Majoránka|majoránky]]
* 8 kuliček [[../Koření/Pepř|pepře]]
* [[../Koření/Petrželka|petrželka]]
* [[../Koření/Celerová nať|celerová nať]]
  | přílohy = 
  | původ = [[../Národní kuchyně/Ruská kuchyně|Rusko]]
}}
* {{Wikipedie|článek=Šči}}
'''Šči''' je tradiční [[../Národní kuchyně/Ruská kuchyně|ruská]] [[../Zelná polévka|zelná polévka]], recepty na její přípravu patří v této zemi k nejstarším dochovaným.

== Základní recept ==
== Varianty ==
* [[../Kopřivové šči/]]
* [[../Postní šči/]]
* [[../Šči z hlávkového zelí/]]
* [[../Zelené šči/]]

[[Kategorie:Polévky|Šči]]</text>
      <sha1>kq76a0rm4tot8e49daltl382pnphpmd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Asertivita/Verze pro tisk</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4782</id>
    <revision>
      <id>34418</id>
      <parentid>16987</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:21:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="899" xml:space="preserve">__NOEDITSECTION__
= Asertivní komunikace =
{{:Asertivita/Asertivní komunikace}}
= Asertivní práva =
{{:Asertivita/Asertivní práva}}
= Asertivita a kritika =
{{:Asertivita/Asertivita a kritika}}
= Asertivní komunikační techniky =
{{:Asertivita/Asertivní komunikační techniky}}
= Technika pokažené gramodesky =
{{:Asertivita/Technika pokažené gramodesky}}
= Technika přijatelného kompromisu =
{{:Asertivita/Technika přijatelného kompromisu}}
= Technika sebeotevření =
{{:Asertivita/Technika sebeotevření}}
= Technika otevřených dveří =
{{:Asertivita/Technika otevřených dveří}}
= Vyslovování a přijímání komplimentu =
{{:Asertivita/Vyslovování a přijímání komplimentu}}
= Negativní asertivita =
{{:Asertivita/Negativní asertivita}}
= Negativní otázky =
{{:Asertivita/Negativní otázky}}
= Reakce zpětnou vazbou =
{{:Asertivita/Reakce zpětnou vazbou}}</text>
      <sha1>bxw3sv7oads112zwhqew6cyp0g39ljq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Verze pro tisk</title>
    <ns>10</ns>
    <id>4783</id>
    <revision>
      <id>41222</id>
      <parentid>32941</parentid>
      <timestamp>2020-03-19T19:45:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Born2bgratis</username>
        <id>5175</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>([[c:GR|GR]]) [[c:COM:FR|File renamed]]: [[File:OOjs UI icon printer-ltr.svg]] → [[File:OOjs UI icon printer.svg]] [[c:COM:FR#FR4]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="211" xml:space="preserve">&lt;div class=&quot;rightbox toccolours&quot;&gt;[[Soubor:OOjs UI icon printer.svg|24x24px|alt=|link=]] [[{{BASEPAGENAME}}/Verze pro tisk|Verze pro tisk]]&lt;/div&gt;&lt;noinclude&gt;
[[Kategorie:Šablony:Odkazy|{{PAGENAME}}]]
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>bg3pgtrbd1idcrk0x3sm0rzbu9pklwr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Asertivita/Reakce zpětnou vazbou</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4787</id>
    <revision>
      <id>34412</id>
      <parentid>30234</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:20:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2493" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;'''[[Asertivita]] &gt; [[Asertivita/Asertivní komunikační techniky|Asertivní komunikační techniky]] &gt; Reakce zpětnou vazbou'''
----
&lt;/noinclude&gt;
: ''Motto: Reakce zpětnou vazbou je základem kvalitní komunikace.''

== Podstata techniky ==
Zpětná vazba na určité chování či vyjádření může být
* pozitivní (''Potěšilo mě, že jsi si vzpomenul na moje narozeniny.'')
* negativní (''Dělá mi starosti, že nedodržuješ slovo, které jsi mi dala.'')

Pozitivní zpětná vazba vede k posilování uvedeného chování, negativní, naopak, k oslabení. Snižuje pravděpodobnost, že se dané chování bude opakovat.

Reagovat zpětnou vazbou neznamená '''hodnotit''', ale '''vyjádřit svoje pocity'''. Lidé, kteří ukrývají svoje pocity, prožívají méně blízkosti, radosti, cítí se osamocení. Dokonce jsou náchylnější k chorobám.

=== Zásady ===

# '''Hovořit za sebe''', v první osobě jednotného čísla. Zdůrazněním vlastní osoby vyjadřujeme vlastní zodpovědnost za tvrzení.&lt;br/&gt;''Bál jsem se, když jsi nepřišla včas domů a nezavolala jsi mi,'' namísto ''Je od tebe nezodpovědné, že jsi ani nezavolala, na rodinu jsi se vykašlala.''
# '''Oční kontakt''' - díváme se do očí partnerovi na znak naší čestnosti a vyjadřujeme též, že za naším tvrzením nejsou postranní úmysly.
# '''Poskytujeme informaci o svém prožívaní a nehodnotíme.''' Všeobecné hodnocení je obzvlášť nepříjemné a nevhodné při negativní zprávě.&lt;br/&gt;Příklad pozitivní zpětné vazby&lt;br/&gt;''Jsi pěkně oblečená.'' je hodnocení, dá se chápat i jako lichocení, ale&lt;br/&gt;''Líbí se mi, jak jsi dnes oblečená.'' je vyjádřením vlastního postoje.&lt;br/&gt;Příklad negativní zpětné vazby&lt;br/&gt;''Jsi neohleduplný, bezcitný společník, jak se tak můžeš chovat?'' je hodnocení.&lt;br/&gt;''Cítila jsem se zle, když jsi odešel a nechal jsi mě samotnou mezi tolika cizími lidmi.'' je vyjádření vlastních pocitů.
# '''Popisujeme konkrétní chování a ne jedince jako takového.'''&lt;br/&gt;Příklad:&lt;br/&gt;''Nelíbí se mi, když na mě křičíš před druhými.'' je zpětná vazba, avšak&lt;br/&gt;''Jsi agresivní a bezcitný člověk!'' je hodnocení osoby.
# '''Podáváme specifické a ne zevšeobecňující informace'''&lt;br/&gt;Příklad:&lt;br/&gt;''Ty vždy...'' je zevšeobecňující.
# '''Naše vyjádření je krátké a srozumitelné''', aby partnerovi bylo jasné, o co nám jde.

[[Kategorie:Asertivita]]</text>
      <sha1>f9l67m21jvta6qba4sme430255we2jw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Národní kuchyně/Irská kuchyně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4793</id>
    <revision>
      <id>38590</id>
      <parentid>17015</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1250" xml:space="preserve">[[Soubor:Flag of Ireland.svg|vpravo|200px|okraj]]
[[Soubor:EU location IRL.png|vpravo|200px|okraj]]
== Recepty ==
* [[../../Bramborové uzlíky|Bramborové uzlíky]]
* [[../../Colcannon|Colcannon]]
* [[../../Dublin Coddle|Dublin Coddle]]
* [[../../Dublinští garnáti v těstíčku|Dublinští garnáti v těstíčku]]
* [[../../Haddock Duglese|Haddock Duglese]]
* [[../../Irská mlha|Irská mlha]]
* [[../../Irský perník|Irský perník]]
* [[../../Jehněčí pečeně (Irsko)|Jehněčí pečeně]]
* [[../../Jehněčí vývar (Irsko)|Jehněčí vývar]]
* [[../../Jelito se zelím a jablky|Jelito se zelím a jablky]]
* [[../../Ovčácký pekáček|Ovčácký pekáček]]
* [[../../Ovesné uzlíky|Ovesné uzlíky]]
* [[../../Plněné žamppiony|Plněné žampiony]]
* [[../../Polévka s tuřínem a slaninou|Polévka s tuřínem a slaninou]]
* [[../../Polévka z brambor a pórku|Polévka z brambor a pórku]]
* [[../../Rybí nákyp|Rybí nákyp]]
* [[../../Sýrový nákyp|Sýrový nákyp]]
* [[../../Tmavý chléb se sodou|Tmavý chléb se sodou]]
* [[../../Zapečená treska se slaninou|Zapečená treska se slaninou]]

== Externí odkazy ==
* [http://www.labuznik.com/cuisine.php?ID=18 Irské recepty]

[[Kategorie:Národní kuchyně|Irsko]]</text>
      <sha1>3h9pbdyiz7ozpva0hkfzr82ucj5dv1m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Čeština/Přechodníky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4794</id>
    <revision>
      <id>35836</id>
      <parentid>19245</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:37:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1071" xml:space="preserve">Přechodníky se vyskytují ve staré literatuře, dnes jsou považovány za knižní, ve větě bývají doplňkem.

== Přechodník '''''přítomný''''' ==
- vyjadřuje současný děj s přívlastkovým slovesem (Jda po ulici, zpíval si.)
    -
== ''ou'' ==
r.m.: - a -&gt; čta
r.ž.+stř - ouc -&gt; čtouc
mn.č. - ouce -&gt; čtouce


== ''í'' ==
r.m.: - e -&gt; zpívaje
r.ž.: - íc -&gt; zpívajíc
mn.č.: -íce -&gt; zpívajíce

Rozesmál se, vzpomínaje na údiv sousedů.


== Přechodník '''''minulý''''' ==
- představuje děj předcházející před dějem přísudkového slovesa (Přišed domů, zatopil.)
- tvoří se z dokonavých sloves, z kmene minulého
-je-li před l samohláska: Postavil, vrazil
m.r.: -v -&gt;postaviv
ž.r.: -vši -&gt;postavivši
mn.č.: -vše -&gt;postavivše

(Dokonav dílo, odešel spát. Dokonavši večeři, uklidila)

- je-li před l souhláska: Přivedl, vztáhl
m.r.: (nic) - přived
ž.r.: -ši -&gt; přivedši
mn.č. -še -&gt; přivedše

(Odešel se odpočinout k řece, vztáh na ni ruku, uhodil ji)

[[Kategorie:Čeština|{{PAGENAME}}]]</text>
      <sha1>qnfxnka66pfibblyptufgnjm7p9h8nf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Národní kuchyně/Česká kuchyně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4797</id>
    <revision>
      <id>38607</id>
      <parentid>30378</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1195" xml:space="preserve">[[Soubor:Flag of the Czech Republic.svg|vpravo|200px|okraj]]
[[Soubor:EU location CZE.png|vpravo|200px|okraj]]
== Recepty ==
* [[../../Cibulačka|Cibulačka]]
* [[../../Couračka|Couračka]]
* [[../../Hovězí roláda s jablky|Hovězí roláda s jablky]]
* [[../../Jelení kotlety|Jelení kotlety]]
* [[../../Jidáše|Jidáše]]
* [[../../Klobásy na pivě|Klobásy na pivě]]
* [[../../Králík na česneku|Králík na česneku]]
* [[../../Kyselica s bílými hřiby|Kyselica s bílými hřiby]]
* [[../../Ovocné knedlíky|Ovocné knedlíky]]
* [[../../Pórek jako chřest|Pórek jako chřest]]
* [[../../Salát z hlávkového zelí|Salát z hlávkového zelí]]
* [[../../Smažený sýr|Smažený sýr]]
* [[../../Svíčková omáčka|Svíčková omáčka]]
* [[../../Šípková omáčka|Šípková omáčka]]
* [[../../Vorařský guláš|Vorařský guláš]]
* [[../../Zelňačka|Zelňačka]]

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
* [[../Slovenská kuchyně/]]

=== Externí odkazy ===
* {{Wikipedie|článek=Česká kuchyně}}
* {{Commons|kategorie=Cuisine of the Czech Republic}}
* [http://www.labuznik.com/cuisine.php?ID=1 České recepty]

[[Kategorie:Národní kuchyně|Česko]]</text>
      <sha1>popmgbrsy25sqlo05my4hnsehyd4wq8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Národní kuchyně/Francouzská kuchyně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4798</id>
    <revision>
      <id>38588</id>
      <parentid>31256</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1307" xml:space="preserve">[[Soubor:Flag of France.svg|vpravo|200px|okraj]]
[[Soubor:EU location FRA.png|vpravo|200px|okraj]]
== Recepty ==
* [[../../Alsaský dort|Alsaský dort]]
* [[../../Bettelmann|Betellmann]]
* [[../../Bretaňský jablečný koláč|Bretaňský jablečný koláč]]
* [[../../Cotriade|Cotriade]] (rybí polévka kotriáda)
* [[../../Francouzská cibulová polévka|Francouzská cibulová polévka]]
* [[../../Francouzská polévka|Francouzská polévka]]
* [[../../Jablkový koláč po alsasku|Jablkový koláč po alsasku]]
* [[../../Jehněčí kotlety po provensálsku|Jehněčí kotlety po provensálsku]]
* [[../../Kaštanová nádivka|Kaštanová nádivka]]
* [[../../Kohout na pivě|Kohout na pivě]]
* [[../../Kolmarský hrnec|Kolmarský hrnec]]
* [[../../Králík po francouzsku|Králík po francouzsku]]
* [[../../Krůta s hruškovou náplní|Krůta s hruškovou náplní]]
* [[../../Mušle po bretoňsku|Mušle po bretoňsku]]
* [[../../Noky po alsasku|Noky po alsasku]]
* [[../../Špízy ze svíčkové|Špízy ze svíčkové]]
* [[../../Zapékané houby po francouzsku|Zapékané houby po francouzsku]]
* [[../../Žampionová polévka (Francie)|Žampionová polévka]]

== Externí odkazy ==
* [http://www.labuznik.com/cuisine.php?ID=13 Francouzské recepty]

[[Kategorie:Národní kuchyně|Francie]]</text>
      <sha1>fdlvnth116vlyr0ujgvwjwl98fgimyl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Národní kuchyně/Slovenská kuchyně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4799</id>
    <revision>
      <id>38600</id>
      <parentid>35671</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="903" xml:space="preserve">[[Soubor:Flag of Slovakia.svg|vpravo|200px|okraj]]
[[Soubor:EU location SVK.png|vpravo|200px|okraj]]
== Recepty ==
* [[../../Bramborová polévka s houbami na kyselo|Bramborová polévka s houbami na kyselo]]
* [[../../Bramborové lokše|Bramborové lokše]]
* [[../../Bryndzové halušky|Bryndzové halušky]]
* [[../../Dušená tarhoňa|Dušená tarhoňa]]
* [[../../Fazolová polévka s klobásou|Fazolová polévka s klobásou]]
* [[../../Harula|Harula]]
* [[../../Oravská kapustnica|Oravská kapustnica]]
* [[../../Plněné kapustové závitky|Plněné kapustové závitky]]
* [[../../Topolčanský telecí paprikáš|Topolčanský telecí paprikáš]]
* [[../../Zelné lokše|Zelné lokše]]

== Odkazy ==
=== Související stránky ===
* [[../Česká kuchyně/]]
=== Externí odkazy ===
* [http://www.labuznik.com/cuisine.php?ID=14 Slovenské recepty]

[[Kategorie:Národní kuchyně|Slovensko]]</text>
      <sha1>4aa43jo9obzi4ohbxzp2tiycklxnlvl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zálohování na linuxu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4800</id>
    <revision>
      <id>35778</id>
      <parentid>18160</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:37:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="906" xml:space="preserve">Zálohování je důležitou součástí ochrany dat. Prosté kopírování do záložního adresáře však není tou nejlepší volbou, protože má tyto nedostatky:
* zbytečně se zvyšuje počet souborů na souborovém systému, což prodlužuje čas při jeho kontrole
* nekomprimované soubory zbytečně zabírají místo

Při zálohování je třeba také pamatovat na zachování nastavených práv u zálohovaných souborů. Využívá se tedy kombinace zálohovacích ( tar, cpio, afio,..) a kompresních ( gzip, bz2, lzma, 7z,..) utilit.

[[Linux:Nástroje pro archivaci|Zálohovací utility]] umožňují nejrůznějšími způsoby filtrovat obsah zálohy a tím vytvářet kupř. přírůstkové, nebo rozdílové zálohy.

[[Linux:Kompresní utility|Kompresní utility]] zase mají různé možnosti portability (přenositelnosti komprimované zálohy), komprese, atp.

[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>34my7wgm7qfhzyedzw3lj2aebkii5ki</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:Kompresní utility</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4801</id>
    <revision>
      <id>34982</id>
      <parentid>18159</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:27:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2657" xml:space="preserve">= gzip =

http://www.gzip.org/

Je nejrozšířenější a nejosvědčenější kompresní utilita v rámci unixových systémů. První veřejně vydanou verzi 0.1 utility '''gzip''' ( 31. říjen 1992 ) naprogramovali Jean-Loup Gailly a Mark Adler, jako open source alternativu ke komprimační utilitě komerčního unixu '''compress'''.
Jejím omezením však je, že kompresi lze použít pouze na jeden celistvý blok dat. Proto se '''gzip''' používá vždy v kombinaci s nějakou archivační utilitou.

= bzip2 =

http://www.bzip.org/

Díky Burrows-Wheeler kompresnímu algoritmu a Huffmanovu kódování má '''bzip2''' lepší kompresní poměr než '''gzip'''. První verze 0.15 byla vydána r. 1996 ale výrazněji se '''bzip2''' začal šířit až kolem r. 2000. Od r. 2004 jej začala používá jako výchozí kompresní utilitu pro zdrojové balíky linuxová distribuce [[Linuxové distribuce#Ubuntu|Ubuntu]] .

Stalo se mi, že vytvořený archiv, který obsahoval větší prázdné soubory (obrazy disků) nešel znovu rozbalit, nicméně přes utilitu bzip2recover by měla jít přinejmenším část dat zachránit. Je však otázkou, jak si s těmito daty pak poradí zálohovací utilita.

= lzma =

http://tukaani.org/xz/

Má ještě lepší kompresní poměr než '''bz2''', ale jeho nevýhodou je pomalá komprese. Dekomprese je však svižnější než u bzip2. Poslední verze archivační utility tar již podporují parametr '''--lzma''' díky kterému lze tuto kompresi použít rovnou při archivaci.

Stejně jako všechny výše zmíněné kompresní utility má tu nevýhodu, že neumí pracovat vícevláknově. Tj. máte-li k dispozici v systému více než jedno jádro, tak stejně zatíží pouze jenom jedno. Vícevláknová komprese a dekomprese znamená především zkrácení času nezbytného pro provedení zálohy. Proto jeho nástupce, komprimační utilita '''xz''' je navržena tak aby vícevláknovou kompresi zvládla. Prozatím je však pouze ve stádiu vývoje.

= 7z =

http://www.7-zip.org/

Je univerzální kompresní utilita, která umožňuje používat různé typy kompresí (lzma, bzip2, aj.) ale navíc..
* umí pracovat vícevláknově, což je výhodné při vyšším počtu procesorů
* umí archív zaheslovat
* umí vytvořit samorozbalovací archív
* existuje ve variacích pro nejrozšířenější platformy - Linux, MS Windows, Mac OS X, aj.

; záloha : tar cf - adresar | 7za a -si /cesta/k/adresa.tar.7z
; obnova zálohy : 7za x -so adresar.tar.7z | tar xf -

Nevýhodou 7z je, že není příliš rozšířený na jiných OS a musí se doinstalovat.

[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>mskkd6egl759g7sm8dts3a56opk9jcy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Národní kuchyně/Maďarská kuchyně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4802</id>
    <revision>
      <id>38596</id>
      <parentid>17056</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1881" xml:space="preserve">[[Soubor:Flag of Hungary.svg|vpravo|200px|okraj]]
[[Soubor:EU location HUN.png|vpravo|200px|okraj]]
K tradičním pokrmům '''maďarské kuchyně''' patří [[../../Guláš|guláš]], [[../../Lečo|lečo]], [[../../Paprikáš|paprikáš]], [[../../Perkelt|perkelt]] či [[../Tokáň|tokáň]]. Charakteristickým kořením je mletá [[../../Koření/Paprika|paprika]], častěji sladká než pálivá.
== Recepty ==
* [[../../Bramborová polévka s kysanou smetanou|Bramborová polévka s kysanou smetanou]]
* [[../../Debrecínské vepřové kotlety|Debrecínské vepřové kotlety]]
* [[../../Fazolová polévka s uzeným kolenem|Fazolová polévka s uzeným kolenem]]
* [[../../Halászlé|Halászlé]]
* [[../../Houby s bramborami|Houby s bramborami]]
* [[../../Jehněčí kotlíkový paprikáš|Jehněčí kotlíkový paprikáš]]
* [[../../Kološvárské zelí|Kološvárské zelí]]
* [[../../Lečo|Lečo]]
* [[../../Maďarská omáčka|Maďarská omáčka]]
* [[../../Maďarský guláš|Maďarský guláš]]
* [[../../Medové pagáče|Medové pagáče]]
* [[../../Míchaná vejce s houbami|Míchaná vejce s houbami]]
* [[../../Protýkaná vepřová kýta na roštu|Protýkaná vepřová kýta na roštu]]
* [[../../Saská česneková polévka|Saská česneková polévka]]
* [[../../Sedmihradská selská omeleta|Sedmihradská selská omeleta]]
* [[../../Sedmihradský fazolový salát|Sedmihradský fazolový salát]]
* [[../../Slepičí polévka Ujházy|Slepičí polévka Ujházy]]
* [[../../Šelmovský paprikáš|Šelmovský paprikáš]]
* [[../../Tarhoně|Tarhoně]]
* [[../../Vepřový tokáň s houbami|Vepřový tokáň s houbami]]
* [[../../Zadělávaná kapusta|Zadělávaná kapusta]]
* [[../../Ženské rozmary|Ženské rozmary]]

== Externí odkazy ==
* [http://www.labuznik.com/cuisine.php?ID=15 Maďarské recepty]

[[Kategorie:Národní kuchyně|Maďarsko]]</text>
      <sha1>67o1jqvc9gpccll8umi0d8got8l9uxf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:7z</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4805</id>
    <redirect title="Linux:Kompresní utility" />
    <revision>
      <id>17067</id>
      <timestamp>2009-04-16T11:56:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Kompresní utility#7z]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="41" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Kompresní utility#7z]]</text>
      <sha1>0gr4dl4dzogktqgmzlh6izgysfx7bzq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:lzma</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4806</id>
    <redirect title="Linux:Kompresní utility" />
    <revision>
      <id>17068</id>
      <timestamp>2009-04-16T11:56:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Kompresní utility#lzma]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="43" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Kompresní utility#lzma]]</text>
      <sha1>l9r7yu7s84yaydklyj8pf3nmjz9rlmk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:lzcat</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4807</id>
    <redirect title="Linux:Kompresní utility" />
    <revision>
      <id>17069</id>
      <timestamp>2009-04-16T11:57:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Kompresní utility#lzma]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="43" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Kompresní utility#lzma]]</text>
      <sha1>l9r7yu7s84yaydklyj8pf3nmjz9rlmk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:7za</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4808</id>
    <redirect title="Linux:Kompresní utility" />
    <revision>
      <id>17070</id>
      <timestamp>2009-04-16T11:57:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Kompresní utility#7z]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="41" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Kompresní utility#7z]]</text>
      <sha1>0gr4dl4dzogktqgmzlh6izgysfx7bzq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:bzip2</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4809</id>
    <redirect title="Linux:Kompresní utility" />
    <revision>
      <id>17071</id>
      <timestamp>2009-04-16T11:58:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Kompresní utility#bzip2]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="44" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Kompresní utility#bzip2]]</text>
      <sha1>lzmctop0qy0urqiqf6ipqwip83cwkd4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:bunzip2</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4810</id>
    <redirect title="Linux:Kompresní utility" />
    <revision>
      <id>17072</id>
      <timestamp>2009-04-16T11:58:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Kompresní utility#bzip2]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="44" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Kompresní utility#bzip2]]</text>
      <sha1>lzmctop0qy0urqiqf6ipqwip83cwkd4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:bz2</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4811</id>
    <redirect title="Linux:Kompresní utility" />
    <revision>
      <id>17073</id>
      <timestamp>2009-04-16T11:59:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Kompresní utility#bzip2]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="44" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Kompresní utility#bzip2]]</text>
      <sha1>lzmctop0qy0urqiqf6ipqwip83cwkd4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:gzip</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4812</id>
    <redirect title="Linux:Kompresní utility" />
    <revision>
      <id>17074</id>
      <timestamp>2009-04-16T11:59:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Kompresní utility#gzip]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="43" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Kompresní utility#gzip]]</text>
      <sha1>73t57b2a5fobm7o8ek6nx5b1red6wke</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:gunzip</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4813</id>
    <redirect title="Linux:Kompresní utility" />
    <revision>
      <id>17075</id>
      <timestamp>2009-04-16T11:59:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Kompresní utility#gzip]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="43" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Kompresní utility#gzip]]</text>
      <sha1>73t57b2a5fobm7o8ek6nx5b1red6wke</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:xz</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4814</id>
    <redirect title="Linux:Kompresní utility" />
    <revision>
      <id>17076</id>
      <timestamp>2009-04-16T12:00:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Kompresní utility#lzma]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="43" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Kompresní utility#lzma]]</text>
      <sha1>l9r7yu7s84yaydklyj8pf3nmjz9rlmk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Programujeme jednočipy/VnParProg hex code</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4815</id>
    <revision>
      <id>35347</id>
      <parentid>33129</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:32:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1958" xml:space="preserve">Zde je pro usnadnění uveden zkompilovaný HEX soubor pro vn paralelní programování Atmegy8.

 :1000000012C02CC02BC02AC029C028C027C026C0BF
 :1000100025C024C023C022C021C020C01FC01EC0D4
 :100020001DC01CC01BC011241FBECFE5D4E0DEBF25
 :10003000CDBF10E0A0E6B0E0EAE2F2E002C0059039
 :100040000D92A036B107D9F710E0A0E6B0E001C0EC
 :100050001D92A036B107E1F7D7D0E6C0D1CF20E09E
 :1000600030E040E050E002C02F5F3F4F28173907D3
 :10007000D8F34F5F5F4F23E0483E520718F420E06B
 :1000800030E0F4CF089588B38F6788BB85B38F6065
 :1000900085BB82B38E6F82BB84E690E0E0DF88B3DD
 :1000A000807888BB85B3807F85BB82B3817082BB3B
 :1000B00084E690E0D4DF08958FE787BB8FE084BBB0
 :1000C0008CEF81BB18BA15BA8CE082BB88EC90E04B
 :1000D000C6DFAB9A84E190E0C2DF08959598969AC6
 :1000E000949888B3807C88BBA898A99A84E190E012
 :1000F000B6DFC69A8AE090E0B2DFC69884E190E06D
 :10010000AEDF84E190E0ABDF93988AE090E0A7DF78
 :10011000939A819BFECF84E190E0A1DF08959598AA
 :10012000969AAA98949888B3807C88BB85B38C7F74
 :1001300085BBA89A84E190E092DFC69A8AE090E0BD
 :100140008EDFC69884E190E08ADF9698959A88B30E
 :10015000817E88BB85B385BB88B3816288BB85B34C
 :10016000836085BB84E190E07ADFC69A8AE090E004
 :1001700076DFC69884E190E072DFAA98949884E1D3
 :1001800090E06DDF93988AE090E069DF939A84E1D4
 :1001900090E065DF08959598969AAA98949888B308
 :1001A000807C88BB85B38C7F85BBA89A84E190E076
 :1001B00056DFC69A8AE090E052DFC69884E190E06C
 :1001C0004EDF9698959A88B3896188BBA99A88B3BF
 :1001D000897D88BBA89884E190E041DFC69A8AE0D7
 :1001E00090E03DDFC69884E190E039DFAA98949AC8
 :1001F00084E190E034DF93988AE090E030DF939AD6
 :1002000084E190E02CDF0895CFE5D4E0DEBFCDBFE0
 :1002100053DFC1DF84DF819BFECF84EF91E01FDFDE
 :0A022000AB9880E090E000C0FFCF33
 :00000001FF


Zdrojový kód v C najdete na [[Programujeme jednočipy/VnParProg c code]], komentáře k nahrání a použití najdete na [[Programujeme jednočipy]].
Tento soubor uvolňuji pod stejnou licencí, jako má uvedená stránka.

[[Kategorie:Programujeme jednočipy|VnParProg hex code]]</text>
      <sha1>s3ybc37avei26916b6d1m7899xxz4kb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Programujeme jednočipy/VnParProg c code</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4816</id>
    <revision>
      <id>35346</id>
      <parentid>25914</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:32:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5467" xml:space="preserve"># include &lt;avr/io.h&gt;
 
 /*
  * Atmega8 reset
  * Resets the fuses of a blocked atmega8 MCU using high-voltage parallel programming.
  * This operation enables standard serial programming, which uses the internal oscillator.
  *
  * Needs two MCUs: 	the doctor (with default fuses) using this firmware
  * 			the patient, which has wrong fuses
  * 			(for example RSTDSBL set and/or wrong clock source)
  *
  * This program is published under GFDL, being a part of the
  * http://cs.wikibooks.org/w/index.php?title=Programujeme_jednočipy
  * textbook. See this textbook for electrical schematic and usage.
  * Written by Filip Dominec, 2009
  */
 
 // Pins definition to comply with dsheet 
 // following pins shall be connected 1:1 from doctor to patient
 #define DATA0 	_BV(PB0)
 #define DATA1 	_BV(PB1)
 #define DATA2 	_BV(PB2)
 #define DATA3 	_BV(PB3)
 #define DATA4 	_BV(PB4)
 #define DATA5 	_BV(PB5)
 #define XTAL1	_BV(PB6)
 
 #define DATA6 	_BV(PC0)
 #define DATA7 	_BV(PC1)
 #define BS2	_BV(PC2)
 
 #define RDY	_BV(PD1)
 #define OE 	_BV(PD2)
 #define WR 	_BV(PD3)
 #define BS1	_BV(PD4)
 #define XA0	_BV(PD5)
 #define XA1	_BV(PD6)
 #define PAGEL	_BV(PD7)
 // following pin turns the patient on and connects +12 V to its RESET pin
 // use a simple circuit with two transistors (PNP/NPN) to switch this high voltage
 #define RESET	_BV(PC3)
 
 
 void delay(unsigned int num) 
 {
   unsigned int i,j;
   for (j = 0; j &lt; 1000; j++)
     for (i = 0; i &lt; num; i++)
       ;
 }
  
 void blinkall() 
 {
 	PORTB |= (XTAL1 | DATA0 | DATA1 | DATA2 | DATA3 | DATA4 | DATA5);
 	PORTC |= (DATA6 | DATA7 | BS2 | RESET);
 	PORTD |= (RDY   | OE    | WR    | BS1   | XA0   | XA1   | PAGEL);
 	delay(100);
 	PORTB &amp;= 255^(XTAL1 | DATA0 | DATA1 | DATA2 | DATA3 | DATA4 | DATA5);
 	PORTC &amp;= 255^(DATA6 | DATA7 | BS2 | RESET);
 	PORTD &amp;= 255^(RDY   | OE    | WR    | BS1   | XA0   | XA1   | PAGEL);
 	delay(100);
 	// FIXME: PC0 = 0, 
 	//while (1) { blinkall(); }
 }
 
 
 void initialize_pins()
 {
 	// DDR = &quot;Data Direction Register&quot; (note that RDY is input)
 	DDRB = (XTAL1 | DATA0 | DATA1 	| DATA2 | DATA3 | DATA4 | DATA5);
 	DDRC = (DATA6 | DATA7 | BS2 	| RESET);
 	DDRD = (	OE    | WR    	| BS1   | XA0   | XA1   | PAGEL);
 
 	// initialize the outputs 
 	PORTB = (0);
 	PORTC = (0);
 	PORTD = (OE 	| WR); 		// PAGEL, XA1, XA0, BS1 must be down, but OE, WR are inverted
 	delay(200);
 
 	// reset the patient
 	PORTC |= (RESET); 
 	delay(20);	
 	//PORTD = (PAGEL | XA1 | XA0 | BS1);  WTF?
 }
  
 void chip_erase()
 {
 	// set command mode
 	PORTD &amp;= ~(XA0);
 	PORTD |= (XA1);
 
 	PORTD &amp;= ~(BS1);
 
 	// set data to &quot;1000 0000&quot;
 	PORTB &amp;= ~(DATA0 | DATA1 | DATA2 | DATA3 | DATA4 | DATA5);
 	PORTC &amp;= ~(DATA6);
 	PORTC |= (DATA7);
 
 	// XTAL1 strobe
 	delay(20); PORTB |= (XTAL1); delay(10); PORTB &amp;= ~(XTAL1); delay(20);  
 	
 	// WR strobe
 	delay(20); PORTD &amp;= ~(WR); delay(10); PORTD |= (WR); 
 
 	// wait until ready
 	while ((PIND &amp; RDY) == 0) {};
 	delay(20);  
 }
  
 void lfuse_erase()
 {
 	// set command mode
 	PORTD &amp;= ~(XA0);
 	PORTD |= (XA1);
 	
 	// set BS1,2 = 0 (?)
 	PORTC &amp;= ~(BS2);
 	PORTD &amp;= ~(BS1);
 
 	// &quot;fuse erase&quot; command = set DATA7-0 to &quot;01000000b&quot;
 	PORTB &amp;= ~(DATA0 | DATA1 | DATA2 | DATA3 | DATA4 | DATA5);
 	PORTC &amp;= ~(DATA6 | DATA7);
 	PORTC |= (DATA6);
 
 	// XTAL1 strobe
 	delay(20); PORTB |= (XTAL1); delay(10); PORTB &amp;= ~(XTAL1); delay(20);  
 
 	
 	// set data mode
 	PORTD &amp;= ~(XA1);
 	PORTD |= (XA0);
 	
 	// Load Data Low byte. Bit n = “0” programs and bit n = “1” erases the Fuse bit.
 	// Default value: lfuse = 0xE1
 	PORTB &amp;= ~(DATA1 | DATA2 | DATA3 | DATA4);
 	PORTC &amp;= ~(0);
 	PORTB |= (DATA0 | DATA5);
 	PORTC |= (DATA6 | DATA7);
 	
 	// XTAL1 strobe
 	delay(20); PORTB |= (XTAL1); delay(10); PORTB &amp;= ~(XTAL1); delay(20);  
 	
 	// set BS1 and BS2 to “0” for lfuse
 	PORTC &amp;= ~(BS2);
 	PORTD &amp;= ~(BS1);
 	
 	// WR strobe
 	delay(20); PORTD &amp;= ~(WR); delay(10); PORTD |= (WR); delay(20);  
 }
  
 void hfuse_erase()
 {
 	// set command mode
 	PORTD &amp;= ~(XA0); 	PORTD |= (XA1);
 	
 	// set BS1,2 = 0 (?)
 	PORTC &amp;= ~(BS2);
 	PORTD &amp;= ~(BS1);
 
 	// &quot;fuse erase&quot; command = set DATA7-0 to &quot;01000000b&quot;
 	PORTB &amp;= ~(DATA0 | DATA1 | DATA2 | DATA3 | DATA4 | DATA5);
 	PORTC &amp;= ~(DATA6 | DATA7);
 	PORTC |= (DATA6);
 
 	// XTAL1 strobe
 	delay(20); PORTB |= (XTAL1); delay(10); PORTB &amp;= ~(XTAL1); delay(20);  
 
 
 	// set data mode
 	PORTD &amp;= ~(XA1);
 	PORTD |= (XA0);
 	
 	// Load Data high byte. Bit n = “0” programs and bit n = “1” erases the Fuse bit.
 	// Default value: hfuse = 0xd9
 	PORTB |= (DATA0 | DATA3 | DATA4);
 	PORTC |= (DATA7);
 	PORTB &amp;= ~(DATA1 | DATA2 | DATA5);
 	PORTC &amp;= ~(DATA6);
 	
 	// XTAL1 strobe
 	delay(20); PORTB |= (XTAL1); delay(10); PORTB &amp;= ~(XTAL1); delay(20);  
 
 	// set BS1 to “1” and BS2 to “0” for hfuse
 	PORTC &amp;= ~(BS2);
 	PORTD |= (BS1);
 	
 	// WR strobe
 	delay(20); PORTD &amp;= ~(WR); delay(10); PORTD |= (WR); delay(20);  
 }
  
 int main (void)
 {
 	initialize_pins();
 	
 	// note: now it would be time to perform &quot;chip erase&quot; command, if it was locked 
 	// chip_erase();
 	
 	hfuse_erase();
 	lfuse_erase();
 
 	// wait until ready, then turn off RESET
 	while ((PIND &amp; RDY) == 0) {};
 	delay(500);
 	PORTC &amp;= ~(RESET);
 
 	return 0;
 }

Tento program (atmega8-fuse-repair.c) zkompilujeme klasickým postupem a nahrajeme jej do zdravé Atmegy8, aniž bychom měnili výchozí nastavení pojistek:

[[Kategorie:Programujeme jednočipy|VnParProg c code]]</text>
      <sha1>k5bclgd8ex5za3rw9les1bxxmvcced6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Ingredience/Sůl</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4817</id>
    <revision>
      <id>38580</id>
      <parentid>30375</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="780" xml:space="preserve">[[Soubor:SaltMounds.jpeg|náhled|Sůl]]

'''Sůl''', chemicky [[w:Chlorid sodný|chlorid sodný]], je jedno z nejzákladnějších dochucovadel používaných v kuchyni, přidává se nejen do slaných, ale často i do sladkých jídel. Jak říká kuchař ve známé české pohádce [[w:Byl jednou jeden král...|Byl jednou jeden král…]]: ''„Jídlo bez soli nebude nikdy ono.“'' Pro její časté užívání bývá obohacována [[w:Jód|jódem]], aby byl zaručen přísun tohoto zvlášť pro vnitrozemce vzácného a pro organismus důležitého prvku do těla. Sůl se také používá ke konzervování potravin.

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Chlorid sodný}}
* {{Wikislovník|heslo=sůl}}
* {{Commons|galerie=Salt}}

[[Kategorie:Wikikuchařka|Sůl]]</text>
      <sha1>m5k6nyzc8r6f8tm49ejsnjgxoue9z7o</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Národní kuchyně/Italská kuchyně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4818</id>
    <revision>
      <id>38591</id>
      <parentid>25465</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1109" xml:space="preserve">[[Soubor:Flag of Italy.svg|vpravo|200px|okraj]]
[[Soubor:EU location ITA.png|vpravo|200px|okraj]]
== Recepty ==
* [[../../Garnáty na česnekovém másle|Garnáty na česnekovém másle]]
* [[../../Italská studená omáčka|Italská studená omáčka]]
* [[../../Jehněčí kotleta po toskánsku|Jehněčí kotleta po toskánsku]]
* [[../../Ossobuco|Ossobuco]]
* [[../../Pasta asciutta|Pasta asciutta]]
* [[../../Pečená polenta se čtyřmi sýry|Pečená polenta se čtyřmi sýry]]
* [[../../Pečené brambory s rozmarýnem|Pečené brambory s rozmarýnem]]
* [[../../Ravioli|Ravioli]]
* [[../../Rybí polévka (Itálie)|Rybí polévka]]
* [[../../Salát s avokádem a špenátem|Salát s avokádem a špenátem]]
* [[../../Saltimbocca|Saltimbocca]]
* [[../../Selská zeleninová polévka|Selská zeleninová polévka]]
* [[../../Telecí skřivani|Telecí skřivani]]
* [[../../Těstoviny s brokolicí|Těstoviny s brokolicí]]
* [[../../Vařená brokolice|Vařená brokolice]]

== Externí odkazy ==
* [http://www.labuznik.com/cuisine.php?ID=12 Italské recepty]

[[Kategorie:Národní kuchyně|Itálie]]</text>
      <sha1>44g00wa1259qnxrw36o64lukugff1pv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Rybí polévka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4819</id>
    <revision>
      <id>38631</id>
      <parentid>35704</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="427" xml:space="preserve">[[Soubor:Halászlé.jpg|náhled|Halászlé]]
'''Rybí polévka''' je [[../Polévka|polévka]], jejíž základní surovinou je [[../Ryby|ryba]], nebo [[../Rybí vývar|rybí vývar]]

== Recepty ==
* [[../Halászlé/]]
* [[../Polévka hlubockých rybářů/]]
* [[../Rybí polévka z hlavy a vnitřností/]]
* [[../Rybí rassolnik s houbami/]]
* [[../Ucha/]]

[[Kategorie:Polévky|Rybí polévka]]
[[Kategorie:Ryby| ,Polévka]]</text>
      <sha1>qle8dmnl532bzygyvol5932xlel8rpd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Květáková polévka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4820</id>
    <revision>
      <id>35657</id>
      <parentid>22796</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="387" xml:space="preserve">'''Květáková polévka''' je [[../Polévka|polévka]], jejíž základní surovinou je [[../Zelenina/Květák|květák]].

== Recepty ==
* [[../Květáková polévka (Francie)|Květáková polévka]]
* [[../Květáková polévka (Švédsko)|Květáková polévka]]
* [[../Květáková smetanová polévka/]]

[[Kategorie:Polévky|Květáková polévka]]
[[Kategorie:Květák|Polévka]]</text>
      <sha1>jqp2c59264ztr6y78t9bawrfpqjc2mq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Rajská polévka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4821</id>
    <revision>
      <id>40933</id>
      <parentid>40932</parentid>
      <timestamp>2019-12-24T12:40:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>rv, neozdrojované tvrzení (na wiki stránce nic takového není uvedeno)</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="510" xml:space="preserve">[[Soubor:Tomato gazpacho.jpg|náhled|Gazpacho]]
'''Rajská polévka''' je [[../Polévka|polévka]], jejíž základní surovinou jsou [[../Zelenina/Rajče|rajčata]], nebo [[../Rajský protlak|rajský protlak]].

== Recepty ==
* [[../Gazpacho/]]
* [[../Pappa al pomodoro/]]
* [[../Rajská česnečka/]]
* [[../Rajská polévka (Česko)|Rajská polévka]]
* [[../Rajská polévka RÁJ/]]
* [[../Rajská polévka s bazalkou a šunkou/]]

[[Kategorie:Polévky|Květáková polévka]]
[[Kategorie:Rajče|Polévka]]</text>
      <sha1>790onwkljvkdjlkeckiamyeul30g8kf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Pórková polévka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4822</id>
    <revision>
      <id>35701</id>
      <parentid>22798</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="336" xml:space="preserve">'''Pórková polévka''' je [[../Polévka|polévka]], jejíž základní surovinou je [[../Zelenina/Pór|pórek]].

== Recepty ==
* [[../Cock a Leekie/]]
* [[../Polévka z brambor a pórku/]]
* [[../Pórková polévka s kvasnicemi/]]
* [[../Šafránová polévka/]]

[[Kategorie:Polévky|Pórková polévka]]
[[Kategorie:Pór|Polévka]]</text>
      <sha1>2mjlvpmp6fgthn9atjwu41lujjifqbs</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Houbová polévka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4823</id>
    <revision>
      <id>38576</id>
      <parentid>35633</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="592" xml:space="preserve">[[Soubor:Grzybowa.jpg|200px|vpravo|okraj]]
'''Houbová polévka''' je [[../Polévka|polévka]], při jejíž přípravě se neobejdeme bez [[../Houby|hub]].

== Recepty ==
* [[../Čočková polévka s houbami/]]
* [[../Houbová polévka s česnekem/]]
* [[../Houbová polévka s nudlemi/]]
* [[../Krupková polévka s houbami/]]
* [[../Kyselica s bílými hřiby/]]
* [[../Kyselo s liškami/]]
* [[../Podzimní houbová polévka/]]
* [[../Vídeňský krém/]]

== Související stránky ==
* [[../Žampionová polévka/]]

[[Kategorie:Polévky|Houbová polévka]]
[[Kategorie:Houby|Polévka]]</text>
      <sha1>rga3e1xzt19icyjxahdfsypdzhlcr53</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>RAID a LVM</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4837</id>
    <revision>
      <id>39938</id>
      <parentid>35432</parentid>
      <timestamp>2019-07-24T11:30:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- whitespace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9000" xml:space="preserve">Pokud je vámi instalovaný stroj určen k nenáročnému nasazení jako běžná pracovní stanice..
*	je použití RAIDu zbytečné
*	nasazení LVM diskutabilní

Zcela jinak je však tomu, pokud..
*	mají být na stroji uložená data na kterých vám záleží
*	chcete zajistit vysokou úroveň dostupnosti ( v případě serverových řešení )

Není to tak dávno, co patřily pevné disky mezi nejdražší položky počítače a tak se používaly tyto technologie téměř výhradně na serverech. V současné době ( jaro 2009 ) je však poměr ceny a kapacity pevných disků natolik příznivý, že si je může dovolit na svém stroji kdokoliv.

= Co je to RAID? =

RAID (Redundant Array of Independent Discs) je zkrácené označení pro pole fyzicky nezávislých disků, které se navenek tváří jako disk jediný.

RAID může být buď :

; '''hardwarový''' : v takovém případě se o vlastní rozdělování dat mezi jednotlivé pevné disky stará fyzické zařízení ('''řadič''') ve kterém je od výrobce natažený speciální firmware. Operační systém pak vidí takové diskové pole jako jedno fyzické zařízení

nebo

; '''softwarový''' : fyzické pevné disky jsou sestaveny do RAIDového pole softwarově, a o rozdělování dat mezi ně se stará ovladač, který je součástí operačního systému.

== Výhody a nevýhody hardwarového RAIDu ==

Jednou z výhod hardwarových RAIDů je jejich blbuvzdornost. Většinou podporují tzv. ''hotswap'' (tj. že zařízení lze vyjmout či přidat, aniž by bylo nutné stroj restartovat), takže v případě, že jeden z disků odejde do věčných lovišť, stačí místo něj zasunout nový.

Další z výhod je, že nainstalovaný systém vidí diskové pole vždy jako jedno fyzické zařízení, bez ohledu na operační systém. Nevýhodou však je závislost na uzavřeném firmware. Pokud obsahuje nějaký bug, nezbývá se než modlit aby pro něj měl výrobce opravu či řešení.

Hardwarové RAIDy jsou zatím stále ještě poměrně drahá zařízení, proto levnější základové desky pro PC umožňují vytvořit RAIDové pole jen s menším počtem disků. Některé se dokonce prodávají s RAIDovými pseudořadiči, které ve skutečnosti vůbec hardwarový RAID neumí. Bohužel nezkušený uživatel se tuto skutečnost zpravidla dozví až v okamžiku, kdy mu začne vrtat hlavou proč mu instalovaný Linux vidí místo jednoho zařízení stále jednotlivé disky.

Některé hardwarové RAIDy omezují uživatele také tím, že vyžadují identickou velikost a rovněž typ náhradního disku. Nelze tedy kupř. vytvořit RAIDové pole kombinací ''SATA'' a ''IDE'' zařízení (což softwarový RAID umožňuje). Dříve to vcelku nebyl až takový problém, protože vývoj pevných disků nebyl tak překotný jako dnes. Jenže kdo vám dnes zaručí, že za dva roky seženete disk s identickou kapacitou? A pokud ano, tak většinou za drahý peníz.

== Výhody a nevýhody softwarového RAIDu ==

Linuxový softwarový RAID je obecně považován za spolehlivější řešení než RAID hardwarový. Je to dáno i tím, že dává mnohem větší svobodu jak při tvorbě jednotlivých RAIDových zařízení a také tím, že v případě problémů je u něj větší pravděpodobnost záchrany dat přes jiný linuxový stroj.

== Typy RAIDu ==

V případě RAIDových polí se hovoří zpravidla o třech typech RAIDu:

=== RAID 0 ===

Je pouhým prokládáním dat mezi disky. Z hlediska bezpečnosti dat je absolutně nevhodný, protože data nejsou uložena redundantně. Alternativně prokládání dat umí LVM.

=== RAID 1 ===

Jednotlivé disky provádí ''mirroring'', neboli ''zrcadlení''. Což znamená, že se na všechny disky ukládají stejná data. V případě výpadku jednoho z disků jsou data nadále dostupná a pokud hardwarové zařízení podporuje ''hotswap'' lze provést výměnu za chodu aniž by bylo nutné systém zastavit.

Navíc v případě, že máme pro RAID 1 použito více disků, lze použít pro obnovu systému libovolný z nich.

=== RAID 5 ===

Pro RAID 5 je nutné použít minimálně 4 disky. Na rozdíl od RAID 1 by měl být rychlejší přístup k datům, protože při čtení využívá paralelního přístupu k jednotlivým diskům. Naopak zápis dat je pomalejší.
Oproti RAID 1 je také vyšší pravděpodobnost ztráty dat, pokud vypadnou 2 z disků.

=== RAID 10 ===

I RAID 10 vyžaduje nejméně 4 disky. Je to v podstatě RAID 0 (tedy sloučená disková kapacita) dvou polí typu RAID 1. Oproti RAID 5 snižuje pravděpodobnost ztráty dat v případě že kleknou dva fyzické disky. Ovšem pokud máte tu smůlu a vypadnou zrovna dva fyzické disky co spolu tvoří pole typu RAID 1, tak jste stejně v háji.

Podrobnější vysvětlení jednotlivých typů RAIDu můžete nalézt u hesla [[w:RAID|RAID]] na wikipedii.

== Vytvoření RAIDového pole ==

== Práce s RAIDem ==

== Jak připojit disk se softwarovým RAIDem na jiném stroji ==

= Softwarová správa diskového prostoru - LVM =

LVM (Logical Volume Management) je mnohem pružnější metodou správy diskového prostoru než raid. V kombinaci s raid1 ale dává vysokou šanci na uchování dat v případě hardwarového kolapsu.

Pomocí LVM lze totiž spojovat více fyzických zařízení - disků, diskových oddílů, RAID nebo jiných úložných zařízení do logických celků, které pak lze dále využívat stejně jako klasické diskové oddíly.

První verze LVM pochází z roku 1998 od Heinze Mauelshagena a byla založena na LVM z [[w:HP-UX|HP-UX]].

== Rozdíl mezi RAID a LVM ==

Na rozdíl od RAIDu umožňuje LVM spojovat do diskových svazků (Volume Groups) zařízení nejrůznějšího typu. Externí disky, lokální disky, virtuální disky na síťových souborových systémech připojené přes loop, ... Jednotlivé diskové svazky lze rovněž spojovat do RAIDu, a navíc přitom využívat možností o kterých se RAID zařízením ani nezdá.

Za tuto flexibilitu však platíte výkonem, proto je třeba vždy pečlivě zvážit jakým způsobem tyto technologie správně nasadit.

== Co umí LVM ==

Nevýhodou běžných pevných disků je obtížné přerozdělování volného místa po jejich prvotním rozdělení na diskové oddíly. LVM tento problém elegantně řeší přidáním logické vrstvy mezi fyzická média a operační systém. Do vytvořené logické jednotky lze snadno libovolně (pokud použitá zařízení podporují hotswap, tak i za chodu) přidávat (nebo odebírat) fyzická zařízení a tím měnit její velikost případně nahrazovat starší disky za nové, atp., aniž by bylo nutné stroj restartovat.

V rámci této logické jednotky lze pak vytvářet logické diskové oddíly a pokud to podporuje souborový systém, který na nich použijete (zvládá to kupř. ReiserFS, nebo XFS), i měnit za chodu jejich velikost.

LVM také umožňuje dělat za chodu ''snapshoty'' - tj. zakonzervovat stav diskového oddílu v určitý moment, a pak jej za chodu někam odzálohovat, přesto že se svazkem programy dále pracují (zapisují, vytvářejí a mažou soubory a podobně).

== Základní stavební jednotky se kterými LVM pracuje ==
* '''Physical volume''' (fyzický svazek) - oddíl na fyzickém disku (např. /dev/hda1), popřípadě celý fyzický disk (např. /dev/hda).
* '''Volume group''' (skupina svazků) - sdružuje jednotlivé fyzické svazky do jednoho celku, nad kterým se definují logické svazky.
* '''Logical volume''' (logický svazek) - je definován uvnitř skupiny svazků a ve výsledku se operačnímu systému jeví jako fyzický disk.

== Příklad vytvoření LVM svazku ze tří fyzických disků ==
nejdříve zavedeme modul „dm-mod“

&lt;code&gt;modprobe dm-mod&lt;/code&gt;

poté převedeme fyzické disky na svazky se kterými umí LVM pracovat:

&lt;code&gt;pvcreate /dev/hda /dev/hdb /dev/hdc&lt;/code&gt;

seskupíme je do skupiny svazků:

&lt;code&gt;vgcreate test_vg /dev/hda /dev/hdb /dev/hdc&lt;/code&gt;

nyní vytvoříme logický svazek jehož velikost bude součtem velikostí všech tří disků, řekněme že byly použity 100GB disky, vytvoříme tedy 300GB svazek:

&lt;code&gt;lvcreate -L 300000 -n test_lv test_vg&lt;/code&gt;

ve vzniklém logickém svazku můžeme vytvořit souborový systém a připojit ho k přípojnému bodu:

&lt;code&gt;mkreiserfs /dev/test_vg/test_lv&lt;/code&gt; nebo &lt;code&gt;mkfs.ext3 /dev/test_vg/test_lv&lt;/code&gt;

&lt;code&gt;mount /dev/test_vg/test_lv /mnt/data&lt;/code&gt;

== Práce s LVM svazky ==

Zmenšení souborového systému na svazku a následné zmenšení logického svazku o 50GB

&lt;code&gt;resize2fs /dev/test_vg/test_lv 250G&lt;/code&gt; (EXT2/3)

&lt;code&gt;lvreduce -L -50G /dev/test_vg/test_lv&lt;/code&gt;

Zvětšíme logický svazek o 50GB

&lt;code&gt;lvextend -L +50G /dev/test_vg/test_lv&lt;/code&gt;

&lt;code&gt;resize2fs /dev/test_vg/test_lv&lt;/code&gt; (EXT2/3)

== Jak připojit LVM svazek na jiném stroji ==

[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>i68gfoh6ud140h5byb8agctqrutbkq8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Výpis</title>
    <ns>10</ns>
    <id>4839</id>
    <revision>
      <id>21119</id>
      <parentid>18295</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T16:08:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ArthurBot</username>
        <id>1381</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: změna kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="540" xml:space="preserve">&lt;pre&lt;noinclude /&gt; style=&quot;background-color:#f0fff0;font-size:small;border: none;&quot;&gt;
{{{1}}}
&lt;/pre&lt;noinclude /&gt;&gt;&lt;noinclude&gt;
Šablona pro vložení ukázky výpisu z konzole.

==Použití==

&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;{{Výpis|Jednořádková ukázka výpisu}}&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;

{{Výpis|Jednořádková ukázka výpisu}}

&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;{{Výpis|1=U výpisu, který obsahuje rovnítko, je třeba začínat 1=}}&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;

{{Výpis|1=U výpisu, který obsahuje rovnítko, je třeba začínat 1=}}

[[Kategorie:Šablony:(vše)|{{PAGENAME}}]]
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>hch75g3dnx8mtodzdf2xwekqlwevs6h</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak postupovat při záchraně dat</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4841</id>
    <revision>
      <id>40448</id>
      <parentid>38370</parentid>
      <timestamp>2019-08-25T18:55:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="39949" xml:space="preserve">Stává se, že se vám do rukou dostane neznámý disk, o jehož obsahu nemáte ani tušení a přitom z něj máte zachránit, co se dá. Někdy také „zdědíte“ stroj, který instaloval kdysi dávno někdo před vámi, a vy máte zdokumentovat, kde má co nainstalované. V takovém případě se vám mohou hodit následující postupy.

== Připojení neznámého disku ==

{{Výpis|1={{Linux:root}}[[Linux:tail|tail]] -f /var/log/messages}}

Ukázka výpisu:

{{Výpis|1=
Apr 22 17:44:15 stroj X: Libgcrypt warning: missing initialization - please fix the application
Apr 22 17:47:42 stroj kernel: [  264.117586] usb 1-7: new high speed USB device using ehci_hcd and address 4
Apr 22 17:47:42 stroj kernel: [  264.243891] usb 1-7: New USB device found, idVendor=152d, idProduct=2338
Apr 22 17:47:42 stroj kernel: [  264.243905] usb 1-7: New USB device strings: Mfr=1, Product=2, SerialNumber=5
Apr 22 17:47:42 stroj kernel: [  264.243914] usb 1-7: Product: USB to ATA/ATAPI Bridge
Apr 22 17:47:42 stroj kernel: [  264.243921] usb 1-7: Manufacturer: JMicron
Apr 22 17:47:42 stroj kernel: [  264.243927] usb 1-7: SerialNumber: 222293F04658
Apr 22 17:47:42 stroj kernel: [  264.244503] usb 1-7: configuration #1 chosen from 1 choice
Apr 22 17:47:42 stroj kernel: [  264.344488] Initializing USB Mass Storage driver...
Apr 22 17:47:42 stroj kernel: [  264.348033] scsi4 : SCSI emulation for USB Mass Storage devices
Apr 22 17:47:42 stroj kernel: [  264.350151] usbcore: registered new interface driver usb-storage
Apr 22 17:47:42 stroj kernel: [  264.350166] USB Mass Storage support registered.
Apr 22 17:47:47 stroj kernel: [  269.351427] scsi 4:0:0:0: Direct-Access     ST325031 0NS                   PQ: 0 ANSI: 2 CCS
Apr 22 17:47:47 stroj kernel: [  269.354109] sd 4:0:0:0: [sdb] 488397168 512-byte hardware sectors: (250 GB/232 GiB)
Apr 22 17:47:47 stroj kernel: [  269.354982] sd 4:0:0:0: [sdb] Write Protect is off
Apr 22 17:47:47 stroj kernel: [  269.355989] sd 4:0:0:0: [sdb] 488397168 512-byte hardware sectors: (250 GB/232 GiB)
Apr 22 17:47:47 stroj kernel: [  269.356846] sd 4:0:0:0: [sdb] Write Protect is off
Apr 22 17:47:47 stroj kernel: [  269.356876]  sdb: sdb1 sdb2 sdb3
Apr 22 17:47:47 stroj kernel: [  269.416988] sd 4:0:0:0: [sdb] Attached SCSI disk
}}

{{Výpis|1={{Linux:root}}[[Linux:sfdisk|sfdisk]] -d /dev/sdb
# tabulka rozdělení disku pro /dev/sdb
unit: sectors

/dev/sdb1 : start=       63, size=   240912, Id=fd, bootable
/dev/sdb2 : start=   240975, size= 58605120, Id=fd
/dev/sdb3 : start= 58846095, size=429545970, Id=83
/dev/sdb4 : start=        0, size=        0, Id= 0
}}

nebo

{{Výpis|1={{Linux:root}}[[Linux:fdisk|fdisk]] -l /dev/sdb

Disk /dev/sdb: 250,0 GB, 250 059 350 016 bajtů
hlav: 255, sektorů na stopu: 63, cylindrů: 30 401
Jednotky = cylindry po 16065 * 512 = 8 225 280 bajtech
Identifikátor disku: 0x00000000

Zařízení Zavádět   Začátek       Konec    Bloky    Id  Systém
/dev/sdb1   *           1          15      120456   fd  Linux RAID samorozpoznatelný
/dev/sdb2              16        3663    29302560   fd  Linux RAID samorozpoznatelný
/dev/sdb3            3664       30401   214772985   83  Linux
}}

Z výpisu je zřejmé, že je disk rozdělen na tři diskové oddíly, z toho první dva byly součástí linuxového softwarového RAIDu. Třetí diskový oddíl je běžného typu, tudíž na něm mohl být nejspíš nějaký souborový systém.

== Reaktivace softwarového RAIDu ==

Zkusíme tedy nejdřív zjistit, jak je to s oddíly, které byly určeny pro RAID.

{{Výpis|1={{Linux:root}}[[Linux:mdadm|mdadm]] --examine --scan /dev/sdb1 /dev/sdb2
ARRAY /dev/md1 level=raid1 num-devices=2 UUID=21c6ea2f:416ebb32:c0b47c07:a2972704
ARRAY /dev/md0 level=raid1 num-devices=2 UUID=5084e71d:71fac395:2f70a1ed:2d127230
}}

Jak vidno, tyto oddíly patří do RAID&amp;nbsp;1 (mirror), tudíž z nich je možné kompletně obnovit původní RAIDová pole. Neúplná RAIDová pole obnovíme velice snadno, neboť předchozí výpis odpovídá syntaxi v souboru &lt;code&gt;mdadm.conf&lt;/code&gt;.

Můžeme tedy tento výpis rovnou přidat do našeho konfiguračního souboru.

{{Výpis|1={{Linux:root}}[[Linux:mdadm|mdadm]] --examine --scan /dev/sdb1 /dev/sdb2 &gt;&gt; /etc/mdadm/mdadm.conf}}

{{Poznámka|V případě, že v systému, do kterého tento RAID chcete připojit, již existuje jiný RAID se stejným číslem, jako má některé z polí na připojeném disku, je třeba otevřít soubor &lt;code&gt;/etc/mdadm/mdadm.conf&lt;/code&gt; a změnit pořadové číslo pole, které by se mohlo dostat do konfliktu.
}}

Poté, kdy máme upraven soubor &lt;code&gt;/etc/mdadm/mdadm.conf&lt;/code&gt;, můžeme provést reaktivaci nově přidaných polí.

{{Výpis|1={{Linux:root}}[[Linux:mdadm|mdadm]] -A -s
mdadm: /dev/md1 has been started with 1 drive (out of 2).
mdadm: /dev/md0 has been started with 1 drive (out of 2).
}}

Výpisem souboru &lt;code&gt;/proc/mdstat&lt;/code&gt;

{{Výpis|1={{Linux:root}}[[Linux:cat|cat]] /proc/mdstat 
Personalities : [linear] [multipath] [raid0] [raid1] [raid6] [raid5] [raid4] [raid10] 
md0 : active (auto-read-only) raid1 sdb1[0]
      120384 blocks [2/1] [U_]
      
md1 : active (auto-read-only) raid1 sdb2[0]
      29302464 blocks [2/1] [U_]
      
unused devices: &lt;none&gt;
}}

se můžete přesvědčit o úspěšnosti reaktivace.

== Zjišťování použitého souborového systému ==

Nyní je je třeba zjistit, jak to na těchto diskových polích vypadá. Je nad nimi ještě další vrstva, nebo přímo souborový systém?

Abyste zabránili nechtěnému poškození, je vhodné si vyexportovat počáteční oblast disku do dočasného souboru a dále pracovat s ním.

{{Výpis|1={{Linux:root}}[[Linux:dd|dd]] if=/dev/md0 bs=512 count=255 of=/tmp/md0-raw-start
255+0 vstoupivších záznamů
255+0 vystoupivších záznamů
130 560 bajtů (131 kB) zkopírováno, 0,0396919 s, 3,3 MB/s
}}

Na vyexportovaný soubor lze pak pustit utilitu [[Linux:file|file]]:

{{Výpis|1={{Linux:root}}[[Linux:file|file]] -s /tmp/md0-raw-start
/tmp/md0-raw-start: Linux rev 1.0 ext2 filesystem data (mounted or unclean), UUID=7509beb3-fa4b-434a-bce1-54f99449b7ba
}}

Ta prozradí nejenom typ souborového systému, ale také UUID diskového oddílu. Když se zkusíme jen tak pro zajímavost podívat na začátek třetího diskového oddílu, tak se dozvíme, že byl součástí LVM svazku:

{{Výpis|1={{Linux:root}}[[Linux:file|file]] -s /tmp/sdb3-raw-start
/tmp/sdb3-raw-start: LVM2 (Linux Logical Volume Manager) , UUID: ghmk6itpklbAExbzBofefSyYQAQ73HD
}}

== Obnova LVM svazku ==

Když jsme se do vyexportovaného souboru podívali editorem, nalezli jsme v něm následující zajímavou část:

{{Výpis|1=
vg01 {
id = &quot;NE4164-p0aA-WD5n-Hpqm-2P3m-Ukf7-8Ilyeg&quot;
seqno = 9
status = [&quot;RESIZEABLE&quot;, &quot;READ&quot;, &quot;WRITE&quot;]
flags = []
extent_size = 8192
max_lv = 0
max_pv = 0

physical_volumes {

pv0 {
id = &quot;hYaUgw-3vF4-3qoz-d3Yu-rZ5l-KXv6-6UAyjt&quot;
device = &quot;/dev/md2&quot;

status = [&quot;ALLOCATABLE&quot;]
flags = []
dev_size = 1953519872
pe_start = 384
pe_count = 238466
}

pv1 {
id = &quot;ghmk6i-tpkl-bAEx-bzBo-fefS-yYQA-Q73HDU&quot;
device = &quot;/dev/sdc3&quot;

status = [&quot;ALLOCATABLE&quot;]
flags = []
dev_size = 429545970
pe_start = 384
pe_count = 52434
}
}

logical_volumes {

data {
id = &quot;tWtk63-DVNI-UCT4-JBpM-raPt-k7lD-1j6SFs&quot;
status = [&quot;READ&quot;, &quot;WRITE&quot;, &quot;VISIBLE&quot;]
flags = []
segment_count = 1

segment1 {
start_extent = 0
extent_count = 102400

type = &quot;striped&quot;
stripe_count = 1 # linear

stripes = [
&quot;pv0&quot;, 0
]
}
}
}
}
# Generated by LVM2 version 2.02.44 (2009-01-26): Thu Apr 9 16:52:36 2009
}}

Z těchto údajů lze zjistit nejenom, na kterém stroji a kdy byl LVM svazek vytvořen, ale také (podle UUID) zjistit, zda byl diskový oddíl součástí LVM svazku i v okamžiku odpojení. Pak lze přinejmenším část uložených dat obnovit. U výše uvedeného příkladu lze již zběžným pohledem odhalit, že diskový oddíl byl před vytažením disku ze svazku odstraněn, tudíž s největší pravděpodobností již neobsahuje žádná data.

== Jak se dostat na diskové oddíly ==

Systém by si měl většinou při připojení externích disků poradit a pro jednotlivé diskové oddíly vytvořit příslušná zařízení. Někdy, zvláště pokud je prostor na disku nějakým způsobem poškozen nebo pokud jde o pouhý obraz disku vytvořený přes [[Linux:fdisk|fdisk]], si je třeba poradit jinak – při [[Linux:mount|mountu]] použít tzv. '''offset'''. Offsetem se udává, kolik se má při mountu přeskočit. Zjistit, jakou velikost offsetu musíte použít, můžete takto:

{{Výpis|1={{Linux:root}}[[Linux:fdisk|fdisk]] -l /dev/sdb

Disk /dev/sdb: 250,0 GB, 250 059 350 016 bajtů
hlav: 255, sektorů na stopu: 63, cylindrů: 30 401
Jednotky = cylindry po 16065 * 512 = 8 225 280 bajtech
Identifikátor disku: 0x5b6ac646

Zařízení Zavádět   Začátek       Konec    Bloky    Id  Systém
/dev/sdb1               1       30401   244196001    c  W95 FAT32 (LBA)
}}

{{Výpis|1={{Linux:root}}[[Linux:sfdisk|sfdisk]] -d /dev/sdb
# tabulka rozdělení disku pro /dev/sdb
unit: sectors

/dev/sdb1 : start=       63, size=488392002, Id= c
/dev/sdb2 : start=        0, size=        0, Id= 0
/dev/sdb3 : start=        0, size=        0, Id= 0
/dev/sdb4 : start=        0, size=        0, Id= 0
}}

{{Výpis|1={{Linux:root}}[[Linux:dd|dd]] if=/dev/sdb bs=512 count=255 skip=63 of=/tmp/sdbs-raw-start
255+0 vstoupivších záznamů
255+0 vystoupivších záznamů
130 560 bajtů (131 kB) zkopírováno, 0,0207372 s, 6,3 MB/s
{{Linux:root}}[[Linux:file|file]] -s /tmp/sdbs-raw-start
/tmp/sdbs-raw-start: x86 boot sector, Microsoft Windows 98 Bootloader, code offset 0x5a, OEM-ID &quot;MSWIN4.1&quot;, sectors/cluster 64, Media descriptor 0xf8, heads 255, hidden sectors 63, sectors 488392002 (volumes &gt; 32 MB) , FAT (32 bit), sectors/FAT 59611, reserved3 0x800000, serial number 0x4b1a02bd, label: &quot;WD Passport&quot;
}}

{{Výpis|1={{Linux:root}}[[Linux:echo|echo]] $((63*512))
32256
}}

{{Výpis|1={{Linux:root}}[[Linux:mount|mount]] -t vfat /dev/sdb /mnt -o offset=32256}}

== Oprava poškozeného souborového systému ==

Po zjištění, jaký souborový systém neznámý disk obsahuje, je dobré provést jeho kontrolu. Hovorově se tato kontrola souborového systému nazývá ''čekování''. Tento slangový výraz vychází z anglického výrazu ''check'' („ověřit“), ze kterého vycházejí i názvy pro utility, kterými se tato kontrola provádí. Obvykle je totiž v systému najdete pod názvem, který začíná '''fsck''' (z angl. '''''f'''ile'''s'''ystem '''c'''hec'''k''''' – ověření souborového systému). Narazíte-li tedy na aplikaci, která má v názvu '''fsck''', půjde vždy s největší pravděpodobností o utilitu, která slouží ke kontrole a opravě souborového systému.

Jelikož pojmenování těchto utilit není zcela jednotné, jsou u Debianu v adresáři &lt;code&gt;/sbin&lt;/code&gt; skripty, které sjednocují volání těchto kontrolních utilit podle následujícího vzoru:
{{Výpis|1=fsck.&amp;lt;typ_souborového systému&amp;gt;}}
Díky tomu tak nemusíte přemítat, jak se pro onen souborový systém, který potřebujete ověřit, tato utilita jmenuje.

V drtivé většině případů postačí pouhá kontrola, během níž ověřovací utilita sama opraví drobné chybky, které se mohly vyskytnout kupř. při nekorektním vypnutí stroje.

{{Upozornění|Pozor! Aby bylo možné provést kontrolu souborového systému, nesmí být diskový oddíl připojen pro zápis. Může však být připojen v režimu „pouze pro čtení“.
Nelze-li tedy jinak, je třeba provést před kontrolou kořenového souborového systému tzv. '''remount''' do ''readonly'' režimu (tj. jen pro čtení). Systém je třeba najet do jednouživatelského režimu (''single user mode'') a pak provést následujícím příkazem &lt;code&gt;remount&lt;/code&gt;:
{{Výpis|1={{Linux:root}}[[Linux:mount|mount]] -r -o remount /}}
Není-li stroj v jednouživatelském režimu a nějaký démon již s diskem pracuje, pak se vám '''remount''' nepodaří.

; Co si počít v případě, kdy selže pokus o remount? : V takovém případě se pokuste zjistit pomocí [[Linux:fuser|fuser]] nebo [[Linux:lsof|lsof]], který proces pracuje s diskem, a pak buď službu, která jej spouští, korektně zastavit, nebo ho ''odstřelit'' příkazem [[Linux:kill|kill]] a pokusit se o '''remount''' znovu.
}}

=== ext2 ===

{{Výpis|1={{Linux:root}}[[Linux:fsck|fsck]] /dev/sda1
fsck 1.41.5 (23-Apr-2009)
e2fsck 1.41.5 (23-Apr-2009)
/dev/sda1 nebyl čistě odpojen, kontrola vynucena.
Průchod 1: Kontroluji inode, bloky a velikosti
Průchod 2: Kontroluji strukturu adresářů
Průchod 3: Kontroluji dosažitelnost adresářů
Průchod 4: Kontroluji počty odkazů
Průchod 5: Kontroluji souhrnné informace skupin
/dev/sda1: 53/28224 souborů (9,4 % nesouvislých), 21574/112452 bloků
}}

Jak je zřejmé z ukázky, [[Linux:fsck|fsck]] poznal, že jde o souborový systém ext2, který nebyl v minulosti korektně odpojen, a tak provedl kontrolu. U čistého disku s ext2 bez chyb vypadá výpis po kontrole takto:

{{Výpis|1={{Linux:root}}[[Linux:fsck|fsck]] /dev/sda1
fsck 1.41.5 (23-Apr-2009)
e2fsck 1.41.5 (23-Apr-2009)
/dev/sda1: čistý, 53/28224 souborů, 21574/112452 bloků
}}

{{Upozornění|Pozor! Stav po nekorektním odpojení se nemusí automaticky opravit při spouštění systému, pokud to nemáte nastaveno v souboru &lt;code&gt;/etc/fstab&lt;/code&gt;. Takže i když máte disk připojen a pak ho korektně odpojíte, přesto může stále obsahovat chyby.}}

=== reiser4 ===

Kontrola disku u reiser4 je sice „ukecaná“, ale rychlá.

{{Poznámka|Při používání reiser4 jsem se setkal s několika nepěknými situacemi. Je však otázkou, do jaké míry je to vina tohoto souborového systému. Kupř. při následující ukázce mi [[Linux:umount|umount]] neustále odmítal disk s tímto diskovým oddílem korektně odpojit. Pozastavoval jsem kde co. Nakonec jsem vyřešil kontrolu disku jeho přemoutováním do ''readonly'' režimu.

A víte, která služba nakonec za tím vězela? &lt;code&gt;/etc/init.d/xfs&lt;/code&gt; – X font server. Absolutně je mi záhadou, proč zrovna tato služba, která s tím diskem nemá absolutně nic do činění, blokuje jeho odpojení.}}

{{Výpis|1=
{{Linux:root}}[[Linux:umount|umount]] /dev/sdb1
umount: /media/sdb1: device is busy.
        (In some cases useful info about processes that use
         the device is found by lsof(8) or fuser(1))
{{Linux:root}}[[Linux:fuser|fuser]] -c /dev/sdb1
{{Linux:root}}[[Linux:lsof|lsof]] /dev/sdb1
{{Linux:root}}[[Linux:mount|mount]] -r -o remount /dev/sdb1
{{Linux:root}}[[Linux:fsck.reiser4|fsck.reiser4]] /dev/sdb1
*******************************************************************
This is an EXPERIMENTAL version of fsck.reiser4. Read README first.
*******************************************************************

Fscking the /dev/sdb1 block device.                                                                                                                                                         
Will check the consistency of the Reiser4 SuperBlock.                                                                                                                                       
Will check the consistency of the Reiser4 FileSystem.                                                                                                                                       
Continue?                                                                                                                                                                                   
(Yes/No): Y
***** fsck.reiser4 started at Tue May  5 19:00:35 2009
Reiser4 fs was detected on /dev/sdb1.                                                                                                                                                       
Master super block (16): 
magic:		ReIsEr4 
blksize:	4096 
format:		0x0 (format40) 
uuid:		7de3bb64-05c6-4bd8-bb4e-a76665fb0000 
label:		&lt;none&gt; 
 
Format super block (17): 
plugin:		format40 
description:	Disk-format plugin. 
version:	0 
magic:		ReIsEr40FoRmAt 
mkfs id:	0xec510fa 
flushes:	0 
blocks:		78142160 
free blocks:	55682233 
root block:	441728 
tail policy:	0x2 (smart) 
next oid:	0x12735 
file count:	164 
tree height:	3 
key policy:	LARGE 
 
 
CHECKING THE STORAGE TREE                                                                                                                                                                   
	Read nodes 65                                                                                                                                                                       
	Nodes left in the tree 65 
		Leaves of them 36, Twigs of them 28 
	Time interval: Tue May  5 19:00:51 2009 - Tue May  5 19:00:52 2009 
CHECKING EXTENT REGIONS.                                                                                                                                                                    
	Read twigs 28                                                                                                                                                                       
	Time interval: Tue May  5 19:00:52 2009 - Tue May  5 19:00:52 2009 
CHECKING THE SEMANTIC TREE                                                                                                                                                                  
	Found 146 objects (some could be encountered more then once).                                                                                                                       
	Time interval: Tue May  5 19:00:52 2009 - Tue May  5 19:00:52 2009 
FSCK: repair.c: 550: repair_sem_fini: On-disk used block bitmap and really used block bitmap differ.                                                                                        
***** fsck.reiser4 finished at Tue May  5 19:00:52 2009
Closing fs...done

1 fatal corruptions were detected in FileSystem. Run with --build-fs option to fix them.

{{Linux:root}}[[Linux:fsck.reiser4|fsck.reiser4]] --build-fs /dev/sdb1
*******************************************************************
This is an EXPERIMENTAL version of fsck.reiser4. Read README first.
*******************************************************************

Fscking the /dev/sdb1 block device.                                                                                                                                                         
Will check the consistency of the Reiser4 SuperBlock.                                                                                                                                       
Will build the Reiser4 FileSystem.                                                                                                                                                          
Continue?                                                                                                                                                                                   
(Yes/No): Yes
***** fsck.reiser4 started at Tue May  5 19:10:04 2009
Reiser4 fs was detected on /dev/sdb1.                                                                                                                                                       
Master super block (16): 
magic:		ReIsEr4 
blksize:	4096 
format:		0x0 (format40) 
uuid:		7de3bb64-05c6-4bd8-bb4e-a76665fb0000 
label:		&lt;none&gt; 
 
Format super block (17): 
plugin:		format40 
description:	Disk-format plugin. 
version:	0 
magic:		ReIsEr40FoRmAt 
mkfs id:	0xec510fa 
flushes:	0 
blocks:		78142160 
free blocks:	55682233 
root block:	441728 
tail policy:	0x2 (smart) 
next oid:	0x12735 
file count:	164 
tree height:	3 
key policy:	LARGE 
 
 
CHECKING THE STORAGE TREE                                                                                                                                                                   
	Read nodes 65                                                                                                                                                                       
	Nodes left in the tree 65 
		Leaves of them 36, Twigs of them 28 
	Time interval: Tue May  5 19:10:05 2009 - Tue May  5 19:10:05 2009 
CHECKING EXTENT REGIONS.                                                                                                                                                                    
	Read twigs 28                                                                                                                                                                       
	Time interval: Tue May  5 19:10:05 2009 - Tue May  5 19:10:05 2009 
LOOKING FOR UNCONNECTED NODES                                                                                                                                                               
	Read nodes 3                                                                                                                                                                        
	Good nodes 3 
		Leaves of them 2, Twigs of them 1 
	Time interval: Tue May  5 19:10:06 2009 - Tue May  5 19:10:06 2009 
CHECKING EXTENT REGIONS.                                                                                                                                                                    
	Read twigs 1                                                                                                                                                                        
	Time interval: Tue May  5 19:10:06 2009 - Tue May  5 19:10:06 2009 
INSERTING UNCONNECTED NODES                                                                                                                                                                 
1. Twigs: done                                                                                                                                                                              
2. Twigs by item: done                                                                                                                                                                      
3. Leaves: done                                                                                                                                                                             
4. Leaves by item: done                                                                                                                                                                     
	Twigs: read 1, inserted 0, by item 0, empty 1                                                                                                                                       
	Leaves: read 2, inserted 0, by item 2 
	Time interval: Tue May  5 19:10:08 2009 - Tue May  5 19:10:08 2009 
CHECKING THE SEMANTIC TREE                                                                                                                                                                  
FSCK: semantic.c: 705: repair_semantic_lost_prepare: No 'lost+found' entry found. Building a new object with the key 2a:0:ffff.                                                             
FSCK: semantic.c: 573: repair_semantic_dir_open: Failed to recognize the plugin for the directory [2a:0:ffff]. 
FSCK: semantic.c: 581: repair_semantic_dir_open: Trying to recover the directory [2a:0:ffff] with the default plugin--dir40. 
FSCK: obj40_repair.c: 576: obj40_prepare_stat: The file [2a:0:ffff] does not have a StatData item. Creating a new one. Plugin dir40.                                                        
FSCK: dir40_repair.c: 40: dir40_dot: Directory [2a:0:ffff]: The entry &quot;.&quot; is not found. Insert a new one. Plugin (dir40). 
FSCK: obj40_repair.c: 223: obj40_stat_unix_check: Node (444094), item (2), [2a:0:ffff] (stat40): wrong bytes (0), Fixed to (50). 
FSCK: obj40_repair.c: 350: obj40_stat_lw_check: Node (444094), item (2), [2a:0:ffff] (stat40): wrong size (0), Fixed to (1). 
	Found 147 objects.                                                                                                                                                                  
	Time interval: Tue May  5 19:10:08 2009 - Tue May  5 19:10:08 2009 
CLEANING UP THE STORAGE TREE                                                                                                                                                                
	Removed items 0                                                                                                                                                                     
	Time interval: Tue May  5 19:10:08 2009 - Tue May  5 19:10:08 2009 
FSCK: repair.c: 677: repair_update: File count 164 is wrong. Fixed to 147.                                                                                                                  
***** fsck.reiser4 finished at Tue May  5 19:10:08 2009
Closing fs...done


The filesystem was mounted RO. It is better to umount and mount it again.
FS is consistent.
}}

V případě že na tomto diskovém oddíle je již vše OK, vypadá výsledek kontroly takto:
{{Výpis|1=
{{Linux:root}}[[Linux:fsck.reiser4|reiser4]] /dev/sdb1
*******************************************************************
This is an EXPERIMENTAL version of fsck.reiser4. Read README first.
*******************************************************************

Fscking the /dev/sdb1 block device.                                                                                                                                                         
Will check the consistency of the Reiser4 SuperBlock.                                                                                                                                       
Will check the consistency of the Reiser4 FileSystem.                                                                                                                                       
Continue?                                                                                                                                                                                   
(Yes/No): Yes
***** fsck.reiser4 started at Tue May  5 19:13:02 2009
Reiser4 fs was detected on /dev/sdb1.                                                                                                                                                       
Master super block (16): 
magic:		ReIsEr4 
blksize:	4096 
format:		0x0 (format40) 
uuid:		7de3bb64-05c6-4bd8-bb4e-a76665fb0000 
label:		&lt;none&gt; 
 
Format super block (17): 
plugin:		format40 
description:	Disk-format plugin. 
version:	0 
magic:		ReIsEr40FoRmAt 
mkfs id:	0xec510fa 
flushes:	0 
blocks:		78142160 
free blocks:	55682235 
root block:	441728 
tail policy:	0x2 (smart) 
next oid:	0x12763 
file count:	147 
tree height:	3 
key policy:	LARGE 
 
 
CHECKING THE STORAGE TREE                                                                                                                                                                   
	Read nodes 65                                                                                                                                                                       
	Nodes left in the tree 65 
		Leaves of them 36, Twigs of them 28 
	Time interval: Tue May  5 19:13:03 2009 - Tue May  5 19:13:03 2009 
CHECKING EXTENT REGIONS.                                                                                                                                                                    
	Read twigs 28                                                                                                                                                                       
	Time interval: Tue May  5 19:13:03 2009 - Tue May  5 19:13:03 2009 
CHECKING THE SEMANTIC TREE                                                                                                                                                                  
	Found 147 objects (some could be encountered more then once).                                                                                                                       
	Time interval: Tue May  5 19:13:03 2009 - Tue May  5 19:13:03 2009 
***** fsck.reiser4 finished at Tue May  5 19:13:03 2009
Closing fs...done

FS is consistent.
}}

== Oprava diskových oddílů virtuálních disků VMware ==

Používáte-li virtualizaci, může se stát, že narazíte na problém s poškozeným souborovým systémen na virtuálním disku. S uplatněním výše uvedených technik jej můžete opravit, aniž by bylo nutné virtuální stroj spouštět.

'''Nezapomínejte na vytvoření zálohy!!!'''

Než začnete s diskem pracovat, vytvořte jeho kopii pomocí konverzního nástroje [[Linux:vmware-vdiskmanager|vmware-vdiskmanager]] a pomocí mountovací utility [[Linux:vmware-mount|vmware-mount]] zjistěte potřebný '''offset''', tj. od kterého sektoru začíná diskový oddíl, který potřebujete opravit. Dále pak pracujte již pouze s touto kopií.

{{Výpis|1=
{{Linux:root}}[[Linux:vmware-vdiskmanager|vmware-vdiskmanager]] -r virtuální_disk.vmdk -t 0 temporary.vmdk
{{Linux:root}}[[Linux:vmware-mount|vmware-mount]] -p temporary.vmdk
Nr      Start       Size Type Id Sytem                   
-- ---------- ---------- ---- -- ------------------------
 1         63     176652 BIOS 83 Linux
 2     176715     514080 BIOS 83 Linux
 3     690795    5590620 BIOS 83 Linux
}}

{{Upozornění|Vytvoření kopie je důležité zejména tehdy, pokud chcete data '''upravit''' nebo '''opravit'''. Jakmile totiž do obsahu diksu vrtnete, změní mountovací utilita [[Linux:vmware-mount|vmware-mount]] tzv. CID disku a mohlo by se vám stát, že byste se potom nedostali do snapshotů, které následovaly. Stejná situace nastane i když skrze tuto utilitu připojíte některý z diskových oddílů na tomto disku.

Bohužel '''[[Linux:vmware-mount|vmware-mount]] neumožňuje připojit disk v režimu &quot;pouze pro čtení&quot;''', lze to však obejít připojením virtuálního disku přes loop zařízení.

Nástroj [[Linux:vmware-vdiskmanager|vmware-vdiskmanager]] při konverzi slučuje data z jednotlivých snapshotů tak, jak šly postupně po sobě.}}

Pokud chcete pracovat s virtuálním diskem, jako by šlo o kopii disku vytvořenou pomocí utility [[Linux:dd|dd]], musíte jej připojit jako tzv. '''flat''' disk. Po jeho připojení se v přípojném bodě objeví soubor s názvem &lt;code&gt;flat&lt;/code&gt;, se kterým lze dále pracovat.

{{Výpis|1=
{{Linux:root}}[[Linux:vmware-mount|vmware-mount]] -f temporary.vmdk /přípojný_bod
{{Linux:root}}[[Linux:ls|ls]] /přípojný_bod
/přípojný_bod/flat
}}

Nyní přichází řada na tzv. '''loop zařízení'''. Pro práci s loop zařízeními je určen nástroj [[Linux:losetup|losetup]]. Ten umožňuje jejich vytváření i rušení. Z výše uvedeného výpisu víme, že diský oddíl, který nás zajímá, začíná 690795.&amp;nbsp;sektorem. Obvyklá velikost jednoho sektoru je 512&amp;nbsp;bajtů, a jelikož se velikost offsetu udává v bajtech, vynásobíme počet sektorů velikostí jednoho sektoru a výslednou hodnotu použijeme jako ''offset''.

{{Výpis|1=
{{Linux:root}}echo $((690795*512))
353687040
{{Linux:root}}[[Linux:losetup|losetup]] -a
{{Linux:root}}[[Linux:losetup|losetup]] /dev/loop4 -o 353687040 /přípojný_bod/flat
{{Linux:root}}[[Linux:file|file]] -s /dev/loop4
/dev/loop4: ReiserFS V3.6
}}

S vytvořeným zařízením &lt;code&gt;/dev/loop4&lt;/code&gt; pak již můžeme pracovat jako s normálním blokovým zařízením.

{{Výpis|1=
{{Linux:root}}[[Linux:fsck|fsck]] --rebuild-tree /dev/loop4
reiserfsck 3.6.21 (2009 www.namesys.com)

*************************************************************
** Do not  run  the  program  with  --rebuild-tree  unless **
** something is broken and MAKE A BACKUP  before using it. **
** If you have bad sectors on a drive  it is usually a bad **
** idea to continue using it. Then you probably should get **
** a working hard drive, copy the file system from the bad **
** drive  to the good one -- dd_rescue is  a good tool for **
** that -- and only then run this program.                 **
** If you are using the latest reiserfsprogs and  it fails **
** please  email bug reports to reiserfs-list@namesys.com, **
** providing  as  much  information  as  possible --  your **
** hardware,  kernel,  patches,  settings,  all reiserfsck **
** messages  (including version),  the reiserfsck logfile, **
** check  the  syslog file  for  any  related information. **
** If you would like advice on using this program, support **
** is available  for $25 at  www.namesys.com/support.html. **
*************************************************************

Will rebuild the filesystem (/dev/loop4) tree
Will put log info to 'stdout'

Do you want to run this program?[N/Yes] (note need to type Yes if you do):Yes
Replaying journal: Done.
Reiserfs journal '/dev/loop4' in blocks [18..8211]: 0 transactions replayed
###########
reiserfsck --rebuild-tree started at Mon May 25 19:41:49 2009
###########

Pass 0:
####### Pass 0 #######
Loading on-disk bitmap .. ok, 368445 blocks marked used
Skipping 8232 blocks (super block, journal, bitmaps) 360213 blocks will be read
0%..pass0: block 98459, item 5: The file [461787 461858] has the wrong mode (?---------), corrected to (----------)
..20%....40%....60%....80%....100%
100032 directory entries were hashed with &quot;r5&quot; hash.
	&quot;r5&quot; hash is selected
Flushing..finished
	Read blocks (but not data blocks) 360213
		Leaves among those 20653
			- corrected leaves 1
		Objectids found 99612

Pass 1 (will try to insert 20653 leaves):
####### Pass 1 #######
Looking for allocable blocks .. finished
0%....20%....40%....60%....80%....100%
Flushing..finished
	20653 leaves read
		20479 inserted
		174 not inserted
####### Pass 2 #######

Pass 2:
0%....20%....40%....60%....80%....100%
Flushing..finished
	Leaves inserted item by item 174
Pass 3 (semantic):
####### Pass 3 #########
rebuild_semantic_pass: The entry [43 400670] (&quot;libt1-5.postrm&quot;) in directory [16935 17007] points to nowhere - is removed
rebuild_semantic_pass: The entry [43 155815] (&quot;libxfont1.postrm&quot;) in directory [16935 17007] points to nowhere - is removed
rebuild_semantic_pass: The entry [43 155828] (&quot;libxfont1.md5sums&quot;) in directory [16935 17007] points to nowhere - is removed
rebuild_semantic_pass: The entry [43 155814] (&quot;libxfont1.postinst&quot;) in directory [16935 17007] points to nowhere - is removed
rebuild_semantic_pass: The entry [47 23400] (&quot;autotools-dev.md5sums&quot;) in directory [16935 17007] points to nowhere - is removed
rebuild_semantic_pass: The entry [43 400680] (&quot;libt1-5.md5sums&quot;) in directory [16935 17007] points to nowhere - is removed
vpf-10680: The directory [16935 17007] has the wrong block count in the StatData (180) - corrected to (179)
vpf-10650: The directory [16935 17007] has the wrong size in the StatData (91856) - corrected to (91640)
vpf-10670: The file [461787 461858] has the wrong size in the StatData (0) - corrected to (118784)
The object [461787 461857] has wrong mode (?---------) - corrected to -rw-------
vpf-10670: The file [461787 461857] has the wrong size in the StatData (0) - corrected to (104)
vpf-10680: The file [461787 461857] has the wrong block count in the StatData (0) - corrected to (8)
The object [461787 461859] has wrong mode (?---------) - corrected to -rw-------
vpf-10670: The file [461787 461859] has the wrong size in the StatData (0) - corrected to (1264)
vpf-10680: The file [461787 461859] has the wrong block count in the StatData (0) - corrected to (8)
The object [461787 461856] has wrong mode (?---------) - corrected to -rw-------
vpf-10670: The file [461787 461856] has the wrong size in the StatData (0) - corrected to (352)
vpf-10680: The file [461787 461856] has the wrong block count in the StatData (0) - corrected to (8)
rebuild_semantic_pass: The entry [34134 18289] (&quot;Template.pm&quot;) in directory [34102 34134] points to nowhere - is removed
rebuild_semantic_pass: The entry [34134 18507] (&quot;AutoSelect.pm&quot;) in directory [34102 34134] points to nowhere - is removed
vpf-10680: The file [34134 18256] has the wrong block count in the StatData (8) - corrected to (0)
vpf-10650: The directory [34102 34134] has the wrong size in the StatData (712) - corrected to (648)
Flushing..finished
	Files found: 80440
	Directories found: 8080
	Symlinks found: 5103
	Others: 5918
	Files with fixed size: 4
	Names pointing to nowhere (removed): 8
Pass 3a (looking for lost dir/files):
####### Pass 3a (lost+found pass) #########
Looking for lost directories:
Looking for lost files:
Flushing..finished
	Objects without names 7
	Files linked to /lost+found 7
Pass 4 - finished
	Deleted unreachable items 3
Flushing..finished
Syncing..finished
###########
reiserfsck finished at Mon May 25 19:42:51 2009
###########
}}

Po opravě disku nezapomeňte zrušit všechna loop zařízení, která pracují s tímto diskem, a teprve pak jej odmountujte.

{{Poznámka|Pokud je při opravě reiserfs použita volba '''--rebuild-tree''', je určitě dobré mít uložený log, protože vám pak umožní identifikovat soubory z adresáře &lt;code&gt;/lost+found&lt;/code&gt;.}}

=== Co v případě že vmware-mount změnil CID snapshotu? ===

{{Výpis|1=
{{Linux:root}}[[Linux:ls|ls]]
disk-flat.vmdk  disk.vmdk  disk-000001.vmdk  disk-000001.vmdk.repaired	disk-000002.vmdk  disk-000003.vmdk  disk-000005.vmdk  disk-000006.vmdk
celkem 4750018
drwxr-xr-x 2 user users         10 27. kvě 18.34 .
drwxr-xr-x 6 root root           5 19. bře 19.38 ..
-rw------- 1 user users 4294967296 16. led 14.10 database-flat.vmdk
-rw------- 1 user users        373 16. led 14.10 database.vmdk
-rw------- 1 user users  157220864 27. dub 20.27 database-000001.vmdk
-rw------- 1 user users   89456640 27. kvě 15.50 database-000002.vmdk
-rw------- 1 user users  183828480 19. bře 19.13 database-000003.vmdk
-rw------- 1 user users     589824 27. kvě 15.49 database-000005.vmdk
-rw------- 1 user users  137953280 18. kvě 17.14 database-000006.vmdk
{{Linux:root}}[[Linux:vmware-vdiskmanager|vmware-vdiskmanager]] -r disk-000005.vmdk -t 0 temporary.vmdk
Using log file /tmp/vmware-root/vdiskmanager.log
Failed to open the disk 'disk-000005.vmdk' : The parent virtual disk has been modified since the child was created (19).
}}

{{Výpis|1=
{{Linux:root}}[[Linux:head|head]] disk*.vmdk
== &gt; disk.vmdk &lt; ==
# Disk DescriptorFile
version=1
CID=a7e85d6f
parentCID=ffffffff
createType=&quot;monolithicFlat&quot;

# Extent description
RW 8388608 FLAT &quot;disk-flat.vmdk&quot; 0

== &gt; disk-000001.vmdk &lt; ==
KDMV
 
# Disk DescriptorFile
version=1
CID=79b0d30a
'''parentCID=39afd047'''
createType=&quot;monolithicSparse&quot;
parentFileNameHint=&quot;disk-000006.vmdk&quot;

== &gt; disk-000002.vmdk &lt; ==
KDMV
 
# Disk DescriptorFile
version=1
CID=c43e8d6d
parentCID=79b0d30a
createType=&quot;monolithicSparse&quot;
parentFileNameHint=&quot;disk-000001.vmdk&quot;

== &gt; disk-000003.vmdk &lt; ==
KDMV
 
# Disk DescriptorFile
version=1
CID=b3079f3e
parentCID=a7e85d6f
createType=&quot;monolithicSparse&quot;
parentFileNameHint=&quot;disk.vmdk&quot;

== &gt; disk-000005.vmdk &lt; ==
KDMV
 
# Disk DescriptorFile
version=1
CID=c43e8d6d
parentCID=c43e8d6d
createType=&quot;monolithicSparse&quot;
parentFileNameHint=&quot;disk-000002.vmdk&quot;

== &gt; disk-000006.vmdk &lt; ==
KDMV
 
# Disk DescriptorFile
version=1
CID=984fc6cd
parentCID=b3079f3e
createType=&quot;monolithicSparse&quot;
parentFileNameHint=&quot;disk-000003.vmdk&quot;
}}

{{Výpis|1=
{{Linux:root}}[[Linux:vmware-vdiskmanager|vmware-vdiskmanager]] -r disk-000005.vmdk -t 0 temporary.vmdk
Creating disk '/tmp/temporary.vmdk'
Failed to convert disk: The called function cannot be performed on partial chains. Please open the parent virtual disk (0x500003e83).
}}

[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>9hby23ocm04kie3bcwzc6ldwg132m81</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:file</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4843</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17388</id>
      <timestamp>2009-04-24T06:20:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>147.32.80.13</ip>
      </contributor>
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Analýza souborů]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="70" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Analýza souborů]]</text>
      <sha1>5hdnkvak8a938dgwvlx60obx9nzunba</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:install</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4844</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17389</id>
      <timestamp>2009-04-24T06:22:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="82" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</text>
      <sha1>ig3zjq13cjm8290fptspl3hgriadcb2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:dirs</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4845</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17391</id>
      <timestamp>2009-04-24T06:26:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="82" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Utility pro práci se soubory]]</text>
      <sha1>ig3zjq13cjm8290fptspl3hgriadcb2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:split</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4846</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17392</id>
      <timestamp>2009-04-24T06:27:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení a úprava obsahu souborů]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="86" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení a úprava obsahu souborů]]</text>
      <sha1>1rnfo6jci8261xmtw2c9hq83pj2as69</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:csplit</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4847</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17393</id>
      <timestamp>2009-04-24T06:27:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení a úprava obsahu souborů]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="86" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení a úprava obsahu souborů]]</text>
      <sha1>1rnfo6jci8261xmtw2c9hq83pj2as69</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:fold</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4848</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17394</id>
      <timestamp>2009-04-24T06:28:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení a úprava obsahu souborů]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="86" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Čtení a úprava obsahu souborů]]</text>
      <sha1>1rnfo6jci8261xmtw2c9hq83pj2as69</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:p7zip</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4849</id>
    <redirect title="Linux:Kompresní utility" />
    <revision>
      <id>17395</id>
      <timestamp>2009-04-24T06:29:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Kompresní utility#7z]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="41" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Kompresní utility#7z]]</text>
      <sha1>0gr4dl4dzogktqgmzlh6izgysfx7bzq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:whereis</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4850</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17401</id>
      <parentid>17396</parentid>
      <timestamp>2009-04-24T07:34:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Vyhledávání]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="67" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Vyhledávání]]</text>
      <sha1>s12yrrsen27zkfweybk87fsi6ssg10z</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:which</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4851</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17403</id>
      <timestamp>2009-04-24T07:35:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Vyhledávání]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="67" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Vyhledávání]]</text>
      <sha1>s12yrrsen27zkfweybk87fsi6ssg10z</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:locate</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4852</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17404</id>
      <timestamp>2009-04-24T07:36:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Vyhledávání]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="67" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Vyhledávání]]</text>
      <sha1>s12yrrsen27zkfweybk87fsi6ssg10z</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:updatedb</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4853</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17406</id>
      <timestamp>2009-04-24T07:37:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Vyhledávání]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="67" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů#Vyhledávání]]</text>
      <sha1>s12yrrsen27zkfweybk87fsi6ssg10z</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Asertivita/Rejstřík</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4854</id>
    <revision>
      <id>45442</id>
      <parentid>34413</parentid>
      <timestamp>2022-03-24T04:07:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="543" xml:space="preserve">Toto je abecední rejstřík knihy.

{{SHORTTOC}}

== G ==
* [[../Technika pokažené gramodesky|Gramodeska]]

== K ==
* [[../Technika přijatelného kompromisu|Kompromis]]
* [[../Vyslovování a přijímání komplimentu|Kompliment]]
* [[../Asertivní komunikace|Konflikt]]
* [[../Asertivita a kritika|Kritika]]

== I ==
* [[../Negativní otázky|Ironie]]

== M ==
* [[../Asertivní komunikace|Manipulace]]

== P ==
* [[../Asertivní práva|Asertivní práva]]

== Z ==
* [[../Reakce zpětnou vazbou|Zpětná vazba]]

[[Kategorie:Asertivita]]</text>
      <sha1>q59a6ksb8s86626cs7hw4soalb7nobi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Žampionová polévka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4857</id>
    <revision>
      <id>35738</id>
      <parentid>22817</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:37:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="515" xml:space="preserve">'''Žampionová polévka''' je [[../Houbová polévka|houbová polévka]], při jejíž přípravě byly použity [[../Houby/Žampiony|žampiony]].

== Recepty ==
* [[../Žampionová polévka (Francie)|Žampionová polévka]]
* [[../Žampionová polévka (Maďarsko)|Žampionová polévka]]
* [[../Žampionová polévka se sýrem/]]
* [[../Žampionová polévka se zelenou petrželkou/]]

== Související stránky ==
* [[../Polévka/]]

[[Kategorie:Polévky|Žampionová polévka]]
[[Kategorie:Žampiony|Polévka]]</text>
      <sha1>1673b8x1qge90msdag7pwtis4qmsa1k</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Kapustová polévka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4858</id>
    <revision>
      <id>35646</id>
      <parentid>22806</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="376" xml:space="preserve">'''Kapustová polévka''' je [[../Polévka|polévka]], jejíž základní surovinou je [[../Zelenina/Kapusta|kapusta]].

== Recepty ==
* [[../Caldo Verde/]]
* [[../Toskánská kapustová polévka s rýží/]]
* [[../Zimní kapustová polévka/]]

== Související stránky ==
* [[../Zelná polévka/]]

[[Kategorie:Polévky|Kapustová polévka]]
[[Kategorie:Kapusta|Polévka]]</text>
      <sha1>o9hwujirspsh74sfkjowvkap4im9o36</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zabezpečení linuxového stroje</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4862</id>
    <revision>
      <id>35742</id>
      <parentid>27677</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:37:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1623" xml:space="preserve">Pro kvalitní zabezpečení linuxového stroje je třeba dodržovat následující pravidla:

'''Síla zabezpečení se vždy odvíjí od nejslabšího článku'''

# Heslo nikdy nemá být shodné s uživatelským jménem
# Heslo by mělo '''vždy''' obsahovat kombinaci alfanumerických znaků (tj. nejenom písmena či čísla)
# Čím delší heslo - tím delší čas je zapotřebí k jeho prolomení
# Heslo by nikdy neměla tvořit nesmyslná kombinace znaků - takové heslo ponouká uživatele k tomu aby si je poznamenávali kamsi na papír či ukládali do souboru
# Vyhněte se použití hesla na příkazové řádce nebo v souborech. Není-li vyhnutí, tak alespoň minimalizujte pravděpodbnost čtení těchto souborů správným nastavením přístupových práv! Týká se to obzvláště souborů &lt;code&gt;bash_history&lt;/code&gt; (historie příkazové řádky) a &lt;code&gt;/etc/fstab&lt;/code&gt; (připojování sdílených disků po síti)
# Pamatujte, že vám nebude nic platné silné heslo na roota, pokud dáte stejná práva uživateli!

* Naučte se efektivně využívat možností příkazu [[Linux:sudo]]
* Omezte skupinu uživatelů, která může ke stroji přistupovat vzdáleně přes ssh, nastavením v souboru &lt;code&gt;/etc/ssh/sshd_config&lt;/code&gt;
* Vyhýbejte se vzdálenému přístupu přes superuživatele ''root''
* Nasaďte aplikaci, která monitoruje pokusy o přihlášení a banuje stroje které se pokouší nabourat na váš stroj (na debianu lze použít kupř. balík '''denyhosts''' )
* Neinstalujte software co nabízí síťové služby, který neumíte nakonfigurovat.

[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>slovi0kwko4pv0mcha89xg68g9wcfcl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:fsck.reiser4</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4863</id>
    <redirect title="Jak postupovat při záchraně dat" />
    <revision>
      <id>17523</id>
      <parentid>17521</parentid>
      <timestamp>2009-05-06T12:10:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Jak postupovat při záchraně dat#Oprava poškozeného souborového systému]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="91" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Jak postupovat při záchraně dat#Oprava poškozeného souborového systému]]</text>
      <sha1>lgf398o3kun2u28d27zuogkjh0mj0xg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:fsck</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4864</id>
    <redirect title="Jak postupovat při záchraně dat" />
    <revision>
      <id>17522</id>
      <timestamp>2009-05-06T12:08:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Jak postupovat při záchraně dat#Oprava poškozeného souborového systému]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="91" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Jak postupovat při záchraně dat#Oprava poškozeného souborového systému]]</text>
      <sha1>lgf398o3kun2u28d27zuogkjh0mj0xg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:fdisk</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4865</id>
    <redirect title="Instalace OS Linux" />
    <revision>
      <id>17524</id>
      <timestamp>2009-05-06T12:12:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Instalace OS Linux#Tabulka rozdělení disku a nástroj fdisk]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="75" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Instalace_OS_Linux#Tabulka rozdělení disku a nástroj fdisk]]</text>
      <sha1>ey6bzbxv3x20vbrxnrvzc68w8htdjpl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:sudo</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4866</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17530</id>
      <timestamp>2009-05-06T16:08:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Uživatelé a jejich procesy]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="81" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled_základních_příkazů#Uživatelé a jejich procesy]]</text>
      <sha1>t6afpglyu7123r6djehh9xnqfgeuvlq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:who</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4867</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17531</id>
      <timestamp>2009-05-06T16:08:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Uživatelé a jejich procesy]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="81" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled_základních_příkazů#Uživatelé a jejich procesy]]</text>
      <sha1>t6afpglyu7123r6djehh9xnqfgeuvlq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:finger</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4868</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17532</id>
      <timestamp>2009-05-06T16:08:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Uživatelé a jejich procesy]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="81" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled_základních_příkazů#Uživatelé a jejich procesy]]</text>
      <sha1>t6afpglyu7123r6djehh9xnqfgeuvlq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:w</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4869</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17533</id>
      <timestamp>2009-05-06T16:09:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Uživatelé a jejich procesy]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="81" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled_základních_příkazů#Uživatelé a jejich procesy]]</text>
      <sha1>t6afpglyu7123r6djehh9xnqfgeuvlq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:su</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4870</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17534</id>
      <timestamp>2009-05-06T16:09:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Uživatelé a jejich procesy]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="81" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled_základních_příkazů#Uživatelé a jejich procesy]]</text>
      <sha1>t6afpglyu7123r6djehh9xnqfgeuvlq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:ps</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4871</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17535</id>
      <timestamp>2009-05-06T16:10:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Správa procesů]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="69" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled_základních_příkazů#Správa procesů]]</text>
      <sha1>5yiwyt3rpzm79eaorh8rxfx4gl8l1ds</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:nohup</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4872</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17536</id>
      <timestamp>2009-05-06T16:10:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Správa procesů]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="69" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled_základních_příkazů#Správa procesů]]</text>
      <sha1>5yiwyt3rpzm79eaorh8rxfx4gl8l1ds</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:kill</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4873</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17537</id>
      <timestamp>2009-05-06T16:10:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Správa procesů]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="69" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled_základních_příkazů#Správa procesů]]</text>
      <sha1>5yiwyt3rpzm79eaorh8rxfx4gl8l1ds</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:pgrep</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4874</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17538</id>
      <timestamp>2009-05-06T16:10:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Správa procesů]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="69" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled_základních_příkazů#Správa procesů]]</text>
      <sha1>5yiwyt3rpzm79eaorh8rxfx4gl8l1ds</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:pidof</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4875</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17539</id>
      <timestamp>2009-05-06T16:11:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Správa procesů]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="69" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled_základních_příkazů#Správa procesů]]</text>
      <sha1>5yiwyt3rpzm79eaorh8rxfx4gl8l1ds</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:killall</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4876</id>
    <redirect title="Linux:Přehled základních příkazů" />
    <revision>
      <id>17540</id>
      <timestamp>2009-05-06T16:11:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[Linux:Přehled základních příkazů#Správa procesů]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="69" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Linux:Přehled_základních_příkazů#Správa procesů]]</text>
      <sha1>5yiwyt3rpzm79eaorh8rxfx4gl8l1ds</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Valticko/Rybníkářství</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4878</id>
    <revision>
      <id>42742</id>
      <parentid>35591</parentid>
      <timestamp>2021-01-14T17:14:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>B.mertlik</username>
        <id>7125</id>
      </contributor>
      <comment>/* Rybnikářství */typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="15165" xml:space="preserve">== Rybnikářství ==

: ''(Již od roku 1460 a pak vybudováním soustavy 8 rybníků v letech 1560 datujeme úspěšné a v této krajině ekologicky významné hospodaření rybářů. /Propagační tisk./)''

:Hojnost pramenů skýtá fond k historii rybnikářství a vinařství, obou typických složek hospodářství valtického velkostatku. Rybnikářství obhospodařovalo především čtyři velké jihomoravské rybníky: Nesyt, [[w:Hlohovec|Hlohovec]]ký, Prostřední čili [[w:Lednice|Lednický]] a Mlýnský. Roku 1725 bylo na [[w:panství|panství]] celkem 20 rybníků, sádky ve [[w:Schrattenberg|Schrattenbergu]]. Z rybníků bylo 5 kapřích osázených tříletými kapry takto: Nesyt 1.000 kop, [[w:Hlohovec|Hlohovec]]ký 327 kop, Prostřední-Lednický 243 kopy, Lesní (tj. Mlýnský) 292 kopy, [[w:Hameth|Hameth]]ský 527 kop, celkem 2.389 kop. 1/

:Ročně se jeden až tři lovily a výnos byl propočten na 7.633 zl. 30 kr.; tato suma převyšovala výnos dvorů s ovčíny i výnos lesní. V rybnících se chovali vedle kaprů hlavně štiky a candáti. R. 1863 spravoval velkostatek ještě 12 rybníků a sádky, které tehdy byly v Hlohovci. Z fondu lze sledovat údržbu jednotlivých rybníků, jejich nájmy i pronájmy, jejich výlovy, prodej ryb, hlavně do Vídně a do [[w:Břeclav|Břeclavě]], ledování na rybnících a prodej rybničního rákosí. 1/

:Výlov [[w:Hlohovec|Hlohoveckého]] rybníka bývá zpravidla začátkem listopadu. 3/

:Čtyři velké rybníky, jimiž prochází hranice mezi [[w:Rakousko|Rakouskem]] a [[w:Morava|Moravou]], jsou mezi těmito oběma [[w:panství|panstvími]]; břehy těchto velkých jsou zpevněny hrázemi. Zájem budí kromě Nesytu také další tři: Hlohovecký, Prostřední zvaný také Lednický a Mlýnský rybník, délka všech rybníků je 3/4 míle (cca 5,7 km), největší šířka 1/10 míle (cca 0,75 km). 6/

=== Rybníky ===

:Jak patrno z přehledné mapy pozůstává rybniční hospodářství knížete z Liechtensteinů ze 4 rybníků ležících nad sebou. 5/

:Systém obhospodařování všech čtyř rybníků jest ustálen tak, že první rybník ve směru přítoku vody tvoří samostatný celek, kdežto rybník druhý, třetí a čtvrtý jsou obhospodařovány jako celek druhý. Tento způsob obhospodařování má současně vliv na poměry vodní, to znamená, že vždy jeden z uvedených celků jest napjat plně, kdežto druhý celek jest napjat buď na polovinu neb úplně prázdný. 5/

==== Allachovy rybníky ====

:Na pozemkové trati zvané &quot;Allach Feld&quot; v katastr. obci Valtice, těsně na pravé straně silnice z Valtic do Lednice, nalézají se prameny zvané &quot;Goldbründl&quot; z kterých jest tato skupina rybníků napájena. Vodu z těchto pramenů odvádí příkop asi 700 m dlouhý do Allachových rybníků. 5/

:Poněvadž stávající rybníky nebyly dosud zahamovány byl zřízen pevný bod. Za podklad výškového měření byl vzat kilometrový kámen č. 28 regulace Dyje na kat. území Podivín o výšce 161,584. 5/

:Poněvadž rybníky byly již před dávkou dobou založené a ve vodní knize dosud zanešeny nejsou¨, provedl Okresní úřad v Hodoníně zápis do vodní knihy. 5/

===== Allachův rybník I. =====

:Povodí I. Allachova rybníku je 1,81 km². Výška největšího vzdutí hladiny vodní dána jest kotou dna odpadního příkopu 188,182. Při této výšce měří zatopená plocha 1,04 ha. Ham 190,213. Vypouštěcí zařízení tohoto rybníka tvoří čep, který je umístěn v patě hráze. Od čepu vede dřevěný kanál čtvercového průřezu světlosti 0,28 x 0,28 m, délky 16,5 m. Vyústění tohoto dřevěného koryta do otevřeného odpadu pod hrází jest opevněno betonovými zídkami i dnem v délce 3,50m. Zídky jsou opatřeny železnými česlicemi. 5/

===== Allachův rybník II. =====

Po odpadě asi 280 m pod hrází 1. rybníka přijdeme k 2.rybníku Allachovu, který však vlastně již dlouhá léta rybníkem není. O tom, že to byl dříve rybník svědčí dnes pouze hráz, která slouží nyní jen za cestu. V místě kde bylo dříve vypouštěcí zařízení jest zřízen klenutý cihelný most, jehož vzhled nasvědčuje, že i ten jest již staršího data. 5/

===== Allachův rybník III. =====

:Za otevřeným příkopem asi ve vzdálenosti 540m leží třetí rybník. Rybníček tento jest z této skupiny nejmenší a leží na kat. území obce Valtice a kat. území Hlohovec. Plochy, které při plném vzdutí hladiny vody zatopuje 0,58 ha. Ham 177,637. Přepadové zařízení nalézá se při cestním mostku v levém okraji hráze. Mostek tento má pilíře z cihelného zdiva světlosti 2,50 m, cihelnou dlažbu dna a dřevěnou vozovku užitečné šířky 3,50 m. Přepadové zařízení jest umístěno na návodní straně mostku a sestává z dřevěné stavidlové konstrukce a před ním umístěného dřevěného brlení. Stavidlové otvory jsou dva o světlosti á 1,10 m, tedy celkem 2,20 m. Kóta stavidlového polštáře činí 176,554 a kóta dnešní přelivné hrany 177,241. Přepadové zařízení má zděné pilíře, dlážděné dno, jakož i dlážděné podjezí. Vypouštění rybníka děje se zařízením šoupátkovým. Zařízení toto pozůstává ze železné šoupátkové konstrukce upevněné v čelní betonové zdi. Vtok vody do litinové roury &amp;phi: 20 cm jest chráněn železnou vodorovnou i svislou mříží. Litinová roura ústí do cihelného klenutého kanálu světlosti 75/100 cm o délce asi 10 m. Výkop kanálu do otevřeného příkopu jest opevněn dlažbou z lomového kamene. Veškerá voda odtékající z rybníka přichází bezprostředně od rybníka čís. 1. 5/

===== Allachův rybník IV. =====

:Povodí IV. Allachova rybníku je 3,34 km². Kóta dna 173,13. Ham 176,991. Rybník leží na území kat. obce Charv. Nová Ves a na území kat. obce Hlohovec. Největší vzdutí hladiny vody dáno jest kotou dna odpadního příkopu 174,80. Při této výšce vody obnáší plocha hladiny vodní 1,61 ha. Přepad z tohoto rybníka děje se otevřeným příkopem na jehož vyústění z rybníka zřízen jest v levém kraji hráze cestní mostek světlosti 1,80m. Mostek má zděné pilíře a dřevěnou mostovku a dlážděné dno. Dno při vtoku tvoří přepadovou hranu a její kota činí 174,80. Vypouštění rybníka děje se stejným zařízením a stejným způsobem jako u rybníka I.Ochranný koš čepový má zde výšku 2,55 m, půdorysnou plochu lichoběžníkovou o stranách rovnoběžných 1,63 m a 2,37 m, a jejich vzdálenost činí 1,53 m. Dřevěný kanál jest obdélníkového průřezu rozměrů 24/27 cm, délky asi 17 m. Vyústění do otevřeného odpadu jest zpevněno betonovým objektem délky 4 m opatřeným železnými česlicemi. Do rybníka vyúsťuje z pravé strany příkopek, délky asi120 m, který přivádí vodu ze zachycených několika pramenů. 5/

===== Allachův rybník V. =====

:Jdeme-li po odpadě z rybníka čís. 4 dolů, přijdeme ve vzdálenosti asi 320 m k hrázi zrušeného rybníka čís. 5. Odpadní příkop podveden jest pod touto hrází betonovým potrubím ''(Fi)'' 40 cm, bývalým to vypouštěcím zařízením. 5/

:Kóta dna 170,74. ''(V roce 1933 byl již zrušen.)'' 5/

===== Allachův rybník VI. =====

:Povodí VI. Allachova rybníku je 3,86 km². Kóta dna 167,46. 5/

:Ve vzdálenosti 300 m pod hrází bývalého rybníka čís.5 nachází se hráz bývalého rybníka č. 6. Koruna této hráze slouží za vozovou cestu a odpad touto hrází překlenut jest cihelným klenutým mostkem světlosti 4,85m. Těsně pod touto hrází nalézá se poslední rybník čís. 7. 5/

===== Allachův rybník VII. =====

Rybník tento vznikl tím, že chobot pod ním ležícího Prostředního rybníka byl od tohoto oddělen zemní hrází. Rybník č. 7 leží na území kat. obce Charv. Nová Ves a na území kat. obce Hlohovec. Rybník tento v případě otevření výpustního stavítka, tvoří s Prostředním rybníkem spojité nádoby a jeho normální vzdutá hladina je stejné výšky s hladinou Prostředního rybníka a rovná se kotě přelivné hrany stavidel tohoto rybníka = 166,206. Při této výšce obnáší plocha hladiny vodní 0,90 ha. Nejnižší kota břehu = 167,10. Ham 166,586. 5/

==== Hamethský rybník ====

:Koncem 60. let byl rybník zrušen a na jeho místě vybudován Hamethský dvůr. 1/

==== Hlohovecký rybník ''(Bischofswartherteich)'' ====

:Poloha, rozměry, jakož i výška hamu 14. listopadu 1899 fixovaného zůstává nezměněna, jenom výška hamu vztaženého na státní nivelaci a určena 169,106 s ohledem na nivelaci řeky Dyje. Ham je zhotoven ze žuly průřezu 40/40 cm, délky 1,30, a spočívá na zděné podezdívce zhotovené z pálených cihel na cementovou maltu. Žulovým kamenem protaženy jsou křížem dvě železné tyče průřezu 25 m/m, délky 1,30 m ve výšce 30 cm resp. 40 cm od paty kamene. Do hlavy kamene jest olovem zalit železný hřeb v diagonálním průseku, tvaru obdélníkového 82/45 m/m a výšky 25 m/m. Hlava hřebu nese nápis &quot;1899&quot;. 5/

:Povodí Hlohoveckého rybníku je 143,4 km². Plocha hladiny vodní 105 ha. Napouštění rybníka děje se příkopem spojujícím rybník &quot;Nesyt&quot; s rybníkem Hlohoveckým. V normálních dobách naplňuje se rybník tento při otevření čepu rybníku Sedleckého a v dobách mokrých vodou přepadající přepadem rybníku Sedleckého. Kromě toho přitéká voda příkopem od tzv. studánky &quot;Neurissbründl&quot; v katastru obce Sedlec a v kat. obce Hlohovec jest z pramenů vyvěrající voda přiváděna 5ti příkopy. 5/

:Jak patrno z přehledné mapy pozůstává rybniční hospodářství kníže z Liechtensteinů ze 4 rybníků ležící nad sebou. z nichž uvažovaný rybník Hlohovecký jest svojí polohou ve směru přítoku vody druhý. 5/

:Na straně východní jest ohraničen rybník hrází, po jejíž koruně přechází okresní silnice Lednice - Valtice. V hrázi této umístěn jest čep a přepad kterážto zařízení přivádějí vody do rybníku Prostředního. Čep uložen jest přesně na kat. hranici Hlohovec, okr. Hodonín, a Lednice, pol. okres Mikulov. Tento čep pozůstává na straně návodní z dřevěného stavítka výšky 73 cm, které jest vytahováno táhlem vyčnívajícím nad max. vzdutou vodou. Vtok čepu jest chráněn dřevěným brlením výšky 2,60 a základně 2,10 x 1,90 m. Výpustní kanál čepu pozůstává z dřevěného koryta světlosti 60 cm x 90 cm a jest položen přímo ve hrázi pod tělesem silničním. Vtok, jakož i výtok čepu jest opatřen kamennou dlažbou. 5/

:Přepadová stavidla umístěna jsou v silničním mostě okresní silnice Valtice - Lednice, kterýžto most jest zděný a klenutý a má 3 otvory o světlosti á 3,58 m. Stavidlová konstrukce jest umístěna na straně+ návodní před mostem a pozůstává ze 6ti otvorů opatřených stavidly o světlosti od leva do prava: 158,3, 161, 176, 177, 152, 147 cm. První dvě okna v levo jsou hlubší a přelivná hrana všech stavidel obnáší s ohledem na hranu a s ohledem na stávající zařízení, výšku 168,251. K obsluze stavidel jest umístěna před nimi železná lávka. Stavidlové zařízení má zděné pilíře, dlážděné dno, jakož dlážděné podjezí. Vzdálenost územních pilířů činí 11,75 cm. Před stavidlovou konstrukcí nachází se dřevěné brlení o celkové délce 18,59 cm. Brlení pozůstává z dřevěné konstrukce a prostory mezi laťkami činí cca 2 cm a součást všech otvorů celého brlení činí 692,60 cm. 5/

==== Františkův rybník ====

==== Mlýnský rybník ====

:* 20.století

: ''(Mezi [[w:Lednice|Lednic]]í a [[w:Valtice|Valtice]]mi leží [[w:Mlýnský rybník|Mlýnský rybník]], na jehož jižním břehu je postaven [[w:Apollonův chrám|Apollonův chrám]] a je zde možnost koupání. Odtud je pěkný výhled na [[w:Pálavské vrchy|Pálavské vrchy]] a [[w:Dívčí hrad|Dívčí hrad]]. V okolí rybníků vede naučná stezka.)''

==== Nesyt ====

:Povodí Nesytu je 133,3 km². 5/

==== Nový rybník ''(Portz)'' ====

: ''(Při stavbě [[w:železnice|železnice]] v roce 1855 byla část sedleckého [[w:rybník|rybník]]a vysušena. Na ostrůvku je postaven [[w:zámeček|zámeček]] [[w:Inzl|Inzl]]. /Propagační tisk./)''

==== Prostřední rybník ====

==== Výtopa ''(Steidamm Teich)'' ====

:V dubnu 1911 vypracoval Kulturtechnische Fachabteilung Dolnorakouský ve Vídni Přehlednou mapu odvodnění Valtic do Výtopy. 5/

=== Vodní práva ===

:Vodní právo Hlohoveckého rybníku, majetku to knížete z [[w:Liechtenstein]]ů jest zajištěno a zanešeno ve vodní knize bývalého c. k. okres. hejtmanství v Mistelbachu pod č.41, dle opisu ze dne 4. XII. 1930. 5/

: Napouštění rybníka děje se příkopem spojujícím rybník &quot;[[w:Nesyt|Nesyt]]&quot; s rybníkem [[w:Hlohovec|Hlohovec]]kým. V normálních dobách naplňuje se rybník tento při otevření čepu rybníku Sedleckého ''([[w:Nový|Nový]])'' a v dobách mokrých vodou přepadající přepadem rybníku Sedleckého ''([[w:Nový|Nový]])''. 5/

== Odkazy ==

* 1/ Dr. Vladimír Voldán: O archivu valtického panství a velkostatku. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

* 2/ Dr. Rudolf Hurt: Příspěvek k dějinám města Valtic. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

* 3/ Obec Hlohovec http//www.hlohovec.cz

* 4/ Dějiny a slavnostní spis rak.-české řádové provincie Milosrdných Bratří ke slavnosti ve dnech 28., 29. a 30. srpna konaného vysvěcení nemocnice mateřského domu ve Valčicích v Dol. Rakousích, Munificencí Jeho Jasnosti knížete Jana I. z Liechtenšteina a na Liechtenšteině nově vystavěné. Sepsal a vydal cís. rada a provinciál řádu Joannes de Deo Sobel. Ve Vídni 1892. Nákladem řádu Milosrdných Bratří.

* 5/ Vodní práva knížete z Liechtensteinů. Ing. Emilian Bartoš, technická kancelář a podnikatelství staveb Břeclav, v prosinci 1933. ''(Městské muzeum č. 0782-62)''

* 6/ Schilderung von Eisgrub, Feldsberg und deren Umgebungen. Nebst einem Wegweiser uind Plane auf Stahl mit 17 Ansichten und einem Panorama an dessen Rande. Wien, bei Peter Rohrmann, k. k. Hofbuchändler. ''(Pracovní překlad vybraných kapitol. Kopie knihy Městské muzeum č. 1579-94V - Vydáno v roce 1840)''

* 7/ Die Margrafschaft Mähren, topografisch, statistisch und historisch geschildert von Gregor Wolny, Benedikter und Professor. II. Band. Brünner Kreis. II. Abtheilung. Brünn. Selbstverlag des Verfassers. 1837.

* 8/ Gemeinde Rabensburg http//www.rabensburg.at

* 9/ Regionální muzeum v Mikulově http//www.rmm.cz

* 10/ Geschichte der Stadt Feldsberg, Karl Höß, Feldsberg, 1902. Im Selbstverlage.

* 11/ Fürst Karl Eusebius von Liechtenstein als Bauherr und Kunstsammler, Victor Fleischer, Wien und Leipzig 1910.

[[Kategorie:Valticko| ,]]
[[Kategorie:Dějiny Moravy]]</text>
      <sha1>9fjq8c8cbcesy5kvuycxhdgthqp12qg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Francie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4879</id>
    <revision>
      <id>34763</id>
      <parentid>18477</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:25:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1372" xml:space="preserve">{{Upravit|Tato stránka|ji}}
Francie je dnes největší zemí západní Evropy a také patří mezi 37 největší zemí světa. Z větší částí je zemí venkovskou, jelikož má největší procento obdělávané orné půdy ze všech zemí Evropské unie. Díky své rozloze je krajina rozmanitá. Země je rozdělená na 26 Regiónů a několikset Départementů ( což se přirovnává našim okresům ) [http://img3.rajce.idnes.cz/d6/1/1427/1427042_41e449c8708297c89533e71ca28bc52b/images/100_6548.jpg]

Francie je 2. hospodářsky nejvyspělejší zemí Evropy [http://img3.rajce.idnes.cz/d6/1/1427/1427042_41e449c8708297c89533e71ca28bc52b/images/P1010098.JPG]


== Parametry ==


Obyvatelstvo: 58 300 000 Miliónů

Hl.Město: Paříž ( Paris )

Povrch: Převážně nížiny a vrchoviny

Podnebí: Ovlivněné Atlantckým Oceánem, Na jihu Subtropické, Středomořské

Nerostné bohatství: Železná ruda, Bauxit, Draselné soli, Uranové ruda...


Strojírenctví: Dopravní Porstředky, Elektronika, Elektrotechnika

== Průmysl ==

Energetika: Ropa, Zemní plyn

Hutnictví: Železo, Ocel, Hliník

Chemický: Textilní, Oděvní, Kožedělní, Potravinářský

* Vinařství

* Sýrařství

* Cukrovarnictví


== Zemědělství ==

Živočišná výroba: Skot, Prasata, Drůbež

Rostliná výroba: Pšenice, Cukrovka, Ovoce, Vinná réva, Zelenina</text>
      <sha1>2fy9wylga28brjys87mmf3zij9d0yt9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Akvaristika/Mořská voda</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4882</id>
    <revision>
      <id>38117</id>
      <parentid>34382</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:25:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4822" xml:space="preserve">Moře a oceány pokrývají téměř tři čtvrtiny zemského povrchu. Ve všech oblastech tohoto obrovského vodního tělesa existují nejrozličnější organizmy. Ať v prozářených pobřežních vodách nebo ve věčně temných hlubinách, ať v teplých tropických mořích či v ledových polárních vodách, se vyskytuje život se svou jedinečnou schopností přizpůsobit se i nejextremnějším podmínkám.

== Historie ==
[[Soubor:PhilipHenryGosse,1855.jpg|náhled|Philip Henry Gosse jako první úspěšně vyrobil umělou mořskou vodu]]

Chov vodních živočichů nádobách k tomu vytvořených konec konců není vynález našeho století. V palácových zahradách antického Řecka a Říma nádrže na ryby svědčí o tom, že už tehdy se mořští živočichové chovali pro ozdobu a pro radost a ze starého Egypta jsou známa obrazová svědectví o chovu ryb. V Číně chovali zlaté rybky již ve 12. století. Tato záliba se na začátku 17. století rozšířila také do Evropy.

Výraz akvárium ale zavedl teprve anglický přírodovědec Philip Henry Gosse v roce 1853 pro průhledné nádoby k opatrování vodních živočichů. Od té doby je tento novotvar používán na celém světě. Byl to také P. H. Gosse, kdo již v roce 1854 sestavil první učebnici mořské akvaristiky a dokonce úspěšně vyrobil umělou mořskou vodu.

== Složení mořské vody ==
Pro chov mořských živočichů je nejdůležitějším předpokladem mořská voda. Vpustit tyto živočichy do sladké vody by pro ně znamenalo jistou smrt. Rovněž mylné by bylo domnívat se, že vhodnou mořskou vodu lze vyrobit pouhým přidáním kuchyňské soli. Již od vzniku oceánů se ve vodě vytvářely různé látky z vulkanických plynů a par, jakož i rozpouštěním součástí určitých minerálů. Mořská voda tedy představuje roztok nejrůznějších sloučenin. V podstatě jsou tyto rozpuštěné látky pro dobrý zdravotní stav mořských živočichů nezbytné. Ostatně znalosti o chemickém složení mořské vody vycházejí z výsledků výzkumu anglické Challenger – Expedition (1872 – 1876).

Od té doby byly tyto výsledky mnohokrát prověřeny a potvrzeny. Dnes víme, že mořská voda na naší planetě vykazuje téměř jednotné složení. Všude se vyskytují přibližně stejné soli v určitém poměru. Ovšem koncentrace těchto solí je různá. Části moří, které jsou od velkých oceánů odděleny úžinami a k tomu ještě vykazují vysoký výpar, mají na příklad vyšší obsah solí než ty, které jsou četnými řekami napájeny sladkou vodou. Obsah solí je měřitelný hustoměrem a vyjadřuje se jako promile o/oo. Obsah soli na otevřeném moři činí 35 o/oo, to znamená, že v litru vody je obsaženo 35 g solí.

Přírodní mořská voda představuje, při nesmírných rozlohách souvislých oceánů díky neustálému horizontálnímu i vertikálnímu pohybu, působenému větrem a prouděním, velmi stabilní systém.

V něm kromě obsahu solí existují ještě další, přibližně konstantní faktory. Tak v závislosti na teplotě nacházíme maximální nasycení kyslíkem, přirozeně převážně v povrchových vrstvách. Kromě toho hodnota pH podle okolností kolísá v rozmezí 8,0-8,4, tedy pohybuje se v alkalické oblasti. Těmto stabilním podmínkám se obyvatelstvo moří během velmi dlouhých vývojových období dokonale přizpůsobilo vlastními fyziologickými procesy. K úspěšnému pěstování mořských živočichů je tedy zapotřebí tyto podmínky přesně znát a v akváriu je pokud možno optimálně napodobit.

== Použití v akváriích ==
[[Soubor:Haus des Meeres Feb2008.jpg|náhled|Akvárium s mořskou vodou ve Vídni]]
K naplnění akvárií mořskou vodou jsou různé možnosti. Jen několik málo veřejných akvárií má tak výhodnou zeměpisnou polohu, aby bylo možno čerpat přímo do nádrží pobřežní vodu a vracet ji zpět. Tyto otevřené koloběhy se pro obvykle vysoké znečištění pobřežních vod nechají použít jen vzácně. Většina akvárií pracuje s uzavřeným koloběhem. Používá se čistá přírodní nebo uměle připravená mořská voda, která se různými metodami uchovává delší dobu v použitelném stavu.

Současné znalosti o složení mořské vody byly uvedeny v recepturách, zaručujících přípravu jakostní mořské vody. Průmyslově připravované solné směsi umožňují vnitrozemským veřejným akváriím i soukromým akvaristům úspěšný chov choulostivějších mořských živočichů. Kromě použití hotových směsí je možno mořskou vodu připravovat z jednotlivých komponent – trochu komplikovanější, ale schůdnou cestou.

[[Kategorie:Akvaristika|{{SUBPAGENAME}}]]</text>
      <sha1>647ssgm6fnklhbqg4ceylur1co5ia9z</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Akvaristika/Odpěňovač</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4883</id>
    <revision>
      <id>38118</id>
      <parentid>37186</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:25:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7323" xml:space="preserve">Ve veřejných mořských akváriích v přímořských státech a městech se s úspěchem používá voda z otevřeného moře. Voda samozřejmě obsahuje všechny složky a také v nepatrném množství se vyskytující stopové prvky. Díky smlouvám s obchodním loďstvem je zajišťováno průběžné zásobování těchto akvárií čerstvou mořskou vodou.

Výstavní část akvárií je podle teplot rozdělena na studenovodní a tropické oblasti. Kromě toho mají k dispozici okruhy s rozdílným obsahem solí. Dovážená a skladovaná voda z otevřeného moře musí být tedy ošetřena podle jejího dalšího použití. Tak například v přípravné nádrži pro teplovodní akvária je voda pozvolna ohřívána na 20-25&amp;nbsp;°C a upravována na potřebné pH. Např. pro baltská akvária musí být mořská voda ředěna sladkou vodou na 10-15 promile. Intenzivním větráním během všech stupňů úpravy vody je zajištěna výměna plynů.

Z odumřelého planktonu a ostatních organických látek vznikající [[w:Oxid uhličitý|CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;]] je odebírán a vodou je přijímán kyslík. Teprve po těchto přípravách je mořská voda všestranně použitelná. Nyní ovšem v žádném koloběhu nebude vyměněna všechna voda najednou. Podle živočišného obsazení a nároků se během 2 až 8 týdnů čerstvou vodou nahrazuje čtvrtina až třetina celkového množství.

Výstavní akvária představují různá uzavřená vodní tělesa, lišící se podle zeměpisného původu jednotlivých živočichů teplotou, případně obsahem solí. Přes tuto rozdílnost fungují koloběhy, které jsou podrobovány chemickým kontrolám a korekturám, všude přibližně stejně. Cílem všech kvalitu vody zlepšujících prostředků je vytvoření optimálních, přírodním poměrům co možná nejbližších podmínek pro chované živočichy. Jen v bezvadném prostředí projevují své životní aktivity, rozvíjejí se ve svých barvách a dožívají se maximální délky života.

Výstavní nádrže jsou jen částí akvarijního zařízení návštěvníkům přístupného. Většinou je několik takových akvárií spojeno do jednoho koloběhu. Tímto spojením je dosaženo vytvoření jednoho většího množství vody, které je pak vůči chemickým změnám odolnější. Aby se obíhající množství vody ještě zvětšilo, jsou filtrační a zvláště připojené retenční komory voleny co možná největší. Přesto bez dodatečné úpravy není zaručena použitelnost vody po delší období. Výměšky, zbytky potravy nebo zavlečené mikroorganizmy zvyšují ve vodě obsah organických látek. Různé druhy bakterií poté tyto dusíkaté sloučeniny, především bílkoviny, rozkládají a v několika stupních vznikají konečné minerální produkty. V moři tyto látky slouží rostlinnému planktonu a řasám k výstavbě organického materiálu. K tomu však ve většině akvárií nedochází, zde je biologická rovnováha porušena. Koncentrace těchto rozkladných produktů zde narůstá a v důsledku zmíněné činnosti bakterií se zvyšuje výskyt bakteriálních jedů.

Zůstanou-li tyto skutečnosti nepovšimnuty, může zakrátko vymřít celé osazenstvo takto zanedbané nádrže. Protože uvedené procesy probíhají bez vzniku zákalu, nejsou pohledově nijak patrné. Naproti tomu pravidelná chemická kontrola vody odhalí důležité biochemické procesy a dovolí včas provést příslušné opravné zákroky.

Důležitými indikátory kvality akvarijní vody je, jak už bylo uvedeno, hodnota pH a redox-potenciál. Je-li na příklad zjištěno, že hodnota pH vykazuje klesající tendenci, tedy že pozvolna klesá pod hodnotu 8, je možno z toho usoudit, že se začíná vyskytovat kyselina uhličitá spolu s větším množstvím dusičnanů a fosforečnanů. V takovém případě je třeba hodnotu pH upravit přídavkem [[w:Uhličitan sodný|sody]] a [[w:Hydrogenuhličitan sodný|bikarbonátu]]. Ovšem opakovaný prudký pokles pH upozorňuje na žádoucí výměnu staré vody za čerstvou. V připravené přidávané vodě nám musí být vedle teploty přesně známo pH a obsah solí. Je-li obsah solí příliš vysoký nebo naopak příliš nízký, mohou být bezobratlí živočichové těžce poškozeni. V některých případech se ke zlepšení kvality akvarijní vody užívá ozonizační zařízení. Biochemické procesy v mořském akváriu, odpovídající kontrolní prostředky a potřebné zákroky zde mohou být jen naznačeny. Ve skutečnosti jsou mnohem komplikovanější a rozsáhlejší.

Jaké technické předpoklady jsou k provozu výstavních mořských akvárií zapotřebí? Výkonná cirkulační čerpadla obstarávají neustálý oběh a zabezpečují, aby obsah každé výstavní nádrže byl během jedné až dvou hodin přefiltrován. Tím se zachycují plovoucí organické nečistoty. Aby se nyní rozkladné biologické procesy pouze nepřesunuly z nádrží do filtrů, jsou tyto látky denně z filtrů odstraňovány. Přefiltrovaná voda se vede do dobře větraných retenčních nádrží. Zde, pokud je to zapotřebí, je voda pro teplovodní akvária ohřívána na 25&amp;nbsp;°C nebo naopak pro studenovodní oblast chlazena na 10-16&amp;nbsp;°C. Tato voda se pak oběhovým čerpadlem vrací do výstavních nádrží.

Aby byla hospodárně využita vysoká spotřeba energií, je bezprostředně před výtokem zařazen tzv. bílkovinový odpěňovač. Jedná se snad o nejdůležitější akvaristický vynález 20. století. Mezitím byly vyvinuty komplikovanější přístroje, ale v podstatě je jejich funkce stejná. Cirkulační čerpadlo tlačí vodu tryskou do několikadílné trubky z umělé hmoty. Přitom je regulovatelným injektorem přisáván vzduch. Silným zvířením dochází k vytvoření pěny. Koloidní nečistoty, zvláště bílkoviny, ulpívají na vzduchových bublinách a ve formě tuhé pěny jsou pozvolna vytlačovány z vrchní trubky do lapače. Takto jsou bílkovinné látky odstraňovány z vody dříve, než může nastat jejich bakteriální rozklad. Velmi dobrým ukazatelem nejlepší kvality vody je růst zelených řas, na příklad různých plazivých větvených řas rodu Caulerpa. Skutečnost, že jen v několika málo akváriích je možno takové řasy spatřit, může vést k domněnce, že v nádržích koluje voda podřadné kvality. To je ale chybný dohad. Mezi početnými rybami nádrží se bohužel vyskytují mnohé druhy, které každou sebemenší řasu hned pozřou. Tím je jejich růst potlačen už v zárodku. Zadruhé se občas stává, že při hustším obsazení nádrže se vyskytne onemocnění, způsobené především kožními parazity. Aby byl udržen stav cenných živočichů, musí se používat léčiva, která sice ryby uzdravují, ale mořské řasy je nesnášejí.

Není tedy voda jako voda. Mnohé o chemizmu mořské vody v akváriích musí zůstat nevyřčeno, mnohé není ještě známo. Přece ale můžeme konstatovat: k úspěšnému provozování mořské akvaristiky jsou zapotřebí důkladné znalosti o základním prvku, to je o vodě, a jejich cílevědomá aplikace.

[[Kategorie:Akvaristika|Odpěňovač]]</text>
      <sha1>efyke7dxr8u6trvhevfn3y6bigse3b8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Akvaristika/Jak se zbavit šneků v akváriu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4884</id>
    <revision>
      <id>30990</id>
      <parentid>30259</parentid>
      <timestamp>2016-02-29T00:34:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>+ řadicí klíč</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="334" xml:space="preserve">Jednoduchá metoda k odstranění (omezení výskytu) šneků spočívá v ponoření neizolovaného měděného drátu do akvarijní vody. Délkou ponořené části měděného drátu můžete účinek regulovat. Kromě izolace je z drátu zapotřebí odstranit i případné smaltování.

[[Kategorie:Akvaristika|{{SUBPAGENAME}}]]</text>
      <sha1>byow5vq17wu1vi1nylus541t5zgbmkn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Ingredience/Tuk na smažení</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4885</id>
    <revision>
      <id>38581</id>
      <parentid>23847</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2702" xml:space="preserve">[[Soubor:Fried food.jpg|náhled|Smažení na olivovém oleji]]
'''Tuk na smažení''' je pokrmový [[Wikikuchařka/Tuk|tuk]] vhodný ke [[Wikikuchařka/Smažení|smažení]] a snášející vysoké teploty.

Ke smažení se nejvíce hodí 100% [[w:Rostlinný tuk|rostlinné tuky]] k tomu přímo určené. Ty jsou upraveny tak, aby právě lépe a déle snášely potřebné vysoké teploty a nedocházelo k nežádoucím změnám jejich složení. Je proto vhodné číst příbalový leták, kde jsou vždy informace o vhodnosti použití uvedeny.&lt;ref&gt;[http://www.blesk.cz/clanek/pro-zeny-poradna-vyziva/102516/vhodny-tuk-na-smazeni.html Blesk: Vhodný tuk na smažení]&lt;/ref&gt;

Méně vhodné, zato stále velmi používané, je staré dobré [[Wikikuchařka/Ingredience/Sádlo|sádlo]]. Sádlo, nejčastěji vepřové, je živočišný tuk připravovaný [[Wikikuchařka/Škvaření sádla|škvařením]] syrového sádla. Méně vhodné je především pro organismus nevýhodným složením, obsahuje totiž větší množství [[w:Nasycené mastné kyseliny|nasycených mastných kyselin]] a [[w:Cholesterol|cholesterolu]]. Také se může při vyšších teplotách přepalovat a u některých jídel je jeho typická příchuť nežádoucí. Oblíbené, a to nejen ke smažení, je především pro své chuťové vlastnosti.&lt;ref&gt;[http://gurmetklub.cz/sadlo-aneb-nic-o-hubnuti-ve-spanku-2.html Gurmetklub.cz: TEST: Sádlo – Kdo maže, ten jede]&lt;/ref&gt;

Oleje mají oproti ztuženým tukům obecně zdravější image díky menšímu obsahu transnasycených mastných kyselin.&lt;ref&gt;[http://www.farmfrites.sk/obsah/pouziti-tuku-versus-oleje--62.html Farmfrites.sk: Použití tuku versus oleje?]&lt;/ref&gt;

== Likvidace tuku ==
Použité oleje a tuky rozhodně nepatří do [[w:Odpadní voda|odpadní vody]], odkládejte je vždy do kontejnerů na směsný [[w:Odpad|odpad]], či lépe do speciálních kontejnerů určených přímo pro ně (pro [[w:Biologicky rozložitelný odpad|biologický odpad]]), jsou-li k dispozici, a to ve vhodných nádobách. Takto separované tuky mohou posloužit např. k výrobě [[w:Biopalivo|biopaliv]]. [[w:Čistírna odpadních vod|Čistírny odpadních vod]] nejsou na velká kvanta tuků vybaveny a mohlo by dojít k narušení některých stupňů čištění, a tím i k horší výsledné kvalitě čištěné vody. Čistírny jsou samozřejmě vybaveny odlučovači a lapáky tuků, které jsou ale dimenzovány jen na normální odmaštění umývaného nádobí.&lt;ref&gt;[http://www.ekolist.cz/dotaz.shtml?x=105774 Ekolist.cz: Dotaz 181: Co všechno se vlastně dá recyklovat?]&lt;/ref&gt;

== Zdroje ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Wikikuchařka|Tuk na smažení]]</text>
      <sha1>nim773m223kzd5a99waeiy1c52ry0n5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Žonglování/Míčky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4886</id>
    <revision>
      <id>38704</id>
      <parentid>35868</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:33:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="529" xml:space="preserve">[[Soubor:Juggling balls.jpg|náhled|Žonglovací míčky]]
'''Míčky''' jsou jednou z nejklasičtějších žonglovacích pomůcek.

== Začínáme s míčky ==
* [[/Jaké míčky si vybrat/]]
* [[/Začínáme žonglovat/]]

== Triky ==
* [[/Triky se 2 míčky/]]
* [[/Triky se 3 míčky/]]
* [[/Triky se 4 míčky/]]
* [[/Triky s 5 míčky/]]

== Externí odkazy ==
* [http://zonglovani.info/micky/ Žonglérův slabikář - žonglování s míčky]

[[Kategorie:Žonglování s míčky| ,]]
[[Kategorie:Žonglování|Míčky]]</text>
      <sha1>luxmgxxk34hq2qvwbu6gj7tpqjahxys</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Žonglování s míčky</title>
    <ns>14</ns>
    <id>4887</id>
    <revision>
      <id>17667</id>
      <parentid>17666</parentid>
      <timestamp>2009-05-21T21:35:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>sort</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="35" xml:space="preserve">[[Kategorie:Žonglování|Míčky]]</text>
      <sha1>2ostfljobke7deycbk66z149f9hpe7h</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Žonglování/Míčky/Triky se 2 míčky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4888</id>
    <revision>
      <id>17668</id>
      <timestamp>2009-05-21T21:42:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>nová stránka</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="125" xml:space="preserve">Přehled triků se dvěma míčky:
* [[/2 v jedné ruce/]]
* [[/40303/]]
* [[/501/]]

[[Kategorie:Žonglování s míčky|2]]</text>
      <sha1>35lnszmsc4md50vsbcfci4r4v5v89ea</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Žonglování/Míčky/Triky se 3 míčky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4889</id>
    <revision>
      <id>17676</id>
      <parentid>17675</parentid>
      <timestamp>2009-05-22T11:11:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+ kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="254" xml:space="preserve">Přehled triků se třemi míčky:
* [[/Kaskáda/]]
* [[/Reverzní kaskáda/]]
* [[/3 v jedné ruce/]]
* [[/441/]]
* [[/Jedení jablka/]]
* [[/Mills' mess/]]
* [[/Sloupy/]]

[[Kategorie:Žonglování s míčky|3]]
[[Kategorie:Triky se třemi míčky| ,]]</text>
      <sha1>4828czcua1c4lomotyl128cszgpe5ts</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Žonglování/Míčky/Triky se 3 míčky/Kaskáda</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4890</id>
    <revision>
      <id>38708</id>
      <parentid>35872</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:33:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1458" xml:space="preserve">[[Soubor:3-ball cascade movie.gif|náhled|Kaskáda]]
Jedná se o základní, nejjednoduší trik se třemi míčky. K jeho nácviku přistoupíme poté co jsme si osvojili [[../../Začínáme žonglovat|základní manipulaci]] s míčky.

Začínáme tak, že do jedné ruky uchopíme dva míčky (první a třetí), do druhé jeden (druhý). Poté začneme postupně vyhazovat míčky do vzduchu a opět je chytat. Začneme rukou, ve které držíme dva míčky. Míček, který držíme v přední části ruky vyhodíme do vzduchu tak, aby vzduchem opsal obloukovou dráhu směrem k opačné ruce s tím, že vrchol oblouku bude přibližně ve výšce našich očí. V momentě, kdy první míček dosáhne vrcholu své dráhy, vyhodíme do vzduchu druhý míček. Chvíli poté chytíme do ruky kterou druhý míček opustil míček první.

Ve chvíli kdy druhý míček dosáhne vrcholu své dráhy, vyhazujeme do vzduchu třetí míček. Chytáme druhý, odhazujeme první, chytáme třetí a celý cyklus se opakuje stále dokola.

Při odhazování dbáme na to, aby míčky stoupaly vnitřní a klesali vnější dráhou. Toho dosáhneme tak, že ruka provede při odhodu krátký obloukový pohyb směrem ke středu těla.

Až budete tento trik zvládat bez větších obtíží, můžete zkoušet měnit rychlost a výšku házení. No a samozřejmě se můžete pustit do nacvičování dalších triků.

[[Kategorie:Triky se třemi míčky]]</text>
      <sha1>q11gat6bsudmi3lym8574b64kwv9fyx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Triky se třemi míčky</title>
    <ns>14</ns>
    <id>4891</id>
    <revision>
      <id>17671</id>
      <timestamp>2009-05-21T21:49:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>nová kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="45" xml:space="preserve">[[Kategorie:Žonglování s míčky|Triky 3]]</text>
      <sha1>cfjsu7dw99aftdunw71jlkab1cm2ppc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Žonglování/Míčky/Triky se 3 míčky/Reverzní kaskáda</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4892</id>
    <revision>
      <id>38710</id>
      <parentid>35874</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:33:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="109" xml:space="preserve">[[Soubor:3-ball reverse cascade movie.gif|náhled|Reverzní kaskáda]]

[[Kategorie:Triky se třemi míčky]]</text>
      <sha1>hfhgb95trgy9zzpweoldups18fhqsa8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Žonglování/Míčky/Triky se 3 míčky/Mills' mess</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4893</id>
    <revision>
      <id>38709</id>
      <parentid>35873</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:33:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="103" xml:space="preserve">[[Soubor:3-ball Mills mess.gif|náhled|Mills' mess]]

[[Kategorie:Triky se třemi míčky|Mills' mess]]</text>
      <sha1>of9m0o6uj56bswql50iintc7ny5gp67</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Žonglování/Míčky/Triky se 3 míčky/441</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4894</id>
    <revision>
      <id>38707</id>
      <parentid>35871</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:33:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="82" xml:space="preserve">[[Soubor:Juggling 441.gif|náhled|441]]

[[Kategorie:Triky se třemi míčky|441]]</text>
      <sha1>s012p7zekyax8reojvgu986cphgtv0h</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Žonglování/Míčky/Triky se 4 míčky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4895</id>
    <revision>
      <id>17677</id>
      <timestamp>2009-05-22T11:12:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>nová stránka</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="267" xml:space="preserve">Přehled triků se čtyřmi míčky:
* [[/Deštník/]]
* [[/Fontána/]]
* [[/Kaskáda/]]
* [[/Krabice/]]
* [[/Mills' mess/]]
* [[/Sloupy/]]
* [[/Sprcha/]]
* [[/Synchronní fontána/]]

[[Kategorie:Žonglování s míčky|4]]
[[Kategorie:Triky se čtyřmi míčky| ,]]</text>
      <sha1>t5tw33w415319knxv10vw7rg5ihqi9g</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Triky se čtyřmi míčky</title>
    <ns>14</ns>
    <id>4896</id>
    <revision>
      <id>17679</id>
      <parentid>17678</parentid>
      <timestamp>2009-05-22T11:14:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>sort</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="45" xml:space="preserve">[[Kategorie:Žonglování s míčky|Triky 4]]</text>
      <sha1>oxc2bcx6g2iu7rrc7ltowdinq7zo0os</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Žonglování/Míčky/Triky se 4 míčky/Sprcha</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4897</id>
    <revision>
      <id>38713</id>
      <parentid>35877</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:33:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="116" xml:space="preserve">[[Soubor:Man_juggling_4_balls_in_shower_pattern.gif|náhled|Sprcha]]

[[Kategorie:Triky se čtyřmi míčky|Sprcha]]</text>
      <sha1>rv6yekq1zhagn6da4ymly9hqoct2uvq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Žonglování/Míčky/Triky se 4 míčky/Fontána</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4898</id>
    <revision>
      <id>38711</id>
      <parentid>35875</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:33:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="97" xml:space="preserve">[[Soubor:4-ball juggling.gif|náhled|Fontána]]

[[Kategorie:Triky se čtyřmi míčky|Fontána]]</text>
      <sha1>78uneunvklcilonwamma58ebmngqcx1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Žonglování/Míčky/Triky se 4 míčky/Mills' mess</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4899</id>
    <revision>
      <id>38712</id>
      <parentid>35876</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:33:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="103" xml:space="preserve">[[Soubor:4ball millsmess.gif|náhled|Mills' mess]]

[[Kategorie:Triky se čtyřmi míčky|Mills' mess]]</text>
      <sha1>1mifsne0gumtcmxp0056e5j3giskmva</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Žonglování/Míčky/Triky s 5 míčky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4900</id>
    <revision>
      <id>17686</id>
      <timestamp>2009-05-22T15:29:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>nová stránka</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="203" xml:space="preserve">Přehled triků s pěti míčky:
* [[/3 + 2/]]
* [[/Kaskáda/]]
* [[/Kaskáda (triplex)/]]
* [[/Reverzní kaskáda/]]

[[Kategorie:Žonglování s míčky|Triky 5]]
[[Kategorie:Triky s pěti míčky| ,]]</text>
      <sha1>i3mm7cgqnvax4kv8ofxmvvpfod43lmv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Žonglování/Míčky/Triky s 5 míčky/Kaskáda (triplex)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4901</id>
    <revision>
      <id>38706</id>
      <parentid>35870</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:33:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="113" xml:space="preserve">[[Soubor:Multiplex333 33.gif|náhled|Kaskáda (triplex)]]

[[Kategorie:Triky s pěti míčky|Kaskáda (triplex)]]</text>
      <sha1>85btz37btr0izu5t5s8kn1q383fg0q2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Triky s pěti míčky</title>
    <ns>14</ns>
    <id>4902</id>
    <revision>
      <id>17688</id>
      <timestamp>2009-05-22T15:40:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>nová kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="45" xml:space="preserve">[[Kategorie:Žonglování s míčky|Triky 5]]</text>
      <sha1>d2fp0tt0l1uq8rl3smop5n4brquf6ii</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Žonglování/Míčky/Triky s 5 míčky/Kaskáda</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4903</id>
    <revision>
      <id>38705</id>
      <parentid>35869</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:33:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="98" xml:space="preserve">[[Soubor:5-ball cascade movie.gif|náhled|Kaskáda]]

[[Kategorie:Triky s pěti míčky|Kaskáda]]</text>
      <sha1>gtjna6ehob3xtonmhsdhj5ki8f1izoc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Národní kuchyně/Polská kuchyně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4906</id>
    <revision>
      <id>41966</id>
      <parentid>38598</parentid>
      <timestamp>2020-06-12T16:45:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Snd125671</username>
        <id>8671</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="573" xml:space="preserve">[[Soubor:Flag of Poland.svg|vpravo|200px|okraj]]
[[Soubor:EU location POL.png|vpravo|200px|okraj]]
== Recepty ==
* [[../../Bramborové racuchy|Bramborové racuchy]]
* [[../../Křenová velikonoční polévka|Křenová velikonoční polévka]]
* [[../../Polské pivní dršťky|Polské pivní dršťky]]
* [[../../Polský boršč|Polský boršč]]
* [[../../Staropolský bigos|Staropolský bigos]]
* [[../../Flaki|Flaki]]
* [[../../Żur|Żur]]

== Externí odkazy ==
* [https://www.labuznik.cz/recept/kuchyne/polska/ Polské recepty]

[[Kategorie:Národní kuchyně|Polsko]]</text>
      <sha1>sf9rw0nbfi9v668dncvvxudppbsm3ii</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Národní kuchyně/Řecká kuchyně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4907</id>
    <revision>
      <id>38608</id>
      <parentid>35672</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="871" xml:space="preserve">[[Soubor:Flag of Greece.svg|vpravo|200px|okraj]]
[[Soubor:EU location GRE.png|vpravo|200px|okraj]]
== Recepty ==
* [[../../Avgolemono|Avgolemono]] (citronová polévka)
* [[../../Bramborový salát (Řecko)|Bramborový salát]]
* [[../../Brambory na řecký způsob|Brambory na řecký způsob]]
* [[../../Fasolada|Fasolada]] (fazolová polévka)
* [[../../Kuřecí suvlaki na grilu|Kuřecí suvlaki na grilu]]
* [[../../Krýa soúpa me angoúri - Κρύα σούπα με αγγούρι|Krýa soúpa me angoúri - Κρύα σούπα με αγγούρι]] (studená okurková polévka)
* [[../../Řecký slaný koláč s lilkem|Řecký slaný koláč s lilkem]]
* [[../../Smažené lilky a cukety s jogurtem|Smažené lilky a cukety s jogurtem]]

== Externí odkazy ==
* [http://www.labuznik.com/cuisine.php?ID=8 Řecké recepty]

[[Kategorie:Národní kuchyně|Řecko]]</text>
      <sha1>lyve6ia0emjvm0pkrfux3cibc3nnl95</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Národní kuchyně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4908</id>
    <revision>
      <id>35669</id>
      <parentid>32568</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2814" xml:space="preserve">Přehled národních kuchyní:

== Evropa ==
* [[/Albánská kuchyně/]]
* [[/Belgická kuchyně/]]
* [[/Běloruská kuchyně/]]
* [[/Bosenská kuchyně/]]
* [[/Bulharská kuchyně/]]
* [[/Černohorská kuchyně/]]
* [[/Česká kuchyně/]]
* [[/Dánská kuchyně/]]
* [[/Estonská kuchyně/]]
* [[/Faerská kuchyně/]]
* [[/Finská kuchyně/]]
* [[/Francouzská kuchyně/]]
* [[/Chorvatská kuchyně/]]
* [[/Irská kuchyně/]]
* [[/Islandská kuchyně/]]
* [[/Italská kuchyně/]]
* [[/Kazašská kuchyně/]]
* [[/Litevská kuchyně/]]
* [[/Lotyšská kuchyně/]]
* [[/Lucemburská kuchyně/]]
* [[/Maďarská kuchyně/]]
* [[/Makedonská kuchyně/]]
* [[/Maltská kuchyně/]]
* [[/Moldavská kuchyně/]]
* [[/Německá kuchyně/]]
* [[/Nizozemská kuchyně/]]
* [[/Norská kuchyně/]]
* [[/Polská kuchyně/]]
* [[/Portugalská kuchyně/]]
* [[/Rakouská kuchyně/]]
* [[/Rumunská kuchyně/]]
* [[/Ruská kuchyně/]]
* [[/Řecká kuchyně/]]
* [[/Slovenská kuchyně/]]
* [[/Slovinská kuchyně/]]
* [[/Britská kuchyně/]]
** [[/Anglická kuchyně/]]
** [[/Skotská kuchyně/]]
** [[/Waleská kuchyně/]]
** [[/Irská kuchyně/]]
* [[/Srbská kuchyně/]]
* [[/Španělská kuchyně/]]
* [[/Švédská kuchyně/]]
* [[/Švýcarská kuchyně/]]
* [[/Turecká kuchyně/]]
* [[/Ukrajinská kuchyně/]]

== Asie ==
* [[/Afghánská kuchyně/]]
* [[/Arabská kuchyně/]]
* [[/Arménská kuchyně/]]
* [[/Ázerbájdžánská kuchyně/]]
* [[/Bahrajnská kuchyně/]]
* [[/Bangladéšská kuchyně/]]
* [[/Barmská kuchyně/]]
* [[/Bhútánská kuchyně/]]
* [[/Brunejská kuchyně/]]
* [[/Čínská kuchyně/]]
* [[/Filipínská kuchyně/]]
* [[/Gruzínská kuchyně/]]
* [[/Hongkongská kuchyně/]]
* [[/Katarská kuchyně/]]
* [[/Indická kuchyně/]]
* [[/Indonéská kuchyně/]]
* [[/Irácká kuchyně/]]
* [[/Íránská kuchyně/]]
* [[/Izraelská kuchyně/]]
* [[/Japonská kuchyně/]]
* [[/Jemenská kuchyně/]]
* [[/Jordánská kuchyně/]]
* [[/Kambodžská kuchyně/]]
* [[/Kazachstánská kuchyně/]]
* [[/Korejská kuchyně/]]
* [[/Kuvajtská kuchyně/]]
* [[/Kyperská kuchyně/]]
* [[/Kyrgyzská kuchyně/]]
* [[/Laoská kuchyně/]]
* [[/Libanonská kuchyně/]]
* [[/Malajská kuchyně/]]
* [[/Maledivská kuchyně/]]
* [[/Mongolská kuchyně/]]
* [[/Nepálská kuchyně/]]
* [[/Ománská kuchyně/]]
* [[/Pákistánská kuchyně/]]
* [[/Ruská kuchyně/]]
* [[/Singapurská kuchyně/]]
* [[/Srílanská kuchyně/]]
* [[/Syrská kuchyně/]]
* [[/Tádžická kuchyně/]]
* [[/Thajská kuchyně/]]
* [[/Tchajvanská kuchyně/]]
* [[/Turecká kuchyně/]]
* [[/Turkmenská kuchyně/]]
* [[/Uzbecká kuchyně/]]
* [[/Vietnamská kuchyně/]]

== Afrika ==

== Amerika ==
* [[/Argentinská kuchyně/]]

== Austrálie a Oceánie ==

[[Kategorie:Národní kuchyně| ,]]
[[Kategorie:Wikikuchařka|Národní kuchyně]]</text>
      <sha1>cc3jcac6wmrdxeiu8q88kzbcfvv0vzw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Komunikace</title>
    <ns>14</ns>
    <id>4910</id>
    <revision>
      <id>21205</id>
      <parentid>17713</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T18:44:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot změnil [[Kategorie:Základní kategorie]]→[[Kategorie:(vše)]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:(vše)]]</text>
      <sha1>n5semwpzpwrffimpthtnqusnisadvq8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Virtualizace v Linuxu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4911</id>
    <revision>
      <id>35603</id>
      <parentid>18162</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:35:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7128" xml:space="preserve">Virtualizace se používá z mnoha různých důvodů, například kvůli:
* Testování a přípravě distribucí či jiných operačních systémů.
* Provozu aplikací vyžadujících zastaralý OS.
* Bezpečnosti - kdy je pro každou službu vyhrazen samostatný virtuální stroj.
* Ochraně proti selhání HW - neboť je možná živá migrace virtuálních strojů mezi fyzickými hosty.
* Šetření zdroji - virtuální hosting umožňuje konsolidaci serverů a snižování nákladů na energie, prostory, atd..


V současné době se používá několik různých virtualizačních technologií.

= Kontejnerová virtualizace =

O kontejnerové virtualizaci se hovoří tehdy, když se v rámci jednoho operačního systému OS, vytváří vzájemně oddělená prostředí - kontejnery. Lze tak na jednom stroji provozovat kupř. několik webových serverů, aniž by bylo nutné mít pro každý z nich nainstalovaný kompletní systém.

 +-------+  +-------+
 |  App  |  |  App  |
 +-------+  +-------+
 +------------------+
 |       Linux      |
 +------------------+
 +------------------+
 |     Hardware     |
 +------------------+

'''Výhody:'''

* menší náročnost na systémové prostředky
* menší technická náročnost - kontejnery se vytváří v rámci jedné instalace
* nad hardware běží pouze jedno jádro - kontejnery využívají společnou MM, power management, scheduler, ..

'''Nevýhody:'''

* nejde o opravdovou virtualizaci - používá se stejný kernel, stejný OS a oddělení není úplné.
* problém s technologiemi jako SELinux, AppArmor

'''Příklady:'''
* chroot - Změna kořenového adresáře procesu. Root v chrootu ale může stále přistupovat k systémovým prostředkům
* OpenVZ - podobné Solaris Zones, každý kontejner má svoje uživatele, svého roota, svůj /proc, /sys Vyžaduje patch pro kernel
* BSD Jail
* Solaris Zones

= Softwarová virtualizace =

Při softwarové virtualizaci se emuluje celá hardwarová platforma, na které běží virtualizovaný systém.

 +-----+ +-----------+ +-----------+
 |     | |    App    | |    App    |
 |     | +-----------+ +-----------+
 | App | |  GuestOS  | |  GuestOS  |
 |     | +-----------+ +-----------+
 |     | | Virt. App | | Virt. App |
 +-----+ +-----------+ +-----------+
 +---------------------------------+
 |              Linux              |
 +---------------------------------+
 +---------------------------------+
 |             Hardware            |
 +---------------------------------+

'''Výhody:'''
* Možnost emulace nedostupného hardware - včetně architektury procesoru

'''Nevýhody:'''
* Velmi nízký výkon virtuálních strojů

'''Příklady:'''
* QEMU (bez modulů jako KVM-Qemu nebo KQEMU)

= Paravirtualizace =

Paravirtualizací se rozumí technika virtualizace, kdy se prostředí pro virtualizovaný stroj neemuluje úplně, ale část instrukcí se zpracovává přímo prostřednictvím reálného prostředí. To však předpokládá spolupráci virtualizovaného stroje s hostitelem. Podmínkou pro paravirtualizaci tedy je odpovídajícím způsobem nakonfigurované jádro hostitele resp. zavedené moduly které komunikaci mezi virtuály a jádrem zprostředkují.

 +-----+ +-----------+ +-----------+
 | App | |    App    | |    App    |
 +-----+ +-----------+ +-----------+
 |     | |  GuestOS  | |  GuestOS  |
 |     | +-----------+ +-----------+
 |     | | Virt. App | | Virt. App |
 |     | +-----------+ +-----------+
 |     +---------------------------+
 |  Linux s podporou virtualizace  |
 +---------------------------------+
 +---------------------------------+
 |             Hardware            |
 +---------------------------------+

'''Výhody:'''

* Vysoký výkon - to je dáno tím, že většinu výpočetního výkonu realizuje skutečný procesor a emulovaný virtuální HW se výkonem od skutečných zařízení zas tolik neliší.

'''Nevýhody:'''
* Nelze virtualizovat úplně odlišný hardware (například jinou architekturu procesoru)
* Pro dosažení vyššího výkonu je třeba upravit kód virtualizovaného systému, což přináší problémy tam kde není přístup ke zdrojovým kódům, popř. neexistují pro virtualizovaný systém příslušné ovladače.

'''Příklady:'''
* QEMU (s jaderným modulem KQEMU)
* VMware Workstation
* VMware Server (dříve GSX)
* VirtualBox
* XEN (pro paravirtualizaci vyžaduje upravený hostitelský systém)

K tomuto typu virtualizace by se dal přiřadit i UML, který má podporu přímo v jádře, ovšem ten je čistě linuxovou záležitostí a jiné systémy linuxové pod ním provozovat nelze.

 +-----+ +----------+ +----------+
 | App | |   App    | |    App   |
 +-----+ +----------+ +----------+
 |     | |  Linux   | |   Linux  |
 |     | +----------+ +----------+
 |     +-------------------------+
 |     Linux s podporou UML      |
 +-------------------------------+
 +-------------------------------+
 |            Hardware           |
 +-------------------------------+

= Plná virtualizace =

Plná virtualizace vyžaduje podporu ze strany procesoru. Jelikož se procesorové instrukce u AMD liší od těch na Intelu, používají i virtualizační nástroje jiný kód podle typu procesoru. U procesorů Intel se nazývá virtualizační technologie Vanderpool, její přítomnost indikuje u vlastností procesoru příznak '''vmx''', zatímco technologie používaná u AMD se nazývá Pacifica, ta má příznak '''svm'''.

Rozdělování systémových prostředků tak neřeší hostitelský systém, ale tzv. '''hypervizor''' (u KVM funguje jako hypervizor linuxové jádro), který pro každý virtualizovaný systém vytváří vlastní sadu virtualizovaných prostředků. Systém v '''Dom0''' většinou obsahuje nástroje pro práci s hypervizorem, tj. není přímo hypervizorem samotným. (jak už bylo zmíněno - výjimkou je KVM)

 +---------+ +---------+  +---------+
 |   App   | |    App  |  |   App   |
 +---------+ +---------+  +---------+
 | GuestOS | | GuestOS |  | GuestOS |
 +---------+ +---------+  +---------+
 |   Dom0  | |   DomU  |  |   DomU  |
 +---------+ +---------+  +---------+
 +----------------------------------+
 |             Hypervizor           |
 +----------------------------------+
 +----------------------------------+
 | Hardware s podporou virtualizace |
 +----------------------------------+

Výhodou je, že není třeba žádné modifikace virtualizovaného OS. Nevýhodou je nutnost emulovat kompletní hardware virtualizovaného stroje a tedy o něco nižší výkon oproti paravirtualizaci.

'''Příklady:'''
* KVM (Hypervizor je obsluhován přes QEMU skrze jaderným modul KVM-Qemu)
* XEN
* VMware ESX server

= Závěr =

Pokud máme k dispozici stroj který nemá v jádře podporu hardwarové virtualizace, můžeme použít buďto některý z produktů VMware, Virtualbox nebo - v případě že chceme hostovat pouze linuxové stroje - Xen.

Pokud chceme spustit systém stažený pomocí [[Linux:dd|dd]] do obrazu disku, nebo otestovat iso nějakého liveCD, lze využít Qemu.

[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>93heikzz65b2rwime4vuvpdq78op9mu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Teploty podávání vín</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4914</id>
    <revision>
      <id>32079</id>
      <parentid>32078</parentid>
      <timestamp>2016-09-21T07:03:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Walter Klosse</username>
        <id>5883</id>
      </contributor>
      <minor />
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="572" xml:space="preserve">Každý druh '''vína''' má svou charakteristickou '''teplotu''', při které se má podávat.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Víno
! Teplota podávání
|-
| Bílé
| 10–12&amp;nbsp;°C
|-
| Mladé bílé
| 7–10&amp;nbsp;°C
|-
| Červené lehčí
| 12–15&amp;nbsp;°C
|-
| Červené těžší
| 16–18&amp;nbsp;°C
|-
| Růžové
| 10–12&amp;nbsp;°C
|-
| Šumivé
| 5–7&amp;nbsp;°C
|-
| Perlivé
| 8–10&amp;nbsp;°C
|-
| Likérové
| 6–8&amp;nbsp;°C 
|- 
| Likérové starší
| 10–12&amp;nbsp;°C 
|-
| Vermut
| 9–10&amp;nbsp;°C
|}

[[Kategorie:Wikikuchařka]]
[[Kategorie:Rady a nápady]]</text>
      <sha1>9g86utgm6zummg05okzoi8tvat66wpl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Rady a nápady</title>
    <ns>14</ns>
    <id>4915</id>
    <revision>
      <id>17782</id>
      <timestamp>2009-06-07T10:29:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Ria</username>
        <id>1038</id>
      </contributor>
      <comment>-nová kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="27" xml:space="preserve">[[Kategorie:Wikikuchařka]]</text>
      <sha1>p23c4iubca2ak3hy6htmzbdl9c3w3qm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Úsporné vaření rýže nebo těstovin</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4916</id>
    <revision>
      <id>35731</id>
      <parentid>23622</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1782" xml:space="preserve">Zejména během přípravy příloh, které při vaření načerpají množství vody, není nutné udržovat vodu trvale ve varu. Úprava potraviny neprobíhá varem, ale samotnou teplotou okolní vody, a proto nehraje velkou roli, jestli má voda 100&amp;nbsp;°C nebo jen 95&amp;nbsp;°C. To se týká rýže, různých těstovin, luštěnin, ale i brambor. Namísto toho vodu přiměřeně osolíme, přidáme zvolenou přílohu a uvedeme rychle do varu. Pak vařič vypneme a celý hrnec s pokličkou zabalíme do utěrek tak, aby byl tepelně izolovaný.

Postup je dobré vyzkoušet, abychom ani nepřevařili, ani nenechali potravinu nedodělanou. Obecně platí, že je potřeba o trochu delší doba, než když se voda celou dobu vaří. Je možné, že např. některé typy těstovin trvalý var vyžadovat budou, pokud nemají být lepivé a křupavé zároveň. Obvykle lze ale s trochou cviku dosáhnout dobrých výsledků.

{{Upozornění|Pokud vaříme na elektrické plotně, necháme po uvedení vody do varu hrnec o trochu vychladnout a až pak jej zakryjeme, protože plotna má tepelnou setrvačnost a hrnec by mohl začít kypět i chvilku po vypnutí proudu.
}}

Výhodou tohoto postupu je jednak úspora energie, jednak podstatné zmenšení rizika připálení nebo vykypění pěny. Mimo jiné také omezíme množství vlhkosti v kuchyni a uvolníme si plotnu.

{{Poznámka|Pokud chceme podávat rýži co nejdříve, je přijatelné ji nad dřezem z hrnce vyklopit do cedníku, v cedníku propláchnout 5 vteřin silným proudem vlažné vody a opět ji překlopit zpět do hrnce. Rýže se tím ochladí na vhodnou teplotu a zbaví slizké vody z vaření. Obvykle pak vyžaduje mírně přisolit. }}

[[Kategorie:Wikikuchařka]]
[[Kategorie:Rady a nápady]]</text>
      <sha1>aaeeai2fceyj7nsyzuhlwmubl4r9lw9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Příručka pro hudebníky/Slovník pojmů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4925</id>
    <revision>
      <id>43975</id>
      <parentid>43770</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:40:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze 43770 od uživatele [[Special:Contributions/Sesily Kraight|Sesily Kraight]] ([[User talk:Sesily Kraight|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1359" xml:space="preserve">== A ==
* &quot;AF method&quot; - Adaptive Focus method This is a proprietary method that vastly improves the signal-to-noise (S/N) ratio of the A/D and D/A converters.

== H ==
* '''horna''' - výškový reproduktor, je složen ze zvukovodu (nejčastěji obdélníkové nebo čtvercové čelo, které se propadá dovnitř), driveru (budiče - což je magnet s kmitačkou). Driver se vybírá podle žádaných elektrických parametrů. Zvukovod se vybírá podle tvaru reprobeden a požadovaného vyzařovaného úhlu.

== K ==
* '''konec''' - koncový [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zesilova%C4%8D zesilovač] (výkonová část zesilovačů)

== L ==
* '''lampy''' - [http://cs.wikipedia.org/wiki/Elektronka elektronky]

== P ==
* '''poťákový kytarista''' - kytarista preferující jednokanálové zesilovače
* '''preamp''' - předzesilovač

== S ==
* '''seamless preset change''' - means that there will be no interruption or noise when changing from one preset to another
* '''spill-over effect''' - means that effects like delay and reverb that leave tails decaying after you stop playing will continue to ring out into a new preset, or after the effect is bypassed

== T ==
* '''tweeter''' - výškový reproduktor, malý kulatý cca 10cm v průměru, nejčastěji s hrotem uprostřed

[[Kategorie:Příručka pro hudebníky|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>a3pd5jpu2rpr8o4w2444vkrsz36ugki</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/Amphibia</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4930</id>
    <revision>
      <id>44079</id>
      <parentid>36101</parentid>
      <timestamp>2021-05-13T14:07:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2782" xml:space="preserve">{{KPsubpC|Amphibia|Animalia|Animalia|Chordata|Chordata|Vertebrata|Vertebrata|Amphibia|Amphibia}}
== 1 ==
* Počet obratlí
** Devět nebo méně - [[#2: Salientia|2]]
** Více než devět - [[#3|3]]

== 2: Salientia ==
* Ocasní svaly
** Je - [[#6|6]]
** Není - [[#7|7]]

== 3 ==
* Ocas
** Je u všech forem - [[#5: Caudata|5]]
** Není u všech forem - [[#4: Gymnophiona|4]]

== 4: Gymnophiona ==

== 5: Caudata ==
* Úzkorozchodné drážky mezi každou nosní dírkou a horním retem
** Je - [[Dichotomický klíč/Plethodontidae|Plethodontidae]]
** Není - [[#14|14]]

== 6 ==
* Nápisová žebra
** Je - [[Dichotomický klíč/Leiopelmatidae|Leiopelmatidae]]
** Není - ''[[w:en:Ascaphus truei|Ascaphus truei]]''

== 7 ==
* Hyodní deska
** Je - [[Dichotomický klíč/Bombinatoridae|Bombinatoridae]]
** Není - [[#8|8]]

== 8 ==
* Chrupavková deska
** Je - [[Dichotomický klíč/Discoglossidae|Discoglossidae]]
** Není - [[#9|9]]

== 9 ==
* Astragalus a calcaneum
** Součást těla - [[Dichotomický klíč/Pelodytidae|Pelodytidae]]
** Není součást těla - [[#10|10]]

== 10 ==
* Metatarsalní rýč
** Je - [[#13|13]]
** Není - [[#11|11]]

== 11 ==
* Tvar jazyku
** Lopatkově-tvarovaný - [[Dichotomický klíč/Megophryidae|Megophryidae]]
** Jiný nebo neexistuje - [[#12|12]]

== 12 ==
* Jazyk
** Je - [[Dichotomický klíč/Neobatrachia|Neobatrachia]]
** Není - [[Dichotomický klíč/Pipidae|Pipidae]]

== 13 ==
* Dlouhý neurální oblouk
** Je - ''[[w:Bachratka mexická|Rhinophrynus dorsalis]]''
** Není - [[Dichotomický klíč/Pelobatidae|Pelobatidae]]

== 14 ==
* Fertilizace
** Interní - [[#15: Salamandroidea|15]]
** Externí - [[#16]]

== 15: Salamandroidea ==
* Premaxillae
** Součást těla - [[#18|18]]
** Separovaný - [[#19|19]]
Dicamptodontidae, Salamandridae, Ambystomatidae, Proteidae, Rhyacotritonidae, Amphiumidae

== 16 ==
* Metamorfóza
** Je (plná nebo částečná) - [[#17: Cryptobranchoidea|17]]
** Není - [[Dichotomický klíč/Sirenidae|Sirenidae]]

== 17: Cryptobranchoidea ==
* Metamorfóza
** Částečná - [[Dichotomický klíč/Cryptobranchidae|Cryptobranchidae]]
** Plná - [[Dichotomický klíč/Hynobiidae|Hynobiidae]]

== 18 ==
* Operculum
** Je - [[#20|20]]
** Není - [[#21|21]]

== 19 ==
* Operculum
** Je - [[Dichotomický klíč/Salamandridae|Salamandridae]]
** Není - [[Dichotomický klíč/Amphiumidae|Amphiumidae]]

== 20 ==
* Slzná kost
** Je - [[Dichotomický klíč/Dicamptodontidae|Dicamptodontidae]]
** Není - [[Dichotomický klíč/Ambystomatidae|Ambystomatidae]]

== 21 ==
* Dvoustraně spárované septomaxillární kosti
** Je - [[Dichotomický klíč/Rhyacotritonidae|Rhyacotritonidae]]
** Není - [[Dichotomický klíč/Proteidae|Proteidae]]
__NOTOC__

[[Kategorie:Dichotomický klíč|Amphibia]]</text>
      <sha1>8fx3ggjo2m9phqomjar4g7swh7qnh9z</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:KPsubpC</title>
    <ns>10</ns>
    <id>4932</id>
    <revision>
      <id>30322</id>
      <parentid>29904</parentid>
      <timestamp>2015-10-06T12:27:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- interwiki (nyní ve Wikidatech)</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="875" xml:space="preserve">{| style=&quot;width: 100%;&quot;
|-
| style=&quot;width: 50%;&quot; |
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width: 100%;&quot;
|-
! [[Dichotomický klíč]]: {{{1}}}
|-
| Říše: '''[[Dichotomický klíč/{{{2}}}|{{{2}}}]]'''
|-
| Kmen: '''[[Dichotomický klíč/{{{3}}}|{{{3}}}]]'''
|-
| Podkmen: '''[[Dichotomický klíč/{{{4}}}|{{{4}}}]]'''
|-
| Třída: '''[[Dichotomický klíč/{{{1}}}|{{{1}}}]]'''
|-
! Informace vztahující se k {{{1}}}
|-
| [[wikipedia:en:{{{5}}}|Wikipedie]]
|-
| [[wikispecies:{{{1}}}|Wikidruhy]]
|-
| [[commons:Category:{{{1}}}|Wikimedia Commons]]
|}
| style=&quot;vertical-align: top;&quot; |
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center; width: 100%;&quot;
|-
! Rodičovský klíč: [[Dichotomický klíč/{{{4}}}|{{{4}}}]]
|-
| '''Podkmen'''
|-
| {{{6}}}
|-
! Klíč: '''{{{1}}}'''
|-
| '''{{{7}}}'''
|-
| {{{8}}}
|}
|}&lt;noinclude&gt;

[[Kategorie:Šablony:(vše)|{{PAGENAME}}]]

&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>bxlzfjy2ouf0qc91csz162uvm6oi3cf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dichotomický klíč/Dipnoi</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4934</id>
    <revision>
      <id>44077</id>
      <parentid>34492</parentid>
      <timestamp>2021-05-12T13:07:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="529" xml:space="preserve">{{KPsubpC|Dipnoi|Animalia|Animalia|Chordata|Chordata|Vertebrata|Vertebrata|Dipnoi|Dipnoi}}
== 1 ==
* Plíce
** Spojené - ''[[w:Bahník australský|Neoceratodus forsteri]]''
** Nespojené - [[#2: Ceratodontiformes]]

== 2: Ceratodontiformes ==
* Lokalita
** Jižní Amerika - ''[[w:en:South American Lungfish|Lepidosiren paradoxa]]''
** Afrika - [[#3: Protopteridae]]

== 3: Protopteridae ==
Mohly být: ''Protopterus aethiopicus'', ''P. amphibius'', ''P. annectens'' nebo ''P. dolloi''

[[Kategorie:Dichotomický klíč|Dipnoi]]</text>
      <sha1>a94sj7gz9mdaqt01i5ump6kns91a0ph</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sluneční soustava/Jupiter</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4936</id>
    <revision>
      <id>22166</id>
      <parentid>18123</parentid>
      <timestamp>2011-11-27T18:22:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>navigace šablonou</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="835" xml:space="preserve">{{:Sluneční soustava/navigace}}

'''Jupiter''' je největší [[w:planeta|planeta]] [[Sluneční soustava|sluneční soustavy]], v&amp;nbsp;pořadí pátá od [[Sluneční soustava/Slunce|Slunce]]. Sluneční soustava je někdy popisována jako dvojsystém skládající se ze [[Sluneční soustava/Slunce|Slunce]] a Jupiteru jako hlavních dvou členů a dalších menších těles. Jupiter, [[Sluneční soustava/Saturn|Saturn]], [[Sluneční soustava/Uran|Uran]], a [[Sluneční soustava/Neptun|Neptun]] jsou označovány jako [[w:plynný obr|plynní obři]], či planety jupiterského typu. Planeta je pojmenována po [[w:římská mytologie|římském bohu]] [[w:Jupiter (mytologie)|Jovovi]] (v 1. pádě Jupiter). Symbolem planety je stylizované znázornění božského blesku (v Unicode: ♃).

[[Kategorie:Sluneční soustava]]</text>
      <sha1>sb7q5crdjdbahwmcarcaczasuyxp1j0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Příručka pro hudebníky/Péče o lampový zesilovač</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4937</id>
    <revision>
      <id>43964</id>
      <parentid>43769</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:34:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze 43769 od uživatele [[Special:Contributions/Sesily Kraight|Sesily Kraight]] ([[User talk:Sesily Kraight|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="424" xml:space="preserve">== Aklimatizace při přechodu ze zimy do teplé místnosti ==
Změnou teploty se mohou součástky orosit a zvláště u zesilovačů s plastovými paticemi hrozí při okamžitém zapnutí zkrat mezi piny, který dozajista aparát poškodí.


== další ==
http://hudebniforum.cz/komba-zesilovace-reproboxy/zachazeni-s-lampovym-aparatem-t8048.html

[[Kategorie:Příručka pro hudebníky|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>ca8i7zqjytbn2cloqersvk1bwsz98m7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Vestavěné příkazy v shellu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4938</id>
    <revision>
      <id>35602</id>
      <parentid>17899</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:35:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2697" xml:space="preserve">{{upravit|Tato stránka|ji}}
== Přehled vestavěných příkazů v shellu ==

'''Příkaz:'''
Příkaz je bez efektu a můžeme tím nahradit i externí příkaz true.
Jeho syntaxe je : [argumenty]
Příkaz expanduje zadané argumenty a provede všechna zadaná přesměrování. Příkaz vrací zpět nulový návratový kód.

'''a source'''
Ze zadaného souboru se v právě zapnutém shelu načtou a provedou příkazy.
 soubor [argumenty]
'''source''' soubor[argumenty]
Příkaz se přečte, poté provede a uvnitř souboru se stane návratovým kódem příkazu. Pokud ve slově soubor není obsažené lomítko, pak se hledá postupně v cestách uvedených v seznamu proměnné PATH, nikoliv v aktuálním adresáři, není-li v proměnné path uvedeno jinak. Soubor takto nalezený se provede, i když nebude proveditelný. Pokud soubor nebude nalezitelný, návratový kód pak bude 1.

'''bg'''
Tímto příkazem docílíme zahájení pokračování pozastaveného příkazu na pozadí.
bg [úloha]
Přesuné provádění určené úlohy na pozadí tak, jako by byla spuštěna oddělovačem příkazu. Pokud ulohu nezadáte, potom se příkaz odkazuje na běžnou úlohu.

'''break'''
Tento příkaz ukončuje cykly for, while until.
'''break''' [n]
Parametrem n zadáme počet úrovní do sebe vnořených cyklů, které se tímto příkazem ukončí. Hodnota N je rovná nebo větší než 1. Zadáte-li n větší, než je počet vnořených cyklů, ukončí se všechny cykly.

'''builtin'''
Příkaz vyhledá zadané jméno v seznamu vestavěných příkazů a posléze jej tak provede.

'''builtin''' vestavěný_příkaz [argumenty]
Tento příkaz provede zadaný vestavěný příkaz, případně mu předá argumenty a také mu předá návratový kód. Tento příkaz má význam pouze pokud jste si definovali funkci shellu, která má jméno shodné s některým z vestavěných příkazů.

'''cd'''
příkaz změní standardní adresář
'''cd''' [[adresář]]
Tato změna se projeví v novém nastavení obsahu proměnné home. Uživatel si může nadefinovat proměnnou prostřednictvím cdpath a nastavit zde i seznam cest k adresářům, ve kterých bude hledat argument adresář. Každá z cest musí být oddělena (:). Bezejmenný adresář v cdpath se bude nazývat jako současný bežný adresář tedy ¨,¨. Pokud adresář bude začínat (/), následek bude ignorace seznamu cest v cdpath. Příkaz cd kromě proměnné Home nastavuje také proměnnou oldpwd. V této proměnné příkaz uchovává cestu k předchozímu bežné adresáři. Příkaz cd použije proměnnou oldpwd pouze v případě, když jako argument zadáme mínus.

[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>ml1jrn73jowdpd2vyceat46mzwhoi7b</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na MS-DOS/Úvod</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4949</id>
    <revision>
      <id>26082</id>
      <parentid>17948</parentid>
      <timestamp>2014-03-11T14:54:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>93.99.200.139</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2400" xml:space="preserve">MS-DOS je jednouživatelský operační systém firmy ''Microsoft''. V osmdesátých letech se stal nejrozšířenějším systémem pro počítače IBM PC kompatibilní. Přestože byl již dávno nahrazen modernějšími systémy, poskytujícími uživateli více komfortu, i v současnosti můžeme nalézt aplikace, ve kterých nachází své uplatnění. Často z důvodu, že je stále potřeba spouštět starší program, který lze provozovat ve Windows jen s velkými obtížemi nebo vůbec (třeba účetnictví, ovládání průmyslového počítače a další). Svůj půvab má jistě i pro příznivce starých her pro tento systém.

Tato wikikniha si klade za cíl naučit vás s ním pracovat. Vycházet bude z nejpropracovanější verze MS-DOS, 6.22. Většina textu však bude platit, chcete-li se naučit ovládat:

* starší verzi systému MS-DOS
* zjednodušené verze systému 7.0 až 8.0 (které jsou součástí systémů Windows 95 až Windows Millenium)
* další kompatibilní systémy (DR DOS, FreeDOS, PTS-DOS a další)
* co se týká příkazů, mnoho jich funguje stejně nebo podobně v příkazovém řádku Windows řady NT (2000, XP, Vista, 7, ...)
Kniha předpokládá jen minimální znalosti ovládání počítače, nabyté třeba na jiném systému. Měli byste vědět alespoň co je soubor a adresář (v dnešní terminologii složka) a jak v systémech ''Microsoftu'' označujeme disky. Při práci je třeba myslet na to, že se jedná o systém bez podpory více uživatelských účtů. Jde také o systém jednoúlohový. To znamená, že nemůžete pracovat s více programy najednou. V praxi se sice setkáváme s tzv. rezidentními programy, které jakoby běží na pozadí za právě používaným programem, nejde ale o plnohodnotný multitasking.


=== Konvence zápisu ===

Vstup a výstup jsou v textu označeny a neproporcionálním písmem. To, co píše uživatel, je psáno tučně. Výstup počítače je psán standardním písmem:

&lt;code&gt;C:\&gt;'''dir *.exe'''&lt;/code&gt;

Někdy je výhodnější ukázat, co se děje na obrazovce. I tady platí, že vstup je psán tučným písmem, výstup obyčejným:
{{Kód|1=&lt;blockquote style=&quot;font-family:monospace&quot;&gt;C:\&gt;'''cd msdos'''&lt;br/&gt;Invalid directory&lt;/blockquote&gt;}}

Klávesy jsou označeny takto: &lt;small&gt;ENTER&lt;/small&gt;, &lt;small&gt;BACKSPACE&lt;/small&gt;, &lt;small&gt;F3&lt;/small&gt;

[[Kategorie:MS-DOS|Úvod]]</text>
      <sha1>5wxbqmc2b7jvjgtmh88ojma4o7etqb2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na MS-DOS/Základy používání</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4950</id>
    <revision>
      <id>20205</id>
      <parentid>18224</parentid>
      <timestamp>2010-08-13T10:07:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3885" xml:space="preserve">== Prompt ==
Po nastartování operačního systému uvidíte nejspíš černou obrazovku, na které je možná nějaký text. Důležitý je v tuto chvíli ale blikající kurzor, před kterým je napsáno

{{Kód|1=&lt;blockquote style=&quot;font-family:monospace&quot;&gt;C:\&gt;&lt;/blockquote&gt;}}

Jedná se o takzvaný ''prompt''. Zobrazením promptu dává systém najevo, že je připraven přijímat příkazy. Zároveň ukazuje, na kterém disku a v kterém adresáři se právě nacházíme. V tomto případě jde o kořenový, nejvyšší adresář disku označeného C. Zkusíme se přesunout do adresáře s názvem DOS. Použijeme k tomu příkaz '''&lt;code&gt;cd&lt;/code&gt;''' ('''c'''hange '''d'''irectory, změna adresáře)

{{Kód|1=&lt;blockquote style=&quot;font-family:monospace&quot;&gt;C:\&gt;'''cd dos'''&lt;/blockquote&gt;}}

a stiskneme klávesu &lt;small&gt;ENTER&lt;/small&gt;. Jestliže se vše povedlo, na obrazovce by se měl objevit nový prompt:

{{Kód|1=&lt;blockquote style=&quot;font-family:monospace&quot;&gt;C:\DOS&gt;&lt;/blockquote&gt;}}

V případě, že by adresář nazvaný DOS na disku C neexistoval, systém by nám dal vědět chybovým hlášením: &lt;code&gt;Invalid directory&lt;/code&gt;. Vrátíme se o jednu úroveň výš, zpět do kořenového adresáře, příkazem

{{Kód|1=&lt;blockquote style=&quot;font-family:monospace&quot;&gt;C:\DOS&gt;'''cd ..'''&lt;/blockquote&gt;}}

Prompt může zobrazovat i jiné údaje než právě používaný disk a adresář, například aktuální datum nebo čas. Na jeho úpravu je však ještě čas.


== Editování příkazů ==

=== Pohyb v textu ===

V případě psaní dlouhých příkazů se může stát, že chceme opravit špatně zadaný text. Nemusíme nutně používat klávesu &lt;small&gt;BACKSPACE&lt;/small&gt; a mazat všechno, pro pohyb kurzoru stačí využít kurzorových šipek &lt;small&gt;VLEVO&lt;/small&gt; a &lt;small&gt;VPRAVO&lt;/small&gt;. Je podporován režim přepisování i vkládání, mezi kterými přepínáme klávesou &lt;small&gt;INSERT&lt;/small&gt;. Pro skok kurzoru po slovech stiskneme kombinaci kláves &lt;small&gt;CTRL&lt;/small&gt; + šipka. Rovněž fungují klávesy &lt;small&gt;HOME&lt;/small&gt; a &lt;small&gt;END&lt;/small&gt;, které umístí kurzor na začátek, resp. na konec příkazu.

=== Historie příkazů ===

Příkazový řádek si může pamatovat i příkazy, které jsme zadali. Můžeme tak lehce nalistovat již jednou použitý příkaz místo toho, abychom jej znovu psali. Historii však musíme nejdříve zaktivovat. K tomu slouží příkaz '''&lt;code&gt;doskey&lt;/code&gt;'''.

Od chvíle, kdy zadáme tento příkaz, jsou všechny následující příkazy ukládány do historie. Ta se vymaže až při
vypnutí počítače. Mezi již použitými příkazy lze listovat kurzorovými šipkami &lt;small&gt;NAHORU&lt;/small&gt; a &lt;small&gt;DOLŮ&lt;/small&gt;. Na nejstarší příkaz historie lze přeskočit klávesou &lt;small&gt;PAGE UP&lt;/small&gt;, na nejnovější klávesou &lt;PAGE DOWN&gt;.

Existují i další možnosti oprav špatně zadaného příkazu, dostupné pomocí funkčních kláves.

* Poslední příkaz můžeme vypsat po jednotlivých znacích opakovaným tisknutím klávesy &lt;small&gt;F1&lt;/small&gt;.

* Klávesa &lt;small&gt;F2&lt;/small&gt; slouží k zadání části příkazu jen do určitého znaku.
''Příklad:'' V příkazu '''&lt;code&gt;cd dos&lt;/code&gt;''' jsme udělali chybu a odeslali příkaz '''&lt;code&gt;cd dis&lt;/code&gt;'''. Stiskneme klávesu &lt;small&gt;F2&lt;/small&gt; a poté písmeno '''&lt;code&gt;i&lt;/code&gt;'''. Na obrazovce se objeví '''&lt;code&gt;cd d&lt;/code&gt;''', zbytek dopíšeme ručně a příkaz potvrdíme.

* Klávesa &lt;small&gt;F3&lt;/small&gt; doplní zbývající znaky předchozího příkazu, a to od té pozice, na které se právě nachází kurzor.
''Příklad:''
v příkazu '''&lt;code&gt;cd dos&lt;/code&gt;''' jsme udělali chybu a odeslali příkaz '''&lt;code&gt;xd dos&lt;/code&gt;'''. Chceme-li příkaz opravit, stačí zadat jen písmeno '''&lt;code&gt;c&lt;/code&gt;''' a zbytek doplnit z předchozího příkazu klávesou &lt;small&gt;F3&lt;/small&gt;.

[[Kategorie:MS-DOS|Základy používání]]</text>
      <sha1>jc4l73qxeskloxyj1ilkfgb9n0w7d6o</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Němčina/Abeceda</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4952</id>
    <revision>
      <id>35082</id>
      <parentid>19579</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="698" xml:space="preserve">Němčina se píše [[w:latinka|latinkou]]. S výjimkou přehlasovaných Ä, Ö, Ü nevyužívá diakritická znaménka. Používání tzv. ostrého S (scharfes S, ß - pouze malé, při psaní kapitálkami přepisováno jako SS) bylo reformou pravopisu v 90. letech 20. století omezeno, ve Švýcarsku se ß dokonce jako zastaralé důsledně nahrazje za ss. Německá abeceda obsahuje písmena v následujícím pořadí:

* A / a
* Ä / ä
* B / b
* C / c
* D / d
* E / e
* F / f
* G / g
* H / h
* I / i
* J / j
* K / k
* L / l
* M / m
* N / n
* O / o
* Ö / ö
* P / p
* Q / q
* R / r
* S / s
* T / t
* U / u
* Ü / ü
* V / v
* W / w
* X / x
* Y / y
* Z / z
* SS / ß

[[Kategorie:Němčina]]</text>
      <sha1>pmq53pc0rxm1w7exeu3211uf2j671jj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Němčina/Číslovky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4953</id>
    <revision>
      <id>35088</id>
      <parentid>21609</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="747" xml:space="preserve">Německé číslovky jsou typické pro ostatní germánské jazyky a jejich zvláštností, kterou je možno vidět i v češtině je to, že při čtení číslovek se mezi jednotky vkládá slovo '''und''' = a.

== Základní číslovky ==
* jedna - ein

* dva - zwei

* tři - drei

* čtyři - vier

* pět - fünf
 
* šest - sechs

* sedm - sieben

* osm - acht

* devět - neun

* deset - zehn

* dvacet - zwanzig

* třicet - dreizig

* čtyřicet - vierzig

* padesát - fünfzig

* šedesát - sechzig

* sedmdesát - siebzig

* osmdesát - achtzig

* devadesát - neunzig

* sto - (ein) hundert

'''Pozor''' - například 21 se čte jako jednadvacet - einundzwanzig, 22 se čte jako dvaadvacet - zweiundzwanzig.

[[Kategorie:Němčina]]</text>
      <sha1>fzz63yq0aptten9kl8bst2ciijff9xb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Matriky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4954</id>
    <revision>
      <id>35026</id>
      <parentid>33538</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:28:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2086" xml:space="preserve">Matriky jsou jednou ze základních pomůcek při hledání rodokmenu. Matriky jsou uloženy podle svého stáří (data posledního zápisu) buď v archivu podle příslušnosti obce nebo na pověřeném úřadu (úřad s rozšířenou ...), zde jsou matriky aktuální. Do aktuální matriky se smí nahlížet jen do zápisů o vlastní osobě, nebo o přímých příbuzných.

Následující příručka popisuje jen matriky uložené v archivech a kde lze hledanou matriku nalézt. Příručka je uspořádána podle oblastních archivů, dále podle okresů a farností, popřípadě jiných úřadů. Na závěr je potom přidán rejstřík.
== Seznam archivů pověřených evidencí matrik ==
* [[Matriky/AHMP|Matriky v archivu hlavního města Prahy]] - není nutno objednání, matriky na PC obratem, filmy obratem, knihy do druhého dne, průběžně přidávané matriky na internet
* [[Matriky/SOA Praha|Matriky ve státním oblastním archivu v Praze]] - není nutno objednání, matriky na PC obratem, filmy obratem, knihy do hodiny, průběžně přidávané matriky na internet
* [[Matriky/SOA Třeboň|Matriky ve státním státním oblastním archivu v Třeboni]] - průběžně přidávané matriky na internetu
* [[Matriky/SOA Plzeň|Matriky ve státním státním oblastním archivu v Plzni]] - nutno se objednat, průběžně přidávané matriky na internet
* [[Matriky/SOA Litoměřice|Matriky ve státním státním oblastním archivu v Litoměřicích]] - nutno se objednat, průběžně přidávané matriky na internet
* [[Matriky/SOA Zámrsk|Matriky ve státním státním oblastním archivu v Zámrsku]] - průběžně přidávané matriky na internet
* [[Matriky/ZA Brno|Matriky v Moravském zemském archivu v Brně]] - průběžně přidávané matriky na internet
* [[Matriky/ZA Opava|Matriky v Zemském archivu v Opavě]] - průběžně přidávané matriky na internet
* [[Matriky/VHÚ|Vojenské matriky ve Vojenském historickém archivu]]
* [[Matriky/NA|Židovské matriky v Národním archivu]] - probíhá digitalizace

[[Kategorie:Matriky| ]]</text>
      <sha1>3lnl0uosdqqbmg702gj4q1a3vm26xe6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Angličtina/Gramatika/Číslovky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4959</id>
    <revision>
      <id>36273</id>
      <parentid>34398</parentid>
      <timestamp>2018-05-05T09:11:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="324" xml:space="preserve">{{:Angličtina/obsah}}

'''1''' one ''[wan]''

'''2''' two ''[tʃuː]''

'''3''' three ''[θɹiː]''

'''4''' four ''[fɔːɹ]''

'''5''' five ''[faɪf]''

'''6''' six ''[sɪks]''

'''7''' seven ''[sævən]''

'''8''' eight ''[aɪð]''

'''9''' nine ''[naɪn]''

'''10''' ten ''[tən]''

[[Kategorie:Angličtina|Číslovky]]</text>
      <sha1>lu9u68fc4gijbar1cz2iw3rbm2bij0e</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Finance</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4966</id>
    <revision>
      <id>43991</id>
      <parentid>34752</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T14:47:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1262" xml:space="preserve">Tato wikikniha je projekt, kde je snaha vytvořit ucelený a aktualizovaný přehled v oblasti osobních financí. Tato problematika se týká téměř každého od studentů středních škol až po důchodce. Na tomto začínajícím wikiprojektu se můžete podílet i Vy. Poskytované informace musí být objektivní a nezávislé.

== Bankovní produkty ==
=== Běžné účty ===
* [[/Účty bez poplatků|Účty bez poplatků]] (účty bez paušálních poplatků)
* [[/Studentské účty|Studentské účty]] (účty, pro jejichž založení je nutné být studentem)
* [[/Účty a karty pro platby v zahraničí|Účty a karty pro platby v zahraničí]]

=== Spoření ===
* [[/Spořicí účty|Spořicí účty]] (srovnání spořicích účtů, které lze s výhodou kombinovat s běžnými účty)
* [[/Stavební spoření|Stavební spoření]]


== Platební styk ==
=== Nákup přes internet ===
* [[/eBay|eBay]]
* [[/PayPal|PayPal]]
* [[/Devizové společnosti|Devizové společnosti]]

=== Další bankovní služby ===
* [[/FIO Europlatby|FIO Europlatby]]
* [[/ČSOB jako vydavatel karet jiných bank v ČR|ČSOB jako vydavatel karet jiných bank v ČR]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Finance}}

[[Kategorie:Finance(Wikikniha)]]</text>
      <sha1>lvtxtnu8nx8e977chbm9remavaq1uxg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Finance/Studentské účty</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4967</id>
    <revision>
      <id>45240</id>
      <parentid>43998</parentid>
      <timestamp>2022-02-25T10:29:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Silesianus</username>
        <id>3505</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4576" xml:space="preserve">Student VŠ se ve většině případu neobejde bez osobního účtu. Ten slouží především pro příjem stipendií (ubytovací, prospěchové, ...) a pro platbu inkasa za koleje.

== Motivace ==
I přesto, že si dnes většina studentů přivydělává různými brigádami, tak pojem &quot;chudý student&quot; víceméně platí stále. Pak už ale záleží na každém, jak se studentskou chudobou naloží. Vhodná volba bankovního účtu sice neuspokojivou finanční situaci nevyřeší, ale přinejmenším se lze vyhnout zbytečným nákladů a nevýhodnému nakládání s tím málem finančních prostředků, které student má.

Student má, na rozdíl od pracujících lidí, jednu výhodu. Má podstatně více volného času, méně starostí a tím i více chuti a energie dělat jakékoliv změny. Proto si může dovolit hledat způsoby jak dostat co nejvíce muziky za co nejméně peněz. Pracující člověk už neřeší každou korunu a mávne rukou nad lecjakým poplatkem, takže je určitě příležitost si tyto věci pořešit již za studentských let.

== Tipy ==
Dále již při zakládání účtu je dobré vyjádřit nesouhlas s kontaktováním za účelem marketingu. Některé banky rády poskytuji vaše číslo ke kontaktování ohledně jejích produktů nebo i v případě kontaktování třetí stranou.

Pokud je student starší 18 let, pak v dnešní době nemá víceméně smysl se omezovat pouze na nabídko studentských účtů. Ty mají stejně většinou za účel uvázat si zákazníka, aby po studiích u daného ústavu zůstal (minimálně vám bude nepříjemné ukončit spolupráci s bankou, která vás provázela v průběhu celého studia). Pokud nebudete schopni se od tohoto uvažování odprostit, tak se připravte na to, že budete platit mnohdy zbytečné poplatky (to platí i v obecné rovině).

== Účty pouze pro studenty ==
Bude velice rozumné a z hlediska rozvoje znalostí v oblasti osobních financí perspektivnější se zaměřit i na běžné [[Finance/Účty bez poplatků|účty bez poplatků]]. Filozofie &quot;účtů bez poplatků&quot; je většinou velice blízká požadavkům studentů, kteří chtějí solidní účet a nejlépe zadarmo. Navíc běžný účet nebudete muset po dosažení určitého věku měnit a nemusíte vůbec dokládat potvrzení o studiu. Dnes je na trhu mnoho účtů bez poplatků, které v poskytovaných službách i značně předčí kdejaké studentské účty.

Následuje výběr z účtu, které lze založit pouze s potvrzením o studiu v ruce. Zatím jen dva (jeden z těch lepších a jeden z těch horších)

=== [http://www.csob.cz/cz/Lide/Ucty-a-platby/Stranky/CSOB-Studentske-konto-Plus.aspx ČSOB Studentské konto Plus] ===
Tento účet v kategorii těch studentských vychází v mnoha případech opravdu nejvýhodněji. Při běžném používání účtu, tedy přes internet banking téměř nic neplatíte (vedení, výběry z bankomatů ČSOB, jednorázové příkazy, zřízení trvalých plateb, inkas a SIPA). Z běžných bezhotovostních operací jsou zpoplatněny pouze změny a rušení trvalých příkazů a inkas. Nicméně, pokud si rozšíříte rozhled o běžné účty jako mKonto či Postžiro Zadarmo, tak se tento účet stává nevýhodným.

'''Výhody'''
* neomezený počet výběrů z bankomatů ČSOB
* potvrzení o studiu jen jednou za celou dobu studia

'''Nevýhody'''
* zpoplatněné trvalé příkazy a inkasa
* o víkendu se neprovádí převody ani mezi vlastními účty
* zatím vás neupozorní na ukončení studentského účtu a po vypršení vám zpoplatňovat vedení účtu jako u běžného účtu.

=== [http://www.kb.cz/cs/seg/seg2/products/gaudeamus.shtml KB G2] ===
Tento účet může lákat mnoha nadstandardy a prémiemi. Nicméně z hlediska co nejnižších provozních nákladů už tak výhodný není. Pokud plně využijete přikládané nadstandardy, může se pro vás účet stát výhodným. Jinak se radši poohlédněte po jiném účtu. Příklad je prémie 333,-/rok, stačí tedy v jednom měsíci nezaplatit kartou a s prémií, od které jste si slibovali, že vám zaplatí poplatky za vedení, je fuč.

'''Výhody'''
* nadstandardy

'''Nevýhody'''
* poplatky (jako základ teměř povinných 20,- za internet banking, jehož zpoplatnění je u studentských účtů vysoce nestandardní)
* zrušení účtu zdarma, ale pokud si k účtu pořídíte i virtuální e-card, tak její zrušení je za 150,-

[[Kategorie:Finance(Wikikniha)]]{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>9c2b6y20d7sxbznk1ga6kevbbw9vz02</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Finance/ČSOB jako vydavatel karet jiných bank v ČR</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4968</id>
    <revision>
      <id>43996</id>
      <parentid>42371</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T14:49:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="571" xml:space="preserve">Síť bankomatů ČSOB zahrnuje bankomaty v ČR i SR.

Mnoho českých bank vydává karty prostřednictvím ČSOB. To ve svém důsledku znamená pár věcí:

* Tyto banky v případě plateb kartami v cizí měně přebírají kurzovní lístek ČSOB
* Využívají i bankomaty sítě ČSOB, které jsou vždy opatřeny malým symbolem ČSOB.

V ČR do sítě bankomatů ČSOB patří:
* ČSOB
* Poštovní spořitelna
* FIO družstevní záložna
* Volksbank
* Oberbank
* Commerzbank
* WSPK a další

[[Kategorie:Finance(Wikikniha)]]{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>1qio1ceecgji6b71icj8pnocyk5wjzx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Finance/Účty bez poplatků</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4969</id>
    <revision>
      <id>43999</id>
      <parentid>42376</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T14:51:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5850" xml:space="preserve">&quot;Účet bez poplatků&quot;, to je slovo v posledních letech velmi často skloňované. Co si pod tím vlastně představit? Dnes téměř každá banka na českém trhu poskytuje nějaký ten &quot;účet bez poplatků&quot;. Avšak když se podíváme do sazebníků, tak se záhy dočkáme některých překvapení, že to a to zadarmo není a něco jiného je zas zadarmo jen za určitých podmínek.

V tomto ohledu, jsou na českém trhu s účty dva různé přístupy:

== Co je to &quot;účet bez poplatků&quot;? ==
V současnosti lze účet bez poplatků chápat tak, že není žádný poplatek za vedení a běžně prováděné operace. Je ale třeba většinou dodržet pár základních podmínek, které umožňují bance snížit náklady na takové minimum:

* preferovat internet banking (pracovní čas počítače, který operaci zaúčtovává, je levnější, než člověk na přepážce vyřizující Váš požadavek),
* pokud je u nějakých operací (výběry z bankomatu, odchozí platby) omezen počet nezpoplatněných úkonů, tak se tento limit snažíte dodržet (většinou jsou limity nastaveny tak, aby odpovídaly běžné práci s účtem pro osobní účely).

Mezi běžné úkony, které by měly být nezpoplatněné, jsou:
* příchozí platby
* jednorázové příkazy k úhradě
* trvalé příkazy, inkasa a SIPO
* výběry z bankomatu
* zaúčtování transakcí kartou

'''Příklady nestandardních operací, které jsou zpravidla zpoplatněny u jakéhokoliv účtu:'''
* znovuvystavení ztracené karty,
* vyhotovení potvrzení o majiteli účtu (většinou ale stačí kopie smlouvy o založení účtu).

== Nabídka účtů bez poplatků ==

Co se týče rychlého srovnání poplatků, tak může být zajímavé [http://www.mesec.cz/bankovni-ucty/osobni-ucty/ '''Srovnání účtů bez poplatků na mesec.cz'''], ale takto podané informace pomocí tabulky mohou být mnohdy zavádějící. Ale je zde velice kvalitní článek [http://www.mesec.cz/clanky/jak-vybrat-nejlevnejsi-ucet/ '''Jak vybrat nejlevnější účet? na mesec.cz'''] (až na některé úrokové sazby je většinou aktuální i dnes)

== Účty bez poplatků ==
Následuji výčet nejpopulárnějších účtů &quot;bez poplatků&quot;.

=== [http://www.fio.cz/ucty.itml FIO - Běžný účet bez poplatků] ===
Účet bez poplatků za běžné operace až na výběry z bankomatů ([[Finance/ČSOB jako vydavatel karet jiných bank v ČR|síť ČSOB]] v ČR a SR 6,-, ostatní v ČR 30,-).

'''Výhody'''
* vedení a všechny běžné operace bez poplatků
* vklady hotovosti na pobočce nad 1000,- jsou zdarma

'''Nevýhody'''
* nejsou žádné výběry z bankomatu zdarma

=== [http://www.mbank.cz/osobni/mkonto/ mBank - mKONTO] ===
mKONTO od 1.8.2010 přestává být už tak jednoznačně účtem s nejméně zpoplatněnými položkami za běžně prováděné úkony. Objevují se též ohlasy, že mBank je sice na běžné užívání skvělá, ale v případě nějakých nestandartních situací a problémů je řešení velice zdlouhavé. mKONTO si většinou lidé zakládají společně se spořícím účtem eMAX a eMAX Plus, za které se též nic neplatí.

'''Výhody'''
* vedení a většina běžných operací bez poplatků
* čipová a embossovaná karta Visa Classic zdarma
* zdarma určitý počet výběrů z jakéhokoliv bankomatu v ČR v závislosti na objemu plateb kartou
* v zahraničí zdarma všechny výběry z jakéhokoliv bankomatu
* možnost online nastavování limitů na platební kartě zdarma

'''Nevýhody'''
* velké poplatky za vyřízení čehoholiv na pobočce
* mBank nemá klasické bankovní pobočky, a tedy nelze přímo vkládat hotovost. Vkladomaty jsou v nedohlednu, tedy je nutno využít ke vkladu jinou banku, což bývá o něco dražší
* mBank má nejhorší kurzy CZK/EUR ze všech českých bank
* mBank má v kurzovním lístu pouze kurz CZK/EUR, při platbě kartou v jiné měně měně jsou přípočítány další 2%, podrobnější info lze nalézt např. [http://www.mesec.cz/clanky/s-jakou-platebni-kartou-v-zahranici-usetrite/ ZDE])
* při zahraniční platbě přes internet se může svátečně stát konflikt, když prodejce vyžaduje, aby Vaše adresa doručení zásilky byla ve stejném státě, jako sídlo banky (což je v případě mBank Polsko)

=== [http://www.postovnisporitelna.cz/Informace-k-produktum/Sazebnik/Stranky/Sazebnik-detail.aspx?produkt=Osu_Zad PS - Osobní účet Zadarmo] ===
Základní operace jsou nezpoplatněny. Je zde neomezený počet výběrů zdarma, ale pouze v [Finance/ČSOB jako vydavatel karet jiných bank v ČR|síti bankomatů ČSOB]

V pobočkách spořitelny je trochu zaveden ještě starý způsob odbavení zákazníků. Při zakládání účtu Vás zaskočí, kolik tiskopisů musí vyplnit váš poradce ručně. Dále na kartu a PIN čekáte až 14 dní. A na PIN pro internet banking obdobně, přitom u zmíněných dvou bank získáte přístup ještě tentýž nebo následující den a karta přijde i do týdne.

'''Výhody'''
* Maxkarta VISA Electron jde bez problémů zadat na PayPal, přestože není embossovaná
* vedení a všechny běžné operace bez poplatků

'''Nevýhody'''
* velké poplatky za vyřízení čehoholiv na pobočce
* výběry zdarma pouze v bankomatech ČSOB

=== [http://www.rb.cz/osobni-finance/bezny-ucet-ekonto/ RB - eKonto] ===

Toto konto se také může stát &quot;bez poplatků&quot;, pokud na něj pošlete alespoň 20 000,-, nejlépe 25 000,-. Některé transakce jsou zpoplatněné, ale zároveň měsíčně dostáváte bonus 20,-, který vám je z části nebo zcela pokryje. Příslušný obnos na účtu samozřejmě nemusíte nechávat. Stačí tam jen tuto částku poslat a třeba hned poslat zpět na jiný účet.

[[Kategorie:Finance(Wikikniha)]]{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>q7egnxkxnw7ymyfdhamqe0ttp29cfxa</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Finance/FIO Europlatby</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4970</id>
    <revision>
      <id>44003</id>
      <parentid>34753</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T14:54:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="454" xml:space="preserve">Seznam zahraničních bank a zkušenosti s nimi v případě Europlateb u FIO.

== Banky schopné řádně příjmout Europlatbu ==
Banky, které účtují příchozí Europlatbu stejně jako vnitrostátní.

*
*
*


== Banky neschopné řádně příjmout Europlatbu ==
Banky, které účtují příchozí Europlatbu jako expresní platbu.

*
*
*
Volksbank Darmstadt eG - poplatek 10 Eur

[[Kategorie:Finance(Wikikniha)|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>3scnj4fwgs9i1fd2cluugdapnoa326w</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Příručka pro hudebníky/Reproduktorový kabel</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4975</id>
    <revision>
      <id>43974</id>
      <parentid>43766</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:40:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze 43766 od uživatele [[Special:Contributions/Sesily Kraight|Sesily Kraight]] ([[User talk:Sesily Kraight|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6777" xml:space="preserve">Reproduktorový kabel vede zesílený signál z koncového zesilovače do reproduktorů. Je také nazýván jako:
* loudspeaker cable (angl.)
* silový kabel (obecné hovorové označení pro &quot;výkonový kabel&quot;, pravděpodobně vzniklo neodborným překladem z angl. &quot;power cable&quot;, kterým se ale v praxi myslí výhradně &quot;napájecí kabel&quot;)

Pokud tedy chcete být přesní, používejte výhradně termín &quot;reproduktorový kabel&quot; a v angličtině &quot;loudspeaker cable&quot;.

Kabel se v praxi používá pro:
* '''u stacků''' - propojení hlavy s reproboxem (většinou s použitím konektorů Jack nebo Speakon)
* '''u komb''' - přímé propojení zesilovače s reproduktorem (buď pomocí konektorů nebo pájením případně nebo šroubovým spojem)

Kabel je proveden jako nestíněná dvojlinka a průřezy obou vodičů jsou totožné. Pro snížení rizika mechanického poškození kabelu je vhodné používat kabel, kde jsou oba vodice zalité ve společném kulatém obalu.
Reproduktorovým kabelem protéká mnohdy velký proud, tedy průřez vodičů musí být o něco větší, kvůli kvůli minimalizaci ztrát. U kytarových aparatur je standard dvojlinka 2 x 1,5 mm&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;

'''NEPOUŽÍVEJTE NÁSTROJOVÝ KABEL MÍSTO REPRODUKTOROVÉHO KABELU'''
Snažte se vyhýbat použití kabelů malých průřezů (pod 1 mm&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;). Rozhodně nepoužívejte kabely nástrojové, které mají malý průřez středového vodiče. Riskujete tím vážné poškození zesilovače. Slabý vodič se může vlivem velkého odporu zahřát tak, že dojde k porušení izolace a následně ke zkratu a následně k poškození výkonové sekce zesilovače. Pokud je slabý kabel nějak porušen, může dojít i k jeho přepálení, což je nebezpečné především pro lampové zesilovače. Je to v podstatě to samé, jako byste zapnuli aparát bez připojeného reproduktorů, což je, jak známo, u lampového zesilovače nepřípustné.

'''U lampových zesilovačů umisťujte kabel v dostatečné vzdálenosti od lamp!'''

Kabel si lze koupit hotový. Sortiment si můžete prohlédnout v e-shopech firem
[http://kytary.cz/snury-kabely/reproduktorove-kabely/?SE5760:0:0:1:0 kytary.cz]
nebo
[http://www.musiccenter.cz/reproduktorov%E9-kabely-(hotov%E9)/kabely/:2:100449:6120850:0:2:1 musiccenter.cz]

=== Výroba reproduktorového kabelu ===
Pro ty, kdo mají zkušenosti s pájením, je často přijatelnější si reproduktorový kabel spájet sám. Můžete si tak vyrobit kvalitní kabel za podstatně nižší cenu.

Pokud pájíte kabel ůležitější je u reproduktorového kabelu Při výrobě kabelu platí konvence:

'''hrot Jacku = +''' (většinou červený kabel)

'''plášť Jacku = -''' (většinou černý kabel)

'''Kabel'''

Při výběru kabelu je dobré mít na zřeteli, že elektrický odpor je lineárně závislý na ploše průžezu vodiče, nikoliv na jeho průměru. To znamená, že pokud např. zvýšíte průměr na dvojnásobně, výsledný odpor bude 4x menší.

Nicméně čím je vodič tlustší, tím se hůř páji. Zřejmě se vám nepodaří připájet extra tlustý vodič málo výkonnou páječkou. Také se při použití tlustších kabelů zúžuje výběr jacků, které kabel pojmou.

Zde malá tabulka pro porovnání, jak v závislosti na průměru vodiče neúměrně narůstá průřez a klesá odpor. Výpočet vychází ze vztahů pro výpočet [http://cs.wikipedia.org/wiki/Elektrick%C3%BD_odpor#V.C3.BDpo.C4.8Det elektrického odporu]

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ 
! průměr [mm] !! průřez [mm²]!! odpor na 10m [Ω]
|-
|0.5  ||  0.19 ||8.76
|-
|1  ||  0.79    ||2.19
|-
|1.5 || 1.77  ||  0.97
|-
|2 ||  3.14   ||  0.55
|-
|2.5 ||   4.91  || 0.35
|}

Doporučený průřez vodiče je 1,5mm&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Kabel s půřezem větším, než 2mm&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; je zbytečný. Kabel by měl být co nejkratší.

'''Konektor'''

Pokud chcete mít HQ kabel, použijte one-peace konektory Neutrik, ale bohatě postačí i kvalitnější konektory s nýtovanými kontakty. Např. levnější řada NYS od Neutrik.

''Lze použít Jacky s kovovým obalem?''&lt;br /&gt;
Tuto otázku si jistě pokládá nejeden bystrý hudebním. Je nutné si uvědomit, že obal jacku už neslouží jako stínění, ale může jím téci velký proud. Přesto obal by neměl zranit, pokud je zařízení zkonstruováno v souladu s normou.

''Nepoužívejte &quot;silent&quot; jacky!''&lt;br /&gt;
Jedná se např. o jacky typů [http://www.neutrik.com/fl/en/audio/210_73619545/NYS225S_detail.aspx Neutrik NYS225S]. Kromě toho, že je to naprosto zbytečná investice navíc, tak vlastnost, pro kterou jsou ceněny u nástrojových kabelů, se stává u reproduktorových kabelů nebezpečím. Tyto konektory jsou při odpojení zkratovány, což může způsobit poškození aparátu.

''One-piece konektory.''&lt;br /&gt;
Nejlepší Jacky jsou typu [b]one-piece[/b], kde jsou vodivé části vyrobené z jednoho dílu, tedy nehrozí uvolnění nalisovaných spojů při vyhřáti pájkou. Problém je, že jen malé množství těchto konektorů je vhodné pro velmi silné kabely (dle technických informací Neutriku tyto dražší konektory mohou pojmout kabel s průměrem max. 7mm).

''Jack vs. Speakon''&lt;br /&gt;
Jack neboli [http://en.wikipedia.org/wiki/TRS_connector TRS konektor] není uzpůsoben pro přenášení vysokých výkonů, přesto pro výkony přenášené v kytarových sestavách postačuje.

[http://en.wikipedia.org/wiki/Speakon_connector Speakon konektor] je přímo navržen pro reproduktorové kabely a vysoké výkony.

Pokud budete mít u boxu možnost volby mezi konektory Jack a Speakon konektory, pak volte určitě Speakon. Ale pokud takovou volbu nemáte, není nezbytné konektory předělávat.Ještě existuje tzv. '''Speakon Combo''' zásuvka, do které lze zasunout jak Speakon, tak Jack.

Po dokončení výroby kabelu je samozřejmostí:
* proměřit odpor kabelu multimetrem (měl by být téměř neměřitelný - multimetr ukáže stejné)
*

=== Příklady propojení ===
'''Odstrašující příklad'''

Takto by propojení opravdu vypadat nemělo. Vodiče nemají v průřez ani 0,5mm&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Krimpované Faston konektory nejsou také nic moc.

[[Soubor:SpeakerCable_BAD.jpg]]


'''Lepší příklad'''

Byl použit kabel [http://eshop.prodance.cz/DetailPage.asp?DPG=84542 Tasker C276 Black 2xΦ2,5mm, celk.Φ 9mm] a konektor [http://eshop.prodance.cz/DetailPage.asp?DPG=92216 Neutrik NYS 208]. Konektor je z levné série NYS. Jack není one-piece, ale i když mu dáte při pájení zabrat, tak nanýtovaný kontakt velice dobře drží). Kryt vstupu kabelu musel být rozšířen o 1mm v průměru.

[[Soubor:SpeakerCable_OK.jpg]]

[[Kategorie:Příručka pro hudebníky|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>svd2mvoiyw1cg6fbeaceg5ofbsxmmnp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Příručka pro hudebníky/Propojení více reproduktorů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4978</id>
    <revision>
      <id>43963</id>
      <parentid>43768</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:33:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze 43768 od uživatele [[Special:Contributions/Sesily Kraight|Sesily Kraight]] ([[User talk:Sesily Kraight|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3740" xml:space="preserve">Pokud k zesilovači připojujete 2 a více reproduktorů případně box se 2ma a více reproduktory, pak byste měli mít v této oblasti některé základní znalosti.

== Impedance soustavy reproduktorů ==

Pro dosažení požadované impedance soustavy reproduktorů se používají tři základní druhy zapojení:

* sériové
* paralelní
* sériově-paralelní

Pokud pochopíte sériově-paralelní zapojení, pak už pochopíte vše. Zde je [https://archive.is/20130707082242/img231.imageshack.us/img231/6391/48666016em8.jpg sériově-paralelní zapojení pro 4 reproduktory]. Pro názornější představu lze předchozí zapojení chápat [http://img519.imageshack.us/img519/2174/serparedithu2.jpg takto]. V našem případě se tato sestava skládá ze 4 reproduktorů o impedanci 8Ω. Obvod se skládá z dvou paralelních větví (horní a dolní), kde v každé z nich jsou 2 reproduktory za sebou (v sérii). U reproduktorů v sérii se celkový odpor (impedance) sčítá, tedy horní i dolní větev mají zvlášť impedanci 2 x 8Ω = 16Ω. Když ale tyto větve o 16Ω spojíme paralelně (vedle sebe), tak je výsledný odpor celé soustavy poloviční tedy 8Ω. Tak a teď tomu snad už rozumíte.

Dále na [http://www.duncanamps.com/zips/speaker5.xls duncanamps.com] je velice praktická kalkulačka výsledné impedance.
 
== Polarita reproduktorů ==

=== Na polaritě záleží! ===
Reproduktor rozkmitává vzduch a tím dělá střídavě podtlak/přetlak před i za membránou. Periodické kmitání vytváří zvukové vlny, které se šíří dále do prostoru a my je vnímáme jako zvuk.

Když máte blízko sebe dva reproduktory, tak by měly kmitat souběžně. Amplitudy vyzařovaných vln se tak sečtou a výsledná hlasitost bude téměř dvojnásobná. Ale když oba reproduktory &quot;pumpují&quot; na střídačku, tak hlasitost dramaticky poklesne, protože co natlačí jeden reproduktor dopředu, to druhý zase vcucne zpět. Takto se vlny vycházející z obou reproduktorů navzájem ruší (vektorově odčítají). Tento jev má za následek především potlačení nízkých frekvencí, ale i zvuk celkově bude slabší a nekonkrétní.

Toto vše platí obecně u jakýchkoliv repro-soustav. U stereo soustav má špatná polarita o něco menší vliv, protože oba kanály se trochu liší. Správná polarita musí platit vzájemně mezi basovým a výškovým reproduktorem v jedné bedně.

Když máte kupovaný box, ve kterém se nikdo nešťoural, tak je polarita určitě správně. Ale i tak si to lze jednoduše ověřit, jakožto i v případech, kdy si souhlasnou polaritou jisti nejste.

=== Test souhlasné polarity reproduktorů ===

'''Kytarové reproboxy'''&lt;br /&gt;
U klasických kytarových reproboxů (2x12, 4x12) se polarita pozná jednoduše:

* Vypněte aparát.
* Sundejte příslušné kryty čí prachovky, abyste na reproduktory dobře viděli.
* Odpojte reproduktorový kabel.
* Vemte např. 9V baterii (většinou postačí i 1.5V)
* Baterii přiložíte na póly reproduktorového kabelu (uslyšíte basový úder, toho se nelekejte).
* Snažte se vysledovat, jestli se všechny reproduktory v okamžiku přiložení baterie pohnou na stejnou stranu.
* Pokud ano, tak je zapojení v pořádku. Pokud ne, tak přepólujte reproduktory tak aby se všechny pohly jedním směrem.

'''Domácí stereo-soustava'''&lt;br /&gt;
Pokud soustavu můžete uvést do mono režimu, učiňte tak a zvuk byste pak měli slyšet uprostřed mezi reproduktory. Jestli ale nejste schopni určit směr, odkud zvuk přichází (je jakoby všude kolem), polarita repro-beden není souhlasná. Přepólujte jednu z nich.

[[Kategorie:Příručka pro hudebníky|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>tk3vvzxj0wuyklj4tjm6jaenllkxd98</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Houskové knedlíky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4984</id>
    <revision>
      <id>35634</id>
      <parentid>32119</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="992" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Houskový knedlík
  | originální jméno = 
  | obrázek = Knedlik.jpg
  | velikost = 258px
  | popis = Plátek kynutého knedlíku
  | čas = 60 minut
  | ingredience =
* mléko
* droždí
* hrubá mouka
* sůl
* vejce
* žemle
  | přílohy = 
  | původ = 
}}
Z trochy vlažného mléka, droždí a mouky připravíme kvásek, který necháme vykynout. Do mísy si dáme mouku, sůl, vejce a kvásek; zamícháme a zpracujeme v těsto. Do těsta zamícháme na kostičky nakrájenou žemli.

Hotové těsto necháme vykynout minimálně půl hodiny. Rozkrájíme na díly a vyválíme z nich podlouhlé šišky takové, aby se nám vešly do hrnce. Vkládáme je do vroucí mírně osolené vody a vaříme asi 20 až 25 minut. Během varu knedlíky obracíme. Uvařené knedlíky vyjmeme, propíchneme vidličkou, aby z nich vyprchala pára a nesrazily se. Pomažeme olejem a ihned nakrájíme na plátky.

[[Kategorie:Wikikuchařka|Houskové knedlíky]]</text>
      <sha1>nmszy0buqirs5d7slnzm7ks5tey76d7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Akvaristika/Pohyb vody v akváriu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4989</id>
    <revision>
      <id>30966</id>
      <parentid>30290</parentid>
      <timestamp>2016-02-26T02:17:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava řadicího klíče</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1392" xml:space="preserve">Jak jste se možná už dočetli, pohyb vody má velký význam pro fotosyntézu rostlin a kvůli tomu je důležité ho zajistit. To platí zvláště když je akvárium osazené jen málo rybami a cirkulace vody stagnuje. Je třeba dát pozor i na to, že jednotlivé rostliny pocházející z různých biotopů mají různé nároky na intenzitu proudění. Nejlepší je používat filtry s malým až středním výkonem tak, aby hodinový výkon nepřesáhl objem akvária. Vypnutí filtru na noc, jak se někde doporučuje, je rizikové. Může totiž docházet k nedostatku kyslíku, hlavně v hustě zarostlých akváriích. A to je špatné nejen pro ryby, ale i pro rosliny, na jejichž látkovou výměnu to má negativní vliv.

== Pohyb vody a jeho význam pro rostliny ==
Vodní a bahenní rostliny se dají najít jak v stojatých, tak tekoucích vodách. Rozdílný charakter těchto biotopů je daný pohybem vody a vlastnostmi proudění. Rychlost proudění také ovlivňuje tvar a složení dna, takže v rychle proudících vodách najdeme méně živin než v pomalejších. Rostliny ve stojící vodě rostou pomalu, protože se okolo nich vytváří prostor chudý na kyselinu uhličitou. I v přirozené stojaté vodě je sice malý, ale důležitý pohyb. Bývá způsobený větrem, rozdílem teplot a také pohybem ryb.

[[Kategorie:Akvaristika|{{SUBPAGENAME}}]]</text>
      <sha1>qzkch98cd4xtpfbkh4xfhtvy6znwr4l</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Sluneční soustava</title>
    <ns>14</ns>
    <id>4990</id>
    <revision>
      <id>18114</id>
      <timestamp>2009-10-11T10:38:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>TomasBednar</username>
        <id>1273</id>
      </contributor>
      <comment>kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="24" xml:space="preserve">[[Kategorie:Astronomie]]</text>
      <sha1>c5lfkuzceb1lwdi62aegodncyad94hg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Internet</title>
    <ns>14</ns>
    <id>4992</id>
    <revision>
      <id>18129</id>
      <timestamp>2009-10-11T18:23:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>TomasBednar</username>
        <id>1273</id>
      </contributor>
      <comment>[[Kategorie:Počítače]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="25" xml:space="preserve">[[Kategorie:Počítače]]</text>
      <sha1>93szubfsdokde5f81xaed82o2u7z87s</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Příručka pro hudebníky/Nožní ovladače a MIDI kontrolery</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4993</id>
    <revision>
      <id>43971</id>
      <parentid>43758</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:37:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze 43758 od uživatele [[Special:Contributions/Sesily Kraight|Sesily Kraight]] ([[User talk:Sesily Kraight|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2919" xml:space="preserve">Kytaristé mají k dispozici celou řadu nožních ovladačů, které umožňují ovládat cestu nebo hlasitost signálu, vzdáleně ovládat zesilovače a efektové procesory procesorům, případně všechny tyto úkony do velké míry automatizovat.

== Nožní přepínač ==
Jsou to většinou jednoduchý přepínač ovládající jednu funkci (zapnuto/vypnuto).

=== Footswitch ===
Tento typ přepínače slouží nejčastěji přepínání kanálů na aparátu. Přepínač nedělá nic jiného, než že při jednom sešlápnutí spojí obvod a při dalším jej rozpojí. Tento obvod je spojen s relé v zesilovači. Sešlápuním se tedy ovládá jen napájení cívky relé uvnitř zařízení, které pak mechanicky přepne např. mezi kanály zesilovače. Signál z kytary přes footswitch tedy neprochází, proto připojovací kabel může být běžná nestíněná dvojlinka.

=== Sustain pedál ===
Jedná se o obdobu footswitche. Je tospínací nebo rozpínací tlačítko, které se často používá u kláves jako sustain pedál. Pedál při sešlápnutí sepne a při odšlápnutí přepne zase zpět.

== Volume padál ==
Pedál, kterým lze plynule ovládat nějaký parametr či přímo hlasitost signálu, který jím prochází.

== Foot Controllers ==
Umožňují zapojení více podlahových efektů nebo ovladačů a tím obejít potřebu přímo zapínat a vypínat prvky signálového řetězce. Mohou být programovatelné.
== True Bypass přepínače (bez paměti) ==


* [http://eshop.amtelectronics.com/router-footswitch-selector/gr-4-programmable-guitar-switching-system-with-4-loops.html AMT GR-4]
* [http://buzzelectronics.co.uk/index.php?route=product/product&amp;product_id=66 Buzz Electronics Programable 8Ch Switcher]
* [http://www.carlmartin.com/product%20octaswitch.htm Carl Martin Octaswitch]
* [http://www.pedalboard.cz/199/checha-switchbox/ Checha Switchbox]
* [http://www.hotamps.com/speciality/ HOT Amps True Bypass lišta]
* [http://mujweb.cz/midiservis/ MIDI servis]
* [http://www.thomann.de/cz/harley_benton_fxl8_pro.htm Harley Benton FXL8 Pro]
* [http://www.palmer-germany.com/mi/en/OCTOBUS-8-channel-Programmable-Loop-Switcher-PEOCT.htm Palmer Octobus]
* [http://www.rocktron.com/patchmate-loop-8-floor.html Rocktron Patchmate Loop 8]
* [http://www.smrckaeffects.com/true-bypass-listy-boxy/true-bypass-lista-357-x-loop/ Smrcka Effects True Bypass lišta 3,5,7 x Loop]
* [http://www.voodoolab.com/switcher.htm Voodoo Lab Pedal Switcher]
* [http://www.widara.com/category/loopers/ Widara]

Obchody:
* [http://www.thomann.de/cz/cat.html?gf=prepinace&amp;oa=smb Thomann.de]
* [http://kytary.cz/kytary/kytarove-efekty-a-multiefekty/ovladace-pro-efekty-a-multiefekty/ Kytary.cz]

Diskusní fóra:
http://hudebniforum.cz/kytarove-efekty/prepinani-krabicek-t22216-20.html

== MIDI nožní přepínače ==

[[Kategorie:Příručka pro hudebníky|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>3xt6gorrlmhum94e6xinxxeysh8nj3g</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Španělština/Rodinní příslušníci</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4999</id>
    <revision>
      <id>19581</id>
      <parentid>19546</parentid>
      <timestamp>2010-05-01T13:08:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Editace uživatele „[[Special:Contributions/217.117.216.102|217.117.216.102]]“ ([[User talk:217.117.216.102|diskuse]]) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:Stardust85|Stardust85]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="545" xml:space="preserve">'''Rodinní příslušníci''' - '''miembros de la familia'''
* otec - padre
* matka - madre
* bratr - hermano
* sestra - hermana
* syn - hijo
* dcera - hija
* manžel - esposo, marido
* manželka, žena - esposa, mujer
* dědeček - abuelo
* babička - abuela
* vnuk - nieto
* vnučka - nieta
* strýc - tío
* teta - tía
* bratranec - primo
* sestřenice - prima
* synovec - sobrino
* neteř - sobrina
* švagr - cuñado
* švagrová - cuñada
* zeť - yerno
* snacha - nuera
* tchán - suegro
* tchyně - suegra

[[Kategorie:Španělština]]</text>
      <sha1>7pia1lgbvibqj3yqn3aip6c2uvj1pks</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Akvaristika/Historie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5000</id>
    <revision>
      <id>43420</id>
      <parentid>38115</parentid>
      <timestamp>2021-03-25T23:19:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Silesianus</username>
        <id>3505</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6141" xml:space="preserve">== Přehled historických událostí ==

Ryby jsou na zemi už více než 400 mil. let. Nejdříve byly pro lidi jen potravou.

* '''Období 2600 - 2400 p.n.l'''. - Mezopotámie. První zmínka o cílevědomém chovu ryb z města Lagaš

* '''Období 1700 - 1800 p.n.l'''. - Egypt. Nalezeny fresky zobrazující ryby z řeky Nil. Důvody chovu v malých rybnících a bazénech byli pravděpodobně náboženské, později zřejmě i estetické.

* '''Rok 1150 p.n.l'''. - Čína. Zachovaly se záznamy o chovu &quot;Zlatých rybek&quot; v zahradních bazénech a jezírkách, pak i v keramických skleněných nádobách bez rostlin s holým dnem. Chov byl rozšířený i v Koreji a Malajsii, později i v Japonsku a Persii.

* '''Rok 1163 p.n.l.''' - Čína. Vyšlechtění umělé formy tzv. &quot;Závojnatky&quot;. Chov &quot;Zlaté rybky&quot; je otázkou prestiže.

* '''Období 2000 p.n.l. až 500''' - Řecko a Řím, období Antiky. Řečtí učenci studují některé druhy ryb. Mezi nimi i známý Aristoteles. V Římě byly ryby chované pro konzumaci v nádržích nazývaných piscinae.

* '''Období 500 až 100 p.n.l.''' - Mexiko. Chov ryb na konzumaci.

* '''Konec 13. století''' - Evropa. Marco Polo přináší z Číny první zprávy o chovu &quot;Zlaté rybky&quot;.

* '''Začátek 17. století''' - Portugalsko. Chov „Zlatých rybek“.

* '''18. století''' - Anglie, Španělsko, Francie. Chov zlatých rybek sa stáva prestižní záležitostí.

* '''Rok 1728''' - Holandsko. Široké rozšíření chovu “Zlaté rybky“.

* '''Rok 1750''' - Francie. Markýza Pompadour dostala &quot;Zlatou rybku&quot; od Francouzsko-indické společnosti. Dar se stal obrovskou atrakcí.

* '''Polovina 18. století''' - Francie, Anglie. Lavoisier a Priestley objevili a dokázali vzájemnou závislost rostlin a živých organismů ve vodním prostředí. Zjistili přítomnost kyslíku ve vodě a dokázali jeho nutnost pro všechny živé vodní organismy. Uvedené výzkumy položily vědecký základ moderního chápání chovu ryb a ostatních vodních organismů v péči člověka. Angličtí vědci Ward a Warington vylepšují akvária do dnešní podoby. Akvaristika se začíná rozšiřovat i mezi chudší společenské vrstvy.

* '''Rok 1853''' - Londýn. V Londýnské zoologické zahradě bylo otevřeno první veřejné akvárium na světě.

[[Soubor:Roßmäßler.jpg|náhled|Botanik a zoolog E. A. Rossmässler]]
* '''Rok 1856''' - Německo. Botanik a zoolog E. A. Rossmässler vydal první populárně-vědecký článek o chovu ryb člověkem pod názvem &quot;Jezero ve skle&quot;.

* '''Rok 1861''' - Paříž. Otevřeno veřejné akvárium. * Rok 1865 - Praha. Otevřeno akvárium na Střeleckém ostrově.

* '''Rok 1869''' - Francie. Francouzský konzul Simon dovezl z jižní Číny 17 kusů Rájovce dlouhoploutvého a daroval je příteli P. Carbonnierovi. Carbonnier za asi 14 dní ryby vytřel a mláďata úspěšně odchoval, čím se stal prvním evropským chovatelem sladkovodních tropických ryb. Později přivezl i &quot;Zlatou rybku&quot;, kterou také úspěšně rozmnožil.

* '''Rok 1872''' - Rusko. Na Kyjevské univerzitě vzniká první akvárium určené pro vědecké účely. Z univerzity se chov ryb rozšiřuje dále, hlavně však do Moskvy a Leningradu.

* '''Rok 1858''' - Praha. V Praze na průmyslové výstavě bylo poprvé představeno studenovodní akvárium.

* '''Rok 1876''' - Německo. V Německu nastává masové rozšíření chovu akvarijních ryb díky importu z Číny, Indie a Jižní Ameriky. Německo získává v této oblasti akvaristiky celosvětové prvenství.

* '''Rok 1890''' - Praha, Plzeň. Vznik prvních československých akvarijních časopisů.

* '''Rok 1899''' - Československo. Masové zakládání akvaristických spolků a chov všech druhů ryb.

* '''Rok 1906''' - Monako. Založení mořského akvária na pobřeží Francouzské riviéry.

* '''Období před I. světovou válkou''' - Československo. Akvaristika sa rozšiřuje hlavně v centrech se železniční a železářskou výrobou – města Handlová, Vrútky a na Horehroní.

* '''Období po I. světové válce''' - Československo. Akvaristika se začíná rozvíjet ve větších městech a střediscích s průmyslovou výrobou.

* '''Období po I. světové válce''' - USA. Masový import sladkovodních teplomilných ryb do USA. V USA začínají vznikat i první chovné farmy (Florida, Kalifornia).

* '''Po roku 1945''' - Československo. Rozvoj akvaristiky za výrazné podpory státu, což se odrazilo v nízkých cenách ryb a odborné literatury.

* '''Rok 1952''' - Československo. První literatura o akvaristice i na území dnešního Slovenska.

* '''Rok 1953''' - Bývalé NDR, dnes Nemecko. V městě Erfurt bylo nadšenci založeno veřejné akvárium.

* '''Rok 1958''' - Praha. V pražském Národním muzeu bylo instalované první veřejné akvárium.

* '''Rok 1958''' - Československo. Začal vycházet první celostátní časopis. Do něj přispívali erudovaní autoři jako např. R. Zukal, prof. Dr. Frank, Ing. K. Rataj, J. Novák, J. Hofmann, N. Dokoupil, Ing. K. Krček, Ing. L. Andódi a další.

== Desatero základních pravidel akvaristiky z roku 1911 ==

# Akvária vol jednoduchá, prostorná, nahoře i dole stejně široká.
# Akvárium má představovati výsek přírody, proto vyluč zbytečné tretky (mušle, korale, skály).
# Akvárium bez vodního rostlinstva jest nemyslitelno.
# Akvárium musí stát těsně u okna, nutno je však chránit před prudkými slunečními paprsky.
# Živočichy (ryby) neberme delší 1 dcm. Na jednu rybku nechť připadnou nejméně 2 litry vody nebo 1 dcm2 hladiny.
# Krmiti nutno opatrně. Raději často dáti malé množství než najednou mnoho.
# V akváriu nesmí nic hníti nebo plesnivěti.
# Voda se obyčejně nevyměňuje; kde to je nutno, dbej, aby voda čerstvá měla teplotu vody staré.
# Dopřej klidu akvariu, častým zasahováním do akvária více škodíš než prospěješ.
# Hledej rady v dobré knize a u zkušeného, a tak budeš míti z akvaria radost i poučení.

[[Kategorie:Akvaristika|{{SUBPAGENAME}}]]</text>
      <sha1>prg6z8vwxkaq4ue3z5zgginvg2z8swu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Akvaristika/Kolik ryb do akvária</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5001</id>
    <revision>
      <id>38116</id>
      <parentid>30991</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:25:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1902" xml:space="preserve">[[Soubor:Fish in Okinawa Churaumi Aquarium.JPG|náhled|Chcete-li chovat takovéto množství ryb, musí se snášet a mít dost vody]]Při kupování ryb do akvária je nutné dodržovat určitá pravidla. Nemělo by se vám stát, že budete mít z každého druhu trošku. Je třeba si uvědomit, že ne každý druh ryb je mírumilovný a snese se s jiným.

== Chování ryb ==

Jsou druhy, které jsou bojovné a dravé, jiné zase teritoriální, některé žijí v houfech, jiné jsou zase samotářské. Je dobré nekombinovat různé druhy ryb, aby se nestalo, že se navzájem požerou a vy budete vaši oblíbenou rybku hledat zbytečně.

Lze využít různé úrovně akvária umístěním rybek žijích ve volné vodě, stejně tak jako u dna nebo u hladiny.

== Počet ryb ==

Ani chov nadměrného množství ryb v jednom akváriu není vhodný. Dochází při něm k narušování ekosystému, jehož důsledkem může být například hnědý nebo bílý zákal. Proto je dobré vybrat si méně druhů a chovat je po skupinkách.

Kolik vody vlastně ryba potřebuje? Při malých kusech počítáme 1 cm ryby na 1 litr vody, při velkých 1 cm ryby na 2 až 3 litry vody.

Musíme však brát v úvahu nejen velikost ryby při koupi, ale i její maximální velikost v dospělosti.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Doporučený maximální počet ryb v akváriu.
|-
! rowspan=&quot;2&quot; | Délka ryb
! rowspan=&quot;2&quot; | Všeobecné pravidlo
! colspan=&quot;5&quot; | Objem akvária
|-
! 40&amp;nbsp;l
! 70&amp;nbsp;l
! 100&amp;nbsp;l
! 200&amp;nbsp;l
! 300&amp;nbsp;l
|-
| menší než 5 cm
| 1 ryba na 5 litrů
| 8
| 14
| 20
| 40
| 60
|-
| 5 až 8 cm
| 1 ryba na 8 litrů
| 5
| 8
| 12
| 25
| 37
|-
| 9 až 15 cm
| 1 ryba na 15 litrů
| *
| 4
| 7
| 13
| 20
|-
| větší než 15 cm
| 1 ryba na 30 litrů
| *
| *
| *
| 6
| 10
|-
| colspan=&quot;7&quot; | * V akváriu nechovat ryby této délky!
|}

[[Kategorie:Akvaristika|{{SUBPAGENAME}}]]</text>
      <sha1>1s9jwulqd6dobl5yslbxh43gazwn5fu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Akvaristika/Fotografování akvária</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5004</id>
    <revision>
      <id>38114</id>
      <parentid>34380</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:25:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3871" xml:space="preserve">Asi každý nadšený akvarista při focení akvária do soutěže zjistil, že to není tak snadný úkol. Přitom výborně nafocené akvárium často v soutěži porazí i podstatně hezčí akvária, špatně nafocená.

== Postup a hlavní nastavení fotoaparátu ==
[[Soubor:Aquariumsimple.jpg|náhled]]
Při fotografování akvária se relativně nejvíc osvědčila technika bez blesku, a to hlavně kvůli nepříjemným odrazům od skla a nepřirozenému tvrdému nasvícení z jednoho bodu. Bez blesku vypadají fotografie mnohem přirozeněji.

Protože akvárium je slabě osvětlené, budeme muset déle exponovat. Doba expozice se může pohybovat řádově až v sekundách. Tak dlouho dobu fotoaparát volně v ruce samozřejmě neudržíme. Proto potřebujeme stativ. Vyhovuje libovolný, umožňující fotit přibližně ve výšce akvária.

Aby bylo vidět co nejméně z okolí akvária, aby nebyla ovlivňována expoziční automatika fotoaparátu a také aby nevznikali nežádoucí odrazy, je velmi vhodné fotit v co největší tmě. Nejlépe v noci a se zhasnutými světly v místnosti.

=== Nastavení fotoaparátu ===
* '''Vypnutí blesku.''' Budeme fotit bez blesku a proto ho musíme vypnout. Většina přístrojů má přímo možnost blesk vypnout, nebo alespoň nastavit režim, kde je blesk vypnutý.
* '''Vyvážení bílé''' (WB - White Balance). Pokud je akvárium osvětleno umělým zdrojem, což jsou většinou zářivky, je nutné upravit nastavení vyvážení bílé barvy. Je to proto, abychom neměli například akvárium celé žluté. Běžné fotoaparáty mají několik předvolených režimů - sluneční světlo, umělé zářivkové světlo, žárovka, zamračené počasí atd. Ve výsledku musí být jednoduchý bílý předmět v akváriu i po nasvícení stále bílý.
* '''Zaostřování.''' Pokud se dá, je dobré používat vícebodového zaostřování (MULTI AF). Fotoaparát si zjistí potřebné zaostření ve více sektorech fotky a podle nich určí celkové zaostření. To ale není kritické, stačí ostřit i v jednobodovém módě. Při autozaostřování vlastně jen zkontrolujeme, zda přístroj zaostřil dobře a fotky nebudou rozmazané.
* '''Citlivost''' (ISO). Kvůli malému množství světla je vhodné použít vyšší ISO. Protože čím je ISO nižší, tím déle musí fotoaparát exponovat a tím víc se rozmazávají pohybující se objekty (např. ryby). Avšak zvyšováním ISO se současně zvyšuje zrnitost obrazu. Budete-li fotit ze stativu, použijte kvůli minimální zrnitosti ISO 100.
* '''Automatická expozice''' (METERING MODE). Nastavení expozice je důležitá věc. Osvědčilo se zakrýt celý zdroj osvětlení tak, aby přímo nesvítil do fotoaparátu a aby takto nepodexponoval celý snímek. Pokud máte osvětlovací rampu akvária řešenou tak, že svítí přímo proti přístroji, pokuste se jí odstínit.
* '''Podexpozice a preexpozice''' (EV). Při focení se osvědčilo mírně podexponovat celý snímek, přibližně o -1,7 EV.
* '''Velikost obrázku''' je také důležité nastavení, většina lidí si automaticky nastaví maximální rozlišení. To vůbec není na škodu, protože se dosáhne nejvyšší možné kvality a výslednou fotografii je možné vždy zmenšit.
* '''Časová spoušť''' se používá, pokud máte nestabilní stativ. Jinak není nutná.

== Fotografování ==
* '''Úhel''' pod kterým budete foti je na autorovi, ale většinou se vyžaduje pohled kolmo zepředu do nádrže a také je dobré nezapomenout na boční kolmé pohledy. Nebojte se s tímto hodně experimentovat!
* A ještě '''poslední rada''', ověřte si, že jste udělali dobrou fotografii na obrazovce počítače v konečném rozlišení. LCD fotoaparátu totiž velmi zkresluje.

[[Kategorie:Akvaristika|{{SUBPAGENAME}}]]</text>
      <sha1>r6hj746i0rcmucr6l3530018t5yxdjt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>PHP prakticky/Připojení k databázi</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5005</id>
    <revision>
      <id>38437</id>
      <parentid>36541</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:29:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5683" xml:space="preserve">V této kapitole se naučíme připojovat k databázi MySQL v PHP a pokládat jí dotazy, vše s praktickými příklady.

PHP umožňuje připojení k MySQL databází několika způsoby:&lt;ref&gt;[http://php.net/manual/en/mysqlinfo.api.choosing.php Choosing an API]&lt;/ref&gt;
# MySQL rozšíření - tento způsob je od verze PHP 5.5.0 označen jako zastaralý, PHP 7 již tyto funkce neobsahuje
# MySQL rozšíření - toto rozšíření je dostupné od verze PHP 4.1
# PDO_MySQL - doporučovaný způsob pro připojení k databázi&lt;ref&gt;[http://php.net/manual/en/ref.pdo-mysql.php MySQL Functions (PDO_MYSQL)]&lt;/ref&gt;

== Připojení a výběr databáze ==

Celé je to velice jednoduché. Pokud se chceme připojit, stačí zadat:
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot;&gt;
&lt;?php
mysql_connect($localhost, $user, $password);
?&gt;
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Místo localhost se zadává adresa serveru, kde se nachází databáze. Často je databáze na stejném serveru jako webový server (localhost), většina českých free serverů, např. ic.cz, webzdarma.cz apod. má databázi na subdoméně (mysql.ic.cz, mysql.webzdarma.cz apod.).
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot;&gt;
&lt;?php
$localhost = &quot;mysql.webzdarma.cz&quot;;
$user = &quot;wikipedia&quot;;
$password = &quot;c3bk2pLtaQ5q&quot;;
mysql_connect($localhost, $user, $password);

//nebo

mysql_connect(&quot;mysql.webzdarma.cz&quot;, &quot;wikipedia&quot;, &quot;c3bk2pLtaQ5q&quot;);
?&gt;
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Nelekněte se, že heslo není zašifrováno. PHP skripty jsou uloženy na serveru, a tak by se k uživateli nemělo nikdy dostat (pokud neuvažujeme o prolomení zabezpečení serveru).

== Výběr databáze ==
Výběr databáze je taky velice jednoduchá záležitost, která se skládá z jedné funkce. Tuto funkci nepoužívejte, pokud pracujete s více databázemi najednou.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot;&gt;
&lt;?php
mysql_select_db($databaze);
?&gt;
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Na free serverech dostanete pouze jednu databázi k jedné doméně. Většinou je na free serverech jméno databáze stejné jako přihlašovací jméno do databáze.

Celý kód pro lepší představu:
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot;&gt;
&lt;?php
//proměnné pro připojení a výběr databáze
$localhost = &quot;mysql.webzdarma.cz&quot;;
$user = &quot;wikipedia&quot;;
$password = &quot;c3bk2pLtaQ5q&quot;;
$databaze = &quot;wikipedia&quot;;

mysql_connect($localhost, $user, $password)
             or die(&quot;Nepodařilo se připojit k databázi&quot;);
//připojíme se k databázi; pokud se to nepodaří, vypíšeme text
mysql_select_db($databaze)
               or die(&quot;Nepodařilo se zvolit databázi&quot;);
?&gt;
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Určitě jste si všimli volitelné části &lt;code&gt;or die(&quot;...&quot;)&lt;/code&gt;, která se zadává za příkaz připojení a výběru databáze, pokud by se nezdařilo. Je to zkrácení tohoto kódu:
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot;&gt;
&lt;?php
if(mysql_connect(&quot;localhost&quot;, &quot;user&quot;, &quot;c3bk2pLtaQ5q&quot;)){
  echo(&quot;Připojení k databázi bylo úspěšné...&quot;);
}
else{
  exit(&quot;Připojení do databáze se nepovedlo!&quot;);
}
?&gt;
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Připojení do více databází můžeme realizovat dvěma různými způsoby. Jsou-li všechny použité databáze na stejném DB serveru, stačí uvádět jméno databáze před názvem tabulky v každém SQL dotazu:
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot;&gt;
&lt;?php
// (připojení k DB serveru tady neuvádím)
$db1 = &quot;wikipedia&quot;;
$db2 = &quot;wikibooks&quot;;
mysql_query(&quot;SELECT * FROM &quot; . $db1 . &quot;.pocitadlo&quot;); // názvy databáze a tabulky se oddělují tečkou
mysql_query(&quot;SELECT * FROM $db2.uzivatele&quot;); // a můžeme to zapsat i takto
//... další zpracování...
?&gt;
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Pokud jsou ale databáze na různých DB serverech, je potřeba navázat několik samostatných připojení. Všimněte si, že v tomto případě musíme u každé databázové funkce uvádět i identifikátor připojení. (Normálně je nepovinný; není-li uveden, PHP vezme to DB připojení, které bylo použité jako poslední.)
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot;&gt;
&lt;?php
$cfg = array(
    'db1' =&gt; array(
        'server' =&gt; 'localhost', 'user' =&gt; 'user', 'password' =&gt; 'tajneheslo', 'db' =&gt; 'wikipedia'
    ),
    'db2' =&gt; array(
        'server' =&gt; 'mysql.example.com', 'user' =&gt; 'root', 'password' =&gt; '123456', 'db' =&gt; 'wikibooks'
    )
);
$db_local = mysql_connect($cfg['db1']['server'], $cfg['db1']['user'], $cfg['db1']['password']);
mysql_select_db($cfg['db1']['db'], $db_local);

$db_remote = mysql_connect($cfg['db2']['server'], $cfg['db2']['user'], $cfg['db2']['password']);
mysql_select_db($cfg['db2']['db'], $db_remote);

mysql_query(&quot;SELECT * FROM pocitadlo&quot;, $db_local); // provede dotaz nad lokální databázi &quot;wikipedia&quot;
mysql_query(&quot;SELECT * FROM uzivatele&quot;, $db_remote); // provede dotaz nad vzdálenou databází &quot;wikibooks&quot;
?&gt;
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Perzistentní připojení ==
Pokud vaše webová aplikace běží na velmi vytíženém serveru, kde přichází tisíce SQL dotazů za sekundu, nebudete chtít, aby se pokaždé vytvářelo nové spojení s databází, jako to dělá &lt;code&gt;mysql_connect()&lt;/code&gt;. Proto máme k dispozici funkci &lt;code&gt;mysql_pconnect()&lt;/code&gt;, vytvářející tzv. perzistentní připojení. Opět musíme zadat všechny tři potřebné údaje.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot;&gt;
&lt;?php
mysql_pconnect(&quot;localhost&quot;, &quot;user&quot;, &quot;password&quot;);
mysql_select_db(&quot;test&quot;);
?&gt;
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Pro předpokládanou funkčnost mysql_pconnect musí být PHP na serveru nakonfigurováno jako webový modul. Naopak pokud se PHP skripty používají jako [[w:Common Gateway Interface|CGI skripty]], chová se &lt;code&gt;mysql_pconnect&lt;/code&gt; jako &lt;code&gt;mysql_connect&lt;/code&gt;, tj. pokaždé vytvoří nové připojení a po zpracování skriptu je zase uzavře.

== Reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:PHP prakticky|Připojení k databázi]]</text>
      <sha1>gbscfkglnoug7qm594hv9wb7ae9z6vh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>PHP prakticky/Výběr článku z databáze</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5006</id>
    <revision>
      <id>41900</id>
      <parentid>35127</parentid>
      <timestamp>2020-06-07T09:07:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4108" xml:space="preserve">Abychom mohli vybírat z databáze, potřebujeme samozřejmě databázi a tabulku; tabulka bude obsahovat jen základní údaje, poté ji můžete rozšířit.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;sql&quot;&gt;
CREATE TABLE `clanky` (
`id` INT NOT NULL AUTO_INCREMENT PRIMARY KEY ,
`nazev` VARCHAR( 255 ) NOT NULL ,
`popis` TEXT NOT NULL ,
`clanek` TEXT NOT NULL ,
) ENGINE = MYISAM ;
&lt;/syntaxhighlight&gt;

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;sql&quot;&gt;
INSERT INTO `clanky` (`nazev`, `popis`, `clanek`) VALUES
('Článek č. 1', 'Popis prvního článku', 'Tady je hlavní text prvního článku.'),
('Článek č. 2', 'Popis druhého článku je o něco delší', 'Text druhého článku.');
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Připojení k DB ==

Vytvoříme si soubor, je jedno jak ho pojmenujete, já zvolím connect.php, budeme ho používat k připojení do databáze.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot;&gt;
&lt;?php
$db_server = &quot;localhost&quot;; // server do kterého se budeme připojovat
$db_jmeno = &quot;user&quot;; // jméno pro připojení
$db_heslo = &quot;password&quot;; // heslo pro připojení
$db_vyber = &quot;test&quot;; // název databáze
mysql_connect($db_server, $db_jmeno, $db_heslo)
  or die(&quot;Nepodařilo se připojit do databáze.&quot;);
mysql_select_db($db_vyber)
  or die(&quot;Nepodařilo se vybrat databázi&quot;);
?&gt;
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Výběr a zpracování údajů z databáze ==

Ve zkratce tento skript funguje tak, že příkazem ''include'' připojíme ke zpracování i dříve vytvořený soubor connect.php. URL pro zobrazení článku s identifikačním číslem 1 by měla podobu: ''http://nejaka.adresa.cz/vyber_clanku.php?id_clanku=1''. Globální pole ''$_GET'' obsahuje všechny informace předávané v adresním řádku prohlížeče. Na řádku 4 zjišťujeme pomocí funkce ''isset()'', zda bylo v URL zadáno ID článku (zde je příklad uvedený tak, že proměnná bude nastavena vždy), pokud bude, tak budeme pokračovat s vykonáváním skriptu.

Z globálního pole ''$_GET'' načteme identifikaci hledaného článku a příkazem ''$id = (int)$id'' ji přetypujeme na číslo. To je nutné jako ochrana před SQL injection. Na řádku 7 uložíme do proměnné $dotaz SQL dotaz v podobě ''SELECT id, nazev, popis, clanek FROM clanky WHERE id=&quot; . $id . &quot; LIMIT 1''. Tento dotaz nám z tabulky clanky vytáhne sloupce id, nazev, popis a clanek, vytáhne pouze jediný (LIMIT 1) a to ten, který je určený proměnnou $id.

Na dalším, osmém, řádku provedeme pomocí funkce ''mysql_query()'' dotaz uložený v proměnné $dotaz a výsledek uloží do proměnné $vysledek, tuto potom na dalším řádku použijeme jako parametr funkce ''mysql_fetch_array()'', která nám zpracovaný dotaz uloží do jmenného pole s názvem $data. Dále na 11. řádku pomocí funkce ''empty()'' testujeme, jestli se v poli $data nachází nějaká hodnota. Pokud ano, tak na dalších řádcích vypíšeme text článku, pokud ne, tak napíšeme chybovou hlášku.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;php&quot; line&gt;
&lt;?php
include &quot;connect.php&quot;;

if(isset($_GET['id_clanku'])) { // zpracuje, pokud je vybráno ID v URL adrese
    $id = $_GET['id_clanku']; 
    $id = (int) $id; // přetypování
    $dotaz = &quot;SELECT id, nazev, popis, clanek FROM clanky WHERE id=&quot; . $id . &quot; LIMIT 1&quot;;
    $vysledek = mysql_query($dotaz); // vybereme z databáze, s podmínkou pokud se id z databáze rovná 
                                // id v URL a omezíme na jeden článek
    $data = mysql_fetch_array($vysledek); // naplníme pole článkem
    if(!empty($data)) { // pokud je pole naplněno, vypíšeme text článku a další údaje o něm
        echo &quot;Název: &quot; . $data['nazev'] . &quot;&lt;br /&gt;&quot; .
            &quot;Popis: &quot; . $data['popis'] . &quot;&lt;br /&gt;&quot; .
            &quot;Článek: &quot; . $data['clanek'];
    }
    else {
        echo &quot;Takový článek neexistuje!&quot;; // pokud je pole prázdné, vypíšeme text o neexistenci článku
    }
}
else {
    echo &quot;Musíte zadat ID článku!&quot;; // pokud přijde někdo na tuto stránku bez ?id_clanku=...
}
?&gt;
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Příklad je dostatečně okomentován, snad to dostatečně pochopíte.

[[Kategorie:PHP prakticky|Výběr článku z databáze]]</text>
      <sha1>7934hp4zu8yrlbf7cieoytahvu0znsr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kondiční běh/Jak běhat/Tréninkové metody/Intervalový běh</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5010</id>
    <revision>
      <id>34951</id>
      <parentid>18251</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:27:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="205" xml:space="preserve">'''Intervalový běh''' znamená střídání rychlých úseků s velkou tepovou frekvencí běžce a pomalejších úseků při nižší tepové frekvenci.

[[Kategorie:Kondiční běh|Intervalový běh]]</text>
      <sha1>1r1kgrnzql6jo3f010ktj5aad0u5oz9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Němčina/Předložky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5015</id>
    <revision>
      <id>35083</id>
      <parentid>21812</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3645" xml:space="preserve">== Předložky před podstatným jménem ==

=== Se 2. pádem ===

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Předložka
! Význam
! Příklad
|-
| wegen
| kvůli
| Wegen Urlaubs geschlossen!
|-
| während
| během
| Während der Nacht begann es zu schneien.
|-
| statt
| místo, namísto
| Statt des Konzerts gab es ein Ballett.
|-
| aufgrund
| na základě
| Aufgrund des Schlechtwetters musste er absagen.
|-
| außerhalb
| mimo
| Das Mitgliedsland liegt außerhalb des europäischen Kontinents.
|-
| innerhalb
| uvnitř
| Innerhalb der Schule ist das Rauchen verboten.
|-
| oberhalb
| nad
| Oberhalb des Ortes beginnt der Wald.
|-
| unterhalb
| pod
| Unterhalb des Sees verläuft ein Weg.
|-
| inmitten
| uprostřed
| Das Hotel liegt inmitten der Natur.
|}

=== Se 3. pádem ===

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Předložka
! Význam
! Příklad
|-
| aus
| z, ze, od
| Ich gehe aus dem Zentrum.
|-
| bei
| u, při
| Ich wohne bei dem Bahnhof.
|-
| gegenüber
| naproti
| Ich habe gegenüber ihm gesessen.
|-
| mit
| s
| Mit dem Tischtennisschläger wird im Tischtennis der Tischtennisball gespielt. 
|-
| nach
| po
| Er ist nach dir gekommen.
|-
| von
| od
| Das ist ein Geschenk von deinem Vater.
|-
| zu
| k
| Wir fahren zu der Oma.
|-
| seit
| ''(časově)'' od, od té doby co
| Ich wohne hier seit 1987.
|-
| dank
| díky
| Ich lebe nur dank dir.
|-
| ab
| od, pryč od
| Gehe ab dem Fenster.
|}

=== Se 4. pádem ===

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Předložka
! Význam
! Příklad
|-
| durch
| přes, skrz
| Ich habe ihn durch den Platz gehen gesehen.
|-
| für
| pro, za (něco)
| Er macht es für dich.
|-
| gegen
| kolem
| Können wir gegen das Rathaus gehen?
|-
| ohne
| bez
| Ohne dich kann ich nicht leben!
|-
| um
| o
| Wir haben genau um dich gesprochen.&lt;br /&gt;
'''POZOR''': um die Ecke - za roh, um jeden Preis - za každou cenu
|-
| bis
| do (trvání)
| Die Stunde dauert von 10.55 bis 11.40.
|}

=== Se 2. a 3. pádem ===

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Předložka
! Význam
! Příklad
|-
| trotz
| přes, navzdory
| 
|}

=== Se 3. a 4. pádem ===

První příklad je vždy ve třetím pádě, druhý ve čtvrtém.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Předložka
! Význam
! Příklad
|-
| an
| na (kolmé ploše)
| Das Bild hängt an der Wand.&lt;br /&gt;
Hänge das Bild an die Wand.
|-
| auf
| na (vodorovné ploše)
| Das Buch liegt auf dem Tisch.&lt;br /&gt;
Lege das Buch auf den Tisch.
|-
| in
| v (se 3. pádem)&lt;br /&gt;
do (se 4. pádem)
| Ich wohne in der Stadt.&lt;br /&gt;
Er geht in die Stadt.
|-
| zwischen
| mezi (dvěma)
| Der Stuhl steht zwischen dem Fenster und dem Tisch.&lt;br /&gt;
Lege das Messer zwischen den Teller und den Löffel.
|-
| vor
| před
| Ich warte vor dem Haus.&lt;br /&gt;
Ich muss vor das Haus laufen.
|-
| hinter
| za
| Das Auto steht hinter dem Rathaus.&lt;br /&gt;
Gehe hinter die Tür.
|-
| über
| nad, přes
| Er wohnt über meiner Mutter.&lt;br /&gt;
Wir fahren über den See.
|-
| neben
| vedle
| Wir wohnen neben dir.&lt;br /&gt;
Er hat sich neben mich gestellt.
|-
| unter
| pod
| Die Flasche liegt unter dem Bett.&lt;br /&gt;
Lege sie auf den Tisch.
|}

== Předložky za podstatným jménem ==

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Předložka
! Význam
! Vazba s pádem
! Příklad
|-
| gegenüber
| proti, naproti
| dativ
| dem Haus gegenüber
|-
| entlang
| podél
| akuzativ
| den Fluss entlang
|}

== Vazby s předložkou za i před jménem ==

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Předložka
! Význam
! Vazba s pádem
! Příklad
|-
| an ... entlang
| podél
| dativ
| Ich laufe an dem Fluss entlang.
|-
| an ... vorbei
| kolem
| dativ
| Ich gehe an dem Rathaus vorbei.
|-
| um ... herum
| dokola
| akuzativ
| Ich gehe um das Rathaus herum.
|}

[[Kategorie:Němčina|Předložky]]</text>
      <sha1>a6i1vjrokiuwvibsyq8b1dkhomvg60w</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Ovoce/Citron</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5016</id>
    <revision>
      <id>38615</id>
      <parentid>35676</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="750" xml:space="preserve">[[Soubor:Lemon.jpg|náhled|Celý a rozkrojený citron]]

'''Citron''' je plod citronovníku (Citrus limon). Plody citronů jsou vejcovitého tvaru, velikosti slepičího vejce či větší. Je větší než limetka. Mohou být od tmavě či světle žlutou až do zelena.

Citrony obsahují kolem 87 % vody a&amp;nbsp;velké množství kyseliny citronové, proto se využívají jako přírodní okyselovadlo do řady pokrmů celé nebo se z&amp;nbsp;nich mačká kyselá šťáva. Své místo si také v&amp;nbsp;kuchyni najde citronová kůra, pokud není chemicky ošetřena.

== Recepty ==
* [[../Citronové řezy|Citronové řezy]]
* [[../Citronové kuře|Citronové kuře]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Citron}}

[[Kategorie:Ovoce|Citron]]</text>
      <sha1>9tqkrufwcim4w29xtjggsvodwikrzy6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Ovoce/Meruňka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5017</id>
    <revision>
      <id>38623</id>
      <parentid>25067</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="647" xml:space="preserve">[[Soubor:Apricot and cross section.jpg|náhled|Meruňka]]

'''Meruňka''' je plodem meruňky obecné. Jsou to peckovice s&amp;nbsp;oranžovým oplodím. Dozrávají většinou uprostřed léta. Konzumují se buď v&amp;nbsp;čerstvém stavu, zavařené nebo v&amp;nbsp;podobě marmelády. Ta je velmi oblíbena pro kyselosladkou chuť a&amp;nbsp;příjemnou vůni.

== Recepty ==
* [[../../Meruňková marmeláda|Meruňková marmeláda]]
* [[../../Meruňkový koláč|Meruňkový koláč]]
* [[../../Meruňky s tvarohovým krémem|Meruňky s&amp;nbsp;tvarohovým krémem]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Meruňka}}

[[Kategorie:Wikikuchařka|Meruňka]]</text>
      <sha1>1fl3xw3th509gav7bg34ec0f2shr88y</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Ovoce/Datle</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5018</id>
    <revision>
      <id>38616</id>
      <parentid>25060</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="866" xml:space="preserve">[[Soubor:Valencia market - dates.jpg|náhled|Sušené datle na tržišti]]

'''Datle''' je druh ovoce, který roste na datlovníku pravém. Jedná se o&amp;nbsp;tmavě hnědé oválné plody dlouhé 3&amp;nbsp;až 7&amp;nbsp;cm a&amp;nbsp;široké 2&amp;nbsp;až 3&amp;nbsp;cm, které jsou tvořeny převážně ze sacharidů zastoupených v&amp;nbsp;podobě přírodních cukrů.

Datle se konzumují převážně vysušené, což zlepšuje jejich trvanlivost, čehož bylo hojně dříve využíváno beduíny a&amp;nbsp;karavanami křižující nehostinné pouště. V&amp;nbsp;některých kulturách se současně věří, že datle mají afrodiziakální účinky.

== Recepty ==
* [[../Datle plněné sýrem|Datle plněné sýrem]]
* [[../Datlové bonbony|Datlové bonbony]]
* [[../Datlový pudink|Datlový pudink]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Datle}}

[[Kategorie:Ovoce|Datle]]</text>
      <sha1>8f03mqt2trvb7bijcp8dg3581biw070</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Ovoce/Třešeň</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5019</id>
    <revision>
      <id>38626</id>
      <parentid>25070</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1633" xml:space="preserve">[[Soubor:Cherry Stella444.jpg|náhled|Třešně]]

'''Třešeň''' je druh ovoce, které se řadí mezi peckovice. Roste na stromu slivoň. Jedná se o&amp;nbsp;měkký plod tvořený peckou, která je uprostřed plodu. Okolo ní se nachází sladká dužnina přibližně bílé až narůžovělé barvy obsahující vysoký podíl vody. Ohraničena je jedlou slupkou, která má červenou až tmavě rudou barvu, pokud je plod zralý. V&amp;nbsp;případě, že je plod ještě nezralý, je plod zelený. Velikost plodu dosahuje 1&amp;nbsp;až 2&amp;nbsp;cm.

Třešně lze jíst omyté za syrova, zavařovat do kompotů, či je mrazit pro pozdější využití. Dají se i&amp;nbsp;tepelně zpracovávat do pokrmů, marmelád a&amp;nbsp;při pečení. V&amp;nbsp;Česku jsou nejznámější třešňové bublaniny, či jako dekorační prvek u&amp;nbsp;dortů. Jelikož třešně podléhají rychlému kažení, je potřeba jejich rychlá konzumace. Případné skladování by mělo probíhat v&amp;nbsp;chladném a&amp;nbsp;tmavém prostředí a&amp;nbsp;jen po krátkou dobu.

Třešně se využívají jak pro výrobu nealkoholických (např. Cherry Cola, ovocné šťávy atd.) tak i&amp;nbsp;[[Výroba alkoholických nápojů|alkoholických nápojů]] (pivo, likéry) a&amp;nbsp;destilátů v&amp;nbsp;širokém zastoupení.

== Recepty ==
* [[../../Rýžový nákyp s třešněmi|Rýžový nákyp s&amp;nbsp;třešněmi]]
* [[../../Třešňová bublanina|Třešňová bublanina]]
* [[../../Třešňové knedlíky z tvarohového těsta|Třešňové knedlíky z&amp;nbsp;tvarohového těsta]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Třešně}}

[[Kategorie:Wikikuchařka|Třešeň]]</text>
      <sha1>lukqewwfv7rfubun5ocuanbkueayabf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Ingredience/Sádlo</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5020</id>
    <revision>
      <id>38579</id>
      <parentid>35640</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1092" xml:space="preserve">[[Soubor:Homelard.jpg|náhled|Domácí vepřové sádlo]]
[[Soubor:Tourtiere Lard.jpg|náhled|Nevyškvařené sádlo]]
'''Sádlo''' je živočišný tuk, který se nejčastěji získává z vepřů. Je bílé, mazlavé a tuhé struktury. Vepřové sádlo se běžně používá v mnoha kuchyních na vaření. Jeho použití v kuchyních v současné době klesá, protože lidé se více soustředí na zdravý životní styl. Kulinářské vlastnosti sádla se mohou poněkud lišit v závislosti na části prasete z nichž byl tuk získán (např. vnitřní tuk, vnější). Vepřové sádlo se stále běžně používá k výrobě mýdla či mastí.

== Výroba sádla ==

Tuk se nakrájí na malé kostky, aby z nich tuk snáze dostával a na slabém plameni se pomalu zahřívá až vypustí všechnu šťávu. Je dobré ho mírně podlít vodou, aby se tolik nepřipaloval. Až tuk začne pěnit, zcedí se od zbylých kousků ([[škvarky|škvarků]]) a nechá se vychladnout.

== Související články ==
[[../Tuk na smažení|Tuk na smažení]]

[[Kategorie:Wikikuchařka|Sádlo]]</text>
      <sha1>ix785gihu5crdylk6d74etlnqi6sgei</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Ingredience/Máslo</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5021</id>
    <revision>
      <id>38577</id>
      <parentid>24049</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="922" xml:space="preserve">[[Soubor:NCI butter.jpg|náhled|Kostka másla]]

'''Máslo''' je plnohodnotný mléčný tuk, který má specifické aroma a chuť. Aroma másla je dáno obsahem mastných kyselin s krátkou délkou řetězce. Chuť másla doplňuje přítomnost mléčných bílkovin. Máslo obsahuje vitaminy rozpustné v tucích, tedy A, D, E, K. Máslo také obsahuje významný podíl trans nenasycených mastných kyselin, takže konzumci másla by měli omezit lidé s vysokým obsahem cholesterolu a cévními potížemi. Zdravým lidem by nemělo máslo uškodit. Problematika je však individuální a je důležité dodržování správné životosprávy! Vzhledem ke složení, je máslo vhodné zejména pro studenou kuchyni. Máslo by se nemělo používat pro smažení.

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Máslo}}
* {{Wikislovník|heslo=máslo}}
* {{Commons|kategorie=Butter}}

[[Kategorie:Wikikuchařka|Máslo]]</text>
      <sha1>momczozwyg7h3e7ugzr6omow4ofuagk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Zelenina/Pažitka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5025</id>
    <revision>
      <id>38649</id>
      <parentid>25089</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="666" xml:space="preserve">[[Soubor:Растения в Седово 294.jpg|náhled|Pažitka]]

'''Pažitka''' (též '''šnytlík''') je oblíbenou naťovou zeleninou, často se krájí na chleba, do polévek nebo se s&amp;nbsp;ní dá ozdobit jídlo. Obsahuje hodně vitamínů, zvláště B2 a&amp;nbsp;C.

Lze ji pěstovat i&amp;nbsp;v&amp;nbsp;truhlíku za oknem a&amp;nbsp;seřezávat po celý rok – je totiž mrazuvzdorná. Pažitku konzumujeme výhradně čerstvou a&amp;nbsp;krájíme těsně před použitím.

== Recepty ==
* [[../../Polévka z brambor a pórku|polévka z&amp;nbsp;brambor a&amp;nbsp;pórku]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Pažitka pobřežní}}

[[Kategorie:Zelenina|pažitka]]</text>
      <sha1>2ygruam7ou5k12k5xa19969ehh8f7kp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Koření/Pažitka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5026</id>
    <redirect title="Wikikuchařka/Zelenina/Pažitka" />
    <revision>
      <id>18319</id>
      <timestamp>2009-11-10T10:53:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>TomasBednar</username>
        <id>1273</id>
      </contributor>
      <comment>#REDIRECT [[Wikikuchařka/Zelenina/Pažitka]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="45" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Wikikuchařka/Zelenina/Pažitka]]</text>
      <sha1>apyh1uxn0wm9calxxwio2owq562gfcr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Scalable Vector Graphics</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5028</id>
    <redirect title="SVG" />
    <revision>
      <id>18323</id>
      <timestamp>2009-11-10T19:09:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>TomasBednar</username>
        <id>1273</id>
      </contributor>
      <comment>Stránka [[Scalable Vector Graphics]] přemístěna na stránku [[SVG]]: Zjednodušení</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[SVG]]</text>
      <sha1>mnvuay1z0yywb7wc2qpktcgbcmyqmd6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ořezávání</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5030</id>
    <redirect title="Geometrie/Ořezávání" />
    <revision>
      <id>18335</id>
      <timestamp>2009-11-11T10:18:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>TomasBednar</username>
        <id>1273</id>
      </contributor>
      <comment>Stránka [[Ořezávání]] přemístěna na stránku [[Geometrie/Ořezávání]]: založení do knihy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="40" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Geometrie/Ořezávání]]</text>
      <sha1>432nyl7bb5zmr7csxg1ik9jz2pfcans</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Vyplňování</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5032</id>
    <redirect title="Geometrie/Vyplňování" />
    <revision>
      <id>18339</id>
      <timestamp>2009-11-11T10:19:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>TomasBednar</username>
        <id>1273</id>
      </contributor>
      <comment>Stránka [[Vyplňování]] přemístěna na stránku [[Geometrie/Vyplňování]]: založení do knihy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="40" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Geometrie/Vyplňování]]</text>
      <sha1>nmizq2wh3i8ttvo8g8ybe2aeymw7xuh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Promítání</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5033</id>
    <redirect title="Geometrie/Promítání" />
    <revision>
      <id>18341</id>
      <timestamp>2009-11-11T10:19:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>TomasBednar</username>
        <id>1273</id>
      </contributor>
      <comment>Stránka [[Promítání]] přemístěna na stránku [[Geometrie/Promítání]]: založení do knihy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="39" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Geometrie/Promítání]]</text>
      <sha1>lrt6a3wx8qh78i5rvv8sfu8jkbd97fp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Viditelnost</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5034</id>
    <redirect title="Geometrie/Viditelnost" />
    <revision>
      <id>18343</id>
      <timestamp>2009-11-11T10:19:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>TomasBednar</username>
        <id>1273</id>
      </contributor>
      <comment>Stránka [[Viditelnost]] přemístěna na stránku [[Geometrie/Viditelnost]]: založení do knihy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="38" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Geometrie/Viditelnost]]</text>
      <sha1>2c68w1p2cipss0vydxqbd84rgfqf86t</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stínování</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5035</id>
    <redirect title="Geometrie/Stínování" />
    <revision>
      <id>18345</id>
      <timestamp>2009-11-11T10:20:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>TomasBednar</username>
        <id>1273</id>
      </contributor>
      <comment>Stránka [[Stínování]] přemístěna na stránku [[Geometrie/Stínování]]: založení do knihy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="39" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Geometrie/Stínování]]</text>
      <sha1>l0ii26gmypztilnas82721944wgjyoo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Raytracing</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5036</id>
    <redirect title="Geometrie/Raytracing" />
    <revision>
      <id>18347</id>
      <timestamp>2009-11-11T10:20:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>TomasBednar</username>
        <id>1273</id>
      </contributor>
      <comment>Stránka [[Raytracing]] přemístěna na stránku [[Geometrie/Raytracing]]: založení do knihy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="37" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Geometrie/Raytracing]]</text>
      <sha1>eorq2diwbttps8gh45updxcd9o89cma</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Žonglování/Jednokolka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5041</id>
    <revision>
      <id>38703</id>
      <parentid>35867</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:33:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="700" xml:space="preserve">[[Soubor:Torker Unicycle.JPG|náhled|Jednokolka]]
'''Jednokolka''' je velice zajímavý dopravní prostředek s jediným kolem. Dříve byla jednokolka využívána zejména artisty, ovšem v současné době se těší hojné oblibě mezi mládeží po celém světě.
Existují soutěže v různých stylech jízdy (Trial, Freestyle, Downhill, Sprint...)
Jízda na jednokolce je vhodná k tréninku rovnováhy a koordinace.

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Jednokolka}}
* {{Commons|kategorie=Unicycles}}
* [http://www.apo-vystoupeni.cz/jednokolky.php Spousta informací o jednokolkách] - Apovy stránky o jednokolkách

[[Kategorie:Žonglování|Jednokolka]]

[[en:The Unicyclopedia]]</text>
      <sha1>8lyeqqvyffn1gajs5dt84p8ca19aurl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Akvaristika/Vytápění akvária</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5044</id>
    <revision>
      <id>34386</id>
      <parentid>30260</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:20:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="934" xml:space="preserve">Jedním z faktorů dobrého chovu je správná teplota vody. Je důležité vědět, jaké ryby chováme a podle toho jim vytvořit optimální podmínky. Akvarijní ryby často pocházejí z oblastí, kde teplota vody neklesá pod 25 ˚C. Mezi základním vybavením akvária by tedy neměl chybět teploměr. Po napuštění nádrže se teplota vody postupně vyrovnává s teplotou okolí (většinou do 24 hodin).

Ohřívač umístíme tak, aby se teplo šířilo po celé nádrži. Pokud máme ponorný ohřívač, umístíme ho co nejblíže filtru, abychom dosáhli proudění ohřáté vody po celém akváriu. Aby teplota vody nekolísala v důsledku větrání nebo vypínání topení v domě, je dobré mít ohřívač s termostatem, který ji pohlídá.

{{Poznámka|Pokud máme nádrž větší než 1000 litrů, je jednodušší a levnější vytápět celou místnost}}

[[Kategorie:Akvaristika|Vytápění akvária]]</text>
      <sha1>29jznb0z0l5ir4dxtuptagocaj7vqqg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Národní kuchyně/Čínská kuchyně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5045</id>
    <revision>
      <id>25373</id>
      <parentid>25371</parentid>
      <timestamp>2013-09-21T13:03:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Evosheek</username>
        <id>4310</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="339" xml:space="preserve">* [[Wikikuchařka/Čínské nudle|Čínské nudle]]
* [[Wikikuchařka/Kachna smažená v těstíčku|Kachna smažená v těstíčku]]
* [[Wikikuchařka/Krevetové toasty se sezamem|Krevetové toasty se sezamem]]
* [[../../Mu - Sü - Žou|Mu - Sü - Žou]] (vepřové s houbami a vejcem)

[[Kategorie:Národní kuchyně|Čínská kuchyně]]</text>
      <sha1>1043s43sxfb3xp9apktsbizqfmq1etf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Středověký realismus a nominalismus</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5047</id>
    <revision>
      <id>38549</id>
      <parentid>35483</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="35096" xml:space="preserve">== Úvod ==

Česká wikipedie v hesle [[w:realismus a nominalismus|realismus a nominalismus]] říká, že realismus a nominalismus je středověké označení pro dvě obecné tendence, pro jednu ze základních polarit lidského myšlení, jež se týká vztahu mezi obecným a zvláštním nebo také i univerzálním a individuálním. Krajní realisté tvrdí, že skutečné či existující jsou pouze trvalé obecniny, jednotlivé individuality jsou pojmy od nich pouze odvozené a pod nimi existující, zatímco nominalisté mají takřka opačný názor, vychází z toho, že pouze s jednotlivě určenými pojmy lze udělat nějakou přímou zkušenost, lze se jich dotknout nebo je přesně popsat. Můžeme se domnívat, že tento spor je pouze jazykový, že jde pouze o to, jak kdo nahlíží na pojmenování a možnost přesného popisu obecných věcí jako jsou pojmy svět anebo člověk. Historické zkušenosti ovšem ukázaly, že tyto spory nejsou pouze v oblasti lingvistické, ale značně vyhraněné a nelze se přiklonit pouze na jednu stranu.

== Uvedení do problematiky ==

Zastánci krajního realismu, mezi které patří [[w:Anselm z Canterbury|Anselm z Canterbury]] nebo např. i [[w:Tomáš Akvinský|Tomáš Akvinský]] a [[w:Albert Veliký|Albert Veliký]] tvrdí, že existuje pouze realismus, tedy vnímání světa z pohledu obecna a [[w:Jsoucno|jsoucna]]. Domnívají se, že existuje pouze jejich jediný pohled na svět, tento pohled je prezentován značně obecně a vychází z tradiční řecké filosofie. Bohužel byl často zneužit pro absolutistickou nebo příliš autoritářskou vládu, nicméně, tohle není hlavním sporem.

Tento náhled na realismus hájí tezi, že univerzálie jsou reality a existují před jinými konkretizovanými věcmi a existují i nezávisle na našem rozumu, náš pozemský svět se realismům jevil jako odraz dokonalého, věčného a neměnného světa božských ideí.

Jednou z příčin sporů mezi nominalisty a realisty byly spory o univerzália, což jsou výše zmiňované obecné pojmy, tyto spory vypukly ve středověké scholastice. Tento směr se objevil již v 11. století, v tomtéž století se měl začít řešit spor o univerzália, vznikl kolem Aristotelova výkladu a kritiky Platónova učení o idejích, tyto spory se dostávají na povrch přes Boëthiovy překlady Porfiriova Úvodu k Aristotelovým kategoriím, Porfyrios v tomto díle zkritizoval pojetí reality, které ve svém díle používal Aristoteles. Z těchto důsledků vznikly problémy s církevními dogmaty, odmítání myšlenek realismu a onoho obecna vznikaly problémy s uznáním existence samotného boha a vůbec uznání existence samotné institucionální církve.

Existuje přibližně 13 variací na souhru realismu a nominalismu, docházelo v nich k pokusům o uvědomění si jednotlivých směrů křesťanského myšlení a uchopení tohoto myšlení za správný konec, bohužel nebo bohudík se můžeme domnívat, že tyto spory neměly a nemají konec.

O zpochybnění křesťanského myšlení a víry ve svatou trojici se zasloužil již v jedenáctém století francouzský teolog a filozof Jan Roscellinus, ten byl krajním nominalistou a tak se s logikou věci a důvěrou v jednotlivinu a ne v obecno dostal do sporů s církví, která uznávala jediného boha, jeho myšlenkou je triteismus, což je víra místo ve Svatou trojici ve tři různé všemocné bohy. Vycházel z učení Jana Peloponéského, který ve staré Alexandrii komentoval [[w:Aristotelés|Aristotelovy]] spisky, ten svoje nejdůležitější dílo, v angličtině nazývané Arbiter, sepsal těsně před konáním druhého konstantinopolského koncilu, na tomto koncilu se jednalo převážně o tzv. monofyzitismu, což je, jak jistě víte, nauka o tom, že Ježíš Kristus měl pouze boží podobu a ne lidskou přirozenost. Dle mého názoru i toto jednání mohlo hrát roli ve sporech mezi realisty a naturalisty.

Dalším nominalistou, jehož dílo je vhodné v uvedení do problematiky zmínit je Pierre Abélard, tento představitel západního nominalismu byl stejně jako jeho učitel Roscellinus krajním nominalistou a také se dostal do sporu s církví, vystupoval proti tezi, že filosofie má být pokorná vůči teologii a zdůrazňoval přednost vědění před slepým následováním slov víry. Jeho díla tak byla odsouzena církví. Druhým jeho učitelem byl Vilém ze Champeaux, to již byl krajní realista a dovolil tak Abélardovi nahlédnout na naprosto druhý pól sporu.

== Komparace z mého pohledu ==

Myslím, že nejsem dostatečně etablovaný ve filozofii a v pohledu do těchto historický dob, ale z mého studia pro tuto prácí jsem usoudil, že jsem ve své podstatě spíš nominalista, také moc nevěřím v jsoucno a obecno, nevěřím v Boha a věřím spíš vědeckým důkazům před důkazy typu „on to pověděl a prostě to tak je“. Myslím si i to, že i v dnešních dobách mohou existovat lidé, pro které je víra v něco obecného důležitá, i já rád věřím, že něco prostě je, ale jsem rád, že většina věcí se již dá uchopit z vědeckého pohledu a vnímat z více úhlů pohledu, máme možnost studovat a zjišťovat co nejvíce. I v této práci jsem měl možnost studovat z mnoha stran, často mě některé myšlenky přišly zajímavé, už samotný triteismus je velice zajímavou myšlenkou, zde se například musím už pro podstatu sporu a pojmu přiklonit na stranu nominalistů a zakladatele pojmu Jana Roscellina. Svatá trojice je pro mě něco nepředstavitelného, pro křesťany je to naopak něco důležitého, je to pro ně označení tří osob v jednom Bohu, je to otec, syn i duch svatý. Pro mě je nasnadě otázka, kterou si jistě kladl i Roscellinus, jak mohou tři charaktery být v jednom objektu, v jednom obecnu? Vždyť to přeci nejde, jsem ochoten uznat existenci tří různých mocných bohů, ale nejsem schopen uznat existenci obecného pojmu Svaté trojice. Stejně jako já rozmýšlejí i představitelé náboženského směru Svědkové Jehovovi nebo Kvakeři, ač jsem velmi proti zásadám Svědků Jehovových, tak v této otázce bych s nimi souhlasil.

Zajímavé zjištění učební metody zavedl Abélard během období rané scholastiky, bylo to učení sic et non (česky Ano a ne), bylo to položení otázky a diskuzi o odpovědích, v tu dobu ovšem nesměly být porušovány církevní dogmata. My si již můžeme položit otázku, která tehdy nebyla vhodná a jejímu autorovi hrozila exkomunikace, můžeme se zeptat i na otázky typu „Proč je svatá trojice a ne čtveřice?“ Odpovědi se sice nedočkáme nebo dočkáme, ale i dřív i nyní budeme mít tolik názorů jako je lidí v místnosti, kde je daná otázka položena.

Dalšími důležitými filozofy, již realisty, byli Albert Veliký a Tomáš Akvinský, oba patřili k umírněným realistům a podle nich universália sice existují jako ideje na boží mysli před věcmi, reálně však existují v jednotlivých věcech, existují jako pojmy. Tito myslitelé oba žili v 13. století, v této době vrcholily snahy o sepsání sumarizačních textů, sum. Jedním z autorů prvních knih, které měly sumarizovat všechny znalosti světa byl Albert Veliký, věnoval se spoustě oborů a získal tak označení „doctor universalis“, zpracovával dílo Aristotela a toto chtěl zbavit islamismů, komentoval je a rozšiřoval.

Jeho dílo rozšiřoval a dokončil Tomáš Akvinský, toto dílo se latinsky nazývá „[[w:Summa theologiae|Summa theologiae]]“ a v češtině vyšlo pod názvem Suma teologická před druhou světovou válkou, o český překlad a o vydání se zasloužili dominikání. Suma teologická je stěžejním dílem Tomáše Akvinského, mezi další jeho díla patří „Summa contra geniles“, která byla v roce 1993 přeložena a vydána maticí cyrilometodějskou, překlad vedl Jiří Bahounek. Teologické interpretace Tomáše Akvinského lze pochopit pouze s uvědoměním několika základních skutečností, Akvinský chtěl shrnout filozofickou a teologickou vzdělanost a uchopit ji v rámci antické filozofie, pro svoje zdůvodnění křesťanského myšlení chtěl využít dílo Aristotelovo. V těchto letech se objevují nové překlady těchto děl do latiny, pro Tomáše Akvinského je překládal většinou mnich Viliam, který ovládal přímo klasické jazyky. Tomáš se tak snažil interpretovat dílo přes Aristotelovo učení, k dosáhnutí cílené interpretace křesťanského myšlení mu slouží nejen díla Aristotelova, ale i díla vrcholné patristiky. Jedním z často citovaných patristiků v Akvinského díle je Augustin z Hippa, který se věnoval interpretaci díla Platóna a také se věnoval interpretací pojmů z novoplatonismu. Mimo těchto zdrojů pro svoji práci používal i odkazy na bibli a koncilové a papežské dekrety. V dobách Tomáš Akvinského se odehrávaly i spory františkánů a dominikánů, Akvinský byl dominikánem a založil tak spolu s dalšími teology tradici aristotelizmu, františkáni se věnovali tradicím Augustinova platonizmu, dominikánská rehabilitace Aristotela v 13. století se pokládala za ohrožení křesťanství, později však byla uznána a tyto obavy se staly bezpředmětnými.
=== Suma teologická ===
[[Soubor:SummaTheologiae.jpg|náhled|Obrázek 1 Stránka ze Sumy teologické, (kopie od Petera Schöffera, 1471)]]

V jeho Sumě teologické se opět setkáváme s Abélardovou metodou Ano i ne, představuje zde nejprve argumenty v prospěch myšlenky, poté argumenty v neprospěch konkrétní myšlenky (sed contra) a ke konci myšlenku zkouší sám vyřešit (respondeo). Následují i komentáře k argumentům (ad argumentum).
Samotná Summa theologiae byla rozdělena do tří částí, z nichž druhá byla dělena na dva díly. Poslední, třetí, část nebyla Tomášem dokončena, dokončili ji jeho žácí, kteří ji doplnili o dodatky s latinským názvem „Supplementum“. Tyto části se dělí na kvestie (lat. quaestiones), které jsou děleny do článků (lat. artikuli).

V první části (lat. Prima Pars) se Akvinský zabývá samotnou existencí Boha a jeho přirozeností, vytvořením světa, anděly a přirozeností člověka. V prvním díle druhé částí (lat. Prima Secundae) se zabývá hlavními principy morality a to včetně teorie práva, v druhém dílu druhé části (lat. Secunda Secundae) se zabývá moralitou jednotlivin včetně jednotlivých ctností a zlostí. Ve třetí části (lat. Tertia Pars) se věnuje osobě a práci Krista, svátostem a konci světa, tato část byla Akvinským zanechána nedokončená.

:''Odpovídám: Musí se říci, že v Bohu je vědění nejdokonaleji. Aby to bylo zřejmé, musí se uvážiti, že poznávající se od nepoznávajících liší v tom, že nepoznávající nemají nic, leč jen svůj tvar; ale poznávajícímu je vrozeno míti také tvar jiné věci, neboť podoba poznávaného je v poznávajícím. Z toho je patrné, že přirozenost věci nepoznávající jest více zúžena a omezena; přirozenost však věcí poznávajících má větší obsah a rozsah. Pročež praví Filosof ve 3. O Duši, že duše jest jaksi všechno&quot;. Ale zúžení tvaru je skrze hmotu. Proto také jsme svrchu řekli, že čím více jsou tvary nehmotné tím více se blíží k jakési nekonečnosti. Je tedy patrné, že nehmotnost nějaké věci je důvodem, že je poznávající; a podle způsobu nehmotnosti je způsob poznávání. Proto ve 2. O Duši se praví, že rostliny nepoznávají pro svou hmotnost. Ale smysl je poznávající, poněvadž může vnímati podoby bez hmoty; a rozum jest ještě více poznávající, poněvadž jest více odloučen od hmoty a nesmíšený, jak se praví 3. O Duši. Tedy, poněvadž Bůh jest na vrcholu nehmotnosti, jak jest patrné z dřívějšího následuje, že jest na vrcholu poznávání.''

Toto dílo bylo samotným Tomášem určeno pro začátečníky v teologických otázek, proto je členěna do zmíněných článků s otázkami a odpověďmi. Zabývá se filozoficko teologickým bádáním o Bohu, morální teolologií a svátostmi. Nad tímto odstavcem jsem umístil citaci z díla, citaci z první části, z otázky č. 14, která má latinský název De scientia Dei.

=== Rozum a víra ===

V době života Tomáše Akvinského se vztah rozumu a víry v podobě filozofie a teologie rozvinul do vleklého a velkého sporu, křesťanští teologové se snaží řešit tento problém pomocí teorie dvojaké pravdy, tato teorie byla nejvýrazněji formovaná v arabské filozofii. Tato teorie se snaží oddělit vědu od náboženství, nicméně nebyla Akvinským přijata. Ten naopak zřetelně rozděluje rozum i víru, jejich pole působnosti, podle Akvinského je rozum i víra cesta ke pravdě, každá má však vést jiným směrem a dovést k pravdě jiným způsobem. Podle Akvinského žádná náboženská pravda není proti rozumu, ale může se stát, že některé pravdy se dostávají někam do oblasti nad rozumem, nikoliv však mimo rozum, vždy je to pravda. Mezi tyto pravdy patří například prvotní hřích, což je hřích, který je předáván již při narození jako nesvatost a je tak dědičný, což je i jeho druhé označení. Ve všech ostatních případech se rozum a víra mají doplňovat, někdy dokonce i shodovat, Akvinský věřil, že pravda je jen jedna jediná. Má to být Boží rozum, který má osvítit teologa i filozofa. Z toho mělo vyplynout to, že ani rozumové pravdy nemohou být v rozporu s pravdou víry.
Akvinský ve svém díle přiznává, že člověk je schopný rozeznat realitu a Boží stvoření podle svého vlastního rozumu, dokonce předkládá pět cest k Bohu, ve kterých se snaží aplikovat svoji teorii o vztahu rozumu a víry, tak aby dokázal, že myslící člověk je schopen poznat existenci Boha i bez „nějaké“ víry. Víra si tak u Akvinského ponechává vítězství nad rozumem a to hlavně z hlediska spásy člověka, ostatní vědy mají být pouze poslužníkem teologie. Akvinský tak učinil pokus o dokázání, že náboženské pravdy jsou reálné a platné a smysly, zejména pak rozum jsou užitečnými nástroji pro odhalování náboženských pravd o světě, člověku i Bohu. Tyto pak nejsou v rozporu s teologií, ale naopak, dokážou ji doplnit a podpořit.

=== Pět cest k Bohu ===

Akvinský odmítnul uvěřit, že existence Boha je jasnou a samozřejmou pravdou, proto odmítal ontologický důkaz Boží existence, dokud nebude moci poznat podstatu Boha. Již výše jsem se zmínil o tom, že sám Akvinský ve svěm díle nazvaném Suma teologická představil a vysvětlil pět cest k Bohu, z nich je hodně cítit vliv Aristotelova učení, jsou to tyto:

* Pohyb
** Věc, která se pohybuje, musela být uvedena do pohybu nějakým činitelem, věcí nebo silou. Musí tedy existovat prvotní hybatel, kterým je zde Bůh. Nic se tedy nemůže hýbat samo od sebe, pokud každá věc potřebuje činitel k pohybu, tak i soustava věcí potřebuje hybatele, tím je Bůh.

* Příčina a následek
** Žádný objekt nemohl vzniknout sám od sebe, musela existovat primární příčina existence věci. Bůh by měl být prvotním počátkem existence všech věcí, ale mohou existovat věci, které vznikly z jiné věci. Nemůže ale existovat věc, která vznikla sama ze sebe. Bůh je tedy prvotní příčinou existence věcí.

* Nutnost a nahodilost
** Některé věci musí nutně existovat, musí prostě být, jsou ale i věci, které existovat nutně nemusí. Mohou se stát pouhou náhodou, tyto věci má způsobovat řiditel náhody, což by měl být Bůh.

* Stupně dokonalosti
** Existují dvě věci, o jedné lze říci, že je krásnější než druhá. Musí tak existovat standard, podle kterého jsou tyto parametry krásy poměřovány, tyto kvality by podle Akvinského měly být součástí Boha.

* Rozumný plán
** Při pohledu na přírodu a fyzikální zákony je nám napovídáno, že někdo toto musel uspořádat, někdo musel být dokonalým a perfektním tvůrcem všeho, tím tvůrce by měl být Bůh.

=== Akvinského postoj k univerzáliím ===

Tomáš Akvinský ve své metafyzice využil Aristotelovu ontologickou terminologii, což jsou mimo jiné dvojice pojmů jako jsou: možnost a skutečnost, podstata a existence, substance a akcidence a látka a forma. Vychází z Aristotelova chápání kategorie bytí a směřuje tím k transcendentnímu bytí – k Bohu.

Možnost jako potence je schopností konání resp. Schopností ustavičného přeměňování se, zatímco skutečnost jako akt je již realizací potence, což znamená, že je realizací změny. Pomocí sledu realizace možností prostřednictvím aktů Akvinský podobě jako Aristoteles vysvětluje pohyb a tím se mu to stává jedním z argumentů v prospěch existence samotného Boha.

Bytí je podle Akvinského složené z podstaty a bytí, takže vlastně z esence a existence, Bůh a stvoření se podle něho liší právě tím, že Boží esence implikuje jeho vlastní existenci, zatímco esence stvořeného bytí neimplikuje svoji existenci, stvoření existuje vlastně díky jinému činiteli. Podstata tělesného bytí se skládá z materiálu a formy, i zde je vidět výrazný vztah k Aristotelovu dílu.

Nejvyšší dokonalostí je bytí, které existuje samo o sobě a samo ze sebe jako čisté uskutečňování, které má důvod bytí v sobě samém, to je podle Akvinského Bůh. Podle Akvinského lidský rozum nemůže přímo poznat Boha, duši, podstatu materiálních věcí a ani všeobecné pravdy. Poznává jen jednotliviny, zde se začíná ukazovat jeho názor na spory o univerzália, Tomáš Akvinský tak tyto spory sleduje z pozice umírněného realismu.

Existují podle něj tři druhy univerzálií, jsou to pojmy „před věcmi“ (lat. ante res), jež slouží jako ideové předobrazy jednotlivých bytí v božském rozumu, „ve věcích“ (lat. in rebus) jako substanční formy jednotlivých bytí a pojem „po věcích“ (lat. post res) jako věci existující v lidském rozumu abstrahováním jednotlivých bytí.
==== Můj pohled na pět cest k bohu a k akvinského postoji ====

Myslím, že Akvinský velice příjemně shrnul svůj pohled na Boha a na důkazy jeho existence, již první z cest, důkaz pomocí pohybu je velice zajímavá a logicky dokázaná. Akvinský užil toho, že co se někdy hýbalo, musela uvést další existence, to se mi zdá velmi logické, ovšem mohou být i protinázory. Jako jeden z nich mě napadá třeba působení větru a vody, vždyť proudy větrů i vod nemohlo rozpohybovat něco jiného. Tedy možná mohlo, ale to něco jiného je planeta Země a fyzika. Při studiu předmětu fyzická geografie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity nás prof. Brázdil a doktor Máčka učili, že vodní proudy typu El niño jsou způsobeny mimo jiné rotací Země. Totéž platí i o většině větrů, zde hraje nezanedbatelnou roli vyrovnávaní tlaků. Dle mého názoru i toto je ovlivněno fyzikou a pohyby Země.

Akvinský ovšem v pátém důkazu sděluje, že i přírodní a fyzikální věci, které zdánlivě nemají příčinu, mají jistý cíl. Podle Akvinského to není konáno náhodou a má to svůj rád a svého tvůrce, což by měl být Bůh. Z mého pohledu bývalého studenta geografie a člověka, který se zabývá geografií a dalšími přírodními vědami je tohle věc, která je pro mě nepředstavitelná. Věřím, že i samotný vesmír nebyl stvořen žádnou velkou figurou, jako je Bůh, ale vznikl při tzv. Velkém třesku. Samozřejmě se dá namítnout, že „to nikdo neviděl“, ale s tím se nedá počítat. Bylo zjištěno, že vesmír měl existovat v podobě singularity, čili jednotliviny a posléze se začal roztahovat rychlostmi přímo úměrnými vzdálenosti nejvzdálenějších galaxií. Ve dvacátých letech minulého století bylo Edwinem Hubbleem experimentálně dokázáno, že se vesmír roztahuje, o tomto dále vizte další informace o Hubbleově zákoně.

Dalším důkazem je důkaz o příčině a následku, Akvinský tvrdí, že nic nemůže existovat bez toho, aby bylo něčím stvořeno. Jako proti názor mohou být opět uvedeny teorie o vzniku vesmíru při velkém třesku, Akvinský mohl předpokládat, že i tento vznikl pomocí Boha. Já však můžu oponovat otázkou na vznik samotného Boha, i ten by podle Akvinského musel být něčím stvořen, podle tohoto důkazu by musel být stvořen sám sebou, což, dá se říct, může rozvrátit Akvinského důkaz.

Dalším důkazem je důkaz nutnosti a nahodilosti, Akvinský zde tvrdí, že některé věci musí nutně existovat a jiné ne. I to se dá vyvrátit nebo potvrdit pomocí existence samotného Boha, Bůh musel něco způsobit i určitou náhodou, kterou sám řídil. S dalším důkazem, což je porovnání standardů a stupňů dokonalosti pomocí Boha bych mohl i souhlasit, nejsem sice věřící, ale myslím, že pro mnoho lidí může být Bůh stupněm dokonalosti. Setkal jsem se s mnohými lidmi, pro které víra v Boha byla to dokonalé a jeho myšlení a figura pro ně byla naprosto svatá a nedotknutelná. Byla pro ně dokonalá a porovnávali s ní celý život, svoje chování, svoje vystupování a také jiné lidi či jiné věci. Byl pro ně jistým standardním ideálem a dá se říct, že ho svým způsobem milovali a obdivovali. Každému jeho zpodobnění se dokázali uklonit a uctít ho v nejvyšší míře posvátnosti.

Tomáš Akvinský je umírněný realista, existují věci, které slouží jako ideové předobrazy bytí v božském rozumu, tomu mohu rozumět jako představa věcí, které jsou nad věcmi a všemu velí. Jsou to nápady Boha k stvoření všeho a ovládnutí všeho, jsou to dokonalosti božské, ale i dokonalosti lidské. Také ovšem existují věci, které jsou substančními formami jednotlivých bytí, to jsou podle mě věci, které jsou tvořeny z jednotlivých věcí a mohou tak být i viděny a také jsou věci, které vznikají už abstrakcí jednotlivin a mají svůj prapočátek v lidském rozumu.
Myslím si tak, že Akvinský shrnul veškeré známé vědění svého tehdejšího světa a použil tak mnoho odkazů na Aristotelovo dílo a jeho vědění.
== Tomismus ==

Již Tomáš Akvinský mohl být spojován s pojmem tomismus, tomismus je filozoficko-teologický směr, který se snaží racionálně sloučit myšlenky aristotelismu a novoplatonismu s naukou Augustina z Hippony. Ten tvrdil, že člověk je od narození neschopen konat dobré skutky, což je vlastně dědičný hřích, ale předpokládal, že určití jednotlivci jsou předurčeni milostí boží k věčné spáse. Augustin žil mezi lety 354 a 430 v dnešním Alžírsku, stal se biskupem a byl později uznán za učitele církve a také byl kanonizován. Napsal dílo O boží obci, kde vytváří vlastní katolickou historii světa, kde je obsahem boj dvou entit, časné pozemské obce a věčně obce nebeské. Pozemská část světa je plná hřešících lidí a tvorů a odehrává se v ní zápas o pravé určení člověka. Skutečným místem pro život pravých křesťanů je až nebeský svět, kam je křesťan doveden církví. Pozemský svět má dopomáhat církvi v tomto cíli.
== Nominalismus ==

Nástup empirismu a rozklad realismu vedli k opětovnému zavedení nominalismu, jeho tehdejší vůdčí postavou byl anglický františkánský mnich, teolog a filozof [[w:William Ockham|William Ockham]], tento mnich položil myšlenkový základ oddělení filozofie a teologie a mimo jiné podporoval stanovisko, aby církev zkrátila své majetky a toto inspirovalo Johna Wycliffa ([[w:Jan Vyklef|Jan Vyklef]]) a později tyto stanoviska přebrali i čeští husité.

Ockham ve svém myšlení popírá existenci obecných pojmů a stejně tak i abstrakcí, zejména číselných představ. Uznal však obecné vlastnosti, podle Ockhama je jediné nutné jsoucno je Bůh, všechna ostatní jsoucna i další pojmy jsou jen nahodilé děje. Ocham uznává jsoucna pouze v případech, že jsou sama evidentní, známé ze smyslové zkušenosti anebo pokud je uznává Bible. Také ve své podstatě neuznával matematické a geometrické pohledy na jsoucna. Zkrátka tak uznává, že reálné jsou pouze a jedině jednotliviny. Postupně se tak prosazuje nominalismus, hlavně v Paříži, která se stává jedním z jeho center. Tam také převládl směr, který je nám známý pod názvem tenninistický buridanismus, jeho předním představitelem je Jean Buridan, filozof a mezi lety 1328 a 1340 rektor Sorbonny, tento filozof, který nikdy nevstoupil do řeholního řádu napsal mnoho děl, mimo jiné komentoval téměř všechny Aristotelovy spisy. Byl žákem W. Ockhana a věnoval se převážně filozofii, tuto uměl oddělit od teologie a věří v přírodní zákony, ne v zákony univerzálií. Jeho názorem bylo, že člověk má vůli podřízenou rozumu, ale je schopen toto rozhodnutí tak dlouho odkládat, než se mu tyto rozumové důvody nezdají přesvědčivé.

Tento paradox nebo problém je nazýván Buridanův osel, je to bajka poprvé uvedena v Aristotelových spisech, osel se musí rozhodnout pro jednu ze dvou hromádek sena, které jsou stejné a mají úplně stejné vlastnosti. Tak dlouho se ovšem rozhoduje, až nakonec zemře hlady, protože není schopen rozumově vyhodnotit, která z těchto dvou hromádek sena je pro něj lepší a výživnější. Tak je vidět, že nejen rozumem je živ člověk, musí používat i nějaké jiné myšlení, než jen a pouze racionální.
=== Můj komentář k paradoxu ===

Myslím, že člověk by měl být schopen se rozhodnout podle svého vlastního uvážení a bez toho, aby byl něčím čí někým ovlivněn. Toto se ovšem může stát málokdy, mnoho let našeho života jsme ovlivňování rodiči, mnoho let jsme ovlivňováni partnery či dětmi. Podobný rozpor v rozhodování můžeme pozorovat i u věřících křesťanů, kteří jsou také ovlivněni, často jsou ovlivněni už tím, že jsou vychováváni svými rodiči a okolím k tomu, aby věřícími byli. Pokud se malé dítě nemůže rozhodnout a je tak dovedeno k svatému přijímání, tak je ovlivněn jeho rozumový úsudek. Posléze se ovšem mnohokrát může rozhodnout, ale v naší kultuře se nenosí přílišná revolta k vlastním autoritám. Zvláště pokud jde o rodinu a přátele, člověk může vědět, že se mu nelíbí přístup k rozhodování a myšlení, ale má úctu ke starším anebo dokonce i určitý druh obdivu či lásky.

Nechce tak ublížit a zklamat, znám ovšem i dost případů toho, že dítě nechtělo konat nějaký druh revolty proti víře, že je to naplňovalo a našlo si i mnoho stejně silně Bohu oddaných přátel, existují i kluby podobně oddaných lidí a ti se baví svým způsobem. To, že tyto způsoby jsou leckdy na hraně s vírou v Boha je věc jiná a ponechme to stranou.

Jistě všichni známe mnoho příkladů těžkého rozhodnutí, rozhodnutí o milosrdné lži, rozhodnutí o podvodu u důležité zkoušky nebo podobné. Existují i těžší rozhodnutí, které už rozumově nelze příliš odůvodnit, pokud vezmeme příklad potratu nenarozeného dítěte, které momentálně nemůžeme majetkově zabezpečit, tak jak se rozhodnout. Můžeme riskovat to, že dítě bude vyrůstat ve špatných poměrech nebo v neúplné rodině, ale také můžeme riskovat potrat u dívky a výrazně tak zasáhnout do jejího těla a nenarozené dítě podle některých i zabít. I toto církev stále odmítá a jsou i státy, například Polsko, kde jsou potraty zakázány. Bohužel, chce se mi říci.

Dalším příkladem nesnadného a rozumem těžko rozhodnutelného rozhodnutí je problém eutanazie – asistované sebevraždy, existuje příbuzný, který je několik měsíců či let v téměř vegetativním stavu, víme, že žije pouze s podporou přístrojů a rozhodujeme se o tom, zda bude žít nebo ne. Rozum nám velí, že bychom ji nebo jeho měli nechat odpojit, ale city nám radí, že je to náš příbuzný, že ho nebo ji máme přece rádi a že by se mu to jistě nelíbilo. Je to prostě problém, který nelze racionálně vyřešit, navíc se proti asistované sebevraždě staví ve většině zemí vyspělého světa i zákony.
== Závěr ==

Na začátku psaní této práce jsem přistupoval k otázkám realismu a nominalismu jako naprostý laik, který se s filozofií a potažmo i teologií setkával pouze na střední škole a to ne v širokém okruhu předmětů. Jediný předmět, kde nám byl dán základ filozofie, a mohli jsme poznat význam filozofů a filozofie pro nás byla občanská nauka, nicméně i v ní jsme se filozofii věnovali okrajově. Možná víc nám daly rozbory literatury v českém jazyce a literatuře, kde jsme často rozebírali antická díla a později i mnohá středověká díla. Při psaní této práce se mi tak často vybavovaly názvy děl i jména osob.

Až při psaní této eseje jsem tak směl nahlédnout do útrob realismu a nominalismu, jak je vidět z rozsahu práce víc mě zaujal realismus a hlavně práce Tomáše Akvinského. Na začátku práce jsem do prvotní komparace směrů napsal, že se podle shrnutí těchto směrů považuji spíše za nominalistu. I teď se považuji spíše za nominalistu, který vyznává, že existují přírodní zákony a že ty nejsou řízeny Bohem nebo podobným prvotním činitelem, ale planetou Zemí. Ale psaní zajímavé části práce o realismu mě přimělo k tomu, abych uvažoval nad tím, jak je svět ovlivněný zmíněnými univerzáliemi a jestli opravdu neexistuje jsoucno a vzhledem k okolnostem mě to přivedlo i k několika debatám, které byly vedeny v silně filozofické rovině.

Můžu tak teď porovnat svět realistů a nominalistů, svět realistů jistě mohl být zajímavý pro toho, kdo chtěl věřit v nějakou jistotu, svět nominalistů pro toho, kdo věří ve svůj rozum a je schopen přijmout jiné než Božské vědění.

== Citovaná literatura ==
* {{Citace monografie
 | příjmení = Rádl
 | jméno = Emanuel
 | titul = Dějiny filosofie. I. Starověk a středověk
 | vydavatel = Votobia
 | místo = Praha
 | rok = 1998
 | isbn = 80-7220-063-1
 | vydání = Reprint 1. vydání
 | strany = 
 | jazyk = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Hladík
 | jméno = Jaroslav
 | titul = Společenské vědy v kostce : pro střední školy
 | vydavatel = Fragment
 | místo = Praha
 | rok = 2004
 | isbn = 80-7200-966-4
 | vydání = 3. vydání
 | strany = 
 | jazyk = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Störig
 | jméno = Hans Joachim
 | titul = Malé dějiny filozofie
 | vydavatel = Karmelitánské nakladatelství
 | místo = Kostelní Vydří
 | rok = 2000
 | isbn = 80-7192-500-4
}}
* {{Citace elektronické monografie
 | autor = Wikipedia contributors
 | titul = John Philoponus
 | datum vydání = 2009-04-19
 | datum přístupu = 2009-04-30
 | vydavatel = Wikipedia, The Free Encyclopedia
 | jazyk = anglicky
 | url = http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=John_Philoponus&amp;oldid=284877082
}}
* {{Citace elektronické monografie
 | autor = Wikipedia contributors
 | titul = John Philoponus
 | datum vydání = 2009-04-19
 | datum přístupu = 2009-04-30
 | vydavatel = Wikipedia, The Free Encyclopedia
 | jazyk = anglicky
 | url = http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=John_Philoponus&amp;oldid=284877082
}}
* {{Citace elektronické monografie
 | autor = Wikipedia contributors
 | titul = Tritheism
 | datum vydání = 2009-03-11
 | datum přístupu = 2009-04-30
 | vydavatel = Wikipedia, The Free Encyclopedia
 | jazyk = anglicky
 | url = http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Tritheism&amp;oldid=276636472
}}
* {{Citace elektronické monografie
 | autor = Přispěvatelé Wikipedie
 | titul = Tomáš Akvinský
 | datum vydání = 2009-04-25
 | datum přístupu = 2009-04-30
 | vydavatel = Wikipedie: Otevřená encyklopedie
 | url = http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tom%C3%A1%C5%A1_Akvinsk%C3%BD&amp;oldid=3889324
}}
* {{Citace elektronické monografie
 | autor = Prispievatelia Wikipédia
 | titul = Tomáš Akvinský
 | datum vydání = 2009-03-13
 | datum přístupu = 2009-04-30
 | vydavatel = Wikipédia, Slobodná encyklopédia
 | jazyk = slovensky
 | url = http://sk.wikipedia.org/w/index.php?title=Tom%C3%A1%C5%A1_Akvinsk%C3%BD&amp;oldid=2159134
}}
* {{Citace elektronické monografie
 | autor = Prispievatelia Wikipédia
 | titul = Albert Veľký
 | datum vydání = 2009-03-21
 | datum přístupu = 2009-04-30
 | vydavatel = Wikipédia, Slobodná encyklopédia
 | jazyk = slovensky
 | url = http://sk.wikipedia.org/w/index.php?title=Albert_Ve%C4%BEk%C3%BD&amp;oldid=2176295
}}
* {{Citace elektronické monografie
 | autor = Přispěvatelé Wikipedie
 | titul = Tomismus
 | datum vydání = 2009-01-31
 | datum přístupu = 2009-04-30
 | vydavatel = Wikipedie: Otevřená encyklopedie
 | url = http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tomismus&amp;oldid=3569064
}}
* {{Citace elektronické monografie
 | autor = Přispěvatelé Wikipedie
 | titul = Summa theologiae
 | datum vydání = 2009-04-10
 | datum přístupu = 2009-04-30
 | vydavatel = Wikipedie: Otevřená encyklopedie
 | url = http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Summa_theologiae&amp;oldid=3833444
}}
* {{Citace elektronické monografie
 | autor = Přispěvatelé Wikipedie
 | titul = Jean Buridan
 | datum vydání = 2009-04-21
 | datum přístupu = 2009-04-30
 | vydavatel = Wikipedie: Otevřená encyklopedie
 | url = http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jean_Buridan&amp;oldid=3870855
}}
* {{Citace elektronické monografie
 | autor = Přispěvatelé Wikipedie
 | titul = Scholastika
 | datum vydání = 2009-01-11
 | datum přístupu = 2009-04-30
 | vydavatel = Wikipedie: Otevřená encyklopedie
 | url = http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Scholastika&amp;oldid=3491276
}}
* {{Citace elektronické monografie
 | autor = Prispievatelia Wikipédia
 | titul = John Duns Scotus
 | datum vydání = 2009-03-24
 | datum přístupu = 2009-04-30
 | vydavatel = Wikipédia, Slobodná encyklopédia
 | jazyk = slovensky
 | url = http://sk.wikipedia.org/w/index.php?title=John_Duns_Scotus&amp;oldid=2182076
}}
* {{Citace elektronické monografie
 | autor = zdravyrozum.cz
 | titul = Cesty k Bohu
 | datum vydání = 2007
 | datum přístupu = 2009-04-30
 | vydavatel = Zdravý rozum
 | url = http://www.zdravyrozum.cz/rozum/uvahy_akvinsky.asp
}}

[[Kategorie:Filozofie]]
[[Kategorie:Úvahy]]
[[Kategorie:Eseje]]</text>
      <sha1>jkazjznpnme3o3h08a8z3qc8ategik5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Citace elektronické monografie</title>
    <ns>10</ns>
    <id>5055</id>
    <revision>
      <id>32570</id>
      <parentid>21967</parentid>
      <timestamp>2016-11-25T05:33:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>demagizace ISBN odkazů</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5583" xml:space="preserve">&lt;includeonly&gt;&lt;cite class=&quot;citace&quot; {{
#if: {{{ref|}}}
| {{#ifeq:{{{ref}}}|none||id=&quot;{{{ref}}}&quot;}}
| {{#if:{{{příjmení|}}}|{{#if:{{{datum|}}} | id=&quot;Reference-{{{příjmení}}}-{{{datum}}}&quot; }} }}
}}&gt;{{
#if: {{{korporace|}}}
| {{
  #if: {{{odkaz na korporaci|}}}
  | [[{{{odkaz na korporaci}}}|{{{korporace}}}]]
  | {{{korporace}}}
  }}
| {{
  #if: {{{autor|}}}{{{příjmení|}}}
  | {{
    #if: {{{odkaz na autora|}}}
    | [[{{{odkaz na autora}}}|{{
      #if: {{{autor|}}}
      | {{{autor}}}
      | {{uc:{{{příjmení}}}}}{{
        #if: {{{jméno|}}}
        | , {{{jméno}}}
        }}
      }}]]
    | {{
      #if: {{{autor|}}}
      | {{{autor}}}
      | {{uc:{{{příjmení}}}}}{{
        #if: {{{jméno|}}}
        | , {{{jméno}}}
        }}
      }}
    }}{{
    #if: {{{autor2|}}}{{{příjmení2|}}}
    | &lt;nowiki&gt;;&lt;/nowiki&gt; {{
      #if: {{{odkaz na autora2|}}}
      | [[{{{odkaz na autora2}}}|{{
        #if: {{{autor2|}}}
        | {{{autor2}}}
        | {{uc:{{{příjmení2}}}}}{{
          #if: {{{jméno2|}}}
          | , {{{jméno2}}}
          }}
        }}]]
      | {{
        #if: {{{autor2|}}}
        | {{{autor2}}}
        | {{uc:{{{příjmení2}}}}}{{
          #if: {{{jméno2|}}}
          | , {{{jméno2}}}
          }}
        }}
      }}{{
      #if: {{{autor3|}}}{{{příjmení3|}}}
      | &lt;nowiki&gt;;&lt;/nowiki&gt; {{
        #if: {{{odkaz na autora3|}}}
        | [[{{{odkaz na autora3}}}|{{
          #if: {{{autor3|}}}
          | {{{autor3}}}
          | {{uc:{{{příjmení3}}}}}{{
            #if: {{{jméno3|}}}
            | , {{{jméno3}}}
            }}
          }}]]
        | {{
          #if: {{{autor3|}}}
          | {{{autor3}}}
          | {{uc:{{{příjmení3}}}}}{{
            #if: {{{jméno3|}}}
            | , {{{jméno3}}}
            }}
          }}
        }}
      }}
    }}{{
    #if: {{{spoluautoři|}}}
    | , {{{spoluautoři}}} 
    | 
    }} 
  }}
}}{{
#if: {{{korporace|}}}{{{autor|}}}{{{příjmení|}}}
| {{
  #if: {{{spoluautoři|}}}
  |
  | .
  }}
}} {{
#if: {{{titul|{{{dílo|}}}}}}
| ''{{
  #if: {{{odkaz na titul|}}} 
  | [[{{{odkaz na titul}}}|{{{titul|{{{dílo}}}}}}]]
  | {{{titul|{{{dílo}}}}}}
  }}'' &lt;nowiki&gt;[&lt;/nowiki&gt;{{{druh nosiče|{{{formát|online}}}}}}&lt;nowiki&gt;]&lt;/nowiki&gt;.
}} {{
#if: {{{editoři|}}}
| Příprava vydání {{{editoři}}}
}}{{
#if: {{{redaktoři|}}}
| {{
  #if: {{{editoři|}}}
  | &lt;nowiki&gt;;&lt;/nowiki&gt; redakce
  | Redakce 
  }} {{{redaktoři}}}
}}{{
#if: {{{překladatelé|}}}
| {{
  #if: {{{editoři|}}}{{{redaktoři|}}}
  | &lt;nowiki&gt;;&lt;/nowiki&gt; překlad
  | Překlad
  }} {{{překladatelé}}}
}}{{
#if: {{{ilustrátoři|}}}
| {{
  #if: {{{editoři|}}}{{{redaktoři|}}}{{{překladatelé|}}}
  | &lt;nowiki&gt;;&lt;/nowiki&gt; ilustrace
  | Ilustrace
  }} {{{ilustrátoři}}}
}}{{
#if: {{{další|}}}
| {{
  #if: {{{editoři|}}}{{{redaktoři|}}}{{{překladatelé|}}}{{{ilustrátoři|}}}
  | &lt;nowiki&gt;;&lt;/nowiki&gt;
  }} {{{další}}}
}}{{
#if: {{{editoři|}}}{{{redaktoři|}}}{{{překladatelé|}}}{{{ilustrátoři|}}}{{{další|}}}
| .
}} {{
#if: {{{vydání|}}}
| {{{vydání}}}.{{
  #if: {{{typ vydání|}}}
  |, {{{typ vydání}}}
  }} vyd.
}} {{
#if: {{{místo|}}}
| {{{místo}}} :
}} {{
#if: {{{vydavatel|}}}
| {{{vydavatel}}}
}}{{
#if: {{{datum vydání|{{{datum|}}}}}}
| {{
  #if: {{{vydavatel|}}}
  | , {{{datum vydání|{{{datum}}}}}}
  | {{{datum vydání|{{{datum}}}}}}
  }}
}}{{
#if: {{{datum aktualizace|}}}
| {{
  #if: {{{vydavatel|}}}{{{datum vydání|{{{datum|}}}}}}
  | , {{{typ aktualizace|rev.}}} {{{datum aktualizace}}}
  | {{
    #if: {{{místo|}}}
    | {{{typ aktualizace|rev.}}} {{{datum aktualizace}}}
    | {{uc:{{{typ aktualizace|rev.}}}}} {{{datum aktualizace}}}
    }}
  }}
}}{{
#if: {{{datum přístupu|}}}
| {{
  #if: {{{vydavatel|}}}{{{datum vydání|{{{datum|}}}}}}{{{datum aktualizace|}}}
  | , [cit. {{#time: Y-m-d|{{{datum přístupu}}}}}]
  | {{
    #if: {{{místo|}}}
    | [cit. {{#time: Y-m-d|{{{datum přístupu}}}}}]
    | [Cit. {{#time: Y-m-d|{{{datum přístupu}}}}}]
    }}
  }}
}}. {{
#if: {{{edice|}}}
| ({{ucfirst:{{{edice}}}}}{{
  #if: {{{subedice|}}}
  | . {{ucfirst:{{{subedice}}}}} 
  | 
  }}.)
}} {{
#if: {{{kapitola|}}}
| {{ucfirst:{{{typ kapitoly|Kapitola}}}}} {{
  #if: {{{url kapitoly|}}}
  | [{{{url kapitoly}}} {{{kapitola}}}]
  | {{{kapitola}}}
  }}
}}{{
#if: {{{číslování|}}}
| {{
  #if: {{{kapitola|}}}
  | , {{{číslování}}}
  | {{ucfirst:{{{číslování}}}}}
  }}
}}{{
#if: {{{strany|{{{stránky|}}}}}}
| {{
  #if: {{{kapitola|}}}{{{číslování|}}} 
  | , s 
  | S
  }}.&amp;nbsp;{{{strany|{{{stránky}}}}}}
}}{{
#if: {{{lokace|}}}
| {{
  #if: {{{kapitola|}}}{{{číslování|}}}{{{strany|{{{stránky|}}}}}}
  | , {{{lokace}}} 
  | {{ucfirst:{{{lokace}}}}}
  }}
}}{{
#if: {{{kapitola|}}}{{{číslování|}}}{{{strany|{{{stránky|}}}}}}{{{lokace|}}}
| .
}} {{
#if: {{{poznámky|{{{poznámka|}}}}}}
| {{ucfirst:{{{poznámky|{{{poznámka}}}}}}}}.
}} {{
#if: {{{url|}}}
| [{{{url}}} Dostupné online.]
}} {{
#if: {{{dostupnost2|}}}{{{url2|}}}
| {{{dostupnost2|Dostupné také na}}}{{
  #if: {{{url2|}}}
  |&lt;nowiki&gt;:&lt;/nowiki&gt; [{{{url2}}}]
  }}.
}}{{
#if: {{{dostupnost3|}}}{{{url3|}}}
| {{{dostupnost3|Dále dostupné na}}}{{
  #if: {{{url3|}}}
  |&lt;nowiki&gt;:&lt;/nowiki&gt; [{{{url3}}}]
  }}.
}} {{
#if: {{{isbn|}}}
| [[w:ISBN|ISBN]] [[Special:BookSources/{{{isbn}}}|{{{isbn}}}]].
}} {{
#if: {{{doi|}}} 
| [[Digital object identifier|DOI]]:[http://dx.doi.org/{{{doi}}} {{{doi}}}]
}} {{
#if: {{{id|}}} 
| {{{id}}}.
}} {{
#if: {{{jazyk|}}}
| ({{{jazyk}}})
}}&lt;/cite&gt;&lt;/includeonly&gt;&lt;noinclude&gt;

[[Kategorie:Šablony:Citace| {{PAGENAME}}]]
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>cq81adpnj05aj7bi5ws4dgdecfr2gpu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Matriky/SOA Třeboň</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5062</id>
    <revision>
      <id>33634</id>
      <parentid>23265</parentid>
      <timestamp>2017-06-10T12:12:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="16326" xml:space="preserve">== Římskokatolická církev ==

{| class=&quot;wikitable&quot; 
|- 
! farnost
! vsi
! poznámka
! style=&quot;width: 6em;&quot; | léta
! dnešní matriční obvod
|-
! [[Matriky/SOA Třeboň/Albrechtice nad Vltavou|Albrechtice nad Vltavou]]
| [[w:Albrechtice nad Vltavou|Albrechitce nad Vltavou]], [[w:Hladná|Hladná]], [[w:Údraž|Údraž]]
| do roku 1785 spadaly Albrechtice nad Vltavou a Hladná do farnosti [[Matriky/SOA Třeboň/Neznašov|Neznašov]], Údraž do farnosti [[Matriky/SOA Třeboň/Chřešťovice|Chřešťovice]]
| 1717-1888
| Písek
|-
! [[Matriky/SOA Třeboň/Bavorov|Bavorov]]
| [[w:Bavorov|Bavorov]], [[w:Blanice (Bavorov)|Blanice]], [[w:Blanička (Strunkovice nad Blanicí)|Blanička]], [[w:Čichtice|Čichtice]], [[w:Dvorec (Dub)|Dvorec]], [[w:Hájek (okres Strakonice)|Hájek]], [[w:Malý Bor (Strunkovice nad Blanicí)|Malý Bor]], [[w:Svinětice|Svinětice]], [[w:Šipoun|Šipoun]], [[w:Tourov|Tourov]], [[w:Trsovky|Trsovky]], [[w:Útěšov|Útěšov]]
| do roku 1741 do farnosti spadaly i [[w:Protivec (Strunkovice nad Blanicí)|Protivec]], [[w:Strunkovice nad Blanicí|Strunkovice nad Blanicí]] a [[w:Žíchovec|Žíchovec]]; do roku 1785 [[w:Borčice (Dub)|Borčice]], [[w:Dub (okres Prachatice)|Dub]], [[w:Dubská Lhota|Dubská Lhota]] a [[w:Javornice (Dub)|Javornice]]
| 1641-1927
| Bavorov, Strunkovice nad Blanicí
|-
! Bechyně
|  
|
|-
! [[Matriky/SOA Třeboň/Bělčice|Bělčice]] 
| [[w:Bělčice|Bělčice]], [[w:Hornosín|Hornosín]], [[w:Koupě|Koupě]], [[w:Podruhlí|Podruhlí]], [[w:Slavětín (Hudčice)|Slavětín]], [[w:Újezdec (Bělčice)|Újezdec]], [[w:Vacíkov|Vacíkov]], [[w:Záhrobí|Záhrobí]] a [[w:Závišín (Bělčice)|Závišín]]
| &lt;!-- ([[w:Březí|Březí]], Hvožďany, Leletice, Miřetín, Planiny, Pozdyně, Roželov, Starý Smolivec, Tisov) --&gt;
| 1680-1906 
| Bělčice
|-
! Benešov nad Černou
|  
|
|-
! Bernartice
|  
|
|-
! Besednice
|  
|
|-
! Bílá Hůrka
|  
|
|-
! [[Matriky/SOA Třeboň/Bílsko|Bílsko]]
| [[w:Bílsko (okres Strakonice)|Bílsko]], [[w:Budyně|Budyně]], [[w:Chrást (Pivkovice)|Chrást]], [[w:Krajníčko|Krajníčko]], [[w:Netonice|Netonice]], [[w:Měkynec|Měkynec]], [[w:Pivkovice|Pivkovice]], [[w:Záluží (Bílsko)|Záluží]]
|
| 1677-1922
| Bavorov
|-
! Blansko
| 
|
|-
! Blatná
| 
|
|-
! Blažejov
| .
| 
|-
! Bohumilice
| 
|
|-
! Boletice
| 
|
|-
! Borotín
| 
|
|-
! Borovany
| 
|
|-
! Boršov na Vltavou
| 
|
|-
! Bošilec
| 
|
|-
! Božejov
| 
|
|-
! Brloh
| 
|
|-
! Budeč
| 
|
|-
! Budislav
| 
|
|-
! Cetoraz
| 
|
|-
! Cetviny
| 
|
|-
! Cizokrajov
| 
|
|-
! Čakov
| 
|
|-
! Častrov
| 
|
|-
! Černá v Pošumaví
| 
|
|-
! Černice
| 
|
|-
! Černívsko
| 
|
|-
! Černovice
| 
|
|-
! Červená
| 
|
|-
! Červená Řečice
| 
|
|-
! České Budějovice
| 
|
|-
! České Velenice
| 
|
|-
! České Žleby
| 
|
|-
! Český Krumlov
| 
|
|-
! Česká Rudolec
| 
| 
|-
! Čestice
| 
|
|-
! Čimelice
| 
|
|-
! Číměř
| 
|
|-
! Čížová
| 
|
|-
|-
! [[Matriky/SOA Třeboň/Čkyně|Čkyně]]
| [[w:Čkyně|Čkyně]], [[w:Dolany (Čkyně)|Dolany]], [[w:Horosedly|Horosedly]], [[w:Předenice (Čkyně)|Předenice]] a [[w:Záhoříčko (Čkyně)|Záhoříčko]]
| do roku 1787 spadala pod [[Matriky/SOA Třeboň/Bohumilice|Bohumilice]]
| 1787-1915
| Čkyně 
|-
! Člunek
| 
|
|-
! Dačice
| 
|
|-
! Dešná
| 
|
|-
! Deštná
| 
|
|-
! Dírná
| 
|
|-
! Dobrá Voda (ČB)
| 
|
|-
! Dobrá Voda (NH)
| 
|
|-
! Dobřš
| 
|
|-
! Dolní Bukovsko
| 
|
|-
! Dolní Dvořiště
| 
|
|-
! Dolní Slověnice
| 
|
|-
! Dolní Vltavice
| 
|
|-
! Doubleby
| 
|
|-
! Drahov
| 
|
|-
! Dráchov
| 
|
|-
! Dražovice
| 
| 
|-
! [[Matriky/SOA Třeboň/Dub|Dub]]
| [[w:Borčice (Dub)|Borčice]], [[w:Dub (okres Prachatice)|Dub]], [[w:Dubská Lhota|Dubská Lhota]], [[w:Javornice (Dub)|Javornice]]
| do roku 1785 spadaly Borčice, Dub, Dubská Lhota a Javornice do farnosti [[Matriky/SOA Třeboň/Bavorov|Bavorov]] 
| 1784-1909
| Strunkovice nad Blanicí
|-
! Dubné
| 
| 
|-
! Dvory nad Lužnicí
| 
|
|-
! Frantoly
| 
|
|-
! Frymburk
| 
|
|-
! Hamr
| 
|
|-
! Hartvíkov
| 
|
|-
! Heřmaň
| 
|
|-
! Hlasivo
| 
|
|-
! Hlavatce
| 
|
|-
! Hluboká nad Vltavou
| 
|
|-
! Hodňov
| 
|
|-
! Hodušín
| 
|
|-
! Hojná Voda
| 
|
|-
! Horní Cerekev
| 
|
|-
! Horní Dvořiště
| 
|
|-
! Horní Pěna
| 
|
|-
! Horní Planá
| 
|
|-
! Horní Slatina
| 
|
|-
! Horní Stropnice
| 
|
|-
! Horní Vltavice
| 
|
|-
! Horní Záhoří
| 
|
|-
! Hořepník
| 
|
|-
! Hořice na Šumavě
| 
|
|-
! Hosín
| 
|
|-
! Hoštice (TÁ)
| 
|
|-
! Hoštice (VO)
| 
|
|-
! Hroby
| 
|
|-
! Humpolec
| 
|
|-
! Hůrky
| 
|
|-
! [[Matriky/SOA Třeboň/Husinec|Husinec]]
| [[w:Horouty|Horouty]], [[w:Husinec (okres Prachatice)|Husinec]], [[w:Výrov (Husinec)|Výrov]] 
|
| 1673 - 1918
| Husinec
|-
! Chelčice
| 
|
|-
! Chlum u Třeboně
| 
|
|-
! Chotoviny
| 
|
|-
! Choustník
| 
|
|-
! Chrášťany
| 
|
|-
! Chroboly
| 
|
|-
! Chřešťovice
| 
|
|-
! Chvalšiny
| 
|
|-
! Chvojnov
| 
|
|-
! Chýnov
| 
|
|-
! Chyšky
| 
|
|-
! Jablonec
| 
|
|-
! Janov
| 
|
|-
! Jarošov nad Nežárkou
| 
|
|-
! Jílovice
| 
|
|-
! Jindřichův Hradec
| 
|
|-
! Jinín
| 
|
|-
! Jiřsice
| 
|
|-
! Jistebnice
| 
|
|-
! Kadov
| 
|
|-
! Kájov
| 
|
|-
! Kaliště
| 
| 
|-
! Kamenice nad Lipou
| 
|
|-
! Kamenný Újezd
| 
|
|-
! Kaplice
| 
|
|-
! Kapličky 
| 
|
|-
! Kardašova Řečice 
| 
|         
|-
! Katovice
| 
|
|-
! Kestřany
| 
|
|-
! Klášter
| 
|
|-
! Knížecí Pláně
| 
|
|-
! Korkusova Huť
| 
|
|-
! Kostelec
| 
|
|-
! Kostelec nad Vltavou
| 
|
|-
! Kostelní Radouň
| 
|         
|-
! Kostelní Vydří
| 
|
|-
! Košetice
| 
|
|-
! Kovářov
| 
|
|-
! Krabonoš
| 
|
|-
! Kraselov
| 
|
|-
! Křeč
| 
|
|-
! Křemže
| 
|
|-
! Křešín
| 
|
|-
! Křišťanov    
| 
|
|-
! Křtěnov
| 
|
|-
! Ktiš
| 
|
|-
! Kunžak
| 
|
|-
! Kvilda
| 
|
|-
! Lašovice        
| 
|
|-
! [[Matriky/SOA Třeboň/Lažiště|Lažiště]]
| [[w:Drslavice (okres Prachatice)|Drslavice]], [[w:Dvory (okres Prachatice)|Dvory]], [[w:Chlístov (Kratušín)|Chlístov]], [[w:Kratušín|Kratušín]], [[w:Lažiště|Lažiště]], [[w:Pěčnov|Pěčnov]], [[w:Švihov (Drslavice)|Švihov]], [[w:Zábrdí|Zábrdí]], [[w:Žárovná|Žárovná]] 
| 
| 1673 - 1903
| Husinec
|-
! Ledenice
| 
|
|-
! Lhenice
| 
|
|-
! Libkova Voda
| 
|
|-
! Libníč
| 
|
|-
! Lidmaň
| 
|
|-
! Lipolec
| 
|
|-
! Lišov       
| 
|
|-
! Lnáře
| 
|
|-
! Lodhéřov
| 
|
|-
! Lomec
| 
|
|-
! Lomnice nad Lužnicí
| 
|
|-
! [[Matriky/SOA Třeboň/Lštění|Lštění]]
| [[w:Dachov (Vlachovo Březí)|Dachov]], [[w:Dvorec (Dub)|Dvorec]], [[w:Libotyně|Libotyně]], [[w:Lštění (Radhostice)|Lštění]], [[w:Mojkov|Mojkov]], [[w:Radhostice|Radhostice]]
| do roku 1720 spadalo pod [[Matriky/SOA Třeboň/Vimperk|Vimperk]]
| 1720-1901
| Šumavské Hoštice
|-
! Lukavec
| 
|
|-
! Lutová
| 
|
|-
! Majdalena       
| 
|
|-
! [[Matriky/SOA Třeboň/Malenice|Malenice]] 
| [[w:Bolíkovice (Zálezly)|Bolíkovice]], [[w:Kovanín|Kovanín]], [[w:Lčovice|Lčovice]], [[w:Malenice|Malenice]], [[w:Setěchovice|Setěchovice]], [[w:Straňovice|Straňovice]], [[w:Zálezly|Zálezly]], [[w:Zlešice|Zlešice]] 
| 
| 1640-1910 
| Volyně
|-
! Malonty
| 
|
|-
! Malšice
| 
|
|-
! Malšín
| 
|
|-
! Matějovec
| 
|
|-
! Milevsko
| 
|
|-
! Mirotice       
| 
|
|-
! Mirovice
| 
|
|-
! Mladá Vožice
| 
|
|-
! Mladé Bříště
| 
|
|-
! Mladošovice
| 
|
|-
! Mnich
| 
|
|-
! Modrá Hůrka
| 
|
|-
! Myšenec
| 
|
|-
! Nadějkov       
| 
|
|-
! Nákří
| 
|
|-
! Nedvědice
| 
|
|-
! Němčice
| 
|
|-
! Netolice
| 
|
|-
! Neznašov
| 
|
|-
! Nicov
| 
|
|-
! Nová Bystřice        
| 
|
|-
! Nová Cerekev
| 
|
|-
! Nová Včelnice
| 
|
|-
! Nová Ves u Mladé Vožice
| 
|
|-
! Nové Hrady
| 
|
|-
! Nové Sady
| 
|
|-
! Novosedly nad Nežárkou
| 
|
|-
! Nový Rychnov
| 
|
|-
! Nový Svět
| 
|
|-
! Olešnice    
| 
|
|-
! Olšany
| 
|
|-
! Omlenice  
| 
|
|-
! Ondřejov
| 
|
|-
! Onšov
| 
|
|-
! Opařany
| 
| 
|-
! Oslov
| 
| 
|-
! Pacov  
| 
| 
|-
! Palupín
| 
| 
|-
! [[Matriky/SOA Třeboň/Paračov|Paračov]]  
| [[w:Cehnice|Cehnice]], [[w:Dunovice|Dunovice]], [[w:Kváskovice|Kváskovice]], [[w:Paračov|Paračov]], [[w:Radějovice (okres Strakonice)|Radějovice]], [[w:Skály (okres Strakonice)|Skály]]
| do roku 1747 spadala farnost pod [[Matriky/SOA Třeboň/Štěkeň|Štěkeň]]? 
| 1747-1930
| Strakonice 
|-
! Pěkná
| 
| 
|-
! Pelhřimov
| 
| 
|-
! Písek      
| 
| 
|-
! Pištín
| 
| 
|-
! Planá nad Lužnicí
| 
| 
|-
! Pluhův Žďár
| 
| 
|-
! Počátky
| 
| 
|-
! Podsrp
| 
| 
|-
! Pohnání      
| 
| 
|-
! Pohoří
| 
| 
|-
! Pohoří na Šumavě
| 
| 
|-
! Polná na Šumavě
| 
| 
|-
! Popelín
| 
| 
|-
! Pošná
| 
| 
|-
! [[Matriky/SOA Třeboň/Prachatice|Prachatice]]
| [[w:Běleč (Těšovice)|Běleč]], [[w:Bělečská Lhota|Bělečská Lhota]], [[w:Cvrčkov|Cvrčkov]], [[w:Dubovice (Žernovice)|Dubovice]], [[w:Jelemek|Jelemek]], [[w:Kahov|Kahov]], [[w:Křeplice|Křeplice]], [[w:Leptač|Leptač]], [[w:Libínské Sedlo|Libínské Sedlo]], [[w:Městská Lhotka|Městská Lhotka]], [[w:Nebahovy|Nebahovy]], [[w:Oseky|Oseky]], [[w:Ostrov (Prachatice)|Ostrov]], [[w:Perlovice|Perlovice]], [[w:Podolí (Prachatice)|Podolí]], [[w:Prachatice|Prachatice]], [[w:Rohanov (Chroboly)|Rohanov]], [[w:Staré Prachatice|Staré Prachatice]], [[w:Těšovice (okres Prachatice)|Těšovice]], [[w:Třemšín|Třemšín]], [[w:Volovice|Volovice]], [[w:Zdenice|Zdenice]], [[w:Žernovice|Žernovice]]
|
| 1632 - 1931
| Prachatice
|-
! Protivín
| 
| 
|-
! [[Matriky/SOA Třeboň/Přední Výtoň|Přední Výtoň]]
| [[w:Přední Výtoň|Přední Výtoň]], [[w:Zadní Výtoň|Zadní Výtoň]]
| do roku 1786 spadala farnost pod [[Matriky/SOA Třeboň/Frymburk|Frymburk]]? 
| 1786-1897
| Frymburk
|-
! [[Matriky/SOA Třeboň/Předslavice|Předslavice]]
| [[w:Beneda|Beneda]], [[w:Bohunice (okres Prachatice)|Bohunice]], [[w:Bušanovice|Bušanovice]], [[w:Čepřovice|Čepřovice]], [[w:Černětice|Černětice]], [[w:Jiřetice (Čepřovice)|Jiřetice]], [[w:Kakovice (Předslavice)|Kakovice]], [[w:Kamenná (Všechlapy)|Kamenná]], [[w:Koječín (Čepřovice)|Koječín]], [[w:Marčovice|Marčovice]], [[w:Předslavice|Předslavice]], [[w:Tvrzice|Tvrzice]],  [[w:Úlehle|Úlehle]], [[w:Všechlapy (Předslavice)|Všechlapy]] a [[w:Želibořice|Želibořice]] 
| do roku 1784 do farnosti spadal i [[w:Újezdec (okres Prachatice)|Újezdec]] 
| 1655-1902
| Volyně, Vlachovo Březí
|-
! Přídolí
| 
| 
|-
! Pukarec
| 
| 
|-
! Putim
| 
| 
|-
! Radobytce 
| 
| 
|-
! Radomyšl
| 
| 
|-
! Rancířov
| 
| 
|-
! Rapšach
| 
| 
|-
! Rataje
| 
| 
|-
! Ratibořské Hory
| 
| 
|-
! Roseč     
| 
| 
|-
! Rožmberk nad Vltavou
| 
| 
|-
! Rožmitál na Šumavě
| 
| 
|-
! Rudolfov
| 
| 
|-
! Rychnov nad Malší
| 
| 
|-
! Rychnov u Nových Hradů  
| 
| 
|-
! Rychnůvek
| 
| 
|-
! Rynárec
| 
| 
|-
! Římov
| 
|
|-
! Sedlec
| 
|
|-
! Sedlice
| 
|
|-
! Seznožaty
| 
|
|-
! Sepekov
| 
|
|-
! Skočice
| 
|
|-
! Slavkov
| 
| 
|-
! Slavonice
| 
| 
|-
! Smilovy Hory
| 
| 
|-
! Soběnov
| 
| 
|-
! Soběslav
| 
| 
|-
! Stádlec
| 
| 
|-
! Stachy
| 
| 
|-
! Staré Hobzí
| 
| 
|-
! Staré Město pod Landštejnem
| 
| 
|-
! Staré Sedlo
| 
| 
|-
! Strakonice
| 
| 
|-
! Stráž nad Nežárkou
| 
| 
|-
! Strážný
| 
| 
|-
! Strmilov
| 
|
|-
! [[Matriky/SOA Třeboň/Strunkovice nad Blanicí|Strunkovice nad Blanicí]]
| [[w:Protivec (Strunkovice nad Blanicí)|Protivec]], [[w:Strunkovice nad Blanicí|Strunkovice nad Blanicí]] a [[w:Žíchovec|Žíchovec]]
| do roku 1741 spadala farnost pod [[Matriky/SOA Třeboň/Bavorov|Bavorov]]
| 1744 - 1915
| Strunkovice nad Blanicí
|-
! Strýčice
| 
|
|-
! Střelské Hoštice
| 
| 
|-
! Střížov
| 
|
|-
! Studená
| 
|
|-
! Sudoměřice u Bechyně
| 
|
|-
! Suchdol nad Lužnicí
| 
|
|-
! [[Matriky/SOA Třeboň/Svatá Maří|Svatá Maří]]
| [[w:Bořanovice (Vimperk)|Bořanovice]], [[w:Boubská|Boubská]], [[w:Budilov|Budilov]], [[w:Smrčná|Smrčná]], [[w:Smrčná (Svatá Maří)|Svatá Maří]], [[w:Štítkov|Štítkov]], [[w:Trhonín|Trhonín]], [[w:Vícemily|Vícemily]] a [[w:Záhoří (Bošice)|Záhoří]]
| &lt;!-- do roku 1735 spadala pod --&gt;
| 1735-1896
| Vimperk
|-
! Svatý Jan nad Malší
| 
|
|-
! Svéraz
| 
|
|-
! Světlík
| 
|
|-
! Šebířov
| 
|
|-
! Ševětín
| 
|
|-
! Štěkeň
| 
|
|-
! Štěpánovice
| 
|
|-
! Šumavské Hoštice
| 
|
|-
! Tábor
| 
|
|-
! Těmice
| 
|
|-
! Terčí Ves
| 
|
|-
! Trhové Sviny
| 
|
|-
! Třebětice
| 
|
|-
! Třeboň
| 
|
|-
! Tučapy
| 
|
|-
! Týn nad Vltavou
| 
|
|-
! Vacov
| 
|
|-
! Velešín
| 
|
|-
! Velká Chyška
| 
|
|-
! Veselá
| 
|
|-
! Veselí nad Lužnicí
| 
|
|-
! Veselíčko
| 
|
|-
! Věžná
| 
|
|-
! Věžovatá Pláně
| 
|
|-
! Vimperk
| 
|
|-
! Vitějovice
| 
|
|-
! Vitěšovice
| 
|
|-
! [[Matriky/SOA Třeboň/Vlachovo Březí|Vlachovo Březí]]
| [[w:Budkov (okres Prachatice)|Budkov]], [[w:Dolní Kožlí|Dolní Kožlí]], [[w:Dolní Nakvasovice|Dolní Nakvasovice]], [[w:Doubrava (Vlachovo Březí)|Doubrava]], [[w:Horní Kožlí|Horní Kožlí]], [[w:Horní Nakvasovice|Horní Nakvasovice]], [[w:Chlumany|Chlumany]], [[w:Chocholatá Lhota|Chocholatá Lhota]], [[w:Konopiště (Lipovice)|Konopiště]], [[w:Lipovice|Lipovice]], [[w:Uhřice (Vlachovo Březí)|Uhřice]], [[w:Újezdec (okres Prachatice)|Újezdec]] a [[w:Vlachovo Březí|Vlachovo Březí]]
| 
| 1650 - 1930
| Vlachovo Březí
|-
! Vodňany
| 
|
|-
! Vojslavice
| 
|
|-
! Volary 
| 
|
|-
! Volenice
| 
|
|-
! Volfířov
| 
|
|-
! [[Matriky/SOA Třeboň/Volyně|Volyně]]
| [[w:Litochovice|Litochovice]], [[w:Němětice|Němětice]], [[w:Neuslužice|Neuslužice]], [[w:Nihošovice|Nihošovice]], [[w:Nišovice|Nišovice]], [[w:Přechovice|Přechovice]], [[w:Račí (Volyně)|Račí]], [[w:Starov|Starov]], [[w:Střítež (Litochovice)|Střítež]], [[w:Volyně|Volyně]], [[w:Zechovice|Zechovice]]   
| 
| 1616 - 1925
| Volyně
|-
! Vycholtovice
| 
|
|-
! Vyklantice
| 
|
|-
! Vyskytná
| 
|
|-
! Vyšší Bron
| 
|
|-
! Záblatí
| 
|
|-
! Záboří
| 
|
|-
! Zahájí
| 
|
|-
! Zachotín
| 
|
|-
! Zálší
| 
|
|-
! Zátoň
| 
|
|-
! Zdíkovec
| 
|
|-
! Zhoř
| 
|
|-
! Zlatá Koruna
| 
|
|-
! Zvonková 
| 
|
|-
! Želiv
| 
|
|-
! Želnava
| 
|
|-
! Žimutice
| 
|
|-
! Žirovnice
| 
|
|-
! Žumberk
| 
|
|}

== Evangelické církve ==

{| class=&quot;wikitable&quot; 
|- 
! farnost
! vyznání
! style=&quot;width: 6em;&quot; | léta
! dnešní matriční obvod
|-
! Humpolec
| augsburské vyznání
| 1783 - 1902
| Humpolec
|-
! Jindřichů Hradec
| českobratrská církev evangelická 
| ?
| Jindřichů Hradec
|-
! Moraveč
| helvetské vyznání 
| 1784 - 1898
| Nová Cerekev
|-
! Soběslav
| N/A
| ?
| Soběslav
|-
! Strměchy
| helvetské vyznání
| 1784 - 1864
| Pelhřimov
|-
! Velká Lhota
| augsburské vyznání
| 1782 - 1922
| Dačice
|-
! Velká Lhota
| helvetské vyznání 
| 1792 - 1926
| Dačice
|}

== Církev československá ==
 
{| class=&quot;wikitable&quot; 
|- 
! farnost
! style=&quot;width: 6em;&quot; | léta
! dnešní matriční obvod
|-
! České Budějovice
| 1922 - 1928
| České Budějovice
|-
! Tábor
| (1929 - 1930)
| Tábor
|- 
! Trhové Sviny
| 1920 - 1923
| Trhové Sviny
|-
! Vodňany
| 1921-1930
| Vodňany
|}

== Pravoslavná církev ==
 
{| class=&quot;wikitable&quot; 
|- 
! farnost
! style=&quot;width: 6em;&quot; | léta
! dnešní matriční obvod
|-
! Tábor
| (1923 - 1924)
| Tábor
|- 
! Trhové Sviny
| 1923 - 1925
| Trhové Sviny
|}

== Civilní matriky ==
 
{| class=&quot;wikitable&quot; 
|- 
! farnost
! style=&quot;width: 6em;&quot; | léta
! dnešní matriční obvod
|-
! Blatná
| 1896 - 1924
| Blatná
|-
! České Budějovice
| 1872 - 1926
| České Budějovice
|-
! Český Krumlov
| 1905 - 1924
| Český Krumlov
|-
! Dačice
| (1869 - 1927)
| Dačice
|-
! Jindřichův Hradec
| 1903 - 1928
| Jindřichův Hradec
|-
! Kamenice nad Lipou
| 1913 - 1928
| Kamenice nad Lipou
|-
! Kaplice
| 1870 - 1930
| Kaplice
|-
! Milevsko
| 1921 - 1923
| Milevsko
|-
! Pelhřimov
| 1868 - 1928
| Pelhřimov
|-
! Písek
| 1896 - 1924
| Písek
|-
! Prachatice
| 1897 - 1924
| Prachatice
|-
! Strakonice
| 1911 - 1930
| Strakonice
|-
! Tábor
| 1874 - 1923
| Tábor
|- 
! Trhové Sviny
| (1949)
| Trhové Sviny
|-
! Třeboň
| 1883 - 1929
| Třeboň
|}

== Externí odkazy ==
* [http://digi.ceskearchivy.cz Matriky on-line na stránkách SOA Třeboň]

[[Kategorie:Matriky|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>sppzclc9wjxfjama1srdwmgr14qkxus</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Lineární algebra</title>
    <ns>14</ns>
    <id>5065</id>
    <revision>
      <id>18496</id>
      <timestamp>2009-11-27T20:04:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>TomasBednar</username>
        <id>1273</id>
      </contributor>
      <comment>kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="21" xml:space="preserve">[[Kategorie:Algebra]]</text>
      <sha1>td2os7ld8e1xcfr8hffwa6k4524kmr1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Marcion</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5066</id>
    <revision>
      <id>44134</id>
      <parentid>38410</parentid>
      <timestamp>2021-05-22T14:07:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20284" xml:space="preserve">'''Marcion RC3'''

'''Marcion''' je [[w:Koptština|Koptsko]] - Anglický/Český slovník s založený na Crumovu slovníku. Je vyvíjen v jazyce [[w:C++|C++]], má vestavěný [[w:MySql|MySql]] server, s grafickým rozhraním [[w:Qt (knihovna)|Qt4]]. Obsahuje řadu koptských textů, gramatik, řeckých textů a další. [[Soubor:Marcionlogo.png|vpravo|náhled|240px|Drak střežící perlu (logo of Marcion)]] [[Soubor:Hypostasis.png|vpravo|náhled|240px|Podstata Archónů, NHC II/4, 86:27-87:4]]

== Instalace a spuštění ==
Je lepší nainstalovat všechny fonty z adesáře 'fonts' do vašeho systému, a vypnout přepínač 'load internal fonts at startup' ve formuláři pro nastavení. (SP Tiberian a SP Achmim jsou potřeba pro správné zobrazení [[J.M. Plumley]]ho gramatiky)
=== [[w:Linux|Linux]] ===

Pro spuštění jsou zapotřebí knihovny
* Qt &gt;= 4.6.0
* djvulibre &gt;= 3.5.22

Stáhněte 'marcion_rc3-linux-x86.tar.bz2' a rozbalte. Spusťte soubor 'marcion'. Pokud '''ldconfig -p''' nevypisuje potřebné qt knihovny ''(např. pokud máte Qt nainstalováno v /opt)'', upravte /etc/ld.so.conf a provedťe '''ldconfig''', nebo spouštějte ''marcion'' s nastavením proměnné LD_LIBRARY_PATH .

''například:''
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
LD_LIBRARY_PATH=$LD_LIBRARY_PATH:/opt/qtsdk-2009.05/qt/lib/
./marcion
&lt;/syntaxhighlight&gt;

=== Windows ===

Stáhněte archiv 'marcion_rc3-win32.zip'. Rozbalte a spusťte ''marcion.exe''.

== Kompilace zdrojového kódu ==

=== Archiv ===

Tyto balíky je nutné mít nainstalovány i s hlavičkovými soubory:

* [[w:Qt (knihovna)|qt4]] &gt;= 4.6.0
* [[w:DjVu|djvulibre]] &gt;= 3.5.21
* [[w:MySql|mysql]] = 5.1.41
* [[w:Bzip2|libbzip2]] &gt;= 1.0.5
* [[w:GNU C Library|glibc]] &gt;= 2.9

Je zapotřebí mít nainstalovaný ''scons''
* [[w:en:SCons|scons]] &gt;= 1.2.0

''(Pokud užíváte binární balíky ve vašem distru, ověřte, jestli máte nainstalované i &quot;devel&quot; balíky s hlavičkovými soubory.)''

Stáhněte archiv se zdrojovým kódem a rozbalte. Přejděte do složky 'marcion-src' a spusťte scons s těmito parametry:

; qt4lib : default value &quot;/usr/lib/&quot;
; qt4inc : default value &quot;/usr/lib/qt4/include/&quot;
; djvulibrelib : default value &quot;/usr/lib/&quot;
; djvulibreinc : default value &quot;/usr/include/&quot;
; mysqllib : default value &quot;/usr/local/mysql/lib/&quot;
; mysqlinc : default value &quot;/usr/local/mysql/include/&quot;
; bzip2lib : default value &quot;/usr/lib/&quot;
; bzip2inc : default value &quot;/usr/include/&quot;
; glibclib : default value &quot;/usr/lib/&quot;
; glibcinc : default value &quot;/usr/include/&quot;
; install : no value
; installdir : default value &quot;/opt/marcion/&quot;

''například:'' Pokud máte Qt instalováno ve složce '/opt', GlibC a bzip2 v '/usr', MySql v '/opt/mysql' a DjVuLibre v '/home/user/software' a chcete Marcion nainstalovat do '/home/user/software/marcion', bude postup vypadat takto:
 bash $&gt; tar -xjf marcion_rc1-src.tar.bz2
 bash $&gt; cd marcion-src
 bash $&gt; scons qt4lib=/opt/qt4/lib qt4inc=/opt/qt4/include \
         djvulibrelib=/home/user/software/djvulibre/lib \
         djvulibreinc=/home/user/software/djvulibre/include \
         mysqllib=/opt/mysql/lib mysqlinc=/opt/mysql/include \
         install installdir=/home/user/software/marcion

=== [[w:Subversion|SVN]] ===

Jsou zapotřebí tyto balíky, knihovny i hlavičkové soubory.

* qt4 &gt;= 4.5
* djvulibre &gt;= 3.5.21
* mysql = 5.1.41
* libbzip2 &gt;= 1.0.5
* glibc &gt;= 2.9

Je zapotřebí mít nainstalovaný ''cmake''
* [[w:CMake|cmake]] &gt;= 2.8
Pokud užíváte binární balíky obsažené ve vaší distribuci linuxu, zajistěte, aby byly nainstalovány také jejich hlavičkové soubory (balíky &quot;devel&quot;).

Stáhněte zdrojový kód z repozitáře [[w:Subversion|svn]]

 bash $&gt; svn co https://marcion.svn.sourceforge.net/svnroot/marcion marcion

Stáhněte požadovaný [[w:Tar|tar]] archiv mysql do složky 'depends' a rozbalte. Vytvořte symlink 'mysql' odkazující na složku 'mysql*'. (Testováno s verzí 5.1.41, novější verze by měly fungovat také. Pokud už máte ''mysql'' nainstalovaný ve svém OS, zkuste použít tento nastavením proměnných '''M_EXTRA_MYSQL_INC''' a '''M_EXTRA_MYSQL_LIB''') Dále stáhněte data ze stránek projektu, složka 'devel', sobor 'mdata.tar.bz2' do složky 'depends' a rozbalte. (Pokud už máte ''Marcion'' nainstalovaný ve svém OS, nastavit hodnotu proměnné '''M_MARCION_DATA''' a vzít data odtamtud)

''example:''
 bash $&gt; cd &lt;root-of-marcion&gt;/depends
 bash $&gt; wget http://downloads.mysql.com/archives/mysql-5.1/mysql-5.1.41-linux-i686-glibc23.tar.gz
 bash $&gt; tar -xzf mysql-5.1.41-linux-i686-glibc23.tar.gz
 bash $&gt; ln -sv mysql-5.1.41-linux-i686-glibc23/ mysql
 bash $&gt; wget https://sourceforge.net/projects/marcion/files/devel/mdata.tar.bz2/download
 bash $&gt; tar -xjf mdata.tar.bz2

V kořenovém adresáři Marciona vytvořte složku 'build' a přemístěte se do něj.

 bash $&gt; cd &lt;root-of-marcion&gt;
 bash $&gt; mkdir build &amp;&amp; cd build

Proveďte ''cmake'' s těmito parametry:

; M_EXTRA_DJVULIBRE_INC : defaultní hodnota &quot;&quot;
; M_EXTRA_DJVULIBRE_LIB : defaultní hodnota &quot;&quot;
; M_EXTRA_MYSQL_INC : defaultní hodnota &quot;depends/mysql/include&quot;
; M_EXTRA_MYSQL_LIB : defaultní hodnota &quot;depends/mysql/lib&quot;
; QT_QMAKE_EXECUTABLE : defaultní hodnota &quot;&quot;
; M_MARCION_DATA : defaultní hodnota &quot;depends/mdata&quot;
; CMAKE_INSTALL_PREFIX : defaultní hodnota &quot;$HOME/MarcionRC3svn&quot;

Pokud máte potřebné hlavičkové soubory a knihovny nainstalované na obvyklých místech systému a obsah složky 'depends' jste vytvořili podle předešlého návodu a chcete ''marcion'' nainstalovat do '$HOME/MarcionRC3svn', stačí pouze provést

 bash $&gt; cmake ..

pokud například chcete ''marcion'' nainstalovat do '/home/user/software/marc-svn', nastavte hodnotu proměnné CMAKE_INSTALL_PREFIX .

 bash $&gt; cmake -DCMAKE_INSTALL_PREFIX=/home/user/software/marc-svn ..

Pokud například máte ''Qt4'' nainstalováno v '/opt', ''MySql'' v '/opt/mysql' a ''DjVuLibre'' v '/home/user/software/djvulibre' a chcete ''Marcion'' nainstalovat do '/user/software/marcion', proveďte:

 bash $&gt; cmake -DM_EXTRA_DJVULIBRE_INC=/home/user/software/djvulibre/include \
         -DM_EXTRA_DJVULIBRE_LIB=/home/user/software/djvulibre/lib \
         -DM_EXTRA_MYSQL_INC=/opt/mysql/include \
         -DM_EXTRA_MYSQL_LIB=/opt/mysql/lib \
         -DM_MARCION_DATA=/home/user/software/marcion \
         -DQT_QMAKE_EXECUTABLE=/opt/qt/bin/qmake \
         -DCMAKE_INSTALL_PREFIX=/home/user/software/marcion ..

můžete také cmake spustit v interaktivním režimu a potřebné hodnoty nastavit za průběhu konfigurace.

 bash $&gt; cmake -i ..

Po úspěšné konfiguraci proveďte

 bash $&gt; make
 bash $&gt; make install

''tipy:''

Parametr -L vypíše hodnoty proměnných v cache.

 bash $&gt; cmake --help 

vypíše help.

You can also try

 bash $&gt; cmake-gui

== Použití ==
[[Soubor:Marcion.png|vpravo|náhled|100px|Marcion]]
''(pro správné zobrazení všech znaků je zapotřebí mít nainstalované fonty '''New Athena Unicode''' a '''Ezra SIL''')''
=== Slovníky ===
==== Koptský ([[Crum]]) ====
===== Tištěná verze (djvu) =====
[[Soubor:Crum.png|vpravo|náhled|100px|Crum]]
''Hlavní menu: '''action-&gt;crum (coptic)''' ''

Okno s tištěnou verzí Crumova koptsko - anglického slovníku se zobrazí ihned po spuštění aplikace ''Marcion''. Zobrazuje se pomocí upravené komponenty ''DjView'', takže lze využít všech vlastností tohoto vynikajícího prohlížeče. Menu kromě obvyklých funkcí pro navigaci v dokumentu a způsob jeho zobrazení nabízí ještě editovatelný seznam s jedním a dvěma koptskými znaky. Při výběru znaku nebo dvojice znaků se zobrazí strana, v jejíž hlavičce se vyskytuje první slovo začínajíci zvolenými znaky.Do pole lze vkládat znaky koptské i latinské (viz. [[#řeckých a koptských|tabulka pro přepis znaků]]).Seznam reaguje po vložení 2 znaků, tj. pokud se chcete přemístit na stranu kde se nachází první slovo začínající požadovaným znakem, vložte tento znak + mezeru, příp. mezeru + znak.

===== Textová verze (mysql) =====

[[Soubor:Crumquery.png|vpravo|náhled|100px|Crum (query)]]
[[Soubor:Crumquery2.png|vpravo|náhled|100px|Crum (query)]]
[[Soubor:Crumquery3.png|vpravo|náhled|100px|Crum (query)]]

''Hlavní menu: '''action-&gt;crum-query(coptic)''' ''

Otevře okno s rozhraním pro vyhledávání výrazů v Crumovu slovníku. Databáze je stále doplňována a upravována, momentálně obsahuje 3350 slov, 4837 odvozených a přes 48 000 indexovaných položek.

Import dat:

Obsah slovníku lze zálohovat buď do ''.csv'' (2 soubory) nebo ''.sql'' souboru. ''(Hlavní menu: '''database-&gt;local-&gt;export coptic tables-&gt;csv, database-&gt;local-&gt;export coptic tables-&gt;sql''')''

Export dat:

''Hlavní menu: '''database-&gt;local-&gt;import data''' ''

Importovat lze pouze soubory ''.sql''. Upgrady obsahu databáze lze najít na stránkach projektu ve složce ''extras/crum''. Po importu dat přebudujte index ''(Hlavní menu: '''database-&gt;local-&gt;(re)create index of coptic tables''')''.


Rozhraní obsahuje tyto komponenty:

* numerická pole pro omezení výstupu
* přepínače
::; ''direct'' : pro hledání výskytu daného textu přímo
::; ''index'' : pro hledání výskytu daného textu s užitím indexu
* zaškrtávací boxy
::; ''show czech'' : ve výstupním textovém poli (ne)ukazovat český význam
::; ''greek equivs'' : ve výstupním textovém poli (ne)ukazovat řecké ekvivalenty
::; ''show derivations'' : výstup (ne)omezit pouze na hlavní slova
* záložky
::; ''coptic'' : vyhledávání koptských výrazů
:::; ''exact'' : hledá výskyt daného textu
:::; ''like'' : hledá výskyt daného textu, ve kterém '%' zastupuje libovolnou skupinu znaků (včetně prázdné) a '_' zastupuje právě jeden znak. ([http://dev.mysql.com/doc/refman/5.1/en/string-comparison-functions.html#operator_like| oficiální dokumentace])
:::; ''regexp'' : umožňuje užití [[w:Regulární výraz|regulárního výrazu]] ([http://dev.mysql.com/doc/refman/5.1/en/regexp.html#operator_regexp| oficiální dokumentace])
::; ''dialects'' : filtrování výsledků hledání podle dialektu
::; ''czech/english'' : fulltextové vyhledávání českých/anglických výrazů
::; ''greek'' : fulltextové vyhledáváví řeckých výrazů
::; ''crum'' : vyhledání slov na stránce
* toolbar s komponentami obsahujícími výsledky hledání
::; ''tree'' : úplný náhled na výsledek hledání
::; ''show'' : naviguje na výsledek hledání
::; ''show all in tree'' : úplný náhled na všechny výsledky hledání
* výstupní textové pole


Nabízejí se dva způsoby, jak prohledávat databázi - přímo nebo pomocí indexu.

====== přímé vyhledávání (primitivnější způsob) ======
Jako vstup lze použít písmo koptské i latinské, dokonce i smíšené. S volbou '''exact''' se po provedení dotazu automaticky odstraní ''non-word'' znaky a mezery. Mezery jsou vždy ignorovány. Po provedení dotazu je obsah vstupního pole převeden na písmo latinské.

Vyhledá pouze kompletní slovo, např ⲛⲟⲃⲉ, ⲛⲁⲃⲉ, ⲛⲟⲃⲓ - ne už ⲣ.ⲛⲟⲃⲉ, ⲣ.ⲛⲁⲃⲉ, ⲉⲣ.ⲛⲟⲃⲓ, ⲣⲉϥ.ⲣ.ⲛⲟⲃⲉ atd.

====== pomocí indexu (sofistikovanější způsob) ======
Index obsahuje jednak úplná slova a jednak jejich kombinace s předponami a příponami, slovesy, podstatnými jmény, příslovci - takže lze najít i slova jako ⲁⲧ.ⲣⲱⲙⲉ, ⲙⲛⲧ.ⲁⲧ.ⲧⲁⲕⲟ, ϯ.ⲡⲁϩⲣⲉ, ⲉⲓ ⲉⲃⲟⲗ, ⲣⲙ.ⲛ.ϩⲏⲧ atd. Po každém importu slovníkovych dat ''(soubory &quot;crumX-Y.sql.bz2&quot;)'' nebo po každé editaci je zapotřebí přestavět index ''(Hlavní menu:''' database-&gt;local-&gt;(re)create index of coptic tables''')''. Jakým způsobem jsou položky indexu utvářeny ukazuje funkce příručního menu '''resolve''' karty toolboxu '''tree'''.

==== Řecký ([[w:en:A Greek–English Lexicon|LSJ]]) ====
[[Soubor:Lsj.png|vpravo|náhled|100px|LSJ]]
* záložky
::; ''search in dictionary'' : vyhledávání významu slova v základním tvaru
::; ''parse inflection'' : určení slovního druhu a tvaru
* volby
::; ''spínač tr'' : (ne)převádět
::; ''exact'' : hledá výskyt daného textu
::; ''regexp'' : umožňuje užití [[w:Regulární výraz|regulárního výrazu]] ([http://dev.mysql.com/doc/refman/5.1/en/regexp.html#operator_regexp| oficiální dokumentace])

Obsah databáze je porovnáván s obsahem výstupního pole (převedený text).

=== Gramatiky ===
==== [[J.M. Plumley]] ====
[[Soubor:Plumley.png|vpravo|náhled|100px|Plumley]]

An Introductory Coptic Grammar

==== [[w:en:Henry Tattam|H. Tattam]] ====
[[Soubor:Tattam.png|vpravo|náhled|100px|Tattam]]

A Compendious Grammar Of The Egyptian Language

=== Speciální komponenty ===
==== widget pro převod znaků ====
[[Soubor:Tr-comp.png|vpravo|náhled|100px|tr]]
Komponenta podle potřeby pracuje s jedním ze čtyř písem:
* latinské
* řecké
* koptské
* hebrejské
součásti:
; ''editovatelné textové pole'' : vstupní text
; ''výstupní textové pole'' : výstupní text
; ''přepínač tr'' : (ne)převádět
příruční menu:
; ''copy'' : kopírovat do schránky obsah výstupního pole
; ''clear'' : smazat vše
; ''update'' : převede obsah vstupního pole na latinské písmo a přepíše
; ''strip'' : odstraní ''non-word'' znaky
; ''update+strip'' : kombinace obou

=== Knihovna ===
Hierarchie položek knihovny je tvořena čtyřmi úrovněmi:
* písmo
* jazyk
* kolekce
* kniha
Přidávat a odebírat lze pouze kolekce.
==== správa ====
[[Soubor:Library.png|vpravo|náhled|100px|library]]
===== přidání kolekce =====
''Hlavní menu: '''library-&gt;import collection''' případně '''database-&gt;local-&gt;import data''' ''

Importovat lze soubory ''.sql'' nebo komprimované ''.sql.bz2''. Některé jsou uloženy ve složce 'data/backup', všechny jsou ke stažení na stránkách projektu ve složce 'texts'.
===== vytvoření indexu =====
''Příruční menu komponenty knihovny: '''index-&gt;create index''' ''

Pokud má být kolekce prohledavatelná, je zapotřebí vytvořit index. Informace o indexu každé kolekce se zobrazí/skryjí pomocí ''Příruční menu komponenty knihovny: '''index-&gt;show''' ''.
===== odstranění kolekce =====
''Příruční menu komponenty knihovny: '''delete''' a '''delete all''' (vyprázdní knihovnu)''

S každou kolekcí je automaticky odstraněn i její index.

==== prohledávání ====
[[Soubor:Libsearch.png|vpravo|náhled|100px|library - search]]
''Hlavní menu: '''library-&gt;search library''' ''

komponenty panelu:

:; ''rolovací seznam písem'' : výběr písma
:; ''rolovací seznam jazyků'' : výběr jazyka
:; ''seznam s kolekcemi'' : kolekce psané zvoleným jazykem
* záložky
::; ''simple'' : vyhledávání jednoho slova/fráze
::; ''extended'' : vyhledávání s užitím logických operátorů
* přepínač
::; ''word'' : hledá slovo
::; ''phrase'' : hledá větu
:; ''numerická pole'' : omezení výstupu
* tlačítko '''query'''

Pomocí seznamů zvolte písmo, jazyk a zaškrtněte kolekce které mají být prohledány. Pokud kolekce není indexovaná, je neaktivní a nelze ji zaškrtnout.

Typy indexu:
; ''simple'' : indexována jsou všechna slova verše a celý verš
; ''extended'' : indexována jsou všechna slova verše, celý verš, celý následující verš a slovo složené z posledního slova prvního verše a prvního slova druhého verše
Položky indexu jsou pouze malá písmena bez diakritiky.
Hledat lze slovo nebo frázi, hledáno je v rozsahu jednoho verše, porovnáváno je vždy s [[w:Regulární výraz|regulárním výrazem]], nerozlišují se velká/malá písmena a diakritika.

''Záložka simple:''
Hledáno je pouze jedno slovo nebo jedna (část) fráze.

''Záložka extended:''
Hledání za užití logických operátorů

''příklady:''
{| class=&quot;wikitable&quot;
!volba
!záložka
!regulární výraz
!výsledek
|-
| word || simple || ^(ouaein&amp;#x007c;ouoein&amp;#x007c;ouoin)$ || vrátí verš, který obsahuje alespoň jedno ze slov ⲟⲩⲁⲉⲓⲛ, ⲟⲩⲟⲉⲓⲛ, ⲟⲩⲟⲓⲛ
|-
| word || simple || ^ou(ae&amp;#x007c;oe&amp;#x007c;o)in$ || vrátí verš, který obsahuje alespoň jedno ze slov ⲟⲩⲁⲉⲓⲛ, ⲟⲩⲟⲉⲓⲛ, ⲟⲩⲟⲓⲛ
|-
| word || simple || ^alhq || vrátí verš, který obsahuje alespoň jedno slovo začínající αληθ
|-
| word || extended || ^ui AND ^anqrwp || vrátí verš, který obsahuje slovo začínající υι a slovo začínající ανθρωπ
|-
| phrase || simple || ui.+ anqrwp || vrátí verš, který obsahuje text začínající υι následované alespoň jedním znakem, mezerou a slovem začínajícím ανθρωπ
|}

==== obsah ====
 {| class=&quot;wikitable&quot;
! kolekce
! písmo
! jazyk
|-
| [[w:Nový zákon|Nový Zákon]] || koptské || koptský (sahidský dialekt)
|-
| knihovna [[w:Nag Hammádí|Nag Hammadi]] || koptské || koptský (sahidský dialekt)
|-
| [[w:Kodex Tchacos|kodex Tchacos]] || koptské || koptský (sahidský dialekt)
|-
| [[w:en:Berlin Codex|kodex Achmim]] || koptské || koptský (sahidský dialekt)
|-
| Život sv. Antonína || koptské || koptský (sahidský dialekt)
|-
| [[w:en:Pistis Sophia|Pistis Sofia]] (djvu) || koptské || koptský (sahidský dialekt)
|-
| [[w:en:Books of Jeu|Knihy Ieu]] (djvu) || koptské || koptský (sahidský dialekt)
|-
| [[w:Tomášovo evangelium|Tomášovo evangelium]] (djvu, fotokopie) || koptské || koptský (sahidský dialekt)
|-
| Nový Zákon || koptské || koptský (bohairský dialekt)
|-
| [[w:Septuaginta|Septuaginta]] || řecké || řecký
|-
| Nový Zákon || řecké || řecký
|-
| [[w:Leningradský kodex|Westminster Leningrad Codex]] || hebrejské || hebrejský
|-
| [[w:Bible krále Jakuba|King James Version]] || latinské || anglický
|-
| [[w:Bible kralická|Bible Kralická]] || latinské || český
|-
| [[w:Český ekumenický překlad|Český ekumenický překlad]] || latinské || český
|}

=== Přepis znaků ===
''(pro správné zobrazení všech znaků je zapotřebí mít nainstalované fonty '''New Athena Unicode''' a '''Ezra SIL''')''
==== řeckých a koptských ====

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! char
! Coptic
! Greek
|-
| a || ⲁ || α
|-
| b || ⲃ || β
|-
| g || ⲅ || γ
|-
| d || ⲇ || δ
|-
| e || ⲉ || ε
|-
| z || ⲍ || ζ
|-
| h || ⲏ || η
|-
| q || ⲑ || θ
|-
| i || ⲓ || ι
|-
| k || ⲕ || κ
|-
| l || ⲗ || λ
|-
| m || ⲙ || μ
|-
| n || ⲛ || ν
|-
| j || ⲝ || ξ
|-
| o || ⲟ || ο
|-
| p || ⲡ || π
|-
| r || ⲣ || ρ
|-
| s || ⲥ || σ,ς
|-
| t || ⲧ || τ
|-
| u || ⲩ || υ
|-
| f || ⲫ || φ
|-
| x || ⲭ || χ
|-
| c || ⲯ || ψ
|-
| w || ⲱ || ω
|-
| S || ϣ || -
|-
| F || ϥ || -
|-
| H || ϩ || -
|-
| K || ϧ || -
|-
| Q || ⳉ || -
|-
| J || ϫ || -
|-
| G || ϭ || -
|-
| T || ϯ || -
|-
| V || ⲋ || -
|}

==== hebrejských ====
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! char
! Hebrew
|-
| a || א
|-
| b || ב
|-
| g || ג
|-
| d || ד
|-
| e || ה
|-
| v || ו
|-
| z || ז
|-
| h || ח
|-
| t || ט
|-
| i || י
|-
| k || כ
|-
| l || ל
|-
| m || מ
|-
| n || נ
|-
| s || ס
|-
| y || ע
|-
| p || פ
|-
| c || צ
|-
| q || ק
|-
| r || ר
|-
| j || ש
|-
| u || ת
|-
| K || ך
|-
| C || ץ
|-
| P || ף
|-
| M || ם
|-
| N || ן
|}

== instruktážní videa ==

=== WikiMedia ===


[[Soubor:Marcion-import collection.ogg|střed|náhled|Marcion RC3 - import collection]]


=== YouTube ===


[http://www.youtube.com/watch?v=gMkdNdUImvA| Marcion RC3 - import kolekce]

[http://www.youtube.com/watch?v=4SWlbRXMRp0| Marcion RC3 - aktualizace koptského slovníku]

[http://www.youtube.com/watch?v=tQUTrNZXKEo| Marcion RC3 - BookReader component ]

== Technická podpora ==
Možná potřebujete s něčím [http://sourceforge.net/projects/marcion/forums/forum/1008436 poradit], máte nějaký [http://sourceforge.net/projects/marcion/forums/forum/1008435 komentář nebo nápad na inovaci].

== Externí odkazy ==

* Marcion [http://marcion.sourceforge.net/ Home Page]
* Marcion [http://sourceforge.net/projects/marcion/ na SourceForge]
* Mani [http://sourceforge.net/projects/mani/ na SourceForge]
* Help [http://sourceforge.net/projects/marcion/forums/forum/1008436 forum]
* Open Discussion [http://sourceforge.net/projects/marcion/forums/forum/1008435 forum]</text>
      <sha1>5hgtf8742hpr92nhrexem6da8jixfsc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Angličtina/Gramatika/Tipy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5067</id>
    <revision>
      <id>34396</id>
      <parentid>20199</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:20:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2096" xml:space="preserve">'''Such, so''' se v angličtině používají k zesílení významu. Avšak při použití ve větě je nemůžeme libovolně zaměnit.
'''So''' používáme před přídavným jménem (např. ''I am so tired.'' - Jsem tak unavený.).
'''Such''' používáme k zesílení významu přídavného jména, za nímž stojí jméno podstatné (např. ''It is such a tiring day.'' - Je to tak únavný den.)

----

'''Much, many''' používáme k vyjádření velkého množství. '''Much''' používáme s nepočitatelnými podstatnými jmény (''water, milk, wheat, rye,...'' - voda, mléko, pšenice, žito,...). Např. ''There is not much coffee. - Není tam moc kávy.'' '''Many''' používáme s počitatelnými podstatnými jmény (''a car, a bike, an apple,...'' - auto, kolo, jablko,...). Např. ''There are not many apples. - Není tam moc jablek.''
Musíme však vědět, že ''much, many'' většinou používáme jen v záporných větách nebo v otázkách. V kladných větách velké množství vyjádříme výrazy: ''a lot, lots of, plenty of.'' Tyto výrazy však můžeme použít i v záporných větách a otázkách (''There is not lots of apples.'' - Není tam moc jablek.).

----

V češtině používáme u '''smyslových sloves''' (znít, chutnat, vonět, smrdět, vypadat) příslovce. V angličtině tomu tak není, po '''smyslových slovesech (sound, taste, smell, look)''' dáváme přídavná jména (Např. ''It sounds great. - Zní to skvěle.'' Ne: ''It sounds greatly.'').

----

'''As, like''' v překladu do češtiny znamenjí ''jako.'' Jejich použití je ale dle významu věty odlišné. '''As''' používáme, když je něco skutečně srovnatelné (Např. ''I work as a teacher.'' - Pracuji jako učitel.). Taktéž můžeme použít jeho dvojí vazbu při srovnávání dvou věcí (Např. ''He is as tall as his brother.'' - Je stejně vysoký jako jeho bratr.)
'''Like''' používáme u obrazných přirovnání - tehdy, když něco není skutečně srovnatelné. Např. ''He sings like a nightingale.'' - Zpívá jako slavík.

[[Kategorie:Angličtina]]</text>
      <sha1>ae12lrooks4vtet5i19moc3e1tro0vp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Ořechovka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5068</id>
    <revision>
      <id>35683</id>
      <parentid>19888</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2110" xml:space="preserve">'''Ořechovka''' je alkoholický nápoj.

== První část dávky ==
* 35 nezralých ořechů /zelených/
* 1 a půl litru kořalky /slivovice, vínovice, lihu/

== Druhá část dávky ==
* ¾ litru kořalky
* 5 hřebíčků
* 5 cm skořice
* trochu pomerančové kandované kůry
* ½ kg cukru
* ½ litru vody (povaříme 15 minut)

Ořechy musí být sbírány ještě ve stavu, kdy je lze nožem rozříznout na půlku - uvnitř najdete ještě nevyzrálý střed &quot;mlíčňák&quot;, obalený jakoby v medu. To nastává obvykle někdy kolem Sv. Jána (= 24. 6.) - ale rok od roku se tato doba může měnit o +/- 1 až 3 týdny.
Nezralé ořechy rozkrájíme, namočíme je do vody na 24 hodin. Potom vodu slijeme, ořechy dáme do láhve nebo demižonu, nalijeme na ně jeden a půl litru pálenky (nejlepší je kvalitní a čistá vínovice - ta nemá na ořechovku vliv svou chutí, jako např. slivovice. Vodka může taky být.), zaděláme mikrotenovým sáčkem a gumičkou. Postavíme nejméně na 30 dní '''na slunné místo''', např. na terasu, balkon apod. Déšť, prudké slunce ani změny teplot nevadí. Nemáte-li skleněné demižony, osvědčily se mi i plastové 5-litrové bandasky od pitné vody - plast v ořechovce nebyl cítit. Do 5-litrové láhve lze samozřejmě vložit např. 3 výše popsané dávky.

Po 30 dnech (ale můžete to nechat ležet i libovolně déle) ořechy slijeme a slitou kořalku necháme zadělanou ve druhé láhvi (větším demižónu). Ty samé ořechy znovu zalijeme čisté pálenky, přidáme hřebíček, skořici a kandovanou pomerančovou kůru (může být i citronová, kandované višně atd). Ve vodě (poměr 1:1) rozvaříme cukr (15 minut) a vychladlý nalijeme na ořechy. Láhev opět zaděláme a postavíme opět na slunné místo na 14 dní - může být i 2 měsíce - jak kdo vydrží už nepít. Pak ořechy slijeme (dají se sníst, pokud oloupete slupku) a obě dávky společně smícháme.
Ořechovku scedíme přes čisté plátno a slijeme do čistých lahví. Zašpuntovaná v nich vydrží roky.

[[Kategorie:Wikikuchařka]]</text>
      <sha1>6sy826if9v6u3b45kiye2fgrh19hupp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Zelená louka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5069</id>
    <revision>
      <id>35244</id>
      <parentid>24467</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:31:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2654" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 2 až 5
* '''Druh Karet:''' Německé karty – 32 karet
* '''Cíl hry:''' Zbavit se všech karet

== Rozdávání karet ==

Všechny karty se rozdají do kruhu a jedna karta z kruhu se otočí a položí dovnitř kruhu. Žádný hráč zatím nemá žádnou kartu.

== Průběh hry ==


=== 1. fáze ===

Další hráč ve směru hodinových ručiček si vezme libovolnou kartu z kruhu a pokud je to karta stejné barvy jako otočená karta v kruhu, položí ji na ni a vezme ještě jednu kartu a také ji tam položí. Vzal tedy dvě karty z kruhu. První položená karta musí být stejné barvy jako naposledy položená karta v kruhu a druhá může být jakékoli barvy. Ta slouží k tomu, aby na ni protivník položil svoji první kartu. Pokud ale hráč nemá štěstí a nevezme si na první pokus kartu stejné barvy jako poslední (druhá otočená karta protivníka, který hrál těsně před Vámi) otočená karta v kruhu, musí si brát jakékoli karty z kruhu do té doby, než si nelízne (nevezme) kartu stejné barvy. Když hráč nakonec narazí na kartu stejné barvy, odhodí ji a poté na ni položí ještě druhou kartu. Tzn. že nezáleží na hodnotě karty, ale pouze na její barvě. Když z kruhu zmizí všechny karty nastává fáze dvě. Do té doby může mít každý hráč jakékoli množství karet v ruce. Dokonce nemusí mít žádnou kartu.

=== 2. fáze ===

Když zmizí karty z kruhu a některý hráč nebo hráči nemají v ruce žádnou kartu, nebo je těsně po líznutí poslední karty z kruhu odhodí, tak se ihned stávají vítězi, tzn. že může být vítězi i více hráčů najednou. Když hru hraje více než dva hráči a jeden vyhraje hned po zmizení karet z kruhu, hra může nebo i nemusí pokračovat, podle toho jak se hráči předem dohodnou. Hra pokračuje podobně jako ve fázi jedna, ale když nemám kartu stejné barvy jako je druhá odhozená karta protivníka, který hrál těsně před Vámi, lížu si z balíku odhozených karet do té doby než nenarazím na kartu takové barvy, kterou jsem měl ještě před lízáním. Odhodím ji a ještě na ni přihodím druhou kartu, stejně jako ve fázi jedna. Například mám červenou a kulovou kartu a předchozí hráč odhodil na balík jako druhou kartu žaludovou. Teď si budu lízat do té doby dokud nenarazím na červenou nebo kulovou kartu, podle toho, která je blíž. Na ni odhodím tu původní kartu jako první a ještě na ni přihodím libovolnou druhou kartu. Vítězí hráč, který se co nejdříve zbaví všech karet.

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Zelená louka]]</text>
      <sha1>0x1zizk6kluu5rlrp3pn2mesbo6s3q6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Jabkance</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5071</id>
    <revision>
      <id>35642</id>
      <parentid>18670</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="681" xml:space="preserve">'''Jabkance''' jsou placky z [[Lilek brambor|brambor]] pečené na plotně a plněné [[tvaroh]]em.
''Zemská jabka'' je místní název pro brambory.

== Příprava ==
Brambory uvařené ve slupce oloupeme a necháme vychladnout. Potom je umeleme nebo podle starých zvyků utlučeme v necičkách. Mírně osolíme a přidáme [[mouka|mouku]]. Vzniklé [[těsto]] na lehce pomoučeném vále nakrájíme na kousky a vyválíme na placičky asi 1 [[centimetr|cm]] silné. Ty potřeme jemným tvarohem umíchaným s [[sacharóza|cukrem]], přeložíme a na rozpálené plotně upečeme. Před podáváním potřeme [[máslo|máslem]] a posypeme cukrem.

[[Kategorie:Wikikuchařka]]</text>
      <sha1>n69gvvt32ra2v0jpkom3uv58al6k3oh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>První pomoc/Odstranění klíštěte</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5072</id>
    <revision>
      <id>38508</id>
      <parentid>35350</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:30:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3615" xml:space="preserve">'''Odstranění klíštěte''' se dříve vždy provádělo rukou, ale nyní se objevuje čím dál víc pomůcek, které mají vytáhnutí [[w:Klíště|klíštěte]] ulehčit.

== Odstraňování rukou ==
Odstraňování klíštěte rukou je více než nebezpečné, při přímém dotyku klíštěte se může nemoc přenést i přes jakoukoliv drobnou ranku na ruce. Také se při tom na klíštěti vyvíjí tlak, jehož následkem je vyvrhnutí obsahu střev do rány, čímž se zase zvyšuje riziko infekce [[w:Lymská borelióza|lymské boreliózy]], [[w:Klíšťová encefalitida|klíšťové encefalitidy]] a [http://www.szu.cz/tema/prevence/onemocneni-prenasena-klistaty-v-ceske-republice dalších nemocí, u nichž klíště figuruje jako přenašeč]. K vyvrhnutí obsahu střev a slin dochází i při pokapání klíštěte desinfekcí, mastí, olejíčkem, nebo čímkoliv jiným. Tento postup se však stále doporučuje i odborníky.

[[Soubor:Kliste2.png|vpravo|náhled|Odstranění klíštěte pinzetou]]

== Pinzety na klíšťata ==
Pinzetami na klíšťata se klíště přichytí v zobáčku a následně vyviklá. Klíště je velmi citlivé na jakýkoliv tlak, stisknutím těla klíštěte do pinzety vypustí do rány na pokožce obsah svých střev a sliny. Kromě zvýšení rizika přenosu infekce se také vytvoří eozinofilní granulom, tedy lokální alergická reakce na klíště, která se projevuje zduřením a výraznou svědivostí.

[[Soubor:Odstraňování klíštěte háčkem.png|vpravo|náhled|Odstranění klíštěte háčkem]]

== Háčky na klíšťata ==
Háčky na klíšťata umožňují odstranit celé ústní ústrojí klíštěte z pokožky. Oproti pinzetám nebo svorkám nevyvíjejí žádný tlak na tělo klíštěte, a tedy hlavně na jeho trávicí ústrojí. Nehrozí tedy vypuštění slin a obsahu střev do rány. Riziko přenosu infekce se tedy rapidně zmenšuje. Háčky na klíšťata disponují mezerou o velikosti 1 milimetr, do které nasuneme klíště hned u pokožky. Poté několikrát háčkem otočíme, čímž se klíště ihned vytočí. Nezáleží na směru, bodliny na sosáku klíštěte nejsou levotočivé, ani pravotočivé.

Háčky na klíšťata jsou vhodné jak pro lidi, tak pro psy, kočky, i další živočichy a momentálně představují nejbezpečnější a také nejrychlejší způsob odstranění klíštěte.

== [http://kliste.cz/clanek/40/pouziti_karty_pro_bezpecne_odstraneni_klistete Speciální karta] s integrovanou lupou ==
Nejbezpečnější způsob odstranění klíštěte je za pomoci speciální karty se zářezy, která klíště pevně podebere a vytáhne bez rizika rozmáčknutí a vytlačení obsahu střev do rány. Pomocí lupy v rohu karty se můžeme ujistit, zda se jedná opravdu o klíště. Karta má dvě velikosti zářezů - vybereme zářez podle velikosti klíštěte. Kartu přiložíme těsně k pokožce, táhneme směrem ke klíštěti, nabereme ho do zářezu a pokračujeme v tahu dále. Klíště se vytrhne buď i s kusadly nebo bez nich- pokud zůstanou v kůži, není třeba je odstraňovat - vydrolí se nebo vyhnisají. Ranku pečlivě vydezinfikujeme.

Kartu je možno spolehlivě použít i na odstranění klíšťat u psů a koček, případně jiných domácích zvířat.

== Odkazy ==
* [http://www.vytockliste.cz Háčky na klíšťata]
* [http://www.kliste-prevence.cz Informace na téma klíště a rizika s ním spojená]
* [http://www.kliste.cz Karta na bezpečné odstranění klíšťat. Komplexní informace o klíšťatech.]

[[Kategorie:Návody]]</text>
      <sha1>g9fg9aqbd6ut914mkfihqwp8t3jcuw4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České země po roce 1848</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5073</id>
    <revision>
      <id>43883</id>
      <parentid>43882</parentid>
      <timestamp>2021-05-05T12:44:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="163464" xml:space="preserve">== Praha: liberální hnutí ==

=== Revoluce 1848 ===

Bezprostřední podněty k revoluci v Rakousku přišly ze zahraničí. V Paříži zakázala vláda krále Ludvíka Filipa proreformní shromáždění („banket“) svolané na 22. února 1848. Na shromáždění přesto přišly zástupy lidí, které ilegální republikánské kluby vyzvaly k povstání. Když na jejich stranu přešly i jednotky Národních gard a v noci na 24. února se na ulicích objevily barikády, uprchl Ludvík Filip ze země a ve Francii byla vyhlášena republika. V severní Itálii propukly již v lednu nepokoje namířené proti rakouské armádě, která tyto oblasti přičleněné k habsburské monarchii, ovládala.

I v samotném Rakousku bylo dost příležitostí k nespokojenosti. Režim, zosobňovaný kancléřem Metternichem, se snažil vzdorovat vývoji nebo ho alespoň co nejvíce zpomalovat. Velká část obyvatelstva byla vázána robotou a poddanstvím, podnikání ztěžovaly zastaralé předpisy, veřejnému projednávání závažných otázek bránila zásadní omezení svobody tisku a shromažďování. Protože k hlavním propagovaným ctnostem patřila poslušnost a spokojenost, musela samostatná iniciativa vždy narážet na nepochopení a nelibost. To platilo i o státním aparátu. Situaci vyhrotily nové obtíže v předchozích letech: hospodářský růst byl kupodivu celkem slibný, ale zavádění strojů v továrnách, jež se musely vyrovnávat s rostoucí anglickou konkurencí, vedlo k masovému propouštění dělníků, a ti se za to pokoušeli pomstít rabováním továren. Neúroda v polovině čtyřicátých let zvedla ceny potravin a následně i dalších výrobků.

Všechny problémy komplikovala v českých zemích ještě národnostní otázka. I přes rozvoj češtiny se mateřský jazyk většiny obyvatelstva neprosadil ani na vyšších školách, ani v úřadech. Protože se sociální vzestup nemohl obejít bez dokonalé znalosti němčiny, Češi museli překonat vždy o jednu překážku více než jejich spoluobčané.

Dne 5. března 1848 přinesl jakýsi chlapec do šenku U tří seker zapečetěnou obálku. Ač byla adresována společnosti, která se tam scházela, odevzdal ji podezíravý hostinský policejní patrole. Nemýlil se: v obálce se nacházel list vybízející Čechy, aby se spojili a vybojovali si konstituci. „20. března 1848,“ oznamoval neznámý autor, „je všeobecné povstání“. Takových výzev reagující na svržení monarchie v některých Evropských státech a samozřejmě i na špatné poměry v podunajské monarchii se na počátku března objevilo mnoho. Policie je nestačila zabavovat, strhávat z nároží a domovních dveří. Nespokojenost se ale jinak projevovala jen v bouřlivých debatách po hospodách.

K činu se odhodlaly jen dvě společnosti. Jedna, scházející se U zlaté váhy, se skládala z mladých radikálů, kteří pro svůj neformální klub přijali název irského spolku Repeal. Druhá, v níž převažovali zástupci vzdělaného a vážnějšího měšťanstva, se zformovala kolem Petra Fastra, majitele hostince Zlatá husa na Václavském náměstí. Jejich vzájemnou spoluprací vzniklo provolání vyzývající Pražany, aby zanechali pasivity a přihlásili se účasti na projednávání veřejných záležitostí. „Rozvažte, prozkoumejte vše, občané hlavního města“ stálo na závěr prohlášení, „shromážděte se dne 11. března večer v Svatováclavských lázních k všeobecné poradě.“ Spoluprací obou kroužků vznikl i návrh petice, s níž měla schůze vyslovit souhlas. Původní koncept radikálů z Repealu upravil právník František Brauner – vypustil požadavek na řešení sociální otázky „organizací práce a mezd“ a zmírnil znění dalších bodů (zrušení roboty, rovnoprávnost češtiny s němčinou, svoboda tisku) tak, aby nepolekaly střední vrstvy. Na první místo vyzdvihl spojení českých zemí společnými úřady a sněmem. Předsedat schůzi však Brauner odmítl. Organizátoři nakonec přemluvili odvážnějšího úředníka Aloise Pravoslava Trojana. Úřady o všem pochopitelně věděly, neodvážily se však schůzi zakázat – jen neoficiálně zrazovaly občany z účasti. Již kolem šesté hodiny se před bodovou Svatováclavských lázní začali shromažďovat první zvědavci. Majitel objektu nejprve nechtěl otevřít, ale dal se přesvědčit. K osmé hodině zahájil Trojan schůzi a za pomoci Pavla Fastra seznamoval zúčastněné s již připravenými body petice. Všechny byly přijaty, byť některé v poněkud změněné podobě, jiné (zejména opět organizace práce a mezd) byly přidány. K jejich definitivní úpravě byl z pražských měšťanů, šlechty a inteligence zvolen výbor nazývaný Svatováclavský. Jakmile bylo složení výboru odhlasováno, Trojan schůzi zakončil. Jen známý bouřlivák, spisovatel Karel Sabina, se ještě prodral na řečniště a vykřikl: „Přátelé a občané! Dnešním dnem smazal se sebe český národ onu hanbu, jenž na něm lpěla od neblahé pohromy na Bílé hoře.“ Měl do značné míry pravdu: v rámci habsburské monarchie šlo vlastně o první spontánní projev svobodné vůle občanů neohlížejících se už na vůli úřadů. České měšťanstvo prokázalo v těchto několika březnových dnech pohotovost, vyspělost i odvahu.

Ráno 15. března předložil Svatováclavský výbor občanům k podpisu petici. Přes bouřlivou situaci, jaká v Praze panovala, mohly být požadované body splněny ještě v rámci současného systému. Rozhodující převrat, revoluci, způsobily až události ve Vídni, kde pod nátlakem studentů i dělnictva a za nečinného přihlížení všech ozbrojených složek odstoupil nenáviděný kancléř Metternich. V mocenském vakuu se revoluce nedala zastavit. Císař Ferdinand V. Dobrotivý přislíbil svým národům konstituci, povolil vytváření měšťanských gard a svobodu tisku.

Celou společnost ovládlo nadšení. Českou petici panovník zpočátku sice odmítl, ale když se na něj obrátili Pražané znovu, vyšel jim částečně vstříc a 8. dubna uznal zásadu jazykové rovnoprávnosti a povolil svolání rozšířeného zemského sněmu. Vídeň měla větší starosti s vývojem v Uhrách i v severní Itálii, kde se rakouské vojsko jen s obtížemi bránilo náporu italských revolucionářů podporovaných sardinským králem Karlem Albertem. Původní jednota obyvatelstva se však rozpadla, v prvé řadě z důvodů národnostních. Rozvoj české národní aktivity i přísliby jazykové rovnoprávnosti vzbudily u Němců obavy. Posílil je postoj Čechů k frankfurtskému parlamentu připravujícímu vznik sjednoceného německého státu, do kterého měly být zahrnuty i české země. Češi se ztotožnili se stanoviskem Františka Palackého, který tuto možnost jasně odmítl.

Palacký považoval jejich záměr za naprosto pochopitelný. Ve svém dopisu z 11. dubna však jasně prohlásil, že se takového díla Češi účastnit nemohou. Spojení českých zemí se Svatou říší římskou a později s Německým spolkem bylo vždy jen na úrovni vztahů mezi panovníky. Žádat, aby se český národ spojil s německým a vlastně se v něm rozplynul, je nemožné. Uvědomoval si rovněž, že tento krok by znamenal zkázu podunajské monarchie, které mělo podle Palackého velkou a vznešenou úlohu – ochránit malé národy střední a východní Evropy před rozpínavostí ruské říše. Prohlásil dokonce, že „kdyby státu rakouského nebylo již od dávna, museli bychom v zájmu Evropy, ba humanity samé přičiniti se co nejdříve aby se utvořil“. Palackého názory česká veřejnost jednoznačně přijala. Němci je však s pobouřením odmítli. Neztotožnila se s nimi dokonce ani vídeňská vláda, která volbám do frankfurtského parlamentu nezabránila. V českých oblastech byli tyto volby ignorovány, v pohraničí obývané Němci proběhly přímo manifestačně.

Jako určitá protiváha k frankfurtskému parlamentu se na počátku června v Praze sešel všeslovanský sjezd, jež se měl pokusit koordinovat postup všech slovanských národů. Vážnou hrozbu představovala také sociální otázka – zejména stoupající nezaměstnanost pražského dělnictva.

Počáteční úspěchy revoluce představitele starého režimu zaskočily, takže se ani nezmohli na odpor. Přitom ale nebyli skutečně poraženi a ani jejich vliv opírající se o sílu tradice a bohatství nebyl oslaben. Především se mohli spolehnout na armádu. První vítězství maršála Radeckého v Itálii pro ně znamenala ohromné povzbuzení. V Praze hodlal zastavit postup revoluce velící generál hrabě Alfréd Windischgrätz, který okázalými přesuny vojsk či umístěním děl do palebních postavení upevňoval sebevědomí armády a zároveň se snažil provokovat druhou stranu. Studenti, z nichž někteří už nosili za pasem pistole, organizovaní v ozbrojeném sboru a roznícení příklady vídeňské revoluce nepotřebovali mnoho. Jejich hlavní představitel Karel sladkovský se nicméně domníval, že nepopulárního Windischgrätze bude lepší odstranit legální cestou.

O svatodušním pondělí sloužil oblíbený kněz Jan Arnold velkou mši u sochy sv. Václava na Koňském trhu. Když mše, chápaná jako slavnost sbratření, skončila, odešla část zástupů směrem na Můstek. Tam někdo zvolal „okolo Windischgrätze“ – to znamenalo do Celetné ulice, kde se nacházel generální štáb. Na volání „ať zhyne“ a na nadávky odpověděli vojáci bodáky a dav se rozprchl. Vlastně nepatrný incident dal popud k stavění barikád, k povstání. Windischgrätz měl převahu v počtu mužů a hlavně ve výzbroji. Oproti vojákům nepodléhali povstalci, mezi nimiž bylo nejvíce studentů a dělníků, žádnému ústřednímu velení. Windischgrätz se rozhodl, že vyčistí bezprostřední okolí svého velitelského stanoviště a bude usilovat jen o udržení hlavních komunikací. Do bojů o každou barikádu se vojáci nepouštěli, některá střetnutí byla ale tvrdá a krvavá, například obránci v Celetné ulici odrazili tři útoky vojáku. (V červnových bouřích bylo zabito přes 40 a zraněno více než 60 Pražanů.) v ranních hodinách 15. června opustilo vojsko Staré a Nové Město a stáhlo se na druhý břeh, odkud zahájilo bombardování Prahy. Bezohlednou kanonádu, která způsobila 16. června i požár staroměstských mlýnů, dosáhl Windischgrätz svého: 17. června se Praha podrobila. Na půdě Rakouska tak kontrarevoluce slavila první úspěch.

=== Kontrarevoluce? ===

S ohledem na povstání prosadila vláda odložení českého zemského sněmu. Naděje se pak přenesly na říšský sněm ve Vídni, jehož poslanci měli sepsat ústavu. Nový panovník, František Josef I., který 2. prosince nahradil na trůně Ferdinanda Dobrotivého, se však rozhodl pro návrat ke starým politickým začátkům. Příslib konstituce nadchl všechno obyvatelstvo. Těžko však šlo považovat za splnění jejich přání ústavu z dubna 1848 vydanou z moci úřední a vzápětí odvolanou. Iniciativa lidu a jeho zástupců se mohla projevit až na ústavodárném sněmu v červenci ve Vídni (zrušení roboty 7. září) a později v Kroměříži, kam byl sněm pro další nepokoje v hlavním městě přenesen. V Kroměříži se podařilo prakticky celou ústavu sepsat. Velkou zásluhu na tom měl mimo jiné i český politik František Ladislav Rieger, působící v podvýboru pro základní občanská práva.

Ale i tento první a poslední ústavodárný sněm v dějinách podunajské monarchie byl násilně rozpuštěn. V březnu 1849 věnoval nový panovník František Josef I. svým národům novou, oktrojovanou, ústavu, avšak ani ta nevydržela. Na Silvestra 1851 byla zrušena, protože prý neodpovídala potřebám doby. Ačkoli základní občanská práva zůstala v platnosti, svědčil tento krok o jednoznačné snaze vrátit vývoj zpět.

Politické projevy, tak jako před rokem 1848, nebyly trpěny a politicky nepohodlní lidé byli zavíráni a odsuzováni, či deportováni do vzdálených provincií. O umrtvení politického a společenského života se zasloužil nejvíce ministr vnitra Alexandr Bach, policie a nově zřízené četnictvo. Nový absolutismus, tedy neoabsolutismus či Bachův absolutismus, se však odlišoval od Metternichova starého především liberální hospodářskou politikou a také tím, že uvedl v život všechna zásadní rozhodnutí revoluce včetně výkupu z roboty, vybudování státní správy na nejnižší úrovni v podobě okresních zastupitelstev, zrušení cechů a privilegií šlechty. Otevíral cestu svobodnému kapitalistickému podnikání, rušil dovozní cla a vnitřní celní hranice, umožňoval zakládání bank a akciových společností a měnil zastaralé obchodní živnostenské zákony. Toto období trvalo v Rakousku od konce roku 1851 do nástupu „nové éry“, kdy byla vláda vyměněna.

== Podunajská monarchie: vládní politika šedesátých let ==

=== Schmerlingova nová éra ===

Tři týdny poté, co v pruském sněmu padla okřídlená slova o železe a krvi, dne 22. října 1862, byl pronesen v poslanecké sněmovně neméně slavný výrok. Při projednávání návrhu nového tiskového zákona tehdy reagoval státní ministr Anton von Schmerling na námitky a neústupnost poslanců přijmout vládní návrh beze změn v předložené podobě sebevědomě lakonicky: „My můžeme počkat!“ Tato slova se vztahovala výhradně ke konkrétnímu předmětu a tedy nebyla myšlena jako principiální vládní prohlášení, ve skutečnosti tak ale byla pochopena. Obrazně vystihovala verbálně sice velmi silnou, ale v praxi značně rozpačitou a nejistou vládní politiku v době rakouské ústavní krize.

Po vojenské porážce z roku 1859 – u Magenty a Solferina – vstupovala i habsburská monarchie do „nové éry“, ačkoli to nikde nikdo příliš nevyhlašoval. Naopak, všechny předpokládané změny měly být pouhým rozváděním starších zásad, tedy ničím novým a převratným v pravém smyslu slova. Podstata systému měla zůstat, odcházeli však lidé, kteří ji po celé končící desetiletí spoluvytvářeli.

„Nová éra“ byla nenápadně zahájena na jaře 1860 v jednání tzv. rozmnožené říšské rady, jež měla zkoumat možnost jisté součinnosti veřejnosti při vyřizování státních záležitostí. Již tehdy tak vyvstala zcela klíčová otázka: Lze uchovat centralizovanou politickou strukturu podunajské monarchie, která stírala historické, etnické aj. rozdíly mezi jednotlivými částmi a na korunní země pohlížela víceméně jen jako na správní jednotky či provincie? Anebo je třeba ustoupit od ideje jednotného Velkorakouska a hledat s přihlédnutím ke značným rozdílům nové základy říšské jednoty?

Rakouský panovník přijal stanovisko většiny této rady a ve shodě s ním pak vydal 20. října 1860 závažný diplom, v němž byly stanoveny rámcové zásady nového uspořádání monarchie. Podstata císařského rozhodnutí spočívala v tom, že základem státu již neměl být zcela centralizovaný systém, nýbrž „jen takové instrukce a takové zřízení právní, ježto stejnou měrou se srovnávají s vědomím práva historického, s rozličností Našich království a zemí a s tím, čeho vyhledává jich pevný, nedílný a nerozlučitelný svazek“. Říjnový diplom tak nejen zjevně ohlašoval „novou éru“, když přepracoval dosavadní ideu jednotného Velkorakouska, ale stal se významným mezníkem v dějinách podunajské monarchie vůbec. Od utvoření soustátí počátkem 18. století směřoval vývoj k určité státně politické koncentraci, rokem 1860 však byl tento trend zastaven a vývoj směřoval k uvolňování některých vazeb. Říjnový diplom sice přinášel zásadní rozhodnutí, ale sám o sobě nebyl propracovanějším ústavním aktem a hlavní problém ponechával do značné míry otevřený: Jak totiž prakticky, reálně a přitom uspokojivě sloučit části v celek, aniž by přitom utrpěla svébytnost částí a jednota celku?

Proto se úsilí o realizaci záměrů říjnového diplomu stalo od počátku bojem o jeho interpretaci, ve kterém se střetávali stoupenci různých federalizačních koncepcí s mluvčími velkorakouského centralismu. S ohledem na dosavadní praxi a materiální a politické zájmy liberální buržoazie a také vzhledem k zahraničně politickému postavení monarchie jako prvního německého státu měly být zamýšlené změny prováděny v co nejnevinnější podobě a neměly rozhodně znamenat revoluční zlom. A tak se do klíčové funkce státního ministra dostal v polovině prosince 1860 favorit špiček liberální buržoazie a člověk přijatelný reprezentantům byrokratické vlády Anton von Schmerling.

Pětapadesátiletý Schmerling nebyl v politice žádným nováčkem. Přijal ideu jednotného Velkorakouska a jeho vůdčí funkce ve střední Evropě a dostával příležitost uskutečnit ji novými cestami a prostředky. Neotálel, a již v únoru 1861 nechal zveřejnit soubor několika desítek dokumentů, který byl rozpracováním zásad říjnového diplomu, a tím také podrobným schématem nového politického systému konstituční monarchie. Tato ústava formálně nerušila historickou strukturu monarchie, ale rozhodující pravomoci a vliv ponechávala ve „sjednocujícím středu“ říše. Schmerlingovský konstituční centralismus byl s uspokojením přijat německými liberály, kteří vítali skutečnost, že politická jednota monarchie zůstala v hlavních rysech zachována. Liberální buržoazie ostatních neněmeckých národů měla ovšem přebudování říše a interpretaci říjnového diplomu jiné představy. Jejich stanoviska však byla značně různorodá, a tak nemohla vzniknout jednotná opozice. Pod různými tlaky a po značném váhání někteří, mj. i čeští liberálové, přece jen únorovou ústavu podmínečně přijali jako možné východisko dalších změn.

Přesto měla nová politická architektura habsburské monarchie zůstat jen slibným projektem na papíře. Od počátku se nechaly slyšet síly, které nebraly bezpodmínečně navrhované změny vážně a podporovaly zcela jiná východiska pro uspořádání politických poměrů. Bez halasného vnějšího efektu, ale se vší vážností, byla znovu nastolena italská a uherská otázka. Po sardinském vojenském úspěchu v roce 1859 dávali Italové z Benátska zcela nepokrytě najevo, že nemají zájem na žádném Rakousku, ani konstitučním. Jakékoli projekty Velkorakouska jako ústavního státu důrazně odmítli i uherští liberálové, kteří požadovali obnovení vlastní ústavnosti jako jedinou možnou základnu nedorozumění. A tak v nové říšské radě, která se na základě únorové ústavy sešla v dubnu 1861, zůstala třetina lavic prázdných. Chyběli Italové z Benátska, zástupci uherského sněmu a poslanci Sedmihradska a Chorvatska.

Začátek činnosti této parlamentní instituce byl také počátkem rakouského ústavního konfliktu. Habsburská monarchie nebyla schopna ustavit se jako Velkorakousko.

Vídeň chtěla pasivní odpor zlomit, a podle Schmerlingova prohlášení mohla počkat. Ale odbojníci nepřicházeli a poslanecké lavice prořídly časem ještě více. V roce 1863 pochopili situaci čeští liberálové a nastoupili rovněž cestu „uherské rezistence“. Ubývalo však nejen poslanců, nýbrž také stoupenců nového vládního kursu. Značná část německých liberálů byla zjevně nespokojená s tím, že nový systém není schopen dalšího vývoje a uzavírá cesty k uvolnění a že tak vlastně není ničím jiným než skrytým absolutismem. Začalo se hovořit a psát o „klamném konstitucionalismu“, „hře na konstituci“, „schmerligovském divadle“ apod. Samotný Schmerling zůstával dlouho sebejistý, ale když se k vnitřním postupně přidávaly i narůstající zahraničně politické obtíže, začínalo být jeho postavení problematické. Uběhal čtyři léta a podunajská monarchie na tom byla hůře než roku 1861. To nebylo před nadcházejícím konfliktem s Pruskem vítané a tím méně žádoucí. V létě roku 1865 byl Schmerling propuštěn a ze slepé uličky měly být hledány jiné cesty.

=== Belcredi opravuje ===

Výhled v prvních týdnech roku 1866 byl bezstarostný, byl dokonce optimistický. V politicky málo záživné době v lednu a únoru přinášely noviny senzační zprávy o tom, že v Praze byl nalezen živý chroust, který „přinesen do teplého pokoje, velmi čilý byl, ano chvílemi i létal“. Tento poklid byl podmíněn nejen klidem v mezinárodních vztazích, ale v zemích habsburské monarchie také vnitropolitickými změnami „nové éry“ nového státního ministra Belcrediho.

Výchozím dokumentem nového politického kursu byl panovníkův manifest z 20. září 1865, kterým byla pozastavena platnost dosavadní ústavy. V manifestu byly výslovně odmítnuty případné spekulace o možnostech návratu k absolutismu a zdůrazněno, že konstituční monarchie má být neodvolatelnou formou politického systému. Panovník vřele poděkoval zástupcům „velké části říše“, kteří se ochotně několik let podíleli na zákonodárné činnosti, avšak současně s lítostí konstatoval, že „veliká část říše, jakkoli vřelá a vlastenecká srdce tam bijí, setrvale se vzdalovala společného působení v zákonodárství, hledíc odůvodniti své právní pochybnosti rozdílností v ustanoveních zákonů základních…“. Panovnická povinnost nedovolovala, aby tato okolnost nadále zůstávala bez povšimnutí, neboť „pokud se nedostává hlavní podmínky živého souboru základních zákonů a jasně vytknuté shodnosti částí tohoto souboru, potud také nevešlo ve skutek veliké a zajisté blahodárné dílo trvalého ústavního právního zřízení říše“. Řešení spletité otázky spatřoval panovník v tom, že říjnový diplom a únorová ústava budou předloženy uherskému a chorvatskému sněmu. Protože však „není dle práva možno, aby totéž ustanovení v jedné části říše se stalo předmětem jednání, v jiných pak částech aby bylo závazným zákonem říšským: vidím se nucena zastaviti platnost zákona o říšském zastupitelstvu s výslovným projevením, že Sobě vyhrazuji výsledky vyjednávání zastupitelstev oněch východních království, pakli by v sobě obsahovaly změny podotknutých zákonů, jež by se snášely s jednotou a mohutností říše, předložiti, než se rozhodnu, zákonním zastupitelstvům ostatních království a zemí, abych vyslechl a ocenil stejně vážné pronesení jejich… Svobodná jest dráha, která hledíc k právu legitimnímu ke srozumění vede!“.

Tím byla schmerlingovská konstrukce Velkorakouska demontována a na „svobodné dráze“ měl začít nový spor o interpretaci říjnového diplomu 1860. představitelé německé liberální buržoazie se ovšem na této uvolněné dráze necítili dobře a přijali zářijový manifest s nevraživostí a postupně rostoucím odporem. Jakkoli kritizovali předchozí pseudokontitucionalismus a požadovali rozsáhlejší občanské svobody, v principu zcela přijímali centralistické uspořádání, jak jej únorová ústava vymezovala. „Svobodná dráha“ pro ně znamenala možné ohrožení dosavadního „německého postavení“ a nebezpečí případného návratu k absolutismu ve chvíli, kdy se nenajde řešení.

Se zadostiučiněním a neskrývaným nadšením byl zářijový manifest přijat v českém prostředí. Představa o „svobodné dráze spásy“ byla již v prvních týdnech Belcrediho vlády potvrzována odvoláním některých schmerlingovských opatření, zejména vůči tisku, a celkově mírnějším postupem. Manifestem byla pozastavena platnost zákona o říšském zastupitelstvu, ale části ústavy týkající se zemských zřízení a zastupitelstev zůstávaly v platnosti. Proto se od přelomu listopadu a prosince 1865 soustředila pozornost veřejnosti na jednání zemských sněmů, které byly právě v tuto dobu svolány. Bylo to vůbec první jednání v Belcrediho éře, a tak se s napětím očekávalo, jak se zástupci veřejného mínění k jeho politickému směru postaví.

Všechny sněmy byly zahájeny císařským poselstvím, jehož obsahem bylo zopakování zásad zářijového manifestu. Zdaleka nejen aktem pouhé zdvořilosti pak bylo vypracování tzv. odpovědních adres, ve kterých poslanci sněmu obvykle tlumočili svá stanoviska k císařovu sdělení. Jak se dalo na základě předchozí reakce očekávat, většina sněmů alpských zemí manifest nepřijala a vyjádřila formální protest proti pozastavení ústavnosti. V podobném smyslu se vyjádřil i slezský sněm v Opavě. Některé sněmy, mj. i moravský sněm v Brně, nezaujaly stanovisko vůbec, neboť neměly dostatečnou většinu ani pro souhlasný, ani pro nesouhlasný text adresy. Čtyři zemské sněmy, mezi nimi český a haličský, vyjádřily panovníkovi spokojenost a poděkování.

Podobně jako ostatní byl také český sněm postaven na přísně stavovských zásadách s vyloučením většiny veřejnosti. Tedy reprezentoval jen zkreslené veřejné mínění, ale byl jediným voleným celozemským se zákonodárnou spolupůsobností a formálním nositelem oficiální politiky. Sněm byl od počátku značně umělou konstrukcí vzhledem k důmyslnému vymezování volebních okresů – účelem bylo předem zajistit požadované složení. V průběhu čtyř let se na základě tohoto systému postupně vytvořila čtyři relativně samostatná politická uskupení, z nichž každé sledovalo své vlastní cíle, ale žádné nemělo dostatečnou většinu aby rozhodujícím způsobem usměrnilo dění. Přibližně stejně silná – zhruba 80 až 90 poslanců – byla obě uskupení české a německé liberální buržoazie. I když na německé, a zvláště české, straně existovaly již patrné rozdíly uvnitř tzv. Národní strany (staročeši – mladočeši), v zásadních otázkách celonárodního zájmu postupovali poslanci německé a české strany zpravidla společně a většinou proti sobě.

Národnostní protiklady dostaly v průběhu 60. let velice rychle politické zabarvení, a tím se staly problémem prvního řádu. Česká strana trvala na politické svébytnosti Čech a zemí koruny české a jakékoli spojení s jinou či jinými zeměmi považovala za možné pouze na základě dobrovolné a rovnoprávné federace. Důvodněji ideje federalistického soustátí podal na jaře roku 1865 František Palacký. Německá liberální buržoazie pokládala české země za provincie politicky nadřazeného habsburského soustátí a také Německého spolku. Jejich svébytnost redukovala na určitou formu administrativní samostatnosti. Pouze takto měla být tolerována či garantována práva „české menšiny“.

Ani česká, ani německá strana neměla dostatečnou většinu. Na sněmu zasedalo ještě dalších 70 poslanců velkostatkářské kurie, kteří tvořili jazýček na vahách česko-německé antagonie a naprostou většinu tvořili aristokraté. Zde se také utvářely dva bloky. Jeden z nich tvořila tzv. konzervativní česká šlechta. Tato strana se do jisté míry inspirovala „uherským příkladem“, měla úzké spojení s Belcredim a hlásila se k české státnosti v rámci podunajské monarchie. Druhý blok tvořila tzv. ústavověrná šlechta, která se hlásila víceméně bez výhrad ke koncepci únorové ústavy a tedy jednotnému Rakousku. Skutečnou většinu měli na sněmu dlouho „nejistí“ poslanci, kteří případ od případu hlasovali s tou, či onou stranou.

Již v průběhu dlouhých řečnických debat o odpovědní adrese se 12. prosince 1865 vytvořila na českém sněmu většina asi 120 poslanců, tvořená koalicí českých liberálů a konzervativních aristokratů, proti nim stála menšina asi 100 poslanců německých liberálů a ústavověrné šlechty. Tento poměr sil s malými změnami zůstal zachován až do konce sněmovního sezení 23. března 1866.

Děkovná adresa císaři přijatá 12. prosince 1865 tlumočila kromě souhlasu s manifestem přání královské korunovace. Panovníkovi byla odevzdána 19. prosince a poslanci společně s širší veřejností očekávali s napětím jeho vyjádření. Po obnovení jednání dne 8. ledna 1866 je ve sněmovně přednesl její předseda. František Josef I. přijal adresu českého sněmu „s nejúplnějším uspokojením“ a své poselství končil velice slibně: „Radostně uvítám okamžik, ve kterém zdar velikého díla mne vede do mého staroslavného města Prahy, abych tam uprostřed svých věrných Čechů po právu a svatém obyčeji akt korunovací vykonal.“

Další činnost sněmu opravňovala k jisté spokojenosti. Ne zcela podle představ českých liberálů, ale přece jen v příznivém smyslu byl císaři podán návrh na změnu volebního řádu do zemského sněmu, přijato sněmovní usnesení o jazykové rovnoprávnosti na pražské univerzitě a některé další předlohy. Vstříc se snažila vycházet také Belcrediho vláda. Významné bylo císařské potvrzení staršího sněmovního usnesení o povinném vyučování obou zemských jazyků na středních školách ze dne 18. ledna 1866.

Širší veřejnost nezůstávala k tomuto dění netečná. Bezprostředně po přijetí adresy v prosinci 1865 docházely českému sněmu souhlasné přípisy a projevy jednotlivých osob či korporací. Podporu této adrese např. vyjádřilo více než 30 okresních zastupitelstev. Po schválení jazykového zákona byl Belcredi jednou z nepopulárnějších osobností a na jeho adresu doslova pršely dekrety o čestném občanství.

Přes všeobecně příznivé přijetí a hodnocení postupu sněmu a vlády se zejména v závěru ukazovaly určité rozdíly, odrážející i momentální stupeň politického rozvrstvení české společnosti. S bezvýhradným nadšením bylo bilancováno sněmovní jednání staročeským tiskem. Deník Národ, který tlumočil přímo Palackého a Riegrova stanoviska, zjišťoval 25. března1866 mj., že „letošní sezení zůstane velepamátné v dějinách našich, protože za jeho trvání zasvětil se svazek zástupců lidu českého a zástupců šlechty, že spojilo se, co nikdy nemělo se roztrhnouti“. Zdálo se, že bylo dosaženo jednoho z hlavních cílů staročeské politiky – získat českou aristokracii pro české národně a státně politické cíle. Podobně psala jazykově německá, ale politicky staročeská Politik, za níž je třeba vidět především jejího vydavatele Jana Skrejšovského. Ten sice ještě zdaleka nebyl spokojen se vším, ale i pro něj sněm znamenal přelom, především proto, že „střed šel s pravicí“, že naše šlechta opět cítí jako „Češi v pravém slova smyslu“. Proto je jistě příznivé, že „to, co udělalo Uhry velké a silné, opět zapustilo pevné kořeny v naší vlasti“. Naproti tomu střízlivěji a bez nadšení pro koalici pravice a středu hodnotily sněm mladočeské Národní listy, které sice nepopíraly, že „letošní sněm patří mezi nejdůležitější, o kterých v dějinách naší vlasti čísti jest“, ale současně nepřeceňovaly dosažené a – vzhledem k složité mezinárodní situaci – pokládaly další vývoj na „svobodné dráze“ za otevřený, protože „světové události mohou se mezitím sběhnouti a vnitřnímu uspořádání zemských i říšských záležitostí překážeti“. Otevřeně proti koncepci „sjednoceného národa“ pak vystoupil mladočeský Hlas, který 30. března probíral „světla a stíny“ uplynulého sněmovního jednání a nijak nesdílel nadšení „jedněch českých novin“ o „zasvěcení se svazku zástupců českého lidu se zástupci šlechty“.

== Prusko: žádnou další Olomouc ==

=== Sjednocení? Nemožno! ===

Pokud budeme hledat důvody vedoucí ke vzniku války „šestašedesáté“, dojdeme k závěru, že se válčilo o vedoucí postavení v Německu a jakési právo na jeho sjednocení. Samotný boj o Německo byl dlouhý, začal de facto již v době Friedricha Velikého. Ale pro mnoho současníků války na pruské straně šlo také o pomstu za Olomouc.

Poté, co Friedrich Vilém IV. odmítl císařskou korunu roku 1848, uzavřel jeho přítel z mládí Josef Maria von Radowitz 26. května 1849 se Saskem a Hannoverskem takzvaný Spolek tří králů, k němuž se do léta téhož roku připojilo dalších dvacet osm německých středních a malých států (vyjma např. Bavorsko, Rakousko a Württembersko). Měl vzniknout spolkový stát pod pruským vedením (tzv. Erfurtská unie), který by navázal těsné spojení s podunajskou monarchií. Radowitz dokonce vypracoval ústavu, která počítala s kolegiem knížat nebo státní sněmovnou a lidovou sněmovnou, což však narazilo na odpor. Za návrh se postavila část procísařské strany z frankfurtského shromáždění – Radowitz se v mnoha bodech držel návrhu frankfurtské ústavy. V březnu 1850 se v Erfurtu sešel parlament unie, který přijal ústavu. Jádrem většího spolku se měl stát maloněmecký spolkový stát pod pruským vedením. S cílem realizace unionistické politiky byl Radowitz na podzim 1850 oficiálně jmenován ministrem zahraničí.

Unionistická politika však zažila vážný neúspěch, za nějž nesli společnou odpovědnost Radowitz i král. Unie ztroskotala kvůli intervenci cara Mikuláše I. a šikovnější diplomacii Rakouska, které navázalo na partikularistické tendence německých středních států a jejich podezření, že je Prusko přelstilo. V květnu 1850 se ve Frankfurtu nad Mohanem opět sešlo plénum Spolkového sněmu Německého spolku, což představovalo velký úspěch rakouské diplomacie opírající se o ruskou podporu. V Hessenko-Kasselsku se rozhořel ústavní konflikt mezi panovníkem a zemským sněmem, kurfiřt utekl do Frankfurtu a vyžádal si proti povstalcům spolkovou exekuci. Prusko se jako ochránce ústavnosti zásadně postavilo proti. Po vypuknutí krize radili Radowitz i následník trůnu králi, aby se připravil na hrozící zásah německého spolku a aby bránil pruskou čest se zbraní v ruce. Mezitím vstoupily pruské jednotky pod velením generála Groebena do Hesenska, ale Friedrich Vilém IV. se neodhodlal k ozbrojené obraně Erfurtské unie před Rakouskem a kvůli neúspěchu unionistické politiky nechal Radowitze 2. listopadu padnout. Čtyři dny poté náhle zemřel premiér hrabě Otto von Brandenburg a jeho nástupcem se stal Otto svobodný pán von Manteuffel.

Rakousko si bylo jisto svou podporou a Manteuffel musel pod tlakem ultimáta uzavřít s ministerským předsedou Rakouska Schwarzenbergem 29. listopadu 1850 takzvané „Olomoucké punktace“. Podle nich bylo Prusko nuceno uznat spolkovou exekuci v Hesensku, rozpustit Erfurtskou unii a vyslat zástupce do obnoveného Spolkového sněmu Německého spolku s rakouským předsednictvím. Prusko muselo také uznat dánskou svrchovanost nad polabskými vévodstvími Šlesvickem a Holštýnskem, jejichž vlastní pokus zapojit se do německého sjednocovacího hnutí v letech 1848 – 1849 neuspěl, navzdory pruské ozbrojené pomoci, kvůli odporu velmocí. Londýnský protokol z 8. března 1852 zpečetil dané poměry přiřčením dědického práva v dánském státě glücksburskému rodu.

Celé Prusko, tady smíme říci národ, je pobouřeno, volá se po Manteuffelově pádu a po válce. V nikom nemohl vášnivěji vzplanout smysl po národní čest než v Bismarckovi, který už proto nikdy nebyl pro Rakousko, protože vždycky byl jen pro Prusko. Po této porážce však rakouského odpůrce nenávidí a chtěl by jej prostě zničit. Princ Vilém byl vášnivě pro válku a velebil odstupujícího Radowitze, dokonce prý hodil s proklínáním svému bratru králi meč pod nohy: „Pod tebou už se nedá se ctí sloužit!“
V dalších letech vlády duševně chorého krále Friedricha Viléma IV. panoval v Prusko Rakouských vztazích poměrný klid, rovněž vzhledem k pruské neúčasti v krymské válce. Roku 1862 se po smrti svého bratra stal králem Vilém I., který byl voják tělem i duší. A tak zatímco v Prusku zuřil boj mezi vládou a sněmovnami ohledně rozpočtu a reformy armády, kdy na králově straně stáli Albrecht von Roon, Helmuth von Moltke a Otto von Bismarck-Schönhausen, se Vídeň rozhodla provést radikální reformu Německého spolku, který plně závisel na spolupráci obou německých velmocí.

Počátkem 60. let požívala podunajská monarchie ve středním a jižním Německu větších sympatií než konzervativní Prusko, vůči němuž vzrostla averze v důsledku ústavního sporu. Císař František Josef možná přeceňoval rozsah těchto sympatií, rozhodně však podcenil Bismarckovi obratnost. Každopádně vídeňská vláda se snažila reagovat na volání po německém sjednocení kvasícím v liberálních kruzích. Císař pozval všechny německé panovníky na knížecí sněm do Frankfurtu na 16. srpna, aby rozhodli o reformě Německého spolku. Rakouský projekt reformy, utajovaný až do 15. srpna, počítal s následujícími opatřeními:

1. Německý spolek má v budoucnu řídit direktorium pěti zemí – Rakouska, Pruska, Bavorska a dvou členů volených panovníky.

2. Kromě toho má vzniknout spolková rada, v níž by Rakousko a Prusko měly po třech hlasech.

3. Direktoriu a spolkové radě má předsedat Rakousko.

4. Delegáti zemských sněmů se budou scházet každé tři roky na veřejném shromáždění k jednání, závěry tohoto shromáždění lidových zastoupení však budou podléhat rozhodnutí panovníků.

5. Bude zřízen Nejvyšší spolkový soud.

Jako protislužbu měl spolek císařskému domu garantovat držbu neněmeckých území.

Kvůli přípravě knížecího sněmu navštívil František Josef krále Viléma v lázních v Gastýnu. Ve své knize Bismarck popisuje, že Vilém I. nejprve požadoval tuto nečekanou návštěvu za přepadení. Avšak Bismarck jej přiměl, aby bez ohledu na ostatní panovníky odvolal slib účasti ve Frankfurtu dříve, než do Gastýnu dorazí oficiální pozvání. Obával se, že Prusku hrozí ve Frankfurtu porážka, což by mělo za následek odsunutí Pruska na úroveň třetího státu. Vilém pak odřekl i pozvání zprostředkované saským králem. To přimělo většinu knížat rychle ukončit jednání. Závěrečná rezoluce z 1. září doporučila přijetí reformního návrhu všemi spolkovými státy – tedy i Pruskem. Že Prusko nepřijde, věděli všichni shromáždění. Definitivní odmítnutí dorazilo 22. září. Tím ztroskotal frankfurtský knížecí sněm – „jako poslední vážný a tragický velkoněmecký pokus Rakouska vdechnout starému spolku novou sílu, pokud možno i s Pruskem, v případě jeho odmítnutí bez druhé německé velmoci“.

Kdyby se zdařil rakouský pokus o reformu v Německu, nevedla by pruská cesta od Olomouce do Hradce Králové.

=== Šlesvik a Holštýn ===

Zájem veřejnosti se záhy obrátil od otázky reformy spolku ke změně na dánském trůně, která znovu nastolila problém Šlesvicka a Holštýnska (popř. Šlesviku a Holštýnu). Dánský král Frederik VII. slavnostně slíbil v londýnském protokolu z roku 1852, že bude respektovat budoucí celoněmeckou ústavu a zajistí autonomii Šlesvicka a Holštýnska, spojených personální unií s dánskou korunou. Nicméně Dánsko neustalo v pokusech o oddělení Šlesvicka od Holštýnska a o jeho přetvoření v pouhou provincii. V patentu z 30. března 1863 král Frederik oficiálně slíbil Šlesvicku postavení dánské provincie po jeho odtržení od Holštýnska patřícího od roku 1815 k Německému spolku. Ale v 15. století přísahali dánští králové tehdejším stavům, že obě vévodství zůstanou „navždy spojena“. Německá veřejnost byla hluboce pobouřena. „Německý národní spolek“ se dokonce postavil za „svaté právo vévodství na společnou nezávislost“, což zvedlo vlny národního a liberálního nadšení.

Další právní pře probíhala kvůli dánskému nástupnictví upravenému londýnským protokolem ve prospěch přiženěného synovce krále Frederika VII., který zemřel v listopadu 1863, vévody Kristiána Šlesvicko-Holštýnsko –Sonderbursko-Glückburského. Na dánský trůn nastoupil „protokolární princ“, jak se mu škodolibě přezdívalo, jako Kristián IX., zatímco ve vévodstvích, kde se neuplatňovalo nástupnictví po přeslici, si dělal nárok na vládu vévoda Friedrich Šlesvicko-Holštýnsko- Sonderbursko-Augustenburský. Opíral se o velmi nejasnou právní situaci. Jako nejbližší příbuzný Frederika VII. z oldenburské dynastie měl Friedrich dle sálského zákona nárok na dánský trůn i na polabská vévodství. Nicméně dánské království na rozdíl od Šlesvického a Holštýnského vévodství zavedlo nástupnictví i po přeslici a sálský zákon neuznávalo. Prominentní znalci státního práva – žádost o znalecký posudek obdrželo dvacet tři právnických fakult – tasili pera, zatímco britský ministerský předseda lord Palmerston o komplikovaném právním sporu ironicky poznamenal: „Šlesvicko-Holštýnskou otázku pochopili pouze tři lidé: princ regent Albert, ten však zemřel; jeden německý učenec, který se kvůli tomu zbláznil; a já sám, ale už jsem to bohužel zapomněl.“

Bez ohledu na spornost nároku augustenburského vévody, jehož přívrženci titulovali Frederik VIII., odpůrci kvůli jeho váhavosti „Opatrný“, se zatím z politického hlediska skrývala možnost odtrhnout Šlesvicko a Holštýnsko od Dánska a začlenit je jako další, 37. spolkový stát do Německého spolku. Kristián IX. totiž schválil novou ústavu, která Šlesvicko skutečně zařadila přímo do Dánska, čímž byly porušeny mezinárodní úmluvy. Obě hlavní německé mocnosti, Prusko a Rakousko, si to však v zásadě nepřály. Proto 7. prosince 1863 prosadily na frankfurtském sněmu spolkovou exekuci, podle níž zůstala vévodství vojensky obsazena jako zástava do vyřešení nástupnického sporu, aniž by byla předána augustenburskému vévodovi.

O silvestrovské noci 1863-1864 hovořil Bismarck se švagrem o svých úmyslech. „Navždy spojení se jednou budou muset stát Prusy. To je cíl, k němuž mířím; zda ho dosáhnu, leží v rukou Božích. Ale nemohl bych si vzít na svědomí prolévání pruské krve kvůli vytvoření nového spolkového státu. Zarputilost Dánů nám pravděpodobně poskytne záminku pro válku.“ V lednu 1864 vyslovily Prusko a Rakousko v ultimativních nótách žádost, aby Kodaň odvolala novou ústavu. Podunajská monarchie se přidala Prusku v podstatě proto, že chtěla mít svého rivala na očích. Kvůli své hrdosti museli Dánové odmítnout. Jenže na britskou pomoc čekali marně. Německo-dánskou válku zahájilo 1. února obsazení Šlesvicka 40 000 Prusy a 20 000 Rakušany, kteří překročili řeku Eider, když předtím saské a hannoverské jednotky vytlačily Dány z Holštýnska. Vrchní velitel polní maršál Wrangel (který při revoluci 1848 vtáhl do Berlína) se však nehodlal spokojit pouze se zástavou – Šlesvickem , nýbrž navzdory udělenému rozkazu (náčelníkem generálního štábu byl už tenkrát generálporučík Helmuth von Moltke, rodilý Dán) vtrhl do Jutska a obsadil dánské město Kolding.

Nejdůležitější válečnou událost představoval 18. dubna útok na pevnost Düppel nacházející se na pobřeží mezi Flensburgem a Sonderburgem. Stěží napadnutelný Düppel nebylo podle Moltkeho možno obsadit jinak než ztečí. Útok provedl opatrný pruský princ Friedrich Karl. Útok na pevnost však nepřinesl rozhodující obrat ve válce. Po uzavření příměří nadále blokovalo silnější dánské loďstvo německé pobřeží. Mírová konference, která se pod ochranou velmocí sešla v Londýně, se po šestitýdenním bezvýsledném jednání rozešla 26. června, jelikož Dánové se nehodlali vzdát a vypršela lhůta sjednaného příměří. Pruské jednotky zahájily 28. června útok na ostrov Als. Dánské námořnictvo nedokázalo zabránit průjezdu Prusů alskou úžinou, takže se Dánové museli stáhnout na ostrov Fyn, zatímco pruské a rakouské jednotky (Rakušanům velel svobodný pán von Gablenz) obsadily bez ohledu na britské námitky celé Jutsko. To rozhodlo o výsledku války.

Dánové byli nuceni uzavřít příměří a dne 30. října podepsali ve Vídni mírovou smlouvu. Dánský král se zřekl svrchovanosti v Lauenbursku a ve vévodstvích, jež se dostaly pod společnou správu Rakouska a Pruska. Vytvoření zemské vlády na šlesvickém zámku Gottorp však problémy pouze zvětšilo. Rakouská vláda nakonec navrhla zřízení spolkového státu v čele s vévodou Friedrichem, ale Bismarckovi se tomu podařilo zabránit trváním na požadavcích nepřijatelných jak pro Vídeň, tak pro jmenovaného pretendenta. Jednání v Schönbrunnu o možné kompenzaci Rakouska za vévodství mezi Bismarckem a Rechbergem v srpnu 1864 nepřinesla hmatatelné výsledky. Nakonec byla o rok později, 14. srpna 1965, uzavřena tzv. gastýnská (gasteinská) konvence, podle níž připadla správa Šlesvicka Prusku, Holštýnska Rakousku při nadálém společném vlastnictví (proti rozdělení vévodství oba státy původně protestovaly). Prusko koupilo Lauenbursko za 2,5 milionu dánských tolarů.

=== Přímá cesta k válce ===

Prusku, jehož král již za války uvažoval o anexi obou vévodství a Bismarckovým cílem bylo udělat z Němců národ, bylo vítáno těžké postavení Rakouska. Holštýn, jehož správa na dálku činí skoro koloniální potíže, mohlo by prodat Prusku, Benátky Napoleonovi za čtyři miliardy lir. Poněvadž však se rakousko k obojímu neodvažuje (a o oboje se tedy bude válčit), dává v Holštýnsku znovu agitovat augustenburskému princi, dokonce jej snad i podporuje, a porušuje tím gastýnskou úmluvu, která dává Prusku spoluúčast na správě obou zemí. Nyní může Bismarck před svým králem vytýkat porušení práv, nyní ho může dráždit. „Král je tak založen,“ říká francouzskému vyslanci Benedettimu, „že abychom ho přiměli k vymáhání nějakého práva, musíme mu dokázati, že jiní mu je upírají. Jestliže se někdo odváží omezovati jeho autoritu, může od něho dosáhnouti energických rozhodnutí.“ Velká stížnost ve Vídni, chlácholivá odpověď, korunní rada v Berlíně v únoru 1866. Král je rozhodný: „Nechceme provokovati válku, ale nesmíme také před ní utíkat.“ Všichni ministři souhlasí, jenom korunní princ nikoli. Král: „Držba vévodství stojí za válku. Musí se jednat a čekat. Přeji si míru, jsem však, musí-li to být, rozhodnut k válce, kterou pokládám za spravedlivou, když jsem poprosil Boha, aby mi ukázal správnou cestu.“ Před půl druhým rokem, v Schönbrunnu, jej Bůh ještě ujišťoval, že na vévodství nemá práva, teď již není ani Německého spolku, ani rakouských práv.

Již ve druhé polovině března 1866 se mezi význačnými osobnostmi, kterým byla poskytnuta audience v pruském královském paláci, objevil italský generál Giuseppe Govone v doprovodu civilního poradce hraběte Camila Barala. Od 14. března z pověření své vlády jednal s Bismarckem o vojenském spojenectví. 8. dubna dospělo jednání k podepsání tajné prusko-italské smlouvy. Oba monarchové se zavázali:

1. vzájemným přátelstvím;

2. pokud by měla ztroskotat jednání o reformě Německého spolku, která v zájmu národa zahájí král společně s dalšími panovníky, a v důsledku toho se pruský král měl dostat do situace, že bude nucen sáhnout ke zbraním, pak italský král okamžitě vyhlásí válku Rakousku;

3. od této chvíle bude válka vedena oběma stranami se vší rozhodností a ani jedna strana neuzavře příměří nebo mír bez souhlasu strany druhé;

4. tento souhlas je nutný také v případě, kdyby Rakousko odstoupilo Itálii Benátsko nebo Prusku jiné části rakouského císařství rovnající se rozlohou a počtem obyvatel Benátsku;

5. tato smlouva zaniká tři měsíce ode dne podpisu, pokud v této době nenastane případ uvedený v bodě 2, tj. prusko nevyhlásí Rakousku válku;

6. pokud by rakouské válečné loďstvo opustilo před vyhlášením války Jaderské moře, vyšle Itálie dostatečný počet svých lodí do Severního moře, aby mohly být uskutečněny společné operace spojeného prusko-italského námořnictva.

Ve Vídni se mezitím v týdnu od 7. do 14. března konala řada porad nejvyšších rakouských armádních činitelů. Císař generálům předložil k posouzení operační plány. Byl zároveň podrobně rozebrán a zhodnocen celkový stav armády, její dislokace, vytváření bojových uskupení jednotlivých složek armády, řešily se otázky výzbroje a výstroje pěchoty, dělostřelectva i jezdectva, vybavení a dodatečné fortifikační úpravy pevností. Počítalo se s nutností bojovat současně na dvou frontách, bylo rozhodnuto zformovat Severní armádu pro operace v českých zemích a Jižní armádu pro bojovou činnost na italském bojišti. Podle schválených operačních plánů byly do Čech přesunuty pěší jednotky v síle asi 10 000 mužů a rozmístěny poblíž hranic.

Také Prusko podnikalo viditelné přípravy k válce. Z rozhodnutí korunní rady z 27. března se přikročilo k úpravě pevností na prusko-rakouských hranicích a 75 pěších pluků bylo doplněno na válečný stav mobilizací zhruba 11 000 záložníků.

Vlády obou znesvářených států si přitom vyměňovaly čím dál ostřejší nóty. 9. dubna přišla zpráva z Frankfurtu nad Mohanem, která ohromila veřejnost. Pruská vláda, která již v únoru neoficiálně sondovala postoj jednotlivých států ke svému návrhu reformy Německého spolku, nyní vystoupila s návrhem svolat německý parlament utvořený na základě všeobecných a přímých voleb. „Vzhledem k nezbytnosti,“ píše ve stáří Bismarck, „nerozpakoval jsem se nejsilnější tehdy ze svobodomyslných kousků, všeobecné hlasovací právo… hoditi na pánev, aby se monarchistická cizina zhrozila pokusu, strkat prsty do naší národní omelety… V boji, který je veden na život a na smrt, nedíváme se na zbraně, po nichž saháme. Jediným rádcem je výsledek boje: nezávislost na cizině.“ Bismarck chtěl mimo jiné i představit Prusko německé veřejnosti jako zastánce národních zájmů německého národa.

Pruská iniciativa vyvolala rozruch ve všech vrstvách obyvatelstva německých států. Každému bylo jasné, že konfliktní premiér Bismarck návrhem na svolání spolkového sněmu chce vyvolat válku s Rakouskem. Bismarckovi politika narážela na nesouhlas a nepochopení i ve vlastním Prusku. Sám král, když mu premiér vyložil svůj plán, zvolal rozčileně: „Ale to je přece revoluce, co mi tady navrhujete!“. Královna Augusta, korunní princ, vyslanec v Paříži Goltz i téměř celé Vilémovo příbuzenstvo, všichni se snažili krále přemluvit, aby se od Bismarckovy politiky distancoval. Někteří dokonce žádali, aby byl premiér nahrazen hrabětem von Goltz. Začalo se šuškat, že Bismarckův pád je otázkou několika dnů.

Ve druhé polovině dubna Bismarck onemocněl a Rakousko žádá odvolání pruských vojenských opatření. Prusko odpovídá, že ozbrojí leda společně s Rakouskem. Podunajská monarchie souhlasí a sama vypracuje návrh na odzbrojení, ten dorazí do Berlína 20. dubna. Vilém souhlasí a 21. t. m. vyjadřuje souhlas, Bismarck nadšený není. Ale svého krále zná lépe než kdokoliv jiný a pomůže mu i další vývoj. Musí se znovu mobilizovat modlitba, Bůh a víra, aby mobilizoval král. Toho Bismarck zasáhl do srdce; připomenul mu Olomouc a nyní se starý muž třese před porobením a píše: „Řekněte Manteuffelovi, že jestliže mi teď některý Prus zašeptá do ucha Olomouc, ihned se vzdám vlády!“

Nastal totiž nečekaný zvrat. Rakousko 21. dubna vyhlašuje mobilizaci Jižní armády.

Vzhledem k vývoji kolem reformy Německého spolku podnikla Italská vláda otevřené přípravy k válce. Začínalo být čím dál zjevnější, že generál Govone nepřijel pouze nakoupit padesát nadbytečných pruských pistolí i s pouzdry, jak se oficiálně předstíralo. Itálie se nyní nedočkavě připravovala na osvobození Benátska. Povolala do armády brance podléhající odvodu v roce 1866, ale nepropustila do zálohy vojáky, kteří si odsloužili povinnou dobu služby. Zároveň začala shromažďovat jednotky u hranic rakouské benátské provincie.

Rakousko odpovědělo mobilizací, která měla Italy odstrašit. Náčelník rakouského generálního štábu Heninkstein v memorandu odevzdaném ministru zahraničí pod dojmem italských vojenských opatření požadoval mobilizaci rakouských sil v Itálii. Ministru zahraničí (Mensdorff) bylo jasné, že jakákoliv mobilizace bude velkou zátěží v jednání s Pruskem, vláda však přes jeho zarputilý odpor vyhověla náčelníku generálního štábu.

Bismarck se pod dojmem této zprávy zázračně uzdravil. Do Vídně přišla nóta požadující opravdu úplné odzbrojení ke dni 25. dubna a splnění dohody z 21. dubna. Prusko jinak odpoví odpovídajícími protiopatřeními, tedy v podstatě mobilizací. Mensdorff odpověděl, že toto téma je vyčerpané a že Jižní armáda zůstane na místě. Itálie dne 26. dubna vyhlásila mobilizaci všech pozemních i námořních sil.

Koncem dubna, kdy napětí dosáhlo vrcholu, pokusilo se Rakousko odstranit ze hry jižní frontu. Francouzským prostřednictvím se obrátilo na Italskou vládu s nabídkou, že Rakousko odevzdá do její správy Benátsko, pokud zachová v prusko-rakouském sporu neutralitu. Italská vláda, vědoma si svých závazků k Prusku a podrazu ze strany Francie během válek za sjednocení, nabídku odmítla. Vlastně jí nevěřila ani proto, že byla podmíněna získáním Slezska ve vítězné válce.

Cesta k válce tedy byla otevřena, ještě však chtěly do vývoje zasáhnout evropské velmoci. Rýsovala se možnost svolání evropského kongresu. V novinách se koncem května psalo, že Francie, Rusko a Anglie se již dohodly na jeho uspořádání a Itálie a prusko že přislíbili se ho účastnit. Také Německý spolek přijal pozvání a nakonec se k účasti přihlásila i rakouská vláda, ovšem s řadou předběžných podmínek: že bude přizván římský papež (což bylo nepřijatelné pro Itálii a nekatolické státy) a že předmětem jednání nebudou územní změny, protože Rakousko se odmítalo vzdát byť jen jediného čtverečního kilometru. Kongres by se tak stal zcela bezpředmětným a tedy se nekonal, Černý Petr zůstal v ruce opět podunajské monarchii.

Rakousko však navázalo tajné rozhovory s Francií, jejichž výsledkem bylo 9. června 1866 podepsání přísně tajné rakousko-francouzské smlouvy, jíž se Rakousko zavázalo, že v případě vítězné války s Pruskem odstoupí Francii Benátsko a v případě vítězství nad Itálií nezmění nic na současném stavu. Kromě toho přijalo závazek, že jakékoli územní změny ve střední Evropě bude předem konzultovat s Francií, která přitom nebude překážet změnám, jež nenaruší současnou rovnováhu. Rakousko přitom nemělo námitek proti vytvoření nového samostatného porýnského státu z části pruského území na levém břehu Rýna pod francouzským protektorátem. Francie se naproti tomu zavázala pouze k dodržování neutrality a k uplatnění svého vlivu na italskou vládu, aby rovněž zaujala neutrální postoj.

Mimo to se Rakousko snažilo zaměstnat Prusko opět Šlesvicko-Holštýnskou otázkou. Vyvolalo iniciativu ke svolání stavovského shromáždění v Holštýnsku, které se nacházelo pod jeho správou, na 11. června do Itzeohe. Stanovisko tohoto shromáždění odmítajícího pruské záměry hodlalo předložit spolkovému sněmu. Bismarck označil tento záměr za zjevně nepřátelský akt. Prohlásil, že prusko přestává uznávat platnost Gastýnské smlouvy, neboť byla Rakouskem porušena a de facto zrušena.

Pruské jednotky v síle přibližně 12 000 mužů 7. června za víření bubnů vpochodovaly do Holštýnska. Proti nim stálo necelých 5 000 Rakušanů, kteří nemohli počítat s příchodem posil, proto se stáhli do Harburgu, odkud vlaky odjeli do jižního Německa. Pruské pochodové kolony tak nerušeně táhly k Itzeohe, kde se mělo konat zmíněné shromáždění holštýnských stavů. Pruský velitel generál Manteuffel (synovec bývalého premiéra) uveřejnil prohlášení, že shromáždění nepřipustí a kdyby se zástupci stavů navzdory zákazu sešli, bez váhání jejich porady násilně přeruší.

V Itzeohe zavládlo napětí. Uklidnění přinesla zpráva, že rakouští komisaři se navzdory pruskému vpádu dostaví a shromáždění se bude konat podle plánu. V určené budově se sešlo asi dvanáct zástupců stavů a chtěli se odebrat do jednacího sálu, který byl ale již obsazen pruským vojskem. Jeho velitel nedbal rozhořčených protestů a hrozil účastníkům zatčením, pokud se nerozejdou. Přítomný rakouský vládní rada byl odvlečen do kočáru a odvezen do Rendsburgu.

Ještě byl podniknut jeden soukromý pokus o udržení míru. Pruský důstojník Anton von Gablenz, starší brat rakouského generála a místodržícího v Holštýnsku, se v civilu objevil ve Vídni a předložil ministru zahraničí Mensdorfovi návrh, aby byla zachována samostatnost obou polabských vévodství pod vládou pruského prince při bohatém finančním odškodnění Rakouska. Mensdorf jej odkázal na předběžné projednání návrhu s Bismarckem.

Soukromý diplomat Gablenz cestoval několikrát mezi Vídní a Berlínem, až konečně s třetí upravenou variantou návrhu byl 25. května přijat v Hofburgu (letní sídlo Habsburků). Ve více než hodinovém rozhovoru císařem Františkem Josefem se dozvěděl, že jeho návrh je sice dobrý, ale přichází pozdě. Za tři dny mu ministr Mensdorf oznámil, že napětí mezi oběma velmocemi naprosto vylučuje jakékoli přímé jednání. Zhruba o týden později po okupaci Holštýnska se vztahy zhroutily nenapravitelným způsobem.

Ve spolkovém sněmu, kde se již delší dobu projednávala otázka odzbrojení, se rakouský a pruský zástupce navzájem častovali urážkami a obviněními. Pochopitelně došlo i na události v Holštýnsku. Pruský vyslanec 9. června označil pruskou okupaci této země za akt sebeobrany. Rakouský vyslanec Kübeck okamžitě reagoval: „Prusko se dopustilo aktu svévole vyžadujícího, aby sněm přijal příslušná opatření!“

Prusko ovšem nečekalo na usnesení sněmu a bez ohledu na něj prostřednictvím vyslanců informovalo 10. června všechny německé vlády o pruských návrzích na reformu státně politických poměrů ve střední Evropě: Německý spolek přetvořit ve federaci německých států s vyloučením Rakouska, které není německým státem. Zákonodárná moc v novém německém státním celku přísluší vedle spolkového sněmu také parlamentům jednotlivých států voleným na základě všeobecného, rovného tajného a přímého hlasovacího práva. Vztah k Rakousku by byl pojímán jako spojenectví dvou spřízněných států.

Vychytralý Bismarck vždy cíleně navlékl pruskou iniciativu tak, aby se Rakousko jejím odmítnutím dostalo do úzkých jako rozbíječ pospolitosti německých států a odpůrce mírových snah. Odmítalo přece italské návrhy řešení vztahů na podzim 1865, řadu pruských návrhů k vyřešení šlesvicko-holštýnské krize v roce 1865, odzbrojení na jižní frontě v dubnu 1866, jednání o sporných otázkách s Pruskem v květnu a vzápětí i Gablenzovu misi a nakonec i evropský kongres. Z této pozice mohl bez obav obviňovat souseda z toho, že nesouhlasí se změnami ve svůj neprospěch a z neochoty k dohodě, kterou nelze uskutečnit po dobrém.

Ovzduší ve Spolkovém sněmu houstlo. Von Kübeck 11. června přednesl návrh na mobilizaci veškerého spolkového vojska s vyloučením pruských sborů k zásahu proti narušiteli spolkových usnesení, jímž se svým svévolným vpádem do Holštýnska stalo Prusko. Pruská vláda samozřejmě tento návrh přijala jako rakouskou provokaci. Pruský vyslanec Savigny na zasedání 14. června, kdy se o něm mělo hlasovat, jejím jménem prohlásil: „Jakékoli jednání o tomto návrhu je neslučitelné se spolkovým právem!“

Hlasování se přesto konalo a rakouský návrh byl s nepatrnými změnami schválen. Několik menších států se zdrželo, nebo postavilo proti. Na stranu Rakouska se jednoznačně postavilo Sasko, Bavorsko, Hannoversko, Würtembersko a ještě několik drobných státečků. Savigny poté vstal a stroze pronesl: „Pruská vláda nejenže nebere na vědomí toto rozhodnutí, ale nadále neuznává ani Německý spolek jako takový.“ Nato opustil sál.

Kübeck okamžitě vznesl protest: „Vystoupení ze Spolku je nepřípustné!“ Ozvala se řada zástupců dalších států včetně těch, kteří předtím podpořili Prusko. Všichni vyslovovali rozhodný nesouhlas se slovy pruského vyslance. Ani jediný hlas se nezvedl na jeho podporu.

== Hradec Králové: Moltkeho vítězství ==

=== Mým národům ===

Byla neděle 17. června 1866.

Končily vleklé týdny napětí, kdy každý cítil neodvratně se blížící zkázu a toužil po tom, aby „to už bylo za námi“. „Je jiný vzduch, člověk dýchá volněji,“ ulehčil si v úvodu fejetonu z téhož dne Jan Neruda. „Nechť jsou telegramy o vpádu Prusů do Sas již pravdivé nebo ne – v okamžiku, co toto píšu, nelze rozhodnout – zpráva ta přivedla do situace již jasnost. Obecenstvo sobě oddychlo, obecenstvo čeká jen ještě na císařský manifest, aby zvolal: ‚Konečně se strhlo, konečně strhlo se mračno tak dlouho oblohu zastírající!‘ Není trapnějšího pocitu nad dusno před bouřkou, v bouřce samé je již volněni, protože víme, že každý liják se vyprší, každé hromobití dohřmí.“

Čekalo se jen na to, kdy a jak bude národům sděleno to, co již kdekdo věděl. „Stav zdejšího obchodu je strašný,“ psal národohospodářský dopisovatel Národních Listů z Vídně 14. června, „takže člověk ztrácí všecku chuť o těch poměrech psáti. Úpadek za úpadkem, nesmírná nedůvěra a úplné váznutí obchodu ve všech odvětvích, které nepracují pro vojsko. Jest to smutná pravda, že obchodnictvo prahne po vypuknutí války a toužebně očekává mimořádnou přílohu Wiesner Zeitung, která již od tří dnů oznámena jest v trafikách a přinést má císařský manifest.“

Text válečného manifestu byl delší dobu připraven, a třebaže jeho definitivní redakce byla učiněna až na zasedání vlády 16. června, v tisku kolovaly několik dnů předtím více méně věrohodné zprávy o jeho obsahu. Ve zkrácené podobě přinesly Národní Listy jeho znění v ranním vydání 17. června a odvolávaly se přitom na úřední podklady, získané na prezídiu místodržitelství. Ještě téhož dne v podvečer se obecenstvo konečně mělo dočkat oficiálního publikování ve zvláštních vydáních většiny novin.

Následujícího dne byl rakouský válečný manifest zveřejněn v patřičné grafické úpravě ve všech listech.

František Josef I. vydal za dlouhou dobu své vlády jen málo dokumentů tak závažného obsahu a snad pouze obdobný manifest z července 1914 měl takový mimořádný dějinný význam. Panovník „Svým národům“ s politováním sděloval, že byl nepřáteli na jihu i severu vyrušen „uprostřed díla míru“, v němž chtěl položit základy nového uspořádání říše, jež mají ji „upevniti a jedné každé zemi i jednomu každému národu volné vnitřní vyvinování pojistiti“. Vyzývavým a nesmiřitelným postojem těchto nepřátel byl donucen „všecko Svoje vojsko povolati ku zbrani“. Obě mocnosti nemají nejmenší záminky k nepřátelskému vystoupení, jsou prostě jen chtivé „loupeží Mi odejmouti některé mé říše“ a využívají k tomu dle svého mínění příhodné doby.

V dalším jsou stručně naznačeny příčiny celého konfliktu a zdůrazněno vždy korektní rakouské stanovisko, založené na právu a platných smlouvách. Naproti tomu: „Nejnovější příběhové potvrzují nevývratně, že Prusko nyní zjevně klade násilí na místě práva. Ani právo a čest Rakouska, ani právo a čest veškerého Německého národa nebylo již Prusku hrází, kterou by se dalo v osudné ctižádosti své zadržeti… Tím stala se nevyhnutelná válka ta nejhorší, válka Němců s Němci. K odpovídání ze všeho toho neštěstí, kteréž tato válka uvalí na jednotlivé osoby, rodiny, krajiny a země, volím ty, kteří ji způsobili, před soudnou stolicí dějinstva a všemohoucího Boha.“

František Josef I. věřil v „čistý plamen vlasteneckého nadšení“ a šlechetnou obětavost, i když „dvojnásob těžce“ nesl, že „započaté umlouvání o vnitřní záležitosti ústavní nedospělo posavade dotud, abych v této vážné době mohl zástupce všech Mých národů svolati okolo trůnu Mého“. Nespoléhal jen na vlastenecké nadšení „Svých národů“ a ujišťoval, že „nebudeme v tomto boji osamělí“, neboť „knížatům i národům německým známo jest nebezpečenství, kteréž jejich svobodě a neodvislosti nastává se strany mocností, jejížto jednání se spravuje jediné sobeckými plány bezohledné chtivosti zvětšiti sama sebe“. Proto zbraň, která nám a našim spojencům byla vnucena do ruky, nebude složena potud, pokud „nebude Mé říši a spojeným státům německým volné vyvinování uvnitř zajištěno a mocné postavení v Evropě znovu utvrzeno“.

Potud slova císaře pána. Na první pohled je zajímavé, i když ne příliš překvapující, že celý dokument takřka okázale ignoroval Itálii a komplikacím na jihu věnoval jen letmou pozornost. Přitom šlo o manifest, určený všemu obyvatelstvu a veškeré branné moci, tj. také ne právě nepočetné Jižní armádě. Severní nepřítel však byl protivníkem číslo jedna a německá otázka klíčovým problémem celé věci. Poté, co na jihu nebylo po smlouvě s Francií z 12. června oč bojovat, bylo vlastně taktní, že se záležitost přešla. Soustředění na německou otázku vedlo k formulaci o válce „Němců s Němci“ a pouze Němců s Němci a dokládalo, do jaké míry stále byla zahraničně politická idea státu rakouského v rozporu s ideou vnitřního uspořádání, jak si je přála většina neněmeckých národů. Kromě obecných frází o cti, právu a důstojném postavení říše a politování, že „vnitřní záležitosti nejsou dosud uspořádány“, nebylo v manifestu jediné slovo, které by bylo reálnějším příslibem v otázkách vnitřní politiky a podněcovalo by zájem neněmeckých národů na obraně ohroženého státu.

Vídeňský liberální tisk toto pojetí nastávající války vcelku vítal a více méně otevřeně prosazoval federalizované Velkoněmecko pod rakouskou záštitou ve smyslu koncepce 70milionové, nyní již ovšem 80milionové středoevropské říše. Otázky, do jaké míry mohly anebo měly být uplatněny původní pruské reformní návrhy „po našem vítězství“, nehrály v dané chvíli rozhodující roli. „Bratrovražedná válka Němců s Němci“ měla být bez ohledu na další výhradně německou záležitostí.

Císařský manifest ze 17. června ovšem zdaleka nebyl oním „politickým dokumentem“, který očekávala redakce Národních Listů. Prvotní „ohlas císařského manifestu v srdcích nás Čechů“ – tak byl nazván úvodník z 19. června – byl značně rozporný. V poněkud křečovité podobě se znovu setkáváme se snahou dát válce vlastní smysl a po svém motivovat patriotické nadšení. Věrolomné Prusko zapříčinilo válku, a ať se mají věci jakkoli, a přestože pro nás tato válka není válkou Němců s Němci – nyní volá panovník – a tak budeme urputně bojovat proti „od věků zapřísáhlému nepříteli Rakouska“, který nám před sto lety ukradl Slezsko a nyní sahá po dalším území. „Vzhůru tedy k vítězství, synové vítězů u Domažlic a u Kolína, k vítězství za mocné a svobodné, každé zemi a každému národu stejně volný vývin zabezpečující Rakousko!“

Skutečnost byla jiná než přání, a proto žalovaly Národní Listy již 22. června: „Marně hledáme v úředních a poloúředních listech ty zájmy rakouské, ta porušená práva a uraženou čest říše naší, k jichž obhájení a očištění probudila se nadšená obětivost národů rakouských. Jako by nebylo více samostatné a svůj zvláštní interes a své zvláštní povolání mající říše rakouské, jako by od včerejška náhle byli vymřeli a vyhynuli zde různí ti národové neněmečtí, jimž nedávno ještě zaručen volný vývin jich zvláštního, oprávněného národního života.“ Cožpak už nemají ve Vídni ani trochu „slušné šetrnosti“, když stále a stále horují pro „ryze německou povahu boje“?

O dva dny později, 24. června, kdy již přicházely první telegrafické zprávy o pruských vojácích na území severních Čech, se v komentáři Národních Listů k „Německé válce v Čechách“ nezdůrazňoval rakouský patriotismus a obyvatelstvu se doporučovala hrdá a sebevědomá česká zdrženlivost. „Nechceme, nemůžeme straniti Prusku, Prusko jest nejen v národním, ale i v historickém ohledu naším nepřítelem… Válka vede se prozatím o postavení Pruska v severním Německu, válka má dosud úplně ráz německý, o nějaké otázce české není ani povzdálí ještě toho nejmenšího slechu.“ Není proto třeba se obávat, protože „Prusko prozatím Čechy nechá na pokoji“. Podle mínění komentátora by bylo snad za deset či dvacet let nutno se vítězícího Pruska obávat; nyní však je ještě příliš slabé, aby evropskou rovnováhu změnilo radikálním způsobem v český neprospěch.

Mrazivý vítr z Vídně rychle zchladil rozpálené hlavy. Ani tradiční a tolikrát opakovaný „pruský komplex“ nemohl dostatečně motivovat bojové nadšení. Už se nedoporučuje jít cepy a kosami proti „odvěkému nepříteli“, nýbrž „zdrženlivě slušný poměr k Prusům“. V „německé válce“ nemohlo být Prusko spojencem, ale „prozatím“ nebylo vlastně ani nepřítelem. Jeho válečné cíle nesměřovaly přímo proti Rakousku a jeho poslání jako národnostního soustátí; naopak, prusko usilovalo o vytlačení Rakouska z Německa, a tím nepřímo o posílení jeho „opravdového rakouského charakteru“. Naproti tomu Rakousko chtělo upevnit své postavení v Německu a jen znovu potvrdit své „německé poslání“. Vedle těchto zásadních pohledů hrály roli také taktické ohledy. Prusko bylo dostatečně silné, aby případně narušilo rakouské postavení, ale současně příliš slabé, aby politicky i mocensky zaujalo ve střední Evropě ihned jeho místo. Berlín jako centrum nového Německa mohla Praha dokonce uvítat, obavy přicházely z Frankfurtu tamního německého parlamentu, „k jehož obeslání nedají se neněmečtí národové rakouští přinutiti již ani sebevítěznějšími armádami“.

Za těchto okolností se ještě před rozhodujícími boji, kdy se všeobecně věřilo v rakouská vítězství, setkáváme s pokusy formulovat „neutrální“ české stanovisko. Otevřeně stranit Prusku nebylo možné, a většina Čechů to z nejrůznějších důvodů ani nechtěla. Ale stejně tak nebylo možné horlivě a dobrovolně stranit Rakousku, tj. tomu „druhému“, cizímu Rakousku s „německým posláním“.

O den později než rakouský panovník dne 18. června se ke „Svému národu“ obrátil válečným manifestem pruský král Vilém I. S textem tohoto dokumentu, stejně jako s obdobným manifestem italského krále Viktora Emanuela II., se mohli čeští čtenáři v plném znění seznámit 23. června.

Pruský král byl stručnější než rakouský císař a nijak neskrýval, že příčinou toho, že „vlast jest v nebezpečí“, je neochota Rakouska ustoupit z výsluní: „Rakousko nechce zapomenouti, že jeho knížata kdysi v Německu panovali, a nechce ve mladším Prusku uznati přirozeného spojence, nýbrž toliko nepřátelského soupeře… Stará neblahá žárlivost plným plamenem vyšlehla. Prusko má býti oslabeno, zneuctěno“ – ani Vilém se nevyhnul tomu, aby se dovolával cti – „zničeno… Kamkoli se v Německu ohlédneme, jsme obklopeni nepřáteli a válečným heslem těchto jest: ponížení Pruska!“ Samozřejmě i pruský král se snažil až do poslední chvíle řešit věci smírně – zvláště připomenuta byla v této souvislosti ochota k mezinárodním jednáním – ale neústupnost protivníka vedla k tomu, že „musíme zápasit o svoje bytí, musíme jít do boje na život a na smrt proti těm, kdož Prusko velkého kurfiřta a velkého Bedřich, kteří Prusko, jak z válek o svobodu vzešlo, sraziti chtějí z výše, na niž je povznesly jeho knížat duch i síla a jeho národa udatnost obětavost a mravnost“.

Zatímco tedy „staré“ Rakousko bojovalo o uchování mocenského postavení, vedlo „mladé“ Prusko vskutku existenční boj a v tomto smyslu bylo především apelováno na vlasteneckou povinnost a statečnost., Určitý sebejistý tón pruského válečného manifestu nebyl založen jen na ideálních výzvách, nýbrž také na reálním odhadu mocenských poměrů: „Předvídaje v pečlivosti Své,“ ujišťoval prozíravý Vilém, „co nyní nadešlo, požadoval jsem od let již za první povinnost Svého královského úřadu připraviti bojovný národ pruský na rozvinutí silné moci. Uspokojen a pln důvěry patří se mnou každý Prus na brannou moc, jež naše hranice střeží. Maje v čele svého krále, bude se pruský národ cítiti jako pravý národ ve zbrani… Odpůrcové naši se klamou, že Prusko je vnitřními spory ochromeno; proti nepříteli je svorno a silno, neboť vůči nepříteli srovnává se , co dříve proti sobě stálo, aby pak ve štěstí i neštěstí sjednoceno zůstalo.“ Tady to máte, všichni vy liberálové a další opozičníci, kteří jste chtěli léta mařit sílu pruského státu! Ale „předvídavý“ král dovedl být „velkorysý“ a tváří v tvář hrozícímu nepříteli „majestátně promíjel“ a zval všechny do jednoho šiku.

V pruském manifestu se nikde nehovořilo o „válce Němců s Němci“ a není tam nijak zvláště zdůrazněna ani „ německá otázka“ jako taková. Ofenzivní cíle byly sice v závěru připomenuty, ale panovník se obracel k Prusům a nikoliv Němcům a pečlivě se nedovolávalo „německé solidarity“ a ani nepočítalo s vojensky účinnější podporou. Nikoli boj o dobytí Německa, nýbrž boj o vlastní existenci byl hlavním formálním motivem. I když bereme v úvahu propagandistický záměr zdůraznit „defenzivní“ pruský postoj, nešlo o pouhý zastírací manévr. Rakousko mohlo ztratit své postavení v Německu, aniž by přestávalo být říší evropského významu. Prusko mohlo hodně získat, ale mělo také mnohem víc co ztratit. Sázelo do hry téměř všechno.

Když pozornější čtenář srovnával, jistě mu neušlo, že rakouský válečný manifest byl v jistém smyslu „němečtější“ než jeho pruský protějšek. Úsudek si pak snadno udělal sám.

Jedno měly oba nepřátelské manifesty společné: „Však důvěra a naděje naše nezakládají se jedině na naší sjednocenosti a na naší moci; Já ji zakládám,“ prohlašoval slavnostně František Josef I., „na nejvyšším, na všemohoucím spravedlivém Bohu, jemuž Můj dům od svého prvopočátku sloužil a který neopouští těch, kdož v jeho spravedlnosti v Něho důvěřují.“ A neméně slavnostně prohlašoval v závěru svého manifestu Vilém I.: „Prosme Všemohoucího, aby požehnal naším zbraním! Propůjčí-li nám Bůh vítězství, budeme také dosti silní, abychom volnou pásku, jež německé země spíše jen dle jména než vskutku k sobě dosud poutala a kteráž nyní přetržena byla těmi, kdož právní síly ducha se bojí, v jiné podobě, pevnější a blahodárnější obnovili. Bůh s námi!“

=== Západní fronta ===

V Berlíně byli připraveni ještě před vlastním hlasováním ve Frankfurtu 14. června. Dva dny předtím zvažoval pruský kabinet všechny možnosti a pro případ přijetí rakouského na spolkovou exekuci – s tím se ostatně počítalo – byly vypracovány podrobné instrukce vyslancům v Hannoveru, Sasku a Kurhesensku. Podle těchto pokynů měli vyslanci v Hannoveru, Drážďanech a Kastelu předat neprodleně po frankfurtském hlasování tamním vládám nóty, v nichž se požadovalo „okamžité zastavení ozbrojení a demobilizace armády“ a současně přijetí „pruských návrhů spolkové reformy“. V případě že tyto státy vyhoví, bude garantována jejich území celistvost a suverenita; odmítavá anebo vyhýbavá odpověď znamená válku. Pruští vyslanci jednali přesně podle požadavku své vlády a ještě 14. a 15. června ultimativní nóty předali. Protože se očekávala všeobecně záporná odpověď – odpovědní lhůta končila 15. června večer – dostaly současně příslušné vojenské jednotky Mohanské a Labské armády pokyn, aby nejpozději 16. června v 5 hodin ráno zahájili plánované akce.

Saská vláda odmítla okamžitě pruské návrhy, nařídila urychlenou evakuaci armády a v čele s králem opustila zemi. Ještě v noci z 15. na 16. červen vznikla Labská armáda na saské území a během tří dnů ovládla bez odporu zemi.

Velice rychle a bez problémů proběhla pruská okupace Kurhesenska, kde se většina veřejného mínění včetně většiny parlamentu postavila proti vlastní vládě, a tím prakticky odpor znemožnila. Dne 19. června vstoupila pruská armáda do Kastelu, kurhesenský kurfiřt byl zajat a později v „přátelských a slušných“ podmínkách internován na královském zámku ve Štětíně.

Složitěji se vyvíjely vztahy k Hannoversku, kde vlastně začala válka na německé frontě. Rovněž hannoverský král odmítl pruské ultimátum, nechtěl však kapitulovat a v noci z 15. na 16. červen odjel s doprovodem k vlastní armádě, která se soustřeďovala na jihu hannoverského území u Göttingenu. Zatímco pruská armáda obsazoval severní část země, rozhodovalo se v hlavním stanu hannoverské armády o dalším postupu. Protože proti pruské početní převaze neměla hannoverská armáda žádné vyhlídky, hledala se cesta na jih s možností dosáhnout spojení s bavorskými silami. Dne 20. června bylo rozhodnuto přesunout hannoverské síly ve směru k Mülhausenu do oblasti durynských států, což se bez potíží během dvou dnů podařilo.

Tehdy si osud na obou stranách poněkud zažertoval, protože ani jedna strana nevěděla přesně, kde je a co zamýšlí protivník. Prusové se stahovali ke Göttingenu, kde tušili hlavní hannoverské síly, a mj. vyklidili Kurhesensko, kudy nyní mohli Hannoveřané – pokud by to ovšem věděli – projít kratší a snazší cestou. Když zjistil generál Vogel, že Hannoveřané „zmizeli“, chtěl se po dnu odpočinku obrátit přímo proti Frankfurtu, jehož obsazení bylo základním pruským cílem. Tento postup se ale nelíbil generálnímu štábu v Berlíně, jehož šéf nechtěl nic ponechat náhodě a trval na tom, aby hannoverská armáda byla dále pronásledována a zneškodněna.

Mezitím se hannoverská armáda stáhla jihovýchodním směrem k městečku Langensalza v Durynsku, kde zaujala 26. června postavení. Pruské nabídky ke kapitulaci byly nadále odmítány, ale současně bylo rozhodnuto nepokračovat v tažení na jih, nýbrž nastoupit zpáteční pochod. Tato zdánlivě nelogická rozhodnutí vyplývala z objektivně velice svízelné situace hannoverské armády a byla jen předzvěstí vlastní zkázy.

Než k ní došlo, měla hannoverská vojska jaksi nedopatřením slavit vítězství. Přestože z Berlína byl dán jasný požadavek soustředit všechny síly v boji proti Hannoveřanům, velící generál Mohanské armády – zřejmě v obavě z údajně se blížících bavorských posil – posunul část armády k jihu a místo soustřeďování praktikoval jen další rozptylování vlastních sil. V bezprostředním kontaktu s hannoverskými silami byla pouze menší jednotka asi 9000 mužů, jejímž úkolem bylo sledovat „ustupující“ Hannoveřany. Když tato jednotka vyrazila 27. června ze svých tábořišť a přišla k Langensalze, čekalo ji hned dvojí překvapení. Jednak zjistila, že nepřítel neustupuje, a za druhé, že nemají co činit se zpětnými oddíly, nýbrž s celou armádou. Téhož dne došlo ke krvavým bojům, jež končily oboustranným vyčerpáním až v podvečer. Prusové byli, i když se značnými ztrátami, odraženi.

V Berlíně vyvolávaly zprávy o těchto událostech rozčarování a výsledkem byl kategorický rozkaz generálu Vogelovi – podepsaný samotným králem –, ve kterém se výslovně požadovalo porazit Hannoversko bez ohledu na bavorské či jiné nebezpečí. Tento rozkaz byl mj. zřejmým projevem nespokojenosti a nedůvěry, a tak se generál Vogel snažil na poslední chvíli zachránit vlastní reputaci a 28. června opravdu soustředil celou Mohanskou armádu. K žádným bojům však nedošlo. Před odstrašující silou Hannoveřané kapitulovali, a to dne 29. června.

První dějství války v Německu skončilo. Teprve po faktickém ovládnutí severního Německa se veškerá pozornost soustředila k jihovýchodu. Pruské vrchní velení v čele s králem opustilo sebejistě Berlín a hlavní stan pruské armády se přesunul k Východní armádě.

Oba vojenské sbory jihoněmeckých států se pomalu formovaly zcela samostatně. Bavorský 7. sbor pod velením prince Karla Bavorského se shromažďoval na severních hranicích země v okolí Schweinfurtu, württenbersko-hesenský 8. sbor pod velením prince Alexandra hesenského okolo Frankfurtu nad Mohanem. Teprve 27. června byl společným velením obou sborů pověřen bavorský princ, který – tehdy ještě s vyhlídkou na předpokládané spojení s hannoverskou armádou – navrhl společný postup údolím řeky Fuldy k městu Hersfeld, kde mělo dojít ke spojení všech sil. Bavoři skutečně zahájili postup, hanoverská kapitulace ovšem situaci značně změnila. Do prostoru, kde mělo dojít k soustředění, pronikla pruská vojska a zatlačila bavorské jednotky na jihovýchod ke Kissingenu. V okolí tohoto města byl s přihlédnutím k změněné situaci určen nový prostor k soustředění jednotek 7. a 8. sboru. Vojska 8. sboru také skutečně tímto směrem vytáhla. Pak ale přišly zprávy o bitvě u Hradce Králové a vojenský výbor Spolkového sněmu nařídil essenskému princi – proti opakovaným rozkazům jeho kolegy – aby se vrátil zpět k ochraně Frankfurtu a mohanské linie. Jednotky 8. sboru přerušily pochod a vrátily se zpět d Frankfurtu. Tak z plánovaného spojení sešlo.

Po porážce hannoverské armády se hlavní pozornost Prusů soustředila na bavorský 7. sbor v rámci taktiky pozvolného rozbíjení nepřátelských celků. Kolem 10. července se situace změnila. Na hlavní prusko-rakouské frontě sice ještě nebylo definitivně rozhodnuto, ale silné tendence k diplomatickému dohrání této krvavé hry nutily k rychlejšímu a především politicky motivovanému postupu. Hlavním cílem byl Frankfurt.

Pruská ofenziva proti Frankfurtu zahájená nesporným vítězstvím nad bavorskými silami 10. července u Kissingenu, vylekala velení 8. sboru, které opět hledalo cestu ke spojení s Bavory, které se tentokrát mělo uskutečnit u Würzburgu. Oba armádní sbory se po dlouhém bloudění konečně našly, ale jejich postavení již nemělo ani vojenskou, ani politickou cenu. Dne 21. července zahájila pruská armáda další akce na jih od řeky Mohanu a v několika drobnějších šarvátkách postupně rozptýlila protivníkovy jednotky. Protože současně probíhala jednání o příměří a o celkovém výsledku války se zdálo být rozhodnuto, skončilo vše prostě tím, že se jednotlivá vojska bez hluku rozešla do svých zemí a domovů.

Když jednotky 8. sboru opustily Frankfurt, bylo jen otázkou času, kdy do něj vstoupí Prusové. Stalo se tak 16. července, kdy vrchní velitel Mohanské armády Vogel von Falkenstein hrdě hlásil svému králi: „Veličenstvo, veškeré země na sever od řeky Mohanu leží u Vašich nohou.“

=== Jižní fronta ===

Strategické a organizační přípravy pro válku uskutečnili Italové podle vlastních plánů. Vrchním velitelem italské armády byl král Viktor Emanuel II., jenž také formálně velel hlavní armádě soustředěné mezi 10. a 20. červnem na hraniční řece Mincio. Šéfem štábu a skutečným velitelem těchto vojsk v počtu přes 120 000 mužů byl generál la Marmora. Několik set kilometrů dále po toku řeky Pádu bylo utvořeno druhé velké uskupení, tzv. Pádská armáda v síle asi 90 000 mužů, v jejímž čele stál generál Enrico Cialdini. Z výchozích postavení v Modeně a Bologni se do 20. června posunula tato armáda směrem k Pádu do oblasti Ferrari. Dobrovolnický sbor Garibaldiho s asi 36 000 muži byl soustředěn v okolí Comského jezera. Itálie nemusela vyslat své loďstvo do Severního moře, protože rakouské námořnictvo neopustilo Jadran a Rakousko zcela nepochybně nemělo zájem na námořní válce s Pruskem.

Rakouská vojenská síla v Itálii se již tradičně opírala o dobře vybudovaný a strategicky výhodný pevnostní čtyřúhelník měst Peschiera a Mantova na řece Mincio a Verona a Legnago na řece Adiži. Do okolí Verony, kde bylo vrchní velení Jižní armády, byla postupně stažena vojska 5., 7. a 9. armádního sboru, samostatná brigáda jízdy a záložní divize. Rakušané, kterým na jižní frontě výtečně pracovala výzvědná služba, znali v hrubých rysech plány protivníka a jeho rozmístění, a proto ponechali na Pádu jen nepočetné síly, které měly jen demonstrativně operovat proti Pádské armádě. Další část jednotek byla potom roztříštěna v oblasti jižních Tyrol a na jadranském pobřeží. Velitel jižní armády arcivévoda Albrecht a jeho náčelník štábu Franz von John – budoucí ministr války – měli ve Veroně před zahájením války k dispozici přibližně 78 000 mužů a 168 děl. Rozptýlené zajišťovací jednotky měly sílu asi 29 000 mužů a dalších 36 000 mužů zůstávalo v posádkách pevností.

Dne 20. června 1866 předalo italské vrchní velení veliteli Jižní armády oficiální nótu, jíž se formálně vyhlašovala válka. Italská armáda zahájila v noci z 22. na 23. červen přechodem přes řeku Minci postup v nížině mezi Minciem a Adiží ve směru k Veroně.

Italové nepředpokládali vážnější odpor a také se s ním nesetkali. Mýlili se však, když předpokládali rakouská vojska stále ještě někde u Verony. Okamžitě po vyhlášení války rozhodlo velení Jižní armády neprodleně přesunout hlavní síly na západ od Verony a postoupit s nimi dále horskou krajinou směrem na Castelnuovo. Smyslem celého manévru bylo obejít protivníka a pokusit se o útok z boku na jeho levé křídlo. Italové čekali nepřítele od východu a jejich snadný postup je v tom utvrdil.

Poněkud riskantní útočné pojetí na rakouské straně vycházelo ze snahy využít tzv. vnitřní linie mezi dvěma oddělenými armádami nepřítele. Velení rakouské Jižní armády si uvědomovalo, že po případném spojení obou italských armád, jež měly více než dvaapůlnásobnou převahu, by vyhlídky na úspěch byly minimální. Rakušané věděli, že italská armáda nepostupuje soustředěně, ale je rozptýlena na značné části rovinatého území mezi řekami Mincio a Adiží. Rychlý útok na některé jednotky této armády mohl vyvážit početní nevýhodu a hlavně psychologicky příznivě ovlivnit začátek války.

V neděli 24. června – v den sedmého výročí bitvy u Solferina – zahájily v dopoledních hodinách jednotky 7. a 5. sboru útok z výšin Belveder a Croce jižním směrem proti tamním italským silám. Z počátečních šarvátek se postupně rozvinula v okolí obce Custozza (kde zvítězil i maršál Radecký roku 1848) velká bitva, do níž se zapojovaly další a další jednotky včetně rakouského 9. sboru. Ofenzivní záměry se zdařily, italská vojska byla zatlačována zpět do údolí a nakonec donucena k ústupu do roviny. Velení italské armády ztratilo po napadení dostatečnou orientaci a posléze zřejmě také nervy – po deseti hodinách bojí mohli Rakušané slavit vítězství. Každá strana ztratila asi 8 000 mužů.

To ovšem ještě nemuselo znamenat rozhodující obrat a velení Jižní armády také v dalších dnech očekávalo pokračování bojů. Ale věci se vyvinuly jinak, když ustupující italská armády překročila 25. června řeku Mincio a stahovala se do původních pozic. Arcivévoda Albrecht rozhodl nepronásledovat hlavní italské síly a obrátit se proti Pádské armádě. Ani tam nemělo dojít ke střetnutí, protože velení Pádské armády stáhlo po zprávách o bitvě u Custozzy své jednotky a ustupovalo do východních pozic v Modeně.

Po několika dnech váhání a nejistoty překročila Jižní armáda 1. července Mincio a chtěla postupovat proti italské hlavní armádě. Ale podobně jako v Německu byl i zde další vývoj ovlivněn událostmi ve východních Čechách. Po zprávách o bitvě u Hradce Králové byl další postup zastaven, 6 července se veškerá rakouská vojska stáhla za Adiži a 9. července byl dán rozkaz k vyklizení Benátska. V té době byly také urychleně přesunovány jednotky 5. a 9. sboru k Dunaji, kde měly posílit jednotky Severní armády. Na jihu zůstal pouze 7. sbor na linii řeky Isonzo k ochraně nové předpokládané hranice.

Itálie se pokusila přejít do ofenzívy, ale z nejrůznějších důvodů – v neposlední řadě pro stupňující se rozpory ve velení – přišla pozdě a vzhledem k měnící se politické situace s malými nadějemi na podstatnější úspěch. Teprve v polovině července postoupila část italské armády Benátskem na východ a dostala se do styku s rakouskými jednotkami, ale na průběh jednání to již nemělo vliv.

=== Východní fronta ===

==== Ve zbrani ====

Zatímco arcivévoda Albrecht (syn arcivévody Karla – vítěze nad Napoleonem) prosazoval ofenzivnější pojetí boje, při poradách ve Vídni mezi 7. a 14. březnem se císař přiklonil k vysloveně defenzivnímu projektu, jak jej navrhl a vypracoval šéf generálního štábu Heninkstein. Tento plán byl motivován jak vojensky tak politicky. Rakousko nesčetněkrát opakovalo, že nemá žádné agresivní úmysly. Nepokládalo proto za vhodné připravovat zjevně ofenzivní akce. Vojenské plánování v tomto smyslu respektovalo politicko-diplomatické záměry, Rakousko mělo v každém případě zůstat napadeným státem.

Podrobnějším rozpracováním Heninksteinova plánu byl pověřen šéf operační kanceláře generálního štábu generálmajor Gideon Krizmanič, který v průběhu dubna předložil „Operační plán Severní armády“. Hlavní stan měl být v Olomouci, kde mělo být také centrum vlastního soustředění Severní armády. Vycházelo se z předpokladu, že hlavní pruské síly zaútočí za Slezska směrem na Vídeň, přitom ale narazí na opevněné a připravené rakouské síly, které budou schopny útok odrazit. V plánu se počítalo také jako s „málo pravděpodobnou možností“ s pruským postupem po Labi, a tím i přesunem rakouských sil do Čech, ale podrobnostem nebyla věnována zvláštní pozornost. Tento plán se alespoň pro začátek vzdával vlastní iniciativy a nepočítal ani s obranou pohraničních hor. Ve smyslu tohoto plánu neuskutečnila mobilizace Severní armády, jejím velením byl pověřen polní zbrojmistr Ludvík Benedek, který 27. května odjel do hlavního stanu v Olomouci.

Severní armádu tvořily armádní sbory o přibližně 30 000 mužích a 80 dělech:

1. armádní sbor – velitelem generál jízdy hrabě Clam-Gallas

2. armádní sbor – velitelem polní podmaršálek Thun-Hohenstein

3. armádní sbor – velitelem polní podmaršálek arcivévoda Arnošt

4. armádní sbor – velitelem polní podmaršálek hrabě Festetics

6. armádní sbor – velitelem polní podmaršálek baron Ramming

8. armádní sbor – velitelem arcivévoda Leopold

10. armádní sbor – velitelem polní podmaršálek Gablenz

Dále 2 lehké a 3 těžké (záložní) jízdní divize.

Rakouský pěšák byl ozbrojen puškou systému Lorenz vz. 1856, tedy předovku. Tato puška střílela poměrně spolehlivě na vzdálenost 900 kroků, byla o něco lehčí než pruská puška a měla větší dostřel.

Rakušané měli v rukou sice pušky, ale jejich hlavní zbraní byl bodák. Taktika boje rakouské pěchoty byla založena na bodákovém útoku sevřených linií. Vlastní střelbě byl přisuzován přípravný a víceméně vedlejší význam. Tomu byl přizpůsoben systém výcviku – na rakouského infanteristu připadalo ročně 20 – 36 nábojů a mnozí vojáci v životě vůbec nestříleli.

Pruský pěšák střílel puškou systému Drese, tedy zadovkou nebo tzv. jehlovkou. Její obsluha byla snazší a kadence střelby až třikrát vyšší. V pruské armádě měl pěšák ročně k dispozici 100 nábojů a byl systematicky cvičen ve střelbě.

Od roku 1858 stál v čele pruského generálního štábu nenápadný a mlčenlivý Helmuth von Moltke. Pod jeho vedením neměl být generální štáb pouhým školícím a informačním střediskem, jak tomu bylo v Rakousku, ale mozkovým centrem celé armády, které by se věnovalo vlastním přípravám a vedení války.

O přesnějších vojenských záměrech Rakouska v Berlíně nebyli informováni a v zimě 1865/66 ani být nemohli, Prusko ale nevylučovalo možnost rakouského útoku. Z těchto důvodů se již tehdy počítalo s vytvořením dvou relativně samostatných armádních uskupení, z nichž jedno by operovalo ve Slezsku a druhé v prostoru Drážďany – Zhořelec. Toto rozdělení mělo umožňovat jak obranu, tak přechod do útoku. Obě armády měly zůstat v kontaktu a operovat s využitím všech prostředků moderní dopravy (především železnice). Tehdy se rozšířila známá Moltkeho strategie „odděleně pochodovat – společně udeřit“, která byla založena na maximálním využití železnice a urychleném manévrování vojsk.

Tyto plány byly v souvislosti s politickým vývojem upravovány a možnost rakouského útoku byla nakonec docela vyloučena, postupovalo se s ofenzivním rázem příprav. „Jakmile jednou mobilizujeme, nesmíme se obávat, že nás někdo označí za agresora,“ prohlašoval Moltke. Samotný základní strategický záměr, aby k soustředění vlastních armád došlo teprve na nepřátelském území, byl něčím neslýchaným a nevídaným. Činnost armád měla být řízena z jednoho centra, kterým měl být právě generální štáb, Moltke měl právo vydávat jménem krále rozkazy, a tím měl v rukou rozhodující velitelskou moc.

První armáda: v Lužici s centrem ve Zhořelci, vrchním velitelem generál jízdy princ Bedřich Karel; 2., 3. a 4. armádní sbor, 2 divize jízdy, tj. 10 000 jezdců, 83 000 pěšáků a 300 děl.

Druhá armáda: na linii Jelení Hora – Nisa ve Slezsku, vrchním velitelem korunní princ Friedrich Vilém; 1., 5., 6. a gardový armádní sbor, jedna divize jízdy, tj. 10 000 jezdců, 105 000 mužů a 352 děl.

Labská armáda: koncentrována na Labi u Torgau, vrchním velitelem generál pěchoty Herwarth von Bittenfeld; 46 000 mužů, z toho 4 600 jezdců a 144 děl.

Vála byla vyhlášena 21. června.

V úmorných letních vedrech pochodovala Rakouská armáda z Moravy do Čech, směrem k Jizeře. Pod velením saského prince Albrechta měla saská armáda spolu s 1. armádním sborem zůstat na linii řeky Jizery. Podle Benedekova rozkazu z 21. června mělo toto uskupení v síle kolem 60 000 mužů jen takticky manévrovat a vyhnout se střetům, avšak již 24. července byl rozkázán opak. Hlavní armáda byla 25.června soustředěna v okolí Pardubic a Josefova. Původní záměr vrchního velení Severní armády zůstával při zahájení akcí nezměněn, rozhodující síly měly být namířeny proti První pruské armádě na Jizeře. Na tom se nic nezměnilo ani když 25. a 26. června docházely zprávy o síle druhé armády ve Slezsku, kde byly původně očekávány jen dva sbory. Vrchní velení mělo zřejmě o pravdivosti těchto zpráv pochybnosti, Rakušané očekávali, že část jednotek posílí pruskou první armádu a zbytek bude pouze provádět zastírací manévry. Když ale oddíly Druhé armády 26. červny překročily hranici u Broumova a poměrně snadno se uchytily na druhé straně hranic, bylo dne 27. června rozhodnuto posílit bok vlastních vojsk a k Trutnovu byl přesunut 10. sbor, 6. pak k Náchodu, rakousko-saským silám byl 26. června vydán rozkaz držet pozice na linii Trutnov – Mnichovo Hradiště. Severní armáda čekala na rozkaz k dalšímu přesunu k Jizeře, který ale podle Krizmaniče vyžadoval úplné soustředění všech sil plánované na 29. červen.

==== Jizerská fronta ====

Pruská první armáda postupovala 26. června z prostoru Liberec – Jablonec směrem k Turnovu. Po bojích u Sychrova byly rakouské jednotky donuceny k ústupu a Prusové ještě téhož dne obsadili Turnov a dosáhli Jizery. Nechali okamžitě obnovit zničený most ve městě a přisunuli do města a okolí další jednotky. Současně se na pochod dala Labská armáda, která vybojovala první větší střetnutí u Kuřích Vod a postoupila souběžně s První armádou směrem k Mnichovu Hradišti.

Spojené Rakousko-saské síly měly rozkaz držet linii Jizery a chtěly přejít 27. června do protiútoku, který měl být připraven ještě předchozího dne navečer, kdy měla spojenecká vojska obsadit most přes Jizeru u obce Podolí asi hodinu cesty na západ od Turnova. Podle předpokladů mely tudy proniknout rakousko-saské síly ve směru ke Svijanům na druhý břeh a dále zaútočit proti pruským silám na pravém břehu.

Rakouským jednotkám se skutečně zvečera podařilo zatlačit předsunuté pruské oddíly, ale po příchodu pruských posil se rozpoutala řež, ve které bojovalo na každé straně přes 3 000 lidí. Válčilo se do jedné hodiny po půlnoci, nejprve se střídavými úspěchy, ale nakonec byla rakouská pěchota zničující palbou pruských jehlovek zahnána na ústup a most přes Jizeru padl do pruských rukou. Prusové pálili do sevřených řad Rakušanů připravených k bodákovému útoku hlava nehlava. Prusové ztratili 130 mužů, Rakušané 618. Poměr ztrát 1 : 5 měl platit zhruba ve všech střetnutích.

Prusové měli v rukou most v Turnově i v Podolí, a tím prakticky ovládali celou jizerskou linii. Záměry s protiofenzivou na rakouské straně nevyšly, bez dostatečných posil byl další boj proti přesile předem marný. Z hlavního stanu nepřicházely žádné podrobnější instrukce, a tak se velení rakousko-saských sil soustředilo na obranu Jičína. Proto bylo rozhodnuto opustit Mnichovo Hradiště a 28. června byl nařízen všeobecný ústup na Jičín. Tak sešlo z velké bitvy, kterou pro tento den plánovalo velení První pruské armády v součinnosti s Labskou armádou.

Princ Albrecht ani Clam-Gallas neměli žádné bližší pokyny a nevěděli o vývoji nevýchodní části fronty, a tedy 29. června vyžadovali nové instrukce, ale telegraf v Josefově mlčel a odpověď nepřicházela a ani nemohla, protože hlavní stan byl tou dobou už v Dubenci, s kterým telegrafní spojení nebylo. Po poledni přijel do Jičína posel. Pro cestu, která se dala urazit za tři hodiny, potřeboval 19. Podle rozkazu (vydán 28. června v 6 hodin večer), který přibyl s nikdy nevysvětleným zpožděním, se mělo dále pokračovat s ofenzivními záměry a z toho vyplývalo, že velení má zájem na udržení Jičína. Ve shodě s tím byly vydány příslušné rozkazy.

Tou dobou ale již bylo všechno jinak. S ohledem na výsledky bojů na východě změnilo vrchní velení svůj plán. 29. června ráno bylo rozhodnuto zastavit další postup k Jizeře a přesunout celou Severní armádu k Hradci Králové. S příslušným rozkazem k ústupu byl vypraven zvláštní kurýr hrabě Šternberk, který se cestou zastavil v Miličevsi 9 km od Jičína. Když se dozvěděl, že princ je k večeru očekáván, klidně na něj čekal.

Rakušané ani Sasové nepředpokládali, že Prusové zaútočí v den petropavlovského svátku 29. června, a proto byli nemálo překvapeni, když se po čtvrté hodině odpoledne objevily na přístupových cestách k Jičínu předsunuté pruské oddíly. Velitel První armády princ Bedřich Karel skutečně neměl v úmyslu zaútočit, ale dostal telegram z Berlína, ve kterém byl nabádán k většímu spěchu. Energičtější postup měl ulehčit Druhé armádě. Proto bylo rozhodnuto provádět alespoň „zneklidňující manévry“, a tak se Prusové objevili před Jičínem.

Velení rakousko-saských sil postupovalo podle rozkazu, který byl doručen před druhou hodinou odpoledne a který byl dalším – avšak dosud nedoručeným – rozkazem podstatně změněn. Ještě v podvečer se před Jičínem rozpoutal urputný boj, ve kterém rakouská vojska odrazila „manévrující“ Prusy a na čas je donutila k ústupu. Prusové pečlivě plánovali útok na Mnichovo Hradiště, ze kterého sešlo. Nyní postupovali poněkud improvizovaně a přitom šli vstříc právě onomu „velkému boji“.

Ve chvíli, kdy v bojích nastala určitá přestávka, mělo dojít k rozhodujícímu zlomu. Zvláštní kurýr uslyšel v podvečer v Miličevsi kanonádu od Jičína, a to mu nedalo, aby dále poklidně očekával saského prince. Odjel do Jičína a o půl osmé doručil Benedekův rozkaz k ústupu. Příkaz byl jednoznačný, a proto byl ihned nařízen ústup všech vojsk. Ale v tu chvíli obnovili Prusové útok, ústup se změnil v panický útěk. V okolí Jičína a samotném městě se bojovalo dlouho do noci. Před půlnocí opustily Jičín poslední saské jednotky a ráno 30. června bylo město obsazeno pruskou armádou.

Útěk Sasů a 1. armádního sboru byl definitivní tečkou za všemi úvahami o možném útočném postupu směrem k Jizeře.

==== Východní labská fronta ====

Velení Druhé armády usilovalo o co nejrychlejší postup směrem ke Dvoru Králové, aby tak byly vytvořeny podmínky pro spojení s První armádou. Horskými průsmyky směrem na Trutnov postupoval 1. armádní sbor (gen. Bonin), směrem na Náchod 5. armádní sbor (gen. Steimnetz) a mezi nimi směrem na Úpici gardový sbor. Již brzy se ale ukázalo, že nepůjde jen o běžný přesun armády, ale že bude nutné tvrdě bojovat.

Prusové sice bez větších obtíží obsadili 27. června Trutnov, pak ale byli nenadále napadeni jednotkami 10. rakouského sboru a po těžkých bojích nuceni ustoupit až do výchozích pozic na slezské straně. Toto rakouské vítězství potvrzovalo představy rakouského velení, že „hlavní nepřítel“ je na Jizeře a že postup Druhé armády nemůže zvrátit původní rozhodnutí. Gablenzův sbor ztratil u Trutnova téměř polovinu všech sil, což se muselo projevit na jeho další bojeschopnosti.

Ještě povážlivější bylo, když se současně rakouskému 6. sboru nepodařilo zastavit a odrazit u Náchoda útok pruského 5. sboru. Hraniční průsmyk u Náchoda nebyl bráněn ani obsazen, a tak pruská armáda obsadila ještě 26. června navečer město a předsunula své předvoje na výšiny před Náchodem v prostoru mezi Vysokovem a Václavicemi. Proti této linii zahájily jednotky rakouského 6. sboru dopoledne 27. června útok. Znovu se opakovala již známá historie. Rakouská vojska za cenu značných obětí na čas zatlačila pruské předsunuté jednotky, ale v odpoledních hodinách, kdy se Prusům dostalo posil, byla těžce vybojovaná postavení opět ztracena. Kolem páté hodiny odpoledne byl marný boj vzdán a nařízen ústup k České Skalici.

Mezi oběma místy bojů v prostoru u Broumova a Police nad Metují stál v pohotovosti pruský gardový sbor a od 26. června byl v Broumově také hlavní stan Druhé armády. Korunní princ si ještě téhož dne pospíšil s vydáním prvního provolání k obyvatelům království českého, ve kterém ujišťoval, že „Prusové nepřicházejí jako nepřátelé, nýbrž jsou jen poslušni rozkazu svého velitele, který nařídil boj proti rakouskému císaři a jeho armádě“.

Vítězný a vyčerpaný 10. armádní sbor požádal vrchní velení o posily a v ranních hodinách 28. června se stáhl z Trutnova ke Starému Rokytníku, odkud bylo možno předpokládat postup pruského gardového sboru. S ním se také rakouské jednotky dostaly do bojů dříve, než mohly být posíleny. V těžkých bojích u Starého Rokytníku a u Stříteže pruský gardový sbor rozhodně porazil rakouský 10. sbor a anuloval tak výsledky předešlého dne. Pruskému 1. sboru se otevřel bezpečný průchod Trutnovem. Prusové ztratili něco přes 700 vojáků, Rakušané 3 800.

Klid zbraní nebyl toho dne ani na náchodské frontě. Velení rakouské Severní armády se rozhodlo ještě ten den posílit svá postavení. K vyčerpanému 6. sboru měly být přisunuty jednotky 4. a 8. sboru. Avšak v průběhu dopoledne 28. června Benedek, který osobně projel terén a seznámil se s situací, původní rozkaz o soustředění tří sborů změnil. Okolo jedenácté hodiny byl vydán nový rozkaz, podle kterého měl ve vymezeném postavení zůstat pouze 4. sbor, zatímco 6. a 8. sbor měly být staženy směrem k západu do okolí Dubence, kde bylo výchozí postavení pro tažení dále na západ. Rakušané nepočítali s útokem proti Druhé armádě a nečekali ani její rozhodný postup.

Vojska pruského 5. sboru po bojích 27. června neodpočívala. V době, kdy Benedek v klidu objížděl roviny v okolí České Skalice, zahájily jednotky 5. sboru ve třech kolonách postup k Skalici. Zatímco jednotky 6. sboru již ustoupily do nových postavení, dostalo velení 8. sboru rozkaz až v době, kdy byla pruská vojska v dohledu a zahájila akci. Velitel sboru nepokládal v této situaci za možné a vhodné ustupovat a přijal boj, ačkoliv část jeho sboru byla k nepříteli již rovněž otočena zády. Krvavý boj o železniční násep skončil pruským úspěchem, zoufalé rakouské protiútoky byly odraženy. V nedaleké bažantnici proběhl nerovný boj 10 000 Prusů a 1 000 Čechů. a po příchodu zbytku pruských sil, které vpadly 8. sboru směrem od Ratibořic do zad, se Rakušané dali na ústup.

Za tohoto stavu věcí velení Severní armády zásadně změnilo plán. Předpokládaný přesun rakouských vojsk k jihozápadu již nebyl postupem proti První armádě, ale neplánovaným ústupem před Druhou armádou. Všechny rakouské síly měly být soustředěny ve zvlněné krajině na západ od Josefova v okolí Dubence. V souvislosti s tím byl také vydán osudný rozkaz pro Clam-Gallase.

Pruská Druhá armáda neodpočívala ani 29. června a její jednotky postupovaly dále ve směru ke Dvoru Králové. Po tuhých bojích ještě téhož dne obsadil město gardový sbor. Vojska5. sboru mezitím postoupila os Skalice k Choustníkovu Hradišti. Obě pruské armády se přiblížily zhruba na vzdálenost dvou denních pochodů a král Vilém přijel již 30. června do Liberce. Když obě pruské armády zahájily 1. července další postup, nenarazily nikde na odpor. První armáda postoupila údolím Cidliny ke Smiradům, ale zde se s vážnějším odporem ani nepočítalo. Zastaven byl ale postup Druhé armády, protože nepřítel zmizel neznámo kam, a proto bylo lépe počkat, až zbytek jednotek překročí Labe. Benedek ustoupil na Hradec Králové.

„Úplný rozvrat saského jakož i prvního sboru nutí mě, abych se dal na ústup k Hradci Králové,“ hlásil Benedek do Vídně. Odpověď byla konejšivá, protože císař netušil, že vrchní velitel mu dosud jen mlžil. Když ale Benedek poslal žádost o mír, panovník se rozlítil a začal provádět personální změny. Heninkstein a Krizmanič byli sesazeni stejně jako Clam-Gallas, ale nemohli být včas nahrazeni.

Již třetí den byl na frontě klid. Pruský útok nepřišel a Rakušané byly v poměrně výhodném postavení před Hradcem Králové. Ale ruch nepruské straně nešlo nevidět.

S přihlédnutím k tomu, že bezprostřední ohrožení bylo hlášeno zejména na levém křídle, počítal obranný plán se dvěma variantami. Pokud by došlo k omezenému útoku na saský sbor na levém křídle, měly do bojů zasáhnout saský sbor v postavení u Popovic, 8. sbor v postavení za ním a 1. jízdní divize na Přímu. Napravo od saského sboru měl zaujmout postavení 10. sbor a vpravo od něj na svazích Lípy a Chlumu 3. sbor. Kdyby měl nepřátelský útok dosáhnout „větších dimenzí“ a ohrozit i střed a pravé křídlo vlastních postavení, pak měla zasáhnout do bojů celá armáda, tj. také 4. sbor umístěný napravo od 3. sboru mezi Chlumem a Nedělištěm a 2. sbor na krajním pravém křídle vedle 4. sboru. Rakouská 2. lehká jízdní divize měla zaujmout postavení rovněž na pravém křídle u obce Neděliště. Poněkud zpět za hlavní linií v prostoru obcí Světí, Bříza a Všestary měly zůstat jednotky 1. a 6. sboru a všech tří záložních divizí těžké jízdy stejně jako dělostřelecká záloha. Tyto útvary měly společně s oběma divizemi lehké jízdy tvořit armádní zálohu, kterou si vyhrazoval Benedek disponovat podle vlastního uvážení.

Dispozice vrchního velení podrobně popisovala rozestavení jednotek, ale nic neříkaly o záměrech vlastního velení, způsobu boje a jeho cíli, stejně jako o ústupu, a tak se někteří velitelé řídili jen podle vlastního uvážení.

První pruská armáda zjistila přítomnost Rakušanů ještě 2. července navečer a přes noc jezdili kurýři mezi štábem a oběma armádami. Neměli ani tušení, že u Hradce stojí celá Severní armáda. Pruská První armáda měla zaútočit ve středu a ulehčit tak úlohu Labské a Druhé armádě, které měly rozhodnout údery z boku.

Ve dvě hodiny ráno 3. července se Prusové dali do pohybu a v šest již byli v přikázaných výchozích postaveních. Boje začaly před půl osmou ráno, kdy došlo na několika přechodech přes říčku Bystřici ke střetu předsunutých jednotek obou armád. Šarvátky během deseti hodin přerostly v bitvu, kde se střetlo na 430 000 lidí.

Hlavní pruský útok byl zpočátku veden na střed rakouských postavení. Pruská Labská armáda sice postupovala přikázaným směrem na Nechanice, ale podle propočtů mohla účinněji zasáhnout do bojů až před polednem. Naproti tomu jednotky První pruské armády byly již mezi sedmou a osmou hodinou ráno v údolí Bystřice a bez zastávky zahájily postup směrem k očekávanému centrálnímu postavení rakouských sil na výšinách na Lípě a Chlumu. Prusové zaútočili třemi divizemi a v samotném údolí narazili jen na částečný odpor tří pěších brigád. Po zkušenostech z předchozích bojů byl rakouským vrchním velením narychlo upraven nacvičený a vžitý způsob vedení boje. Předsunuté jednotky se neměly pouštět do nerovných střetnutí s přesilou a měly ustoupit hned, jakmile by se ukázalo, že pruský nápor je veden většími silami. To se také stalo, a proto tři předsunuté brigády ustoupily zpět na svahy k Lípě a Chlumu.

Prusové obsadili údolí Bystřice, přešli přes Sadovou několik set metrů směrem k rakouským postavením a obsadili po pravé straně silnice do Hradce Králové lesík Holá. Když se kolem desáté hodiny chystala pruská pěchota k výpadu, zahájila zničující palbu rakouská artilerie a pruský postup byl na celé hodiny zastaven. Rakušané se útokům pěchoty záměrně vyhýbali a iniciativu přenechali dělostřelectvu, které mělo nad pruským podstatnou převahu. To se zdrželo v bahně kolem říčky a nebylo schopné konkurovat.

Podobně se vyvíjela v dopoledních hodinách situace na levém křídle rakousko-saských sil. Jednotky chránily přechody přes Bystřici v Nechanicích jen v ústupových bojích a stáhly se do výhodnějších postavení na výšinách Probluze, Horního a Dolního Přímu. Labská armáda postupovala pomaleji, než se čekalo, a během dopoledne do bojů podstatně nezasáhla.

Jediným místem, kde se bojovalo „po staru“ a kde byla plně uplatněna rakouská bodáková taktika, byla střetnutí na pravém křídle Rakušanů. Zpočátku se situace utvářela podobně jako neopačné straně. Pruská 7. divize překročila bez větších bojů Bystřici, obsadila obec Benátky a postupovala k Čistěvsi a Máslojedům do lesa zvaného Svíb. Také tam se podobně jako v lese Holá bojovalo, protože v lesním porostu byly předsunuté jednotky 3. a 4. sboru. Pruská vojska obsadila les a pronikla do Čistěvsi.

I zde se nabízela možnost vystavit pruskou pěchotu zničující dělostřelecké palbě, ale velitel 4. rakouského sboru hrabě Festetics rozhodl jinak a po krátké dělostřelecké přípravě dal pěchotě o půl desáté povel k útoku. Sám byl po několika minutách boje zraněn a velení předal svému zástupci podmaršálku Mollinarymu, který pokračoval v jeho započatém plánu. Prusové byli jednotkami 4. sboru zatlačeni z Čistěvsi ke svíbskému lesu, o který se rozpoutala strašlivá řež.

V době, kdy se v lese sváděly strašlivé boje o každou roklinu a každý strom, vyslal Benedek k Mollinarymu kurýra s rozkazem, aby se jeho sbor nenechal svést k vážnějším bojům, protože „čas protiútoku ještě nenastal“. Posoudit uprostřed boje, co jsou „vážnější střetnutí“ není vždy snadné, navíc velení 4. sboru bylo přesvědčeno o velké příležitosti k úspěchu, zvláště když k ofenzivnímu postupu podněcovalo také 2. sbor, který stál dosud netknutý v záloze. Rakušané, kteří proti sobě měli pouze jednu pruskou divizi, mohli za cenu velkých obětí dokonce obejít pruské levé křídlo a napadnout první armádu z boku.

A tak se ve Svíbu bojovalo dále. Jednotkám 4. sboru se nepodařilo les obsadit, ale po krátké přestávce jim o půl dvanácté přišly na pomoc jednotky 2. sboru. V tu dobu dostal hlavní stan telegrafickou zprávu z Josefova, že zde byl spatřen pruský 5. sbor. K velitelům 2. a 5. sboru byli ihned vysláni kurýři s rozkazem k okamžitému návratu do původních pozic. Jednoznačný rozkaz k ústupu přišel kolem poledne v průběhu slibně se vyvíjející bitky. Mollinary dobře nerozuměl a odjel se k Benedekovi zeptat, a také se dozvěděl o novém nebezpečí.

Zatím se ale mělo dobojovat. Rakouská vojska využila přesily a nakonec vytlačila pruskou 7. divizi z lesa, ozval se jásot a hrála císařská hymna. O to nepříjemnější bylo překvapení, když měli odpochodovat do výchozích pozic.

V poledne o ničem rozhodnuto nebylo. Prusové vzali na vědomí, že proti nim stojí patrně silnější protivník. V pruském hlavním stanu se netrpělivě čekalo, kdy se na severním horizontu objeví přibližující se Druhá armáda. Střed byl vázán silnou rakouskou obranou, ale s tím, že zde rozhodnutí nepadne, se konečně počítalo. Avšak původní plány kalkulovaly s tím, že Druhá a Labská armáda rozhodnou ještě před polednem. První armáda držela svá postavení už jen s krajním vypětím.

Na svazích Lípy v hlavním stanu Benedeka vládla příznivější nálada. Rakušané si uvědomovali, že Prusové nemohou ve směru od Bystřice jejich postavení ohrozit, dokonce se uvažovalo o protiúderu a ani zneklidňující zprávy z Josefova neovlivnily plán a očekávalo se, že 2. a 5. armádní sbor pravé křídlo udrží. Hlavní protivník byl stále na severozápadě a byla jím armáda prince Friedricha Karla.

Jednotky Druhé armády postupovaly skutečně pomaleji, než se očekávalo v pruském hlavním stanu, a krátce před polednem narazily na první slabší odpor daleko na sever od hlavního bojiště. V jejím čele postupoval souběžně gardový a 6. sbor. Jejich prvním cílem mělo být dobýt výšiny u Hoříněvsi, a zajistit tak výhodné pozice pro další postup. Kolem jedné hodiny odpoledne se to podařilo. Mezitím jednotky 6. sboru zaútočily ve směru na Lochenice a Neděliště proti 2. rakouskému sboru, prorazily jeho obranné linie a po třetí hodině zcela zatlačily u Předměřic za Labe. Současně 1. divize gardového sboru zaútočila na centrální rakouská postavení na Chlumu. V té době (kolem půl třetí odpoledne) se již bojovalo i na levém křídle, protože hlavní stan se o příchodu korunního prince dozvěděl a zavelel k útoku Labské armádě.

To zcela měnilo situaci. Silné rakouské postavení v centru bylo současně napadeno z obou křídel. Klíčovým okamžikem celé bitvy bylo, když po tvrdých bojích proti 3. a 4. sboru obsadila 1. pruská gardová divize výšinu na Chlumu. Benedek nechtěl věřit, když mu tu „hloupost“ přišli oznámit. Prusové obsadili bez zvláštních bojů Máslojedy a s využitím terénu se přiblížili k výšině, o kterou se pak zhruba hodinu vedl krutý zápas. Teprve v tu chvíli Benedek sáhl do zálohy. Nejdříve dostaly povel útoku jednotky 6. sboru, které vytlačily Prusy z Rozbeřic a proniknout takřka zpět k Chlumu, pak přišel i 1. sbor. Prusové byli vystaveni náporu přesily, ale své pozice udrželi a postupovali směrem k Lípě. Rakušané již zálohy neměli a protože labská armáda zatáhla do boje znovu i levé křídlo, rakouské velení krátce počtvrté hodině bitvu vzdalo.

Boj však nekončil, protože Severní armáda měla být uchráněna před obklíčením a totálním zničením a musela si proklestit cestu k ústupu. Ústup pěchoty kryla jízda a záložní dělostřelectvo. Okolo půl páté odpoledne se ještě střetly jednotky rakouské a pruské kavalerie v největší jezdecké bitvě století u obce Střezetice. Rakouská jízda a artilerie zachránili Rakušany před nejhorším. Pruská armáda nepřítele nepronásledovala a utábořila se k zítřejšímu odpočinku.

Rakouská armáda ztratila v bitvě 42 812 mužů, z toho 22 170 zajatých, 6 010 koní a 187 děl. Sasové postrádali 1501 muže a Prusové 9172 vojáků.

==== Na Vídeň! ====

Bez ladu a skladu se valila rakouská vojska zpět na Moravu. „byla to směsice nejpodivnější. Vedle dělostřelce běžel jezdec bez koně, tu seděla zase na koni voják z pěchoty…“ V telegramu z noci ze 3. na 4. července psal Benedek do Vídně, že „se pokusí armádu posbírat, což bude ovšem sotva možné, když bude nepřítel tlačit. Pokud se to podaří, tak všechno zavede, jak to jen půjde, k Olomouci.“ Když se nenaplnily obavy a Prusové odpočívali, podařilo se 4. a 5. července jakž takž zformovat jednotlivé sbory a ve třech proudech – přes lanškroun, Moravskou Třebovou a Svitavy – nastoupit cestu na Hanou. Rakouská armáda měla být kolem 10. července na místě, v výjimkou 10. sboru, který byl poslán přímo k Vídni.

Rakušané žádali Prusy o několikadenní příměří, ale Vilém byl opatrný a žádosti nevyhověl. Po poradách ve Vídni, kde chtěli bojovat dál, odjel do hlavního stanu Severní armády posel, a to ministr Mensdorff, a nepotřeboval mnoho času k tomu, aby ztratil všechny iluze. Když pochopil, že čas může pracovat pro Rakousko, pokusil se znovu o jednání s pruským velením, ale Rakušané se nechtěli vzdát pevností a Moltkemu přišlo osm týdnů příliš dlouho. Navíc se právě dozvídal, že se střetli opravdu s hlavní rakouskou armádou. Nechal okamžitě obsadit Prahu, ale o dalším postupu se vedly v hlavním stanu dlouhé bitvy. Jedni v čele s králem chtěli táhnout na Vídeň, druzí,především Bismarck a Friedrich Vilém, chtěli mír.

Prusové pokračovali podle dohodnutého kompromisu. První armáda měla postupovat přes Brno k Vídni, po jejím pravém boku měly postupovat přes Jihlavu a Znojmo jednotky Labské armády a na levém boku postupovala směrem na Olomouc Druhá armáda. Dne 10. července překročila pruská armáda česko-moravskou hranici.

Císař zatím žádal Napoleona o zprostředkování a dne 10 července vydal manifest, kde vyjadřoval svou ochotu k míru, ale neochotu k oslabení říše. Benedek byl zbaven velení ve prospěch vítěze od Custozzy, který měl velkolepé záměry. Většina Severní armády 14. července nastoupila pochod k Dunaji. Zatím 13. července vstoupily jednotky První pruské armády do Brna a Labská armáda se ukázala ve Znojmě. Spojení mezi Vídní a Brnem Prusové přeťali. Benedek naposledy riskoval a jednotkám 2. a 4. sboru se podařilo Prusy obejít. Když se však 15. července vydal na pochod 8. sbor, narazil na tvrdý odpor a byl rozbit u Tovačova. Podobně dopadl i 1. sbor na opačném břehu Moravy. Prusové tak ovládali celé údolí Moravy a zničili naděje na stažení vojsk Severní armády od Olomouce.

Po této katastrofě byly ještě navečer v hlavním stanu v Přerově vypracovány plány pro upravený přesun rakouské armády, která měla překročit Karpaty a po 20. červenci pokračovat směrem na jih k Dunaji. Na dotazy z Vídně, zda budou rakouské jednotky za pochodu schopny ohrožovat Prusy výpady na Mravu, odpověděl Benedek rozhodně – ne!

Prusové nechali Benedeka a 17. července zahájili na všech frontách postup k Vídni. Překročili Dyji a postoupili hluboko do Dolních Rakous, Vídeň byla v dohledu. Vojska Labské armády stála u Wolkersdorfu, jednotky První armády o něco dále po proudu u Wagramu a Druhá armáda zůstala pro jistotu na Moravě. Dobytí Vídně bylo ale především politickou otázkou.

Bismarck opět válčí s králem a generálové řinčí šavlemi. Když válečná rada v Brně zamýšlí uzavřít mír až ve Vídni, říká Bismarck klidně: „Jestliže nepřátelská armáda vyklidí Vídeň a stáhne se do Uher, musíme přece jíti za ní. Pakliže překročíme Dunaj, bude záhodno, zůstat úplně na jeho pravém břehu, neboť při tomto mohutném defilé si nemůžeme pochodovat jen tak. Jestliže však už budeme na druhé straně, ztratíme spojení dozadu. Pak by bylo nejvhod nější pochodovat až na Cařihrad, založit novou byzantskou říši a Prusko ponechati svému osudu.“

On sám vynalezl a vynutil tuto válku, ale sotvaže je všechno rozhodnuto jedinou bitvou, zdráhá se vést ji dále a přerušuje ji, protože vidí v dálce jinou válku, kterou nechce, ale musí vést. Již teď pojal rozhodnutí: mír s Rakouskem bez kořisti. Ale svou strategii musí vést tak, aby se neznelíbil vojáckému králi, což se ale přihodilo již den nato, a tak musel ironií utvrdit to, oč v poslední radě usiloval oklikou.

Neboť jej již tísní Francouz. Večer před bitvou u Hradce nabídli ve Vídni císaři Napoleonovi Benátky, kdyby zadržel pochod Italů. Císař jedná sám a nabízí zprostředkování míru. Bismarck si oddechuje. Rychle se toho chopit, od Rakouska nic nežádat a německou otázku odložit. A nyní začíná telegrafické čachrování s Paříží. Nebezpečí se zdá překonáno, neboť je Bismarckovou snahou zaskočit velmoci. Tu zasahuje velmoc, na kterou nepomyslil: pruský král.

Vytáhl sice jenom „na obranu“, ale s vítězstvím a pod nátlakem generálů, dostává také tento kníže míru chuť na zemi, a ačkoli bez pera Bismarckova by nikdo z nich netasil svůj meč, žádá král rozhořčeně, že pero nesmí zase zkazit to, co meč získal. Na Napoleonovi jako prostředníku žádá teď Šlesvik-Holštýn, pruské vůdcovství v Německu, válečnou náhradu, a také anexe. Napoleon je otřesen, Francie zuří proti utvoření německé říše. Musí se tedy, třeba jen zdánlivě, udržet sever od jihu. Zároveň se hlásí car a navrhuje kongres, také on si chce něco vydělat, anekční horečka zachvátila kabinety.

Vítězství nemůže být znovu ohroženo pro čtvereční míle a miliony, „každé ztížení rychlého ukončení války pro získání vedlejších výhod by bylo proti mé radě“. Ale Francouzi už zase mluví o levém břehu Rýna, ale Bismarck se nedá zaskočit. Vítězné Prusko se ovšem nemůže vzdát ničeho, ale může se snad uvažovat o rýnské Falci a obrátit pozornost na Belgii. V Paříži souhlasí. Jednání v Mikulovském zámku s Rakouskem probíhají zcela pod pruským vedením od 22. července, nastává klid zbraní. Předběžná smlouva je hotova a když se za Bismarcka poprvé a naposledy u krále přimluví také Friedrich Vilém, který nikdy nebyl pro válku, nedokáže pruský král odmlouvat, zvláště když mu princ hrozí odjezdem. Mír je tedy podepsán v Praze dne 23. srpna a ratifikován oběma vládami.

I. „Na příště a trvale má panovati mír a přátelství mezi J. V. králem pruským a J. V. císařem rakouským, jakož i mezi jejich dědici a potomky a obapolními státy a poddanými.“

II. Rakousko souhlasí se spojením Benátska s italským královstvím a je mu vyhrazeno vyžadovat pouze náhradu příslušné části státního dluhu připadající na toto území.

III. „Zajatci váleční budou z obou stran ihned propuštěni.“

IV. „J. V. císař rakouský uznává rozpuštění dosavadního Německého spolku a svoluje k novému přetvoření Německa bez účastenství státu rakouského. Rovněž slibuje J. V. císař uznati užší poměr spolkový , jejž J. V. král pruský severně za čárou Mohanu založí, a prohlašuje se za srozuměna, aby německé státy na jižní straně této čáry ležící sestoupily se ve spolek, jehož národnostní spojení se státem severoněmeckým se ponechává bližšímu dorozumění se obou a jenž bude míti mezinárodní nezávislou bytost.“

V. Rakousko přenáší na Prusko všechna práva z vídeňského míru 30. října1864 na území Šlesviku a Holštýna a výhradou, že severní obyvatelstvo severních okresů Šlesviku má samo rozhodnout, zda se nechce připojit k Dánsku.

VI. Na výslovné přání Rakouska se zavazuje Prusko, že „při nastávajících změnách v Německu nynější území království saskému ponecháno bude v dosavadním jeho obvodu“, ale vyhrazuje si upravit další vztahy k Sasku podle přímých prusko-saských jednání o mír. Naproti tomu Rakousko uzná všechny další územní změny a „nová zřízení“ v severním Německu.

VIII. – X. V těchto článcích byly specielně řešeny některé otázky majetkoprávního charakteru vztahující se k rakouským pohledávkám v Německu a zálabských vévodstvích. V závěru byla také významná pasáž o amnestii: „Žádný příslušník vévodství Šlesvicka a Holštýnska a žádný poddaný J. V. krále pruského a J. V. císaře rakouského nebude pro politické chování za posledních událostí a války stíhán, znepokojován aniž jeho osobě nebo jmění v čemkoliv újma učiněna.“

XI. Beze změny bylo potvrzeno mikulovské ujednání o reparacích, tj. Rakousko zaplatí 20 milionů tolarů, zbytek původní částky byl odpuštěn ve smyslu kompenzace za náklady v dánské válce. Upřesněno bylo, že polovina této sumy má být zaplacena při výměně ratifikovaných listin, zbytek do tří dnů poté.

XII. Pruská vojska opustí obsazené rakouské území do tří týdnů od ratifikace smlouvy. Způsob jejich evakuace byl stanoven zvláštním protokolem, který byl přílohou této smlouvy. I když to výslovně řečeno nebylo, byl odchod pruských vojsk vázán na plné uhrazení požadované kontribuce.

XIII. Obě strany se zavazují obnovit platnost všech vzájemných smluv s výjimkou těch, které byly svázány s existencí Německého spolku.

XIV. Ujednání této smlouvy mají být ratifikována nejdéle do osmi dnů od podpisu.

== České země: pláč koruny ==

=== Uznání české státnosti ===

Za několik týdnů pruské okupace Prahy a Čech vydaly pruské úřady anebo z jejich podnětu obecní zastupitelstva desítky vyhlášek, kterými nenařizovalo, upravovalo, zakazovalo či přikazovalo všechno možné: ubytování a stravování vojska, vojenské přípřeže,zavírací hodiny veřejných místností, odevzdávání zbraní, kurs rakouského zlatého a pruského tolaru, zdravotnická a hygienická nařízení atd. Žádná z těchto vyhlášek se nestala předmětem pochybností. Ale v jednom případě se primátoru Bělskému a jeho radním nemůžeme divit, že váhali. Pruské provolání z 10. července 1866 bylo výjimečným politickým dokumentem.

Obyvatelé slavného království českého!

Následkem války proti našemu přání od císaře rakouského vedené, přicházíme nikoliv co nepřátelé a dobyvatelé, nýbrž s plnou úctou pro vaše dějepisná a národní práva na vaši vlasteneckou půdu. Ne snad vojnu a zpoustu, nýbrž šetrnost a přátelství nabízíme všechněm obyvatelům bez rozdílu stavu, vyznání a národností.

Nenechte si od našich nepřátel a pomluvačů namluviti, že jsme snad z dobývavosti válku svedli. Rakousko nás k boji přinutilo, an nás s německými vládami přepadnouti chtělo; avšak daleko jest od nás vzdálený úmysl, spravedlivým vašim tužbám po samostatnosti a volném národním vývinu odporovati.

Přihlížejíce k mnohým skorem nedostižitelným obětím, které od vás císařská vláda, připravujíc se na nynější válku, již žádala, nechceme vám další břemena ukládati a nežádáme, by někdo proti svému přesvědčení jednal, zejména budeme vaši svatou víru ctít a šetřit; nemůžeme však zjevného odporu trpět a lstivé zrady přísně musíme trestat.

Pakliže nám po přátelsku přijdete vstříc, naučíte se nás co přátelů, nikoliv co nepřátelů znáti.
Zvláště pak jednáte pošetile, když ze svých příbytků utíkáte, těchto v pustošení vydávajíce. Moudřejší bude jednání vaše, pakliže vojíny pokojně budete čekat a stran jejich potravy, která jim nutně potřebná, s nimi po přátelsku pojednáte.

Vojenští velitelé nebudou pak od vás očekávati více, než nutně potřebují, budou váš majetek chránit, kterýžto outěkem loupeži a drancování vydáváte.

Vše ostatní zanecháváme s úplnou důvěrou Bohu, Pánu zástupů! Jestli naše spravedlivá věc zvítězí, pak by snad také Čechům a Moravanům vyskytlo se opět okamžení, ve kterém by svůj budoucí osud volně rozhodnouti mohli.

Nechť pak šťastnější hvězda tuto válku ozáří a jejich blaho napořád založí.
Pruské vrchní velitelství

Nad textem tohoto provolání, které o čtyři roky později označily Národní listy za „první mezinárodní uznání českého státního práva“, tehdy kroutili lidé hlavou a nevycházeli z údivu. Pruské velení chtělo mít krytá záda při dalším pochodu na Vídeň a vyloučit nejen případná povstání a diverzní akce v týlu, ale pokud možno nejpříznivěji organizovat pobyt okupačních armád.

Ale „česká karta“ byla v mocenské hře zatím mimo a pro všechny případy čekala v záložním balíčku. Teprve v případě, že by Rakousko bylo odhodláno bojovat dál a že by se do celé věci aktivně zapletla Francie, teprve pak bylo pruské velení ochotno vystupňovat obtíže Rakouska spojenectvím s Čechy a Maďary.

Takto psal o svém tahu Bismarck ministru vnitra Eulenburgovi: „Připomínaný pasus v české proklamaci, o kterém se Vaše Excelence zmiňuje, má zatím pouze přechodný vojenský význam, aby nám příznivěji naklonil obyvatelstvo, které opustilo obce a ztížilo tak zaopatřování vojska. Nicméně pro budoucnost bychom mohli mít určité jistoty při našem vztahu s Rakouskem, kdyby se nám podařilo v mírové smlouvě zajistit nezávislou ústavu jak pro Uhry, tak pro Čechy; tuto cestu bychom však nastoupili teprve tehdy, když nám bude nyní znemožněno uzavřít příznivý mír.“

=== Velezrádná utopie ===

V den, kdy v Mikulově probíhalo první kolo rozhovorů, tj. 23. července, povolával naléhavě telegraficky pražské politiky do Vídně vlivný vydavatel Politik J. S. Skrejšovský. Ten se již tehdy dost jistě pohyboval na vídeňské půdě a snažil se dělat celorakouskou federalistickou politiku vskutku velkorysého formátu. K plánovaným poradám zval nejen Palackého a Riegra, ale také šlechtu v čele s J. J. Clamem-Martinicem, K. Schwarzembergem a J. Lobkovicem. Ve Vídni tehdy bylo dost rušno, a to nejen proto, že byla v plném proudu jednání o příměří. V pozadí, ale přece jen stále zřetelněji, se zvažovaly i otázky dalšího vnitřního uspořádání monarchie. Za této situace se měla zformovat širší federalistická „slovanská fronta“. Pražská deputace dostala audienci u premiéra Belcrediho, kde ukázala naprostou loajalitu a rozebírala hospodářské následky okupace.

Ovzduší se zdálo být nadějné. Mikulovské příměří vyjasnilo situaci, a tak se dalo od víceméně nezávazných rozhovorů přejít k načrtnutí určitějšího programu. Rieger program sestavil, jeho návrh byl všeobecně schválen a počátkem srpna předán jednomu z vůdčích polských politiků hraběti Agenoru Gluchowskému s tím, aby jej tlumočil „na místě nejvyšším“. Tento slovanský federalistický program ve dvanácti bodech ustanovoval nově se rodící rakousko takto:

1. Jak vnitřní, tak i zahraniční politika má být nadále výlučně rakouská, tj. nemá žádné specifické národní zabarvení ani tendenci. Rakousko také nemá být státně-politicky spojováno s žádnou jinou zemí či zeměmi.

2. Aniž by se rakousko vzdávalo svého velmocenského postavení, má v zahraniční politice zaujímat nadále „zdrženlivé postoje“.

3. Má být sníženo daňové zatížení obyvatel, aby se umožnila snazší tvorba kapitálu a tím ozdravily hospodářské poměry.

4. rakousko má přebudovat vojenství na základě „účelně organizované lidové armády“, tj. všeobecné branné povinnosti.

5. „Ve všech odvětvích veřejného života je třeba pokud možno uplatnit zásadu autonomie a samosprávy a v souladu s tím redukovat úřednictvo na nezbytné minimum, pokud to vyžaduje účel státu.“

6. Vláda má co nejdříve prosadit společnou říšskou ústavu, která by uspokojila všechny národy.

7. Tato ústava má být založena na říjnovém diplomu 1860. „Ve všech státoprávních otázkách má platit autonomie státoprávních individualit a skupin, tj. historických národů, zastoupených v generálních nebo korunních sněmech; ve výlučně zemských záležitostech má platit autonomie zemských sněmů.“

8. státoprávní skupiny zemí mají být zastoupeny v říšském ministerstvu vlastním dvorským kancléřem. V jednotlivých zemích mají být zřízeny zemské vlády odpovědné zemských sněmům.

9. v rámci jednotlivých uskupení má být zásadně dodržován princip národní rovnoprávnosti ve všech oblastech veřejného života.

10. daně mají být rozděleny mezi jednotlivé země v souladu s daňovou sílou obyvatelstva.

11. o výši nepřímých daní má rozhodnout společné celoříšské zastupitelstvo.

12. společné říšské zastupitelstvo je vytvářeno reprezentacemi jednotlivých zemí a státoprávních skupin, které jsou tvořeny zástupci zemských sněmů.

Prosazení podobného programu záviselo v tehdejších podmínkách do značné míry na vlivech v bezprostředním okolí panovníka. Parkety vídeňských salónů ale byly značně kluzké. Navíc byli čeští měšťanští politikové společensky ve značné nevýhodě a dobře si to uvědomovali. Skrejšovský zval do Vídně i zástupce české šlechty, kteří mohli leckde vstoupit do dveří, na které mohl Rieger pohlížet jen zpovzdálí. Dne 1. srpna psal domů: „Zlobím se jedině na naši aristokracii, jejíž matadoři vzdor pozvání opětnému nepřicházejí, v tom právě okamžení, kdyby právě nejvíce prospěti mohli.“ A šlechta nepřijela. Veškeré snažení tak vyšlo v niveč.

V prvních zářijových dnech se po českých zemích objevilo několik provolání okresních zastupitelstev. Ta mohla být snad příliš radikální a nepohodlná, ale konec konců se to v nich s Rakouskem myslelo dobře. Po Čechách ovšem začaly kolovat i jiné tiskoviny. Všechny pražské noviny přinesly 29. srpna zprávu, že prý „za posledních dnův v Praze rozšiřována jest jakási brožura obsahu pobuřujícího a zrádného“. Tato brožura podle udání měla být tištěna v Berlíně a autorství je přisuzováno Bývalému redaktorovi Národních listů Antonínu Kotíkovi za spolupráce J. V. Friče.

Velezrádný spis nedal úřadům spát od okamžiku, kdy se o něm dověděly. „k návrhu c. k. zastupitelstva z dne 29. srpna uznal c. k. zemský co tiskový soud v Praze, jak následuje, za právo: Obsah nalezeného v Praze a na více místech tiskopisu ‚Pláč koruny české, čili upřímná slova Staročecha propověděná milým krajanům lety bídy 1866‘ heslem ‚Seberme se!‘ upodstatňuje zločin velezrady, pročež zapovídá se další šíření tohoto spisu.“ Z Vídně přišla podrobná instrukce 2. září a státní ministr Belcredi v ní důrazně požadoval na pražském místodržitelství „nejenergičtější postup“, kterým by se „ještě včas postavily vzmáhající se revoluci závory zákona“.

A co vlastně vyvolalo takový rozruch? Jak vypadalo velezrádné sepisování upřímného Staročecha?

Po biblickém úvodu, ve kterém se autor dovolával Hospodina, aby vyslyšel hlasy naše, byly čtenáři vypočítávány hříchy našeho hlavního nepřítele a sužovatele „císaře vídeňského“. Lid český pracuje a „krvavý výdělek svůj musí zanésti do bezedné císařské pokladnice“. Toliké daně pohlcuje především vojsko, pak hned „ta největší pijavka naše úřednictvo“. Od tří set let platí lid český na „tuto darmochlebnou sběř, která jen lid týrá a k žádnému užitku není“.

Pak pokračuje Kotík stručným přehledem historie habsburského panování od roku 1526 a vypořádal se postupně se všemi panovníky včetně jinak populárního Josefa II. Nejhorší ze všech byl právě vládnoucí František Josef I.: „Péro se chvěje v rukou při tomto jménu hněvem, bolestí a lítostí: hněvem hned nad urážkami, jakéž panovník ten metal v tvář lidu českému, bolestí nad ponížeností a bídou, v kterou nás uvrhl, a lítostí, že jsme to tak dlouho snášeli… Historická nenávist Habsburků k Čechům v něm se soustředila.“ K tíži Františka Josefa byly připočteny všechny dluhy a strasti. Byl přímo označen za „jediného původce té války“, a tím také odpovědný za smrt tisíců, neštěstí statisíců, za spálené vsi a městečka a zástupy lidu toulající se bez domov po lesích jako plachá zvěř.

Kdyby byli Rakušané zvítězili, byly by české země „věčně připoutány zůstali k Německu“. Sugestivně se snažil autor přesvědčit, že celá válka byla „nastrojena k zhoubě českého národa“. A tak se ptal: „Chceme, můžeme chtíti, aby se vrátili Rakušáci a opanovali zase Čechy a Moravu?“ A hned odpovídal: „Ne, sám Bůh to nemůže chtíti.“ Byla tu však hned další otázka: „Máme si tedy přáti, aby si nás Prusko podrželo?“ A odpověď: „Nikoli!“

„Což nám tedy zbývá si přáti a činiti? – Nuž – poslyšte.“

Kotík se vrátil až někam k bájnému praotci Čechovi a vylíčil, jak as před 1400 lety přišel do této vlasti národ sice nečetný, ale samostatný. Ten zúrodnil tuto bohatou a krásnou zemi. Nemůže být tento národ opět svým, musí být rakouským, či pruským? „Uhodila Řekům, Belgičanům, Italům a částečně i Srbům a Rumunům hodina vykoupení, může uhoditi také nám… Zachmuřme oči a oddejme se trochu tomu sladkému, nikoli nemožnému snu.“ A Kotík idylicky vylíčil, jak v Praze sídlí spravedlivý a moudrá král, jak noviny mohou psáti, co chtějí, poněvadž pod spravedlivou vládou ani o ničem zlém psát nemohou, jak jsou daně malé jako v každém malém státě, jak roste učenost, podnikavost, vzkvétají řemesla – česká Utopie v obrysech. Autor nezastíral snovost svého obrazu, ale byl přesvědčen o tom, že co je prozatím snem, „může se státi opravdovou skutečností, přičiníme-li se k tomu!“

A co je nejdůležitější : „Nepochybujte, že bychom se neudrželi!“ Protože: „Máme všechno jen ne svobodu!“ České země mají příznivé přirozené hranice, jsou schopny postavit půl milionu vojska, mají dostatek státníků, sněmovníků, úředníků, učenců, umělců, vzdělaný a přičinlivý lid rolnický a důvtipnou pracující třídu. Vždyť „sama příroda toho žádá, aby zde byl samostatný stát“ jako neutrální síla v samém středu Evropy na rozhraní mezi germánským a slovanským živlem. Záleží však především na národech samých, na jejich vůli a síle. Připravují se již Maďaři a Srbové, „smluvme se s nimi a spojme a dílo se podaří“. Se svobodnými národy pak uzavřeme „velkou svobodnou federaci“.

Aby rozptýlil případná nedorozumění a neodradil méně odhodlané, dodává Kotík v závěru: „Nejedná se o žádnou revoluci, jedná se jen o veřejné osvědčení českého národa, aby Evropa viděla, že žijeme a co chceme. Evropa nám jistě podá pomocné ruky, ano, ona čeká, abychom se ozvali… Nuže bratři Čechové i Moravané, ozvěme se tedy hlasitě, aby nás slyšel svět, a řekněme: my nechceme Rakouska, poněvadž jsme poznali, že nám nejen není nic platno, nýbrž ženám i překáží; my chceme a můžeme bez něho býti a samostatný život vésti.“

Spisek byl datován „Pod Blaníkem koncem července léta Páně 1866“.

Šlo tedy o acivelezrádné dílo s otevřeným protistátním zaměřením a s četnými urážkami J. V. císaře, což mu nedávalo vyhlídky na dlouhou životnost. Noviny obsah většinou nekomentovaly a vzhledem k policejním opatřením se k němu nikdo nehlásil.

V době, kdy brožurka zaplavovala Čechy, uveřejnily Humoristické listy pohotově následující rozhovor: „‘Četls Pláč koruny české?‘ ptá se jeden a druhý odpovídá: ‚Nečetl, ale slyšel jsem jej!‘“

=== Táborové hnutí ===

Dopoledne 28. října 1866, během pražského pobytu císaře Františka Josefa I., čekala v císařově předpokoji delegace českých samosprávných orgánů. Už měla být předvedena k panovníkovi, když do místnosti vstoupil starší muž v slavnostní uniformě a okamžitě byl přijat císařem. „kdo to je?“ ptali se všichni. „saský ministr baron Beust,“ odpověděl ceremoniář. Dva dny poté jmenoval císař tohoto diplomata, považovaného za Bismarckova soupeře, ministrem zahraničí. Krátce po skončení prusko-rakouské války měl tento krok jasný politický podtext.

Místo na odplatu Prusku se však Friedrich Ferdinand Beust zaměřil na zásadní vnitropolitický problém monarchie – na vyřešení uherské otázky. Za jeho prostřednictví dojednali maďarští představitelé Ferenc Deák a Julius Andrássy uherské vyrovnání, tedy rozdělení říše na dva státní celky, rakouské země a Uherské království. Obě části spojovala kromě osoby panovníka jen zahraniční politika a armáda; společný měly také rozpočet, z něhož byly tyto záležitosti financovány. Takové uspořádání neohrozilo výsadní postavení německého národa v rakouských zemích, a proto bylo pro německé liberály v říšské radě (parlamentu) přijatelné. Na druhé straně se císař nestavěl proti jejich volání po definitivních úpravách vnitropolitických poměrů. Řešení přinesla na konci roku 1867 tzv. prosincová ústava. Zaváděla rovnost všech občanů před zákonem, neomezenou volnost pohybu a jmění, osobní a domovní svobodu, svobodu shromažďování, svobodné vyznání víry a právo vytvářet spolky. Všeobecné volební právo pro muže bylo zavedeno až roku 1906, do té doby příslušelo pouze bohatším vrstvám.

Rakousko-uherské vyrovnání roku 1867 znamenalo zřetelné opomenutí českých nároků a představ. Český národ ho přijal s pocitem trpkého zklamání. Bezprostřední odpovědí byla demonstrativní účast českých politiků v čele s Františkem Palackým na národopisné výstavě v Moskvě či návštěva Františka Ladislava Riegera v Paříži, kde se snažil upozornit na postavení Slovanů v mocnářství. Obě cesty však žádné konkrétní výsledky nepřinesly, „pouť na Rus“ jen vzbudila podezření demokratické veřejnosti. Česká společnost doma zatím nevynechala jedinou příležitost projevovat své státoprávní a protiprávní postoje. Zaujetí těmito otázkami dokazovaly zástupy sledující převoz korunovačních klenotů zpět do Prahy v srpnu 1867 nebo položení základního kamene ke stavbě Národního dovadla v květnu 1868; hluboce zapůsobila i výprava do Kostnice, která v září 1869 připomněla domnělé 500. výročí narození mistra Jana Husa.

Svůj odpor k daným poměrům, dávala česká společnost najevo především mohutnými manifestacemi, nazývanými v závaznosti na husitskou tradici tábory. Zahajovací tábor se konal 10. května 1868 na Řípu, odkud se právě odvážel první základní kámen ke stavbě Národního divadla. Asi 20 000 osob, především rolníků z okolí, protestovalo proti zvyšování daní a skutečnosti, že je vypsal ústřední zastupitelský orgán (říšská rada) ve Vídni, neboť toto právo příslušelo podle nich jen zemskému sněmu v Praze. Demonstranti schválili rezoluci žádající, „aby obnoveno bylo naše právo historické, které neznamená než svobodu, samostatnost a neodvislost slavného království Českého“. Toho chtěli dosáhnout rozpuštěním dosavadního zemského sněmu a zvolením sněmu nového na základě všeobecného hlasovacího práva. Nově konstituovaný sněm měl vypracovat ústavu obdobnou uherské.

Podobných táborů bylo v letech 1868 až 1871 uspořádáno v Čechách zhruba sto, na Moravě a ve Slezsku asi 40; ve všech českých zemích se jich účastnilo bezmála 1,5 milionu lidí. Kromě úpravy státoprávního postavení se na nich obyvatelstvo domáhalo snížení daní, všeobecného hlasovacího práva, podpory školství, usnadnění podnikání apod. Tyto důležité požadavky, dotýkající se každodenního života, aktivizovaly skutečně nejširší vrstvy národa včetně dělnictva. „Tím způsobem béře politický ruch u nás tutéž tvářnost a sílu, kterou měl náboženský druhdy za husitských válek,“ napsaly nejvlivnější české noviny Národní listy. Takové hnutí považovali za nejreprezentativnější projev národní vůle. Na některé tábory však přicházelo ve značném počtu i německé obyvatelstvo.

Mnoho táborů se konalo i přes zákaz úřadů a končilo srážkami demonstrantů s ozbrojenou mocí. Na tábory se jezdilo buď na koních, nebo na vozech, okrášlených zelenou chvojí, jak vzpomínal spisovatel Antal Stašek; všechny naplňovala naděje, že jejich věc zvítězí – na všech stranách se ozýval zpěv. Utichly spory, „duše davů srostla jako k jedinému žulovému balvanu. Šlehal jediný plamen; křičel jediný hlas: ‚Dejte nám naše státní právo!‘ A nikdo se nebál ničeho“. Čechy stály na pokraji revoluce. Tento dojem potvrzovaly také husitské prapory, vlající nad hlavami demonstrantů. Stejného názoru bylo i policejní ředitelství, které tvrdilo, že „jde již o dobře promyšlenou, organisovanou národně-politickou oposici českou, hotovou postaviti se proti vládě“. Po mimořádně bouřlivém táboru, který na počátku října 1868 uspořádalo dělnictvo na Pankráci, vyhlásila vláda 11. října výjimečný stav nad Prahou a okolím. Novým místodržitelem byl jmenován drsný voják generál Alexander Koller, rozhodnutý lámat českou opozici silou. „Království české podobá se nyní velkému kriminálu. Vyšetřování na vyšetřování, konfiskace novin a zavírání redaktorů, až úžasné rozmnožování tajných, to vše jest u nás na denním pořádku,“ shrnul situaci žurnalista Josef Barák.

Na českou opozici hleděl císař se znepokojením. Přál si zlepšit vztahy s poměrně vyspělým národem, obývajícím země, které se v případném novým střetnutí s Pruskem mohly stát opět bojištěm. Proto se sám nebo prostřednictvím svých důvěrníků obracel na české představitele a snažil se je přimět k dohodě, v níž by výměnou za uznání existujícího státního uspořádání získali pro národ významné výhody. Tyto nabídky však česká opozice odmítala. Mezitím se ale zhoršovala pozice vládnoucích německých liberálů. O zásadní urovnání vztahů s Čechy se pokusil až konzervativní kabinet hraběte Karla Hohenwarta, který se ujal své funkce v únoru 1871. Vláda, jejíž hlavní postavou byl vedle Hohenwarta profesor vídeňské univerzity Albert Schäffle, se spojila s českými předáky, s vůdcem státoprávně smýšlející české šlechty Jindřichem Jaroslavem Clam-Martinicem, Františkem Ladislavem Riegrem a moravským advokátem Aloisem Pražákem. Společným úsilím vznikl projekt rámcových dohod, tzv. fundamentálních článků. Na jejich základě mohlo být připraveno české vyrovnání. České království (Morava tuto akci podporovala, avšak postupovala nezávisle) nezískalo stejné postavení jako Uhry, ale jeho svébytnost byla uznána. Součástí dohod mezi českou opozicí a Hohenwartem byl i zákon upravující vztah mezi Němci a Čechy. Zdálo se, že poté, co byly porady úspěšně ukončeny a příslibem korunovace naznačil k těmto myšlenkám vlídný postoj i panovník, proběhne české vyrovnání bez překážek. Proti němu se však postavili němečtí liberálové, nalézající podporu v nedávno sjednocené Německé říši. Svým odporem se netajili ani Maďaři, kteří si nepřáli zpochybňovat dosavadní uspořádání. Za této situace přestal císař Hohenwarta podporovat. Po jeho demisi 26. října 1871 celý projekt padl. Češi se v gestu odporu přestali účastnit zasedání říšské rady (od roku 1873 volené přímo).

Na tuto porážku reagoval národ opět bouřlivě, ale potřebný tlak vyvinout nedokázal. Riegra přivítaly davy po jeho návratu z Vídně jako hrdinu. „Šel jsem podivně dojat se zpívajícími zástupy,“ vzpomínal spisovatel Ladislav Quis, „když tu proti nám vyřítilo se několik ozbrojených policistů. A před chvílí ještě nadšeně burácející masa lidu rázem zastavila před několika bodáky a v nejbližší chvíli již v divokém zmatku se rozprchla. V tu chvíli jsem pocítil, že jest konec, že jsme opět schýlili hlavu pod obvyklé jho.“

V důsledku neúspěšných státoprávních bojů došlo také k definitivnímu rozkolu v Národní straně. Rozdílná stanoviska k základním politickým otázkám doby, zvláště pak ke vztahu k české šlechtě a jejímu začlenění do občanské politiky, k českému historickému právu a způsobu jeho prosazování a k pasivní rezistenci vůči českému sněmu, vyvrcholily o Vánocích 1874, kdy byla v Praze ustavena Národní strana svobodomyslná (mladočeská) v čele s Karlem Sladkovským bratry Grégrovými. Její program měl vyloženě národně-liberální charakter a od programu staročechů se lišil i ochotou účastnit se jednání českého sněmu. „Takzvaný pasivní odpor, před několika lety napsaný co obecné heslo na prapor opozice státoprávní, se v poslední době pohříchu zvrhl v nečinnost a netečnost k nejdůležitějším zájmům národa, k nejnaléhavějším potřebám lidu… Národní strana svobodomyslná bude usilovati i zřízení vpravdě svobodomyslná, spočívající na základech demokratických,… bude hájiti zásad konstitučních, přičiňovati se k opravě a ku zdokonalení řádů parlamentních, k rozšíření samosprávy okresů…pokládá za důležitý úkol svůj, aby pečovala o zvelebení českého školství, aby bylo zavedeno bezplatné vyučování na veškerých školách národních a středních, atd.“

=== Politická scéna: změna je život ===

České země patřily k nejbohatším a neprůmyslovějším částem habsburské monarchie. Na počátku 70. let byla i zde dovršena průmyslová revoluce, která významně změnila tvář krajiny a také sociální skladbu společnosti. V českých zemích byl dostatek uhlí, keramické hlíny, stavebních hmot, ale rovněž se tu pěstovalo velké množství obilí, lnu a cukrové řepy. K využití těchto plodin vznikaly potravinářské obory jako cukrovarnictví, lihovarnictví, olejářství a pivovarnictví. Textilní průmysl, který zpracovával nejdříve len a později vlnu a bavlnu, a také keramický a sklářský průmysl se uchytil v hornatých pohraničních oblastech obývaných především německým obyvatelstvem. Těžký a zpracovatelský průmysl se rozvinul v blízkosti uhelných nalezišť, zvláště pak v okolí Kladna a Prahy, na Teplicku a Mostecku, v okolí Ostravy, ale také v brně a Plzni. V této době byly postaveny základní železniční linky spojující Vídeň s Brnem, Ostravou, Prahou, Libercem, Plzní a Chebem, které umožňovaly levnou a rychlou přepravu zboží, což přispělo k vytvoření společného trhu. Velký význam pro vývoz zboží z Čech mělo splavné Labe. Vznik průmyslových oblastí mělo za následek velké soustředění dělnictva, které žilo v blízkosti továren ve velmi nuzných podmínkách.

V roce 1879, poté, co se změnily politické poměry v Předlitavsku a německé liberály vystřídali konzervativci, vrátili se čeští poslanci do říšské rady. Místo přímého státoprávního boje začali spíše usilovat o jazykové, kulturní a hospodářské výdobytky pro českou společnost. Výsledkem této obnovené ústavní politické aktivity bylo například rozdělení Karlovy univerzity na českou a německou, rozšíření počtu českých středních a základních škol, zisk pozic v podnikatelských institucích či zavádění českého jazyka do státní správy. České měšťanské politice nadále vévodily dvě strany: strana staročeská (tedy Národní strana) a strana mladočeská (Národní strana svobodomyslná). Staročeská strana nadále úzce spolupracovala s domácí šlechtou. V 70. a 80. letech můžeme vysledovat i počátky organizovaného sdružování dělnictva. Dělnická sociálně demokratická strana (založena 1874) byla v Rakousku vystavena tvrdému pronásledování a v důsledku nedemokratických volebních řádů neměla prozatím šanci prosadit své zástupce do sněmů a říšské rady.

I česká kultura se drala do popředí. Připomeňme alespoň nadvakrát (1881 a 1883) otevírané Národní divadlo stavěné podle návrhů Josefa Zítka.

Česká inteligence a úřednictvo nacházelo stále věší uplatnění v zemských a státních úřadech, v zemské samosprávě a vyšším školství. Jejich úsilí o zrovnoprávnění českého jazyka s německým v českých zemích bylo úspěšné. Zástupci českých politických stran často obsazovali místa minstrů v předlitavské vládě. Očividný vzestup Čechů vyvolával značné obavy především u představitelů německých politických stran v českých zemích, kteří začali usilovat o administrativní oddělení německy mluvících oblastí v Čechách a o zavedení němčiny jako státní řeči, což se však nikdy nepovedlo (tzv. punktace roku 1890). Všechny pokusy o česko-německé vyrovnání před první světovou válkou ztroskotaly.

Nejsilnější českou měšťanskou politickou stranou do počátku 90. let byla Národní strana v čele s Františkem Ladislavem Riegrem, který po smrti Františka Palackého převzal vedení strany. Na počátku 90. let převzala vůdčí roli v české společnosti strana mladočeská vedená Karlem Kramářem. Obě se zasazovaly o uznání českého státního práva a o demokratizaci volebních řádů. Před rokem 1900 začaly vznikat také další strany a objevoval se také radikalismus.

Vedle existujících šlechtických a měšťanských stran a také Českoslovanské sociálně demokratické (založena 1890) vznikly na přelomu 19. a 20. století další nové strany, které měly naději na získání většího vlivu na politickém kolbišti. Agrární strana zastupovala rolnický venkov. Do vůdčího postavení v této straně se ještě před rokem 1914 propracoval Antonín Švehla. Strany katolické neboli křesťansko-sociální sdružovaly křesťansky smýšlející voličstvo zvláště z jižní Moravy a Českomoravské vrchoviny (dosud hlavní voličská základna KDU-ČSL). Strana národně sociální získala do svých řad nacionálně uvažující dělnictvo a později i nižší úřednictvo. Vedle těchto větších stran vzniklo i několik menších, jako realistická (lidová) v čele s T. G. Masarykem.

== Literatura ==
* {{Citace monografie | příjmení = Efmertová | jméno = Marcela C | odkaz na autora = | titul = České země v letech 1848-1918 | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 1998 | počet stran = 463 | isbn = 80-85983-47-8}}
* {{Citace monografie | příjmení = Kořalka | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Kořalka | titul = Češi v habsburské říši a v Evropě 1815-1914 : sociálněhistorické souvislosti vytváření novodobého národa a národnostní otázky v českých zemích | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 1996 | počet stran = 354 | isbn = 80-7203-022-1}}
* {{Citace monografie | příjmení = Richter | jméno = Karel | odkaz na autora = Karel Richter | titul = Třeba i železem a krví. Prusko-rakouské války 1740-1866 | vydavatel = Epocha | místo = Praha | rok = 2007 | počet stran = 495 | isbn = 978-80-87027-29-5}}
* {{Citace monografie | příjmení = Urban | jméno = Otto | odkaz na autora = Otto Urban | titul = Česká společnost 1848-1918 | vydavatel = Svoboda | místo = Praha | rok = 1982 | počet stran = 690 | isbn = }}
* {{Citace monografie | příjmení = Urban | jméno = Otto | odkaz na autora = Otto Urban  | titul = Vzpomínka na Hradec Králové. Drama roku 1866 | vydavatel = Panorama | místo = Praha | rok = 1986 | počet stran = 424 | isbn = }}

[[Kategorie:České dějiny]]</text>
      <sha1>e6p6xkx3763p56j5xgp13cl7f8bp62y</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Java/Algoritmy/Výpočet permutrací</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5080</id>
    <revision>
      <id>45516</id>
      <parentid>41759</parentid>
      <timestamp>2022-03-31T04:07:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2235" xml:space="preserve">[[w:Algoritmus|Algoritmus]] pro nalezení všech [[w:Permutace|permutací]] [[w:Znak (počítače)|znaků]] ([[w:Permutace#Permutace s opakováním|bez opakování]], v [[w:Programovací jazyk|jazyku]] [[w:Java (programovací jazyk)|Java]])

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;java&quot;&gt;
public static List&lt;String&gt; permutaceBezOpakovani(String pouzitelneZnaky) {

        List&lt;String&gt; list = new ArrayList&lt;String&gt;(faktorial(pouzitelneZnaky.length())/*(1)*/);

        if (pouzitelneZnaky.length() == 1) { /*(2)*/
            list.add(pouzitelneZnaky);
            return list;
        }

        for (int i = 0; i &lt; pouzitelneZnaky.length(); i++) { /*(3)*/
            char c = pouzitelneZnaky.charAt(i);
            List&lt;String&gt; l = permutaceBezOpakovani(vynechatCharAt(pouzitelneZnaky, i)/*(4)*/);
            for (String podPerm/*(5)*/ : l) {
                list.add(c + podPerm); /*(6)*/
            }
        }
        return list;
    }
&lt;/syntaxhighlight&gt;
# Počet [[w:Permutace#Permutace bez opakování|permutací bez opakování]] je dán jako [[w:Faktoriál|faktoriál]] použitelných [[w:Prvek množiny|prvků]]. Tato [[w:Funkce (programování)|metoda]] v [[w:Java (programovací jazyk)|Javě]] [[w:en:Java Class Library|standardně]] není, viz [[../Faktoriál|faktorial]]
# [[w:Permutace|Permutací]] jediného [[w:Prvek množiny|prvku]] je jednoprvková [[w:Množina|množina]], obsahující právě tento [[w:Prvek množiny|prvek]]
# Každý [[w:Znak (počítače)|znak]] se musí vyskytovat na prvním místě, za ním jsou pak další [[w:Permutace|permutace]] zbývajících [[w:Znak (počítače)|znaků]] (předpokladem je [[w:Rekurze|rekurze]])
# [[w:Funkce (programování)|Metoda]] vynechatCharAt - jde o [[w:Opak|inverzi]] [[w:Funkce (programování)|metody]] charAt ze [[w:Třída (programování)|třídy]] [http://download.oracle.com/javase/1.3/docs/api/java/lang/String.html String], vrací celý vzorový [[w:Textový řetězec|řetězec]], s výjimkou příslušného [[w:Znak (počítače)|znaku]].
# podPerm = postupně každý z [[w:Textový řetězec|řetězců]] vrácených [[w:Permutace|permutací]] o úroveň níže.
# Přidá do výstupního (vraceného) seznamu příslušný prvek.

[[Kategorie:Algoritmy]]</text>
      <sha1>f62d3p8g41ob4yhgj7oactuumojv4if</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Vaječný punč</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5087</id>
    <revision>
      <id>35720</id>
      <parentid>20201</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="723" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Vaječný punč
  | originální jméno = 
  | obrázek = Dish and Knife.jpg
  | velikost = 180px
  | popis = Obrázek není k dispozici
  | čas = 15 minut
  | ingredience =
* 1/2l bílého vína
* 1/2 vanilkového lusku
* 2 plátky citronu
* 1 tyčinka skořice
* 3 vejce
* špetka soli
* 50g moučkového cukru
* 4 lžíce rumu
  | přílohy = 
  | původ = 
}}
Bílé víno, rozpůlený vanilkový lusk, citronové řezy a skořici zahřejte, ale nevařte. Bílek a sůl ušlehejte do tuha, přidejte moučkový cukr. Bílek a rum rozkvedlejte, vmíchejte. Víno proceďte, přilejte horké do vaječné pěny a znovu vyšlehejte. Servírujte

[[Kategorie:Wikikuchařka|Vaječný punč]]</text>
      <sha1>euezn8f01qv4yr13ynuo5jbm8x9sc0m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Dudák</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5088</id>
    <revision>
      <id>20208</id>
      <parentid>18758</parentid>
      <timestamp>2010-08-13T10:13:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="964" xml:space="preserve">Dudák

Příklad varianty hry pro 2, 3, nejlépe však 4 hráče:
(Hodnoty: 7, 8, 9, 10, spodek, svršek, král, eso)

Hráči se snaží co nejdříve zbavit všech svých karet a tím dosáhnout vítězství. Prohrává hráč, kterému jako poslednímu zůstane v ruce jedna karta nebo více. Rozdává se celý balíček (po dvou listech). Předák po levici rozdávajícího zahajuje hru vynesením jedné karty. Povinností dalšího hráče je přebíjet a navrch nadnést libovolný druhý list. Přebíjí se listem stejné barvy vyšší hodnoty nebo trumfem. Pokud nelze přebít, musí hráč vzít celou hromádku. Trumfy se mohou vyhlásit před začátkem hry nebo až v průběhu, po vyhlášení však již nemohou být měněny. Pokud hráč přebíjí poslední kartou a opouští hru (nemá již druhou kartu k nadnesení), zabíjí balíček a ten se až do konce hry odkládá mimo (tzv. vejbit).

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Dudák]]</text>
      <sha1>4467a1txcsfjot6s3i7b5l1b9gf8f1i</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Slovenská vánoční zelňačka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5091</id>
    <revision>
      <id>35710</id>
      <parentid>30382</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2118" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Slovenská vánoční zelňačka
  | originální jméno = Slovenská vianočná kapustnica
  | obrázek = Kapustnica.JPG
  | velikost = 180px
  | popis = 
  | čas = 4:00 hodiny
  | ingredience =
* 1,5 kg [[../Zelenina/Zelí#Kysané zelí|kysaného zelí]]
* 1/2 kg uzené klobásy
* 1/2 kg svěží klobásy
* 1/2 kg uzené krkovice s kostí 
* 1/2 kg svěží krkovice s kostí
* 1 ks střední [[Wikikuchařka/Zelenina/Cibule|cibule]]
* 3 dílky česneku
* 1 pol. lžíce rajčatového protlaku
* 2-3 l studené vody
* 1 pol. lžíce sušených hub
* 1 káv. lžička cukru
* mletý černý pepř
* červená paprika
* 2 pol. lžíce hladké mouky
* 2 pol. lžíce [[../Ingredience/Sádlo|sádla]] nebo oleje (na jíšku).
  | přílohy =
* chléb
  | původ = Slovensko
}}
== Postup ==
Do hrnce dáte kysané zelí i s nálevem a do 3/4 hrnce dolijete vodou. Přidáte celou cibuli, houby, uzenou i svěží krkovici a uzenou i svěží klobásu. Necháte pomalu vařit.

Protože se jednotlivé druhy masa vaří různou dobu, budeme je z hrnce postupně vyndavat:
# po 0:45h vyndat svěží klobásy (aby nepraskly)
# po 1:15h vyndat uzené klobásy (když při propíchnutí vystříkne šťáva)
# po 2:00h vyndat svěží krkovici (když se odděluje od kosti)
# po 2:30h vyndat uzenou krkovici (když se odděluje od kosti)
Když vyndáte z hrnce všechno maso, dolijte vodou.


Připravíte v malém kastrůlku jíšku: rozpustíte sádlo a přidáte hladkou mouku. Za stálého míchání posmažíte do bleděrůžové, přidáte 1/2 káv.lžičky papriky a okamžitě podlejete 2,5 dl studené vody a rozmícháte. Pak hned nalijete do zelňačky a rozmícháte. Když se vám zelňačka zdá moc hustá, přiměřeně přilijete studenou vodu.


V průběhu varu přidáte cukr, černý pepř, třený česnek, dosolíte a dochutíte. Když se vám zdá málo kyselá, přidáte citrónovou šťávu nebo trochu kyseliny citrónové (nikdy ocet). Povaříte ještě 5 minut a můžete servírovat.

== Související stránky ==
* [[../Polévka/]]

[[Kategorie:Polévky]]</text>
      <sha1>3ouhr5r04hzpncqkpc30tg69tb8mti1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Catseparator</title>
    <ns>8</ns>
    <id>5096</id>
    <revision>
      <id>18792</id>
      <timestamp>2009-12-16T01:29:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>•</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3" xml:space="preserve">•</text>
      <sha1>rohjslyesshkzapmllmm4j0glvy1lk6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Josef Kořenský</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5098</id>
    <revision>
      <id>39505</id>
      <parentid>38377</parentid>
      <timestamp>2019-05-06T07:09:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>5.102.57.12</ip>
      </contributor>
      <comment>/* KOŘENSKÉHO CESTY */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="223862" xml:space="preserve">'''Přínos Josefa Kořenského (1847-1938) k rozšiřování obzorů české společnosti'''

Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové

Autor: Jan Chovaneček, Hi-Aj/SSK

Vedoucí diplomové práce PhDr. Jan Klíma

== ÚVOD ==
=== Přelom století - konec českého provincialismu ===
V českém prostředí druhé poloviny minulého století do značné míry stále přetrvával určitý odstup ke všemu cizímu, co se vymykalo tradičnímu pojetí kultury a života vůbec. Český národ, který procházel složitými fázemi národního sebeuvědomování a prosazování, cítil v konkurenci německého a potenciálně i jiného etnika možné ohrožení své vlastní národní identity. Geograficky a historicky daná izolace našeho území, zřetelně pozorovatelná již od dob raného středověku, provázela české země až do doby jejich fungování v rámci rakouského soustátí. Vzhledem k tomu všemu nabylo mimořádného významu objevování do té doby neznámých horizontů, které bylo úspěšně dokončeno až v období první republiky.

V souvislosti s politickými a hospodářskými změnami, souvisejícími s druhou průmyslovou revolucí, rozvojem přírodních věd a nutností zapojit se do mezinárodní kooperace zesílila nutnost poznání světa počínaje středoevropským prostorem a konče vzdálenými světadíly.

Byly to především rozšířené obzory českých vlastenců a příliv liberalistických idejí z Evropy, které sehrály významnou úlohu ve formování moderního českého národa; tradiční izolacionismus ve spojení s česko-německým nacionalismem byl odsouzen k zániku, bude však hrát ještě dlouho významnou úlohu(1).

„Evropané“ byli dosud často cejchováni jako zrádci - umělci, kteří se nechávali výrazně ovlivnit cizími vzory, získávali punc odrodilectví(2). Boj na poli kultury byl nejviditelnější(3), do mezinárodní konkurence však vstupovali stále častěji také čeští politici a podnikatelé. Svět se propojoval a cestovatelé a emigranti dokazovali, že celá planeta je otevřeným prostorem, jenž může nabídnout velké bohatství nových poznatků, bohatou inspiraci i uplatnění. Ukazovali, že hranice jsou spíše jen politicky - administrativní záležitostí, a že věčná touha poznávat a měnit svět je silnější než iracionální lidský strach řešený izolací a malostí.

=== Kořenský ===

Důvod, proč jsem si jako téma své diplomové práce vybral osobnost Josefa Kořenského, tkví v přínosu jeho zahraničních cest pro českou společnost na začátku 20. století. Kořenský byl nejen schopným cestovatelem, ale především učitelem, který dokázal ve své pedagogické praxi zprostředkovat své znalosti a zážitky ze světa, jenž se české společnosti otevíral. To bylo velice cenné a zůstává to inspirací i pro současné pedagogy.

Cílem mé práce je na základě cestovatelovy vlastní tvorby, publicistického materiálu a soudobé korespondence nastínit přehled Kořenského přírodovědecké a pedagogické činnosti a zhodnotit jeho cesty a jejich přínos českému publiku. Zvláštní důraz je kladen na jeho kontakty s krajany, na cestu kolem světa a cestu do Austrálie a na Nový Zéland.

Těžiště badatelské činnosti spočívá především ve studiu dosud jen minimálně zpracované osobní pozůstalosti Josefa Kořenského, uložené ve fondu českých cestovatelů Archivu Knihovny Náprstkova muzea v Praze. Úspěšné dokončení diplomové práce bylo podmíněno i studiem pramenů uložených mimo Náprstkovo muzeum (Státní okresní archív Rokycany a litomyšlský archív).

== ČESKÁ SPOLEČNOST A SVĚT NA PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ ==

V 19. století byly zdroje informací o cizích zemích ještě stále značně omezené - nejdůležitější osvětovou funkci v knižní formě měly oblíbené cestopisy. Po obsahové stránce byly často neobjektivní, jejich dobrodružnost, senzačnost a mnohdy i fantastičnost byly přímo úměrné jejich popularitě. Z dnešního hlediska ale můžeme říci, že splnily svou pozitivní funkci, protože udržovaly zájem lidí o cizí země a připravovaly tak půdu pro kladnou odezvu na osvětové aktivity moderních českých cestovatelů, kteří čerpali ze svých vlastních zkušeností a svou činností přinášeli lidem skutečně objektivní poznání světa.

V průběhu 19. století se postupně zvyšovala mobilita obyvatelstva. Svět se začínal sice pomalu, ale se stále narůstající intenzitou propojovat a do ciziny odcházelo především z pracovních důvodů stále více lidí. Navrátilci mohli své poznání světa (byť u většiny z nich se jednalo jen o cesty v rámci monarchie) úspěšně uplatnit i doma.

Zájem o cizinu (a v konečném důsledku i nárůst emigrace) se zvyšoval díky dobrým referencím od krajanů již v cizině usedlých. Oficiální úřady se sice snažily zpočátku vystěhovalectví omezovat (snaha rozmluvit úmysl vystěhovat se, omezování vydávání povolení k vystěhování, publikování zadržených dopisů obsahujících negativní zkušenosti ze života v nové vlasti), zakázat emigraci však nemohly(4). Zdaleka nejvíce vystěhovalců z Čech směřovalo do USA, z dalších mimoevropských zemí mířili později a ne v takové míře i do Kanady a Argentiny(5). Češi v zahraničí tvořili po několik generací významnou sílu, která ovlivňovala naše politické, hospodářské a kulturní propojení se světem.

Zvláštním druhem osvětového materiálu typického pro 19. století, který také přinášel informace o cizích zemích, byly kalendáře(6). Vedle bible byly ve většině rodin tím nejběžnějším a často jediným lidovým čtivem a notnou měrou tak přispěly ke vzdělávání prostého lidu. Jejich kvalita však, stejně jako u cestopisů, značně kolísala a vedle kvalitních exemplářů odpovídajících potřebám tehdejší společnosti najdeme v archívech i kalendáře ideologicky poznamenané, nebo povrchně či senzačně pojaté, jejichž obsah k rozšiřování faktických informací o světě příliš nepřispíval. Jejich funkce se však postupem času měnila od zábavnosti a senzačnosti právě směrem ke snaze o šíření objektivních informací. Bylo to právě v době, kdy podobnou funkci plnily i noviny(7).

Ještě v 19. století bylo pro smýšlení a vztah mezi obyvateli určující příslušenství ke katolicismu či k některé z protestantských církví. V době zápasu o kulturní rovnoprávnost a uznání státoprávního postavení se zviditelnily i rozdíly v národnostní příslušnosti. Fakt, že svět je ve skutečnosti mozaikou různých náboženství, vyznání, národů a kultur, byl proto pro člověka 19. století poněkud zneklidňující. V tomto ohledu byly skutečným přínosem cesty českých cestovatelů 2. pol 19. století. Ti totiž mohli nezprostředkovanou formou přinést českému člověku skutečně objektivní informace a zkušenosti z cizích zemí. S narůstající informovaností a zájmem o dění ve světě se měnil i vztah ke společnosti, která se díky vlivům ze zahraničí stávala liberálnější a otevřenější.

Místem, kam se nejrychleji dostávaly nové pokrokové ideje a kde se křižovaly cesty osobností s evropským a světovým rozhledem, byl otevřený dům U Halánků.

Vojta Náprstek (1826-1894) byl příkladem osobnosti, kterou výrazně obohatil a zformoval právě pobyt v cizím prostředí(8). Plně si uvědomoval provinciální charakter a v mnoha případech i zaostalost českého prostředí, a kladl proto velký důraz na význam liberálních idejí a nových informací o světě. Podporoval české cestovatele, kterým umožňoval v prostorách svého domu prezentovat nejen jimi dovezené sbírky, ale i jejich nové poznatky a dojmy při veřejných přednáškách. Po svých zkušenostech z USA se stalo jeho celoživotní snahou neustálé rozšiřování jeho bohaté knihovny, což bylo obrazem jeho cíle pokusit se o co nejsystematičtější uspořádání znalostí o světě.

Narodil se 17. dubna 1826 v domě „U Šturmů“ na Uhelném trhu, jeho další život je ale pevně spjat s domem „U Halánků“, kam se rodina brzy po jeho narození přestěhovala. Po obecné škole nastoupil na akademické gymnázium, vedené Josefem Jungmannem.

Praktická matka neměla pochopení pro jeho zájem o asijské kultury, především Čínu a Dálný východ, jeho plány na studium orientalistiky se nemohly obejít bez střetu s postojem matky. Náprstek měl podporu J.E.Vocela, řídícího Časopis Českého muzea, který jeho plány podporoval. Nakonec došlo ke kompromisu, se kterým mohla být spokojena jak paní Náprstková, tak Vojtěch. O prázdninách 1846 sice odešel studovat práva do Vídně, ale měl možnost navštěvovat přednášky vídeňského sinologa, profesora Augusta Pfitzmayera. Náprstek byl díky volnějším poměrům a bouřlivějším politickým událostem ve Vídni stržen do víru dění daleko živějšího a různorodějšího, než jak tomu bylo v Praze(9).

Náprstek psal v duchu své názorové svobodomyslnosti do Havlíčkovy České včely, do Pražských novin, do vídeňských novin, do arménského časopisu Evropa, dostal nabídku i od jednoho italsko-německého časopisu. Již v této době můžeme pozorovat vytváření hlavních rysů Náprstkovy osobnosti, zformované do konečné podoby během pobytu v Americe: silné sociální cítění, spojené s živým zájmem o tehdejší socialistické filozofie, otázka ženské emancipace, silný důraz na vzdělávání a četbu jako prostředku k sebezdokonalování sebe sama a lidumilství vůbec.

Za své aktivity během revolučního roku 1848 mohl být zatčen policií, a tak mu nezbylo nic jiného než utéci z monarchie. Svůj pobyt v Americe ale za exil nepovažoval: chápal ho jako studijní cestu, která mu měla poskytnout volný rozhled, aby mohl být na základě nabytých zkušeností po návratu užitečný. V tom měl také podporu Havlíčka, který se jinak vůči politické emigraci stavěl negativně(10).

Nutnost emigrace se pojila se snahou dostat se z omezujících rodinných, sociálních a politických vlivů a pobyt v USA byl velkou životní lekcí. Vojta Náprstek se usídlil ve městě Milwaukee ve Wisconsinu, kde se stal knihkupcem. Toto sídlo, které mělo podobnou historii založení jako později mnohem známější Chicago, mělo v té době asi 20 000 obyvatel, z toho na 8 000 Němců. Vojtěch zde postupně rozvinul kulturní podniky, které se staly předobrazem jeho pozdější činnosti v Praze. Německý duch podpořil vznik různých spolků, na jejichž činnosti se mladý Náprstek horlivě podílel. Jedním z nich byl Dělnický vzdělávací a čtenářský spolek, volně přístupný všem bez rozdílu pohlaví. Probírala se zde aktuální témata doby, a to bez jakýchkoliv předsudků či konzervativních postojů. Náprstek psal v podobném duchu na stránkách svého časopisu Milwaukee Flugblätter. Náklad rostl a funkce listu se rozšířila také na zprostředkovávání kontaktů mezi českými krajany. V roce 1856 podnikl Náprstek cestu mezi dakotské indiány, kde získal bohatý etnografický materiál.

Mezitím mu matka doma vymohla amnestii, a tak se v únoru 1858 dvaatřicetiletý Vojta Náprstek vrátil do Prahy. Bachův režim se hroutil a blížila se doba vlasteneckého nadšení šedesátých let. Česká intelektuální společnost byla tehdy nepočetná - všichni aktivnější lidé se navzájem znali a většina z nich si dokázala najít cestu do domu U Halánků, kde se na nedělních dýcháncích scházeli Palacký, Rieger, Grégr, Purkyně, Tyrš, Němcová, Světlá, Masaryk, Zeyer, Goll a další představitelé českého veřejného života.

Náprstek si na základě svých amerických zkušeností uvědomoval zaostalost českého prostředí, především v ohledu ekonomickém. Hlavním impulsem k myšlence na zřízení českého průmyslového muzea byla jeho návštěva Světové výstavy v Londýně roku 1862. Změny sociálních podmínek se podle něj dalo dosáhnout praktickým vzděláváním: jeho úkolem bylo umožnit širokým vrstvám lidu, českému dělnictvu, řemeslnictvu a živnostnictvu se seznámit s úrovní průmyslové výroby v cizině, získat vědomosti o posledních výsledcích vědy a techniky, nabýt zkušeností v různých výrobních odvětvích, a tím pomoci drobným českým výrobcům, aby mohli čelit silnější cizí konkurenci. Důležité byly i nástroje pro práci v domácnosti, které měly ženy osvobodit od domácí dřiny a umožnit jim dosáhnout vyššího vzdělání, emancipovat se. Otázka postavení žen ve společnosti se stala dominujícím tématem Náprstkova vystoupení. Brzy došlo k založení Amerického klubu dam (AKD), jehož nejvýznačnější představitelkou byla Karolína Světlá(11).

Matka ve své závěti odkázala Vojtovi Náprstkovi značné jmění, jež mu umožnilo zrealizovat myšlenku na výstavbu nového muzea v zadním traktu halánkovského domu. S přibývajícími etnografickými sbírkami se v průběhu osmdesátých let s konečnou platností rozhodlo, že Náprstkovo muzeum bude mít místo průmyslového zaměření trvale novou náplň: hlavní místo zaujaly sbírky dr. Emila Holuba z cest po Africe, dr. Antonína Steckera z Libye a Etiopie, dr. Otakara Feistmantla z Indie, dr. Františka Czurdy a dr. Pavla Durdíka z Indonésie, Josefa Wünsche z Malé Asie, Enrique Stanko Vráze z Jižní Ameriky a Josefa Kořenského z Číny a Japonska. K tomu přistoupily i bohaté archeologické sbírky a sbírky lidového umění(12).

Otevřený dům Náprstků byl považován za neoficiální český zahraniční konzulát. Vojtěch byl oporou a informačním prostředníkem všech výše jmenovaných českých cestovatelů. Později, když se vypravil Kořenský na svou cestu kolem světa, právě do Náprstkova domu přicházely všechny informace a zásilky z jeho cesty. Náprstek byl také jediným, kdo udržoval vydatné spojení s cizinou a s českými krajany z celého světa(13). Nejvřelejší vztah měl ke svým americkým krajanům, což se odrazilo během osmdesátých let, kdy došlo k výpravě amerických Čechů do vlasti při příležitosti otevření Národního divadla. K další velké výpravě amerických Čechů do vlasti došlo roku 1895, kdy se v Praze konala Národopisná výstava(14). Krajané byli ve své vlasti přivítáni v průběhu května a června, kromě Náprstkova muzea navštívili Staroměstskou radnici, Hradčany a další místa v Čechách. Jejich přítomnost byla spojena s bohatým kulturním programem, během něhož se projevily cenzurní zásahy ze strany úřadů. Jen těžko by v tehdejší atmosféře mohli Čechoameričané bez jakýchkoli omezení veřejně hovořit o tématech pro obyvatele USA tak typických a samozřejmých, jako byla svoboda a nezávislost. Americká osada na výstavě se i přes svou strohost těšila velké popularitě. Americkou expozici tvořilo několik staveb: napodobenina prvního českého katolického kostela z roku 1855 ze St. Louis, městská rezidence, domek farmáře a americký saloon. Mezi největší atrakce patřila přítomnost amerického indiána, loghouse - srub prvních osadníků a praktické vybavení interiéru městského domu(15). Zájem o Ameriku sblížil Vojtu Náprstka s Masarykem a americkým konzulem v Praze, silně pročesky orientovaným Karlem Jonášem. Náprstkovo působení bylo znatelné ve všech oblastech společenského života, je tedy nasnadě, že se angažoval i v politice. Jeho humanistické a pokrokové postoje se skutečně mohly uplatnit až v pozdějších letech, kdy působil v městské samosprávě. Tady vystupoval ve prospěch používání plynu na vaření, využití elektrické energie v městské dopravě a při osvětlování pražských ulic. Byl horlivým propagátorem telefonu, zasloužil se o otevření první městské veřejné knihovny, zasazoval se i o zlepšení hygienických podmínek ve městě,
rozšiřování nových sportovních aktivit či zbudování pomníku Jana Husa.

Vojta Náprstek se stal vzorem, inspirátorem i mecenášem českých cestovatelů a intelektuálů s evropským, nebo dokonce světovým rozhledem(16). Svými aktivitami ovlivnil českou společnost, jíž otevřel dveře do světa. Dal příklad a pobídku svým žákům a následovníkům, mezi něž patřil i Josef Kořenský.

V povědomí národa si z Náprstkem podporovaných cestovatelů vydobyl nejpevnější místo holický rodák Emil Holub (1847-1902). Mladý lékař proslul jako vedoucí rakousko-uherské výpravy do nitra jižní Afriky v letech 1883-1887. České publikum se o něm poprvé dozvědělo díky výstavě v Náprstkově muzeu, kterou uspořádal v roce 1874 po svém prvním africkém pobytu. Později uspořádal po celých Čechách několik set přednášek, které tvořily hlavní zdroj jeho příjmů. Jeho přínos pro vědu byl oceňován nejen v Evropě, ale i v USA. Navštívil dosud neprobádáné oblasti Afriky a díky svým knihám seznámil i širokou veřejnost se životem a zvyky tamějších obyvatel, především Mašukulumbů. Ve své rodné zemi se ale ve své době nedočkal patřičného uznání a podpory, proto sešlo i z plánu založit v Praze africké muzeum(17). Po nepochopení doma odešel rozhořčený cestovatel s manželkou do Vídně, kde také zemřel. Současný stav jeho muzea v Holicích symbolicky dovršuje nedostatek uznání této významné osobnosti.

Další africký cestovatel, Antonín Stecker (1855-1888), dokázal procestovat velkou část dnešní Libye a Etiopie díky svému začlenění do dvou německých expedicí. Student Antonína Friče z Karlovy univerzity se po obdržení doktorátu odebral k dalším studiím do Heidelbergu. Němci, kteří v rozdělování koloniálních území mezi světovou elitu přišli poněkud pozdě, se soustředili zejména na probádání Afriky. Berlínská Africká společnost vyhlásila konkurz na místa v plánované expedici do vnitrozemí Sahary a Stecker mezi 600 uchazeči exceloval. Německá výprava se pod vedením Gerharda Rohlfse vydala na cestu v roce 1878 a během své strastiplné cesty se dostala do saharských oáz jižně od Benghází, kam dosud nevstoupil žádný Evropan. Rohlfs se vrátil domů a Stecker se rozhodl zůstat, takže se mohl vydat s obchodní karavanou k Čadskému jezeru, kde po celý rok prováděl četná přírodovědecká, geografická a etnografická bádání. V roce 1880 se připojil k nové Rohlfsově výpravě, tentokrát do vnitrozemí Etiopie. Z hlediska pozdějšího běhu dějin byl účel expedice výrazně politický, Stecker se ale dál věnoval své vědecké činnosti a to především v okolí jezera Tana. Bádal i v oblastech, kam se dosud nedostal žádný Evropan. Do Evropy a zároveň do své rodné vlasti se dostal v roce 1883. Dodal sbírky pro Náprstkovo muzeum, pořádal přednášky, ale dříve než mohl shrnout své poznatky do obsáhlého díla a zorganizovat další cestu do Afriky, přerušila jeho záměry ve 33 letech nemoc a smrt(18).

Jméno Josefa Wünsche (1842-1907) se udává v souvislosti s objasněním problematiky pramenů mezopotámských řek a jeho hlavní oblastí zájmu vůbec - Malou Asií. Ze svých cest přivezl nejen bohaté sbírky, ale i rozsáhlý kartografický materiál, ve kterém zmapoval na 20 000 km čtverečních dosud neznámých oblastí. Během studií v Praze navštěvoval Náprstkův dům a četná setkání a atmosféra také jeho inspirovala k plánům na daleké cesty. Mladý pedagog se během svého působení v Jičíně vydal na několik prázdninových cest. Roku 1874 vydal na cestu do Skandinávie, poznal Balkán, Itálii i Kartágo. Pod vlivem Vojty Náprstka se ve svých plánech místo Afriky soustředil na oblast Malé Asie, protože k Náprstkovým oblíbeným končinám patřila Arménie. S podporou od Svatoboru, vídeňského ministerstva kultu a vyučování a Zeměpisné společnosti ve Vídni odplul v roce 1881 z Terstu přes Korfu do Egypta, odkud pokračoval do Palestiny a oblasti Kurdistánu a Arménie. Soustředil se na opravu nepřesných map v oblastech kolem pramenů Eufratu a Tigridu, které mu z těchto důvodů doporučil německý kartograf a cestovatel H. Kiepert (1818-1899). Práci s tvorbou map ho naučil a přístroje na měření mu zapůjčil vídeňský geodet a astronom českého původu Robert Doudlebský (1839-1910). Wünschova cesta nebyla jen přínosem pro kartografii - přivezl cenné etnografické sbírky a mnoho z jeho poznatků získaných během cesty bylo po jeho návratu v roce 1883 publikováno ve formě cestopisných článků. Navíc i dál pokračoval ve své pedagogické praxi, věnoval se přednáškové činnosti a dále publikoval. Pro vydání jeho velkého cestopisu, doprovázeného vlastními ilustracemi, se ale bohužel nenašel nakladatel. Wünschův odkaz byl ke sklonku jeho života završen jeho osvětově dobročinnými aktivitami.

Téměř ve stejné době odpluli z Evropy do Holandské Indie dva čeští lékaři, kteří přispěli k českému poznání Indonésie. Byli to hořický rodák Pavel Durdík a písecký rodák František Čurda, oba dva byli ve službách nizozemské koloniální armády.

František Czurda (1844-1886) odjel do Východní Indie v roce 1876, krátce po ukončení studií. Působil postupně v Batávii, na Sumatře a nejdéle na Celebesu (dnes Sulawesi). Po návratu domů a smrti svého otce daroval své etnografické sbírky Náprstkově a dalším muzeím. Jediné přátele měl v Náprstkových, život v Čechách ho spíše roztrpčoval.Proto,ač nemocný, již rok po svém návratu do Čech znovu odjel r. 1883 na Jávu. Čurdovy zkušenosti jsou roztroušeny v několika článcích, ve kterých stojí citlivý lékař na straně nespravedlivě utiskovaných domorodců. V jejich zemi také zemřel a je pochován v indonéském Tjeribonu(19).

Pavel Durdík (1843-1903) se s Čurdou skutečně setkal, i když to nebylo přímo v Nizozemské východní Indii. K setkání došlo v Bombaji během Čurdova návratu na Jávu, kdy se Durdík ze svého pobytu v holandské kolonii vracel. První lékařskou praxi v zahraničí Durdík vykonal v letech 1868-1877 v Rusku ve službách aristokratických rodin. Jedním z pozitiv jeho pobytu byla možnost kritického přehodnocení idealistického rusofilství, v Čechách tehdy tak rozšířeného. Negramotnost, alkoholismus a podřadné postavení žen se po návratu staly hlavními tématy jeho publikační činnosti. Své články vydával v atmosféře ničím nepodloženého obdivu k Rusku pro jistotu pod pseudonymem. Durdík se doma necítil svobodný, a tak se pod vlivem Náprstka rozhodl odejít znovu za hranice. Do služeb holandských koloniálních jednotek odjížděl na konci roku 1877. Jeho prvním působištěm byla Batávie, poté byl odvelen do oblasti Ajteh na severu Sumatry. Tady působil (kromě času stráveného v horských oblastech ostrova kvůli onemocnění malárií) jako vojenský lékař. Holandské síly zde totiž vedly boj proti odbojným Atježanům, donuceným k partyzánskému způsobu boje(20). Durdík byl od roku 1880 přeložen na další místa, do Prahy se vrátil v roce 1883. Měl narušené zdraví, ale s penzí od holandské vlády se mohl usadit v Praze a věnovat se literární činnosti. Kromě muzejních sbírek zanechal rozsáhlou publikační činnost. K nejznámějším pracem patří jeho kniha Pět let na Sumatře. Proslul i jako překladatel ruských autorů.

Geolog Otakar Feistmantel (1848-1891) pracoval ve službách Geologického ústavu Indie se sídlem v Kalkatě. Nebyl prvním Čechem, který se soustředil na oblast geologického výzkumu v Indii - jeho předchůdcem byl geolog Ferdinand Stolička (1838-1874), který působil v Indii v letech 1863-1874. Stoličkův krátký život byl naplněn nesmírně plodnou vědeckou činností především v oblasti Himaláje. Své výzkumy publikoval převážně v angličtině, v menší míře i v němčině.

Feistmantel procestoval na svých badatelských výpravách po Indii velkou část indického subkontinentu. Svůj jediný cestopis Osm let ve Východní Indii vydal v roce 1884. Kromě svého vědeckého zájmu věnoval pozornost i národopisným poměrům a kulturním památkám.

Poznání Latinské Ameriky nám přinesli Benedikt Roezl a Enrique Stanko Vráz(21). Jejich předchůdcem byl o několik let před nimi lékař a botanik Jindřich Vávra (1831-1887). Sloužil u rakouského námořnictva a vstoupil i do služeb vídeňského dvora, takže na svých cestách poznal celý svět. Vávrův přínos byl císařským dvorem oceněn tím, že byl na sklonku života povýšen do šlechtického stavu. Pocházel sice z české, leč poněmčené rodiny, což může být hlavním důvodem, proč jeho jméno mezi našimi cestovateli příliš nefiguruje.

Benedikt Roezl (1824-1885) získal lásku k botanice během své práce v sadech hraběte Thuna v Děčíně a další zkušenosti nabyl během svého pobytu v zahraničí, především v Belgii. Jeho první cesta vedla do Mexika. Kvůli existenčním problémům se však nemohl věnovat pouze botanice a vedle dalších podniků zkonstruoval stroj na zpracování vláken ramie, která mohla nahradit bavlnu. I po nešťastném úrazu, kdy přišel o levou ruku, se dále věnoval sběru. Smůla ho stíhala dál a po plavbě z Kalifornie jen se štěstím vyvázl životem při ztroskotání lodi a přes Panamu se dostal do Kolumbie. Výčet jeho dalších cest je dlouhý, stejně jako seznam orchidejí a dalších botanických exemplářů, které se jeho zásluhou dostaly do Evropy. Orchideje byly v té době velice módní a tedy i výnosnou oblastí obchodování, a tak se od r. 1875 mohl usadit v Praze, kde žil ze svých úspor. Stejně jako Kořenský žil i Roezl na Smíchově - podle vzpomínek Kořenského byl skromným mužem, který neustával ve své činnosti a dále udržoval styky s evropskými botanickými zahradami. Chodil na obědy do hostince „U prince“ a s úsměvem na tváři přinášel na stůl šťavnaté tropické ovoce. Po těžké nemoci roku 1885 zemřel. Věnec, zaslaný na hrob od barona Hrubého z Jelení, prý zářil svěžími barvami orchidejí(22). Kořenský hovoří o rozpacích radních a české veřejnosti spojených s odhalením Roezlova pomníku na Karlově náměstí. Roezlovi se patřičného uznání nedostalo.

Velmi diskutovaný původ E. S. Vráze je jen jedním z motivů oblíbenosti a četnosti publikačních příspěvků o jeho životě. Vráz opravdu zaslouženě patří mezi nejznámější a nejpopulárnější z českých cestovatelů. Jeho cesty po Africe, Asii a především Latinské Americe mu vynesly přední místo mezi českými cestovateli. Přesto zatím nedošlo k vydání žádné obsáhlé monografie. Není tomu tak ostatně ani u Kořenského, přestože podle některých autorů Vráz zosobňoval právě spolu s Kořenským a Holubem zlatou dobu českého cestovatelství(23). Výčet cestovatelů tohoto období není úplný. Mezi dalšími by seměla objevit jména cestovatele po arabských zemích Aloise Musila (1868-1944), polárního cestovatele Jana „Eskyma“ Welzla (1868-1948), Alberta Vojtěcha Friče (1883-1944) či mnoha dalších. Skutečnost, že se zde další jména našich cestovatelů neobjevují, není výrazem neuznání ani nezájmu. Cílem této kapitoly bylo připomenout okruh nejdůležitějších českých cestovatelů kolem jejich podporovatele a mecenáše Vojty Náprstka. Právě mezi ně totiž patřil Josef Kořenský, a přestože nebyl typickým cestovatelem-dobrodruhem, ale spíše turistou-učitelem, svou osvětovou činností ve velkém počtu oborů lidského poznání přispěl k rozšiřování obzorů dozrávající české společnosti stejnou měrou jako ostatní.
 
== JOSEF KOŘENSKÝ - UTVÁŘENÍ OSOBNOSTI ==

=== Cesta k přírodním vědám ===
Osobnost Josefa Kořenského se formovala v období společenského kvasu charakterizovaného vzestupem českého měšťanstva. Jedním z cílů vzdělaných vrstev bylo vyrovnání se světu, jehož poznání zprostředkovával zejména okruh českých cestovatelů, národopisců a intelektuálů kolem Vojty Náprstka.
Josef Kořenský se narodil 26. 7. 1847 v Sušně u Nových Benátek na Mladoboleslavsku jako druhé z pěti dětí. (Matka Anna, roz. Krouská, se narodila r.1818, otec Václav r.1912, oddáni r. 1839). Nejstarší sestra Marie se narodila v roce 1843 a dožila se 86 let. Mladší než Josef byla jeho sestra Anna (1851-1940), která byla provdána za Tadeáše Radojčiče (1878), hoteliera v Niši v Srbsku, odkud po srbsko-bulharské válce odešli do Malé Asie, kde si zařídili hotel v Eski Šehiru, ale kde Radojčič záhy zemřel (1894). Po jeho smrti vedla hotel „Madame Tadya“ sama s pomocí své sestry Marie po 30 let. Obě sestry přežily v Turecku světovou válku a nakonec se r. 1921 obě vrátily k svému bratrovi na Smíchov, kde mu řídily jeho staromládeneckou domácnost. Oba nejmladší sourozenci, Karel a Pavlína, zemřeli v mladém věku(24).

V polovině 50. let prodal Josefův otec Václav statek a spolu s manželkou Annou a svými dětmi se odstěhovali do Dol. Krnska neboli Podkrnska, kde hledal možnost lepší obživy pronájmem (někdy se udává koupí) mlýna. Počátky vzdělání Kořenský získal u sušeňského pana učitele – ševce, v Krnsku navštěvoval dvojtřídní školu, kde v něm učitelé vypěstovali lásku k hudbě, kterou žil Kořenský až do konce života. Už od školních let hrál výtečně na klavír, housle a violoncello. Ve svém
životě zúročil i své dovednosti naučené ve varhanické škole, kterou údajně navštěvoval.

Ani v Podkrnsku se však Kořenským příliš nedařilo, a tak se po několika letech rodina odstěhovala do Mladé Boleslavi, kde Kořenský vstoupil na reálku. Záhy se začal zajímat o přírodní vědy, především o palentologii, a už tady patřil k nejnadanějším žákům. Profesorský sbor si získal především svými znalostmi z přírodovědy, zeměpisu a dějepisu. V převážně německé Boleslavi se mladý Kořenský stal vášnivým vlastencem: společně se svými spolužáky se účastnil všech „revolucionářských“ projevů 60. let, jako bylo nošení čamar a dlouhých vlasů, či noční přetírání německých nápisů na tabulích a štítech. Ze studentů nejvíce přilnul ke gymnazistovi Václavu Šnajdrovi, s nímž si dopisoval a jehož po letech jako česko-amerického novináře v Americe navštívil. Kořenský se dále zdokonaloval ve hře na hudební nástroje a často trávil volné neděle v Podkrnsku, kam ho nelákaly jen vzpomínky z dětství, ale i pohostinný dům vzdělaného mlynáře Doubka. Ten býval centrem inteligence z celého okolí a Kořenský sem přicházel za hudbou a francouzským jazykem, který se v rodině mlynáře soustavně pěstoval.

Hlavní Kořenského zálibou byly přírodní vědy, především paleontologie. Na svých vycházkách v Pojizeří shromáždil rozsáhlou a zajímavou sbírku zkamenělin, která paleontologa Antonína Friče a geologa Jana Krejčího při návštěvě gymnázia na konci školního roku 1865 zaujala natolik, že si ji odvezli do Prahy. To bylo pro kvartána reálky velkým vyznamenáním i povzbuzením k další sběratelské činnosti.

Po čtvrtém roce na mladoboleslavské reálce Kořenský stanul na rozcestí své životní dráhy. Měl sice sklon k lesnictví po otci, ale tísnivé poměry v rodině a doporučující hlasy profesorů z reálky rozhodly, že byl r. 1865 přijat na učitelský ústav Budeč v Praze. Stejně tak jako zakladatel ústavu, Karel Slavoj Amerling, byl i Kořenský na nejlepší cestě stát se polyhistorem, i když rostoucí specializace jednotlivých odvětví vědy mu umožnila uplatnit se pouze na rovině pedagogické,osvětové a popularizující. Vedle Amerlinga na učitelském ústavu působili výborní učitelé jako J. Walter, Fr. Tesař, J. Bačkora, Vinc. Bíba, K. Decastello, J. Foster aj.

Protože se nemohl spoléhat na pomoc z domova, musel si v Praze přivydělávat v redakci Národních listů překládáním z němčiny do češtiny(25). Úzký rozsah přírodovědeckého učiva na učitelském ústavu Kořenskému nestačil, a tak navštěvoval i přednášky na univerzitě a technice. Nakonec se splnila jeho dávná touha a Kořenský byl přijat dr. Antonínem Fričem jako jeho pomocník v Českém muzeu. V muzeu pořizoval inventář sbírek, opatřoval přírodniny vědeckými názvy a chodil na vycházky do skalních dolů v pražském okolí, kde sbíral zkameněliny za účelem rozšiřování muzejních i svých soukromých sbírek. Během svého působení v muzeu rozšířil své zájmy na botaniku a vlivem Josefa Šedy i na entomologii, stýkal se s Emanuelem Lockayem, se kterým ho spojoval společný zájem o „hmyzozpyt“. Tomu Kořenský pomáhal přeložit do němčiny dílo Seznam českých brouků.

Protože se Kořenský během své práce a studia v muzeu často setkával se sbírkami ze zámoří, které se sem dostávaly prostřednictvím Vojty Náprstka, brzy se i on objevil v domě U Halánků. Zde si mohl nejen rozšířit své poznatky, ale prostřednictvím setkání s cestovateli (a budoucími cestovateli) se setkal s novou lákavou inspirací. Mezi ty, kteří chtěli poznávat nové neprobádané oblasti naší planety patřil stejně starý Emil Holub. Kořenský se s mladým studentem medicíny velmi rychle sblížil a jejich přátelství trvalo celý život. Mladého Kořenského si pro jeho družnost, upřímnost a zaujetí pro všechna diskutovaná témata u Náprstka všichni brzy oblíbili.

Mineralogické oddělení muzea měl v té době na starosti prof. Jan Krejčí, t.č. profesor nerostopisu a zemězpytu na české polytechnice, jeho asistentem byl dr. Em. Bořický. Botanické sbírky spravoval dr. Ladislav Čelakovský s asistentem Josefem Dědečkem. Hlavním zájmem asistenta Josefa Šedy byl především hmyz a malování zoologických diagramů, které používal při svých přednáškách dr. Frič. Staral se mimo jiné i o sbírku brouků, které sbíral v Zadní Indii Jan Vilém Helfer (1810-1840), než ho zabili domorodci z Andamanských ostrovů. Z dalších mladších přírodovědců působili na půdě Českého muzea vedle Kořenského, Dědečka a Šedy i Jan Diviš, dr. Hynek Konvalinka, dr. Vilém Kurz, Bohdan Bauše či hrabě V. Devours(26).

Dr. Frič, který byl často mimo Prahu, přinášel ze svých cest, především z Anglie, nové myšlenky(27). Mladí přírodovědci nedostávali od muzea žádnou podporu a Kořenský, který Fričovi také maloval diagramy, vzpomíná, jak měl být od Friče za sbírání zkamenělin odměněn zimním kabátem. Leč nakonec se Fričův slib snad z nedostatku financí neuskutečnil a Kořenský musel prý přežít zimu v letním kabátě(28).

V létě 1867 doprovázel Friče a Krejčího na delší výzkumné cestě po severovýchodních Čechách, což pro něj nebylo jen osobním vyznamenáním: mohl si tak opět rozšířit své znalosti a pomohlo mu to i po finanční stránce (denně měl 2 zl. platu a volnou jízdu).

Zájem o přírodní vědy, který projevoval mladý Kořenský již od dětství, mohl být v plné míře uspokojen po odchodu do Prahy, kde byl přijat do služeb obdivovaného vzoru, Antonína Friče. Mladý Kořenský se tak mohl ve Fričově muzejní pracovně plně zapojit do svého oblíbeného oboru a patřičně se v něm realizovat. Studium na učitelském ústavu rozšiřovalo jeho obzor i v ostatních oblastech lidského poznání. Přestože se s nabytými znalostmi z přírodních věd, zvláště z geologie a paleontologie, které dále rozšířila jeho cesta po severovýchodních Čechách, mohl s úspěchem věnovat vědecké činnosti, měl se stát učitelem, a tak přiblížit získané poznatky těm nejširším vrstvám.

=== Pedagogická dráha ===

==== Počátky učitelského působení ====

Ve stejném roce, kdy Kořenský vykonal spolu s Fričem a Krejčím výzkumnou cestu po severovýchodních Čechách, obdržel vysvědčení o způsobilosti k učitelství, na jehož základě mohl být ustanoven podučitelem na obecné škole(29).

Když byl s platností od 1.12.1867(30) jmenován podučitelem na české škole v Radnicích, očekávalo se od něj „aby místo to hned nastoupil, povinnosti s ním spojené bedlivě a horlivě vykonával, a příkladným svým životem svěřenou sobě mládež k mravnému se chování vésti se snažil“(31). Kořenský byl rád, že místem jeho prvního působení měly být právě Radnice, protože kraj Šternberků byl proslulý svými zkamenělinami ze zdejšího hnědouhelného revíru. Ve svých vzpomínkách na práci v muzeu se zmiňuje o vzácném nálezu z roku 1834, kdy se tu našel Cyclophthalamus Senior, téměř nejstarší předek všech štírů na světě(32).

Radnice se však dnes nehlásí pouze k odkazu Josefa Kořenského, jehož deska je umístěna na zdi bývalé radnické školy. Díky podpoře pokrokového šlechtice Kašpara Šternberka (1761-1838), významného přírodovědce a hlavního zakladatele národního muzea (1818), mohl na jeho panství působit jako farář vlastenecký spisovatel, překladatel a filolog Antonín Jaroslav Puchmajer (1769-1820). Scházeli se tu u něj mnozí obrozenci jako byl Josef Dobrovský (1753-1829), Josef Jungmann (1773-1847), Josef Vojtěch Sedláček nebo kněz Hněvkovský.(33).

Byli to právě Šternberkové, již na Dobrovského přímluvu poskytli Palackému možnost napsat dějiny jejich rodu, díky čemuž dostal oficiální titul šternberského archiváře a hmotnou podporu. Za podpory Kašpara Šternberka byla v Radnicích roku 1818 založena první česká knihovna a první český čtenářský spolek v Radnicích.

Kořenský přijel na konci roku 1867 Západní dráhou z Prahy do Rokycan, kde se na noc ubytoval v hostinci. Ráno pokračoval poštovním vozem do Radnic - jeho prvím dojmem z chudého městečka bylo velké množství havířů, kteří pracovali v místních hnědouhelných dolech. K velkému rozvoji uhelné těžby a železářství na Rokycansku došlo po roce 1848, stálý rozkvět byl však záhy zabržděn omezeností přírodních zdrojů, což postihlo Radnicko o něco dříve než Rokycansko. Vrchol vzestupu těžby na Radnicku spadá právě do období, kdy sem přišel Kořenský. Přestože v roce 1893 sem byla kvůli těžbě uhlí dokonce vybudována i první železnice z Plzně, v 90. letech se začaly doly zavírat a lidé museli odejít za prací jinam, často do USA(34). K větší emigrační vlně z Rokycanska a Plzeňska, která ovšem ještě nebyla způsobena zavíráním uhelných dolů, došlo již v druhé polovině 20. let 19. století. Z popudu vojenské správy, jež chtěla zalidnit horské kraje Banátu v dnešním Rumunsku a získat přistěhovalce do hraničářských pluků, sem odešly tisíce Čechů(35).

Nejznámější radnickou rodačkou je žena, zaujímající jedno z předních míst na seznamu operních zpěvaček sedmdesátých a osmdesátých let minulého století, Gabriela Roubalová (36). Narodila se roku 1843 v rodině sládka a stejně jako její sestra Marie, která se později stala učitelkou hudby na Smetanově hudebním ústavu, zdědila po otci vztah k hudbě. Po studiu a prvních zkušenostech v Praze odjela za studiem do Itálie a již po roce slavila úspěchy na scéně Spontiniho opery v milánském divadle Carcano. Díky tomu mohla Gabriela Roubalová s přídomkem La Boema vystupovat po italských
městech, byla pozvána do Španělska a Ruska. Po vystoupení v Praze roku 1870 zmizela z očí českého obecenstva a jako primadona italské společnosti se v sedmdesátých letech vydala třikrát za moře. Zpívala v Manile, Batavii a v Austrálii, manažerem italské společnosti byl houslový virtuos a její pozdější manžel, Rafaelo Steffani. Po dalších exhibicích v Austrálii a v USA se vrátila naposledy do Prahy, jejím druhým domovem se ale od roku 1881 stala Austrálie. Než přijala velmi výhodnou nabídku k trvalému účinkování v Melbourne, navštívila ještě Rusko, Indii, Čínu i Japonsko. V Melbourne kromě vystupování učila s manželem na jejich soukromém hudebním ústavu, profesorkou na konzervatoři byla jmenována na přelomu století, kdy ji také navštívil Josef Kořenský, o čemž patřičně referuje ve svých knihách. Konec života byl pro Roubalovou (uměleckým jménem také Steffani Boema) velice tragický: oslepla na obě dvě oči. Zemřela v Melbourne, její touha navštívit ještě jednou svou vlast se nenaplnila.

Rokycanský rodák Rudolf Linhart proslul především tím, že přežil zkázu Titaniku, kde pracoval jako číšník. Vyučil se v Plzni a díky své dobrodružné povaze začal brzy pracovat ve Švýcarsku a v Londýně. Tam dostal nabídku na práci stevarda nejbohatší I.třídy na palubě lodi, vzešlé z belfastských loděnic. Linhart se později jen nerad vracel k tomu, co se na Titaniku dělo: „Dne 14.4.1912, krátce po půlnoci, plul Titanic nedaleko newfoundlandského pobřeží. Ve společenském sále bylo neobyčejně živo, taneční parket byl zaplněn bezstarostnými páry lidí. Nikdo netušil, že příští okamžiky přinesou hroznou katastrofu. A pak se to stalo. Málokdo si povšiml mírného otřesu, provázeného zvukem, jako když se trhá látka…“(37)

Linhart se vrátil do Anglie, kde měl dívku. Po příjezdu domů byl v roce 1914 povolán na východní frontu jako kuchař, ale při první příležitosti přešel na ruskou stranu. Do vlasti se vrátil
přes Hong Kong, Šanghaj, Singapur, Colombo, Bombay, Aden, Suez a Terst. V Rokycanech založil hostinec Plevno, který se stal spolkovou místností rokycanských legionářů, kteří sloužili v jihoslovanských legiích (Plevno - Pleven, podle bojiště v Bulharsku). Jako otec rodiny byl za války v rámci prvního velkého zatýkání vězněn za poslech cizího rozhlasu v Bayreuthu.

V kontextu této práce patří k nejvýznamnějším rokycanským rodákům Josef Wünsch, zmíněný v úvodní části. Kořenský, který se díky svému podučitelování v Radnicích měl stát další známou osobností kraje, se po příjezdu ubytoval v jednom pokojíku školní budovy. Stěžoval si, že jeho byt byl velice malý a že se tam se svými sbírkami přírodnin nevešel(38).

Radnická česká škola, která byla založena za Marie Terezie, byla původně jen dřevěná chatrč a do r. 1830, kdy tu jako dozor působil svého času i A.J.Puchmajer, sloužila pouze jako jednotřídka. Po přestavbě školy byla r. 1839 dokončena stavba v podobě, jak ji poznal Kořenský, byla rozšířena na 3-4 třídní. Spolu s Kořenským byl ve stejném roce jmenován jako podučitel i Adolf Benýšek(39). Než vstoupil v platnost nový školský zákon z roku 1869, musel se nový podučitel spokojit s platem 167 zlatých ročně (po legislativní změně to byl dvojnásobek). Školská reforma přinesla radikální změny ve školství, dohled nad školami převzal stát, byla zavedena povinná školní docházka a učivo se rozšířilo o nové předměty, zvláště přírodopis a přírodozpyt.

Během pobytu v Radnicích vyšla Kořenskému v Besedě učitelské literární prvotina O stáří pokolení lidského(1870). Kořenského sbírky zkamenělin se v Radnicích rozšířily o nové, dosud neznámé exempláře. Měl jich požehnaně, protože mu při sběru pomáhali i jeho žáci. Život v Radnicích mu zpříjemňovaly taneční zábavy o poutích a posvíceních a hudební produkce na nedalekém liblickém zámku.

Otto Pech, řídicí učitel z Prahy, vzpomíná v dopise ke Kořenského devadesátinám na jejich společný pobyt pod jednou střechou(40). Statný a vousatý Kořenský, který již za mlada nosil brýle, trávil časté večery u Pechových rodičů (Otto Pech byl nejmladším synem radnického učitele Františka Pecha st.). Kořenský s nimi prý „často přisedal k bramborové loupačce“ a malý Otto ho navštěvoval v jeho mládeneckém pokojíku, kde si prohlížel Kořenského sbírky minerálů a hmyzu. Kořenský v Radnicích vycpával ptáky, které si podle Pecha někteří radničtí obyvatelé chovali po dlouhá léta jako památku na sympatického podučitele. Otto Pech měl jako vzpomínku ve svém majetku Kořenského podobiznu s věnováním z roku 1872, kterou z Litomyšle poslal jeho otci. Kořenský často chodil s dětmi na přírodovědecké vycházky, během nichž se sbírali zkameněliny, minerály a hmyz. Kořenský měl prožít v Radnicích svou první lásku, která však kvůli velkému rozdílu ve společenském postavení nemohla být naplněna. Dcera statkáře Marta Kuglerová se nakonec provdala do Vídně. Nešťastná láska mohla být jedním z hlavních faktorů, jež ovlivnily Kořenského rozhodnutí vést staromládenecký život. Pech se s Kořenským jako student v Radnicích později několikrát setkal: Kořenský se během svých občasných návštěv v Radnicích zdržoval především v lékárně u Allizarů.

Radnický lékárník František Allizar se stal prvním předsedou radnického muzejního družstva, které bylo založeno z podnětu Josefa Hyláka r. 1891. Později bylo radnické muzeum na počest majitele radnického panství pojmenováno „Kašpar Šternberk“. Allizarova dcera, která byla v písemném styku s Kořenským, se stala ženou lékaře Mulače z Radnic. Kořenský zůstal v kontaktu s radnickým muzeem až do své smrti: ještě v květnu 1938 mu A. Smejkovský za zásilku knih poslal na oplátku dvě o Radnicích. 	Kořenský zůstal věrný i své první škole. Podle záznamů ze školní kroniky věnoval už jako ředitel na Smíchově radnické učitelské knihovně publikaci Životopis Kořenského od
původního smíchovského ředitele Zoubka a v pozdějších letech i sbírku 58 nerostů.

Radničtí občané, kteří si mladého podučitele pamatovali, ale i ti, kteří se s ním v Radnicích ještě setkat nemohli, mu již jako slavnému cestovateli napsali k jeho devadesátinám blahopřejný dopis, který je dlouhým výčtem radnických gratulantů. Na jeho první působení v Radnicích v dopise vzpomínají „s láskou a hrdostí“ jeho sedmdesáti pěti, sedmdesáti sedmiletí žáci, Městský úřad v Radnicích, Spolek Československého Červeného kříže v Radnicích, Československá obec legionářská Jednota Radnice, Místní organizace Čsl. strany lidové v Radnicích, Místní politická organizace soc. dem. v Radnicích, Místní organizace Čsl. strany národně-socialistické v Radnicích, Farní úřad sv. Václava v Radnicích, Radnická lékárna a další(41).

Ředitel radnické obecné a měšťanské školy František Zíka ve svém dopise ze 14.3.1934 Kořenského prosí o článek do Mladého Rokycanska, časopisu pro školní mládež rokycanského okresu. Vzpomíná na svou matku, která mu vyprávěla, jak jí za svobodna Kořenský půjčoval knihy ke čtení. Konstatuje, že pamětníků už je sice v Radnicích poskrovnu, ale píše i o svém žactvu, které dobře ví, že slavný cestovatel a spisovatel Josef Kořenský vyučoval svého času na radnické škole a které dychtivě čte Kořenského knihy a naslouchá Kořenského poutavému vyprávění o dalekých cestách na radiových přijímačích. Otto Pech sám oceňuje Kořenského literární tvorbu: během své učitelské kariéry se zájmem četl jeho cestopisy, ve kterých Kořenský tak rád vzpomínal radnické rodáky, usedlé v cizině.
Radnické období přineslo Kořenskému možnost prohloubení znalostí z přírodních věd a první poznatky a zkušenosti z pedagogické praxe. Kraj Šternberků poskytl dozrávající osobnosti mladého učitele dostatek podnětů k dalšímu rozvoji.
 
==== Litomyšlské období ====

Historie Litomyšle druhé poloviny devatenáctého století je výčtem zvučných jmen, mezi nimiž jméno Kořenského v obecném povědomí poněkud zaniká. Z plejády význačných rodáků jmenujme především představitele české nár. hudby Bedřicha Smetanu (1824-1884), předního romantického krajináře Julia Mařáka (1832-1899) a staročeského politika Františka Augustina Braunera (1810-1880). Původně suplent na místním gymnáziu, Alois Jirásek (1851-1930), tu vyzrál v plodného spisovatele. Z dalších spisovatelů zde žila Božena Němcová (1820-1862) či prozaička Teréza Nováková (1853-1912). Vzhledem k pojetí této práce stojí za zmínku, že v Litomyšli působil v letech 1863-67 bratr cestovatele Pavla Durdíka, Josef Durdík. Na litomyšlské reálce učil po krátkou dobu i český cestovatel a autor cestopisů Emanuel Fait (1854-1929).

Kořenský si na základě vypsaného konkurzu podal žádost o místo učitele na chlapecké škole v Litomyšli, kde potřebovali nové učitele na obsazení 3 učitelských a 2 podučitelských míst(42).

Ředitel městské reálky Karel Böhm měl z 42 došlých žádostí vybrat jen ty mladé učitelské adepty, kteří by byli největším přínosem pro město. Vlastenecký učitel a vášnivý hudebník do užšího výběru Kořenského skutečně vybral. K jeho žádosti si poznamenal, že se „zdá být velmi sběhlý a přičinlivý v přírodopisu“(43), slovo „sběhlý“ dvakrát podtrhl.

Návrh byl podán k projednání obecního zastupitelstva 15. září 1871. Kořenského jméno figurovalo na seznamu těch, kteří byli městskou radou doporučeni k „povšimnutí“ - byl zařazen na páté místo. Za účasti 24 z 36 pozvaných členů zastupitelstva se až na jeden hlas dostalo nejvíce podpory Romanovi Nejedlému. J.F. Primus obdržel 14 a Josef Luňáček 12 hlasů. Protože Luňáček neobdržel potřebnou nadpoloviční většinu hlasů, musela být volba opakována. Na Kořenského se sice nedostalo, ale protože J.F. Primus chtěl nastoupit pouze v případě, že se bude moci stát zároveň i ředitelem školy, navrhl purkmistr Janouš volbu ještě jednoho učitele. Byla provedena volba jednoho náhradníka pro případ, že by někdo ze zvolených učitelů nenastoupil. Nejvíce hlasů nakonec obdržel právě Kořenský, a protože Primus nabízené místo skutečně odmítl, byl dekretem z 4.10. 1871 jmenován učitelem na obecné škole chlapecké v Litomyšli s platem 600 zl. ročně Josef Kořenský(44).

Díky opatrnému výběru nových učitelů přišli do renesanční Litomyšle skutečně nadané osobnosti, jejichž působení obohatilo živý kulturní a společenský život města. Kořenský mohl zúročit své učitelské schopnosti, prezentované během úspěšně složených učitelských zkoušek v dubnu 1871(45). Kořenský v Litomyšli pokračoval v rozvíjení své lásky k hudbě a dále se věnoval svým oblíbeným přírodním vědám.

Kořenský působil v Litomyšli od 1. listopadu 1871 na obecné škole chlapecké. Mimo vlastní úvazek ale spolu s učiteli Kastnerem a Vognerem vypomáhali řediteli Janu Bulvovi na dívčí škole. V roce 1872 Kořenskému zemřela těžce nemocná matka, o rok později i otec. Kořenský pilně studoval s kolegou Vognerem, se kterým dojížděl do Prahy, na další učitelské zkoušky. Po jejich úspěšném vykonání byl Kořenský 26.9. 1873 zvolen učitelem na měšťanské škole dívčí s platem 800 zl. místo požadovaných 900 zl.(46). Díky složené zkoušce byl Kořenský „způsobilý k vyučování na školách nejen obecných, alei měšťanských, zejména přírodopisu, přírodozpytu a matematice“, navíc i němčině.V matematice byl „dostatečný“, „vědění sic přehledné, avšak povrchní, ve výkonech počtářských potřebí více cviku“(47).

Na dívčí škole působil s Kořenským Josef Luňáček, Jan Kastner, František Vogner a známá litomyšlská osobnost Roman Nejedlý (1844-1920), otec Zdeňka Nejedlého (1878-1962). Otto Popler (1855-1940), syn dlouholetého litomyšlského veřejného pracovníka Adolfa Poplera(48),nastoupil jako podučitel na dívčí škole rok po odchodu Kořenského na Smíchov. Byl s Kořenským v písemném styku a několikrát se s ním později setkal(49). S manželi Poplerovými Kořenského sbližovala i skutečnost, že Antonii Poplerovou roz. Císařovou v Litomyšli učil. Mezi jeho žáky patřili i Marie Podhajská, žena Aloise Jiráska, a český kritik a publicista Hubert Gordon Schauer (1862-1892), zakladatel a průkopník novodobé české literární kritiky.

Kořenský pořádal často přírodovědné vycházky po okolí. V dojemných vzpomínkách Antonie Poplerové zaujímá důležité místo zájezd povozy na exkurzi do cerekvického cukrovaru. Nejvyhledávanějším výletním místem byl tehdy velice populární Nedošínský háj, známý z Jiráskovy Filozofské historie. Původně obora, zřízená ve 14. stol. za litomyšlských biskupů, byla přebudována na počátku 19. stol. I v Litomyšli se Kořenský setkal s neúnavnou prací Antonína Friče: počátkem slavného pstruhařství na cestě k Nedošínskému háji byl malý podnik mlynáře Kašpara Vacka, zřízený r. 1862 podle návodu známého přírodovědce. Nedošínský háj byl ideální pro praktickou výuku botaniky, Kořenský ale podle Komenského zásady názornosti přibližoval žačkám poznání i z jiných oborů přírodních věd, zvláště mineralogie a entomologie.

K jeho žákům patřil také František Klapálek (1863-1919), vůdčí osobnost naší entomologie. Mladý František Kořenskému často při sběru a třídění exemplářů pomáhal, čímž se u něj vytvářel vřelý vztah k tomuto vědnímu oboru. Za své pozdější úspěchy nevděčil pouze Kořenskému: i Klapálek se během svého studia v Praze dostal r. 1881 pod odborné vedení Fričovo, jenž ho r. 1883 jmenoval asistentem zoologie. Ke Klapálkově nejvýznamnějším počinům patří založení České společnosti entomologické (1904) a Časopisu České společnosti entomologické, pořádal přednášky, založil fond na rozvoj české entomologie. Z četných vědeckých výprav mu byly posílány nejen exempláře z různých konců
Evropy, ale i z asijských zemí, Afriky a Ameriky(50).

Kořenský nebyl ve svém zájmu o přírodní vědy v Litomyšli osamocen: od r. 1870 působil v Litomyšli jako učitel geolog, paleontolog a arachnolog Emanuel Bárta (1841-1906). Další gymnazijní profesor, evangelický farář Bohumil Fleischer (1847-1913), se zajímal především o entomologii a botaniku.
Kořenský se stejně jako později na Smíchově soustředil na rozšiřování školních sbírek. Chtěl, aby byly školní kabinety vybaveny kompletními sbírkami pro výuku, což prosazoval při každé příležitosti na schůzích učitelského sboru(51). Za vše hovoří skutečnost, že ke zřízení přírodovědeckého kabinetu chtěl pouze aby okresní školní rada uvolnila prostředky na nákup lahví, lihu, krabic a vitrín, vše ostatní chtěl darovat a utřídit sám. Na jeho návrh byla školní rada požádána o zaopatření Amerlingových obrazů pro výuku a díky jeho členství v knihovním výboru školy mohl doplňovat školní knihovnu odbornou literaturou(52).

Kořenský se aktivně zapojil do společenského a kulturního života města. Své hudební nadání uplatnil v prvním komorním souboru v Litomyšli. V litomyšlském triu hráli kromě violocellisty Kořenského učitelé houslista R. Nejedlý a pianista J. L. Majer (profesor gymnázia). Pokrokového a podnikavého Kořenského si oblíbil litomyšlský děkan Antonín Šanta, od r. 1872 zastávající funkci okresního školního inspektora. Ze svého postu podporoval Kořenského aktivity ve škole a na své inspekce po školách kraje ho brával často s sebou. Přeložil a vlastním nákladem v letech 1855-56 vydal v Litomyšli obšírné Guérinovo dílo „Cesta kolem světa“. O tom, zda mohlo být toto dílo jednou z prvních inspirací pro Kořenského vlastní cestu kolem světa, žádné důkazy nemáme.
Členové spolku Beseda a občané města se scházeli v hostinci Tunel, kam také dojížděl z Prahy Brauner. Tady se příchozí svobodně vyjadřovali k situaci v monarchii, což neuniklo pozornosti příslušných orgánů. Z korespondence mezi místodržitelem Kollerem a hejtmanem Töpfem se dovídáme, že vzhledem ke svým nacionálním postojům Kořenský nemohl být doporučen ke jmenování na místo řídicího učitele na chlapecké škole v Litomyšli, a v tomto městě by tak neměl možnost k plnému uplatnění svých schopností(53).

Kandidátů na učitelství se zkouškou pro přírodovědecké obory bylo málo, proto Kořenský v létě 1874 obdržel nabídky hned na tři místa(54). Rozhodl se pro Prahu, kde mohl být v centru společenského dění. Podle vzpomínek Antonie Poplerové mu dojaté žačky za doprovodu učitele J. Šťastného zazpívaly píseň na rozloučenou a ráno se ještě naposledy přišly rozloučit k poště. Kořenský sliboval, že na ně nezapomene, a svůj slib skutečně dodržel.

Druhý rok po své cestě kolem světa zavítal Kořenský na přednášku do Litomyšle, kam ho pozval místní Sokol. Litomyšlský Sokol byl v tomto ohledu velice aktivní, kromě Kořenského tu přednášel i Holub z nedalekých Holic a Vráz (r. 1927). Zde je celé znění dopisu Kořenského z 28.1.1896 upřesňující podrobnosti plánované přednášky:

1. 	Z Prahy vyjedu dne 8. března v neděli ranním rychlíkem a jsem u vás o 11. ráno.

2. 	Fotografie půjdou o několik dní napřed.

3. 	Otto (naklad.) pošle Vám nějaké illustr. prospekty a sešity k rozdání.

4. 	Přivezu též drobnůstky etnografické. Pro vyložení je třeba stolku. Dále potřebuji ukazovátko.Do čela upevníme mapu.Několik hřebíků (3-4) a kousek špagátu.

5. 	Hned po přednášce odjedu večerním vlakem.

Na shledanou se těší Josef Kořenský(55)

Kořenský finančně podporoval Fond na vydávání muzejních publikací v Litomyšli, o čemž svědčí dopis z 29.5.1938(56). Velké množství gratulací obdržel Kořenský ke svým devadesátinám - ke gratulantům se připojily i dvě litomyšlské pamětnice, 83 letá Anna Hradecká, roz. Veselíková a Františka Lánová(57). Hradecká byla dcerou z Veselíkova knihkupectví v Litomyšli a často se tam s ním prý viděla; Kořenský býval za svého pobytu jejím tanečníkem. Lánová ve svém dopise píše: „vzpomínám na dobu, kdy jsem ve vašem bytu - v domě Jana Pecolda cukráře v Litomyšli výkresy kreslila“. Byl také v kontaktu s Poplerem a se synem Terezy Novákové, literárním vědcem a kritikem Arne Novákem (1880-1939)(58).

Během školského působení v Litomyšli se prokázaly nejen Kořenského učitelské, ale i organizační schopnosti, které se plně projevily během jeho působení na Smíchově. Bohatstvím sociálních kontaktů se radnická a hlavně litomyšlská léta stala dobrou lekcí před Kořenského pobytem v Praze - Kořenský se s nově nabytými zkušenostmi vrátil do prostředí domu U Halánků a začal působit na svém novém učitelském působišti na Smíchově.

==== Smíchov a první cesty po Evropě ====

Kořenský nastoupil na začátku školního roku 1874/75 jako odborný učitel na dívčí měšťanskou školu na Smíchově v Přívozní ulici. Cesta do Prahy byla v té době dlouhá a než byl postaven most Palackého, používali smíchovští přívoz přes Vltavu do Podskalí. Smíchov se v této době rychle stavebně rozvíjel, brzy vznikla Husova ulice (dnes Kořenského) a škola, kde Kořenský od jejího založení v roce 1890 učil. Smíchov se stal součástí Prahy až roku 1922(59).

Na Smíchově se Kořenský dále věnoval hudbě. Ve škole vyučoval zpěvu, na jeho návrh obstaral řídící František Zoubek do školy harmonium. Za doprovodu nového hudebního nástroje Kořenský učil zpěv písní a skládal nové skladby, které byly vytištěny ve Výboru školních písní, vydaných Bergmannem nákladem dalšího smíchovského učitele Ferdinanda Drůbka. Byl to tentýž skladatel, který Kořenského-studenta učil na klavír během jeho pobytu v Mladé Boleslavi. Kořenský získal místo v Bergmannově zpěváckém spolku „Lukes“ a ve smíchovském smyčcovém kvartetu. Nástroje si půjčovali k pravidelným zkouškám v salóně okresního tajemníka Wünsche. Díky svému hudebnímu působení na smíchovských zábavách získal Kořenský brzy mnoho známých a přátel(60). Přátelil se se smíchovským lékařem Chodomským, později dalším basistou spolku „Lukes“, a s potulným malířem Waldhauserem. U něj se s Chodomským učili malovat, aby mu pomohli k živobytí(61).

Kořenský se účastnil výročních veřejných zkoušek na konzervatoři, což se stalo v pozdějších letech pravidlem. Často a rád navštěvoval Národní divadlo, pořídil si divadelní předplatné.	Smíchov proslavil Joachim Barrand, na jehož počest podal Kořenský návrh na pojmenování jedné smíchovské ulice jeho jménem. V místech, kde Barrand prováděl své výzkumy, pořádal vycházky i Kořenský. Vydával se na krátké přírodovědné výlety po Smíchovsku a Kladensku, protože ve škole nebyl příliš přetěžován. „Několik hodin vyprošoval si ode mne kolega Š., uváděje za důvod, že má hádavou ženu a že je proto jako velký dobrák raději ve škole nežli doma“(62). Jízdu po železnici usnadňovali Kořenskému ředitelé Západní a Duchcovské dráhy volným lístkem pro druhou třídu, takže Kořenský mohl snadno rozšiřovat své soukromé a školní přírodovědné sbírky. Dále se věnoval entomologii, získával brouky ze zahraničí a za brouky se vydával i na cesty do východních Čech. Časté letní vycházky po okolí Prahy pořádal Přírodovědecký klub (zal. 1870), pořádající pravidelné ranní nedělní schůzky a přednášky.

K získávání bohatých sbírek Kořenský využil hlavně zahraniční cesty - byl dárcem institucí Náprstkovy a Fričovy, ale především škol. Škola v dnešní Kořenského ulici se ještě dnes může pochlubit četnými exempláři pořízenými přímo Kořenským, nebo jeho prostřednictvím.
13-16.5. 1894 se konala výstava z jeho cesty kolem světa, která přinesla škole další přírodniny. Do jeho školních sbírek přispívali i ostatní cestovatelé, Emil Holub mu za kolekce známek přivezených z procestovaných zemí během Kořenského cesty na jižní polokouli (1900-1901) věnoval do školního kabinetu část svých vzácných sbírek(63). Hned na počátku svého smíchovského pobytu byl Kořenský městskou radou požádán, aby se staral o sbírku vycpaných ptáků, kterou město zakoupilo z popudu městského tajemníka. Sbírka se měla stát součástí muzea, podobného tomu, jež měla Praha Na Příkopech. Tento plán nakonec kvůli přílišným nákladům realizován nebyl. Po návrhu Kořenského byly exempláře rozděleny tam, kde byly nejužitečnější. Sbírky ptáků, do té doby ležící ladem v jedné místnosti chlapecké školy, byly rozděleny mezi smíchovskou dívčí a chlapeckou školu(64).

Přesný výčet všech sbírek pořízených Kořenským, dodnes opatrovaných ve škole v Kořenského ulici, z rozličných důvodů neexistuje, mnoho ze sběrových položek je nenávratně pryč. Žádný inventární seznam se nedochoval a s jistotou lze určit pouze ty exempláře, na kterých se zachovala Kořenského vlastnoručně psaná popiska. Ze zkamenělin se jedná o tři exempláře Sigillaria, dva exempláře zkamenělé přesličky a otisk kůry plavuňovitého Lepidodendronu. Z hornin o břidlici, diabasový tuf, krápník a rulu. Z vycpanin je to vydra, tuleň levhartí, sova sněžná, sova obecná, tetřev (samec a samice), tetřívek, jestřáb, sup, kuna skalní a lyska černá. Z entomologických sbírek kazeta preparátů housenek. Nejatraktivnější jsou exempláře z tropických moří: dlouhá pila z pilouna, lastura loděnky, koráli. Jedinou podrobnější popisku najdeme u 30 cm velké křemité houby Venušin koš (Hyalonema Sieboldi) z Japonska. Tuto mořskou houbu tvořenou měkkou tkání s dlouhými složitě propletenými sklovitými jehlicemi daroval Kořenský škole až v roce 1908. Některé ze jmenovaných exemplářů nesou jméno Kořenského přítele a obchodníka s přírodninami, Václava Friče.
V roce 1876 vydal Kořenský průvodce Geologické obrázky po okolí smíchovském, roku 1877 vyšla Květena jarní, roku 1885 Rostlinstvo v bájích, pověstech a obyčejích. Okresní školní rada požádala uznávaného přírodovědce Kořenského o obstarání sbírek hornin ze smíchovského okolí pro přírodovědné kabinety třiceti škol.

Kořenský se po odchodu na Smíchov dál soustavně vzdělával, navštěvoval muzeum, fyziologické přednášky a anatomická cvičení na univerzitě. Byl členem Spolku českých lékařů a zajímal se o problematiku školní hygieny. U Náprstků byl téměř každodenním hostem a přiváděl sem i své žačky, jak o tom svědčí zápis v pamětní knize z roku 1877. Kořenského vzorem byl J. A. Komenský – byl věrný představě, že výuka má být názorná, nenásilná a atraktivní. Používal nové učební metody a jako neustále veselý a optimistický učitel přírodopisu, fyziky, zpěvu, němčiny, kreslení a měřičství byl u žákyň velice oblíbený. Účastnil se velkých národních slavností, které pořádal smíchovský odbor Ústřední matice školské, a při těchto příležitostech vydal malé ilustrované literární almanachy Pamětní listy, kam poezií i prózou přispívali významní spisovatelé tehdejší doby. Vydání z roku 1884 se ale cenzorům příliš nezamlouvalo, takže bylo konfiskováno. Kořenský ihned vydal nový svazek a označil jej: Po konfiskaci druhé vydání, což proslavilo Kořenského i celou Matici(65).
Na Smíchově působil od roku 1874 do roku 1908. Od roku 1889 se z důvodu nemoci ředitele Zoubka stal nejprve prozatímním a od roku 1891 jejím definitivním ředitelem. Platové podmínky se změnily na 800 zl. + 300 zl. osobního přídavku ročně(66). Dle zákona z 13.5.1894 byl jeho plat s platností od 1.12.1894 upraven na celkem 1660z1. ročně, po legislativní změně z roku 1903 to bylo 3980 korun(67). Po svém odchodu na trvalý odpočinek od 1.8.1908, dostával z penzijního fondu odstupné 4100 korun korun(68).

Své první dvě cesty vykonal Kořenský již během svého pobytu v Litomyšli - díky podpoře školního rady Šanty v roce 1872 poprvé spatřil Alpy a v roce 1873 navštívil světovou výstavu ve Vídni.
První příležitost k větší zahraniční cestě mu poskytla r.1878 světová výstava v Paříži, odkud poprvé navštívil také Anglii a Belgii - tentokrát s podporou od městského úřadu, který nadaného učitele podporoval. Od své cesty na výstavu v Paříži již pořádal další cesty pravidelně, kromě let, kdy byl nucen nastoupit na několikanedělní vojenská cvičení do Mladé Boleslavi nebo do Brusky v Praze. Během letních prázdnin v letech 1881-1891 postupně navštívil skandinávské země, Rusko, Srbské, Bulharské a Rumunské království, Turecko, Itálii, Francii, Monako, Korsiku a Švýcarsko. Pro větší přehlednost uvádím seznam navštívených míst v následující kapitole.

Kořenskému nikdy nechyběly prostředky na jeho cesty: kromě svých úspor a honorářů mu finančně pomáhal V. Náprstek, baron Fr. Ringhoffer, Fr. Herring (ředitel Ringhofferových závodů), ale i spolky jako byl Svatobor, spolu se smíchovskou městskou radou, školskými úřady, vídeňským ministerstvem kultu a vyučování a dalšími institucemi. Jejich členové i nimi jmenovaní jednotlivci si byli jisti, že Kořenského cesta přinese hmotný i duchovní přínos ve sbírkách a v poznatcích, které dokáže vitální Kořenský podat širokým zástupům obyvatelstva.

Na své cesty odjížděl dokonale připraven studiem odborné literatury a jazyků, vždy s jasně a přesně vytyčeným itinerářem: jeho cesty byly pouze jakýmsi ověřením a doplňkem faktů, které už dávno ze studia znal. Byl zastáncem názoru, že pedagog by měl co nejvíce cestovat a tak se dokonale obeznámit s poměry ve světě. Jedině díky osobní zkušenosti je možné zprostředkovat dětem nové poznatky.
Na cestách si bedlivě všímal přírody a všech složek hospodářského, kulturního a náboženského života obyvatelstva, přičemž jako pedagog přirozeně věnoval pozornost školství různých národů, čímž mohl obohatit i svou vlastní učitelskou praxi. Poznal školy severních národů, zejména Laponců, tatarské školy na Krymu, turecké v Cařihradě, později i čínské a japonské v Asii. Po své návštěvě Japonska během cesty kolem světa se nejvíce nechal inspirovat japonským školstvím, které bylo tím ideálním, čemu se chtěl přiblížit. Sám jednou napsal: „…tam se lidé usmívají, tam se nekřičí, s dětmi se něžně zachází, tam je dětský ráj na zemi.“

Děti ve škole byly většinou prvními vděčnými posluchači, které po návratu ze svých cest Kořenský měl. Jim také přivážel, kromě předmětů do školních sbírek, různé dobroty a zajímavosti. Velké množství sbírek neskončilo v Národním či Náprstkově muzeu, ale právě v kabinetech školy, kde působil. Své poznatky získané na cestách po světě se Kořenský snažil předat co možná nejširšímu okruhu posluchačů a čtenářů, psal cestopisné knihy a hojně přispíval do přírodovědeckých a pedagogických časopisů a novin(69).
 
První cestopis mu vyšel roku 1885 (kniha „Z dalekých krajin“ podle anglické předlohy), první vlastní cestopisná kniha „Na Krymu“ roku 1896.

Byl plný bohatých dojmů a cenných poznatků a dělil se o ně také prostřednictvím četných přednášek. V klubu Náprstkova AKD 5.12.1880 například přednášel o antropologické výstavě v Berlíně, 23.3.1881 o cestě do Norska a Švédska a 19.2.1882 o cestě do Laponska.

Po počátečním období a svých přínosných pobytech v Radnicích a Rokycanech Kořenský na Smíchově vyspěl ve zralou osobnost. Na Smíchově mohl jako učitel a posléze i ředitel maximálně uplatnit své poznatky a schopnosti. Byl výjimečným pedagogem a jeho jméno se nesmazatelně zapsalo v oboru přírodních věd a na seznam významných kulturních a společenských osobností Smíchova a Prahy.

== KOŘENSKÉHO CESTY ==

=== Přehled ===

Z důvodu přehlednosti uvádím seznam všech cest, které Kořenský během svého života vykonal. Je opsán včetně pravopisu podle vlastnoručního seznamu Josefa Kořenského, uloženého v jeho archivní pozůstalosti(70).

1872		Solná Komora. Z Lince do Budějovic koňskou drahou.

1873		Světová výstava ve Vídni.

1878		Praha, Norimberg, Stuttgart, Karlsruhe, Strassburg, Paříž, Havre, Wight, Londýn, Brusel, Kolín nad R., Frankfurt, Řezno.(Svět.výst.v Paříži).

1881		Děčín, Drážďany, Berlín, Štětín, Kodaň, Malmö, Jönköping, Wettern, Stockholm, Upsala, Sala, Falun, Kil, Ludvika, Kristiania, Drammen, Trollhätten, Götteborg, Marstrand, Kodaň, Štětín, Berlín, Děčín, Praha.

1883		Praha, Drážďany, Berlín, Hamburg, Kiel, Korsör, Kodaň, Götergorg, Kristiania, Drammen, Vikersund, Hönefass, Rnadsfjord, Odnaes-Sween, Fagernaes, Odnaes, Löken, Skogstadt, Nynsten, Laerdalen, Bergen, Molde, přes fjeldy, Graefdal, Kristiansund, Throndtjem, Rövos, Kristiania, Göteborg, Hamburg, Praha.

1884		Praha, Berlin, Stralsund, Malmö, Lund, Massjö, Norköping, Stockholm, Danemova, Gefle, Sundsval, Sobleflee, Kernösand, Urneä, Lulia, Edofors, Storbacken, Jokkmokk, Vaskijaure, Gellivara, Lulea, Kalix, Haparanda, Tornea, Uleaborg, asa, Abo, Helsingfors, Imatwa, Petrohrad, Varšava, Krakov, Oderberg, Přerov, Lipník, Olomouc, Třebová, Praha.

1885		Praha, Veselí, Vídeň, parníkem do Nov. Sadu, Mohače, Bělehradu. Vlakem do Niše. Bělehrad, Baziáš, Moldava, Kazaň, Trajanova deska, Ršava, Herkulovy lázně, Ršava, Turnseverin, Durděvo, Bukurešť. Varna, Cařihrad, Oděsa, Sevastopol, Krym, Oděsa. Jasy Sučava, Lvov, Olomouc, Praha.

1886		Praha, Budějovice, Linec, Solnohrad, Zell am See, Innsbruck, Brennerbad, Bozen, Movi, Gardone, Riviera, Salo, Brescia, Milán, Janov, San Remo, Bordighera, Monaco, Nice, Marseille, dostavníkem do St. Valentin. Avignon, Nimes, Arles, Aliscany, Marseille, Ajjacio, Coste, Bocognano, Bastie, Livorno, Elba, Rio Piombino, Livorno, Pisa, Verona, Bologna, Innsbruck.

1887		Praha, Přerov, Lipník, Krakov, Varšava, Moskva, Nižní Kazaň, Perm, Kušva, Tagilsk, Jekatěrinburk, Ťumen, Tomsk, Barnaul, Semipalatinsk, Pavlodar, Irtyš, Omsk, Ťumen, Tagil, Perm, Jelabuga, Samara, Tula, Kiev, Šmerinka, Krakov, Olomouc, Král. Hradec, Nechanice.

1888		Praha, Nymburk, Král. Hradec, Trutnov, Jánské Lázně, Vrchlabí, Špindelm hle, Krkonoše, Ptezer, Vratislav, Lešno, Toruň, Marienburg, Královec, Crantz, Memel, Královec, Palmnicken, Fischchaussen, Tenkitten, Pilau, Elbing, Berlín, Lipsko, Drážďany,
Děčín, Praha.

1889		Smíchov, Řezno, Ingollstadt, Ulm, Kostnice, Curych, Chur, Silva Plane, Julský pas, Sv. Mořic, Engadin, Pontresina, Monteratsch, Albula, Thusir, Chur, Ragaz, Pfäffersdorf, Bregenz, Lindau, Mnichov, Landshut, Eisenstein.

1890		Praha, Budějovice, Linec, Innsbruck, Arlberg, Bregenz, Curych, Rigi, Kulm, Luzern, Bern, Laussane, Ženeva, Chamonix, dostaveníkem Montavest-Mantigny, Gletschen, Curych, Admont, H flau, Štýr, St. Valentin, Budějovice, Praha.

1891		Praha, Vídeň, Štýrský Hradec, Maribor, Lublaň, Postojna, Tarvis, Bělák, Leoben, Eisenerz, Ischl, Linec, Eisenstein. (Opatie, Rjeka, Bled, Celovec, Ausse, Ischl, Gmunden, Attersee, Linec, Pasov, parníkem Platting, Eisenstein)

1892		Mariánské Lázně 14 dní

1893-4	Cesta kolem světa: Brémy, N. York, Spojené Státy, Havajsko, Žaponsko, Čína, Hol. Indie, Ceylon, Egypt.

1898		Praha, Vídeň, Terst, Korfu, Patras, Pyrgas, olympia, Korinth, Nauplie-Argas, Korinth, Pireus, Cařihrad, Eski-Šehir, Kutahia, Haidar Paša, lodí Pyreus, Patras, Terst.

1899		Karlovy Vary, Bečov, Einsiedel, Mar. Lázně, Planá, Tachov, Přimda, Horažďovice, Rabí, Vimperk, Kvildy, Mader, Lenora, Prachatice, Vodňany, Týn nad Vlt., Bechyně, Tábor, Roudné, Chýnov,Přiběnice.

1900-1	Cesta k protinožcům: Neapol, Ceylon, Austrálie, Tasmanie, Nový Zéland, Samoa, Tonga, Austrálie, Celebes, Java, Singapur, Čína, Japonsko, Korea, Sibiř, Ural.

1906		Praha, Norimberk, Mohuč, Würzburk, Wiesbaden, Mainz, Rüdesheim, Bingenbrück, Oberstein, Frankfurt, Bebra, Eisenach, Weimar, Drážďany, Praha.

1908		Praha, Drážďany, Berlín, Stockholm, Gelivara, Kiruna, Abisco, Narvik, Lödingen, Tromsö, Trondheim, Scarbro, London, Tring, Köln, Frankfurt, Norimberk, Praha.

1909		Praha, Budějovice, Linec, Wells, Attnang, Solnohrad, Bischofshofen, Zell, Innsbruck, Trient, Ala, Verona, Milán, Genova, Nervi, Rapallo, Janov, Pegli, Montserrat, Madrid, Cordoba, Sevilla, Granada, Gibraltar, Tanger, Cadiz, Madrid, Burgos, San Sebastiano, Bilbao, Biaritz, Bordeaux, Arcachon, Paříž, Köln, Frankfurt, Norimberk, Praha.

1910		Praha - Berlín - Praha

Praha, Mnichov, Frankfurt, Köln, Ostende, Dover, Londýn, Pengang, Landsunt, Torquay, Dartmoor, Londýn, Dover, Ostende, Brusel, Köln, Frankfurt, Norimbek, Praha.

Praha, Vídeň, Terst, Port Said, Káhira, Luxor, Philae, Chartum, Alexandrie, Terst, Vídeň, Praha.

1911		Drážďany (hyg. Výstava)
1912		Berlin.

1913		Vídeň, Německo, Holandsko (Amsterdam), Belgie, Dover, Londýn, Calais, Paříž, Köln, Norimberk, Drážďany, Lipsko, Praha.

Z evropských zemí Kořenský procestoval kromě států uvedených v předcházející kapitole také Řecko (1898) a Španělsko (1909), odkud navštívil i Tanger. V souhrnu cest patří zvláštní místo Kořenským oblíbených skandinávských zemí (1881, 1883, 1884, 1908). K jeho oblíbeným místům patřila i Anglie, Londýn navštívil celkem čtyřikrát (1878, 1908, 1908, 1913).

Ve výčtu cest Kořenského zaujímají hlavní místo cesta kolem světa (1893-94) a cesta na jižní polokouli (1900-1), tedy především do Austrálie a na Nový Zéland. Těm jsou věnovány samostatné kapitoly. K mimoevropským cestám náleží i Kořenského velká cesta po tehdy ještě nedostavěné ruské magistrále (1887) a návštěva Machulky v anglo-egyptském Súdánu (1910).
 
=== Cesta kolem světa ===

20.5. 1893 se Kořenský vydal na svou dlouho plánovanou a pečlivě připravovanou cestu kolem světa, která ho jako cestovatele asi nejvíce proslavila. Na cestě mu byl společníkem Karel Řezníček, statkář z Kbelnice u Jičína a nájemce pivovaru v Hrubé Skále. Během téměř celoroční cesty společně poznali Spojené státy, Havajské ostrovy, Japonsko, pobřežní Čínu, Singapur, Jávu, Ceylon, Indii a Egypt.

Kořenský s Řezníčkem se vlakem dopravili do Brém, odkud měli 23.5. na palubě parní lodi „Havola“ společnosti Severoněmecký Lloyd odplout na cestu do Nového světa. Havola patřila k nejmodernějším a nejrychlejším lodím, kterými lodní společnost Severoněmecký Lloyd disponovala. Tato společnost, která byla založena roku 1857 v Brémách, udržovala v roce 1895 se svými 78 parníky spojení nejen mezi evropskými zeměmi a Spojenými státy, ale i s přístavy v Jižní Americe, Východní Asii a Austrálii. Na základě smlouvy uzavřené s Německou říší byla za obstarávání poštovní dopravy podporována roční částkou přesahující 4 mil. marek. Mezi Severoněmeckým Lloydem a Rakouským Lloydem, který vznikl již v roce 1836 v Terstu, nebyl žádný vztah(71). „Lloyd“ byl oblíbený název společností, které se zabývaly námořní paroplavbou a činností spjatou s námořní dopravou vůbec. Původ slova pochází od londýnského kavárníka Edwarda Lloyda, u něhož se v 17. století scházeli obchodníci a námořníci, aby tu projednali své záležitosti týkající se námořního obchodu(72).
Rozvoj mnohem rychlejší parní mořeplavby výrazně snížil riziko vzniku epidemií při přeplavbě přes oceán. Ještě v 50. letech trvala cesta přes tři neděle, ale parníky na přelomu století dokázaly přeplout průměrnou vzdálenost 6500 km mezi kontinenty již téměř za týden. Kratší doba přeplavby a rozvoj lékařské vědy(73) přispěly k omezení výskytu nakažlivých chorob jako byly cholera a břišní tyfus. Přes určité zlepšení v tomto ohledu byly ale podmínky přeplavby pro nejchudší cestující často stále ponižující(74).

Ve snížení cen za přepravu a ve zlepšení podmínek na lodích nesehrála nejdůležitější roli nařízení úřadů, ale konkurence mezi plavebními společnostmi. Vedle Severoněmeckého Lloydu působil na německé půdě také Hapag. Ohromné počty vystěhovalců mířících do Spojených států byly centrem zájmu četných agentů, zastupujících lodní společnosti. Kvůli konkurenčnímu boji přenesly své působiště z přístavů také do evropských zemí s vysokou emigrací. Kořenský a Řezníček přenechali starosti ohledně plavby zástupci přeplavní agentury „Kareš a Stocký“(75).

Roku 1907, kdy do Spojených států přicestovalo 1 285 000 vystěhovalců, se o 60% z nich dělily čtyři evropské přístavy. Vedle Brém (203 000 vystěhovalců, především z východní a střední Evropy) to byl Hamburk (142 000, severní a východní Evropa), Liverpool (177 000, britské ostrovy a Židé z Ruska) a Neapol (204 000, jih a jihovýchod Evropy). Z evropských lodí měly nejlepší pověst právě německé lodi z Brém a Hamburku. Obě města se starala o hygienické stanice a zdravotní prohlídky v přístavech. Díky tomu se převážná většina vystěhovalců z Čech vyhnula nejhorším hrůzám přeplavby, jinde tak typickým(76).

Obsáhlé pasáže o Severoněmeckém Lloydu a jeho spojení s Amerikou jsou obsahem prvních stránek Kořenského knihy Cesta kolem světa(77).

Velký počet osob přepravených přes oceán v roce 1893 výrazně vzrostl o ty pasažéry ze Starého světa, kteří jeli navštívit světovou výstavu v Chicagu. Ta byla také zřejmě hlavním impulsem pro Kořenského cestu právě v tomto roce. Na palubě první třídy se sešli Němci, Angličané, Američané, Skandinávci, dvanáct Čechů a stejný počet Rusů, delegátů na Chicagskou výstavu. V podpalubí (třetí třídě) byli prý polští vystěhovalci, což ale Kořenský nemohl vědět s jistotou, neboť přístup cestujících z podpalubí do první třídy nebyl povolen. Život v první třídě byl nadmíru komfortní a bezstarostný. Za doprovodu lodní kapely trávili cestující čas konverzací a procházením se po 70 metrů dlouhé promenádě. Celý den byl k dispozici bohatý výběr jídel a zábava vrcholila večer, kdy se společnost bavila pitím a tancem.

Havola plula podél jihoanglických břehů(78), úžinou mezi ostrovem Wight a pevninou do Southamptonu, kde dobrala několik dalších pasažérů z Londýna. Přestože oceán byl klidný, většina cestujících na sobě brzy poznala následky mořské nemoci. Kořenský se ve svých knihách na rozdíl od svého deníku o této kompikaci příliš nezmiňuje(79).

Cíl plavby se blížil a na přelomu května a června se konečně ocitli cestující z Havely na půdě Nového světa. Spojené státy v té době získávaly své dominantní postavení ve světě, potvrzené pozdějším vývojem ve 20. století. Jedním z nejdůležitějších faktorů byl dynamický rozvoj americké ekonomiky, podporovaný příchodem velkého počtu nových pracovních sil z Evropy, ale i Asie. Po velkých korupčních aférách v newyorském přijímacím středisku se americká vláda rozhodla změnit dosavadní podmínky přijímání přistěhovalců v přístavu. Proto otevřela v roce 1892 nový přijímací úřad na Ellis Island. Během jeho existence jím mezi lety 1892 a 1954 prošlo 12-16 miliónů přistěhovalců, což bylo za toto období plných 70% všech evropských přistěhovalců vůbec(80). Kořenský a Řezníček, stejně jako všichni ostatní cestující první a druhé třídy, byli podrobeni kontrole na palubě a tak Kořenského dobový popis Ellis Islandu nemáme.

New York každého Evropana fascinoval. „Pro nováčka je v New Yorku všecko nové, všecko zajímavé a zvláštní.“(81) Architektura, kvalita služeb, reklamy a propagační činnost, doprava, výtahy a mnoho věcí, se kterými se Kořenský v americkém velkoměstě(82) setkal, se staly
v Evropě samozřejmými až mnohem později.

Kořenský již po svém příjezdu do New Yorku věnoval zvláštní pozornost americkému školství. Správně rozpoznal hlavní rozdíly mezi evropským a americkým pojetím vzdělávání. Americké školy vychovávaly samostatné a prakticky zaměřené osobnosti, které se mohly dobře uplatnit na trhu práce. „Výbojný duch jeví se již při mládeži americké. Posýláme-li u nás ditě do školy, říkáme: „Buď hodný a poslušný!“ V Americe však spíše řeknou: „Nedej si ubližovat!“ A v pravdě jest dítě a školák v Americe nedotknutelný. Zle by se dařilo člověku, který by si troufal zaslouženě napomenouti a snad i citelně dotknouti se rozpustilce. Z celé ulice sběhly by se děti, aby svého druha chránily a přísného mravokárce potrestaly pokřikem, výsměchem a snad i bitím. Posily by našli i mezi občany samými. Vypovídám, co jsem v New Yorku sám viděl.“(83)

Čechů žilo v New Yorku v té době asi 20 tisíc. Spolkové aktivity na konci století byly přirozeně mnohem bohatší než v době, kdy do New Yorku přijel Vojta Náprstek. Ten tady založil roku 1850 První Českoslovanský spolek v Americe (zanikl již v roce 1856). Kromě českých čtvrtí Kořenský s Řezníčkem v New Yorku navštívili také hudebního skladatele Antonína Dvořáka, ředitele zdejší konzervatoře.
Po několikadenní prohlídce New Yorku se Kořenský s Řezníčkem vydali proti proudu řeky Hudson do Ploughkeepsie, kde se nacházela dívčí vysoká škola Vassar College. Stejně jako před 40 lety Náprstkovi, ani Kořenskému neuniklo rovnocenější postavení žen v USA ve srovnání s evropskými poměry. Zpáteční cestu z Ploughkeepsie do New Yorku uskutečnili vlakem. Po železnici překonal Kořenský celý kontinent, a proto jí ve své knize věnuje několik stránek(84).

Další cesta z New Yorku vedla parníkem do Providence na východě a odtud vlakem do „amerických Athen“, do Bostonu, Somerville a Cambridge. Kořenský definitivně opustil New York 15. června, kdy
se odebral do Philadelphie. Již v té době více než miliónové velkoměsto založené quakerem Williamem Pennem se proslavilo zvláště díky světové výstavě, pořádané roku 1876. Dvě hodiny po železnici vzdálený Baltimore a nedaleký Washington byly dalšími zastávkami ve směru jízdy na jihozápad(85).
Ve Washingtonu navštívili oba čeští cestovatelé nejen známé architektonické symboly americké politické moci, jako zájemci o přírodní vědy neopomněli Smithsonův přírodovědecký ústav a Národní muzeum. V americké metropoli je zastihly velmi vysoké teploty vzduchu a tak oba dva zřejmě uvítali další bod na pořadu plánu cesty, 670 kilometrů vzdálené Niagarské vodopády. Jako zpravodaj českých novin obdržel Kořenský od ředitelství drah Philadelphia &amp; Reading volnou jízdenku na všechny jejich tratě, „nevyjímajíc ani Severní dráhu pacifickou, jejíž trať má v délce mnohem více, nežli železnice v celém království českém. Ve vlastní říši jistě se nám těch výhod nedostane.“(86)

Jednou ze zastávek na cestě byl pennsylvánský Bethlehem, založený roku 1740 moravskými bratry. V době, kdy byl v Americe Kořenský, se k Bethlehemské českobratrské jednotě hlásilo přes 10 tisíc věřících. Bohatá českobratrská knihovna ve městě měla vedle mnoha jiných českých knih i latinský rukopis Jeronýma Pražského z roku 1435. Čeští bratři nemířili jen Nového světa, mnoho potomků pobělohorských exulantů v Sasku se vydalo za účelem šíření víry i na všechny ostatní kontinenty celé planety. Nejznámější byla bratrská osada v Herrnhutě (vznikla roku 1722), odkud mnoho misionářů pocházelo. Exulanštní čeští bratři Jiří Šmit (1713–1785) a v jeho stopách jdoucí Karel August Pácalt (1773–1818) se jako misionáři proslavili především v Africe. Jako první misionářský počin ochranovské (herrnhutské) jednoty bratrské se ale počítá již vyslání dvou misionářů do Západní Indie v roce 1732. Tady působil Josef Daniel Jeník a Schwarz. Významná misie se uskutečnila roku 1733, kdy se bratranci Stachové vydali šířit víru mezi grónské Eskymáky, Matěj Stach žil v Grónsku 40 let. V druhé polovině století se vydali též na cesty na Aljašku a do Tibetu(87). Problematiky jejich misijní činnosti v Austrálii se dotýkám v kapitole Cesta „k protinožcům“.

Popisy (především geomorfologické povahy) Niagarských vodopádů patří k obsáhlejším pasážím Kořenského Cesty kolem světa. Již tehdy byly Niagarské vodopády velkou turistickou atrakcí a Kořenský konstatoval, že „v dotěravosti niagárských kramářů a jejich náhončích není město Niagara Falls překonáno žádným jiným.“(88)

Podél Eriejského jezera se po osmi hodinách jízdy Kořenský s Řezníčkem dostali do Clevelandu, kde navštívili Kořenského přítele z mládí a českoamerického novináře Václava Šnajdra(89). Šnajdrův Cleveland měl v této době téměř stejně obyvatel českého původu, jako proslulejší Chicago, kam se Kořenský vydal hned poté.

Stejně jako New York, i Chicago Kořenskému učarovalo. Zaujala ho architektura mrakodrapů, lodní přeprava po řece Illinois a Michiganském jezeru, ale i proslulé chicagské jatky, věrně popsané v díle Uptona Sinclaira. Během svého téměř měsíčního pobytu projevil Kořenský největší zájem o záležitosti spojené s životem chicagské české menšiny a o chicagskou výstavu.

V roce 1893 bylo složení Chicagského obyvatelstva v hrubých číslech následující: většinu (400 000) tvořili Němci, a dále to byli rodilí Američané (300 000) a Irové (200 000). Češi byli počtem asi 70 000 obyvatel na čtvrtém místě. Dalšími občany města byli Poláci, Židé, Švédi, Norové a další.(90) Chicago bylo vůbec nejvlivnějším českým centrem v zahraničí. Z Kořenského popisu si potvrzujeme skutečnost, že čeští vystěhovalci byli rozesetí po celých USA. Snahy krajanských spolků o udržení jazyka i mezi příslušníky mladších generací a Kořenského pečlivé poznámky o působnosti našich krajanů v Americe jsou pro tehdejší dobu pochopitelné. K nejvýznamnějším chicagským Čechům té doby patřil Karel Jonáš, konzul USA v Praze(91).

Chicago porazilo v soutěži o pořádání světové výstavy New York a pro její uskutečnění udělalo maximum. Jednalo se o největší projekt tohoto typu v historii, například plocha Pařížské výstavy by se do areálu v Chicagu vešla dvakrát. Historicky nejvýznamnějším počinem na Chicagské výstavě bylo první emancipační vystoupení žen a setkání zástupců všech hlavních světových náboženství a církví(92). Chicagská světová výstava v roce 1893 byla jedním z hlavních impulzů Kořenského cesty do Spojených států. Kořenský výstavu navštívil a ve své knize o cestě kolem světa ji důkladně popsal.
V 56 kilometrů vzdáleném Elginu navštívili Kořenský a Řezníček proslulé hodinářské závody. To sice původně neměli v plánu, ale na palubě Havoly obdrželi pozvání majitelů firmy a neměli důvod ho odmítnout. U českých přátel v Algonquinu spatřil Kořenský poprvé živého kolibříka.

Když oba cestovatelé opustili Chicago, ocitli se v Milwaukee. Kořenský připomněl Náprstkův pobyt, během něhož Náprstek sbíral cenné zkušenosti pro své pozdější aktivity v Praze. Následoval Green Bay, Keuwaunee a Manitowoc na břehu Michiganského jezera. V Manitowoku Kořenského fascinovaly mandelinky bramborové. Kořenský-entomolog je spatřil v přírodě poprvé v životě a tak si své sbírky hned obohatil o nový exemplář.

Částečně česky obydlený St. Paul vystřídalo sesterské město Minneapolis na druhém břehu Mississippi. Kořenský a Řezníček vyjeli 5.8. v Pullmanově vagóně(93) Severní pacifické dráhy směrem na „daleký západ.“ Do Livingstonu a Cinnabaru v Montaně, železničních východisek do Yellowstonu, zbývalo více než 1600 kilometrů. Ještě před opuštěním Minnesoty a přejetím hranic Severní Dakoty byli cestující vyzváni, aby si naposledy zakoupili zásoby alkoholu. Severní Dakota byla prohibičním státem a lihoviny se nesměly prodávat ani ve vlacích projíždějících jejím územím, prohibice se však nevztahovala na alkohol v soukromém vlastnictví. Cesta prérií byla monotónní, ale zřejmě uběhla příjemně: cesta byla pro Kořenského zadarmo a jídelní lístek velice bohatý. Za okny viděl Kořenský vidlorohy a psouny, po bizonech však pátral jen těžko. „Záhubu toho rodu, jindy tak četného jako písek v moři, nemá na svědomí divoký rudoch, nýbrž surový Evropan, jenž zvěř nelovil, aby kořistí život si zachoval, ale aby hromadným vražděním bisonů se potěšil a pobavil.“(94)

V Yellowstonském parku strávil Kořenský téměř týden. Yellowstone, jenž byl vyhlášen národním parkem již roku 1872, byl pro šestačtyřicetiletého přírodovědce nejpřitažlivějším místem ve Spojených státech a snad proto se mu ve svém cestopisu věnuje na 31 stranách. Vulkanicky aktivní území ho přitahovalo svými gejzíry a horninami sopečného původu, ale i botanicky a zoologicky - medvěd prý chodil dvakrát denně za hotel zbytky z kuchyně.

Po návratu do Livingstonu (13.8.) následovala Helena dále na západě. V bývalém zlatokopeckém centru si Kořenský poprvé povšiml čínských nápisů v obchodech a bankách. Těch směrem k západnímu pobřeží přibývalo. V době zlaté horečky se dostalo i do Heleny několik Čechů. Krajan Rynda dělal Kořenskému a Řezníčkovi průvodce po nedalekém nalezišti safírů, rubínů a granátů(95).

Helenu opustili 17.8. a další cesta vedla přes Ogden až do 1700 kilometrů vzdáleného Denveru. Také zpáteční cesta na západ do Salt Lake City vedla na úpatí vysokých Skalnatých hor a stanicemi podhorských měst jako Colorado Springs(96) či Salida.

Mormonský „New Jerusalem“ hostil oba cestovatele jen krátce. Po příjezdu do Salt Lake City 26.8. se vykoupali v jezeře a seznámili se s historií mormonského osídlení, hlavními pamětihodnostmi a zajímavostmi ohledně mormonské víry. Následující citace vyjadřuje Kořenského sociální cítění a postoj k osudu severoamerických domorodců. „Zvláštností mormonského zřízení jest, že není mezi nimi
lidí, kteří by hlad a nouzi trpěli. Z výtěžku obchodního opatřují se chudí potravinami, oděvem a vším, čeho je třeba k uhájení živobytí. I k rudochům chovají se Mormoni milosrdněji a neškrblí almužnou. Oplácejí tak dobré dobrým, neboť za jejich stěhování nezkřivili Indiani Mormonům ani vlasu na hlavě. Za celého tažení z území Illinojského až do země někdejších Utahů neklesl ani jeden Mormon šípem rudochovým, nevyšla ani jedna rána, kterou by byl Mormon vypálil na rudocha. Mormoni osvědčovali tak více lidskosti a rozšafného chování nežli jiní běloši, vyjímaje quakery.“(97)
V den odjezdu 27.8. je od San Franciska dělilo dalších 1600 kilometrů. Během cesty se Kořenský seznámil s Japonkou Rio Crizuki, vracející se z Chicagské výstavy. Kořenský se s ní rychle sblížil a rád přijal její pozvání do Tokia.

Sídelní město kalifornské vlády Sacramento vystřídalo SanFrancisco. Po první noci v hotelu se Kořenský s Řezníčkem přestěhovali do rezidence rakouského konzula Františka Korbela. Pohostinná rodina Korbelových oběma poskytla zázemí a možnost bližšího seznámení se s „Friskem“ a přilehlou částí Kalifornie. San Francisco, které mělo v té době jen 300 000 obyvatel, už Kořenskému přiblížilo atmosféru nadcházející cesty po Asii. V čínské čtvrti žilo ve stísněných podmínkách na 30 tisíc Číňanů. Popis Kořenského návštěvy čínské čtvrti je velmi sugestivní, až naturalistický. Kořenský dobře vystihl dobovou rasovou nenávist vůči Číňanům, ale správně připomíná velký přínos pracovitých Číňanů pro rozvoj americké ekonomiky, zvláště při výstavbě železnice(98).

Než se nalodili na parník k další plavbě, prožili ještě několik dnů pobytu v San José a okolí, návštěvili sekvojový háj u Santa Cruz, Monterey, Lickovu hvězdárnu na Mt. Hamilton, Leland Stanford Junior University u Palo Alto a vinorodýo kraj na sever od San Francisca. Zde pracovala na Korbelových vinicích celá kolonie českých vinařů.

Loď „Čína“ společnosti Pacific Mail Steamship Company (P.M.S.C.) odplula ze San Francisca do Jokohamy 12. září. Na linkách této společnosti se dostávalo zvláštních výhod americkým misionářům a jejich rodinám. Byli přepravováni prakticky zadarmo, čímž byl podporován ideový a posléze i ekonomický vliv Spojených států v pacifické oblasti.

Na Havajské ostrovy(99) Čína dorazila 18.9. Jednalo se jen o krátkou zastávku v Honolulu, během které Kořenský napsal několik pozdravů svým přátelům v Čechách(100) a s úsvitem dne 19. září se pokračovalo v plavbě na západ.

Z 90 tisíc obyvatel Havajských ostrovů bylo plnokrevných Kanaků jen 35 tisíc. Číňanů a Japonců, kteří na ostrovech představovali hlavní pracovní sílu, bylo dohromady 23 tisíc a velkou skupinu vytvářeli i na palubě lodi Čína, směřující do Japonska a Hongkongu. Kořenský s Řezníčkem obdrželi od krajanů v Kalifornii velké množství vína a díky své pohostinnosti se brzy seznámili s velkým počtem spolucestujících. Nejvíce jim byly nakloněny dvě Japonky, Sato Misaki a již zmiňovaná Rio Crizuki. Japonci se družili raději s Evropany a Američany a Číňané zůstávali uzavřeni ve svém kruhu. Konzervativní následování odvěkých čínských tradic se projevovalo například v tom, že Číňané nechtěli být pohřbíváni mimo Čínu. Na palubě lodi se převážely ostatky v USA zesnulých Číňanů zpět do vlasti.

Paroloď Čína vplula do Tokijského zálivu k ránu dne 29.9. Kořenský měl být jedním z prvních, který přiblížil svým spoluobčanům v Čechách nejen poznání zmiňovaných Havajských ostrovů, ale i „Žaponska.“

Tvář Japonska výrazně změnily události po roce 1868. V tomto roce nastoupil na trůn císař Mucuhito a započalo období Meiji, „osvícené vlády“, trvající až do roku 1912. Po dlouhá léta izolované Japonsko cítilo potřebu uspět v konkurenci se světovými mocnostmi, etablujícími se v oblasti tradičního japonského vlivu. Vláda provedla zásadní reformy v sociální a politické oblasti a podnikla kroky k transformaci tradičního feudálního systému. Japonci hledali nové poznatky a zkušenosti v Evropě a Americe, následkem čehož se začala země rychle ekonomicky rozvíjet. Celý proces byl sice doprovázen opozičním restauračním hnutím (především ze strany samurajů), byl však nezvratitelný. Inspirací nového politického systému byl systém německý, japonská ústava byla schválena roku 1890. S nárůstem síly ambiciózního Japonska se zvyšovala pravděpodobnost mezinárodního konfliktu se sousední Čínou. Kořenský navštívil Japonsko a Čínu právě v době, kdy se mezi oběma zeměmi stupňovalo napětí ohledně Korey. Po sérii incidentů vypukla v létě 1894 válka, trvající tři čtvrtě roku. Vedle Číny soupeřili Japonci i s Ruskem. Zájmy Ruska, Číny, západních mocností a sílícího Japonska byly předzvěstí nepříliš klidného vývoje v této oblasti světa.

V Grand Hotelu v Jokohamě se Kořenský a Řezníček seznámili s baronem Pochem. Společně s ním procestovali část „Žaponska“ a znovu ho potkali v Číně. Přátelský rakouský konzul Kreitner, který oba cestovateleve ve své domácnosti hostil, doplnil skupinku cestovatelů do čtveřice(101).
Ta se setkala na nádraží až 14. října, protože bylo nutné počkat, než se uklidní tajfun. Všechny hlavní části japonského souostroví byly již v této době většinou propojeny železnicí, a tak bylo cestování po „Mikádově říši“ prosto jakýchkoli obtíží. Skupina přátel navštívila Fujisavu, Enošimu a Kamakuru (viz foto v příloze). V novém hlavním městě Japonska se Kořenskému zalíbily řemeslnické dílny, obchody, zelinářská nabídka, rybí trh, městské sady, císařský palác a japonské divadlo. Nejvíce mu zřejmě učarovaly japonské ženy a čajovny. Kořenský měl díky svému přátelství s Rio Crizuki jedinečnou možnost poznat japonskou domácnost a zvyky. Od manželů Crizukových si kromě nových poznatků odvezl i velké množství darů, z nichž většina musela být oslána zvlášť. Přátelství Kořenského a Rio Crizuki pokračovalo i v pozdějších letech(102).

Posvátné budhistické Nikko v horách severně od Tokia se stalo východiskem pěší cesty ke čtyři hodiny vzdálenému horskému jezeru Čučenzi. V Nikku Kořenský také navštívil japonskou školu, jež na něho udělala hluboký dojem. Japonská úcta k dětskému období života se projevovala i ve školství, což bylo pro českého učitele novou inspirací(103). Po návratu do Jokohamy následovala cesta do Hakonských hor (lázeňská centra) a podél sopky Fuji směrem na západ. Kořenský chtěl vystoupit na vrchol posvátné hory, ale bylo již pozdě. Začala se počítat druhá polovina října a vrchol byl přístupný jen do 10. září. Následovala Nagoya, Kjóto, Nara, Osaka a Kobe(104).

Z Kobe měly ubíhat další námořní míle směrem na Šanghaj. Loď kanadské společnosti měla mít ještě jednu celodenní zastávku v Nagasaki. Zde Kořenský navštívil ostrůvek Dešima. Dešima byl po dlouhá léta japonské historie jediným místem, kam mohli přijíždět cizinci a kde mohli obchodovat. Toto privilegium měli navíc jen Číňané a Holanďané. Za Kořenského pobytu se jednalo skutečně již jen o historii. Japonsko ho lákalo dál a doufal, že ho někdy znovu navštíví.

Ráno dne 4. listopadu cestovatele přivítal Šanghajský přístav v ústí řeky Jang-c´-ťiang. V minulém století byla Čína rozlehlým územím s velkým počtem jazykově i kulturně odlišných národů a fakticky samosprávných území. Neexistence jednotného jazyka a dosud nevybudovaná infrastruktura země ji při obrovských vzdálenostech činila neovladatelnou. V dobách, kdy Evropané teprve začali zakládat své raně středověké státy, byla Čína technicky nejvyspělejší částí světa. Ale na konci minulého století se Čína v mnoha ohledech ještě ze středověku nedostala a slábnoucí vliv mandžuské dynastie ovlivnil zesílení tlaku koloniálních sil. Čína byla velkým trhem s obrovským potenciálem a každá evropská země s koloniálními ambicemi (a v druhé polovině 19. století i vzmáhající se Japonsko a přirozeně Spojené státy, prosazující „politiku otevřených dveří“) se neustále snažila o posilování svých pozic v Číně. V atmosféře konzervativního nacionalismu rozšířená všeobecná averze vůči cizím vetřelcům se otevřeně projevila během Boxerského povstání na přelomu století. Z Šanghaje, která byla výspou západních mocností na Dalekém východě, podnikli Kořenský a Řezníček 9. listopadu na palubě německého parníku plavbu do Hongkongu. Ten byl na rozdíl od kosmopolitní Šanghaje v britském držení. V Hongkongu oba poprvé ochutnali curry (kary): „Kdo okouší toho jídla poprvé, mívá jazyk jako v ohni. Ale časem přivyká člověk i této palčivosti a nemůže si indického pokrmu toho dosti vynachváliti.“(105)

V nedalekém Kantonu si během důkladné prohlídky pedagog Kořenský prohlédl také čínskou školu(106).
Na zašlou slávu portugalského Makkaa vzpomínal Kořenský při své zastávce ve městě ve dnech 18. - 23. listopadu. Protože se blížil odjezd do tropů, vyhledali oba přátelé čínského krejčího a nechali si ušít nový oblek. Z Makkaa odpluli s britskou lodí do Singapuru.

Hotel Evropa v převážně čínském Singapuru hostil nové hosty z rakouské monarchie jen krátce. Singapur si důkladněji prohlédli až po své návštěvě Jávy, kam odpluli 29.11. Novými společníky na cestě jim byli bratři Wredové z Německa, kteří s Kořenským a Řezníčkem pokračovali až do Terstu.
Holanďané se od 20. let 19. století soustředili na zefektivnění systému získávání pravidelných příjmů ze své kolonie. Ekonomický rozvoj byl doprovázen další teritoriální expanzí na severu Sumatry, Borneu, Celebesu, Molukách a západě Nové Guiney. Nová koloniální politika měla velký dopad na celou indonéskou společnost. V důsledku změn přišlo na nová místa v administrativní sféře a v oblasti obchodu do Východní Indie mnoho Holanďanů. Holanďané měli ke své kolonii jiný vztah než například Britové, mnoho Holanďanů považovalo Holandskou Indii za svůj domov.

Ke svému pobytu v Holandské Indii obdržel Kořenský průvodní list přibližně tohoto znění: „Pan Josef Kořenský, ředitel škol na Smíchově v Rakousku, narozený v Sušně, maje věku 46 let, přibyl dne 1.prosince 1893 lodí Van Diemen do Batavie, aby se zdržoval v Nizozemské Indii, k čemuž se mu dává povolení na základě výnosu ze dne 12. března 1872, a to po dobu šesti měsíců. Kromě tohodovoluje se mu cestovati na území Preanském. V Batavii, dne 1. prosince 1893.“(107) Kopie originálu průvodního listu je otištěna v příloze(108).

Kořenský navštívil batávské pamětihodnosti Batávie (Jakarty) a při návštěvě hornického muzea získal vzácný meteorit jako dar pro České muzeum. Cesta po Jávě zahrnovala Buitenzorg (Bogor) a jeho botanickou zahradu, Sukabumi, Bandung, kráter sopky Tangkuban Perahu a Papandayan. Od výstupu na sopku Gedeh je odradil trvalý déšť. Bylo monzunové období a vyhlídky na zlepšení počasí byly malé.
V Singapuru si Kořenský se svými kolegy zajistil místa na lodi Vindobona Rakouského Lloydu. Plavební trasa do Colomba vedla přes Penang v dnešní Malajsii a po dvou dnech plavby se před nimi 18.12. ostrov (pulau) Pinang objevil. Při cestě Indickým oceánem nastavil parník plachty příznivému monzunovému větru a 23. prosince zakotvil v hlavním přístavu Cejlonu.

Původně holandský Cejlon se dostal pod britskou kontrolu během napoleonských válek. Britové po svém nástupu uskutečnili celou řadu reforem, jenž položily základy politické a ekonomické struktury Cejlonu. Zemědělské úspěchy ze sedmdesátých a osmdesátých let způsobené pěstováním kávovníku následovaly i po změně orientace na kaučukovník a kokosové palmy v nížinách a čajovníkové plantáže ve vyšších oblastech ostrova. „V sousedství hotelu stojí u přístavu kiosk, v němž prodává se čaj… Za několik centů přesvědčuji se o výborné chuti čaje, jenž vyrostl na půdě ostrovní.“(109) Kořenský si prohlédl muzejní palác, při cestě k Anuradhapurským zříceninám Kandy a Matale, kde strávil Štědrý večer. Mezi převážně buddhistickým obyvatelstvem bylo i určité procento křesťanů, pro které zbudovali misionáři v Matali malý kostel. Anuradhapura, hlavní město starobylého ostrovního království, bylo v době, kdy tam přijel Kořenský, známé jen několik desetiletí. Posvátné buddhistické centrum naše skupina cestovatelů vyměnila za cestu k posvátné hoře Adam´s peak.
První dojmy z indického Tuticorinu, kam připlul parník z Cejlonu ráno 4. ledna 1894, nebyly z nejpříjemnějších a rovnaly se pocitům, které se návštěvníka Indie země zmocní po příjezdu i dnes: „Krásné sny a legendy o tajůplné zemi prchaly před námi každým krokem, a místo jejich zaujaly dojmy odporné skutečnosti. Davy polonahých domorodců sápají se na cizince jako vyhladovělé bestie a omamují jeho čivy hulákáním a divokými posuňky. Perou se o příchozího a jeho vaky. V příšerném povyku ozývá se zřejmě jenom jediné slovo, jež každý chápe: bakšiš…Kdo ve rvačce a hádce jest nejobratnější, vybojuje si pasažéra a jeho zavazadla. Pravá to křížová cesta, nežli se dostanete s vítěznými nosiči na celnici a z celnice do hospody. Nosič první upaluje s naším vakem do hostince A, nosič druhý do hostince B. Ale ať zvolíte ten neb onen, pochodíte vždycky špatně…Aby každý kuli bakšiš dostal, chápe se jen jednoho zavazadla a odnáší slunečník, jiný pléd, třetí svrchník, čtvrtý zavazadlo menší, pátý zavazadlo větší.“(110)

Z Tuticorinu se vlakem přes Madurai, kde probíhala epidemie cholery, středoevropští „sáhibové“ dostali 7.1.1894 do Madrásu a odtud lodí Peshawar až do Kalkaty. Tady si Kořenský po vzoru britských kolonizátorů pořídil sluhu. Kalkatu si Kořenský prohlédl důkladně. Potěšilo ho, když v kalkatském muzeu objevil bystu Ferdinanda Stoličky, pohřbeného v Lehu (Ladakh).
 
Do Darjeelingu pod Stoličkovým Himalájem zbývalo 600 kilometrů přímým vlakem. Na trhu v Darjeelingu se Kořenský setkal se směsicí jím dosud většinou nepoznaných národností. Nejvíce ho zaujali lámaističtí Tibeťané. Tibet byl v té době de facto nedostupný a patřil značná část jeho území patřila a k posledním bílým místům na mapách světa(111). Kořenský spatřil během pobytu v Darjeelingu himalájské velehory s nejvyšším Mt. Everestem. Stalo se tak 14.ledna při východu slunce na vrcholu Tiger Hillu nad Darjeelingem. Lednové teploty v Darjeelingu se pohybovaly kolem nuly a tak se skupina cestovatelů ráda vrátila do indických nížin.

V období, kdy měl Kořenský možnost procestovat Indii, zde dosahovala britská vláda své největší expanze - Indie byla britskou chloubou a „perlou v anglické koruně“. S celosvětovým nárůstem nacionalismu se i v Indii začala připravovat půda pro emancipační hnutí. V roce 1885 se v Bombaji poprvé sešel Indický národní kongres, který se později stal hlavní politickou silou v boji proti britské nadvládě. Kongres byl tvořen indickou elitou vychovanou samotným britským systémem. Polovinu z celkového počtu 73 delegátů tvořili právníci, zbytek se skládal z novinářů, podnikatelů a vysokoškolských profesorů. Jednalo se většinou o hinduisty, ze skupiny muslimů vznikla roku 1906 Muslimská liga, což přiblížilo pozdější rozdělení země.

Itinerář další Kořenského cesty obsahoval města Patna, posvátný Benáres na Ganze, Lucknow, Ágra, Dillí(27-29.1.), Jaipur, Amber, Ahmadabád, Baroda a Bombaj(5.-9.2.). Celou cestu přátelé zvládli díky železnici (kromě cesty mezi Jaipurem a Amberem, kde byl dopravním prostředkem slon). Z Bombaje Kořenský ještě navštívil skalní chrámy na ostrově Elephanta a 9.2. započal dvanáctidenní plavbu do Suezu na palubě „Gisely“ Rak. Lloydu.

Po zastávce v Adenu následovala plavba Rudým mořem a Suezský přístav. Dříve turecký Egypt byl v této době pod kontrolou Britů, ale zájem o toto strategické území projevovala i Francie. Konkurence obou
mocností se však nakonec projevila spíše v Súdánu a Britové získali v Egyptě volné pole působnosti.
Cesta do Káhiry trvala 7 hodin po železnici. Město, ve kterém Kořenský navštívil i jednu arabskou školu, ho velmi zaujalo. Jeho zážitkyze školy byly diametrálně odlišné od toho, co viděl například v Japonsku(112). Zážitky z vysoké školy byly příjemnější. Po prohlídce staroegyptských památek pokračovali Kořenský a Řezníček 5.3. vlakem do Alexandrie. Dál zbývala již jen cesta kolem Kréty, do Brindisi a do Terstu. Také poslední plavba po moři proběhla bez komplikací a brzy se Kořenský v domě U Halánků setkal s Náprstkovými a se svými ostatními přáteli.

V knihách o své cestě kolem světa Kořenský obsáhl široké spektrum přírodních oborů a života lidí v zemích, kterými projížděl. Z pochopitelných důvodů není možné v rámci této práce analyzovat všechny informace, podané v jeho knihách. Z Kořenskému blízkých přírodních věd to byla například botanika, zoologie, ornitologie, entomologie, geologie, vulkanologie a astronomie. Ze společenských oborů to byla religionistika (od protestanských církví ve Spoj. státech po všechna hlavní náboženství v Asii), historie, architektura, etnologie a popis zvyků a života obyvatel navštívených zemí vůbec. Žeň z Kořenského cesty byla bohatá. Hmotné sbírky byly velice cenné, z celkového pohledu však bylo nejhodnotnější právě osvětové zpracování cesty. Právě toho se Kořenský ujal z největší zodpovědností a důkladně tak seznámil široké spektrum obyvatelstva se zeměmi, o kterých měli do té doby jen velice povrchní znalosti.

=== Na jižní polokouli ===

==== Austrálie a její české poznávání do I. světové války ====

Jestliže byly na úsvitu 20. století pro většinu obyvatel našich zemí cizí kraje světa stále ještě málo známé, platilo to pak tím více o Austrálii.

V souvislosti s touto skutečností si Kořenského cesta do Austrálie a na Nový Zéland zasluhuje naši mimořádnou pozornost. Kořenský byl totiž vůbec prvním Čechem, který důkladněji poznal a procestoval Austrálii, ale především dokázal její poznání zprostředkovat nejširším vrstvám české společnosti(113).

V průběhu evropské kolonizace se zdálo, jako by Austrálie stála poněkud na okraji zájmu: to se začalo měnit až v průběhu 19. století. K tomu, abychom tomuto vývoji porozuměli, je však nutné připomenout nejen průběh, ale i přírodní podmínky, které dějiny Austrálie do značné míry podmiňovaly.

Austrálie byla posledním objeveným kontinentem, o který zpočátku nejevily mocnosti přílišný zájem. Pomineme-li Tasmánii, jedinou kompaktní oblastí vhodnou k osídlení byl pouze úzký pruh země na východním pobřeží, dnes oblast s nejvyšší hustotou obyvatel. Na nejsevernějším cípu Austrálie se rozkládaly horké a vlhké tropy, mezi východním pobřežím a rozlohou malými úrodnými oblastmi na západním pobřeží ležela neuvěřitelně rozlehlá plocha vyprahlé a nehostinné země, „Australian outback“. Rovina, přerušovaná jen výskytem slaných jezer, nápadnými monolity či jinými skalními útvary (např. Uluru - Ayers Rock a Kata Tjuta - the Olgas). Austrálie patřila k nejméně prozkoumaným a nejméně známým zemím na světě - o to větší význam má cesta J. Kořenského, který do Austrálie přijel na prahu její nové éry, v době vzniku Australské federace.

Holanďané, kteří dosáhli australských břehů na začátku 17. stol., zde hledali zlato a koření. Našli však jen nehostinnou zemi, a tak se rychle vrátili do své Batavie. Trvalo více než 150 let, než se Evropané dostali na východní pobřeží, kde se měla začít historie kolonizace Austrálie: ani zprávy z předcházejících dvou výprav Abela Tasmana, ani zprávy od piráta Williama Dampiera nepřinesly žádný popud k intenzivnějšímu průzkumu či kolonizaci Nového Holandska.

Zcela nové světlo vrhla na nový kontinent výprava kapitána Jamese Cooka. Výprava, která byla vedená především v duchu získávání nových vědeckých poznatků, proplouvala Pacifikem, obeplula oba ostrovy Nového Zélandu, až r. 1770 zakotvila v Botany Bay, u východních australských břehů. Účastníci výpravy, kteří tady objevili nové, dosud neznáme druhy rostlin a živočichů, měli z nové pevniny mnohem lepší dojem než předchozí Evropané, kteří navštívili nehostinné jižní a západní břehy. Kapitán James Cook zemi přejmenoval na New South Wales a prohlásil ji ve jménu Jiřího III. za majetek anglické koruny.

Jedním z důsledků americké revoluce bylo i to, že Anglie již nemohla vyvážet trestance do severní Ameriky. Vězení na britských ostrovech byla přeplněna, a tak nezbývalo, než hledat k tomuto účelu jinou vhodnou zemi. Austrálie se jí stala na základě doporučení člena Cookovy výpravy, Josepha Bankse. První skupina jedenácti lodí připlula do Sydney Cove pod velením Sira Arthura Phillipa r. 1788.

Přestože provinění trestanců byla z velké míry pouze malá (drobné krádeže, pytláctví, prostituce, rváčství), nucené práce a život v novém prostředí byl zřejmě drsnější, než jaký by si asi zasloužili. V průběhu let přijížděly další flotily, bylo však jasné, že klíč k životaschopnosti nové kolonie byl v přílivu svobodných přistěhovalců. Vývoj kolonie se urychlil na počátku 19. století díky úspěchům v chovu skotu a ovcí, kdy došlo k prvním výzkumným výpravám do vnitrozemí za účelem hledání nových pastvin.

Na začátku 19. století zůstávala stále ještě velká část Austrálie neprozkoumaná. Teprve v r. 1798 George Bass zjistil, že Van Diemen´s Land je ostrovem, teprve v následujících desetiletích se začaly psát stránky historie odvážných pokusů o cesty do hlubokého vnitrozemí a překonání kontinentu po souši.

Náhlou vzpruhou ve vývoji australských kolonií byl objev zlata v polovině 19. století. V několika měsících vstoupilo na pevninu více přistěhovalců než za celé století. (Udává se, že během jedné dekády v letech 1851-61 to bylo na 700 tisíc lidí.) Zlatá horečka byla impulsem pro obsazování dosud neobydlených oblastí, kde začalo probíhat budování osídlení včetně infrastruktury. Nový fenomén blahobytu dodával lidem důvěru v budoucnost a sebevědomí, které se začalo potýkat s představou klasické koloniální správy. Do země směřovaly proudy svobodomyslných lidí, kteří začali vytvářet novou podobu Austrálie. V této době byl ekonomický boom spojený s těžbou zlata nejvíce znatelný ve Viktorii, Jižní Austrálie měla charakter svobodné zemědělské kolonie, zatímco trestanecká Tasmánie živořila a Západní Austrálii vzkřísil až objev zlata v 90. letech.

Přestože zdaleka ne všichni zlatokopové při hledání zlata zbohatli, mnoho z nich se v Austrálii usadilo a v době, kdy ve Velké Británii existovala obrovská poptávka po surovinách všeho druhu, byla ekonomická pozice Austrálie zajištěná. Nárůst obyvatelstva na přelomu století přesto nebyl ani zdaleka tak enormní, jako v předchozích letech: na konci 19. století žily v Austrálii pouhé 4 miliony obyvatel. Přistěhovalectví do USA brzy dosáhne takové míry, že bude muset být výrazně omezováno, příliv obyvatelstva do Kanady a Argentiny vzbudí u Australanů obdiv.

Jaké byly důvody, které u přistěhovalců působily v neprospěch Austrálie? Byla to zřejmě dlouho nezasloužená popularita USA mezi neinteligentními davy, které byly prodchnuty vírou, že Amerika je „Eldorádem“, které je zbaví bídy. Austrálie byla příliš odloučená od ostatního světa a vždy se k ní obracelo poměrně málo pozornosti. O Austrálii se vytvořilo velké množství předsudků a konzervativních názorů, které se často uchovávaly v myslích lidí, kteří ani neměli jasnou představu o tom, kde vůbec Austrálie leží.

V devadesátých letech 19. století pozorujeme nárůst všeaustralského národního uvědomění, které vystřídalo dříve běžný lokální patriotismus. Svou roli zde sehrálo sjednocení USA, v nichž Australané viděli příklad hodný následování. Následovala i obava před vnějším nepřítelem: rostoucí význam Japonska a přistěhovalectví Asiatů do tropických oblastí Austrálie, dosud Evropany téměř neobydlené. Ukázalo se, že potyčky bílých Australanů především s Číňany nebyly jen epizodní záležitostí období zlaté horečky, ale staly se permanentním problémem. I po ekonomické stránce bylo zřejmé, že Austrálie bude mít mnohem větší šance jako sjednocená země, Australská federace.

Kořenský přijel do Austrálie právě v době, kdy se schylovalo k referendu, ve kterém se mělo po vzoru Kanady rozhodnout o spojení australských kolonií ve federaci, Commonwealth of Australia. Ta byla nakonec rozhodnou většinou občanů přijata, a 1. 1. 1901 se tak zrodil nový národ, přestože mnoho politických a kulturních vazeb na Británii zůstalo. Mateřská země bude od Austrálie požadovatvojenskou pomoc (například během anglo-búrské války 1899-1902), přičemž Austrálie bude za svou samozřejmou loajálnost vůči Británii a USA očekávat ochranu proti zatím nejasně specifikovanému asijskému nebezpečí.

O tom, že se Austrálie považovala od začátku za evropskou výspu, svědčí např. Zákon o omezení přistěhovalectví (Immigration Restriction Bill) z roku 1901. Ten značně omezoval příliv asijských přistěhovalců tím, že při vstupu do země byly ověřovány jejich znalosti anglického
jazyka prostřednictvím diktátu. Diktovaný text mohl být tak těžký, jak se imigračním úředníkům zlíbilo (White Australia Policy).

Období před I. světovou válkou bylo ve znamení vzrůstu významu odbory podporované Labour Party a upevňování nové státnosti, čehož výrazem byla výstavba hlavního města Canberry. Australská účast ve válce začala obsazením tehdy německé Severovýchodní Nové Guineje a pokračovala neúspěšným bojem v Egyptě. Ve válce se poprvé jasně ukázalo, že zájmy Británie nebudou do budoucna totožné se zájmy Austrálie.

Jako jeden z prvních Čechů navštívil Austrálii Čeněk Paclt (1813- -1887). Pocházel z Turnova, kde se vyučil mydlářem. Jako tovaryš procestoval české a alpské země, ale ilegálně i Uhry, odkud se brzy vrátil do Vídně (1840 – 1842). Teprve tady ušetřil malé množství peněz broušením kamenů, o tyto úspory ale přišel během svého pobytu ve Varšavě, kde zkrachoval jeho pokus o prodej ozdobných kamenů, do kterého se pustil z popudu svého bratra. Hnán tehdy tak populární slibnou představou o Americe v roce 1846 odjel z Antverp do New Yorku. Po cestě z New Yorku do New Orleansu ale u Bahamských ostrovů vypukl na lodi požár a Paclt se zachránil díky pomoci americké válečné lodi, která náhodou plula kolem. Tam se dal najmout na pět let jako dobrovolník do armády Spojených států a jako dělostřelec bojoval s Mexikem o Texas, kde padl do zajetí. Před oběšením ho zachránila pouze skutečnost, že byl katolík a že měl u sebe dopis pro bratra kněze. Následovalo jeho převelení na Floridu, kde se účastnil trestných výprav proti indiánům. Z Floridy byl poslán do okolí Charlestonu, kde pracoval jako kameník při dostavování tvrze Sumter. Po vysloužení dostal několik set dolarů služného a poukázku na 160 akrů půdy kdekoliv v unii. Ještě než se vrátil v roce 1853 domů, procestoval východní pobřeží USA.

Doma však dlouho nevydržel: po půl roce se vrátil do New Yorku, aby zkusil hospodařit na ovocné farmě ve Virginii. Pro lenost svých společníků musel prodat svůj podíl a toulal se pěšky po Virginii a Georgii. Brzy však dostal zimnici a rozhodl se pro změnu klimatu, odcestoval tedy za drahokamy do Brazílie, protože však nemoc neustávala, téměř obratem se vrátil z Rio de Janeira do New Yorku. Nemoc stále nepřestávala, a tak se Čeněk vydal v roce 1857 na 117 denní cestu do Melbourne, během které se ze zimnice vyléčil.

Právě tady se na vytěžených castlemainských polích pokusil o štěstí v hledání zlata. Cestou za kdysi bohatými nalezišti na jižním pobřeží se seznámil s domorodci kmene Mineva, bez jakýchkoli rasových předsudků se k nim připojil a kus cesty s nimi táhl. Nějaký čas pobyl v luteránské osadě Hochkirch v Portlandu, kde pomáhal osadníkům lovit klokany a pálit dřevěné uhlí. Jeho pobyt v Austrálii přerušila cesta do Přední Indie, když v roce 1859 podlehl uměle rozšířeným fámám o nálezech zlata v této oblasti. Na cestě z Adelaide pracoval jako kuchař na ovčácké farmě. Svého snu o zlatě se nevzdal, ani když při zatopení šachty spodní vodou na Spring Creeku jen o vlásek unikl smrti. Štěstí se na něj usmálo až v osadě Forbes (NSW), kde našel hodně zlata, a v roce 1863 zatoužil po návratu do vlasti.

Provinční atmosféra ho ale prý začala dusit, a tak se už v roce 1864 vrátil do Austrálie. Při jeho cestě po Queenslandu mu vysílením zahynul kůň a Paclt znovu jen o vlásek unikl smrti, když ho přepadli aboriginové. Bumerang, který ho skoro zabil, si nechal na památku. Jeho zlatá horečka nepolevovala, ani když domorodci spálili osadu diggerů a Paclt dostal nejdříve opět zimnici a potom kurděje. V roce 1866 se z Austrálie vrátil naposledy do Čech, odtud odjel za diamanty do Kapska, kde se ocitl ve věku 57 let. Svou cestu za diamanty spojil s návštěvou „moravské osady“ v Entonu, založené ochranovskými misionáři. Za zmínku stojí také to, že se zde Paclt setkal s Emilem Holubem, který se ho marně snažil přesvědčit, aby jel s ním. Pacltovi na rozdíl od Holuba chyběla jakákoli cestovatelská ctižádost.

Paclt nezanechal cestopisné dílo, v roce 1888 byly však J. Svobodou poprvé vydány jeho sebrané dopisy a záznamy jeho vyprávění. Ze slov svobodomyslného Paclta čiší jeho odpor ke koloniální a okupační správě, jeho smysl po svobodu a spravedlnost, jeho dobrosrdečnost a neohroženost. Čeněk Paclt zemřel po 17 letech svého afrického pobytu.

Dalším Čechem, který nám zanechal správy o Austrálii před Kořenského cestou, byl Josef Polák (1844 – 1899). Přestože stejně jako Čeněk Paclt své zážitky a poznatky nikdy neshrnul v žádném obsažném díle, jeho význam spočívá především v tom, že byl asi nejvýznamnějším zástupcem prvních českých přistěhovalců v Austrálii.

Kořenský se s Polákem znal z Mladé Boleslavi - byli sice v písemném styku, ale Kořenský Poláka v Austrálii v roce 1901 již nezastihl. Podobně jako Paclt se Polák vydal na cestu po Haliči, Uhrách a rakouských zemích, kde sbíral zkušenosti, kterých by se mu doma v Nových Benátkách nedostalo. V Londýně se seznámil se dvěma Čechy, Josefem Víchem a Josefem Ulrichem. V roce 1877 odjel Polák s Víchem, který po smrti svého přítele Ulricha v Jižní Americe přidal jeho příjmení za své, do Austrálie, kam dopluli na Nový rok 1878. J. Vích-Ulrich chtěl uskutečnit plán založení slovanské osady v Austrálii, ten se ale pro nedostatek zájmu nemohl uskutečnit. Žil ve Fremantlu v záp. Austrálii, kde ho navštívil Kořenský.

Polák se usadil v Perthu, kde se stal vrchním guvernérovým zahradníkem: byl na tom finančně tak dobře, že posílal peníze své rodině do vlasti. Byl takovým znalcem australské květeny, že byl v roce 1882 povolán do vládní výzkumné výpravy do vnitrozemí západního australského pobřeží, a tak mnoho australských názvů rostlinných druhů nese Polákovo jméno. V roce 1887 byl jmenován inspektorem stavby australské Velké jižní dráhy, i on podlehl zlaté horečce, když investoval téměř všechny své úspory do podniku, ze kterého nic nezískal. Ani zhoršující se zdravotní stav mu nezabránil, aby se věnoval své práci a rostlinopisu. Vracející se chřipka, která ho neustále oslabovala a kterou si léčil v tasmánských horách, mu zabránila, aby se vrátil do Čech. Byl pochován v Perthu, kde mu Vích – Ulrich postavil pomník.

Z jeho odkazu zbylo pouze několik článků, především v Národních listech, několik dopisů a torzo sbírky etnografických předmětů.

Další z Kořenského současníků, který přinesl nové poznatky z oblasti přírodovědy, byl skromný přeloučský rodák Alois Topič (1852 – 1927). V jeho mládí a cestách do cizích zemí opět nacházíme analogie nejen s Pacltem a Polákem, ale i s Náprstkem. I on se vydal za hranice českých zemí – po vyučení odešel do Erfurtu a do Varšavy. Topiče lákala nabídka brisbanské botanické zahrady, která hledala zahradníky a platila jim cestu. I přes velký odpor svých rodičů se oženil s dívkou, která pocházela z nižších sociálních vrstev, a v roce 1876 se vydali do Austrálie. Ze zahradníka se tady stal také lovcem australské zvířeny. Českému museu věnoval cenné exempláře australských vačnatců a ptáků. Topič se vrátil se svojí ženou, synkem a dcerkou domů, ale v roce 1885 opět odjíždí do Austrálie do Victorie. Stejně jako Josef Kořenský byl i on ve spojení s Václavem Fričem, obchodníkem s přírodninami. V roce 1890 se vrací, aby se mohl věnovat třídění a preparaci svých sbírek. Jeho výstavy a přednášky o Austrálii vzbudily značný rozruch: Topič byl prý dobrým vypravěčem a jeho líčení života australských domorodců a popisy lovů na vačnatce byly pro české posluchače velice atraktivní. Brzy nashromáždil peníze na svou třetí výpravu, kterou tentokráte strávil sběrem a lovem v Novém Jižním Walesu, pralesích Modrých hor, ve Viktorii a Queenslandu plných šest let. V roce 1902 se vydal na svou poslední a nejkratší cestu do Austrálie, své stáří strávil se svou ženou v Novém Bydžově.

Sepsal dva sešity svých vzpomínek, které poznamenala jeho přehnaná skromnost a sebekritičnost. Na to, kolik toho v Austrálii viděl a prožil, jsou práce pouze málo rozsáhlé.

I když Josef Polák přinesl určité nové poznatky v oblasti botaniky a Alois Topič v oblasti zoologie, stále tu chyběla osobnost, která by dokázala přiblížit tak neznámé prostředí, kterým Austrálie té doby v očích našince byla, dostatečně přístupnou formou.

Po Kořenského cestě do Austrálie společně přijeli v roce 1909 i Jiří V. Daneš, docent geografie na Karlově univerzitě, a Karel Domin, který pořídil v Austrálii rozsáhlé herbáře a přispěl tak k rozšíření poznatků v botanice. Sám Daneš, pozdější československý konzul v Sydney, za sebou zanechal velké množství odborných pramenů, kde figurují pojednání o krasových jevech, hydrografii a antropogeografii Queenslandu. Jeho práce o Austrálii se ale nikdy se pro svou odbornost netěšily všeobecné popularitě a zůstaly vyhrazeny pouze pro odbornou veřejnost.

České poznání Austrálie v době, kdy ji navštívil Kořenský, nebylo rozsáhlé, což nebylo jen proto, že do Austrálie v porovnání s jinými zeměmi (jako např. USA) příliš Čechů nemířilo. Těch několik Čechů, kteří před Kořenským Austrálii navštívili, se totiž o představení Austrálie širší obci českého národa žádnou zásadní měrou nepokusili.

==== Nový Zéland a jeho české poznávání do I. světové války ====

Když Kořenský připlouval do Austrálie, byl o ní již částečně informován i z několika českých zdrojů. Byl to ale až on, kdo jako první skutečně komplexně prezentoval poznání Austrálie svým českým spoluobčanům. V případě Nového Zélandu, který patřil díky své geografické izolovanosti a kratší historii evropského osídlování ke končinám ještě neznámějším než Austrálie, je ve srovnání s ní jeho přínos ještě větší. Byl totiž prvním Čechem vůbec, který doma o Novém Zélandě referoval. Tak jako v případě Austrálie zemi nejen navštívil, ale také za sebou zanechal dlouhý seznam knih a publikovaných článků, kde české obci zprostředkoval poznání této svérázné země. Ne náhodou udává Ottův slovník naučný za heslem věnovaném Novému Zélandu mezi vesměs anglicky a německy psanou doporučenou literaturou také Kořenského stěžejní dílo z jeho cesty: K protinožcům.

Ač se při letmém pohledu na mapu může zdát, že Austrálie a Nový Zéland skutečně tvoří jakýsi celek, pobřeží obou zemí je od sebe vzdálené 1800-1900 kilometrů - původní novozélandské obyvatelstvo, živá příroda a přírodní podmínky vůbec potvrzují, že mezi Novým Zélandem a Austrálií existují nemalé rozdíly.

Migrace Maorů na Nový Zéland je mnohem mladší, než byl příchod australských domorodců z indonéských ostrovů na severní pobřeží Austrálie. První obyvatelé Nového Zélandu navíc na rozdíl od Aboriginů připluli z oblasti dnešní Polynésie, a to zřejmě před více než jedním tisícem let.

Prvním evropským objevitelem Nového Zélandu byl Abel Tasman, který objevil západní pobřeží na konci roku 1642. Jeho pokusy i snaha Cookovy výpravy (1769-70) o přátelský kontakt s domorodci ale dopadly neúspěšně. S prostředím bojovných Maorů se jako první Evropané
dokázali sžít evropští obchodníci, kteří se soustředili na obchod se dřevem, velrybím tukem a tuleními kožešinami. Ty následovali anglikánští, metodističtí a katoličtí misionáři, kteří pokřesťanštěním Maorů připravili půdu pro britskou kolonizaci, která oficiálně započala na začátku 40. let. Byla poznamenána bojem s Maory, kteří se stavěli proti dalšímu prodeji půdy evropským kolonizátorům, což ovlivnilo i ekonomický růst novozélandských ostrovů. Severní ostrov značně zaostával za jižním ostrovem, kde nedocházelo k takovým konfliktům. Rozdíly mezi severem a jihem, který těžil z narůstajícího počtu obyvatelstva, spojeného s objevem zlata v 50. a 60. letech, se vyrovnaly až na počátku 20. století.

Přechodná ekonomická stagnace způsobená malým přílivem obyvatelstva v 80. letech byla vystřídána obdobím ekonomického růstu, spojeného s budováním infrastruktury na počátku 90. let, kdy na světovém trhu vzrostly ceny masa, másla a vlny.

V roce 1904 žilo na Novém Zélandě přes 850 tisíc obyvatel převážně anglosaského původu, ale nechyběly ani skandinávské národy a Němci (5 000). Počet asijského obyvatelstva byl tady o mnoho nižší, než v Austrálii. Maorů bylo v této době něco přes 40 tisíc.

Období liberální vlády v letech 1891-1912 vneslo změnu do politického života v zemi - liberálové začali působit jako první skutečně jednotná politická síla a napomohli tak při vytváření všenárodního uvědomění. Na konci 19. století se již drtivá většina Novozélanďanů považovala za nový národ. Národní hrdost posílila účast v anglo-búrské a v I. světové válce, kde padl jeden ze tří mobilizovaných novozélandských mužů ve věku od 20 do 40 let. Snaha o autonomii, znatelná již od 80. let, kdy začal Nový Zéland spolu s Austrálií a Kanadou požadovat určitou míru své vlastní zahraniční politiky v ámci britského impéria, vyvrcholila na konci I. světové války, kdy Nový Zéland podepsal Versailleskou smlouvu a stal se samostatným členem vznikající Společnosti národů.

Z významnějších Čechů, kteří navštívili Nový Zéland před Kořenským, to byl opět Čeněk Paclt, který připlul v říjnu 1865 do stanového města Hokitiki, aby se odtud vypravil za zlatem do hor. Zlata však bylo málo a Paclt se vrátil koncem února 1866 zpět do Sydney.

Jedinou výjimkou byl asi plzeňský rodák Bohumír Lindauer (1839-1926), od roku 1873 trvale usazený ve Wellingtonu. Lindauer proslul jako portrétista maorských náčelníků a Kořenský byl vůbec prvním Čechem, který ho na Novém Zélandě navštívil. Lindauer patřil mezi dárce Náprstkova muzea - v muzejních sbírkách jsou nejen Lindauerovy portréty, ale také prostřednictvím Kořenského přivezený maorský plášť kaitaka a zástěrka piupiu, které malíř obdržel od maorského pohlavára za namalování portrétu, dnes uloženého v Městské galerii v Aucklandu. Lindauer je zřejmě známější v novozélandském než v českém prostředí. Jedním z důkazů tohoto tvrzení je skutečnost, že „Gottfried Lindauer“ je zmíněn i v dvoudílné knize oxfordské historie Nového Zélandu. Jeho dílo je uloženo v Městské knihovně v Aucklandu(114).

Další česká jména ve spojení s Novým Zélandem budeme hledat jen těžko. Ani Alois Topič, který navštívil celkem 4x Austrálii a jehož bratr na Nový Zéland odešel, ani nikdo jiný se před Kořenským o přínosnou cestu na Nový Zéland nezasloužil.

==== Cesta „k protinožcům“ ====

Jak již bylo řečeno, Kořenský se na každou svou cestu důkladně připravoval a Austrálie, na níž ho poutal především její přírodopisný charakter, nebyla v tomto ohledu žádnou výjimkou. Kořenský se obohacoval vědomostmi z historie osídlování Austrálie a vlastních objevných počinů, své znalosti o Tasmánii získal již doma, ale pokračoval v tom např. i v samotné Tasmánii, kde si vysoce cenil úrovně tasmánských knihoven(115).

Kořenského systematický přístup k práci se projevil v tom, že si z přečtené literatury dělal výpisky a později si začal vést i knihy výstřižků, tzv. scrap – booky, což byla také podstatná náplň Náprstkovy činnosti. Sám Náprstek vytvářel tematicky různě zaměřené scrap-booky, z nichž pro nás nejzajímavější jsou monograficky pojaté exempláře věnované činnosti českých cestovatelů. Do těchto výstřižkových knih se nevlepovaly jen tematicky vhodné články z novin a časopisů, ale i dopisy, brožury, plakáty, pozvánky, navštívenky, úmrtní oznámení, letáky apod. Hodnotu této práce můžeme mnohdy plně ocenit až dnes, Náprstek a Kořenský si však již tehdy uvědomovali, že množství informací o různých záležitostech, roztříštěné ve výtiscích časopisů a novin je natolik cenné, že se vyplatí je systematicky shromažďovat a předejít tak tomu, aby upadly v zapomenutí. Cenným pramenem jsou také Kořenského deníky a záznamníky z cest. Jeho „Deník z cesty k protinožcům“ má celkem VIII dílů, zvláštní místo zaujímají adresář domácích a zahraničních přátel a již zmíněný poznámkový sešit o krajanech v zahraničí(116). Jeho I. díl Deníku z cesty k protinožcům o 70 listech obsahuje na 30 stran výpisků z knih a novinových a časopiseckých článků. Jsou tady také drobné poznámky o tom, co lze o Austrálii a Novém Zélandu nalézt přímo v Náprstkově muzeu. Deník je nadepsán
následujícím způsobem: Praha - Adelaide 1900. Josef Kořenský from Prague. Smíchov. Bohemia. Austria(117).

Na úvodních stránkách najdeme měnové přepočty, vzdálenosti plavby, přepočty námořních mil, seznam literatury a atlasů o Austrálii, 7 stran adres a kontaktů. Mezi nimi samozřejmě figuruje adresa na Ulricha ve Fremantlu, plzeňského rodáka malíře Lindauera z Nového Zélandu, pěvkyni Roubalovou z Melbourne, cukráře Karla Habersbergera ze Strakonic, bohatého českého kupce v Moskvě, kontakty do Japonska a Číny, ale i na jakéhosi Poláka a Maďara u Sydney a první německou osadu Klemzig nedaleko Adelaide, čímž je možné dokumentovat celorakouskou dimenzi Kořenského uvažování. Kořenský si také vytyčil úkol zeptat se na moravskou osadu Puhoi na Novém Zélandu. Připravoval se i z pramenů uložených v Náprstkově a Českém museu - v jeho deníku nechybí seznam rostlin a hmyzu včetně mapek a vyznačení nalezišť, které měl v Austrálii zakoupit pro České museum, ale i pro některé jednotlivce (např. V. Frič). 14 dní před odjezdem obdržel dopis od Emila Holuba, kde mu africký cestovatel přeje za svou choť a za sebe nejlepšího zdaru k nastávající cestě, přičemž ji nazývá „ tělem a duší vznešenou prací k ponaučení našeho drahého národa“ a žádá ho, aby v každé zemi nakoupil jeden exemplář ode všech známek (poštovní obálky, korespondenční lístky), že mu za to ze 3 či 4 násobném obnosu zašle část jeho sbírek jako dar pro jeho školu. Podepisuje se anglicky, „for ever your most faithful friend“(118).

Kořenský zanechal svým přátelům seznam 18 adres na poste restante, konzuláty a přátele s přesným časovým vymezením, kdy na nich bude pobývat a kam mu mají zasílat korespondenci. Bez zajímavosti není ani způsob, jak si opatřil lístek do Austrálie: psal si do Brém, kde žádal o lístek I. třídy za cenu II. třídy. Přišla mu odpověď, že to není možné, ale že vzhledem k účelu jeho cesty obdrží volný lístek na Cejlon, a odtud si zaplatí zbytek cesty.
 
Ve středu 12. září 1900 odjel v 7.20 vlakem II. třídy z Prahy do Benátek, což autenticky ve svém deníku komentuje slovy: „Maloměstské jho spadlo ze mě, jakmile vlak opustil nádraží.“ Stránky deníku z cesty po Itálii popisují jeho zájem o kulturu, 26. 9. nasedá v Neapoli na palubu parolodi „Královna Luisa“ společnosti Severoněmecký Lloyd.

Kořenský ve svém deníku popisuje atmosféru a události během plavby. Za zmínku stojí popis Suezu, fungujícího v té době 30 let, s náčrtkem technologie odčerpávání bahna, a spatření velryb v chladnějších vodách u Austrálie, což už dnes není takovou samozřejmostí jako před 100 lety.

Ve Fremantlu už sice nemohl navštívit svého přítele Poláka, o jehož životě se doširoka rozepisuje (119), setkal se ale s Ulrichem, majitelem pivovaru. Kořenský jmenuje českého katolického kněze Chmelíčka, informuje o úspěšné činnosti protestantských církví a sekt (např. Armáda spásy), po které bylo svobodné australské prostředí místem, kde měly velkou odezvu. Zdá se, že přes široký záběr informací jsou nejoblíbenějším tématem Kořenského jeho popisy přírody. Ulrich Kořenského po pobytu ve Fremantlu doprovodil do přístavu, odkud pokračoval lodí do Adelaide, kam dorazil na konci října. Při prohlídce města si samozřejmě nenechal ujít výstavbu botanické zahrady, obeznámil se s činností Němců usedlých v jižní Austrálii a s australským školstvím, na kterém zdůrazňuje to, že “…dostává celou třetinu zemského rozpočtu…Příšerný militarismus evropský ještě školnímu rozvoji nepřekáží…“(120)

Vedle přírody v okolí Adelaide se věnoval i výzkumu v oblasti vyhaslé sopky Mount Gambier na jihovýchodním cípu Jižní Austrálie. Odtud napsal Kořenský pohlednici svému příteli V. Fričovi datovanou 15.11.1900: „Hledejte na mapě Adelaide a asi 500 km oklikou na jihovýchod a najdete vyhaslou sopku výše jmenovanou. Místo Plutona hospodařím králem nyní já a chytám na jezerních březích šestinohou havěť. Jsem od vás 20 000 km vzdálen, ale jako doma. Ani se mi odtud nebude chtít. Člověk najde všude dobré lidi. Zde je kus pozemského ráje, nejkrásnější v jižní Austrálii. Všecko teď dýše jarem: třešně se červenají, růže v rozkvětu, obilí jedna zeleň. Jel jsem 6 hodin houštím a 6 hodin parkem. Bože, ten svět je přece krásný! Lidé si mě podávají, zvláště když vytáhnu noty a zpívám české písně. Všem Vaším pozdrav! Kořenský.“(121)

Kořenský pokračoval vlakem do Viktorie, kde rozpoznal místa, která navštívil Čenek Paclt, až do Balaratu. Odtud zbývalo po železnici do Melbourne pouhých 120 km. Ve městě tramvají, které mu asi připomínaly pražské linky, v té době právě elektrifikované Fr. Křižíkem, navštívil zoologickou zahradu, Národní muzeum a poslechl si Dvořákovu skladbu Stabat Mater v podání Melbournské filharmonické společnosti. Setkal se s radnickou rodačkou a slavnou operní pěvkyní Gabrielou Roubalovou(122).

V souvislosti s Melbourne také zmiňuje sládka Pešku, který zde žil pouze nějaký čas a pak se vrátil nazpátek do Čech. V Melbourne po něm zůstal Fostrův pivovar, který sám založil a který se podle slov Kořenského „těšil té nejlepší pověsti“. Jeho zájem o setkání s Čechy či s lidmi, kteří měli alespoň něco s Čechami společného, je vidět i z jeho návštěv Českobratrské misie v Ramahyucku 200 km na východ od Melbourne.

Pokus o založení misijní stanice v Ramahyucku v roce 1849 po 7 letech zkrachoval, ale brzy se sem misionáři vrací, aby tu zůstali až do r. 1919, kdy domácí vláda přenesla péči o domorodce z českých bratřů na presbyteriány (123). Josef Kořenský se tady setkal s misionářem Janem Hagenauerem, který tu působil několik desetiletí, a měl na starost celkem 6 misijních stanic. Jedna ze zásluh misionářů spočívá v tom, že zaznamenali přehled jazyků a nářečí aboriginů, a to i těch kmenů, které dnes již vymřely. Další zásluhou byla skutečnost, že jejich misijní stanice sloužily i jako nemocnice. Protestanští misionáři včetně českých bratrů se často vydávali na obtížné cesty do vnitrozemí, aby tady mohli u domorodců šířit svou víru.(124)

V žáru prosincového slunce se Kořenský vydal z Melbourne do Tasmánie, spolu se zástupy obyvatel Melbourne, kteří sem jezdí na rekreaci dodnes. „…Z Melbourne se počítá k protějším břehům Tasmánským asi 500 kilometrů. Paroloď míří do ústí tasmánské řeky Tamar a vypouští pasažery nedaleko města Launcestonu, zásobovaného elektřinou, které se nabylo zdoláním místních peřejí. Podle nich zove se skalnatý žlab Kataraktovou roklí. Vyzískané elektřiny se užívá jak k osvětlování města, tak i k pohonu místní dráhy od té doby, kdy usedl do chodu dynamové stroje český montér Procházka, kterého vyslala vysočanská továrna do Tasmánie, aby práci, zadanou českému podniku, v Launcestownu prováděl…“ (125)

Tasmánii, v mnoha ohledech velice specifickou zemi, Kořenský opět viděl a popsal očima člověka se všeobecným přehledem, přičemž hlavní důraz je opět položen na přírodopisnou stránku. Hovoří o všude přítomných jabloních, zmiňuje se i o tasmánském tygru (vakovci psohlavém), který byl v této době na pokraji vyhubení. Kořenský odkazuje na jeho exemplář v Národním muzeu v Praze.

V Hobartu strávil Vánoce, chválí tasmánské čítárny, kde prý strávil příjemné studijní chvíle. K pobytu v hlavním městě Tasmánie se Kořenský ve svých článcích vrací i později, kdy byl dobýván jižní pól a Hobart byl (a dodnes tomu tak je) poslední zastávkou v civilizaci před cestou na jih. Při této příležitosti Kořenský vzpomíná na svůj pobyt v Sydney, kde se na tamější univerzitě znovu setkal s Woolnoughem, asistentem profesora T.W.Davida, přednášejícího zeměpisu. Seznámili se na lodi plující ze souostroví Fidži, kde se oba poprvé podělili o své poznatky. Kořenský byl překvapen, že Woolnough znal vědecké práce českého vědce Bořického v oblasti „zkoumání drobnohledného“. (Jednalo se o jeho
návod k mikroskopické kvalitativní analýze hornin za pomoci kyseliny fluorovodíkové, ke kterému dospěl v 70.letech 19.stol.) Kořenský se setkal i s profesorem Davidem, který jako první společně se svým společníkem D. Mawsonem dosáhl jižního magnetického pólu.

27. 12. odjel lodí Moana do Invercargillu na jihu jižního ostrova Nového Zélandu. První den v novém roce 1901 zahájil Kořenský cestou k Vakatipskému jezeru, kam odjel vlakem z Invercagillu do Kingstonu. Ve svém pozdějším hodnocení své cesty tradičně věnuje nejvíce prostoru popisu přírody, u fauny a flóry nechybí odborné latinské názvy.

Z Kingstonu Kořenský pokračoval do Queenstownu, které bylo již v této době oblíbeným městem turistů, obdivujících nedaleké ledovcové hory. Kořenský sice neměl možnost spatřit novozélandské fjordy, zato však navštívil muzeum v Dunedinu, kde měl další možnost studia novozélandské zvířeny a kde navštívil univerzitní půdu a veřejné čítárny, u kterých ocenil jejich demokratičnost. Kořenský se tu také setkal s kluby, které se po anglickém vzoru rozšířily po všech britských koloniích.
Z Dunedinu odjel Kořenský železnicí přes Canterburské pláně do města Christchurch, kde také navštívil muzeum, ve kterém objevil v mineralogické sekci několik nerostů z Čech. Jeho další zastávkou byl Wellington, kde se setkal s přítelem Václava Friče, plzeňským rodákem a portrétistou Maorů Bohumírem Lindauerem. Z tohoto asi nejplodnějšího setkání během celé cesty si Kořenský neodvezl jen vzpomínky, které dokumentuje jeho korespondence do Čech, ale i maorské sbírky pro Náprstkovo muzeum. Kořenský Fričovi v dopise, datovaném 19. ledna 1901 ve Wellingtonu, píše: „Milý kamaráde! Jsme zde s panem Lindauerem pohromadě každý den. S radostí jsem mu oznámil, že jste nyní zdráv. On zde přežije zimu a vyrazí do Evropy - snad do Lipska, aby dal hocha do Konzervatoře. Včera jsem u něho hrál národní písničky a zpívali jsme k tomu oba dva. To bylo veselo! Mám se
stále dobře. V pondělí vyrazím do Vanganui a vzhůru po řece téhož jména - celý den- - potom dva dny po malých člunech s Maory ještě dále proti proudu. K horkým jezerům asi za 10 až 12 dni. Že Toníčka pozdravuji a že se těším na shledanou. Viděl jsem mnoho. Váš Kořenský.“(126)

Od pohostinného a přátelského Lindauera, který prý díky Kořenskému slyšel poprvé po patnácti letech češtinu, tedy odjel vlakem do Vanganui, Taupskému jezeru. Z anglicky psaného dopisu od Lindauerovy ženy Rebe z 5.10 1926 se dovídáme o Lindauerově úmrtí. Lindauerův sen spatřit ještě jednou svou rodnou vlast se mu nakonec nesplnil(127).

Ve jeho pozdějších pracích se stala vděčným tématem k psaní sopečná činnost - gejzíry a horké prameny byly ústředním tématem i při psaní o svém pobytu v osadě Rotorua, kam se v té době železniční spojení stále budovalo.

V Aucklandu hledal Kořenský nějaké české krajany, ale marně. Jediný Čech, o kterém se Kořenský v Aucklandě doslechl, byl rožmitálský rodák Jan Bíba, který sloužil u rakouského válečného námořnictva na lodi Saida a r. 1891 v Aucklandě po nemoci zemřel. Z Grand Hotelu v Aucklandu napsal Kořenský další dopis Fričovi, datovaný 14. února 1901: „Milý příteli! Sintr mám, ale je ho málo a přijde ještě draho. Schválně jsem se zdržel v místě Roorua. Více jsem získati nemohl. Bedničku dostanete z Aucklandu. Firma Seegner &amp; Lauggut to dopraví do Prahy. V bedničce jsou též drobnůstky mé: lapilly, obsidián etc. Prosím, to mi uschovejte do krabičky s nápisem: Kořenský. Až se vrátím, dáte mi ty maličkosti pro mou školu. Po zítří odpluji k Přátelským ostrovům, Samoje a k ostrovům Vitským (= Fidži, pozn. J.Ch.), zpět do Sydneje. Pan Lindauer měl ohromnou radost a plakal blahem, když jsem hrál s jeho synkem: Český otec, česká máti… Odpoledne provázím německého guvernéra ze Samoje po Muzeu. Jsem tu již jako doma a mám učenosti plnou hlavu. Těším se na knihu. Vezu znamenité ilustrace. Dostanu-li ostatní věci, jež žádáte, nevím. Vynasnažím se! Že pozdravuji všechny ve Vaší famílii! Zdar profesorovi! Váš Kořenský.“(128)

V dopise byla přiložena i reklamní mapka od společnosti Union Steam Ship Company of New Zeland, Ltd., na které byly zakresleny lodní trasy po ostrovech v Tichém oceánu a kam Kořenský červenou tužkou nakreslil trasu své cesty.

Ve vesnici Puhoi na severu Nového Zélandu se Kořenský setkal s jedinými českými osadníky v této zemi. Jejich první skupina v počtu 80 lidí pocházela z Chotěšova u Stříbra. Kořenský konstatuje, že někteří osadníci již neumí moc česky, ale umí lidové písně(129). Vyjmenovává některá česká jména, se kterými se tu setkal: Straka, Šedivý, Rusek, Kuželka, Papež, Jedlička, Venclík. Konstatuje, že stále nosí slavnostní kroje a udržují dávné zvyky jako jejich sousedé v okolí Plzně. O nepřátelství či zášti mezi Čechy a Němci, kteří tvořili druhou polovinu obyvatelstva vesnice, se Kořenský nikde ani slovem nezmiňuje. Z Nového Zélandu, kde se jistě Kořenský – přírodovědec cítil ve svém živlu, odjel na ostrovy Tonga (ostrovy Tongatapu, Ha´apai, Vava´u), Samoa (ostrov Upolu) a souostroví Fidži (ostrovy Suvu a Nandi) a odtud zpět do Austrálie, do Sydney. Vzpomíná na osudy Čecha Jana Jílka z Litomyšle, který se měl dostat do Austrálie již v roce 1838, opět zmiňuje osudy Čeňka Paclta. Po výletu do Modrých hor obdržel dopis od Vráze, ve kterém byl vyzván, aby se po svých cestách po Číně společně setkali ve Vladivostoku, Kořenský však již předem věděl, že společná cesta přes Sibiř nebude z časových důvodů možná. Stejně tak jako Holub se ve svém dopise loučí anglicky: „HAPPY NEW YEAR AND HAPPY NEW CENTURY!“ (130) Ze Sydney odjel vlakem 25.3. do Brisbane(131).

Poté jako jediný pasažér nákladní lodě odplul přes Korálové moře, Torresův průliv a Celebes na Jávu, kam se dostal 23.4.1901. V horském letovisku Sindanglaja na úpatí sopky Gede se setkal s českým lékařem Václavem Krchem(132). Kořenský navštívil Borobudur, jeho další jávská návštěva se uskutečnila u houslisty Josefa Šrógla, rodáka z Hořovic, kde se narodil r.1861(133). Šrógl odešel po vystudování konzervatoře za prací do světa. Navštívil Kubu (konzervatoř v Havaně), Rusko (stal se carským kapelníkem), cestoval po Egyptě, Indii, Číně a Japonsku. Usadil se právě v Batávii, kde se kromě hudby věnoval i sběru motýlů, chování ptáků a orangutanů, sběru obrazů starých holandských mistrů a astronomii.

Poutavou podívanou nejen pro astronomy bylo téměř zatmění slunce 18.5. téhož roku. Z dopisu z britského Singapuru z 21.5. adresovaného prof. Hlavovi do Čech si můžeme udělat představu o tom, jak Kořenský trávil dny cesty, kdy se zrovna nepřemísťoval z místa na místo(134). „Tak rozmilá volnost! Peněz jako želez - všeho si dopřávám a žiji jako velmož. Před slunce východem do lázně, potom číše kávy, kočárem na procházku v ranních nedbalkách, v 8 1/2 snídani jako posvícení, potom na tržiště, ke knihkupcům, úřaduji, tj. píši psaní a denník, o 1 hod. oběd, po obědě 2 hodiny na loži, kde čtu klepy od Nájemníka (?) až po Živu a Zvon, o 4 hod. lázeň, po ní čaj, opět v kočáře do volné přírody, před večeří koňak a k tomu večerní noviny, v 7 hodin hostina v Klubu nebo u přátel a známých, po večeřu do cirku a na táčky do tajných čtvrtí, kde luštím ženskou otázku - všechno jen theoreticky - před 10 pod baldachýn na lože, a tak to jde den za dnem…“ Dopis dále pokračuje: „Fotografií svého harémového personálu mám mnoho. Pošlu to nákladní lodí - kolik je těch Malajek, Sundajek, Fidžanek, Samoanek, etc.“ Zajímavý je další fakt, který dokazuje holandskou snahu o podporu badatelů v oblasti přírodních věd: „Jako přírodník cestuji na holandských lodích o 25% levněji.“ Kořenský v dopise neopomenul komentovat podmínky tropického klimatu(135). Dopis uzavírá: „Plán se mi trochu hatí - čas utíká - Koreu sotva stihnu. Ale teď je tam Vráz, ten mi to vše poví. Už toho mámplnou hlavu a vrátím se domů jako starý vrták nebo jako učený člověk. Jen peněz přivezu málo - mám je uloženy u Javanek.“
Siam, dnes Thajsko, byl jedinou zemí v jihovýchodní Asii, která se nestala evropskou kolonií. Bangkok se od Singapuru klimaticky příliš nelišil. Z důvodů velké vlhkosti vzduchu podle svědectví Kořenského žádní Evropané nechodili pěšky(136). Ve městě byly četné tramvaje a jako dnes i dobře rozvinutá vodní doprava křižující bangkokské klongy. Dvoukolé vozíky nabízeli čínští rikšové: Číňanů bylo v milionovém Bangkoku téměř jedna pětina. V rychle se rozvíjejícím Bangkoku byli užíváni jako hlavní pracovní síla. Kořenský konstatoval, že na předměstí města přirůstalo továren. Množství komínů přičítal především odvětvím, zpracovávajícím hlavní vývozní artikly země - dřevo a rýži. Dnešní Thajsko je již z převážné většiny naprosto odlesněné, ve vývozu rýže ale nadále zastává přední místo na světě.

Aktuálním problémem architektonických plánů na budování předměstí bylo odvodňování rozsáhlých bažin. Tento úkol, zadaný přímo královskou rodinou, vykonával Ervin Müller z Vídně. Jeho ženou byla Češka, se kterou se seznámil v Praze. Kořenský je oba navštívil a brzy se prý u nich cítil jako doma. Vyřídil si k nim došlou osobní korespondenci a asistoval Müllerovi při jeho horlivé práci na relizaci dalších kanalizačních projektů(137).

Na odvodněných plochách se měli usadit noví osadníci, plánovala se následná výstavba železnice. Konečným cílem bylo rozšířit plochy pěstování rýže a zvýšit její export.

Na výstavbě železnice se velkou měrou podílel moravský inženýr Bock. Kořenskému potvrdil, že bez čínských pracovních sil by se železnice asi nedostavěla.

Kořenský směřoval dále na severovýchod. Do Japonska se podruhé dostal přes Britský Hong Kong v polovině měsíce června. V dopise J. Stupeckému z 26.6.1901 z Jokohamy píše: „Milý brachu, že nejste semnou! Já se v tom Žaponsku samou radostí snad zfanfrním nebo dokonce zblázním. Připlaval jsem do Mikadovy říše v pravý čas. Vše se tu zelená. Temena horská jak brčál, vzduch nebeský éter a duše nevychází z nadšení…Cestuji bez tlumočníka. Zvláště snadno se domluvím se Žaponkami. Vím, jak se řekne po žaponsku hvězdička, sluníčko, květinka. A to poslouchají děvy v říši květin moc rády. Vy ovšem řeknete: „Ten sakramentskej Kořenda, ten tam vyvádí pěkné kousky. Kdyby radši pamatoval na poslední vůli jako já“…Holečku, já si teď musím užíti každé volné chvilky k pozemským radostem.“(138)

Kořenský, jenž se zasloužil o české poznání Japonska, se tam již znovu nepodíval. Následoval ho však jeho synovec Josef (Joe) Hloucha (1881-1957), který svou tvorbou přispěl k dalšímu prohloubení českých znalostí o Japonsku(139). Japonsko se stávalo pro Evropany s postupem doby stále populárnější. Zajímavou osobností, které se Japonsko stalo druhým domovem, byl Kotěrův žák, architekt Jan Letzel (1880-1925). Dílo tohoto stoupence stylu klasické moderny bylo v Japonsku uznávané již za jeho života, ale jeho návrh Paláce průmyslu v Hirošimě proslul až později; jím projektovaná stavba se stala mementem Druhé světové války a celého atomového věku. Letzel byl s Kořenským v písemném styku(140).

Jeho další cesta do Koreje, kde se zastavil jen krátce, je popsána v dalším dopise Hlavovi z Vladivostoku(141).

V nejvýchodnějším městě ruské říše, které se svou výstavností vyrovná městům v evropské části Ruska, se setkal s dalším krajanem. Byl jím bohatý hudebník Jelínek, který z východočeského Bydžova odešel jako ladič pian na Volhu. Jako agent jedné petrohradské firmy se dostal na Kavkaz, do Buchary, Chivy a Turkestánu. Na perském dvoře se stal dvorním ladičem pian, ale odešel do Taškentu a Semipalatinska. Tady se seznámil s Przevalským, se kterým cestoval po dobu pěti týdnů. Jeho
osudy pokračovaly lovem u Tunguzů a obchodem se zbraněmi. Nakonec se usadil ve Vladivostoku a věnoval se prodeji hudebních nástrojů(142).

Kořenský se dále již nikde nezdržoval a přes Sibiř mířil rovnou domů. Na konci září byl již v Praze a žačky se po jeho návratu měly na co těšit. Jeho první kroky opět vedly vždy do domu U Halánků. Vojta Náprstek v této do

== KONTAKTY S KRAJANY ==

Z předcházejících kapitol je vidět, jak Kořenský během svých cest dbal na kontakty s krajany. Kromě těch, které přímo navštívil a o kterých jsem již hovořil, se jednalo i o velké množství vystěhovalců i v zemích, kde Kořenský nikdy nebyl.

Následující kapitola je pokusem o nastínění situace některých našich krajanů v různých častech světa na konci první světové války a v počátečních letech období první republiky. Pramennou základnou je korespondence adresovaná Kořenskému, došlá především v průběhu 20. let. Jedná se o nové informace v oblasti naší historie vystěhovalectví, která je permanentně zanedbávána.

Kořenský byl znám svými čilými kontaty a zájmem o krajany doma i v zahraničí a korespondence uložená v jeho pozůstalosti to jen potvrzuje. Při shánění kontaktů na našince v zahraničí se na Kořenského obraceli jednotlivci i instituce(143). Kořenský v tomto ohledu důstojně převzal Náprstkův odkaz udržování kontaktu s krajany ve světě(144).

Velký počet Kořenského přátel v USA odpovídal míře našeho vystěhovalectví do této země. Mezi blahopřejnými dopisy(145) najdeme v Kořenského pozůstalosti i několik dopisů od V. Záruby, Eduarda Lanka, Sadílka z Nebrasky(146) a poměrně bohatou korespondenci od rodin Korbelovy, Pšenkovy a Vrázovy(147).

Lank v úvodu dopisu děkuje za Kořenského článek o Čechoameričanech, informuje ho o aktuálním dění v Chicagu. K 500. výročí upálení Jana Husa měl být roku 1915 v Chicagu dostaven Husův dům, který se měl stát střediskem všech amerických Čechů - měla v něm být knihovna, spolková a řečnická místnost, měl se tu realizovat program průpravy učitelů na českoamerické školy. Na organizaci tohoto projektu se podle Lanka silně angažovala Jednota českých dam. Lank Kořenskému v balíku poslalá etnografický materiál a výkresy svých žáků.

E. S. Vráz se během svého pobytu v USA pohyboval v prostředí krajanských spolků a na školách v Chicagu přednášel o Čechách. Jeho syn Viktor Emanuel Vráz (nar. 1904) píše ve svém dopise z 9.1 1934 o okolnostech pokrizové hospodářské politiky New Deal. Mladý Vráz se stal významným národohospodářem, přednášel na Western Univesity v Chicagu.

Z korespondence, ketrou zaslal ze Sydney v letech 1921 a 1922 náš významný geolog a generální konzul v Austrálii J.V Daneš, se dovídáme zajímavé informace o českých krajanech v Austrálii. Kořenský, který se během své cesty po Austrálii o krajany intenzivně zajímal, si díky Danešovým dopisům mohl po dvaceti letech doplnit nové skutečnosti. Od Kořenského cesty neuplynulo jen 20 chrolonogických let, díky výsledku světového konfliktu skončilo celé 19. století a začala nová historická éra moderních národních států.

Nově vzniklé Československo našlo ve svém prvním konzulovi v Austrálii člověka na svém místě. Daneš a jeho žena přijeli do Austrálie na začátku srpna 1920 a brzy se dali do práce. Jméno nového státu bylo těžké si zapamatovat, natož si o něm udělat bližší představu. Daneš udělal maximum pro to, aby se nepříznivá situace změnila. Měl s sebou diapozitivy z Československa (v létě 1919 podnikl výzkumnou cestu na Slovensko a Podkarpatskou Rus) a pořádal přednášky, které se záhy staly velmi populární. „Kruh našich přátel je stále širší, skoro je toho až moc…Česká kuchyně všem dobře chutná a tak pracujeme v nejrůznějších směrech, abychom tu zemi, jejíž jméno se tu každý na začátku bál vysloviti, učinili populární…“(148)

Výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat: podle čísel publikovaných roku 1925 dosáhl vývoz do Austrálie v letech 1923-24 66 miliónu korun, což bylo pětkrát více, než v letech 1920-21. Z hlavních československých vývozních artiklů se jednalo o sklo, porcelán, tkaniny, hračky, piana a jiné hudební nástroje, léky, chmel, rukavice, optické přístroje, šperky, papír a likéry. Dominantní dovozní komoditou byla australská vlna(149).

S českými krajany, pokud byli zrovna v Sydney, se Daneš a jeho spolupracovníci scházeli pravidelně 28. října a na narozeniny prezidenta republiky. Do konce roku 1921 se Daneš osobně setkal asi s 250 krajany(150).

Nejlepším přítelem Daneše v Austrálii byl majitel brusířského závodu Václav Jíra, s jehož rodinou byli stále ve styku. Písemný styk s Jírou Kořenský udržoval také. Jíra mu zaslal zásilku opálů a informoval ho o Danešově odjezdu na Novou Guineu. Součástí zásilky byly i fotografie od Daneše, které chtěl Kořenský použít do nového vydání rozprodané Austrálie(151). Jíra, který byl zvolen prvním předsedou Československé obchodní komory v Austrálii (Czechoslovak Chamber of Commerce for Australia), zemřel roku 1922. Ve své závěti nepamatoval jen na příbuzné, ale i na Ústřední matici školskou.

Mladoboleslavský rodák Ladislav Vašek, po dlouhá léta usedlý v Austrálii, se stal tajemníkem Československé obchodní komory. Jak rostl obchod, rozšířila svou působnost nejen na Victorii, ale i Queensland, Jižní Austrálii, Západní Austrálii a Nový Zéland. Vašek byl za války byl hlavním organizátorem Jihoslovanské legie, ze které odešlo na evropská bojiště 12 Čechů, do Austrálie se vrátili čtyři. Jedním z nich byl E. Ballek, který se stal v čsl. legiích poručíkem.

Dalším tajemníkem naší obch. komory se stal brisbanský podnikatel a honorární konzul v Brisbane J. Urban. Tak jako o Jírovi, i o Urbanovi Daneš tvrdí, že za války podporoval vznik samostatného státu.

Zajímavou postavou byl František Karásek. Původem dělník z Borohrádku u Kostelce n. Orlicí žil po dlouhá léta v západní Austrálii a podle Daneše „…lovil vačnatce pro kožešiny, měl potah velbloudí a zažil velmi divoké dobrodružství.“ Dalšími krajany, o kterých se Daneš zmiňuje, byli lékárník C. Holub a Tomáš Pecka z Českých Budějovic. Žil nedaleko Brisbane a věnoval se pěstování ananasů a banánů.

Vědecky zaměřený Daneš se stýkal s odborníky australských učených společností, jako byl T.W.David. Ten chystal v té době vydat svou velkou Geologii Austrálie, o čemž Daneš nezapomněl Kořenského informovat. Závěrem dopisu konstatuje zájem Australanů o náš etnografický materiál, především kroje, a domlouvá s Kořenským výměnu minerálů přes muzeum. Zájem Daneše a Kořenského je dokumentován i z další korespondence(152).

V jižní Africe Kořenský sice nikdy nebyl, ale přesto s krajany usedlými na jihu afrického kontinentu kontakty udržoval. Díky rozsáhlé korespondenci z let 1920-1930 si po ilustraci situace v Austrálii můžeme vytvořit představu i o krajanech v Jihoafrické Unii.

Vladislav Bouček, rodák z Hrubé Skály u Turnova, studoval v Pardubicích. Odjel do Spojených států a odtud na sedm let do Austrálie, aby se natrvalo usadil v Mbancolo ve Willow Vale v Jihoafrické Unii, kde vlastnil dva velké obchody pro domorodce. Poněkud kuriozní je skutečnost, že většinou neprodával za peníze, jednalo se spíše o výměnu zboží. Bouček nabízel také obchod na dluh, který byl splacen až poté, když se černoch vrátil z pracovního pobytu ve zlatých nebo diamantových dolech(153).

Můžeme jen s politováním konstatovat, že se z korespondence Boučkovi Kořenskému nedochovalo více. V Kořenského pozůstalosti je bohužel uložena jen korespondence převážně z období 20. a především 30. let, přestože v písemném styku byli již od počátku století.

V prvním poválečném dopise si Bouček stěžuje na zásahy rakouské válečné cenzury: „Poslal jsem vám dvě psaní, ale nevím, jestli jste je dostal, neb rakouská cenzura vojenská velmi lítě řádila ve psaních těchto.“ Dále pokračuje: „Jiná psaní, která jsem psal přátelúm, měla také následek pro ně četnické výslechy u nich, ač psal jsem jen, že máme důvěru v příznivý výsledek války (to je jak delfické orákulum, může se vykládati na obě strany) a dále psal jsem, že mnoho víme, co se v Čechách děje. I pro to byli vyslýcháni, jak se opovažujeme to vědět.“ Bouček se svým synem zůstal po celou dobu války v Mbancolu. Dvakrát týdně četl vojenské zprávy a pravidelně zasílal peněžité dary na konto spolků v Anglii, Francii a USA, podporujících vznik samostatného státu. Boučkovi odebírali během války českoamerické časopisy, Československou samostatnost z Paříže a materiály obdobného typu z Říma. Byli také v písemném styku s Masarykem a revolučními výbory v Paříži a v Londýně, takže byli o aktuálním dění dobře informováni. Starali se, aby byli naši krajané v zajateckých táborech Jihoafrické Unie co nejdříve propuštěni a pomáhali jim ve finanční tísni.

Podle Boučkových slov o dobrém výsledku války nepochybovali. Na Boučkův návrh vrátit se zpět do Čech však jeho syn nepřistoupil, protože byl navyklý africkým poměrům a klimatu, takže se Bouček rozhodl zůstat(154). Se svým synem plánovali zanechat obchodu a koupit rozlehlou farmu. Bouček Kořenského navštívil roku 1922.

Další Čech, který žil v jižní Africe již před válkou, byl Boučkův přítel Landin z Plzně. Během války bojoval v jihoafrické armádě na západní frontě ve Francii.

Jihoafrická Unie prosperovala díky svému nerostnému bohatství a přímo v centru výnosné těžby, v Kimberley, sídlil další krajan: Dorník-Plater. Tento významný emigrant byl synem z české exulantské rodiny, která přišla do Jižní Afriky již v roce 1647. Přesto si prý po celou dobu členové rodiny zachovali dobrou znalost češtiny. Bouček byl s Dorníkem-Platerem ve styku a zasazoval se o jeho jmenování konzulem pro Jihoafrickou Unii. Žádal Kořenského, aby tuto myšlenku prosadil u vlivných kruhů ve vlasti. Vzdělaný Dorník-Plater vedl organizaci české kolonie v Unii a za války podporoval vznik samostatného státu.

V dopise z 5.9.1928 Bouček Kořenského informuje o úmrtí krajana F. Ondry, kterého Kořenský osobně poznal v roce 1925 během jeho návštěvy v Praze. Ondra pocházel z Moravy a ve Vídni se vyučil mechanikem. Z Francie se odebral do USA, do Afriky odplul před rokem 1910. Začal pracovat v Johannesburgu a po svém propuštění ze zajateckého tábora roku 1916 (přičiněním Boučka a Dorníka-Platera) také on vstoupil do jihoafrické armády. Ondra vlastnil koncese na těžbu cínu v okolí Uzelweni ve Svazijsku a otevřel si doly na zlato a platinu nedaleko Lydenburgu a jako prospektor uvažoval o dalších oblastech možné těžby. Zemřel však na otravu krve dříve, než mohl své plány realizovat. Podle novinového článku z jihoafrických Sunday Times zaslaném Boučkem byl podnikavým mužem, který měl vynalézt nový technologický postup při získávání platiny. Zanechal ženu a děti(155).

Bouček v posledním dopise hovoří o potřebě nových inteligentních a energických krajanů. On sám se ještě dočkal několika vnuků. O Boučkově úmrtí Kořenského informoval nejen Boučkův synovec, ale i Dorník-Plater, který byl jmenován konzulem. V korespondenci děkuje Dorník-Plater Kořenskému za článek o úmrtí Ondry v Národní politice a prosí ho o podobný nekrolog Boučkovi. Vladimír Bouček zemřel 5.2.1930 v Londýně. O tom, proč cestoval do Anglie, nemáme žádné zprávy(156).

Také čtvrtý největší ostrov na světě, Madagaskar, se stal útočištěm pro některé naše krajany(157).
Prvním Slovanem, který se octl mezi madagaskarskými ostrovany, byl Slovák Matúš Móric Beňovský (1746-1786). Válčil na straně Poláků proti Rusům a jako válečný zajatec byl vypovězen až na Kamčatku. Odtud ale uprchl a ve francouzských službách se dostal právě na Madagaskar, kde byl Francouzi zabit(158). Prvním významným Čechem, který odcestoval na Madagaskar, byl Václav Bojer (1797-1856). Jako vyučený zahradník se účastnil přírodovědecké expedice, vedené rakouským botanikem Hilsenbergerem. Ve východní oblasti Indického oceánu zůstal až do smrti(159).

Pražský obchodník s přírodninami a Kořenského přítel Václav Frič byl z Madagaskaru bohatě zásoben přírodninami díky Františku Sýkorovi. Sýkora sídlil v Tananarivu (Antananarivo) a své přírodniny nabízel k prodeji prostřednictvím německy psaného měsíčníku Madagascaria, kde se podepisoval jako Franz Sikora. Vůdce loveckých výprav Vilém Němec (1857-1942) se s ním v Africe setkal a potvrdil, že je prý stále uvědomělým vlastencem a že umí česky(160). Dalšího severoafrického lovce, Bedřicha Machulku (1875-1954), Madagaskar zlákal také a francouzští důstojníci mu na jeho cestě po ostrově vycházeli vstříc.

Kořenskému nejbližší madagaskarský krajan byl Josef Černohouz(161). Znali se již z dob, kdy byl Černohouz zaměstnán v kanceláři majitele brusíren Františka Šlechty v Turnově. Černohouzovi, který odjel na Madagaskar za účelem nákupu surových kamenů, jeho plány však přerušila válka a Černohouz na ostrově nakonec zůstal. Na Madagaskar přijel v dubnu 1914 a přestože zpočátku neuměl francouzsky, brzy si získal mnoho sympatií. „Co znamená slovo Čech (Tcheque) nikdo neznal, ale když zmínil jsem se o Sokolech, ihned bylo mně řečeno, že jsou to lidé, kteří provozují tělocvik a jsou k vidění v cinema zde na Madagaskaru…Sokol-Prague, to byly dvě slova, která tlumočila moje nationalité.“ Pokračuje o současném stavu: „Dnes ovšem jest jinak. Jsem Tchecoslovak a (bien) dobře respektován.“
Na začátku války byl s ostatními rakouskými a německými státními příslušníky zajat a internován na malém ostrově u Tamatave. Černohouz nebyl loajální a jeho spory s konzulem Hasem brzy vešly prostřednictvím místních novin ve známost. Proto byl již po dvou měsících propuštěn a s pomocí několika francouzských přátel mu byl po roce zrušený policejní dozor. Černohouz se jeden rok věnoval obchodu s voskem a kůží. Po vypuknutí všeobecné grafitové horečky se stal společníkem jednoho Francouze, který objevil dosud neznámé naleziště tuhy ve vnitrozemí. Po válce ale obchod s tuhou začal upadat, a tak se Černohouz začal opět věnovat drahým kamenům a zlatu(162).

Bývalý zaměstnavatel Šlechta navštívil Černohouze za doprovodu dvou brusičů Bernata a Bauera v polovině roku 1920. Černohouz svým kolegům pronajal výstavný dům v hlavním městě. Navštívili i Fianarantsou, ležící ve výši 1200 m. Nedaleko osady založil Černohouz farmu, kde jeho dělníci pěstovali ananasy, kávovníky a oranžovníky. Černohouz se pochlubil nově otevřeným prosperujícím dolem na slídu. Tlumočníka dělal Šlechtovi Černohouz, který uměl dobře francouzsky i malagašsky. Šlechta z Madagaskaru odplul 18.10.1920.(163)

Přestože Jižní Amerika patřila k těm oblastem světa, které Kořenský neprocestoval, i tady měl přátele, s nimiž byl v kontaktu.

Největší vlna vystěhovalců z Čech přišla do Brazílie na konci 19. století. Založili si tu své osady a spolky jako „Slavia“ a „Přemysl“. Obzvláště mnoho členů měla Slavie v São Paulu (založena 13.10. 1895), jejímž čestným členem byl také Vráz(164). Kořenský s krajany udržoval kontakty a tak když na jedné z členských schůzí pořádané za přítomnosti konzula Rudolfa Režného předala krajanka Mína Nováková předsednictvu Kořenského podobiznu a tlumočila jeho pozdrav, bylo rozhodnuto, že bude jeho portrét umístěn na čestném místě(165).

Do Brazílie odešla i jedna z Kořenského žaček, Antonie Chmelíková(166). Žila v Čechy nepříliš osídleném São Felicianu, kde pracovala na poště a chodila do polského katolického kostela. Ve svém dopise popisuje brazilské Velikonoce a karnevaly, její čeština obsahuje velké množství portugalských výrazů. Chmelíková poslala Kořenskému několik přírodovědných exemplářů do jeho sbírek.

Bývalá žačka poslala Kořenskému tiskopis o životě Komenského od profesora Lorence Um Apostolo do Progresso. Lorenc byl do Brazílie donucen odejít jako omladinář 90. let. Působil jako učitel a díky své znalosti několika jazyků se věnoval překladatelství. Přeložil do portugalštiny část tvorby Zeyera, Vrchlického, Krásnohorské a dalších. Přeložil také Komenského Labyrint světa a ráj srdce (Labyrintho do Mundo e Paraizo do Coraçao).

Litograf Jaro Mráz ze São Paula byl nadšeným entomologem a pro Národní muzeum obstaral přes jeden milion exemplářů. Často se jednalo o skutečně exotické a vědecky dosud nezpracované druhy. Ve sběru mu pomáhal brněnský rodák Válek, který dohlížel na zpracování kamene nedaleko São Paula. Kořenský si s Mrázem vyměňoval bohatou korespondenci(167).

Argentina byla po První světové válce stále otevřena novým přistěhovalcům(168). Její silně proimigrační politika přilákala do země mnoho Evropanů. Výhodou bylo velké množství neosídlené zemědělské půdy a skutečnost, že přistěhovalcům byla s příchodem do země garantována veškerá občanská práva a úřední ochrana. Protektorem úřadu pro přistěhovalectví do Argentiny byl sám argentinský prezident.

Většina našich krajanů se usadila poblíže bolivijských hranic na severu země, v oblasti Gran Chaco. Z několika set československých rodin tu vzniklo malé město, ve kterém se hovořilo převážně jen česky. Děti krajanů narozené v Argentině dobře ovládaly češtinu díky vzdělání v české škole nedaleko městečka. Školu z hlíny a se slaměnou střechou vybudoval nadšený krajan Jan Moudrý. Přestože do školy to měly mnohé děti daleko, velké vzdálenosti nebyly pro obyvatele pampy problémem. Koní bylo dostatek, a tak se všechny děti do školy svépomocí dostaly. 	Obchodní příručí Jan Fousek byl prvním učitelem, děti se pod jeho vedením naučily číst a psát za čtyři měsíce. Další škola vznikla později u farmy krajana Osyčky.

Nejstarším krajanem v Gran Chacu byl Jan Mouček, kterého přivedla do Argentiny lovecká touha již na počátku století. Dostal se až do Ohňové země a v Gran Chacu skončil roku 1918.

Jiří Kallab vlastnil etnograficky zaměřený obchod s československým zbožím v Buenos Aires. Z fotografie výkladní skříně zaslané 31.8.1927 se dá poznat sortiment výrobků nabízených Kallabem. Jednalo se o polštáře, blůzy, dečky, kraslice, malované talíře, kapesníčky, taštičky apod(169).

Josef Kořenský měl mimořádný zájem o Čechy, kteří působili za hranicemi vlasti. Byl známý svými četnými kontakty s českými krajany v zahraničí a převzal Náprstkův odkaz v ohledu udržování styků a zprostředkování kontaktů s krajany v zahraničí.

== ROZŠIŘOVÁNÍ ČESKÉHO OBZORU ==

Ať se Kořenský vypravil kamkoli, vždy bylo jeho prioritou informovat své spoluobčany o věcech, které prožil a zjistil na svých cestách. Osvětový a vzdělávací účel cest a jejich využití pro pedagogickou praxi byly Kořenského prvořadým zájmem, a proto byly Kořenského cesty podporovány mnohými jednotlivci i institucemi.

Jako přírodovědec odchovaný prostředím Českého muzea byl významným dárcem a organizátorem sbírek pro množství škol a institucí. I během své pedagogické praxe a po odchodu do penze se nadále o přírodní vědy zajímal a zůstal ve styku s mnoha představiteli tehdejší vědy(170). Jako uznávaný odborník byl členem správního výboru a od roku 1922 se stal odborným referentem mineralogických a zoologických sbírek, což představovalo dohlížet na vysokou vědeckou úroveň, inventarizaci a údržbu sbírek. Byl členem dalších prestižních institucí, jako byl Orientální ústav či Československá společnost zeměpisná. Největší poctou jeho úsilí na poli vědy bylo udělení čestného doktorátu přírodních věd Univerzity Karlovy v roce 1927(171). Ve stejném roce byla odhalena i Kořenského pamětní deska v rodném Sušně(172).

Ve své literární tvorbě pro dospívající mládež se snažil zdůraznit především poznávací složku, kterou doplňoval fotografiemi, kresbami a náčrty. Své poznatky předává poutavou a zábavnou formou, neomezuje se pouze na fakta, ale líčí i své vlastní zážitky. Jako pedagog byl členem čitankové komise - připravoval zeměpisně zaměřené články i pro nejmenší. Svou tvorbou, zaměřenou na mládež, oslovil nejširší vrstvy národa a ve své době se stal jedním z nejpopulárnějších českých cestopisců. Kromě skvělého stylu a krásného jazyka v jeho tvorbě naplňuje obdivem bohatá myšlenková náplň, obsahující všechny obory lidského konání a vědění. Jeho tvorba zásadní měrou napomohla
k rozšíření obzorů především mladší části naší veřejnosti. Kořenský ale psal reportáže i odborné články do různě zaměřených novin a časopisů, pořádal výstavy a přednášky po různých částech země (173) a ve dvacátých letech byl společně se svým přítelem E. S. Vrázem také prvním cestovatelem, který vyprávěl o svých cestách na vlnách rozhlasu. Vráz patřil k nejlepším Kořenského přátelům, přestože po většinu života je oddělovaly tisíce kilometrů. V přátelství je sbližovaly společné rysy jejich povahy - láska k přírodě a k mladým lidem(174).

Samostatnou kapitolou Kořenského osvětového působení byla vlastní pedagogická praxe. Kořenský byl jako učitel všestranně zaměřený a pro názornou výuku užíval vhodné didaktické pomůcky. Důkazem toho jsou výukové tabule, o kterých je dále pojednáno v příloze na konci této práce.

Na učebních tabulích o Austrálii a Novém Zélandu nejsou umístěny pouze profesionální fotografie, ale i kresby, které snad pocházejí od samotného Kořenského, dále pak obrazový materiál ze soudobého tisku. Velké množství názorných kreseb pro jeho smíchovské žačky bude dnes i laikovi připadat málo věrohodné. Mám na mysli např. některé kresby australských domorodců a australské fauny, které byly otištěny i v jeho knize K protinožcům. Musíme si však uvědomit, že při stupni tehdejšího technického pokroku nebylo lehké pořídit komplexní seznam všech potřebných vyobrazení na fotografiích. Přestože Josef Kořenský na rozdíl od jiných českých cestovatelů sám nefotografoval, v jeho pozůstalosti je poměrně velké množství obrazového materiálu. Fotografování tehdejší technologií bylo velice obtížné, proto si Kořenský si opatřoval velké množství fotografií od profesionálních fotografů v jednotlivých zemích. V Náprstkově muzeu je uloženo na 1200 tematicky různorodých fotografií z celého světa s výjimkou Jižní Ameriky a polárních oblastí(175).

Pro své znalosti a povahové vlastnosti byl Kořenský oblíbený nejen u svých žaček a přátel, ale i všech ostatních, co ho znali(176). Podle Vavrouška patřil k těm, kteří se těšili všeobecným sympatiím. Dobrá nálada, laskavost a duševní harmonie mu společně s dobrou životosprávou i přes život ve městě napomohly k dobré kondici a harmonickému stáří. Zemřel ve svém smíchovském bytě 8.10. 1938.

Neustále optimistický a sběhlý Kořenský byl oblíbeným hostem u svých přátel i při sezeních intelektuálních kruhů působících v Praze(177).

Na jaře a na podzim Kořenský navštěvoval statek Františka Slavíka v Hrochově Týnci, v létě jezdil do Poděbrad za lékárníkem a archeologem Janem Hellichem a setkával se s Josefem Štolbou, Vrázem a spisovatelem Ignátem Herrmannem. Na konec léta odjížděl do Sedmihorek, kam jezdil přes 40 let. Tady se setkával s Josefem Pekařem, bratry Fričovými a dalšími.

Z pražských učených společností patřila k nejvýznamnějším večerní beseda „dlouhý stůl“. Scházeli se tu František Křižík, prof. L. Píč, Jaroslav Vrchlický, Alois Jirásek, Bohdan Kaminský, Jaroslav Kvapil, Antonín Klášterský, Vojtěch Hynais, Josef Václav Myslbek, Antonín Dvořák a další.

Po první světové válce se scházela menší společnost u „Olivova stolu“ v hostinci „U Bumbrlíčků“ na Národní třídě. Název pocházel od malíře a patrona stolu V. Olivy, který učenou společnost maloval. 	Kořenský byl také oblíbeným hostem mnohých rodin, u kterých se také scházel výkvět tehdejšího společenského života. Přínos Kořenského pro rozšiřování obzorů české společnosti oceňovali již jeho současníci. Jako dokumentace nám mohou posloužit soudobé novinové zprávy a korespondence v Kořenského archivní pozůstalosti. Z velkého počtu gratulantů ke Kořenského výročím, ke kterým patřily význačné osobnosti politického a společenského života (Masaryk, Klofáč, Kvapil, Frant. Schwarzenberg apod.), ale i jeho čtenáři a bývalí žáci, vybírám několik nejzajímavějších.

Česká společnost zeměpisná (později Československá geografická společnost) poděkovala Kořenskému v červenci 1937 ústy Václava Švambery, předsedy společnosti v letech 1931-39. Bylo to při příležitosti Kořenského devadesátky: „…devadesáti let života věnovaných pilné a úspěšné práci na poli české geografie a věd přírodních vůbec. Rozsáhlými cestami ve všech zemědílech a dvěma cestami kolem světa shromáždil jste velké množství cenných poznatků, jichž jste s neobyčejným zdarem dovedl užíti k popularizaci věd přírodních a zvláště zeměpisu.“(178)

Orientální ústav mohl ve svém blahopřání Kořenskému poděkovat za to, že slavný cestovatel Kořenský byl jedním z jeho zakladatelů. Také Orientální ústav mu je vděčný za jeho vynikající učitelskou činnost a úsilí na poli vědeckém a badatelském(179).

Kořenskému byla za jeho celoživotní činnost udělena čestná plaketa hlavního města Prahy. Primátor Baxa v dopise píše: „…byl jste, vážený pane, jedním z prvních, kdož své poznatky doplnili činností praktickou, shlédl jste velkou část světa a své velké a krásné poznatky a bohaté zkušenosti uložil jste v díla trvale cenná a stále vyhledáváná.“(180)

Zajímavý je další dopis, který dokazuje Kořenského podíl na výchově občanů, kteří později usilovali o ekonomické spojení Československa se světem. Generální sekretář Obchodní a živnostenské komory Zdenko Fafl 26.7.1937 píše: „..svými knihami, svého druhu nejlepšími v naší literatuře, zprostředkoval jste českému člověku poznání širého světa a budil jste jeho touhu poznávací. Stal jste se tak z nejdůležitějších vychovatelů českého národa a jeho mírumilovné expanze. Tím jste mohutně zasáhl nejen do národní osvěty vůbec, ale také do výchovy českého hospodářského intelektu nové ražby…“(181)

Vedoucí geologicko-paleontologického oddělení Národního muzea Koliha poděkoval Kořenskému za jeho cestopisy a články ve Vesmíru.

Díky nim a díky článkům od Friče se prý začal v mládí věnovat studiu a sbírání přírodnin(182). Pedolog Spirhanzl-Ďuriš mluví ve stejném duchu. „Byl jste z prvních, kdo z dalekých krajů přinesl pravdivé záznamy a naše vědomosti obohatil. Jako dávný Váš čtenář rád kvituji vliv, který Vaše cestopisy na mou neposednou duši měly.“(183)

Díkuvzdání za jeho činnost zasílaly nejen osobnosti zvučných jmen, ale i ostatní. A. V. Hromada, učitel z Velké Vsi u Prahy roku 1925 Kořenskému píše: „…byl jste to Vy, vlastně Vaše kniha Z dalekých krajin, která před 26 roky vzbudila ve mně lásku k zeměpisu a touhu po cizích krajích.“ Sám Hromada podle svých slov procestoval celý evropský jih a dvakrát navštívil severní Afriku. V Eski Šehiru hledal hotel Kořenského sestry, ale nepochodil. Antonín Stach u svých žáků používal Kořenského knih jako přechod k odborné a vědecké četbě(184).

Kořenský předal svůj pedagogický odkaz na další generaci učitelů a v kontextu zesilujícího trendu globalizace je jeho poselství zcestovalého učitele se světovým rozhledem výzvou i pro nás.
Úplným závěrem ocituji část blahopřejného dopisu od předsednictva Ústředního výboru Klubu československých turistů k oslavě Kořenského devadesátých narozenin: „Narozenin člověka, který celý svůj život věnoval jednomu cíli - poznání krás přírody, akterý vším svým konáním měl na mysli jedno: sděliti své dojmy s jinými a získati je tak pro své ideály. Vaše činnost spisovatelská a přednášková to byla, která seznamovala nás s vnějším světem. V dobách, kdy jméno Čech a Čechy bylo pro ostatní svět věcí skoro neznámou, šířil jste poznání naší vlasti ve všech zemích světa. A nás jste naopak poučoval o bájných mořích, vůní koření dýšících zemích a probuzoval jste v nás touhu následovati cestu, kterou jste s takovými oběťmi vykonával.“(185)
   	
== ZÁVĚR ==

Tato diplomová práce je prvním pokusem o skutečně komplexní zhodnocení Kořenského celoživotního úsilí a jeho přínosu pro českou společnost vůbec. Má práce je výsledkem zpracování veškeré Kořenského literární tvorby a všech dostupných pramenů z jeho pozůstalosti, uložené v Archivu Knihovny Náprstkova muzea v Praze.

Kořenský se svou celoživotní činností velkou měrou zasloužil o prohloubení poznání na poli přírodních věd. Jeho vědecké znalosti mohly být rozšířeny především díky jeho zahraničním cestám, ze kterých plynuly vědě četné sbírky.

Výsledek jeho cest byl nejen hmotný, ale především duchovní. Jeho největší přínos spočívá v přiblížení poznatků ze světa a z oblasti přírodních věd široké veřejnosti. Díky jeho práci se mnoho jeho spoluobčanů mohlo poprvé dovědět bližší informace o zemích, které znali do té doby jen povrchně. V tomto ohledu byla převratná Kořenského cesta do Austrálie a na Nový Zéland.
Všestranně nadaný Kořenský se jako výborný pedagog a obratný spisovatel soustředil především na českou mládež, pro kterou se stal nejpopulárnějším cestopiscem a ve které vychovával spoluobčany se světovým rozhledem. Kořenského cestopisy začaly vycházet právě v době, kdy se u nás začal zvyšovat zájem o cizí země. Kořenský svou tvorbou účinně zasáhl generaci, která byla v pozdějších letech rozhodující hybnou silou prvorepublikového Československa, hledajícího své stabilní postavení ve světě.

Jeho osvětové působení bylo všestranné a vyčerpávalo všechny možnosti tehdejší doby. Vydal velké množství knih, měl bohatou publikační činnost ve velkém počtu novin a časopisů, pořádal přednášky a výstavy, vystupoval v rádiu a při výuce používal názorné didaktické
metody.

Kořenský patřil do okruhu cestovatelů kolem Vojty Náprstka, kteří české společnosti přinášeli poznání světa a dokazovali, že cizí země nám mohou přinést cenné poznání. Kořenský byl vnímavou osobností se světovým rozhledem. Dokázal referovat o světě, a to nejen prostředkovaně, ale hlavně na základě svých vlastních zkušeností. Udržoval kontakty se světem a s našimi krajany v zahraničí.

Jeho osvětová činnost vyvrcholila ve zralém věku, v období první republiky patřil spolu s Vrázem a v té době již zesnulým Holubem k našim nejpopulárnějším cestovatelům vůbec.

Na rozdíl od jiných cestovatelů Kořenský sice nepatřil mezi ty, kdo mapovali dosud neznámá místa planety, ale z českého pohledu přesto objevitelem byl. Svou činností „objevoval“ cizí země nejširším vrstvám české společnosti a zásadní měrou se tak zasloužil o rozšíření obzorů moderního českého národa, integrujícího se do propojujícího se světa.

Jeho trvalý odkaz si zasluhuje naši zvýšenou pozornost. Jeho celoživotní osvětové úsilí by bylo nejlépe uctěno vydáním monografie, kterou si tento velký český cestovatel a pedagog bezesporu zaslouží.

== Odkazy na prameny a literaturu ==

1) O tom, že pohled Čechů na okolní svět byl i v druhé polovině 19.století značně zúžený, svědčí i výroky z řad některých českých intelektuálů, kteří byli ve své době považováni za duchovní elitu národa. Ještě Tereze Novákové stačil výlet do Tyrol k tomu, aby se začala strachovat, že ji alpská veleba zastíní „milé Čechy“. Podiven (PŘÍHODA, P., PITHART, P., OTÁHAL, M.): Češi v dějinách nové doby. 1.vyd. Praha 1991, s.196.

2) Tamtéž, s.197.

3) Příkladem jsou známé spory mezi ruchovci a lumírovci.

4) Blíže viz POLIŠENSKÝ, J.: Úvod do studia dějin vystěhovalectví do Ameriky. 1.vyd. Praha 1992.

5) Podle Polišenského udalo v roce 1970 svůj český původ na 450 tisíc Američanů.

6) Podrobná analýza této problematiky viz URBAN, Z.: Století českého kalendáře. 1.vyd. Praha 1987.

7) V kalendářích se postupně objevovaly i zprávy od moderních českých cestovatelů. Ve Velkém slovanském kalendáři na rok 1880 se například objevily informace o Kafrech z Jižní Afriky, získané Holubem. Srv. Urban, cit.dílo, s. 131-134.

8) Podrobný životopis Náprstka viz KODYM, S.: Dům u Halánků. 1.vyd. Praha 1955 a ŠOLLE, Z.: Vojta Náprstek a jeho doba.1.vyd. Praha 1994.

9) Šolle, cit. dílo, s.56.

10) O tom, proč se Náprstek rozhodl pro Ameriku, se můžeme dočíst z dopisu na rozloučenou, který posílal matce z Hamburku v říjnu 1848. Tamtéž, s.245.

11) Tamtéž, s.157.

12) Tamtéž, s.179.

13) V Japonsku byl Čech Karel Hora, který vystavěl plynárnu ve městě Kobe. Do Číny se dostala Johanna Zdeborská z Prahy, která se provdala za německého konzula Fokeho. Příznivcem Náprstkova muzea byl též Vilém Němec, nejprve působící jako lékárník v Egyptě a později organizátor loveckých výprav do Súdánu. V Kongu to byl Antonín Staněk, který zde působil jako inženýr na parníku. V Německé východní Africe působil jako misionář a správce státních plantáží Martin z Lány. Řadu přátel měl Náprstek přirozeně i v různých evropských zemích - ve Francii, Německu, Rusku. Tamtéž, s.199.

14) Téma Národopisné výstavy je obšírně zpracováno v knize BROUČEK, S. aj.: Mýtus českého národa. 1.vyd. Praha 1996.

15) Tamtéž, s. 117-120.

16) Seznam literatury o českých cestovatelích:
KUNSKÝ, J.: Čeští cestovatelé I,II. 1.vyd. Praha 1961.
MARTÍNEK, J., MARTÍNEK, M.: Kdo byl kdo. Naši cestovatelé a geografové. 1.vyd. Praha 1998.
RODR, J.: Příběhy z dalekých krajin. 1.vyd. Hradec Králové 1986.

17) Blíže viz GLÜCKSELLIG, J.: Emil Holub. In: Přemožitelé času, 5, Praha 1987, s.168.

18) GLÜCKSELLIG, J.: Antonín Stecker. In: Přemožitelé času, 5, Praha 1987, s.181.

19) Autoři J. a M. Martínkovi v citovaném díle místo Tjeribonu uvádějí chybně Tjirebon.

20) Holanďané díky své převaze nakonec zvítězili, ale až v letech 1903-1904.

21) KOŘENSKÝ, J.: O zvířatech a lidech. 2.vyd. Praha 1925, s.19-24.

22) Tamtéž, s.22.

23) Martínkovi, J. a M., cit. dílo, s.464.

24) Ke Kořenského biografii jsem použil následujícího materiálu:
TODOROVOVÁ, J.: Josef Kořenský – nejen cestovatel. In: Český lid, 83, Praha 1996, s.47.
VAVROUŠEK, B.: Dr. Josef Kořenský (životopisná stať a hrst přátelských vzpomínek k jeho devadesátce). Praha, 1.vyd. Praha 1937.
TODOROVOVÁ, J.: Josef Kořenský a Smíchov. In: Res musei pragensis, 5, 1995, 4, s.1.
KUNSKÝ, J.: Čeští cestovatelé, II. 1.vyd. Praha 1961, s.125-129.
RODR, J.: Příběhy z dalekých krajin. 1.vyd. Hradec Králové 1986, s.258-264.
GLÜCKSELLIG, J.: Josef Kořenský. In: Přemožitelé času, 7, Praha 1987, s.169.
ARCHÍV KNIHOVNY NÁPRSTKOVA MUZEA V PRAZE, Fond Čeští cestovatelé, osobní pozůstalost Josefa Kořenského (dále AKNM-JK), krab.1, N2A7/1a,b. Schéma rozrodu rodiny Kořenských.

25) 	Kořenský ovládal kromě němčiny a francouzštiny také angličtinu, která byla na jeho mimoevropských cestách nezbytná. Roku 1919 vydal u J. Otty svůj překlad z norštiny, národopisnou Lailu od Friise.

26) 	AKNM-JK, krab.7, N2A53/2. Sazební předloha knihy Z domova a cizích světů - soubor rozptýlených článků. Kap.1, V českém muzeu před sedmdesáti lety.

27) Frič, který prý uměl německy, anglicky a francouzsky lépe než česky, měl problémy s českým pravopisem. Kořenský vypráví, jak na začátku jedné přednášky napsal na tabuli nápis „RYBI“. Když se ozval podezřelý šum, Frič nadpis opravil na „RIBY“. Aula se rozburácela smíchem a zmatený profesor to zkusil znovu. Do třetice se rozhodl pro „RIBI“. AKNM-JK, krab.7, N2A53/2.

28) Tamtéž.

29) AKNM-JK, krab.1, N2A1/2. Podepsán je Dr. Karel Amerling, ředitel školy.

30) AKNM-JK, krab.1, N2A2/1a. Jmenovací dekret.

31) AKNM-JK, krab.1, N2A2/1b. Citace z dekretu od okresního školdozorče Wilímka.

32) AKNM-JK, krab.7, N2A53/2, kap.1

33) Více o tomto období viz publikace MAYER, B.: Monografie Radnicka. 1.vyd. Příbram 1948.

34) MAREK, F.: Demografický vývoj politického okresu Rokycany v letech 1869-1930. In: Minulostí Rokycanska, 8, 1971, s.46.

35) 	KNITTL, Č.: Občané z Rokycanska zakladateli osady v Rumunsku. In: Mladé Rokycansko, 5, 1937, 9, s.3.

36) 	Dodnes žije v Banátu na 5-6 tisíc krajanů, kteří si po sto sedmdesát let zachovali tradiční kulturu a jazyk z počátku „století páry“.

36) Kořenského Poznámkový sešit o krajanech v zahraničí (1913). AKNM-JK, krab.3, N2A30/37.

37) CIRONIS, P.: Přežil zkázu Titaniku. 1.vyd. Rokycany 1998.

38) AKNM-JK, krab.7, N2A 53/2, kap 1.

39) Informace o historii školy: Státní okresní archiv Rokycany, Kronika měšťanské a obecné školy chlapecké v Radnicích 1830-1918.

40)AKNM-JK, krab.2, N2A21/42.

41) Mezi blahopřáními vyniká i poněkud úsměvné vyznání od Jana Růžičky(AKNM-JK, krab.2, N2A22/3): „Já Vám Mýlovaný Přítely k vaším mýlým Narozeninam 90letým Přejí aby ste ve zdraví dosáhl té 100 letum To Vám Přeje se srdce Váš moc známý Jan Růžička 86 lety. Kriminálník.“ Další korespondence z Radnic: AKNM-JK, krab. 2, N2A20/2, N2A18/5, N2A17/22.

42) FALTYSOVÁ, M.: Učitel a cestovatel Josef Kořenský. In: Zprávy z muzeí od Trstenické stezky, 6, Litomyšl 1969, s.11.

43) Tamtéž, s.13.

44) AKNM-JK, krab.1, N2A2/1d. Jmenovací dekret.

45) AKNM-JK, krab.1, N2A1/3. Vysvědčení o vykonání zkoušek
učitelských - vysvědčení druhého stupně.

46) AKNM-JK, krab.1, N2A2/1e.

47) AKNM-JK, krab.1, N2A1/4. Vysvědčení třetího stupně z 22. 5. 1873.

48) Adolf Popler byl krajským velitelem studentských legií v roce 1848, má zásluhu na výstavbě železnice z Chocně do Litomyšle.

49) Vavroušek, cit. dílo, s.19. Vzpomínky O. a A. Poplerových.

50) PAKOSTA, O.: Entomologové Litomyšlska. 1998. Dosud nepublikováno.

51) Srv. Faltysová, cit. práce.

52) Tamtéž, s.16.

53) Tamtéž, s. 15.

54) AKNM-JK, krab.1, N2A2/1f-i. Dekrety. AKNM-JK, krab. 7, N2A50/18.

55) Státní okresní archiv Svitavy se sídlem v Litomyšli, fond Tělocvičná jednota Sokol Litomyšl 1870-1951, karton 57/2.

56) AKNM-JK, krab.2, N2A18/4. Dopis od Správy městského muzea v Litomyšli.

57) AKNM-JK, krab.2, N2A21/16 a N2A21/32.

58) AKNM-JK, krab.2, N2A16/20. Novákův veršovaný pozdrav z Itálie z 5 .5. 1930. AKNM-JK, krab.2, N2A21/39. Dopis Nováka a jeho ženy z 24.8.1838.

59) AKNM-JK, krab.7, N2A53/2. Článek z Pražské škole měšťanské z ledna 1930. Kořenského vzpomínky na začátky smíchovského pobytu.

60) AKNM-JK, krab.7, N2A52/2. Vlastní podrobné vzpomínky na „dávná léta“.

61) AKNM-JK, krab.7, N2A53/2, str. 57. „Naše večírky s lékařem Chodomským před 50 lety“, článek z NP, 17.5.1931

62)viz 34),tamtéž, s.2.

63) AKNM-JK, krab.2, N2A15/22. Holubův dopis z 27.8.1900.

64) AKNM-JK, krab.2, N2A26/2. Kořenského dopis dr. Bečkovi,
předsedovi klubu Starosmíchovanů ze dne 1.4.1936.

65) Todorovová: J.K. a Smíchov, viz 1)

66) AKNM-JK, krab.1, N2A2/1j-m. Jmenovací dekrety.

67) AKNM-JK, krab.1, N2A2/2j,k. Platové výměry.

68) AKNM-JK, krab.1, N2A2/1n. Žádosti vyhověno 23.3.1908

69) Seznam novin, almanachů a časopisů, kam J.K. od r. 1870 do své smrti přispíval :
Zeměpisný slovník, Živa, Vesmír, Květy, Česká revue, Lumír, Osvěta, Přítel domoviny, Vesna, Slovanský sborník, Světozor, Zlatá Praha, Průmyslové listy, Časopis českých lékařů, Česká škola, Pedagogium, Škola a život, Beseda učitelská, Zpravodaj, Národní listy, České noviny, Národní Politika, Politik, Pokrok, Nový večerník, Posel z Budče, Venkov, Das Ausland, Boleslavan, Jarý věk, Besídka malých, Evropa, Kytice, Pedagogické rozhledy, Věda přírodní, Pražská škola měšťanská, Nová Praha, Lázně Poděbrady, Svět a vlast, Malý čtenář, Zvon, Čítanky pro školy obecné, Budečská zahrádka… Nejvíce příspěvků mu vyšlo v NP a přírodovědném Vesmíru.

70) AKNM-JK, krab.4, N2A31/1.

71) Také Rakouskému Lloydu se dostávalo státní podpory, která pokrývala především taxy v Suezském průplavu, stát také poskytoval bezúročné půjčky na zakoupení nových parníků. Rakouský Lloyd zajišťoval dopravu a poštovní spojení nejen v Jaderském, Středozemním a Černém moři, ale i s Východní Indií, Japonskem a Brazílií.

72) 	Lloyd vydával noviny Lloyd News, které se věnovaly námořnímu obchodu a podávání zpráv o plavbách obchodních lodí.

73) 	Bacil cholery objevil Koch v nakažené vodě v roce 1855.

74) 	Další fakta ohledně vystěhovalectví viz Polišenský, cit. dílo.

75) 	Kareš se soustředil na české vystěhovalce a ve své době patřil k nejaktivnějším agentům, zprostředkovávajícím cestu do Ameriky.
 
76) 	Polišenský, cit. dílo, s.15.

77) 	Polišenský, cit. dílo, s.24.

78) 	KOŘENSKÝ, J.: Cesta kolem světa. 1.vyd. Praha, 1894.

79) 	Kořenský spatřil po 16 letech bílé křídové skály Doveru. Tamtéž, s. 21.

80) 	AKNM-JK, krab.3, N2A30/12. Deník „Cesta kolem světa“, I díl: „Třetí den plavby, 25.5. čtvrtek. Celou noc loď se značně potácí, dlouhé vlny do sebe narážejí a způsobují…jenom pohyb podélný…K snídani dostavilo se jen málo hostí. Většina podlehla nemoci, ač je moře dost klidné. Opačný vítr je toho příčinou.“

81) 	TINDALL, George B.: Dějiny USA. 1.vyd. Praha 1994, s. 415.

82) 	Citát z Kořenského Cesty kolem světa, s. 56. (Dále jen CKS).

83) 	Na konci století měl New York i s předměstími 3 milióny obyvatel.

84) 	CKS, s.78.

85) 	CKS, s.87-93.

85) 	CKS, s.109.

86) 	Další detaily CKS, s.110 a AKNM-JK, krab.6, N2A48. (8 ks drobných tisků k misijní činnosti Jednoty).

87) 	CKS, s.117-123.

88) 	AKNM-JK, krab.2, N2A15/19b. Reakce I. Herrmanna na smrt společného přítele Šnajdra ze 2.7.1920. Také Herrmann byl se Šnajdrem v písemném styku.

89) 	CKS, s.141.

90) 	Karel Jonáš, vydavatel týdenníku Slavie, žil asi 100 km od Chicaga, v Racine. Tam ho oba čeští cestovatelé navštívili.

91) 	CKS, s.156.

92) 	George Pullman byl stavitelem a designérem interiéru železničních vozů a jeho návrhy mu přinesly velké jmění. „Self-made Man“ Pullman založil společnost na předměstí Chicaga. Jeho žena při cestách po Evropě navštívila Náprstka a překvapily jí jeho znalosti a množství
literatury vztažné k Pullmanově činnosti. Náprstek si byl vědom toho, jaký má jméno Pullman význam v technickém světě. CKS, s.154.

93) 	CKS, s.188.

94) 	CKS, s.222.

95) 	Z Colorado Springs vyjeli výletní ozubenou dráhou (otevřena 1891) až na vrchol Pike´s Peaku (4301 m). Na vrcholu byla v té době nejvyšší telegrafní stanice na světě. CKS, s.231.

96) 	CKS, s.286.

97) 	CKS, s.258.

98) 	Kořenský si byl zřejmě vědom české neznalosti a nedostatku informací o Havajských ostrovech a jeho obyvatelích. Proto se jim ve svém citovaném cestopisu věnuje komplexně na stranách 303-341. Protože zastávka trvala jen 24 hodin a Kořenský nemohl vše zjistit během návštěvy samotné, uvádí na str. 342 seznam literatury (9 titulů v angličtině a němčině).

99) 	AKNM-JK, krab.2, N2A26/1. Korespondenční lístek redaktorovi Anýžovi z Národních listů. „Milý pane redaktore! Šťasten a blažen procházím se ve stínu palem kokosových, jež tu tak mohutně se vypínají z vulkanické půdy čarokrásných krajů. Vzpomínám na Vás v dálné končině našeho českého království. Kéž vás všechny zase ve zdraví uvidí Váš Josef Kořenský.“

100) 	Kreitner se v letech 1877-1880 účastnil výpravy do Indie, Žaponska, Tibetu a Barmy. Viz KOŘENSKÝ, J.: Cesty po světě. Žaponsko. 1.vyd. Praha 1899, s.16. (Dále jen Žap.)

101) 	AKNM-JK, krab.2, N2A15/10. Rio Crizuki píše v anglicky psaném dopise o následcích zemětřesení, které je stihlo. Dopis Kořenskému z 21.2.1895.

102) 	Viz Žap., s.126-135. Následují dvě ukázky japonských pohádek.

103) 	Tamtéž, s.157-185.
 
104) 	KOŘENSKÝ, J.: Cesty po světě. Z Číny oklikami do vlasti. 1.vyd. Praha 1899, s.45.

105) 	Tamtéž, s.58.

106) 	Tamtéž, s.102. Kořenského vlastní překlad.

107) 	AKNM-JK, krab.1, N2A5/3a.

108) 	KOŘENSKÝ, J.: Cejlon. Praha b.r., s.318.

109) 	KOŘENSKÝ, J.: Cesty po světě. Z Číny oklikami do vlasti. 1.vyd. Praha 1899, s.193.

110) 	Tamtéž, s.237-240.

111) 	Tamtéž, s.303: Arabský pan fikih (arabsky učitel, pozn.J.CH.) uvítal mě ve své škole velmi uctivě a klonil se přede mnou jako před mocným pánem. Přišel mi vstříc až ke dveřím. První slovo, které ke mně arabský pan kollega promluvil, bylo: Bakšiš! Při tom tvářil se velmi líbezně a oddaně a natahoval ruku po zpropitném. Za stříbrný desetníček byl mi arabský pan fikh ke všem službám a okazoval mi všecky zajímavosti té školy. Ale mnoho znamenitostí v ní neměl. Stolice, na níž fikh seděl, podobala se verpánku. Jiných stolic tam nebylo. Kdybych se byl chtěl v arabské té škole posaditi, byl bych musel zasednouti na hliněnou zem jako školáci. ..Pan fikh dlouho utišoval školáky, až se mu kázeň, udržovaná pomocí palmového prutu, podařila. V druhé ruce držel pan fikh cigaretku. Chvílemi kouřil, chílemi dotýkal se nepříliš jemně svých oveček a makavě přesvědčoval hubená jejich těla o citelnosti svého učitelského žezla… Mezi školáky káhirské školy pozoroval jsem též dva dozorce. Pomáhali panu fikihmu udržovati pořádek…(pobízeli školáky) opět pádnými ranami, jež jim nohama zasazovali do ohnutých hřbetů za souhlasu pana učitele.“

113) Tento kredit mu přiznává i náš současný odborník na oblast Austrálie, Josef Brinke (nar.1934). Srv. BRINKE, J: Češi v Austrálii, Svět v obrazech, 1969, 14, s.24.

114) SINCLAIR, K.: The Oxford Illustrated History of New Zealand I., 2. vyd, Auckland 1996, s.146.

115)Informace o životě a genocidě Aboriginů v Tasmánii získal z knihy Jamese Bouwrera: The last of the Tasmanians. Daily Life and Origin of the Tasmanians. Ukázky původního tasmánského jazyka z obšírné práce Edwarda Curra: The Australian Race.

117) Jmenný seznam, adresy a poznámky k jednotlivým českým krajanům si Josef Kořenský pečlivě vedl: AKNM-JK, krab.3, N2A30/36 - Adresář domácích a zahraničních přátel (1913). AKNM-JK, krab.3, N2A30/37- Poznámkový sešit o krajanech v zahraničí (1913).

118) AKNM-JK, krab.3, N2A30/37: vázaný v tmavě červených koženkových deskách (8,5 x 14,5 cm).

119) AKNM-JK, krab.2, N2A15/22. Holubův dopis z 27.8.1900.

120) KOŘENSKÝ, J.: K protinožcům, I. 1.vyd. Praha 1904, s.85–95.

121) Tamtéž.

122) O Roubalové blíže v kapitole 3.2.1

123) 	AKNM-JK, N2A48/1-8.

124) 	Náplní jeho činnosti se Kořenský věnuje poměrně obsáhle v knize K protinožcům na s. 430 – 468.

125) KOŘENSKÝ, J.: Vánoční cesta k novozélandským břehům. Národní Politika, 25.12.1926.

126) AKNM-JK, krab.2, 2/95.

127) AKNM-JK, krab.2, N2A16/14.

128) viz 33)

129) K protinožcům, s.373

130) Tamtéž, s.408.

131) Cesta po železnici tehdy trvala 28 hodin, dnes je to pouhých 14.

132) KOŘENSKÝ, J.: Ze všech končin světa. 1 vyd. Praha 1930, s. 182. Toto letovisko navštívil podruhé.

133) AKNM-JK, krab.3, N2A30/37.
 
134) AKNM-JK, krab.2, N2A26/6a.

135) „Hádejte co to je. Vaří se to, peče se to, nejí se to? Jitrnice? Ne - já. Ale přesto je mi pořád dobře. Opláchnutí se studenou vodou, jsem zase zdatný chlapík.“

136) AKNM-JK, krab.3, N2A28/4. Kořenského Výlet do Siamu, přednesený na vlnách Radiojournalu 3.1.1929 v 19.00.

137) Tamtéž:„…byl mocen siamské řeči slovem i písmem…Seděl ve velké dvoraně u stolu mezi spoustou kanalizačních plánů a rozdával úkoly davu lidí, kteří se k němu na kolenou plížili a přijímali z jeho rukou písemné rozkazy.“

138) AKNM-JK, krab.2, N2A26/19.

139) AKNM-JK, krab.2, N2A15/20. Dopis od Hlouchy z Japonska ze 13.srpna 1926.

140) AKNM-JK, krab.2, N2A16/13a,b. Pohledy od Letzela. První je z Hirošimy z 23.11.1914. Letzlova vlastní pohlednice (pro propagační účely, Muzeum obchodu v Hirošimě). Druhý je z 25.8.1925 a je odeslán z Jokohamy. Letzel píše, že chce v Jokohamě zůstat a do Tokia pouze dojíždět. Určitý čas trávil i na zakázkách v Kobe. S Letzlem v Japonsku působil také K.J.Hora.

141) AKNM-JK, krab.2, N2A26/6b. Dopis na japonském dopisním papíru z 27.7.1901.

142) AKNM-JK, krab.3, N2A30/37.

143) AKNM-JK, krab. 2, N2A18/3, N2A26/11, N2A17/8, N2A17/5.
Tj. korespondence s žádostmi o informace ohledně vystěhovalců nebo vystěhovalectví obecně. Krajinské muzeum v Kralupech(1938), Kořenského odpověď na žádost prof. Fr. Pavelky(1929), Ferd. Strejček („vím z radia i odjinud, jak dokonale ovládáte dějiny našeho vystěhovalectví“, 1935), ing. Soukal z Nových Benátek děkuje Kořenskému za informace o J. Polákovi v Koř. článku uloženém v novobenátském muzeu.
 
144) Znamé Náprstkovo heslo bylo „Co srdce pojí, moře nerozdvojí“.

145) AKNM-JK, krab.2, N2A17/23. Marie Zíková-Walsch.

146) AKNM-JK, krab.2, N2A17/21. Zárubovy pozdravy jsou již poznamenány ne příliš kvalitní češtinou. Zajímavý je pozdrav z Honolulu, který má být vzpomínkou na Kořenského pobyt na Hav. Ostrovech (N2A17/21a).
AKNM-JK, krab.2, N2A16/12. Dopis od Lanka z 19.6.1914 z Chicaga.
AKNM-JK, krab.2, N2A17/2a,b.

147) Korespondence od rodiny Korbelovy: AKNM-JK, krab.2, N2A16/6 a N2A16/7a,b. Pšenkovi: AKNM-JK, krab.2, N2A16/25.
Korespondence od Vrázových: AKNM-JK, krab.2. E.S.Vráz 3x, N2A17/17. V.E.Vráz 2x, N2A17/18. Vlasta Vrázová 4x, N2A17/19.

148) AKNM-JK, krab. 2, N2A15/14a. Danešův dopis z 2.12.1921.

149) Josef Kořenský: Úspěchy našeho dovozu v Austrálii. Národní politika, 22.5.1925.

150) Pokr. dopisu, viz 51):„A jenom několik jest se některými není dobré se stýkati vůbec“.

151) AKNM-JK, krab.2, N2A26/13.

152) AKNM-JK, krab.2, N2A15/14b. Danešův dopis z 20.8.1922.

153) AKNM-JK, krab.2, N2A15/6a a N2A15/6b.

154) Bouček ve svých úvahách pokračuje: „A věru dobře jsme učinili. Poměry v Čechách po osvobození otočily se na jinou stranu, než jsme si představovali, a nejspíše nebyli bychom se cítili tam spokojenými a nejspíše bychom zase odešli.“

155) Název článku je Well-known miner and prospector Mr. Frank Ondra dead. Datum výtisku novin bohužel chybí.

156) AKNM-JK, krab.2, N2A17/15. Oznámení o Boučkově úmrtí zaslal Boučkův synovec Vítězslav Tomeš z Londýna.
AKNM-JK, krab.2, N2A15/15. 3 dopisy od Dorníka-Platera. Známení o Boučkově úmrtí je v dopise z 6.4.1930.
 
157) Zdrojem pro historii pobytu českých krajanů na Madagaskaru je rukopis přednášky z Radiojournalu, přednesené 11.10.1928 v 19.30-19.15, Z ostrova veleptáků.

158) Viz též J. a M. Martínkovi, cit. dílo, s.63-65.

159) Tamtéž, s. 69.

160) Blíže o Němcovi: Tamtéž, s.309-310.

161) AKNM-JK, krab.2, N2A15/12. Dopis od Černohouze, psaný 17.1.1920, Fianarantsoa, Madagaskar.

162) Černohouz, kterého Kořenský žádal o určité bližší informace o ostrově, nabízí Kořenskému na konci dopisu kromě informací i fotografický materiál.

163) Popis všech Šlechtových dojmů z ostrova by byl nad rámec mé práce. Byly zprostředkovány Kořenskému, který je využil ve své přednášce v rozhlase - viz 60).
AKNM-JK, krab.2, N2A17/11. Šlechtův pozdrav z Tananarive.

164) Josef Kořenský: Doma a za mořem. Praha, F. Topič 1925, str. 18.

165) AKNM-JK, krab.2, N2A18/8. Dopis Slavie z 8.6.36.

166) AKNM-JK, krab.2, N2A15/25. Dopis od Chmelíkové z 21.421936.

167) Viz 67)

168) AKNM-JK, krab.7, N2A31/3. Koncept článku o argentinských vystěhovalcích.

169) AKNM-JK, krab.2, N2A16/3. 3 exempláře.

170) Například s Karlem Absolonem (1878-1960), odborníkem na oblast Moravského krasu, či s jedním ze zakladatelů moderní české meteorologie Stanislavem Hanzlíkem (1858-1956). Hanzlík hodně cestoval a posílal Kořenskému pozdravy z celého světa. Proslul objevem tzv. teplých anticyklón. Z dalších osobností to byl romanista a český literární historik Josef Kopal (1883-1933), český geograf Stanislav Nikolau (1878-1950), český spisovatel a publicista Odon Pára (Párův
otec byl Kořenského spolužák), který působil jako konzul v Záhřebu a ve Vídni, mineralog, petrograf a geolog František Slavík (1876-1957), geolog Jaroslav Špirhanz-Ďuriš, agronom Antonín Stach, anglický spisovatel a naturalizovaný Čech William Walter Strickland, který byl také dárcem Národního muzea a s českým zoologem Jaroslavem Štorkánem podnikl výzkumnou cestu do Mexika či geolog J.V.Želízko. Kořenský se znal i s cestovatelem a zoologem Jiřím Baumem (1900-1944), s nímž ho i přes velký věkový rozdíl pojily společné zájmy. Zajímavou osobností byl český inženýr Josef Meibek (1850-1912). Byl osobním architektem R. M. Ordische, stavitele mostu Legií v Praze, stavěl střechu nádraží St. Enoch v Glasgow, byl stavitelem Bombayského nádraží, mostu na železnici v Natalu a Natalské dráhy. Vyprojektoval a postavil první velký ocelový most přes Gangu u Varanasí. V roce 1879 se stal zástupcem a roku 1881 technickým radou Jižní Austrálie a Tasmánie.

171) AKNM-JK, krab.2, N2A18/6, N2A3/1, N2A3/2, N2A9/2, N2A11.

172) Bylo to 24.7.1927.

173) V Hradci Králové přednášel podle záznamů z Pamětní knihy Hradce Králové z let 1896-1907 dvakrát. První přednáška o cestě po Žaponsku, Číně a Indii byla pořádána klubem cyklistů 1.3.1896 v městském divadle. Přednáška byla doprovázena výstavou fotografií ve foyeru divadla.(s.21) Druhá přednáška na téma „Jak se v Starém a Novém světě cestuje“ se uskutečnila 7.11.1897. Její výtěžek byl věnován ve prospěch Spolku pro podporu chudých studujících středních škol.(s.148)

174) Vavroušek, cit. dílo, s.52. Příspěvek z Chicaga od Vrázovy dcery Vlasty Vrázové.

175) Jiřina Todorovová: Fotografie z cest Josefa Kořenského. In: Starožitnosti a užité umění, 1995, 9, s.22.

176) O vztahu mezi žačkami a Kořenským vypovídají dojemné vzpomínky žaček: „Takovým pedagogem byl zlatý náš pan Kořenský: nehuboval,
netrestal, vždycky jen vlídným a láskyplným slovem hleděl zapůsobiti na naše dívčí srdéčka a proto za svou dobrotivost sklidil oddanost, lásku a vděčnost svých nesčetných žaček.“ Vavroušek, cit. dílo, s. 25.

177) Jiřina Todorovová: Josef Kořenský - nejen cestovatel. In: Český lid, 1996, 83, s. 51.

178) AKNM-JK, krab.2, N2A22/1.

179) AKNM-JK, krab.2, N2A22/4.

180) AKNM-JK, krab.2, N2A20/1. Dopis Baxy z 26.7.1932.

181) AKNM-JK, krab.2, N2A21/7.

182) AKNM-JK, krab.2, N2A21/25.

183) AKNM-JK, krab.2, N2A17/6.

184) AKNM-JK, krab.2, N2A15/24 a N2A17/7.

185)AKNM-JK, krab.2, N2A22/7.
 
== Prameny ==

Archív Knihovny Náprstkova muzea v Praze(AKNM-JK), Fond českých cestovatelů, Pozůstalost Josefa Kořenského.

Státní okresní archiv Rokycany, Kronika měšťanské a obecné školy chlapecké v Radnicích 1830-1918.

Státní okresní archiv Svitavy se sídlem v Litomyšli, Fond Tělocvičná jednota Sokol Litomyšl 1870-1951, karton 57/2.
 

== Seznam literatury ==

BROUČEK, Stanislav, Mýtus českého národa aneb Národopisná výstava českoslovanská 1895, Praha, Littera Bohemica 1996.

DANEŠ, Jiří Viktor, Geografické a politickohospodářské problémy australského soustátí,Praha 1910.
FALTYSOVÁ, Marie, Učitel a cestovatel Josef Kořenský, Zprávy z muzeí od Trstenické stezky, Litomyšl, 1969, č.6.

FINLAY, Hugh, Australia - a travel survival kit, Melbourne, Lonely Planet 1994.

CHOVANEČEK, Jan, Před šedesáti lety zemřel Josef Kořenský, Od Ještědu k Troskám, Turnov, r.5, 1998, č.5/6, s.52-54.

CHOVANEČEK, Jan, Josef Kořenský (1847-1938) a jeho příspěvek k českému poznání Austrálie (Ročníková práce), Hradec Králové 1998.

KODYM, Stanislav, Dům u Halánků, Praha, Čs. spisovatel 1955.

KOŘENSKÝ, Josef, Afrika, Praha, A. Štorch syn 1924.

KOŘENSKÝ, Josef, Amerika, Praha, J. Otto 1899.

KOŘENSKÝ, Josef, Asie(I,II), Praha, A. Štorch syn 1929.

KOŘENSKÝ, Josef, Australie, Praha, A. Štorch syn 1903.

KOŘENSKÝ, Josef, Austrálie jižní, Praha, J. Otto 1907.

KOŘENSKÝ, Josef, Cesta kolem světa(I,II), Praha, J. Otto 1894.

KOŘENSKÝ, Josef, Cestou k Herkulovým sloupům, Praha, F. Topič 1924.

KOŘENSKÝ, Josef, Cesty po Australii jižní, Praha, J. Otto 1907.

KOŘENSKÝ, Josef, Cesty po australské Viktorii a Tasmanii, Praha, J. Otto 1907.

KOŘENSKÝ, Josef, Doma a za mořem, Praha, F. Topič 1925.

KOŘENSKÝ, Josef, Evropa, Praha, A. Štorch syn 1929.

KOŘENSKÝ, Josef, K protinožcům, Praha, J. Otto 1904.

KOŘENSKÝ, Josef, Na Krymu, Praha, J. Otto 1897.

KOŘENSKÝ, Josef, Na jihu Nového Zélandu, Praha, J. Otto 1908.

KOŘENSKÝ, Josef, Na Labutí řece, Praha, J. Otto 1907.

KOŘENSKÝ, Josef, Na severu Nového Zélandu, Praha, J. Otto 1908.

KOŘENSKÝ, Josef, O zvířatech a lidech, Praha, F. Topič 1925.

KOŘENSKÝ, Josef, Plavba do Austrálie, Praha, J. Otto 1907.

KOŘENSKÝ, Josef, Po druhé v Žaponsku, Praha, J. Otto 1910.

KOŘENSKÝ, Josef, Sibiří napříč, Praha J. Otto 1910.

KOŘENSKÝ, Josef, Světem a přírodou, Praha, J. Otto 1918.

KOŘENSKÝ, Josef, U cizích národů, Praha, J. Otto 1927.

KOŘENSKÝ, Josef, V cizině, Praha, J. Otto 1921.

KOŘENSKÝ, Josef, Ve východní Austrálii, Praha, J. Otto 1908.

KOŘENSKÝ, Josef, V jižním moři, Praha, J. Otto 1908.

KOŘENSKÝ, Josef, V Malajsku, Praha, J. Otto 1909.

KOŘENSKÝ, Josef, V Siamu a Číně, Praha, J. Otto 1909.

KOŘENSKÝ, Josef, Z Číny oklikami do vlasti, Praha, J. Otto 1899.

KOŘENSKÝ, Josef, Z dalekých krajin, Praha, J. Otto 1927.

KOŘENSKÝ, Josef, Ze všech končin světa, Praha, Jos.R.Vilímek, 1930.

KOŘENSKÝ, Josef, Ze života záhrobního, Praha, F. Topič 1924.

KOŘENSKÝ, Josef, Z vulkánovy dílny, Praha, F. Topič 1924.

KOŘENSKÝ, Josef, Žaponsko, Praha, J. Otto 1899.

KROUTVOR, Josef, Potíže s dějinami, Praha, Prostor 1990.

KUNSKÝ, Josef, Čeští cestovatelé, Praha, Orbis 1961.

MARTÍNEK, Jiří a Miloslav, Kdo byl kdo. Naši cestovatelé a geografové, Praha, Libri 1998.

RICKARD, John, Australia, a cultural history, London, Longman 1996.

RODR, Josef, Příběhy z dalekých krajin, HK, Kruh 1986.

ŠOLLE, Zdeněk, Vojta Náprstek a jeho doba, Praha, Felis 1994.

TODOROVOVÁ, Jiřina, Fotografie z cest Josefa Kořenského, Starožitnosti a užité umění, Praha, 1995, č. 9, s. 22 - 23.

TODOROVOVÁ, Jiřina, Josef Kořenský a Smíchov, Res musei pragensis, Praha, r. 5, 1995, č. 4, s. 1-4.

TODOROVOVÁ, Jiřina, Josef Kořenský - nejen cestovatel, Český lid, Praha, r. 83, 1996, č. 1. s. 48 - 51.

S.V., Josef Kořenský, Měsíčník Náprstkova muzea v Praze, Praha, Červen 1987.

URBAN, Zdeněk, Česká společnost 1848-1918, Praha, Svoboda 1982.

URBAN, Zdeněk, Století českého kalendáře, Praha, Svoboda 1987.

VAVROUŠEK, Bohumil, Dr. Josef Kořenský (životopisná stať a hrst přátelských vzpomínek k jeho devadesátce), Praha, soukromý tisk 1937.

ZAHRADNÍČEK, Vladimír, Vojta Náprstek, největší český demokrat, Praha, Národní muzeum 1994

The World Book Encyklopedia, Chicago, Worldbook Inc.1989 (Volume &quot;A&quot;, Australia, s. 898 - 931)

The New Encyclopedia Britannica, Chicago, Encyclopedia Britannica Inc.1994 (Volume I, Australia (s.712-717). Volume XVI, China (s.126- -131). Volume XVIII, Egypt (s.138-141). Volume XXI, India (s.94-102).

Volume XXI, Indonesia (s.236-239). Volume XXII, Japan (s.296-299). Volume XXVIII, Sri Lanka (s.178-179). Volume XXIV, New Zealand (s.916-930).

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Josef Kořenský}}</text>
      <sha1>5rvsx2go74n1mjmck8heqyyoohifi80</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Máslový ležák</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5100</id>
    <revision>
      <id>21016</id>
      <parentid>20904</parentid>
      <timestamp>2011-02-28T20:55:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>94.113.97.114</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="850" xml:space="preserve">{{Upravit|Tento článek|jej}}
'''Máslový ležák''' je nápoj, který podávají v hospodě &quot;U tří košťat&quot; ve vesničce jménem Prasinky. Je tomu tak v knihách o mladém čarodějnickém učni Harrym Potterovi. Máslový ležák je vlastně pivo s máslem. Je to sice nápoj vymyšlený, neznamená to však, že byste si ho nemohli sami připravit. Přikládám jednoduchý recept na máslový ležák.

== Recept ==
Přísady (na jednu osobu): 1 sklenice nealkoholického piva, 1-2 polévkové lžíce másla, 1 smetana ke šlehání, 2 polévkové lžíce moučkového cukru

Postup: V malém kastrůlku rozehřejte máslo, ale neodstavujte ho. Pivo také mírně zahřejte. Poté do piva přidejte máslo a za stálého míchání přilijte trochu smetany. Přisypte cukr. Poté už jen míchejte, dokud nevznikne hustý krémový nápoj.</text>
      <sha1>kpyolz4vh2mjb8pqttxhhnp2i1ab0c1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Matriky/SOA Praha</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5103</id>
    <revision>
      <id>35027</id>
      <parentid>33896</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:28:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="13535" xml:space="preserve">== Římskokatolická církev ==

{| class=&quot;wikitable&quot; 
|- 
! farnost
! vsi
! poznámka
! style=&quot;width: 6em;&quot; | léta
! dnešní matriční obvod
|-
! [[Matriky/SOA Praha/Arnoštovice|Arnoštovice]] 
| [[w:Arnoštovice|Arnoštovice]], [[w:Báňov|Báňov]], Bašta, Beránkova Lhota, [[w:Červený Újezd (okres Benešov)|Červený Újezd]], [[w:Číšťovice|Číšťovice]], [[w:Dědkov (Heřmaničky)|Dědkov]], [[w:Divišovice (Sedlec-Prčice)|Divišovice]], Dohnalov, Drahňov, [[w:Durdice|Durdice]], [[w:Dvorce (Sedlec-Prčice)|Dvorce]], Džbánkova Lhotka, [[w:Heřmaničky|Heřmaničky]], [[w:Hlaváčkova Lhota|Hlaváčkova Lhota]], Chalupy, Charvátova Lhota, [[w:Chotětice|Chotětice]], Jarošův Mlýn, [[w:Ješetice|Ješetice]], [[w:Jiříkovec|Jiříkovec]], [[w:Jíví|Jíví ]], [[w:Karasova Lhota|Karasova Lhota]], [[w:Kouty (Smilkov)|Kouty]], [[w:Křenovičky|Křenovičky]], Kužel Mlýn, [[w:Líštěnec (Smilkov)|Líštěnec]], [[w:Loudilka|Loudilka]], Lví, [[w:Matějov (Sedlec-Prčice)|Matějov]], Mlýn Jareš, Mlýn Šiška, [[w:Mrákotice|Mrákotice]], [[w:Nazdice|Nazdice]], [[w:Nedrahovice|Nedrahovice]], [[w:Neštětice|Neštětice]], Nový Mlýn, Nový Ovčín, [[w:Peklo (Heřmaničky)|Peklo]], [[w:Plachova Lhota|Plahova Lhota]], [[w:Prčice|Prčice]], [[w:Přestavlky (Sedlec-Prčice)|Přestavlky]], [[w:Radíč (Ješetice)|Radíč]], [[w:Rohov (Sedlec-Prčice)|Rohov]], Řešetice, [[w:Řikov|Řikov]], Skákalova Lhota, [[w:Smilkov|Smilkov]], Strašík, [[w:Velké Heřmanice|Velké Heřmanice]], Zástavec, [[w:Zdeboř|Zdeboř]], Zdebyška, [[w:Zechov|Zechov]]
|
|-
! Bakov nad Jizerou 
|
| 
|- 
! [[Matriky/SOA Praha/Bělá pod Bezdězem|Bělá pod Bezdězem]]  
| [[w:Bezdědice (Bělá pod Bezdězem)|Bezdědice]], [[w:Bělá pod Bezdězem|Bělá pod Bezdězem]], [[w:Břehyně|Břehyně]], [[w:Březinka (Bělá pod Bezdězem)|Březinka]], [[w:Březovice|Březovice]], [[w:Čistá (okres Mladá Boleslav)|Čistá]], [[w:Dolní Krupá (okres Mladá Boleslav)|Dolní Krupá]], [[w:Dolní Rokytá|Dolní Rokytá]], [[w:Hlínoviště|Hlínoviště]], [[w:Horní Krupá (Ralsko)|Horní Krupá]], [[w:Horní Rokytá|Horní Rokytá]], [[w:Jezová|Jezová]], [[w:Kadlín|Kadlín]], [[w:Kluky (Okres Mladá Boleslav)|Kluky]],  [[w:Kuřívody|Kuřívody]], [[w:Luka (okres Česká Lípa)|Luka]], [[w:Nosálov|Nosálov]], [[w:Obora (Doksy)|Obora]], [[w:Okna (okres Česká Lípa)|Okna]], [[w:Páterov|Páterov]], Papírna, [[w:Ploužnice (Ralsko)|Ploužnice]], [[w:Plužná|Plužná]], [[w:Podol (Bělá pod Bezdězem)|Podol]], [[w:Rakovice (Bělá pod Bezdězem)|Rakovice]], [[w:Suchý Les|Suchý Les]], [[w:Tachov (okres Česká Lípa)|Tachov]], [[w:Tajná|Tajná]], [[w:Zamachy|Zamachy]], [[w:Valdštejnsko|Valdštejnsko]], [[w:Vazačka|Vazačka]], [[w:Víska (Březovice)|Víska]], [[w:Vrchbělá|Vrchbělá]], [[w:Židlov|Židlov]], 
| 
| 1656 - 1921
| Bělá pod Bezdězem
|-
! Bělice  
|
|-
! Benátky nad Jizerou  
|
|-
! Benešov  
|
|-
! Beroun 
|
|-
! Berunice   
|
|-
! Bezdědice (Beroun)  
|
|-
! Bezdědice (Mladá Boleslav)  
|
|-
! Bezno  
|
|-
! Bohdaneč  
|
|-
! Bohutín  
|
|-
! Borek  
|
|-
! Borotice  
|
|-
! Borovnice  
|
|-
! Boseň  
|
|-
! Bošín  
|
|-
! Brandýs nad Labem  
|
|-
! Bratronice  
|
|-
! Březina  
|
|-
! Březnice  
|
|-
! Březno  
|
|-
! Březové Hory  
|
|-
! Bříství  
|
|-
! Bubovice  
|
|-
! Budenice  
|
|-
! Budňany – Karlštejn 
|
|-
! Bukovno   
|
|-
! Buštěhrad  
|
|-
! Bykáň  
|
|-
! Bystřice
|
|-
! Cerhovice 
|
|-
! Církvice 
|
|-
! Cítov  
|
|-
! Čáslav 
|
|-
! Čečelice  
|
|-
! Čechtice  
|
|-
! Čelákovice  
|
|-
! Červené Janovice  
|
|-
! Červený Újezd  
|
|-
! Český Brod  
|
|-
! Čestín  
|
|-
! Čestlice 
|
|-
! Činěves 
|
|-
! Čistá 
|
|-
! Divišov  
|
|-
! Dobřichov 
|
|-
! Dobřichovice   
|
|-
! Dobříš  
|
|-
! Dobrovice  
|
|-
! Dolní Bousov  
|
|-
! Dolní Chvatliny  
|
|-
! Dolní Hbity 
|
|-
! Dolní Jirčany  
|
|-
! Dolní Kralovice   
|
|-
! Dolní Krupá  
|
|-
! Dolní Slivno  
|
|-
! Domašín 
|
|-
! Drahenice  
|
|-
! Drahobudice  
|
|-
! Dřetovice   
|
|-
! Dřevčice  
|
|-
! Družec  
|
|-
! Dublovice  
|
|-
! Dymokury  
|
|-
! Grunta 
|
|-
! Hluboš   
|
|-
! Hnidousy  
|
|-
! Hobšovice  
|
|-
! Hořelice   
|
|-
! Hořešovice        
|
|-
! Hořín 
|
|-
! Horky 
|
|-
! Horní Kruty 
|
|-
! Horní Mokropsy 
|
|-
! Horní Vidim 
|
|-
! Hořovice 
|
|-
! Hostín      
|
|-
! Hostivice 
|
|-
! Hostomice 
|
|-
! Hostouň  
|
|-
! Hrádek 
|
|-
! Hradešín 
|
|-
! Hředle 
|
|-
! Hříměždice   
|
|-
! Hrubý Jeseník  
|
|-
! Hrusice 
|
|-
! Hudlice 
|
|-
! Hvožďany  
|
|-
! Chleby 
|
|-
! Chlum 
|
|-
! Chlumín 
|
|-
! Chocerady   
|
|-
! Chorušice   
|
|-
! Chotěšice  
|
|-
! Chotětov 
|
|-
! Chotusice 
|
|-
! Chotýšany    
|
|-
! Chraštice  
|
|-
! Chržín  
|
|-
! Chvatěruby  
|
|-
! Jankov 
|
|-
! Jažlovice   
|
|-
! Jesenice (Rakovník)  
|
|-
! Jesenice (Příbram)  
|
|-
! Jílové 
|
|-
! Jince   
|
|-
! Jirny 
|
|-
! Kácov 
|
|-
! Kadlín    
|
|-
! Kamýk nad Vltavou 
|
|-
! Kaňk   
|
|-
! Keblov  
|
|-
! Kladno 
|
|-
! Klecany  
|
|-
! Klobuky   
|
|-
! Klučenice  
|
|-
! Kluky  
|
|-
! Kmetiněves  
|
|-
! Kněževes  
|
|-
! Kněžice 
|
|-
! Kněžmost  
|
|-
! Kojetice
|
|-
! Koleč
|
|-
! Kolešovice 
|
|-
! Kolín   
|
|-
! Konárovice  
|
|-
! Kondrac  
|
|-
! Konojedy 
|
|-
! Kosmonosy   
|
|-
! Kosova Hora  
|
|-
! Kostelec nad Černými lesy  
|
|-
! Kostelec nad Labem  
|
|-
! Kostelec u Křížku 
|
|-
! Kostelní Hlavno  
|
|-
! Kostelní Lhota
|
|-
! Kostomlaty 
|
|-
! Košice  
|
|-
! Kounice 
|
|-
! Kounov   
|
|-
! Kouřim  
|
|-
! Kováň  
|
|-
! Kovanice 
|
|-
! Kováry  
|
|-
! Kozmice   
|
|-
! Kralupy nad Vltavou 
|
|-
! Krásná Hora 
|
|-
! Krchleby   
|
|-
! Krnsko  
|
|-
! Křečhoř  
|
|-
! Křečovice  
|
|-
! Křesetice  
|
|-
! Křinec 
|
|-
! Křivoklát  
|
|-
! Křivsoudov 
|
|-
! Kutná Hora  
|
|-
! Kvílice   
|
|-
! Lány 
|
|-
! Libčice   
|
|-
! Liběchov 
|
|-
! Líbeznice  
|
|-
! Libice nad Cidlinou 
|
|-
! Liblice  
|
|-
! Lidice  
|
|-
! Lišany   
|
|-
! Líšnice  
|
|-
! Liteň 
|
|-
! Lobkovice   
|
|-
! Lochovice  
|
|-
! Loděnice  
|
|-
! Lošany  
|
|-
! Loučeň 
|
|-
! Loukov   
|
|-
! Loukovec  
|
|-
! Louňovice  
|
|-
! Lstiboř 
|
|-
! Luštěnice  
|
|-
! Lužec 
|
|-
! Lužná  
|
|-
! Lysá nad Labem  
|
|-
! Maková  
|
|-
! Malíkovice  
|
|-
! Malotice  
|
|-
! Maršovice  
|
|-
! Mcely  
|
|-
! Medonosy  
|
|-
! Mělník 
|
|-
! Městec Králové  
|
|-
! Městečko  
|
|-
! Miličín  
|
|-
! Milovice  
|
|-
! Minice 
|
|-
! Mladá Boleslav  
|
|-
! Mnichovice   
|
|-
! Mnichovo Hradiště 
|
|-
! Mníšek pod Brdy 
|
|-
! Mrtník   
|
|-
! Mšec  
|
|-
! [[Matriky/SOA Praha/Mšeno|Mšeno]]  
| [[w:Brusné 2.díl|Brusné]], &lt;!--[[w:Doubravice|Doubravice]],--&gt; [[w:Herzigova Stráň|Herzigova Stráň]], [[w:Hlučov|Hlučov]], [[w:Hradsko (Mšeno)|Hradsko]], [[w:Kanina|Kanina]], [[w:Klučno|Klučno]], [[w:Libovice (Nosálov)|Libovice]], [[w:Lobeč|Lobeč]], [[w:Mšeno|Mšeno]], [[w:Olešno|Olešno]], [[w:Ráj (Mšeno)|Ráj]], [[w:Romanov (Mšeno)|Romanov]], [[w:Řiboch|Řiboch]], [[w:Sedlec (Mšeno)|Sedlec]], [[w:Skramouš|Skramouš]], [[w:Stránka (okres Mělník)|Stránka]], [[w:Vrátno|Vrátno]] 
|
| 1635 - 1946
| Mšeno
|-
! Mukařov (Mladá Boleslav)  
|
|-
! Mukařov (Praha – východ)  
|
|-
! Mutějovice  
|
|-
! Načeradec  
|
|-
! Nebovidy  
|
|-
! Nebužely  
|
|-
! Nehvizdy  
|
|-
! Nechvalice 
|
|-
! Nelahozeves    
|
|-
! Netvořice 
|
|-
! Neumětely 
|
|-
! Neustupov  
|
|-
! Neveklov   
|
|-
! Nezabudice   
|
|-
! Nižbor 
|
|-
! Noutonice 
|
|-
! Nová Ves  
|
|-
! Nové Dvory   
|
|-
! Nové Strašecí   
|
|-
! Nymburk  
|
|-
! Obděnice 
|
|-
! Obecnice  
|
|-
! Obříství  
|
|-
! Odolena Voda 
|
|-
! Ohaře  
|
|-
! Okrouhlice  
|
|-
! Oleška  
|
|-
! Olešná  
|
|-
! Ondřejov  
|
|-
! Oráčov 
|
|-
! Ořech  
|
|-
! Osov 
|
|-
! Ouběnice   
|
|-
! Ovčáry 
|
|-
! Panoší Újezd 
|
|-
! Pečice 
|
|-
! Pečky   
|
|-
! Pertoltice    
|
|-
! Petrovice (Rakovník)  
|
|-
! Petrovice (Příbram) 
|
|-
! Petrovice (Kutná Hora)  
|
|-
! [[Matriky/SOA Praha/Pchery|Pchery]]  
|
|-
! Pičín  
|
|-
! Plaňany 
|
|-
! Plazy  
|
|-
! Počaply 
|
|-
! Počepice 
|
|-
! Podbořánky    
|
|-
! Poděbrady   
|
|-
! Popovice  
|
|-
! Popovičky 
|
|-
! Poříčany  
|
|-
! Poříčí nad Sázavou   
|
|-
! Postupice  
|
|-
! Potěhy 
|
|-
! Pozdeň   
|
|-
! Praskolesy  
|
|-
! Pravonín  
|
|-
! Prčice 
|
|-
! Předhradí 
|
|-
! Předměřice 
|
|-
! Přerov    
|
|-
! Příbram
|
|-
! Přistoupim  
|
|-
! Pšovka  
|
|-
! Pyšely 
|
|-
! Radošovice  
|
|-
! Rakovník   
|
|-
! Rataje nad Sázavou  
|
|-
! Ratboř
|
|-
! Ratenice  
|
|-
! Rejšice  
|
|-
! Rousínov  
|
|-
! Rožďalovice 
|
|-
! Roztoky  
|
|-
! [[Matriky/SOA Praha/Řepín|Řepín]]  
| Harbasko, [[w:Hradsko (Mšeno)|Hradsko]], [[w:Jestřebice (Dobřeň)|Jestřebice]], [[w:Kanina|Kanina]], Kaninský Důl, [[w:Kokořín|Kokořín]], [[w:Kokořínský Důl|Kokořínský Důl]], [[w:Kropáčova Vrutice|Kropáčova Vrutice]], [[w:Krpy|Krpy]], Mlčení, [[w:Radouň (Mělnické Vtelno)|Radouň]], [[w:Řepín|Řepín]], [[w:Sedlec (Mšeno)|Sedlec]], [[w:Střížovice (Kropáčova Vrutice)|Střížovice]], [[w:Vysoká Libeň|Vysoká Libeň]], [[w:Zahájí (Chorušice)|Zahájí]], [[w:Živonín|Živonín]] 
|
| 1670 - 1896
|
|-
! Řevnice  
|
|-
! Řevničov  
|
|-
! Říčany 
|
|-
! Řitonice  
|
|-
! Sadská 
|
|-
! Sány 
|
|-
! Sázava  
|
|-
! Sedlčany 
|
|-
! Sedlec (Sedlčany)   
|
|-
! Sedlec (Kutná Hora) 
|
|-
! Senomaty 
|
|-
! Skalsko   
|
|-
! Skramníky 
|
|-
! Skryje  
|
|-
! Slabce  
|
|-
! Slaný 
|
|-
! Slapy   
|
|-
! Slivice  
|
|-
! Sluhy 
|
|-
! Sluštice    
|
|-
! Smečno 
|
|-
! Solopysky 
|
|-
! Soutice   
|
|-
! Srbec  
|
|-
! Stará Boleslav 
|
|-
! Starý Knín   
|
|-
! Starý Kolín 
|
|-
! Starý Rožmitál  
|
|-
! Stochov  
|
|-
! Strenice  
|
|-
! Středokluky  
|
|-
! Střezimíř  
|
|-
! Stříbrná  
|
|-
! Skalice 
|
|-
! Suchdol 
|
|-
! Sudějov    
|
|-
! Svárov  
|
|-
! Svatá Dobrotivá  
|
|-
! Svatý Jan  
|
|-
! Svatý Jan pod Skalou  
|
|-
! Svatý Kilián 
|
|-
! Svaté Pole  
|
|-
! Svémyslice 
|
|-
! Svojšice   
|
|-
! Šemanovice 
|
|-
! Šlapánov  
|
|-
! Štolmíř 
|
|-
! Tachlovice   
|
|-
! Těchnice   
|
|-
! Tetín 
|
|-
! Tismice  
|
|-
! Tmaň 
|
|-
! Tochovice   
|
|-
! Trhový Štěpánov 
|
|-
! Trnová 
|
|-
! Třebešice  
|
|-
! Třebonín  
|
|-
! Třebotov   
|
|-
! Třebsko 
|
|-
! Tuchlovice   
|
|-
! Tuchoměřice 
|
|-
! Tuklaty  
|
|-
! Tuřany  
|
|-
! Tursko   
|
|-
! Týnec nad Labem 
|
|-
! Týnec nad Sázavou 
|
|-
! Uhlířské Janovice 
|
|-
! Úhonice 
|
|-
! Úmyslovice 
|
|-
! Únětice 
|
|-
! Unhošť     
|
|-
! Úvaly  
|
|-
! Úžice  
|
|-
! Václavice   
|
|-
! Vavřinec 
|
|-
! Veleliby  
|
|-
! Velim  
|
|-
! Veliš  
|
|-
! Velíz 
|
|-
! Velká Chmelišná  
|
|-
! Velké Popovice  
|
|-
! Veltruby   
|
|-
! Veltrusy
|
|-
! Velvary  
|
|-
! Vepřek 
|
|-
! Višňová  
|
|-
! Vitice 
|
|-
! Vlašim
|
|-
! Vliněves 
|
|-
! Vlkaneč 
|
|-
! Vojkov 
|
|-
! Votice     
|
|-
! Vrané nad Vltavou  
|
|-
! Vranov  
|
|-
! Vraný  
|
|-
! Vrapice 
|
|-
! Vrbice  
|
|-
! Vrbno 
|
|-
! Vrchotovy Janovice 
|
|-
! Všeborsko 
|
|-
! Všejany     
|
|-
! Všeradice  
|
|-
! Všetaty  
|
|-
! Vysoká  
|
|-
! Vysoký Újezd  
|
|-
! Vyšehořovice 
|
|-
! Záboří 
|
|-
! Záboří nad Labem  
|
|-
! Zalužany 
|
|-
! Zásmuky   
|
|-
! Zbečno  
|
|-
! Zbraslavice  
|
|-
! Zbyslav  
|
|-
! Zbýšov  
|
|-
! Zdebuzeves 
|
|-
! Zdice   
|
|-
! Zdislavice 
|
|-
! Zeměchy   
|
|-
! Zhoř  
|
|-
! Zlaté Hory – Kamberk  
|
|-
! Zlatníky  
|
|-
! Zlonice 
|
|-
! Zruč nad Sázavou  
|
|-
! Zvoleněves   
|
|-
! Žebrák 
|
|-
! Žehuň  
|
|-
! Železná   
|
|-
! Žerčice  
|
|-
! Žitovlice 
|
|-
! Živohošť   
|
|-
! Žíželice  
|
|-
! Žleby 
|
|}

== Evangelické církve ==

{| class=&quot;wikitable&quot; 
|- 
! farnost
! style=&quot;width: 6em;&quot; | léta
! dnešní matriční obvod
|-
! Bošín
|  
|
|-
! Čáslav
|  
|
|-
! Hořátev 
|
|
|-
! Hořovičky
|  
|
|-
! Chleby 
|
|
|-
! Kladno
|  
|
|-
! Kolín
|  
|
|-
! Kovanec
|  
|
|-
! Krakovany
|  
|
|-
! Kyšely
|  
|
|-
! Ledčice
|  
|
|-
! Libčice nad Vltavou 
|  
|
|-
! Libenice
|  
|
|-
! Libice nad Cidlinou 
|  
|
|-
! Libiš
|  
|
|-
! Lysá nad Labem 
|  
|
|-
! Mělnické Vtelno
|  
|
|-
! Nebužely  
|  
|
|-
! Opatovice
|  
|
|-
! Opolany
|  
|
|-
! Poděbrady
|  
|
|-
! Rybníky
|  
|
|-
! Semtěž
|  
|
|-
! Soběhrdy 
|  
|
|-
! Velenice
|  
|
|-
! Velim
|  
|
|-
! Vysoká
|  
|
|}
 
== Církev československá ==

{| class=&quot;wikitable&quot; 
|- 
! farnost
! style=&quot;width: 6em;&quot; | léta
! dnešní matriční obvod
|-
! Benešov
|  
| 
|-
! Kolín
|  
| 
|-
! Kostelní Lhota
|  
| 
|-
! Kutná Hora
|  
| 
|-
! Slaný
|  
| 
|}

== Civilní matriky ==

{| class=&quot;wikitable&quot; 
|- 
! farnost
! style=&quot;width: 6em;&quot; | léta
! dnešní matriční obvod
|-
! Benešov
|  
| 
|-
! Brandýs nad Labem
|  
| 
|-
! Čáslav
|  
| 
|-
! Český Brod
|  
| 
|-
! Hořovice
|  
| 
|-
! Kladno
|  
| 
|-
! Kolín
|  
| 
|-
! Kralupy nad Vltavou
|  
| 
|-
! Kutná Hora
|  
| 
|-
! Mělník
|  
| 
|-
! Mladá Boleslav
|  
| 
|-
! Nymburk
|  
| 
|-
! Poděbrady
|  
| 
|-
! Příbram
|  
| 
|-
! Rakovník
|  
| 
|-
! Slaný
|  
| 
|}

[[Kategorie:Matriky|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>d1ttxiq12zvw67xymjfybdgos939ryj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Finance/eBay</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5104</id>
    <revision>
      <id>44002</id>
      <parentid>44001</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T14:54:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1301" xml:space="preserve">Obecné informace o eBay najdete v článku [[w:Ebay|na wikipedii]].

== Co je potřeba k nákupu na eBay ==
* registrace na eBay
* registrace na PayPal (většinou)
* platební (příp. kreditní) karta s povolenými platbami přes internet

== Co se vyplatí a nevyplatí nakupovat ==

=== Elektrické spotřebiče a elektronka ===
Ověřte si, zda lze spotřebič připojit na 230V síť, která je v ČR. Některé el. přístroje zvládají napětí 115V až 230V. V opačném případě je např. ke spotřebičům z USA nutné dokoupit napěťový měnič o adekvátní výkonů, pak je vhodné znovu zhodnotit výhodnost nákupu. Jedná se především o to, že měnič musíte tahat všude se spotřebičem. Pokud řešíte úspornost spotřebiče, tak počítejte s tím, že měnič si také vezme pár Wattů. U audio produktů je dobré koupit kvalitní měnič, který nezanese do audio signálu rušení.

== Jak nakupovat ==

== Zboží zakoupeno a co dál? ==
Pokud jde o křehké zboží, upozorněte prodejce, aby si dal záležet na zabalení. Nejlepší je dvojobal s použitím polystyrenové výplně nebo bublinové folie. V případě, že využijete záslkovou službu pro přebalení a spojení zásilek, požadujte totéž i od nich.

[[Kategorie:Finance(Wikikniha)|eBay]]</text>
      <sha1>3r4gwnrxfgusjd6wvhbno91lv85vrum</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Hrnečkové knedlíky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5105</id>
    <revision>
      <id>35635</id>
      <parentid>18863</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1113" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Hrnečkové knedlíky
  | originální jméno = 
  | velikost = 180px
  | čas = 60 minut
  | ingredience =
* 2 hrnky mléka
* 2 hrnky hrubé mouky
* 2 celá vejce
* 1/2 prášku do pečiva
* 2 rohlíky
* špetka soli
* máslo na vymazání hrnků
  | přílohy = 
  | původ = 
}}
Na přípravu hrnečkových knedlíků použijeme 3 stejně velké porcelánové hrnky, poměr surovin je pro hrnky o objemu 0,2 až 0,25 litru.

Rohlíky nakrájíme na kostičky a všechny suroviny smícháme v míse, 3 hrnky vymažeme máslem. Těstem naplníme hrnky do 2/3. V hrnci přivedeme k varu čistou vodu, vody musí být v hrnci tolik, aby po vložení všech hrnků dosahovala voda zhruba do poloviny (max. 2/3) výšky hrnku. Až se voda začne vařit, vložíme hrnky do vřící vody, hrnec přiklopíme a 22 minut vaříme. Poté opatrně vyjmeme z hrnce, vyklopíme a rozkrájíme. Ideální jako náhrada běžného houskového knedlíku.

Uvedené množství surovin vystačí zhruba na 15 knedlíků, tj. na 3 běžné porce.

[[Kategorie:Wikikuchařka|Hrnečkové knedlíky]]</text>
      <sha1>hyv5xu18ppe84zz1qo2svd63edfzsn4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Finance/PayPal</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5107</id>
    <revision>
      <id>43995</id>
      <parentid>42383</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T14:49:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>Kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3838" xml:space="preserve">== Základní informace ==

Paypal není bankovní institucí, jedná se pouze o tzv. platební bránu, která umožňuje použít účet uživatele Paypal pro úhradu zboží, či služeb v síti internet. Prostřednictvím účtu Paypal lze taktéž převést požadovanou sumu na jiný Paypal účet prostřednictvím e-mailové adresy. V ČR Paypal nemá svoji pobočku, nejbližší je v GB. V ČR má Paypal pouze administrativní sídlo. Díky tomu lze velmi jednoduše převádět potřebné finanční částky z bankovního účtu uživatele na jeho Paypal účet.

Aby bylo možné provést platební transakci prostřednictvím služby Paypal, musí uživatel účtu podstoupit verifikaci buď bankovního účtu, nebo platební karty (debetní, kreditní) k bankovnímu účtu vázané.

U některých obchodníků se lze setkat s variantou platby PayPal bez požadované verifikace (většina běžných internetových obchodů), jinde je naopak verifikace striktně vyžadována (eBay). Je vhodné se také před uzavřením transakce přesvědčit, zda obchodník, jemuž má být platba prostřednictvím PayPal připsána, podporuje příchozí platby ze dané země, ale v drtivé většině toto mají všichni povolené.

== Přidání karty do PayPal účtu ==
Základním předpokladem je mít kartu, u které jsou povoleny platby přes internet, to závisí na bance, u které je veden účet s kartou. Tato funkce je buď povolena již od založení, nebo je ji nutné dodatečně povolit.

Touto možností disponuje většina embossovaných karet (např. VISA Classic, MasterCard Standard). Embossovaná karta má vyražené čislo karty, datum platnosti a jméno držitele.

Platby na internetu často umožňují i neembossované karty VISA Electron nebo Maestro. Zde záleží na bance, zdali funkci k tomuto typu karet podporuje.

Po přidání karty je nutná její verifikace. Dojde ke stržení jisté částky. A po jejím zaúčtování získáte kód, který je napsaný ve zprávě pro příjemce. Ten zadáte do PayPalu.

== Nastavení Conversion Options ==
Toto nastavení účtu je zásadní v případě, kdy platíte kartou v cizích měnách. Nastavení naleznete zde:

'''''My Account -&gt; Profile (přímo na nápis &quot;Profile&quot;, roletové menu ignorujte) -&gt; My money -&gt; My preapproved payments -&gt; Update -&gt; Set Available Funding Sources -&gt; Conversion Options'''''

Tady byste měli mít vedle čísla karty odkaz &quot;Conversion Options&quot;. Pokud jej tam nemáte (případ mBank), tak si o zpřístupnění této funkce musíte napsat na podporu PayPal.

Následuje vysvětlení obou možností, které zde lze nastavit.

* '''Use PayPal's conversion process to complete my transaction using my card's currency.'''&lt;br /&gt;
:''(The PayPal currency conversion process)''

:V tomto případě je použita konverze do cizí měny dle PayPal. Odesíláte peníze v CZK přímo na účet PayPal a ten se už o vše postará. Nicméně ve srovnání s kurzy bankovními a kurzy karetních asociací má PayPal velice nevýhodné kurzy. Proto je tato volba v naprosté většině případů nevýhodná.

* '''Bill me in the currency listed on the seller's invoice.'''&lt;br /&gt;
:''(The MasterCard and Visa currency conversion process)''

:Při zvolení této možnosti je provedena konverze dle postupů banky, u které máte účet s kartou. Většinou jde použit kurzovní lístek banky, případně kurzovní lístek karetní společnosti. V naprosté většině případů jsou kurzy karetních společností výhodnější. Pro posouzení výhodnosti kurzů mezi jednotlivými bankami v ČR pokračujte článkem [[Finance/Účty a karty pro platby v zahraničí]].

== Externí odkazy ==
[http://podpora.dgx.cz/paypal/ České PayPal fórum]

[[Kategorie:Finance(Wikikniha)]]{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>2h72quu834b5ygd2oe57uhijck90f4o</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Finance/Devizové společnosti</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5109</id>
    <revision>
      <id>43997</id>
      <parentid>33916</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T14:50:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1755" xml:space="preserve">Pokud příjemce platby vyžaduje platbu bankovním převodem (velmi obvyklé na německých nebo rakouských aukcích) může být výhodné platit prostřednictvím devizových společností.
Mě (Patrik Chrz) se zejména osvědčily dvě.

Devizy.cz:
Tato společnost má dva druhy služeb. &quot;Základní&quot;, která je určena především pro firmy (ovšem smlouvu si může uzavřít i soukromá osoba) a jakýsi &quot;babyweb&quot; transfers4free [https://web.transfers4free.com/home.aspx].
&quot;Základní služba&quot; - převody v rámci měnové unie (v EUR) a do Polska (v PLN) zdarma, kurzy lepší než u kterékoliv banky. Uzavření i vedení smlouvy je zdarma, je však administrativně náročnější - pokud nechcete jet do Olomouce, musíte si na správní poplatek 200 Kč na magistráně nebo matrice nechat podle zvláštního zákona proti praní špinavých peněz ověřit totožnost a za 30 Kč na obecním úřadě podpis na smlouvě.

&quot;Transfers4free.com&quot; - převody zdarma navíc i do Velké Británie (v GBP) a za akceptovatelná 4 EUR i do dalších zemí v měnách AUD - CAD - CZK - EUR - GBP - CHF - PLN - USD. Uzavřít smlouvu lze přes Internet za 4 EUR. Kurzy jsou horší než v případě &quot;základní služby&quot; a někdy i než u banky. Ovšem v případě malých plateb se to i tak vyplatí.


REOL:
Tato společnost má převod kamkoliv (v akceptovaných měnách) za 100 Kč a velmi dobré kurzy.

S pomocí devizových společností lze cizí měnu i přijímat a to rovněž výhodněji než u bank (Devizy.cz zdarma, REOL 80 Kč)

Více:
[http://www.mesec.cz/clanky/jak-prijmout-platbu-ze-zahranici/]
[http://www.mesec.cz/clanky/jakymi-zpusoby-platit-do-zahranici/]

[[Kategorie:Finance(Wikikniha)]]{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>dcrs4x9caz5kerfih09tg95950x9fhi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Příručka pro hudebníky/Kytarové multiefekty současnosti</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5111</id>
    <revision>
      <id>45906</id>
      <parentid>43970</parentid>
      <timestamp>2022-07-15T16:07:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>přesun {{Upravit}} na správné místo; oprava kódu; optimalizace kódu; správná sémantika; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="12660" xml:space="preserve">{{Upravit}}

Zde se nachází seznam efektů, které v současnosti vedou na trhu. Většinou je uveden jeden nejlepší efekt od každého výrobce v dané kategorii, pokud výrobce nenabízí více top produktů s výrazně odlišnými vlastnostmi.

== Rychlý přehled ==
Tabulku vytváří wikipedista [[Uživatel:Dayslypper|Dayslypper]]. Je aktualizována v Excelu a automaticky konvertována přes nástroj [http://excel2wiki.net/ excel2wiki.net]. Proto prosím, '''NEEDITUJTE TABULKU''', je to zbytečná práce.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! _______________________
! Year of introduction
! Design
! AD/DA converter
! Internal processing
! Sampling rate
! Power supply
! Mono/Stereo switchable
! Seamless preset change
! Spill-over effect
! PC Editor /Librarian
! Audio interface
! Digital I/O or DAW integr.
! Dimensions (WxDxH)
! Weight:
|-
| Avid Eleven Rack||||rack||24-bit||||96kHz||internal, 100-240V||||||-||USB||Yes||||||
|-
| Boss GT-Pro||||rack||24-bit||||44.1kHz||internal, region||||||||USB||Yes||||||
|-
| DigiTech GSP1101||||rack||24-bit|||| 44.1kHz||internal, region||Yes||Yes||Yes (best in the market)  ||USB||Yes||-||||
|-
| Fractal Audio Axe-Fx II||||rack||24-bit||||48kHz||internal, 100-240V||||Yes||Yes (but it's not so easy*)  ||USB||Yes||-||(483x88x362 mm)||10 lbs. (4,5kg)
|-
| Lexicon MX400||||rack||24-bit||||48kHz||internal, region||||||-||USB||-||-||||
|-
| Line 6 POD X3 Pro||||rack||24-bit||||44.1kHz||internal, 100-240V||||Yes||||USB||Yes||Yes||||
|-
| Rocktron Prophesy||||rack||24-bit||||31.25kHz||external, region||||||||MIDI||-||-||||
|-
| TC Electronic G-Force||||rack||24-bit||||||||||||||MIDI||-||-||||
|-
| TC Electronic G-Major 2||||rack||24-bit||||||||||||||MIDI||-||-||||
|-
| Yamaha SPX2000||||rack||24-bit||32-bit||96kHz||||||||||USB||||||||
|-
| Boss GT-10||||floor||24-bit||||44.1kHz||external||Yes||||Only switching A/B patch||||||||||
|-
| DigiTech RP1000||||floor||24-bit||||44.1kHz||external||Yes||||||USB||Yes||||||
|-
| Korg AX3000G||||floor||20-bit||||44.1kHz||external, region||-||||||MIDI||||S/PDIF Out||||
|-
| Line 6 M13||||floor||||||||||||||only during on/off of effect||||||||||
|-
| Line 6 POD HD500||||floor||24-bit||||44.1kHz||external, region||||||-||USB||||||||
|-
| Line 6 POD X3 Live||||floor||24-bit||||44.1kHz||external, region||||Yes||only between patches||USB||||||||
|-
| MUZA GP300||||floor||32-bit||||48kHz||external||||||||-||||||||
|-
| Rocktron Utopia||||floor||24-bit||||?||external||||||||-||||||||
|-
| TC Electronic G-System||||floor||24-bit||||96 kHz||internal, 100-240V||-||Yes (but with delay)||||USB||||Digital Out||||
|-
| TC Electronic Nova System||||floor||24-bit||||48 kHz||internal, 100-240V||||Only without using Drive||Yes||-||||Digital I/O (older units)||||
|-
| VOX ToneLab LE||||floor||24-bit||||44.1 kHz||external, region||-||Yes||-||MIDI||-||S/PDIF Out||||
|-
| Zoom G9.2tt||||floor||24-bit||||96 kHz||external||||||||MIDI||Yes||||||
|-
| Line 6 POD HD||||desktop||||||||||||||||||||||||
|-
| Line 6 POD X3||||desktop||||||||||only between patches||||||||||||||
|-
| Roland VG-99 (syntezátor)||||desktop||24-bit||||44.1 kHz||external||Yes||||||USB||Yes||||||
|-
| Roland GI-20 (syntezátor)||||||||||||||||||||||||||||
|-
| SONUUS G2M||||||||||||||||||||||||||||
|-
| ROLAND GR-20||||||||||||||||||||||||||||
|-
| ROLAND GR-55||||floor||||||||||Yes||-||-||||||||||
|}

= Rackové efekty =

== Avid Eleven Rack ==

'''+''' multifunkční zařízení: multiefekt, zvuková karta a nahrávací rozhraní (obsahuje DAW Pro Tools 11)&lt;br /&gt;
'''+''' různé režimy: simulace aparátu (vhodné pro použití přímo do PA), bez simulace aparátu, jako běžný multiefekt do lampového zesilovače&lt;br /&gt;
'''+''' mikrofonní vstup s phantomem + Aux In (možnost volby mezi 2ma vstupy)&lt;br /&gt;
'''+''' nastavitelná impedance nástrojového vstupu (True-Z)&lt;br /&gt;
'''+''' konvoluční simulace reproduktorů a mikrofonů&lt;br /&gt;
'''+''' možnost zakoupení rozšířeného balíčku, např. funkce Speaker Breakup, větší nabídka zesilovačů (včetně simulace basových aparátů), efektů, reprobeden a mikrofonů&lt;br /&gt;
'''+''' vývojáři naslouchají uživatelům, pokud o funkci zájem, tak dle možností aktualizují firmware&lt;br /&gt;


'''-''' málo vestavěných modulací, reverbů a delay efektů v základní verzi&lt;br /&gt;
'''-''' aktualizace firmwaru je placená&lt;br /&gt;
'''-''' Avid nevyrábí vlastní midipedál pro ovládání efektů&lt;br /&gt;

'''odkazy:'''
[http://www.avid.com/US/products/eleven-rack_2 www]
[http://akmedia.digidesign.com/support/docs/Eleven_Rack_User_Guide_v801_62404.pdf manuál]
[http://hudebniforum.cz/komba-zesilovace-reproboxy/digidesign-eleven-t17162.html?hilit=rockman diskuse]
[http://www.zbozi.cz/items?q=Eleven%20Rack&amp;order=relevance&amp;minPrice=&amp;maxPrice=&amp;sId=wNYcPQwSwGaIJ16wUnBL&amp;r=zbozi1&amp;redir=1 zbozi.cz]

== Boss GT-Pro ==
'''+''' výborná konektivita (2x amp switch, 2x exp. pedál 3x efektová smyčka, 3 páry sterou výstupů)&lt;br /&gt;
'''+''' &lt;br /&gt;
'''-''' &lt;br /&gt;
'''-'''

'''odkazy:'''
[http://www.bossus.com/gear/productdetails.php?ProductId=719&amp;ParentId=248 www]
[http://lib.roland.co.jp/support/en/manuals/res/1811369/GT-PRO_e3.pdf manuál]
[http://www.zbozi.cz/items?q=Boss%20GT-Pro&amp;order=relevance&amp;minPrice=&amp;maxPrice=&amp;sId=wNYcPQwSwZXBJQ_WGqK3&amp;r=zbozi1&amp;redir=1 zbozi.cz]

== DigiTech GSP1101 ==

'''+''' &lt;br /&gt;
'''+''' &lt;br /&gt;
'''-''' &lt;br /&gt;
'''-'''
'''+''' Digitech užívání přesné názvy simulací konkurenčních efektů a aparátů

'''odkazy:'''
[http://www.digitech.com/products/Multi-Effects/GSP1101.php www]
[ftp://ftp.digitech.com/pub/PDFs/Manuals/GSP1101/GSP1101Manual18_0474_B.pdf manuál]
[http://www.zbozi.cz/items?q=GSP1101&amp;order=relevance&amp;minPrice=&amp;maxPrice=&amp;sId=wNYcPQwSwvjFJ1pkURQh&amp;r=zbozi1&amp;redir=1 zbozi.cz]

== Fractal Audio Axe-Fx II ==

'''+''' 2x2 balanced inputs&lt;br /&gt;
'''+''' &lt;br /&gt;
'''-''' &lt;br /&gt;
'''-'''
'''+''' možnost update firmware

'''odkazy:'''
[http://www.fractalaudio.com/p-axe-fx-ii-preamp-fx-processor.php www]
[hhttp://www.fractalaudio.com/downloads/manuals/axe-fx-2/Axe-Fx-II-Owners-Manual-102.pdf manuál]
[http://hudebniforum.cz/kytarove-efekty/axe-fx-t15980.html fórum]

Je také k dispozici verze Ultra, která má větší výkon, paměť a více efektů. Porovnání [http://axefxwiki.guitarlogic.org/index.php?title=Feature_comparison zde].

== Line6 POD X3 Pro ==

'''+''' kvalitní mikrofonní předzesilovače&lt;br /&gt;
'''+''' &lt;br /&gt;
'''-''' &lt;br /&gt;
'''-''' &lt;br /&gt;

'''odkazy:'''
[http://line6.com/podx3pro/recording.html www]
[http://line6.com/data/l/0a060072a53c4aae7fe287ecf/application/pdf/POD%20X3%20Advanced%20Guide%20(Rev%20E)%20-%20English.pdf manuál], [http://www.zbozi.cz/items?q=POD%20X3%20Pro&amp;order=relevance&amp;minPrice=&amp;maxPrice=&amp;sId=wNYcPQwSOm9FJ19thHAl&amp;r=zbozi1&amp;redir=1 zbozi.cz]
[http://hudebniforum.cz/kytarove-efekty/line-6-pod-x3-live-t15313.html fórum]

== Rocktron Prophesy ==

'''+''' elektronka na vstupu&lt;br /&gt;
'''-''' externí zdroj bez adaptace&lt;br /&gt;
'''-''' chybí ping-pong delay a inteligentní pitch shifter

'''odkazy:'''
[http://www.rocktron.com/site/products/preamps/prophesy/index.html www]
[http://www.truefiretv.net/ghs/5/manuals/prophesy.pdf manuál]
[http://hudebniforum.cz/kytarove-efekty/rocktron-prophesy-t4149.html fórum]
[http://www.zbozi.cz/items?q=Rocktron%20Prophesy&amp;order=relevance&amp;minPrice=&amp;maxPrice=&amp;sId=wNYcPQwSO4PEJ1puFt1s&amp;r=zbozi1&amp;redir=1 zbozi.cz]

== TC Electronic G-Force ==
- speaker simulátor
- český nebo slovenský manual ???

== Yamaha SPX2000 ==

http://www.yamahaproaudio.com/products/processors/spx2000/index.html

----
----

= Podlahové efekty =

== DigiTech RP1000 ==

'''+''' &lt;br /&gt;
'''+''' &lt;br /&gt;
'''-''' &lt;br /&gt;
'''-'''
'''+''' Digitech užívá přesné názvy simulací konkurenčních efektů a aparátů

'''odkazy:'''
[http://www.digitech.com/products/Multi-Effects/RP1000.php www]
[ftp://ftp.digitech.com/pub/PDFs/Manuals/RP1000/RP1000%20manual%2018-0597-A.pdf manuál]
[http://www.zbozi.cz/items?q=RP1000&amp;order=relevance&amp;minPrice=&amp;maxPrice=&amp;sId=wNYcPQwSwvjFJ1pkURQh&amp;r=zbozi1&amp;redir=1 zbozi.cz]

== Korg AX3000G ==

'''+''' výborný poměr výkon/cena&lt;br /&gt;
'''+''' &lt;br /&gt;
'''-''' &lt;br /&gt;
'''-'''
'''odkazy:'''
[http://www.korg.com/product.aspx?&amp;pd=235 www]
[http://www.korg.com/uploads/Support/AX3000G_E2_633651977349500000.pdf manuál]
[http://www.zbozi.cz/items?q=AX3000G&amp;order=relevance&amp;minPrice=&amp;maxPrice=&amp;sId=wNYcPQwSCoCIJ1pcyVek&amp;r=zbozi1&amp;redir=1 zbozi.cz]

== Line6 POD HD500 ==

'''+''' &lt;br /&gt;
'''+''' &lt;br /&gt;
'''-''' &lt;br /&gt;
'''-'''
'''odkazy:'''
[http://line6.com/pod/compare.html www]
[http://l6c.scdn.line6.net/data/l/0a06434dc7704ca4b3b26b924/application/pdf/POD%20HD500%20Advanced%20Guide%20(Rev%20B)%20-%20English.pdf manuál], [http://www.zbozi.cz/items?sId=qNvl7ZkawDyN7ZXzvgmz&amp;r=hp&amp;q=Line6+POD+HD500&amp;origQuery=Line6+POD+HD500&amp;sourceScreen=newItems&amp;forceScreen=newItems&amp;prevItemType=new&amp;maxStockAvailability=-1&amp;atDepotOnlyFlag=0&amp;paymentType=&amp;itemType=new&amp;order=cheap&amp;oldShire=&amp;shire=&amp;minPrice=&amp;maxPrice= zbozi.cz]
[http://hudebniforum.cz/kytarove-efekty/pod-hd-t21628.html fórum]

== Line6 POD X3 Live ==

'''+''' &lt;br /&gt;
'''+''' &lt;br /&gt;
'''-''' &lt;br /&gt;
'''-'''
'''odkazy:'''
[http://line6.com/podx3live/ www]
[http://line6.com/data/l/0a060072a53c4aae7fe287ecf/application/pdf/POD%20X3%20Advanced%20Guide%20(Rev%20E)%20-%20English.pdf manuál], [http://www.zbozi.cz/items?q=POD%20X3%20Live&amp;order=relevance&amp;minPrice=&amp;maxPrice=&amp;sId=wNYcPQwSOm9FJ19thHAl&amp;r=zbozi1&amp;redir=1 zbozi.cz]
[http://hudebniforum.cz/kytarove-efekty/line-6-pod-x3-live-t15313.html fórum]


== MUZA GP300 ==

'''+''' &lt;br /&gt;
'''+''' &lt;br /&gt;
'''-''' &lt;br /&gt;
'''-'''
+ 32-bit AD/DA převodník + AF Method&lt;br /&gt;
- absence MIDI/USB

'''odkazy:'''
[http://www.muzasound.com/guitareffects_gp300.html www]
[http://www.muzasound.com/public/GP300_EN_Manual.pdf manuál]
[http://www.zbozi.cz/items?q=muza%20gp300&amp;r=hp&amp;thru=&amp;itemType=new&amp;sId=qNvl7ZkawAR7ck7WkM8B zbozi.cz]
[http://hudebniforum.cz/kytarove-efekty/multiefekt-muza-gp-300-t22201.html fórum]

== Rocktron Utopia ==

'''+''' &lt;br /&gt;
'''+''' &lt;br /&gt;
'''-''' &lt;br /&gt;
'''-'''
'''odkazy:'''
[http://www.rocktron.com/products/floorprocessors/utopiag300/ www]
[http://www.rocktron.com/support/manuals/G300ManualR1.zip manuál]
[http://www.zbozi.cz/items?q=rocktron%20utopia&amp;order=relevance&amp;minPrice=&amp;maxPrice=&amp;sId=qNvl7ZkawT8zIsQuG9Kz&amp;r=zbozi1&amp;redir=1 zbozi.cz]

== TC Electronic Nova System ==

'''+''' analogový distortion obvod&lt;br /&gt;
'''+''' přítomnost speaker simulátoru&lt;br /&gt;
'''+''' spill-over efekt&lt;br /&gt;
'''-''' presety přepínány při odšlápnutí (lze vyřešit pouze G-Switchem nebo externím MIDI kontrolerem, [http://support.tcelectronic.com/entries/23235151-Nova-System-Can-I-change-the-way-the-preset-switches-work- více info])&lt;br /&gt;
'''-''' slyšitelná mezera při přepínání presetů s použitím overdrive/distortion ([http://forum.tcelectronic.com/topic/5848/nova-system-switching-preset-with-sound-gap/ více info])

== TC Electronic G-System ==

'''+''' možnost použít jako podlahový efekt nebo rackový efekt + nožní ovladač&lt;br /&gt;
'''+''' vzhled&lt;br /&gt;
'''+''' vysoce kvalitní efekty&lt;br /&gt;
'''-''' absence speaker simulátoru&lt;br /&gt;
'''-''' vysoká hmotnost
'''-''' prodleva při změnách presetů
'''-'''

== VOX ToneLab LE ==

'''+''' elektronka 12AX7 simulující koncový lampový zesilovač&lt;br /&gt;
'''-''' nestandardní konektor pro externí zdroj

'''odkazy:'''
[http://www.voxamps.com/us/pedals/tonelable/ www]
[http://www.voxamps.com/downloads/PDF/ToneLab%20LE_Manual.pdf manuál]
[http://www.zbozi.cz/items?q=ToneLab%20LE&amp;order=relevance&amp;minPrice=&amp;maxPrice=&amp;sId=wNYcPQwSOiEsJ1p16RNc&amp;r=zbozi1&amp;redir=1 zbozi.cz]
[http://hudebniforum.cz/kytarove-efekty/vox-tonelab-le-t9474.html fórum]

== Zoom G9.2tt ==

'''+''' &lt;br /&gt;
'''+''' &lt;br /&gt;
'''-''' &lt;br /&gt;
'''-'''
'''+''' 2x elektronka&lt;br /&gt;

'''odkazy:'''
[http://www.zoom.co.jp/english/products/g92tt/index.php www]
[http://www.zoom.co.jp/archive/English_Manual/E_G92tt.pdf manuál]
[http://www.zbozi.cz/items?q=G9.2tt&amp;order=relevance&amp;minPrice=&amp;maxPrice=&amp;sId=wNYcPQwSSZDVJ1_6637h&amp;r=zbozi1&amp;redir=1 zbozi.cz]


----
----
= Stolní efekty =

'''+''' &lt;br /&gt;
'''+''' &lt;br /&gt;
'''-''' &lt;br /&gt;
'''-'''
'''-''' externí zdroj

'''odkazy:'''
[http://www.rolandus.com/products/productdetails.php?ProductId=849 www]
[http://lib.roland.co.jp/support/en/manuals/res/1810904/VG-99_e4.pdf manuál]
[http://www.zbozi.cz/items?q=VG-99&amp;order=relevance&amp;minPrice=&amp;maxPrice=&amp;sId=wNYcPQwSOJQvJ1pkM2op&amp;r=zbozi1&amp;redir=1 zbozi.cz]


----
----
= Zesilovače a komba s efekty =
Hughes kettner Switchblade

Line6

----
----
= Archiv =

[[Kategorie:Příručka pro hudebníky|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>hprug6nk3cu7jb5fvr0uflrgatebo3i</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Příručka pro hudebníky/Obecně o kytarách</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5113</id>
    <revision>
      <id>43972</id>
      <parentid>43759</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:38:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze 43759 od uživatele [[Special:Contributions/Sesily Kraight|Sesily Kraight]] ([[User talk:Sesily Kraight|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="983" xml:space="preserve">== Multiefekty se simulacemi aparátů a reproboxů ==

{|class=&quot;wikitable sortable&quot;
!class=&quot;unsortable&quot;|Název!!R.v.!!Cena&lt;br /&gt;nyní!!Provedení!!MIDI!!PC port!!Řazení efektů&lt;br /&gt;(efektů naráz)!!Externí&lt;br /&gt;smyčka
|-
|Boss GT-Pro||2005||0000||rack&lt;br /&gt;(interní zdroj)||ANO||USB&lt;br /&gt;(presety + nahrávání)||1 řetězec (15)||stereo&lt;br /&gt;+ mono preloop
|-
|Digidesign Eleven Rack||||||||||||||||||
|-
|DigiTech GSP1101||||||||||||||||||
|-
|Fractal Audio Axe-Fx||||||||||||||||||
|-
|Korg AX3000G||||||||||||||||||
|-
|Line6 POD X3 Pro||||||||||||||||||
|-
|Rocktron Prophesy||||||||||||||||||
|-
|Roland VG-99||||||||||||||||||
|-
|VOX ToneLab LE||||||||||||||||||
|-
|Zoom G9.2tt||||||||||||||||||
|-
|||||||||||||||||||
|-
|||||||||||||||||||
|-
|||||||||||||||||||
|-
|||||||||||||||||||
|}

== Multiefekty s modulačními efekty ==
Zde jsou multiefekty bez simulací aparátů a reproboxů.

[[Kategorie:Příručka pro hudebníky|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>dabw1nwdv8dfw187lz61dodb2u96spy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Holandské řízky z hlívy ústřičné</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5116</id>
    <revision>
      <id>44550</id>
      <parentid>35632</parentid>
      <timestamp>2021-10-15T20:27:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Zdenekk2</username>
        <id>1887</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Rozpis na 4 porce */ překlep</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="873" xml:space="preserve">== Rozpis na 4 porce ==

* 700g hlívy ústřičné
* 200g strouhaného sýra
* 2 vařené brambory
* 2 vejce
* 2 stroužky nadrobno nakrájeného česneku
* 1 malá cibule nakrájená nadrobno
* 1 lžíce nasekaných lístečků tymiánu
* olivový olej
* mletý černý pepř
* sůl

== Postup ==

# Hlívu nakrájíme na malé kousky.
# V pánvi rozehřejeme asi 2 lžíce oleje a osmahneme na něm cibuli.
# Vmícháme hlívu. Osolíme ji a opepříme.
# Přidáme česnek s tymiánem a dusíme
# Dokud se nevypaří přebytečná tekutina
# Podušené houby přendáme do mísy.
# Přidáme k nim najemno nastrouhané brambory, sýr a vejce.
# Vše dobře promícháme. Hmotu necháme así 10 minut odležet.
# Z hmoty vytvarujeme navlhčenýma rukama placičky a na oleji je usmažíme do zlatova.

[[Kategorie:Wikikuchařka|Holandské řízky z hlívy ústřičné]]</text>
      <sha1>0vv23xcwie4022a7a28mio3ak5h8u2o</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Matriky/AHMP</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5118</id>
    <revision>
      <id>33543</id>
      <parentid>22273</parentid>
      <timestamp>2017-06-02T21:03:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4036" xml:space="preserve">{| class=&quot;wikitable&quot; 
|- 
! farnost
! oblast
! poznámka
! style=&quot;width: 6em;&quot; | léta
! dnešní matriční obvod
|-
! Bohnice 
| [[w:Bohnice|Bohnice]], [[w:Bubeneč|Bubeneč]], [[w:Lysolaje|Lysolaje]], [[w:Podbaba|Podbaba]], [[w:Podhoří (Troja)|Podhoří]], [[w:Sedlec (Praha)|Sedlec]], [[w:Troja|Troja]], [[w:Zadní Ovenec|Zadní Ovenec]] 
| 
| 1688 - 1921
| Praha 6, Praha 7, Praha 8 
|-
! kostel sv. Apolináře 
| [[w:Nové Město (Praha)|Nové Město]]
|
| 1674 - 1933 
| Praha 2
|-
! kostel sv. Ducha 
| [[w:Staré Město (Praha)|Staré Město]] 
| 
|-
! kostel sv. Františka 
| Staré Město 
| před 1708 i [[w:Hloubětín|Hloubětín]], [[w:Holyně|Holyně]], [[w:Hrdlořezy (Praha)|Hrdlořezy]], [[w:Lochkov|Lochkov]] a [[w:Slivenec|Slivenec]]
|-
! kostel sv. Haštala 
| Staré Město 
| i zemřelí morem 1713-1714 z Nové Město, Staré Město, Malá Strana, lazaret a židé
|-
! kostel sv. Havla  
| Staré Město
|-
! kostel sv. Jakuba 
| Staré Město
|-
! kostel sv. Ignáce 
| [[w:Bráník|Bráník]], [[w:Dvorce (Praha)|Dvorce]], [[w:Michle|Michle]], [[w:Nusle|Nusle]], [[w:Podolí (Praha)|Podolí]], [[w:Roztyly (Praha)|Roztyly]], [[w:Strašnice|Strašnice]] a [[w:Vršovice|Vršovice]] 
|-
! kostel sv. Jiljí 
| [[w:Staré Město (Praha)|Staré Město]]
|-
! kostel sv. Jiří
| [[w:Hradčany|Hradčany]] 
|
| 1715 - 1782 
| Praha 1
|-
! kostel sv. Jindřicha 
| [[w:Nové Město (Praha)|Nové Město]]
|-
! kostel sv. Kateřiny
| Nové Město
| od 1785 připojeno ke sv. Apolinář
| 1732 - 1784 
| 
|-
! kostel sv. Kříže většího 
| [[w:Staré Město (Praha)|Staré Město]] 
| od 1784 připojeno ke sv. Duch
|-
! kostel sv. Martina ve Zdi 
| Staré Město
| od 1785 rozděleno mezi Nejsvětější Trojici, Pannu Marii Sněžnou, sv. Jiljí a Havla
|-
! kostel sv. Mikuláše 
| [[w:Malá Strana|Malá Strana]], [[w:Újezd (Malá Strana)|Újezd]]
|   
|-
! kostel Panny Marie na Karlově 
| [[w:Nové Město (Praha)|Nové Město]]
| od 1785 připojeno ke sv. Apolinář
| 1660 - 1784
| Praha 2
|-
! kostel Panny Marie na Louži 
| Staré Město
| od 1784 připojeno ke sv. Duch?
|-
! kostel Panny Marie pod řetěžem 
| [[w:Malá Strana|Malá Strana]]
| od 1784 připojeno k Panna Marie vítězná
|-
! kostel Panny Marie vítězná 
| [[w:Malá Strana|Malá Strana]], [[w:Újezd (Malá Strana)|Újezd]] 
| 
|-
! kostel Panny Marie před Týnem 
| Staré Město 
|-
! kostel Panny Marie Sněžné
| [[w:Nové Město (Praha)|Nové Město]]
|
|-
! kostel sv. Petra a Pavla
| [[w:Vyšehrad|Vyšehrad]] 
|
| 1616 - 1920
| Praha 2
|-
! kostel sv. Petra a Pavla v Rybářích 
| [[w:Malá Strana|Malá Strana]]
|   
|-
! kostel sv. Petra na Poříčí
| [[w:Nové Město (Praha)|Nové Město]]
| 
| 1639 - 1913
| Praha 1
|-
! kostel sv. Štěpána
| [[w:Nové Město (Praha)|Nové Město]]
| 
| 1610 - 1924
| Praha 1, Praha 2
|-
! kostel sv. Tomáše
| [[w:Malá Strana|Malá Strana]]
|   
|-
! kostel nejsvětější Trojice v Podskalí
| [[w:Nové Město (Praha)|Nové Město]]
|-
! kostel nejsvětější Trojice ve Spálené
| [[w:Nové Město (Praha)|Nové Město]]
|-
! kostel sv. Valentina 
| Staré Město 
| od 1785 připojeno k sv. František
|-
! kostel sv. Víta
| [[w:Hradčany|Hradčany]] 
|
| 1606 - 1924 
| Praha 1
|-
! kostel sv. Vojtěcha
| [[w:Nové Město (Praha)|Nové Město]]
|-
! nemocnice Milosrdných bratří 
| Staré Město
|-
! nemocnice sv. Alžběty 
| [[w:Nové Město (Praha)|Nové Město]]
|-
! Strahovský klášter
| [[w:Hradčany|Hradčany]] 
| do roku 1784 i [[w:Střešovice|Střešovice]] a [[w:Šárka (Praha)|Horní Šárka]]
| 1660 - 1925  
|-
! Svatováclavská trestnice
| [[w:Nové Město (Praha)|Nové Město]]
|-
! Vlašský špitál
| [[w:Malá Strana|Malá Strana]]
|-
! Všeobecná nemocnice 
| [[w:Nové Město (Praha)|Nové Město]]
|-
! Zderazský klášter 
| [[w:Nové Město (Praha)|Nové Město]]
|-
! Zemský ústav pro chorobomyslné Kateřinky
| [[w:Nové Město (Praha)|Nové Město]]
|}

[[Kategorie:Matriky|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>mx28mcofj599ms3ged3f1rljyc0dyud</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>První pomoc</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5121</id>
    <revision>
      <id>38507</id>
      <parentid>25108</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:30:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="190" xml:space="preserve">== Obsah ==
* [[/Bezvědomí|Bezvědomí]]
* [[/Odstranění klíštěte|Odstranění klíštěte]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=První pomoc}}

[[Kategorie:První pomoc| ]]</text>
      <sha1>n6kex86jfplkcf8degeka5pb5kmo88g</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Kent</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5129</id>
    <revision>
      <id>35192</id>
      <parentid>29603</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="282" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 4
* '''Karty :''' francouzské, německé - 32 listů
* '''Cíl hry :''' Mít čtyři karty stejné hodnoty a informovat o tom domluveným znamením partnera aniž by to zaregistrovali protihráči.

== Pravidla ==

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Kent]]</text>
      <sha1>grxxoiyan2gf3lk3n67aqdxjs5k99al</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Origami/Krab</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5142</id>
    <revision>
      <id>19037</id>
      <timestamp>2010-01-29T15:13:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kuvaly</username>
        <id>930</id>
      </contributor>
      <comment>nová stránka</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="421" xml:space="preserve">== Postup ==
[[Soubor:YengeçAdım1.png]]
[[Soubor:YengeçAdım2.png]]
[[Soubor:YengeçAdım3.png]]
[[Soubor:YengeçAdım4.png]]
[[Soubor:YengeçAdım5.png]]
[[Soubor:YengeçAdım6.png]]
[[Soubor:YengeçAdım7.png]]
[[Soubor:YengeçAdım8.png]]
[[Soubor:YengeçAdım9.png]]
[[Soubor:YengeçAdım10.png]]
[[Soubor:YengeçAdım11.png]]
[[Soubor:YengeçAdım12.png]]
[[Soubor:YengeçAdım13.png]]

[[Kategorie:Origami|Krab]]</text>
      <sha1>q7n9z0kjfn10mgohiq22f21gu8jlyav</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Fotografování s DSLR</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5154</id>
    <revision>
      <id>44099</id>
      <parentid>38341</parentid>
      <timestamp>2021-05-16T13:07:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4479" xml:space="preserve">:''se zvláštním zřetelem na Canon EOS 1000D a externí blesk''

[[Soubor:Canon EOS cameras used by Wikimedia CZ (1).jpg|náhled|Vybavení z [[w:Wikipedie:WikiProjekt Fotografování/Fotoaparát|projektu Fotoaparát]] sdružení Wikimedia&amp;nbsp;ČR]]

Zkratka DSLR pochází z [[w:en: Digital single-lens reflex camera|en: Digital single-lens reflex camera]] a znamená [[w:Digitální zrcadlovka|digitální zrcadlovku]]. Kromě způsobu ovládání a průhledového hledáčku se digitální zrcadlovky se od kompaktních fotoaparátů odlišují rychlostí (zaostřování a často i fungování obecně) a především velikostí senzoru. Zatímco typický kompakt má 1/1.8&quot; senzor o ploše 38&amp;nbsp;mm², APS-C senzor v našem Canonu má plochu 329&amp;nbsp;mm².

To má několik podstatných důsledků:
* Velký senzor pochytá víc fotonů, takže se z něj nemusí signál tak zesilovat. Výsledkem je že při stejné citlivosti budou mít fotky ze zrcadlovky podstatně menší šum.
* Větší senzor musí mít větší i všechno ostatní. Na úhel záběru, který vám u zrcadlovky dá objektiv s [[w:Ohnisková vzdálenost|ohniskovou vzdáleností]] 27&amp;nbsp;mm, vám u kompaktu bude stačit 9&amp;nbsp;mm.
* Kvůli delším ohniskovým vzdálenostem objektivů mají zrcadlovky oproti kompaktům podstatně menší [[w:Hloubka ostrosti|hloubku ostrosti]], což na jednu stranu poskytuje zajímavé kreativní možnosti, na druhou to ale znamená, že je potřeba dávat větší pozor na zaostřování a uvažovat o tom, co všechno na fotce chcete mít ostré.

== Blesk ==
[[Soubor:Canon speedlite 430ex.jpg|náhled|upright]]
Externí blesk je výborná věc. Méně zajímavá vlastnost, která jej odlišuje od blesku zabudovaného, je jeho vyšší výkon. Daleko zajímavější je ovšem výklopná hlava. Výklopná hlava v interiérech umožňuje kromě banálního bleskání dopředu využívat vlastníky kompaktních fotoaparátů nevídané kreativní možnosti svícení vyplývající z možnosti odrážet světlo od stropů, stěn, a jiných (zpravidla bílých) ploch.

== Fotografování osobností ==
Focení osobností typicky provozujeme na tiskových konferencích nebo autogramiádách a podobných akcích (pro přehled aktuálních vizte [[w:Wikipedie:WikiProjekt Fotografování/Akce|projekt na Wikipedii]]). Pokud na nějakou takovou akci vyrazíte, můžete se setkat s řadou fanoušků čekajících na autogram. V takové situaci je třeba si uvědomit, že na akci nejste coby fanoušek a nestojíte o autogram, a tudíž je pro vás zbytečné v podobných shlucích čekat. Jakožto fotograf potřebujete toliko projít dopředu, pořídit pár fotek a opět zmizet.

Pro posílení vaší autority je vhodné mít fotoaparát v co možná nejmohutnější sestavě:
&lt;gallery&gt;
File:EOS 1000D bigger.jpg|správně
File:EOS 1000D default.jpg|špatně
&lt;/gallery&gt;

Na oficiálnější akce (s kontaktem pro média a podobně) může být vhodné si opatřit akreditaci (zvanou též photo pass). V případě že po vás organizátoři budou chtít nějaký doklad, že fotografujete pro Wikipedii (či některý z jejich sesterských projektů), obraťte se na sdružení [http://www.wikimedia.cz/ Wikimedia ČR].

== Další zpracování fotek ==
:''následující pasáž jest subjektivním pohledem [[Uživatel:Che|Che]]''
Po stažení fotek do počítače je zpracovávám přibližně následujícími kroky:
# prohnání skriptem, který soubory pootáčí podle orientace uvedené v metadatech a přejmenuje je tak, aby se řadily podle času vyfocení
# zálohování
# zálohování (pro jistotu)
# smazání rozmazaných a jinak nepovedených fotek (tragicky nepovedné bezpodmínečně, středně nepovedené snímky možno zachovat jen jsou-li raritní)
# redukce sad podobných fotek na jednu nebo dvě nejlepší
# smazání zbytečných fotek
# výběr fotek, které mají potenciál být nějak přínosné pro (v našem případě) projekty Wikimedia
#* ty, u kterých to je vhodné eventuálně dále upravit v editoru
# nahrání těch přínosných fotek na Commons
# zbytek přeživších archivuji

== Externí odkazy ==
* [http://fotoroman.cz/techniques2.htm články o technice fotografování] od Romana Pihana, zejména lze doporučit:
** [http://www.fotografovani.cz/art/fozak_df/rom_expozice1.html seriál o expozici]
** [http://www.fotografovani.cz/art/hp_foto/rom_flash1.html seriál o použití blesku]</text>
      <sha1>q8s7pwm0uic1l6jxq4fad4b22d4tr01</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Byliny/Prvosenka jarní</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5156</id>
    <revision>
      <id>35618</id>
      <parentid>23525</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:35:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4568" xml:space="preserve">Prvosenka jarní se tradičně používá v džemech, salátech, víně a v nálevech pro kyselé okurky. Při laickém užívání není žádná záruka bezpečnosti. Dlouhodobé užívání není doporučeno.&lt;ref name=&quot;north&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Kaldera
 | jméno = Raven
 | titul = Herbal
 | url = http://www.northernshamanism.org/herbal/herbal.html#cowslip
 | datum přístupu = 23.12.2009
 | vydavatel = Northen - Tradition Shamanism 
 | jazyk = en
}}&lt;/ref&gt;

== Čaj ==
K přípravě odvaru se používá jedna lžíce drceného kořene na čtvrt litru vody. Vaří se deset minut, poté se nechá ustát.
Pro přípravu nálevu jsou potřeba dvě lžičky květů nebo řezané natě. Ty se zalijí čtvrt litru vařící vody a nechají se patnáct minut vylouhovat.&lt;ref&gt;{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Korbel
 | jméno = Stanislav
 | titul = Prvosenka jarní, ''Primula veris'' &lt;small&gt;L.&lt;/small&gt;
 | url = http://sk2.goo.cz/zdravi_na_dlani/lecive_rostliny/prvosenka.htm
 | datum aktualizace = 2.10.2009
 | datum přístupu = 18.12.2009
 | vydavatel = Zdraví na dlani
 | jazyk = cz
}}&lt;/ref&gt; Můžete osladit medem.

== Čajová směs na spaní ==
Používá se 50 g prvosenky, 20 g květů levandule, 10 g třezalky tečkované, 15 g samičích plodních šištic chmele a 5 g kořene kozlíku lékařského.
Jedna vrchovatá čajová lžička se spaří v 1/4 litru vody a nechá se 3 minuty vyluhovat. Čaj se pije velmi teplý, po doušcích, před spaním. Je možno trochu přisladit medem.&lt;ref&gt;{{Citace elektronické monografie
 | titul = Prvosenka jarní - (Primula veris)
 | url = http://lecive-rostliny.krasne.cz/byliny/prvosenka-jarni
 | datum přístupu = 26.12.2009
 | vydavatel = Léčivé rostliny
 | jazyk = cz
}}&lt;/ref&gt;

== Krevní čistidlo ==
Na krevní čistidlo se používá kořen pampelišky, kopřivové listy, výhonky černého bezu a květy (můžeme i listy) prvosenky jarní v poměru 1:1:2:2. Dvě lžičky uvedené směsi bylin se přelijí půl litrem vroucí vody a pět minut se nechá louhovat. Poté se čaj scedí. Užívá se dvakrát denně.&lt;ref name=&quot;uni&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie
 | titul =Prvosenka jarní
 | url = http://www.unicornis.cz/zacatek/carodej/stranky/13.2x0.htm#Prvosenka%20jarn%C3%AD
 | datum aktualizace = 5.2.2007
 | datum přístupu = 20.12.2009
 | vydavatel = Rostlinná magie
 | jazyk = cz
}}&lt;/ref&gt;

== Prvosenkové víno ==
Použije se čtyři a půl kila květů prvosenky, jeden a tři čtvrtě kila krystalového cukru, přidá kůra ze tří citrónů a čtyři a půl litru studené pramenité vody. Na konec se přidá tři sta gramů čerstvých kvasinek. Kvasící směs se promíchává jednou denně a po dobu jednoho týdne. Poté se nalije do demižónu společně se šťávou ze tří citrónů a ponechá se kvasit. Po ukončení kvasného procesu se demižón zazátkuje a uloží na osm až devět měsíců. Nakonec se stočí do láhví. Víno by mělo být likérové chuti, čiré a žluté barvy.&lt;ref&gt;{{Citace elektronické monografie
 | jméno = Jirka
 | titul = Prvosenkové víno 
 | url = http://byliny.blogspot.com/2006/03/prvosenkov-vno.html
 | datum aktualizace = 4.7.2009
 | datum přístupu = 23.12.2009
 | vydavatel =Byliny
 | jazyk = cz
}}&lt;/ref&gt;

== Prvosenkový sirup ==
Používá se čtyři sta padesát gramů čerstvých květů prvosenky jarní, které se přidají do devíti set mililitrů vroucí vody. Chvíli se povaří. Přidává se tolik cukru, dokud směs nenabude sirupové konzistence.&lt;ref name=&quot;uni&quot;/&gt;

== Kosmetika ==
Prvosenkový nálev (10 g drogy na 100 g vřící vody) se přidává do jarních vlasových koupelí, po kterých jsou vlasy lesklé, jemné a voní po anýzu. S úspěchem se s ním umývá mastná pokožka s ucpanými póry. Přestal se používat pro vedlejší účinky. Snadno zaměnitelný druh prvosenka vyšší (''Primula elatior''&lt;small&gt; (L.) Mill&lt;/small&gt;) silice neobsahuje.&lt;ref name=&quot;kosmetika&quot;&gt;{{Citace monografie
 | rok = 1983
 | titul = Rastliny v kozmetike
 | vydavatel = Príroda
 | vydání = 1.
 | id = 6402184
}}&lt;/ref&gt; Což ale neznamená, že prvosenka vyšší není pro tento účel použitelná. Obě rostliny byly používány ke zlepšení pleti vesnických dívek.&lt;ref&gt;{{Citace elektronické monografie
 | titul = In The Meadows
 | url = http://chestofbooks.com/flora-plants/flowers/English-Wild-Flowers/In-The-Meadows.html
 | datum přístupu = 22.12.2009
 | vydavatel =ChestofBooks.com
 | jazyk = cz
}}&lt;/ref&gt;

== Reference ==
&lt;references /&gt;</text>
      <sha1>fzyqqs1ten03i6q46gbp6wk11tkofo1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Integrování/Metoda Per Partes</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5172</id>
    <revision>
      <id>44912</id>
      <parentid>34844</parentid>
      <timestamp>2022-01-25T21:08:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; vhodnější sémantika; pravopis; - nadbytečné odřádkování; - whitespace; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3490" xml:space="preserve">Důležitou metodou při výpočtu integrálů je metoda '''per partes''' (česky „po částech“). Tato metoda pomáhá integrovat součiny dvou (a více) funkcí (na základě věty o derivaci součinu) a rozložit je na nový integrál, pro nás snadněji integrovatelný (při správném použití).

== Formální zápis metody a důkaz ==
Pokud mají funkce &lt;math&gt;u = u(x)&lt;/math&gt; a &lt;math&gt;v = v(x)&lt;/math&gt; spojité derivace na intervalu &lt;math&gt;(a;b)&lt;/math&gt; (tedy jsou i samy spojité), pak na intervalu &lt;math&gt;(a;b)&lt;/math&gt; platí:
: &lt;math&gt;\int u'v\,\mathrm{d}x = uv - \int uv'\,\mathrm{d}x&lt;/math&gt;
: &lt;math&gt;\int uv'\,\mathrm{d}x = uv - \int u'v\,\mathrm{d}x&lt;/math&gt;

=== Důkaz ===
: &lt;math&gt;(uv)^\prime =u^\prime v+uv^\prime&lt;/math&gt; (věta o derivaci součinu)
: &lt;math&gt;\int(uv)'\,\mathrm{d}x = \int u'v\,\mathrm{d}x + \int uv'\,\mathrm{d}x&lt;/math&gt;
: &lt;math&gt;uv = \int u'v\,\mathrm{d}x + \int uv'\,\mathrm{d}x&lt;/math&gt;
: &lt;math&gt;\int u'v\,\mathrm{d}x = uv - \int uv'\,\mathrm{d}x&lt;/math&gt; (záměnou &lt;math&gt;u \leftrightarrow v&lt;/math&gt; získáme i druhou podobu metody)

== Příklady výpočtu ==

{{Příklad|
; Zadání
: Vypočítejte integrál z funkce &lt;math&gt;\ln x \,\!&lt;/math&gt;.
; Řešení
: Za derivovanou funkci si dosadíme fci &lt;math&gt;\ln x \,\!&lt;/math&gt;, za zderivovanou fci pak &lt;math&gt;1\,\!&lt;/math&gt; neboť &lt;math&gt;\ln x = 1 \cdot \ln x \,\!&lt;/math&gt;
; Výpočet
: &lt;math&gt;\int \ln x\,\mathrm{d}x = \begin{vmatrix}\ u = \ln x &amp; u' = \frac{1}{x} \\ v' = 1 &amp; v = x \end{vmatrix} = x \ln x - \int\mathrm{d}x = x \ln x - x + C&lt;/math&gt;
}}

{{Upozornění|
Pokud bychom zvolili funkce naopak, dostali bychom se ke tvaru
: &lt;math&gt;x \int \ln x\,\mathrm{d}x - \int \left( \int \ln x\,\mathrm{d}x \right) \,\mathrm{d}x&lt;/math&gt;
takže '''je důležité, které funkce zvolíte'''.
}}

----

{{Příklad|
; Zadání
: Vypočítejte integrál z funkce &lt;math&gt;x^2 \cos x \,\!&lt;/math&gt;.
; Řešení
: Za derivovanou funkci budeme volit funkci &lt;math&gt;x^2 \,\!&lt;/math&gt;, neboť se jí takto postupně zbavíme, pokud bychom zvolili funkci &lt;math&gt;\cos x \,\!&lt;/math&gt;, pouze by se nám cyklicky zaměnovala a nic bychom tím nezískali.
; Výpočet
: &lt;math&gt;\int x^2 \cos x\,\mathrm{d}x = \begin{vmatrix}\ u = x^2 &amp; u' = 2x \\ v' = \cos x &amp; v = \sin x \end{vmatrix} = x^2 \sin x  - 2\int x \sin x\,\mathrm{d}x = \begin{vmatrix}\ u = x &amp; u' = 1 \\ v' = \sin x &amp; v = -\cos x \end{vmatrix} =&lt;/math&gt;
: &lt;math&gt;= x^2 \sin x - 2 \left( -x\cos x + \int \cos x\,\mathrm{d}x \right) = x^2 \sin x + 2x \cos x - 2 \sin x + C&lt;/math&gt;
}}

{{Poznámka|
Metodu per partes jsme v tomto případě museli použít dvakrát.
}}

----

{{Příklad|
; Zadání
: Vypočítejte integrál z funkce &lt;math&gt;\sin x \cos x \,\!&lt;/math&gt;.
; Řešení
: V tomto případě je jedno jak zvolíme funkce, ale je např. příjemnější zvolit za derivovanou fci &lt;math&gt;\sin x \,\!&lt;/math&gt;, neboť se tak vyhneme znamínkové změně.
; Výpočet
: &lt;math&gt;\int \sin x \cos x\,\mathrm{d}x = \begin{vmatrix}\ u = \sin x &amp; u' = \cos x \\ v' = \cos x &amp; v = \sin x \end{vmatrix} = \sin^2 x - \int \sin x \cos x\,\mathrm{d}x&lt;/math&gt;
: &lt;math&gt;\int \sin x \cos x\,\mathrm{d}x = \sin^2 x - \int \sin x \cos x\,\mathrm{d}x&lt;/math&gt;
: &lt;math&gt;2 \int \sin x \cos x\,\mathrm{d}x = \sin^2 x&lt;/math&gt;
: &lt;math&gt;\int \sin x \cos x\,\mathrm{d}x = \frac{\sin^2 x}{2} + C&lt;/math&gt;
}}

{{Poznámka|
Pokud se dostaneme při metodě per partes znovu k původnímu integrálu, je za určitých okolností možno ho např. touto cestou vypočítat.
}}

[[Kategorie:Integrování|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>c2opk5onditx0uy8vpaq0je1w1x1pt2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Matematická analýza</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5173</id>
    <revision>
      <id>42746</id>
      <parentid>35023</parentid>
      <timestamp>2021-01-14T22:07:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1182" xml:space="preserve">Matematická analýza (kalkulus) je jednou ze základních matematických disciplín, která se zabývá pojmy jako limita, derivace či integrál. Tato wikikniha by měla čtenáře seznámit se všemi těmito oblastmi a za pomoci názorných příkladů jej s touto látkou seznámit. Doporučená je znalost středoškolské matematiky a jejích pojmů.
== Limita a spojitost funkce ==
=== Limita funkce ===
* [[/Motivace/]]
* [[/Zavedení pojmu limita funkce/]]
* [[/Věty o limitách/]]
* [[/Příklady/]]
=== Spojitost funkce ===
* [[/Motivace/]]
* [[/Spojitost funkce v bodě/]]
* [[/Spojitost funkce na intervalu/]]
* [[/Body nespojitosti/]]

== Derivace funkce ==
* [[/Motivace/]]
* [[/Zavedení pojmu derivace/]]
* [[/Věty o derivaci/]]
* [[/Derivace elementárních funkcí/]]
* [[/Věty o střední hodnotě/]]
* [[/L'Hospitalovo pravidlo/]]
* [[/Příklady/]]

== Průběh funkce ==
* [[/Monotomie funkce/]]
* [[/Extrémy funkce/]]
* [[/Konvexnost, konkávnost, inflexní body/]]
* [[/Asymptoty funkce/]]
* [[/Příklady/]]
&lt;!-- slouceni s integral? --&gt;
&lt;!-- po dodelani predchozich temat dalsi... --&gt;

 	
[[Kategorie:Matematická analýza| ]]
[[Kategorie:Matematika]]</text>
      <sha1>pc67rnfzv1mvlkejp93rn65mrr46rpv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Příručka pro hudebníky/Technika zpěvu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5181</id>
    <revision>
      <id>43976</id>
      <parentid>43764</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:41:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze 43764 od uživatele [[Special:Contributions/Sesily Kraight|Sesily Kraight]] ([[User talk:Sesily Kraight|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="586" xml:space="preserve">== Hlasová hygiena ==

== Techniky zpěvu ==

== Čistý zpěv ==
== Vibrato ==
== Falzet (fistule) ==
== Chraplák ==
== Scream ==

Lekce na YouTube:

[http://www.youtube.com/user/enochroot83#p/c/473A703483112034/0/1dAdsOjVChI Ultimate Screaming Lessons]
[http://www.youtube.com/watch?v=WFeYs2Fee2Y How To Growl And Starting Techniques]

'''Druhy screamů'''
[http://www.youtube.com/watch?v=c55ybIOGEeU Growl, Grunt, Pig squeal - ukázky]


* High pitch scream
* Growl (low scream)
* Pig squiel (exhale/inhale)

[[Kategorie:Příručka pro hudebníky|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>2q7e0q48acdfamp1hjfdqps6svpn1ug</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Finance/Platební karty</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5185</id>
    <revision>
      <id>44005</id>
      <parentid>42380</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T14:56:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1756" xml:space="preserve">Je třeba rozlišovat mezi debetní kartou a kreditní kartou.

* '''debetní karta''' - provedete transakci, či výběr z bankomatu a většinou do druhého dne se vám strhne příslušný obnos z účtu, na kterém v danou chvíli musíte mít dostatek prostředků, nebo povolené přečerpání (kontokorent), které se občas hodí, ale za které jsou velmi vysoké úroky. Je pak nutné co nejdříve na účet dodat peníze zpět, abyste byli znovu v plusových hodnotách.

* '''kreditní karta''' - platíte, vybíráte, utrácíte dle bankou stanoveného limitu, který máte možnost bezúročně úhradit ve smluveném období. Pokud tak neučiníte, naskakují vám vysoké úroky. Jako studentům bez pravidelného příjmu vám ve většině bank kreditní kartu odmítnou zřídit. Jediná známá možnost je eKonto u Raiffeisenbank. Dále některé banky nabízí i kreditní karty s omezením na studenty VŠ.

Je dobré sledovat další atributy karty

== Embossované karty ==
Tyto kartuy mají vyražená/vytavená čísla. Tato karta nalézá následující využití:
* jistější platby a výběry hotovosti v zahraničí (s čipovými kartami mohou výjimečně být někdy problémy ve starších terminálech)
* platby v offline terminálech, ale na ty dnes narazíte už jen zřídka

== Možnost odblokování pro platby přes internet ==
Většinou tuto možnost poskytují embossované karty a v mnoha příladech i elektronické karty (VISA Electron).

K elektronickám kartám Maestro se většinou vydává dodatečně karta Maestro Internet, což je papírek s číslem karty a údaji. Jedná se v podstatě o ekvivalent odblokování původní karty.

[[Kategorie:Finance(Wikikniha)|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>hajjibxngmnguiofm6vdxel15et36dn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Němčina/Slovesné způsoby</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5193</id>
    <revision>
      <id>20204</id>
      <parentid>19855</parentid>
      <timestamp>2010-08-13T10:05:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="467" xml:space="preserve">== Indikativ ==

== Konjunktiv ==

== Kondicionál ==

== Imperativ ==
Rozkazovací způsob se tvoří ve 2. osobě čísla jednotného vynecháním osobního zájmena du a odtržením koncovky -st (du malst - rozkaz: mal!), ve 2. osobě čísla množného vynecháním osobního zájmena ihr (ihr malt - rozkaz: malt!), v 1. a 3. osobě čísla množného přesuneme osobního zájmeno za sloveso (malen wir!, malen Sie!).

[[Kategorie:Němčina|Slovesné způsoby]]</text>
      <sha1>os4vvbu3bxl6wsd0qq1jn8sx1idyb6a</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Finance/Spořicí účty</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5194</id>
    <revision>
      <id>44006</id>
      <parentid>43501</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T14:56:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2777" xml:space="preserve">=== [http://www.axabank.cz/Lide/Banka/Sporici-ucet/Vyhody AXA Bank - Spořicí účet] ===
V současnosti asi nejatraktivnější spořicí účet na českém trhu. Je nutné rozlišovat v podstatě nezávislé subjekty AXA Bank a AXA pojišťovnu. V pobočkách AXA pojišťovny lze pouze založit účet. AXA Bank nemá svoje pobočky, proto veškerá komunikace pak probíhá písemně, přes IB nebo telefonicky.

Proces založení není složitý, ale trvá déle. Máte několik možností:
* podat žádost přes internet
* podat žádost na pobočce AXA pojišťovny
* vyplnit smlouvu na pobočce AXA pojišťovny (nejrychlejší)

Při zakládání na pobočce potřebujete méně dokladů. Pro urychlení založení žádejte rovnou vyplnění smlouvy (nikoliv žádosti o založení).

V případě podání žádosti vám přijde do 14 dnů návrh smlouvy, který podepíšete a pošlete bezplatně zpět v přiložené obálce. Za dalších max. 14 dní přijde uvítací balíček. Karta bude vydána až v momentu, kdy zůstatek na vašem účtu dosáhne min. 2 000 Kč. Potom přijde opět tak do 14 dní.

První platba na účet AXA musí proběhnout z účtu, který uvedete v žádosti, další už nemusí.

AXA Spořicí účet je momentálně nejvýhodnější &quot;účet bez poplatků&quot; pro placení v cizích měnách. K účtu může být zdarma vydána karta VISA Electron, která využívá [http://www2.visaeurope.com/fxcalculator/main.jsp kurzy VISA]. Kartu je možné zdarma [http://www.axabank.cz/Lide/Banka/Sporici-ucet/Platebni-karta/Otazky-a-Odpovedi odblokovat pro internetové platby] a následně ji vložit do systému PayPal. (zatím se v IB AXA nezobrazuje u transakcí uvěřovací kód, prý se na tom pracuje, zatím je možné kód vyžádat přes tel. linku.

'''Výhody'''
* vysoký úrok
* karta VISA Electron zdarma

'''Nevýhody'''
* zdlouhavý proces zakládání
* pouze 2 nezpoplatněné odchozí platby za měsíc (další za 19,-)

[http://forum.finexpert.cz/viewtopic.php?f=316&amp;t=1078305 forum.finexpert.cz]

=== [http://www.ingkonto.cz/cz/ ING Konto] ===
Stálice na trhu spořicích účtů. Oproti AXE má nižší úrok a je bez karty. Na druhou stranu zde není omezen počet nezpoplatněných převodů.

[http://forum.finexpert.cz/viewtopic.php?f=316&amp;t=301520 forum.finexpert.cz]

=== [http://www.mbank.cz/osobni/emax/ mBank - eMAX / eMAX Plus] ===
Pro stávající klienty mBank je eMAX Plus momentálně díky svým podmínkám a úrokům mrtvá záležitost, nicméně eMAX se stále jeví velice dobře použitelný. Vzhledem k neomezeným převodům mezi mKontem v reálném čase je to taková střední cesta mezi běžným účtem a spořákem.

[[Kategorie:Finance(Wikikniha)|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>7k6fdxgauq01iooh8035eyl45nz71dg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Welcome</title>
    <ns>10</ns>
    <id>5212</id>
    <revision>
      <id>40498</id>
      <parentid>24083</parentid>
      <timestamp>2019-09-04T21:24:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="661" xml:space="preserve">&lt;div class=&quot;vitejte plainlinks&quot;&gt;
[[Soubor:Tournesol.png|48px|alt=]] '''Welcome to Czech Wikibooks!'''

Hello and welcome to Czech Wikibooks, open library. Please read this pages:

* For help for editation please read [[Nápověda:Jak editovat stránku|how to edit page]].
* Many help is on [[Nápověda:Obsah|Help:Contents]].
* To write new threads, please use [[Wikiknihy:Portál Wikiknih|Community portal]].
* Do you need a&amp;nbsp;flag for your bot? You can [[Wikiknihy:Roboti/Žádosti|request it]].

We are looking forward to seeing you here more often! Again, welcome!
&lt;/div&gt;&lt;noinclude&gt;

[[Kategorie:Šablony:Zprávy uživatelům|{{PAGENAME}}]]

&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>9hz6spnrtounm7bf6ociqxu4rwyi9tu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Praktická elektronika/BJT Zesilovače</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5216</id>
    <revision>
      <id>45775</id>
      <parentid>40453</parentid>
      <timestamp>2022-05-19T08:07:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="10329" xml:space="preserve">Jak již bylo řečeno, [[../Zesilovače|zesilovače]] jsou taková elektronická zapojení, které dokáží zvětšit signál na vstupu a dodávat jej na výstup. K jejich realizaci se často využívají [[../BJT Tranzistory|bipolární]] nebo [[../FET Tranzistory|unipolární]] tranzistory, případně elektronky. BJT zesilovače, kterými se zde budeme zabývat, jsou ty, které využívají bipolární tranzistory (od anglické zkratky '''''b'''ipolar '''j'''unction '''t'''ransistor'' - „tranzistor s bipolárním přechodem“).

Ačkoliv se v současné době v moderních zesilovačích málokdy používají diskrétní tranzistory (často se využívají již hotové integrované obvody), my si princip zesilovačů vysvětlíme na jednoduchém zapojení s jedním bipolárním tranzistorem. I přes svou jednoduchost a minimální počet součástek jde však o zapojení plně funkční.

== Základní zapojení ==
[[Soubor:Bipolar transistor amplifier - emitor.svg|náhled|400px|vlevo|Jednostupňový tranzistorový zesilovač se společným emitorem.]]

{{Poznámka|Se '''společným emitorem''' proto, že emitor tranzistoru je spojen přes rezistor &lt;math&gt;R_E&lt;/math&gt; se zemí, která je ''společná pro vstup i výstup''.}}

Pokud na vstup tohoto jednoduchého zapojení (&lt;math&gt;u_1&lt;/math&gt;) přivedeme signál (proud), ten bude měnit ''bázový proud'' &lt;math&gt;I_B&lt;/math&gt; a tím zavírat a otevírat bipolární tranzistor. To způsobí, že se bude měnit pracovní bod tranzistoru na V-A výstupní charakteristice a tím i úbytek napětí mezi kolektorem a emitorem &lt;math&gt;U_{CE}&lt;/math&gt;. Čím větší úroveň signálu tedy přivedeme na vstup, tím více se tranzistor otevře, zmenší se &lt;math&gt;U_{CE}&lt;/math&gt; a tím pádem i výstupní napětí &lt;math&gt;u_2&lt;/math&gt;. Říkáme, že tento druh zesilovače je ''invertující'', nebo také že ''obrací fázi o 180°''.

== Funkce ==
Představme si, že vstup zesilovače na obrázku je spojen se zemí. V takovém okamžiku není na výstupu žádný signál, tranzistor je však otevřen. Ten se totiž nachází v ''pracovním bodě'' (což je místo na V-A charakteristice), který je dán napětím &lt;math&gt;U_{CE}&lt;/math&gt; mezi kolektorem a emitorem a proudem &lt;math&gt;I_B&lt;/math&gt;, který teče do báze.

Jaký je proud &lt;math&gt;I_{C}&lt;/math&gt;? Podle druhého kirchhoffova zákona sestavíme následující rovnici:

:&lt;math&gt;U_{CC} - I_{CE} \cdot R_C - U_{CE} - I_{CE} \cdot R_E = 0&lt;/math&gt;

Po vyjádření pak získáváme:

:&lt;math&gt;I_C = \frac{U_{CC} - U_{CE}}{R_C + R_E}&lt;/math&gt;

{{Poznámka|Napětí zdroje &lt;math&gt;U_{CC}&lt;/math&gt; známe. Napětí &lt;math&gt;U_{CE}&lt;/math&gt; vhodně zvolíme z výstupních charakteristik použitého tranzistoru. Napětí &lt;math&gt;U_{BE}&lt;/math&gt; je úbytek na PN přechodu a pro jednoduchost se uvažuje jeho hodnota 0.6 V.}}

Teď již známe pracovní body tranzistoru (máme &lt;math&gt;U_{CE}&lt;/math&gt; a &lt;math&gt;I_{C}&lt;/math&gt;) v ''klidovém stavu''. Proč pracovní body? Pokud se podíváme na výstupní charakteristiky tranzistoru, zjistíme, že je jich více a závisí ještě na jednom proudu. Tomuto proudu se říká ''bázový''. Tento proud se nastavuje pomocí rezistoru &lt;math&gt;R_B&lt;/math&gt; a můžeme pro něj sestavit následující rovnici:

:&lt;math&gt;U_{CC} - I_B \cdot R_B - U_{BE} - I_B \cdot R_E = 0&lt;/math&gt;

Tedy po vyjádření:

:&lt;math&gt;I_B = \frac{U_{CC} - U_{BE}}{R_E + R_B}&lt;/math&gt;

Teď již známe vše k tomu, abychom určili pracovní bod zesilovače v klidovém stavu (tedy ve stavu kdy na vstup nepřivádíme žádný signál). Poté co přivedeme jakýkoliv signál na vstup se změní proud báze a tudíž i jeho pracovní bod. Tranzistor se otevře, resp. zavře a tím se změní napětí &lt;math&gt;U_{CE}&lt;/math&gt; a tedy i výstupní napětí &lt;math&gt;u_2&lt;/math&gt;.

== Příklad zapojení ==
Schéma

[[Soubor:Zesilovač schéma.png|náhled|250px|vlevo|schéma zesilovače]]&lt;br class=&quot;visualClear&quot; /&gt;

&lt;math&gt;U_{CC}&lt;/math&gt; – Napájení

&lt;math&gt;GND&lt;/math&gt; – uzemnění

&lt;math&gt;G&lt;/math&gt; – Generátor sinusového signálu

&lt;math&gt;OSC.&lt;/math&gt; – Osciloskop

&lt;math&gt;R_{B1}, R_{B2} ; R_{B3}, R_{B4}&lt;/math&gt; – Odporový dělič k nastavení pracovního bodu tranzistoru.

&lt;math&gt;R_E&lt;/math&gt; – Stabilizace pracovního bodu

&lt;math&gt;R_C&lt;/math&gt; – Určuje strmost zatěžovací přímky tranzistoru a je na něm závislé umístění pracovního bodu.

&lt;math&gt;C_1 , C_2, C_3&lt;/math&gt; – Filtrace stejnosměrné složky procházejícího proudu.

&lt;math&gt;T_1, T_2&lt;/math&gt; – Tranzistory v zapojení se společným emitorem.

Tranzistory zvolíme typu BC547B. Tento typ má hodnotu &lt;math&gt;h_{21E}= 360&lt;/math&gt;.
Rezistory, které budeme potřebovat se dají vypočítat pomocí vzorců, které najdeme na další stránce. Pro oba stupně zesílení jsou vzorce stejné, jen změníme hodnou proudu na hodnotu, kterou chceme, aby daným stupněm procházel. Po výpočtech nám vyšli výsledky níže. Při kupování odporů se musíme spokojit pouze s hodnotami, které se vyrábí, takže vybíráme hodnotu nejbližší té, kterou jsme vypočítali.

Pro 1. stupeň, kterým chceme, aby protékal proud &lt;math&gt;I_C= 20 mA&lt;/math&gt;:

&lt;math&gt;R_{B1}= 24,5 k\Omega&lt;/math&gt; ; &lt;math&gt;R_{B2}= 2,5 k\Omega&lt;/math&gt; ; &lt;math&gt;R_E= 0,035 k\Omega&lt;/math&gt; ; &lt;math&gt;R_C= 0,375 k\Omega&lt;/math&gt;

Pro 2. stupeň, kterým chceme, aby protékal proud &lt;math&gt;I_C= 50 mA&lt;/math&gt;:

&lt;math&gt;R_{B3}= 48,2 k\Omega&lt;/math&gt; ; &lt;math&gt;R_{B4}= 58,99 k\Omega&lt;/math&gt; ; &lt;math&gt;R_{E2}= 0,15 k\Omega&lt;/math&gt;

Pro kondenzátory zvolíme hodnotu '''10μF'''.

Výsledné zesílení by se mělo rovnat přibližně 10-ti násobku vstupního napětí. Generátor nastavíme na hodnotu &lt;math&gt;100 mV&lt;/math&gt; a frekvenci &lt;math&gt;1 kHz&lt;/math&gt; na sinusových kmitech. Vstupní napětí zvolíme &lt;math&gt;15 V&lt;/math&gt;; napětí báze-emitor &lt;math&gt;U_{BE}= 0,7 V&lt;/math&gt;; napětí na rezistoru emitoru je polovina &lt;math&gt;U_{CC}&lt;/math&gt;, takže &lt;math&gt;U_{RE}= 7,5 V&lt;/math&gt;; kolektorový proud pro 1. Stupeň &lt;math&gt;I_C= 20 mA&lt;/math&gt; a pro 2. stupeň zvolíme &lt;math&gt;I_C= 50 mA&lt;/math&gt;.
Tento typ zesilovače má napětí na výstupu fázově posunuté o 180̊ oproti vstupnímu signálu.

'''Výroba''' zesilovače není nějak obtížná, stačí být trochu zručný, trpělivý a mít potřebné vybavení. Základem plošného spoje je cuprextit. Ve své podstatě se jedná o sklolaminátovou desku (ta tvoří nosnou část), na kterou je jednostranně naplátována měděná fólie o síle několika mikrometrů, která tvoří po odpilování přebytečné mědi propojovací cesty. Podle schématu si vypilujeme potřebné cesty, které budeme spojovat.
'''Vybavení'''
Jak už bylo zmíněno, budeme potřebovat destičku, na kterou budeme pájet. Dále je potřebná pájka, cín, kalafuna, měřicí přístroj, generátor signálu, osciloskop (Reproduktor) a potřebné součástky.

[[Soubor:Pilování.jpg|150px|okraj]]&lt;br /&gt;
Pilování

Výsledné zapojení není zrovna na pohled nějak krásné, ale bez potíží funguje. Jako si doma můžeme zapojit mp3 přehrávač a na výstup reproduktor, ve kterém bychom měli uslyšet hudbu z přehrávače.

[[Soubor:Zesilovač.jpg|250px|okraj]]&lt;br /&gt;
Zesilovač

=== Výpočet vzorců zesilovače se společným emitorem ===

Vzorec pro výpočet kolektorového rezistoru zesilovače

&lt;math&gt;R_C = \frac{\frac{1} {2} U_{CC}} {I_{C}}&lt;/math&gt;

Vzorec pro výpočet emitorového rezistoru zesilovače

&lt;math&gt;R_E = \frac{U_{RE}} {I_{C}}&lt;/math&gt;

Vzorec pro výpočet proudu báze

&lt;math&gt;I_B = \frac{I_C} {h_{21E}}&lt;/math&gt;

Vzorec pro výpočet odporu báze Rb1

&lt;math&gt;R_{B1} = \frac{U_{CC} - U_{BE} - U_{RE}} {11 \cdot I_B}&lt;/math&gt;

Vzorec pro výpočet odporu báze Rb2

&lt;math&gt;R_{B2} = \frac{U_{BE} + U_{RE}} {10 \cdot I_B}&lt;/math&gt;

Vzorec pro výpočet zesílení

&lt;math&gt;A_U = \frac{U_{out}} {U_{in}}&lt;/math&gt;

==== Výpočet vzorců pro 1. stupeň ====

&lt;math&gt;U_{BE} = 0,7 V&lt;/math&gt; ,
&lt;math&gt;I_C = 20 mA&lt;/math&gt; ,
&lt;math&gt;U_{CC} = 15 V&lt;/math&gt; ,
&lt;math&gt;h_{21E} = 360&lt;/math&gt; ,

&lt;math&gt;R_C = \frac{\frac{1} {2} U_{CC}} {I_{C}} = \frac{\frac{1} {2} 15V} {20mA} = 0,375 k\Omega&lt;/math&gt;

&lt;math&gt;R_E = \frac{U_{BE}} {I_{C}} = \frac{0,7V} {20mA} = 0,035 k\Omega&lt;/math&gt;

&lt;math&gt;I_B = \frac{I_C} {h_{21E}} = \frac{20mA} {360}  \dot=  0,055 mA&lt;/math&gt;

&lt;math&gt;R_{B1} = \frac{U_{CC} - U_{BE} - U_{RE}} {11 \cdot I_B} = \frac{15V - 0,7V - 0,7V} {11 \cdot 0,055A} = \frac{13,6V} {0,605A} \dot= 24,5k\Omega&lt;/math&gt;

&lt;math&gt;R_{B2} = \frac{U_{BE} + U_{RE}} {10 \cdot I_B} = \frac{0,7V + 0,7V} {10 \cdot 0,014A} = \frac{1,4V} {0,555A} \dot= 2,6k\Omega&lt;/math&gt;

==== Výpočet vzorců pro 2. stupeň ====

&lt;math&gt;U_{BE} = 0,7 V&lt;/math&gt; ,
&lt;math&gt;U_{RE} = 7,5 V&lt;/math&gt; ,
&lt;math&gt;I_C = 50 mA&lt;/math&gt; ,
&lt;math&gt;U_{CC} = 15 V&lt;/math&gt; ,
&lt;math&gt;h_{21E} = 360&lt;/math&gt; ,

&lt;math&gt;R_{E2} = \frac{U_{BE}} {I_{C}} = \frac{7,5V} {50mA} = 0,15 k\Omega&lt;/math&gt;

&lt;math&gt;I_B = \frac{I_C} {h_{21E}} = \frac{50mA} {360}  \dot=  0,1388 A&lt;/math&gt;

&lt;math&gt;R_{B3} = \frac{U_{CC} - U_{BE} - U_{RE}} {11 \cdot I_B} = \frac{15V - 0,7V - 7,5V} {11 \cdot 0,1388A} = \frac{6,8V} {0,139A} \dot= 47k\Omega&lt;/math&gt;

&lt;math&gt;R_{B4} = \frac{U_{BE} + U_{RE}} {10 \cdot I_B} = \frac{7,5V + 0,7V} {10 \cdot 0,1388A} = \frac{8,2V} {0,139A} \dot= 57,8k\Omega&lt;/math&gt;

== Nedostatky ==

Hlavní nedostatek výše popsaného zapojení je v jeho teplotní nestálosti. Jelikož je tranzistor polovodičová součástka, je silně závislý na teplotě. Při změně teploty se mění jeho charakteristiky a tím i vlastnosti celého zesilovače. To je však silně nežádoucí a proto se snažíme do obvodu zavádět zpětnou vazbu, která bude tyto změny kompenzovat.

=== Stabilizace pomocí &lt;math&gt;R_E&lt;/math&gt; ===
Nejjednodušší zpětnou vazbu, kterou můžeme do obvodu zavést je rezistor &lt;math&gt;R_E&lt;/math&gt; (ten je již ve výše uvedeném obvodu). Při zahřívání se tranzistor začíná samovolně více otevírat, což způsobuje větší proud &lt;math&gt;I_C&lt;/math&gt; a tedy i další zahřívání. Na rezistoru &lt;math&gt;R_E&lt;/math&gt; však tímto samovolným otevíráním vzniká větší úbytek napětí. Protože platí druhý kirchhoffův zákon, začne se zmenšovat napětí &lt;math&gt;U_{BE}&lt;/math&gt; a proud &lt;math&gt;I_C&lt;/math&gt; zůstává konstantní.

=== Můstková stabilizace ===
[[Soubor:Transistor amplifier blocked emitor.svg|náhled|300px|střed|Můstková stabilizace pracovního bodu tranzistoru.]]

[[Kategorie:Praktická elektronika|BJT Zesilovače]]</text>
      <sha1>nltv93l6qaad34shdryurcmn0nrztfv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Příručka pro hudebníky/Zapojení efektů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5221</id>
    <revision>
      <id>43957</id>
      <parentid>43772</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:27:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze 43772 od uživatele [[Special:Contributions/Sesily Kraight|Sesily Kraight]] ([[User talk:Sesily Kraight|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4133" xml:space="preserve">== Uspořádání efektového řetězce ==
=== Klasické uspořádání ===

# kytara
# volume pedál
# wah padál
# kompresor
# zkreslující pedály
# předzesilovač
# modulační efekty (EQ, volume, tremolo, noise gate)
# delay
# reverb
# koncový zesilovač + reproduktor

Pro kvalitu zvuku je především vhodné zapojovat modulační efekty, delay, reverb apod. až za efekty zajišťující zkreslení signálu.

== Propojení multiefektu s aparátem ==

=== Metoda 4 kabelů (4 cable method) ===
V případě, že chcete využít předzesilovač v lampovém aparátu a ještě k tomu chcete zachovat doporučené uspořádání efektů, tedy:

# wah pedál, zkreslující pedály (v multiefektu, nebo jako krabičky)
# předzesilovač (v aparátu)
# modulační efekty (opět v multiefektu nebo jako krabičky)

... pak je to podmíněno tím, že multiefekt (či nožní ovladač) i aparát musí být vybaveny minimálně jednou efektovou smyčkou.

* Multiefekty mají standardně umístěnou efektovou smyčku za modely předzesilovačů a před modulační efekty. Smyčka tam je umístěna primárně právě pro účely zapojení externího předzesilovače.
* Nožní ovladače bývají různě vybaveny, některé jsou přímo zaměřeny na možnost zapojit X (multi)efektů a aktivovat je dle potřeby.
* Aparáty s efektovou smyčkou ji mají mezi předzesilovačem a koncovým zesilovačem. Tato smyčka je určena primárně pro modulační efekty (delay, reverb).

Výsledné zapojení pak bude vyžadovat 4 signálové kabely (v případě mono aparatury), proto se tomuto zapojení také říká &quot;metoda 4 kabelů&quot;, kde kabely jsou použity následovně:

# kytara ----- INPUT multiefektu/nožního ovladače
# SEND ef. smyčky multiefektu/nožního ovladače ----- INPUT aparátu
# SEND ef. smyčky aparátu ----- RETURN smyčky multiefektu/nožního ovladače
# OUTPUT multiefektu/nožního ovladače ----- RETURN ef. smyčky aparátu

Na SENDu multiefektu bude možná silný výstup, který může způsobit přebuzení předzesilovače v aparátu. Proto je vhodné snížit hlasitost SENDu přibližně na úroveň hlasitosti výstupu z kytary nebo o něco málo vyšší.

V případě, že chcete mít podlahový multiefekt ve předu pódia a aparát za sebou, pak je nutné vést signál třemi velice dlouhými kabely, což se může podepsat na kvalitě signálu a náchylnosti k rušení. Pro účely takovéhoto hraní je pak možné zvážit výhody rackové verze multiefektu + nožní ovladač ve předu pódia, kterým jen přepínáte presety (továrním řešením je například DigiTech GSP 1101 + ovladač DigiTech Control 2 ale lze to poskládat z jakéhokoliv miltiefektu s MIDI vstupem a nožního ovladače s MIDI výstupem).

=== Multiefekt před aparátem ===
Další možnost je prostě celý multiefekt se všemi efekty zařadit před aparát. Toto je zcela korektní řešení, pokud máte například jednoduchý jednokanálový lampový zesilovač, nebo z jakéhokoliv důvodu nemáte zájem kreslit preampem zesilovače. Pak záleží jen na vašich preferencích, jestli mutiefekt přípojíte na vstup zesilovače a hrajete přes čistů kanál, nebo multiefekt připojíta až na Return efektové smyčky v aparátu.

Určitě je možné využít i v tomto případě preampu aparátu, jen modulační efekty nemusí dosahovat žádané kvality. Ale řada muzikantů volí toto řešení především kvůli jednoduchosti.

=== Multiefekt v efektové smyčce aparátu ===
Méně obvyklé řešení, kdy celý multiefekt zapojíte do smyčky aparátu. V tomto případě nemusí znět ideálně zkreslující efekty nebo wah.

=== Kombinace analogových a digitálních efektů ===
Jedná se o často volené řešení, kde Wah a kreslítka jsou zpravidla analogová před vstupem do zesilovače. Ve smyčce zesilovače jsou pak jen digitálně efekty jako modulace, delay a reverb.

== Stereo zvuk ==

fórum
http://hudebniforum.cz/kytarove-efekty/stereo-delay-ping-pong-cross-pan-delay-t8624.html

[[Kategorie:Příručka pro hudebníky|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>szp4u5twdd534iub1vrszhs4t1kl0hk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikiknihy:Automaticky schválení uživatelé</title>
    <ns>4</ns>
    <id>5227</id>
    <redirect title="Wikiknihy:Schválení uživatelé" />
    <revision>
      <id>19416</id>
      <timestamp>2010-04-11T10:32:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kuvaly</username>
        <id>930</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Redirect</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="47" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Wikiknihy:Schválení uživatelé]]</text>
      <sha1>l4p7a1p1kpwsc1xlz9x0w9ghzpqpuel</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Němčina/O němčině</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5250</id>
    <revision>
      <id>19602</id>
      <parentid>19591</parentid>
      <timestamp>2010-05-02T18:05:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>RgC</username>
        <id>1669</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="835" xml:space="preserve">'''O němčině'''

* Písmo: [[w:latinka|latinka]]
* Pravopis: [[w:spřežkový pravopis|spřežkový]]
* Počet rodilých mluvčích: asi 120 000 000
* Patří mezi 10 nejpoužívanějších jazyků na světě

== Klasifikace ==
* [[w:Indoevropské jazyky|Indoevropské jazyky]]
** [[w:Germánské jazyky|Germánské jazyky]]
*** [[w:Západogermánské jazyky|Západogermánské jazyky]]

== Rozšíření ==
Němčina je úředním jazykem v:
* [[w:Německo|Německu]]
* [[w:Rakousko|Rakousku]]
* [[w:Švýcarsko|Švýcarsku]]
* [[w:Lucembursko|Lucembursku]]
* [[w:Lichtenštejnsko|Lichtenštejnsku]]
* [[w:Belgie|Belgii]]
* [[w:Itálie|Itálii]]

== Dialekty ==
* horní němčina, včetně rakouské a [[w:švýcarská němčina|švýcarské]]
* střední němčina
* [[w:dolnoněmčina|dolní němčina]]

[[Kategorie:Němčina]]</text>
      <sha1>btur1u21xrjkjgatyox1wdc5n75fnc4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Němčina/Německá historie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5252</id>
    <revision>
      <id>21873</id>
      <parentid>19606</parentid>
      <timestamp>2011-10-15T10:54:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>úprava formátování</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5024" xml:space="preserve">'''Německá historie a název Německo'''

== Německy ==
Die Bezeichnung Deutschland wird seit dem 15. Jahrhundert verwendet. Davor sind nur Wortfügungen des Attributs deutsch mit Land belegt, beispielsweise in der unbestimmten Singularform ein deutsches Land oder der bestimmten Pluralform die deutschen Länder, nicht aber in der bestimmten Singularform das deutsche Land. Gemeint waren vielmehr Länder mit einer Führungsschicht, die sich auf den politischen Herrschaftsanspruch bezog, der durch das (Ost-)Fränkische, später Heilige Römische Reich, als begründet angesehen worden war. In einem Buch von 1487 ist u. a. von „in teutschen landen lassen machen“ zu lesen.

Die Begriffe wurden als Synonym vor allem für (vor-)staatlichen Gebilde verwendet, die in wesentlichen Bereichen des deutschen Sprach- und/oder Herrschaftsgebiets entstanden waren. Das Heilige Römische Reich („Alte Reich“) entwickelte sich ab 962 aus dem Ostteil des Fränkischen Reiches. Mit den Namenszusätzen Heilig und Deutscher Nation (Heiliges Römisches Reich Deutscher Nation) bildete sich zwischen dem 12. Jahrhundert und 1648 ein Staatenbund heraus. Nach der Niederlegung der Reichskrone 1806 dominierten das Kaisertum Österreich, das Königreich Preußen und der Rheinbund das staatliche Geschehen im Vorstellungsraum Deutschlands; nach 1815 folgte als lockerer Staatenbund der Deutsche Bund.
Die Reichskrone des Heiligen Römischen Reiches (Sacrum Romanum Imperium). Das Herrschaftsgebiet erhält im späten 15. Jahrhundert den Zusatz Deutscher Nation (Nationis Germanicæ).

Mit den von Preußen initiierten zentralstaatlichen Staatsformen seit 1867 wurden in zwei Schritten große Teile des deutschen Sprachraums in einem Staat vereinigt. Umfasste der Norddeutsche Bund lediglich die Staaten nördlich der Mainlinie, wurde der Ausdruck Deutschland durch die Reichseinigung und Proklamation des Deutschen Reiches 1871 mit demselben identisch. Nach dem Ersten Weltkrieg und dem Sturz der Monarchie 1918 wurde diskutiert, mit der Staatsbezeichnung Deutsche Republik oder Republik Deutschland die ausgerufene Staatsform zu unterstreichen, jedoch behielt auch die Weimarer Republik die offizielle Bezeichnung Deutsches Reich bei.

Nach dem Zweiten Weltkrieg nutzten die Siegermächte ausschließlich den Begriff Deutschland für das von ihnen besetzte Deutsche Reich (ohne Österreich). 1949 wurde die Bundesrepublik Deutschland durch die USA und das Vereinigte Königreich sowie die Deutsche Demokratische Republik durch Einwirken der UdSSR initiiert. Der Begriff Deutschland fand in der Bezeichnung der damals konstituierten Bundesrepublik erstmals namentliche Verwendung. Die DDR nutzte das Wort Deutschland zwar nicht direkt im Staatsnamen, jedoch wurde es ausdrücklich als synonymer Begriff für DDR im Artikel 1 der Verfassung von 1949 verwendet. Später verwendete die DDR fast nur noch das Attribut deutsch beziehungsweise den Namenszusatz „… der DDR“ für staatliche Hoheitsbezeichnungen. Mit der Deutschen Einheit 1990 wurde die Deutschlandfrage abschließend geklärt.

Im Laufe der Jahrhunderte traten einige überwiegend deutsche Sprachgebiete aus dem Vorstellungsraum der deutschen Länder beziehungsweise Deutschlands heraus. Unter anderem waren dies aufgrund des Westfälischen Friedens 1648 die Niederlande (vgl. Ausdruck dutch), die Eidgenossenschaft sowie das Elsass und (Nordost-)Lothringen (frz. Moselle). Nach dem Ende des Deutschen Bundes 1866 traten dann Luxemburg, Liechtenstein und Österreich (zuletzt 1945) heraus. Die Gründung des Deutschen Kaiserreichs erfolgte unter Aneignung Elsaß-Lothringens, während die Niederlagen in beiden Weltkriegen Gebietsverluste zur Folge hatten. Nach 1919 musste Deutschland neben der Rückgabe des Elsass’ und Lothringens sowie kleinerer Gebiete an Dänemark, Belgien, Tschechoslowakei und Litauen vor allem die Provinzen Posen und Westpreußen an die neu gegründete zweite Polnische Republik abtreten. Die restlichen Gebiete östlich der Oder-Neiße-Linie, namentlich Schlesien, Hinterpommern und Ostpreußen, kamen ab 1945 unter sowjetische und größtenteils polnische Verwaltung. Sie wurden in deren Staatsgebiete integriert, nachdem die deutsche Bevölkerung vertrieben wurde. 1990 wurde der Anspruch auf die vormaligen deutschen Ostgebiete im Zuge der Wiedervereinigung Deutschlands auch formell mit dem Zwei-plus-Vier-Vertrag aufgegeben.

Trotz der Kontinuität des Begriffes Deutschland vom 17. Jahrhundert bis in die Gegenwart sowie völkerrechtlicher Identität und staatsrechtlicher Kontinuität seit dem 19. Jahrhundert bestand de facto bis 1990 keine durchgehende lineare politisch-historische Entwicklung. Vielmehr eignete sich der Begriff in der Entfaltung der politischen Macht des wohlhabenden Bürgertums in Deutschland als einigende Idee für regionale und lokale Eliten.

''(Zdroj: [http://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Deutschland&amp;oldid=73858767 de.wikipedia.org])''

== Česky ==
...pracuje se...

[[Kategorie:Němčina]]</text>
      <sha1>1t1pbdqrdoc7c9zr3d951nsaj3gkao1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Němčina/Země světa</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5255</id>
    <revision>
      <id>44477</id>
      <parentid>44473</parentid>
      <timestamp>2021-09-11T03:32:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze 44473 od uživatele [[Special:Contributions/193.165.79.10|193.165.79.10]] ([[User talk:193.165.79.10|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="363" xml:space="preserve">{{SHORTTOC}}
== A ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
! Česky
! Německy
|-
|Afghánistán
|Afghanistan
|-
|Albánie
|Albanien
|-
|Alžírsko
|Algerien
|-
|Andorra
|Andorra
|-
|Angola
|Angola
|-
|Antigua a Barbuda
|Antigua und Barbuda
|-
|Argentina
|Argentinien
|-
|Arménie
|Armenien
|-
|Austrálie
|Australien
|-
|Ázerbájdžán
|Aserbaidschan
|}

[[Kategorie:Němčina]]</text>
      <sha1>dylxvqmkhe2sf3jql9mtqpiyr8o1swz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Němčina/Literatura</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5256</id>
    <revision>
      <id>22867</id>
      <parentid>20039</parentid>
      <timestamp>2012-04-21T21:22:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>{{ToDo}} -&gt; {{Doplnit část}}</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="819" xml:space="preserve">Zde je seznam '''doporučené literatury''' k němčině:

== Výuka ==
* Giorgio Motta, Beata Ćwikowska, Olga Vomáčková: ''direkt 1''. Vydalo Klett nakladatelství s. r. o. v Praze roku 2008.
* Giorgio Motta, Beata Ćwikowska, Olga Vomáčková: ''direkt 2''. Vydalo Klett nakladatelství s. r. o. v Praze roku 2007.
* ''Fraus Ilustrovaný studijní slovník německo-český / česko-německý''. Vydalo Nakladatelství Fraus v Plzni roku 2008.
* Štěpánka Pařízková: ''Němčina pro začátečníky a samouky''. Vydalo nakladatelství P &amp; P v Dolní Ředici roku 2009.

== Česko-německá literatura ==
* ''Německá čítanka : Gutenbergova čítanka současné německé prózy''. Vydalo nakladatelství Gutenberg v Praze roku 2005.

== Německá literatura ==
{{Doplnit část}}

[[Kategorie:Němčina]]</text>
      <sha1>1h4p99w44xhfxvbtoktt486vff2cozx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Hokej</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5260</id>
    <revision>
      <id>24471</id>
      <parentid>24102</parentid>
      <timestamp>2013-05-24T12:14:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>jazykové a typografické drobnosti</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1744" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 2
* '''Cíl hry:''' Dát protihráči gól, nebo protihráče zablokovat

== Hrací potřeby ==
* Čtverečkovaný papír
* Dvě tužky

== Pravidla hry ==
Na čtverečkovaném papíře vyznačíme hrací pole 8×10 polí. Uprostřed každé kratší strany je '''branka,''' široká vždy 2 políčka, o jedno políčko přesahující hrací plochu. Každou branku označíme iniciálou jednoho hráče. Doprostřed pole nakreslíme tečku, na které libovolný hráč začíná.

Hráči se pravidelně střídají. Při každém tahu hráč nakreslí čárku od pozice, na které protihráč minulý tah skončil. Může táhnout jen na jedno z 8 sousedních ''křížení'' čtverečkovaného papíru. Nikdo nesmí táhnout tah, který už je zakreslený. Pokud hráč skončí na křížení, přes které už byl veden tah, musí se „odrazit“ dál - pokračuje v tahu libovolným z nezakreslených směrů (může samozřejmě pokračovat i rovně). Takto může pokračovat, dokud se lze odrážet. Odrazit se může i ode zdi i od rohu branky. Tah skončí dosažením prázdného pole. Pokud je hráč zablokován a nemá už kam hrát (typicky skončí ve stěně, nebo i uprostřed pole), prohrál.

Cílem je tedy dát protiháčovi gól - narazit do jednoho ze 3 polí na konci jeho branky (nestačí pouze na pole před nimi), nebo protihráče zablokovat. Hráči mohou samozřejmě např. zablokovat svoji vlastní branku a až potom vyrazit k protihráčově a jinak taktizovat.

{{Navigace|../Brigita/|../Most/|LavenderBlush|Violet|title=[[../Hry s tužkou a papírem/]]}}

{{DEFAULTSORT:Hokej}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Hry pro 2 hráče]]
[[Kategorie:Hry s tužkou a papírem]]</text>
      <sha1>444owz155c1dqd4wlrqoe53hx65rjk3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sumerská literatura</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5262</id>
    <revision>
      <id>42582</id>
      <parentid>42581</parentid>
      <timestamp>2020-11-25T17:27:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>12Annette Nicol21</username>
        <id>8919</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2094" xml:space="preserve">Sumer
Mezopotámie, rozkládající se na území dnešního Íráku, v povodí řek Eufrat a Tygris, byla jednou z nejstarších civilizací (3500 p. n. l.). Sumerové již znali početní systém. Vynalezli obrázkové písmo, tzv. piktogramy (z lat. namalovaný), v němž každý obrázek zastupuje určitou věc (např. lovce, ženu, nádobu), ale nevztahuje se ještě ke konkrétnímu jazyku. Z nich se postupně vyvinuly ideogramy (z řec. idea - myšlenka), teré jsou považovány za první skutečné písmo, dokázali již zaznamenat i abstraktní pojmy (lásku, smrt, radost). Později Sumerové svůj systém zdokonalili. Začali používat šikmo seříznuté rákosové pisátko a do hliněných destiček vtiskovali místo obrázků zjednodušené klínkové obrázky. Podle nich se písmo nazývá klínové.

NÁŘEK NAD ZKÁZOU MĚSTA URUK: báseň, které se staly předlohou pro EPOS O GILGAMEŠOVI, nejstarší dílo světové literatury. Dochovaly se pouze zčásti na dvanácti hliněných destičkách. Pocházejí pravděpodobně z doby kolem roku 1700 př. n. l.

EPOS O GILGAMEŠOVI: Gilgameš (ze dvou třetin bůh a z jedné třetiny člověk) je líčen jako tyranský vládce, nutící své poddané k těžké práci na stavbě hradeb města. Obyvatelé žádají bohy o pomoc. Ti proto sešlou na zem polodivokého člověka Enkidua, jenž má Gilgameše přemoci. Původně protivníci se však stanou přáteli a vykonají mnoho hrdinských činů. Enkidu umírá v důsledku prokletí bohyně Ištar a Gilgameš, který pocítí strach ze smrti, se vydává hledat tajemství nesmrtelnosti. Bez úspěchu se vrací do města Uruk a poznává, že hradby, které dal vybudovat, chrání město před nepřáteli a jsou dílem, jež ho činí velkým a nesmrtelným. Do eposu je vložen příběh o potopě, který přejaly i jiné literatury.

Epos ENUMA ELIŠ (když nahoře) vypráví o stvoření světa

CHAMMURAPIHO ZÁKONÍK - první právní spisy, které nechal vypracovat a vytesat do kamenné skály král Chammurapi (1. pol. 18. stol. př. n. l.)</text>
      <sha1>idg4s87as5kx70vtdyjqk0o4hlbolbb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Sekaná</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5269</id>
    <revision>
      <id>35708</id>
      <parentid>29925</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1290" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Sekaná
  | originální jméno = 
  | obrázek = Sekaná 007.jpg
  | velikost = 220px
  | popis = 
  | čas = 45 minut
  | ingredience =
* Mleté maso
* [[../Zelenina/Cibule|Cibule]]
* Další zelenina dle chuti
* [[../Ingredience/Vejce|Vejce]]
* [[../Ingredience/Strouhanka|Strouhanka]]
* [[../Ingredience/Mouka|Mouka]]
* [[../Ingredience/Sůl|Sůl]]
* [[../Koření|Koření]] dle chuti
  | přílohy =
* [[../Zelenina/Brambora|Brambory]]
  | původ = 
}}
Do mletého masa vmísíme nadrobno nakrájenou zeleninu, bylinky, sůl a koření. Přidáme vajíčko mouku a/nebo strouhanku. Po řádném promísení vytvarujeme do požadovaného tvaru (nejčastěji oválná šiška) a dáme péci do trouby. Asi po třiceti minutách je sekaná upečená a můžeme podávat. Jako přílohu zvolíme nejčastěji brambor, ale můžeme jíst například s chlebem.

== Příprava v obraze ==
&lt;gallery&gt;
File:Sekaná 001.jpg| Do mletého masa
File:Sekaná 002.jpg| přidáme koření a zeleninu dle chuti
File:Sekaná 003.jpg| vajíčko
File:Sekaná 004.jpg| mouku a/nebo strouhanku
File:Sekaná 005.jpg| důkladně promísíme a vytvarujeme
File:Sekaná 006.jpg| upečeme
File:Sekaná 007.jpg| a můžeme podávat.
&lt;/gallery&gt;

[[Kategorie:Wikikuchařka|Sekaná]]</text>
      <sha1>91dmy3eey2q0oqoc5h3u48m9dg8ffu5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>DjVu/Obálka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5274</id>
    <revision>
      <id>34523</id>
      <parentid>30649</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:22:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="159" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;font-size: x-large; text-align: center;&quot;&gt;
[[Soubor:DjVu-logo.svg]]

'''[[DjVu|Přejít na obsah]]'''
&lt;/div&gt;

[[Kategorie:DjVu]]
[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>39ulrhwe9xqr79jjt0alaa2sp9w4naf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>DjVu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5275</id>
    <revision>
      <id>38133</id>
      <parentid>34508</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:25:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2775" xml:space="preserve">&lt;small&gt;&lt; [[DjVu/Obálka|Obálka]]&lt;/small&gt;

Práce na této knize o DjVu začala pod původním názvem DjVuLibre 17. července 2006
Cílem je vytvořit ucelený manuál, který by měl čtenáře seznámit s výhodami tohoto grafického formátu, poskytnout přehled nástrojů které má k dispozici jak pro jeho čtení tak úpravy, a obeznámit ho s postupy jak efektivně požívat open source nástroje z DjVuLibre.

Svým obsahem má tento materiál nepřímou návaznost na knihu [[Linux]], neboť v manuálových stránkách a příkladech použití open source utilit používá stejný systém přesměrování.
:::::zakladatel této knihy - Aleš Kapica, [[Uživatel:Woodcraft|Woodcraft]] 18. 6. 2010, 12:21 (UTC)

{{Dodělat|1=Především chybějící manuálové stránky pro utility z DjVuLibre
* dodat screenshoty k podkapitole [[/Nástroje pro práci s DjVu/Prohlížečky/]] 
  - djview
  - pluginy
* Napsat kapitolu [[/Příklady/]] s ukázkami konkrétních řešení a výsledků komprimace (vložit obrázky)
  - rukopis
  - strojopis
  - knižní text
  - magazín
  - manuskript
  - mapa
* Přidat podkapitolu [[/Příklady/Dávkové zpracování/]]
* Přidat podkapitolu [[/Příklady/OCR/]] kontrola pravopisu pomocí aspell kdy má smysl a kdy ne
* Zabezpečení DjVu dokumentu - vodoznak, podepsané kontrolní součty jednotlivých vrstev dokumentu
}}

# [[/DjVu - formát pro elektronickou archivaci dokumentů/]] {{stav|10}}
# [[/DjVu versus PDF/]] {{stav|8}}
# [[/Vývoj DjVu v datech/]] {{stav|3}}
# [[/Nástroje pro práci s DjVu/]] {{stav|8}}
## [[/Nástroje pro práci s DjVu/Prohlížečky/]] {{stav|9}}
## [[/Nástroje pro práci s DjVu/Editory DjVu dokumentů/]] {{stav|8}}
# [[/DjVuLibre/]] {{stav|4}}
## [[/Licence/]] {{stav|7}}
## [[/DjVuLibre/any2djvu/]] {{stav|6}}
## [[/DjVuLibre/bzz/]] {{stav|9}}
## [[/DjVuLibre/cjb2/]] {{stav|9}}
## [[/DjVuLibre/cpaldjvu/]] {{stav|0}}
## [[/DjVuLibre/csepdjvu/]] {{stav|0}}
## [[/DjVuLibre/c44/]] {{stav|9}}
## [[/DjVuLibre/ddjvu/]] {{stav|0}}
## [[/DjVuLibre/djvm/]] {{stav|0}}
## [[/DjVuLibre/djvmcvt/]] {{stav|0}}
## [[/DjVuLibre/djvudigital/]] {{stav|0}}
## [[/DjVuLibre/djvudump/]] {{stav|0}}
## [[/DjVuLibre/djvuextract/]] {{stav|0}}
## [[/DjVuLibre/djvumake/]] {{stav|0}}
## [[/DjVuLibre/djvups/]] {{stav|0}}
## [[/DjVuLibre/djvused/]] {{stav|9}}
## [[/DjVuLibre/djvutoxml/]] {{stav|8}}
## [[/DjVuLibre/djvutxt/]] {{stav|0}}
## [[/DjVuLibre/djvuxmlparser/]] {{stav|0}}
# [[/Anatomie DjVu dokumentu/]] {{stav|8}}
# [[/Jak vytvořit DjVu dokument nástroji z DjVuLibre/]] {{stav|5}}
# [[/Manipulace se stránkami DjVu dokumentu/]] {{stav|7}}
# [[/Textová vrstva DjVu dokumentu/]] {{stav|2}}
# [[/Tisk/]] Tisková verze
# [[Diskuse:DjVu|Diskuze k tomuto materiálu]]

[[Kategorie:DjVu| ]]</text>
      <sha1>kqsxgk459gmk59hkq0qc4wdjhsnnxmd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>DjVu/DjVu - formát pro elektronickou archivaci dokumentů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5276</id>
    <revision>
      <id>30654</id>
      <parentid>29606</parentid>
      <timestamp>2015-12-04T11:06:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Skim</username>
        <id>9</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přidána kategorie DjVu.</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1737" xml:space="preserve">Formát DjVu je podobně jako PDF určen pro elektronickou konzervaci dokumentů. Mezi jeho silné zbraně patří:

* Komprimace obrazových vrstev wavelet kompresí - tím DjVu dosahuje dobrého poměru mezi čitelností dokumentu a celkovým objemem uložených dat.
* Bezproblémové slučování a rozdělování jednotlivých stránek (dokumentů), přičemž každý dokument ba i každá extrahovaná vrstva může existovat jako samostatný dokument.
* Obrazové a textové informace umístěné v oddělených vrstvách. Každá stránka DjVu dokumentu má svou vlastní editovatelnou textovou vrstvu, kterou lze fulltextově prohledávat a indexovat. Obsah do této vrstvy lze doplnit pomocí editačního nástroje [[Linux:djvused|djvused]] i dodatečně pomocí OCR rozpoznáním černobílé vrstvy.
* Skrytá textová vrstva také může obsahovat řadu dalších informací, díky nimž lze vyloučit jakoukoliv dodatečnou úpravu originálního dokumentu.

Tyto vlastnosti přímo předurčují formát DjVu k archivaci tiskovin a listin, neboť umožňují naskenované dokumenty zredukovat na přijatelnou velikost, aniž by tím nějak výrazně utrpěla jejich čitelnost. U takto „zakonzervovaných“ dokumentů zůstává zachováno vše co bylo na originálu (např. nejrůznější vpisky, otisky atp.), a přitom s nimi lze dále pracovat. Skrytá textová vrstva navíc dává možnost doplnit indexovatelný obsah zvláště u dokumentů psaných rukopisem či znakovým písmem. Díky tomu je tento formát velmi výhodný pro publikování archivovaných materiálů prostřednictvím internetu.

{{Navigace
  | 1 = ../Obálka/
  | 2 = ../DjVu versus PDF/
  | root = [[../|Obsah]]
}}

[[Kategorie:DjVu]]</text>
      <sha1>7caq9f97a5vcomahlnepp9t17dxfeen</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>DjVu/Anatomie DjVu dokumentu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5277</id>
    <revision>
      <id>45691</id>
      <parentid>38134</parentid>
      <timestamp>2022-04-22T17:54:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: převod/oprava HTML; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="19361" xml:space="preserve">DjVu dokument je produkt zobrazovací technologie, která byla postavena na výchozím poznatku že u klasického, až již psaného či tištěného, dokumentu zabírá &quot;barva&quot;, která je nositelem textové informace, z celkové plochy pouhých pár procent. Je-li písmo (popředí) odseparováno za pomoci masky od pozadí, lze využít při kompresi každé z těchto vrstev postupů, které výrazně zlepší jejich kompresní poměr.

= Komprese BZZ =

Výchozí kompresní algoritmus pro DjVu byl postaven, podobně jako [[Linux:bzip2|bzip2]], na Burrows-Wheelerově transformaci v kombinaci s algoritmy Karp-Miller-Rosenberga a Bentley-Sedgewicka. Spolu s dalšími technikami se využívá pro kompresi barevných vrstev u JB2 a při kompresi vrstev které nesou textovou informaci.

= DjVuText - komprese JB2 =

JB2 není samostatný kompresní algoritmus, ale aplikace BZZ komprese na sadu samostatně komprimovaných bloků obrazových dat.
Kompresní utilita nekomprimuje celý obraz, ale z celkové plochy obrazu vyseparuje pouze bloky, které nesou nějakou informaci (''shapes'') - typicky písmena - a pouze ty zakomprimuje pomocí BZZ. Do souboru se pak postupně za sebou ukládají souřadnice bloku, informace o jeho barvě, velikost komprimovaných dat a blok komprimovaných dat.

Prohlížečka při dekompresi postupně tyto bloky načítá a zobrazuje. Pro výsledný kompresní poměr tedy není ani tak důležitý počet barev, jako spíš počet a velikost komprimovaných plošek. Čím vyšší je u vstupního dokumentu úroveň &quot;šumu&quot;, tvořeného různými drobnými artefakty ( nečistoty, ev. mechanická struktura skenovaného dokumentu) tím větší počet bloků je ke komprimaci a horší výsledný kompresní poměr.

Bitonální JB2 komprese se využívá při kompresi masky (vrstva 'Sjbz') a barevná u popředí, je-li v indexovaných barvách (vrstva 'FGjz').

U vícestránkových dokumentů lze kompresní poměr zlepšit také použitím sdílené 'Djbz' vrstvy. Ta je založena na předpokladu, že se podobné komprimované plošky (písmena) na stránkách opakují. U stránky, která využívá sdílenou 'Djbz' vrstvu se do 'Sjbz' vrstvy (masky) ukládají pouze ty komprimované plošky, které ve sdílené 'Djbz' vrstvě nevyskytují.

= DjVuPhoto - komprese IW44 =

Pro kompresi obrázků používá DjVu kompresní formát založený na vlnkové (wavelet) kompresi. Ta je založena na tom, že barevný obrázek tvoří barevné plošky, které lze vymezit pomocí křivky.
Oproti klasické bitmapové kompresi při které je obrázek popsán jako jeden barevný bod, lze obrázek kde je barevná plocha definována pomocí křivky zvětšovat, aniž by se z něj stala změť barevných čtverečků.
Komprese IW44 funguje tak, že se obrázek nejprve zredukuje na celistvé barevné plošky, ty se převedou na křivky (''splices''), a ty se pak podle předem zvoleného schématu umístí do dalších vrstev.

Při generování obrázku pak prohlížečka tyto vrstvy postupně načítá a zobrazuje.

IW44 se používá především ke kompresi fotografií, u kterých drobné rozostření nevadí, barevných obrázků a obrázků v odstínech šedi.

= DjVuLayered - aplikace masky =

U IW44 platí, že čím celistvější je barevná plocha, tím lze dosáhnout lepší komprese. Proto je výhodné využít při kompresi pozadí psaných, resp. tištěných dokumentů masku, která odfiltruje popředí. Díky tomu, že maska odfiltruje popředí, lze pozadí &quot;popsat&quot; pomocí menšího množství křivek a tím pak dosáhnout vyššího kompresního poměru.

Každý DjVu dokument je ve své podstatě vrstvený DjVu dokument (''DjVuLayered''), který může obsahovat minimálně jednu vrstvu, většinou však tyto dokumenty obsahují masku, popředí i pozadí.

[[Soubor:Schema of DjVu document bundle.svg|střed|800px|Schéma DjVu svazku]]

= Schéma DjVu dokumentu =

Základem je stránka, která má několik vrstev tzv. &quot;chunks&quot;. Jednotlivé stránky lze spojovat do jednoho celku - &quot;svazku&quot; (''bundle'') pomocí aplikace [[djvm]] . V případě rozsáhlejších dokumentů umožňuje djvu formát také volnější spojení svazku (''indirect''), kdy jsou stránky uloženy v jediném společném adresáři a svázány jedním indexovým djvu souborem.

Převod mezi &quot;bundle&quot; a &quot;indirect&quot; lze bez problémů provádět pomocí [[djvmcvt]] . Výhodou spojených stránek je mimo jiné možnost používat interní hypertextové odkazy, podobně jako tomu je u PDF, generovat náhledy, atd.

Výpisu struktury pomocí [[djvudump]] se liší podle toho, zda je dokument typu &quot;bundled&quot; nebo &quot;indirect&quot;. Protože v &quot;bundled&quot; svazku jsou přítomny zároveň všechny stránky, není problém vypsat také informace o vrstvách které obsahují. To však neplatí v případě že je dokument typu &quot;indirect&quot;. Příklad téhož dokumentu ve formě:

&lt;pre&gt;
&quot;indirect&quot;

  FORM:DJVM [136]
    DIRM [78]         Document directory (indirect, 3 files 2 pages)
      p0001.djvu -&gt; p0001.djvu
      shared_anno.iff -&gt; shared_anno.iff
      p0002.djvu -&gt; p0002.djvu
    NAVM [38]

&quot;bundle&quot;

  FORM:DJVM [84467]
    DIRM [90]         Document directory (bundled, 3 files 2 pages)
    NAVM [38]
    FORM:DJVU [51805] {p0001.djvu}
      INFO [10]         DjVu 4960x7016, v24, 600 dpi, gamma=2,2
      INCL [15]         Indirection chunk --&gt; {shared_anno.iff}
      Sjbz [28088]      JB2 bilevel data
      FGbz [5681]       JB2 colors data
      BG44 [4822]       IW4 data #1, 72 slices, v1.2 (color), 1654x2339
      BG44 [2683]       IW4 data #2, 11 slices
      BG44 [3939]       IW4 data #3, 10 slices
      BG44 [6399]       IW4 data #4, 10 slices
      TXTz [7]          Hidden text (text, etc.)
      ANTz [71]         Page annotation (hyperlinks, etc.)
    FORM:DJVI [65] {shared_anno.iff}
      ANTz [53]         Page annotation (hyperlinks, etc.)
    FORM:DJVU [32423] {p0002.djvu}
      INFO [10]         DjVu 4960x7016, v24, 600 dpi, gamma=2,2
      INCL [15]         Indirection chunk --&gt; {shared_anno.iff}
      Sjbz [15651]      JB2 bilevel data
      FGbz [497]        JB2 colors data
      BG44 [4836]       IW4 data #1, 72 slices, v1.2 (color), 1654x2339
      BG44 [2326]       IW4 data #2, 11 slices
      BG44 [3202]       IW4 data #3, 10 slices
      BG44 [5719]       IW4 data #4, 10 slices
      ANTz [72]         Page annotation (hyperlinks, etc.)
      TXTz [7]          Hidden text (text, etc.)
&lt;/pre&gt;

Kromě stránek s obrazovou informací může obsahovat DjVu dokument také další stránky. Každá z nich je určena parametrem FORM. Podle jejich kodu můžete poznat jakou informaci obsahují

== DJVM ==
Je '''identifikátor, který najdete výhradně u vícestránkových DjVu dokumentů'''. Může obsahovat jeden až dva bloky informací. '''Vždy obsahuje blok DIRM''' a pouze je-li součástí svazku textový rejstřík (''outline'') obsahuje také blok NAVM.

=== DIRM ===
Je blok dat, který se vyskytuje u všech typů svázaných dokumentů. Obsahuje základní informaci o dokumentech, které jsou součástí svazku a také informaci, zda-li je svazek ''pevný'' či ''volný''. Na tom totiž záleží jak vypadá struktura dat.

Na rozdíl od ''volného (indirect)'' svazku obsahuje ''pevný (bundled)'' svazek blok s offsety jednotlivých stránek.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| INT8 (1 bajt) || informace o typu dokumentu. Může mít pouze dvě hodnoty 1 (indirect) nebo 129 (bundle) 
|-
| colspan=&quot;2&quot; style=&quot;text-align: center;&quot; | '''''Následující blok následuje pouze u pevných (bundled) svazků...'''''
|-
| INT16 (2 bajty) || celkový počet spojených dokumentů
|- 
| colspan=&quot;2&quot; style=&quot;text-align: center;&quot; | ''Následující sekvence offsetů se opakuje podle počtu vložených dokumentů, a to včetně dokumentů sdílených!...''
|- 
| INT32 (4 bajty) || offset na kterém začíná spojený dokument
|}

Za offsety následuje komprimovaný blok dat. U volných (indirect) svazků následuje komprimovaný blok dat bezprostředně za identifikátorem typu svazku. Obsah komprimovaného bloku dat se opět liší podle typu svazku.

U pevného svazku obsahuje informaci o velikosti, typu a ID vložených dokumentů:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| INT24 (3 bajty) * počet vložených dokumentů || délka vloženého dokumentu
|-
| INT8 (1 bajt) * počet vložených dokumentů || typ vloženého dokumentu
|-
| colspan=&quot;2&quot; style=&quot;text-align: center;&quot; | ''Následující sekvence se opakuje pro jednotlivé vložené dokumenty až do konce bloku dat...''
|-
| UTF8 (řetězec) || ID vloženého dokumentu
|-
| NULL (1 bajt) || oddělovač identifikátorů
|}

U volného (indirect) svazku obsahuje pouze odkazy na soubory.

=== NAVM ===
Je komprimovaný blok dat, který '''následuje bezprostředně za blokem DIRM, pokud dokument obsahuje textový rejstřík (''outline'')'''. U &quot;volných&quot; svazků je tedy stejně jako DIRM součástí indexového DjVu souboru. NAVM je součástí formátu DjVu od května 2003.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| INT16 (2 bajty) || celkový počet elementů
|- 
| colspan=&quot;2&quot; style=&quot;text-align: center;&quot; | ''Následující sekvence se opakují pro jednotlivé položky až do konce bloku dat...''
|-
| INT8 (1 bajt) || počet potomků elementu
|-
| INT24 (3 bajty) || délka řetězce popisu
|-
| UTF8 (řetězec) || popis elementu
|-
| INT24 (3 bajty) || délka řetězce URL
|-
| UTF8 (řetězec) || URL
|}

Viz ukázka rozbaleného bloku dat NAVM ukázkového souboru &lt;code&gt;example_outline.djvu&lt;/code&gt;:

{{Příklad|1=
&lt;pre&gt;
0000000  00  08  05  00  00  13  4f  6e  6c  69  6e  65  20  50  75  62
         .....8   5  ........19   O   n   l   i   n   e  __   P   u   b
0000016  6c  69  63  61  74  69  6f  6e  73  00  00  00  01  00  00  09
          l   i   c   a   t   i   o   n   s  .........0   1  .........9
0000032  53  61  6d  70  6c  65  73  20  31  00  00  0b  23  70  30  30
          S   a   m   p   l   e   s  __   1  ........11   #   p   0   0
0000048  30  31  2e  64  6a  76  75  01  00  00  0c  64  61  6c  73  69
          0   1   .   d   j   v   u   1  ........12   d   a   l   s   i
0000064  5f  75  72  6f  76  65  6e  00  00  00  00  00  00  0d  61  20
          _   u   r   o   v   e   n  .........0   0  ........13   a  __
0000080  6a  65  73  74  65  20  64  61  6c  73  69  00  00  00  00  00
          j   e   s   t   e  __   d   a   l   s   i  .........0   0  ..  
0000096  00  09  53  61  6d  70  6c  65  73  20  32  00  00  0b  23  70
         .....9   S   a   m   p   l   e   s  __   2  ........11   #   p
0000112  30  30  30  32  2e  64  6a  76  75  00  00  00  09  53  61  6d
          0   0   0   2   .   d   j   v   u   0  .........9   S   a   m
0000128  70  6c  65  73  20  33  00  00  0b  23  70  30  30  30  33  2e
          p   l   e   s  __   3  ........11   #   p   0   0   0   3   .
0000144  64  6a  76  75  00  00  00  15  50  75  62  6c  69  73  68  65
          d   j   v   u   0  ........21   P   u   b   l   i   s   h   e
0000160  72  73  20  54  65  63  68  6e  6f  6c  6f  67  79  00  00  1b
          r   s  __   T   e   c   h   n   o   l   o   g   y  ........27
0000176  23  70  75  62  6c  69  73  68  65  72  73  5f  54  65  63  68
          #   p   u   b   l   i   s   h   e   r   s   _   T   e   c   h
0000192  6e  6f  6c  6f  67  79  2e  64  6a  76  75  00  00  00  08  44
          n   o   l   o   g   y   .   d   j   v   u   0  .........8   D
0000208  6a  56  75  20  46  41  51  00  00  0d  23  64  6a  76  75  66
          j   V   u  __   F   A   Q  ........13   #   d   j   v   u   f
0000224  61  71  2e  64  6a  76  75
          a   q   .   d   j   v   u
&lt;/pre&gt;

Aplikace [[Linux:djvused|djvused]] interpretuje tento blok kódu následujícím způsobem:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;lisp&quot;&gt;
user@stroj:~$ djvused example_outline.djvu -e 'print-outline'
(bookmarks
 (&quot;Online Publications&quot;
  &quot;&quot;
  (&quot;Samples 1&quot;
   &quot;#p0001.djvu&quot;
   (&quot;dalsi_uroven&quot;
    &quot;&quot;
    (&quot;a jeste dalsi&quot;
     &quot;&quot; ) ) )
  (&quot;Samples 2&quot;
   &quot;#p0002.djvu&quot; )
  (&quot;Samples 3&quot;
   &quot;#p0003.djvu&quot; )
  (&quot;Publishers Technology&quot;
   &quot;#publishers_Technology.djvu&quot; )
  (&quot;DjVu FAQ&quot;
   &quot;#djvufaq.djvu&quot; ) ) )
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Informace vytažené přímo z kodu:

'''Celkový počet položek:''' 8
# '''5'''  Online_Publications
# '''1'''  Samples_1 ''#p0001.djvu''
# '''1'''  dalsi_uroven
# '''0'''  a_jeste_dalsi
# '''0'''  Samples_2 ''#p0002.djvu''
# '''0'''  Samples_3 ''#p0003.djvu''
# '''0'''  Publishers_Technology ''#publishers_Technology.djvu''
# '''0'''  DjVu_FAQ ''#djvufaq.djvu''

'''Interpretace kódu v prohlížečce:'''

:&quot;Online Publications&quot;
::*&quot;Samples 1&quot;
:::*&quot;dalsi_uroven&quot;
::::*&quot;a jeste dalsi&quot;
::*&quot;Samples 2&quot;
::*&quot;Samples 3&quot;
::*&quot;Publishers Technology
::*&quot;DjVu FAQ&quot;

}}

{{Upozornění|U dokumentů '''Secure DjVu''' zůstává blok DIRM nešifrovaný. Více viz SDJVU}}

== DJVI ==
Je identifikátor sdíleného dokumentu. Ten obsahuje informace, které mají být dostupné ze všech dokumentů ve svazku. Metainformace, osnova, atd. Při převedení pevného ('''bundle''') svazku na volný (''indirect'') mají soubory s těmito sdílenými dokumenty příponu &quot;iff&quot;. Výjimkou jsou náhledy, které používají příponu &quot;thumb&quot;.

{{Poznámka|U normálního DjVu dokumentu je v každém DJVI dokumentu vždy pouze jeden blok dat některého z následujících typů. U kryptovaného DjVu souboru to neplatí, protože u něj blok dat s informacemi o zabezpečení obsahuje bloky dva INCL a SINF.}}

=== Djbz ===
Je blok dat, který obsahuje knihovnu tvarů (''shapes''), které se na stránkách opakují - typicky jde o písmo. Vrstva Sjbz (maska) ve stránce dokumentu pak obsahuje pouze ty tvary, které se v tomto sdíleném bloku nevyskytují.

=== ANTa ===
Původní, dnes již nepoužívaný nekomprimovaný blok poznámkových dat

=== ANTz ===
U DjVuLibre se setkáte pouze s jediným dokument tohoto typu - &quot;''shared_anno.iff''&quot;, ve kterém by měly být soustředěny informace společné pro celý svazek. U některých volných svazků však lze narazit i na jiné soubory - &quot;''docmeta.iff''&quot; a &quot;''pagemeta.iff''&quot;, s nimiž pracoval (dnes již nedostupný) komerční software JRAPublish. Nebo &quot;''djvudir.iff''&quot;, který se používal pro DjVu svazky do verze 20.

=== JRMD ===
S tímto identifikátorem datového bloku se můžete setkat pouze u dokumentů, které generoval již výše zmíněný JRAPublish. Podle stránky ( dnes již nedostupné ) ''&lt;nowiki&gt;http://www.planetdjvu.com/metadata_storage_for_djvu_files_m.htm&lt;/nowiki&gt;'' měl tento blok obsahovat následující meta klíče:
::'''docmeta.iff''' - Title, Author, Date, Subject, Summary, Publisher
::'''pagemeta.iff''' - Author, Date, Subject, Publisher

Vrstvy '''JRMD''' které jsou součástí jednotlivých stránek by pak měly obsahovat meta klíče - Title a Summary

Vzhledem k tomu, že ve své &quot;sbírce&quot; mám jeden dokument, který byl vytvořený v JRAPublish, bylo možné tento blok částečně analyzovat

=== THUM ===
Tento datový blok s předem vyrenderovanými náhledy se ve svazku může objevit i víckrát, ale u menších svazků nemusí být uveden vůbec. Má význam u pevných svazků kde je hodně stránek, resp. jsou velké, takže by renderování náhledu za běhu příliš zdržovalo, nebo u volných svazků prohlížených on-line.

Náhledy mohou být vyrenderované zvlášť pro každou stránku, ale mohou být i seskupeny povícero v několika blocích. Identifikátorem náhledu je '''TH44'''.

== DJVU ==
je vlastní stránka s obrazovou informací, která může kromě obrazových vrstev obsahovat také skryté textové vrstvy s textovým obsahem stránky, meta informacemi, hyperlinky, atd..

= Vrstvy DJVU dokumentu =

Základní informace o djvu dokumentu (kolik má stránek, vrstev, atp.) lze získat mj. utilitou [[Linux:djvudump|djvudump]]. Obrazové vrstvy (''chunks'') lze extrahovat pomocí nástroje [[Linux:djvuextract|djvuextract]], ovšem POZOR z DjVu souborů nikdy nezískáte soubory identické s těmi, ze kterých byly vytvořeny, protože použitá wavelet komprese je ztrátová. Vytažené vrstvy však můžete použít do jiných dokumentů (např jako &quot;vodoznak&quot;), a nebo z nich vyrenderovat bitmapový obrázek a dále pracovat s ním.

; INFO : je informační vrstva která obsahuje údaje pro výchozí nastavení obrázku. Jaké má použít prohlížeč výchozí rozměry, rozlišení, nastavení gammy. Od dubna 2001 je také jeho součástí příznak, který definuje jaká má být orientace stránky.
; INCL : je virtuální vrstva která obsahuje odkaz na ''shared_anno.iff'' hlavičku a patičku dokumentu.
; Sjbz : je vrstva která funguje jako '''maska''' při renderování popředí. V případě, že je zvolen při prohlížení režim ''kresba'', nahrazuje chybějící barevné vrstvy. Může jí být obrázek zkomprimovaný nástrojem [[Linux:cjb2|cjb2]] ale také celý djvu dokument, je-li pouze jednobarevný. Od dubna 2001 podporuje kompresní formát jb2, který se na komprimaci této vrstvy používá, barvy. Předtím bylo možné použít pouze černobílou masku. Význam to má zvláště u starších tištěných dokumentů, kde díky tomu lze dosáhnout příznivé komprese celého djvu dokumentu. Zažloutlé pozadí stránek je odmaskováno do pozadí a písmo vhodným kontrastem vytažené do popředí. Maska může být také identifikována '''Smmr''' - je-li komprimovaná technologií MMR/G4, kterou používá TIFF.
; BG : vrstvy pozadí - Obvykle jich je víc než jedna, ovšem extrahovat jsou pouze jako jeden celek.
; FG : vrstvy popředí - tvoří primárně černobílá vrstva a vrstvy obsahující grafiku s indexovanými barvami. Při &quot;manuální&quot; tvorbě dokumentu můžeme zadanými parametry ovlivnit, které barvy budou součástí popředí a které již spadnou do pozadí.
; TH : je vrstva s náhledy stránek vložených v dokumentu.
; TXT : je textová vrstva dokumentu s vlastním textovým obsahem stránky.
; ANT : je textová vrstva dokumentu, určená pro poznámky, bookmarky, hypertextové odkazy atp. Součástí formátu od dubna 2005
; &lt;s&gt;JRMD&lt;/s&gt; : je dnes již nepoužívaná textová vrstva dokumentu, určená pro poznámky, bookmarky, hypertextové odkazy. Generoval ji [http://www.jrapublish.com/ JRApublish 3.0](software, který je dnes prakticky nedostupný.).
; &lt;s&gt;CIDa&lt;/s&gt; : je vrstva kterou podle mnou nalezených informací generoval Virtual Print Driver (zřejmě přímo od Lizzardu) a byl součástí DjVu cca od verze djvu3.6.1 od června 2002 však už není podporovaná.
; Djbz : je sdílená vrstva dokumentu, která obsahuje seznam tvarů (''shapes''), které se mohou na stránkách opakovat - typicky znaky písma. Vrstva '''Sjbz''' (''maska'') pak obsahuje pouze tvary, které se ve sdílené vrstvě nevyskytují.

== Komprese, jaké se používají na vrstvy ==
&lt;ul&gt;Identifikace použité komprese v označení obrazové vrstvy
      &lt;li&gt;'''bz''' - vrstva černobílá (resp. v indexovaných barvách) komprimovaná BZZ&lt;/li&gt;
      &lt;li&gt;'''44''' - vrstva komprimovaná IW44&lt;/li&gt;
      &lt;li&gt;'''jp''' - vrstva komprimovaná JPEG&lt;/li&gt;
      &lt;li&gt;'''2k''' - vrstva komprimovaná JPEG-2000&lt;/li&gt;
      &lt;li&gt;'''mmr''' - černobílá vrstva komprimovaná G4&lt;/li&gt;
   &lt;/ul&gt;

[[Kategorie:DjVu|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>tlo1m6gix3aqtffvq63d3i9g0fwf97v</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>DjVu/Jak vytvořit DjVu dokument nástroji z DjVuLibre</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5278</id>
    <revision>
      <id>30653</id>
      <parentid>23214</parentid>
      <timestamp>2015-12-04T11:05:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Skim</username>
        <id>9</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přidána kategorie DjVu.</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5057" xml:space="preserve">Aby bylo možno s dokumenty v djvu pracovat, je nutné mít v systému nainstalované příslušné knihovny a nástroje - distribuční balíky mají obvykle v názvu &quot;djvu&quot;, ale kdo chce, tak si je může zkompilovat sám. V případě aplikace [[Linux:gsdjvu|gsdjvu]], kterou využívá [[Linux:djvudigital|djvudigital]] to je dokonce nutnost.

= Konzervace psaného či tištěného dokumentu =

Pokud chceme zpracovat do djvu klasický papírový dokument, tak jej musíme nejprve naskenovat. Už přitom musíme mít na paměti, že v případě djvu platí - čím kvalitnější výchozí předloha, vyšší použité rozlišení při skenování a ''celistvější'' barevné plochy v rámci dokumentu, tím kvalitnější (a menší) výsledný dokument. Nalézt optimální hodnoty nemusí být jednoduché, zvláště v případě že zpracováváme dokumenty hodně barevné. Záleží pak hodně na zkušenosti zpracovatele.

Na hotový DjVu dokument pak můžeme aplikovat OCR pomocí [[Linux:ocredjvu|ocredjvu]]. Tato aplikace výsledek umí rovnou vložit do DjVu dokumentu jako textovou vrstu - umožníte tím pak fulltextové prohledávání dokumentu. Korekturu textové vrstvy lze udělat pomocí nástrojů [[Linux:djvusmooth]] a [[Linux:djvused|djvused]]

Naskenovanou stránku můžete zpracovat rovnou příslušným enkoderem (na barevný obrázek použijeme [[Linux:c44|c44]] na černobílý [[Linux:cjb2|cjb2]]), ale mnohem lepšího výsledku lze dosáhnout použitím masky a kombinací různých technik a nástrojů.

== Skript pro převod naskenované stránky do DjVu ==

Tajemství malé velikosti DjVu souborů totiž není ve wavelet kompresi, ale v použití masky. Kdybychom totiž celý dokument i s barevnou informací zkomprimovali jednoduše pomocí barevného enkodéru [[Linux:c44|c44]], byl by zbytečně velký. Vyplatí se to pouze pouze v případě, že jsou na stránce jenom fotografie.

Objem dat lze snížit tím, že dokumenty naskenujete rovnou černobíle, a převedete do DjVu pomocí bitonálního enkodéru [[Linux:cjb2|cjb2]]. Ovšem toto je řešení pouze pokud stránka nenese žádnou jinou informaci (např. fotografie, barevné pozadí, poznámky v textu atd.)

Optimální komprese dosáhneme odfiltrováním textu od pozadí (a obrázků) pomocí masky. V následujícím příkladu je uveden opravdu velmi jednoduchý konverzní skript, který umožňuje volitelně při konverzi upravovat práh masky. Lze jej použít i na dokumenty s fotografiemi, ale na takové je už lepší vytvořit sofistikovanější nástroj, který umožní pomocí masky odsunout obrázky do pozadí. Usnadní to mimo jiné i aplikaci OCR.

{{Příklad|1=
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
#!/bin/bash

TEMP_DIR=&quot;/tmp/$WINDOWID$BASHPID&quot;
mkdir $TEMP_DIR
TEMP_IMG=&quot;$TEMP_DIR/temp.ppm&quot;
TEMP_MASK=&quot;$TEMP_DIR/mask.pbm&quot;
DJVU_MASK=&quot;$TEMP_DIR/mask.djvu&quot;

case ${1##*.} in
    tiff) KONVERT=&quot;tifftopnm&quot;;;
    png) KONVERT=&quot;pngtopam&quot;;;
    jpg) KONVERT=&quot;jpegtopnm&quot; ;;
esac

$KONVERT $1 | tee $TEMP_IMG | pamditherbw -threshold -value 0.${3-5} |pnmtoplainpnm &gt; $TEMP_MASK;
cjb2 -lossy -clean $TEMP_MASK $DJVU_MASK;
djvumake $2.djvu Sjbz=$DJVU_MASK PPM=$TEMP_IMG;
EOF
&lt;/syntaxhighlight&gt;

'''Příklad použití:'''

 ./konverzni_skript.sh original.tiff vysledny 4

# Prvním parametrem je cesta ke konvertovanému dokumentu.
# Druhým parametr je název cílového djvu souboru
# Třetím, volitelným parametrem je nastavení prahu pro masku (není-li uveden, použije se hodnota 5)
}}

= Konzervace elektronického dokumentu =

Pokud si kladete otázku jaký má smysl převádět do DJVU např. webovou stránku, tak mohu nabídnout několik odpovědí.

* Podobně jako PDF uchová DJVU včetně jejího grafického vzhledu - je to v podstatě obrázek.
* Navíc je možné do dokumentu natlačit i textovou vrstvu, kterou lze fulltextově prohledávat a v případě potřeby vytáhnout a použít pro kompilaci jiného textu.
* Podobně jako PDF lze DJVU dokumenty spojovat do svazků a rozšiřovat o náhledy a hypertextové odkazy.
* Na rozdíl od PDF je-li DJVU dokument otevíraný skrz URL, není nutno čekat na stažení všech stránek, ale stránky se načítají průběžně. Navíc, pokud má webserver pro HTTP/1.1 protokol volbu &quot;byte serving&quot; a podporuje ji také váš prohlížeč a nejrůznější proxy mezi vámi a serverem, tak lze přejít i na další stránky aniž by bylo nutno čekat až přijde řada na jejich stažení - browser si o ně řekně přednostně.

Asi nejjednodušším způsobem jak získat z elektronického dokumentu dokument djvu je použití aplikace &lt;code&gt;djvudigital&lt;/code&gt;, ta však vyžaduje aby bylo v systému nainstalováno ghostscriptové rozšíření &lt;code&gt;gsdjvu&lt;/code&gt; které bohužel nemá GPL licenci, tudíž není součástí distribučních balíků. Ovšem lze je bez problému stáhnout z CVS archívu a zkompilovat zvlášť.

Výchozí dokument pak vytiskneme do postscriptového či PDF souboru a ten pak převedeme do djvu

[[Kategorie:DjVu]]</text>
      <sha1>cpi2uelg8ogvmsm3pzbgmg82kaozrer</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>DjVu/Manipulace se stránkami DjVu dokumentu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5279</id>
    <revision>
      <id>34519</id>
      <parentid>31120</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:22:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5512" xml:space="preserve">V minulé kapitole [[DjVu/Jak vytvořit DjVu dokument nástroji z DjVuLibre]] bylo popsáno, jak vytvořit tzv. ''single-page'' dokument. Formát DjVu má podporu vícestránkových dokumentů a tyto jednostránkové dokumenty lze vázat do jednoho svazku, který může obsahovat další doplňkové informace, rejstřík, hypertextové odkazy atp.

= Vytvoření svázaného dokumentu =

Vícestránkový dokument lze vytvořit pomocí nástrojů [[:Linux:djvm|djvm]], resp. [[:Linux:djvmcvt|djvmcvt]] buď svázáním jednostránkových dokumentů,

 djvm -c svazek.djvu strana1.djvu ... stranaN.djvu

nebo přidáním dalšího DjVu dokumentu - kterým může být i jiný svazek - k již existujícímu svazku ( v níže uvedeném příkladu je jím ''svazekA.djvu'' )

 djvm -i svazekA.djvu stranka_nebo_svazek.djvu

Při vkládání stránky do svazku lze pořadovým číslem zvolit, od jaké které pozice se má s vkládáním začít.

'''Zajímá vás co se stane s vrstvami u svázaných dokumentů, které obsahují sdílené informace?'''

Při vkládání platí, že přednost má dokument do kterého stránky vkládáme. Tudíž jeho sdílené vrstvy zůstávají zachovány. Sdílená vrstva importovaného svázaného dokumentu se sice rovněž vloží, ale pod upraveným názvem a prohlížeč s ní dále nepracuje.

Také - pokud vložíte stránku jinam než na konec dojde k rozhození rejstříku ('''outline''') pokud odkazuje pořadovým číslem stránky a ne titulem či jménem cílové stránky.
{{Upozornění|Pokud vložíte do svazku DjVu dokument, který obsahuje stránku se stejným názvem, bude importovaná stránka přejmenovaná. Má-li některá z importovaných stránek nastaven titul, tak o něj přijde. Tento fakt je třeba vzít v úvahu zvláště při úpravě pořadí stránek ve svazku. Jediný způsob jak se tomu vyhnout je - vyexportovat před operacemi se stránkami všechna skrytá textová data do samostatných souborů, upravit ručně a následně naimportovat pomocí [[:Linux:djvused|djvused]] do cílového svazku.}}

== Volný svazek (indirect) ==

Volný svazek na rozdíl od pevného (''bundled'') svazku ( který je tvořen jediným souborem) tvoří hlavní DjVu dokument s indexem a adresář, ve kterém jsou uloženy jednotlivé stránky.

DjVu svazky lze z pevných na volné (a obráceně) převádět nástrojem [[:Linux:djvmcvt|djvmcvt]]

{{Upozornění|Při vytváření volného svazku musí cílový adresář - do kterého se budou při konverzi ukládat jednotlivé stránky - existovat}}

= Export stránky z DjVu =

DjVuLibre nemá žádný speciální nástroj, kterým by bylo možné vyexportovat jednu stránku z DjVu svazku. Asi nejjednodušším způsobem je převést pevný svazek na volný a pak žádanou stránku samostatně použít.

== Export vrstev ==

Pro export jednotlivých vrstev z DjVu svazku ( či ''single-page'' dokumentu ) se používá nástroj [[:Linux:djvuextract|djvuextract]] Tyto jednotlivé vrstvy lze pak použít při tvorbě nových DjVu dokumentů viz předchozí kapitolu [[:DjVu/Jak vytvořit DjVu dokument nástroji z DjVuLibre|DjVu/Jak vytvořit DjVu dokument nástroji z DjVuLibre]].

== Export obrazové informace ==

Právě u exportu obrazové informace je důležité si uvědomit, že DjVu je formát ztrátový, tudíž z něj nelze obnovit soubor zcela identický s tím, ze kterého byla DjVu stránka vygenerována. Dokonce ani kdyby byla vyexportovaná obrazová informace znovu zpracována do DjVu souboru nelze dosáhnout stejného výsledku jako v případě originálu. Více v kapitole [[:Djvu/Formát DjVu a zabezpečení|Djvu/Formát DjVu a zabezpečení]].

Obrazovou informaci lze vyexportovat pomocí nástroje [[:Linux:ddjvu|ddjvu]]. Při exportu lze zvolit:
# mód, ze kterého má být stránka renderovaná
# rozlišení budoucího obrázku
# velikost vyexportovaného obrázku
# a případně pomocí dalších voleb ovlivnit kvalitu výsledného obrázku

Vyexportovat lze také libovolně zvětšený či zmenšený výřez, nejenom celou stránku. Podporované formáty do kterých lze provést export:
* '''pbm''' (černobílý), '''pgm''' (stupně šedi), '''ppm''' (plné barvy v RGB), '''pnm''' (formát, který může obsahovat kterýkoliv ze tří předcházejících)
* '''rle''' (černobílý)
* '''tiff''' plnobarevný formát, který ve výchozím stavu nemá nastavenou žádnou kompresi. Při exportu se snížením kvality se použije komprese JPEG
* '''pdf''' podobně jako '''tiff''' ve výchozím stavu nepoužívá žádnou ztrátovou kompresi, není-li parametrem nastavená snížená kvalita.
{{Poznámka|Do PDF lze DjVu dokumenty exportovat také přes postscript, pomocí nástroje [[:Linux:djvups|djvups]]. Nejprve se z dokumentu vytvoří postscriptový soubor, jako pro tisk a ten se následně &quot;vytiskne&quot; do PDF}}


== Export textových informaci a metainformací ==

Univerzálním nástrojem pro práci s textovou vrstvou je [[:Linux:djvused|djvused]], pro export těchto informací lze dále použít [[:Linux:djvutxt|djvutxt]] resp. [[:Linux:djvutoxml|djvutoxml]] a pro import dat z upraveného xml souboru pak [[:Linux:djvuxmlparser|djvuxmlparser]]. Více se dozvíte v kapitole [[DjVu/Textová vrstva DjVu dokumentu]]

= Úpravy DjVu dokumentů =

== Aplikace OCR ==

== Změna orientace stránky ==

== Odstranění stránky ze svazku ==

== Změna pořadí stránek ==

[[Kategorie:DjVu|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>o7a2bjyidn8na31kpeje0ba49owmvjk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>DjVu/Textová vrstva DjVu dokumentu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5280</id>
    <revision>
      <id>41003</id>
      <parentid>34524</parentid>
      <timestamp>2020-01-24T08:15:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Skim</username>
        <id>9</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Oprava věty.</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5497" xml:space="preserve">Práce s textem v djvu dokumentech mi přišla poněkud nepohodlná, je to ale do značné míry dáno tím, že prozatím neexistuje žádné GUI, které by to usnadnilo vizuální orientaci při editaci textu. Možná by bylo řešením dopsat plugin do aplikace Scribus, nebo rozšířit možnosti [[Linux: djview|djview]]. Nicméně práce na příkazové řádce je docela použitelná a efektivní - pokud člověk ví co a jak.

Textová vrstva pracuje se třemi typy textových informací
Hidden text
Annotation


Při vypsání textu přes [[Linux:djvused|djvused]] se můžete setkat s těmito prvky:

;page : je přítomen vždy a vymezuje obsah stránky
:;column : sloupec - vyskytuje se v dokumentech, které mají text stránek uspořádaný do sloupců
::;region : oblast?
:::;para : odstavec
::::;line : řádek
:::::;word : nejmenší prvek obsahující samotný text

''Souřadnice'' - Každý z těchto prvků má uvedeny souřadnice levého horního rohu a pravého dolního rohu, jimiž je vymezena jeho pozice vůči stránce. V případě že je obsažen pouze jediný prvek přebírá nadřazený prvek souřadnice podřízeného prvku. Jinak platí že:

* leftmin - nejnižší leftmin ze všech podřízených prvků
* topmin - nejnižší topmin ze všech podřízených prvků
* leftmax - nejvyšší ze všech podřízených prvků
* topmax - nejvyšší ze všech podřízených prvků

== Hypertextové odkazy ==

Odkazem hypertextových odkazů v DjVu dokumentu nemusí být nutně URL ale lze použít také skok na stránku v rámci dokumentu podle jejího pořadového čísla např. &quot;#2&quot; nebo jména dokumentu &quot;p001_002.djvu&quot; eventuálně vloženého titulku stránky (tu už ale vařím z vody).

Příklad:

 (maparea &lt;nowiki&gt;&quot;http://www.neco.cz&quot;&lt;/nowiki&gt; &quot;Text co se zobrazí v bublině&quot; (rect 225 0 804 61) (xor))

alternativně lze použít

 (maparea (url &lt;nowiki&gt;&quot;http://www.neco.cz&quot;&lt;/nowiki&gt; &quot;_blank&quot;) &quot;Odkaz bude otevřený do nového okna prohlížeče&quot; (rect 225 0 804 61) (xor))

== Metadata ==

Metadata mohou obsahovat bud jednotlivé stránky DjVu dokumentu nebo celý dokument a jsou součástí skryté textové vrstvy s poznámkami (''annotations''). Lze je tedy vložit dvěma způsoby. Bud pomocí volby '''set-ant''' nebo '''set-meta''' V prvém případě je třeba použít plný zápis. Syntaxe je jednoduchá. Klíčovým slovem může být jakékoliv slovo bez mezer a diakritiky. [[Linux:djvused|djvused]] vám sice umožní klíčové slovo s diakritikou vložit, ale [[Linux:djview|djview]] vám potom odmítne s meta informacemi dále pracovat.

Obsah klíče je oddělen od klíčového slova mezerou a je uzavřen do uvozovek
  
Příklad syntaxe pro vložení přes '''set-meta''':

 klic &quot;Text co se zobrazí pokud umožňuje prohlížeč djvu dokumentů pracovat s metatagy&quot;

Příklad syntaxe pro vložení přes '''set-ant''':

 (metadata 
    (klic &quot;Text co se zobrazí pokud umožňuje prohlížeč djvu dokumentů pracovat s metatagy&quot;) )

== Hlavička a patička stránky ==

Nastavení hlavičky a patičky se vkládá jako poznámka (set-ant) do shared_anno.iff (select-shared-ant). Jejich tisk je však záležitostí prohlížeče DjVu souborů, zda je do tisku pošle či nikoliv. Jinde totiž než na vytištěném dokumentu záhlaví a patička vidět není. Pokud vím tak ani žádná prohlížečka krom produktu Lizardtechu tento prvek při tisku zatím nepoužívá.

'''Klíčová slova'''
* phead - hlavička
* pfoot - patička

Zajímavé je, že lze do nich vkládat proměnné - bohužel, nevydedukoval jsem nic než že..
* proměnnou je nahrazeno místo v uvozovkách..
* je úplně putna jestli se do uvozovek napíše date, time, page.. vždy totiž nahradí..
** obsah pravého horního rohu - číslem stránky / celkový počet stránek
** obsah levého dolního rohu - názvem tištěné stránky dokumentu
** obsah pravého dolního rohu - aktuálním datem
* nelze kombinovat text a proměnnou v takových případech se zobrazí pouze text

'''Příklad použití:'''
&lt;pre&gt;
(phead &quot;left::Text v levém rohu&quot; &quot;right::Text v pravém rohu&quot; )
(pfoot &quot;left::Text v levém dolním rohu. Napravo se zobrazí aktuální datum&quot; &quot;right::&quot; date&quot;&quot; )
&lt;/pre&gt;

== Rejstřík ==


== Syntaxe pro djvused ==

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! !! set !! remove !! output !! print
|-
! meta
| x || x || - || x
|-
! page-title
| x || - || - || -
|-
! outline
| x || x || - || -
|-
! thumbnails
| x || x || - || -
|-
! ant
| x || x || x || x
|-
! txt
| x || x || x || x
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! ls
| vypíše seznam všech stránek
|-
! n
| vypíše celkový počet stránek v dokumentu
|-
! dump
| vypíše dekomprimovaný obsah IFF souboru  (stejný efekt jako má utilita [[djvudump]])
|-
! size
| vypíše jaké jsou rozměry vybrané stránky v pixlech. Není-li vybraná žádná stránka vypíš postupně tento údaj pro všechny
|-
! select &lt;id&gt;
| vybere stránku podle jejího id (číslo v prvním sloupci výpisu příkazu '''ls'''). Není-li uvedeno žádné id vybere kořen dokumentu
|-
! select-shared-ant
| vybere stránku pro skryté poznámky
|-
! showsel
| vypíše informaci o aktuálně vybrané stránce
|}


ant
txt
meta
outline
thumbnails

Akce
print
output
set
remove

Zvláštní kombinace:
print-pure-txt
print-merged-ant
output-all


Rozbalovací menu - outline/bookmarks - (bookmarks (&quot;První stránka&quot; &quot;#1&quot;) (&quot;Druhá stránka&quot; &quot;#2&quot;))

[[Kategorie:DjVu|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>7xc3mhwq8lfvcdpvw09esqa1qyjjold</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>DjVu/DjVu versus PDF</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5281</id>
    <revision>
      <id>34518</id>
      <parentid>30658</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:22:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8403" xml:space="preserve">Jak bylo zmíněno v závěru předchozí kapitoly, '''DjVu bylo od samého počátku navrženo jako formát dokumentů, pro jejich sdílení prostřednictvím internetu'''. Proto se také svým návrhem liší od známějšího formátu PDF.

V DJVU dokumentu je každá stránka samostatným objektem, který na rozdíl od PDF rovnou pracuje s několika vrstvami. Základem je obrazová vrstva, která je přítomna vždy. Kromě ní mohou být přítomny i další textové vrstvy s metadaty, hyperlinky, skrytým textem obsahu stránky a poznámkami. Díky wavelet kompresi je taková stránka co do objemu dat vždy menší než u PDF. Jenže wavelet komprese je ztrátová, a to u dokumentů určených k tisku není vhodné.

V dobách, kdy se začalo masově šířit PDF tomu bylo jinak. Dnešní svět PC je v podstatě rozparcelován a IT prostředí ve firmách a institucích z hlediska použitých operačních systémů homogenizované. Tehdy ovšem byl software byl poměrně nákladnou záležitostí a kvalitní aplikace neexistovaly pro všechny operační systémy. Víc než potřeba dokumenty sdílet prostřednictvím internetu tedy pálila firmy potřeba mít dokument identicky vytištěný, bez ohledu na to, ve kterém prostředí OS byl tisk realizován.

Firma Adobe Systems, která vyvíjela svůj ščpičkový software pro Mac OS X a MS Windows proto přišla se svým formátem PDF, který oproti DjVu umožňoval použít také bezztrátovou kompresi. Wavelet komprese, použitá u DjVu navíc byla patentově chráněna, což vylučovalo její implementaci do PDF.

= Když na velikosti nezáleží... =

PDF, má podobně jako postscript lineární zápis tj. prohlížeč čte dokument a postupně přitom vykresluje jednotlivé objekty specifikované pomocí souřadnic a atributů na stránku. Text je renderován podle použité znakové sady a případných dalších nastavení, kdežto obrázky jsou vloženy v kvalitě odpovídající určení dokumentu. Využívá se přitom toho, že v případě dokumentu určeného pro čtení z monitoru je zbytečné u obrázků použít vyšší rozlišení než 100dpi, zatím co u dokumentu pro tisk by měly mít obrázky nejmíň 300dpi. Vnitřní struktura PDF dokumentu se tak může značně lišit podle toho pro jaký účel byl takový dokument vytvořen, přestože na první pohled vypadá výsledek v prohlížeči stejně.

Aby bylo zajištěno identické písmo při tisku, bylo PDF navrženo tak, aby umožnilo do dokumentů vkládat kromě obrázků také použitý font. Text tak mohl být v PDF uložen několika způsoby:
* text + font
* jednotlivá písmena jako obrázky
* celá stránka jako obrázek

Který způsob se použije a jak pak bude velký výsledný soubor pak záleží na aplikaci, která PDF dokument ukládá a jejím nastavení. Například dokument uložený přímo do PDF např. z OpenOffice.org, nebo vytištěný přes CUPS-PDF bude malý, protože text není uložen jako vyrenderovaný obrázek, ale přímo jako text. Má to však háček. Pokud si tento dokument otevře na svém stroji někdo, kdo nemá nainstalované písmo, které bylo použito při generování PDF dokumentu, místo textu uvidí jen hromadu čtverečků. Tomu lze zabránit právě tím, že se do PDF dokumentu nechá vložit i font. Ovšem tím jeho velikost pochopitelně nabobtná.

To není nutné, pokud se jednotlivé znaky nechají vyrenderovat jako grafika. Jenže, to má háček v tom, že výsledný dokument již jej nelze dále editovat, ani prohledávat. Poslední možnost, kdy se vloží celý dokument do PDF jako obrázek - což se často dělá, pokud obsahuje nějaké podpisy, razítka, atp. způsobí že soubor ještě víc nakyne - možnost jeho fulltextového prohledávání však může být zachována, pokud do něj OCR aplikace vloží rozpoznaný text. Možnost takto zpracovat PDF nabízí většina moderních OCR aplikací - bohužel většina z nich je &quot;only for MS Windows&quot;

Velikost výsledného PDF dokumentu tak může kolísat od několika megabajtů do stovek megabajtů. Pokud se však k přenosu takových souborů použije externí disk, nebo DVD, tak to nevadí.

= Jak PDF ovládlo pole =

Připojení k internetu svižnou linkou se stalo běžným standardem poměrně nedávno. Data k tisku se proto přenášela prostřednictvím jiných médií. Zpočátku na disketách, pak - jak přibývalo v dokumentech grafiky - na CD a donedávna pomocí USB klíčenky.

Prudký rozvoj internetových sítí přišel v době poměrně nedávné, kdy už se do povědomí uživatelů tvrdě zadřelo PDF. Proto jen málokoho napadlo že by dokumenty mohly být uloženy i v jiném, pro internetové použití mnohem vhodnějším formátu.

= DjVu se vrací na scénu =

Teprve rozvoj mobilních sítí a zařízení znovu vyvolal zájem o DjVu. Vzhledem k jejich omezení datového toku totiž záleží na každém přeneseném bajtu, proto je vhodné když jsou data přenášena v komprimované podobě a rozbalí se až v prohlížeči. Poměru mezi objemem dat před rozbalením a po rozbalení se říká kompresní poměr. Běžné kompresní metody (které používalo PDF) ať již bezztrátové, nebo ztrátové nemohly z hlediska kompresního poměru konkurovat wavelet kompresi. Proto Adobe začalo do PDF implementovat wavelet kompresi JPEG-2000 (od Adobe Acrobata verze 6), ovšem kvůli zachování kompatibility se staršími prohlížeči se u většiny PDF dokumentů stejně používá klasická komprese na bázi LZW (bezztrátová) nebo JPEG (ztrátová).

U DjVu formátu je použití wavelet komprese jedním ze základních kamenů. Při této kompresi se nepracuje s bitmapovou verzí obrázku, obrázek je složen z barevných plošek, definovaných vektorovým popisem jejich okraje. Dalším tajným trumfem v rukávu (a patentově chráněnou technologií) je použití masky při kompresi. Zjednodušeně řečeno. Před kompresí jsou odfiltrovány pomocí masky kontrastní plochy, takže s výsledkem je pak možné naložit, jako by šlo o spojitou barevnou plochu. Místo mnoha členitých křivek je tak komprimovaná jedna spojitá, která je uložena jako pozadí (background). Data odfiltrovaná pomocí masky se pak komprimují do oddělené vrstvy popředí (foreground). Maska samotná je čistě černobílá a je uložena rovněž v samostatné vrstvě. Hyperlinky, textové poznámky a další doplňkové informace jsou uloženy ve skryté textové vrstvě.


= Nejsilnější argument - práce s poznámkami a vloženým textem =

V roce 2001 došlo k zásadnímu průlomu. Firma Lizardtech, vědoma si možností open source tehdy uvolnila formát DjVu pro volné použití pod GPL2 licencí. Umožnila tím vývoj svobodné knihovny DjVuLibre, kterou využívá pro renderování DjVu stránek většina současných open source prohlížeček.

Léon Bottou, který byl jedním z otců formátu DjVu, tak mohl vytvořit a dát do pléna nástroje, srovnatelné s původním komerčním produktem, který se orientuje na oblast proprietárních operačních systémů MS Windows a Mac OS X. Každý tak má možnost dokumenty DjVu nejenom vytvářet, ale také upravovat v nich uložené textové informace.

Vzhledem k tomu, že se vlastní formát nemění, lze díky čím dál lepším open source nástrojům i dodatečně zpracovat staré DjVu dokumenty a doplnit jejich pomocí dosud chybějící metainformace a textová data.

Pokud jde o PDF, byla zhruba před čtyřmi lety (r. 2006) situace pokud jde o editaci textového obsahu (nikoliv manipulaci se stránkami dokumentu) u PDF naprosto tristní, neboť s výjimkou komerčního Adobe Acrobata nebyl k dispozici žádný nástroj, který by usnadnil orientaci v textové vrstvě a zjednodušil u těchto dokumentů vkládání hypertextových odkazů a poznámek.

V současné době sice již takové nástroje existují, ovšem vzhledem k vlastnostem formátu PDF jejich použití nemůže ani zdaleka přinášet uspokojivý výsledek. Proto je mnohem efektivnější PDF dokumenty určené k elektronické archivaci převádět do DjVu a dále již pracovat s tímto formátem.

{{Navigace
  | 1 = ../DjVu - formát pro elektronickou archivaci dokumentů/
  | 2 = ../Vývoj DjVu v datech/
  | root = [[../|Obsah]]
}}

[[Kategorie:DjVu]]</text>
      <sha1>dk24q9ngytcus3paajokoitge6wzcca</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>DjVu/Licence</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5282</id>
    <revision>
      <id>43097</id>
      <parentid>30657</parentid>
      <timestamp>2021-02-23T15:57:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jj14</username>
        <id>4424</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1234" xml:space="preserve">Formát DjVu byl uvolněn pod licencí GPL2 v březnu 2001. Nejprve verze 2.0 a posléze i verze 3.5. Na jejím základě začal Léon Bottou vyvíjet, jakožto odvozené dílo, opensource knihovnu DjVulibre.

Dvě důležité části DjVu enkodéru - ZP-kodér a technika maskování pozadí která se používá u iw44 enkodéru, však chrání několik patentů z nichž většinu vlastní AT&amp;T. Firma Lizardtech proto získala na tyto patenty rozsáhlá práva a veřejným prohlášením poskytla pro tento formát a s ním spojené patenty pro použití v rámci GPL software trvalou volnou licenci.

Text několika odstavců tohoto prohlášení však nebyl zcela jednoznačný a mohl bránit dalšímu vývoji opensource DjVu knihovny, proto dopisem z 19. června 2002 Lizardech změnil text omezujících odstavců tak, aby bylo zřejmé že se omezení vztahuje pouze na jeho originální kód. Tím, že Lizardtech výslovně zmínil, že se omezení vztahuje pouze na původní část kódu, umožnil další vývoj knihovny DjVulibre pod GPL2, který je zárukou, že kromě těchto původních patentově chráněných technologií knihovna již žádný jiný patentově chráněný kód neobsahuje.

[[Kategorie:DjVu]]</text>
      <sha1>shqq0kfwtwvawqsmx1s17ttjf8yhd4g</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>DjVu/DjVuLibre</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5283</id>
    <revision>
      <id>43096</id>
      <parentid>34510</parentid>
      <timestamp>2021-02-23T15:49:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jj14</username>
        <id>4424</id>
      </contributor>
      <comment>tzypo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3575" xml:space="preserve">http://djvulibre.djvuzone.org/

{{Dodělat|1=Chybí stránky pro utility:
* cpaldjvu - pro kompresi obrázku s nízkým počtem barev (používá jb2 kompresi)
* csepdjvu - podobně jako přes djvumake lze přes něj tvořit djvu dokumenty. Umožňuje však sofistikovanější generování popředí a pozadí (které lze pak sloučit přes djvumake)
* ddjvu - dekodér pro DjVu dokumenty
* djvm - utilita pro přehazování a mazání stránek ve svazku
* djvmcvt - utilita pro převod svazků Djvu z bundled na indirect a naopak
* djvutxt - utilita použitelná pro hledání, jinak stačí djvused
* djvuxmlparser - výsledné XML není optimální.. 
}}

DjVuLibre (neboli svobodné DjVu) je rozšířená verze DjVu enkodéru postavená nad původním kódem verze 3.5, který uvolnila v říjnu 2000 pod GPL2 licencí firma '''LizardTech Inc.''' ( v současné době, tj. k červnu r.2010 komerční software vyvíjí a nejspíš i vlastní práva k původnímu kódu fa. '''Camino''') S vývojem DjVuLibre začal v říjnu 2001 jeden ze spoluautorů tohoto formátu - ''Léon Bottou''.

Součástí DjVuLibre je kromě základní knihovny také sada utilit pro práci s DjVu soubory a plugin pro internetové prohlížeče. Dříve byl součástí také prohlížeč DjVu souborů '''Djview 3.0'''. V současné době je prohlížeč '''Djview 4.0''' samostatou aplikací. DjVuLibre obsahuje následující utility:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Konverzní nástroje
|-
| [[Linux:any2djvu|any2djvu]] || skript pro on-line konverzi dokumentů do DjVu skrze veřejný server
|-
| [[Linux:djvudigital|djvudigital]] || utilita pro konverzi postsciptových souborů do DjVu (vyžaduje speciální ovladač pro ghostscript [[Linux:gsdjvu|gsdjvu]]!)
|-
| [[Linux:djvups|djvups]] || nástroj pro konverzi DjVu do postscriptu (pro tisk)
|-
| [[Linux:djvuserve|djvuserve]] || nástroj pro práci se svázanými DjVu dokumenty (distribuován v samostatném instalačním balíku)
|-
| [[Linux:gsdjvu|gsdjvu]] || ovladač pro ghostscript pro přímý tisk z postscriptu do DjVu (není součástí DjVuLibre)
|-
| [[Linux:pdf2djvu|pdf2djvu]] || nástroj pro konverzi dokumentů z PDF do DjVu (není součástí DjVuLibre)
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Kompresní utility
|-
| [[Linux:bzz|bzz]] || kompresní utilita pro DjVu soubory
|-
| [[Linux:cjb2|cjb2]] || enkodér pro černobílé soubory (text)
|-
| [[Linux:cpaldjvu|cpaldjvu]] || enkodér pro obrázky s omezenou barevnou paletou (kresby)
|-
| [[Linux:c44|c44]] || enkodér pro barevné soubory (fotky)
|-
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Nástroje pro práci s DjVu soubory
|-
| [[Linux:csepdjvu|csepdjvu]] || nástroj pro tvorbu DjVu souboru ze surových dat
|-
| [[Linux:ddjvu|ddjvu]] || dekodér DjVu souborů
|-
| [[Linux:djvm|djvm]] || nástroj pro manipulaci s obsahem DjVu souborů
|-
| [[Linux:djvmcvt|djvmcvt]] || nástroj pro práci s DjVu svazky
|-
| [[Linux:djvudump|djvudump]] || nástroj pro výpis struktury DjVu souboru
|-
| [[Linux:djvuextract|djvuextract]] || nástroj pro extrakci jednotlivých vrstev z DjVu souboru
|-
| [[Linux:djvumake|djvumake]] || nástroj pro tvorbu DjVu souboru slučováním jednotlivých vrstev
|-
| [[Linux:djvused|djvused]] || nástroj pro práci s textovou vrstvou DjVu souboru
|-
| [[Linux:djvutoxml|djvutoxml]] || pro export textové vrstvy do DjVuXML
|-
| [[Linux:djvutxt|djvutxt]] || zjednodušená nadstavba pro djvused, pro export holého textu
|-
| [[Linux:djvuxmlparser|djvuxmlparser]] || nástroj pro import DjVuXML (pozor nezvládá všechny elementy!)
|}

[[Kategorie:DjVu]]</text>
      <sha1>n7oaekx4ajzo33tv18hzjasbyjzz52x</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>DjVu/Nástroje pro práci s DjVu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5284</id>
    <revision>
      <id>34520</id>
      <parentid>30641</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:22:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2328" xml:space="preserve">Základní nástroj pro práci s DjVu soubory jsou '''prohlížečky''', které '''umožňují čtení již hotových DjVu dokumentů'''. Ty jsou dostupné buď ve formě pluginu do internetového prohlížeče, nebo jako samostatné aplikace.

zatím co na mobilních zařízeních se čtečky většinou omezují na zobrazení grafické informace, na plnohodnotných OS lze využívat i dalších možností, které formát DjVu nabízí. Jako např. zobrazení skrytých poznámek, využití hyperlinků, aj.

Podobný přehled najdete také na internetové stránce http://djvu-reader.ru/ (v ruštině)

= Podpora prvků DjVu v prohlížečkách =

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
!
!
! Djview (3.0)
! Djview (4.0)
! WinDjview 4.2.0
! JavaDjVu 8.09
! DjVu Browse plug-in 5.0.2 build 881 
! DjVu Browse plug-in 6.1.0 build 1492
|- 
! 
| Metainformace
| {{ne}}
| {{ano}}
| {{ne}}
| {{ne}}
| {{ne}}
| {{ne}}
|- 
! 
| Náhledy
| {{ano}}
| {{ano}}
| {{ano}}
| {{ano}}{{rec|3}}
| {{ano}}
| {{ano}}
|- 
! 
| Rejstřík
| {{ne}}
| {{ano}}
| {{ano}}
| {{ano}}{{rec|3}}
| {{ano}}
| {{ano}}
|- 
! 
| Rozšířená navigace
| {{ne}}
| {{ne}}
| ?
| {{ano}}
| {{ne}}
| {{ne}}
|- 
! 
| Zobrazování alternativního textu
| {{ano}}
| {{ano}}
| {{ano}}
| {{ne}}
| {{ano}}
| {{ano}}
|- 
! oval
| oválné ohraničení oblasti
| {{ano}}
| {{ano}}
| {{ne}}{{rec|1}}
| {{ne}}
| {{ano}}
| {{ano}}
|- 
! rect
| obdélníkové ohraničení oblasti
| {{ano}}
| {{ano}}
| {{ano}}
| {{ano}}
| {{ano}}
| {{ano}}
|- 
! xor
| čárkovaný okraj 
| {{ne}}
| {{ano}}
| {{ne}}
| {{ne}}
| {{ne}}
| {{ne}}
|- 
! shadow_in
| stínovaný okraj oblasti
| {{ne}}
| {{ano}}
| {{ne}}
| {{ne}}
| {{ano}}
| {{ano}}
|- 
! border
| viditelný okraj oblasti
| {{ano}}
| {{ano}}
| {{ano}}
| {{ano}}
| {{ano}}
| {{ano}}
|- 
! border_avis
|
| {{ano}}
| {{ne}}
| ?
| ?
| ?
| ?
|- 
! pushpin
| vložená poznámka
| {{ne}}
| {{ano}}{{rec|2}}
| {{ne}}
| {{ano}}
| {{ne}}
| {{ano}}
|-
! line
| linka
| {{ne}}
| {{ano}}
| {{ne}}
| {{ano}}
| {{ne}}
| {{ano}}
|- 
! arrow
| šipka na konci linky
| {{ne}}
| {{ano}}
| {{ne}}
| {{ano}}
| {{ne}}
| {{ano}}
|- 
! none
|
| {{ne}}
| {{ano}}
| {{ne}}
| ?
| {{ne}}
| {{ne}}
|- 
! phead
| záhlaví dokumentu
| ?
| ?
| ?
| {{ne}}
| {{ano}}
| {{ano}}
|- 
! pfoot
| zápatí dokumentu
| ?
| ?
| ?
| {{ne}}
| {{ano}}
| {{ano}}
|}

[[Kategorie:DjVu]]</text>
      <sha1>anyf8vcgrgy9koshravc520aylnigq7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>DjVu/DjVulibre/Nástroje pro práci s DjVu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5286</id>
    <redirect title="DjVu/Nástroje pro práci s DjVu" />
    <revision>
      <id>19748</id>
      <timestamp>2010-06-17T19:25:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <comment>Stránka [[DjVu/DjVulibre/Nástroje pro práci s DjVu]] přemístěna na stránku [[DjVu/Nástroje pro práci s DjVu]]: Chybně pochopený způsob tvorby obsahu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="49" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[DjVu/Nástroje pro práci s DjVu]]</text>
      <sha1>s4k4l6xve82fl9oalr6229ggajcjgyh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Dokumentace</title>
    <ns>10</ns>
    <id>5291</id>
    <revision>
      <id>19977</id>
      <parentid>19761</parentid>
      <timestamp>2010-06-26T17:39:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Want</username>
        <id>2080</id>
      </contributor>
      <minor />
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1249" xml:space="preserve">&lt;div class=&quot;template-documentation&quot; style=&quot;margin-top:1em;&quot;&gt;{{#if: {{{heading|implicitně-zapnuto}}}|&lt;div style=&quot;padding-bottom:3px; border-bottom:1px solid #aaa; margin-bottom:1ex;&quot;&gt;
&lt;span class=&quot;editsection plainlinks&quot; id=&quot;doc_editlinks&quot;&gt;[[{{fullurl:{{{1|{{SUBJECTPAGENAME}}/doc}}}|action=edit{{#ifexist: {{{1|{{SUBJECTPAGENAME}}/doc}}} ||&amp;preload=Šablona:Dokumentace/preload}}}} {{int:editsection}}]]&lt;/span&gt;
&lt;span style=&quot;font-size: 150%&quot;&gt;[[Soubor:Template-info.svg|50px|link=]] {{{heading|Dokumentace}}}&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;}}
&lt;div id=&quot;template_doc_page_transcluded&quot; class=&quot;dablink plainlinks&quot;&gt;''Tato dokumentace je sem přenesena z podstránky [[{{{1|{{FULLPAGENAME}}/doc}}}]].'' &lt;small&gt;([{{fullurl:{{{1|{{SUBJECTPAGENAME}}/doc}}}|action=history}} historie]/[{{fullurl:{{{1|{{SUBJECTPAGENAME}}/doc}}}|action=edit}} editace])&lt;/small&gt; {{#ifexist: {{#rel2abs: /sandbox }} |{{#ifexist: {{#rel2abs: /testcases}} |
&lt;br /&gt; ''S touto šablonou lze experimentovat na připraveném [[/pískoviště|pískovišti]]'' &lt;small&gt;([{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}/sandbox|action=edit}} {{int:edit}}])&lt;/small&gt; ''a [[/test|testovacích případech]].''}}&lt;!-- neukazovat, není-li splněno obojí --&gt;}} &lt;/div&gt;
{{{{{1|{{SUBJECTPAGENAME}}/doc}}}}}
&lt;br style=&quot;clear:both&quot; /&gt;&lt;/div&gt;</text>
      <sha1>9ygh5bzg21syktip4k33m0b9i7nay16</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikiknihy:Jak začít psát knihu</title>
    <ns>4</ns>
    <id>5300</id>
    <revision>
      <id>25972</id>
      <parentid>25969</parentid>
      <timestamp>2014-01-20T21:09:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Editace uživatele „[[Special:Contributions/90.177.227.125|90.177.227.125]]“ ([[User talk:90.177.227.125|diskuse]]) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:Danny B.|Danny B.]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3548" xml:space="preserve">{{Nápověda}}
Pokud ses rozhodnul začít psát novou knihu, pak je tato stránka přesně to správné místo, kde bys měl získat informace jak na to. Tento stručný manuál ti poradí jak založit knihu, kterou pak nebude problém svázat a případně dále rozšiřovat.

Také tě seznámí s několika zásadami, kterými se řídí Wikiknihy ale i s rozdíly, jimiž se Wikiknihy liší od jiných projektů MediaWiki.

=Než začneš psát=

# Prohledej tento portál, zda-li zde již kniha na podobné téma není. V takovém případě bude lepší když svůj čas zasvětíš jejímu rozšíření, než abys začínal psát novou knihu.
# Než se pustíš do nějakých úprav, nebo založíš novou knihu, tak si přečti článek [[Wikiknihy:Co jsou Wikiknihy]]
# Zamysli se, o čem a jak vlastně chceš psát.
# Vyzkoušej si jak se vlastně s wiki pracuje a jaká jsou základní pravidla pro formátování textu a psaní odkazů
# Prostuduj si jakým způsobem jsou udělané již existující knihy. Ušetříš si tak zbytečné chyby a práci.

=Založení knihy=

K založení knihy bys měl přistoupit již s konkrétní představou o tom jakou by měla mít skladbu. Tzn. mít zvolené vhodné názvy jednotlivých podkapitoly, a vědět jak by zhruba měly jít za sebou.

Je dobré začít tvořit knihu již na základě nějakého nahrubo zpracovaného textu. Zmenší se tím pravděpodobnost, že práce zůstane jen neúplným torzem.

=Názvy kapitol a podkapitol=

Vůbec první věc nad kterou je třeba se dobře zamyslet, je vhodně zvolený název. Ten by měl být pokud možno výstižný, nepříliš dlouhý a pokud možno bez nestandardních znaků. Mechanismus MediaWiki sice umí tyto znaky eliminovat, ale je to zbytečná komplikace.

==Podkapitoly==

Podkapitoly se tvoří tak, že se jejich název píše za název knihy, oddělený lomítkem.

{{Příklad|Pokud máme název knihy [[Geometrie]], tak název podkapitoly '''Délka křivky''' bude [[Geometrie/Délka křivky]]}}

=Hlavní stránka=

Stránka s názvem knihy je tzv. hlavní stránkou budoucí knihy. Obvykle se začíná tvořit kniha tak, že se na tuto stránku umístí strukturovaný obsah s odkazy na budoucí podkapitoly, který se může později (po dokončení knihy) nahradit &quot;obálkou&quot;, neboť u svázaných knih se obsah generuje automaticky.

==Popis knihy==

Také by měl být její součástí stručný popis o čem by tato kniha měla být. Pokud jsi nalezl podobné práce na jinojazyčných wikibooks, můžeš sem přidat také odkaz na tyto práce.

==Kategorie==

'''S kategoriemi na Wikiknihách se pracuje jinak než na Wikipedii'''. Na Wikipedii by měla být kategorizována každá stránka (encyklopedické heslo), kdežto na Wikiknihách se kategorizují pouze celé knihy. Do příslušné kategorie se tedy přiřadí '''pouze''' hlavní stránka knihy.

=Stránky, které by měla každá kniha mít=

==Obálka==
# Založíš stránku Kniha/Obálka
# Na stránku Kniha napíšeš stručný obsah budoucího díla
# Všechny linky směruješ na stránku Kniha/Obálka


* obrázek, případně snímek tématicky spojený s obsahem budoucí knihy
* link na hlavní diskuzní stránku ke knize (volitelná věc)

==Verze pro tisk==

=Navigace a její použití=

Šablona navigace, ukázka syntaxe:
&lt;nowiki&gt;{{Navigace|../Předchozí kapitola/|../Následující kapitola/|LavenderBlush|Violet|title=[[../Název knihy/]]}}&lt;/nowiki&gt;

=Zkratky=

=Kdy je kniha hotova=

[[Kategorie:Wikiknihy:(vše)]]</text>
      <sha1>6d8wn2zv52nz94ajrtxagrwdjhnn8is</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Nápověda</title>
    <ns>10</ns>
    <id>5301</id>
    <revision>
      <id>30424</id>
      <parentid>29905</parentid>
      <timestamp>2015-10-23T03:14:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1104" xml:space="preserve">&lt;div class=&quot;toccolours&quot; style=&quot;clear: right; float: right; margin-left: 1em;&quot;&gt;
'''[[Nápověda:Obsah|Nápověda pro autory]]'''

'''Editace'''
* [[Nápověda:Jak editovat stránku|Jak editovat stránku]]
* [[Nápověda:Vzhled a styl|Vzhled a styl]]
* [[Nápověda:Jak psát odkazy|Jak psát odkazy]]
* [[Nápověda:Jak používat šablony|Jak používat šablony]]
* [[Nápověda:Shrnutí editace|Shrnutí editace]]

'''Psaní knih'''
* '''[[Wikiknihy:Jak začít psát knihu|Jak začít psát knihu]]'''
* [[Wikiknihy:Názvy kapitol|Názvy kapitol]]
* [[Nápověda:Poznámky pod čarou|Poznámky pod čarou]]
* [[Wikiknihy:Příprava knihy k tisku|Příprava knihy k tisku]]
* [[Wikiknihy:Ilustrace Wikiknih|Ilustrace Wikiknih]]
* [[Wikiknihy:Stav dokončení|Informace o stavu dokončení]]

'''Zásady'''
* [[Nápověda:Časté chyby|Časté chyby]]
* [[Wikiknihy:Wikietiketa|Etiketa na wiki]]
* [[Wikiknihy:Diskusní stránka|Jak používat diskusi]]
* [[Wikiknihy:Autorská práva|Autorská práva]]
* [[Wikiknihy:Co jsou Wikiknihy|Co jsou Wikiknihy]]
&lt;/div&gt;&lt;noinclude&gt;
{{Dokumentace}}

&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>h2znspr4n3czut667wacb4i1scrjag8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Nápověda:Knihy</title>
    <ns>12</ns>
    <id>5302</id>
    <redirect title="Wikiknihy:Příprava knihy k tisku" />
    <revision>
      <id>19785</id>
      <timestamp>2010-06-18T09:08:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <comment>Stránka [[Nápověda:Knihy]] přemístěna na stránku [[Wikiknihy:Příprava knihy k tisku]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="51" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Wikiknihy:Příprava knihy k tisku]]</text>
      <sha1>rcu0szw4r3tctd061rn7jwub0ftenih</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>DjVuLibre: djvused</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5304</id>
    <redirect title="DjVu/DjVuLibre/djvused" />
    <revision>
      <id>19796</id>
      <timestamp>2010-06-18T11:33:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <comment>Stránka [[DjVuLibre: djvused]] přemístěna na stránku [[DjVu/DjVuLibre/djvused]]: Změna struktury knihy o DjVu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="39" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[DjVu/DjVuLibre/djvused]]</text>
      <sha1>geqs8ic5fvl2ryxa2uospjbu9kj7p44</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>DjVuLibre: c44</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5305</id>
    <redirect title="DjVu/DjVuLibre/c44" />
    <revision>
      <id>19799</id>
      <timestamp>2010-06-18T11:34:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <comment>Stránka [[DjVuLibre: c44]] přemístěna na stránku [[DjVu/DjVuLibre/c44]]: Změna struktury knihy o DjVu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="35" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[DjVu/DjVuLibre/c44]]</text>
      <sha1>fv5fy0f0r9nwh6tez9ohyrctlim6izo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>DjVuLibre: djvutoxml</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5306</id>
    <redirect title="DjVu/DjVuLibre/djvutoxml" />
    <revision>
      <id>19802</id>
      <timestamp>2010-06-18T11:36:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <comment>Stránka [[DjVuLibre: djvutoxml]] přemístěna na stránku [[DjVu/DjVuLibre/djvutoxml]]: Změna struktury knihy o DjVu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="41" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[DjVu/DjVuLibre/djvutoxml]]</text>
      <sha1>fcme6l88as4dtlzif16dwc3sc9tp439</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:any2djvu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5307</id>
    <redirect title="DjVu/DjVuLibre/any2djvu" />
    <revision>
      <id>19804</id>
      <timestamp>2010-06-18T11:37:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[DjVu/DjVuLibre/any2djvu]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="37" xml:space="preserve">#REDIRECT [[DjVu/DjVuLibre/any2djvu]]</text>
      <sha1>evva3sneyxh8chuix7rv7mj0krnyq6g</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:bzz</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5308</id>
    <redirect title="DjVu/DjVuLibre/bzz" />
    <revision>
      <id>19805</id>
      <timestamp>2010-06-18T11:37:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[DjVu/DjVuLibre/bzz]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="32" xml:space="preserve">#REDIRECT [[DjVu/DjVuLibre/bzz]]</text>
      <sha1>8o5d7sj8srhbjavtnzp3z15nqbyqpgo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:cjb2</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5309</id>
    <redirect title="DjVu/DjVuLibre/cjb2" />
    <revision>
      <id>19806</id>
      <timestamp>2010-06-18T11:38:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[DjVu/DjVuLibre/cjb2]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="33" xml:space="preserve">#REDIRECT [[DjVu/DjVuLibre/cjb2]]</text>
      <sha1>th4ls3fi8wtggiq106syshlfjq63t4c</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:cpaldjvu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5310</id>
    <redirect title="DjVu/DjVuLibre/cpaldjvu" />
    <revision>
      <id>29843</id>
      <parentid>29832</parentid>
      <timestamp>2015-08-07T21:16:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>NahidSultan</username>
        <id>4966</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Editace uživatele „[[Special:Contributions/NahidSultan|NahidSultan]]“ ([[User talk:NahidSultan|diskuse]]) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:Woodcraft|Woodcraft]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="37" xml:space="preserve">#REDIRECT [[DjVu/DjVuLibre/cpaldjvu]]</text>
      <sha1>b0joid5yetbwg0x6oji4re04jax260o</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:csepdjvu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5311</id>
    <redirect title="DjVu/DjVuLibre/csepdjvu" />
    <revision>
      <id>29844</id>
      <parentid>29833</parentid>
      <timestamp>2015-08-07T21:16:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>NahidSultan</username>
        <id>4966</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Editace uživatele „[[Special:Contributions/NahidSultan|NahidSultan]]“ ([[User talk:NahidSultan|diskuse]]) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:Woodcraft|Woodcraft]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="37" xml:space="preserve">#REDIRECT [[DjVu/DjVuLibre/csepdjvu]]</text>
      <sha1>kff0srpzr3v0rx1fslo9z4n4xop6ugc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:ddjvu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5312</id>
    <redirect title="DjVu/DjVuLibre/ddjvu" />
    <revision>
      <id>29845</id>
      <parentid>29834</parentid>
      <timestamp>2015-08-07T21:17:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>NahidSultan</username>
        <id>4966</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Editace uživatele „[[Special:Contributions/NahidSultan|NahidSultan]]“ ([[User talk:NahidSultan|diskuse]]) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:Woodcraft|Woodcraft]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="34" xml:space="preserve">#REDIRECT [[DjVu/DjVuLibre/ddjvu]]</text>
      <sha1>7gp7l1rii7tqeh0jhm60q2sa5ualzqn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:djvm</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5313</id>
    <redirect title="DjVu/DjVuLibre/djvm" />
    <revision>
      <id>29846</id>
      <parentid>29835</parentid>
      <timestamp>2015-08-07T21:17:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>NahidSultan</username>
        <id>4966</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Editace uživatele „[[Special:Contributions/NahidSultan|NahidSultan]]“ ([[User talk:NahidSultan|diskuse]]) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:Woodcraft|Woodcraft]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="33" xml:space="preserve">#REDIRECT [[DjVu/DjVuLibre/djvm]]</text>
      <sha1>l367cq5a3zci1xe721gmgo9yv0jvptv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:djvmcvt</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5314</id>
    <redirect title="DjVu/DjVuLibre/djvmcvt" />
    <revision>
      <id>29847</id>
      <parentid>29836</parentid>
      <timestamp>2015-08-07T21:17:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>NahidSultan</username>
        <id>4966</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Editace uživatele „[[Special:Contributions/NahidSultan|NahidSultan]]“ ([[User talk:NahidSultan|diskuse]]) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:Woodcraft|Woodcraft]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="36" xml:space="preserve">#REDIRECT [[DjVu/DjVuLibre/djvmcvt]]</text>
      <sha1>mj7a1xa2k58pxjd1iny3kxshnxix048</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:djvudigital</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5315</id>
    <redirect title="DjVu/DjVuLibre/djvudigital" />
    <revision>
      <id>19812</id>
      <timestamp>2010-06-18T11:39:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Woodcraft</username>
        <id>3</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Přesměrování na [[DjVu/DjVuLibre/djvudigital]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="40" xml:space="preserve">#REDIRECT [[DjVu/DjVuLibre/djvudigital]]</text>
      <sha1>7dlqpvdr6y0lh54fhxpa7v4gvnj38ec</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:djvudump</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5316</id>
    <redirect title="DjVu/DjVuLibre/djvudump" />
    <revision>
      <id>29848</id>
      <parentid>29837</parentid>
      <timestamp>2015-08-07T21:17:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>NahidSultan</username>
        <id>4966</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Editace uživatele „[[Special:Contributions/NahidSultan|NahidSultan]]“ ([[User talk:NahidSultan|diskuse]]) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:Woodcraft|Woodcraft]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="37" xml:space="preserve">#REDIRECT [[DjVu/DjVuLibre/djvudump]]</text>
      <sha1>s60bsrnx631q20tlzmtby0iu0l525uu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:djvuextract</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5317</id>
    <redirect title="DjVu/DjVuLibre/djvuextract" />
    <revision>
      <id>29849</id>
      <parentid>29838</parentid>
      <timestamp>2015-08-07T21:17:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>NahidSultan</username>
        <id>4966</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Editace uživatele „[[Special:Contributions/NahidSultan|NahidSultan]]“ ([[User talk:NahidSultan|diskuse]]) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:Woodcraft|Woodcraft]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="40" xml:space="preserve">#REDIRECT [[DjVu/DjVuLibre/djvuextract]]</text>
      <sha1>b98qtyxlyfme67dmyhyrnb4hwr422m5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:djvumake</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5318</id>
    <redirect title="DjVu/DjVuLibre/djvumake" />
    <revision>
      <id>29850</id>
      <parentid>29839</parentid>
      <timestamp>2015-08-07T21:17:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>NahidSultan</username>
        <id>4966</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Editace uživatele „[[Special:Contributions/NahidSultan|NahidSultan]]“ ([[User talk:NahidSultan|diskuse]]) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:Woodcraft|Woodcraft]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="37" xml:space="preserve">#REDIRECT [[DjVu/DjVuLibre/djvumake]]</text>
      <sha1>jv9o0sm7os2x7wcus1jzh7d24yde9z0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:djvups</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5319</id>
    <redirect title="DjVu/DjVuLibre/djvups" />
    <revision>
      <id>29851</id>
      <parentid>29840</parentid>
      <timestamp>2015-08-07T21:17:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>NahidSultan</username>
        <id>4966</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Editace uživatele „[[Special:Contributions/NahidSultan|NahidSultan]]“ ([[User talk:NahidSultan|diskuse]]) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:Woodcraft|Woodcraft]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="35" xml:space="preserve">#REDIRECT [[DjVu/DjVuLibre/djvups]]</text>
      <sha1>88ixcslxo4nt1az7orbg86cpwugwkek</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:djvutxt</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5320</id>
    <redirect title="DjVu/DjVuLibre/djvutxt" />
    <revision>
      <id>29852</id>
      <parentid>29841</parentid>
      <timestamp>2015-08-07T21:17:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>NahidSultan</username>
        <id>4966</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Editace uživatele „[[Special:Contributions/NahidSultan|NahidSultan]]“ ([[User talk:NahidSultan|diskuse]]) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:Woodcraft|Woodcraft]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="36" xml:space="preserve">#REDIRECT [[DjVu/DjVuLibre/djvutxt]]</text>
      <sha1>bc98ta9wmrgtt6p7kwbcmo0wmifhp5p</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linux:djvuxmlparser</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5321</id>
    <redirect title="DjVu/DjVuLibre/djvuxmlparser" />
    <revision>
      <id>29853</id>
      <parentid>29842</parentid>
      <timestamp>2015-08-07T21:17:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>NahidSultan</username>
        <id>4966</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Editace uživatele „[[Special:Contributions/NahidSultan|NahidSultan]]“ ([[User talk:NahidSultan|diskuse]]) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:Woodcraft|Woodcraft]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="42" xml:space="preserve">#REDIRECT [[DjVu/DjVuLibre/djvuxmlparser]]</text>
      <sha1>ke18vv7yon3l9l7t9m6asuwq8vuk4ke</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>DjVu/Nástroje pro práci s DjVu/Editory DjVu dokumentů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5322</id>
    <revision>
      <id>34521</id>
      <parentid>30655</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:22:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7939" xml:space="preserve">= Nástroje pro úpravu DjVu dokumentů =

== Open source nástroje ==

Na základě empirického srovnávání konverzních výsledků komerční aplikace Document Express a opensource nástrojů z DjVuLibre, lze konstatovat, že u kvalitních předloh, skenovaných na kvalitním skeneru lze s komerčním nástrojem dosáhnout mnohem lepší výsledek. A to jak z hlediska kompresního poměru, tak i pokud jde o kvalitu OCR.

Naopak u předloh velice špatné kvality byl lepší výsledek spíše na straně opensource nástrojů. Navíc na straně opensource je jeden velice důležitý trumf - skutečný editor skryté textové vrstvy '''djvusmooth''' kterým lze provést korekturu výsledku OCR.

=== Djvusmooth ===

http://jwilk.net/software/djvusmooth

Je opensource editor DjVu dokumentů, jehož autorem (stejně jako '''ocrodjvu''' je Jakub Wilk.

Jde v podstatě o grafickou nadstavbu k jeho pythonovského modulu pro práci s DjVu, která je určena pro práci s metainformacemi a již existující skrytou textovou vrstvou..

:'''Plusy'''
:- umožňuje vytvářet a editovat záložky obsahu (''outline'')
:- umožňuje vkládat hyperlinky a metainformace
:- umožňuje editovat skrytou textovou vrstvu a měnit umístění a rozměry všech prvků textové vrstvy
:- Pro OCR lze nastavit použitý jazyk a funguje docela dobře

:'''Mínusy'''
:- pouze v omezené míře umožňuje přidávat a odstraňovat nové prvky ve skryté textové vrstvě
:- neumí prvky ve skryté textové vrstvě přesouvat

Aplikace je stále v aktivním vývoji

[[Soubor:Djvusmooth_0.2.7.png]]

=== Ocrodjvu ===

http://jwilk.net/software/ocrodjvu

Je ve své podstatě konzolová nadstavba pro aplikaci OCR na DjVu dokumenty. Jako engine může používat buď Tesseract, nebo Cuneiform.

Zatím co '''ocrodjvu''' je samostatná konzolová aplikace, komerční nástroje pro zpracování DjVu obvykle pracují přímo s OCR aplikací třetích stran, kterou si nesou sebou. Výhodou '''ocrodjvu''' je že umožňuje zvolit která aplikace se má na OCR použít. Např.při použití '''cuneiform''' u stránky s českým textem lze dosáhnout mnohem lepšího výsledku, než komerčního produktu.

Také vhodnou volbou parametrů a úpravou zpracování vstupního dokumentu, lze dosáhnout kvalitnějšího výsledku OCR

[[:File:Example for DjVu manual cz-book color.djvu|Příklad aplikace ocrodjvu na DjVu dokument]] najdete jako přílohu. Pro porovnání je uveden výsledek OCR u aplikace Document Express.

Výstup z '''ocrodjvu''' byl upraven tím že odstavce byly zalomeny na řádky, pro větší přehlednost.

{|
! ocrodjvu
! Document Express
|-
| &lt;small&gt;&lt;syntaxhighlight lang=&quot;text&quot;&gt;Mat/ic Icosa/tec/ran
!icet'b
IV/ KOMBINATOR ICKÉ HLAVOLAMY
5/ PLATONOVA TĚLESA A HRAČKY FIRMY PYRAMINX
ce těchto hraček je však velmi obtížné provádět, pokud hračky samy nejsou k dispozi-
 ci. Jako u Rubikovy kostky, i zde je potřeba si trochu zaexperimentovat, abychom na-
 lezli užitečné postupy.
Řekli jsme, že všechna Platónova tělesa byla vvužita ke konstrukci těchto hraček.
 Kdepak tedy márne ikosaedr?, zeptáte se zcela oprávněně. Ten je šikovně zamaskován
 do tvaru koule s názvern „Incredi Ball&quot; — tedy neuvěřitelnÝ míč. Hračka je to krásná,
 ale víte-li si rady s dodekaedÍ ickou íílohou na Megaminxu, zvládnete ji okamžitě. In-
 credi Ball je totiž k IVIegaminxu ve stejnétn vztahu, jako minikostka ke klasické kostce.
 Trojůhelníky, ze kterúch se tato hračka skládá, se totiž při otáčení pohybují stejně jako
 rohové kostičky Megantinxu a navíc nemáte žátlné starosti s hranovými kostičkamL
 Na těchto příkladech vzájemných vztahů jednotlivúch hraček je vidět, že má smysl Še
 jimi zabúvat hlouběji jako celkem.
&lt;/syntaxhighlight&gt;&lt;/small&gt;
| &lt;small&gt;&lt;syntaxhighlight lang=&quot;text&quot;&gt;Scewb
Magic /cosahedron
ce těchto hraček je však velmi obtížné provádět, pokud hračky samy nejsou k dispozi-
ci. Jako u Rubikovy kostky, i zde je potřeba si trochu zaexperimentovat, abychom na-
lezli užitečné postupy.
Í{.ekli jsme, že všechna Platónova tělesa byla využita ke konstrukci těchto hraček
Kdepak tedy máme ikosaedr?, zeptáte se zcela oprávněně. Ten je šikovně zamask()Ván
do tvaru koule s názvem ..Incredi Bali&quot; - tedy neuvěřitelný míč. Hračka je to krásná,
ale víte-li si rady s dodekaedrickou úlohou na Megaminxu, zvládnete ji okamžitě. In-
credi Bali je totiž k Megaminxu ve stejném vztahu, jako minikostka ke klasické kostce.
Trojúhelníky, ze kterých se tato hračka skládá, se totiž při otáčení pohybují stejně jako
rohové kostičky Megaminxu a navíc nemáte žádné starosti s hranovými kostičk mi.
Na těchto příkladech vzájemných vztahů jednotlivých hraček je vidět, že má smysl s
jimi zabývat hlouběji jako celkem.
lVI KOMBINATORICKÉ HLAVOLAMY
51 PLATONOVA Ti:LESA A HRACKY FIRMY PYRAMINX
209
&lt;/syntaxhighlight&gt;&lt;/small&gt;
|}

'''Rozdíly:'''
* ocrodjvu se pokusí rozpoznat nejenom řádky, ale také odstavce (Document express pracuje pouze s řádky)
* ocrodjvu při rozpoznávání pravděpodobně primárně postupuje zleva doprava. Proto je text záhlaví umístěn před vlastním obsahem.
* pokud jde o chyby při rozpoznávání, je výsledek tak 50:50

== Komerční produkty ==

Komerční produkty oproti opensource produkují lepší výsledky z hlediska kompresního poměru.
Je to dáno tím, že obsahují další algoritmy, které podle charakteru dokumentu volí optimální parametry pro vlastní kompresi.

Velmi přitom záleží na kvalitě vstupního souboru. Čím kvalitnější předloha, tím lepší výsledek poskytne komerční produkt.

=== DjVuSolo 3.1 ===

Poslední verzi této aplikace, která je pouze pro MS Windows uvolnila fa. Lizzardtech k volnému použití, protože její vývoj byl ukončen a začal místo ní nabízet ''DjVu Document Express Editor''.

Aplikace umožňuje:
* konvertovat do DjVu (verze 24) obrázky z formátu bmp, jpeg, tiff, pict, pbm, pnm, ppm, pgm
* spojovat a rozdělovat DjVu dokumenty
* vytvářet hyperlinky v grafickém prostředí
* generovat náhledy stránek

'''Plusy'''
- aplikace funguje bez problémů také pod [[Linux:wine|wine]]

'''Mínusy'''
- neumožňuje práci s textovými vrstvami - hledání textu, atp.
- nepracuje s metainformacemi
- nezobrazuje rejstřík

[[Soubor:DjVu Solo 3.1.png]]

{{Upozornění|'''DjVu dokumenty které produkuje komerční ''DjVu Document Express'' ( a ty co jsou prezentovány jako DjVu verze 25 a vyšší ), neumí DjVuSolo otevřít!'''

Dokumenty, které jsou vytvořené pomocí open source nástrojů z ''DjVuLibre'' sice s prskáním otevře, ale jelikož neumí pracovat se skrytou textovou vrstvou, metainformacemi, ani záložkami, může dojít při přepsání původních souborů ke ztrátě informací v nich uložených!}}

=== DjVu Document Express ===

http://www.lizardtech.com/

Je komerční sada nástrojů společnosti LizardTech. Její součástí je editor DjVu dokumentů který nahradil DjVuSolo. Má sice omezené možnosti editace zdrojového textu - umožňuje na něj pouze pasivně aplikovat OCR, umožňuje ale práci s poznámkami, metainformacemi a hyperlinky.

;Document Express Editor 5.0.0 build 16 : již je sice zastaralý, bohužel novější verzi se mi nepodařilo nainstalovat, byť má jít o trial.

:'''Plusy'''
:- funguje bez problémů také pod WINE
:- lze pracovat také s hyperlinky typu ''polygon''
:- Pro OCR lze nastavit použitý jazyk a funguje docela dobře

:'''Mínusy'''
:- neumožňuje hledání v textu
:- nepracuje s metainformacemi
:- OCR je možné aplikovat pouze na celou stránku

[[Soubor:Document_Express_6.5_Desktop.png]]

= Nástroje pro dávkové zpracování =

== Document Express 7.5 Enterprise ==

[[Soubor:Document Express 7.5 Enterprise.png]]

[[Kategorie:DjVu]]</text>
      <sha1>g7vrs74okopf6qi1tvi98dbv09gen4t</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>DjVu/Nástroje pro práci s DjVu/Prohlížečky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5323</id>
    <revision>
      <id>34522</id>
      <parentid>30650</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:22:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4169" xml:space="preserve">= Linux =

; DjView :

Součástí DjVuLibre byla původně i prohlížečka DjVu dokumentů, která pužívala pro své GUI knihovny Qt3. Proto se tato verze označovala jako 3. Aktuální verze 4 (založená na Qt4), doplnila řadu věcí co původní verzi 3 scházely a je již vyvíjena samostatně.

Djview 4.0 (aktuální verze 4.5-6) již má podporu pro rejstřík (outline), zvýraznění oblasti, oválné hyperlinky, zobrazování metainformací, atd. V současné době jde o nejlepší čtečku djvu souborů.

:'''Plusy'''
:- funguje zobrazování metainformací jak pro dokument, tak jednotlivé listy
:- zobrazuje rejstříky a náhledy
:- fungují vložené poznámky
:- fungují všechny typy hyperlinků (typ ''polygon'' jsem nezkoušel )
:- fungují vložené šipky

:'''Mínusy'''
:- nefunkční tisk přímo na tiskárnu (může být problém mojí distribuce)
:- pracuje vždy s jedním dokumentem, tzn. při otevření nového dokumentu předchozí uzavře

; Okular :

{{Poznámka|Uvádím zde pouze aplikace, které umí nějakým způsobem pracovat také s metainformacemi DjVu. Zobrazovat pouze jejich obrazové vrstvy umí více aplikací. Např. Evince, Imagemagick, XnView, Irfan aj. Pro renderování používají zpravidla knihovny DjVuLibre. Výjimkou je aplikace Imagemagick }}

= MS Windows =

; WinDjView : http://windjview.sourceforge.net/

Open source prohlížečka DjVu dokumentů za jejímž vývojem stojí Андрей Жежерун (čti: Andrej Žežerun). Pro renderování stránek používá stejně jako '''Djview''' knihovnu '''DjVuLibre'''. První použitelná verze (0.4.2) byla uvolněna v r. 2006. Aktuální je verze 1.0.3

:'''Plusy'''
:- funguje bez problémů také pod wine

:'''Mínusy'''
:- hyperlinky zobrazuje pouze jako typ ''rect''
:- nezobrazuje metainformace

Kromě této prohlížečky vytvořil její autor také nástroj pro tvorbu rejstříku (outline) - '''BookmarkTool'''. Aktuální verze 2.0 je z r. 2007 a oproti starší verzi 1.0 existuje je již i pro Mac Os X (první verze byla pouze pro MS Windows)

= Mac OS X =

'''MacDjView''' open source prohlížečka od stejného autora jako '''WinDjView'''. Vzhledem k tomu že verze 0.1.2 je první a poslední vydání z r. 2006, předpokládám že se dále nevyvíjí

= Mobilní platformy =

== Android ==

http://code.google.com/p/vudroid/

'''VuDroid''' je open source prohlížečka DjVu a PDF dokumentů pro mobilní OS Android, kterou vyvíjí Pavel Tiunov.

; VuDroid (aktuální verze 1.1) : první verze na počátku r.2010

== Symbian ==

; SymDjvu : http://devmobile.ru/project/97-djvu/674-djvureader

Open source prohlížečka DjVu dokumentů pro mobilní OS Symbian 9.3 (s60v3), kterou naprogramoval Алексей Зарянов (Alexej Zarjanov). Poslední verze 1.0 alpha byla uvolněna v červnu 2009. '''SymDjvu''' využívá k renderování stránek open source knihovnu DjVuLibre.

== Windows Mobile 2003/2005 ==

; PocketDjVu : http://code.google.com/p/pocketdjvu/

Open source prohlížečka pro zařízení s Windows Mobile, kterou vyvíjí Igor Solovjov od konce r. 2006. Aktuálně poslední build je ve verzi 0.9.6.3

; DjVuCE 0.1 : http://handheld.softpedia.com/get/Word-Processing-Text-Tools/Document-Viewer/DjVuCE-74715.shtml

== iPhone ==

; X Djvu : http://xzonesoftware.com/products/xdjvu

= Multiplatformní prohlížečky =

http://sourceforge.net/projects/javadjvu/

'''Java DjVu Viewer''' - multiplatformní prohlížečka DJVU dokumentů naprogramovaná v Javě. Bohužel poslední verze (0.8.09) je z října 2005, takže jde už o totálně mrtvý projekt. Uvádím jej pouze proto, že se s ní lze na internetu ještě stále setkat.

Když jsem ji naposled zkoušel, tak jsem musel subjektivně konstatovat že jsou stránky renderovány velmi pomalu. Nebyl k dispozici žádný dialog s bližšími informacemi o stránkách ve svázaném dokumentu. Byla zde sice nějaké podpora záložky (outline), a editaci textu (pro výběr textu se hlavní okno přeplo do módu, který vypsal podobný výstup jako [[djvutxt]] z DjVuLibre), ale celkově to nebylo moc použitelné.

[[Kategorie:DjVu]]</text>
      <sha1>al9oise5v3p721vr8q046icb0wmek60</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Dodělat</title>
    <ns>10</ns>
    <id>5324</id>
    <revision>
      <id>23267</id>
      <parentid>21147</parentid>
      <timestamp>2012-07-03T02:06:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>optimalizace kódu; vhodnější sémantika; zlepšení přístupnosti</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="187" xml:space="preserve">&lt;div class=&quot;toccolours&quot;&gt;
[[Soubor:Check sheet.svg|16px|text-bottom|alt=|link=]] '''Dodělat:'''

{{{1}}}
&lt;/div&gt;&lt;noinclude&gt;

{{Dokumentace}}

[[Kategorie:Systém:Netisknout]]

&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>3rvhuqvgt8l6nsrzjkhtrg8shxfsy12</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Obálka</title>
    <ns>10</ns>
    <id>5326</id>
    <revision>
      <id>34004</id>
      <parentid>21307</parentid>
      <timestamp>2017-09-24T13:31:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="550" xml:space="preserve">&lt;div class=&quot;plainlinks&quot; style=&quot;border-bottom: 1px solid #000; margin: 4em 0; padding-bottom: 5em; text-align: center;&quot;&gt;
{{{2|}}}

{{#if:{{{autoři|}}}|&lt;div style=&quot;margin-top: 3em;&quot;&gt;{{{autoři}}}&lt;/div&gt;}}
&lt;div style=&quot;font-size: 350%; font-weight: bold; margin-top: 1em;&quot;&gt;
{{{1|{{BASEPAGENAME}}}}}
&lt;/div&gt;

Aktuální, editovalná verze této knihy je dostupná ve Wikiknihách, knihovně svobodných knih na adrese 

{{fullurl:{{FULLPAGENAMEE}}}}

Celý text je vydán pod GNU Free Documentation License.
&lt;/div&gt;&lt;noinclude&gt;

{{Dokumentace}}

&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>eiwlu1hsfuew7qkzfp21gx3h4i49s2d</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>DjVu/Tisk</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5327</id>
    <revision>
      <id>34525</id>
      <parentid>20385</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:22:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1160" xml:space="preserve">__NOTOC__

{{Obálka}}

= Obsah =

# DjVu
## Nástroje pro práci s DjVu
# DjVuLibre
## Licence
##
# Dokument ve formátu DjVu
## Tvorba a úprava DjVu dokumentů

= Nástroje pro práci s DjVu =

== Editory DjVu dokumentů ==
{{:DjVu/Nástroje pro práci s DjVu/Editory DjVu dokumentů}}

= DjVuLibre =
{{:DjVu/DjVuLibre}}

== Licence ==
{{:DjVu/Licence}}

== Nástroje ==

{{:DjVu/DjVuLibre/any2djvu}}

{{:DjVu/DjVuLibre/bzz}}

{{:DjVu/DjVuLibre/cjb2}}

{{:DjVu/DjVuLibre/cpaldjvu}}

{{:DjVu/DjVuLibre/csepdjvu}}

{{:DjVu/DjVuLibre/c44}}

{{:DjVu/DjVuLibre/ddjvu}}

{{:DjVu/DjVuLibre/djvm}}

{{:DjVu/DjVuLibre/djvmcvt}}

{{:DjVu/DjVu/DjVuLibre/djvudigital}}

{{:DjVu/DjVuLibre/djvudump}}

{{:DjVu/DjVuLibre/djvuextract}}

{{:DjVu/DjVuLibre/djvumake}}

{{:DjVu/DjVuLibre/djvups}}

{{:DjVu/DjVuLibre/djvused}}

{{:DjVu/DjVuLibre/djvutoxml}}

{{:DjVu/DjVuLibre/djvutxt}}

{{:DjVu/DjVuLibre/djvuxmlparser}}

= Dokument ve formátu DjVu =
{{:DjVu/Anatomie DjVu dokumentu}}

= Tvorba a úprava DjVu dokumentů =
{{:DjVu/Jak vytvořit DjVu dokument nástroji z DjVuLibre}}

{{:DjVu/Manipulace se stránkami DjVu dokumentu}}

{{:DjVu/Textová vrstva DjVu dokumentu}}</text>
      <sha1>d4gkvp7xn20b2navjinxz3hpbecstov</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>DjVu/DjVuLibre/bzz</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5340</id>
    <revision>
      <id>34512</id>
      <parentid>30644</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:22:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1793" xml:space="preserve">Je univerzální kompresní a dekompresní utilita, která se u DjVu využívá pro kompresi a dekompresi textových vrstev ANTz ( metainformace, hyperlinky a záložky), TXTz ( skrytá textová vrstva ) a barevných složek v JB2. Podobně jako [[Linux:bzip2|bzip2]] využívá pro přípravu dat ke kompresi [[w:Burrowsova-Wheelerova transformace|Burrows-Wheelerovu transformaci]] ovšem pro samotnou kompresi používá vlastní [[w:aritmetické kódování|aritmetický]] ''ZP adaptive kodér'' navržený speciálně pro potřeby DjVu.

{{Poznámka|U [[Linux:bzip2|bzip2]] se používá pro vlastní kompresi [[w:Huffmanovo kódování|Huffmanovo kódování]], které sice nemá tak dobrý kompresní poměr jako [[w:aritmetické kódování|aritmetické kódování]], není však zatíženo patenty.}}

= Použití =

Při kompresi

 '''bzz -e'''[ ''velikost bloku'' ] ''vstupní_soubor výstupní_soubor''

Při dekompresi

 '''bzz -d''' ''vstupní_soubor výstupní_soubor''

{{Poznámka|Místo vstupního a výstupního souboru lze použít standardní vstup či výstup a propojit '''bzz''' s dalšími utilitami pomocí [[Bash#Roury (pípy, pipelines), také zřetězení|roury]] }}

= Volby ovlivňující kvalitu komprese =

V komprimačním režimu lze předat parametru '''-e''' jako volitelný argument ''velikost bloku'' v kilobajtech, s jakou má pracovat [[w:Burrowsova-Wheelerova transformace|Burrows-Wheelerova transformace]] (výchozí velikost je 2048 KB). Je-li velikost bloku menší, je komprimace (a dekomprimace) méně náročná na paměť. Na druhou stranu nastavení velikosti bloku je výhodné tehdy, pokud je velikost vstupního souboru menší než jeho velikost. Maximální použitelná velikost bloku je 4096 KB.

[[Kategorie:DjVu]]
[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>5uicsd9624jkbakw8co3c9lm1tqeeeb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>DjVu/DjVuLibre/cjb2</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5341</id>
    <revision>
      <id>34514</id>
      <parentid>30646</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:22:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2267" xml:space="preserve">= Název =

cjb2 - Jednoduchý DjVuBitonal enkodér

= Použití =

 '''cjb2 [''' ''volby'' ''']''' ''vstupní_soubor'' '''[''' ''výstupní_djvu_soubor'' ''']'''

= Popis =

Pomocí '''cjb2''' se komprimuje tzv. maska ( která se do výsledného dokumentu vloží jako '''Sjbz''' vrstva ), co byla použita pro vrstvu s popředím ( '''FGbz''' vrstva ) budoucího DjVu dokumentu.

U tištěných ( nebo psaných ) materiálů či pérovek zabírá většinu plochy pozadí - plocha. To samo o sobě většinou nenese podstatnou informaci. Je-li tedy z plochy pozadí odfiltrováno popředí (písmo či kresba), může wavelet kompresor pracovat s velkými spojitými barevnými plochami a tím i dosáhnout mnohonásobně lepšího kompresního poměru.

Pro toto odfiltrování se používá tzv. bitonální maska. Tj. rastrový soubor, který tvořený kombinací prázdných bodů a bodů jednobarevné kresby. Před vložením do DjVu dokumentu je nutno tuto masku komprimovat. Komprese '''jb2''' ( se kterou pracuje '''cjb2''' ) funguje podobně jako komprese JBig2, kterou používá PDF ke kódování černobílých obrázků.

# Vstupní obrázek je rozdělen na jednotlivé znaky (shluky barevných pixelů), které jsou hierarchicky setříděny na základě podobnosti.
# Část z těchto znaků se komprimuje přímo na základě aplikace statistického modelu a aritmetického kódování.
# Další část se komprimuje nepřímo, na základě podobnosti s jinými již rozpoznanými znaky
# Zbytek, kterým obvykle bývá grafika se pak komprimuje klasickým souřadnicovým způsobem

V DjVu prohlížečce se tato maska (v kombinaci s vrstvou popředí) interpretuje jako černobílá verze stránky, kdy prázdné body jsou prezentovány jako bílé a barevné jako černé.

= Volby ovlivňující kvalitu komprese =

Komprese pomocí '''cjb2''' může být bezztrátová, ale i ztrátová. Ve výchozím nastavení '''cjb2''' komprimuje bezztrátově (tj. stejně jako by byla použita volba &lt;code&gt;-losslevel 100&lt;/code&gt; ). ''Vstupní soubor'' musí být černobílý obrázek ve formátu PBM (portable bitonal-map) nebo jednostránkový černobílý TIFF soubor. Výstupem je pak DjVuBitonální soubor.

[[Kategorie:DjVu]]
[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>6dzout10izis2rcigk8sv2df6u6j74g</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>DjVu/DjVuLibre/any2djvu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5342</id>
    <revision>
      <id>34511</id>
      <parentid>30643</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:22:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1266" xml:space="preserve">{{Upozornění|Tento skript je specifickou utilitou linuxové verze DjVuLibre!}}

= Název =

'''any2djvu''' - je shellový skript, který odesílá ke konverzi postscriptové a pdf dokumenty na veřejný DjVu server

= Použití =

 '''any2djvu''' '''['''volby'''] ['''''URL_k_souboru'''''] {''' ''konvertovaný_soubor_A'' ''konvertovaný_soubor_B'' … '''}'''

= Popis =

Skript '''any2djvu''' - je shellový skript, který odesílá ke konverzi postscriptové a pdf dokumenty na veřejný DjVu server http://any2djvu.djvuzone.org Aby bylo možné použít skript '''any2djvu''', je tedy nutné mít funkční připojení do internetu!

Skriptu se v případě souboru umístěného někde na webu předá jako první parametr URL k postscriptovému či pdf souboru a teprve jako druhý parametr! název souboru. V případě že se ke konverzi odesílá lokální soubor se URL vynechá.

Skript pak - v případě souboru z internetu - předá parametry serveru. Při konverzi lokálního souboru provede upload na server. Pro odesílání a stahování souborů využívá skript [[Linux:curl|curl]].

DjVu server provede konverzi a nabídne hotový DjVu dokument ke stažení.

= Volby ovlivňující kvalitu komprese =

[[Kategorie:DjVu]]
[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>l1y2w2go3lz2yxyrjdtfp1t6jq2k0dk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>DjVu/DjVuLibre/djvudigital</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5347</id>
    <revision>
      <id>34515</id>
      <parentid>30651</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:22:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="437" xml:space="preserve">{{Upozornění|Tento skript je specifickou utilitou linuxové verze DjVuLibre a vyžaduje speciální ovladač pro ghostscript  [[Linux:gsdjvu|gsdjvu]] !}}

= Název =

'''djvudigital''' - je shellový skript, který provádí konverzi postscriptových a pdf dokumentů na lokálním stroji

= Použití =

 '''djvudigital''' '''['''volby''']''' ''vstupní_soubor'' '''['''''výstupní_djvu_soubor''''']'''

= Popis =

[[Kategorie:DjVu]]</text>
      <sha1>i7px9yqnc1ruv84s6jo6vm9uan9xifh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Nápověda:Poznámky pod čarou</title>
    <ns>12</ns>
    <id>5360</id>
    <revision>
      <id>30889</id>
      <parentid>30859</parentid>
      <timestamp>2016-02-06T23:36:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>&lt;source&gt; -&gt; &lt;syntaxhighlight&gt;; oprava jazyka</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="12865" xml:space="preserve">{{Nápověda}}
'''Poznámky pod čarou''' lze ve Wikiknihách dělat díky rozšíření [[mw:Extension:Cite|Cite]], které přidává do standardní MediaWiki dva speciální tagy - &lt;code&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;/code&gt; a &lt;code&gt;&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/code&gt;.

=Použití=

Nejjednodušší způsob použití asi nejlépe objasní příklad..

{{Příklad|1=
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;text&quot;&gt;
Věta ke které se bude vztahovat první poznámka&lt;ref&gt;První poznámka pod čarou&lt;/ref&gt;.
Slovo&lt;ref&gt;Druhá poznámka pod čarou&lt;/ref&gt; v druhé větě ke kterému se bude vztahovat druhá z poznámek pod čarou

'''Poznámky:'''
&lt;references /&gt;
&lt;/syntaxhighlight&gt;
}}

Věta ke které se bude vztahovat první poznámka&lt;ref&gt;První poznámka pod čarou&lt;/ref&gt;.
Slovo&lt;ref&gt;Druhá poznámka pod čarou&lt;/ref&gt; v druhé větě ke kterému se bude vztahovat druhá z poznámek pod čarou

'''Poznámky:'''
&lt;references /&gt;

{{Upozornění|1=Následující upozornění je spíš než uživatelům Wikiknih určeno těm z vás, co provozujete wlastní wiki založené na MediaWiki s rozšířením [[mw:Extension:Cite|Extension:Cite]] Zobrazí-li se vám výsledek předchozího příkladu ve vaší wiki podobně jako v následující ukázce interpretace předchozího ukázkového kódu, pak máte s největší pravděpodobností vypnuté automatické nahrazování prvního písmene. Systémové seznamy tak jsou neplatné a vám nezbývá než si vytvořit nové uživatelsky definované odrážek pro seznamy citací, jak se o tom píše níže v odstavci '''Možnosti uživatelských úprav u poznámek pod čarou'''.

&lt;div style=&quot;background-color: #fff;&quot;&gt;Věta ke které se bude vztahovat první poznámka&lt;sup style=&quot;color: #00f;&quot;&gt;[&lt;cite_link_label_group-&gt;]&lt;/sup&gt;. Slovo&lt;sup style=&quot;color: #00f;&quot;&gt;[&lt;strong class=&quot;error&quot;&gt;Chybná citace Došly definované značky pro skupinu „“. Zvyšte jejich počet ve zprávě &lt;nowiki&gt;[[MediaWiki:$2]]&lt;/nowiki&gt;.&lt;/strong&gt;]&lt;/sup&gt; v druhé větě ke kterému se bude vztahovat druhá z poznámek pod čarou

'''Poznámky:'''
# &lt;span style=&quot;color: #00f;&quot;&gt;↑&lt;/span&gt; První poznámka pod čarou
# &lt;span style=&quot;color: #00f;&quot;&gt;↑&lt;/span&gt; Druhá poznámka pod čarou
&lt;/div&gt;

Kupř. výše uvedený problém napraví založení seznamu na stránce [[MediaWiki:Cite link label group-]]
}}

==Vícenásobné použití jedné poznámky==

U textů, kde se odkazuje např. na určitou použitou literaturu může být použitá stejná poznámka pro více citovaných míst. V takovém případě je u takové poznámky třeba uvést parametr '''name''' s jedinečnou hodnotou. Viz příklad..

{{Příklad|1=
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;text&quot;&gt;
K této první větě se vztahuje první poznámka pod čarou&lt;ref&gt;První poznámka pod čarou&lt;/ref&gt;.
U druhé věty&lt;ref name='sdilena_poznamka'&gt;Sdílená poznámka pod čarou&lt;/ref&gt;
je použitá druhá poznámka pod čarou. Druhá poznámka&lt;ref name='sdilena_poznamka' /&gt;
Parametr '''name''' je stejný jako u předchozí poznámky&lt;/ref&gt; je použitá i v této třetí větě.
A ke čtvrté větě se vztahuje rovněž tato sdílená poznámka&lt;ref name='sdilena_poznamka' /&gt; 

'''Poznámky:'''
&lt;references /&gt;
&lt;/syntaxhighlight&gt;
}}

K této první větě se vztahuje první poznámka pod čarou&lt;ref&gt;První poznámka pod čarou&lt;/ref&gt;.
U druhé věty&lt;ref name='sdilena_poznamka'&gt;Sdílená poznámka pod čarou&lt;/ref&gt;
je použitá druhá poznámka pod čarou. Druhá poznámka&lt;ref name='sdilena_poznamka' /&gt;
Parametr '''name''' je stejný jako u předchozí poznámky&lt;/ref&gt; je použitá i v této třetí větě.
A ke čtvrté větě se vztahuje rovněž tato sdílená poznámka&lt;ref name='sdilena_poznamka' /&gt; 

'''Poznámky:'''
&lt;references /&gt;

{{Poznámka|Všimněte si, že v případě sdílené poznámky je akceptován pouze text u jejího prvního výskytu! Při opakovaném použití sdílené poznámky tedy stačí použít odkaz stejným způsobem, jako tomu bylo u čtvrté věty v demonstrovaném příkladu.}}
{{Upozornění|Jedinečné parametry '''name''' resp. '''group''' nesmí obsahovat pouze číslo! Vždy musí obsahovat alespoň jedno písmeno.}}

==Vyčlenění poznámek pod čarou mimo obsah stránky==

Spravovat poznámky pod čarou přímo v textu může být - zvláště u obsáhlejších textů dosti nepohodlné. V takovém případě je lepší vyčlenit tyto poznámky do samostatného bloku a do textu umisťovat pouze tagy &lt;code&gt;&amp;lt;refs&amp;gt;&lt;/code&gt; s parametrem '''name'''. Vlastní obsah poznámek se pak uzavře do bloku zobrazovacího tagu &lt;code&gt;&amp;lt;references&amp;gt;&lt;/code&gt;. Viz příklad..

{{Příklad|1=
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;text&quot;&gt;
K této první větě se vztahuje první poznámka pod čarou&lt;ref name='pozn1' /&gt;.
U druhé věty&lt;ref name='pozn2_sdilena' /&gt;
je použitá druhá poznámka pod čarou. Druhá poznámka&lt;ref name='pozn2_sdilena' /&gt; je použitá i v této třetí větě.
A ke čtvrté větě se vztahuje rovněž tato sdílená poznámka&lt;ref name='pozn2_sdilena' /&gt; 

'''Poznámky:'''

&lt;references&gt;
&lt;ref name='pozn1'&gt;První poznámka pod čarou&lt;/ref&gt;
&lt;ref name='pozn2_sdilena'&gt;Sdílená poznámka pod čarou&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;
&lt;/syntaxhighlight&gt;
}}

K této první větě se vztahuje první poznámka pod čarou&lt;ref name=&quot;prvni&quot;/&gt;.
U druhé věty&lt;ref name=&quot;druha&quot; /&gt;
je použitá druhá poznámka pod čarou. Druhá poznámka&lt;ref name=&quot;treti&quot; /&gt; je použitá i v této třetí větě.
A ke čtvrté větě se vztahuje rovněž tato sdílená poznámka&lt;ref name=&quot;poznamkactvrta&quot;&gt;Čtvrtá&lt;/ref&gt;

'''Poznámky:'''

&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;prvni&quot;&gt;První poznámka pod čarou&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;druha&quot;&gt;Druhá poznámka pod čarou&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;treti&quot;&gt;Třetí poznámka pod čarou&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;

==Zobrazování většího množství poznámek pod čarou==

Generování poznámek do stránky zajišťuje tag &lt;code&gt;&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/code&gt;. Jednou z variant zobrazování většího množství poznámek pod čarou je u některých mutací MediaWiki šablona '''&lt;nowiki&gt;{{Reflists}}&lt;/nowiki&gt;'''. Ta tento tag obsahuje a navíc přidává možnost parametrem nastavit do kolikati sloupců mají být zobrazené poznámky zalomeny.

===Seskupení poznámek pod čarou===

Jinou možností, jak zpřehlednit větší množství poznámek je využití parametru '''group''' u tagu &lt;code&gt;&amp;lt;refs /&amp;gt;&lt;/code&gt;. Poznámky, které jsou zařazených do stejné skupiny, pak lze zobrazovat odděleně, za předpokladu, že se uvede stejný identifikátor parametru '''group''' i u zobrazovacího tagu &lt;code&gt;&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/code&gt;. Viz následující příklad...

{{Příklad|1=&lt;syntaxhighlight lang=&quot;text&quot;&gt;
U této první věty je poznámka pod čarou&lt;ref name='pozn' /&gt; s jedinečným identifikátorem '''name''', která není zařazena do žádné skupiny, zatím co tato poznámka&lt;ref group='primary' name='pozn' /&gt; se stejným identifikátorem náleží do skupiny '''primary'''. Třetí poznámka&lt;ref&gt;Tato poznámka nemá nastavený žádný parametr '''group''' ani '''name''' a je vepsána přímo do textu&lt;/ref&gt; není zařazena do žádné skupiny, je uvedná přímo v textu a nemá nastaven žádný identifikátor. Čtvrtá poznámka&lt;ref group='primary' name='pozn1'/&gt; patří rovněž do skupiny '''primary'''. A poslední, odkaz v textu&lt;ref group='primary' name='pozn'/&gt; odkazuje rovněž na poznámku s jedinečným identifikátorem '''pozn''' ve skupině '''primary'''.

Interpretovaný výsledek pak vypadá takto:
 
'''Poznámky:'''

Poznámky pouze ze skupiny '''primary'''

&lt;references group='primary'&gt; 
&lt;ref name='pozn'&gt;První poznámka ze skupiny '''primary'''&lt;/ref&gt;
&lt;ref name='pozn1'&gt;Druhá poznámka ze skupiny '''primary'''&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;

'''A všechny ostatní poznámky pod čarou, které nejsou zařazeny do nějaké skupiny'''

&lt;references&gt;
&lt;ref name='pozn'&gt;Poznámka která nepatří do žádné skupiny, a která má pouze jedinečný identifikátor '''name'''&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;
&lt;/syntaxhighlight&gt;
}}

U této první věty je poznámka pod čarou&lt;ref name='pozn' /&gt; s jedinečným identifikátorem '''name''', která není zařazena do žádné skupiny, zatím co tato poznámka&lt;ref group='primary' name='pozn' /&gt; se stejným identifikátorem náleží do skupiny '''primary'''. Třetí poznámka&lt;ref&gt;Tato poznámka nemá nastavený žádný parametr '''group''' ani '''name''' a je vepsána přímo do textu&lt;/ref&gt; není zařazena do žádné skupiny, je uvedná přímo v textu a nemá nastaven žádný identifikátor. Čtvrtá poznámka&lt;ref group='primary' name='pozn1'/&gt; patří rovněž do skupiny '''primary'''. A poslední, odkaz v textu&lt;ref group='primary' name='pozn'/&gt; odkazuje rovněž na poznámku s jedinečným identifikátorem '''pozn''' ve skupině '''primary'''.

Interpretovaný výsledek pak vypadá takto:
 
'''Poznámky:'''

Poznámky pouze ze skupiny '''primary'''

&lt;references group='primary'&gt; 
&lt;ref name='pozn'&gt;První poznámka ze skupiny '''primary'''&lt;/ref&gt;
&lt;ref name='pozn1'&gt;Druhá poznámka ze skupiny '''primary'''&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;

'''A všechny ostatní poznámky pod čarou, které nejsou zařazeny do nějaké skupiny'''

&lt;references&gt;
&lt;ref name='pozn'&gt;Poznámka která nepatří do žádné skupiny, a která má pouze jedinečný identifikátor '''name'''&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;

{{Poznámka|Ve Wikiknihách se zobrazí alternativní popisky pro poznámky ze skupiny tak, že se vezme název skupiny z parametru '''group''' a k němu se připojí pořadové číslo poznámky. Měly by však fungovat i  uživatelsky vytvořené seznamy. Např. pro skupinu '''primary''' by to byl seznam na stránce [[MediaWiki:Cite link label group-primary]]}}

Seskupování poznámek pod čarou je vlastnost, která je v Mediawiki defaultně zapnuta, ovšem může být v vypnuta nastavením hodnoty proměnné '''&lt;code&gt;$wgAllowCiteGroup&lt;/code&gt;''' na ''false''.

=Specifika poznámek pod čarou ve Wikiknihách=

# '''Používejte vždy pouze jeden tag &lt;code&gt;&amp;lt;references&amp;gt;&lt;/code&gt; na stránku (''kapitolu'')''' - Ačkoliv na jedné stránce Wikiknih lze použít tag &lt;code&gt;&amp;lt;references&amp;gt;&lt;/code&gt; více než jedenkrát, při generování knihy se akceptuje pouze jeho první výskyt na stránce. V jeho rámci pak budou vygenerovány všechny poznámky, které se vyskytují před ním, bez ohledu na to jestli mají stejný nebo vůbec nastavený parametr '''group'''.
# Výjimkou je situace, kdy se na stránce vyskytne vícekrát poznámka se stejným identifikátorem '''name'''. V takovém případě bude při generování svázané knihy upřednostněna ta, která bude mít stejný parametr '''group''' jako u bude mít tagu &lt;code&gt;&amp;lt;references&amp;gt;&lt;/code&gt;. Dbejte proto na to, aby poznámka měla vždy unikátní parametr '''name''' v rámci celé stránky (''kapitoly'') a seskupování poznámek do logických celků přes parametr '''group''' se pokud možno vyhněte.
# '''Poznámky pod čarou udržujte pokud možno v samostatném bloku''', umístěném na konci stránky ( ''kapitoly'' ) a v textech se odkazujte u tagů &lt;code&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;/code&gt; přes jedinečný parametr '''name'''. Pokud už vložíte poznámku rovnou do textu, pak  neuvádějte žádný parametr. Vyhnete se tak situaci, kdy byste nechtěně &quot;přebili&quot; již jednou vloženou poznámku jiným obsahem.

{{Upozornění|Vyvarujte se používání parametru '''name''' u poznámek vložených rovnou do obsahu. Zatím, co při generování poznámek pod čarou na stránce jsou upřednostněny poznámky umístěné v bloku &lt;code&gt;&amp;lt;references&amp;gt;&lt;/code&gt;, při generování knihy je upřednostněna poznámka na kterou parser natrefí jako na první - tj. ta, co je umístěna v obsahu stránky}}

=Možnosti uživatelských úprav u poznámek pod čarou=

Úpravy způsobu zobrazování poznámek pod čarou mohou provádět pouze uživatelé s administrátorským přístupem. Forma zobrazování odkazů na poznámky pod čarou v textu a u poznámek samotných je totiž dána nastavením systémových hlášení, které se nachází ve jmenném prostoru '''MediaWiki'''. Přehled těchto systémových hlášení naleznete na speciální stránce [[Speciální:Allmessages]].

Jak už bylo zmíněno u předchozích příkladů, pokud chcete změnit způsob identifikace poznámky v textu na nějaký jiný, stačí založit ve jmenném prostoru MediaWiki stránku odkazující na uživatelský seznam s odpovídajícím názvem skupiny a tu pak používat v seznamech jako hodnotu parametru '''group'''.

Takto však lze přenastavit i stávající způsob systémového zobrazení. Stačí, založit ve jmenném prostoru MediaWiki stránku, která svým názvem odpovídá příslušnému systémovému hlášení. Její obsah pak bude mít při interpretaci před sytémovým nastavením přednost. Proto do tohoto jmenného prostoru nemá krom správců přístup nikdo jiný.

[[Kategorie:Nápověda:(vše)|{{PAGENAME}}]]</text>
      <sha1>mqvksvnx4iappne2xo1nwtf6rqfjf7i</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Složitá šablona</title>
    <ns>10</ns>
    <id>5363</id>
    <revision>
      <id>19982</id>
      <parentid>19972</parentid>
      <timestamp>2010-06-26T17:53:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Want</username>
        <id>2080</id>
      </contributor>
      <minor />
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="640" xml:space="preserve">{| summary=&quot;Varovný box: Zdrojový kód této šablony je složitý&quot; class=&quot;messagebox&quot; 
| [[Image:Information icon with gradient background.svg|50px]]
| style=&quot;padding: 1ex&quot; | Tato šablona používá velmi složitou syntaxi nebo funkce parseru. 
Nepokoušejte se kód měnit, nejste-li si naprosto jisti, co děláte; pokud editace způsobí nečekané následky, urychleně ji vraťte. Veškeré experimenty byste měli provádět na [[:šablona:test|pískovišti]] nebo ve svém uživatelském prostoru a nikoli zde.
|}&lt;noinclude&gt;
{{Dokumentace}}
&lt;!-- KATEGORIE a INTERWIKI přidejte do podstránky /doc, nikoliv zde! --&gt;

&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>8gm3gqg0ae4pq4asoc5c3jz4r47iiut</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Podstránka s dokumentací</title>
    <ns>10</ns>
    <id>5365</id>
    <revision>
      <id>19984</id>
      <parentid>19974</parentid>
      <timestamp>2010-06-26T17:56:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Want</username>
        <id>2080</id>
      </contributor>
      <minor />
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="741" xml:space="preserve">&lt;!-- přímo na Šablona:Dokumentace Podstránka se nezobrazí, ale ukáže ji její /doc
--&gt;{{#ifeq: {{lc:{{SUBPAGENAME}}}} | {{{override|doc}}} |
&lt;div class=&quot;messagebox&quot; id=&quot;template_doc_page_viewed_directly&quot; style=&quot;text-align: center&quot;&gt;
Toto je dokumentační podstránka šablony {{{1| [[{{SUBJECTSPACE}}:{{BASEPAGENAME}}]]}}}.
&lt;div style=&quot;font-size:90%;&quot;&gt;Vedle návodu k použití obsahuje kategorie, odkazy interwiki a další obsah, který není součástí kódu šablony.&lt;/div&gt;&lt;/div&gt;
{{DEFAULTSORT:{{PAGENAME}}}}{{#if: {{{inhibit|}}} |&lt;!-- přeskoč --&gt;|[[Kategorie:Dokumentace šablon&lt;noinclude&gt;| &lt;/noinclude&gt;]]}}
}}&lt;noinclude&gt;

{{Dokumentace}}
&lt;!-- Kategorie a interwiki přidejte do podstránky /doc, nikoliv zde! --&gt;
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>l1pcsxx4civ6p4k84n1imr2ncgxv7t3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Podstránka s dokumentací/doc</title>
    <ns>10</ns>
    <id>5366</id>
    <revision>
      <id>30943</id>
      <parentid>22367</parentid>
      <timestamp>2016-02-14T03:35:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- {{Složitá šablona}}</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1975" xml:space="preserve">{{Podstránka s dokumentací}}

&lt;!-- KATEGORIE a odkazy do INTERWIKI přidávejte až na spodek této stránky. Děkujeme! --&gt;

'''Šablona:Podstránka s dokumentací''' na začátku &lt;code&gt;/doc&lt;/code&gt; podstránky přidává upozornění, že jde o obsah dokumentační podstránky a u něj také link na tu tuto podstránku, jak je vidět výše i zde.

Šablona se vzájemně doplňuje s šablonou {{Šablona|Dokumentace}}.

=Použití=

Pokud chcete dokumentovat např. šablonu ''Šablona:Hypotetická'', pak na závěr kódu šablony přidáte párový tag &amp;lt;noinclude&amp;gt; který bude obsahovat šablonu {{šablona|Dokumentace}}

Na prvním řádku dokumentační podstránky ''Šablona:Hypotetická/doc'' pak umístěte odkaz na tuto pomocnou šablonu, a upozornění pro budoucí editory. Viz příklad

{{Příklad|
 &lt;nowiki&gt;
 {{Podstránka s dokumentací}}
 &amp;lt;!-- KATEGORIE a odkazy do INTERWIKI, přidávejte až na spodek této stránky. Děkujeme! --&gt;
 &lt;/nowiki&gt;
}}

Tento text však není třeba kopírovat ručně: Vhodný rámec dokumentační podstránky se tvoří automaticky už při jejím založení, a to na šabloně linkem, který vkládá právě {{Šablona|Dokumentace}}.

Kategorie a interwiki pak přijdou na konec dokumentace:

{{Příklad|
 &lt;nowiki&gt;
 &amp;lt;includeonly&amp;gt;
 &amp;lt;!-- KATEGORIE a odkazy do INTERWIKI, přidávejte sem --&amp;gt;

 &amp;lt;/includeonly&amp;gt;
 &lt;/nowiki&gt;
}}


{{Poznámka|Další funkcí šablony {{Šablona|Podstránka s dokumentací}} je, že šablonu k níž je přidaná &lt;code&gt;/doc&lt;/code&gt; podstránka zařadí do přidaných kategorií. Tyto kategorie a odkazy do interwiki je však třeba uzavřít do párového tagu &amp;lt;includeonly&amp;gt;, protože jinak by byla přiřazena do těchto kategorií kromě šablony i podstránka s dokumentací.}}

&lt;includeonly&gt;
&lt;!-- KATEGORIE a odkazy do INTERWIKI přidávejte sem --&gt;

[[Kategorie:Dokumentace šablon| {{PAGENAME}}]]

[[w:en:Template:Documentation subpage]]
&lt;/includeonly&gt;</text>
      <sha1>68iyil76fyfwqc8yfmirmf0yidwwqun</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Dokumentace/doc</title>
    <ns>10</ns>
    <id>5367</id>
    <revision>
      <id>30942</id>
      <parentid>19978</parentid>
      <timestamp>2016-02-13T07:08:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- {{Složitá šablona}}</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3941" xml:space="preserve">{{Podstránka s dokumentací}}

'''Šablona:Dokumentace''' je šablona určená k vkládání dokumentace k šablonám.

Tato šablona byla přenesena a upravena z [[w:cs:Šablona:Dokumentace|české wikipedie]], kde patří ke standardním dokumentačním šablonám.

Smyslem použití zvláštní dokumentační stránky (což umožňuje tato šablona) je oddělit vlastní kód šablony od dokumentace šablony. Popis a dokumentace šablony tak může být upravován bez toho, že by hrozilo  zanesení chyby do kódu vlastní šablony (ten lze případně později i uzamknout).

=Použití=
=== Běžné ===
&lt;pre&gt;
&amp;lt;noinclude&amp;gt;{{dokumentace}}&amp;lt;/noinclude&amp;gt;
&lt;/pre&gt;

nebo 

&lt;pre&gt;
&amp;lt;noinclude&amp;gt;{{dokumentace|šablona:nějaká stránka/doc}}&amp;lt;/noinclude&amp;gt;
&lt;/pre&gt;

Jednu z variant výše uvedeného kódu připojte na spodek kódu dokumentované šablony tak, aby mezi kódem šablony a připojeným kódem, začínajícím &quot;&lt;code&gt;&amp;lt;noinclude&amp;gt;&lt;/code&gt;&quot;, nebyla žádná mezera. Optimálně celou vaši šablonu zakončete (včetně komentáře pro jiné) touto neměnnou posloupností:

 ''[--poslední řádek kódu vaší šablony--]''&amp;lt;noinclude&amp;gt;&lt;nowiki&gt;
{{Dokumentace}}
&lt;!-- KATEGORIE a INTERWIKI, PROSÍME, PŘIDÁVEJTE DO /doc PODSTRÁNKY. DĚKUJEME --&gt;
&amp;lt;/noinclude&amp;gt;&lt;/nowiki&gt;

Pokud mezeru ponecháte, způsobí to výskyt této mezery na všech stránkách, ve kterých je vaše šablona použita.

Druhou variantu s parametrem můžete využít pro přesné určení jakékoliv dokumentační stránky namísto implicitní podstránky /doc.

Ani kategorie nebo odkazy interwiki, patřící k dokumentované šabloně, se nezapisují do stránky šablony, ale rovněž do dokumentační podstránky, mezi značky includeonly na jejím závěru.

Dokumentační příklady výpisů zdrojového kódu obalte &lt;code&gt;&amp;lt;code&gt;''[kus&amp;nbsp;kódu]''&amp;lt;/code&gt;&lt;/code&gt;, tím ho typograficky odlišíte. Pokud dokumentační stránka šablony obsahuje XML značky jako např. &lt;code&gt;&amp;lt;includeonly&gt;&lt;/code&gt; nebo &lt;code&gt;&amp;lt;noinclude&gt;&lt;/code&gt; jako součást dokumentace, nahraďte znak &quot;&lt;&quot; znakovou entitou &quot;&lt;code&gt;&amp;amp;lt;&lt;/code&gt;&quot;.

=== Úprava zobrazení ===
Varianta override existuje pro úpravu výstupu ve zvláštních případech:
* &lt;nowiki&gt;{{&lt;/nowiki&gt;dokumentace|'''heading'''=}}: změní text nadpisu &quot;dokumentace&quot;. Pokud je položka ponechána prázdná, pak zmizí i celý nadpisový řádek, včetně prvního odkazu [edit].

== Funkce ==
Pokud dokumentační podstránka či stránka šablony neexistuje, pak odkaz &quot;editace&quot; v první řádce dokumentace zahrne parametry [[mw:Manual:Creating pages with preloaded text|preload]], takže jeho prokliknutí předvyplní editační formulář základním formátem dokumentační stránky.

== Účel ==
Tato šablona umožňuje k jakékoliv stránce (zejména šabloně) použít dokumentační stránku a umožňuje chránit takové stránky (šablony) při zachování možnosti editovat dokumentaci šablony, kategorie a odkazy interwiki. Rovněž snižuje nároky na zdroje serveru Wikipedie.


== Viz rovněž ==
Zpětný odkaz z dokumentační podstránky na šablonu samotnou: {{Šablona|Podstránka s dokumentací}}, vzájemně se doplňující šablony.

=== Nápověda k dodělání ===
Tento seznam bude upraven po vytvoření českých ekvivalentů:
* {{[[:en:Template:tiw]]}}, template doc (similar template with more documentation; see [[:en:User:Pathoschild/Sandbox|template comparison]])
* {{[[:en:Template:tiw]]}}, documentation subpage (replaces older {{[[:en:template:Template doc page viewed directly|Template doc page viewed directly]]}} and {{[[:en:template:Template doc page transcluded|Template doc page transcluded]]}})
* {{[[:en:Template:tim]]}}, Documentation

&lt;!-- Kategorie a interwiki pro dokumentovanou šablonu  --&gt;
&lt;includeonly&gt;
[[Kategorie:Dokumentace šablon| Dokumentace]]

[[w:en:Template:Documentation]]
&lt;/includeonly&gt;</text>
      <sha1>ofwxb2inzfhocouo6xzoblvdxorf27x</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Složitá šablona/doc</title>
    <ns>10</ns>
    <id>5368</id>
    <revision>
      <id>21152</id>
      <parentid>20785</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T17:09:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>rekat zatím do obecné</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="735" xml:space="preserve">{{Podstránka s dokumentací}}
&lt;!-- KATEGORIE a odkazy do INTERWIKI prosím přidejte až na spodek této stránky! --&gt;

Toto je pomocná šablona s varovným upozorněním pro méně zkušené uživatele, která se vkládá pouze do podstránek &lt;code&gt;/doc&lt;/code&gt; u popisu šablon.

==Použití==
Šablonu umístěte na počátek kódu stránky s popisem, hned za šablonu [[Šablona:Podstránka s dokumentací|Podstránka s dokumentací]]
{{Příklad|
 &lt;nowiki&gt;
 {{Podstránka s dokumentací}}
 &amp;lt;includeonly&amp;gt;{{Složitá šablona}}&amp;lt;/includeonly&amp;gt;
 &lt;/nowiki&gt;
}}

&lt;includeonly&gt;
&lt;!-- Sem patří KATEGORIE a odkazy do INTERWIKI --&gt;
[[Kategorie:Šablony:(vše)|{{PAGENAME}}]]

[[w:en:Template:Intricate template]]
&lt;/includeonly&gt;</text>
      <sha1>57epkfju3bqsojlj92ozknbdq24e02h</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Dodělat/doc</title>
    <ns>10</ns>
    <id>5375</id>
    <revision>
      <id>30419</id>
      <parentid>21146</parentid>
      <timestamp>2015-10-21T03:23:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- interwiki (nyní ve Wikidatech)</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="558" xml:space="preserve">{{Podstránka s dokumentací}}

Šablona je určena pro informaci, co je třeba dodělat. Díky tomu že je zařazena do kategorie [[:Kategorie:Systém:Netisknout]], je při generování svázané knihy ignorována.

=Použití=

Příklad použití v kódu stránky

{{Příklad|
 &lt;nowiki&gt;{{Dodělat|Chybí doplnit bližší informace o použití}}&lt;/nowiki&gt;
}}

A výsledek..

{{Dodělat|Chybí doplnit bližší informace o použití}}

&lt;includeonly&gt;
[[Kategorie:Systém:Netisknout|{{PAGENAME}}]]
[[Kategorie:Šablony:Údržba|{{PAGENAME}}]]
&lt;/includeonly&gt;</text>
      <sha1>lr0nkqppxpp313b5bxqqmxevmxtyc0d</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Obálka/doc</title>
    <ns>10</ns>
    <id>5376</id>
    <revision>
      <id>30421</id>
      <parentid>25970</parentid>
      <timestamp>2015-10-21T03:32:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- interwiki (nyní ve Wikidatech)</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="770" xml:space="preserve">Šablona vytvoří &quot;náhradní obálku&quot; se závaznou informcí o licenci pro tisk knih, které nemají svou vlastní obálku (Příklad: [[DjVu/Tisk]]).

=Použití=

{{Příklad|
 &lt;nowiki&gt;{{Obálka}}&lt;/nowiki&gt;
}}

Jako volitelný argument lze předat jiný název (např. &quot;Formát DjVu a jeho open source implementace&quot; místo pouhého &quot;DjVu&quot;):&lt;br /&gt;
&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;{{Obálka|Formát DjVu a jeho open source implementace&quot;}}&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;

U knihy která nemá svou vlastní stránku se seznamem autorů, lze použít parametr &quot;autoři&quot;:&lt;br /&gt;
&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;{{Obálka|autoři=Aleš Kapica}}&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;

Knihy, které mají vlastní stránku s obálkou, musí použít {{Šablona|Obálka text}}.
&lt;includeonly&gt;
[[Kategorie:Šablony:(vše)|{{PAGENAME}}]]
&lt;/includeonly&gt;</text>
      <sha1>tw2l2czgmjto3eqe0tnfne5wrlxq1u1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Šablona/doc</title>
    <ns>10</ns>
    <id>5377</id>
    <revision>
      <id>21229</id>
      <parentid>20025</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T18:54:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>rekat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="388" xml:space="preserve">{{Podstránka s dokumentací}}

Šablona, která zamezí interpretaci šablony, předané jako parametr, a vytvoří místo ní aktivní link

=Použití=

Zápis v kódu..

{{Příklad|
 &lt;nowiki&gt;Odkaz na šablonu {{Šablona|Obálka}}&lt;/nowiki&gt;
}}

A interpretace na stránce..

Odkaz na šablonu {{Šablona|Obálka}}
&lt;includeonly&gt;
[[Kategorie:Šablony:Odkazy|{{PAGENAME}}]]
&lt;/includeonly&gt;</text>
      <sha1>kpd56kvu9z5bkthuh91w360a0nv04u2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Nápověda/doc</title>
    <ns>10</ns>
    <id>5378</id>
    <revision>
      <id>23321</id>
      <parentid>22369</parentid>
      <timestamp>2012-08-01T14:56:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- __NOTOC__; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="542" xml:space="preserve">Šablona s navigačním menu pro snazší orientaci začínajících autorů.

== Použití ==

Níže viz příklad uvedení šablony v kódu stránky. Napravo je její interpretace.
{{Příklad|
 &lt;nowiki&gt;{{Nápověda}}&lt;/nowiki&gt;
}}

{{Poznámka|Šablonu {{Šablona|Nápověda}} je nejlepší umístit hned na začátek stránky. }}

V případě že se objeví stránka kterou by bylo užitečné do tohoto navigačního menu přidat, vám nic nebrání ji sem doplnit.
&lt;includeonly&gt;
[[Kategorie:Šablony:(vše)|{{PAGENAME}}]]
&lt;/includeonly&gt;</text>
      <sha1>du0z39lzmh2t3d7qxy5anwyn0f63cyr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Dokumentace šablon</title>
    <ns>14</ns>
    <id>5379</id>
    <revision>
      <id>43977</id>
      <parentid>20029</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:41:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>překlep</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="22" xml:space="preserve">[[Kategorie:Šablony]]</text>
      <sha1>ce05qxer56y4ufhrv34bplup0a4wpfl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5386</id>
    <revision>
      <id>35005</id>
      <parentid>27675</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:28:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1754" xml:space="preserve">'''Jiné názvy:''' Ma-ca

'''Druh karet:''' francouzské- 32 listů

'''Hodnoty karet:''' 2= 2, 3= 3, 4= 4, 5= 5, 6= 6, 7= 7, 8= 8, 9= 9

'''Cíl hry:''' Mít největší počet bodů za karty jedné barvy -získat bank.

Hra se hraje pouze s kartami 2 barev ( např. káry a srdce) hodnoty 2- 9.

== 1. Kolo ==
Rozdávající rozdá každému hráči 5 karet, zbylé odloží doprostřed stolu.
Každý hráč vynese popořadě jednu ze svých karet a položí ji před sebe na stůl.

== 2. Kolo ==
Zahajuje rozdávající vložením základní částky do banku ( ke své vyložené kartě),
další hráči jej pak následují popořadě přidáváním stejné částky ( každý ke své kartě)
nebo položením karet na balíček čímž hru končí.

== 3. Kolo ==
Hráči si každý vyřadí- položí na stůl tak aby nebyly vidět,
všechny karty barvy na kterou si sami zvolí, že hrát nebudou.

== 4. Kolo ==
Hráči vyloží své karty na stůl, hráč jenž má stejnou barvu karet,
jako barva karet s bankem a zároveň největší součet bodů těchto karet
vyhrává veškeré peníze ležící u karty.

== Dodatky ==
Je-li součet výce hráčů stejný
vyhrává hráč s menším bodovým součtem karet vyřazených- položených,
je -li také tento součet stejný pak vyhrává hráč s vyšším počtem
karet jedné hodnoty ( např.: 3 sedmičky vyhrávají nad 1 devítkou ),
neliší li se ani tento počet pak hráč jenž má tyto karty vyšší
(např.: 3 sedmičky vyhrávají nad 3 šestkami) a je-li i tento počet stejný
peníze se rozdělí 1: 1 a liché- nerozdělitelné hodnoty
se vrací zpět původnímu majiteli, sázka se vrací zpět také,
když na onu barvu nikdo nemá nevyřazené- nepoložené karty.</text>
      <sha1>oxk8vttmfnea9s10lk04btm7jlammwc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kdenlive/Závěrem</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5388</id>
    <revision>
      <id>34940</id>
      <parentid>33266</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:27:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1960" xml:space="preserve">Nyní znáte většinu vlastností Kdenlive a můžete se směle pustit do vlastních projektů. Kvůli vývojovému modelu Kdenlive je těžké podchytit všechny možnosti, protože ty se neustále vyvíjejí. Rychlost vývoje je občas vykoupena nestabilitou některých vydání.

== Další materiály ==

Pokud se chcete dozvědět víc, určitě navštivte domovskou stránku [http://kdenlive.org http://kdenlive.org], kde naleznete úplný seznam vlastností, screenshotů, podporovaných kamer, video tutoriály (v angličtině).

Pokud se potýkáte s nějakými problémy, určitě navštivte stránku s častými problémy a bugzilu na adrese [http://kdenlive.org/mantis http://kdenlive.org/mantis].

''Pokud máte vážnější problémy s videi či efekty, můžete je anglicky konzultovat s vývojáři přes mailovou konferenci. Návod, jak se připojit, naleznete na adrese https://lists.sourceforge.net/lists/listinfo/kdenlive-devel''

== Recenze jiných video editorů ==

Pokud je pro vás Kdenlive příliš velký, či z jiného důvodu nevyhovující, můžete se poohlédnout po alternativách. Například na serveru [http://abclinuxu.cz abclinuxu.cz] najdete na stránce [http://www.abclinuxu.cz/software/multimedia/video/editory http://www.abclinuxu.cz/software/multimedia/video/editory] seznam video editorů běžících pod linuxem.

Z nelinárních střihových programů stojí za to upozornit především na tyto:

* Jahshaka – domovská stránka [http://jahshaka.org/ http://jahshaka.org/]
* LiVES – domovská stránka [http://lives.sourceforge.net/ http://lives.sourceforge.net/]
* Open Movie Editor – domovská stránka [http://www.openmovieeditor.org/ http://www.openmovieeditor.org/]
* PiTiVi – domovská stránka [http://www.pitivi.org/ http://www.pitivi.org/]
* OpenShot – domovská stránka [http://www.openshotvideo.com/ http://www.openshotvideo.com/]

[[Kategorie:Kdenlive|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>koxn5byhcxbh5cjjjhwnz7w5jihdy9w</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kdenlive/Seznámení, aneb co vše umí</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5389</id>
    <revision>
      <id>34934</id>
      <parentid>33261</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:27:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1868" xml:space="preserve">Program Kdenlive je založen na silné dvojce. Zaprvé na frameworku MLT, který zastřešuje práci s klipy, stopami, efekty a obsahuje některé přechody. Za druhé na balíku programů FFMPEG, který umožňuje přehrávání, konverze formátů, nahrávání videa apod.

Klíčové vlasnosti Kdenlive:

* Nelineární editace – je k dispozici více stop, video se tak může překrývat, prolínat, a k tomu všemu může na pozadí hrát hudba.
* Nahrávání videa – lze nahrávat dění na obrazovce, video z Firewire nebo Video4Linux (webkamerky, TV karty).
* Široká podpora vstupních i výstupních formátů – MPEG-2, MPEG-4, H.264, DV video a mnoho dalších. Podporuje práci i s vysokými rozlišeními (720, 1080 a to včetně AVCHD).
* Podpora poměrů stran 4:3 i 16:9 a formátů PAL i NTSC.
* Velké množství efektů a přechodů – některé jsou z MLT, jiné jsou přiloženy s Kdenlive, ale existují i další (přes SOX, LADSPA, frei0r).
* Renderování na pozadí – lze pokračovat v práci na projektu i během renderování videa.
* Dávka pro renderování – lze vytvořit skript pro spuštění renderování mimo Kdenlive.
* Nastavitelné klávesové zkratky a upravitelné uspořádání GUI. Samotné GUI je postaveno na KDE 4.
* Nástroj pro vytváření titulků.
* Možnost použití zařízení JogShuttle.

[[Soubor:Farm-Fresh bug.png]] ''Přestože je formát AVCHD oficiálně prohlášen za funkční, mohou se vyskytovat problémy zapříčiněné výrobci kamer, které bývají způsobeny lehkými odchylkami od standardu. Jestliže střih videa není plynulý, doporučuje se čtyřjádrový procesor a dostatek operační paměti. Aktuální stav podpory kamer můžete najít na [http://kdenlive.org/video-editor http://kdenlive.org/video-editor].''

[[Kategorie:Kdenlive|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>pkw0yolzbvueqryppkpc5fjmiur9p07</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kdenlive/Slovníček</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5390</id>
    <revision>
      <id>34936</id>
      <parentid>33277</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:27:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1920" xml:space="preserve">'''DV''' - Formát digitálního videa, který vytvořili výrobci kamer. První kamery s tímto formátem se objevily v roce 1995. Obraz v kameře je převeden na digitální a zaznamenán na pásku spolu se zvukem datovým tokem přibližně 36 MB/s (konstantním). Pro převedení videa do počítače je potřeba zařízení Firewire a relativně mnoho volného místa na disku.
  	 
'''IEEE 1394 = Firewire''' - Sériová sběrnice pro spojení s PC, která je používána nejen u kamer právě kvůli velké datové propusnosti.
  	 
'''PAL''' - Norma kódování barevného signálu pro televizní vysílání, v současné době je používána jeho část pro digitální video (konkrétně rozlišení 720x576 px a snímková frekvence 25 fps).

'''NTSC''' - Norma kódování barevného signálu rozšířená zejména v USA. Od normy PAL se liší ve frekvenčním odstupu a modulaci, v rozlišení (720x480) a snímkové frekvenci (29,97 fps). PAL je technologicky pokročilejší.
  	 
'''16:9 a 4:3''' - Poměry stran obrazu (šířka ku výšce).
  	 
'''MLT''' - Multimediální framework (soubor pomocných podprogramů či programů) pro práci s videem. Je používán nejen v Kdenlive, ale i v další programech.2.5
  	 
'''FFMPEG''' - Balík programů umožňující konverzi mezi formáty, živé vysílání multimédií apod.
  	 
'''DVGRAB''' - Knihovny pro práci se zařízením Firewire.
  	 
'''MPEG-2''' - Ztrátový komprimační formát, používá se pro DVD a pro digitální televizní signál šířený vzduchem
  	 
'''MPEG-4''' - Ztrátový komprimační formát, nástupce formátu MPEG2. Jeho použitím v praxi vznikly kodeky Divx, Xvid, Quicktime, později i H.264.
  	 
'''H.264''' - Ztrátový komprimační formát, podmnožinou formátu MPEG-4, používán na Blu-ray DVD nebo pro pozemní digitální vysílání.

[[Kategorie:Kdenlive|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>l6p561h2m5fe34jgookew7x98o8gakm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kdenlive/Historie a současnost</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5391</id>
    <revision>
      <id>33054</id>
      <parentid>20058</parentid>
      <timestamp>2017-02-15T09:13:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1326" xml:space="preserve">Vývoj Kdenlive započal Jason Wood (který se však dále na projektu nepodílí) v roce 2002. Verze 0.1 až 0.3 byly postaveny nad PIAVE a pomalu přidávaly podporu pro různé funkce.

Od verze 0.4 byl vyměněn backend za MLT. Cyklus verze 0.6 započal po vydání verze 0.5, která však nebyla dokončena, protože vývojáři se rozhodli zaměřit své síly na verzi 0.7 (snaha netříštit síly udržováním starých verzí), která je nyní kompletně přepsána pro KDE 4 (a Qt 4).

Kdenlive neměl do nedávna žádný pevný vývojový cyklus, ale po vydání verze 0.7.0 došlo mezi vývojáři ke shodě ohledně dalšího vývojového modelu, a tak nové verze vycházejí přibližně ve dvouměsíčních intervalech.

V současné době se na vývoji podílí odhadem do 10 vývojářů. Kolem celého projektu však žije nezanedbatelná skupina uživatelů, v čemž jim vyšla vstříct nová komunitně orientovaná stránka projektu kdenlive.org.

Na nové stránce je možné se zaregistrovat, komunikovat s lidmi pomocí fóra a spolupodílet se na tvorbě dokumentace. Komunita se také snaží na stránce Supported camcorders vytvořit seznam podporovaných kamer a popřípadě přidat i krátké ukázkové video nahrané touto kamerou.

[[Kategorie:Kdenlive|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>hsva9plth4uvwv5nw6i0isvquzp5l98</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kdenlive/Vývoj</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5392</id>
    <revision>
      <id>34939</id>
      <parentid>33290</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:27:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1260" xml:space="preserve">Kdenlive je v současnosti vyvíjeno v jazyce C++. MLT a FFMPEG jsou napsány v jazyce C. Spojení mezi Kdenlive a MLT zajišťuje MLT++, které je vyvíjeno v jazyce C++.

Vývoj Kdenlive stále probíhá, stabilita může být ovšem v jistých situacích špatná (zvláště při různých kombinacích Kdenlive, MLT a FFMPEG), je proto dobré používat přesně ty kombinace knihoven, které vývojáři doporučují.

Chyby, na které narazíte, můžete nahlásit v bugzille. Pokud chcete jednoduše zkompilovat aktuální verze MLT, MLT++, FFMPEG a Kdenlive, připravili pro vás vývojáři program Průvodce sestavením Kdenlive, který najdete na kde-apps.org. Jeho spuštění vyžaduje Kommander, v průvodci můžete nastavit cestu ke zdrojovým kódům a cestu, kam se mají nainstalovat všechny soubory a parametry kompilace (ocení především pokročilejší uživatelé). Pokud vám bude nějaký balíček v systému chybět, průvodce vás bude žádat o nápravu.

[[Soubor: Farm-Fresh_information.png]] ''V dohledné době zřejmě dojde k označení Průvodce sestavením Kdenlive jako zastaralého (kvůli závislosti na KDE 3) a měla by místo něj být vyvinuta náhrada.''

[[Kategorie:Kdenlive|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>4x2cqsipr40mrd4kfp9ucxj221z1rzj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kdenlive/První spuštění</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5394</id>
    <revision>
      <id>38384</id>
      <parentid>34929</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:29:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2397" xml:space="preserve">Při prvním spuštění budete dotázáni na výchozí nastavení. Zároveň se zkontroluje, zda může Kdenlive použít všechny dostupné funkce. Vše proběhne formou průvodce, není to nic těžkého ani zdlouhavého.

[[Soubor:Farm-Fresh bug.png]] ''Pokud průvodce opakovaně přestane reagovat, ujistěte se, že máte nainstalovánu nejnovější verzi Kdenlive a k tomu odpovídající verzi MLT a FFMPEG.''

[[Soubor:Farm-Fresh bug.png]] ''Pokud se program opakovaně hroutí při startu, zkuste odstranit soubor ~/.kde4/share/config/kdenliverc.''

V prvním okně průvodce budete přivítáni (obrázek ''Uvítání''), po odkliknutí tlačítkem Další si Kdenlive zkontroluje součásti MLT (obrázek ''Ověření součástí MLT''). V dalším kroku vyberete standard videa (obrázek ''Nastavení standardu výchozího projektu''). U nás je nejčastěji používaný DV PAL (poměr stran 4:3) nebo DV PAL Widescreen (16:9 tedy širokoúhlý). Pokud budete chtít v budoucnu vytvořit video projekt v jiném standardu, máte možnost ho vybrat při vytvoření nového projektu přes Soubor » Nový nebo natrvalo změnit v Nastavení » Nastavit Kdenlive.

[[Soubor:Kdenlive1.png|rám|střed|Uvítání]]

[[Soubor:Kdenlive2.png|rám|střed|Ověření součástí MLT]]

[[Soubor:Kdenlive3.png|rám|střed|Nastavení standardu výchozího projektu]]

V dalším kroku (obrázek ''Nastavení miniatur'') můžete nastavit zobrazení video a audio miniatur; ty mohou usnadnit práci, ale pokud máte pomalejší počítač, mohlo by vás jejich zobrazení stát drahocenný výpočetní výkon. V posledním kroku (obrázek ''Ověření dalších knihoven'') si Kdenlive ověří, zda máte nainstalované dodatečné programy, které jsou vyžadovány jen pro specifické funkce (např. nahrávání).

[[Soubor:Kdenlive4.png|rám|střed|Nastavení miniatur]]

[[Soubor:Kdenlive5.png|rám|střed|Ověření dalších knihoven]]

Netypická instalace (do jiných složek) se vás při prvním spuštění může zeptat na cesty k důležitým programům a knihovnám. Cesty vyhledejte v místě instalace a potvrďte.

Chcete-li spustit konfiguračního průvodce později, typicky po doinstalování nějakých volitelných programů, můžete tak učinit z hlavního menu Nastavení » Spustit konfiguračního průvodce.

[[Kategorie:Kdenlive|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>ohxoh0e2rsp52g33daezvbrdo5miqz7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kdenlive/Seznámení s uživatelským rozhraním</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5395</id>
    <revision>
      <id>40903</id>
      <parentid>38389</parentid>
      <timestamp>2019-12-10T15:24:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Ahunt</username>
        <id>8242</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>([[c:GR|GR]]) [[c:COM:FR|File renamed]]: [[File:Kdenlive6.png]] → [[File:Kdenlive 0.6 Czech.png]] meaningless or ambigious file name</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7276" xml:space="preserve">Kdenlive má jediné hlavní okno (čímž se liší například od Cinelerry), ve kterém najdete všechny důležité součásti (obrázek ''Hlavní okno''). Rozhraní programu je poměrně intuitivní, ale pokud máte rádi jiné rozložení, nic vám nebrání uchopit část a přesunout ji na jiné místo. Klávesové zkratky můžete lehce upravit přes Nastavení » Nastavit klávesové zkratky.

[[Soubor:Kdenlive 0.6 Czech.png|náhled|střed|700px|Hlavní okno]]

Pod hlavním menu a nástrojovými lištami vidíme zleva jako karty: Strukturu projektu, Pořadí efektů, Přechod, dále pak blok List efektů, Monitory a Historii akcí. Spodní část okna pak zabírá Časová osu se stopami, do kterých můžeme vkládat libovolný multimediální obsah.

== Struktura projektu ==
Ve struktuře projektu (viz obrázek ''Struktura projektu'') máte shromážděny všechny multimediální materiály (video klipy, audio klipy, titulky, klipy barvy a slideshow), které můžete použít v časové ose. U každého klipu vidíte náhled, délku trvání a v závorce počet použití v časové ose.

[[Soubor:kdenlive_struktura.png|rám|střed|Struktura projektu]]

Pro přidání klipu vyberte z kontextové nabídky možnost Přidat klip (nebo tlačítko Přidat klip v pravém horním rohu karty), zobrazí se vám klasický dialog pro otevření. Vybrat můžete jeden či více souborů (toho docílíte současným držením klávesy Shift a klikáním myší). Po potvrzení stiknutím tlačítka Otevřít dočasně zešedne seznam položek, v tuto chvíli se generují video náhledy. Po přidání klipů se v krátké době spustí i vytvoření audio náhledu (respektive náhledu pro zobrazení zvukové stopy u klipu v časové ose).

Pokud chcete přidat jiný typ klipu, můžete vybrat z kontextové nabídky ve struktuře projektu nebo rozbalit seznam kliknutím na šipku vedle tlačítka Přidat klip v pravém horním rohu karty. Na stejném místě máte možnost vygenerovat klipy šumu (obraz i zvuk) a odpočívání, ale o tom později.

Smazání označeného klipu můžete provést dvěma způsoby. Buď vyvoláním kontextové nabídky nad položkou, kterou chcete smazat, a zvolením Smazat nebo vybráním položky a kliknutím na tlačítko Smazat v pravém horním rohu karty.

Pokud chcete, můžete položky roztřidit do složek. Ty vytvoříte přes kontextovou nabídku Vytvořit složku. Složky nelze vnořovat. Každé položce můžete přiřadit popis kliknutím a zápisem do sloupečku Popis.

Jestliže pracujete s větším projektem, jistě oceníte možnost vyhledat klip dle jména nebo popisu použitím pole v horní části karty. Hledání není potřeba potvrzovat, hledá se okamžitě, jak píšete.

U každého položky si můžete vyvolat Vlastnosti, a to buď prostředním tlačítkem v pravém horním rohu karty nebo vybráním Vlastnosti klipu z kontextové nabídky vyvolané nad příslušným klipem, nebo dvojklikem na minuaturu klipu. Všechny tyto volby máte také dostupné z hlavního menu Projekt.

U video či audio klipu najdete ve vlastnostech klipu informace o audio a video kodecích, rozlišení, snímkové frekvenci a jiných vlastnostech souboru. V poslední záložce vlastností klipu můžete některé vlastnosti vynutit, což se může hodit v případech, že potřebujete pracovat s videem, se kterým si Kdenlive nebo FFMPEG úplně nerozumí.

V případě klipu titulků, barvy klipu nebo slideshow se vyvolá okno s nastavením jejich vlasností. O těchto klipech se dozvíte více později.

Za zmínku určitě stojí možnost importovat do struktury projektu již vytvořeny projekt na základě projektového souboru (tj. s příponou .kdenlive) a ten poté jako celek vložit do časové osy.

== Monitory ==

Věc, která mate většinu začínajících uživatelů, je rozdělení monitorů na tři samostatné celky. Zřejmým důvodem, proč panuje právě toto rozdělení, je právě jejich flexibilita. Celá karta může být osamostatněna tlačítkem v rohu karty a jednoduše přenesen jinam (například na samostatný monitor).

Dělení monitorů je následující:

'''Monitor klipu''' - Vyberete-li klip ve struktuře projektu, automaticky budete přepnuti na tento monitor. Zde se přehrává jednotlivý klip a můžete zde zvolit, kterou část chcete vložit do časové osy.
  	 
'''Monitor projektu''' - Zde si můžete přehrát časovou osu a vidět výstup tak, jak bude vypadat po aplikování všech stop, přechodů a efektů.
  	 
'''Monitor nahrávání''' - Zde volíte typ nahrávání, iniciujete nahrávání a vidíte, co vlastně nahráváte.

Pod monitorem klipu a monitorem projektu najdeme vždy podobnou sadu tlačítek:

[[Soubor: kdenlive_button1.png]] 	'''Začátek/Konec výběr''' (klávesové zkratky I a O) -
Těmito tlačítky můžete určit začátek a konec výběru. Výběr samotný je zobrazen světle zelenou barvou. Až budete chtít výběr přidat do časové osy, prostě ho přetáhněte myší z plochy monitoru.
  	 
[[Soubor: kdenlive_button2.png]] 	'''Přetáčení''' (klávesové zkratky J a L) -
Těmito tlačítky můžete spustit přetáčení zpět nebo vpřed.
  	 
[[Soubor: kdenlive_button3.png]] 	'''Posun o jeden snímek''' (klávesové šipky VPRAVO a VLEVO) -
Těmito tlačítky se můžete posunovat o jeden snímek vpřed nebo vzad.
  	 
[[Soubor: kdenlive_button4.png]] 	'''Přehrávání''' (klávesové zkratky K, MEZERNÍK nebo kliknutí do plochy videa) -
Tímto tlačítkem můžete spustit přehrávání videa, výběru nebo výběru ve smyčce.
  	 
[[Soubor: kdenlive_button5.png]] 	'''Další možnosti''' -
Kliknutím na toto tlačítko vyvoláte menu, ve kterém můžete změnit velikost videa, rozdělit pohled (v monitoru projektu), uložit aktuální snímek jako obrázek nebo nastavit video miniaturu klipu (pouze v monitoru klipu).

Užitečné může být i menu Jít na v kontextovém menu monitoru, ve kterém najdete volby jít na začátek/konec projektu, jít na předchozí/další bod přichycení a jít na začátek/konec klipu, který je aktuálně vybrán. Body přichycení jsou myšleny zarážky a záložky, ale o těch později.

Pod těmito monitory najdete šedý trojúhelníkový ukazatel aktuální pozice a zelený indikátor výběru (viz obrázek ''Výběr a aktuální pozice v monitorech''). Vpravo najdeme čas aktuální pozice v klipu, hodnota úplně vpravo neukazuje čas, ale snímek, tak nehledejte chybějící půl sekundu.

[[Soubor:Kdenlive_monitor-vyber.png|rám|střed|Výběr a aktuální pozice v monitorech]]

== Historie akcí ==

Historie akcí (viz obrázek ''Historie akcí'') není nic jiného než chytřejší zpět. Zaprvé ukazuje typ provedené akce, zadruhé kroky tak, jak šly za sebou. Chceme-li se vrátit na nějakou událost, stačí na ni jednou kliknout. Pokud změníme názor, můžete akci opakovat (ale to jen do té doby než v historii něco změníte. V takovém případě se veškerá budoucnost nepřepíše, jak bývá zvykem ve sci-fi, ale zcela nenávratně smaže).

[[Soubor:Kdenlive_historie.png|rám|střed|Historie akcí]]

[[Kategorie:Kdenlive|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>gkos8h1g2k0movk22ojng8l1mwrh03z</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kdenlive/Nový projekt</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5396</id>
    <revision>
      <id>38382</id>
      <parentid>34927</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:29:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1741" xml:space="preserve">[[Soubor: kdenlive_button6.png]]	Stisknutím tohoto tlačítka vyvoláte formulář pro vytvoření nového projektu (viz obrázek ''Nový projekt''). Stejného výsledku můžete dosáhnout přes Soubor » Nový nebo klávesovou zkratkou CTRL+N.

[[Soubor:Kdenlive_projekt.png|rám|střed|Nový projekt]]

Do složky projektu uveďte cestu, která se použije pro ukládání věcí spojených s projektem – audio a video minuatury. Nepočítejte s tím, že soubory v této složce se automaticky objeví ve struktuře projektu. Vyberte profil, odpovídající formátu celého projektu (pokud chcete sestříhat domácí video, pak bude stačit DV PAL widescreen popřípadě DV PAL, pokud máte 4:3 kameru). Nezapomeňte, že profily nejsou pevně dané a můžete je nastavit v Nastavení » Spravovat profily, ale o tom později.

Projekt je po stisknutí tlačítka OK potřeba uložit, standardně se totiž neukládá!

Při spuštění Kdenlive se otevře nový prázdný projekt, v Nastavení » Ostatní však můžete nastavit, aby se při spuštění načetl poslední otevřený projekt.

Dále máte možnost přepsat globální nastavení zobrazování miniatur u audia a videa.

Všechna výchozí nastavení lze nastavit v Nastavení » Ostatní.

Pod nastavením profilu lze nastavit počet audio a video stop. Jejich počet a typ můžete měnit i v již založeném projektu přes hlavní menu (Projekt » Stopy) nebo z kontextové nabídky v přehledu stop v časové ose.

== Vlastnosti projektu ==
Jednotlivé vlastnosti projektu můžete později upravit v Projekt » Vlastnosti projektu, uvidíte stejný formulář jako při vytváření nového projektu.

[[Kategorie:Kdenlive|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>clyww7xvc0tf2c9c3uizguwxlobnn6d</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kdenlive/Nahrávání videa</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5397</id>
    <revision>
      <id>34926</id>
      <parentid>33169</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:27:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3008" xml:space="preserve">K čemu by byl video editor, kdyby neuměl nahrávat video. K nahrávání videa v Kdenlive slouží monitor nahrávání, v jehož spodní části máte rozbalovací box s výběrem: Firewire, Video4Linux a Zachycení obrazovky. Nad tímto boxem je umístěn ukazatel volného místa na disku a základní sada tlačítek pro přehrávání (přetáčet, přehrát, zastavit) rozšířená o další tlačítka:

[[Soubor: kdenlive_button7.png]] 	Tlačítko k softwarovému připojení fyzicky připojeného firewire zařízení (například kamery apod.). Tento krok je potřeba jen při nahrávání přes Firewire.
  	 
[[Soubor: kdenlive_button8.png]] 	Zapíná a vypíná nahrávání.
  	 
[[Soubor: kdenlive_button9.png]] 	Slouží pro vyvolání formuláře s parametry nahrávání. Stisknutím se dostanate do Nastavení » Nastavit Kdenlive, do záložky Nahrávání a karty podle vybraného zdroje nahrávání.

V případě, že zaškrtnete volbu Automaticky přidat do projektu, se video po dokončení nahrávání automaticky přidá do projektu. V druhém případě hledejte nahraná videa ve vašem domovském adresáři.
== Video4Linux ==
Přes Video4Linux můžete zaznamenat obraz z webových kamerek, ale také z televizních karet.

V nastavení můžete nastavit zařízení, ze kterého se bude nahrávat (rozdílné pro audio a video), rozlišení a počet snímků za sekundu.

== Firewire ==
Po fyzickém připojení kamery stiskněte tlačítko Připojit, následně nastavte kameru pomocí přehrávání a přetáčení na začátek úseku, od kterého chcete nahrávat a stiskněte tlačítko Nahrávat. Nahrávání ukončíte dalším stisknutím tlačítka Nahrávat.

Čtyři typy záznamu dat (lze změnit v nastavení):

'''DV raw''' - Data jsou uložena přesně tak, jak byla přijata z kamery.
  	 
'''DV AVI typ 1''' - Audio je nekomprimované, audio a video je ve stejném proudu. Některé starší aplikace tento formát nemusí podporovat.
  	 
'''DV AVI typ 2''' - Audio je uloženo do samostatného proudu. Měl by být čitelný všude, avšak za cenu mírného nárůstu velikosti.
  	 
'''HDV''' - Formát, který používají kamery zaznamenávající v HD rozlišení (1080, 720).

''Pokud chcete nahrát obsah celé kazety a zároveň chcete obsah rozdělit na jednotlivé klipy (scény) zaškrtněte v nastavení volbu automaticky začít nový soubor pro novou scénu.''

== Zachytávání obrazovky ==
Pro nahrávání stiskněte tlačítko Nahrávat. Budete dotázáni na výřez obrazovky, který chcete zaznamenávat (pokud jste ovšem předtím v nastavení nevybrali nahrávání celé obrazovky). Výběr potvrdťe stisknutím klávesy ENTER nebo zrušte stiskem klávesy ESC.

Zaškrtnutím volby Nahrávat zvuk a vybráním, přes jaký backend chceme nahrávat (ALSA nebo OSS), můžeme ke screencastu zároveň nahrávat i zvuk (za předpokladu že je mikrofon správně nastaven).

[[Kategorie:Kdenlive|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>fyiz0ur2y70lkk9mwwcuafa8bgfzn14</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kdenlive/Časová osa a příslušné nástroje</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5398</id>
    <revision>
      <id>38392</id>
      <parentid>34941</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:29:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4255" xml:space="preserve">Před prvním střihem, ke kterému se dostanete už za chvilku, je na čase, abyste se seznámili s časovou osou a důležitými nástroji.
== Časová osa ==
V časové ose jsou zobrazeny použité klipy v přesném časovém pořadí (zleva doprava). Rolováním (kolečkem) se nebudete pohybovat nahoru nebo dolů, ale vpřed nebo vzad v čase. Při rolování a současném držení CTRL si budete časovou osu přibližovat nebo oddalovat.

Přiblížení časové osy můžete také nastavit ve stavové liště pomocí posuvníku, popřípadě lze tlačítkem nalevo od něj nastavit takové oddálení, aby jste viděli celý projekt bez posunování (viz obrázek ''Stavová lišta'').

Stopy se číslují od nuly. V hlavičce každé stopy najdeme tři tlačítka:

[[Soubor: kdenlive_button10.png]] 	Slouží k umlčení zvuku celé stopy.

[[Soubor: kdenlive_button11.png]] 	Slouží k ignoraci videa celé stopy.

[[Soubor: kdenlive_button12.png]] 	Slouží k uzamčení celé stopy.

Audio stopy jsou od video stop odlišeny lehce tmavším pozadím.

Ve stavové liště jsou i další užitečná nastavení časové osy, například můžete vypnout zobrazování audio miniatur, zobrazování komentářů zarážek (o zarážkách později) nebo vypnout/zapnout přichytávání. Přichytávání způsobuje přilnavost přesunovaných klipů k jiným již umístěným klipům, zarážkám a záložkám.

[[Soubor:Kdenlive_stavova_lista.png|rám|střed|Stavová lišta]]

== Nástroj výběru ==
Výběr klipu v časové ose se provádí kliknutím levým tlačítkem myši na příslušný klip. Takto označený klip je orámován červenou čárou a tmavším pozadím. Výběr více položek můžete uskutečnit za pomoci současného držení klávesy CTRL. Výběr můžete přesouvat v rámci stopy i mezi stopami.

[[Soubor:Kdenlive_vyber-skupina.png|rám|střed|Vybraná skupina dvou klipů]]

== Kurzor časové osy ==
Velice důležitá část; většina akcí se provádí právě v čase, na kterém je umístěn kurzor časové osy (viz obrázek ''Kurzor časové osy''). Přesunout kurzor můžete kliknutím jinam v časové ose nebo rolováním myší nad hlavičkou časové osy (ta část, ve které jsou zobrazeny časy).
[[Soubor:Kdenlive_kurzor.png|rám|střed|Kurzor časové osy]]

== Nástroj střihu ==
Nástroje můžete přepínat v nabídce Nástroj nebo ve stavové liště (tři tlačítka nejvíce vlevo - viz obrázek ''Stavová lišta''). Po vybrání nástroje střihu se vám objeví kurzor ve tvaru nůžek.

Kliknutí na klip v časové ose způsobí rozdělení klipu, přičemž nezáleží na tom, zda máte klip vybrán, či nikoliv. Pokud potřebujete rozdělit aktuálně vybraný klip bez přepínání nástrojů, použijte klávesovou zkratku SHIFT-R, ta daný klip rozdělí v místě kurzoru časové osy.
Nástroj pro práci s místem
Pomocí toho nástroje můžete přidávat nebo odebírat místo z časové osy a díky tomu posunovat všechny klipy ve jedné stopě popřípadě ve všech stopách zároveň.

Pro přidání místa v jedné stopě najeďte myší na určené místo (před klip nebo mezi klipy), vyvolejte kontextovou nabídku a z ní vyberte Vložit místo.

[[Soubor:Kdenlive_pridat_misto.png|rám|střed|Přidat místo]]

V okně (viz obrázek ''Přidat místo''), máte možnost nastavit délku trvání přidávaného místa a stopu, do které chcete místo přidat. Standardně se zobrazí formulář vyplněný pro stopu, ze které jste vyvolali kontextovou nabídku.

Stejný formulář můžete vyvolat z hlavní nabídky Časová osa » Místo » Vložit místo, kde už ovšem musíte stopu vybrat ručně. Jako výchozí bude vybrána stopa Všechny stopy.

Odebrání místa vyvolané z kontextové nabídky odstraní veškeré místo do předchozího klipu, popřípadě do začátku časové osy. Vyvolané přes hlavní menu smaže veškeré místo na pozici kurzoru časové osy.

[[Soubor:Farm-Fresh bug.png]] ''Při některých složitějších uspořádání klipů v časové ose se vám může objevit chyba ve stavovém řádku o nemožnosti přidat místo na zvoleném místě.''

[[Kategorie:Kdenlive|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>b4p8fniy3xgypr5ngcw36b4g44dyn8x</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kdenlive/První střih</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5399</id>
    <revision>
      <id>38385</id>
      <parentid>34930</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:29:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5811" xml:space="preserve">Už víte, jak založit nový projekt, jak pracovat se soubory ve struktuře projektu a jak pracovat s nástroji časové osy.

Klip do časové osy můžete přidat přetažením ze struktury projektu nebo z plochy monitoru klipu.

Předtím, než budete přetahovat klip z monitoru klipu, musíte nastavit (respektive přizpůsobit) výběr z daného klipu (výchozí výběr je 2 sekundy od začátku klipu nebo předchozí výběr z jiného klipu). Samotné nastavení začátku a konce výběru se dělá tlačítky [ a ] pod monitorem nebo klávesovými zkratkami I (od anglického input – začátek) a O (od anglického output – konec).

[[Soubor:Kdenlive_timeline1.png|rám|střed|Příklad časové osy]]

Výsledek může být podobný obrázku výše, přesný výsledek závisí na délce a obsahu klipu a přiblížení časové osy.

Samotný střih můžete realizovat třemi cestami:

* Kliknutím myši vyberte klip (orámuje se červeně), který chcete rozdělit. Umístěte kurzor časové osy kliknutím v hlavičce časové osy a přesnou pozici dolaďte kolečkem v hlavičce časové osy nebo tlačítky Přetočit o 1 snímek vpřed/vzad pod monitorem projektu. Až budete přesně v pozici, ve které chcete klip rozdělit, vyberte z hlavního menu (Časová osa » Rozdělit klip) nebo stiskněte klávesovou zkratku SHIFT-R.
* Umístěte kurzor časové osy do místa rozdělení klipu, vyvolejte nad příslušným klipem kontextovou nabídku a vyberte Rozdělit klip.
* Změňte nástroj na Nástroj střihu ve stavovém řádku nebo přes hlavní menu Nástroj » Nástroj střihu a s nůžkami klikněte na místo rozdělení klipu. Potřebujete-li se trefit do nějakého určeného místa, lze použit přiblížení časové osy.

Táhnutím lze klip přesunout jinam na časové ose, klidně i do jiné stopy. Pokud přesunete video klip do audio stopy, obraz se nezobrazí (ale nikam se neztratí), zvuk bude hrát i nadále.

Přebytečné klipy můžeme smazat stisknutím klávesy DELETE nebo vybráním Smazat vybranou položku z kontextové nabídky.

== Ořezávání od začátku/konce ==
Existuje i jiná cesta, jak se můžete dostat k malému výřezu z klipu; změnou délky klipu. Najeďte kurzorem k vnitřní hraně klipu, u něhož chcete změnit délku, tak, aby se vám objevil zelený trojúhelníček a změnil kurzor na roztahující (viz obrázek ''Ořezávání klipu od konce'').

[[Soubor:Kdenlive_timeline2.png|rám|střed|Ořezávání klipu od konce]]

Až uvidíte tento trojúhelníček, můžete kliknout a táhnout doleva pro zmenšení výřezu nebo doprava pro zvětšení výřezu, maximálně však jen do délky klipu.

Dvojklik na klip vyvolá formulář pro nastavení pozice na časové ose, kde má klip začínat, začátek ořezání a délku trvání klipu (viz obrázek ''Nastavení délky trvání''). Dá se tak dosáhnout stejného výsledku jako výše zmíněnými cestami.
[[Soubor:Kdenlive_trvani.png|rám|střed|Nastavení délky trvání]]

== Postupné zesílení/ztlumení zvuku ==
Postupného zesílení a ztlumení je ve skutečnosti efekt, avšak je dostupný i ve stejné podobě jako ořezávání od začátku či konce klipu. Najeďte na pravý/levý horní roh tak, aby vám začal blikat a kurzor se změnil na ručičku.

[[Soubor:Kdenlive_timeline3.png|rám|střed|Příklad časové osy]]

Následným chytnutím a táhnutím vpravo/vlevo nastavíte požadovanou délku zesílení/zeslabení. Pokud chcete docílit zeslabení/zesílení zvuku jinde než na kraji klipu, použijte efekt Hlasitost (o efektech v další kapitole).
== Přidání přechodu ==
Přidání přechodu se nese v podobném duchu jako předchozí dvě akce. Po kliknutí na spodní rožek klipu vytvoříte nový přechod.

[[Soubor:Kdenlive_timeline35.png|rám|střed|Přidání přechodu]]

[[Soubor:Kdenlive_timeline4.png|rám|střed|Příklad klipů s přechodem]]


Přechod se zobrazí napůl průhledně mezi příslušnými klipy, délka se stanoví dle překryvu klipů. Pokud překryv není, vloží se přibližně 3sekundový přechod.

Jaký výchozí je nastaven přechod typu Rozplynutí4.1 (který je nastaven jako výchozí). Pokud chcete rovnou přidat jiný přechod, proveďte tak z kontextové nabídky příslušného klipu Přidat přechod. Vyvoláte-li kontextovou nabídku v první polovině klipu, přidá se přechod na začátek klipu a obráceně.

Změnit již přidaný přechod můžete později. Kliknutím na něj vyvoláte nastavení v kartě Přechod.

== Základní vlastnosti přechodů ==
Přechody je možno prodlužovat, zkracovat a mazat stejně jako klipy. Kliknutím na přechod se přepne karta ze struktury projektu na kartu přechod (viz obrázek 4.11).

[[Soubor:Kdenlive_prechod1.png|rám|střed|Příklad přechodu]]

U každého přechodu lze nastavit, s jakou stopou se provede. U nově vloženého přechodu bude nastaveno Automaticky, což znamená použití stopy bezprostředně pod stopou s přechodem. Můžete vybrat číslo konkrétní stopy, nebo zvolit Černá, například pokud chcete pouze obyčejnou roztmívačku/stmívačku.

[[Soubor: Farm-Fresh_lightbulb.png]] ''U roztmívačky/stmívačky do bílé si budete muset vypomoci bílým klipem vloženým pod danou stopu (resp. do stopy, kterou v přechodu nastavíte).''

Pokud byste nechali výchozí nastavení (Automatická stopa) a klipy v časové ose měli stejně jako na obrázku ''Příklad časové osy'', pak přechod nebude fungovat, jak byste čekali – přechodem mezi klipy bude náhlá změna obrazu. Stačí ale nastavit provedení se stopou 2 a obraz se hladce prolne.

[[Soubor:Kdenlive_prechod2.png|rám|střed|Příklad časové osy]]

[[Kategorie:Kdenlive|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>hwq7mz2j62oa55eumb9w2l6040cmjn9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kdenlive/Užitečné drobnosti</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5400</id>
    <revision>
      <id>38390</id>
      <parentid>34937</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:29:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6348" xml:space="preserve">V této kapitole se dozvíte více o dalších funkcích Kdenlive, které mohou zpřehlednit práci v projektu, nebo ho obohatit po vizuální stránce.

== Zarážky časové osy ==
Zarážky časové osy se používají pro označení konkrétního času (místa) v časové ose. Zarážku lze přidat přes hlavní menu (Časová osa » Zarážky) nebo z kontextové nabídky hlavičky časové osy. Zarážka se po vyplnění komentáře (viz obrázek ''Vložení zarážky'') a odkliknutí tlačítkem OK přidá na pozici kurzoru časové osy. V časové ose se zobrazí jako vertikální modrá čára napříč všechny stopy.

[[Soubor: kdenlive_zarazky2.png|střed|rám|Vložení zarážky]]

[[Soubor: kdenlive_zarazky1.png|střed|rám|Zobrazení zarážky v časové ose]]

Po najetí na zarážku se změní barva a kurzor, po kliknutí levým tlačítkem myši ji můžete přesunout. Vyvolat formulář pro upravení zarážky lze dvojitým kliknutím. Lze také přesunout kurzor časové osy na pozici zarážky a poté vyvolat formulář z hlavního menu (Časová osa » Zarážky).

Komentář zarážky se zobrazí po najetí myší. Povolením volby Zobrazit komentáře záložek na záložce Zobrazení v Nastavení » Nastavit Kdenlive se komentář objeví vždy napravo od zarážky.

Smazat zarážku můžete stejným způsobem jako při jejím přidání/úpravě.

[[Soubor: Farm-Fresh_exclamation.png]] ''Pozor! Hned pod volbou Smazat zarážku se nachází volba Smazat všechny zarážky, která nevyžaduje potvrzení!''

== Záložky časové osy ==
Na rozdíl od zarážek slouží záložky k označení pozice v určitém klipu, pracuje se s nimi podobně jako se zarážkami. Přidání záložky se realizuje přes kontextovou nabídky klipu Záložky » Přidat záložku nebo z hlavní nabídky Klip » Záložky » Přidat záložku. Objeví se formulář podobný obrázku ''Vložení záložky''. V obou případech se přidá záložka na pozici kurzoru časové osy. Zobrazením záložky je přerušovaná bílá vertikální čára (viz obrázek ''Zobrazení záložky v časové ose'').
[[Soubor: kdenlive_zalozky.png|rám|střed|Vložení záložky]]

[[Soubor: kdenlive_zalozky2.png|rám|střed|Zobrazení záložky v časové ose]]

Úprava záložek se provádí přes menu Klip » Záložky nebo z kontextové nabídky příslušného klipu. V obou případech se pracuje se záložkou na pozici kurzoru časové osy.

[[Soubor: Farm-Fresh_exclamation.png]] ''Pozor! Hned pod volbou Smazat záložku je volba Smazat všechny záložky, která nevyžaduje potvrzení!''

Při posunování klipu zůstávají záložky na původních místech. Při odstranění části nebo i celého klipu z časové osy se záložky neodstraní. Ve vlastnostech klipu, v kartě Záložky se zobrazují všechny záložky příslušející danému klipu (viz obrázek ''Zobrazení záložek u konkrétního klipu''). Můžete s nimi zde pracovat.

[[Image: kdenlive_zalozky3|frame|center|Zobrazení záložek u konkrétního klipu]
== Rozdělený pohled monitoru ==
Rozdělený pohled monitoru se aktivuje volbou Rozdělit pohled v Monitoru projektu z menu rozbaleného stisknutím tlačítka Další možnosti. Zobrazí se vám pak maximálně čtyři souběžné videostopy. Obsah videostop dle obrázku ''Tři stopy pro rozdělený pohled'' se zobrazí v monitoru projektu podobně jako na obrázku ''Rozdělený pohled'', čtvrtá stopa je zvukového typu, proto je dolní obdélník prázdný.

[[Soubor: kdenlive_rozdeleny1.png|rám|střed|Tři stopy pro rozdělený pohled]]

[[Soubor: kdenlive_rozdeleny2.png|rám|střed|Rozdělený pohled]]

Deaktivace se provádí stejně jako aktivace.

== Práce se stopami ==
=== Přidání/odebrání ===
Další stopu můžete přidat přes hlavní menu (Projekt » Stopy » Vložit stopu) nebo z kontextové nabídky nad hlavičkou stop. Ve formuláři (viz obrázek 6.8) vyberete, zda se má nová stopa vložit před nebo za konkrétní stopu. Lze nastavit typ stopy - může být změněn později.

[[Soubor: kdenlive_nova_stopa.png|rám|střed|Přidání nové stopy]]

Odebrání stopy se provádí přes hlavní menu (Projekt » Stopy » Smazat stopu) nebo z kontextové nabídky nad hlavičkou příslušné stopy. Objeví se formulář podobný obrázku 6.9. Pokud jste jej vyvolali nad hlavičkou stopy, zobrazí se s předvyplněným číslem stopy.

[[Soubor: kdenlive_smazat_stopu.png|rám|střed|Smazání stopy]]

=== Změna typu ===
Změna typu stopy z video stopy (obraz + zvuk) na audio klip (pouze audio) a obráceně se provádí přes formulář Změnit typ stopy (viz obrázek ''Změna typu stopy''), který můžete vyvolat z hlavního menu (Projekt » Stopy » Změnit typ stopy) nebo z kontextové nabídky. V takovém případě už bude číslo stopy předvyplněno.

[[Soubor: kdenlive_zmenit_stopu.png|rám|střed|Změna typu stopy]]

Změna typu se nijak nedotkne obsahu uvnitř stopy, ale pouze výstupu. Například video klip v audio stopě zůstane, ale použije se z něj pouze zvuk.
=== Přejmenování ===
Pokud vám číslování stop nevyhovuje nebo máte příliš mnoho stop a ztrácíte se mezi nimi, můžete jednotlivé stopy přejmenovat kliknutím na volbu Přejmenovat stopu z kontextové nabídky hlavičky stopy. Ve vyvolaném formuláři (viz obrázek ''Přejmenování stopy'') můžete zvolit nové jméno.

[[Soubor: kdenlive_prejmenovani_stopy.png|rám|střed|Přejmenování stopy]]

=== Seskupování klipů ===
Skupiny klipů můžou být výhodné, potřebujete-li udržet hotový celek pohromadě. Skupinu klipů nelze upravovat. Pro vytvoření nové skupiny nejprve vyberte více klipů v časové ose (držením CTRL a klikáním myší nebo držením CTRL a SHIFT a výběrem pomocí obdélníku). Poté klikněte vyberte z kontextové nabídky Seskupit klipy (klávesová zkratka CTRL+G) nebo z hlavního menu Časová osa » Seskupit klipy. Výsledek může být podobný obrázku ''Seskupené klipy''.

[[Soubor: kdenlive_seskupene_klipy.png|rám|střed|Seskupené klipy]]

[[Soubor: Farm-Fresh_information.png]] ''Seskupením skupin se vytvoří nová skupina obsahující prvky obou předchozích skupin, nikoliv skupina dvou skupin.''

[[Kategorie:Kdenlive|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>bny2gbjqckfnsdo96jxde0ynofbo55v</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kdenlive/Různé typy klipů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5401</id>
    <revision>
      <id>38388</id>
      <parentid>34933</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:29:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9637" xml:space="preserve">== Vytvoření klipu barvy ==
Jak jste si jistě všimli, v části o rozděleném monitoru jsou použité konstatní barvy, každá z nich je tvořena klipem barvy. Ty lze vytvořit z hlavního menu (Projekt » Vytvořit klip barvy) nebo kontextové nabídky Struktury projektu.

[[Soubor: kdenlive_barva.png|rám|střed|Vytváření klipu barvy]]

Ve formuláři (viz obrázek ''Vytváření klipu barvy'') nastavte požadované vlastnosti. Jménem se bude klip reprezentovat ve Struktuře projektu. Barvu z výchozí černé změníte kliknutím na tlačítko s barvou a výběrem z nově otevřeného formuláře. Délku trvání změňte dle libosti (výchozí je 5 sekund). Klip barvy však lze, na rozdíl od normálního klipu, roztáhnout do téměř nekonečné velikosti, a tak na velikosti volené při vytváření klipu zase tolik nezáleží.

Barvu klipu můžete později upravit ve vlastnostech klipu v kartě Barva.

== Generované klipy ==
=== Odpočet ===
Můžete vytvořit klip odpočítávání, a to buď z hlavního menu (Projekt » Generovat » Countdown) nebo z kontextové nabídky struktury projektu.

[[Soubor: kdenlive_generovat_odpocet.png|rám|střed|Generování odpočtu]]

Ve vyvolaném formuláři (viz obrázek ''Generování odpočtu'') lze nastavit délku trvání (v sekundách) a rozměr písma (menší číslo znamená kostrbatější čísla). Pokud chcete, můžete zvolit jiné umístění vygenerovaného souboru v poli Uložit do.
=== Šum ===
Můžete vytvořit klip šumu (audio i video). a to buď z hlavního menu (Projekt » Generovat » Noise) nebo z kontextové nabídky struktury projektu.

[[Soubor: kdenlive_generovat_sum.png|rám|střed|Generování šumu]]

Ve vyvolaném formuláři (viz obrázek ''Generování šumu'') lze nastavit délku trvání (v sekundách). Pokud chcete, můžete zvolit jiné umístění vygenerovaného souboru v poli Uložit do.

== Vytvoření slideshow ==
Slideshow je zobrazení po sobě následujících obrázků nebo fotek, které se střídají v určitém intervalu.

Dialog pro vytváření slideshow můžete vyvolat z hlavního menu (Projekt » Vytvořit slideshow) nebo z kontextové nabídky struktury projektu.

[[Soubor: kdenlive_slideshow1.png|rám|střed|Vytváření slideshow]]

Objeví se formulář podobný obrázku ''Vytváření slideshow'' pro nastavení parametrů. Jméno by mělo být výstižné, protože právě pod tímto jménem se bude slideshow prezentovat ve Struktuře projektu. Dále vyberte složku, ze které se mají použít obrázky. Vyplňte trvání jednoho snímku slideshow (na obrázku je nastaveno 5 sekund).

Vyberte typ obrázků, které se mají ve vybraném adresáři hledat. Použijí se všechny obrázky z daného adresáře a vybraného typu. Jejich přehled máte ve spodní části okna.

Chcete-li, aby obrázky se neustále opakovaly, zaškrtněte volbu Smyčka. Přechody mezi jednotlivými obrázky nemusí být ostré, ale lze použít obyčejnou prolínačku nebo přechod typu Postupné zmizení. Slideshow dokončete kliknutím na tlačítko OK.

== Vytvoření titulků ==

Dialog pro vytváření titulků můžete vyvolat z hlavního menu Projekt » Vytvořit titulky nebo z kontextové nabídky ve struktuře projektu.

[[Soubor: kdenlive_titulky_1.png|rám|střed|Vytváření titulků]]

Ve spodní části okna (viz obrázek ''Vytváření titulků'') lze nastavit přiblížení pohledu. První tlačítko přiblíží obsah tak, aby se vešel přesně do okna, druhé tlačítko zobrazí obsah 1:1 (v originální velikosti), posuvník ukazuje míru přiblížení. Zaškrnutím volby Zobrazovat pozadí lze zobrazit aktuální snímek na pozici kurzoru časové osy. Kompozici tak lze přizpůsobit konkrétnímu obrazu.

Nástroj pro vytvoření titulků umožňuje vkládat na plátno základní útvary, manipulovat s nimi, popřípadě celý titulek rozpohybovat.

[[Soubor: kdenlive_titulky_15.png|rám|střed|Volba nástrojů a další možnosti]]

=== Výběr a pozicování ===
Nástroj výběru se aktivuje prvním tlačítkem vlevo nahoře (viz obrázek ''Volby nástrojů a další možnosti''). Tímto nástrojem můžete pomocí myší či přímým zadáním (viz obrázek ''Panel pozicování'') měnit pozici libovolných objektů. Přesouvá se myší, klávesou DELETE smažete aktuálně vybraný objekt.

V panelu pozicování (viz obrázek ''Panel pozicování'') můžete nastavit souřadnice levého horního rohu +X a +Y. Pokud chcete určovat pozici pravého spodního bodu, stačí kliknout na tlačítka souřadnic - tím docílíte změny pozicování na -X a -Y a zároveň se přepočítají souřadnice, aby objekt zůstal na stejném místě. V poli vedle W určujete šířku objektu, v poli vedle H výšku. Hodnota Z-Index udává jak se budu chovat objekty navršené na sobě. Objekty s vyšším z-indexem překryjí objekty s nižším z-indexem.

[[Soubor: kdenlive_titulky_1_5.png|rám|střed|Panel pozicování]]

K výběru lze ještě přiřadit tři další nastavení: délku trvání, míru přiblížení objektu a úhel otočení objektu. Tyto volby najdete v pravém panelu okna (viz obrázek ''Nastavení vlastností a zarovnání''). Šest tlačítek slouží k zarovnávání aktuálně vybraného objektu (zleva po řádcích: vlevo, na horizontální střed, vpravo, nahoru, na vertikální střed, dolů).

[[Soubor: kdenlive_titulky_4.png|rám|střed|Nastavení vlastností a zarovnání]]

=== Text ===
Nástrojem textu můžete napsat a naformátovat text. Po vybrání druhým tlačítkem vlevo nahoře stačí kliknout na plátno a začít psát. Formátování se provádí panelem, který se objeví vždy po vybrání textového objektu (viz obrázek ''Panel formátování''). Lze nastavit styl písma, velikost písma, barvu písma, neprůhlednost (nastavuje se posuvníkem), tučnost písma (5 možností tloušťky), kurzívu, podržení, možnosti zarovnání (má smysl pouze u více řádkových textů). Poslední tlačítko vyvolá formulář pro vložení (speciálních) unicode znaků (viz obrázek ''Vložení unicode znaků'').

[[Soubor: kdenlive_titulky_2.png|rám|střed|Panel formátování]]

[[Soubor: kdenlive_titulky_2_5.png|rám|střed|Vložení unicode znaků]]

=== Obdélník ===
Po stisknutí třetího tlačítka v levém horním rohu můžete na plátno nakreslit obdelník. Po jeho dokreslení budete přepnuti zpět na nástroj výběru a můžete nakreslený objekt přesunovat do přesné pozice. Dodatečná úprava velikosti se provádí tahem za okraje obdélníku nebo v panelu pozicování.

V nastavení (viz obrázek ''Panel parametrů obdélníku'') máte možnost nastavit barvu a neprůhlednost pozadí, barvu, neprůhlednost a šířku čáry. Na obrázku ''Panel parametrů obdélníku'' je vybraný obdélník vyplněn z 50% světle modrou barvou a orámován zcela neprůhlednou tmavěmodrou barvou.

[[Soubor: kdenlive_titulky_3.png|rám|střed|Panel parametrů obdélníku]]

=== Obrázek a pozadí ===
Po kliknutí na čtvrté tlačítko v levém horním rohu budete dotázáni na obrázek, který má být vložen na plátno. Zobrazí v levém horním rohu titulků, přetažením jej můžete posunout do správné pozice. Pozicování a rozměry můžete upravit v panelu pozicování.

''Obrázek nemá žádné možnosti nastavení, a proto pokud budete chtít obrázek zaměnit za jiný, budete jej muset smazat a vložit znovu.''

Barvu a neprůhlednost pozadí titulků jako celku lze nastavit v kartě Pozadí také v pravém panelu okna (viz obrázek ''Nastavení pozadí'').

[[Soubor: kdenlive_titulky_5.png|střed|rám|Nastavení pozadí]]

=== Animace ===
Možnosti animace nejsou rozsáhlé, protože se objevily teprve v Kdenlive 0.7.6. Prozatím můžete rozpohybovat titulek jako celek a tím vytvořit dojem jedoucích titulků.

Pro nastavení počáteční pozice titulku stiskněte v kartě Animace (viz ''Nastavení animace'') tlačítko Upravit začátek, na plátně se vám ukáže zelený rámeček s velkým nápisem Start, ten uchopte a přesuňte do počáteční pozice. Po dokončení umisťování stiskněte tlačítko Upravit začátek. Pro upravu konečné pozice je postup obdobný, pouze rámeček je červené barvy.

Počáteční pozici můžete při upravování také zmenšit nebo zvětšit, a to buďto tažením za hrany rámečku nebo kliknutím na jedno z tlačítek 50%, 100%, 200% v kartě Animace.

Pro přesné nastavení pozice můžete použít tlačítka pro zarovnání (viz obrázek ''Nastavení vlastností a zarovnání''). Výslednou animaci si můžete prohlédnout až v monitoru klipu po dokončení editace.

[[Soubor: kdenlive_titulky_6.png|rám|střed|Nastavení animace]]

[[Soubor: kdenlive_titulky_7.png|rám|střed|Nastavení počáteční a konečné pozice animace]]

Titulek daný stejný nastavením jako obrázek ''Nastavení počáteční a konečné pozice animace'' se postupně zmenší a přesune z pravého dolního rohu do záběru tak, aby ho celý vyplnil.

=== Načítání, ukládání, použití šablon ===
Vytvořený titulek si můžete z nástroje pro vytváření titulků uložit nebo načíst (rozbalené menu je ukázáno na obrázku 6.18). Každé uložené titulky můžete načíst jako šablonu přes volbu Přidat titulky dle šablony z kontextové nabídky struktury projektu. Dvojklikem na přidanou šablonu můžete nastavit text, který nahradí všechny řetězce %s v načtených titulcích.

[[Kategorie:Kdenlive|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>jsawa2dscm6tm8sojnn2g2dhz7bxry8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kdenlive/Renderování</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5402</id>
    <revision>
      <id>38387</id>
      <parentid>34932</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:29:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5883" xml:space="preserve">Pro vytvoření finálního výstupu projektu budete potřebovat renderování. Při renderování dojde ke spojení všech efektů, přechodů a stop dohromady tak, jak byly vidět v monitoru projektu. Vznikne tím jeden kompaktní soubor jehož typ závisí na nastaveních - lze jednoduše vytvořit výstup použitelný k vytvoření DVD, pro webovou stránku, multimediální přehrávače nebo pro mobilní zařízení.

== Výběr časové osy ==
Výběr časové osy se používá pro označení části časové osy, kterou lze samostatně vyrenderovat. Výběr je označen zeleným obdélníkem v hlavičce časové osy (viz obrázek ''Výběr časové osy'') a zároveň je zobrazen v monitoru projektu.

[[Soubor: kdenlive_vyber.png|rám|střed|Výběr časové osy]]

Výběr můžete roztáhnout tažením okrajových bodů nebo nastavením začátku a konce výběru v monitoru projektu. Posouvat celý výběr můžeme uchopením za světlejší zelený obdelníček uprostřed výběru, to však lze jen v hlavičce časové osy.

== Renderovací formulář ==
První krok - zobrazení formuláře s volbami renderování provedete stiskem tlačítka Renderovat v nástrojové liště nebo přes hlavní menu Projekt » Renderovat. Objeví se stejné okno jako na obrázku ''Renderovací formulář''. V tomto okně lze nastavit všechny volby ohledně renderování.

[[Soubor: kdenlive_renderovani_1.png|rám|střed|Renderovací formulář]]

=== Výběr cíle renderování ===

První, co musíte vybrat, je cíl renderování - ten je dán způsobem, jakým má být používán výstup - výstup pro DVD bude jiný než pro mobilní telefon apod. V tabulce najdete přehled základních cílů.
{| class=&quot;wikitable&quot;
! Volba
! Způsob použití
|-
| Do souboru
| Použijte v případě, že video má být přehráváno v počítači, multimediálním centru apod.
|-  	 
|DVD
|Použijte v případě, že chcete výstup v budoucnu použít pro vytvoření DVD.
|-  	 
|Pouze audio
|Použijte v případě, že potřebujete na výstupu pouze zvukovou stopu.
|-  	 
|Webová stránka
|Použijte v případě, že zamýšlíte umístit video na webovou stránku, například youtube, vimeo apod.
|- 	 
|Multimediální přehrávače
|Použijte v případě, že chcete video ve formátech vázaných na specifický přehrávač, například Windows media player nebo Apple Quicktime.
|-  	 
|Bezztrátový / HQ
|Použijte v případě, že chcete zachovat co nejkvalitnější výstup.
|-  	 
|Mobilní zařízení
|Použijte v případě, že hodláte video přehrávat na mobilním telefonu, komunikátoru apod.
|}

=== Výstupní soubor ===
Je potřeba nastavit umístění a jméno výstupního souboru. Přípona se bude měnit automaticky podle vybraného profilu.

=== Výběr profilu ===
Nejdůležitější volba se týka renderovacího profilu. Výběr profilů je závislý na vybraném cíli a jejich něco přes 100. Je obtížné jednoznačně doporučit, který profil je nejlepší. Konkrétní výstup pak vyzkoušejte a podívejte se na něj jak na počítači, tak v případě výstupu na DVD i na televizi, a zvolte kompromis mezi velikostí a kvalitou.

{| class=&quot;wikitable&quot;
! Volba
! Způsob použití
|-
|Do souboru
|Nejčastější jsou kodeky z rodiny MPEG-4, Xvid4 a H.264. Volte kodek s dostatečným datovým tokem.
|-  	 
|DVD
|Zde nevybíráte kodek, ale je potřeba zvolit správnou normu a poměr stran.
|- 	 
|Pouze audio
|Pouze nekomprimované WAV. Zvolte správnou vzorkovací frekvenci (bitrate) - u nás se nejčastěji používá 44.1 kHz, DVD však ve většině případů používají 48 kHz
|-  	 
|Webová stránka
|Můžete vybrat pro který video server se má video (rozlišení a snímková frekvence) optimalizovat.
|-  	 
|Multimediální přehrávače
|Vyberte dle cíleného přehrávače.
|-  	 
|Bezztrátový / HQ
|Vyberte dle požadovaných výsledků.
|-  	 
|Mobilní zařízení
|Vyberte dle požadovaného zařízení.
|}
''Kvalitnějšího obrazu zpravidla dosáhnete použitím dvouprůchodového renderovacího profilu.''

=== Další volby renderování ===
Pod volbou profilu můžete vybrat Řádkování, to ponechte na volbě Automaticky. Pokud nechcete exportovat audio, odškrtněte volbu Exportovat audio. Přeškálováním (zmenšením rozlišení obrazu) můžete dosáhnout značeného zmenšení velikosti souboru za cenu ztráty kvality detailů.

Volbou Po dokončení přehrát výsledný soubor můžete ovlivnit, zda se po dokončení přehrávání otevře přehráváč a zkusí výsledné video přehrát. Při volbě cíle DVD se objeví ještě volby Otevřít DVD průvodce po skončení renderování a Vytvořit kapitoly na základě zarážek. Při volbě cíle Webová stránka se objeví volba Otevřít prohlížeč po skončení prohlížení - při zaškrnutí této volby bude otevřen prohlížeč se stránkou pro upload videa v závislosti na vybraném profilu (při vybrání profilu YouTube se automaticky otevře uploadovací stránka na YouTube).

Těsně nad tlačítkem Renderovat je trojice přepínačů, kterými můžete přepínat, zda-li se má vyexportovat celý projekt, výběr časové osy nebo chcete vybrat zarážky, jako krajní body výběru.

Po dokončení všech nastavení stačí stiskem tlačítka Renderovat zahájit renderování.

=== Fronta úloh ===
Můžete pustit i více uloh zaráz, z různých projektů, ale i ze stejného, například vyexportovat pouze první a poslední scénu apod. U každé úlohy vidíte kromě jména i průběh a odhadovaný čas. V případě, že aktuální uživatel má oprávnění vypnout počítač, můžete využít volby Vypnout počítač po dokončení renderování.

[[Soubor: kdenlive_renderovani_2.png|rám|střed|Fronta úloh]]

[[Kategorie:Kdenlive|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>hru64ol3xc3dazjnt8z6xdtp3dgeoz1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kdenlive/Vytváření DVD</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5403</id>
    <revision>
      <id>38391</id>
      <parentid>34938</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:29:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3678" xml:space="preserve">Pro vytváření DVD musíte mít nainstalován programy DVDAuthor a mkisofs. Pokud jste vybrali typ renderování DVD a zaškrtli volbu Otevřít DVD průvodce po skončení renderování nebo vybrali volbu Soubor » Průvodce DVD z hlavního menu, uvidíte tento formulář:

V prvním kroku (viz obrázek ''Vytváření DVD krok 1'') vyberte formát (ve střední Evropě je nečastěji používaný formát PAL, poměr stran vyberte tak, aby se shodoval se poměrem stran používaného videa). Volitelně můžete přidat předfilm. Tlačítky pod seznamem souborů přidejte všechny požadované soubory (přidat můžete pouze VOB a MPEG soubory) a setřiďte je do chronologického pořadí (shora dolů). Poté pokračujte tlačítkem Další do dalšího kroku.

[[Soubor: kdenlive_pruvodce_dvd_1.png|rám|střed|Vytváření DVD krok 1]]

[[Soubor: Farm-Fresh_information.png]] ''Nad spodní řadou tlačítek se zobrazuje, kolik místa na DVD (o kapacitě 4.7 GB) je ještě volných.''

V dalším kroku (viz obrázek ''Vytváření DVD krok 2'') máte možnost nastavit kapitoly jednotlivých filmových souborů. Po vybrání filmového souboru stačí v náhledovém okně vybrat pozici nové kapitoly a zmáčknout tlačítko Přidat kapitolu. Pokud chcete kapitolu smazat, stačí vybrat její čas v seznamu a zmáčknout Smazat kapitolu.

Kapitoly budete moci použít v dalším kroku, ve kterém přijde na řadu tvorba menu.

[[Soubor: kdenlive_pruvodce_dvd_2.png|rám|střed|Vytváření DVD krok 2]]

V dalším lze vytvořit menu. Ovládacími prvky nalevo od náhledové plochy (viz obrázek ''Vytváření DVD krok 3'') můžete přidávat, mazat tlačítka, přibližovat a oddalovat náhled. Tlačítky se manipuluje tažením. Vlasnosti aktuálně vybraného tlačítka lze nastavit v kartě Tlačítko nad náhledovou plochou. V rozbalovacím seznamu Cíl můžete vybrat, který soubor, popřípadě která kapitola, se má pustit po stisknutí - ukázkový seznam můžete vidět na obrázku ''Seznam kapitol''. Zaškrtnutí volby Zpět do menu se po skončení přehrávání objeví menu (nezakšrtnutí volby způsobí pokračování následujícím souborem).

Barvy tlačítka se nastavují v následujícím pořadí (na obrázku ''Vytváření DVD krok 3'' zleva) - normální barva, barva, pokud je tlačítko vybráno a stisknuté tlačítko.

Pokud menu nepotřebujete a stačí vám, že se DVD začne ihned přehrávat, odškrtněte volbu Vytvořit základní menu a pokračujte do dalšího kroku.

[[Soubor: kdenlive_pruvodce_dvd_3.png|rám|střed|Vytváření DVD krok 3]]

[[Soubor: kdenlive_pruvodce_dvd_4.png|rám|střed|Seznam kapitol]]

V kartě Pozadí (viz obrázek ''Nastavení pozadí menu'') můžete na pozadí menu nastavit barvu, obrázek nebo video.

[[Soubor: kdenlive_pruvodce_dvd_5.png|rám|střed|Nastavení pozadí menu]]

V posledním kroku vyberte složku pro dočasná data. Měl by v ní být dostatek místa, vyberte požadované umístění a jméno výsledného obrazu DVD. Proces začnete stisknutím tlačítka Vytváření ISO obrazu.

[[Soubor: kdenlive_pruvodce_dvd_6.png|rám|střed|Vytváření DVD krok 4]]

[[Soubor:Farm-Fresh bug.png]] ''Tlačítko Dokončit uzavírá formulář bez vytvoření DVD''

[[Soubor: Farm-Fresh_lightbulb.png]] ''Může se hodit dané DVD uložit a načíst někdy příště, k tomu slouží tlačítka Načíst a Uložit ve spodní části okna.''

[[Soubor: Farm-Fresh_lightbulb.png]] ''Možnosti exportu DVD nejsou zatím přiliš rozvinuté; pokud potřebujete víc, zkuste sáhnout po DVDStyleru7.2.''

[[Kategorie:Kdenlive|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>hppwevaad33hff8pq1q7byp0kapono6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kdenlive/Pokročilé vlastnosti</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5404</id>
    <revision>
      <id>38383</id>
      <parentid>34928</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:29:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6529" xml:space="preserve">== Dávky ==
V nedávné verzi se objevila i možnost místo renderování vygenerovat dávku - skript příkazové řádky. Dávka se vytváří z renderovacího dialogu, kde provedete příslušná nastavení (stejně jako při renderování) a poté místo tlačítka Renderovat rozbalte šipkou nabídku a z ní vyberte Vygenerovat dávku (viz obrázek ''Vytvoření dávky''). Budete dotázáni na jméno dávky a po potvrzení bude dávka uložena ve složce výchozí umístění/scripts/ (přesnou cestu v dialogu také uvidíte). Po vytvoření budete přepnuti do karty Dávky (viz obrázek ''Seznam vygenerovaných dávek''). Zde můžete dávku zahájit nebo smazat. Při zahájení dávky budete přepnuti do karty Fronta úloh, kde vznikne nová úloha.

[[Soubor: kdenlive_davka_1.png|střed|rám|Vytvoření dávky]]

[[Soubor: kdenlive_davka_2.png|střed|rám|Seznam vygenerovaných dávek]]

== Překódování ==
Volba překódování klipu se objevila ve verzi 0.7.5, můžete tak rychle převést klip do jiného formátu. Překódovat klip můžete v aktuálním projektu vybráním profilu (výstupu) z podnabídky Překodování z kontextové nabídky klipu. Libovolný klip, nehledě na otevřený projekt, můžete překódovat přes hlavní menu Soubor » Překódovat klip, kde v prvním kroku budete dotázáni na soubor, který chcete překódovat. V dalším kroku už uvidíte stejný formulář (viz obrázek ''Překódování klipu''). Pokud jste přišli přes hlavní menu, nezapomeňte vybrat profil. Převod bude zahájen po stisknutí tlačítka Start.

[[Soubor: kdenlive_prekodovat.png|rám|střed|Překódování klipu]]

Pod oknem s parametry FFMPEGU a stavem překódování máte možnost určit, zda se má nový klip automaticky přidat do projektu a jestli se má okno po skončení zavřít. Jednotlivé profily překódování lze spravovat z hlavního menu Nastavení » Nastavit Kdenlive v záložce Překódování (viz obrázek ''Nastavení profilů pro překódování''). Nastavení je velice strohé, tlačítky Přidat profil a Smazat profil se provádí správa položek, editace dvojitým kliknutím na položku a zápisem. Samotná nastavení profilu se zadávají jako parametry FFMPEGu.

[[Soubor: kdenlive_prekodovat_2.png|rám|střed|Nastavení profilů pro překódování]]

== Vyčištění projektu ==
Při práci s většími projekty se vám nakupí v adresáři, který kdenlive používá pro ukládání audio a video miniatur, spousta souborů, které už nemusí být potřeba (například byly odebrány z projektu, zduplikovány...). Takové soubory lze odstranit přes formulář vyvolaný přes hlavní menu Projekt » Vlastnosti projektu v kartě Projektové soubory (viz obrázek ''Vyčištění projektu'').

Odstranit můžete nepoužívané klipy z časové osy nebo zcela vyprázdnit dočasnou paměť miniatur - u obou možností je vidět, kolik místa se tím uvolní.

[[Soubor: kdenlive_vycisteni.png|rám|střed|Vyčištění projektu]]

== Správa projektových profilů ==
Vývojáři Kdenlive se snaží myslet na různorodé použití jejich programu, nemusí se však vždy trefit do vašich požadavků, popřípadě specifik vaší kamery nebo požadovaného výsledku. Profily proto nejsou omezené a můžete jednoduše přidat další.

Do nastavení profilu rozlišení se dostanete přes hlavní menu Nastavení » Spravovat projektové profily (viz obrázek ''Správa projektových profilů'').

[[Soubor: kdenlive_profily1.png|rám|střed|Správa projektových profilů]]

Projektové profily, které vytvořili jiní uživatelé, lze stáhnout z internetu přes volbu Nastavení » Stáhnout nové projektové profily (viz obrázek ''Stažení nových projektových profilů''). Po načtení dat z internetu uvidíte seznam profilů s krátkým popisem, počtem stažení a hodnocením. Výsledky můžete řadit podle tří kritérií - Poslední, Nejvíce stažení, Nejlépe hodnoceno. Instalace/odinstalace se provádí kliknutím na tlačítko u příslušné položky.

[[Soubor: kdenlive_ziskani_projektovych_profilu.png|rám|střed|Stažení nových projektových profilů]]

== Stažení nových přechodů postupného mizení ==
Rozšířit množství přechodů můžete stažením dalších obrázků k přechodům postupného mizení přes volbu Nastavení » Stáhnout nové přechody postupného mizení. Dialog vypadá shodně jako pro stahování projektových profilů (viz obrázek ''Stažení nových přechodů postupného mizení''), navíc jsou však zobrazeny náhledové obrázky jednotlivých přechodů.

[[Soubor: kdenlive_ziskani_prechodu_postupneho_zmizeni.png|rám|střed|Stažení nových přechodů postupného mizení]]

== Správa renderovacích profilů ==
Kdenlive přichází s řádově stovkou profilů, ze kterých vybíráte při renderování. Jejich přidávání a úprava se provádí v renderovacím dialogu a slouží k tomu následující sada tlačítek zobrazených na obrázku ''Tlačítka pro správu renderovacích profilů''. Levým tlačítkem lze zobrazit šedý box s parametry profilu, třetím tlačítkem zprava upravujete aktuálně vybraný profil. Druhým tlačítkem zprava můžete vytvořit nový profil (viz obrázek ''Přidání nového renderovacího profilu''). Prvním tlačítkem zprava pak můžete profil smazat.

[[Soubor: kdenlive_profily2.png|rám|střed|Tlačítka pro správu renderovacích profilů]]

[[Soubor: Farm-Fresh_information.png]] ''Vestavěné renderovací profily nelze upravit, ani smazat!''

Při přidání se zkopírují parametry od aktuálně vybraného profilu. Upravte je podle potřeb, vyberte cíl renderování, skupinu a pojmenování. Po potvrzení stiskem tlačítka OK se profil objeví ve zadané skupině, vedle jména se objeví srdíčko (ta označují vámi vytvořené profily).

[[Soubor: Kdenlive_profily3.png|rám|střed|Přidání nového renderovacího profilu]]

== Stažení renderovacích profilů ==
Stejně jako projektové profily lze stáhnout i profily pro závěrečné renderování projektu. To lze učinit přes Nastavení » Stáhnout nové renderovací profily (viz obrázek ''Stažení nových renderovacích profilů''). Dialog vypadá shodně jako pro stažení projektových profilů či přechodů postupného mizení.

[[Soubor: kdenlive_ziskani_renderovacich_profilu.png|rám|střed|Stažení nových renderovacích profilů]]

[[Kategorie:Kdenlive|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>c6bc83rf6eeglcippjclnt54dyfd3re</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Praktická elektronika/Radiopřijímače</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5412</id>
    <revision>
      <id>38493</id>
      <parentid>26241</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:30:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="351" xml:space="preserve">Rádiopříjmač je zařízení které převádí rádiové vlny na slyšitelné zvukové vlny (zvuk).

[[Soubor:AIWA CSD-ES100 Compact Disc Stereo Radio Cassette Recorder.jpg|náhled|200px|Rádiopříjmač kombinovaný s CD přehrávačem a magnetofonem.]]

[[Soubor:Obr2ppz.jpg|náhled|200px]]

[[Kategorie:Praktická elektronika|Radiopřijímače]]</text>
      <sha1>253teh32r6usrl3wyje1wcdkeg3y75r</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ruština</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5426</id>
    <revision>
      <id>38534</id>
      <parentid>38088</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1391" xml:space="preserve">[[Soubor:Russian_language_status_and_proficiency_in_the_World.svg|náhled|Rozšíření ruštiny]]

'''Ruština''' je nejrozšířenější slovanský jazyk a jeden ze šesti jazyků OSN. Počet mluvčích přesahuje 250 milionů. Zapisuje se odlišným písmem, takzvanou cyrilicí. Cyrilici používané v Rusku se častěji říká ''[[/Azbuka|azbuka]]''.

[[Soubor:Knowledge of Russian EU map.svg|náhled|Rozšíření ruštiny v Evropě]]
V době Studené války, kdy Sovětský Svaz ovlivňoval dění ve východní Evropě, se v zemích takzvaného Východního Bloku vyučovala ruština jako druhý jazyk. Spousta lidí, která období socialismu prožila, si základy ruského jazyka stále pamatuje.

Ruština se používá v zemích bývalého Sovětského Svazu, zmíněné Východní Evropě a dalších zemích včetně Číny, Izraele, Mongolska i Spojených států.

Vzhledem k tomu, že se Rusko dá považovat za světovou velmoc či dokonce supervelmoc, mohou být znalosti ruštiny k užitku.

== Obsah ==
* [[/Azbuka|Azbuka]]
* Slovní zásoba
** [[/Dny v týdnu|Dny v týdnu]]
** [[/Měsíce v roce|Měsíce v roce]]
** [[/Roční období|Roční období]]
** [[/Základní číslovky|Základní číslovky]]
** [[/Řadové číslovky|Řadové číslovky]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Ruština}}
* [[w:ru:|Ruská Wikipedie]]

[[Kategorie:Ruština| ]]</text>
      <sha1>p08mlfpsbjtj86wk7tdbswqzo8ewc0w</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ruština/Azbuka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5427</id>
    <revision>
      <id>28040</id>
      <parentid>21813</parentid>
      <timestamp>2015-02-13T14:30:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>88.102.147.65</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1122" xml:space="preserve">'''Azbuka''' je výraz označující ruskou cyrilici – písmo, které se používá k zapsání ruštiny a jí blízkých jazyků. Písmena v abecedě jsou seřazena tak, jak jdou po sobě.

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|-
! Velká písmena
| А || Б || В || Г || Д || Е || Ё || Ж || З || И || Й || К || Л || М || Н || О || П || Р || С || Т || У || Ф || Х || Ц || Ч || Ш || Щ || Ъ || Ы || Ь || Э || Ю || Я
|-
! Malá písmena
| а || б || в || г || д || е || ё || ж || з || и || й || к || л || м || н || о || п || р || с || т || у || ф || х || ц || ч || ш || щ || ъ || ы || ь || э || ю || я
|-
! Přepis
| a || b || v || g || d || e || jo || ž || z || i || j || k || l || m || n || o || p || r || s || t || u || f || ch || c || č || š || šč || &lt;nowiki&gt;''&lt;/nowiki&gt; || y || ' || è || ju || ja
|-
! Výslovnost
| a || b || v || g || d || je || jo || ž || z || i || j || k || l || m || n || o || p || r || s || t || u || f || ch || c || č || š || šč || tvrdý znak || y || měkký znak || e || ju || ja
|}

[[Kategorie:Ruština]]</text>
      <sha1>j1smzii2kto8dpkzd5vamz1jdtto07r</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ruština/Dny v týdnu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5428</id>
    <revision>
      <id>39057</id>
      <parentid>38756</parentid>
      <timestamp>2019-02-20T19:47:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>178.209.141.46</ip>
      </contributor>
      <comment>Někdo omylem napsal dvě o místo jednoho.</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1660" xml:space="preserve">''Dny v týdnu v ruském jazyce.''

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Den česky
! Den rusky
! Výslovnost
|-
| pondělí
| понедельник
| [http://www.languagehelpers.com/words_phrases/Russian/Learn.php?language=Russian&amp;cat=57&amp;scats=Days%20of%20the%20week&amp;author=83&amp;phraseid=581 zde]
|-
| úterý
| вторник
| [http://www.languagehelpers.com/words_phrases/Russian/Learn.php?language=Russian&amp;cat=57&amp;scats=Days%20of%20the%20week&amp;author=83&amp;phraseid=582 zde]
|-
| středa
| среда
| [http://www.languagehelpers.com/words_phrases/Russian/Learn.php?language=Russian&amp;cat=57&amp;scats=Days%20of%20the%20week&amp;author=83&amp;phraseid=583 zde]
|-
| čtvrtek
| четверг
| [http://www.languagehelpers.com/words_phrases/Russian/Learn.php?language=Russian&amp;cat=57&amp;scats=Days%20of%20the%20week&amp;author=83&amp;phraseid=584 zde]
|-
| pátek
| пятница
| [http://www.languagehelpers.com/words_phrases/Russian/Learn.php?language=Russian&amp;cat=57&amp;scats=Days%20of%20the%20week&amp;author=83&amp;phraseid=585 zde]
|-
| sobota
| суббота
| [http://www.languagehelpers.com/words_phrases/Russian/Learn.php?language=Russian&amp;cat=57&amp;scats=Days%20of%20the%20week&amp;author=83&amp;phraseid=586 zde]
|-
| neděle
| воскресенье
| [http://www.languagehelpers.com/words_phrases/Russian/Learn.php?language=Russian&amp;cat=57&amp;scats=Days%20of%20the%20week&amp;author=83&amp;phraseid=587 zde]
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Fráze česky
! Fráze rusky
! Výslovnost
|-
| Který den je dnes?
| Какой сегодня день?
| [http://www.languagehelpers.com/words_phrases/Russian/Learn.php?language=Russian&amp;cat=57&amp;scats=Days%20of%20the%20week&amp;author=83&amp;phraseid=588 zde]
|}

[[Kategorie:Ruština]]</text>
      <sha1>27di6nzogoetyoiyuxl6mtitri2vhvt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ruština/Měsíce v roce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5429</id>
    <revision>
      <id>43527</id>
      <parentid>43522</parentid>
      <timestamp>2021-04-09T14:07:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Editace uživatele „[[Special:Contributions/2001:1AE9:54:4600:F8EC:EE52:F6DA:849D|2001:1AE9:54:4600:F8EC:EE52:F6DA:849D]]“ ([[User talk:2001:1AE9:54:4600:F8EC:EE52:F6DA:849D|diskuse]]) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:Hugo|Hugo]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2232" xml:space="preserve">''Měsíce v roce v ruském jazyce.''

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Česky
! Rusky
! Výslovnost
|-
| leden
| январь
| [http://www.languagehelpers.com/words_phrases/Russian/Learn.php?language=Russian&amp;cat=58&amp;scats=Months%20of%20the%20year&amp;author=83&amp;phraseid=590 zde]
|-
| únor
| февраль
| [http://www.languagehelpers.com/words_phrases/Russian/Learn.php?language=Russian&amp;cat=58&amp;scats=Months%20of%20the%20year&amp;author=83&amp;phraseid=591 zde]
|-
| březen
| март
| [http://www.languagehelpers.com/words_phrases/Russian/Learn.php?language=Russian&amp;cat=58&amp;scats=Months%20of%20the%20year&amp;author=83&amp;phraseid=592 zde]
|-
| duben
| апрель
| [http://www.languagehelpers.com/words_phrases/Russian/Learn.php?language=Russian&amp;cat=58&amp;scats=Months%20of%20the%20year&amp;author=83&amp;phraseid=593 zde]
|-
| květen
| май
| [http://www.languagehelpers.com/words_phrases/Russian/Learn.php?language=Russian&amp;cat=58&amp;scats=Months%20of%20the%20year&amp;author=94&amp;phraseid=594 zde]
|-
| červen
| июнь
| [http://www.languagehelpers.com/words_phrases/Russian/Learn.php?language=Russian&amp;cat=58&amp;scats=Months%20of%20the%20year&amp;author=83&amp;phraseid=595 zde]
|-
| červenec
| июль
| [http://www.languagehelpers.com/words_phrases/Russian/Learn.php?language=Russian&amp;cat=58&amp;scats=Months%20of%20the%20year&amp;author=83&amp;phraseid=596 zde]
|-
| srpen
| август
| [http://www.languagehelpers.com/words_phrases/Russian/Learn.php?language=Russian&amp;cat=58&amp;scats=Months%20of%20the%20year&amp;author=83&amp;phraseid=597 zde]
|-
| září
| сентябрь
| [http://www.languagehelpers.com/words_phrases/Russian/Learn.php?language=Russian&amp;cat=58&amp;scats=Months%20of%20the%20year&amp;author=83&amp;phraseid=598 zde]
|-
| říjen
| октябрь
| [http://www.languagehelpers.com/words_phrases/Russian/Learn.php?language=Russian&amp;cat=58&amp;scats=Months%20of%20the%20year&amp;author=83&amp;phraseid=599 zde]
|-
| listopad
| ноябрь
| [http://www.languagehelpers.com/words_phrases/Russian/Learn.php?language=Russian&amp;cat=58&amp;scats=Months%20of%20the%20year&amp;author=83&amp;phraseid=600 zde]
|-
| prosinec
| декабрь
| [http://www.languagehelpers.com/words_phrases/Russian/Learn.php?language=Russian&amp;cat=58&amp;scats=Months%20of%20the%20year&amp;author=83&amp;phraseid=601 zde]
|}

[[Kategorie:Ruština]]</text>
      <sha1>ssli6fkcy3q86l9dntpcqegx41jz5z4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ruština/Základní číslovky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5430</id>
    <revision>
      <id>45289</id>
      <parentid>45288</parentid>
      <timestamp>2022-03-14T07:57:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze 45288 od uživatele [[Special:Contributions/91.225.86.154|91.225.86.154]] ([[User talk:91.225.86.154|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1948" xml:space="preserve">''Základní číslovky v ruském jazyce.''

== 0 ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Číslovka
! Rusky
|-
| 0 || нуль (ноль)
|}

== 1–20 ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Číslovka
! Rusky
! Číslovka
! Rusky
|-
| 1 || один || 11|| одиннадцать
|-
| 2 || два || 12 || двенадцать
|-
| 3 || три || 13 || тринадцать
|-
| 4 || четыре || 14 || четырнадцать
|-
| 5 || пять || 15 || пятнадцать
|-
| 6 || шесть || 16 || шестнадцать
|-
| 7 || семь || 17 || семнадцать
|-
| 8 || восемь || 18 || восемнадцать
|-
| 9 || девять || 19 || девятнадцать
|-
| 10 || десять || 20 || двадцать
|}

== 21-29  ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Číslovka
! Rusky
|-
| 21 || двадцать один
|-
| 22 || двадцать два
|-
| 23 || двадцать три
|-
|24
|Двадцать четыре
|-
|25
|Двадцать пять 
|-
|26
|Двадцать шесть 
|-
|27
|Двадцать семь
|-
|28
|Двадцать восемь
|-
|29
|Двадцать девять 
|}

== 30–90 ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Číslovka
! Rusky
|-
| 30 || тридцать
|-
| 40 || сорок
|-
| 50 || пятьдесят
|-
| 60 || шестьдесят
|-
| 70 || семьдесят
|-
| 80 || восемьдесят
|-
| 90 || девяносто
|}

== 100–101 ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Číslovka
! Rusky
|-
| 100 || сто
|-
| 101 || сто один
|}

== 200-900 ==

== Ostatní ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Číslovka
! Rusky
|-
| 1000 || тысяча
|-
| 2000 || две тысячи
|-
| 5000 || пять тысяч
|-
| 10 000 || десять тысяч
|-
| 100 000 || сто тысяч
|-
| 1 000 000 || один миллион
|-
| 2 000 000 || два миллиона
|-
| 1 000 000 000 || один миллиард
|-
| 2 000 000 000 || два миллиарда
|}

[[Kategorie:Ruština]]</text>
      <sha1>3mk5xm7x061ug7jofwyl49e7g03b205</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Příručka pro hudebníky/Stereo zvuk při živém hraní</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5431</id>
    <revision>
      <id>43966</id>
      <parentid>43771</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:34:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze 43771 od uživatele [[Special:Contributions/Sesily Kraight|Sesily Kraight]] ([[User talk:Sesily Kraight|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3176" xml:space="preserve">Stereo zvuk láká mnoho kytaristů především díky jeho prostorovosti, která umocňuje celkový výraz hry. Stereo zvuk lze s výhodou použít doma nebo ve studiu, kde je použití celkem snadné a nebude dále rozebíráno. Avšak u živých vystoupení už to není tak jednoznačné.

Před tím, než začnete řešit stereo výbavu pro Live hraní, pak je vhodné zvážit, jestli je to vůbec vhodné. Např. v kapele, kde jsou dva kytaristé, kteří většinu pasáží hrají to samé, není stereo příliš dobře použitelné. Propřípady, kdy jeden kytarista sóluje nebo používá různé ambientní zvuky a druhý hraje doprovod, pak už to má smysl větší. Stereo zvukem jedné kytary lze také efektivně suplovat průraznost zvuku dvou kytar.

Dále jsou uvedena možná řešení stereo zvuku při živém vystupování.

== Stereo zvuk a maximální přenosnost ==
Prakticky nejjednodušší je hrát pouze přes multiefekt se stereo výstupem a signál vést přímo do mixu ke zvukaři a do odposlechů.

Pak se opravdu může stát, že na koncert si nesete jen kytary a podlahový multiefekt. Je to opravdu pohoda a někteří muzikanti tak naživo opravdu hrají. Pokud je v kapele jen jedna kytara, je to poměrně dobře použitelné, ale když se vedle Vás postaví druhý kytarista s lampou, pak může nastat problém s průrazností zvuku z multiefektu.

== Stereo zvuk a mono zesilovač ==
Mnoho kytaristů by chtělo hrát stereo, ale zároveň by neradi přišli o skvělý zvuk a přenosnost, které jim poskytuje jejich lampové kombíčko. I lampové stereo zesilovače nejsou nejlevnější. I v tomto případě to jde, jen potřebujete kvalitní mikrofon a nejlépe odposlech.

Řešení spočívá v tom, že zesilovačem vytvoříte hotový nemodulovaný mono zvuk. Ten sejmete mikrofonem a vedete do efektu, který obstará stereo efekty, reverb, delay. Hotový zvuk pak pošlete do mixu a odposlechů.

Je to vskutku geniální řešení, když máte odposlech v přední části pódia a aparát vzadu. Pak se můžete volně přesouvat dle toho, jaký zvuk potřebujete zrovna slyšet.

== Stereo zesilovač ==
Jedná se asi o nejznámější řešení stereo zvuku.

Potřebujete:
* koncový stereo zesilovač (nebo 2x mono zesilovače)
* min. 2 reproduktory
* 2 mikrofony na snímání zvuku

Zvuk za předzesilovačem aparátu proženete efektovým procesorem a stereo signál dále pošlete do dvou nezávyslých zesilovačů a reproduktorů. Výsledný zvuk je možno sejmout dvěma mikrofony.

Pro tento účel lze s výhodou použít rackové produkty. Další řešení představují kytarové hlavy se stereo koncem:
* [http://www.koch-amps.com/index.php?option=com_content&amp;view=article&amp;id=57&amp;Itemid=27 Koch Supernova 6060]
* Line6 HD 147
* Behringer GMX 1200H
* Behringer LX1200H

== Odkazy ==
Fórum:
* [http://hudebniforum.cz/kytarove-efekty/stereo-efekty-pouzitelnost-na-podiu-t8624.html Stereo efekty - použitelnost na pódiu]
* [http://hudebniforum.cz/mixazni-pulty/zvuceni-nastroju-stereo-t8755.html Zvučení nástroju Stereo]

[[Kategorie:Příručka pro hudebníky|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>8hc9d0xihpxwafi36q1redf9w9tf5kc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ruština/Roční období</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5432</id>
    <revision>
      <id>21823</id>
      <parentid>20220</parentid>
      <timestamp>2011-09-19T23:10:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>optimalizace kódu; oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="197" xml:space="preserve">''Roční období v ruském jazyce.''

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Česky
! Rusky
|-
| Jaro
| Весна
|-
| Léto
| Лето
|-
| Podzim
| Осень
|-
| Zima
| Зима
|}

[[Kategorie:Ruština]]</text>
      <sha1>mf3ek2arbhokhxb0zhpi93dm0sdaknk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maturitní otázky z literatury/intro</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5439</id>
    <revision>
      <id>33757</id>
      <parentid>29593</parentid>
      <timestamp>2017-07-08T08:52:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- zbytečná část textu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="197" xml:space="preserve">:''Tato stránka je částí projektu [[Maturitní otázky z literatury]].''
:''Prosím, ověřte si před použitím informace i z jiných zdrojů - přes všechnu snahu zde mohou zůstat chyby.''</text>
      <sha1>6ltsoq66qf3647ghiibdwokk6djkq1i</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>DjVu/Dokument ve formátu DjVu/Jak vytvořit dokument ve formátu DjVu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5446</id>
    <redirect title="DjVu/Jak vytvořit DjVu dokument nástroji z DjVuLibre" />
    <revision>
      <id>20263</id>
      <timestamp>2010-08-30T20:06:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Want</username>
        <id>2080</id>
      </contributor>
      <comment>Stránka [[DjVu/Dokument ve formátu DjVu/Jak vytvořit dokument ve formátu DjVu]] přemístěna na stránku [[DjVu/Jak vytvořit DjVu dokument nástroji z DjVuLibre]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="71" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[DjVu/Jak vytvořit DjVu dokument nástroji z DjVuLibre]]</text>
      <sha1>k6ssh6pj9c3f72cz0b2d3bajolkocpn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>DjVu/Dokument ve formátu DjVu/Manipulace se stránkami DjVu dokumentu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5447</id>
    <redirect title="DjVu/Manipulace se stránkami DjVu dokumentu" />
    <revision>
      <id>20265</id>
      <timestamp>2010-08-30T20:07:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Want</username>
        <id>2080</id>
      </contributor>
      <comment>Stránka [[DjVu/Dokument ve formátu DjVu/Manipulace se stránkami DjVu dokumentu]] přemístěna na stránku [[DjVu/Manipulace se stránkami DjVu dokumentu]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="61" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[DjVu/Manipulace se stránkami DjVu dokumentu]]</text>
      <sha1>kyah8sncllxk0kuf4citu57n2dyg04o</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>DjVu/Dokument ve formátu DjVu/Textová vrstva DjVu dokumentu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5448</id>
    <redirect title="DjVu/Textová vrstva DjVu dokumentu" />
    <revision>
      <id>20267</id>
      <timestamp>2010-08-30T20:07:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Want</username>
        <id>2080</id>
      </contributor>
      <comment>Stránka [[DjVu/Dokument ve formátu DjVu/Textová vrstva DjVu dokumentu]] přemístěna na stránku [[DjVu/Textová vrstva DjVu dokumentu]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="52" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[DjVu/Textová vrstva DjVu dokumentu]]</text>
      <sha1>p4dqueqsowtf3c8jmlwv1a41avsdku0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:User</title>
    <ns>10</ns>
    <id>5449</id>
    <revision>
      <id>30958</id>
      <parentid>20273</parentid>
      <timestamp>2016-02-20T11:01:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace zatím do obecné</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="157" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;background-color:#f0fff0;font-family:monospace;&quot;&gt;
{{Linux:user}}{{{1}}}
&lt;/div&gt;&lt;noinclude&gt;
[[Kategorie:Šablony:(vše)|{{PAGENAME}}]]
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>1shdntaeecchny0kv4iogfr3w1jghbh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Příručka pro hudebníky/Elektrická kytara a akustický zvuk</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5455</id>
    <revision>
      <id>43953</id>
      <parentid>43756</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:24:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Zrušena verze 43756 od uživatele [[Special:Contributions/Sesily Kraight|Sesily Kraight]] ([[User talk:Sesily Kraight|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6792" xml:space="preserve">== Časté otázky ==
'''Proč řešit akustický zvuk v elektrické kytaře'''&lt;br /&gt;
Pro rozšíření zvukových možností, především pro náhradu zvuku akustické kytary. Demonstrace [http://www.youtube.com/watch?v=tZLOs23Vx6o ZDE] od 5:00.

'''Proč nelze dosáhnout kvalitního akustického zvuku pomocí akustického simulátoru?'''
Klasické magnetické snímače v el. kytaře jsou především ochuzeny o frekvence nad 8kHz a celkově zvuk zabarvují. Tento trvalý ořez se pak dohání špatně jakýmkoliv simulátorem a zvuk z něj pak zní uměle. Pro autentický akustický zvuk je klíčové zachytávat zvuk strun tak, jak doopravdy znějí, tedy nejlépe v celém slyšitelném spektru do 20kHz. To umožní speciálně navržený magnetický snímač u krku nebo piezo snímač v kobylce.

'''Proč řešit zvlášť vedení signálu magnetických snímačů a pieza?'''&lt;br /&gt;
U klasického kytarového aparátu pokračuje zkreslení signálu v předzesilovači a především ořez vysokých frekvencí nad 6kHz kytarovým reproduktorem. Proto akustický zvuk vynikne nejlépe při reprodukci přímo přes PA, odposlechy nebo kombo pro akustické nástroje či klávesy.

== Možnosti snímání akustického zvuku ==

=== Piezo snímač v kobylce ===
- při zasazení do kytary s plným tělem je oproti akustické kytaře téměř zcela omezena náchylnost ke zpětné vazbě
- zachycují lépe dynamické prvky jako údery trsátkem nebo tlumení dlaní
- zvuk pieza je při silném zkreslení oproti magnetickým snímačům tvrdší a méně ohebný

* [http://www.abm-mueller.com/ ABM Guitar Parts]
* [http://www.fishman.com/products/filter/instrument:electric-guitar/type:pickups Fishman Powerbridge] (Carvin, Cort, Ernie Ball, Fender, Parker, Schecter)
* [http://www.graphtech.com/products.html?CategoryID=2 GraphTech Ghost] (Godin Freeway SA). Kit je k dostání na eBay, u Thomanna nebo na [http://www.guitarparts.cz/eshop/?p=productsList&amp;sWord=piezo guitarparts.cz]
* [http://www.lrbaggs.com/pickups/electric-guitar-acoustic-pickup L.R. Baggs X-Bridge, T-Bridge] (Paul Reed Smith)
* [http://www.rmcpickup.com/products.html RMC Pickups] (Godin - most models)

=== Akustický magnetický snímač ===
Jedná se o speciálně navržený magnetický snímač, který zachytává zvuk nejširším slyšitelném spektru.
* [http://www.shadow-electronics.com/web/service/nanomag_technologie.html Shadow NanoMAG].

== Způsoby propojení el. kytary s piezem s aparaturou ==
Většina el. kytar vybavených piezo systémem má dva oddělené výstupy typu jack 6.3 s tím, že když zapojíte kabel jen do jedné zdířky, tak kytara míchá oba signály do tohoto výstupu.

Ve výjimečných případech (většinou u dodatečně montovaných piezo systému) má kytara 1 stereo výstup.

Nabízí se tedy různá řešení, kde každé z nich má výhody i nevýhody. 

=== 1 mono kabel pro oba signály===
+ jednoduché řešení zapojení&lt;br /&gt;
+ přítomnost a poměr signálů si nastavujete přímo na kytaře&lt;br /&gt;
- přítomnost a poměr signálů tím pádem nelze zcela automatizovat do presetů&lt;br /&gt;
- pro přepínání signálu mezi kytarovým a akustickým aparátem/PA je potřeba A/B přepínač&lt;br /&gt;
- pokud A/B přepínač nemáte, tak při hraní piezo snímačem přes mono kytarový aparát/reproduktor ztrácí smysl (pokud pomineme rozdílnou dynamickou odezvu mag. a piezo snímače, tak zvukově srovnatelného výsledku dosáhnete s obyč. mag. snímači s použitím simulátoru akustické kytary, který má dnes již každý multiefekt)&lt;br /&gt;

=== 2 mono kabely - zcela oddělené signály===
+ ideální stav pro automatizovatelnost + maximální kvalitu zvuku&lt;br /&gt;
+ nepotřebujete A/B přepínač&lt;br /&gt;
- pro maximální využití automatizace potřebujete programovatelný nožní přepínač&lt;br /&gt;
- dvojitý kabel (většinou slepený páskou) je méně ohebný, tedy na pódiu méně praktický, nicméně i tak se to často používá&lt;br /&gt;

=== 1 stereo kabel===
+ automatizovatelnost&lt;br /&gt;
+ ohebnější kabel&lt;br /&gt;
- v případě kytary s dvěma mono výstupy je nutnost vyrobit si/zakoupit řešení pro sloučení signálů u kytary a jeho rozdělení na pedalboardu&lt;br /&gt;

== Tipy ==
* Pokud vedete magnet/piezo zvuk z kytary odděleně, nemusíte přepínat páčkou na kytaře. Je ideální použít MIDI kontroler se smyčkami nebo vzdáleně ovladatelný A/B přepínač se spínacím relé, které lze ovládat opět přes MIDI kontroler. Pak můžete zvuk měnit jen vyvoláním presetu v MIDI kontroleru.

== Jak dodělat v el. kytaře piezo ==
Jedná o zásah, se kterým by technický zdatný jedinec neměl mít problém, pokud nejsou třeba kytarářské práce.

== Dostupné kytary ==
Pod následujícími odkazy naleznete aktuálně dostupné kytary s akustickým snímačem (piezo / magnetický / 13-pin synth access)

* [http://www.thomann.de/cz/cat.html?gf=elektricke_kytary_s_piezo_snimacem&amp;oa=pra Thomann].
* [http://kytary.cz/kytary/elektricke-kytary/hybridni/ Kytary.cz]
* [http://hudebnibazar.cz/index.php?kategorie=110100&amp;page=1&amp;fulltext=piez&amp;nabpop=vse&amp;region=&amp;ins=25&amp;order=datum hudebnibazar.cz]
* [http://www.ebay.com/sch/i.html?_odkw=electric+guitar&amp;_osacat=33034&amp;_from=R40&amp;_from=R40&amp;_trksid=p2045573.m570.l1313.TR0.TRC0.H0.Xpiezo.TRS0&amp;_nkw=piezo&amp;_sacat=33034 eBay].

=== Modely - aktuálně vyráběné ===
* [http://www.music-store.cz/testy2.asp?ID=719 Carvin DC400C]
* [http://www.cortguitars.com/_webapp_3832417/M-Custom Cort M-Custom (M900)]
* [http://www.music-man.com/instruments/guitars/john-petrucci.html Ernie Ball Music Man John Petrucci]
* [http://www.godinguitars.com/godinlgxp.htm Godin LGX]
* [http://www.prsguitars.com/hollowbody2/ PRS Hollowbody II]
* [http://www.prsguitars.com/singlecuthollowbody2/ PRS Singlecut Hollowbody II]
* [http://www.prsguitars.com/p22/ PRS P22]
* [http://www.prsguitars.com/p22trem/ PRS P22 Trem]
* [http://www.prsguitars.com/p24trem/ PRS P24 Trem]

=== Modely - již nevyráběné ===

* [http://www.google.cz/search?client=opera&amp;rls=en&amp;q=cort+m800&amp;sourceid=opera&amp;ie=utf-8&amp;oe=utf-8&amp;channel=suggest Cort M800]
* [http://www.google.cz/search?client=opera&amp;rls=en&amp;q=Godin+LGBP&amp;sourceid=opera&amp;ie=utf-8&amp;oe=utf-8&amp;channel=suggest Godin LGBP]
* Ibanez RG7CST
* [http://www.google.com/search?hl=cs&amp;as_qdr=all&amp;num=100&amp;q=Ibanez+RG1620X&amp;btnG=Hledat&amp;lr= Ibanez RG1620X]
* Ibanez RG2120X
* Ibanez S2120X
* Ibanez SA420X
* další [http://ibanez.wikia.com/wiki/Category:Guitar_models_with_a_piezo Ibanez s piezo snímačem]

==Diskuse==
Zde je odkaz na vlákno na hudebniforum.cz:

[https://hudebniforum.cz/elektricke-kytary-s-piezo-snimaci-9048-20 Elektrické kytary s piezo snímači]
[[Kategorie:Příručka pro hudebníky|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>90ilzei98hku256zc5or5xsq5ro3l5b</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Vzájemná poloha bodu a přímky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5456</id>
    <revision>
      <id>34806</id>
      <parentid>29943</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:25:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1963" xml:space="preserve">{{Upravit|Tato stránka|ji}}

:1.[[Bod]] může ležet buď na [[přímka|přímce]] a rozdělit ji na dvě opačné polopřímky.
:2.Jestliže bod leží mimo přímku, pak spolu s ní určuje jedinou rovinu, a proto '''nezáleží''' na tom, zda se zabýváme [[planimetrie|planimetrií]] či [[stereometrie|stereometrií]] (zda se pohybujeme v [[2D|dvojrozměrné]] [[plocha|ploše]] či v [[3D|trojrozměrném]] prostoru).

== Bod ležící na přímce ==
* Zápis: &lt;math&gt;A \in p&lt;/math&gt;
** čteme: (bod) A leží na (přímce) p / (bod) A je elementem (přímky) p (přímka je zde považována za množinu bodů)
* Graficky: '''Prochází'''-li obraz přímky obrazem bodu, bod '''leží''' na přímce.
* [[analytická geometrie|Analyticky]]: Dosadíme-li [[souřadnice bodu]] do [[rovnice přímky]], '''nastane [[rovnost (matematika)|rovnost]]'''.
** souřadnice bodu A: &lt;math&gt;A [3; 4]\,\!&lt;/math&gt;
** obecná rovnice přímky ''p'': &lt;math&gt;2x + 3y - 18 = 0\,\!&lt;/math&gt;
** dosazení: &lt;math&gt;2\cdot3 + 3\cdot4 - 18 = 6 + 12 - 18 = 18 - 18 = 0&lt;/math&gt;
** závěr: &lt;math&gt;A \in p&lt;/math&gt;

== Bod ležící mimo přímku ==
* Zápis: &lt;math&gt;B \notin p&lt;/math&gt;
** čteme: (bod) B neleží na (přímce) ''p'' / (bod) B není elementem (přímky) ''p''
* Graficky: '''Neprochází'''-li obraz přímky obrazem bodu, bod '''neleží''' na přímce.
* [[analytická geometrie|Analyticky]]: Dosadíme-li [[souřadnice bodu]] do [[rovnice přímky]], '''nenastane [[rovnost (matematika)|rovnost]]'''.
** souřadnice bodu B: &lt;math&gt;B [3; 7]\,\!&lt;/math&gt;
** obecná rovnice přímky ''p'': &lt;math&gt;2x + 3y - 18 = 0\,\!&lt;/math&gt;
** dosazení: &lt;math&gt;2\cdot3 + 3\cdot7 - 18 = 6 + 21 - 18 = 27 - 18 = 9 &lt;&gt; 0&lt;/math&gt;
** závěr: &lt;math&gt;B \notin p&lt;/math&gt;

Pokud bod leží mimo přímku, můžeme určit [[vzdálenost bodu od přímky]].

== Externí odkazy ==
[http://www.maths.cz/clanky/analyticka-geometrie-poloha-bodu-vuci-primce.html Poloha bodu vůči přímce]

[[Kategorie:Geometrie]]</text>
      <sha1>6lghuaufk4s8hc6q53d5bp3eyovmrjs</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chov kočky domácí</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5457</id>
    <revision>
      <id>43890</id>
      <parentid>43720</parentid>
      <timestamp>2021-05-05T13:00:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6489" xml:space="preserve">{{Upravit}}

Pod pojmem '''chov [[w:kočka domácí|kočky domácí]]''' nerozumíme pouze jejich šlechtění, ale především jejich spolužití s člověkem a to buď bez možnosti výběhu, s možností výběhu a volný způsob života.

Kočky obdobně jako lidé jsou osobnosti s vlastními potřebami, které je nutné při chovu respektovat. Pokud se rozhodneme mít kočku jako domácího mazlíčka, tak se zavazujeme morálně se o ni starat po dobu 15 - 20 let. Za tuto péči se nám kočka odvděčí svou společností, láskou a oddaností. Péče o kočku nespočívá jen v jejím krmení, ale i ve veterinární péči a v čase, který jí musíme věnovat jako společenskému tvoru.

Chov domácích zvířat je v [[w:Česko|Česku]] upraven zákonem o veterinární péči č. 166/1999 Sb. a místními vyhláškami příslušných obcí.

== Chov kočky domácí bez možnosti výběhu ==
[[Soubor:Abessinierkater1.jpg|náhled|vpravo|250 px| [[w:Habešská kočka|Habešské kočky]]. Zejména čistokrevné kočky jsou chované bez možnosti výběhu v domácnostech majitelů.]]

Kočky chované bez možnosti výběhu se zpravidla dožívají vyššího věku než kočky chované polovolně nebo divoce, protože je u nich minimalizována možnost nákazy nebezpečnými chorobami a zranění. Tyto kočky však nemají možnost obstarat si potravu lovem a trávit život s ostatními kočkami a tím si vytvářet sociální struktury. Proto je potřebné jim zabezpečit náhradní činnost ve formě her (hračky a jejich lov, šplhadla, škrabadla a odpočívadla). Nejvhodnější pro chovatele i kočky samotné je chovat alespoň dvě kočky.
Dalším problémem při tomto chovu koček je potrava. Takovéto kočky nemají možnost výběhu a větší pohybové aktivity a proto se u nich zejména ve starším věku a též u kastrovaných jedinců projevuje [[w:obezita|obezita]]. Kočka je především [[w:masožravec|masožravec]] a proto by maso mělo tvořit převážnou část jejich jídelníčku. Jako doplněk se kočkám podávají různé druhy zeleniny a ovoce. Kočky musí mít stálý přístup k čisté vodě a též k trávě, která jim umožňuje vyzvracení tzv. bezoárů (slepence chlupů vznikající v žaludku slepením chlupů, které kočky spolknou při svém čištění srsti).

Při chovu více koček je třeba zabezpečit pro každou z nich vlastní kočičí WC s podestýlkou a tyto pravidelně měnit.

Kočky chované v domácnostech mohou prožít plnohodnotný život. kočky mají rády výšky a výhledy z oken a toho je možné využít při umístění kočičího stromu (škrabadla a odpočívadla). Na kočičím stromě lze umístit různé zavěšené hračky, které budou kočky lovit. Kočky zvyklé na svůj strom (škrabadlo) nebudou mít tendenci škrábat po nábytku, šplhat po záclonách atd.

== Polovolný a volný chov kočky domácí ==
[[Soubor:Koscat3.jpg|náhled|vpravo|250 px|Volně chované kočky]]
Především na vesnicích je zvykem chovat kočky volně nebo alespoň polovolně. Ty se dokážou zabavit samy v době kdy majitelé nejsou doma, mohou si spolu hrát a tak trávit činorodě čas, ve kterém by se osamělé kočky nudily. Kočka je aktivní převážně v noci a proto v tomto čase bude pudově hledat kořist, kterou by mohla ulovit. Pokud to není jiná kočka, tak bude lovit to, co najde, mohou to být například naše nohy nebo různé jiné předměty.


Kočka s možností volného pohybu vede plnohodnotný kočičí život, Živí se tím co si uloví - většinou drobní hlodavci a hmyz. Městské kočky se živí též odpadky a zbytky, kterými je různí lidé též živí. Nejde však o plnohodnotně vyváženou potravu a proto jsou mnohé divoké kočky hubené a mají nekvalitní srst. Dalším důvodem jsou různí [[w:parazit|paraziti]], kterými jsou napadeny. To vše vede ke zkrácení jejich průměrné délky života.

Volně žijící kočky způsobují i jiné problémy - zejména jde o možnost jejich rychlého přemnožení, neboť kočka je schopná mít koťata třikrát až čtyřikrát ročně (průměrně 4 koťata), která pohlavně dospívají po šestém měsíci života. Dalším problémem je možnost přenosu některých chorob (zejména toxoplazmóza a vzteklina) na člověka.Jedná se o chov, kdy kočky mohou volně chodit venku a vrací se domů obyčejně pro jídlo a u polovolného chovu i pro pohlazení a místo na spaní. Takto chované kočky se však převážně nedožijí vysokého věku, převážně zahynou pod koly aut, nebo na otravy a různé nemoci.

== Výchova kočky domácí ==
Kočka je samostatný tvor a dosti svérázný. Při výchově se nedá postupovat podobně jako u výchovy [[w:pes|psa]]. Přesto je však potřebné od prvního dne dát kočce na vědomí, co může a co ne. Toto se musí provádět důsledně. Kočky jsou citlivé na ostré zvuky a proto, když kočka provádí nežádoucí činnost, zpravidla stačí na ni zasyčet (obdobně jako to provádí dospělá kočka, když se snaží odradit vetřelce). Pokud toto nezabere, doporučuje se použít stříkací pistoli na vodu. Nedoporučuje se však bití, neboť kočka ztratí důvěru a stane se bojácnou. Bití by též mohlo vést k poranění a případnému úhynu kočky.

== Odkazy ==
=== Související články ===
* [[w:Kočka domácí|Kočka domácí]]
* [[w:Anatomie kočky domácí|Anatomie kočky domácí]]
* [[w:Povaha kočky domácí|Povaha kočky domácí]]

=== Literatura ===
* {{Citace monografie
  | příjmení = Pollard
  | jméno = M.
  | titul = Encyklopédia mačky
  | vydavatel = Slovart
  | rok = 2004
  | isbn = 8071458511
}}
* {{Citace monografie
  | příjmení = Verhoef-Verhallenová
  | jméno = Esther
  | titul = Kompletní encyklopedie koček
  | vydavatel = Rebo
  | místo = Čestlice
  | rok = 2000
  | isbn = 8072341588
}}

=== Externí odkazy a zdroje ===

* [http://www.mackysos.sk/ Občianske združenie Mačky SOS] – slovenská databáze koček bez domova, poradenství, informace
* [http://www.kocky-online.cz Kočky], kočky-online.cz – umístění koček z útulků, rady pro chovatele, příběhy
* [http://www.modrykocour.cz/ Modrý kocouř.cz] – rady, fotografie, příběhy, deníčky
* [http://www.citizenlunchbox.com/famous/cats.html The index of famous cats (seznam slavných koček)], anglicky

[[Kategorie:Chov kočky domácí]]</text>
      <sha1>fu3sl5mjpjoakuxpcgewz2xieo244cm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>DjVu/Vývoj DjVu v datech</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5458</id>
    <revision>
      <id>34526</id>
      <parentid>31420</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:22:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9415" xml:space="preserve">O existenci formátu DjVu jsem se prvně dozvěděl v r. 1999, během studií na MU v Brně. Nejstarší zachovaný dokument v tomto formátu (vlastní provenience) byl vytvořen během mých prvních pokusů r. 2003, tehdy ještě na platformě MS Windows aplikací DjVu Solo.

= DjVu dokument verze 16, 17 =

Vývoj DjVu formátu probíhal v AT&amp;T Laboratories v letech 1996-1999. Balík nástrojů pro tvorbu DjVu souborů měl název '''DjVu Shop''. Konverze se prováděla na příkazovém řádku, takže nebylo možné průběžně vizuálně kontrolovat výslednou kvalitu. Volba optimálních parametrů tak byla na zkušenostech a znalostech tvůrce DjVu dokumentů.

První beta verze aplikace '''DjVu Shop''' ukládala dokumenty ve verzi 16 a '''DjVu Shop 2.0 Beta2''' ve verzi 17. V roce 1999 odkoupila práva na '''DjVu Shop''' od AT&amp;T fa. LizardTech.

= DjVu dokument verze 18 =

Protože z uživatelského hlediska nebylo opakované zadávání konverzních parametrů moc praktické, rozšířila firma Lizardtech '''DjVu Shop''' o možnost využívat tzv. ''profil''. Díky tomuto profilu nebylo nutné zadávat pro každou konverzi tyto parametry znovu, ale stačilo pro konverzi zvolit vhodný profil podle typu dokumentu. Tato první komerčně distribuovaná verze aplikace '''DjVu Shop 2.0.2''' ukládala soubory jako DjVu dokument verze 18.

= DjVu dokument verze 20 =

'''Duben 1999'''

= DjVu dokument verze 21 =

'''Září 1999'''

== Rozšíření specifikace ==
=== Nový formát pro svázané dokumenty ===
Aplikace '''DjVu Shop''' umožňovala i tvorbu vázaných DjVu dokumentů. A to buď konverzí dokumentů z bitmapových obrázků formátu BMP, GIF či JPG, nebo svázáním již hotových stránek v nativním DjVu formátu IW44. Problémem těchto svazků však bylo, že index svázaného dokumentu byl uchováván ve zvláštním souboru (''djvudir.iff''), bez kterého DjVu prohlížečka nebyla schopna s dokumentem pracovat jako se svazkem.

V původní specifikaci DjVu formátu, kterou uvolnila firma AT&amp;T v dubnu r. 1999 však nebyla o svazcích žádná zmínka. Z toho lze soudit, že AT&amp;T nepovažovalo stávající řešení vícestránkových svazků za konečné. LizardTech tedy změnil formát svazků a rozšířil stávající specifikaci formátu DjVu z 2.0 na 3.0.

U původního formátu svazků (který nebyl součástí specifikace DjVu) každá jednotlivá stránka svázaného dokumentu odkazovala na index (identifikovaný jako 'DIR0'). Prohlížečka tedy nepracovala s jedním kořenovým dokumentem, ale s každou stránkou samostatně. V případě, že byl index poškozen (nebo byl nedostupný) přestaly stránky fungovat jako svazek.

Nová specifikace vyřešila otázku svazků obráceně. Při prohlížení nepracuje prohlížečka rovnou s jednotlivými stránky svazku, ale s jedním kořenovým DjVu dokumentem, který obsahuje blok dat s indexem (indentifikovaný jako DIRM). Ten, podle typu svazku, obsahuje buď offsety na jednotlivé stránky nebo jména fyzických souborů, které jsou součástí svazku.

=== Sdílená obrazová data u svazků ===
Formát svazků byl dále rozšířen o blok sdílených dat 'Djbz'. Tento blok obsahuje set zakomprimovaných vzorků (''shapes''), které se na jednotlivých stránkách svazku mohou opakovat. Vrstva 'Sjbz' jednotlivých stránek ve svazku tak nemusí obsahovat všechny vzorky, ale pouze ty, které nejsou součástí tohoto sdíleného bloku.

=== Skrytá textová vrstva ===

S rozšířením formátu přišel LizardTech také s novými aplikacemi pro tvorbu DjVu dokumentů.

== Aplikace ==

=== DjVu Solo ===
Aby firma podpořila rozšíření DjVu formátu, nabídla k osobnímu použití bezplatnou aplikaci '''DjVu Solo 3.0''' (kterou později nahradila verzí '''DjVu Solo 3.1'''). Všechny verze aplikace '''DjVu Solo''' ukládají konvertované dokumenty jako DjVu dokument verze 21.

Aplikace '''DjVu Solo''' byla určená pouze pro platformu MS Windows a licenčním ujednáním bylo omezeno veřejné publikování vytvořených dokumentů prostřednictvím internetu.


=== Document Express ===

Pro komerční účely a publikování DjVu dokumentů prostřednictvím internetu nabídla firma tři variace produktu pod názvem ''DocumentExpress''&lt;ref&gt;Jen pro zajímavost zde uvádím jaké byly prodejní ceny těchto aplikací na jaře 2005:
:* Document Express Desktop 4.1 - $195
:* Document Express Professional 4.1 - $249
:* Document Express Enterprise 5.1 - $6500(!)
:'''Pozn.:''' v r. 2005 kurz koruny vůči dolaru poprvé v historii klesnul k hranici 22Kč/$1

V současné době (podzim 2010) nabízí fa. Caminova tyto aplikace:
:* Document Express Desktop 6.5 - $39
:* Document Express Professional 6.5 - $149
:* Document Express Enterprise 7.5 - aktuální cenu se nepodařilo zatím zjistit
&lt;/ref&gt;.
První dvě variace ''Desktop'' a ''Proffesional'' byly z uživatelského hlediska velmi podobné. Lišily se především v tom, že lacinější verze '''Document Express Desktop''' umožňovala zpracovávat pouze jednostránkové dokumenty, kdežto '''Document Express Proffesional''' umožňoval pracovat se svazky.&lt;ref&gt;
V současné době obě variace vychází z původní verze ''Proffesional'' a jsou označovány jako ''DjVu Editor''. Liší se tím, že variace ''Desktop'' neobsahuje OCR engine.&lt;/ref&gt;

Variace '''Document Express Enterprise''' nebyla určena pro desktopové použití, ale pro nasazení na server. V této oblasti však Microsoft nedominoval, tak jako na desktopech, proto nebyla nabízena jen verze pro platformu MS Windows, ale do verze 5.1 i verze pro unix.&lt;ref&gt;Od verze 7.0 je však '''Document Express Enterprise''' díky vazbě na .NET a autorizační mechanismy MS svázan již výlučně s platformou MS Windows.&lt;/ref&gt;

= DjVu dokument verze 22 =

DocumentExpress verze 3.5 a 3.5.4 ukládal dokumenty ve formátu DjVu verze 22 (resp. 23). Od verze 3.6, kdy byla implementována další rozšíření formátu DjVu, pak jako DjVu verze 24.

* Jak DjVu Solo, tak DocumentExpress umožňovaly při konverzi dokumentů do DjVu zvolit podle typu předlohy jeden ze čtyř přednastavených profilů - skenovaný dokument, barevná fotografie, černobílý dokument a indexovaný dokument.
* Objevily se také náhledy
* Svazky dokumentů bylo možné uložit buď jako pevný, nebo volný svazek.
* Obě aplikace také umožňovaly tvorbu hyperlinků

Rozdíl mezi komerční aplikací DocumentExpress a aplikací DjVu Solo byl především v dalších opravných algoritmech, které LizzardTech implementoval pouze u svých komerčních produktů. Aplikace pomocí těchto algoritmů při konverzi používá optimální segmentaci barevných vrstev, což se projeví zvláště při zpracování dokumentů, které byly nějakým způsobem poškozené (resp. obsahovují strojopis, čárovou grafiku atd.). Při obdobné kvalitě zpracování tak lze u DjVu souboru téže stránky dosáhnout mnohem lepšího kompresního poměru.

Dalším rozšířením komerční aplikace byla virtuální tiskárna, která umožňovala přímý tisk do DjVu


OCR od verze 3.5 omezení pouze na latinku

4.1.0 - nové možnosti poznámek - bitmapa, čára základní geometrické obrazce, polygon, přišpendlená poznámka
Prvně se objevily záložky

V roce 2004 se objevila verze 5.0 (zmizely poznámky neboť značně zpomalovaly čtení a zvětšovaly objem souboru) Byly zakoupeny práva na engine ReadIris a objevil se nový modul Enterprise Workflow Manager

také se objevil vodoznak. Umožňoval ho přidávat výlučně Workflow manager
Editace profilů -scénáře

Rozdíl mezi virtuálním tiskem do djvu a konverzí postscriptu do Djvu

V roce 2005 se objevila verze 6.0 &lt;ref&gt;verze 5.1 byla dodávaná ve dvou variacích Unlimited a Limited, která byla omezená na 25000 konverzí. DocumentExpress LizzardTech nikdy nenabídnul jako OEM, nebo jako Academic Edition.&lt;/ref&gt;
* Možnost editace záložek
* rozšířené možnosti hyperlinků
* Znovu se objevila možnost měření, která sice byla již ve verzi 4, musela však být zapsána v souboru.
DocumentExpress verze 6.0 ukládá dokumenty následovně:
Starší dokument do kterého se přidá nějaké rozšíření se uloží jako verze 26.
Pokud je tento dokument editován znovu a tato rozšíření se odstraní, pak se uloží jako verze 25. je to kvůli tomu, že prohlížečka pak zbytečně neprovádí některé procesy.

SecureDjVu
od verze 6.1 vydané v červnu 2007

= Celartem - Caminova 2007-? =

Na konci roku 2007 koupila LizardTech japonská firma Celartem. Vedení této firmy pravděpodobně rozhodlo, že LizardTech bude do budoucna nabízet již pouze své produkty na základě formátu MrSid a tak přislíbené vydání aplikace '''Document Express Enterprise Edition 7.0''' již proběhlo pod jejich vlajkou.

Zřejmě to však nebylo asi nejlepší řešení, neboť další vývoj a prodej produktové řady DocumentExpress převzala nově založená dceřinná společnost Celartemu založená r.2009 Caminova. Ta vydala r.2009 Document Express Editor verze 6.5 a v lednu 2010 vyšla i nová verze aplikace Document Express 7.5 Enterprise. Z hlediska funkcionality se však zdá, že žádný zásadní vývoj u těchto aplikací od r.2007 neproběhnul.

&lt;references /&gt;

[[Kategorie:DjVu|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>de8fp1g46344nmmh9izayglev114ag6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Vzájemná poloha dvou přímek</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5463</id>
    <revision>
      <id>38357</id>
      <parentid>34807</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:28:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6421" xml:space="preserve">[[Soubor:Rovnobezky.png|náhled|Rovnoběžky&amp;nbsp;p&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt; a&amp;nbsp;p&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;.]]
[[Soubor:Ruznobezky.png|náhled|Různoběžky&amp;nbsp;p&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt; a&amp;nbsp;p&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; s&amp;nbsp;průsečíkem&amp;nbsp;P.]]
[[Soubor:Mimobezky.png|náhled|Mimoběžky&amp;nbsp;p&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt; a&amp;nbsp;p&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;.]]

== V rovině ==
[[Rovnoběžky]] v [[rovina|rovině]] jsou [[přímka|přímky]], které mají stejný směr a nemají žádný společný [[bod]]. Speciálním případem je [[totožnost]]. Dále [[různoběžky]] jsou přímky, které se [[průnik|protínají]] právě v jednom [[bod]]ě – [[průsečík]]u. Ten je tedy jejich jediným společným bodem.

=== Algebraické řešení ===
Mějme dvě přímky v rovině dané směrnicovými [[rovnice přímky|rovnicemi]]
:&lt;math&gt;y = k_1 x+q_1&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;y = k_2 x+q_2&lt;/math&gt;
popř. obecnými rovnicemi
:&lt;math&gt;a_1 x + b_1 y + c_1 = 0&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;a_2 x + b_2 y + c_2 = 0&lt;/math&gt;

Dvě přímky v rovině jsou [[rovnoběžky|rovnoběžné]], pokud mají stejné [[směrnice]]. Jsou-li tedy dvě přímky zadány směrnicovými rovnicemi, pak podmínka [[rovnob26nost|rovnoběžnosti]] má tvar
:&lt;math&gt;k_1 = k_2&lt;/math&gt;
Jsou-li přímky zadány obecnými rovnicemi, pak podmínku rovnoběžnosti lze vyjádřit pomocí [[determinant]]u jako
:&lt;math&gt;\begin{vmatrix} a_1 &amp; b_1 \\ a_2 &amp; b_2 \end{vmatrix} = a_1 b_2 - a_2 b_1 = 0&lt;/math&gt;


Přímky zadané rovnicemi směrnicovými rovnicemi jsou [[Ortogonalita|kolmé]], pokud jejich směrnice splňují podmínku &lt;math&gt;k_1 k_2+1=0&lt;/math&gt;, kterou obvykle zapisujeme jako
:&lt;math&gt;k_1 = -\frac{1}{k_2}&lt;/math&gt;
Rovnice zadané v obecném tvaru jsou [[Ortogonalita|kolmé]] pokud splňují podmínku
:&lt;math&gt;a_1 a_2 + b_1 b_2 = 0&lt;/math&gt;


Průsečík dvou přímek zadaných směrnicovými rovnicemi získáme řešením této [[soustava rovnic|soustavy]], čímž dostaneme souřadnice průsečíku
:&lt;math&gt;x_P = \frac{q_1-q_2}{k_2-k_1}&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;y_P = \frac{q_1 k_2 - q_2 k_1}{k_2-k_1}&lt;/math&gt;
Podobně pro průsečík přímek zadaných obecnými rovnicemi dostaneme
:&lt;math&gt;x_P = \frac{\begin{vmatrix} b_1 &amp; c_1 \\ b_2 &amp; c_2 \end{vmatrix}}{\begin{vmatrix} a_1 &amp; b_1 \\ a_2 &amp; b_2 \end{vmatrix}}&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;y_P = \frac{\begin{vmatrix} c_1 &amp; a_1 \\ c_2 &amp; a_2 \end{vmatrix}}{\begin{vmatrix} a_1 &amp; b_1 \\ a_2 &amp; b_2 \end{vmatrix}}&lt;/math&gt;

Z předchozích vztahů je vidět, že pokud je splněna podmínka rovnoběžnosti, tak přímky jsou rovnoběžné a nemají tedy průsečík.


Odchylka &lt;math&gt;\varphi&lt;/math&gt; dvou [[různoběžky|různoběžných]] přímek zadaných směrnicovými rovnicemi je pro &lt;math&gt;k_1 k_2 \neq -1&lt;/math&gt; dána vztahem
:&lt;math&gt;\operatorname{tg}\varphi = \left|\frac{k_2-k_1}{1+k_1 k_2}\right|&lt;/math&gt;
Jsou-li rovnice zadány obecnými rovnicemi, pak pro odchylku dostáváme
:&lt;math&gt;\operatorname{tg}\varphi = \left|\frac{a_1 b_2 - a_2 b_1}{a_1 a_2 + b_1 b_2}\right|&lt;/math&gt;
pro &lt;math&gt;a_1 a_2 + b_1 b_2 \neq 0&lt;/math&gt;.

== V prostoru ==
[[Rovnoběžky]] v [[prostor (geometrie)|prostoru]] jsou přímky, které mají stejný směr. Speciálním případem jsou [[totožnost|totožné]] přímky. Dále [[různoběžky]] jsou přímky, které se protínají právě v jednom bodě, tedy mají právě jeden společný bod. [[Mimoběžky]] jsou přímky, které neleží ve stejné [[rovina|rovině]] a proto se neprotínají i když mají různý směr.

Poloha přímek v rovině je speciálním případem polohy přímek v prostoru.

=== Algebraické řešení ===
Dvě přímky zadané obecnými rovnicemi tvoří soustavu
:&lt;math&gt;a_1 x+b_1 y+c_1 z+d_1=0&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;a_2 x+b_2 y+c_2 z+d_2=0&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;a_3 x+b_3 y+c_3 z+d_3=0&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;a_4 x+b_4 y+c_4 z+d_4=0&lt;/math&gt;

Tyto dvě přímky se protínají v jednom bodě právě tehdy, když platí
:&lt;math&gt;\begin{vmatrix} a_1 &amp; b_1 &amp; c_1 &amp; d_1 \\ a_2 &amp; b_2 &amp; c_2 &amp; d_2 \\ a_3 &amp; b_3 &amp; c_3 &amp; d_3 \\ a_4 &amp; b_4 &amp; c_4 &amp; d_4 \end{vmatrix} = 0&lt;/math&gt;

Máme-li dvě přímky vyjádřené vztahy
:&lt;math&gt;y = m_1 x + q_1&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;z = n_1 x + r_1&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;y = m_2 x + q_2&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;z = n_2 x + r_2&lt;/math&gt;
Pak podmínku, aby se tyto přímky proťaly lze zapsat
:&lt;math&gt;\frac{q_1-q_2}{r_1-r_2} = \frac{m_1-m_2}{n_1-n_2}&lt;/math&gt;

Pro souřadnice průsečíku pak platí
:&lt;math&gt;x_P = \frac{q_2-q_1}{m_1-m_2} = \frac{r_2-r_1}{n_1-n_2}&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;y_P = \frac{m_1 q_2-m_2 q_1}{m_1-m_2}&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;z_P = \frac{n_1 r_2-n_2 r_1}{n_1-n_2}&lt;/math&gt;
Pokud se takové přímky protínají, pak jejich odchylku &lt;math&gt;\varphi&lt;/math&gt; určíme jako
:&lt;math&gt;\cos\varphi = \frac{\left|1+m_1 m_2 + n_1 n_2\right|}{\sqrt{(1+m_1^2+n_1^2)(1+m_2^2+n_2^2)}}&lt;/math&gt;

Podmínku [[rovnoběžnost]]i přímek lze pak vyjádřit jednoduchými vztahy &lt;math&gt;m_1=m_2&lt;/math&gt; a &lt;math&gt;n_1=n_2&lt;/math&gt;. Přímky jsou [[Ortogonalita|kolmé]], je-li splněna podmínka &lt;math&gt;1+m_1 m_2+n_1 n_2=0&lt;/math&gt;.


Mějme přímky vyjádřeny rovnicemi
:&lt;math&gt;\frac{x-x_1}{\cos\alpha_1} = \frac{y-y_1}{\cos\beta_1} = \frac{z-z_1}{\cos\gamma_1}&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;\frac{x-x_2}{\cos\alpha_2} = \frac{y-y_2}{\cos\beta_2} = \frac{z-z_2}{\cos\gamma_2}&lt;/math&gt;
Odchylka těchto přímek se určí jako
:&lt;math&gt;\cos\varphi = \cos\alpha_1\cos\alpha_2+\cos\beta_1\cos\beta_2+\cos\gamma_1\cos\gamma_2&lt;/math&gt;

Podmínku [[rovnoběžnost]]i takovýchto přímek lze zapsat rovnicemi &lt;math&gt;\cos\alpha_1=\cos\alpha_2, \cos\beta_1=\cos\beta_2, \cos\gamma_1=\cos\gamma_2&lt;/math&gt;. Podmínku [[Ortogonalita|kolmosti]] lze vyjádřit jako &lt;math&gt;\cos\alpha_1\cos\alpha_2+\cos\beta_1\cos\beta_2+\cos\gamma_1\cos\gamma_2=0&lt;/math&gt;.

[[Vzdálenost]] &lt;math&gt;\delta&lt;/math&gt; dvou [[mimoběžky|mimoběžných]] přímek udává vztah
:&lt;math&gt;\delta = \left|\frac{\begin{vmatrix} x_1-x_2 &amp; y_1-y_2 &amp; z_1-z_2 \\ \cos\alpha_1 &amp; \cos\beta_1 &amp; \cos\gamma_1 \\ \cos\alpha_2 &amp; \cos\beta_2 &amp; \cos\gamma_2 \end{vmatrix}}{\sqrt{{\begin{vmatrix} \cos\beta_1 &amp; \cos\gamma_1 \\ \cos\beta_2 &amp; \cos\gamma_2 \end{vmatrix}}^2 + {\begin{vmatrix} \cos\gamma_1 &amp; \cos\alpha_1 \\ \cos\gamma_2 &amp; \cos\alpha_2 \end{vmatrix}}^2 + {\begin{vmatrix} \cos\alpha_1 &amp; \cos\beta_1 \\ \cos\alpha_2 &amp; \cos\beta_2 \end{vmatrix}}^2}}\right|&lt;/math&gt;

== Související články ==
* [[Přímka]]
* [[Geometrie/Vzájemná poloha bodu a přímky]]

== Externí odkazy ==
[http://www.maths.cz/clanky/analyticka-geometrie-vzajemna-poloha-primek-danych-parametrickymi-rovnicemi.html Vzájemná poloha přímek daných parametrickými rovnicemi]

[[Kategorie:Algebraická geometrie]]</text>
      <sha1>erdv6nvp7u9aa1spt49qn0hs6ktanb1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Matematická analýza/Derivace elementárních funkcí</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5473</id>
    <revision>
      <id>42731</id>
      <parentid>35919</parentid>
      <timestamp>2021-01-11T21:07:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7842" xml:space="preserve">== Derivace součtu a rozdílu funkcí ==
Nechť &lt;math&gt;f,g\in C^1(\mathbb{R})&lt;/math&gt;. Pak
:&lt;math&gt;(f(x)\pm g(x))'=f'(x)\pm g'(x).&lt;/math&gt;
==== Důkaz: ====
:&lt;math&gt;(f(x)\pm g(x))'=\lim\limits_{h\rightarrow 0}\frac{f(x+h)\pm g(x+h)-f(x)\mp g(x)}{h}=\lim\limits_{h\rightarrow 0}\frac{f(x+h)-f(x)}{h}\pm\lim\limits_{h\rightarrow 0}\frac{g(x+h)-g(x)}{h}=f'(x)\pm g'(x)&lt;/math&gt;.

== Derivace součinu konstanty a funkce ==
Nechť &lt;math&gt;f\in C^1(\mathbb{R})&lt;/math&gt;, &lt;math&gt;c\in\mathbb{R}&lt;/math&gt;. Pak
:&lt;math&gt;(c\cdot f(x))'=c\cdot f'(x).&lt;/math&gt;
==== Důkaz: ====
:&lt;math&gt;(c\cdot f(x))'=\lim\limits_{h\rightarrow 0}\frac{c\cdot f(x+h)-c\cdot f(x)}{h}=c\cdot\lim\limits_{h\rightarrow 0}\frac{f(x+h)-f(x)}{h}=c\cdot f'(x)&lt;/math&gt;.

== Derivace součinu funkcí ==
Nechť &lt;math&gt;f\in C^1(\mathbb{R})&lt;/math&gt;. Pak
:&lt;math&gt;(f(x)\cdot g(x))'=f'(x)\cdot g(x)+f(x)\cdot g'(x).&lt;/math&gt;
==== Důkaz: ====
:&lt;math&gt;\begin{array}[t]{rcl}(f(x)\cdot g(x))'&amp;=&amp;\lim\limits_{h\rightarrow 0}\frac{f(x+h)\cdot g(x+h)-f(x)\cdot g(x)}{h}=\lim\limits_{h\rightarrow 0}\frac{f(x+h)\cdot g(x+h)-f(x)\cdot g(x+h)+f(x)\cdot g(x+h)-f(x)\cdot g(x)}{h}= \\
&amp;=&amp; \lim\limits_{h\rightarrow 0}\frac{f(x+h)\cdot g(x+h)-f(x)\cdot g(x+h)}{h}+\lim\limits_{h\rightarrow 0}\frac{f(x)\cdot g(x+h)-f(x)\cdot g(x)}{h}= \\
&amp;=&amp; \lim\limits_{h\rightarrow 0}\frac{f(x+h)-f(x)}{h}\cdot\lim\limits_{h\rightarrow 0}g(x+h)+f(x)\cdot\lim\limits_{h\rightarrow 0}\frac{g(x+h)-g(x)}{h}=f'(x)\cdot g(x)+f(x)\cdot g'(x)\end{array}&lt;/math&gt;.

== Derivace podílu funkcí ==
Nechť &lt;math&gt;f,g\in C^1(\mathbb{R})&lt;/math&gt;. Pak
:&lt;math&gt;\left(\frac{f(x)}{g(x)}\right)'=\frac{f'(x)\cdot g(x)-f(x)\cdot g'(x)}{g^2(x)}.&lt;/math&gt;
==== Důkaz ====
:&lt;math&gt;\begin{array}[t]{rcl}\left(\frac{f(x)}{g(x)}\right)'&amp;=&amp;\lim\limits_{h\rightarrow 0}\frac{\frac{f(x+h)}{g(x+h)}-\frac{f(x)}{g(x)}}{h}=\lim\limits_{h\rightarrow 0}\frac{f(x+h)\cdot g(x)-f(x)\cdot g(x+h)}{h\cdot g(x)\cdot g(x+h)}= \\
&amp;=&amp;\lim\limits_{h\rightarrow 0}\frac{1}{g(x)\cdot g(x+h)}\cdot\lim\limits_{h\rightarrow 0}\frac{f(x+h)\cdot g(x+h)-f(x+h)\cdot g(x+h)+f(x+h)\cdot g(x)-f(x)\cdot g(x+h)}{h}= \\
&amp;=&amp;\frac{1}{g^2(x)}\cdot\left(\lim\limits_{h\rightarrow 0}\frac{f(x+h)\cdot g(x+h)-f(x)\cdot g(x+h)}{h}-\lim\limits_{h\rightarrow 0}\frac{f(x+h)\cdot g(x+h)-f(x+h)\cdot g(x)}{h}\right)=\frac{f'(x)\cdot g(x)-f(x)\cdot g'(x)}{g^2(x)}\end{array}&lt;/math&gt;.

== Derivace složené funkce ==
Nechť &lt;math&gt;f,g\in C^1(\mathbb{R})&lt;/math&gt;. Pak
:&lt;math&gt;(f(g(x)))'=f'(g(x))\cdot g'(x).&lt;/math&gt;
==== Důkaz ====
Položme &lt;math&gt;y:=g(x)&lt;/math&gt;, &lt;math&gt;k:=g(x+h)-g(x)&lt;/math&gt;.
:&lt;math&gt;\begin{array}[t]{rcl}(f(g(x)))'&amp;=&amp;\lim\limits_{h\rightarrow 0}\frac{f(g(x+h))-f(g(x))}{h}=\lim\limits_{h\rightarrow 0}\frac{f(g(x+h))-f(g(x))}{g(x+h)-g(x)}\cdot\frac{g(x+h)-g(x)}{h}= \\
&amp;=&amp; \lim\limits_{k\rightarrow 0}\frac{f(y+k)-f(y)}{k}\cdot g'(x)=f'(y)\cdot g'(x)=f'(g(x))\cdot g'(x)\end{array}&lt;/math&gt;

== Derivace inverzní funkce ==
Nechť &lt;math&gt;f,g\in C^1(\mathbb{R})&lt;/math&gt; takové, že &lt;math&gt;f(g(x))=\mbox{id}_{D(g)}&lt;/math&gt; a &lt;math&gt;g(f(x))=\mbox{id}_{D(f)}&lt;/math&gt;. Označíme-li si &lt;math&gt;f(x)=y&lt;/math&gt; a &lt;math&gt;g(y)=x&lt;/math&gt;, pak
:&lt;math&gt;f'(x)=\frac{1}{g'(y)}.&lt;/math&gt;
==== Důkaz ====
:&lt;math&gt;f'(x_0)=\lim\limits_{x\rightarrow x_0}\frac{f(x)-f(x_0)}{x-x_0}=\lim\limits_{y\rightarrow y_0}\frac{y-y_0}{g(y)-g(y_0)}=\frac{1}{\lim\limits_{y\rightarrow y_0}\frac{g(y)-g(y_0)}{y-y_0}}=\frac{1}{g'(y_0)}&lt;/math&gt;.

== Vzorce pro derivování elementárních funkcí ==

=== Konstantní funkce ===
Je-li &lt;math&gt;f(x)=c&lt;/math&gt;, kde &lt;math&gt;c\in\mathbb{R}&lt;/math&gt;, pak
:&lt;math&gt;f'(x)=0&lt;/math&gt;.
==== Důkaz ====
:&lt;math&gt;f'(x)=\lim\limits_{h\rightarrow 0}\frac{f(x+h)-f(x)}{h}=\lim\limits_{h\rightarrow 0}\frac{c-c}{h}=\lim\limits_{h\rightarrow 0}\frac{0}{h}=0&lt;/math&gt;.

=== Mocninná funkce ===
Je-li &lt;math&gt;f(x)=x^n&lt;/math&gt;, kde &lt;math&gt;n\in\mathbb{N}&lt;/math&gt; pak
:&lt;math&gt;f'(x)=n\cdot x^{n-1}&lt;/math&gt;.
==== Důkaz ====
:&lt;math&gt;\begin{array}[t]{rcl}f'(x) &amp;=&amp; \lim\limits_{h\rightarrow 0}\frac{(x+h)^n-x^n}{h}=\lim\limits_{h\rightarrow 0}\frac{x^n+\begin{pmatrix}n\\ 1\end{pmatrix}x^{n-1}h+\ldots+\begin{pmatrix}n\\ k\end{pmatrix}x^{n-k}h^k+\ldots+h^n-x^n}{h}= \\
&amp;=&amp; \lim\limits_{h\rightarrow 0}\frac{\begin{pmatrix}n\\ 1\end{pmatrix}x^{n-1}h+\ldots+\begin{pmatrix}n\\ k\end{pmatrix}x^{n-k}h^k+\ldots+h^n}{h}=n\cdot x^{n-1}\end{array}&lt;/math&gt;.

=== Funkce sinus ===
Je-li &lt;math&gt;f(x)=\sin x&lt;/math&gt;, pak
:&lt;math&gt;f'(x)=\cos x&lt;/math&gt;.
==== Důkaz ====
:&lt;math&gt;f'(x)=\lim\limits_{h\rightarrow 0}\frac{\sin(x+h)-\sin x}{h}=\lim\limits_{h\rightarrow 0}\frac{\cos x\cdot\sin h+\sin x\cdot\cos h-\sin x}{h}=\lim\limits_{h\rightarrow 0}\frac{\cos x\cdot\sin h}{h}=\cos x&lt;/math&gt;.

=== Funkce kosinus ===
Je-li &lt;math&gt;f(x)=\cos x&lt;/math&gt;, pak
:&lt;math&gt;f'(x)=-\sin x&lt;/math&gt;.
==== Důkaz ====
:&lt;math&gt;f'(x)=\lim\limits_{h\rightarrow 0}\frac{\cos(x+h)-\cos x}{h}=\lim\limits_{h\rightarrow 0}\frac{\cos x\cdot\cos h-\sin x\cdot\sin h-\cos x}{h}=\lim\limits_{h\rightarrow 0}\frac{-\sin x\cdot\sin h}{h}=-\sin x&lt;/math&gt;.

=== Funkce tangens a kotangens ===
Je-li &lt;math&gt;f(x)=\mathop{\rm tg\ }x&lt;/math&gt; a &lt;math&gt;g(x)=\mathop{\rm cotg\ }x&lt;/math&gt;, pak
:&lt;math&gt;f'(x)=\frac{1}{\cos^2x}&lt;/math&gt; a
:&lt;math&gt;g'(x)=-\frac{1}{\sin^2x}&lt;/math&gt;.
==== Důkaz ====
Přímou aplikací pravidla pro derivaci podílu ihned plyne tvrzení. Například
:&lt;math&gt;(\mathop{\rm tg\ }x)'=\left(\frac{\sin x}{\cos x}\right)'=\frac{\cos^2x+\sin^2x}{\cos^2x}=\frac{1}{\cos^2x}&lt;/math&gt;.

=== Funkce arkus sinus a arkus kosinus ===
Je-li &lt;math&gt;f(x)=\arcsin x&lt;/math&gt; a &lt;math&gt;g(x)=\arccos x&lt;/math&gt;, pak
:&lt;math&gt;f'(x)=\frac{1}{\sqrt{1-x^2}}&lt;/math&gt; a
:&lt;math&gt;g'(x)=-\frac{1}{\sqrt{1-x^2}}&lt;/math&gt;.
==== Důkaz ====
Označíme-li si &lt;math&gt;\arcsin x=y&lt;/math&gt;, pak &lt;math&gt;x=\sin y&lt;/math&gt;. Přímou aplikací pravidla pro derivaci inverzní funkce dostaneme:
:&lt;math&gt;(\arcsin x)'=\frac{1}{(\sin y)'}=\frac{1}{\cos y}=\frac{1}{\sqrt{1-\sin^2y}}=\frac{1}{\sqrt{1-x^2}}&lt;/math&gt;.
Analogicky pro &lt;math&gt;\arccos x&lt;/math&gt;.

=== Funkce arkus tangens a arkus kotangens ===
Je-li &lt;math&gt;f(x)=\mathop{\rm arctg} x&lt;/math&gt; a &lt;math&gt;g(x)=\mathop{\rm arccotg} x&lt;/math&gt;, pak
:&lt;math&gt;f'(x)=\frac{1}{1+x^2}&lt;/math&gt; a
:&lt;math&gt;g'(x)=-\frac{1}{1+x^2}&lt;/math&gt;.
==== Důkaz ====
Zcela analogicky předchozím.

=== Exponenciální funkce ===
Je-li &lt;math&gt;f(x)=e^x&lt;/math&gt;, pak
:&lt;math&gt;f'(x)=e^x&lt;/math&gt;.
==== Důkaz ====
&lt;math&gt;f'(x)=\lim\limits_{h\rightarrow 0}\frac{e^{x+h}-e^x}{h}=e^x\cdot\lim\limits_{h\rightarrow 0}\frac{e^h-1}{h}&lt;/math&gt;. Protože &lt;math&gt;\left(1+\frac{1}{n+1}\right)^{n+1}\leq e\leq\left(1+\frac{1}{n-1}\right)^n&lt;/math&gt;, platí pro všechna &lt;math&gt;h\in\mathbb{R}^+&lt;/math&gt; &lt;math&gt;\left(1+\frac{1}{n+1}\right)^{(n+1)h}\leq e^h\leq\left(1+\frac{1}{n-1}\right)^{nh}&lt;/math&gt;. Nechť &lt;math&gt;0&lt;h&lt;1&lt;/math&gt;. Zvolme &lt;math&gt;n\in\N&lt;/math&gt; takové, aby platilo &lt;math&gt;n\leq\frac{1}{h}&lt;n+1&lt;/math&gt;, tedy &lt;math&gt;\frac{1}{n+1}&lt;h\leq\frac{1}{n}&lt;/math&gt;. Pak ale dostáváme: &lt;math&gt;1+\frac{1}{n+1}\leq\left(1+\frac{1}{n+1}\right)^{(n+1)h}\leq e^h\leq\left(1+\frac{1}{n-1}\right)^{nh}\leq 1+\frac{1}{n-1}&lt;/math&gt;, tedy &lt;math&gt;\frac{1}{n+1}\leq e^h-1\leq \frac{1}{n-1}&lt;/math&gt;. Vynásobením celé nerovnice &lt;math&gt;\frac{1}{h}&lt;/math&gt; dostaváme: &lt;math&gt;\frac{\frac{1}{h}}{n+1}\leq \frac{e^h-1}{h}\leq \frac{\frac{1}{h}}{n-1}&lt;/math&gt; a po úprávách máme &lt;math&gt;1-\frac{1}{n+1}=\frac{n}{n+1}\leq\frac{\frac{1}{h}}{n+1}\leq \frac{e^h-1}{h}\leq \frac{\frac{1}{h}}{n-1}\leq\frac{n+1}{n-1}=1+\frac{2}{n-1}&lt;/math&gt;. Limitním přechodem pro &lt;math&gt;n\rightarrow\infty&lt;/math&gt;, resp. &lt;math&gt;h\rightarrow 0_+&lt;/math&gt; dostáváme &lt;math&gt;\lim\limits_{h\rightarrow 0_+}\frac{e^h-1}{h}=1&lt;/math&gt;. Obdobně by se to dokázalo pro &lt;math&gt;h\in\mathbb{R}^-&lt;/math&gt;, a tedy celkem dostáváme tvrzení.

=== Funkce přirozený logaritmus ===
Je-li &lt;math&gt;f(x)=\ln x&lt;/math&gt;, pak &lt;math&gt;f'(x)=\frac{1}{x}&lt;/math&gt;.
==== Důkaz ====
(ln e(x))' = 1/(x*ln (e))
Zcela analogicky předchozím důkazům pro derivaci inverzních funkcí.

[[Kategorie:Matematická analýza|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>0guwt6e66aiiq1m1iov3pp4kr0d5ktd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Koření/Divoké koření</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5480</id>
    <revision>
      <id>35649</id>
      <parentid>25263</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1728" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Divoké koření
  | originální jméno = 
  | obrázek = 
  | velikost = 180px
  | popis = 
  | čas = 
  | ingredience = 
V poměru 2:4:1:
* [[../bobkový list|bobkový list]]
* [[../pepř celý|celý černý pepř]]
* [[../nové koření|nové koření]]
* volitelně:
* [[../tymián|tymián]]
* [[../jalovec|jalovec]]
* [[../zázvor|zázvor]]
  | jiné 1 = Pro přípravu jídel:
  | jiné 1 co = [[../../zvěřina|zvěřina]], [[../../králík|králík]], [[../../skopové|skopové]], [[../../hovězí|hovězí]] nebo [[../../drůbež|drůbež]], smetanové omáčky ze zvěřiny, dušená a pečená masa na víně
  | původ = 
}}
'''Divoké koření''' je směs koření určená především pro přípravu [[../../zvěřina|zvěřiny]], ale i [[../../králík|králíka]], [[../../skopové|skopového]], [[../../hovězí|hovězího]] nebo i [[../../drůbež|drůbeže]]. Divoké koření je ideální pro přípravu smetanových omáček ze zvěřiny nebo pro dušená a pečená masa na víně.&lt;ref&gt;http://www.koreni.cz/detail.php?pid=210&lt;/ref&gt; Základem koření je [[../bobkový list|bobkový list]], [[../pepř celý|celý černý pepř]] a [[../nové koření|nové koření]] v poměru 2:4:1, někdy tuto směs může doplnit sušený [[../tymián|tymián]] a suché bobule [[../jalovec|jalovce]].&lt;ref&gt;http://www.ceskykulinar.cz/surovina/divoke-koreni&lt;/ref&gt;, popřípadě [[../zázvor|zázvor]]. Směs lze použít v podobě celého koření a nebo ji lze rozdrtit v [[../../hmoždíř|hmoždíři]] a tak získat sypké koření.&lt;ref&gt;http://www.receptyonline.cz/recept--divoke-koreni--6408.html&lt;/ref&gt;

== Reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Wikikuchařka|Divoké koření]]</text>
      <sha1>s9r55xq850sxfhx4oqj9cm9652yrjx7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Hrách a kroupy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5482</id>
    <revision>
      <id>35637</id>
      <parentid>24146</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="741" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Hrách a kroupy
  | originální jméno = 
  | obrázek = 
  | velikost = 
  | popis = 
  | čas = 
  | ingredience =
* 200 g [[../Zelenina/Hrách|hrachu]]
* 200 g [[../Ingredience/Kroupy|krup]]
* 150 g [[../Škvarky|škvarků]]
* 80 g [[../Ingredience/Sádlo|sádla]]
* 30 g [[../Zelenina/Cibule|cibule]]
* [[../Ingredience/Sůl|sůl]]
}}
Hrách přebereme a povaříme do měkka. Také kroupy po přebrání a vyprání ve studené vodě dáme do hrnku a po zalití horkou vodou osolíme a uvaříme do měkka. Poté obé smícháme, omastíme a přidáme osmaženou cibulku se škvarky. Je možno jíst samotné či s kyselou okurkou nebo dokonce uzeným masem.

[[Kategorie:Wikikuchařka|Hrách a kroupy]]</text>
      <sha1>q8tiggwvj5jalmsl3wbreo12z1xejzk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>C sharp</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5483</id>
    <revision>
      <id>45898</id>
      <parentid>34426</parentid>
      <timestamp>2022-07-11T21:56:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jj14</username>
        <id>4424</id>
      </contributor>
      <comment>/* Základy */ fix</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="527" xml:space="preserve">Tato kniha by měla být průvodcem v jazyce C# bez opakování základů programování.

== Úvod ==
; [[/Předmluva/]] : O C# jazyce obecně
== Základy ==
; [[/Konvence pojmenování/]] : Jak pojmenovávat identifikátory
; [[/Proměnné/]] : Proměnné
; [[/Operátory/]] : Operátory
; [[/Pole a kolekce/]] : Datové struktury sdružující několik prvků najednou

== Třídy ==
; [[/Třídy/]] : Třídy
; [[/Dědičnost/]] : Dědičnost

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=C Sharp}}

[[Kategorie:C sharp| ]]</text>
      <sha1>11uh2vyzudjbg70thsueazfivz8q03k</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>C sharp/Proměnné</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5485</id>
    <revision>
      <id>39820</id>
      <parentid>34428</parentid>
      <timestamp>2019-06-24T20:43:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jan Pečivo</username>
        <id>7901</id>
      </contributor>
      <comment>/* Primitivní typy proměnných */Do tabulky přidány hodnoty menších celých čísel a všech unsigned čísel.</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1657" xml:space="preserve">[[w:Proměnná|Proměnné]] slouží k ukládání hodnot - informací.

Deklarace proměnných:
&lt;pre&gt;
// datovyTyp nazevPromenne;
int cislo; // deklarace promenne
cislo = 128; // prirazeni hodnoty (inicializace)

// to same na jeden radek
int cislo = 128;
&lt;/pre&gt;

== Primitivní typy proměnných ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Datový typ !! Název !! Velikost v bitech !! Rozsah hodnot !! Př. deklarace
|-
| byte || malá celá kladná čísla || 8 || 0 až 255 || byte cislo = 128;
|-
| sbyte || malá celá čísla || 8 || -128 až 127 || sbyte cislo = 68;
|-
| short || celá čísla || 16 || -2&lt;sup&gt;15&lt;/sup&gt; až 2&lt;sup&gt;15&lt;/sup&gt; -1 (-32 768 až 32 767) || short cislo = 128;
|-
| ushort || celá kladná čísla || 16 || 0 až 2&lt;sup&gt;16&lt;/sup&gt; -1 (0 až 65 535) || ushort cislo = 128U;
|-
| int || celá čísla || 32 || -2&lt;sup&gt;31&lt;/sup&gt; až 2&lt;sup&gt;31&lt;/sup&gt; -1 || int cislo = 128;
|-
| uint || celá kladná čísla || 32 || 0 až 2&lt;sup&gt;32&lt;/sup&gt; -1 || uint cislo = 128U;
|-
| long || velká čísla || 64 || -2&lt;sup&gt;63&lt;/sup&gt; až 2&lt;sup&gt;63&lt;/sup&gt; -1 || long cislo = 128L;
|-
| ulong || velká kladná čísla || 64 || 0 až 2&lt;sup&gt;32&lt;/sup&gt; -1 || ulong cislo = 128UL;
|-
| float || desetinná čísla || 32 || ? || float cislo = 1.28F;
|-
| double || desetinná čísla s větší přesností || 64 || ? || double cislo = 1.28;
|-
| decimal || peněžní hodnoty || 128 || ? || decimal = 0.50M;
|-
| bool || logická hodnota || 8 || false či true || bool zapnuto = true;
|-
| char || znak || 16 || 0 až 2&lt;sup&gt;16&lt;/sup&gt; -1 || char znak = 'a';
|-
| string || řetězec || 16 * počet znaků || ? || string jmeno = &quot;Jan Novák&quot;;
|}

[[Kategorie:C sharp|Proměnné]]</text>
      <sha1>6koa471t986zcbfwbafyabraampucrn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Koření/Koření na americké brambory</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5486</id>
    <revision>
      <id>35650</id>
      <parentid>22803</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1963" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Koření na americké brambory
  | originální jméno = 
  | obrázek = 
  | velikost = 180px
  | popis = 
  | čas = 
  | ingredience = 
Vše v poměru 1:1
* [[../Sůl|sůl]]
* [[../Pálivá paprika|Mletá pálivá paprika]]
* [[../Sladká paprika|Mletá sladká paprika]]
* [[../Saturejka|Saturejka]]
* [[../Bazalka|Sušená bazalka]] nebo [[../Oregano|sušené oregano]]
* [[../Tymián|Tymián]]
* [[../Majoránka|Sušená majoránka]]
* [[../Drcený kmín|Drcený kmín]]
* [[../Mletý pepř|Mletý černý pepř]]
* volitelně:
**[[../Sušený česnek|Sušený česnek]]
**[[../Sušená cibule|sušená mletá cibule]]
**[[../Sušený pórek|sušený mletý pórek]]
**[[../Kari|kari]]
**[[../Podravka|Podravka]]
  | jiné 1 = Pro přípravu jídel:
  | jiné 1 co = [[../Americké brambory|Americké brambory]], [[../Hranolky|Hranolky]], [[../Maso|Masa]]
  | původ = [[../Národní kuchyně/Česká kuchyně|Česko]]
}}
'''Koření na americké brambory''' je směs koření určená především pro přípravu [[../../americké brambory|amerických brambor]], ale i [[../../hranolky|hranolek]] nebo i [[../../maso|masa]]. Příprava koření spočívá ve smíchání ingrediencí v poměru 1:1. Pokud připravujeme zásobu na delší dobu, můžeme míchat např. od každého jednu lžíci, pro jednorázovou přípravu jídla pro 3 až 6 osob lze smíchat množství z půl až jedné polévkové lžičky od každé ingredience.

== Reference ==
* [http://recepty.vareni.cz/smes-koreni-na-americke-brambory/ Recept na vareni.cz]
* [http://recepty.chytrazena.cz/ostatni/smes-koreni-na-americke-brambory-i-maso-113589.html Recept na chytrazena.cz]
* [http://www.korenionline.info/americke-brambory Recept na korenionline.info]
* [http://www.vitana.cz/produkty/koreni/koreni-vitana/korenici-smesi/americke-brambory/63/Americke-brambory.html Popis na vitana.cz]

[[Kategorie:Wikikuchařka|Koření na americké brambory]]</text>
      <sha1>dthn6hdjoamtewli5emib79hoxhoy4m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Podle abecedy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5495</id>
    <revision>
      <id>36405</id>
      <parentid>36401</parentid>
      <timestamp>2018-05-29T12:54:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>/* B */ fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3834" xml:space="preserve">{{SHORTTOC}}
== A ==
* [[../Aeolova harfa/]]
* [[../Agónie/]]
* [[../Agurk/]]
* [[../Alager/]]
* [[../Autobus/]]

== B ==
* [[../Baccarat/]]
* [[../Bakerův solitér/]]
* [[../Barnabášky/]]
* [[../Basra/]]
* [[../Bauernschnapsen/]]
* [[../Bester Bube/]]
* [[../Bésigue/]]
* [[../Blackjack/]]
* [[../Booby/]]
* [[../Boston/]]
* [[../Boží požehnání/]]
* [[../Bratislavská/]]
* [[../Brandle/]]
* [[../Bridž/]]
* [[../Briliant/]]
* [[../Bulka/]]
* [[../Býčí oko/]]

== C ==
* [[../Cassino/]]
* [[../Cop/]]
* [[../Cribbage/]]
* [[../Cvik/]]

== Č ==
* [[../Černý Petr/]]
* [[../Český krejčí/]]
* [[../Čtrnáctky/]]
* [[../Čtvercovka/]]

== D ==
* [[../Devadesát jedna/]]
* [[../Domino/]]
* [[../Donkey/]]
* [[../Dudák/]]
* [[../Dvě a dvě/]]
* [[../Dvojitá hlava/]]
* [[../Dvojitý skok/]]
* [[../Dvojitý solitaire/]]

== E ==
* [[../Ecarté/]]
* [[../Egyptian Ratscrew/]]
* [[../Erbová/]]

== F ==
* [[../Farao/]]
* [[../Faraon/]]
* [[../Ferbl/]]
* [[../Filky/]]
* [[../Five-player Rook/]]
* [[../Four-hand Euchre/]]

== H ==
* [[../Hádavá/]]
* [[../Harfa/]]
* [[../Hearts/]]
* [[../Hercky/]]
* [[../Horská dráha/]]
* [[../Hra Marie Antoinetty/]]
* [[../Hromádky/]]
* [[../Hundert/]]
* [[../Hvězda/]]
* [[../Hvězdicová/]]

== CH ==
* [[../Chinese Bezique/]]
* [[../Chňap, lap, šňůra/]]
* [[../Chouine/]]

== I ==
* [[../I Doubt It/]]
* [[../Indiánský poker/]]

== J ==
* [[../Já a ty/]]
* [[../Jass/]]
* [[../Jedenáct a půl/]]
* [[../Jetelíčková/]]

== K ==
* [[../Kalkulační/]]
* [[../Kamerunský skat/]]
* [[../Kanasta/]]
* [[../Kent/]]
* [[../Kolovrat/]]
* [[../Komando/]]
* [[../Konopišťská/]]
* [[../Královská/]]
* [[../Kvarteto/]]

== L ==
* [[../Landsknecht/]]
* [[../Lesní/]]
* [[../L'Hombre/]]
* [[../Lóra/]]

== M ==
* [[../Makao/]]
* [[../Mariáš/]]
* [[../Maršál/]]
* [[../Michigan/]]
* [[../Mlýn/]]
* [[../Monte Carlo/]]
* [[../Mögeln/]]
* [[../Mouscheln/]]
* [[../Mrtvý/]]

== N ==
* [[../Náladová/]]
* [[../Napoleon/]]
* [[../Napoleónova hra/]]
* [[../North American Scat/]]

== O ==
* [[../Obierany/]]
* [[../Odkládaná/]]
* [[../Odpočítaná/]]
* [[../Oko/]]
* [[../Okouzlující/]]
* [[../Ospalec/]]
* [[../Osudná/]]
* [[../Ovčí hlava lužicko-srbská/]]

== P ==
* [[../Pánská/]]
* [[../Paskahousu/]]
* [[../Pascalův trojúhelník/]]
* [[../Pasiáns ve dvojici/]]
* [[../Pic kozu do vazu/]]
* [[../Piket/]]
* [[../Poker/]]
* [[../Preferans/]]
* [[../Prostoj durak/]]
* [[../Prší/]]
* [[../Přehlídka/]]
* [[../Překládaná/]]
* [[../Půlměsíc/]]
* [[../Pyramida/]]

== R ==
* [[../Rabló Últi/]]
* [[../Rolling Stone/]]
* [[../Rook/]]
* [[../Rummy/]]
* [[../Rychlík/]]

== S ==
* [[../Samba/]]
* [[../Scopa/]]
* [[../Scopone/]]
* [[../Sedma/]]
* [[../Sizette/]]
* [[../Skládaný žolík/]]
* [[../Slezská loterie/]]
* [[../Sólo/]]
* [[../Souboje/]]
* [[../Spínač/]]
* [[../Srdce/]]
* [[../Srdcová/]]
* [[../Stará panna/]]
* [[../Stortok/]]
* [[../Svršky/]]
* [[../Symbolická/]]

== Š ==
* [[../Šachová/]]
* [[../Šestašedesát/]]
* [[../Šibřiňky/]]
* [[../Škodolibá/]]
* [[../Šnaps/]]
* [[../Švindl/]]

== T ==
* [[../Taroky/]]
* [[../Tisíc/]]
* [[../Tisíc a jedna/]]
* [[../Trente et quarante/]]
* [[../Trojlístková/]]
* [[../Truc/]]
* [[../Tulácká/]]
* [[../Turecký med/]]
* [[../Turecký paša/]]
* [[../Tysiąc/]]

== U ==
* [[../Učitelská/]]
* [[../Uruguay/]]

== V ==
* [[../Válečná/]]
* [[../Vějíř/]]
* [[../Vějířková s 32 kartami/]]
* [[../Vějířková se 104 kartami/]]
* [[../Velká napoleonská/]]
* [[../Velká voda/]]
* [[../Velký los/]]
* [[../Větší bere/]]
* [[../Vole padni/]]

== W ==
* [[../Watten/]]
* [[../Whist/]]

== X ==
* [[../Xeri/]]

== Z ==
* [[../Zahrádka/]]
* [[../Záchod/]]
* [[../Zloděj/]]

== Ž ==
* [[../Žolíky/]]

[[Kategorie:Klasické karetní hry|*]]</text>
      <sha1>3qmglwj8ekv5rf9wsleh3heor4umo2d</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Sitesupport-url</title>
    <ns>8</ns>
    <id>5497</id>
    <revision>
      <id>23943</id>
      <parentid>23541</parentid>
      <timestamp>2013-02-07T01:35:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Pgehres (WMF)</username>
        <id>2884</id>
      </contributor>
      <comment>Updating sidebar link to use subst:CONTENTLANGUAGE</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="138" xml:space="preserve">//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&amp;utm_medium=sidebar&amp;utm_campaign=C13_cs.wikibooks.org&amp;uselang=cs</text>
      <sha1>m4vx2rvod2igoa275lkk87pvz84d0lj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>C sharp/Konvence pojmenování</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5498</id>
    <revision>
      <id>25266</id>
      <parentid>20615</parentid>
      <timestamp>2013-09-12T08:11:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jafeluv</username>
        <id>1925</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>cat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="674" xml:space="preserve">Vztahuje k vytváření názvů identifikátorů tříd, metod, proměnných, konstant, oborů názvů, atd.

Podle specifikace CLS (commonspecifikace společného jazyka) se nesmí:
* Používat podtržítka v názvech
* Vytvářet identifikátory, které jsou rozdílné jen ve velikosti písmen. (Při přenosu kódu - například knihovny, by jazyky které ignorují velikosti písmen způsobovaly problémy).

Doporučené:
* Každé další slovo v názvu začínat velkým písmenem (př. superDlouhyNazevPromenne)
* Identifikátor by měl být přesný a popisný, tj. po přečtení by mělo být jasné co identifikuje

[[Kategorie:C sharp|Konvence pojmenování]]</text>
      <sha1>fwb3qrq7gmd3iprq667sovsutfzg6v4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>C sharp/Pole a kolekce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5499</id>
    <revision>
      <id>34427</id>
      <parentid>25267</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:21:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="483" xml:space="preserve">== Pole ==

=== Deklarace pole ===
Při deklaraci určíme datový typ a rozměr

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
// datovyTyp[] jmeno promenne
int[] znamky; // jednorozmerne pole celych cisel
string[,] sousede; // dvojrozmerne pole retezcu
&lt;/syntaxhighlight&gt;

=== Inicializace pole ===
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;csharp&quot;&gt;
int[] znamky; // deklarace pole
znamky = new int[3] {1,5,2}; // inicializace pole prvky (znamkami 1, 5 a 2)
&lt;/syntaxhighlight&gt;

[[Kategorie:C sharp|Pole a kolekce]]</text>
      <sha1>bljuj2evnq52ax1pl2ne87qkbi7bre1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Finance/Účty a karty pro platby v zahraničí</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5501</id>
    <revision>
      <id>44004</id>
      <parentid>43572</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T14:55:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9530" xml:space="preserve">Pokud často cestujete nebo nakupujete kartou v cizí měně, pak je vhodné srovnat si běžné účty dle trochu jiných měřítek. V závislosti na Vašich potřebách platit v zahraničí to totiž může značně zamíchat pořadím.

== Požadavky na účet ==
* '''Výhodný kurz'''
:Pokud nakupujete kartou v cizí měně, pak se vás týká kurz '''''deviza - prodej''''' (název vychází z toho, že banka vám &quot;prodává&quot; cizí měnu). V případě, že nakupujete v cizí měně velmi často, tak je to velice důležitý aspekt.

* '''Bezpečnost'''
: Především u internetových plateb je důležité dbát na bezpečnost. Mnoho lidí má zvláštní účet určený pouze pro tyto transakce. Těsně před nákupem na něj převedou nezbytnou částku, aby se na účtu dlouhodobě nevyskytoval větší obnos, který by mohl být zcizen v případě zneužití údajů na kartě.

* '''Cestovní pojištění'''
:Důležité pokud cestujete, především mimo EU. Uvnitř EU by měla stačit kartička Vaší české pojišťovny.

== Vhodné účty ==
=== [https://www.hellobank.cz/kreditka/ Hello bank! - Hello Kreditka] ===
S kreditní kartou společnosti Hello bank! můžete za 290 Kč ročně získat každý měsíc zpět až 150 Kč jako odměnu za Vaše nákupy. Karta dále prodlužuje záruku na vybrané zboží o celý jeden rok. Ke kreditní kartě obdržíte i virtuální kartu pro bezpečné nákupy na internetu. Kartu je již možné používat i v systému PayPal.

Pro zahraniční transakce je použit kurz MasterCard bez dalších úprav, karta Cetelem je tedy z hlediska kurzů jedna z nejvýhodnějších na trhu.

=== [http://www.axabank.cz/Lide/Banka/Sporici-ucet/Vyhody AXA - Spořicí účet] ===
V minulosti nejatraktivnější spořicí účet na českém trhu. Vysoký úrok ale omezení 2 odchozích plateb za měsíc. Do nich se ale nezapočítávají platby kartou, která je též vydávána zdarma. AXA využívá kurzy VISA, momentálně jednoznačně nejvýhodnější &quot;účet bez poplatků&quot; pro placení v cizích měnách. Kartu je možné zdarma odblokovat pro internetové platby a PayPal.
V roce 2013 ukončila AXA svou bankovní činnost.

=== [http://www.postovnisporitelna.cz/Obcane/ucty-a-platby/osobni-ucet-v-kc/Stranky/postziro-zadarmo.aspx PS - Postžiro Zadarmo] ===

Pokud chcete mít kvůli bezpečnosti zvláštní účet na občasné platby kartou přes internet a nechcete platit za jeho vedení, tak toto je po AXE další alternativa.

Vedení konta i Maxkarty (VISA Electron) je zdarma. Limit transakcí na kartě je vysoký. Jsou využity kurzy ČSOB, které jsou průměrné, ale pro sváteční platby v menších obnosech to tak nevadí.

Ke kartě nejsou zdarma nabízeny žádné doplňkové služby jako pojištění proti zneužití nebo cestovní pojištění, nicméně je lze dodatečně sjednat.

=== [http://www.lbbw.cz/cs/nasi-klienti/osobni-bankovnictvi/bezne-ucty/konto-5-za-50.shtml LBBW - 5 za 50] ===
5 za 50 není účet bez poplatků, proto je už komplikovanější vyhodnotit, jestli se vyplatí. Jak bude popsáno dále, účet je jako stvořený pro cestování mimo Evropu. Pokud ale trčíte zde v Česku a potřebujete jen občas něco zaplatit kartou přes internet, tak už se těch 50,-/měsíc moc nevyplácí a je lepší si pořídit AXU.

* Vedení embossky MasterCard Standard je zdarma, pokud si to zvolíte jako jednu z 5ti nezpoplatněných služeb při zakládání účtu (lze dodatečně měnit). Součástí karty jsou zdarma pojištění proti zneužití a cestovní pojištění (to se hodí při výletech mimo EU, uvnitř EU byste si měli vystačit s kartičkou vaší české pojišťovny).

* Offline autentifikátor - u LBBW vám pro autorizaci nechodí SMS, ale dostanete autentifikátor, který vypadá jako kalkulačka. Znamená to, že pro ověření plateb nepotřebujete mít telefon a obzvlášť v zahraničí se může vyskytnout problém s doručováním SMS, takže opět plus bod pro cestovatele.

* Při platbě v jiné měně než EUR jsou použity kurzy MasterCard pro převod do EUR. Převod z EUR do CZK je podle kurzů LBBW. 5 za 50 se tedy hodí spíš jen na platby v ne-EUR měnách. Samotné kurzy EUR u LBBW už tak výhodné nejsou. Co se týče výhodnosti celkového kurzu USD, tak většinou je o 0,1Kč za kurzy VISA, občas ale spadne na úroveň Raiffeisenbank nebo ČSOB, když propadne EUR kurz LBBW.

* Ve srovnání s Postžirem Zadarmo byste měli mít roční obrat v USD v hodnotě přesahující 40 000,- Kč, aby se Vám měsíční poplatek rentoval. Odhad vychází z toho, že celkový kurz LBBW při transakcích kartou v USD je vzhledem k kurzům Postžira (ČSOB) téměř vždy lepší min. o 0,2 Kč na 1 USD. Lze si tak spočítat, že se těch 50,-/měsíc začne vracet až po přesažení obratu kolem 45000,- ročně, což je útrata cca 4000,- měsíčně.

== Nevhodné účty ==

=== [http://www.mbank.cz/osobni/mkonto/ mBank - mKONTO] ===

Tento účet je sice suverénně nejbezpečnější ze všech na českém trhu, umožňuje totiž pohodlnou změnu limitů karty v reálném čase. Ale také je z hlediska kurzů suverénně nejhorší.

Systém účtování je trochu podobný LBBW s tím rozdílem, že:
* kurz CZK-EUR je naprosto katastrofální, viz. [http://www.kurzy.cz/kurzy-men/nejlepsi-kurzy/EUR-euro/]
* při platbě v ne-EUR je připočítáván poplatek 2% (cross-border fee)

== Postupy bank při platbě kartou v cizí měně ==

Postup zaúčtování karetních transakcí má každá banka jinak. Většinou platí, že v případě karet VISA se používá kurz platný v den zpracování transakce a v případě MasterCard kurz ze dne zaúčtování na účet.

Postup převodu může výrazně ovlivnit výsledný kurz transakce. Znalost této informace Vám do jisté míry usnadní zhodnocení, jak je účet výhodný, aniž byste si jej museli založit a vyzkoušet na vlastní kůži.

=== AXA ===

Jede čistě na kurzech VISA. Lze je najít [http://www.visaeurope.com/fxcalculator/main.jsp zde].

=== Hello bank! ===
Transakce je čistě v režii karetní asociace MasterCard. Tento kurz není veřejný je blízký kurzu deviza-střed, což je velice výhodné. Nicméně v případě Hello bank! nelze kartu použít pro PayPal.

=== ČSOB ===

Přímá konverze proběhne vždy, pokud banka vede cílovou měnu v kurzovním lístku. V případě, že banka cílovou měnu v kurzovním lístku nevede, pak transakce probíhá jako v případě kombinované konverze (vysvětleno dále).

=== HSBC ===
Transakce je čistě v režii karetní asociace MasterCard. Tento kurz není veřejný je blízký kurzu deviza-střed, což je velice výhodné.

=== LBBW ===

V případě platby v EUR konverze probíhá jednoduše - čistě dle kurzu LBBW

Konverze při platbě jiné měny (USD) probíhá následovně (oficiální informace z LBBW):
: '''1. den''' (den nákupu)
::Provedení transakce, fixace kurzu mezi danou měnou (USD) a EUR dle kurzovního lístku MasterCard, blokace této částky na Vašem účtu.

: '''3. den'''
::Zaúčtování transakce bankou obchodníka a konverze požadované částky z CZK účtu dle kurzovního lístku LBBW, odstranění blokace částky

=== Raiffeisenbank ===

Zde je postup zaúčtování závislý, zda máte eKonto a nové produkty nebo máte původní produkty Raiffeisenbank. Rozdíl v účtování karetních transakcí u jednotlivých produktů (účtů) je způsoben tím, že původní účty Raiffeisenbank jsou vedeny ve zcela jiném technickém systému (Midas) než účty bývalé eBanky a nový produkt eKonto (Transakční systém).

:''Transakční systém''&lt;br /&gt;
::Pro eKonto tedy platí, že pokud klient provede transakci v měně EUR nebo USD, jedná se o měny uvedené v kurzovním lístku RB, proto se pro přepočet použije kurz deviza-prodej dle kurzovního lístku RB ke dni zúčtování transakce na účet klienta. Pokud klient provede transakci v měně, která není uvedená na kurzovním lístku banky, pro přepočet z cizí měny do EUR se použije kurz asociace deviza-prodej a pro přepočet mezi EUR a CZK se použije kurz deviza-prodej RB ke dni zúčtování.

:''Systém Midas''&lt;br /&gt;
::Pokud využijete některého z původních produktů Raiffeisenbank (Kompletkonto, apod.), k zúčtování dochází nsledovně v závislosti na vydavateli karty.

::VISA: Transakce mimo ČR je z původní měny konvertována do zúčtovací měny CZK směnným kurzem VISA ze dne zpracování transakce asociací.

::MasterCard: Transakce mimo ČR je konvertována do EUR směnným kurzem MasterCard. Korunový účet držitele karty je debetován při použití směnného kurzu RB CZK/EUR deviza-prodej ze dne zaúčtování transakce.

== Reference ==
* [http://forum.finexpert.cz/viewtopic.php?f=316&amp;t=1036800 Jaký typ účtu na PayPal pro eBay] (forum.finexpert.cz)
* [http://www.mesec.cz/clanky/platba-kartou-v-zahranici-a-kurzove-rozdily-banky/ Platba kartou v zahraničí a kurzové rozdíly (postupy bank)] (mesec.cz)
* [http://www.mesec.cz/clanky/s-jakou-platebni-kartou-v-zahranici-usetrite/ S jakou platební kartou v zahraničí ušetříte nejvíce? (Zkušenosti)] (mesec.cz)
* [http://www.mesec.cz/clanky/velky-test-platebnich-karet-nejlepsi-a-nejhorsi-kurzy-v-eurech/ Velký test platebních karet: nejlepší a nejhorší kurzy v eurech] (mesec.cz)

[[Kategorie:Finance(Wikikniha)|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>3lvtklzfj7rnhshtz0wdbbf3sdlav75</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Redmine</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5508</id>
    <revision>
      <id>45652</id>
      <parentid>44105</parentid>
      <timestamp>2022-04-13T09:07:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="41072" xml:space="preserve">Cílem této dokumentace je poskytnout návod pro nasazení a rutinní používání [[w:en:Redmine|Redmine]] - bezplatného [[w:Open source software|open source]] webového [[w:en:Project management software|nástroje pro správu projektů]] a [[w:en:Issue tracking system|sledování problémů]] ([[w:Bug tracking system|bug tracking]]).&lt;br /&gt;
Administrátorská příručka pokrývá oblast instalace, nastavení a údržby systému, uživatelská pak správu projektů a rutinní používání.
Text je tedy primárně určen těm, kdo již Redmine používají nebo se jej rozhodli používat. Může však posloužit i jako vodítko při volbě elektronického nástroje pro koordinaci činnosti a vzájemnou komunikaci formální či neformální skupiny lidí.

Pakliže jste se v uvedeném našli, neztrácejme čas a podívejme se Redmine na zoubek.
==== Funkční rysy ====
* řízení více projektů
* [[w:en:role-based access control|přístupová práva dle rolí]]
* [[w:en:issue tracking system|sledování problémů]]
* [[w:Ganttův diagram|Ganttův diagram]] a kalendář
* novinky, documenty a správa souborů
* [[w:RSS|odběry novinek]] a [[w:e-mail|e-mailové]] zasílání zpráv.
* projektové [[w:wiki|wiki]]
* projektová [[w:Diskuzní fórum|diskuzní fóra]]
* jednoduché vykazování časů
* uživatelsky definovaná pole pro úkoly, strávený čas, projekty a uživatele
* integrace s nástroji pro [[w:Správa verzí|správu verzí (SCM)]] - [[w:Subversion|SVN]], [[w:CVS|CVS]], [[w:Git|Git]], [[w:en:Mercurial|Mercurial]], [[w:en:Bazaar (software)|Bazaar]] a [[w:en:Darcs|Darcs]])
* podpora [[w:Autentifikace|autentifikace]] z různých [[w:LDAP|LDAP]] zdrojů
* podpora automatizované registrace uživatelů
* vícejazykové prostředí
* podpora různých databázových systémů
* podpora [[w:Plugin|zásuvných modulů]] (pluginy)
* verzování ([[w:Subversion|SVN]]) vlastních položek (např. wiki)
Detailní představu o produktu lze získat z tabulky oprávnění [[&lt;doplnit&gt;]].&lt;br /&gt;
Demonstrační instalace Redmine je k dispozici na [http://demo.redmine.org tomto serveru]. Oprávnění jsou pochopitelně omezena pouze na správu dílčího projektu a instlaca má i další limity (velikost uploadu, bez vazby na SVN,..).

===== Technická poznámka: =====
Jedná se o multiplatformní řešení postavené na [[w:Ruby on Rails|Ruby on Rails]] pod licencí [[w:GNU General Public License|GNU General Public License]] v2. Data mohou být uložena v [[w:Mysql|MySQL]], [[w:PostgreSQL|PostgreSQL]] nebo [[w:SQLite|SQLite]]. Jako webový server slouží [[w:Apache HTTP Server|Apache]] nebo [[w:en:WEBrick|WEBrick]] (nedoporučuje se pro produkční nasazení).

Více informací jako např. aktuální verzi, plán vydání, diskuzní fórum či bugtracking naleznete na [http://www.redmine.org oficiálních stránkách projektu].

== Administrace ==

=== Instalace ===
==== Softwarové požadavky ====
jsou závislé od verze a jejich seznam (požadavky jsou kladeny na [[w:Ruby (programovací jazyk)|Ruby]], [[w:Ruby on Rails|Ruby on Rails]], [[w:en:Rack (web server interface)|Rack]], databázový a webový server) je udržován [http://www.redmine.org/wiki/redmine/RedmineInstall zde].
==== Získání Redmine ====
Získat Redmine lze těmito způsoby:
* stažením balíčků ze stránek [http://rubyforge.org/frs/?group_id=1850 RubyForge]
* pomocí nástroje na správu verzí ([[w:Subversion|Apache Subversion (SVN)]]). Na http://redmine.rubyforge.org/svn/branches/ jsou k dispozici stabilní vydání příslušné vývojové řady a vývojové vydání (unstable). Vzhledem k [http://www.redmine.org/projects/redmine/wiki/Changelog frekvenci stabilních verzí] i snadnosti údržby se jedná o vhodnou volbu.
* jako komplet od třetích stran
** [http://bitnami.org/stack/redmine BitNami] (nabízí i [[w:Cloud computing|cloudové řešení]])
** [http://www.turnkeylinux.org/redmine TurnKey] (nabízí i cloudové řešení)
* využitím balíčků [[w:Linuxová distribuce|linuxové distribuce]] (obvykle postarší verze)

==== Instalační kroky ====
# zvolit [[#Získání Redmine|zdroj]] a verzi Redmine a v případně potřeby ověřit [[#Softwarové požadavky|softwarové požadavky]]
# vytvořit prázdnou databázi a odpovídající uživatelský účet (pojmenovaný např. redmine)
# vytvořte kopii souboru &lt;code&gt;&lt;redmineRoot&gt;/config/database.yml.example&lt;/code&gt; a pojmenujte ji jako &lt;code&gt;&lt;redmineRoot&gt;/config/database.yml&lt;/code&gt;. Soubor upravte tak, aby odpovídal vaší situaci (obvykle nastavujete sekci &lt;code&gt;&quot;production&quot;&lt;/code&gt;)
# vygenerujte úložiště pro důvěrná session data
# vytvořte databázovou strukturu spuštěním následujícího příkazu z adresáře &lt;code&gt;&lt;redmineRoot&gt;&lt;/code&gt;
# výchozí konfigurační data vygenerujete příkazem (stále v &lt;code&gt;&lt;redmineRoot&gt;&lt;/code&gt;):
# nastavte přístupová práva k následujícím adresářům:
# pro otestování instalaci zpřístupněte Redmine spuštěním [[w:en:WEBrick]] serveru (pro produkční prostředí je vhodnější [[w:Apache HTTP Server|Apache)
# přihlaste se pomocí výchozího administračního účtu

=== Provoz a údržba ===

=== Administrace webu ===
* Projekty – zakládání nových projektů, jejich archivace či rušení
* Uživatelé – registrace uživatelů, přehled o stávajících s možností uzamčení účtu
* Skupiny – vytváření/rušení skupin
* Role a práva – vytváření/rušení rolí a nastavení jejich pořadí. Standardně jsou k dispozici role
** Manažer
** Vývojář
** Reportér
** Non member
** Anonymous
:poslední dvě jmenované jsou fixní tj nelze je odebrat
:odkazem „Přehled práv“ se zobrazí tabulka, jejíž výchozí podobu zachycuje obrázek
[[Soubor:Redmine cs Roles.png|vpravo|náhled|Přehled práv]]
* Fronty – vytváření/rušení front&lt;&gt;. Při zakládání se určuje i dostupnost podle projektů
* Stavy úkolů – vytváření/rušení dostupných stavů a nastavení jejich pořadí [[Soubor:Redmine cs Statuses.png|vpravo|náhled|Stavy úkolů]]
* Průběh práce – umožňuje nastavit možné přechody mezi stavy pro zvolenou roli a frontu [[Soubor:Redmine cs Workflow.png|vpravo|náhled|Workflow]]
* Uživatelská pole - vytváření/rušení uživatelských polí a nastavení jejich vlastností [[Soubor:Redmine cs CustomFields.png|vpravo|náhled|Uživatelská pole]]
* Seznamy – modifikace seznamů dle jednotlivých kategorií [[Soubor:Redmine cs Enumerations.png|vpravo|náhled|Seznamy]]
* Nastavení – určuje chování Redmine serveru. Volby jsou rozčleněny to osmi karet:
** Obecné
*** Název aplikace
*** Uvítací text
*** Maximální velikost přílohy
*** Povolené počty řádků na stránce
*** Povoleno více hodnot (oddělěné čárkou).
*** Dny zobrazené v činnosti projektu dny
*** Jméno serveru
*** Protokol (HTTP nebo HTTPS)
*** Formátování textu (textile nebo nic)
*** Ukládat formátovaný text do vyrovnávací paměti
*** Komprese historie Wiki (Gzip nebo nic)
*** Limit obsahu příspěvků
*** Maximální velikost textových souborů zobrazených přímo na stránce
*** Maximální počet zobrazenách řádků rozdílů
** Zobrazit
*** Téma
*** Výchozí jazyk
*** Začínat kalendáře
*** Formát data
*** Formát času
*** Formát zobrazení uživatele
*** Použít uživatelské ikony Gravatar
*** Výchozí Gravatar
** Autentifikace
*** Autentifikace vyžadována
*** Automatické přihlašování
*** Povolena automatická registrace
*** Minimální délka hesla
*** Zapomenuté heslo
*** Umožnit přihlašování a registrace s OpenID
*** Zapnout službu REST
** Projekty
*** Nové projekty nastavovat jako veřejné
*** Výchozí zapnutné moduly pro nový projekt
*** Generovat sekvenční identifikátory projektů
*** Role přiřazená uživateli bez práv administrátora, který projekt vytvořil
** Sledování úkolů
*** Povolit vazby úkolů napříč projekty
*** Automaticky zobrazit úkoly podprojektu v hlavním projektu
*** Spočítat koeficient dokončení úkolu s
*** Limit pro export úkolů
*** Výchozí sloupce zobrazené v seznamu úkolů
** Emailová oznámení
*** Odesílat emaily z adresy
*** Příjemci skryté kopie (bcc)
*** pouze prostý text (ne HTML)
*** Vyberte akci při které bude zasláno upozornění emailem
*** Patička emailů
** Příchozí e-maily
*** Zkrátit e-maily po jednom z těchto řádků
*** Povolit WS pro příchozí e-maily
*** API klíč
** Repozitáře
*** Automaticky stahovat commity
*** Povolit WS pro správu repozitory
*** API klíč
*** Povolené SCM
*** Kódování
*** Povoleno více hodnot (oddělěné čárkou).
*** Kódování zpráv při commitu
*** Maximální počet revizí zobrazených v logu souboru
*** Odkazování a opravování úkolů ve zprávách commitů
**** Klíčová slova pro odkazy
**** Klíčová slova pro uzavření

=== Administrace projektu ===

== Uživatelská příručka ==
Sled kapitol odráží pomyslný vývoj od uživatele, který se potřebuje v systému zorientovat a najít informaci, přes aktivního účastníka podílejícího se na vzniku a řešení úkolů až po manažera projektu. V závislosti na tom, zda je projekt veřejný či nikoliv, mohou jeho obsah vidět případně do něj přispívat (v závislosti na nastavení práv &lt;+odkaz&gt;) i anonymní uživatelé. Posledně uvedené není příliš obvyklé a pro vytváření obsahu budete potřebovat registraci. Začněte spuštěním internetového prohlížeče&lt;+odkaz&gt; a zadáním URL&lt;+odkaz&gt; adresy, na niž běží Redmine. (Nemáte-li, zkuste to tady&lt;+odkaz&gt;)
=== registrace ===
[[Soubor:Redmine cs Registration.png|náhled|Registrace]]
či chcete-li vytvoření uživatelského účtu se zahajuje kliknutím na odkaz &quot;Registrovat&quot; (v pravé části [[:Soubor:Redmine cs GUI.png|horní nástrojové lišty]]), nebo využijete alternativní možnost a [[#přihlášení|přihlásíte se/registrujete]] pomocí [[#registrace pomocí OpenID|OpenID]]. V prvém případě vyplněný registrační formulář, kde hvězdičky označují povinné položky, odešlete pomocí tlačítko &quot;Potvrdit&quot;. Podle nastaveného způsobu registrace&lt;+odkaz&gt; mohou nastat tyto situace:
* budete se moci okamžitě [[#přihlášení|přihlásit]]
* na zadanou e-mailovou adresu vám bude zaslán [[w:Uniform Resource Locator|URL]] odkaz pomocí kterého účet aktivujete (s ohledem na ochranu před [[w:Spam|spamem]] a administrační nenáročnost je toto obvyklé nastavení)
* budete muset vyčkat, dokud vaše registrace nebude manuálně potvrzena administrátorem
Pokud vás láká spíše

==== registrace pomocí [[w:OpenID|OpenID]] ====
pak vězte, že tato funkce nebývá povolena&lt;+odkaz&gt;, neboť přínos OpenID je při stávající implementaci pro registraci sporný. Proces [[#přihlášení pomocí OpenID|přihlášení pomocí OpenID]] sice proběhne, ale s výjimkou OpenID URL nejsou do uživatelského profilu&lt;+odkaz&gt; převzaty žádné údaje, což je při kontrole vyplnění povinných polí poněkud neuspokojivé a matoucí.
Každopádně možné scénáře po odkliknutí tlačítka „Potvrdit“ budou stejné, jako v předchozím případě. Pokud vás uvedené od tohoto způsobu registrace neodradilo, pokračujte čtením následující kapitoly, neboť proces splývá s přihlášením.

=== přihlášení ===
[[Soubor:Redmine cs Login.png|náhled|přihlášení]]
Přihlašovací dialog vyvoláte kliknutím vpravo nahoře na odkaz &quot;Přihlášení&quot;. Přihlásíte se zadáním uživatelského jména do kolonky &quot;Přihlášení&quot; a zapsáním hesla. V případě, že jste jej zapomněli, klikněte na &quot;Zapomenuté heslo&quot; (je-li povoleno&lt;+odkaz&gt;)
Zvolíte-li si
==== přihlášení pomocí [[w:OpenID|OpenID]] ====
obrňte se trpělivostí a počítejte spíše s potížemi, neboť ani tato část podpory OpenID dosud není v dostatečném rozsahu implementována. Dle testování Gmail účet s URL ve tvaru &lt;code&gt;https://www.google.com/accounts/o8/id&lt;/code&gt; funguje pouze do ukončení google session, pod kterou jste se registrovali (generuje OpenID URL ukončenou pokaždé jiným čtyřicetiznakovým id řetězcem), pro Google Apps účet tj. &lt;code&gt;https://www.google.com/accounts/o8/site-xrds?hd=vyseDomena.cz&lt;/code&gt; nefunguje vůbec (tento zápis by se již neměl používat v důsledku sjednocení účtů Google Apps a Gmail). Bezproblémově se lze přihlásit např. pomocí bezplatné služby [http://myopenid.com/ myOpenID] ve tvaru &lt;code&gt;
http://vasUcet.myopenid.com/&lt;/code&gt;. V případě podporované služby jsou možné dva scénáře:
* pokud akci provádíte prvně, budete nejprve přesměrování na zadanou OpenID URL. Po přihlášení ke službě odsouhlaste poskytnutí informací Redmine serveru. Tímto jsou získány potřebné údaje a vy bude přesměrováni zpět na Redmine server, nyní již jako přihlášený uživatel. Nemáte-li OpenID URL dosud uvedenu ve svém účtu, budete vám nejprve zobrazen formulář &quot;Můj účet&quot;&lt;+odkaz&gt;.
* akci jste již v minulosti prováděli, ale OpenID session není platná. V tomto případě budete přesměrováni na vašeho OpenID poskytovatele. Po ověření budete vráceni zpět na Redmine a přihlášeni.
* akci jste již prováděli a OpenID session je platná. Tentokrát budete ihned přihlášeni k Redmine serveru (získání přihlašovacích informací od OpenID poskytovatele proběhne skrytě).
Možné poskytovatle OpenID naleznete na [[w:en:List of OpenID providers|tomto seznamu]] či v jeho [[w:en:OpenID#OpenID Providers|stručnější verzi]].&lt;br /&gt;
Jste-li zaregistrováni, je čas podívat se na rozvržení prostředí, ve kterém se budete pohybovat.

=== Navigace a ovládací prvky ===
Aktivní prvky jsou z větší části kontextově závislé tj. jejich chování či dostupnost (viditelnost) je dána aktuálně prováděnou činností (otevření modulu, úprava wiki apod.). Jsou seskupeny do následujících oblastí:
&lt;imagemap&gt;
File:Redmine cs GUI.png|600px|right|Uživatelské rozhraní
# Nastavení koordináty
rect 0 0 776 15 [[#horní nástrojová lišta|horní nástrojová lišta]]
rect 0 15 776 70 [[#záhlaví|záhlaví]]
rect 0 70 599 102 [[#horní kontextová lišta|dolní kontextová lišta]]
rect 0 102 599 412 [[#zobrazovací oblast|zobrazovací oblast]]
rect 0 412 599 585 [[#dolní kontextová lišta|dolní kontextová lišta]]
rect 599 70 776 585 [[#navigacniPanel|navigační panel]]
rect 0 585 776 773 [[#zápatí|zápatí]]
default [[#horní nástrojová lišta|horní nástrojová lišta]]
desc bottom-right
&lt;/imagemap&gt;

==== horní nástrojová lišta ====
Je trvale přítomným prvkem, který obsahuje tyto nástroje
* vlevo
** Úvodní - zobrazí vstupní stránku společnou pro celý web
** Moje stránka - odkaz zobrazující úkoly aktuálně přihlášeného uživatele a úkoly jím zadané
** Projekty - přehled všech projektů které smí uživatel zobrazit
** Administrace – položka dostupná pouze správcům serveru
** Nápověda – zobrazí nápovědu ve formě průvodců na serveru [http://www.redmine.org/guide www.redmine.org] (En)
* vpravo (viditelnost závisí na přihlášení)
** Přihlášen jako: - jméno aktuálně přihlášeného uživatele
** Můj účet - zpřístupní uživatelské předvolby včetně změny hesla
** Odhlášení
** Přihlášení
** Registrovat
==== záhlaví ====
* vlevo nahoře
** název webu nebo aktuálně otevřeného projektu
* vpravo nahoře
** vstupní pole fulltextového vyhledávání (ve všech dostupných nebo pouze ve zvoleném projektu)
** výběr projektu - seznam obsahuje výčet těch, ke kterým je uživatel explicitně přiřazen
* dole
* názvy dostupných modulů a odkaz pro založení nového úkolu. Dostupnost modulů závisí na uživatelských právech a aktivaci modulu pro daný projekt
==== horní kontextová lišta ====
* v levé části je název modulu nebo aktuálně otevřené položky (úkol, wiki stránky)
* v pravé části kontextově (dle modulu) dostupné nástroje. Tytéž nástroje často obsahuje [[#dolní kontextová lišta|dolní kontextová lišta]].

==== zobrazovací oblast ====
* zobrazuje obsah daného modulu
* oblast může být rozdělena tak, že vpravo navíc obsahuje kontextový '''&lt;span id=&quot;navigacniPanel&quot;&gt;navigační panel&lt;/span&gt;'''
==== dolní kontextová lišta ====
* v levé části může být navigace (listování) v rozsáhlých seznamech
* v pravé části bývají stejné nástroje jako v [[#horní kontextová lišta|horní kontextové liště]]
* a o řádek níž jsou k dispozici odběry (Atom) či exporty (např. CSV, HTML, PDF, TXT)

==== zápatí ====
* informace o produktu

=== použití modulu úkoly ===
Úkol je srdcem a hnacím motorem celého systému. Umožňuje velmi přímočaře formulovat zadání, termín a řešitele. Ve fázi řešení pak poskytuje prostor pro záznamy o jeho průběhu a zajišťuje informovanost – při každé změně je všem zúčastněným osobám zasláno upozornění. Pokud se při řešení objeví komplikace, lze na ně reagovat vytvořením podúkolů, souvisejících úkolů případně lze změnit nejen řešitele ale i začlenění do projektu. Projekt pak představuje nejvyšší úroveň sdružení úkolů a zároveň nástroj pro řízení přístupu k informacím – správu uživatelů. Nižší úrovně tvoří podprojekty a ještě nižší plán/milník/verze (z vícera zaužívaných termínů se v další textu přidržíme pojmu verze z důvodu orientace Redmine na softwarové projekty a aktuální překlad). Poslední stupeň je již zmíněný úkol s podúkoly (i víceúrovňovými).&lt;br /&gt;
Podpůrnými prostředky jsou pak ostatní nástroje jako wikipedie, dokumenty, repozitáře či diskuzní forum - viz. seznam modulů&lt;+odkaz&gt;&lt;br /&gt;
Než budete moci svou představu o Redmine konfrontovat s praxí, musíte si nejprve otevřít projekt, v němž nám byla přidělena práva přidávat úkoly. Nejsnáze tak učiníte v pravé části [[#záhlaví]] pomocí seznamu „Vyberte projekt“. Vlastní
==== založení úkolu ====
lze realizovat hned několika způsoby:
* v záhlaví pomocí odkazu „Nový úkol“
* z nového úkolu tlačítkem „Vytvořit a pokračovat“
* z existujícího úkolu kliknutím na odkaz:
** Duplikát (kontextový pruh) – otevře formulář nového úkolu s předvyplněnými hodnotami
** Kopírovat (kontextový pruh) – otevře formulář kopírovaní &lt;+obr&gt;. Tlačítko „Kopírovat“ vytvoří nový úkol a zobrazí přehled úkolů, „Kopírovat a následovat“ úkol založí a následně jej zobrazí.
** Přidat (sekce Podúkol)
** Přidat (sekce Související úkoly)

Význam položek, které lze u nového úkolu vyplnit, je většinou zřejmý z jejich názvu a ilustruje je obrázek.. &lt;+obrázek&gt;. Detailněji se podívejme na:
* Fronta - určuje typ workflow tj. do jakého stavu je aktuální uživatel na základě přiřazené role oprávněn úkol přepnout. Lepší představě napomůže obrázek &lt;+obr&gt;
* Popis – umožňuje nejen zapsat text, ale také jej graficky upravit případně doplnit [[#odkazy]] a obrázky. Více informací naleznete v kapitole [[#grafické a jiné značky]]. Pro kontrolu výsledku použijte tlačítko „Náhled“.
* Přiřazeno – osoba, která úkol řeší nebo za něj odpovídá. Vybírat lze pouze z účastníků projektu

Pro dosažení co největší flexibility umožňuje Redmine ovlivnit konkrétní podobu a chování některých položek, proto si uvedeme jen jejich výčet a to dle rozsahu platnosti na úrovni:
* serveru
** Fronta - definuje se globálně pro server, ale dostupnost lze nastavit na úrovni projektu
** Stav - dostupné položky jsou závislé na zvolené frontě
** Priorita
** uživatelská pole (na obrázku pojmenováno myField)
** Soubory – nastavuje se limit pro velikost uploadu (aktuální hodnota je uvedena pod položkou)
* projektu
** Fronta
** Kategorie
** Verze
** Přiřazeno a Sledování - výběrem účastníků projektu
Proces zpracování úkolu tedy
==== workflow ====
pojímá Redmine velmi volně a většinou ponechává na uživateli, které položky vyplní, kdo bude v určité fázi úkolem pověřen a jak budou stanoveny termíny. Je tedy na jednotlivých týmech (projektech), aby si tato pravidla stanovily (např. na projektové wiki). Zejména se jedná o význam stavů a které z nich jsou konečné, zda (ne)ponechávat prázdné pole &quot;Přiřazeno&quot; či &quot;Uzavřít do&quot; a pod., řeší-li se spolupráce na jednom úkolu jeho předáváním nebo rozpadem na podůkoly atd. Takto&lt;+odkaz&gt; může vypadat v praxi.&lt;br /&gt;
Nezbytné tři elementární fáze jsou řešeny následovně:
 
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! fáze !! Redmine !! poznámka
|-
| vznik
| uložení vyplněného formuláře tlačítkem Vytvořit
předvolení výchozího stavu
| řešitel může být určen v této či následující fázi
úkolování sebe sama není nesmyslné :-)
|-
| průběh
| modifikace položek, přidávání komentářů, změna řešitele nebo zainteresovaných osob (Sledování), vznik souvisejících úkolů a podůkolů
| podle potřeb projektu lze více  rozčlenit (typicky položkou Stav). Kupříkladu na akceptaci řešitelem, řešení, čekání na reakci druhé strany..
|-
| ukončení
| nastavením stavu, který má příznak „Úkol ukončen“
| více než jeden konečný stav umožňuje rozlišit, zda bylo záměru dosaženo či nikoliv
|}
Po úspěšném uložení&lt;+odkaz&gt; je úkol zobrazen v režimu čtení. Vyvstane-li nyní či později potřeba údaje upravit, slouží k tomu první položka z kontextové lišty - Aktualizace.

==== aktualizace úkolu ====
[[Soubor:Redmine cs Update.png|náhled|aktualizace úkolu]]
Jedná se o patrně nejčastější a nejdůležitější aktivitu v Redmine, která přechodem do editačního režimu umožňuje nejen změnit či doplnit údaje týkající se úkolu, ale zároveň slouží jako komunikační nástroj mezi zainteresovanými osobami, neboť o každé uložené změně jsou účastnici informování e-mailem. Postupně vznikající texty z pole &quot;Poznámka&quot; jsou zobrazovány způsobem obvyklým pro diskuzní fóra - jako samostatné položky s údajem o době vzniku a autorovi
Editace má dvě úrovně:
* první je dostupná po kliknutí na odkaz &quot;Aktualizovat&quot;
* druhá je poněkud skrytá a zpřístupní se po kliknutí na odkaz &quot;('''Více''')&quot; (na sousedním obrázku&lt;+obr&gt; červeně zvýrazněno). V tomto režimu je možno změnit i jinak nedostupné položky &quot;Fronta&quot;, &quot;Předmět&quot;, &quot;Rodičovský úkol&quot; případně &quot;Popis&quot; úkolu. Ještě o stupínek razantnější je
===== přesunutí úkolu =====
Aktivuje se volbou &quot;Přesunout&quot; a umožňuje převést úkol na jiný projekt pomocí stejnojmenného pole. Přestože zbývající položky mají jako výchozí nastavení &quot;(beze změny)&quot;, je jistější je nastavit ručně, neboť nemusí být platné v novém kontextu (typicky &quot;Stav&quot;) a operace pak skončí chybou. Totéž platí při přesouvání celé hierarchie tj. rodičovského úkolu a jeho potomků - všechny položky musí být validní i v novém kontextu. Tímto se dostáváme k&lt;br /&gt;

===== definování souvztažnosti úkolů =====
Tato vlastnost, dostupná jen pro uložené úkoly, je užitečná v situacích, kdy splnění jednoho úkolu je podmíněno splněním jiného, když se původní úkol rozpadne na úkoly dílčí apod. V Redmine lze vztahy mezi úkoly rozčlenit na:
* časové (na ukončení jednoho navazuje začátek dalšího)
** předchází – mezi ukončením aktuálního úkolu a začátkem jiného je stanoven časový odstup x dnů. Změna termínů se projeví v souvisejícím úkolu.
** následuje – reverzní k předchozímu
* hierarchické (úkol se rozpadá na několik podúkolů)
* věcné [[Soubor:Redmine cs Related Issues.png|náhled|související úkoly]]
** související s – vzájemná souvislost
** duplicity – aktuální úkol duplikuje. Je-li aktuální uzavřen, pak se změna projeví pouze v aktuálním. Je-li uzavřen „primární“ úkol, uzavřou se oba
** duplikováno od – reverzní k předchozímu
** bloků – splnění aktuálního úkolu je nutnou podmínkou pro uzavření jiného
** zablokován – reverzní k předchozímu
* verze - umožňuje vytvořit kolekci úkolů, jejichž splnění je podmíněno uzavření etapy, vydání čísla časopipisu, verze programu apod. Více viz. &lt;+odkaz&gt;
Časové a věcné vztahy se definují odkazem &quot;Přidat&quot; v sekci &quot;Související úkoly&quot; a následně příslušnou volbou vztahu.&lt;br /&gt;
Hierarchické rovněž pomocí &quot;Přidat&quot;, ale v sekci &quot;Podúkol&quot;. Poněkud nepohodlné, díky nutnosti si zapamatovat číslo úkolu, je ručním vyplnění položky &quot;Rodičovský úkol&quot; při aktualizaci&lt;+odkaz&gt; existujícího. Tato položka je u nových úkolů viditelná, u úkolů existujících se zobrazí až po kliknutí na (Více)&lt;+odkaz&gt;

==== verze ====
Verze je svým pojetím velmi blízká úkolu, který je rozčleněn na řadu podúkolů. Může jí však definovat&lt;+odkaz&gt; pouze Manažer projektu a jednotlivé úkoly se k verzi přiřazují pomocí pole &quot;Cílová verze&quot;. Takto vytvořená logická kolekce úkolů má přiřazen společný termín dokončení. Přehled o průběžném stav plnění je k dispozici v záhlaví pod položkou &quot;Plán&quot;. Význam verzí je podtržen i grafické zvýraznění v kalendáři (??ověřit) či uvedením v pravém sloupci (??ověřit název) &lt;+obrázek?&gt;.&lt;br /&gt;
Samo pojmenování &quot;verze&quot; svádí k vnímání zúženému na softwarový svět, ale k tomuto nástroji lze přistoupit podstatně obecněji a použít jej jako na milník, plán či etapu. Více naleznete v kapitole o člení projektů&lt;+odkaz&gt;.

==== uložení změn ====
Před vlastním uložením je dobrým zvykem použít tlačítko &quot;Náhled&quot; a zkontrolovat si výsledek editace. Opravdu to není zbytečný krok. Mějte na paměti, že každé uložení znamená rozeslání e-mailu zainteresovaným osobám..&lt;br /&gt;
Pokud jste si opravdu jisti, zapsané nové či upravené údaje uložíte pomocí tlačítek:
* Vytvořit – po uložení úkolu přejde na seznam všech
* Vytvořit a pokračovat – uloží aktuální a zobrazí další prázdný formulář
* Potvrdit - po uložení se zobrazí úkol v režimu čtení (při úpravě existujícího úkolu)

==== práce s úkoly pomocí e-mailu ====
Vedle již popsaného ovládání pomocí webového prohlížeče existuje i alternativní způsob pomocí e-mailu tj. formou e-mailové konference. Své uplatnění nachází hlavně při komentování úkolu. Stačí pouze odpovědět (Replay) na příchozí oznámení. Redmine na základě předmětu zprávy (proto ji ponechte v podobě navržené poštovní klientem) a v ní obsaženém číslu úkolu zprávu patřičně přiřadí a dle vaší e-mailové adresy doplní autora komentáře. Odpovíte-li z jiné e-mailové adresy, než jakou máte uvedenu ve svém profilu&lt;+odkaz&gt; (např. po přesměrováním na jinou e-mailovou schránku), bude zpráva ignorována.&lt;br /&gt;
Pro svou větší pracnost (možno kompenzovat pomocí poštovní šablony) a nutnou znalost některých údajů, je méně využívána možnost zakládat úkoly pomocí e-mailu. Odesílaná zpráva by měla mít tuto podobu:
&lt;pre&gt;
Komu (To): redmine@vášServer.cz
Kopie (Cc): kolega_1@jehoFirma1.cz, kolega_2@jehoFirma2.cz
Předmět: Založení uživatelského účtu
Text (Body): Popisný text úkolu. Do něj nezapomeňte vložit následující klíčová slova:
   Project: kódProjektu (poslední část URL, máte-li otevřen &quot;Přehled&quot; projektu)
   Tracker: fronta (např. Chyba)
   Priority: priorita (např. Vysoká)
   Status: stav (např. Nový)
&lt;/pre&gt;
* všichni rozpoznaní adresáti (To a Cc) budou přidáni do položky &quot;Sledování&quot;
* přílohy budou automaticky připojeny a to bez ohledu na velikost (nastavený limit&lt;+odkaz&gt; je ignorován)

==== orientace v úkolech ====
Používáním velmi rychle narůstá počet evidovaných úkolů v nejrůznějším stavu rozpracovanosti. K tomu, abyste se v nich beznadějně neztratili, slouží seznamy. Mají většinou podobu tabulek, které vznikly jako výsledek vyhledávací dotazy – filtru, tj. obsahují záznamy, které vyhověly dotazu. Co se rozsahu vyhledání týče, máme k dispozici:
* lokální dotazy - ty jsou omezeny na projekt, ve kterém se právě nacházíte (a v něm také definovány) a
* globální dotazy, které se chovají v závislosti na na tom, zda:
** máte otevřen nějaký projekt&lt;+odkaz&gt;. Pak se chovají jako lokální.
** nebo nemáte. V tomto případě vyhledávají napříč projekty.
Mezi seznamy '''předdefinované''' vývojáři systému patří např. „Mé úkoly“, „Nahlášené úkoly“ či „Celková aktivita“, ale také Novinky nebo Dokumenty. Pakliže tyto nepostačují vašim potřebám, můžete si definovat vlastní '''uživatelské''' dotazy včetně podoby výsledné tabulky - jak popisuje následující kapitola.

===== definování a správa uživatelských dotazů =====
# otevřete si nějaký seznam (pravděpodobně s Úkoly)
# není-li sekce &quot;Filtry&quot; zobrazena, rozbalíte ji kliknutím na její název (uvozen trojúhelníčkem) a poté vyberte vhodnou položku ze seznam s popisem &quot;Přidat filtr&quot;
# klikněte na přidaný filtr a upravte vyhledávací kritéria (každým přidaným filtrem se výběr více zpřesňuje/zužuje)
# po rozbalení sekce &quot;Nastavení&quot; můžete změnit výchozí vzhled tabulky&lt;+odkaz&gt;
# pro kontrolu výsledku a zároveň provedení dotazu klikněte na tlačítko „Použít“
# chcete-li, aby tento ad hoc vytvořený dotaz nebyl opuštěním stránky zapomenut, použijte tlačítko „Uložit“ (viditelné až po provedení úprav)
# vyplňte či upravte zobrazeným formulářem &lt;+obr&gt; nabídnuté položky
#* Název – nejlépe krátký a výstižný s nějakým příznakem pro globální
#* Veřejný – určuje, zda je dotaz dostupný pouze vám, nebo všem. Položka je dostupná pouze správcům projektu či serveru
#* Pro všechny projekty – po zaškrtnutí je dostupný ve všech projektech a mimo projekt funguje jako globální dotaz
#* ''(zbývající položky jsou zřejmé i bez komentáře)''
# použijte tlačítko Uložit nebo bez uložení opusťte stránku
# pakliže jste zvolili Uložit budou vám zobrazeny výsledky vašeho dotazu
Povšimněte si, že v pravém sloupci přibyl v sekci &quot;Uživatelské dotazy&quot; odkaz s názvem vašeho dotazu a vpravo nad tabulkou tlačítka &quot;Upravit&quot; a &quot;Odstranit&quot;. Prvé z nich otevře formulář z bodu 7, druhé smaže definici dotazu.

=== uživatelská nastavení ===
==== můj účet ====
je místem, kde naleznete uživatelská nastavení jako jméno a příjmení, e-mail a zda má být veřejně dostupný, časové pásmo nebo pořadí, v jakém jsou zobrazovány komentáře. K místním položkám ještě patří:
===== změna hesla =====
kterou aktivujete vpravo nahoře kliknutím na odkaz &quot;Změnit heslo&quot;. Následně zobrazený formulář bude požadovat zadání stávajícího a dvojí vyplnění nového hesla. Změnu potvrdíte tlačítkem &quot;Použít&quot;
===== nastavení e-mailového oznámení =====
ovlivní, na jaké události budete upozorňováni. Osvědčuje se zatrhnout &quot;Nezasílat informace o mnou vytvořených změnách&quot;, která míní vás samé, nikoliv spolupracovníky.
Význam tří variant nastavení je zřejmý, případně okomentovaný, proto si uvedeme jenom jejich výčet:
* Pro všechny události všech mých projektů
* Pro všechny události vybraných projektů...
* Pouze pro události které sleduji nebo které se mne týkají (má oblíbená)
===== obrázek/ikona/fotka =====
Možná jste si u zápisů ostatních všimli obrázku/ikony/fotky a rádi byste ten svůj také nahradili něčím příhodnějším, než máte teď. Toto nastavení však budete v Redmine hledat marně, neboť využívá službu [http://en.wikipedia.org/wiki/Gravatar Gravatar] a tudíž na základě vašeho e-mailu použije obrázek/fotku, který jste si ve službě [http://en.gravatar.com/ nastavili].

==== moje stránka ====
Zobrazuje uživatelsky volitelné globální&lt;+odkaz&gt; bloky informací, jako jsou výchozí &quot;Mé úkoly&quot; a &quot;Nahlášené úkoly&quot;, nebo Kalendář, Strávený čas atd. Dostupná je pod stejnojmenným odkazem v horní nástrojové liště&lt;+odkaz&gt;.
Úpravu obsahu provedete:
# kliknutím na odkaz &quot;Přizpůsobit tuto stránku&quot;
# vyberte si ze seznamu &quot;Bloky na mé stránce“ a potvrďte pomocí „Přidat“
# polohu bloku upravte pomocí myši (pro odstranění slouží křížek)
# jakékoliv opuštění stránky – třeba odkazem „Zpět“ vede k uložení změn
Časté navštěvování této stránky indikuje její vhodné nastavení.
&lt;dohledat plugin&gt;

=== Formátovací a jiné Redmine značky ===

Podobně jako Wikipedie nepoužívá Redmine [[w:WYSIWYG|WYSIWYG]] přístup, ale některé znaky či skupiny znaků zapsané přímo do běžného textu interpretuje jako značky např. pro tučné písmo či odkaz. Použitá syntaxe je však od [[w:Wikipedie:Průvodce (formátování)#Wikiznačky|wikiznaček]] často odlišná. Podobně v Redmine nemůžete použít HTML značky, místo nich však máte k dispozici [[w:en:Textile (markup language)|Textile]]. Neboť je provázanost a snadná dostupnost informací klíčovou vlastností, věnujme se nejprve odkazům.

==== odkazy ====

Obecně je lze rozdělit na [[#interní odkazy|interní]] (v rámci Redmine) a [[#externí odkazy|externí]] (mimo Redmine). Namísto interních odkazů lze také použít standardní URL odkazy (a jednoduchost použití k tomu svádí), ale je vhodné dát přednost pracnější Redmine syntaxi, neboť ta zajistí jejich platnost i při změnách jako jsou přesuny úkolů mezi projekty &lt;+odkaz&gt;, úpravě hierarchie Wiki stránek &lt;+odkaz&gt; či změně umístění serveru. Koncová část URL odkazované informace (dostupná např. v adresním řádku webového prohlížeče), je často dobrým vodítkem pro správný zápis. Strukturu dle jednotlivých modulů lze odvodit z následující tabulky.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! kategorie
! syntaxe
! poznámka
|-
! colspan=&quot;4&quot; | interní odkazy 
|-
| rowspan=&quot;4&quot; | dokumenty
| &lt;code&gt;document#17&lt;/code&gt;
| kód je nahrazen názvem dokumentu s id 17
|-
| &lt;code&gt;document:Počítač&lt;/code&gt;
| odkaz na dokument s názvem &quot;Počítač&quot;
|-
| &lt;code&gt;document:&quot;Zvuková karta&quot;&lt;/code&gt;
| víceslovné názvy je třeba dát do uvozovek
|-
| &lt;code&gt;document:názevProjektu:&quot;Zápisy z porady&quot;&lt;/code&gt;
| meziprojektově
|-
| fórum
| &lt;code&gt;message#12&lt;/code&gt;
| kód je nahrazen názvem příspěvku s id 12
|-
| novinky
| ''dosud nezavedeno''
| použijte syntaxi pro externí odkazy
|-
| rowspan=&quot;4&quot; | plán
| &lt;code&gt;version#3&lt;/code&gt;
| kód je nahrazen názvem plánu s id 3
|-
| &lt;code&gt;version:Plán&lt;/code&gt;
| odkaz na plán pojmenovaný &quot;Plán&quot;
|-
| &lt;code&gt;version:&quot;Územní plán&quot;&lt;/code&gt;
| víceslovné názvy je třeba dát do uvozovek
|-
| &lt;code&gt;version:názevProjektu:&quot;Územní plán&quot;&lt;/code&gt;
| meziprojektově
|-
| rowspan=&quot;3&quot; | projekty
| &lt;code&gt;project#3&lt;/code&gt;
| kód je nahrazen názvem projektu s id 3
|-
| &lt;code&gt;project:Linux&lt;/code&gt;
| odkaz na projekt s identifikátorem &lt;+odkaz&gt; &quot;Linux&quot;
|-
| &lt;code&gt;project:&quot;Svobodný software&quot;&lt;/code&gt;
| víceslovné názvy projektů je třeba dát do uvozovek
|-
| přílohy
| &lt;code&gt;attachment:názevSouboru&lt;/code&gt;
| v současnosti lze odkazovat pouze na přílohy k aktuální stránce
|-
| rowspan=&quot;6&quot; | repozitáře
| &lt;code&gt;source:cesta/soubor&lt;/code&gt;
| odkaz na cesta/soubor
|-
| &lt;code&gt;source:cesta/soubor@52&lt;/code&gt;
| odkaz na 52 revizi
|-
| &lt;code&gt;source:cesta/soubor#L120&lt;/code&gt;
| odkaz na 120 řádek
|-
| &lt;code&gt;source:cesta/soubor@52#L120&lt;/code&gt;
| odkaz na 120 řádek v 52 revizi
|-
| &lt;code&gt;source:&quot;cesta/nový soubor@52#L120&quot;&lt;/code&gt;
| odkazy obsahující mezery je třeba dát do uvozovek
|-
| &lt;code&gt;export:cesta/soubor&lt;/code&gt;
| odkaz, který iniciuje download
|-
| úkoly
| &lt;code&gt;#124&lt;/code&gt;
| uzavřené &lt;+odkaz&gt; úkoly budou přeškrtnuty
|-
| rowspan=&quot;4&quot; | wiki
| &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;[[Tutoriál]]&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;
| odkaz na Wiki stránku pojmenovanou &quot;Tutoriál&quot;. Odkaz na dosud neexistující stránku bude červeně zvýrazněn
|-
| &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;[[Tutoriál|Návod]]&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;
| odlišný název stránky a text odkazu
|-
| &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;[[Tutoriál#Související články|Návod - související]]&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;
| odkaz směřuji na dílčí část stránky „Tutoriál“
|-
| &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;[[názevProjektu:Tutoriál#Související články|Návod - související]]&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;
| meziprojektově
|-
| společné
| &lt;code&gt;!interní odkaz&lt;/code&gt;
| potlačí odkaz při zachování textu (vhodné pro dočasné zakázání)
|-
! colspan=&quot;4&quot; | externí odkazy
|-
| rowspan=&quot;4&quot; | [[w:URL|URL]]
| &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;http://www.osel.cz&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;
| text URL je rozpoznán a automaticky převeden na odkaz stejného znění
|-
| &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;&quot;OSEL&quot;:http://www.osel.cz&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;
| náhrada URL vlastním textem (uvozovky jsou nutné i pro text bez mezer)
|-
| &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;&quot;Redmine info&quot;:mailto:info@redmine.org&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;
| odkaz vytvoří e-mail s adresátem &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;info@redmine.org&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;
|-
| &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;&quot;Redmine info&quot;:mailto:info@redmine.org?cc=kopie@redmine.org&amp;subject=Dotaz%20z%20webu&amp;body=Hledám%20odpověď%20na&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;
| vytváří takto předvyplněnou zprávu:&lt;br /&gt;
adresát: info@redmine.org&lt;br /&gt;
kopie: kopie@redmine.org&lt;br /&gt;
předmět zprávy: &quot;Dotaz z webu&quot;&lt;br /&gt;
obsah zprávy: &quot;Hledám odpověď na&quot;
|}

==== grafické a jiné značky ====

Smyslem těchto značky je zvýšit čitelnost a přehlednost textů. Při jejich používání je vhodné respektovat [[w:Wikipedie:Typografické rady|typografická doporučení]]. Vybrané značky můžete vložit na pozici kurzoru či aplikovat na myší označený text tlačítky z nástrojovém pruhu. Přehled běžných značek i s příslušnou ikonou obsahuje tabulka.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! kategorie
! 
! syntaxe
! poznámka
|-
| rowspan=&quot;8&quot; | znak
| [[Soubor:Redmine bt strong.png]]
| &lt;code&gt;*tučné*&lt;/code&gt;
| 
|-
| [[Soubor:Redmine bt em.png]]
| &lt;code&gt;_kurzíva_&lt;/code&gt;
| 
|-
| 
| &lt;code&gt;*_tučná kurzíva_*&lt;/code&gt;
| ukázka kombinace vlastností
|-
| [[Soubor:Redmine bt ins.png]]
| &lt;code&gt;+podtržení+&lt;/code&gt;
| 
|-
| [[Soubor:Redmine bt del.png]]
| &lt;code&gt;-přeškrtnuté-&lt;/code&gt;
| 
|-
| [[Soubor:Redmine bt code.png]]
| &lt;code&gt;@nějaký kód@&lt;/code&gt;
| pro kódu vložený do běžného textu (inline code) použije neproporcionální písmo
|-
| 
| &lt;code&gt;^horní index^&lt;/code&gt;
| 
|-
| 
| &lt;code&gt;~dolní index~&lt;/code&gt;
| 
|-
| rowspan=&quot;10&quot; | odstavec
| [[Soubor:Redmine bt h1.png]]
| &lt;code&gt;h1. Nadpis 1&lt;/code&gt;
| nadpisy je třeba od ostatního textu oddělit prázdným řádkem
|-
| [[Soubor:Redmine bt h2.png]]
| &lt;code&gt;h2. Nadpis 2&lt;/code&gt;
| 
|-
| [[Soubor:Redmine bt h3.png]]
| &lt;code&gt;h3. Nadpis 3&lt;/code&gt;
| 
|-
| [[Soubor:Redmine bt ul.png]]
| &lt;code&gt;* seznam&lt;/code&gt;
| počet * určuje úroveň zanoření
|-
| [[Soubor:Redmine bt ol.png]]
| &lt;code&gt;# uspořádaný seznam&lt;/code&gt;
| počet # určuje úroveň zanoření
|-
| [[Soubor:Redmine bt bq.png]]
| &lt;code&gt;&gt; citace&lt;/code&gt;
| počet &gt; určuje velikost odsazení. Redmine navíc zobrazuje vodící světle šedé svislé čáry
|-
| [[Soubor:Redmine bt bq remove.png]]
| 
| snižuje velikost odsazení označených řádků či aktuálního řádku
|-
| [[Soubor:Redmine bt pre.png]]
| &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;&lt;pre&gt;&lt;/nowiki&gt;text bude naformátován přesně,&lt;br /&gt;jak byl napsán;&lt;br /&gt;písmem s pevnou šířkou;&lt;nowiki&gt;&lt;/pre&gt;&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;
| vhodné např. pro víceřádkové kódy
|-
| 
| &lt;code&gt;p&gt;.zarovnání doprava&lt;/code&gt;
| nepřehlédněte tečku!
|-
| 
| &lt;code&gt;p=.zarovnání na střed&lt;/code&gt;
| 
|-
| rowspan=&quot;5&quot; | další
| [[Soubor:Redmine bt link.png]]
| &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;[[Tutoriál]]&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;
| podrobněji v internich odkazech pro wiki
|-
| [[Soubor:Redmine bt img.png]]
| &lt;code&gt;!URL obrázku!&lt;/code&gt;
| má-li stránka obrazovou přílohu zobrazíte ji zápisem !názevSouboru!
|-
| 
| &lt;code&gt;!&gt;URL obrázku!&lt;/code&gt;
| obrázek zarovnaný doprava
|-
| 
| 
&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;|_.UserID|_.Jméno|_.Skupina|&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;&lt;br /&gt;
&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;|\3=.IT|&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;&lt;br /&gt;
&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;|1|Ivan Potapovič|/2.Users|&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;&lt;br /&gt;
&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;|2|Jan Novák|&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;&lt;br /&gt;
&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;|3|John Smith|Admin|&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;
| tabulka&lt;br /&gt;
&lt;code&gt;_.&lt;/code&gt; - záhlaví (tučně a centrovaně)&lt;br /&gt;
&lt;code&gt;\3&lt;/code&gt; - sloučení 3 buněk v řádku&lt;br /&gt;
&lt;code&gt;/2&lt;/code&gt; - sloučení 2 buněk ve sloupci&lt;br /&gt;
&lt;code&gt;=.&lt;/code&gt; - zarovnání na střed
|-
| 
| &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;{{toc}}&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;
| vygeneruje obsah na základě použitých nadpisů. Při zápisu &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;{{&gt;toc}}&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; bude vpravo
|}</text>
      <sha1>5co18w957spb5fv1lhvlozc8ct20tnd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Ingredience/Přepuštěné máslo</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5518</id>
    <revision>
      <id>38578</id>
      <parentid>36431</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1615" xml:space="preserve">[[Soubor:Švédský koláč naruby 905.JPG|náhled|Příprava]]
'''Přepuštěné máslo''' nebo ghí, gee je produkt, který se vyrábí z kravského másla &lt;ref&gt;http://loskutak.nova.cz/clanek/recepty/jak-se-spravne-dela-ryba-a-prepustene-maslo.html&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;http://dadala.hyperlinx.cz/mas/masr0009.html&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;http://www.labuznik.com/article.php?ID=50&lt;/ref&gt;.

== Postup ==
Přepuštěné máslo je máslo, ze kterého je odstraněna voda a mléčný základ. Zůstane tak čistý mléčný tuk, který má vyšší bod přepalování (smoke point - 200-250 stupňů C) než původní máslo (150-180&amp;nbsp;°C) a delší trvanlivost i mimo ledničku.

Máslo dáme do kastrolku a na mírném ohni necháme bez míchání zvolna rozpustit. Jakmile se úplně rozpustí, opatrně sbíráme z jeho povrchu sraženou pěnu. Kastrolek poté odstavíme a máslo opatrně slijeme tak, aby mléčný zákal zůstal usazený na dně kastrolku. Jednodušší je přecedit máslo přes jemné plátýnko.

Přepuštěné máslo se používá na smažení - například řízků.

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Přepuštěné máslo}}
* [http://www.novinky.cz/zena/zdravi/139275-maslo-stale-patri-do-ceske-kuchyne.html Máslo stále patří do české kuchyně - novinky.cz/zena]
* [http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:31998D0582:CS:HTML eurlex.eu]
* [http://zdravie.pravda.sk/indovia-ho-povazuju-za-elixir-zivota-ghi-ffh-/sk-zvyziva.asp?c=A081223_035055_sk-zvyziva_p42 Indovia ho považujú za elixír života – ghí]

[[Kategorie:Wikikuchařka]]</text>
      <sha1>ow8ru181i2mtvk2rre0hcg4tcnsdvg6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kurz programování v C/Ukazatele</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5522</id>
    <revision>
      <id>44923</id>
      <parentid>38402</parentid>
      <timestamp>2022-01-30T22:07:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- nadbytečné odřádkování; - whitespace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1783" xml:space="preserve">Ukazatel, anglicky pointer, je datový typ, který ale na rozdíl od běžných proměnných neslouží k uchovávání dat, ale k uchovávání adres.

== Základní práce ==

Ukazatel se definuje podobným způsobem jako proměnné, jediný rozdíl je v tom že se před název přidá znak hvězdičky (*).

Adresa je číslo v paměti, které nelze zaměnit s jinou adresou. Značíme jej pomocí &amp;.

Ukazatel se dá chápat jako prst, který ukazuje na nějaké místo v paměti. Značíme jej pomocí *.

Deklarace proměnných:
{{Kód|jazyk=c|kód=
int a;
int b;
int *p;
}}

V tuto chvíli si můžeme paměť představit jako tři nezávislé paměťové buňky. Rozdíl mezi '''a''', '''b''' a '''p''' je v tom, že do '''p''' se ukládají adresy a ne data.
{|
|-
| [[Soubor:Pointer-a.svg|náhled]] || [[Soubor:Pointer-p.svg|náhled]] ||
|-
| [[Soubor:Pointer-b.svg|náhled]] || 
|}

{{Kód|jazyk=c|kód=
a = 55;
b = 31;
}}

Do proměnné (ukazatele) '''p''' se uloží adresa proměnné '''a'''.
{{Kód|jazyk=c|kód=
p = &amp;a;
}}

[[Soubor:Pointer-a55.svg]]&lt;br /&gt;
číslo '''a''' má v paměťové buňce 0x45A1 hodnotu 55

[[Soubor:Pointer-b31.svg]]&lt;br /&gt;
číslo '''b''' má v paměťové buňce 0x45B4 hodnotu 31

[[Soubor:Pointer-pa.svg]]&lt;br /&gt;
do proměnné '''p''' se uloží číslo '''a''' z paměťové buňky 0x45A1, což je prázdná množina

[[Soubor:Pointer-pa55.svg]]&lt;br /&gt;
do proměnné '''p''' se uloží číslo '''a''' z paměťové buňky 0x45A1, což je 55

[[Soubor:Pointer-pa84.svg]]&lt;br /&gt;
do proměnné '''p''' se uloží číslo '''a''' z paměťové buňky 0x45A1, což je 84

[[Soubor:Pointer-pab.svg]]&lt;br /&gt;
do proměnné '''p''' se uloží číslo '''a''' z paměťové buňky 0x45A1, což je 31

[[Kategorie:Kurz programování v C|Ukazatele]]</text>
      <sha1>0gsgk4z1ccwpns28trekm78we4585e2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kurz programování v C/Proměnné</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5523</id>
    <revision>
      <id>43391</id>
      <parentid>34962</parentid>
      <timestamp>2021-03-23T15:07:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1420" xml:space="preserve">Proměnná je pojmenované místo v paměti určené k uložení dat. Na proměnnou se odvoláváme pomocí jejího identifikátoru.

Příklad definice proměnné typu číslo(int) se jménem cislo:

{{Kód|jazyk=C|kód=
&lt;datový typ&gt; &lt;jméno promenné&gt;;
}}

{{příklad|&lt;syntaxhighlight lang=&quot;c&quot;&gt;
int cislo;
float realne_cislo;
char znak;
&lt;/syntaxhighlight&gt;}}

Tím je specifikován její datový typ. Tento datový typ musí být vždy dodržen.
== Datový typ ==
Datových typů existuje velké množství. Krátký výčet se nachází v tabulce níže:
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Datový typ !! Popis
|-
| byte || 8-bitové číslo (jeden byte)
|-
| int || celé číslo (délka podle architektury procesoru)
|-
| double || desetinné číslo
|-
| float || desetinné číslo s plovoucí desetinnou čárkou
|-
| char || jeden znak 
|}
Existují i další jako 16-bitové celé číslo. Tyto datové typy jsou nad rámec této stránky.
== Jméno proměnné ==
Jméno funkce může obsahovat veškeré znaky abecedy a čísla. Název proměnné by neměl/nesmí/ obsahovat znaky s háčky a čárky, případně diakritická znaménka. Může ovšem obsahovat znaky &quot;_-&quot;. Pro vícejmené názvy promenných existují dně &quot;normy&quot; - takzvaný [[w:PascalCase|PascalCase]] a [[w:camelCase|camelCase]]. Občas se také používá prefix(předpona) podle datového typu.

[[Kategorie:Kurz programování v C|Proměnné]]</text>
      <sha1>7kifhybg4bfm96qt90sg894h97i4980</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kurz programování v C/Kompilování</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5524</id>
    <revision>
      <id>44132</id>
      <parentid>43159</parentid>
      <timestamp>2021-05-21T21:07:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8238" xml:space="preserve">== Co je to kompilace? ==
Kompilace neboli překlad je proces při kterém počítač převede programátorem napsaný zdrojový kód do spustitelné (binární) podoby. V binární podobě již programy nejdou, nebo jdou jen velmi těžce, upravovat. Binární podoby programů a kompilační proces se liší podle použité platformy (typu zařízení pro které programujeme), operačního systému a případně i překladače. V této knize se budeme zabývat jenom překladem pro osobní počítače. Postup se ovšem výrazně liší pro jednotlivé operační systémy, proto je tato kapitola rozdělena do čtyř částí.
== Unix/Linux ==
=== Úvod do překladače gcc ===
Pod operačním systémem Unix a příbuzných se staly prakticky standardem překladače skupiny [http://gcc.gnu.org/ GCC] (GNU Compiler Collection). Tato skupina překladačů obsahuje například překladače jazyků C, C++, Fortran, Java, Ada a dalších. Nejpoužívanější jsou překladače jazyků C a C++. Pro překlad jazyka C použijeme překladač gcc (GNU C Compiler). Tento překladač je běžně dostupný v linuxových distribucích (pro Debian je to balíček gcc). Překladač se spouští z příkazové řádky a ovlivňování jeho funkce probíhá prostřednictvím parametrů.

{{Kód|jazyk=bash|kód=
gcc &lt;název zdrojového souboru&gt;
}}

Za &lt;název zdrojového souboru&gt; dosadíme název souboru, který chceme zkompilovat. Pokud budu chtít zkompilovat ukázkový soubor, se jménem hello_world.c, z minulé kapitoly zadám do konzole:
{{příklad|&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
gcc hello_world.c
&lt;/syntaxhighlight&gt;}}

Výstup překladače bude ve spustitelném souboru a.out. Tento soubor najdeme v aktuálním adresáři. Program můžeme obecně spustit příkazem:
{{Kód|jazyk=bash|kód=
./&lt;název spustitelného souboru&gt;
}}
Při spouštění souboru tedy musíme udat, že je v aktuálním adresáři pomocí &quot;./&quot;. Toto je nutné, protože operační systém všechny spustitelné soubory hledá ve složkách /bin,/usr/bin a /usr/local/bin. Proto je potřeba zadat cestu k souboru a to buď absolutně nebo jak je v příkladu relativně. &quot;.&quot; znamená aktuální adresář. Soubor a.out v aktuálním adresáři teda spustíme následovně:
{{příklad|&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
./a.out
&lt;/syntaxhighlight&gt;}}

=== Parametry ===
Výstup do souboru a.out nemusí být vždy žádoucí, ale jak bylo zmíněno výše, toto chování lze změnit pomocí parametrů. Parametry se uvádějí před název zdrojového souboru.

{{Kód|jazyk=bash|kód=
gcc [parametry] &lt;název zdrojového souboru&gt;
}}

Překladač gcc nabízí spoustu možností více či méně potřebných. V následující tabulce najdete základní přepínače. Kompletní výpis přepínačů najdete v [http://www.manpagez.com/man/1/gcc-3.3/ manuálové stránce].
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Parametr !! Význam 
|-
| -Wall || Nechá vypisovat všechny typy varování
|-
| -std=&lt;standard&gt; || Nastaví standard jazyka C - pro tuto publikaci doporučuji použít c99
|-
| -o &lt;název souboru&gt; || Nastaví jméno výstupního souboru 
|-
| -pedantic || Vynutí výpis všech chyb vůči standardu jazyka
|}

Takže nyní můžeme zkusit zkompilovat kód s použitím přepínačů
{{příklad|&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
gcc -Wall -pedantic -std=c99 -o hello_world hello_world.c
&lt;/syntaxhighlight&gt;}}
Tímto zkompilujeme ukázkový program s použitím standardu c99, necháme se na všechny chyby upozornit. Tyto volby doporučuji používat i z osobních zkušeností, je dobré být informován o všech chybách v kódu. Výstupní soubor nebude a.out, ale hello_world. Tento soubor se bude nacházet v pracovním adresáři. Soubor nyní spustím jako:
{{příklad|&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
./hello_world
&lt;/syntaxhighlight&gt;}}

=== Chyby při kompilování ===
V případě neúspěchu při kompilaci nás gcc na chybu upozorní výpisem. V následující tabulce uvedu pár z nich se kterými se můžete setkat při kompilaci ukázkového programu.
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Chyba !! Popis !! Oprava
|-
| bash: gcc: command not found || Systém nenašel program gcc - kompilátor || Přesvědčete se zda máta překladač nainstalovaný, v Debianu balíček gcc
|-
| gcc: no input files || Neudali jste vstupní soubory ke kompilaci || Zadejte příkaz znovu s názvy souborů které chcete zkompilovat
|-
| gcc: hello_world.c: není souborem ani adresářem || Soubor hello_world.c nelze najít || Přesvědčete se zdali je název správně zadaný a jste ve solžce kde se tento soubor nachází
|-
| hello_worold.c:4: warning: return type of ‘main’ is not ‘int’ || Toto je sice jen varování, ale i tak ho zde uvedu - je špatně zapsaná vstupní funkce programu, toto je způsobeno rozdílem mezi operačním systémem Microsoft Windows a Unixovými operačními systémy || Změňte návratový typ funkce z &quot;void&quot; na &quot;int&quot; tak že na 4. řádku přepíšete void na int.
|-
| hello_worold.c:1:20: error: &lt;nějaké jméno souboru&gt;: není souborem ani adresářem || Hlavičkový soubor vložení pomocí &quot;#include&quot; nelze najít || Zkontrolujte zdali jste neudělali překlep v názvu souboru

|}

== MAC ==
[[Soubor:Kompilatorr.tiff|náhled]]

Kompilování pod Macem je naprosto stejné jako pod Linuxem. Stačí se zaregistrovat jako vývojář a stáhnout si [http://www.apple.com/macosx/developers/#xcode Xcode] který obsahuje balíček GCC díky kterému použijete stejné příkazy jako v předchozí kapitole.

== DOS ==
Program v jazyce C lze samozřejmě zkompilovat i pod operačním systémem DOS. Dokonce je dostupné větší množství překladačů například Borland [[w:Turbo C|Turbo C]], Watcom C (dnes [http://www.openwatcom.org/index.php/Main_Page OpenWatcom]. Existuje ale i dodnes vyvíjený [http://www.delorie.com/djgpp/ DJGPP]. Jsou to vlastně klasické Unixové překladače z GCC pouze přeložené pro DOS. Instalace se prování stažením a rozbalením archívů s překladačem. Je potřeba minimálně djdev*.zip, gcc*b.zip, bnu*b.zip, csdpmi*b.zip a gpp*b.zip. Jsou to již zkompilované soubory překladače. Ovládání se prování stejně jako pod Unixem. Přeložené soubory navíc mají koncovku exe a výchozí název je a.exe. Pro názvy souborů platí omezení dosu!

== Windows ==
Pro operační systém Microsoft Windows existuje mnoho překladačů i s celými vývojovými studiemi. Za zástupce bych zmínit [[w:Visual Studio|Microsoft Visual Studio]], [[w:C++Builder|CodeGear (dříve Borland) C++ Builder]], případně otevřený projekt [[w:MinGW|MinGW]]. Je možné taky využít programu [[w:Cygwin|Cygwin]], který vytvoří Unixové prostředí v operačním systému Microsoft Windows. Ovládání jednotlivých překladačů se liší. Existuje také svobodné [[w:IDE|integrované vývojové prostředí]] [[w:Code::Blocks|Code::Blocks]].

=== MinGW ===
Kompilování se provádí stejným postupem jako v Linuxu.
{{Kód|jazyk=bash|kód=
gcc &lt;název zdrojového souboru&gt;
}}

parametry pro funkci gcc jsou také stejné. Rozdílné je třeba jen princip spuštění zkompilovaného programu, kdy stačí zadat:

{{příklad|&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
a.exe
&lt;/syntaxhighlight&gt;}}

odkaz ke stažení:
http://sourceforge.net/projects/mingw/

=== Microsoft Visual Studio ===
=== Cygwin ===
Instalace probíbá [http://cygwin.com/install.html stažením] instalačního souboru (setup.exe) ze stránek o projektu [http://cygwin.com Cygwin].
Po spustění se zobrazí dialog, kdy je potřeba vybrat připojení odkud se budou součásti instalovat (na výběru celkem nezáleží jen se bude lišit rychlost stahování. Následně si jen vyberete požadované funkce
{{Upozornění|'''Nezapomeňte vybrat hlavně gcc.'''}}Po potvrzení výběru začne stahování a instalace.
Jelikož tento program vytvoří v podstatě na Windows virtuální linux je princip kompilování naprosto stejný jako v rubrice linux.

== Použití programu make ==
== Externí odlazy ==

* [http://www.fit.vutbr.cz/~martinek/clang/devlin.html Vývoj v Linuxu]
* [http://www.fit.vutbr.cz/~martinek/clang/devwin.html Vývoj ve Windows]

[[Kategorie:Kurz programování v C|Kompilování]]</text>
      <sha1>1cfw9qifz4nkfzppyp1rn35g1pw35ti</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kurz programování v C/Jednoduchý vstup a výstup</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5525</id>
    <revision>
      <id>41436</id>
      <parentid>25236</parentid>
      <timestamp>2020-04-22T09:07:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="440" xml:space="preserve">{{Kód|jazyk=c|kód=
#include &lt;stdio.h&gt;

int main(void)
{
  int a,b,c;
	
  scanf(&quot;%d %d %d&quot; ,&amp;a,&amp;b,&amp;c);	
	
  printf(&quot;%d %d %d \n&quot; ,a,b,c);
}
}}

'''scanf''' - hodnoty zadávané uživatelem&lt;br /&gt;
'''printf''' - vypise hodnoty proměnných zadané uživatelem v pořadí a, b, c.

{{Kód|jazyk=c|kód=
#include &lt;stdio.h&gt;

int main()
{
   printf(&quot;Toto je cislo %d&quot;, 10);
}
}}

[[Kategorie:Kurz programování v C|Jednoduchý vstup a výstup]]</text>
      <sha1>bpu9pj9316a2ymemd9wmkp9ejbh3ij4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kurz programování v C/Pole</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5527</id>
    <revision>
      <id>25238</id>
      <parentid>23137</parentid>
      <timestamp>2013-09-02T07:06:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jafeluv</username>
        <id>1925</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="480" xml:space="preserve">Pole (array) je souvislý blok peměti, u kterého si typicky pamatujeme adresu jeho začátku.

== Základní práce ==
Všechny prvky pole jsou stejného datového typu a jeho délku udáváme při deklaraci.

{{Kód|jazyk=c|kód=
int pole[délka]; 
}}

Příklad užití:

{{Kód|jazyk=c|kód=
#define DELKA 10
int p[DELKA];  //vytvoří pole o delce 10

for(int i=0;i&lt;DELKA;i++){
    p[i]=0;   //přiřadí všem prvkům pole 0
}
}}

[[Kategorie:Kurz programování v C|Pole]]</text>
      <sha1>8lh9j4klgiu7acuszl91cawweocq1hm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kurz programování v C/Historie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5528</id>
    <revision>
      <id>38399</id>
      <parentid>34958</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:29:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2165" xml:space="preserve">== Historie ==

[[Soubor:Pdp7-oslo-2005.jpeg|náhled|400px|vpravo|Počítač PDP-7]]

Počátky jazyka C byly neoddělitelně spjaty s operačním systémem UNIX, který vznikl roku 1968 v Bellových laboratořích v Murray Hill, New Jersey. Brzy po vzniku UNIXu začal Ken Thompson na počítači PDP-7 firmy DEC vytvářet jednoho z předchůdců jazyka C - programovací jazyk B.
Podívejme se ale ve stručnosti ještě kousek víc do historie na větší část vývojové větve „Céčka“. V roce 1963 byl na univerzitách Cambridge a University of London vytvořen jazyk CPL (oficiálně Combined Programming Language, neoficiálně však prý zkratka původně vznikla ze slov &quot;Cambridge Plus London&quot;), který částečně vycházel z Algolu 60. Byl však prý příliš složitý k naučení i k implementaci a tak byl proto o čtyři roky později, roku 1967, na univerzitě v Cambridge zjednodušen Martinem Richardsem s cílem zachovat jeho dobré vlastnosti a vznikl tak jazyk BCPL (Basic Combined Programming Language).
Jazyk B, byl vyvinut, jak již bylo předesláno, Kenem Thompsonem z Bellových laboratoří. Tento jazyk byl stejně jako jeho předchůdce beztypový a stejně jako jeho předchůdce trpěl několika významnými neduhy. Jednou z největších bylo, že soustavným zjednodušováním vznikl jazyk limitovaný, vhodný pouze pro řešení určitých problémů. Jazyk B byl pomalý a nevhodný pro psaní operačního systému (problémy s adresováním po slovech, ne po bytech jako počítač PDP-11). Toto byly rámcově nejdůležitější důvody pro počátek práce na následovníku jazyka B v roce 1971 - ne zrovna nápaditě, však ve shodě s vývojem, pojmenovaném C.
Autorem jazyka C se stal Dennis M. Ritchie [13] z Bellových laboratoří. Roku 1972 tedy světlo světa spatřil nový programovací jazyk.Byl tedy vytvořen jazyk s bohatými datovými typy, přičemž zůstala zachována jednoduchost a přímý přístup k hardware.
Jazyk C se stal po velmi krátké době natolik populární, že do něj byl přepsán téměř celý UNIX a další programy.

[[Kategorie:Kurz programování v C|Historie]]</text>
      <sha1>qp9l663eftaeuawzizo38r85jxjrd6q</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kurz programování v C/Preprocesor</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5529</id>
    <revision>
      <id>38401</id>
      <parentid>34961</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:29:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="635" xml:space="preserve">=== Preprocesor ===
[[Soubor:Preprocessor.png|náhled|400px|vpravo|Jak funguje preprocessor]]

:Je program, který zpracovává vstupní data pro výstup, který slouží jako vstup do jiného programu. Výstup předzpracovává formu vstupních dat, které jsou často používány některými dalšímy programy, jako kompilátory. Množství a druh provedeného zpracování závisí na povaze preprocesoru, některé preprocesory jsou pouze schopny plnit poměrně jednoduché textové substituce a makro expanze, zatímco jiné mají sílu plně rozvinutou programovací jazyky .

[[Kategorie:Kurz programování v C|Preprocesor]]</text>
      <sha1>krk1hr3xomn2ppwuyxvc9j1olvxxhn1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kurz programování v C/Proč se učit C?</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5530</id>
    <revision>
      <id>34963</id>
      <parentid>29440</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:27:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="633" xml:space="preserve">=== Rozšířenost a dostupnost ===
:Programovací jazyk C je široce rozšířený a dostupný prakticky pro všechny operační systémy a procesory. Tento jazyk se dá použít i tam, kde se o operačním systému nedá mluvit. [[Programujeme jednočipy|Například u jednočipů.]]

=== Ladící nástroje ===
:Vedle samotného překladače jsou dostupné i ladící nástroje a jiné podpůrné prostředky.

=== Vyzrálé překladače ===
:Existují vyzrálé překladače schopné optimalizovat kód na rychlost a velikost. Vyzrálost sebou nese i odstraňování chyb.

[[Kategorie:Kurz programování v C|Proč se učit C?]]</text>
      <sha1>0j722y494h5ko7fk4vps4jg5qdg7xru</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kurz programování v C/Funkce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5536</id>
    <revision>
      <id>34956</id>
      <parentid>25234</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:27:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1518" xml:space="preserve">=== FUNKCE ===
Funkce jsou základní částí jazyka C. Nejzákladnější funkce jsou '''main()''' , '''printf()''' , '''scanf()'''.
Popis funkcí je definovaný normou ANSI C.
Tyto funkce jsou obsaženy ve standardních knihovnách.

=== DEFINICE FUNKCE ===
{{Kód|jazyk=C|kód=
navratovy_typ jmeno ([parametry])
{
       telo funkce 
}
}}

'''''Jméno funkce''''' slouží k jejímu identifikování. Při volání funkce v programu musíme uvést za funkcí '''kulaté závorky''', a to i tehdy, když funkce nemá žádné argumenty. Samotné jméno funkce bez závorek totiž reprezentuje adresu v paměti, kde funkce začíná.

'''''Parametry funkce''''' jsou očekávaná data, která bude funkce zpracovávat. Každý parametr má své jméno a musí být určen jeho datový typ. Pokud funkce nemá žádné parametry, uvádí se v závorkách slůvko '''void'''. Pokud je jich více než jeden, oddělují se čárkou.

Funkce má jednu návratovou hodnotu. Její typ se uvádí před názvem funkce. Například funkce main() má vždy návratovou hodnotu typu int. Pokud nechcete, aby funkce vracela nějaká data, jako návratovou hodnotu uveďte void.
Funkci lze ukončit pomocí příkazu return, za který se uvádí hodnota nebo výraz, jehož výsledek se stane návratovou hodnotou funkce. Pokud funkce žádnou návratovou hodnotu nemá, uvádí se return bez hodnoty nebo výrazu. Pokud funkce má návratovou hodnotu, je použití return povinné.

[[Kategorie:Kurz programování v C|Funkce]]</text>
      <sha1>8mkpivsi1g9v5mv6357916j2b3zze50</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kurz programování v C/Co potřebujeme</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5537</id>
    <revision>
      <id>25233</id>
      <parentid>23329</parentid>
      <timestamp>2013-09-02T07:06:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jafeluv</username>
        <id>1925</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3318" xml:space="preserve">== Textový editor ==

Potřebujeme nejenom programátorského ducha, ale také mnoho času..:)

Mimo to potřebujeme nějaký operační systém (Linux, Windows, MAC), ve kterém budeme psát zdrojový kód a následně jej budeme zpracovávat - kompilovat. Na psaní zdrojové kódu by nám stačil jednoduchý poznámkový blok, ale bylo by to velice nepraktické. Dnes existuje spousta programů na usnadňování práce (vyznačování tagů, odsazení...). Za zmínku stojí programy Gedit, [[w:Vim|gVim]], Notepad++, PSPad a mnoho dalších. Dále můžeme využít různých programovacích studií, které nám mohou také velice usnadnit práci.

=== Linux ===

K psaní můžete použít výše popsané programy, některé z nich bývají samotnou součástí systému. Kompilace je zde o něco jednodušší než ve Windows, stačí nám k tomu pouze terminál.

=== Windows ===

Kompilátor MinGW nebo CygWin...(moje doporučení)

==== MinGW ====

MinGW (dříve mingw32, Minimalist GNU for Windows) je v informatice kompilátor GCC a GNU Binutils, kterými je možné vytvořit nativní aplikace pro platformu Microsoft Windows (buď přímo ve Windows nebo jako křížový překladač, čímž usnadňuje portování). Obsahuje množinu volně šiřitelných hlavičkových souborů pro Windows API. Součástí MinGW jsou rozšíření pro běhovou knihovnu Microsoft Visual C++ pro podporu C99.

Hlavní vlastností MinGW (která nemusí být Open Source uživatelům zpočátku jasná) je, že nevyužívá standardní knihovnu GNU libc, ale snaží se využívat přímo knihovnu MS C Runtime Library (MSVCRT). Výsledkem jsou tedy nativní programy (na rozdíl od projektu Cygwin). Pro jazyky jiné než C používá MinGW GNU knihovny (např. GNU libstdc++ pro C++).

==== CygWin ====

Cygwin je kolekce free software programů, napodobujících pod Microsoft Windows chování unixových systémů. Nástroje byly původně vyvinuty společností Cygnus Solutions, jejich hlavním cílem je umožnit portování programů napsaných pro POSIXové operační systémy (což jsou kromě Unixů i systémy rodiny BSD a Linux) na Windows s minimem úprav. Cygwin nyní spravují zaměstnanci firem Red Hat, TimeSys a dalších. Někdo to prachsprostě zkopíroval a nedal si s tím žádnou práci!!

Cygwin se skládá z knihovny implementující POSIXová systémová volání pomocí systémových volání Win32, GNU nástrojů pro překlad (GCC, GDB, binutils, aj.) a programů ekvivalentních obvyklým unixovým aplikacích. Na Cygwin byla již portována většina svobodně šiřitelných programů, včetně X Window System, KDE, GNOME, Apache a TeXu. Démony (např. inetd, sshd, Apache) lze instalovat a spouštět jako standardní služby systému Windows, který pak může fungovat jako téměř plnohodnotný unixový nebo linuxový server.

Všechny programy se instalují pomocí instalátoru Cygwin, který automaticky stahuje potřebné balíky z Internetu a dovoluje i jejich aktualizaci nebo odebírání. Mezi prostředím systému Windows a vnitřním „Unixem“ jsou vzájemně mapovány uživatelské účty a souborové systémy (včetně ACL, symlinků a přístupu do registru Windows přes adresář v procfs).

[[Kategorie:Kurz programování v C|Co potřebujeme]]</text>
      <sha1>d5atmi515xz5w5fq75jih29l18ebb09</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kurz programování v C/Výběr kompilátoru</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5538</id>
    <revision>
      <id>25242</id>
      <parentid>20850</parentid>
      <timestamp>2013-09-02T07:06:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jafeluv</username>
        <id>1925</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="131" xml:space="preserve">Záleží na operačním systému.....každý kompilátor má svoje +a-

[[Kategorie:Kurz programování v C|Výběr kompilátoru]]</text>
      <sha1>74y2tcqtukj5l4alg5tow1kx1v2mjg2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kurz programování v C/Matematické funkce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5550</id>
    <revision>
      <id>34960</id>
      <parentid>26051</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:27:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="664" xml:space="preserve">== funkce ==

{{Kód|jazyk=C|kód=
#include &lt;math.h&gt;
}}


=== sinus ===

{{Kód|jazyk=C|kód=
sin (vzorec);
}}

 
=== arkus sinus ===
 

{{Kód|jazyk=C|kód=
asin (vzorec);
}}

 
=== kosinus ===

{{Kód|jazyk=C|kód=
cos (vzorec);
}}

 
=== arkus kosinus ===

{{Kód|jazyk=C|kód=
acos (vzorec);
}}

 
=== tangens ===
 

{{Kód|jazyk=C|kód=
tan (vzorec);
}}


=== arkus tangens ===

{{Kód|jazyk=C|kód=
atan (vzorec);
}}


=== mocnina ===
{{Kód|jazyk=C|kód=
pow (základ mocniny,exponent);
}}

 
=== odmocnina ===
{{Kód|jazyk=C|kód=
sqrt (vzorec);
}}

Do kompilace se musí přidat parametr -lm.

[[Kategorie:Kurz programování v C|Matematické funkce]]</text>
      <sha1>ntke4u18qc57l8pq3v0c2vyrgrmcdhd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Praktická elektronika/Obvody/Astabilní klopný obvod</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5552</id>
    <revision>
      <id>41770</id>
      <parentid>41761</parentid>
      <timestamp>2020-05-23T10:07:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- nadbytečné odřádkování</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3887" xml:space="preserve">'''Klopný obvod''' ('''KO''') je [[Elektronika|elektronický]] obvod, který přechází mezi několika diskrétními stavy (nejčastěji dvěma), přičemž ke změně mezi stavy dochází skokově (překlopením).

'''Astabilní''' označované také jako '''AKO,''' nemají žádný stabilní stav, což znamená, že tyto obvody se neustále překlápějí (oscilují) mezi jedním a druhým stavem podle nastavené časové konstanty. Dají se použít jak k jednoduchým zapojením jako jsou blikače, houkačky a podobně, tak i ve složitých konstrukcích, například v procesorech (generátor taktovací frekvence.

==Princip==
[[File:Transistor Multivibrator.svg|náhled|Schéma AKO|291x291pixelů]]
Nejjednodušší zapojení AKO a jeden z nejjednodušších obvodů vůbec zahrnuje použití dvou tranzistorů s dvěma zpožďovacími obvody. Po zapojení obvodu se začnou oba kondenzátory '''C1''' a '''C2''' nabíjet a tranzistory '''Q1''' a '''Q2''' se začnou otevírat. Jelikož jsou použity reálné tranzistory, které mají (vlivem nedokonalé výroby) mírně odlišné parametry, jeden z tranzistorů se otevře dříve. Za předpokladu, že se dříve otevře tranzistor '''Q1''', kondenzátor '''C1''' se začne vybíjet, čímž uzavře tranzistor '''Q2'''. Kondenzátor '''C2''' se nabíjí a ještě více otevírá '''Q1''' (kladná zpětná vazba). V okamžiku, kdy se '''C1''' přebije na opačnou polaritu, vzroste na bázi '''Q2''' napětí a ten se začne otevírat. Toto způsobí nabíjení kondenzátoru '''C1''' a vybíjení '''C2'''. V tomto okamžiku se obvod skokově překlopí a na výstupu (kolektor jednoho z tranzistorů) se objeví opačná úroveň napětí.

Doba, po jakou bude na výstupu jeden nebo druhý stav je závislá na velikostech použitých součástek:

:&lt;math&gt;t_1 = \ln(2) R_2 C_1&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;t_2 = \ln(2) R_3 C_2&lt;/math&gt;

Perioda kmitání obvodu je:

:&lt;math&gt;T = t_1 + t_2 = \ln(2) ( R_2 C_1 + R_3 C_2 )&lt;/math&gt;

==Blikač==
Při konstrukci blikače bude vycházet ze schématu výše a sériově s rezistory '''R'''&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt; a '''R&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;''' přidáme '''LED''' diody. Chceme aby oba oba stavy trval stejně dlouho, proto bude '''R&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; = R&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;''' a '''C&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt; = C&lt;sub&gt;2.&lt;/sub&gt;''' Napájecí napětí '''U&lt;sub&gt;0&lt;/sub&gt;''' může být v rozsahu '''3-5 V''', můžeme tedy použít např. plochou baterii.

'''Součástky'''

* U&lt;sub&gt;0&lt;/sub&gt; = 4,5 V (baterie)
* R&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt;, R&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt; = 100 Ω
* R&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;, R&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt; = 68 kΩ
* C&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt;, C&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; = 10μF / 12V
* Q1, Q2 - BC 547
* LED1, 2 - ⌀ 5mm

&lt;gallery&gt;
BlikačAKO.png|Schéma
BlikacAKO.JPG|Provedení
AKOhotovy.jpg|V praxi
&lt;/gallery&gt;

==Hod mincí==
Následující modifikovaný astabilní klopný obvod simuluje hod mincí tak, že po stisknutí tlačítka '''K''' se začnou střídavě otevírat a zavírat tranzistory '''Q&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt;''' a '''Q&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;''', vlivem čehož diody '''LED&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt;''' a '''LED&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;''' blikají tak rychle, že vypadají jako by obě svítily. Po uvolnění tlačítka zůstane náhodně svítit pouze jedna z nich (''panna'' nebo ''orel'').&lt;ref&gt;{{Citace elektronické monografie
| příjmení = 
| jméno = 
| titul = Rozhodovač ANO/NE
| url = https://ok1kvk.cz/clanek/2012/rozhodovac-ano-ne/
| vydavatel = Radioklub OK1KVK
| místo = 
| datum vydání = 
| datum přístupu = 2020-05-19
}}&lt;/ref&gt;
[[Soubor:Hod minci.jpg|náhled|316x316pixelů|Schéma obvodu simulujícího hod mincí]]
'''Součástky'''

*U&lt;sub&gt;0&lt;/sub&gt; = 9V (baterie)

*R&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt;, R&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; = 1 kΩ
*R&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;, R&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt; = 100 kΩ
*R&lt;sub&gt;5&lt;/sub&gt;, R6 = 33 kΩ
*C&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt;, C&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; = 100 nF
*Q&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt; ,Q&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; - BC547
*LED&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt;,&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; - ⌀ 5 mm
*K - tlačítko

[[Kategorie:Praktická elektronika|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]

&lt;references /&gt;</text>
      <sha1>kl0m1n34p611db7eq1aewwva4en7igm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Cvičení z diskrétní matematiky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5553</id>
    <revision>
      <id>20942</id>
      <timestamp>2011-02-10T22:54:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lukax</username>
        <id>361</id>
      </contributor>
      <comment>obsah</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="950" xml:space="preserve">Tato wikikniha je sbírkou příkladů určenou pro úvod do vysokoškolského studia diskrétní matematiky. Příklady byly vybrány tak, aby je cvičící mohl studentům předložit s nadějí, že je mohou vyřešit. Zároveň dobře ilustrují probíranou látku.

Základem pro tento text je [http://lukas.lansky.name/vyuka/dm10/ cvičení] předmětu [https://is.cuni.cz/studium/predmety/index.php?do=predmet&amp;kod=NDMI002 Diskrétní matematika] na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy z roku 2010/11.

* [[/Úvodní příklady|Úvodní příklady]] pro první hodinu, kdy ještě nebyla na přednášce probrána žádná látka a pro začátku všech hodin dalších jako rozehřátí.
* [[/Relace a funkce|Relace a funkce]]
* [[/Kombinatorické počítání|Kombinatorické počítání]]
* [[/Pravděpodobnost|Pravděpodobnost]]
* Teorie grafů
** [[/Úvod|Úvod]]
** [[/Stromy|Stromy]]
** [[/Rovinné grafy|Rovinné grafy]]</text>
      <sha1>6g4azg24fhyf17x93fg3wpu8v7ho1e2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Cvičení z diskrétní matematiky/Úvodní příklady</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5554</id>
    <revision>
      <id>20943</id>
      <timestamp>2011-02-10T23:15:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lukax</username>
        <id>361</id>
      </contributor>
      <comment>základ</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1979" xml:space="preserve">Mějme čokoládu velkou m×n dílků. Zlomením rozumíme její rozdělení po přímce mezi dílky buď po délce, nebo po šířce. Budeme ji lámat, dokud nám nezbyde mn kusů 1×1. Jaká pro rozdílné způsoby lámání je dolní a horní mez na počet lámání? [[/Řešení čokolády|Řešení]]

Po drátě dlouhém 1 metr se prochází dané množství mravenců, každý rychlostí 0,1 m/s. Když se dva mravenci srazí, každý z nich se otočí a pokračuje opačným směrem, než v jakém mířil předtím. Když mravenec dorazí na konec drátu, spadne. Známe-li počáteční polohy všech mravenců, jak zjistíme, za jak dlouho všichni popadají z drátu?&lt;ref&gt;http://mks.mff.cuni.cz/common/show.php?title=Poh%26aacute%3Bdky&amp;file=archive/26/1&amp;lang=0&lt;/ref&gt; [[/Řešení mravenců|Řešení]]

Máme nekonečnou euklidovskou rovinu a na ní n přímek v obecné poloze. Obecná poloha znamená, že žádné dvě přímky nejsou rovnoběžné a žádné tři se nestýkají v jednom bodě. Na kolik oblastí rozdělily přímky rovinu? Je možné obarvit tyto oblasti dvěma barvami tak, aby měly oblasti, které sousedí úsečkou, nebo polopřímkou, různé barvy? [[/Řešení přímek|Řešení]]

Kdy lze vydláždit šachovnici m×n dominy 2×1 (které lze otáčet)? Kdy je to možné, odsekneme-li za šachovnice před dlážděním dva protilehlé rohy? Je možné vydláždit šachovnici &lt;math&gt;2^n\times 2^n&lt;/math&gt; dlaždicemi tvaru L o třech polích, když z šachovnice vysekneme právě jeden, libovolný vrchol? [[/Řešení šachovnice|Řešení]]

Máme šest lidí, z nichž se některé dvojice znají a některé neznají. Ptáme se po důkazu následujícího tvrzení: vždy je buď možné najít trojici lidí, kteří se po dvou znají, nebo trojici lidí, kteří se po dvou neznají. Může se stát, že se každý ze sedmi lidí zná s právě třemi dalšími? [[/Řešení známostí|Řešení]]

== Prameny ==
&lt;references/&gt;</text>
      <sha1>i26am17tzx2n7a8xtmlzki8xoyws99e</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Vsftpd</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5558</id>
    <revision>
      <id>35606</id>
      <parentid>20987</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:35:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4033" xml:space="preserve">'''Vsftpd''' je FTP démon s otevřeným zdrojovým kódem. Je často využíván jako základní a bezpečný FTP server v distribucích Linuxu.

== Instalace ==
* typicky z balíčku určeného pro danou distribuci (příklad pro Fedoru)

 yum install  vsftpd

* nastavení pro spuštění démona při startu systému( příklad pro Fedoru)

 chkconfig vsftpd on

== Příklady nastavení ==
;anonymous_enable=YES: Nastavení povoluje přihlašování anonymním uživatelům. Implicitně je přihlašování anonymních uživatelů povoleno, lze zakázat zakomentováním volby nebo změny YES na NO.
;local_enable=YES: Volba povoluje přihlášení všem systémovým uživatelům. Implicitní hodnota je NO.
;local_umask=022: Volba nastavuje masku pro lokální uživatele. Maska 022 znamená, že vytvořený soubor/adresář bude moci číst a editovat pouze vlastník a skupina a ostatní mají pouze právo čtení.
;listen=YES: Démon vsftpd bude spuštěn jako samostatný server.
;listen_ipv6=YES: Volba zapíná podporu IPv6.

=== SSL a TLS ===
* vsftpd vyžaduje, aby byl soukromý klíč a certifikát v jednom souboru.
* certifikát s klíčem nakopírovat například do adresáře /etc/vsftpd/vsftpd-cert-key.pem a nastavit příslušná práva( [[chmod]] 600).
* co konfiguračního souboru přidáme následující direktivy (podpora SSL a TLS):

 ssl_enable=YES
 ssl_tlsv1=YES
 rsa_cert_file=/etc/vsftpd/vsftpd.pem
 force_local_logins_ssl=YES
 force_local_data_ssl=YES

=== Virtuální uživatelé ===
* Podpora virtuálních uživatelů je v serveru vsftpd realizována za pomoci [[PAM]]. Jména a hesla uživatelů lze ukládat:
** textový soubor (PAM modul pam_pwdfile)
** .htaccess souborům serveru Apache, PAM modul (pam_pwdfile)
** databáze ([[Berkeley DB]], [[MySQL]], [[PostgreSQL]], ...), PAM modul (pam_userdb)

==== Využití modulu pam_pwdfile ====
* Výhodou tohoto řešení je snadná správa souboru s virtuálními uživateli a hesly (při malém počtu těchto uživatelů) a možnost sdílet tyto uživatele s uživateli Apache. Formát tohoto souboru je následující:

 jmeno:zašifrované_heslo

* virtuální uživatelé musí být mapováni přes konkrétního systémového uživatele:

 useradd virtualftp -m  -d /data/virtualftp -s /sbin/nologin

* Obsah souboru /etc/pam.d/ftp:

 auth      required pam_pwdfile.so   pwdfile /etc/vsftpd/passwd 
 account   required pam_permit.so

* Přidání uživatele pomocí utility [[htpasswd]]:

 htpasswd -c /etc/vsftpd/passwd ondra

* Direktivy pro konfigurační soubor:

 anonymous_enable=NO
 local_enable=YES
 
 guest_enable=YES
 guest_username=virtualftp
 chroot_local_user=YES
 
 pam_service_name=ftp
 
 local_root=/data/virtualftp/$USER
 user_sub_token=$USER

* Adresář pro daného virtuálního uživatele vytvoříme

 mkdir /data/virtualftp/ondra
 chown virtualftp:virtualftp /data/virtualftp/ondra
 chmod 750 /data/virtualftp/ondra

==== Využití modulu pam_userdb ====
* Nejprve je nutné vytvořit textový soubor který obsahuje:

 ondra
 Ofddhrtt54A?

** Liché řádky obsahují uživatelská jména, sudé řádky hesla.
* Nahrajeme uživatele do databáze:

 db_load -T -t hash -f db.txt /etc/vsftpd/passwd.db

* Obsah souboru /etc/pam.d/ftp:

 auth required /lib/security/pam_userdb.so db=/etc/vsftpd/passwd
 account required /lib/security/pam_userdb.so db=/etc/vsftpd/passwd

* Directivy pro konfigurační soubor:

 anonymous_enable=NO
 local_enable=YES
 
 guest_enable=YES
 guest_username=virtualftp
 chroot_local_user=YES
 
 pam_service_name=ftp
 
 write_enable=NO
 anon_upload_enable=NO
 anon_mkdir_write_enable=NO
 anon_other_write_enable=NO

== Externí odkazy ==
* http://vsftpd.beasts.org/ – domovská stránka projektu
* http://www.security-portal.cz/clanky/p%C5%99%C3%ADklad-konfigurace-vsftpd – příklad konfigurace
* http://wiki.vpslink.com/Configuring_vsftpd_for_secure_connections_(TLS/SSL/SFTP)
* http://howto.gumph.org/content/setup-virtual-users-and-directories-in-vsftpd/

[[Kategorie:Servery]]</text>
      <sha1>qt1qrodq55j5jixxhlvxau9dpec8a3z</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Savci</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5564</id>
    <revision>
      <id>44543</id>
      <parentid>35453</parentid>
      <timestamp>2021-10-13T19:21:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>2001:1AE9:91:A900:10ED:9E84:F2E6:41D8</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1176" xml:space="preserve">Se savci se člověk nejběžněji setkává. Člověk je také savec. Většina zvířat hospodářských i našich domácích mazlíčků jsou savci. Savci se vyznačují stálou tělesnou teplotou, srstí a krmením svých mláďat z prsních žláz. Všichni savci rodí živá mláďata, tedy mimo ptakořitní, kteří kladou vejce. Savci se nejspíše vyvinuli z plazů. Savci většinou žijí na souši, ale někteří, jako např. kytovci či letouni (netopýři), se vydali do vody konkurovat rybám a do vzduchu konkurovat ptákům. Vyvinuly se před zhruba 170 miliony lety v období střední jury, ale již koncem prvohor a začátkem druhoro žili therapsidi (lidově savcovití plazi nebo savcoplazi), kteří měly několik znaků podobných s plazy a několik se savci. Na zemi dnes žije přibližně 6 500 druhů savců. Mezi savci jsou velké rozdíly. Mohou být maličcí či největší tvorové planety. Mohou žít na souši, ve vodě i ve vzduchu. Pozemní savci, konkrétně gepard, jsou nejrychlejšími běžci planety.

== Strany knihy ==
* [[Savci/Vývoj]]
* [[Savci/Charakteristické znaky]]
* [[Savci/Systém savců]]

[[Kategorie:Biologie]]</text>
      <sha1>tg0y005ar8zi6nb2vsr6dkdshj62y9q</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Savci/Systém savců/Vejcorodí</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5566</id>
    <revision>
      <id>44108</id>
      <parentid>44107</parentid>
      <timestamp>2021-05-18T20:07:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Editace uživatele „[[Special:Contributions/185.47.223.47|185.47.223.47]]“ ([[User talk:185.47.223.47|diskuse]]) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:Danny B.|Danny B.]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="631" xml:space="preserve">Vejcorodí je podtřída primitivních savců, kteří mají společné znaky plazů (snáší vejce, mají kloaku), ptáků (funkční pouze levý vaječník) a savců (mléčné žlázy, chlupy, teplokrevnost). První zástupci této podtřídy se objevili již před 200 milióny lety. Dnes žije už pouze 5 druhů vejcorodých, 1 ptakopysk (ptakopysk podivný) a 4 ježury (ježura australská, paježura Attenboroughova, paježura Bartonova, paježura Bruijnova). Všech 5 zástupců spadá pod třídu Ptakořitní a všech 5 zástupců žije v Austrálii.

[[Kategorie:Savci/Systém savců|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>05b25lmfeqa43mmw8c4rfs0s1902htz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Savci/Systém savců/Ptakořitní</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5568</id>
    <revision>
      <id>31086</id>
      <parentid>31080</parentid>
      <timestamp>2016-03-22T09:37:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="352" xml:space="preserve">Ptakořitní jsou jediný žijící řád podtřídy vejcorodých savců. Z tohoto řádu žije pouze 5 druhů a to ptakopysk podivný, ježura australská, paježura Attenboroughova, paježura Bartonova a paježura Bruijnova. Ptakopyskové žijí převážně ve vodním prostředí.

[[Kategorie:Savci/Systém savců|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>hybjxaxnwunzrpd48yxiqxlaudlzswh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:(-VŠE-)</title>
    <ns>14</ns>
    <id>5570</id>
    <revision>
      <id>21243</id>
      <parentid>21027</parentid>
      <timestamp>2011-03-07T20:27:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>+ Systém</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2121" xml:space="preserve">Kořenová (nejvyšší) kategorie.

* [[Speciální:CategoryTree/(-VŠE-)|úplný strom kategorií]]
* [[Speciální:Categories|abecední seznam všech použitých kategorií]]
* [[Speciální:PrefixIndex/Kategorie:|abecední seznam všech existujících kategorií]]
* [[Speciální:UncategorizedCategories|nekategorizované kategorie]]
* [[Speciální:MostLinkedCategories|nejpoužívanější kategorie]]
* [[Speciální:UnusedCategories|nepoužívané kategorie]]

Hlavní podstromy:

* Články
** [[:Kategorie:(vše)|základní kategorie článků]]
** [[Speciální:PrefixIndex/|všechny články]]
* Šablony
** [[:Kategorie:Šablony:(vše)|základní kategorie šablon]]
** [[Speciální:PrefixIndex/Kategorie:Šablony:|všechny kategorie šablon]]
** [[Speciální:PrefixIndex/Šablona:|všechny šablony]]
* Soubory
** [[:Kategorie:Soubory:(vše)|základní kategorie souborů]]
** [[Speciální:PrefixIndex/Kategorie:Soubory:|všechny kategorie souborů]]
** [[Speciální:PrefixIndex/Soubor:|všechny soubory]]
* Wikiknihy
** [[:Kategorie:Wikiknihy:(vše)|základní kategorie stránek o&amp;nbsp;projektu]]
** [[Speciální:PrefixIndex/Kategorie:Wikiknihy:|všechny kategorie stránek o&amp;nbsp;projektu]]
** [[Speciální:PrefixIndex/Wikiknihy:|všechny stránky o&amp;nbsp;projektu]]
* Nápověda
** [[:Kategorie:Nápověda:(vše)|základní kategorie nápovědy]]
** [[Speciální:PrefixIndex/Kategorie:Nápověda:|všechny kategorie nápovědy]]
** [[Speciální:PrefixIndex/Nápověda:|všechny stránky nápovědy]]
* Uživatelé
** [[:Kategorie:Uživatelé:(vše)|základní kategorie uživatelů]]
** [[Speciální:PrefixIndex/Kategorie:Uživatelé:|všechny kategorie uživatelů]]
** [[Speciální:PrefixIndex/Uživatel:|všechny stránky uživatelů]]
** [[Speciální:ListUsers|všichni uživatelé]]
* Údržba
** [[:Kategorie:Údržba:(vše)|základní kategorie údržby]]
** [[Speciální:PrefixIndex/Kategorie:Údržba:|všechny kategorie údržby]]
* Systém
** [[:Kategorie:Systém:(vše)|základní kategorie systému]]
** [[Speciální:PrefixIndex/Kategorie:Systém:|všechny kategorie systému]]</text>
      <sha1>hnnq6u2r90b0a9yrz8mffixwr6fhla6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Soubory:(vše)</title>
    <ns>14</ns>
    <id>5571</id>
    <revision>
      <id>21028</id>
      <timestamp>2011-03-07T13:58:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Dokumentace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="405" xml:space="preserve">Hlavní kategorie všech souborů.

* [[Speciální:PrefixIndex/Kategorie:Soubory:|Kompletní seznam všech kategorií souborů]]
* [[Speciální:PrefixIndex/Soubor:|Kompletní seznam všech souborů]]
* [[Speciální:UncategorizedImages|Nekategorizované soubory]]
* [[Speciální:UnusedImages|Nepoužívané soubory]]
* [[Speciální:NewImages|Galerie nových souborů]]

[[Kategorie:(-VŠE-)| Soubory]]</text>
      <sha1>5nxbmt7w44m558407cdixck0t8cjao4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Uživatelé:(vše)</title>
    <ns>14</ns>
    <id>5572</id>
    <revision>
      <id>21029</id>
      <timestamp>2011-03-07T14:04:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Dokumentace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="279" xml:space="preserve">Hlavní kategorie všech uživatelů.

* [[Speciální:PrefixIndex/Kategorie:Uživatelé:|všechny kategorie uživatelů]]
* [[Speciální:PrefixIndex/Uživatel:|všechny stránky uživatelů]]
* [[Speciální:ListUsers|všichni uživatelé]]

[[Kategorie:(-VŠE-)| Uživatelé]]</text>
      <sha1>gyo5hcbq47e82t6ipg946wptrwb8i3v</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Uživatelé:Podle uživatelské skupiny</title>
    <ns>14</ns>
    <id>5574</id>
    <revision>
      <id>21039</id>
      <timestamp>2011-03-07T14:38:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Dokumentace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="164" xml:space="preserve">Uživatelé podle [[Speciální:ListGroupRights|uživatelské skupiny]], v&amp;nbsp;níž jsou zařazeni.

[[Kategorie:Uživatelé:(vše)| Podle uživatelské skupiny]]</text>
      <sha1>nyw76378ujvbmi7u5ouk0loeue26rd5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Uživatelé:Boti</title>
    <ns>14</ns>
    <id>5575</id>
    <revision>
      <id>21040</id>
      <timestamp>2011-03-07T14:39:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Dokumentace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="167" xml:space="preserve">Uživatelé – boti, tedy automaticky pracující programy.

* [[Speciální:ListUsers/bot|všichni boti]]

[[Kategorie:Uživatelé:Podle uživatelské skupiny|Boti]]</text>
      <sha1>elhuozvlf6hstum7ror98ldzw56y8yo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Údržba:(vše)</title>
    <ns>14</ns>
    <id>5576</id>
    <revision>
      <id>21042</id>
      <timestamp>2011-03-07T14:45:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Dokumentace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="162" xml:space="preserve">Hlavní kategorie údržby.

* [[Speciální:PrefixIndex/Kategorie:Údržba:|Kompletní seznam všech údržbových kategorií]]

[[Kategorie:(-VŠE-)| Údržba]]</text>
      <sha1>owedabxti7gaysjys2j7916mq4um9s1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Údržba:Přeložit</title>
    <ns>14</ns>
    <id>5580</id>
    <revision>
      <id>21048</id>
      <timestamp>2011-03-07T15:02:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Dokumentace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="125" xml:space="preserve">Stránky označené šablonou {{Šablona|Přeložit}} určené k&amp;nbsp;přeložení.

[[Kategorie:Údržba:(vše)|Přeložit]]</text>
      <sha1>igpr4xsnvwxofqsuncgl46eqwokek0g</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Údržba:Možná porušení autorských práv</title>
    <ns>14</ns>
    <id>5581</id>
    <revision>
      <id>21050</id>
      <timestamp>2011-03-07T15:06:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Dokumentace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="119" xml:space="preserve">Články označené šablonou {{Šablona|Copyvio}}.

[[Kategorie:Údržba:(vše)|Možná porušení autorských práv]]</text>
      <sha1>nwnkjzub90gplxbysfmmzxzk0c6xs8q</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Nápověda:(vše)</title>
    <ns>14</ns>
    <id>5582</id>
    <revision>
      <id>21076</id>
      <timestamp>2011-03-07T15:35:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Dokumentace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="165" xml:space="preserve">Hlavní kategorie nápovědy.

* [[Speciální:PrefixIndex/Kategorie:Nápověda:|Kompletní seznam všech kategorií nápovědy]]

[[Kategorie:(-VŠE-)| Nápověda]]</text>
      <sha1>sghy5rb7jmschq9he1niv9lcibdti1h</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Údržba:Rozpracované stránky</title>
    <ns>14</ns>
    <id>5583</id>
    <revision>
      <id>21081</id>
      <timestamp>2011-03-07T15:42:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Dokumentace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="127" xml:space="preserve">Zde se nacházejí články označené šablonou {{Šablona|Pracuje se}}.

[[Kategorie:Údržba:(vše)|Rozpracované stránky]]</text>
      <sha1>bhcbrtblh3vqn000gkqlrbnxh1qaiqi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Údržba:Upravit</title>
    <ns>14</ns>
    <id>5584</id>
    <revision>
      <id>21083</id>
      <timestamp>2011-03-07T15:44:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Dokumentace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="115" xml:space="preserve">Stránky označené šablonou {{Šablona|Upravit}} určené k&amp;nbsp;úpravě.

[[Kategorie:Údržba:(vše)|Upravit]]</text>
      <sha1>noucqb08r46sr99zi2onqdl66obhrnk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Wikiknihy:(vše)</title>
    <ns>14</ns>
    <id>5585</id>
    <revision>
      <id>28154</id>
      <parentid>21186</parentid>
      <timestamp>2015-02-25T00:34:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Romaine</username>
        <id>599</id>
      </contributor>
      <comment>--&gt; Wikidata</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="198" xml:space="preserve">Hlavní kategorie všech stránek o&amp;nbsp;projektu.

* [[Speciální:PrefixIndex/Kategorie:Wikiknihy:|Kompletní seznam všech kategorií stránek o&amp;nbsp;projektu]]

[[Kategorie:(-VŠE-)| Wikiknihy]]</text>
      <sha1>749jw7r4nynwtltmvmedkj6soue7zn9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Údržba:Sloučit</title>
    <ns>14</ns>
    <id>5586</id>
    <revision>
      <id>21087</id>
      <timestamp>2011-03-07T15:55:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Dokumentace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="115" xml:space="preserve">Stránky označené šablonou {{Šablona|Sloučit}} určené ke sloučení.

[[Kategorie:Údržba:(vše)|Sloučit]]</text>
      <sha1>nqs8a8usmx5v79h6io969nrzpjt9jm8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Coll-exclusion category title</title>
    <ns>8</ns>
    <id>5588</id>
    <revision>
      <id>21137</id>
      <timestamp>2011-03-07T16:35:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Systém:Netisknout</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="18" xml:space="preserve">Systém:Netisknout</text>
      <sha1>d4mwvzidcxcfcz4ks85sglgb5jznax9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Systém:Netisknout</title>
    <ns>14</ns>
    <id>5589</id>
    <revision>
      <id>21870</id>
      <parentid>21139</parentid>
      <timestamp>2011-10-15T10:46:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>+ řadicí klíč</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="95" xml:space="preserve">Stránky, které se při generování knihy ignorují.

[[Kategorie:Systém:(vše)|Netisknout]]</text>
      <sha1>2d29z68fylz7ppwa3h57wahjyanwl5n</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Wikiknihy:Uživatelé</title>
    <ns>14</ns>
    <id>5590</id>
    <revision>
      <id>36394</id>
      <parentid>21140</parentid>
      <timestamp>2018-05-27T21:02:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="130" xml:space="preserve">Stránky popisující jednotlivé [[Speciální:UserGroupRights|skupiny uživatelů]].

[[Kategorie:Wikiknihy:(vše)|Uživatelé]]</text>
      <sha1>tfged92q5m0x4jkhx0ot9lp1d5v7ihc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Šablony:Údržba</title>
    <ns>14</ns>
    <id>5591</id>
    <revision>
      <id>21145</id>
      <timestamp>2011-03-07T16:52:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Dokumentace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="71" xml:space="preserve">Šablony pro údržbu stránek.

[[Kategorie:Šablony:(vše)|Údržba]]</text>
      <sha1>pqno2u8rei0lj67lxcff9ixn63poaky</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Šablony:Citace</title>
    <ns>14</ns>
    <id>5592</id>
    <revision>
      <id>21148</id>
      <timestamp>2011-03-07T16:57:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Dokumentace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="66" xml:space="preserve">Šablony pro citace zdrojů.

[[Kategorie:Šablony:(vše)|Citace]]</text>
      <sha1>kpmua9lpukxzh7jaodr9plf4zj0v0kz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Šablony:(vše)</title>
    <ns>14</ns>
    <id>5593</id>
    <revision>
      <id>21150</id>
      <timestamp>2011-03-07T17:07:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Dokumentace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="361" xml:space="preserve">Hlavní kategorie všech šablon.

* [[Speciální:PrefixIndex/Kategorie:Šablony:|Kompletní seznam všech kategorií šablon]]
* [[Speciální:PrefixIndex/Šablona:|Kompletní seznam všech šablon]]
* [[Speciální:UnusedTemplates|Nepoužívané šablony]]
* [[Speciální:UncategorizedTemplates|Nekategorizované šablony]]

[[Kategorie:(-VŠE-)| Šablony]]</text>
      <sha1>3c9gtsg9qptgbv92x6lbrqmmc6k79rn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Šablony:Přesuny na sesterské projekty</title>
    <ns>14</ns>
    <id>5594</id>
    <revision>
      <id>21163</id>
      <timestamp>2011-03-07T17:30:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Dokumentace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="182" xml:space="preserve">Šablony pro označení stránek na přesun na některý ze [[Wikiknihy:Sesterské projekty|sesterských projektů]].

[[Kategorie:Šablony:Údržba|Přesuny na sesterské projekty]]</text>
      <sha1>6k3pjli884inuhr5eqcatjo0kgtzo9i</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Šablony:Zprávy uživatelům</title>
    <ns>14</ns>
    <id>5595</id>
    <revision>
      <id>21171</id>
      <timestamp>2011-03-07T17:36:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Dokumentace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="106" xml:space="preserve">Šablony vkládané na diskusní stránky uživatelů.

[[Kategorie:Šablony:(vše)|Zprávy uživatelům]]</text>
      <sha1>l7buxgoos6p5ekee51kd6ybo2s0jbts</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Wikiknihy:O projektu</title>
    <ns>14</ns>
    <id>5596</id>
    <revision>
      <id>21175</id>
      <timestamp>2011-03-07T18:14:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Dokumentace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="80" xml:space="preserve">Obecné stránky o&amp;nbsp;Wikiknihách.

[[Kategorie:Wikiknihy:(vše)|O projektu]]</text>
      <sha1>ojs9acm5no9ljlg8exrvzcnlb3vzxd3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:(vše)</title>
    <ns>14</ns>
    <id>5598</id>
    <revision>
      <id>21228</id>
      <timestamp>2011-03-07T18:49:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Dokumentace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="339" xml:space="preserve">Všechny články na Wikiknihách.

* [[Speciální:CategoryTree/(vše)|strom kategorií článků]]
* [[Speciální:Prefixindex/|všechny články]]
* [[Speciální:UncategorizedPages|nekategorizované články]]
* [[Speciální:LonelyPages|neodkazované články]]
* [[Speciální:DeadendPages|slepé články]]

[[Kategorie:(-VŠE-)| ]]</text>
      <sha1>ouybp2ailvg95ew7v4dfav3jjmeb048</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Noindex-category</title>
    <ns>8</ns>
    <id>5600</id>
    <revision>
      <id>21240</id>
      <timestamp>2011-03-07T19:20:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Systém:Neindexované stránky</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="30" xml:space="preserve">Systém:Neindexované stránky</text>
      <sha1>atiwpcn4m5ez7wifrhcp7851u3rfutx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Systém:Neindexované stránky</title>
    <ns>14</ns>
    <id>5601</id>
    <revision>
      <id>21241</id>
      <timestamp>2011-03-07T19:23:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Dokumentace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="103" xml:space="preserve">Stránky, které nejsou indexovány vyhledávači.

[[Kategorie:Systém:(vše)|Neindexované stránky]]</text>
      <sha1>9tt5ui3b5j0ghsj4pln0og545y6odc6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Systém:(vše)</title>
    <ns>14</ns>
    <id>5602</id>
    <revision>
      <id>21242</id>
      <timestamp>2011-03-07T20:26:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Dokumentace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="123" xml:space="preserve">Kategorie automaticky generované systémem MediaWiki a/nebo mající vliv na jeho funkci.

[[Kategorie:(-VŠE-)| Systém]]</text>
      <sha1>m104wr8d8462u63ghz78j2e0vyqxg3j</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Šablony:Odkazy</title>
    <ns>14</ns>
    <id>5603</id>
    <revision>
      <id>21244</id>
      <timestamp>2011-03-07T20:53:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Dokumentace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="67" xml:space="preserve">Šablony generující odkazy.

[[Kategorie:Šablony:(vše)|Odkazy]]</text>
      <sha1>9v8zmhkjg78myfofkq00czx4l3oettz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Ruština</title>
    <ns>14</ns>
    <id>5606</id>
    <revision>
      <id>21257</id>
      <parentid>21256</parentid>
      <timestamp>2011-03-14T15:44:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>zařazení do stromu kategorií</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>62e2b441qm26guw05gk51wohn6ofgqe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Matematická analýza/Zavedení pojmu limita funkce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5616</id>
    <revision>
      <id>42739</id>
      <parentid>35024</parentid>
      <timestamp>2021-01-12T22:07:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1786" xml:space="preserve">'''Definice:''' Řekneme, že je funkce &lt;math&gt; f(x)\,\! &lt;/math&gt; spojitá v bodě &lt;math&gt;a \in \mathbb{R} &lt;/math&gt;, pokud &lt;math&gt;\forall (\varepsilon &gt; 0) \in \mathbb{R} &lt;/math&gt; existuje takové číslo &lt;math&gt; (\delta &gt; 0) \in \mathbb{R}&lt;/math&gt;, že &lt;math&gt; \forall x : \mid x-a \mid &lt; \delta &lt;/math&gt; je &lt;math&gt; \mid f(x) - f(a) \mid &lt; \varepsilon &lt;/math&gt;.

Každá funkce, která vznikne pomocí konečného počtu operací sčítání, odčítání, násobení, dělení a skládání se nazývá '''elementární funkce.''' Každá elementární funkce je spojitá (na svém definičním oboru).


== Vlastní limita ==
'''Definice:''' Nechť &lt;math&gt; a\,\! &lt;/math&gt; je hromadný bod definičního oboru. Pak řekneme, že funkce &lt;math&gt; f(x)\,\! &lt;/math&gt; má v bodě &lt;math&gt; a \in \mathbb{R} &lt;/math&gt; '''''vlastní''''' limitu

&lt;math&gt; \lim_{x \to a}f(x) = b  &lt;/math&gt;

tehdy, a jen tehdy když &lt;math&gt; \forall (\varepsilon &gt; 0) \in \mathbb{R}\ \exists (\delta &gt; 0) \in \mathbb{R}&lt;/math&gt; že &lt;math&gt; \forall x &lt;/math&gt; splňující podmínku &lt;math&gt; 0 &lt; \mid x-a \mid &lt; \delta &lt;/math&gt; platí &lt;math&gt; \mid f(x) - b \mid &lt; \varepsilon &lt;/math&gt;.

== Nevlastní limita ==
'''Definice:''' Nechť &lt;math&gt; a\,\! &lt;/math&gt; je hromadný bod definičního oboru. Pak řekneme, že funkce &lt;math&gt; f(x)\,\! &lt;/math&gt; má v bodě &lt;math&gt; a \in \mathbb{R} &lt;/math&gt; '''''nevlastní''''' limitu

&lt;math&gt; \lim_{x \to a}f(x) = \infty  &lt;/math&gt;, resp. &lt;math&gt; \lim_{x \to a}f(x) = -\infty  &lt;/math&gt;

tehdy, a jen tehdy když &lt;math&gt; \forall M \in \mathbb{R}\ \exists (\delta &gt; 0) \in \mathbb{R}&lt;/math&gt; že &lt;math&gt; \forall x &lt;/math&gt; splňující podmínku &lt;math&gt; 0 &lt; \mid x-a \mid &lt; \delta &lt;/math&gt; platí &lt;math&gt; f(x) &gt; M \,\!&lt;/math&gt;, resp. &lt;math&gt; f(x) &lt; M \,\!&lt;/math&gt;.

[[Kategorie:Matematická analýza|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>i0jzmqnqr24uma4q3d92vjvyz0m2bw3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Úvod do algebry/Řešení soustavy lineárních rovnic</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5619</id>
    <revision>
      <id>35783</id>
      <parentid>31102</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:37:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2200" xml:space="preserve">== Soustava lineárních rovnic ==

'''Definice: '''
Soustavou &lt;math&gt; m\,\! &lt;/math&gt; lineárních rovnic o &lt;math&gt; n\,\! &lt;/math&gt; neznámých &lt;math&gt; x_1, \dots ,x_n\,\! &lt;/math&gt; nazýváme množinu rovnic ve tvaru

&lt;math&gt; a_{11} x_1 + \dots + a_{1n} x_n = b_1\,\! &lt;/math&gt;

&lt;math&gt; \dots \,\! &lt;/math&gt;

&lt;math&gt; \dots \,\! &lt;/math&gt;

&lt;math&gt; \dots \,\! &lt;/math&gt;

&lt;math&gt; a_{m1} x_1 + \dots + a_{mn} x_m = b_m\,\! &lt;/math&gt;

Čísla &lt;math&gt; a_{ij}, i = 1, \dots , m, j = 1, \dots , n \,\! &lt;/math&gt; jsou koeficienty soustavy. Čísla &lt;math&gt; b_i, i = 1, \dots , m\,\! &lt;/math&gt; jsou pravé strany.

== Ekvivalentní úpravy ==
Základ řešení soustav lineárních rovnic je v tom, že soustavu upravíme (nahradíme) jinou soustavou, která má stejné řešení, ale je jednodušší.

'''Ekvivalentními úpravami''' soustavy lineárních rovnic nazýváme úpravy:
# Vzájemná výměna libovolných dvou rovnic soustavy
# Násobení obou stran některé rovnice soustavy nenulovým (!) číslem
# Přičtení násobku některé rovnice soustavy k jiné rovnici soustavy

Je zřejmé, že s pomocí ekvivalentních úprav můžeme z upravené soustavy získat opět původní soustavu:

* Předpokládejme, že soustava A´ vznikla ze soustavy A vzájemnou výměnou i-té a j-té rovnice (podle pravidla 1). Tatáž úprava na rovnici A´ vede opět k A.
* Nyní předpokládejme, že soustava A´ vznikla ze soustavy A násobením i-tého řádku nenulovým číslem &lt;math&gt; a \,\!&lt;/math&gt; (podle pravidla 2). Násobením stejného řádku soustavy A´ číslem &lt;math&gt; \dfrac{1}{a} \,\!&lt;/math&gt; získáme zpět soustavu A.
* Konečně, pokud soustava A´ vznikla ze soustavy A přičtením &lt;math&gt; a \,\!&lt;/math&gt;-násobku i-té rovnice k j-té rovnici (je zřejmé, že &lt;math&gt; i \neq j \,\!&lt;/math&gt;), potom přičtení &lt;math&gt; (-a) \,\!&lt;/math&gt;-násobku i-té rovnice soustavy A´ k j-té rovnici soustavy A´ vede zpět k A.

Dvě soustavy lineárních rovnic jsou '''ekvivalentní soustavy''', pokud jednu z nich (je jedno jakou) lze získat z druhé ekvivalentními úpravami.


'''Věta:''' Jsou-li dvě soustavy rovnic ekvivalentní, potom mají stejné řešení.

[[Kategorie:Algebra|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>fxccdxxky2m1faw2x6c99skoftvg99d</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Krupková polévka s houbami</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5620</id>
    <revision>
      <id>35654</id>
      <parentid>24147</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1150" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Krupková polévka s houbami
  | originální jméno = 
  | obrázek = 
  | velikost = 180px
  | popis = 
  | čas = 
  | ingredience =
* hrst [[../Houby|sušených hub]] 
* [[../Ingredience/Smetana|smetana]]
* 1 lžíce [[../Ingredience/Mouka/Hladká|hladké mouky]]
* hrst [[../Ingredience/Kroupy|krup]] 
* [[../Ingredience/Sůl|sůl]]
* [[../Ingredience/Olej|olej]]
* čerstvá nebo sušená petrželka
* dochucovací přísady
  | přílohy = 
}}
Sušené houby dáme hodinu předem namočit do studené vody. Poté je zcedíme, tekutinu uchováme a houby nakrájíme na menší kousky.

V hrnci na oleji lehce osmahneme hladkou mouku, zalejeme vodou a za občasného míchání přivedeme k varu. Ztlumíme oheň, aby se tekutina jen mírně vařila, osolíme, přidáme houby a ve vodě proprané kroupy. Vaříme tak dlouho, než jsou kroupy měkké, v případě potřeby dolejeme vodu. Asi pět minut před dokončením přilijeme smetanu v množství dle chuti a necháme chvíli přejít varem. Po odstavení z ohně přidáme petrželku, lze i opepřit.

[[Kategorie:Polévky|Krupková polévka s houbami]]</text>
      <sha1>p7ludzz8689rn7fvj5cvs78hg6ln22r</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Šablony:Systém</title>
    <ns>14</ns>
    <id>5623</id>
    <revision>
      <id>21309</id>
      <timestamp>2011-04-11T15:43:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Dokumentace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="95" xml:space="preserve">Šablony emulující či imitující chování systému.

[[Kategorie:Šablony:(vše)|Systém]]</text>
      <sha1>2kv8nphdeuaymqfgrb3moncekxrji6r</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Šablony:Odkazy na sesterské projekty</title>
    <ns>14</ns>
    <id>5624</id>
    <revision>
      <id>21316</id>
      <timestamp>2011-04-12T09:04:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Dokumentace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="91" xml:space="preserve">Odkazy na sesterské projekty.

[[Kategorie:Šablony:Odkazy|Odkazy na sesterské projekty]]</text>
      <sha1>jzvkb5y434q8jz620mr5paf68hsmh78</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Čeština/Čárka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5625</id>
    <revision>
      <id>25251</id>
      <parentid>21351</parentid>
      <timestamp>2013-09-02T07:10:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jafeluv</username>
        <id>1925</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1957" xml:space="preserve">Čárka je nejpoužívanější interpunkční znaménko oddělující od sebe věty a výrazy.

== Oddělování vět ==
V souvětí odděluje souřadné věty, které jsou spojeny v jiném než slučovacím poměru (nebo nejsou spojeny za pomocí spojky), věty na sobě závislé a věty, které závisí na různých nadřazených větách. V případě vztahu hlavní věty a vedlejší se čárka píše '''vždy'''.

=== Dvě hlavní věty ===
V případě dvou hlavních vět rozlišujeme poměry, které určují jejich vzájemné vztahy:
* slučovací (kopulativní) - Lekl se a utekl pryč.
* stupňovací (gradační) - Lekl se, dokonce se pokusil o útěk.
* odporovací (disjunktivní) - Lekl se, ale neutekl.
* vylučovací (adverzativní) - Lekl se, nebo to předpokládal?
* přičinný (kauzální) - Lekl se, neboť se mu zjevil přízrak.
* důsledkový (konkluzívní) - Lekl se, a proto utekl.
Ve slučovacím poměru odděleném jednou ze spojek a, i, nebo, ani, či čárku nepíšeme.

=== Dvě věty vedlejší ===
Věty vedlejší mohou sousedit za vícero podmínek. Buď závisí na stejné větě, nebo má každá jinou řídící větu. V prvním případě použijeme pravidlo platící pro hlavní věty a řídíme se větným poměrem. Pokud mají věty vedlejší rozdílné řídící věty, pak je vždy oddělíme čárkou.

== Oddělování výrazů ==
Uvnitř věty odděluje čárka výrazy spojené v jiném poměru než slučovacím, případně výrazy spojené ve slučovacím poměru bez použití spojky. Určování poměrů mezi výrazy je shodné s určováním poměrů mezi hlavními větami.

== Další případy použití ==
=== Přechodníky ===
Přechodníkové konstrukce oddělujeme od mateřské věty v případě velké rozvitosti. Oddělení zde záleží pouze na citu pisatele.

=== Oslovení ===
Oslovení je '''vždy''' odděleno čárkou od zbytku věty.

[[Kategorie:Čeština|Čárka]]</text>
      <sha1>59g8xp5bnw205bbfmpgmw795uog31xv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Soustavy souřadnic/Válcová soustava souřadnic</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5631</id>
    <revision>
      <id>42829</id>
      <parentid>38354</parentid>
      <timestamp>2021-01-31T21:07:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4072" xml:space="preserve">'''Válcová soustava souřadnic''' ('''cylindrická soustava souřadnic''') je soustava souřadnic v prostoru, u které jedna souřadnice (označovaná &lt;math&gt;r&lt;/math&gt;) udává vzdálenost bodu od osy ''z'', druhá souřadnice (označovaná &lt;math&gt;\varphi&lt;/math&gt;) udává úhel průmětu průvodiče bodu do roviny &lt;math&gt;xy&lt;/math&gt; od zvolené osy ležící v rovině (nejčastěji &lt;math&gt;x&lt;/math&gt;) a třetí souřadnice (označovaná &lt;math&gt;z&lt;/math&gt;) polohu bodu na ose ''z''.

[[Soubor:Valcova_soustava_souradnic.svg|náhled|Bod ve válcové soustavě souřadnic.]]

Válcová soustava souřadnic je vhodná pro řešení problémů s válcovou symetrií. Takové mají zpravidla ve '''válcových souřadnicích''' podstatně jednodušší tvar.

Transformace '''válcových souřadnic''' na kartézské:&lt;br /&gt;
:&lt;math&gt;x = r \cos{\varphi},&lt;/math&gt;&lt;br /&gt;
:&lt;math&gt;y = r \sin{\varphi},&lt;/math&gt;&lt;br /&gt;
:&lt;math&gt;z = z.\,&lt;/math&gt;&lt;br /&gt;


Převod kartézských souřadnic na '''válcové''':&lt;br /&gt;
:&lt;math&gt;r = \sqrt{x^2 + y^2}&lt;/math&gt;&lt;br /&gt;
:&lt;math&gt;\varphi = \operatorname{arctg2}\left(y,x\right)&lt;/math&gt;&lt;br /&gt;
:&lt;math&gt;z = z\,,&lt;/math&gt;&lt;br /&gt;

kde arctg2(''x'',''y'') je zobecnění funkce arkus tangens.

== Metrické vlastnosti ==

Délka infinitesimální úsečky se spočte jako

:&lt;math&gt;\mathrm{d}s^2=\mathrm{d}r^2+r^2\mathrm{d}\varphi^2 + \mathrm{d}z^2,&lt;/math&gt;

tedy délka křivky obecně jako

:&lt;math&gt;\int_{t_1}^{t_2}{\sqrt{\left(\frac{\mathrm{d}r(t)}{\mathrm{d}t}\right)^2
            +r^2\left(\frac{\mathrm{d}\varphi(t)}{\mathrm{d}t}\right)^2
            +\left(\frac{\mathrm{d}z(t)}{\mathrm{d}t}\right)^2}}\mathrm{d}t,&lt;/math&gt;

kde ''t'' je parametr dané křivky a ''s'' je její délka od &lt;math&gt;t_1&lt;/math&gt; do &lt;math&gt;t_2&lt;/math&gt;.

Objem infinitesimálního elementu prostoru spočteme jako

:&lt;math&gt;\mathrm{d}V=r\, \mathrm{d}r\,\mathrm{d}\varphi\,\mathrm{d}z,&lt;/math&gt;

takže celkový objem spočteme integrací tohoto výrazu přes danou oblast vyjádřenou ve sférických souřadnicích.

Afinní konexe jsou dány vztahy

:&lt;math&gt;{\Gamma^r}_{ij}=\begin{pmatrix}
    0 &amp; 0 &amp; 0 \\
    0 &amp; -r &amp; 0 \\
    0 &amp; 0 &amp; 0 \\
\end{pmatrix},
    &lt;/math&gt;

:&lt;math&gt;{\Gamma^\varphi}_{ij}=\begin{pmatrix}
    0 &amp; \frac{1}{r} &amp; 0 \\
    \frac{1}{r} &amp; 0 &amp; 0 \\
    0 &amp; 0 &amp;  0 \\
\end{pmatrix},
    &lt;/math&gt;

:&lt;math&gt;{\Gamma^z}_{ij}=\begin{pmatrix}
    0 &amp; 0 &amp; 0 \\
    0 &amp; 0 &amp; 0 \\
    0 &amp; 0 &amp; 0 \\
\end{pmatrix},
    &lt;/math&gt;

kde indexy ''i'',''j'' probíhají přes hodnoty &lt;math&gt;(r,\varphi,z)&lt;/math&gt; v tomto pořadí.

== Diferenciální operátory ve válcových souřadnicích ==
:&lt;math&gt;\nabla f = 
{\partial f \over \partial r }\boldsymbol{\hat r } 
  + {1 \over  r }{\partial f \over \partial \varphi}\boldsymbol{\hat \varphi} 
  + {\partial f \over \partial z}\boldsymbol{\hat z}&lt;/math&gt;


:&lt;math&gt;\nabla \cdot \mathbf{A} =
{1 \over r }{\partial \left( r A_r \right) \over \partial r } 
  + {1 \over  r }{\partial A_\varphi \over \partial \varphi} 
  + {\partial A_z \over \partial z}
&lt;/math&gt;


:&lt;math&gt;\nabla \times \mathbf{A} = 
  \left({1 \over  r }{\partial A_z \over \partial \varphi}
    - {\partial A_\varphi \over \partial z}\right) \boldsymbol{\hat  r }  + 
  \left({\partial A_r  \over \partial z} - {\partial A_z \over \partial  r }\right) \boldsymbol{\hat \varphi}  + 
  {1 \over  r }\left({\partial \left(  r  A_\varphi \right) \over \partial  r } 
    - {\partial A_r  \over \partial \varphi}\right) \boldsymbol{\hat z} 
&lt;/math&gt;


:&lt;math&gt;\Delta f = \nabla^2 f = 
{1 \over r }{\partial \over \partial r }\left( r {\partial f \over \partial r }\right) 
  + {1 \over  r ^2}{\partial^2 f \over \partial \varphi^2} 
  + {\partial^2 f \over \partial z^2}
&lt;/math&gt;


:&lt;math&gt;\Delta \mathbf{A} = 
  \left(\Delta A_r  - {A_r  \over  r ^2} 
    - {2 \over  r ^2}{\partial A_\varphi \over \partial \varphi}\right) \boldsymbol{\hat r }  + 
  \left(\Delta A_\varphi - {A_\varphi \over  r ^2} 
    + {2 \over  r ^2}{\partial A_r  \over \partial \varphi}\right) \boldsymbol{\hat\varphi}  + 
  \left(\Delta A_z \right) \boldsymbol{\hat z}  
&lt;/math&gt;

[[Kategorie:Geometrie|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>rdkf7g1mjjth5kki0k4od13133tej8m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Soustavy souřadnic/Sférická soustava souřadnic</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5632</id>
    <revision>
      <id>42772</id>
      <parentid>38353</parentid>
      <timestamp>2021-01-24T18:07:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5157" xml:space="preserve">'''Sférická soustava souřadnic''' ('''kulová soustava souřadnic''') je soustava souřadnic v prostoru, u které jedna souřadnice (označovaná &lt;math&gt;r&lt;/math&gt;) udává vzdálenost bodu od počátku souřadnic, druhá souřadnice (označovaná &lt;math&gt;\varphi&lt;/math&gt;) udává úhel odklonu průvodiče bodu od osy &lt;math&gt;x&lt;/math&gt; a třetí souřadnice (označovaná &lt;math&gt;\theta&lt;/math&gt;) úhel mezi průvodičem a osou &lt;math&gt;z&lt;/math&gt;.

Sférická soustava souřadnic je vhodná v případech takových problémů, které mají sférickou symetrii. Tyto mají zpravidla ve '''sférických souřadnicích''' podstatně jednodušší tvar.

[[Soubor:spherical_with_grid.svg|náhled|vpravo|350px|Bod ve sférické soustavě souřadnic.]]

Transformace '''sférických souřadnic''' na kartézské:&lt;br /&gt;
:&lt;math&gt;x = r \sin{\theta} \cos{\varphi}&lt;/math&gt;&lt;br /&gt;
:&lt;math&gt;y = r \sin{\theta} \sin{\varphi}&lt;/math&gt;&lt;br /&gt;
:&lt;math&gt;z = r \cos{\theta}\,&lt;/math&gt;&lt;br /&gt;


Převod kartézských souřadnic na '''sférické''':&lt;br /&gt;
:&lt;math&gt;r = \sqrt{x^2 + y^2 + z^2},&lt;/math&gt;&lt;br /&gt;
:&lt;math&gt;\varphi = \operatorname{arctg2}(y,x),&lt;/math&gt;&lt;br /&gt;
:&lt;math&gt;\theta = \arccos\left(\frac{z}{r}\right),&lt;/math&gt;&lt;br /&gt;

kde arctg2(''x'',''y'') je zobecnění funkce arkus tangens. Úhly volíme v rozsahu &lt;math&gt;0\leq\theta\leq\pi&lt;/math&gt; a &lt;math&gt;0\leq\varphi&lt;2\pi&lt;/math&gt;.

== Metrické vlastnosti ==

Délka infinitesimální úsečky se spočte jako

:&lt;math&gt;\mathrm{d}s^2=\mathrm{d}r^2+r^2\mathrm{d}\theta^2 + r^2 \sin^2 \theta\ \mathrm{d}\varphi^2,&lt;/math&gt;

tedy délka křivky obecně jako

:&lt;math&gt;\int_{t_1}^{t_2}{\sqrt{\left(\frac{\mathrm{d}r(t)}{\mathrm{d}t}\right)^2
            +r^2\left(\frac{\mathrm{d}\theta(t)}{\mathrm{d}t}\right)^2
            +r^2 \sin^2\theta\ \left(\frac{\mathrm{d}\varphi(t)}{\mathrm{d}t}\right)^2}}\mathrm{d}t,&lt;/math&gt;

kde ''t'' je parametr dané křivky a ''s'' je její délka od &lt;math&gt;t_1&lt;/math&gt; do &lt;math&gt;t_2&lt;/math&gt;.

Objem infinitesimálního elementu prostoru spočteme jako

:&lt;math&gt;\mathrm{d}V=r^2 \left|\sin\theta\right|\mathrm{d}r\,\mathrm{d}\varphi\,\mathrm{d}\theta,&lt;/math&gt;

takže celkový objem spočteme integrací tohoto výrazu přes danou oblast vyjádřenou ve sférických souřadnicích.

Afinní konexe jsou dány vztahy

:&lt;math&gt;{\Gamma^r}_{ij}=\begin{pmatrix}
    0 &amp; 0 &amp; 0 \\
    0 &amp; -r &amp; 0 \\
    0 &amp; 0 &amp; -r \sin^2\theta \\
\end{pmatrix},
    &lt;/math&gt;

:&lt;math&gt;{\Gamma^\theta}_{ij}=\begin{pmatrix}
    0 &amp; \frac{1}{r} &amp; 0 \\
    \frac{1}{r} &amp; 0 &amp; 0 \\
    0 &amp; 0 &amp;  -\cos\theta \sin\theta \\
\end{pmatrix},
    &lt;/math&gt;

:&lt;math&gt;{\Gamma^\varphi}_{ij}=\begin{pmatrix}
    0 &amp; 0 &amp; \frac{1}{r} \\
    0 &amp; 0 &amp; \operatorname{cotg}\theta \\
    \frac{1}{r} &amp; \operatorname{cotg}\theta &amp; 0 \\
\end{pmatrix},
    &lt;/math&gt;

kde indexy ''i'',''j'' probíhají přes hodnoty &lt;math&gt;(r,\theta,\varphi)&lt;/math&gt; v tomto pořadí.

== Diferenciální operátory ve sférických souřadnicích ==
:&lt;math&gt;\nabla f = 
{\partial f \over \partial r}\boldsymbol{\hat r} 
  + {1 \over r}{\partial f \over \partial \theta}\boldsymbol{\hat \theta} 
  + {1 \over r\sin\theta}{\partial f \over \partial \varphi}\boldsymbol{\hat \varphi}&lt;/math&gt;


:&lt;math&gt;\nabla \cdot \mathbf{A} =
{1 \over r^2}{\partial \left( r^2 A_r \right) \over \partial r} 
  + {1 \over r\sin\theta}{\partial \over \partial \theta} \left(  A_\theta\sin\theta \right)  
  + {1 \over r\sin\theta}{\partial A_\varphi \over \partial \varphi}&lt;/math&gt;


:&lt;math&gt;\nabla \times \mathbf{A} = &lt;/math&gt;
::&lt;math&gt;
  {1 \over r\sin\theta}\left({\partial \over \partial \theta} \left( A_\varphi\sin\theta \right)
    - {\partial A_\theta \over \partial \varphi}\right) \boldsymbol{\hat r}  + 
  {1 \over r}\left({1 \over \sin\theta}{\partial A_r \over \partial \varphi} 
    - {\partial \over \partial r} \left( r A_\varphi \right) \right) \boldsymbol{\hat \theta}  + 
  {1 \over r}\left({\partial \over \partial r} \left( r A_\theta \right)
    - {\partial A_r \over \partial \theta}\right) \boldsymbol{\hat \varphi}&lt;/math&gt;


:&lt;math&gt;\Delta f = \nabla^2 f = 
{1 \over r^2}{\partial \over \partial r}\left(r^2 {\partial f \over \partial r}\right) 
  + {1 \over r^2\sin\theta}{\partial \over \partial \theta}\left(\sin\theta {\partial f \over \partial \theta}\right) 
  + {1 \over r^2\sin^2\theta}{\partial^2 f \over \partial \varphi^2}&lt;/math&gt;


:&lt;math&gt;\Delta \mathbf{A} = &lt;/math&gt;
::&lt;math&gt;
  \left(\Delta A_r - {2 A_r \over r^2} 
    - {2 A_\theta\cos\theta \over r^2\sin\theta}  
    - {2 \over r^2}{\partial A_\theta \over \partial \theta}  
    - {2 \over r^2\sin\theta}{\partial A_\varphi \over \partial \varphi}\right) \boldsymbol{\hat r}  
&lt;/math&gt;
::&lt;math&gt;
+\left(\Delta A_\theta - {A_\theta \over r^2\sin^2\theta} 
    + {2 \over r^2}{\partial A_r \over \partial \theta} 
    - {2 \cos\theta \over r^2\sin^2\theta}{\partial A_\varphi \over \partial \varphi}\right) \boldsymbol{\hat\theta}  
&lt;/math&gt;
::&lt;math&gt;
+ \left(\Delta A_\varphi - {A_\varphi \over r^2\sin^2\theta}
    + {2 \over r^2\sin^2\theta}{\partial A_r \over \partial \varphi}
    + {2 \cos\theta \over r^2\sin^2\theta}{\partial A_\theta \over \partial \varphi}\right) \boldsymbol{\hat\varphi} 
&lt;/math&gt;

[[Kategorie:Geometrie|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>feg9bfbyby5q8l2oz2wrl87q9z8ye9m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Geometrie/Soustavy souřadnic</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5639</id>
    <revision>
      <id>42851</id>
      <parentid>21349</parentid>
      <timestamp>2021-02-03T20:07:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="631" xml:space="preserve">Tato sekce si klade za cíl shrnout vlastnosti jednotlivých soustav souřadnic, včetně vzorců, které se typicky pro práci v těchto soustavách souřadnic hodí. Kromě základních identit pro převod mezi danou soustavou souřadnic a Kartézskou soustavou souřadnic zde naleznete vzorce pro výpočet délky infinitesimální úsečky či objemového elementu, vzorce pro diferenciální operátory vyjádřené v dané soustavě souřadnic a jiné.

* [[/Polární soustava souřadnic/]]
* [[/Válcová soustava souřadnic/]]
* [[/Sférická soustava souřadnic/]]

[[Kategorie:Geometrie|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>6kuzu779o4in5ztk2fcf5h309pubm9g</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Gravitace, černé díry a fyzika prostoročasu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5642</id>
    <revision>
      <id>44847</id>
      <parentid>34813</parentid>
      <timestamp>2022-01-03T20:07:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5937" xml:space="preserve">=== Anotace ===

== Gravitace a její místo ve fyzice ==

== Obecná teorie relativity ==
Obecná relativita nebo obecná teorie relativity je základní fyzikální teorie gravitace formulovaná Albertem Einsteinem, která opravila a rozšířila Newtonův koncept gravitace, především v makroskopickém měřítku planet a hvězd.

Obecnou relativitu lze chápat také jako rozšíření speciální relativity. Starší teorie poskytuje správný popis elektrodynamiky a šíření světla v inerciálních vztažných soustavách a opravuje nepřesnosti Newtonovy mechaniky při vysokých rychlostech. Obecná relativita navíc hraje mezi fyzikálními teoriemi jedinečnou roli v tom smyslu, že vykládá gravitační pole jako geometrický fenomén. Přesněji řečeno předpokládá, že libovolný objekt s vlastní hmotností zakřivuje časoprostor, ve kterém se nachází, a toto zakřivení se projevuje jako gravitace. Abychom pochopili tuto rovnost, není dobré uvažovat, že by gravitace způsobovala nebo byla způsobována zakřivením časoprostoru, ale spíše, že gravitace je zakřivení časoprostoru. Teorie od svého formulování v roce 1915 dodnes přežila všechny experimenty pokoušející se o její vyvrácení.

Obecná teorie relativity bývá také označována jako Einsteinova gravitační teorie.

Základní principy
Obecnou teorii relativity lze postavit na dvou postulátech:
Všechny fyzikální zákony ve všech vztažných soustavách mají stejný tvar a lze je vyjádřit stejnými rovnicemi.
Gravitační a setrvačné síly mají stejnou fyzikální podstatu a platí pro ně stejné fyzikální zákony (tzv. princip ekvivalence).

Tyto postuláty bývají také formulovány v jiné podobě:
Obecný princip relativity: Fyzikální zákony jsou stejné pro všechny pozorovatele.
Princip obecné kovariance: Fyzikální zákony mají stejnou formu nezávisle na vztažné soustavě.
Volné testovací částice se pohybují po geodetikách.
Princip lokální lorentzovské invariance: Pro všechny volné pozorovatele platí lokálně zákony speciální teorie relativity.
Časoprostor je obecně zakřivený.
Zakřivení časoprostoru je udáváno rozložením energie a hybnosti v časoprostoru.

== Časoprostor jako zakřivená lorentzovská varieta ==
V obecné relativitě se používá širší zavedení časoprostoru, než ve speciální teorii relativity. V obecné teorii relativity je časoprostor:
zakřivený: má neeuklidovskou geometrii. Oproti tomu ve speciální relativitě je časoprostor plochý.
lorentzovský: Metrika časoprostoru musí mít smíšenou signaturu, což je stejné jako ve speciální relativitě.
čtyřrozměrný: aby byly zastoupeny jak tři prostorové rozměry tak čas. Toto je rovněž převzaté ze speciální relativity.

Zakřivení časoprostoru (způsobené přítomností hmoty a hybnosti) si lze názorně představit např. následujícím způsobem. Umístíme-li těžký předmět (např. bowlingovou kouli) na trampolínu, vznikne v ní prohlubeň, která povrch trampolíny zakřivuje. Obdobně přítomnost velkého množství hmoty zakřivuje ve svém blízkém okolí časoprostor, jak ilustruje obrázek výše. Je-li přitom těleso hmotnější, zakřivuje časoprostor ve větším rozsahu a více (srovnejme v naší analogii s trampolínou např. zakřivení způsobené bowlingovou koulí a tenisovým míčkem). Obdobně zakřivení závisí na hustotě (kulička ze železa zakřiví trampolínu více než stejně velká kulička z plastu.) Pokud cvrnkneme do takto vzniklého důlku malou kuličku správnou rychlostí, bude v něm „obíhat“ kolem bowlingové koule. To je analogické s obíháním planet v gravitačním poli.

Je zde rovněž patrná skutečnost, že obecná relativita neuvažuje s působením síly na dálku, jako u Newtonovy teorie gravitace, ale že testovací částice reaguje na zakřivení časoprostoru tak, aby se pohybovala po nejpřímější dráze (speciálně skutečnost, že je dráha nejpřímější z analogie vidět není, to je pravda jen v časoprostoru se smíšenou signaturou metriky) a zakřivení časoprostoru zpětně reaguje na rozložení hmoty.

== Geometrie a topologie prostoročasu ==

=== Černé díry ===

Černá díra je natolik hmotný objekt, že jeho gravitační pole je v jisté oblasti časoprostoru natolik silné, že žádný objekt včetně světla nemůže tuto oblast opustit. Poprvé byla černá díra teoreticky předpovězena v obecné teorii relativity publikované roku 1915 Albertem Einsteinem. Vzhledem k tomu, že černou díru nelze pozorovat přímo, nelze tedy stanovit konkrétně nic jako datum jejího objevu. Ale můžeme s určitostí říci, že prvním vážným a prokázaným kandidátem se roku 1971 stala hvězda v binárním systému v souhvězdí labutě kryjící se s rentgenovým zdrojem Cygnus X-1. Bylo zjištěno, že se jedná o těleso, mající příliš velkou hmotnost na to, aby bylo neutronovou hvězdou. Další efekty spojené s pozorováním, především RTG záření, byly v perfektní shodě s teoretickou predikcí černé díry. Za obecně prokázané dnes považujeme i fakt, že černé díry se nacházejí v centrech galaxií, aktivních galaktických jádrech, kvasarech a v centrech některých kulových hvězdokup.

Podle obecné relativity nemůže žádná hmota ani informace proudit z nitra černé díry k vnějšímu pozorovateli. Například není možné získat žádnou její část ani odražené světlo vyslané z vnějšího zdroje či jakoukoli informaci o hmotě, která vstoupila do černé díry. Existují však kvantově-mechanické procesy, které způsobují vyzařování černých děr. Předpokládá se, že vyzařování nezávisí na tom, co do černé díry spadlo v minulosti.

[[Kategorie:Gravitace, černé díry a fyzika prostoročasu]]</text>
      <sha1>as2juma3wcyza3tci2gyesoiz0xzxl5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Údržba a opravy karmy Mora PO 35/Jak dostát normě ČSN 73 4201 (Komíny a kouřovody)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5645</id>
    <revision>
      <id>21360</id>
      <timestamp>2011-04-24T13:48:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Juan de Vojníkov</username>
        <id>213</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka: V současnosti existuje v České republice pouze jeden závazný předpis týkající se karem. Jedná se o normu ČSN 73 4201 (Komíny a kouřovody - Navrhování, prová...</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="286" xml:space="preserve">V současnosti existuje v České republice pouze jeden závazný předpis týkající se karem. Jedná se o normu ČSN 73 4201 (Komíny a kouřovody - Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv). Norma specifikuje, jak má vypadat spalinová cesta ze spotřebiče.</text>
      <sha1>t4uurcna1esucpqamf9lf74ej9c2dk0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5659</id>
    <revision>
      <id>42413</id>
      <parentid>42043</parentid>
      <timestamp>2020-09-28T20:46:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>literatura</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="607" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;font-size: xx-large; text-align: center; margin: 0px auto 1em auto;&quot;&gt;Domovní znamení staré Prahy&lt;/div&gt;
&lt;div style=&quot;font-size: x-large; text-align: center; margin: 0px auto 1em auto;&quot;&gt;obrazový průvodce&lt;/div&gt;

[[Soubor:Domovní znamení staré Prahy.jpg|střed|500px|Domovní znamení staré Prahy]]

&lt;div style=&quot;font-size: large; text-align: center; margin: 1em auto 0px auto;&quot;&gt;[[/Obsah/]]
[[/I. Staré Město/]] / [[/II. Nové Město/]] / [[/III. Malá Strana/]] / [[/IV. Hradčany/]] / [[/V. Josefov/]]
[[/Literatura/]] / [[/Autoři/]]&lt;/div&gt;

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy| ]]</text>
      <sha1>t14k1v39o3jwvdjgh11kj2gh6gngevn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Domovní znamení staré Prahy</title>
    <ns>14</ns>
    <id>5660</id>
    <revision>
      <id>21398</id>
      <timestamp>2011-05-26T08:49:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>nová</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="48" xml:space="preserve">[[Kategorie:Historie]]
[[Kategorie:Cestování]]</text>
      <sha1>dsy6rnidnfagjtowqgwbyiowooi671g</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5661</id>
    <revision>
      <id>45839</id>
      <parentid>44388</parentid>
      <timestamp>2022-06-11T07:10:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JiriMatejicek</username>
        <id>4254</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* I. Staré Město */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3306" xml:space="preserve">== I. Staré Město ==
* [[/U bílé botky/]]
* [[/U bílé svíce/]]
* [[/U bílého jednorožce/]]
* [[/U bílého jelínka/]]
* [[/U bílého koníčka/]]
* [[/U bílého lva (3)|U bílého lva]]
* [[/U bílého lva (143)|U bílého lva]]
* [[/U bílého lva (555)|U bílého lva]]
* [[/U bílého orla (410)|U bílého orla]]
* [[/U bílého orla (490)|U bílého orla]]
* [[/U bílého páva/]]
* [[/U bílého zajíce/]]
* [[/U božího oka/]]
* [[/U černé hvězdy/]]
* [[/U černé matky boží/]]
* [[/U černého jelena/]]
* [[/U černého koníčka/]]
* [[/U černého křížku/]]
* [[/U černého lva/]]
* [[/U černého medvěda/]]
* [[/U černého slona/]]
* [[/U černého slunce/]]
* [[/U červeného kola/]]
* [[/U červeného orla (452)|U červeného orla]]
* [[/U červeného orla (517)|U červeného orla]]
* [[/U červeného orla (593)|U červeného orla]]
* [[/U červené sesle/]]
* [[/U dvou bílých holubic/]]
* [[/U dvou černých hlav/]]
* [[/U dvou červených lvů/]]
* [[/U dvou ježků/]]
* [[/U dvou štítů/]]
* [[/U dvou velbloudů/]]
* [[/U dvou zlatých medvědů/]]
* [[/U Goliáše/]]
* [[/U havíře/]]
* [[/U hlavy/]]
* [[/U hroznu/]]
* [[/U husara/]]
* [[/U kamenné mořské panny/]]
* [[/U kamenné Panny Marie/]]
* [[/U kamenného orla/]]
* [[/U kamenného ptáka/]]
* [[/U kamenného zvonu/]]
* [[/U jelena/]]
* [[/U Ježíška/]]
* [[/U kapra/]]
* [[/U koruny/]]
* [[/U medvídků/]]
* [[/U modré hvězdy/]]
* [[/U modré růže/]]
* [[/U modré štiky/]]
* [[/U modrého hroznu (227)|U modrého hroznu]]
* [[/U modrého hroznu (580)|U modrého hroznu]]
* [[/U modrého lva/]]
* [[/U modrého orla/]]
* [[/U okenice železné/]]
* [[/U Panny Marie/]]
* [[/U pěti korun/]]
* [[/U plzeňské matky boží/]]
* [[/U půl zlatého kola/]]
* [[/U říšského jablka/]]
* [[/U Samuele/]]
* [[/U sedláka/]]
* [[/U sedmi svícnů/]]
* [[/U stříbrné konvice/]]
* [[/U svaté Cecílie/]]
* [[/U tří bílých beránků/]]
* [[/U tří bratří/]]
* [[/U tří divokých hus/]]
* [[/U tří divokých kachen/]]
* [[/U tří divých mužů/]]
* [[/U tří fendrychů/]]
* [[/U tří kaprů/]]
* [[/U tří králíků/]]
* [[/U tří obrazů/]]
* [[/U tří per/]]
* [[/U tří stříbrných růží/]]
* [[/U tří stupňů/]]
* [[/U tří Turků/]]
* [[/U Vořechovských/]]
* [[/U závoje/]]
* [[/U zelené žáby/]]
* [[/U zlaté abecedy/]]
* [[/U zlaté konvice/]]
* [[/U zlaté koruny (455)|U zlaté koruny]]
* [[/U zlaté koruny (636)|U zlaté koruny]]
* [[/U zlaté lilie/]]
* [[/U zlaté lodi/]]
* [[/U zlaté mříže/]]
* [[/U zlaté růže/]]
* [[/U zlaté skály/]]
* [[/U zlaté štiky/]]
* [[/U zlaté váhy/]]
* [[/U zlatého anděla/]]
* [[/U zlatého hada/]]
* [[/U zlatého hroznu (349)|U zlatého hroznu]]
* [[/U zlatého hroznu (544)|U zlatého hroznu]]
* [[/U zlatého kola/]]
* [[/U zlatého kříže/]]
* [[/U zlatého lva/]]
* [[/U zlatého lva (568)|U zlatého lva]]
* [[/U zlatého melounu/]]
* [[/U zlatého orla/]]
* [[/U zlatého prstenu/]]
* [[/U zlatého stromu (187)|U zlatého stromu]]
* [[/U zlatého stromu (729)|U zlatého stromu]]
* [[/U zlatého tygra/]]
* [[/U zlatého úlu/]]
* [[/U zlatého zajíce/]]
* [[/U znaku Markrabství moravského/]]
* [[/U železných dveří/]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>knsmkxqialaf9kwsxasuavdqvrwhw44</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/II. Nové Město</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5662</id>
    <revision>
      <id>42366</id>
      <parentid>40649</parentid>
      <timestamp>2020-09-11T08:08:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>147.231.36.109</ip>
      </contributor>
      <comment>/* II. Nové Město */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="792" xml:space="preserve">== II. Nové Město ==
* [[/U bílé labutě/]]
* [[/U bílého beránka/]]
* [[/U biskupské čepice/]]
* [[/U černé růže/]]
* [[/U černého koníčka/]]
* [[/U čtrnácti pomocníků/]]
* [[/U dvou draků/]]
* [[/U Hřebeckých/]]
* [[/U kamenného stolu/]]
* [[/U Kozolupských/]]
* [[/U města Vídně (U bílého lva)/]]
* [[/U svatého Vavřince/]]
* [[/U tří božích bojovníků/]]
* [[/U tří jezdců/]]
* [[/U tří kosů/]]
* [[/U tří vlaštovek/]]
* [[/U tří zvonků/]]
* [[/U Panny Marie Hromničné/]]
* [[/U zahradníčka/]]
* [[/U zlaté hvězdy/]]
* [[/U zlaté kotvy/]]
* [[/U zlaté lodi/]]
* [[/U zlaté váhy/]]
* [[/U zlatého lva/]]
* [[/U zlatého prstenu/]]
* [[/U zlatého sloupu/]]
* [[/U zlatého slunce/]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>46b3tjgzga47i44s6kjup0ngqr58k4b</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/Obsah</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5663</id>
    <revision>
      <id>42411</id>
      <parentid>21404</parentid>
      <timestamp>2020-09-28T20:45:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>+ literatura</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="218" xml:space="preserve">== Obsah ==
* [[../Úvod/]]
* [[../I. Staré Město/]]
* [[../II. Nové Město/]]
* [[../III. Malá Strana/]]
* [[../IV. Hradčany/]]
* [[../Literatura/]]
* [[../Autoři/]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>cq7f4t1lkwcwu1e4izkyfsqeuqqd3uh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5664</id>
    <revision>
      <id>34008</id>
      <parentid>34005</parentid>
      <timestamp>2017-09-25T07:56:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JiriMatejicek</username>
        <id>4254</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* III. Malá Strana */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2495" xml:space="preserve">== III. Malá Strana ==
* [[/U bílé boty/]]
* [[/U bílé holubice/]]
* [[/U bílé koule/]]
* [[/U bílé kuželky/]]
* [[/U bílé labutě/]]
* [[/U bílé řepy/]]
* [[/U bílého anděla/]]
* [[/U bílého beránka/]]
* [[/U bílého čápa/]]
* [[/U bílého jablka/]]
* [[/U bílého lva/]]
* [[/U bílého pelikána/]]
* [[/U bílého preclíku/]]
* [[/U bílého sokola/]]
* [[/U černé hvězdy/]]
* [[/U černého beránka/]]
* [[/U černého koníčka/]]
* [[/U černého kříže/]]
* [[/U černého medvěda/]]
* [[/U černého orla/]]
* [[/U černého slona/]]
* [[/U červeného beránka/]]
* [[/U červeného křížku/]]
* [[/U červeného lva/]]
* [[/U červeného orla/]]
* [[/U draka/]]
* [[/U dvou hrdliček/]]
* [[/U dvou slunců/]]
* [[/U dvou srdcí/]]
* [[/U hnědého koníka/]]
* [[/U koláře/]]
* [[/U královny včel/]]
* [[/U malířů/]]
* [[/U modré kachny/]]
* [[/U modré lišky/]]
* [[/U modré podkovy/]]
* [[/U modrého lva/]]
* [[/U mouřenína/]]
* [[/U mouřenínů/]]
* [[/U naší milé paní/]]
* [[/U nejsvětější trojice/]]
* [[/U obrazu Panny Marie/]]
* [[/U páva/]]
* [[/U svatého Jana Nepomuckého/]]
* [[/U svatého Jiří/]]
* [[/U tří bílých křížů/]]
* [[/U tří čápů/]]
* [[/U tří červených růží/]]
* [[/U tří červených srdcí (278)|U tří červených srdcí]]
* [[/U tří červených srdcí (361)|U tří červených srdcí]]
* [[/U tří housliček/]]
* [[/U tří kozlů/]]
* [[/U tří pštrosů/]]
* [[/U tří růží/]]
* [[/U tří stříbrných hvězd/]]
* [[/U tří stupňů/]]
* [[/U tří zelených křížků/]]
* [[/U tří zlatých hvězd/]]
* [[/U tří zlatých prstenů/]]
* [[/U tří zlatých rukou/]]
* [[/U věnce/]]
* [[/U zeleného jelínka/]]
* [[/U zeleného kříže/]]
* [[/U zeleného raka/]]
* [[/U zlaté číše/]]
* [[/U zlaté hvězdy/]]
* [[/U zlaté koruny/]]
* [[/U zlaté labutě/]]
* [[/U zlaté lodi/]]
* [[/U zlaté podkovy/]]
* [[/U zlaté rolničky/]]
* [[/U zlaté růže/]]
* [[/U zlaté studně/]]
* [[/U zlaté trojky/]]
* [[/U zlaté váhy/]]
* [[/U zlatého anděla/]]
* [[/U zlatého hada/]]
* [[/U zlatého hroznu/]]
* [[/U zlatého jelena/]]
* [[/U zlatého klíče/]]
* [[/U zlatého kola/]]
* [[/U zlatého křížku/]]
* [[/U zlatého lva/]]
* [[/U zlatého orla/]]
* [[/U zlatého preclíku/]]
* [[/U zlatého ramene/]]
* [[/U zlatého slunce/]]
* [[/U zlatých nůžek/]]
* [[/U žaláře svatého Jana/]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>h7rupuwm1eern0xuvjxt293nwnpmo49</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/IV. Hradčany</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5665</id>
    <revision>
      <id>34668</id>
      <parentid>21547</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:23:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="690" xml:space="preserve">== IV. Hradčany ==
* [[/U bílého beránka/]]
* [[/U biskupské čepice/]]
* [[/U černého kříže/]]
* [[/U dvou zlatých hvězd/]]
* [[/U kamenného sloupu/]]
* [[/U labutí/]]
* [[/U pěti hvězd/]]
* [[/U raka/]]
* [[/U svatého Lukáše/]]
* [[/U svatého Michala/]]
* [[/U tří červených lvích hlav/]]
* [[/U tří červených srdcí/]]
* [[/U tří lilií/]]
* [[/U tří sekyrek/]]
* [[/U tří zlatých růží/]]
* [[/U uzlu/]]
* [[/U zeleného hroznu/]]
* [[/U zeleného stromu/]]
* [[/U zlaté hvězdy/]]
* [[/U zlatého beránka/]]
* [[/U zlatého jablka/]]
* [[/U zlatého lva/]]
* [[/U zlatého pluhu/]]
* [[/U zrcadla/]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>t681acyllg0mdmd5quqgozved48x7zy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U zlatého kola</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5667</id>
    <revision>
      <id>38182</id>
      <parentid>34574</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="132" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Zlatého kola 206.jpg|střed|500px|U zlatého kola]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>rgih163loydwl1dn2iq4nlb0wmjuurx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U zlatého anděla</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5668</id>
    <revision>
      <id>38179</id>
      <parentid>34571</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="138" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Zlatého anděla 372.jpg|střed|500px|U zlatého anděla]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>9z1cpgfe8slmgszwdk6lam2rsake78e</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U zlaté váhy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5669</id>
    <revision>
      <id>38178</id>
      <parentid>34570</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="130" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Zlaté váhy 218.jpg|střed|500px|U zlaté váhy]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>bvqozd635ivtj0ydxzm3pgv4kde00aj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U tří fendrychů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5670</id>
    <revision>
      <id>38173</id>
      <parentid>34565</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="139" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Tří fendrychů 4956.jpg|střed|500px|U tří fendrychů]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>6j8vbk5m4klkxzjyhqu25dvlfm9dvnz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U zlatého zajíce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5671</id>
    <revision>
      <id>38188</id>
      <parentid>34580</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="160" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Stare mesto - Liliova 12, U zlateho zajice (domovni znameni).jpg|střed|500px|U zlatého zajíce]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>437sfbtf4mcst7tpzduju7omil4h3kg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U Vořechovských</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5672</id>
    <revision>
      <id>38140</id>
      <parentid>34532</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:25:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="157" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Stare mesto - Liliova 5, U Vorechovskych (domovni znameni).jpg|střed|500px|U Vořechovských]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>p6cq8vd28g51s81y5u52l91u3bqs48l</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U sedláka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5673</id>
    <revision>
      <id>38169</id>
      <parentid>34561</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="144" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - bývalý Dům moderních hraček 094.jpg|střed|500px|U sedláka]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>apa4frs6yoanipukkf6eana8tnnwqbk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U modrého hroznu (227)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5674</id>
    <revision>
      <id>38165</id>
      <parentid>34557</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="145" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré město - Husova (U modrého hroznu) 322.jpg|střed|500px|U modrého hroznu]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>gbusdz0ra796dixt2k8za7yv9yafe4b</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U tří divokých kachen</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5675</id>
    <revision>
      <id>38172</id>
      <parentid>34564</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="159" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré město - Husova (U tří divokých kachen) 323.jpg|střed|500px|U tří divokých kachen]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>34f2nuiqf2is0sasoillv8o0y1rqudp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U zlatého tygra</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5676</id>
    <revision>
      <id>38187</id>
      <parentid>34579</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="143" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré město - Husova (U zlatého tygra) 321.jpg|střed|500px|U zlatého tygra]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>0cubjbzxqrydbrhqk3702ty9sa22o2j</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U bílé svíce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5677</id>
    <revision>
      <id>38143</id>
      <parentid>34535</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:25:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="144" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - Jilská (U bílé svíčky) 300.jpg|střed|500px|U bílé svíce]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>lq7uzf6duhmtji8tprc8d8n5fzyydtg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U zlaté abecedy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5678</id>
    <revision>
      <id>38176</id>
      <parentid>34568</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="144" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - Jilská (U zlaté abecedy) 303.jpg|střed|500px|U zlaté abecedy]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>828r9nl3xauehrkge4rf5u95v1b2wnz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U červeného orla (452)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5679</id>
    <revision>
      <id>38197</id>
      <parentid>34589</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="148" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - Jilská (U červeného orla) 309.jpg|střed|500px|U červeného orla]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>283k09edq357ut4tdgxcxm2baovusdp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U kamenné mořské panny</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5680</id>
    <revision>
      <id>38159</id>
      <parentid>34551</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="167" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - Karlova (U kamenné mořské panny, sirény).jpg|střed|500px|U kamenné mořské panny]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>d07kecoleslrrlgq2xg238uvry77rb1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U bílého jelínka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5681</id>
    <revision>
      <id>38145</id>
      <parentid>34537</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:25:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="150" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - Náprstkova (U bílého jelínka).jpg|střed|500px|U bílého jelínka]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>ezm567w8i0cu1hq26qxwlhh5gyk1fpl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U božího oka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5682</id>
    <revision>
      <id>38141</id>
      <parentid>34533</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:25:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="158" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Božího oka, dříve U Tří obrázků 4301.jpg|střed|500px|U božího oka]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>nx4hhozn6wr23ln921cqxhbzkgcslfj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U bílého jednorožce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5683</id>
    <revision>
      <id>38144</id>
      <parentid>34536</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:25:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="146" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Bílého jednorožce 130.jpg|střed|500px|U bílého jednorožce]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>ecc6kcuh2cgil6l7o23v3ok7uxf5mmy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U bílého lva (555)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5684</id>
    <revision>
      <id>38146</id>
      <parentid>34538</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:25:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="130" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Bílého lva 150.jpg|střed|500px|U bílého lva]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>7xqkiros0ha6dx7uanrx52uaa0q9ct6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U bílého orla (490)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5685</id>
    <revision>
      <id>38148</id>
      <parentid>34540</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:25:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="132" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Bílého orla 118.jpg|střed|500px|U bílého orla]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>8gx5bo8ga0tjxsryxjqey2syvluv144</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U bílého orla (410)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5686</id>
    <revision>
      <id>38147</id>
      <parentid>34539</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:25:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="133" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Bílého orla 5497.jpg|střed|500px|U bílého orla]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>1opcsp42rl0wng322rzvbg6qvt4aa84</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U bílého páva</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5687</id>
    <revision>
      <id>38149</id>
      <parentid>34541</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:25:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="135" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Bílého páva 4162.jpg|střed|500px|U bílého páva]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>be4cvq3a33n5nojx750qgau9ohqekja</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U dvou bílých holubic</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5688</id>
    <revision>
      <id>38151</id>
      <parentid>34543</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:25:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="149" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Dvou bílých holubic 5512.jpg|střed|500px|U dvou bílých holubic]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>q5qao7sw8wbdu2x5nfi7en5zz6az6bf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U dvou velbloudů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5689</id>
    <revision>
      <id>38153</id>
      <parentid>34545</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:25:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="136" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Dvou velbloudů 259.jpg|střed|500px|U dvou velbloudů]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>kd63nm7bswezohyfpmt26rtfbc3ujne</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U dvou zlatých medvědů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5690</id>
    <revision>
      <id>38154</id>
      <parentid>34546</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="153" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Dvou zlatých medvědů 4255.jpg|střed|500px|U dvou zlatých medvědů]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>oj6ae5z2kuo57kzl6r83zrl1s155y7z</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U dvou červených lvů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5691</id>
    <revision>
      <id>38155</id>
      <parentid>34547</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="148" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Dvou červených lvů 211.jpg|střed|500px|U dvou červených lvů]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>rixljyttrn28089yc689gn496c1egfy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U Goliáše</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5692</id>
    <revision>
      <id>38136</id>
      <parentid>34528</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:25:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="125" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Goliáše 5612.jpg|střed|500px|U Goliáše]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>nc60xcl39yyqnr5iz2v85wibduamagc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U havíře</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5693</id>
    <revision>
      <id>38156</id>
      <parentid>34548</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="122" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Havíře 205.jpg|střed|500px|U havíře]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>48m9zhb51azkr2enbfy6ncvfmxvu0qy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U modré hvězdy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5694</id>
    <revision>
      <id>38162</id>
      <parentid>34554</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="128" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Hvězdy 5402.jpg|střed|500px|U modré hvězdy]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>4inl0amt1cbnq126flgeev29w9pecaf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U Ježíška</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5695</id>
    <revision>
      <id>38137</id>
      <parentid>34529</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:25:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="127" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Ježíška 5062.jpg|střed|500px|U Ježíška]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>c5z2lmyd802lzvhbf9eeb3shtta5bv1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U kamenné Panny Marie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5696</id>
    <revision>
      <id>38158</id>
      <parentid>34550</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="146" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Kamenné Panny Marie 133.jpg|střed|500px|U kamenné Panny Marie]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>foiwtxu6d4m2r03xxyk0zcbmx9gy6du</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U kamenného ptáka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5697</id>
    <revision>
      <id>38160</id>
      <parentid>34552</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="140" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Kamenného ptáka 112.jpg|střed|500px|U kamenného ptáka]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>67dilj1zojts2dw76ci3176l3uj3fik</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U medvídků</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5698</id>
    <revision>
      <id>38161</id>
      <parentid>34553</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="127" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Medvídků 5461.jpg|střed|500px|U medvídků]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>2cw4plv3z71mfulwbj8b8yibbks4605</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U modré štiky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5699</id>
    <revision>
      <id>38164</id>
      <parentid>34556</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="133" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Modré štiky 5022.jpg|střed|500px|U modré štiky]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>3lrhricear207wr2ge0gua5w0am8o6g</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U modrého lva</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5700</id>
    <revision>
      <id>38167</id>
      <parentid>34559</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="131" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Modrého lva 4224.jpg|střed|500px|U modrého lva]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>pk13itkgrmdph3024lnwbwvt1ls5ltp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U Panny Marie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5701</id>
    <revision>
      <id>38138</id>
      <parentid>34530</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:25:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="129" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Panny Marie 5496.jpg|střed|500px|U Panny Marie]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>4d0uxdewjhkj0lslcxoz6rwno4sjqou</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U plzeňské matky boží</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5702</id>
    <revision>
      <id>38168</id>
      <parentid>34560</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="153" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Plzeňské Matky Boží 5503.jpg|střed|500px|U plzeňské matky boží]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>hkhp6qsm5rgdm2jaqtr3mrxdab8v0ns</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U Samuele</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5703</id>
    <revision>
      <id>38139</id>
      <parentid>34531</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:25:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="121" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Samuela 5510.jpg|střed|500px|U Samuele]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>ivqas4kbx9m16x9n0u3gfcev6j9r98h</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U sedmi svícnů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5704</id>
    <revision>
      <id>38170</id>
      <parentid>34562</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="134" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Sedmi svícnů 343.jpg|střed|500px|U sedmi svícnů]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>0la4l4cgb8nigwj812my6dcl26wklia</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U zlatého kříže</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5705</id>
    <revision>
      <id>38183</id>
      <parentid>34575</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="141" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Zlatého kříže 4220.jpg|střed|500px|U zlatého kříže]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>letxglg8vt350h4ae5odh3jk8w2w7qx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U zlatého lva</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5706</id>
    <revision>
      <id>38184</id>
      <parentid>34576</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="130" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Zlatého lva 232.jpg|střed|500px|U zlatého lva]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>h3tr7mabs8h1ps4ctzddke0mpuodom2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U zlatého prstenu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5707</id>
    <revision>
      <id>38186</id>
      <parentid>34578</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="139" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Zlatého prstenu 4335.jpg|střed|500px|U zlatého prstenu]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>eoj6mhfexe4u5ig96663quj7l7loi5q</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U černého slunce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5708</id>
    <revision>
      <id>38195</id>
      <parentid>34587</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="138" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Černého slunce 154.jpg|střed|500px|U černého slunce]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>2tma4zu7gx0gipg9nqc4qxnglhdyvna</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U červené sesle</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5709</id>
    <revision>
      <id>38196</id>
      <parentid>34588</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="137" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Červené sesle 5072.jpg|střed|500px|U červené sesle]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>dn8p8qptyj38wmtw97xmn61lebip1yl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U závoje</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5710</id>
    <revision>
      <id>38190</id>
      <parentid>34582</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="121" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Závoje 5606.jpg|střed|500px|U závoje]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>bzlmnmu8nzjkngdkigx8a6lkhjf8o24</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U zlaté růže</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5711</id>
    <revision>
      <id>38177</id>
      <parentid>34569</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="134" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Žluté růže 5559.jpg|střed|500px|U zlaté růže]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>d7dxb0ln6oifrnxuuqdh0in0dgklm9r</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U zelené žáby</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5712</id>
    <revision>
      <id>38175</id>
      <parentid>34567</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="148" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - ulice U Radnice (U zelené žáby).jpg|střed|500px|U zelené žáby]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>07x5om0hl48hhsnr27ty1bmebxl7nd3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U červeného orla (517)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5713</id>
    <revision>
      <id>38198</id>
      <parentid>34590</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="139" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Červeného orla 4226.jpg|střed|500px|U červeného orla]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>20uhwora2u0tkjits94j7cgpmiuls5b</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U černé hvězdy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5714</id>
    <revision>
      <id>38191</id>
      <parentid>34583</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="137" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Černé hvězdy 5034.jpg|střed|500px|U černé hvězdy]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>glk5ipqqp0xlc9n2tt1x0f9xs7f8dsh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/IV. Hradčany/U svatého Lukáše</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5715</id>
    <revision>
      <id>38281</id>
      <parentid>34674</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:27:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="163" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Hradcany - Loretanske namesti 1, U sv Lukase (domovni znameni).jpg|střed|500px|U svatého Lukáše]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>4ekcch5gfa2p96s656zfpuo4avp86hg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/IV. Hradčany/U zlatého beránka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5716</id>
    <revision>
      <id>38290</id>
      <parentid>34683</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:27:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="161" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Hradcany - Novy svet 19, U zlateho beranka (domovni znameni).jpg|střed|500px|U zlatého beránka]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>oh3zckjfqawy0e53dm1qgoiw5u3zhsw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/IV. Hradčany/U tří lilií</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5717</id>
    <revision>
      <id>38282</id>
      <parentid>34675</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:27:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="150" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Hradcany - Pohorelec 16, U tri lilii (domovni znameni).jpg|střed|500px|U tří lilií]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>qlxiibumy3o7dtvh12f0vu4x54bxsps</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/IV. Hradčany/U zlatého pluhu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5718</id>
    <revision>
      <id>38292</id>
      <parentid>34685</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:27:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="155" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Hradcany - Pohorelec 5, U zlateho pluhu (domovni znameni).jpg|střed|500px|U zlatého pluhu]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>4bu97lr9pnc52ssoaislqxjyqk059uf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/IV. Hradčany/U bílého beránka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5719</id>
    <revision>
      <id>42415</id>
      <parentid>42414</parentid>
      <timestamp>2020-09-29T11:57:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="313" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Hradcany - Uvoz 12, U bileho beranka (domovni znameni).jpg|left|500px|U bílého beránka]]
* '''Adresa:''' Úvoz 12, Hradčany, Praha 1
* '''První zmínka:''' 1608
* '''Stávající podoba:''' od roku 1966, autor [[w:Vincenc Vingler|Vincenc Vingler]]
[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>pi2aramvrv4aaawplt4afu1yyoqli0v</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/IV. Hradčany/U tří červených srdcí</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5720</id>
    <revision>
      <id>38286</id>
      <parentid>34679</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:27:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="167" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Hradcany - Uvoz 14, U tri cervenych srdci (domovni znameni).jpg|střed|500px|U tří červených srdcí]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>i8rf1o0n583uju6h0986kia4v99xip3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/IV. Hradčany/U kamenného sloupu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5721</id>
    <revision>
      <id>38279</id>
      <parentid>34672</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:27:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="157" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Hradcany - Uvoz 24, U kamenneho sloupu (domovni znameni).jpg|střed|500px|U kamenného sloupu]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>5phy7jrma7hfmbplqzpldi9jbxl4qhw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/IV. Hradčany/U tří sekyrek</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5722</id>
    <revision>
      <id>38283</id>
      <parentid>34676</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:27:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="153" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Hradcany - Uvoz 6, U tri zlatych seker (domovni znameni).jpg|střed|500px|U tří sekyrek]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>10u8xsfpzg5k5gymyg4zwony5xvklgm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U bílého preclíku</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5723</id>
    <revision>
      <id>38215</id>
      <parentid>34607</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="129" xml:space="preserve">[[Soubor:Karmelitska 12 - U bileho precliku.jpg|střed|500px|U bílého preclíku]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>jetnag8gkkycqr49uchtp4obj12fsdt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U tří zlatých rukou</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5724</id>
    <revision>
      <id>38237</id>
      <parentid>34629</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="151" xml:space="preserve">[[Soubor:Karmelitska 18 - U tri zlatych rukou (domovni znameni).jpg|střed|500px|U tří zlatých rukou]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>criwfnq1lt2l2mki7kssld1low1rjm2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U koláře</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5725</id>
    <revision>
      <id>38222</id>
      <parentid>34614</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="110" xml:space="preserve">[[Soubor:Karmelitska 21 - detail 1.jpg|střed|500px|U koláře]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>007uqv1jfgu8f9kfq5793pglsqcnlty</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U zlatého hada</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5726</id>
    <revision>
      <id>38255</id>
      <parentid>34647</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="127" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Malá Strana - U zlatého hada.jpg|střed|500px|U zlatého hada]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>qcaadhy4dsl8h6kcmuigkp4pxzl9yj7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U černého medvěda</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5727</id>
    <revision>
      <id>38268</id>
      <parentid>34660</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="163" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Mala Strana - Mostecka 4, U cerneho medveda (domovni znameni).jpg|střed|500px|U černého medvěda]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>oc0alfhnmqcezhpf7pwz08lfjnaoyfk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U modré kachny</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5728</id>
    <revision>
      <id>38223</id>
      <parentid>34615</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="157" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Mala Strana - Nebovidska 6, U modre kachny (domovni znameni).jpg|střed|500px|U modré kachny]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>d7w1mzrjtfhixank3oc6rro83wo83y6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U červeného beránka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5729</id>
    <revision>
      <id>38271</id>
      <parentid>34663</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="176" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Mala Strana - Nerudova 11, U cerveneho beranka (domovni znameni, detail).jpg|střed|500px|U červeného beránka]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>tu518iuols2uw31t84j8xyepw0728qb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U zlaté číše</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5730</id>
    <revision>
      <id>38254</id>
      <parentid>34646</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="155" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Mala Strana - Nerudova 16, U zlate cise (domovni znameni).jpg|střed|500px|U zlaté číše]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>nvck0y0tbu6muihwow6nd809o6t3t99</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U svatého Jana Nepomuckého</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5731</id>
    <revision>
      <id>38230</id>
      <parentid>34622</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="176" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Mala Strana - Nerudova 18, U sv Jana Nepomuckeho (domovni znameni).jpg|střed|500px|U svatého Jana Nepomuckého]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>hy3e4vnftb4xsfs0uvgnxefv6trx8qn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U zlatého klíče</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5732</id>
    <revision>
      <id>38258</id>
      <parentid>34650</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="133" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Malá Strana - U zlatého klíče.jpg|střed|500px|U zlatého klíče]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>dqoaju5bsg8aqt6wmtrynlu18ubevx3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U zlatého kola</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5733</id>
    <revision>
      <id>38259</id>
      <parentid>34651</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="156" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Mala Strana - Nerudova 28, U zlateho kola (domovni znameni).jpg|střed|500px|U zlatého kola]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>aalmq6tp4fm1nil6ud72u1t17zjh0gm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U zlaté podkovy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5734</id>
    <revision>
      <id>38249</id>
      <parentid>34641</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="158" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Mala Strana - Nerudova 34, U zlate podkovy (domovni znameni).jpg|střed|500px|U zlaté podkovy]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>3i21tw5tmfj7w75y5ivdwfduiumnbob</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U červeného lva</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5735</id>
    <revision>
      <id>38273</id>
      <parentid>34665</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:27:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="159" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Mala Strana - Nerudova 41, U cerveneho lva (domovni znameni).jpg|střed|500px|U červeného lva]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>oib2mtiqy3zbuycq5cz4j1n87787lt5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U zeleného raka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5736</id>
    <revision>
      <id>38244</id>
      <parentid>34636</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="158" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Mala Strana - Nerudova 43, U zeleneho raka (domovni znameni).jpg|střed|500px|U zeleného raka]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>00k2130y9ah36hqx8y5fzyylkyclo6l</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U dvou slunců</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5737</id>
    <revision>
      <id>38219</id>
      <parentid>34611</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="154" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Mala Strana - Nerudova 47, U dvou sluncu (domovni znameni).jpg|střed|500px|U dvou slunců]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>d1asmqj7sb3mwonahum69bw1ha07ccg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/IV. Hradčany/U zlaté hvězdy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5738</id>
    <revision>
      <id>38289</id>
      <parentid>34682</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:27:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="157" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Mala Strana - Nerudova 48, U zlate hvezdy (domovni znameni).jpg|střed|500px|U zlaté hvězdy]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>imyylollpciw7urvg53wc3czihfqkex</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U bílé labutě</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5739</id>
    <revision>
      <id>38209</id>
      <parentid>34601</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="156" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Mala Strana - Nerudova 49, U bile labute (domovni znameni).jpg|střed|500px|U bílé labutě]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>85kdqfv79w6x68kdli8s4fmeh2my2ik</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U zeleného jelínka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5740</id>
    <revision>
      <id>38242</id>
      <parentid>34634</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="165" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Mala Strana - Nerudova 51, U zeleneho jelinka (domovni znameni).jpg|střed|500px|U zeleného jelínka]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>8tql8odwihq8hqcg98ty1n8vdvmoqld</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U červeného orla</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5741</id>
    <revision>
      <id>38274</id>
      <parentid>34666</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:27:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="160" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Mala Strana - Nerudova 6, U cerveneho orla (domovni znameni).jpg|střed|500px|U červeného orla]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>psaxc65jtq48ve1ogozu3rgj2g9xf41</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U dvou hrdliček</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5742</id>
    <revision>
      <id>38218</id>
      <parentid>34610</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="158" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Mala Strana - Nosticova 5, U dvou hrdlicek (domovni znameni).jpg|střed|500px|U dvou hrdliček]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>isuqd9ny04242lrrtrw6ezcuii640zh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U zlaté labutě</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5743</id>
    <revision>
      <id>38247</id>
      <parentid>34639</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="157" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Mala Strana - Snemovni 10, U zlate labute (domovni znameni).jpg|střed|500px|U zlaté labutě]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>c3kc8g848z6jf0hmdewk2lo2n6nk2zz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U zlaté studně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5744</id>
    <revision>
      <id>38251</id>
      <parentid>34643</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="146" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Mala Strana - U Zlate studne 4 (domovni znameni).jpg|střed|500px|U zlaté studně]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>etnttj5guurd8owac1fda48i0ievn62</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U tří červených růží</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5745</id>
    <revision>
      <id>38238</id>
      <parentid>34630</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="172" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Mala Strana - Vlasska 9, U tri cervenych ruzi (domovni znameni).jpg|střed|500px|U tří červených růží]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>jzmxcg5yyon6qu7hx4runefnypagwz3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U bílého beránka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5746</id>
    <revision>
      <id>38211</id>
      <parentid>34603</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="164" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Mala Strana, Misenska 10 - U bileho beranka (domovni znameni).jpg|střed|500px|U bílého beránkaí]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>om8w61s9bb4oysgrhtk5a4g64kki0d7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U bílé kuželky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5747</id>
    <revision>
      <id>38208</id>
      <parentid>34600</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="169" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Mala Strana, Misenska 12 - U bile kuzelky (na rohu Drazickeho namesti).jpg|střed|500px|U bílé kuželky]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>t5oveeql8g59zm87ud11duj9qiqnk3t</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U bílé řepy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5748</id>
    <revision>
      <id>38210</id>
      <parentid>34602</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="127" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Malá Strana - Nerudova 237 744.jpg|střed|500px|U bílé řepy]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>ojuz6hjz1xorshy3vslamlfv16fv6hl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U zlaté rolničky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5749</id>
    <revision>
      <id>38250</id>
      <parentid>34642</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="150" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Malá Strana - Thunovská (U zlaté rolničky) 059.jpg|střed|500px|U zlaté rolničky]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>a73z9oa14mlm60ke6mcm1g4cuhn9vgq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U zlatého preclíku</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5750</id>
    <revision>
      <id>38261</id>
      <parentid>34653</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="135" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Malá Strana - Tomášská 22 789.jpg|střed|500px|U zlatého preclíku]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>l39bsutyoq29bf0hmyioo1enrq62moz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U zlatého jelena</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5751</id>
    <revision>
      <id>38257</id>
      <parentid>34649</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="132" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Malá Strana - Tomášská 26 761.jpg|střed|500px|U zlatého jelena]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>dzc6865q53enomel06dhdr3d7aouarb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U bílého čápa</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5752</id>
    <revision>
      <id>38216</id>
      <parentid>34608</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="162" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Malá Strana - U Lužického semináře (U bílého čápa) 064.jpg|střed|500px|U bílého čápa]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>nse4ojhkouwk0ocgna41dd6r1k418s0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U tří zelených křížků</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5753</id>
    <revision>
      <id>38234</id>
      <parentid>34626</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="184" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Malá Strana - U Lužického semináře (U tří zelených křížků) 062.jpg|střed|500px|U tří zelených křížků]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>mzurkjdolcv15xbp4233w3j16qbilzm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U dvou srdcí</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5754</id>
    <revision>
      <id>38220</id>
      <parentid>34612</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="166" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Malá Strana - U Lužického semináře (U červeného srdce, dvou) 071.jpg|střed|500px|U dvou srdcí]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>0ar036qsvtfeasybisnil96no4ss8bb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U zlatého slunce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5755</id>
    <revision>
      <id>38262</id>
      <parentid>34654</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="136" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Malá Strana - Valdštejnská 161 848.jpg|střed|500px|U zlatého slunce]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>cldiuyw88g5lck9mlqeta5uja1ru7xs</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U černého koníčka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5756</id>
    <revision>
      <id>38266</id>
      <parentid>34658</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="146" xml:space="preserve">[[Soubor:Prokopska 10 - U cerneho konicka (domovni znameni).jpg|střed|500px|U černého koníčka]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>gwt9h6zoe4z48lixzre4p0m4r70iej2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U věnce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5757</id>
    <revision>
      <id>38241</id>
      <parentid>34633</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="104" xml:space="preserve">[[Soubor:Prokopska 8 - U vence.jpg|střed|500px|U věnce]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>5r3dvo6g1ug2dj98kqe3bwovppr3juu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Česnečka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5759</id>
    <revision>
      <id>35732</id>
      <parentid>24018</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="202" xml:space="preserve">Ingredience:
3x česnek
Pár brambor
Hrnec vody
Trochu petržele
Pepř v celku
Kmín
Hodně trpělivosti.
Vše smícháme a pečlivě uvaříme v hrnci, a máte extra česnekovou poblívku.
Dobrou chuť</text>
      <sha1>4yqdsslcc4aylvxq9yxw11jqfnxdw1g</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U tří zlatých prstenů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5760</id>
    <revision>
      <id>38236</id>
      <parentid>34628</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="147" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Malá Strana - U tří zlatých prstenů.jpg|střed|500px|U tří zlatých prstenů]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>n407c8s9tqbyq75pvpp2y0ga7ygwj2j</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U bílého zajíce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5761</id>
    <revision>
      <id>38150</id>
      <parentid>34542</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:25:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="134" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U bílého zajíce.jpg|střed|500px|U bílého zajíce]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>40l79orqpp71s9gzapo8kyhgq35w4q3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U tří stříbrných růží</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5762</id>
    <revision>
      <id>38174</id>
      <parentid>34566</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="156" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U tří stříbrných růží.jpg|střed|500px|U tří stříbrných růží]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>3xpe1jvk4ncl0a25dgf36lnqnocr4o9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U železných dveří</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5763</id>
    <revision>
      <id>38200</id>
      <parentid>34592</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="137" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U železných vrat.jpg|střed|500px|U železných dveří]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>h51y5ni2kj2fxcm7llyjeqoamdwkzui</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U zlatého melounu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5764</id>
    <revision>
      <id>38185</id>
      <parentid>34577</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="134" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U zlatého melounu.jpg|střed|500px|U zlatého melounu]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>l468ov2z4xjre0b53xis2wj16098y2j</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U černého křížku</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5765</id>
    <revision>
      <id>38193</id>
      <parentid>34585</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="140" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U černého křížku.jpg|střed|500px|U černého křížku]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>h5ysmrq71etf0yog1ebounsdmwh3gut</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U bílé botky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5766</id>
    <revision>
      <id>38142</id>
      <parentid>34534</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:25:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="131" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Bílé botky 4996.jpg|střed|500px|U bílé botky]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>7rsme08i47ydaxrpibtpjqr1hnlfkub</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U černé matky boží</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5767</id>
    <revision>
      <id>38192</id>
      <parentid>34584</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="146" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Černé matky boží 173.jpg|střed|500px|U černé matky boží]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>4znivozfovv3rv2n0ghvu75hoxmld5y</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U černého medvěda</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5768</id>
    <revision>
      <id>38194</id>
      <parentid>34586</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="142" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Černého medvěda 339.jpg|střed|500px|U černého medvěda]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>gc138a2z6ze5jo2ajst05n3hy4lxmo4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U modré růže</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5769</id>
    <revision>
      <id>38163</id>
      <parentid>34555</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="132" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Modré růže 210.jpg|střed|500px|U modré růže]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>nqc8namh8kks9ihab9aqabx547uaxt5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U modrého hroznu (580)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5770</id>
    <revision>
      <id>38166</id>
      <parentid>34558</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="137" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Modrého hroznu 5634.jpg|střed|500px|U modrého hroznu]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>p4u8p37uf8qopl531hgvu8xf70ofw25</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U svaté Cecílie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5771</id>
    <revision>
      <id>38171</id>
      <parentid>34563</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="137" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Svaté Cecílie 5426.jpg|střed|500px|U svaté Cecílie]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>tsg782umacr9frte0dft7353lfho5ty</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U zlatého hroznu (349)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5772</id>
    <revision>
      <id>38180</id>
      <parentid>34572</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="138" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U zlatého hroznu (349).jpg|střed|500px|U zlatého hroznu]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>eoxn6ule8r9drzwv2ef6z8dbjanoxwz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U zlatého hroznu (544)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5773</id>
    <revision>
      <id>38181</id>
      <parentid>34573</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="142" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Zlatého hroznu (544) 111.jpg|střed|500px|U zlatého hroznu]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>cto3khqtriyhppvwgetgypxo1708vn4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U červeného orla (593)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5774</id>
    <revision>
      <id>38199</id>
      <parentid>34591</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="138" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U Červeného orla 172.jpg|střed|500px|U červeného orla]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>eu0zxgtq7emhbtambwn81iu68howenw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U tří kozlů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5775</id>
    <revision>
      <id>38232</id>
      <parentid>34624</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="152" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Mala Strana - Mostecka 18, U tri kozlu (domovni znameni).jpg|střed|500px|U tří kozlů]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>tkajh6spkgwgjtzqupfgjluamcl27o6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U zlatého hroznu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5776</id>
    <revision>
      <id>38256</id>
      <parentid>34648</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="154" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha 1, Karmelitska - Malostranske namesti - U zlateho hroznu.jpg|střed|500px|U zlatého hroznu]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>iq66wjy7cn0bt1sdwgme9dmkw8n7wtz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U černého orla</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5777</id>
    <revision>
      <id>38269</id>
      <parentid>34661</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="157" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Mala Strana - Mostecka 11, U cerneho orla (domovni znameni).jpg|střed|500px|U černého orla]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>bbbzdeexjuwgwcpmir1ftl64g7mgtrx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U černého beránka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5779</id>
    <revision>
      <id>38265</id>
      <parentid>34657</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="154" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Malá Strana - U černého beránka (Valdštejnská).jpg|střed|500px|U černého beránka]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>izh31oqvw813u4qsoed94l999moc3i4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/IV. Hradčany/U raka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5780</id>
    <revision>
      <id>38280</id>
      <parentid>34673</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:27:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="137" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Hradcany - Cerninska 10, U raka (domovni znameni).jpg|střed|500px|U raka]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>9wqfk4jr8ta2fg4mosrn3vey5gt11cp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/IV. Hradčany/U uzlu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5781</id>
    <revision>
      <id>38287</id>
      <parentid>34680</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:27:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="146" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Hradcany - Uvoz 11, U uzlu (domovni znameni, Josef Klimes).jpg|střed|500px|U uzlu]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>5v0rseso3uymer7lzotd57715nmbjbz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/IV. Hradčany/U zeleného hroznu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5782</id>
    <revision>
      <id>38288</id>
      <parentid>34681</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:27:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="155" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Hradcany - Uvoz 30, U zeleneho hroznu (domovni znameni).jpg|střed|500px|U zeleného hroznu]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>suiqwysn1905j0lfqkmv8w65onilzy7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U bílého jablka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5783</id>
    <revision>
      <id>38212</id>
      <parentid>34604</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="151" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Hradcany - Uvoz 1, U bileho jablka (domovni znameni).jpg|střed|500px|U bílého jablka]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>t3bf2o0pmekws995g54fu9hz8szhka4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/IV. Hradčany/U biskupské čepice</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5784</id>
    <revision>
      <id>38276</id>
      <parentid>34669</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:27:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="134" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Hradčany - U biskupské čepice.jpg|střed|500px|U biskupské čepice]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>invy2epmupz07uogtwv5ohr9akeljea</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/IV. Hradčany/U dvou zlatých hvězd</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5785</id>
    <revision>
      <id>38278</id>
      <parentid>34671</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:27:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="138" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Hradčany - U dvou zlatých hvězd.jpg|střed|500px|U dvou zlatých hvězd]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>b2eak5vpsuk946qlzop8xl12jhrzs8m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/IV. Hradčany/U tří zlatých růží</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5786</id>
    <revision>
      <id>38284</id>
      <parentid>34677</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:27:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="142" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Hradčany - U tří zlatých růží.jpg|střed|500px|U tří zlatých růží]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>p5ly0315vdw0bfaucdakudkp4hqqvd2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/IV. Hradčany/U tří červených lvích hlav</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5787</id>
    <revision>
      <id>38285</id>
      <parentid>34678</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:27:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="156" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Hradčany - U tří červených lvích hlav.jpg|střed|500px|U tří červených lvích hlav]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>f6z4g96xodzncl0po9nro37udvmr17w</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U bílé koule</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5788</id>
    <revision>
      <id>38207</id>
      <parentid>34599</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="125" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Malá Strana - U bílé koule.jpg|střed|500px|U bílé koule]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>mwn5f2lwy0l8fmc33v97ykwflpm5xcq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U bílého pelikána</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5789</id>
    <revision>
      <id>38214</id>
      <parentid>34606</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="137" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Malá Strana - U bílého pelikána.jpg|střed|500px|U bílého pelikána]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>dxgoeagqiuwqk3jz01mp2i6ohbf715t</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U modré lišky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5790</id>
    <revision>
      <id>38224</id>
      <parentid>34616</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="127" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Malá Strana - U modré lišky.jpg|střed|500px|U modré lišky]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>lezg7plg1s0ddzjtdv9n18xubqe2rrn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U modré podkovy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5791</id>
    <revision>
      <id>38225</id>
      <parentid>34617</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="129" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Malá Strana - U modré podkovy.jpg|střed|500px|U modré podkovy]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>dedbizhupfhn28lts960sp284j0uqsn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U obrazu Panny Marie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5792</id>
    <revision>
      <id>38228</id>
      <parentid>34620</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="137" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Malá Strana - U obrazu Panny Marie.jpg|střed|500px|U obrazu Panny Marie]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>1nljy1awaoz8cilwfe7cz7q1c6v985n</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U tří pštrosů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5793</id>
    <revision>
      <id>38233</id>
      <parentid>34625</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="131" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Malá Strana - U tří pštrosů.jpg|střed|500px|U tří pštrosů]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>614nhkau0blk90y1uzbfko7t2nxh7lg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U tří zlatých hvězd</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5794</id>
    <revision>
      <id>38235</id>
      <parentid>34627</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="143" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Malá Strana - U tří zlatých hvězd.jpg|střed|500px|U tří zlatých hvězd]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>19mp4qgqmmmhaz1z4emdh1ufb62e1vy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U zeleného kříže</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5795</id>
    <revision>
      <id>38243</id>
      <parentid>34635</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="137" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Malá Strana - U zeleného kříže.jpg|střed|500px|U zeleného kříže]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>pofd5hpqsnu4advj6xzg4ks5kn3dglu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U zlaté hvězdy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5796</id>
    <revision>
      <id>38245</id>
      <parentid>34637</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="129" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Malá Strana - U zlaté hvězdy.jpg|střed|500px|U zlaté hvězdy]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>cgo5vluyd0al832nvzofz0y0nm3139p</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U zlaté koruny</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5797</id>
    <revision>
      <id>38246</id>
      <parentid>34638</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="127" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Malá Strana - U zlaté koruny.jpg|střed|500px|U zlaté koruny]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>nt404f2yqw52pu8wir2ud4vdic5c2vm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U zlatého orla</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5798</id>
    <revision>
      <id>38260</id>
      <parentid>34652</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="127" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Malá Strana - U zlatého orla.jpg|střed|500px|U zlatého orla]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>7icwdnm5b944s3siq9esxl8ze0n06ja</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U černé hvězdy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5799</id>
    <revision>
      <id>38264</id>
      <parentid>34656</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="131" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Malá Strana - U černé hvězdy.jpg|střed|500px|U černé hvězdy]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>ihu1tu1e0v3wi1f6cp7z8i93god173v</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U černého kříže</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5800</id>
    <revision>
      <id>38267</id>
      <parentid>34659</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="137" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Malá Strana - U černého kříže.jpg|střed|500px|U černého kříže]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>et9kx8tuox4wqct30cd9yy126bc4gxb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U žaláře svatého Jana</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5801</id>
    <revision>
      <id>38275</id>
      <parentid>34667</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:27:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="147" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Malá Strana - U žaláře svatého Jana.jpg|střed|500px|U žaláře svatého Jana]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>56hq2kz0ayhacur7s92637g3fjyw83v</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U bílé boty</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5802</id>
    <revision>
      <id>38206</id>
      <parentid>34598</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="123" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Malá Strana - U bílé boty.jpg|střed|500px|U bílé boty]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>sk73ivi6ojt4yso46yo662gn67fodwr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U červeného křížku</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5803</id>
    <revision>
      <id>38272</id>
      <parentid>34664</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="143" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Malá Strana - U červeného křížku.jpg|střed|500px|U červeného křížku]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>56396q6hdfge5iywpn6mi7eidr94ft1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U bílého lva</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5804</id>
    <revision>
      <id>38213</id>
      <parentid>34605</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="125" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Malá Strana - U bílého lva.jpg|střed|500px|U bílého lva]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>hktbqn66g0kqx1e93wfloiomnqu9crz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U hnědého koníka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5805</id>
    <revision>
      <id>38221</id>
      <parentid>34613</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="135" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Malá Strana - U hnědého koníka.jpg|střed|500px|U hnědého koníka]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>ojastv4594nh59c9ld6o6mdafcvq71w</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U tří bílých křížů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5806</id>
    <revision>
      <id>38231</id>
      <parentid>34623</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="149" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Malá Strana - U tří bílých křížů.jpg|střed|500px|U tří bílých křížů]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>3tiluz3mjhrnvla7vpjcan7ftusayea</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U tří červených srdcí (361)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5807</id>
    <revision>
      <id>38239</id>
      <parentid>34631</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="149" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Malá Strana - U tří červených srdcí.jpg|střed|500px|U tří červených srdcí]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>pebzk9vcvqgzqkkmivp9cama17n6psn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U zlaté váhy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5808</id>
    <revision>
      <id>38253</id>
      <parentid>34645</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="125" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Malá Strana - U zlaté váhy.jpg|střed|500px|U zlaté váhy]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>bnn36c183ek2t45dmlthdb05lccho29</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U černého slona</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5809</id>
    <revision>
      <id>38270</id>
      <parentid>34662</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="131" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Malá Strana - U černého slona.jpg|střed|500px|U černého slona]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>0lk2vruvexb7vbaw9r6lt9xip2s386c</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/IV. Hradčany/U zlatého lva</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5810</id>
    <revision>
      <id>38291</id>
      <parentid>34684</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:27:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="122" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Hradčany - U zlatého lva.jpg|střed|500px|U zlatého lva]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>rknazxa0um8qz5oxgbn5r54yze5vlp5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/II. Nové Město/U černé růže</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5812</id>
    <revision>
      <id>38204</id>
      <parentid>34596</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="129" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Nové Město - U černé růže.jpg|střed|500px|U černé růže]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>7648j39tkanx2tzexcjhbp7gs4v607m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/II. Nové Město/U černého koníčka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5813</id>
    <revision>
      <id>38205</id>
      <parentid>34597</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="139" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Nové Město - U černého koníčka.jpg|střed|500px|U černého koníčka]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>l88xb7m50twakxm9l54d2pwvhiagerw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U dvou ježků</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5814</id>
    <revision>
      <id>38152</id>
      <parentid>34544</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:25:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="126" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U dvou ježků.jpg|střed|500px|U dvou ježků]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>6q5ur71nac5eggf1ckdjekqn2oso0fm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U zlatého úlu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5815</id>
    <revision>
      <id>38189</id>
      <parentid>34581</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="128" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U zlatého úlu.jpg|střed|500px|U zlatého úlu]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>18eirr6s71sod6d4nm91mfxdeo1rspw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U husara</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5816</id>
    <revision>
      <id>38157</id>
      <parentid>34549</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="114" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Staré Město - U husara.jpg|střed|500px|U husara]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>q74ppxpc4tat05tkcy4uxymc1xdexlc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U naší milé paní</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5817</id>
    <revision>
      <id>38227</id>
      <parentid>34619</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="137" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Malá Strana - U naší milé paní.jpg|střed|500px|U naší milé paní]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>h8h2n3bycn44a0rxgimmujauia9fmtb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U tří čápů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5818</id>
    <revision>
      <id>38240</id>
      <parentid>34632</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="127" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Malá Strana - U tří čápů.jpg|střed|500px|U tří čápů]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>0pz98iyq369hfiur3v1it41eosm7285</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U zlaté lodi</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5819</id>
    <revision>
      <id>38248</id>
      <parentid>34640</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="123" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Malá Strana - U zlaté lodi.jpg|střed|500px|U zlaté lodi]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>2ttz3vpzs452xtgsnzucrtkm4njenon</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U zlaté trojky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5820</id>
    <revision>
      <id>38252</id>
      <parentid>34644</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="127" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Malá Strana - U zlaté trojky.jpg|střed|500px|U zlaté trojky]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>9njz1iuxmrfx4x50n9f00d8dhdopz8w</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U zlatých nůžek</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5821</id>
    <revision>
      <id>38263</id>
      <parentid>34655</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="133" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, Malá Strana - U zlatých nůžek.jpg|střed|500px|U zlatých nůžek]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>ejdbe1g7s0etdd2t8cdhj7a9pvelblp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Čeština/Velká písmena</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5827</id>
    <revision>
      <id>25250</id>
      <parentid>21626</parentid>
      <timestamp>2013-09-02T07:10:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jafeluv</username>
        <id>1925</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4946" xml:space="preserve">Pravopis velkých písmen

- jména rodná ( křestní ), příjmení, přídomky a přezdívky: Petr ( Petrův ), Honzík, Karel Novák, Jan Žižka z Trocnova, Karel IV. ( Čtvrtý ), Učitel národů ( Jan Ámos Komenský ), Jiří z Poděbrad, Karel Veliký, Archimedův zákon, náčelník Velký medvěd

- příslušníci rodů, rodin a skupiny osob téhož jména: Přemyslovci, Vršovci, rodina Táborských, manželé Novákovi, všichni Novákové

- příslušníci národů a kmenů: Čech, Angličan, Slovan, Neslovan, Lužický Srb, Hanák, Moravský Slovák; Inkové, indián z kmene Apačů

- obyvatelé místa nazývaného vlastním jménem: Evropan, Pražan, Seveřan ( Skandinávec ), Podskalští, Marťan ( ale nebešťan, pozemšťan )

- náboženská úcta: Bůh, Pán, Pán Bůh, Kristus Pán, léta Páně 1848, V Pánu zesnulý, Mesiáš, Duch svatý ( Svatý duch ), svatý ( sv. ) Václav

- společenská úcta:( v dopisech ) Ty, Tobě, Tvůj, Vy, Vám, Váš ,( v titulech historické povahy ) Excelence, Jeho Eminence, Vaše Magnificence, Jeho Milost

- postavy mytologické, alegorické a zosobnění přírodních jevů a lidských vlastností: Perun, Zeus, Herkules, Venuše, Artemis; Dobrota a Zlo ( postavy v pohádce ), děd Vševěd; Láska a Nenávist, Rozum a Cit, Poníženost a Pýcha - básnické zosobnění lidských vlastností

- zvířata: Liška Bystrouška, Šemík ( kůň ), Micka ( kočka ), Ajka ( fena ), Lórinka ( papoušek ), pták Ohnivák, Zrzka ( veverka ), Malina ( kráva )

- nebeská tělesa, souhvězdí a jejich části: Země, Jupiter, Měsíc, Slunce, Velký vůz, Sirius, Pegas, Mléčná dráha ( ale - sluneční soustava )

- světadíly, země, krajiny: Evropa, Latinská Amerika, Blízký východ, Dálný východ, Divoký západ, Bavorsko, Orient, Podkarpatská Rus

- ostrovy, poloostrovy, horstva, hory, roviny, nížiny: Korsika, Pyrenejský poloostrov, Vysoké Tatry, Říp, Dolnomoravský úval

- vodstva: Suezský průplav, Tichý oceán, Atlantik, Středozemní moře, Aralské jezero, Vltava, Golfský proud, rybník Bezdrev, Tichá Orlice

- obce, městské čtvrti a sídliště: Praha, Malá Strana, Jižní Město, Ústí nad Orlicí, Hradec Králové, Zábřeh - Severovýchod ( sídliště )

- ulice, náměstí, nábřeží, sady apod.: ulice Na Příkopě ( Příkopy ), Na Můstku ( Můstek ), Ve Smečkách, U Černého mlýna, Hradní ulice, ulice U Tržiště, Karlův most, Horní náměstí, náměstí Karla Čapka, Smetanovo nábřeží, Nábřeží Kapitána ( kpt. ) Jaroše, Čechovy sady

- významné stavby: Pražský hrad, hrad Karlštejn, Prašná brána, Valdštejnský palác, chrám sv. Víta ( ale - svatovítský chrám ), Palác kultury

- mezinárodní organizace: Evropské hospodářské společenství ( EHS ), Organizace spojených národů (OSN ), Dětský fond OSN ( UNICEF )

- státy a správní oblasti: Česká republika, Republika francouzská, Spolková republika Německo, Švédské království, Království dánské, Spojené státy ( severo ) americké ( USA ), Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Rakousko - Uhersko, okres Praha - západ

- orgány státní správy: Poslanecká sněmovna, Úřad vlády České republiky, Kancelář prezidenta republiky, Ministerstvo kultury ČR, Rada města Olomouce, Obecní zastupitelstvo v Dubicku, Velvyslanectví Italské republiky v Praze, Generální prokuratura ČR, Senát ( v USA )

- společenské, hospodářské, vzdělávací a kulturní organizace: Český červený kříž, Český svaz ochránců přírody, Komerční banka, Vítkovické železárny, Základní škola v .( ale - ukončil základní školu ), Gymnázium Jana Keplera v Praze 6, Střední průmyslová škola stavební Praha 1, Střední odborné učiliště strojírenské Motorlet, Vysoká škola ekonomické v Praze, Konzervatoř v ..., Janáčkova akademie múzických umění, Divadelní fakulta Akademie múzických umění, České vysoké učení technické, Univerzita Karlova ( Karlova univerzita ), Fakulta dětského lékařství Univerzity Karlovy, Národní divadlo, Hudební divadlo v Karlíně

- významné dokumenty: Zlatá bula sicilská, Dekret kutnohorský ( Kutnohorský dekret ), Listina lidských práv a svobod, Sbírka zákonů

- umělecká díla: Kytice, Máj, Babička, Filozofská historie, Bílá nemoc, Fidlovačka, Má vlast, Polka Es dur, Kde domov můj?, Mánesův Orloj

- oficiální značky výrobků: automobil Škoda Favorit, míčky Optimit, hodinky Prim, kuchyňská linka Linea, broušené sklo Bohemia

- významné události a svátky: Pražské povstání, Měsíc knihy, Mezinárodní hudební festival Pražské jaro, Den lidských práv, Nový rok

- vyznamenání a ceny: Řád bílého lva, Nobelova cena míru, Řád T.G.Masaryka ( ale - čestná plaketa F. Palackého )

[[Kategorie:Čeština|Velká písmena]]</text>
      <sha1>fo7cm7vqqwy5ovcigrhivohufqv5tdb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Údržba:Smazat</title>
    <ns>14</ns>
    <id>5844</id>
    <revision>
      <id>21043</id>
      <timestamp>2011-03-07T14:47:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Dokumentace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="110" xml:space="preserve">Stránky označené šablonou {{Šablona|Smazat}} určené ke smazání.

[[Kategorie:Údržba:(vše)|Smazat]]</text>
      <sha1>3icnik55dwralyn26fot4zwcjn9nur4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Příručka pro hudebníky/Ochrana sluchu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5868</id>
    <revision>
      <id>43962</id>
      <parentid>43760</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:32:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze 43760 od uživatele [[Special:Contributions/Sesily Kraight|Sesily Kraight]] ([[User talk:Sesily Kraight|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="453" xml:space="preserve">Možnosti řešení:

== Profesionální odposlechy ==


== Hi-Fi špunty ==
* [http://www.etymotic.com/ephp/er20.html Etymotic ER-20]
* [http://alpineearplugs.com/prod_musicsafe.htm Alpine MusicSafe]

== Běžné špunty ==
* [http://www.korus-eshop.cz/ochrana-sluchu/zatky-spunty-do-usi/zatky-do-usi-clear-e-a-r-20-p-18451?zenid=6a20500b1c2ad3e0c22f4cbc906e82ee E-A-R Clear 20]

[[Kategorie:Příručka pro hudebníky|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>55biqrquxo08joe7ofwj7yqk1yqcaca</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Čeština/Podstatná jména rodu ženského</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5870</id>
    <revision>
      <id>25249</id>
      <parentid>21833</parentid>
      <timestamp>2013-09-02T07:09:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jafeluv</username>
        <id>1925</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1421" xml:space="preserve">=== Rod ženský ===

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! rowspan=&quot;7&quot; | J. č.
! Nominativ
| kdo,co?
| žen'''a'''
| růž'''e'''
| píseň
| kost
|-
! Genitiv
| bez koho, čeho?
| žen'''y'''
| růž'''e'''
| písn'''ě'''
| kost'''i'''
|-
! Dativ
| ke komu, čemu?
| žen'''ě'''
| růž'''i'''
| písn'''i'''
| kost'''i'''
|-
! Akuzativ
| vidím koho, co?
| žen'''u'''
| růž'''i'''
| píseň
| kost
|-
! Vokativ
| oslovujeme, voláme
| žen'''o'''!
| růž'''e'''!
| písn'''i'''!
| kost'''i'''!
|-
! Lokál
| o kom, o čem?
| žen'''ě'''
| růž'''i'''
| písn'''i'''
| kost'''i'''
|-
! Instrumentál
| s kým, s čím?
| žen'''ou'''
| růž'''í'''
| písn'''í'''
| kost'''í'''
|-
! rowspan=&quot;7&quot; | Mn. č.
! Nominativ
| kdo,co?
| žen'''y'''
| růž'''e'''
| písn'''ě'''
| kost'''i'''
|-
! Genitiv
| bez koho, čeho?
| žen
| růž'''í'''
| písn'''í'''
| kost'''í'''
|-
! Dativ
| ke komu, čemu?
| žen'''ám'''
| růž'''ím'''
| písn'''ím'''
| kost'''em'''
|-
! Akuzativ
| vidím koho, co?
| žen'''y'''
| růž'''e'''
| písn'''ě'''
| kost'''i'''
|-
! Vokativ
| oslovujeme, voláme
| žen'''y'''!
| růž'''e'''!
| písn'''ě'''!
| kost'''i'''!
|-
! Lokál
| o kom, o čem?
| žen'''ách'''
| růž'''ích'''
| písn'''ích'''
| kost'''ech'''
|-
! Instrumentál
| s kým, s čím?
| žen'''ami'''
| růž'''emi'''
| písn'''ěmi'''
| kost'''mi'''
|}

[[Kategorie:Čeština|Podstatná jména rodu ženského]]</text>
      <sha1>4guxv111ehxoxiq2usaw9tcso9goopk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/II. Nové Město/U tří kosů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5872</id>
    <revision>
      <id>38202</id>
      <parentid>34594</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="105" xml:space="preserve">[[Soubor:U tří kosů 222.jpg|střed|500px|U tří kosů]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>k8dh2efn5q1sqzow8auxcq503xua18n</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/II. Nové Město/U zlaté kotvy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5873</id>
    <revision>
      <id>38203</id>
      <parentid>34595</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="107" xml:space="preserve">[[Soubor:U zlaté kotvy 181.jpg|střed|500px|U zlaté kotvy]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>qktul8m0r0gtv76dyev0dap69a5irb6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/II. Nové Město/U kamenného stolu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5874</id>
    <revision>
      <id>38201</id>
      <parentid>34593</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="115" xml:space="preserve">[[Soubor:U kamenného stolu 176.jpg|střed|500px|U kamenného stolu]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>frjxgsl08z361dx72689hjay0vol310</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Broken-file-category</title>
    <ns>8</ns>
    <id>5901</id>
    <revision>
      <id>21871</id>
      <timestamp>2011-10-15T10:47:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Systém:Stránky s odkazy na neexistující soubory</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="51" xml:space="preserve">Systém:Stránky s odkazy na neexistující soubory</text>
      <sha1>3i7vwxv3u9buz242anxkwgyqa46vfpz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Systém:Stránky s odkazy na neexistující soubory</title>
    <ns>14</ns>
    <id>5902</id>
    <revision>
      <id>21872</id>
      <timestamp>2011-10-15T10:48:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Dokumentace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="129" xml:space="preserve">Stránky obsahující odkazy na neexistující soubory.

[[Kategorie:Systém:(vše)|Stránky s odkazy na neexistující soubory]]</text>
      <sha1>sm8mssf3o15yef7wh2gjjw3m0m2h24k</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Systém:Skryté kategorie</title>
    <ns>14</ns>
    <id>5903</id>
    <revision>
      <id>36393</id>
      <parentid>21910</parentid>
      <timestamp>2018-05-27T21:02:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="261" xml:space="preserve">Kategorie, které se nezobrazují na stránkách do ní vložených těm uživatelům, kteří si zobrazování skrytých kategorií nezvolí v&amp;nbsp;[[Speciální:Preferences#preftab-1|uživatelském nastavení]].

[[Kategorie:Systém:(vše)|Skryté kategorie]]</text>
      <sha1>5b7psezawyzpkfysy38c77uk8hvjqwd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Hidden-category-category</title>
    <ns>8</ns>
    <id>5904</id>
    <revision>
      <id>21911</id>
      <timestamp>2011-10-15T16:30:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Systém:Skryté kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="25" xml:space="preserve">Systém:Skryté kategorie</text>
      <sha1>7k5rmnwr0z3ssepkx1wjy9cpmrhutqm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Základy systému ConTeXt</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5910</id>
    <revision>
      <id>39101</id>
      <parentid>38686</parentid>
      <timestamp>2019-02-26T20:38:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- whitespace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="16518" xml:space="preserve">'''ConTeXt''' je typografický systém, vytvořený coby nástavba na známý jazyk TeX. Neboť je někdy velice těžké najít při sazbě dokumentu tímto jazykem příkaz pro požadovanou funkci, bude užitečné sem některé často potřebované uvést. Příklady budou zaměřeny především na využití ConTeXtu v kombinaci s převaděčem XeTeX. Dokument nemá za cíl naučit uživatele jako ConTeXt používat, jde jen o pomůcku při užívání.

== Kompilace dokumentu ==
* Je nutno mít na linuxovém systému nainstalovány balíčky context a xetex.
* Zdrojový soubor by měl mít příponu „tex“.
* Kompilaci provedeme příkazem &quot;texmfstart texexec –xtx jménosouboru&quot;, při stále chybě zkusíme ještě předtím spustit &quot;texexec –make –xtx cz&quot;.

== Nastavení dokumentu ==
* \enableregime[utf] % Umožňuje užívat kódování utf-8, při použití XeTeXu netřeba
* \mainlanguage[cs] % Nastavuje hlavní jazyk dokumentu.
** \language % Přepíná jazyky v těle dokumentu.
** \setupbodyfont[csr] % Pomůže, pokud se ztrácejí znaky s diakritikou.
* \setupcolors[state=start] % Zapne používání barev.
* \usemodule[units] % Umožňuje užívat jednotky SI.
* \input spec-tst % Umožní používat utf-8 také v pdf-metadatech.
* \setupinteraction [parametr1,parametr2,parametr3]
** state=start, % Zapne interaktivitu dokumentu
** title={První pokus}, % Nastaví titul v pdf-metadatech.
** author={Josef Svoboda}, % Nastaví autora v pdf-metadatech.
** subtitle={zkouška}, % Nastaví podtitul v pdf-metadatech.
** keyword={pokus, zkouška} % Nastaví klíčová slova v pdf-metadatech.

* \usetypescript[berry][8r]
* \definetypeface[bookman][rm][serif][bookman][default][encoding=ec]
* \definebodyfont[Gentium]
* \setmainfont{Gentium}
* \definetypeface[Gentium][rm][Xserif][Gentium]
* \setupbodyfont[Gentium, 12pt]
* \setupbodyfont[12pt]
* \setupbodyfontenvironment[default][em=italic]

* \placebookmarks[chapter,section,subsection][chapter,section]
* \setupinteractionscreen[option=bookmark]

\starttext a \stoptext – Definice zpracovávaného textového pole (dokument bude sázen jen mezi těmito značkami).

=== Rozčlenění dokumentu ===
* \startfrontmatter až \stopfrontmatter – &quot;\chapter&quot; vytváří nečíslovaná záhlaví v obsahu.
* \startbodymatter až \stopbodymatter – &quot;\chapter&quot; vytváří číslovaná záhlaví v obsahu.
* \startbackmatter až \stopbackmatter – &quot;\chapter&quot; vytváří nečíslovaná záhlaví v obsahu.
* \startappendices až \stopappendices – záhlaví mohou býti sázena jinak, kupř. &quot;\chapter&quot; může užívat písmena.

== Stránky ==
=== Číslování stránek ===
* \setuppagenumbering[location=footer] – nastaví, aby se čísla stránek zobrazovala v zápatí

=== Velikost stránky ===
* \setuppapersize[A5][A4] – stránka a5, tiskne se na papír a4
* \setuplayout[parametr1=hodnota1,parametr2=hodnota2] – nastavuje všechny velikosti na stránce
** backspace=1.2cm
** width=middle
** bottom=1cm
** topspace=1.2cm
** header=0.7cm
** footer=0.7cm
** marking=on
** leftmargindistance=0.3cm
** rightmargindistance=0.3cm
** footerdistance=0.5cm
** height=27.1cm
** grid=yes

* \showframe – ukáže rozložení oblastí stránky
* \showsetups – vypíše rozměry prvků rozložení stránky

== Odstavce ==
;Zajištění mezery alespoň 1 em na konci posledního řádku odstavce:
&lt;pre&gt;\parfillskip=1em plus 1fil&lt;/pre&gt;

;Zajištění, aby poslední řádek odstavce nebyl kratší než odstavcová zarážka prvního řádku:
&lt;pre&gt;
* \parfillskip=\hsize
* \advance\parfillskip by -1.5\parindent
* \advance\parfillskip by 0pt minus \parfillskip
* \advance\parfillskip by 0pt minus -1em
&lt;/pre&gt;Makro zřejmě TeXu, v ConTeXtu nutno prověřit funkčnost

=== Zarovnání ===
* \midaligned{xxx}
* \startalignment[center] a \stopalignment

* \dontleavehmode – Někdy písmeno s diakritikou či uvozovka apod. na začátku odstavce zcela rozruší zarovnání a chová se podivně (údajně jen při použití písma, které diakritické znaky skládá, nemajíc tato písmena jako celky, př. Computer Modern). Vložení tohoto příkazu před problematické slovo pomůže.

* Zarovnání textu můžeme dosáhnout také použitím výplní:
** text začátku řádku \hfill text u pravého okraje – vyplnění řádku vodorovnou mezerou
** \vfill – text za příkazem výplňové svislé mezery bude na stránce umístěn dole

=== Zúžený úsek ===
* \setupnarrower[left=1cm,middle=3em,right=4mm] – definice odsazení
* \startnarrower[right,middle,left] až \stopnarrower – oblast odsazení
** Funguje i bez předchozího nastavení &lt;code&gt;\setupnarrower&lt;/code&gt;, v takovém případě left, middle a right užívána implicitní hodnota, pro všechny parametry stejná. Parametry left a right odsazují na dané straně, middle odsadí o zadanou či implicitní hodnotu z obou stran. Při kombinaci parametrů je výsledné odsazení součtem zadané či implicitní hodnoty pro onu stranu a middle.

=== Odsazení prvního řádku odstavce ===
* \setupindenting[parametr] – Nastavuje odsazení prvního řádku odstavce.
** yes – bezprostředně následující odstavec se odsadí
** always – všechny následující odstavce se odsadí
** no/not – bezprostředně následující odstavec se neodsadí
** never – žádný následující odstavec se neodsadí
** first – odsadí se i první řádky prvních odstavců (př. po nadpisu)
** next – neodsadí se první řádky prvních odstavců
** small medium big – velikost odsazení
** normal odd even – odsazuje všechny nebo jen liché či sudé odstavce
** DIMENSION – vlastní velikost odsazení

* \indenting[] – Zapne v těle textu odsazení první řádky odstavce.
** yes – bezprostředně následující odstavec se odsadí
** always – všechny následující odstavce se odsadí
** no/not – bezprostředně následující odstavec se neodsadí
** never – žádný následující odstavec se neodsadí
** first – odsadí se i první řádky prvních odstavců (př. po nadpisu)
** next – neodsadí se první řádky prvních odstavců

=== Svislé mezery ===
==== Řádkování ====
* \setupwhitespace[parametr] – Nastaví meziřádkové mezery.
** none
** small medium big – automaticky dle velikosti písma
** DIMENSION
** line – jakoby vložený prázdný řádek
** fixed fix –

* \whitespace či \nowhitespace – Změna mezer uvnitř dokumentu, funguje jen pokud jsou mezery globálně zapnuty.

==== Meziodstavcové mezery ====
* \blank[parametr] – Vložení meziodstavcové mezery (neužívej \vskip). Pokud bez parametru, užije výchozí hodnotu, asi ze &quot;\setupwhitespace&quot;
** n*small n*medium n*big – automaticky dle velikosti písma (big = 2*medium = 4*small)
** force – zajistí účinnost i na začátku stránky
** nowhite back white
** disable reset
** line halfline formula
** fixed flexible

== Písmo ==
=== Zvýrazňování ===
* &lt;code&gt;\em&lt;/code&gt; – Vysází zvýrazněný text, použije sám italickou korekci (úpravu mezer mezi znaky tak, aby esteticky vyhovovala). Implicitně využívá skloněné písmo, nikoli kurzívu. Jde o přepínač, nikoli příkaz, zadáváme tedy například &lt;code&gt;{\em xxx}&lt;/code&gt;, nikoli &lt;s&gt;&lt;code&gt;\em{xxx}&lt;/code&gt;&lt;/s&gt;
* \setupbodyfontenvironment[default][em=italic] – Nastaví pro \em implicitně kurzívu.
* \os – Vysází minuskové číslice.

=== Kapitálky ===
* \setupcapitals[title=yes,sc=yes] – Nastaví, že kapitálky v textu budou pravé (větší než velká písmena) a bude tomu tak i v nadpisech.

=== Vodorovné mezery ===
* ~ – nedělitelná mezera
* \, – zúžená mezera

* \definehspace[mez][1.2em] – Definice horizontální mezery nazvané &quot;mez&quot;.
* \hspace[mez] – Vložení oné předtím definované mezery do textu. Nelze zadat velikost přímo zde, bez předchozí definice.

=== Velikost písma ===
* \setupbodyfont – globální nastavení písma
* \switchtobodyfont[] – lokální změna písma (nemá vliv na velikost v záhlaví a zápatí)
** 6pt
** 24pt
** small
** big
** global

=== Příklady ===
* &lt;code&gt;\midaligned{\sc\switchtobodyfont[18pt]{Patitul knihy}}&lt;/code&gt;
** Nápis bude vysázen vystředěně, kapitálkami, implicitním písmem dokumentu ve velikosti 18 pt

== Další ==

=== Tabulka obsahu ===
* \completecontent

=== Rejstřík ===
* \index{prvek rejstříku}

=== Pozadí ===
* \setuptextbackground[parametr1,parametr2,parametr3]
** frame=off
** backgroundcolor=green
** location=paragraph
** leftoffset=.5\bodyfontsize
** rightoffset=.5\bodyfontsize
* \starttextbackground a \stoptextbackground

=== Uvozovky ===
Ačkoli lze sázet přímo uvozovky v UTF-8, je lépe užívat logické značení. Typ uvozovek je pak zvolen dle nastaveného jazyka, lze jej i redefinovat.

* \quote{xxx} – jednoduché uvozovky
* \quotation{xxx} – běžné dvojité uvozovky
* \startquotation a \stopquotation – Pro sazbu citací. Vytvoří odstavec odsazený na obou stranách, bez zarážky prvního řádku, s vysícími uvozovkami (umístěnými mimo textovou oblast).

=== Dělení slov ===
* \lefthyphenmin=3 – definuje minimální velikost zůstavší části slova
* \righthyphenmin=4 – definuje minimální velikost oddělené části slova
* \showhyphens{nejvyšší} – program ve výpisu ukáže, kde všude by rozdělil slovo, při zkoušení nefunguje
* \hyphenation{ab-bre-via-tion} – zadání možností dělení slova

=== Zvláštní znaky ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Kýžený znak !! Kód v módu ''verbatim'' !!  Kód v běžném módu
|-
| # || \type{#} || \#
|-
| $ || \type{$} || \$
|-
| &amp; || \type{&amp;} || \&amp;
|-
| % || \type{%} || \%
|-
| + || \type{+} || $+$
|-
| − || \type{-} || $-$
|-
| = || \type{=} || $=$
|-
| &lt; || \type{&lt;} || $&lt;$
|-
| &gt; || \type{&gt;} || $&gt;$
|-
| [ || \type{[} || $[$
|-
| ] || \type{]} || $]$
|-
| { ||          || $\{$
|-
| 〈 ||          || \langle
|-
| 〉 ||          || \rangle
|-
| % ||          || \percent
|-
| ‰ ||          || \permille
|}

=== Definice měrné jednotky ===
* &quot;\unit[Ounce]{oz}{}&quot; – pak &quot;15.6 \Ounce&quot; v textu dá výstup &quot;15.6 oz (číslo a jednotka budou od nerozdělitelné).

=== Sekce ===
* \setupsectionblock [1..] [2.,.=.,.] – nastavení stylu sekce
** 1 – IDENTIFIER
** 2 – number = yes no
*** page = yes right
*** before = COMMAND
*** after = COMMAND

=== Skrytý text ===
* &lt;code&gt;\starthiding&lt;/code&gt; až &lt;code&gt;\stophiding&lt;/code&gt; – Zapne ingorování textu mezi příkazy.

=== Definice a nastavení hlavičky ===
* \definehead[1…][2…]
** 1 – IDENTIFIER (jméno nové hlavičky)
** 2 – SECTION – Jméno hlavičky, po které zdědí vlastnosti, kupříkladu chapter; dále pak vlastnosti upravujeme pomocí &quot;\setuphead&quot;.

* \setuphead [1.,.] [2.,.=.,.]
** 1 – SECTION (př. chapter, section, subsection)
** 2
*** style = normal bold slanted boldslanted type cap small…
*** COMMAND
*** textstyle = normal bold slanted boldslanted type cap small...
*** COMMAND
*** numberstyle = normal bold slanted boldslanted type cap small...
*** COMMAND
*** color = IDENTIFIER
*** textcolor = IDENTIFIER
*** numbercolor = IDENTIFIER
*** number = yes no
*** ownnumber = yes no
*** page =
**** left – hlavička navrchu sudé stránky
**** right – hlavička navrchu liché stránky
**** yes – hlavička navrchu nové stránky
*** continue =
**** yes – Když sekce bezprostředně následuje kapitolu, bude na téže stránce ačkoli page=yes.
**** no – Ač sekce bezprostředně následuje kapitolu, nebude při page=yes na téže stránce
*** header = none empty high nomarking
*** text = none empty high nomarking
*** footer = none empty high nomarking
*** before = COMMAND
*** inbetween = COMMAND
*** after = COMMAND
*** alternative = normal inmargin middle TEXT
*** hang = none broad fit line NUMBER
*** command = \...#1#2
*** numbercommand = \...#1
*** textcommand = \...#1
*** deepnumbercommand = \...#1
*** deeptextcommand = \...#1
*** prefix = + - TEXT
*** placehead = yes no empty
*** incrementnumber = yes no LIST FILE
*** resetnumber = yes no
*** file = IDENTIFIER
*** expansion = yes no command
*** margintext = yes no
*** inherits from \setupheads

=== Nastavení číslování u číslovaných nadpisů ===
* \setupheads [.,.=.,.] – Stojí v deklarační oblastí souboru.
** sectionnumber = yes NUMBER no
** alternative = normal margin middle TEXT paragraph
** separator = TEXT
** stopper = TEXT
** align = inner outer left right middle normal no yes
** aligntitle = yes float no
** tolerance = verystrict strict tolerant verytolerant stretch
** indentnext = yes no
** command = \...#1#2
** margin = DIMENSION

=== Odkazy ===
* \in{1..}{2..}[3..] – Vysází číslo sekce či obrázku.
** 1 – TEXT před číslem sekce (OPTIONAL)
** 2 – TEXT za číslem sekce (OPTIONAL)
** 3 – REFERENCE (nač se odkazujeme)

* \about[1..] – Vysází jméno sekce v uvozovkách.
** 1 – REFERENCE (nač se odkazujeme)

* \at{1..}{2..}[3..] – Vrátí stránku odkazu.
** 1 – TEXT před číslem stránky (OPTIONAL)
** 2 – TEXT za číslem stránky (OPTIONAL)
** 3 – REFERENCE (nač se odkazujeme)

=== Seznamy ===
Použitelné parametry pro nastavení:
* packed – žádná vodorovná mezera mezi položkami
* continue – číslování začne tam, kde skončilo v předchozím výčtu (pro proložení výčtů textem)
* inmargin – umístí symboly číslování do okraje
* atmargin – umístí symboly číslování těsně ke kraji
* text – odstavcové číslování, formátuje položky jako běžící text (odrážky/číslování i uprostřed odstavce, vyjdou-li tak)
* intro – pevně spojí seznam s uvozující větou (větou před seznamem), aby nebyly rozděleny stránkovým zlomem
* standard – default setup
* joinedup – žádné odsazení před a po bloku položek
* paragraph – no white space before an itemization
* n*serried – nastavuje vodorovnou mezeru po symbolu číslování, čím větší „n“, tím menší mezera, nakonec posunuje číslo/odrážku až do textu a něm
* n*broad – horizontální mezera mezi značkou a textem, čím větší „n“, tím větší mezera
* stopper – umístí ukončení značka (implicitně „.“)
* columns – two columns
* three, four, five – užito spolu s &quot;columns&quot; dá daný počet slouců
* R – I, II, III…
* r – i, ii, iii…
* KR – I, II, III… (v kapitálkách)
* KA – totéž jako KR
* A – A, B, C…
* a – a, b, c…
* AK – A, B, C… (v kapitálkách)
* n – 1, 2, 3…
* m – 1, 2, 3… (minuskové číslice)
* g – malá písmena alfabety
* G – velká písmena alfabety
* 1 – puntíky
* 2 – pomlčky
* 3 – hvězdičky
* 4 – trojúhelníky prázdné s hrotem k textu
* 5 – malé kroužky
* 6 – střední kroužky
* 7 – velké kroužky
* 8 – čtverečky prázdné

==== Definice vlastního symbolu ====
* &lt;code&gt;\definesymbol[5][$\clubsuit$]&lt;/code&gt;
** Příkaz zadefinuje vlastní znak pro odrážky užívané pro uvození položek seznamu. Číslo &lt;code&gt;5&lt;/code&gt; je zde identifikátorem, ve druhé závorce následuje znak, který je identifikátoru přiřazen coby hodnota. V následném příkazu &lt;code&gt;\startitemize&lt;/code&gt; uvedeme jako parametr znaku odrážky číslo &lt;code&gt;5&lt;/code&gt;, jež vyvolá vysázení námi definovaného znaku namísto implicitního puntíku.

=== Obrázek ===
* &lt;code&gt;\placefigure&lt;/code&gt; – varianta obecnějšího &lt;code&gt;\placefloat&lt;/code&gt;
** &lt;code&gt;here&lt;/code&gt; – pokud je to možné, umísti obrázek na toto místo
** &lt;code&gt;force&lt;/code&gt; – vynutí umístění obrázku na tomto místě
** &lt;code&gt;page&lt;/code&gt; – umísti obrázek na zvláštní stránku
** &lt;code&gt;top&lt;/code&gt; – umísti obrázek k hornímu okraji stránky
** &lt;code&gt;bottom&lt;/code&gt; – umísti obrázek k dolnímu okraji stránky
** &lt;code&gt;left&lt;/code&gt; – umísti obrázek k levému okraji
** &lt;code&gt;right&lt;/code&gt; – umísti obrázek k pravému okraji
** &lt;code&gt;margin&lt;/code&gt; – umísti obrázek do marginálie

==== Mezery kolem objektů ====
* \startlinecorrection až \stoplinecorrection – Koriguje nepěkné výsledky meziodstavcových mezer, jaké se někdy vyskytují kolem tabulek či obrázků, třeba užívat jen v případě nutnosti.

== Externí odkazy ==
* http://wiki.contextgarden.net – Oficiální stránka systému ConTeXt
* http://www.root.cz/serialy/context – Seriál o ConTeXtu na www.root.cz
* http://en.wikipedia.org/wiki/ConTeXt – Článek na anglické Wikipedii

[[Kategorie:Programování]]</text>
      <sha1>7gio01ch5lco1083bjcdii0vhmsqq6z</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>HTML/Vkládání audia a videa</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5911</id>
    <revision>
      <id>45299</id>
      <parentid>42033</parentid>
      <timestamp>2022-03-19T04:07:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3887" xml:space="preserve">Pro přehrání audio nebo video souborů musel mít dosud uživatel nainstalovaný zásuvný modul, který mu jeho přehrání umožnil nebo se musel použít [[../Vkládáme Flash|flashový přehrávač]]. S příchodem HTML5 je teď možné přehrávat audio nebo video soubory a ovládat jejich přehrávání přímo v prohlížeči.

== Tag &lt;audio&gt; nebo &lt;video&gt; ==
Audio nebo video přehrávači příslušný tag.

Při použití různých atributů může kód pro přehrávání vaší oblíbené písničky vypadat takto:

{{Kód|jazyk=html5|kód=
&lt;audio src=&quot;pisnicka.ogg&quot; controls&gt;&lt;/audio&gt;
}}

a přehrávač pro spuštění traileru k filmu může vypadat i takto:

{{Kód|jazyk=html5|kód=
&lt;video src=&quot;trailer.ogv&quot; controls poster=&quot;film.png&quot; width=&quot;320&quot; height=&quot;240&quot;&gt;&lt;/video&gt;
}}

Jak jste si jistě všimli, tagy ''audio'' i ''video'' jsou párové tagy. Mezi ně se vkládá obsah, který se má zobrazit uživateli, jehož prohlížeč HTML5 nepodporuje nebo tag ''source'', který určuje alternativní zdroje pro přehrávání (viz níže).

== Atributy ==
=== src ===
Atribut ''src'' stejně jako u jiných tagů představuje cestu ([[../Odkazy/#Absolutní adresa|absolutní]] i [[../Odkazy/#Relativní adresa|relativní]]) k audio/video souboru pro přehrání.

{{Kód|jazyk=html5|kód=
&lt;audio src=&quot;pisnicka.ogg&quot;&gt;&lt;/audio&gt;
}}

=== Rozměry ===
Atributy ''width'' a ''height'' určují v pixelech nebo procentech šířku nebo výšku přehrávače.

{{Kód|jazyk=html5|kód=
&lt;video src=&quot;trailer.ogv&quot; width=&quot;320&quot; height=&quot;240&quot;&gt;&lt;/video&gt;
}}

=== poster ===
Pokud se video nespouští okamžitě po načtení stránky, zobrazí se v přehrávači náhled videosouboru. Atributem ''poster'' můžete ovlivnit, jaký náhled se uživateli zobrazí. Hodnotou je URL k náhledovému obrázku.

{{Kód|jazyk=html5|kód=
&lt;video src=&quot;trailer.ogv&quot; poster=&quot;film.png&quot; width=&quot;320&quot; height=&quot;240&quot;&gt;&lt;/video&gt;
}}

=== controls ===
Aby mohl uživatel ovládat přehrávání audia/videa (nebo aby si ho mohl vůbec pustit), potřebuje kontrolní prvky. Ty mu ale přehrávač neposkytne hned, atributem ''controls'' můžete určit, zda se uživateli ovládací prvky zobrazí nebo ne. Tento atribut se používá bez hodnoty.

{{Kód|jazyk=html5|kód=
&lt;video src=&quot;trailer.ogv&quot; controls width=&quot;320&quot; height=&quot;240&quot;&gt;&lt;/video&gt;
}}

=== autoplay ===
Atribut ''autoplay'' se používá stejně jako předchozí ''controls''. Způsobuje to, že se audio/video soubor stpustí po načtení stránky.

{{Kód|jazyk=html5|kód=
&lt;video src=&quot;uvitani.ogv&quot; autoplay width=&quot;320&quot; height=&quot;240&quot;&gt;&lt;/video&gt;
}}

=== loop ===
Také atribut bez hodnoty. Způsobuje přehrávání ve smyčce.

{{Kód|jazyk=html5|kód=
&lt;audio src=&quot;backgroundova_hudba.ogg&quot; autoplay loop&gt;&lt;/audio&gt;
}}

=== type ===
Atribut ''type'' je čistě informativního charakteru, který dává prohlížeči informaci o tom, v jakém formátu je cílový soubor. Typ souboru se zapisuje standartem [[w:Multipurpose Internet Mail Extensions|MIME]]. Používá se hlavně v tazích ''source''.

{{Kód|jazyk=html5|kód=
&lt;video src=&quot;trailer.ogv&quot; controls width=&quot;320&quot; height=&quot;240&quot; type=&quot;video/ogg&quot;&gt;&lt;/video&gt;
}}

== Tag &lt;nowiki&gt;&lt;source&gt;&lt;/nowiki&gt; ==
Již zmíněný tag ''&lt;nowiki&gt;&lt;source&gt;&lt;/nowiki&gt;'' slouží k uvedení alternativních formátů videa. Pokud prohlížeč nedokáže přehrát první, jednoduše zkusí přehrát druhý.

{{Kód|jazyk=html5|kód=
&lt;video controls width=&quot;320&quot; height=&quot;240&quot;&gt;
 &lt;&lt;nowiki/&gt;source src=&quot;trailer.webm&quot; type=&quot;video/webm&quot;&gt;
 &lt;&lt;nowiki/&gt;source src=&quot;trailer.ogv&quot; type=&quot;video/ogg&quot;&gt;
&lt;/video&gt;
}}

== Podporované formáty ==

{| class=&quot;wikitable&quot;
| || IE 9 || Firefox || Opera || Google chrome
|-
| '''[[w:Ogg|Ogg]] [[w:Theora|Theora]]''' (video/ogg, *.ogv) || || X || X || X
|-
| '''[[w:H.264|H.264]]''' (video/mp4, *.mp4) || X || || || X
|}

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=HTML5 video}}

[[Kategorie:HTML]]</text>
      <sha1>hresy3oflib2l7p0caoohijjtjg9uni</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Příručka pro hudebníky/Simulace kytarových aparátů a reproboxů v praxi</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5913</id>
    <revision>
      <id>43965</id>
      <parentid>43767</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:34:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze 43767 od uživatele [[Special:Contributions/Sesily Kraight|Sesily Kraight]] ([[User talk:Sesily Kraight|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6281" xml:space="preserve">Tento článek se zabývá simulátory kytarových reproboxů a jejich využitím ve zkušebně, na koncertě a ve studiu.

== Využití speaker simulátorů ==
Simulace reproboxů nacházejí velice hojné využití ve studiu. Velkým pomocníkem mohou ale být i ve zkušebně a na koncertech.

Pokud se kapela chce na zkouškách nahrát, pak simulace může posloužit pro snazší získání kytarového zvuku do linky bez nutnosti řešit snímání mikrofonem.

Simulaci lze dobře použít i na koncertech. Původní kytarový signál vč. všech efektů je rozdvojen (splitnut):
* buď před vstupem do aparátu
* nebo na konci efektové smyčky mezi preampem a koncem

Sice zvuk linoucí se z PA nebude mít dynamiku koncových lamp a skutečného reproduktoru, ale toto publikum nemá šanci postřehnout, pokud zvukař jen citlivě vhodně dozvučí.

Dále je možné na koncertech zcela vypustit nazvučení aparátu mikrofonem a hrát jen přes multiefekt. Tedy kytarista nemá vlastní aparát, ale zvukaři pošle pouze simulovaný signál. Takto hrají např. kapely:
* Disturbed (přes Axe-Fx)
* Machine Head (přes Axe-Fx)
* Trivium (přes Axe-Fx)

Další výhody použití simulace při live vystoupení jsou:
* stabilizace charakteru zvuku, co jde ke zvukaři (nezávislost na typu použitého mikrofonu, jehož charakteristika i kvalita může být různá)
* nedochází k přeslechům od dalších nástrojů (především bicí a basa)
* nikde nepřekáží stojan na mikrofon (důležité pro malá pódia)

== Možná řešení ==
=== Softwarové simulátory ===
Softwarové simulátory jsou většinou dostupné jako VST pluginy použitelné v záznamovém software (Cubase Pro Tools). Softwarové simulátory používající konvoluční algoritmy jsou zatím nejkvalitnější a zároveň &quot;cenově dostupné&quot; simulace produkující nejautentičtější zvuk. Celkově je však použití softwarových simulací při live produkci podstatně náročnější na vybavení, proto se používají především ve studiu.

=== Stompboxové simulátory ===
Jedná se většinou o malá zařízení v kombinovaném provedení DI-box/Speaker simulátor. Hodí se výborně pro live produkci, ale simulace není ve studiové kvalitě.

* [http://www.hughes-and-kettner.com/products.php5?id=152&amp;prod=Red%20Box Hughes Kettner Red Box 5] ([http://www.zbozi.cz/?q=red+box+5 kde koupit])
* [http://www.hughes-and-kettner.com/products.php5?id=110&amp;prod=Red%20Box%20Classic Hughes Kettner Red Box Classic] ([http://www.zbozi.cz/?q=hughes+red+box kde koupit])
* [http://www.behringer.com/EN/Products/GI100.aspx Behringer ULTRA-G GI100] ([http://www.zbozi.cz/?q=Behringer+GI100 kde koupit])
* [http://www.palmer-germany.com/82-1-pdi09.html Palmer PDI-09] ([http://www.zbozi.cz/?q=Palmer+PDI09 kde koupit])
* [http://www.tubeampdoctor.com/en/shop_TAD_Equipment/F_A_N_T_A_Speaker_Emulator_666 TAD F.A.N.T.A. Speaker Emulator]
* [http://www.carlmartin.com/product_rock_bug.htm CARL MARTIN Rock Bug] ([http://www.zbozi.cz/?q=CARL+MARTIN+Rock+Bug kde koupit]) - zapojuje se do signálového obvodu. Pozor, tento stompbox nemá přímý výstup bez simulace vhodný pro kytarový aparát, takže rozdělení signálu je nutné zajistit ještě před vstupem do této krabičky. Rock Bug simuluje celý aparát, ne jen box. Je to vhodné, pokud aparát nemá efektovou smyčku, tedy není možné použít jeho předzesilovač.
* [http://www.radialeng.com/r2011/jdx.php Radial JDX Reaktor] ([http://www.zbozi.cz/?q=Radial+JDX+Reaktor kde koupit]) - mezi výstup zesilovače a reprobox
* [http://www.two-notes.com/en/hardware/torpedo-cab/ TWO NOTES - Torpedo C.A.B] [http://www.zbozi.cz/?q=Torpedo+C.A.B. (kde koupit)]

=== Rackové ===
Řešení použitelná pro live i do studia.

* [http://www.palmer-germany.com/81-1-pdi03.html Palmer PDI03] ([http://www.zbozi.cz/?q=Palmer+PDI03 kde koupit])
* [http://www.two-notes.com/en/hardware/torpedo-vb-101/ Two Notws Torpedo] (asi nejlepší hardwarový simulátor současnosti)
* [http://www.koch-amps.com/index.php?option=com_content&amp;view=article&amp;id=24&amp;Itemid=20 Koch LB 120-II] (speaker simulator + attenuator)
* [http://www.motherloadusa.com/motherload-load-box-directbox-home.asp Sequis Motherload] (speaker simulator + attenuator)

=== Kytarové multiefekty použitelné pro simulaci reproboxu ===
Multiefektů, které umí produkovat paralelně výstup se simulací reproboxu a bez ní, není na trhu mnoho. Standardně touto funkcí jsou vybavený efekty DigiTech ve střední a vyšší cenové kategorii.
 
* [http://hudebniforum.cz/kytarove-efekty/digitech-df-7-distortion-factory-t8717.html DigiTech DF-7] - lze ho použít podobně jako stomboxové simulátory - ve vypnutém stavu produkuje zvuk bez zkreslení pouze se simulací reproboxu, navíc umí udělat stereo efekt, ale je bez galvanického oddělení signálu (je potřeba přikoupit DI-box)
* Behringer V-Amp - Cenově přijatelné řešení ale bez galvanického oddělení signálu (je potřeba přikoupit DI-box)
* Line 6 X3 Live, Pro - tyto efekty mají dvě zcela nezávislé efektové větve, nevýhoda je právě v nutnosti nastavovat obě větve stejně jen mimo nastavení simulace aparátu a reproduktoru
* DigiTech GSP1101 - tento efekt lze nastavit tak, aby jeden pár výstupů byl bez simulace (zapojí se do aparátu) a druhý pár výstupů se simulací (do mixu a PA). Takto je zde výborná možnost hrát stereo do PA, přestože kytarista má na pódiu jen mono aparát.
* Fractal Audio Axe-Fx - použitelnost stejná jako GSP1101, akorát podstatně kvalitnější (konvoluční) simulace boxů

=== Aparáty s vestavěnou simulací reproboxu ===
* Marshall JVM410 - simulace funguje i ve Stand-by módu, když odejdou lampy na konci
* některé aparáty Egnater
* Hughes &amp; Kettner

== Příslušenství ==
=== DI boxy - splittery ===

http://www.artproaudio.com/products.asp?type=90&amp;cat=13&amp;id=79
http://www.smproaudio.com/

=== Slučovače ===

http://kytary.cz/palmer-pan05/HN114432/

== Odkazy ==
[http://hudebniforum.cz/kytarove-efekty/simulace-reproboxu-pro-live-stompbox-a-rack-t25319.html hudebniforum.cz - Simulace reproboxu pro LIVE (stompbox a rack)]

[[Kategorie:Příručka pro hudebníky|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>333ukj8ho4vhq8guyxxyd93xfep2szq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Typografické skripty</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5914</id>
    <revision>
      <id>40624</id>
      <parentid>22048</parentid>
      <timestamp>2019-09-24T11:49:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>&lt;syntaxhighlight&gt;</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3866" xml:space="preserve">Stránka shromažďuje skripty, užitečné pro typografické úpravy textů.

== Skripty pro bash ==
Znění skriptu je možno užít po jeho zkopírování do textového souboru s&amp;nbsp;příponou &lt;code&gt;.sh&lt;/code&gt; a jeho nastavení za spustitelný. Spuštění provedeme v&amp;nbsp;linuxovém terminálu zadáním příkazu
* &lt;code&gt;sh názevsouboruskriptu názevzpracovávanéhosouboru&lt;/code&gt;

(nutno uzpůsobit pro nbsp a thinsp namísto vlnovek, opravit nefunkční prvky)

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
#!/bin/bash
# Skript pro provádění typografických náhrad v českých textech
# Uzpůsobeno pro původní existenci toliko dvou druhů mezer v dokumentech, obyčejné a nezlomitelné, zadané vlnovkou

VSTUP=$1

##################################################

# MEZERY PO JEDNOPÍSMENNÝCH PŘEDLOŽKÁCH
# Nahradí obyčejné mezery po jednopísmenných předložkách za vlnovku,
# jest-li předložka na začátku řádku, po mezeře běžné či vlnovce,
# nebo po některém ze znaků ([{‚„»&quot;

for i in `seq 1 3`; do # zopakovati třikráte
  sed -i 's/^\([AaIiKkOoSsUuVvZz]\) /\1~/g' $VSTUP
    # nahrazení na začátcích řádků
  sed -i 's/\([(\[\{ &quot;‚„»~]\)\([AaIiKkOoSsUuVvZz]\) /\1\2~/g' $VSTUP
    # nahrazení po daných znacích
done

##################################################

# VÝPUSTKY
# Nahradí tři tečky za výpustku

sed -i 's/\.\.\./…/g' $VSTUP

##################################################

# NÁHRADA SPOJOVNÍKŮ ZA POMLČKY
# Nahradí spojovník za pomlčku, je-li obklopen mezerami či stojí na začátku řádku a mezera následuje.
(Nutno doplnit pro spojovníky obalené pevnými mezerami)

sed -i 's/ - / – /g' $VSTUP # spojovník obklopen mezerami
sed -i 's/^- /– /g' $VSTUP # spojovník na začátku řádku, následovaný mezerami

##################################################

# UVOZOVKY
# Nahradí řetězec &quot;text&quot; za „text“

palce=\&quot;
zuvozovky=„
kuvozovky=“

sed -i &quot;s/$palce\([^$palce]*\)$palce/$zuvozovky\1$kuvozovky/g&quot; $VSTUP

##################################################

# REDUKCE MEZER
# Zruší libovolný počet mezer před či za daným znakem, kupříkladu koncovou závorkou

znak=&quot;N&quot;

sed -i &quot;s/ \+$znak/$znak/g&quot; $VSTUP # zrušení mezer před znakem
sed -i &quot;s/$znak \+/$znak/g&quot; $VSTUP # zrušení mezer po znakem

##################################################

# PŘIDÁNÍ MEZER
# Přidá mezery za znak (kupříkladu tečku), pokud chybí
# (nefunguje při opakováních, např. &quot;nnn&quot; → &quot;n nn&quot; místo kýženého &quot;n n n &quot;)

znak=&quot;n&quot;

sed -i &quot;s/$znak\([^ ]\)/$znak \1/g&quot; $VSTUP

##################################################

# MEZERY V DATECH
# Náhrada obyčejné či chybějící mezery mezi číslem dne a měsícem (kupříkladu „27. ledna“) za nezlomitelnou.
 
msc[1]=&quot;leden&quot;;     msc[2]=&quot;ledna&quot;
msc[3]=&quot;únor&quot;;      msc[4]=&quot;února&quot;
msc[5]=&quot;březen&quot;;    msc[6]=&quot;března&quot;
msc[7]=&quot;duben&quot;;     msc[8]=&quot;dubna&quot;
msc[9]=&quot;květen&quot;;    msc[10]=&quot;května&quot;
msc[11]=&quot;máj&quot;;      msc[12]=&quot;máje&quot;
msc[13]=&quot;červen&quot;;   msc[14]=&quot;června&quot;
msc[15]=&quot;červenec&quot;; msc[16]=&quot;července&quot;
msc[17]=&quot;srpen&quot;;    msc[18]=&quot;srpna&quot;
msc[19]=&quot;září&quot;;     # genitiv totožný
msc[20]=&quot;říjen&quot;;    msc[21]=&quot;října&quot;
msc[22]=&quot;listopad&quot;; msc[23]=&quot;listopadu&quot;
msc[24]=&quot;prosinec&quot;; msc[24]=&quot;prosince&quot;

for i in ${msc[*]}
 do
  sed -i &quot;s/\([1-3]?[0-9]\.\)\($i\)/\1$nzm\2/g&quot; $VSTUP
  sed -i &quot;s/\([1-3]?[0-9]\.\) \($i\)/\1$nzm\2/g&quot; $VSTUP
 done

##################################################

# SPOJENÍ SKUPIN ČÍSLIC
# Spojí nezalomitelnou mezerou skupiny číslic, oddělené doposavad běžnou mezerou.

sed -i &quot;s/\([0-9]{3}\) \([0-9]{3}\)/\1$nzm$2/g&quot; $VSTUP

#################################################

# REDUKCE VÍCENÁSOBNÝCH MEZER
# Vícenásobné mezery nahradí jedinou

sed -i &quot;s/ \+/ /g&quot; $VSTUP

&lt;/syntaxhighlight&gt;

[[Kategorie:Počítače]]</text>
      <sha1>psi16zepqc781w0b929don2xg0emuhz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Příručka pro hudebníky/'Self-adjust' monitorovací systémy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5929</id>
    <revision>
      <id>43949</id>
      <parentid>43948</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:22:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze 43948 od uživatele [[Special:Contributions/Sesily Kraight|Sesily Kraight]] ([[User talk:Sesily Kraight|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8335" xml:space="preserve">S vývojem digitálního mixování a propadu cen této technologie v posledních letech se začíná projevovat nový trend, že kapela si dělá monitorovací mix sama.

== Motivace a přínos in-ear odposlechů ==
Přínos je obrovský. Jednak v uživatelském komfortu samotných hudebníků, tak i v úsporách za zvukaře.

Zde list známých kapel, které tak činí:
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Porcupine_Tree Porcupine Tree] - [http://www.yamahaproaudio.com/global/en/products/mixers/02r96vcm/ Yamaha 02R96VCM] ([http://www.drummerworld.com/Videos/gavinharrisondrumdepartment1.html reference (12m15s)])

=== Ochrana sluchu ===

=== Rozšíření zvukových možností ===

Klik si může pustit do sluchátek ne jen bubeník ale kdokoliv z kapely.

=== Zkoušky ===

Ve zkušebně je většinou mizerný zvuk. Většina kapel, mimo zábavovek, tráví více času ve zkušebně, než na koncertech. Odposlechy výrazně zpříjemní práci na zkouškách. Bubeník se nemusí krotit, kytaristé mohou vytavit aparáty.

=== Koncerty ===

Ve většině klubů zvukaři nejsou vybaveni kvalitní in-ear odposlechovou technikou a tak normální muzikant má šanci se setkat s kvalitními odposlechy jen na velkých festivalových pódiích, kam se třeba někdy za celý život nedostane. Avšak při současných možnostech zvukové techniky, která se co rok vyvíjí a především zlevňuje, jsou tu dostupná kvalitní řešení. A ostatně kdo chce při koncertech poslouchat mizerný zvuk a jen doufat, že alespoň ti lidé pod pódiem to slyší lépe.

=== Záznam ===
Když se podaří vyřešit kvalitní zvuk do odposlechů, je to jen krůček ke kvalitním multi-trackovému nahrávání. Lze pak jednoduše tvořit demo nahrávky v ucházející kvalitě.

== Předpoklady ==
Především je nutné zajistit, aby řešení odposlechů nezasahovalo do práce zvukaře. To předpokládá následující věci.

=== In-Ear monitoring ===
Pro bezproblémový chod se předpokládá použití In-ar odposlechů. Klasické pódiové odposlechy, které neovládá zvukař, by mohly napáchat více škody, než užitku.

=== Rozdvojení signálu ===
Nastavení odposlechů a nastavení zvukaře se nesmí navzájem ovlivňovat. Proto je ideální signál všech nástrojů zdvojit předtím, než bude jakkoliv zesílen nebo upraven. Tím se získají dvě kompletní sady signálů:
* 1. sada jde zvukaři do FOH, mixu následně do PA a do lidí pod pódiem
* 2. sada je určena pouze pro monitorovací systém

Zdvojení signálu se provádí splitterem. Z něj se signál z přímého výstupu (Direct Output) pošle zvukaři a splitnutý signál (Transformer Isolated Output) se pošle do monitorovacího systému. Galvanické oddělení signálu transformátorem eliminuje vznik nežádoucích zemních smyček na pódiu.

Zde příklady splitterů od nejmenších po největší:

* [http://www.behringer.com/EN/Category/Signal-Processors.aspx?s=E200 Behringer DI-boxy]
* [http://www.kaifatelectron.com/en/productsd.php?pid=141 Kaifat DI401]
* [http://www.artproaudio.com/products.asp?type=90&amp;cat=13&amp;id=79 ART SplitCOM]
* [http://www.thomann.de/cz/the_tracks_eight.htm T.RACKS EIGHT]
* [http://www.artproaudio.com/products.asp?type=88&amp;cat=11&amp;id=137 ART S8]
* [http://www.artproaudio.com/products.asp?type=89&amp;cat=15&amp;id=149 ART S8-3Way]
* [http://www.audiocore.co.uk/products-ds800.html xta DS800]
* [http://www.klarkteknik.com/dn1248.php Klark Teknik DN1248 Plus]

== Řešení ==

=== Analogový mixážní půlt ===
Klasické řešení, které je v dnešní době často nahrazováno digitálním mixem. Přesto analogový mix s dostatečným počtem AUX výstupů může poskytnout uspokojivé řešení.

Existuje i speciální monitorovací mix [http://www.allen-heath.com/uk/Products/Pages/ProductDetails.aspx?CatId=MixWizard3Series&amp;ProductId=MixWizard312M ALLEN&amp;HEATH MixWizard3 12M], který obsahuje Split výstupy, takže není nutné řešit splittery a pořizovat spoustu kabeláže navíc. Dále u tohoto mixu jdou spojit jednotlivé linky do párů (stereo režim).

'''Výhody:'''&lt;br /&gt;
* hlasitost všech nástrojů je k dispozici ihned na čelním panelu mixu

'''Nevýhody:'''&lt;br /&gt;
* nemožnost pohotově měnit nastavení (např. nastavení pro zkušebnu / nastavení pro živá vystoupení)

=== Digitální mixážní pult ===
Nejkomplexnější ale nejnákladnější řešení. Digitální mixy většinou není problém rozšířit o dostatečný počet výstupů pomocí ADAT modulů

'''Výhody:'''&lt;br /&gt;
* nemožnost pohotově měnit nastavení (např. nastavení pro zkušebnu / nastavení pro živá vystoupení)
* větší množství efektů nastavitelných pro jednotlivé kanály (noise gate, limiter, kompresor...)

'''Nevýhody:'''&lt;br /&gt;
* horší ovladatelnost, než u analogového mixu

=== Zvuková karta ===
Signály z jednotlivých nástrojů jsou přivedeny do zvukové karty s dostatečným počtem vstupů a výstupů (běžně 8/8). Každý výstup karty má vlastní mix. Tedy že každý vstup lze přimíchat na jakýkoliv výstup. Nutností je mixování s co nejmenší latencí. Některé zvukové karty také fungují ve stand-alone módu (bez připojení k počítači).

Vstupy a výstupy zvukové karty se dají rozšířit pomocí ADAT modulů, např. [http://www.behringer.com/EN/Products/ADA8000.aspx Behringer ADA8000]).

Ke zvukové kartě je možnost připojit digitální mixpult nebo počítač, který umožní rychlejší a přehlednější ovládání. Následují příklady řešení:

* [http://www.motu.com/products/motuaudio/ MOTU s programem CueMIX]

Např. [http://www.motu.com/products/motuaudio/896mk3/ 828mk3] nebo [http://www.motu.com/products/motuaudio/828mk3 896mk3], tyto karty mají možnost individuálních mixů na všech 8 stereo výstupů (pozor na starší MOTU karty, které mají omezený počet mixů, třeba 896HD má jen 4 mixy vč. Main Outputu). Při použití ve stand-alone módu nebo při použití CueMixu probíhá celý processing interně s &quot;nulovou&quot; latencí. Výhodou navíc je i možnost multitrackového nahrávání.

* [http://www.steinberg.net/en/products/audio_interfaces/mr_series.html#/MR816CSXadvancedintegrationdspstudio Stainberg s programem Cubase]
Zde je výhoda hardwarová podpora Cubase včetně VST plug-inů.
Nevýhoda absence stand-alone módu.


=== Decentralizované mixování ===
Tato řešení umožňují členům kapely ovládat odposlechy ze svého místa.

* [http://www.mackie.com/products/dl1608/ Mackie DL1608]
Digitální mix s možností spárovat až 10 iPadů.

* [http://line6.com/stagescape-m20d/ Line6 StageScape M20d]
Digitální mix s možností spárovat iPady za použití volitelného USB WiFi adaptéru

* [http://www.mymixaudio.com/ myMix]
Tento systém funguje tak, že zakoupíte sadu personálních mixů, které propojíte klasickým LAN/ethernet switchem. Zařízení zároveň funguje jako multitracková nahrávací stanice.

Personální mix je vybaven i vstupy, které se posílají do monitorovacího systému.

* [http://www.heartechnologies.com/hb/hearbacksystem.htm Hear Back System]
Hub + personální mixy.

Personální mix NENÍ vybaven vstupy, které se posílají do monitorovacího systému. Vstupy je nutné vést do hubu.

* [http://www.aviom.com/AviomProducts/ AVIOM Personal Mixes]

Personální mix NENÍ vybaven vstupy, které se posílají do monitorovacího systému. Vstupy je nutné vést do hubu.

* [http://www.smproaudio.com/index.php/en/products/mixing-and-recording/in5e SM Pro Audio IN5E]
Jednoduché řešení bez závislosti na zbytku kapely. Nicméně množství vstupů je omezenější. Příklad použití [http://feki.webnode.cz/gear/blog/monitoring/video/ ZDE].

* [http://www.behringer.com/EN/Products/P16-M.aspx Behringer POWERPLAY 16 P16]
Personální mixery P16-M se napojí na modul P16-I. Zatím není v prodeji.

* [http://www.phonic.com/en/acapela-16.html Phonic Acapela 16]

=== Reference ===
* http://hudebniforum.cz/mixazni-pulty/odposlechovy-in-ear-system-bez-zvukare-t26502.html
* http://en.wikipedia.org/wiki/Stage_monitor_system#Distributed_monitoring
* http://www.soundonsound.com/sos/dec05/articles/live_stagemonitoring.htm#Top

[[Kategorie:Příručka pro hudebníky|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>bmou9v2rsg3odcgh3pxmoeepes8tbal</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Čeština/Podstatná jména rodu středního</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5931</id>
    <revision>
      <id>42757</id>
      <parentid>35833</parentid>
      <timestamp>2021-01-19T06:49:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>77.48.193.203</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2327" xml:space="preserve">Koťata

=== Rod střední ===

Český jazyk rozlišuje trojí skloňování podstatných jmen středního rodu podle koncovek v prvním pádu jednotného čísla (koncovky '''-o''', '''-e''', '''-í'''). Pro trojí skloňování máme tři vzory, každý končí na jinou hlásku: tvrdý na '''-o (město)''', měkký na '''-e (moře)''' a dlouhý na '''-í (stavení)'''.

Některá slova (názvy mláďat jako například ''kuře, štěně a srnče'' a dále slova ''doupě, koště, vole, poupě'') mají v ostatních tvarech rozšířený kmen (''kuřet-, kuřat-''). V takovém případě se v jednotném čísle skloňují podle vzoru měkkého (''bez kuřete jako bez moře'') a v čísle množném se užívá skloňování podle vzoru tvrdého (''kuřata jako města, bez kuřat jako bez měst''). Stejného skloňování se užívá v jednotném čísle podstatného jména '''dítě'''. Také slova ''hrabě'' a ''kníže'' se skloňují jako slovo ''kuře'', ale jejich užití se středním rodem v jednotném čísle je považováno za zastaralé.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! rowspan=&quot;7&quot; | J. č.
! Nominativ
| kdo,co?
| měst'''o'''
| moř'''e'''
| staven'''í'''
|-
! Genitiv
| bez koho, čeho?
| měst'''a'''
| moř'''e'''
| staven'''í'''
|-
! Dativ
| ke komu, čemu?
| měst'''u'''
| moř'''i'''
| staven'''í'''
|-
! Akuzativ
| vidím koho, co?
| měst'''o'''
| moř'''e'''
| staven'''í'''
|-
! Vokativ
| oslovujeme, voláme
| měst'''o'''
| moř'''e'''
| staven'''í'''
|-
! Lokál
| o kom, o čem?
| měst'''ě''', městu'''u'''
| moř'''i'''
| staven'''í'''
|-
! Instrumentál
| s kým, s čím?
| měst'''em'''
| moř'''em'''
| staven'''ím'''
|-
! rowspan=&quot;7&quot; | Mn. č.
! Nominativ
| kdo,co?
| měst'''a'''
| moř'''e'''
| staven'''í'''
|-
! Genitiv
| bez koho, čeho?
| měst
| moř'''í'''
| staven'''í'''
|-
! Dativ
| ke komu, čemu?
| měst'''ům'''
| moř'''ím'''
| staven'''ím'''
|-
! Akuzativ
| vidím koho, co?
| měst'''a'''
| moř'''e'''
| staven'''í'''
|-
! Vokativ
| oslovujeme, voláme
| měst'''a'''
| moř'''e'''
| staven'''í'''
|-
! Lokál
| o kom, o čem?
| měst'''e''', městečk'''ách'''
| moř'''ích'''
| staven'''ích'''
|-
! Instrumentál
| s kým, s čím?
| měst'''y'''
| moř'''i'''
| staven'''ími'''
|}

[[Kategorie:Čeština|Podstatná jména rodu středního]]</text>
      <sha1>5agfqrwh8r7va1fiu07evte92d9rp9a</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>PDF</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5935</id>
    <revision>
      <id>35109</id>
      <parentid>22917</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1856" xml:space="preserve">=== Úprava metadat ===
Popsaný postup bohužel funguje pouze pro úpravu klasických metadat. Nativní prohlížeč Adobe Reader ovšem od verze PDF 1.4 upřednostňuje a zobrazuje místo nich přednostně XML metadata souboru, jež tímto způsobem nelze ovlivnit.

* Nainstalujeme program ''pdftk'': &lt;pre&gt;sudo apt-get install pdftk&lt;/pre&gt;
* Vyexportujeme stávající metadata z&amp;nbsp;dokumentu ''dokument.pdf'' do textového souboru ''metadata.txt'': &lt;pre&gt;pdftk dokument.pdf dump_data output metadata.txt&lt;/pre&gt;
* Soubor ''metadata.txt'' upravíme dle libosti:
&lt;table style=&quot;margin:auto&quot;&gt;&lt;tr&gt;&lt;td&gt;
&lt;pre&gt;
InfoKey: Creator
InfoValue: Writer
InfoKey: Title
InfoValue: O válce třicetileté
InfoKey: Producer
InfoValue: LibreOffice 3.4
InfoKey: Author
InfoValue: Josef Svoboda
InfoKey: Keywords
InfoValue: první klíčové slovo, druhé klíčové slovo
InfoKey: Subject
InfoValue: Referát z dějepisu
&lt;/pre&gt;
&lt;/td&gt;
&lt;td&gt;
&lt;pre&gt;
Tvůrce
  hodnota
Název
  hodnota
Producent
  hodnota
Autor
  hodnota
Klíčová slova
  hodnota
Předmět
  hodnota
&lt;/pre&gt;
&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;
* Metadata z&amp;nbsp;upraveného souboru opět nahrajeme do PDF dokumentu, výsledek pojmenujeme například ''upravenýdokument.pdf'': &lt;pre&gt;pdftk dokument.pdf update_info_utf8 metadata.txt output upravenýdokument.pdf&lt;/pre&gt;

=== Úprava záložek ===
Záložky v dokumentech lze upravovat programem ''JPdfBookmarks'', který má poněkus svízelnější instalaci, zato je však zdarma. Má grafické rozhraní a můžeme pomocí něj upravovat rovněž typ písma či barvu záložek, přesně definovat odkazovanou oblast apod. Ne všechny prohlížeče PDF však například barvu u záložek podporují, v nejhorším případě tedy budou klasicky černé.

=== Převod na obrázek ===
&lt;pre&gt;convert -density 400 dokument.pdf -scale 2970x2100 dokument.jpg&lt;/pre&gt;

[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>5x19mxx4la5rwultebcutazanlr8v9p</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sluneční soustava/navigace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5946</id>
    <revision>
      <id>31099</id>
      <parentid>29940</parentid>
      <timestamp>2016-03-26T01:48:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1232" xml:space="preserve">&lt;div class=&quot;toccolours&quot; style=&quot;float: right; margin: 0 0 .5em .5em;&quot;&gt;
[[Soubor:Solar system scale.jpg|150px|Sluneční soustava]]&lt;br /&gt;
'''[[Sluneční soustava]]'''
* [[Sluneční soustava/Slunce|Slunce]]
* [[Sluneční soustava/Merkur|Merkur]]
* [[Sluneční soustava/Venuše|Venuše]]
* [[Sluneční soustava/Země|Země]]
** [[Sluneční soustava/Měsíc|Měsíc]]
* [[Sluneční soustava/Mars|Mars]]
** [[Sluneční soustava/Mars/Phobos|Phobos]]
** [[Sluneční soustava/Mars/Deimos|Deimos]]
* [[Sluneční soustava/Pás asteroidů|Pás asteroidů]]
* [[Sluneční soustava/Jupiter|Jupiter]]
** [[Sluneční soustava/Jupiter/Amalthea|Amalthea]]
** [[Sluneční soustava/Jupiter/Io|Io]]
** [[Sluneční soustava/Jupiter/Europa|Europa]]
** [[Sluneční soustava/Jupiter/Ganymede|Ganymede]]
** [[Sluneční soustava/Jupiter/Callisto|Callisto]]
* [[Sluneční soustava/Saturn|Saturn]]
* [[Sluneční soustava/Uran|Uran]]
* [[Sluneční soustava/Neptun|Neptun]]
* [[Sluneční soustava/Pluto|Pluto]]
* [[Sluneční soustava/Kuiperův pás|Kuiperův pás]]
* [[Sluneční soustava/Oortův oblak|Oortův oblak]]
* [[Sluneční soustava/Rejstřík|Rejstřík]]
&lt;/div&gt;&lt;noinclude&gt;
[[Kategorie:Sluneční soustava|*navigace]]
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>m1c76a8w95y2eez0er91b6ajspr3yxn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Cizojazyčně</title>
    <ns>10</ns>
    <id>5948</id>
    <revision>
      <id>30946</id>
      <parentid>24298</parentid>
      <timestamp>2016-02-15T06:11:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="125" xml:space="preserve">&lt;includeonly&gt;{{#invoke:Cizojazyčně|print}}&lt;/includeonly&gt;&lt;noinclude&gt;
[[Kategorie:Šablony:(vše)|{{PAGENAME}}]]
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>6zyb3rhhhtcwn5qc12csawposiuu1i9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Biotop</title>
    <ns>10</ns>
    <id>5949</id>
    <revision>
      <id>22221</id>
      <timestamp>2011-11-28T16:41:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Biotop</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="650" xml:space="preserve">&lt;div class=&quot;toccolours&quot;&gt;
'''[[Dichotomický klíč]]: [[Dichotomický klíč/Biotopy světa|Biotopy světa]]'''
* [[{{{1}}}|{{{2|{{{1}}}}}}]]{{#if:{{{3|}}}|&lt;nowiki/&gt;
** [[{{{3}}}|{{{4|{{{3}}}}}}]]}}{{#if:{{{5|}}}|&lt;nowiki/&gt;
*** [[{{{5}}}|{{{6|{{{5}}}}}}]]}}{{#if:{{{7|}}}|&lt;nowiki/&gt;
**** [[{{{7}}}|{{{8|{{{7}}}}}}]]}}{{#if:{{{9|}}}|&lt;nowiki/&gt;
***** [[{{{9}}}|{{{10|{{{9}}}}}}]]}}{{#if:{{{11|}}}|&lt;nowiki/&gt;
****** [[{{{11}}}|{{{12|{{{11}}}}}}]]}}{{#if:{{{13|}}}|&lt;nowiki/&gt;
******* [[{{{13}}}|{{{14|{{{13}}}}}}]]}}{{#if:{{{15|}}}|&lt;nowiki/&gt;
******** [[{{{15}}}|{{{16|{{{15}}}}}}]]}}
&lt;/div&gt;&lt;noinclude&gt;

[[Kategorie:Šablony:(vše)|{{PAGENAME}}]]

&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>7ncwd35hl5c1jto3x2yjm1cepo7so1s</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Win32 shell</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5955</id>
    <revision>
      <id>35740</id>
      <parentid>23121</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:37:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2344" xml:space="preserve">== Začínáme ==
* [[/Historie/]]
* [[/Úvod/]]

== Příkazový řádek ==

=== Příkazy pro práci se soubory a adresáři ===
* [[/COPY/]]

== Historie ==

Win_NT shell je CLI (ovládání počítače pomocí klávesnice a textových příkazů, namísto myši) prostředí na strojích s OS z řady Windows_NT, což jsou všechny verze počínaje Windows 2000 do současnosti. Pokud jste běžný uživatel počítače s Windows, s jinou verzí než je Windows_NT se dnes prakticky nemáte možnost setkat. To tedy znamená že sedíte-li právě u PC s Windows, máte v nich s největší pravděpodobností Win_NT shell.
Předchůdcem NT shellu byl OS MS-DOS, což asi deset let hlavní operační systém firmy Microsoft pro IBM kompatibilní počítače. Nebyl to ovšem původně produkt Microsoftu, MS-DOS napsal Tim Paterson v roce 1980 jako Q-DOS. MS ho v roce 1981 koupil a o rok pozdeji vydal jako MS-DOS verze 1.0 Zhruba o deset let později vytvořil i jeho nadstavbu, Microsoft Windows. Operační systém Windows ve verzích 1.0, 2.0, 3.0, 3.1x, 95, 98 a Me, běžel jen jako grafická nadstavba MS-DOSu. Od verze Windows NT systém MS-DOS zanikl a byl nahrazen plně 32 bitovým CLI prostředím NT shell. Windows shell přebral z velké části principy MS-DOSu takže scripty jsou částečně kompatibilní. Protože MS-DOS je už v podstatě mrtvá záležitost, budu se dále zabývat už jen Win_NT shellem.
I Win_NT shell je tu s námi už nějaký ten rok a doznal svého vývoje. V současné době (2012, Windows 7) existuje ve verzi 2, verze 1 se vyskytovala ve Windows NT 3.1(??), 3.5(??) a 4.0 Od Windows 2000 systém obsahuje Shell ve verzi 2. Aktuální verze shellu je uložena v proměnné CMDEXTVERSION a lze ji vypsat způsobem: ''echo %cmdextversion%''
Programy pro MS-DOS a NT_shell od sebe lze odlišit zejména příponou: Scripty pro MS-DOS mívají příponu BAT a jsou interpretovány programem command.com, zatímco scripty pro Win shell mívají příponu CMD a jsou interpretovány programem cmd.exe. Není to ovšem spolehlivá metoda, neboť značná část programátorů ze zvyku i dnes přidává scriptům příponu .BAT a lze se také setkat s označováním scriptů jakožto &quot;''baťáků''&quot; což odkazuje na původní pojmenování scriptů jako ''dávkových'' (angl. Batch) souborů.</text>
      <sha1>4elkmc9mh03ejf8ghwgg7lo0xk726kp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>RRDTool</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5971</id>
    <revision>
      <id>45495</id>
      <parentid>35433</parentid>
      <timestamp>2022-03-28T02:07:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="13930" xml:space="preserve">'''RRDTool''' (zkratka pro '''r'''ound-'''r'''obin '''d'''atabase '''tool''') je v [[w:Informatika|informatice]] [[w:Opensource|opensource]] nástroj, který se zaměřuje na zpracování a ukládání časově závislých dat (například [[w:Teplota|teplota]], zatížení [[w:Procesor|procesoru]], síťový provoz a další). Tyto data jsou uložena v [[w:Databáze|databázi]] typu [[w:Round-robin|round-robin]], která má konstantní velikost v čase. RRDTool je nová generace nástroje [[w:MRTG|MRTG]], obsahuje také nástroje pro získání dat v grafické podobě.

== Postup k vytvoření nové databáze a grafů ==

# vytvoření prázdné databáze pomocí &lt;code&gt;rrdtool create&lt;/code&gt;
# pomocí skriptu a/nebo cronu opakovaně přidávat data do databáze pomocí &lt;code&gt;rrdtool update&lt;/code&gt;
# vytvořit, obvykle pomocí skriptu, jakkoliv modifikovaný graf pomocí &lt;code&gt;rrdtool graph&lt;/code&gt;

== Funkce ==
=== Vytvoření databáze ===
Funkce &lt;code&gt;create&lt;/code&gt; vytvoří nový soubor s databází ''RRD''. Takto vytvořená databáze je naplněna neznámými daty pro všechny vzorky.

Syntaxe k vytvoření databáze:

 '''rrdtool create''' ''filename''
 ['''--start'''|'''-b''' ''start time'']
 ['''--step'''|'''-s''' ''step'']
 ['''--no-overwrite''']
 ['''DS''':''ds-name'':''DST'':''dst arguments'']
 ['''RRA''':''CF'':''xff'':''steps'':''rows'']

* ''filename'' je název souboru, který se nám vytvoří. Název by měl končit příponou '''.rrd''', nástroj ale příjme jakýkoliv název souboru.
* '''--start'''|'''-b''' ''start time'' určuje čas od 1.1.1970 [[w:Coordinated Universal Time|UTC]], kdy by měla být přidána první hodnota do databáze. Hodnoty přidané před tímto datem budou ignorována. Přednastavená hodnota je aktuální čas - 10 sekund.
* '''--step'''|'''-s''' ''step'' určuje základní časový interval po kterém budou vkládána data do databáze. Přednastavená hodnota je 300 sekund.
* '''--no-overwrite''' zajistí, že se již existující soubor se stejným názvem nepřepíše touto databází.
* '''DS''': Jedna RRD databáze může obsahovat vstupy z vícero zdrojů dat (DS), například příchozí a odchozí provoz na síťové kartě. Můžeme tedy do jedné databáze vkládat více hodnot ([[w:Proměnná|proměnných]]). Pro každou proměnnou musíme definovat její základní parametry:
** ''ds-name'' je název, který se bude používat k odkazu na konkrétní zdroj dat. Název musí být maximálně 19 znaků dlouhý a může obsahovat pouze malá a velká písmena [[w:Anglická abeceda|anglické abecedy]], čísla a podtržítko (a-zA-Z0-9_).
** ''DST'' určuje typ zdroje dat. Další parametry závisí na typu zdroje dat.
*** '''GAUGE''', '''COUNTER''', '''DERIVE''', '''ABSOLUTE'''
**** syntaxe: '''DS''':''ds-name'':''GAUGE | COUNTER | DERIVE | ABSOLUTE'':''heartbeat'':''min'':''max''
**** '''GAUGE''' je určen pro hodnoty jako je teplota, počet lidí v místnost. Do databáze se zapíše ta hodnota, kterou zadáme.
**** '''COUNTER''' bere rozdíl aktuální hodnoty a předchozí hodnoty. '''COUNTER''' předpokládá, že se hodnoty neustále zvyšují. Hodnota se sníží pouze, pokud čítač přeteče, o to se ale nástroj postará sám. Například počítadla síťové karty, které mohou jen stoupat.
**** '''DERIVE''' je to samé co '''COUNTER''', jen může nabývat záporných hodnot. Například odchozí provoz na síťové kartě.
**** '''ABSOLUTE'''
**** ''heartbeat'' je počet sekund, po kterých je hodnota určena jako neznámá. Když například vypneme počítač, do databáze se nezapíší nesmyslné hodnoty, ale neznámá hodnota.
**** ''min'' a ''max'' určuje rozsah hodnot. Pokud hodnota překročí daný rozsah, zapíše se neznámá hodnota (UNKNOWN). Pokud rozsah neznáme, můžeme zadat '''U''' pro neznámou hodnotu.
*** '''COMPUTE'''
**** syntaxe: '''DS''':''ds-name'':''COMPUTE'':''rpn-expression''
**** ''rpn-expression'' definuje vzorec použitý pro výpočet hodnoty z jiných zdrojových dat ve stejné RRD databázi. Vzorec je podobný příkazu '''CDEF''' funkce ''graph''.
* '''RRA''' (zkratka pro '''round-robin [[w:Archiv|archive]]''') určuje, jak se budou data ukládat. Pomocí RRA si určujeme, kolik hodnot na určený interval si databáze uchová. Můžeme tedy uchovat více hodnot pro interval jednoho měsíce, méně hodnot pak pro interval jednoho roku. V závislosti na RRA a počtu proměnných DS je určena velikost souboru.
** ''CF'' nám určuje typ konsolidační funkce použité na hodnoty.
*** '''AVERAGE''' - průměr z hodnot
*** '''MAX''' - maximální hodnota
*** '''MIN''' - minimální hodnota
*** '''LAST''' - poslední hodnota
** ''xff'' určuje, jaká část konsolidačního intervalu se může skládat z neznámých hodnot zatímco výsledná konsolidační hodnota je stále považována za známou. Hodnota ''xff'' je tudíž v rozmezí od 0 do 1.
** ''steps'' určí, kolik hodnot se použije k vytvoření konsolidované hodnoty, která se poté uloží do databáze
** ''rows'' určí, kolik řádků dat bude uloženo v databázi. Hodnota musí být větší než 0.
Příklad vytvořené databáze:
 '''rrdtool create''' ''temperature.rrd''
 ''--step 300''
 '''DS''':''temp'':''GAUGE'':''600'':''-273'':''5000''
 '''RRA''':''AVERAGE'':''0.5'':''1'':''1200''
 '''RRA''':''MIN'':''0.5'':''12'':''2400''
 '''RRA''':''MAX'':''0.5'':''12'':''2400''
 '''RRA''':''AVERAGE'':''0.5'':''12'':''2400''
* Vytvoří soubor s názvem ''temperature.rrd''
* Základní krok bude 300 sekund
* jediná proměnná se jmenuje ''temp'', minimální hodnota bude -273 a maximální 5000
* sbírané hodnoty:
** 1. archiv bude sbírat každou hodnotu, těchto hodnot bude 1200. Maximální časový interval je proto 360 000 sekund (100 hodin), starší hodnoty budou smazány.
** 2. archiv bude sbírat minimální hodnotu z 12 hodnot, takovýchto hodnot bude 2400. Maximální časový interval je 8 640 000 sekund (100 dní).
** Obdobně pro zbylé archivy jen s jinou konsolidační funkcí (maximální hodnota, průměr z hodnot)

=== Vložení dat do databáze ===
Příkaz ''update'' slouží k vkládání nových dat do databáze. Data jsou v databázi automaticky přeskládána podle zadaných parametrů při vytvoření databáze.

Syntaxe:
 '''rrdtool update''' ''filename''
 ['''--template'''|'''-t''' ''ds-name[:ds-name]''...]
 ['''--daemon address'''] [--]
 '''N'''|'''timestamp''':''value[:value...]''
* ''filename'' je název aktualizovaného souboru
* ['''--template'''|'''-t''' ''ds-name[:ds-name]''...] nám určí, které data budou aktualizována a v jakém pořadí. Nemusíme tudíž aktualizovat všechny hodnoty najednou.
* ['''--daemon address'''] se pokusí připojit k [[w:Cache|cache]] [[w:Démon (software)|daemonovi]] a předat hodnoty ke zpracování jemu. &lt;ref&gt;[http://oss.oetiker.ch/rrdtool/doc/rrdcached.en.html více o RRD cache daemonovi]&lt;/ref&gt;
* '''N'''|'''timestamp''':''value[:value...]'' jsou čas a data vkládané do databáze. První je vždy čas dat (určené pomocí [[w:Timestamp|timestampu]] nebo hodnotou '''N''' určující aktuální čas) a poté data seřazená podle toho, v jakém pořadí jsme je definovali při vytvoření databáze, nebo podle určené šablony.

=== Vytvoření grafu v obrázkové podobě ===
Používá se k reprezentaci dat v podobě čitelné pro člověka. Hlavním cílem je vytvoření grafické podoby dat, může ale generovat i číselné zprávy.

Příkaz potřebuje k práci nějaké hodnoty, je tedy nutné připojit alespoň jednu proměnnou z RRD souboru. Hodnot může být více z vícero souborů.
Syntaxe:

 '''rrdtool graph''' ''filename''
 [''option'' ...]
 [''data definition'' ...]
 [''data calculation'' ...]
 [''variable definition'' ...]
 [''graph element'' ...]
 [''print element'' ...]

* ''filename'' je název souboru, který bude vytvořen k zobrazení. Doporučené formáty jsou [[w:Portable Network Graphics|PNG]], [[w:Scalable Vector Graphics|SVG]] a [[w:Encapsulated PostScript|EPS]]. Výsledek můžeme rovnou poslat na výstup, v tomto případě nebude soubor vytvořen.
* Parametrů ''option'' může být více. Jejich veškerý souhrn je na stránce programu.&lt;ref&gt;[http://oss.oetiker.ch/rrdtool/doc/rrdgraph.en.html#IOPTIONS ''option'' na stránce nástroje]&lt;/ref&gt;
** Základní parametry:
*** časový interval: ['''-s'''|'''--start''' ''time''] ['''-e'''|'''--end''' ''time''] ['''-S'''|'''--step''' ''seconds'']
*** štítky: ['''-t'''|'''--title''' ''string''] ['''-v'''|'''--vertical-label''' ''string'']
*** velikost: ['''-w'''|'''--width''' ''pixels''] ['''-h'''|'''--height''' ''pixels''] ['''-j'''|'''--only-graph'''] ['''-D'''|'''--full-size-mode''']
*** popisky, barvy, velikost a typ písma a další
* ''data definition'' definují proměnné vyčtené přímo z RRD souborů.
** syntaxe: '''DEF''':&lt;''vname''&gt;=&lt;''rrdfile''&gt;:&lt;''ds-name''&gt;:&lt;''CF''&gt;[:''step=&lt;step&gt;''][:''start=&lt;nowiki&gt;&lt;time&gt;&lt;/nowiki&gt;''][:''end=&lt;nowiki&gt;&lt;time&gt;&lt;/nowiki&gt;''][:''reduce=&lt;CF&gt;'']
*** ''vname'' je název proměnné použité pro vykreslení do grafu. Maximální délka je 255 znaků a složená může bát z malých a velkých písmen anglické abecedy, čísel a podtržítka (a-zA-Z0-9_).
*** ''rrdfile'' je název RRD souboru
*** ''ds-name'' je název proměnné v souboru
*** ''CF'' je konsolidační funkce proměnné v souboru
*** ''step=&lt;step&gt;'' určí krok, po kterém se budou brát data
*** ''start=&lt;nowiki&gt;&lt;time&gt;&lt;/nowiki&gt;'' a ''end=&lt;nowiki&gt;&lt;time&gt;&lt;/nowiki&gt;'' nám umožňuje vybrat časové rozpětí dat
*** ''reduce=&lt;CF&gt;'' je použito pro zredukování vykreslovaných dat pomocí některé konsolidační funkce
* ''data calculation'' slouží k vytvoření nových proměnných pomocí příslušných operátorů
** syntaxe: '''CDEF''':''vname''=''RPN expression''
*** ''vname'' je lokální název nové proměnné
*** ''RPN expression'' &lt;ref&gt;[http://oss.oetiker.ch/rrdtool/doc/rrdgraph_rpn.en.html#IOPERATORS RPN výraz pro '''CDEF''' na stránce nástroje]&lt;/ref&gt;
**** logické operace
**** porovnávání hodnot
**** aritmetické operace
**** a další operace
* ''variable definition'' slouží k vytvoření nových proměnných pomocí příslušných operátorů
** syntaxe: '''VDEF''':''vname''=''RPN expression''
*** ''vname'' je lokální název nové proměnné
*** ''RPN expresison'' &lt;ref&gt;[http://oss.oetiker.ch/rrdtool/doc/rrdgraph_rpn.en.html#IVARIABLES RPN výraz pro '''VDEF''' na stránce nástroje]&lt;/ref&gt;
**** '''MAXIMUM''', '''MINIMUM''', '''AVERAGE''' - vrátí maximální, minimální nebo průměrnou hodnotu v rozsahu grafu
**** '''STDEV''' - vrácí směrodatnou odchylku hodnot
**** '''LAST''', '''FIRST''' - vrací první/poslední hodnotu v rozsahu grafu
**** a další
* ''graph element'' slouží k vykreslení grafových prvků &lt;ref&gt;[http://oss.oetiker.ch/rrdtool/doc/rrdgraph_graph.en.html#IGRAPH více o grafových prvcích na stránce nástroje]&lt;/ref&gt;
** základní prvky:
*** '''GPRINT''':''vname'':''format'' - to samé co '''PRINT''' níže, ale vykreslí data do grafu
*** '''LINE'''[''width'']:''value''[#''color''][:[''legend''][:''STACK'']][:''dashes[=on_s[,off_s[,on_s,off_s]...]''][:''dash-offset=offset'']]
**** Vykreslí čáru na hodnotě ''value'' o zadané tloušťce pomocí ''width''. Čára může být určena proměnnou nebo číslem, nemusí být tedy vždy rovná. Můžeme určit barvu.
**** Pokud použijeme volitelný modifikátor ''STACK'', je tento prvek naskládaný na předchozí '''LINE''' nebo '''AREA'''.
**** volitelně se pod graf může vypsat legenda nebo můžeme čáru vykreslit čárkovaně.
*** '''AREA''':''value''[#''color''][:[''legend''][:''STACK'']]
**** Stejné jako '''LINE''', jen bude vykreslena i oblast mezi osou X a vrchní hodnotou.
*** a další
* ''print element'' vypisuje hodnoty pod graf &lt;ref&gt;[http://oss.oetiker.ch/rrdtool/doc/rrdgraph_graph.en.html#IPRINT_vname_format__strftime_ více o tištěných prvcích na stránce nástroje]&lt;/ref&gt;
** syntaxe: '''PRINT''':''vname'':''format''[:''strftime'']
*** ''vname'' určí vypisovanou proměnnou
*** ''format'' slouží k určení formátu vypisovaných dat
*** ''strftime'' - pokud chceme vypsat proměnnou získanou pomocí '''VDEF''', můžeme tímto vypsat i čas této hodnoty

=== Další funkce ===
* '''dump''' &lt;ref&gt;[http://oss.oetiker.ch/rrdtool/doc/rrddump.en.html dump na stránce nástroje]&lt;/ref&gt; slouží k vypsání hodnot do [[w:Extensible Markup Language|XML]] souboru nebo na standardní výstup
* '''fetch''' &lt;ref&gt;[http://oss.oetiker.ch/rrdtool/doc/rrdfetch.en.html fetch na stránce nástroje]&lt;/ref&gt; slouží k vypsání dat v určeném časovém intervalu nebo s použitím určité konsolidační funkce
* '''resize''' &lt;ref&gt;[http://oss.oetiker.ch/rrdtool/doc/rrdresize.en.html resize na stránce nástroje]&lt;/ref&gt; se používá ke změně počtu řádku v databázi
* '''restore''' &lt;ref&gt;[http://oss.oetiker.ch/rrdtool/doc/rrdrestore.en.html restore na stránce nástroje]&lt;/ref&gt; obnovuje data z XML souboru do databáze
* a další

== Reference ==
&lt;references/&gt;
== Související články ==
Ostatní nástroje, které se dají použít stejně jako '''RRDTool''' nebo používaji '''RRDTool''' jako zobrazovač grafů
* [[w:BackupPC|BackupPC]]
* [[w:Cacti|Cacti]]
* [[w:Cherokee|Cherokee]]
* [[w:collectd|collectd]]
* [[w:Ganglia|Ganglia]]
* [[w:Iptotal|Iptotal]]
* [[w:Lighttpd|Lighttpd]]
* [[w:Monitorix|Monitorix]]
* [[w:MRTG|MRTG]]
* [[w:Munin|Munin]]
* [[w:Nagios|Nagios]]
* [[w:Nmon|Nmon]]
* [[w:Ntop|ntop]]
* [[w:Observium|Observium]]
* [[w:OpenNMS|OpenNMS]]
* [[w:Zenoss|Zenoss]]
* [[w:N2rrd|N2rrd]]
* [[w:ServersCheck|ServersCheck]]
== Externí odkazy ==
* [http://oss.oetiker.ch/rrdtool/ RRDTtool domácí stránka]
* [http://oss.oetiker.ch/rrdtool/gallery/ RRDTool galerie]
* [http://oss.oetiker.ch/rrdtool/tut/ RRDTool návod]

[[Kategorie:Internet]]</text>
      <sha1>kj21pbp8q4kjaull2e7e4p2wp3ubk7u</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Míchaná vejce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5986</id>
    <revision>
      <id>35668</id>
      <parentid>32174</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="838" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Míchaná vejce
  | originální jméno = 
  | obrázek = Dish and Knife.jpg
  | velikost = 180px
  | popis = Obrázek není k dispozici
  | čas = 10 minut
  | ingredience =
* 3 vejce
* máslo, olej, margarín, nebo tuk
  | přílohy = pečivo podle chuti
  | původ = 
}}
Vejce rozklepneme do hrníčku, rozmícháme a osolíme. Na pánvi nebo v malém hrnci rozpustíme máslo, nebo vlijeme olej, přidáme vejce a mícháme dokud vejce neztuhnou.

== Po francouzsku ==
Rozehřejeme si vodní lázeň a rozpustíme v ní máslo. Mezitím si v misce rozmícháme vajíčka spolu s jednou lžicí smetany. Do lázně potom dáme vajíčka a zamícháme je vařečkou dokud nezhoustnou a nebudou krémová.

[[Kategorie:Wikikuchařka|Míchaná vejce]]
[[Kategorie:Snadné recepty (jídlo)|Míchaná vejce]]</text>
      <sha1>2puru35mt1fvkx61utq6hpli3f95jsw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Softredirect</title>
    <ns>10</ns>
    <id>5992</id>
    <redirect title="Šablona:Přesměrování na jinou wiki" />
    <revision>
      <id>22532</id>
      <parentid>22529</parentid>
      <timestamp>2012-02-16T23:15:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>#REDIRECT [[Šablona:Přesměrování na jinou wiki]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="53" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Šablona:Přesměrování na jinou wiki]]</text>
      <sha1>sxw38nc0lt9f8lv6ceyb3so0l3e6cds</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Právní slovník</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5995</id>
    <revision>
      <id>37866</id>
      <parentid>37865</parentid>
      <timestamp>2018-11-17T16:18:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lucie Bartoš</username>
        <id>7445</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Odkladný účinek */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5921" xml:space="preserve">== Úvod ==
Zde budou postupně přibývat právní výrazy a jejich stručný výklad. Aktuálně je zde '''16''' hesel.

== A ==
=== Advokát ===
(§ 4 zákona č. 85/1996 Sb.)

Advokátem je ten, kdo je zapsán v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou.

=== Antedatování ===
(doktrinární termín)

Antedatování znamená označení právního úkonu starším datem, než kdy byl skutečně učiněn.

'''Příklad:'''

Byla-li smlouva podepsána například 1. 1. 2010, ale ve smlouvě je jako datum podpisu uvedeno 1. 1. 2000, jedná se o antedatovanou smlouvu.

== B ==
=== Bagatelní spory ===
(Doktrinální termín)

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve svém § 202 odst. 2 stanoví, že proti rozsudku, jímž bylo o peněžním plnění nepřevyšující částku 10 000,- Kč, není odvolání přípustné. Takové spory se někdy označují za bagatelní.

== C ==
=== Celistvá bankovka ===
(§ 2 odst. 4 písm. b) zákona č. 136/2011 Sb.)

Celistvá je tuzemská bankovka, která tvoří souvislý celek.

== D ==
=== Devolutivní účinek ===
(Doktrinální termín)

O devolutivním účinku hovoříme zejména u odvolání jako řádného opravného prostředku. Devolutivní účinek odvolání způsobuje, že vyřízením odvolání se zabývá nadřízený orgán (ať již správní orgán či soud).

Devolutivní účinek také tvoří hlavní rozdíl mezi odvoláním, které devolutivní účinek má, a rozkladem, který devolutivní účinek nemá.

=== Dispozice ===
(Doktrinální termín)

Dispozice je součást právní normy. Právní norma musí obsahovat nejméně dispozici. Dispozice je konkrétní pravidlo chování.

'''Příklad:'''

Všichni vlastníci '''mají stejná práva a povinnosti a poskytuje se jim stejná právní ochrana'''.(§ 124 zákona č. 40/1964 Sb.)

''Konkrétní právo, které vlastníkům přísluší.''

=== Dokument ===

Dokumentem je v právu nejčastěji označován doklad. Mnohdy i doklad osobní povahy.

Pojmu dokument užívá zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Legální definici pojmu však nenabízí. Z kontextu zákona se lze domnívat, že dokumentem označuje zejména individuální právní akty soudů a správních orgánů, ale i jiné písemnosti těmito orgány vydávané.

== H ==
=== Hypotéza ===
(Doktrinální termín)

Hypotéza je součástí právní normy. Omezuje případy, na které dopadá dispozice (konkrétní pravidlo chování).

'''Příklad:'''

'''Všichni vlastníci''' mají stejná práva a povinnosti a poskytuje se jim stejná právní ochrana.(§ 124 zákona č. 40/1964 Sb.)

''Příslušné právo je zaručeno pouze vlastníkům.''

== L ==
=== Listina ===
(Doktrinální termín)

Listina je písemná zpráva zachycená na podkladě, na jakém se písemné zprávy obvykle podávají (např. na papíru, pergamenu či jiné podobné látce).

== O ==
=== Odkladný účinek ===
(Doktrinální termín)

O odkladném (suspenzivním) účinku hovoříme zejména u odvolání jako řádného opravného prostředku. Odkladný účinek má však i rozklad, jako druhý z obvyklých řádných opravných prostředků. Odkladný účinek odvolání působí tím způsobem, že včas podané odvolání proti rozhodnutí (v případě správního řízení) nebo rozsudku (v případě soudního rozhodnutí) zabrání nabytí právní moci a vykonatelnosti tohoto aktu až do doby, než je o odvolání pravomocně rozhodnuto.

=== Odvolání ===
(§ 81 zákona č. 500/2004 Sb., § 201 zákona č. 99/1963 Sb., § 245 zákona č. 141/1961 Sb.)

Odvolání je nejběžnějším řádným opravným prostředkem. Slouží k zajištění přezkumu a případně nápravy individuálních právních aktů (rozhodnutí ve správním řízení, či rozsudků v soudním řízení). Odvolání má zásadně suspenzivní účinek a devolutivní účinek.

== P ==
=== Právní norma ===
(Doktrinální termín)

Právní norma je jedno konkrétní závazné pravidlo chování. Zpravidla odpovídá jednomu paragrafu či odstavci v právním předpise.

Klasicky se právní norma dělí na tři základní části, kterými jsou hypotéza, dispozice a sankce. Právní norma musí obsahovat nejméně dispozici.

=== Právní předpis ===
(Doktrinální termín)

Právní předpis je souborem právních norem. Český právní řád se skláda například z těchto právních předpisů: zákon, nařízení vlády, obecně závazná vyhláška a další.

== S ==
=== Suspenzivní účinek ===
(Doktrinální termín)

O suspenzivním (odkladném) účinku hovoříme zejména u odvolání jako řádného opravného prostředku. Suspenzivní účinek má však i rozklad, jako druhý z obvyklých řádných opravných prostředků. Suspenzivní (odkladný) účinek odvolání působí tím způsobem, že včas podané odvolání proti rozhodnutí (v případě správního řízení) nebo rozsudku (v případě soudního rozhodnutí) zabrání nabytí právní moci a vykonatelnosti tohoto aktu až do doby, než je o odvolání pravomocně rozhodnuto.

=== Sankce ===
(Doktrinální termín)

Obecně je sankce jakýkoliv postih za nedodržení právní normy. Sankce nemusí být pouze trestněprávní, tj. trest. Sankcí za porušení právní normy může být například neplatnost právního úkonu.

== V ==
=== Veřejná listina ===
(Doktrinální termín, § 134 zákona č. 99/1963 Sb.)

Veřejnou listinou je listina, kterou vydal soud České republiky nebo jiný státní orgán v mezích své působnosti, nebo listina, kterou zvláštní předpis označuje za veřejnou. V rámci civilního řízení veřejná listina potvrzuje, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu, který ji vydal. Pokud není prokázán opak, má se za to, že obsah veřejné listiny je pravdivý.</text>
      <sha1>mokkd2m52nt2mm6v0t6ejc2wz2z9m1s</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ruština/Řadové číslovky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6009</id>
    <revision>
      <id>31091</id>
      <parentid>25702</parentid>
      <timestamp>2016-03-24T00:29:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="724" xml:space="preserve">1. первый&lt;br /&gt;
2. второй&lt;br /&gt;
3. третий&lt;br /&gt;
4. четвёртый&lt;br /&gt;
5. пятый&lt;br /&gt;
6. шестой&lt;br /&gt;
7. седьмой&lt;br /&gt;
8. восьмой&lt;br /&gt;
9. девятый&lt;br /&gt;
10. десятый&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
11. одиннадцатый&lt;br /&gt;
12. двенадцатый&lt;br /&gt;
13. тринадцатый&lt;br /&gt;
14. четырнадцатый&lt;br /&gt;
15. пятнадцатый&lt;br /&gt;
16. шестнадцатый&lt;br /&gt;
17. семнадцатый&lt;br /&gt;
18. восемнадцатый&lt;br /&gt;
19. девятнадцатый&lt;br /&gt;
20. двадцатый&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
21. двадцать первый&lt;br /&gt;
22. двадцать второй&lt;br /&gt;

[[Kategorie:Ruština|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>a67w0l4xcefkkzqy5xtiapvezombdh6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Máme doma morče/Zdraví</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6018</id>
    <revision>
      <id>31101</id>
      <parentid>22612</parentid>
      <timestamp>2016-03-27T03:00:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1786" xml:space="preserve">== Péče o drápky ==
Morčata v zajetí zpravidla nemají moc příležitostí k pohybu po drsném povrchu a proto jim přerůstají drápky na nohou. Přerostlé drápy způsobují po nějakém čase nevratné zkřivení prstů a nakonec znemožnují zvířátku pohyb. Je proto potřeba pravidelně kontrolovat délku drápů a přistřihovat je. Lidské pedikůrní nástroje nejsou příliš vhodné. Dobře se osvědčují jednoduché speciální kleštičky na drápy, běžně prodávané v obchodech pro chovatele.

V části drápku je kanálek, který jej vyživuje. Pokud má morče drápek průhledný, lze jej snadno vidět. Jeho délka se liší podle velikosti morčete a frekvence zastřihování, obvykle není delší než 4 mm. Pokud se stane, že při stříhání zasáhneme kanálek, poznáme to podle krvácení z drápku. Necháme morče na čisté podložce, dokud se krvácení nezastaví a pak několik dnů kontrolujeme, zda nedošlo k zánětu.

== Péče o zuby ==
Jako všem hlodavcům, dorůstají i morčeti neustále přední zuby. Je jim proto potřeba dávat materiál o který si je mohou obrušovat. Většinou se pro tento účel používá sušený chléb. Údajně lze použít i větévky ovocných stromů. To zpravidla stačí.

Pokud zuby přerostou, zvíře nemůže kousat, hladoví a je třeba vyhledat veterináře.

== Péče o srst ==
Při pobytu venku nebo s nakaženými zvířaty se morčata mohou nakazit kožními parazity, '''čmelíky'''. Občas se u nich také může vytvořit kožní '''plíseň''', zejména při nedostatečném čištění kotce. Ve všech případech, kdy pozorujeme změny v srsti, konzultujeme veterináře či zkušenější chovatele.

[[Kategorie:Máme doma morče|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>hvm5n093yxlsdfezr3kdy5yqdaixj6z</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Systém:Stránky s mnoha funkcemi ifexist</title>
    <ns>14</ns>
    <id>6044</id>
    <revision>
      <id>22693</id>
      <timestamp>2012-04-08T20:41:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Dokumentace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="207" xml:space="preserve">Stránky obsahující příliš mnoho volání funkce parseru &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;{{#ifexist:}}&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;, ať přímo nebo pomocí transkluze.

[[Kategorie:Systém:(vše)|Stránky s mnoha funkcemi ifexist]]</text>
      <sha1>88jrq0h6jyxwj4eh8361nj38s19cwci</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Pfunc max ifexist category</title>
    <ns>8</ns>
    <id>6045</id>
    <revision>
      <id>22694</id>
      <timestamp>2012-04-08T20:43:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Systém:Stránky s mnoha funkcemi ifexist</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="41" xml:space="preserve">Systém:Stránky s mnoha funkcemi ifexist</text>
      <sha1>rixz792ojuda79mlpoepqxa14leennt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6046</id>
    <revision>
      <id>38419</id>
      <parentid>35052</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:29:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3486" xml:space="preserve">'''Isten hozta!'''
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Flag of Hungary.svg|250px|]]

Vítejte! Tyto stránky Vás seznámí se základy '''maďarštiny'''.

== Obsah ==
* [[/Abeceda a výslovnost/]]
* [[/Samohlásková harmonie/]]
* [[/Gramatické výrazy/]]
* [[/Pravidla pravopisu/]]
* [[/Interpunkce/]]
* [[/Souvětí/]]


'''Gramatika'''
* [[/Základní rysy maďarské gramatiky/]]
* [[/Člen/]]
* Maďarské pády
:: [[/Akuzativ/]] – [[/Dativ/]] – [[/Genitiv/]] – [[/Instrumentál/]] – [[/Kauzál-finál/]] – [[/Translativ/]] – [[/Terminativ/]] – [[/Essiv-formál/]] – [[/Essiv-modál/]] – [[/Temporál/]] – [[/Distributiv/]] – [[/Distributiv-temporál/]] – [[/Komitativ/]] – [[/Modál/]]
:: Místní pády: [[/Superessiv, sublativ a delativ/]] – [[/Adessiv, allativ a ablativ/]] – [[/Inessiv, illativ a elativ/]]
* [[/Podstatná jména/]]
:: [[/Jednotné a množné číslo/]] – [[/Nahrazování podstatných jmen/]] – [[/Slovotvorné přípony podstatno-jmenné/]]
* [[/Přídavná jména/]]
:: [[/Jednotné a množné číslo přídavných jmen/]] – [[/Nahrazování přídavných jmen/]] – [[/Slovotvorné přípony přídavno-jmenné/]] – [[/Porovnávání kvality a kvantity/]] – [[/Vyjádření míry kvantitativního rozdílu/]]
* Zájmena
:: [[/Osobní zájmena/]] – [[/Přivlastňovací zájmena/]] – [[/Ukazovací zájmena/]] – [[/Zvratná zájmena/]]
* [[/Číslovky/]]
::[[/Základní číslovky/]] – [[/Řadové číslovky/]] – [[/Zlomkové číslovky/]]
* [[/Slovesa/]]
::[[/Přítomný čas/]] – [[/Budoucí čas/]] – [[/Minulý čas/]]
::[[/Rozkazovací způsob/]] – [[/Podmiňovací způsob/]]
::[[/Nepravidelná slovesa/]] – [[/Pravidelná slovesa/]] – [[/Iková slovesa/]] – [[/Pomocná slovesa/]] – [[/Potenciální slovesa/]] – [[/Tranzitivní slovesa/]] – [[/Sloveso van/]]
::[[/Jmenné tvary slovesné/]] – [[/Slovotvorné přípony slovesné/]] – [[/Infinitiv/]] – [[/Příčestí/]] – [[/Trpný rod/]]
::[[/Slovesná koncovka -lak, -lek/]] – [[/Slovesné předpony/]] – [[/Slovesné vazby/]]
* [[/Příslovce/]]
::[[/Příslovečné přípony/]]
* [[/Záložky (Postpozice)/]]
* [[/Spojky/]]
* [[/Částice/]]
* [[/Slovosled/]]
* [[/Přivlastňování/]]
* [[/Vykání/]]
* [[/Zápor/]]
* [[/Citování/]]
* [[/Neosobní vazby/]]


'''Konverzační témata:'''
* [[/Oslovování a pozdravy/]]
* [[/Všeobecné údaje/]]
* [[/Určování času/]]
* [[/Rodina/]]

== Literatura ==
* {{Citace monografie
  | příjmení = Schreierová
  | jméno = Angelika
  | titul = Maďarština (nejen) pro samouky
  | vydání = 1.
  | vydavatel = Leda
  | místo = Praha
  | rok = 2012
  | isbn = 978-80-7335-272-1
  | jazyk = česky
}}
* {{Citace monografie
  | autor = Kolektiv autorů
  | titul = Gramatika současné maďarštiny
  | vydání = 1.
  | vydavatel = Lingea
  | místo = Brno
  | rok = 2012
  | isbn = 978-80-87471-54-8
  | jazyk = česky
}}

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Maďarština}}
* {{Wikipedie|kategorie=Maďarština}}
* {{Wikislovník|kategorie=Maďarština}}
* {{Wikislovník|heslo=maďarština}}
* {{Commons|kategorie=Hungarian language}}
* [http://webslovnik.zoznam.sk/madarsko-slovensky Maďarsko-slovenský on-line slovník]
* [http://szotar.sztaki.hu/english-hungarian Maďarsko-anglický on-line slovník]
* [http://www.hungarianreference.com/Links/Grammar.aspx Hungarian Reference] – gramatika (anglicky)

[[Kategorie:Maďarština| ]]
[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>tfpaftp7nl350tw02nd2jo4d072ohjg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Maďarština</title>
    <ns>14</ns>
    <id>6047</id>
    <revision>
      <id>22698</id>
      <timestamp>2012-04-09T19:46:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lamprus</username>
        <id>3238</id>
      </contributor>
      <comment>Založení kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>62e2b441qm26guw05gk51wohn6ofgqe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Podstatná jména</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6048</id>
    <revision>
      <id>45200</id>
      <parentid>38420</parentid>
      <timestamp>2022-02-17T21:13:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>185.133.197.220</ip>
      </contributor>
      <comment>/* Přivlastňování v jednotném čísle */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="10290" xml:space="preserve">V maďarštině, podobně jako v češtině, se podstatná jména skloňují. Kromě toho, že má maďarština skoro třikrát více pádů než čeština, je zde ještě několik zásadních rozdílů:

* První rozdíl je ten, že maďarština '''nezná kategorii mluvnického rodu'''. Není zde nic podobného jako rod mužský, ženský a střední. Stejně tak '''neexistují různé vzory skloňování''' jako v češtině. Všechna podstatná jména přijímají stejné koncovky, které se zpravidla vyskytují ve dvou až třech variantách, a to v závislosti na tzv. [[../Samohlásková harmonie|samohláskové harmonii]].

* Hlavní rozdíl pak je ten, že maďarština patří k jinému jazykovému typu než čeština. Čeština patří ke flektivnímu typu jazyků a platí v ní zásada jediné koncovky. To znamená, že jednou koncovkou vyjadřujeme více mluvnických kategorií (číslo a pád). Stejný tvar se navíc může vyskytnout ve více pádech.
: V maďarštině je to jinak. Každá mluvnická kategorie se vyjadřuje zvláštní koncovkou. Maďarské podstatné jméno na sebe „nalepuje“ (odborně ''aglutinuje'') více koncovek naráz. Podle toho se tento jazykový typ nazývá '''aglutinační'''. Tento rys se nejvíce projevuje právě při skloňování podstatných jmen.

* Základní '''koncovky''', které se připojují (v uvedeném pořadí) jsou:
: koncovka množného čísla (plurálu)
: přivlastňovací koncovka – vyjadřuje vlastnické vztahy (obdoba českých přivlastňovacích zájmen)
: pádová koncovka


: Ukážeme si to na příkladu:
: doboz = krabice
: doboz-o-k-ban = v krabicích
: doboz-a-i-m-ban = v mých krabicích

: -a- je vkladná samohláska
: -k / i- vyjadřuje množné číslo
: -m- vyjadřuje vlastnictví (moje)
: -ban je pádová koncovka tzv. inessivu (odpovídá českému ''v + 6. pád'')

== Přivlastňovací koncovky ==
* K vyjádření vlastnických vztahů používáme v češtině přivlastňovací zájmena (můj, tvůj apod.). Ta sice v maďarštině také existují, ale nepoužívají se spolu s podstatnými jmény. Namísto toho podstatné jméno přijímá zvláštní přivlastňovací koncovky: a vagyon = jmění —&gt; a vagyon'''om''' = moje jmění

* Volba koncovky závisí na tom, kdo je vlastník (já, ty, on...), a na tom, zda přivlastňujeme jednu, nebo více věcí. Na podobu koncovky má samozřejmě vliv zakončení v základním tvaru a samohlásková harmonie.

=== Přivlastňování v jednotném čísle ===

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| &amp;nbsp; || '''alma'''&lt;br /&gt;jablko || '''körte'''&lt;br /&gt;hruška || '''állat'''&lt;br /&gt;zvíře || '''kéz'''&lt;br /&gt;ruka || '''ház'''&lt;br /&gt;dům || '''sör'''&lt;br /&gt;pivo
|-
| můj / má / mé || alm'''ám''' || kört'''ém''' || állat'''om''' || kez'''em''' || ház'''am''' || sör'''öm'''
|-
| tvůj / tvá / tvé || alm'''ád''' || kört'''éd''' || állat'''od''' || kez'''ed''' || ház'''ad''' || sör'''öd'''
|-
| jeho / její || alm'''ája''' || kört'''éje''' || állat'''a''' || kez'''e''' || ház'''a''' || sör'''e'''
|-
| náš / naše || alm'''ánk''' || kört'''énk''' || állat'''unk''' || kez'''ünk''' || ház'''unk''' || sör'''ünk'''
|-
| váš / vaše || alm'''átok''' || kört'''étek''' || állat'''otok''' || kez'''etek''' || ház'''atok''' || sör'''ötök'''
|-
| jejich || alm'''ájuk''' || kört'''éjük''' || állat'''uk''' || kez'''ük''' || ház'''uk''' || sör'''ük'''
|}

* Ve slovech končících -a / -e dochází k dloužení samohlásky a ve 3. osobě se vkládá -j- (almája, almájuk = jeho / její jablko, jejich jablko).
* Ve slově kéz (ruka) dochází ke krácení samohlásky (kezem = moje ruka).

=== Přivlastňování v množném čísle ===
V množném čísle se přivlastňovací koncovky kombinují s charakteristickým '''-i-''' (tedy nikoliv -k-):

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| &amp;nbsp; || '''almák'''&lt;br /&gt;jablka || '''körték'''&lt;br /&gt;hrušky || '''állatok'''&lt;br /&gt;zvířata || '''kezek'''&lt;br /&gt;ruce || '''házak'''&lt;br /&gt;domy || '''sörök'''&lt;br /&gt;piva
|-
| mí / mé || alm'''áim''' || kört'''éim''' || állat'''aim''' || kez'''eim''' || ház'''aim''' || sör'''eim'''
|-
| tví / tvé || alm'''áid''' || kört'''éid''' || állat'''aid''' || kez'''eid''' || ház'''aid''' || sör'''eid'''
|-
| jeho / její || alm'''ái''' || kört'''éi''' || állat'''ai''' || kez'''ei''' || ház'''ai''' || sör'''ei'''
|-
| naši / naše || alm'''áink''' || kört'''éink''' || állat'''aink''' || kez'''eink''' || ház'''aink''' || sör'''eink'''
|-
| vaši / vaše || alm'''áitok''' || kört'''éitek''' || állat'''aitok''' || kez'''eitek''' || ház'''aitok''' || sör'''eitek'''
|-
| jejich || alm'''áik''' || kört'''éik''' || állat'''aik''' || kez'''eik''' || ház'''aik''' || sör'''eik'''
|}

=== Podstatná jména vkládající -j- ===
Některá podstatná jména vkládají při přivlastňování '''-j-''' (kromě těch, která končí v základním tvaru samohláskou). Jedná se o jistou nepravidelnost. Tato jména je potřeba si zapamatovat. Existují dva typy této nepravidelnosti:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ 1. typ
|-
| '''kar'''&lt;br /&gt;paže || '''karok'''&lt;br /&gt;paže (mn. č.)
|-
| karom || kar'''jaim''' 
|-
| karod || kar'''jaid''' 
|-
| kar'''ja''' || kar'''jai''' 
|-
| karunk || kar'''jaink'''
|-
| karotok || kar'''jaitok'''
|-
| kar'''juk''' || kar'''jaik''' 
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ 2. typ
|-
| '''barát'''&lt;br /&gt;přítel || '''barátok'''&lt;br /&gt;přátelé
|-
| barátom || barátaim 
|-
| barátod || barátaid 
|-
| barát'''ja''' || barátai 
|-
| barátunk || barátaink
|-
| barátotok || barátaitek
|-
| barát'''juk''' || barátaik
|}

== Pádové koncovky ==
* Maďarské podstatné jméno může mít až 20 pádů. V porovnání se sedmi pády v češtině se tento systém může na první pohled jevit jako složitý. Ve skutečnosti však maďarské pády fungují jinak než české. Každý pád má svoji zvláštní funkci. Kromě toho jsou pádové koncovky pro všechna podstatná jména jednotné. Liší se pouze přední a zadní varianty podle samohláskové harmonie:
: az udvar'''ban''' (ve dvoře)
: a könyv'''ben''' (v knize)

* Kromě nominativu a akuzativu se maďarské pády nepojí s žádnými [[../Záložky|záložkami]] (obdoba předložek v češtině). Konkrétní pádová koncovka odpovídá české předložce a její vazbě s některým z pádů. Například uvedená koncovka ''-ban'' / ''-ben'' odpovídá českému ''v + 6. pád''. Naučit se maďarské pádové koncovky je přibližně stejně obtížné jako zvládnutí základních předložek v jiných evropských jazycích.

=== Přehled pádů ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Pád
! Koncovky
! Odpovídající význam v češtině
|-
| Nominativ
| ——
| 1. pád (nominativ)
|-
| [[../Akuzativ|Akuzativ]]
| -t
| prostý 4. pád (akuzativ: ''koho? co?'')
|-
| [[../Dativ|Dativ]]
| -nak, -nek
| prostý 3. pád (dativ: ''komu? čemu?'')
|-
| [[../Genitiv|Genitiv]]
| -é
| prostý 2. pád, přivlastňování (genitiv: ''koho? čeho?'')
|-
| [[../Instrumentál|Instrumentál]]
| -val, -vel
| prostý 7. pád (instrumentál: ''kým? čím?'')&lt;br /&gt;s + 7. pád (''s kým? s čím?'')
|-
| [[../Kauzál-finál|Kauzál-finál]]
| -ért
| pro, za + 4. pád (účel)
|-
| [[../Translativ|Translativ]]
| -vá, -vé
| změna stavu (stát se kým / čím, změnit se na koho / co)
|-
| [[../Terminativ|Terminativ]]
| -ig
| až do, až k (ukončení děje)
|-
| [[../Essiv-formál|Essiv-formál]]
| -ként
| jako
|-
| [[../Essiv-modál|Essiv-modál]]
| -ul, -ül
| jako
|-
| [[../Inessiv, illativ a elativ|Inessiv]]
| -ban, -ben
| v + 6. pád (kde?)
|-
| [[../Superessiv, sublativ a delativ|Superessiv]]
| -n
| na + 6. pád (kde?)
|-
| [[../Adessiv, allativ a ablativ|Adessiv]]
| -nál, -nél
| u + 2. pád (kde?)
|-
| [[../Inessiv, illativ a elativ|Illativ]]
| -ba, -be
| do + 2. pád (kam?)
|-
| [[../Superessiv, sublativ a delativ|Sublativ]]
| -ra, -re
| na + 4. pád (kam?)
|-
| [[../Adessiv, allativ a ablativ|Allativ]]
| -hoz, -hez, -höz
| k + 3. pád (kam?)
|-
| [[../Inessiv, illativ a elativ|Elativ]]
| -ból, -ből
| z + 2. pád (zevnitř)
|-
| [[../Superessiv, sublativ a delativ|Delativ]]
| -ról, -ről
| z (s) + 2. pád (z / s povrchu)&lt;br /&gt;o + 6. pád (''o kom? o čem?'')
|-
| [[../Adessiv, allativ a ablativ|Ablativ]]
| -tól, -től
| od + 2. pád (odkud?)
|-
| [[../Temporál|Temporál]]
| -kor
| v + 6. pád (kdy?)
|-
| [[../Distributiv|Distributiv]]
| -nként
| na + 4. pád (rozdělení)
|-
| [[../Distributiv|Temporál-distributiv]]
| -nta, -nte
| na + 4. pád / -ně (časově: denně, ročně)
|-
| [[../Komitativ|Komitativ]]
| -stul, -stül
| sounáležitost
|-
| [[../Modál|Modál]]
| -képpen
| jako
|}

Z přehledu vyplývá, že mnohé pády mají specifický význam. Proto se v praxi uplatní pouze u některých podstatných jmen. Z tohoto důvodu nelze přesně říct, kolik vlastně má maďarské podstatné jméno pádů.

== Triády místa a pohybu ==
[[Soubor:Húngaro-cubo.png|náhled|Schematické zobrazení použití pádových koncovek vyjadřujících místo a pohyb]]
V maďarštině je velké množství pádů, které vyjadřují vztah k místu a směru (''kde? kam? odkud?'' v kombinaci s umístěním uvnitř, vedle a na povrchu). Tyto pády tvoří tzv. '''triády pohybu:'''

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Hova?&lt;br /&gt;''Kam?'' || Hol?&lt;br /&gt;''Kde?'' || Honnan?&lt;br /&gt;''Odkud?''
|-
| '''-ba -be'''&lt;br /&gt;do || '''-ban -ben'''&lt;br /&gt;v || '''-ból -ből'''&lt;br /&gt;z (zevnitř)
|-
| '''-ra -re'''&lt;br /&gt;na (povrch) || '''-n'''&lt;br /&gt;na (povrchu) || '''-ról -ről'''&lt;br /&gt;z (povrchu)
|-
| '''-hoz -hez -höz'''&lt;br /&gt;k || '''-nál -nél'''&lt;br /&gt;u || '''-tól -től'''&lt;br /&gt;od
|}

Podobně jako v češtině říkáme například ''na Slovensku'' a ''na Slovensko'' namísto ''ve Slovensku'' a ''do Slovenska'', odpovídající pádové koncovky se v maďarštině používají pro Maďarsko a místa ležící v Maďarsku:
: Budapestre (do Budapešti), Budapesten (v Budapešti), Budapestről (z Budapešti)
: ale: Bécsbe (do Vídně), Bécsben (ve Vídni), Bécsből (z Vídně)

(Podrobnosti uvedeny v článku [[../Inessiv, illativ a elativ|Inessiv, illativ a elativ]].)

[[Kategorie:Maďarština|Podstatná jména]]</text>
      <sha1>jynhr83f16t0ntnarf2a18ce4n2lb7p</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Samohlásková harmonie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6049</id>
    <revision>
      <id>35061</id>
      <parentid>32234</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1385" xml:space="preserve">Pro maďarštinu a další ugrofinské jazyky je typický jev, který z češtiny a příbuzných jazyků neznáme. Tento jev, který ovlivňuje celou gramatickou stavbu maďarštiny, se nazývá '''samohlásková''' (též vokalická) '''harmonie'''.

Pro účely samohláskové harmonie dělíme maďarské samohlásky na přední a zadní:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Přední samohlásky 
| e é ö ő ü ű
|-
! Zadní samohlásky 
| a á o ó u ú
|}


Pravidlo říká, že v jednom slově mohou být buď '''jen přední''', nebo '''jen zadní''' samohlásky. Výjimkou jsou slova cizího původu (''telefon'', ''hieroglifa'') a složeniny (''Budapest'').

Toto důležité pravidlo je třeba mít na mysli '''při skloňování a časování'''. Uplatňuje se při výběru správných koncovek. Příklad:
* d'''o'''lg'''o'''zt'''o'''k = pracujete (zadní samohlásky)
* '''ü'''lt'''ö'''k = sedíte (přední samohlásky)


Samohláska ''i / í'' je sice foneticky přední, pravidlo vokalické harmonie se však u ní neuplatňuje. Může být v jednom slově s předními i zadními samohláskami. Rovněž přední ''e / é'' se v určitých případech kombinuje se zadními samohláskami (například [[../Genitiv|genitivní]] koncovka -é), jindy se však pravidelně střídá se zadním ''a / á'' nebo ''o / ó''.

[[Kategorie:Maďarština|Samohlásková harmonie]]</text>
      <sha1>26h0r62by8seyzz27xyozza0coiufin</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Záložky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6051</id>
    <revision>
      <id>38422</id>
      <parentid>35069</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:29:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4062" xml:space="preserve">Podobně jako má čeština předložky, existují v maďarštině '''záložky''' (postpozice). Fungují stejně, rozdíl je především v tom, že stojí až za jménem, nikoliv před ním.

'''Příklad:''' a ház '''előtt''' = '''před''' domem

Většina maďarských záložek se pojí s nominativem, tedy 1. pádem. To znamená, že jméno obvykle nepřijímá žádné [[../Podstatná jména#pádové koncovky|pádové koncovky]]. Pouze některé záložky se pojí i s jinými pády.

Záložky se chovají velmi podobně jako pádové koncovky. Hlavní rozdíl mezi záložkou a pádovou koncovkou je ten, že záložka stojí (píše se) samostatně a nemá přední a zadní varianty podle [[../Samohlásková harmonie|samohláskové harmonie]]. Srovnej:
* a ház'''ban''' (v domě) – a tanterem'''ben''' (ve třídě)
* a ház '''fölött''' (nad domem) – a tanterem '''fölött''' (nad třídou)

== Nejdůležitější maďarské záložky ==
Všechny dále jmenované záložky se pojí s nominativem.

[[Soubor:Hungarian postpositions.png|náhled|Základní maďarské záložky vyjadřující polohu]]
'''Místo''' (kde?):
* '''előtt''' = před (a ház előtt = před domem)
* '''mögött''' = za (a ház mögött = za domem)
* '''mellett''' = vedle (a ház mellet = vedle domu)
* '''között''' = mezi (Bécs és Budapest között = mezi Vídní a Budapeští)
* '''fölött''' = nad (víz fölött = nad vodou)
* '''alatt''' = pod (víz alatt = pod vodou)

'''Triády místa a pohybu'''

Podobně jsko u lokálních pádů se tvoří trojice záložek, které odpovídají na otázky kam, kde a odkud:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Kam? !! Kde? !! Odkud?
|-
| '''alá'''&lt;br /&gt;pod&lt;br /&gt;az asztal alá = pod stůl || '''alatt'''&lt;br /&gt;pod&lt;br /&gt;az asztal alatt = pod stolem || '''alól'''&lt;br /&gt;zpod&lt;br /&gt;az asztal alól = zpod stolu 
|-
| '''fölé'''&lt;br /&gt;nad&lt;br /&gt;az asztal fölé = nad stůl || '''fölött'''&lt;br /&gt;nad&lt;br /&gt;az asztal fölött = nad stolem || '''fölül'''&lt;br /&gt;z prostoru nad&lt;br /&gt;az asztal fölül = z prostoru nad stolem 
|-
| '''mellé'''&lt;br /&gt;vedle&lt;br /&gt;az asztal mellé = vedle stolu || '''mellett'''&lt;br /&gt;vedle&lt;br /&gt;az asztal mellett = vedle stolu || '''mellől'''&lt;br /&gt;z prostoru vedle&lt;br /&gt;az asztal mellől = z prostoru vedle stolu
|}

'''Čas''' (kdy?):
* '''előtt''' = před (az ebéd előtt = před obědem)
* '''után''' = po (az ebéd után = po obědě)

== Záložky a osobní zájmena ==
V maďarštině se nepojí záložky s [[../Osobní zájmena|osobními zájmeny]]. Neříká se tedy například ''én előtt'' (přede mnou). Místo toho přijímají záložky zvláštní osobní koncovky (stejné, jako se připojují k [[../Podstatná jména|podstatným jménům]] při [[../Přivlastňování|přivlastňování]]), jejichž podoba závisí na [[../Samohlásková harmonie|samohláskové harmonii]]. První příklad uvádí záložku s '''předními samohláskami''':
* előtt'''em''' = přede mnou
* előtt'''ed''' = před tebou
* előtt'''e''' = před ním/ní
* előtt'''ünk''' = před námi
* előtt'''etek''' = před vámi
* előtt'''ük''' = před nimi

Příklad se '''zadními samohláskami''':
* alatt'''am''' = pode mnou
* alatt'''ad''' = pod tebou
* alatt'''a''' = pod ním/ní
* alatt'''unk''' = pod námi
* alatt'''atok''' = pod vámi
* alatt'''uk''' = pod nimi

== Záložky a ukazovací zájmena ==
Pokud se podstatné jméno pojí zároveň se záložkou a s [[../Ukazovací zájmena|ukazovacím zájmenem]] (ez, ezek, az, azok), je potřeba záložku přidat i za toto ukazovací zájmeno. Záložka je tak použita hned dvakrát:
* a ház fölött = nad domem
* e '''fölött''' a ház '''fölött''' = nad tímto domem

* a fák között = mezi stromy
* azok '''között''' a fák '''között''' = mezi tamtěmi stromy

Pokud záložka začíná souhláskou, používají se často zkrácené tvary ukazovacích zámen a, e:
* '''e''' fölött a ház fölött = nad tímto domem
* '''a''' között a fák között = mezi tamtěmi stromy

[[Kategorie:Maďarština|Záložky]]</text>
      <sha1>h5ss6vsn5umdqu286d9uo7qpukz3dsc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Španělština/obsah</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6052</id>
    <revision>
      <id>22711</id>
      <parentid>22709</parentid>
      <timestamp>2012-04-10T21:27:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Martesing</username>
        <id>2479</id>
      </contributor>
      <comment>+ časování</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1270" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;background-color: #fff; border: 1px solid #aaa; float: right; clear:both; margin: 0 0 .5em .5em; padding: .2em .4em;&quot;&gt;
'''Učebnice španělštiny'''
* [[Španělština/Abeceda|Abeceda]]
* [[Španělština/Gramatika|Gramatika]]
** [[Španělština/Gramatika/Slovosled|Slovosled]]
** [[Španělština/Gramatika/Časování|Časování]]
*** [[Španělština/Gramatika/Časování/Přítomný čas|Přítomný čas]]
*** [[Španělština/Gramatika/Časování/Minulý čas (Perfektum)|Minulý čas]]
*** [[Španělština/Gramatika/Časování/Gerundium (jednoduché)|Gerundium]]
** [[Španělština/Gramatika/Zápor|Zápor]]
** [[Španělština/Gramatika/Podmínkové věty|Podmínkové věty]]
** [[Španělština/Gramatika/Podstatná jména|Podstatná jména]]
** [[Španělština/Gramatika/Přídavná jména|Přídavná jména]]
** [[Španělština/Gramatika/Zájmena|Zájmena]]
** [[Španělština/Gramatika/Číslovky|Číslovky]]
** [[Španělština/Gramatika/Slovesa|Slovesa]]
** [[Španělština/Gramatika/Příslovce|Příslovce]]
** [[Španělština/Gramatika/Předložky|Předložky]]
** [[Španělština/Gramatika/Spojky, částice atd.|Spojky, částice atd.]]
* [[Španělština/Slovíčka|Slovíčka]]
&lt;/div&gt;

[[Kategorie:Španělština|Obsah]]</text>
      <sha1>beioa0r0w4qm608w9mr6wgy7k5g97gc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Cedule</title>
    <ns>10</ns>
    <id>6055</id>
    <revision>
      <id>24294</id>
      <parentid>22731</parentid>
      <timestamp>2013-04-25T10:43:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>převod na skriptování</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="93" xml:space="preserve">{{#invoke:Cedule|print}}&lt;noinclude&gt;

[[Kategorie:Šablony:(vše)|{{PAGENAME}}]]

&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>6yh4qkepxtxqhahizwflblxyuuwjr6m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Rclegend</title>
    <ns>8</ns>
    <id>6060</id>
    <revision>
      <id>22743</id>
      <timestamp>2012-04-12T11:49:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>legenda</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="222" xml:space="preserve">'''Legenda:'''
* &lt;code&gt;{{int:Newpageletter}}&lt;/code&gt; – nová stránka
* &lt;code&gt;{{int:Minoreditletter}}&lt;/code&gt; – malá změna
* &lt;code&gt;{{int:Boteditletter}}&lt;/code&gt; – akce bota
* ''(± číslo)'' – změna v&amp;nbsp;bajtech</text>
      <sha1>0zbtt35tv3da3ktfhess0426wbyu6th</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Přídavná jména</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6061</id>
    <revision>
      <id>35059</id>
      <parentid>32859</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4959" xml:space="preserve">'''Přídavná jména''' (adjektiva) vyjadřují vlastnosti a vztahy [[../Podstatná jména|podstatných jmen]]. Dávají odpovědi na otázky ''milyen?'' (''jaký?'') a ''melyik?'' (''který?''). V češtině se vyznačují tím, že mají charateristické koncovky a stejně jako podstatná jména se skloňují. V maďarštině je situace jednodušší: adjektiva se neskloňují buď vůbec, nebo za určitých okolností jen minimálně.

S přídavnými jmény můžeme i porovnávat dvě anebo více věcí, nebo vyjádřit příslovečné určení způsobu.

To, jak se maďarské adjektivum ve větě chová, záleží na tom, zda má funkci přívlastku, nebo přísudku. Z tohoto hlediska je důležitý slovosled.

== Přídavná jména v přívlastku ==
Stojí-li přídavné jméno před podstatným jménem (v češtině to tak zpravidla bývá také, ale ne vždy), má funkci přívlastku. V této pozici se nijak neskloňuje. To znamená, že bez ohledu na tvar podstatného jména adjektivum svůj tvar nemění:
: a '''nagy''' kutya = velký pes
: a '''nagy''' kutyát = velkého psa ([[../Akuzativ|akuzativ]])
: a '''nagy''' kutyák = velcí psi (množné číslo)

== Přídavná jména v přísudku ==
Pokud je pořadí slov obrácené, t. j. podstané jméno předchází přídavnému, má přídavné jméno funkci přísudku. Toto slovní spojení má platnost věty, ve které však na první pohled chybí sloveso. V češtině bychom použili sloveso ''je'' nebo ''jsou''; v maďarštině se však v tomto případě vynechává:
: A kutya '''nagy'''. = Ten pes '''je velký'''.

Pokud je podstatné jméno v množném čísle, přijímá i přídavné jméno koncovku množného čísla (-k):
: A kutyák nagy'''ok'''. = Ti psi '''jsou velcí'''.

Srovnej:
: Ez a ''magyar'' lány ''szép''. = Tato maďarská dívka je hezká.
: Ezek a ''magyar'' lány'''ok''' ''szép'''ek'''''. = Tyto maďarské dívky jsou hezké.

== Stupňování ==
Stejně jako v češtině můžeme maďarská adjektiva stupňovat.

Stupňování slouží k vyjádření vyšší míry vlastnosti a k porovnávání. Podobně jako v češtině tvoří maďarská adjektiva 2. a 3. stupeň (komparativ a superlativ).

=== Komparativ ===
Komparativ (2. stupeň) vyjadřuje vyšší míru vlastnosti. Tvoří se od 1. stupně koncovkou '''-abb / -ebb / -obb''' (v závislosti na [[../Samohlásková harmonie|samohláskové harmonii]]):
: kis = malý —&gt; kis'''ebb''' = menší
: nagy = velký —&gt; nagy'''obb''' = větší (nepravidelné)
: gyors = rychlý —&gt; gyors'''abb''' = rychlejší
: lassú = pomalý —&gt; lass'''abb''' = pomalejší (ztrácí koncovku ''-ú'')

Komparativ se používá k porovnávání. První možnost je s použitím spojky ''mint'' (než), před kterou se v maďarštině píše čárka:
: Kisebb vagyok, mint te. = Jsem menší než ty.
: A repülőgép gyorsabb, mint az autó. = Letadlo je rychlejší než auto. (ve 3. osobě se vynechává sloveso van)

Druhá možnost je s použitím [[../Adessiv, allativ a ablativ|adessivu]] (''-nál'' / ''-nél'' ):
: Én nagyobb vagyok nálad. = Jsem větší než ty.
: Ő kisebb nálam. = On / ona je menší než já.
: A repülőgép gyorsabb az autónál. = Letadlo je rychlejší než auto.
: Bécs nagyobb Budapestnél? = Je Vídeň větší než Budapešť?

V těchto větách je přídavné jméno v komparativu přísudkem. V množném čísle proto přijímá plurálovou koncovku ''-ak'' / ''-ek'' (viz výše):
: Ez a lány magasabb, mint az a fiú? = Je tato dívka vyšší než tamten chlapec?
: Ez'''ek''' a lány'''ok''' magasabb'''ak''', mint az'''ok''' a fiú'''k'''? = Jsou tyto dívky vyšší než tamti chlapci?

=== Superlativ ===
Superlativ (3. stupeň) vyjadřuje nejvyšší míru vlastnosti. Tvoří se od 2. stupně přidáním předpony '''leg-''' (jako české nej-). Obvykle se používá s [[../Člen|určitým členem]]:
: a '''leg'''kisebb = nejmenší
: a '''leg'''nagyobb = největší
: a '''leg'''gyorsabb = nejrychlejší

Pro zdůraznění absolutně nejvyšší míry se používá předpona ''leges-'' : a '''legesleg'''nagyobb = ten úplně největší

=== Nepravidelné stupňování ===
Nepravidelně se stupňují:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Pozitiv || Komparativ || Superlativ
|-
| nagy&lt;br /&gt;velký || nagyobb || a legnagyobb
|-
| bátor&lt;br /&gt;smělý || bátrabb || a legbátrabb
|-
| hosszú&lt;br /&gt;dlouhý || hosszabb || a leghosszabb
|-
| lassú&lt;br /&gt;pomalý || lassabb || a leglassabb
|-
| kicsi&lt;br /&gt;malý || kisebb || a legkisebb
|-
| könnyű&lt;br /&gt;lehký || könnyebb || a legkönnyebb
|-
| nehéz&lt;br /&gt;těžký || nehezebb || a legnehezebb
|-
| szép&lt;br /&gt;pěkný || szebb || a legszebb
|-
| jó&lt;br /&gt;dobrý || jobb || a legjobb
|-
| bő&lt;br /&gt;hojný || bővebb || a legbővebb
|-
| kevés&lt;br /&gt;málo || kevesebb || a legkevesebb
|-
| sok&lt;br /&gt;mnoho || több || a legtöbb
|}

[[Kategorie:Maďarština|Přídavná jména]]</text>
      <sha1>azo26c6go7kdq0hcmsm9luzhghnljsr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Abeceda a výslovnost</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6062</id>
    <revision>
      <id>42448</id>
      <parentid>40622</parentid>
      <timestamp>2020-10-09T12:53:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>178.209.134.149</ip>
      </contributor>
      <comment>/* Souhlásky */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4365" xml:space="preserve">'''Výslovnost''' v maďarštině je v mnoha rysech podobná výslovnosti v češtině. Na tomto místě upozorníme na hlavní společné rysy a zaměříme se především na hlavní rozdíly.

'''Přízvuk''' je v maďarštině pevný, umístěný na první slabice. Přízvuk nemá vliv na výslovnost samohlásek, které mohou být krátké i dlouhé bez ohledu na to, zda je slabika přízvučná, či nikoliv. Rovněž nedochází k redukované výslovnosti samohlásek v nepřízvučných slabikách.

Maďarský '''pravopis''' je v zásadě fonetický. Platí zásada, že všechny hlásky, které jsou zapsány (s přihlédnutím ke spřežkám) je potřeba přečíst.


== Samohlásky ==
Maďarština má tyto samohlásky:
: krátké: a, e, i, o, u, ö, ü
: dlouhé: á, é, í, ó, ú, ő, ű


Oproti češtině navíc se zde vyskytují přední zaokrouhlené samohlásky ''ö'' / ''ő'' a také ''ü'' / ''ű''. Vyslovují se stejně jako v němčině:
: ''ö'' vyslovíme jako ''e'' se zaokrouhlenými rty
: ''ü'' vyslovíme jako ''i'' se zaokrouhlenými rty


* Rozdílně od češtiny se vyslovuje krátké ''a'' – jako zadní a zní skoro jakoby ''o''. Dlouhé ''á'' je přední a zní jako české ''á''.

* Hláska ''é'' je sice blízká k ''e'', ale vyslovuje se skoro jako ''í''.

* Hláska ''i'' neměkčí předcházející souhlásku ve slabikách ''di'', ''ti'', ''ni''. Tyto slabiky se v maďarštině čtou jako české ''dy'', ''ty'', ''ny''. Tedy ne ''ďi'', ''ťi'', ''ňi'' !

* Písmeno ''y'' v maďarských slovech neslouží jako samohláska. Maďarština má jen jedno ''i''. Používá se ve spřežkách, kde měkčí předchozí souhlásku.

* V maďarštině se nevyskytují '''dvojhlásky'''. Pokud se vyskytne více samohlásek vedle sebe, je potřeba vyslovit každou zvlášť: fiai (jeho / její synové).

== Souhlásky ==
Maďarština má tyto souhlásky: c, cs, d, dz, dzs, f, g, gy, h, j, k, l, ly, m, n, ny, p, r, s, sz, t, ty, v, z, zs

* Maďarské ''h'' má oslabenou výslovnost. Na rozdíl od českého je neznělé na konci slov: rüh (prašivina), düh (zlost), méh (včela). Jestli tato slova mají koncovku, je ''h'' už vyslovované: rühes (prašivý), dühös (zlostný), méhek (včely). Hláska ''h'' na konci jiných slov je plně vyslovována.

* V maďarštině nejsou souhlásky ''ch'', ''ř'', ''q'', ''w'' a ''x''.
: Zdánlivé ''ch'' v složených slovech jako lánchegység (pásmové pohoří), nebo harminchét (třicetsedm) jsou vlastně písmena ''c'' a ''h'' dohromady. Takto jednotlivě je i vyslovujeme. Takových složených slov ale není víc než deset.

=== Spřežky ===
V maďarštině k vyznačení měkkosti hlásky neslouží háček, ale namísto toho se používají '''spřežky:'''
: cs = č
: dz = dz
: dzs = dž
: gy = ď
: ly = j (původně se četlo jako slovenské měkké ľ)
: ny = ň
: sz = s (!)
: ty = ť
: zs = ž

'''Pozor!''' České ''s'' se v maďarštině zapisuje jako ''sz''. Naopak ''s'' se čte jako ''š''. Tedy je to obráceně než v polštině.

=== Dlouhé souhlásky ===
* Kromě dlouhých samohlásek, které známe z češtiny, jsou v maďarštině i dlouhé souhlásky. V písmu se vyznačují '''zdvojením'''. Například: Lappföld – Laponsko, állat – zvíře, moccan – muknout...

* V případě spřežek se zdvojuje pouze první písmeno: ''ssz'' čteme jako dlouhé ''sz'' (vissza – nazpět), ''ggy'' čteme jako dlouhé ''gy'' (higgyél – věř), ''tty'' čteme jako dlouhé ''ty'' (pettyes – tečkovaný)...

* Pozor ale na:
: složená slova jako: versszak (strofa) = vers + szak, leveszöldség (polévková zelenina) = leves + zöldség, ideggyógyász (neurolog) = ideg + gyógyász, narancssárga (pomerančovo žlutý) = narancs + sárga...
: slovesa s předponou meg-: meggyújt (zapálit) = meg + gyújt

* Jiná slova, ve kterých jsou za sebou dvě souhlásky, je potřebné poznat. Příklady: egészség [sz - s] – zdraví, igazság [z - s] – pravda, nyolcszor [c - sz] – osmkrát, szokásszerű [s - sz] – obvyklý, vízszintes [z - sz] – vodorovný

== Starší pravopis ==
U vlastních jmen se můžeme setkat se '''starším pravopisem:'''
: aa, aá = á
: cz = c
: ch, ts = cs
: oo, oó = ó
: eo, ew = ö, ő
: th = t
: w = v
: y = i

[[Kategorie:Maďarština|Abeceda a výslovnost]]</text>
      <sha1>87zvq8pibq2hhrie7noya0btcr59z32</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Akuzativ</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6063</id>
    <revision>
      <id>45845</id>
      <parentid>32467</parentid>
      <timestamp>2022-06-16T20:53:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>37.188.235.72</ip>
      </contributor>
      <comment>/* Tvoření */Opraven obsah</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3544" xml:space="preserve">'''Akuzativ''' je stejně jako v češtině pádem přímého předmětu. Odpovídá na otázku ''koho?'', ''co?'' Má tedy stejný význam jako prostý 4. pád v češtině.

V maďarštině má významnou úlohu. Ve větách, kde je slovo (podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, číslovka) s akuzativní koncovkou, je možný volný slovosled.

== Tvoření ==
* Charakteristická je koncovka ''-t'', která existuje i v následujících variantách: ''-at'', ''-ot'', ''-et'', ''-öt''. Varianta koncovky závisí na samohláskové stavbě slova, především na [[../Samohlásková harmonie|samohláskové harmonii]]. Příklady:
: Fényképezem az'''t''' a hegy'''et'''. = Fotografuji tamtu horu.
: Milyen virág'''ot''' szeret? Piros'''at'''. = Jakou květinu má ráda? Červenou.
: Nincs mi'''t'''! = Není zač! (mi = co)
: Ki'''t''' keresel? = Koho hledáš? (ki = kdo)


* V některých podstatných jménach dochází k '''vypuštění poslední samohlásky.''' Tyto podstatná jména jsou uvedeny ve slovníku. Tři z nich jsou například:
: ep'''e'''r = jahoda —&gt; epr'''et''' = jahodu
: szob'''o'''r = socha —&gt; szobr'''ot''' = sochu
: aj'''a'''k = ret —&gt; ajk'''at''' = ret


* Přímo, tedy bez vkladné samohlásky, se koncovka připojuje, pokud skloňované slovo končí -s, -l, -r, -n, -ny, -j, -ly:
: sör = pivo —&gt; isszuk a sör'''t''' = pijeme pivo
: lány = dívka —&gt; figyelem a lány'''t''' = sleduju tu dívku


* Přímo se rovněž pojí koncovka ke jménům zakončeným samohláskou. Samohlásky '''a''' a '''e''' se však dlouží:
: Péter szereti Ági'''t'''. = Petr má rád Ági.
: alma = jablko —&gt; akarom az alm'''át''' = chci to jablko
: körte = hruška —&gt; lemostam egy kört'''ét''' = umyla jsem hrušku


* Akuzativní koncovka ''-t'' (taktéž varianty ''-at'', ''-ot'', ''-et'', ''-öt'') se vždy připojuje až na konec slova za všechny případné další koncovky:
: gyerekek = děti —&gt; szeretek gyerekek'''et''' = mám ráda děti
: gyerekeid = tvé děti —&gt; szeretem a gyerekeid'''et''' = mám ráda tvé děti


* Aby nedocházelo k záměně tvarů, dochází k dloužení samohlásky také v tomto případě:
: ház = dům —&gt; háza = jeho / její dům
: Építjük a ház'''at'''. = Stavíme ten dům.
: Építjük a ház'''át'''. = Stavíme jeho / její dům.


: gyerek = dítě —&gt; gyereke = jeho / její dítě
: Szeretem a gyerek'''et'''. = Mám ráda to dítě.
: Szeretem a gyerek'''ét'''. = Mám ráda jeho dítě.

== Zájmena ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Zájmeno || Význam || Akuzativ
|-
! colspan=&quot;3&quot; | Ukazovací
|-
| ez || tento, tato, toto || ezt
|-
| az || tamten, tamta, tamto || azt
|-
| ezek || tito, tyto, tato || ezeket
|-
| azok || tamti, tamty, tamta || azokat
|-
! colspan=&quot;3&quot; | Osobní
|-
| én || já || engem
|-
| te || ty || téged
|-
| ő || on, ona, ono || őt
|-
| maga, ön || Vy (jedn.) || magát, önt
|-
| mi || my || bennünket / minket
|-
| ti || vy || benneteket / titeket
|-
| ők || oni, ony, ona || őket
|-
| maguk, önök || Vy (množ.) || magukat, önöket
|}

== Věty a formulace ==
: Locsolod ezeket a virágokat. = Zaléváš tyto květiny.
: Újrafestem a lakást. = Znovu vymalujem byt.
: A kutyát kergeti a macska. = Mačka honí psa.
: Csináltunk fizikai kísérleteket. = Dělali jsme fyzikální pokusy.


: négyzetgyököt von = vypočítat druhú odmocninu
: sátrat üt = postavit stan
: érvényét veszti = pozbavit platnosti
: gombát szed = sbírat houby

[[Kategorie:Maďarština|Akuzativ]]</text>
      <sha1>4lznccz3nvr0ar0xgedxblntvo15o5x</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Dativ</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6064</id>
    <revision>
      <id>32501</id>
      <parentid>32472</parentid>
      <timestamp>2016-11-12T21:47:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>85.70.17.94</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3870" xml:space="preserve">'''Dativ''' je stejně jako v češtině pádem nepřímého předmětu. Odpovídá na otázku ''komu?'', ''čemu? '' Má tedy stejný význam jako prostý 3. pád v češtině.

== Tvoření ==
* Charakteristická je přípona ''-nak'' a ''-nek'', jejíž variantu volíme v souladu se [[../Samohlásková harmonie|samohláskovou harmonií]]. Tyto přípony se připojují bez spojovací samohlásky k podstatných jménům, přídavným jménům, zájmenům a k číslovkám. Příklady:
: ki = kdo —&gt; ki'''nek''' a leánya? = koho dcera?
: mi = co —&gt; mi'''nek'''? = čemu?, naco?
: hosszú = dlouhý —&gt; hosszú'''nak''' = dlouhému
: valóság = skutečnost —&gt; nem felel meg a valóság'''nak''' = neodpovídá skutečnosti


* Pokud podstatné jméno končí na samohlasku '''a''' nebo '''e''', dochází k dloužení samohlásky. Příklady:
: születés'''ének''' évfordulója = výročí jeho narození
: bebeszéli mag'''ának''' = namlouvat si
: Veszek ajándékot Zsuzsann'''ának'''. = Kupuji Zuzaně dárek.


* Datívni přípona ''-nak'', ''-nek'' se připojuje vždy až na konec slova za všechny další přípony:
: idegenek = cizí —&gt; idegenek'''nek''' tilos a bemenet! = cizím vstup zakázán!
: követelmények = požadavky —&gt; megfelel a követelmények'''nek''' = vyhovět požadavkům

== Další běžné vazby ==
* Dativem vyjadřujeme skutečnost, že někomu nebo něčemu něco patří. V češtině se k tomuto účelu buď užívá [[../Genitiv|genitiv]] (2. pád), nebo přivlastňovací adjektivum (otcův, matčin). Příklady:
: Zoltán'''nak''' a lakása = Zoltánův byt
: a Hold'''nak''' udvara van = doslova ''Měsíc má dvůr'' (je to předpověď proměnlivého, větrného počasí)
: Péter'''nek''' van autója = Petr má auto

: Podrobnější informace najdete v článku [[../Přivlastňování|Přivlastňování]].


* Dativní příponu přijímá podmět ve větách, kde se používají slovesa s časovaným [[../Infinitiv|infinitivem]]:
: Apám'''nak''' nem szabad dohányoznia. = Můj otec nesmí kouřit.
: '''Nekem''' megvárnom kell. = Já musím počkat.


* Přípona dativu ''-nak'' / ''-nek'' se v maďarštině používá pro popsání stavu anebo účelu. V češtině tomu odpovídá předložka ''za''. Příklady:
: tanonc'''nak''' megy = jít '''za''' učne
: megválaszt elnök'''nek''' = zvolit '''za''' předsedu
: igazat ad valaki'''nek''' = dát komu '''za''' pravdu


* Dativ se také používá, když říkáme, jak se někdo jmenuje:
: Hogy hívnak? = Jak se jmenuješ? (doslova ''jak volají?'')
: Hogy hívják magát / önt / magukat / önöket ? = Jak se jmenujete? (vykání)

: Pál'''nak''' hív&lt;u&gt;nak&lt;/u&gt;. = Jmenuji se Pavel. ([[../Slovesa|neurčité časování]])
: Péter'''nek''' hív&lt;u&gt;ják&lt;/u&gt;. = On se jmenuje Petr. ([[../Slovesa|určité časování]])

== Zájmena ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Zájmeno || Význam || Dativ
|-
! colspan=&quot;3&quot; | Ukazovací
|-
| ez || tento, tato, toto || ennek
|-
| az || tamten, tamta, tamto || annak
|-
| ezek || tito, tyto, tato || ezeknek
|-
| azok || tamti, tamty, tamta || azoknak
|-
! colspan=&quot;3&quot; | Osobní
|-
| én || já || nekem
|-
| te || ty || neked
|-
| ő || on, ona, ono || neki
|-
| maga, ön || Vy (jedn.) || magának, önnek
|-
| mi || my || nekünk
|-
| ti || vy || nektek
|-
| ők || oni, ony, ona || nekik
|-
| maguk, önök || Vy (množ.) || maguknak, önöknek
|}

== Věty a formulace ==
: Ad neked virágokat. = Dává ti květiny.
: Nekem fáj a fejem. = Bolí mě hlava. (v češtině 4. pád!)
: Az autóvezető nekiment az ároknak. = Řidič najel na příkop.
: Telefonálok Péternek. = Telefonuji Petrovi.


: jól esik neki = těší ho
: tisztelet a kivételnek = čest výjimkám
: annak idején = tenkrát, kdysi
: sokaknak nem tetszik = mnohým se to nelíbí

[[Kategorie:Maďarština|Dativ]]</text>
      <sha1>dpweux5isme1nvgh03g16plcju5itug</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Člen</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6065</id>
    <revision>
      <id>32473</id>
      <parentid>32455</parentid>
      <timestamp>2016-11-09T11:58:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>85.70.17.94</ip>
      </contributor>
      <comment>doplnenie ďalších údajov</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3471" xml:space="preserve">V mnoha (nejen) evropských jazycích existuje zvláštní slovní druh, který označuje [[../Podstatná jména|podstatná jména]]. Nazývá se '''člen'''. Členy se vyvinuly především v jazycích, jež podstatným způsobem omezily skloňování, především bohatství tvarů pádových koncovek. Typickým zástupcem těchto jazyků je například angličtina. Jazyky s bohatým skloňováním, včetně češtiny, člen většinou nemají.

Maďarština, ačkoliv se vyznačuje velkým bohatstvím skloňovaných tvarů, je příslovečnou výjimkou potvrzující pravidlo. Člen se v ní používá, to dvojího druhu: neurčitý a určitý.

== Člen neurčitý ==
* Neurčitý člen se v maďarštině využívá méně než v jiných indoevropských jazycích. Podstatné jméno často stojí bez členu. Jako člen neurčitý slouží '''egy''', které zároveň znamená ''jeden''. Do češtiny se buď nepřekládá, nebo se překládá jako ''nějaký''. Používá se, když hovoříme o něčem, co není přesně specifikováno nebo předem známo:
: Látok '''egy''' madarat. = Vidím ptáka. (nějakého ptáka)

* Neurčitý člen se aplikuje pouze v jednotném čísle. Blíže neurčená podstatná jména jsou v množném čísle bez členu:
: Látok madar'''ak'''at. = Vidím ptáky. (nějaké ptáky)

* Aplikuje se i když stanovujeme množství:
: Elhoztunk egy szekér fát. = Přinesli jsme (jednu) fůru dřeva.

== Člen určitý ==
* Určitý člen označuje věci nebo skutečnosti, které jsou již známé, konkrétně určené. V češtině, především hovorové, se v podobném významu používá ukazovací zájmeno ''ten''. Na rozdíl od maďarského členu však jeho užití není závazné. Určitý člen se aplikuje v jednotném i množném čísle. Má dvě podoby:
: '''a''' – stojí-li před jménem začínajícím souhláskou: '''a''' &lt;u&gt;b&lt;/u&gt;olt = (ten) obchod
: '''az''' – stojí-li před jménem začínajícím samohláskou: '''az''' &lt;u&gt;u&lt;/u&gt;dvar = (ten) dvůr

* Aplikuje se i před vlastními podstatnými jmény, když stojí před nimi přívlastek:
: a kis Pista = malý Štěpán
: a távoli Kína = daleká Čína

* Dále se aplikuje před těmi názvy států, které obsahují slova ''köztársaság'', ''királyság'', ''állam(ok)'':
: a Szlovák Köztársaság = Slovenská republika
: a Bhutáni Királyság = Bhútánské království
: az Amerikai Egyesült Államok = Spojené státy americké


;Poznámka
''Az'' slouží zároveň jako [[../Ukazovací zájmena|ukazovací zájmeno]] (tamten). Protože se ukazovací zájmena často používají společně s určitým členem, můžeme se setkat se spojením ''az az'', které v žádném případě není tiskovou chybou. První v pořadí je ukazovací zájmeno, které nese přízvuk. Za ním stojí člen, jenž je nepřízvučný:
: '''az az''' asztal = tamten stůl
: '''ez az''' asztal = tento stůl

== Postavení členů ==
* Člen stojí vždy před podstatným jménem, které označuje:
: '''egy''' bolt (nějaký obchod)
: '''a''' kutyák (ti psi)
: Látok '''egy''' kutyát. '''A''' kutya nagy. = Vidím (''nějakého'') psa. ''Ten'' pes je velký.

* Pokud je podstatné jméno rozvíjeno [[../Přídavná jména|přídavným jménem]] (ve funkci přívlastku stojí vždy před podstatným jménem), předchází člen tomuto přídavnému jménu:
: '''a''' nagy bolt (ten velký obchod)

[[Kategorie:Maďarština|Člen]]</text>
      <sha1>h5pjw80ze7l3i63zxrcbk9dth09r925</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Instrumentál</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6066</id>
    <revision>
      <id>32502</id>
      <parentid>32470</parentid>
      <timestamp>2016-11-12T21:50:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>85.70.17.94</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3612" xml:space="preserve">'''Instrumentál''' je pád, který odpovídá na otázku ''(s) kým'', ''(s) čím?'' Má tedy stejný význam jako český 7. pád, a to buď prostý, nebo s předložkou ''s'' / ''se''.

== Tvoření ==
* Charakteristická je koncovka ''-val'' a ''-vel'', jejíž podoba závisí jednak na [[../Samohlásková harmonie|samohláskové harmonii]], ale také na zakončení slova.


* Přímo tuto koncovku připojujeme, pokud slovo končí samohláskou a souhláskou ''v''. Koncové samohlásky '''a''' a '''e''' se ale dlouží:
: erő = síla —&gt; teljes erő'''vel''' = plnou silou
: szív = srdce —&gt; nehéz szív'''vel''' = '''s''' těžkým srdcem
: kutya = pes —&gt; Sétálok a kuty'''ával'''. = Procházím se '''se''' psem.
: gereblye = hrábě —&gt; Dolgozik gerebly'''ével'''. = Pracuje '''s''' hráběmi.


* Pokud slovo končí souhláskou, mění se ''v'' na tuto koncovou souhlásku, která je tak '''[[../Abeceda a výslovnost|zdvojena]]:'''
: ember = člověk —&gt; Lakok két embe'''rrel'''. = Bydlím '''se''' dvěma lidmi. (po číslovce je podstatné jméno v jednotném čísle!)
: öröm = radost —&gt; örö'''mmel'''! = '''s''' chutí!
: busz = autobus —&gt; utazik bu'''sszal''' = cestuje autobusem
: száj = ústa —&gt; tele szá'''jjal''' nevet = smát se na plné ústa


* Stejně se pravidlo uplatňuje, pokud podstatné jméno přijímá [[../Podstatná jména|plurálové a přivlastňovací koncovky]]:
: dolog = věc —&gt; dolo'''ggal''' = s věcí
: dolga = jeho / její věc —&gt; dolg'''ával''' = s jeho / její věcí (zároveň dloužení samohlásky '''a''')
: dolgok = věci —&gt; dolgo'''kkal''' = s věcmi
: dolgaim = moje věci —&gt; dolgai'''mmal''' = s mými věcmi

== Další běžné vazby ==
* Běžné časové vazby se taktéž vyjádřují instrumentálem. Příklady:
: idő = čas —&gt; idővel = časem
: ősz = podzim —&gt; ősszel = na podzim
: reggel = ráno —&gt; nagyon korán reggel = zavčas rána
: éj, éjjel = noc —&gt; a múlt éjjel = včera v noci
: nap = den —&gt; nappal = ve dne


* další běžné vazby s instrumentálem jsou v každém obsáhlejším slovníku, jako například:
: méter = metr —&gt; egy méterrel rövidebb = o metr kratší
: bot = berla —&gt; bottal jár = chodit o berli
: annyi = tolik —&gt; annyival = o tolik


* pro vyjádření způsobu jako příslovce způsobu:
: százas = stovka —&gt; százasával = po stovkách
: kettes = dvojka —&gt; kettesével = po dvou
: szere = jeho prostředek —&gt; szépszerével = po dobrém (doslova ''pěkným jeho prostředkem'')

== Zájmena ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Zájmeno || Význam || Instrumentál
|-
! colspan=&quot;3&quot; | Ukazovací
|-
| ez || tento, tato, toto || ezzel
|-
| az || tamten, tamta, tamto || azzal
|-
| ezek || tito, tyto, tato || ezekkel
|-
| azok || tamti, tamty, tamta || azokkal
|-
! colspan=&quot;3&quot; | Osobní
|-
| én || já || velem
|-
| te || ty || veled
|-
| ő || on, ona, ono || vele
|-
| maga, ön || Vy (jedn.) || magával, önnel
|-
| mi || my || velünk
|-
| ti || vy || veletek
|-
| ők || oni, ony, ona || velük
|-
| maguk, önök || Vy (množ.) || magukkal, önökkel
|}

== Věty a formulace ==
: Szeretnék veled beszélni. = Rád bych s tebou mluvil.
: Igent intett a fejével. = Kývnoul hlavou na souhlas.
: Találkoztak azokkal a diákokkal. = Střetli se s tamtými žáky.
: Ez a mesterségével jár. = To souvisí s jeho povoláním.


: magával visz = vzít s sebou
: félre a tréfával! = žerty stranou!
: szívvel-lélekkel = tělem i duší
: szívélyes üdvözlettel = se srdečným pozdravem

[[Kategorie:Maďarština|Instrumentál]]</text>
      <sha1>r0eme9obei45e86kojosmwkrvpbwpts</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Laboratorní technika/Pyknometrické stanovení hustoty</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6067</id>
    <revision>
      <id>41014</id>
      <parentid>41013</parentid>
      <timestamp>2020-01-25T17:26:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>malé úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2001" xml:space="preserve">[[Soubor:Pycnometer full.jpg|náhled|Pyknometr naplněný měřenou kapalinou]]
Toto je návod ke stanovení [[w:hustota|hustoty]] za použití [[w:pyknometr|pyknometru]], což je skleněná nádobka umožňující snadné a reprodukovatelné odměření kalibrovaného objemu.

Plnění pyknometru je nutné provést tak, aby kapilára v zátce byla zcela naplněna kapalinou. V pyknometru nesmí být během vážení bublinky vzduchu a na povrchu musí být zcela suchý.

== Postupy měření ==
''Poznámka: Zátka je nedílnou součástí pyknometru, veškerá vážení pyknometru se zásadně provádí se zátkou.''

=== Stanovení hustoty kapaliny v pyknometru o známém objemu ===
* Zváží se prázdný suchý pyknometr (hmotnost m&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt;).
* Zváží se osušený pyknometr naplněný zkoumanou kapalinou (hmotnost m&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;).

&lt;math&gt; \rho = {m_2-m_1 \over V}&lt;/math&gt;

V - objem pyknometru uvedený na nádobce

=== Stanovení hustoty kapaliny v pyknometru o neznámém objemu ===
* Zváží se prázdný suchý pyknometr (hmotnost m&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt;).
* Zváží se osušený pyknometr naplněný měřenou kapalinou (hmotnost m&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;).
* Zváží se osušený pyknometr propláchnutý a naplněný srovnávací kapalinou o známé hustotě (hmotnost m&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;).

&lt;math&gt;\rho = {(m_2-m_1) \cdot \rho_s \over m_3-m_1}&lt;/math&gt;

ρ&lt;sub&gt;s&lt;/sub&gt; - hustota srovnávací kapaliny

=== Stanovení hustoty malých tuhých nenasákavých tělísek ===
* Zváží se prázdný suchý pyknometr (hmotnost m&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt;).
* Zváží se suchý pyknometr s tělísky (hmotnost m&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;).
* Zváží se pyknometr s tělísky a kapalinou o známé hustotě, která s tělísky chemicky nereaguje (hmotnost m&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;).
* Zváží se osušený pyknometr propláchnutý a naplněný srovnávací kapalinou (hmotnost m&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;).
 
&lt;math&gt;\rho = {(m_2-m_1) \cdot \rho_s \over m_4-m_3-m_1+m_2}&lt;/math&gt;

ρ&lt;sub&gt;s&lt;/sub&gt; - hustota srovnávací kapaliny

[[Kategorie:Laboratorní technika]]</text>
      <sha1>ar8elyzg7mpnn87olsfmudztiq57fa6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Přivlastňování</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6070</id>
    <revision>
      <id>23906</id>
      <parentid>23549</parentid>
      <timestamp>2013-01-26T22:10:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Totosan</username>
        <id>3810</id>
      </contributor>
      <minor />
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5892" xml:space="preserve">Způsob '''vyjadřování vlastnictví''' je v maďarštině značně odlišný od češtiny. Na tomto místě najdete přehled způsobů přivlastňování. Podrobnosti jsou uvedeny v příslušných kapitolách.

== Přivlastňovací koncovky ==
Přivlastňovací koncovky se používají u podstatných jmen ve významu českých přivlastňovacích zájmen (můj, tvůj, jeho, její apod.):
* ház = dům —&gt; ház'''am''' = '''můj''' dům

Podrobnosti k tvoření těchto tvarů hledejte v příslušném [[../Podstatná jména|článku]].

Pokud chceme zdůraznit vlastnický vztah, můžeme přidat ještě [[../Osobní zájmena|osobní zájmeno]] v nominativu (1. pádě), zpravidla s určitým [[../Člen|členem]]:
* az '''én''' kutyá'''m''' = můj pes
* a '''te''' ház'''ad''' = tvůj dům
* az '''ő''' autó'''ja''' = jeho / její auto
* a '''mi''' ház'''unk''' = náš dům
* a '''ti''' gyerek'''etek''' = vaše dítě
* az '''ő''' kutyá'''juk''' = jejich pes

Pozor! Pokud je vlastník ve 3. osobě množného čísla (jejich), nepoužívá se v tomto případě zájmeno ''ők'' (oni), ale pouze ''ő''.

== Přivlastňování osobám a věcem ==
K vyjádření vlastnictví u specifikovaných osob a věcí se používají následující způsoby.

'''1. způsob''' – vlastník v nominativu (základním tvaru) + přivlastňovaná věc s přivlastňovací koncovkou:
* Péter ház'''a''' = Petrův dům (dosl. ''Petr jeho dům'')
* az asztal láb'''a''' = noha stolu (dosl. ''ten stůl jeho noha'')
* Magyaország király'''a''' = král Uher (dosl. ''Uhersko jeho král''; maďarština nerozlišuje pojmy ''maďarský'' a ''uherský'', obojí je ''magyar'')
* apá'''m''' kutyá'''ja''' = pes mého otce (dosl. ''můj otec jeho pes'')

Při '''skloňování''' se vlastník nemění, pádové koncovky přijímá přivlastňovaná věc:
* Látom apám kutyájá'''t'''. = Vidím psa mého otce.

'''2. způsob''' – vlastník v [[../Dativ|dativu]] (-nak / -nek) + [[../Člen|a(z)]] + přivlastňovaná věc s přivlastňovací koncovkou:
* Péter'''nek''' a ház'''a''' = Petrův dům (dosl. ''Petrovi ten jeho dům'')
* Péter házá'''nak''' az ajtó'''ja''' = dveře Petrova domu (dosl. ''Petrovi toho jeho domu ty jeho dveře'')

Oba způsoby se mohou kombinovat:
* Péter házá'''nak''' az ajtó'''ja''' = dveře Petrova domu (dosl. ''Petr jeho domu ty jeho dveře'')

* Látom Péter házának az ajtójá'''t''' = Vidím dveře Petrova domu. ([[../Akuzativ|akuz.]])

=== Více vlastníků ===
Pokud je přivlastňováno více vlastníkům (s výše uvedenou výjimkou se zájmenem ''ő''), přivlastňovaná věc nepřibírá koncovku s významem ''jejich'', ale koncovku znamenající ''jeho / její'':
* a gyerek'''ük''' = jejich dítě
* a szomszédaink gyerek'''e''' = dítě našich sousedů

* az autó'''juk''' = jejich auto
* a szülők autó'''ja''' = auto rodičů

* listá'''juk''' = jejich seznam
* Magyarország uralkodóinak listá'''ja''' = seznam vládců Uher

Toto pravidlo se uplatňuje také při [[../Vykání|vykání]] více osobám (zájmeno ''önök''):
* az önök ház'''a''' = váš dům

== Genitiv ==
[[../Genitiv|Genitivem]], tvořeným koncovkou ''-é'' (v množném čísle ''-éi''), se označuje vlastník, pokud je ve větě vynechána vlastněná věc nebo je vlastník uveden v přísudku:
* Ki'''é''' ez a számítógép? = Čí je tento počítač?
* Pál'''é'''. = Pavlův.
* Ez a számítógép Pálé. = Tento počítač je Pavlův (Pavla). (na rozdíl od: Pál számítógép'''e''' = Pavlův počítač)

== Přivlastňovací zájmena ==
Jak bylo uvedeno výše, s podstatnými jmény se nepoužívají přivlastňovací zájmena jako v češtině. Vlastnické vztahy (můj, tvůj atd.) se vyjadřují pomocí speciálních koncovek. Přesto v maďarštině přivlastňovací zájmena existují. Jejich využití se však od češtiny liší.

Přivlastňovací zájmena mohou být v postavení '''přísudku''' (viz též [[../Přídavná jména|přídavná jména]]):
* Ez a kutya '''az enyém'''. = Tento pes '''je můj'''. (vynechává se sloveso ''[[../Sloveso van|van]]'' = je)

Na rozdíl od: a kutyá'''m''' = '''můj''' pes

Dále se mohou například použít v krátkých odpovědích, kde je vynecháno podstatné jméno:
* Melyiket akarod? A '''tiedet'''. = Kterou chceš? '''Tvoji'''.

Podrobnosti najdete v kapitole o [[../Přivlastňovací zájmena|přivlastňovacích zájmenech]].

== Vyjadřování českého ''mít'' ==
Maďarština nemá sloveso odpovídající českému ''mít''. Skutečnost, že někdo něco má, vyjadřuje následujícím způsobem: van / vannak (je /jsou) + vlastněná věc s přivlastňovací koncovkou. V záporu je sloveso nincs / nincsenek (není / nejsou). Například:
* Van házam. = Mám dům. (dosl. ''je / existuje můj dům'')
* Vannak házaim. = Mám domy. (dosl. ''jsou mé domy'')
* Van két házam. = Mám dva domy. (dosl. ''je dva můj dům''; po číslovce je podstatné jméno v jednotném čísle!)
* Nincs pénzem. = Nemám peníze. (dosl. ''není moje peníze'')

Je-li potřeba zdůraznit nebo konkretizovat vlastníka, vyjádří se formou [[../Dativ|dativu]]:
* Nekem van házam. = Já mám dům. (dosl. ''mně je můj dům'')
* Nekik van házuk. = Oni mají dům. (dosl. ''jim je jejich dům'')
* Péternek van háza. = Petr má dům. (dosl. ''Petrovi je jeho dům'')
* az ember, akinek van autója = (ten) člověk, který má auto (dosl. ''člověk, kterému je jeho auto'')
* emberek, akiknek nincs pénzük = lidé, kteří nemají peníze (dosl. ''lidé, kterým není jejich peníze'')

Otázka:
* Van kutyád? = Máš psa? (dosl. ''je tvůj pes?'')
* Vannak kutyáid? = Máš psy? (dosl. ''jsou tví psi?'')
* Kinek van egy kutyája? = Kdo má psa? (dosl. ''komu je jeden jeho pes?'')

[[Kategorie:Maďarština|Přivlastňování]]</text>
      <sha1>mzd05ts88tow4wg32fmcjndjrorysjq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Slovesa</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6076</id>
    <revision>
      <id>36560</id>
      <parentid>35062</parentid>
      <timestamp>2018-07-06T04:56:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>84.42.144.83</ip>
      </contributor>
      <comment>Opraven překled</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4451" xml:space="preserve">'''Slovesa''' ve větách vyjadřují děj nebo stav. Podobně jako v češtině se maďarská slovesa vyznačují bohatstvím tvarů při časování. Sloveso je schopno vyjádřit osobu a číslo, díky čemuž v maďarské větě nemusí být vyjádřený podmět, je-li znám. Stejně jako v češtině maďarská slovesa vyjadřují tři časy: [[../Minulý čas|minulost]], [[../Přítomný čas|přítomnost]] a [[../Budoucí čas|budoucnost]]. Rovněž rozlišuje různý slovesný způsob (oznamovací, [[../Podmiňovací způsob|podmiňovací]], [[../Rozkazovací způsob|rozkazovací]]).

Hlavní zvláštnost maďarštiny je ta, že ve všech způsobech a časech mají '''dva druhy časování''': určité a neurčité. Z toho plyne existence dvou různých sad koncovek pro časování.

== Určité časování ==
Určité časování (zvané též předmětné) je jednodušší než neurčité. Jednak z důvodu, že přijímá osobní koncovky, které jsou téměř shodné s přivlastňovacími koncovkami, které se připojují k [[../Podstatná jména|podstatným jménům]]. Kromě toho má méně nepravidelností a výjimek.

Jak už vyplývá z označení „předmětné“, takto se časují slovesa, která mají určitý předmět v [[../Akuzativ|akuzativu]] (v češtině 4. pád, ''koho? co?''), tedy tzv. tranzitivní (přechodná) slovesa. Slovesa intranzitivní (nepřechodná), tedy ta, která nemají přímý předmět, mají pouze neurčité časování.

Určité časování se používá:
* s určitým předmětem (s určitým [[../Člen|členem]], [[../Ukazovací zájmena|ukazovacím zájmenem]] nebo přivlastňovací koncovkou);
* pokud následuje vedlejší věta připojená spojkou ''hogy'' (že);
* pokud následuje věta připojená vztažnými zájmeny ''melyik'' a ''hányadik'' (který);
* je-li předmětem [[../Osobní zájmena|osobní zájmeno]] ve 3. osobě bez ohledu na to, zda je, nebo není vyjádřeno.

== Neurčité časování ==
Neurčité časování (podmětné) se používá:
* u sloves bez předmětu;
* s neurčitým předmětem (s neurčitým [[../Člen|členem]]);), včetně předmětu vyjádřeného [[../Neurčitá zájmena|neurčitým zájmenem]]
* s většinou tázacích slov v předmětu;
* je-li předmětem [[../Osobní zájmena|osobní zájmeno]] v 1. a 2. osobě bez ohledu na to, zda je, nebo není vyjádřeno.

== Příklady neurčitého a určitého časování ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Neurčité časování
! Určité časování
|-
| Este megnézek '''egy filmet'''&lt;br /&gt;''Večer zhlédnu nějaký film.''
| Este megnézek '''a filmet'''&lt;br /&gt;''Večer zhlédnu ten film.''
|-
| Láttak '''egy lányt''' az utcán.&lt;br /&gt;''Na ulici viděli nějakou dívku.''
| Látták '''Évát''' az utcán.&lt;br /&gt;''Na ulici viděli Evu.''
|-
| Szeretünk '''könyvet''' olvasni.&lt;br /&gt;''Rádi čteme (nějakou) knihu''
| Szeretjük olvasni '''ezt a könyvet.'''&lt;br /&gt;''Rádi čteme tuto knihu.''
|-
| A fiú lát '''engem / téged'''.&lt;br /&gt;''Chlapec vidí mne / tebe.''
| A fiú látja '''őt / önt'''. &lt;br /&gt;''Chlapec vidí jeho / ji / [[../Vykání|vás]].''
|-
| A lány lát '''minket / titeket'''.&lt;br /&gt;''Dívka vidí nás / vás.''
| A lány látja '''őket / öneket'''.&lt;br /&gt;''Dívka vidí je / vás.''
|-
| '''Mit''' keresel a térképen?&lt;br /&gt;''Co hledáš na mapě?''
| '''Budapestet''' keresed?&lt;br /&gt;''Hledáš Budapešť?''
|-
| '''Kit''' vársz?&lt;br /&gt;''Koho čekáš?''
| '''A barátodot''' várod?&lt;br /&gt;''Čekáš na svého přítele?''
|-
| Köszönök '''mindent'''!&lt;br /&gt;''Děkuji za všechno!''
| Köszönöm '''a segítséget!'''&lt;br /&gt;''Děkuji za pomoc!''
|-
| Lakunk Prágában.&lt;br /&gt;''Bydlíme v Praze.''
| ''Intranzitivní sloveso, nemá předmět.''
|}

Určité časování automaticky znamená určitý předmět. Pokud je tento předmět (jeho, ji, je / to) zřejmý, nemusí být vůbec ve větě vyjádřen:
* Látod? Látom. = Vidíš to? Vidím.
* Olvassa. = Čte to.

Na rozdíl od:
* Látsz? Látok. = Vidíš? Vidím. (= nejsem slepý)
* Olvas. = Něco čte. (neurčité časování)

Určité časování s vedlejší větou:
* Péter azt '''mondja''', hogy fáradt. = Petr říká, že je unavený.
* '''Tudom''', hogy nem eljön. = Vím, že nepřijde.
* Nem '''látom''', hol ül. = Nevidím, kde sedí.
* Azt '''keressük''', aki lopta el az autónkat. = Hledáme toho, kdo ukradl naše auto.

[[Kategorie:Maďarština|Slovesa]]</text>
      <sha1>gllwbmu9owb9kbdjo5ly01h3k9l5u7n</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Přítomný čas</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6087</id>
    <revision>
      <id>45886</id>
      <parentid>36310</parentid>
      <timestamp>2022-07-07T03:07:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5521" xml:space="preserve">'''Přítomný čas''' maďarských sloves vyjadřuje současné děje, stejně jako v češtině. Je to čas základní, v němž sloveso přijímá pouze osobní koncovky, které vyjadřují osobu a číslo – v tomto případě (odlišně od aglutinačního principu) má jedna koncovka dvě funkce.

O použití určitého a neurčitého časování pojednává kapitola [[../Slovesa|Slovesa]].

== Určité časování ==
Při určitém časování přijímá sloveso osobní koncovky, které se nápadně podobají koncovkám [[../Podstatná jména|přivlastňovacím]]. Podoba koncovky je závislá na [[../Samohlásková harmonie|samohláskové harmonii]] a v některých případech také na tom, zda je kmenová samohláska dlouhá, či krátká:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! rowspan=&quot;2&quot; | Osoba 
! rowspan=&quot;2&quot; | Zadní&lt;br /&gt;samohlásky
! colspan=&quot;2&quot; | Přední samohlásky
|-
! Krátké || Dlouhé
|-
! én (já)
| -om || -em || -öm
|-
! te (ty)
| -od || -ed || -öd
|-
! ő (on, ona, ono)
| -ja
| colspan=&quot;2&quot; | -i
|-
! mi (my)
| -juk
| colspan=&quot;2&quot; | -jük
|-
! ti (vy)
| -játok
| colspan=&quot;2&quot; | -itek
|-
! ők (oni, ony, ona)
| -ják
| colspan=&quot;2&quot; | -ik
|}

;Příklady
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Osoba 
| '''látni'''&lt;br /&gt;vidět
| '''beverni'''&lt;br /&gt;udeřit
| '''fűteni'''&lt;br /&gt;ohřívat
|-
! én (já)
| lát'''om''' || bever'''em''' || fűt'''öm'''
|-
! te (ty)
| lát'''od''' || bever'''ed''' || fűt'''öd'''
|-
! ő (on, ona, ono)
| lát'''ja''' || bever'''i''' || fűt'''i'''
|-
! mi (my)
| lát'''juk''' || bever'''jük''' || fűt'''jük'''
|-
! ti (vy)
| lát'''játok''' || bever'''itek''' || fűt'''itek'''
|-
! ők (oni, ony, ona)
| lát'''ják''' || bever'''ik''' || fűt'''ik'''
|}

=== Slovesa končící sykavkou ===
Povšimněte si, že některé koncovky se připojují ke slovesu souhláskou -j-. Pokud sloveso končí '''-s, -sz, -z''' nebo '''-dz''', toto j se mění na přecházející souhlásku, která je takto '''zdvojena''':
* mo'''s''' + -ja –&gt; mo'''ss'''a = myje
* olva'''s''' + -ják –&gt; olva'''ss'''ák = čtou
* ve'''sz''' + -jük –&gt; ve'''ssz'''ük = kupujeme

== Neurčité časování ==
Při neurčitém časování přijímá sloveso zcela odlišné osobní koncovky než při určitém časování. Podoba koncovky je rovněž závislá na [[../Samohlásková harmonie|samohláskové harmonii]] a v některých případech také na tom, zda je kmenová samohláska dlouhá, či krátká:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! rowspan=&quot;2&quot; | Osoba 
! rowspan=&quot;2&quot; | Zadní&lt;br /&gt;samohlásky
! colspan=&quot;2&quot; | Přední samohlásky
|-
! Krátké || Dlouhé
|-
! én (já)
| -ok || -ek || -ök
|-
! te (ty)
| colspan=&quot;3&quot; | -sz
|-
! ő (on, ona, ono)
| colspan=&quot;3&quot; | ———
|-
! mi (my)
| -unk
| colspan=&quot;2&quot; | -ünk
|-
! ti (vy)
| -tok
| colspan=&quot;2&quot; | -tek
|-
! ők (oni, ony, ona)
| -nak
| colspan=&quot;2&quot; | -nek
|}

;Příklady
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Osoba 
| '''látni'''&lt;br /&gt;vidět
| '''beverni'''&lt;br /&gt;udeřit
| '''fűteni'''&lt;br /&gt;ohřívat
|-
! én (já)
| lát'''ok''' || bever'''ek''' || fűt'''ök'''
|-
! te (ty)
| lát'''sz''' || bever'''sz''' || fűt'''esz'''
|-
! ő (on, ona, ono)
| lát || bever || fűt
|-
! mi (my)
| lát'''unk''' || bever'''ünk''' || fűt'''ünk'''
|-
! ti (vy)
| lát'''tok''' || bever'''tek''' || fűt'''ötek'''
|-
! ők (oni, ony, ona)
| lát'''nak''' || bever'''nek''' || fűt'''enek'''
|}

Někdy se před koncovku pro snazší výslovnost vkládá ještě pohyblivá samohláska (fűt'''e'''sz, fűt'''ö'''tek, fűt'''e'''nek).

=== Slovníkový tvar ===
Tvar '''3. osoby jednotného čísla''' (ő) je při neurčitém skloňování zpravidla bez koncovky. Považuje se za '''základní tvar slovesa''', od kterého lze odvodit všechny ostatní tvary. Je proto zvykem uvádět tento tvar ve slovnících namísto [[../Infinitiv|infinitivu]], jak jsme zvyklí z češtiny a mnoha dalších jazyků.

=== Ik-slovesa ===
Existuje určitá skupina sloves, která se časují odlišně. Tato odlišnost se vyznačuje tím, že ve 3. osobě jednotného čísla, která je obvykle bez koncovky, přibírají koncovku -ik. Podle toho se označují jako ik-slovesa. Tento tvar je rovněž slovníkovým tvarem, takže díky tomu tato slovesa snadno poznáme.

S touto odlišností se pojí ještě jedna změna oproti pravidelnému časování: 1. osoba jednotného čísla nekončí -k, ale -m, tedy stejně jako při určitém časování:

;Příklady
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Osoba 
| '''lakni'''&lt;br /&gt;bydlet
| '''rejleni'''&lt;br /&gt;skrývat se
| '''fejlődni'''&lt;br /&gt;rozvíjet se
|-
! én (já)
| lak'''om''' || rejl'''em''' || fejlőd'''öm'''
|-
! te (ty)
| laksz || rejlesz || fejlődsz
|-
! ő (on, ona, ono)
| lak'''ik''' || rejl'''ik''' || fejlőd'''ik'''
|-
! mi (my)
| lakunk || rejlünk || fejlődünk
|-
! ti (vy)
| laktok || rejletek || fejlődtek
|-
! ők (oni, ony, ona)
| laknak || rejlenek || fejlődnek
|}

=== Slovesa končící sykavkou ===
Pokud sloveso končí '''-s, -sz, -z''' nebo '''-dz''', ve 2. osobě jednotného čísla (te) nepřibírá pravidelnou koncovku -sz, ale '''-ol / -el''':
* olvasz'''ol''' = čteš
* vesz'''el''' = kupuješ

Některá slovesa z této skupiny zároveň patří také mezi ik-slovesa:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Osoba 
| '''dolgozni'''&lt;br /&gt;pracovat
|-
! én (já)
| dolgoz'''om'''
|-
! te (ty)
| dolgoz'''ol'''
|-
! ő (on, ona, ono)
| dolgoz'''ik'''
|-
! mi (my)
| dolgozunk
|-
! ti (vy)
| dolgoztok
|-
! ők (oni, ony, ona)
| dolgoznak
|}

[[Kategorie:Maďarština|Přítomný čas]]</text>
      <sha1>itn6szvqhjc7plbzo6zb5zv01v32319</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Budoucí čas</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6088</id>
    <revision>
      <id>30434</id>
      <parentid>23905</parentid>
      <timestamp>2015-10-24T03:01:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>optimalizace kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1536" xml:space="preserve">Budoucnost se v maďarštině vyjadřuje složeným budoucím časem. Podobně jako v češtině říkáme ''budu dělat'', ''budeš dělat'' atd., tvoří se budoucí čas spojením pomocného slovesa (fog) a [[../Infinitiv|infinitivu]] (-ni). Fomocné sloveso '''fog''', které jinak má význam ''držet, chytit, vzít'', se podobně jako české ''budu'' časuje, zatímco tvar infinitivu zůstává neměnný.

'''Příklady:'''
* '''fogok''' men'''ni''' = půjdu (neurčité časování)
* '''fogom''' olvas'''ni''' a könyvet = budu číst tu knihu (určité časování)
* meg '''fogjuk''' ven'''ni''' a házat = koupíme ten dům (určité časování)
* '''fogunk''' ven'''ni''' egy házat = koupíme dům (neurčité časování)

== Časování slovesa ''fog'' ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Osoba !! Neurčité časování !! Určité časování
|-
! én (já)
| fog'''ok''' || fog'''om'''
|-
! te (ty)
| fog'''sz''' || fog'''od'''
|-
! ő (on, ona, ono)
| fog || fog'''ja'''
|-
! mi (my)
| fog'''unk''' || fog'''juk'''
|-
! ti (vy)
| fog'''tok''' || fog'''játok'''
|-
! ők (oni, ony, ona)
| fog'''nak''' || fog'''ják'''
|}

== Slovesa s předponou ==
U sloves s předponou i v budoucím čase platí pravidlo o [[../Odlučování předpon|odlučování předpon]]. To znamená, že předpona se od plnovýznamového slovesa odpojí a předchází pomocné sloveso:
* '''be'''menni = vstoupit —&gt; '''be''' fogok menni = vstoupím

== Další způsoby vyjádření budoucnosti ==

[[Kategorie:Maďarština|Budoucí čas]]</text>
      <sha1>26plpktiyeg9y3epitvh9eiykrgrayw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Doplnit část</title>
    <ns>10</ns>
    <id>6090</id>
    <revision>
      <id>22866</id>
      <parentid>22863</parentid>
      <timestamp>2012-04-21T17:40:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="392" xml:space="preserve">{{Cedule
  | typ = maintenance
  | nadpis = Tato část potřebuje doplnit.
  | text = Můžete Wikiknihám pomoci tím, že ji vhodně [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|action=edit}} doplníte].
  | poznámka = 
  | obrázek = Quill-Nuvola.svg
}}&lt;includeonly&gt;
{{Kategorie|Údržba:Doplnit část||{{PAGENAME}}}}
&lt;/includeonly&gt;&lt;noinclude&gt;

[[Kategorie:Šablony:Údržba|{{PAGENAME}}]]

&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>ronzbqj2jx08ijkogpt840ymwhj2n2b</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Minulý čas</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6091</id>
    <revision>
      <id>45885</id>
      <parentid>30444</parentid>
      <timestamp>2022-07-06T03:07:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4096" xml:space="preserve">'''Minulý čas''' je v maďarštině, stejně jako v češtině, pouze jeden. Vyjadřují se jím děje, které se odehrály v minulosti. Stejně jako ostatní časy, má i minulý čas dvě sady osobních koncovek pro určité a neurčité časování (viz kapitolu [[../Slovesa|Slovesa]]. Charakteristickým znakem minulého času je hláska -t-, která se vkládá před osobní koncovku. Koncovka vyjadřující minulost může mít buď krátkou (-t-), nebo dlouhou (-ott- / -ett- / -ött-) podobu. Podle toho, jakým způsobem tvoří minulý čas, dělíme maďarská slovesa do tří skupin.

Sloveso v minulém čase má tedy tuto stavbu: ''kmen''-t-''osobní koncovka'':
* men-t-em = šel jsem (od ''menni'' = jít)

== 1. skupina: -t- ==
'''Krátkou variantu''' koncovky připojují slovesa, jejichž kmen končí '''-s, -l, -r, -n, -ny, -j''' nebo '''-ly''', a dvojslabiční slovesa končící '''-ad''' nebo '''-ed''':
* men'''t'''em = šel jsem
* marad'''t'''unk = zůstali jsme
* kíván'''t'''ad = přál sis

== 2. skupina: -tt- ==
'''Dlouhou variantu''' koncovky (-ott- / -ett- / -ött-) připojují:
# slovesa končící '''dvěma souhláskami''' (kromě -d): tekint'''ett'''em = podíval jsem se;
# slovesa končící '''-ít''': épít'''ett'''etek = stavěli jste;
# slovesa končící '''-t''' (kromě lát): fűt'''ött'''ek = hřáli, jut'''ott'''ál = dostals.

== 3. skupina: -t- / -tt- ==
V této skupině připojují slovesa '''dlouhou variantu''' koncovky (-ott- / -ett- / -ött-) ve '''3. osobě jednotného čísla neurčitého časování'''. Krátkou variantu (-t-) připojují v ostatních osobách. Jedná se o slovesa, která nesplňují podmínky pro 1. nebo 2. skupinu (např. slovesa končící dvěma souháskami, z nichž druhá je -d), a dále o některé výjimky:
* küld'''t'''em = poslal jsem, küld'''ött''' = poslal
* ad'''t'''am = dal jsem, ad'''ott''' = dal
* olvas'''t'''am = četl jsem, olvas'''ott''' = četl
* szeret'''t'''em = miloval jsem, szeret'''ett''' = miloval

== Neurčité časování ==
V minulém čase se koncovky neurčitého časování od určitého liší méně v čase [[../Přítomný čas|přítomném]]. Opět jejich konečná podoba závisí na [[../Samohlásková harmonie|samohláskové harmonii]]. Koncovky uvedené v následující tabulce se připojují za příznak minulého času (t/tt – viz výše):

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Osoba
! Zadní samohlásky
! Přední samohlásky
|-
! én (já)
| -am || -em
|-
! te (ty)
| -ál || -él
|-
! ő (on, ona, ono)
| colspan=&quot;2&quot; | ———
|-
! mi (my)
| -unk || -ünk
|-
! ti (vy)
| -atok || -etek
|-
! ők (oni, ony, ona)
| -ak || -ek
|}

=== Příklady ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Osoba
| '''várni'''&lt;br /&gt;čekat
| '''építni'''&lt;br /&gt;stavět
| '''fűteni'''&lt;br /&gt;ohřívat
|-
! én (já)
| vártam || építettem || fűtöttem
|-
! te (ty)
| vártál || építettél || fűtöttél
|-
! ő (on, ona, ono)
| várt || épített || fűtött
|-
! mi (my)
| vártunk || építettünk || fűtöttünk
|-
! ti (vy)
| vártatok || építettetek || fűtöttetek
|-
! ők (oni, ony, ona)
| vártak || építettek || fűtöttek
|}

== Určité časování ==
Koncovky uvedené v následující tabulce se připojují za příznak minulého času (t/tt – viz výše):

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Osoba
! Zadní samohlásky
! Přední samohlásky
|-
! én (já)
| -am || -em
|-
! te (ty)
| -ad || -ed
|-
! ő (on, ona, ono)
| -a || -e
|-
! mi (my)
| -uk || -ük
|-
! ti (vy)
| -átok || -étek
|-
! ők (oni, ony, ona)
| -ák || -ék
|}

=== Příklady ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Osoba
| '''várni'''&lt;br /&gt;čekat
| '''építni'''&lt;br /&gt;udeřit
| '''fűteni'''&lt;br /&gt;ohřívat
|-
! én (já)
| vártam || építettem || fűtöttem
|-
! te (ty)
| vártad || építetted || fűtötted
|-
! ő (on, ona, ono)
| várta || építette || fűtötte
|-
! mi (my)
| vártuk || építettük || fűtöttük
|-
! ti (vy)
| vártátok || építettétek || fűtöttétek
|-
! ők (oni, ony, ona)
| várták || építették || fűtötték
|}

[[Kategorie:Maďarština|Minulý čas]]</text>
      <sha1>kl690iqfhj959xo6j9ws7ahbi55obhi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Doplnit</title>
    <ns>10</ns>
    <id>6094</id>
    <revision>
      <id>22926</id>
      <timestamp>2012-05-03T11:39:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Doplnit</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="387" xml:space="preserve">{{Cedule
  | typ = maintenance
  | nadpis = Tato stránka potřebuje doplnit.
  | text = Můžete Wikiknihám pomoci tím, že ji vhodně [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|action=edit}} doplníte].
  | poznámka = 
  | obrázek = Quill-Nuvola.svg
}}&lt;includeonly&gt;
{{Kategorie|Údržba:Doplnit||{{PAGENAME}}}}
&lt;/includeonly&gt;&lt;noinclude&gt;

[[Kategorie:Šablony:Údržba|{{PAGENAME}}]]

&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>obqi7fhszrcruyv63o1mit458s4n76w</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Švédština/Vazby se spojkou och</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6095</id>
    <revision>
      <id>30545</id>
      <parentid>22931</parentid>
      <timestamp>2015-11-18T22:53:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lamprus</username>
        <id>3238</id>
      </contributor>
      <comment>/* Vazba sitta / ligga / stå / handla på och … */ oprava handla &gt; hålla</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1592" xml:space="preserve">V švédštině existují dva typy případů, kdy se ve větě setkávají dvě slovesa (zpravidla v určitém tvaru) spojená [[../Spojky|spojkou]] ''och'' (a).

== Vazba ''gå och'' … ==

Zatímco v češtině se sloveso ''jít'' pojí s infinitivem (např. ''jdu nakupovat''), vě švédštině po slovesu ''gå'' následuje spojka ''och'' a sloveso ve stejném, zpravidla určitém tvaru:
* jag går och handlar = jdu nakupovat (doslova ''jdu a nakupuji'')
* han går och tränar = jde cvičit (do posilovny)
* de gick och handlade, men glömde köpa salt = šli nakupovat, ale zapomněli koupit sůl
* du bör gå och sova = měl bys jít spát

== ''Vazba sitta / ligga / stå / hålla på och'' … ==

Skutečnost, že někdo něco právě dělá (dělal, bude dělat), lze ve švédštině zdůraznit vazbou se slovesy ''sitta'' (sedět), ''ligga'' (ležet) nebo ''stå'' (stát). Vazby typu ''jag sitter och skriver'' můžeme překládat doslova jako ''sedím a píšu'', ale znamenají spíše ''právě píšu''. Další příklady:
* han ligger och sover = (leží a) spí / právě spí
* han låg och sov när jag kom till sovrummet = právě spal, když jsem přišla do ložnice
* de står / sitter och pratar = (stojí / sedí a) povídají si

Slovesa ''sitta'', ''ligga'' a ''stå'' můžeme nahradit slovesem ''hålla på'', zvláště když se ani jedno z uvedených tří sloves významově nehodí:
* jag håller på och duschar = právě se sprchuji
* han håller på och lagar sin cykel = právě si spravuje kolo

[[Kategorie:Švédština|Vazby se spojkou och]]</text>
      <sha1>7vqjtk9jqhz01tartc59henpilg4c6k</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Skriptování v Bournově shellu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6097</id>
    <revision>
      <id>44552</id>
      <parentid>42484</parentid>
      <timestamp>2021-10-16T19:14:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>/* Obsah knihy */ * {{stav|1|16. října 2021}} [[/Zdroje a nástroje/]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1223" xml:space="preserve">== Obsah knihy ==
* {{stav|7|5. května 2016}} [[/Srovnání shellů/]] ''Proč vlastně Bournův shell, srovnání s jinými shelly''
* {{stav|10|11. května 2016}} [[/Spouštění příkazů/]] ''Jak v Bournově shellu spouštět příkazy''
* {{stav|10|11. července 2016}} [[/Prostředí/]] ''Prostředí Bournova shellu (a jeho vztah ke spolupráci mezi úlohami)''
* {{stav|8|2. listopadu 2013}} [[/Expanze proměnných/]] ''Získávání hodnoty proměnných''
* {{stav|7|27. ledna 2014}} [[/Řízení běhu/]] ''Programové konstrukce, podmínky, cykly''
* {{stav|7|10. dubna 2015}} [[/Soubory a proudy/]] ''Práce se vstupem a výstupem''
* {{stav|7|29. dubna 2015}} [[/Modularizace/]] ''Podprogramy''
* {{stav|4|30. září 2015}} [[/Zpracování signálů a ladění/]] 
* {{stav|8|5. listopadu 2015}} [[/Příloha A: Přehled příkazů/]]
* {{stav|9|9. ledna 2016}} [[/Příloha B: Přehled prostředí/]]
* {{stav|8|3. února 2016}} [[/Příloha C: Rychlý přehled/]]
* {{stav|1|16. října 2021}} [[/Zdroje a nástroje/]]

== Autorství ==
Kniha vzniká překladem knihy ''[[:en:Bourne Shell Scripting|Bourne Shell Scripting]]'' na anglických wikiknihách.

[[Kategorie:Skriptování v Bournově shellu| ]]</text>
      <sha1>cb6ko64m97dvwqppr8cl2xktsh7o8t4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Skriptování v Bournově shellu/Spouštění příkazů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6102</id>
    <revision>
      <id>41450</id>
      <parentid>41441</parentid>
      <timestamp>2020-04-23T11:56:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>/* Jen mírně složitější způsob: skript */ použití shell-session</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="17680" xml:space="preserve">{{Navigace|../Srovnání shellů|../Prostředí|title=Spouštění příkazů}}
Než se pustíme do zkoumání všech možností Bournova shellu a způsobu, jak jeho sílu využívat, musíme si uvést základy: řekneme si tedy, jak zadat shellu příkazy, aby je provedl.

== Snadný způsob: interaktivní sezení ==
=== Jiný pohled na to, co už jste asi viděli ===
Pokud máte přístup k nějakému un*xovému stroji (nebo k emulátoru un*xového systému v jiném operačním systému), pravděpodobně už Bournův shell — nebo některý z něj odvozený shell — používáte, byť možná nevědomky. Překvapení: už vlastně v shellu skriptujete!

Ve svém Un*xu si sedněte k terminálu; ať už k terminálu jako okenní aplikaci (pokud používáte [[w:X Window System|X Window System]], hledejte zkrátka nějaký program s jménem ''terminal'', ''xterm'', ''rxvt'' nebo něco podobného), nebo k textové přihlašovací konzoli. Měli byste se ocitnout na příkazovém řádku zhruba této podoby:

{{kód|jazyk=&quot;shell-session&quot;|kód=
Pepa_Kutil:Super_stroj:~&gt;_
}}

případně podoby s nějakým poučením ve stylu

{{kód|jazyk=&quot;shell-session&quot;|kód=
Správce všem vzkazuje: PŘESTAŇTE SE POKOUŠET SHODIT SYSTÉM!
Užijte si tu!
bzt:Jiny_Komp:~&gt;_
}}

nebo naopak strohé podoby ve stylu

{{kód|jazyk=&quot;shell-session&quot;|kód=
$_
}}

Tak to je on. Váš shell, váš přímý přístup ke všemu, co může operační systém nabídnout.

=== Používání shellu interaktivním způsobem ===
Konkrétněji, právě spuštěný program je váš shell běžící v ''interaktivním režimu'': Tedy shell, který zobrazuje prompt a kurzor (obvykle blikající záležitost) a čeká, až mu zadáte příkaz, který by mohl vykonat. V interaktivním režimu zadáte příkaz tak, že jej napíšete a odešlete klávesou ''Enter''. Shell pak příkaz předžvýká pro operační systém a svěří kontrolu operačnímu systému, který se postará o další práci. Můžete si povšimnout, že když je předáno řízení, kurzor dočasně zmizí a nelze nic psát (v tento okamžik totiž nemá Bournův shell nad terminálem kontrolu, neboť ji předal spouštěnému programu). Později, až prováděný program skončí svou práci a předá řízení zpět shellu, zobrazí shell nový prompt a kurzor a opět bude čekat na další příkaz. Zkuste to: zadejte příkaz

{{Kód|jazyk=shell-session|kód=
$ ls enter
}}

Za okamžik se vám zobrazí výpis souboru v pracovním adresáři (tedy adresáři, který shell považuje za „současný“ adresář), nový prompt a kurzor.

To je ten nejjednodušší způsob zadávání shellových příkazů: zkrátka je píšete jeden po druhém a vždy musíte čekat, než předchozí úloha skončí. Shell je tímto způsobem využíván velmi často, ať už už pro provádění příkazů, které patří mezi ty, jež provádí sám Bournův shell, nebo prostě pro spouštění jiných programů (jako například programu ls v příkladu výše).

=== Užitečná poznámka ===
Než se pohneme dál, zmíníme se ještě o užitečných klávesových zkrátkách využitelných v interaktivním shellu: jedna bude ukončovat běžící programy nebo příkazy shellu a druhá ukončí shell samotný (nicméně je otázkou, proč byste kdy chtěli ''přestat'' používat shell …)

Abyste zastavili běžící program nebo shellový příkaz, zmáčkněte najednou klávesy Control a C. Co se přesně stane, to si povíme v pozdější kapitole, ale prozatím si zapamatujte, že tímto způsobem můžete přerušit úlohy.

Abyste opustili aktuální sezení shellu, zmáčkněte klávesy Control a D. Tahle kombinace kláves vloží znak konce souboru — někdy později si povíme, proč tento znak ukončí aktuální sezení. V některých moderních shellech je tato kombinace kláves potlačena a k ukončení shellu slouží příkaz „exit“. Pokud používáte nějaký z těchto shellů, tak napište slovo „exit“ (jako jakýkoliv jiný příkaz) a zmáčkněte klávesu Enter (počínaje tímto okamžikem už přestaneme mačkání Enteru zmiňovat a budeme je považovat za automatické).


== Jen mírně složitější způsob: skript ==
Jak jsme viděli v minulé podkapitolce, spuštěním interaktivního shellu a zadáváním příkazů lze snadno spouštět jednotlivé programy za libovolným účelem. Občas se ale stane, že máte skupinu příkazů, které často opakujete, a to v různých okamžicích a různých sezeních. V programátorsky orientovaném prostředí un*xových systémů samozřejmě existuje způsob, jak dosáhnout stejného výsledku bez opakovaného vypisování příkazů — můžete si napsat program (třeba v Céčku). Ale nebylo by nejsnazší, kdyby shell prostě uměl „přehrát“ seznam příkazů? Kdyby psaní dávek příkazů bylo stejně snadné jako zadávání v interaktivním shellu?

=== Shellový skript ===
Naštěstí tu taková možnost skutečně je: Bournův shell má i ''neinteraktivní režim''. V tomto režimu nevypisuje shell žádný prompt a nečeká na příkazy. Místo toho čte příkazy z textového souboru (který shell instruuje podobně, jako scénář říká herci, co má hrát — proto se takovým souborům říká scénáře, respektive (z angličtiny) ''skripty''). Takový soubor obsahuje posloupnost příkazů, úplně stejnou, kterou byste zadali na příkazový řádek interaktivního shellu. Shell čte soubor odshora dolů a ve stejném pořadí provádí příkazy.

Napsat shellový skript je velmi snadné; můžete použít textový editor dle vlastní libosti (nebo dokonce nějaký [[:w:textový procesor|textový procesor]] typu [[:w:LibreOffice|LibreOffice]] Writer, ale nesmíte pak zapomenout uložit program jako prostý textový soubor). Můžete psát příkazy přesně tak, jak byste je psali v prostředí interaktivního shellu. A skript můžete spustit v okamžiku uložení; není zde žádná potřeba překladádání překladačem nebo něčeho podobného.

=== Pouštění skriptu ===
Abyste shellový skript spustili (tedy abyste přiměli shell začít soubor číst a provádět v něm obsažené příkazy), napíšete v interaktivním shellu patřičný příkaz, stejně jako kdybyste spouštěli něco jiného (a pokud používáte grafické uživatelské rozhraní, můžete možná shellový skript spustit i kliknutím myší na ikonku skriptu). Nehraje roli, že spouštěný příkaz je opět shell. Například pokud byste chtěli spustit skript ''MyScript'', napíšete v interaktivním shellu (za předpokladu, že soubor skriptu je v aktuálním adresáři):

{{Kód|jazyk=shell-session|kód=
$ sh MyScript
}}

Zpočátku se vám může zdát podivné, že spouštíte ze shellu shell, ale když se nad tím zamyslíte, dává to smysl. Koneckonců, své příkazy píšete v shellovém sezení v ''interaktivním režimu''. Aby mohl být skript interpretován, spustíte jiný shell v ''neinteraktivním režimu''. To je přesně to, co dělá příkaz výše. Můžete si povšimnout, že Bournův Shell dostává v příkazu výše jediný parametr: jméno skriptu, který má vykonat.

Pokud používáte shell kompatibilní s normou POSIX 1003.1, můžete také spustit neinteraktivní sezení shellu, které provede jediný příkaz. K tomu slouží přepínač -c, který dá shellu najevo, že dalším parametrem není jméno skriptu, ale přímo příkaz:

{{Kód|jazyk=shell-session|kód=
$ sh -c ls
}}

Později se dostaneme k důvodům, proč byste mohli chtít dělat něco takového (místo prostého zadání příkazu).

Další možností je nechat skript provádět přímo interaktivním shellem: napíšete zvláštní příkaz mající podobu osamocené tečky a po něm (oddělené mezerou) jméno skriptu:

{{Kód|jazyk=shell-session|kód=
$ . MyScript
}}

Rozdíl mezi použitím tečky a příkazu ''sh'' je v tom, že příkaz ''sh'' spouští nový proces a tečka nikoliv. Podrobněji si z toho plynoucí rozdíly rozebereme později.

=== Jiný způsob spuštění skriptu ===
Je zde ještě další způsob spouštění skriptu, totiž využítí un*xového příznak spustitelnosti. V Unixu má každý soubor trojici příznaků nastavení přístupových práv (pro čtení, pro psaní, pro spouštění), které jsou nastavitelné pro tři různé skupiny uživatelů: Pro uživatele vlastnícího soubor, pro skupinu, ke které program patří, a pro zbytek uživatelů. Pokud zadáte v interaktivním shellu příkaz:

{{Kód|jazyk=shell-session|kód=
$ ls -l
}}

uvidíte přístupová práva pro všechny soubory v pracovním adresáři (je to sloupec se třemi písmeny, kde r značí čtení, w zápis a x spouštění, trojice práv uživatele je následována trojicí práv skupiny a trojicí práv zbylých uživatelů). Pokud má některá z entit povolené spouštění, pak patřičný uživatel může spouštět skript stejně jako spustitelné programy. Abyste udělali skript spustitelným kýmkoliv, použijte příkaz:

{{Kód|jazyk=shell-session|kód=
$ chmod +x jméno_skriptu
}}

tedy například

{{Kód|jazyk=shell-session|kód=
$ chmod +x MyScript
}}

Takový skript pak už lze spustit (pokud je v adresáři zmíněném v proměnné PATH, která obsahuje seznam adresářů, kde je hledán spustitelný program, pokud není explicitně řečeno, kde se nalézá) příkazem:

{{Kód|jazyk=shell-session|kód=
$ MyScript
}}

Pravděpodobnější ovšem je, že máte skript uložený v adresáři, který v proměnné PATH není. Pak musíte zadat při spouštění i cestu. Tedy pokud je skript v pracovním adresáři, pak jej můžete zkusit spustit příkazem
 
{{Kód|jazyk=shell-session|kód=
$ ./MyScript
}}

Po zadání příkazu operační systém umístí soubor do paměti, prozkoumá jej a pokusí se jej spustit. Samozřejmě, jenom některé soubory dávají smysl coby program. Binární soubor nemusí být souborem strojových instrukcí interpretovatelných procesorem. Aby šly naše skripty, které nejsou standardními binárními programy, spustit tímto způsobem, musíme udělat ještě něco navíc.

Jak už jsme zmínili, operační systém soubor nejprve zkoumá. Pokud se jedná o textový soubor, který nejde jen tak předhodit procesoru, pak bude operační systém na prvním řádku očekávat informaci o tom, jakému interpretu má program předhodit. Očekávaný formát skriptů v un*xových systémech je:

{{Kód|jazyk=bash|kód=
#!''jméno a úplná cesta k interpretu''
}}

V našem případě by měla na všech Un*xech fungovat takovýto první řádek:

{{Kód|jazyk=bash|kód=
#!/bin/sh
}}

Tedy skript má být interpretován Bournovým shellem, který je v adresáři bin (přičemž bin sám je v kořenovém adresáři). Například:

{{Kód|jazyk=bash|kód=
#!/bin/sh
echo Ahoj, světe!
}}

Pouštění skriptů tímto posledním způsobem má několik výhod. Za prvé je pohodlnější, protože opakované spouštění vyžaduje nejméně psaní. Za druhé, je bezpečnější, zvláště pokud se chcete o svůj skript podělit s jinými. Přímo v skriptu je totiž uvedeno, jaký shell se má použít pro jeho interpretování. Pokud byste chtěli místo Bournova shellu napsat skript pro ''ksh'' nebo ''bash'', pak jej uvedete v prvním řádku a tím do jisté míry zajistíte, aby se ostatním lidem skript spustil správně. Samozřejmě, jen do jisté míry, protože existence prvního řádku nikomu nebrání, aby se pokusil skript spustit jedním z předchozích způsobů pomocí jiného interpretu.

Jako poznámku uveďme, že využití prvního řádku opravdu není omezeno na shellové skripty. Každý un*xový interpret, jehož vstupem jsou skripty v prostém textu, využívá podobného prvního řádku. Najdete je i v skriptech napsaných v Perlu, v Pythonu nebo v Ruby.

== Něco málo o Unixu a multitasking ==
=== Proč mluvíme o multitaskingu ===
Přestože tématem této knížky není Unix jako takový, některé aspekty Unixu musíme probrat víc do hloubky, abyste pochopili, proč Bourne shell funguje tak, jak funguje.

Jednou z nejdůležitějších vlastností un*xových operačních systémů, ve skutečnosti jednou z hlavních, kterými se v minulosti lišily od ostatních nejběžnějších operačních systémů (jako byl Microsoft DOS a z něj vycházející Windows, nebo MacOS), byla plná podpora více úloh a více uživatelů. Unixy byly od počátku navržené jako operační systémy pro počítače, které bude zároveň používat mnoho uživatelů, přičemž každý z nich bude chtít spustit svou vlastní úlohu; pravděpodobněji dokonce řadu svých úloh. Schopnost operačního systému efektivně rozdělit systémové zdroje, zejména procesorový čas, mezi mnoho úloh, které běží zdánlivě současně, se nazývá multitasking. Podpora multitaskingu obsažená už v základním návrhu operačního systému se promítla do leckterých jeho vlastností a ovlivnila i způsob, kterých se chovají shellová sezení.

Kdykoliv spustíte nový proces (například spuštěním programu), operační systém vytvoří pro tento proces vlastní běhové prostředí. To zahrnuje vlastní oblast paměti, kde se proces může realizovat, ale také to může zahrnovat předání nějakých přednastavení.

Když spustíte z běžícího procesu nový proces (například předáním příkazu shellovému programu v interaktivním režimu), pak se nový proces stává takzvaně ''potomkem'' dříve běžícího procesu (tedy program ls například běží jako potomek shellu). To je pro nás důležité proto, protože potomek dědí od svého předka kopii jeho prostředí. To znamená dvě věci:

# Protože potomek zdědí pouze ''kopii'', nikdy ''nemůže'' měnit nastavení běhového prostředí svého předka, přístup má jen ke své kopii
# Pokud opravdu ''chcete'' provést nějakou změnu v prostředí svého shellu, nebo se naopak chcete takové změně vyhnout, potřebujete vědět, který příkaz je interpretován již puštěným shellem a který je spouštěn coby potomek. Jinak by se totiž mohlo stát, že se změní něco, co jste změnit nechtěli, nebo nezmění něco, co jste změnit chtěli

=== Shrnutí spouštění ===

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Způsob spuštění
! Běží jako
|-
| odeslání příkazu v interaktivním režimu||
* součást současného shellu, jedná-li se o shellový příkaz&lt;ref&gt;Ve skutečnosti se ovšem i v takovém případě dá vynutit spuštění zvláštního procesu. V pozdější kapitole si ukážeme, jak na to.&lt;/ref&gt;
* potomek, jedná-li se o jiný program
|-
| předání shelu v neinteraktivním režimu
| nový shell coby potomek současného
|-
| puštění pomocí tečky(''. MyScript'')
| součást současného shellu, má stejné běhové prostředí
|-
| pomocí příznaku spustitelnosti a určení interpreta prvním řádkem
| potomek s vlastním prostředím
|}

=== Užitečná znalost: procesy na pozadí ===

Z dosavadního vyprávění o multiprocesingu by se mohlo zdát, že je to především komplikace pro psaní shellových skriptů. Kdyby to tak bylo, tak bychom žádný multiprocesing ''neměli''. V Unixu není zvykem nechávat si neužitečné věci. Multiprocesing je neocenitelná možnost a lze jej použít i přímo v shellu. K tomu, abychom mohli dělat něco i ve chvíli, kdy spustíme nějaký dlouhotrvající proces. Abychom si zachovali přístup k shellu i během běhu dlouhého procesu, spustíme jej ''na pozadí''.

Spustit proces na pozadí znamená sdělit při spouštění, že sice chceme spustit proces, ale nechceme, aby převzal plnou kontrolu nad vstupem a výstupem, které používá jeho předek, tedy abychom mohli dál používat klávesnici i obrazovku pro jinou práci. Stejně tak tím zároveň operačnímu systému přikážeme, aby nečekal s návratem kontroly rodičovskému procesu na ukončení procesu potomka, ale by kontrolu rodičovskému procesu vrátil obratem.
Může to znít komplikovaně, ale nesmíte zapomenout, že tato schopnost je v Unixu odjakživa a Bournův shell byl zamýšlen jako pohodlné rozhraní pro ovládání celého systému. Proto také Bournův shell umí jednoduchým způsobem spustit nový proces na pozadí. Následující ukázka nám ukáže, jak na to, a zároveň nám ukáže, jak to může být užitečné. Zadejte na příkazový řádek následující příkaz (v podstatě nesmyslný, ale náročný na zdroje):

{{Kód|jazyk=bash|kód=
N=0 &amp;&amp; while [ $N -lt 10000 ]; do date &gt;&gt; scriptout; N=`expr $N + 1`; done
}}

Později pochopíme, jak takové složené příkazy fungují, ale v tuto chvíli nám stačí vědět, že tento příkaz si 10000× vyžádá od systému informaci o aktuálním datu a čase a vždy ji hned zapíše na konec souboru ''scriptout''. Než to udělá 10000×, bude to chvilku trvat.

Teď to zkuste spustit s malou obměnou (totiž ampersandem na konci):
{{Kód|jazyk=bash|kód=
N=0 &amp;&amp; while [ $N -lt 10000 ]; do date &gt;&gt; scriptout; N=`expr $N + 1`; done &amp;
}}

Rozdíl bude v tom, že se vám hned po spuštění opět zobrazí shellový prompt, protože úloha náročná na zdroje byla puštěna ''na pozadí''.

Takže teď už to umíte: Proces na pozadí se v Bournově shellu spustí tak, že na konec příkazu napíšete znak &amp;amp;.

== Poznámky ==
&lt;references/&gt;

{{Navigace|../Srovnání shellů|../Prostředí|title=Spouštění příkazů}}

[[Kategorie:Skriptování v Bournově shellu]]</text>
      <sha1>ium9gkow0sy5hfvh9a97wwnqs3dgbe3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>LK8000</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6105</id>
    <revision>
      <id>43899</id>
      <parentid>43898</parentid>
      <timestamp>2021-05-06T05:53:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="10145" xml:space="preserve">
== Úvod ==

== Instalace ==
Chcete-li získat první dojmy o programu, pak je nejlepší použít PC verzi. Rozbalíte stáhnutý zip soubor z webových stránek LK8000 do vlastního adresáře (např. Windows XP: C:\Documents and Settings\název\My Documents\LK8000) a ve složce LK8000 naleznete soubor LK8000-PC.exe pro režim simulace. Dále soubor obsahuje ukázkové soubory, které jsou mají jenom geografické omezení, a protože obvykle PC nemá GPS přijímač, takže lze program spustit pouze simulačním režimu pro potřeby testování.

PC verze má veškeré funkce, které naleznete ve verzi pro přenosná zařízení, které můžete používat pro simulaci!

Můžete sdílet všechna nastavení (pokud nejsou závislá od zařízení) a řešit a simulovat problémy vyskytující se Vašem přenosném zařízení! Pro tuto rychlou instalaci se předpokládá, že přenosný přístroj má vestavěný přijímač GPS a není připojen k dalším externím zařízením.

=== Zařízení ===
Použitelná zařízení jsou v současné době všechna zařízení pracující s operačním systémem Windows CE 4.2, 5 a 6 a umožňující přístup k operačního systému (nebo také odemknout ...), mají dotykový displej a interní GPS přijímač (COM port?, přenosová rychlost-?) a mají rozšiřitelnou paměť SD kartami (mikro SD kartami).

Těmto požadavkům vyhovuje velký počet současných auto navigací. Přístroje mají různá vnější rozhraní (USB, Bluetooth, RS232), konfigurace těchto rozhraní je poměrně složitá, proto tomuto věnujte pozornost při Vašem výběru. Na LK8000 fóru jsou neustále testovány a popisovaný zajímavý nový zařízení. (http://www.postfrontal.com/forum/default.asp?CAT_ID=11)

=== Požadované soubory ===
Chcete-li nainstalovat LK8000, pak budete potřebovat :
* samotný program (ZIP soubor)
* mapy a topologie (DEM a LKM soubory)
* letecké prostory (v &quot;open air&quot; formátu)
* waypointy (závody, DAT, compGPS a OziExploreru)

Všechny soubory jsou k dispozici na domovské stránce [http://www.lk8000.it/download.html LK8000], kde je můžete stáhnout nebo najít odkazy na externí stránky.

=== SD karta ===
Obvykle se program instaluje na paměťovou kartu, proto je dobré vybrat rychlé, vysoce kvalitní paměťové karty. Pomalé paměťové karty dokážou zpomalit program výrazně až o 90%, neměli byste šetřit na tomto místě a použijte zaručené karty vysoké kvality.

Před nákupem paměťové karty pro potřeby LK8000 se ujistěte, zda-li jsou kompatibilní s Vaším zařízením.

=== Instalace na SD kartu ===
Zápis na paměťovou kartu je nejlépe provádět z PC s interní nebo přímo připojenou čtečkou karet.

'''''Upozornění!'''''

Zápis na paměťovou kartu v přístroji připojeného k PC přes USB, používající software pro přenos souborů, může při přenosu dat způsobit k chyby!

* Rozbalte LK8000 zip soubor do kořenového adresáře paměťové karty. (Ke stažení [http://lk8000.it/download/software.html zde])
* Mapy a topo (DEM, LKM) zkopírujte do podsložky ''_Maps''. (Ke stažení [http://lk8000.it/download/maps.html zde])
* Soubor se informacemi o letových prostorech zkopírujte do podsložky ''_Airspaces''.
* Trasové body a data o letištích zkopíruje do složky _''Waypoints''.
* Vlastní poláry zkopírujte do podsložky ''_Polars'' (nenaleznete-li soubor s polárou dodávané s LK8000).

=== Start programu ===
=== Rychlé nastavení ===
{{Upravit}}
= Nastavení přístrojů =
==== Holux Funtrek 130 Pro ====
'''Port :''' COM2&lt;br /&gt;
'''Rychlost :''' 9600

==== Holux CS61 Smile ====
'''Port :''' COM7&lt;br /&gt;
'''Rychlost :''' 9600

==== Mio Moov M400 ====
'''Port :''' COM2&lt;br /&gt;
'''Rychlost :''' 9600

==== NavRoad NR320BM ====
Port :&lt;br /&gt;
Rychlost:

= Popis zkratek pro Info stránky a spodní řádku =

{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
|-
! Kód !! Jméno !! Popis
|-
| IAS nebo eIAS || Airspeed IAS || Indikovaná vzdušná rychlost získaná z inteligentního externího varia. Pokud není dostupná žádný senzor, pak je odhadnuta pomocí větru a hustoty vzduchu ve vaší výšce. V takovém případě se jmenuje eIAS.
|-
| TAS nebo eTAS || Airspeed TAS || Pravá vzdušná rychlost získaná z inteligentního externího varia. Pokud není dostupná žádný senzor, pak je odhadnuta pomocí větru a hustoty vzduchu ve vaší výšce. V takovém případě se jmenuje eTAS.
|-
| aAGL || Altern AGL || Výška nad zemí v invertovaných jednotkách. Pokud používáte metry, bude výška ve stopách. Pokud oužíváte stopy, bude výška v metrech.
|
|-
| aAlt || Altern QNH || QNH výška v invertovaných jednotkách. Pokud používáte metry, bude výška ve stopách. Pokud používáte stopy, bude výška v metrech.
|-
| HBAR || Altitude BARO || Toto je barometrická výška získaná z GPS s tlakovým senzorem, nebo z připojeného externího inteligentního varia. Pokud jste si zvolili Use Baro Altitude v system config menu 5, pak je tato výška zobrazena i jako QNH výška a je použita pro všechny vnitřní výpočty.
|-
| HGPS || Altitude GPS || Toto je výška získaná z vašeho GPS. Kvalita měření závisí na vašem zařízení GPS. Především pokud používáte autonavigaci, je tato výška často nepřesná, především při točení. Pokud nemáte dostupnou Baro výšku, nebo jste si ji nepovolili v config menu 5, pak je tato GPS výška použita ve všech výpočtech. QNH výška používá buď GPS výšku, nebo Baro výšku. Standardně byste si měli do hlavního infoboxu dát QNH výšku, protože ta zobrazí hodnotu používanou systémem.
|-
| QFE || Altitude QFE || Automatická QFE. Tato hodnota používá buď GPS výšku, nebo Baro výšku a je automaticky nastavena na 0 zatímco jste na zemi. Po vzletu se už neresetuje, i když se ocitnete znovu na zemi. Změna QFE neovlivní výpočty QNH. QFE není určena pro výpočty, ale pouze jako informace pro pilota.
|-
| Alt || Altitude QNH || Toto je výška nad střední hladinou moře získaná buď z GPS nebo Baro senzoru (pokud je Baro výška dostupná a zvolena pro použití). Toto je výška používaná pro všechny výpočty. Infoboxy GPS výšky a Baro výšky jsou také dostupné. Jedna z těchto hodnot je použita jako QNH výška. Používejte TUTO výšku jako HLAVNÍ údaj, jelikož je to výška používaná zbytkem LK8000.
|-
| Battery || Battery || Na PDA a PNA udává tato hodnota zbývající kapacitu baterie. Pokud je za touto hodnotou písmeno C, znamená to, že se baterie nabíjí, pokud je tam D tak se baterie vybíjí.
|-
| xBatt1 xBatt2 || External Batteries || Napětí externích baterií 1 a 2, pokud jsou dostupné.
|-
| FL || Flight Level || Ukazatel letové hladiny. FL je vyjádřen ve stovkách stop. Tento ukazatel používá současnou výšku, což neznamená vždy barometrickou a rozhodně ne vždy vypočítanou ke standardní atmosféře. Jinými slovy, není to vždy přesný údaj a může se lišit i o stovky stop! Používejte jen vždy jen jako přibližnou hodnotu.
|-
| Odo || Odometer || Vzdálenost uletěná od vzletu, aktualizovaná každou sekundu, i během točení. Tato hodnota je při vzletu nastavena na nulu, a nelze ji resetovat nijak jinak. Tato hodnota je počítána podobně jako při jízdě autem.
|-
| xBank || External Battery Bank || Používaná externí baterie, pokud je dostupná.
|-
| Req. E || Next Req. Efficiency || Požadovaná klouzavost k příštímu otočnému bodu, rovna podílu vzdálenosti k otočnému bodu a výšky potřebné pro přílet v bezpečné výšce nad terénem. Hodnoty nad 199 a pod 1 se nezobrazí. Toto je čistě geometrický výpočet, stejný jako má Garmin, Naviter a většina běžných přístrojů.
|-
| NxtArr || Next Alt. Arrival || Výška příletu nad příští otočný bod, spočítaná pro současný MacCready. Není zde použit Safety MC ani bezpečná výška pokud se nejedná o přistávací plochu, ledaže jste si to nastavili jinak.
|-
| E. Avg || Average || Podíl vzdálenosti uletěné za určitou dobu a výšky za tuto dobu ztracené. Záporné hodnoty se zobrazí jako OO (nekonečno) a indikují stoupavý let (přírůstek výšky). Hodnota nad 200 je taktéž zobrazena jako OO.

Dobu se kterou se zde počítá můžete nastavit v System Config menu. Doporučené hodnoty jsou 60, 90, 120. Nízké hodnoty se
budou blížit Okamžité klouzavosti a vyšší hodnoty se budou blížit Cestovní klouzavosti (klouzavost měřená od posledního
stoupáku).

Všimněte si že tato hodnota není vzdáleností mezi vaší původní a novou pozicí, ale celková uletěná vzdálenost i v letu cik cak. Tato hodnota se nepočítá při točení.
|
|-
| HAGL || - || -
|
|-
| Fly Time || - || -
|
|-
| HomeDist || - || - vzdálenost od startu (domů)
|
|-
| Th.All || - || -
|
|-
| OLC dis || - || -
|
|-
| MaxAlt || Max Altitude reached || Maximální dosažená výška
|
|-
| TskDis || Task Distance || Vzdálenost do konce tasku
|
|-
| TskArr || - || -
|
|-
| TskETE || - || -
|
|-
| TskCov || Task Covered distance || Uletěná vzdálenost v aktuálním tasku.
|
|-
| Start || - || -
|
|-
| TskSp || - || -
|
|-
| TAKEOFF || - || -
|
|-
| Atn1.E || - || -
|
|-
| Atn2.E || - || -
|
|-
| Sat:A || Satellite || Počet přijímaných satelitů
|
|-
| HBAR || - || -
|
|-
| Logger || - || Status loggeru&lt;br /&gt;
auto: automaticky spustí při startu
no!: vypnuto a je potřeba ruční zapnutí pro logování
ON: logger je aktivní
|
|-
| GRec || - || -
|
|-
| Track || - || -
|
|-
| Dist || - || -
|
|-
| NextETE || - || -
|
|-
| AutMC || - || -
|
|-
| To || - || -
|
|-
| Brg || - || -
|
|-
| E.Cru || - || -
|
|-
| E.20s || - || -
|
|-
| Wind || - || -
|
|-
| TL.Avg || - || -
|
|-
| Dir || - || -
|}

= Externí dokazy =
* [http://www.lk8000.it Domovská stránka]
* [http://www.postfrontal.com/forum/default.asp?CAT_ID=11 Domovské diskusní fórum]
* [http://www.postfrontal.com/forum/forum.asp?FORUM_ID=81 Beta verze LK8000]
* Manuál CZ, překladatel Jan Šebesta
* Manuál GE
* Manuál EN</text>
      <sha1>nk04q85r2hicaq7ger0euyrbqxlbofb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Matematika/Příklady/Číselné obory</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6110</id>
    <revision>
      <id>35025</id>
      <parentid>23073</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:28:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1012" xml:space="preserve">Číselné obory, neboli množiny jsou skupiny čísel podobného charakteru. Čísla zařazujeme do množiny přirozených, celých, racionálních a reálných čísel.

== Přirozená čísla ==
Přirozené číslo N označuje počet předmětů. Jedná se tedy o celá kladná čísla (např. 1, 2, 3, 4, 5 apod.). Nula se mezi přirozená čísla řadí, jen v některých oborech matematiky. Přirozená čísla jsou tvořena jednotlivými číslicemi. Např. číslo 1 je tvořeno číslicí 1, číslo 12 je tvořeno číslicemi 1 a 2 a číslo 45689 je tvořeno číslicemi 4, 5, 6, 8, 9.

Přirozené číslo se dá vyjádřit číslicovým zápisem (139 = 1*100 + 3*10 + 9*1).

=== Číslicový zápis ===
Zapiště přirozená čísla číslicovým zápisem:
# 134
# 54
# 257907
# 500
# 504
#1
#9
# 67
# 5600
# 1200367
# 100
# 1000
# 890
# 78908

&lt;ref group=&quot;VÝSLEDKY&quot;&gt;a&lt;/ref&gt;

[http://www.wolframalpha.com/input/ řešení]

== Výsledky ==
&lt;references group=&quot;VÝSLEDKY&quot;/&gt;

[[Kategorie:Matematika]]</text>
      <sha1>5zg2qukx3z0zk3uql5xr4z0zqa4lmbn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Vykání</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6111</id>
    <revision>
      <id>35068</id>
      <parentid>23908</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1720" xml:space="preserve">V maďarštině existuje zdvořilostní forma oslovování dospělých osob, která odpovídá českému '''vykání'''. Pro zjednodušení budeme používat pojem vykání, ačkoliv z mluvnického hlediska jde spíše o onikání. Zatímco v češtině vykáme pomocí 2. osoby množného čísla (''vy děláte''), v maďarštině se 2. osoba používá pouze k tykání více lidem. Vykáme (onikáme) totiž ve 3. osobě. Pokud oslovujeme jednoho člověka, použijeme jednotné číslo. Oslovujeme-li více lidí, budeme hovořit v množném čísle.

Pro vykání existují v maďarštině zvláštní [[../Osobní zájmena|osobní zájmena]] '''ön''' (vy – jedna osoba) a '''önök''' (vy – více osob).

'''Srovnejte:'''
* te beszélsz = ty mluvíš (tykám)
* ő beszél = on(a) mluví (netykám, nevykám)
* ön beszél = vy mluvíte (vykám jedné osobě)


* ti beszéltek = vy mluvíte (tykám více osobám)
* ők beszélnek = oni mluví (netykám, nevykám)
* önök beszélnek = vy mluvíte (vykám více osobám)

(Viz časování sloves v [[../Přítomný čas|přítomném čase]].)

Obdobně postupujeme při '''[[../Přivlastňování|přivlastňování]]''':
* (a te) házad = tvůj dům (tykám)
* (az ő) háza = jeho / její dům (netykám, nevykám)
* az ön háza = vás dům (vykám jedné osobě)


* (a ti) házatok = váš dům (tykám více osobám)
* (az ő) házuk = jejich dům (netykám, nevykám)
* a önök háza = váš dům (vykám více osobám)

Pokud vykáme více osobám, přijímá [[../Podstatná jména|podstatné jméno]] přivlastňovací koncovku s významem ''jeho / její'' (''-a / -e''), nikoliv ''jejich'' (''-uk / -ük'').

[[Kategorie:Maďarština|Vykání]]</text>
      <sha1>6tpfewmq0eo9qc8cuynr9fpm6bgs7zq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Recentchanges-summary</title>
    <ns>8</ns>
    <id>6113</id>
    <revision>
      <id>23111</id>
      <parentid>23004</parentid>
      <timestamp>2012-06-01T21:09:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>info</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="245" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;font-size: 90%; margin-top: -3.2em; text-align: right;&quot;&gt;[[Speciální:Statistics|{{NUMBEROFARTICLES:R}}]] [[Speciální:Prefixindex/|článků]] • Vizte též [[w:IRC|IRC]] kanál pro [[rcirc:#cs.wikibooks|poslední změny]].&lt;/div&gt;</text>
      <sha1>2otib8ez8gxa3qqftbsdvf9i7n3dhz6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Nálepka</title>
    <ns>10</ns>
    <id>6118</id>
    <revision>
      <id>24288</id>
      <parentid>23017</parentid>
      <timestamp>2013-04-25T00:40:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>převod na skriptování</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="140" xml:space="preserve">&lt;includeonly&gt;{{#invoke:Nálepka|print}}&lt;/includeonly&gt;&lt;noinclude&gt;

[[Kategorie:Šablony:Identifikace uživatelů|{{PAGENAME}}]]

&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>7u9tbxzsxnleu4ekz2y4enrjwu0mjp9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Šablony:Identifikace uživatelů</title>
    <ns>14</ns>
    <id>6119</id>
    <revision>
      <id>23018</id>
      <timestamp>2012-05-22T19:31:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Dokumentace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="93" xml:space="preserve">Šablony identifikující uživatele.

[[Kategorie:Šablony:(vše)|Identifikace uživatelů]]</text>
      <sha1>qbr84tasg3np14icrjjqa3nz3kro3lx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Inessiv, illativ a elativ</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6123</id>
    <revision>
      <id>32480</id>
      <parentid>32479</parentid>
      <timestamp>2016-11-10T14:28:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>85.70.17.94</ip>
      </contributor>
      <comment>oprava malej chyby</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6199" xml:space="preserve">Tato trojice pádů, jež odpovídají na otázky ''kde?'', ''kam?'' a ''odkud?'', se vztahuje k vnitřku. Odpovídají tedy českým předložkám ''do'' (s 2. pádem), ''v'' / ''ve'' (s 6. pádem) a ''z'' / ''ze'' (zevnitř, s 2. pádem).

== Illativ ==
* Illativ odpovídá na otázku ''hova?'' (''kam?'') a znamená ''dovnitř'', ''do''. Tvoří se koncovkami ''-ba'' nebo ''-be'' (v závislosti na [[../Samohlásková harmonie|samohláskové harmonii]]):
: ki = kdo —&gt; ki'''be'''? = do koho?
: mi = co —&gt; mi'''be'''? = do čeho?
: ház'''ba''' = do domu, házak'''ba''' = do domů
: erdő'''be''' = do lesa, erdők'''be''' = do lesů


* Pokud jméno (podstatné, přídavné) končí '''a''' a '''e''', dochází k dloužení této samohlásky:
: szob'''a''' = pokoj —&gt; szob'''ába'''= do pokoje
: étkezd'''e''' = jídelna —&gt; étkezd'''ébe''' = do jídelny

== Inessiv ==
* Inessiv odpovídá na otázku ''hol?'' (''kde?'') a znamená ''uvnitř'', ''v'' / ''ve''. Tvoří se koncovkami ''-ban'' nebo ''-ben'' (v závislosti na [[../Samohlásková harmonie|samohláskové harmonii]]):
: ki = kdo —&gt; ki'''ben'''? = v kom?
: mi = co —&gt; mi'''ben'''? = v čem?
: ház'''ban''' = v domě, házak'''ban''' = v domech
: erdő'''ben''' = v lese, erdők'''ben''' = v lesích


* Pokud jméno končí '''a''' a '''e''', dochází k dloužení této samohlásky:
: szob'''a''' = pokoj —&gt; szob'''ában''' = v pokoji
: étkezd'''e''' = jídelna —&gt; étkezd'''ében''' = v jídelně

== Elativ ==
* Elativ odpovídá na otázku ''honnan?'' (''odkud?'') a znamená ''zevnitř'', ''z''. Tvoří se koncovkami ''-ból'' nebo ''-ből'' (v závislosti na [[../Samohlásková harmonie|samohláskové harmonii]]):
: ki = kdo —&gt; ki'''ből'''? = z koho?
: mi = co —&gt; mi'''ből'''? = z čeho?
: ház'''ból''' = z domu, házak'''ból''' = z domů
: erdő'''ből''' = z lesa, erdők'''ből''' = z lesů


* Pokud jméno končí '''a''' a '''e''', také v tomto případě dochází k dloužení této samohlásky:
: szob'''a''' = pokoj —&gt; szob'''ából''' = z pokoje
: étkezd'''e''' = jídelna —&gt; étkezd'''éből''' = z jídelny

== Další běžné vazby ==
* Tyto místní pády se používají s názvy světadílů a zemí s výjimkou Maďarska (''Magyarország''). Stejně tak se používají u měst, která neleží v Maďarsku ani na území bývalého Uherského království. Pro Maďarsko a bývalé Uhersko se zpravidla užívají pády „povrchové“ ([[../Superessiv, sublativ a delativ|Superessiv, sublativ a delativ]]), odpovídající českému ''na'' (obdoba českého ''na Moravě'', ''na Slovensku'', ''na Kladně''). Srovnejte:
: Chilebe repülök. = Letím do Čile.
: Prágából Brünnbe utazik. = Cestuje z Prahy do Brna.
: Ausztráliában vagyok. = Jsem v Austrálii.

* Výjimkou z tohoto pravidla jsou maďarská i uherská města zakončená ''-i'', ''-j'', ''-m'', ''-n'', ''-ny'', ''-falu'' nebo ''-város'', která zpravidla přijímají koncovky jako města mimo maďarské území:
: Pozsonyba = do Bratislavy
: Dunaújvárosban = v městě Dunaújváros
: Esztergomból = z Ostřihomi


* '''Illativ''' se také aplikuje, poukazujeme-li na účel, anebo cíl:
: ajándékba ad valakinek valamit = dát komu co do daru
: sorba áll = postavit se do řady
: eszébe ötlik = přijít mu na um

* Poukazujeme-li na směr:
: szemtől szembe = tváří v tvář
: tűzbe dob = hodit do ohně
: levegőbe röpít = vyhodit do povětří

* Další časté výrazy a idiomy jsou například:
: a hálójába kerül valakinek = dostat se do pasti někoho
: inába száll a bátorsága = smělost ho opustila
: akadályokat gördít valaki útjába = klást někomu do cesty překážky


* '''Inessiv''' aplikujeme, mluvíme-li o místě (doslova i obrazně):
: idegenben = v cizině
: Prágában = v Praze
: békében / békén hagy = nechat v klidu
: elsősorban = v první řadě

* Jestli mluvíme o aspektech času:
: októberben = v říjnu
: az utóbbi időben = v posledním čase
: akkoriban = tenkrát
: hajnalban = na úsvitě

* A také o způsobech, jako například:
: széltében - hosszában = široko - daleko, obšírně
: valóban = opravdu
: hirtelenében = znenadání

* Další časté výrazy a idiomy jsou například:
: nagymértékben = do značné míry
: következtében = následkem čeho
: abban a hitben = v té víře
: magában beszél = hovořit si pro sebe


* '''Elativ''' se používá, mluvíme-li o příčinách:
: haragból = z hněvu
: félelemből = ze strachu

* A také o původech, o vzniku:
: szívből beszél = hovořit od srdce
: kőből épült = postavený z kamene
: fából való = z dřeva
: jószántából = z vlastné vůle

* Elativ označuje příchod, ale i navrácení odněkud:
: visszatér a munkából = vrátit se z práce
: elmozdítja hivatalából = sesadit z jeho úřadu

* Také označuje zřetel na někoho / něco:
: megbukik számtanból = propadnout z matematiky
: jóvoltából = zásluhou koho

* Další časté výrazy a idiomy:
: félre az útból! = pryč z cesty!
: kirúg a hámból = vyhodit si z kopýtka
: cseberből vederbe = z deště pod okap
: úgy hazudik, mintha könyvből olvasná = klame, jakoby četl z knihy

== Zájmena ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Zájmeno || Význam || Illativ || Inessiv || Elativ
|-
! colspan=&quot;5&quot; | Ukazovací
|-
| ez || tento, tato, toto || ebbe || ebben || ebből
|-
| az || tamten, tamta, tamto || abba || abban || abból
|-
| ezek || tito, tyto, tato || ezekbe || ezekben || ezekből
|-
| azok || tamti, tamty, tamta || azokba || azokban || azokból
|-
! colspan=&quot;5&quot; | Osobní
|-
| én || já || belém || bennem || belőlem
|-
| te || ty || beléd || benned || belőled
|-
| ő || on, ona, ono || belé || benne || belőle
|-
| maga, ön || Vy (jedn.) || magába, önbe || magában, önben || magából, önből
|-
| mi || my || belénk || bennünk || belőlünk
|-
| ti || vy || belétek || bennetek || belőletek
|-
| ők || oni, ony, ona || beléjük || bennük || belőlük
|-
| maguk, önök || Vy (množ.) || magukba, önökbe || magukban, önökben || magukból, önökből
|}

[[Kategorie:Maďarština|Illativ, Inessiv a Elativ]]</text>
      <sha1>pxaelsebstv5zity6tgt048skh3fez6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Odkazy na jiné weby s herní tematikou</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6124</id>
    <revision>
      <id>23785</id>
      <parentid>23066</parentid>
      <timestamp>2013-01-07T10:06:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>pár odkazů</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="313" xml:space="preserve">== Stránky v češtině ==
* [http://www.hranostaj.cz Hranostaj.cz]
* [http://www.hrejsi.cz Hrejsi.cz]
* [http://www.deskovehry.info/ Klub přátel deskových her]
* [http://www.zatrolene-hry.cz/ Zatrolené hry]

== Stránky v ostatních jazycích ==
* [http://www.pagat.com/ Pagat.com]

[[Kategorie:Hry|Odkazy]]</text>
      <sha1>pd9cywhpmvqwy6gx9w664j0wducoxbc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Superessiv, sublativ a delativ</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6125</id>
    <revision>
      <id>32476</id>
      <parentid>32200</parentid>
      <timestamp>2016-11-09T16:55:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>85.70.17.94</ip>
      </contributor>
      <comment>doplnenie ďalších údajov</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5881" xml:space="preserve">Tato trojice pádů, jež odpovídají na otázky ''kam?'', ''kde?'' a ''odkud?'', se vztahuje k povrchu. Odpovídají tedy českým předložkám ''na'' (se 4. a 6. pádem), a ''z (s)'' (s 2. pádem; z povrchu).

== Sublativ ==
* Sublativ odpovídá na otázku ''hova?'' (''kam?'') a znamená ''na (povrch)''. Tvoří se koncovkami ''-ra'' nebo ''-re'' (v závislosti na [[../Samohlásková harmonie|samohláskové harmonii]]):
: ki = kdo —&gt; ki'''re'''? = na koho?
: mi = co —&gt; mi'''re'''? = na co?
: asztal'''ra''' = na stůl, asztalok'''ra''' = na stoly
: sziget'''re''' = na ostrov, szigetek'''re''' = na ostrovy
: föld'''re''' = na zem, földek'''re''' = na země


* Pokud jméno (podstatné, přídavné) končí '''a''' a '''e''', dochází k dloužení této samohlásky:
: tásk'''a''' = taška —&gt; tásk'''ára''' = na tašku
: a vég'''e''' = konec čeho —&gt; a vég'''ére''' = na konec čeho

== Superessiv ==
* Superessiv odpovídá na otázku ''hol?'' (''kde?'') a znamená ''na (povrchu)''. Tvoří se koncovkami ''-n'', ''-on'', ''-en'' nebo ''-ön'' (v závislosti na [[../Samohlásková harmonie|samohláskové harmonii]]):
: ki = kdo —&gt; ki'''n'''? = na kom?
: mi = co —&gt; mi'''n'''? = na čem?
: asztal'''on''' = na stole, asztalok'''on''' = na stolech
: sziget'''en''' = na ostrově, szigetek'''en''' = na ostrovech
: föld'''ön''' = na zemi, földek'''en''' = na / v zemích


* Pokud jméno končí '''a''' a '''e''', dochází k dloužení této samohlásky:
: tásk'''a''' = taška —&gt; tásk'''án''' = na tašce
: a vég'''e''' = konec čeho —&gt; a vég'''én''' = na konci čeho


* '''Pozor!''' Koncovky superessivu si nemylme s koncovkami ''-n'', ''-an'', ''-on'', ''-en'', kterými tvoříme příslovky z přídavných jmen, jako například: későn = pozdě, bátran = smělo, hűen = věrně, duhajon = nezbedně.

== Delativ ==
* Delativ odpovídá na otázku ''honnan?'' (''odkud?'') a znamená ''z (povrchu)'' – ve starším českém pravopisu se v tomto významu užívala předložka ''s(e)'' s 2. pádem. Tvoří se koncovkami ''-ról'' nebo ''-ről'' (v závislosti na [[../Samohlásková harmonie|samohláskové harmonii]]):
: ki = kdo —&gt; ki'''ről'''? = z koho?
: mi = co —&gt; mi'''ről'''? = z čeho?
: asztal'''ról''' = ze stolu, asztalok'''ról''' = ze stolů
: sziget'''ről''' = z ostrova, szigetek'''ről''' = z ostrovů
: föld'''ről''' = ze země, földek'''ről''' = ze zemí


* Pokud jméno končí '''a''' a '''e''', také v tomto případě dochází k dloužení této samohlásky:
: tásk'''a''' = taška —&gt; tásk'''áról''' = z tašky (z jejího povrchu, nikoliv zevnitř)
: a vég'''e''' = konec čeho —&gt; a vég'''éről''' = z konce čeho

== Další běžné vazby ==
* '''Sublativ''' se také aplikuje, mluvíme-li o časových aspektech:
: nyolc órára = na osmu hodinu
: harmadnapra = na třetí den
: télre = na zimu
: Két hónapra mentem Bécsbe. = Jel jsem na dva měsíce do Vídně.

* Aplikujeme ho, mluvíme-li o dalších místních aspektech:
: postára megyek = jdu na poštu
: Budapestről Pécsre utazom. = Cestuji z Budapešti do Pětikostelí.

: Podrobnosti k použití u názvů maďarských měst a obcí najdete v článku [[../Inessiv, illativ a elativ|Inessiv, illativ a elativ]].

* Sublativ aplikujeme, mluvíme-li o míře:
: annyira = natolik
: bármennyire = jakkoli
: két lépésre áll valakitől = stát na dva kroky od koho

* A také o příčinách:
: parancsra tesz valamit = vykonat co na rozkaz
: kérésemre jött = přišla na moji prosbu

* Další významy sublativu často poukazují na způsob, anebo cíl:
: darabokra vág = rozříznout na kusy
: járok angolra = chodím na angličtinu
: Jánosra várunk = čekáme na Jana
: rendelkezésére állok = jsem Vám k službám
: kékre fest = obarvit na modro
: felelősségedre = na tvoji odpovědnost


* '''Superessiv''' se také aplikuje, mluvíme-li o časových aspektech:
: utolsó napon = poslední den
: a tizenötödik század elején = na začátku patnáctého století
: a tél kellõs közepén = uprostřed zimy

* Mluvíme-li o prostředcích, jako například:
: hegedűn játszik = hrát na housle
: kocsin utazik = vézt se autem
: kenyeren és vízen él = žít o chlebu a vodě

* Další významy často odpovídají použití předložky ''na'' v češtině:
: Magyarországon vagyok. = Jsem v Maďarsku.
: postán vagyok = jsem na poště


* '''Delativ''' se používá ve významu odpovídajícímu české předložce ''o'' s 6. pádem (''o kom?'', ''o čem?'') :
: költemény a tavaszról = báseň o jaru
: szavaznak valamiről = hlasují o čem
: gondoskodik valakiről = starat se o koho

* Další význam odpovídá v češtině předložce ''podle'':
: hangjáról megismer valakit = znát koho podle hlasu

* Také se aplikuje, mluvíme-li o časových aspektech:
: időről időre = z času na čas
: napról napra = ze dne na den

== Zájmena ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Zájmeno || Význam || Sublativ || Superessiv || Delativ
|-
! colspan=&quot;5&quot; | Ukazovací
|-
| ez || tento, tato, toto || erre || ezen || erről
|-
| az || tamten, tamta, tamto || arra || azon || arról
|-
| ezek || tito, tyto, tato || ezekre || ezeken || ezekről
|-
| azok || tamti, tamty, tamta || azokra || azokon || azokról
|-
! colspan=&quot;5&quot; | Osobní
|-
| én || já || rám || rajtam || rólam
|-
| te || ty || rád || rajtad || rólad
|-
| ő || on, ona, ono || rá || rajta || róla
|-
| maga, ön || Vy (jedn.) || magára, önre || magán, önön || magáról, önről
|-
| mi || my || ránk || rajtunk || rólunk
|-
| ti || vy || rátok || rajtatok || rólatok
|-
| ők || oni, ony, ona || rájuk || rajtuk || róluk
|-
| maguk, önök || Vy (množ.) || magukra, önökre || magukon, önökön || magukról, önökről
|}

[[Kategorie:Maďarština|Superessiv, sublativ a delativ]]</text>
      <sha1>0n3hobj9dbf8po7x8dvcx7lh26wrz7e</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Údržba:Doplnit část</title>
    <ns>14</ns>
    <id>6127</id>
    <revision>
      <id>23072</id>
      <timestamp>2012-05-24T20:16:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Dokumentace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="131" xml:space="preserve">Stránky označené šablonou {{Šablona|Doplnit část}} určené k&amp;nbsp;doplnění.

[[Kategorie:Údržba:(vše)|Doplnit část]]</text>
      <sha1>8y2llpalk3oyyl2ut1rckrl22kq08d9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Údržba:Doplnit</title>
    <ns>14</ns>
    <id>6128</id>
    <revision>
      <id>23074</id>
      <timestamp>2012-05-24T20:17:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Dokumentace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="117" xml:space="preserve">Stránky označené šablonou {{Šablona|Doplnit}} určené k&amp;nbsp;doplnění.

[[Kategorie:Údržba:(vše)|Doplnit]]</text>
      <sha1>fbikjuttbtcq9mfvcwo4iggp68ic5sg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Wikiknihy:Typy stránek</title>
    <ns>14</ns>
    <id>6129</id>
    <revision>
      <id>23076</id>
      <timestamp>2012-05-24T20:30:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>zařazení do stromu kategorií</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="44" xml:space="preserve">[[Kategorie:Wikiknihy:(vše)|Typy stránek]]</text>
      <sha1>lafpvyzn06expuyk71g0p6x0v7yco7m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Wikiknihy:Testovací zázemí</title>
    <ns>14</ns>
    <id>6130</id>
    <revision>
      <id>23078</id>
      <timestamp>2012-05-24T20:35:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Dokumentace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="88" xml:space="preserve">Testovací stránky a&amp;nbsp;šablony.

[[Kategorie:Wikiknihy:(vše)|Testovací zázemí]]</text>
      <sha1>ps56asgqpals2j17smj8zlxmzkrx07s</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Šablony:Zvýrazněné sekce</title>
    <ns>14</ns>
    <id>6131</id>
    <revision>
      <id>23079</id>
      <timestamp>2012-05-24T20:37:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Dokumentace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="96" xml:space="preserve">Šablony zvýrazněných sekcí v&amp;nbsp;textu.

[[Kategorie:Šablony:(vše)|Zvýrazněné sekce]]</text>
      <sha1>0uhv7gzt09lpm7rdu4g28ehotevfb6f</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Ověřit</title>
    <ns>10</ns>
    <id>6132</id>
    <revision>
      <id>23081</id>
      <timestamp>2012-05-24T22:35:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Ověřit</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="492" xml:space="preserve">{{Cedule
  | typ = delete
  | nadpis = Informace na této stránce je třeba ověřit.
  | text = Tato stránka nebo její část obsahuje informace, které je třeba ověřit.&lt;!-- [[Wikiknihy:Ověřitelnost]]--&gt;
  | poznámka = Pokud se tyto informace nepodaří ověřit, mohou být (případně celá stránka) smazány.
  | obrázek = Tango-nosources.svg
}}&lt;includeonly&gt;
{{Kategorie|Údržba:Ověřit}}
&lt;/includeonly&gt;&lt;noinclude&gt;

[[Kategorie:Šablony:Údržba|{{PAGENAME}}]]

&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>8d52eot3vdnsqxxcskxh6eqkx7rgvmh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Příčestí</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6136</id>
    <revision>
      <id>23909</id>
      <parentid>23100</parentid>
      <timestamp>2013-01-26T22:24:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Totosan</username>
        <id>3810</id>
      </contributor>
      <minor />
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2486" xml:space="preserve">V maďarštině existuje více druhů '''příčestí''' (participií), tedy tvarů odvozených od sloves, které mívají ve větách funkci podstatných či přídavných jmen nebo příslovcí.

== Participium imperfectum (-ó / -ő) ==
Nedokonavé přítomné příčestí se tvoří koncovkou '''-ó''' nebo '''-ő''' (v závislosti na [[../Samohlásková harmonie|samohláskové harmonii]]).

Nejčastěji má funkci přídavného jména označujícího činnost. V češtině odpovídá přídavným jménům s příponou ''-ící'':
* a széken ül'''ő''' ember = člověk sedící na židli
* a tanul'''ó''' diák = učící se student
* siet'''ő''' lányok = spěchající dívky
* a zár'''ó'''dó ajtó = zavírající se dveře

Podobně jako v češtině mohou fungovat i jako podstatná jména:
* vezető = vedoucí, manažer; řidič
* dolgozó = pracující
* tanuló = žák
* eladó = prodavač
* író = spisovatel

== Participium perfectum (-t / -ott / ött / -ett) ==
Dokonavé minulé příčestí se tvoří stejně jako základní tvar [[../Minulý čas|minulého času]].

Obvykle slouží jako přídavné jméno, někdy s významem aktivním (v češtině ''-lý''), většinou však pasivním (v češtině ''-ný / -tý'') významem, který vyjadřuje výsledek nějaké činnosti:
* hervad'''t''' virág = zvadlá květina
* meghal'''t''' emberek = zesnulí lidé

* a megír'''t''' levél = napsaný dopis
* a megköt'''ött''' szerződés = uzavřená smlouva
* a zár'''t''' ajtó = zavřené dveře

== Participium instans (-andó / -endő) ==

== Gerundium (-va / -ve) ==
Toto příčestí má příslovečný význam a do češtiny se překládá různě, často vedlejší větou, případně pomocí přechodníků nebo příslovcí:
* Siet'''ve''' írtam a levelet. = Dopis jsem psal ve spěchu (spěchaje).
* Sír'''va''' jött. = Přišla s pláčem (plačíc).
* A közönség áll'''va''' tapsolt. = Obecenstvo tleskalo vestoje (stojíc).

* Meghall'''va''' a jó hírt, elmosolyodott. = Když uslyšel (uslyšev) tu dobrou zprávu, usmál se.
* Az ajtót kinit'''va''', látta, hogy esik. = Když otevřel (otevřev) dveře, viděl, že prší.

Ve spojení se slovesem ''van (být)'' (zde se nevynechává) vyjadřuje gerundium stav:
* Az ajtó zár'''va''' van. = Dveře jsou zavřené.
* Az ablak nyit'''va''' van. = Okno je otevřené.
* Az ablakok zár'''va''' vannak. = Okna jsou zavřená.

[[Kategorie:Maďarština|Příčestí]]</text>
      <sha1>ek090tqjwlyvkyo92q0onbfblebpq04</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Randompage-url</title>
    <ns>8</ns>
    <id>6139</id>
    <revision>
      <id>23110</id>
      <timestamp>2012-06-01T15:59:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Special:RandomRootPage</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="22" xml:space="preserve">Special:RandomRootPage</text>
      <sha1>qmq7bh077n1snisdylvmnnif7j0n7zn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Rozkazovací způsob</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6146</id>
    <revision>
      <id>30446</id>
      <parentid>23147</parentid>
      <timestamp>2015-10-25T04:13:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; správná sémantika</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4112" xml:space="preserve">'''Přání nebo příkaz''' se v maďarštině vyjadřuje pomocí tzv. '''spojovacího způsobu''' (konjunktivu). Nejedná se čistě jen o rozkazovací způsob, i když pro zjednodušení to můžeme takto nazývat. Na rozdíl od češtiny má tvary pro všechny osoby (určitém i neurčitém časování – viz kapitolu [[../Slovesa|Slovesa]]) a použití je širší. Charakeristickým gramatickým znakem je koncovka -j-, která se vkládá mezi kmen a osobní koncovku:
* vár-''j''-atok! = čekejte!

== Neurčité časování ==
Pravidelná slovesa přijímají tyto koncovky:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Osoba 
! Zadní samohlásky
! Přední samohlásky
|-
! én (já)
| -ak || -ek
|-
! te (ty)
| (-ál) || (-él)
|-
! ő (on, ona, ono)
| -on || -en / -ön 
|-
! mi (my)
| -unk || -ünk
|-
! ti (vy)
| -atok || -etek
|-
! ők (oni, ony, ona)
| -anak || -enek
|}

Ve 2. osobě jednotného čísla existují kratší a delší tvary. Delší tvar spíše než rozkaz vyjadřuje přání.

=== Příklady ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Osoba 
| '''várni'''&lt;br /&gt;čekat
| '''beszélni'''&lt;br /&gt;mluvit
| '''ülni'''&lt;br /&gt;sedět
|-
! én (já)
| várjak || beszéljek || üljek
|-
! te (ty)
| várj / várjál || beszélj / beszéljél || ülj / üljél
|-
! ő (on, ona, ono)
| várjon || beszéljen || üljön
|-
! mi (my)
| várjunk || beszéljünk || üljünk
|-
! ti (vy)
| várjatok || beszéljetek || üljetek
|-
! ők (oni, ony, ona)
| várjanak || beszéljenek || üljenek
|}

== Určité časování ==
Pravidelná slovesa přijímají tyto osobní koncovky:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Osoba 
! Zadní samohlásky
! Přední samohlásky
|-
! én (já)
| -am || -em
|-
! te (ty)
| -ad / -d || -ed / -d
|-
! ő (on, ona, ono)
| -a || -e 
|-
! mi (my)
| -uk || -ük
|-
! ti (vy)
| -átok || -étek
|-
! ők (oni, ony, ona)
| -ák || -ék
|}

=== Pozor! ===
Kratší tvary v 2. osobě jednotného čísla se tvoří bez vloženého -j-:
* várd! = čekej!
* kérd! = pros!

=== Příklady ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Osoba 
| '''várni'''&lt;br /&gt;čekat
| '''kérni'''&lt;br /&gt;prosit
|-
! én (já)
| várjam || kérjem
|-
! te (ty)
| várjad / várd || kérjed / kérd
|-
! ő (on, ona, ono)
| várja || kérjed
|-
! mi (my)
| várjuk || kérjük
|-
! ti (vy)
| várjátok || kérjétek
|-
! ők (oni, ony, ona)
| várják || kérjék
|}

== Asimilace ==
Vkládané -j- často splývá s předcházející souhláskou. Děje se tak v těchto případech:

=== Slovesa končící sykavkou ===
* '''s + j = ss:''' olvas —&gt; olvass! = čti!
* '''sz + j = ssz:''' úszik —&gt; ússz! = plavej!
* '''z + j = zz:''' néz —&gt; nézz! = podívej!
* '''dz + j = ddz:''' edz —&gt; eddz! = cvič!

=== Slovesa končící -t ===
* '''t + j = ss:''' feléget —&gt; égess fel! = spal!
* '''st +j = ss:''' fest —&gt; fess! = maluj!
* '''szt + j:''' választ —&gt; válass! = zvol!

=== Slovesa končící -d, -l, -n ===
Skupiny '''dj, lj, nj''' se sice v pravopise zachovávají, jejich výslovnost však splývá: '''[ďď, jj, ňň]'''
* adj! [aďď] = dej!
* ülj! [üjj] = seď!
* menj! [meňň] = jdi!

== Použití ==
Konjunktivní tvary ve 2. osobě a v 1. osobě množného čísla stejně jako v češtině znamenají '''rozkaz či žádost''':
* írj! írjál! = piš!
* írjatok! = pište! (tykání více osobám)
* írjunk! = pišme!

Tvary 3. osoby se používají při [[../Vykání|vykání]]:
* írjon! = pište! (vykání jedné osobě)
* írjanak! = pište (vykání více osobám)

Kromě rozkazu však stejným způsobem můžeme vyjádřit i přání:
* írjon = ať píše
* írjunk = ať píšeme

Tvary první osoby pak zejména v otázce mohou mít význam ''mám(e) něco udělat?''
* Mit csináljak? = Co mám dělat?
* Elmondjuk / Mondjuk el, mi történt? = Máme říct, co se stalo?

Ve vedlejších větách se spojkou ''hogy'' se konjunktiv překládá do češtiny podmiňovacím způsobem se spojkou ''aby'':
* Kérte, hogy menjek. = Prosil, abych odešel.
* Azt ajánlom, hogy ebédeljünk együtt. = Navrhuji, abychom spolu poobědvali.

[[Kategorie:Maďarština|Rozkazovací způsob]]</text>
      <sha1>r0y7nuo88hozp8t1fimnzy6d9q18ecc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Reverzní osmóza</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6150</id>
    <revision>
      <id>23161</id>
      <timestamp>2012-06-13T21:23:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>78.80.115.77</ip>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka: Reverzní osmóza je proces, který dovoluje transport rozpouštědla membránou, zatímco rozpuštěné soli a nízkomolekulární složky zachycuje. Proces je založen…</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1196" xml:space="preserve">Reverzní osmóza je proces, který dovoluje transport rozpouštědla membránou, zatímco rozpuštěné soli a nízkomolekulární složky zachycuje. Proces je založen na aplikaci vnějšího tlaku ze strany koncentrovanějšího roztoku, což způsobí obrácení přirozeného jevu osmózy.

Membrána musí být propustná pro rozpouštědlo, nikoliv však pro rozpuštěné látky. Osmotický tlak systému odpovídá ustálenému rozdílu hladin na obou stranách membrány. Pokud bude tlak na straně rozpuštěné látky větší než tlak osmotický, dojde k obrácení osmotického jevu a membránou budou určité složky rozpouštědla procházet a určité se budou zakoncentrovávat před ní. Dojde k rozdělení vstupního proudu na permeát a retentát (koncentrát).

Reverzní osmóza se využívá především při přípravě pitné vody například z vody mořské. Aby bylo dosaženo ekonomicky výhodného provozu, pracuje se běžně při tlacích 5 - 8 MPa. Reverzní osmóza je též využívána v akvaristice k úpravě vody pro některé druhy ryb.

Další oblastí, kde se reverzní osmóza používá, je výroba javorového sirupu a výroba březového sirupu.</text>
      <sha1>lh9wpweigp8088rkr18gs8h64ne4w1l</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Hornolužická srbština</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6151</id>
    <revision>
      <id>38363</id>
      <parentid>34831</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:28:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="582" xml:space="preserve">== Obsah ==
=== Učebnice ===
# [[/Abeceda a výslovnost stručně/]]

=== Přehled jazyka ===
* [[/Abeceda a výslovnost/]]
* Slovní druhy a jejich ohýbání
** [[/Podstatná jména/]]
*** [[/Podstatná jména mužského rodu/]]
*** [[/Podstatná jména ženského rodu/]]
*** [[/Podstatná jména středního rodu/]]
** [[/Přídavná jména/]]
** [[/Zájmena/]]
** [[/Číslovky/]]
** [[/Slovesa/]]
*** [[/Sloveso być/]]
** [[/Předložky/]]

=== Přílohy ===
* [[/Jiné učebnice/]]
* [[/Slovníky/]]
* [[/Texty/]]
*  [[/Korpusy/]]

[[Kategorie:Hornolužická srbština| ]]</text>
      <sha1>pzbotn4yn9xbowxtpbbsjf6zlpnfjy5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Hornolužická srbština/Slovníky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6152</id>
    <revision>
      <id>41073</id>
      <parentid>34838</parentid>
      <timestamp>2020-02-27T14:43:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>/* Pro znalce němčiny */ * Na [https://soblex.de/ soblex.de] je dostupný současný slovník spravovaný Serbským institutem</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1772" xml:space="preserve">== Čistě hornolužickosrbské ==
* Existuje skomírající projekt hornolužického [[w:wikislovník|wikislovník]]u, kde jsou zejména [[wikt:hsb:Kategorija:hornjoserbšćina|hornolužickosrbská slova]]

== Pro znalce češtiny ==
* Pár slov [[wikt:Kategorie:Hornolužická srbština|lze najít na českém Wikislovníku]]
* ''Hornjoserbsko-čĕski słownik'' (umožňující prohledávání i opačným směrem) autorů František Martínek a Katja Brankačkec z roku 2005 (9096 hesel) je dostupný na Internetu
** [http://85.214.109.148:8180/dict/online pro přímé dotazy] (nutno vybrat patřičný slovník z menu nahoře)
** [http://85.214.109.148:8180/dict/dictionary_HSECZ.html jako program v Javě]

== Pro znalce němčiny ==
* Některá hornolužickosrbská slova [[wikt:de:Kategorie:Obersorbisch|jsou na německém wikislovníku]].
* Na [https://soblex.de/ soblex.de] je dostupný současný slovník spravovaný Serbským institutem.
* ''Němsko-serbski a prawopisny słownik'' Wito Bejmaka (nabízející hledání oběma směry) je [http://www.boehmak.de/ dostupný na Internetu] a čerpá z novějších zdrojů druhé poloviny dvacátého století.
* ''Hornjoserbsko-němski słownik'' Jurija Krala z roku 1927 (64686 hesel, v praxi obousměrné hledání) je dostupný na Internetu:
** [http://85.214.109.148:8180/dict/online pro přímé dotazy] (nutno vybrat patřičný slovník z menu nahoře)
** [http://85.214.109.148:8180/dict/dictionary_Kral.html jako program v Javě]
* ''Němsko-serbski wšowědny słownik hornjołužiskeje rěče'' Filipa Rězaka z roku 1920 je [http://archive.org/details/nemskoserbskiwso00rzakuoft dostupný na Internetu] naskenovaný v několika formátech ([[PDF]], [[DjVu]]).

[[Kategorie:Hornolužická srbština]]</text>
      <sha1>66ze1cyrn72cyzonbvzdeu64lc6oq2w</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Hornolužická srbština/Texty</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6153</id>
    <revision>
      <id>34839</id>
      <parentid>26934</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1252" xml:space="preserve">* Malý výběr historických textů obsahuje [https://wikisource.org/wiki/Main_Page/Hornjoserbšćina hornolužickosrbká část wikizdrojů]

== Encyklopedie ==
* Existuje [[w:hsb:|hornolužickosrbská Wikipedie]]. Nemá příliš mnoho přispěvatelů a navíc jen malá část z nich jsou rodilí mluvčí či odborníci, tedy na její jazykovou správnost, natož stylistickou adekvátnost či slovní pestrost není radno spoléhat. Na druhou stranu je (na poměry na webu dostupných hornolužickosrbských zdrojů) docela rozsáhlá.
* Rozsahem podstatně menší [http://www.prasak.de/index.html Lexikon Prašak] údajně vznikl z iniciativy studentů sorabistiky na Lipské universitě – má tedy blíž k současné živé lužickosrbštině

== Periodika ==
* [http://www.serbske-nowiny.de/ Serbske nowiny] zveřejňující každodenně několik článků na Internetu
* [http://www.rozhlad.de/ Rozhlad - Serbski kulturny časopis] – měsíčník všeobecně se zaobírající lužickými záležitostmi, z každého čísla uvolňuje dva články na Internet
*  [http://www.sorbischer-evangelischer-verein.de/j2009/ak3.php Pomhaj Bóh] je měsíčník Lužických Srbů evangelického vyznání

[[Kategorie:Hornolužická srbština]]</text>
      <sha1>qb78a8mjw3ak5sk4q14ms6wgkjiqnpn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Hornolužická srbština/Abeceda a výslovnost</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6154</id>
    <revision>
      <id>34832</id>
      <parentid>30180</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6481" xml:space="preserve">Zatímco abecedu a obecně písemnou podobu jazyka je poměrně snadné standardizovat, výslovnost je rozmanitější a není snadné rozhodnout, která z v praxi používaných výslovností je nejreprezentativnější podobou současné hornolužické srbštiny. Zda ta vzdálenější němčině, ale třeba promlouvaná už jen v starší generaci, nebo více německá, která vítězí u mladší generace. Vzhledem k tomuto rozptylu lze očekávat, že rodilí mluvčí nováčkovi prominou, pokud pro začátek použije místo některých hlásek jejich českou „příbuznou“.

== Současná abeceda a výslovnost ==
Současná hornolužická srbština používá následujících 34 písmen: ''a'','' b'','' c'','' č'','' ć'','' d'','' dź'','' e'','' ě'','' f'','' g'','' h'','' ch'','' i'','' j'','' k'','' ł'','' l'','' m'','' n'','' ń'','' o'','' ó'','' p'','' r'','' ř'','' s'','' š'','' t'','' u'','' w'','' y'','' z'', ''ž''

Řada z nich představuje stejnou hlásku jako v češtině:
* písmeno '''a''' odpovídá českému ''a'', tedy [[w:otevřená přední nezaokrouhlená samohláska|otevřené přední nezaokrouhlené samohlásce]]
* písmeno '''b''' má základní výslovnost stejnou jako české ''b'', tedy [[w:znělá bilabiální ploziva|znělá bilabiální ploziva]]. Stejně jako v češtině ovšem dochází v hornolužické srbštině k [[w:spodoba znělosti|spodobě znělosti]] – české a hornolužické slovo ''dub'' mají tedy nejen stejný význam, ale i stejnou výslovnost [dup] ukončenou [[w:neznělá bilabiální ploziva|neznělou bilabiální plozivou]]. V některých kontextech (''běłonka'' ['bʲɪu̯ɔɲka], ''Lubina'' ['lubʲina], ''bjezporočna'' ['bʲɛzpoʀɔčna]) před ''i'', ''ě'' nebo ''j'' navíc dochází k [[w:palatalizace|palatalizaci]].&lt;ref name=&quot;rychtaŕ&quot;&gt;Wurjekowanje w hornjoserbšćinje – najwažniše zwuki a transkripciske znamješka, [http://www.uni-leipzig.de/~sorb/seiten/hsb/05/recnopraktiske/wurjekowanje/wurjekowanje.html online]&lt;/ref&gt;
* písmeno '''c''' je stejně jako v češtině reprezentantem [[w:Neznělá alveolární afrikáta|neznělé alveolární afrikáty]]. Lze se ovšem setkat s přejatými slovy, která si podržela zápis pomocí písmene ''c'', ale čtou se po vzoru původního jazyka jako napsané s ''k'', tedy v takovém případě ''c'' reprezentuje [[w:Neznělá velární ploziva|neznělou velární plozivu]].
* písmeno '''č''' znamená stejně jako v češtině [[w:Neznělá postalveolární afrikáta|neznělou postalveolární afrikátu]].
*  písmeno '''d''' má stejný smysl jako v češtině – základním významem je [[w:znělá alveolární ploziva|znělá alveolární ploziva]], ale skrze spodobu znělosti je někdy (na konci slova nebo před neznělou souhláskou) čteno jako [[w:neznělá alveolární ploziva|neznělá alveolární ploziva]].
* písmeno '''e''' reprezentuje nejčastěji [[w:Polootevřená přední nezaokrouhlená samohláska|polootevřenou přední nezaokrouhlenou samohlásku]], tedy českou hlásku ''e'', jak je vyslovována spíše na západě České republiky, zejména v Praze. Před měkkou souhláskou se ovšem objevuje výslovnost [[w:Polozavřená přední nezaokrouhlená samohláska|polozavřené přední nezaokrouhlené samohlásky]], v češtině známé z některých východních nářečí – v hornolužické srbštině navíc palatalizované.
{{doplnit část}}
* písmeno '''f''' reprezentuje stejně jako v češtině [[w:Neznělá labiodentální frikativa|neznělou labiodentální frikativu]]
* písmeno '''g''' reprezentuje stejně jako v češtině [[w:Znělá velární ploziva|znělou velární plozivu]]
* spřežka '''ch''' se čte někdy stejně jako v češtině, totiž jako [[w:neznělá velární frikativa|neznělá velární frikativa]]. Po ''i'' a ''e'' ovšem bývá po vzoru němčiny změkčeno palatalizací, respektive čteno jako [[w:neznělá palatální frikativa|neznělá palatální frikativa]], tedy jako v německém ''[[wikt:ich#němčina|ich]]''. Na začátku slov a nebo po předložkách je navíc čteno jako [[w:přídech|přidechovaná]] [[w:neznělá velární ploziva|neznělá velární ploziva]] (tedy ''k&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;'').
* písmeno '''i''' se čte stejně jako v češtině, tedy jako [[w:zavřená přední nezaokrouhlená samohláska|zavřená přední nezaokrouhlená samohláska]]
* písmeno '''j''' se čte stejně jako v češtině, tedy jako [[w:palatální aproximanta|palatální aproximanta]]
{{doplnit část}}

Jiná písmena čeština nezná, totiž:
* písmeno '''ć''' má v dnešním vyslovování obvykle stejný význam jako ''č'', znamená tedy [[w:Neznělá postalveolární afrikáta|neznělou postalveolární afrikátu]]. Z etymologického hlediska ovšem odpovídá českému ''ť'' a proto bývalo dříve v abecedě řazené za ''t''. Zejména u starší generace je ještě čteno jinak než ''č'', jako [[w:neznělá alveolopalatální afrikáta|neznělá alveolopalatální afrikáta]], tedy jako polské ''ć''.
* spřežka '''dź''' se čte jako české ''dž'', tedy [[w:znělá postalveolární afrikáta|znělá postalveolární afrikáta]]. I zde se ovšem dostává ke slovu spodoba znělosti, takže na příklad na konci slov se čte jako české ''č'' – [[w:neznělá postalveolární afrikáta|neznělá postalveolární afrikáta]].
{{doplnit část}}

A poslední skupinu tvoří písmena mající odlišnější význam, totiž:
* písmeno '''h''' se liší od češtiny zejména ve znělosti: v češtině reprezentuje především [[w:znělá glotální frikativa|znělou glotální frikativu]], zatímco v hornolužické srbštině je především reprezentantem [[w:neznělá glotální frikativa|neznělé glotální frikativy]], podobně jako v němčině nebo angličtině. Navíc se nečte před jinou souhláskou a na konci slov (tedy ''[[wikt:zahroda|zahroda]]'' znamenající česky ''zahrada'' se čte zhruba „zaroda“). Před -''i'' a -''ě'' palatalizuje.
{{doplnit část}}

== Přízvuk ==
Stejně jako čeština, i hornolužická srbština má přízvuk na první slabice.

== Historická abeceda ==
Ve starších textech se můžeme setkat také s písmeny: ''b́'', ''ḿ'', ''ṕ'', ''ŕ'', ''ẃ'', která se již dnes nepoužívají. Také se dříve na místě spřežky ''ch'' používalo ''kh''.

== Poznámky ==
&lt;references/&gt;

[[Kategorie:Hornolužická srbština]]</text>
      <sha1>l7sj0yvwr00n3oe5yabqfucytf4olyi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Český slang/Slang starých labských plavců</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6160</id>
    <revision>
      <id>35828</id>
      <parentid>27151</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:37:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="24977" xml:space="preserve">'''Slang labských plavců'''

Následující slovníček obsahuje staré plavecké výrazy, vybrané a zpracované říčními kapitány ve výslužbě (Radomírem Lovászem, Janem Malým, Lubošem Šebrlem) za laskavé pomoci dalších emeritních plavců.

Ve století devatenáctém a začátkem století dvacátého se na plavbě používaly prakticky pouze slangové výrazy německé.

Je to dáno tím, že v minulosti převážná část plavců na českých lodích pocházela z pohraničí a byla německé národnosti a teprve v druhé půli dvacátého století v posádkách převážili čeští plavci.
A také tím, že se většina českých říčních lodí plaví převážně na německém úseku řeky Labe.

Většina starých plaveckých slangových výrazů je takřka shodná s výrazy německými, nebo je velmi poněmčilá. Jen sporadicky (např. hejnidlo) jsou slangové výrazy jiné, neponěmčilé.

Nepovažujeme tento soupis plaveckých slangových výrazů za uzavřený. Chtěli bychom, aby byl doplněný o slangové výrazy starých i dnešních plavců, vltavských či jiných, plavících se na přehradách, či jiných českých vodních cestách.


{{SHORTTOC}}

== B ==
* Berlička nebo křivka, německy das Hamme, slangově „hama“ u bidla či háčku jenom „hamička“ dřevěné osazení jednoho konce sochoru, bidla či háčku pro lepší uchopení a manipulaci s nimi.
* Bidlo, německy die Stake, slangově „šták“ dlouhé bidlo, sloužívalo k rozplavání samotíží, nebo k přesunu člunů v přístavech. Hejnidlo je cca 4m dlouhé, sloužící k udržování odstupu od zdi plavební komory.
* Bok plavidla, slangově „bort“. Levý bok „bakbort“, pravý bok „štojrbort“.

== C ==
* Celní uzávěr, německy der Zollverschluß, uzávěra nákladních prostorů k přiložení celní plomby. U starších plavidel k tomu byly potřeba kovové celní tyče, slangově „colštangle“, s okem na jednom konci a s otvorem pro plochou závlačku, německy der Splint, slangově „šprintu“ do které se zavěšovala celní plomba, případně i visací zámek.
* Čerpadlová skříň, německy der Pumpekastn, slangově „pumpkastl“, původně úzká svislá prkenná skříň nyní kovová roura, sloužící k zasunutí čerpacího zařízení pro odčerpání vody, z nádní plavidla.
* Člun, německy der Kahn, slangově „kán“, např. „jezdím na kánu“, tento výraz brzy vymizel.
* Čnělka nebo čelen, německy das Bugspriet, slangově „bugšprit“, kupředu vyčnívající, krátký stožárový trámec, na říčních plavidlech sloužící k upevnění kladky vedení výprostného lana. Na moderních plavidlech, se už nepoužívá, protože sklopné kotvy (klipankry) se zdvihají bez výprostného lana, přímo za kotevní řetěz a jejich dřík se zasouvá do kotevní průvlačnice, slangově, do „buksny“.

== D ==
* Dno řeky, německy der Grund, slangově „grunt“. Např. „ Píchni tam sondýrkou, jakej je tady grunt, jestli nám tu budou držet kotvy“.
* Dalby, piloty zaražené do dna řeky nebo přístavu, sloužící k vyvazování plavidel, která nemohou být uvázána u břehu.

== H ==
* Háček, německy das Häkchen, bez slangového výrazu, 3-5m dlouhé tenké bidlo, na jedné straně okované háčkem a špicí a na druhé opatřené berličkou, pomáhá při ruční manipulaci s plavidlem.
* Hřebenice lodního krytu nákladních prostorů. Německý odborný název jsem nenalezl. Slangově „štylba“ Vrchní zakončení krytů nákladních prostorů.

== J ==
* Jehla na zaplétání lan, německy die Spitznadel, slangově „špicnágl“, sloužila lodníkům k rozvírání lan při zaplétání ok, nebo při splétání přetržených lan.

== K ==
* Kapitánský můstek, německy die Kapitänsbrücke, slangově „komandobrike či jenom komando“ např. „kapitán chodil po komandě celý rozzuřený“.
* Kartáče na holi, slangově „šrupr“ s krátkými štětinami, na drhnutí paluby.
** „koště“ s dlouhými štětinami, na zametání nákladních prostorů.
** „švapl“ vlastně mop, spletený ze starých konopných provazů, na vytírání mokré paluby do sucha.
* Kolesnice, německy das Schaufelradkasten, slangový výraz rádkastl, sloužila k zakrytí kolesa a zároveň nesla vnější kolesové ložisko.
* Kolnice, německy neznám, slangově „flecny“, trojúhelníkovité výztuhy kolesnic. Na předních byla protiproudní a na zadních poproudní vlečná pacholata.
* Kormidelna, německy das Steuerhaus, slangově „štajrhaus“.
* Kotevní světlo, německy das Ankerlicht, slangově „fajruntlampa“. Noční světlo zakotvené lodi, označující, kolem kterého boku mají stojící loď, obeplouvat plavidla v pohybu.
* Kotevní objímka, německy das Schelle, slangově „šelé“. Objímka na pracnu kotvy, většinou bez obrtlíku, na připevnění výprostného lana.
* Kotva, německy der Anker, slangově „ankr“, např.: „ Hoď tam ten ankr“. U Labské plavby se používaly admirálské, (na šlepákách), čtyřramenné a sklopné, slangově „klipankry“ (na moderních motorových lodích). Maličká kotva na hledání ztracených předmětů, slangově „hledačka“.
* Kladka, německy der Block, slangově „blok“ otvírací či uzavřený sloužil k vedení vázacích či navijákových lan. Vlečná kladka, německy der Schleppblock, slangově „blok“ zavěšený do uzdy na přídi člunů, sloužil k vedení protiproudních vlečných lan.
* Krokve a proti krokve, německy der Sparren a der Gegensparren, slangově „špány a kontrašpány“ prvky nosné konstrukce lodních krytů. U platdeků nebyly kontrašpány potřeba.
* Kryt prkenný, německy das Raumdeck, slangově „rundek“ kryt nákladních prostorů z jednotlivých prken, kladených podélně střechovitě přes nákladní prostor. Kryt na starých člunech bez ochozů. Na pravém kraji rundeku byly podélně položena pochůzná prkna, slangově „laufbret“.
* Kryt tabulový, německy das Plateaudeck, slangově „platdek“ kryt nákladních prostorů z dřevěných či plechových tabulí na modernějších člunech. Jednotlivým tabulím říkali staří šifři luky. Na modernějších člunech byly luky plechové, na starších byly těžké dřevěné, vyžadující stálou údržbu aby zůstaly vodotěsné. Spáry mezi prkny či jiné netěsnosti bylo nutno napustit dehtem, přetáhnout proužkem voskovaného papíru a potom konopnou kurtou kterou bylo nutno upevnit a vypnout dvěma řadami zešikma zatloukaných řebíčků modráčků. Věru piplavá a nepříjemná práce, která prakticky neměla nikdy konce.

== L ==
* Lana: Silnější lana, vlečná, kotevní, jsou slangově tau, slabší vyvazovací lana jsou dráty (vindedrát apod.), a nejslabší lanka jsou lajny (fírlajna, či šmajslajna).
** Bugsírovací lano, německy das Bugsiertau, slangově „boksírtau“, sloužilo k posunování člunů po Hamburském přístavu. Krátké silné lano s oky na obou koncích, nevázalo se na pacholata, ale jedno oko se připevnilo lodním zámkem do uzdy na přídi.
** Navijákové lano, německy der Windedraht, slangově „vindedrát“. Slouží k vypínání vázacích lan, nebo ke krátkým posunům plavidel.
** Kotevní lano, německy das Ankertau, slangově „ankrtau“ silné kotevní lano u člunových kotev. Parní a motorová plavidla používají kotevní řetězy (ankrkete).
** Křížová lana, německy das Kreuztau, slangově „krojctau“. Dvě spíše slabší lana spojující křížem z přídě na záď předchozího člunu, prázdné plavidlo do závěsu ve vleku.
** Popouštěcí lano, německy die Fierleine, slangově „fírlajna“. Sloužila k popouštění uvolněných člunů mezi sebou, aby nedošlo k přetržení napínajících se bloktau.
** Vázací lano, německy der Bindendraht, slangově „drát“. Slouží k vyvazování plavidel do břehů, nebo k sobě navzájem.
** Vlajková šňůra, die Flaggenleine, sloužila k upevnění vlajky a ostatním pevným úvazům. Pro opletení špajzunku na laně byla napuštěna dehtem a v tom případě měla slangový výraz „penzlgán“, německy das Bendselgahn.
** Vlečné lano, německy das Schlepptau, slangově „šleptau, nebo jenom tau“. Lano, na které vlečné remorkéry zapřahaly vleky (vlečená plavidla). Na vlečné lano jednoduché se na zádi remorkéru připínala uzda, slangově „malpant“.
** Vleková spojovací lana, německy das Blocktau, slangově „bloktau“ lana vedoucí z levých zadních pacholat přes kladku na přídi následujícího člunu na pravá zadní pacholata. Udržují jednotlivá plavidla vleku v těsném závěsu za sebou.
** Vrhací lanko, německy die Schmeißeleine, slangově „ šmajska“ nebo šmajslajna je konopné či silonové lanko 8mm silné. Vržené a zachycené slouží k přetažení vázacích lan mezi plavidly nebo na břeh.
** Výprostné lano, německy das Bowertau či das Entsatztau, slangově „póbr“ nebo „póvr“. Slouží k vyproštění vržené kotvy ze dna zpět na loď. U starých admirálských a čtyřramenných kotev bylo upevněno pomocí objímky (slangově šele) na jednu pracnu, slangově „flunku“. Odtud vedlo přes kladku na čnělce, do kotevního navijáku. U moderních sklopných kotev se už nepoužívá.
* Lávka, německy der Landungssteg, slangově „landštek“. Dřevěná nebo duralová lávka 35-40cm široká a 7-8m dlouhá, slouží pro přechod posádky z plavidla na břeh.
* Lehátko v kormidelně nebo ve strojovně, německy der Faulenz, slangově „faulenc“. Polstrovaná lavička pro krátký odpočinek.
* Lekáž, německy die Leckage, prýštění vody do plavidla trhlinou, nebo jinou netěsností.
* Lekážní plachta a pomůcky, německy das Lecktuch a der Leckbehelf, prostředky k rychlému provizornímu utěsnění lekážní trhliny, tělesa plavidla. Lekážní plachta je pevná konopná plachta cca 5x5m veliká k okamžitému podtažení lekážního otvoru, k provizornímu krátkodobému utěsnění proti vnikající vodě a tím umožnění na otvor nainstalovat lekážní pomůcky. Jsou to:
** (a) koudel, která se nastele kolem otvoru,
** (b) krátká silná fošna, položí se přes koudel,
** (c) třmeny, zasunou se na kovové pražce nádní,
** (d) dřevěné klíny, jejichž zatlučením pod třmeny vypneme, slangově „vyšprajcujeme“ fošnu a koudel na trhlinu. S takto utěsněnou lekáží můžeme doplout s nákladem na místo určení nebo na loděnici na opravu.
* Lekážní prostor, německy der Leckraum, nebo přední das Vorpiek, zadní das Achterpiek, slangově „pég“ přední a zadní kolizní prostory plavidel, využívané posádkami k uskladňování pomůcek a materiálů.
* Lodivod, německy der Lotse nebo der Schiffslotse, či der Pilot, pouze na řece Labi der Haupter, slangově „hauptr“. Výraz hauptr, vznikl před devatenáctým stoletím, kdy Labe bylo nedostatečně regulované a zanášelo se pohyblivými pískovými lavicemi. Lodě tehdy po proudu vyplouvaly v menších konvojích. Před konvojem plulo několik lehkých lodic lodivodů, kteří vyznačovali momentální plavební dráhu, zarážením tzv. štekrů, (německy der Ausstecker) do dna. Tyto silnější pruty, byly na levé straně holé, na pravé straně označené věchtem, nebo chvojkou. Vedoucí této skupiny, německy der Hauptschiffer, vedl první člun a ostatní plavidla plula za ním. Zkrácením a zkomolením slova der Hauptschiffer, vznikl výraz der Haupter, slangově „hauptr“. Na člunech plujících samotíží, které na obtížných úsecích, naloďovaly lodivoda, byla vedle kormidelnické kajuty, malá kajuta na přespání, které se slangově říkalo „hauptrovna“.
* Lodní sochor, německy der Schräg, slangově „šrek“ nebo bunšták, oloupaný smrkový kmínek, cirka 15 cm silný a 8-9m dlouhý, na slabším konci okovaný jednozubým okovcem nebo vidlicí, na silnějším konci opatřený berličkou. Slouží k udržování odstupu lodi od neupraveného břehu. Mimořádně silný bunšták se používal k pokusům o uvolnění nasedlého člunu pomocí vindedrátu, vedeného přes blok, upevněný ve štítnici člunu. Bosák je neokovaný sochor, používaný u upravených či vyzděných hrází, aby je okovcem nepoškodily.
* Lodní zámek, německy der Bolzen, slangově „šlisl“. Čep nebo dřík lodního zámku, slangově „bolcn“. Lodním zámkem se připojoval k lanu hák, a zašroubováním bolcnu se zámek uzavřel.

== O ==
* Obrubová lišta, obrubnice, německy die Reeling, slangově „relink“.
* Odhoď lano, německy schlipfen lassen, slangově „šmajs ab“. Povel lodníkovi k odhození vázacího či vlečného lana. Lze ho dát i zvukovým signálem lodní houkačkou.

== M ==
* Měřicí tyč, německy die Sondierstange, slangově „sondýrka“ dřevěná tyč s berličkou od spodního konce značená po 10cm, slouží k měření hloubky v plavební dráze.
* Měrka kovová, německy das Sondiereisen, slangově „ coulštok“ kovová tyčka značená původně po coulech, nyní po dvou cm, nahoře s očkem, uvázaná na šňůře, k měření vody v nádní, v pumpkastlech.
* Mytí barevných nátěrů mýdlovou vodou, slangově „sajfování“.

== N ==
* Naviják, německy die Winde, slangově „vinda“. Slouží k silovému navíjení ocelových lan. Buď ruční, parní, motorové a moderní s elektropohonem. Rozeznáváme kotevní, vlečné a na vypínání uvazovacích lan. Navijáky mají nejčastěji dvě síly tahu na lano tedy i dvě rychlosti otáček navíjecího bubnu, které se mění pomocí předloh, slangově kuplunkem, kterým lze také vykuplovat vindu úplně. Na boku navijáku, na prodloužené hřídeli navíjecího bubnu je nasazen menší projmutý litinový buben, slangově nazývaný katcenkopf, řídčeji kočka sloužící k pobírání či napínání dlouhých a těžkých lan, nebo k rychlému upnutí a přitažení předmětu který nejde přitáhnout ručně.

== O ==
* Odrazník, buď pevný, nebo přenosný, německy, der Abhalter, nebo die Bummel, slangově „buml“ pro odrazník přenosný. Odrazníky ochraňují lodní borty před mírným poškozením.
* Oděrka, německy das Barholz, slangově „barholec“, na borty plavidla pevně připevněný dubový (v poslední době i půlkulatý ocelový) trámec, chránící borty před odřením a poškozením. Používá se hlavně na boxírácích.

== P ==
* Paluba, německy das Deck, slangově „dek“. Staří lodníci byli dekmani a nechodili po palubě ale po deku.
* Plavba, německy das Schiffahrt, slangově „šifort“. Např. „Jezdím na šifortě“. Či „Nastupuji na šifort“.
* Plavecký průkaz způsobilosti k plavbě, německy der Schifferpatent, slangově „patent“. Např. „Mám kapitánský patent na Labe a Rýn“. Či „Mám strojnický patent na obsluhu lodních motorů a zařízení“.
* Plavební komora, (také splav), německy die Schleuse, slangově „šlojzna“, u zdymadla komora na proplavování plavidel.
* Plavec na lodi, německy der Schiffer, slangově „já jsem šifr“ a trochu pejorativně „to je šífák“. Zatím co plavec na voru byl der Flösser. „Šifsfýra“ je vůdce lodi, německy der Schiffsführer, ať už kapitán na samohybu, či kormidelník na vlečném člunu.
* Plavidlo, německy das Schiff, slangově „šíf“, např. „jezdím na šífu“.
* Pomůcky pro překlad nákladu:
** německy der Packhaken, slangově pakhák, hák pro uchopení celou rukou, pro překlad beden.
** německy der Sackhaken, slangově sakhák, hák pro uchopení celou rukou, pro překlad pytlů. Na pracovním konci má místo háku malou plošku s několika malinkými háčky, nepoškozující pytle.
** německy der Greifhaken, slangově grif, dřevěné držadlo do dlaně, se dvěma kovovými háčky,
** sloužící pro překlad pytlů.
* Pomůcky a výrazy sloužící k překladu a skladování zboží v námořních přístavech.
** „fasháky“. Jeřábové háky pro překlad sudů.
** „špicháky“. Jeřábové háky pro překlad gumy, juty apod. zboží.
** „barholce“. Podkladové hranolky pod pevný náklad.
** „štrup“ do kruhu spletené lano ke stažení pytlů do
** „hífu“ při překladu. Do jednoho hífu se vkládalo 9-12 pytlů.
** „šupna“ přízemní sklad zboží v námořních přístavech.
** „špejchar“ několikapatrový sklad zboží v námořních přístavech.
** „šůta“ přístavní pramice k převozu menších množství nákladu.
* Pomocný vázací hřeb, německy der Hilfsnagel, slangově „tenágl“. Sloužil k rychlému krátkodobému úvazu u průvlačnice, když byla pacholata obsazená.
* Ponorová stupnice plavidla, německy die Aiche nebo der Pegel, slangově „pégl“.
* Poříčný, německy der Strommeister, slangově „štrommajstr“. Poříční dozorce kontrolující neporušenost břehů a bezpečnou splavnost řeky. Zadává odstranění závad stavbám povodí.
* Povodeň, či v Hamburgu příliv slangově „flut“ naproti tomu opad vody, či odliv, slangově „fal“.
* Příčná hráz, německy die Buhne, slangově „bůna“. Bůny zužují příčný profil řeky a tím umožňují zvýšit hloubku vody v plavební dráze.
* Přívěsný člunek, německy das Anhängerboot, (na Rýně der Flieger) slangově „bótek“. Člunek k pomocným pracím kolem lodí a ke spojení posádky s břehem při zakotveném plavidle.
* Přívodnice chladícího vzduchu do podpalubí, německy die Luftpfanne, slangově „luftfanka“.
* Přívoz, německy die Fähre, slangově „féra“. Přívozník je slangově „férman“.
* Pronajímání lodi, německy die Charterer, slangově „čartrování“.
* Prostor nákladní, německy der Laderaum, slangově „raum“. Prostory pro převoz nákladu. Např. “Jdeme zametat raumy“. Či „raumy jsou připravené k nakládce“.
* Prostor na uhlí na parníku, německy der Bunker, slangově „bunkr“. Také bachraté konvici na vaření melty či čaje říkali staří plavci bunkr.
* Průvlačnice, německy die Buchse, slangově „buksna“. Bugsny jsou otvory ve štítnicích plavidel, sloužící k provlékání lan, či k umístění a upevnění pomocných vyvazovacích prostředků, tzv. tenáglů.

== R ==
* Remorkéry:
** Vlečný parník, německy der Schleppdampfer, či der Schlepper, slangově „šlepák“, stranokolesový parník většinou dvou komínový se dvěma kotly určený k traťovému vlečení člunů.
** Motorový vlečný remorkér, německy das Motorschleppschiff, stranokolesový, zadokolesový, šroubový. Slangově „stranokolesák, zadokolesák, šroubák“ všechny určené k traťovému vlečení.
** Motorový tlačný remorkér, německy das Schubschiff, slangově „tlačák, nebo šuplík“. Tlačí před sebou sestavu tlačných člunů, slangově van.
** Posunovací parní či motorová loď, německy das Boksírschiff, slangově „boxírák, nebo traktor“, lodě sloužící k posunování člunů v přístavech.
** Rychloparník, německy der Schnelldampfer, slangový výraz neznám. Nákladní parník určený k rychlé přepravě choulostivého zboží. Nevlekl, nebo jen sporadicky.
** Motorová nákladní loď, německy das Motorschiff, slangově „motorák“. Nevleče.

== S ==
* Sochor dřevěný, německy die Hebelstange, slangově „handšpéga“
** Železný, německy das Hebeeisen, slangově „pajzr“, oba slouží k nadzvednutí břemene pro podvléknutí štrupu.
* Srdcovka, německy die Kausche (prstenec), slangově „kauše“. Ocelová vložka do malého oka na laně, chránila namáhané lano před rychlým opotřebením.
* Stožár, německy der Mast, slangově „mast“, na starých člunech velký sklopný stožár na plachtění. Při postaveném stožáru se jeho pata (Mastschuh) zasunula do tuleje ( Mastköcher) slangově „kechru“.
* Stožárek, bez slangového výrazu.
* Štítnice, německy der Bugschild, slangově „risbort“ na člunech, „šance“ na remorkérech. Zvýšení bortů, jejich protažením nad palubu, hlavně na přídi a zádi plavidla. Horní hrany štítnic byly zakončeny plochým oblým relinkem.

== U ==
* Úvazy, slangově „šlák“ smyčka nahozená na pultr či jiné vázací zařízení,
** „halbšlák“ poloúvaz, Používal se hlavně na dlouhodobě uvázaném sochoru. Také na jednotlivé nepárové pultry, např. na osobních parnících se vázací lana upevňovala nahazováním halbšláků.
* Uzavření plavby, německy das Schiffahrtsperre, slangově „špéra“. Např. „Dejte bacha nad Elstrem je špéra, je tam kvére motorák“.

== V ==
* Vazák, německy der Zipfel, slangově „cipl“, je konopné či silonové lano 3-4cm silné a 3m dlouhé, které slouží k zafixování sochoru ve stabilní poloze.
* Vázací pacholata, německy der Bindenpoller či der Pöller, slangově „pultry“ dva pevné dřevěné či železné sloupky, cca 25 – 40cm v průměru a 50cm vysoké, po dvou zapuštěné do paluby, kulatá sloužící k uvazování lan při manipulaci s plavidlem, např. při zbrzdění a zastavení plavidla v plavební komoře, či k dlouhodobému vyvázání plavidla do břehu. Čtverhranná slouží k uvázání kotevních či sakovacích řetězů.
* Večerní konec plavby, německy der Feierabend, slangově „fajrunt nebo padla“.
* Vědro na splachování, německy der Abspüleimer, slangově „čepajmr, ajmr&quot;. Vědro na provaze k čerpání vody z řeky na palubu.
* Veslo, jedno ve člunku, německy das Ruder, slangově „flígr“. Pohánět člunek jedním veslem na zádi člunku je flígrování, pohánět člunek dvěma vesly z boků člunku je veslování, slangově rudlování.
* Vchod do kajuty nebo do strojovny, německy der Eingang, slangově „ajngang“. Zastřešení schodů vedoucích do podpalubí, do strojovny nebo do kajut. Nízký plechový přístřešek s dvířky a odšupovací stříškou zvanou slangově šíbr, či stříškou zvedací, zajišťovanou vzpěrami.
* Volný vodotěsný prostor (kofrdam), německy der Freiraum, slangově „frajrám“ prostor vodotěsně oddělující nákladní prostory plavidel, využívaný posádkami k uskladnění lekážních pomůcek a materiálu. Na tankových plavidlech, kofrdamy mezi nákladním prostorem a kajutami posádek, musily být až po palubu naplněny vodou, aby nemohlo dojít k otravě posádky plyny, proniklými z nákladních prostorů do kajut.
* Vlečná zařízení, byla různorodá, podle typu a síly vlečných remorkérů. Byly to např. vlečná pacholata, pevné vlečné kladky, vlečné háky (pevné či sklopné), vlečné kozlíky, vlečné navijáky a vlečné oblouky, německy der Schleppbogen či der Schleppbügel, slangově „šlepígle“ oblouky přes zádě vlečných parníků či motoráků nadlehčující vlečné lano aby nezachytávalo za nástavby či jiné výčnělky na zádi plavidla.
* Vzorek nákladu pro potřebu posádky, slangově „campl“.

== Z ==
* Zához štětovaný, německy das Spundwand, slangově „špundvand“. Např. „Nepouštěj to k té hrázi tak blízko, je tam špundvand.
* Zaplétání lan, německy das Tauversplissen, slangově „špajzování nebo špicování“ zaplétání ok na lanech nebo splétání přetržených lan. Ocelová se splétají po směru závitů, zatímco provazová se zaplétají přes směr závitů. Konečný záplet se německy řekne das Tauverspleißt, slangově používali lodníci výraz „špajzunk“.
* Záporka, či oporka, německy die Stütze, slangově „knak či knaka“, malé vázací pomůcky ve tvaru holubice pevně vsazené do ochozů plavidel asi ve třetinách člunů. Sloužily k uvazování přívěsných člunků a k pomocné manipulaci s plavidly. Na starých člunech byly vsazeny i do hřebenice kde sloužily při ovládání plachty při plachtění.
* Zapřahati vlek plavidel do závěsu podélně nebo bočně, či bočně spřahati několik motorových lodí, německy kuppeln, slangově „kuplování vleku“ či „skuplování plavidel“. Zapřáhnouti vlečné čluny na lana za remorkér, nebo pro jízdu bočně svázati několik plavidel vedle sebe. Plavidla vedle sebe stojící u hráze nejsou skuplovaná, jsou jenom vyvázaná vedle sebe.
* Zvukovod mezi kormidelnou a strojovnou, německy die Sprachrohr, slangově „špráchroura“. Přenáší kapitánovi povely pro strojníka.

[[Kategorie:Čeština]]
[[Kategorie:Český slang|Stará labská plavba]]</text>
      <sha1>39qixh96rusw77g5dnmvoavgl3bxaee</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Zelné placky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6161</id>
    <revision>
      <id>35730</id>
      <parentid>29915</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1258" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Zelné placky
  | originální jméno = 
  | obrázek = 
  | velikost = 180px
  | popis = 
  | čas = 
  | ingredience =
* 250 g [[../Kysané zelí|kysaného zelí]] 
* 100 g [[../Ingredience/Mouka|polohrubé mouky]]
* čtvrtku [[../Ingredience/Droždí|kostky droždí]]
* 100 ml [[../Ingredience/Mléko|mléka]] 
* [[../Ingredience/Sůl|sůl]]
* [[../Ingredience/Cukr|moučkový cukr]]
* [[../Ingredience/Olej|olej]]
* [[../Koření/Kmín|kmín]]
  | přílohy = 
}}
Do mísy nalejeme několik lžic vlažného mléka, rozdrobíme do něj droždí, přidáme lžičku cukru a lehce poprášíme trochou mouky. Přikryjeme utěrkou a necháme na teplém místě vzejít kvásek.

Do kvásku přidáme nakrájené zelí, trochu soli, kmín dle chuti, mouku a podle potřeby mléko (záleží na vlhkosti zelí) - aby po zamíchání vzniklo polotuhé těsto. Opět zkryjeme utěrkou a necháme vykynout. Troubu rozpálíme na střední stupeň, pečící plech vyložíme papírem na pečení.
Lžící odebíráme vykynuté těsto a tvoříme z něj placičky o výšce asi 1 cm. Vložíme do trouby a pečeme do mírného zahnědnutí. Během pečení potřeme placky lehce olejem.

[[Kategorie:Wikikuchařka|Zelné placky]]</text>
      <sha1>7uokfyvhnf5nef43a73vystgpion29d</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Hornolužická srbština/Jiné učebnice</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6163</id>
    <revision>
      <id>30723</id>
      <parentid>29470</parentid>
      <timestamp>2016-01-09T14:11:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>/* Lužickosrbské */ * Na stránkách Středoněmeckého rozhlasu vychází jazykové postřehy v rámci řady [http://www.mdr.de/serbski-program/rozhlos/recny-kucik/index.html Rěčny kućik].</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1751" xml:space="preserve">== Lužickosrbské ==
* [http://archive.org/details/hornjouiskaserb01pfuhgoog Hornjołužiska serbska ryčnica na přirunowacym stejišću] z roku 1862 je dnes oskenovaná dostupná na archiv.org. Také probíhá její přepis na [[oldwikisource:Hornjołužiska serbska ryčnica]].
* Na stránkách Středoněmeckého rozhlasu vychází jazykové postřehy v rámci řady [http://www.mdr.de/serbski-program/rozhlos/recny-kucik/index.html Rěčny kućik].

== České ==
* Jiří Mudra: ''Lužickosrbsky pro samouky'', velmi stručná, ovšem poměrně moderní (1991–1992) a dostupná zdarma [http://luzice2.euweb.cz/samowuk/index.html na Internetu]
* Josef Páta: ''Krátká příručka hornolužické srbštiny'' z roku 1920 popisující tehdejší jazyk, [http://krameriusndktest.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:9d8cd820-c69b-11e2-b6da-005056827e52 sken a OCR], [[s:Krátká příručka hornolužické srbštiny|částečný přepis]]

=== Čistě papírové ===
* Vladimír Mohelský: ''Mluvnice hornolužické srbštiny a slovník hornosrbsko-český'' z roku 1948 ([http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;doc_number=000671472&amp;local_base=NKC])

== Německé ==
&lt;!-- * Na stránkách Serbskeho Institutu je dostupná stručná učebnice hornolužické srbštiny [http://80.153.223.118/~edi/wucbnica/zawod.html ''Obersorbisch für Anfänger''] --&gt;
* Pro zájemce o vývoj jazyka je volně ke stažení sken publikace z roku 1841: [http://archive.org/details/grammatikderwend00jord Grammatik der wendisch-serbischen sprache in der Oberlausitz. Im systeme Dobrowsky's abgefasst]

== Ostatní ==
=== Anglické ===
* Na internetu volně dostupná [http://serbscina.w.interia.pl/iso/eindex.htm učebnice S. Zarečnika]

[[Kategorie:Hornolužická srbština]]</text>
      <sha1>lcu9sz84kfiwdw3uftiph7btk9tz96r</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Hornolužická srbština/Podstatná jména ženského rodu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6165</id>
    <revision>
      <id>45916</id>
      <parentid>34835</parentid>
      <timestamp>2022-07-20T03:07:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; správná sémantika; - whitespace; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4682" xml:space="preserve">== Skloňování v ženském rodě ==
Následuje příklad skloňování „základního“ slova ''[[wikt:žona|žona]]'' (tzn. žena). Ponecháváme pro Čecha přirozené „české“ pořadí pádů včetně zahrnutí vokativu.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! || singulár || duál || plurál
|-
! nominativ 
| žona || žonje || žony
|-
! genitiv
| žony || žonow || žonow
|-
! dativ
| žonje || žonomaj || žonam
|-
! akuzativ
| žonu || žonje || žony
|-
! vokativ
| žona || žonje || žony
|-
! lokál
| žonje || žonomaj || žonach
|-
! instrumentál
| žonu || žonomaj || žonami
|}

Skloňování v jednotném a množném čísle je tedy velmi podobné českému vzoru [[wikt:žena|žena]]. Mírná odlišnost je v jednotném čísle v dativu a lokálu, kde čeština píše ''-ně'' místo ''-nje'', v instrumentálu, kde má čeština ''-ou'' místo ''-u'', a vokativu, který v hornolužické srbštině odpovídá prvnímu pádu. Pomineme-li chybějící délku samohlásek, pak se v množném čísle liší jen genitiv.

Přímo stejně jako žena se skloňuje většina podstatných jmen ženského rodu končících na ''-'''''a'''. A řada dalších se skloňuje skoro stejně, jen s malými obměnami. Například slova končící na ''-'''''tr'''''a'' místo koncovky ''-je'' v dativu a lokálu singuláru a nominativu, akuzativu a vokativu duálu používají zakončení ''-'''''tře'''. Příkladem takového slova je ''[[wikt:sotra|sotra]]'' (česky ''[[wikt:sestra|sestra]]''). To odpovídá češtině, kdy také máme první pád ''sestra'' a třetí pád ''sestře''. Ovšem zatímco v češtině přechází ''r'' v ''ř'' ve všech slovech končících ''-'''''r'''''a'', v hornolužické srbštině je to právě jen u ''-'''''tr'''''a'', tedy zatímco třetí pád českého slova ''[[wikt:díra|díra]]'' je ''díře'', v hornolužické srbštině má slovo ''[[wikt:dźěra|dźěra]]'' se stejným významem třetí pád ''dźěrje''.

Stejně jako ''žena'' se skloňují dále například slova končící ''-'''''b'''''a'' (například ''[[wikt:swójba|swójba]]'' – ''rodina''), ''-'''''m'''''a'' (například ''[[wikt:korčma|korčma]]'' – ''hospoda''), ''-'''''p'''''a'' (například ''[[wikt:połkupa|połkupa]]'' – ''poloostrov''), ''-'''''w'''''a'' (například ''[[wikt:šudrawa|šudrawa]]'' – ''valcha'').

Řada jiných slov se skloňuje jen s malými obměnami. Ty se nejčastěji týkají těch tvarů, kdy má žena koncovku ''-nje'', dále pak také těch tvarů, které končí písmenem ''y''. Kromě slov typu ''sotra'' nebo ''dźěra'' se s malou obměnou skloňují slova končící ''-'''''d'''''a'', která na místo ''-je'' mají ''-źe'' (například ''[[wikt:woda|woda]]'' – ''[[wikt:voda|voda]]'', srovnej český tvar ''vodě''), slova končící ''-'''''g'''''a'' a ''-'''''h'''''a'', která na místě ''-je'' mění ''-ga''/''-ha'' na ''-ze'' a místo koncového ''y'' píší na konci ''i'' (například ''[[wikt:přisaha|přisaha]]'' – ''[[wikt:přísaha|přísaha]]'', srovnej český tvar ''přísaze'', obdobně ''[[wikt:synagoga|synagoga]]''), slova končící ''-'''''ch'''''a'', která na místě ''-je'' mění ''-cha'' na ''-še'' a místo koncového ''y'' píší na konci ''i'' (například ''[[wikt:mucha|mucha]]'' – ''[[wikt:moucha|moucha]]'', srovnej český tvar ''mouše''), slova končící ''-'''''k'''''a'', která na místě ''-je'' mění ''-ka'' na ''-ce'' a také píší na konci ''i'' (například ''[[wikt:rěčka|rěčka]]'' – ''říčka'', srovnej český tvar ''říčce''), slova končící ''-'''''t'''''a'', která na místě ''-je'' mění ''-ta'' na ''-će'' (například ''[[wikt:drasta|drasta]]'' - ''oděv''), slova končící na ''-'''''c'''''a'', -'''''s'''''a'' a -'''''z'''''a'', která na místě ''-je'' mají jen ''-y'' (například ''[[wikt:jałojca|jałojca]]'' znamenající ''[[wikt:jalovice|jalovice]]'', ''[[wikt:šansa|šansa]]'' znamenající ''[[wikt:šance|šance]]'' a ''[[wikt:brěza|brěza]]'' znamenající ''[[wikt:bříza|bříza]]'').

Trochu jinak vypadá skloňování ženských přídavných jmen končících na měkkou souhlásku, například ''smjerć'' – ''smrt'':

{|class=&quot;wikitable&quot;
|-
! || singulár || duál || plurál
|-
! nominativ 
| smerć || smjerći || smjerće
|-
! genitiv
| smjerće || smjerćow || smjerćow
|-
! dativ
| smjerći || smjerćomaj || smjerćam
|-
! akuzativ
| smjerć || smjerći || smjerće
|-
! vokativ
| smjerć || smjerći || smjerćach
|-
! lokál
| smjerći || smjerćomaj || smjerćach
|-
! instrumentál
| smjerću || smjerćomaj || smjerćemi
|}

[[Kategorie:Hornolužická srbština]]</text>
      <sha1>a0lyq805sf3z8bvoq2sjs23ppwikezg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Matriky/SOA Třeboň/Dub</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6171</id>
    <revision>
      <id>44876</id>
      <parentid>41494</parentid>
      <timestamp>2022-01-12T22:54:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jklamo</username>
        <id>1543</id>
      </contributor>
      <comment>+par</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1503" xml:space="preserve">Do roku 1784 spadaly Borčice, Dub a Dubská Lhota do farnosti [[Matriky/SOA Třeboň/Bavorov|Bavorov]], Javornice do farnosti [[Matriky/SOA Třeboň/Předslavice|Předslavice]]. Sousední farnosti: [[Matriky/SOA Třeboň/Bílsko|Bílsko]], Bavorov, [[Matriky/SOA Třeboň/Strunkovice|Strunkovice]], [[Matriky/SOA Třeboň/Vlachovo Březí|Vlachovo Březí]] a Předslavice.

{| class=&quot;wikitable&quot; 
|- 
! číslo
! typ
! léta
! vsi
! odkaz
|-
| 1
| N
| 1784 - 1841
| [[w:Dub (okres Prachatice)|Dub]]
| [http://digi.ceskearchivy.cz/cs/3367]
|-
| 2
| N
| 1741 - 1861
| [[w:Dub (okres Prachatice)|Dub]]
| [http://digi.ceskearchivy.cz/cs/3368]
|-
| 3
| N
| 1861 - 1883
| [[w:Dub (okres Prachatice)|Dub]]
| [http://digi.ceskearchivy.cz/cs/3369]
|-
| 4
| O
| 1784 - 1862
| [[w:Dub (okres Prachatice)|Dub]]
| [http://digi.ceskearchivy.cz/cs/3370]
|-
| 5
| O
| 1862 - 1909
| [[w:Dub (okres Prachatice)|Dub]]
| [http://digi.ceskearchivy.cz/cs/3371]
|-
| 6
| Z
| 1784 - 1877
| [[w:Dub (okres Prachatice)|Dub]]
| [http://digi.ceskearchivy.cz/cs/3372]
|-
| 7
| O
| 1784 - 1909
| [[w:Borčice (Dub)|Borčice]]
| [http://digi.ceskearchivy.cz/cs/3373]
|-
| 8
| N
| 1784 - 1898
| [[w:Dubská Lhota|Dubská Lhota]]
| [http://digi.ceskearchivy.cz/cs/3374]
|-
| 9
| O
| 1784 - 1909
| [[w:Dubská Lhota|Dubská Lhota]]
| [http://digi.ceskearchivy.cz/cs/3375]
|-
| 10
| N/O/Z
| 1784 - 1821
| [[w:Javornice (Dub)|Javornice]]
| [http://digi.ceskearchivy.cz/cs/3376]
|-
|}

[[Kategorie:Matriky|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>emgdbf8graff127t9yapqw85vo0rgxq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Krupicová kaše</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6178</id>
    <revision>
      <id>35653</id>
      <parentid>23848</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="771" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Krupicová kaše
  | originální jméno = 
  | obrázek = Krupicová kaše (2).jpg
  | velikost = 180px
  | popis = 
  | čas = 10 minut
  | ingredience =
* 1 l mléka
* 100 g krupice
* 40 g [[Wikikuchařka/Ingredience/Máslo|másla]]
* cukr krystal, kakao, moučkový cukr, [[Wikikuchařka/Ingredience/Sůl|sůl]]
  | přílohy = 
  | původ = 
}}
Do menšího hrnce nalijeme mléko, přidáme špetku soli, kousky másla a vaříme. Do vroucího mléka za stálého míchání vsypeme krupici a mícháme dokud krupice nezhoustne. Do hotové kaše vsypeme cukr a podáváme na talíř. Pro ozdobení můžeme ještě posypat kakaem, moučkovým cukrem, popř. polít rozpuštěným máslem.

[[Kategorie:Wikikuchařka|Krupicová kaše]]</text>
      <sha1>fh2dfwxmyrnedm9ybte5i9obgv7iacp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Český slang/Studentský</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6179</id>
    <revision>
      <id>42762</id>
      <parentid>42713</parentid>
      <timestamp>2021-01-20T10:46:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>31.7.247.19</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4466" xml:space="preserve">{{SHORTTOC}}

== A ==
* absentér, absenthér - student s velkou absencí
* ájina, anglina, angína - anglický jazyk
* anča - anatomie
* astka, asťa - asistentka
* albík - albert

== B ==
* bakalářka, bakina - bakalářská práce
* bižule, biola - biologie
* bulat - jít za školu

== C ==
* Cé s křížkem - laické označení programovacího jazyka C#


== Č ==
* čédina, čeják, čéjina - český jazyk
* čtverec - známka &quot;dostatečná&quot;
* čtvrtletka - písemný test z učiva z proběhlého čtvrt roku

== D ==
* dálkař - dálkově studující student; student, který často nechodí do školy
* děják - dějepis
* desetiminutovka - písemný test trvající deset minut
* deskripce, deskriptiva - deskriptivní geometrie
* déúčko - domácí úkol (viz ''domácák'')
* diplomka - diplomová práce
* diskrétka - diskrétní matematika
* domácák - domácí úkol (viz ''déúčko''), někdy také nazýván chybným výrazem &quot;domáčák&quot;
* domů - studenská hláška pro přiblížení konce hodiny (např.:&quot;Domůůůůůůů&quot;)
* dramaťák - dramatická výchova, dramatický kroužek

== E ==
* ekna - ekonomika, ekonomie
* ekonomka - ekonomická škola

== F ==
* filda - filozofická fakulta
* fránina, frájina - francouzský jazyk
* fýza - fyzika
* flexit - machrovat

== G ==
* gympl - gymnázium

== H ==
* hákovat - chodit za školu
* hnojárna - zemědělská škola
* hudebka - hudební výchova

== K ==
* kantýnbába - prodavačka ve školní kantýně
* klimprcajk - mobilní telefon
* koule - známka &quot;nedostatečná&quot; (viz ''sardel'')

== L ==
* lab - laboratoř (viz ''laborka'')
* laborka - laboratoř (viz ''lab''); laboratorní práce
* lidovka - (na vysoké škole) známka &quot;dobře&quot;
* lingebra - lineární algebra
* lyžák - lyžařský kurz

== M ==
* matalýza - matematická analýza
* matka třídní - třídní učitelka
* matfyz - Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy
* matika - matematika
* maturák - maturitní ples
* medina – lékařská fakulta

== Ň ==
* ňémina, němina, něják, němčina - německý jazyk

== O ==
* občanka - občanská výchova; občanský průkaz
* obchodka - obchodní akademie

== P ==
* pajdák, peďák - pedagogická fakulta
* pepík - student, který má vysokou absenci (např.: &quot;Pepa je dobrej.&quot; nebo &quot;Je to takový Pepík.&quot;)
* pětec - známka &quot;nedostatečná&quot;
* pifa - dívčí internát / ubytovna
* písemka - písemný test
* pololetka - písemný test z učiva z proběhlého pololetí
* potítko - místo pro přípravu tématu při ústním zkoušení u maturity
* pracovky, pracka - pracovní činnosti (předmět na ZŠ)
* propadnout - opakovat ročník; dostat nedostatečnou na vysvědčení (viz ''rupnout'')
* průmka - průmyslová škola
* příroďák, příraz - přírodopis

== R ==
* ročníkovka - ročníková práce
* rodinka - rodinná výchova
* rupnout - opakovat ročník; dostat nedostatečnou na vysvědčení (viz ''propadnout'')

== Ř ==
* ředitelská - ředitelská důtka
* říďa - ředitel/ka

== S ==
* sardel - známka &quot;nedostatečná&quot; (viz ''koule'')
* seminárka - seminární práce
* skip - nejít do školy z důvodu lenosti
* slohovka - slohová práce
* středoškolák - student chodící pouze ve středu do školy (nebo jiný den jen jednou do týdne)
* svaťák - týden volna před maturitní zkouškou
* schody- místo pro kouření

== T ==
* tahák - (nedovolená) pomůcka při jakémkoli zkoušení, pokud se jedná o mobil : ,,chytrý penál&quot;
* tékáčko - technické kreslení (podle zkratky předmětu - ''TK'')
* tělák - tělesná výchova
* tempo - teorie elektromagnetického pole
* trafo - místo, kde kouří studenti
* třídní - třídní důtka; třídní učitel(ka)
* třídnická - třídnická hodina
* třídnice - třídní kniha

== U ==
* úča - učitelka
* ústav - škola

== V ==
* vejška - vysoká škola
* vnitrosemestrálka - písemná práce psaná během semestru
* výtvarka - výtvarná výchova
* výzo - vysvědčení
* výpočetka - třída výpočetní techniky / výpočtová část odborné maturity
*vychna - vychovatelka

== Z ==
* základka - základní škola
* záškolák - žák chodící za školu
* zdrávka - zdravotní škola
* zemák - zeměpis

== Externí odkazy ==
* [http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6531 Naše řeč - K výzkumu studentského slangu]

[[Kategorie:Čeština]]
[[Kategorie:Český slang|Studentský]]</text>
      <sha1>h99jkf0cinog9plx3oub1ashd53n53v</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Bramboráky s červenou řepou</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6189</id>
    <revision>
      <id>35615</id>
      <parentid>29912</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:35:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1384" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Bramboráky s červenou řepou
  | originální jméno = 
  | obrázek = Bramboráky s červenou řepou 4326.jpg
  | velikost = 220px
  | popis = 
  | čas = 
  | ingredience =
* 5 středních [[../Zelenina/Brambora|brambor]]
* 1 [[../Zelenina/Červená řepa|červená řepa]]
* 1 [[../Zelenina/Cibule|červená cibule]]
* 1 [[../Ingredience/Vejce|vajíčko]]
* [[../Ingredience/Sůl|sůl]]
  | přílohy = 
  | původ = [[../Národní kuchyně/Česká kuchyně|Česko]]
}}
Brambory oškrábeme a omyjeme. Řepu očistíme od zbytků hlíny a omyjeme, můžeme i oškrábat. Poměr brambor a řepy volíme přibližně 5&amp;nbsp;ku&amp;nbsp;1, ale můžete vyzkoušet i jiný. Brambory a řepu nastrouháme na jemném struhadle, přidáme na drobno pokrájenou cibuli, vajíčko, osolíme a dobře promícháme. Dle chuti přidáme další koření.

Na pánvi rozpálíme olej, na kterém smažíme po obou stranách těsto, zformované do menších placek. Je dobré zkusmo si osmahnou jednu placku na ochutnání, poté případně těsto dochutit a až poté dosmažit zbytek.

Uvedené množství vystačí pro dvě osoby.

&lt;gallery&gt;
File:Bramboráky s červenou řepou 4321.jpg
File:Bramboráky s červenou řepou 4322.jpg
File:Bramboráky s červenou řepou 4323.jpg
File:Bramboráky s červenou řepou 4326.jpg
&lt;/gallery&gt;

[[Kategorie:Wikikuchařka]]</text>
      <sha1>rmhzlaqpeo7w6590139sc2w17k1jf6a</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Midnight Commander</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6194</id>
    <revision>
      <id>43099</id>
      <parentid>35070</parentid>
      <timestamp>2021-02-24T20:07:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- whitespace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7859" xml:space="preserve">'''Midnight Commander''' (mc) je správce souborů pro systémy unixového typu.

== Klávesové zkratky ==
Následující odstavce obsahují seznam nejpoužívanějších klávesových zkratek našeho oblíbeného správce souborů.

&lt;small&gt;Poznámka: Klávesové zkratky využívají vlastností terminálu, proto nemusí pracovat za všech okolností. Klávesa Meta je na X terminálech obvykle mapována na levý Alt.&lt;/small&gt;

&lt;small&gt;Poznámka: Klávesové kombinace jsou zapisovány se spojovníkem. Např. kombinace Ctrl-o je dosaženo stiskem a přidržením klávesy Ctrl a současným stiskem klávesy o. Vyskytují-li se po kombinaci znaky oddělené mezerami, požadovaná funkčnost je dosažena stiskem kombinace a postupným stiskem kláves s příslušnými znaky v uvedeném pořadí. Položky oddělené čárkou jsou alternativami.&lt;/small&gt;

=== Základní ===
* F1 – nápověda
* F2 – uživatelské menu (nabízí akce k souborům/adresářům)
* F3 – prohlížení (lze zkoumat i obsah archivů, pozor na zaheslované archivy)
* F4 – editace (umožní editovat soubor nastaveným editorem, nebo pomocí mcedit)
* F5 – kopírovat
* F6 – přesun/přejmenování
* F7 – vytvoření adresáře
* F8 – smazání
* F9 – roztažení horního menu
* F10 – ukončení (ukončí mc nebo mcedit nebo jakékoli nechtěné menu)

&lt;small&gt;Pokud nejsou klávesy Fx dostupné, nebo se používají pro jiné věci, je možné stejné akce vyvolat krátkým stiskem Esc a následně čísla (pro F10 použijte 0 nebo kombinaci Esc Esc).&lt;/small&gt;

=== Navigace a zobrazení ===
&lt;small&gt;Poznámka: Klávesa Meta je obvykle mapována na levý Alt.&lt;/small&gt;

* šipky ↑,↓ – pohyb položkami
* PageUp, PageDown – o stránku výš/níž
* TAB – přepínání mezi panely
* Ctrl-PageUp – přesun o adresář výš
* Meta-c – rychlé cd (změna adresáře)
* Meta-H – historie adresářů (musíte zadat H, takže se Shiftem)
* Ctrl-\ – záložky
* Ctrl-o – přepíná zobrazení panelů a terminálu
* Meta-o – otevře adresář pod ukazatelem v protějším panelu
* Ctrl-r – obnoví pohled na adresář
* Meta-. - zobrazí/skryje „skryté”(začínající tečkou) soubory a adresáře
* Ctrl-Mezerník – zobrazí velikost obsahu adresáře/skupiny adresářů

=== Práce s výběrem ===
* + – označení výběru (soubory, adresáře pouze pokud je to zaškrtnuto v nastavení) podle masky
* -, \ – vyřazení z výběru podle masky (opak +)
* * – inverze výběru (nezahrnuje adresáře)

=== Vyhledávání ===
&lt;small&gt;Poznámka: Klávesa Meta je obvykle mapována na levý Alt.&lt;/small&gt;

* Ctrl-s+text – posune kurzor na soubor/adresář který začíná na text
* Meta-? – otevře panel vyhledávání (musíte zadat ?, takže se Shiftem)

=== Pokročilá práce se soubory a adresáři ===
&lt;small&gt;Poznámka: Klávesa Meta je obvykle mapována na levý Alt.&lt;/small&gt;

* F15, Shift-F5 – kopírovat, do dialogu se vloží jméno souboru/adresáře (nepracuje se skupinami)
* F16, Shift-F6 – přesun/přejmenování, do dialogu se vloží jméno souboru/adresáře (nepracuje se skupinami)
* Meta-h – historie zadaných příkazů do promptu
* Meta-Enter – jméno souboru/adresáře, na kterém je kurzor, se doplní do příkazové řádky
* Meta-Shift-Enter – jako Alt-Enter, doplňuje jméno včetně úplné cesty
* Ctrl-x d t – porovnání adresářů v levém a pravém panelu
* Ctrl-x c – chmod (nastavení práv)
* Ctrl-x o – chown (nastavení vlastníka a skupiny)
* Ctrl-x s – Symbolický link (s absolutní cestou)
* Ctrl-x v – Symbolický link (s relativní cestou)
* Ctrl-x l – Link (hard link)
* Ctrl-x Ctrl-s – Editace symbolického linku

== Meta sekvence v promptu ==
* %p nebo %d – současný adresář v aktuálním panelu
* %P nebo %D – současný adresář v protějším panelu
* %f – soubor pod kurzorem v aktuálním panelu
* %F – soubor pod kurzorem v protějším panelu

např. porovnání dvou souborů
 vimdiff %f %D/%F

== Uživatelské menu – úpravy ==
Uživatelské menu (přístupné tlačítkem F2) obsahuje akce dostupné pro daný soubor nebo adresář. Po instalaci obsahuje menu základní sadu funkcí, jako je komprimace a dekomprimace z/do běžných archivů a podobně.

Menu je přístupné jako textový konfigurační soubor a editaci jeho obsahu je možné zahájit z menu [Příkaz]. Zvolíte-li [Lokální], bude se editovat ./.mc.menu a pokud neexistuje, založí se (kopie platného menu souboru). Zvolíte-li [Uživatel], bude se editovat ~/.config/mc/menu nebo ~/.mc/menu podle konfigurace komandéru. Pozor! Lokální soubor má přednost před uživatelským i systémovým. Pro úspěšnou editaci musíte mít právo zápisu do zmíněného souboru (adresáře).

=== Struktura menu ===
Struktura menu je jednoduchá. Každý řádek začínající neprázdným znakem je považován za položku menu. Řádky začínající mezerou nebo tabulátorem jsou považovány za příkazy, které se provedou při volbě položky menu. První znak je aktivní.

Příklad:
 a     Vypiš adresář
      echo &quot;Výpis adresáře %d&quot;
      ls %d

Tento příklad zavede položku menu, která při zvolení kurzorem nebo stisku 'a' provede příkazy echo a ls tak, jak jsou zadány.

Menu může rovněž obsahovat řídící věty. Ty slouží k ovládání zobrazování a skrývání položek a na nastavení kurzoru na výchozí položku menu podle kontextu. Řídící věta začíná znakem '+' nebo '=' a končí koncem řádku. Je možné zadat více řídících vět za sebou, ale pro vyhodnocení se použije vždy poslední řídící věta daného typu.

Formát řídící věty je následující (bílé znaky se ignorují):&lt;br /&gt;
DRUH (1 znak)
:Tvořen znakem '+' pro řídící větu zobrazení nebo znakem '=' pro nastavení kurzoru nebo kombinací '=+' pro kombinovanou větu (řídí zobrazení i kurzor).

PODMÍNKA
:Podmínka je tvořena jedním nebo více logických výrazů. Znak '!' před výrazem znamená negaci. Výrazy se oddělují znakem '&amp;' – operátor AND a/nebo znakem '|' operátor OR.

:Jednotlivé výrazy jsou tvořeny řídícím znakem, který určuje vlastnost souboru/adresáře, která se bude vyhodnocovat a výrazem, kterým se vyhodnotí daná vlastnost.

:Řídící znak může být:
::'''f''' – vyhodnocuje se jméno souboru/adresáře,
::'''t''' – vyhodnocuje typ,
::'''x''' – platný pokud existuje uvedený příkaz.

::Za znakem 'f' následuje regulární výraz, kterým se vyhodnotí jméno souboru/adresáře pod kurzorem. Vyhledávání je citlivé na velikost písmen.
::Za znakem 't' následuje znak typu souboru:
:::'''t''' – tagged (označené soubory), podmínka je splněna, pokud jsou v adresáři označené soubory/adresáře,
::: '''r''' – běžný soubor,
::: '''d''' – adresář,
::: '''l''' – symbolický link

Příklad:
 + f \.avi$
 Zobrazí se, pokud je pod kurzorem soubor s příponou .avi

 + f \.avi$ | \.mpe?g
 Zobrazí se, pokud je pod kurzorem soubor s příponou .avi, .mpeg nebo .mpg

 + f pepa$ &amp; td
 Zobrazí se, pokud název pod kurzorem obsahuje 'pepa' a je to adresář

 = f \.avi$
 Zobrazí se vždy, pokud je pod kurzorem soubor s příponou .avi, bude toto výchozí položka

 + f \.avi$ | \.mpe?g
 = f \.avi$
 Zobrazí se pro soubory .avi, .mpg a .mpeg. Pro soubory .avi se nastaví jako výchozí položka

 =+ f \.avi$ | \.mpe?g
 Zobrazí se a nastaví jako výchozí položka pro soubory .avi, .mpg a .mpeg

 + x /bin/sh
 Zobrazí se, pokud existuje soubor /bin/sh a je spustitelný&lt;ref&gt;Podmínka je platná i v případě, že je soubor adresářem, pokud umožňuje procházení (má nastaven příznak x).&lt;/ref&gt;

== Poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Midnight Commander}}</text>
      <sha1>kio3e6uu0ud9vlpv2ugr46v0gl5kw2x</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Cibulová omáčka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6195</id>
    <revision>
      <id>35620</id>
      <parentid>23443</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:35:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="623" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Cibulová omáčka
  | originální jméno = 
  | obrázek = 
  | velikost = 
  | popis = 
  | čas = 
  | ingredience =
* cibule
* pepř
* mouka
* sůl
  | přílohy = 
  | původ = 
}}
{{upravit}}
'''Cibulová omáčka''' na tuku zpěníme drobně nakájenou očištěnou cibuli, přidáme drcený pepř, zasypeme prosátou moukou a přidáme zlatavou zásmažku. Zásmažku zalijeme prochladlým vývarem, rozšleháme, osolíme a provaříme. Omáčku přecedíme a dochutíme solí. Procezenou omáčku připravíme na vařené hovězí nebo vepřové maso.

[[Kategorie:Wikikuchařka]]</text>
      <sha1>2uhp8b82pw3jd0quj3g3hcy648n87th</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Podmiňovací způsob</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6208</id>
    <revision>
      <id>35057</id>
      <parentid>23524</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3965" xml:space="preserve">'''Podmiňovací způsob''', tedy tvary odpovídající českému ''bys, bys, by, bychom, byste, by'', se v maďarštině vyznačuje koncovkou '''-na / -ne / -ná /-né''', která se připojuje k základnímu tvaru slovesa. Za ni se pak připojují osobní koncovky:
* olvas-'''ná'''-m = četl(a) bych

Kromě podmiňovacího způsobu přítomného existuje i podmiňovací způsob minulý, který se tvoří z tvarů [[../Minulý čas|minulého času]] a pomocného slovesa '''volna''' (tvar slovesa van = být):
* olvas-t-am volna = byl bych četl

== Neurčité časování ==
Pravidelná slovesa přijímají tyto koncovky:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Osoba 
! Zadní samohlásky
! Přední samohlásky
|-
! én (já)
| colspan=&quot;2&quot; | -nék 
|-
! te (ty)
| -nál || -nél
|-
! ő (on, ona, ono)
| -na || -ne 
|-
! mi (my)
| -nánk || -nénk
|-
! ti (vy)
| -nátok || -nétek
|-
! ők (oni, ony, ona)
| -nának || -nének
|}

V 1. osobě jednotného čísla je vždy, bez ohledu na [[../Samohlásková harmonie|samohláskovou harmonii]], koncovka -nék!

Ve 3. osobě jednotného čísla je krátké -na/-ne, v ostatních tvarech je dlouhé -ná/-né.

=== Příklady neurčitého časování ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Osoba 
| '''várni'''&lt;br /&gt;čekat
| '''írni'''&lt;br /&gt;psát
| '''beszélni'''&lt;br /&gt;mluvit
| '''ülni'''&lt;br /&gt;sedět
|-
! én (já)
| várnék || írnék || beszélnék || ülnék
|-
! te (ty)
| várnál || írnál || beszélnél || ülnél
|-
! ő (on, ona, ono)
| várna || írna || beszélne || ülne
|-
! mi (my)
| várnánk || írnánk || beszélnénk || ülnénk
|-
! ti (vy)
| várnátok || írnátok || beszélnétek || ülnétek
|-
! ők (oni, ony, ona)
| várnának || írnának || beszélnének || ülnének
|}

== Určité časování ==
Pravidelná slovesa přijímají tyto koncovky:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Osoba 
! Zadní samohlásky
! Přední samohlásky
|-
! én (já)
| -nám || -ném 
|-
! te (ty)
| -nád || -néd
|-
! ő (on, ona, ono)
| -ná || -né 
|-
! mi (my)
| -nánk || -nénk
|-
! ti (vy)
| -nátok || -nétek
|-
! ők (oni, ony, ona)
| -nák || -nék
|}

=== Příklady určitého časování ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Osoba 
| '''várni'''&lt;br /&gt;čekat
| '''írni'''&lt;br /&gt;psát
| '''beszélni'''&lt;br /&gt;mluvit
| '''ülni'''&lt;br /&gt;sedět
|-
! én (já)
| várnám || írnám || beszélném || ülném
|-
! te (ty)
| várnál || írnál || beszélnél || ülnél
|-
! ő (on, ona, ono)
| várná || írná || beszélné || ülné
|-
! mi (my)
| várnánk || írnánk || beszélnénk || ülnénk
|-
! ti (vy)
| várnátok || írnátok || beszélnétek || ülnétek
|-
! ők (oni, ony, ona)
| várnák || írnák || beszélnék || ülnék
|}

== Podmiňovací způsob minulý ==
Minulá, nereálná podmínka (české ''byl bych udělal'') se tvoří pomocí tvarů [[../Minulý čas|minulého času]], k nimž se přidává neměnný tvar '''volna''', což je podmiňovací způsob slovesa ''[[../Sloveso van|van]]'' (být):

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Osoba 
! Neurčité časování
! Určité časování
|-
! én (já)
| olvastam volna || olvastam volna 
|-
! te (ty)
| olvastál volna || olvastad volna
|-
! ő (on, ona, ono)
| olvasott volna || olvasta volna 
|-
! mi (my)
| olvastunk volna || olvastuk volna
|-
! ti (vy)
| olvastatok volna || olvastátok volna
|-
! ők (oni, ony, ona)
| olvastak volna || olvasták volna
|}

V maďarštině je nutné, na rozdíl od češtiny, rozlišovat mezi podmínkou v přítomnosti a v minulosti:
* Ha megkért volna, segítettem volna neki. = Kdyby mě byl poprosil, byl bych mu pomohl. (Nepomohl jsem mu, protože mě o to nepoprosil. Nyní už mu nepomohu, protože to zvládl udělat sám. – podmínka v minulosti)
* Ha tudnék síelni, elutaznék a hegyekbe. = Kdybych uměl lyžovat, jel bych na hory. (Když se naučím lyžovat, pojedu na hory. Tato možnost stále trvá. – podmínka v přítomnosti)

[[Kategorie:Maďarština|Podmiňovací způsob]]</text>
      <sha1>lticdu29b9627uzlduvajh8qukl2pyo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Lobio</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6212</id>
    <revision>
      <id>35660</id>
      <parentid>23510</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="405" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Lobio
  | originální jméno = მჟავე ლობიო
  | obrázek = Lobyo1.jpg
  | velikost = 180px
  | popis = 
  | čas = &lt;!-- čas přípravy --&gt;
  | ingredience = 
doplnit
  | původ = [[../Národní kuchyně/Gruzínská kuchyně|Gruzie]]
}}
Lobio je polévka z červených fazolí, mletých vlašských ořechů. Ochucená česnekem a čerstvým koriandrem.</text>
      <sha1>koub2z808m2bgu24d1ojs84pwrqmzhk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Sloveso van</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6213</id>
    <revision>
      <id>35063</id>
      <parentid>30433</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3711" xml:space="preserve">Sloveso '''van''' (česky ''být'') se časuje nepravidelně. Zde najdete přehled jeho časování a způsoby jeho použití.

== Časování ==
'''[[../Infinitiv|Infinitiv]]:''' lenni

=== Oznamovací způsob ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Osoba 
! Minulý čas
! Přítomný čas
! Budoucí čas
|-
! én (já)
| voltam ''byl jsem'' || vagyok ''jsem'' || leszek ''budu''
|-
! te (ty)
| voltál ''byl jsi'' || vagy ''jsi'' || leszel ''budeš''
|-
! ő (on, ona, ono)
| volt ''byl'' || van ''je'' || lesz ''bude''
|-
! mi (my)
| voltunk ''byli jsme'' || vagyunk ''jsme'' || leszünk ''budeme''
|-
! ti (vy)
| voltatok ''byli jste'' || vagytok ''jste'' || lezstek ''budete''
|-
! ők (oni, ony, ona)
| voltak ''byli'' || vannak ''jsou'' || lesznek ''budou''
|}

[[../Zápor|Zápor]] ve 3. osobě přítomného času je '''nincs''' (není) a '''nincsenek''' (nejsou). V ostatních tvarech se tvoří pravidelně: nem vagyok = nejsem.

=== Podmiňovací způsob ===
V [[../Podmiňovací způsob|podmiňovacím způsobu]] přítomném jsou možné dvojí tvary.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Osoba 
! Přítomný čas
! Minulý čas
|-
! én (já)
| volnék / lennék ''byl bych'' || lettem volna ''byl bych byl''
|-
! te (ty)
| volnál / lennél ''byl bys'' || lettél volna ''byl bys byl''
|-
! ő (on, ona, ono)
| volna / lenne ''byl by'' || lette volna ''byl by byl''
|-
! mi (my)
| volnánk / lennénk ''byli bychom'' || lettünk volna ''byli bychom byli''
|-
! ti (vy)
| volnátok / lennétek ''byli byste'' || lettetek volna ''byli byste byli''
|-
! ők (oni, ony, ona)
| volnának / lennének ''byli by'' || lettek volna ''byli by byli''
|}

=== Rozkazovací způsob ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Osoba 
! ../Rozkazovací způsob|Rozkazovací způsob
|-
! én (já)
| legyek ''ať jsem''
|-
! te (ty)
| légy / legyél ''buď, ať jsi''
|-
! ő (on, ona, ono)&lt;br /&gt;Ön (Vy)
| legyen ''buďte ([[../Vykání|vykání]]), ať je''
|-
! mi (my)
| legyünk ''buďme, ať jsme''
|-
! ti (vy)
| legyetek ''buďte, ať jste''
|-
! ők (oni, ony, ona)&lt;br /&gt;Önek (Vy)
| legyenek ''buďte (vykání), ať jsou''
|}

== Vynechávání tvarů ''van'' a ''vannak'' ==
Tvary 3. osoby přítomného času, tedy '''van''' (je), '''vannak''' (jsou), '''nincs''' (není) a '''nincsenek''' (nejsou), se v určitých případech '''vynechávají'''.

Ve funkci sponového slovesa '''jmenného přísudku''' (viz též [[../Přídavná jména|Přídavná jména]]):
* Ő fiatal. = On je mladý. Ona je mladá.
* Ők fiatalok. = Oni jsou mladí. Ony jsou mladé.
* Éva nem fiatal. = Eva není mladá.
* Ez a ház régi. = Tento dům je starý.

* Péter tanár. = Petr je učitel.

* Ki ez? = Kdo je to?
* Ez apám. = To je můj otec.

* Mi ez? = Co je to?
* Ez auto. = To je auto.

* Ez alma? Alma ez? = To je jablko?
* Nem, ez nem alma. Ez körte. = Ne, to není jablko. To je hruška.

V ostatních osobách a časech sloveso ''být'' zůstává:
* Fiatal vagyok. = Jsem mladý / mladá.
* Éva is fiatal volt. = Eva také byla mladá.

V následujících významech se sloveso ''být'' '''nevynechává''':
* '''Hol''' van? = '''Kde''' je?
* Itt van. = Tady je.
* Nincs a földön. = Není na zemi.
* Péter otthon van. = Petr je doma.
* Ők nincsenek otthon. = Oni nejsou doma.
* Ki van ott? = Kdo je tam?

V otázkách typu '''Hogy van?''' = Jak se máte? Jak se má?
* Jól van. = Má se dobře.
* Jól van? = Máte se dobře? Má se dobře?

Ve významu ''mít'' (podrobněji viz [[../Přivlastňování#Vyjadřování českého mít|Přivlastňování]]):
* Péternek van autója. = Petr má auto.
* Nincs pénzem. = Nemám peníze.
* Marikának vannak kutyái. = Maruška má psy.

[[Kategorie:Maďarština|Sloveso van]]</text>
      <sha1>ez1z6g3nkl34mqe6i1fkne4gjin96hx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Infinitiv</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6215</id>
    <revision>
      <id>30435</id>
      <parentid>23556</parentid>
      <timestamp>2015-10-24T03:01:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5312" xml:space="preserve">'''Infinitiv''' neboli '''neurčitý způsob''' (v češtině tvar slovesa zakončený -t) se v maďarštině používá obdobným způsobem jako v češtině. Nepovažuje se však za slovníkový tvar ([[w:Lemma (lingvistika)|lemma]]). Tím je 3. osoba jednotného čísla přítomného času v neurčitém časování, neboť – s výjimkou tzv. ik-sloves – nepřibírá žádné koncovky. Infinitiv se vyznačuje koncovkou '''-ni'''. Kromě toho však existuje i časovaný infinitiv, který přibírá osobní koncovky.

== Tvoření infinitivu ==
U většiny sloves se koncovka -ni připojuje k základnímu tvaru (3. osoba jednotného čísla přítomného času v neurčitém časování):
* beszél (mluví) –&gt; beszél'''ni''' (mluvit)
* ül (sedí) –&gt; ül'''ni''' (sedět)
* ír (píše) –&gt; ír'''ni''' (psát)
* csinál (dělá) –&gt; csinál'''ni''' (dělat)

U ik-sloves se -ni připojuje k tvaru bez koncovky:
* dolgoz'''ik''' (pracuje) –&gt; dolgoz'''ni''' (pracovat)

U některých sloves se pro usnadnění výslovnosti vkládá samohláska ''a'' nebo ''e''. Jedná se o slovesa zakončená na dvě souhlásky:
* ért (rozumí) –&gt; ért'''eni''' (rozumět)
* mond (říká) –&gt; mond'''ani''' (říkat)

Samohlásku vkládají také slovesa zakončená -ít:
* épít (staví) –&gt; épít'''eni''' (stavět)
* tanít (učí) –&gt; tanít'''ani''' (učit)

U některých často používaných sloves se infinitiv tvoří '''nepravidelně''':
* [[../Sloveso van|van]] (je), lesz (bude) –&gt; lenni (být)
* megy (jde) –&gt; menni (jít)
* eszik (jí) –&gt; enni (jíst)
* iszik (pije) –&gt; inni (pít)
* tesz (dělá) –&gt; tenni (dělat)
* vesz (bere, kupuje) –&gt; venni (brát, kupovat)
* visz (nese) –&gt; vinni (nést)
* hisz (věří) –&gt; hinni (věří)

* alszik (spí) –&gt; aludni (spát)
* fekszik (leží) –&gt; feküdni (ležet)
* fürdik (koupe se) –&gt; fürödni / fürdeni (koupat se)
* dohányzik (kouří) –&gt; dohányozni (kouřit)
* veszekszik / veszekedik (hádá se) –&gt; vesekedni (hádat se)
* emlékszik (pamatuje si) –&gt; emlékezni (pamatovat si)

== Použití infinitivu ==
* Lenni, vagy nem lenni? Ez itt a kerdés! = Být, či nebýt? Toť otázka!

Použití infinitivu je podobné jako v češtině. Používá se po způsobových a jiných slovesech:
* Itt nem szabad dohányozni. = Zde se nesmí kouřit.
* Fűre lépni tilos! = Je zakázáno vstupovat na trávu. Zákaz vstupu na trávu!
* Nem tudok úszni. = Neumím plavat.
* Szeretek olvasni. = Rád čtu.
* Egyetemre akarok menni. = Chci jít na vysokou školu.

Používá se též při tvoření [[../Budoucí čas|budoucího času]]:
* Fogom olvasni ezt a könyvet. = Budu číst tuto knihu.

== Časovaný infinitiv ==
Některá způsobová a pomocná slovesa nepřijímají osobní koncovky. Místo toho je přibírá infinitiv:

;Příklady
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Osoba 
| '''látni'''&lt;br /&gt;vidět
| '''beverni'''&lt;br /&gt;udeřit
| '''fűteni'''&lt;br /&gt;ohřívat
|-
! én (já)
| lát'''nom''' || bever'''nem''' || fűt'''enem'''
|-
! te (ty)
| lát'''nod''' || bever'''ned''' || fűt'''ened'''
|-
! ő (on, ona, ono)
| lát'''nia''' || bever'''nie''' || fűt'''enie'''
|-
! mi (my)
| lát'''nunk''' || bever'''nünk''' || fűt'''enünk'''
|-
! ti (vy)
| lát'''notok''' || bever'''netek''' || fűt'''enetek'''
|-
! ők (oni, ony, ona)
| lát'''niuk''' || bever'''niük''' || fűt'''eniük'''
|}

K infinitivní koncovce -ni se připojují stejné osobní koncovky, jaké se používají k vyjádření vlastnických vztahů u [[../Podstatná jména|podstatných jmen]] (přivlastňovací koncovky). Zatímco ve 3. osobě koncové -i zůstává, v ostatních tvarech odpadá, zůstává pouze -n.

;Použití
V předchozí části této kapitoly jsou příklady '''neosobních vět''' s infinitivem:
* Itt nem szabad dohányoz'''ni'''. = Zde se nesmí kouřit.

Tato nemá žádný podmět. Chceme-li vyjádřit, kdo konkrétně smí nebo nesmí kouřit, zůstává sloveso ''szabad'' stále ve stejném tvaru. Použijeme časovaný infinitiv:
* Itt nem szabad dohányoz'''nod'''. = Zde nesmíš kouřit.
* Szabad dohányoz'''nom'''. = Smím kouřit.

Je-li '''podmět''' věty vyjádřen, přijímá [[../Dativ|dativní]] koncovku '''-nak / -nek''':
* Zoltán'''nak''' nem szabad dohányoz'''nie'''. = Zoltán nesmí kouřit.
* '''Nekem''' szabad dohányoz'''nom'''. = Já smím kouřit.
* '''Neked''' szabad dohányoz'''nod'''. = Ty smíš kouřit.

Další slovesa, která se používají stejným způsobem, jsou:
* kell (musí, potřebuje, je třeba)
* tilos (je zakázáno, není dovoleno)
* lehet (může, je možné)
* sikerül (podaří se, zvládne, uspěje)
* fáj (bolí)

;Příklady
* Lehet jönnöd. = Můžeš přijít. Je možné, abys přišel.
* Sikerült elernetek a vonatot? = Podařilo se vám stihnout vlak?
* Kell megvánod. = Musíš počkat. Je potřeba, abys počkal.

Podobně se časovaný infinitiv používá i v následujícím typu vět:
* Jó ezt tudnunk. = Je dobré, abychom to věděli.
* Nehéz jönniük. = Je pro ně těžké přijít.
* Azt könnyű megtennie. = Je pro něj snadné to udělat / aby to udělal.
* Könnyű valamit kigondolnom, de nehéz megtennem. = Je pro mě snadné něco vymyslet, ale těžké to udělat.

[[Kategorie:Maďarština|Infinitiv]]</text>
      <sha1>h0udryanvgqsjutnd3899ymknul6jrk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Přivlastňovací zájmena</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6216</id>
    <revision>
      <id>23550</id>
      <parentid>23547</parentid>
      <timestamp>2012-10-03T22:36:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1679" xml:space="preserve">'''Přivlastňovací zájmena''' mají v maďarštině užší využití než v češtině. Nikdy se totiž '''nepojí s podstatnými jmény''', u nichž se místo toho používají [[../Podstatná jména#Přivlastňovací koncovky|přivlastňovací koncovky]]. Přivlastňovací zájmena stojí '''vždy samostatně''', obvykle ve funkci '''přísudku''':
* Ez a könyv az '''enyém'''. = Tato kniha je moje. (vynechání slovesa [[../Sloveso van|van]])

Na rozdíl od:
* Ez (az én) könyvem. = Toto je moje kniha.

Použijeme je také v případě, že vynecháme přivlastňovanou věc:
* Kié ez a könv? Az enyém. = Čí je ta kniha? Moje.

Mohou též přijímat [[../Podstatná jména#Pádové koncovky|pádové koncovky]]:
* Melyiket akarod? A tied'''et'''. = Který chceš? Tvůj. ([[../Akuzativ|akuzativ]])

Přivlastňovací zájmena se obvykle používají s určitým [[../Člen|členem]] (a, az).

== Přehled ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Osoba 
! Význam
! Jedna přivlasňovaná věc
! Více přivlastňovaných věcí
|-
! én (já)
| můj, moje || az enyém || az enyéi
|-
! te (ty)
| tvůj, tvoje || a tied / a tiéd || a tieid / a tiéid
|-
! ő (on, ona, ono)
| jeho, její || az övé || az övéi
|-
! mi (my)
| náš, naše || a mienk / a miénk || a mieink / a miéink
|-
! ti (vy)
| váš, vaše || a tietek / a tiétek || a tieitek / a tiéitek
|-
! ők (oni, ony, ona)
| jejich || az övék || az övéik
|}

Příklady:
* A ház az övék. = Ten dům je jejich.
* A házak az övéik. = Ty domy jsou jejich.

Poznámka:&lt;br /&gt;
Tvary ''tiéd, miénk'' a ''tiétek'' se považují za zastaralé.

[[Kategorie:Maďarština|Přivlastňovací zájmena]]</text>
      <sha1>qzvdn095gbybizzn9zgrkplyhn37jde</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Švédský koláč naruby</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6217</id>
    <revision>
      <id>35735</id>
      <parentid>29911</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1860" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Švédský koláč naruby
  | originální jméno = 
  | obrázek = Švédský koláč naruby 915.JPG
  | velikost = 220px
  | popis = 
  | čas = 20 + 30 minut
  | ingredience =
* [[../Ingredience/Strouhanka|strouhanka]]
* 4 [[../Ovoce/Jablko|jablka]]
* 150 g [[../Ingredience/Máslo|másla]]
* 1 hrnek [[../Ingredience/Mouka|mouky]]
* 1 hrnek [[../Ingredience/Cukr|cukru krupice]]
* 2 [[../Ingredience/Vejce|vejce]]
* 2 lžičky [[../Koření/Skořice|skořice]]
* špetka mletého [[../Koření/Muškátový oříšek|muškátového oříšku]]
* [[../Ingredience/Sůl|sůl]]
  | přílohy = 
  | původ = 
}}
Omytá jablka nakrájíme na čtvrtky, zbavíme jadřinců a slupky. Poté nakrájíme na tenčí plátky. Ty klademe do tukem vymazané a strouhankou vysypané formy.

Máslo rozpustíme ve vodní lázni. Do rozpuštěného másla vmícháme postupně cukr, vyšlehaná vejce, mouku, skořici, muškátový oříšek a sůl. Připravené těsto přelijeme přes jablka vyskládaná ve formě.

Pečeme v troubě předehřáté na 180&amp;nbsp;°C přibližně 30 minut.

== Příprava v obrazech ==
&lt;gallery&gt;
File:Švédský_koláč_naruby_898.JPG|oloupaná a jadřinců zbavená jablka
File:Švédský_koláč_naruby_900.JPG|forma vymazaná tukem a vysypaná strouhankou
File:Švédský_koláč_naruby_904.JPG|máslo rozpustíme ve vodní lázni
File:Švédský_koláč_naruby_906.JPG|přidáme cukr
File:Švédský_koláč_naruby_908.JPG|vajíčka
File:Švédský_koláč_naruby_910.JPG|skořici
File:Švédský_koláč_naruby_911.JPG|a mouku
File:Švédský_koláč_naruby_912.JPG|na dno formy klademe jablka nakrájená na tenčí plátky
File:Švédský_koláč_naruby_913.JPG|zalijeme těstem a dáme péct
File:Švédský_koláč_naruby_915.JPG|
&lt;/gallery&gt;

[[Kategorie:Wikikuchařka|Švédský koláč naruby]]</text>
      <sha1>7rgfy7pl0sv1nte3c65l6xx9jm44cua</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Osobní zájmena</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6218</id>
    <revision>
      <id>30442</id>
      <parentid>23564</parentid>
      <timestamp>2015-10-25T04:06:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3434" xml:space="preserve">V maďarštině existují stejně jako v češtině '''osobní zájmena'''. Podobně jako [[../Podstatná jména|podstatná jména]] se také skloňují. Tím, že maďarština vůbec nezná kategorii rodu, neexistují dokonce ani ve 3. osobě zájmena rozlišující on-ona-ono. Pro všechny tyto významy je pouze jediné zájmeno ''ő'', v množném čísle ''ők''. Zvláštní zájmena ön a önök se používají pro [[../Vykání|vykání]].

Je-li osobní zájmeno ve větě podmětem, může se stejně jako v češtině vynechat, pokud je jasné, o kom se hovoří. Osobu totiž vyjadřují osobní koncovky [[../Slovesa|sloves]]. Zájmeno se použije obvykle jen pro zdůraznění:
* Lakom Budapesten. = Bydlím v Budapešti.
* '''Én''' lakom Budapesten. = '''Já''' bydlím v Budapešti.

== Přehled osobních zájmen ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Nominativ&lt;br /&gt;''kdo? co?'' || én&lt;br /&gt;''já'' || te&lt;br /&gt;''ty'' || ő&lt;br /&gt;''on, ona, ono'' || ön&lt;br /&gt;vy ([[../Vykání|vykání]])  || mi&lt;br /&gt;''my'' || ti&lt;br /&gt;''vy''|| ők&lt;br /&gt;''oni, ony, ona'' || önök&lt;br /&gt;vy ([[../Vykání|vykání]])
|-
! Akuzativ&lt;br /&gt;''koho? co?''
| engem || téged || őt || önt || minket || titeket || őket || önöket
|-
! Dativ&lt;br /&gt;''komu? čemu?''
| nekem || neked || neki || önnek || nekünk || nektek  || nekik || önöknek
|-
! Instrumentál&lt;br /&gt;''(s) kým? (s) čím?''
| velem || veled || vele || önnel || velünk || veletek || velük || önökkel
|-
! Kauzál-finál&lt;br /&gt;''pro koho? pro co?''
| értem || érted || érte || önért || értünk || értetek || értük || önökért
|-
! Inessiv&lt;br /&gt;''v kom? v čem?''
| bennem || benned || benne || önben || bennünk || bennetek || bennük|| önökben
|-
! Superessiv&lt;br /&gt;''na kom? na čem?''
| rajtam || rajtad || rajta || önön || rajtunk || rajtatok || rajtuk || önökön
|-
! Adessiv&lt;br /&gt;''u koho? u čeho?''
| nálam || nálad || nála || önnél || nálunk || nálatok || náluk || önöknél
|-
! Illativ&lt;br /&gt;''do koho? do čeho?''
| belém || beléd || belé || önbe || belénk || belétek || beléjük || önökbe
|-
! Sublativ&lt;br /&gt;''na koho? na co?''
| rám || rád || rá || önre || ránk || rátok || rájuk || önökre
|-
! Allativ&lt;br /&gt;''ke komu? k čemu?''
| hozzám || hozzád || hozzá || önhöz || hozzánk || hozzátok || hozzuk || önökhöz
|-
! Elativ&lt;br /&gt;''z koho? z čeho? (zevnitř)''
| belőlem || belőled || belőle || önből || belőlünk || belőletek || belőlük || önökből
|-
! Delativ&lt;br /&gt;''z koho? z čeho? (z povrchu)''
| rólam || rólad || róla || önről || rólunk || rólatok || róluk || önökről
|-
! Ablativ&lt;br /&gt;''od koho? od čeho?''
| tőlem || tőled || tőle || öntől || tőlünk || tőletek || tőlük || önöktől
|}

Z přehledu vyplývá, že zájmena ''ön'' a ''önök'' se skloňují stejně jako [[../Podstatná jména|podstatná jména]], tedy připojením pádové koncovky k základnímu tvaru (''ön, önt, önnek'' atd.).

U ostatních zájmen je základem pádová koncovka (někdy v přední, jindy v zadní variantě), k níž připojujeme [[../Podstatná jména#Přivlastňovací koncovky|přivlastňovací koncovky]], např. [[../Dativ|dativní koncovka]] ''-nek'' + ''-em'' (moje) = ''nekem'' (mně). Tímto způsobem lze odvodit většinu tvarů. Některé tvary jsou však nepravidelné, např. ''-n'' + ''-d'' = ''rajtad'' (na tobě).

[[Kategorie:Maďarština|Osobní zájmena]]</text>
      <sha1>adcvs94ygwh96hsce391c1kmire11vg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Ukazovací zájmena</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6219</id>
    <revision>
      <id>30445</id>
      <parentid>23574</parentid>
      <timestamp>2015-10-25T04:11:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; správná sémantika</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4393" xml:space="preserve">'''Ukazovací zájmena''' v maďarštině jsou ''ez'' (tento) a ''az'' (tamten), v množném čísle ''ezek'' a ''azok''. Přijímají také pádové koncovky (viz přehled). Mohou stát buď samostatně, nebo před podstatným jménem. V druhém případě za nimi stojí ještě [[../Člen|určitý člen]].

== Použití ==
Stojí-li ukazovací zájmeno '''před podstatným jménem''', následuje za ním vždy '''určitý člen''':
* ez a / ez az
* ezek a / ezek az
* az a / az az
* azok a / azok az

Varianta členu ''az'' se používá, pokud následující jméno začíná samohláskou.

=== Příklady ===
* '''az az''' asztal = tamten stůl
* '''ezek az''' asztalok = tyto stoly

Pokud v takovém spojení '''chybí určitý člen''', význam je jiný. Ukazovací zájmeno v tomto případě neodkazuje přímo na podstatné jméno. Jde o '''samostatné použití'''. Spojení pak má platnost věty:
* '''Ez''' asztal. = Toto je stůl. (vynechané sloveso [[../Sloveso van|van]])

Můžeme také říci:
* '''Ez''' asztal? Asztal '''ez'''? = Toto je stůl? Je toto stůl?
* Nem, '''ez''' nem asztal. '''Ez''' szék. = Ne, to není stůl. To je židle.

Další příklady použití ukazovacího zájmena bez členu:
* Mi '''ez'''? = Co je to?
* Ki '''ez'''? = Kdo je to?
* '''Ez''' Éva. = To je Eva.
* Ádam '''azt''' mondja, hogy… = Adam říká, že…
* Te vagy '''az''', aki elárult. = Ty jsi ten, kdo zradil.

=== Poznámka ===
Pokud není nutné rozlišit ''tento'' a ''tamten'', můžeme ''ez'' i ''az'' překládat do češtiny jen jako ''ten, ta'' nebo ''to''.

== Přehled ukazovacích zájmen ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Nominativ&lt;br /&gt;''kdo? co?'' || ez&lt;br /&gt;''tento, tato, toto'' || az&lt;br /&gt;''tamten, tamta, tamto'' || ezek&lt;br /&gt;''tito, tyto, tato'' || azok&lt;br /&gt;''tamti, tamty, tamta''
|-
! Akuzativ&lt;br /&gt;''koho? co?''
| ezt || azt || ezeket || azokat 
|-
! Dativ&lt;br /&gt;''komu? čemu?''
| ennek || annak || ezeknek || azoknak
|-
! Instrumentál&lt;br /&gt;''(s) kým? (s) čím?''
| evvel / ezzel || avval / azzal || ezekkel || azokkal
|-
! Kauzál-finál&lt;br /&gt;''pro koho? pro co?''
| ezért || azért || ezekért || azokért
|-
! Inessiv&lt;br /&gt;''v kom? v čem?''
| ebben || abban || ezekben || azokban
|-
! Superessiv&lt;br /&gt;''na kom? na čem?''
| ezen || azon || ezeken || azokon
|-
! Adessiv&lt;br /&gt;''u koho? u čeho?''
| ennél || annál || ezeknél || azoknál
|-
! Illativ&lt;br /&gt;''do koho? do čeho?''
| ebbe || abba || ezekbe || azokba
|-
! Sublativ&lt;br /&gt;''na koho? na co?''
| erre || arra || ezekre || azokra
|-
! Allativ&lt;br /&gt;''ke komu? k čemu?''
| ehhez  || ahhoz || ezekhez || azokhoz
|-
! Elativ&lt;br /&gt;''z koho? z čeho? (zevnitř)''
| ebből || abból || ezekből || azokból
|-
! Delativ&lt;br /&gt;''z koho? z čeho? (z povrchu)''
| erről || arról  || ezekről || azokról
|-
! Ablativ&lt;br /&gt;''od koho? od čeho?''
| ettől || attól || ezektől || azoktól
|}

Ukazovací zájmena se skloňují stejným způsobem jako [[../Podstatná jména|podstatná jména]], přijímají stejné pádové koncovky. V jednotném čísle však (s výjimkou [[../Akuzativ|akuzativu]], [[../Superessiv, sublativ a delativ|superessivu]] a [[../Kauzál-finál|kauzálu-finálu]]) dochází regresivní asimilaci. To znamená, že koncové ''z'' se mění na souhlásku, kterou začíná připojená pádová koncovka, např. ''az'' + ''ban'' = ''abban''. V množném čísle k této asimilaci nedochází.

V [[../Instrumentál|instrumentálu]], při jehož tvoření normálně dochází k progresivní asimilaci (podle první souhlásky ve skupině), se uvedená pravidla kříží, a jsou tak možné dva tvary (''ez'' + ''vel'' = ''evvel'' nebo ''ezzel''). V množném čísle je pouze progresivní asimilace (''ezek'' + ''vel'' = ''ezekkel'').

Ukazovací zájmena, na rozdíl od [[../Přídavná jména|přídavných jmen]] a [[../Číslovky|číslovek]], se skloňují spolu s podstatnými jmény, před nimiž stojí:
* Látom az'''t''' a nagy ház'''at'''. = Vidím (tam)ten velký dům.
* Adom (ezt) an'''nak''' a kis gyerek'''nek''' = Dám to tamtomu malému dítěti.

Protože [[../Záložky|záložky]] (postpozice) se chovají podobně jako pádové koncovky, dostává i ukazovací zájmeno svoji záložku, která tak je ve slovním spojení rovnou dvakrát:
* ez '''előtt''' a ház '''előtt''' = před tímto domem

[[Kategorie:Maďarština|Ukazovací zájmena]]</text>
      <sha1>oxhjjl52ms5moxtkbxfhk4sxyep094z</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na MS-DOS/REM</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6220</id>
    <revision>
      <id>23580</id>
      <parentid>23578</parentid>
      <timestamp>2012-10-12T03:59:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>[[šablona:kód]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="737" xml:space="preserve">Příkaz '''REM''' umožňuje do dávkového souboru vkládat komentáře, které se používají pro zpřehlednění rozsáhlejšího kódu dávkového souboru nebo pro dočasné neprovedení určitého příkazu.
{{Kód|jazyk=dos|kód=
REM Zde si mohu napsat cokoliv, programu to nevadí
}}

Vše co napíšeme za příkaz REM se považuje za příkaz, tedy například tento zápis nevymaže adresář TEST i když dávkový soubor s tímto příkazem spustíme:
{{Kód|jazyk=dos|kód=
REM RMDIR TEST
}}

Pokud máme více příkazů, které prozatím nechceme spouštět, musíme příkaz REM uvést na každém řádku zvlášť.
{{Kód|jazyk=dos|kód=
REM MKDIR POKUS
REM COPY TEST\*.* POKUS
REM RMDIR TEST
}}

[[Kategorie:MS-DOS]]</text>
      <sha1>9ciziyvc2zdg64xkx1zzk5mbawtmy2r</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Adessiv, allativ a ablativ</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6221</id>
    <revision>
      <id>32478</id>
      <parentid>32477</parentid>
      <timestamp>2016-11-09T19:52:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>85.70.17.94</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5539" xml:space="preserve">Tato trojice pádů, jež odpovídají na otázky ''kde?'', ''kam?'' a ''odkud?'', se vztahuje k prostoru vedle někoho či něčeho. Odpovídají tedy českým předložkám ''k(e)'' (se 3. pádem), ''u'' a ''od'' (s 2. pádem) a ''při'' (s 6. pádem).

== Allativ ==
* Allativ odpovídá na otázku ''hova?'' (''kam?'') a znamená ''k někomu'' nebo ''k něčemu''. Tvoří se koncovkami ''-hoz'', ''-hez'' nebo ''-höz'' (v závislosti na [[../Samohlásková harmonie|samohláskové harmonii]]):
: ki = kdo —&gt; ki'''hez'''? = ke komu?
: mi = co —&gt; mi'''hez'''? = k čemu?
: asztal'''hoz''' = ke stolu, asztalok'''hoz''' = ke stolům
: gyerek'''hez''' = k dítěti, gyerekek'''hez''' = k dětem
: sofőr'''höz''' = k řidičovi, sofőrök'''höz''' = k řidičům


* Pokud jméno (podstatné, přídavné) končí '''a''' a '''e''', i v tomto případě dochází k dloužení této samohlásky:
: f'''a''' = strom —&gt; f'''ához''' = ke stromu
: a szél'''e''' = okraj čeho —&gt; a szél'''éhez''' = k okraji čeho

== Adessiv ==
* Adessiv odpovídá na otázku ''hol?'' (''kde?'') a znamená ''u někoho'' nebo ''u něčeho''. Tvoří se koncovkami ''-nál'' nebo ''-nél'' (v závislosti na [[../Samohlásková harmonie|samohláskové harmonii]]):
: ki = kdo —&gt; ki'''nél'''? = u koho?
: mi = co —&gt; mi'''nél'''? = u čeho?
: asztal'''nál''' = u stolu, asztalok'''nál''' = u stolů
: számítógép'''nél''' = u počítače, számítógépek'''nél''' = u počítačů


* Pokud jméno končí '''a''' a '''e''', dochází k dloužení této samohlásky:
: f'''a''' = strom —&gt; f'''ánál''' = u stromu, při stromě
: a szél'''e''' = okraj čeho —&gt; a szél'''énél''' = při okraji čeho

== Ablativ ==
* Ablativ odpovídá na otázku ''honnan?'' (''odkud?'') a znamená ''od někoho'' nebo ''od něčeho''. Tvoří se koncovkami ''-tól'' nebo ''-től'' (v závislosti na [[../Samohlásková harmonie|samohláskové harmonii]]):
: ki = kdo —&gt; ki'''től'''? = od koho?
: mi = co —&gt; mi'''től'''? = od čeho?
: asztal'''tól''' = od stolu, asztalok'''tól''' = od stolů
: gyerek'''től''' = od dítěte, gyerekek'''től''' = od dětí


* Pokud jméno končí '''a''' a '''e''', také v tomto případě dochází k dloužení této samohlásky:
: f'''a''' = strom —&gt; f'''ától''' = od stromu
: a szél'''e''' = okraj čeho —&gt; a szél'''étől''' = od okraje čeho

== Další běžné vazby ==
* '''Allativ''' aplikujeme, mluvíme-li o aspektech místa:
: a folyóhoz vezető út = k řece vedoucí cesta
: Elutaztunk a nagynénihez. = Odcestovali jsme k tetě.

* Mluvíme-li o příslušnosti:
: Igazán illik a sörhöz és a borhoz. = Skutečně se hodí k pivu i k vínu.
: A munka az élethez tartozik. = Práce patří k životu.
: észhez tért = přišel k rozumu

* A také o vztazích a poměrech:
: a munkához való viszony = poměr k práci
: ért a zenéhez = rozumí se do hudby


* '''Adessiv''' aplikujeme, mluvíme-li o aspektech místa:
: A szüleinél lakik. = Bydlí u (svých) rodičů.
: Orvosnál voltam. = Byl jsem u lékaře.
: a páncélosoknál szolgál = slouží u tankistů

* Když mluvíme o stavu:
: eszméleténél / magánál van = být při vědomí / při sobě
: férjnél van = být vdaná (doslova ''při manželovi je'')

* A také o způsobech:
: hajánál fogva = držíc za vlasy
: kezénél húzva = tahajíc za ruky

* Koncovky ''-nál'', ''-nél'' se aplikují při stupňování v komparativu:
: több a soknál = to je víc, než dost
: kőnél keményebb = je tvrdší, než kámen
: Konkretnejší informace naleznete v článku [[../Přídavná jména|Přídavná jména]] —&gt; Stupňování.


* '''Ablativ''' aplikujeme, mluvíme-li o východisku dejě:
: a szélétől kezd = začít od okraje

* Také když je tady zřetel na někoho / něco:
: komparativ: öregebb tőle = starší od něho
: hodnocení, výrazy: ez sok tőled = to je od tebe moc

* Další významy odpovídají předložce ''od'' v češtině, mluvíme-li zejména o příčinách, původech a důvodech:
: a fáradságtól = od únavy
: Ajándékot kaptam Évától. = Dostal jsem dárek od Evy.
: valamitől beteg = chorý od něčeho
: Nincs mitől félned! = Nemáš se čeho bát!

* Ablativ ukazuje i na časové aspekty, jako například:
: attól az időtől (fogva) = od tych časů
: szerdától szombatig = od středy do soboty

* Další použití ablativu je při popisu míry dějů anebo věcí, spolu s koncovkou [[../Terminativ|terminativu]] ''-ig'' :
: tetőtől talpig = od hlavy po paty

== Zájmena ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Zájmeno || Význam || Allativ || Adessiv || Ablativ
|-
! colspan=&quot;5&quot; | Ukazovací
|-
| ez || tento, tato, toto || ehhez || ennél || ettől
|-
| az || tamten, tamta, tamto || ahhoz || annál || attól
|-
| ezek || tito, tyto, tato || ezekhez || ezeknél || ezektől
|-
| azok || tamti, tamty, tamta || azokhoz || azoknál || azoktól
|-
! colspan=&quot;5&quot; | Osobní
|-
| én || já || hozzám || nálam || tőlem
|-
| te || ty || hozzád || nálad || tőled
|-
| ő || on, ona, ono || hozzá || nála || tőle
|-
| maga, ön || Vy (jedn.) || magához, önhöz || magánál, önnél || magától, öntől
|-
| mi || my || hozzánk || nálunk || tőlünk
|-
| ti || vy || hozzátok || nálatok || tőletek
|-
| ők || oni, ony, ona || hozzájuk || náluk || tőlük
|-
| maguk, önök || Vy (množ.) || magukhoz, önökhöz || maguknál, önöknél || maguktól, önöktől
|}

[[Kategorie:Maďarština|Adessiv, allativ a ablativ]]</text>
      <sha1>4vozwo78ij7srez7q1n7fx203vuh12t</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Genitiv</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6222</id>
    <revision>
      <id>32468</id>
      <parentid>32155</parentid>
      <timestamp>2016-11-08T20:03:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>85.70.17.94</ip>
      </contributor>
      <comment>doplnenie ďalších údajov</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2971" xml:space="preserve">'''Genitiv''' (v maďarštině '''přivlastňovací pád''') se tvoří přidáním koncovky ''-é'' (v množném čísle ''-éi''). Významově odpovídá českému 2. pádu (genitivu), nebo přivlastňovacím přídavným jménům.

Použití je však užší. Funkci genitivu přebírá tedy [[../Dativ|dativ]], nebo se používají jiné formy vyjádření vlastnických vztahů (podrobněji viz [[../Přivlastňování|Přivlastňování]]). Proto se v některých mluvnicích nehovoří o tvarech zakončených na ''-é'' jako o pádu. Genitiv se v maďarštině tedy jmenuje přivlastňovací pád.

== Tvoření ==
* Využití tvarů s koncovkou ''-é'' je obdobné jako u [[../Přivlastňovací zájmena|přivlastňovacích zájmen]]. Používají se pokud se nepojí s podstatnými jmény. Tedy v případě, že přivlastňovaná věc není vyjádřena.

: Na ''kié?'' / ''kiéi?'' odpovídáme vždy s jedním slovem – vlastníkem. Můžeme taky odpovídat celou větou nebo i jedním slovem. V takovém případě vlastník dostane koncovku ''-é''. Když vlastnictví je v množném čísle, vlastník dostane koncovku ''-éi'' :

: Ki'''é''' ez a zokni? = '''Čí''' je tato ponožka?
: Tamás'''é'''. = Tomášova.
: Enyém. = Moje. (přivlastňovací zájmeno)
: Ez a zokni Tamásé / az enyém. = Tato ponožka je Tomášova / moje. (vynechání slovesa [[../Sloveso van|van]])


: Ki'''éi''' ezek a zoknik? = '''Čí''' jsou tyto ponožky?
: Tamás'''éi'''. = Tomášovy.
: Enyéim. = Moje. (přivlastňovací zájmeno)
: Ezek a zoknik Tamás'''éi''' / az enyéim. = Tyto ponožky jsou Tomášovy / moje.


: Když odpovídáme jedním slovem – vlastníkem, můžeme použít i přivlastňovací zájmeno. Toto zájmeno nikdy není spolu s vlastnictvím.


* Na rozdíl od:
: Ez a Tamás zoknija. / Ez Tamásnak a zoknija. = Toto je Tomášova ponožka.
: Ezek a Tamás zoknijai. / Ezek Tamásnak a zoknijai. = Toto jsou Tomášovy ponožky.

: Na tuto formu se ptáme: ''kinek a mije?'' (''kdo má co?'', ''komu patří co?''), ''minek a mije?'' (''co má co?'', ''čemu patří co?'')


* O tom, že tohle není klasický pád, svědčí skutečnost, že přijíma další pádové koncovky:
: Kié'''t''' kívánod? = Čí si přeješ? ([[../Akuzativ|akuzativní]] koncovka ''-t'')
: Tamásé'''t'''. = Tomášův.


* Tato koncovka se může připojit i k tvarům s jinými koncovkami. Můžeme tak dostat pozoruhodné tvary jako ''fiaiéi'':
: fiú = syn
: fia = jeho / její syn
: fia'''é''', fia'''éi''' = jeho / jejího syna
: fiai = jeho / její synové
: fiai'''é''', fiai'''éi''' = jeho / jejích synů


: A fűrész fiaé. = Ta pila je jeho / jejího syna.
: A fűrészek fiaéi. = Ty pily jsou jeho / jejího syna.
: A fűrész fiaié. = Ta pila je jeho / jejích synů.
: A fűrészek fiaiéi. = Ty pily jsou jeho / jejích synů.
: A fűrész Tamás fiaé. = Ta pila je Tomášova syna.

[[Kategorie:Maďarština|Genitiv]]</text>
      <sha1>kvkcm0wyh0beya6aa1nfq9v203firi1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Králík na divoko</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6226</id>
    <revision>
      <id>35655</id>
      <parentid>32162</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1302" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Králík na divoko
  | originální jméno = 
  | obrázek = Králík na divoko 591.JPG
  | velikost = 260px
  | popis = 
  | čas = &lt;!-- čas přípravy --&gt;
  | ingredience =
*[[../Králík|králík]]
*[[../Zelenina/Cibule|cibule]]
*[[../Zelenina/Česnek|česnek]]
*[[../Ingredience/Sůl|sůl]]
*[[../Koření/Pepř|pepř mletý]]
*[[../Koření/Pepř|pepř celý]]
*[[../Koření/Nové koření|nové koření]]
*[[../Koření/Bobkový list|bobkový list]]
*[[../Koření/Tymián|tymián]]
  | přílohy = [[../Rýže|rýže]]
  | původ = [[../Národní kuchyně/Česká kuchyně|Česko]]
}}
Králíka osolíme, opepříme a v pekáči opečeme ze všech stran. Zasypeme nahrubo nakrájenou cibulí a česnekem. Přidáme bobkový list, celý pepř, nové koření a tymián. Podlijeme horkou vodou a dáme péct do trouby, předem vyhřáté na 180°. Pečeme hodinu až hodinu a půl, během pečení průběžně podléváme.

== Příprava v obrazech ==
&lt;gallery&gt;
File:Králík_na_divoko_570.JPG|Maso nasolíme a opepříme
File:Králík_na_divoko_571.JPG|ze všech stran opečeme,&lt;br/&gt;zasypeme cibulí
File:Králík_na_divoko_577.JPG|česnekem,&lt;br/&gt;přidáme koření.
File:Králík_na_divoko_591.JPG|Podáváme s rýží.
&lt;/gallery&gt;

[[Kategorie:Wikikuchařka]]</text>
      <sha1>4jrhnwyonwptlwjicf0hvicibkfiunq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Ovocné knedlíky z tvarohového těsta</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6227</id>
    <revision>
      <id>35682</id>
      <parentid>29908</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1446" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Ovocné knedlíky z tvarohového těsta
  | originální jméno = 
  | obrázek = Ovocné_tvarohové_knedlíky_734.JPG
  | velikost = 250px
  | popis = 
  | čas = 
  | ingredience =
* [[../Ovoce|Ovoce]] dle vlastního výběru
* 50 g [[../Ingredience/Máslo|másla]]
* 50 g [[../Ingredience/Cukr|cukru]]
* 250 g [[../Ingredience/Tvaroh#Měkký tvaroh|měkkého tvarohu]]
* jedno [[../Ingredience/Vejce|vejce]]
* 200 g hrubé [[../Ingredience/Mouka|mouky]]
  | přílohy = 
  | původ = [[../Národní kuchyně/Česká kuchyně|Česko]]
}}
== Příprava v obrazech ==
=== Těsto ===
&lt;gallery&gt;
File:Ovocné_tvarohové_knedlíky_689.JPG|Máslo utřeme s cukrem,
File:Ovocné_tvarohové_knedlíky_691.JPG|přidáme tvaroh,
File:Ovocné_tvarohové_knedlíky_696.JPG|vejce,
File:Ovocné_tvarohové_knedlíky_698.JPG|mouku
File:Ovocné_tvarohové_knedlíky_702.JPG|a vypracujeme těsto
&lt;/gallery&gt;
=== Příprava knedlíků ===
&lt;gallery&gt;
File:Ovocné_tvarohové_knedlíky_709.JPG|Připravená jablka.
File:Ovocné_tvarohové_knedlíky_710.JPG|Vytvoříme placičku,
File:Ovocné_tvarohové_knedlíky_711.JPG|vložíme ovoce
File:Ovocné_tvarohové_knedlíky_713.JPG|a obalíme rovnoměrnou vrstvou.
File:Ovocné_tvarohové_knedlíky_715.JPG|Pečlivě uzavřít!
File:Ovocné_tvarohové_knedlíky_720.JPG|Vaříme v osolené vodě,
File:Ovocné_tvarohové_knedlíky_734.JPG|podáváme sypané tvarohem a cukrem.
&lt;/gallery&gt;</text>
      <sha1>kshe5p0tzvikolyjrf0ivkq18fxfcwz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Ovocné knedlíky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6228</id>
    <revision>
      <id>38628</id>
      <parentid>35680</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="353" xml:space="preserve">[[Soubor:Aprikosenknödel.jpg|náhled|Knedlíky s meruňkami]]
Ovocné knedlíky patří ke klasice české kuchyně. Setkáme se s nimi ale i v rakouské či polské kuchyni.

* [[../Ovocné knedlíky z bramborového těsta/]]
* [[../Ovocné knedlíky z kynutého těsta/]]
* [[../Ovocné knedlíky z tvarohového těsta/]]

[[Kategorie:Wikikuchařka]]</text>
      <sha1>g9f38hhjcns3d9q9xf1fsuepdthc4ao</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Hornolužická srbština/Abeceda a výslovnost stručně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6243</id>
    <revision>
      <id>34833</id>
      <parentid>29745</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4007" xml:space="preserve">== Písmena hornolužické srbštiny a její výslovnost ==
Současná hornolužická srbština používá následujících 34 písmen: ''a'','' b'','' c'','' č'','' ć'','' d'','' dź'','' e'','' ě'','' f'','' g'','' h'','' ch'','' i'','' j'','' k'','' ł'','' l'','' m'','' n'','' ń'','' o'','' ó'','' p'','' r'','' ř'','' s'','' š'','' t'','' u'','' w'','' y'','' z'', ''ž''. Na rozdíl od české abecedy neobsahuje hornolužická abeceda ''q'' ani ''x'' a ta tedy nejsou používána ani v slovech cizího původu, ale při osvojení slova jsou přepisována pomocí ''kw'' nebo ''ks''.

Výslovnost se liší regionálně i generačně, není standardizována. Její podrobnější rozbor včetně historických poznámek je v kapitole [[../Abeceda a výslovnost/]], zde popíšeme zjednodušeně češtině nejbližší, byť třeba mírně historizující varianty, abychom českému čtenáři, který nemá ambice dosáhnout co nejvěrnější výslovnosti, usnadnili další postup a porozumění psané podobě skrze příbuznost s češtinou.

Většina písmen se čte víceméně stejně jako v češtině, totiž: a, b, c, č, d, e, f, g, h, ch, i, j, k, l, m, n, o, p, r, s, š, t, u, y, z, ž. Přitom ''ch'' a ''h'' mají blíž k německých ''ch'' a ''h'' a ''h'' se nečte před souhláskou a na konci slov. Mezi ''i'' a ''y'' je na rozdíl od češtiny při správné výslovnosti slyšitelný malý rozdíl, ''y'' je bližší širokému ruskému ''y''.

Písmeno ''ř'' se vyskytuje jen v kombinacích ''kř'', ''př'' a ''tř'', přičemž ''kř'' a ''př'' se čtou zhruba jako ''kš'' a ''pš'' zatímco ''tř'' se čte jako ''ts''.

Písmena ''dź'', ''ć'' a ''ń'' odpovídají funkčně českým ''ď'', ''ť'', ''ň''. ''Dź'' se čte jako české ''dž'', výslovnost ''ć'' se dnes pohybuje mezi polským ''ć'' a českým ''č''. ''Ń'' se vyslovuje jako české ''ň''.

Výslovnost ''w'' a ''ł'' je stejná. Z českých hlásek má nejblíže k ''u'' a budeme ji přepisovat [u̯]. Při správné výslovnosti se jedná o obouretnou aproximantu, odpovídá polskému ''ł'' a je také blízká anglickému ''w'' na začátku slov.

Ze samohlásek je výrazně odlišné ''ó'', které neznamená české dlouhé ''o'', ale spíše ''u&lt;sup&gt;o&lt;/sup&gt;'' – je podobné slovenskému ô. Podobně ''ě'' se čte jako ''i&lt;sup&gt;e&lt;/sup&gt;''.

== Slovníček – příklady ==
Po zjednodušeném výkladu výslovnosti si ji pro zažití uveďme na příkladech. Zároveň se naučíme pár slovíček z vybraných oborů – i když zatím se je ještě nebudeme učit ohýbat.

=== Hornolužickosrbské reálie ===
* [[:wikt:Budyšin#hornolužická srbština|Budyšin]] – výslovnost odpovídá zhruba české – česky ''Budyšín'', hlavní město horní Lužice
* [[:wikt:Łužica#hornolužická srbština|Łužica]]– výslovnost [u̯užica] – česky ''Lužice''

=== Slova zajímavá pro wikipedisty ===
* [[:wikt:diskusija#hornolužická srbština|diskusija]] – výslovnost odpovídá zhruba české – česky ''diskuse''
* [[:wikt:encyklopedija#hornolužická srbština|encyklopedija]] – výslovnost odpovídá zhruba české – česky ''encyklopedie''
* [[:wikt:nastawk#hornolužická srbština|nastawk]] – výslovnost přibližně [nastau̯k] – česky ''článek''
* [[:wikt:tekst#hornolužická srbština|tekst]] – výslovnost odpovídá zhruba české – česky ''text''
* [[:wikt:Wikipedija#hornolužická srbština|Wikipedija]] – výslovnost odpovídá zhruba české – česky ''Wikipedie''
* [[:wikt:wužiwar#hornolužická srbština|wužiwar]] – výslovnost přibližně [u̯užiu̯ar] – česky ''uživatel''

=== Slovotvorné poznámky ===
Vidíme, že při přejímání cizích slov je hornolužická srbština při úpravě jejich zápisu obecně důslednější než čeština. Kromě již zmíněné úpravy ''x'' → ''ks'' se mění také cizojazyčná koncovka ''-ia'' → ''-ija''.

[[Kategorie:Hornolužická srbština]]</text>
      <sha1>sxomk4p8hovm49ntt7n5hxbbktbt6xr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Vinná klobása</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6260</id>
    <revision>
      <id>35722</id>
      <parentid>29930</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2318" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Vinná klobása
  | originální jméno = 
  | obrázek = Vinná klobása 0015.JPG
  | velikost = 220px
  | popis = Vinná klobása s bramborovým salátem
  | čas = 
  | ingredience =
* 200 g [[../Vepřové maso|vepřová plec]]
* 450 g [[../Vepřové maso|vepřový bok]]
* 1 [[../Ingredience/Vejce|vejce]]
* 2 tvrdé rohlíky
* 100 ml vychlazené 30% [[../Ingredience/Smetana|smetany]]
* 100 ml [[../Ingredience/Mléko|mléka]]
* 80 ml vychlazeného suchého [[../Víno#Bílé víno|bílého vína]]
* 20 g [[../Ingredience/Sůl|soli]]
* 1 g [[../Koření/Pepř|pepře]]
* 1 g [[../Koření/Muškátový květ|muškátového květu]]
* 1 g [[../Koření/Hřebíček|mletého hřebíčku]]
* 4 m [[../Střeva|skopových střev]]
  | přílohy =
* [[../Zelenina/Brambora|Brambory]]
* [[../Bramborová kaše|Bramborová kaše]]
* [[../Bramborový salát|Bramborový salát]]
  | původ = 
}}
Zvlášť umeleme na jemno vepřovou plec a vepřový bok. Dáme do lednice vychladit. Rohlíky nakrájíme na asi 5 cm kostky, namočíme do mléka a necháme v lednici nasáknout. Všechny ingredience smícháme v robotu. Dbáme přitom na to, aby všechny ingredience byly co nejstudenější! Do robotu nejdříve dáme umletou plec, sůl, koření, postupně přidáváme ledovou smetanu, vychlazené bílé víno a vejce. Na závěr přidáme umletý bok a rohlíky. Vše se musí dokonale spojit do jednolité hmoty! Poté necháme opět vychladit cca hodinu v lednici. Po vychlazení narazíme do skopových střev.

Klobásu je nutné tepelně zpracovat do 24 hodin od zamíchání, neboť mlého s vínem kvasí. Můžeme ji vařit, opékat v troubě či na grilu. Před smažením na pánvi ji lehce obalíme v mouce, nebo v trojobalu. Směs není nutné narážet do střev, je možné připravit ji také jako karbanátky.

Podáváme s bramborovým salátem, bramborovou kaší, nebo bramborem.

== Příprava v obraze ==
&lt;gallery&gt;
File:Vinná klobása 0006.JPG|Vinnou klobásu
File:Vinná klobása 0010.JPG|stočíme do spirály a zajistíme špejlí
File:Vinná klobása 0011.JPG|lehce obalíme v mouce
File:Vinná klobása 0012.JPG|a pečeme z obou stran.
File:Vinná klobása 0015.JPG|Podáváme s bramborovým salátem
&lt;/gallery&gt;

[[Kategorie:Wikikuchařka|Vinná klobása]]</text>
      <sha1>m6ovxd0jet73xxtg61yqgc47yeg14k0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Plateau</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6264</id>
    <revision>
      <id>35265</id>
      <parentid>23929</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:31:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2865" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 2
* '''Autor hry:''' Jim Albea
* '''Doporučený věk:''' 8
* '''Délka hry:''' 20 až 45 minut
* '''Cíl hry:''' Zajmout soupeři šest kamenů, nebo vytvořit nepřerušený sloupec šesti kamenů vlastní barvy.

== Hrací potřeby ==
* Hrací deska 4×4 pole
* Dvě sady dvanácti hracích kamenů - černá a bílá

== Pravidla hry ==
=== Příprava ===
Na začátku hry jsou všechny kameny mimo hrací plán.
Černý položí dva své kameny na libovolné pole na obvodu hracího plánu. Oba kameny na jedno pole.
Totéž učiní hráč s bílými kameny.

=== Průběh ===
Oba hráči se pravidelně střídají v tazích.
Mohou buď:
* položit na desku další kámen a to na volné pole, nebo na svůj kámen.
* posunout některý ze svých kamenů.
* nabídnout výměnu zajatců.

=== Pohyb kamenů ===
Kámen se pohybuje podle toho, jakou barvu má na vrchní straně:

[[Soubor:Plateau blank.gif]] [[Soubor:Plateau blue.gif]] [[Soubor:Plateau orange.gif]] [[Soubor:Plateau red.gif]]
* Červený kámen se pohybuje o jedno pole v ortogonálních směrech (horizontálně, vertikálně).
* Modrý kámen se pohybuje o jedno pole v diagonálních směrech.
* Oranžový kámen (twister) se pohybuje o jedno pole ortogonálně plus jedno pole diagonálně.
* Obyčejný kámen se pohybuje o jedno pole ve všech směrech.

Kámen lze otočit před jeho přemístěním rubovou stranou navrch.
Pohybujeme-li sloupcem kamenů, můžeme se posunout až o tolik polí, kolik je kamenů ve sloupci. Jedná se jen o naše kameny a to od vrchního kamene po první protivníkův kámen ve sloupci.
Můžeme přesunovat pouze kameny své barvy.
Kameny při přemisťování můžeme libovolně upouštět či přibírat.

[[Soubor:Plateau tah 01.gif]] [[Soubor:Plateau tah 02.gif]] [[Soubor:Plateau tah 04.gif]]
 
[[Soubor:Plateau tah 05.gif]] [[Soubor:Plateau tah 06.gif]] [[Soubor:Plateau tah 07.gif]]

Manipulace s kameny musí být prováděna jednou rukou tak, aby soupeř vše dobře viděl.

=== Zajímání kamenů ===
Zkončí-li tah na poli obsazeném soupeřovým kamenem, je tento kámen zajat a odstraněn z desky.
Obyčejný kámen nesmí být položen na soupeřův kámen.
Přesuneme-li hráč na pole obsazené soupeřovými kameny více kamenů, zajme odpovídající počet kamenů.

[[Soubor:Plateau tah 03.gif]] [[Soubor:Plateau tah 08.gif]] [[Soubor:Plateau tah 09.gif]] [[Soubor:Plateau tah 11.gif]] [[Soubor:Plateau tah 12.gif]]

=== Výměna zajatců ===
Nabídne-li jeden ze soupeřů zajatce k výměně, musí mu za ně druhý soupeř dát zajatce v odpovídající
bodové hodnotě, nebo v hodnotě nižší.
Má-li k výměně pouze zajatce vyšší hodnoty, pak záleží pouze na něm jestli na výměnu přistoupí.

{{DEFAULTSORT:Plateau}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Hry pro 2 hráče]]</text>
      <sha1>4j6stwl0t6y1rpuvs62fp9f1f0drkad</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Hry podle jména</title>
    <ns>14</ns>
    <id>6271</id>
    <revision>
      <id>23775</id>
      <timestamp>2013-01-07T09:25:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>nová kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:Hry| ,]]</text>
      <sha1>hm5ttwh0eetkfcp4i2db5jw8iql2rzt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kippo</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6282</id>
    <revision>
      <id>34943</id>
      <parentid>30861</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:27:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9528" xml:space="preserve">'''Kippo'''&lt;ref&gt;{{citace elektronické monografie | url=http://code.google.com/p/kippo/ | titul=Kippo | datum přístupu=2013-01-14}}&lt;/ref&gt; je skript v jazyce [[w:Python|Python]] inspirovaný obdobným projektem Kojoney&lt;ref&gt;{{citace elektronické monografie | url=http://kojoney.sourceforge.net/ | titul=Kojoney | datum přístupu=2013-01-14}}&lt;/ref&gt;, licencovaný pod novou licencí [[w:BSD licence|BSD]], vyvinutý k emulaci prostředí [[w:shell|shellu]] a tvářící se jakožto plnohodnotný [[w:SSH|SSH]] terminál. Slouží k zachycení [[w:brute force|brute force]] útoků zejména na Linuxové servery, které provozují důležité aplikace, např. databázové servery finančního oddělení. Avšak z principu multiplatformnosti použitého jazyka je možné tento skript provozovat i na jiných [[w:Operační systém|OS]]. Veškeré akce, příkazy v emulovaném prostředí a stažené soubory (povětšinou sloužící k dodatečným útokům) jsou ukládány, lze je poté podrobně analyzovat a poté provést případná opatření počínaje blokací útočící IP adresy, rozsahu či provedení patřičných právních kroků.

Svým principem se tedy jedná o past, zvané jakožto ''[[w:honeypot|honeypot]]'', která poskytuje vzhledem k vlastnostem jazyka střední míru interakce s útočícím uživatelem.

= Hlavní vlastnosti =
* Skript v jazyce [[w:Python|Python]]
* Útočník nemá přístup k samotnému systému.&lt;ref&gt;{{citace elektronické monografie | url=https://code.google.com/p/kippo/wiki/FAQ/ | titul=Kippo FAQ | datum přístupu=2013-01-14}}&lt;/ref&gt;
* Prostředí, emulovaný systém souborů a dalších aspekty včetně falešných uživatelských účtů a hesel lze libovolně upravovat a měnit
* Možnost provést otisk adresářové struktury systému, na kterém je ''[[w:honeypot|oneypot]]'' provozován, úpravu popisu HW součástí a emulovaných síťových rozhraní
* Záznam interakcí
* Možnost vlastních úprav skriptu dle [[w:BSD|BSD]]

= Instalace a nastavení v prostředí distribuce [[w:Debian|Debian]] =
Níže je uvedený jednoduchý postup na instalaci v prostředí Linux, konkrétně distribuce [[w:Debian|Debian]] s využitím nástavby [[w:Advanced Packaging Tool|APT]] [[w:aptitude]].

== Předpoklady postupu ==
Hlavním předpokladem bezpečného provozu Kippo je jeho spouštěním pod účtem s omezenými pravomocemi obsahující nezbytné pravomoce, jakožto přístup zápis/čtení do adresáře, ve kterém je spouštěn a patřičnou schopnost síťové komunikace (příchozí [[w:SSH|SSH]] porty jsou otevřeny). Dále je předpokládána, pro tento postup, práce v adresáři, kde bude aplikace provozována pod uživatelem s omezenými pravomocemi. U příkazů, které vyžadují root/správcovská oprávnění, je vždy uvedena patřičná poznámka.

== Instalace [[w:Python|Python]] ==
Pokud v instalaci systému nebyl [[w:Python|Python]] doposud nainstalován, tak proveďte instalaci ze standardního repositáře pod '''root''' uživatelem:
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
aptitude install python-twisted
&lt;/syntaxhighlight&gt;
== Stažení a příprava ==
Pro stažení Kippo je možné využít oficiální webové stránky či příkaz:
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
wget https://kippo.googlecode.com/files/kippo-0.5.tar.gz
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Poté stačí daný archiv rozbalit:
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
tar xf kippo-0.5.tar.gz
&lt;/syntaxhighlight&gt;
A v neposlední řadě nastavit oprávnění ''X'' pro daný spouštěcí skript:
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
cd kippo-0.5
chmod 774 start.sh
&lt;/syntaxhighlight&gt;
== První spuštění a otestování ==
Po úspěšném rozbalení a přípravě je vhodné vše otestovat. Kippo spustíme z příkazové řádky v daném adresáři zavoláním:
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
cd kippo-0.5
./start.sh
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Po provedení inicializace se aplikace spustí na pozadí. Poté po provedení testu se na tento emulovaný [[SSH]] terminál připojte pomocí (falešné heslo je přednastaveno na ''123456''):
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
cd kippo-0.5
ssh -p 2222 root@localhost
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Pokud se vám úspěšně podařilo přihlásit na terminál, tak je vše správně nastaveno.

== Zprovoznění na portu 22 ==
Pro vlastní aplikaci falešného [[w:SSH|SSH]] terminálu na portu 22 (standardní port SSH
je nutné provést v prvé řadě přenastavení samotného funkčního [[w:SSH|SSH]] serveru (je-li nainstalován). Před provedením níže uvedeného postupu si soubory před úpravou prosím zálohujte.
=== Změna portu legitimního serveru ===
V souboru ''/etc/ssh/sshd_config'' upravte řádek (nutný '''root''' přístup) s textem ''Port'' dle vlastního uvážení, např. pro provozování legitimního SSH serveru na portu 214:
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;ini&quot;&gt;
Port 214
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Pro aplikování změn nezapomeňte SSH server restartovat (nutný '''root''' přístup). Pokud jste přihlášení právě skrze SSH, tak bude nutné se po tomto restartu znovu k SSH přihlásit (avšak k vámi zvolenému portu):
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
/etc/init.d/ssh restart
&lt;/syntaxhighlight&gt;
=== Varianta 1: Spuštění přímo na portu 22 ===
Pro vyhnutí se úpravy [[w:iptables|iptables]] je určena tato varianta, po které bude Kippo spuštěn přímo na portu 22:
==== Příprava [[w:Authbind|Authbind]] a systému ====
Vzhledem k tomu, že na portu 22 smí pouze poslouchat aplikace spuštěná pod root oprávněními je nutno provést instalaci aplikace [[w:Authbind|Authbind]] (nutný '''root''' přístup pro uvedené příkazy):
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
aptitude install authbind
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Poté připravit adresářovou strukturu portu 22, kde ''UZIVATEL'' je uživatel pod kterým bude Kippo spuštěn:
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
touch /etc/authbind/byport/22
chown UZIVATEL:UZIVATEL /etc/authbind/byport/22
chmod 777 /etc/authbind/byport/22
&lt;/syntaxhighlight&gt;
==== Úprava Kippo ====
V neposlední řadě je nutno editovat soubor ''start.sh'', a upravit řádek z:
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;ini&quot;&gt;
twistd -y kippo.tac -l log/kippo.log --pidfile kippo.pid
&lt;/syntaxhighlight&gt;
na
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;ini&quot;&gt;
authbind --deep twistd -y kippo.tac -l log/kippo.log --pidfile kippo.pid
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Poté je nutno upravit soubor ''kippo.cfg'' konkrétně řádek:
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;ini&quot;&gt;
ssh_port = 2222
&lt;/syntaxhighlight&gt;
na
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;ini&quot;&gt;
ssh_port = 22
&lt;/syntaxhighlight&gt;
==== (Re)start Kippo ====
Po provedení všech změn je možno Kippo opětovně spustit na portu 22:
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
./start.sh
&lt;/syntaxhighlight&gt;
A poté případně ověřit dostupnost emulovaného terminálu:
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
ssh -p 22 root@localhost
&lt;/syntaxhighlight&gt;
=== Varianta 2: Přesměrování požadavků portu 22 ===
Pokud není z nějakého důvodu možné využít variantu č. 1, tak je možné nechat Kippo spuštěné na svém původním portu a požadavky an port pomocí [[iptables]] přesměrovat.
==== Úprava iptables ====
Pro přesměrování je nutno upravit iptables pomocí níže uvedených příkazů spuštěných s '''root''' oprávněním:
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;ini&quot;&gt;
iptables -A INPUT -i eth0 -p tcp --dport 2222 -j ACCEPT
iptables -A PREROUTING -t nat -i eth0 -p tcp --dport 22 -j REDIRECT --to-port 222
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Po provedení výše uvedených příkazů je povolen vstup na portu 2222 s následným přesměrováním požadavkům portu 22 na port 2222.
==== Ověření dostupnosti ====
Po provedení všech změn je možno ověřit dostupnost emulovaného terminálu:
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
ssh -p 22 root@localhost
&lt;/syntaxhighlight&gt;
&amp;nbsp;
= Prohlížení záznamů =
== Obecné ==
Kippo zaznamenává veškeré obecné záznamy včetně pokusů o přihlášení, přihlášení či ztráty spojení. Tyto záznamy jsou uloženy v adresáři ''log'', kde soubor bez číselné přípony je nejnovější a starší záznamy obsahují, se stářím se zvyšující, číselnou příponu, např. ''kippo.log.12''.
== Interakce ==
Zaznamenané interakce provedené při úspěšném přihlášení lze nalézt v adresáři ''log/tty/'', pro jejiž přehrávání je připraven skript playlog, který je umístěná v adresář ''utils''. Jednotlivé záznamy lze přehrávat např. takto:
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
./playlog.py ../log/tty/20121021-185644-3080.log
&lt;/syntaxhighlight&gt;
== Stažené soubory ==
Útočníkem stažené soubory lze nalézt v adresáře ''dl''. Název těchto souborů je odvozen od data, času, URL a názvu souboru.

= Podrobnější konfigurace =
Pro podrobnější konfiguraci Kippo lze využít též souboru ''kippo.cfg'', ve kterém lze nalézt např. heslo pro falešná přihlášení. Též je zde možné specifikovat umístění vlastní databáze s falešnými hesly (např. z generátoru), nastavení [[w:hostname|hostname]], zapisování záznamů do MySQL namísto do adresáře ''log''.

= Odkazy =
== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Externí odkazy ==
* [http://code.google.com/p/kippo/ Kippo] na [[w:Google Code|Google Code]]
* [https://code.google.com/p/kippo/w/list Kippo Wiki] na [[w:Google Code|Google Code]]
* [http://www.howtoforge.com/how-to-set-up-kippo-ssh-honeypot-on-centos-5.5 How To Set Up Kippo SSH Honeypot On [[w:CentOS|CentOS]] 5.5]
* [http://kojoney.sourceforge.net/ Kojoney - A honeypot for the [[w:SSH|SSH]] Service]

[[Kategorie:Počítače]]
[[Kategorie:Počítačové sítě]]</text>
      <sha1>2gy75g1uop7onf7vxb6dzdufkk7m8vf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na MS-DOS/CD, CHDIR</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6284</id>
    <revision>
      <id>39304</id>
      <parentid>23895</parentid>
      <timestamp>2019-03-23T19:17:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kyselyzeli</username>
        <id>7735</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="795" xml:space="preserve">Příkaz CD (také CHDIR) slouží k přesouvání se mezi jednotlivými adresáři na disku.

Použití příkazu:
&lt;pre&gt;CD&lt;/pre&gt;
Tento příkaz napíše název aktuálního adresáře.

&lt;pre&gt;CD\&lt;/pre&gt;
Vrátí ke kořenovému adresáři ''C:\''

&lt;pre&gt;CD..&lt;/pre&gt;
Posune se o jeden adresář výše (např. když je momentální umístění v adresáři ''C:\Slozka1\Slozka2'', tak umístění po zadání příkazu bude ''C:\Slozka1''.

&lt;pre&gt;CD C:\Slozka1\Slozka2\Cil&lt;/pre&gt;
Přesune se do složky ''Cil''

&lt;pre&gt;CD Slozka1
CD Slozka2
CD Cil&lt;/pre&gt;
&lt;pre&gt;CD Slozka1\Slozka2\Cil&lt;/pre&gt;
Tyto dva příklady fungují stejně.

Je-li v názvu mezera, diakritika či jiný nepodporovaný znak musí se název cesty dát do uvozovek:
&lt;pre&gt;CD &quot;C:\Složka1\Složka2\Cíl&quot;&lt;/pre&gt;

[[Kategorie:MS-DOS|CD, CHDIR]]</text>
      <sha1>23m12hlrbfwm9p6dxtvip6qtb5jpt6y</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na MS-DOS/Příkaz dvojtečka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6293</id>
    <revision>
      <id>41977</id>
      <parentid>39303</parentid>
      <timestamp>2020-06-15T10:08:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- nadbytečné odřádkování</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="247" xml:space="preserve">Tento příkaz slouží ke změně diskové jednotky.

'''Příklad:'''
&lt;pre&gt;C:&lt;/pre&gt;
Přesune prompt do diskové jednotky ''C:''

'''Příklad:'''
&lt;pre&gt;D:&lt;/pre&gt;
Přesune prompt do diskové jednotky ''D:''

[[Kategorie:MS-DOS|Příkaz dvojtečka]]</text>
      <sha1>bv8a80t1km5t19gp8r058zkf8oh70pn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Máme doma morče/Morče na zahradě</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6304</id>
    <revision>
      <id>32540</id>
      <parentid>23950</parentid>
      <timestamp>2016-11-19T15:36:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="453" xml:space="preserve">Pokud chcete mechat morčátko trochu proběhnot na zahradě,raději si pořiďte nějakou klec nebo ´´oplocení´´,protože pokud máte zahradu poblíž lesa,může ho ulovit káně nebo jiný dravec;pokud však zahhrádku u domu,nepolevoval/a bych z opatrnosti(psi,kočky...).Ale je opravdu dobré nechat morče chvíli ´´vyvenčit´´ a nechat ho,aby se nažralo čerstvé trávy.

[[Kategorie:Máme doma morče|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>nzzstfgr8ksku60k7g6npc9crc5l0ne</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Excel</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6311</id>
    <revision>
      <id>39922</id>
      <parentid>39921</parentid>
      <timestamp>2019-07-20T18:13:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tks4Fish</username>
        <id>7348</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Zrušena verze 39921 od uživatele [[Special:Contributions/2605:E000:4DD0:E800:8C6F:3802:B7AA:296F|2605:E000:4DD0:E800:8C6F:3802:B7AA:296F]] ([[User talk:2605:E000:4DD0:E800:8C6F:3802:B7AA:296F|diskuse]]) Undoing vandalism</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="65" xml:space="preserve">=== Základy ===
* [[/Spuštění Microsoft Excel/]]
* [[/Tisk/]]</text>
      <sha1>1tv7z4xru5q4sk21zjrzypra8cn3wi5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Excel/Spuštění Microsoft Excel</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6312</id>
    <revision>
      <id>39928</id>
      <parentid>39927</parentid>
      <timestamp>2019-07-20T18:20:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tks4Fish</username>
        <id>7348</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Zrušena verze 39927 od uživatele [[Special:Contributions/2605:E000:4DD0:E800:8C6F:3802:B7AA:296F|2605:E000:4DD0:E800:8C6F:3802:B7AA:296F]] ([[User talk:2605:E000:4DD0:E800:8C6F:3802:B7AA:296F|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="151" xml:space="preserve">== Spuštění Excel ==

=== Spuštění Excel 2003 ===

=== Spuštění Excel 2007 ===

=== Spuštění Excel 2010 ===

=== Spuštění Excel 2013 ===</text>
      <sha1>i8a493ilucdc2qsr578398gls7cc20e</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Údržba:Přesunout do Wikizdrojů</title>
    <ns>14</ns>
    <id>6314</id>
    <revision>
      <id>30762</id>
      <parentid>23988</parentid>
      <timestamp>2016-01-25T09:35:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>rekat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="188" xml:space="preserve">Stránky označené šablonou {{Šablona|Přesunout do Wikizdrojů}} určené k&amp;nbsp;přesunu do [[s:|Wikizdrojů]].

[[Kategorie:Údržba:Přesunout do sesterského projektu| Wikizdroje]]</text>
      <sha1>pa8f8ofsbycf5ombov944ansqrxefy8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zoo Praha</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6316</id>
    <revision>
      <id>41842</id>
      <parentid>38658</parentid>
      <timestamp>2020-05-29T09:07:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- nadbytečné odřádkování</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="473" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;font-size: xx-large; text-align: center; margin: 0px auto 1em auto;&quot;&gt;Zoo Praha&lt;/div&gt;
&lt;div style=&quot;font-size: x-large; text-align: center; margin: 0px auto 1em auto;&quot;&gt;obrazový průvodce&lt;/div&gt;

[[Soubor:ZOO Praha mix.jpg|střed|500px|Zoo Praha]]

&lt;div style=&quot;font-size: large; text-align: center; margin: 1em auto 0px auto;&quot;&gt;[[/Obsah/]]
[[/Ptáci/]] / [[/Savci/]] / [[/Plazi/]] / [[/Ryby a paryby/]] / [[/Ostatní/]]
[[/Autoři/]]&lt;/div&gt;

[[Kategorie:Zoo Praha| ]]</text>
      <sha1>i1h3ivf03o6bsvblces9893pmec0viv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zoo Praha/Obsah</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6317</id>
    <revision>
      <id>24007</id>
      <timestamp>2013-02-28T20:52:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>init</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="162" xml:space="preserve">== Obsah ==
* [[../Úvod/]]
* [[../Ptáci/]]
* [[../Savci/]]
* [[../Plazy/]]
* [[../Ryby a paryby/]]
* [[../Ostatní/]]
* [[../Autoři/]]

[[Kategorie:Zoo Praha]]</text>
      <sha1>p5ununwafnk6mn3qwzu9mespt1h9ql6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zoo Praha/Ptáci</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6318</id>
    <revision>
      <id>24017</id>
      <parentid>24008</parentid>
      <timestamp>2013-03-01T15:09:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>link fix</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2136" xml:space="preserve">* [[/Amazoňan modrobradý/]]
* [[/Ara ararauna/]]
* [[/Ara zelenokřídlý/]]
* [[/Argus okatý/]]
* [[/Bažant ohnivý bornejský/]]
* [[/Berneška rudokrká/]]
* [[/Brkoslav severní/]]
* [[/Bubul zahradní/]]
* [[/Čáp černý/]]
* [[/Čáp simbil/]]
* [[/Čejka australská/]]
* [[/Čejka chocholatá/]]
* [[/Čírka obecná/]]
* [[/Čírka úzkozobá/]]
* [[/Člunozobec africký/]]
* [[/Drozd tmavý/]]
* [[/Dvojzoborožec žlutozobý/]]
* [[/Frankolín žlutokrký/]]
* [[/Hadilov písař/]]
* [[/Holoubek vrabčí/]]
* [[/Holub bronzový/]]
* [[/Holub domácí/]]
* [[/Holub dvoubarvý/]]
* [[/Holub krvavý/]]
* [[/Holub nikobarský/]]
* [[/Hrdlička divoká/]]
* [[/Husa kuří/]]
* [[/Ibis hnědý/]]
* [[/Ibis rudý/]]
* [[/Ibis skalní/]]
* [[/Irena tyrkysová/]]
* [[/Jeřáb bělošíjí/]]
* [[/Jeřáb mandžuský/]]
* [[/Jeřáb rajský/]]
* [[/Kachnička šedoboká/]]
* [[/Kalous ušatý/]]
* [[/Kardinál dominikánský/]]
* [[/Ketupa malajská/]]
* [[/Kolpík bílý/]]
* [[/Kolpík růžový/]]
* [[/Kos černý/]]
* [[/Krkavec bělokrký/]]
* [[/Kudrnáč šedomodrý/]]
* [[/Kulíšek nejmenší/]]
* [[/Kvakoš noční/]]
* [[/Ledňák modrokřídlý/]]
* [[/Loskuták posvátný/]]
* [[/Luňák červený/]]
* [[/Momot černolící/]]
* [[/Morčák bílý/]]
* [[/Nesyt africký/]]
* [[/Orel bělohlavý/]]
* [[/Orel východní/]]
* [[/Orlosup bradatý/]]
* [[/Perepel černohrdlý/]]
* [[/Perlička supí/]]
* [[/Pisila čáponohá/]]
* [[/Plameňák růžový/]]
* [[/Puštík bělavý/]]
* [[/Puštík brýlatý/]]
* [[/Satyr Temminckův/]]
* [[/Seriema rudozobá/]]
* [[/Snovač zahradní/]]
* [[/Sojkovec černobrvý/]]
* [[/Sojkovec rezavokřídlý/]]
* [[/Sojkovec vlnkohřbetý/]]
* [[/Stehlík obecný/]]
* [[/Sup hnědý/]]
* [[/Sup mrchožravý/]]
* [[/Sýc rousný/]]
* [[/Sýkavka modrokřídlá/]]
* [[/Tetřev hlušec/]]
* [[/Toko žlutozobý/]]
* [[/Tučňák Humboldtův/]]
* [[/Turako bělobřichý/]]
* [[/Vlhovec chocholatý/]]
* [[/Výreček bělolící/]]
* [[/Zejozob africký/]]
* [[/Zvonek žlutoprsý/]]
* [[/Zvonohlík zahradní/]]
* [[/Žluna větší/]]

[[Kategorie:Zoo Praha]]</text>
      <sha1>fro19s5alltwyti1sfc7qez83eb5q8i</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zoo Praha/Savci</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6319</id>
    <revision>
      <id>44532</id>
      <parentid>44435</parentid>
      <timestamp>2021-10-04T21:07:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1353" xml:space="preserve">* [[/Akuči zelený/]]
* [[/Bércoun africký/]]
* [[/Bércoun skvrnitý/]]
* [[/Bodlinatka egyptská/]]
* [[/Bodlinatka turecká/]]
* [[/Bongo lesní/]]
* [[/Dikobraz srstnatonosý/]]
* [[/Ďábel medvědovitý/]]
* [[/Gepard štíhlý/]]
* [[/Gorila/]]
* [[/Gundi saharský/]]
* [[/Hroch obojživelný/]]
* [[/Chápán středoamerický/]]
* [[/Jaguarundi/]]
* [[/Kaloň rodriguezský/]]
* [[/Kapybara/]]
* [[/Kočka rybářská/]]
* [[/Koza domácí/]]
* [[/Kotul veverovitý/]]
* [[/Králík domácí/]]
* [[/Lachtan jihoafrický/]]
* [[/Lama alpaka/]]
* [[/Lama vikuňa/]]
* [[/Lemur kata/]]
* [[/Lemur tmavý/]]
* [[/Lev indický/]]
* [[/Levhart mandžuský/]]
* [[/Levhart obláčkový/]]
* [[/Makak bezocasý/]]
* [[/Makak vepří/]]
* [[/Mangusta liščí/]]
* [[/Medvěd lední/]]
* [[/Medojed kapský/]]
* [[/Myš čtyřpruhá/]]
* [[/Nutrie říční/]]
* [[/Orangutan/]]
* [[/Panda červená/]]
* [[/Paovce hřivnatá/]]
* [[/Pes/]]
* [[/Pes ušatý/]]
* [[/Prase domácí/]]
* [[/Sitatunga/]]
* [[/Slon indický/]]
* [[/Surikata/]]
* [[/Štětkoun africký/]]
* [[/Tahr himalájský/]]
* [[/Tamarín žlutoruký/]]
* [[/Tana severní/]]
* [[/Tapír jihoamerický/]]
* [[/Tur domácí/]]
* [[/Tygr malajský/]]
* [[/Urzon kanadský/]]
* [[/Voduška abok/]]
* [[/Vydra severoamerická/]]
* [[/Žirafa Rothschildova/]]

[[Kategorie:Zoo Praha]]</text>
      <sha1>g7yfeftv5neqo4e956yf3cf7f7zkald</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zoo Praha/Plazi</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6320</id>
    <revision>
      <id>24011</id>
      <timestamp>2013-02-28T22:53:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>init</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="954" xml:space="preserve">* [[/Anolis žlutohrdlý/]]
* [[/Agama kočičinská/]]
* [[/Agama osadní/]]
* [[/Čukvala zavalitá/]]
* [[/Dlouhohlávka mexická/]]
* [[/Dracéna krokodýlovitá/]]
* [[/Gaviál indický/]]
* [[/Hroznýšovec duhový/]]
* [[/Kajmanka supí/]]
* [[/Krajta tygrovitá/]]
* [[/Krajta zelená/]]
* [[/Korovec jedovatý/]]
* [[/Leguán kubánský/]]
* [[/Mamba západoafrická/]]
* [[/Šípovec nosatý/]]
* [[/Užovka nosatá/]]
* [[/Varan antracitový/]]
* [[/Varan komodský/]]
* [[/Varan molucký/]]
* [[/Varan smaragdový/]]
* [[/Vejcožrout africký/]]
* [[/Veleještěrka modroskvrnná/]]
* [[/Zmije gabunská/]]
* [[/Zmije saharská/]]
* [[/Želva amboinská/]]
* [[/Želva bahenní/]]
* [[/Želva černavá/]]
* [[/Želva egyptská/]]
* [[/Želva kubánská/]]
* [[/Želva pardálí/]]
* [[/Želva skalní/]]
* [[/Želva sloní pinzónská/]]
* [[/Želva texaská/]]
* [[/Želva trpasličí/]]
* [[/Želva žlutočelá/]]

[[Kategorie:Zoo Praha]]</text>
      <sha1>pjx852rp2jtrxo0iwxf7s70i5f0esnw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zoo Praha/Ptáci/Ara zelenokřídlý</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6321</id>
    <revision>
      <id>44394</id>
      <parentid>38660</parentid>
      <timestamp>2021-08-29T11:49:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>78.80.106.136</ip>
      </contributor>
      <comment>/* Ara zelenokřídlý */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="684" xml:space="preserve">[[Soubor:Ara zelenokřídlý 4407.jpg|500px|vlevo|Ara zelenokřídlý]]

== Ara zelenokřídlý ==
''Ara chloroptera''

Až 100 cm velký papoušek s rozpětím křídel kolem 125 cm. Zbarvení samce i samice je stejné. &lt;br /&gt;
Obývá tropické lesy střední a severní části Jižní Ameriky.

Ročně klade obvykle 3 vejce, na kterých sedí 23 až 27 dnů. Mláďata, o která pečují oba rodiče, opouštějí hnízdo asi po 12 týdnech. Pohlavní dospělosti dosahuje v 8. roce života a při dobrých podmínkách v zajetí se může dožít i 70 - 80 let.

První exemplář získala pražská zoo již v roce 1936. &lt;br /&gt;
Zoo Praha ukončila chov.

[[Kategorie:Zoo Praha]]</text>
      <sha1>7r8b9lvxseo2p79wjsj825nif41ybhv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zoo Praha/Ptáci/Orlosup bradatý</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6322</id>
    <revision>
      <id>38661</id>
      <parentid>35749</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="441" xml:space="preserve">[[Soubor:Gypaetus barbatus, ZOO Praha 897.jpg|500px|vlevo|Orlosup bradatý]]

== Orlosup bradatý ==
''Gypaetus barbatus''

Až 125 cm velký dravec s rozpětím křídel kolem 265 cm. Zbarvení samce i samice je stejné. &lt;br /&gt;
Obývá horské oblasti jižní Evropy, Afriky, Indie a Tibetu, reintrodukován do Alp.

Samice snáší 1 až 2 vejce, na kterých sedí 55 až 58 dnů.

K vidění v dolní části zoo.

[[Kategorie:Zoo Praha]]</text>
      <sha1>jcqk9zqy57t5cuhiuig10kx0u6vfixp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zoo Praha/Ptáci/Stehlík obecný</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6323</id>
    <revision>
      <id>38662</id>
      <parentid>35750</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="751" xml:space="preserve">[[Soubor:Stehlík obecný 3896.jpg|500px|vlevo|Stehlík obecný]]

== Stehlík obecný ==
''Carduelis carduelis''

Okolo 12 cm velký pěvec s rozpětím křídel kolem 20 cm. Zbarvení samce i samice je stejné. &lt;br /&gt;
Obývá téměř celé území Evropy (vyjma větší části Skandinávského poloostrova), v Asii východně až po Bajkalské jezero a jižně po Himálaj a v severní a severovýchodní Africe. Jedinci, kteří unikli z umělých odchovů, vytvořili stálou populaci i v Austrálii a na Novém Zélandu.

Samice snáší 3 až 6 vajec, na kterých sedí 11 až 14 dní. Mláďata opouštějí hnízdo po dalších 13 až 15 dnech.

K vidění v dolní části zoo, v expozici ''Příroda kolem nás''.

[[Kategorie:Zoo Praha]]</text>
      <sha1>n4c6w7fe5r8s0tblq8xw0bdwgofcm2t</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zoo Praha/Savci/Bércoun africký</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6324</id>
    <revision>
      <id>38665</id>
      <parentid>35753</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="818" xml:space="preserve">[[Soubor:Bércoun africký 4932u.jpg|500px|vlevo|Bércoun africký]]

== Bércoun africký ==
''Macroscelides proboscideus''

Malý hmyzožravý savec dorůstající 10 až 11 cm s ocasem 10 až 13 cm. Nejmenší ze všech bércounů.&lt;br /&gt;
Obývá pouště, polopouště a suché okraje savan a to hlavně v Namibii, jižní části Botswany a v Jihoafrické republice.

Samice je březí 56 dní, rodí se jedno nebo dvě velká, velmi vyvinutá mláďata, která běhají už pár hodin po narození. Samice je nechává dlouho o samotě a vrací se jen, aby je nakojila. Mezi 16 až 25 dny věku jsou odstavena a kolem 43 dne věku už dosahují pohlavní dospělosti a vydávají se hledat si vlastní domov.

K vidění v horní části zoologické zahrady v pavionu ''Afrika zblízka''.

[[Kategorie:Zoo Praha]]</text>
      <sha1>n5fr5qtp4yuy92dygn74ugjz4untxsz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Zoo Praha</title>
    <ns>14</ns>
    <id>6325</id>
    <revision>
      <id>24026</id>
      <timestamp>2013-03-02T20:57:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>init</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="25" xml:space="preserve">[[Kategorie:Cestování]]</text>
      <sha1>1q7gni6c67jjd9l2ov6asa5k1t5ojg6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Hry pro dva hráče</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6326</id>
    <revision>
      <id>28595</id>
      <parentid>28204</parentid>
      <timestamp>2015-04-04T14:31:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>/* Deskové hry */ oprava názvů her</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4334" xml:space="preserve">Hry určené právě pro dva hráče.

== Deskové hry ==
* [[../Agon/]]
* [[../Agora/]]
* [[../Alcatraz/]]
* [[../Alquerque/]]
* [[../Avalam Bitaka/]]
* [[../Axom/]]
* [[../Backgammon/]]
* [[../Bághčal/]]
* [[../Balanx/]]
* [[../Batik/]]
* [[../Blokus duo/]]
* [[../Buffalo/]]
* [[../Citadela/]]
* [[../Dáma/]]
* [[../DVONN/]]
* [[../Džungle/]]
* [[../Eclipse/]]
* [[../En garde/]]
* [[../Entropie/]]
* [[../Formace/]]
* [[../Gala/]]
* [[../GIPF/]]
* [[../Go/]]
* [[../Gomoku/]]
* [[../Gobblet/]]
* [[../Gravitační piškvorky/]]
* [[../Gravity/]]
* [[../Gyges/]]
* [[../Hawar/]]
* [[../Hex/]]
* [[../Hive/]]
* [[../Hnefatafl/]]
* [[../Hut ab!/]]
* [[../Chivalry/]]
* [[../Inside/]]
* [[../Jezdci/]]
* [[../Kahuna/]]
* [[../Kolowis awithlaknannai/]]
* [[../Kupferkessel Co./]]
* [[../Laska/]]
* [[../Latrunculi/]]
* [[../Legie/]]
* [[../Lines of Action/]]
* [[../Magická dáma/]]
* [[../Mankalové hry|Mankala]]
* [[../Maršál a špión/]]
* [[../Ming mang/]]
* [[../Mlýn/]]
* [[../Mr. Jack/]]
* [[../New Football/]]
* [[../Octi/]]
* [[../Oska/]]
* [[../Othello/]]
* [[../Pentago/]]
* [[../Pente/]]
* [[../Plateau/]]
* [[../PÜNCT/]]
* [[../Pylos/]]
* [[../Quads/]]
* [[../Quarto!/]]
* [[../Rat Hot/]]
* [[../Renju/]]
* [[../Ringo (desková hra)|Ringo]]
* [[../Rubik's Ilusion/]]
* [[../Salta/]]
* [[../Senjutsu/]]
* [[../Siang-čchi/]]
* [[../Sídža/]]
* [[../Slavkov/]]
* [[../Stratego/]]
* [[../Stratopolis/]]
* [[../Surakarta/]]
* [[../Šachy/]]
* [[../Šatrandž/]]
* [[../Šestnáct vojáků/]]
* [[../Šógy/]]
* [[../Tablut/]]
* [[../Tau/]]
* [[../Trax/]]
* [[../Twixt/]]
* [[../TZAAR/]]
* [[../Ubongo duel/]]
* [[../Vlk a ovce/]]
* [[../Xe Queo!/]]
* [[../YINSH/]]
* [[../ZÈRTZ/]]

== Karetní hry ==
* [[../Klasické karetní hry/]]
** [[../Klasické karetní hry/Beggar My Neighbour|Beggar My Neighbour]]
** [[../Klasické karetní hry/Belote Découverte|Belote Découverte]]
** [[../Klasické karetní hry/Bésigue|Bésigue]]
** [[../Klasické karetní hry/Binokel|Binokel]]
** [[../Klasické karetní hry/Böhmischer Schneider|Böhmischer Schneider]]
** [[../Klasické karetní hry/Briscola|Briscola]]
** [[../Klasické karetní hry/Briscolone|Briscolone]]
** [[../Klasické karetní hry/Briscon|Briscon]]
** [[../Klasické karetní hry/Bura|Bura]]
** [[../Klasické karetní hry/Cenzr|Cenzr]]
** [[../Klasické karetní hry/Cribbage|Cribbage]]
** [[../Klasické karetní hry/Ecarté|Ecarté]]
** [[../Klasické karetní hry/Egyptian Ratscrew|Egyptian Ratscrew]]
** [[../Klasické karetní hry/Einwerfen|Einwerfen]]
** [[../Klasické karetní hry/Elfern|Elfern]]
** [[../Klasické karetní hry/Fildinski|Fildinski]]
** [[../Klasické karetní hry/Five card cribbage|Five card cribbage]]
** [[../Klasické karetní hry/Francefus|Francefus]]
** [[../Klasické karetní hry/Gin|Gin]]
** [[../Klasické karetní hry/Hearts for Two|Hearts for Two]]
** [[../Klasické karetní hry/Hokej|Hokej]]
** [[../Klasické karetní hry/Chinese Bezique|Chinese Bezique]]
** [[../Klasické karetní hry/Chouine|Chouine]]
** [[../Klasické karetní hry/Králův roh|Králův roh]]
** [[../Klasické karetní hry/Liché a sudé|Liché a sudé]]
** [[../Klasické karetní hry/Lízaný mariáš|Lízaný mariáš]]
** [[../Klasické karetní hry/Mariage pro 2 hráče|Mariage]]
** [[../Klasické karetní hry/Marjolet|Marjolet]]
** [[../Klasické karetní hry/Nula|Nula]]
** [[../Klasické karetní hry/Pěstí do stolu|Pěstí do stolu]]
** [[../Klasické karetní hry/Piquet|Piquet]]
** [[../Klasické karetní hry/Přičítač a odčítač|Přičítač a odčítač]]
** [[../Klasické karetní hry/Put|Put]]
** [[../Klasické karetní hry/Rychlost|Rychlost]]
** [[../Klasické karetní hry/Sekaná|Sekaná]]
** [[../Klasické karetní hry/Sto padesát|Sto padesát]]
** [[../Klasické karetní hry/Šálek kávy|Šálek kávy]]
** [[../Klasické karetní hry/Šestašedesát|Šestašedesát]]
** [[../Klasické karetní hry/Tausendeins|Tausendeins]]
** [[../Klasické karetní hry/Trappola|Trappola]]
** [[../Klasické karetní hry/Tressette pro 2 hráče|Tressette]]
** [[../Klasické karetní hry/Tru pro 2 hráče|Tru]]
** [[../Klasické karetní hry/Tute coriente|Tute coriente]]
** [[../Klasické karetní hry/Two Hand Euchre|Two Hand Euchre]]
** [[../Klasické karetní hry/Xeri|Xeri]]

[[Kategorie:Hry pro 2 hráče| ,]]</text>
      <sha1>hooi4i8go8eicxid8gxeu5jf2ludvi8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zoo Praha/Savci/Medvěd lední</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6327</id>
    <revision>
      <id>38668</id>
      <parentid>35756</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="613" xml:space="preserve">[[Soubor:Ursus maritimus, ZOO Praha 691.jpg|500px|vlevo|Medvěd lední]]

== Medvěd lední ==
''Ursus maritimus''

V kohoutku až 1,5 m velká šelma s délkou těla až 3 m. Hmotnost se pohybuje mezi 300 až 700 kg, výjimečně až 1&amp;nbsp;000 kg. &lt;br /&gt;
Obývá severní polární oblasti (Grónsko a severní pobřeží Severní Ameriky a Asie).

Samice je březí 9 měsíců (ale prodělává tzv. utajenou březost). Rodí v období zimního klidu 1 až 3 mláďata. O ně se stará 2 až 3 roky. Mláďata dospívají ve 4 až 8 roce života.

K vidění ve střední části zoo.

[[Kategorie:Zoo Praha]]</text>
      <sha1>tp0u8bagntas8clgkog3ba5beq7d613</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zoo Praha/Savci/Slon indický</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6328</id>
    <revision>
      <id>38669</id>
      <parentid>35757</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="560" xml:space="preserve">[[Soubor:Slon indický 0103.jpg|500px|vlevo|Slon indický]]

== Slon indický ==
''Elephas maximus''

S délkou těla až 3,5 metrů je největším živočichem Asie. Samice často nemají kly.&lt;br /&gt;
Obývá Přední a Zadní Indii, Cejlon a Sumatru.

Samice je březí 18 až 22 měsíců a rodí jedno, výjimečně dvě mláďata. Po narození mládě váží 60 až 150 kg a je kojeno až 1,5 roku. Samice zůstává ve stádě, ale dospělí samci jsou odháněni pryč.

K vidění v horní části zoo, v nové expozici slonů.

[[Kategorie:Zoo Praha]]</text>
      <sha1>lykejq5wxhx61ugf866raurh7ajf0ik</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Hry pro menší skupiny</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6329</id>
    <revision>
      <id>24034</id>
      <timestamp>2013-03-05T20:32:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Hry pro menší skupiny</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="155" xml:space="preserve">Hry pro skupiny 3–10 hráčů.

* [[Mahjong]]
** [[Mahjong/Japonský klasický|Japonský klasický]]
** [[Mahjong/Japonský moderní|Japonský moderní]]</text>
      <sha1>qnwtnwjtf8j0g5wtms2fz9tcub3exit</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Mahjong</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6330</id>
    <revision>
      <id>25197</id>
      <parentid>25113</parentid>
      <timestamp>2013-08-25T17:11:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Jedudedek přesunul stránku [[Mahjong]] na [[Pokladnice her/Mahjong]] bez založení přesměrování</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="236" xml:space="preserve">'''Mahjong''' je původem čínská hra s obdélníkovými kameny.

== Obecný popis ==
* [[/Hrací kameny/]]

== Varianty ==
* [[/Japonský klasický/]]
* [[/Japonský moderní/]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Mahjong}}</text>
      <sha1>s4jx8kcvk67beg6mypxelagyyuno2t5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikiknihy:Bot</title>
    <ns>4</ns>
    <id>6334</id>
    <redirect title="Wikiknihy:Roboti" />
    <revision>
      <id>40494</id>
      <parentid>24080</parentid>
      <timestamp>2019-09-04T21:12:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>#REDIRECT [[Wikiknihy:Roboti]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="30" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Wikiknihy:Roboti]]</text>
      <sha1>s2a7wr8nrpmhxwslt3ks3lbftoezyj3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zoo Praha/Savci/Kapybara</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6336</id>
    <revision>
      <id>44432</id>
      <parentid>38666</parentid>
      <timestamp>2021-09-05T10:34:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>78.80.24.214</ip>
      </contributor>
      <comment>/* Kapybara */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="456" xml:space="preserve">[[Soubor:Hydrochoerus hydrochaeris 459.jpg|500px|vlevo|Kapybara]]

== Kapybara ==
''Hydrochoerus hydrochaeris''

S délkou až 1,3&amp;nbsp;m, kohoutkovou výškou 0,5&amp;nbsp;m a 80&amp;nbsp;kg váhy největší žijící hlodavec.&lt;br /&gt;
Obývá tropické a teplé oblasti Jižní Ameriky, východně od And a to vždy v&amp;nbsp;těsné blízkosti vody.

Samice je březí 149 až 156 dní, rodí se tři až šest mláďat.

Chov byl ukončen.

[[Kategorie:Zoo Praha]]</text>
      <sha1>2wqiqmd14etzys6elg425df74h4029r</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zoo Praha/Savci/Levhart mandžuský</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6337</id>
    <revision>
      <id>38667</id>
      <parentid>35755</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="977" xml:space="preserve">[[Soubor:Panthera pardus orientalis, ZOO Praha 495.jpg|500px|vlevo|Levhart mandžuský]]

== Levhart mandžuský ==
''Panthera pardus orientalis''

Až 190 cm dlouhá kočkovitá šelma s kohoutkovou výškou okolo 60 cm. Ocas 60 až 97 cm. Samci jsou větší než samice.&lt;br /&gt;
Obývá Asii na ruském Dálném východě na pomezí Ruska, Číny a Severní Koreje. Jeho přirozeným biotopem jsou člověkem nedotčené listnaté a smíšené husté lesy, kde je dostatek kopytníků a jelenů. Nedostatek těchto podmínek byl důvod pro jejich vymření na Korejském poloostrově a na severovýchodě Číny. Nejseverněji žijící poddruh levharta. Kriticky ohrožený, jedna z nejvzácnějších kočkovitých šelem na světě.&lt;br /&gt;
V zajetí chováno 17 čistokrevných jedinců, z toho 5 v Zoo Praha.

Samice je březí 90 až 105 dní, rodí se jedno až čtyři mláďata. S matkou zůstávají dva roky.

K vidění v horní části zoo.

[[Kategorie:Zoo Praha]]</text>
      <sha1>0eu1l4m6wspc0fmk0qffmyhlxchdho5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Hry pro 2 až 3 hráče</title>
    <ns>14</ns>
    <id>6338</id>
    <revision>
      <id>24093</id>
      <timestamp>2013-03-12T22:35:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>nová kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="63" xml:space="preserve">[[Kategorie:Hry pro 2 hráče]]
[[Kategorie:Hry pro 3 hráče]]</text>
      <sha1>qnx672tfcshk1g1cjjjx8uqitzi9wfy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Hry pro 3 hráče</title>
    <ns>14</ns>
    <id>6339</id>
    <revision>
      <id>24121</id>
      <parentid>24094</parentid>
      <timestamp>2013-03-12T23:02:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>sort</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="41" xml:space="preserve">[[Kategorie:Hry podle počtu hráčů|3]]</text>
      <sha1>6ncy45t5kfc3gubp6fx90azsrpmzay0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Hry pro 3 až 4 hráče</title>
    <ns>14</ns>
    <id>6340</id>
    <revision>
      <id>24107</id>
      <timestamp>2013-03-12T22:50:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>nová kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="63" xml:space="preserve">[[Kategorie:Hry pro 3 hráče]]
[[Kategorie:Hry pro 4 hráče]]</text>
      <sha1>0czwgkfvkf7w3j5g5omkm9y6txo4bof</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Hry pro 2 nebo 4 hráče</title>
    <ns>14</ns>
    <id>6341</id>
    <revision>
      <id>24115</id>
      <timestamp>2013-03-12T22:58:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>nová kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="63" xml:space="preserve">[[Kategorie:Hry pro 2 hráče]]
[[Kategorie:Hry pro 4 hráče]]</text>
      <sha1>5xbi9srlndg180ce47ywuxr96xfn6p1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Ingredience</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6345</id>
    <revision>
      <id>35638</id>
      <parentid>32710</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="912" xml:space="preserve">== Ochucovadla ==
* [[/Cukr|Cukr]]
* [[/Med|Med]]
* [[/Vanilkový cukr|Vanilkový cukr]]
* [[/Sůl|Sůl]]

== Suroviny ==
* [[/Kroupy|Kroupy]]
* [[/Čočka|Čočka]]
** [[/Čočka/Červená|Červená]]
** [[/Čočka/Hnědá|Hnědá]]
** [[/Čočka/Zelená|Zelená]]
* [[/Mouka|Mouka]]
** [[/Mouka/Hladká|Hladká]]
** [[/Mouka/Hrubá|Hrubá]]
** [[/Mouka/Polohrubá|Polohrubá]]
* [[/Vejce|Vejce]]
** [[/Vejce/Bílek|Bílek]]
** [[/Vejce/Žloutek|Žloutek]]

== Tuky ==
* [[/Máslo|Máslo]]
** [[/Přepuštěné máslo|Přepuštěné]]
* [[/Olej|Olej]]
** [[/Olej/Olivový|Olivový]]
** [[/Olej/Slunečnicový|Slunečnicový]]
** [[/Olej/Palmový|Palmový]]
** [[/Olej/Řepkový|Řepkový]]
* [[/Sádlo|Sádlo]]
* [[/Tuk na smažení|Tuk na smažení]]

== Ostatní ==
* [[Wikikuchařka/Ingredience/Tapioka|Tapioka]]
** [[Wikikuchařka/Ingredience/Tapiokové perly|Tapiokové perly]]

[[Kategorie:Wikikuchařka]]</text>
      <sha1>dfrhadsfsd6uwguh3gq4mui2wev328u</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zoo Praha/Savci/Akuči zelený</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6346</id>
    <revision>
      <id>44399</id>
      <parentid>38664</parentid>
      <timestamp>2021-08-29T11:53:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>78.80.106.136</ip>
      </contributor>
      <comment>/* Akuči zelený */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="389" xml:space="preserve">[[Soubor:Akuči zelený 9224.jpg|500px|vlevo|Akuči zelený]]

== Akuči zelený ==
''Myoprocta acouchy''

28 až 39, socasem až 47 cm velký hlodavec.&lt;br /&gt;
Obývá tropické lesy, nížinné pralesy, travnaté říční břehy a horské svahy Jižní Ameriky, východně od And.

Samice je březí 99 dní, rodí jedno až čtyři mláďata.

Chov byl ukončen.

[[Kategorie:Zoo Praha]]</text>
      <sha1>gagr26govycga11xtab9minn5ytrvir</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Scribunto-doc-page-name</title>
    <ns>8</ns>
    <id>6347</id>
    <revision>
      <id>24165</id>
      <timestamp>2013-03-19T23:14:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Nápověda:Modul:$1</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="19" xml:space="preserve">Nápověda:Modul:$1</text>
      <sha1>tit45idpv1fpwf7qtnlsvrjd11hfc3u</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zoo Praha/Plazi/Agama kočičinská</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6348</id>
    <revision>
      <id>38659</id>
      <parentid>35747</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="447" xml:space="preserve">[[Soubor:Agama kočinčinská 7339.jpg|500px|vlevo|Agama kočičinská]]

== Agama kočičinská ==
''Physignathus cocincinus''

Až 90 cm, z toho až dvě třetiny ocas, dlouhý ještěr.&lt;br /&gt;
Obývá tropické deštné pralesy jihovýchodní Asie, vždy v blízkosti vodních ploch.

Samice klade 8 až 12 vajec, inkubace trvá 65 až 101 dnů při teplotách 27 až 30 stupňů.

K vidění v pavilonu velkých savců.

[[Kategorie:Zoo Praha]]</text>
      <sha1>hfmu26ypsihysrdoxp7wwg0lqkz68m5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zoo Praha/Ryby a paryby</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6349</id>
    <revision>
      <id>24168</id>
      <timestamp>2013-03-20T08:24:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>init</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="135" xml:space="preserve">* [[/Parmička černoskvrnná/]]
* [[/Stříkoun lapavý/]]
* [[/Trnucha Castexova/]]
* [[/Vrubozubec paví/]]

[[Kategorie:Zoo Praha]]</text>
      <sha1>qq4k6822j4rst0oqsnx7avbe19iw6jz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Multimediální kurz českého jazyka a kultury pro migranty - Úroveň A2</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6352</id>
    <revision>
      <id>35073</id>
      <parentid>34041</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2552" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;
'''Multimediální kurz českého jazyka a kultury pro migranty'''

''Úroveň A2''

'''''Jak komunikovat v každodenních situacích v češtině'''''
&lt;/div&gt;

Kurz češtiny pro dospělé vytvořený ''Slezskou univerzitou v Opavě (Česká republika)'' v rámci projektu ''L-Packu (Jazykového balíčku)'' je financován a podporován Evropskou komisí a koordinován agenturou ''ASEV (Agenzia per lo Sviluppo Empolese Valdelsa, Itálie)'', která ho schválila pod CC BY-SA v říjnu 2012. Tento kurz je možno užívat samostatně (v rámci sebevzdělávání) nebo s učitelem. Existuje dalších pět podobných kurzů pro výuku němčiny, italštiny, španělštiny, řečtiny a litevštiny, které budou brzy zveřejněny v příslušných verzích Wikibooks.

Kurz je vytvořen především pro dospělé migranty, kteří se usadili v České republice, a zájemce, kteří zde chtějí žít. Je zpracován pro studující se základní znalostí českého jazyka na úrovni A2 Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.

Kurz se zaměřuje na následující specifické cíle:
* rozvíjet porozumění a interakci v každodenních situacích, a tak ulehčit integraci migrantů do společnosti a na trh práce,
* prohloubit slovní zásobu týkající se tématu v modulu,
* prezentovat a procvičit některé důležité gramatické struktury,
* podat studentům základní informace o české kultuře a společnosti.

Kurz sám o sobě nemůže zajistit plnou výuku češtiny.

Kurz obsahuje tři části:
# ''[[:File:Guide for selflearning ceco cz.pdf|Metodického průvodce pro studující]]'': seznam zdrojů, obsah, organizace modulů, manuál pro uživatele a návrhy, jak užívat kurz,
# ''[[:File:Guide for teachers ceco cz.pdf|Metodického průvodce pro učitele]]'',
# '''[[:File:L-Pack ceco CZ.pdf|Kurz češtiny pro migranty]]''', úroveň A2.
Každý dokument bude poskytnut jak v PDF formátu, tak v textovém formátu, a tímto bude ulehčeno navíc jeho převádění, modifikace a rozšiřování ve Wikibooks.

* [http://www.l-pack.eu/?lang=cz Projekt L-Pack]

[[Kategorie:Čeština]]

[[de:Multimedia-Kurs zu Sprache und Kultur für Migranten - Niveau A2]]
[[el:Μάθημα ελληνικής γλώσσας για μετανάστες με τη χρήση πολυμέσων - Επίπεδο A2]]
[[es:Curso multimedia de idioma y cultura para inmigrantes - Nivel A2]]
[[it:Italiano per migranti A2]]
[[lt:Multimedijos kalbos ir kultūros kursas migrantams]]</text>
      <sha1>qvelqhfvxqchvhkb41v68ihlkjz0ueb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zoo Praha/Ryby a paryby/Trnucha Castexova</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6354</id>
    <revision>
      <id>38663</id>
      <parentid>35751</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="330" xml:space="preserve">[[Soubor:Trnucha Castexova 9213.jpg|500px|vlevo|Trnucha Castexova]]

== Trnucha Castexova ==
''Potamotrygon castexi''

Až 60 cm průměru dorůstající sladkovodní rejnok z čeledi trnuchovití.&lt;br /&gt;
Obývá jihoamerické řeky.

K vidění v pavilonu kočkovitých šelem v akvateráriu s anakondami.

[[Kategorie:Zoo Praha]]</text>
      <sha1>7lwd0thr9rcr8dbs5becr7yt41m7q5p</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ruština, ukrajinština, běloruština</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6355</id>
    <revision>
      <id>33986</id>
      <parentid>27103</parentid>
      <timestamp>2017-09-18T10:54:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- zbytečné formátování</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1790" xml:space="preserve">Běloruština (беларуская мова), ruština (русский язык), ukrajinština (українська мова) patří mezi '''východoslovanské jazyky'''. Běloruština je používána v Bělorusku, ukrajinština na Ukrajině. Ruština je celosvětově nejrozšířenější slovanský jazyk a kromě Ruska je používaná i v Bělorusku, na Ukrajině, rusky je možné se domluvit v Kazachstánu, Uzbekistánu a v dalších zemích. K těmto jazykům patří také rusínština (руська бесіда), která je někdy považována za samostatný jazyk a někdy za dialekt ukrajinštiny.

Všechny tyto jazyky jsou zapisovány cyrilicí

Tato učebnice je zaměřena na ruštinu, běloruštinu a ukrajinštinu, rusínština je zmíněna pouze okrajově.

== Obsah ==
* [[/Azbuky|Azbuky]]
* [[/Výslovnost písmena ы|Výslovnost ruského a běloruského písmena ы a ukrajinského písmena и]]
* [[/Lekce 1|Lekce 1]] - osobní zájmena, slovesa být a mít
* [[/Lekce 2|Lekce 2]]
* [[/Lekce 3|Lekce 3]] - čas, časová období
* [[/Lekce 4|Lekce 4]]
* [[/Texty k překladu|Texty k překladu]]
* [[/Základní fráze|Základní fráze]]

* [[/Gramatika|Přehled gramatiky]]

* [[/Jiné učebnice|Jiné učebnice a slovníky]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Ruština}}
* {{Wikipedie|článek=Běloruština}}
* {{Wikipedie|článek=Ukrajinština}}
* {{Wikislovník|kategorie=Ruština}}
* {{Wikislovník|kategorie=Běloruština}}
* {{Wikislovník|kategorie=Ukrajinština}}
* {{Wikislovník|heslo=ruština}}
* {{Wikislovník|heslo=běloruština}}
* {{Wikislovník|heslo=ukrajinština}}
* {{Wikipedie|článek=Rusínština}}
* {{Wikislovník|kategorie=Rusínština}}

[[Kategorie:Běloruština| ]]
[[Kategorie:Ruština| ]]
[[Kategorie:Ukrajinština| ]]</text>
      <sha1>tpupbdchfvi1iwi6ekk2vcqsezdcgw5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ruština, ukrajinština, běloruština/Azbuky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6356</id>
    <revision>
      <id>34282</id>
      <parentid>31933</parentid>
      <timestamp>2017-12-15T15:05:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>89.24.53.50</ip>
      </contributor>
      <comment>Překlep zaynamenává-zaznamenává</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5341" xml:space="preserve">Ruština, ukrajinština i běloruština jsou zapisovány cyrilicí. Jejich azbuky ale nejsou úplně stejné.

Běloruská azbuka
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|-
! Velká písmena
| А || Б || В || Г || Д || Дж || Дз || Е || Ё || Ж || З || І || Й || К || Л || М || Н || О || П || Р || С || Т || У || Ў || Ф || Х || Ц || Ч || Ш || Ы || Ь || Э || Ю || Я
|-
! Malá písmena
| а || б || в || г || д || дж || дз || е || ё || ж || з || і || й || к || л || м || н || о || п || р || с || т || у || ў || ф || х || ц || ч || ш || ы || ь || э || ю || я
|-
! Výslovnost
| a || b || v || h || d || dž || dz || je || jo || ž || z || i || j || k || l || m || n || o || p || r || s || t || u || ''krátké u'' || f || ch || c || č || š || y&lt;ref group=&quot;pozn.&quot; name=&quot;y&quot;&gt;Písmena Ы v ruštině a běloruštině a písmena И v ukrajinštině jsou do češtiny přepisována písmenem Y, ale výslovnost písmen se od výslovnosti českého Y liší. Pro vysvětlení, jak se tato písmena vyslovují se podívejte na stránku [[Ruština, ukrajinština, běloruština/Výslovnost písmena ы|Výslovnost písmena ы]]&lt;/ref&gt; || ''měkký znak'' || e || ju || ja
|}

Ruská azbuka
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|-
! Velká písmena
| А || Б || В || Г || Д || Е || Ё || Ж || З || И || Й || К || Л || М || Н || О || П || Р || С || Т || У || Ф || Х || Ц || Ч || Ш || Щ || Ъ || Ы || Ь || Э || Ю || Я
|-
! Malá písmena
| а || б || в || г || д || е || ё || ж || з || и || й || к || л || м || н || о || п || р || с || т || у || ф || х || ц || ч || ш || щ || ъ || ы || ь || э || ю || я
|-
! Výslovnost
| a || b || v || g || d || je || jo || ž || z || i || j || k || l || m || n || o || p || r || s || t || u || f || ch || c || č || š || šč || ''tvrdý znak'' || y&lt;ref group=&quot;pozn.&quot; name=&quot;y&quot; /&gt; || ''měkký znak'' || e || ju || ja
|}

Ukrajinská azbuka
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|-
! Velká písmena
| А || Б || В || Г || Ґ || Д || Е || Є || Ж || З || И || І || Ї || Й || К || Л || М || Н || О || П || Р || С || Т || У || Ф || Х || Ц || Ч || Ш || Щ || Ь || Ю || Я
|-
! Malá písmena
| а || б || в || г || ґ || д || е || є || ж || з || и || і || ї || й || к || л || м || н || о || п || р || с || т || у || ф || х || ц || ч || ш || щ || ь || ю || я
|-
! Výslovnost
| a || b || v || h || g || d || e || je || ž || z || y&lt;ref group=&quot;pozn.&quot; name=&quot;y&quot; /&gt; || i || ji || j || k || l || m || n || o || p || r || s || t || u || f || ch || c || č || š || šč || ''měkký znak'' || ju || ja
|}

Když porovnáme všechny tři azbuky, zjistíme, že se liší nejen obsaženými písmeny, ale že v jednotlivých jazycích se může lišit i výslovnost jednotlivých písmen. Pojďme si tedy projít postupně jednotlivé odlišnosti:

* Г, Ґ
V ruštině je písmeno Г vyslovováno jako [g]. Ne tak v běloruštině a ukrajinštině. V ukrajinštině je písmeno Г vyslovováno jako [h] a hláska [g] je zapisována písmenem Ґ. Stejné písmeno se v minulosti používalo i v běloruštině, ale tam je nyní označováno za zastaralé. Jméno spisovatele Jaroslava Haška cyrilicí zapsané jako Ярослав Гашек se tedy rusky čte [jaroslav gašek], ale ukrajinsky [jaroslav hašek].

* Е, Є, Э
Ruské a běloruské Е má stejnou funkci jako písmeno Ě v češtině, kromě toho, že se čte jako [e], navíc změkčuje předcházející souhlásku. Na rozdíl od českého Ě se ale může vyskytovat i na začátku slova. Pokud se nachází na začátku slova, po tvrdém znaku nebo po jiné samohlásce, je čteno jako [je]. Českému E odpovídá ruské a běloruské Э.

V ukrajinštině naopak českému E odpovídá písmeno Е, změkčovací vlastnost má písmeno Є, které se na začátku slova čte jako [je]. Písmena si v těchto třech jazycích odpovídají podle následující tabulky:

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|-
! Výslovnost !! ruština !! běloruština !! ukrajinština
|-
| je || Е || Е || Є
|-
| e  || Э || Э || Е
|}

Název našeho kontinentu se ve všech třech jazycích čte jako [jevropa], rusky píše Европа, ukrajinsky Європа a bělorusky Еўропа.

* И, І, Ы

V současném pravopise všech tří jazyků se vyskytují vždy pouze dvě z těchto třech písmen a v žádném se nevyskytuje stejná kombinace jako v jazyce jiném. V ruštině a běloruštině se písmeno Ы vyslovuje stejně, a ruské písmeno И je v běloruštině nahrazeno písmenem І.

V ukrajinštině také písmeno І odpovídá ruskému И, písmeno И se ale v ukrajinštině používá také, místo písmena Ы.

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|-
! Výslovnost !! ruština !! běloruština !! ukrajinština
|-
| i || И || І || І
|-
| y&lt;ref group=&quot;pozn.&quot; name=&quot;y&quot; /&gt; || Ы || Ы || И
|}

* У, Ў
Písmeno У zaznamenává hlásku [u] jako v češtině, v běloruštině písmeno Ў zaznamenává hlásku [w] jako v angličtině, resp. hlásku [ł] jako v polštině.

* Poznámky
&lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;

[[Kategorie:Běloruština]]
[[Kategorie:Ruština]]
[[Kategorie:Ukrajinština]]</text>
      <sha1>b4eg6vxrnxztwhzhvqcvja6luvd2h3p</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Hornolužická srbština/Podstatná jména</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6364</id>
    <revision>
      <id>34834</id>
      <parentid>24195</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1124" xml:space="preserve">== Mluvnické kategorie ==
Hornolužická srbština má stejně jako čeština sedm [[w:mluvnický pád|mluvnických pádů]], které mají stejný název i shodný účel: [[w:nominativ|nominativ]], [[w:genitiv|genitiv]], [[w:dativ|dativ]], [[w:akuzativ|akuzativ]], [[w:vokativ|vokativ]], [[w:lokál|lokál]] a [[w:instrumentál|instrumentál]]. Hornolužickosrbský vokativ je nicméně značně zakrnělý, ve většině případů shodný s nominativem a tedy se někdy v skloňovacích tabulkách ani neuvádí. Lokál a instrumentál na rozdíl od češtiny vždy vyžadují přítomnost předložky.

Na rozdíl od češtiny si hornolužická srbština zachovala [[w:dvojné číslo|dvojné číslo]], má tedy tři mluvnická čísla: jednotné číslo, dvojné číslo a množné číslo.

Stejně jako čeština má hornolužická srbština tři základní [[w:jmenný rod|jmenné rody]]: mužský, ženský a střední. Stejně jako čeština rozlišuje dále u mužského rodu ''životnost'' a ''neživotnost'', ale navíc také rozlišuje ''rozumnost'' a ''nerozumnost''.

[[Kategorie:Hornolužická srbština]]</text>
      <sha1>ig0ckcq9g3cwfyw5eowqlpu63e0hnpj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Hornolužická srbština</title>
    <ns>14</ns>
    <id>6365</id>
    <revision>
      <id>24203</id>
      <timestamp>2013-03-26T14:30:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka: [[Kategorie:Jazyky]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>62e2b441qm26guw05gk51wohn6ofgqe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ruština, ukrajinština, běloruština/Lekce 1</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6367</id>
    <revision>
      <id>45104</id>
      <parentid>36150</parentid>
      <timestamp>2022-02-16T22:07:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6495" xml:space="preserve">Tato lekce vysvětluje použití osobních zájmen, slovesa ''být'' a slovesa ''mít''. Při čtení následujícího textu je mít na paměti, že v ukrajinštině se písmeno ''е'' vyslovuje jako ruské písmeno ''э'' a písmeno ''и'' jako ruské písmeno ''ы''. Osobní zájmena ''já'', ''ty'', ''my'', ''vy'' se tak ve všech třech jazycích vyslovují stejně.

== Osobní zájmena ==

Ruská, běloruská i ukrajinská osobní zájmena jsou velmi podobná českým. Rozdíl je pouze ve třetí osobě množného čísla, kde tyto jazyky mají pouze jedno osobní zájmeno společné pro všechny tři rody.

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|-
! česky || rusky || bělorusky || ukrajinsky
|-
| já || я || я || я
|-
| ty || ты || ты || ти
|- 
| on, ona, ono || он, она, оно || ён, яна, яно || він, вона, воно
|-
| my || мы || мы || ми
|-
| vy || вы || вы || ви
|-
| oni, ony, ona || они || яны || вони
|}

Osobní zájmena se používají stejným způsobem jako v češtině, obvykle se vynechávají. Jejich použití je povinné pouze v minulém čase vždy, a v přítomném čase ve větách typu ''já jsem (nějaká vlastnost)'', kde u těchto jazyků není jiný způsob, jak rozlišit gramatickou osobu, neboť ruština, běloruština, ani ukrajinština nepoužívají v těchto případech sponu.

== Sloveso ''být'' ==

Na rozdíl o češtiny, ruština, běloruština, ani ukrajinština nepoužívají sloveso ''být'' v přítomném čase. Konstrukce věty obsahující sloveso ''být'' v přítomném čase je jinak v podstatě shodná s konstrukcí věty v češtině, pouze sloveso ''být'' je vynecháno. Např.

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|-
! česky || rusky || bělorusky || ukrajinsky
|-
| Jsem hladový. || Я голодный. || Я галодны. || Я голодний.
|}

Ve větách tohoto typu je použití osobních zájmen povinné, protože není jiný způsob určení gramatické osoby. Osobní zájmena lze vynechat pouze v případě, kdy je možné gramatickou osobu rozeznat z kontextu.

''Pozn.:'' Přestože se sloveso ''být'' v ruštině, běloruštině a ukrajištině v přítomném čase nepoužívá, jeho tvar v přítomném čase existuje a je shodný pro všechny tři gramatické osoby a obě gramatická čísla: ''есть'' (rusky), ''ёсць'' (bělorusky), ''є'' (ukrajinsky).

V ostatních případech je sloveso ''být'' používáno stejným způsobem jako v češtině.

=== Infinitiv slovesa ''být'' ===

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|-
! česky || rusky || bělorusky || ukrajinsky
|-
| být || б'''ы'''ть || быць || б'''у'''ти
|}

=== Minulý čas slovesa ''být'' ===

V minulém čase se sloveso ''být'' používá stejně jako v češtině, pouze s tím rozdílem, že v ani jedné gramatické osobě není používána spona (přítomný tvar slovesa ''být''). V množném čísle také nejsou rozlišovány gramatické rody.

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|-
! česky || rusky || bělorusky || ukrajinsky
|-
| byl jsem, byla jsem, bylo jsem || я б'''ы'''л, я был'''а''', я б'''ы'''ло || я быў, я был'''а''', я был'''о''' || я був, я бул'''а''', я бул'''о'''
|-
| byl jsi, byla jsi, bylo jsi || ты б'''ы'''л, ты был'''а''', ты б'''ы'''ло || ты быў, ты был'''а''', ты был'''о''' || ти був, ти бул'''а''', ти бул'''о'''
|- 
| byl, byla, bylo || он б'''ы'''л, она был'''а''', оно б'''ы'''ло || ён быў, яна был'''а''', яно был'''о''' || він був, вона бул'''а''', воно бул'''о'''
|-
| byli jsme, byly jsme, byla jsme || мы б'''ы'''ли || мы был'''і''' || ми бул'''и'''
|-
| byli jste, byly jste, byla jste || вы б'''ы'''ли || вы был'''і''' || ви бул'''и'''
|-
| byli, byly, byla || они б'''ы'''ли || яны был'''і''' || вони бул'''и'''
|}

Protože v minulém čase není používána spona, je používání osobních zájmen povinné.

=== Budoucí čas slovesa ''být'' ===

Sloveso ''být'' se v ruštině, běloruštině i ukrajinštině používá stejným způsobem jako v češtině.

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|-
! česky || rusky || bělorusky || ukrajinsky
|-
| budu || б'''у'''ду || б'''у'''ду || б'''у'''ду
|-
| budeš || б'''у'''дешь || б'''у'''дзеш || б'''у'''деш
|- 
| bude || б'''у'''дет || б'''у'''дзе || б'''у'''де
|-
| budeme || б'''у'''дем || б'''у'''дзем || б'''у'''демо
|-
| budete || б'''у'''дете || б'''у'''дзеце || б'''у'''дете
|-
| budou || б'''у'''дут || б'''у'''дуць || б'''у'''дуть
|}

== Sloveso ''mít'' ==

V ruštině se běžně nepoužívá sloveso ''mít''. Význam slovesa ''mít'' se opisuje pomocí konstrukce ''u mě je'', ''u tebe je'', ... (у меня ..., у тебя ..., ...) V běloruštině a ukrajinštině se používá jak sloveso ''mít'', tak i opisná konstrukce ''u mě je'', ''u tebe je'', ... (bělorusky: у мяне ..., у цябе ..., ..., ukrajinsky: у/в мене ..., у/в тебе ..., ...)

Věta ''Vladimír má kachny'' se podle tohoto pravidla přeloží do ruštiny jako ''У Владимира есть утки''.

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|-
! česky || &lt;small&gt;rusky&lt;/small&gt; || bělorusky || ukrajinsky
|-
| infinitiv || &lt;small&gt;им'''е'''ть&lt;/small&gt; || мець || м'''а'''ти
|-
| mám || &lt;small&gt;им'''е'''ю&lt;/small&gt; || м'''а'''ю || м'''а'''ю
|-
| máš || &lt;small&gt;им'''е'''ешь&lt;/small&gt; || м'''а'''еш || м'''а'''єш
|- 
| má || &lt;small&gt;им'''е'''ет&lt;/small&gt; || м'''а'''е || м'''а'''є
|-
| máme || &lt;small&gt;им'''е'''ем&lt;/small&gt; || м'''а'''ем || м'''а'''ємо
|-
| máte || &lt;small&gt;им'''е'''ете&lt;/small&gt; || м'''а'''еце || м'''а'''єте
|-
| mají || &lt;small&gt;им'''е'''ют&lt;/small&gt; || м'''а'''юць || м'''а'''ють
|-
| příčestí minulé || &lt;small&gt;им'''e'''л,&lt;br /&gt; им'''e'''ла,&lt;br /&gt; им'''e'''ло,&lt;br /&gt; им'''е'''ли&lt;/small&gt; || меў,&lt;br /&gt; м'''е'''ла,&lt;br /&gt; м'''е'''ла,&lt;br /&gt; м'''е'''лі || мав,&lt;br /&gt; м'''а'''ла,&lt;br /&gt; м'''а'''ло,&lt;br /&gt; м'''а'''ли
|}

[[Kategorie:Běloruština]]
[[Kategorie:Ruština]]
[[Kategorie:Ukrajinština]]</text>
      <sha1>ryqcq39jk7glhndghdt5eq5aa5z8skb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ruština, ukrajinština, běloruština/Základní fráze</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6368</id>
    <revision>
      <id>45102</id>
      <parentid>35449</parentid>
      <timestamp>2022-02-15T22:07:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1056" xml:space="preserve">{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|-
! česky || rusky || bělorusky || ukrajinsky
|-
| Jak se jmenuješ? || Как тебя зовут? || Як цябе завуць? || Як тебе звати?
|-
| Jak se jmenujete? || Как вас зовут? || Як вас завуць? || Як вас звати?
|- 
| Jmenuji se ... || Меня зовут ... || Мяне завуць ...&lt;br /&gt;(мяне клічуць ...) || Мене звати ...
|-
| Jsem z ... || Я из ... || Я з ... || Я з ...
|-
| Jak se máš? || Как дела? || Як маешся?&lt;br /&gt;(Як справы?) || Як справи?
|-
| Co je to? || Что это? || Што гэта? || Що це?
|-
| (ne)rozumím || Я (не) понимаю || Я (не) разумею || я (не) розумію
|-
| promiň || извини&lt;br /&gt;прости || выбачай || пробач
|-
| promiňte || извините&lt;br /&gt;простите || выбачайце || пробачте
|}

[[Kategorie:Běloruština]]
[[Kategorie:Ruština]]
[[Kategorie:Ukrajinština]]</text>
      <sha1>hmprps1tqqswmnqsodr4wqbx315xigv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ruština, ukrajinština, běloruština/Výslovnost písmena ы</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6369</id>
    <revision>
      <id>40456</id>
      <parentid>39936</parentid>
      <timestamp>2019-08-25T18:55:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2688" xml:space="preserve">Pro vysvětlení výslovnosti ruského a běloruského písmena Ы a ukrajinského písmena И si uděláme malý výlet do minulosti a náš výlet bude zaměřen na písmeno Ы. Už na první pohled je vidět, že písmeno se skládá ze dvou nezávislých částí, které vypadají jako ''měkký znak'' a ''i bez tečky''. To, že se písmeno skládá ze dvou částí, naznačuje, že písmeno zachycuje zvuk jakési dvojhlásky.

V minulosti bylo písmeno Ы zapisováno mírně jinak, do současné podoby bylo během času zjednodušeno. Původně se písmeno zapisovalo jako ꙑ, ъі, ъї, či jako ъи. Z kapitoly o azbukách už víte, že se původně to tedy byla kombinace ''tvrdého znaku'' a písmena zachycujícího hlásku ''i'', případně ''ji''.

Ovšem vzhled písmena není to jediné, co změnilo. V současnosti slouží ''tvrdý znak'' pouze jako grafický symbol, který se požívá v případě, kdy patalizující (měkčící) samohláska nemá patalizovat (měkčit) předcházející souhlásku. V minulosti ale ''tvrdý znak'' zachycoval samostatnou samohlásku, tou byla velmi krátká samohláska ''u''. Velmi krátká znamená, že tato samohláska byla ještě kratší, než současné krátké samohlásky v češtině. A tato velmi krátká samohláska je součástí ''u'' výslovnosti písmena Ы.

Písmeno Ы (a taktéž ukrajinské И) se tedy vyslovuje jako velmi krátká hláska ''u'' následovaná hláskou ''i''. Podobný případ existuje třeba ve slovenštině u písmena Ô, které je vyslovováno jako velmi krátká hláska ''u'' následovaná hláskou ''o''. U písmena Ы je ale ještě rozdíl ve výslovnosti druhé části hlásky, hlásce ''i''. Běžně je hláska ''u'' vyslovována jako zadní samohláska a hláska ''i'' jako přední samohláska. Ovšem u písmena Ы velmi krátká hláska ''u'' způsobí, že následná hláska ''i'' není vyslovena jako přední samohláska, ale je vyslovena jako zadní samohláska (jazyk při výslovnosti celé dvojhlásky ''ui'' zůstává ve stejné poloze jako při vyslovování běžné hlásky ''u'' v češtině).

Vyslovuje se to, jako tvrdě tvrdé y.

Písmeno Ы se v ruštině nazývá '''jeri'''. Tento název vychází z toho, že v minulosti se písmeno skládalo ze dvou nezávislých písmen. A současný ''tvrdý znak'' se dříve nazýval ''tvrdý jer''. Z posloupnosti písmen ''tvrdý jer'' a ''i'' se pak vyvinulo označení ''jeri''.

Pokud se o písmenu Ы chcete dozvědět více, podivejte se do Wikipedie na:

* {{Wikipedie|článek=ы}}
* {{Wikipedie|článek=Jer}}

[[Kategorie:Běloruština]]
[[Kategorie:Ruština]]
[[Kategorie:Ukrajinština]]</text>
      <sha1>4rkb7uz0okqeglxsy4jf4139uqsjbm1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Skriptování v Bournově shellu</title>
    <ns>14</ns>
    <id>6370</id>
    <revision>
      <id>28634</id>
      <parentid>24220</parentid>
      <timestamp>2015-04-10T12:02:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Tchoř přesunul stránku [[Kategorie:Skriptování v Bourne shellu]] na [[Kategorie:Skriptování v Bournově shellu]] bez založení přesměrování: v souladu s názvem knihy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="67" xml:space="preserve">[[Kategorie:Programování]]
[[Kategorie:Linux]]
[[Kategorie:Unix]]</text>
      <sha1>cjz4s15r91dh6nltatfwskyop6ysvfh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:OpenWrt</title>
    <ns>14</ns>
    <id>6371</id>
    <revision>
      <id>24239</id>
      <timestamp>2013-03-30T16:42:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>[[Kategorie:Linux]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="19" xml:space="preserve">[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>9me3l4beaf5zkwyz4r9ijdjjkwdguaj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Hornolužická srbština/Sloveso być</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6374</id>
    <revision>
      <id>34837</id>
      <parentid>24814</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3579" xml:space="preserve">Sloveso ''być'' odpovídá českému ''[[wikt:být|být]]''.

== Tvary ==

=== Přítomný čas ===
Tvary v přítomném čase jsou poměrně podobné češtině:

{|class=&quot;wikitable&quot;
|-
| 
! jednotné č. !! dvojné č. || množné č.
|-
! první osoba 
| sym || smój || smy
|-
! druhá osoba 
| sy || staj / stej || sće
|-
! třetí osoba 
| je || staj / stej || su
|}

V dvojném čísle je přitom v druhé a třetí osobě tvar závislý jednak na rodu, jednak na ''rozumnosti'' či ''nerozumnosti'' podmětu. Tvar ''staj'' patří pouze k rozumným osobám mužského rodu. Tedy ''[[wikt:mužej|mužej]] staj'' – ''(dva) muži jsou'', ale ''[[wikt:psaj|psaj]] stej'' – ''(dva) psi jsou'', ''[[wikt:žonje|žonje]] stej'' – ''(dvě) ženy jsou'' a ''[[wikt:awće|awće]] stej'' – ''(dvě) auta jsou''.

==== Zápor přítomného času ====
Zápor slovesa být se vytváří skoro ve všech tvarech příponou ''njej-'', výjimkou je třetí osoba jednotného čísla, kdy by tak vznikla dvě 'j' vedle sebe. Stejně jako v přítomném čase je v druhé a třetí osobě dvojného čísla rozhodující rod a v případě mužského rodu dále rozumnost či nerozumnost podmětu.

{|class=&quot;wikitable&quot;
|-
| 
! jednotné č. !! dvojné č. || množné č.
|-
! první osoba 
| njejsym || njejsmój || njejsmy
|-
! druhá osoba 
| njejsy || njejstaj / njejstej || njejsće
|-
! třetí osoba 
| njeje || njejstaj / njejstej || njejsu
|}

=== Budoucí čas ===
{|class=&quot;wikitable&quot;
|-
| 
! jednotné č. !! dvojné č. || množné č.
|-
! první osoba 
| budu || budźemoj || budźemy
|-
! druhá osoba 
| budźeš || budźetaj / budźetej || budźeće
|-
! třetí osoba 
| budźe || budźetaj / budźetej || budu
|}

=== Minulé časy ===
==== Perfektum ====
{|class=&quot;wikitable&quot;
|-
| 
! jednotné č. !! dvojné č. || množné č.
|-
! první osoba 
| sym był / była / było || smój byłoj|| smy byli (/ byłe)
|-
! druhá osoba 
| sy był / była / było || staj / stej byłoj || sće byli (/ byłe)
|-
! třetí osoba 
| je był / była / było || staj / stej byłoj || su byli (/ byłe)
|}
Různé tvary v jednotném čísle jsou dané rodem podmětu, různé tvary v dvojném čísle opět rozumností podmětu. Tedy ''mužej staj byłoj'' – ''(dva) muži byli'', ale ''psaj stej byłoj'' – ''(dva) psi byli''. Tvar ''byłe'' v množném čísle přísluší nerozumným podmětům, ale je dnes již silně knižní.

==== Préteritum / imperfektum ====
{|class=&quot;wikitable&quot;
|-
| 
! jednotné č. !! dvojné č. || množné č.
|-
! první osoba 
| běch || běchmoj || běchmy
|-
! druhá osoba 
| bě / běše || běštaj / běštej || běšće
|-
! třetí osoba 
| bě / běše || běštaj / běštej || běchu
|}

==== Plusquamperfektum ====
Plusquamperfektní tvary vznikají kombinací tvarů préterita s příčestím minulým známým z perfekta.

{|class=&quot;wikitable&quot;
|-
| 
! jednotné č. !! dvojné č. || množné č.
|-
! první osoba 
| běch był / była / było || běchmoj byłoj|| běchmy byli (/ byłe)
|-
! druhá osoba 
| běše był / była / było || něštaj / běštěj byłoj || běšće byli (/ byłe)
|-
! třetí osoba 
| běše był / była / było || běštaj / běštej byłoj || běchu byli (/ byłe)
|}

=== Rozkazovací způsob ===
{|class=&quot;wikitable&quot;
|-
| 
! jednotné č. !! dvojné č. || množné č.
|-
! první osoba 
| ­­­– || budźmoj  || budźmy
|-
! druhá osoba 
| budź|| budźtaj / budźtej || budźće
|-
! třetí osoba 
| – || – || –
|}


{{Doplnit}}

[[Kategorie:Hornolužická srbština]]</text>
      <sha1>tl3c06gaw5uw8gur8pets09fwxkvv39</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ruština, ukrajinština, běloruština/Lekce 2</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6376</id>
    <revision>
      <id>35448</id>
      <parentid>31939</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:33:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3951" xml:space="preserve">{{Doplnit}}

Jelikož už znáte něco málo o ruském, běloruském a ukrajinském jazyce, je na čase představit si vaše průvodce při učením se těchto jazyků. Vašimi průvodci budou čtyři přátelé Petr z Česka, Denis (Денис) z Ruska, David (Давід) z Běloruska a Dmytro (Дмитро) z Ukrajiny. Jsou letní prázdniny a Petr se rozhodl své přátele navštívit.
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! česky !! rusky !! bělorusky !! ukrajinsky
|-
|
* ''D'': Ahoj Petře.
* ''P'': Ahoj Denisi/Davide/Dmytro.
* ''D'': Ty mluvíš rusky/bělorusky/ukrajinsky? To jsem nevěděl.
* ''P'': Začal jsem jsem se učit rusky/bělorusky/ukrajinsky, aby jsi mi nemusel vše překládat do češtiny. Ale zatím ještě dobře nemluvím.
* ''D'': Dobře. Budeme tedy mluvit jenom rusky/bělorusky/ukrajinsky. Co si o tom myslíš?
* ''P'': Ano, souhlasím.
|
* ''Д'': ''Ahoj Petře.''
* ''П'': Привет Денис.
* ''Д'': Ты говоришь по-русски? Я не знал это.
* ''П'': Я начал изучать русский, чтобы не было нужно все переводить на чешский. Но я ещё не говорю хорошо.
* ''Д'': Хорошо. Поэтому мы будем говорить только по-русски. Что ты думаешь?
* ''П'': Да, я согласен.
|
* ''Д'': ''Ahoj Petře.''
* ''П'': Прывітанне Давід.
* ''Д'': Ты размаўляешь па-беларуску? Я не ведаў гэтага.
* ''П'': Я пачаў вывучаць беларускую мову, каб не было трэба ўсё пераводзіць на чэшскую мову. Але я яшчэ не размаўляю добра.
* ''Д'': Добра. Таму мы будзем размаўляць толькі па-беларуску. Што ты думаешь?
* ''П'': Так, я згодны.
|
* ''Д'': ''Ahoj Petře.''
* ''П'': Привіт Дмитро.
* ''Д'': Ти розмовляєш українською? Я не знав це.
* ''П'': Я почав вивчати українську, щоб не було потреби все перекладати на чеську. Але я ще не розмовляю добре.
* ''Д'': Добре. Тому ми будемо розмовляти тільки українською. Що ти думаєш?
* ''П'': Так, я згоден.
|}

== Slovíčka ==

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|-
! česky !! rusky !! bělorusky !! ukrajinsky
|-
| ahoj || привет || прывітанне || привіт
|-
| mluvit || говорить || размаўляць || розмовляти
|- 
| učit se || изучать || вывучаць || вивчати
|- 
| překládat || переводить || пераводзіць || перекладати
|-
| běloruský jazyk || бело'''рус'''ский я'''зы'''к || бела'''ру'''ская '''мо'''ва || біло'''ру'''ська '''мо'''ва
|-
| český jazyk || '''чеш'''ский я'''зы'''к || '''чэш'''ская '''мо'''ва || чеська мова
|-
| ruský jazyk || '''ру'''сский я'''зы'''к || руская мова || ро'''сій'''ська мова
|-
| ukrajinský jazyk || укра'''и'''нский я'''зы'''к || украінская мова || укра'''ї'''нська '''мо'''ва
|-
| dobře || хорошо || добра || добре
|-
| jen, pouze || только || толькі || тільки
|-
| co || что || што || що
|-
| ano || да || так || так
|-
| ne || нет || не || не
|-
| ale || а, но&lt;ref group=&quot;p&quot;&gt;Běžně se jako české ''ale'' v ruštině používá ''а''. ''Но'' se používá pouze pokud věta slovem ''ale'' začíná.&lt;/ref&gt; || але || але
|}

== Poznámky ==
&lt;references group=&quot;p&quot; /&gt;

[[Kategorie:Běloruština]]
[[Kategorie:Ruština]]
[[Kategorie:Ukrajinština]]</text>
      <sha1>dahvskd4332yajy9qdliq963jnfgtmp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Pylos</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6380</id>
    <revision>
      <id>38463</id>
      <parentid>35267</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:30:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2373" xml:space="preserve">[[Soubor:Pylos 3.jpg|náhled|Detail rozehrané hry]]
* '''Jiné názvy:''' Op naar de Top, Pyraos, Queops
* '''Počet hráčů:''' 2
* '''Autor hry:''' David G. Royffe
* '''Doporučený věk:''' 8
* '''Délka hry:''' 20 až 45 minut
* '''Cíl hry:''' Obsadit vrchol pyramidy koulí vlastní barvy.

== Hrací potřeby ==
* Hrací deska 4×4 pole, reprezentované důlky
* Patnáct hracích kamenů (koulí) v odlišných barvách pro každého hráče (světlé a tmavé)

== Pravidla hry ==
=== Příprava ===
Na začátku hry jsou všechny kameny mimo hrací desku.

=== Průběh ===
Oba hráči se pravidelně střídají v tazích.
Mohou buď umístit nový kámen (kouli) ze zásoby na hrací plán, nebo přemístit některý ze svých kamenů do vyššího patra.

Novou kouli je možné umístit na libovolné volné pole hracího plánu, nebo do vyššího patra na nové „pole“, které vznikne vytvořením čtverce ze čtyř koulí (nezáleží na jejich barvě).

Přemístit lze kámen vlastní barvy do vyššího patra než je jeho stávající umístění. Lze přesunout kámen i o dvě patra výš.

Jestliže hráč, který je na tahu, nemůže hrát (nemá koule v zásobě, ani nemůže přemístit svoji kouli do vyššího patra), jeho tah propadá a ve hře pokračuje druhý hráč.

=== Získání kamenů zpět do zásoby ===
Jestliže hráč vytvoří čtverec koulí své barvy, může si vzít zpět do zásoby až dvě koule. Není nutné odebírat koule z právě vytvořeného čtverce, lze odebrat libovolné vlastní koule. Nelze vzít kouli, na které je umístěna jiná koule.

=== Varianty ===
Chceme-li hru zjednodušit, můžeme hrát bez pravidla o odebírání koulí. Tahy pak lze šetřit pouze přesunováním kamenů do vyšších pater.

Ztížit hru lze tak, že budeme hrát nejen na čtverce, ale také na řady. V prvním patře je řada tvořena čtyřmi koulemi, ve druhém třemi. Ve třetím patře lze vytvořit pouze čtverec.

== Galerie ==
&lt;gallery&gt;
File:Pylos 1.jpg|Prázdná deska na začátku partie.
File:Pylos 2.jpg|Rozehraná hra zvrchu.
File:Pylos 3.jpg|rozehraná hra zboku.
File:Pylos 4.jpg|Konec hry, černý zvítězil.
&lt;/gallery&gt;

== Odkazy ==
* [http://www.boardgamegeek.com/boardgame/1419/pylos Boardgamegeek]

{{DEFAULTSORT:Pylos}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Hry pro 2 hráče]]</text>
      <sha1>c8gw05gaja7v1cjjd11ma5o6521vdx4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kazaština</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6382</id>
    <revision>
      <id>39930</id>
      <parentid>39929</parentid>
      <timestamp>2019-07-20T18:22:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tks4Fish</username>
        <id>7348</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Zrušena verze 39929 od uživatele [[Special:Contributions/2605:E000:4DD0:E800:8C6F:3802:B7AA:296F|2605:E000:4DD0:E800:8C6F:3802:B7AA:296F]] ([[User talk:2605:E000:4DD0:E800:8C6F:3802:B7AA:296F|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1581" xml:space="preserve">'''Қош келдіңіз! Vítejte!'''

Kazaština (қазақ тілі) patří mezi '''turkické jazyky'''. Kazašsky se mluví v Kazachstánu. Jazyková situace v Kazachstánu je ovšem taková, že většina lidí mluví jak kazašsky, tak rusky nebo pouze rusky. Pouze kazašsky mluví lidé na venkově.

Kazaština je zapisována cyrilicí, v roce 2012 byl zahájen přechod na latinku. Stejný přechod z cyrilice na latinku proběhl u uzbečtiny v sousedním Uzbekistánu, kde přechod dopadl způsobem, že se běžně pro uzbečtinu používá jak latinka, tak cyrilice, pouze oficiální dokumenty jsou psané výhradně latinkou. Podobný výsledek je očekáván i v Kazachstánu, protože v Kazachstánu existují jak zastánci nového zápisu latinkou, tak &quot;starého&quot; zápisu cyrilicí. Proto je v této učebnici kazaština zatím psána pouze cyrilicí, zápis latinkou bude doplněn později, podle výsledků přechodu na latinku.

== Obsah ==
* [[/Azbuka|Azbuka]]
* [[/Lekce 1|Lekce 1]] - osobní zájmena, slovesa být a mít
* [[/Lekce 2|Lekce 2]]
* [[/Lekce 3|Lekce 3]] (ve výstavbě)
* [[/Lekce 4|Lekce 4]]
* [[/Lekce 5|Lekce 5]]
* [[/Základní fráze|Základní fráze]]

* [[/Gramatika|Přehled gramatiky]]

== Doplňkové materiály ==
* [http://turkic-languages.scienceontheweb.net/migration_and_classification_of_turkic_languages.html The Internal Classification &amp; Migration of Turkic Languages] - souvislosti mezi turkickými jazyky, vztah mezi kazaštinou a kyrgyzštinou, vývoj kazaštiny z proto-turkického jazyka

[[Kategorie:Kazaština| ]]</text>
      <sha1>4tok0qgt0t89t139j6xs08clq16b70l</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kazaština/Azbuka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6383</id>
    <revision>
      <id>24281</id>
      <timestamp>2013-04-20T08:12:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Standazx</username>
        <id>2536</id>
      </contributor>
      <comment>Vytvoření stránky</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1078" xml:space="preserve">Kazašská azbuka vychází z ruské azbuky. Některá písmena se používají pouze ve slovech převzatých z ruštiny.

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|-
! Velká písmena
| А || Ә || Б || В || Г || Ғ || Д || Е || Ё || Ж || З || И || Й || К || Қ || Л || М || Н || Ң || О || Ө || П || Р || С || Т || У || Ұ || Ү || Ф || Х || Һ || Ц || Ч || Ш || Щ || Ъ || Ы || І || Ь || Э || Ю || Я
|-
! Malá písmena
| а || ә || б || в || г || ғ || д || е || ё || ж || з || и || й || к || қ || л || м || н || ң || о || ө || п || р || с || т || у || ұ || ү || ф || х || һ || ц || ч || ш || щ || ъ || ы || і || ь || э || ю || я
|-
! Výslovnost
| a ||  || b || v || g || francouzské r || d || je || jo || ž || z || i || j || k || k s přídechem || l || m || n || ŋ || uo || üö || p || r || s || t || u || || ü || f || ch || h || c || č || š || šč || ''tvrdý znak'' || ə || || ''měkký znak'' || e || ju || ja
|}

[[Kategorie:Kazaština]]

[[is:Kasakska/Lærðu kasöksku 1/00]]</text>
      <sha1>48mrc7uis03qtmtygj120y84grdd3pk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Error</title>
    <ns>828</ns>
    <id>6385</id>
    <revision>
      <id>24286</id>
      <timestamp>2013-04-25T00:39:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Error</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="2751" xml:space="preserve">-- @brief
--  Error handling.
-- 
-- @author
--  [[meta:User:Danny B.]]
local Error = {}
----------------------------------------


Error.commonTypes = {
	missing = {
		message = &quot;Chybí hodnota&quot;,
		category = &quot;Doplnit hodnotu&quot;
	},
	unknown = {
		message = &quot;Neznámá hodnota&quot;,
		category = &quot;Opravit hodnotu&quot;
	},
	wrongType = {
		message = &quot;Špatný formát&quot;,
		category = &quot;Opravit formát&quot;
	}
}


-- @brief
--  Generate the error message.
-- 
-- @param
--  errorData Table
-- 
-- @return
--  Wikitext
function Error.getMessage( errorData )
	
	local output
	local template = mw.text.trim( errorData.template or &quot;&quot; )
	local text = mw.text.trim( errorData.text or &quot;&quot; )
	
	
	for key, value in pairs( Error.commonTypes ) do
		if errorData[key] then
			text = Error.commonTypes[key].message .. &quot; &quot;
			if tonumber( errorData[key].paramName ) then
				text = text .. errorData[key].paramName .. &quot;.&amp;#160;parametru&quot;
			else
				text = text .. &quot;parametru „&quot; .. errorData[key].paramName .. &quot;“&quot;
			end
			text = text .. &quot; (&quot; .. errorData[key].paramDesc .. &quot;).&quot;
		end
	end
	
	if template ~= &quot;&quot; then
		template = &quot;&lt;nowiki&gt;{{&lt;/nowiki&gt;[[Šablona:&quot; .. template .. &quot;|&quot; .. template .. &quot;]]&lt;nowiki&gt;}}&lt;/nowiki&gt; — &quot;
	end
	
	if text ~= &quot;&quot; then
		text = &quot;: &quot; .. template .. text
	elseif template ~= &quot;&quot; then
		text = &quot;: &quot; .. template .. &quot;Chybné vložení.&quot;
	end
	
	output = &quot;&lt;strong class=\&quot;error\&quot;&gt;CHYBA&quot; .. text .. &quot;&lt;/strong&gt;&quot;
	
	return output
	
end


-- @brief
--  Generate the error category.
-- 
-- @param
--  errorData Table
-- 
-- @return
--  Wikitext
function Error.getCategory( errorData )
	
	local output
	local template = mw.text.trim( errorData.template or &quot;&quot; )
	local category = mw.text.trim( errorData.category or &quot;&quot; )
	
	
	for key, value in pairs( Error.commonTypes ) do
		if errorData[key] then
			category = Error.commonTypes[key].category .. &quot; &quot;
			if tonumber( errorData[key].paramName ) then
				category = category .. errorData[key].paramName .. &quot;. parametru&quot;
			else
				category = category .. &quot;parametru „&quot; .. errorData[key].paramName .. &quot;“&quot;
			end
		end
	end
	
	if category ~= &quot;&quot; then
		if template ~= &quot;&quot; then
			category = category .. &quot; v šabloně &quot; .. template
		end
	else
		category = mw.text.trim( &quot;Opravit chybné volání šablony &quot; .. template )
	end
	
	output = &quot;[[Kategorie:Údržba:&quot; .. category .. &quot;]]&quot;
	
	return output
	
end


-- @brief
--  Generate the error message and error category.
-- 
-- @param
--  errorData Table
-- 
-- @return
--  Wikitext
function Error.getText( errorData )
	
	local output = &quot;&quot;
	
	
	output = output .. Error.getMessage( errorData )
	output = output .. &quot;&lt;includeonly&gt;&quot; .. Error.getCategory( errorData ) .. &quot;&lt;/includeonly&gt;&quot;
	
	return output
	
end


----------------------------------------
return Error</text>
      <sha1>gffctv3and208ta5o1h7qi4yxz7k2y5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Nálepka</title>
    <ns>828</ns>
    <id>6386</id>
    <revision>
      <id>24287</id>
      <timestamp>2013-04-25T00:39:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Nálepka</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="2766" xml:space="preserve">-- @brief
--  Backend for {{Nálepka}}.
-- 
-- @author
--  [[meta:User:Danny B.]]
local _module = {}
----------------------------------------


local Error = require( &quot;Module:Error&quot; )


-- @brief
--  Write the userbox.
-- 
-- @param
--  frame The current frame object
-- 
-- @return
--  Preprocessed wikitext
function _module.print( frame )
	
	local output = &quot;&quot;
	local parentFrame = frame:getParent()
	local templateArgs = {}
	local errorData = { template = &quot;Nálepka&quot; }
	
	local style = &quot;&quot;
	
	
	for param, value in pairs( parentFrame.args ) do
		templateArgs[param] = mw.text.trim( value ) ~= &quot;&quot; and value or nil
	end
	
	if not templateArgs[&quot;info&quot;] then
		errorData.missingValue = { paramName = &quot;info&quot;, paramDesc = &quot;text nálepky&quot; }
		output = output .. Error.getMessage( errorData )
	end
	
	if output == &quot;&quot; then
		
		output = output .. &quot;&lt;table class=\&quot;userbox\&quot;&quot;
		output = templateArgs[&quot;barva rámečku&quot;] and output .. &quot; style=\&quot;border-color: &quot; .. templateArgs[&quot;barva rámečku&quot;] .. &quot;;\&quot;&quot; or output
		output = output .. &quot;&gt;\n&quot;
		
		output = output .. &quot;&lt;tr&gt;\n&quot;
		
		if templateArgs[&quot;levé id&quot;] then
			output = output .. &quot;&lt;td class=\&quot;userbox_id\&quot;&quot;
			style = templateArgs[&quot;barva pozadí levého id&quot;] and style .. &quot;background-color: &quot; .. templateArgs[&quot;barva pozadí levého id&quot;] .. &quot;;&quot; or style
			style = templateArgs[&quot;barva textu levého id&quot;] and style .. &quot;color: &quot; .. templateArgs[&quot;barva textu levého id&quot;] .. &quot;;&quot; or style
			output = style ~= &quot;&quot; and output .. &quot; style=\&quot;&quot; .. style .. &quot;\&quot;&quot; or output
			output = output .. &quot;&gt;&quot; .. templateArgs[&quot;levé id&quot;] .. &quot;&lt;/td&gt;\n&quot;
		end
		
		style = &quot;&quot;
		
		output = output .. &quot;&lt;td class=\&quot;userbox_info\&quot;&quot;
		style = templateArgs[&quot;barva pozadí infa&quot;] and style .. &quot;background-color: &quot; .. templateArgs[&quot;barva pozadí infa&quot;] .. &quot;;&quot; or style
		style = templateArgs[&quot;barva textu infa&quot;] and style .. &quot;color: &quot; .. templateArgs[&quot;barva textu infa&quot;] .. &quot;;&quot; or style
		output = style ~= &quot;&quot; and output .. &quot; style=\&quot;&quot; .. style .. &quot;\&quot;&quot; or output
		output = output .. &quot;&gt;&quot; .. templateArgs[&quot;info&quot;] .. &quot;&lt;/td&gt;\n&quot;
		
		style = &quot;&quot;
		
		if templateArgs[&quot;pravé id&quot;] then
			output = output .. &quot;&lt;td class=\&quot;userbox_id\&quot;&quot;
			style = templateArgs[&quot;barva pozadí pravého id&quot;] and style .. &quot;background-color: &quot; .. templateArgs[&quot;barva pozadí pravého id&quot;] .. &quot;;&quot; or style
			style = templateArgs[&quot;barva textu pravého id&quot;] and style .. &quot;color: &quot; .. templateArgs[&quot;barva textu pravého id&quot;] .. &quot;;&quot; or style
			output = style ~= &quot;&quot; and output .. &quot; style=\&quot;&quot; .. style .. &quot;\&quot;&quot; or output
			output = output .. &quot;&gt;&quot; .. templateArgs[&quot;pravé id&quot;] .. &quot;&lt;/td&gt;\n&quot;
		end
		
		output = output .. &quot;&lt;/tr&gt;\n&quot;
		
		output = output .. &quot;&lt;/table&gt;&quot;
		
	end
	
	output = frame:preprocess( output )
	
	return output
	
end


----------------------------------------
return _module</text>
      <sha1>nzv48n98rxcai54ujn6y2oddz0qepi2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:DateTime</title>
    <ns>828</ns>
    <id>6387</id>
    <revision>
      <id>24289</id>
      <timestamp>2013-04-25T09:18:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>DateTime</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="4581" xml:space="preserve">-- @brief
--  Date and time utilities.
-- 
-- @author
--  [[meta:User:Danny B.]]
local DateTime = {}
----------------------------------------


DateTime = {
	days = {
		{
			name = mw.message.new( &quot;sunday&quot; ):plain(),
			abbr = mw.message.new( &quot;sun&quot; ):plain()
		}, {
			name = mw.message.new( &quot;monday&quot; ):plain(),
			abbr = mw.message.new( &quot;mon&quot; ):plain()
		}, {
			name = mw.message.new( &quot;tuesday&quot; ):plain(),
			abbr = mw.message.new( &quot;tue&quot; ):plain()
		}, {
			name = mw.message.new( &quot;wednesday&quot; ):plain(),
			abbr = mw.message.new( &quot;wed&quot; ):plain()
		}, {
			name = mw.message.new( &quot;thursday&quot; ):plain(),
			abbr = mw.message.new( &quot;thu&quot; ):plain()
		}, {
			name = mw.message.new( &quot;friday&quot; ):plain(),
			abbr = mw.message.new( &quot;fri&quot; ):plain()
		}, {
			name = mw.message.new( &quot;saturday&quot; ):plain(),
			abbr = mw.message.new( &quot;sat&quot; ):plain()
		}
	},
	months = {
		{
			name = mw.message.new( &quot;january&quot; ):plain(),
			abbr = mw.message.new( &quot;jan&quot; ):plain(),
			genitive = mw.message.new( &quot;january-gen&quot; ):plain()
		}, {
			name = mw.message.new( &quot;february&quot; ):plain(),
			abbr = mw.message.new( &quot;feb&quot; ):plain(),
			genitive = mw.message.new( &quot;february-gen&quot; ):plain()
		}, {
			name = mw.message.new( &quot;march&quot; ):plain(),
			abbr = mw.message.new( &quot;mar&quot; ):plain(),
			genitive = mw.message.new( &quot;march-gen&quot; ):plain()
		}, {
			name = mw.message.new( &quot;april&quot; ):plain(),
			abbr = mw.message.new( &quot;apr&quot; ):plain(),
			genitive = mw.message.new( &quot;april-gen&quot; ):plain()
		}, {
			name = mw.message.new( &quot;may_long&quot; ):plain(),
			abbr = mw.message.new( &quot;may&quot; ):plain(),
			genitive = mw.message.new( &quot;may-gen&quot; ):plain()
		}, {
			name = mw.message.new( &quot;june&quot; ):plain(),
			abbr = mw.message.new( &quot;jun&quot; ):plain(),
			genitive = mw.message.new( &quot;june-gen&quot; ):plain()
		}, {
			name = mw.message.new( &quot;july&quot; ):plain(),
			abbr = mw.message.new( &quot;jul&quot; ):plain(),
			genitive = mw.message.new( &quot;july-gen&quot; ):plain()
		}, {
			name = mw.message.new( &quot;august&quot; ):plain(),
			abbr = mw.message.new( &quot;aug&quot; ):plain(),
			genitive = mw.message.new( &quot;august-gen&quot; ):plain()
		}, {
			name = mw.message.new( &quot;september&quot; ):plain(),
			abbr = mw.message.new( &quot;sep&quot; ):plain(),
			genitive = mw.message.new( &quot;september-gen&quot; ):plain()
		}, {
			name = mw.message.new( &quot;october&quot; ):plain(),
			abbr = mw.message.new( &quot;oct&quot; ):plain(),
			genitive = mw.message.new( &quot;october-gen&quot; ):plain()
		}, {
			name = mw.message.new( &quot;november&quot; ):plain(),
			abbr = mw.message.new( &quot;nov&quot; ):plain(),
			genitive = mw.message.new( &quot;november-gen&quot; ):plain()
		}, {
			name = mw.message.new( &quot;december&quot; ):plain(),
			abbr = mw.message.new( &quot;dec&quot; ):plain(),
			genitive = mw.message.new( &quot;december-gen&quot; ):plain()
		}
	}
}


function DateTime.getCurrentTimestamp()
	
	return DateTime.getTimestamp()
	
end


function DateTime.getCurrentUtcOffset()
	
	return DateTime.getUtcOffset()
	
end


function DateTime.getTimestamp( dateTable )
	
	return string.format( &quot;%014d&quot;, os.date( &quot;%Y%m%d%H%M%S&quot;, os.time( dateTable ) ) )
	
end


function DateTime.getUtcOffset( timeDef )
	
	return 1 + ( DateTime.isEuDst( timeDef ) and 1 or 0 )
	
end


function DateTime.isEuDst( timeDef )
	
	local timestamp
	local year
	
	
	if pcall( os.time, timeDef ) then
		timestamp = tonumber( DateTime.getTimestamp( timeDef ) )
		year = timeDef and timeDef.year or os.date( &quot;%Y&quot; )
	elseif type( timeDef ) == &quot;string&quot; and string.match( timeDef, &quot;%d%d%d%d%d%d%d%d%d%d%d%d%d%d&quot; ) then
		timestamp = tonumber( timeDef )
		year = string.sub( timeDef, 1, 4 )
	else
		error( &quot;Date table or timestamp or nil expected.&quot; )
	end
	
	
	return (
		tonumber( year .. &quot;03&quot; .. ( 31 - ( math.floor( 5 * year / 4 ) + 4 ) % 7 ) .. &quot;010000&quot; ) &lt; timestamp
		and
		timestamp &lt;= tonumber( year .. &quot;10&quot; .. ( 31 - ( math.floor( 5 * year / 4 ) + 1 ) % 7 ) .. &quot;010000&quot; )
	)
	
end


function DateTime.parseVerbalDate( verbalDate )
	
	local _
	local pos
	local day
	local monthName
	local month
	local year
	local form = &quot;&quot;
	local lang = mw.language.new( &quot;cs&quot; )
	
	
	_, _, day, pos = mw.ustring.find( verbalDate, &quot;^(%d+)%. ()&quot; )
	_, _, monthName, pos = mw.ustring.find( verbalDate, &quot;^([^%d ]+) ?()&quot;, pos )
	_, _, year, pos = mw.ustring.find( verbalDate, &quot;(%d+)$&quot;, pos )
	
	if monthName then
		monthName = lang:lc( monthName )
		for index, value in ipairs( DateTime.months ) do
			if ( value.name == monthName or value.genitive == monthName ) then
				month = index
				break
			end
		end
		month = month or 0
	end
	
	form = form .. ( day and &quot;D&quot; or &quot;&quot; ) .. ( month and &quot;M&quot; or &quot;&quot; ) .. ( year and &quot;Y&quot; or &quot;&quot; )
	
	return day, month, year, form
	
end


----------------------------------------
return DateTime</text>
      <sha1>9bbq3092fllzw6n2g5a4cx3tqqtsg52</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Cedule</title>
    <ns>828</ns>
    <id>6388</id>
    <revision>
      <id>24293</id>
      <parentid>24292</parentid>
      <timestamp>2013-04-25T10:43:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>úprava logiky</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="1998" xml:space="preserve">-- @brief
--  Backend for {{Cedule}}.
-- 
-- @author
--  [[meta:User:Danny B.]]
local _module = {}
----------------------------------------


function _module.print( frame )
	
	local output = &quot;&quot;
	local parentFrame = frame:getParent()
	local templateArgs = {}
	
	
	for param, value in pairs( parentFrame.args ) do
		templateArgs[param] = mw.text.trim( value ) ~= &quot;&quot; and value or nil
	end
	
	output = output .. &quot;&lt;div class=\&quot;label label-pageinfo&quot;
	output = templateArgs[&quot;typ&quot;] and output .. &quot; label-pageinfo-type-&quot; .. templateArgs[&quot;typ&quot;] or output
	output = templateArgs[&quot;id&quot;] and output .. &quot; label-id-&quot; .. templateArgs[&quot;id&quot;] or output
	output = output .. &quot; plainlinks\&quot;&gt;\n&quot;
	
	output = output .. &quot;&lt;div class=\&quot;label_message\&quot;&gt;\n&quot;
	
	output = templateArgs[&quot;obrázek&quot;] and output .. &quot;&lt;div class=\&quot;label_image\&quot;&gt;[[Soubor:&quot; .. templateArgs[&quot;obrázek&quot;] .. &quot;|48x48px|alt=|link=]]&lt;/div&gt;\n&quot; or output
	
	if templateArgs[&quot;nadpis&quot;] then
		output = output .. &quot;&lt;div class=\&quot;label_message_headline&quot;
		output = templateArgs[&quot;obrázek&quot;] and output or output .. &quot; label_message_headline-noimage&quot;
		output = output .. &quot;\&quot;&gt;&quot; .. templateArgs[&quot;nadpis&quot;] .. &quot;&lt;/div&gt;\n&quot;
	end
	
	output = output .. &quot;&lt;div class=\&quot;label_message_text&quot;
	output = templateArgs[&quot;obrázek&quot;] and output or output .. &quot; label_message_text-noimage&quot;
	output = output .. &quot;\&quot;&gt;\n&quot;
	output = output .. ( templateArgs[&quot;text&quot;] or &quot;&quot; ) .. &quot;\n&quot;
	output = output .. &quot;&lt;/div&gt;\n&quot;
	
	output = output .. &quot;&lt;/div&gt;\n&quot;
	
	if templateArgs[&quot;poznámka&quot;] then
		output = output .. &quot;&lt;hr /&gt;\n&quot;
		output = output .. &quot;&lt;div class=\&quot;label_note\&quot;&gt;\n&quot;
		output = output .. &quot;&lt;div class=\&quot;label_image\&quot;&gt;[[Soubor:Preferences-system.svg|16x16px|alt=|link=]]&lt;/div&gt;\n&quot;
		output = output .. &quot;&lt;div class=\&quot;label_note_text\&quot;&gt;\n&quot;
		output = output .. templateArgs[&quot;poznámka&quot;]
		output = output .. &quot;&lt;/div&gt;&quot;
		output = output .. &quot;&lt;/div&gt;&quot;
	end
	
	output = output .. &quot;&lt;/div&gt;&quot;
	
	output = frame:preprocess( output )
	
	return output
	
end


----------------------------------------
return _module</text>
      <sha1>ghexulj6uehrilvnvkutymlwl1eaw5r</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Languages</title>
    <ns>828</ns>
    <id>6389</id>
    <revision>
      <id>24300</id>
      <parentid>24295</parentid>
      <timestamp>2013-04-28T12:55:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>typo</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="15298" xml:space="preserve">-- @brief
--  List of languages.
-- 
-- @details
--  List of language codes with their corresponding names.
-- 
-- @author
--  [[meta:User:Danny B.]]
local Languages = {}
----------------------------------------


--[[
	Zde je možno editovat
	
	Prosíme, zachovávejte formát a abecední pořadí podle kódu jazyka.
--]]
Languages = {
	[&quot;aa&quot;] = {
		name = &quot;afarština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;ab&quot;] = {
		name = &quot;abcházština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;af&quot;] = {
		name = &quot;afrikánština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;ain&quot;] = {
		name = &quot;ainština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;ak&quot;] = {
		name = &quot;akanština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;als&quot;] = {
		name = &quot;alsaština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;am&quot;] = {
		name = &quot;amharština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;an&quot;] = {
		name = &quot;aragonština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;ang&quot;] = {
		name = &quot;stará angličtina&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;ar&quot;] = {
		name = &quot;arabština&quot;,
		dir = &quot;rtl&quot;
	},
	[&quot;arc&quot;] = {
		name = &quot;aramejština&quot;,
		dir = &quot;rtl&quot;
	},
	[&quot;arn&quot;] = {
		name = &quot;araukánština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;as&quot;] = {
		name = &quot;asámština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;ast&quot;] = {
		name = &quot;asturština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;ay&quot;] = {
		name = &quot;ajmarština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;az&quot;] = {
		name = &quot;ázerbájdžánština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;azb&quot;] = {
		name = &quot;jižní ázerbájdžánština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;bal&quot;] = {
		name = &quot;balúčština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;bar&quot;] = {
		name = &quot;bavorština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;bcl&quot;] = {
		name = &quot;bikolanština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;be&quot;] = {
		name = &quot;běloruština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;bem&quot;] = {
		name = &quot;bembština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;bg&quot;] = {
		name = &quot;bulharština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;bi&quot;] = {
		name = &quot;bislamština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;bjn&quot;] = {
		name = &quot;bandžárština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;bm&quot;] = {
		name = &quot;bambarština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;bn&quot;] = {
		name = &quot;bengálština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;bo&quot;] = {
		name = &quot;tibetština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;bpy&quot;] = {
		name = &quot;bišnuprijskomanipurština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;br&quot;] = {
		name = &quot;bretonština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;bs&quot;] = {
		name = &quot;bosenština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;bxr&quot;] = {
		name = &quot;burjatština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;ca&quot;] = {
		name = &quot;katalánština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;ce&quot;] = {
		name = &quot;čečenština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;ceb&quot;] = {
		name = &quot;cebuánština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;chk&quot;] = {
		name = &quot;čukština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;chp&quot;] = {
		name = &quot;čipevajština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;chr&quot;] = {
		name = &quot;čerokézština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;ckb&quot;] = {
		name = &quot;středokurdština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;co&quot;] = {
		name = &quot;korsičtina&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;cpf&quot;] = {
		name = &quot;francouzská kreolština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;cps&quot;] = {
		name = &quot;kapiznonština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;crh&quot;] = {
		name = &quot;krymská tatarština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;cs&quot;] = {
		name = &quot;čeština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;csb&quot;] = {
		name = &quot;kašubština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;cu&quot;] = {
		name = &quot;staroslověnština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;cv&quot;] = {
		name = &quot;čuvaština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;cy&quot;] = {
		name = &quot;velština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;da&quot;] = {
		name = &quot;dánština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;de&quot;] = {
		name = &quot;němčina&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;dgd&quot;] = {
		name = &quot;dagaari dioulou&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;dje&quot;] = {
		name = &quot;zarmština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;dsb&quot;] = {
		name = &quot;dolnolužická srbština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;dv&quot;] = {
		name = &quot;divehi (maledivština)&quot;,
		dir = &quot;rtl&quot;
	},
	[&quot;dz&quot;] = {
		name = &quot;dzongkä&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;ee&quot;] = {
		name = &quot;eweština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;el&quot;] = {
		name = &quot;řečtina&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;en&quot;] = {
		name = &quot;angličtina&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;eo&quot;] = {
		name = &quot;esperanto&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;es&quot;] = {
		name = &quot;španělština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;et&quot;] = {
		name = &quot;estonština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;eu&quot;] = {
		name = &quot;baskičtina&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;ewe&quot;] = {
		name = &quot;eveština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;fa&quot;] = {
		name = &quot;perština&quot;,
		dir = &quot;rtl&quot;
	},
	[&quot;fi&quot;] = {
		name = &quot;finština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;fil&quot;] = {
		name = &quot;filipínština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;fj&quot;] = {
		name = &quot;fidžijština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;fkv&quot;] = {
		name = &quot;kvenština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;fo&quot;] = {
		name = &quot;faerština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;fr&quot;] = {
		name = &quot;francouzština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;frp&quot;] = {
		name = &quot;franko-provensálština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;frr&quot;] = {
		name = &quot;severofríština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;fur&quot;] = {
		name = &quot;furlandština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;fy&quot;] = {
		name = &quot;fríština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;ga&quot;] = {
		name = &quot;irština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;gd&quot;] = {
		name = &quot;skotská gaelština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;gil&quot;] = {
		name = &quot;kiribatština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;gl&quot;] = {
		name = &quot;galicijština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;gmh&quot;] = {
		name = &quot;střední horní němčina&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;gn&quot;] = {
		name = &quot;guaranština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;got&quot;] = {
		name = &quot;gótština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;grc&quot;] = {
		name = &quot;starořečtina&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;gsw&quot;] = {
		name = &quot;švýcarská němčina&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;gu&quot;] = {
		name = &quot;gudžarátština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;guz&quot;] = {
		name = &quot;gusiština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;gv&quot;] = {
		name = &quot;manština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;ha&quot;] = {
		name = &quot;hauština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;hat&quot;] = {
		name = &quot;haitská kreolština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;haw&quot;] = {
		name = &quot;havajština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;he&quot;] = {
		name = &quot;hebrejština&quot;,
		dir = &quot;rtl&quot;
	},
	[&quot;hi&quot;] = {
		name = &quot;hindština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;hil&quot;] = {
		name = &quot;hiligajnonština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;hit&quot;] = {
		name = &quot;chetitština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;hnd&quot;] = {
		name = &quot;hindko&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;hr&quot;] = {
		name = &quot;chorvatština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;hsb&quot;] = {
		name = &quot;hornolužická srbština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;ht&quot;] = {
		name = &quot;haitština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;hu&quot;] = {
		name = &quot;maďarština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;hy&quot;] = {
		name = &quot;arménština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;ia&quot;] = {
		name = &quot;interlingua&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;id&quot;] = {
		name = &quot;indonéština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;ie&quot;] = {
		name = &quot;interlingue&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;ig&quot;] = {
		name = &quot;igboština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;ilo&quot;] = {
		name = &quot;ilokánština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;inh&quot;] = {
		name = &quot;inguština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;io&quot;] = {
		name = &quot;ido&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;is&quot;] = {
		name = &quot;islandština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;it&quot;] = {
		name = &quot;italština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;iu&quot;] = {
		name = &quot;inuktitutština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;izh&quot;] = {
		name = &quot;ižorština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;ja&quot;] = {
		name = &quot;japonština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;jbo&quot;] = {
		name = &quot;lojban&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;jv&quot;] = {
		name = &quot;javánština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;ka&quot;] = {
		name = &quot;gruzínština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;kaa&quot;] = {
		name = &quot;karakalpačtina&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;kea&quot;] = {
		name = &quot;kapverdská kreolština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;kim&quot;] = {
		name = &quot;tofalarština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;kk&quot;] = {
		name = &quot;kazaština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;kl&quot;] = {
		name = &quot;grónština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;km&quot;] = {
		name = &quot;khmerština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;kn&quot;] = {
		name = &quot;kannadština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;ko&quot;] = {
		name = &quot;korejština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;kok&quot;] = {
		name = &quot;konkánština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;kos&quot;] = {
		name = &quot;kosrajština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;krl&quot;] = {
		name = &quot;karelština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;ku&quot;] = {
		name = &quot;kurdština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;kw&quot;] = {
		name = &quot;kornština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;ky&quot;] = {
		name = &quot;kyrgyzština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;la&quot;] = {
		name = &quot;latina&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;lad&quot;] = {
		name = &quot;ladinština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;lb&quot;] = {
		name = &quot;lucemburština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;lbe&quot;] = {
		name = &quot;lakština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;lg&quot;] = {
		name = &quot;lugandština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;li&quot;] = {
		name = &quot;limburština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;lij&quot;] = {
		name = &quot;ligurština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;lld&quot;] = {
		name = &quot;ladinština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;ln&quot;] = {
		name = &quot;lingalština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;lo&quot;] = {
		name = &quot;laoština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;lt&quot;] = {
		name = &quot;litevština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;ltg&quot;] = {
		name = &quot;latgalština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;lv&quot;] = {
		name = &quot;lotyština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;mas&quot;] = {
		name = &quot;masajština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;mdf&quot;] = {
		name = &quot;mokša&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;mg&quot;] = {
		name = &quot;malgaština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;mh&quot;] = {
		name = &quot;maršálština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;mi&quot;] = {
		name = &quot;maorština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;mk&quot;] = {
		name = &quot;makedonština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;ml&quot;] = {
		name = &quot;malajálamština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;mn&quot;] = {
		name = &quot;mongolština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;mnc&quot;] = {
		name = &quot;mandžuština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;mr&quot;] = {
		name = &quot;maráthština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;mrh&quot;] = {
		name = &quot;mara&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;ms&quot;] = {
		name = &quot;malajština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;mt&quot;] = {
		name = &quot;maltština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;mwl&quot;] = {
		name = &quot;mirandština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;mww&quot;] = {
		name = &quot;bíla hmongština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;my&quot;] = {
		name = &quot;barmština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;myv&quot;] = {
		name = &quot;erzja&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;na&quot;] = {
		name = &quot;naurština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;nah&quot;] = {
		name = &quot;aztéčtina&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;nap&quot;] = {
		name = &quot;neapolština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;nb&quot;] = {
		name = &quot;norština (bokmål)&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;nds&quot;] = {
		name = &quot;dolnoněmčina&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;ne&quot;] = {
		name = &quot;nepálština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;nij&quot;] = {
		name = &quot;ngadžuština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;niu&quot;] = {
		name = &quot;niueština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;nl&quot;] = {
		name = &quot;nizozemština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;nn&quot;] = {
		name = &quot;norština (nynorsk)&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;no&quot;] = {
		name = &quot;norština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;nov&quot;] = {
		name = &quot;novial&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;nso&quot;] = {
		name = &quot;severní sotština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;nv&quot;] = {
		name = &quot;navaho&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;ny&quot;] = {
		name = &quot;čičevština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;oc&quot;] = {
		name = &quot;okcitánština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;oj&quot;] = {
		name = &quot;odžibvejština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;om&quot;] = {
		name = &quot;oromo&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;or&quot;] = {
		name = &quot;urijština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;os&quot;] = {
		name = &quot;osetština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;pa&quot;] = {
		name = &quot;pandžábština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;pam&quot;] = {
		name = &quot;pampangau&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;pap&quot;] = {
		name = &quot;papiamentština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;pau&quot;] = {
		name = &quot;palauština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;pl&quot;] = {
		name = &quot;polština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;pms&quot;] = {
		name = &quot;piemontština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;pnb&quot;] = {
		name = &quot;paňdžábština (shahmukhi)&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;pon&quot;] = {
		name = &quot;pohnpeiština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;pox&quot;] = {
		name = &quot;polabština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;prg&quot;] = {
		name = &quot;pruština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;ps&quot;] = {
		name = &quot;paštunština&quot;,
		dir = &quot;rtl&quot;
	},
	[&quot;pt&quot;] = {
		name = &quot;portugalština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;qu&quot;] = {
		name = &quot;kečujština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;rap&quot;] = {
		name = &quot;rapanuiština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;rar&quot;] = {
		name = &quot;rarotongština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;rm&quot;] = {
		name = &quot;rétorománština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;ro&quot;] = {
		name = &quot;rumunština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;rom&quot;] = {
		name = &quot;romština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;rtm&quot;] = {
		name = &quot;rotumanština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;ru&quot;] = {
		name = &quot;ruština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;rue&quot;] = {
		name = &quot;rusínština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;rup&quot;] = {
		name = &quot;arumunština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;rw&quot;] = {
		name = &quot;rwandština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;sa&quot;] = {
		name = &quot;sanskrt&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;sah&quot;] = {
		name = &quot;jakutština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;sc&quot;] = {
		name = &quot;sardinština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;scn&quot;] = {
		name = &quot;sicilština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;sco&quot;] = {
		name = &quot;skotština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;sd&quot;] = {
		name = &quot;sindhština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;se&quot;] = {
		name = &quot;severní sámština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;sgd&quot;] = {
		name = &quot;surigaononština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;sgs&quot;] = {
		name = &quot;žemaitština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;sh&quot;] = {
		name = &quot;srbochorvatština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;si&quot;] = {
		name = &quot;sinhálština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;sk&quot;] = {
		name = &quot;slovenština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;sl&quot;] = {
		name = &quot;slovinština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;sli&quot;] = {
		name = &quot;slezská němčina&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;sm&quot;] = {
		name = &quot;samojština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;sn&quot;] = {
		name = &quot;šonština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;so&quot;] = {
		name = &quot;somálština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;sq&quot;] = {
		name = &quot;albánština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;sr&quot;] = {
		name = &quot;srbština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;src&quot;] = {
		name = &quot;lugudorská sardinština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;sro&quot;] = {
		name = &quot;sardinština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;su&quot;] = {
		name = &quot;sundánština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;sux&quot;] = {
		name = &quot;sumerština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;sv&quot;] = {
		name = &quot;švédština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;sw&quot;] = {
		name = &quot;svahilština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;szl&quot;] = {
		name = &quot;slezština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;ta&quot;] = {
		name = &quot;tamilština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;tah&quot;] = {
		name = &quot;tahitština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;te&quot;] = {
		name = &quot;telugština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;tg&quot;] = {
		name = &quot;tádžičtina&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;th&quot;] = {
		name = &quot;thajština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;ti&quot;] = {
		name = &quot;tigrinijština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;tk&quot;] = {
		name = &quot;turkmenština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;tkl&quot;] = {
		name = &quot;tokelauština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;tl&quot;] = {
		name = &quot;tagalština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;tlh&quot;] = {
		name = &quot;klingonština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;tn&quot;] = {
		name = &quot;setswanština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;to&quot;] = {
		name = &quot;tongánština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;tog&quot;] = {
		name = &quot;malavská tongština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;tr&quot;] = {
		name = &quot;turečtina&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;ts&quot;] = {
		name = &quot;tsonga&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;tt&quot;] = {
		name = &quot;tatarština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;tum&quot;] = {
		name = &quot;tumbučtina&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;tvl&quot;] = {
		name = &quot;tuvalština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;tw&quot;] = {
		name = &quot;ťwiština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;ty&quot;] = {
		name = &quot;tahitština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;tyv&quot;] = {
		name = &quot;tuvinština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;udm&quot;] = {
		name = &quot;udmurtština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;ug&quot;] = {
		name = &quot;ujgurština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;uk&quot;] = {
		name = &quot;ukrajinština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;ur&quot;] = {
		name = &quot;urdština&quot;,
		dir = &quot;rtl&quot;
	},
	[&quot;uz&quot;] = {
		name = &quot;uzbečtina&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;vec&quot;] = {
		name = &quot;benátština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;vep&quot;] = {
		name = &quot;vepština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;vi&quot;] = {
		name = &quot;vietnamština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;vo&quot;] = {
		name = &quot;volapük&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;vot&quot;] = {
		name = &quot;votština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;wa&quot;] = {
		name = &quot;valonština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;wah&quot;] = {
		name = &quot;watubela&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;wo&quot;] = {
		name = &quot;wolofština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;wym&quot;] = {
		name = &quot;vilamovština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;xh&quot;] = {
		name = &quot;xhoština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;yi&quot;] = {
		name = &quot;jidiš&quot;,
		dir = &quot;rtl&quot;
	},
	[&quot;yo&quot;] = {
		name = &quot;jorubština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;zh&quot;] = {
		name = &quot;čínština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	},
	[&quot;zu&quot;] = {
		name = &quot;zuluština&quot;,
		dir = &quot;ltr&quot;
	}
}
--[[
	Konec možnosti editace
--]]


----------------------------------------
return Languages</text>
      <sha1>fxbb24n9wjeknpduvkakl8qzuc2a8f6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Language</title>
    <ns>828</ns>
    <id>6390</id>
    <revision>
      <id>24296</id>
      <timestamp>2013-04-25T21:48:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Language</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="799" xml:space="preserve">-- @brief
--  Language utilities.
-- 
-- @author
--  [[meta:User:Danny B.]]
local Language = {}
----------------------------------------


local Languages = require( &quot;Module:Languages&quot; )


-- @brief
--  Gets the language direction by its code.
-- 
-- @param
--  String code Language code
-- 
-- @return
--  String Language direction
--  nil If language code is unknown
function Language.getDirection( code )
	
	return Languages[code] and Languages[code].dir or nil
	
end


-- @brief
--  Gets the language name by its code.
-- 
-- @param
--  String code Language code
-- 
-- @return
--  String Language name
--  nil If language code is unknown
function Language.getName( code )
	
	return Languages[code] and Languages[code].name or nil
	
end


----------------------------------------
return Language</text>
      <sha1>fy9elh25hz0o17sr2fjro8jbdqlesw3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Cizojazyčně</title>
    <ns>828</ns>
    <id>6391</id>
    <revision>
      <id>24297</id>
      <timestamp>2013-04-25T21:49:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Cizojazyčně</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="1299" xml:space="preserve">-- @brief
--  Backend for {{Cizojazyčně}}.
-- 
-- @author
--  [[meta:User:Danny B.]]
local _module = {}
----------------------------------------


local Error = require( &quot;Module:Error&quot; )
local Language = require( &quot;Module:Language&quot; )


function _module.print( frame )
	
	local output = &quot;&quot;
	local parentFrame = frame:getParent()
	local templateArgs = parentFrame.args
	local errorData = { template = &quot;Cizojazyčně&quot; }
	
	local lang = mw.text.trim( templateArgs[&quot;1&quot;] or &quot;&quot; )
	local langName = Language.getName( lang )
	local dir = Language.getDirection( lang )
	
	
	if not langName then
		if lang == &quot;&quot; then
			errorData.missingValue = { paramName = 1, paramDesc = &quot;kód jazyka&quot; }
		else
			errorData.unknownValue = { paramName = 1, paramDesc = &quot;kód jazyka&quot; }
		end
		output = output .. Error.getText( errorData )
	end
	
	if output == &quot;&quot; then
		output = output .. &quot;&lt;span class=\&quot;cizojazycne\&quot; lang=\&quot;&quot; .. lang .. &quot;\&quot; xml:lang=\&quot;&quot; .. lang .. &quot;\&quot;&quot;
		output = dir == &quot;rtl&quot; and output .. &quot; dir=\&quot;rtl\&quot;&quot; or output
		output = output .. &quot; title=\&quot;&quot; .. langName .. &quot;\&quot;&gt;&quot; .. mw.text.trim( templateArgs[&quot;2&quot;] or &quot;&quot; ) .. &quot;&lt;/span&gt;&quot;
		output = dir == &quot;rtl&quot; and output .. &quot;&amp;lrm;&quot; or output
	end
	
	output = frame:preprocess( output )
	
	return output
	
end


----------------------------------------
return _module</text>
      <sha1>0uzcz48zo4dfdf5owe61z8xm69zyn1h</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/En garde</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6395</id>
    <revision>
      <id>35148</id>
      <parentid>24315</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3058" xml:space="preserve">* '''Jiné názvy:''' Do střehu
* '''Počet hráčů:''' 2
* '''Autor hry:''' Reiner Knizia
* '''Doporučený věk:''' 8
* '''Délka hry:''' 20 až 45 minut
* '''Cíl hry:''' Dát soupeřovi pět zásahů dříve, nežli se to podaří jemu.

== Hrací potřeby ==
* Hrací plán (deska 23×1 pole)
* Sada karet (hodnoty 1 až 5, každá 5×)
* Dvě figurky
* Dvě šestistěnné kostky

== Pravidla hry ==
=== Příprava ===
Na začátku hry hráči umístí figurky na krajní pole a k levé straně svého výchozího pole umístí kostku jedničkou nahoru.
Karty se zamíchají a každý obdrží pět. Zbytek se umístí stranou rubem navrch - hráči si z něj v průběhu hry dobírají další karty.

=== Průběh ===
Hráči střídavě vynášejí karty a pohybují svojí figurkou o příslušný počet polí. Poté co hráč vynese kartu a pohne figurkou, dolízne si kartu. Pohyb figurkou je možný oběma směry, ale je vždy nutné dodržet počet polí udaný kartou. Není možné například z třetího pole couvat kartou s číslem 3. Stejně tak není povoleno překročit soupeřovu figurku.

Vynese-li hráč takovou kartu, jejíž hodnotou by se dostal přesně na pole obsazené soupeřovou figurkou (útok), musí se tento bránit (pakliže hráč nemá v úmyslu pomocí této karty couvat). Takovýto útok může být veden i větším počtem karet stejné hodnoty najednou. Protivník se ubrání jen v tom případě, že vynese alespoň stejný počet karet. Vynese-li alespoň o jednu kartu více je na prvním hráči aby se tomuto protiútoku ubránil (musí tedy alespoň dorovnat počet karet vynesený protivníkem). V případě že se napadený hráč ubrání (včetně prvního útočníka v případě protiútoku), zůstanou figurky na svých místech. Hráči si doberou patřičný počet karet, a to nejprve útočník a hra pokračuje dál (na tahu je hráč, který jako poslední útočil).
V případě, že se jeden z hráčů neubránil, znamená to že byl zasažen. V tom případě otočí svojí kostku o číslo výš, hráči umístí figurky na výchozí pole, zamíchají karty a začnou novou hru.

Hra také končí v momentě kdy jeden z hráčů dolízne poslední kartu. V tom případě hráči hned vyloží všechny své karty a jestliže je jeden z nich schopný provést takový útok, kterému se protivník neubrání, platí to jako zásah. Zasažený hráč si v tom případě zvýší počet bodů na kostce o jedna. V případě, že hráči nejsou schopni provést vítězný útok, prohrál toto kolo hráč, který má svojí figurku blíž ke svému výchozímu poli.

Dostal-li se hráč do takové pozice, že není schopen pohybu, platí to jako zásah.

=== Konec hry ===
Hra končí v momentě, kdy jeden z hráčů obdrží pátý zásah (na kostce má tedy šestku) a to prohrou dotyčného.

== Odkazy ==
* [http://www.boardgamegeek.com/boardgame/169/en-garde Boardgamegeek]

{{DEFAULTSORT:En garde}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Hry pro 2 hráče]]</text>
      <sha1>jyjhjwnwkuabahjmdjau99dfanik0fi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Quarto!</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6396</id>
    <revision>
      <id>38465</id>
      <parentid>35270</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:30:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3229" xml:space="preserve">[[Soubor:Deskohraní 08-10-03 047.jpg|náhled|Quarto!]]
* '''Jiné názvy:''' Mind Game, Winning Together
* '''Počet hráčů:''' 2
* '''Autor hry:''' Blaise Muller
* '''Doporučený věk:''' 8
* '''Délka hry:''' 20 minut
* '''Cíl hry:''' Vytvořit na hrací desce řadu čtyř kamenů, majících alespoň jednu společnou charakteristiku. Tedy např. čtyři velké kameny (ostatní atributy mohou mít rozdílné). Řada může být postavena svisle, vodorovně i úhlopříčně.

== Hrací potřeby ==
* hrací deska se 16 kruhy v uspořádání 4×4.
* 16 různých hracích kamenů. Jde o všechny kombinace následujících čtyř charakteristik:
** světlý či tmavý
** okrouhlý či hranatý
** vysoký či nízký
** s důlkem či bez důlku

== Pravidla hry ==
=== Příprava ===
Hrací deska je na začátku hry prázdná. Hrací kameny jsou rozestaveny kolem. V této hře nemá každý hráč své kameny, ale všechny kameny jsou k dispozici oběma hráčům.

=== Průběh ===
Hráči si vylosují, kdo bude začínat. Zahajující hráč vybere jeden ze 16 hracích kamenů a předá jej soupeři.
Protivník umístí předaný kámen na kterékoliv pole hrací desky. Potom musí vybrat jeden z 15 zbývajících kamenů a podat jej svému soupeři. Nyní přijde řada opět na prvního hráče, který umístí kámen na některé volné pole a vybere jeden ze zbývajících kamenů a podá jej soupeři. Takto se hráči střídají a hra pokračuje dále.

Hráč zvolá &quot;Quarto!&quot; a vítězí ve hře, jakmile umístí podaný kámen a vytvoří řadu čtyř kamenů s alespoň jednou shodnou charakteristikou: buď světlých či tmavých kamenů, okrouhlých či hranatých kamenů, vysokých či malých kamenů nebo plných či dutých hracích kamenů. Není nutné, aby předcházející tři kameny umístil tentýž hráč, který umístil kámen poslední.

Pokud si hráč nevšimne vítězného uspořádání hracích kamenů a podá kámen soupeři, protivník smí v tomto okamžiku zvolat &quot;Quarto!&quot; a označit vyhrávající řadu kamenů. Tím se stává on vítězem hry.

Pokud si v průběhu daného tahu ani jeden z hráčů nevšimne řady kamenů se společnou charakteristikou, pozbývá tato řada herního významu a hra pokračuje dál.

=== Konec hry ===
Hra končí vítězstvím hráče, který ve svém tahu zvolá a ukáže &quot;Quarto!&quot;.
Hra končí remízou, pokud byly všechny kameny umístěny, aniž by bylo vyhlášeno &quot;Quarto!&quot;

=== Varianty ===
==== Pro začátečníky nebo pro děti ====
Než se s hrou důkladně seznámíte, je možné brát jako podmínku vítězství dosažení pouze jedné, dvou či tří charakteristik hracích kamenů. Např.: Vytvořte na hrací desce řadu čtyř kamenů téže barvy - t.j. uvažujeme pouze jednu charakteristiku.

==== Pro vyspělé hráče ====
Cílem hry je vytvořit řadu či čtverec čtyř kamenů majících společnou alespoň jednu charakteristiku. Zahrnutím čtverců vznikne dalších 9 možností, kde je možné docílit &quot;Quarto!&quot;.

== Odkazy ==
* [http://www.boardgamegeek.com/boardgame/681/quarto Boardgamegeek]

{{DEFAULTSORT:Quarto!}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Hry pro 2 hráče]]</text>
      <sha1>bqssmtspsduguyiydutk22lmyzjjwzu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Game Maker</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6397</id>
    <revision>
      <id>38344</id>
      <parentid>25112</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:28:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="389" xml:space="preserve">'''Game Maker''' je počítačový program na jednoduchou tvorbu počítačových her pro operační systém Microsoft Windows (a další systémy).

== Pro začátečníky ==
# [[Game Maker/instalace a první spuštění|Instalace a první spuštění programu]]
# [[Game Maker/První hra|První hra]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Game Maker}}

[[Kategorie:Game Maker| ]]</text>
      <sha1>6fxelm0dj9hg6kshmhfsls018svste6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Game Maker/instalace a první spuštění</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6398</id>
    <revision>
      <id>34768</id>
      <parentid>34049</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:25:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1402" xml:space="preserve">== Instalace ==
Nainstalovat můžeme buďto Game Maker, nebo lepší Game Maker:Studio. Game Maker:Studio má - na rozdíl od Game Makeru - velmi omezenou verzi, která je zdarma, ale placená verze má mnohem více funkcí než placená verze Game Makeru. Já začátečníkům '''velmi''' doporučuji Game Maker. GM:Studio je spíše pro pokročilé, hlavní výhodou je možnost exportovat hru pro Android, iOS, HTML5, Ubuntu a Windows Phone.&lt;br /&gt;
[http://www.yoyogames.com/gamemaker/windows Výběr produktu: Game Maker 8.1 Lite/Game Maker 8.1 Pro]&lt;br /&gt;
[http://www.yoyogames.com/gamemaker/studio Výběr produktu z rodiny Game Maker:Studio(nedoporučuji)]&lt;br /&gt;
Po stažení nainstalujeme dle pokynů na obrazovce.

== První spuštění ==
Po prvním spuštění programu je třeba odkliknout potvrzení o používání verze Lite. Poté se objeví uživatelské rozhraní samotného programu. Mělo by vypadat asi takto (na obrázku je screenshot z game Maker 8.0):
[[Soubor:Newgame.PNG|800px|vlevo|screenshot]]&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;
V příštím díle si ukážeme, jak vytvořit naší první hru.
{{Navigace|Game Maker|Game Maker/První hra|#f0f0ff|blue}}

[[Kategorie:Game Maker|instalace a první spuštění]]</text>
      <sha1>am1mp5835ymd7vhvidxxy1hivu0uddx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Game Maker/První hra</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6399</id>
    <revision>
      <id>34767</id>
      <parentid>24383</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:25:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2084" xml:space="preserve">Vytvoření hry je v Game Makeru velmi jednoduché. Naše první hra bude hotová za pár minut.
== Návod na vytvoření první hry uvnitř programu ==
V menu ''help ► Tutorials ► 1 - Your first game'' se nachází anglický návod na Vaší první hru. (Jedná se o jiný návod, než jaký zde uvádím)
== Návod na jednoduchou bluďišťovku ==
=== Nápad ===
U vytváření jakékoliv počítačové hry je nutné vycházet z nápadu. Nápad na naší hru není nijak ohromný: Postava musí projít jednoduchým bludišťem, aby se dostala do dalšího levelu.
=== Rozbor herních prvků ===
Měli bychom si vyjasnit, co vlastně na hru potřebujeme. Je to:
* Prostor, kde bude hra probíhat (v Game Makeru se nazývá '''room''')
* Postava hráče ('''character''')
* Herní prvek, přes který hráč nemůže přejít (zeď,'''wall''')
* Herní prvek, kterého se '''character''' musí dotknout, aby se dostal do dalšího levelu - konec bludiště
* Pozadí '''roomu'''
== Tzv. Sprite ==
Jako '''sprite''' se v GameMakeru označuje obrázek, který slouží jako grafika nějakého Objectu (viz. níže)&lt;br /&gt;
Sprite vytvoříme jednoduše:
# Klikneme na obrázek Pac-mana v horním menu (kdybyste to za boha nemohli najít, tak ''Ctrl+Shift+S'').
# Nyní se nacházíme v okně nového spritu. Přejmenujeme ho na '''''spr_character'''''.
# Teď musíme vymyslet, jak bude sprite vypadat. Nejjednodušší bude, když bude mít podobu velkého červeného puntíku.
# Toho docílíme tak, že zvolíme možnost ''Edit Sprite'', poté stiskneme ''Ctrl+N'' a zvolíme velikost 32x32 pixelů.
# Dvakrát klikneme na vytvořený čtvereček a podobně jako v Malování nakreslíme červený kruh. Naše obrazovka by měla vypadat asi takto:
[[Soubor:Scrs2.PNG|700px|střed|screenshot]]
6. Pomocí zelené 'fajfky' vlevo nahoře (nebo ''Alt+F4'') potvrdíme změny.&lt;br /&gt;
7. Zkontrolujeme, že je v okně ''Sprite Editor'' pouze 1 obrázek (obsahující náš výtvor) a potvrdíme stejným způsobem jako v bodě 6 &lt;br /&gt;
8. Hurá, máme Sprite!

[[Kategorie:Game Maker]]</text>
      <sha1>jegy39jtpvps9gdlcehh5udg5qc9lt1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Průvodce úpravou vaší zahrady</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6400</id>
    <revision>
      <id>38509</id>
      <parentid>36345</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:30:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="54313" xml:space="preserve">'''Průvodce úpravou vaší zahrady''' je text seznamující laického čtenáře s problematikou řešení zahradních úprav, text postupně zvyšuje náročnost a odbornost.

== Průvodce úpravou vaší zahrady ==

==== Začínáme s plánováním ====
Nemáte představu co chcete pěstovat za rostliny, jaká vytvořit zákoutí a místa, jenž by potěšila vaše srdce? Otevřete-li katalog libovolného hypermarketu, budete vědět. Třeba bazén, malý sad, velký trávník, nádherně kvetoucí záhon, skupinu stálezelených keřů na zimu, vřesoviště, pískoviště, a samozřejmě houpačku, když už budete mít pískoviště plné zuby. Ačkoliv se podaří nakoupit všechny naplánované rostliny, což bývá problém, může vyvstat potíž jak všechny své nádherné představy vtěsnat na jedno místo. To je nesnáz, kterou řeší koncepce.

''Pokračování v kapitole [[/Proč plánovat/]] a také v kapitole [[/Koncepce/]]''

==== Chorobná zběsilost času ====
Málokdy lze vidět u šablonovitě vytvořených domů v pravidelných malých zahradách, které z dvou třetin pokrývá bazén naplněný chlorovou vodou, nějakou vkusnou zahradu, která by byla více než jen levnou skupinkou nízkých keříků obklopenou živým plotem z tújí.

''Pokračování v kapitole [[/Koncepce#Chorobná zběsilost času|Chorobná zběsilost času]]''

==== Co uvážit a na co se připravit ====
Při rozhodování o nákladech na úpravu zahrady každoroční částka za údržbu stojí za promyšlení. Je v ní především položka „Náklady na údržbu“. Suché a nekonkrétní heslo. Do chvíle než se stane plevel strašidlem. Zamysleme nad náročností údržby všeobecně. Připravujete se zakládat zahradu. Nejenže úžasné reklamní heslo -Nejvyšší kvalita za nejnižší ceny- může mít neskutečně různý výklad, ale ani založením drahé a kompletní zahrady „na klíč“, není vytvořen stav konečný a neměnný. Ba naopak.

''Pokračování v kapitole [[/Co uvážit a na co se připravit/]]''

==== Cit, osobitost, tradice a asociace ====
Nejjednodušší a nejlepší, co můžete udělat nyní, ten první krok, je zaznamenat si svoje představy, například na papír. Třeba i jen jako body, nebo náčrtky. Varianty řešení. Přestože jsou Vaše sny a přání, třeba protichůdné, zdánlivě neuskutečnitelné, bláznivé fantazie, pomohou vám pomoci vtisknout zahradě osobité kouzlo. Právě osobitost v architektuře často chybí, a to nejen zahradám.

''Pokračování v kapitole [[/Cit/]]''

==== Když ale nemáte žádné představy ====
Nemáte sny a představy? Tedy kromě kanceláře s velkým oknem a velkého razítka? Jakpak potom založit zahradu bez nápadů a vkusu? Brnkačka. Nemáte sice sny o zahradě, ale jistě máte na zahradu požadavky, které dokážete přesně technicky specifikovat.
Chcete prostor, který by vám po úpravě za nepříliš velký obnos, nepřinesl pomluvy od sousedů, protože je příliš „to“, nebo málo „ono“. Vaše zahrada by neměla být terčem posměšků od vašich hostů anebo nechápavých otázek, jakkoliv nechcete žádný šedý průměr. Chcete být důstojní a „in“.

''Pokračování v kapitole [[/Cit#Když ale nemáte žádné představy|Když ale nemáte žádné představy]]''

==== Jaké je to cítit krásu ====
Schopnost vnímat hezké věci, nebo jejich zajímavé části, dokáže ale přinášet neskonalé potěšení, pocity radosti a úžasu. Možná někteří z vás zažili takové pocity.
''Pokračování v kapitole [[/Cit#Jaké je to cítit krásu|Jaké je to cítit krásu]]''

==== Jak vybrat „in“ barvu rostlin? ====
Zkuste si představit zahradu kompletně vytuněnou v důstojné zářivě bílé. Všechno bílé. Zářivé bílé. Jako nevěstiny svatební šaty rozprostřené po zahradě, nebo zářivá čistoskvoucí čistoskvostnost vypraného prádla, třeba si zkuste představit bělostnou bílou nedotčenou dotekem, stínem jediné další barvy, zrníčkem prachu a kapkou potu.

''Pokračování v kapitole [[/Jak vybrat „in“ barvu rostlin?/]]''

==== Stálezelená zahrada ====
Jak udělat zahradu stejně krásnou celý rok? Brnkačka. Skupiny stálezelených rostlin a jehličnany lze použít k doplnění skupin opadavých dřevin, ale v některých parcích, jsou z těchto dřevin vytvořeny celé části, sloužící i pro zimní a předjarní vycházky. Pomocí stálezelených rostlin a jehličnanů lze vysadit zahradu s kvalitami neměnnými většinu roku. Hezká nekvetoucí zahrada by měla mít různé, vhodně umístěné, odstíny zelené. Ať už ji tvoří stálezelené, nebo smíšené skupiny. Odstíny zelené, by v obvyklé zahradě neměly být příliš křiklavě odlišné a nikoliv tak fádní, aby splývaly s okolím.

''Pokračování v kapitole [[/Jak vybrat „in“ barvu rostlin?#Stálezelená zahrada|Stálezelená zahrada]]''

==== Vzpomeňte si na školu. Opisujte. Opisujte. Opisujte. ====
Nejlépe od zkušených mistrů. Starých a obdivovaných zahrad. Japonských, francouzských, anglických, perských, italských i moderních. Podle potřeby a možností. Nemusíte znát nic. Mnohé pěkné zahrady nejsou nic jiného než více nebo méně zdařilé kopie jiných.

''Pokračování v kapitole [[/Jak vybrat „in“ barvu rostlin?#Vzpomeňte si na školu. Opisujte. Opisujte. Opisujte.|Vzpomeňte si na školu. Opisujte. Opisujte. Opisujte.]]''

==== Působení místa ====
Důvod proč zdánlivě opouštím praktické rady k zakládání zahrady, je genius loci. Příběh, okolnosti, výraz místa. Genius loci může být silným argumentem, proč vytvořit zahradu určitým způsobem. Legenda, nebo sentimentální historka může i v očích nejtvrdšího kritika omluvit naprosto nevhodnou úpravu. Genius loci je neopomenutelný oslepující efekt, karta přebíjející vše. Ovšem mnohdy je spíše žádoucí, aby zahrada byla i použitelná a vzhledná.

''Pokračování v kapitole [[/Jak vybrat „in“ barvu rostlin?#Působení místa|Působení místa]]''

==== Krátké ohlédnutí za kvasící historií krásy zahrad ====
Dnešní zahrady mají vzor v zahradách včerejška a předvčerejška. Vzor, který jako kámen mudrců míchali největší vědci i umělci světa. Elixír krásy byl míchán v egyptských a římských zahradách, organizovaných symetricky, v hravých italských renesančních zahradách a čínských zahradách inspirovaných přírodou. Čínské zahrady znázorňovaly pomocí terénu, prvků a rostlin náboženské příběhy. Jsou alegorií náboženských představ interpretovaných pomocí přírody. Římané milovali květinové zahrady a květiny. Milovali tyto nepraktické rostliny natolik, že jejich pěstování a zdobení se jimi vedlo i k soudním obviněním ze zhýralosti a pýchy.

''Pokračování v kapitole [[/Krátké ohlédnutí za kvasící historií krásy zahrad/]]''

==== Pravidelné a nepravidelné ====
Zahrady byly vždy obrazem přírody, nebo zobrazením okolního vesmíru, přizpůsobeným a polidštěným. V dnešní době vytvářené zahrady a parky lze snadno podle historické tradice rozdělit na „pravidelné“ a „nepravidelné“. Pravidelné zahrady vycházejí z nejlepších zkušeností a kvalit francouzských zahrad z období baroka a renesančních terasových italských zahrad.

''Pokračování v kapitole [[/Krátké ohlédnutí za kvasící historií krásy zahrad#Pravidelné a nepravidelné|Pravidelné a nepravidelné]]''

=== Vlastnosti rostlin ve vztahu k jejich použití v zahradnické architektuře ===

Pozorovatel vnímá efekty prvků, částí a celku, spíše než druhy rostlin. Vnímá převislé větve vrby Salix 'Pendula' a podivně kroucené větve vrby Salix 'Tortuosa'. Nezajímá jej obvykle jméno, druh, nebo přesný kultivar dřeviny, ale právě jejich nejvíce zjevná vlastnost. Jednotlivé dřeviny s podobnými vlastnostmi jsou často zahradníky nahrazovány jedna za druhou.

Pozorný pozorovatel snadno zjistí jak zcela odlišné jsou volně rostoucí dřeviny různých kultivarů a i u blízkých druhů.
Samotný druh či kultivar dřeviny není nejdůležitější, je li jiný vhodnější nebo je dostupnou alternativou pro dané podmínky.
''Pokračování v kapitole [[/Vlastnosti rostlin ve vztahu k jejich použití v zahradnické architektuře/]]''

==== Velikost, forma a tvar ====
Vzrůst a tvar všech rostlin je dán rozvětvením nadzemních částí (lodyh), a to u dřevin postavením, tloušťkou a hustotou větví a větviček. Při uplatnění stromů , jako výtvarného prvku je velmi důležitá výška a šířka koruny, její hustota a textura.
''Pokračování v kapitole [[/Vlastnosti rostlin ve vztahu k jejich použití v zahradnické architektuře/]]''

==== Textura koruny ====
Texturou koruny je míněno působení vnímaného povrchu koruny, její působení ovlivňuje tvar a velikost listů ale ovšem například také způsob větvení a hustota zavětvení. Textura je na vzrůstových podmínkách nezávislá, pro jednotlivé druhy nebo i variety určitá, neměnná, a také se projevuje trvale.
''Pokračování v kapitole [[/Textura koruny/]]''

==== Olistění ====
Největší díl porostů v krajině v ČR, a tedy i v zahradách a v parcích tvoří opadavé listnáče. Dřeviny, jejichž asimilačními orgány jsou listy. Na jaře raší, postupně se vy­víjejí a na konci vegetačního období odumírají a opadávají. Na rozdíl od temné zeleně stálezelených dřevin a jehličnanů jsou opadavé dřeviny celkově lehčími a měkčími prvky v estetice zahradní kompozice.
''Pokračování v kapitole [[/Vlastnosti rostlin ve vztahu k jejich použití v zahradnické architektuře/]]''

==== Barva ====
Barevné kultivary stálezelených jehličnanů a listnáčů patří mezi nejpoužívanější rostliny v úpravách zahrad, zejména malých úpravách. Jehličnany jsou ve svém habitu a v estetickém účinku tak svérázné, že vyžadují mnohdy promyšlenější umístění než ostatní stromy a keře. Barevná krása jehličnatých dřevin představuje barevnou paletu od stříbřitých, sivých, modravých, celé široké stupnice zele­ných, ale i žlutých, hnědavých až nafialovělých barev a odstínů jehlic.
''Pokračování v kapitole [[/Textura koruny/]]''

=== Pravidla kompozice ===
První čtyři historická pravidla pomáhají udržet pod kontrolou chaos a byla využívána už v pravidelných zahradách, které více než tyto čtyři pravidla nepotřebují.

* Přiměřenost
* Užitečnost
* Řád
* Symetrie
''Pokračování v kapitole [[/Pravidla kompozice/]]''

==== Přiměřenost ====
Přiměřenost H.Repton popisuje jako řádné přizpůsobování několika částí k celku, a ten celek k charakteru, situaci a okolnostem místa a jeho vlastníka. Jde vlastně o základní pravidlo zahradní tvorby. Komponováním celku zahrady podřizujeme rozmanitost jednotlivých prvků celkovému vyznění díla.
''Pokračování v kapitole [[/Pravidla kompozice#Přiměřenost|Přiměřenost]]''

==== Užitečnost ====
Užitečnost zahrnuje výhody, komfort, čistotu, a všechno, co vede k účelnému bydlení s elegancí. Zahrada musí být především prostorem, který lze používat, který dobře slouží svému účelu. Repton příležitostně kritizoval nesmyslnost některých úprav napodobujících přírodní kompozice na úkor komfortu nebo dokonce omezující použitelnost zahrady či parku
''Pokračování v kapitole [[/Pravidla kompozice/]]''

==== Řád ====
Řád zahrnuje udržení pořádku forem a jejich použití, četně správnosti a dokonalosti. Kultivovaná mysl je podle H. Reptona šokovaná takovými věcmi, které by byly neviditelné pro „křupana“. Například, nevhodný ohyb cesty nebo linie, které by měly být dokonale souběžné a nejsou, jsou vady mohou způsobit bolest očím citlivé duše.
''Pokračování v kapitole [[/Pravidla kompozice#Řád|Řád]]''

==== Symetrie ====
Symetrie je označovaná jako shoda částí podle osy. Obvyklá je u pravidelných zahrad v průčelí budov, zvláště podle antického vzoru. Symetricky plánované budovy může snadno doprovázet podobnost a uniformita částí zeleně. Symetricky a uměle upravené zahrady v tomto případě dají vyniknout pravidelnosti budovy podstatně méně než dobře připravená napodobenina naprosto přírodního prostředí
''Pokračování v kapitole [[/Pravidla kompozice#Symetrie|Symetrie]]''

Dále uvedená Reptonova pravidla se vztahují k nepravidelné zahradě:
* Malebný účinek
* Spletitost a komplikovanost
* Jednoduchost
* Rozmanitost
* Novost
* Kontrast
* Spojitost
* Asociace
* Majestátnost
* Přivlastnění
* Oživení
* Období a vliv průběhu dne
* Dokonalost provedení

==== Malebný účinek ====
Malebný účinek je popisován jako efekt světla a stínu, tvarů skupin, skic, zbarvení, rovnováhy kompozice a efektu hrubosti materiálu, rozkladu a věku. Je často spojen s romantickými prvky a představami. Malebný účinek zejména umělých prvků a jejich skupin může zcela zkazit přirozeně příjemnou kompozici nebo vhodností dodat bezvýraznému celku příjemné oživení.
''Pokračování v kapitole [[/Malebný účinek/]]''

==== Spletitost a komplikovanost ====
Spletitost a komplikovanost lze definovat jako úpravu v kompozici, kdy rozestavení objektů, svým pouze částečným zobrazením, utajováním, náznaky a nejistotou, dodávají scéně vzrušení a vyvolávají zvědavost.
''Pokračování v kapitole [[/Malebný účinek#Spletitost a komplikovanost|Spletitost a komplikovanost]]''

==== Jednoduchost ====
Jednoduchost rozestavení objektů, které, bez toho, aby všechny části byly ukázány pohledu současně, dokáže vytvořit snadné spojení částí v celek jednoduchým pokračováním, nebo gradací.
''Pokračování v kapitole [[/Malebný účinek#Jednoduchost|Jednoduchost]]''

==== Rozmanitost ====
Rozmanitost je vlastností jenž přiměřeně obohatí celek a pomocí uspořádání harmonicky spojí smysluplnou kompozici. Rozmanitost uspořádání zahrady nebo parku, samozřejmě v přiměřené míře, dodává silnější zážitek.
''Pokračování v kapitole [[/Malebný účinek#Rozmanitost|Rozmanitost]] ''

==== Novost ====
Módnost a novinka je ohromným zdrojem potěšení, avšak je nejobtížnější a nejnebezpečnější pro umělce, aby se pokoušel vytvářet taková módní díla, avantgardní výstřelky. Originalita a nápaditost není totéž co módnost a může být s ní dokonce v rozporu.
''Pokračování v kapitole [[/Malebný účinek#Novost|Novost]]''

==== Kontrast ====
Kontrast je náhlou a neočekávanou změnou v kompozici, vytvářející přechody které nejsou ani příliš časté ani příliš násilné. Kontrasty prvků, habitu, tvarů a barev uvnitř kompozice jsou prvkem oživení zvýrazňující rozmanitost. Kontrast je nezbytnou součástí, jenž v celku dává vyniknout tomu, co se liší od průměrnosti pozadí.
''Pokračování v kapitole [[/Malebný účinek#Kontrast|Kontrast]]''

==== Spojitost ====
Spojitost by se dala vnímat i jako ucelenost a kontinuita. Ucelenost díla, nebo kompozice je základním předpokladem harmonického díla. Jakékoliv dílo musí tvořit spojitý celek s koncem a počátkem.
''Pokračování v kapitole [[/Malebný účinek#Spojitost|Spojitost]]''

==== Asociace ====
Asociace je podle Reptona jedním z nejpůsobivějších zdrojů potěšení, ať už je vyvolána shodou náhod, nebo úmyslně. Obzvláště je tímto osobním spojením vyvoláván pocit dlouhodobé známosti, spřízněnosti s objekty, možná jinak nedůležitými, jako je oblíbené místo, strom, pěšina, nebo místo, které je spojené se vzpomínkou.
''Pokračování v kapitole [[/Malebný účinek#Asociace|Asociace]]''

==== Majestátnost ====
Majestátnost Repton označuje jako zřídkakdy malebnou, ať už majestátnost spočívá v značné velikosti, rozsahu, nebo ve skvostných a početných předmětech nádhery. Majestátnost je však podle něj zdrojem potěšení spojeného s velebností. Není, podle něj, žádná chyba běžnější než pokus nahradit rozsahem krásu.
''Pokračování v kapitole [[/Pravidla kompozice#Majestátnost|Majestátnost]]''

==== Přivlastnění ====
Označení popisující rozsah majetku, jevícího se vlastnictvím, ať jím skutečně je nebo není, a ukázání rozsahu majetku pro potěšení oka a duše. Nejde o fyzické označení majetku , ale vyvolání dojmu vlastnictví.
''Pokračování v kapitole [[/Malebný účinek#Přivlastnění|Přivlastnění]] ''

==== Oživení ====
Oživení je potěšení z pohledu na život a pohyb, ať už jej ukazuje proudění nebo tříštění vody, zvířata, nebo zvlněný pohyb stromů ve větru.
''Pokračování v kapitole [[/Malebný účinek#Oživení|Oživení]]''

==== Období a vliv průběhu dne ====
Období, a vliv průběhu dne má vliv na vnímání kompozice. S vlivem průběhu ročního období může a má, architekt zahrady počítat ve svém plánu. Vhodné je to při plánování zimních efektů, pro období kvetení, nebo zbarvení listů. Vliv průběhu dne má vliv na umístění rostlin z technických důvodů, ale umožňuje také plánovat jak dát vyniknout některým kompozicím vyžadujícím zvláštní osvětlení, nebo oslunění.
''Pokračování v kapitole [[/Malebný účinek#Období a vliv průběhu dne|Období a vliv průběhu dne]]''

==== Dokonalost provedení ====
Dokonalost provedení uvádí na jiném místě Repton jako ještě další kritérium kvality provedení a vzhlednosti provedení. Třpytivé provedení ale nezaručuje funkčnost a smysluplnost. Technická dokonalost často není viditelná. Vzhled dokonalého provedení je vždy v kontrastu s působením přirozenosti a může zmařit, či zesměšnit celkové vyznění úpravy.
''Pokračování v kapitole [[/Malebný účinek#Dokonalost provedení|Dokonalost provedení]]''

==== Charakter ====
„''...Jasně rozumíme co znamená charakter u muže nebo ženy, a já bych chtěl přenést tento pojem bez změny tak, aby mohl být použit v popisech zahrad. Je běžné rčení , že někdo má pěknou tvář, ale postrádá charakter. Je snadné si představit zahradu, která je bezvadná v jednotě a harmonii svého vybavení, se vším krásným a vhodným, pouze postrádá charakter.''
Charakter, vlastní originální obsah, výraz a vyznění díla ocení ti, kdo jej rozeznají, je li obsažen.
''Pokračování v kapitole [[/Malebný účinek#Charakter|Charakter]]''

=== Pravidla kompozice v dnešní zahradní architektuře ===
V dnešní zahradní architektuře jsou stejným způsobem použita tato kritéria a principy zhotovení a hodnocení zahrad a parků:
* Rozmanitost
* Ucelenost
* Harmonie
* Smysluplnost
''Pokračování v kapitole [[/Pravidla kompozice v dnešní zahradní architektuře/]]''

==== Rozmanitost ====
Rozmanitostí je rozuměna především pestrost dílčích prvků. Rozmanitost způsobuje vyšší vnímání pozornosti, ale absence společného rysu, ucelenosti, nedostatek harmonie a nahodilost výsadby nakonec může mít vliv na vyznění a pochopení kompozice.
''Pokračování v kapitole [[/Pravidla kompozice v dnešní zahradní architektuře#Rozmanitost|Rozmanitost]]''

==== Ucelenost ====
Ucelenost jenž je chápána jako výraz celku který je kompletní výrazem i obsahem. Ukončenost a jednota. Ucelenost je vlastnost, která chybí detailu, nebo části celku.
''Pokračování v kapitole [[/Pravidla kompozice v dnešní zahradní architektuře#Ucelenost|Ucelenost]]''

==== Harmonie ====
Důležitou součástí harmonie je plánovaná hierarchie objektů kdy některé jsou výraznější a jiné tvoří pozadí. Prvky které ve společné úpravě vzájemně nemají vlastnosti v žádoucím poměru a vztahu, vytvářejí náhlé přechody a kontrasty, nebo nedostatek kontrastu a přechodu.
''Pokračování v kapitole [[/Pravidla kompozice v dnešní zahradní architektuře#Harmonie|Harmonie]]''

==== Smysluplnost ====
Účelnost díla hodnotíme podle možnosti smysluplného využití. V sadovnictví takto lze ocenit hodnotu praktické možnosti využití zvláště u zahradních staveb a doplňků, cest, oplocení a podobných staveb. Stejně tak je smysluplné použití ozdoby, kterou se těší oko návštěvníka a která nemá jiný smysl.
''Pokračování v kapitole [[/Pravidla kompozice v dnešní zahradní architektuře#Smysluplnost|Smysluplnost]]''

=== Nástroje tvorby ===
Následující kapitolky by Vám měly poskytnout nezbytné nástroje k tvorbě zahrady. Umožní rozvažovat celek i vhodnost částí.''Pokračování v kapitole [[/Nástroje tvorby/]]''

===== Linie =====
V zahradních úpravách jsou kromě linie výsadby (například aleje a záhony) významné linie tvarů jednotlivých použitých předmětů a jejich skupin. Linie v průhledu na krajinu vedou oko k významnému prvku. Tvar a uspořádání prvků se jeví divákovi jako systém různých linií a čar, které ohraničují nebo vyznačují formy těles. Tyto pomyslné i zřetelné linie ovládají podrobnosti celé kompozice a na jejich vzájemném uspořádání závisí působení uměleckého díla. Podle toho, jak a kde se tyto linie uplatňují, lze také rozlišit jejich hlavní vedení na linie osové, obrysové a perspektivní.
''Pokračování v kapitole [[/Nástroje tvorby#Linie|Linie]] a v kapitole [[/Vedeme pohled návštěvníka zahrady/]]''

===== Perspektiva a magická geometrie =====
V kompozici zahrad se stejně jako v ostatních odvětvích výtvarného umění uplatňují efekty zvýrazňující, nebo modelující perspektivu. U skutečně přirozené situace záleží nejen na skutečné velikosti pozorovaného předmětu, ale i na jeho vzdálenosti od oka. Například pomocí opakujících se předmětů stejné velikosti, stejně vzdálených, si oko rychle vytvoří představu vzdálenosti a prostoru, aniž by si to ani pozorovatel uvědomil. ´

''Pokračování v kapitole [[/Perspektiva a geometrie/]]''

===== Popředí, střed a pozadí kompozice =====
Popředí je část obrazu, která je pozorovateli nejblíže. Jednotlivé předměty zde umístěné vidí oko podrobně, v dostatečné velikosti, v nezkreslené syté barvě a znatelné struktuře. Tím se popředí odlišuje od středu a od pozadí.
''Pokračování v kapitole [[/Popředí, střed a pozadí kompozice/]]''

===== Symetrie a rytmus =====
Při sadovnických úpravách lze jako mocný nástroj použít souměrnost. Zákonité opakování a symetrie ve více, nebo méně nápadných rytmech a osách. Osová souměrnost umožňuje snadno vytvořit zahradu s jasným grafickým motivem, přehlednou a oboustranně vyváženou. Tímto způsobem snadno docílíme ucelenosti díla s rizikem , že je velmi omezen přirozený vzhled.
''Pokračování v kapitole [[/Popředí, střed a pozadí kompozice#Symetrie a rytmus|Symetrie a rytmus]]''

===== Rytmus =====
Rytmus je obecně tvořen opakováním motivu. V sadovnickém návrhu se rytmus motivu může skládat z použitých rostlin, jejich skupin, nebo umělých prvků. Terénní úpravy a stavební prvky jednoho typu mohou být seskupeny v řadě. Potom směřují pohled diváka ve směru rytmického seskupení. Tím vytvářejí linie pohledu, které oko pozorovatele sleduje. Opakování vyvolává pocit řádu svojí pravidelností.
''Pokračování v kapitole [[/Rytmus/]]''

===== Rytmický sled =====
Rytmický sled je rytmus opakujících se objektů, v průběhu nějž jsou některé vlastnosti použitých prvků pozměněny tak, aby změna byla patrná v plynulé radě a v určitém směru. Opakování, pravidelný rytmus podporuje jednotu. Překročením míry použití může být jednota běžného opakování únavná, může vést ke stereotypu.
''Pokračování v kapitole [[/Rytmus#Rytmický sled|Rytmický sled]]''

===== Zaostření =====
Zaostření je obvykle dosahováno vedením linií pohledu k nějakému bodu,nebo bodům. Nutí diváka k pohledu na určité zvýrazněné místo. Solitery a dominanty, výrazné prvky a nápadné části kompozice jsou takto v zahradní designu zvýrazněny, aby upoutaly pozornost.
''Pokračování v kapitole [[/Rytmus#Zaostření|Zaostření]] ''

===== Hierarchie prvků =====
Při vytváření zahrady tvoříte hierarchii objektů, částí kompozice. Jednotlivé části musí být v náležitém vzájemném vztahu a zároveň podřízeny celkovému záměru. ''Pokračování v kapitole [[/Hierarchie prvků/]]''

===== Solitéra a dominanta =====
Dominantou bude u menších skupin jeden exemplář, u velkých bude kromě jedné dominanty hlavní může být několik dominant vedlejších, které musí vynikat svými rozměry a vzrůstem nad ostatní porost.''Pokračování v kapitole [[/Solitéra a dominanta/]]''

===== Vyvážení kompozice =====
Vedle souměrnosti či nesouměrnosti je považováno za další velmi důležité kritérium vyvážení kompozice. To je v pravidelných zahradách dáno přirozeným osovým rozdělením a oboustrannou symetrií. Dostatečná vzájemná „protiváha“ prvků v nepravidelné zahradě bývá přirozeným základem harmonie. Nezbytnost vzájemné „protiváhy“ občas bývala křečovitě dodržována a přeceňována až k absurdnosti.''Pokračování v kapitole [[/Vyvážení kompozice/]]''

===== Poměr =====
Nic není malého nebo velkého, jen v poměru k něčemu jinému.
Vyhovující smysl pro proporce, správné použití vhodné velikosti prvků v architektuře, je jedním základních pravidel a nástrojů zahradnické tvorby. Vzájemný poměr mezi velikostí, strukturou, barvou, tvarem a dalšími atributy nutně musí být v souladu s jejich úlohou a postavením v kompozici. ''Pokračování v kapitole [[/Poměr/]]''

===== Kontrast =====
Umístíme-li vedle sebe dva prvky v některé charakteristice navzájem nápadně odlišné, vy­tvoříme kontrast (protiklad), jehož vý­znam se nesmí podceňovat ani při tvorbě zahrady či parku. Kontrast musí působit v souladu s celkovým uspořádáním a jako logická a nedílná součást díla ve tvarech a v barvách. ''Pokračování v kapitole [[/Poměr#Kontrast|Kontrast]] ''

===== Orámování pohledu =====
Rámování je vnímáno jako zařazení jednotlivých prvků do celku který je ohraničen ,nebo ukončen „orámováním“.Jde o plánovité omezení výhledu na kompozici. ''Pokračování v kapitole [[/Orámování pohledu/]]''

===== Světlo a stín =====
Hodnota uměleckého díla je určena nejen uspořádáním tvarů a linií, nýbrž i správným rozdělením světla a stínu, které dodává obrazu životnost a plasticitu. V přírodě jsou světlými elementy louky, vodní plochy a cesty. Stíny jsou v přírodním obraze dány jednak tím, že stromy a keře se jeví oku tmavší než například travnaté plochy, a jednak tím, že stromy a keře vrhají stíny a zabraňují nebo zmenšují osvětlení jiných předmětů. ''Pokračování v kapitole [[/Orámování pohledu#Světlo a stín|Světlo a stín]]''

===== Nebezpečná dobrodružství s barvami =====
Barva je pravděpodobně nejvýznamnější dekorační faktor v zahradě a často je brána v úvahu jako rozhodující vlastnost jednotlivého prvku. Vyšlechtění nových barev a odstínů bylo věnováno více pozornosti než jiným vlastnostem květin. Při prohlížení krajiny vidíme různě zbarvené povrchy, které se vzájemně odlišují, a to nejen svým zbarvením, nýbrž i proměnlivostí tónů a svou světelností, popřípadě pronikavostí barevného účinku. Více diskusí o vlastnostech rostlin je zaměřeno na barvu, než na strukturu a formu. ''Pokračování v kapitole [[/Barvy/|Nebezpečná dobrodružství s barvami]]''

===== Účinek odrazivosti, jas =====
Jas květů a olistění je výsledkem odrazu slunečních paprsků. Na odrazivost, účinek paprsků odražených od povrchu předmětu na oko pozorovatele musí být brán zřetel.''Pokračování v kapitole [[/Barvy#Účinek odrazivosti, jas|Účinek odrazivosti, jas]]''

===== Barevný kruh =====
Základními barvami jsou červená, žlutá a modrá. Sestavíme-li tyto barvy ve stejných vzdálenostech na obvod barevného kruhu vzniknou smíšením vždy dvou sousedících barev barvy přechodné, a to oranžová, zelená a fialová.''Pokračování v kapitole [[/Barvy#Barevný kruh|Barevný kruh]]''

===== Hry v barevném kruhu =====
Podle zkušenosti směs pigmentů z barev v tomto kruhu diametrálně odlišných barev poskytuje barvu sice méně kontrastní, než kombinace základních barev, ale tyto barvy, jsou-li postaveny vedle sebe, působí na naše oko příjemně. ''Pokračování v kapitole [[/Barvy#Hry v barevném kruhu|Hry v barevném kruhu]]''

===== Kontrastní výběr - duplex =====
Jednoduchá kombinace barev používá pouze dvě barvy v barevném kruhu protilehlé. Jsou li takové kombinace použity bez společných odstínů, vyznačují se maximálním kontrastem. ''Pokračování v kapitole [[/Barvy#Kontrastní výběr - duplex|Kontrastní výběr - duplex]]''

===== Harmonické kombinace =====
V praxi však je možné získat příjemný dojem z barev celkovým sladěním (harmonií) a vyvážením několika málo složek. Má-li být skladba barev ve výsadbě harmonická, může toho dosáhnout tím, že bude mít některé společné složky. ''Pokračování v kapitole [[/Harmonické kombinace/]]''

===== Tři a více barev =====
Příjemně působí taková sestava, kde následují vedle sebe takové barvy, které jsou v barevném kruhu seřazeny symetricky, nebo v nějakém pravidelném rytmu.''Pokračování v kapitole [[/Harmonické kombinace#Tři a více barev|Tři a více barev]]''

===== Polychromatické kombinace =====
Polychromatické kombinace využívají všech barev, ale jsou pro vyladění kompozice stejně náročné a vyžadují tolik přemýšlení a experimentování jako ostatní přístupy. ''Pokračování v kapitole [[/Harmonické kombinace#Polychromatické kombinace|Polychromatické kombinace]]''

===== Monochromatické kombinace =====
Tyto kombinace jsou více či méně kontrastními kombinacemi černé, bílé a různě šedé barvy s jinou. Jsou relativně jednoduché. ''Pokračování v kapitole [[/Harmonické kombinace#Monochromatické kombinace|Monochromatické kombinace]]''

==== Barvy a jejich vlastnosti ====
Přestože to každý nevnímá, je různobarevnost i uvnitř škály běžně zelených rostlin kolem nás dosti vysoká od bělavé zeleně topolů až po nejtemnější zeleň olší, a je často doplňována ještě odlišnými odstíny dřevin při jarním rašení. ''Pokračování v kapitole [[/Barvy#Barvy a jejich vlastnosti|Barvy a jejich vlastnosti]]''

===== Účinek nasycení barev =====
Silné neředěné barvy jsou vhodné také jako výrazný doplněk dalších kombinací. Světlé tónované pastelové barvy prosvětlují kompozici a mohou být vhodně použity na výsluní a v popředí. ''Pokračování v kapitole [[/Harmonické kombinace#Účinek nasycení barev|Účinek nasycení barev]]''

===== Váha, hmotnost barev =====
Žlutá barva má nejnižší hodnotu, fialová má nejvyšší hodnotu (s výjimkami bílá a černá). Oko vnímá nejnižší hodnoty jako první. ''Pokračování v kapitole [[/Harmonické kombinace#Váha, hmotnost barev|Váha, hmotnost barev]]''

===== Teplota barev =====
Červená, žlutá a oranžová jsou považovány za teplé barvy. Zelená, modrá a fialová, jsou považovány za chladné. Je však možné měnit teplotu, smícháním barev. Přidáním červené do fialové lze získat výrazně teplejší kombinace. ''Pokračování v kapitole [[/Harmonické kombinace#Teplota barev|Teplota barev]]''

===== Podmínky, které mohou ovlivnit působení barev =====
Vnímání barev se liší od člověka k člověku a mohou být značně ovlivněny názory okolí a módou. Vnímání jednotlivých kombinací ovlivňují i barvy v okolí kombinace. Přirozené světlo mění sytost barev během dne. ''Pokračování v kapitole [[/Podmínky, které mohou ovlivnit působení barev/]]''

===== Jak barvy mohou působit na vnímání =====
Použití některých barev může ovlivnit náladu a vnímání. Například červené, žluté a oranžové odstíny asociací mohou rozrušit diváka. Modrá, fialová a zelená jsou považovány za&quot;studené barvy&quot; a působí spíše tlumivě. ''Pokračování v kapitole [[/Podmínky, které mohou ovlivnit působení barev#Jak barvy mohou působit na vnímání|Jak barvy mohou působit na vnímání]]''

==== Habitus ====
Vzhled dřevin je z velké části dán tvarem jejich koruny, obrysem nadzemní části. Ten je závislý na způsobu růstu větví. ''Pokračování v kapitole [[/Habitus/]]''


===== Stromy s oblou korunou =====
Stromy s korunou převážně kulatou, nebo zaoblenou jsou vhodné pro naprostou většinu kompozic. Rozdíly v použití plynou z jejich dalších vlastností. ''Pokračování v kapitole [[/Stromy s oblou korunou/]]''

===== Dřeviny s kuželovitým habitusem =====
Učebnice sadovnictví uvádí, že se listnáče s kuželovitou korunou, jako jsou např. pyramidální topoly, nemají vysazovat do ulic jako stromořadí, neboť jsou příliš strohé. Strohostí chce zřejmě autor naznačit výrazný charakter tvaru dřevin, který je podobný jehličnanům s hustou korunou a kuželovitým tvarem.''Pokračování v kapitole [[/Stromy s oblou korunou#Dřeviny s kuželovitým habitusem|Dřeviny s kuželovitým habitusem]]''

===== Převislé tvary =====
Ačkoliv habitus podobný habitusu dřevin s převislým růstem větví mohou mít některé běžné dřeviny, například i hrušně, třešně nebo jabloně jsou obvykle převislé tvary dřevin zvláštními tvarovými odchylkami. ''Pokračování v kapitole [[/Stromy s oblou korunou#Převislé tvary|Převislé tvary]]''

===== Keře =====
Jako keře jsou označovány dřeviny bez kmene jenž se rozvětvují již odspodu , které dorůstají také obvykle menších rozměrů než stromy, a to nejen do výšky, nýbrž v celé hmotě. ''Pokračování v kapitole [[/Keře/]]''

===== Byliny =====
Habitus trvalek, letniček, cibulovin lze přirovnat k habitu keřů. Výsadba trvalek může být náročným, ale působivým prvkem parku. Trvalky jsou pěstovány pro bohatství barev, habitu, tvarů květu i olistění, jako nádherná a někdy dost náročná dekorace. V určité době byly výsadby květin odmítány jako nevkus, okrasa nepřirozená právě umělou zdobností. ''Pokračování v kapitole [[/Byliny/]]''

==== Textura ====
Textura koruny je různá podle velikosti, tvaru a povrchu olistění. Také je však ovlivněna i množstvím listů a seskupením olistění, popřípadě postavením listů na větévkách. ''Pokračování v kapitole [[/Textura/]]''

=== Některé obvyklé formy zahradních úprav ===
==== Vřesoviště, rašeliniště ====
Slouží někdy jako sbírka vřesovištních rostlin, je-li součástí běžné zahrady je vhodným doplňkem a součástí vodních prvků. Základem vřesoviště je vrstva písku, nebo rašeliny.''Pokračování v kapitole [[/Vřesoviště, rašeliniště/]]''

===== Jehličnany =====
Borovice blatka Pinus uncinata, subs uliginosa je typická pro rašeliniště, je českým endemitem.
''Pokračování v kapitole [[/Vřesoviště, rašeliniště/]]''

===== Listnáče =====
Z listnáčů lze použít pro rašeliniště méně obvyklé javory ''Acer davidii'', ''Acer palmatum'', dřišťál ''Berberis thunbergii'' , muchovník ''Amelanchier laevis'', dříny ''Cornus florida, Cornus kousa, Cornus sanguinea, Cornus stolonifera'', i rašeliništní keřík kyhanka ''Andromeda''.
''Pokračování v kapitole [[/Vřesoviště, rašeliniště/]]''

==== Okrasné záhony ====
Okrasné záhony jsou v zahradě či parku prostorem, určeným na zpravidla k dočasné výsadbě rostlin. Květinové záhony mohou na jednu sezónu vytvořit barevný vzor či skupinu, anebo i jen doplnit kompozici jako linie. Tyto záhony nemusí být využívané jen k pěstování květin, může zde být využito jako ozdoby i jiných rostlin, například rostlin okrasných listem, pokojových rostlin, rostlin z oranžerií, nebo i zeleniny.
''Pokračování v kapitole [[/Okrasné záhony/]]''

==== Rostliny v nádobách ====
Už jste také určitě někde viděli na náměstí nebo v parku kytky v betonových, plastových nebo dřevěných korytech nebo květináčích. Celé náměstí vypadá lépe, v parku rostliny v nádobě bývají výraznější, jsou vnímány jako významnější. I zahrada s rostlinami v nádobách které se sem hodí, vypadá lépe. ''Pokračování v kapitole [[/Okrasné záhony#Rostliny v nádobách|Rostliny v nádobách]]''

==== Xerofytní výsadby ====
Výsadby rostlin málo náročných na vláhu jsou atraktivní v ČR zejména se zvyšující se cenou za vodu a klesajícími průměrnými srážkami.
''Pokračování v kapitole [[/Xerofytní výsadby/]]''

==== Suchá zídka ====
Suchá zídka je prvek architektury zahrad a parků. Suché zídky jsou tvořeny stavebním materiálem, nejčastěji kameny a výsadbou. Kameny spojuje pouze zemina, v ní je výsadba. Suchá zídka tedy není gabion, není pouhou kamennou zdí. Výsadbou a použitím kamene je suchá zídka velmi blízká skalce.
''Pokračování v kapitole [[/Xerofytní výsadby#Suchá zídka|Suchá zídka]]''

==== Skalka ====
Skalka není mineralogickou sbírkou a neměla by být pouze sbírkou rostlin. Základním kriteriem hodnocením zahradnického díla, skalky, tak není množství, exotičnost rostlin nebo kamenů, ba ani barevnost květů, ale její zapojení do okolí, nenásilná elegance a její přirozený, zdánlivě zcela původní vzhled.
''Pokračování v kapitole [[/Xerofytní výsadby#Skalka|Skalka]]''

==== Štěrbinová skalka ====
Štěrbinová skalka je typem skalky kde je povrch skalky pokryt do takové míry kameny, že je omezeno zaplevelení, kameny působí jako mulč a současně mají být dekorativním prvkem. Pro výhodu minimálních prostor pro plevel mezi kameny jsou používány kameny štípané do desek, nebo břidlice (pro skalku obvykle nevhodný materiál). Tyto desky jsou obvykle uloženy hranou nahoru (tedy opačně než obvykle kameny ve skalce) a často položeny jedním směrem.
''Pokračování v kapitole [[/Štěrbinová skalka/]]''

==== Skalka v rovině ====
Skalky v rovině lze využít jako doplňku dobře založené zahrady v místě, kde převlá­dá rovinatý terén a umělé vytvoření skloněného terénu působí nepřirozeně.
''Pokračování v kapitole [[/Štěrbinová skalka#Skalka v rovině|Skalka v rovině]]''

==== Bylinková spirála ====
Bylinková spirála je spirálový nebo kruhový záhon s kameny, více nebo méně vyvýšený v některé části. Bývá často budován s nejvíce vyvýšeným středem (počátkem vinutí) spirály a malou nádržkou s vodními rostlinami před nejnižší částí.
''Pokračování v kapitole [[/Štěrbinová skalka#Bylinková spirála|Bylinková spirála]]''

==== Jezírka a vodní prvky ====
Vodní hladina a pohyb vody jsou rozhodně nejvýraznější z prvků které v zahradě či parku lze najít. Z pohledu kompozice je důležitá blízkost dalších prvků v okolí nádrže, protože se na hladině mohou zrcadlit a jejich vliv se tím násobí.
''Pokračování v kapitole [[/Štěrbinová skalka#Jezírka a vodní prvky|Jezírka a vodní prvky]]''

==== Kaskády ====
Kaskády jsou v posledních sto letech dosti opomíjeným prvkem zahrad ačkoliv ve vhodném prostředí anglického parku vypadají velice malebně a umělé kaskády se sousošími byly vždy nejobdivovanějším doplňkem francouzských a italských zahrad.
''Pokračování v kapitole [[/Štěrbinová skalka#Kaskády|Kaskády]]''

==== Rozárium ====
Rozárium nebo rosárium je zahrada kde jsou pěstovány především růže. Protože jde o očividně umělou výsadbu je obvykle vhodné pokud je pravidelně členěno a vhodně geometricky rozvrženo.
''Pokračování v kapitole [[/Štěrbinová skalka#Rozárium|Rozárium]]''

==== Parter ====
Parter je ozdobná, pravidelně členěná část zahrady na rovné ploše nebo zvolna pravidelně klesající rovině. Je typická pro renesanční a barokní zahrady.
''Pokračování v kapitole [[/Štěrbinová skalka#Parter|Parter]]''

==== Broderie ====
Broderie je ornamentální výplň poměrně velké plochy. Je okrasou renesanční nebo barokní zahrady od 17. století. Její krása je zřejmá z pohledu z výšky nebo dálky.
''Pokračování v kapitole [[/Štěrbinová skalka#Broderie|Broderie]]''

==== Giardinetto ====
Giardinetto znamená v italštině zahrádka. Je malou, oddělenou a obvykle kvetoucí úpravou v blízkém okolí hlavní budovy. Giardinetto mohlo být i součástí nepravidelných a anglických parků v 18. a 19. století a mohlo být i nepravidelně řešené.
''Pokračování v kapitole [[/Štěrbinová skalka#Giardinetto|Giardinetto]]''

==== Terasy ====
Terasy jsou pevné ohraničené plochy, výrazně vyvýšené oproti jiným. Slouží k zvýraznění některých částí pozemku. Převýšení je zpevněno zdí i několik metrů vysokou.
''Pokračování v kapitole [[/Štěrbinová skalka#Terasy|Terasy]]''

==== Bosket ====
Bosket byl původně malý lesík nebo hájek. Tvoří jej několik dřevin vysázených v pravidelných rozestupech podobně jako je tomu u aleje. Dřeviny jsou vysázeny v širokém pásu nebo skupině.
''Pokračování v kapitole [[/Štěrbinová skalka#Bosket|Bosket]]''

==== Giardino secretto ====
Giardino secretto je nevelký uzavřený prostor, kterou ohraničují zdi nebo živé ploty. Je místem, kde lze najít dostatek soukromí. Je následníkem uzavřených středověkých zahrad.
''Pokračování v kapitole [[/Štěrbinová skalka#Giardino secretto|Giardino secretto]]''

==== Suché zahrady - karesansui ====
Tyto kompozice jsou nepravidelné a pečlivě udržované. Její části jsou symbolické a mají náboženský charakter. Její součástí jsou kameny v upraveném, uhrabaném písku nebo štěrku.
''Pokračování v kapitole [[/Štěrbinová skalka#Suché zahrady - karesansui|Suché zahrady - karesansui]]''

==== Pergoly ====
Nyní obvykle dřevěné, ale původně zděné stavby sloužící jako opory pro popínavé rostliny, zejména vinnou révu. Tyto stinné ale vzdušné stavby mohou být používány jako altány, ale i jako průchody, jako okraj zahrady a zahradní zdi, či jako součást treláží.
''Pokračování v kapitole [[/Štěrbinová skalka#Pergoly|Pergoly]]''

==== Altán ====
Altány, zahradní besídky, pavilonky, loubí a exedry tvoří zastřešená stinná ale vzdušná místa na zahradě. Umožňují posezení v klidné atmosféře a pohledy na krásné okolí. Obvykle se jedná o dřevěné přístřešky, ale některé mohou být zděné nebo kovové.
''Pokračování v kapitole [[/Altán/]]''

==== Vstupní části, zdi a oplocení ====
Vstupní části parku a zahrady, brány a oplocení byly velkým tématem architektury renesanční a barokní zahrady a anglického parku. Dnes je málokdy vstupní část řešena jako nákladná brána z tepaného železa, většinou jsou to smrkové latě které si majitel přišroubuje sám k nejlevnějším jeklům.
''Pokračování v kapitole [[/Altán#Vstupní části, zdi a oplocení|Vstupní části, zdi a oplocení]]''

==== Treláž ====
Treláž, je mřížoví často sloužící jako opora pro popínavé rostliny ale někdy je použita jen jako zástěna. Může být vypletena z různých přírodních materiálů různým způsobem a s různou hustotou, stejně jako může být tvořena kovovými dráty nebo pásky.
''Pokračování v kapitole [[/Altán#Treláž|Treláž]]''

==== Labyrint ====
Zahradní labyrint byl běžnou součástí evropských zahrad. Stěny labyrintu mohly být tvořeny pravidelně tvarovanými dřevinami i trelážemi.
''Pokračování v kapitole [[/Štěrbinová skalka#Labyrint|Labyrint]]''

==== Schodiště ====
Na schodiště v mnoha typech zahrad je používán kámen, v typech více přírodních nebo romantických i málo opracovaný. V přírodních zahradách mohou stupně schodů přiměřeně vhodně zpevňovat i materiály podléhající zkáze, jako jsou větve.
''Pokračování v kapitole [[/Altán#Schodiště|Schodiště]]''

==== Úpravy se vzorem uzlů - knoten ====
Ve středověku byly pěstovány zahrady se symboly svastiky, provázaných uzlů a často zacyklené linie. Symetrie a opakování vzoru vzájemně se prolínajících pramenů byly vytvářeny na malých plochách pomocí stříhaných živých plotů, které někdy doplňovaly květiny.
''Pokračování v kapitole [[/Altán#Úpravy se vzorem uzlů - knoten|Úpravy se vzorem uzlů - knoten]]''

==== Napajedlo pro ptáky a ptačí koupaliště ====
Ptačí koupaliště a napajedlo lze postavit i v nejmenší zahradě. Nádržka sloužící jako koupaliště a napajedlo by měla být velmi mělká, plochá, s pomalu se svažujícími okraji. Může být dekorativně zpracovaná a vyvýšená aby byly hry a dovádění lépe pozorovatelné.
''Pokračování v kapitole [[/Altán#Napajedlo pro ptáky a ptačí koupaliště|Napajedlo pro ptáky a ptačí koupaliště]]''

==== Předzahrádka ====
Předzahrádkami rozumíme obvykle menší nebo větší prostor před domem směrem ke komunikaci. Velmi často jde o zcela úzké pásy pozemku. Předzahrádky obvykle neplní účel obytné zahrady pro své umístění a malé rozměry.
''Pokračování v kapitole [[/Altán#Předzahrádka|Předzahrádka]]''

==== Živý plot ====
Živý plot je oddělující stěna z okrasných dřevin. Je uměle vysazená a více nebo méně udržovaná. Volnější a nepravidelné živé ploty mohou být méně udržované.
''Pokračování v kapitole [[/Altán#Živý plot|Živý plot]]''

==== Oranžerie a zimní zahrada ====
Oranžerie je název pro skleník obvykle vystavěný jako zimní ochrana pro středomořské a choulostivé dřeviny. Oranžerie je ale také název pro místo na volné ploše pod širým nebem, kde jsou teplomilné subtropické dřeviny v nádobách vystavovány během letního období.
''Pokračování v kapitole [[/Altán#Oranžerie a zimní zahrada|Oranžerie a zimní zahrada]]''

==== Trávník ====
Trávník je svou barvou velmi vhodným protikladem skupinových výsadeb a na koseném trávníku nejlépe vynikne solitera. Tento princip ovšem musí být použit vhodně. Trávník by měl být použit především v dostatečném měřítku, protože pokos malých ploch (3 x 3m) je náročný a smysl použití trávníku na tak malých plochách je velmi pochybný.
''Pokračování v kapitole [[/Altán#Trávník|Trávník]] ''

=== Některé styly zahrad jako vzor ===
==== Čínské zahrady, nepravidelné zahrady východního stylu ====
Čínská zahrada je zahradnická legenda. Čínská zahrada je styl spíše kontemplativní než okázalý, styl, který byl vytvářen postupným vývojem od starověku po období kolonizace Asie Evropou.
''Pokračování v kapitole [[/Čínské zahrady/]]''

==== Babylonské zahrady ====
Babylonské zahrady byly legendární starověké zahrady, označované za jeden ze sedmi divů světa. V literatuře jsou popisované jako oproti okolí vyvýšené umělé stavby které umožňovaly pohled po rovinaté krajině do dálky, zpravidla situované pohledem k řece.
''Pokračování v kapitole [[/Babylonské zahrady/]]''

==== Egyptské zahrady ====
Zahrady ve starověkém Egyptě byly uměle osázené a podle zámožnosti majitele i poměrně rozlehlé plochy, někdy s tak velkými vodními plochami, že se po nich bylo možné plavit plachetnicí. Zahrady sloužily k potěšení a hrátkám. Součástí zahrady byl zavlažovací systém, který zahrady rozděloval na pravidelné části.
''Pokračování v kapitole [[/Babylonské zahrady#Egyptské zahrady|Egyptské zahrady]]''

==== Perské zahrady ====
Perské zahrady jsou výrazně pravidelné zahrady v nichž je neopomenutelným prvkem voda, často dlouhá úzká nádrž tvořící osu celé zahrady a symbolizuje řeku. Kolem nádrže jsou vysázeny květiny v pravidelných záhonech a vedou chodníky.
''Pokračování v kapitole [[/Babylonské zahrady#Perské zahrady|Perské zahrady]]''

==== Římské zahrady ====
Ve starověkém Latiu, zahrada byla součástí každého vesnického sídla. Podle Cato staršího, by měla být zahrada v blízkosti každého domu a měla by mít květinové záhony a okrasné stromy. Horace napsal, že během jeho časů zahrady staly národní zálibou. Augustus postavil Porticus Liviae, veřejnou zahradu na kopci Equitine v Římě. Mimo Řím se zahrady šířily v bohatých městech. Účelem zahrady bylo vytvoření ozdobeného obytného prostoru.
''Pokračování v kapitole [[/Babylonské zahrady#Římské zahrady|Římské zahrady]]''

==== Středověká zahrada ====
Architektonická úprava středověké zahrady se postupně vyvíjela v další zahradní architektonické styly. Jako celek má v období středověku zahrada i její prvky zakódovaný ikonografický význam a stává se mystickým místem.
''Pokračování v kapitole [[/Babylonské zahrady#Středověká zahrada|Středověká zahrada]]''

==== Italské zahrady ====
Zahrada sloužila jako obytný prostor budovaný podle stejných hledisek jako celá stavba na jejích půdorys navazuje. Na dvorech panovníků nesloužila jen obytným a dekoračním účelům, jako sbírka rostlin, soch a jiných uměleckých předmětů, ale i jako zoologická sbírka, depozitum cizokrajných živočichů, často ptáků, šelem a hříček přírody. ''Pokračování v kapitole [[/Italské zahrady/]]''

==== Francouzské barokní zahrady ====
Francouzské barokní zahrady, upravené ve stylu nazývaném zjednodušeně francouzská zahrada, francouzský park (zahrady à la française) jsou založeny na symetrii (často mnohostranné) vzorů. Připomínají krásou pravidelné krajky, bohaté a nákladné vzorované ozdoby plnící ryze ozdobnou funkci. Hlavním znakem těchto zahrad je pravidelnost a především dokonale rovná plocha, nebo série rovných ploch.''Pokračování v kapitole [[/Italské zahrady#Francouzské barokní zahrady|Francouzské barokní zahrady]]''

==== Anglické zahrady a parky na přelomu 18. a 19. století ====
Anglický park, tento styl, jeho vznik byl původně inspirován především divokou přírodou, romantikou a jejich duchovní tvůrce spojoval odpor proti strojenosti, okázalosti a nepřirozenosti barokních zahrad. První z anglických romantických zahrad tohoto nového stylu byly vytvořeny amatéry a zřejmě to byly zahrady které bychom dnes nazvali spíše přírodní nebo divokou. Poptávka po více přirozené zahradě měla ovšem vliv na práce skutečných zahradních architektů. ''Pokračování v kapitole [[/Italské zahrady#Anglické zahrady a parky na přelomu 18. a 19. století|Anglické zahrady a parky na přelomu 18. a 19. století]]''

==== Venkovská zahrada ====
Venkovská zahrada je rázovitý rustikální styl zahrady, který používá neformální design, tradiční materiály, husté výsadby a někdy i směs okrasných a jedlých rostlin. Je typická barevností. Často bývá vyzdobena předměty denní potřeby venkovanů a dekoracemi, které napodobují nebo imitují původní přírodní materiály. ''Pokračování v kapitole [[/Venkovská zahrada/]]''

==== Ferme ornée ====
Ferme ornée je zemědělský statek, který je upraven jako poetická ozdoba. Nejde o obdobu dnešních agroturistických farem, účelem pěstování zeleniny, ovoce a polních plodin, jakož i chovu dobytka, ve „ferme ornée“ není nijak významná výroba potravin, ale jeho okrasná fumkce. Ferme ornée byl mnoha významnými architekty označen za nesmysl, odsuzován racionálními prostými zemědělci, ale i šlechtici a architekty, jedněmi jako plýtvání půdou a penězi a druhými jako absurdita. ''Pokračování v kapitole [[/Ferme ornée/]]''

==== Funkcionalistická a postfunkcionalistická zahrada, úpravy zeleně moderní doby ====
Ve funkcionalistické zahradě zeleň od počátku do poloviny 20. století tvořila pouze technický prvek, měla funkci krycí, pokryvnou a oddělující, nebo často ani neexistovala. Ozdoba je zločin, hlásali věrozvěsti funkcionalismu a zahrady či veřejnou zeleň v objektech tak prakticky krásných jako jsou funkcionalistické budovy, zcela opomíjeli jako zbytečnost. ''Pokračování v kapitole [[/Ferme ornée#Funkcionalistická a postfunkcionalistická zahrada, úpravy zeleně moderní doby|Funkcionalistická, postfunkcionalistická a moderní zahrada]]''

==== Přírodní zahrada ====
Přírodní zahrada, někdy také označovaná jako divoká zahrada, se svým vzhledem pokouší přiblížit přírodnímu a přirozenému vzhledu přírodního stanoviště před zásahem člověka. Přírodní zahrada není zpustlá plocha, ale zahrada která buď napodobuje nějaký biotop, nebo lépe je zahradou, kde je těch několik málo lidských zásahů směřováno k většímu souladu a podobě s přírodou a přirozeností při zachování požadavků na užívání. ''Pokračování v kapitole [[/Ferme ornée#Přírodní zahrada|Přírodní zahrada]]''

== Seznam použité literatury ==
[[/Seznam použité literatury/]] v textech „Průvodce úpravou vaší zahrady“.

[[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady| ]]
[[Kategorie:Volný čas]]</text>
      <sha1>8vhw8j9v4ioixagyc0s8r4j0srur1iu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Užvaněný průvodce úpravou vaší zahrady</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6401</id>
    <redirect title="Průvodce úpravou vaší zahrady" />
    <revision>
      <id>24351</id>
      <timestamp>2013-05-16T11:55:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>I.Sáček, senior</username>
        <id>1135</id>
      </contributor>
      <comment>I.Sáček, senior přesunul stránku [[Užvaněný průvodce úpravou vaší zahrady]] na [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]: upravený název</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="50" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]</text>
      <sha1>md8nux8vl6u32o2ptuwn8qbd7c3ta19</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Průvodce úpravou vaší zahrady/Proč plánovat</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6402</id>
    <revision>
      <id>35371</id>
      <parentid>24728</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:32:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9903" xml:space="preserve">[[Soubor:1.díl html 5c9c68df.jpg|300px|náhled|]]
== Jak je dobré začínat začátkem a proč plánovat ==
Zahrada je prostor, který má právo upravovat každý. Demokraticky. Kdokoliv nějakou zahradu má, a má pravomoci a legální nástroje ji upravovat a jeho úpravy budou respektovány jako platné, a je vhodné období, může zahradu bez ohledu na své další schopnosti okamžitě upravovat. Jakkoliv. Tyto stránky slouží k tomu, aby měl šanci udělat to dobře.

[[Soubor:1.díl html m7c9ddbe.jpg|300px|náhled]]
Musí ale očekávat, že mu do toho budou všichni kecat. Všechno Vaše úsilí může rovněž skončit pod vrstvou navážky při stavbě dálnice. Ale do té doby než vás opustí nadšení a síly se vrhejte do úprav s nadšením lumíků. Vaše možnosti jsou bezbřehé, dokud jsou kapsy bezedné. Upravovat zahradu je podobné jako upravovat wikipedii. Upravovat zahradu je totiž úplná brnkačka.


Na zahradě, její velikosti a sklonu v podstatě nesejde. Je to cípek planety, kde jste Stvořiteli vy. Můžete koniklecům říkat sasanka a poměnkám BMW. Žádná věc neexistuje předtím, než ji někdo objeví, pojmenuje a zařadí. Na to se zeptejte taxonomů v botanice. A právě tady jste vy a vaši přátele těmi rozhodujícími lidmi, objeviteli, milí čtenáři.
Protože si možná nejste jisti jak správně má být pojmenována, zařazena a nalezena Vaše zahrada, budu se Vám snažit pomoci. Nějakou zahradu dokáže udělat kdokoliv. Možná ale nejste „kdokoliv“. Dokážete vytvořit jedinečnou zahradu, kterou budete milovat a budete s ní spokojeni. Nejdříve ale to nejdůležitější. Budu Vás nyní nutit zamyslet se nad tím, co vlastně potřebujete. Přemýšlejme nad změnami, které chystáte. Položte pohodlně zadek na židli či křeslo a začněme začátkem. Začněte přemýšlet, co vlastně chcete.

Chcete zahradu vytvořit zpravidla jednoduše, dokonale, levně a správně a s co nejmenší námahou. Můžete mít ovšem dost velkou škálu představ a výsledkem bývají i různě vhodné zahrady a zejména různě spokojení majitelé.

Proč ostatní lidé dělají zahrady? Zahrady jsou slouží obvykle k těmto účelům :
* Pěstování rostlin, především květin, ovoce, zeleniny, koření, okrasných rostlin a krmiva.
* Umístění pěstovaných zvířat a pozorování a lov zvířat volně žijících (například hmyzu)
* Odpočinek , sportování či zábava v soukromí nebo s přáteli či rodinou.
Vaším úkolem je odhadnout co budete potřebovat, co provádět, aby jste lépe určili jak má Vaše zahrada vypadat. V tom si udělejte jasno než si vůbec začnete kreslit plánky.
[[Soubor:1.díl html 3348597.jpg|500px|náhled|Secesní skleníky v parku ve Vídni. Standardní věci tvoří těžkopádné a standardní prostředí. Příjemné věci tvoří příjemné prostředí. Neobyčejné věci tvoří neobyčejné prostředí.]]

Hledáte model a konkretizujete si představu. Co si myslíte že chcete, je asi přesný návod, jasné řešení. Univerzální odpověď a plán. Pokyn kam co zasadit, nebo nezasadit. Něco jako horoskop z časopisu. Konkrétní a pravdivý horoskop pro všechny z nás a jasnozřivý pro všechny situace. Návod pro všechny problémy, kterými dnes všichni univerzálně projdeme a díky horoskopu je všichni skvěle vyřešíme. Život bude báječný až lidé budou dodržovat horoskopy. Co? Nesmysl?&lt;br /&gt;
Asi. Ale i kdyby tomu tak mohlo v nějaké fantazii být, je to opravdu to, co potřebujete? Prefabrikovanou, unifikovanou zahradu místo jedinečného díla? Chcete ztratit samu podstatu krásna, ošidit zahradu o vaši jedinečnost?

Některé potřeby a druhy využití zahrady jsou častější než jiné a zahradní úpravy pro uspokojení některých z těchto potřeb jsou obecně respektované, nebo oblíbené. '''Než začnete tvořit zahradu, než vezmete do ruky první imaginární cihlu vaší zahrady, je ovšem opravdu dobré se rozhodnout, jestli budete stavět vilu, pyramidu anebo barikádu. Zamyslet se nad účelem. Čím přesnější bude představa co potřebujete, tím snazší bude rozhodnutí a tím lépe bude výsledek odpovídat potřebě'''. Potřeby mohou být různé a správné řešení tak může být zcela jedinečné.
&lt;gallery&gt;
Soubor:1.díl html m347f9aaf.jpg|Lidé si na zahrady vysazují růže. Někteří obdivují jejich trny (Letorost růže Rosa rugosa, ZOO Lešná).
Soubor:1.díl html 5c236be4.jpg|...Jiní pro změnu květy. Že mají růže i trny, zjistí při údržbě (Květ Rosa rugosa, ZOO Lešná).
Soubor:1.díl html m6e3b7d1e.jpg|Výsadba růže Rosa rugosa. (ZOO Lešná)
&lt;/gallery&gt;
[[Soubor:1.díl html 955ed80.jpg|náhled|V přízemí je většinu dne jako ve sklepě.]]
Ve chvíli, kdy začnete stromy a keře a části zahrady uspořádávat, vytváříte nějaký typ zahradní kompozice. A to i v té chvíli, kdy prostě stromy a keře užitečně rozestavíte, podobně jako nábytek v pokoji.

Sadovnická úprava bez promyšlené kompozice sice může plnit účel a být i zajímavá, ale jen jako sbírka rostlin a předmětů. Každý může mít svoji představu krásné zahrady, ale schází li dílu nenápadná ucelenost, harmonie anebo dokonce řád, není to skutečné umělecké dílo a možná ani nepůsobí příjemně. Než ale konečně přejdeme na to jak koncepci připravit, jaké jsou možnosti, obvyklé vhodné možnosti, či jaké použít vychytávky a čeho si všimnout, není špatný nápad zjistit víc. Třeba dokonce poznat základní pravidla tvorby. Udělat si pěknou zahradu je totiž brnkačka. Stačí vědět jak.

[[Soubor:1.díl html m72533764.jpg|náhled|Majitel se očividně rád dívá do větví.]]
Je důležité na správných místech vysázet správné rostliny ve správném počtu. Pro jejich vlastnosti. Ale i smysluplné a odborně způsobilé, plánované úpravy jsou omezeny možnostmi. Třeba vlastnostmi pozemku, nebo rozpočtem.

Základní otázky jsou jednoduché. Zásadní rozhodnutí při jakýchkoli zahradních úpravách je, jak velké úpravy chystáte, jaké prvky budou použity v zahradě a podle jakého vzoru chcete zahradu upravit. Tyto Vaše rozhodnutí jsou samozřejmě ovlivněny vašimi možnostmi, možnostmi prostoru a vztahem k okolním budovám. Pokud se budete chtít vyhnout nesouladu s okolím pak musíte vzít v úvahu nejen stavby ale vůbec všechny významnější prvky v okolí, nebo v zahradě. Především se budete řídit jejich vzhledem, používáním, plánovaným používáním zahrady. Přemýšlejte nad smyslem plánovaných úprav. Nepominutelnou podmínkou krásy je její smysl. Ten závisí i od intenzity používání zahrady. Zhodnoťte jak mnoho času trávíte v zahradě, v kterou roční dobu a jak, tak aby bylo možné naplánovat využití, podobu úpravy. Zda potřebujete zahradu pro reprezentaci, zda má být okrasou a potěšením, nebo má být předmětem závisti a pomluv kolemjdoucích.

&lt;gallery&gt;
Soubor:1.díl html e42f882.jpg|
Soubor:1.díl html m5396cb29.jpg|Soudní budova není výjimka. Vysadit strom před okno je móda.
Soubor:1.díl html 62e7a41.jpg|Vzrostlá mahonie před oknem.
Soubor:1.díl html 599a1af.jpg|Túje Thuja occ. 'Malonyana' vysazená přímo před oknem odbornou firmou. Za dva tři roky bude okno k ničemu.
&lt;/gallery&gt;

'''Změny a úpravy vždy musí mít smysl.''' Nábytek přestěhujete, stromy těžko. Plánujte důkladně. Vysadit strom metr přede dveřmi je hrozný nesmysl, řeknete si. To je přece jasné. Ale před okna domů si je takto blízko lidé vysazují překvapivě často. Asi je uklidňuje pohled z okna na temné listoví. Smysl a užitečnost jsou samozřejmou součástí krásy.

[[Soubor:1.díl_html_m109c990e.jpg|náhled|Cesmína je stálezelený keř nebo strom s ostnitými listy. Není krásná? A zloděj se dovnitř oknem určo nedostane.]]
Dekorace, které nemají důvod, logiku nebo nepůsobí v souladu s prostředím a stylem, mohou být považovány nanejvýš za úmyslný cynický kýč. '''Smyslem úprav zahrady by rovněž neměl být pouhý bezhlavý upgrade podle nápadů módního časopisu či televizního magazínu.''' Je dobré si vytvořit ucelenou realizovatelnou představu prostoru s požadovanými parametry. '''Ujistit se co chcete a proč to chcete'''. Měli byste chtít si svoji představu rámcově ohraničit. Kromě fantazie je potřeba zapojit i logiku a třeba si během plánování dokonce pořídit náčrtek ještě neosázené zahrady. Zkušenosti a pravidla jsou dobrý návod, v nestandardní situaci je třeba použít hlavu. Pro každé pravidlo a doporučení které v knize uvádím, jsou dobře zdůvodněné výjimky. Zahradník ví jak uživateli vyhovět, své potřeby ale lépe zná jeho zákazník.

Své potřeby a nároky zná nejlépe uživatel zahrady, ten kdo vytváří zahradu by se o nich měl dozvědět. Požadavkům zákazníka často pomůže řešení které nezná. Je li tvůrcem zahrady uživatel, měl by se nad úpravami zamyslet a neřešit zahradu alespoň jako jednotlivé nějak upravené části, ale jako jeden fungující použitelný celek.

&lt;gallery&gt;
Soubor:1.díl html m5de935ea.jpg|Vítejte ve Flinstounově. (Brno, Žižkova)
Soubor:1.díl_html_m127ee7fb.jpg|Sadovnická úprava u gymnázia, Brno Žabovřesky. Nádherné obelisky, což? Úplně jako od nějakého umělce, zpěváka třeba.
Soubor:2.díl html e576d10.jpg|Údržbář by měl dostat horský příplatek, cepín pro zdolání svahu a slalomářskou sekačku pro obsekávání (Brno, Žižkova).
&lt;/gallery&gt;

''Pokračování v kapitole [[Průvodce úpravou vaší zahrady/Koncepce]]''

''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]''

[[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady]]</text>
      <sha1>lkg8xtxkn3g9pultq8wydl7qoggim3s</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Průvodce úpravou vaší zahrady/Koncepce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6403</id>
    <revision>
      <id>44212</id>
      <parentid>38727</parentid>
      <timestamp>2021-06-13T21:07:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="15747" xml:space="preserve">== Koncepce ==

Někteří z Vás mají jasno. Zahrada bude vlastní ovocný sad, pole se zeleninou, velký bazén, nebo soukromé fotbalové hřiště. Kolem plotu se vysází ostnité keře a je hotovo. Zkuste jim to vymluvit a stejně si pozemek upraví podle svého. Jejich plán má jistě smysl a důvod. Nepotřebují ale tuto knihu, protože neplánují vytvářet zahradu. Jiní z vás, kteří touží po opravdové zahradě, možná také už nyní mají názor, jak by zahrada měla být pestrá, co by měla vyjadřovat a co by v ní všechno mělo růst. Jaké doplňky by měly být použity. Zpravidla tedy všechny nejmodernější rostlinné šlágry, neméně úžasné než ty, které v obchodech pod méně top moderními bigredhit gogofogo jingjang supertrouper názvy pěstovali naši předkové před dvěma sty lety. Nenecháte jistě bez povšimnutí ani díla a artefakty na které narazíte v obchodech a časopisech, které uvidíte u sousedů, v nedotčené přírodě anebo v televizním telemarketu. Proč ale zkoumat i hotový návrh zahrady od odborníka a proč nenaletět třeba na jakékoliv náčrtky zahrad v časopise? Je nějaký důvod proč ne? Vskutku. Překvapivě Je nějaký důvod proč ne. A s troškou zdravého rozumu lze třeba zjistit že se vám nelíbí že architekt na dvoumetrovém dvorku poručil vysázet sloupovitý kultivar buku, který nezůstane desetimetrový. Třeba proto, že máte ráději majestátní lípu.

[[Soubor:1.díl html 5dcd3999.jpg|náhled|Zámecká zahrada. (Zámek Dobříš)]]
&lt;gallery&gt;
Soubor:1.díl html m3883295d.jpg|Réva je popínavka vhodná pro mnoho případů, ale je náchylná na choroby.
Soubor:1.díl html 1ea78389.jpg|Loubinec ''Parthenocissus tricuspidata'' na zdi. (podzim, Brno Komín)
Soubor:1.díl html 60ec1e23.jpg|Wistárie, další zajímavá varianta popínavé dřeviny. Je hezká na jaře. Vyžaduje velmi pevnou oporu, nejlépe kovovou.
Soubor:1.díl html ma1a38e1.png|Hrušně vyvedené jako palmeta pokrývající stěnu.
Soubor:1.díl html 63b52f2a.png|Plamének ''Clematis vitalba'' na plotě u Brněnské přehrady.
&lt;/gallery&gt;
[[Soubor:1.díl html m57a2104b.jpg|náhled|Vesnická zahrada s vrbinami (''Lysimachia''), uprostřed léta.]]

Nebo nemáte představu co chcete pěstovat za rostliny, jaká vytvořit zákoutí a místa, jenž by potěšila vaše srdce? Otevřete-li katalog libovolného hypermarketu, budete vědět. Třeba bazén, malý sad, velký trávník, nádherně kvetoucí záhon, skupinu stálezelených keřů na zimu, vřesoviště, pískoviště a samozřejmě houpačku, když už budete mít pískoviště plné zuby. Ačkoliv se podaří nakoupit všechny naplánované rostliny, což bývá problém, může vyvstat potíž jak všechny své nádherné představy vtěsnat na jedno místo. To je nesnáz, kterou řeší '''koncepce'''. Tedy něco, čím se tato kniha zabývá. Lze sice vybudovat něco jako botanickou zahradu kombinovanou se skladištěm, pracovní lágr, kam zavřete celou rodinu, dokud nevytrhá plevel, ale proč? Zvažte všechny strany řešení. Zda úsilí odpovídá výsledku. Zda možný výsledek a vedlejší efekty odpovídají očekávání. Snad si nakonec dokážete vybrat, co použít, co zachovat a co ne.

Jak už nějakou chvilku naznačuji, '''je dobře nevařit dort ze všech dobrot ve spíži a nepracovat bez jasné a promyšlené kompozice'''. Možnosti využití zahrady nebo upravované plochy mají být maximálně sladěny s účelem, potřebami uživatele. Proč to ale pořád opakuji? Zkuste hádat.

'''Rozpočtová omezení''' lze řešit jednodušším stylem zahrady, nebo omezením výzdoby rostlinami a stavebními prvky. Všeobecně je, bez ohledu na cenu, vhodnější omezit krátkověké dřeviny, trvalky a letničky, než dlouho a pomalu rostoucí dřeviny. Trvalkové a letničkové záhony je totiž vždy možné po čase dosázet a rozšířit. Trvalkové a letničkové záhony jsou ovšem nejvýraznějšími prvky výsadeb, poutají pozornost, takže smysluplným omezením výsadby trvalek a letniček se může v současnosti výrazně snížit zamýšlený efekt kompozice. To vše je třeba zvážit podle priorit majitele a uživatele.

[[Soubor:1.díl html 7a46184f.jpg|náhled|Koupací bazének pro šlechtičnu. Zámecký trávník.]]

== Chorobná zběsilost času ==
Touha dosáhnout všeho hned. Zahrada na klíč. Je na tom chtít zahradu ihned ale nově vysazenou v dokonalé kompozici něco špatně? Vždyť to jde. Každý přeci chce všechno hned. Hned teď. Že by to u zahrady nešlo tak snadno?

Například travní koberec má obvykle vynikající průmyslovou kvalitu, stéblo jako stéblo, střižený jako pravý koberec. Ale k pokládce je potřeba mnohem lépe vyrovnat povrch, travní koberec také musí srůst s podložím, tedy musí být pravidelná kvalitní zálivka v místě a podobně. Instantní zahrada, tedy tůjový plot a travní koberec, je sen mnoha novopečených majitelů domů, zejména v tzv. [[w:Satelitní městečko|satelitech]]. Málokdy lze vidět u šablonovitě vytvořených domů v pravidelných malých zahradách, které z dvou třetin pokrývá bazén naplněný chlorovou vodou, nějakou vkusnou zahradu, která by byla více než jen levnou skupinkou nízkých keříků obklopenou živým plotem z tújí.

Ovšem je to zde jako u minutek. Málo chutných jídel vzniká rychle. Instantní pokrmy se dají pokládat za chutné asi stejně jako instantní káva za kávu. Nedovedu si představit chutné víno bez kvašení a zrání. Víno vysazené, sklizené, vydrcené, destilované, oslazené a aromatizované ihned po výsadbě. Vysazené dnes ráno, vyrobené dnes dopoledne.

Je několik dobrých triků, jak čas čekání na vaši zahradu zkrátit. S výsledkem, který bude dosažen už v několikaletém horizontu. Například pomocí '''zahuštěné výsadby''', kdy rostliny ve skupinách stejného druhu vysázíte blíže k sobě a po určité době některé třeba odstraníte, je li to třeba. Pomůže i '''výsadba starších dřevin''', jakkoliv je ujmutí takových dřevin vždy větším rizikem, než při výsadbě mladých dřevin. Někdy je ale většími sazenicemi uspořeno pouze málo času, protože starší dřeviny po takové výsadbě i několik let rostou velice slabě a náklady na materiál, transport a výsadbu vzrostlých dřevin bývají vysoké. Přesto je především u soliter použití více vzrostlých dřevin vhodné, u existujících rekonstruovaných výsadeb je často vhodné komponovat výsadbu tak, aby některé ze stávajících dřevin byly zachovány. Tedy nepřeje li si majitel ty ošklivé staré stromy odstranit a vysadit nové krásné.

Je také doporučována '''výsadba dočasných dřevin''', rychlerostoucích druhů (břízy, smrky), které bude později třeba vykácet. Dočasné výsadby ale poškozují primárně pěstované rostliny stínem a odebíráním výživy.

[[Soubor:3.díl html m38043699.png|náhled|Zatravnění může být jedním z nejlevnějších způsobů úpravy plochy.]]
Bohužel ani výsadba dokonale připravedných starších dřevin na správných místech sama o sobě nevytváří v zahradě někdy dojem sladěné, srostlé a harmonické kompozice. Taková zahrada bývá jako výkladní skříň. Jako výkladní skříň, v níž jsou nejpřípadnějšími obyvateli plastové modelky a figuríny ve smokingu. Pokud máte zahradu v některém nepravidelném, třeba čínském nebo přírodním stylu může to být zřetelný problém. Příroda není výkladní skříň, takže všechno to viditelné úsilí o dokonalost může být nakonec i vadou na kráse.
Jednoduše řečeno: Všechno může být správně. Všechno může být na správných místech. A přesto výsledek není nic moc. Je jako koupelová pěna. Vyumělkovaná a novotou lesknoucí se zahrada. Nepřirozená jak to jen jde.

Asi nejsnáze tento problém naprostý laik, který celých svých dvacet let neviděl žádnou zahradu, pochopí, když srovná [[w:Červená karkulka|Červenou Karkulku]] s [[w:Othello (drama)|Othellem]]. Nebo spíše když dokonalou PC hru se všemi dokonale stejnými skvěle vyrenderovanými sytě barevnými, novotou se lesknoucími objekty, kde se superschopnostmi bojujete na život a na smrt s neporazitelnou příšerou a všude stříká krev, srovná s úplně jinou hrou. Hrou, kde se hrad nebezpečně rozpadá, stromy jsou staré a padá z nich nepříjemně listí a občas taky nepříjemně prší a váš protivník má záchvaty smíchu, nostalgie a zapomnětlivosti, pohrdáte jím, obdivujete a litujete jej. Těžší než jej nechat žít, může být jen zabít jej. Ačkoliv je to očividně snadný výběr.
[[Soubor:181 primer premio 12 alberca.jpg|náhled|Zeď, pohybový alarm, bazén, pohybový alarm, zeď. Zahrady pilných zaměstnanců.]]

Kompozice chce často nějaký čas, aby stromy vytvořily přirozeně rostlé koruny odpovídající místu a prostoru, chumáče keřů porostly pásy mezi trávníky a pod vyššími dřevinami tak, aby nebylo zřetelně vidět jednotlivé rostliny v pravidelných rozestupech. Patina je hodnotou pro moudrého znalého člověka, člověka se vkusem, vyžadujícího více než cinkající cetky. Znaky malebného stáří a úctyhodnosti mohou rychle pomoci vytvořit některé trvalky a s jistým rizikem některé rychle rostoucí zaplevelující dřeviny. Rychle, avšak nikoliv hned. Rychlost a spěch, okamžité uspokojení touhy, okamžitý úspěch za jakoukoliv cenu není hoden ušlechtilého ducha a důstojnosti moudrého člověka, který život plně prožívá.

[[Soubor:1.díl html 3d215cd5.jpg|náhled|Některé výsadby nemusí mít estetické hodnoty. Jsou pouhou krycí, oddělující hmotou, jako je technický tújový plot, nebo rozsáhlý svah dobře osázený skalníky. Výtvory vždy odráží schopnosti svého tvůrce. (Brno Komín)]]

[[Soubor:Brno, vila Kociánka.jpg|náhled|Hypermoderní (už dokončená) betonová funkcionalistická vila, Brno – Kociánka. Plocha okolo osázená lány jalovce a skalníku, jenž poněkud narušují barevné šedé a modrošedé odstíny objektu. Snadnější, mimo plastů, kovu nebo pohledového betonu, by na údržbu byl jen trávník.]]

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ 
! Normální zahrada
! Rychlokvašená zahrada
|-
| Trávník z výsevu. Vzejde za tři měsíce i bez závlahy. Je odolnější proti chorobám, ale od počátku obsahuje plevele, kterých se pochopitelně většinou lze chemicky zbavit. Je podstatně levnější.
| Kobercový trávník. Je třeba závlahy. Nemá li dostatek závlahy může být vážně poškozen. Má zpočátku dokonalou kvalitu a nějakou dobu neobsahuje plevele. Je náročnější na přípravu terénu a je nákladnější, než trávník založený běžných způsobem. Vzhledem závlaze a hustotě porostu je zvýšené riziko houbových chorob vyplývající ze zvýšené vlhkosti. Je zvláště vhodný pro velká převýšení, kde by běžný výsev pod závlahou trpěl zpočátku erozí. 
|-
| Mladé rostliny. Při výsadbě mladých rostlin se jedinec snáze ujme a podstatně lépe odolává nepříznivým vlivům. Mladé rostliny lze nakoupit i za setinu částky oproti vzrostlé rostlině. Naproti tomu trvá i deset let než doroste velikosti vzrostlé rostliny. Mladé rostliny jsou obecně nejvýhodnější variantou do skupin a podrostu. Dominanty a solitery mohou z mladých rostlin dorůstat za dlouhou dobu. Tuto dobu lze velmi zkrátit vhodnou péčí, zejména zálivkou, ale i výživou a kvalitním mulčem. Zkrátit tuto dobu lze zahuštěnou výsadbou. Zatím lze ale rozmístit mobilní zeleň a pěstovat letničky nebo trvalky. Je doporučována výsadba dočasných dřevin, které bude později třeba vykácet. Dočasné výsadby poškozují primárně pěstované rostliny stínem a odebíráním výživy. U soliter je použití více vzrostlých dřevin vhodné. 
| Vzrostlé rostliny. U mnoha rostlin je problém s ujmutím. Velmi často po výsadbě několik let (i tři roky a běžně i déle) rostliny vůbec nerostou. Faktem je, že s dalším růstem majitelé a snad ani architekti u těchto rostlin nepočítají a nepovažují to za chybu. Při výpadku dochází k velkým ztrátám. Zvýšené náklady jsou dány náročnějším transportem. Velmi častou chybou při výsadbě je malý, nebo žádný kořenový bal s vlášením, což pochopitelně nese riziko potíží jenž se projeví běžně i rok po výsadbě. Používání vzrostlých starších rostlin lze doporučit výjimečně. Běžně jsou však nakupovány dvoumetrové túje pro živé ploty, pro co nejrychlejší efekt.
|-
| Doplňky a prvky jsou časem opotřebovávány, což na nich nese své stopy. Spojují se s přírodou, jsou třeba i pokryty prachem, řasou a mechy. Stopy času jsou znakem používání a cennou patinou. Staré modely výrobků vzbuzují vzpomínky, starobylé symboly pozornost. Výsledky času a opotřebení však lze vykládat jako nepořádek, poškození, nemodernost nebo bezcennost harampádí. Zahradní úprava nesmí přesáhnout hranici, stát se kýčem. I pustnoucí zahrada tohoto typu má poezii.
| Vše je lesklé, zářivé a netknuté, což může vzbuzovat nevhodné pocity cizosti, nebo podobné asociace. Zejména použité přírodní kameny buď jsou zjevně nové, nebo obvykle nejsou v souladu s okolím. Snaha o umělé napodobení starobylosti často působí nevkusně a směšně. Zahrada může zjevně profitovat z novosti , novodobých technologií a dokonalosti, zejména má být kladen důraz na pečlivost zhotovení. I drobná viditelná nedbalost je však považována za vážnou vadu.
|-
|Lze použít skalky a suché zídky, rašeliniště, vřesoviště a jakékoliv plastiky, nebo materiály a technologie staré i nové, které ladí s okolím a jsou v souladu s vyzněním díla.
| Běžné skalky srůstají velmi pomalu a stěží je tedy lze použít ku prospěchu celku v okamžitém efektu. Lze ale s úspěchem použít moderních plastik s výsadbou, moderních vertikálních zahrad se zahuštěnou výsadbou. Cena je vyšší, údržba a provoz náročné. Zahrada však může reagovat i na další novodobé trendy, používat novodobé materiály a především s nimi experimentovat. 
|-
|Zahradu lze budovat postupně, po etapách a radovat se z každého pokroku, plánovat a těšit se.
|Zahradu lze ihned plně používat a radovat se z její kompletní krásy i pokud je na úvěr. Máte vystaráno.
|
|}

&lt;gallery&gt;
Soubor:Zástřizly, Motorest Samota, zahrada (01).jpg|I udržovaná zahrada s technicky dobře vysázenými a zdravými rostlinami, pečlivě zpracovanými doplňky, může v někom budit odpor nebo zděšení. Důvodem může být právě kompozice. ( Motorest Samota poblíž obce Zástřizly.)
Soubor:1.díl html 78a5497f.png|Rostliny s minimální zálivkou necelý rok po výsadbě provedené na [[w:Mulčování|mulčovací folii]]. Ta potlačuje růst plevelů a pomáhá udržet vlhkost i teplo. (Popovice u Rajhradu)
Soubor:1.díl html m11a2ceee.png|Rostliny s minimální zálivkou necelý rok po výsadbě ve volné půdě nedaleko výsadby namulčované fólií. Obě výsadby byly udržovány stejně. Byly odpleveleny ve stejnou dobu, asi před měsícem. (Popovice u Rajhradu)
&lt;/gallery&gt;


''Pokračování v kapitole [[../Co uvážit a na co se připravit|Nejvyšší kvalita za nejnižší ceny]]''

''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]''

[[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady]]</text>
      <sha1>gouofbinb5sceau064gjmz0182bssyp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Průvodce úpravou vaší zahrady/Co uvážit a na co se připravit</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6404</id>
    <revision>
      <id>35356</id>
      <parentid>26050</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:32:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="17075" xml:space="preserve">== Co uvážit a na co se připravit ==

Peníze hrají obvykle hlavní roli i při přípravách na založení zahrady. Pokud můžete, kupte si prostě zahradu i s domem, majiteli, vesnicí a rybníkem a až do dalších povodní jste za vodou. V ostatních případech, je podobně jako při jiném nákupu, třeba vidět nejen nákupní cenu, ale i to co zaplatíte za zahradu za rok. '''Předem si stanovte strop částky, kterou jste ochotni za úpravy zahrady, které budou podle Vašich představ, zaplatit a kolik budete chtít do zahrady každoročně investovat.''' Od částky se budou odvíjet možnosti úprav. Právě toto rozhodnutí by mělo docela přesně určit, jak bude zahrada vypadat.

[[Soubor:5.díl html 73250a41.jpg|náhled|Chladem silně poškozené půdokryvné dřeviny na svahu.]]

'''''Pro časově neomezenou perspetivu používání prostoru je třeba přijmout více nebo méně nákladná opatření vedoucí k udržení anebo i zlepšení daného prostoru. Taková opatření lze rozdělit na okamžité krátkodobé opatření a dlouhodobé koncepce. U těchto lze vysledovat krátkodobé a dlouhodobé dopady.''''' Velmi přesný a trefný odborný text. Je to jasné jako Pythagorova věta. Pokud není ale čtenáři jasné co je to trojúhleník nebo které z přepon jsou odvěsny, je možná zcela zmaten. Takže znovu v lidštině v několika odstavcích a na konkrétních příkladech.

[[Soubor:1.díl html 4f832aad.jpg|náhled|Moč zvířat a houby často způsobují poškození trávníku]]
Při rozhodování o nákladech na úpravu zahrady stojí za promyšlení každoroční částka za provoz zahrady. Je v ní především položka „Náklady na údržbu“. Suché a nekonkrétní heslo. Do chvíle než se stane plevel strašidlem. Zamysleme nad náročností údržby všeobecně. Připravujete se zakládat zahradu. Nejenže úžasné reklamní heslo -Nejvyšší kvalita za nejnižší ceny- může mít neskutečně různý výklad, ale ani '''založením drahé a kompletní zahrady „na klíč“, není vytvořen stav konečný a neměnný'''. Ba zcela naopak. Až koupíte od firmy ze zlatých stránek zahradu s čerstvě položeným zeleňoučkým travním kobercem, posázenou pestrou směsicí právě tak velkých žlutých a modrých jehličnanů jak potřebujete, mezi malachitově zelenými ploty obalenými v plastu s doživotní zárukou (pokud je něco nepoškodí) doplněnými stěnou ze smaragdových tújí, zasypanými po kolena rudě zbarvenou štěpkou, takovou co opravdu vypadá jako na letáku, a novým nafukovacím tyrkysově modrým bazénem (sezónní sleva), vychutnejte si ten opojný okamžik spokojenosti.

[[Soubor:1.díl html 39ed60bf.jpg|náhled|Housenky dokáží zcela skeletovat listy celých skupin rostlin.]]
Možná je na dlouho posledním. Je třeba si uvědomit, že ten pohled musí stát za ty peníze, které byly investovány pro tento sladký okamžik. Možná zítra totiž už budou třeba túje hnědé s černými skvrnami, což není jejich obvyklé podzimní zbarvení. Možná i dokonalá tráva bude náhle chorobně flekatá, ze štěpky porostou hnijící houby a jehličnany začnou prosychat pro stín, sucho, nemoc, či chybu při výsadbě. Tedy bude třeba zaplatit nebo provést odborný zásah nebo rutinní práce. Může se dokonce stát, pokud zatím nemáte otroky, děti nebo rodiče a prarodiče, že budete muset na zahradě někdy pracovat rukama. Rukama! Takže „top“ rada pro zahradu busy „top“ managerů zní: ''„Nechcete-li zahradu vyasfaltovat a pronajmout, najděte si včas nějaké levné otroky.“''

[[Soubor:1.díl html m2e990555.jpg|náhled|Poškození chladem vypadá podobně jako poškození sluncem - bobkovišeň.]]

Důležitou informací je, že '''roční údržba zahrady vytvořené podle nepraktických představ může být snadno nákladnější než založení zahrady.''' Zapojení úvah o údržbě už při plánování zahrady je na místě.

Shrnuto: '''S údržbou je třeba počítat už při zakládání zahrady, zohlednit sice především uživatelsky přátelské a estetické prostředí ale také volit i přiměřeně racionální a praktická řešení. Pro návštěvníka drobné nebo dokonce neviditelné změny oproti na údržbu pracnějším řešením se přitom často promítnou především do nákladů na založení.''' Není od věci rada si co nejdříve zjistit obvyklé ceny služeb v regionu.
[[Soubor:6.díl html 8dcf8cd.png|náhled|Divoká zahrada, svah, který je trnem oku sousedovi. Ten sice nic nepěstuje , ale svoji zahradu pravidelně kosí. Nemá na ní „nepořádek“ (vysoký plevel). Na této zahradě ovšem není žádný plevel plevelem.]]

== Jak snížit náklady na údržbu při založení zahrady? ==

Ačkoliv cena za benzín, elektřinu a vodu, protože jde o nenahraditelné a přitom k životu nezbytné obchodovatelné komodity, strmě stoupá, nejvyšším nákladem na údržbu zahrady je zatím cena za lidskou práci. Již výše jsem přiznal děsivou pravdu - na zahradě je lidská práce třeba pravidelně. Nejméně dvakrát ročně.

'''Náklady na údržbu může nevýrazněji ovlivnit sám majitel zahrady. Například celkovou koncepcí.''' Nejlevnější a praktickou výsadbu zahrady lze pořídit prakticky z ničeho, zadarmo. A často není třeba ji udržovat. Ale může být těžké se pyšnit jejími kvalitami. Přírodní zahrady mohou být romantické, krásné pro majitele a přinejmenším zajímavé pro návštěvníka. Abych byl konkrétní, ze zahrady lze udělat divočinu pro mnoho krásných divokých rostlin a útočiště pro nádhernou rozmanitost zvířat.([[w:Přírodní zahrada|Přírodní zahrada]]) Majitelka domácnosti vonící desinfekcí si však takové potěšení asi odpustí. A spíše zvolí [[../Čínské zahrady#Kamenné východní zahrady|kamenné zahrady kare san sui]] nebo [[../Ferme ornée#Funkcionalistická a postfunkcionalistická zahrada, úpravy zeleně moderní doby|moderní úpravy]])

Houbové choroby jsou častým problémem živých plotů z tůjí. Větší problémy působí pouze svilušky a stín.
Ovšem i taková nádherná přírodní zahrada, sama o sobě, může rovněž zcela mimořádně vyvést z míry souseda, který si hned za plotem hýčká zeleninu. '''Efektním a efektivním způsobem jak snížit náklady na údržbu při založení klasické zahrady je [[w:mulčování|mulčování]], výsadby na folii, nebo netkané textilii'''. Nelze nedoporučit '''zahuštěné výsadby'''. Tyto způsoby snížení ceny za údržbu jsou dražší než klasické výsadby, někdy mnohonásobně, ale často kromě úspor údržby mají více výrazných pozitivních vedlejších efektů.

Údržba pomocí pesticidů, především [[w:herbicid|herbicidů]] a [[w:arboricid|arboricidů]] drasticky snižuje náklady a dramaticky zlepšuje výsledek údržby. S dostatkem znalostí, dobrým výběrem a rozvážným použitím jsou '''pesticidy dobrým nástrojem k údržbě zahrady'''. Přesto je vhodné se vyhnout zejména zbytečnému použití přípravků na ochranu rostlin proti houbovým a živočišným patogenům.
 
Existují ke kapse majitele zdánlivě kompromisní řešení. Nízké náklady na založení může mít zahrada, jejíž velkou plochu pokrývá [[w:trávník|trávník]]. '''Trávník je základ téměř každé okrasné zahrady'''. Mezi trávníky mohou být značné rozdíly dané především požadavky majitele. Je obvykle nezbytné počítat s náklady za pravidelný pokos. Ovšem u náročných majitelů znamená údržna trávníku pokos až několikrát do měsíce, s nezbytnou závlahou, nebo pesticidy, kterými majitel platí za snahu pěstovat dokonalý anglický trávníček bez ohavných skvrn od plísní anebo plevele.

Trávník založený výsevem může být nejlevnější úpravou při zakládání zahrady, ale málokomu se chce své víkendy snů trávit se sekačkou snů. Náklady na údržbu trávníku převyšují do několika let násobně náklady na pokrytí plochy keři. I kvůli úsporám za pokos byly vymyšleny '''náhrady trávníku''', plazivé nenáročné keře. Jsou sice příjemnější než trávník ze zeleného plastu, nebo kartáčovitý koberec dobře napodobující trávník, protože i keře je třeba někdy udržovat. Většinou potřebují alespoň dvakrát ročně odplevelovat.

Rozšíření „dokonalých“ trávníků má, pro zajímavost, [[w:Ekologie|ekologické]] dopady. Není to tání ledovců, ale součet malých problémů vytváří velký. Souhrn úprav dříve druhově bohatých ploch ovlivňuje druhovou skladbu rostlin ale i živočichů, [[w:Společenstvo|všechny organismy ve společném prostředí]]. Dokonalý trávník je kulturní poušť. Podobně jako pole je trávník místem, kde je jen malá různorodost živočichů, plantáží která každým dalším rokem více trpí problémy. Zatímco pole kukuřice je nezbytné zlo, dokonalý trávník je zvráceným přepychem. Je jen otázkou času, kdy bude dokonalý trávník vnímán jako čiré, zelené zlo.

&lt;gallery&gt;
Soubor:1.díl html m3fc0414d.jpg|Houbová choroba na tůjích.
Soubor:1.díl html m159561b4.jpg|Fyziologické poškození pěnišníku.
Soubor:1.díl html 3045a7ac.jpg|Namrzlý porost jalovce.
Soubor:1.díl html 78e95312.jpg|Rakovina na okrasné jabloni.
Soubor:1.díl html 5407f875.jpg|Okrasné keře u kterých nebyl včas proveden řez.
&lt;/gallery&gt;

Nízké náklady na údržbu a celoročně hezký vzhled mají plochy tvořené jedním druhem dřevin. Podobně jak jsem uváděl u náhrad trávníku. Takové porosty nízkých dřevin se dobře udržují, jsou relativně levné na pořízení. Ovšem jsou nudné, připomínají pole. Často jsou k vidění s ještě mnohem nudnější moderní architekturou, v níž oceňované stavby vyhlíží jako protiatomové kryty, nedokončené konstrukce nebo pestrobarevně svítící hranoly ([[w:Brutalismus|Brutalismus]], [[w:Moderní architektura|Moderní architektura]], [[w:Postmoderní architektura|Postmoderní architektura]], [[w:Minimalismus|Minimalismus]]). Právě primitivita jednolité zelené plochy zde ladí s architekturou naprosto dokonale. Zahrady jsou v tomto případě, technicky vzato, „plochy zeleně“. Jejich jednoduchý vzhled, optická přehlednost a jasný pořádek tedy může rychle uspokojit velmi jednoduché a ploché osobnosti uvyklé hřišťovým trávníkům, kurtům a zemědělské krajině. Pokud však alespoň trochu hledáte hezkou zahradu nebo hezké místo, nedotčené přetechnizovanou sobeckou bezduchostí, pak k tomuto zdravotně rekreačnímu účelu technické „plochy zeleně“ vyhovují asi jako potřesení rukou místo výplaty.

&lt;gallery&gt;
Soubor:1.díl html 15cfcb86.jpg|Fyziologické poškození tůjí.
Soubor:1.díl html 286abf27.jpg|Tůjový „červený les“ na hřbitově v Židenicích. Tůje byly dlouhou dobu oprávněně považovány za jedny z nejodolnějších dřevin našich zahrad. dojde li však k takovému poškození, obnova trvá dlouho.
Soubor:1.díl html m62189e2f.jpg|Málo udržovaná zahrada, kterou původně upravil zahradní architekt.
Soubor:1.díl html m1eb9dd31.png|Vzhledná velká dlážděná plocha u kancelářských budov. (Brno, 2012)
Soubor:Colour in the Flower Garden22.jpg|Zahrada navržená a udržovaná renomovanou zahradní architektkou G. Jekyllovou. Její zahrady osázené cibulovinami, letničkami a trvalkami se často vyznačovaly vysokými nároky na údržbu, ale byly uznávány pro výrazné estetické kvality.
&lt;/gallery&gt;
Výhodu nízkých nákladů a nároků na údržbu mají pískované, nápaditě dlážděné nebo vyštěrkované plochy s výsadbou a zelení v květináčích. Tuto kombinaci dvorku a zahrady lze doporučit na malé plochy. Jejich údržba je obvykle méně náročná a výsledek není špatně udržovaná zelená plocha. Zvýšené pořizovací náklady se časem obvykle vrátí právě v nákladech na údržbu.

[[Soubor:1.díl html 61d7b30.jpg|náhled|Záhony polyantek patří k výsadbám nejnáročnějším na údržbu.]]
'''Nehleďte nikdy jen na peníze. Buďte alespoň občas laskaví a často velkomyslní při vytváření zahrady. Váš život se nebude hroutit pod vahou maličkostí a Vaše nálada bude o poznání lepší. Bude snazší, pokud mimo peníze do žebříčku kritérií zahrnete i některé další hlediska.'''

Nestavějte [[w:Potěmkinova vesnice|potěmkinovské vesnice]]. Mohli by jste být zklamáni, když se vaše sny a zahradní nábytek rozpustí se sněhem. Sami snadno najdete vhodnou variantu kompozice, která vás bude těšit, ačkoliv bude třeba trvat delší dobu než dosáhnete uspokojivého stavu. Vytvořte si plán, představu a směřujte k ní po krocích. Možná u vás, byť na malém tmavém obezděném prostoru, dlážděný dvorek a ani kulatý štěrk nezvítězí nad hebkostí listoví a měkkostí mechu. Protože to tak nechcete. Zamyslete se proto nad tím, jak zvolit vhodnou kombinaci, nebo co vybrat. Výběr je vždy spíše věcí osobních preferencí, u všech materiálů a forem lze najít mnoho variant. Pomineme-li logická a estetická pravidla výběru, které vám budu na dalších stranách objasňovat, buďte si vždy vědomi toho, že '''důsledek vašeho rozhodnutí si budete roky užívat a dívat se na něj'''.

A poznámka na okraj : O to více každé vaše rozhodnutí váží, ovlivní li sousedy. Pokud není Váš soused „asertivní“ nebo jinak duševně chorý agresivní hlupák, buďte plní snahy hledat společné cesty. Raďte se sousedy, ptejte se na jejich názory, snažte se domluvit. Pokud se ve společném vztahu něco zkazí těžko se to napravuje, nikdy to není jako dříve. Nepletichařte a nikdy nehledejte pouze výhody. Vkládejte více než berete. Sousedské vztahy jsou stejně křehké jako ty manželské.

[[Soubor:1.díl html m1ca0e87d.png|náhled|Platany patří mezi stromy s velkými krásnými listy. Mnoha listy. Na podzim je vždy všude plno listí. A brzy, za tři, čtyři roky, až se zase zvedne vítr, začnou padat i velké dlouhé hynoucí větve. Placené parkoviště auta nezachrání. Dříve zde rostly slivoně (Brno, Kr.pole )]]
&lt;gallery&gt;
Soubor:1.díl html 3c9a547c.jpg|Výsadba provedená na folii, jako mulč je použit štěrk. Celý záhon byl do hloubky asi 1m vyprázdněn, znovu naplněn a byla provedena výsadba šalvěje lékařské, levandule a rudbékií, namulčování a ozdobinkování kolečky z bílých kamínků. Výsadbu provedly učitelky MŠ.
Soubor:1.díl html m7a704978.jpg|Namulčování pískem a štěrkem ve skalce vysázené převážně na odpadní folii. Výsadba skalniček a trvalek je úmyslně ponechána mírně zaplevelená pro zdání přirozenosti.
&lt;/gallery&gt;

Pro milovníky grafů, tabulek odrážek a seznamů zde nabízím přibližné ceny dlažby, kamene, štěrku, trávníku, trávníkového koberce za metr v roce 2012. Kvalita a ceny u různých prodejců mohou být zcela odlišné.
(&lt;nowiki&gt;*&lt;/nowiki&gt;Travní směs je uvedena ve váhové jednotce, cena za m2 se může lišit podle výsevku.)
{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ 
! Umělá tráva - polypropylen
! Zámková dlažba
! Štěrk (mramor)
! Travní směs - semena&lt;nowiki&gt;*&lt;/nowiki&gt;
! Zatravňovací dlaždice – betonové nebo plastové
! Betonová dlažba dekorovaná
! Andezit dlažba (šedavá)
! Kvarcit dlažba (plavá)
|-
| 100kč/m2
| 185kč/m2 
| 520 kč /q
| 270kč/kg
| 220 kč/m2
| 300kč/m2 
| 300kč/m2
| 500kč/m2
|-
|}

&lt;gallery&gt;
Soubor:1.díl html 590a614.png|Může být nákladné udržovat velké stromy tak, aby byly malé. Jednodušší by bylo vysadit správný a vzhledný kultivar. (Akát Robinia pseudoacacia v městečku poblíž Znojma )
Soubor:1.díl html ma9ecc39.png|Toto není staveniště. Hromady, pásy kamenné drtě stejné velikosti, jsou ozdoba. Z pásů štěrku se vždy špatně vymetá nepořádek, zejména listí. (Brno, kancelářský komplex)
Soubor:1.díl html m4c0dc8bd.png|Velké množství objektů v kosené ploše, velmi členitý terén, to vše komplikuje a prodražuje údržbu a způsobuje její horší výsledky. (VUT Brno)
Soubor:1.díl html m2fe116b7.png|Velmi často je třeba zvážit zahradnické zásahy zda budou smysluplné a jak bude výsledek efektivní. Vlevo je nově založený trávník, vpravo původní. (Františkovy Lázně)
Soubor:1.díl html 29cfaa32.png|Silně se svažující chodníky z hladkých kamenů by neměly být nikdy jedinou frekventovanou spojnicí mezi komplexy budov. Nemusí sněžit, stačí i námraza a přejete si aby zde byl raději močí páchnoucí podchod s exhibicinistou.(VUT Brno)
&lt;/gallery&gt;

''Pokračování v kapitole [[../Cit|Cit, osobitost, tradice a asociace]]''

''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]''

[[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady]]</text>
      <sha1>7r5n03fkdcpuyvzwf0h6oe9hkhujasf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Průvodce úpravou vaší zahrady/Cit</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6405</id>
    <revision>
      <id>44144</id>
      <parentid>35355</parentid>
      <timestamp>2021-05-25T15:07:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9565" xml:space="preserve">''Předchozí kapitola [[../Co uvážit a na co se připravit|Nejvyšší kvalita za nejnižší ceny, dokonalá zahrada nafurt a jiné koniny]]''

[[Soubor:1.díl html m16fd28c7.jpg|náhled|Je nepochybné že určité prostředí může zesílit sebevražedné sklony]]
== Cit, osobitost, tradice a asociace ==
Nejjednodušší a nejlepší, co můžete udělat, je '''zaznamenat si svoje představy''', například na papír. Třeba i jen jako body, nebo náčrtky. Varianty řešení. Přestože jsou Vaše sny a přání, třeba protichůdné, zdánlivě neuskutečnitelné, bláznivé fantazie, pomohou vám pomoci vtisknout zahradě osobité kouzlo. Právě osobitost v architektuře často chybí, a to nejen zahradám. Lze říci, že osobitost a invence ve společnosti chybí všeobecně. Převládá napodobování. Já vám rovněž doporučím napodobovat, nemáte li jinou možnost nebo chcete li se jen učit tvorbě zahrad. Osobitost je ale málo k vidění. Už děti ve škole trestají odlišnost spolužáků a šikana a zesměšňování lišících se je nejlepší zábavou i dospělých. Není v tom ideologie, jen pud. Individualita je potlačována, jakkoliv je [[w:Individualismus|individualismus]] a sobectví propagovaný životní styl.

[[Soubor:1.díl html m489290ac.jpg|náhled|Lidská mysl z věcí v okolí dokáže usuzovat na skutečné a předpokládané děje, nejen podle svých zkušeností a logiky ale i z pouhých [[w:Asociace (psychologie)|asociací]]. Předměty v okolí i celou kompozici tak dokáže zpracovat a zařadit.]]

Nejen zahrady, ale i stavby a jejich interiéry často připomínají stokrát obkreslovanou ulepenou fádní šablonu. Ale pokud už se stalo a jste majitelem neosobního standardizovaného prostoru, nezoufejte. Otisky Vašich prstů, doteky vašich představ, mohou recyklovat i sériově vytvářené produkty na jedinečné, Vaše dílo. Proč Vás přesvědčuji celým odstavcem? Abych Vám dodal sebedůvěru a Vy zahradě duši. Představivost a srdce je stejně důležité v lásce a životě jako v plánování zahrady. Co je sex bez lásky, život bez naděje, byla by fádní zahrada bez osobitosti a vztahu. Prostě by jen byla, jako člověk v komatu. Invence a osobní přístup by k přípravě Vaší zahrady měly patřit stejně samozřejmě jako rýč, nebo sazenice.

[[Soubor:1.díl html 373166d7.jpg|náhled|Pohřební mohylu nebo náhrobní kameny může připomínat tato kompozice i v souvislosti s předchozími obrázky a textem. Ve skutečnosti jde o skalku v ZOO Lešná. Co divák vnímá, záleží na jeho úhlu pohledu a jeho představě o tom co vidí nebo má vidět.]]
Jeden ze skutečných zahradních architektů, H. Repton , zdůrazňuje důležitost částí kompozice, které vzbuzují v majiteli osobní pocity anebo jsou s nimi spjaty cenné vzpomínky. Nežijte v komatu. Snažte se cítit, přemýšlet, vnímat, buďte osobní, snažte se vidět spojitost všech věcí a lidí kolem. Lidé i věci, které jste si vybrali pro svůj život, které formujete a jste jimi formováni, z vás dělají toho člověka , kterým jste. Zahrada, kterou vytváříme k svému obrazu, podobně vytváří nás. Stáváme se součástí zahrady. Dotyk vaší osoby v zahradě může způsobit, že nějaký kout připomíná místo, které se vám líbilo. Ať už v Alpách, Thajsku nebo na Šumavě či na Pálavě.

Intenzivní vůně druhů jehličnanů s nimiž se tak často setkáváme na hřbitovech, kde bývají vysazeny, může vyvolat dojem chmurné hřbitovní atmosféry už při pohledu na větévku túje. Kulaté jehlice jalovce stejně tak nepřipomínají jehličí, které k vánocům patří, přestože jinak jsou kvality jalovce jako aranžovacího materiálu zcela výjimečné a vůně některých druhů jalovce je objektivně příjemná. Proto se jalovec na adventní věnce prosazuje tak těžko. U jiných dřevin je tomu naopak.

A tímto vším, celou jednou stranou textu, chci jen zřetelně ukázat, jak mnoho, i při pokusu o něco nového, jsme ve vleku zvyklostí, tradice, šedi stereotypů a standardu představ. Jak málo místa dáváme invenci a přemýšlení nad skutečnou krásou, nad sebou samými. Nad skutečným světem i nad fantazií. A ovšem také dokázat, jak mnoho můžeme a musíme pracovat s představami a asociacemi těch, kdo se na zahradu dívají. Jak snadno lze dosáhnout invencí a obratností mysli očekávaného dojmu a přijetí díla. To platí ať už přetváříte zahradu pro pohledy svých sousedů, nebo připravujete soukromý ráj pro zvané. Mnohdy v zahradě nezáleží na tom, jaké co je, ale na interpretaci, na tom jak co divák vnímá. Musíte znát povahu a záliby adresáta díla, diváka. Je li jím tvůrce sám, pak je obvykle řešení o něco snazší. Prostě brnkačka.

Zapište si svoje představy a přání. Představujte si, co všechno v zahradě chcete dělat, kde si budou hrát děti, povídat si přátelé. Nemyslete na zahradu, jako na vzorně upravený záhon mrkve a salátu kolem betonového krytu nebo chatičky slepené z překližky a sádroše.
&lt;gallery&gt;
Soubor:1.díl html m1dae0e2.jpg|
Soubor:1.díl html 49478c74.jpg|
Soubor:1.díl html 6546f0b2.jpg|
Soubor:1.díl html 78d888a6.jpg|
&lt;/gallery&gt;

Představu o kráse může mít každý jinou, vytvořenou na základě jiných prožitků, zkušeností, tradic, víry nebo schopností. Asociace, cit a metafora jsou však základem každého díla, které není ryze geometrickým výtvorem.

[[Soubor:1.díl html m4031dec2.jpg|náhled|Nejkrásnější romantické kompozice pracují mnohdy s troskami a rozkládajícími se zbytky, nebo objekty jenž trosky připomínají.]]

== Když ale nemáte žádné představy ==

Nemáte sny a představy? Tedy kromě kanceláře s velkým oknem a velkého razítka? Jakpak potom založit zahradu bez nápadů a vkusu? Brnkačka. Nemáte sice sny o zahradě, ale jistě máte na zahradu požadavky, které dokážete přesně technicky specifikovat.
Chcete prostor, který by vám po úpravě za nepříliš velký obnos, nepřinesl pomluvy od sousedů, protože je příliš „to“, nebo málo „ono“. Vaše zahrada by neměla být terčem posměšků od vašich hostů anebo nechápavých otázek, jakkoliv nechcete žádný šedý průměr. Chcete být důstojní a „in“.

V osmnáctém století se stal velmi populárním zahradní architekt [[w:Významní architekti anglického přírodně krajinářského parku|Lancelot &quot;Capability&quot; Brown]] . V období vzestupu [[w:Anglický park|anglických přírodních parků]] se vypracoval k proslulosti. Vytvořil velké množství projektů. Méně úspěšný spisovatel a teoretik Loudon, který po úpadku stylu anglického parku hodnotil jeho dílo, naznačil že své projekty vyráběl a prodával jako se vyrábí konfekce. Měl dílnu kde „dělníci“ obkreslovali plány. Jako každé módní zboží šly jeho plánky na dračku. Vydělal spousty peněz. Neskutečně zbohatl. Žádný zahradní architekt před ním a ani po něm se nestal z pomocného zelináře tak rychle sirem. Po několika letech byla ale většina zahrad v Anglii úplně stejných, stěžuje si Loudon. Majitelé si rvali vlasy, že svoji krásnou zahradu vyměnili pod vlivem módy za všude se opakující vzor: několik dřevin uprostřed trávníku ohraničeného u hranic pozemku pásem keřů. Fádní a stereotypní vzor. Všude, všude kolem. Asi jako stáda peroxidových blondýnek v osmdesátých letech. Prostě ekologická katastrofa.

[[Soubor:1.díl html 4f77dd69.jpg|náhled|Vodotrysk se sochou v lázeňském komplexu.]]

== Jaké je to cítit krásu ==
Pro někoho je těžké vidět ve vzrostlém stromu více než palivo. A u některých zaměstnání je to vážně nemožné. Každý poctivý lesák, milující svoji práci, vidí za stromem kus lesa a touží jej správně pěstovat pro sklizeň. Takoví lidé nejsou slepí, jen vidí jinak stejné věci. Schopnost vnímat hezké věci, nebo jejich zajímavé části, dokáže přesto přinášet neskonalé potěšení, pocity radosti a úžasu.

Schopnost vnímat a tvořit krásné věci, stejně jako číst a psát, není součástí přirozené genetickou výbavy, není jen věcí dispozic a možností. Je způsobem jak dokážeme pracovat s předpoklady, představami a skutečnými vjemy, vnímat logicky i přirozeně uspořádané skupiny v nějaké souvislosti, smyslu, který stejně vnímá více osob. Je to komunikace a proto se nedědí po genech. I řeč nebo text může někomu připadat jako shluk nesmyslných zvuků a čar.

Repton ve své knize Umění zahradní architektury píše:... v poezii, v malování, v architektuře, je falešný vkus propagován schválením daných standardů průměrnosti. Pro tuto nebezpečnou tendenci, spolu s jejím hojným výskytem, musím požádat o omluvu za přidání následujícího vulgárně zabarveného výrazu: ''„nepředstírám že rozumím těmto záležitostem, ale vím co mě obšťastňuje.“'' Dále Repton popisuje, že máme hledat příčiny potěšení a zda cítí stejné potěšení i ostatní. Řekl bych ovšem přímo, věnujte se aktivně výtvarnému umění, to je dobrá cesta k pochopení mnohého.

''Pokračování v kapitole [[../Jak vybrat „in“ barvu rostlin?|Jak vybrat „in“ barvu rostlin?]]''

''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]''

[[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady]]</text>
      <sha1>5bayugkj2exi1gn1hxjh6093vs4a22t</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Průvodce úpravou vaší zahrady/Jak vybrat „in“ barvu rostlin?</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6406</id>
    <revision>
      <id>44146</id>
      <parentid>35361</parentid>
      <timestamp>2021-05-26T19:07:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="15130" xml:space="preserve">''Předchozí kapitola [[../Cit|Cit, osobitost, tradice a asociace]]''

== Jak vybrat „in“ barvu rostlin? ==
Vybrat „trendy“ barvu je snadný. Prostě brnkačka.
[[Soubor:Sissinghurst white garden.jpg|náhled|Sissinghurstská bílá zahrada]]
[[Soubor:The white garden - geograph.org.uk - 301085.jpg|náhled]]
&lt;gallery&gt;
Soubor:Sissinghurst Castle Garden - The White Garden - geograph.org.uk - 26686.jpg|náhled|Sissinghurstská zahrada
Soubor:White-Tulipas-Madrid Botanic Garden.JPG|
Soubor:Chesters Walled Garden - white foxglove - geograph.org.uk - 1461170.jpg|
Soubor:White and purple pansy at Hulda Klager Lilac Gardens.jpg|
&lt;/gallery&gt;

Komponovat barvy a tvary dohromady je složité. Aby byla jistota, že celek je vyladěný, je-li majitel i architekt barvohluchý, sází někdy na jistotu.
Jen dvě nebo jen jedinou barvu na všechno. Nejlépe bílou, šedou, či rudou barvu. Nikdo pak nemůže být obviněn z nevkusu. Pouze z nedostatku invence. Být „in“ a „top“ je pak brnkačka.

Udělat zahradu například v bílé barvě ale není tak snadné. Zkuste si představit zahradu kompletně vytuněnou v důstojné zářivě bílé. Všechno bílé. Zářivé bílé. Jako nevěstiny svatební šaty rozprostřené po zahradě, nebo zářivá čistoskvoucí čistoskvostnost vypraného prádla, třeba si zkuste představit bělostnou bílou nedotčenou dotekem, stínem jediné další barvy, zrníčkem prachu a kapkou potu. Lákadlo pro hysterky. Ovšem jsou lidé, kteří něco takového dokázali opravdu realizovat.

Bílá zahrada existuje. Bílá zahrada je jednou z nejobdivovanějších zahrad v Anglii, byla vytvořena obdivovanou zahradní architektkou jménem [[w:Vita Sackville-Westová|Vita Sackville-West]]. Poeticky založenou šlechtičnou, známou milostnými avantýrami. Milostné aféry s několika známými ženami šlechtičnu v bulváru proslavily stejně jako její zahradnické nadání. Bílé zahrady jsou prý nádherné za svitu měsíce (pokud svítí měsíc a současně kvetou bílé keře a bíle kvetoucí byliny) a anglická wikipedie upozorňuje na jejich krásu při západu slunce. Bílá barva má vysokou odrazivost, takže zahrada pak vypadá podobně jako v zimě, když je nasněženo.
[[Soubor:1.díl html m6644e747.jpg|náhled|Kombinace blízkých odstínů, nebo příměs kontrastní barvy přináší lepší výsledky než použití jediného odstínu. Na to přišla i příznivkyně zahrad jediné barvy G. Jekyllová.]]

Co je na její bílé zahradě skvělého? Inu... je bílá. První umělecký dojem je úžasný. Všechny kytky kvetou bíle. To se přece hned tak nevidí. Příroda nabízí myriády odstínů a kombinací a vy si vyberete, že bude mít zahradu celou bílou. Celou krásnou. Bílou. Po půl hodině jsou bílé kytky nuda, jako pole kukuřice. Je to jako dívat se na černobílou verzi ohňostroje. Zahradu v roce 1920 našli noví majitelé zcela zanedbanou. Nyní láká turisty díky svému &quot;genius loci&quot;.

&lt;gallery&gt;
Soubor:Several white flowers.JPG|
Soubor:Spider on white flowers.jpg
Soubor:White flowers 2007 2.JPG
Soubor:White flower.JPG
&lt;/gallery&gt;

Bílá zahrada byla ovšem vícekrát napodobována a také byly vytvářeny zahrady, které se pyšnily názvy jako Modrá zahrada, Červená zahrada a podobně. Ještě slavnější zahradní architektka Gertrude Jekyll, kritizuje, že Bílá , nebo Modrá zahrada je bez jakékoliv další přidané barvy méně výrazná, že i nejmodřejší modrá sama vynikne méně než i slabší modrá v kombinaci se žlutou. Tvrdí že vytváření zahrad jedné barvy je zvláštním druhem nejtěžšího odříkání a sebemrskačství milovníků zahrad a krásy květin. Tedy hezká kvetoucí zahrada by měla mít dvě a více barev, kromě zelené. O tom jak více barvy snadno a vkusně mechanicky ladit, si povíme v kapitole o barvách. Sama G. Jekyllová však mluví o přání vytvořit „Zlatou zahradu“. Tato zahrada měla být jasná a veselá po celý rok, a to i proto že zde měly být použity stálezelené keře a stromy a jejich žluté kultivary. Tedy něco co není obzvláště vhodné. Vstup do Zlaté zahrady , a to i v ten nejnudnější den, bude jako příchod do sluneční záře, píše slovutná autorka G. Jekyllová. Taková zahrada by byla oslňujícím skvostem, takže , podobně jako u pestrých předzahrádek z barevných kultivarů jehličnanů, by oči pozorovatele zalily slzy nadšení, nebo zděšení z pronikavé radiace jasných barev. Podle povahy. Barvy jsou důležité, ale jsou jen z jedním mnoha dílků skládačky. Žádná jediná barva nesmí být zaklínadlem zahradního architekta a ani pouze vhodné ladící barvy rostlin nejsou samospasitelným řešením .

[[Soubor:1.díl html m3f4f3998.jpg|náhled|Barevně nejvýrazněji obvykle působí kvetoucí rostliny.]]

== Odkazy ==
* [http://www.botanicus.cz/cz/historicke-centrum-a-zahrady/mapa-zahrad/bila-zahrada Bílá zahrada, botanicus]
* [http://pinterest.com/stonemaple/white-gardens/ white gardens (fotogalerie)]
* [http://www.novinky.cz/bydleni/zahrada/284737-zahrada-v-sissinghurst-castle.html Zahrada v Sissinghurst Castle]
* [http://www.invectis.co.uk/sissing/sswhite.htm fotografie z Bílé zahrady]
* [http://www.places-to-go.org.uk/sissinghurst_white_garden.htm fotografie z Bílé zahrady]
* [http://flowergardengirl.com/2009/03/01/the-all-white-garden/ flowergardengirl.com/all white garden]
* [http://original-garden.ru/?p=3131 Bílá zahrada na original-garden.ru]

== Stálezelená zahrada ==
Jak udělat zahradu stejně krásnou celý rok? Brnkačka. Skupiny [[w:Stálezelená rostlina|stálezelených rostlin]] a [[w:Jehličnany|jehličnany]] lze použít k doplnění skupin [[w:Opadavé dřeviny|opadavých dřevin]], ale v některých parcích, jsou z těchto dřevin vytvořeny celé části, sloužící i pro zimní a předjarní vycházky. Pomocí stálezelených rostlin a jehličnanů lze vysadit zahradu s kvalitami neměnnými většinu roku. Hezká nekvetoucí zahrada by měla mít různé, vhodně umístěné, odstíny zelené. Ať už ji tvoří stálezelené, nebo smíšené skupiny. Odstíny zelené, by v obvyklé zahradě neměly být příliš křiklavě odlišné a nikoliv tak fádní, aby splývaly s okolím.

[[Soubor:5.díl_html_2a67336a.png|náhled|Použití jediného odstínu květin přesto má své opodstatnění v místech kde je spíše žádaná jednoduchost scelující jednobarevné plochy. Tam, kde by kombinace příliš odpoutala pozornost od vyznění celku. Použití jediného barevného odstínu (mimo zelené) u všech rostlin je jinak ale protismyslnou hříčkou, vyžaduje výjimečné zdůvodnění.]]
&lt;gallery&gt;
Soubor:1.díl html m9674b2a.jpg|V zimě přes křehkou krásu bezlistých keřů lidé vždy dlouhodobě vnímají jako příjemnější živou zeleň jehličnanů.
Soubor:3.díl html m3a844aad.jpg|
Soubor:1.díl html 2e80642.jpg|Zahrada plná namodralých kultivarů jehličnanů může v zimních měsících vyvolat velmi málo hřejivých pocitů.
&lt;/gallery&gt;

Stálezelená zahrada se zdá být jednoduchá a je vhodná i pro ty, kdo zkušenosti s kompozicí a barvocit prostě nemají. Ale místo jednoho problému máme problémy dva, možná tři. Místo barev často v stálezelené zahradě hrají daleko nejvýraznější roli habitus, linie a tvar. Stálezelené dřeviny na větších plochách se kombinují nejsnáze s dřevinami kvetoucími světlými odstíny. Kritickou poznámkou je zkušenost, že tyto zahrady se většinu roku výrazněji nemění. Působí stejně většinu roku. Neměnnost snadno přeroste v únavnost. Ale to není vše.

'''Uděláte li chybu v kompozici stálezelených dřevin, budete ji vidět celý rok.'''

Způsobů, jak si snadno poradit s otázkami linií a tvarů je více a odpovědi jak je vhodně řešit lze najít v daných kapitolách. Faktem zůstávají dva problémy, prvním je neměnnost kompozice jenž tak připomíná krokodýla, který ač cenný, velký a obdivuhodný, nepoutá obvykle pozornost ani tak dlouho jako hejno obyčejných sýkorek u krmítka. Druhým problémem je móda. Použití jehličnanů a stálezelených rostlin v zahradě, zejména kultivarů, podléhá vlnám obdivu a odporu. Pravidelným, silným, iracionálním.
'''Právě jehličnany a stálezelené dřeviny jsou zvláště vhodné pro kompozice, které mají působit příjemně i v zimním období''', kdy jsou všechny ostatní dřeviny opadané. Zvláště v šedivém předjaří, kdy ani sníh nezkrášluje větve a okolí stromů a keřů. Stálezelené dřeviny jsou v sadovnické terminologii listnáče , které neshazují každoročně list. Tvarem sice od­povídají opadavým keřům, ale svou temnou zelení jehličnanům. Jejich listy jsou často výrazně odlišné od listoví opadavých dřevin voskovitým povrchem.

Sadovníci často rozlišují stálezelené dřeviny (listnáče) a jehličnany jako dvě různé skupiny. Důvodem je, že stálezelené listnáče a jehličnany mají odlišný vzhled tedy i použití. Ovšem jehličnany jsou přesto stálezelené rostliny a mají listy, podle botaniky. Dokonce i modřín opadavý, metasekvoje a jinan. O stálezelených a opadavých dřevinách a jehličnanech si více řekneme později, když se budeme více věnovat jejich specifickým vlastnostem.

[[Soubor:1.díl html 1a6e292f.jpg|náhled|Zahrada kde se mísí styly a její části se odchylují od sebe i celku, může vyvolat různé reakce. Od údivu po výsměch.]]

== Vzpomeňte si na školu. Opisujte. Opisujte. Opisujte. ==

Nejlépe od zkušených mistrů. Učte se ze starých a obdivovaných zahrad. Japonských, francouzských, anglických, perských, italských i moderních. Podle potřeby a možností. Mnohé pěkné zahrady nejsou nic jiného než více nebo méně zdařilé kopie jiných. Dobře opisovat, znamená vždy alespoň vědět od koho.

Zahrady antického Říma, perské zahrady, čínské, francouzské, italské zahrady či anglické parky tvořili umělci. Jejich vzory a pravidla jsou jasné. Opisujte, nechte se inspirovat. Podobně jako se vzájemně inspirují a učí se od sebe umělci. Plátna geniálních umělců, jako [[w:Auguste Renoir|Renoir]] nebo [[w:Claude Monet|Monet]], kteří dokázali úžasně pracovat s barvami prostředí, světlem, tvary, jsou obdivovaná i po staletích.

Stejně tak nestárnou dobové zahrady, které mistři zahradníci vytvořili pomocí překvapivě podobných nástrojů jako známí impresionisté obrazy. Po staletích neztratily schopnost promlouvat k člověku, který naslouchá. Pokud styl historické zahrady vhodně přizpůsobíte, bude pro Vás vzorem nebo aspoň inspirací.

Návštěvník vaší zahrady snadno podlehne iluzi, že máte vkus anebo aspoň zálibu v historii a kultuře daného stylu. Stačí pak na půl úst zadrmolit několik našprtaných frází o daném období, nebo významném uměleckém díle, jehož kopie v zahradě nepřehlédnutelně stojí, aby jste vytvořili v očích obdivovatelů dojem znalce. Historie a legendy mohou být ozdobou Vaší zahrady.

== Působení místa ==
Vhodné také je, použijete-li jako doplněk zahrady nějaké originální, avšak málo známé dílo, zahalit osudy díla nějakým těžko vyvratitelným byť absurdním druhem záhady, či tajemství, které jen chabým argumentem popřete. Tahle magie funguje. Okamžitě zjistíte, že i v největším skeptikovi je kus dítěte.

Důvod proč zdánlivě opouštím praktické rady k zakládání zahrady, je „[[w:Genius loci|genius loci]]“. Příběh, okolnosti, výraz místa. Genius loci může být silným argumentem, proč vytvořit zahradu určitým způsobem. Legenda nebo absurdní sentimentální historka může i v očích nejtvrdšího kritika omluvit naprosto nevhodnou úpravu. Nesmyslný ošklivý kýč.

Vhodně využitý genius loci silně násobí možnosti zahrady, které poskytují rostliny a kompozice. Zahrada kterou vytvořil slavný umělec, například Claude Monet, má vždy větší šanci být zajímavější i sama o sobě, než zahrada moderní vily ve městě. Ať už je jakkoliv nedokonalá.

Nejbližším prokazatelným příkladem je odpudivý vzhled [[w:Jurkovičova vila|vily]] (a zahrady) od architekta Jurkoviče v Brně – Žabovřesky. Genius loci zde má násobně větší hodnotu než praktičnost, soulad a smysluplnost. Znechucení ošklivostí, přehnanou malebností díla a především naprosto nevhodnými ostrými barvami, je pro návštěvníky překonáno hodnotou příběhu, který vypráví toto místo. Pravdou je, že jiná díla téhož architekta, vycházející z téhož malebného stylu, avšak přizpůsobená lépe okolí i použití lze například vidět jinde v Brně. Další skutečně hezkým příkladem díla od Jurkoviče je méně nápadný bývalý Výzkumný ústav v Brně - Bohunicích, Lány. Zahrada v jeho blízkosti má ale podobné vady.

'''Genius loci neopomenutelný oslepující efekt, karta přebíjející vše. Ovšem mnohdy je spíše žádoucí, aby zahrada byla i použitelná a vzhledná.'''

Ať už je zahrada sebelépe komponovaná, dokonale udržovaná a objektivně dokonalá, pokud bude technicky nebezpečné nebo nemožné ji užívat k účelu pro který je zhotovena, neplní řádně svůj účel. Prostředky vynaložené na její úpravu mohou být mrháním.

&lt;gallery&gt;
Soubor:1.díl html 22f4df38.jpg|Geometrická zahrada je hra symetrických obrazců a linií.
Soubor:Żarnowska, wieś w gminie Wicko (02).jpg|Předzahrádky rodinných domů bývají často pestré.
Soubor:1.díl html 6f14fdfc.jpg|Výzdoba města má být v celkovém souladu a okázalá.
Soubor:Brno, Žabovřesky, Jurkovičova vila - zahrada.JPG|Zahrada u Jurkovičovy vily v Brně. Ani chodníky nejsou vedeny inteligentně.
&lt;/gallery&gt;

''Pokračování v kapitole [[../Krátké ohlédnutí za kvasící historií krásy zahrad|Krátké ohlédnutí za kvasící historií krásy zahrad]]''

''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]''

== Odkazy ==
* [http://www.vilacerych.cz/vila-cerych/unikatni-zahrada/ Unikátní zahrada Čerych, architektonická perla]
* [http://www.vilacerych.cz/fotogalerie-1/ Fotogalerie ze zahrady vily Čerych vytvořené „...v roce 1925 podle návrhu předního českého zahradního architekta Josefa Kumpána z Prahy.“]
* [http://www.moravska-galerie.cz/moravska-galerie/o-galerii/tiskovy-servis/2010/tz-rekonstrukce-jurkovicovy-vily-mozaika-a-zahrada.aspx Fotografie ze zahrady jedinečné Jurkovičovy vily]
* [http://www.szuz.cz/UserFiles/File/zahrada-a-park-roku-2011-vyhlaseni-vysledku.pdf Zahrada roku 2011 (1.místo v architektonické soutěži), byla navržena v ČR asi nejznámějším zahradním architektem současnosti, p. Sendlerem.]
* [http://botany.cz/cs/veltrusy/ V ČR zcela jedinečný park, ferme ornée ve Veltrusích z první poloviny 18. století]

[[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady]]</text>
      <sha1>nbq1y5q7z9bzqfbrgdf4pcp2th6kszq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Průvodce úpravou vaší zahrady/Krátké ohlédnutí za kvasící historií krásy zahrad</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6407</id>
    <revision>
      <id>44324</id>
      <parentid>43442</parentid>
      <timestamp>2021-08-02T21:33:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jj14</username>
        <id>4424</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="19746" xml:space="preserve">''Předchozí kapitola [[../Jak vybrat „in“ barvu rostlin?|Jak vybrat „in“ barvu rostlin?]]''

== Krátké ohlédnutí za kvasící historií krásy zahrad ==

[[Soubor:1.díl html 67431ae3.jpg|náhled|Park u zámku Lysice]]
K rozhodování je třeba znát informace. Pokud je cílem našeho snažení [[w:krása|krása]], pak zejména informaci o tom, co je vaším okolím vnímáno jako krásné. Celá staletí se hledá princip krásna v zahradě. Dnešní zahrady mají vzor v zahradách včerejška a předvčerejška. Vzor, který jako kámen mudrců míchali největší vědci i umělci světa.

Elixír krásy byl míchán v egyptských a [[w:Římská zahrada|římských zahradách]], organizovaných symetricky, v hravých bublajících [[w:Italský park|italských renesančních zahradách]] a [[w:Čínská zahrada|čínských zahradách]] inspirovaných přírodou. Čínské zahrady znázorňovaly pomocí terénu, prvků a rostlin náboženské příběhy. Jsou [[w:Alegorie|alegorií]] náboženských představ interpretovaných pomocí přírody.

Římané milovali květinové zahrady a květiny. Milovali tyto zcela nepraktické rostliny natolik, že jejich pěstování a zdobení se jimi vedlo i k soudním obviněním ze zhýralosti a pýchy. [[w:Římská zahrada#Florimánie ve starém Římě|Florimánie]], šílené svátky květin, byly v [[w:Starověký Řím|starověkém Římě]] slavností hojnosti, radosti a doprovázené radovánkami všeho druhu. V Římě bohatí měšťané také zakládali velké soukromé zahrady, které pak darovali veřejnosti. To bylo více než obvyklé gesto. Zejména v období před volbami. Evropské symetrické zahrady zřejmě dosáhly vrcholu v období baroka, kdy okolí sídel šlechticů obklopovaly francouzské parky. Rostliny se staly pouhým stavebním materiálem k vytváření zelených zdí, soch a linií. Zahrady a parky obepínaly kotníky paláců jako symbol okázalého přepychu a moci. Po letech vlády geometrie přišlo období romantismu. [[w:Anglický park|Anglické romantické parky]] u sídel architekti komponovali podle romantických obrazů krajiny a přírody. Humanismus, který se zhlédl v návratu k hodnotám přírody, tedy přesněji romantizované přírody, vedl k vytváření přírodních zákoutí, které připomínaly krásná místa v krajině. Podobně jako čínské zahrady. Romantismus v Evropě rozkvetl do své krajní podoby v Německu. Romantický park, zrcadlo přírody, byl ve své vrcholné formě okouzlujícím místem, kde jste našli nejen pohádkové zákoutí, umělé trosky řeckého chrámu vedle japonského pavilonku, ale i najatého poustevníka. Stal se inspirací napodobeninám venkovských zahrad naplněných květinami, zeleninou a divadelně rozestavěným venkovským haraburdíčkem. Přirozeným biotopem sádrových trpaslíčků.

[[Soubor:1.díl html m23e846d1.jpg|náhled|Funkcionalistická zeleň - odclonění, odprášení, odhlučnění a zisk z realizace a údržby. Nevhodné pajasany vysázené v 80. letech. Tulipánovníky, tři těsně vedle sebe, s cennou dřevěnou oporou vysázené kolem 2010 v popředí „parku“.]]

Dvacáté století vrátilo, nejen na té ideologicky nejsprávnější straně, zahradám střízlivou praktičnost rajčatových plantáží a degradovalo parky na zábranu proti hluku, prachu a pokryv mezi cestami. Změnilo parky na nudnou kulisu kolem betonové sochy vítězství technologického pokroku. Dvacáté století zavedlo rychlokvašenou zeleň marxismu -topolismu, diktaturu javorismu a břízismu. Krásno bylo nyní zbytečné, nežádoucí, překonané. „Ozdoba je zločin!“ křičeli [[w:Funkcionalismus|funkcionalističtí]] umělci, vytvářejíce nefunkční, nepraktická a často pouze vzhledově jednoduchá díla, betonové krabice a šuflíky určené všem.

Ve Francii, byly prý nové obytné celky vytvořené pod vlivem funkcionalismu až po výrazném nárůstu sociálních, zdravotních a především psychických problémů obyvatel, vůbec obohaceny o nějakou zeleň. „''...Lidé, kteří žijí v městských oblastech se zelení mají tendenci se prezentovat jako žijící v blahobytu spíše, než obyvatelé města, které nemá parky, zahrady, nebo jinou zeleň v okolí, zjistil [http://www.psychologicalscience.org/index.php/news/releases/green-spaces-may-boost-well-being-for-city-slickers.html výzkum zveřejněný v Psychological Science, časopisu Asociace pro Psychological Science].''“ Podle dalších se benefity získané ze zeleně a odrážející se v lidských vztazích zvyšují s biodiverzitou, jak se snaží prokázat studie [http://rsbl.royalsocietypublishing.org/content/3/4/390.full v časopise společnosti The Royal Society].

[[Soubor:1.díl html m28cb577c.jpg|náhled|Ulice bez zeleně.]]

[[Soubor:1.díl html m453ea432.jpg|náhled|Průhled v parku ve stylu přírodně krajinářského parku je uměním kompozice. Tmavé jehličnany kontrastují s trávníkem. Na vrcholky jehličnanů vhodně navazují hroty věží. Park Průhonice u Prahy]]
Kompozice v revolučním funkcionalismu není podřízena estetickým pravidlům, ale výhradně užitkové hodnotě. Protože nebylo ve funkcionalistické úpravě zeleně místo pro pravidla estetiky a výsadba byla jen technickou hmotou, zelenou masou, je zbytečné se funkcionalistickými úpravami zabývat. Obvykle nejde o kompozice. I zima je malebnější a pro sadovnictví významnější období, než funkcionalismus v sadovnické tvorbě. V sadovnické učebnici, která byla vydána ke konci dvacátého století například stojí: ''...„pravidelný sloh, zbavený vší vyumělkovanosti použijeme při výzdobě okolí budov, malých náměstí... všude kde má být dosaženo působivé půdorysné kresby.“'' Zbavit pravidelný sloh vší vyumělkovanosti je jednoduché. Výsledek revoluční změny je neudržovaný porost na neupraveném terénu.

[[Soubor:1.díl_html_682d734f.jpg|náhled|V tuto chvíli již přerůstající úprava u parkoviště před soukromou firmou. Ta je vhodně komponovanou výsadbou různě vzrůstných travin s listnatými dřevinami, kameny a štěrkem. Ačkoliv je to uměle a nákladně připravená kompozice, působí lehce a přirozeně, zachovává si řád, soulad částí a i jistou míru nenápadné barevnosti. Nepříjemnou stránkou je náročnost na obnovu po určité době. Celek působí jako nekomponovaná, přirozená část přírody. Na podzim kompozici oživí barevné listy a plody. Mulč ze štěrku ale i celá výsadba je na folii, což snižuje náročnost běžné údržby.]]

[[Soubor:1.díl html 18585b72.jpg|náhled|Ostře barevné rovnoběžné záhony s křiklavě červenými květy tvoří lem trávníku. Begónie jsou klasicky kombinovány s netřesky. Ornamenty mají navozovat slavnostní atmosféru a vést návštěvníka hlavní promenádou k hlavní fontáně. Jednoduchost sdělení s odvážnou barevností je zásadou tohoto typu úpravy, jde o formální, geometrické, úpravy parku. Tento styl je také nazývám dekorativní. Stejnou výsadbu lze pochopitelně úspěšně provést i na zahradě. Je ovšem barevně velmi výrazná.]]
[[Soubor:1.díl html 1030a6de.jpg|náhled|Ačkoliv jinak výsadba travin v zoologické zahradě Lešná působí pestře, vedle barevnosti záhonů Mariánských lázní ji vnímáme jako téměř nenápadnou. Tato výsadba, která by se spíše dala zařadit mezi nepravidelné úpravy je vhodná pro obytné zahrady a většinu ploch vůbec. Vytknout lze malý počet rostlin s širokými listy v podrostu, jenž by vyvažoval působení travin. Povšimněte si obrubníků, povrchu chodníku a méně pravidelně stříhaného trávníku. Někdo dekorativní obrubníky označuje za kýč, zde jsou všechny tyto prvky v naprostém souladu, přiměřené a praktické. ZOO Lešná]]

Umělost je totiž podstatou krásy pravidelného slohu. Novější učebnice sadovnictví kritizuje přeceňování „funkcionalismu a konstruktivismu“. Zdůrazňování vnějšího vzhledu zahrad ale odsuzuje jako „dekorativismus“. O několik vět dál v učebnici autor úsměvně radí, aby používání [[w:Abstraktní umění|abstrakcí]], iluzí a [[w:Stylizace|stylizací]] neodporovalo zdravému rozumu. (učebnice Sadovnictví, V.Hurych). Pokud bychom takto chtěli zkoumat „samoúčelnou krásu“ veškerého umění, asi bychom došli k závěru že obrazy že jsou většinou zbytečně obrazistické a i užité umění je vždy nějak vyumělkované.

Podle vzoru zahradního architekta H.Reptona z počátku devatenáctého století doporučují vyhnout se chybám plynoucím z pyšné nepřiměřenosti. Vyhněte se extrémům. Zejména takovým, které provází módní výtvory megalomanských umělců kteréhokoliv uměleckého proudu, jenž tvoří pouze pro oslavu sebe sama. Vyhněte se ideologickému či náboženskému diktátu a omezení, umění je projevem svobody a tvořivosti.
&lt;gallery&gt;
Soubor:1.díl_html_5fe8e91e.jpg|Úprava podobná zahradě v románském období. Pravidelnost, řád a použití subtropických květin v nádobách.
Soubor:1.díl html m4d57c846.jpg|Ostré žluté a červené barvy vytvářejí křiklavé kombinace, určené k oživení v nepravidelně upraveném okolí chodníku. To uspokojivě splňují. Barevné směsi, křiklavé nesladěné výsadby, záhony letniček a trvalek jsou typické spíše pro venkov.
Soubor:4díl_html_5d5e99b8.png|Zimní fotografie úpravy předzahrádky která je i v tomto období vzhledná díky použití stálezelených dřevin a jehličnanů. Jednoduché kamenné části schodiště vkusně ladí s výsadbou.
Soubor:1.díl html 2f2b5f0a.jpg|Dekorativně působí ornamenty z květin a kvetoucích stromů, které v malebných kombinacích v ladných křivkách mohou pokrývat velkou i malou plochu. Tyto výsadby působí barvami a tvary spíše lehce, rozmarně a vesele než pompézně, nákladně a vznešeně – Vídeň, park u císařského paláce v Schönbrunu.
Soubor:1.díl html m40d1f973.jpg|Předzahrádka v Brně.
Soubor:1.díl html 3953388d.jpg|Podzámecká zahrada, Kroměříž
&lt;/gallery&gt;

Množství barev a tvarů výsadbě přidává na dynamice a pestrosti. Množství barev a tvarů bez sjednocující myšlenky a konceptu nebo s výraznými rušivými elementy působí roztříštěně. Jakkoliv v jednotlivé exempláře mohou být dokonalé a excelentně udržované, celek není harmonickou kompozicí ale excelentním gulášem. Směs je pouze skupinou společně vysázených rostlin. Oko diváka těká po objektech zájmu a jeden přehlušuje další..
Naproti zmatku špatně uspořádaných nepravidelných výsadeb, je jednoduchá pravidelná výsadba ve stylu renesančních italských, barokních francouzských či holandských zahrad lékem pro zmatenou duši. Nabízí řád. Zde uvedené výsadby jsou vhodné pro dané místo a okolí a smysluplné. Dole část zahrad zámků Kroměříž a Lysice. I nepravidelné čínské a japonské zahrady mají přísná pravidla.
&lt;gallery&gt;
Soubor:1.díl html m6356f2af.jpg|Park u zámku Lysice
Soubor:1.díl html 7ad94f46.jpg|Podzámecká zahrada, Kroměříž
Soubor:1.díl html m6f329b14.jpg|Zahradnické výstaviště Tuln
Soubor:1.díl html m7563f5f2.jpg|Františkovy Lázně
Soubor:1.díl html m56fadfb.jpg|Zahradnické výstaviště Tuln
Soubor:1.díl html 3016cf4f.jpg|
Soubor:1.díl html m2d4e580f.jpg|Park Průhonice u Prahy Zřejmě nejtypičtější park v anglickém stylu, park Průhonice.
&lt;/gallery&gt;

V moderní zahradě mohou být rostliny použity k vyjádření myšlenky uměleckého díla, emoce, atmosféry. Mohou být prvkem v aranžmá na téže kvalitativní úrovni jako neživé objekty. Rostliny se pak nemusí, ba nemají dále vyvíjet, kompozice je hotova a má být očividně neměnná v čase. Celek nemá žádný vztah k přírodě, jde o čiré umění, divadelní představení, performanci .

Anglická zahrada napodobuje přírodní krásy, uměle navozuje nejlepší efekty
přírody a rostliny jsou hlavními aktéry, jejich vývoj během času a změna je očekávanou součástí kvality kompozice. Často jak se zahrada v průběhu roku mění, tak jednotlivé části kompozice uplatňují své kvality.

== Pravidelné a nepravidelné ==
Zahrady byly vždy '''obrazem přírody''', nebo '''zobrazením okolního vesmíru, přizpůsobeným a polidštěným'''. V dnešní době vytvářené zahrady a parky lze snadno podle historické tradice rozdělit na „pravidelné“ a „nepravidelné“. Pravidelné zahrady vycházejí z nejlepších zkušeností a kvalit francouzských zahrad z období baroka a renesančních terasových italských zahrad. Neskrývají svoji umělost, využívají ji jako [[w:Estetika|estetický]] projev. Nepravidelné zahrady pak více, či méně napodobují přírodu ve stylu čínských zahrad a anglických parků, nebo venkovských zahrádek, často s použitím neobvyklých materiálů a sochařských dekorací. Některé takové sochařské kompozice vytvářejí stavební celek s jasným uměleckým výrazem, ale zeleň má v úpravě minimální prostor a funkci.

Do skupiny nepravidelných zahrad lze zahrnout i [[w:Přírodní zahrada|přírodní zahrady]], které pracují s tvorbou přirozených prostředí a ekologickými postupy. Názvu nepravidelných a pravidelných zahrad odpovídá název malebné zahrady a jejich protiklad architektonické nebo též dekorativní zahrady. Ačkoliv pojmenování „architektonické zahrady“ nejlépe vystihuje způsob tvorby pravidelných zahrad, původ a připomíná jejich vynikající přizpůsobení architektuře, dovolím si i v dalším textu zachovat spíše název „pravidelné a nepravidelné“.

&lt;gallery&gt;
Soubor:1.díl html m6745c12f.jpg|Úprava ve stylu anglické zahrady
Soubor:1.díl html 5ac9bee8.png|Úprava ve stylu italské a francouzské zahrady.
Soubor:1.díl html 30e889c9.png|Symetrie dává vyniknout asymetrii. Proto výrazné prvky, samy o sobě nepravidelné, symetricky umístěné, o to spíše vyniknou.(Park u zámku Lednice)
&lt;/gallery&gt;

Dlouhá léta trvaly spory a půtky mezi zastánci pravidelných a nepravidelných zahrad o správnost či krásu. Dnes snad již lze doporučit kdy a kde je lépe použít zahrady pravidelné a kde nepravidelné, kde mají převládat jasná pravidla, ornamenty a přímky, kde malebnost a příroda. O použití musí rozhodnout vhodnost a smysluplnost kompozice vzhledem k okolí a možnosti údržby, stejně jako osobní vkus a filosofické ideály.
Umělci osmnáctého století, kteří se pokoušeli chápat pravidla přírody, popisují přírodu jako symetrickou, symetrickou a pravidelnou v drobných jednotlivostech, takových které jsou nejmenšími díly přírody. A dodávají , že je příroda ovšem také zcela nepravidelná, nepravidelná ve velkém celku, v těle člověka a přírody, která je jednotlivými drobnostmi tvořena.

Nepravidelná zahrada napodobuje obvykle přírodu, nikoliv však její syrovou podobu, ale upravenou tak, aby lahodila oku a vycházela vstříc potřebám. Vytváříme kompozici, dílo, které je přírodě blízké, podobné, ale v přírodě by zřejmě nikdy nevzniklo.

Na rozdíl od malebné kompozice, při níž se uplatňuje především různorodost přírody jsou pravidelné zahrady založeny na geometrickém souladu opakování, pravidelném ornamentu a jednoduchém tvaru. Výraznými prvky jsou především jasná barevnost, zřejmá pravidelnost a prvoplánovost geometrických tvarů. Ukázněné velké plochy přísně upravené zeleně a nekomplikovanost celkového výrazu kompozice vytvářejí harmonický dojem souladu, řádu. Oko diváka snadno rozeznatelný barevný a tvarový soulad a čitelné členění vnímá jako krásu. Dekorativní úprava zahrad se provádí obyčejně na plochách, které lze přehlédnout jediným pohledem, nenutí oko pozorovatele, aby proniklo obraz do hloubky, nýbrž spíše aby těkalo po jeho povrchu a vnímalo celek, nikoliv jednotlivosti. Dekora­tivní řešení zahrad je zvláště vhodné v rovinném jednotvárném terénu, nebo na pravidelně odstupňovaném terénu
Krátké a jasné doporučení vyplývající z mnohaleté polemiky je následující:
Protože je zahradní úprava spíše velkým celkem z pohledu přírody, má být spíše nepravidelná, tak, jak by tomu příroda chtěla. Tam, kde je dílo přírody zcela součástí stavby, drobným doplňkem nesloužícím k ničemu, než ke krátkému pohledu, má být ale použita spíše symetrie a pravidelnost, mající zde dobré opodstatnění a souvislost.
Více o některých jednotlivých historických stylech je popsáno v sedmé kapitole.

Pravidelné zahrady je poměrně jednoduché naplánovat na základě pravidelného obrazce, nebo opakování pravidelných obrazců. Velké obrazce mohou být ve středu pravidelné kompozice a cesta vedena po jejich okrajích. Velké nepravidelné ozdobné objekty je při dodržení přísné pravidelnosti vhodné umístit spíše na střed kompozice , nebo na osu symetrie. Pokud vzorek tvoří více částí je vhodné pokud jsou (avšak úměrně jednoduché přehlednosti) použity různě vysoké rostliny a vzor dostane i dimenzi plasticity. Jednoduše navržené pravidelné zahrady a vzory mohou být ve výsledku více efektní než ty složité. Základ krásy zde tkví v symetrii, pochopitelnosti a přehlednosti.

&lt;gallery&gt;
Soubor:1.díl html 3c1c3772.png|Náčrty pravidelných kompozic v malých zahradách (půdorys).
Soubor:1.díl html 618c1068.png|K sobě symetrické prvky mohou být v jednotlivostech i asymetrické.
Soubor:1.díl html 75c46aec.png| Nejvíce důležitá pro kompozici je vždy srozumitelnost a jednoduchost úpravy.
Soubor:1.díl html m67d6300b.png|
Soubor:1.díl html 27249e53.png|Nepravidelná zahrada, náčrt.
&lt;/gallery&gt;

Nepravidelné zahrady je rovněž velice snadné vytvořit. U pozemku ve stylu anglické zahrady okraj plochy obepne pás dřevin. Cesta není přímá, ale nevede zbytečnými oklikami. Skupiny keřů a stromů doplní několik výrazných soliter. Všechny doplňky jsou spíše přírodního charakteru, nepravidelné. Příliš moderní, umělé a dokonale pravidelné prvky mohou narušovat přírodní charakter zahrady. Výsadba má napodobovat přírodu ale současně být vhodným místem k odpočinku.

Pokud existuje obava, která možnost úpravy je správná, je lépe vždy dát přednost jednoduchosti a volnému prostoru, před nepřirozeností a stísněností. Velkou výhodou nepravidelných úprav anglického parku i východních zahradnických stylů je členitý a nerovný terén umožňující různé pohledy a vytvářející přirozené clony. Symetrie může pomoci v případě že působení použitých prvků je velmi rozmělněné.

Odkazy
* [http://is.muni.cz/th/261160/ff_b/Pojem_krasa_v_ceske_estetice.pdf Bakalářská práce na téma krása v české estetice]
* [http://meph.xixao.com/2008/01/10/umeni-a-krasa-ve-stredoveke-estetice-2/ krása ve středověké estetice]
* [http://www.theatlanticcities.com/design/2013/06/moma-pays-tribute-terrifying-beauty-le-corbusier/5902/ Le Corbusier, vize budoucnosti]

''Pokračování v kapitole [[../Vlastnosti rostlin ve vztahu k jejich použití v zahradnické architektuře|Vlastnosti rostlin ve vztahu k jejich použití v zahradnické architektuře]]''

''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]''

[[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady]]</text>
      <sha1>sod9fbdctuxnrffxxeroaxzt6mbzbto</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Průvodce úpravou vaší zahrady/Vlastnosti rostlin ve vztahu k jejich použití v zahradnické architektuře</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6408</id>
    <revision>
      <id>43460</id>
      <parentid>35379</parentid>
      <timestamp>2021-03-29T14:07:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8840" xml:space="preserve">''Předchozí kapitola [[../Krátké ohlédnutí za kvasící historií krásy zahrad|Pravidelné a nepravidelné]]''

[[Soubor:2.díl html 6b5b49b3.jpg|náhled|U stříhaných dřevin a živých plotů jsou druhy a kultivary obvykle méně důležité než u volně rostoucích dřevin.]]

== Vlastnosti rostlin ve vztahu k jejich použití v zahradnické architektuře ==

'''Všechny dostupné materiály jsou pro umělce použitelné.''' Jediný důvod o nich mluvit, je ten, že jimi lze dosáhnout různých efektů. Vzhledem k množství použitelných materiálů v zahradnictví, je lépe zabývat se efekty a vlastnostmi, která efekty vytvářejí. Doporučení některých rostlinných materiálů zde má smysl pouze v souvislostech, při uvádění příkladu použití.

'''Pozorovatel vnímá efekty prvků (rostlin), jejich částí a celku, spíše než druhy rostlin.''' Vnímá převislé větve vrby ''Salix caprea'' 'Pendula' a podivně kroucené větve vrby ''Salix matsudana''. Nezajímá jej obvykle jméno, druh, nebo přesný kultivar dřeviny, ale právě jejich nejvíce zjevná vlastnost. Jednotlivé dřeviny s podobnými vlastnostmi jsou často zahradníky nahrazovány jedna za druhou.

[[Soubor:2.díl html m2cf678b7.jpg|náhled|Pozorný pozorovatel snadno zjistí jak zcela odlišné jsou volně rostoucí dřeviny různých kultivarů a i u blízkých druhů.]]
'''Samotný druh či kultivar dřeviny není nejdůležitější, je li jiný vhodnější nebo je dostupnou alternativou pro dané podmínky.''' Podobně jako sochař nepoužívá mramor nebo dolomit jen proto, že jde o uhličitany, ale především proto, že má vybraný kus kamene nějakou barvu, strukturu, drolivost, lesk, měkkost, tvar, velikost a cenu.

Prvky v zahradní architektuře jsou tedy používány s přihlédnutím na své vlastnosti nebo vlastnosti svých některých částí. Je proto nanejvýš vhodné poznat, které vlastnosti používaných prvků jsou považovány za důležité a sehrávají svoji roli při tvorbě kompozice. Snáze potom lze využít prvků v zahradní kompozici pomocí nástrojů zahradnické tvorby. S rozmyslem pak vybereme zda a kde používat listnáče či jehličnany a který [[w:Druh (biologie)|druh]] a [[w:Kultivar|kultivar]] zvolit do kompozice pro jakou vlastnost.

Následující kapitoly jsou nástinem hodnot a kritérií o které dále budeme rozvíjet zkoumat.

[[Soubor:2.díl html m2bcbe3de.jpg|náhled|Převislé tvary jsou často laiky označovány jako „smuteční“ a používány na pietních místech. Tyto a jiné nepůvodní tvary bývaly zpočátku terčem kritiky. Jsou svým zvláštním účinkem výrazné, velmi nepřirozené.]]
=== Poznáváme ozdoby Vaší zahrady, jejich důležité vlastnosti ===

Ačkoliv ani na velkých zahradách netvoří velké dřeviny, stromy, více než jen malou část výsadby je rozhodně vhodné tuto malou část výsadby podrobit důkladnému studiu a pečlivě vybírat. Tato malá část má ovšem obvykle nejvýznamnější účinek v kompozici, a opticky i fyzicky vliv na ostatní části kompozice.

[[Soubor:2.díl html m33bc5d05.jpg|náhled|Okrasná školka, Litomyšl.]]

Stromy a keře mohou mít nejen mnoho barev , ale i množství různých tvarů, zejména v případě zahrneme-li možnosti řezem upravených dřevin. Ale i přirozeně rostoucí formy kultivarů zahrnují volně i přísně kuželovité, sloupovité a kulovité tvary. Působení jednotlivých částí dřeviny je třeba vzít v úvahu, stejně jako barvu a tvar koruny. Textura habitu je různá u kroucených větviček kultivaru lísky, sloupovitých topolů (např. [http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Populus_nigra.Italica.01.jpg ''Populus nigra'' „Italica“]) se vzpřímenými větvemi. Jinou texturu tvoří jemné větvě ptačího zobu nebo i stejně jemné, ale převisající vrby ([[w:Vrba bílá|''Salix alba'' „Pendula“]]), nepořádně rostoucí [[w:Komule Davidova|komule davidova]] (''Budleia davidii'') nebo strnulé [[w:Kultivary jalovců|jalovce]].

Na úvod by stálo za to uvědomit si ty vlastnosti, pro které si některé dřeviny ceníme více než jiné a které tedy budeme vyhledávat a hodnotit. &lt;br /&gt;
'''Důležitými vlastnostmi jenž jsou kritériem pro výběr okrasných rostlin jsou'''
* '''velikost''' koruny , vzrůstnost, ale i velikost viditelných částí rostliny, tedy listů, květů apod..
* '''forma a tvar''' koruny ale i viditelných částí rostliny.
* '''linie''' kterou tvoří obrys koruny, větví, směr růstu stébel, kmene apod.
* '''textura''' koruny ale i na povrchu viditelných částí rostliny, či textura tvořená částmi rostliny,
* '''barva''' všech viditelných částí rostliny, nejen květů a listů.

O těchto vlastnostech se nyní pokusíme aspoň zatím aspoň něco málo obecně zjistit a později se podrobně k tématu vrátíme.

[[Soubor:2.díl_html_42749eb0.jpg|náhled|Různý habitus dřevin v parku Průhonice u Prahy]]
=== Velikost, forma a tvar ===

'''Vzrůst a tvar všech rostlin je dán rozvětvením nadzemních částí''' (lodyh), a to u dřevin postavením, tloušťkou a hustotou větví a větviček. Při uplatnění stromů , jako výtvarného prvku je velmi důležitá výška a šířka koruny, její hustota a textura. Možnosti použití se řídí podle výšky stromů, délky větví a úhlu jejich postavení, podle daného obrysu koruny, dále podle hustoty koruny. Uplatnění velikosti, formy a tvaru je omezeno nezbytností vytvářet vyváženou směs kontrastních a harmonických vztahů mezi jednotlivými prvky kompozice.
&lt;gallery&gt;
Soubor:2.díl html 353dc8d0.jpg|Rozdílné obrysové křivky a textura pomáhají při tvorbě různě působících kompozic. Společné linie skupiny stejných dřevin vytvářejí jiný vjem než obrys jedince.
Soubor:2.díl html m6b02f0bc.jpg|
Soubor:5.díl html ff60c30.jpg|
Soubor:2.díl html 4c5776a.jpg|Nejvýrazněji působí obrys dominant. Linie podrostu pomáhají zvýraznit linie vyšších dřevin, ty by jinak zanikaly. (Polské Tatry).
Soubor:2.díl html m33dabd2d.jpg|Borovice limba (Polské Tatry). Rozdílná velikost dřevin zvyšuje vnímání nerovnosti povrchu.
&lt;/gallery&gt;

Většina štíhlých, pyramidálních a vůbec pro­táhlých stromů je vnímána pozorovateli jako obvyklá pro kopcovité a nerovné terény. Takto se vhodně uplatní právě protáhlé a pyramidální tvary jehličnanů. '''Vysazením úzkých a vzpřímených jehličnanů na nepravidelnosti terénu lze zvýraznit tyto nerovnosti''' a zdůraz­nit charakter povrchu. Velká '''seskupení jehličnanů tvoří vůbec nejtemnější ze všech porostů vůbec, a lze je výborně použít jako kontrastní pozadí.'''

Liniím daným obrysem jednotlivé dřeviny a výsadby je věnována celá zvláštní kapitola která rozebírá zvláštní působení jednotlivých linií a jejich kombinací. Připomeňme si důležitost linií na příkladu, kdy jsou do alejí a při úzkém vstupu do budov jsou často používány sloupovité jalovce, cypřišky a túje. Často jsou jako podrost používané nižší tvary jehličnanů, které tvoří neprodyšné porosty. Celkový dojem vzniká kombinací výrazné vertikální a horizontální linie. U solitérních a v řídkých skupinách vysazených jehličnatých stro­mů je snaha, aby byly zavětveny až k zemi. Zvláště u jehličnanů, rostoucích v kuželovitých a sloupovitých tvarech, například u smrků a cypřišů. Linie koruny je tak nenarušená vyholováním. Koruna jehličnatých stromů musí mít dostatek prostoru, neboť její redukce v pozdějším období je nesnadná. '''Jehličnany jsou ohroženy zastíněním a porušení habitu způsobené příliš hustým sponem výsadby.''' Srůstání korun sousedních dřevin má za následek zpravidla odsychání částí koruny.

Živé ploty a stěny z jehličnanů jsou, vzhledem k jejich technickým i dekoračním vlastnostem, velmi oblíbeny. Široké uplatnění mají i konifery ve skalce.
&lt;gallery&gt;
Soubor:2.díl html m160aac1f.jpg|Stromy ve veřejné zeleni bývají vyholeny na linii usnadňující její snadnou údržbu velkou technikou. „Linie okusu“ znehodnocující linii obrysu a poškozující působení celé kompozice bývá až 2m vysoká.
Soubor:2.díl html 63c9b38a.jpg|Keře vysázené a udržované bez odborných znalostí. Je laiky očekáváno, že stromy a keře budou krásné samy od sebe, navždy, ať je vysadí kdekoliv, a že porostou jen do velikosti, kterou si právě nyní přejí. (Brno, Komín)
&lt;/gallery&gt;

''Pokračování v kapitole [[../Textura koruny|Textura koruny]]''

''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]''

[[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady]]</text>
      <sha1>chhfra00d1cntucc452n6m8wwbxn0py</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Průvodce úpravou vaší zahrady/Pravidla kompozice</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6409</id>
    <revision>
      <id>44263</id>
      <parentid>43325</parentid>
      <timestamp>2021-07-07T21:07:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="13793" xml:space="preserve">''Předchozí kapitola [[../Vlastnosti rostlin ve vztahu k jejich použití v zahradnické architektuře|Vlastnosti rostlin ve vztahu k jejich použití v zahradnické architektuře]]''

[[Soubor:2.díl html m7edc6636.png|400px|náhled|V raně barokní zahradě v Kroměříži je kašna plnící zcela vhodně funkci okrasy. Socha na snímku se nedotýká ztopořeného penisu, což je znát z detailu zblízka zepředu. Socha nemá ani erekci ani [[w:Penis|penis]]. Sochař sochu nahatého dělníka s [[w:Invence|invencí]] umělce ozdobil napřimující se klikovou hřídelí. Proč by ale mladík v barokní církevní zahradě neměl mít mezi nohama hřídel a slečna izolátor nebo zásuvku? Zkusíme to zjistit.]]

== Pravidla kompozice ==

Jak určit aspoň základní pravidla něčeho tak různorodého, jako je vnímání krásy u zahrad a parků, když jednotlivé příklady krásy jsou tak rozdílné, ba velmi často zcela protichůdné? Mohou vůbec pomoci zcela obecné zásady?

„''...Obecné zásady, nebo všeobecně použitelné návrhy, které by byly vhodné pro jakékoliv situace, jsou nemožné. Malíř může zkopírovat na vhodných místech obrazu oči, nos, a ústa. Ale bez přidání charakteru bude jeho malba nezajímavá.''“ píše H. Repton o návrzích zahrad. Charakterem myslí charakteristické, zvláštní a zajímavé rysy, které kompozici učiní odlišnou od jiných.

Angličan [[w:Humphry Repton|Humphry Repton]] se pokusil asi před třemi sty lety shromáždit a sladit pravidla, která, pokud jich bude využito, pomohou při tvorbě vzhledné zahrady, přinášející potěšení i návštěvníkům. Pravidla tvorby zahrad byla potom vícekrát znovu a znovu formulována, opisována, objevována a měněna. I ta zjevně smysluplná doporučení jsou beztrestně porušována dodnes, jak už to u pravidel bývá. Odvážím si tvrdit, že se jedná o tři sta let stará pravidla, zaprášená a zapomenutá, která by měla být v zásadě respektována tvůrci zahrad nebo vážně brána v úvahu. Pokusím se tyto pravidla přetlumočit do dnešní řeči. Mohou v některých případech pomoci svojí konkrétností, protože dnešní pravidla mají úmyslně širokou škálu výkladů. Jak už to tak někdy u dnešních zákonů bývá.

Po objasnění těchto historií zapomenutých záznamů pochopitelně v této knize navazují hlediska respektovaná od konce dvacátého století a čtenář zde tak nepřijde pro moji podivínskou kratochvíli o současné formulace pravidel. První čtyři historická pravidla pomáhají udržet pod kontrolou chaos a byla využívána už v pravidelných zahradách, které více než tyto čtyři pravidla nepotřebují.

* Přiměřenost
* Užitečnost
* Řád
* Symetrie

=== Přiměřenost ===
'''Přiměřenost H.Repton popisuje jako řádné přizpůsobování několika částí k celku, a ten celek k charakteru, situaci a okolnostem místa a jeho vlastníka.'''

Jde vlastně o základní pravidlo zahradní tvorby. Komponováním celku zahrady podřizujeme rozmanitost jednotlivých prvků celkovému vyznění díla. Podle učebnic zahradnického sadovnictví správná kompozice usměrňuje oko diváka tak, aby již na první pohled získal pocit, že v motivu vládne jednotnost, smysl a rov­nováha. Což značí, že návštěvník přicházející do zahrady není zaskočen nepravidelností, různorodostí bez smyslu a řádu, který by dokázal pochopit nebo pozitivně přijmout. Repton se na jednom místě zmiňuje o tvorbě zahrady jako o tvorbě portrétu u kterého sice nejde určit obličej a tedy předem definovat všechny detaily, ale přinejmenším lze přiměřeně určit, kde mají být oči, uši a nos. Pokud nebudou umístěny na správném místě, obraz nebude portrét a možná ani smysluplný obraz.

„''...Člověk objeví krásy i defekty v každé situaci. Bude tak stejně nadšený záhonem květin jako lesní houštinou nebo bude zhnusený imaginární divokostí nezkrocené přírody v upravené pravidelné zahradě, stejně jako umělou pečlivou úpravou v něčem divokém. Došková chatrč v květinové zahradě a trelážová besídka v lese jsou stejně nemístné.''“
(H. Repton)

[[Soubor:2.díl html m6669b76f.jpg|náhled|Na náměstí s malebnými secesními domy byla už kdysi vystavěna funkcionalistická budova Komerční banky, později další dvě budovy, které nekorespondují se stylem náměstí. Velikost, drahý materiál a provoz, komplikovaný způsob provedení, neuvěřitelně silný kontrast s okolím, dětinská interaktivnost, to všechno jsou kromě nefunkčnosti a nepraktičnosti také vlastnosti brněnského orloje nazývaného rodilými brňáky s upřímnou srdečností „Onderkovo dildo“ nebo „Čurák“. Má i opravdové koule. Podle některých zdrojů jde o památník 30leté války. Jakkoliv jde o orloj, ne o zahradní doplněk či zahradu, zřejmě neexistuje více exemplární příklad vady. Dekorativní prvek je pouze skvělým pomníkem budovatelům, dalším brněnským balvanem a novou provokativní kuriozitou, jejíž hodnotu nelze ani vyjádřit. Pokládá badatelům v oblasti umění otázku, do jaké míry má umělec překračovat hranice smysluplnosti, kde nebo zda vůbec hledat hranice vkusu, překročené úmyslnou nebo nechtěnou absurditou díla. Tuto otázku lze vztáhnout i na některé zahradní kompozice.]]

&lt;gallery&gt;
Soubor:3.díl html mab0b7e1.jpg|Zahrada a zahradní nábytek ladí materiálem i stylem s architekturou.
Soubor:ChaloupkyKomín 051.jpg|Venkovská zahrada korespondující s okolím.(Brno - Komín)
Soubor:2.díl html m58170feb.jpg|Zde krášlí maličkou předzahrádku rodinného domu dokonale zastřižený tis kulovitého tvaru velký přes celou šířku předzahrádky a připomínající veliké zelené vejce. Je to jediná takto upravená dřevina v celé ulici, což zdůrazňuje neobvyklost situace.
&lt;/gallery&gt;

=== Užitečnost ===
Užitečnost zahrnuje výhody, komfort, čistotu, a všechno, co vede k účelnému bydlení s elegancí. Zahrada musí být především prostorem, který lze používat, který dobře slouží svému účelu. Repton příležitostně kritizoval nesmyslnost některých úprav napodobujících přírodní kompozice na úkor komfortu nebo dokonce omezující použitelnost zahrady či parku: ''„...Takže možná, uvedu v úžas některé ze zlepšovatelů moderního vlnitého zahradničení (serpentine gardening ) prohlášením, že jako přívěsek ... ...starověkého sídla, bych dával přednost široké a vznešené promenádě podél přímé terasy než jejich příliš často opakované zvlněné linii krásy.“'' Na jiném místě najdeme podobný výrok : ''„...Moderní bláznění pro přírodní krajinu často nese své obdivovatele za skutečné hranice zlepšení. První zásadou, by mělo být pohodlí a až další malebná krása.“''
&lt;gallery&gt;
Soubor:Formal garden Kromeriz (01).jpg|Ornamenty v Květné zahradě. Okraje ze zimostrázu převyšují letničky (zde zřejmě Ageratum), takže jsou vidět až opravdu zblízka. Efekt celkového dojmu je ztracen a výsadba letniček zbytečná. Možná jde však o chybu která je dána už v původní historické výsadbě.
Soubor:6.díl html a08b07c.jpg|Pro živé ploty nevhodná dřevina Cupresosyparis nepravidelným růstem koruny tvoří děravé, ba průhledné živé ploty.
Soubor:2.díl html m7bfcafa3.jpg|Symetrie v zahradě zcela v souladu se stylem budovy.
Soubor:
&lt;/gallery&gt;

=== Řád ===
Řád zahrnuje udržení pořádku forem a jejich použití, četně správnosti a dokonalosti. Kultivovaná mysl je podle H. Reptona šokovaná takovými věcmi, které by byly neviditelné pro „křupana“. Například, nevhodný ohyb cesty nebo linie, které by měly být dokonale souběžné a nejsou, jsou vady mohou způsobit bolest očím citlivé duše.
[[Soubor:Podzámecká zahrada188.jpg|300px|náhled|Italská zahrada v Kroměříži má jednu ukázkovou vážnou vadu. Není pravidelná a osově souměrná, ač by opravdu řádně měla být. Pokud nejde o úmysl, pak náročné úsilí o geometrickou krásu zmařila banální chyba, nebo nedůslednost. Tohle ovšem schválně zřejmě nikdo neudělá.]]

=== Symetrie ===
[[w:Symetrie|Symetrie]] je označovaná jako shoda částí podle osy. Lze sem ale zařadit například výsadby zobrazující [[w:Fraktál|fraktály]], které jsou geometricky podobně primitivní, soběpodobné podle měřítka. Symetrie je ve své podstatě pravidelnou souvislostí množiny na sobě více nebo méně závislých prvků. Obvyklá je u pravidelných zahrad v průčelí budov, zvláště podle antického vzoru. Symetricky plánované budovy může snadno doprovázet podobnost a uniformita částí zeleně. Symetricky a uměle upravené zahrady v tomto případě dají vyniknout pravidelnosti budovy podstatně méně než dobře připravená napodobenina naprosto přírodního prostředí, která třeba jen jedinou a nenápadnou linií odkazuje k pravidelnosti celku. Viditelně umělá symetrie , která je založená na přesném opakování motivu musí být dokonale přesná. I nevelká nepřesnost působí rušivě a naprosto znehodnocuje celek.
Repton se ve svém díle zamýšlí, kde se v člověku bere ta touha po pravidelnosti, symetrii, přesné [[w:Geometrie|geometrii]]. Dochází k závěru, že jde o touhu po kráse nedospělých osob, nebo s nerozvinutými schopnostmi pro vnímání a chápání složitějších vztahů. Správnost geometrie lze ověřit, vypočítat, tedy jasně a především jednoduše matematicky definovat.

[[Soubor:Castle Dobris.jpg|náhled|Uniformita, jednoduchá symetrie a podobnost, jak píše Repton, „''... těší oko spíše dětí, než dospělých.''“]]
Ze správnosti, či z podoby vůči vzoru definovaného jako „krásný“ pak pochází uspokojení. Dodávám, že tento druh vkusu není založen na schopnosti vnímat a zamýšlet se, ale pouze na schopnosti srovnat podobnosti podle šablony vzhledu či zvyku. Krása uměleckého díla má vždy složitější kořeny a je komunikací diváka a umělce skrze poznávání a zkoumání díla. Už si vzpomínám, jak Repton tajemnou hádanku krásy někde vyřešil. Považoval krásu za druh komunikace. Přirovnal krásu ke vtipu, ke schopnosti pochopit vtip. Vtip pochopí lidé, kteří vědí co je to vtip. Lidé, kteří vědí co je podstatou vtipnosti, kteří mají sklon k žertování, ale znají i okolnosti, které vtip popisuje. Repton tím vtipem zřejmě nemyslel dnes tak oblíbené prdění, peprné kopání mezi nohy, házení dortů nebo kanadské žerty na spodní straně kliky dveří. Ovšem i nejstupidnější druh „humoru“ může být uspokojující mezi osobami, které na podobně vysoké úrovni úspěšně komunikují.

Krása je obrázkové písmo každého věku. Ovšem jsou díla považovaná za krásná jen na základě národních barev či dokonalosti pravoúhlých tvarů. Primitivnost tohoto pohledu nelze považovat za odsouzeníhodnou. Stejně jako nelze poměřovat inteligenci mravence třeba inteligencí lidskou. Každá je zcela přiměřená potřebám jedince. Je jisté že '''vnímání krásy, stejně jako vyznávané hodnoty, se může lišit.''' Je však nadevše žádoucí, aby krása zahrady, tedy úprava zahrady, vždy odpovídala požadavkům a vnímání adresáta.

Ať už je krása měřena filosofy, kritiky, architekty nebo fotbalisty, zahrada je určena těm, kdo ji užívají. Symetricky řešené zahrady jsou snadno pochopitelné a jejich estetika má pevná pravidla. Funkcionalistické zahrady mají snahu preferovat jednoduchost a praktickou krásu. Divoké zahrady mají svoji poetiku, divokou krásu a ekologické zásady. Architekt je vždy jen nástroj. '''Přání a spokojenost uživatele, musí být vždy preferovány a nadřazeny pravidlům''' [[w:Estetika|estetiky]].

&lt;gallery&gt;
Soubor:2.díl html 11a2ef41.jpg
Soubor:3.díl html m2afcca3b.jpg|Pravidelná úprava je velmi častá u památníků a pomníků, jednoduchých ornamentálních celků, tam kde je pozornost soustředěna na nějaký bod, perspektivu, nebo významnou linii.
&lt;/gallery&gt;

'''Symetricky upravené zahrady se znaky nepravidelných zahrad jsou možné a mohou vypadat vhodně.''' Ale v těch vhodných případech jde pouze o úpravu symetrických zahrad nebo malou symetrickou úpravu v okolí stavby, v jinak nepravidelném parku. '''Nepravidelné zahrady nemohou být symetrické nebo nějak shodné podle osy.''' I nijak neobvyklé, pravidelné stromořadí v parku ruší dojem přírodní scenérie a vnáší nepůvodní umělý prvek civilizace. Dále uvedená Reptonova pravidla se vztahují k nepravidelné zahradě:

* Malebný účinek
* Spletitost a komplikovanost.
* Jednoduchost
* Rozmanitost
* Novost
* Kontrast
* Spojitost
* Asociace
* Majestátnost
* Přivlastnění
* Oživení
* Období, a vliv průběhu dne
* Dokonalost provedení
&lt;gallery&gt;
Soubor:Aranjuez PavosyPatos.jpg|Malebnost je často spojována s odrazem romantické stavby na vodní hladině.
Soubor:3.díl html 6c9e58d0.jpg|Průhonický park ve stylu anglické zahrady.
Soubor:6.díl html 7d3084d1.png|
&lt;/gallery&gt;

''Pokračování v kapitole [[../Malebný účinek|Malebný účinek]]''

''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]''

== Odkazy ==
* [[s:Umění zahradní architektury|Umění zahradní architektury, H. Repton]]
* [http://www.marigreen.cz/formalni-zahrada.php Formální zahrada na marigreen.cz]
* [https://www.jaksinavrhnoutzahradu.cz Jak si navrhnout zahradu]

[[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady]]</text>
      <sha1>3kpkng25vsa6fa24et09zinrvf7wgi8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Průvodce úpravou vaší zahrady/Pravidla kompozice v dnešní zahradní architektuře</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6410</id>
    <revision>
      <id>43483</id>
      <parentid>35370</parentid>
      <timestamp>2021-03-31T11:07:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="11018" xml:space="preserve">''Předchozí kapitola [[../Pravidla kompozice|Pravidla kompozice]]''

[[Soubor:2.díl html 4abef84f.jpg|náhled|Učme se z chyb vlastních, i chyb těch druhých. Krásný dům a krásné dřeviny okolo, by měly tvořit krásný celek. Mimo ovocnou dřevinu jde o nově vysázené vzrostlé stromy. Každý strom a keř je poněkud vzdálen jeden druhému. Každý kus je solitera. Třeba je to záměr. Výsadba těsně obepíná dům. Okolo plotu jsou ale tři metry místa po celé délce. Jednou jsem se setkal u světských s podobnou výsadbou. Chtěli napodobit les okolo domu. Přírodu. A dům byl „jako“ chata, v tom „jako“ lese. Za povšimnutí stojí jak jsou všechny dřeviny pečlivě udržovány.]]

== Pravidla kompozice v dnešní zahradní architektuře ==

V dnešní zahradní architektuře jsou stejným způsobem použita tato kritéria a principy zhotovení a hodnocení zahrad a parků:
* '''Rozmanitost''' (různost dílčích prvků a pestrost použití nástrojů)
* '''Ucelenost''' (jednota)
* '''Harmonie''' (vzájemně vyvážený vztah mezi složkami)
* '''Smysluplnost'''

Jde sice o volnější termíny a teprve další vysvětlení je naplňuje obsahem, avšak jsou to však hlediska pro zahradní úpravy obecně racionální a vždy nezbytně použité. Bylo-li zajímavé se věnovat kritériím, které zkoušel sestavit Repton v osmnáctém století, bylo-li zajímavé pokoušet se je vyvrátit, či potvrdit jejich platnost nebo je dokonce použít, je zcela vhodné se zajímat o kritéria dnešních zahradních architektů. Jakkoliv ani takto ořezaných „rad“ architekti často nedbají.

=== Rozmanitost ===
Rozmanitostí je rozuměna především pestrost dílčích prvků. Rozmanitost způsobuje vyšší vnímání pozornosti, ale absence společného rysu, ucelenosti, nedostatek harmonie a nahodilost výsadby nakonec může mít vliv na vyznění a pochopení kompozice. Vnímáte li rozmanitost velké zahrady v nichž je deset různých druhů dřevin jako příjemnou, pak zahrada, kde jsou stovky různých druhů rostlin, každá rostlina jiná, lze snadno vnímat jako chaos. V sadovnictví je rozmanitost uplatňována jednak volbou rostlinstva různého vzrůstu, charakteru, zbarvení a tím, že jsou rostliny a prvky různě seskupovány. Rozmanitost lze zajistit nejen bohatstvím různých rostlin, ale i ploch a objektů, nebo jejich částí, jejich zbarvením, texturou a [[w:Habitus (biologie)|habitem]], nebo i jejich umístěním či střídáním. Pokud je v zahradě příliš mnoho různorodých prvků, mnoho atraktivních dominant, je pozornost diváka rozptýlena a je složité absorbovat nějakou společnou myšlenku, nebo si vychutnat celkový dojem. Zahrada se snadno stává neuspořádaným nepořádkem, park se mění v nesourodé shluky stromů a keřů. Lze vyvodit, že méně je někdy více. Jedna nebo několik málo dobře volených a správně umístěných soliter dokáže oslovit pozorovatele více než mnoho nápadných dekorací Taková úprava dokáže zachovat snáze i harmonii zahrady nebo parku.

[[Soubor:2.díl html m5ef33797.jpg|náhled|Ani očividně pečlivý výběr hezkých a dobře rostlých drahých dřevin, různě zbarvených, s různou texturou, habitem a výškou nezaručuje, že výsledek bude více než veselá pestrá směs hezkých rostlin.]]

Pro dosažení větší rozmanitosti jsou například listnáče a jehličnany často spojovány do skupin. Třeba do relativně nízkého vřesoviště jsou doplňovány vysoké vzpřímené [[w:Jalovec obecný|jalovce]] ''Juniperus communis'', nebo podobně rostoucí kultivary jiných druhů.

=== Ucelenost ===
Ucelenost jenž je chápána jako výraz celku který je kompletní výrazem i obsahem. Ukončenost a jednota. Ucelenost je vlastnost, kterou chybí detailu, nebo části celku. Jednota je tvořena provázanými vztahy a společnými znaky mezi jednotlivým prvky, byť jsou mezi sebou v kontrastu, jsou v souladu s celkem svými vlastnostmi, polohou a jejich celek s okolím. Ucelenost a jednota nikdy nesmí dosáhnout té míry, že se změní v uniformitu a jednotvárnost. Plocha [[w:Trávník|trávníku]] vypadá dosti vzhledně a uceleně, avšak sama o sobě působí také dosti jednotvárně. Taktéž i některé druhy zahradních úprav využívající geometrických tvarů a pravidelných rytmů takto únavně snadno mohou působit. Proto je nutné uplatnit v každém promyšleném výtvoru i náležitou rozmanitost, pestrost, náležité střídání, a to nejen v celkovém uspořádání, ale i v detailech.

=== Harmonie ===
Harmonie je chápána jako vzájemně vyvážený vztah mezi všemi složkami úpravy. [[w:Harmonie (rozcestník)|Harmonie]] vychází z předpokladu, že vlastnosti použitých prvků a rostlin a jejich umístění jsou v nějakém vzájemném poměru a mají nějaký logický a estetický smysl. Zjevný či skrytý řád, který všechny prvky a části spojuje a který všechny použité komponenty nejen dodržují, ale především pomáhají vytvářet.

[[Soubor:2.díl html m5e8a7901.jpg|náhled|Výsadbu tří relativně velkých dřevin blízko sebe lze považovat za velmi vážnou chybu, avšak pro majitele má zřejmě nějaký symbolický význam, takže zde platí heslo „proti gustu žádný dišputát“ či magický genius loci. Povšimněte si však dvou nerovných dřevin odchylujících se od svislic. Lze tolerovat přirozenou nerovnost kmene šeříku, nebo jiného listnáče. Oko ale hůře snese nerovně vysázenou túji, ta by jistě za všech okolností měla snahu růst zpříma. To je dokonalost, kterou zmiňuje Repton. Ovlivní vnímání celé kompozice.]]

Důležitou součástí harmonie je plánovaná [[w:Hierarchie|hierarchie]] objektů kdy některé jsou výraznější a jiné tvoří pozadí. Prvky které ve společné úpravě vzájemně nemají vlastnosti v žádoucím poměru a vztahu, vytvářejí náhlé přechody a kontrasty, nebo nedostatek kontrastu a přechodu.
Kdo chce harmonii? Je jí třeba? Tak se lze ptát. Ten kdo rád množství barev, jednu přes druhou, hory tvarů a struktur, kdo rád žije například v pestrém, stále překvapujícím, afektovaném, roztěkaném, snovém a absurdním světě, nemusí dbát běžné potřeby harmonie a jeho kritéria jsou jiná. Nebo žádná.
&lt;gallery&gt;
Soubor:2.díl html m384ea7dd.jpg|Štěrkové nebo dlážděné cesty a dřevěné lavičky jsou v lese správně.
Soubor:11.11.2004 Komin 016.jpg|Opakování stejného motivu pomáhá harmonii a ucelenosti, ale nezaručí eleganci, nebo příjemný vzhled.
Soubor:BrnoKomín3365.jpg|
Soubor:2.díl html 1476652e.jpg|Repton, když v textu o ucelenosti hovoří také o souvislosti, zmiňuje plochy, jejichž přerušení je bolestivé pro oko diváka.
&lt;/gallery&gt;

Samotný chaos a překvapivost může být harmonizující a jednotící zásadou [[w:Dadaismus|dadaistů]]. Překvapení, novost, nečekané spojení. Na dadaistické obrazy se lze dívat celé dlouhé minuty. Pro většinu běžných průměrných lidí je však znervózňující vidět delší dobu přesmíru rozmanitých proudících barev a tvarů, z nichž vyniká jeden přes druhý. Překvapivost a novost brzy vyprchá a je třeba hledat jiná spojení.
Některé druhy zahradních kompozic vytvářejí podobnou záplavu barev a tvarů. Ukazují veselost a bohatství krásy květů, což však není na úkor harmonie, neboť ta je skryta v celkovém pojetí a vyvážení. Lze pochopit takové kompozice a není tak ani vytvářen zmatek, neboť kompozice je způsobem úpravy vhodně spojena, působí jako celek. Harmonie je tedy dosaženo, když se divák cítí, že se všechny rostliny v zahradě vzájemně doplňují a byly vybrány s úmyslem vytvořit společně, cíleně, smysluplně a užitečně nějakou kompozici, téma, myšlenku, nebo že tak náhodně ale vhodně z vůle přírody vyrůstají.

=== Smysluplnost ===
Smysluplnost podmiňuje použití jednotlivých prvků správností a adekvátností použití. Tento termín lze však ohýbat podle úhlu pohledu. Účelnost díla hodnotíme podle možnosti smysluplného využití. V sadovnictví takto lze ocenit hodnotu praktické možnosti využití zvláště u zahradních staveb a doplňků, cest, oplocení a podobných staveb. Stejně tak je smysluplné použití ozdoby, kterou se těší oko návštěvníka a která nemá jiný smysl. Objekty které neplní svůj účel, jsou však hodnoceny jako nadbytečné. Podle sadovnických učebnic to na nich (takových předmětech) prý bývá patrné již na první pohled.

&lt;gallery&gt;
Soubor:2.díl html m12633140.jpg|Pravidelný záhonek ohraničený barevnými skleněnými lahvemi.
Soubor:2.díl html 4ab72c9d.jpg|Barevné lahve od piva bývaly kdysi takto používány velice často. Pivaři pyšně pohlíželi na své sklenicemi třpytící se záhony. Jejich koníček měl konečně smysluplné využití.
Soubor:2.díl html 4aeeac22.jpg|Ale od té doby, co lidé zjistili, že se lahve rozbíjejí a pak si při práci v záhonech nabodali si do rukou velké ostré špinavé skleněné střepy, krev stříkala všude kolem a navíc pak dostali tetanus, otravu krve a umřeli na sepsi, už je tak často nepoužívají.
&lt;/gallery&gt;

Každá kompozice musí vyhovovat i po stránce logické, musí působit dojmem opravdovosti, a proto musí být při vytváření díla nejen použit vhodný materiál a zapracován do celku podle své přirozené struktury a vztahů k ostatním částem díla. Výrazné prvky, dominanty a solitery je nezbytné umístit v harmonickém vztahu s okolím a v souladu s před­poklady terénu a prostoru. Nelogické prvky, které jsou v rozporu s celkem, jako např. barevné elegantní betonové schody v historické rekonstrukci středověké zahrady, kamenný most uprostřed rovného palouku, nebo záhon květin, na který z cesty stěží dohlédnete, nepůsobí přirozeně a smysluplně. Nevyhovuje-li některá část logickému uspořádání, nebo praktickému smyslu, působí směšně, nebo nepříjemně, ačkoliv by byla jinak v detailech opravdu pěkně provedena.

Smysluplnost ve výsadbách bývá někdy bita. Základem nesmysluplnosti jsou často neznalosti. To, že je někdo ochráncem přírody, zaměstnancem úklidové služby nebo nedejbože zahradník a architekt, inženýr s glejtem z opravdového papíru, ještě neznamená že musí zvládnout inteligentně vysázet park nebo zahradu.
&lt;gallery&gt;
Soubor:2.díl html m67afd489.jpg|Vyholené jehličiny (Juniperus 'Tripartita'). Vysázené na nevhodném místě a nevhodně udržované.
Soubor:Pinus164119.JPG|Borovice lesní ''Pinus silvestris'' vysázená ve srážkovém stínu.
&lt;/gallery&gt;

''Pokračování v kapitole [[../Nástroje tvorby|Nástroje tvorby]]''

''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]''

[[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady]]</text>
      <sha1>oezp8naysw0s53sajbmhuj23q90g58u</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Game Maker</title>
    <ns>14</ns>
    <id>6412</id>
    <revision>
      <id>24384</id>
      <timestamp>2013-05-18T18:01:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka: [[Kategorie:Programování]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="28" xml:space="preserve">[[Kategorie:Programování]]</text>
      <sha1>apbtxu9888ne56ssid446voa3srbri2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Průvodce úpravou vaší zahrady/Nástroje tvorby</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6413</id>
    <revision>
      <id>44261</id>
      <parentid>41297</parentid>
      <timestamp>2021-07-05T21:07:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8636" xml:space="preserve">''Předchozí kapitola [[../Pravidla kompozice v dnešní zahradní architektuře|Pravidla kompozice v dnešní zahradní architektuře]]''

[[Soubor:3.díl html 589ef708.jpg|náhled|Opakované vertikální obrysové linie, zde tvořené kmeny stromů (Polské Tatry), ovlivňují vnímání šířky a délky.]]
== Nástroje tvorby ==
Teď, když aspoň trochu poznáte vlastnosti materiálů, máte šablony a pravidla, je čas hledat kladívka, štětce a špachtle. Následující kapitolky by Vám měly poskytnout nezbytné nástroje k tvorbě zahrady. Pomůcky k vedení výsadby a určení vhodné rostliny, či materiálu jenž bude vhodnou částí kompozice. Umožní rozvažovat celek i vhodnost částí. Bude to brnkačka.

=== Linie ===
[[Soubor:3.díl html ma1d383a.jpg|náhled|Šikmé linie podporují více pocit pohybu a proudění než horizontální.]]
[[Soubor:3.díl_html_m2ef0922d.png|náhled|Zde je kromě vertikálních linií výsadby zřetelná i jasná linie tvořená myšlenou spojnicí vrcholků stromů a zesilující vnímání prostoru – perspektivní linie.]]
V zahradních úpravách jsou kromě linie výsadby (například aleje a záhony) významné linie tvarů jednotlivých použitých předmětů a jejich skupin. Linie v průhledu na krajinu vedou oko k významnému prvku. Tvar a uspořádání prvků se jeví divákovi jako '''systém různých linií a čar, které ohraničují nebo vyznačují formy těles'''. Tyto pomyslné i zřetelné linie ovládají podrobnosti celé kompozice a na jejich vzájemném uspořádání závisí působení uměleckého díla. Podle toho, jak a kde se tyto linie uplatňují, lze také rozlišit jejich hlavní vedení na linie '''osové''', '''obrysové''' a '''perspektivní'''.

&lt;gallery&gt;
Soubor:3.díl html 4d8579ba.jpg|Oblé linie působí často přirozeněji než rovné.
Soubor:3.díl html m5d3c23f8.jpg|Lze pozorovat zřetelné perspektivní linie tvořené kolejemi, elektrickým vedením a zdůrazněné tmavou hmotou korun stromů. Sbíhavé linie, které jsou vedeny k společnému bodu jej zvýrazňují a poutají k němu oko pozorovatele.
Soubor:3.díl html 47f990a2.png|
&lt;/gallery&gt;
[[Soubor:3.díl html m78170080.png|náhled|Mnoho výrazných rovnoběžek. Linie jinak nesmyslné hromady štěrku vhodně zdůrazňuje prostor, ale ztrácí se v dominanci hran budovy „továrny“. Bývá, že strohá, jednoduchá a předvídatelná funkcionalistická krása je plná hloupých, nepraktických a nepřirozených prvků. Protože nejsou nijak použitelné a jsou zcela nesmyslné a nadbytečné, jsou zbytečnosti považovány za umění. Co by tak mohly být jiného? (Brno Heršpická)]]

V sadovnické kompozici jsou výraznými liniemi souvislé hranice mezi oblohou, tmavou hmotou výsadby a světlým trávníkem. Ovšem vnímáme i obrysové linie jednotlivých dřevin, tím více, čím více tvoří habitus jasný a zřetelný tvar. Lze zde srovnat rozdíly habitu různých druhů dřevin. Mimochodem, z obrázku vyplývá jak pestrost použitých dřevin může zvyšovat dojem nejednotnosti.

&lt;gallery&gt;
Soubor:3.díl html m3b0edd04.jpg|Hranice u kontrastních barevných přechodů tvoří linie
Soubor:3.díl_html_m275a7038.jpg|Spojnice linií jsou využívány pro snadné zdůraznění nějakého prvku. Nejrozšířenějším takovým způsobem je tvorba alejí.
Soubor:3.díl html a6d165c.png|
Soubor:3.díl html m3a844aad.jpg|Větve dřevin tvoří většinou výrazné linie, především po opadu listů.
Soubor:3.díl html 3862392b.jpg|
Soubor:3.díl_html_m54b51524.jpg|
&lt;/gallery&gt;

Výrazné linie tvoří někdy také barevná květenství, tím spíše pokud jsou zdrojem zájmu diváka. Obvyklým příkladem jsou třeba květenství straček (Delphinium), které bývají často využívána k „vytažení“ skupin nízkých rostlin do výšky. Podobnou službu přinese i juka či slézová růže. U květů jde o krátkodobý ale výrazný efekt, jímž však lze podpořit zážitek z proměnlivosti kompozice.

&lt;gallery&gt;
Soubor:4díl_html_m8b2855.png|Oblé koruny mladých borovic působí jinak než smrky, či modříny. Ve skupině pak vyniká spíše společný obrys, než obrys jednotlivých rostlin . Linie většiny jehličnanů má celoročně stejný vzhled.
Soubor:4díl_html_mbc1019c.png|Obrys u sloupovitých jalovců, tújí a cypřišů zdůrazňuje v kompozici vertikály. Vertikály působí dynamicky, ale i stroze.
Soubor:Trolejvkomine1.JPG|Tvary staveb tvoří výrazné linie a výsadba zahrad a parků s nimi může kontrastovat, nebo je vhodně zdůraznit.(Brno Komín)
Soubor:3.díl html m14d72889.jpg|U dřevin je vnímána i linie jednotlivých větví a jejich vzájemné postavení. U listnatých keřů však převládají oblé tvary a rozdíly jsou spíše v hustotě a pravidelnosti.
Soubor:3.díl html m5bcce666.jpg|Mladé traviny, některé druhy bambusu a rákosí tvoří růstem rovněž vertikální linie. Je třeba mít na mysli, že u vody je každý tvar a linie dvojnásobné, odrazem v hladině.
Soubor:3.díl html m6b5c3de3.jpg|Je vhodné si uvědomit, že i bez sloupovitých a vřetenovitých tvarů lze vytvořit vyváženou a malebnou kompozici.
Soubor:3.díl html 1299f2a1.jpg|Jako vertikály mohou působit i některé nižší rostliny, jako je Lysimachia, avšak pouze zblízka a spíše v menších kompozicích.
Soubor:3.díl_html_68d06eaf.jpg|Opakováním stejného tvaru se jeho vnímání zesiluje.
Soubor:3.díl html 5fccaa7c.jpg|Jednou z nejvýraznějších vertikál v krajině je soliterní topol, Populus nigra, 'Italica'.
Soubor:3.díl html m28ae94be.jpg|Nepravidelnosti tvaru kmenů u bříz dané povětrnostními vlivy, nebo jinde i podložím, jsou zdrojem malebné krásy. (NP Šumava)
Soubor:3.díl html m19e4814d.jpg|Umělé pravidelné linie v podmínkách parků a přírodních celků působí nepříjemně i samy o sobě, jako důkaz brutálního nevkusu správce. Posed se snajperem je už jen ozdůbka.(PP Žákova hora)
Soubor:3.díl html m32cbd4fb.jpg|Přes nepravidelnost křivek, které tvoří úprava na obrázku, přes správnost údržby a odvážný kontrast světlé barvy záhonu na dobře střiženém trávníku, je toto podtržení solitery pečlivě ohraničeným kvetoucím záhonem v parku v anglickém stylu něčím neskutečně nepatřičným.
Soubor:3.díl html m6a0e3c1c.png|Ani pokud jsou výsadby v souladu se stavbou a ozdobou, a linie dobře vedou oko, není jisté, že celek je krásný a zajímavý.(Brno Žabovřesky)
Soubor:3.díl html 3896e5cf.png|Výsadba může být praktická, linie jednoduché a jejich působení nenápadné a a přesto mohou vytvářet nenásilně harmonický celek s výstavbou (Brno Heršpická)
&lt;/gallery&gt;
Při přípravě kompozice nepravidelných zahrad je vhodné se vyhýbat vytvoření pravidelností a opakování, přímých, rovnoběžných a vodorovných linií, které zesilují vnímání lidského zásahu a naopak lze vhodně používat různých šikmých a oblých linií k rozdělení hmoty, barev a vedení pohledu. Platí zde výjimky. Rovné a rovnoběžné linie tvořené přirozenými útvary, kmeny stromů, nebo předměty které jsou v souladu s kompozicí a logicky a [[w:Estetika|esteticky]] s ní ladí, zde mají své opodstatnění. Příkladem je schodiště z vhodného materiálu. Naopak předměty dokonale malebných linií z nevhodného materiálu, nevhodné struktury, barvy, které nejsou v souladu s kompozicí nepravidelné zahrady zde působí cizorodě nebo komicky.

&lt;gallery&gt;
Soubor:3.díl html 608c07e4.png|Jednoduchý geometrický soulad forem, obrysových linií, nezaručuje příjemné prostředí a eleganci. (Brno Heršpická)

Soubor:3.díl html 6013b057.png|Linie mohou být prodlouženy pomocí odrazu ve vodní hladině, objekty jsou pak nejen zdánlivě větší a důležitější, ale působením linií se prostor snadno zdá menší a stísněnější. (Brno Heršpická)
Soubor:3.díl html 453a41ee.png|Spojnice linií budov vytvářejí perspektivní linie, umocňují úmyslně soustředění pohledu na Petrov. Ovšem tento výhled zde zanedlouho bude ukryt za vzrůstající výsadbou.
Soubor:3.díl html m31373f8c.png|Jednoduchá, šedá ale příjemná kompozice evokující průmyslové haly, doky a nábřeží. Oko je vedeno k barevné prodejně Hornbach.
&lt;/gallery&gt;

''Pokračování v kapitole [[../Vedeme pohled návštěvníka zahrady|Vedeme pohled návštěvníka zahrady]]''

''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]''

[[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady]]</text>
      <sha1>1oa6t8bqehkknm1anzvsuf5le5h4ccc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Průvodce úpravou vaší zahrady/Vedeme pohled návštěvníka zahrady</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6414</id>
    <revision>
      <id>36352</id>
      <parentid>35377</parentid>
      <timestamp>2018-05-27T08:36:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; - whitespace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7643" xml:space="preserve">''Předchozí kapitola [[../Nástroje tvorby|Nástroje tvorby]]''

[[Soubor:3.díl html m626c0772.jpg|náhled|Pohled je rychle veden středem kompozice vertikálou určenou světlou linií odrazu na vodní hladině k vzrostlým smrkům v pozadí a dále pomaleji po březích říčky opět k světlé obloze, s pozastavením se na několika výrazných bodech – balvanech v proudu. Nevýrazné temné a světlejší plochy zeleně tvoří splývající výplň, kterou stěží bude někdo důkladně zkoumat.]]
== Vedeme pohled návštěvníka zahrady ==
&lt;gallery&gt;
Soubor:3.díl_html_6ea50014.jpg|Zdůraznění významu prvku pomocí souběžných linií mřížek.
Soubor:3.díl html m25a18f4c.jpg|Pohled je jednoduchým způsobem veden k cíli.
&lt;/gallery&gt;
[[Soubor:18.7.04 Komín 016.jpg|náhled|Pohled je soustředěn přímo na nejvýraznější bod a poté pozorovatel vnímá zřetelné linie stavby a myšlené linie vytvořené okraji opakujících se stejnorodých objektů. Pohled se několikrát vrací zpět k středobodu obrázku.]]
'''Pohled návštěvníka zahrady je už od počátku plánovitě veden a řízen liniemi pohledu.''' Toto vedení je uvažováno na základě informací o preferencích pohledu, percepci vnímání. Pohled je přirozeně veden podél výrazných křivek, které může tvořit cesta, stejně jako vrcholky stromů, keřů, okraj trávníku a keřové skupiny, směrem na pohybující se, nebo vnímatelně měnící se motivy, světlé, nebo barevně odlišné body.
Srozumitelným, na kost zjednodušeným příkladem budiž pohled, který je směřován průběhem nevysoké světlé betonové zdi na široké ploše krátce střiženého trávníku, aby byl znásilněn na černé ocelové skulptuře propagovaného politického vůdce před symetricky vlajícími prapory či s vodotrysky v kruhu. Skulptuře samotné bude divák věnovat nejvíce pohledu, i pokud není důvod. Kontrast pohybujícího se pozadí praporů ji umožní vnímat silněji. Její význam je zdůrazněn. Pohybující se opakující prapory jsou komponovány jako pozadí, opona a tak i vnímány. Oko nebude vnímat už cokoliv za nimi jako významné. Linie pohledu oko vede ke skulptuře, jenž je plánována jako divákem vnímaný důležitý bod. Zahradník plánuje každý váš pohled. Stejně, zdůrazněním některých částí, umístěním, liniemi a směřováním linií, vy upravujete rodinný hrob nebo vázu na stole.

'''Pomocí linií pohledu je tedy pohled návštěvníka veden nejdříve na hlavní a nejzajímavější motiv, který je buď poněkud výraznější, nebo je na místě , kde se přirozeně soustřeďuje pohled. Pak je oko návštěvníka postupně vedeno na motivy vedlejší a podřadné.''' Tato cesta, kterou oko sleduje a která bývá nazývána spojovací linií nebo též arabeskou. Tato linie je samozřejmě čarou pouze pomyslnou, ačkoliv může kopírovat úmyslně vytvořenou linii. V pravidelných zahradách je oko taženo výraznými pravidelnými linkami či vzory k bodům, které oko na krátkou chvíli upoutaly. V kompozici nepravidelných zahrad nelze obvykle použít přímku, či pravidelnou linii, nýbrž ladnou křivku a body pozornosti nesmí být přehnaně výrazné a nápadné odlišností od okolí, nebo by neměly být očividně uměle vytvořené. '''Ve všech typech zahrad by měl být celek uspořádán přehledně.''' Není li zcela neobvyklou koncepcí zahrady dáno jinak.

[[Soubor:3.díl html 575b3492.jpg|náhled|Lidské oko vnímá velikosti objektů pouze podle odhadu velikosti jemu známých předmětů a vzdáleností. U fotografie je na domě retuší odstraněn pouze detail zvonků a kliky, které mohly narušit vadné vnímání perspektivy dané zejména sníženým vchodem, výsadbou, cedulí s velkými písmeny v popředí a i světlejší barvou automobilu. Snížený vstup do domu snižuje velikost a význam budovy, čemuž napomáhá přístřešek před vchodem. Zkreslení velikosti v blízké době výrazně podpoří i nevhodně vybrané dřevin - javory a další dřeviny vysázené u domu. Ovšem více by, až k směšnosti, také mohla napomoci výsadba vyšších květin s velkými květy, například slunečnic s velkými květy.]]
&lt;gallery&gt;
Soubor:3.díl html 3db0c213.jpg|Linie světlých kmenů kolem sbíhajících se okrajů cesty, větve převisající nad cestu a lesklé listoví, které se pohybuje i ve vánku, to jsou důvody proč jsou pro turistické cesty atraktivní alejovou dřevinou.
Soubor:3.díl html m2afcca3b.jpg|Pohledové linie stříhaných keřů, symetrie podle osy je jednoduchý způsob jak zvýraznit nějaký bod, významný prvek na konci osy.
Soubor:3.díl html 729c402e.jpg|Nejvýraznější linii v přírodní kompozici často tvoří cesta.
&lt;/gallery&gt;

Linie pohledu jsou vedeny liniemi v kompozici.&lt;br /&gt;
'''Osové linie''' vedou středem tělesa a charakterizují polohu nebo pohyb prvků vůči ostatním prvkům. Kompozice s objekty s různými osovými liniemi může působit zajímavěji a dynamičtěji nebo zmateně a neuspořádaně.&lt;br /&gt;
'''Obrysové linie''' představují nárys tělesa nebo jeho půdorys, u dřevin obrysová linie kopíruje habitus dřeviny.&lt;br /&gt;
'''Perspektivní linie''' jsou úsečky, nebo přímky které se v prostoru sbíhají, nebo naznačují sbíhání k tzv. styčnému bodu. Linie mohou být buď totožné s obrysem předmětu (linie terénu, dřevin, budovy, okraje cest, trávníku, břehů potoka a řeky), nebo je úmyslně tvořena spojnicí vrcholů stromů, například u alejí. Tyto linie naznačují hloubku prostoru. V přírodě se toto sbíhání při pohledu uplatňuje nejen mezi liniemi opravdu sbíhavými, ale sbíhavými se nám jeví i rovnoběžky. Oko je při posuzování kompozice těmito liniemi silně přitahováno a vedeno na ta místa, kde se linie vzájemně vyrovnávají. Proto jsou průsečíky linií body zvláštního zájmu (vizte zaostření) a jako takové musí být situovány do zajímavé části obrazu, třebaže se často v parcích i zahradách shledáme s tím, že uspořádání linií těmto požadavkům nevyhovuje. Když není zájmová oblast, body zaostření, dosti zajímavé, je považováno za vhodné jejich zajímavost zvýšit vhodným doplňkem, například. zajímavým stromem, dominantou, nebo solitérou, květinami nebo uměleckým výtvorem. Pokud linie působí příliš jednotvárně, lze přerušit fádní linii probírkou (vytvořit rytmus) nebo linii přerušit předsazením výrazného stromu, jehož vrchol ji převýší. Jinou možností je vysadit nižší dřeviny jako porost pod horizontální linií a dát linii pohyb.

Vztahy mezi vnímáním a liniemi jsou podobné jako u linií obrazové kompozice fotografie, nebo malby a lze je obdobným způsobem použít. Vodorovné linie působí zklidňujícím dojmem, šikmé linie vzbuzují pocit pohybu. Při zakládání zahrady a plánování její kompozice je vhodné se vyhýbat vytvoření přímých, rovnoběžných a vodorovných linií a naopak se snažit dosáhnout rovnováhy různých šikmých linií, čímž se snáze vytvoří zároveň rovnováha hmot. K lepšímu řešení situace neuspokojivé situace v kompozici je vhodné zamyslet se nad černobílou fotografií kompozice, na níž lze snáze vyhledat výrazné linie, povrchy, hmoty a kontrasty.

''Pokračování v kapitole [[../Perspektiva a geometrie|Perspektiva a geometrie]]''

''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]''

[[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady]]</text>
      <sha1>juhplxd13139ols157p8nd61w841tvf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Průvodce úpravou vaší zahrady/Popředí, střed a pozadí kompozice</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6415</id>
    <revision>
      <id>45751</id>
      <parentid>43344</parentid>
      <timestamp>2022-05-03T12:23:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Túrelio</username>
        <id>9873</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>([[c:GR|GR]]) [[c:COM:Duplicate|Duplicate]]: [[File:3.díl html 7523078d.jpg]] → [[File:3.díl html m16e34216.jpg]] Exact or scaled-down duplicate: [[c::File:3.díl html m16e34216.jpg]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="10543" xml:space="preserve">''Předchozí kapitola [[../Perspektiva a geometrie|Perspektiva a magická geometrie]]''
[[Soubor:3.díl html 76020dba.jpg|náhled|U této kompozice popředí tvoří porost bylin, zvolna přecházející v střední část s o něco vyššími keři, vodní plochou , stavebním doplňkem a jednotlivými stromy, které vyniknou na pozadí celku vysokých stromů.]]
== Popředí, střed a pozadí kompozice ==

'''Popředí je část obrazu, která je pozorovateli nejblíže.''' Jednotlivé předměty zde umístěné vidí oko podrobně, v dostatečné velikosti, v nezkreslené syté barvě a znatelné struktuře. Tím se popředí odlišuje od středu a od pozadí, v nichž detaily částečně splývají. Je důležité, aby popředí bylo řešeno co nejpečlivěji a aby bylo osázeno výraznými a ozdobnými rostlinami, jejichž kvality by v pozadí nebo středu ztratily. Popředí obyčejně zaujímá nejmenší část kompozice, ale jeho zdánlivá velikost závisí na stanovišti pozorovatele. '''Je-li pozorovatel výše než pozorovaná partie, zdá se popředí menší, dívá-li se na kompozici položenou výše než je pozorovatel, zdá se popředí větší, dokonce často neúměrné.''' Ke zvýšení celkového efektu popředí lze orámovat popředí tmavými kulisami. Popředí lze zvýraznit rostlinami s velkými, světlými a výraznými listy. velkými barevnými květy, nebo i velkými přírodními objekty (skály, balvany).
&lt;gallery&gt;
Soubor:3.díl html m5923bd6c.jpg|V některých kompozicích střední část zcela chybí. Pozadí přejímá jeho úlohu.
Soubor:3.díl html 362937c4.jpg|Květinové ornamenty vyniknou v popředí kompozice,
Soubor:3.díl html m16e34216.jpg|jednoduché vzory jsou vhodné i do malých zahrad.
&lt;/gallery&gt;

V některých případech tvoří popředí prostor celé, nevelké třeba, kompozice. V takové situaci musí být popředí velmi pečlivě zpracováno. Taková kompozice pak může být celá poměrně nápadná, je li dobře smysluplně sladěna, může se vyznačovat vysokými kontrasty a výraznými prvky aniž by to bylo nějak nepřirozené nebo násilné.

'''Střední část kompozice leží mezi popředím a pozadím pohledu.''' Proto se nám zdají prvky střední části [[w:Kompozice krajinářského parku|kompozice]] menší a méně zřetelné než předměty v popředí. Jejich barva i struktura jsou poně­kud zastřeny párami a částicemi jemného prachu obsaženými v ovzduší. Aby se střední partie náležitě
[[Soubor:3.díl html m152089b2.jpg|náhled|Málo členitá nebo nevýrazná střední část tvořená vodou, nebo trávníkem umožňuje zaměřit divákovu pozornost na pozadí, které je pak třeba pečlivě připravený celek tvořený objekty jejíž krása je nevýraznější při pohledu z dálky, jako je habitus některých stromů a keřů, nebo jejich vzájemné působení. Doplňkem takto upraveného pozadí mohou být prvky, lákající k pokračování v cestě. Tato úprava je ovšem vlivem materiálů a jejich umístění spíše malebná než přirozená.]]
uplatnila,musí být největší částí obrazu, méně propracovaná než popředí a osázena rostlinstvem sice výraznějším než v pozadí, ale jemnější struktury než je popředí, pro zvýšení dojmu prostoru.

Pozadí je stejně důležité jako ostatní dvě části kompozice. Někdy, v malých úpravách může být pozadí ve stejné vzdálenosti od oka pozorovatele jako popředí a je třeba mu věnovat o to větší pozornost. '''Struktura a barva pozadí, ale také asociace s nimi spojené, přímo určují způsob vnímání popředí a středu kompozice.''' Pokud pozadí koresponduje s výrazem kompozice nesejde však příliš na tom zda jde o přirozené struktury lesa, skalní stěny, cihlové zdi, nebo beton.
[[Soubor:3.díl html 62a26f6a.jpg|náhled|Harmonické pozadí zde umožňuje vychutnat si přirozenou nádheru krajiny, bez rušivých vlivů nápadného popředí.]]

Pozadí je částí, která často celek svojí hmotou a menší barevností spojuje. Avšak není li popředí a střední část nijak výrazná, může právě pozadí nerušeně potěšit oko diváka. Působení pozadí větších celků je podle odborníků omezeno mimo velké vzdálenosti i působením atmosféry, který zeslabuje výraznost stínů a zastírá zřetelnost detailů. Jeho vlivem se zdánlivě mění i barvy jednotlivých součástí skladby, neboť přibírají lehčí namodralé, našedlé nebo nafialovělé tóny, čímž vzniká tzv. vzdušná perspektiva. Všechny tyto jevy lze zužitkovat a jejich perspektivní účinky zesílit tak, aby optického klamu, iluze velké dálky bylo dosaženo stejně, jako malíř dodává hloubku svému obrazu například i pomocí postupného snížení zaostření a výběrem světlých nebo tmavých barev, síly kontrastu a barevných tónů.

&lt;gallery&gt;
Soubor:3.díl html 5d4cadab.jpg|Kvetoucí popředí a keře či stromy s výraznými listy vyniknou nejlépe na nevýrazném tmavém pozadí. Součástí pozadí mohou být lákavé objekty, které dráždí zvědavost, ale nesmí působit rušivě.
Soubor:3.díl html 66ac893d.jpg|Popředí lze zvýraznit rostlinami s velkými světlými listy a výraznými květy.
Soubor:3.díl html m21b1e43a.jpg|Členité světlé pozadí může někdy působit rušivě.
&lt;/gallery&gt;

== Symetrie a rytmus ==
[[Soubor:Formal garden Kromeriz (02).png|náhled]]
Při sadovnických úpravách lze jako mocný nástroj použít souměrnost. Zákonité opakování a symetrie ve více, nebo méně nápadných [[w:Rytmus|rytmech]] a osách. Osová souměrnost umožňuje snadno vytvořit zahradu s jasným grafickým motivem, přehlednou a oboustranně vyváženou. Tímto způsobem snadno docílíme ucelenosti díla s rizikem, že je velmi omezen přirozený vzhled. I nápadná symetrie má ale své použití. Ve [[w:francouzský park|francouzském parku]] podléhají pravidelnosti symetrie a rytmu všechny prvky výsadby. Pravidelné výsadby mohou být zdrojem potěšení návštěvníka.
Výsledek pravidelnosti a [[w:symetrie|symetrie]] však může být v některých, především přírodních úpravách a tedy v zásadě nepravidelných kompozicích, neočekávaně silně negativní. Je tomu pro očividnou umělost, či strojenost. Symetrie nepatří do zahrad s přírodními motivy. Negativní pocit nepatřičnosti můžete mít, když jdete hlubokým smrkovým [[w:les|lesem]] a zjistíte, že stromy kolem jsou v zákrytu, v liniích a stejného stáří a velikosti a že kromě smrku zde nic neroste. Všechny stromy, tedy viditelné kmeny, vypadají stejně. Les je stejný a nepříjemně umělý v každé své části. Přiměřenost opakování je zde přes míru očekávání. Dává pozorovateli opodstatněný pocit, že stojí v továrně na dřevo, uprostřed [[w:plantáž|plantáže]], podobné kukuřičnému poli. Očekávání pozorovatele že prochází opravdovým lesem, je zklamáno.
[[Soubor:3.díl html m5f2c5f89.jpg|náhled|Ačkoliv v hořící svíčce s dvěma knoty je spíše skryta symbolika, než pravidelnost a souměrnost, je pozorování symetrie, opakování objektu, nebo jeho části, stejně fascinující jako pohled do krasohledu.]]
&lt;gallery&gt;
Soubor:3.díl html m2575b32e.png|
Soubor:3.díl html 4a58143b.jpg|
Soubor:6.díl html 9d53acb.png|
Soubor:3.díl html 6d769210.jpg|
&lt;/gallery&gt;
&lt;gallery&gt;
Soubor:5.díl html 5ee00e4b.jpg|Symetrické zahrady ztrácejí svoji hlavní hodnotu jsou li nepřehledné a komplikované. Oko je vedeno po různých liniích, které nejsou spojeny v celek. Vzor v jednodušší kombinaci kontrastních ladících barev může působit nejen nápadněji ale také odvážněji. Pravidelný vzor, nebo sjednocující linie divákovi dává pocit přehlednosti, nebo ucelenosti. Pouhá symetrie barevných skvrn tedy není mnoho.
Soubor:3.díl_html_m7d09d1b7.jpg|
Soubor:3.díl html m4727433.jpg|Kontrast světlých a tmavých ploch , zřetelné linie a křivky jsou hlavními zbraněmi pravidelných zahrad. Na černobílých fotografiích jsou výrazné kontrasty a jasné linie, nebo splývající části dobře zřetelné, když zmizí křiklavost výrazných barev.
Soubor:3.díl html 2918bc5e.jpg|
Soubor:3.díl html m16e34216.jpg|
Soubor:3.díl html m60669dab.jpg|
Soubor:3.díl html fc88c64.jpg|Pravidelné zahrady jsou k pravidelné architektuře vhodné. Ovšem stejně dobře působí i vhodné nepravidelné úpravy.
Soubor:3.díl html m30f809f0.jpg|Souměrnost podle více os je někdy ceněna více než jednodušší symetrie. Ale více je prostě jen více. Krása netkví v množství a v možnosti ukázat více všeho. Jistou obdobou symetrických kreseb jsou tvary které jsou tvořeny fraktály.
Soubor:3.díl html m7eb7f166.jpg|Symetrie může někdy vyvolat dojem nepatřičnosti.
Soubor:20110805Kromeriz 360.jpg|Výrazné okraje ze zimostrázu dobře zvýrazní květinový vzor. Pokud jej ovšem zcela neskryjí. Tato nepraktičnost byla vystižena výrokem, že je poznání pravé rozkoše z ornamentů určeno pouze pro oči hezkých mladých komorných, když se musí vyklonit z okna v druhém patře.
Soubor:3.díl html 617650c9.jpg|Méně dokonalá symetrie v pravidelné části nepravidelného parku. Kontrast symetrie a nepravidelnosti dává daleko více znát zásah člověka. Je v nepravidelné kompozici opodstatněný v místech zvláštního zájmu, především nedaleko domu.
Soubor:3.díl html mab0b7e1.jpg|Dokonalé symetrii barokní zahrady odpovídá i dokonalost rozestavení nábytku a doplňků. Taková přesnost ale není jen adekvátní, je nezbytná.
Soubor:Podzámecká zahrada175.jpg|Dokonalá symetrie pravidelné úpravy v pravidelné kompozici.
Soubor:3.díl html 1449c6dd.jpg|Krása symetrie, opakování a pravidelnost je používána ve všech používaných ozdobách, více nebo méně nápadně.
&lt;/gallery&gt;

&lt;gallery&gt;
Soubor:3.díl html 56b7ee9a.jpg|Opakování barev v záhonu, rytmus jednoduchého střídání.
Soubor:3.díl html 77ca1970.jpg|Následnost, sled – postupná změna odstínu.
Soubor:3.díl html m5a8147d6.jpg|Sled barev v rytmu. Opakování podle vzorce s postupnou změnou
&lt;/gallery&gt;

&lt;gallery&gt;
Soubor:3.díl html 182ae4f6.jpg|
Soubor:3.díl html m2881f3e9.jpg|
&lt;/gallery&gt;

''Pokračování v kapitole [[../Rytmus|Rytmus]]''

''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]''

[[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady]]</text>
      <sha1>kugxb4w5tifycc21f5p195satg4py22</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady</title>
    <ns>14</ns>
    <id>6416</id>
    <revision>
      <id>24403</id>
      <timestamp>2013-05-18T20:52:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>I.Sáček, senior</username>
        <id>1135</id>
      </contributor>
      <comment>kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="25" xml:space="preserve">[[Kategorie:Volný čas]]</text>
      <sha1>rysg10gvkfd63fuw8yvr3ape467k2gd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Průvodce úpravou vaší zahrady/Hierarchie prvků</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6417</id>
    <revision>
      <id>43433</id>
      <parentid>35359</parentid>
      <timestamp>2021-03-27T12:07:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="12575" xml:space="preserve">''Předchozí kapitola [[../Rytmus|Rytmus]]''

== Hierarchie prvků ==
[[Soubor:Kukuřice0386.jpg|náhled|Právě sklízený lán kukuřice.]]
[[Soubor:4díl_html_77f61784.png|náhled|Pohled podél osy [[w:Anglický park|anglického parku]] na rovném terénu. Poněkud připomíná pohled podél osy pravidelných barokních parků oblíbený pro oslnivost velikostí prostoru. Výrazné, malebné nebo nějak poutavé prvky zcela chybí, terén je plocha. Po stranách je možné vnímat dominanty pozadí, imponující snad jen velikostí. Světlá plocha trávníku snadno spojuje popředí a pozadí. Kompozice je postavena pouze na kontrastu celistvé hmoty trávníku a hmoty listnatého lesa. (Park u zámku Lednice) Celek kompozice je při různých pohledech, podle možnosti, lze zjednodušeně chápat jako trojrozměrný obraz, jakkoliv je samotné komponování a následná údržba prováděna s ohledem na skutečnost, že se kompozice mění a kompozicí často vede cesta, kterou pozorovatel prochází. Kompozice tak není pouhou kulisou. Hlavní motiv v nepravidelné kompozici je ostatním částem obrazu nadřazen a měl by být v upravovaném celku umístěn poněkud mimo geometrický střed ,asymetricky. Jakkoliv je nepravidelná malebná kom­pozice tvořena vyváženě umístěnými prvky, její součástí jsou nepravidelně vedené linie pozornosti. Jeden z hlavních předpokladů nepravidelných úprav je právě nesouměrnost. Přirozená asymetrie musí být v nepravidelné zahradě patrná a musí převládat jak v uspořádání linií, tak i v rozsahu předmětů a v jejich hodnotách.]]

Při vytváření zahrady tvoříte [[w:Hierarchie|hierarchii]] objektů, částí kompozice. '''Jednotlivé části musí být v náležitém vzájemném vztahu a zároveň podřízeny celkovému záměru.''' Je zásadně vhodné při tvorbě kompozice použít aspoň několik druhů rostlinných materiálů, tedy více než dva, přestože je tím úkol vytvořit harmonickou kompozici komplikován.
Lze si totiž snadno představit sladěné dílo, v kterém budou všechny prvky stejně nápadné, hodnotné a stejně důležité. Vtěsnány do stejné formy, dosahující stejné kvality, umístěny tak, aby žádná jednotlivá rostlina nebyla důležitější, výraznější, než jiná. Žádná z rostlin není v pozadí a žádná v popředí. List si podává ruku s listem, zeleň splývá s zelení. Výsledkem ideologie zahradnického komunismu je například stříhaný [[w:Živý plot|živý plot]]. Kdo by neznal živé ploty z oblíbených [[w:Zerav západní|tújí]]. Díla vytvořená výhradně pomocí živých plotů potlačují vlastnosti jednotlivých rostlin, působí nějak pouze jako celek. Trávník nebo bludiště z túje jsou
nejjasnějším příkladem kompozice bez hierarchie. Samotné rostliny v takovém celku vnímáme jako stereotypní, bezvýznamné, nenápadné jednotlivce. Přesněji, nevnímáme je vůbec. Nevnímáme jednotlivé keře v kompozici. Celek hmoty stejných jedinců vynikne zase pouze v opozici, v kontrastu k jiným, odlišným celkům.

&lt;gallery&gt;
Soubor:4díl html 53784084.png|Dubový les.
Soubor:4díl html m37ca3472.png|Zástup tůjí pochodujících na místě v přesné formaci.
Soubor:4díl html 4228720e.png|Stejnorodé prvky dokážou více umocnit dojem prostoru a perspektivy. Na snímcích jej podstatně zvyšuje i stranově orientovaný podklad tvořící perspektivní linie. Oko rychle a správně odhadne vzdálenost a vnímá výsadbu stejných prvků snáze jako celek.
Soubor:4díl html m6753d747.png|
Soubor:5.díl html m128d4cbb.jpg|Meruzalka ''Ribes alpinum'' je pro sadvonické účely vegetativně množena, všechny rostliny na obrázku jsou klony. Vegetativně množené rostliny bývají stejnorodé.
&lt;/gallery&gt;

[[Soubor:4díl html m3881846a.jpg|náhled|Expozice trvalek.]]

Skutečná '''kompozice má prvky podřízené a nadřízené'''. Není tím míněna skutečná významnost, protože vhodné pozadí je stejně důležité jako vhodné popředí. Jde o rozdíl, mezi výraznější a méně výraznou součástí kompozice. Kvetoucí keře poutají pozornost více na méně výrazném pozadí, nejlépe pozadí odlišné barvy a světlosti, než je barva květu. Prvky z nichž je složena celá koncepce díla jsou a musí být sice alespoň v některých charakteristikách různorodé, aby dílo nepůsobilo stereotypně a únavně. Také naopak různorodost nesmí dosáhnout té míry, aby jednotlivé prvky narušovaly celkové uspořádání, kontext a působily chaoticky, nebo nevhodně, nelogicky a nepřirozeně. Nepřirozeně jako libovolná směs rostlin a dřevin bez ladu a ohledu na přirozené potřeby, vzhled, společenství a stanoviště.

Lze tedy shrnout frází, že '''hlavním účelem kompozice je podřídit rozmanitost ucelenosti'''. Je třeba uspořádat všechny rozmanité části a prvky kompozice tak, aby výraznější prvky byly umístěny na důležitějších místech, než prvky tvořící skupiny, prvky doplňkové. V souladu s jejich estetickou hodnotou a podle předpokládaného účinku. Bez vzájemného nadřazování a podřizování jednotlivých částí (princip hierarchie) bychom nedosáhli celkově krásného dojmu ani tehdy, kdybychom v zahradě soustředili množství [[w:Atrakce|atraktivních]] rostlin a cenných [[w:Dekorace|dekorací]]. Jak už zde bylo mnohokrát řečeno, zahrada bez kompozice by nebyla skutečnou zahradou, nýbrž pouhým skladem [[w:Exponát|exponátů]], ve kterém by snad byly zajímavé jednotlivé detaily nebo exempláře. Rozhodně však ne jako celek, celá kompozice, zahrada.

[[Soubor:4díl html m65963834.jpg|náhled|Hlavními prvky jsou vchod, linie pohledu ve směru k vchodu a agáve ve středu květinového vzoru. Túje jako výrazný symetrický vedlejší prvek zesilují pozornost k ose.]]
[[Soubor:4díl html m45d69bf7.jpg|náhled|&lt; Pohled ze strany na celek komponovaný pro jediný bod pohledu z T křižovatky (červená šipka), pro pohled ve směru ke středu výsadby (modrá šipka). Hlavním prvkem je osově umístěná lavička, vedlejšími prvky mobilní zeleň a vysazené traviny.]]

[[Soubor:4díl_html_m6158e174.png|náhled|Dokonale vyvážená kompozice dvou hmot.]]

&lt;gallery&gt;
Soubor:4díl_html_m7f3d1eee.png|Jedinečný prvek v kompozici se stává hlavním předmětem zájmu, dominantou kompozice.
Soubor:4díl_html_m233f936b.png|Více velmi podobných prvků, jsou li blízko sebe vytváří spíše hmotu a celek, nežli více dominant. Je li v kompozici více dominant, které jsou rovnocenné, obvykle si konkurují.
Soubor:4díl_html_m7a6492a1.png|Odlišný tvar a zbarvení je významné při hodnocení významu prvku. Odlišný prvek je často vnímán jako výrazný a tedy dominantní.
Soubor:4díl_html_m39d0146a.png|Umístění hraje roli. Prvky v popředí obvykle nejsou hlavními prvky kompozice. Prvek ve středu osy jednoduché kompozice bude spíše pozorovatelem určen jako dominantní. Opakované stejné prvky tvoří spíše vhodné pozadí, rámec pohledu, nebo výplň.
Soubor:4díl_html_m10d63b2c.png|Odlišný prvek ve středu kompozice je v takovéto případě zřetelně dominantním a tedy soustřeďuje pozornost.
Soubor:4díl_html_m4201cb01.png|Skupiny stejných prvků tvoří pouze hmotu. Zde není žádný prvek řídící a dominantní, pozorovatel tak ovšem lépe vnímá hmoty, barvy celků a tedy prostor. Hrozí nebezpečí, že kompozice bude fádní.
Soubor:4díl_html_73f92177.png|Několik dominant si může vzájemně konkurovat, vhodně umístěné v různých partiích kompozice však povedou pohled pozorovatele. Umístění poblíž osy pohledu činí objekty významnějšími.
Soubor:4díl_html_m63430a62.png|Oko pozorovatele vždy upoutá spíše umělý, předmět, než přirozený prvek. To platí tím spíše, čím více je prvek odlišný. Pravidlo lze uplatnit až do úplného zohavení kompozice.
Soubor:4díl_html_m1545b4eb.png|Opakované použití podobných umělých prvků snižuje jejich významnost a působení v kompozici. Mohou tak případně vyniknout jako dominanty i dřeviny. Vždy jsou však umělé prvky výraznější než ty opakované prvky které pozorovatel považuje za přirozené.
Soubor:4díl_html_m3cf84c73.png|V kompozici, kde jsou skupiny různě významných prvků je významné opakování, umístění na linii, velikost, barva, tvar, a další kontrasty. Hromadění kontrastů může snadno vést k narušení celistvosti kompozice. Viz dole.
Soubor:4díl_html_629ec369.png|Mnoho dřevin není kompozice.
Soubor:4díl_html_7bc27644.png|Mnoho různých atraktivních dřevin není kompozice.
Soubor:4díl_html_m79af5892.png|Nepravidelná kompozice, hlavním prvkem je částečně skrytá stavba. Její zdánlivý význam je sice podpořen světlou barvou a kontrastem s okolím avšak rovněž silně potlačen velikostí vzrostlých dřevin, které samy o sobě poutají pozornost, jsou nežádoucí konkurencí. (Park u zámku Lednice)
Soubor:4díl html 2e998186.jpg|Pravidelná kompozice – hlavním prvkem je osová květinová výsadba, kruhový motiv pod tújemi, zvýrazněný jejich tmavou barvou,velikostí, habitem, umístěním a symetrií těchto dominant na tmavším pozadí. (Park u zámku Lednice)
Soubor:4díl_html_m8b2855.png|Výsadba více různě vzrůstných dřevin s různou texturou a různým habitem do popředí, s devastujícím účinkem na kompozici. Kompozice nyní působí neplánovitě, chaoticky. Chybí zde hierarchie prvků. Při ponechání vzrůstných dřevin v popředí je vhodné alespoň odvětvení do určité výšky a vytvoření průhledu. (Park u zámku Lednice)
&lt;/gallery&gt;

[[Soubor:4díl_html_m3a76deeb.png|náhled|Hlavním prvkem je celistvá vodní hladina, výrazná je nevelká stavba ve střední části. Její význam je podpořen kontrastem s „přirozeností“ okolí avšak rovněž silně potlačen velikostí vzrostlých dřevin, které samy o sobě poutají pozornost, jsou nežádoucí konkurencí. Vhodně působí nepravidelný okraj celistvé výsadby. Okraj vodní hladiny místy zatravněný a místy s vyšší výsadbou je nejpříjemnější pro oko.]]

Smyslem takového uspořádání je při zachování harmonicky umístěných prvků vyvolat dojem přirozeného a původního prostředí, [[w:Příroda|přírody]], nebo krajiny. Oko pozorovatele, jakkoliv si to pozorovatel neuvědomuje, najde-li v obraze zřetelné pravidelně a symetricky umístěné prvky je znepokojeno a pocit přirozené původní přírody se vytrácí. Neúčelnost pravidelných prvků v nepravidelných úpravách, jsou li neúčelné, bývá zvýrazněna.

Pravidelné (lidmi vytvořené) prvky v nepravidelné kompozici mohou být praktickým kompromisem nebo mohou působit vhodně a harmonizovat kompozici. Nelogicky uspořádané pravidelnosti mohou vyvolat pocit nepatřičnosti nebo cizosti. Ten v uměleckém díle může mít svůj smysl. Zahradní kompozice by však neměla nikdy působit na návštěvníky násilně, tísnivě a chaoticky. I výtvarně cenné umělecké dílo však násilně, depresivně nebo zcela zmateně působit může a současně může být zcela smysluplné ([http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vincent_van_Gogh_-_Charrette_de_boeuf.jpg například některá díla Vincenta van Gogha]). Působení uměleckého artefaktu na člověka není obvykle nijak dlouhodobé a jeho použití je specifické.

&lt;gallery&gt;
Soubor:4díl_html_m892335c.png|náhled|Zahradnické výstaviště Tuln.
Soubor:4díl_html_439c6a0a.png|Objekty na obrázku jsou mísy na květiny. V trávníku celkem dvě, zcela odlišného vzhledu, jedna prasklá.(vesnice u Znojma, 4.9. 2012)
Soubor:4díl_html_m1d9bbf36.png|Uprostřed trávníku, je lípa. Ve stínu pod lípou je velký čtverec, záhon s růžemi. Ano, lze to těžko rozeznat z cesty. Učebnicový příklad vady.
Soubor:4díl_html_m10d941a9.png|Nepravidelná kompozice s některými pravidelnými prvky v prostředí městské zástavby (pomineme-li lampu). Nejspíše dílo architekta. Doporučuji povšimnout si pestrého výběru dřevin a působení pestrosti.
Soubor:4díl_html_7576a117.png|Podobně pestrá výsadba na náměstí ve vesnici nedaleko Znojma.
&lt;/gallery&gt;

''Pokračování v kapitole [[../Solitéra a dominanta|Solitéra a dominanta]]''

''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]''

[[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady]]</text>
      <sha1>ngppmjj79eixjjukcy1gtfotfsd27kx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Průvodce úpravou vaší zahrady/Poměr</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6419</id>
    <revision>
      <id>43471</id>
      <parentid>35368</parentid>
      <timestamp>2021-03-30T12:07:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="11129" xml:space="preserve">''Předchozí kapitola [[../Hierarchie prvků|Hierarchie prvků]]''

== Poměr ==
''Nic není malého nebo velkého, jen v poměru k něčemu jinému.''(Z knihy H. Reptona Umění zahradní architektury)

Vyhovující smysl pro [[w:Proporce|proporce]], správné použití vhodné velikosti prvků v architektuře, je jedním základních pravidel a nástrojů zahradnické tvorby. Vzájemný poměr mezi velikostí, strukturou, barvou, tvarem a dalšími atributy nutně musí být v souladu s jejich úlohou a postavením v kompozici (popředí, střed, pozadí) , ovšem i s vlastnostmi blízkých i vzdálených prvků s nimiž mohou být porovnávány. Správný poměr jejich vlastností působí [[v:Harmonie|harmonicky]]. Poměr velikosti a jiných vlastností objektů může upoutat rovněž pozornost sám o sobě. Například na [[w:Garten Tulln|výstavišti zahradnické architektury v Tullnu]] (Rakousko) jsou vedle cesty dobře dvoumetrové křiklavě barevné květináče s výsadbou. Proporcionálně větší a barevně výraznější než cokoliv okolo. Mají funkci upoutat zřejmě pozornost návštěvníka. Jsou vskutku nepřehlédnutelným a nezapomenutelným reklamním předmětem. Takové situace však obvykle bývají vlastní kuriózním případům , které nepatří do zahrady a parku. Tam kde má celek i jeho části má působit příjemným a uklidňujícím dojmem. Podobné výrazné prvky lze však použít u dětských hřišť, veselých [[w:Zábavní park|lunaparků]] a v zahradách mateřských školek, kam svojí jednoduchostí a prvoplánovostí patří.

&lt;gallery&gt;
Soubor:4díl_html_646820cc.png|Oč je jeden prvek v kompozici větší , o to jsou všechny ostatní zdánlivě menší. Velké prvky zdánlivě zmenšují pocit velikosti prostoru. Velké objekty, které obvykle bývají menší výrazně zdánlivě zmenšují objekty v okolí.
Soubor:4díl html 2e998186.jpg|Túje zmenšeny.
Soubor:4díl html m2ad39cf1.jpg|Túje zvětšeny.
&lt;/gallery&gt;

Nezřídka se však stane, že některá část kompozice svou velikostí, nebo strukturou způsobí nevhodné vnímání některého prvku, nebo naruší dojem, který by měla kompozice vyvolávat, jsou li její vlastnosti pozorovatelem konfrontovány s jinými objekty. Vhodné volby objektů v kompozici mohou ze vzájemného poměru vyvolat zdání většího prostoru nebo naopak zvýraznit pocit z intimního zátiší.

&lt;gallery&gt;
Soubor:4díl_html_m38bee2f3.png|Vedle tohoto stromu trpaslík ztrácí své komplexy a muži si připadají mužnější. Tento strom je téměř 2m vysoký.
Soubor:4díl_html_mabdd024.png|Topol není ideální dřevina pro výsadby ve městech z mnoha důvodů.
Soubor:4díl_html_30ded5b3.png|Květiny v květináči jsou slunečnice.
&lt;/gallery&gt;

Autor knihy Umění vládnout (též Vladař) Machiavelli, rozdával moudré rady jak má správný muž moudře vládnout a hezky se chovat k poddaným. Jeho nejčastěji zmiňovanou a uplatňovanou diktátorskou radou, je scéna, kdy postava knihy – Vladař, jde na pole a odstraňuje ty rostliny, které jsou vyšší než průměr. Lidé, kteří v něčem převyšují ostatní, ti by mohli přerůst i Vladaře. Správný Vladař podle autora tedy kosí všechny ty, kteří by jej mohli přerůstat.
Podobně i vy budete muset řezat ty dřeviny, které přerůstají plánovaný rámec, které na sebe strhávají pozornost jenž patří jiné rostlině, nebo ji stíní a utlačují. Pokud nevytvoříte dobrý plán, budete muset být krutým diktátorem na své zahradě. Pokud včas nezahájíte reformy, říše o kterou pečujete se zhroutí.

[[Soubor:4díl html m10f0882.png|náhled|Stará hádanka a názorná ukázka - je větší kroužek uvnitř skupiny velkých kruhů (A.), nebo ten mezi malými kroužky ve skupině B.)? Odpověď – jsou stejné. Změřte si je.]]

&lt;gallery perrow=&quot;2&quot; heights=&quot;200&quot; widths=&quot;300&quot;&gt;
Soubor:4díl html 1a1921d3.jpg|I docela velká socha vedle velkého keře, umístěného ke všemu v v popředí, vypadá drobná a bezvýznamná, přehlédnutelná.
Soubor:4díl html m66cb47d2.jpg|Pokud by byl keř vhodněji udržován (jak je naznačeno na fotomontáži), byla by významnost díla dostatečně zjevná.
&lt;/gallery&gt;

[[Soubor:4díl html m4cf8c550.jpg|náhled|Poměr světlosti, odrazivosti mezi objektem a pozadím je důležitý. Pokud je objekt podobně členitý jako pozadí nebo má stejnou odrazivost, pak objekt zaniká. Všechny tři artefakty na obrázku jsou kopie stejného výřezu, jejich světelná intenzita je stejná. Je ale vložen do různých prostředí, do různých fotografií na různém pozadí. Zde stejný objekt různě vyniká a má zdánlivě různé vlastnosti.]]
&lt;gallery&gt;
Soubor:4díl html 3b879a.jpg|Artefakty na trojici fotomontáží jsou kopie téhož výřezu nezávislé na barvě pozadí
Soubor:4díl html m7071936.jpg|
Soubor:4díl html m5da40a52.jpg|
&lt;/gallery&gt;
Výběr variet barevných dřevin či jiných objektů a jejich poměr vůči pozadí by měl být dobře uvážen. Podobně zbarvené dřeviny, či jiné objekty jednak vytvářejí zdánlivá spojení, které mohou pomoci i uškodit záměru, ale rovněž může jeden zaniknout v druhém. Mezi objekty by měl být přiměřený barevný kontrast a současně soulad.
'''Záměrným výběrem barev v střední části a na pozadí lze nejen vytvořit bod zaostření, zvýraznit některou část kompozice, ale i vytvořit celkově kontrastnější a výraznější kompozici, nebo naopak.'''

== Kontrast ==

Jinak působí kompozice tvořená sloupovitými kultivary a liniemi, v poměru ke kterým může být strom s kulatou korunou vhodně nebo až nepatřičně zvýrazněn. Poměr křivek obrysu objektů může vyvolat kontrastem nebo různorodostí dojem nesourodosti, či nesouladu.
Umístíme-li vedle sebe dva prvky v některé charakteristice navzájem nápadně odlišné, vy­tvoříme [[w:Kontrast|kontrast]] (protiklad), jehož vý­znam se nesmí podceňovat ani při tvorbě zahrady či parku. Kontrast musí působit v souladu s celkovým uspořádáním a jako logická a nedílná součást díla ve tvarech a v barvách. Tvarové kontrasty vnímáme nejčastěji jako rozdíly v povrchu, [[w:Habitus (biologie)|habitu]], vzrůstu, způsobu růstu, nebo například velikosti tvaru či rozměru [[w:List|listů]].
[[Soubor:4díl_html_2e51af68.png|náhled|Světlé plochy vynikají na tmavém pozadí a naopak díky kontrastu.]]

Kontrastní skupinu lze vytvořit seskupe­ním malého počtu stromů, které jsou vzájemně typicky odlišné tvarem, nebo vzrůstem. Například vysoký pyramidální strom (jehličnan) je v kontrastu se stro­mem s kulovitou korunou (nízký listnáč typu 'Globosa'). Kontrastem je i protiklad části zastíněné výsadby a části osvětlené. Takový kontrast ovšem není stálým výtvarným prvkem, nýbrž mění se během dne i ročního období. Přirozený kontrast vzniká často mezi stavebními prvky a výsadbou, trávníkem a skupinou dřevin, vodní plochou a jakýmkoliv jiným prvkem.

&lt;gallery&gt;
Soubor:4díl_html_m7983308e.png |Silně kontrastní plochy lze snadno vytvořit pomocí drtí, keramzitu, oblázků, barvených štěpek a dalších inertních materiálů.
Soubor:4díl_html_26ff1b71.png |Kontrastem stylu, pravidelné úpravy v nepravidelné zahradě, lze snadno dosáhnout efektu zaostření.
Soubor:4díl_html_m3486d3c6.png |Kontrast červené antuky k zelenému zimostrázu je menší a příjemnější než u bílé vápencové nebo křemencové drtě.
Soubor:4díl_html_534b1f8f.png|Využití kontrastu trávníku a oblázků. Žulová dlažba na hranicích mezi štěrkem a trávníkem usnadňuje pokos. Je to přání majitelky a nadával jsem v duchu děsně, když jsem ji tam dával. Celek nyní vypadá velmi uhlazeně a uměle, ale kompozice je vzhledná.
Soubor:Cotoneaster_jaro2013.png|Kontrast se může měnit během roku. Jarní kontrast zeleně jehličnanů vůči mrazem popálené pokryvné dřevině. Nečekané příhody, náhody, „events“, zásahy kterými nás usmívající se Bůh věčně oblažuje, jsou někdy působivější než záměr architekta.
Soubor:4díl_html_6c5a9d43.png|Kontrast barev a tvarů jehličnanů a stálezelených dřevin je viditelný celý rok. Je často využíván na hřbitovech, jako zde, nebo i v malých kompozicích.
Soubor:4díl_html_m3ab296e8.png|Barevný kontrast a kontrast listnáčů a jehličnanů je nejběžnějším využitím kontrastu v kompozicích.
&lt;/gallery&gt;

Má-li kontrast , který součástí myšlenky celkového obrazu díla, dostatečně vyniknout, musí být často výrazně odlišný proti okolí. Jen srovnáváním je možné dostatečně zdůraznit kontrast a náležitě vnímat myšlenku nebo pocit, který autor díla zamýšlí. Výraznými kontrasty jsou světle olistěné nebo kvetoucí dřeviny na tmavém pozadí jehličnanů, světlé nebo pestrolisté kultivary na pozadí tmavých červených variet [[w:Javor|javorů]] a [[w:Dub|dubů]]. V malých částech jsou vhodným příkladem nízké jehličnany, jako podrost mezi nevysokými listnáči s kulatým habitem. Příliš nápadné kontrasty v jinak harmonické výsadbě mohou vyznít nepříjemně.

Kontrastní působení různorodých prvků a dřevin mezi sebou ve výsadbě je běžně používáno a je žádoucí. Časté opakování kontrastů může překročit míru přiměřenosti. Zvláště ne­příjemně působí taková výsadba, kdy je z jednoho stano­viště vidět více opakovaných podobných kontrastů. Samozřejmě je ovšem rozdíl mezi rozlehlými celky parků a malými úpravami kde jsou výrazné kontrasty přijatelnější. Podobně jako obraz malých rozměrů (miniatura) připouští silnější kontrasty než obraz velký, tak i v sadovnictví uplatňujeme kontrasty hlavně v menších celcích a výsadbách nebo částech velkých výsadeb. Ve velkých parcích, tam kde jsou výrazné kontrasty někdy viditelné ve větším kontextu, jsou používány výrazné kontrasty zřídka.

[[Soubor:4díl_html_me4d5695.png|náhled]]
''Všímejte si, jak umělci vyvolávají pocity. V úžas diváky uvede například obrovská barokní kašna na nádvoří. Všimněte si okolí. Představte si teď pět stejných barokních kašen vedle sebe. Deset Davidů. Nebo v řadě tucet Eiffelových věží po půl kilometru za sebou.''

''Jinak působí umělecká díla v galerii a jinak v sále vyhrazeném jednomu nebo jen několika málo objektům. Pozorujte okolí očima umělce. Svět kolem Vás je grafické rozhraní, uspořádání barevných těles, ploch a linií na které vědomě nebo nevědomě reagujete. Jejich symbolika a uspořádání v prostoru k vám promlouvá. Přemýšlejte nad pocity a představami lidí s kterými sdílíme stejnou kulturu, předsudky a stereotypy.''

''Pokračování v kapitole [[../Orámování pohledu|Orámování pohledu]]''

''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]''

[[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady]]</text>
      <sha1>a4qmbvausph8nb0rv0n5pp0dwz4cqoa</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Průvodce úpravou vaší zahrady/Barvy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6420</id>
    <revision>
      <id>26355</id>
      <parentid>24862</parentid>
      <timestamp>2014-07-26T11:44:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>CommonsDelinker</username>
        <id>173</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Náhrada 5.díl_html_m499fb4fb.gif -&gt; 5.díl_html_m499fb4fb.png (GifTagger: Replacing GIF by exact PNG duplicate.)</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="13663" xml:space="preserve">''Předchozí kapitola [[Průvodce úpravou vaší zahrady/Poměr|Poměr]]''

[[Soubor:5.díl html m3b6d678.jpg |náhled|Silně kontrastní barvy vypadají velmi dobře v jednoduché kombinaci. Složité květinové vzory jsou nevhodné.]]
== Nebezpečná dobrodružství s barvami ==
''Rady uvedené v doporučeních použití barev slouží spíše k orientaci, protože oblíbenost a neoblíbenost kombinací určuje móda. Používejte oči, řiďte se rozumem a citem.''
Barva je pravděpodobně nejvýznamnější dekorační faktor v zahradě a často je brána v úvahu jako rozhodující vlastnost jednotlivého prvku. Vyšlechtění nových barev a odstínů bylo věnováno více pozornosti než jiným vlastnostem květin. Při prohlížení krajiny vidíme různě zbarvené povrchy, které se vzájemně odlišují, a to nejen svým zbarvením (že jsou např. zelené, červené apod.), nýbrž i proměnlivostí tónů (bledě zelené, tmavozelené) a svou světelností, popřípadě pronikavostí barevného účinku. Více diskusí o vlastnostech rostlin je zaměřeno na barvu, než na strukturu a formu.
Ze zkušenosti je známo, že nejpronikavější je bílá barva, pak následuje žlutá, oranžová, červená, fialová, modrá a nejméně pronikavá je černá, protože pohlcuje všechny složky bílého světla. Černá barva je nejen nejtemnější, ale i nejméně intenzívní barvou.
K dosažení dobrého výsledku je třeba kombinovat různé barvy pro jejich kontrastní a harmonické efekty. Dřeviny se světle zbarvenými listy více vynikají na pozadí dřevin s tmavými listy. Kontrast azurově modrých a žlutých květin je oblíbený. Rostliny s červenými, oranžovými a růžovými květy vyniknou před výsadbou květin s bílými, modrými, fialovými květy. Květiny ve spektru odstínů jedné barvy (starorůžová s lila, ametystovou, nachovou, purpurovou, šarlatovou) je snadné použít s úspěchem společně.
[[Soubor:5.díl html 277faf9f.jpg|náhled|Tmavé barvy stálezelených dřevin nevypadají oslnivě, ale tvoří klidné prostředí, nebo vhodné pozadí pro světlé prvky.]]
 
V barevně sladěné kompozici, kde mají všechny prvky jeden společný nebo velmi blízké odstíny, vyniknou dobře různé textury. Květiny kvetoucí a dodávané jako „směs barev“ lze naopak použít jen někdy. Vhodnými barvami lze dosáhnout brilantních úspěchů ale i odstrašujících příkladů chyb.
Obchodní označení barev květů, či olistění u květin a dřevin, včetně jehličnanů, je třeba brát s velkou mírou rezervy. Barevné letáky s fotografiemi jehličnanů prodejci běžně ukazují například jehličí jalovce „Skyrocket“ v blankytně, azurově až tyrkysově modré. Takové „nedorozumnění“ popisuje například zahradní architektka, zahradnice a spisovatelka, Gertrude Jekyll u modrých čínských aster (Calistemon chinensis).
Spisovatelka říká, že Francouzi se snaží označovat barvy květin věrohodně a co nejpřesněji, ale anglické firmy místo popisu používají bezcenné eufemismy, že je třeba se pro používání obchodních označení anglických firem naučit jejich speciální šifru: ...„Takže, když chci čínskou astru krásně světle stříbřitě levandulové barvy, snad nejkrásnější barvy, které čínská astra může mít, musím požádat o &quot;azurově modrou&quot;. Pokud budu chtít sytě lila, musím si objednat &quot;modrou&quot;, v případě sytě fialové je správný termín &quot;tmavě modrá.&quot; Pokud chci silně, sytě fialově purpurovou, musím se na pozoru, abych nepožádala o fialovou, protože jsem dostala strašný odstín magenta, čímž bylo na jeden rok zkaženo celé barevné schéma mé zahrady aster. Nelze říci, že angličtina nemá dostatek výrazů pro správné barvy, jazyk je na tato slova bohatý - fialková, levandulová, lila šeříková, fialová, purpurová, - což, s mírným doplňky, může posloužit k popisu celé palety falešně modrých barev. Slovo „modrá“ by však nemělo být používán vůbec v souvislosti s těmito květinami. Žádné modré čínské astry totiž neexistují.“

[[Soubor:5.díl html m3dd6e1a6.jpg|náhled|Kvetoucí trvalky pastelových barev lze mezi sebou snadno kombinovat. Výsadba takového záhonu neupraveného do přísných forem musí být dobře plánována co do použití vzrůstu i barvy kultivaru.]]

[[Soubor:5.díl html 5e22a87e.png|náhled|Společný nádech v jednom odstínu zvýrazní kontrastní barvy.]]

Dobrý zahradní architekt musí dokázat kombinovat barvy tak, aby výsledek lahodil oku pozorovatele. Jen praxí, pozorováním a experimentováním je možné rozvinout barvocit a vidět rozdíly mezi odstíny barev a jejich vzájemné působení. Některé barvy totiž mohou působit neutrálně ale jiné dokonce nepříjemně.

[[Soubor:5.díl_html_m499fb4fb.png |náhled|Živé a kontrastní barvy lze oddělit bez rizika bílou barvou.]]

[[Soubor:5.díl html m3974ee84.jpg|náhled|Růžové a žluté barvy jarních květů.]]

== Účinek odrazivosti, jas ==

Jas květů a olistění je výsledkem odrazu slunečních paprsků. Na odrazivost, účinek paprsků odražených od povrchu předmětu na oko pozorovatele musí být brán zřetel zvláště při sestavování barevných efektů na takových místech, kde část pohledu je ve stínu a část na výsluní, neboť by se mohlo stát, že by se při nesprávné volbě tónů některé barvy z dálky ztrácely, nebo naopak by působily příliš pronikavě. Tentýž žlutě rašící keř je krásný a zřetelný na výsluní a zaniká ve stínu. Ovšem také z téže věty vyplývá, že výrazně odlišný odstín olistění ve stínu může naopak lépe ladit s okolím. Při vysazování skupin sestavených z různých a hlavně různobarevných a různě kvetoucích rostlin musí být brán v úvahu nejen jejich barevné seskupení (jako celku), ale v poměru k ostatním částem kompozice. Je třeba si uvědomit a v případě nejistoty ověřit, které barevné kompozice jsou našemu oku příjemné a jaký má na ně vliv odrazivost v přímém oslunění.

[[Soubor:5.díl html m55df27e6.jpg|náhled|Pryšce jsou krásné jarní trvalky na výsluní.]]

[[Soubor:5.díl html m4c86bb48.jpg|náhled|Šedá a růžová jsou barvy, které spolu velice dobře ladí. Schéma barevného kruhu neobsahuje barvu bílou, šedou a černou. Bílá, šedá a černá nejsou sice zařazeny mezi barvy, ale bílé a šedé rostliny lze libovolně kombinovat se všemi ostatními. S libovolnými barvami lze kombinovat i šedé, bílé a černé prvky. Černé květiny jsou však spíše vhodné jako dominanty, nebo vyloženě soliterní prvky ve výsadbě, pro svoji neobvyklost, jenž silně poutá pozornost.]]

== Barevný kruh ==
Základními barvami se rozumí barvy jasné a syté. Jsou to barvy, které nejsou tvořeny jinými barvami . Základními barvami jsou červená, žlutá a modrá. Sestavíme-li tyto barvy ve stejných vzdálenostech na obvod barevného kruhu vzniknou smíšením vždy dvou sousedících barev barvy přechodné, a to oranžová, zelená a fialová. Představíme-li si jejich pořadí, následují v kruhu barvy červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá a fialová, z nichž mísením vždy dalších dvou sousedících můžeme vytvořit libovolný počet dalších přechodných barev. Na barevném kole jsou barvy uspořádány podle jejich vztahů k sobě, ve stejném pořadí, jak jsou uvedeny v barevném spektru. Většina moderních barevných kol obsahuje pouze 12 barev.
* 3 primární barvy: červená, žlutá a modrá barva. Stejně jako prvočísla, tři základní barvy nemohou být rozloženy na více základních barev.
* 3 sekundární barvy: oranžová, zelená, fialová. Každý střední odstín je kombinace dvou základních barev (například spojením červené a žluté barvy vznikne oranžová)
* 6 terciárních barev: Jsou kombinací základních odstínů se sekundárními barvami.

V přírodě najdeme však mnoho dalších odstínů. Nicméně pomocí barevného kola lze cvičit své oči vidět vztahy mezi barvami a jakým způsobem je řadit vedle sebe.
&lt;gallery&gt;
Soubor:5.díl html m557670ec.jpg|Ani barevný soulad nezajistí sám o sobě krásu celku.
Soubor:5.díl html m3628b667.png |Primární barvy
Soubor:5.díl html m1aedb65c.png|Sekundární barvy
Soubor:5.díl html m686577c7.png|Terciální barvy
&lt;/gallery&gt;

== Hry v barevném kruhu ==
''Použití barevného kruhu je omezené na zářivé odstíny, nepřeceňujte jeho význam.''

Podle zkušenosti směs pigmentů z barev v tomto kruhu diametrálně odlišných barev poskytuje barvu sice méně kontrastní, než kombinace základních barev, ale tyto barvy, jsou-li postaveny vedle sebe, působí na naše oko příjemně. Ty­pickým případem takové kombinace je seskupení fialové barvy se žlutou, nebo oranžové s modrou a podobně. Příjemně působí i taková sestava, kde následují vedle sebe takové barvy, které jsou v barevném kruhu seřazeny v ose, symetricky, nebo v nějakém pravidelném rytmu tedy například fialová, oranžová a zelená v kombinaci tří barev, nebo červená, oranžově žlutá, zelená a modrofialová v kombinaci čtyř a podobně.

Dvě a více barev společně dává zcela jiný dojem než barva jediná. Tytéž barvy samostatně působí jinak než ve spojení s další barvou. Kombinace barev zářivých s méně sytým či tmavších se světlejšími totiž dává další, obvykle pro oko mnohem příjemnější možnosti než zářivé odstíny v kruhu.
Při použití barev v kombinacích ve výsadbách by zářivější tóny měly zaujímat podstatně menší plochu oproti barvám méně intenzívním, nebo by měly být voleny v méně sytých odstínech než barvy málo intenzívní.
[[Soubor:5.díl html 358d3a4e.png|náhled|Kontrastní výběr]]

== Kontrastní výběr - duplex ==

Jednoduchá kombinace barev používá pouze dvě barvy v barevném kruhu protilehlé. (červená /zelená, oranžová / modrá, žlutá / fialová.) Jsou li takové kombinace použity bez společných odstínů, vyznačují se maximálním kontrastem. Tato kombinace může působit nejen podnětně, ale i znepokojivě, zejména pokud je použito barevných ploch příliš mnoho. Vyplatí se tedy použít převahu jedné ze dvou barev a druhou zvýraznit jako soliterní, nebo dominantní část výsadby. Při vyvážené kompozici je vhodné využít i různých textur barvy a odstínů , spíše než příliš velkého množství stejné barvy.

[[Soubor:5.díl html 2df7f7d2.png|náhled|Kontrastní výběr v kombinaci s harmonickým]]

V kombinaci dvou protilehlých barev je zkombinována vždy jedna teplá a jedna studená barva - je potom na zvážení, která z nich bude dominantní, a celek podle toho bude působit teplejším či chladnějším dojmem.

K výběru v duplexu lze doplnit pro zvýraznění tmavší či světlejší odstín jedné z barev kontrastního výběru, výsledek může být harmoničtější nebo dynamičtější, podle výběru. Také lze přidat barvy nacházející se po stranách některé z dvou kontrastních barev. Takové spojení se při vhodném poměru blíží až harmonickým kombinacím a umožňuje také zdůraznit zdánlivou teplotu barev výběru. Barevná schémata, které na počátku dvacátého století propagovala G. Jekyllová
byly v podstatě kontrastními seskupeními s použitím přilehlých barev u obou kontrastních barev, například oranžové a fialové. Nejsytější barvy použila na obou stranách záhonu s tím , že směrem ke středu měl barevný výběr květů slábnout k světlým odstínům,

&lt;gallery&gt;
Soubor:Ruský vrch12.jpg|
Soubor:5.díl html 78e3e2e.png|I kombinace, které neodpovídají geometrickým spojením barev v barevném kruhu mohou být v reálném světě velmi působivé.
&lt;/gallery&gt;
které zde pak promísila. Doporučovala aby přilehlý konec záhonu z pohledu pozorovatele byl tvořen teplými barvami a vzdálenější studenými. Což lze snadno pochopit, když zjistíme jak „teplota“ barev působí na prostorové vnímání a pozornost. K uvedenému příkladu kombinace, který G. Jekyllová považovala za krásný a dokonalý, lze dodat, že takové harmonické úpravy by neměly být příliš časté, jinak zevšední.
Kontrastní barevné seskupení dvou barev v kruhu je především nutné omezit při vytváření kontrastů v kompozici rostlin tak, aby kontrasty nebyly ani příliš násilné, opakované nebo viditelné z ně­kolika míst.

&lt;gallery&gt;
Soubor:5.díl html m7f5788f4.png|Silně kontrastní zbarvení v přírodě – černýš hajní.
Soubor:5.díl html 35ce4d15.jpg |Méně barevně kontrastní zbarvení -černýš hajní.
Soubor:5.díl html 4c6e6ee2.jpg|Velmi světlé barvy je vhodné spíše kombinovat s tmavšími.
Soubor:5.díl html 91b8113.jpg|
&lt;/gallery&gt;

&lt;gallery&gt;
Soubor:5.díl html m5c4e0309.jpg|Barvy v barevném kruhu vybrané podle osy – silně kontrastní.
Soubor:5.díl html 7af3c0af.jpg|
Soubor:5.díl html m38caf0c2.jpg|
&lt;/gallery&gt;
&lt;gallery&gt;
Soubor:5.díl html 28bdbaa.jpg|Barvy sousedící v barevném kruhu – méně kontrastní.
Soubor:5.díl html 61b615d0.jpg|
Soubor:5.díl_html_7437bd0f.jpg|
&lt;/gallery&gt;

''Pokračování v kapitole [[Průvodce úpravou vaší zahrady/Harmonické kombinace|Harmonické kombinace]]''

''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]''

[[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady]]</text>
      <sha1>a20pqnw2q0nxj3aujsdv674ib6hllph</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Průvodce úpravou vaší zahrady/Habitus</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6421</id>
    <revision>
      <id>35358</id>
      <parentid>26363</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:32:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8767" xml:space="preserve">''Předchozí kapitola [[../Barvy|Nebezpečná dobrodružství s barvami]]''

[[Soubor:5.díl html m2233cd17.jpg|náhled|Habitus je dán obrysem koruny.]]
== Habitus ==

Vzhled dřevin je z velké části dán tvarem jejich koruny, obrysem nadzemní části. Ten je závislý na způsobu růstu větví. Některé dřeviny jsou spíše sloupovité , jiné zaoblené a další nepravidelné, či převislé. Některé stromy mají odlišný tvar koruny v mládí a stáří. Ačkoliv lze přesně rozlišit širokou škálu habituálních typů, a přestože habitus považuji za důležitý, zmíním jen několik typů, protože ostatní lze buď působením zařadit k těmto anebo jsou přechodem.

&lt;gallery&gt;
Soubor:5.díl_html_f096034.png |Skupiny úzce sloupovitých dřevin je málokdy vhodné použít.
Soubor:5.díl_html_m20b1495.png|
Soubor:5.díl_html_63e6b8e8.png|Pokud při špatné údržbě srostou dvě dřeviny s rozdílným habitem, výsledek je chaotický.
Soubor:5.díl_html_m5496c98f.png|Podle některých autorů se stromy, které tvoří vertikály nehodí k sloupovitým stavbám. Ovšem zdá se, že také naopak mohou jejich tvar zvýraznit aniž by vznikal silný kontrast.
Soubor:5.díl_html_m7cb50c86.png|Dva různé druhy dřevin se sloupovitým habitem vedle sebe nemusí vypadat vhodně. Vyniká rozdílná struktura olistění.
Soubor:5.díl_html_m66d23c0e.png|Výsadba více stejných dřevin vynikajících neobvyklým habitem může vést k neobvyklým nežádoucím efektům.
Soubor:5.díl html 65656da7.jpg|Zelené vykřičníky
&lt;/gallery&gt;

Stromy a keře s úzkou až sloupovitou korunou vytvářejí habituální typ, který je velmi nápadný a působí poněkud stroze. A to tím víc, čím jsou více větve přitisknuty ke kmeni a koruna je tak spíše užší, než pyramidální. Je vhodné je využít v nepravidelných výsadbách na svahy, kde však ve větších a početných skupinách a zejména bez podrostu, mohou vyhlížet velice uměle a neobratně. S vřesovištními rostlinami, v malých partiích, působí přirozeně zejména jalovce, a lze s jejich pomocí snadno zvýraznit některé body v krajině. Stromy a keře s úzkou až sloupovitou korunou jsou vhodné a časté v pravidelně řešených zahradách, někdy bývají vysazeny i ve větším počtu, a to někdy jako zdůraznění důležitých bodů, jindy jako jedinci v pravidelných odstupech nebo k vytvoření živých stěn a plotů. Někdy jsou stromy s tímto habitem používány pro aleje.

Bylo vyučováno, že se stromy a keře s tímto typem koruny a úzce oválnou korunou hodí více k nižším a podlouhlým stavbám, jenž působí horizontálními liniemi (antika), spíše než stromy a keře s kulatou korunou. Naopak se nemají hodit k stavbám které tvoří vertikální linie (gotika).

Toto pravidlo prosazoval H.Repton a srovnával listnáče a jehličnany, antiku (paladianský styl) a gotiku (novogotiku). Vycházel zjevně z vhodného kontrastu, který tímto způsobem vzniká ale sám říkal že takovou kombinaci pouze považuje za vhodnější. Dodržování a vyučování tohoto doporučení se však stalo dogmatem, který nebere ohled na širší kontext kompozice, okolí a vyznění celku. H. Repton hodnotil vliv těchto tvarů u vyšších staveb. Kontrast vyššího stromu se sloupovitou korunou s malým, nízkým a dlouhým, typicky vesnickým domkem, činí domek opticky ještě nižším. Použití stromu s takovým habitem je pak stejně neadekvátní, jako výsadba topolu černého na skalku. Alej úzkých vysokých stromů ve vesnickém prostředí může působit velice nevhodně až směšně. Stejně tak výsadba dřevin se sloupovitou korunou k úzkým stavbám (věž) nemusí být nezbytně nevhodná, pokud jsou v přilehlém okolí další poměrně výrazné široké stavby a několik symetricky rozmístěných sloupovitých dřevin, které nedosahují výšky věže, tak vertikálně laděné stavbě v celkovém pohledu a rytmu výsadby dají vhodně vyniknout. Zelené vykřičníky, jako například sloupovité smrky, jsou vhodné jako solitery. Nejlépe se hodí do menších celků, kde jsou silné kontrasty a přísné a neobvyklé tvary jsou snesitelnější a kde také nebudou konfrontovány s vyšším podrostem nebo stejně vysokou zelení.

&lt;gallery&gt;
Soubor:5.díl_html_m5f31cc8b.png|Kvetoucí akát ukazuje habitus dřeviny na tmavším pozadí.
Soubor:5.díl_html_m30111e52.png|Akát v zimě působí spíše strukturou větví.
Soubor:5.díl html m33e5e793.jpg|Výsadbou habituálně kulatých dřevin u štíhlých nebo štíhle
Soubor:5.díl html m18bc9b7c.jpg|vypadajících, „gotických“ objektů vzniká kontrast.
Soubor:5.díl html m77acbb20.jpg|Výsadbou habituálně kulatých dřevin u horizontálně působících
Soubor:5.díl html 3a67502e.jpg|„antických“ objektů kontrast nevzniká.
&lt;/gallery&gt;

&lt;gallery&gt;
Soubor:5.díl html m4e9b7124.jpg|Vertikálních linie u „gotických“ objektů a štíhlých dřevin jsou v souladu a silně působí na pozorovatele. Vhodnost jejich použití záleží na kompozici celku.
Soubor:5.díl html m716369fe.jpg|Výsadba štíhlých tvarů je kontrastní u „antických“ budov. Štíhlé dřeviny posilují působení vertikál u „gotických“ objektů. Silný a nepřirozený kontrast topolů 'Italica' anebo výsadby slivoně Prunus s. 'Amanogawa' nebo 'Kanzan' u vesnických domečků, není vzorem krásy. Cit pro míru, vhodnost místa a okamžiku nelze nahradit matematikou nebo pokynem direktivy.
Soubor:5.díl html m6ed11314.jpg|Tento pohled by podle propagovaných pravidel kontrastu habitu dřeviny a charakteru budovy měl být příjemný.
Soubor:5.díl html 4925cc52.jpg|Tento pohled by měl být podle pravidel kontrastu habitu dřevin a budovy opravdu fádní. Byl by ale harmonický a příjemný i pokud by slivoně nebyly červenolisté.
&lt;/gallery&gt;
Bez ohledu na smysl a kompozici H.Repton sám k pravidlu řekl, že jde jen o možnost, či příležitostnou šťastnou výhodu, kterou nám kontrast habitu a architektury někdy nabízí.

Převaha dřevin s oblým habitem a podélných tvarů nad ostrými hroty vertikál pomáhá vzbudit pocit poklidu. Pocit opuštěnégho místa, ruin nebo hřbitova vzbuzuje i ledabylost údržby. Převaha vertikál a sloupovitých nebo úzce kuželovitých tvarů dřevin, které pomáhají vzbudit pozornost, jejich nevhodné umístění, může vést až k roztěkání, znepokojení, ztrátě pozornosti, neklidu. Vhodná výsadba by měla obsahovat jistý stupeň poměru vertikálních a vodorovných linií v kompozici. Vyváženosti lze napomoci použitím dřevin s vhodným habitem. Cílem zahradníka však někdy může být dosáhnout větší harmonie nebo vytvoření nějakého pocitu nepoužitím efektu či odchýlením od učebnicového vzoru správnosti.

&lt;gallery&gt;
Soubor:Zima 2010 01 16 0502u.JPG|Přestárlý živý plot ze sloupovitých tújí 'Malonyana', vyniká habitus jednotlivých rostlin.
Soubor:5.díl html m57df1107.jpg|Černý bez ''Sambucus nigra'', rarita. (Brno nedaleko Lužáneckého parku). Šeříky a bezy dosahují stromovitého růstu, ale málokdy jde o pravidelně rostlé stromy.
Soubor:5.díl_html_1db4ca07.png|Habitus sloupovitých dřevin
Soubor:5.díl_html_7f5ddca5.png|je dán obvykle přitisklým růstem větví.
Soubor:5.díl html m434f445c.jpg |Původně poměrně úzce sloupovitý habitus keře jalovec Juniperus comunis Hibernica se s léty mění. (Brno Žabovřesky)
Soubor:5.díl html ff60c30.jpg|
&lt;/gallery&gt;

Vysoké úzké topoly opticky nezmenšují stejně velké výškové budovy, efekt daný habitem je obvykle spíše opačný. Rovněž se v blízkosti vysokých stromů mezi vysokými domy musí pozorovatel cítit nepatrný a ztracený. Zde za částečný úspěch lze poděkovat terénu (dům stojí níže) a vzájemné vzdálenosti prvků. Například méně vysoké kaštany či katalpy se širokými oblými korunami tvoří často tolik žádoucí kontrast a snižují opticky velikost domu sice nikoliv poměrně, ale tím že nad souvislý pás jejich koruny vystupuje jen část domu. Podobné efekty lze najít i na menších objektech a v zahradách

&lt;gallery&gt;
Soubor:5.díl html m51e0bb8e.png|Mezi dřeviny se sloupovitým habitem patří i malé keře.
Soubor:5.díl html m25ee4154.png|Menší sloupovité dřeviny vhodně vysázené na vrcholu vyvýšeniny či terénní vlny ji opticky výrazně zvyšují.
Soubor:5.díl html 18e05bf6.png|
&lt;/gallery&gt;

''Pokračování v kapitole [[../Stromy s oblou korunou|Stromy s oblou korunou]]''

''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]''

[[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady]]</text>
      <sha1>bmwew32vzzll499c9fvstiuubhb1omt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Latina/Substantiva II. deklinace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6422</id>
    <revision>
      <id>24420</id>
      <parentid>24415</parentid>
      <timestamp>2013-05-20T21:19:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>PavelT123</username>
        <id>3652</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>délky</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="796" xml:space="preserve">Substantiva druhé deklinace jsou buď maskulina nebo neutra. Maskulina se skloňují podle vzorů '''servus, -i, m.''' a '''puer, -i, m.''' a neutra podle vzoru '''verbum, -i, n.'''.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Pád || singulár || plurál |||| singulár || plurál |||| singulár || plurál
|-
! nominativ
| serv-us||serv-ī||||puer||puer-ī||||verb-um||verb-a
|-
! genitiv
| serv-ī||serv-ōrum||||puer-ī||puer-ōrum||||verb-ī||verb-ōrum
|-
! dativ
| serv-ō||serv-īs||||puer-ō||puer-īs||||verb-ō||verb-īs
|-
! akuzativ
| serv-um||serv-ōs||||puer-um||puer-ōs||||verb-um||verb-a
|-
! vokativ
| serv'''-e'''!||serv-ī!||||puer-0!||puer-ī!||||verb-um!||verb-a!
|-
! ablativ
| serv-ō||serv-īs||||puer-ō||puer-īs||||verb-ō||verb-īs
|}

[[Kategorie:Latina|Substantiva II. deklinace]]</text>
      <sha1>phscqy4jembp8yjpk518fq7eut8hwy8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Latina/Substantiva III. deklinace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6423</id>
    <revision>
      <id>24418</id>
      <parentid>24417</parentid>
      <timestamp>2013-05-20T21:06:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>PavelT123</username>
        <id>3652</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>oprava</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="758" xml:space="preserve">Substantiva třetí deklinace se skloňují podle vzorů '''mīles, mīlitis, m.''', '''carmen, carminis, n.''' a '''mare, maris, n.'''.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Pád || singulár || plurál |||| singulár || plurál |||| singulár || plurál
|-
! nominativ
| mīles||mīlit-ēs||||carmen||carmin-a||||mar-e||mar-ia
|-
! genitiv
| mīlit-is||mīlit-um||||carmin-is||carmin-um||||mar-is||mar-ium
|-
! dativ
| mīlit-ī||mīlit-ibus||||carmin-ī||carmin-ibus||||mar-ī||mar-ibus
|-
! akuzativ
| mīlit-em||mīlit-ēs||||carmen||carmin-a||||mar-e||mar-ia
|-
! vokativ
| mīles||mīlit-és||||carmen||carmin-a||||mar-e||mar-ia
|-
! ablativ
| mīlit-e||mīlit-ibus||||carmin-e||carmin-ibus||||mar-ī||mar-ibus
|}

[[Kategorie:Latina|Substantiva III. deklinace]]</text>
      <sha1>8nryw13csevbwzah1wy0x54q5wphyve</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Latina/Přídavná jména (Adjektiva)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6424</id>
    <revision>
      <id>31073</id>
      <parentid>24421</parentid>
      <timestamp>2016-03-18T12:24:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="321" xml:space="preserve">Adjektiva se dělí do dvou skupin: adjektiva 1. a 2. deklinace a adjektiva 3. deklinace. Adjektiva 1. a 2. deklinace se skloňují podle vzorů [[Latina/Substantiva I. deklinace|fēmina, -ae, f.]], [[Latina/Substantiva II. deklinace|servus, -i, m. a verbum, -i, n]].

[[Kategorie:Latina|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>5wr1jisxwdkyopyyrdswly9q72fjc1n</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Latina/Slovesa (Verba)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6425</id>
    <revision>
      <id>24423</id>
      <parentid>24422</parentid>
      <timestamp>2013-05-20T22:12:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>PavelT123</username>
        <id>3652</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>kat.</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="161" xml:space="preserve">Slovesa se dělí do čtyř konjugací. Do které konjugace sloveso patří se pozná podle koncovky aktivního infinitivu.

[[Kategorie:Latina|Slovesa (Verba)]]</text>
      <sha1>76vwnl10qrwcbw2epp7xjqhyagooq8m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Průvodce úpravou vaší zahrady/Keře</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6426</id>
    <revision>
      <id>25003</id>
      <parentid>24965</parentid>
      <timestamp>2013-08-08T10:24:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>I.Sáček, senior</username>
        <id>1135</id>
      </contributor>
      <comment>_vymazání po nevložených obrázcích</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="11144" xml:space="preserve">''Předchozí kapitola [[Průvodce úpravou vaší zahrady/Stromy s oblou korunou|Stromy s oblou korunou]]''

== Keře ==
Jako keře jsou označovány dřeviny bez kmene jenž se rozvětvují již odspodu , které dorůstají také obvykle menších rozměrů než stromy, a to nejen do výšky, nýbrž v celé hmotě. Mnohé keře lze pěstovat a tvarovat stromy, nebo pěstovat štěpované na kmínku jiného druhu rostliny. Jejich vlastnosti jsou pak poněkud odlišné a zejména růst bývá podstatně slabší. Právě pro odlišné vzhledové vlastnosti jako je výška a habitus je vhodné keře zmínit v tomto kontextu. Pěstování keřů se liší podle druhu dřeviny, společná je vyšší regenerační schopnost. Některé druhy křovin se rozrůstají z vedlejších kořenů; pak vytvářejí jednotlivé keře celý chomáč výmladků nebo se dokonce roz­růstají v porost, jako je tomu např. u pámelníků (Symphoricarpus). Tvar keřů je — po­dobně jako u stromů — závislý na délce a postavení větví, jejich dekorativní působení na počtu větví a na jejich tloušťce, způsobu a bohatosti jejich rozvětvení a olistění. Především velikost, tedy vzrůstnost, keřů bývá obvykle zásadní otázkou při způsobu jejich použití. Do menších zahrad je obvykle lépe použít i ve skupině více méně vzrůstných keřů než jeden silně vzrůstný. Do velkých ploch je vhodnější vzrůstné keře použít jako podsadbu na okraj skupin stromů a do složitějších kompozic v okolí cest. Zcela v popředí je pak místo spíše opět pro méně vzrůstné prvky, tedy mimo dřevin, které tvoří clony, kryt, anebo jsou nějak obzvláště pozoruhodné. Je to doporučení které vychází z obvyklých vlastností daných dřevin, jejich nejlepšího umístění pro pozorovatele a z technických důvodů.

[[Soubor:5.díl html m26df9e46.jpg|náhled|Spodní větve velkých světlomilných keřů ve stínu někdy vyholují. Zde je však habitus keře je výsledkem působení dětí. (Tavolník Spirea vanhouttei, Brno Komín).]]

[[Soubor:5.díl html 1e6dbc46.jpg|náhled|K zemi zavětvená svída (Cornus alba).]]
[[Soubor:5.díl html m1f272b15.jpg|náhled]]
Mezi nejvzrůstnější keře patří keře, které samovolně přecházejí do stromovité formy jako je například černý bez (Sambucus) a střemcha (Prunus padus), hlohy (Crataegus) a některé druhy stromů pěstované jako keře. Vysoké košaté keře jsou vesměs pravidelně rozložené a buď stejně široké, nebo dokonce širší, než jaká je jejich výška. Některé jsou husté, jako např. lísky (Corylus), svída (Cornus sanquinea) šeříky apod., jiné řidší a méně pravidelné, např. bez černý (Sambucus), klokoč (Staphylea) a většina druhů rodu Viburnum.

[[Soubor:5.díl html 17d2f885.jpg|náhled]]
Středně vysoké košaté keře jsou většinou široce rozložité, na obryse pravidelné. Husté a široce rozložité, mezi nimiž jsou např. zanice (Weigela florida) a některé druhy pustorylů (Philadelphus coronarius). Méně rozložité a málo pravidelné jsou některé skal­níky, např. Cotoneaster acutifolia, C. nigra, C. tomentosa, nebo hlošina. Ze stálezelených dřevin do této skupiny patří střemcha vavřínolistá (Prunus laurocerassus) a druhy rodu Rhododendron. Lehce stavěné, řidší keře, jsou japonské javory (Acer palmatum), zákula (Keria japonica Pleniflora), dřín květnatý (Cornus florida) a například některé kaliny (Viburnum tomentosum, Viburnum rhytidophyllum).

Za nízké jsou považovány keře dorůstající výšky do 1 m. Jako typický prvek v kompozici jsou zejména do skupin, nebo i jako dominanty menších kompozic používány husté, nebo řídce větvené keře s více či méně pravidelným habitem. Husté a pravidelné jsou některé tavolníky (Spirea bumalda), mochny (Potentilla dahurica), nebo meruzalka (Ribes alpinum). Řídce rozvětvené jsou kručinky (Genista), pustoryl malolistý (Philadelphus) a ze stálezelených dřišťál (Berberis darwinii) a mahónie.
Keře spíše protáhlého vejčitého tvaru, tedy štíhlejší, mají převážně větve směřující vzhůru. Jsou někdy hustě rozvětvené, jako dřín obecný (Cornus mas) a většina vyšších skalníků (Cotoneaster) . Tyto keře působí vzdušně, přirozeně a pro svůj pravidelný tvar i jistým způsobem uspořádaně. Nepravidelně a jen slabě rozvětvené jsou keře jako např. komule (Buddleia), škumpa (Rhus) a tamaryšek (Tamarix). Velmi nepravidelné keře jsou světlé, ale nemají-li žádnou další hodnotu, tedy výrazné kvetení, tvar listů, barevné olistění či plody, jejich nepravidelný habitus a způsob větvení je často diskvalifikuje z použití pro zahradnické účely.

[[Soubor:5.díl html m64fe8264.jpg|náhled|Mochna dřevitá je nízká dřevina tvořící brzy husté porosty. Kvete několikrát během celého roku avšak rychle stárne a prosychá. (OBI, Brno Komín)]]

Výmladkově rostoucí křoviny mají sice málo stálých větví, ale zato vyhánějí letorosty z vedlejších kořenů. Proto jsou celkově husté a někdy dovedou dokonce vytvořit samy celý porost. Jsou to zejména netvařec (Amorpha), mandloň nízká (Amygdalus nana), pámelník (Symphoricarpus), růže Rosa rugosa a z vyšších růže skořicová (Rosa cinnamomea). Tyto keře mohou zaplevelovat, jsou cenné jako výsadby u dálnic, byly používány jako nepravidelně rostoucí skupiny v panelových sídlištích, podrost v parcích a v ulicích měst. Avšak většinou tyto dřeviny vhodné spíše jako tzv. pionýrské dřeviny, dřeviny které jsou pouze dočasným porostem. Tyto keře obvykle rychle vystárnou. Což znamená že brzy špatně obráží, již nezmlazují, tvoří jen krátké nové přírůstky a víceleté výhony zcela usychají. Toho si patrně všimnete, když se děravé výsadby na veřejném prostranství stávají smetištěm. V zahradách se proto tyto keře uplatní zřídka.

Popínavé a oplétavé keře normálně nerostou zpříma, potřebují obvykle nějakou pevnou oporu, která pomůže vyrůstat vzhůru, neboť jinak se plazí po zemi. Toho lze však, jako v případě břečtanu, i využít. Břečtan Hedera helix se používá jako náhrada trávníku pro stinná místa.
Plazivé a poléhavé keře zůstávají nízkého vzrůstu a rozšiřujícími se výhony přirůstají hlavně do šířky. Proto mohou být vhodně tyto dřeviny použity jako pokryvné, vytvářejí celé zapojené porosty.

[[Soubor:5.díl html 533a4ee7.jpg|náhled|Živý plot z výmladkovitě rostoucí růže Rosa rugosa.]]

[[Soubor:5.díl html 3cfd8ec7.jpg |náhled|Plevel, jakým bezpochyby černý bez často je, si dokáže snadno získat naše srdce, být krásnou ozdobou při pohledu z dálky i zblízka a omámit typickou vůní, stejně jako třeba šípková růže .]]


Mezi často používané pokryvné keře patří například barvínek (Vinca), některé skalníky (Cotoneaster dammeri, C. microphylla, C. prostrata, Cytisus decumbens), zimolezy (Lonicera nitida, Lonicera pileata), medvědice (Arcystaphylos), z jehličnanů jalovce, nebo poléhavé kultivary ostatních jehličnanů. Plazivé keře jsou také vhodné ke krytí svahů které je jinak obtížné udržovat.

&lt;gallery&gt;
Soubor:5.díl html m128d4cbb.jpg|Nízké keře, jako je tato meruzalka Ribes alpinum, lze také použít vhodně jako podrost, nemusí takto být nezbytně použity pouze plazivé dřeviny.
Soubor:5.díl html m1ea4c4a3.jpg|Některé druhy šeříků lze řadit mezi střední a nízké keře. Obvykle jsou také ceněné především pro bohaté vonné kvetení. Střední a nízké keře jsou v mnoha případech lepším řešením než vzrůstné keře .
Soubor:5.díl html 78849dcb.jpg|Zákula Keria jap.'Plena' patří k středně vysokým keřům. Bohatě kvete vícekrát během roku a přes zimu jsou ozdobou její zelené větve.
Soubor:5.díl html m7bae9ec4.jpg|Stejný druh brslenu zde přesahuje dva metry, ovšem jen proto, že se opírá o zeď a jde o poměrně starou dřevinu.
Soubor:5.díl html m18709ce3.jpg|Brslen Euonymus fortunei patří mezi nízké a relativně pomalu rostoucí dřeviny.
&lt;/gallery&gt;

Zahrada připomínající pietní místo. Ani habitus pečlivě udržovaných keřů růží není často nijak krásný. Kultivary růží rostou často jako velmi nepravidelné keře. Umělost kompozice je pak tím zřetelnější, čím větší spon ve výsadbě keřů zvolíme.
Na fotografii je mimochodem zřetelný další problém - jakkoliv je půda pod keři udržovaná, není pohled na holou zem žádným potěšením. V dnešní době je jako mulč často zvolena štěpka nebo kůra, ačkoliv růže pak trpí více houbovými chorobami. Dříve býval mezi takové keře vybrán vhodný nevysoký podrost jiných keřů nebo květin. („Sylvester Manor“, Shelter Island, fotografie z knihy Beautiful garden in America od L.Shelton).

&lt;gallery&gt;
Soubor:5.díl html m1da8a5f0.jpg|Keře vysázené blízko sebe působí jako skupina.
Soubor:5.díl html m107529c0.jpg|
Soubor:5.díl html 1154c0f9.jpg|Keře růží mohou být různě vzrůstné a toho lze v dobře udržované výsadbě využít i při plánování ornamentů. (Vídeň, městský park)
Soubor:5.díl html a22c9f.jpg|Většina keřů potěší nádherným květem pouze jednou za rok. Živý plot z tavolníku, zřejmě Spirea nipponica. (Brno Komín)
Soubor:5.díl html 6aa81d04.jpg |Plocha zapojené skupiny barevně kvetoucích a pestrolistých keřů, podzim, ''Caryopteris clandonensis'', v popředí ''Cornus alba'' 'Spaethii'. (Brno Kohoutovice)
Soubor:5.díl html 7162a3ba.jpg|Nízké keře i v nepravidelných kompozicích je vhodné s adekvátní intenzitou udržovat řezem.
Soubor:5.díl html 5395b579.jpg |Velmi lehce stavěné a nepravidelné jsou skupinky bambusů, dokud nevytvoří zahuštěné trsy.
Soubor:5.díl html m44d553fe.jpg|Množství malých, zcela rozdílných, rozmanitých dřevin, vhodných i nevhodných, není v malých barevných přehledných předzahrádkách nízkých domů, které nejsou stylově nijak vyhraněny, obvykle na závadu.
Soubor:5.díl html m4d10a1fa.jpg|
&lt;/gallery&gt;

Mezi krásně kvetoucí keře patří vřesovce a vřesy. Během roku jsou ozdobné jako nízké zelené keře. V mulči z netkané textilie a barvené štěpky je údržba nenáročná a keře prospívají i navzdory jen malé vrstvě rašeliny. Svoji roli také jistě hraje vydatná zálivka. Ideální jsou vřesy a vřesovce pochopitelně do kombinací napodobujících les nebo s vřesovištními rostlinami. Jsou vhodné jako podrost i na větší plochy jakýchkoliv výsadeb do vhodného prostředí. Je však žádoucí se vyvarovat přílišnému mísení barev. Podobně lze využít také dabécii, irský vřes.


''Pokračování v kapitole [[Průvodce úpravou vaší zahrady/Byliny|Byliny]]''

''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]''

[[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady]]</text>
      <sha1>c7eplew6zrd351tbq7ybw6to6je4u76</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Průvodce úpravou vaší zahrady/Byliny</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6427</id>
    <revision>
      <id>25529</id>
      <parentid>25004</parentid>
      <timestamp>2013-10-12T13:32:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6119" xml:space="preserve">&lt;!-- Tento text je poměrně krátký, byl takto v knize z technických důvodů (stručnost s ohledem na padající OpenOffice a rozsáhlost jiných, důležitějších, textů). Je nejen možné, je žádoucí a plánováno, kapitolu doplnit a rozšířit. To je důvod proč krátká kapitola plní jednu stránku.  --&gt;

[[Soubor:5.díl html m2fdb7aab.jpg |náhled|Koniklece kvetoucí na jaře mohou být použity mezi nízké traviny, nebo traviny do 1m rašící až v květnu.]]
[[Soubor:5.díl html m4452c10c.jpg|náhled|Zahrada gymnázia v Řečkovicích, Brno.]]

''Předchozí kapitola [[Průvodce úpravou vaší zahrady/Keře|Keře]]''

== Byliny ==
Habitus trvalek, letniček, cibulovin lze přirovnat k habitu keřů. Výsadba trvalek může být náročným, ale působivým prvkem parku. Trvalky jsou pěstovány pro bohatství barev, habitu, tvarů květu i olistění, jako nádherná a někdy dost náročná dekorace. V určité době byly výsadby květin odmítány jako nevkus, okrasa nepřirozená právě umělou zdobností. V následujícím období byly porosty trvalek nezbytností a velká péče byla věnována výběru barev a druhů. Oproti letničkám , které často kvetou většinu
vegetační doby od výsadby do zámrazu, trvalky vykvétají jen na část roku. Výhodou je, že během času, jak rostliny na místě výsadby sílí, kvetou více a tvoří silný zelený porost již od jara.. Jejich kvalitní zeleň je cennou částí kompozice. Květy trvalek na jaře jsou cenné právě proto, že do června letničky ještě obvykle nekvetou, jsou teprve koncem května vysazovány na stanoviště. Bohaté a silné květy vyšších trvalek kvetoucích v této době tedy nejsou schopny letničky nahradit. Výraznou výhodou jarních cibulovin je rané kvetení v době, kdy ještě většina dřevin nemá ani listy. Kapradiny zase zářivou zelení nepravidelných trsů naplní i tmavá místa. Byliny mohou vyžadovat i specifické podmínky, někdy vyniknou pouze v určité kompozici a jejich efekt je často dočasný, avšak obvykle jde u pěstovaných a šlechtěných rostlin o velmi silně působící prvky.

Bohatství druhů a kultivarů bylin umožňuje doplnit přírodní kompozice a napodobit přirozené biotopy, stejně jako vytvořit kompozice ve venkovském stylu napodobujíce babiččiny zahrady, nebo sestavit vkusné kompozice s květinami šlechtěnými pro velikost květu a barvu, doplněné exotickými druhy. Stejně jako u výsadby dřevin je třeba vždy zachovat jednotu kompozice, soulad s okolím a další pravidla výsadeb. Habitem, barvou květů, plodenství a texturou jsou byliny stejně různorodé jako dřeviny.

Květiny jsou obvyklou součástí pravidelných zahrad ve stylu barokních a renesančních evropských zahrad a jsou podstatou zahrad ve stylu venkovských zahrad.

Byliny jsou v současnosti v zahradnické kompozici často podceňovány a málo používány pro svoji náročnost na údržbu nebo stanoviště. Zejména jde ale o nároky na odbornou údržbu a zálivku.
Zajímavé a poutavé kompozice lze sice připravit bez vhodných bylin, pouze s pomocí dřevin a trávníku, avšak opomíjíme tak krásu která dokáže přinést nové spektrum barev a světlo do světa linií a struktur. Výsadby velkých ploch květin, které dnes můžeme vidět na zahradnických přehlídkách a festivalech, byly vždy spíše ojedinělým jevem. Barevnost výsadeb kvetoucích bylin je oslňující pro pozorovatele a věnuje jí pozornost tím spíše, že je si vědom prchavosti okamžiku, vzácnosti kvetení.

Tam, kde výsadby květin tvoří na velkých plochách obrazce, nápisy a ornamenty, se autor někdy pokouší oslnit rozsahem a množstvím spíše než invencí použití. Vždy je vhodnější používat kvetoucích bylin s mírou a přiměřeností, která zvýrazní nádheru chvíle místo oslepení barevnou hmotou.

Výsadby bylinami jsou, především u letniček výrazným efektem, jehož lze rychle dosáhnout. U trvalek je ale konečný efekt dosažen až po několika letech, když se porost zapojí, je tomu tedy podobně jako u dřevin.

&lt;gallery&gt;
Soubor:5.díl html m604c0923.jpg|Zahrada Dobříš, květiny tvoří pouze linii kolem barevné plochy.
Soubor:5.díl html m4eb26ea2.jpg|Kvetoucí cínie vystupují z ornamentu v zimostrázu, zahrada Dobříš.
Soubor:Colour in the Flower Garden47.jpg|G. Jekyllová propagovala výsadby květinových záhonů z různých druhů květin a dřevin, postupně kvetoucích.(fotografie z knihy Barvy v květinové zahradě od G.Jekyll).
Soubor:5.díl html 5ee00e4b.jpg|Velké plochy květin ohromí více než skromné obruby. Přesto se krása nenachází v pouhém ohromení pozorovatele pouhým rozsahem a množstvím.
Soubor:Colour in the Flower Garden22.jpg|G. Jekyll zkoumala vhodné kombinace jarních cibulovin a dalších brzy rašících rostlin, a snažila se jimi významně ovlivnit vzhled výsadeb. Studovala nejen barvy ale například i habitus rostlin a jeho působení a kombinace. Na fotografii jarní zahrada s kvetoucími cibulovinami.(fotografie z knihy Barvy v květinové zahradě od G.Jekyll).
Soubor:5.díl html 577a21b1.jpg|Kvetoucí horská louka je hravými kombinacemi barev a kontrastem k pozadí smrkového lesa vhodnou inspirací pro kombinace a pestrost květinových výsadeb v zahradě. Příroda ve svých smělých, stylových a vyvážených výsadbách často používá zásady harmonie, ucelenosti a smysluplnosti. Přírodní celek často nevypadá nijak uměle upravený, není ohromující rozsahem, okázalý pracností úpravy nebo vzácností materiálů a přesto je velmi příjemný na pohled.
Soubor:Colour in the Flower Garden30.jpg|Jarní zahrada G. Jekyll s kvetoucími prvosenkami. Autorka uvádí, že k dosažení takového efektu bylo třeba pečovat o primulky mnoho let.
&lt;/gallery&gt;

''Pokračování v kapitole [[Průvodce úpravou vaší zahrady/Textura|Textura]]''

''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]''

[[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady]]</text>
      <sha1>j2l1xgku1svghlzh9bjythm04jmb0k7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Průvodce úpravou vaší zahrady/Textura</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6428</id>
    <revision>
      <id>25694</id>
      <parentid>25507</parentid>
      <timestamp>2013-10-18T17:32:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6216" xml:space="preserve">''Předchozí kapitola [[../Byliny|Byliny]]''

== Textura ==
Textura koruny je různá podle velikosti, tvaru a povrchu olistění. Také je však ovlivněna i množstvím listů a seskupením olistění, popřípadě postavením listů na větévkách. Velké, a hustě na větévkách přisedlé listy dodávají rostlině hrubou texturu, a tím i celkovou robustnost, dramatičnost a celkově větší výraznost. Malé a dlouze řapíkaté listy naopak dodávají dřevině jemnost a měkkost. Textura koruny je často jinak vnímána zblízka a jinak z dálky. Jemné světlé a řídké olistění se při pohledu z dálky se může zdát až mlhovité. Listy hladké nebo na jedné ploše světlejší dodávají listnatému stromu určitou veselost a třpyt, daný často pohybem ve větru, tak jak je tomu u bříz a topolů. Pro pozorovatele má taková dřevina větší zajímavost.

'''Opadavé dřeviny na rozdíl od stálezelených dřevin a jehličin jsou obvykle vnímány jako lehčí a měkčí.''' Je to způsobeno právě méně tuhými listy, kterými prosvítá více světla a pohybují se velmi dynamicky ve větru, čímž působí dojmem lehkosti. Z dálky může být někdy koruna listáčů světlá, lehká a závojovitá oproti temné zeleni tuhých listů stálezelených dřevin.

&lt;gallery&gt;
Soubor:5.díl html m6c105b37.jpg|Katalpa s velkými světlými listy, větve poměrně řídké a masivní, výška nad 10m.
Soubor:5.díl html 1b24ffaf.jpg|Japonský javor s malými listy, výška asi 6m. Mladé větve spíše tenké, koruna řídká a pravidelná.
Soubor:5.díl html m41bef586.jpg |Není li větvoví ještě nepravidelné, je textura koruny jalovce ''J. communis'' obvykle poměrně hladká a jemná.
Soubor:5.díl html dcc8a6f.png|Hustá stálezelená hlohyně Pyracantha c. s jemnými listy, zde vysoká nad 2m. Větvoví je velmi nepravidelné, olistění husté. Její listy jsou naspodu světlé, pokud by byly tmavé, výsledný výraz by byl odlišný, podobný spíše zimostrázu.
Soubor:5.díl html 70cb0202.png |Textura koruny jehličnanů je mnohdy velmi robustní a hrubá. Stavbou je koruna často spíše řídká ale pravidelná.
Soubor:5.díl html 796e5162.jpg |Koruna paulovnie (Pawlonia) je řídce olistěna velkými plstnatými listy. Koruna je hrubá ale řídká a vzdušná.
Soubor:5.díl html 794a970c.jpg |Pravidelnou a hustou korunu jeřábu s tmavými a naspodu stříbřitými listy rozechvívá vítr.
Soubor:5.díl html m16f44683.jpg |Pravidelně řezané dřeviny mívají texturu koruny jemnou a hladkou. V stříhaném francouzském parku tvoří jasné linie.
Soubor:5.díl html 1a70692c.jpg |Akát Robinia p. 'Globosa', s hustou pravidelnou korunou tmavých kulatých listů a dole řídký ořechokřídlec s jemnými našedlými listy.
Soubor:5.díl html m11bada08.jpg|Je li důvodem použití dřeviny její kvetení, měla by být uvažována i textura kvetoucího keře, nikoliv pouze fakt že kvete, barva a tvar. Textura kvetoucího keře může být nejdůležitější pro celkové působení a použití. Květy mandloně Prunus triloba jsou velké a plné. Dřevina je tedy v době květu velmi výrazná.
Soubor:5.díl html m6732b34e.jpg|Tamaryšek je podobně jemný olistěním jako v době květu. Jeho květy jsou jemné a světlé, větve nepravidelně a řídce stavěné. Tamaryšek je v každém období vhodný obvykle spíše jako pozadí než jako dominanta. Ve velkých parcích může však pochopitelně tvořit i popředí.
&lt;/gallery&gt;

Textura koruny dřeviny v období kvetení může být odlišná od textury, kterou si dřevina podržuje většinu vegetace.
Textura kmene má obvykle význam pouze u dřevin viditelných zblízka. Hrubá textura působí nezřídka dojmem vyššího stáří a je jí často věnována větší pozornost.
Texturu koruny zejména během zimního období určuje rovněž délka a tloušťka větví a větévek, jejich postavení. V zimě se tak u listnáčů může uplatnit jemná nebo zajímavá koruna, která je v době vegetace je pokryta listovím. Silné větve dodávají stromu výraz větší masívnosti, kdežto koruna složená z tenkých větví a větévek je celkově lehčí. Výběr textury dřeviny je významný u pozadí i popředí, ale největší vliv má u soliter.

&lt;gallery&gt;
Soubor:5.díl html 3b4b462c.jpg|Porovnání koruny břízy a akátu na jaře, v období kvetení.
Soubor:5.díl html 4e4dd1d8.jpg|Hladké linie velmi nízko řezaných dřevin a pravidelně stříhaného trávníku s plochami barevného štěrku a alejí stříhaných jehličnanů. Všechny linie jsou symetrické pravidelné a hladké. Zakřivení na uniformě tvoří pouze zdobné kudrlinky ornamentů. Parku dodávají lesk hladká pravidelná vodní zrcadla. Všude převládá umělá hladká jemná textura. Celek rozlohou, přehledností, pořádkem a umělostí připomíná více náměstí, execírplatz, než zahradu. (park Belvedere, Vídeň).

Soubor:5.díl html m198d197e.png|Až na dominantu kompozice převládá nepříliš hrubá textura jehličnanů a pravidelné tvary. Kompozice působí masivně a neměnně. Chaotickou laickou výsadbu naštěstí překrývá výrazná dominanta. Alespoň rozmístěním hmot tak celek působí přehledně. Tato praktická výsadba zeleně zjevně není pravidelně udržovaná řezem a je založená jako nepravidelná, takže nevypadá uměle. Ovšem mnoho ozdoby před domem nenadělá. (Brno)
Soubor:5.díl html m5976e26f.png|Použití rozdílné nebo stejné hrubosti nebo tvaru textury rostlin a okolí pro kontrast, soulad nebo i tvůrčí vyjádření myšlenky může být způsobem jak vytvořit velmi hezkou výsadbu nebo celé prostředí. I takovou vkusnou krásu na vhodném místě ovšem dovede narušit třeba nenatřený svod z okapu (Bouzov).
Soubor:5.díl html 8ce43fb.png|Různé textury i jinak podobných materiálů působí výtvarně podobně jako barvy.
Soubor:5.díl html m4e49fb3a.png|
&lt;/gallery&gt;


''Pokračování v kapitole [[../Vřesoviště, rašeliniště|Formy]]''

''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]''

[[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady]]</text>
      <sha1>4nwi6zdpgiqjfpvthoxn9ufo0lpeuuv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Průvodce úpravou vaší zahrady/Vřesoviště, rašeliniště</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6429</id>
    <revision>
      <id>35380</id>
      <parentid>25530</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:32:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="26454" xml:space="preserve">''Předchozí kapitola [[Průvodce úpravou vaší zahrady/Textura|Textura]]''

Příklady zvláštního použití rostlin v zahradě

== Vřesoviště, rašeliniště ==
Slouží někdy jako sbírka vřesovištních rostlin, je-li součástí běžné zahrady je vhodným doplňkem a součástí vodních prvků. Základem vřesoviště je vrstva písku, nebo rašeliny, nebo směsi obojího, pro správné pH. Vhodný tvar terénu vřesoviště je mírně zvlněný, nebo mělká prohlubeň svažující se k vodnímu prvku. Vřesoviště obvykle tvoří stanoviště světlé, nebo polostinné. Vřesoviště může být vystavěno na rovině stejně jako na mírném svahu. Zvlněný povrch půdy je vhodný a je žádoucí jej i uměle vytvořit. Zvlněný terén lze doplnit vhodnými kameny s žádoucím minerálním složením Vřesoviště musí být aspoň část roku poměrně vlhké, výsadba s rašeliništními rostlinami musí být velmi vlhká celý rok. Vřesoviště vyžaduje údržbu a zálivku mírně kyselou vodou.

Umělá rašeliniště a vřesoviště napodobují rašeliniště a vřesoviště, nebo lépe řečeno, jsou stylizovanou představou autora o rašeliništi a vřesovišti, vlhké louce nebo vlhkém lese. Obvykle jsou výsadby druhově více pestré než realita.
V případě nevyhovující půdy, hnojení vápenatými hnojivy trpí obvykle rostliny kalciózou. Proto je třeba odstranit půdu do hlouby asi 40 cm a navézt vhodný materiál, případně odizolovat vytvořené prostředí neprodyšným materiálem proti pronikání vápníku a zásadité půdy. Zbytky po stavební činnosti, suť, či malty „uklizené“ zedníky v půdě jsou podobně nežádoucí. Při výběru hornin, musí li být použity, je žádoucí se pochopitelně vyhnout horninám obsahujícím vápník, nebo horninám rozpustným či vlivem počasí rozpadajícím se, nebo volit pískovec pouze s křemičitým tmelem, či křemenec. Zcela nevhodné jsou, jak už jsem uvedl, prvky uvolňující látky působící zásaditě. Naopak je vhodné zvolit třeba bazalt či alespoň žulu. Ačkoliv některé žuly obsahují větší množství sodnovápenatého živce, neuvolňují jej obvykle v tak výrazném množství jako zbytky do zednících. Je to proti doporučení vědců, ale lze je obvykle použít bez problémů.

[[Soubor:6.díl html 220a7f8f.jpg|náhled|Kvetoucí pěnišník (dříve rojovník ''Ledum'') s vonnými listy. ]]

Rašeliniště je kompozicí více vlhčí a více bylinnou kompozicí, vřesoviště spíše kompozicí dřevin. Rašeliniště je náročnější na údržbu a je spíše záležitostí skalničkářů, kteří chtějí trávit dny pipláním se s odplevelováním. Podstatou rašeliniště není pěstování rašeliníku a rašeliny, ale masožravých a často sbírkou cizokrajných bylin. Žádný nepoučený laik nedokáže ocenit úžasné exponáty fanatického skalničkáře živené jeho krví a potem. Kolik je v zahradničení a botanice nepoznané a nepopsané krásy, lásky a vášně. Fanatické celoživotní lásky a oddanosti. Muž, který prodá svoji rodinu do tureckého harému za exemplář zcela nového druhu africké rosnatky není v tomto oboru ničím neobvyklým.
[[Soubor:6.díl html m92ba3b3.jpg|náhled|Část umělého rašeliniště s rostlinami.]]

Obyčejné vřesoviště bývá obvykle osázeno vřesy (''Calluna'') a vřesovci (''Erica''). Druhy a odrůdy vřesů a vřesovců se od sebe liší například vzrůstem nebo dobou kvetení, ale i tvarem květů a barvou. Kromě vřesů je vhodné v takové úpravě vysazovat rostliny, které jsou pro přirozená vře­soviště typická, nebo které se svým charakterem do vřesoviště hodí. Vřesoviště je vhodné komponovat stejně jako přírodně krajinářské parky či nepravidelné zahrady, tedy jako zdánlivě přirozené nepravidelné kompozice. Ze stálezelených dřevin jsou ve vřesovišti často vysazovány jehlič­nany, a to skupiny sloupovitých druhů a kultivarů jalovce (zejména ''Juniperus communis''). V mnoha případech lze vhodně používat i druhy a kultivary keřové a poléhavé. Do pozadí a okolí vřesoviště jsou vhodné kleče, pro menší kompozice pak spíše ''Pinus mugo'' ssp. ''mughus''. Podle úvahy je možné použít například i skupiny nižších kultivarů smrků.

&lt;gallery&gt;
Soubor:6.díl html m7ffd6141.jpg|Svah hory v polských Tatrách porostlý vřesem.
Soubor:6.díl html m4cf733f5.jpg|Přírodní rašeliniště, severní Polsko.
Soubor:6.díl html 4dd98f2e.jpg|Rašeliniště a vřesoviště v polských Tatrách.
&lt;/gallery&gt;

Na rozlehlé plochy do okolí vřesovišť jsou vhodné borovice, přímo pro vřesoviště je vhodná zejména borovice blatka. Nečekejte však , že snad bude nějak krásná. Není, do rašeliniště se ale velice hodí. Ze stálezelených dřevin je klasickou a vynikající půdokryvnou dřevinou v rašeliništi medvědice (Arcostaphylos uva-ursi), z keřů snad ani nelze opominout možnost výsadby silně vonných keřů jako jsou druhy rojovníku Ledum, nebo Myrica gale. Klasikou je použití pěnišníků pro kvetení a list. Kyhanky jsou výrazné zimní červenavou barvou olistění, avšak jinak nepatří mezi výrazné a tak jsou spíše v oblibě u milovníků jemných a Nepůvodními rostlinami ve vřesovištích, ale pro laické oko nerozeznatelnými od vřesovištních rostlin a tedy působivými a vhodnými alternativami jsou například zimostráz Buxus, zimolezy ''Lonicera pileata, Lonicera cylindrica'', nebo kultivary brslenu ''Euonymus fortunei''. Do vřesoviště lze úspěšně použít i méně agresivní druhy skalníků (''Cotoneaster''), nebo je omezit pouze na okolí této kompozice, kde jejich pak vzhled s vřesovištními rostlinami bude ladit. V samotném vřesovišti či rašeliništi může být často spíše vápnomilný skalník snadno nahrazen již uvedenou a vhodnou acidofilní medvědicí (''Arcostaphylus'').

[[Soubor:6.díl html 2b612d2b.jpg|náhled|Vlhká louka, Šumava]]

&lt;gallery&gt;
Soubor:6.díl html m28b98cef.jpg|Typické smrky – mrzáčci v popředí. Rašeliniště, Šumava.
Soubor:6.díl html m1c2b2d5e.png|Rašeliniště, Šumava
Soubor:6.díl html 6034f836.jpg|Porost vřesovištních rostlin, Polsko, Národní park
Soubor:6.díl html m6ff3bdf5.jpg|Rašeliniště, Žďár
&lt;/gallery&gt;

Z opadavých listnáčů jsou pro vřesoviště vhodné například břízy, které se na takových přírodních lokalitách rovněž přirozeně vyskytují. Pro stylizované úpravy je zajímavou alternativou převislá forma břízy, ''Betula verrucosa'' 'Younghi' a jí podobné. Jako zajímavost pro fajnšmekry lze použít ve vřesovištích a rašeliništích rozšířený druh břízy ''Betula nana'', nebo nízké a drobné druhy vrb. Společného kvetení velké skupiny nízkých vrb v předjaří si povšimne i mnohý kolemjdoucí. Ideální pro vřesoviště jsou čilimníky (''Chamaecytisus'' ) a janovce (''Cytisus''),pomalu rostoucí ale nádherné kručinky (''Genista''), které působí jako nápadné dekorace na jaře. Bývá doporučován i dřišťál (např. ''Berberis thunbergii'') který bývá dekorativní v zimě a na podzim a jehož barevné kultivary mohou být využity celý rok. Přínos pro zvláštní kompozici vřesoviště či rašeliniště by u mnoha uvedených dřevin měl však být dobře zvážen a také množství použitých druhů. Tyto biotopy se zvláštní florou vytvářejí zcela typické prostředí a má li být napodoben jeho zvláštní ráz. Místo vyniká nikoliv výraznou barevností, či kontrasty, ale společnou nenápadnou sladěností. Musí být tedy postupováno citlivě a se znalostí biotopu. Naopak, je li účelem vytvořit kompozici působící pouze na procházející návštěvníky je namístě upřednostnit i určitý výrazný barevný prvek a poutavou atrakci.

[[Soubor:6.díl html 68719b01.jpg|náhled|Celý les voní rašeliníkem, rojovníky a myrikou. Rašeliniště, severní Polsko.]]

Z bylin jsou vždy ideálním doplňkem vřesoviště traviny do výšky 50 cm, nezaplevelující a zelené. Osobně jsem nadšen metlicí Deschampsia caespitosa 'Pálava', která je sterilním kultivarem uvedeného druhu, takže se libovolně nerozpleveluje a velmi hezky kvete. Nejsem jediný. Původní druh se rozpleveluje s oblibou, ovšem to na mnoha místech nemusí být jistě na závadu a lze jej doporučit také. Většinou je velmi vhodné vyhnout se při zakládání rašelinitě vysokým travinám.
Ty evokují spíše prostředí mokřadu, rybníka, slatiny, než rašeliniště a bohatší zdroje živin. Kromě travin doporučovány některé druhy hvozdíku (''Dianthus''), hluchavkovité, například mateří­douška (''Thymus''), ale například i kociánek (''Antennaria''). Přirozenou součástí stinných partií ovšem mohou být kapradiny ''Adiantum, Athyrium, Dryopteris, Osmunda, Onoclea, Polystichum'' a jiné.Je však stejně jako u jiných výsadeb třeba znát vzrůstnost rostliny a tedy použití v kompozici. Nejen do stínu ale také do světlých partií lze kromě naší kapradiny Dryopteris s úspěchem použít velmi efektní vyšší světlou kapradinu ''Matheucia struthiopteris'', jenž dobře snese světlé místo, pokud je zde dostatek vlhkosti. Na běžném, sušším stanovišti má na výsluní popálené listy.

[[Soubor:6.díl html 1f84983b.jpg|náhled|Vlhká květnatá louka, Šumava]]

Zajímavé u kapradin mohou být jejich plodolisty, „květy“. Ty jsou výrazné u kapradě podezřeně královské (''Osmunda regalis''), ačkoliv si jich všimne opět jen majitel, nebo návštěvník, který chodí okolo s očima otevřenýma. Půvab umělých vřesovišť se pro­jevuje hlavně brzy na jaře, když kvetou vřesovce (''Erica carnea'') a koncem května když rozkvetou žluté janovce. V jarním období kvetou pěnišníky a azalky, které rozkvétají podle odrůd. Další u nás běžně pěstované druhy vřesovců (''Erica tetralix'' a ''E. vagans'') kvetou od června do července a koncem léta. V období od jara do léta rozkvétají také mateřídoušky, kručinky (''Genista'') a čilimníky (''Cytisus decumbens''). Koncem léta kvetou nafialověle růžové vřesy. V zimě je většina dřevin na vřesovišti stálezelených. I mimo období kvetení vřesů, vřesovců a dabécií anebo plození jiných rostlin má dobře založené vřesoviště, ať už malé či velké, půvab charakterem vegetace.
Při výstavbě lze velmi výrazně uspořit drahou rašelinu použitím písku jako podkladu a jen slabší vrstvy rašeliny nebo namíchané rašeliny a písku. Pokud je žádoucí ve výsadbě využít rostliny které kyselou půdu špatně snáší, je vhodné vytvořit pro takové případy větší izolované ostrovy s vhodnými podmínkami, nebo je vysázet na okrajích s půdou s neutrální pH.
[[Soubor:6.díl html 43978218.jpg|náhled|Zlatý květ kapradí ''Osmunda regalis''.(zahrada gymnázia, Brno Řečkovice)]]
  
&lt;gallery&gt;
Soubor:6.díl html 6039a821.jpg|
Soubor:6.díl html 1689351c.jpg |Kromě druhů typických rašeliništních dřevin jako jsou kyhanky lze velmi úspěšně využít i okrasné dřeviny jim podobné, jako například zimolez Lonicera pileata nebo některé skalníky.
Soubor:6.díl html m247d2515.jpg|I malé vřesoviště nebo rašeliniště má velký výpar vody, proto může být napájeno vodou z nádrže.
Soubor:6.díl html m44574924.jpg|Mezi u nás celkem otužilé druhy vřesovců patří Erica arborescens, vřes který dorůstá až několika metrů.
Soubor:6.díl_html_e9126c3.jpg|Líbavka, ''Gaultheria'' je ozdobná plody i květy. Vyžaduje ale kyselou půdu.
&lt;/gallery&gt;

[[Soubor:6.díl html m2be130e2.jpg|náhled]]
[[Soubor:6.díl html m666c18f3.jpg|náhled|Rašeliniště a vřesoviště vhodně doplní jalovce ''Juniperus communis'', kapradiny, rododendrony a rojovník ''Ledum palustre.'']]

Pro vřesoviště a rašeliniště lze sice použít rovnou plochu, ačkoliv obvykle je sice používána větší nebo menší prohlubeň, nebo je prostor obklopen vyvýšeninou nebo nějak ohraničen. Není však vůbec od věci použít pro vřesoviště zvlněný terén a osázet jej nízkým porostem vřesovištních nebo převahou vřesu. Zcela přiměřené je rovněž použít sérii ne zcela pravidelných písčitých dun, například s povrchem z bílého křemičitého písku, jaký bývá používán například na golfových hřištích, různě osázených vřesy, klečí a vhodnými travinami a využít tak silných barevných, světelných a strukturálních kontrastů v přirozeně sladěné, rozjímavé, romantické ale na prvoplánovou krásu chudé kompozici. Příklad takové krásy můžeme vidět například v Polsku, v Národním parku u Baltského moře. Celé rašeliniště nebo vřesoviště G. Jekyllová doporučuje oset, jemně poházet semeny málo vzrůstných, v rašeliništích a vřesovištích běžných, řídce rostoucích travin (a tymiánu, šalvěje, ožanky) a tak dosáhnout tak bez velkého úsilí toho nejlepšího efektu přirozenosti jaký je možné získat. K tomuto účelu není samozřejmě použít běžné travní směsi. Tento efekt je samozřejmě užitečný v nepravidelných přírodních kompozicích nikoliv v pečlivě udržovaných záhonech. H.Repton o vřesovištích píše : „...Tam, kde je velká plocha pustého vřesoviště nebo pastviny blízko hranice parku, pokud nemůže být zacloněna, bývá obvykle pokryta roztroušenými shluky stromů, a vyvolává chuť k úpravám. Malé shluky ubohých skotských jedlí, obklopené hradbami bláta, jsou rozptýleny nad ohromnou rovinou,... ...Dokonce na obrovském rozsahu země, dříve než byl založen Sherwoodský les, byl tento skrovný druh vegetace bídnou ozdobou krajiny... .“ Vyplývá, že vřesoviště v 18. a 19.století obvykle nebylo považováno za ozdobu, přírodní park v podání architektů byla vždy krajina spíše umělá.

[[Soubor:6.díl html 5eba8550.jpg|náhled|Zde, na písečných dunách, by výsadba vřesů a vřesovcovitých s vhodnými travinami, nebo vřesoviště působilo zcela přirozeně. Místo je ovšem krásné i samo o sobě. (Severní Polsko)]]
 
=== Doporučené dřeviny ===
==== Jehličnany ====
Borovice blatka ''Pinus uncinata'' subs ''uliginosa'' je typická pro rašeliniště, je českým endemitem. Není krásná. Někdy bývá přímo označována za ošklivou. Lze pochopitelně použít i ''Pinus mugo'', borovici kleč, která je velmi vzhledná, vhodná a adekvátní do většiny z výsadeb rašeliniště. Převážná většina druhů jalovce je vhodná, samozřejmě podle velikosti a kompozice výsadby. Všeobecně jsou mnohé jehličnany přiměřené do tohoto druhu výsadby podle záměru architekta, avšak některé tyto dřeviny kyselé půdy snáší špatně. Smrky ''Picea omorica, Picea sitchensis, Picea abies'' a také zakrslé a neobvyklé tvary jsou často esteticky přiměřené, ačkoliv smrk sám o sobě nesnáší kyselé půdy.
Jedle ''Abies homolepis'', ''A. procera'', cedr ''Cedrus deodara'', borovice ''Pinus banksiana'' a ''Pinus cembra'' kyselé půdy snáší dobře. V okolí lze na zvýraznění využít tmavý tis, ten však kyselé půdy nepreferuje.

==== Listnáče ====
Lze použít pro rašeliniště méně obvyklé javory ''Acer davidii, Acer palmatum'', dřišťál thunberghův ''Berberis thunbergii'', muchovník ''Amelanchier laevis'', dříny ''Cornus florida, Cornus kousa, Cornus sanguinea, Cornus stolonifera'', rašeliništní kyhanka ''Andromeda'' . K typickým vřesovištním rostlinám patří vřes ''Calluna vulgaris'' vyžaduje vlhké (i vysychající) kyselé půdy, stejně jako vřesovec ''Erica'' . Jsou však i přirozené lokality, kde ''Erica'' snáší vysoký obsah vápníku. Umělá selekce jde směrem k její menší náročnosti na podmínky. Ve vřesovišti nebo rašeliništi vyniknou i jiné vřesovcovité, jako třeba ''Cassiope, Gaultheria, Gaylussacia, Ledum, Myrica, Leucothoe, Pernettya, Phyllodoce'' nebo irský vřes, ''Daboecia cantabrica''.
[[Soubor:6.díl html 4c4b68df.jpg|náhled|Nejběžnější dřevina vřesovišť a rašenilišť, vřesovec, je oblíbený pro poměrně pravidelný růst a pravidelné hojné kvetení.]]

Jak jsem již uvedl výše, lze v úpravě použít vhodné druhy a kultivary skalníků například ''Cotoneaster buxifolius, Cotoneaster conspicuus, Cotoneaster dammeri, Cotoneaster salicifolius.'' Jsou podobné spíše výběžkatě rostoucí, ba spíše výsadbu prorůstající medvědici Arcostaphylos, která sem však přirozeně patří a může opticky spojovat skupiny rozdílných nízkých dřevin. Problematické při pěstování mohou být borůvky a šícha. Pro vřesoviště je doporučováno používat kručinky a čilimníky (''Genista, Cytisus multiflorus, Cytisus x praecox'') a janovce (např. ''Cytisus scoparius'' ). Charakterem růstu, habitusem, olistěním se do vřesovišť hodí. Tyto keře součástí některých přirozených vřesovišť bývají, někde dokonce tvoří velké plochy. Velmi vyniknou při květu a v zimě ale mimo tato období keře nevynikají a proto nekonkurují jiným prvkům. Velmi dobře snášejí i suchá období, nevýhodou je, že kručinky a čilimníky pomalu rostou. Zvolíte li tyto keře, doporučuji zahuštěné výsadby.

[[Soubor:6.díl html 3cdb6ac0.jpg|náhled|Kyhanky a další vřesovištní rostliny se mrazy zbarví červeně. ]]

Starší výsadby janovce jsou velmi neuspořádané a mimo kvetení nevzhledné. Pomůže řez po odkvětu . G.Jekyllová janovce doporučovala v letním období popínat bujně rostoucími plazivými letničkami. Ve vřesovišti by takové rostliny ovšem nevypadaly většinou přirozeně. Bude tedy vhodné zvolit třeba nějaké jiné technické řešení a janovce částečně vysadit za skupiny dřevin, které se olisťují později na jaře nebo jsou v předjaří seříznuty a v létě už bujně rostou. Méně nápadnými vhodnými dřevinami pro okolí vřesovišť a rašelinišť a jako podrost jsou nízké druhy vrb, jako je třeba Salix lapponica nebo Salix helvetica jakkoliv lze pro příležitostnou výhodu použít i vyšší druhy. Pro výrazné kvetení také lze na exponované plochy výrazně zdobných výsadeb použít pěnišníky, kterých je škála druhů a kultivarů lišících se dobou kvetení, růstem, barvou květů, opadavostí a neopadavostí ale třeba i vůní olistění. Pro dobrou představu jejich většího použití je vhodné navštívit místo bohatě osázené těmito dřevinami, park Průhonice, nebo třeba ZOO Lešná v době květu pěnišníků, na jaře.

&lt;gallery&gt;
Soubor:6.díl html 277c18a3.jpg |Chladem zčervenalé vřesoviště v předjaří.
Soubor:6.díl html m531ee2c1.jpg|Pohled na kompozici s malým vřesovištěm a rašeliništěm v době kdy jsou ozdobou již jen plodenství travin.
&lt;/gallery&gt;

A znovu po jejich odkvětu, v létě. Tehdy je zvýrazněn habitus dřevin, struktura olistění a ozřejmí se nám tak nejlépe i jejich omezení. Mezi dalšími lze jako cenné dřeviny, doporučit ''Enkianthus'', hortenzie ''Hydrangea'', ale i ''Pieris japonica, Kalmia'' a ''Kalmiopsis''.
''Pieris'' je nápadný květem a během roku výraznými barevnými listy. V době kvetení i olistěním je krásná skimnie Skimmia. Jsou vyšlechtěny i variety se světle a barevně zbarvenými listy vhodné ovšem spíše pro zvláštní příležitosti, zvláštní místa v kompozici nebo barevné doladění. Použití uvedených a dalších výrazně kvetoucích a zbarvených dřevin by mělo být v přírodně vyhlížejících výsadbách omezeno vkusem a přirozeností. Kvetení velkých ploch vřesovců a vřesů je přirozené a výrazné, avšak kvetení mnoha různých výrazných druhů dřevin je vhodné spíše pro malý městský park či předzahrádku. Nikoliv tak pro květ, ale pro otrněné zelené větve jsou používány keře ''Poncirus trifoliata''. Ten může v některém vřesovišti najít své místo a je výrazný poblíž cest i v zimě.

[[Soubor:Colour in the Flower Garden19.jpg|náhled|Líbavka ''Gaultheria shallon''.]]

Pro velmi rané kvetení, nápadné v předjaří, kdy dřeviny ukazují holé větve a byliny jsou uprostřed spánku doporučuji něžné keře vilínu Hamamelis. Je možné zvolit z více druhů vilínu, ale květ všech je ovšem výrazný spíše z blízka. Krásné jsou v protisvětle, nebo ve vhodné denní době, v počasí které jejich krásu květů jemných barevných stužek, zvýrazní.
Další vyšší výrazně kvetoucí keře pro tyto výsadby jsou kaliny , například ''Viburnum x burkwoodii, Viburnum carlesii, Viburnum farreri''. K jiným vyšším dřevinám pro výsadby ve vřesovištích a rašeliništích mimo jehličnany patří bříza (''Betula'') a jeřáb (''Sorbus''). Lze použít myslím všechny druhy, variety, formy a kultivary podle koncepce kompozice. Ze stálezelených stromů nebo stromovitých keřů lze mimo uvedených druhů lze v těchto výsadbách použít tmavé cesmíny ''Ilex glabra'', nebo zimostrázy ''Buxus sempervirens''.

&lt;gallery&gt;
Soubor:6.díl html m27780bd0.jpg|Skupina vřesovištních rostlin v přírodě. (Polsko, NP)
Soubor:Erica 1243.jpg|Kvetoucí vřesovištní dřeviny potěší při pozorování zblízka stejně jako při pohledu na celou skupinu.(''Erica cinerea'')
Soubor:6.díl html 379ed24f.jpg|Čerstvě vysázené vřesovcovité na podzim. V popředí dva odstíny dabécie v pozadí kvetoucí vřes(Brno, Gyrec).
Soubor:6.díl html m46cc2e71.png|Brusinka.
Soubor:6.díl html m367c6192.png|Brusinka květ.
Soubor:6.díl html mccdcfae.jpg|Kvetoucí kručinka.
Soubor:6.díl html 27606d63.jpg|Šícha černá s plody.
&lt;/gallery&gt;

[[Soubor:Colour in the Flower Garden125.jpg|náhled|Výsadba vřesovištních rostlin podle G. Jekyll. Horní obrázek ukazuje výsadbu podle zahradníka a spodní její návrh při použití stejných rostlin. Našla „...cesty toporně lemované jedním druhem vřesu na jedné straně a jiným druhem na straně druhé. Pozadí výsadby v pravoúhlých blocích,... ...všechny tyto rostliny lze umístit tak, aby celek vypadal poměrně jednoduše a přirozeně, jak je uvedeno na spodní plánu.“]]
[[Soubor:Erica 1245.jpg|náhled]]

V jedné části své knihy G. Jekyll popisuje jak si představuje stálezelenou zahradu. Při jejím popisu používá velké množství vřesovcovitých a dalších vřesovištních rostlin. Ačkoliv jde o původně laickou autorku jejíž některé názory je vhodné brát s nadhledem a ohledem na to že jde o texty z konce 19.století a začátku 20.století, a ani nejde přímo o vřesoviště, stojí za to zde ukázat její představu. V té době, a ještě i o sto let později, velmi pokrokovou. Nejen jako hold její osobě stojí za to si přečíst o jejích snech. ...V dolní části, jenž je chladnější, by bylo místo pro pěnišníky a kalmie, s porosty skimnie a libavky. V blízkosti cesty, na méně slunné straně, budou čemeřice Lent Hellebores a v zimě nádherně zelené škornice (Epimedium). Na plném slunci kyhanka ''Andromeda japonica'' a na zastíněnější straně ''Andromeda floribunda''. Oba tyto odolné a poměrně křehké, dřevité keře patří do skupiny nazývané správně ''Pieris'' (dnes čeleď vřesovcovité ''Ericaceae'') a tvoří husté keře čtyři nebo více stop vysoké. U jejich nohou může být nízko rostoucí kyhanka (''Andromeda'') ve skupině s leukothoe (''Leucothoe'') jenž má výhony více podobné charakteru vrby. Tyto obě nízké dřeviny tvoří hezký přízemní koberec do jedné až dvou stop výšky, jsou krásné ve všech ročních obdobích. Jejich listy bývají v zimě barevné či mramorované s červenými odstíny. Části chladnější strany by také mohla mít okraje z jeleního jazyka a osladiče, obou zimních kapradin. Pak tam, kde cesta stoupá do více osluněných míst by mohly cisty ve všechny mírné zimní dny vydávat svoji silnou vůni a růst zde nízké pěnišníky. Za cisty bude bílý janovec, s jemně zelenými větvičkami v zimě. Zde by byly i kvetoucí keře, zavalitý nažloutle rozkvétající vilín (''Hamamelis'') a jasně žlutý jasmín ''Jasminum nudiflorum''. Za nimi skupiny jalovců. Všechno kolem pokryto kobercem vřesu, a nahoře jedlový les.... Nádhera, lépe popsáno v knížce, než by to mohlo kdy být ve skutečnosti.
    

&lt;gallery&gt;
Soubor:6.díl html 7a02861f.png|Staré keře pěnišníků v parku Průhonice (léto 2011, celková výška rostlin 3 až 4 m ).
Soubor:6.díl html 8026553.png|Vřesy, 2 roky stará výsadba v záhonu namulčovaném tkaninou a oblázky. (soukromá majitelka, Brno Kohoutovice)
Soubor:6.díl html m7ff9ea0b.png|Cist, Cistus latifolius ve Vídeňské botanické zahradě, rostlina kterou G. Jekyll doporučovala do výsadeb s vřesovištními rostlinami.
Soubor:6.díl html m51540cb3.png|Barvy ploch i v přírodním rašeliništi jsou ve spektru od hnědé nebo červené přes ostré žluté až po odstíny modrozelené a bílou, černou, šedou. Je možné využít odrazu nebe na hladině v případě vhodného úhlu pohledu. V umělých rašeliništích lze toto široké rozpětí v případě potřeby doplnit kvetoucími vřesovištními, například pěnišníky a vřesy. Barvy vřesoviště jsou podobné, barevné plochy bývají poměrně celistvé.
Soubor:6.díl html 2b76f68d.png|Kontrast, světelná odrazivost rašeliniště je obvykle málo různorodá. U vřesoviště je tomu jinak v době květu dřevin. Malý kontrast způsobuje velké zaostření na méně obvyklé objekty, toho lze využít.
Soubor:6.díl html m7be79ae9.png|Obrázek z knihy Euan Hillhouse Methven Coxe, The modern English garden zobrazující vřesovištní úpravu v zahradě.
Soubor:6.díl html m443a0756.png|
Soubor:6.díl html 66c7e8a6.png|
&lt;/gallery&gt;

''Pokračování v kapitole [[Průvodce úpravou vaší zahrady/Okrasné záhony|Okrasné záhony]]''

''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]''

[[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady]]</text>
      <sha1>5ujtwixbbcwe6x5800tj843hx4tmbh1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Průvodce úpravou vaší zahrady/Okrasné záhony</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6430</id>
    <revision>
      <id>38738</id>
      <parentid>38734</parentid>
      <timestamp>2019-01-07T09:04:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>CommonsDelinker</username>
        <id>173</id>
      </contributor>
      <comment>Replacing 6.díl_html_62973015.jpg with [[File:Zástřizly,_Motorest_Samota,_zahrada_(09).jpg]] (by [[:c:User:CommonsDelinker|CommonsDelinker]] because: [[:c:COM:FR|File renamed]]:).</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="17440" xml:space="preserve">''Předchozí kapitola [[../Vřesoviště, rašeliniště|Vřesoviště, rašeliniště]]''

[[Soubor:6.díl html 9d53acb.png|náhled|Úprava záhonu květin v pravidelné zahradě.]]
== Okrasné záhony ==

Okrasné záhony jsou v zahradě či parku prostorem, určeným na zpravidla k dočasné výsadbě rostlin. Květinové záhony mohou na jednu sezónu vytvořit barevný vzor či skupinu, anebo i jen doplnit kompozici jako linie. Tyto záhony nemusí být využívané jen k pěstování květin, může zde být využito jako ozdoby i jiných rostlin, například rostlin okrasných listem, pokojových rostlin, rostlin z oranžerií, nebo i zeleniny.

Okrasné záhony vyžadují péči před výsadbou rostlin, zejména náročné odplevelování, náležitou zálivku, či přihnojování. Někdy je třeba upravit půdu v záhonech upravit pro pěstování druhů rostlin se specifickými nároky. Jindy se stává, že v květinových záhonech zamořených některými chorobami či škůdci nelze pěstovat některé druhy květin.

Záhony, jenž jsou používány v parcích a velkých zahradách,mohou být znovu osázeny dvakrát nebo třikrát do roka, například cibulovinami, letničkami a opět cibulovinami. Ovšem i záhony, které jsou výhradně z trvalek, kde zdánlivě rostou rostliny jedna přes druhou, jsou náročné na pracovní čas. To může být omezeno využitím mulčování, agrochemie , vhodného způsobu skladby rostlin a promyšlené kompozice.
[[Soubor:6.díl html 72db2ed8.jpg |náhled|V záhonu může vynikat krása jednotlivých rostlin nebo jindy krása a zajímavost jednotlivé rostliny ustoupí aby pozorovatele oslovil vzhled celé skupiny. (park u zámku Dobříš)]]

Ke kombinaci jednotlivých druhů trvalek či letniček anebo dokonce jejich spojení s výsadbou cibulovin, hlíznatých rostlin je třeba znát jejich nároky a vlastnosti. U trvalek je důležité například datum rašení a kvetení, protože snadno lze spojit výsadbu raně kvetoucích jarních cibulovin a později rašících trvalek. Trvalky své okázalé kvetení ukazují pouze určitou dobu a tak je vhodné spojovat barvy trvalek kvetoucích ve stejnou dobu a pokud možno s podobnými nároky při pěstování v jednom záhonu. Záhony trvalek, které jsou ozdobou pouze krátké období a péči vyžadují celý rok se stávají vzácnějšími.
Trvalkové záhony jsou však často jedinečné poezií svých květů a lze je tedy doporučit v záhonu alespoň ve spojení s letničkami, nebo růžemi, které kvetou celé léto. Jejich výsadba jako samostatného prvku kompozice velmi často zpříjemní vzhled celku tvořeného výhradně dřevinami. Letničky sice kvetou často dlouhé období , nezřídka do zámrzu, avšak mohou mít specifické nároky
na pěstování.

[[Soubor:6.díl html 754d3b08.jpg|náhled|Výrazné prvky, kterými květinové záhony jsou, mají smysl na místech které jsou frekventované a kde jsou prvky viditelné.]]
Rostliny používané pro na jaře kvetoucí záhony jsou často dvouletky, trvalky, nebo jarní cibuloviny. Často se používají tulipány a narcisy které se obvykle spojují do skupin s pomněnkami (Myosotis), nebo s maceškami (Viola × wittrockiana). Celkově však lze, v závislosti na koncepci, v záhonech jako okrasné pěstovat jakékoliv rostliny. Všechny rostliny mohou být ozdobou, ale pokud rostou na nevhodných místech nejsou ozdobou, jsou překážkou.
Za málo pracné a velmi krásné jsou považovány záhony trvalek vytvářené ve stylu venkovských zahrad. Malebné plochy květin kde jedna skupina prorůstá druhou. Ve skutečnosti jde, pomineme-li skalky, o jedny z pracnějších kompozic vůbec.

[[Soubor:6.díl html m6f77b2f3.jpg|náhled|V minulosti byly oblíbené i záhony na uměle modelovaném terénu.]]

Pochopitelně v závislosti na provedení. Nároky na znalosti jsou zde ovšem vždy vyšší než u kterýchkoliv jiných úprav. Pokud dobře neznáte techniky údržby, vlastnosti a nároky rostlin a dřevin, včetně rozmanitých detailů, pak v tomto typu úpravy výsadba chátrá a i při vší snaze zmizí některé náročnější druhy.

Zahradnice Gertrude Jekyll v jedné ze svých knih doporučuje výsadbu jarních cibulovin kombinovanou s výsadbou myslím ostrožek, hrachoru, šateru a plaménku s tím, že postupně kvetou a rostliny postupně přerůstají jedna druhou vedeny, pravidelně zastřihovány a podpírány starostlivým zahradníkem, takže naplní krásou totéž místo, tentýž záhon celý rok. A zdánlivě bez většího zásahu lidské ruky. Samozřejmě, že se znalostí druhů rostlin a jejich vlastností lze použít i jiné, nebo jednodušší kombinace. V mnohých případech G. Jekyll na místa uprázdněná odkvetlými nebo uhynulými rostlinami vysazovala letničky, kterých měla vždy připravenou zásobu v květináčích. Její zahrada, jakkoliv „divoká“ a „vesnická“ proto vždy vypadala vzhledně. Autorka si na mnohých místech ovšem posteskla na finanční nároky, které na rostliny musí stále vynakládat.
[[Soubor:18.7.04 Komín 025.jpg|náhled| Vesnické zahrady tvořené směsí keřů, trvalek a letniček jsou někdy barevnými skvosty.]]

Protože jsou okrasné záhony obvykle velmi náročné na údržbu, mají li být zcela dokonalé, je jejich použití všeobecně vhodné v tom případě, že o ně opravdu hodlá majitel velmi pečovat. Zaplevelený záhon totiž zcela zkazí dojem z jinak dobře provedené kompozice.

&lt;gallery&gt;
Soubor:6.díl html 4a5d2268.png|Záhony různě vysokých trvalek a letniček.
Soubor:Colour in the Flower Garden81.jpg|Záhony srpnových aster v zahradě G. Jekyllové.
Soubor:6.díl html m440edeba.jpg|Vesnice Doubrava v západních Čechách.
Soubor:Colour in the Flower Garden44.jpg|Letní trvalkové záhony v zahradě G. Jekyll.
Soubor:Zástřizly, Motorest Samota, zahrada (07).png|Motorest Samota poblíž obce Zástřizly.
Soubor:Zástřizly, Motorest Samota, zahrada (08).png|Motorest Samota poblíž obce Zástřizly.
Soubor:Zástřizly, Motorest Samota, zahrada (06).png|Motorest Samota poblíž obce Zástřizly.
Soubor:Zástřizly, Motorest Samota, zahrada (09).jpg|Motorest Samota poblíž obce Zástřizly.
Soubor:6.díl html 6175f60d.png|Motorest Samota poblíž obce Zástřizly.
Soubor:Zástřizly, Motorest Samota, zahrada (05).png|Motorest Samota poblíž obce Zástřizly
Soubor:6.díl html m70c72d8f.png|ZOO Lešná.
Soubor:Zástřizly, Motorest Samota, zahrada (04).jpg|Motorest Samota poblíž obce Zástřizly.
Soubor:6.díl html m21b815e5.png|ZOO Lešná.
Soubor:Zástřizly, Motorest Samota, zahrada (02).jpg|Motorest Samota poblíž obce Zástřizly.
Soubor:Zástřizly, Motorest Samota, zahrada (03).jpg|Motorest Samota poblíž obce Zástřizly.
Soubor:Zástřizly, Motorest Samota, zahrada (09).jpg|Motorest Samota poblíž obce Zástřizly.
Soubor:6.díl html 1d364f39.jpg|Výsadba nízkých travin, která nebyla včas přemnožená. (Brno)
Soubor:6.díl_html_m2c5bd0f8.png|Výsadba v záhonech vytvářející obrazce vyžaduje poměrně velké plochy a dobou údržbu.
Soubor:6.díl html f3313e.png|Výsadba letniček v parku ve Vídni, Belvedere, (20.května).
Soubor:6.díl_html_14f7d335.png|Obrázek z knihy E.H.M Coxe, The modern English garden.
Soubor:6.díl html m797ef1a7.png|Obrázek z knihy E.H.M Coxe, The modern English garden.
&lt;/gallery&gt;

== Rostliny v nádobách ==

Nebudu nic říkat o truhlících za oknem a na balkoně a kytkách ve váze. Ale možná jste někdy viděli vesnickou zahradu se spoustou různě velkých květináčů plných kytek. Už jste také určitě někde viděli na náměstí nebo v parku kytky v betonových, plastových nebo dřevěných korytech nebo květináčích. Celé náměstí vypadá lépe, v parku rostliny v nádobě bývají výraznější, jsou vnímány jako významnější. A zahrada s rostlinami v nádobách které se sem hodí
Rostliny v nádobách jsou vhodným doplňkem v blízkosti staveb, na frekventovaných místech. V místech málo frekventovaných, nebo vzdálených od staveb, uprostřed přírody krajinářských parků působí udržované květinové nádoby podivně, nemají souvislost, logiku, jsou silným kontrastem k okolí. V nádobách lze jako okrasné pěstovat velmi široké spektrum rostlin, včetně dřevin. Rostliny v nádobách by však měly odpovídat kvalitou smyslu použití. Velmi vzhledné jsou stálezelené dřeviny. Dřeviny v nádobách bývají často udržovány řezem.
[[Soubor:6.díl html 52e5f64f.png|náhled|Nádoba musí být v souladu s okolím a mít adekvátní výsadbu.]]

Některé choulostivější dřeviny jako jsou citrusy je na zimu vhodné chránit ve světlých, bezmrazých, ale chladných místnostech – oranžeriích a zimních zahradách. Lze vypsat běžně pěstovaní druhy rostlina dřevin v nádobách, ovšem není k tomu logický důvod. Stejně důležité jako rostliny jsou i nádoby.
Jiný výraz budou mít kameninové nádoby napodobující antické amfory a docela jiný levné bílé, červené či černé plasty, odlišný dřevěné nádoby a opět jiné nádoby z napodobeniny leštěného malachitu. Úplně odlišný. Jiný výraz budou mít vysoké úzké nádoby a jiný truhlíky. Pravidla kompozice, obecné vlastnosti a použití prvků, s kterými jsem se vás pokusil seznámit v jiné kapitole, vás nyní povedou při výběru nádob a jejich umístění. Vhodné nádoby pak pomohou na oplátku s vyladěním zahrady.

[[Soubor:6.díl html 750b83a0.png|náhled|Rostliny v nádobách lze zapustit i do květinových záhonů.]]

[[Soubor:6.díl html md82d020.jpg|náhled|Symetricky umístěné nádoby s rostlinami snadno zvýrazní bod zájmu, způsobí zaostření pozornosti.]]

Nádoby na rostliny jsou stejně tak prvkem jako rostliny v nich. Nádoby by měly ve většině kompozic být určitým způsobem podobné, ne li zcela stejné. V některých typech kompozic, jako je přírodní zahrada, nebo venkovská zahrada, kde je jistá míra nesourodosti spíše přirozená a příjemná, mohou být ovšem i dost různé, avšak všechny musí být v souladu s celkem a kompozicí, podle pravidla přiměřenosti. Obecně rozšířený nevkus, nestřídmou míru barevnosti nádob na rostliny řešilo, nebo spíš kritizovalo mnoho známých autorů a odsuzovalo nevkusnou barevnost a křiklavost. Nádoba která je barevně výraznější než rostlina v ní a upoutává více pozornosti, nepotřebuje výsadbu.

Vydláždíte-li chodníky jásavými barvami, rozestavíte pestré nádoby na květiny, zbytek zahrady můžete vybetonovat a pokrýt barevně vytuněným pískem. Nebo dokonalým trávníkem od dokonalého trávníkáře. Na takovém kunstdvorku rostliny budou tak nějak navíc, nikoliv nezbytný doplněk, opravdu něco jako třešnička... ...v míse třešní, jak tomu někdy bývá u jednoduchých architektonických zahrad.

[[Soubor:6.díl html 486e1d17.jpg|náhled|Mobilní zeleň v Brně Komín (2006)]]
Co se použité zeminy, nebo hmoty v které rostlina roste týká, je třeba všeobecně vzít mimo ceny v potaz jednak náročnost při manipulaci s nádobou při přemisťování, schopnost použitého materiálu poutat vodu a nároky rostliny. Někde bude možné využít hydroponii, jinde a pro jiné rostliny bude vhodnější rašelinový substrát a zase pro jiné „zahradnickou směs“, rašelinu nebo kompost s perlitem a dřevěným uhlím ale třeba i se štěrkem. V některých případech je možné a vhodné použít ornici, těžší zeminy a jílovité směsi. Ačkoliv je známa schopnost jílu dobře poutat živiny a vodu a tedy je teoreticky velmi vhodný pro pěstování v nádobách , jsou těžší zeminy využívány spíše tam, kde je dostatečná závlaha. Je známo, že vlhkomilné rostliny mají často malou schopnost přijímat silněji vázanou vodu a trpí suchem i v ne zcela vyschlé půdě. Rostliny které jsou suchomilné si v nádobách s menší frekvencí zálivky poradí lépe. Pro svou informaci jsem si srovnával vhodnost u výsadby aksamitníku (Tagetes patula) v nádobách naplněných směsí s rašelinou a směsí jílovité ornice. Na stejném stanovišti oproti teoretickým předpokladům trpěly vzrostlé rostliny v jílovité směsi překvapivě velmi výrazně suchem i při vynechání jediné denní zálivky. Rostliny ve směsi rašelinové zeminy ne.
Celkově je při používání rostlin v nádobách mít na mysli, že rostliny v nich potřebují více péče než rostliny ve volné půdě. Vyplatí se rozmyslet si použití většího množství hrnkových rostlin jako mobilní zeleně. Už jen zálivka vodou z vodovodů je v naší subsaharské zemi tak drahá, že se vyplatí i nezalévat výsadby a dosazovat suchem uhynulé rostliny. Ne všude je dostupná použitelná odpadní voda nebo voda ze studní.

&lt;gallery&gt;
Soubor:6.díl html 1b9eee70.jpg|
Soubor:Kromeriz Flower garden Coats of Arms 40467.jpg|
Soubor:6.díl html m234dd6ba.jpg|
Soubor:6.díl html 7e8215ba.jpg|Letnění hrnkových rostlin pěstovaných v ineteriérech a zimní zahradě zámku může být i příležitostí k zkrášlení zahrady.
Soubor:6.díl html eae40cf.jpg|Středomořské rostliny v nádobách jako výzdoba v muzeu římského osídlení Rakouska ve starověku.
Soubor:6.díl html 5eb1ccc4.png|Květináč obklopující sloup nebo závěsné nádoby jsou vhodné tam kde by nádoby na zemi překážely, nebo byly terčem vandalů a zlodějů.
Soubor:6.díl html 67c153cd.png|Kolonáda v Mariánských Lázních jako příklad ostrého barevného nesouladu nádoby s prostředím kolonády.
Soubor:Kolonnade Marianske Lazne.jpg|
Soubor:Gusseiserne Kolonnade Eingang Marianske Lazne.jpg|Podobně zvláštně jako zářivě bílé bedny vypadají u secesní stavby obyčejné černé kýble. Velikost a druh nádob ale i velikost, druh a textura rostlin silně ovlivňuje vnímání celé stavby.
&lt;/gallery&gt;

Údržba ovlivňuje výrazně stav rostlin v nádobách a tedy i jejich působení. Promyšlené zásahy ovlivňující potřebu a náročnost údržby, například ve vhodném případě použití hydroponie nebo jindy volba o něco větší nádoby, může zásadně ovlivnit i vzhled rostliny a ten pak dá výraz celku. Jako hrnkové rostliny se dá použít naprostá většina bylin a dřevin. Rozhodující je záměr a souvislost s okolím.

&lt;gallery&gt;
Soubor:6.díl html 3a447005.png|Každý typ nádoby má své vhodné použití a na vhodném místě může sloužit jako ozdoba nejen dokonalý dřevěný truhlík, ale i rozpadající se dřevěná bedna.(Tuln)
Soubor:6.díl html 2fc0219b.png|Zářivé odstíny činí předměty nápadnějšími. Příliš nápadné objekty působí vzrušivě, jejich nevhodné umístění nebo kombinace s dalším nápadným prvkem je může v některé kompozici učinit zcela nevhodnými. (Tuln)
Soubor:6.díl html 8dfc4fc.png|Adekvátní prvky v adekvátním prostředí vzbuzují pocit souladu. Staré nebo použité materiály neoslní ale vzbudí pocit důvěrné známosti místa a kouzlo domova. Staré cihly jsou obvykle vnímány jako krásné.(Tuln)
Soubor:6.díl html m7ac59274.png|Nádoby v pravidelné zahradě vycházející z románského nebo středověkého stylu úprav. Zde nelze místo terakoty použít PVC. (Výstaviště Tuln)
Soubor:6.díl html m259cd6d0.png|Tlumeně barevné květináče podtrhují barevnost výsadby, zdůrazňují některé barvy a jemně kontrastují jiným. Výrazně modrá barva nádob by působila rušivě.(Vesnice Doubrava v západních Čechách.)
Soubor:6.díl html m6793c657.png|Výsadba letniček do nepoužívaného koryta na krmení je oblíbený prvek ve vesnickém stylu. Výsadba koryt květinami u chat byla tak častá, že bývala dávána i jako příklad kýče. Ve vhodném prostředí ji ovšem nelze za kýč pokládat. (Doubrava )
Soubor:Colour in the Flower Garden116.jpg|Hortenzie v terakotovém květináči na fotografii z knihy G. Jekyllové Barvy v květinové zahradě.
Soubor:6.díl html m3644a291.jpg|Vystavené květináče v různých seskupeních a barevných kombinacích mohou zvýraznit některé jiné prvky nebo zkrášlit jinak nevzhledné kouty. (Vesnice Doubrava)
Soubor:Colour in the Flower Garden110.jpg|Stejné nádoby s rostlinami stejného druhu mají zcela jiný efekt než různé nádoby a různé rostliny.
Soubor:6.díl html m2a1979aa.png|Rostliny v nádobách na balustrádě jsou typické pro italské zahrady.
Soubor:6.díl html 1933f6f7.png|
Soubor:6.díl html m44c65849.png|Okrasné rostliny v nádobách ladící s charakterem obydlí.
Soubor:6.díl html 650fedc6.jpg|Povšimněme si výsadby smrků v trávníku. Pokud skupina vzroste, bude vážně narušovat charakter budovy, jednotlivé kusy si budou stínit a zohavovat se navzájem. Již nyní ale konkurují jako objekt nádobám s rostlinami a snižují jejich význam. Zbytečně zmenšují volnou plochu.
Soubor:Żarnowska, wieś w gminie Wicko (01).jpg|Nádoby s rostlinami mohou někdy ztěžovat pokos trávníku.(Polsko)
&lt;/gallery&gt;

''Pokračování v kapitole [[../Xerofytní výsadby|Xerofytní výsadby]]''

''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]''

[[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady]]</text>
      <sha1>cv19y87q18lxat9aw6ulkgrs8n4ysb8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Průvodce úpravou vaší zahrady/Xerofytní výsadby</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6431</id>
    <revision>
      <id>45759</id>
      <parentid>44260</parentid>
      <timestamp>2022-05-09T15:54:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Chaoborus</username>
        <id>6766</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>([[c:GR|GR]]) [[c:COM:FR|File renamed]]: [[File:6.díl html 2dc7b38a.png]] → [[File:Allium cristophii, gymnázium Řečkovice.png]] meaningless name</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="25215" xml:space="preserve">''Předchozí kapitola [[Průvodce úpravou vaší zahrady/Okrasné záhony|Okrasné záhony]]''

== Xerofytní výsadby ==
Pokud se mých dětí zeptáte, které jsou xerofytní rostliny, odpoví, že jsou to takové ty, co mají doma. Ano všechny jejich rostliny jsou už téměř xerofytní. Děti je zapomínají zalévat. Xerofytní znamená rostoucí v suchých místech. Suchomilné rostliny.
Výsadby rostlin málo náročných na vláhu jsou atraktivní v ČR zejména se zvyšující se cenou za vodu a klesajícími průměrnými srážkami. Xerofytní rostliny současně mohou být choulostivější na mráz.

[[Soubor:6.díl html 141bc55e.png|náhled|Xerofytní rostlina, to není na troud suchá tráva. Některé xerofytní rostliny jsou okrasné nejen květem, ale i listem.]]
Xerofytní rostliny lze použít pro „střešní zahradu“ na dobře zaizolovanou střechu.To je zřejmě nejextremnější stanoviště tohoto typu. Substrát na střešní zahradu musí být lehký a musí dobře držet vodu. V současnosti se jako zemina používá směs, kde jsou nejpodstatnější částí rašelina a škvára. Tato hmota drží vodu relativně dobře, pokud ovšem nevyschne. Pak se stává hydrofobní. Střechu je současně nutné pravidelně čistit od náletových dřevin a během delších období sucha i občas zalévat.
Výběr xerofytních rostlin je třeba brát s poměrem k míře údržby, sucha a záměru kompozice, od nejodolnějších jako je rozchodník Sedum acre, přes suchomilné traviny, po šalvěje, levandule, čistce. Odolný nedostatku vody je i ořechokřídlec, kerie a dřišťály. I ty rostliny, které jinak dobře snášejí sucho a jsou špatně zakořenělé, nebo jsou uvyklé nadbytku vody ze školek, mohou velmi trpět suchem nebo uhynout při běžném nedostatku vláhy.
[[Soubor:6.díl html 3ac2a67e.png|náhled|Některé rostliny, zejména takové, které jsou pěstované jako skalničky snášejí dobře sucho. Například koniklec, ovšem ani ten náročné podmínky střešní zahrady nemusí snášet dobře.]]

Je třeba poznamenat že některé xerofytní rostliny je třeba chránit před zimní vlhkostí a hnilobou, vyžadují vlhký vzduch a suchou půdu, jiné nesnáší zásadité nebo kyselé půdy, tedy je třeba pro vhodnost zhodnotit kromě estetických hledisek a požadavků na vlhkost i další vlastnosti.
&lt;gallery&gt;
Soubor:Allium cristophii, gymnázium Řečkovice.png|Některé cibuloviny snáší velmi dobře nedostatek srážek.
Soubor:6.díl html m15c0c03e.png|Sucho nezalévaných zahrad snese dobře pelyněk, routa ale i mnohé hluchavkovité, jako šanta, ožanky, šalvěje, mateřídoušky a další. (Gyrec Brno)
Soubor:6.díl html m2f46401f.png|Šalvěj lékařská je v xerofytních výsadbách používaná často. (Gyrec Brno)
Soubor:6.díl html 70e233f1.png|Huseník (Arabis) je výraznou kvetoucí trvalkou vhodnou pro suchá stanoviště. (Gyrec Brno)
Soubor:6.díl html ff0174f.png|Květ netřesku je nápadný. Po odkvětu rostlina uhyne. (Gyrec Brno)
Soubor:6.díl html 32f8c79c.png|Oregano je voňavou ozdobou ideální například pro okraje chodníků.(Gyrec Brno)
Soubor:6.díl html 1ffd4cbe.png|
&lt;/gallery&gt;

== Suchá zídka ==
Suchá zídka je prvek architektury zahrad a parků. Suché zídky jsou tvořeny stavebním materiálem, nejčastěji kameny a výsadbou. Kameny spojuje pouze zemina, v ní je výsadba. Suchá zídka tedy není gabion, není pouhou kamennou zdí. Výsadbou a použitím kamene je suchá zídka velmi blízká skalce.
Suché zídky lze budovat tam, kde je nutné zachytit tlak zeminy násypu, jako nenáročné opěrné zdi, které jsou součástí kompozice, nebo i tam, kde je třeba v zemních zářezech udržet terén (zárubní zeď). Suché zídky lze použít v dobře promyšlené kompozici i jako součást zvýšeného záhonu.

[[Soubor:6.díl html 629e89ad.png|náhled|Suchá zídka tvořená prefabrikovanými tvárnicemi.]]

Suché zíd­ky jsou stavěny bez malty jen do 100 cm. Vysoké zdi špatně vzdorují tlaku a jsou méně vzhledné. Je-li výškový rozdíl větší, mají být založeny raději dvě nebo více nižších zídek terasovitě nad sebou. Zídky se mohou střídat s mírnými travnatými svahy, rovinkami, nebo mají být zídky přerušeny schodišti a chodníčky. Výtvarné ztvárnění suché zídky mu­sí být podřízeno celkové koncepci sadovnického díla a nesmí působit rušivě. Nejvhodnějším stavebním materiálem je kámen. Je vhodné používat ká­men štípaný plošně, pevný tak aby se vlivem počasí nerozpadal. Stavební materiál (kámen) použitý na zídku má být vždy jednoho druhu. Důležitá je je barva kamene. Nejpůsobivější jsou světlé a teplé odstíny kamene.
[[Soubor:6.díl html m11d56931.png|náhled|Suchá zídka může vypadat i takto.]]

Suché zídky jsou stavěny bez použití malty či betonu jako pojiva a při správném stavebním postupu je stavba kvalitou zcela dostatečná i dlouhodobě. Šíř­ka základové rýhy má být nejméně 40 cm hluboká. Na betonový základ se kladou další kameny. Druhou a další vrstvy kamene při stavbě je třeba položit vždy o 2—3 cm dozadu tak, aby kameny měly spád proti svahu a zídka byla mírně šikmá. Tím bude dosaženo vyšší stability a zídka bude zachycovat více srážek, nebude docházet k vyplavování země ze spár. Jednotlivé kameny je třeba podsypávat nezaplevelenou zeminou, kompostem. Tloušťka suché zídky na vrcholu zdi má činit 25—30 cm. Šířka spár pro výsadbu rostlin má být 2—3 cm.

Rostliny nevysazujeme do všech spár, ale tak, aby bylo místy vidět strukturu, obrys, velikost a barvu kamenných kusů i poté co rostliny dosáhnou konečné velikosti.
K výsadbě jsou používány většinou otužilé a nená­ročné skalničky. Zídka má být osazována buď hned při stavbě, nebo po dokončení. Rostliny se vysazují do kolmých spár, které jsou podloženy kamenem nižší vrstvy, aby rostlina při neopatrné zálivce nevypadla a také netrpěla tolik suchem. Úprava okolí zídek má být co nejpřirozenější. Květiny je vhodné vkládáme do spár a utěsnit živnou a kyprou zemí a navíc, je li ta možnost, ještě také mechem. K osázení se používají nižší nenáročné kvetoucí trvalky. Rostlin nesmí být mnoho, protože kámen je význačný dekorační prvek, který slouží k vyznačení určitých linií a ke zdů­raznění výškových rozdílů.

Nad zídkou, za korunou zídky, je vhodné založit květinový záhon, který bývá osázen nižšími trvalkami Ten je vhodným estetic­kým doplňkem suché zídky a někdy jsou zde používány i středně vysoké trvalky a keře. Do skalky lze vysázet také nízké poléhavé dřeviny, např. skalníky, jalovce aj. Pod zídkou a v popředí je doporučováno vysa­dit plazivé nebo nízké rostliny. Cesta pro návštěvníky má být s odstupem alespoň 50 cm od zídky.
Údržba suchých zídek může být náročná, stejně jako údržba skalky. Po výsadbě je nezbytné pravi­delně odstraňovat plevel a omezovat rozrůstající se skalničky, případně dosazovat odumřelé.

&lt;gallery&gt;
Soubor:6.díl html m5f36aff3.png|Ve spodní a horní části suché zídky nebo skalky lze rovněž umístit vhodnou výsadbu která doplní dojem.
Soubor:6.díl_html_m6a9c9fa4.png|Suchá zídka z balvanů. Obrázek z knihy E. H. M. Coxe, The modern English garden.
Soubor:6.díl_html_m2629eb21.png|Obrázek z knihy E. H. M. Coxe, The modern English garden.
Soubor:6.díl html m6b239292.png|Chaoticky osázená cihlová suchá zídka silně kontrastuje s pásem rostlin vysázených nad ní. Výsledkem je nesourodost. Obrázek z knihy E. H. M. Coxe, The modern English garden.
Soubor:6.díl html m48aea184.png|Suché zídky a vyvýšený záhon zcela pokrytý vegetací. Obrázek z knihy E. H. M. Coxe, The modern English garden.
Soubor:6.díl html m544f561f.png|Obrázek z knihy E. H. M. Coxe, The modern English garden.
Soubor:6.díl html m556ac72b.gif|Velmi nevhodný případ může nastat, pokud jsou rostliny v suché zídce jsou vysázeny souvisle v pásech a nejsou tedy nepravidelnou přirozenou výsadbou avšak jsou příliš neupravené aby byly vzhlednou pravidelnou úpravou. Obrázek z knihy E. H. M. Coxe, The modern English garden.
&lt;/gallery&gt;

== Skalka ==
''Také na wikipedii [[w:Skalka (zahrada)|Skalka]]''

Stejně jako není hudba proudem tónů, malba pouhou záplavou barevných skvrn, není skalka pouhou hromadou kamenů, ohromujících množstvím, tvary, složením, barvou vrypu anebo velikostí. Skalka není mineralogickou sbírkou a neměla by být pouze sbírkou rostlin. Základním kriteriem hodnocením zahradnického díla, skalky, tak není množství, exotičnost rostlin nebo kamenů, ba ani barevnost květů, ale její zapojení do okolí, nenásilná elegance a její přirozený, zdánlivě zcela původní vzhled.
[[Soubor:6.díl html 4de7f067.png|náhled|Takto vypadaly skalky ve své původní podobě, v 19.století (park Průhonice).]]

Skalka je obvykle sbírkou rostlin pěstovaných sběratelem. Charakterem úpravy a výsadby napodobují část horské nebo skalní přirozené kompozice. Někdy jsou součástí doplňky evokující stepní krajinu, vřesoviště, rašeliniště, menší vodní plochy nebo vodního toku. Skalku není možné vytvořit v každé parkové úpravě, nebo slohu. Skalka není záhon s kameny. V nevhodném pro­středí působí skalka rušivě a je projevem nevkusu. Nevhodným umístěním a úpravou skalky lze snadno znehodnotil jinak dobře upravenou zahradu. Ačkoliv je skalka velmi náročná na vkus a znalosti architekta, většímu rozšíření skalek brání především náročná údržba. Při konstrukci skalky je třeba pečlivě zachovat souvislost s okolím a napodobit přirozenost květinové výsadby. V tomto směru je namístě se nechat inspirovat nějakým skutečným biotopem a napodobit jej, přičemž napodobenina pochopitelně nemusí být věrná a lze používat rostliny které jsou podobné druhům v biotopu. Tímto způsobem lze vytvořit nejen seskupení horských rostlin, ale napodobit třeba vlhký biotop skalky z listnatého lesa s křehkými dužnatými bylinami, nebo se inspirovat sluncem žhnoucí skalkou se stepními druhy.
[[Soubor:7.díl html 4ae5ed86.jpg |náhled|Novodobé skalky jsou malé úseky výsadeb zdobící okolí domů .]]

Skalka je zahradní úprava, která je obvykle založená na svahu, kopcovitém nebo zvlněném terénu, anebo vyvýšeném místě v místech více vzdálených od budov, ne­bo oddělených porosty dřevin. Skalky se nacházejí obvykle na světlých místech, časté je však mírné zastínění části. Skalničky rostou nejlépe na východním a obstojně i na západním a severním svahu. Na jižních svazích se v našich běžných podmínkách udrží jen nenáročné rostliny, které snášejí velké teplotní změny a nízkou vlhkost vzduchu.
[[Soubor:6.díl html 43f5e13f.jpg|náhled|Jako druh výsadby lze vytvořit skalky na rovině.]]

Při konstrukci skalky může být použit umělý, nebo přirozený kámen a štěrk. Pokud má skalka evokovat přírodní krajinu a vyvolat libé pocity, musí být materiály v souladu jak logickém tak estetickém. Je zásadou celou skalku stavět z jednoho druhu kamene. Štěrk a velké kusy jen zcela výjimečně bývají z různých druhů horniny a pokud ano, je vhodné dbát na přirozenost kombinace. Obvykle je použitý kámen hornina s nenápadnou přirozenou barvou a strukturou, v přirozených tvarech. Je doporučován místní kámen, typický pro oblast, v níž se skalka buduje, přirozeně zvětralý. Ideální kámen je porostlý mechorosty a lišejníky a nepochází z CHKO.
[[Soubor:Tatry, vrcholovka nad Kasprowym wierchom ke Swinica.jpg|náhled|Lomikameny v přírodě, na hřebenech polských Tater.]]

Pokud vidíte zahradu jako kompozici v souvislostech, vidíte celek složený z prvků, podobně jako je tomu u lidské společnosti. Každý z prvků má vliv na ostatní. Vždy vnímáme především jeho působení v souvislosti s okolím a celkem. Díky působení a v souladu s okolím může být jednotlivý prvek vnímán jako vhodný nebo vynikající v harmonickém souladu nebo kontrastu s jinými. Všechny zahradní prvky, kameny či stromy, jsou důležité, avšak i ten nejvýznamnější z nich je v kompozici nahraditelný. S každou takovou změnou se ovšem mění i celek. Ani ten nejmenší objekt nelze považovat za bezvýznamný a opominutelný, je li součástí kompozice. Zahradnictví je liberální. I zcela různě utvářené dobře sladěné kompozice, ať více nebo méně přirozené, mohou být na stejném místě stejně obdivuhodné a smysluplné.

&lt;gallery&gt;
Soubor:6.díl html 537aa3a1.png|Většina skalek ukazuje svou krásu na jaře, na podzim už se chystá ke spánku.
Soubor:6.díl html m36b8e3f4.png|ZOO Lešná, pohled pro poučení na tutéž zdánlivě skládku stavebního kamene, ve skutečnosti ale skalku.
Soubor:6.díl html m67ef9a94.png|
Soubor:6.díl html 75e3aa6d.png|Pravidla kompozice platí i pro skalky.
Soubor:6.díl html 3ed9a7f6.png|Většina zvláštních úprav zahrady vyžaduje poměrně velký prostor a dobrou údržbu aby uspokojivě a smysluplně vynikala. (Vídeň, Botanická zahrada)
&lt;/gallery&gt;

Kameny mají ve skalce dvojí účel — estetický a funkční. Vhodným výběrem a uložením kamenů se vždy snažíme napodobit přirozené prostředí a vytvářet harmonický doplněk pěstovaných rostlin. Většina ze skalniček by však rostla stejně dobře, ne-li dokonce lépe, ve vhodné půdě na normálním záhonku. Kámen ve skalce má ve svahu zabránit splavování půdy a po­mocí kamenů jsou vytvářena vhodná místa pro výsadbu rostlin, které jimi budou upevněny a omezovány. Správně umístěné kameny zadržují část vláhy a poskytují rostlinám částečný stín.

Je doporučováno skalky stylizovat v rovině mírným zvlněním terénu. Avšak je nezbytné dbát na vhodnost a přiměřenost takového postupu, zejména vhodného okolí. Již zahradní architekt v osmnáctém století H. Repton se vysmívá skalkám založeným na rovině jako hromadám kamenné suti uprostřed zeleného dokonale střiženého trávníku. Se stejným tématem a výsměchem se setkáme u novodobých autorů. A ve svém okolí se spoustou nelogických hromad kamení, krtinců s kytičkami.
Ovšem vhodně upravené, i zcela ploché skalky s přiměřenou velikostí a uložením kamenných prvků mohou působit přirozeně, esteticky, ačkoliv podle některých názorů skalky na rovině nemají opodstatnění a působí rušivě, nepřirozeně. Skalka nemusí, nebývá a neměla by být, zcela pokrytá kameny, ačkoliv na menší části velké úpravy lze vhodně napodobit suťové pole, nebo kamenné moře. Je třeba kameny uspořádat a některé části nechat i zcela volné.

Kameny v obvyklé skalce mají být uloženy v přirozených nenápadných polohách, tedy větší plochou na terénu, těžištěm níž, nejlépe pod povrchem. Kameny mají být v ideálním případě částečně zapuštěné v terénu, zdánlivě vystupující z podkladu. Kusy kamene se ve skalce obvykle mají nacházet v přirozených skupinách, nikoliv jako by vystavené po jednom, ani v jiným nepřirozeným způsobem. Nepřirozeně působící úpravy jsou rušivé. Nejen struktura a barva ale i velikost použité horniny je velice důležitá v poměru k velikosti upravované plochy a celkové kompozici. Je nezbytné znát i pH, případně minerální složení použité horniny.

U většiny skalek je smyslem ozdoba, lyrická poezie, nikoliv věrné zachycení nějaké skutečnosti (park Průhonice)
Některé rostliny preferují kyselé půdy a jsou tzv. vápnobojné. Použití nevhodné horniny by mohlo zcela ovlivnit jejich růst. Podobně je celkem nevhodný do skalky např. hadec, jakkoliv je součástí místního podloží. Výjimkou je skalka která je výběrem rostlin rostoucích na hadci a tedy tolerantních k toxicitě uvedené horniny. Je vhodné tedy přizpůsobit výsadbu podmínkám , nebo podmínky změnit výměnou zeminy. Příkladně půdy na vápencích vyhovují silně vápnomilným alpínkám (např. protěž, řeřuška, koulenka, zvonek, huseník, prvosenka, aurikule, lomiká­men, šáter, mochna apod.). Půdy na čedičích a žulách naopak vyhovují spíše acidofilním, vápnobojným rostlinám.

Bludné balvany mohou být na vhodném místě ve­lice výrazné. Velké kamenné objekty jsou velmi oblíbené megalomany. Těmi, kteří je vlastní, i těmi jenž prochází okolo a obdivují jejich nejzřetelnější vlastnost. Velké kameny nemusí ale působit vhodně zejména v malých úpravách na běžné pozorovatele, navíc obvykle bývají vystaveny vztyčeny vzhůru ve stylu menhirů. A není neobvyklý jev že megalomanům jeden menhir nestačí.
Víc je vždy víc, heslem dne je ''„Chtěj víc a dostaneš víc.“''.
Výjimkou od zavedených zásad skalky jsou také umělecké úpravy, které jsou více interaktivním a akčním uměním založeným na někdy až divadelní instalaci, performanci, je happeningem jenž má cíl vykřiknout hluboké poselství - ''Obejmi mne!, Pamatuj! I ty máš na víc!'' Má oslnit. Takové instalace nejsou zahradní úpravou podle běžných pravidel. Rostliny jsou uchopeny rukou tvůrce podle jiných zásad a za jiným účelem. Podobné umělecké díla existují, jejich hodnota leží v rovině uměleckého poselství. Umělecká úprava která tak sleduje nějakou myšlenku tak, že rostliny jsou podružným prvkem, by měla být hodnocena jinými kritérii.
Skalka má vytvořit příjemné prostředí, nikoliv křičet do okolí jakoukoliv ideologii. Rozhodnutí použít ve skalce málo přirozený a výrazný prvek, je srovnatelné s nápadem postavit si v ložnici maják s mlžnou sirénou.

Podobně obvykle působí i výrazně barevně štěrky, antuka, barvené písky, barvené mulče či kusy barevného skla. '''Vždy je třeba mít na mysli, že kameny jsou jen jednou ze součástí skalky a že mají tvořit především stanoviště rostlin a příjemné pozadí''' jejich krásy.
[[Soubor:6.díl html m5b2358f1.png|náhled|Skalka brzy na jaře. (Řečkovice, Brno)]]
Poměrně novou úpravou jsou tzv. „vertikální zahrady“. Rostliny jsou s malým sponem vysazovány do vrstev fólie, tkaniny a nasákavé hmoty. Po výsadbě rychle srostou a vytvoří celistvou plochu. Výsadby jsou vzhledné až do doby dokud rostliny nepřerostou, neuschnou neshnijí. Nebo nenastane podzim. Lze jen odhadovat úchvatné náklady na údržbu a každoroční obnovu čtyři metry vysoké a vyšší, úchvatné, „vertikální zahrady“ .
Používané rostliny jsou obvykle skalničky. Zcela stejně jako „vertikální zahrady“ lze připravit a udržovat i méně strmé výsadby, tedy levněji a snáze upravitelné skalky.

&lt;gallery&gt;
Soubor:6.díl html 47a86533.jpg|Nenápadné poklady na vrcholcích polských Tater.
Soubor:6.díl html m717aec86.png|Suťové pole v polských Tatrách.
Soubor:6.díl html m12142c26.png|Skalka se štěrkovištěm, gymnázium Řečkovice, Brno.
Soubor:6.díl html m34465558.png|Skalka obklopující dlážděné odpočívadlo. Oba materiály se k sobě očividně hodí. Na skalce ale žijí opravdoví sádroví trpaslíci.
&lt;/gallery&gt;

Důležitou součástí této zahradní úpravy, skalky jsou skalničky (alpínky). '''Skalničky mohou být běžné i vzácné, domácí, vyšlechtěné i cizokrajné byliny. Vyšlechtěné kultivary obvykle bývají vhodnější než původní druhy. Vysokohorské skalničky jsou nejchoulostivější, často špatně''' prospívají a hynou. Ideální pro většinu výsadeb jsou druhy pocházející z hor a podhůří. Byliny rostoucí na pahor­cích a nížinných skalách se vyznačují nenáročností a snášejí i jižní svahy.

Obvykle jsou to málo vzrůstné víceleté byliny, vhodné pro takovou výsadbu skalky, která je plánována. Součástí porostu skalky však nebývají jen skalničky, ale i trvalky, travi­ny, sukulenty a dřeviny. Výběr dřevin se řídí především rozměry upravované plochy a motivy (biotopy) jednotlivých částí, tedy uměleckým záměrem. „''Já důrazně soudím , že pěstování množství rostlin, ať už jsou jakkoliv kvalitní samy o sobě a jakkoliv rozsáhlý je jejich počet, netvoří zahradu, jen sbírku. Vlastnění rostlin,je ohromná věc, pokud jsou používány s pečlivým výběrem a určitým úmyslem. Pouhé vlastnictví, nebo výsadba rostlin netříděných v prostorách zahrady, je pouze jako vlastnění krabice barev od nejlepšího barvíře, nebo, abych šla o krok dál, je to jako mít části těchto barev připravených na paletě. To však nepředstavuje obraz“'' (Gertrude Jekyll; Barvy v květinové zahradě)
Bohatý sortiment rostlin umožňuje vysázet velké množství druhů. Avšak zahrada nemá být sbírkou ale kompozicí rostlin. Jestliže dojem ze skalky bude rozmělněn spoustou ať sebekrásnějších skalniček, nevynikne jejich krása a celek bude působit dojmem zmatku. Je vhodné si dobře naplánovat výsadbu a použít vhodně, ve větším množství, méně druhů. Již jsem zde podobné upozornění několikrát uvedl a nebudu váhat uvést jej vhodně znovu. Je to nejběžnější laická chyba. Víc je prostě jen víc. Víc všeho.
[[Soubor:6.díl html 56e1c820.png|náhled|Jako pozadí pro některé skalky lze použít gabiony. (Pražská ZOO)]]

Dřeviny se na skalku a do jejího nejbližšího okolí vysazují nejdříve. Na výsadbu jsou používány dřeviny nízkého vzrůstu, nebo nízké kultivary ostatních dřevin. Rozmístění dřevin má působit dojmem přirozeného seskupení.

&lt;gallery&gt;
Soubor:6.díl html m5adadfc5.png|Motorest Samota poblíž obce Zástřizly
Soubor:Zástřizly, Motorest Samota, zahrada (10).png|Motorest Samota poblíž obce Zástřizly.
Soubor:6.díl html 26fd2c79.png|Skalka je ale krásná i nekvetoucí, svým zvláštním charakterem rostlin. (Vídeň, Botanická zahrada)
Soubor:6.díl html b1b5322.png|Skalka. (Vídeň, Botanická zahrada, květen)
&lt;/gallery&gt;
[[Soubor:School garden in Brno.png|náhled|„Bylinková spirála“ provedená jako oblouček, jako skalka s jezírkem. (září, gymnázium Řečkovice)]]

Někdy je těžké si představit kolik námahy a prostředků bývá vynaloženo pro vytvoření něčeho, co by bylo možné vytvořit levněji a použitelněji. A naplnilo zcela ušlechtilé touhy i žízeň po potěšení a obdivu.
Ale třeba majitel nestojí o obdiv a úžas návštěvníků. Třeba to chtěl právě takto. Jako děsivý odstrašující příklad, nebezpečný už provedením. Pak ale klobouk dolů nad mistrovským dílem. Měly by se sem pořádat ze zahradnických škol poučné výpravy.

Tyto porosty mají vytvářet jednotlivé dominanty nebo pozadí kompozice. Dřeviny vy­sázené u úpatí skalky mají být nízké, s většími listy a zdánlivě zvyšovat její výšku. Naopak dřeviny vysázené na vrcholku skalky naopak mají zdánlivě zvyšovat její výšku. U všech dřevin je důležité znát, jak budou vysoké nebo rozrostlé i po více letech a vhodně určit jejich umístění už ve fázi projektování. Tyto znalosti musí být zřejmé i u použitých kultivarů. Dřeviny nesmí konkurovat skalničkám a zastiňovat je.
Skalničky, byliny vhodné pro výsadby skalek vyžadují většinou lehčí, propustnou půdu. Půda nemá být vyhnojená, zejména ne dusíkem, protože skalničky potom bujně rostou, ale málo kvetou. Skalka nemá být úplně zarostlá rostlinami.

Pro za­stíněné partie jsou vhodné lesní rostliny. (např. dymnivka, sasanka, jaterník, plicník, konvalinka, kopytník, kapradiny, brčál, břečťan apod.). Pro jarní kvetení lze přidat drobné cibulnaté a hlíznaté květiny (např. puškinie, ladoničky, sněženky, bledule, modřence, ladoňky, snědky, česneky apod.). Na okraje, nebo do velkých ploch lze přimísit i vyšší rostliny (např. divizna, oměj, ostrožka, kokořík, máčka, náprstník, bolševník, orlíček, kapradiny, liliochvostec, okrasné trávy, vřes a podobně). Při výběru rostlin je vhodné umístit druhy podle stanoviště. Žádoucí součástí skalky bývá vřesovištní partie s acidofilními rostlinami. Vlhkomilné trvalky jsou atraktivní kolem vodních partií, ve vodě bažinné a vodní rostliny. Součástí skalky mohou být suché stanoviště vhodné pro xerofytní rostliny a traviny.

''Pokračování v kapitole [[Průvodce úpravou vaší zahrady/Štěrbinová skalka|Štěrbinová skalka]]''

''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]''

=== Odkazy ===
* [http://www.skalnicky.cz/skalky.php skalnicky.cz]

[[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady]]</text>
      <sha1>m3y5hbhzxhsaq7cuopaksfwolc55sdz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Průvodce úpravou vaší zahrady/Štěrbinová skalka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6432</id>
    <revision>
      <id>38511</id>
      <parentid>35383</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:30:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="24512" xml:space="preserve">''Předchozí kapitola [[../Xerofytní výsadby|Xerofytní výsadby]]''
== Štěrbinová skalka ==
Štěrbinová skalka je typem skalky kde je povrch skalky pokryt do takové míry kameny, že je omezeno zaplevelení, kameny působí jako mulč a současně mají být dekorativním prvkem. Někdy málo informovaní lidé tvrdí, že jde o zcela převratnou novinku, nový vynález, nebo že téměř nepotřebuje odplevelování, což nejsou zcela přesné informace. Pro výhodu minimálních prostor pro plevel mezi kameny jsou používány kameny štípané do desek, nebo břidlice (pro skalku obvykle nevhodný materiál). Tyto desky jsou obvykle uloženy hranou nahoru (tedy opačně než obvykle kameny ve skalce) a často položeny jedním směrem. Přirozeně vypadající kompozici je třeba vytvořit s alespoň základními znalostmi přírody, mineralogie a estetiky. Umělecké dílo fungující také jako štěrbinová skalka by nemělo v kompozici zahrady zejména působit násilně. Štěrbiny tvoří horizontální i vertikální prostor. Ve skalce lze záměrně vytvářet pouze malé mezery mezi kameny, ve kterých je přesto dostatek živin pro nenáročné skalničky, stejně jak tomu často bývá v přírodě.
Velké štěrbinové skalky jsou vytvářeny i na rovině. Svislé bloky kamene se skalničkami tvoří výraznou a velmi nápadnou skalku.
[[Soubor:6.díl html m4b86973.jpg|náhled|vlevo|V posledních letech je jako štěrbinová skalka propagována kompozice tvořená horninou kladenou na zcela rovný terén. Nakladená hornina vytvoří kupu. Stejnosměrně podélně kladené kameny, jsou podle návodů uloženy v pískovém loži. Obvykle je součástí i několik velkých bloků přepravovaných nakladači, ty tvoří vysoké části. Malé kameny tvoří nízké části. Podle vlastností dalších částí kompozice nebo umístění v celku stavební architektury může hřeben kamenů vypadat vhodně nebo kýčovitě. Kameny a jejich použití je v této úpravě důležitější než výběr, použití a úprava rostlin. Z uvedeného vyplývá, že jde více o sochařské umění než zahradničení.]]
[[Soubor:6.díl html mfecd902.png|náhled|Bližší pohled na výsadbu ve štěrbinové skalce. Jde zřejmě o blok fylitové břidlice, kameny tvoří uspořádáním v linii dojem určitého proudění.]]
Taková úprava je velmi moderní. Jako velkou štěrbinovou skalku na rovině lze ovšem pojmout i pro tento účel rozšířený okraj dláž­děného chodníku do kterého lze zadláždit i vhodné kameny. Vhodně a esteticky tak lze jako štěrbinovou skalku využít část mezer mezi dlažbou na cestě, terase, dvorku, nebo odpočívadle. Tak, aby nebyla narušena bezpečnost, pohodlnost a použitelnost chodníku . Taková úprava sice není ještě moderní ale je obvykle milá a na údržbu velmi praktická.

== Skalka v rovině ==
Tato okrasná úprava sestávající ze skalniček, za­krslých dřevin a přírodního kamene je zkouškou schopností zahradníka a zahradního architekta. Skalky v rovině lze využít jako doplňku dobře založené zahrady v místě, kde převlá­dá rovinatý terén a umělé vytvoření skloněného terénu působí nepřirozeně. V rovině je nevhodné vytvořit v terénu velké prohlubně nebo naopak navršené hromady zeminy. Při založení skalky v rovině také často působí nevhodně ostrý přechod krásy divoké přírody na nízko sekaný a s pýchou majitelem dokonale udržovaný trávník, kdy se pozorovatel neubrání pocitu nepřirozenosti a vyumělkovanosti z kontrastu obou úprav. Takovým situacím lze zabránit porosty trvalek a dřevin, ale především umístěním skalky na okraj architektonického celku, nebo významného umělého prvku, spíše než do středu golfového trávníku kde „vynikne“.
[[Soubor:Skalka01.svg|náhled|Různé možnosti umístění kamenů ve skalce. Kameny rozmístěním tvoří strukturu povrchu a působí na pozorovatele.]]

[[Soubor:Skalka06.svg|náhled|Obvykle správné a vzhledné je ve skalce umístění kamenů jako na obrázku b.]]

Celá kompozice musí vyvolat dojem přirozenosti a navazovat na úpravu okolního terénu stejně jako jiné skalky. Důležitá je odborná příprava a dozor architekta při ukládání kamenů do mode­lovaného prostoru a vlastním osázení, protože přidávání kamenů k sobě má svoji estetickou logiku danou materiálem. Terén skalky může navázán na ohyb, okraj anebo roz­dvojení cesty, popř. může být okrasným doplňkem dláž­děného odpočívadla. V rovinaté skalce se vhodně uplatní větší skupiny jednoho druhu rostlin. U zpevněných ploch a stavebních doplňků se v okolí se osvědčuje použít typově i geologicky stejný druh kamene který je použit v celku zahradní architektury, nikdy by ale neměl být zřetelný silný kontrast.
[[Soubor:Skalka2b.svg|náhled|Uložení kamene na skalce: a. Správné; b. Chybné.]]
[[Soubor:Skalka4.svg|náhled|a. Umístění stabilizující opěrné zdi pod povrchem skalky; b. Doporučený způsob zpevnění skalky ve svahu kameny.]]

[[Soubor:6.díl html 42cd3e6e.png|náhled|Součástí skalky mohou být i další konstrukce které jsou dostatečně v souladu s celkovým pojetím úpravy.]]

== Bylinková spirála ==
je spirálový nebo kruhový záhon s kameny, více nebo méně vyvýšený v některé části. Bývá často budován s nejvíce vyvýšeným středem (počátkem vinutí) spirály a malou nádržkou s vodními rostlinami před nejnižší částí. Nádržka s vodními rostlinami bývá také tvůrci někdy nazývána biotop. Tato kompozice nemá žádný symbolický význam, nicméně umožňuje ukázat použité druhy rostlin pro výukové účely lépe než běžný záhon. Vzhledově je to ošklivý a nepřirozený nesmysl, tím spíše že bývá budována na rovině vytvarováním hromady zeminy do podoby jakési babylonské věže přičemž okraje hrdě se vypínajícího spirálovitého záhonu zpevňují velké kameny. Čím vyšší je spirála a čím menší má základnu, tím vyšší je pravděpodobnost že se v krátké době takový ambiciózní krtinec rozvalí.

Je třeba uvážit především výšku rostlin, které jsou zamýšleny vysadit. Při výsadbě vysokých rostlin v nižší části zakrývají totiž nižší rostliny ve vyšší části. Při výsadbě vysokých rostlin ve vyšší části zvyšují zdánlivě velikost spirálovitého krtince, pro svůj bujnější růst spíše naruší stavbu než nízké byliny. Mohou také převisat a celek bude velmi nevzhledný.
Jako rostliny jsou používány zejména vonné byliny nebo keře, používané jako léčivky, zejména jsou pro tyto účely vhodné rostliny z čeledi hluchavkovité. Po zkušenostech lze doporučit nízké odolné suchomilné rostliny a keře, takové které nejsou expanzivní a vysazovat je v malých skupinách. V případech kdy se rozhodnete pro spirálu s vodní nadrží nelze malou vodní nádržku doporučit, z technických důvodů je vhodná až nejméně dva metry široká a hluboká nádrž, nikoliv pouhá hnijící kaluž plná řas.

== Jezírka a vodní prvky ==
Vodní hladina a pohyb vody jsou rozhodně nejvýraznější z prvků které v zahradě či parku lze najít. Z pohledu kompozice je důležitá blízkost dalších prvků v okolí nádrže, protože se na hladině mohou zrcadlit a jejich vliv se tím násobí. Dalším důvodem důležitosti okolí nádrže je světlost vodní hladiny. Tam, kde se z pohledu pozorovatele odráží nebe v hladině, což je u rozlehlých nádrží vždy, působí nádrž jako nejsvětlejší prvek kompozice. Tuto skutečnost mimo okolí může ovlivnit postavení pozorovatele, úhel pohledu, odrazu světelných paprsků. Tam, kde je malá nádrž obklopena stromy, je opticky menší, téměř zaniká, nebo je obvykle velmi tmavá.

[[Soubor:6.díl html 86be750.jpg|náhled|Pokud se v hladině odráží nebe, je výrazně světlejší, než pokud na hladinu pohlížíme v méně ostrém úhlu. Vzdálené nádrže tak mohou vypadat velice nápadně a bližší než je tomu ve skutečnosti. V tomto případě je to výhoda, ale jindy efekt může opticky zmešovat velké prostory, zdánlivě zkracovat vzdálenost. (park Belvedere , Vídeň)]]

[[Soubor:Water lilies in a gymnasium garden pond at Brno, Czech Republic.jpg|náhled|Vodní rostliny ovlivňují odrazivost vodní hladiny a mění její povrch. (gymnázium Brno Řečkovice)]]

[[Soubor:6.díl html 2e2f8bf9.jpg|náhled|Tam, kde na hladinu dopadá stín, tam kde se odráží jiné prvky, je vodní hladina o poznání tmavší, než v místech kde se do oka pozorovatele odráží nebe. (park Belvedere , Vídeň)]]
Výsadby jezírka vodními rostlinami provádíme obvykle podél okrajů podle hloubky v které obvykle rostou. Například lekníny mají být vysázeny do hloubky 30-40 cm, rákosí na okraji. Většina používaných rostlin vyžaduje dostatek světla. V okolí jezírka jsou vhodné vlhkomilné rostliny (například kosatce), nebo rostliny s velkými a křehkými listy. Velikost a způsob růstu rostlin které jsou v okolí použity musí odpovídat velikosti vodní plochy.
Je třeba však i dále zvolit specifickou výsadbu pro různě využívané typy vodních nádrží v různých výsadbách. Zajímavou možností je jezírko upravit jako napodobeninu vodního toku, pokud je to adekvátní k okolí a smysluplné.
Umělé nádrže mohou být velikostně různé a různého tvaru, připomínající různé pravidelné nebo nepravidelné tvary nebo stylizované prvky.

[[Soubor:6.díl html 1b887cd9.jpg|náhled|Odraz okolí v hladině nádrže mění její vnímání.]]

Voda do zahrady přináší život. Nejen proudící voda a pohybující se hladina jezírka jsou příjemným pohybem který mimoděk vnímáme. Mělké napajedla a vodní nádrže lákají hmyz, motýly, ptáky a někdy i malé savce, jako jsou děti. Je třeba si promyslet bezpečnostní prvky které zabrání utonutí živočichů, aby bylo možné beze strachu o bezpečí hmyzu, ptáků a koček, pozorovat jejich cachtání. V podmínkách ČR jde na zahradách ovšem většinou beztak o vodní nádrže velikostně spíše symbolické. ČR je malá chudá země, i atentátníci používají jen makety zbraní. Místní obyvatelé si nemohou dovolit o mnoho více než skládací plivátko, protože je zde voda velmi drahá, jak už je tomu bývá ve všech subsaharských zemích. Je proto otázkou času, kdy našince napadne místo drahé vody do plastelínového jezírka nalít krabicové španělské víno, které je levné.

&lt;gallery&gt;
Soubor:6.díl html d9f6ab7.jpg|Barevný kontrast nádrže a okolí působí v kompozici. Je li v kompozici nějaká disharmonie, je zdvojnásobena odrazem.
Soubor:6.díl html m1efc6b0.jpg|Ve stínu a s tmavým okolím působí nádrže často jako velmi tmavé (malé) plochy.
Soubor:6.díl html m3b446ca1.jpg|''Stratiotes aloides'' — řezan, má nečekaně výrazné velké květy, zde ozdobené kapkami po dešti.
Soubor:6.díl html 601cc622.jpg|Park Průhonice u Prahy
Soubor:6.díl html m38d2b4cd.jpg|Výsadba ,v parku ve Vídni, připomínající vlhký les.
&lt;/gallery&gt;

Nejvhodnější je umístění nádrže v blízkosti odpočívadel nebo v těsné blízkosti cest. Vhodně může působit i vodotrysk, není li ve velkém kontrastu s vyzněním celu, nesmyslně umístěn, nebo jeho chrlič nevhodně či nedbale zpracován. Může být také atraktivní řešit cestu přes nádrž, nebo jednu z cest kolem nádrže formou mostu, šlapáků umístěných těsně nad hladinou nebo těsně pod hladinou, či mělčiny, brodu přes vodu v úrovni vodní hladiny. Malé nádrže by neměly být v blízkosti velkých dřevin, zanášejí se listy, větvemi či jehličím a voda v nádrži zahnívá. Umístění zeleně v nádrží obvykle omezí zahnívání vody v osluněném a vyhřátém okrasném jezírku v letních měsících. Umístění kachen a želv v téže nádrží zajistí sice příjemné oživení, ale také sinice a zahnívání už při prvním oteplení. Připomínám, že nádrž plná sinic, zelená zahnívající břečka, není obvykle žádoucí a obdivovanou ozdobou zahrady. Ale kdo ví.

&lt;gallery&gt;
Soubor:6.díl html 2b8980a9.png|Rozdíl mezi suchým povrchem a povrchem pokrytým stékající vodou je zřejmý.
Soubor:6.díl html 401845da.jpg|Proudící voda vytváří zvuk. (Park Průhonice u Prahy )
Soubor:6.díl html m338b818a.png|
Soubor:6.díl html 76dde990.png|Zámek Dobříš
&lt;/gallery&gt;

Další častou chybou, kterou lze častěji pozorovat u kompozic jsou nevhodné viditelné detaily. V knize Zahrada a její uspořádání od J. Marečka je popisován pozorovatel potěšený z nádhery vodní nádržky a zklamaný ze zjištění že jde o do země zapuštěnou starou vanu, protože uviděl zblízka její dno. Zjištění narušovalo celkové vyznění kompozice a nenaplnilo očekávání. Takovéto viditelné detaily mohou ovšem být někdy součástí záměru autora ale pojetí kompozice tomu musí odpovídat.

'''Příklady rostlin vhodných pro vodní nádrže:'''
* Acorus calamus — puškvorec
* Alisma plantago — žabník
* Butomus umbellatus — ošmel
* Calla palustris — ďáblík
* Caltha palustris — blatouch
* Hippuris vulgaris — prustka
* Menyanthes trifoliata – vachta trojlistá
* Iris pseudacorus —- kosatec
* Juncus effusus, Juncus glaucus — sítina
* Nuphar luteum, N. pumilum, N. advena— stulík
* Sagittaria sagittifolia — šípatka
* Scirpus lacustris — skřípina
* Stratiotes aloides — řezan
* Typha — orobinec
* Utricularia vulgaris — bublinatka

&lt;gallery&gt;
Soubor:Rotunda at Kromeriz castle.png|Tříštící se kapky jsou v zahradě ozdobou už od dávnověku.(Květná zahrada, Kroměříž )
Soubor:6.díl html 1bfcdbee.png|Zámek Dobříš
Soubor:6.díl html m54d7eae2.png|Zámek Dobříš
Soubor:Formal garden - Kromeriz.png|Květná zahrada v Kroměříži.
Soubor:Formal garden Kromeriz.png|Květná zahrada v Kroměříži.
&lt;/gallery&gt;

== Kaskády ==
Kaskády jsou v posledních sto letech dosti opomíjeným prvkem zahrad ačkoliv ve vhodném prostředí anglického parku vypadají velice malebně a umělé kaskády se sousošími byly vždy nejobdivovanějším doplňkem francouzských a italských zahrad. Voda v kaskádě má být vedena ve spádu tak, aby vytvořila dojem široké a dravé řeky, kypící a šumící, tříštící se na balvanech a padající ve vodopádu. Vzhledně působí i rozdělení proudu na několik samostaných prudkých bystřin těsně před kaskádou, které se pak společně vytvoří širší tříštící se hmotu. Jak cituje H. Repton jednoho z dobových básníků – Nic není tak úžasné a velkolepé, jak může vypadat.
Nic není tak úžasné a velkolepé, jak se může zdát a jak to můžete pomocí dobrého plánu ukázat. Krásný vzhled padající proudící a tříštící se vody je způsoben skrytými schody, kapsami, koryty a převýšeními, které je třeba plánovitě navrhnout.
[[Soubor:6.díl html mb300313.png|náhled|Kameny rozdělený a nevelké převýšení překonávající proud na říčce Vydře. Šumava.]]

Pro lepší efekty spršek a tříštící se masy H.Repton doporučoval část vody odděleně uloženým potrubím svést do nižší části kanálu z výše položeného místa i několik desítek metrů vzdáleného. Tam se nacházejí zúžená skrytá ukončení potrubí těsně pod hladinou, tam kde přirozeně voda dopadá nebo se tříští, vytvoří silnější efekty vodní tříště a bouřlivé hladiny kaskády pomocí vody tlačené hydrostatickým tlakem. Hlučná kaskáda ověnčená duhou v mlžné tříšti je vždy příjemnější než tichý, byť prudký a silný proud vody. Pro přirozené kaskády doporučuje přirozeně vypadající přiměřeně velké balvany porostlé mechem nebo rostlinami. Popisuje vzhledné kaskády v břidlicovitém podloží a varuje před použitím nevhodného podloží pro kaskádu a koryto, které by mohlo být proudící vodou erodováno.
[[Soubor:Dobříšský park, cascade fountain.png|náhled|Kaskáda v parku Dobříš, voda zde pouze stéká a zvuk dopadajících kapek vytváří příjemnou atmosféru.]]

Drobné kaskády v italské renesanční zahradě tvořené vodou stékající podél svažujícího chodníku z jedné otevřené keramické nádoby se zurčením do další a tak dále, po celé délce chodníku vytváří tiché příjemné šumění zvláště příjemné v horkých letních dnech. Tato umělá kaskáda je k vidění v zahradách Boboli. V některých ukázkách moderní zahradní architektury jsou vidět napodobeniny vodních toků ovšem jen málokdy jsou při vytvoření převýšení jejich součástí kaskády.

== Rozárium ==
Rozárium nebo rosárium je zahrada kde jsou pěstovány především růže. Protože jde o očividně umělou výsadbu je obvykle vhodné pokud je pravidelně členěno a vhodně geometricky rozvrženo. Ideální je, pokud celistvé plochy růží doplňují plochy s nižším porostem, třeba trávník, nebo pokryvné keře. Maličké rozárium je klenot uprostřed parku nebo mezi budovami, rozárium na velké ploše je zbytečným nesmyslem, kde se královna květin svou nádheru opakuje k únavnosti a zevšednění. Jakákoliv jiná květina zde pak poutá více pozornosti.

&lt;gallery&gt;
Soubor:6.díl html mdbb550b.png|Vodní kaskáda v parku Belvedere ve Vídni. Bývá v provozu až do odpoledních hodin.
Soubor:20120518 Vídeň (454)u.JPG|Broderie v parteru parku Belvedere, Vídeň.
&lt;/gallery&gt;

== Parter ==
Parter je ozdobná, pravidelně členěná část zahrady na rovné ploše nebo zvolna pravidelně klesající rovině. Je typická pro renesanční a barokní zahrady. Bývá v blízkém okolí hlavní stavby, paláce a je vždy pečlivě udržovaná. Části parteru rozdělují živé ploty, často ze stálezelených dřevin. Obvykle tvoří obrubu zimostráz. Uvnitř pravidelných částí mohou být záhony květin. Doplňky parteru jsou dřeviny, často subtropické v nádobách. Součástí parteru může být broderie, oranžerie, giardineto, pravidelně řezaná alej, giardino secreto, altán, labyrint, ale i vodní prvky které se nacházejí zpravidla uprostřed parteru.

[[Soubor:20120518 Vídeň (448)u.JPG|náhled|Broderie v parteru parku Belvedere, Vídeň.]]
== Broderie ==
Broderie je ornamentální výplň poměrně velké plochy. Je okrasou renesanční nebo barokní zahrady od 17. století.
Její krása je zřejmá z pohledu z výšky nebo dálky. Bývá součásti zahradního parteru, je vysazovaná po obvodu zimostrázem který je udržovám jako velmi nízký porost. Barevná pole jsou vysypávaná barevným materiálem (písek, saze, štěrk apod.), nejsou vysazována kvetoucími rostlinami. Geometrické a symetrické ornamenty broderie mohou být jednoduché, ale na rozsáhlých plochách je možné vytvořit i složité tvary. Broderie jsou zblízka velice odporné a technicky jsou nevyužitelné jinak než k procházkám po vyznačené cestě kolem, sem a tam. Jsou velkolepou ukázkou mrhání časem a prostorem.
[[Soubor:6.díl html 764687f5.png|náhled|Parter zámku v parku Belvedere ve Vídni.]]

== Giardinetto ==
Giardinetto znamená v italštině zahrádka. Je malou, oddělenou a obvykle kvetoucí úpravou v blízkém okolí hlavní budovy. Giardinetto mohlo být i součástí nepravidelných a anglických parků v 18. a 19. století a mohlo být i nepravidelně řešené. Giardinetto může být i předzahrádkou před vchodem, nebo tak býval nazýván i oddíl v barokní zahradě.

&lt;gallery&gt;
Soubor:6.díl_html_m725a58e.png|Městský park ve Vídni vysazený jako rozárium.
Soubor:6.díl html m1f51da0.png|Alej v parku Belvedere ve Vídni.
Soubor:6.díl html m4f19894f.png|Park u zámku Heidelberg v roce 1620. Na obrázku lze vidět rozsáhlé terasy se schodišti, pravidelně členěný parter i labyrint.
&lt;/gallery&gt;

[[Soubor:6.díl html 193db291.png|náhled|Velké plochy parku upravené jako boskety.]]
== Terasy ==
Terasy jsou pevné ohraničené plochy, výrazně vyvýšené oproti jiným. Slouží k zvýraznění některých částí pozemku. Převýšení je zpevněno zdí i několik metrů vysokou. Terasy jsou stavební úpravou typickou pro barokní a renesanční zahrady. Malé terasy u menších úprav mohou být zpevněny i pomocí suchých zídek s vegetací.

== Bosket ==
Bosket byl původně malý lesík nebo hájek. Tvoří jej několik dřevin vysázených v pravidelných rozestupech podobně jako je tomu u aleje. Dřeviny jsou vysázeny v širokém pásu nebo skupině. Bosket je pravidelně udržovaný řezem, aby koruny stromů byly souměrné a malé. Koruny stromů jsou ve stejné výšce, nejméně tří metrů. Kmeny jsou rovné a nejsou široké, jde o mladé stromy. Půda pod stromy v této velmi nepřirozené úpravě je pokryta štěrkem, antukou, pískem nebo i dlažbou. Vzhledem k tomu, že jde o stylizovanou okrasnou výsadbu, lze použít i jiné barevné materiály.
[[Soubor:Suecia 1-032 ; Kungsträdgården cropped.png|náhled|Královská zahrada ve Stockholmu.]]

== Giardino secretto ==
Giardino secretto je nevelký uzavřený prostor, kterou ohraničují zdi nebo živé ploty. Je místem, kde lze najít dostatek soukromí. Je následníkem uzavřených středověkých zahrad. Může být součástí renesanční a barokní zahrady na kterémkoliv místě které je k tomu vhodné, nejlépe však nedaleko domu.

== Suché zahrady - karesansui ==
Mohou být úpravou na malých obezděných prostorech, nebo jsou obezděnou součástí větší zahrady rozčleněné na menší celky. Tyto kompozice jsou nepravidelné a pečlivě udržované. Její části jsou symbolické a mají náboženský charakter. Její součástí jsou kameny v upraveném, uhrabaném písku nebo štěrku. Většinou jej tvoří jen několik pravidelně řezem udržovaných dřevin a rostlin. Suché zahrady byly pod vlivem zen buddhismu tvořeny v 15. století v Asii. Jejich zřejmě největší nevýhodou je malá proměnlivost.
[[Soubor:Daitokuji-Zuihoin-Zuihotei-M1827.jpg|náhled|Kamenná zahrada Daitokuji-Zuihoin-Zuihotei.]]

== Pergoly ==
Nyní obvykle dřevěné, ale původně zděné stavby sloužící jako opory pro popínavé rostliny, zejména vinnou révu. Tyto stinné ale vzdušné stavby mohou být používány jako altány, ale i jako průchody, jako okraj zahrady a zahradní zdi, či jako součást treláží. Bývaly součástí římských zahrad, ale jsou považovány za moderní. Konstrukce která tvoří pergolu může být různě mohutná nebo gracilní a dotvářet tak vyznění zahrady. Různé pergoly se hodí pro různé zahrady. Protože bílé pergoly bývají značně nápadné, doporučuji ve většině případů méně výrazné barvy. Půda pod pergolou může být zatravněna nebo ji například může tvořit dlažba a celá pergola může být mírně vyvýšena a být tak pociťována spíše jako součást domu než zahrady.

&lt;gallery&gt;
Soubor:6.díl html 4eb33cc9.png|Pergola ve školní zahradě gymnázia Brno Řečkovice sloužící jako venkovní učebna.
Soubor:Mariánské Lázně, pergola.png|Pergola v Mariánských Lázních opticky uzavírá prostranství nad vodní nádrží.
Soubor:School garden in Brno.png|Pergola ve školní zahradě gymnázia Řečkovice jako opora pro pnoucí dřeviny, stínící a dekorativní prvek.
Soubor:6.díl html m43b5ed0a.png|Typická italská pergola. Obrázek z knihy.
Soubor:6.díl html m3ba9d25.png|Pergola ve Villa Montalto v Itálii.
Soubor:Pergolas in a book by L. Underwood (5).png|Pergola jako veranda.
Soubor:Pergolas in a book by L. Underwood.png|Veranda z betonu a dřeva.
Soubor:Pergolas in a book by L. Underwood (4).png|Krytá cesta.
Soubor:6.díl html m38eec162.png|Průchod řešený jako pergola s treláží.
Soubor:6.díl html m2e9222c8.png|Rustikální pergola.
Soubor:6.díl_html_43ae8561.png|
Soubor:6.díl_html_m4d459958.png|
&lt;/gallery&gt;

''Pokračování v kapitole [[../Altán|Altán]]''

''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]''

[[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady]]</text>
      <sha1>hkjrmfzz1zpibmp0kkt6v10b6gzeylk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Průvodce úpravou vaší zahrady/Altán</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6433</id>
    <revision>
      <id>38735</id>
      <parentid>35353</parentid>
      <timestamp>2019-01-05T16:08:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Palickap</username>
        <id>5695</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>([[c:GR|GR]]) [[c:COM:FR|File renamed]]: [[File:6.díl html 62973015.jpg]] → [[File:Zástřizly, Motorest Samota, zahrada (09).jpg]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="36956" xml:space="preserve">''Předchozí kapitola [[../Štěrbinová skalka|Skalka]]''

[[Soubor:6.díl html 12281069.png|náhled|Obloukovitý průchod v koloniálním stylu je moderní i dnes.]]
[[Soubor:6.díl html 756d27ba.png |náhled|Vodní pavilonek.]]
== Altán ==
Altány, zahradní besídky, pavilonky, loubí a exedry tvoří zastřešená stinná ale vzdušná místa na zahradě. Umožňují posezení v klidné atmosféře a pohledy na krásné okolí. Obvykle se jedná o dřevěné přístřešky, ale některé mohou být zděné nebo kovové. Stěny altánů a pavilonů mohou velmi vhodně být tvořeny treláží. Na pavilonky a altány může navazovat pergola kryjící stínem průchod. Altány ze dřeva časem podléhají zkáze a altány z kovu jsou drahé.
Loubí s posezením na lavičkách, průchody v keřích jenž nad návštěvníkem tvoří spojenou klenbu, tak jak je známe třeba z Kroměřížských zahrad nalezneme i v starobylé zahradě Boboli v Itálii.
V Alžbětinské době byly v Anglii tyto průchody často nazývány &quot; zelené galerie &quot; nebo &quot; větvemi chráněné průchody“. Tyto názvy byly používány na řady oblouků v kterých byly dřeviny udržovány nad cestou tak, až se z nich stal živý tunel, tak pevný že nepotřeboval podpěry. Tento typ úpravy je zřídka k vidění. Jiný typ loubí je tvořen podobně málo často řezanými vzrůstnými keři, živými ploty, které se ovšem nad hlavou návštěvníka spojují spíše náhodně. Při výběru tohoto druhu zahradního doplňku, loubí z keřů, je třeba brát v úvahu že tato loubí jsou oblíbeným úkrytem ptáků a vše okolo, včetně laviček, bývá zcela pokryto jejich drobným ale kvalitním trusem.

&lt;gallery&gt;
Soubor:Garden path in Kromeriz.png|Loubí v Kroměřížské zahradě, keře se větvemi nad cestou proplétají.
Soubor:6.díl html 33f4d46e.png|Krytá lavička.
Soubor:6.díl html mbec5c48.png|Obezděný altánek.
Soubor:6.díl html 23c66933.png|Kamenné gazebo.
Soubor:6.díl html cfd27dc.png|Altánek v koloniálním stylu.
Soubor:Photograph of garden in a book by L. Underwood (2).png|Altánek porostlý popínavými růžemi.
Soubor:6.díl html m65d43120.png|Oblouky porostlé popínavými růžemi.
Soubor:6.díl html m56c58bc0.png|Oblouky popnuté dřevinami uspořádané v kruhu.
Soubor:6.díl html 5feabd3f.png|Pavilonek ve formě svatyně v anglickém parku v Kroměříži.
Soubor:6.díl html m75acc585.png|Obrázek z knihy L. Underwooda The garden and its accessories.
Soubor:6.díl html 54cbad21.png|Obrázek z knihy L. Underwooda The garden and its accessories.
Soubor:6.díl html 33608e16.png|Lavičky v Pratru, Vídeň.
Soubor:6.díl html 27d28b97.png|Důležitou součástí parků a zahrad jak dekorativní tak praktickou, jsou lavičky. Lavička v parku v Kroměříži.
Soubor:6.díl html 5348e663.png|Lavička v parku v Kroměříži.
Soubor:6.díl html 7d3084d1.png|Posezení v parku v Kroměříži.
&lt;/gallery&gt;

== Vstupní části, zdi a oplocení ==
Vstupní části parku a zahrady, brány a oplocení byly velkým tématem architektury renesanční a barokní zahrady a anglického parku. Dnes je na výběr z několika řešení a zpravidla podle ceny se majitel objektu rozhodne. Málokdy je vstupní část řešena jako nákladná brána z tepaného železa, většinou jsou to smrkové latě které si majitel přišroubuje sám k nejlevnějším jeklům.
Jak říká náš pan farář, je to prostě takový koníček nás Čechů, dělat si úplně všechno sami, v Americe by prostě a jednoduše koupili bránu z desek a jeklů. My Češi bychom se zřejmě unudili, kdychom si nemohli všechno sami splácat.
[[Soubor:6.díl_html_m221e5c09.png |náhled|I branka popnutá dřevinami dávala dojem starobylé důstojnosti.]]

Architekt v Evropě 19. století ale velice citlivě vnímal působení vstupních částí a první dojem při pohledu na ně, Nešel branku koupit do supermarketu. Především mu záleželo na tom, byl-li viditelný vstup společně s budovou a pak navrhoval vhodná řešení. Odpovídající výběr slohu, barvy, materiálu a honosnosti vstupních částí. Přemrštěnost a technicky nesmyslné provedení, nesoulad stylu a materiálů byly kritizovány a zesměšňovány H. Reptonem v jeho knize Umění zahradní architektury. Zahradní úpravy v okolí vstupních částí musí odpovídat provedení. Řídký tújový plot za dřevěnou kravskou ohradou okolo vily nebo vrata do kůlny porostlá psím vínem, za nimiž se skví vila majitele nadnárodní společnosti v kalifornském stylu, mohou být vnímány jako podivná i úplným ignorantem. Zneklidnění pak zvýší pravděpodobnost kritického pohledu na zbytek úpravy pozemku.

&lt;gallery&gt;
Soubor:6.díl_html_m4846c24a.png|Kromě hlavní brány byly nepostradatelné diskrétní boční vchody.
Soubor:6.díl_html_m88e2330.png|Vstupní části na pozemek movitého majitele nemusely být vždy přezdobené ale vždy byly majestátní.
&lt;/gallery&gt;

== Treláž ==
Treláž, je mřížoví často sloužící jako opora pro popínavé rostliny ale někdy je použita jen jako zástěna. Může být vypletena z různých přírodních materiálů různým způsobem a s různou hustotou, stejně jako může být tvořena kovovými dráty nebo pásky. Treláž je často součástí pergoly. Může vhodně dělit zahradu na menší části, zabraňovat pohledům nebo tvořit poloprůhledné stěny umožňující jen částečný pohled na vnady zahrady a lákavě povzbuzující zájem a vzrušení pozorovatele. Byla součástí asijských stejně jako evropských zahrad, což myslím svědčí o její smysluplnosti. Používání treláží je nyní módní.

&lt;gallery&gt;
Soubor:6.díl html 68fea0b6.png|Treláž v parku v Kroměříži.
Soubor:6.díl html m37d2addd.png|Obrázek z knihy Ch. Hendersona, Henderson's picturesque gardens and ornamental gardening illustrated.
Soubor:6.díl html m2fdede78.png|Obrázek z knihy Ch. Hendersona, Henderson's picturesque gardens and ornamental gardening illustrated.
Soubor:6.díl html 47ca8550.png|Obrázek z knihy Ch. Hendersona, Henderson's picturesque gardens and ornamental gardening illustrated.
Soubor:6.díl html m262cfd98.png|Treláž podobná úpravám, které lze vidět v Sansoucci. Obrázek z knihy Ch. Hendersona, Henderson's picturesque gardens and ornamental gardening illustrated.
Soubor:6.díl html 3b578f4e.png|Oblíbenou součástí parků a zahrad jsou umělecká díla. Mariánské Lázně
Soubor:6.díl_html_7885a305.png|Obrázek z knihy Ch. Hendersona, Henderson's picturesque gardens and ornamental gardening illustrated.
&lt;/gallery&gt;

== Labyrint ==
Zahradní labyrint byl běžnou součástí evropských zahrad. Stěny labyrintu mohly být tvořeny pravidelně tvarovanými dřevinami i trelážemi. Ve středu víc nebo méně složitého labyrintu mohla být zahradní besídka, fontánka nebo jiný zajímavý objekt. V současnosti jsou pro tvorbu bludišť používány i vzrůstné traviny.

== Schodiště ==
Na schodiště v mnoha typech zahrad je používán kámen, v typech více přírodních nebo romantických i málo opracovaný. V přírodních zahradách mohou stupně schodů přiměřeně vhodně zpevňovat i materiály podléhající zkáze, jako jsou větve.
Je třeba si uvědomit že dřevo se stává v zahradě časem kluzkým a vlivem rozkladu rychle i nebezpečným materiálem pro schodiště a je třeba jej dobře udržovat a stavbu opravovat. Nákladná schodiště byly součástí barokních a renesančních zahrad s terasami. Podle důležitosti cesty byly používány různé materiály, zdobenost a šířka schodiště. Schodiště v hlavní ose zahrady mohlo být i mnoho metrů široké. Na okraje zábradlí, především v místech lomení byly umisťovány nádoby s rostlinami nebo umělecká díla.

&lt;gallery&gt;
Soubor:6.díl html 1a5a1ff3.png|Labyrint ve Versailes s atraktivními objekty, obrázek z roku 1673.
Soubor:6.díl html 3c904cb7.png|Balustráda schodiště v Kroměřížské zahradě.
Soubor:6.díl html m1b833a6d.png|D'Argenville, bludiště z roku 1709.
&lt;/gallery&gt;

== Úpravy se vzorem uzlů - knoten ==

Ve středověku byly pěstovány zahrady se symboly svastiky, provázaných uzlů a často zacyklené linie. Symetrie a opakování vzoru vzájemně se prolínajících pramenů byly vytvářeny na malých plochách pomocí stříhaných živých plotů, které někdy doplňovaly květiny. Mezi prameny mohou být cesty a ornament tak může být uzavřenou formou labyrintu. Podle Der Garten; eine Geschichte seiner knstlerischen Gestaltung od A. Grisebacha vzor může být i součástí broderie. Autor také vzpomíná, že zahrady se symboly uzavřeného cyklu, uzlu, jsou popsány v Hampton Court Gartens v roce 1530. Podle tohoto zdroje byly takové zahrady v Anglii velmi oblíbené v mnoha variantách. Předpokládá, že podle tohoto anglického vzoru byly upraveny i zahrady v Heidelbergu, protože některé z nich jsou identické s anglickými vzory. Tyto zahrady se, jak se zdá, nijak neujaly ve Francii, byly zmiňovány ještě ve vzorech pro broderie v sedmnáctém století Claude Molletem, ale v pozdějších dobách zde chybí zcela.


== Napajedlo pro ptáky a ptačí koupaliště ==

Ptačí koupaliště a napajedlo lze postavit i v nejmenší zahradě. Nádržka sloužící jako koupaliště a napajedlo by měla být velmi mělká, plochá, s pomalu se svažujícími okraji. Může být dekorativně zpracovaná a vyvýšená aby byly hry a dovádění lépe pozorovatelné. Ideální umístění je na frekventovaném místě v dostatečné vzdálenosti pro pozorování a tak daleko aby pozorovatel nebo kolemjdoucí nerušil zvířata. Oživení přinášené do kompozice přítomností a pohybem zvířat, či projevy lidské činnosti, považoval už H. Repton za prvek, který je jedním ze zdrojů potěšení. Prvek pomocí kterého vnímáme proud času, neustálou přirozenou proměnu a pohyb života. Stejně jako ve velkém celku toto potěšení přináší stádo ovcí, v malé zahradě takto působí proudící voda ve vodotrysku, potůček, nebo ptáci kolem napajedla. Ptačí napajedlo, či koupaliště je vhodné pravidelně čistit.
[[Soubor:6.díl html m57a0e7bd.png|náhled|Fontánka může sloužit jako pítko pro ptáky.]]

Lze si povšimnout, že tam, kde nejsou ptáci často pronásledováni, používají jako napajedla i kašny na frekventovaných místech. V rušných ulicích v centru Vídně lze opravdu zblízka pozorovat nejen odvážné vrabce, všežravé holuby a pohvizdující kosy, kteří v Anglii beze strachu provázejí zahradníky při rytí a shrabování listí. Z metru můžete sledovat i opatrné, inteligentní vrány šedivky. Dívat se z oka do oka této škodné zvěři, úspěšně u nás hubené myslivci.
Jedinečné zážitky při pozorování drobných opeřenců ocení nejen děti. Při vaření z kuchyňského okna sledovat skupinu sýkorek, vrabců či jiných rozkurážených okřídlenců je rozhodně je pro duševní zdraví dlouhodobě méně závadné než pozorovat předvídatelné osudy dobře vyšamponovaných hrdinů stupidních seriálů. Jaké je potěšení, když náš dvorek jednou týdně přepadne jako roj meteorů nebo spíš gumových míčků gang divoce pokřikujících rozdivočelých sýkorek šmejdících ve všech koutech, provádějících veletoče na větvích a drátech a poletujících při svých honičkách kolem oken.
[[Soubor:6.díl html m7c008fee.png|náhled|Pítko pro ptáky jako dekorativní prvek.]]
[[Soubor:6.díl html m34307a46.png|náhled|Vhodně umístěné pítko pro ptáky.]]

Mary H. Northend ve své knize Garden ornaments popisuje s plnou vážností význam ptáků a přisuzuje jim důležité místo v sadovnické krajině. Přináší štěstí do našich životů, říká přímo. V úpravě dokonalé zahrady, je potřeba mnoho věcí a mezi je jsou ptáci, květiny, včely a zářiví motýli, kteří jako šípy přelétávají radostně z květiny, objekty velké krásy a pomíjivé jako den. Pokud by měl někdo podezření, píše dále, o pravdivosti těchto tvrzení, měl by se posadit sám na nějakém skrytém místě během krásného dne v měsíci růží (květen, červen). Může potom naslouchat jásavým písním ptáků, a pozorovat jak se pohupují a kymácejí na větvích stromů nad jeho hlavou, se svými holátky pod nohama. Autor také ptákům, přiznává velkou důležitost při hubení škůdců na jakékoliv zahradě. Je možné ptáky lákat na určité typy keřů a stromů poskytující jim potravu. Jako jsou třeba třešně nebo bobule psího vína (Parthenosissus quinquefolia) ale ve městech rostliny poskytující jim především ochranu před přemnoženými ale línými kočkami. Občas najdu na schodech zkrvavené tělo hubené sýkorky, kterou ulovily nedojedly některé mladší a méně tlusté ze sousedčiných koček, které ohavně páchnoucími sekrety zkrápí všechno na zahradách dvorech a půdách sousedů v širokém okolí a rozhrabávají záhony. Nám asi nepomůže nic, ale ptákům mohou pomoci vysoké stromy jako jsou staré akáty (původní druh Robinia pseudoacacia) a ořechy, nebo husté a otrněné keře jako hlohyně, sadové růže a dřišťály. Krmítka a ptačí napajedla nebo koupaliště bezpečně umístěné před kočičí hrozbou, tedy například s volným prostorem okolo, na dohled z místa kde trávíme svůj čas, potěší nejen malé opeřence. Pokud bude jejich vzhled odpovídat vzhledu a stylu zahrady budou ozdobou samy o sobě.

&lt;gallery&gt;
Soubor:6.díl html m68da5584.png|
Soubor:6.díl html m12090194.png|
Soubor:6.díl html 6db211e3.jpg|
&lt;/gallery&gt;

== Předzahrádka ==
Předzahrádkami rozumíme obvykle menší nebo větší prostor před domem směrem ke komunikaci. Velmi často jde o zcela úzké pásy pozemku. Předzahrádky obvykle neplní účel obytné zahrady pro své umístění a malé rozměry. Obvykle jsou oploceny, avšak nejsou zcela opticky odděleny od komunikace. Součástí kompozice je objekt, jehož vzhled a vzhled předzahrádky by měly korespondovat. Předzahrádky lze komponovat ve stejných stylech jako běžné zahrady a ačkoliv jde o malou plochu, kde jsou jinak i velké kontrasty snesitelné, příliš velký stylový rozdíl kompozice a budovy je někdy nežádoucí . Podobně by mělo i oplození být odpovídající, tak jak bylo dříve zmíněno v pravidlech kompozice. Výrazné oplocení snižuje příjemný vzhled předzahrádky.

[[Soubor:6.díl html m540b7ace.png|náhled|V moderních domech chybí předzahrádky, domy obklopuje veřejná zeleň, což bývá jen vyjímečně komplikovanější sadovnická úprava.]]
Předzahrádku lze vysázet jako jediný záhon trvalek, upravit ji jako nepravidelnou kompozici dřevin, nebo jako pravidelnou výsadbu.
Pravidelné výsadby byl měly být jednoduché a výrazné. Výsadbou lze v předzahrádce vytvářet jednoduché ornamentální vzory. Nepravidelné výsadby předzahrádky by neměly být tvořeny vzrůstnými dřevinami. Náročnost údržby se odvíjí od způsobu výsadby.
V malých předzahrádkách je doporučováno vést podél domu cesty pro přístup k ošetřování rostlin pouze cesty ze šlapáků. Takové cesty nezmenšují opticky plochu.
Pokud jde vstupní chodník středem pozemku, řešíme celý prostor geometricky buď pomocí pravidelnosti symetrických záhonů (květinové skupiny, kombinace dlažby a skalniček, růžové záhony, letničkové záhony), nebo lze nápadnou pravidelnost potlačit mírným (podle již dříve popsaných metod) ohybem cesty, vhodně umístěným odpočívadlem, nepravidelnými skupinami výsadby.
[[Soubor:6.díl html 6db211e3.jpg|náhled|]]

== Živý plot ==
Živý plot je oddělující stěna z okrasných dřevin. Je uměle vysazená a více nebo méně udržovaná. Volnější a nepravidelné živé ploty mohou být méně udržované. Živé ploty které mají být geometricky přesné musí být udržované řezem pravidelně. Pravidelně stříhané keře obvykle nekvetou. Volnější živé ploty působí obvykle nenásilně, přirozeně ohraničují kompozice, omezujíce pohled pozorovatele na některý celek a jsou vnímány jako přirozené hranice daného prostoru. Stříhané živé ploty jsou pěstovány pro zvýraznění významu kompozice nebo hranic pozemku, zobrazení kulturní vyspělosti majitele a noblesy sídla. Z živých plotů lze vytvářet labyrinty nebo jimi prostor rozdělit na propojené ale uzavřené celky.

&lt;gallery&gt;
Soubor:6.díl html 338dd9a7.png|Živý plot ze středně vzrůstné odrůdy jabloně.
Soubor:6.díl html a08b07c.jpg|Živý plot z Cupresocyparis l.(asi 1m šířka) Poněkud průsvitný.
Soubor:Cupressocyparis leylandii hedge.jpg|Živý plot z Cupresocyparis l.(asi 1m šířka) Podobně průsvitný.
Soubor:TV2003091118112800u.jpg|Thuja occidentalis 'Malonyana' byla na konci minulého tisíciletí doporučována na obzvláště úzké živé ploty a později stejně nadšeně zavrhována a dávána za příklad nesmyslu. Zelené kůly sice po mnoha letech srostou ale hezký živý plot nevytvoří.
TV2003091118110500u.jpg|Živý plot z Thuja occidentalis 'Malonyana'. Živý plot tohoto druhu je okamžitě hotov. Jsou použity vzrostlé dřeviny. Plot je náročný na řez pouze v horní části. Rostliny se špatně zapojují, plot je řada sloupovitých dřevin, mohou prosychat na místech spojení. Vzhledově nevhodné, cenově náročné. Provedeno podle objednávky majitele, který je tímto plotem nadšen. Tedy byl, protože v roce 2013 sníh narušil habitus keře a proto byly vykáceny.
Soubor:6.díl html 3816e526.jpg|Jiný spokojený majitel, podobný plot, stejná dřevina.
Soubor:Zima 2010 01 16 0502u.JPG|Živý plot z Thuja o. 'Malonyana'
Soubor:6.díl html 23a2fc94.png|Živý plot z Thuja o. 'Malonyana'
&lt;/gallery&gt;

Živé ploty kromě okrasného účelu působí i jako protiprachová a protihluková bariéra.

Někteří autoři doporučují na nízké živé ploty (do 50 cm) zakrslé jehličnany nebo na živé ploty do 1m pomalu rostoucí jehličnany dorůstající stěží 1m. Taková doporučení jsou hloupá a zřejmě se autor podobných nesmyslů naprosto nikdy nepotkal se živým plotem, natož údržbou. Knižní informace – dorůstá výšky 1m neznamená totéž co vhodný pro živý plot 1m vysoký. Tato informace znamená, že dřevina dorůstá průměrně maximálně této výšky, třeba ale až po mnoha letech. Těmto nesmyslům, doporučením skalniček na živé ploty, se lze snad ještě tak zasmát v knize, nebo webu kde je citace autora – zahrádkáře nebo sterilní výpotek teoretika cennější než všeobecně známá praxe či zdravý rozum. V reálném světě takové nesmyslné „rady“ však mohou přinést mnohé zklamání.
[[Soubor:6.díl html m22cbb2e3.png|náhled|Živý plůtek ze slivoně Prunus laurocerasus. (Vídeň)]]

Rostlina, která dorůstá výšky až 1m se hodí možná na pěticentimetrový živý plot, do broderie. Ale tam, kde chceme kvalitní živý plot, tam je třeba rostliny dorůstající dvojnásobné a větší výšky. Je třeba zvolit dostatečně bujně rostoucí dřevinu, vitální, která dobře obrazí i po poškození, která neprosychá během let. A především, dosáhne výšky požadovaného živého plotu ještě za vašeho života.
Setkal jsem se s vysokoškolsky vzdělanou osobou, ředitelkou velkého vzdělávacího komplexu a politicky velice aktivní ženou, která dokázala na půlmetru široký pruh půdy u dva metry široké cesty, jediné dopravní „tepny“ v komplexu domečků vysázet topoly jako živý plot. Zřejmě jako výraz podpory explozivního neutuchajícího růstu a všeprorůstajících odnoží.
Zcela nevhodné dřeviny pro živé ploty jsou také ty, které nesnáší zastínění a rostou velmi nepravidelně. Takovou dřevinou je například Cupresocyparis leylandii. Ten je sice na živé ploty prodejci doporučovanou dřevinou, ale je dřevinou pro živé ploty opravdu nevhodnou.

[[Soubor:6.díl html m3194357d.png|náhled|Živý plot z Thuja o. 'Malonyana'. I po letech se na živém plotu při nevhodném počasí projevuje sloupovitý růst a větve i dřeviny se rozklesávají. Faktem je, že podobně úzce lze snadno zapěstovat i kultivary, které nejsou sloupovité nebo dřeviny které sloupovitý růst vůbec nemají. Výsledkem bude ovšem kvalitní živý plot.]]
Zřejmě nejvhodnějšími dřevinami pro stříhané živé ploty jsou zimostráz, tis, zimolez, túje, habr a ptačí zob. Každá z uvedených dřevin má však nějakou nevýhodu

&lt;gallery&gt;
Soubor:6.díl html 64dae789.png|Živý plot z túje, T. o. 'Malonyana', vyholený špatnou údržbou.
Soubor:6.díl html 5f0fc33f.png|Zřídka řezaný živý plot z túje.
Soubor:6.díl html m20829039.png|Živý plot poškozený biotickými činiteli.
Soubor:6.díl html 13335992.png|Zbytek špatně řezaného živého plotu z túje.
Soubor:6.díl html 3fe23ef8.png|Poškození mrazem na živém plotu z Cupresocyparis l.
Soubor:6.díl html 6ab91f46.png|Čerstvě, zřejmě amatérem, vysázený živý plot, teď spíše alej.
Soubor:6.díl html m5845ebc.png|Výsadba ze sloupovitého kultivaru tisu (po asi pěti letech). Nevytvoří hezký živý plot. (Brno, Komín, Vavřinecká) Běžný tis může být snadno udržován stejně úzký.
Soubor:6.díl html m57a0e7bd.png|Sloupovitá výsadba, která měla být živým plotem, konkuruje architektonickému doplňku, není vhodným pozadím.
Soubor:6.díl html 26ea7032.png|Živý plot dřišťál Berberis th.
Soubor:6.díl html m3148c4f.png|Nepříliš částo a chybně udržovaný živý plot z nepravého jasmínu Philadelphus coronaris.
Soubor:6.díl html 10353934.png|Živý plůtek ze skalníku Cotoneaster dielsianus (předjaří).
Soubor:6.díl html 6732ef6b.png|Živý plot z vrby, vedený jako proplétaná rohož, napadený houbovou chorobou.
Soubor:6.díl html m5effb9a2.png|Dvakrát ročně řezaný živý plot ze zlatice Forsythia intermedia.
Soubor:6.díl html 8e420e9.jpg|Panašovaný kultivar ptačího zobu Ligustrum o.'Aureum'.
Soubor:6.díl html 2ec0727e.jpg|
Soubor:6.díl html m5eed5a06.png|Živý plot, tavolník Spirea Van Houttei
Soubor:6.díl html 40c65ca2.png|Živý plot z tisu po asi dvaceti let od výsadby. Tisy lze řezat i jako velmi úzké a husté živé plot y a používat jej lze i ve stínu a suchu. Dřišťál v plotu ovšem poněkud narušuje jeho dokonale pravidelně formovaný vzhled.
Soubor:6.díl html 1a0ffd86.png|Topoly jako živý plot.
Soubor:6.díl html 66d29cc8.jpg|Výsadba volně rostoucího živého plotu z bobkovišně, Prunus laurocerasus na sídlišti, těsně ke stěně.
Soubor:6.díl_html_m739f603f.png|Lípa je na živý plot rovněž málo používaná, pro svůj bujný růst.
Soubor:6.díl html 1ed7bdb1.png|Je li však pravidelně, a to velmi často, udržovaná řezem, vypadá vzhledně a rychle doroste požadované velikosti.
Soubor:6.díl html m7c2480ef.png|Většina živých plotů špatně snáší zastínění.
Soubor:6.díl html 2a3f5f4b.png|Živý plot z šeříku je většinu roku elegantní tmavou barvou olistění, avšak je li řezaný, málokdy dobře kvete.
Soubor:6.díl html 6a5d5f46.png|Z habru se tenké a vzhledné živé ploty dělají už nejméně tisíc let.
Soubor:Beech hedge in Brno, in the Czech Republic.png|Živý plot z buku.
Soubor:6.díl html 5f9392e7.png|Živý plot z ptačího zobu odlistěný po silném napadení sviluškou.
Soubor:6.díl html 432fb6e9.png|Živý plot ze zimolezu Lonicera pileata. Stálezelený, rychle roste dobře regeneruje, je snadno tvarovatelný. Ovšem někdy namrzá.
Soubor:6.díl html m732dd109.png|Živý plot u zámku Dobříš. Povšimněte si i řezaných stromů.
Soubor:6.díl html m54d7eae2.png|Ornament ze živého plotu, ze zimostrázu, u zámku Dobříš.
&lt;/gallery&gt;

[[Soubor:6.díl_html_1f20403d.png|náhled|Oranžerie]]

== Oranžerie a zimní zahrada ==
Oranžerie je název pro skleník obvykle vystavěný jako zimní ochrana pro středomořské a choulostivé dřeviny. Oranžerie je ale také název pro místo na volné ploše pod širým nebem, kde jsou teplomilné subtropické dřeviny v nádobách vystavovány během letního období. Zimní zahrada slouží jako místo kde se lze potěšit zelení rostlin a květinami i v zimním období. Zimní zahrada může plnit roli oranžerie. Oranžerie a zimní zahrada může být součástí domu, obytného celku stejně jako součástí úřední a komerční budovy. Jde o bezmrazé místnosti s dostatkem světla. Zimní zahrada může podobně jako oranžerie být místem k přechování některých choulostivých rostlin přes zimní období. Je třeba si však uvědomit, že skleníky v nichž je dlouhou dobu pěstovány rostliny, zejména pokud jde o několik málo druhů rostlin, bývají často nasyceny chorobami a škůdci, kterými tyto druhy rostlin trpí. Podobně je tomu u běžných skleníků. Proto je žádoucí věnovat péči údržbě,dezinfekci a čištění budovy. Zimní zahrady a oranžerie je také obvykle vhodné ve velmi chladných dnech temperovat a v letních dnech naopak stínit, například rákosovými rohožemi.

== Trávník ==

Trávník je svou barvou velmi vhodným protikladem skupinových výsadeb a na koseném trávníku nejlépe vynikne solitera. Tento princip ovšem musí být použit vhodně. Trávník by měl být použit především v dostatečném měřítku, protože pokos malých ploch (3 x 3m) je náročný a smysl použití trávníku na tak malých plochách je velmi pochybný. Trávníky jsou doplňkem jak pravidelných tak nepravidelných zahrad. Při nepříliš velkých nárocích na údržbu, která je snadná, jsou i alternativou květinového záhonu, lze z nich tvořit ornamenty, nikoliv pouze plochy. Podmínkou je pravidelná údržba a často je limitujícím faktorem v našich podmínkách i závlaha.
[[Soubor:6.díl html 4319c30a.png|náhled|Trávník veřejné zeleně tvořený jen zčásti travinami.(M. Lázně)]]

Trávníky lze založit výsevem nebo položením travního koberce. Pro výsev běžných trávníků jsou vhodné směsi méně bujně vzrůstných druhů, označovaných „parková směs“. „Hřišťová směs“ je připravována z většího podílu druhů vzrůstnějších a je tedy podstatně náročnější na údržbu. Pro běžné užívání v nich není větší rozdíl. Jsou prodávány i směsi které jsou určeny do suchých a zastíněných míst, ale všeobecně lze říci, že v zastíněných a suchých místech je vhodné zvolit místo trávníku zvolit výsadbu nízkých dřevin.
Na zastíněná místa použije trávník pouze konzervativní nepoučený laik bez představivosti nebo absolvent zahradnické školy. Květnaté trávníky jsou moderní alternativou trávníku, zejména pro málo udržované plochy. Směs semen má obsahovat některé druhy běžných kvetoucích bylin. Tato alternativa je příklonem k přírodě, zejména neomezuje tolik druhovou diverzitu.

Kde je trávník kosen mechanizací, především „travními traktory“ je zřetelná „linie okusu“. Stromy jsou technickými službami vyholovány tak, aby stroje snadno projely a pokosily. Krása dřevin a celku je často zničena aby byl trávník levně a rychle pokosen.

[[Soubor:6.díl html m53bb36bf.png|náhled|Krása dřevin a celku je často zničena aby byl trávník levně a rychle pokosen. (Brno Komín)]]
Květnatý trávník však diskvalifikuje majitele z nepsané soutěže o nejdokonalejší trávník. Zahrada pak nemusí plnit představy majitele, sousedé mu nebudou tleskat a závidět. Naopak, budou tleskat někomu jinému.
Do trávníku lze vysázet na podzim rané jarní cibuloviny. Doporučuji vysazovat spíše větší než menší počet drobných jarních cibulovin. Přestože postupně slábnou a mizí, několik let plní dobře svoji okrasnou funkci.
Jednoduché a málo udržované trávníky nenáročného majitele plní v divoké zahradě dobře svou roli i pokud je tvoří pouze pýr. Naopak pýr lze z dokonalého trávníku odstranit zatím jen úplnou desikací porostu systemickým herbicidem. Tedy založením nového trávníku. Udělal jsem pokus, kdy byly herbicidem zasaženy pouze některé rostliny pýru, s tím že oddenky přenesou chemikálii do dalších rostlin. Uhynul ale téměř celý dokonalý trávník.

&lt;gallery&gt;
Soubor:6.díl html 19c17369.png|Na tomto místě byla delší domu hromádka listí.
Soubor:6.díl html 276291e3.jpg|Udržovaný ale nezalévaný, přestárlý a psy zdevastovaný trávník tvoří drny odolných travin a plošky holé země s výkaly.
Soubor:Zástřizly, Motorest Samota, zahrada (09).jpg|K údržbě trávníků v okolí silně využívaných míst není příliš vhodné použít kozy a krávy. Snad jen na Malej Fatre.
&lt;/gallery&gt;

Dokonale udržované trávníky lze dlouhodobě udržovat v dobrém stavu pouze pomocí zálivky a pesticidů. Mulčování takových trávníků jejich kvalitu může zhoršovat a mezi následky patří i výskyt nepříjemných chorob rostlin. Mezi takové časté choroby trávníku patří rez a plíseň sněžná. Opticky na krátkou dobu poškozují vzhled trávníku zbarvením a u plísně sněžné i hynutím i velkých ploch porostu. Je snadné takovou plochu doset, avšak je těžké vysvětlit majiteli, jehož srdce je zlomeno pohledem na malé lysé plošky, že musí až dva měsíce počkat než bude trávník v pořádku. Majitel dokonalého trávníku dá přednost preventivnímu zásahu toxickými chemikáliemi. V zahradě kde si hrají děti, je snaha o dokonalý trávník nesmysl.

&lt;gallery&gt;
Soubor:6.díl html 15799ead.jpg|Dlažba v trávníku, vesnice Doubrava.
Soubor:6.díl html 1aee367b.png|Zaplevelený, krátce vyšlapávaný trávník.
Soubor:6.díl html 309fe167.jpg|Pravidelně kosený a vyhrabovaný trávník ve stínu a suchu.
Soubor:6.díl html 24281f8a.png|Stopy běžného zatížení na koseném trávníku ve stínu a suchu.
Soubor:6.díl html 6d585e0f.png|Zřídka kosený trávník pod stromy s řídkou korunou.
Soubor:6.díl html 2d4d5bde.png|Vyšlapaný nezalévaný kosený trávník na světlém místě.
Soubor:6.díl html 19c17369.png|Na tomto místě v trávníku očividně delší dobu ležela hromádka shrabaného listí. Zbytek roku tady bude hnědý flek.
Soubor:7.díl html m38972b70.png|Pravidelně kosený nezalévaný trávník v městském parku poblíž prezidentského sídla.(centrum Vídně)
Soubor:6.díl html m2fa17465.png|Původně zaplevelený (druhově bohatý) trávník po použití kombinace herbicidů proti dvouděložným plevelům. Zaplevelení znesnadňovalo a prodražovalo údržbu.
Soubor:6.díl html 6d454cce.jpg|Trávník, 3x ročně kosený, nezalévaný, vyšlapávaný ihned po dosetí. (školní dvůr ZŠ, Brno)
Soubor:6.díl html m12bc3c79.png|Trávník ve svahu nemusí být snadné připravit a udržovat.(parkoviště pro návštěvy u soukromé firmy, Brno )
Soubor:6.díl html m7144ff60.png|Téměř celé čtyři metry trávníku mezi chodníky. Krátce po položení travního koberce. (Soukromá firma, Brno )
Soubor:6.díl html m543d8c78.jpg|Trávník popálený chemikálií.
Soubor:Monographella_nivalis-2013-Brno-2.jpg|Plíseň sněžná.
&lt;/gallery&gt;

Váš trávník by měl být na správném místě, praktický a přiměřeně vzhledný. Nenechejte se zatáhnout do soutěže o nejkrásnější trávník. V sousedských soutěžích o nejzametenější chodník a nejzelenější trávník není vítězů. Podobně jako v závodech o nejčistější parapet u okna, o nejkrásnější manželku s nejdražším účesem a nejdelšími nehty, nejlépe placenou práci, největší svatbu, nejupravenější děti a nejblyštivěji naleštěné a nejdražší auto, tak jako po každé kruté bitvě, hořící trosky domovů osvětlují tváře přeživších. Po hloupých soutěžích lidí s nízkým sebevědomím zůstávají jen poražení. Dokonalý trávník by měl zůstat jako ideál krásy, kterému se rozumný majitel vyhne tak, jako se rozumný muž vyhne krásné modelce. Z dálky.

[[Soubor:6.díl html m637edeb3.jpg|náhled|Nedokonalý trávník, směs dvouděložných a jednoděložných. Pravidelně kosený.]]

=== Trávník rychle, levně, stravitelně ===
Travní semeno, rotavátor, hrábě, herbicid, vál.
Odplevelený pozemek zrotavátorujeme, srovnáme,osejeme a semeno zaválíme. Brnkačka.

Plochu, kterou míníme změnit v trávník bez příměsí dvouděložných rostlin, tedy v klasický trávník, je vhodné nejdříve zcela zbavit veškeré zeleně. Nejlépe totálním herbicidem v dostatečné dávce, jenž se v půdě relativně rychle a zcela rozkládá. Je vhodné použít jej opakovaně. U případu který je na obrázku, byl použit dvakrát glyfosát s dvoutýdenním odstupem. Výsledek po druhé aplikaci už byl podle očekávání dobrý. Není to nezbytný zásah, ale usnadní další práce, zbaví
[[Soubor:6.díl html 4dbb882b.jpg|náhled|Pozemek před úpravou]]

plochu vytrvalých plevelů, které by jinak mohly opakovaně podrážet v novém trávníku. Takto nepříjemný je třeba šťovík. Pokud se stane, a nebude to nijak neobvyklé, a po výsevu vzejde nový plevel avšak nikoliv trávník, ještě to není důvod k obavám. V období sucha může, není li budoucí trávník zavlažován, vzcházení osiva trvat déle. Pokosy a vhodné chemické přípravky si zcela bezpečně a rychle s mladým plevelem poradí. Nevhodné chemické přípravky zanechají v zemi chemické zbytky které několik let maří pokusy o založení trávníku.

Stalo se třeba, že zákazník, který s námi měl jinak léta dobré zkušenosti, vzhledem k špatnému klíčení trávníku bez zálivky, v suchém dlouhém období a poté co vyrostl místo trávníku nejdříve plevel, prostě odmítl zaplatit provedené práce. Týden poté co se zákazník rozhodl nezaplatit, začal v zastíněných částech jeho zahrady růst trávník.


V některých případech není jisté ,kde jsou vedeny sítě a závlahová potrubí , takže je v případě rotavátorování vhodné jejich uložení zkontrolovat nejdříve sondou. Pokud chcete pozemek kde bude trávník zrýt, nikoliv jen rotavátorovat, počkejte se srovnáním a výsevem na další rok. Jinak se vystavujete riziku vln v trávníku.
Překážky v půdě po stavební činnosti, které nejsou odstranitelné, velké kusy betonu jsou překážkou v rotavátorování, snadno zde zničíte nářadí, ale je li trávník zavlažován, nebo částečně zastíněný, dobře poroste na alespoň několikacentimetrové vrstvě půdy.

Po srovnání terénu a vyhrabání hrud (je třeba hroudy zneškodnit odvezením a zakopáním někde jinde) lze vyset strávník rozhozením na široko. Výsev nesmí být příliš hustý, vyhníval by, a ani příliš řídký. Tak se zaplevelí rychleji. Méně kosené trávníky je ovšem lépe vysévat přiměřeně méně hustě. Po výsevu je vhodné trávník zasekat hráběmi ale nezbytné to není. Dobré je trávník zaválet, aby se vrstva země se semeny spojila s vlhko půdou pod ní. Pokud je půda poněkud více vlhká a lepí se, nechte válení na jiný den.

Je nebo není po výsevu nezbytné trávník zalévat? Podle toho jaký trávník chcete a kdy chcete trávník mít hotový. Pokud chcete trávník rychle a budete o něj pečovat i zálivkou, pak zalévejte. Pokud nehodláte trávník zalévat, raději počkejte až bude pršet. Pak je vyšší pravděpodobnost, že vyrašený trávník zcela neuhyne jen proto, že se rozhodnete už nezalévat, protože tráva je zelená.
&lt;gallery&gt;
Soubor:6.díl html m4419962b.jpg|Zrotavátorovaná osetá a zválená plocha s vyrůstajícícím plevelem a trávníkem.
Soubor:6.díl html m2606835c.jpg|Zalévaný a udržovaný trávník je po roce ozdobou.
Soubor:6.díl html 10f2e96a.jpg|Ihned po dokončení prací jsou vzhledné ty trávníky, jenž byly položené jako travní koberce. Jejich použití je však tou dražší možností. Jejich efektivita je dána několika faktory.
Soubor:6.díl html m129126d3.jpg|Ani u kobercových trávníků však nelze očekávat že budou kobercovitě krásné i nezalévané a že jsou vysoce odolné proti psí moči a houbovým chorobám.
&lt;/gallery&gt;

''Pokračování v kapitole [[../Čínské zahrady|Zahradní styly]]''

''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]''

[[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady]]</text>
      <sha1>cjkgll5qxnyc8c3l6k5hx0u91uoix1r</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Průvodce úpravou vaší zahrady/Čínské zahrady</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6434</id>
    <revision>
      <id>36297</id>
      <parentid>35382</parentid>
      <timestamp>2018-05-09T12:29:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Avicenno</username>
        <id>6993</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>([[c:GR|GR]]) [[c:COM:FR|File renamed]]: [[File:Zulinshan Guanyin Temple.jpg]] → [[File:Chinese garden of Zulinshan Guanyin Temple 20060824.jpg]] [[c:COM:FR#FR2|Criterion 2]] (meaningless or ambiguous name)</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="32969" xml:space="preserve">''Předchozí kapitola [[../Altán|Altán]]''

NĚKTERÉ STYLY ZAHRAD JAKO VZOR
&lt;!-- Následující kapitola je informací o stylu východních (čínských) zahrad. Všeobecnou informací vedoucí k porozumnění spíše než k dokonalému popisu. Kapitolu lze rozvíjet a rozšířit. Nejsou zmíněny všechny styly čínské zahrady a korejské zahrady vůbec. Použity jsou zde obrázky i japonských zahrad. Japonské zahrady se od čínských liší a nejsou zde rovněž zmíněny. U dalších zahradních stylů je tomu podobně --&gt;

[[Soubor:Moon Gate.jpg|náhled|Průhled tvarovanou bránou v čínské zahradě. Velmi malebné efekty jsou tvořeny přiměřeně jemnými, tmavými, bezlistými větvemi opadavých dřevin na světlé ploše v zimě.]]
== Čínské zahrady, nepravidelné zahrady východního stylu ==
V České republice lze čas od času najít napodobeniny čínských zahrad, většinou však jsou jen blízké napodobením některých prvků. Nejde jen o nákladnost tohoto druhu úpravy, pro kterou je obtížné zahradu realizovat. Stává se, že autor místo pokory, skromnosti, pohody a snahy o napodobení přírody předkládá nedůstojnou ukázku násilí, nevkusné křiklavosti nebo používá nevhodné materiály. Malé ploše, zahrádečce o velikosti sotva několika metrů, jejíž většinu tvoří koryto, vládne betonový kanál a vévodí hrubá a zbytečná stavba s rudou plechovou pozinkovanou střechou, altán s prohnutými okraji, umístěný uprostřed. Jindy je zas k vidění velmi „kontemplativní“ zahrada, maličká plocha oplocená vysokým plotem jen po okrajích osázená v pravidelných rozestupech velmi pomalu rostoucími koniferami vhodnými do skalky. Horší než zástup trpaslíků. Celá plocha je ale pokryta štěpkou a dřeviny zvýrazněny velkými zářivě bílými oblázky rozmístěnými kolem nich v kruhu nebo obrazcích. Uprostřed zářící drtě je zcela kulaté jezírko, velikostí příliš nepřevyšující mořské oko na toaletě nebo babiččin lavór na ranní hygiénu . Majitel sedí na okraji toho lavóru a hluboce rozjímá. Slovem atrapa, povrchní křeč, komedie, ne zahrada ale lunapark. Ovšem důležitá je spokojenost majitele. Špatné orientální zahrady, kýče, rozeznáte ale sami, vždy když na něco takového narazíte , poznáte je podle násilné a nesmyslné kompozice jindy podle ledabylosti a zmatené neuspořádanosti.

[[Soubor:Bridge in Humble Administrator's Garden.JPG|náhled|Klikaté mosty mají v čínské zahradě mystický význam. Důležité jsou i používané materiály.]]
Nechť vás neodradí to, že čínská zahrada pochází z Číny. Čínská zahrada není žádný aušus z plastu a polystyrenu na jedno použití. Čínská zahrada dokonce ani nepropaguje kulturní revoluci. Čínská zahrada je zahradnická legenda. Je vnímána jako styl nepravidelné zahrady s mystickými prvky, napodobující přírodu. Není tedy brán ohled na skutečnost, že některé z čínských zahrad byly později napodobeninami pravidelných zahrad nebo zda jsou v Číně budovány funkcionalistické zahradní úpravy pro dělníky, rolníky, pracující inteligenci a ozbrojené složky, oproštěné od příkras pouze s podnětnými symboly a obrazy oblíbeného vůdce lidu. Čínská zahrada je styl spíše '''kontemplativní''' než okázalý, styl, který byl vytvářen postupným vývojem od starověku po období kolonizace Asie Evropou.
[[Soubor:7.díl html 2cea7ddc.png|náhled|Japonská zahrada. (Z knihy od R. R. Roota, Design in landscape gardening.)]]

Nepravidelné čínské zahrady byly vzorem korejských a japonských zahrad. Tato kniha se nijak důkladně nezabývá japonskými zahradami, které jsou více založeny na symbolice, a ani zahradami v korejském stylu které se výrazně od čínských zahrad neliší.

Mimo církevní a císařské zahrady byly zahrady často zahrady spíše majetkem úředníků a zahrada byla ukázkou jejich duševních a organizačních schopností a také jejich kreativity. Většina zahrada ovšem byla luxusem upravovaným odborníky. Čínští architekti té doby vytváří zahrady jako části krajiny určené k rozjímaní, jako symbolické obrazy. Tyto zahrady jsou určeny pro návštěvníky. Rozlehlé zahrady zahrnovaly i složité vodní prvky. Čínské zahrady zobrazují přírodu, ale z velké části ji modelují, idealizují a používají symboliku. Symbolika čínské zahrady je ještě podstatněji rozvinuta u japonských zahrad.

[[Soubor:7.díl html m6bd21a59.png|náhled|Čínská architektura výrazně ovlivnila evropské zahrady. Čajovna v anglické zahradě. (Fotografie z knihy Mary H. Northend Garden ornaments.)]]

Zajímavostí čínské zahrady je použití kamenných zahrad a bonsají, určitým způsobem použití zdobených chodníků a krytých chodníků vedených tak, aby vynikly a byly vhodně viděny a orámovány. Další zajímavostí jsou uspořádané upravené části komponované zahrady tvořící příběh nebo smysluplnou sérii obrazů .

Čínské zahrady v průběhu stovek let nezůstaly neovlivněny cizími zeměmi. Na formování vzhledu čínské zahrady měly během jejich vývoje vliv především náboženství – konfuciánství, taoismus a buddhismus. Metody používané k tvorbě čínských zahrad byly přejaty a pozměněny okolními národy a tyto změny ovlivnily zpětně čínské zahrady. Autor do zahrady komponuje i historické prvky a někdy i artefakty ke kterým má osobní nebo mystický vztah.
[[Soubor:Pebble lane.JPG|náhled|Chodník z oblázků je často velmi precizně vytvořen.]]

Čínské zahrady jsou klasicky formovány pomocí vlivu prvků jing a jang a celek má být rovněž vyjádřením jejich '''souladu'''.
Výraz taoistické filosofie přírody a její vztah k takovým uměním, jako je poezie a kaligrafie, je duchem čínských zahrad. Tao (doslova cesta) se pokládá '''spíše za probíhající proces spíše než pravidla''', které by bylo možné prostě následovat a naplnit. Tato filozofie zdůrazňuje '''jednotu''' s vesmírem, jehož prvky se skládají ze stejného materiálu, (čchi- životní energie). '''Tao je součtem všech věcí minulosti, přítomnosti a budoucnosti.''' Tyto principy se odrážejí v zahradě.

Obrovské kameny, používané v zahradách, jsou projevem mystické prapůvodní neustále působící a všeobjímající síly Tao a zastupují průběh času a naši budoucnost. Čínské zahrady mají velmi hluboké filozofické kořeny. Přírodní prvky jsou pečlivě vybrány pro svůj historický nebo literární význam. Nebo jsou jako symbolické obrazy krajiny a zahrad vybrány upraveny a umístěny aby působily v dokonalé harmonii. Malebnost některých čínských zahrad není absolutně žádnou náhodou, ale je výsledkem kombinace tvorby malíře a zahradního architekta.
&lt;gallery&gt;
Soubor:7.díl html m2204c976.png|Pavilonek na Westminsterské cestě nedaleko Londýna. Obrázek z knihy Jeana-Charlese Kraffta, Plans des plus beaux jardins pittoresques.
Soubor:7.díl_html_44014f59.png|Pavilonky v Alsasku provedené podle čínského vzoru. Obrázek z knihy Jeana-Charlese Kraffta, Plans des plus beaux jardins pittoresques.
Soubor:7.díl html m53968244.png|Obrázek z knihy Jeana-Charlese Kraffta, Plans des plus beaux jardins pittoresques.
Soubor:7.díl_html_m6ff16b57.png|Obrázek z knihy Jeana-Charlese Kraffta, Plans des plus beaux jardins pittoresques.
&lt;/gallery&gt;
[[Soubor:Postcard-like view in the gardens of the Hu Qiu Shan (Suzhou, China).jpg|náhled|Rámovaný pohled je v čínské zahradě používán často.]]

Je-li třeba posoudit kvality čínské zahrady, existuje šest klasických kritérií které lze použít:
1. Koncepce zahrady - celkové logické uspořádání, neotřelost, psychologické působení.
2. Způsob, jakým jsou kameny terén a voda harmonicky uspořádány, sladěny mezi sebou, nebo zda působí kontrastně.
3. Estetika pavilonů, teras, hal a komnat.
4. Výběr a vhodnost použití květin a stromů.
5. Vhodné názvy pavilonů, útvarů a pěstovaných rostlin (bonsají).
6. Poetické působení zahrady. Mimo lyrických námětů mohou být použity i epické.

Čínská zahrada není nikdy viditelná v celém svém rozsahu. Zahrada by měla odrážet dvě důležité prvky, dvě sféry života. Jednak přírodu, která je zobrazena jako stromy, skály nebo vodní útvary, ale také zahradníka, tvůrčího ducha, který je obrazem stvoření, který se pokouší vytvořit soulad, svět jak dokonalou a přirozenou rovnováhu přírodních sil a vyváženost jejich působení. Nabízí návštěvníkovi živé obrazy a podobenství. Nikdy je nelze pochopit v plném rozsahu, najednou a vidět současně . Všechny jsou rozděleny do průhledů otvory ve zdech, průhledy dveřmi, okny, přes treláže. Celá zahrada je rozdělena velkým počtem záhybů zdí a úkrytů. Tyto struktury a otvory v nich jsou připravovány aby působily jako série vizuálních vjemů. Všechny součásti zahrady jsou v harmonii ale některé mohou být zvýrazněné, nebo mohou být určité prvky skryty. Složité kompozice berou v úvahu pohyb návštěvníků v zahradě. Zahradník to může vzít v úvahu a střídá a dolaďuje scény v přesně daném pořadí. Právě díky uvedeným průhledům je možné vytvořit skutečnou cestu, která, přestože ji tvoří více scén, zachovává jednotu celku.
[[Soubor:7.díl html m58511e1e.png|náhled|Čínská zahrada v Borotíně podle návrhu Z. a V. Hrdličkových.]]
[[Soubor:7.díl html 4524dbfd.png|náhled|Stavět mosty tam kde není řeka, umí jen politici a zahradníci. Čínská zahrada v Borotíně podle návrhu Z. a V. Hrdličkových.]]

Čínská zahrada není, jak je zde ukázáno, estetický doplněk domu, ale '''je místem k životu'''. Umožňuje lidem vstupovat a pohybovat se tam. Rozdíl mezi čínskými a západními zahradami spočívá především ve faktickém chápání principu krásna. '''Západní zahrady se řídí geometrickými a matematickými zásadami a jejich těžištěm je architektura. Čínské zahrady považují přírodu a krásný duševní pocit návštěvníka zahrady za hlavní''' a třebaže i zde je těžiště v architektuře, stavem a modelaci terénu ve větší míře '''zdůrazňují jednotu přírody a člověka'''. Čínská zahrada byla podle některých zdrojů vzorem pro anglický přírodně krajinářský park . Stejně jako u podobně nepravidelného anglického přírodně krajinářského parku jsou čínské zahrady kultivovaným napodobením přírody, avšak podstatně více stylizovaným.
[[Soubor:7.díl html mefd6236.png|náhled|Čínská zahrada v Borotíně podle návrhu Z. a V. Hrdličkových.]]

Je zde více kladen důraz na intimitu prostoru, propracovanost stavebních prvků a mystiku, náboženství, na rozdíl od romantické nebo kýčovité pohádkovosti kontinentálních přírodně krajinářských parků. Podobně hravé prvky, jako v evropských parcích, se v čínské zahradě také vyskytují. Neodmyslitelným doplňkem jsou kameny, obelisky, balvany, které zde hrají roli dekorativních předmětů. V evropských zahradách tuto roli hrají často kamenné sochy. Zatímco evropské parky pracují s rozsáhlými plochami a s perspektivou, '''čínská zahrada je spíše plná tichých ukrytých zákoutí a měnících se průhledů z cesty.''' Oproti dnes realizovaným zahradním úpravám je '''čínská zahrada více malebná a klade důraz na různorodý terén a terénní nerovnosti. Zatímco v evropských zahradách jsou plochy pokryty rozsáhlými trávníky, čínská zahrada je pokrytá skalními útvary a pahorky.''' Vodní část evropských zahrad vytváří fontány a vodopády, nádrže. Zatímco v čínských zahradách najdeme spíše potoky, jezírka a stékající vodu.
V čínské zahradě najdeme stromy, keře a květiny v izolovaných skupinkách, zapojených porostech a roztroušených přírodních formách. Ačkoliv v pravidelných tvarech a pravidelně vysázených sponech. '''Cesty v čínských zahradách jsou nerovné, klikaté a často i hliněné.''' Evropské zahrady a parky mají cesty rovné, přímé, málokdy zaoblené, stejně jako uspořádání evropských zahrad je až na výjimku, kterou je anglický park, pravidelné a geometrické. I v moderních zahradách je okázalost, monumentálnost, primitivní jasnost jednoduchého sdělení nebo dokonalost a technická účelovost provedení nadřazována přirozenosti a přírodnímu dojmu.

Je předpokládáno, že anglický park vznikl právě pod vlivem návštěvy čínských zahrad a čínská zahrada sloužila jako koncept pro vytvoření prvních nepravidelných přírodně krajinářských parků. Styl úprav, cest, výsadby, odpovídá. Přesto že rozsáhlé anglické parky a malé čínské zahrady mají mnoho společného, jsou stejně tak i velmi odlišné. Nicméně některé zcela čínské prvky typické architektury, jako altány a pagody se objevily jako dekorace i v pozdních obdobích anglického parku. Klasické čínské zahrady byly zdokonalovány až do osmnáctého století. Vzhledem k množství čínských zahrad ve starověku, zůstalo jen několik tradičních čínských zahrad do dnešní doby.

Čínská zahrada se skládá ze čtyř částí:
1. Terén a skály
2. Architektura
3. Rostliny
4. Voda v zahradě

Terén a stavby jsou základní, primární část zahrady. Čínské slovo pro krajinu, shan shui, literárně znamená &quot;hory a vody&quot;, obecný výraz pro tvoření zahrady znamená &quot;kopání rybníků a hromadění hor&quot;. Je také důležité, jak vhodně jsou spojeny prvky jing a jang, jak jsou použity průhledy a výhledy do krajiny, začleněné do celku zahrady. Čína je většinou svého území leží na horách, hory zaujímají zvláštní místo v kolektivní představivosti Číňanů od neolitu. Základní forma zahrady je tvořena rybníky a valy. Hora je v čínské představivosti kouzelné místo. Podle některých mýtů jsou hory samy o sobě posvátné. Jsou osou světa, kde žijí staří mudrci, živící se pojídáním kamenů a vzácných bylin. Tito muži nazývaní nesmrtelní, mají v představách Číňanů přístup k takovým znalostem a dovednostem, které jsou neznámé obyčejným lidem. Hora správného typu, představuje draka z Čchi a všechny s ním související vlastnosti. Propracované jeskyně ve skalách slouží stejné funkci, představují malý kousek hory, plné jeskyní, kde žijí nesmrtelní. Jámy vykopané na stráních těchto kopců jsou používány jako rybníky a potoky. Rybník se správnými vlastnostmi může být domovem draka z Čchi.

Druhá vrstva díla je tvořena rostlinami. Číňané vnímají rostliny jako symboly. Bambus byl použit v každé tradiční čínské zahradě. Tak jako je karafiát Dianthus barbatus v mariánské zahradě nazývaný slzičky Panny Marie a symbolizuje utrpení Panny Marie při ukřižování jejího syna, tak bambusy v čínské zahradě představují silný, ale pružný charakter. Borovice je synonymem dlouhověkosti, vytrvalosti, houževnatosti a důstojnosti. Lotos se používá jako symbol čistoty. Kvetoucí švestka je jedním z nejdůležitějších doplňků čínské zahrady, neboť představuje obnovení a sílu vůle. Broskve jsou pěstovány pro jarní kvetení. Broskvoně a slivoně v Číně symbolizují blízký, bratrský vztah. Jejich blízký vztah bývá na obrazech symbolizovaný propletenými větvemi. Chryzantéma je používána jako symbol přepychu, lesku a &quot;odvahy klást oběti pro přirozený život&quot;. Pivoňky symbolizují bohatství a banánovníky jsou použity jednoduše pro zvuk, který vytváří v jejich listech vítr. Číňané vidí některé květiny jako symbol zimy, spíše než jako předzvěst jara. Protože v Číně kvetou v zimě, je švestka, borovice a bambus, nazývány společně názvem &quot;Tři kamarádi z chladu&quot; (岁寒三友). Právě z toho důvodu, že kvetou živě uprostřed sněhu, zatímco všechny ostatní květiny už dávno podlehly chladu a zahynuly. Proto je na ně pohlíženo jako příklad odolnosti a vytrvalost tváří v tvář nepřízni osudu. Nakonec jsou přidány jednotlivé kameny tai-hu pro dotvoření harmonického celku, podobně jako sochy v evropských zahradách. Různé vlastnosti a působení zahrady na různé smysly zlepšuje funkci zahrady. Listy stromů, zvonkohry, ptáci vydávají zvuky. Rostliny různě voní. Složitá struktura chodníků a štěrku působí na hmat. Barevná a kontrastní skladba tvarů a barev poskytuje oční vjemy. Celkový vzhled, je dojem, který zůstává v pozorovateli, hodnocení jak jsou dobře spojeny, sladěny různé scény a jak vytvářejí harmonii.
Ve všech použitých kompozicích (jednotlivé celky) je otevřený prostor ve kterém jsou umístěny hlavní dekorace a pavilony, nejdůležitější duchovní budovy obklopené spletí krytých průchodů, galeriemi a cestami.

'''Zahrada žije, roste a mění se v průběhu času.''' Při její tvorbě je třeba proto nejen znát vlastnosti jednotlivých rostlin a jejich vzhled během ročních období a jejich růst a habitus, ale také si dokázat představit vzájemné interakce vybraných druhů rostlin mezi sebou v celku i jednotlivě.
Samozřejmostí je předvídat dekorační vlastnosti rostlin po výsadbě i v průběhu ročních období i let vůči stavebním prvkům a povrchům. Zahradník potřebuje znát a měl by využít změny v průběhu ročních období, střídání květu kvetoucích rostlin v průběhu roku a dalších dekorativní vlastnosti, aby zahrada mohla vždy nabídnout atraktivní pohledy. Je žádoucí využít i hru světla a stínu, kterou vrhají dekorativní předměty, okna a průhledy,či treláže, během střídání dne a noci. Skrze neustálé proměny, zahrada získává nový rozměr. V něm je každý okamžik definován prchavými vizemi a dojmy.

'''Velkou roli v čínské zahradě je dáno zpodobnění krajiny.''' „Vypůjčené scény“ jsou kompozice připomínající přírodní scenérie, jsou jednou z hlavních kvalit zahrady. Vytvořit takovou přírodní scenérii neznamená kopírovat co nejpřesněji skutečnou přírodní scenérii, ale vytvořit v mysli diváka pocit, představu skutečné krajiny. Zahrada se stává místem sdílení světla, spíše než otevřeným prostorem mezi budovami. Na vzhledu je nezbytné pracovat při vytváření prostorové kontinuity mezi interiérem a exteriérem budovy. Hranice mezi realitou a představivostí umělce tvořícího zahradu mohou být smazány.

Zahrada je konstruována tak, aby vypadala nejlépe při pohledu z pavilonu. Dynamičtější i horší pohledy mohou být vytvořeny jako pohledy z cesty v zahradě. Důležité je umístění staveb, které určují průběh cest.

&lt;gallery&gt;
Soubor:7.díl html m3652e6f9.gif|Pagoda. Model z knihy The Miniature Japanese Landscape od Takeo Shiota
Soubor:7.díl html m80914c5.png|Pagoda. Obrázek z knihy Johna Claudiuse Loudona, An encyclopaedia of gardening
Soubor:7.díl html m3e4a477a.png|Kresba evropské zahradní stavby z se zjevnou snahou napodobit prvky čínskou architekturu. Obrázek z knihy Williama Wrighte, Grotesque architecture, or, Rural amusement
Soubor:Bochum ChinGarten 060418 008.jpg|Důležitými prvky čínské zahrady jsou pohledy a průhledy.Čínská zahrada v Bochum, Německo
Soubor:Humble garden flying rainbow.jpg|Krytý most, čínská zahrada v Suzhou.
&lt;/gallery&gt;

'''Hala''', nebo široká předsíň je místo,kde se hosté setkávají s hostiteli. V okolí jsou umístěny ozdobné kameny a vysazeny stromy. V přední části haly jsou vysazeny květiny. Hala má obvykle okna a dveře v průčelí a v zadní stěně, ale existují i případy, v nichž jsou okna a dveře do všech čtyř stran stavby. Návštěvníci zde mohou obdivovat exotické rostliny pěstované v nádobách. Mohou se zde bavit u divadelního představení. Ve starověkých čínských zahradách hala hraje roli veřejného prostoru. Vyžaduje velký prostor, aby se zde mohlo sejít co nejvíce hostů, ale musí být zdobená ornamenty a je postavená v elegantním architektonickém stylu.

'''Cesty a chodníky''' tvoří centrální část zahrady. Slouží nejen jako spojení mezi budovami, ale také k rozdělení prostoru. Cesty ukazují zahradu z pohledů, kterými se návštěvníci mohou kochat. Cesta sama o sobě může stát architektonickým stavebním prvkem přidáním střechy a stěn, v kterých mohou být tvarované průhledy rámující pohled na krajinu. Takové stěny s průhledy často mají ve tvaru měsíce nebo kruhu tvarované vchody a malá okna ve tvaru vázy nebo ovoce. Dlažba v zahradě čínského vzdělance může obsahovat složité vzory podle přírodních zákonitostí nebo být prostě hliněnou pěšinou v závislosti na bohatství a poslání vlastníka.

'''Pavilon''' je místo, kde hlava rodiny žije, nebo kde se konají rodinné oslavy. Pavilon je většinou umístěn v ose celého komplexu, s dobře-koncipovaným designem a elegantní dekorací interiéru. Dělení dveří, otevřené průhledy a starožitné předměty, nebo zajímavosti jsou často používány k rozdělení prostoru. Pavilon často nese půvabný název, například &quot;Shen-di pavilon mravní čistoty a ctnosti&quot; a &quot;Bing-li pavilon dodržování slušnosti&quot;.

&lt;gallery&gt;
Soubor:7.díl html 355abe25.png|Plánek čínské zahrady ve městě Peking (Čína), pořídil na počátku 19.stol. zahradník Stomberg. Obrázek z knihy Johna Claudiuse Loudona, An encyclopaedia of gardening.
Soubor:7.díl html m43dde563.gif|Budhistický chrám. Model z knihy The Miniature Japanese Landscape od Takeo Shiota
Soubor:7.díl html 775fa8bd.png|Plánek čínské zahrady. Obrázek z knihy Gabriela Thouina, Plans raisonnés de toutes les espèces de jardins.
Soubor:Kroměříž, Podzámecká zahrada (28).jpg|Altán v úpravě napodobující východní styl v anglickém parku v Kroměříži.
Soubor:7.díl html m7db49162.gif|Farma. Model z knihy The Miniature Japanese Landscape od Takeo Shiota
Soubor:7.díl html 2d9018af.gif|Japonská zvonice.a brána. Model z knihy The Miniature Japanese Landscape od Takeo Shiota
&lt;/gallery&gt;

Pavilon je podstatnou součástí čínské zahrady. Je to místo klidu a odpočinku.
Právě zde je, že je možné zamýšlet se nad skutečností, jak předměty zcela rozdílné povahy vytváří stejně důležité součásti celé zahrady a ač jsou v fyzický rozdílné, nebo v rozporu a jen společně a v harmonii se stanou smysluplným a dokonalým celkem .

'''Vodní pavilonek''' často leží na břehu řeky nebo rybníka. Bývá lehce stavěný a elegantní, má široké fasády a sedí přímo nad vodou, postavený na kamenných pilířích, zasazen do koryta řeky nebo rybníka. Používá se k dekoraci na břehu jezera nebo řeky.

'''Patrová komnata''' je dům o více než dvou patrech. Během dynastie Ming komory byl často postaven za halou. V zahradě byly patrové komnaty často používány jako ložnice nebo čítárny nebo prostě k obdivování krajiny. Protože je vyšší než okolí, často se stává patrová komnata atrakcí sama o sobě. Zejména v případě, když stojí u řeky nebo rybníka, nebo na úpatí hory.

Most není jen dopravní prostředek, ale také slouží ke zkrášlení zahrady a začlenění okolní krajiny do malebného pohledu. Klasicky zakřivené (cik-cak) mosty jsou používané v mnoha asijských zahradách. Klikaté mosty mají duchovní smysl, zlí duchové se totiž dokáží pohybovat pouze rovně a klikaté mosty nedokáží přejít.

'''Pagoda''' je hlavní buddhistická stavba. V zahradě se často objevuje v centru celého celku, a je také prvkem pro tvorbu scenérií a místem pro pohledy.

'''Pavilonek''' slouží k odpočinku, nebo vytváření scény a tvoří scénu s výhledem na něj. Pavilonky a altánky se mohou lišit podle velikosti a stylu. Mohou být všech představitelných tvarů. Čtvercové, kulaté, šestihranné, osmihranné. Pavilonek lze nalézt vyčnívající v polovině nebo na konci průchodu, nebo v ohybu. Tam jsou také pavilonky z poloviny skryté ve zdi nebo průchodu.

'''Zdi''' slouží především jako zástěny. Jsou postavené z cihel,nebo z kamene, lze je najít v různých tvarech, jako jsou vlnité stěny a květy osázené stěny. Ve zdech jsou často vytvořena okna k vytváření průhledů, scén které ukazují zahradu v žádoucích pohledech. Horní části stěny a zdi samotné jsou často bohatě zdobené. Kameny Dekorativní kameny (kameny čínských vzdělanců), jsou používány jak pro strukturální (vnímání povrchu kamenů oproti okolí) a dekorativní účely (jako skulptury, obelisky). Skulptury tvořené Tai hu kameny jsou obzvláště ceněné, protože představují moudrost a nesmrtelnost a je možné je získat pouze u jezera Tai, západně od Su-čou.

'''Voda''' je používaná často. Čínské zahrady obvykle mívají centrální rybník a několik mimo plynoucích toků. Měkkost vody zjemňuje pevnost hornin a zároveň odráží stále se měnící nebe, architekturu a okolí. Zlaté rybky, kapři a kachny jsou tři nejčastější druhy fauny. Cílem návrhu je vytvořit nádherné scenérie, klidné prostředí, a okouzlující krajinu. Chrámy, pavilonky a krátké mosty jsou v okolí rybníčků a vodních toků běžné. Také malé fontány byly oblíbené.

V asijských zahradách jsou stromy často tvarované. Jsou ale často tvarované tak, aby pozorovatel buď nenabyl dojmu že jde o tvarované dřeviny nebo tvarované dřeviny stylizují přirozené přírodní tvary. Celkově lze v asijských zahradách u výrazných důležitých dřevin v menším prostoru uplatní výrazné linie a jasné rozdělení hmot podobně jako je tomu u aranžování ikebany. U takových úprav v malé kompozici napodobující asijské zahrady lze ale vycházet i z tvarů a stylů používaných u pěstování bonsají.

=== Kamenné východní zahrady ===
Alespoň za zmínku ještě stojí kamenné zahrady (též suché zahrady), ty jsou rovněž používány v čínských i v japonských zahradách. Jde zde o symbolismus a asociaci. Dílo je spíše dílem kontemplativně uměleckým, aranžérskou prací, než zahradou. Vznikaly pod vlivem zen buddhismu asi v 15.století. Základem je plocha štěrku, představující obvykle moře. „Moře“ může tvořit i několik různých štěrků rozdělených podle velikosti kamenů. Většinou je pro jednu hmotu použita jedna hornina, nikoliv výrazné barvy. Kamenný štěrk je možné uhrabat tak, aby rýhy zdůraznily proudění, pocit vln nebo zesílily expresi. Z moře vystupují „ostrovy“, velké kameny. Jsou obvykle ohlazené. Hornina těchto kamenů se může lišit od horniny „moře“. Některé zahrady mohou zobrazovat a vyprávět příběh.
[[Soubor:7.díl html m7cbafac4.png|náhled|České karesansui, borotínská suchá zahrada s kamenným vodopádem a písečnou lagunou a morénou z oblázků.]]

Je třeba si ale uvědomit, že tyto zahrady jsou obvykle poměrně malé a působí především minimalistickou krásou několika velmi výrazných objektů okamžitě zřetelných a snadno přehlédnutelných a pochopitelných. Tyto zahrady tedy nejsou zaplněny a nejsou na pohled nijak komplikovaně řešeny. Je to podobné jako u malých evropských geometrických zahrad. Tvůrce kamenné zahrady používá jen málo rostlin, ty jsou pro něj jen doplňkem. Ačkoliv lze jistě použít i malé bohatě kvetoucí opadavé stromy (například vhodně tvarované slivoně) a jako doplněk bonsaje, často jsou použity jehličnany (především borovice) a kamenná zahrada tak působí celý rok stejně. Tyto zahrady se dostaly ve střední Evropě do obliby koncem dvacátého století. Jsou málo náročné na údržbu, jsou moderní, ale během roku zde obvykle nedochází k velkým změnám poutajícím zájem, ačkoliv některé potěší kvetoucí nádherou tvarovaných slivoní či barevnými plody.

=== Rámované průhledy v čínské zahradě ===
Pohledy okny nebo dveřmi rámují kompozice zahrad. Některé takové průhledy v čínských zahradách jsou mistrovským dílem samy o sobě. Jsou jako zrcadlo, které rozděluje dva světy. Kompozice vně a uvnitř se někdy liší světelností a hranice mezi oběma kompozicemi je třeba i zřetelně vyznačena i na terénu, jako je rozdíl mezi oblázky a štěrkem nebo travnatou cestou a dlažbou. Pocit průchodu do jiného světa je pak intenzivní.
[[Soubor:Canglangting entry hall.jpg|náhled|Používání rostlin v nádobách je v čínské zahradě velmi oblíbené.]]

&lt;gallery&gt;
Soubor:7.díl html m3290056d.png|Cesty zvýrazněné kameny. Obrázek z knihy Rito Akisato, Shinsen niwatsukuri den.
Soubor:7.díl html m59ecb913.png|Obrázek z knihy Rito Akisato, Shinsen niwatsukuri den.
Soubor:7.díl html m1f481bdf.png|Zvlněný terén. Obrázek z knihy Rito Akisato, Shinsen niwatsukuri den.
Soubor:7.díl html m2fc1538.png|Mozaika dlažby z různě velkých kamenů a dřeva a zajímavě upravené dveře a zástěny mají současně praktický i dekorativní účel.
Soubor:7.díl html m323ee12d.png|Dřeviny s různým habitem tvoří skupiny, ne souvislý porost. Obrázek z knihy Rito Akisato, Shinsen niwatsukuri den.
Soubor:7.díl html m4a5ca7e3.png|Zákoutí za domem upravené jako soukromé zátiší.
Soubor:7.díl html 1c476816.png|Linie kompozice jsou pečlivě promyšleny.
Soubor:7.díl html m7e0e3112.png|Časté je použití nádob s rostlinami.
Soubor:7.díl html aa8b945.png|Některé okrasné objekty používané v japonské zahradě.
Soubor:7.díl html med4a30a.png|Prostor na dvorku múže snadno posloužit k vytvoření kamenné zahrady.
Soubor:7.díl html m2fc1538.png|Pohled pozorovatele je veden po objektech zájmu zřejmými i méně nápadnými liniemi.
Soubor:7.díl html m376f74d7.png|Prvky tvoří uskupení.
Soubor:7.díl html m8a0a5c7.png|Výrazné linie vytváří okraje vodní plochy ,okraje zídek a linky kmene. Převislé tvary upravovaných soliter jsou ve východním stylu časté.
Soubor:7.díl html mb9b3601.png|Chodníky zvýrazněné kameny jsou výrazným objektem především tam, kde je málo jiných zajímavých prvků.
Soubor:7.díl html 2224a28b.png|Obrázek z knihy Rito Akisato, Shinsen niwatsukuri den.
Soubor:7.díl html m376f74d7.png|Řídká textura koruny stromu narušuje hmotu stěny. Linie stromu jsou protaženou linií chodníku, harmonii pomáhá vytvořit vodní tok křížící jeho průběh.
Soubor:7.díl html 214095f5.png|Obrázek z knihy Rito Akisato, Shinsen niwatsukuri den.
Soubor:7.díl html m7bb811c9.png|Ve východním stylu zahrad jsou zástěny a zídky časté. Jsou používány i jako ozdoby z různých materiálů s různou texturou a průhledností nebo vzory.
Soubor:7.díl html 7f4a3cb0.png|Obrázek z knihy Rito Akisato, Shinsen niwatsukuri den.
Soubor:7.díl html 39da0e47.png|Kompozice je pro pohled pozorovatele pečlivě komponována v ladných, křížících se liniích, zdůrazňujících prostor. Obrázek z knihy Rito Akisato, Shinsen niwatsukuri den.
Soubor:7.díl html m743bb428.png|Obrázek z knihy Rito Akisato, Shinsen niwatsukuri den.
Soubor:7.díl html m1ca7f79d.png|Obrázek z knihy Rito Akisato, Shinsen niwatsukuri den.
Soubor:7.díl html m13a7ab3d.png|Obrázek z knihy Rito Akisato, Shinsen niwatsukuri den.
Soubor:7.díl html 587049.png|Jednoduchost kompozice a silné kontrasty hmot a struktury použitých materiálů působí výrazněji než komplikované kompozice s množstvím různých materiálů a objektů. Obrázek z knihy Rito Akisato, Shinsen niwatsukuri den.
Soubor:7.díl html m4d43b451.png|Většina prvků ve východním stylu zahrad má symbolický a náboženský význam. Obrázek z knihy Rito Akisato, Shinsen niwatsukuri den.
Soubor:7.díl html 799a127b.png|Obrázek z knihy Rito Akisato, Shinsen niwatsukuri den.
Soubor:7.díl html 6921b82c.png|Krytý chodník ve východním stylu v parku Lysice.
Soubor:Daitokuji-Zuihoin-Zuihotei-M1827.jpg|Kamenná zahrada Daitokuji-Zuihoin-Zuihotei.
Soubor:Chinese garden of Zulinshan Guanyin Temple 20060824.jpg|Zahrada v Linkou na Taiwanu.
&lt;/gallery&gt;

''Pokračování v kapitole [[../Babylonské zahrady|Babylonské zahrady]]''

''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]''

=== Odkazy ===
* [http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Chinese_gardens obrázky na Commons]

[[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady]]</text>
      <sha1>bgtc326gnu6yl56oa0cezvdm342s4ga</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Průvodce úpravou vaší zahrady/Babylonské zahrady</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6435</id>
    <revision>
      <id>45852</id>
      <parentid>44268</parentid>
      <timestamp>2022-06-20T12:29:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kadı</username>
        <id>9912</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>([[c:GR|GR]]) [[c:COM:FR|File renamed]]: [[File:7.díl html 318e0432.png]] → [[File:Obrázek moderní zahrady z knihy American gardens od Guy Lowell.png]] [[c:COM:FR#FR2|Criterion 2]] (meaningless or ambiguous name)</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="32240" xml:space="preserve">''Předchozí kapitola [[../Čínské zahrady|Čínské zahrady]]''
[[Soubor:View of the gardens of Semiramis, Description de L'Universe (Alain Manesson Mallet, 1719).jpg|náhled|Visuté zahrady Semiramidiny (1719).]]
[[Soubor:Isola-bela fallingarden.jpg|náhled|Visuté zahrady na Isola Bella v Itálii.]]


== Babylonské zahrady ==
''Také na wikipedii [[w:Visuté zahrady Semiramidiny|Babylonské zahrady]]''

Babylonské zahrady nazývané také '''visuté zahrady Semiramidiny''' byly legendární starověké zahrady, označované za jeden ze sedmi divů světa. V literatuře jsou popisované jako oproti okolí vyvýšené umělé stavby v [[w:Babylonie|Babylonii]] které umožňovaly pohled po rovinaté krajině do dálky, zpravidla situované pohledem k řece. Zahrady jsou popisovány jako visuté. Zahrady byly terasovité, osázené stromy keři i bylinami.Snad se mohlo neinformovanému pozorovateli zdát, že jedna terasa visí nad jinou, pokud nebyla přes výšku vegetace vidět opěrná zeď a dokonce větve vzrostlých stromů a keřů převisaly přes okraj terasy. Jedna dřevina takto totiž vyrůstala přímo nad jinou. Zahrady byly uměle zavlažovány. Voda byla dopravována čerpadly z řeky. zavlažované dřeviny poskytovaly tak dostatek vlhkosti v suchém prostředí a ochranu před prachem, nejen výsostné vyvýšené postavení. Kopce se zelení a zurčící vodou v poušti ovšem jistě musely budit obdiv samy o sobě, bez stínu jakéhokoliv tajemna.

'''Odkazy'''
* [http://archive.org/details/encyclopaediaofg00loudrich Kniha Johna Claudiuse Loudona, An encyclopaedia of gardening.(anglicky)]
* [http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1870 Další informace o Semiramidiných zahradách na avonet.cz]
* [http://www.guardian.co.uk/science/2013/may/05/babylon-hanging-garden-wonder-nineveh Rozšiuřující informace na guardian.cz(anglicky)]
* [http://www.jstor.org/discover/10.2307/1587050?uid=3737856&amp;uid=2&amp;uid=4&amp;sid=21102344525617 Tajemství visutých zahrad podrobněji vyřešeno v knize Ancient Mesopotamian Gardens and the Identification of the Hanging Gardens of Babylon Resolved, Stephanie Dalley (anglicky)]
* [http://www.youtube.com/watch?v=Pp6QMLQsi7k Visuté zahrady Semiramidiny na Youtube (anglicky)]

[[Soubor:Le_Jardin_de_Nébamoun.jpg|náhled|Starověká egyptská zahrada v hrobce v Nebamun.]]
[[Soubor:7.díl html 2d6b22f0.png|náhled|vlevo|Starověká zahrada v Thébách. Obrázek z knihy G. Riata, L'art des jardins.]]
== Egyptské zahrady ==
''Také na wikipedii [[w:Egyptská zahrada|Egyptské zahrady]]''

Egyptské zahrady byly uměle osázené a podle zámožnosti majitele i poměrně rozlehlé plochy, někdy s tak velkými vodními plochami, že se po nich bylo možné plavit plachetnicí. Zahrady sloužily k potěšení a hrátkám. Součástí zahrady byl zavlažovací systém, který zahrady rozděloval na pravidelné části.

&lt;gallery&gt;
Soubor:0049 1b Garden Beni Hassan Egypt 2300BC.png|Egyptská zahrada, nákres (2300 př.n.l.)
Soubor:Tomb of Rekhmire 3.png|Egyptská zahrada na basreliéfu (2300 př.n.l.)
&lt;/gallery&gt;

Toto rozdělení bylo základem pravidelných zahrad. Cesty a živé ploty ze stálezelených dřevin zahradu rozdělovaly na pravoúhlé obrazce. Uprostřed zahrady býval pravidelný bazén, ale nádrží v zahradě mohlo být i několik. Součástí zahrady byly vodotrysky, umělé vodní toky, pavilony pro milostná dobrodružství, motlitebny, faraon [[w:Achnaton|Achnaton]]měl v zahradě prostor pro botanickou a zoologickou zahradu. Po stranách zahrady byly vedeny cesty se stromořadím. Některé ze stromů mohly být neobvyklé v oblastech kde se zahrada nacházela, často byly pěstovány platany a palmy. stálezelené druhy dubů (např. ''Quercus canariensis''), palmy, fíkovníky, akácie, platany, olivy, papyrus, lotosy, sedmikrásky, chrpa, mandragora, růže, kosatec, myrta, jasmín, rezeda, svlačec, celósie, narcis, břečťan, lychnis, majoránka, henna, vavřín, malé žluté kopretiny, mák, papyrus, lotos a hrozny. Pro nejnáročnější druhy Egypťané stavěli zděné jámy vyplněné zeminou. Zahrady byly obehnány vysokou zdí.
Egyptské zahrady, stejně jako tomu bylo u jiných umění a řemesel často vytvářeli zahraniční odborníci nedobrovolně přivedení do Egypta při zahraničních misích Egypťanů, zejména do oblasti Sýrie.

[[Soubor:Isfahan Garden carpet.jpg|náhled|Koberec s vyobrazením perské zahrady s kanály a vodním prvkem ve středu.]]

== Perské zahrady ==
''Také na wikipedii [[w:Perská zahrada|Perské zahrady]]''

Perské zahrady jsou výrazně pravidelné zahrady v nichž je neopomenutelným prvkem voda, často dlouhá úzká nádrž tvořící osu celé zahrady a symbolizuje řeku. Kolem nádrže jsou vysázeny květiny v pravidelných záhonech a vedou chodníky. Velmi známá je obliba pěstování růží. Perské zahrady významně a nesmazatelně ovlivnily evropskou zahradní architekturu. Na tvorbu perských zahrad stylově navazují španělské zahrady budované Maury na územích, které ovládali. Technická zručnost Maurů a jejich zahrady jsou vzorem hodným pozornosti.
&lt;gallery&gt;
Soubor:Patio de Santa Isabel.jpg|Patium v Santa Isabel v maurské Alhambře.
Soubor:BinnentuinAlcazaba.JPG|Maurská zahrada ve Španělsku.Podlouhlé nádrže symbolizující řeku a kopírující hlavní osu úpravy byly typické pro perské zahrady.
&lt;/gallery&gt;
* [http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Moorish_gardens_in_Spain Fotografie maurských zahrad ve Španělsku na Commons.]


[[Soubor:Fishbourne model 2.png|náhled|Rekonstrukce římského paláce ve Fishbourne, upravená fotografie z Wikipedia Commons, autor Immanuel Giel.]]

== Římské zahrady ==
''Také na wikipedii [[w:Římská zahrada|Římské zahrady]]''

V Řecku, jako pravděpodobně na jednom z prvních míst v Evropě, se objevily první veřejné zahrady, parky a odtud je zřejmě převzali i [[w:Starověký Řím|Římané]]. Kimón v Athénách prý dal strhnout zdi své zahrady a přeměnit ji ve veřejný prostor. Také Římané zakládali veřejné zahrady a parky jako součást politického boje před volbami. Později se v úpravě zahrad přidaly i vlivy perské a egyptské kultury. Design veřejných i soukromých zahrad se postupně měnil. Ve starověkém Latiu, byla zahrada součástí každého vesnického sídla. Podle Cato staršího, by měla být zahrada v blízkosti každého domu a měla by mít květinové záhony a okrasné stromy. Horace napsal, že během jeho časů zahrady staly národní zálibou. Augustus postavil Porticus Liviae, veřejnou zahradu na kopci Equitine v Římě. Mimo Řím se zahrady šířily v bohatých městech. Účelem zahrady bylo vytvoření ozdobeného obytného prostoru.

Peristyl byla obezděná zahrada často obklopená sloupovím, pravidelně upravená, s vodními a dekorativními prvky. (Na obrázku pouze ilustrativní příklad)
Architektura v římské zahradě převládala v obecném plánu a v každém jejím detailu. R. S. Nichols, v knize English pleasure gardens píše - Architektonické doplňky byly tak rozmanité a fantastické, že je beznadějné pokusit se popsat je všechny, ač málo z nich bylo nezajímavých. Pavilóny, chrám, grotto, loubí, a skleníky byly běžné, a tam byly všechny druhy sloupoví stejně jako vodní prvky včetně lázní a fontán. Římské zahrady byly zdobeny sochařskými díly, výrazně kvetoucími a vonnými květinami a jejich součástí byly vodní nádrže. Pravidelné zahrady byly vysázeny stromy a keři symetricky.

Květiny zdobily obvykle symetrické záhony v pozdějších obdobích republiky. Sošky zobrazovaly různá božstva a domácí bůžky. Zahrada v Římě byla stejně jako v Egyptě nedílnou součástí obydlí, vil, prostých domů i společenských a kulturních staveb. Římané zakládali zahrady jako uzavřené (zdmi, budovami) architektonické celky. Využití zahrady jako součásti obydlí bylo ještě používanější než u Řeků. V zahradách se i spávalo. Uprostřed pravidelně členěného [[w:Peristyl|peristylu]] stála kašna anebo vodotrysk, cesty byly dlážděné , lemované květinovými záhony.

V období starověkého Říma obyvatelé podléhali šílenství, touze po květinách, pěstování květin a zdobení se květinami, nazývaném florimánie. Jak vzrůstala potřeba luxusu u nobility a jak byly napodobeny její zvyky u nižších vrstev , nakonec zvítězila v ohromnému rozšíření vášeň pro květiny se stala tak ohromnou že byla seznána nezbytnost potlačit vášeň pro květiny zákony proti přepychu. Květiny nejenže symbolizovaly sexualitu, štěstí a radost, vzbuzovaly zájem jiné osoby, byly okrasou, byly i symbolem moci, bohatství a vznešenosti a propagovaly kandidáty při jejich cestě po volebních okrscích. S příchodem křesťanství bylo pěstování květin, ale i všech okrasných rostlin, rozeznáno jak hřích a zapovězeno. V době římského impéria ale byly konstruovány veřejné parky i soukromé zahrady, které měly vždy pravidelný tvar, lze je označit jako geometrické zahrady. Římské zahrady se staly díky osobitému vkusu Římanů vrcholnými zahradnickými díly své doby v Evropě. Základy římské zahrady, její zahradnický styl se postupně vyvíjel, ale jeho jednoduché prvky, jeho vliv lze v zahradách najít i v renesanční a barokní zahradě a dokonce i u architektů v tomto století.

Podle informací převzatých z překladů římských knih byly geometrické vzory římských zahrad byly upraveny v ostrém kontrastu se záměrnou divočinu celého parku. Nic nemohlo být více harmonické než obecné proporce těchto zahrad, nebo více propracované než jejich podrobnosti, tvrdí překladatelé. Přímé linie převládaly a byly navrženy aby nabídly výhledy do daleka. Při pohledu seshora by byly stěží rozeznatelné od rozsáhlých renesančních parků navržených velkými italskými architekty. Dokonce zelinářské zahrady byly plánované se zřetelem na jejich ozdobný účinek.
Přes obvykle uváděnou pravidelnost římských zahrad J.C. Loudon tvrdí že ač je nepravidelný styl obyčejně přisuzován modernímu věku, některé římské zahrady z období vlády císaře Nera, například u [[w:Hadriánova vila|Hadriánovy vily]] a [[w:Domus Aurea|Domus Aurea]] císaře Nera, podle popisu od Suetonia jsou stejně nepravidelné jako zahrady moderní v 19. století.
[[Soubor:Pompeji um 1900 haus.jpg|náhled|Zahrada v domě Vetii v Pompejích.]]

Římská města patřila bezpochyby mezi nejbohatší a technicky nejvybavenější místa k životu v pohodlí své doby. Římské zahrady lze stejně jako ve všech ostatních zahradách rozlišit pomocí rozdílů danými možnostmi majitele. Některými zahradami, udržovanými otroky, z tohoto technicky velmi vyspělého období lidstva by jistě nepohrdli ani dnes nejmovitější obyvatelé planety. Jiní, svobodní obyvatelé Říma, ovšem hynuli hlady v pronajatých slumech po marných pokusech se poctivě uživit. Rozdíl městského a venkovského sídla, označené villa urbana a villa rustica tedy není pouze v umístění. I u městských domů villa urbana lze ovšem najít nejméně atrium. Nejobvyklejší jsou ale dva nejznámější základní druhy. Peristyl a [[w:Atrium|atrium]]. Římský '''peristyl''' byla pravidelná zahrada s květinami a vonnými bylinami, někdy i dřevinami a často s uměleckými díly. Peristyl byl uzavřenou, obezděnou zahradou. '''Atrium''' je typ zahrady uprostřed domu, dvorek s rostlinami v nádobách, jehož část tvoří obvykle bazének, '''impluvium''', naplňovaný deštěm. Nad prostorem nebyla střecha a okolí bazénu bylo osázeno zelení. Na střechách domů bývaly někdy zakládány menší zahrady – tzv. solária.

Zahrady u venkovských vil byly náročnější a rozlehlejší. Zahrady bohatě zdobené architektonickými prvky navazovaly na ovocné sady a volnou krajinu. Rozlehlé zahrady byly zjevně důkladně plánovány s ohledem na vzdálenější výhledy a využití dřevin v kompozici podobně jako je tomu u zahrad dnes. Zahrady u bohatých vil a paláců v době okolo začátku našeho letopočtu by se podle dochovaných zbytků a mínění renomovaných autorů vyrovnaly barokním parkům budovaným o téměř dva tisíce let později. Dnešní maličké, chudičké a co nejlevněji udržované zahrady majitelů firem s pobočkami v zahraničí nimi nelze srovnat vůbec.

Románské soukromé zahrady větších sídel lze obecně rozdělit na tři části. První z nich, '''xystos''' byla terasa, která sloužila jako otevřená vzdušná místnost a byla připojena k domu krytou chodbou se sloupovím. Xystos vypadal jako menší zahrada. Další část '''ambulatio''' se skládala z různých květin, stromů a další zeleně a sloužila jako ideální prostředí pro pomalou procházku po jídle, při mírné konverzaci nebo rekreaci.
Zastíněná '''avenue''', kde pán domu mohl jezdit na koních, nebo mohl být nesen svými otroky byla postavena jako samostatný oválný prostor. Zahrady venkovských sídel, obehnané zpravidla vysokou zdí, zahrnovaly též přírodně krajinářskou část, oboru, často doplňovanou zvěří. Římané vysazovali i výhradně růžové zahrady, nazývané '''rosarium'''. Znali i '''patium''' s hrnkovými květinami a africkými liliemi.

&lt;gallery&gt;
Soubor:7.díl_html_66bc1c1e.png|Zahrada Vetii v Pompejích.
Soubor:7.díl_html_m32cfa2b8.png|Zahrada Vetii.
Soubor:7.díl_html_40a1f45d.png|Sallustiův dům.
Soubor:7.díl_html_m5bbcac55.png|Sallustiův dům.
Soubor:7.díl_html_m55fbf11e.png|Peristyl s jednoduchou výsadbou a vodním prvkem, průhled.
Soubor:7.díl_html_m108d7117.png|Peristyl s jednoduchou výsadbou, pohled seshora.
&lt;/gallery&gt;

[[Soubor:Ricostruzione del giardino della casa dei pittori al lavoro di pompei (mostra al giardino di boboli, 2007) 01.JPG|náhled|Rekonstrukce zahrady z Pompejí v zahradách Boboli ve Florencii.]]
''„Co může být krásnějšího než '''quincunx''', který je krásný z každé strany. …“'' píše Rose Standish Nichols v knize
English pleasure gardens, popisujíce spon rostlin. Pětice stejně od sebe vzdálených bodů je očividně pravidelná v každém směru. Quincunx je zřejmě vynález Římanů, magický tvar, podle učenců až do 18. století základ hmoty a všeho ve vesmíru, uskupení jenž má i symbolický význam. Tento spon je používaný při výsadbách dodnes a je ve velkých výsadbách zřejmě nejvhodnější, je nyní ale označovaný jako trojspon.

Nejjednodušší ze všech doplňků zahrady byla '''exedra''', někdy krytá a někdy odkrytá, obvykle v polokruhovité formě a umístěná na nepatrně zvýšeném podstavci. Ty byly určený k rozhovorům. Podle popisu Rose Standish Nichols, z knihy English pleasure gardens se jiná forma pavilónu, '''casino''', skládalo z dvou nebo tří místností a bylo považováno téměř za nutnost. Bylo zvláště určeno k hrám, hostinám nebo odpočinku. Jak byla vila stranou ruchu města, tak casino bylo stranou ruchu nevyhnutelného ve venkovském sídle, obsahujícího, kromě hostitele a jeho rodiny, nejméně tucet hostů a sto otroků.

&lt;gallery&gt;
Soubor:Inigo roman plan.jpg|Městská zahrada podle Pinturicchiho. Všechny části mohou být v různých formách rozděleny a ukončeny sloupy. Obrázek z knihy The art of garden design in Italy od H. Inigo Triggse.
Soubor:7.díl_html_23b7014.png |Scéna ze zahrady podle Poliphily Hypnerotomachia. Obrázek z knihy The art of garden design in Italy od H. Inigo Triggse.
Soubor:7.díl_html_m7c4c8cee.png|Dům Marcuse Lucretia. Obrázek z knihy The art of garden design in Italy od H. Inigo Triggse.
Soubor:Quincunx.svg|Quincunx, spon.
Soubor:Pompeje dom perystyl.jpg|Impluvium v domě v Pompejích.
&lt;/gallery&gt;

[[Soubor:Obrázek moderní zahrady z knihy American gardens od Guy Lowell.png|náhled|Soukromá zahrada v USA.]]
Oblíbeným pavilonkem bylo '''triclinium''', často popnuté rostlinami, což byla místnost určená pro přijímání hostů a menší hostiny, bylo vybaveno třemi lehátky podél tří stěn místnosti. Jiné menší osamocené pavilóny byly nazývány '''cubiculum''', ty byly v první řadě zamýšleny pro odpočinek a místo na poklidné spaní, obvykle s pohovkou umístěnou ve výklenku nebo přístěnku. Římané pěstovali běžně keře stříhané jako [[w:Topiary|topiary]] - '''topiarius''', rychlení, pěstování prováděli ve sklenících - nazývaných '''specularius'''. Římané používali i takové zahradnické techniky jako je roubování, rychlení nebo transplantace kůry. Nejpoužívanější rostliny byly cypřiše, citroníky, fíkovníky, pomerančovníky, olivy, myrty, vavříny. Protože třeba pomerančovníky nejsou v Itálii nijak otužilé, je pravděpodobné že byly u zahrad prostory kde byly choulostivé dřeviny zazimovávány. Živé ploty tvarovali ze stálezelených dubů a podél cest vysazovali aleje stromů. Pozoruhodné je, že vyjímečné zahradnické zručnosti a jejich použití byly výsledkem pozorování a mytologie.
[[Soubor:Maquette Villa d'Hadrien.JPG|náhled|Model Hadriánovy vily.]]

Téměř každá zahradnická operace měla svého boha, který byl vyvoláván nebo usmířován při všech příležitostech. Zemědělských bohů u starých Římanů bylo nejméně dvacet. Zbožňovaná Venuše jako protektorka zahrady tak nabízí svoji přímluvu bohyni čerstvé vody, kterou je Lympha, protože pěstovat rostliny v suché půdě má pouze bídné výsledky. Římané sledovali měsíční cyklus a také šťastné a nešťastné dny, podle popisu od Hesioda.V některých dnech bylo tak podle Římanů vhodné provádět úkony na polích, když Měsíc dorůstá . Jiné lze dobře provádět pouze když Měsíc ubývá, například kosení obilí. „''Sleduji tyto věci,''“ říká Agrasius, (jeden z padesáti autorů kteří psali o hospodářství, ale jehož spisy jsou nyní ztraceny) „''nejen při stříhání mých ovcí, ale při stříhání mých vlasů, protože bych se mohl stát holohlavým, pokud bych tak nečinil, když Měsíc ubývá'' (pokud by si stříhal vlasy jindy).“ Náboženství a magie také sloužila při pomoci zemědělcům. Lucius Junius Moderatus Columella říká, že zemědělci jsou více zbožní než je běžné. Když vysejí tuříny, vždy se modlí, aby rostly. Pokud na tuříny útočí housenky, je nejlépe, jak potvrzuje Démokritos, aby žena která muže doprovází, rozpustila své vlasy, a bosonohá, třikrát okolo každého záhonu procházela, zabíjejíce housenky. Ženy však mohly zřídkakdy vstoupit tam, kde byly vysázeny okurky, nebo tykve, protože by tyto obvykle zelené věci mohly umdlévat, pokud by je ženy kontrolovaly v jejich růstu a zacházely s nimi.

[[Soubor:Stabiae Villa San Marco Peristyl Natatio.jpg|náhled|Villa San Marco v Stabiae, peristyl s platany.]]
Zahrady Sallustiovy byly vybudovány římským senátorem Sallustiem v prvním století před naším letopočtem, a to díky financím získaným nelegálně během práce v úřadě. Zahrady pokrývají rozsáhlou oblast severozápadně od Říma. Nejdůležitější částí zahrady byly rostliny a dřeviny, často ve tvaru geometrických tvarů a zvířat. Mezi zelení bylo množství pavilonů, zastíněných arkád, fontán, lázní, chrámy a sochy, často repliky původních řeckých soch.
Důkazem o významu a bohatosti zahrady Sallustiovy jsou velká umělecká díla, které zde byly nalezeny i přesto, že většina cenných zbytků byla rozkradena v průběhu staletí. Patrně nejluxusnější zahradou té doby byla zahrada u Hadriánovy vily.

&lt;gallery&gt;
Soubor:Pergola water reflection.png|Moderní zahrada připomínající jednoduché římské zahrady u villa urbana. Obrázek z knihy American gardens od Guy Lowell.
Soubor:7.díl html m359dd847.png|Obrázek z knihy American gardens od Guy Lowell.
Soubor:7.díl html m1763ad87.png|Obrázek moderní zahrady z knihy American gardens od Guy Lowell.
Soubor:7.díl html m4aebfa44.png|Obrázek moderní zahrady z knihy American gardens od Guy Lowell.
Soubor:7.díl html m23a43db.png|Moderní zahrady podobné římským vyvolávají pocit elegance jednoduchostí, pravidelností a prostou geometrií tvarů, kontrasty použitého materiálu dokonalého ve své formě a tvaru a pečlivou údržbou. Areál výstaviště Tuln.
&lt;/gallery&gt;


== Středověká zahrada ==
''Také na wikipedii [[w:Středověká zahrada|Středověká zahrada]]''

Na římské zahrady v Evropě přímo navazují zahrady, které jsou tvořeny hluboce pod vlivem pravé čistoty a skutečné krásy. Zahrady při jejichž tvorbě zahradníkovu ruku vedl Bůh. Středověká zahrada v Evropě, byla obvykle součástí církevních staveb, klášterů a konventů. Květiny byly pro křesťany symbolem paganismu. Často byla tedy zahrada vytvářená jen pro léčivé byliny a potřeby kuchyně. Jednoduchost a chudoba byla znakem ušlechtilosti, krása květin byla pokládána za hřích a navenek byl proklamován sebemrskačský odpor k potěšení a radosti, vzorem bytí byla chudoba a útrapy. Křesťanství zcela zrušilo pohanský [[w:Polytheismus|polytheismus]], byl uctíván pouze jediný Bůh, všudypřítomný Bůh Otec. Ideál byl vztahován k lidskému vzoru boha - Ježíše a stále intenzivněji byla vnímána jako božská bytost bohorodička - [[w:Panna Marie|Panna Marie]], která počala ze spojení s Duchem Svatým. Rovněž byli, jako božské bytosti, uctíváni mučedníci, slavní papežové, někteří věrní a jako žijící zastupce Boha na Zemi, papež. Svatá je rovněž křesťanská kniha, [[w:Bible|Bible]], která byla podle křesťanů inspirována Bohem Otcem. Uctívání různých svatých a apoštolů a andělů nebo jiných bytostí v křesťanství probíhalo často zejména skrze sochy a zobrazení, svatá místa, lidské zbytky, chemické procesy, skrze přijímání potravin, oděvy a tkaniny, vzorky půdy, dřeva, nádoby nebo třeba knihy, symboly. V mariánské zahradě tuto roli přijímaly i květiny, které symbolizovaly uctívané vlastnosti božských bytostí, nejčastěji Panny Marie.

Jen některé z těch mála středověkých zahrad byly skutečně ozdobné, ovšem ty byly upraveny ve stylu křesťanské symboliky, přestavovaly v Bibli popsanou Rajskou zahradu ale byly vztahovány především k uctívání Panny Marie. Zahrada v tomto období byla určena k výukovým účelům, pěstování potravin, léčivých rostlin a volnočasovým aktivitám nebo byla rozdělena na jednotlivé části, které byly takto zaměřeny.
Středověké zahrady jsou geometrické zahrady ohraničené zdí, vyznačují se pravidelností nebo i symetrií. Na zdech někdy mohou být namalovány zjednodušené epické motivy anebo krajiny. Během [[w:Křižáckých výprav|křižáckých výprav]] a zajetí se šlechta měla možnost seznámit s nádhernými zahradami Orientu a to pravděpodobně později ovlivnilo další rozvoj zahradní architektury.
[[Soubor:7.díl html m5aa34b66.png|náhled|Gotická fontána. Obrázek z knihy Rose Standish Nichols, English pleasure gardens.]]

Středověké zahrady byly obvykle využívány především hospodářsky, což bylo mimo jiné dáno i středověkým náboženským purismem, který považoval za hříšné vše, co bylo pouze pro potěšení. Středověkou zahradu tak tvořilo třeba i jen několik záhonů se zeleninou. Na venkově i ve městě byla pěstována více zelenina a ovoce, případně léčivé byliny, než květiny, nebo okrasné dřeviny. Zahrady v [[w:Klášter|klášterech]] obvykle zahrnovaly vinice, zeleninu a ovocné stromy jako obživu mnichů a poutníků. Uprostřed válek ani chudí obchodníci neměli dostatek prostředků a jejich zájmem bylo spíše zabezpečit majetek a svůj obchod proti nepřátelským vojskům a lupičům. Jen výjimečně se pro okrasné zahrady našlo místo uvnitř městského opevnění.

Botanická nebo také lékárnická zahrada byla určena k pěstování bylin a pro léčebné účely a koření pro kuchyni a přípravě vín a likérů. Časté byly například heřmánek, anýz, levandule, kozlík lékařský, hořec, majoránka, ale v teplejších krajích byla pěstována i [[w:Afrodisiaka|afrodisiaka]] a [[w:Psychoaktivní droga|omamné látky]], jako například [[w:Klanopraška|klanopraška]], [[w:Empetrum|empetrum]]a podobné.

Architektonická úprava středověké zahrady se postupně vyvíjela v další zahradní architektonické styly. Jako celek má v období středověku zahrada i její prvky zakódovaný ikonografický význam a stává se mystickým místem. Dalším faktorem byl zásadní posun v designu byzantských měst po 7. století. Nyní města dosahovala menší velikosti a počtu obyvatel, dostávala vesnický charakter. Množství bohatých šlechticů, kteří mohli financovat a udržovat propracované
zahrady pravděpodobně také kleslo. Konečným výsledkem byl posun směrem k tvorbě prostorově více uzavřené zahrady (Hortus conclusus). Ta se stala dominantním trendem v Evropě té doby. Otevřené výhledy a průhledy tolik favorizované v zahradách velkých římských vil byly nahrazeny zahradní zdí a scenérií namalovanou uvnitř těchto stěn. Pojetí nebeského ráje uzavřené zahradě získalo popularitu té doby zejména během a po ikonoklastickém období (7. století) s důrazem na boží trest a pokání. Role zahradníka a obdělávání půdy je pro mnichy například symbolem aktu pokory. Jde o rituál sebeponižování, kdy kajícník sebemrskačsky přijímá roli nejnižších dělníků nebo si odpírá i běžné požitky a pochutiny, jde o tzv. sebezápor. Klášterní zahradnické postupy stanovené v této době se stále používají v křesťanských klášterech v celém Řecku a na Středním východě.

Křesťanské náboženství skrze postavu panny Panny Marie propaguje vzor ženství a neposkvrněnosti (v tomto smyslu dobrovolného, trvale nesexuálního chování). Křesťanství té doby také ovšem předkládá zvláště v rámci [[w:Kult svatých|mariánského kultu]] Pannu Marie jako vzor mateřství. Zobrazení neposkvrněného panenství měla symbolizovat i obezděná zahrada či dvorek (uzavřená zahrada).
[[Soubor:7.díl html 5b1c6092.png|náhled|Klášterní zahrada v Římě. Obrázek z knihy Rose Standish Nichols, English pleasure gardens.]]

Historické středověké zahrady v období vrcholného středověku měly obvykle studnu nebo fontánu uprostřed, s obvyklou symbolikou pramene života. Obvyklé rozčlenění prostoru čtyřmi pravoúhle se stýkajícími chodníky (symbol kříže), které prostor dělí na kvadranty, je tak silným symbolem, že byl tento vzor použit i nesmyslně v případě že tyto cesty nikam nevedly. Všechny středověké zahrady byly uzavřené, obezděné pro ochranu areálu, případně soukromého vlastnictví proti vniknutí, ať už proti lidským vetřelcům, nebo toulavým zvířatům.

V křesťanské symbolice byla jako symbol používána uzavřená zahrada, vysoký cedr, studna, [[w:Olivovník|olivovník]], kašna v zahradě, růžový keř. Ne všechny skutečné středověké byzantské zahrady se však snažily zahrnout všechny tyto symboly, zejména zahrady v severní Evropě neměly vyhovující klimatické podmínky. V uctívání Panny Marie skrze mariánskou zahradu a její symboliku lze najít jistou podobnost s uctíváním obrazů. Reformované církve mariánský kult přímo považují za [[w:Modloslužba|modloslužbu]]. Přes temnotu a omezenost středověku a podivnou pokroucenost symboliky mariánské zahradě zůstává poetika a vznešenost, spojená s prostotou víry, čistou přímostí a jednoduchostí s kterou může sloužit i přinášet naději a radost těm kteří víru v dobro a lásku potřebují. Jsem zcela přesvědčen, že pro použití na nevelkých obezděných plochách mohou být i dnes napodobeniny středověkých zahrad velkou inspirací pro malé dílo, jehož efekt bude příjemný.

=== Používané rostliny a jejich symbolika v mariánské zahradě ===
Uvedené zde pro zajímavost a poučení, jsou upraveny podle www.stmarydehaura.org.uk
* prvosenka, petrklíč - klíče Panny Marie.
* sedmikráska - symbolizující čistotu a jednoduchost
* pomněnka - 'oči Panny Marie'
* náprstník - 'rukavice Panny Marie'
* maceška - známý jako 'bylina trojjedinosti', pro bílé, žluté a fialové zbarvení. Častá ve středověké malbách Panny Marie
* kosatec - přirovnáván k panenskou mystickou zbožností. Čepelovitě formované listy symbolizují bolest.
* kontryhel - přirovnáván k plášti Panny Marie
* lilie - se objevuje na obrazech Zvěstování, kdy anděl Gabriel přinesl Marii s radostnou novinu, že ona měla být matkou Ježíše, Spasitele světa.
* konvalinka - 'slzy Panny Marie'. Říkalo se, že vyrostly na místě, kde plakala.
* plicník - 'slzy Panny Marie'. Bílé skvrny na listech jsou její slzy a měnící se barva květiny z růžové na modrou reprezentuje modré oči zarudlé pláčem. Plicník je také znám pod názvem 'Marie a Josef'
* aksamitník - 'Mary Gold', Mariino zlato.
* pivoňka - úžasně bohatý středověký květ, který vystupoval v mnoha obrazech a tapiseriích
* brčál - 'květina Panny', pravděpodobně pro modré, hvězdám podobné květy. Marie byla často označována jako Stella Maris, Hvězda moře.
* hvozdík - jsou považovány za symbol Panny Marie (slzičky Panny Marie)
* primula - bylo použito k výzdobě oltáře kostela v květnu, 'měsíc Marie'
* růže - symbolizuje panenství.
* rozmarýn - světle modré květy si vybraly svou barvu od závoje Marie Panny
* sněženka - 'zvonky Panny Marie'. Kvetou na Hromnice (svátek Prezentace Krista v chrámu, také známý jako Očišťování Panny Marie).
* fialka - 'skromnost Panny Marie'. Sladká vůně a srdcovitě listy odkazují na stálost Marie, její skromnost a nevinnost
* divoké jahody- označené jako ovoce Panny Marie a požehnaných duší v nebi. Jsou zobrazovány rostoucí v trávě pod nohama Panny Marie.

&lt;gallery&gt;
Soubor:Jardins médiévaux de l'ancien hôtel Saint-Paul, rue Saint-Antoine, Paris.png|V šlechtických sídlech se na konci středověku objevovaly prvky jako byly labyrinty, v církevních zase růžové zahrady. Obrázek zahrady v Anjou z knihy Des divers styles de jardins od Marcela Fouquiera.
Soubor:7.díl html m6953cb1b.png|Obrázek z knihy Des divers styles de jardins od M.Fouquiera.
Soubor:7.díl_html_58a2f502.png|Příklad pravidelně upravené užitkové zahrady. Obrázek z knihy Gabriela Thouina, Plans raisonnés de toutes les espèces de jardins.
Soubor:7.díl html 6c35d3ab.png|Uzavřená zahrada je typická pro středověké zahradní úpravy. Obrázek z knihy The art of garden design in Italy od H. Inigo Triggse.
Soubor:7.díl html 63bcefb2.png|Středověká zahrada na manuskriptu. Obrázek z knihy G. Riata, L'art des jardins.
Soubor:Medieval garden of Sainte-Agnes.jpg|Klášterní zahrada u hradu Sainte-Agnès (Alpes-Maritimes).
Soubor:Cathedrale Saint-Leonce 07.jpg|Středověká zahrada katedrály Saint-Léonce na fotografii od Patricia fidi z Wikipedia Commons.
Soubor:Medieval Gardens, Haverfordwest Priory - geograph.org.uk - 800311.jpg|Středověká zahrada se znovuobjevenými zvýšenými záhony v Haverfordwest Priory.
Soubor:Meister des Frankfurter Paradiesgärtleins 001.jpg|Rajská zahrada (1410)
Soubor:Emilia in the rosegarden (Teseida).jpg|Emilia in the rosegarden, Anjou (1410)
&lt;/gallery&gt;

''Pokračování v kapitole [[../Italské zahrady|Italské zahrady]]''

''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]''

[[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady]]</text>
      <sha1>dl3bvkk45dg4jg2r714a03xpqwrf6ha</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Průvodce úpravou vaší zahrady/Italské zahrady</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6436</id>
    <revision>
      <id>44228</id>
      <parentid>40210</parentid>
      <timestamp>2021-06-19T20:07:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="38739" xml:space="preserve">''Předchozí kapitola [[../Babylonské zahrady|Babylonské zahrady]]''

[[Soubor:7.díl html 50abc4e4.png|náhled|Zahrady Villa Madama. Předpokládá se, že Villa Madama byla jednou z prvních skutečných zahrad tohoto typu.]]
== Italské zahrady ==
''Také na wikipedii [[w:Italský park|Italský park]]''

Od 15. století se stala zahrada neodmyslitelnou součástí italského městského paláce a venkovské vily. Zahrada sloužila jako obytný prostor budovaný podle stejných hledisek jako celá stavba na jejích půdorys navazuje. Na dvorech
panovníků nesloužila jen obytným a dekoračním účelům, jako sbírka rostlin, soch a jiných uměleckých předmětů, ale i jako zoologická sbírka, depozitum cizokrajných živočichů, často ptáků, šelem a hříček přírody . Taková zahrada se někdy zvrhla v chaotickou změť a proto ji bylo nutné architektonicky cestami, zídkami, dřevěnými a živými ploty rozčlenit na jednotlivé sekce. Alespoň tak to tvrdí odborná zahradnická učebnice sadovnictví. Faktem zůstává, že méně [[w:Římská zahrada|římské zahrady]] byly velmi podobně členěny a překvapivě připomínaly nízkými plůtky [[w:Zimostráz vždyzelený|zimostrázu]] a jednotlivými odděleními barokní zahrady. Vzhledem k tomu, že italské barokní a renesanční zahrady přímo navazují na římské tradice zahradnictví a považují za ideál krásy dokonalost, umělost, linie a pravidelnost, není tak překvapivé, že převzaly vhodné prvky ze zahrad, které známe z rekonstrukcí římských vil.

'''Geometrická pravidla a symetrie''' jsou hlavními znaky italských a francouzských zahrad v období [[w:Baroko|baroka]] a [[w:Renesance|renesance]].

[[Soubor:7.díl html m5b5a7210.png|náhled|Půdorys a bokorys italské zahrady. ]]
Italský park v období renesance navazuje na románský styl a má svou typickou pravidelnou architekturu, která jej řadí mezi '''[[w:Geometrická zahrada|geometrické zahrady]]'''. Italská terasovitá zahrada je oproti pozdějšímu převládajícímu evropskému zahradnímu slohu, baroknímu slohu francouzského parku '''uzavřena pevným rámcem - zdí, či budovami'''. Jasně a zřetelně je tak vymezen prostor zahrady. Zahradě dominovala budova zpravidla postavená na nejvyšším místě.

&lt;gallery&gt;
Soubor:7.díl html m4573b11c.png|Zahrady paláce v Mantově. Obrázek z knihy The art of garden design in Italy od H. Inigo Triggse.
Soubor:7.díl html m56018c9e.png|Obrázek z knihy The art of garden design in Italy od H. Inigo Triggse.
Soubor:7.díl_html_m2814b4eb.png|Obrázek z knihy The art of garden design in Italy od H. Inigo Triggse.
Soubor:7.díl html 2098053b.png|
Soubor:7.díl html mc9e31d9.png|Parter. Obrázek z knihy The art of garden design in Italy od H. Inigo Triggse.
Soubor:7.díl html 5f508cd8.png |Obrázek z knihy The art of garden design in Italy od H. Inigo Triggse.
Soubor:7.díl_html_m28174e25.png|Balustráda na Isola Bella. Obrázek z knihy The art of garden design in Italy od H. Inigo Triggse.
Soubor:7.díl html 6939828e.png|Obrázek z knihy The art of garden design in Italy od H. Inigo Triggse.(Isola Bella)
&lt;/gallery&gt;

[[Soubor:7.díl html 4bdd09e5.png|náhled|Pohled přes jezero Lago di Maggiore. Důležitou součástí italských zahrady byly sochy a další umělecké a technocké doplňky.]]
Patrně nejvýznamnějším architektonickým útvarem je italská renesanční terasovitá zahrada, která je pod pojmem italská zahrada často myšlena. Italské zahrady vytvářené na '''terasách''' byly ve své době ukázkami propojení krásy sochařského umění a řezem udržované zeleně. Jejich důležitou součástí byla voda. Je zřejmě ovlivněna olivovými sady a vinicemi, které jsou také pěstovány v terasách na slunných svazích. Pomocí ornamentálních schodišť, sochařských prvků, vodních kaskád, stékající vody je vytvořena '''na pahorku''' zahrada s vyvýšenou plošinou. Nádhera těchto uměleckých děl kde sochařské, vodní a zahradní prvky tvoří jedinečný celek se objevuje v okolí Říma , Florencie a Janova. Jejich utváření může připomínat asyrské terasové zahrady, které však zřejmě překonává. Na zahradě vatikánského Belvederu je jedna z prvních takových zahrad tvořena jako soustava tří teras. Tyto zahrady se stávají vzorem pro architekty 15. století, zejména pro tvorbu zahrad u vil v Tivoli a ve Frascati .
Italská zahradní architektura, její styl tvorby, se v období od renesance po baroko řídí pravidly. '''Finito''' je název pro matematickou (geometrickou) definici, přesné určení všech prvků, '''collocatio''' vzájemný vztah všech prvků v prostoru, '''concinnitas''' - zákon harmonie emocionálního působení a racionality uspořádání.

[[Soubor:7.díl html m2f730486.png|náhled|Zahrady Villa d' Este na obrázku z knihy The art of garden design in Italy od H. Inigo Triggse]]
Italská renesanční zahrada mívala tyto zvláštní prvky:
* '''Broderie''' - od 17. stol. ornamentální výplň zahradního parteru, vysazovaná po obvodu a v linii velmi nízkým tvarovaným zimostrázem a ve výplních pole vysypávaná barevným materiálem (písek, saze, mušle apod.)
* '''Giardinetto''' - v italském renesančním parku malá ozdobná zahrada, nebo předzahrádka s květinami, ale také oddíl v barokní zahradě.
* '''Sala Terrena''' - obvykle bohatě zdobená vstupní síň v přízemí, jejíž jedna stěna je otevřena do zahrady. Také vestibul, hala nebo prostor, ze které vedou vstupy do jednotlivých částí objektu a nachází se hned za jeho vchodem.
* '''Grotta''' - Umělá jeskyně, někdy jen jako nehluboký plastický obraz se sousošími s historickým, mytickým nebo biblickým námětem (Grotta di Adamo ed Eva v parku Zahrady Boboli)
* '''Theatron''' – kruhovitá úprava části kompozice sloužící i jako zahradní divadlo.

Řady monotónně se opakujících čtverců v zahradě se obměňují ornamenty. Vnitřní část čtyřúhelníku má nejrůznější náplň. – trávník, užitkové záhony, drť, stříhané keře, bylinkářskou zahrádku, broderiový ornament nebo vysazovaná květinami nebo jenom zatravněná, květinovou dekoraci, nebo stříhaný labyrint. Jednotlivé čtverce vytvářejí samostatné prostory. Křížení cest akcentuje fontána, vodní nádrž, nebo tvarovaný strom. Nejnáročněji se upravuje giardinetto na terase před lodžií, nebo salou terrenou budovy. Leží na hlavní ose zahrady a je zpravidla totožná s hlavní osou domu. Závěr osy podtrhuje casino, grotta s kaskádou a fontána v náročně řešené nice, nebo theatron. Rybníčky, štěpnice, ptáčnice, zvěřinec a stromovky se umisťují na obvod reprezentační zahrady a tvoří přechod do volné krajiny. Navzájem je propojují loubí, pergoly a aleje, které vedou k vinicím a polím.
[[Soubor:7.díl html 164ae0c8.png|náhled|Zahrada v Neapoli od architekta Vanviteliho. Obrázek z knihy Johna Claudiuse Loudona, An encyclopaedia of gardening.]]

V 16. století se již požaduje působivý výhled z vily ,nebo paláce a letohrádku do okolní krajiny. Sběratelská vášeň plní zahrady sochami , a mění je v sochařské galerie a lapidária. Zahrada Villa Medici soustředila ve svých prostorách a pavilonech přední díla antiky.
Barokní zahrada má záhony a terasami, které pouze u paláce udržují geometrickou přísnost. S větší vzdáleností se tvary italské zahrady (stejně jako vzdálenější části u pozdní francouzské zahrady) stávají klikatými, oválnými i nepravidelnými.
[[Soubor:7.díl html 258afa1f.png|náhled|Zahrada na Isolla Bella, ostrově na jezeře v severní Itálii. Obrázek z knihy Johna Claudiuse Loudona, An encyclopaedia of gardening]]

Jedním z největších příkladů italské renesanční zahrady jsou [[w:Zahrady Boboli|zahrady Boboli]], což je park u [[w:Palác Pitti|paláce Pitti]] ve Florencii. Je jím i v dnešní době, jakkoliv se nyní nachází ve stavu v jakém byl upraven na konci 19. století a je tak odrazem této nedávné doby. Některé prvky v této zahradě mají velmi zajímavé umělecké a technické provedení. Vysoce je hodnocena i sbírka umění, která se zde nachází a která byla součástí italských zahrad.
Komplikované a výstřední vrcholně renesanční zahrady, někteří historici umění nazývají manýristické. Jsou oproti původním, pravidelným raně renesančním zahradám bohatě zdobené a mají komplikovanou stavbu. Pro mnoho pozdně renesančních zahrad je typická elegantní hravost, která je nejtypičtějším znakem manýrismu v renesančním umění.
Zahrady byly někdy vytvářeny bohatými rody, ale většinou byly navrhovány pro zástupce církve. S úpadkem Itálie, vyčerpáním bohatství měšťanů a ztrátou podrobených území, skončil nejen lesk starých rodů, ale i byl vážně ohrožen i přepychový život církevních hodnostářů.

&lt;gallery&gt;
Soubor:7.díl html 5eeb1125.png|Na straně schodiště vidíme nádoby kterými stéká voda. Obrázek z knihy The art of garden design in Italy od H. Inigo Triggse.
Soubor:Villa Carlotta in &quot;The Art of Garden Design in Italy&quot; by Inigo Triggs.png|Obrázek z knihy The art of garden design in Italy od H. Inigo Triggse.
Soubor:7.díl html m7d53e484.png|Theatron Diany. Obrázek z knihy The art of garden design in Italy od H. Inigo Triggse.
Soubor:7.díl html m15f4347e.png|Obrázek z knihy The art of garden design in Italy od H. Inigo Triggse.
Soubor:7.díl_html_m6cfed4a2.png|Ptačinec. Obrázek z knihy The art of garden design in Italy od H. Inigo Triggse.

Soubor:7.díl html mc9e31d9.png|Villa Imperiali. Obrázek z knihy The art of garden design in Italy od H. Inigo Triggse.
Soubor:7.díl html 2f52dbd5.png|Italské renesanční zahrady mívají jednu hlavní osu od které se rozvíjí symetrie. Obrázek z knihy The art of garden design in Italy od H. Inigo Triggse.
Soubor:7.díl html 7583cdcf.png|Zahrady Boboli, Florencie, výřez z plánku, osa od Paláce Pitti k Neptunově kašně.
Soubor:7.díl html 2098053b.png|Obrázek z knihy The art of garden design in Italy od H. Inigo Triggse.
Soubor:7.díl html 5b9ac604.png|Pohled na ostrůvek „l Isolotto“.
Soubor:7.díl_html_m45837f92.png |Fontána ptáčníků.
Soubor:7.díl_html_578823fc.png|Neptunova fontána.
Soubor:7.díl_html_m1d8c2f9d.png|Umělá jeskyně Il Grotto di Buontallenti.
Soubor:7.díl html m63eaf597.png|Pohled po ose od paláce Pitti k Neptunově kašně.
Soubor:7.díl html 4c071616.png|Villa Gamberiana, obrázek z knihy The art of garden design in Italy od H. Inigo Triggse.
Soubor:7.díl_html_52145dfb.png|Zahrada na návrší Quirinal v Římě vytvořená na ploše. Obrázek z knihy G. Riata, L'art des jardins.
Soubor:7.díl html 2cf85981.png|Bosket u Villa Pamphilii.
Soubor:7.díl_html_147df78e.png|Zahrada u Villa Pamphilii.
Soubor:7.díl html 51e3152a.png|Parter před Villa Medici.
Soubor:7.díl html m6cd02447.png|Obrázek z knihy The art of garden design in Italy od H. Inigo Triggse.
Soubor:7.díl html m32c5e16d.png|Starobylá zahrada Villa Aldobrandini ve Frascati
Soubor:7.díl html 753b499f.png|Obrázek fontánky z knihy Francesca Fanelliho, Varie architeture.
Soubor:7.díl html 6837ee21.png|Obrázek fontánky z knihy Francesca Fanelliho, Varie architeture.
&lt;/gallery&gt;

== Francouzské barokní zahrady ==
''Také na wikipedii [[w:Francouzský park|Francouzský park]]''

Jednoduchost, ale především srozumitelnost francouzských barokních zahrad a parků je vzorem pro mnoho parků realizovaných v současných kompozicích a výsadbách realizovaných od 2.poloviny 20.století. Oproti dokonalým barokním vzorům bývají však současné výsadby velmi jednoduché, upraveny s ohledem na malou péči a nízký rozpočet. Z lesku barokní nádhery zůstává něco málo pompy dané velikostí plochy a úpravnost daná pravidelností živých plotů či alejí. Zahrada, byť nevelká, upravená ve stylu francouzské barokní zahrady může být oslnivá pro mnohé návštěvníky.
[[Soubor:7.díl html m7a627c48.png|náhled|Obrázek z knihy Johna Claudiuse Loudona, An encyclopaedia of gardening]]
[[Soubor:Obrázek z knihy Johna Claudiuse Loudona, An encyclopaedia of gardening.png|náhled|Chatsworth, sídlo hraběte z Devonshire. Obrázek z knihy Johna Claudiuse Loudona, An encyclopaedia of gardening]]

Francouzské barokní zahrady, upravené ve stylu nazývaném zjednodušeně francouzská zahrada, francouzský park (zahrady à la française) jsou založeny na symetrii (často mnohostranné) vzorů. Připomínají krásou pravidelné krajky, bohaté a nákladné vzorované ozdoby plnící ryze ozdobnou funkci. Hlavním znakem těchto zahrad je pravidelnost a především dokonale rovná plocha, nebo série rovných ploch, na kterých je celek vytvořen. Vše ve francouzské barokní zahradě bylo podřízeno geometrii. Zahrady které jsou takto upraveny mají svůj původní vzor v architektuře budov, jsou doplňkem a pokračováním budovy, řadíme je mezi zahrady nazývané zcela případně architektonické, nebo geometrické. Jsou považovány za symbol nadvlády člověka nad přírodou. Podobně jako v italské renesanční zahradě základ kompozice tvoří kámen, voda a stříhané dřeviny. Úprava zahrad napodobuje více stavbu, než přírodu. Vyvýšené záhony, osázené letničkami podléhají symetrii stejně jako tvary vodních nádrží. Francouzské barokní zahrady jsou upraveny a vybudovány s přesností zeměměřiče. Jsou nákladné a okázalé. Náročnost, pravidelnost a preciznost údržby je cenou za získání geometrické kvality, přesnosti, ta je totiž podstatou architektonického krásna té doby, jednoduchým, jasným a měřitelným zdrojem krásy pravidelných zahrad. Francouzské zahrady byly módním vzorem zahradám nejen v Evropě, ale také v Rusku a Anglii. Jedna ze zahrad „à la française“ byla vytvořena i v Číně pro císaře podle pokynů evropských mnichů.

[[Soubor:EnghienParkEnde17Jh.jpg|náhled|Velkolepý barokní park v Belgii, d' Engien, dnešní Edingen.]]
Počátek francouzských parků se datuje do 16. století v Itálii, například u paláce Pitti ve Florencii. Tento styl se později přenesl do Francie. Vrcholem tvorby francouzskych parků byl park u zámku Versailles, který pro Ludvíka XIV. vytvořil
krajinný architekt André Le Nôtre. Alternativou francouzských zahrad jsou maličké holandské zahrady, kde pravidelné záhony a přísně stříhané keře lemují kanály a kalné nádrže, (podle popisu z Encyklopedia of gardening, J.C.Loudon) vytvářející obvykle zahnívající bahnité koryta.

Park rozděluje několik hlavních cest, od kterých se pravoúhle dělí vedlejší. Cesty jsou zpravidla lemovány nízkými živými plůtky ze stálezelených dřevin. Hlavní, nejširší cesta obvykle vede středem. Největší plocha je naprosto přehledná a osázena jen nízkými plůtky a květinovými vzory, nejvýše pak přerušena několika ozdobnými stříhanými keři, nebo výsadbou letniček na vyvýšeném záhonu. Na hlavní plochu navazuje mnoho menších ploch naprosto oddělených živými ploty ze stálezelených dřevin, vysokých často 4 m. Vytvářejí intimní zákoutí. Zákoutí nemají být prázdná a stejná, ale v každé má být nějaký dekorativní prvek - socha, nebo nádoba s atraktivní, nebo vzácnou rostlinou, či ornamentální výsadba květin. V parku byla často chována jako zpestření zvířata, např. pávi. Typickou stavbou jsou altány a pergoly. Francouzskou zahradu často zdobí mytologické, často řecké a římské motivy, napodobuje ale někdy i stavby z cizích zemí, které samozřejmě musí odpovídat pravidlům symetrie a krásy. Stavby mohly vypadat i velice uměle a v rozporu s místem a účelem, ale nic z toho to nebylo stylu francouzské zahrady na překážku. Umělost a nepřirozenost byla znakem kultivovanosti a ušlechtilosti. Někdy byla součástí zahrady i oranžerie nebo skleník s tropickými rostlinami, případně konírna. Francouzská zahrada vždy dává precizní údržbou, rozlohou a velikostí prvků najevo, že majitel je movitý a kultivovaný šlechtic.

&lt;gallery&gt;
Soubor:7.díl html m530b0d0.png|Mapa parku v Angien nedaleko Bruselu. Obrázek z knihy Romeyn de Hooghe, Villa Angiana
Soubor:7.díl html 9773c16.png|Vodotrysk v parku. Obrázek z knihy Romeyn de Hooghe, Villa Angiana
Soubor:7.díl html 7d4d4829.png|Obrázek z knihy Romeyn de Hooghe, Villa Angiana.
Soubor:7.díl html 2cfb76bd.png|Obrázek z knihy Romeyn de Hooghe, Villa Angiana
Soubor:7.díl html 300a4235.png|Oranžerie. Obrázek z knihy Romeyn de Hooghe, Villa Angiana.
&lt;/gallery&gt;

Silným nástrojem tvůrců barokních zahrad jsou '''aleje''', pravidelně se opakující motiv, nebo rytmická linie řezaných keřů a stromů. Postupným zužováním uličky, nebo snižováním výšky stromů a keřů lze silně ovlivnit prostorový úsudek diváka.
'''Boskety''', stylizované lesíky vysázené v pravidelných útvarech připomínající vojenské jednotky, kdy jednotlivé pravidelně řezem ošetřované stromy stojí v zákrytech, ve stejných vzdálenostech, bývají součástí francouzských barokních zahrad stejně jako italských renesančních zahrad. Podle zpráv od H.Reptona nebyly boskety vysazovány podle hledisek krásy, ale ve tvarech odpovídajících situacím v určitých bitvách. Zákoutí jsou zdobeny sochami. Rovné cesty bývají sypané pískem. Běžné jsou stříhané soliterní keře a malé stromy – '''topiary''', pečlivě tvarované keře, fontány, treláže, altány, sochy, mobilní zeleň, exotické rostliny, symetrické vodní nádrže, říčky regulované jako kanály nebo nádrže jako stylizované vodní toky a vodopády, letničkové záhony - '''partery s broderiemi''' sypané barevnými štěrky, terasy, skleníky, '''oranžerie''' – parter nebo plocha s citrusy.

Únavná a nepřirozená architektura francouzských parků v tomto stylu vyvolala ve svém závěru takový odpor, že v průběhu následujícího období byl ideál krásy přirozenost a nepravidelnost, tedy opak strojených a dokonalých francouzských barokních zahrad.

&lt;gallery&gt;
Soubor:7.díl_html_m17a8b493.png|Dekorace bosketu v parku Belvedere, Vídeň.
Soubor:7.díl_html_7bf7de26.png|Původní dekorace parku v zámku Lysice.
Soubor:7.díl html m5770aabe.png|Návrh zahradní úpravy. Obrázek z knihy Michele de Bouteux, Plans et dessins nouueaux de jardinage du Sr. le Bouteux.
Soubor:7.díl html m35197ae.png|Zahrada vévody z Badenu ve Schweitzingen mezi Mohanem a Rýnem označovaná jako neúžasnější v Německu.
Soubor:7.díl_html_59c00394.png|Zimní zahrada a oranžerie zámku Lysice.
Soubor:7.díl_html_7f35fc7f.png|Původní dekorace zahrady zámku Lysice.
Soubor:7.díl html m38972b70.png|Zahradní úprava parku Lysice.
Soubor:7.díl_html_m4e09c7ed.png|Posezení v Zámku Lysice.
Soubor:Parterre design by Daniel Rabel (1578 - 1637).png|Symetrické vzory výsadeb v barokních zahradách byly mnohdy složité.
Soubor:Marie Antoinette amusement at Versailles.JPG|Hameau de la Reine, Petit Trianon, část parku ve Versailes, vytvořená pro zábavu popravené princezny Antoinetty na fotografii z Wikipedia Commons.
Soubor:7.díl html 6de0a3fb.png|Obrázek z knihy Samuela Parsonse, How to plan the home grounds
Soubor:7.díl html 17de71ab.jpg|Tyto pravidelné zahrady kterým byly barokní zahrady vzorem, doporučovali zahradní architekti i na konci devatenáctého století.
Soubor:7.díl html 433566ae.png|Obrázek z knihy Samuela Parsonse, How to plan the home grounds
Soubor:7.díl html 213ef69b.png|Barokní zahradní úprava v parku ve Vídni. Barevný záhon
Soubor:7.díl_html_m5a82137c.png|Barevný záhon v barokní zahradě v Kroměříži.
Soubor:7.díl_html_7d27545c.png |Anglický park v nepravidelném stylu 19. století.
Soubor:7.díl_html_3e1eeaae.png|Anglický romantický (fantastický) park.
Soubor:7.díl_html_7d27545c.png|Anglický park, přírodně krajinářský.
&lt;/gallery&gt;

[[Soubor:Claude Lorrain Apollo Muses.jpg|náhled|Anglické parky se pokoušely zpočátku kopírovat díla romantických umělců a mnoho z architektů, laických obdivovatelů a významných osob bylo přesvědčeno, že scenérie v anglickém parku mají být napodobeninou výtvarného díla. Proti těmto nesmyslným názorům H.Repton sváděl dlouhý, únavný a drahý literární boj. Opakovaně upozorňoval na velké množství rozdílů, které jsou pro tvorbu obou disciplin podstatné. Oblíbenou předlohou pro scenérie v parku byly právě díla Claude Lorraina.]]

== Anglické zahrady a parky na přelomu 18. a 19. století ==
''Také na wikipedii [[w:Anglický park|Anglický park]]''

Mnoho dnešních zahrad je nepravidelných, malebných a napodobuje nějak přírodu. Takové zahrady jsou „trendy“ a je obvyklé ve stylu podobném anglickému parku vytvářet kompozice dodnes. Dnešní tvůrci jsou stále ovlivněni stylem anglického parku. Důvodem je především příjemný vzhled, pohodlné a praktické použití a nízké náklady na údržbu. Klasické anglické zahrady jsou nejvhodnější k novogotickým stavbám a přiměřené k dekoracím stylu art deco, vyvažujíce uměleckou zručnost bohatě zdobených artefaktů krásou přírody. Mnozí dnešní architekti k anglickým zahradám přidávají pravidelné prvky aby zvýšili výraznost nějaké části celku, zdůraznili smysl úpravy, ozdobnost kompozice nebo nějakou linii stavby.
[[Soubor:7.díl html 284a87d7.png|náhled|Obrázek z knihy W. Robinsona, Garden design and architects' gardens.]]

V osmnáctém století se stala kolébkou tohoto významného stylu Anglie, jakkoliv se o titul původu ucházelo více zemí, včetně Itálie a Francie. Tento styl, jeho vznik byl původně inspirován především divokou přírodou, romantikou a jejich duchovní tvůrce spojoval odpor proti strojenosti, okázalosti a nepřirozenosti barokních zahrad. První z anglických romantických zahrad tohoto nového stylu byly vytvořeny amatéry a zřejmě to byly zahrady které bychom dnes nazvali spíše přírodní nebo divokou.
Poptávka po více přirozené zahradě měla ovšem vliv na práce zahradních architektů, jenž v tom čase již zařazovali nepravidelné a méně udržované části do nákladných parků v architektonickém stylu. V krátké době poté, po inspiraci vzory čínských zahrad, se tak postupně vyvinul specifický styl přírodních parků u šlechtických sídel, nazývaný anglický park, nebo přírodně krajinářský park. Anglické zahrady a parky byly zpočátku zřejmě inspirovány čínskými zahradami, ale výrazně se od čínských zahrad liší.
Anglické zahrady zobrazovaly zidealizovaný pohled na přírodu. Předlohy parků byly často inspirovány obrazy krajin.
Na rozdíl od francouzských, středověkých, i starověkých zahradních stylů je anglický přírodně krajinářský park nepravidelný, nesymetrický a nemá přímé linie. Architekti se úmyslně co nejvíce vyhýbají geometrickým tvarům v krajině, aby dosáhli dojmu původní krajiny. Harmonie v parku je dána skrytou vyvážeností malebné kompozice.

&lt;gallery&gt;
Soubor:7.díl html m7401bad0.png|Obrázek z knihy W. Robinsona, Garden design and architects' gardens
Soubor:7.díl html m345604dc.png|Anglické parky se v pozdním období staly skladištěm cizokrajných dřevin a barevných kultivarů.
Soubor:7.díl html m6e40dcd9.png|Obrázek z knihy W. Robinsona, Garden design and architects' gardens
Soubor:7.díl html m5aaa64b3.png|Obrázek z knihy Thomas Collin Overton The temple builder's most useful companion
Soubor:7.díl html m1255dbee.png|Obrázek z knihy Thomas Collin Overton The temple builder's most useful companion
&lt;/gallery&gt;

[[Soubor:7.díl html 42142fa8.png|náhled|Obrázek z knihy W. Robinsona, Garden design and architects' gardens.]]
Hlavní součástí při tvorbě anglické zahrady jsou '''trávníky na rozlehlých loukách v kontrastu k vodním plochám a plochám lesa''', nebo skupinám stromů. Tvůrci anglické zahrady preferují '''zvlněný terén'''. K výzdobě jsou používány napodobeniny helénských, čínských, islámských, starověkých, románských nebo romantizujících (nebo neidentifikovatelných) napodobenin památek a chrámů, či umělých gotických zřícenin, paganistických svatyň, mostů a nezřídka s umělými jeskyněmi. Jako celek byly anglické přírodně krajinářské parky navrženy tak, aby dávaly dojem '''idylické krajiny, někdy s idealizovanými vesnicemi a umělou vesnickou krajinou'''. Tyto prvky byly zavedeny především v kontinentálních zahradách a parcích.
[[Soubor:7.díl html 5b040dd.png|náhled|V pozdním období se v anglických romantických parcích objevily květinové záhony. Obrázek z knihy W. Robinsona, Garden design and architects' gardens.]]

Po vysázení obyčejného anglického parku je třeba mnoho let čekat, než se skutečně plánovaný efekt dostaví. Některé dřeviny proto byli ochotni majitelé dát vykopat a přepravit na místo v parku už jako velké vzrostlé dřeviny. Další možností byly rychle rostoucí dřeviny (javor, jasan,lípa, smrk), které vytvořily porost do doby, než je nahradily pomaleji rostoucí cenné dřeviny (dub, buk). Stávalo se ovšem, že neodborní zaměstnanci zničili úspěšnou realizaci špatnou údržbou, nebo dočasná výsadba není nikdy nahrazena plánovanými dlouhověkými dřevinami. Tak je tomu dodnes.
Povrch parku je zaoblený nebo plochý se zvlněným okolím. Správnost použití záleží na stupni a poměrech, ve kterých jsou rovné plochy, nakloněné roviny a terénní nerovnosti sladěny. Spojovací cesty jsou vedeny ve zvlněném terénu
zpravidla údolími po rovině, v mírném spádu. Zřídkakdy přímo. Pozorovatel nesmí mít pocit umělosti ale ani nesourodosti a zbytečné okliky. Větší cesty v anglickém krajinářském parku jsou často koncipovány mírně pod úrovní terénu, tak, aby nerušily pohledy z okolí a nepoškozovaly účinek ostatních prvků krajiny a protože dojem hloubky pohledu, iluze rozlehlosti by snadno mohla být ovlivněna. Celkový dojem je velice důležitý. V menších zahradách jsou části užitné zahrady, parku a obytné části různě spojeny, ale účinek celku musí být komplexní. Zahrada musí působit maximálně prostorně, ale současně rozmanitě. '''Zahradu obklopenou zdmi přirovnávají tvůrci anglických parků k ohradě pro dobytek''' (odmítají ohrazenou plochu). Koncipují park či zahradu jako součást okolí tak, aby nebylo zřejmé žádné omezení. Místo zdí jsou používány příkopy. Klasický návrh parku podle Capability Browna, architekta, který je ikonou anglických parků spočíval v obroubení hranice pozemku houštinou, kterou lze chápat jako '''poněkud volný živý plot se stromy''' (nazývaný pás- belt), '''shluků dřevin''' (nazývané chumáče – clump) umístěných podle potřeby a '''jednotlivých dřevin''' (solitery). Tento způsob výsadby byl zesměšňován odpůrci anglických parků, jako primitivní. Tedy ve srovnání s komplikovanou zdobností ornamentů barokních zahrad. Ve skutečnosti těžiště anglického parku prostě neleží v geometrii, pravidelnosti a jednoduchých formách, které jsou typické pro francouzské parky, v dřevinách, které jsou násilně tvarovány, ale ve způsobu kombinace dřevin a dalších prvků, v práci terénem a především ve znalostech dřevin, především jejich habitu, schopnosti vhodně a harmonicky je kombinovat, tedy v pečlivém plánování. Proto jakýkoliv kritik tento styl takto zesměšňuje, pouze prokazuje, že dosud neobsáhl znalosti tvorby anglického parku a třeba ani nevnímá krásu u dobře a chytře upraveného pozemku.

&lt;gallery&gt;
Soubor:7.díl html 17904b36.png|Stylizovaná nepravidelná „okrasná“ zahrada. Obrázek z knihy Gabriela Thouina, Plans raisonnés de toutes les espèces de jardins.
Soubor:7.díl html 56ac5aae.png|Stylizovaný nepravidelný „okrasný“ park. Obrázek z knihy Gabriela Thouina, Plans raisonnés de toutes les espèces de jardins.
Soubor:7.díl html 277dd209.png|Mezi používané prvky zahrad ve vesnickém stylu byly napodobeniny prvků známých z vesnic. Vesnický styl života byl ideálem pro svou krásnou prostotu, přirozenost a svobodu Obrázek z knihy Mary Harrod Northend, Garden Ornaments
Soubor:7.díl html 7a89c910.png|Divokou přírodu doplňují vhodné romantické úpravy zpříjemňující její použití. Obrázek z knihy Mary Harrod Northend, Garden Ornaments.
Soubor:7.díl html 110fc6c7.png|Jindy byly používány ovšem i méně vhodné „ozdoby“ a doplňky. Obrázek z knihy Mary Harrod Northend, Garden Ornaments.
&lt;/gallery&gt;

[[Soubor:Ha ha566a7aef.png|náhled|Náčrt časté, jednostranné formy ha-ha. Tato podoba skýtala dobré zabezpečení a byla méně nákladná na vybudování. Obrázek z knihy S. Parsonse, How to Plan the Home Grounds]]
K výzdobě anglických parků byly používány stavební prvky v různých architektonických stylech, od paladianské architektury po pseudogotiku. Výrazným úsilím anglického stylu je touha '''obsáhnout do koncepce zahrady veškeré okolí, včetně majetku, který už do zahrady nepatří'''. Tento styl se pokusil odstranit pocit omezenosti z oplocení, zrušením plotů. Byly strhávány zdi, které vzbuzovaly stísněnost, zakrývaly pohledy a ukazovaly hranice pozemku. To předpokládalo nahrazení oplocení a zdí něčím, co bude zabraňovat vstupu vetřelců na pozemek a současně to nebude vidět. Pokud postavíte plot do lesa z dálky jej neuvidíte pokud jej zamaskujete pásem stromů nebo keřů. Ale pokud stejný plot postavíte například na louku, na kterou navazuje sousedova louka bude i pás keřů velkou travnatou plochu zjevně rozdělovat. Bylo třeba postavit neviditelnou zeď s technologiemi 18. a 19. století. To byl důvod, proč ploty byly stavěny v příkopech, v úzkých údolích mezi pozemky. Takovým úpravám se říkalo „ha-ha“. Prý podle výkřiků těch návštěvníků, kteří pouštíce se na koni v plném trysku ke vzdálenému obzoru uviděli příkop nečekaně před sebou. Podle jiných ale pojmenování vzešlo z posměšků těch, kteří překvapivě vzletnou jízdu statečného hrdiny, a jeho pád přes hlavu vylekaného koně, pozorovali.

Podobně byly skrývány frekventované cesty rozdělující pozemek vedeny pod srázem, nebo v údolí či za vyvýšeným terénem, aby pohybující se osoby nerušily soukromí a aby nebyly ani viděny pozorovatelem ze zahrady. Koncem minulého století a dokonce i dnes bývá doporučováno maskovat cestu v trávníku jejím mírným zahloubením nebo překrytím terénní vlnou. To je velmi vhodné, jde li o cestu na pozemku, který používáte výhradně vy a jde o malý pozemek.
[[Soubor:Double-sided ha-ha, Melford Hall, Suffolk.JPG|náhled|Ha-ha v Suffolku.]]

Může se stát, že jinak budete pozorovat zástupy osob a objekty, třeba i auta, jak plují sem a tam v trávníku po neviditelném drátku, chodí tam, kde žádná cesta není. Není to jako když vidíte chodit někoho po hladině jezera, tedy úžas, pocit zázraku. Je to hloupý pocit nesmyslu. Cítíte ten zvláštní a hloupý pocit zklamání z oklamání. Tento hloupý pocit lze násobně umocnit tím, že vidíte plynule plout v trávě pouze horní část osob. Poprsí nebo i jen hlavu nějakých důstojností přetékajících osob. Nutkavou potřebu dát tomuto utrpení smysl lze uspokojit tím, že nenápadně nabídnete pozorovateli talíř s povidlovými knedlíky a rychle odejdete. Před výsadbou kultivarů s velmi výraznými znaky, barvou, nebo zvláštním růstem je třeba dobře zvážit jejich
použití a umístění v zahradě či parku v anglickém stylu, někdy totiž působí nepřirozeně, tedy proti smyslu celého parku.
Ideální je okrasné dřeviny skloubit tak, aby v prostoru během sezóny vždy bylo něco zajímavého a atraktivního, ať už kvetením, nebo sezónním olistěním , či plody. Zejména podzimní barvy jsou cenné a je vhodné sladit jednotlivé druhy aby vynikly ty nejzářivější.

Samozřejmě je důležitá střídmost a kultivovaná krása krajiny jako celku je v romantickém parku cennější než podbízivá skupina uměle pestrolistých keřů. Průhledy na okolní krajinu v anglickém stylu byly komponovány tak, že skupiny několika stromů a keřů na pozadí byly viděny v různém úhlu pohledu, ve střídajících se průhledech stále jinak a dávaly tak dojem měnící se krajiny a iluzi větší rozlehlosti parku.
[[Soubor:7.díl html m575655b2.png|náhled|Anglický park navazující na barokní zahradu.Obrázek z knihy Gabriela Thouina, Plans raisonnés de toutes les espèces de jardins.]]

Plochý terén, ale i terénní nerovnosti nesmí být použity ve větší míře než je pro oko pozorovatele přijatelné. Dlouhé rovné plochy v anglickém parku působí monotónně a únavně. Zcela plochý, nečleněný terén ve větším měřítku není žádoucí, i vodní plochy jsou členěné na ramena, případně jsou v rybnících ostrůvky. Naopak nepřehledný terén nedává vyniknout kráse pohledů do širšího okolí, může vznikat dojem nesourodosti, zmatku. K výsadbě anglického krajinářského parku lze použít vhodné druhy místních dřevin, které lze doplňovat dovezenými cizokrajnými dřevinami, nebo kultivary. Výsadbu je nutné naplánovat tak, aby použité dřeviny nebyly příliš stejné a výsadba nebyla fádní, ale ani příliš různorodá nebo dokonce nesourodá.

Od romantizujícího stylu anglického parku se později opět v Anglii oddělil nepravidelný styl malebných zahrad s květinovými záhony, dnes často nazývaný '''„venkovská zahrada“''' nebo „babiččina zahrádka“. Podobně jako anglický park byl inspirován přírodou, je styl venkovské zahrady jen idealizovaným obrazem venkova.
[[Soubor:7.díl_html_m3a8ddb32.png|náhled|Botanická zahrada ve Vídni upravená jako nepravidelný park.]]

Když styl anglického parku proniká do kontinentální Evropy, jeho tvář se zásadně mění. Sice napodobuje přírodu, ale silně romantizovanou okrasnými stavbami a umělými prvky. Evropské &quot;anglické zahrady&quot; jsou charakteristicky vytvořeny v menším měřítku a jsou plné atraktivních doplňků, romantických prvků, čímž se liší od většiny anglických přírodně krajinářských zahrad. Mohou někdy působit až poněkud kýčovitě. Typickým úkazem v evropských přírodně krajinářských zahradách byly osoby představující za úplatu poustevníky v romantických umělých jeskyních.
Jedna vypjatost a nepřirozenost je tak nahrazena jinou, bez míry a citu. Jedna vada je pod vlivem módy nahrazena další vadou. Přiměřenost, je tedy vlastnost kterou by měl vyznávat nejen architekt, ale každý kdo chce vytvářet zahradní úpravy. V druhé polovině 19. století vzrostla záliba v neobvyklých cizozemských dřevinách a parky původně napodobující přírodu se stávají sbírkami cizokrajných dřevin. Barevnost zahrady v té době hraje stále větší roli a opět je více používáno květin a různobarevných dřevin. Ve dvacátém století se v kompozici parků stále více prosazují barevné kultivary. V polovině 20. století bylo pěstování barevných dřevin vůbec zavrženo i v sadovnictví jako buržoazní úchylka, přežitek, s tím ,že parky mají sloužit především dělníkům a rolníkům.
[[Soubor:Stowe Park Palladian bridge.jpg|náhled|Anglický park ve Stowe, most v palladianském stylu. Palladianský styl pocházející z italské architektury byl vlastní parkům na počátku éry anglického parku.]]

Anglické parky lze poměrně úspěšně nakrabičkovat, Gabriel Thouin se v polovině 19. století zabýval typologií parků a zahrad. U anglických parků rozlišuje krabičku anglických parků fantazijních, s motivy staveb z různých cizích zemí, krabičku podstatně volněji vedených anglických parků přírodně krajinářských a krabičku anglických parků romantických s okrasnými a gotickými stavbami. Tyto bylo možné rozeznat hlavně podle stylu použitých prvků a doplňků. Jiným druhem byly jardin d'agrement, tedy okrasné anglické zahrady a anglické parky. Zde byly výsadby více zdobné, upravené a udržované velmi úhledné. Byly použity skupiny rostlin jednoho druhu, nikoliv promísené skupiny různých dřevin a nápadně se tak podobají dnešním nejčastěji používaným nepravidelným zahradám označovaným architekty jako postmoderní. Ovšem ještě bez postmoderních „futuristických“ dekorací navozujících hmatatelnou atmosféru zvláštna a nesmyslna, které byly oblíbeny v šedesátých sedmdesátých letech a ve vyjímečných případech se ještě objevují. Tyto nepravidelné přiměřeně dekorativní výsadby nejsou ani náhodou snahou o přirozené napodobení přírody, ale plní její funkci. Přirozenost a napodobování přírody, které je znakem anglických parků, je v okrasné zahradě jakýmsi stylizovaným motivem než přímo modelem úpravy této postfunkcionalistické úpravy.

&lt;gallery&gt;
Soubor:7.díl_html_m13db1667.png|Cesta přerušující trávník je skryta mírným převýšením.
Soubor:7.díl_html_m15c12ef6.png|Je dobře viditelná z menší vzdálenosti.
Soubor:Blenheim PalaceDE.jpg|Bleinheimský palác s anglickým parkem.
Soubor:Stowe park map ugglan.jpg|Anglický park ve Stowe.
&lt;/gallery&gt;

''Pokračování v kapitole [[../Venkovská zahrada|Venkovská zahrada]]''

''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]''

== Odkazy ==
* [http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Palladian_Bridge,_Stowe|kategorie English gardens na Commons (obrázky)]
* [http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Paintings_by_Claude_Lorrain|kategorie malby Claude Lorrainana Commons (obrázky)]
* [http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Victorian_era|kategorie Viktoriánská éra na Commons (obrázky)]
* [http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Hameau_de_la_Reine|kategorie Hameau de la Reine na Commons (obrázky)]

[[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady]]</text>
      <sha1>hfxb6dph5htm9hfou5hp1xf45y7acs2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Průvodce úpravou vaší zahrady/Venkovská zahrada</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6437</id>
    <revision>
      <id>44265</id>
      <parentid>43329</parentid>
      <timestamp>2021-07-08T17:07:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="27659" xml:space="preserve">''Předchozí kapitola [[../Italské zahrady|Italské zahrady]]''

[[Soubor:7.díl html m33e1428e.jpg|náhled|Fotografie z knihy Barvy v květinové zahradě od G.Jekyll.]]
== Venkovská zahrada ==
''Také na wikipedii [[w:Venkovská zahrada|Venkovská zahrada]]''

Malebné zahrady s květinovými záhony, dnes nazývané „venkovská zahrada“ nebo „babiččina zahrádka“ jsou po letech stále moderní a obdivované, ale méně často napodobované. Venkovská zahrada je rázovitý [[w:Rustikální|rustikální]] styl zahrady, který používá neformální design, tradiční materiály, husté výsadby a někdy i směs okrasných a jedlých rostlin. Je typická barevností. Často bývá vyzdobena předměty denní potřeby venkovanů a dekoracemi, které je napodobují nebo imitují původní přírodní materiály. Je bohatá veselou nestřídmostí, rustikálními, [[w:Romantismus|romantickými]], vesnickými doplňky, může být i plánovitě naivistická. Klasické venkovské zahrady dosáhly svého vrcholu popularity v období [[w:Viktoriánské období|viktoriánské éry]] (1837 – 1904). Velikostí nebývají rozlehlé a neslouží často k rekreaci, ale jako ozdoba okolí sídla.
[[Soubor:Colour in the Flower Garden41.jpg|náhled|Náčrt z knihy Barvy v květinové zahradě od G.Jekyll.]]

Ve venkovské zahradě 21. století rostou stromy a nebo keře, které odpovídají charakteru místa a doplňky napodobují některé historické období ([[w:Gotika|gotika]], romantismus), nebo venkovské prostředí. Venkovská zahrada může obsahovat i část pro pěstování zeleniny a koření, nebo jsou byliny a zelenina součástí výzdoby. Byliny z venkovské zahrady byly původně používány jako léky, nebo toaletní a čisticí prostředky. Některé byliny se používaly k barvení tkanin. Protože venkovské zahrady nebo zahrady v takto stylizované úpravě mohla vlastnit, založit a udržovat většina obyvatel, výzdoba silně podléhala a podléhá vlnám módnosti. Některé venkovské zahrady nesou silný dotyk individuality jejich majitele. Stejně jako původní anglický styl venkovské zahrady jsou i novodobé zahrady tomto stylu zpravidla spíše půvabná dílka než promyšlené architektonické skvosty. Design venkovské zahrady je založen více na zásadách, než vzorcích. Vesnické zahrady mohou být pravidelné i nepravidelné. Zřejmě se častěji lze setkat s nepravidelnými zahradami s pravidelnými prvky.
[[Soubor:7.díl html 6d7717e0.jpg|náhled|Fotografie z knihy Barvy v květinové zahradě od G.Jekyll.]]

Venkovské zahrady v podobě ohrazené prostory s kvetoucími rostlinami, bylinami a zeleninou se objevují po celé historické období a přirozeně svým dílem pokrývají samozásobitelské potřeby domácnosti. Vesnické zahrady, které vznikaly v alžbětinské době byly zřejmě zakládány jako místní zdroj pro byliny a plody.
&lt;gallery&gt;
Soubor:7.díl html m77d043de.jpg|Fotografie z knihy Barvy v květinové zahradě od G.Jekyll.
Soubor:7.díl html m3f5e1f16.jpg|Fotografie z knihy Barvy v květinové zahradě od G.Jekyll.
&lt;/gallery&gt;

Vznik venkovské zahrady je proto spojován s dělnickými a rolnickými chalupami. Jejich přerod v stylizovanou verzi venkovské zahrady jako úmyslný styl výsadby vznikl nejspíše v Anglii na konci 19. století, v reakci na strukturovanější a důsledně udržované zahrady, které používají pravidelný symetrický styl, šablonovitý vzhled. Vznik venkovské zahrady lze dát do souvislosti s humanistickou glorifikací venkovského života. Postupný vývoj venkovské zahrady lze vysledovat v časopise
(The Cottage Gardener) (1848-61), editovaném [[w:en:George William Johnson (writer)|William George Johnsonem]], kde se klade důraz přímo na okrasné květiny - karafiáty a primuly v pestrých odrůdách, které byly původně šlechtěny soutěživými úředníky jako hobby. Tedy alespoň podle informace z knihy [[s:Barvy v květinové zahradě|Barvy v květinové zahradě]] Gertrude Jekyllové.

William Robinson a [[w:Gertrude Jekyll|Gertrude Jekyllová]] pomáhali popularizovat nepravidelné zahrady v mnoha knihách a časopisech a byli součástí hnutí Arts and Crafts Movement. Robinson s G. Jekyll uplatňuje principy venkovské zahrady na více strukturované vzory u poměrně velkých zahrad.
[[Soubor:7.díl html mc424c54.png|náhled|Obrázek z knihy E. H. M. Coxe, The modern English garden.]]
Kniha Barvy v květinové zahradě (Colour in the Flower Garden) (1908) je přetiskována a prodávána dodnes. Díky propagátorkám jako Gertrude Jekyll a [[w:Vita Sackville-West|Vita Sackville-West]] se skromné venkovské zahrady staly populárními. Jako specifický architektonický styl se výrazně prosazuje ve dvacátém století s rozvojem rekreace pro širší vrstvy obyvatel.
V moderní vesnické (chatové, chalupářské zahradě) vidíme nespočet regionálních a osobní variací na tradiční anglické vesnické zahrady. Jsou stylizovanou formou původní zahrady ve venkovském stylu. Hravou napodobeninou. Je zde časté použití rostlinných materiálů, jako například okrasné trávy nebo mnoho druhů rostlin, které nebyly nikdy součástí venkovských zahrad. Tradiční růže, s jejich plnou vůní a svěží zelení jsou oporou venkovské zahrady. V současnosti se však více využívají kříženci, moderní rezistentní odrůdy. Nové odrůdy mají tradiční atributy, jsou podobné vlastnostmi původním druhům. Popínavé rostliny, ať už tradiční druhy, nebo jejich moderní hybridy, jsou také oblíbené ve venkovské zahradě. Často jsou použity letničky a trvalky, které se šíří samovýsevem a volně se rozšiřují. Takové druhy si našly trvalé místo i v moderní zahradě ve venkovském stylu, stejně jako tomu bylo v původních tradičních venkovských zahradách.

Z nedostatku prostoru jsou venkovské zahrady často jen malými pravoúhlými plochami, s praktickými rozvržením cest a plotů, nebo živých plotů. Rostliny, rozložení a materiály jsou vybírány s touhou vzbudit dojem přirozenosti a
původnosti. Moderní venkovská zahrada často používá místní květiny a materiály spíše než tradiční venkovská zahrada. Venkovská zahrada je navržena tak, aby se jevila bezstarostnou spíše než architektonicky dokonalou. Je vytvářena bez okázalosti nebo trigonometrie. Trávníky jsou nahrazeny trsy trávy a květin, záhony mohou být široké podle potřeby. Místo toho, aby se zahrada podrobila kázni ve velkém rozsahu barevných schémat, je spíše poetická jednoduchostí harmonie barevných kombinací mezi rostlinami. Celkový vzhled může někdy dávat dojem zeleninové zahrady, kterou ovládly květiny. Úpravami i literárními díly G. Jekyll propagovala udržovanou zanedbanost a divokost jako krásné.

Moderní venkovské zahrady tvoří zdánlivě neudržovaná směs květin, dřevin, bylin a zeleniny, často na malém prostoru. I přes tyto zásady má venkovská zahrada konstrukci a formální zásady, které pomáhají tvořit její eleganci a šarm. Jde o zásady, které jsou vlastní všeobecně nepravidelným parkům a zahradám a které jsou již v knize uvedeny. Plánovité seskupení jednotlivých částí, především však musí tvořily celek tak, aby technicky odpovídal požadavkům na užívání zahrady. Jednotlivé prvky musí být v souladu, žádný nesmí přehlušovat ostatní. Některé prvky mohou přitahovat pozornost. Žádoucí je vyváženost - optický pocit stability, umístění prvků ve správné pozici vůči celku i jiným prvkům. U prvků lze použít například rytmus, nebo kompozici kdy některé prvky s jinými tvoří pocit přirozenosti. Barvy by měly být umístěny tak, aby působily v celku harmonicky, přirozeně, případně a barevně vyváženě (zejména tmavé a světlé tóny). Výrazně barevné a odlišné prvky lze v malé venkovské zahradě vhodně použít. Hrubé struktury a rustikální materiály do venkovské zahrady patří, působí přirozeně. Jednou z dalších hlavních zásad je poměrně přísný výběr rostlinného materiálu, který je důležitější než terénní úpravy malé plochy. Použité materiály by měly vytvořit celek. Je vhodné nepoužívat příliš mnoho pravidelných předmětů a vyvarovat se přesnosti a jakékoliv dokonalosti.
V architektuře venkovské zahrady v Anglii ale i v Evropě 20. století byly na cesty, stromy a ploty používány tradičních předměty, nebo starožitně vyhlížející předměty. Dřevěné ploty a vrata, cihly a kameny. Použitím přírodních materiálů
venkovská zahrada měla získat více přirozený vzhled . Hrnce, dekorace, nábytek a také využití přirozeného vzhledu tradičních materiálů a povrchové úpravy, vše mělo vyvolat dojem staromódní zahrady. Materiály použité ve venkovské zahradě pocházejí zpravidla z nedalekých zdrojů. Za rušivé lze považovat velké plochy kovu, skla, použití plastů (zjevné), nebo neumělé napodobeniny přírodních materiálů. Zahrada nemá být divadelní kulisou.

Venkovské zahrady počátku 21. století zobrazují více individuální přístup a nepoužívají napodobeniny přírodních materiálů, nebo jen výjimečně. S věrohodností se pokouší upravit zahradu, nebo obydlí v dobově, nebo stylově
věrohodnou repliku, která umožňuje zvýšit emocionální prožitek z použití.

&lt;gallery&gt;
Soubor:7.díl html m7d540354.png|Obrázek z knihy E. H. M. Coxe, The modern English garden.
Soubor:7.díl html c34a68e.png |Obrázek z knihy E. H. M. Coxe, The modern English garden.
Soubor:7.díl html m4548811b.png|Obrázek z knihy E. H. M. Coxe, The modern English garden.
&lt;/gallery&gt;

Rostliny pro venkovské zahrady jsou vybírány '''na základě své staromódnosti''' (módní časopisy razí pro styl venkovské zahrady heslo - kytičky naší babičky) a vhodnosti do nepravidelné zahrady. Mnoho moderních zahradníků používá „staromódní“ rostliny a odrůdy, ačkoliv nemusí být autentické ale ani nejvhodnější pro venkovské zahrady. Jsou prodávány moderní odrůdy květin, které zapadají do vzhledu venkovské zahrady. Moderní růže vyšlechtěné [[w:David C.H. Austin|Davidem Austinem]] byly používány pro venkovské zahrady kvůli svému staromódnímu vzhledu (plnokvěté formy s rozetovými květy) a vůním. Moderní růže kvetou na rozdíl od starých odrůd opakovaně.

Druhy přirozeně se vyskytujících růží [[w:Růže šípková|růže šípková]] (''Rosa canina''), [[w:Růže mnohokvětá|růže mnohokvětá]] (''Rosa multiflora''), [[w:Růže bedrníkolistá|růže bedrníkolistá]] ''Rosa pimpinelifolia'' jsou pro tyto zahrady vhodné a všechny tři uvedené druhy jmenované a doporučované G. Jekkyl. Pouze je, jako u všech dřevin, třeba vybrat druh vhodný velikostí a růstem pro dané podmínky. Většinou jsou původní druhy velmi odolné, výrazně vonné, bohatě a pravidelně, avšak jednoduše kvetoucí. '''Moderní venkovské zahrady v Evropě často používají původní rostliny a jsou přizpůsobené místnímu klimatu.'''

Evropská vesnická zahrada, je li její součástí zelinářská část, bude mít obě části - okrasnou a zelinářskou, pečlivě oddělené. Záhony se zeleninou sice mohou plnit dekorativní účel, ale '''zelenina určená ke konzumaci bývá zpravidla pěstována v oddělené části'''. V původní vesnické zahradě lze najít okrasné dřeviny, zpravidla keře ozdobné květem, ale lze použít i méně nápadných keřů ozdobných listem jako doplnění skupin keřů a porostu, například mahónii, krušpánek, nebo brslen. '''Použité stromy jsou ovocné dřeviny a mohou to být vysokokmeny''', které jsou extenzivně pěstované a dorůstají někdy i velkých rozměrů a značného stáří. Takové stromy bývají výraznými a obdivovanými dominantami zahrady. Příkladem starých odrůd jsou odrůdy jabloní [[w:Panenské české|Panenské]], nebo [[w:Matčino|Matčino]]. I v dnešní době lze najít školky, kde staré odrůdy vysokokmenů prodávají, ovšem koupě patentu nezbytná pro jejich množení v poměru k počtu prodaných kusů produkci starých odrůd činí málo rentabilní. Faktem je, že některé staré odrůdy jsou někdy více náchylné k chorobám než odrůdy novější nebo mají nepravidelný výnos a jejich plody jsou různě velké a mnohdy i nějak neforemné. Jen zcela výjimečně jsou součástí vesnické zahrady původní okrasné listnaté dřeviny jako [[w:Bříza|bříza]], [[w:Buk|buk]], [[w:Dub|dub]], [[w:Habr|habr]]nebo [[w:Lípa|lípa]], v malém množství a v původních druzích. Obvykle mají význam jako symbol nebo nějaká [[w:Sentiment|sentimentální]] vzpomínka. Jinak patří spíše na veřejné prostranství nebo do lesa.

Velký důraz evropská vesnická zahrada obvykle klade i na množství kvetoucích [[w:Trvalka|trvalek]], [[w:Cibulovina|cibulovin]] a [[w:Letnička|letniček]] v nádobách. Evropská vesnická zahrada často využije, zvláště v německy mluvících zemích, i zeleninové výsadby a předměty denní potřeby jako dekorace. Vhodnou estetickou ozdobou samozřejmě ale mohou být i jahody, které jsou dekorativní květem i plodem.
Podle intenzity údržby, podle způsobu výsadby a pěstování lze vybrat a použít vhodné rostliny. Anglická venkovská zahrada někdy používá zapojené zahuštěné výsadby různých druhů rostlin současně, což je celkem nevhodné pro některé druhy tradičních okrasných rostlin ([[w:Aksamitník|aksamitník]], [[w:Devaterník|devaterník]], [[w:Vřes|vřes]], [[w:Polyantka|polyantky]] a mnoho dalších). Mnoho rostlin přerůstající jedna druhou se ale ve venkovské zahradě nemá (není li to záměr) změnit v chaotickou směs. Venkovská zahrada není zmatek.
Zmatek ostatně nenapoví mnoho hezkého o vlastnostech majitele a nemůže na něj samotného ani působit nijak uspokojivě a harmonicky. Důležité je proto rozhodnutí architekta venkovském zahrady, čeho vlastně chce dosáhnout. Venkovské zahrady, které tedy nelze efektivně udržovat náročným pletím a okopáváním proto nebude zdobit nízká keřová růže, ale po zdi, plotu nebo pergole se může pnout popínavá růže s plnými, nebo jednoduchými květy. Dalším vhodným keřem pro méně udržované zahrady je například [[w:Kalina|kalina]], rostlinou [[w:Vlčí bob|vlčí bob]], [[w:Topolovka|topolovka]] nebo i [[w:Kosatec|kosatec]]. Květiny se v původní venkovské zahradě vyskytují jen na exponovaných místech. Větší zahradu tohoto typu tvoří obvykle zatravněný sad ovocných stromů, možná s výsadbou květin na exponovaném okraji. Zahrada s málo nápadnou výsadbou není žádnou chybou. Dekorativní hodnota méně pestré zahrady spočívá ve skutečnosti, že zahrada je nenápadným doplňkem budovy, které však jediným nebo několika prvky ([[w:Réva|réva]], [[w:Břečťan|břečťan]], [[w:Srdcovka (Dicentra)|srdcovka]], [[w:Hosta|hosta]]) může
dodat potřebný nádech romantiky anebo důvěrně známý pocit domova. Taková varianta však není rozhodně vhodná pro majitele s komplexem méněcennosti, maximalisty, který se bude děsit opadaných květů a hroutit se na chodníček z betonových tvárnic když lesklý chromovaný zahradní nábytek pokrývají kapičky zasychající rosy, štítit se skvrnitých listů či obyčejnosti tepla domácího krbu.

&lt;gallery&gt;
Soubor:7.díl html m3fe6e9e4.png|Máloco je náročnější na údržbu nežli takováto trvalková úprava v trávníku.Obrázek z knihy E. H. M. Coxe, The modern English garden
Soubor:7.díl html m79087558.png|Autor fotografie tvrdí, že nic není harmoničtějšího než dobře udržovaný trávník ve starém uzavřeném dvoře. Zkušenost odporuje, že máloco je více nepřirozené. Obrázek z knihy E. H. M. Coxe, The modern English garden.
&lt;/gallery&gt;

Dokonale udržované zahrady může zdobit i oslnivá záplava kvetoucích rostlin mnoha druhů a variet, barev a velikostí, cibulovin, trvalek a letniček v témže záhonu. Udržování skupin kvetoucích rostlin, zvláště bylin, je pracnější než třeba
udržování beztrných okrasných keřů, které majiteli svým kvetením poskytnou také uspokojení. Rozhodování pro ten či onen typ výsadby a nebo druh rostliny by proto nemělo být ukvapené, aby nadšení pěstitele nevystřídalo vyčerpání,
zoufalství a zklamání.

=== Růže ve venkovské zahradě ===
Venkovské zahrady jsou vždy spojeny s růžemi, ať už keřovými růžemi, polyantkami, nebo čajovými, stromkovými růžemi, nebo pnoucími růžemi. Venkovské zahrady téměř vždy obsahovaly keře růže galské (''Rosa gallica''). Další stará růže typická pro venkovské zahrady je vonná damascenská růže (''Rosa x damascena''), které jsou stále ještě pěstovány v Evropě pro použití v parfémech. Dorůstají výšky 2 m nebo vyšší, s jemně prohnutými letorosty, které pomáhají poskytnout neformální pohled do zahrady. Ještě vyšší jsou bílé růže (''Rosa x alba''), které nejsou vždy bílé a které kvetou dobře i v polostínu. Růže stolistá (''Rosa x centifolia'') je plnokvětá růže proslavená na obrazech holandských mistrů v sedmnáctém století. Tyto velmi vonné keřové růže rostou do výšky 1.5m jsou i stejně široké. Měly by být vyvázány na oporu, nebo mohou popínat [[w:Treláž|treláž]].

Růže stolistá byla šlechtěna a křížena do mnoha odrůd, které jsou také oblíbeným doplňkem venkovské zahrady. Na rozdíl od většiny moderních hybridů, starší růže kvetou na loňských letorostech, takže není vhodné je silně prořezávat každý rok, tak jako moderní odrůdy. Protože nekvetou opakovaně většinu roku, na rozdíl od moderních růží, bývají někdy popínány [[w:Plamének|plaménky]](''Clematis''), které používají větve růží jako oporu.

&lt;gallery&gt;
Soubor:7.díl html 4314d2b7.png |Spojení objektu v prostoru upraveném tak, aby objekt poutal veškerou pozornost je hrubé násilí na pozorovateli a zavání pompézností a strojeností. Objekt navíc příliš neladí s volnější úpravou rostlin v těsném okolí budovy. Obrázek z knihy E. H. M. Coxe, The modern English garden.
Soubor:Archway in a english garden.png|Průhled by měl být více než díra ve zdi. nebo pohled na jinou díru ve zdi. Obrázek z knihy E. H. M. Coxe, The modern English garden.
Soubor:7.díl html 73e862f1.png|Velmi nevhodný případ může nastat, pokud jsou rostliny v suché zídce jsou vysázeny souvisle v pásech a nejsou tedy nepravidelnou přirozenou výsadbou avšak jsou příliš neupravené aby byly vzhlednou pravidelnou úpravou. Obrázek z knihy E. H. M. Coxe, The modern English garden.
Soubor:7.díl html m4a011a6.png|Cesta k domu je především cesta. Dlažba nesmí tvořit nebezpečné spáry a být nebezpečně vyvýšená. Má li i jinak dobrodružný pozorovatel strach z úrazu a je li nucen při cestě do domu sledovat každý další svůj krok s obavou, není příliš praktická. Není li nejpoužívanější cesta k domu praktická, je její ozdobnost nedůležitá. Obrázek z knihy E. H. M. Coxe, The modern English garden.
Soubor:Obrázek z knihy E. H. M. Coxe, The modern English garden.png|Mnoho z divoké krásy je ztraceno, jsou li květiny pečlivě seskupeny v pravidelných skupinách a záhonech. Obrázek z knihy E. H. M. Coxe, The modern English garden.
Soubor:7.díl html m4ea82f30.png|Nikdy nesmí divokostí převážit pocit neuspořádanosti a naprosté zmatenosti. Obrázek z knihy E. H. M. Coxe, The modern English garden.
Soubor:7.díl html m6f2a7418.png|Cesta pod převislou dřevinou může vypadat malebně, ale její použitelnost a smysl mohou být omezeny. Obrázek z knihy E. H. M. Coxe, The modern English garden.
Soubor:7.díl html mc883952.png|Altán může být i navazující součástí obvodové zdi, je li s ní v souladu. Obrázek z knihy E. H. M. Coxe, The modern English garden
Soubor:7.díl html 2b4fb943.png|Okatě zanedbaná cesta udržovaná se skalničkami vedle pečlivě udržovaných záhonů růží v pravidelné úpravě. Nesmyslný kontrast. Obrázek z knihy E. H. M. Coxe, The modern English garden.
Soubor:Within the pergola.png|Pod pergolou jsou vhodnější spíše stínomilné rostliny. Je li vytvořena z nepravidelných materiálů, měly by být záhony spíše nepravidelné a z různých rostlin. Pod širokou stinnou pergolou vypadá smysluplněji širší cesta nežli uzoučká pěšina a trávník. Obrázek z knihy E. H. M. Coxe, The modern English garden.
Soubor:Formal garden at the house.png|Spojení pečlivě provedené pravidelné udržované zahrady s málo honosnou budovou ve venkovském stylu. Obrázek z knihy E. H. M. Coxe, The modern English garden.
Soubor:7.díl html m5b75ae55.png|Různě vysoké rostliny jsou v záhonech květin velmi ozdobné. Při výsadbě je ale vhodné postupovat tak, aby byly vidět i nízké rostliny, jinak ztrácí smysl jejich použití . Obrázek z knihy E. H. M. Coxe, The modern English garden.
&lt;/gallery&gt;

Růže ve venkovské zahradě není oddělena od ostatních růží holou zemí nebo mulčem, ale je jakoby ve směsi s jinými květinami, vinnou révou a porostem. Se zavedením růže čínské (''Rosa chinensis'') na konci osmnáctého století vzniklo mnoho hybridů, které měly vlastnosti opakovaného kvetení (remontování). Někteří kříženci si udržují vzhled a tvar květu starých druhů. Jednalo se o bourbonské růže a noisette růže, které byly používány také ve venkovské zahradě.

=== Popínavky ===
Tradiční součástí venkovské zahrady jsou popínavé rostliny [[w:Zimolez ovíjivý|zimolez ovíjivý]] (''Lonicera periclymenum'') a [[w:Plamének plotní|plamének plotní]] (''Clematis vitalba''). Spíše než silně agresivní a zaplevelující liánu ''C.vitalba'' ovšem lze doporučit spíše ''Clematis alpina'', nebo ''Clematis montana''. Oba přežívají velmi dobře naše zimy, dobře a zdravě rostou, ne však agresivně. Obvykle nejsou napadány chorobami a škůdci a navíc je jejich květ na rozdíl od ''Clematis vitalba'' zřetelně vidět, jsou ozdobné. Ve venkovské zahradě bylo používáno mnoho hybridů původních druhů plaménku s řídkým listovím, které jsou schopny porůstat pnoucí růže, stromy a nebo ploty. V moderní venkovské zahradě je používáno mnoho druhů plaménků, včetně ''Clematis armandii, Clematis chrysocoma'' a ''Clematis flammula'', mnohé však špatně snášejí chladno. Populární popínavé zimolezy ve venkovské zahradě jsou kromě zimolezu ovíjivého například [[w:Zimolez japonský|zimolez japonský]] (''Lonicera japonica'') a zimolez druhu ''Lonicera tragophylla''. Dekorativní a málo náročnou dřevinnou je [[w:Loubinec|loubinec]] (''Parthenocissus''). Jeho listy se na podzim barví červeně a jsou hezkým kontrastem k jinak zbarveným keřům. Druh [[w:Loubinec pětilistý|loubinec pětilistý]] (''Parthenocissus quinquefolia'') je expanzivní a zapleveluje. Druh [[w:Loubinec trojlaločný|loubinec trojlaločný]] (''Parthenocissus tricuspidata'') roste pomalu, ale později pokryje velké plochy a vypadá velmi vzhledně.

&lt;gallery&gt;
Soubor:7.díl html m1ae59227.png|Anglické venkovské zahrady dovedou očarovat především skupinami v létě kvetoucích trvalek a letniček. Obrázek z knihy E. H. M. Coxe, The modern English garden.
Soubor:7.díl html m22102eab.png|Obrázek z knihy E. H. M. Coxe, The modern English garden.
Soubor:7.díl html 51a8a487.png|Venkovská zahrada přinesla zájem o skalky, a úpravy připomínající les, rašeliniště a vřesoviště. Obrázek z knihy E. H. M. Coxe, The modern English garden.
Soubor:7.díl html m4923bfc8.png|Vysoká jednotná výsadba snižuje dojem prostorovosti a význam objektů. Obrázek z knihy American gardens od Guy Lowell.
Soubor:7.díl html m23affbec.png|Různá výška bylin a dřevin umožňuje zvýraznit prostor a poskytuje vhodné pohledy na objekty zájmu. Fotografie z knihy Barvy v květinové zahradě od G.Jekyll.
Soubor:7.díl html m4396a0aa.png|Pokus o venkovskou zahradu ve vesnici nedaleko Znojma.
Soubor:Brno-Komín2002.jpg|Venkovská zahrada v Brně Komín silně kontrastující s pozadím.
&lt;/gallery&gt;

=== Byliny ===
Používané květiny mají být co nejbarevnější a druhy voleny tak,aby zahrada kvetla většinu roku. Vyplatí se ovšem pro některé zvláště exponované období vytvořit větší skupinu výraznějších květin. Lze doporučit například [[w:Vrbina tečkovaná|vrbinu tečkovanou]] (''Lysimachia punctata'') s tím , že se rozrůstá do okolí a může zaplevelovat. Dalším druhem oblíbených trvalek jsou [[w:Třapatka|rudbékie]] (např. ''Rudbeckia hirta'') ale doporučit lze desítky dalších.

Venkovská zahrada se pomocí kontrastu barev, nejen barev květů, ale například i díky podzimnímu vybarvení, může stát uměleckým dílem. Populární květiny pro venkovské zahrady byly pěstovány a šlechtěny nadšenci. Fialky, růže a petrklíče stejně jako druhy, které se jinak pěstují pro praktické účely. Například měsíček, který se dnes pěstují téměř výhradně pro jeho jasně oranžové květy, byl ceněn především jako přísada do jídla pro přidání barvy na máslo a sýry, přidávání do polévek a dušených jídel. Jinak byl používán i pro všechny druhy léčebných mastí a přípravků. Stejně jako mnoho starých letniček a bylin venkovské zahrady, se samovolně vysévá. Další populární zahradní letničky venkovské zahrady jsou fialky, macešky, a rezeda.

Příklady bylin pro venkovské zahrady
{|
|- style=&quot;vertical-align: top;&quot;
|
* lilie
* mečík
* hvozdík
* hrachor
* netýkavka
* kejklířka
* pupalka
* prvosenka
* maceška
* chrpa
* měsíčnice
* mák
* třapatka
* měsíček
* chejr
* pelargonie
* osteospermum
* lobelka
* petúnie
* hledík
* lichořeřišnice
* vitálka
* mateřídouška

|

* kmín
* rozmarýna
* fuchsie
* sedmikrásky
* pomněnky
* náprstník
* slézová růže
* náprstník
* divizna
* černucha
* rezeda
* hrachor
* petrklíč
* slunečnice
* tulipán
* kamzičník
* srdcovka
* pivoňka
* orlíček
* oměj
* zvonek
* libeček
* majoránka

|

* astra
* jiřina
* chryzantéma
* smolnička
* konvalinka
* laskavec
* vlčí bob
* řebříček
* kopretina řimbaba
* ostrožka
* šalvěj
* vrbina
* krokus
* levandule
* kokořík
* pupalka
* tymián
* pelyněk
* šanta kočičí
* plicník
* mydlice
* yzop
* chřest
|}

&lt;gallery&gt;
Soubor:XN Kerascoet.jpg|Zahrada ve stylu vesnické zahrady (autor Kerascoet)
Soubor:Anne hathaway gardens 2007-1.JPG|Zahrada u domu Anne Hathaway.
Soubor:7.díl html 5b3cb25b.jpg|Rustikální kůlna jako altán, úprava v parku v Chebu.
Soubor:7.díl html 5615a58d.jpg|Úprava v parku v Chebu.
&lt;/gallery&gt;

''Pokračování v kapitole [[../Ferme ornée|Ferme ornée]]''

''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]''

Odkazy
* [http://archive.org/details/cottagegardener00johngoog Časopis The Cottage Gardener na archive.org (1852)]
* [http://www.biodiversitylibrary.org/bibliography/8343#/summary Časopis The Cottage Gardener na biodiversitylibrary.org]

[[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady]]</text>
      <sha1>ccis9vi4woyrcr8mgrkwpj2kg8i6s0q</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Průvodce úpravou vaší zahrady/Ferme ornée</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6438</id>
    <revision>
      <id>44266</id>
      <parentid>43568</parentid>
      <timestamp>2021-07-09T20:07:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="23513" xml:space="preserve">''Předchozí kapitola [[../Venkovská zahrada|Venkovská zahrada]]''
[[Soubor:Humphryrepton139really.jpg|náhled|Na tomto obrázku ukazuje Humphry Repton rozdíl mezi parkem a farmou. Snažil se prokázat že zemědělství není předmětem krásy, ve své knize ukazuje, že ferme ornée je neúčelný nákladný a směšný kýč. Obrázek z knihy H. Reptona, Umění zahradní architektury.]]

== Ferme ornée ==
''Také na wikipedii [[w:Ferme ornée|Ferme ornée]]''

'''Ferme ornée je zemědělský statek, který je upraven jako poetická ozdoba'''. Nejde o obdobu dnešních agroturistických farem, účelem pěstování zeleniny, ovoce a polních plodin, jakož i chovu dobytka, ve „ferme ornée“ není nijak významná výroba potravin, ale jeho okrasná funkce. Ferme ornée byl mnoha významnými [[w:Architekt|architekty]] označen za nesmysl, odsuzován racionálními prostými zemědělci, ale i šlechtici a architekty, jedněmi jako plýtvání půdou a penězi a druhými jako absurdita. (podle knihy [[w:Humphry Repton|Humphry Reptona]] Umění zahradní architektury) V ČR funguje jako ferme ornée statek u zámku ve [[w:Veltrusy|Veltrusích]]. Propojení kultivované krajiny s parkovými plochami inspiruje dodnes architekty v ČR k myšlence, že lze pojmout a navrhnout zemědělskou krajinu jako park. [[w:Jan Rudolf Chotek|Jan Rudolf Chotek]] ve Veltrusích realizoval moderní anglický park podle teoretických východisek „ferme ornée“. V parku tak bylo možné spatřit nejen les, oboru, ale také 100 hektarů polí, pastvin a sadů. Poradcem mu byl ředitel schönburských zahrad. Tzv. okrasný statek, je podle některých informací „nejdokonalejší krajinářskou úpravu“, která poskytuje nejen potěšení, ale i užitek. Součástí okrasné koncepce se staly i zemědělské práce, stáda hospodářských zvířat, snopy obilí nebo třeba seno svážené na žebřiňácích.
&lt;gallery&gt;
Soubor:Veltrusy-okras.jpg|Zámek Veltrusy.
Soubor:Le hameau de la Reine (Versailles) (8040181234).jpg|Malý Trianon ve Versailes. Jeho přirozená krása tkví v souladu celku a nedokonalosti, nepravidelnosti částí.
&lt;/gallery&gt;

[[w:Národní památkový ústav|Národní památkový ústav]], územní odborné pracoviště středních Čech v Praze v letech 2009 - 2013 přemění část areálu ve Veltrusích znovu ve „ferme ornée“ , aby předvedl ukázkové řešení obnovy člověkem přetvářené přírody a pomohl při výchově k úctě k tradicím a k šetrnému a citlivému zemědělskému využívání přírody.
Mnozí obyvatelé zcela přirozeně vytvářejí „ferme ornée“ na svých zahradách, pěstováním zeleniny pro potěšení z pohledu na jejich růst a obdělávanou půdu. Mnohé majitele zahrad pěstování zeleniny naplňuje stejným, ne li větším potěšením, jako pěstování květin. Efektivita samozásobitelského pěstování zeleniny ale dnes není vysoká. Častým důvodem pěstování je však sklizeň potravin bez [[w:Pesticid|pesticidů]] a dalších umělých přísad nikoliv tvorba ferme ornée. Mrkev sklizená na zahradě totiž vypadá jako mrkev a dokonce chutná jako mrkev. A do druhého dne nezčerná. Klasické pěstování zeleniny však není obvykle považováno za krásné. Vesnické zahrady i uměle malebné zemědělské scény jsou někdy považovány za [[w:Kýč|kýč]].

[[Soubor:Brno Žabovřesky Dětský domov Dagmar 2.jpg|náhled|Funkcionalistická budova Dětský domov Dagmar Brno Žabovřesky.]]

== Funkcionalistická a postfunkcionalistická zahrada, úpravy zeleně moderní doby ==
Ve [[w:Funkcionalismus|funkcionalistické zahradě]] zeleň od počátku do poloviny 20. století tvořila pouze technický prvek, měla funkci krycí, pokryvnou a oddělující, nebo často ani neexistovala. '''Ozdoba je zločin''', hlásali věrozvěsti funkcionalismu a zahrady či veřejnou zeleň v objektech tak prakticky krásných jako jsou funkcionalistické budovy, zcela opomíjeli jako zbytečnost. Nadšenci strhávali přezdobené manýristické, barokní i secesní objekty, fasády a díla a vyvěšovali vlajku čisté a elegantní prázdnoty. Je zbytečné třídit, kteří z nich byli rudí nebo bílí, všichni byli především velmi nadšení. Vytvořili si viditelného a všudypřítomného nepřítele. Byli oprávněné zhnusení falešnou a nesmyslnou přezdobeností, zlem přemrštěností a posedlostí vyumělkovaných nápodob, pobouření křečovitou okrasností jejíž dekorativní kudrlinky pronikaly třeba i do etiky. Tihle revolucionáři pohrdali vyumělkovanou jemností dekorací, která pro ně byla jen pokroucenou maskou jedovaté bezobsažnosti a vzor krásy nalézali v přirozené kráse jednoduchých tvarů.

&lt;gallery&gt;
Soubor:Kladno KL CZ materska skola v Habesovne 156.jpg|Zeleň kolem funkcionastické mateřské školy, Kladno.
Soubor:Ciudad Universitaria UNAM - Explanada de Rectoría.jpg|Universita v Mexiku.
Soubor:Viipuri_Library_Restoration_2005.jpg|Funkcionalismus v Rusku.
Soubor:Robin Hood Gardens, Cotton Street - geograph.org.uk - 1517529.jpg|Funkcionalismus v Anglii.
&lt;/gallery&gt;

[[Soubor:Turun Kärsämäen hautausmaan siunauskappeli.jpg|náhled|Pohřební kaple, dokončeno v roce 1980 ve Finsku (autor Heikki Sarainmaa).]]

Snaha o prosazení funkcionalismu byla zřejmá nejen v kapitalistických zemích,ale i ve vznikajícícm komunistickém táboře, kde vše staré bylo zahnívající a opovrženíhodné a vše nové bylo konečně krásné a čisté. Oproštěné od chobotů a úponků kapitalismu, monarchismu, teokracie a především imperialismu.

Výjimkou byly vesnické záhony babiček, které mohly dokonce chodit beztrestně do kostela, neboť byly opožděné a nepřevychovatelné. Další novou výjimkou byly květinové záhony a u pomníků hrdinů a stranických funkcionářů, ty byly udržovány vzorně a osazovány v národních barvách nebo v krvavě rudé. Tyto ozdoby, stejně jako pomníky dávných a novodobých hrdinů a zaplevelené přerůstající parčíky kolem nich, dotvářející atmosféru oslavy hrdinství a práce patrně způsobily změnu. Nová potřeba ukazovat a oslavovat novodobé ikony a bohy zřejmě způsobila erozi zásadové nicoty a funkcionalistické praktičnosti o ústupky. Ve veřejné zeleni a zeleni veřejných a státních budov se v tomto období každodenního očekávání válečného konfliktu používaly rychle rostoucí a vzrůstné dřeviny. Daly základ proudu který lze vymezit hranicí [[w:Akát|akátů]], [[w:Jírovec|jírovce]], [[w:Lípa|lípy]], [[w:Smrk|smrku]], [[w:Bříza|břízy]] a [[w:Topol|topolů]]. Hranici, která se ale postupně mírně posouvala směrem ke keřům jako jsou příšerné [[w:Zimolez|zimolezy]] ''Lonicera tatarica'', bujné [[w:Zlatice|zlatice]] a [[w:Pustoryl|pustoryly]], odolné [[w:Pámelník|pámelníky]] a pak i zcela okrasné [[w:Tavolník|tavolníky]]. Před pádem komunismu byly vysazovány dokonce i stálezelené a popínavé dřeviny. Údržba byla ale minimální nebo žádná. Někdy byly jedinou údržbou každoroční celonárodní [[w:Akce Z|hurá akce]]. Výsledkem nepromyšlených výsadeb a údržby neodborníky byl strašný stav postfuncionalistické [[w:Veřejná zeleň|veřejné zeleně]], následně dysfunkce zeleně, společenská degradace odborných pracovníků a vážný úpadek zahradnického oboru. Ten se zatím nevzpamatoval.

V soukromých zahradách se od padesátých let v komunistickém sektoru pěstovala zelenina nebo ovoce, což byl většinou sice málo efektivní, ale často nejjednodušší a někdy jediný způsob, jak získat některé zcela běžné druhy zeleniny a nějaké ovoce. Zahrádkářství, které v období plánovité výroby a centrálního řízení částečně suplovalo pravidelné výpadky zemědělské výroby a distribuce potravin socialistického státu. Nakonec se i zahrádkaření ale stalo terčem kritiky i ze strany špiček vedení Strany. Zahrádkáři prý narušovali správné fungování státní ekonomiky. Na komunistický funkcionalismus a tupou masovost navázal na začátku 21. století stejně omezený pragmatismus a zbožňovaný egoismus.

&lt;gallery&gt;
Soubor:7.díl html 433566ae.png|Funkcionalisticky praktická zahrada. Obrázek z knihy Samuela Parsonse, How to plan the home grounds
Soubor:7.díl html 680b612f.png|Obrázek z knihy Samuela Parsonse, How to plan the home grounds .
Soubor:7.díl html 7bc5ce8d.png|Moderní sadovnická úprava v parku Brno Žabovřesky.
Soubor:7.díl html ef1104f.png|Moderní zahradní úpravy u obytných domů v Brně Komín.
Soubor:7.díl html m3a38205b.png|Edward Gorton Davis, Landscape planning for small homes
&lt;/gallery&gt;

=== Odkazy ===
* [http://www.archiweb.cz/buildings.php?action=show&amp;id=1176&amp;type=19 Vila Kociánka, Makovský a partneři.]
* [http://www.austria-architects.com/en/ Odkazy na architektonická díla rakouských tvůrců a úpravy okolí staveb]
* [http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=33&amp;action=show&amp;id=3269 Chiswick Bussines Park, úprava podobná business parku Petrov nebo Krupp-Gürtel]
* [http://nirov.platform31.nl/upload/media/projecten/Forum_Stedelijke_Regios/091127_AndreasMeuller.pdf Moderní architektura Essen 2015]
* [http://www.far.la/index.php?lang=2&amp;idcatside=15 architektonická exkurse Düsledorfem]
* [http://www.metro-properties.com/en/projekte/fmz-essen.html Zahradní architektura 20. a 21.století]
* [http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=33&amp;action=show&amp;id=3301 big dig, zahradní architektura na archiweb]
* [http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=33&amp;action=show&amp;id=3229 Zahrada různě vzrůstných popínavek na ocelovém lešení, zcela inovativní řešení které kromě vnímání pozorovatelem nepočítá už ani s údržbou a vlastnostmi rostlin.]
* [http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=33&amp;action=show&amp;id=2181 Koncept obnovy francouzského parku]

[[Soubor:7.díl html 7bcc7a96.png|náhled|Fotografie z knihy American gardens od Guy Lowell.]]

== Přírodní zahrada ==
''Také na wikipedii [[w:Přírodní zahrada|Přírodní zahrada]]''

Přírodní zahrada, někdy také označovaná jako divoká zahrada, se svým vzhledem '''pokouší přiblížit přírodnímu a přirozenému vzhledu přírodního stanoviště''' před zásahem člověka. Přírodní zahrada není zpustlá plocha, ale zahrada která buď napodobuje nějaký biotop, nebo lépe je zahradou, kde je těch několik málo lidských zásahů směřováno k většímu souladu a podobě s přírodou a přirozeností při zachování požadavků na užívání. Nejvíce připomíná přírodě nejbližší z typů [[w:Anglický park|anglického parku]]. Takovouto zahradu ale může také může tvořit jedna nebo více zahradních úprav, jejichž výsadby a terénní úpravy odpovídají biotopům, které jsou v přírodě přirozené. V místních podmínkách tedy může napodobovat původní [[w:Biotop|biotop]], nebo uměle vytváří nové. Přírodní zahrada může vypadat jako zaplevelená a vymyká se pravidlům uměle vytvářených zahrad, řídí se pravidly biologickými a estetickými představami majitele. Její krása je specifická a hlavním tvůrcem je čas a příroda. Neudržované přírodní zahrady lze doporučit zejména na větší plochy, na menších plochách je vhodnější udržovaná úprava ve stylu napodobujícím nějaké [[w:Biotop|přírodní stanoviště]]. Krása divoké přírody obvykle nevzniká na malé ploše, jakou dnešní zahrada bývá.

Významným rozdílem skutečných přírodních zahrad jsou oproti jiným zahradním úpravám je nízká pracnost údržby. V ekologicky zaměřených komunitách přírodní zahrady slouží spíše k technickým účelům, jako je například [[w:Recyklace|recyklace]] odpadu a třeba volná plocha k sušení prádla. V ekologicky zaměřených komunitách pak mohou takové neudržované zahrady ovšem připomínat spíše rumiště nebo pro návštěvníka postrádat jakoukoliv zajímavost.
[[Soubor:7.díl html 14c62b4e.png|náhled|Zdivočelá zahrada, vilová čtvrť v Žabovřeskách, Brno Komín.]]

Zřejmě žádná zahrada negeneruje zisk srovnatelný s pronajímanou kancelářsky nebo průmyslově využívanou plochou, nedokáže více uspokojit touhu danou přirozenou žádostí vlastnit než stejně velká garáž a jen zřídka vyvolává napínavé soutěživé sobectví a zcela přirozenou dravou, neomezenou lidskou bezohlednost. Přírodní zahrada a filosofický styl [[w:en:Wabi-sabi|wabi - sabi]] jsou zřejmě nejméně vhodné zahrady pro soutěživce ze všech možných typů zahrad. Nejméně ze všech možných typů zahrad jsou schopny oslovit majetné a reprezentovat jejich bohatství a moc. Běžná přírodní zahrada i pro běžného návštěvníka vyžaduje prvky zajímavosti a nějakou koncepci, jakkoliv pro uživatele může být velmi krásná sama o sobě.
[[Soubor:7.díl html 59d8eec.png|náhled|Zdivočelé předzahrádky v Brně – Komín.]]
Cílem úmyslné tvorby přírodní zahrady nebo parku s podobnými úpravami je zpravidla vytvořit prostředí které odpovídá filosofii majitele a vedlejším účinkem je možné zlepšení stavu přírody v místě. Mimo jiné může poskytnout vhodné prostředí, útočiště pro různé volně žijící živočichy. Někdy může přírodní zahrada sloužit i k výukovým účelům. Napodobováním přirozeného přírodního prostředí (biotopu) může poskytovat možnost zachování společenstev původních rostlinných druhů, vývinu a rozmnožování volně žijících živočichů. Některé přírodní zahrady, plní účel nejen dekorační, ale i rekreační.

Přírodní zahrady jsou často založeny na vědomém respektu k přírodě, snaze o snížení poškozování životního prostředí a zdravém životním stylu. [[w:Krása|Krása]] je vnímána lidmi jako žádoucí podoba s kterou se ztotožňují, vzhled daný podle nějakého vzoru, který je šablonou. Šablona dává předmětu, nebo seskupení a vlastnostem předmětů poměrně přesné hranice vymezené často přísnou logikou. Přírodní zahrada je zahradní úprava který si za svůj vzor bere skutečná přírodní stanoviště.
Jako v mnoha dalších pravidlech lze v jednotlivých přírodních zahradách a názorech na jejich kvality najít zastánce ortodoxnějších, nebo liberálnějších pravidel tvorby. Ortodoxnější zásady jsou zpravidla výhodnější pro přirozenější vzhled a věrohodnost. Liberálnější zásady umožňující umělejší prostředí nabízí návštěvníkovi příjemnější a kulturnější vzhled zahrady.

[[Soubor:11.11.2004 Komin 020.jpg|náhled|Poněkud již přírodní zahrada , Brno Komín.]]

Přírodní zahrady mohou mít různé typy prostředí. Biologická rozmanitost je definována jako množství volně žijících druhů živých organismů v určitém prostředí. Při pohledu na zvýšení biologické rozmanitosti naší zahradě, to není jen vhodná výsadba, která poskytuje úkryt a potravu. Je třeba zvážit širší prostředí a zjistit, které druhy volně žijících živočichů a rostlin na kterém stanovišti převládají a zhodnotit nejen půdní podmínky, ale také mikroklima, které může být individuální pro místní prostředí - jižní svah, nebo údolí potoka.

Je vhodné zkusit napodobit výsadbu, která je podobná přirozenému porostu v okolí a které se tedy bude dařit v podobných podmínkách, jaké jsou na jejím přirozeném stanovišti. Jak pomoci tvorům v zahradě, bude zřejmé, z pozorování přírody v okolí. Když budou napodobeny podmínky, blízké podmínkám některého blízkého lesa, močálu, nebo pásu křovin, zkrátka lokality, která je vytvářena, bude pro živočichy snazší se v zahradě zabydlet. Společenství se stromy můžou tvořit různá patra vegetace jako například tráva, keře, popínavé dřeviny. Všechny patra mohou být osídleny živočichy. V závislosti na velikosti zahrady je vhodné se zaměřit na druhy dřevin více či méně vysoké.

Oblasti s dostatkem prostoru je možné udržovat travní porosty jako [[w:Step|stepi]] s mnoha divokými květinami. Možností u stepních porostů je mnoho. Vegetaci lze kosit v různých obdobích roku, více či méně často, na podporu různých rostlin.
Například může být vegetace poměrně krátce kosena na podporu nízkých druhů (např. koniklece, hlaváčky) a poskytovat příležitost lovu pro některé ptáky. Velká část porostu, nevadí li to účelu pro který je zahrada využívána, může být ponechán zcela ladem, což nabízí trvalé přístřeší pro hmyz. Nakonec může být součástí zahrady partie, která každoročně podporuje přirozené a původní letničky.

Volně rostoucí keře se často se vyskytují v zahradách jako zajištění, ochrana, tedy volně rostoucí živý plot na hranici pozemku, ale seskupení keřů také odpovídá okraji lesa a vytváří specifické životní prostředí. Keře mohou kvést a tvoří ovoce které je činí atraktivní pro hmyz, ptáky a savce. Trnité druhy poskytují pro malé zvířata dobrý úkryt před predátory. Močál , bažina, mokřina nebo [[w:Rašeliniště|rašeliniště]] v zahradě může být ideální alternativou pro zahradní jezírko nebo skládací bazén.

Pokud jde o výsadbu rostlin existují na počátku dva filozofické směry ohledně zakládání přírodní zahrady. Filosofie přirozeného vývoje zdůrazňuje ponechání zahrady přirozenému vývoji a vyčkání na planě rostoucí rostliny, které případně upravuje (nebo ne). Tato metoda nezasahuje do vývoje zahrady výsevy semen v zahradě. Výhodou je, že rostliny, které zde rostou, jsou dokonale přizpůsobeny podmínkám v této oblasti. Další filosofický směr je agresivně intervenční. Rostliny přímo vysévá, nebo vysazuje při zachování přirozené flóry, nebo flóry která je typická pro dané prostředí.

Tvůrci přírodních zahrad preferují jako základní pravidlo nepoužívání [[w:Pesticid|pesticidů]]. Přesto lze například doporučit, zejména v případě přemnožení nebezpečných plevelů a dřevin několik druhů selektivních [[w:Herbicid|herbicidů]] a [[w:Arboricid|arboricidů]], které v nezbytném případě, při správném a zejména omezeném použití nenaruší funkci zahrady a naopak pomohou udržet její podstatné rysy (biodiverzitu). Tvůrci koncepce přírodních zahrad považují za vhodnější zvážit zda masivní útok patogenů není příznakem nerovnováhy, která se takto opravuje. Rostlina která má příliš málo světla, nebo má nedostatečnou výživu hyne. Rostlina, která v přírodní zahradě hyne na toto stanoviště zřejmě nepatří. Nahradí ji rostlina, která na stanovišti lépe přežije. Tato zásada je logická a odůvodněná. [[w:Invazní druh|Invazivní rostliny]] jsou ovšem hrozbou přírodním druhům i na jejich původních a přirozených stanovištích. Zásah v případě vážného nebezpečí je tedy spíše záležitostí názoru a úmyslu majitele zahrady. I v klasickém [[w:Zemědělství|zemědělství]] se pesticidy používají při překročení mezní hranice výskytu patogena a zvážení hrozící škody. Pokud je někde v přírodní zahradě kosen [[w:Trávník|trávník]] a vyřezávány nálety nejde sice o přirozený vývoj prostředí, ale smysluplné udržování vhodného prostředí pro užívání plochy.

Koncepce přírodních zahrad považuje obecně za vhodnější použít mechanické nástroje než elektrické nástroje, které jsou ale ekologičtější než stroje poháněné ropnými produkty. To platí především v případě že je údržba součástí rekreace a rekreace je součástí určitého způsobu života. Tak jako benzínová motorová sekačka a dokonalý trávník patří k americkému životnímu stylu, kosa, hrábě a srp by měly patřit k přírodní zahradě. Posekání trávy kosou, nebo srpem ponechává šanci na přežití hmyzu, který by byl nemilosrdně podrcen v sekačce. Účelem údržby není důkladně vyčistit zahradu. Je vhodné ponechat dostatek přístřeší pro malá zvířata. Je lepší odstranit suchou nať na jaře, takže může sloužit jako úkryt pro hmyz během období dešťů. Je vhodné udržet mrtvé a duté stromy, za předpokladu, že tyto nepředstavují riziko, a můžou sloužit jako přístřešek pro zvířata (někteří ptáci, veverky, netopýři). V malé zahradě osázené nevhodnými dřevinami je nutný řez keřů (proto je vhodné předem zvolit vhodné keře). Řez je nezbytně nutné provádět mimo období hnízdění ptáků. Údržba sekačkou pravidelně koseného trávníku (není přirozenou součástí žádného známého přirozeného prostředí a neměl by být součástí přírodní zahrady) vyžaduje pravidelnou údržbu a nastavení ostří dostatečně vysoko (asi 8 cm).

Pro podpoření jarních rostlin ([[w:Cibulovina|cibulovin]]) v travnatých porostech zahrady je vhodné kosit trávu pravidelně až od konce června. Mají li být podpořeny stepní rostliny kvetoucí v létě, bude vhodné sekat travnaté porosty až do konce září, ale tráva může být kosena až od června, kdy potřebujeme travnatou plochu na sportoviště a k slunění. Pokosená tráva by měla být ponechána na strništi několik dní po pokosu, v době, kdy malá zvířata na strništi nemají útočiště. Zahrada na plochách, které nemají být porostlá dřevinami musí být pravidelně zbavena náletových dřevin, aby se zabránilo vývoji směrem k zalesněnému prostředí.

Nevhodně, nebo na nesprávném místě založené přírodní zahrady jsou zdrojem zaplevelení, chorob a škůdců pro široké okolí. Takové zahrady mohou vyvolat bouře nenávisti mezi obyvateli v obydlených místech a může být nařízena pokuta, pokos, nebo desikace porostu. Je zdrojem pomluv a opovržení pro majitele ze strany ostatních obyvatel.

Přírodní zahrady jsou ale přesto v mnoha směrech a z mnoha důvodů velmi perspektivním stylem který bude žádaný, pokud budou nenáročné na údržbu, zajímavé, vzhledné, různorodé a nebudou zdrojem plevele. To vše mohou s promyšlenou koncepcí úpravy již dnes splnit. Krásné přírodní zahrady tohoto typu mohou mít však i vysoké pořizovací náklady a mohou být ideově podobné stylu anglických parků i s jejich pestrou růzností.

&lt;gallery&gt;
Soubor:7.díl html 38b393f0.jpg|Úprava v parku ve stylu spíše přírodní zahrady, Cheb.
Soubor:7.díl html 5b3cb25b.jpg|Úprava v parku ve stylu spíše přírodní zahrady, s rustikální architekturou, Cheb.
Soubor:7.díl html m107f3a27.jpg|Úprava v parku ve stylu spíše přírodní zahrady s rustikální architekturou, Cheb.
Soubor:7.díl html 3423919b.jpg|Úprava v parku ve stylu spíše přírodní zahrady, Cheb.
Soubor:7.díl html m2c9481d6.jpg|Úprava v parku ve stylu spíše přírodní zahrady, Cheb.
Soubor:7.díl html m429ed38d.jpg|
&lt;/gallery&gt;

''Pokračování v kapitole [[../Seznam použité literatury|Seznam použité literatury]]''

''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]''

[[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady]]</text>
      <sha1>0b2r9fskucw21xzev80ujuciyv6agkj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Praktická elektronika/Obvody/Monostabilní klopný obvod</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6452</id>
    <revision>
      <id>42030</id>
      <parentid>41880</parentid>
      <timestamp>2020-06-23T10:07:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- nadbytečné odřádkování; - whitespace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3794" xml:space="preserve">'''Klopný obvod''' ('''KO''') je elektronický obvod, který přechází mezi několika diskrétními stavy (nejčastěji dvěma), přičemž ke změně mezi stavy dochází skokově (překlopením).

'''Monostabilní klopný obvod''', označovaný jako '''MKO''', má jeden stabilní stav, ze kterého je možné jej přepnout do stavu nestabilního. Obvod se sám po určité době přepne zpět do stabilního stavu. Tento typ obvodu je možné použít například jako zpožďovací prvek.

== Zpožďovač - verze s jedním tranzistorem ==

Tento obvod funguje na principu nabíjení a vybíjení kondenzátoru '''C'''. Po stisknutí tlačítka '''K&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt;''' se kondenzátor '''C''' nabije na plné napětí zdroje a zároveň začne rezistorem '''R''' téci proud do báze tranzistoru '''Q''', který se otevře a relé '''K&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;''' sepne (žárovka '''Ž''' se rozsvítí). Po uvolnění tlačítka se kondenzátor vybíjí přes rezistor a jeho napětí klesá, tranzistor se tím více uzavírá, a po určitém čase klesne napětí natolik, že relé '''K&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;''' vypne (žárovka '''Ž''' zhasne). Dioda '''D''' chrání tranzistor před napěťovými nárazy při vypínání indukčnosti (cívka relé). Kontaktem relé lze ovládat prakticky libovolný spotřebič.
[[Soubor:MKO 2.jpg|náhled|400x400pixelů|Schéma obvodu]]

=== Postup návrhu ===

* Napájení → volíme '''U&lt;sub&gt;N&lt;/sub&gt; = 9V''' 
* Relé '''K&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;''' →  Jmenovité napětí cívky musí být rovno '''U&lt;sub&gt;N&lt;/sub&gt;''' → volíme '''G5V-1 9VDC'''; (odpor cívky '''540Ω''' → '''I ≈ 16,7 mA'''; zatížitelnost kontaktů '''1A/24V DC''')
* Tranzistor '''Q''' → omezující parametry: v otevřeném stavu → proud kolektorem; v uzavřeném stavu → napětí mezi kolektorem a emitorem → volíme '''BC 547 (I&lt;sub&gt;C_MAX&lt;/sub&gt; = 100mA &gt; 16,7mA; U&lt;sub&gt;CE_MAX&lt;/sub&gt; = 50V &gt; 9V → OK''') 
* Rezistor '''R''' → nesmí být překročen maximální proud do báze tranzistoru '''Q (I&lt;sub&gt;B_MAX&lt;/sub&gt;  = 5 mA) → R&lt;sub&gt;MIN&lt;/sub&gt; = U&lt;sub&gt;N&lt;/sub&gt;/I&lt;sub&gt;B_MAX&lt;/sub&gt;  = 9/0,005 = 1800Ω''' → volíme E12 → '''10kΩ'''. Kontrola na ztrátový výkon: '''ΔP = U&lt;sub&gt;N&lt;/sub&gt;&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;/R = 81/10000 = 8,1 mW &lt; 0,25 W → OK'''
* Kondenzátor '''C''' → doba zpoždění je zhruba rovna '''T ≈ 5 * R*C'''; pořadujeme zpoždění '''4s''' →  '''C ≈ 4/(5*10000) = 8*10&lt;sup&gt;-5&lt;/sup&gt; → volíme 100µF; U&lt;sub&gt;MAX&lt;/sub&gt; &gt; U&lt;sub&gt;N&lt;/sub&gt; → 16V'''
* Dioda '''D''' → při vypnutí indukčnosti → maximální napětí '''U&lt;sub&gt;N&lt;/sub&gt;,''' proud omezuje odpor cívky → volíme '''1NN 4007''' '''(U&lt;sub&gt;MAX&lt;/sub&gt; = 1kV &gt; 9V; I&lt;sub&gt;MAX&lt;/sub&gt; = 1A &gt; 16,7 mA → OK)'''
* Žárovka '''Ž''' → Jmenovité napětí musí být rovno '''U&lt;sub&gt;N&lt;/sub&gt; (&lt; U&lt;sub&gt;MAX&lt;/sub&gt; =24V)'''; maximální proud kontaktem relé je '''1A → P&lt; U&lt;sub&gt;N&lt;/sub&gt; * I&lt;sub&gt;MAX&lt;/sub&gt; = 12W''' → volíme žárovku '''12V/5W''' se závitem E10.

'''Součástky'''

* U&lt;sub&gt;N&lt;/sub&gt; = 9V (laboratorní zdroj)
* K&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt; - tlačítko
* K&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; - relé G5V-1 9VDC
* Q - BC 547 (TO92)
* R = 10kΩ/0,25 W
* C = 100µF/16V
* D - 1NN 4007
* Ž - 12V/5W - E10

== Zpožďovač - verze se dvěma tranzistory ==
Toto zapojení funguje na stejném principu jako předchozí obvod. Po připojení napájení se dioda rozsvítí, po stisku tlačítka zhasnne a po čase se opět rozsvítí. Čas, po který dioda nesvítí lze regulovat kapacitou kondenzátoru. Při kapacitě 470 uF zhasne cca na 15 sekund, při 100 uF to jsou pouze 2-3 s. Pokud chcete použít obvod k ovládání jiného obvodu, jednoduše místo diody a rezistoru 470 ohmů dáte relé.

[[Soubor:Zpožďovák.png|380px]]
[[Soubor:ZpozdovaciMKO.JPG|330px]]

[[Kategorie:Praktická elektronika|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>blgick46zb4a8gken9u36zjmgf5vcv6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ruština, ukrajinština, běloruština/Lekce 3</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6455</id>
    <revision>
      <id>24546</id>
      <timestamp>2013-06-03T17:57:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Standazx</username>
        <id>2536</id>
      </contributor>
      <comment>Slovíčka ke třetí lekci</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3062" xml:space="preserve">V této lekci se budeme zabývat časem a časovými obdobími.

{{Doplnit}}

== Slovíčka ==
U běloruských slovíček je v závorce uvedena varianta v zápise taraškevicí. U názvů dní a měsíců je v této lekci uveden také jejich ekvivalent v rusínštině.

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|-
! česky !! rusky !! bělorusky !! ukrajinsky !! rusínsky
|-
| hodina || час || га'''дзі'''на || година || 
|-
| minuta || минута || хві'''лі'''на, мі'''ну'''та || хви'''ли'''на || 
|-
| týden || не'''де'''ля || '''ты'''дзень || '''тиж'''день || тыждень
|-
| pondělí || поне'''дель'''ник || паня'''дзе'''лак || поне'''ді'''лок || понедїлёк
|-
| úterý || '''втор'''ник || аў'''то'''рак || вів'''то'''рок || віторок
|- 
| středa || сре'''да''' || сера'''да''' || середа || середа
|- 
| čtvrtek || чет'''верг''' || чац'''вер''' (чаць'''вер''') || четвер || четверь
|-
| pátek || '''пят'''ница || '''пя'''тніца || п'ятниця || пятніця
|-
| sobota || суб'''бо'''та || су'''бо'''та || су'''бо'''та || субота
|-
| neděle || воскре'''сень'''е || ня'''дзе'''ля || неділя || недїля
|-
| roční období || времена года || па'''ра''' года || по''ра'' ''ро''ку ||
|-
| jaro || вес'''на''' || вясна || вес'''на''' ||
|-
| léto || '''ле'''то || лета || '''лі'''то ||
|-
| podzim || осень || восень || '''о'''сінь ||
|-
| zima || зи'''ма''' || зіма || зи'''ма''' ||
|-
| rok || год || год || рік || рік
|-
| měsíc || '''ме'''сяц || '''ме'''сяц || '''мі'''сяць || місяць
|-
| leden || ян'''варь''' || '''сту'''дзень || '''сі'''чень || януар 
|-
| únor || фев'''раль''' || '''лю'''ты || лютий || фебруар 
|-
| březen || март || сака'''вік''' || '''бе'''резень || марец 
|-
| duben || ап'''рель''' || краса'''вік''' || квітень || апріль 
|-
| květen || май || май, '''тра'''вень || травень || май 
|-
| červen || и'''юнь''' || '''чэр'''вень || червень || юн 
|-
| červenec || и'''юль''' || '''лі'''пень || '''ли'''пень || юл 
|-
| srpen || '''ав'''густ || '''жні'''вень || серпень || авґуст 
|-
| září || сен'''тя'''брь || '''ве'''расень || '''ве'''ресень, '''ма'''їк || септембер 
|-
| říjen || ок'''тя'''брь || каст'''рыч'''нік || жовтень || октобер 
|-
| listopad || но'''я'''брь || ліста'''пад''' || листо'''пад''' || новембер 
|-
| prosinec || де'''ка'''брь || снежань ('''сьне'''жань) || '''гру'''день || децембер
|}</text>
      <sha1>b4t5q6tpdrv30gxhxvjfzsa71tch9o1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Průvodce úpravou vaší zahrady/Perspektiva a geometrie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6458</id>
    <revision>
      <id>44151</id>
      <parentid>35367</parentid>
      <timestamp>2021-05-30T17:07:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="18726" xml:space="preserve">''Předchozí kapitola [[../Vedeme pohled návštěvníka zahrady|Vedeme pohled návštěvníka zahrady]]''

== Perspektiva a magická geometrie ==
Máte rádi kouzla? Určitě. Každý má přece rád kouzla. Staňte se čaroději na své zahradě a několika triky ji očarujte. V kompozici zahrad se stejně jako v ostatních odvětvích výtvarného umění uplatňují efekty zvýrazňující, nebo modelující [[w:Perspektiva|perspektivu]]. '''V přirozené situaci záleží nejen na skutečné velikosti pozorovaného předmětu, ale i na jeho vzdálenosti od oka pozorovatele.''' Čím větší vzdálenost leží mezi pozorovatelem a objektem, tím se objekt zdá být menší. Toto zvláštní jev je dobře znám, může být využit a vzdálenosti pomocí něj zkresleny zahradníkem. Někdy se ale týž efekt stává překážkou. Velké majestátní stromy za určitých okolností objekty činí vzdálenosti zdánlivě kratšími a prostor parku, či zahrady menším.

Některé umělé objekty v kompozici, jenž jsou viditelné, ale nepřístupné z cesty byly v minulosti zahradními architekty úmyslně vytvořeny poněkud menší. Taková úprava i malou změnou velikosti vytvářela pak dále snadno dojem většího prostoru a rozlehlosti. Pokud kouzlo bylo dobře provedeno, mohla kompozice působit prostorněji ale současně příjemně a přirozeně.

[[Soubor:3.díl html m3edf8335.jpg|náhled|Pomocí opakujících se předmětů stejné velikosti, stejně vzdálených, si oko rychle vytvoří představu vzdálenosti a prostoru, aniž by si to ani pozorovatel uvědomil. Což ovšem znamená, že lze snadno vytvořit iluzi prostoru pomocí opakujících se předmětů zdánlivě stejné velikosti, zdánlivě stejně vzdálených. Takovými objekty mohou být stromy, nebo upravované keře .Vhodné je, pokud má u takových objektů velikost alespoň jednoduchý a pravidelný rytmus. Postupně se zkracující vzdálenost a zmenšující se podobné předměty vyvolají dojem prostoru nejrychleji. Iluze nesmí být v rozporu s okolím a logikou. Pokud takové nebezpečí hrozí, lze použít objektů, které jsou různé velikostně a i jinak rozdílné, ovšem vhodně umístěné. To je způsob, který je sice méně přesvědčivý, ale je mnohem příjemnější než odhalený klam. Tyto efekty lze použíti v menších zahradách.]]

&lt;gallery perrow=&quot;2&quot; heights=&quot;200&quot; widths=&quot;300&quot;&gt;
Soubor:3.díl html m4621f5b7.jpg|Povšimněme si prosím umně využitých linií okraje lesa, vytvářejících sbíhavou linií zdání větší vzdálenosti, holého rozlehlého trávníku, plochy u které lze stěží odhadnout velikost a vodní plochy v které se napodobenina antického svatostánku odráží a tak zdvojnásobuje svůj význam. Rovněž skutečnost, že stavba stojí na vyvýšeném místě zvětšuje její význam ale zdánlivě i velikost. Naopak stavba umístěná níže, než je úroveň oka pozorovatele, je zdánlivě menší a méně významná. Chrám lze vidět pouze z tohoto místa, z této vzdálené cesty, bližší cesta není. Pokud si představíme tuto situaci v době, kdy ještě kolem nejsou stromy přerostlé a keře kolem jsou nízké, nebo žádné, pak divák z cesty má nutně pocit, že vidí poměrně velkou stavbu za rozlehlým prostorem. Dnes tomu tak není.
Soubor:3.díl html m29d08e68.jpg|Z blízka, když vidíme každé stéblo trávníku okolo a zřetelné jsou i nevelké keře, tehdy můžeme odhadnout velikost známých předmětů, uvažujeme, zda nejde o miniaturu, model k železnici. Komický obrázek. Větve nízkého tisu vyrůstají nad střechu. Situace by byla ještě horší, když by louka zde nebyla řádně kosena. Srovnáváním velikostí známých předmětů poznáváme velikost neznámých předmětů a odhadujeme vzdálenost. Toho lze obratně využít i při tvorbě zahrady. (Kroměříž, Podzámecká zahrada, pseudoantický chrám)
&lt;/gallery&gt;

&lt;gallery&gt;
Soubor:3.díl html 7efbb2b3.jpg|Vnímání prostoru a vzdálenosti může ovlivnit barva pozadí nebo jiných prvků kompozice.
Soubor:3.díl html 199326b4.jpg|Ovlivnění vnímání kompozice a dojmu prostoru pomocí barev je zřejmé.
Soubor:3.díl html m249c1723.png|Domnívám se, že jde nejspíše o spojení na kterém se podílí osobní zkušenost a odhad vzdálenosti vlivem odrazivosti a jasu.
Soubor:3.díl html m13d70f3a.jpg
Soubor:3.díl html m429cd7e0.png
Soubor:3.díl html m7146fb19.jpg
Soubor:3.díl html 51bf7cbb.jpg
&lt;/gallery&gt;

&lt;gallery&gt;
Soubor:3.díl html 3691d4da.png|Prostor na plochém místě, tam, kde je málo dalších objektů vnímáme odlišně než na místě zvlněném a s objekty.
Soubor:3.díl html 7efbb2b3.jpg|Zřetelně jinak vnímáme prostor na plochém místě, tam, kde jsou další objekty.
Soubor:3.díl html m28bec717.jpg|Jinak vnímáme prostor na plochém místě, kde jsou další objekty v různých vzdálenostech od pozorovatele a schopnost odhadu velikosti a vzdálenosti je lepší. Čím více objekty velikostně přesahují pozorovatele, tím více působí prostor stísněný a pozorovatel sám sobě bezvýznamnější.
Soubor:3.díl html m755ae6b3.jpg|Prostor vnímáme jako větší u zvlněného terénu, stejně tak i velikost a význam objektu, který je na vyvýšeném ale jinak stejně vzdáleném místě. Iluzi velikosti zde podporuje nedostatek velkých nebo srovnatelných objektů v okolí. V 18. století kritizovaná „plešatost“ (baldness) kopců kolem významných staveb měla zjevně nejen technické a bezpečnostní důvody.
&lt;/gallery&gt;
&lt;gallery&gt;
Soubor:3.díl html m495b61bd.jpg|Ovšem i na svahu velkého kopce může být objet vnímán jako méně významný nebo menší než na nevelkém pahorku.
Soubor:3.díl html m64db64d9.jpg|Kromě dojmu významnosti je ale třeba vnímat i jiné kritéria a efekty.
Soubor:3.díl html 2f86f9cc.jpg|Vzhled by neměl být jediným kritériem, je třeba brát jistý ohled na praktičnost a smysluplnost, jinak může výsledek být až směšný.
&lt;/gallery&gt;
&lt;gallery&gt;
Soubor:3.díl html 644bda96.jpg|Větší množství jiných objektů o velikosti objektu zájmu obvykle snižuje jeho významnost a někdy i rozptyluje pozornost.
Soubor:3.díl html m1369fadc.jpg|U některých úprav to ale může být jinak. Opakující se stejné objekty jsou měřidlem aniž by samy vzbuzovaly zájem.
Soubor:3.díl html m7971d360.jpg|Jinak je tomu také tam, kde objekty tvoří skupiny a masy. Pozornost je zde přirozeně směřována k objektům, které jsou v kompozici jedinečné. Linie obrysu skupiny směřují zájem a srovnatelní jedinci jsou měřítkem.
Soubor:3.díl html m1515f039.jpg|
&lt;/gallery&gt;

&lt;gallery caption=&quot;Pohledy kdy je pozorovatel výše než pozorované objekty na různě tvarované ploše s různě umístěnými skupinami jiných objektů.&quot;&gt;
Soubor:3.díl html 78bd9a48.jpg|Pohled z výšky činí objekty pod námi zdánlivě bližší a menší.
Soubor:3.díl html m18d26872.jpg|A méně významné. Odhad ovlivňují skupiny objektů v okolí.
Soubor:3.díl_html_m64a4116a.jpg|Jsou li jiné objekty vzdáleny od objektu zájmu je obtížnější posoudit jeho velikost
Soubor:3.díl html m773c24e.jpg|
Soubor:3.díl html m795191a6.jpg|
&lt;/gallery&gt;
&lt;gallery&gt;
Soubor:3.díl html m45fa465.jpg|I pokud je pozorovaný objekt ve stejné vzdálenosti od pozorovatele a stejně velký může být vnímán různě velký a vzdálený.
Soubor:3.díl html 725b223c.jpg|
Soubor:3.díl html m795191a6.jpg|V závislosti na pozadí a objektech kolem a jejich skupinách jej můžeme vnímat odlišně.
Soubor:3.díl html 6b9ce6c9.jpg|
Soubor:3.díl html 75f7f88b.jpg|Z uvedených modelů je zřejmá pravdivost Reptonova tvrzení, že na vnímání perspektivy, usuzovaném významu objektů a jejich velikosti se podílí tvar terénu stejně jako postavení pozorovatele a rozestavění okolních objektů i obrysy a hmoty skupiny.
&lt;/gallery&gt;
&lt;gallery caption=&quot;Vnímání pozorovatele a linie výsadby&quot;&gt;
Soubor:3.díl html 687a0d0a.jpg|Vnímání pozorovatele a hodnocení vzdálenosti silně ovlivňují linie výsadby. Mimo jiné rovněž nabuzují různé pocity.
Soubor:3.díl html 2fbd3b5e.jpg|
Soubor:3.díl html 2e98c1d1.jpg|Linie výsadby kolmá k linii pohledu pozorovatele.
Soubor:3.díl html a159f00.jpg|
Soubor:3.díl html 3a327dcf.jpg|Linie v úhlu asi 45° k linii pohledu pozorovatele.
Soubor:3.díl html 7151747a.jpg|
Soubor:3.díl html 6ef9fbfe.jpg|
Soubor:3.díl html 595dba06.jpg|Linie souběžné s pohledem pozorovatele.
Soubor:3.díl html m75e040d6.png|Až k pozorovateli prodloužená linie může být působivější.
Soubor:3.díl html 22d6d303.png|
Soubor:3.díl html 4eb62668.png|
Soubor:3.díl html m54961512.png|Účinkem postupného zmenšení rozestupů je mírně změněný odhad vzdálenosti.
Soubor:3.díl html 5d695256.png|Iluzi více podpoří sbíhavost spíše než rovnoběžnost linií.
Soubor:3.díl html mc728903.jpg|Stejně velké objekty v stejných vzdálenostech.
&lt;/gallery&gt;

'''Princip postupně se zkracující vzdálenosti mezi podobnými předměty vyvolá v dostatečně dlouhém úseku iluzi většího prostoru''' a může přispět k zvýraznění bodu zájmu. Toto kouzlo je vhodné použít v kompozici u podobných objektů, zejména u těch u nichž je očekáváno opakování. '''Iluze nesmí být v rozporu s okolím a logikou.''' Uvedené příklady jsou jednoduché a slouží k ozřejmění faktů. Vzhledné kompozice bývají složitější.

&lt;gallery&gt;
Soubor:3.díl html 3ddd5a3b.jpg|
Soubor:3.díl html c4551e.jpg|Velmi tmavé zastíněné popředí je některými autory považováno za ideální pro posílení dojmu prostoru. Významná může být míra zastínění a velikost zastíněného místa. Takto rámovaný prostor je ale jistě vhodný pro zvýraznění objektů za ním.
Soubor:3.díl html 434e9e9d.jpg|Stejně velké objekty v stejných vzdálenostech.
Soubor:3.díl html mc728903.jpg|Různě velké, různě vysoké (směrem od pozorovatele zmenšující se stromy) objekty v různých vzdálenostech.
&lt;/gallery&gt;

V nepravidelných zahradách lze kouzlo snadno použít také, linie ale nemá být přímka. Iluzi prostoru lze velmi silně zvýraznit zmenšující se velikostí objektů ve zřejmé i zdánlivé linii. Tak jako na obrázku, či v parku v Kroměříži. Je li však prostor příliš malý, příliš přehledný, nebo je li pozorovatel veden podél linie, klam je pak naprosto zjevný, tedy odhalený a pozorovatel je zklamán.
Taková odhalená lest, taková zahrada, pak spíše než nádherné místo připomíná diorama na Petříně, Maroldovu Bitvu u Lipan.

&lt;gallery&gt;
Soubor:3.díl html 6ebe176a.jpg|Struktury na povrchu objektů, textura, může rovněž pomoci odhadnout velikost a vzdálenost objektů. Nebo pomoci iluzím.
Soubor:3.díl html m363e8260.jpg|Tedy přesně řečeno, použití dřevin s jemnou texturou v pozadí a hrubou v popředí snadno zvýšíme pocit vzdálenosti nebo prostoru. Roli zde však hraje i odrazivost a celkový habitus.
Soubor:3.díl html 679571a0.jpg|Objekty s vyšší odrazivostí v popředí také zvýší pocit prostoru.
Soubor:3.díl html 5a638de2.jpg|I zde je možné intenzivně vnímat prostor zviditelněný perspektivními liniemi a opakovanými motivy.
Soubor:3.díl html 238d1f7d.jpg|Pocit prostoru a vnímání perspektivy podpoří vhodné barvy.
Soubor:20110805Kromeriz_218.jpg|Pocit perspektivy rovnoběžných přímek příjemně umocňují i souběžné šikmé linie a užší cesty souběžné s širokou přímou.
Soubor:3.díl html m1ee29df0.jpg|
Soubor:3.díl html 5c0cc06.jpg|Aleje a živé ploty jsou zřejmě nejběžnější perspektivními liniemi tvořenými výsadbou.
Soubor:3.díl html 13513c3b.jpg|Oko vnímá jak perspektivní linie, které tvoří konstrukce, tak i spojnice okrajů objektů. Perspektivní linie nemusí být vždy silně zvýrazněny a dobře fungují, jak lze také vidět dole.
Soubor:3.díl html m64d3771d.jpg|
Soubor:3.díl_html_10855f60.png|
&lt;/gallery&gt;

Na konci sbíhavých linek alejí a živých plotů bývají často významné objekty, na které je takto upoután zrak. H. Repton o tomto způsobu zahradních úprav píše jako o znásilňování pohledu a vkusu vytříbeném na úroveň malých dětí. Modernější autoři však takové úpravy doporučují a používají. Takto jednoduché zvýraznění hlavního prvku je neodolatelné lákadlo.

Dalším efektem je, že se rovnoběžné linie při pohledu vlivem perspektivy zdají být sbíhavé. Podle některých tvrzení se při srovnávání dvou stejně dlouhých linií zdá delší ta, která je přerušovaná. '''Vhodné velikosti rozdělení, nebo posloupná změna velikosti mezer mohou opravdu být použity k zesílení vnímání prostoru nebo iluze prostoru'''. Podle tvrzení týchž odborníků také určitá plocha, jenž je rozdělena v menší oddíly, působí dojmem většího prostoru, než nerozdělená velká plocha. Což zcela odporuje doporučení jiných odborníků, že nerozdělená plocha působí dojmem rozlehlejším a příjemnějším než rozdělená.

&lt;gallery&gt;
Soubor:3.díl html 15e8fbb9.jpg|Dalším efektem je, že se rovnoběžné linie při pohledu vlivem perspektivy zdají být sbíhavé.
Soubor:3.díl html m6a85786a.jpg|
Soubor:3.díl html m711ea1d3.jpg|Přerušovaná (vlevo) a nepřerušená (vpravo) linie živého plotu.
Soubor:3.díl html 13d187d8.jpg|Nepřerušovaná plocha, kde výsadba pomáhá zvýšit vnímání prostoru.
Soubor:3.díl html m41fb06fb.jpg|Mnohonásobně větší plocha přerušovaná remízky.
&lt;/gallery&gt;

[[Soubor:3.díl html 6c9e58d0.jpg|náhled|Plocha zahrady rozdělená na menší části může vyvolat vhodným vedením tras a pohledů dojem většího prostoru než ve skutečnosti je. To je velmi často používáno u čínských zahrad. Velké nepřerušené plochy samy o sobě objektivně vyvolají pocit neomezenosti, omezené prostory působí malebně a intimně.]]
Je ovšem naprosto zřejmé, že vhodným způsobem může, rozdělená nebo narušená plocha, v určité klamné pravidelnosti mást vnímání prostoru pozorovatele, stejně jako nerozdělená plocha s vhodnou volnou výsadbou dobře zvolených dřevin na okraji. Je bez diskuse, že vnímání velikosti plochy bude jiné u naprosto stejné plochy s různým pozadím. Pominu-li průmyslové struktury, jinak bude vnímána plocha stísněná mezi horami či vysokými stromy, jinak plocha v nížině, kde křoviny, možná okraj lesa, tvoří vzdálený horizont nebo stejná plocha tam, kde jsou ve zvlněné krajině malebně zalesněné kopce. Rozdělení nebo nerozdělení, ten konflikt je podle mého podružný, je zde důležité provedení a třeba i povrch plochy (písek, voda, trávník, dlažba...). Tedy způsob rozdělení, vztah takové úpravy k celku, kompozice a schopnost pozorovatele vnímat podrobnosti povrchu.
 
&lt;gallery&gt;
Soubor:3.díl html m2483d894.jpg|Nepřerušená plocha u které nejsou prvky, které umožní zjistit její velikost.
Soubor:3.díl html m7f18582e.jpg|Stejná plocha z nadhledu, v jiném ročním období. Úhel pohledu může ovlivnit vnímání prostoru. Je významný u velké kompozice stejně jako u malé zahrady.
Soubor:3.díl html m5e5e432.jpg|Šikmo svažitá plocha s různou texturou a s prvky pomáhajícími odhadnout velikost plochy.
Soubor:3.díl html 18760cc7.jpg|Rovná omezená plocha s objekty a texturami umožňující odhadnout velikost plochy
Soubor:3.díl html m4ab08331.jpg|Zvlněný terén může způsobit že plochu vnímáme menší.
&lt;/gallery&gt;

Obě řešení jsou podle mne použitelné je-li plán promyšlený, obě řešení mohou podpořit dojem většího prostoru. Důležitá je přítomnost nebo nepřítomnost prvků, které umožňují vnímat prostor. Oko pozorovatele pracuje totiž s informacemi, které má k k dispozici. Nemá li žádné informace, které by dokázalo porovnat, propadne v nejistotu. Podobně pozorovatel stěží bez další informace dokáže odhadnout velikost pole pšenice, jenž dosahuje od obzoru k obzoru. Oko není schopno srovnávat velikost stébla trávy vzdáleného několik centimetrů a několik desítek metrů. Jeho záchytné body nebudou dostatečně velké a výrazné, aby je bylo schopno posoudit.

Všechno vnímáme v poměru k něčemu jinému. Oko nejlépe vnímá velikost na opakujících se předmětech stejné, nebo podobné velikosti, u nichž předpokládá, že jsou od sebe stejně vzdáleny. Mohou to být kameny v řece stejně jako stožáry, auta v zácpě, či právě alej nebo několik skupin keřů narušující okraj plochy v zdánlivě pravidelných vzdálenostech. Pokud informace budou perspektivu věrohodně zkreslovat, bude pozorovatel věřit uměle vytvořené vzdálenosti. Při všech těchto případech je významný úhel pohledu, který může vzdálenost zkreslovat rovněž. Ve vhodných případech, i na malé ploše, může být žádoucí pohled na kompozici z vyvýšeného bodu. Proto byly v minulosti oblíbené vyvýšené terasy a zahradní altány.

&lt;gallery&gt;
Soubor:3.díl html m747cf5f5.jpg|Prvky na ploše pomáhají odhadnout vzdálenost.
Soubor:3.díl html 4353e452.jpg|„Voda přitahuje pozornost s neodolatelnou silou...“ (H.Repton)
Soubor:3.díl html m73abc57f.jpg|Velká plocha vody může opticky zmenšit prostor.
Soubor:3.díl html 7e41f231.jpg|Plocha vody přerušovaná vodními rostlinami.
Soubor:3.díl html 68b5e683.jpg|Celistvá plocha vody naproti horskému masivu.
&lt;/gallery&gt;

Při tom všem nadšení pro magii nafukující zahrady do šířky a délky doporučuji se přidržet opět prastarých pokynů mistra Reptona, který tvrdí že '''důležitý není rozsah, ohromující velikost, ale obsah.''' Ohromující prázdnota, prázdnota, kterou třeba ani nevnímáte, prázdnota představivosti a myšlenky, může být horší než nedostatečná rozloha v kompozici.

'''Pro všechna uvedená „kouzla“ s perspektivou platí, že musí zkreslovat realitu přiměřeně, aby nebyla příjemná lest odhalena a nepůsobila spíše směšně. Efekt vzdálenosti lze také velmi účinně prohloubit vhodně volenými barvami jednotlivých částí kompozice.''' V sadovnictví, podobně jako v malířství, lze popsanými metodami zesilovat účinek perspektivy vhodným zpracováním popředí, středu a pozadí.


''Pokračování v kapitole [[../Popředí, střed a pozadí kompozice|Popředí, střed a pozadí kompozice]]''

''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]''

[[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady]]</text>
      <sha1>otb7p0j2xlydmxkza3pjkx4ohpxbatz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Průvodce úpravou vaší zahrady/Seznam použité literatury</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6467</id>
    <revision>
      <id>35373</id>
      <parentid>24801</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:32:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="10565" xml:space="preserve">== Seznam použité literatury ==
* '''Okrasné dřeviny''' autor textu: Čestmír Böhm ; Barev. fot.: Vlastimil Vaněk, Jana Vaňková, Praha : SZN, 1981,
* '''Skalničky''', 100 nejkrásnějších, Vlastimil Vaněk ; Barev. fot.: autor, Praha : SZN, 1976,
* '''Trvalky''' autor a kresby Vlastimil Vaněk ; fot. V. Vaněk, Jana Vaňková, Praha : SZN, 1982,
* '''Stavební doplňky zahrady''' autoři: Pavel Tobiášek, Regina Alexievová, Jan Simonides ; Předml.: Vlastimil Vaněk ; Obr : Vojtěch Veverka ; Fot.: autoři
* '''Stavby a architektura v zahradách''' Miloš Dvořák, Praha : SNTL, 1977
* '''Skalka-ozdoba zahrady''' autoři: Kotek, Nejtr, Vaněk ; Černobílé fot.: Vlastimil Vaněk ; Barev. fot.: kol., Praha : SZN, 1971
* '''Okrasné rostliny a životní prostředí''', Čestmír Böhm ;fot. Jan Tykač, Praha : Práce, 1981
* '''Sadovnictví''', Učebnice pro zeměd. techn. a mistrovské školy oboru zahradnického,JANSA, František, HURYCH, Václav a WAGNER, Bohdan. 2., přeprac. vyd. Praha: SZN, 1961. 413, 5 s. Zemědělská výroba.
* '''Sadovnictví''', Učební text pro zeměd. techn. školy oboru zahradnického, WAGNER, Bohdan, JANSA, František a PETR, František. 1. vyd. Praha: SZN, 1956. 296, 4 s. Učebnice.
* '''Sadovnictví''', učební text pro stř. zeměd. techn. školy oboru zahradnictví, HURYCH, Václav a kol., 1. vyd. Praha: SZN, 1972. 294 s., 4 s. obr. příl. Rostlinná výroba.
* '''Sadovníctvo''' RŮŽIČKOVÁ, Jiřina. . 1. vyd. Bratislava: Príroda, 1981. 284 s. Knižnica poľnohospodára.
* '''Krajinářské sadovnictví''', KAVKA, Bohumil a kol. 1. vyd. Praha: SZN, 1970. 580 s. Rostlinná výroba.
* '''Zahrada a její uspořádání''', MAREČEK, Jiří a kol. 1. vyd. Praha: SZN, 1975. s. Rostlinná výroba.
* '''Lexikon okrasných dřevin''', HIEKE, Karel. . Praha: Helma, 1994. 730 s.
* '''Encyklopedie stromů a keřů''', VERMEULEN, Nico. Praha: Rebo, 1998. 287 s. ISBN 80-7234-007-7.
* '''Encyklopedie jehličnatých stromů a keřů''', HIEKE, Karel. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 246 s. ISBN 978-80-251-1901-3.
* '''Encyklopedie listnatých stromů a keřů''', HORÁČEK, Petr. . Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007. 747 s. ISBN 978-80-251-1708-8.
* '''Praktická dendrologie''' HIEKE, Karel. . 1. vyd. Praha: SZN, 1978. 2 sv. Rostlinná výroba. (1.) a (2.)
* [http://cs.wikisource.org/wiki/Barvy_v_kv%C4%9Btinov%C3%A9_zahrad%C4%9B '''Barvy v květinové zahradě'''], Gertrude Jekyll, 1843 – 1932, www.archive.org, Vydáno:1908, překlad 2012.
* '''Okrasná zahrádka,''' Ľubica Klimanová, Karol Weissberger, Bratislava : Príroda, 1972 1.vydání
* '''Praktické zahradnictví''', Květinářství - sadovnictví, A. Horynová a kol. SZN, 1969
* [http://books.google.cz/ '''Umění zahradní architektury''' H. Repton, ]
* Picturesque Gardens . REV. 6.10.1999,
* Landscape-Guide: Unity: . REV. 6.10.1999,
* Designing a Garden.
* Landscape-Guide: The Picturesque Style REV. 6.10.1999,
* BEAULIEU, David. Garden Design With Landscape Plants: . About.com,
* DESIGN PRINCIPLES IN GARDEN-MAKING:
* Fiskars - good garden design: .
* BEAULIEU, David. Backyard Landscape Design. About.com,
* BEAULIEU, David. Home Landscape Design . About.com,
* Aspects of Design - Garden Space:
* PERRY, Leonard. Using Color in the Garden . REV. 18.5.2000,
* How to use a Color Wheel: A Color Wheel is a handy tool that can be used to choose gemstone colors
* ALMÍRA, Pitronová. Zahrada v barvách, barvy v zahradě - Abeceda Zahrady
* Color Theory Basics for Sewing and Quilting: Use the Color Wheel, Value, and Intensity to Work with Fabrics
* DISABATO-AUST, Tracy. Hue and You: Learn how to paint your garden in plants - Boulder County Home and Garden Magazine:
* Pigments: The Warm Colors: A List of Warm Pigments and Their Hue Positions on the Color Wheel
* The RYB Color Wheel and how colors relate to each other
* Elements of Garden Design - Working with Color
* Combining and Playing with Color in Garden Design
* CLUNAS, Craig. Fruitful sites: garden culture in Ming dynasty (Plodné místa: zahradní kultura v době čínské dynastie Ming ). [s.l.] : Reaktion Books. Dostupné online. ISBN 0948462884. S. 240.
* KESWICK, Maggie. The Chinese garden: history, art and architecture (Čínská zahrada: historie, umění a architektura). [s.l.] : Harvard University Press. Dostupné online. ISBN 0674010868. S. 240.
* Léon Vandemesch, Lu Dong, Che Bing Chiu, Antoine Gournay, L'art des jardins dans les pays sinisés.
* Ji Cheng, Yuanye le traité du jardin (1634).
* R. A. Stein, Le monde en petit (Jardins en miniature et habitations dans la pensée religieuse d'Extrême- Orient).
* Chambers's Edinburgh Journal, No. 448 Volume 18, New Series, July 31, 1852
* [http://www2.ville.montreal.qc.ca/jardin/en/chine/chine.htm ville.montreal.qc.ca]
* [http://depts.washington.edu/chinaciv/home/3garintr.htm Gardens, depts.washington.edu]
* '''ZAHRADNÍ A KRAJINÁŘSKÁ TVORBA''' Jan Čermák, 2008
* KIRK, Johnson. '''Gardens of the Late Renaissance'''
* '''An Encyclopedia of gardening'''. LOUDON, John Claudius. printed for Longman, Rees, Orne, Brown, Green and Longman, 1835.
* Dumbarton Oaks Colloquium on the History of Landscape Architecture, X; edited by Elisabeth Blair MacDougall. '''Ancient Roman villa gardens'''. Washington, DC : Dumbarton Oaks Research Library and Collection, 1987. ISBN 0-88402-162-9.
* Filippo Coarelli, '''Guida archeologica di Roma''', Arnoldo Mondadori Editore, Verona 1984.
* Patrick Bowe, '''Gardens of the Roman World'''. Los Angeles : J. Paul Getty Museum, 2004. ISBN 0-89236-740-7.
* Čestmír Holuša in Vít Kouřil: '''Ještě pár let....''' Sedmá generace. 2006, č. 3.
* Natural England - '''Gardening with Wildlife in Mind'''. Ideal Integration Ltd (www.idealintegration.com)
* Vincent ALBOUY et Gilbert HODEBERT, '''Le Jardin des insectes'''. Les connaître, favoriser leur présence, Delachaux et Niestlé, Paris, 2002.
* Vincent ALBOUY et Guillaume LEMOINE, '''Le Jardin naturel'''. 148 espèces de fleurs sauvages à introduire au jardin, Delachaux et Niestlé, Paris, 2005.
* Vincent ALBOUY, Jardinez avec la nature. Les bases du jardinage écologique, Edisud, 2007.
* Chris BAINES, Créez votre jardin sauvage, Terre Vivante, Paris, 1989.
* François COUPLAN et Françoise MARMY, '''Jardiner nature'''. Le guide du jardinage bio, Bordas-Larousse, 1999 (nouvelle édition de Le Jardin au naturel. Le guide pour faire vivre votre jardin, paru chez Bordas en 1995).
* Nicole LAUROY, '''Jardins sauvages''', Nathan, Paris, 1992.
* Nicolas MACAIRE, '''Accueillir la nature au jardin''', Ouest-France, 2005.
* Jean-François NOBLET, '''La Nature sous son toit'''. Hommes et bêtes : comment cohabiter ?, Delachaux et Niestlé, Paris, 2005 (nouvelle édition de La maison nichoir, paru chez Terre Vivante en 1994).
* Violet STEVENSON, '''Créer un jardin sauvage''', Nathan, Paris, 1995.
* Hartmut WILKE, '''Une mare naturelle dans votre jardin''', Terre Vivante, Paris, 1989.
* Association Ponema, '''Attirez les papillons dans votre jardi'''n, Eveil Editeur, Saint-Yrieix (France), 1995.
* '''Refuges naturels''' (1991) et Accueillir la nature au jardin (1998), brochures de l'association belge RNOB (aujourd'hui Natagora).
* '''Jardin sauvage''' (2000), dossier technique de la Gazette des Terriers réalisé par la Fédération des clubs CPN (Connaître et Protéger la Nature, France) et commandé par les magasins Nature et Découvertes. Également disponible sous forme de livre CPN.
* '''Jardins nature admise'''. Guide pratique et technique, Ville de Namur, Belgique, 2006 (téléchargeable).
* '''Votre jardin au naturel''', Ministère de la Région wallonne (téléchargeable sous Info-citoyens &gt; Brochures et publications DGRNE).
* '''Créer une mare naturelle dans son jardin''', Ministère de la Région wallonne (téléchargeable sous Info-citoyens &gt; Brochures et publications DGRNE).
* '''Planter une haie''', Province du Brabant wallon &amp; Natagora (téléchargeable).
* '''Le Guide du jardin au naturel''', Chantier Nature, Lille, 2001 (téléchargeable).
* '''Fiches techniques''' Natagora (téléchargeables).
* HŘIBOVÁ, Martina. '''Středověká zahrada'''
* '''Liber ruralium commodorum'''
* Exhibition catalogue, Marilyn Stokstad and Jerry Stannard, '''Gardens of the Middle Ages''', Dumbarton Oaks and Spencer Museum of Art, University of Kansas (University of Kansas) 1983.
* Clifford, '''A History of Garden design''', (New York:Praeger) 1963:17.
* Stanley Stewart, '''The Enclosed Garden: The Tradition and Image in Seventeenth-Century Poetry''' (Madison: University of Wisconsin Press) 1966, discussed late sixteenth and seventeenth-century poetry in English; its four first chapters trace the theme in European literatures and the visual arts.
* Brian E. Daley, '''&quot;The 'Closed Garden&quot;'and the 'Sealed Fountain'''': Song of Songs 4:12 in the Late Medieval Iconography of Mary&quot;, Elizabeth B. Macdougall, editor, Medieval Gardens, Dumbarton Oaks Colloquium 9) 1986, traced the sudden development about 1400 of painted images of the Virgin Mary in a hortus conclusus.
* Rob Aben and Saskia de Wit, '''The Enclosed Garden''': History and Development of the Hortus Conclusus and its Re-Introduction into the Present-Day Urban Landscape (Rotterdam) 1999. A typological catalogue of design features and a design manual.
* STANDING, Giles. '''St Mary de Haura - Medieval Gardens'''
* Hindsley, Leonard Patrick. The Mystics of Engelthal: Writings from a Medieval Monastery. New York: St. Martin’s Press, 1998.
* DAVIDOVÁ, Kateřina. '''Františkánská zahrada''', Praha - Ostatní, zahrada
* MAYELL, Hillary. '''Medieval Garden Intrigues British Archaeologists'''
* Stockstad, Marilyn and Jerry Stannard. '''Gardens of the Middle Ages'''. Kansas: University of Kansas, 1983.
* Turner, Tom. '''Garden History, Philosophy and Design''', 2000 BC–2000 AD. New York: Spon Press, 2005.
* Hindsley, Leonard Patrick. '''The Mystics of Engelthal: Writings from a Medieval Monastery'''. New York: St. Martin’s Press, 1998.
* Lawrence, C.H. '''Medieval Monasticism''' : Forms of Religious Life in Western Europe in the Middle Ages. New York: Longman, 2001.
* Littlewood, Anthony, Henry Maguire, and Joachim Wolschke-Bulmahn. '''Byzantine Garden Culture''' Washington, DC: Dumbarton Oaks, 2002.
* Rogers, Elizabeth Barlow, '''Landscape Design: A Cultural and Architectural History''' New York: Harry N. Abrams, Inc. 2001.

''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]''

[[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady]]</text>
      <sha1>5ua5lamts1zx02ol61bqb9kr02xvn13</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Hornolužická srbština/Slovesa</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6491</id>
    <revision>
      <id>34836</id>
      <parentid>24813</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1372" xml:space="preserve">Hornolužická slovesa stejně jako podstatná jména rozlišují tři čísla, jednotné, dvojné a množné, a jsou také ovlivněna [[../Slovní druhy a jejich ohýbání|rozumností]] či nerozumností podmětu.

Stejně jako čeština má hornolužická srbština jediný přítomný a jediný budoucí čas.

Na rozdíl od češtiny má hornolužická srbština více minulých časů:
* ''perfektum'' vyjadřující ukončený děj se vztahem k přítomnosti, které je tvary podobné českému perfektu (jedinému přeživšímu českému minulému času)
* ''préteritum'' vyjadřující děj od současnosti oddělený, a to je jednak
** ''imperfektum'' vyjadřující děj od současnosti oddělený pro dokonavá slovesa a jednak
** ''aorist'' vyjadřující děj od současnosti oddělený pro nedokonavá slovesa
* ''plusquamperfektum'' neboli předminulý čas vyjadřující minulý děj předcházející jinému minulému ději (odpovídá českému dnes pouze zřídka používanému antepréteritu: „''byl jsem se učil'' až jsem všechno uměl“)
Podobně jako v současné němčině (a vlastně i češtině) je sklon k zjednodušování a zejména v hovorové řeči se tak lze setkat s užíváním perfekta i v případech, kdy by tradiční spisovná mluvnice volila některý jiný čas.

{{doplnit}}

[[Kategorie:Hornolužická srbština]]</text>
      <sha1>6mmqnnt07v9f498gwgyq3992jrzyl5b</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Průvodce úpravou vaší zahrady/Textura koruny</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6492</id>
    <revision>
      <id>44154</id>
      <parentid>35376</parentid>
      <timestamp>2021-05-31T20:07:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="15969" xml:space="preserve">''Předchozí kapitola [[../Vlastnosti rostlin ve vztahu k jejich použití v zahradnické architektuře|Vlastnosti rostlin ve vztahu k jejich použití v zahradnické architektuře]]''

=== Textura koruny ===
Texturou koruny je míněno působení vnímaného povrchu koruny, její působení ovlivňuje tvar a velikost listů ale ovšem například také způsob větvení a hustota zavětvení. '''Textura je na vzrůstových podmínkách nezávislá, pro jednotlivé druhy nebo i variety určitá, neměnná, a také se projevuje trvale.''' Textura koruny je dána jednak velikostí, tvarem a povrchem listových čepelí, jednak množstvím a seskupením, popřípadě postavením listů na větvích. Délka a tloušťka větví a větviček, jejich postavení, počet a vzájemný poměr dodávají stromu určitý ráz nejen v době olistění, ale i v zimě. '''V zimě se u listnáčů uplatňuje větvení holé koruny nápadněji než v létě,''' neboť v době vegetace je zakryto listovím.

Textury lze využít zejména při tvorbě kontrastních a harmonických skupin. K textuře koruny je třeba přihlížet podobně jako ke tvaru koruny. Stejně jako tvar koruny ovlivňuje uspořádání porostu, a například sestavením rostlin s podobnou texturou (při odlišném tvaru koruny) lze dosáhnou sjednocení. I v aleji dřevin se stejným habitem lze použitím jedinců odlišných textur zabránit jednotvárnosti, a spojíme-li exempláře odlišné i ve tvaru koruny i v textuře, zesílíme kontrast. Zvláštní význam má textura dřevin pro pozadí a pro výběr dřeviny působící v kompozici jako dominanta skupiny. Textura pozadí ovlivňuje vnímání prostoru, díky textuře pozadí může také kompozice působit malebněji, nebo stroze.

K osazování velkých skupin jsou uváděny jako vhodné stromy s kontrastní strukturou proti vybrané [[w:Solitéra|soliterně]] umístěné dřevině. Zbarvení koruny závisí nejen na barvě jednotlivých listů, ale i na hustotě olistění. Z čím tmavších listů je koruna složena a čím hustší je olistění, tím tmavší je i celkové zbarvení stromu. Proti skupině tvořené takovými dřevinami vynikne světlá dřevina s řídkou korunou. Husté koruny mají zbarvení téměř jednotné, řidší koruny jsou protkány světlejšími prosvítajícími tóny a odrazy světla. Na stromech, jejichž listy jsou tenké, některé listy prosvítají a jiné plochami obrácenými ke slunci odráží světlo, tím nabývají koruny třeba i jinak barevně tmavé a těžké nejen lesku, ale i vzdušnosti , příkladem čehož je jinak tmavá červená líska na jaře.

[[Soubor:2.díl html m6fc4c607.png|náhled|Kulaté jehlice jedle v zimě.]]
=== Olistění ===
Největší díl porostů v krajině v ČR, a tedy i v zahradách a v parcích tvoří opadavé listnáče. Dřeviny, jejichž asimilačními orgány jsou listy. Na jaře raší, postupně se vy­víjejí a na konci vegetačního období odumírají a opadávají. Na rozdíl od temné zeleně stálezelených dřevin a jehličnanů jsou opadavé dřeviny celkově lehčími a měkčími prvky v estetice zahradní kompozice. Je to způsobeno právě méně tuhými listy, kterými prosvítá více světla a pohybují se velmi dynamicky ve větru, čímž působí dojmem lehkosti. Výrazně působí rovněž odrazivost. Barevná škála opadavých i [[w:Stálezelená dřevina|stálezelených]] listnatých dřevin ovšem není menší než u [[w:Jehličnan|jehličnanů]]. Výrazně působí i efekty při pronikání světla listy a zbarvení při rašení, či podzimní zbarvení.
Jen krátce k pojmu '''„stálezelené dřeviny“''', protože by to nebylo poprvé, pokud by byl tento termín čtenářem nebo pisatelem nějak špatně vyložen. Někdy je termín stálezelené dřeviny používán '''pro všechny neopadavé, listnaté i jehličnaté dřeviny s živými (asimilujícími) listy.''' Což má asi tu logiku, že jehličnany mají jehlice nebo šupiny, ačkoliv ty jsou vlastně listy. V botanice je uveden jako tvar listu jehličnanů jehlice. Tedy lze vyvodit že jehličnany jsou rovněž listnáče? Například jinan, ''Gingko b.'' , je botanicky jehličnanem , ačkoliv má zjevně listy. Vřesovec a vřes jsou řazeny mezi listnáče, ačkoliv mají jehlice, nebo jak je uváděno, čárkovité listy. Aby toho nebylo dost, tak všechny neopadavé dřeviny jsou vlastně opadavé. '''Opadavé dřeviny shazují listy na podzim a neopadavé , včetně jehličnanů, listy shazují průběžně, stále vždy velkou část listů drží.'''

[[Soubor:2.díl html m6b56ac6.png|náhled|Strom s výraznými vizuálními vlastnostmi je vhodný jako dominanta nebo solitera. (Kuřim)]]
U řazení rostlin mezi jehličnany a listnáče jde o botanické řazení, které vyplývá zřejmě z vývoje orgánů rostlin. Stálezelené rostliny je ustálený pojem a zahrnuje i jehličnany. Ve výsledku je pro zahradnictví použitelnější rozlišovat stálezelené listnáče a jehličnany jako odlišné skupiny. V některých publikacích, především sadovnických, stejně jako zde v této zábavně populárně obrázkové publikaci, jsou takto rozlišovány jehličnany a stálezelené dřeviny. Smysl to dává v tom směru, že jehličnany působí určitými vlastnosti vzhledu, které lze zahradnicky poměrně úspěšně zobecnit. Působení jehličnanů a stálezelených listnáčů na pozorovatele je však obvykle různé, jakkoliv existují výjimky. Pokusím se koncipovat text tak, aby bylo zřejmé o jakou skupinu dřevin jde.
&lt;gallery&gt;
Soubor:2.díl html 355629e8.png|Jehličnany habitem i texturou obvykle působí jinak než opadavé listnáče a obvykle i jinak než neopadavé listnáče.
Soubor:2.díl html m1d400f9e.png|Obrys velkých jehličnanů je často kónus.(''Picea omorica'')
Soubor:2.díl html 207ddcb6.png|Stálezelený listnatý keř s velkými listy (''Aucuba japonica'').
Soubor:2.díl html m393e99f2.png|Stálezelený listnáč s menšími listy. (''Hedera'')
Soubor:5.díl html m128d4cbb.jpg|Opadavý listnatý keř, meruzalka ''Ribes alpinum''
Soubor:Magnolia stellata8.jpg|Opadavý listnatý strom s velkými listy (Magnolie).
&lt;/gallery&gt;

[[Soubor:2.díl html 10e0b77a.png|náhled|Zajímavý tvar, velikost nebo třeba otrnění listů bývá znakem poutajícím pozornost.(Solanum quitoense, Gymn. Řečkovice)]]
Výraznost solitery ovlivní výrazně tvar a velikost jehlic, listů, květů, plodů nebo i pupenů. K vyhledávaným jehličnanům proto patří borovice s mohutnými jehlicemi, barevným kmenem, atraktivní nepravidelné cedry, nebo některé druhy smrků. Zajímavé jsou též druhy jehličnanů výrazné pryskyřičnými pupeny, jehlicemi nebo šišticemi (některé jedle). Jindy může být okrasným znakem dřeviny i výrazná kresba na listech. Oblíbené solitery jsou často listnáče s výraznými květy, nebo bohatým kvetením, zajímavým habitem, výraznými plody.
Tvar listu výrazně ovlivňuje celkové působení rostliny a má vliv na habitus a dokonce výraznost zbarvení rostliny. Vejčité listy vyvolávají dojem masívnosti a hustoty, zvláště jsou-li přitom i tmavší barvy. Působí výrazně i na dálku. Zajímavými listy rostlin nečiní však pouze jejich barva a velikost, tvar listu, ale i jeho vroubkovaný, zvlněný či laločnatý okraj.

Velikost listů je významnou vlastností pro kterou je obdivována katalpa nebo jírovec maďal. Vedle toho, že vrhají tmavé stíny, uplatňují se i leskem svého povrchu (nebo rubu), čímž vyvolávají často hru světel. Tak je tomu u například u javoru Acer saccharinum. Také je obdivováno ochlupení listů, jako u pavlónie. Dlanité listy, jako mají javory či platan nebo liliovník, jsou nápadné a dodávají koruně masívního vzezření. Jednotlivé listy u dřeviny s protáhlými, úzkými a čárkovitými listy jsou zřetelně patrné jen zblízka. Při pohledu z dálky splývají a struktura stromů je jednotná. Jen tehdy, jsou-li sesta­veny v hustých chomáčcích, mezi nimiž prosvítá obloha nebo naopak zůstávají prostory silně zastíněné, je struktura stromu dobře patrná. Laločnaté listy dubů ([[w:Dub letní|dub letní]] ''Quercus robur'') a dubolisté formy jiných druhů (var. quercifolia) působí výraz­něji než vejčité a protáhle vejčité listy buků, habrů atd., a to zvláště proto, že bývají obvykle tmavší. Stříhané listy korunu stromu značně zlehčují a zjemňují. Čím je barva olistění kultivaru světlejší, tím lehčeji působí koruna dřeviny. Dlanitě zpeřené hrubé listy [[w:Jírovec maďal|koňských kaštanů]] dodávají koruně masívní a malebné vzezření. Některé listnáče se zajímavým tvarem listů (např. [[w:Liliovník tulipánokvětý|liliovník tulipánokvětý]] ''Lyriodendron t.'') se uplatní jako zajímavost v popředí kompozice, kde vynikne tato jejich přednost. Je třeba samozřejmě mít na zřeteli další vlastnosti dřeviny, například vzrůstnost.
[[Soubor:2.díl html m2017ec3d.png|náhled|Prosvítající barevné olistění [[w:Javor japonský|javoru japonského]] ''Acer japonicum'']]

=== Barva ===
Barevné kultivary stálezelených jehličnanů a listnáčů patří mezi nejpoužívanější rostliny v úpravách zahrad, zejména malých úpravách. Jehličnany jsou ve svém habitu a v estetickém účinku tak svérázné, že vyžadují mnohdy promyšlenější umístění než ostatní stromy a keře. Jejich použitím mohou být vytvořeny jednotvárné, strnulé nebo naopak příliš neklidné skupiny. Důvodem je olistění. Listy jehličnanů se ve vánku a větru nepohybují, jejich tvary jsou často velmi pravidelné a někdy až přísné, celkově jehličnany tedy působí strnule. Změny, které jehličnany prodělávají během roku nejsou oproti listnatým dřevinám tolik výrazné.

Barevná krása jehličnatých dřevin představuje barevnou paletu od stříbřitých, sivých, modravých, celé široké stupnice zele­ných, ale i žlutých, hnědavých až nafialovělých barev a odstínů jehlic. Tvarem , nebo barvou mohou květy (květenství) a plody (plodenství) doplnit okrasné působení jehličnatých dřevin. Jen zblízka, běžnému pozorovateli skryty zůstávají fialkové samičí šištice modřínu (Larix decidua), a červené, nahoře otevřené míšky tisu (Taxus), působí obvykle více potíží než že by byly zdrojem obdivu a krásy. Někdy ale vyniknou zvláštní tvary šišek.

Listnáče se zbarvenými listy silně kontrastují se všemi ostatními druhy i vzájemně mezi sebou. Jsou vhodné jako solitéry i do větších skupin. Některé barevně odlišné kultivary mohou být více poškozovány sluncem než původní druhy. Velké množství barevně odlišných rostlin je vhodné snad pro velmi malé zahrady. Ve výsadbách velkých zahrad výrazně zbarvené dřeviny uplatňujte málo a výjimečně, spíše poblíž budov. Barevné dřeviny silně poutají pozornost a často narušují harmonii jemných odstínů zelené. '''Nejsnáze lze [[w:Kýč|kýčovitý]] obraz vytvořit vysazením více odlišně zbarvených odrůd téhož druhu.'''

Kmen dřevin se uplatňuje nejen svou mohutností,délkou a tloušťkou, ale i strukturou a zbar­vením kůry. U většiny stromů je kůra hladká a teprve později různými způsoby puká a vytváří charakteristickou borku (kůra). Tato borka je u některých druhů různě hrubě rozpukaná, např. na starých dubech. K dalším důležitým dekorativním znakům jehličnanů, které lze využít v zahradách, patří zbarvení a struktura borky. Uplatní se hlavně u starších exemplářů dřevin. K nejkrásnějším patří kmeny borovic, především domácí borovice lesní (Pinus silvestris). Velmi oblíbené jsou keře jejichž borka je zbarvena více, nebo méně výrazněji. Ceněny jsou především v zimním období a vysazovány ve skupinách, kdy lépe vyniknou.

Zbarvení borky (kůry) větví nebo kmene je u některých stromů v zimě výjimečně atraktivní. Červené nebo zelené větvičky [[w:Svída bílá|svíd]], zelené keře [[w:Zákula japonská|zákuly]], zlatavá vrba, jsou výraznými dekoracemi, viditelnými i z větší dálky. Některé kultivary přitom mají i mají barevně zbarvené nebo lemované listy. Autorka G. Jekyllová doporučovala výsadby těchto keřů ve skupinách a pravidelný hluboký řez takových skupin (vyjma zákuly). Právě mladé výhony zmíněných dřevin jsou výrazně zbarveny. Dřeviny s barevnou [[w:Borka|borkou]] doporučovala použít společně ve skupinách. Naopak jiný, novější autor tvrdí : „Nesmíme ovšem zapomínat, že jejich účinek záleží na kontrastu s okolím, a proto z nich nebudeme zakládat rozsáhlé skupiny, nýbrž je za­komponujeme jen jako překvapení na nápadná místa, kde by je bylo možno dobře vy­chutnat.“
Je zřejmé, že toto doporučení lze využít tam, kde bude dřevina v výraznou borkou dorůstat dostatečné velikosti aby vytvořila takový efekt (vrby). Ve většině případů, u komponování zahrad obvyklé velikosti se však lze správně řídit doporučením G. Jekyllové.

&lt;gallery&gt;
Soubor:2.díl_html_322eac35.png|Zákula, Keria japonica 'Plena ' je ozdobná zelenými větvemi v zimě a kvete od jara do zámrzu.(Brno Komín)
Soubor:2.díl html m6f4a79a6.png|
&lt;/gallery&gt;

Kvetoucí stromy a keře se uplatňují hlavně v blízkosti budov a na frekventovaných místech. Jsou zvláště efektní, pokud je jejich kontrastem dobře udržo­vaný trávník. Světle kvetoucí keře vyniknou na pozadí jehličnanů, někdy však takový kontrast může být až příliš silný. Barevně kvetoucí dřeviny, které rozkvétají v jedno období, mohou krátkodobě vytvořit výjimečnou a intenzivně působící kompozici, která je však zbytek roku spíše fádní (např. pěnišníky). Úprava, kde každé období kvete nějaké skupina, nebo skupiny dřevin, je atraktivní celý rok.
&lt;gallery&gt;
Soubor:2.díl html 38c5e865.png|Stálezelená kalina ''Viburnum x pragense''.(Brno Komín)
Soubor:2.díl html 5ad74d55.png|Svída Cornus alba s panašovanými okraji listů (Brno - Žabovřesky)
Soubor:2.díl html m60a1805.png|Kalmie, růžově kvetoucí stálezelená dřevina. (Fr. Lázně)
&lt;/gallery&gt;

Pokud jsou stálezelené listnáče vysazovány pro květy, je vhodné vzít ohled i na barevnou harmonii. Stálezelené dřeviny jsou výrazným prvkem v kompozici zahrady a rostou-li dobře, projevují se jako zvlášť hodnotné rostliny. Často jsou vysazovány na výrazná místa. Stálezelené listnáče jsou většinou poněkud náchylné k namrznutí, protože často pochází z teplých oblastí. Kombinace stálezelených listnáčů s jehličnany a několika výrazně kvetoucími nebo zbarvenými opadavými dřevinami bývá vhodnou volbou pro menší zahrady a předzahrádky. Zbývá mi dodat, že i opadavé dřeviny mohou v zimě vynikat stejně jako stálezelené dřeviny, svou krásou. Teprve po opadu listí vynikne krása plodů u [[w:Kalina obecná|kaliny]] (''Viburnum opulus''), nebo [[w:Dřišťál Thunbergův|dřišťálu]] (''Berberis thunberghi'') a stejně tak je teprve po opadu listů je zřejmá borka mladých větviček a jemná struktura větvení.

&lt;gallery&gt;
Soubor:2.díl html 7513cc14.png|Růžově kvetoucí červenolistá slivoň Prunus cerasifera 'Nigra'(Brno, Česká)
Soubor:Berb2009 12 22 0106.JPG|Opadavé dřišťály ''Berberis thunberghi''.
Soubor:2.díl html 5c6dedea.png|náhled|Opadavá kalina ''Viburnum opulus''.
&lt;/gallery&gt;


''Pokračování v kapitole [[../Pravidla kompozice|Pravidla kompozice]]''

''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]''

[[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady]]</text>
      <sha1>81544ih9f2blbdgzaqvw48iztykwkk3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Průvodce úpravou vaší zahrady/Malebný účinek</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6493</id>
    <revision>
      <id>35364</id>
      <parentid>26394</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:32:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="26067" xml:space="preserve">''Předchozí kapitola [[../Pravidla kompozice|Pravidla kompozice]]''

=== Malebný účinek ===
Malebný účinek je popisován jako efekt světla a stínu, tvarů skupin, skic, zbarvení, rovnováhy kompozice a efektu hrubosti materiálu, rozkladu a věku. Je často spojen s romantickými prvky a představami. Malebný účinek zejména umělých prvků a jejich skupin může zcela zkazit přirozeně příjemnou kompozici nebo vhodností dodat bezvýraznému celku příjemné oživení. '''Při používání malebných efektů, zejména pokud nejsou odvozeny od vlastností vhodně zvolených rostlin a přirozeného prostředí, je záhodno držet se pravidla přiměřenosti a užitečnosti.'''
[[Soubor:2.díl html m6315e63a.jpg|náhled|mezník]]
Malebnost je často spojena s objekty vykazující znaky věku, rozkladu, nebo s romantickými prvky. Na obrázku je
skutečný mezník v lese. Drahokam v zeleném náhrdelníku lesa. Zvednete jej však a „přemístíte“ a získáte pouze pouze starý kámen s nápisem. Neexistuje totiž místo kde by měl větší cenu. Umístil by jej do své zahrady, nebo na skalku pouze sobecký analfabet, nevzdělaný barbar, necitlivý hlupák, či zcela tupý majetnický primitiv.

&lt;gallery&gt;
Soubor:2.díl html m7a9c45c6.jpg|Velkým zdrojem romantiky jsou neobvyklé a extrémní krásy přírody.
Soubor:2.díl html m61ab3a62.jpg|
Soubor:2.díl html m39f27a9.jpg|
Soubor:6.díl html 5feabd3f.png|Napodobeninami antických chrámů, gotických zřícenin, či východních pagod v devatenáctém století zahrady a parky navozovaly dojem malebnosti.
Soubor:2.díl html 65ec1a2a.jpg|Částečné zobrazení je metodou jak učinit objekt lákavějším.
&lt;/gallery&gt;

=== Spletitost a komplikovanost ===
Spletitost a komplikovanost lze definovat jako úpravu v kompozici, kdy rozestavení objektů, svým pouze '''částečným zobrazením, utajováním, náznaky''' a nejistotou, dodávají scéně vzrušení a vyvolávají zvědavost. Je to úprava která láká pozorovatele odhalit další část kompozice, pokračovat cestou k cíli, dosáhnout špatně přístupného bodu, nebo nabízí lákavá romantická vysvětlení svým pouze částečným

=== Jednoduchost ===
Jednoduchost rozestavení objektů, které, bez toho, aby všechny části byly ukázány pohledu současně, dokáže
vytvořit '''snadné spojení částí v celek jednoduchým pokračováním,''' nebo gradací. Jde o použití stejných prvků, které se vyskytují na více místech a tím je spojují, nebo stejných prvků viděných z více míst jenž jsou součástí více kompozic, více pohledů, například ze stejné cesty.

Jednoduché spojení pomocí opakování prvku, nebo gradace jejich spojením částí v celek je časté v pravidelných alejích. Rizikem některých druhů jednoduchých spojení je únavnost. V mnoha menších kompozicích není žádného spojení třeba.

[[Soubor:3.díl html 729c402e.jpg|náhled|Snadné spojení prvků kompozice lze vytvořit pomocí vodního toku, cesty, opakováním nebo podobnou výsadbou.]]

&lt;gallery&gt;
Soubor:Brno-Komín14.jpg|Malebná rozmanitost pestré vesnice je v různosti barev a tvarů v podobném stylu.
Soubor:2.díl html m2402eeac.jpg|Harmonie tvarů a barev v běžné městské aglomeraci založená na pestrosti několika barev a tvarů. Na opakování.
Soubor:2.díl html m58eceff2.jpg|Barevná rozmanitost letniček.
Soubor:2.díl html m485adb21.jpg|Pestrost výsadby musí být v souladu s okolím.
Soubor:2.díl_html_m1c3aa0d2.jpg|Přiměřená pestrost tvarů a struktur působí příjemně.
&lt;/gallery&gt;

=== Rozmanitost ===
Rozmanitost je vlastností jenž přiměřeně obohatí celek a pomocí uspořádání harmonicky spojí smysluplnou kompozici. Rozmanitost uspořádání zahrady nebo parku, samozřejmě v přiměřené míře, dodává silnější zážitek. '''Rozmanitost je vlastností, která nepřiměřeném množství může přes bohatost prvků, forem a barev vyvolat zmatek a komplikovat vnímání celku, nebo působit nevkusně a rušivě.''' V některých případech zahrad (sbírky, botanické zahrady) je přemíra rozmanitosti nezbytná a funkčnost má mít navrch nad krásou kompozice.

[[Soubor:4díl html 34b41bb3.jpg|náhled|I v parcích měst by snaha po zpestření neměla převládnout, působit chaoticky, nebo dopustit nepraktické technické chyby ,jako zde. Je použit nevhodný druh dřeviny, která brzy poroste do koryta říčky. (Mariánské Lázně)]]

=== Novost ===
Módnost a novinka je ohromným zdrojem potěšení, avšak je nejobtížnější a nejnebezpečnější pro
umělce, aby se pokoušel vytvářet taková módní díla, avantgardní výstřelky. Módní díla jsou podle Reptona náchylná k tomu, aby učinila umělce domýšlivým, samolibým omezencem, a sebe rozmarem, který rychle ztratí svou novotu. Módní vlny, jsou posedlostí davu jenž vznikají s vášní a končí s víkendem.
&lt;gallery&gt;
Soubor:2.díl html 1129d025.jpg|Barevně kontrastní nesladěná nekoncepční výsadba.
Soubor:2.díl html 695c4622.jpg|Nápadité použití barevného kontrastu pestrolistých kultivarů hosty, ZOO Lešná.
Soubor:2.díl html 7dab87b4.jpg|Nesladěná amatérská všehochuť. Nevhodně vysázené smrky pelichající ve stínu, řídká výsadba trvalek, zřejmě bez koncepce, na vyvýšeném záhonu.
Soubor:2.díl html 629244b9.jpg|Výrazný a jednoduchý jarní kontrast barev a tvarů v prostoru (''Picea omorica'' a ''Forsythia''). Ucelené výrazné dílo hodné nápodoby.
Soubor:2.díl html m2a6d331f.jpg|Použití nových a zejména silně odlišných dřevin je někdy atraktivní pro použití toho jednoho prvku, který pak na vhodném místě jako solitera zcela vyniká, ovšem celková harmonie kompozice, tím snadno může utrpět.
Soubor:2.díl html m5f4e0033.jpg|Kombinace dvou různě barevných kultivarů dřevin, z nichž jeden je nažloutlý, navíc se stejným habitem , stejné výšky, v běžném parku může působit spíš dojmem choroby zbarveného kultivaru. Platí často pro jehličnaté stromy i keře že je lépe je odspodu nevyholovat. V tomto případě však keře přerostly do výšky stromů a toto řešení je zde rozhodně inteligentnější než zelená hradba a lepší než vykácení nebo velmi silné zmlazení.
Soubor:2.díl html 4db28663.jpg|V kompozicích více přírodních je vhodné omezit barevné a tvarové kontrasty působící proti koncepci díla ale vyhnout se i fádnosti.
Soubor:5.díl_html_m36018022.png|Sezónní pestrost olistění dřevin, jakkoliv kontrastní, není nikdy vnímáno negativně. Zbarvení dřevin, které je celoroční, by mělo být vždy více v souladu s okolím a nikdy příliš akcentované.
Soubor:2.díl html m7fc7318f.jpg|Pestrolisté dřeviny jsou vynikajícím doplňkem zejména menších kompozic, tam, kde vynikne jejich jedinečnost. Kompozice by tedy neměla být tvořena s několika výraznými pestrolistými soliterami či dominantami. Více skupin různě pestrolistých dřevin lze akceptovat v malých výsadbách, jako jsou předzahrádky.
&lt;/gallery&gt;

Přílišné sklony ke kopírování módních výstřelků také výmluvně hovoří o nevyrovnané osobnosti bez vlastního názoru s touhou zařadit se do davu. Originalita a nápaditost není totéž co módnost a může být s ní dokonce v rozporu. Někteří z propagovaných umělců jsou módní už mnoho desítek let, ač stejně dlouhou dobu nejsou ani originální a ani nápadití.

[[Soubor:2.díl html m5c6871f1.jpg|400px|náhled|Modernost a novost je ohromným zdrojem potěšení a cílem zájmu. Ovšem jakékoliv dílo ať sebevíce originální a nápadité by mělo naplňovat další kritéria, jako je například řád a užitečnost, či použitelnost, nověji shrnuté v termínu smysluplnost.]]

=== Kontrast ===
Kontrast je náhlou a neočekávanou změnou v kompozici, vytvářející přechody které nejsou ani příliš časté ani příliš násilné. Kontrasty prvků, habitu, tvarů a barev uvnitř kompozice jsou prvkem oživení zvýrazňující rozmanitost. Kontrast je nezbytnou součástí, jenž v celku '''dává vyniknout tomu, co se liší''' od průměrnosti pozadí.
&lt;gallery&gt;
Soubor:2.díl html 311a3b3.jpg|Kontrast objektů které nesou nějaké znaky podobnosti (třeba mají blízké barevné odstíny) je méně dramatický.
Soubor:2.díl html 1476652e.jpg|Silný kontrast bez logické spojitosti může vypadat někdy spíše jako nesoulad.
&lt;/gallery&gt;

=== Spojitost ===
Spojitost. je „...zdrojem potěšení, z rozkoše dlouhé aleje a odporu v úsečném přerušení mezi objekty, které by očividně měly být spojené,... jako příklad H.Repton uvádí holinu mezi dvěma lesy, nebo mezeru mezi dvěma plochami vody, nebo nespokojenost, kterou vyvolává chodník, který je náhle ukončen bez pokračování.

Spojitost by se dala vnímat i jako ucelenost a kontinuita. '''Ucelenost díla, nebo kompozice je základním předpokladem harmonického díla.''' V mírném kontrastu k ucelenosti může stát spletitost a komplikovanost svojí částečností zobrazení. Smysluplné přerušení mezi prvky nebo sérií prvků může být použito jako umělecký výraz. Jakékoliv dílo však musí tvořit spojitý celek s koncem a počátkem.

=== Asociace ===
Asociace je podle Reptona jedním z nejpůsobivějších zdrojů potěšení, ať už je vyvolána shodou náhod, nebo úmyslně. Obzvláště je tímto osobním spojením vyvoláván pocit dlouhodobé známosti, spřízněnosti s objekty, možná jinak nedůležitými, jako je oblíbené místo, strom, pěšina, nebo místo, které je spojené se vzpomínkou.

Silný kontrast bez logické spojitosti může vypadat někdy spíše jako nesoulad.
Předměty tohoto druhu, ať samy o sobě bezvýznamné, jsou často preferovány v nejkrásnějších scénách, které malíř dokáže ukázat, nebo zahradník vytvořit. K plánovitému vytváření vkusných asociací je třeba fantazie. Jakákoliv úprava v níž je použito asociace je vkusnější než při použití napodobeniny ,nebo kopie čehokoliv.

=== Majestátnost ===
Majestátnost Repton označuje jako zřídkakdy malebnou, ať už majestátnost spočívá v značné velikosti, rozsahu, nebo ve skvostných a početných předmětech nádhery. Majestátnost je však podle něj zdrojem potěšení spojeného s velebností. Není, podle něj, žádná chyba běžnější než pokus nahradit rozsahem krásu. Vytvoření hmoty, která prokazuje zaujetí člověka pro obdiv k čemukoliv, co je obrovské, nebo ohromující.

[[Soubor:2.díl html 5ebf12e0.jpg|300px|náhled|Velké kamenné objekty, putovní umělecká výstavka, Brno střed.]]
„''Oko, nebo spíše mysl, není nikdy dlouho nadšena, pokud kompozici prozkoumá bez úsilí, v jediném letmém pohledu,''“ píše H. Repton, „.''.. a proto pohlíží na ni bez vzrušení, zvědavosti nebo zájmu. Není to totiž obrovský rozsah trávníku, ohromná vodní plocha, nebo široké rozlehlé lesy, které přináší uspokojení . Pokud jsou beztvárné, nebo jej tvoří stejná věc, jestli je zřejmý jejich přesný tvar, ať tak nebo onak velký nebo jsou příliš zjevné, jen nás přitahují k poznámce nad prostorem který zaujímají.''“ Slovo „obrovské“ slovník překládá jako větší než nadprůměrné, a tak se v zahradách objevují větší než nadprůměrné kusy kamene. Kamenné objekty zdůrazňující majestátnost bývají někdy postavené vertikálně, aby lépe vynikla nadprůměrná velikost kamenných objektů.

[[Soubor:2.díl html m595e502b.jpg|náhled|Je pozoruhodné jak snadno velká dekorace opticky snižuje rozsah trávníku i zahrady a významnost prostoru i budovy za ní.]]

&lt;gallery&gt;
Soubor:2.díl html 7182d50b.jpg|Velké kamenné objekty, Brno – Bystrc. Velmi podobné velké uspořádané kamenné objekty jsou ozdobou poblíž brněnského gymnázia, v brněnské botanické zahradě, balvany zdobí na okrajích brněnských cest, parkovišť a chodníků.
Soubor:2.díl html 11bc61d9.jpg|Velké kamenné objekty, Brno – Bystrc, veřejné prostranství.
Soubor:Brno, Žabovřesky, parčík na rohu Bráfovy a Fanderlíkovy (2).JPG|Velké kamenné objekty, Brno – Žabovřesky, veřejný park.
Soubor:2.díl html m36b86c97.jpg|Zcela jiné velké kamenné objekty, ZOO Lešná
Soubor:2.díl html 24ed742b.jpg|Balvany jsou ozdobami okrajů cest a chodníků moravských měst, tak jako v Itálii sochy a plastiky (ZOO Lešná).
&lt;/gallery&gt;

Kamenné objekty zdůrazňující majestátnost bývají velmi často postavené tak, aby se jevily co největšími, vertikálně, připomínajíce velké kamenné vzpřímené ukazováky, nebo jiné části těla. Touha po velikosti je symptomem pocitu malosti. Obklopíte li se velkými objekty a objekty, které jsou považovány za vzácné, pocit malosti a marnosti ovšem pravděpodobně stejně zcela nezmizí. Pocit možnosti ovlivnit osud něčeho významného, třeba velkého kamene, či vlastnictví něčeho co ostatní považují za cenné, může dočasně dráždit centra slasti v mozku majitele. Použití velkých kamenů na vhodných místech však vyžaduje uvážení zejména přiměřenosti a tedy vhodnosti použití, aby byla posílena majestátnost nikoliv pouze množství hmoty či velikost oslňující jednoduché pozorovatele.

&lt;gallery&gt;
Soubor:Rock garden Troubsko4.jpg|Brno - Dolní Heršpice.
Soubor:Rock garden Troubsko1.jpg|Kámen. Jak prosté.
Soubor:2.díl html e576d10.jpg|Brno - Žabovřesky, gymnázium.
Soubor:2.díl html m4d796a22.png|Troubsko u Brna
Soubor:Neuenkirchen (LH) - Falshorner Straße - Steingarten 06 ies.jpg|Skalka v Neuenkirchen.
&lt;/gallery&gt;

[[Soubor:2.díl html 63d1b854.jpg|náhled|Oživení v přírodě zajistí proudící voda.]]

=== Přivlastnění ===
Označení popisující rozsah majetku, jevícího se vlastnictvím, ať už jím skutečně je nebo není, a ukázání rozsahu majetku pro potěšení oka a duše. Nejde o fyzické označení majetku , ale vyvolání dojmu vlastnictví. Stejnou blaženost ovšem už věky zakouší miliony turistů vyřezávajících do kůry staletých stromů, nebo čmárající na zeď kaple z počátku věků nesmazatelně svoje jméno na památku dalším pokolením. Je zakoušena sprejery po celém světě jenž označují libovolné objekty nesmyslnými shluky čar, či písmen.

=== Oživení ===
Oživení je potěšení z pohledu na život a pohyb, ať už jej ukazuje proudění nebo tříštění vody, zvířata, nebo zvlněný pohyb stromů ve větru.
Oživení v kompozici lze dosáhnout výraznými prvky, nebo barvami. Ty dokáží fádní situace oživit. Repton však v pravidle opravdu myslel na pohyb, přímo známky života, jako je třeba i stoupající kouř z komína hájenky.
&lt;gallery&gt;
Soubor:Humphryrepton182.jpg|Oživení v parku pomocí kouře linoucího se z hájenky.(Z Reptonovy knihy Umění zahradní architektury)
Soubor:Humphryrepton196.jpg|
Soubor:Humphryrepton42.jpg|Repton doporučoval oživit pozemky domácími a divokými zvířaty. (Z Reptonovy knihy Umění zahradní architektury)
Soubor:2.díl html 50f7285b.jpg|Pro oživení lze na zahradě pěstovat rostliny, které lákají motýly (''Buddleia davidii''), nebo ptáky (třešně, vysoké stromy všeobecně, réva, ''Parthenocissus quinquefolia'').
Soubor:3.díl html 6ea50014.jpg|Oživení a příjemnou zvukovou kulisu zajistit splavem na potoce nebo umělým vodním prvkem, jako je třeba fontána.
Soubor:3.díl html 6013b057.png|Oživení nepřináší stojatá voda.
Soubor:2.díl html 44fee441.jpg|Repton mezi zdroje oživení v kompozici zařazuje jak drobná zvířata, tak proudící vodní tok, ale i kouř nad stavením.
Soubor:2.díl html m6570b165.jpg|Tříštění vody a hra světel je potěšení které nabízí v zahradě kašny. Ale z podobného důvodu lze na zahradě vytvořit pítko pro ptáky.
&lt;/gallery&gt;

=== Období, a vliv průběhu dne ===
Období, a vliv průběhu dne má vliv na vnímání kompozice. S vlivem průběhu ročního období může a má, architekt zahrady počítat ve svém plánu. Vhodné je to při plánování zimních efektů, pro období kvetení, nebo zbarvení listů. Vliv průběhu dne má vliv na umístění rostlin z technických důvodů, ale umožňuje také plánovat jak dát vyniknout některým kompozicím vyžadujícím zvláštní osvětlení, nebo oslunění.
&lt;gallery&gt;
Soubor:Svatka River446.jpg|Květnové odpoledne
Soubor:Svatka River 023.jpg|Lednové odpoledne
&lt;/gallery&gt;

=== Dokonalost provedení ===
Dokonalost provedení uvádí na jiném místě Repton jako ještě další kritérium kvality provedení a vzhlednosti provedení. Třpytivé provedení ale nezaručuje funkčnost a smysluplnost. Technická dokonalost často není viditelná. Vzhled dokonalého provedení je vždy v kontrastu s působením přirozenosti a může zmařit, či zesměšnit celkové vyznění úpravy. Proto je třeba vzít ohled na celkový kontext díla, tvůrčí záměr. Některé úpravy sice zacházejí se zahradou se zdánlivou nedbalostí avšak často je dokonale odvedená práce, hladkost ploch, nebo dokonalost prvků zákazníky vyžadována, jakkoliv je jistá míra neupravenosti vlastní přirozenému vzhledu. V mnoha případech návštěvníci a majitelé zahrad kvalitu své i jiných zahrad srovnávají podle dokonalého trávníku.

[[Soubor:7.díl_html_m4fcfdbf3.png|náhled|Narušení rovnováhy stavebního prvku může narušit vnímání rovnováhy celé kompozice. Skutečná zřícenina pak dokáže změnit anglický park na smetiště.]]
[[Soubor:2.díl html 7f2b9361.png|náhled|H. Repton ve své knize popisuje jak přímou cestu k sídlu pod vlivem módy malebnosti majitel vyměnil za křivku. Jeden oblouk jako druhý, pravidelně za sebou. Jen zbytečně prodloužil a zpomalil cestu.]]
Osobně se mi však zdá, že vidím toto primitivní kritérium, péči o dokonalý trávník přerůstat u soutěživých majitelů v chorobu, druh puntičkářské posedlosti, psychickou obsesi, kdy mechanická měřitelná dokonalost je pro postiženého důležitější než krása a hlavně užitečnost.
&lt;gallery&gt;
Soubor:2.díl html m18363e38.jpg|Dokonalost provedení a velikost není zárukou hodnoty díla.
Soubor:2.díl html m7dc487b1.jpg|Jedna z jedlí vysazených v Průhonicích na břehu, na svahu těsně nad rybníčkem, tedy v místě adekvátním spíše pro blatouchy.
Soubor:2.díl html m1224438c.jpg|
Soubor:2.díl html 494e3ece.jpg|Opuštěný medvědinec a další chátrající romantizující napodobeniny v parku mohou ovlivnit dojem návštěvníka z parku stejně jako zchátralá bouda na nářadí dojem z malé udržované zahrady. (Kroměříž)
&lt;/gallery&gt;
&lt;gallery&gt;
Soubor:2.díl_html_m4e6319b3.jpg|Prázdná rozpadající se romantická kašna zalitá do novostí svítícího asfaltového koberce. Kontrast ničí kvality obou.(Kroměříž)
Soubor:Podzamecka zahrada Kromeriz - Rimska fontana.JPG|Tatáž „Římská fontána“ v roce 2008 (před úpravou). Díla v Podzámecké zahradě jen vyjímečně ladí s okolím, zalití historizující kašny do asfaltu je unikátní.
Soubor:2.díl html m64b63a91.jpg|Mizerná údržba (zaplevelení, nevhodné termíny pokosu) je častým důvodem podstatného snížení kvality díla.
Soubor:2.díl html 2550682f.jpg|Nedokonalost může mít podobu i zaplevelení, asymetrie, nerovnosti nebo podobu pokusu nedokonalost odstranit pomocí nevhodného doplňku.
&lt;/gallery&gt;

Některé styly zahrady (např. čínské zahrady, anglický park) často považují očividnou dokonalost za významnou vadu. Jinde je dokonalost, nákladnost nebo pracnost provedení, jakkoliv nesmyslná, někdy zaměňována za krásu a vysoce hodnocena (barokní a moderní zahrady).

Je zřejmé, že H. Repton neváhá použít jakákoliv kritéria senzuálně vnímaná, aby popsal co nejširší škálu měřítek, jenž mohou ovlivnit pozorovatele a s kterými se musí počítat. Některá z rozvíjejících hledisek však lze někdy považovat za méně důležitá například efekt přivlastnění. V jiných ale mohou být majitelem vyžadována, protože jsou pro něj osobně cenným hodnotícím prvkem a naplňují jeho potřeby. Reptonovy pravidla však vychází z praktických postupů a pozorování při navrhování a z konzultací se zákazníky. Nikoliv ze studia antických autorů a rozjímavého života. Lidé se za tři sta let nezměnili, jejich touhy a způsoby jsou stejné.

Spíše jako nepřiměřenou a neužitečnou, než jako malebnou, spletitou a komplikovanou, lze označit cestu na jedno venkovské panství, kterou Repton popisuje. Píše, že původní rovnou a přímou cestu, tedy v té době naprosto nemoderní, pod vlivem očekávání malebnosti a přirozenosti dal majitel sídla přepracovat. V módě byla rafinovanost křivky . Proto nová, moderně upravená cesta k sídlu , vedoucí po rovné planině, byla tvořena jedinečnou téměř nekonečnou sérií serpentin, přičemž každá zatáčka byla stejná jako ta předcházející a všechny byly zbytečné. Nesmyslnost takové úpravy, jenž nebyla malebná, byla tak nepřirozená jak jen bylo možno, ani neskýtala žádné hezké výhledy, působila architektu nezměrné utrpení a i při velmi pomalé jízdě fyzickou nevolnost z pravidelného kymácení kočáru. Romantika a malebnost by neměly být nikdy v rozporu s praktičností používání zahrady.

=== Charakter ===
[[Soubor:2.díl html 3f317198.jpg|náhled|Barokní a renesanční parky mají odlišný charakter než parky romantické a výsadby z doby socialismu. (Městský park, Vídeň)]]
Jeden z méně známých amerických zahradních architektů, F. A. Waugh, tvořící na počátku 20.století, uvádí mezi kritérii hodnocení při tvorbě „charakter“ prvku a kompozice. Stěží se dá tvrdit o nějaké kompozici že je vyloženě „bezcharakterní“, avšak bez charakteru jsou často ryze účelové úpravy zeleně. Charakterem kompozice měl být způsob vyznění ale mimo vyznění i způsob jak je vnímána, vnitřní náboj.
F. A. Waugh připodobňuje kompozici k charakteru člověka.
„''...Jasně rozumíme co znamená charakter u muže nebo ženy, a já bych chtěl přenést tento pojem bez změny tak, aby mohl být použit v popisech zahrad. Je běžné rčení , že někdo má pěknou tvář, ale postrádá charakter. Je snadné si představit zahradu, která je bezvadná v jednotě a harmonii svého vybavení, se vším krásným a vhodným, pouze postrádá charakter. Jinými slovy bychom mohli říct, že charakter je osobní působení architekta. Nikdy bychom neočekávali báseň čistého a hlubokého charakteru proudící ze zkaženého srdce...''“

Podpis módního autora, značka, viditelná zařaditelnost, jakkoliv jde o povrchní kritérium, může být chápáno jako důležité. Osobní přístup architekta, je víc než podpis. Ani signatura „Rembrandt“ ale z kopie neudělá umělecké dílo. Primitivní skalní kresby v sobě nesou více osobitosti než zástupy Ježíšů na křížích ve všech kostelích dohromady. Tak jako ani tisíc kilometrů tůjového plotu a dokonalého trávníku netvoří zahradu. Je možné, že všechny tyto kvality, které lze vnímat pod pojmem „charakter“, lze začlenit mezi již výše uvedená kritéria nebo v případě autorství uznávané osobnosti jej posuzovat jako vše potírající žolíkovou kartu „genius loci“. F. A. Waugh se snažil zřejmě pouze upozornit na zajímavý efekt. Některé kompozice, nebo i jiná '''umělecká díla, ač jinak čitelná a pochopitelná, vhodně zpracovaná a po všech stranách jinak dokonalá, mohou být bez vnitřního náboje, osobitosti, pouze technicky akceptovatelnými výtvory.'''

Jak by snad řekli křesťané: ''„Kdybych všechno získal, ale duši ztratil, kým bych byl?“'' Filosofie ale nijak nebrání „konzumaci“ takové zahrady, takového díla, konzumním zákazníkem v konzumní společnosti. Stravitelnější konfekční střih díla může naopak podpořit spokojenost zákazníka, pokud má kvality, které požaduje a tím jistotu společenského zařazení.
 

[[Soubor:2.díl html 1940c961.jpg|náhled|Moderní nepravidelné výsadby kombinují praktičnost a estetiku s divokostí přírody.]]

Už dříve jsem citoval H.Reptona a v tomto kontextu je zajímavé jej zopakovat:
„''...Obecné zásady, nebo všeobecně použitelné návrhy, které by byly vhodné pro jakékoliv situace, jsou nemožné. Malíř může zkopírovat na vhodných místech obrazu oči, nos, a ústa. Ale bez přidání charakteru bude jeho malba nezajímavá.''“ I pro Reptona měl charakter význam, vnímal jeho důležitost, ačkoliv jej nezařadil mezi kritéria. Charakter, vlastní originální obsah, výraz a vyznění díla ocení ti, kdo jej rozeznají, je li obsažen. Dnes jsou v oblibě jednoduché architektonické zahrady se symbolickým, módně stylovým nebo prvoplánově obrazným významem, někdy s důrazem na osobnost tvůrce a majitele.

&lt;gallery&gt;
Soubor:2.díl html 45bd67c7.png|„''Je snadné si představit zahradu, která je bezvadná v jednotě a harmonii svého vybavení, se vším krásným ...''“
Soubor:2.díl html m461755ae.png|''“...vhodným, pouze postrádá charakter...''“
Soubor:2.díl html m65ee3b27.png|
Soubor:2.díl html m45f3d145.png|
Soubor:2.díl html 7a652444.png|
Soubor:Racbuildingfront.JPG|
Soubor:Bushy Park Water Gardens May 2013 10.jpg|
&lt;/gallery&gt;

''Pokračování v kapitole [[Průvodce úpravou vaší zahrady/Pravidla kompozice v dnešní zahradní architektuře|Pravidla kompozice v dnešní zahradní architektuře]]''

''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]''

[[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady]]</text>
      <sha1>bhachaq0kvxkyp7nxnwvdke1hi3bmfq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Průvodce úpravou vaší zahrady/Rytmus</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6497</id>
    <revision>
      <id>44147</id>
      <parentid>35372</parentid>
      <timestamp>2021-05-28T16:07:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9677" xml:space="preserve">''Předchozí kapitola [[../Popředí, střed a pozadí kompozice|Popředí, střed a pozadí kompozice]]''

== Rytmus ==
'''Rytmus je obecně tvořen opakováním motivu.''' V sadovnickém návrhu se rytmus motivu může skládat z použitých rostlin, jejich skupin, nebo umělých prvků. Terénní úpravy a stavební prvky jednoho typu mohou být seskupeny v řadě. Potom směřují pohled diváka ve směru rytmického seskupení. Tím vytvářejí linie pohledu, které oko pozorovatele sleduje. Opakování vyvolává pocit řádu svojí pravidelností a mohou působit uklidňujícím dojmem předvídatelností a jednotou. Uklidňující dojem rytmu může rychle vést až k pocitu [[w:Stereotyp|stereotypu]].

&lt;gallery&gt;
Soubor:3.díl html 37a31d9e.jpg|
Soubor:3.díl html mcf4c8a8.jpg|
Soubor:3.díl html 46df423e.jpg|
Soubor:3.díl html ma7710bb.jpg|Opakování stejných objektů či motivu působí uklidňujícím dojmem předvídatelnosti.
&lt;/gallery&gt;

Protože opakování, jako jsou seskupení prvků v intervalech, vznikají jako činnost člověka, je vhodné méně používat opakování v parcích a zahradách napodobujících původní přírodu. Zejména lze jmenovat přírodně krajinářský park, japonskou, čínskou zahradu, nebo přírodní zahradu. Zde symetrie a rytmus obvykle nemohou být v nějaké formě, nebo v smysluplném výrazném prvku nenásilně použity. Opakují-li se v díle některé prvky, nebo motivy, bývá jejich uspořádání jiné ve formálním slohu francouzské zahrady a jiné v přírodním parku. '''V geometrické zahradě může být naprosto pravidelně opakováno jak umístění, tak i celé motivy''' a jejich části až do hloubky detailu, jako například výsadby záhonů nebo okraje pravidelného bazénu. '''V přírodním parku, či zahradě, i když se prvky mohou opakovat, musí být alespoň nepravidelně umístěny.''' Tedy stejné prvky se mohou použít jen některých místech a v rozličném seskupení. Stejných prvků zde nesmí být použito příliš často, pokud není důvod.

&lt;gallery&gt;
Soubor:Alley 01.jpg|Příklad výsledku aleje kolem ohybů cesty, ztráta významu linie.
Soubor:Alley 02.jpg|Nevhodné vedená cesta v liniové výsadbě, cesta narušuje linie, je vnímána jako zbytečně prodloužená trasa.
Soubor:Alley 03.jpg|Alej, klasická, dřeviny s kulatou korunou. Jednoduchá, únava pozorovatele.
Soubor:Alley 04.jpg|Alej, různé tvary na obou stranách, nevhodná možnost.
Soubor:Alley 05.jpg|Alej, jednostranná. Může být vnímána jako nevyvážená kompozice, častá jako větrolam.
Soubor:Alley 06.jpg|Alej, kuželovité dřeviny. Jednoduchá, únava pozorovatele.
Soubor:Alley 07.jpg|Alej, sloupovité dřeviny. Vhodná spíše jako ozdobný prvek, používána v přímých krátkých liniích.
Soubor:Alley 08.jpg|Alej, nízké dřeviny. Jako okraj méně významných cest, nebo ozvláštnění vstupů a spojení. Možnost výhledu.
Soubor:Alley 13.jpg|Alej s pravidelným rytmem, habitus. Při delších vzdálenostech působí únavně, dráždivě.
Soubor:Alley 10.jpg|Alej se střídavým rytmem, habitus. Vhodnější zdánlivě nepravidelný rytmus.
Soubor:Alley 11.jpg|Doporučené zapojení aleje a okolních porostů.
Soubor:Alley 12.jpg|Alej s kuželovitými dřevinami ve větších rozestupech. Možnost průhledů při zachování dokonalé symetrie a jednoty.
Soubor:Alley 14.jpg|Alej s pravidelným rytmem, barvy. Při delších vzdálenostech působí únavně, dráždivě.
Soubor:Alley 15.jpg|Alej se střídavým rytmem, barvy.
Soubor:Alley 16.jpg|Alej nepravidelný rytmus, barvy. Často používaná varianta, spolu s odlišnou texturou olistění dřevin.
Soubor:Alley 17.jpg|Alej s průhledem. Průhledy na krajinu osvěží cestu dlouhou alejí, V krátké aleji jsou rušivé.
&lt;/gallery&gt;

[[Soubor:3.díl html 172e3284.png|náhled]]

=== Rytmický sled ===
[[Soubor:3.díl html 44193eeb.png|náhled|Sled. Vlastnosti objektů, nebo pravidelné úpravy se mění.]]
'''Rytmický sled je rytmus opakujících se objektů, v průběhu nějž jsou některé vlastnosti použitých prvků pozměněny tak, aby změna byla patrná v plynulé radě a v určitém směru.''' Opakování, pravidelný rytmus podporuje jednotu. Překročením míry použití může být jednota běžného opakování únavná, může vést ke stereotypu. Proto je vhodné pravidelný rytmus ozvláštnit. Jednou z cest je použití rostlin, které se liší v textuře. Textura je natolik jemný prvek, že může být použita pro řadu zahradních úprav, aniž by tím zničena jednota vyjádření. V souladu s kontrastem v dalších vlastnostech použitých rostlin lze rytmus stejných dřevin v pravidelných rozestupech povýšit na rytmický sled. Takto lze například v logickém rytmu použít výsady různě vysokých stromů podobných tvarem, stavbou koruny, ale odlišných například strukturou olistění. '''V sadovnictví tak lze použít k harmonizaci výsadby sestavu prvků, které mají sice některé vlastnosti viditelně odlišné, ale jsou podobné, nebo příbuzné alespoň v jiných charakteristikách.''' V průběhu rytmu se může měnit tvar, velikost nebo zbarvení, ale většina ostatních vlastností zůstává stejná. Sledem dodáváme obrazu pohyb, z rytmu se stává příběh. Pro toto uspořádanější je nejvhodnější pokud, můžeme změny plynule pozorovat. Jakkoliv mohou být v okolí sledu i jiné zajímavé obrazy nesmějí porušovat souvislost sledu a rytmus pohybu. V průběhu rytmu se může měnit tvar, velikost nebo zbarvení, ale většina ostatních vlastností zůstává stejná. Sledem dodáváme obrazu pohyb, z rytmu se stává příběh. Pro toto uspořádanější je nejvhodnější, pokud můžeme změny plynule pozorovat.

'''Plynulý sled''' lze v této souvislosti chápat jako postupnou změnu nějaké vlastnosti objektů v řadě. Takto třeba zahradnice G. Jekkyl prováděla výsadby záhonů měníce postupně po odstínu barvy z jedné do druhé. Takové výsadby sice poutají silně pozornost, ale nikoliv nadlouho, protože jde ve své podstatě o velmi jednoduchý efekt.

&lt;gallery&gt;
Soubor:3.díl html 6c78591a.png|Úprava s pouhým opakováním vzoru.
Soubor:3.díl html 215740de.png|Lze sledovat pravidelný rytmus.
&lt;/gallery&gt;

== Zaostření ==
[[Soubor:3.díl html 2e0ce6a0.png|náhled]]
'''Zaostření je obvykle dosahováno vedením linií pohledu k nějakému bodu,nebo bodům. Nutí diváka k pohledu na určité zvýrazněné místo.''' Solitery a dominanty, výrazné prvky a nápadné části kompozice jsou takto v zahradní designu zvýrazněny, aby upoutaly pozornost. Obecně se soudí, že bez atraktivních prvků by park, nebo zahrada byly jen pásem rostlin, který výrazně nepůsobí na mysl a vnímání. Pokud je součástí parku vodotrysk, převislá vrba, nebo dramatický [[w:Ornament|ornament]] může upoutat pozornost a vzbudit [[w:Asociace|asociace]]. Aby se zájem soustředil na ústřední prvek je vhodné pohled upoutat nápadným okolím v blízkosti prvku, který má být zvýrazněn.

[[Soubor:3.díl html m6a85786a.jpg|náhled]]
„...''Pokud je na konci dlouhé aleje umístěn obelisk nebo chrám, nebo něco jiného co poutá pohled, pouze omezenci nebo děti tím budou uchváceni nebo potěšeni. Vkus nebo zkušenost, nenávidí nátlak a otáčí se pryč s odporem od každého vyumělkovaného primitivního pokusu vulgárně poutajícího pozornost...''“ soudí ovšem o „násilnických“ způsobech zaostření vytvářených jednoduchými linkami H. Repton. Ačkoliv zaostření může být dosaženo různými prostředky, je intenzivnější zaostření vhodné vytvořit spíše pomocí vyváženého a konzistentního uspořádání kompozice, nejsnáze pak výrazných prvků, či vedením cesty než nějakým primitivním násilným způsobem. Brutální zaostření lze provést zacloněním všech ostatních prvků kompozice tmavým materiálem, například tmavými živými ploty, zejména je-li objekt zájmu světlý. Není li světlý, je možné jej ještě zvýraznit zesvětlením nejbližšího okolí beztvarým materiálem, nebo zbarvením okolí jasnými barvami či podobně beztvarou živou nebo neživou hmotou. Masakr nastává, když je velikost objektu na který je upoutávána pozornost tak malá, že není dostatečně zřetelný, nebo je to objekt ve značné vzdálenosti, neboť pak pozorovatel do vyčerpání upíná zrak na tento jediný objekt a pokouší se odhadnout, oč jde a proč je zvýrazněn.

&lt;gallery&gt;
Soubor:3.díl html m2a24ffeb.png|Zaostření, úmyslně nebo jako zde neúmyslně, lze vyvolat už dvojicí dostatečně daleko od sebe stojících výrazných stejných prvků, které tvoří dojem brány, nebo portálu, Tedy jsou nejen samy o sobě významné ale prostor za touto „bránou“ je chápán jako významný a je očekávána nějaká zvláštní úprava.
Soubor:3.díl html 3d0506aa.png|
Soubor:3.díl html m6bdae11c.jpg|Zaostření pomocí dvou stejných objektů.
Soubor:3.díl html 43b11d70.png|Zaostření pomocí dvou stejných objektů funguje i v krajině.
Soubor:3.díl html f87f01.jpg|Příklad nenápadného zaostření pomocí perspektivních linií a opakování v nepravidelné kompozici
Soubor:3.díl html m786cf5e2.png|Silné perspektivní linie zvýrazněné liniemi výsadby a opakováním objektů. (VUT Brno)
&lt;/gallery&gt;

''Pokračování v kapitole [[../Hierarchie prvků|Hierarchie prvků]]''

''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]''

[[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady]]</text>
      <sha1>olscab1nkr3dbx7euox4cinad24u6dz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Průvodce úpravou vaší zahrady/Solitéra a dominanta</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6499</id>
    <revision>
      <id>44150</id>
      <parentid>35374</parentid>
      <timestamp>2021-05-29T17:07:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9657" xml:space="preserve">''Předchozí kapitola [[../Hierarchie prvků|Hierarchie prvků]]''

== Solitéra a dominanta ==

V každém uměleckém díle může být některý z použitých prvků tak vý­razný a tak umístěný, aby poutal pozornost, byl hlavní částí celé skladby. Prvek zde jedinečný a vynikající nad ostatní.
'''Solitera a dominanta není nezbytnou součástí kompozice.''' Naopak. Je mnoho krásných a harmonických kompozic bez těchto výrazných prvků. Takové výsadby mohou být tvořeny i jen výrazně kontrastními skupinami. Dalším příkladem jsou symetrické výsadby. Aby se nějaký prvek mohl stát dominantou nebo [[w:Solitera|soliterou]], musí být jednak předmět sám o sobě zajímavější nebo nápadnější než jeho okolí, aby převládal nad ostatními, které mu jsou podřízeny. Ostatní část skladby tedy musí být řešena jako kompozice, která poutá pozornost k [[w:Dominanta|dominantnímu]] prvku. Kdyby předmět, k němuž je pozornost vedena, nebyl dosti výrazný, pozornost pohledu pozorovatele by se rozptýlila. Stejně chybně by byla vytvořena kompozice, kde by značně výrazné prvky v okolí dominanty neúmyslně strhovaly naši pozornost, nebo bylo pozadí kompozice ne­úměrně zdůrazněno, a tak zeslabovalo účinnost dominanty. Individualita jednotlivých rostlin se musí uplatňovat zvláště u menších skupin, kde by úplná jednotvárnost byla brzy unavující. I skupina musí mít v pří­rodním stylu svou kompozici, a proto je nutné, aby obsahovala jak prvek dominantní, tak i prvky podřízené.

&lt;gallery&gt;
Soubor:4díl_html_m42a7fe97.png|Funkce solitery zde poněkud rozmělňuje jiná dřevina.(Hřbitov Brno, Komín)
Soubor:4díl_html_5f2bdbcf.png|Dominanta je vždy nejvýraznější dřevinou ve skupině.
Soubor:4díl_html_1efcd3d2.png|Návrh výsadby, jedna z dřevin ve skupině je výrazně dominantní.
Soubor:4díl_html_431905d.png|Mnoho rozdílných ale dominantních prvků může způsobit rozptýlení pozornosti.
Soubor:PixAile14.jpg|Výsadba dřevin bez dominanty (les).
Soubor:Conifers, Donard forest (3) - geograph.org.uk - 1216109.jpg|Uměle vysázený les v pravidelném sponu z pohledu pozorovatele.
&lt;/gallery&gt;

Dominantou bude u menších skupin jeden exemplář, u velkých bude kromě jedné dominanty hlavní může být několik dominant vedlejších, které musí vynikat svými rozměry a vzrůstem nad ostatní porost (vyjma dřevin tvořících pozadí), přitom musí být hlavní do­minantě podřízeny, aby se náležitě projevila její převaha. Již při spojení dvou jedinců musí být rozdíly dostatečně nápadné.

Umístění dominanty závisí na účelu skupiny a hlavně na tom, jak má ovlivnit průběh linií pohledu a perspektivní účinky kompozice. Dominanta jako hlavní zájmový bod skupiny musí být vhodně umístěna, nikoliv však v geometrickém středu útvaru, jen blízko tohoto bodu. Menší skupiny musí být řešeny jednodušeji než skupiny velké. Zde jsou používány vzájemně odlišné prvky, ale výrazově příbuzné. '''Nedostatečné zharmonizování skupin by mohlo vyvolat dojem, že jednotlivé součásti kompozice, oddělené skupiny výsadby, k sobě vůbec nepatří.'''

[[Soubor:4díl_html_mbc1019c.png|náhled|Dominanta by měla korespondovat s okolím.]]
V geometrických zahradách, kde je třeba zdůraznit pravidelnost celkové úpravy, musí působit skupina jako absolutně jednotná, výrazově stejnorodá a podřízená určité dominantě, kterou takřka vždy bývá architektonický nebo sochařský výtvor. Individualita jednotlivých stromů skupiny bývá zcela potlačena, neboť jediné, na čem záleží, je působivost skupiny jako celku. V pravidelné zahradě jsou skupiny dřevin pouhou výtvarnou hmotou, tvarovanou s ohledem na celkový efekt úpravy podle potřeby. Jednotlivé exempláře tvořící skupinu jsou přitom úplně podřazené a mají pouze mít schopnost tvarování podle kompozice. K vytvoření skupiny v geometrické zahradě je nejpohodlnější a také výrazově nejsprávnější použít stejnorodý materiál, nenáročný na stanoviště a ošetření, dostatečně vzrůstný a snášející i hluboký řez, s jemnou texturou schopnou zobrazení detailů, nejlépe stálezelený listnatý keř či jehličnan. Takovými vhodnými materiály jsou například [[w:Tis červený|tis]] a [[w:Zimostráz vždyzelený|zimostráz]]. Naproti tomu dominanta, zejména v moderních pravidelných zahradách a parcích nemusí nutně být pravidelná, ani pravidelně udržovaná. Proto je třeba dobře zvolit druh a varietu dřeviny.

&lt;gallery&gt;
Soubor:18.7.04 Komín 076.jpg|V sídlištích pro lidské masy byly a jsou výsadby prováděny „nějak“ a „něčím“. Výsledkem bývá „něco“, co jakoby „je“.
Soubor:4díl html m1c2e005d.jpg|Dominantní umělecký prvek bez kompozice.
Soubor:4díl html 42c0080b.jpg|Nepravidelná kompozice s uměleckým artefaktem jako dominantou úpravy.
&lt;/gallery&gt;

[[Soubor:4díl_html_m7921e8fe.png|náhled|Geometricky vyvážená kompozice. Oko může i zde být uraženo jednoduchostí formy a stále těžkopádnou dokonalostí vyvážení.]]
U zahrad v nepravidelném stylu je vhodné se vyvarovat pravidelnosti, která je zde nežádoucí, výsadbami v nestejných vzdálenostech, což platí zejména pro dominanty. Obrysy skupiny v přírodním parku jsou nepravidelné, a to jak v půdorysu, tak i v nárysu. Podle zásad sadovnických odborníků se skupina tří stromů proto obvykle vysazuje do tvaru nepravidelného trojúhelníka a skupina například čtyř stromů se vysazuje do tvaru nepravidelného trojúhelníku s dominantním členem uvnitř trojice prvků, ale nikoliv přesně ve středu skupiny, skupinu pěti stromů jako trojúhelník se dvěma stromy, nikoliv přesně ve středu skupiny. Skupinu šesti jako trojúhelník... Tyto úsměvné zásady doporučuji zohlednit v tom směru, že výsadby v nepravidelném parku by neměly být v pravidelném sponu, ale vzdálenosti dřevin by měly umožňovat jejich správný vývoj. Dominantu je pochopitelně žádoucí vysadit s ohledem na celou kompozici, nikoliv na tři okolní dřeviny ve [[w:Spon|sponu]], které třeba mohou tvořit ve skupině pozadí.

&lt;gallery&gt;
Soubor:5.díl html 9e38feb.jpg|Ideálními soliterami v kompozicích venkova jsou ovocné vysokokmeny.
Soubor:4díl_html_m28d1fd58.png|Dominantě dává vyniknout její okolí.
Soubor:4díl_html_25e06e84.png|Vhodnou výraznou soliterou bývá obvykle vzrostlý zdravý jedinec. Na obrázku katalpa s plody.
&lt;/gallery&gt;

V členitém terénu, kde jsou výškové rozdíly dány již tvarem povrchu, lze snadněji zvýraznit dominanty a tím i vytvořit zajímavé horizontální linie.

Výraznou dominantou je solitera. Solitéra zdánlivě není harmonickou součástí celku. Na rozdíl od dominanty je dokonce jediným a osamoceným prvkem, který se naprosto odlišuje od okolí. '''Harmonie solitery a okolí je ve vyváženém dramatickém kontrastu,''' kdy okolí, podobně jako u dominanty vytváří odlišností vyvážený protiklad. U solitéry, stejně jako u dominanty, je velmi důležitý výběr okolí a jeho vlastností, stejně jako výběr solitéry.

Solitéry se používají v kompozicích, kde slouží k dekoraci nebo, nebo k oživení celku. V nepravidelných kompozicích rozdělují široké průhledy nebo přerušují horizontální pohled, jindy vytváří přechod mezi plochami volnými a osázenými. Solitery, třebaže jsou vyděleny ze skupin, jsou vlastně pokračováním výběžků okraje skupiny. Svým charakterem narušují nevýraznou masu tvořící základ kompozice. Poněvadž jsou prvkem vyloženě výrazným, nesmějí se ani ve velkých parcích používat nadbytečně, nemají-li vyvolat pocit neklidu a nesourodosti. '''Solitéra, jakkoliv se vyčleňuje vlastnostmi či vyzněním z celku, musí být v souzvuku s celou kompozicí''' zahrady či parku.

&lt;gallery&gt;
Soubor:4díl_html_191ab096.png|Nechtěnou dominantou může být výrazný prvek naprosto odlišný od okolí. Jakkoliv dobře upravený, pak může nevhodně vynikat.
Soubor:4díl_html_m7930167a.png|U některých výsadeb nemusí být po letech zřejmé členění kompozice a ani zda jde o kompozici nebo zbytky srostlé a přerostlé velmi nestejnorodé výsadby. Údržba hraje stejně důležitou roli jako smysluplný a odborně zpracovaný plán.
Soubor:4díl_html_b4de9da.png|Nepravidelná a nekvalifikovaná údržba dokáže dokonale zničit i tu nejjednodušší a nejméně náročnou výsadbu bez dominant a soliter .(VUT Brno)
Soubor:4díl_html_m1fda034b.png|Dřevina, jakkoliv odlišná od okolních tvarem i barvou , vynikající sama o sobě, dřevina, jíž dávají okolní vyniknout, nemusí být dominanta ale prostě jen špatně umístěný objekt. Úlohu dominanty získává objekt kontextem v kompozici.(VUT Brno)
Soubor:4díl_html_1b7a51f.png|Tři druhově zcela odlišné, drahé, cenné, zdravé, habituálně velmi výrazné a na první pohled poutavé dřeviny. Nejde o arboretum ani výstavku. Dřeviny jsou vysazené v linii rovnoběžné se stěnou budovy a chodníkem. Nejde přitom ani o alej, ale ani o solitery nebo dominanty. Pohled pozorovatele bude nezbytně těkat z jedné dřeviny na druhou bez pochopení kompozice. (VUT Brno)
&lt;/gallery&gt;

''Pokračování v kapitole [[Průvodce úpravou vaší zahrady/Vyvážení kompozice|Vyvážení kompozice]]''

''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]''

[[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady]]</text>
      <sha1>phpb186t5e7iq9h6v9g2egzllrsx28q</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kazaština/Lekce 2</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6503</id>
    <revision>
      <id>24869</id>
      <parentid>24867</parentid>
      <timestamp>2013-07-05T08:30:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Standazx</username>
        <id>2536</id>
      </contributor>
      <comment>Poznámka ke jménu hlavního města ČR v kazaštině</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3455" xml:space="preserve">{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! česky !! kazašsky
|-
|
* '''Milan''': Ahoj.
* '''Sattigul''': Ahoj.
* '''Milan''': Jak se máte?
* '''Sattigul''': Dobře, děkuji. Odkud jste?
* '''Milan''': Jsem z Česka. Jak se jmenujete?
* '''Sattigul''': Jmenuji se Sattigul. Jak vy se jmenujete?
* '''Milan''': Jmenuji se Milan. Kde bydlíš?
* '''Sattigul''': Bydlím v Astaně. Kde bydlíš ty?
* '''Milan''': Já bydlím v Praze.
* '''Sattigul''': Těší mě, že vás poznávám.
* '''Milan''': Také mě těší. Nashledanou.
* '''Sattigul''': Nashledanou.
|
* '''Милан:''' Сәлем!
* '''Сәттіғұл:''' Сәлем!
* '''Милан:''' Кал қалай?
* '''Сәттіғұл:''' Жақсы, Рахмет, Сіздін ұлтыңыз кім?
* '''Милан:''' Мен Чехиядан. Сіздін атыңыз кім?
* '''Сәттіғұл:''' Менің атым Сәттіғұл. Сіздін атыңыз кім?
* '''Милан:''' Менің атым Милан. Сіз кайда тұрасыз?
* '''Сәттіғұл:''' Мен Астанада тұрамын, Сіз кайда тұрасыз?
* '''Милан:''' Мен Прагада тұрамын.
* '''Сәттіғұл:''' Сізді коргеніме куаныштымын.
* '''Милан:''' Мен де танысқаныма куаныштымын, Сау бол!
* '''Сәттіғұл:''' Сау бол!
|}

== Slovíčka ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! česky !! kazašsky
|-
| ahoj || сәлем
|-
| dobrý || жақсы
|-
| špatný || жаман
|-
| čistý || таза
|-
| špinavý || кір
|-
| nový || жаңа
|-
| starý || ескі
|-
| vysoký || биік
|-
| nízký || аласа
|-
| světlý || жарық
|-
| tmavý || караңғы
|-
| děkuji || рахмет
|-
| ano || іә
|-
| ne || жоқ
|}

== Fráze ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! česky !! kazašsky
|-
| Vítejte! || Қош келдіңіз!
|-
| Dobré ráno. || Қайырлы таң.
|-
| Dobrý den. || Қайырлы күн.
|-
| Dobrý večer. || Қайырлы кеш.
|-
| Jak se máš/máte? || Кал қалай?
|-
| Jak se jmenujete? || Сіздін атыңыз кім?
|-
| Jmenuji se ... || Менің атым ...
|-
| Odkud jste? || Сіздін ұлтыңыз кім?
|-
| Jsem Čech. || Мен Чехиядан.
|-
| Těší mě, že vás poznávám. || Сізді коргеніме куаныштымын.
|-
| Kde bydlíš? || Сіз кайда тұрасыз?
|-
| Bydlím v Praze. || Мен Прагада тұрамын.
|-
| Co děláš? || Не істеп жатырсың?
|}

== Cvičení ==
=== Přeložte do kazaštiny ===
# Dobrý den.
# Dobrý večer.
# Ano.
# Odkud jste?
# Dobrý.
# Jmenuji se Milan.
# Jsem Čech.
# Těší mě, že vás poznávám.
# Vítejte!

=== Najděte slovo opačného významu ===
# жаман
# кір
# жарық
# ескі
# аласа

=== Uspořádejte slova tak, aby věty měly správný slovosled ===
# тұрасыз cіз кайда?
# атыңыз cіздін кім?
# Чехиядан Мен
# cізді куаныштымын коргеніме
# ұлтыңыз кім cіздін?

== Poznámka ==
Jméno hlavního města Prahy je do kazaštiny převzato z ruštiny, proto se píše jako Прага. Kazaština má ale na rozdíl od ruštiny hlásku ''h'', takže s českou výslovností by bylo možné jméno hlavního města psát jako Праһа.

[[Kategorie:Kazaština]]

[[is:Kasakska/Lærðu kasöksku 1/01]]</text>
      <sha1>0v0nz9bg6ti816r5koocyg97frk921r</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Průvodce úpravou vaší zahrady/Vyvážení kompozice</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6504</id>
    <revision>
      <id>43341</id>
      <parentid>26329</parentid>
      <timestamp>2021-03-20T16:07:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8687" xml:space="preserve">''Předchozí kapitola [[../Solitéra a dominanta|Solitéra a dominanta]]''

== Vyvážení kompozice ==

Vedle souměrnosti či nesouměrnosti je považováno za další velmi důležité kritérium vyvážení kompozice. To je v pravidelných zahradách dáno přirozeným osovým rozdělením a oboustrannou symetrií. Dostatečná vzájemná „protiváha“ prvků v nepravidelné zahradě bývá přirozeným základem harmonie. Nezbytnost vzájemné „protiváhy“ občas bývala křečovitě dodržována a přeceňována až k absurdnosti. V nepravidelných úpravách zahrad není rovnováha prvků vůbec nezbytná. Je li s mírou použita, kompozice působí klidnějším dojmem.

Závisí v optické vyváženosti výrazných bodů k nimž se upíná pozornost. Jejich „váha“ přitom závisí na jejich podstatě, barvě, tvaru, velikosti hmoty, struktuře, ale i na okolí, které tyto vlastnosti může zdůraznit. V sadovnictví lze dosáhnout harmonie především sestavou prvků, které mají sice některé vlastnosti vzájemně odlišné, ale souzvučné alespoň v jiných charakteristikách (např. různě vysokých stromů podobných tvarem, stavbou koruny apod.) nebo tím, umístíme-li je v určitém zákonitém uspořádání jako sled, opakování nebo rytmus.

[[Soubor:4díl_html_m49cb5fe8.png|náhled|Při vyvažování kompozice samozřejmě bereme v úvahu i linie. Opakování motivu, které je nejsnazší cestou k vyvážení, by nemělo být příliš nápadné. Umístění a výběr solitery nebo dominanty jsou při vyvažování dosti podstatné.]]
Kompozice může být dosti dobře vyvážena, i pokud protiváhu velké hmoty tvoří jediný objekt, kterému přikládáme velký význam. Avšak podle pravidel sadovnické architektury v každé výtvarné kompozici, a tedy i v krajinářském obrazu, je důležité, aby podružné prvky odpovídaly ve svém souhrnu optickému účinku dominanty. A aby při prohlížení obrazu a parkové nebo přírodní scenérie měl zároveň divák dojem, že obě poloviny, tj. jak levá, tak i pravá strana obrazu, jsou od pomyslné střední osy ve svém optickém účinku stejně působivé, jsou v [[w:Rovnovážná poloha|rovnováze]].

&lt;gallery&gt;
Soubor:4díl_html_30bf6b16.png|Symetrie v zahradě je nejjednodušším způsobem jak dosáhnout vyváženosti kompozice.
Soubor:4díl_html_m79af5892.png|Vyváženost nepravidelné kompozice nemusí být dána symetrií, ale spočívá ve vyváženosti hmot kompozice a to třeba i jen naznačené. Dokonce postačí, když pozorovatel kompozici vnímá jako přirozenou, vyváženou smyslově a vzhledem k okolí. Sadovnictví není prostá geometrie.
Soubor:4díl_html_5d5e99b8.png|Výsadba musí být vyvážena sama o sobě i s okolím.
Soubor:4díl_html_4360f8dc.png|Nevyvážená, ale vhodná přirozená kompozice.
Soubor:4díl_html_42c33cc3.png|Nevyvážená kompozice může dodat pocit dynamiky. Pozorovatel by nikdy však neměl mít dojem že se něco někam řítí, nebo hrozí pádem.
&lt;/gallery&gt;

[[Soubor:4díl_html_75d5b83c.png|náhled|Geometricky vyvážená „nepravidelná“ kompozice. Podobné nesmysly najdou uplatnění pouze ve zvláštních případech.]]

Rovnováhy podle poučky lze dosáhnout snadno tím, že stejné předměty (rostliny, záhony, sochařské výtvory apod.) umístíme na obou stranách osy v přesně stejném uspořádání jako zrcadlový obraz, tedy symetricky. Anebo prvky nesymetricky umístíme tak, aby se optické účinky obou polovin vyrovnaly, v součtu účinku, ovšem ani materiál, ani jeho rozmístění nemusí být stejné. Takový postup se podobná skládání matematické rovnice s nulovým rozdílem obou stran nebo [[w:Síla#Skládání sil|skládání sil]].

Vedlejší prvek, nebo vedlejší seskupení prvků v malebné kompozice mohou být pojaty jako protiváha, opakování nebo protiklad hlavního motivu. Protiváhou bude obrazová skvrna stejné barvy nebo hod­noty (intenzity působení) jako motiv hlavní. Mohutnému stromu lze vytvořit protiváhu vysazením menšího stromu doplněného skupinou z keřů. Vyvážení lze dosáhnout opakováním motivu, to tehdy, mají-li dva prvky podobný tvar (větší a menší úzce sloupovitý jehličnan).

Bude-li v krajinné partii jedna skupina tmavá a druhá světlá, budou tyto skupiny jako protiklady kontrastovat. Pokud tento kontrast ovšem nebude příliš silný, nemá vliv na působivost obrazu. Naopak, je li v skupině v blízkosti dominující velmi tmavé skvrně jiný výrazný světlý prvek, artefakt nebo pestrolistá dřevina pohled pozorovatele v linii přechází z jedné světlé skvrny na skvrnu druhou a přitom vnímá kompozici jako vyváženou, praví učebnice.

Toto rozlišení, řešení podle rovnováhy nebo podle [[w:symetrie|symetrie]] považuje [[w:Sadovnická tvorba|sadovnická architektura]] za rozdíl mezi tzv. for­málními a neformálními zahradami. Krásu a přirozenost má opět nahradit geometrie. Mají ale zdravý úsudek a vkus nahradit absolutistické příkazy co se kam hodí a jak, bezduché šablony? De facto totiž sadovnictví doporučuje vytvářet nepravé nepravidelné zahrady, symetrické zahrady ochuzené pouze o pravidelnost ornamentů. Všechna přesná doporučení odborníků ohledně vyvažování ovšem opravdu nelze chápat jinak, než jako šablonu, vodítko, nebo spíše bílou hůlku pro slepce. Berličku která by architektovi neměla lámat křídla.

[[Soubor:4díl_html_6edcb173.png|náhled|Vyvážení velké skupiny pomocí jediné solitery.]]
Pravidlo, že je obvykle vhodné dosáhnout vyvážení významných prvků na jedné straně obrazu vytvořením podobně (ne stejně, došlo by k tříštění linie pozornosti) výrazných prvků na straně opačné, je také zjednodušením a zevšeobecněním. Nelze jej chápat jako dogma a držet se jej s úzkostí.

Zahrada je sice umělý výtvor, ale výtvor, jehož ideálem je přirozenost. Příroda nikdy není dokonalá formou. Je dokonalá smyslem, funkcí a harmonií celku, nikoliv v pečlivosti obrysu či tvaru. Příroda je krásná ve své různosti a neobvyklosti. Je absurdní a zajímavá ve výjimečných excentrických nesmyslech. Drobné odchylky a nedokonalosti nebo sem tam nějaký dimorfismus je v přírodě pravidlem, nikoliv výjimkou. U umělých výtvorů a také pravidelných zahrad, tomu bývá v drobnostech zcela naopak.

[[Soubor:Claude Lorrain Apollo Muses.jpg|náhled|Obrazy od [[w:Claude Lorrain|Claude Lorraina]] byly oblivovaným vzorem anglických parků. Toto pravidelnostmi nebo vyvážením dominant a pozornosti, zdá se, nepřekypuje. Je přesto zřejmě nejobdivovanější.]]

'''V nepravidelných zahradách je vyvážení a pravidelnost často skryté, naznačené, nebo je vyvážení kompozice jen předpokládáno a celek je vnímán v celkovém kontextu správnosti''', nebo rozmanitosti přírody. Rovnováha zde má být pouze, stejně jako v přírodní scenérii, vnímána jako součást přirozenosti, přiměřená a pravděpodobná. Nikoliv nezbytná a dokonalá. Politováníhodný hoch či dívka, kteří tráví hodiny před zrcadlem pozorujíce zda jsou dokonalí a bez pupínků, neméně však politováníhodný zahradník, který se pokouší o dokonalé vyvážení v nepravidelné zahradě a pokouší se detailně vyvážit barevné skvrny. Nenahrazujme hloupou nepřirozenost a přísnost pravidelných zahrad úsilím o jiné, také pokřivené, zrcadlo krásy. Nesvazujme se hloupě složitější, ale stejně přísnou symetrií náhradou za nedostatek fantazie a [[w:Vkus|vkusu]].

Nesvazujme se pravidelnostmi, které příroda na velkém plátně krajiny také nezná. Umění zahradní architektury v parcích a zahradách nevytváří díla [[w:Inženýrství|inženýrská]], v nichž je třeba především dokonalosti a přesnosti, ale vždy díla [[w:umění|umělecká]], v nichž je třeba ducha, citu, invence a pokud možno i jedinečnosti. '''Pokud skutečně trpíte pocitem, že je kompozice nevyvážená a že jde o vadu kterou nedokážete odstranit, vhodně zařaďte umělé pravidelné prvky, nebo úsek pravidelné výsadby či možná jen cestu.''' Takový zásah pomůže jistě. Je lépe narušit nepravidelný styl pravidelným zjevně umělým dílem a dosáhnout cíle a uspokojení, než marně bojovat se svými úzkostnými pocity a [[w:Fobie|fobiemi]].

''Pokračování v kapitole [[Průvodce úpravou vaší zahrady/Poměr|Poměr]]''

''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]''

[[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady]]</text>
      <sha1>4gvlqxhowb3vadk02lkrehft9pnj5sl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Průvodce úpravou vaší zahrady/Orámování pohledu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6506</id>
    <revision>
      <id>44262</id>
      <parentid>41971</parentid>
      <timestamp>2021-07-06T21:07:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="10177" xml:space="preserve">''Předchozí kapitola [[../Poměr|Poměr]]''

== Orámování pohledu ==
[[Soubor:4díl_html_m38f9f4a9.png|náhled|Výsadby mohou tvořit přirozené ohraničení kompozice.]]
Rámování je vnímáno jako zařazení jednotlivých prvků do celku který je ohraničen ,nebo ukončen „orámováním“.Jde o plánovité omezení výhledu na kompozici. Například tomuto účelu slouží zeď , kulisa stromů, živý plot, alej. Orámování, uzavření kompozice má smysl na zvláštních místech , které jsou významná zvláště výhodným pohledem na kompozici, nebo dokonce jsou pohledem pro který byla celá kompozice přímo plánována. Zahrada ani park není obrazem a pozorovatel vnímá její celek když jím prochází stejně jako když jej pozoruje z více úhlů. Jakkoliv lze vytvořit
několik málo orámovaných výhledů, zahrada není obraz, je proměnlivá a její hlavní výhoda spočívá nikoliv ve výhledu na dioramata, ale v možnosti jí procházet, používat ji. [[../Čínské zahrady|Čínská zahrada]] využívá plánovitě osázených výhledů ve zdi podél které vede cesta, jenž jsou nějakým způsobem zajímavé a na sebe často nějak navazující, nebo pohledů na vchod do další části zahrady který je současně rámem a v němž se část další zahrady zobrazuje. To jsou zřetelné příklady rámování. V [[../Italské zahrady#Anglické zahrady a parky na přelomu 18. a 19. století|anglickém parku]] může výhled z cesty být zcela zakryt výsadbou mimo několik po sobě následujících výhledů na přilehlou kompozici, třebas i různých z několika úhlů. Taková uzavřená cesta parkem jakkoliv díky několika výhledům i zajímavá a dávající pocit větší rozlehlosti parku, nemůže a nesmí nikdy být jedinou možností jak park používat a vykazovat návštěvníka do tmavého úzkého koridoru.
Při rámování je vhodné využití linie. Například přímá dlážděná cesta vedoucích k sochařských artefaktům, nebo [[../Štěrbinová skalka#pergoly|pergoly]] s popínavými rostlinami uspořádané tak, aby tvořily lemování (linie), které zaměří pohled diváka na určené směrem. Vhodné orámování je výrazovým prvkem , který silně ovlivňuje vyznění výsadby a jednotlivých součástí kompozice. Kamenná zeď rámuje dílo a je jeho zásadní součástí. Výsadba pnoucích [[w:Růže|růží]] na kamenné zdi pak využívá kontrastu neživého kamene a kvetoucí rostliny. Vhodně volený dřevěný plůtek kolem výsadby [[w:Trvalka|trvalek]] je asociací venkovského stavení a vhodně doplňuje výsadbu trvalek. Velkým krajinářským scenériím vytvoří výrazný rámec obrazu stromy, men­ším i okrajová výsadba keřů. Okolnost, že rámec jednoho po­hledu je součástí skladby obrazu druhého, není v [[w:Sadovnictví|sadovnictví]] na závadu.
&lt;gallery&gt;
Soubor:Moon Gate.jpg|Rámování pohledu v čínské zahradě
Soubor:Postcard-like view in the gardens of the Hu Qiu Shan (Suzhou, China).jpg|Takový druh rámování může působit až násilně. Vhodně provedené je ale nabídkou pohledu nebo dokonce vstupu do světa &quot;za zrcadlem&quot;.
Soubor:Cathedrale Saint-Leonce 07.jpg|Rámování pohledu v gotické zahradě.
Soubor:Archway in a english garden.png|Orámování pohledu.
&lt;/gallery&gt;

Při tvoření zahradních scenérií je orámování vymezující pohled diváka podobně jako u pozorovatele obrazu nahrazeno lemem trávníku, skupinami stromů na stranách, větvemi nad hlavou, pergolou, obloukem při průchodu ve zdi. Rámování je omezeno na několik málo pohledů i u rozsáhlé parkové úpravy. V běžné zahradě je tvorba rámování pohledu omezena na jeden, nebo dva pohledy jenž jsou nějak zajímavé, ale bez významných škod nemusí být použito vůbec. Malá zahrada je jako kompozice často přirozeně orámovaná svou velikostí, kterou určují hranice z živého plotu, nebo zdi okolních zahrad.
Obliba omezení, ohrady, orámování pochází z příjemných pocitů bezpečí, klidu, oddělení. Požitků jenž vedly k budování [[../Babylonské zahrady#Středověká zahrada|středověkých obezděných zahrad]]. Pohledy do skrytých oáz klidu uprostřed šíleného, krvavého a sobeckého [[w:Středověk|středověku]] přináší potěšení a falešnou naději.

[[Soubor:Colour in the Flower Garden66.jpg|náhled|Skvělé ohraničení kompozice tvoří oblouky, okraje pergol a průchody. Povšimněte si kontrastu tmavého břečťanu vůči výsadbě záhonů. (Fotografie z knihy Barvy pro květinovou zahradu od autorky G. Jekyll)]]

Ve východním stylu zahrad a jejich napodobeninách jsou pohledy úmyslně rámovány, často velice ozdobně, neobvykle a pohledy z nich pečlivě připraveny. Tímto způsobem jsou vytvářeny živé, měnící se obrazy , které bývají výrazným prvkem zahrad.
&lt;gallery&gt;
Soubor:4díl_html_m388efd8.png|Barokní zahrady jsou obvykle rámovány zdmi a živými ploty. V tomto případě tvoří rámování kolonáda.
Soubor:4díl_html_7bba1da0.png|Výsadba a stavby jsou vhodným rámem kompozice.
Soubor:4díl_html_m2cc48a01.png|V přírodě mohou být rámem pohledu například okraje lesa, srázy, blízké terénní nerovnosti.
Soubor:4díl_html_m4fc867aa.png|V pravidelné výsadbě jsou takovým rámem pohledu třeba úmyslná přerušení živého plotu.
Soubor:4díl html 75743373.jpg|Vyšší výsadba na okraji volné plochy dobře poslouží jako rám pohledu, jsou li dřeviny odvětveny do výšky pohledu.
Soubor:4díl html e64f81f.jpg|Výsledek odvětvení u aleje má za výsledek více příjemně orámovaných ačkoliv podobných pohledů. Pomalou procházkou alejí tak vnímáme třeba i sérii měnících se příjemných pohledů.
Soubor:4díl html 72188c20.jpg|Orámování pohledu může napomoci aby zahrada byla ozdobou domu. Je ovšem vhodné se vyhnout efektu, kdy průhled působí obráceně. Jako výkladní skříň prodejny s nábytkem.
Soubor:4díl html 29b2c2f7.jpg|Orámování pohledu je přirozenou součástí pohledů z větších oken nebo velkých dveří.
Soubor:4díl html m1ce78e91.jpg|V našich zemích bývají orámování pohledu obvykle spíše neúmyslným prvkem a jsou objevovány až invencí. Některá umělá orámování vhodná pro zahrady východního stylu mohou jinde působit uměle, nevhodně až infantilně.
Soubor:4díl html 7fc53d5e.jpg|Jakékoliv orámování není vhodné pro libovolný druh kompozice. Orámování podléhá stejným pravidlům jako ostatní prvky.
&lt;/gallery&gt;

== Světlo a stín ==

Stínem jsou v tomto pohledu míněny tmavé plochy a světlem především světlé plochy.
Hodnota uměleckého díla je určena nejen uspořádáním tvarů a linií, nýbrž i správným rozdělením světla a stínu, které dodává obrazu životnost a plasticitu. V přírodě jsou světlými elementy louky, vodní plochy a cesty. Stíny jsou v přírodním obraze dány jednak tím, že stromy a keře se jeví oku tmavší než například travnaté plochy, a jednak tím, že stromy a keře vrhají stíny a zabraňují nebo zmenšují osvětlení jiných předmětů, které se nám jeví v místech vrženého stínu tmavší než nezastíněné prvky.

[[Soubor:4díl html 7ab9f44.jpg|náhled|Světlá výsadba kolem světlého prvku není dobrý nápad.]]
Mezi světlem a stínem musí být i v zahradách správný poměr — vzájemná rovnováha. Střídání světelných a stinných prvků dává partii velmi určitý výraz, a proto se nesmí často opakovat ve stejném nebo v příliš podobném seskupení. Dobře nepůsobí ani takové uspořádání, při němž se v obraze často střídají světlé a tmavé plochy, tím se vnáší do pohledu neklid ani takové, kde světlé a tmavé prvky zaujímají příliš velké prostory. Ačkoliv nelze stanovit přesné pravidlo, je obvykle nejvhodnější poměr mezi světlými a tmavými plochami asi 3 : 2.
Dobrý nápad je na výsluní vysázet spíše světlejší dřeviny a rostliny se světlou barvou květům vyniknou v kontrastu s dřevinami ve stínu.

&lt;gallery&gt;
Soubor:4díl html 63ef28b3.jpg|Stavby jsou obvykle nejvýraznější součástí kompozice. Jejich světelné působení je důležité vždy.
Soubor:4díl html m4f44e623.jpg|Pokud si na chvilku odmyslíte nevhodně vztyčený prst uprostřed kompozice, pak vnímáte světlost prostoru.
Soubor:4díl html 11023482.jpg|Světlost je prostoru přidána rozlohou trávníku. Dalším vjemem kromě volnosti může být prázdnota. Je zde jen prostor, tedy mimo nevhodného zeleného „obelisku“ uprostřed pozadí.
Soubor:4díl html 7bc83ed.jpg|Vodní plochy působí světle, nebo tmavě vlivem okolí a úhlu pohledu.
Soubor:4díl html 53b6cfe2.jpg|V případě, že jsou vodní plochy vkomponovány mezi vzrostlé dřeviny, může celá kompozice působit tmavě až ponuře.
Soubor:4díl html 60c7f164.jpg|Světle kvetoucí výsadby z cesty působí výrazně a světle, když kvetou. Když odkvetou, působí jen texturou a barvou listů, tedy často tmavěji.
Soubor:4díl html m1c59e217.jpg|Členité prostředí záhonů a natěsnané výsadby nemohou vyhlížet dostatečně světle. Blízká, tmavá a majestátní hmota vzrostlých listnáčů nenabízí domáckou útulnost ani vzdušnost volné přírody. Vysoké popředí na pozorovatele působí jako překážka a omezující nepříjemná ohrada.
Soubor:4díl html 34b41bb3.jpg|Vhodný název díla by na první pohled byl „Veselý mišmaš“. Dřeviny s různou texturou, jedny přerůstající jiné, pravidelný spon letniček v nepravidelné kompozici a do toho všeho kanál.
Soubor:4díl html m1acbf941.jpg|Přesto je tato kompozice alespoň světelností a umístěním hmot dobře vyrovnána. Světlé plochy tvoří příjemně a nenápadně linii, a dávají pozorovateli dojem prostoru v rozmanitosti okolí.
&lt;/gallery&gt;

''Pokračování v kapitole [[../Barvy|Nebezpečná dobrodružství s barvami]]''

''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]''

[[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady]]</text>
      <sha1>i9yk30e44c8mu5ptvc0z0sk2rsxikod</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Průvodce úpravou vaší zahrady/Harmonické kombinace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6508</id>
    <revision>
      <id>26346</id>
      <parentid>26344</parentid>
      <timestamp>2014-07-26T11:43:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>CommonsDelinker</username>
        <id>173</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Náhrada 5.díl_html_410a01b7.gif -&gt; 5.díl_html_410a01b7.png (GifTagger: Replacing GIF by exact PNG duplicate.)</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="11012" xml:space="preserve">''Předchozí kapitola [[Průvodce úpravou vaší zahrady/Barvy|Barvy]]''

== Harmonické kombinace ==
V praxi však je možné získat příjemný dojem z barev celkovým sladěním(harmonií) a vyvážením několika málo složek. Má-li být skladba barev ve výsadbě harmonická, může toho dosáhnout tím, že bude mít některé společné složky. Takovou nejjednodušší kombinací jsou aranžmá a kompozice, kde je ústředním motivem určitá společná barva. Tedy použité prvky musí mít buď společný odstín např. načervenalý, při barvách růžové, fialové, oranžové a podobně), nebo podobnou hodnotu, tón, (vydávají přibližně stejné množství světla), popřípadě podobnou intenzitu (když jasnější barvy budou našedivělé), avšak musí mít jinou charakteristiku. To může být dobrá varianta pro začátečníky, protože zabrání chaosu příliš mnoha barev v kompozici.
[[Soubor:5.díl html 26905e6c.jpg|náhled|Kompozice vyladěná v teplých odstínech červenofialové, růžové a karmínové.]]
&lt;gallery&gt;
Soubor:5.díl html 43f5f6fd.png|Příklady harmonické kombinace
Soubor:5.díl html 2054de52.jpg|Harmonická kombinace v přírodě
&lt;/gallery&gt;
Společnou vlastnosti takto sladěných barev je, že jde o barvy působící jako teplé či chladné. V praxi není určen příjemný dojem z barevné soustavy jen symetrií v barevném kruhu, ale i celkovým sladěním (harmonií) a vyvážením jednotlivých složek a náležitým střídáním odlišných barevných soustav. Postupnou změnu odstínu v jednobarevné kompozici lze použít u aleje dřevin jako sled. Postupné přechody odstínů v kompozici vytváří dojem pohybu. Celkově je tato varianta kombinace barev působí jemně a je dobře přijímána. Je li při výsadbě však toto barevné vyjádření příliš dokonalé, změní se harmonie v jednotvárnost a stejně jako směs silně intenzivních barev působí křiklavým dojmem.
[[Soubor:5.díl_html_4906b370.jpg|náhled|Příklad vynikající výsadby dvou trvalek dvou kontrastních odstínů stejného druhu (a habitu).]]

Byť by taková kompozice nevadila u kytice květin,která v interiéru působí opět jinak a je třeba asociací svátku jara, nebo sv. Valentýna, bude rozhodně špatně působit u výsadby letniček, nebo dokonce dřevin. Lahodného a spolehlivě harmonického dvoubarevného seskupení barev dosáhneme výběrem dvou barev, ležících vedle sebe na barevném kole. Takové kombinace tvoří opticky harmonické a méně prudké barevné přechody.
[[Soubor:5.díl html m30a929e0.png|náhled|Harmonické kombinace jsou výběrem vedle ležících barev.]]
[[Soubor:5.díl html m5ac04187.jpg|náhled]]

== Tři a více barev ==
Jako doplněk v případě příliš velkého kontrastu lze použít i další,třetí barvu a případně rozdílné barvy rozčlenit prostorově. Příjemně působí taková sestava, kde následují vedle sebe takové barvy, které jsou v barevném kruhu seřazeny symetricky, nebo v nějakém pravidelném rytmu tj. např. fialová, oranžová a zelená v kombinaci tří barev po třetinách kruhu. Nebo například červená, oranžově žlutá, zelená a modrofialová v kombinaci čtyř barev a podobně. To platí za předpokladu, že zářivější tóny zaujímají podstatně menší plochu oproti barvám méně intenzívním,nebo že jsou voleny v méně sytých odstínech než barvy málo intenzívní.
[[Soubor:5.díl html b9a2b1a.jpg|náhled|Tři syté barvy vhodně spojuje velmi světle šedý starček.]]
&lt;gallery&gt;
Soubor:5.díl html 29840a23.png|
Soubor:5.díl html 7979aa8d.jpg|
&lt;/gallery&gt;

Vhodné kombinace lze dosáhnout i tím, uspořádáme-li barvy tak, aby se přibližně stejně odlišovaly od základního tónu.
Kontrast může vznikat opět buď rozdí­lem v odstínech (např. žlutá a modrá skvrna na zeleném
podkladě, zelená a oranžová na žlutém podkladě apod.), nebo rozdílem hodnoty (světle červená a tmavá rudá na ze­leném podkladě), popřípadě rozdílem v intenzitě (např. jasně zářivá červeň s matnou červení na středně jasném podkladě). Ačkoli ale nelze zapome-nout, že intenzita barvy oby­čejně závisí i na odstínu a jeho barevné hodnotě a kontrast by neměl přesáhnout přiměřenost. Slabé a nevýrazné kontrasty, splývající výsadby nemají tolik poutavosti pro pozorovatele.
[[Soubor:5.díl_html_410a01b7.png|náhled|Velmi slabý kontrast pastelových barev je doplněn ostrou žlutou.]]

== Polychromatické kombinace ==
Polychromatické kombinace využívají všech barev, ale jsou pro vyladění kompozice stejně náročné a vyžadují tolik přemýšlení a experimentování jako ostatní přístupy. Barevný soulad, vyjádření totiž souvisí i s množstvím a umístěním barev. Výsledkem nevhodného ,nevyváženého, nebo nepromyšleného seskupení může být chaos. Barevné seskupení mají hlavní význam při vyvolání rovnováhy v obraze, a proto musíme zvláště dbát na to, aby barevné skvrny byly vyváženy i velikostí a umístěním. Barvy lze uspořádat i ve sledu. V takovém případě by změny měly změny progresivně postupovat od hodnoty nejjasnější k nejtmavší,např. od bílé přes různé odstíny růžové až do temně červenou, případně se v sledu některé rytmicky opakovat.

[[Soubor:5.díl html 68b20c1.jpg|náhled|Použití rostlin se zbarvenými listy by mělo být vždy pečlivě zváženo. Běžná zeleň je vnímána jinak než pestrolisté odchylky. Nikdy by neměla snaha o pestrost převážit nad přiměřeností.]]

Takové sledy barev v úpravách trvalek preferovala a promýšlela například i G. Jekkylová. Velmi často spojovala s tlumenými a pastelovými odstíny barev málo nápadný šedivý podrost, který výraznost barev podpořil. Nejlepší účinek kvetoucích záhonů je však vždy vázán na vhodný termín společného kvetení a ten je u trvalek a kvetoucích dřevin obvykle nejvýše tři týdny. V různý termín kvetoucí rostliny jsou samozřejmě pro společné kombinace zcela nepoužitelné.

[[Soubor:5.díl html 5baf7857.png|náhled|Příklady výrazných monochromatických kombinací, které jsou také realizovatelné. Šedá a bílá dokáže dobře spojit i dvojice různých barev.]]

== Monochromatické kombinace ==
Tyto kombinace jsou více či méně kontrastními kombinacemi černé, bílé a různě šedé barvy s jinou. Jsou relativně jednoduché a vždy považovány za přiměřené, přestože světelný rozdíl může být značný. Kombinaci doporučuji i pro osoby bez vkusu a barvocitu, vhodnost těchto kombinací je obecně známa. Jako šedé či bílé zbarvení jsou používány například pestrolisté rostliny, šedavé jehličnany, levandule apod.

== Barvy a jejich vlastnosti ==
Přestože to každý nevnímá, je různobarevnost i uvnitř škály běžně zelených rostlin kolem nás dosti vysoká od bělavé zeleně topolů až po nejtemnější zeleň olší, a je často doplňována ještě odlišnými odstíny dřevin při jarním rašení (narůžovělé, stříbřité, zlatožluté), nebo zbarvením dřevin před opadem listů na podzim (žlutá, oranžová, bronzová, hnědá, červená), nebo veškeré vegetace v různých světelných podmínkách.
&lt;gallery&gt;
Soubor:5.díl_html_6fd27824.jpg|Vyváženost a střídání jasu, kontrast, je často důležitější než barvy které jsou použity.
Soubor:5.díl html 7e5a88e.jpg|Díky jasu a světlým odstínům barev působí výsadba velmi intenzivně, ačkoliv v podstatě květiny splývají. Divák nevnímá vzor, je jen oslněn.
&lt;/gallery&gt;

== Účinek nasycení barev ==
Silné neředěné odstíny a barvy poutají pohledy a jsou výrazné z dálky, tedy je lze použít i na zbarvení větších vzdálených ploch, výsadby střední části a pozadí kompozice. Silné neředěné barvy jsou vhodné také jako výrazný doplněk dalších kombinací. Světlé tónované pastelové barvy prosvětlují kompozici a mohou být vhodně použity na výsluní a v popředí. Tmavé odstíny a odstíny s získané přidáním černé k původním barvám a polotóny získané přidání šedé barvy značně umocní dojem prostoru, jsou li použity na vzdálenějších místech kompozice, ale mohou v kompozici zanikat, nebo působit tlumivě.
&lt;gallery&gt;
Soubor:5.díl_html_2a67336a.png|Silné neředěné odstíny poutají pohledy a jsou vhodné jako popředí. Intenzivně přitahují pozornost.
Soubor:5.díl html m11815f26.jpg|Méně nasycené a studené barvy působí jako příjemné a zklidňující.
Soubor:5.díl html m6c72b213.jpg|Pastelové a světlé odstíny vnímáme jako nenásilné. Dávají dostatečně vyniknout i okolním objektům.
&lt;/gallery&gt;


== Váha, hmotnost barev ==
Žlutá barva má nejnižší hodnotu, fialová má nejvyšší hodnotu (s výjimkami bílá a černá). Oko vnímá nejnižší hodnoty jako první. Je opticky žádoucí, aby byly lehčí barvy umístěny spíše výše, těžké barvy spíše níže v barevné kompozici, lehčí barvy na výraznější prvky, těžší barvy na potlačené prvky, nebo kontrastně.
[[Soubor:5.díl html 6dce37e7.jpg|náhled|Žlutá barva působí „lehčím“ dojmem než růžová.]]

== Teplota barev ==
Červená, žlutá a oranžová jsou považovány za teplé barvy. Zelená, modrá a fialová, jsou považovány za chladné. Je však možné měnit teplotu, smícháním barev. Přidáním červené do fialové lze získat výrazně teplejší kombinace.

Studené barvy mají modrý podtón. Studené barvy vyvolávají dojem větší vzdálenosti. Vyjadřují chlad, odloučení, stabilitu a klid. Jen zřídkakdy odpoutávají pozornost od hlavního bodu kompozice. S doplňkovými barvami vytvářejí efektivní kombinace kontrastu a barevných variací.
Teplé barvy mají žlutý podtón. Připomínají zbarvením předměty s vyšší teplotou, atraktivní jedlé plody a vyjadřují pohodlí a energii. Tyto barvy mají tendenci snižovat pocit vzdálenosti a budit dojem zdánlivého
pohybu směrem k pozorovateli.

[[Soubor:5.díl html m681766a8.png|náhled|Vlevo studené, vpravo teplé barvy.]]
&lt;gallery&gt;
Soubor:5.díl html 1a299800.jpg|Kompozice se spíše teplými odstíny barev.
Soubor:5.díl html m174aea86.jpg|Kompozice se spíše studenými odstíny barev.
Soubor:Colour wheel.JPG|Rozdělení barev na teplé a studené je umělý systém. Je založený spíše na asociacích a pocitovém vnímání než vědomě na působení vln o určité vlnové délce. Lidé se snaží barvy rozdělit a pochopit od nepaměti.
&lt;/gallery&gt;

''Pokračování v kapitole [[Průvodce úpravou vaší zahrady/Podmínky, které mohou ovlivnit působení barev|Podmínky, které mohou ovlivnit působení barev]]''

''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]''

[[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady]]</text>
      <sha1>dc8z05otgldv4a6segtcfosx5kdtdpb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Průvodce úpravou vaší zahrady/Podmínky, které mohou ovlivnit působení barev</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6510</id>
    <revision>
      <id>26362</id>
      <parentid>26359</parentid>
      <timestamp>2014-07-26T11:44:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>CommonsDelinker</username>
        <id>173</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Náhrada 5.díl_html_m4ed30950.gif -&gt; 5.díl_html_m4ed30950.png (GifTagger: Replacing GIF by exact PNG duplicate.)</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="11523" xml:space="preserve">''Předchozí kapitola [[Průvodce úpravou vaší zahrady/Harmonické kombinace|Harmonické kombinace]]''

== Podmínky, které mohou ovlivnit působení barev ==
Vnímání barev se liší od člověka k člověku a mohou být značně ovlivněny názory okolí a módou. Vnímání jednotlivých kombinací ovlivňují i barvy v okolí kombinace. Přirozené světlo mění sytost barev během dne. Červená se stane nevýraznou při soumraku, zatímco bílá začne zářit. Textura listu nebo květu ovlivní rozptýlení světla a proto i vnímání barvy. Hladší povrch způsobí více odraženého světla a projeví se sytější barvou. Barvy s narůstající vzdáleností ztrácí na intenzitě a proto na vzdálenější části kompozice je možné a vhodné použít i velmi výrazné barvy. Naopak příliš ostré, kontrastní kombinace v popředí působí dráždivě. Barvy rostlin se mění v průběhu roku, i v průběhu dospívání rostliny. Mladé a rašící listy, nebo mladé jehličí mají někdy odlišnou barvu oproti vyvinutým listům. Je třeba to vnímat při plánování výsadby.

== Jak barvy mohou působit na vnímání ==
Použití některých barev může ovlivnit náladu a vnímání. Například červené, žluté a oranžové odstíny jsou považovány za&quot;teplé barvy&quot; (ve smyslu vnímání tepla divákem a asociací a mohou rozrušit diváka. Modrá, fialová a zelená jsou považovány za&quot;studené barvy&quot; a působí spíše tlumivě, lze je použít jako zklidňující .Proto jsou modrá, fialová a zelená vhodné barvy pro meditační zahradu. Při sadovnické realizaci na malém ploše,je možné změnit vnímání diváka pomocí kombinací teplé a studené barvy. Teplé barvy v popředí a studené v pozadí mohou dát pozorovateli pocit většího prostoru. Tato kombinace nesmí být příliš nápadná.Pomocí použití teplé barvy, jako je červená, lze vnímat velké prostory příjemněji, jako komornější. Předměty a dřeviny v teplé barvě se v krajině zdají být se blíž, než jsou ve skutečnosti a tím zmenšují vnímání celé krajiny.
Teplé barvy vzbuzují pozornost, přinášejí dobrou náladu, která však není odpočinkem, ale spíše přináší emoční vzrušení pozorovatele. Tím můžou teplé barvy působit dlouhodobě únavně. Pokud je záměrem upozornit návštěvníky na nějakou dominant v prostoru kompozice, lze vyprovokovat zaostření pozornosti pozorovatele pomocí červené nebo žluté nebo oranžové. Pochybená by však byla i taková skladba, v níž by převládal velký počet exemplářů stejné barvy (např. celá partie červenolistých dřevin nebo jinak zbarvených dřevin) než normálně zelené. V tomto případě by nakonec chyběla rozmanitost a seskupení by bylo jedno­tvárné, fádní. V naší přírodě musí vždycky — a to i v zahradě nebo parku — převládat zeleň, neboť je nakonec nejjistějším prvkem, který vnáší do zahradních kompozic harmonii při zachování dostatečné rozmanitosti.
Ne všechny rostliny budou pravidelně a společně kvést. Zeleň podstupuje barevné změny od období k období ve většině případů. Proto nelze očekávat, že primuly, tulipány a magnólie budou součástí letních kvetoucích skupin, že na jaře podtrhnou krásu jásavě žlutých zlatic temně červeně olistěné dříny, které se zbarvují až na podzim .
&lt;gallery&gt;
Soubor:5.díl_html_m7776f06f.png|
Soubor:5.díl html m41a2ad11.jpg|
Soubor:5.díl html m525170b5.jpg|Roční a denní doba, světelné podmínky, ale i vlhkost vzduchu a poloha zásadně mění barevné vlastnosti prostředí.
&lt;/gallery&gt;

[[Soubor:5.díl_html_m51676f04.png|náhled|Ruj Cotinus coggygria s plodenstvími, které mění na čas texturu i zbarvení dřeviny.]]

&lt;gallery&gt;
Soubor:5.díl_html_m36018022.png|
Soubor:5.díl_html_1dca68b9.png|Tatáž kompozice působí zcela jinak na podzim a na jaře.
&lt;/gallery&gt;

[[Soubor:5.díl_html_5c65bae.png|náhled|Keře s plody mohou být velkou část zimy výraznou barevnou ozdobou jako zde například dřišťál Berberis thunberghi.]]
[[Soubor:5.díl_html_bbfdc4.png|náhled|Tmavá zahrada je vhodná do okolí lidožravých domů a márnic. Ideální je pro tiché spočinutí v jarní či podzimní noci, chladná mlžná rána opilcova či zrosené večery romantické mládeže. Díky převislým tvarům a suchým zbytkům bylin bude jistě efektní i v zimě, když temné olistění opadá.]]

Pro komponování sezónních barevných změn je třeba znát barevné změny jednotlivých druhů a kultivarů dřevin během období, fenologii. Jejich čas opadu listí a nebo rašení, texturu a barvu borky. Pro kvetení jsou nejcennější druhy kvetoucí na podzim, kdy většina rostlin už nekvete. Mnoho dřevin má ale na podzim nápadné plody v různých barvách, které vytrvají i přes zimní období a působí podobně dekorativně jako květy. Většina rostlin je přirozeně zaměřena kvetením na jaro nebo v léto a je na úvaze zda neakceptovat sled období a využít jej k zdůraznění a využití postupné proměny přírody a vytvoření náladových změn. Proměny působí pestře.

[[Soubor:5.díl html m610ddefb.png|náhled|Barvy, jejich sytost a teplota se mění s měnící se vzdáleností. Tento jev lze využít při komponování.]
V každém období se lze těšit na výrazné, výsadbou dobře zdůrazněné změny, které přijdou v období nadcházejícím. S trochou plánování a znalostí, však lze zahrnout květy i do podzimních schémat a najít druhy květin a keřů, které kvetou v zimě a předjaří (čemeřice, jasmín , vřesovec, vilín, Eranthis) a tak zlepšují náladu ostře kontrastních zimních kompozic. Faktem je že globální oteplování mi letos zavařilo. Těžko se dalo očekávat, že jasmín pokvete v prosinci a znovu v únoru, naopak čemeřice až v dubnu. A že jinak odolné botanické tulipány vymrznou. To mi rozhodně nezlepšilo náladu. V takových neočekávaných situacích jsou veškerá moudra zkušeností málo platná.

Celkem velmi je podceňováno červenavé zbarvení jehličnanů a některých listnáčů (kyhanky, skalníky, vřesy) které způsobuje mráz. Nemyslím rezavou barvu mrazem spálených výhonů, nebo bronzovou hněď zeravů a jalovců, ale jemnost červenavých barev způsobených chladem. V kontrastu s tmavými nebo světlými jehličnany je zřetelná a zajímavá. Velmi zřetelně působila i rzivá barva mrazem popálených listů skalníku, vytvářející podrost na svahu, v kontrastu s jasnou zelení jarně zbarvených tújí a tmavší klečí a doplněná červenými větvičkami svíd, dřišťálů a v pozadí s chumáči šedivých bezlistých dřevin. Mrazem poničený porost, protože bylo zřejmé že popálený skalník přežije, zde nepůsobil jako dílo zkázy, ale jako další z krásných obrazů přírody.

[[Soubor:5.díl html 54996a1c.jpg|náhled|Kalina ''Viburnum opulus'' je považována za krásnou zimní ozdobu.]]
[[Soubor:5.díl html 16cc3a29.png|náhled]]
&lt;gallery&gt;
Soubor:5.díl html 21efa3ec.png|Pieris ''P. japonica'' patří mezi keře které bohatě kvetou brzy na jaře, později se zbarvují některé jejich listy výrazně červeně.
Soubor:5.díl html 73250a41.jpg|Popisované zobrazení mrazem poškozeného skalníku.
Soubor:5.díl html m198beae3.jpg|Květ zblízka (''Pieris j.'').
&lt;/gallery&gt;

Mnoho potěšení z krásy krajiny plyne z dočasných, náhodných a zcela neočekávaných efektů. Nedávno mne ohromil krásně zbarvený rašící javor ''Acer palmatum'', který v období rašení, kdy se na načervenalých křehkých tenkých větvičkách stávají výraznými pučící červené pupeny vyhlíží nádherně. Celá zčervenalá a růžovějící rostlina i části průsvitných závěsů větví působí úchvatně v době kdy kvetou sotva vilíny a možná ještě tak první slivoň 'Bride', na výsluní. I trnky se začínají teprve bělat. Na zvláštní zbarvení při jarním rašení bohužel není obvykle při vysazování brán zvláštní zřetel, jakkoliv jsou jarní jasany a pajasany krásně zbarveny. Přestože je právě rašení krásným obdobím probouzení a tvary a povrchy pupenů mohou vzbudit zájem. Kdysi hrálo jarní rašení svoji úlohu v kompozici. Viděl jsem celou alej lemující cestu k zámecké zahradě vytvořenou z javorů Acer p. 'Brillantissimum'. Dnes už tam nejsou, ačkoliv jejich jarní zbarvení bylo jedním z krásných zážitků.
[[Soubor:5.díl_html_m4ed30950.png|náhled|Růžově rašící lysimachie.]]

Podzimní zbarvení listnáčů, které je velmi důležitým efektem, poskytuje bohatou škálu různých odstínů červené až žluté a to i velmi ostrých barev. V jiném ročním období by takový kontrast nebyl vhodný, tvrdí i H.Repton, ale v chladném podzimním období, je karneval barev posledním kratičkým potěšením před příchodem zimy. Podzimní vybarvení vždy působí harmonicky. Ve spojení s temně zelenými tóny jiných dřevin, například stálezelených, jako silný kontrast. Zcela jinak je tomu při použití dřevin s odlišně zbarvenými listy, které svoje zbarvení podržují po celou dobu vegetace, a mění se jen v odstínu svého zabarvení.
[[Soubor:5.díl html m17ff4ba7.jpg|náhled|Krása kvetoucích dřevin je prchavá. Kvetoucí kolkvície je krásná v jakékoliv kompozici, ovšem většinu roku je jen zeleným keřem.]]

&lt;gallery&gt;
Soubor:6.díl html 2fc0219b.png|Oslnivě modrá a ostrá zelená křičí na pozorovatele.
Soubor:5.díl html m2eea30e1.png|Odstranění ostře modré barvy výrazně zklidní kompozici, nyní působí svěže a současně celkem příjemně.
Soubor:5.díl html m3df87964.png|Málo výrazné barvy nádob a doplňků dávají vyniknout i výsadbě. Při preferování výrazných barev nádob a nápadnosti doplňků je možné a vhodné použít málo výraznou výsadbu.
Soubor:5.díl html 342bcf84.png|Rašící tavolník Spirea bumalda. (Brno - Komín)
Soubor:6.díl html m259cd6d0.png|Barevná kombinace v šedomodré nádobě je příjemná. Ale další velké svítivé barevné plochy působí na oko diváka silně.
Soubor:5.díl html m174cf93e.jpg|Ztlumení výrazných barev v okolí lze nesnadněji provést snížením nasycení, pokud květiny přebíjí jiný pestrý prvek.
Soubor:5.díl html m7cd2780b.jpg|K zatraktivnění barev květin někdy klidné okolí pomůže. Okolí v převážně „přírodních“ barvách způsobí příjemně.
Soubor:5.díl html m5527619.jpg|Barvy které jsou již součástí kompozice lze zvýraznit použitím stejných nebo podobných odstínů v okolí. Výrazné množství prvků stejné barvy ale omezí zajímavost každého z nich.
Soubor:5.díl html m5726eaa0.png|Jednobarevná výzdoba, kontrast pouze se zelení trávníku a dřevin. Světlá pastelově žlutá. Nevýraznost umožňuje vyniknout méně nápadným objektům.(Městský park, Vídeň)
Soubor:5.díl html m6398dbf2.png|Ohnivě oranžová s tmavou červenou. Vyšší rostliny opticky rozdělují prostor. Nízké rostliny s menšími květy by ale více zdůraznily velikost fontány. (Městský park, Vídeň)
&lt;/gallery&gt;

''Pokračování v kapitole [[Průvodce úpravou vaší zahrady/Habitus|Habitus]]''

''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]''

[[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady]]</text>
      <sha1>343erkbgk8ao7lf77vet02q2kc69fax</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kazaština/Lekce 1</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6511</id>
    <revision>
      <id>25178</id>
      <parentid>25019</parentid>
      <timestamp>2013-08-20T10:30:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Standazx</username>
        <id>2536</id>
      </contributor>
      <comment>Tatarština pro srovnání</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3587" xml:space="preserve">Tato lekce vysvětluje použití osobních zájmen, slovesa ''být'' a slovesa ''mít''.

== Osobní zájmena ==

Kazaština nerozlišuje gramatické rody. Ve třetí osobě množného čísla tak existuje pro všechny rody jedno společné osobní zájmeno. Gramatický rod lze určit pouze z kontextu. Pro porovnání jsou uvedena i kyrgyzská, tatarská a uzbecká (ve starším zápisu cyrilicí) osobní zájmena.

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|-
! česky !! kazašsky !! kyrgyzsky !! uzbecky !! tatarsky
|-
| já || мен || мен || мен || мин
|-
| ty || сен, сіз || сен, сиз || сен || син
|- 
| on, ona, ono || ол || ал || у || ул
|-
| my || біз || биз || биз || без
|-
| vy || сендер, сіздер || силер, сиздер || сиз, сизлар || сез
|-
| oni, ony, ona || олар || алар || улар || алар
|}

Varianty сен, сендер jsou neformální (odpovídají českému tykání), сіз, сіздер jsou formální (odpovídají českému vykání).

== Sloveso ''být'' ==
Ekvivalent slovesa ''být'' v kazaštině je sloveso болу. Funkci tohoto slovesa ale často nahrazuje přípona. Díky vokálové harmonii existuje tato přípona pro každou gramatickou osobu ve dvou variantách. Sloveso болу je časováno pomocí stejných přípon. Pro porovnání jsou uvedeny i některé tvary přípon v tatarštině a v uzbečtině (ve starším zápisu cyrilicí).

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|-
! česky !! kazašsky !! uzbecky !! tatarsky
|-
| jsem || мен -мын/-мін || мен -ман || мин -м
|-
| jsi || сен -сын/-сін , сіз -сыз/-сіз || сен -сан || син -сын/-сен
|- 
| je || ол -ды/-ді || у -ти || ул -
|-
| jsme || біз -мыз/-міз || биз -миз || без -быз/-без
|-
| jste || сендер -сындар/-сіндер , сіздер -сыздар/сіздер || сиз -сиз , сизлар -сизлар || сез -сыз/сез
|-
| jsou || олар -ды/-ді || улар -тилар || алар -лар/-лер
|}

Uvedené přípony jsou podobné přivlastňovacím příponám, se kterými se mohou občas plést, zvláště ve větách, ve kterých není vyjádřeno sloveso. V kazašských větách je obvykle přivlastnění vyjádřeno dvakrát, jednou pomocí přivlastňovacího zájmena a podruhé pomocí přivlastňovací přípony.

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|-
! česky !! kazašsky
|-
| můj, moji, moje || менің -ым/-ім
|-
| tvůj, tvoji, tvoje || сенің -ың/-ің
|- 
| jeho, její || оның -ы/-і
|-
| naše || біздің -ымыз/-іміз
|-
| vaše || сендердің -тарың/-терің
|-
| jejich || олардың -тары/-тері
|}

== Sloveso ''mít'' ==
Sloveso ''mít'' jako takové v kazaštině neexistuje, používá se opisná konstrukce ''-де бар'', přičemž slovo бар se na konci věty. Tato konstrukce odpovídá ruské konstrukci ''у меня ...'' či finské konstrukci ''minulla on'' (''u mě/tebe/... je'' místo ''já mám/ty máš/...'').

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|-
! česky !! kazašsky
|-
| ''mít'' || ''бар''
|-
| mám || менде бар
|-
| máš || сенде/сізде бар
|- 
| má || онда бар
|-
| máme || бізде бар
|-
| máte || сендерде/сіздерде бар
|-
| mají || оларда бар
|}

[[Kategorie:Kazaština]]
[[Kategorie:Kyrgyzština]]
[[Kategorie:Uzbečtina]]</text>
      <sha1>jl9aghu59reclmqsr9umzj50akx9iut</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Islandština</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6512</id>
    <revision>
      <id>27686</id>
      <parentid>27646</parentid>
      <timestamp>2014-12-28T19:52:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Matiia</username>
        <id>5066</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze 27646 od uživatele [[Special:Contributions/Správci.wikipedie.jsou.zlí|Správci.wikipedie.jsou.zlí]] ([[User talk:Správci.wikipedie.jsou.zlí|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="510" xml:space="preserve">'''Velkomin! Vítejte!'''

Islandština (íslenska) patří mezi '''severogermánské jazyky'''. Díky jejímu izolovanému vývoji a malému kontaktu s jinými jazyky má nejblíže ke starým severským jazykům.

== Obsah ==
* [[/Abeceda|Abeceda]]
* [[/Lekce 1|Lekce 1]] - osobní zájmena, slovesa být a mít
* [[/Lekce 2|Lekce 2]]
* [[/Lekce 3|Lekce 3]] (ve výstavbě)
* [[/Lekce 4|Lekce 4]] (ve výstavbě)
* [[/Lekce 5|Lekce 5]]
* [[/Základní fráze|Základní fráze]]

[[Kategorie:Islandština| ]]</text>
      <sha1>s0yp6du4fqyzzjttr5cu5q7r5aa39dl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Islandština/Lekce 2</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6513</id>
    <revision>
      <id>31096</id>
      <parentid>25813</parentid>
      <timestamp>2016-03-25T16:12:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>37.48.45.31</ip>
      </contributor>
      <comment>/* Fráze */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2572" xml:space="preserve">{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! česky !! islandsky
|-
|
* '''Pavel''': Ahoj.
* '''Friðjón''': Ahoj.
* '''Pavel''': Jak se máte?
* '''Friðjón''': Dobře, děkuji. Odkud jste?
* '''Pavel''': Jsem z Česka. Jak se jmenujete?
* '''Friðjón''': Jmenuji se Friðjón. Jak vy se jmenujete?
* '''Pavel''': Jmenuji se Pavel. Kde bydlíš?
* '''Friðjón''': Bydlím v Reykjavíku. Kde bydlíš ty?
* '''Pavel''': Já bydlím v Praze.
* '''Friðjón''': Těší mě, že vás poznávám.
* '''Pavel''': Také mě těší. Nashledanou.
* '''Friðjón''': Nashledanou.
|
* '''Pavel:''' Sæll og blessaður.
* '''Friðjón:''' Sæll og blessaður.
* '''Pavel:''' Hvað segirðu?
* '''Friðjón:''' Allt fínt. Takk. Hvaðan ertu?
* '''Pavel:''' Ég er frá Tékklandi. Hvað heitirðu?
* '''Friðjón:''' Ég heiti Friðjón. Hvað heitirðu?
* '''Pavel:''' Ég heiti Pavel. Hvar býrðu?
* '''Friðjón:''' Ég bý í Reykjavík. Hvar býrðu?
* '''Pavel:''' Ég bý í Prag.
* '''Friðjón:''' Gaman að hitta þig.
* '''Pavel:''' Sömuleiðis, bless!
* '''Friðjón:''' Bless!
|}

== Slovíčka ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! česky !! islandsky
|-
| ahoj || sæll (og blessaður), hæ
|-
| dobrý || góður
|-
| špatný || vondur
|-
| čistý || hreinn
|-
| špinavý || skítugur
|-
| nový || nýr
|-
| starý || gamall
|-
| vysoký || hár
|-
| nízký || lágur
|-
| světlý || ljós
|-
| tmavý || dökkur
|-
| děkuji || takk
|-
| ano || já
|-
| ne || nei
|}

== Fráze ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! česky !! islandsky
|-
| Vítejte! || Velkomin.
|-
| Dobré ráno. || Góðan morgun.
|-
| Dobrý den. || Góðan daginn.
|-
| Dobrý večer. || Gott kvöld.
|-
| Jak se máš/máte? || Hvað segirðu?
|-
| Jak se jmenujete? || Hvað heitirðu?
|-
| Jmenuji se ... || Ég heiti ...
|-
| Odkud jste? || Hvaðan ertu?
|-
| Jsem Čech. || Ég er frá Tékklandi. Ég er tékkneskur.
|-
| Těší mě, že vás poznávám. || Gaman að hitta þig.
|-
| Kde bydlíš? || Hvar býrðu?
|-
| Bydlím v Praze. || Ég bý í Prag.
|-
| Bydlím v Reykjavíku. || Ég bý í Reykjavík.
|-
| Co děláš? || Hvað ertu að gera?
|}

== Cvičení ==
=== Přeložte do islandštiny ===
# Dobrý den.
# Dobrý večer.
# Ano.
# Odkud jste?
# Dobrý.
# Jmenuji se Milan.
# Jsem Čech.
# Těší mě, že vás poznávám.
# Vítejte!

=== Najděte slovo opačného významu ===
# vondur
# skítugur
# ljós
# gamall
# lágur

=== Uspořádejte slova tak, aby věty měly správný slovosled ===
# er tékkneskur ég
# þig að gaman hitta
# Reykjavík ég í bý

[[Kategorie:Islandština]]</text>
      <sha1>0ltcw0kqw1y40pl5cv27zuhoun1dky9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Oslovování a pozdravy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6514</id>
    <revision>
      <id>35056</id>
      <parentid>25244</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="196" xml:space="preserve">Ahoj- ''Szia''

Dobrý den- ''Jó napot kivánok''

Dobré ráno-''Jó reggelt''

Dobrou chuť-''Jó étvágyat''

Dobrou noc-''Jó éjszakát''

[[Kategorie:Maďarština|Oslovování a pozdravy]]</text>
      <sha1>69kvfmojw3g8psx5wkawweybkwwj42k</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Rodina</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6515</id>
    <revision>
      <id>35060</id>
      <parentid>25245</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="115" xml:space="preserve">Matka-''anya''

Otec-''apa''

Dítě-''gyermek''

Syn-''fiú''

Dcera-''lánya''

[[Kategorie:Maďarština|Rodina]]</text>
      <sha1>2wfwwoz41gvbj1uyeatwex3xbl9k9ea</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Určování času</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6516</id>
    <revision>
      <id>35067</id>
      <parentid>25246</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="161" xml:space="preserve">'''Kolik je hodin ?'''-'''''Mennyi az idő?'''''

příklad

Je tři čtvrtě na sedm-''Ez egy háromnegyede hét''

[[Kategorie:Maďarština|Určování času]]</text>
      <sha1>bajx34tpx2o6190zb4ncw3vdx6fc7j3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Islandština/Abeceda</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6523</id>
    <revision>
      <id>34852</id>
      <parentid>33980</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5002" xml:space="preserve">Islandská abeceda a výslovnost je podobná české.

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|-
! Velká písmena
| A || Á || B || D || Ð || E || É || F || G || H || I || Í || J || K || L || M || N || O || Ó || P || R || S || T || U || Ú || V || X || Y || Ý || Þ || Æ || Ö
|-
! Malá písmena
| a || á || b || d || ð || e || é || f || g || h || i || í || j || k || l || m || n || o || ó || p || r || s || t || u || ú || v || x || y || ý || þ || æ || ö
|-
! Výslovnost
| a || au || b || d || znělé anglické th || e || je || f || g || h || i || í || j || k || l || m || n || o || ou || p || r || s || t || ü || u || v || ks || i || í || neznělé anglické th || aj || ö
|}

Proti české abecedě je v islandské několik rozdílů:
* samohlásky:
** Á - neoznačuje dlouhou samohlásku ''a'', ale dvojhlásku ''au'',
** É - neoznačuje dlouhou samohlásku ''e'', ale hlásku ''je'' (É je v islandštině používáno jako Ě v češtině),
** Ó - neoznačuje dlouhou samohlásku ''o'', ale dvojhlásku ''ou'',
** U - neoznačuje samohlásku ''u'', ale samohlásku ''ü'' (stejně jako ve francouzštině),
** Ú - neoznačuje dlouhou samohlásku ''u'', ale krátkou samohlásku ''u'',
** Æ - označuje hlásku ''aj'',
** Ö - označuje stejnou samohlásku ''ö'' jako v němčině,
* souhlásky:
** Ð - označuje znělou hlásku ''th'' jako v angličtině (např. v anglických slovech ''this'' nebo ''that''),
** Þ - označuje neznělou hlásku ''th'' jako v angličtině (např. v anglickém slovu ''think''),
** K, P, T - na rozdíl od češtiny se vyslovují s přídechem,
** G, B, D - vyslovují se stejně jako K, P, T v češtině, tedy bez přídechu.

V islandštině se vyskytují zdvojená písmena K, P, T (tedy KK, PP, TT). Jejich výslovnost je stejná jako u jednoduchých písmen K, P, T, ovšem jsou preaspirované (přídech se nevyskytuje po hlásce ale před hláskou, výslovnost je příbližně taková, jako kdyby před hláskou bylo vysloveno H).

&lt;div style=&quot;font-size: 75%;&quot;&gt;'''Pozn.''' pro porovnání faerská abeceda
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center; font-size: 75%;&quot;
|-
! Velká písmena
| A || Á || B || D || Ð || E || F || G || H || I || Í || J || K || L || M || N || O || Ó || P || R || S || T || U || Ú || V || Y || Ý || Æ || Ø
|-
! Malá písmena
| a || á || b || d || ð || e || f || g || h || i || í || j || k || l || m || n || o || ó || p || r || s || t || u || ú || v || y || ý || æ || ø
|-
! Výslovnost
| dlouhá: ea&lt;br /&gt;krátká: a || dlouhá: oa&lt;br /&gt;krátká: o || b || d || -/j/v || e || f || g/dž; -/j/v || h || dlouhá: í&lt;br /&gt;krátká: i || dlouhá: uj&lt;br /&gt;krátká: u&lt;sup&gt;j&lt;/sup&gt; || j || k/č || l || m || n || dlouhá: ó&lt;br /&gt;krátká: o || dlouhá: ou&lt;br /&gt;krátká: ö || p || r || s || t || dlouhá: ú&lt;br /&gt;krátká: u || dlouhá: üu&lt;br /&gt;krátká: ü || v || y || dlouhá: uj&lt;br /&gt;krátká: u&lt;sup&gt;j&lt;/sup&gt; || dlouhá: ea&lt;br /&gt;krátká: a || dlouhá: ő&lt;br /&gt;krátká: ö
|}

* Dlouhé samohlásky se vyskytují pouze v přízvučné posici, když za nimi následuje max jedna souhláska, případně skupiny hlásek PL, KL, PR, TR, KR, TJ, KJ, SJ (ale na jihu Faerských ostrovů se před TJ a SJ vyslovují samohlásky krátce)
* G se čte jako ''dž'' před E, I, J, Y a EY (platí téměř výhradně na začátku slova, po samohlásce se semostatné G většinou nevyslovuje vůbec),
* K se čte jako ''č'' před E, I, J, Y a EY,
* SKJ a SK se čtou jako ''š'' před E, I, Y a EY,
* DJ se čte jako ''dž'', na jihu Faerských ostrovů ''dj'',
* STJ se většinou čte jako ''š'', někdy (na jihu Faerských ostrovů vždy) jako ''stj'',
* TJ a HJ se převážně čtou jako ''č'', TJ na jihu Faerských ostrovů vždy ''tj'',
* EI se v jižní části Faerských ostrovů čte jako ''aj/a&lt;sup&gt;j&lt;/sup&gt;'', v severní části jako ''oj/o&lt;sup&gt;j&lt;/sup&gt;'' (tj. stejně jako OY),
* EY se v dlouhé výslovnosti čte ''ej'', krátce jako ''e'',
* Æ se v jižní části Faerských ostrovů čte shodně jako 'E',
* Ó se na jihu Faerských ostrovů čte jako ''ou/o'', v okolí Tórshavnu jako ''ou/ö'' a na severu většinou jako ''eu (öu)/ö'',
* Ð se nevyslovuje, stejně tak i G v pozici po samohlásce - místo nich se vkládá hiátové ''j'' nebo ''v (w)'', případně se tato písmena nevyslovují vůbec,
* LL se čte ''dl'' (výjimkou je několik málo zejména přejatých slov),
* RN se většinou čte jako ''dn'', stejně tak i NN po EI a OY,
* RS se vyslovuje jako dlouhé cerebrální ''š'',
* S se mezi Í, Ý, EI a OY a další souhláskou čte jako ''š'', přičemž ''j'' ve výslovnosti zaniká,
* Í, Ý, EI, OY před měkkým NK(J), NG(J) a GG(J) ztrácejí druhý komponent dvojhlásky - ''u, u, a, o'',
* Ó a Ú se před GV vyslovují jako ''e, i'' (v jižní části Faerských ostrovů ÓGV = ''ogv''),
* A se před NK, NG čte ''e'' (na jihu Faerských ostrovů ''a'').
&lt;/div&gt;

[[Kategorie:Islandština]]
[[Kategorie:Faerština]]</text>
      <sha1>i5qninyfpefbpdk6jhghoetas3z7ugn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Islandština/Lekce 1</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6524</id>
    <revision>
      <id>32297</id>
      <parentid>32296</parentid>
      <timestamp>2016-09-30T06:59:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lubossekk</username>
        <id>5229</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Osobní zájmena */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3133" xml:space="preserve">Tato lekce vysvětluje použití osobních zájmen, slovesa ''být'' a slovesa ''mít'' v islandštině. Pro srovnání jsou uvedena také faerská osobní zájmena a slovesa ''být'' a ''mít''.

== Osobní zájmena ==

Islandština rozlišuje tři gramatické rody. Ve třetí osobě se tak stejně jako v češtině vyskytují tři osobní zájmena.

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|-
! česky !! islandsky !! faersky
|-
| já || ég || eg
|-
| ty || þú || tú
|- 
| on, ona, ono || hann, hún, það || hann, hon, tað
|-
| my || við || 	vit
|-
| vy || þið || tit
|-
| oni, ony, ona || þeir, þær, þau || teir, tær, tey
|}

== Sloveso ''být'' ==
Slovesa mají v islanštině individuální tvar pro každou osobu. Sloveso ''vera'' (''být'') je nepravidelné sloveso.

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|-
! česky !! islandsky !! faersky
|-
| ''být'' || ''vera'' || ''vera''
|-
| jsem || er || eri
|-
| jsi || ert || ert
|- 
| je || er || er
|-
| jsme || erum || rowspan=&quot;3&quot; | eru
|-
| jste || eruð
|-
| jsou || eru
|}

=== Minulý čas ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|-
! česky !! islandsky !! faersky
|-
| byl jsem, byla jsem, bylo jsem || var || var
|-
| byl jsi, byla jsi, bylo jsi || varst || vart
|- 
| byl, byla, bylo || var || var
|-
| byli jsme, byly jsme, byla jsme || vorum || rowspan=&quot;3&quot; | vóru
|-
| byli jste, byly jste, byla jste || voruð
|-
| byli, byly, byla || voru
|}


=== Budoucí čas ===
{{Doplnit část}}

== Sloveso ''mít'' ==
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|-
! česky !! colspan=&quot;2&quot; | islandsky !! colspan=&quot;2&quot; | faersky
|-
| ''mít'' || ''hafa'' || ''hafast'' || ''hava'' || ''havast''
|-
| mám || hef (hefi) || hefst || havi || havist
|-
| máš || hefur (hefir) || hefst || hevur || hevst
|- 
| má || hefur (hefir) || hefst || hevur || hevst
|-
| máme || höfum || höfumst || rowspan=&quot;3&quot; | hava || rowspan=&quot;3&quot; | havast
|-
| máte || hafið || hafist
|-
| mají || hafa || hafast
|}

Varianta hefi, hefir, hefir se vyskytuje vzácně, ale je akceptovatelná.

Ve faerském ''kvæðamál''u (jazyce faerských balad) se objevují i archaické varianty 1. a 2. os. pl. høvum a havið.

=== Minulý čas ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|-
! česky !! colspan=&quot;2&quot; | islandsky !! colspan=&quot;2&quot; | faersky
|-
| měl jsem, měla jsem, mělo jsem || hafði || hafðist || hevði (havdi) || hevðist (havdist)
|-
| měl jsi, měla jsi, mělo jsi || hafðir || hafðist || hevði (havdi) || hevðist (havdist)
|- 
| měl, měla, mělo || hafði || hafðist || hevði (havdi) || hevðist (havdist)
|-
| měli jsme, měly jsme, měla jsme || höfðum || höfðumst || rowspan=&quot;3&quot; | høvdu || rowspan=&quot;3&quot; | høvdust
|-
| měli jste, měly jste, měla jste || höfðuð || höfðust
|-
| měli, měly, měla || höfðu || höfðust
|}

Varianta havdi(st) se objevuje v tzv. ''kvæðamál''u - jazyce faerských balad. V ''kvæðamál''u se objevují i archaické varianty 1. a 2. os. pl. høvdum a høvduð.

=== Budoucí čas ===
{{Doplnit část}}

[[Kategorie:Islandština]]
[[Kategorie:Faerština]]</text>
      <sha1>90vdrej5ozmg2oll5u5epvjqu5k8iz8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Hornolužická srbština/Předložky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6530</id>
    <revision>
      <id>45766</id>
      <parentid>24931</parentid>
      <timestamp>2022-05-14T15:07:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="876" xml:space="preserve">{{Doplnit}}

Pro svou blízkost češtině má hornolužická srbština i řadu stejných či podobných předložek.

== Zcela shodné s češtinou ==
; do
: A to jak ve významu časovém, tak místním. Stejně jako v češtině s genitivem.
; na
: A to jak s lokálem ve významu ''kde?'', tak s akuzativem ve významu ''kam?''
; před
: A to jak s instrumentálem ve významu časovém a místním, tak s akuzativem.
; při
: S instrumentálem.

== Podobné češtině ==
; wo
: Plní význam českého ''o'' s lokálem.
; wot
: Plní význam českého ''od''.
; z
: Plní význam českého ''s'' i českého ''z'', tedy se v patřičných významech pojí s instrumentálem a s genitivem.

== Ostatní ==
; [[wikt:porno#hornolužická srbština|porno]]
: Znamená ''proti'', ''oproti'', ale také ''podélně s'', ''souběžně''.

[[Kategorie:Hornolužická srbština]]</text>
      <sha1>ogficlvdj1ss79wc4v8np5kmezhqngv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Skriptování v Bournově shellu/Prostředí</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6532</id>
    <revision>
      <id>45774</id>
      <parentid>41467</parentid>
      <timestamp>2022-05-18T11:07:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="34189" xml:space="preserve">{{Navigace|../Spouštění příkazů|../Expanze proměnných|title=Prostředí}}
Žádný program neběží zcela izolovaně, ani Bournův Shell. Každý program je spouštěn ve svém ''prostředí'', tedy systému zdrojů, které ovlivňují jeho běh a vstup a výstup a které může program sám pro sebe upravovat. Tomuto prostředí se budeme věnovat v této kapitole. Nejvýraznějším prvkem, který má shell k předávání dat, jsou takzvané ''proměnné prostředí''.

== Prostředí ==
Termín prostředí (anglicky ''environment'') se v diskusích při programování skriptů objevuje velmi často. Označuje se jím kontext, v kterém skript běží, a obvykle se jím míní zejména množina „proměnných prostředí“ (o těch později). Nicméně slovo ''prostředí'' může mít také širší význam, kdy kromě samotných proměnných znamená i jiné skutečnosti, které ovlivňují běh programu. Pro tento širší význam budeme dále používat označení ''běhové prostředí příkazu''.

=== Běhové prostředí příkazu ===
Každý program, který je v systému spuštěn, ať už uživatelem z shellu nebo nějakým jiným programem, pracuje v kontextu zvaném ''běhové prostředí příkazu'' (krátce ''BPP'').

Běhové prostředí příkazu obsahuje například důležité informace týkající se vstupu a výstupu dat (takzvaného [[../Soubory a proudy|standardního vstupu]], [[../Soubory a proudy|standardního výstupu]] a [[../Soubory a proudy|chybového výstupu]]). Dále obsahuje řadu důležitých proměnných.

Úplný seznam zdrojů obsažených v shellovém BPP je následující:

* Soubory otevřené rodičovským procesem, který shell spustil. Přístup k těmto souborům proces zdědí a to včetně souborů zpřístupněných pomocí přesměrování
* Aktuální pracovní adresář, tedy „současný“ adresář shellu
* Přednastavené nastavení práv pro nově vytvářené soubory
* Aktivní [[../Zpracování signálů a ladění|zpracování signálů]]
* Proměnné a parametry zadané shellu při jeho spouštění
* [[../Modularizace|Shellové funkce]] zděděné z rodičovského shellu.
* Přepínače shellu nastavené příkazy ''set'' nebo ''shopts'' nebo pomocí parametrů příkazové řádky při jeho spuštění
* Aliasy (pokud je shell podporuje)
* Procesové ID shellu a některých procesů spuštěných jeho rodičovským procesem

Kdykoliv shell provádí příkaz spouštějící nový proces, pak tento nový proces pouští v jeho vlastním BPP. Potomek dostává do svého vznikajícího BPP okopírovanou část rodičovského BPP, ale nikoliv celé BPP. Dědí se:

* Otevřené soubory.
* Pracovní adresář
* Přednastavení práv pro zakládané soubory
* Všechny proměnné a funkce označené k exportu potomkům
* Nastavené obsluhy signálů

==== Příkaz ''set'' ====
Příkaz 'set' umožňuje nastavit nebo odnastavit řadu konfiguračních možnost, které jsou součástí BPP. Pro nastavení přepínače se předá příkazu set parametr '-' následovaný jedním nebo více jmény přepínačů. Odnastavení je možné podobným způsobem, ale coby úvodní parametr se použije '+'. Vůbec nejobvyklejší je ale puštění příkazu bez parametrů, kdy set vypíše jména všech definovaných proměnných a funkcí v prostředí. Přestože je nastavování přepínačů poměrně vzácná záležitost, některé zajímavější zmiňme v následujícím neúplném seznamu:

;±a: Je-li nastaven, jsou všechny nově vytvořené nebo změněné proměnné nastaveny pro export
;±f: Je-li nastaven, nebere shell ohled na [[../Řízení běhu#Regulární výrazy a metaznaky|metaznaky]]
;±n: Je-li nastaven, jsou příkazy pouze čteny, nikoliv prováděny
;±v: Je-li nastaven, pak jsou příkazy při čtení vypisovány
;±x: Je-li nastaven, pak jsou příkazy při vykonávání vypisovány

==== Prostředí a proměnné prostředí ====
Součástí BPP je ''prostředí'' v užším slova významu: Sbírka dvojic jméno=hodnota, kterým se říká ''proměnné prostředí''. Technicky vzato mezi proměnné prostředí patří i [[../Modularizace|funkce]], ale ty budeme probírat ve zvláštní kapitole a zde se jim věnovat nebudeme.

Každá proměnná prostředí je vlastně malým pojmenovaným úložištěm, kam si může uživatel nebo skript uschovat informace dle libosti. Tato úložiště se nazývají proměnné, protože jejich obsah se může měnit. K přístupu k obsahu proměnné stačí znát její jméno. Samotný shell zpřístupňuje uživateli některé informace skrz vybrané proměnné prostředí. Skripty mohou proměnné číst a rozhodovat se na základě jejich hodnot.

Syntaxe vytváření (respektive dosazování do) proměnných má následující podobu (nepřítomnost mezer je důležitá!):
{{Kód|jazyk=bash|kód=
promenna=hodnota
}}
Je více způsobů, jak využít obsah proměnné (a bude o nich řeč v kapitole [[../Expanze proměnných/]]), nyní zmiňme jen ten základní: Když před jméno proměnné napíšeme znak '$', pak shell nahradí jméno proměnné její hodnotou.
{{Kód|jazyk=shell-session|kód=
$ PROMENNA=Ahoj
$ echo $PROMENNA
Ahoj
}}

Zmiňme ještě pár důležitých proměnných ''shellu'', tedy takových, jejichž hodnotu shell nastavuje nebo naopak její nastavení ovlivňuje jeho činnost:
;IFS:Tato proměnná obsahuje seznam znaků, které shell považuje za [[w:bílé znaky|bílé]]
;PATH:Tato proměnná je interpretována jako seznam adresářů (oddělených dvojtečkou). Kdykoliv se uživatel pokusí spustit nějaký příkaz. aniž by uvedl plnou cestu k programu, pokusí se shell hledat program toho jména v tomto seznamu adresářů a to podle pořadí, v kterém jsou v seznamu uvedeny.
;PS1:Tato speciální proměnná obsahuje formát promptu v interaktivním shellu
;PWD:Obsahem této proměnné je vždy cesta do aktuálního adresáře

Proměnné jsou ve své podstatě velmi obecné, mohou být využívány kterýmkoli programem, v jehož prostředí jsou, a mohou obsahovat jakékoliv řetězce znaků, třeba číslice. Co vlastně znaky znamenají, je pak z velké části dáno tím, jak je program bude interpretovat, a i zde bude mít velkou míru svobody. Na příklad může do proměnné uložit jméno programu a pak využitím proměnné tento program zavolat (v tomto případě program [[w:ls (Unix)|ls]] sloužící k výpisu adresáře):
{{Kód|jazyk=bash|kód=
PRIKAZ=ls
$PRIKAZ
}}

== Různé druhy proměnných prostředí ==
Zatím jsme věc trochu zjednodušili a mluvili jen o proměnných, které mají jméno. Ve skutečnosti jsou ovšem i zvláštní proměnné, které jsou například označeny číslem. Proberme nyní rozdíly mezi různými typy proměnných.

=== Pojmenované proměnné ===
O pojmenovaných proměnných už jsem mluvili, jsou to prostě schránky na data. Mají jméno a je-li před něj připojen znak '$', pak shell vypíše jejich obsah. Jsou vytvořeny automaticky v okamžiku, kdy je jim přiřazena hodnota pomocí rovnítka a nabývají hodnoty na jeho pravé straně, například:
{{Kód|jazyk=bash|kód=
PROMENNA=Ahoj
}}

Hodnotu proměnné můžeme kdykoliv změnit:
{{Kód|jazyk=bash|kód=
PROMENNA=Sbohem
}}

A při dosazování do proměnné se nemusíme omezit na pevně daný řetězec, ale můžeme dosadit například obsah jiné proměnné:
{{Kód|jazyk=bash|kód=
CESTA=$PATH
}}

Dokonce můžeme do proměnné dosadit složený výstup několika příkazů:
{{Kód|jazyk=bash|kód=
PS1=&quot;`whoami`@`hostname -s ` `pwd` \$ &quot;
}}
V tomto příkladu používáme tři různé příkazy: [[w:whoami|whoami]], [[w:hostname|hostname]] a [[w:pwd|pwd]], navrch přidáme znak '$', trochu [[:w:bílý znak|bílých znaků]] a jiného formátování, a výsledkem je nová podoba stavového hlášení příkazového řádku.

V prostředí se obvykle vyskytuje mnoho pojmenovaných proměnných – zkuste se podívat příkazem 'set'.

==== Číslované proměnné ====
Většina proměnných prostředí jsou sice běžné pojmenované proměnné, ale kromě nich shell nabízí některé speciální proměnné, kterým také nastavuje hodnoty.

Nejčastěji se používají právě číslované proměnné, proměnné parametrů. Každý příkaz, který se v shellu spouští (ať už v interaktivním režimu nebo ve skriptu), může dostat na příkazové řádce parametry. To se dělá tak, že se zkrátka za příkaz ony parametry napíší:
{{Kód|jazyk=shell-session|kód=
$ ls adresář1 adresář2 adresář3  …
}}

To lze udělat u každého příkazu, včetně shellových skriptů napsaných uživatelem. Číslované proměnné jsou tu právě od toho, aby se skript dostal k hodnotám svých parametrů: První parametr lze získat jako proměnnou $1, druhý parametr jako proměnnou $2 a tak dále až do $9. Zvláštní parametr $0 navíc vrací jméno příkazu. Můžeme tedy mít například následující skript ''SParametry.sh'':
{{Kód|jazyk=bash|kód=
#!/bin/sh

echo $0
echo $1
echo $2
}}

a ten zavolat s parametry:
{{Kód|jazyk=shell-session|kód=
$ SParametry.sh Ahoj svete
SParametry.sh
Ahoj 
svete 
}}

Do proměnné $1 tedy shell dosadil první parametr „Ahoj“ a do proměnné $2 druhý parametr „Svete“. Co kdybychom tento skript zavolali s více parametry?
{{Kód|jazyk=shell-session|kód= 
$ SParametry.sh Ahoj svete budiz pozdraven
SParametry.sh
Ahoj 
svete 
}}

Nebude to problém — nevadí, že jsme proměnné $3 a $4 nepoužili, přestože jsou mají definovánu hodnotu. Výstup tedy bude stejný, jako předtím. Ale co v opačném případě, kdy se budeme snažit využít víc parametrů, než kolik bylo skriptu zadáno?

{{Kód|jazyk=shell-session|kód= 
$ SParametry.sh Ahoj
SParametry.sh
Ahoj

}}

Vlastně ani toto nebude problém. Tam, kde by se měl vypisovat obsah proměnné $2, bude vypsán prázdný řádek, protože tato proměnná nic neobsahuje. Samozřejmě, kdyby byly dvě proměnné pro běh skriptu podstatné, bylo by na místě si zkontrolovat, že jsou obě neprázdné (jak, to se [[../Řízení běhu|dozvíme později]])

Co kdybychom chtěli, aby dvě slova oddělená mezerou byla brána jako jeden parametr? To lze zařídit různými způsoby, prozatím se spokojíme s variantou, kdy uzavřeme parametr jednoduchými uvozovkami:
{{Kód|jazyk=shell-session|kód= 
$ SParametry.sh 'Ahoj svete' 'budiz pozdraven'
SParametry.sh
Ahoj svete
budiz pozdraven
}}


===== Posunování =====
Prvním devět parametrů máme tedy přímo přístupných přes číslované proměnné. Co když se chceme dostat k dalším, co když má náš skript třeba třináct parametrů? Pak nám pomůže příkaz '''shift'''. Ten způsobí posunutí hodnot číslovaných parametrů. Pod $1 je pak přístupná hodnota druhého parametru, pod $2 hodnota třetího a tak dále. Další volání shiftu zpřístupní jako $1 třetí parametr, jako $2 čtvrtý parametr a tak dále. Pokud chceme provést větší posun, tak také rovnou můžeme zavolat shift s volitelným parametrem v podobě přirozeného čísla, například '''shift 3''' provede trojnásobný posun.

Nabízí se otázka, jak se pak dostaneme opět k hodnotě prvního parametru. Nijak. Pokud ji budeme ještě potřebovat, musíme si ji (a případně další parametry, ke kterým posunem ztratíme přístup) uložit do jiné proměnné.

Dále je vhodné si zapamatovat, že hodnota $0 se nemění. A že nelze žádat o větší posun, než kolik je parametrů, to by se žádný posun neprovedl.

V kapitole věnované [[../Řízení běhu|řízení běhu]] si ukážeme, jak můžeme v cyklu projít všechny parametry, aniž bychom předem věděli, kolik jsme jich dostali.

==== Další zvláštní proměnné ====
Kromě číslovaných proměnných nabízí Bournův shell ještě řadu dalších zvláštních proměnných. Některé z nich asi použijete zřídka, ale je dobré o nich vědět, až přijde jejich příležitost.

;$#: Počet „zbývajících“ parametrů skriptu na příkazové řádce (použitím příkazu '''shift''' se hodnota mění)
;$-: Aktuálně nastavené přepínače shellu (viz příkaz [[#Příkaz set|''set'']]
;$?: Návratová hodnota posledního provedeného příkazu (0 úspěch, nenulová hodnota neúspěch)
;$$: PID současného procesu
;$!: PID posledního procesu puštěného na pozadí
;$*: Všechny parametry z příkazové řádky. Pokud je uzavřeno v uvozovkách, pak jsou parametry vypsány dohromady zavřeny v uvozovkách (&quot;$*&quot; = &quot;$1 $2 $3 … &quot;)
;$@: Všechny parametry z příkazové řádky. Pokud je uzavřeno v uvozovkách, pak jsou parametry vypsány každý zvlášť v uvozovkách (&quot;$*&quot; = &quot;$1&quot; &quot;$2&quot; &quot;$3&quot; … &quot;)

=== Exportování proměnných podprocesu ===
Jak už bylo dříve zmíněno, Unix je víceuživatelský víceprocesový operační systém a Bournův shel je navržen, aby tyto jeho vlastnosti podporoval. Snadno tedy můžete přímo z běžícího shellu spustit další proces, nebo dokonce několik procesů následně prováděných souběžně. Můžeme si například z shellu spustit další shell příkazem sh:
{{Kód|jazyk=shell-session|kód=
$ sh
}}
Také jsme dříve mluvili o tom, jak důležité je běhové prostředí programu a jak důležité jsou proměnné prostředí. Je také důležité, aby se nastavení proměnných nešířila z procesu do procesu nekontrolovaně — jistě nechcete, aby váš skript psal žlutými písmeny na modrém pozadí jen proto, protože byl spuštěn z [[Midnight Commander]]u. Na druhou stranu, je příjemné, když jsou některé proměnné potomkem současného procesu přebrány a tento tak nezačíná se zcela prázdným prostředím.

Aby se tedy skrze své prostředí vzájemně neovlivňovaly, jsou jednotlivá prostředí oddělena. To znamená, že když se spustí nový proces, vznikne pro něj jeho vlastní prostředí. Ovšem bylo by poměrně nepohodlné, kdyby nové prostředí bylo zcela prázdné, kdyby například nebyla nastavena proměnná PATH určující cestu k spustitelným programům, nebo kdyby zde nebyla nakonfigurována podoba promptu. Na druhou stranu je určitě spousta proměnným, u kterých naopak ''nechceme'', aby je potomek zdědil, ať už třeba jen proto, aby jeho prostředí neobsahovalo zbytečné proměnné a nebyl v něm tedy nepořádek.

Bourne shell proto nabízí nástroj, jak řídit, které proměnné budou předány potomkům do jejich kopií prostředí a které ne. Mluví se o ''exportování'' proměnných a příkaz, kterým se říká, že kopie dané proměnné se má předat potomkům, se jmenuje '''export'''. Například proměnná $PATH je nastavena tak, aby byla exportována, což osvětluje následující příklad:
{{kód|jazyk=shell-session|kód=
$ VAR=hodnota
$ echo Cesta:$PATH
Cesta:/usr/local/bin:/usr/bin:/bin
$ echo Promenna:$VAR
Promenna:hodnota
$ sh
$ echo Cesta:$PATH
Cesta:/usr/local/bin:/usr/bin:/bin
$ echo Promenna:$VAR
Promenna:
}}

Vidíme, že i potomek stále zná hodnotu proměnné $PATH z rodičovského procesu, ale nezná hodnotu proměnné $VAR. Pokud ji nejdřív ''exportujeme'', pak ji ovšem potomek znát bude, například
{{Kód|jazyk=shell-session|kód=
$ VAR=hodnota
$ echo Promenna:$VAR
Promenna:hodnota
$ sh		# spuštění potomka
$ echo Promenna:$VAR
Promenna:
$ exit		# opuštění potomka
$ export VAR 	# jsme zpět v rodičovském procesu a označíme proměnnou VAR k exportu
$ sh		# opět spustíme potomka
$ echo Promenna:$VAR
Promenna:hodnota
}}

Vidíme tedy, že exportování funguje. Některé novější shelly, například Korn Shell a Bash, mají nad ''exportováním'' jemnější kontrolu. Například je možné označit proměnnou k exportování zároveň s její definicí. Jiným běžným rozšířením je možnost proměnnou zase ''odexportovat''. Tyto možnosti nicméně Bournův shell nenabízí.

=== Profil ===
Přichází přirozené otázky: Kde se berou proměnné, které už jsou nastavené, když spustíte shell? A lze nějak měnit jejich podobu? Co kdybych chtěl mít ve všech shellech nějakou svoji proměnnou?

Částečnou odpovědí je informace, že zde existuje skript, který se pouští při každém nalogování. Jmenuje se ''.profile'' a je uložený v domovském adresáři, jedná se tedy o soubor $HOME/.profile (proměnná HOME obsahuje cestu k domovskému adresáři uživatele). Je to shellový skript jako každý jiný, kromě nastavování proměnných může například spouštět při nalogování nějaké programy.

Většina Un*xů má nějakou svou přednastavenou podobu souboru ''.profile'', která je uživateli zkopírována do jeho domovského adresáře při vytváření uživatelského účtu. Obvykle vypadá v tomto duchu:
{{kód|jazyk=bash|kód=
#!/bin/sh

f [ -f /etc/profile ]; then
 . /etc/profile
fi

PS1= &quot;`whoami`@`hostname -s` `pwd` \$ &quot;
export PS1}}

Ve světle předchozího textu se může zdát tato podoba překvapivá: přímo v souboru .profile se nastavuje vlastně jediná proměnná, PS1. Při bližším zkoumání vidíme, že je (v případě, že existuje) pouštěn soubor /etc/profile. A to je právě to místo, kde se nastavuje většina přednastavených proměnných. Je to tak proto, že většina přednastavených („systémových“) proměnných je pro všechny uživatele stejná, nejlepším řešením v duchu principu modularity je tedy mít jejich nastavení na jednom místě. Při dalším zkoumání, odkud se bere která proměnná, tedy nezbývá než se podívat do souboru /etc/profile. K jeho změnám je ovšem oprávněn jen správce systému (obvykle uživatel jménem ''root'').

Naopak ve svém souboru .profile si můžete dělat změny, jaké potřebujete. Je ovšem dobrý nápad nevyhazovat z něj volání systémového skriptu /etc/profile.

== Více úloh a jejich kontrola ==
Pro dnešní rychlé počítače, jejichž procesory umí rychle přepínat mezi procesy, nebo které mají dokonce více jader, je současný běh více procesů běžnou záležitostí. Ale i u starších počítačů se současný běh více procesů uplatnil například v situaci, kdy beztak jeden z procesů jen čekal na vstup z periférií.

Aby bylo možné využívat běh více úloh, musí to podporovat prostředí operačního systému. Musí tu být možnost spustit program a nechat ho běžet na pozadí, vrátit uživateli kontrolu, aby mohl spustit zároveň další program. Je také dobré, aby si program na pozadí mohl vyžádat pozornost, třeba když potřebuje nějaký vstup od uživatele, například zadání hesla.

Příkladem programu, který běží na pozadí, může být stahovač souborů. Dostane seznam souborů, které má stáhnout z Internetu, a pak nás zajímá až v okamžiku, kdy se mu podaří soubory stáhnout. Rozhodně nechceme čekat s používání počítače, až stahování doběhne.

Jiným příkladem je přehrávač hudby. Dostane seznam skladeb a dokud nechceme něco změnit, tak není důvod s ním interagovat.

Nyní si popíšeme podrobněji prostředky shellu pro správu úloh.
=== Pár termínů ===
Než se začneme probírat tím, jak shell s úlohami pracuje, ujasněme si terminologii. To nám umožní vyhnout se ve výkladu nedorozuměním a také to usnadní porozumění popisům z jiných zdrojů, neboť budeme vycházet z terminologie ustálené.

Základním termínem je ''úloha'', tedy program běžící v rámci vlastního procesu. Můžeme mluvit také o procesu nebo o instanci programu, v anglických textech je základním termínem ''job'', ale lze potkat také ''task'' nebo ''process''. My se budeme držet termínu ''úloha'' a když budeme rozebírat schopnosti shellu používat a ovlivňovat běh úloh, budeme mluvit o ''správě úloh''.

;Úloha: Proces realizující instanci programu.
;Správa úloh: Řízení spouštění, zastavování a pokračování úloh.

Další termíny:

;ID úlohy: Jednoznačné označení úlohy, obvykle v podobě přirozeného čísla. Používáno některými programy a příkazy k práci s úlohou.
;ID procesu (PID): Jednoznačné označení procesu, obvykle v podobě přirozeného čísla. Používáno některými programy a příkazy k práci s procesem. Nemusí se rovnat ID úlohy.
;Úloha na popředí: Úloha, která má přístup k terminálu (tedy může vypisovat výstup na monitor a přijímat vstup z klávesnice)
;Úloha na pozadí: Úloha, která nemá přístup k terminálu (tedy nemůže vypisovat výstup na monitor nebo přijímat vstup z klávesnice)
;Zastavení (uspání) úlohy: Zastaví provádění úlohy, ale na rozdíl od ''ukončení'' je možné posléze nechat úlohu pokračovat.
;Ukončení: Odstraní program z paměti a zruší úlohu, která ho prováděla.

=== Řízení úloh z shellu ===
Když na klasickém terminálu spustíte úlohu z shellu obvyklým způsobem, převezme tato úloha správu monitoru i klávesnice: cokoliv je vyťukáno na klávesnici, jde přímo úloze, stejně tak i každý příkaz myší. Nic kromě dané úlohy nemá možnost psát na monitor. Proto se o takové úloze říká, že běží ''na popředí'', protože je na ni dobře vidět, ale ona sama „zakrývá výhled“ na úlohy v pozadí.

Pokud je nám puštění jediné úlohy málo, například když chceme spustit nějakou dlouhodobou úlohu, která je neinteraktivní (řekněme zálohování pevného disku), můžeme takovou úlohu spustit ''na pozadí'' a tím si zachovat možnost dále na daném terminálu pracovat.

Tím možnosti ovšem nekončí. Co když píšeme dlouhý dokument v textovém editoru a chceme si odskočit k přečtení elektronické pošty? Nešlo by dočasně odsunout úlohu editoru na pozadí a spustit poštovního klienta, toho pak ukončit a zase se vrátit k editování?

Přesně tím se budeme zabývat, když se budeme učit přepínat v shellu mezi úlohami: jak spustit úlohu na pozadí, jak pozastavit běžící program a jak spustit pozastavený program, ať už na pozadí, nebo na popředí.

=== Povolení řízení úloh ===
Abychom se mohli do řízení úloh spustit, potřebujeme dvě základní věci:
* operační systém, který podporuje řízení úloh a
* shell, který podporuje řízení úloh a má je zapnuté

[[w:Un*x|Un*x]]ové systémy podporují běh více úloh i řízení úloh, protože podpora běhu více úloh je provází už z dob, kdy byl [[w:Unix|Unix]] teprve vymýšlen.

Asi čekáte, že řízení úloh samozřejmě podporuje i Bournův shell. Možná dokonce předpokládáte, že se bude jednat o záležitost do značné míry unifikovanou mezi různými shelly, která všude funguje stejně. A asi překvapí, že se pletete. Původní Bournův shell nenabízel žádnou podporu pro řízení úloh, byl to shell pro běh jedné úlohy. Existovala ovšem rozšířená verze Bournova shellu zvaná ''jsh'' (a v tom ''j'' asi tušíte anglické ''job'' znamenající úlohu), která podporovala řízení úloh. Tuto rozšířenou verzi původního Bournova shellu si můžete spustit i dnes příkazem:
{{Kód|jazyk=bash|kód=jsh -i}}
V takto spuštěném shellu budeme fungovat po zbytek této kapitoly. Ještě zmiňme, že modernější shelly mají podporu řízení běhů obvykle už ve své základní verzi a to v podobě standardizované standardem [[:w:Portable Operating System Interface|POSIX 1003]] a v interaktivním režimu ji mají obvykle zapnutou. Naopak v neinteraktivním režimu, kdy je často žádoucí co největší kompatibilita s Bournovým shellem, ji mohou mít vypnutou.

=== Puštění úlohy na popředí a co s ní ===
O puštění na popředí jsme si vlastně povídali už docela dost: zkrátka se na příkazovou řádku napíše příkaz, respektive jméno spustitelného programu, odešle se entrem a program neboli úloha od té chvíle běží na popředí.

Dokonce i [[../Spouštění příkazů#Snadný způsob: interaktivní sezení|o spouštění na pozadí jsme už mluvili]]: dělá se to přidáním ampersandu na konec řádky.
{{kód|jazyk=bash|kód=
ls * &gt; /dev/null &amp;
}}

Na terminál se vypíše něco ve stylu
 [1] 4808
a pak je vráceno řízení. Ona jednička v hranatých závorkách je ''ID úlohy'' zmiňované dříve, a to obvykle podstatně větší následující číslo je ''ID procesu''. Daná čísla lze použít k práci s danou úlohou, respektive s daným procesem, a patřičné nástroje s nimi umí pracovat. Až úloha doběhne, na terminál se vypíše něco ve stylu:
 [1]+	Done ls * &gt; /dev/null &amp;

Nyní tedy ke zmíněným nástrojům. Prvním z nich je příkaz ''fg''. Ten vezme úlohu běžící na pozadí a přesune ji na popředí. Pusťme na pozadí úlohu, která zabere nějaký čas:

{{Kód|jazyk=bash|kód=
while [ $POCET -lt 200000 ]; do echo $POCET &gt;&gt; vystup.txt; POCET=$(expr $POCET + 1); done &amp;
}}

Zatím jsme se nezabývali řízením běhu programu, nicméně si můžeme prozradit, že tato úloha vypíše do souboru vystup.txt prvních 200 000 přirozených čísel. A to jí zabere nějaký čas. A protože jsme ji spustili na pozadí, vypíše se něco ve stylu

 [1] 11246

a dostaneme řízení zpět, přičemž víme, že ID úlohy je 1 a ID procesu je 11246. Na popředí ji dostaneme příkazem

{{Kód|jazyk=bash|kód=
fg %1
}}

a že již běží na popředí poznáme z toho, že se nám řízení nevrátí. Řízení zpět dostaneme klávesovou zkratkou '''CTRL-Z''', což nám vypíše:
 [1]+  Stopped                 while [ $POCET -lt 200000 ]; do
    echo $POCET &gt;&gt; vystup.txt; POCET=$(expr $POCET + 1);
 done
a vrátí řízení.

Možná jste si všimli slovíčka ''Stopped''. To tam není napsáno jen tak. Zkuste si párkrát příkazem ''[[w:cat|cat]]'' vypsat obsah souboru vystup.txt. Zjistíte, že se nemění. Naše úloha totiž teď neběží na pozadí, naše úloha teď neběží vůbec, ale je pozastavena.

Pokud je úloha pozastavena, je možné ji zase odbrzdit a to jak na pozadí, tak na popředí. Na popředí k tomu slouží již předvedený příkaz ''fg'' zatímco pro rozběhnutí na pozadí slouží příkaz 'bg':

{{Kód|jazyk=bash|kód=
bg %1
}}

Vypíše se
 [1]+  while [ $POCET -lt 200000 ]; do
    echo $POCET &gt;&gt; vystup.txt; POCET=$(expr $POCET + 1);
 done

a vrátí se nám řízení.

Můžeme nějak pozastavit úlohu běžící na pozadí? Tedy jinak než přesunutím na popředí a zmáčknutím CTRL-Z? Ano, jde to, ale není na to žádný jednoúčelový nástroj. Musíme použít signály, o kterých si budeme podrobně povídat ve [[../Zpracování signálů a ladění|zvláštní kapitole]]. Zde jen uveďme, že pro pozastavení úlohy na pozadí lze použít příkaz:

{{Kód|jazyk=bash|kód=
kill -SIGSTOP IDulohy
}}

A dodejme, že důvod k takovému použití se najde jen zřídka. Smyslem puštění na pozadí přece bylo, aby úloha běžela.

=== Přehled nástrojů řízení úloh a stavů úloh ===
Už jsme zmínili, že standard POSIX 1003.1 standardizoval pro řízení úloh řadu nástrojů, které byly v jsh shellu a jeho potomcích. Některé z nich jsme už zmínili, nyní si probereme úplný seznam:
;bg:přesune úlohu na pozadí
;fg:přesune úlohu na popředí
;jobs:vypíše aktivní úlohy
;kill:pošle úloze nebo procesu signál
;CTRL+C:ukončí proces (totéž jako poslat pomocí ''kill'' signál ''SIGTERM'')
;CTRL+Z:pozastaví proces na popředí
;wait:vyčká na ukončení procesů na pozadí

Všechny tyto příkazy mohou dostat jako parametr ID úlohy. Musí být zadáno se znakem procent na začátku a může mít různé formáty:

;%n:kde číslo n je ID úlohy
;%s:úloha, jejíž příkazová řádka začínala řetězcem s
;%?s:úloha, jejíž příkazová řádka obsahuje řetězec s
;%%:naposled spravovaná úloha
;%+:naposled spravovaná úloha
;%-:předchozí úloha

O ''bg'', ''fg'' a CTRL+Z jsme si už povídali a o ''kill''u si podrobně řekneme v [[../Ladění a obsluha signálů|jiné kapitole]]. Zbývá probrat ''job'' a ''wait''.

''Wait'' slouží k synchronizaci: Při použití bez parametrů pozastaví volající proces, dokud všechny úlohy na pozadí neskončí. Pokud dostane na příkazové řádce seznam úloh, pak pozastaví proces až do ukončení těchto úloh. To se hodí v případech, kdy je za účelem efektivnějšího využití systémových prostředků spuštěno několik úloh na pozadí a nelze dál pokračovat, dokud neskončí. Taková situace nastává spíš až u skriptování komplikovanějších projektů. Je tedy možné, že ''wait'' hned tak nepotkáte.

Naopak příkaz jobs si možná zvyknete používat pravidelně. Kromě ID úlohy může mít následující parametry:
;-l:vypíše i ID úloh
;-n:vypíše jen ty úlohy, jejichž stav se od minulého výpisu změnil
;-p:vypíše ID procesu jenom u vůdčího procesu úlohy
;-r:vypíše jen běžící úlohy
;-s:vypíše jen pozastavené procesy

Nástroj ''jobs'' tedy poskytuje informace o aktivních úlohách (tím se rozumí něco jiného než ''běžící úlohy''). Jak už jméno napovídá, nástroj se týká pouze úloh, nikoliv procesů. Protože úlohy jsou záležitost konkrétního shellu, nástroj neposkytne žádné informace o procesech spuštěných z jiných shellů. Poskytuje informace právě o těch úlohách, které můžete z tohoto shellu řídit – například můžete získat jejich ID, abyste je mohli použít jako parametr pro jiné příkazy. Ukažme si to na příkladu.
{{Kód|jazyk=bash|kód=
CITAC=0
while [ $CITAC -lt 200000 ]; echo $CITAC &gt;&gt;vystup.txt; CITAC=`expr $CITAC + 1`; done &amp;
# vypíše něco ve stylu
# [1] 26859
CITAC2=0
while [ $CITAC2 -lt 200000 ]; echo $CITAC2 &gt;&gt;vystup2.txt; CITAC2=`expr $CITAC2 + 1`; done &amp;
# vypíše něco ve stylu
# [2] 31331
jobs
# vypíše něco ve stylu
#[1]- Running                 while [ $CITAC -lt 200000 ]; do
#    echo $CITAC &gt;&gt; vystup.txt; CITAC=`expr $CITAC + 1`;
#done &amp;
#[2]+  Running                 while [ $CITAC2 -lt 200000 ]; do
#    echo $CITAC2 &gt;&gt; vystup2.txt; CITAC2=`expr $CITAC2 + 1`;
#done &amp;
}}
Tedy vidíme, že příkaz ''jobs'' vypisuje úlohy a k nim i jejich čísla, včetně informace, která úloha má zaměření (ta je označená znaménkem „+“) a která ho měla předtím (ta je označená znaménkem „-“). Kromě toho je oznámen i stav úlohy (v našem případě dvakrát frází „Running“, ''běží''). Rozeberme si jednotlivé stavy:

;Running – běží: To je ten stav, kdy úloha dělá svou práci. Je to typický stav úloh, které jsou na popředí.
;Sleeping - spí: Když úloha potřebuje vstup, který není k disposici, je zbytečné, aby spotřebovávala výpočetní zdroje. V takovém případě se dočasně ukládá ke spánku a probudí ji až příchod požadovaných dat.
;Stopped - zastavený: Tento stav znamená, že úloha byla zastavena operačním systém. K tomu obvykle dojde současně s tím, kdy ji uživatel pošle na pozadí zmáčknutím Ctrl-Z, nebo zasláním signálu SIGSTOP. Podobně jako spící úloha neběží, ale k rozběhnutí místo dat potřebuje pokyn od uživatele nebo operačního systému, například signálem SIGCONT.
;Zombie: tyto úlohy se objeví v okamžiku, kdy jejich předek skončí dříve, než mu mohly předat návratovou hodnotu. Časem je odstraní proces ''init''.

== Jiné nástroje pro řízení úloh ==
Kromě již popsaných standardních nástrojů, které najdete v opravdu každé instalaci Bournova shellu, stojí za zmínku i několik nástrojů, které jsou tak rozšířené, že je pravděpodobně také bude mít k disposici.

==== stop &amp; suspend ====
Příkaz ''stop'' se vyskytuje zejména v shellech vycházejících z rodiny [[w:UNIX System V|System V]]. Slouží k zastavení úlohy na pozadí stejným způsobem, jakým by to udělal signál SIGSTOP. Jako parametr obvykle přijímá ID úlohy. Pokud není k disposici, zastane jeho práci příkaz ''kill'', kterým je možné poslat dané úloze signál SIGSTOP.

Příkaz ''suspend'' je rozšířen nejméně ve dvou významech. V jednom případě funguje stejně jako stop, tedy přijímá jako jediný parametr ID úlohy a tu zastaví.

V druhém případě zastavuje aktuální shell s výjimkou shellů přihlašovacích, u kterých to ovšem lze vynutit přidáním parametru -f.

==== ps ====
Nástroj ''ps'' (''process snapshot'') není součástí shellů, ale na běžných unixech je poměrně rozšířený. Slouží k podrobnějšímu vypsání běžících procesů.

&lt;pre&gt;PID    TTY     STAT  TIME    COMMAND
32094  tty5    R     3:37:21 /bin/sh
37759  tty5    S     0:00:00 /bin/ps&lt;/pre&gt;

Typický výstup programu ps zahrnuje ID procesu, ID terminálu, ke kterému je připojen, spotřebovaný čas procesoru a příkaz z řádky, kterým byl puštěn. Další možnou informací je stav procesu udaný jedním písmenem, například '''R'''unning, '''S'''leeping, s'''T'''opped a '''Z'''ombie. Velkým problémem ohledně ps je nedostatek standardizace, takže různé implementace nabízí různé množiny přepínačů. Běžné jsou:
;-a:vypiš všechny procesy kromě vůdčích procesů skupiny
;-d:vypiš všechny procesy kromě vůdčích procesů sezení
;-e:vypiš všechny procesy bez ohledu na uživatelské účty
;-g ''seznam'':vypiš jen ty procesy, pro které je ID vůdčího procesu skupiny v ''seznamu''
;-l: podrobný výpis
;-p ''seznam'':vypiš všechny procesy, jejichž ID jsou zahrnuty v ''seznamu''
;-s ''seznam'':vypiš všechny procesy, u nichž je v ''seznam''u zahrnut jejich vůdčí proces sezení
;-t ''seznam'':vypiš všechny procesy běžící na terminálech zahrnutých v ''seznamu''
;-u ''seznam'':vypiš všechny procesy, které patří uživatelským účtům ze ''seznamu''
{{Navigace|../Spouštění příkazů|../Expanze proměnných|title=Prostředí}}

[[Kategorie:Skriptování v Bournově shellu]]</text>
      <sha1>qvk6barigqa26d5wi1n1i1v2dz40867</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kazaština/Lekce 3</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6533</id>
    <revision>
      <id>34922</id>
      <parentid>24939</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:27:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="670" xml:space="preserve">{{Doplnit}}

== Slovíčka ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! česky !! kazašsky
|-
| lékárna || дәріхана
|-
| lék || дәрі
|-
| knihovna || кітапхана
|-
| kniha || кітап
|-
| hotel || қонақ үйі
|}

== Gramatika ==
=== Toto je, tady je, někde něco je ===
K vyjádření, že někde něco je, a k ukázání, co je toto, se používá slovo бар, které je vždy umístěno na konci věty, např.:
* Алматыда таза көше бар. - V Almaty jsou čisté ulice.
* Партада дәптер бар. - Na stole je sešit.
* Tелевизорім бар. - ??

[[Kategorie:Kazaština]]

[[is:Kasakska/Lærðu kasöksku 1/02]]</text>
      <sha1>e5j7w6uouwvyp22x6fwsy53tsl8c1io</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kazaština/Lekce 4</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6534</id>
    <revision>
      <id>45202</id>
      <parentid>25016</parentid>
      <timestamp>2022-02-19T22:07:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9862" xml:space="preserve">== Dialog ==
Milan šel do směnárny, aby směnil nějaká Eura na Tenge (měna používaná v Kazachstánu). Když čekal, než na něj přijde řada, někdo se ho zeptal, kolik je hodin.

* '''Үміт:''' Жігіт, сіз қай елдеңсіз?
* '''Милан:''' Мен? Мен Чехиядан келдім.
* '''Үміт:''' Сіз қазақша әлде орысша сөйлейсіз бе?
* '''Милан:''' Мен кішкене қазақша сөйлеймін.
* '''Үміт:''' Жақсы! Қазір сағат канша?
* '''Милан:''' Не? Жайлап айтыңызшы?
* '''Үміт:''' Сағат канша?
* '''Милан:''' О! Қазір сағат оннан он бес минут кетті.
* '''Үміт:''' Үлкен рахмет! Сау бол!
* '''Милан:''' Сау бол!

V této lekci již není český překlad dialogu.

== Slovíčka ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! česky || kazašsky
|-
| Odkud (z které země) jste? || Cіз қай елдеңсіз?
|-
| Jsem z Česka || Мен Чехиядан келдім.
|-
| Mluvíte kazašsky? || Сіз қазақша сөйлейсіз бе?
|-
| Mluvíte česky? || Сіз чехше сөйлейсіз бе?
|-
| Mluvíte rusky? || Сіз орысша сөйлейсіз бе?
|-
| Mluvíte anglicky? || Сіз ағылшынша сөйлейсіз бе?
|-
| Mluvíte dánsky? || Сіз данша сөйлейсіз бе?
|-
| Mluvíte islandsky? || Сіз исландша сөйлейсіз бе?
|-
| Mluvím česky. || Мен чехша сөйлеймін.
|-
| Mluvím trochu kazašsky. || Мен кішкене қазақша сөйлеймін.
|-
| Mluvím trochu rusky. || Мен кішкене Орысша сөйлеймін.
|-
| Co? || Не?
|-
| Promiňte. || Ғафу етіңіз.
|-
| Můžete mluvit pomaleji? || Жайлап айтыңызшы?
|-
| Děkuji mnohokrát. || Үлкен рахмет.
|-
| nebo || әлде
|-
| Toto je ... || Мына кісі ...
|-
| Jste unavený? || Шаршадыңыз ба?
|-
| Jsem (trochu) unavený? || Мен (кішкене) шаршадін.
|-
| teď || қазір
|-
| dnes || бүгін
|-
| zítra || ертең
|}

=== Čísla ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! česky || kazašsky
|-
| jeden || бір
|-
| dva || екі
|-
| tři || үш
|-
| čtyři || төрт
|-
| pět || бес
|-
| šest || алты
|-
| sedm || жеті
|-
| osm || сегіз
|-
| devět || тоғыз
|-
| deset || он
|-
| dvacet || жиырма
|}

Čísla 11-19 se vytvoří jednoduše tak, že se za slovo pro ''deset'' přidá slovo pro ''jedna'' až ''devět''. Tedy '''он алты''' znamená 16, '''он сегіз''' znamená 18. Stejným způsobem se tvoří čísl 21-29. Tedy '''жиырма алты''' znamená 26, '''жиырма сегіз''' znamená 28.

Čísla od 30 do 1000 budou vysvětlna později.

=== Jazyky ===
Kterými jazyky mluvíte?
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! česky || kazašsky
|-
| kazaština || қазақша
|-
| čeština || чехше
|-
| ruština || орысша
|-
| angličtina || иғылшынша
|-
| arabština || арабша
|-
| čínština || кытайша
|-
| japonština || жапонша
|-
| korejština || корейше
|-
| francouzština || французша
|-
| španělština || испанша
|-
| italština || италиянша
|-
| portugalština || португалша
|-
| turečtina || түрікше
|-
| uzbečtina || өзбекше
|-
| němčina || немісше
|-
| ukrajinština || украинша
|-
| slovenština || словакша
|-
| slovinština || словенше
|-
| polština || полякша
|-
| chorvatština || хорватша
|-
| nizozemština || нидерландша
|-
| lucemburština || лүксембурше
|-
| dánština || данша
|-
| finština || финше
|-
| norština || норвег
|-
| švédština || шведше
|-
| islandština || исландша
|-
| faerština || фарерша
|-
| svahilština || суахилиша
|-
| latina || латынша
|}

== Gramatika ==
=== Уақыт (čas) ===
V kayaštině existují dvě slova, pomocí kteých lze mluvit o čase:
* '''Уақыт қанша?''' - Kolik je hodin? '''Уақыт ...''' - Je ...
* '''Сағат қанша?''' - Kolik je hodin? '''Сағат ...''' - Je ...

Vyjádření času v kazaštině je závislé na tom, zda se jedná o čas do 30 minut nebo přes 30 minut po celé hodině. V závislosti na tomto je k číslu určujícímu počet hodin přidána přípona dle následující tabulky:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Číslo || čas do 30 minut || čas nad 30 minut
|-
| бір || бір''ден'' || бір''ге''
|-
| екі || екі''ден'' || екі''ге''
|-
| үш || үш''тен'' || үш''ке''
|-
| төрт || төрт''тен'' || төрт''ке''
|-
| бес || бес''тен'' || бес''ке''
|-
| алты || алты''дан'' || алты''ға''
|-
| жеті || жеті''ден'' || жеті''ге''
|-
| сегіз || сегіз''ден'' || сегіз''ге''
|-
| тоғыз || тоғыз''дан'' || тоғыз''ға''
|-
| он || он''нан'' || он''қа''
|-
| он бір || он бір''ден'' || он бір''ге''
|-
| он екі || он екі''ден'' || он екі''ге''
|}

Pokud mluvíte o čase do 30 minut od celé hodiny, použijete výraz '''минут кетті'''. Pokud mluvíte o čase nad 30 minut od celé hodiny, použijete výraz '''минут қалды'''. Pokud mluvíte o čase přesně 30 minut od celé hodiny (půl), použije se výraz '''жарым'''.

Následuje několik příkladů, jak se mluví o čase v kazaštině:
* 2:10 - Je deset minut po ''druhé'' hodině. - Cағат ''екіден'' он минут кетті.
* 4:45 - Je patnáct minut do ''páté'' hodiny. - Cағат ''төртке'' он бес минут қалды.
* 1:30 - Je půl ''druhé''. - Cағат ''бір'' жарым.
* 5:00 - Je ''pět'' hodin. - Қазір cағат ''бес''. (Slovo ''қазір'' znamená ''teď''.)

Při mluvení o čase se při čase nad 30 minut od celé hodiny nebo přesně 30 minut od celé hodiny používá číslovka o jedna menší, než jaká by se použila v češtině.

=== Cұраулы (otázky) ===
Pokud kazašská otázka neobsahuje tázací zájmeno, obsahuje na konci jedno z následujících slov: '''ма''', '''ме''', '''ба''', '''бе''', '''па''', nebo '''пе'''.
* '''Ма''' a '''ме''' se používají po slovech končících na л, п a р.
* '''Ба''' a '''бе''' se používají po slovech končících na м, н, ң a з.
* V ostatních případech se používají '''па''' a '''пе'''.
Např.:
* Селеметсіз бе? - ''Ahoj, jak se máš?''
* Төлқұжатыңыз бар ма? - ''Máte pas?''
* Мынау таза есік пе? - ''Jsou dveře čisté?''

Pokud otázka obsahuje tázací zájmeno (např. kdo, kde, kdy, jak), pak se tázací slova ма, ме, ба, бе, па a пе nepoužívají.
* Кімде кітап бар? Майқте кітап бар.
** ''Kdo má knihu? Májkl má knihu.''
* Қайде қонақ үйі бар? Астанада қонақ үйі бар.
** Kde je hotel? Hotel je v Astaně.
* Сен қаншада? Мен он тоғызда.
** ''Kolik ti je? Je mi 19.''

Možná vám porozumnění tvorbě otázek zabere rochu víc času. Ale po několika procvičení to lze zvládnout. Věnujte této kapitole více než jeden nebo dva dny.

=== Aдамзат (lidé) ===
Pokud chce mluvit s někým, koho neznáte, je nejlepší ho oslovit jedním z následujících způsobů:
* апай - starší ženu,
* ағай - staršího muže,
* қарындас - mladou dívku,
* жігіт - mladého muže.

== Mәдениет (kultura) ==
Měna používaná v Kazachstánu se jmenuje Tenge,její zkratkou je KZT. Tato měna je používaná od roku 1993, do té doby se používaly ruské Rubly. Bankovky existují v hodnotách 200, 500, 1000, 2000, 5000 a 10000 Tenge. Na všech bankovkách je vyobrazen Al-Farabi, muslimský filozof. Al-Farabi byl nejlepším filozofem v historii muslimů.

1 € = 200 Tenge

V Kazachstánu není možné směnit české koruny na Tenge, pro směnu je s sebou vhodné mít Eura nebo Americké Dolary.

== Cvičení ==
=== Překlady ===
Jak se řekne kazašsky?
# Dvacet pět
# Mluvíte anglicky?
# Mluvím trochu rusky a kazašsky.
# Jsem z Česka.
# Sedmnáct
# Je za pět minut čtyři.
# Kolik je ván let?
# Promiňte.

=== Představení se ===
Řekněte nahlas a napište něco o sobě. Jak se jmejujete, váš věk a jakým jazykem mluvíte. Můžete využít uvedený příklad.
# Hans, 18, němčina&lt;br /&gt;např.: Сәлем! Менің атым Ханс. Мен он тоғызда. Мен немісше сөйлеймін.
# Sven, 23, švédština
# Sarin, 15, kayaština
# Nataša, 19, ruština
# Tekla, 8, faerština
# Juane, 20, španělština
# Jean-Claude, 14, lucemburština
# Anders, 25, dánština
# Sungwon, 17, korejština
# Timo, 12, finština&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;A nyní něco o vás:
# Vy (vaše údaje)

=== Kultura ===
# Jak se jmenuje měna používaná v Kazachstánu?
# Dobře nebo špatně: V Kazachstánu se používají bankovky v hodnotě 100 Tenge.
# Bankovky v jakých hodnotách se používají?
# Kdo je na nich vyobrazen?
# Dobře nebo špatně: V Kazachstánu nelze směnit české koruny na Tenge.
# Jaká měna se používala v Kazachstánu před rokem 1993?

=== Matematika ===
Odpovězte kazašsky:
# үш + сегіз = ?
# тоғыз + екі = ?
# он - тоғыз = ?
# жиырма - жеті = ?
# төрт + төрт = ?
# алты + бес = ?

=== Cағат қанша (Kolik je hodin) ===
Kolik je hodin v kazaštině?
# 12:30
# 8:45
# 7:20
# 1:00
# 2:10
# 5:55

[[Kategorie:Kazaština]]

[[is:Kasakska/Lærðu kasöksku 1/03]]</text>
      <sha1>rzgvmxkcejtv9n7oxooqjyvy3u9t2n4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Islandština/Lekce 4</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6535</id>
    <revision>
      <id>45203</id>
      <parentid>39636</parentid>
      <timestamp>2022-02-20T22:07:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4987" xml:space="preserve">== Dialog ==
Pavel šel do směnárny, aby směnil nějaká Eura na islandské koruny. Když čekal, než na něj přijde řada, někdo se ho zeptal, kolik je hodin.

* '''Þóra:''' Góðan daginn! Hvaða land ertu frá?
* '''Pavel:''' Ég? Ég er frá Tékklandi.
* '''Þóra:''' Talarðu íslensku eða dönsku?
* '''Pavel:''' Ég tala smá íslensku.
* '''Þóra:''' Góður! Hvað er klukkan núna?
* '''Pavel:''' Hvað? Geturðu tala hægar?
* '''Þóra:''' Hvað er klukkan?
* '''Pavel:''' O! Klukkan er fimmtán mínútur yfir tíu núna.
* '''Þóra:''' Þakka þér kærlega fyrir. Bless!
* '''Pavel:''' Bless!

Překlad:

* '''Þóra:''' Dobrý den! Odkud jste?
* '''Pavel:''' Já? Já jsem z České republiky.
* '''Þóra:''' Mluvíte islandsky nebo dánsky?
* '''Pavel:''' Mluvím trochu islandsky.
* '''Þóra:''' Dobře! Kolik je prosím hodin?
* '''Pavel:''' Prosím? Můžete prosím mluvit pomaleji?
* '''Þóra:''' Kolik je prosím hodin?
* '''Pavel:''' Aha! Je čtvrt na jedenáct.
* '''Þóra:''' Děkuji pěkně. Nashledanou!
* '''Pavel:''' Nashledanou!

== Slovíčka ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! česky || islandsky
|-
| Odkud (z které země) jste? || Hvaðan ertu?
|-
| Jsem z Česka || Ég er frá Tékklandi.
|-
| Mluvíte islandsky? || Talarðu íslensku?
|-
| Mluvíte česky? || Talarðu tékknesku?
|-
| Mluvíte anglicky? || Talarðu ensku?
|-
| Mluvíte dánsky? || Talarðu dönsku?
|-
| Mluvíte rusky? || Talarðu rússnesku?
|-
| Mluvím česky. || Ég tala tékknesku.
|-
| Mluvím trochu islandsky. || Ég tala smá íslensku.
|-
| Co? || Hvað?
|-
| Promiňte. || Afsakið.
|-
| Můžete mluvit pomaleji? || Geturðu talað hægar?
|-
| Děkuji mnohokrát. || Þakka þér kærlega fyrir.
|-
| nebo || eða
|-
| Toto je ... || Þetta er ...
|-
| Jste unavený/unavená? || Ertu þreyttur/þreytt?
|-
| teď || núna
|-
| dnes || í dag
|-
| zítra || á morgun
|-
| včera || í gær
|}

=== Čísla ===
V islandštině mají číslovky jedna až čtyři různě tvary pro jednotlivé gramatické rody. Vyšší číslovky mají ve všech gramatických rodech stejný tvar.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! česky || islandsky || česky || islandsky
|-
| jeden || einn/ein/eitt || jedenáct || ellefu
|-
| dva || tveir/tvær/tvö || dvanáct || tólf
|-
| tři || þrír/þrjár/þrjú || třináct || þrettán
|-
| čtyři || fjórir/fjórar/fjögur || čtrnáct || fjórtán
|-
| pět || fimm || patnáct || fimmtán
|-
| šest || [[sex]] || šestnáct || sextán
|-
| sedm || sjö || sedmnáct || sautján
|-
| osm || átta || osmnáct || átján
|-
| devět || níu || devatenáct || nítján
|-
| deset || tíu || dvacet || tuttugu
|}

Čísla 21-29 se vytvoří jednoduše tak, že se za slovo pro ''dvacet'' přidá spojka ''a'' a slovo pro ''jedna'' až ''devět''. Tedy '''tuttugu og sex''' znamená 26, '''tuttugu og átta''' znamená 28.

=== Jazyky ===
Kterými jazyky mluvíte?
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! česky || islandsky
|-
| islandština || íslenska
|-
| čeština || tékkneska
|-
| ruština || rússneska
|-
| angličtina || enska
|-
| arabština || arabíska
|-
| dánština || danska
|-
| finština || finnska
|-
| norština || norska
|-
| švédština || sænska
|-
| faerština || færeyska
|-
| čínština || kínverska
|-
| japonština || japanska
|-
| korejština || kóreska
|-
| francouzština || franska
|-
| španělština || spænska
|-
| italština || ítalska
|-
| portugalština || portúgalska
|-
| turečtina || tyrkneska
|-
| kazaština || kasaska, kasakska
|-
| uzbečtina || úsbekíska
|-
| němčina || þýska
|-
| ukrajinština || úkraníska
|-
| slovenština || slóvakíska
|-
| slovinština || slóvenska
|-
| polština || pólska
|-
| chorvatština || króatíska
|-
| nizozemština || hollenska
|-
| svahilština || svahílí
|-
| latina || latína
|}

== Gramatika ==
{{Doplnit část}}

== Cvičení ==
=== Překlady ===
Jak se řekne islandsky?
# Dvacet pět
# Mluvíte anglicky?
# Mluvím švédsky a trochu islandsky.
# Jsem z Česka.
# Sedmnáct
# Je za pět minut čtyři.
# Kolik je vám let?
# Promiňte.

=== Představení se ===
Řekněte nahlas a napište něco o sobě. Jak se jmenujete, váš věk a jakým jazykem mluvíte. Můžete využít uvedený příklad.
# Hans, 18, němčina&lt;br /&gt;např.: Halló! Ég heiti Hans. Ég er átján. Ég tala þýsku.
# Sven, 23, švédština
# Sarin, 15, kazaština
# Nataša, 19, ruština
# Tekla, 8, faerština
# Juane, 20, španělština
# Jean-Claude, 14, lucemburština
# Anders, 25, dánština
# Sungwon, 17, korejština
# Timo, 12, finština&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;A nyní něco o vás:
# Vy (vaše údaje)

=== Kultura ===
{{Doplnit část}}

=== Matematika ===
Odpovězte islandsky:

# þrír + átta = ?
# míu + tveir = ?
# tíu - níu = ?
# tuttugu - sjö = ?
# fjórir + fjórir = ?
# sex + fimm = ?

=== Hvað er klukkan (Kolik je hodin) ===
Kolik je hodin v islandštině?
# 12:30
# 8:45
# 7:20
# 1:00
# 2:10
# 5:55

[[Kategorie:Islandština]]</text>
      <sha1>kfa9lqa4iznhfp4jnok3efrlqz7pfuq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Islandština/Lekce 3</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6536</id>
    <revision>
      <id>30543</id>
      <parentid>29779</parentid>
      <timestamp>2015-11-18T17:04:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>213.151.77.76</ip>
      </contributor>
      <comment>/* Toto je, tady je, někde něco je */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="592" xml:space="preserve">{{Doplnit}}

== Slovíčka ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! česky !! islandsky
|-
| lékárna || apótek
|-
| lék || meðal, lyf
|-
| knihovna || bókasafn
|-
| kniha || bók
|-
| hotel || hótel
|}

== Gramatika ==
=== Toto je, tady je, někde něco je ===
K vyjádření, že někde něco je, a k ukázání, co je toto, se používá slovo Það, které je vždy umístěno na konci věty, např.:
* Það eru hreinar götur í Reykjavík. - V Reykjavíku jsou čisté ulice.
* Það er stílabók á skrifborðinu. - Na stole je sešit.
* Ég á sjórnvarp. - ??

[[Kategorie:Islandština]]</text>
      <sha1>rf32au7yfznmlbaqtyzo4nngpmosbrz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Průvodce úpravou vaší zahrady/Stromy s oblou korunou</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6541</id>
    <revision>
      <id>45570</id>
      <parentid>40675</parentid>
      <timestamp>2022-04-03T15:44:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>MPF</username>
        <id>9848</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>([[c:GR|GR]]) [[c:COM:FR|File renamed]]: [[File:5.díl html m678e3f81.jpg]] → [[File:Aesculus × carnea, Brno 5.díl html m678e3f81.jpg]] identity, location</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="15935" xml:space="preserve">''Předchozí kapitola [[Průvodce úpravou vaší zahrady/Habitus|Habitus]]''

[[Soubor:5.díl html m79d90a1f.png|náhled]]

== Stromy s oblou korunou ==
Stromy s korunou převážně kulatou, nebo zaoblenou jsou vhodné pro naprostou většinu kompozic. Rozdíly v použití plynou z jejich dalších vlastností, nejen takových jako textura, barva, kvetení ale i technických, vzrůstnosti, rychlosti růstu, odolnosti proti chorobám a exhalacím. Některé jsou také vhodné pro vysazování do skupin, jako dřeviny tvořící dlouhověký základ velkých celků, mnohé lze použít i jako solitery, jako zajímavý nebo ozdobný prvek kompozice vaší zahrady. Po kulatých tvarech dobře klouže oko, uvyklé těmto liniím a vnímá jejich tvar jako zklidňující. Jejich pravidelné, nebo nepravidelné opakování vytváří snadno příjemné a přirozené linie. Malé stromy ve větší blízkosti mohou být pro pohled stejně příjemné jako velké, ale vzdálenější. Stromy s hodně pravidelnou malou oblou korunou (''Acer p.'' 'Globosa', ''Robinia p.'' 'Globosa') mohou někdy působit dojmem stříhaných tvarů, což je tedy negativním efektem pro nepravidelné zahrady. Jak poznamenává G. Jekyllová je zajímavým zjištěním, jak některý keř (například volně rostoucí ''Buxus sempervirens''), jenž obvykle bývá upravován řezem do přísných tvarů má mile křivolaký kmen a korunu přirozeně oble nepravidelnou.

Velké stromy, jako ořechy, duby, buky, javory, lípy, jasany, kaštany, jilmy, habry a platany, bývají ve stáří malebně nepravidelné a některé z nich (zvláště duby) dokonce až rozsochaté a nápadně v koruně různě zbarvené, neboť mezi osvětlenými větvemi vznikají temné shluky zastíněných větví. Z technických vlastností je vhodné brát v úvahu vzdálenost výsadby těchto dřevin od komunikací. Platany jsou typicky vysazovány v centrech měst, pro svoje dekorativní kvality, jakkoliv již po několika letech vyžadují nákladné a nebezpečné řezy velkých větví a brzy i neméně nákladnou asanaci značně velkého a rozpadajícího se stromu. Smysl neustálé výsadby platanů do veřejné zeleně měst, tak jako moderní zmlazování topolů P. nigra, které za další tři roky vypadají stejně, pravděpodobně příští generace nepochopí. Nicméně jsem viděl už i platan na malé zahradě v sousedství nízkopodlažního domu. Takže – než něco vysadíte, zjistěte si co to je a přemýšlejte deset let dopředu. Vyplatí se.

&lt;gallery&gt;
Soubor:Aesculus × carnea, Brno 5.díl html m678e3f81.jpg|V pozadí turecká líska Corylus colurna, před ní kvetoucí jírovec Aesculus carnea.
Soubor:5.díl html m18b1d3a1.jpg|Robinia p. 'Globosa'
Soubor:5.díl html m6eb63ff4.jpg|Je li habitus dřeviny výrazně odlišný, je vnímán jako významný, je li umístěn blízko středu kompozice přitahuje veškerou pozornost.
Soubor:5.díl html m6fd494b8.jpg|Habitus jednotlivé dřeviny ve skupině často zaniká, pokud není nějak výrazně odlišný. Obvyklý habitus a texturu koruny mohou změnit škůdci nebo choroby.
Soubor:5.díl html m37fb6dbc.jpg|Použití obzvláště neobvyklého habitu dřeviny by mělo být vždy dobře zváženo. Soulad krásy kompozice snadno naruší málo přirozený nebo nečekaný prvek.
Soubor:5.díl html m346fb288.jpg|Růst větví je odlišný u lípy, jírovce i jilmu , což obvykle výrazně ovlivňuje habitus.
Soubor:5.díl html 3da919d4.jpg|
Soubor:5.díl html m30d6744.jpg|
Soubor:5.díl html m35373b25.jpg|Javor negundo
Soubor:5.díl html m1b86ec8e.jpg|Olše lepkavá.
Soubor:5.díl html m6d577272.jpg |Topol bílý
Soubor:5.díl html m63e4dcc1.jpg|Habitus dřevin zásadně ovlivňuje řez. Na obrázku jabloň.
Soubor:5.díl html 9e38feb.jpg|Volně rostoucí jabloň.
&lt;/gallery&gt;

Pajasany, jasany, nebo javory A. negundo vysazené mezi chodníky a nad parkovišti patří k výsadbám, které by měly být pro pojišťovny, nabízející životní pojištění a pojištění proti škodám a úrazům noční můrou. Architekt, který takový strom na tak nevhodném místě navrhne, by měl být obviněn z veřejného ohrožení a hlouposti.
Když jsem na zjevné riziko, které bude hrozit od stromu přímo nad frekventovanou cestou a na náklady se sanací později upozornil starostu městské části již krátce po výsadbě, odmítl se věcí zabývat. Dokud větev někomu nerozmáčkne kebuli jako bobuli je příslušný odbor ÚMČ nebo MÚ plný hrdinů. A až se tak stane, pak teflonoví politici veřejně máchají v problému firmu, která měla na starost údržbu a tahají ji po soudech. Nebuďte podobně stateční na své zahradě. Tady riskujete svůj život vy sami.

Do malé zahrady je vhodné, je li to nezbytné, zvolit takový velký strom, jenž je nějak dekorativní většinu roku. Lze podle charakteru použít jak ovocné stromy, jako je třešeň, tak i menší exotické druhy dřevin jako je kaštan (Castanea s.) anebo je li to v souladu s kompozicí a okolím, stromy okrasné barevnými listy. Jako tip opakuji třešeň i pro výrazné zbarvení listů na podzim, nejen pro zřejmě bezkonkurenční nádheru kvetení a habitu. Je však třeba brát do úvahy že strom s kulatou korunou tvoří obvykle výrazný stín, a je li blízko budovy, může velký kulatý strom v nevhodném místě také výrazněji omezit výhled z okna, než jiný, vhodně zvolený tvar.

&lt;gallery&gt;
Soubor:5.díl html 40e8a797.jpg|Jehličnany až na výjimky mají výrazně odlišný habitus od listnáčů, v dospělosti ovšem některé z nich, například borovice, nebo cypřiše či túje habitus výrazně mění. Důležitou roli v udržení přirozeného habitu dřeviny hraje nejen druh a kultivar, ale i vzdálenost dřevin v porostu , zastínění, řez, povětrnostní vlivy nebo napadení chorobami.
Soubor:5.díl html m4e9d384d.jpg|Dřeviny okolo cest jsou často ošetřovány hlubokým řezem. Je to proto, že neodpovídají habitem a vzrůstností místu kde byly vysázeny. A proto musí být nákladně udržovány
&lt;/gallery&gt;

== Dřeviny s kuželovitým habitusem ==
Učebnice sadovnictví uvádí, že se listnáče s kuželovitou korunou, jako jsou např. pyramidální topoly, nemají vysazovat do ulic jako stromořadí, neboť jsou příliš strohé. Strohostí chce zřejmě autor naznačit výrazný charakter tvaru dřevin, který je podobný jehličnanům s hustou korunou a kuželovitým tvarem. Jejich stromořadí jsou používány poměrně málo. Opakující se stejný tvar brzy unaví a pozorovatel zakrátko zoufale vyžaduje narušení této dokonalosti. Podobně v nepravidelných zahradách je vhodné se vyhnout opakování ve výsadbě keřů a stromů s kompaktním kuželovitým růstem. Výjimečně však i zde ve vhodné kombinaci mohou vytvořit dokonalým kontrastem prvek podtrhující malebnost kompozice. V pravidelných kompozicích stromy s pyramidální korunou a v zahradě či parku odpovídající velikosti mohou vynikat i jako opakovaný vzor.

&lt;gallery&gt;
Soubor:5.díl html m46089f16.jpg|Výsadba dřevin s kuželovitou korunou v protisvětle. (Brno, Kr. Pole)
Soubor:5.díl html 43a5a21c.jpg|Habitus dřevin po zmlazování může doznat u některých dřevin i dlouhodobě značných změn.
Soubor:5.díl html m5c3c213b.jpg|Výsadba dřevin s kuželovitou korunou v tlumeném světle.
&lt;/gallery&gt;

== Převislé tvary ==

Ačkoliv habitus podobný habitusu dřevin s převislým růstem větví mohou mít některé běžné dřeviny, například i hrušně, třešně nebo jabloně jsou obvykle převislé tvary dřevin zvláštními tvarovými odchylkami. Jsou způsobeny odlišným růstem zejména u nových větví. Tak jako všechny podobně výrazné odchylky jsou vhodné pro využití jako solitery. Tedy spíše ojedinělé prvky, než aby byly vytvářeny skupiny převislých dřevin, neboť jejich jedinečnost je ztracena opakováním stejného detailu kompozice. Vždy je o nich třeba uvažovat jako o zvláštnostech. Ve spojení s
normálně rostoucími stromy působí kontrastně. Jsou vhodné do do pravidelných zahrad a dobře se hodí i do blízkosti tvarovaných dřevin. Lze je dobře použít do nepravidelných zahrad a jako dominanty se skupinou, podsadbou nízkých keřů. Kontrast je silnější u dřevin štíhlých tvarů. Obvykle není vhodné opakovat stejnou dřevinu nebo dřevinu s podobným převislým habitusem v jediné kompozici, neboť takové dřeviny jsou příliš nápadné. Mezi oblíbené listnáče s převislým růstem patří vrby, ale v prodeji jsou i převisající jehličnany. Výjimkou mezi převislými dřevinami je převislý buk, který má ve stáří pyramidální korunu, jiné převislé tvary si zachovávají sloupovitý tvar, nebo tvar zaobleného kužele.

&lt;gallery&gt;
Soubor:5.díl html 35a2259a.jpg|Habitus převislých listnáčů, jako jsou sakury nebo vrby je při květu velmi výrazný.(Brno Komín)
Soubor:5.díl html m3974ee84.jpg|
Soubor:5.díl html m78ef628e.jpg|Bříza Betula pendula 'Younghi' a podobné dřeviny, tvoří často spíše zelené sloupy a než oblíbené zelené hříbečky a fontánky.
Soubor:5.díl html 3c5c750.jpg|K tomu, aby vrba ukázala svou krásu, je třeba ji pravidelně řezat.
Soubor:5.díl html m684efdfd.jpg|Tam, kde nemají dostatek prostoru, stromy a keře s převislým habitusem nejsou příliš dekorativní. habitus jejich koruny není zřejmý, stává se poněkud neučesaným.
Soubor:5.díl html 7f68fa66.jpg|Výsadby více převislých dřevin mohou vyvolávat pocit „déja vu“
Soubor:5.díl html 2d1d5b71.jpg |Vzhled převislé dřeviny může podstatně ovlivnit textura koruny.
Soubor:5.díl html 2b51117f.jpg |Habitus nízké převislé dřeviny.
Soubor:5.díl html m6019a80b.jpg|Dřeviny se společnou výrazně podobnou neobvyklou vlastností při výsadbě ve skupině tuto vlastnost více zvýrazní.
Soubor:5.díl html m3ff70489.jpg|Strom s habitusem přirozeně převisajících větví.
Soubor:5.díl html m52d16ec4.jpg|Tři dřeviny s rozdílným habitusem vysázené na volném prostoru ve středu malého města. Prostě je sem šoupli.
Soubor:5.díl html m33fefe2.jpg|Převislé tvary jehličnanů poutají vždy hodně pozornosti.
Soubor:5.díl html m10f328d6.jpg |Velmi nápadný převislý a nepravidelný kultivar dřeviny (buk) zaniká u jiné dřeviny s převislým habitusem (vrba).
Soubor:5.díl html m7500d511.jpg|Z technických důvodů vyholená vrba S. p.'Tristis' v květu.
Soubor:5.díl html m24cda139.jpg|Vrba udržovaná jako zavětvená téměř až k zemi. Vzhled převislých dřevin je většinu roku velmi podobný.
Soubor:5.díl html 7aa4a214.jpg|Bříza s neobvyklým tvarem větví vyniká jako solitera.
Soubor:5.díl html 3539901a.jpg|Jalovce se stávají často nepravidelnými zejména působením povětrnostních vlivů.
Soubor:5.díl html m73727b38.jpg|Stromy se zvláštním tvarem větví vyniknou nejlépe jako solitery.
Soubor:5.díl html 3015adde.jpg|
&lt;/gallery&gt;

Jejich společné působení může být totiž více zvláštní než je vhodné. Na severní Moravě je ale alej z bříz B. v. 'Tortuosa', jenž v bezlistém období vypadají velmi neobvykle a malebně. Jejich silnější i slabší načervenalé větve jsou pokroucené. Motoristé si této zvláštnosti v noci, pokud se neřítí příliš rychle a nejsou opilí, možná všimnou.
Stromy s nepravidelný habitusem jsou podobně výrazné a zvláštní jako dřeviny s převislým růstem a rovněž je lze využít především jako solitery, kde jejich zvláštnost a jedinečnost vhodně vynikne. Přirozeně poněkud nepravidelný cedr je názorným příkladem pro toto tvrzení.
Z nepravidelných keřů je výrazný například růžově kvetoucí tamaryšek. Lze z něj vytvářet skupiny, nebo jej použít do skupiny dalších keřů, ale jeho nepravidelný tvar ve skupině spíše nevynikne. U většiny dřevin je přirozeně nepravidelný habitus spíše nevýhodou, ceněn je obvykle co nejvíce pravidelný tvar koruny.

&lt;gallery&gt;
Soubor:5.díl html m255f847d.jpg|Jak snadno vypěstovat strom s nepravidelným habitusem? Pilou.
Soubor:5.díl html m6177caaf.jpg|Hlošina je přirozeně velmi nepravidelně rostoucí dřevina.
Soubor:5.díl html 2f058292.jpg|Tamaryšky rostou velmi neukázněně. Starý tamaryšek ve Vídeňské botanické zahradě jim jde příkladem.
Soubor:5.díl html m76c546d3.jpg|Jinany mají ve stáří spíše nepravidelnou korunu.
Soubor:5.díl html m7d6cca86.jpg|Malá kompozice s dvěma keři s nepravidelným habitusem.
Soubor:5.díl html 1331c68c.jpg|Velmi rychle rostoucí javor Acer negundo má mít korunu spíše oválnou, ale často se vyznačuje nepravidelnostmi.
&lt;/gallery&gt;

Na přelomu minulého a tohoto tisíciletí byla v ČR množena a prodávána úplně revoluční dřevina. Úplně nová. Cupressocyparis leylandii. Byl prodáván jako dřevina vhodná na solitery i ve skupinách a vynikající pro živé ploty. Výborná. A byla levná. Levnější než všechny jeho alternativy. Vynikající. Mezi největší výhody patřil rychlý růst, odolnost proti suchu, exhalacím, chorobám a škůdcům. Zdálo se, že se splnil sen milovníků živých plotů. Tento živý plot totiž roste i v zimě. Stal se u nás hitem. V této době už o sobě dal vědět v Anglii. Expanzivní růst živých superplotů v malých zahrádkách anglických měst totiž brzy přinesl první výstřely, první mrtvé a zraněné. Agresivní rostliny vysázené jako živý plot u okraje pozemku vytlačovaly sousedy majitelů z jejich zahrádek, což je poněkud iritovalo. Není divu, Velká Británie je totiž jen ostrov, takže obyvatelé žijící na okrajích byli jistě právem vyděšeni. Sousedské potyčky mezi stresovanými obyvateli byly tak časté, že stížnosti zaplavily soudy a v některých místech bylo pěstování rostliny Cupresocyparis leylandii přímo zakázáno.

&lt;gallery&gt;
Soubor:5.díl html 778b682d.jpg|Živý plot z Cupressocyparis leylandii. Díky způsobu růstu je řídký, načepýřený a léty se stává děravým.
Soubor:5.díl html m3bb930b5.jpg|Živý plot z túje. Je hustý a obvykle se nerozklesává.
Soubor:5.díl html 565b5e6c.jpg|Bříza vysazená mezi borovicemi. Její krása je ztracena a borovice rovněž trpí.
&lt;/gallery&gt;

Odhaduje se, že Cupresocyparis dorůstá dvaceti až třiceti metrů, ale může podle odborníků dorůstat i podstatně větší výšky (možná až 60m). Není totiž známo jaké výšky dorůstá. Kromě těchto skvělých vlastností mají živé ploty z Cupressocyparisu i stinné stránky. Například nesnáší stín ještě podstatně více než túje. I nezastíněný časem prosychá a jeho hrubé nepravidelné větvoví se rozklesává. Výborný živý plot se po deseti až dvaceti letech stává ohavným, děravým a průhledným. Co pak? Silně zmladit a čekat pět let než doroste dobré kvality. Nebo jej odstranit a vysadit znovu. Třeba nějak levně a rychle.

&lt;gallery&gt;
Soubor:5.díl html m1400f323.jpg|Nepravidelně rostoucí jabloň zvýrazněná kvetoucí sadovou růží, která se po ní popíná a činí ji malebně krásnou.
Soubor:5.díl html m11b67b67.jpg |Výrazně nepravidelné dřeviny jsou podle mé zkušenosti podstatně vzhlednější v kontrastu s pravidelně řezanými dřevinami a pravidelnými prvky než samostatně (obrázek vlevo).
Soubor:5.díl html 29290b68.jpg|Stavba mezi dřevinami se spíše nepravidelným habitusem.
Soubor:Formal garden Kromeriz (03).jpg|Stavba mezi pravidelně upravenými dřevinami.
&lt;/gallery&gt;

''Pokračování v kapitole [[Průvodce úpravou vaší zahrady/Keře|Keře]]''

''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]''

[[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady]]</text>
      <sha1>119kkolx75nvskb95a2nflu3f3urz0l</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:WikimediaProjects</title>
    <ns>828</ns>
    <id>6543</id>
    <revision>
      <id>25258</id>
      <parentid>24966</parentid>
      <timestamp>2013-09-04T02:49:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>FrankyLeRoutier</username>
        <id>4293</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>m</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="3574" xml:space="preserve">-- @brief
--  Wikimedia projects data.
-- 
-- @author
--  [[meta:User:Danny B.]]
local WikimediaProjects = {}
----------------------------------------


WikimediaProjects = {
	[&quot;commons&quot;] = {
		common = {
			logo = &quot;Commons-logo.svg&quot;,
			iwPrefix = &quot;commons&quot;
		},
		i18n = {
			cs = {
				logo = &quot;Commons-logo.svg&quot;,
				mainPage = &quot;Hlavní strana&quot;,
				name = &quot;Commons&quot;,
				slogan = &quot;Sdílená sbírka médií&quot;,
				where = &quot;ve Wikimedia Commons&quot;
			}
		}
	},
	[&quot;wikibooks&quot;] = {
		common = {
			logo = &quot;Wikibooks-logo.svg&quot;,
			iwPrefix = &quot;b&quot;
		},
		i18n = {
			cs = {
				logo = &quot;Wikibooks-logo-cs-noslogan.svg&quot;,
				mainPage = &quot;Wikiknihy:Hlavní strana&quot;,
				name = &quot;Wikiknihy&quot;,
				slogan = &quot;Volně dostupné knihy a manuály&quot;,
				where = &quot;ve Wikiknihách&quot;
			}
		}
	},
	[&quot;wikidata&quot;] = {
		common = {
			logo = &quot;Wikidata-logo.svg&quot;,
			iwPrefix = &quot;d&quot;
		},
		i18n = {
			cs = {
				logo = &quot;Wikidata-logo-en.svg&quot;,
				mainPage = &quot;Wikidata:Hlavní strana&quot;,
				name = &quot;Wikidata&quot;,
				slogan = &quot;Otevřená databáze informací&quot;,
				where = &quot;ve Wikidatech&quot;
			}
		}
	},
	[&quot;wikinews&quot;] = {
		common = {
			logo = &quot;Wikinews-logo.svg&quot;,
			iwPrefix = &quot;n&quot;
		},
		i18n = {
			cs = {
				logo = &quot;Wikinews-logo-cs.png&quot;,
				mainPage = &quot;Wikizprávy:Hlavní strana&quot;,
				name = &quot;Wikizprávy&quot;,
				slogan = &quot;Otevřené zpravodajství&quot;,
				where = &quot;ve Wikizprávách&quot;
			}
		}
	},
	[&quot;wikipedia&quot;] = {
		common = {
			logo = &quot;Wikipedia-logo-v2.svg&quot;,
			iwPrefix = &quot;w&quot;
		},
		i18n = {
			cs = {
				logo = &quot;Wikiquote-logo-v2-cs.svg&quot;,
				mainPage = &quot;Hlavní strana&quot;,
				name = &quot;Wikipedie&quot;,
				slogan = &quot;Otevřená encyklopedie&quot;,
				where = &quot;ve Wikipedii&quot;
			}
		}
	},
	[&quot;wikiquote&quot;] = {
		common = {
			logo = &quot;Wikiquote-logo.svg&quot;,
			iwPrefix = &quot;q&quot;
		},
		i18n = {
			cs = {
				logo = &quot;Wikiquote-logo-cs.svg&quot;,
				mainPage = &quot;Wikicitáty:Hlavní strana&quot;,
				name = &quot;Wikicitáty&quot;,
				slogan = &quot;Otevřená sbírka citátů&quot;,
				where = &quot;ve Wikicitátech&quot;
			}
		}
	},
	[&quot;wikisource&quot;] = {
		common = {
			logo = &quot;Wikisource-logo.svg&quot;,
			iwPrefix = &quot;s&quot;
		},
		i18n = {
			cs = {
				logo = &quot;Wikisource-logo-cs.svg&quot;,
				mainPage = &quot;Wikizdroje:Hlavní strana&quot;,
				name = &quot;Wikizdroje&quot;,
				slogan = &quot;Volně dostupné dokumenty&quot;,
				where = &quot;ve Wikizdrojích&quot;
			}
		}
	},
	[&quot;wikispecies&quot;] = {
		common = {
			logo = &quot;Wikispecies-logo.svg&quot;,
			iwPrefix = &quot;species&quot;
		},
		i18n = {
			cs = {
				logo = &quot;Wikispecies-logo.svg&quot;,
				mainPage = &quot;Hlavní strana&quot;,
				name = &quot;Wikidruhy&quot;,
				slogan = &quot;Adresář biologických druhů&quot;,
				where = &quot;ve Wikidruzích&quot;
			}
		}
	},
	[&quot;wikiversity&quot;] = {
		common = {
			logo = &quot;Wikiversity-logo.svg&quot;,
			iwPrefix = &quot;v&quot;
		},
		i18n = {
			cs = {
				logo = &quot;Wikiversity-logo-cs.png&quot;,
				mainPage = &quot;Wikiverzita:Hlavní strana&quot;,
				name = &quot;Wikiverzita&quot;,
				slogan = &quot;Volně dostupné vzdělávání&quot;,
				where = &quot;ve Wikiverzitě&quot;
			}
		}
	},
	[&quot;wikivoyage&quot;] = {
		common = {
			logo = &quot;Wikivoyage-Logo-v3-icon.svg&quot;,
			iwPrefix = &quot;voy&quot;
		},
		i18n = {
			cs = {
				logo = &quot;Wikivoyage-logo-cs.svg&quot;,
				mainPage = &quot;Wikivoyage:Hlavní strana&quot;,
				name = &quot;Wikicesty&quot;,
				slogan = &quot;Otevřený cestovní průvodce&quot;,
				where = &quot;ve Wikicestách&quot;
			}
		}
	},
	[&quot;wiktionary&quot;] = {
		common = {
			logo = &quot;Wiktionary-logo-cs.svg&quot;,
			iwPrefix = &quot;wikt&quot;
		},
		i18n = {
			cs = {
				logo = &quot;Wiktionary-logo-cs.svg&quot;,
				mainPage = &quot;Wikislovník:Hlavní strana&quot;,
				name = &quot;Wikislovník&quot;,
				slogan = &quot;Otevřený výkladový slovník&quot;,
				where = &quot;ve Wikislovníku&quot;
			}
		}
	}
}


----------------------------------------
return WikimediaProjects</text>
      <sha1>jwccs8k07gfbdlass0udlfgjv1eubiq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:SisterProjectLink</title>
    <ns>828</ns>
    <id>6544</id>
    <revision>
      <id>32421</id>
      <parentid>24967</parentid>
      <timestamp>2016-10-22T01:09:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>aktualizace</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="4641" xml:space="preserve">-- @brief
--  Backend for sister projects linking templates.
-- 
-- @author
--  [[meta:User:Danny B.]]
local _module = {}
----------------------------------------


local Error = require( &quot;Module:Error&quot; )
local WikimediaProjects = require( &quot;Module:WikimediaProjects&quot; )


function inTable ( val, tbl )
	for _, value in pairs( tbl ) do
		if ( value == val ) then
			return true
		end
	end
	return false
end


local Params = {
	[&quot;autor&quot;] = { textPrefix = &quot;Autor &quot;, linkPrefix = &quot;Autor:&quot; },
	[&quot;článek&quot;] = { textPrefix = &quot;Encyklopedický článek &quot; },
	[&quot;dílo&quot;] = { textPrefix = &quot;Dílo &quot;, linkPrefix = &quot;Dílo:&quot; },
	[&quot;galerie&quot;] = { textPrefix = &quot;Galerie &quot; },
	[&quot;heslo&quot;] = { textPrefix = &quot;Slovníkové heslo &quot; },
	[&quot;kategorie&quot;] = { textPrefix = &quot;Kategorie &quot;, linkPrefix = &quot;Category:&quot; },
	[&quot;kniha&quot;] = { textPrefix = &quot;Kniha &quot; },
	[&quot;kurs&quot;] = { textPrefix = &quot;Výukový kurs &quot; },
	[&quot;osoba&quot;] = { textPrefix = &quot;Osoba &quot; },
	[&quot;portál&quot;] = { textPrefix = &quot;Portál &quot;, linkPrefix = &quot;Portál:&quot; },
	[&quot;průvodce&quot;] = { textPrefix = &quot;Průvodce &quot; },
	[&quot;příloha&quot;] = { textPrefix = &quot;Příloha &quot;,  linkPrefix = &quot;Příloha:&quot; },
	[&quot;taxon&quot;] = { textPrefix = &quot;Taxon &quot; },
	[&quot;téma&quot;] = { textPrefix = &quot;Téma &quot; },
	[&quot;zpráva&quot;] = { textPrefix = &quot;Zpráva &quot; }
}

local ParamLists = {
	[&quot;commons&quot;] = { &quot;galerie&quot;, &quot;kategorie&quot; },
	[&quot;wikibooks&quot;] = { &quot;kategorie&quot;, &quot;kniha&quot; },
	[&quot;wikinews&quot;] = { &quot;kategorie&quot;, &quot;zpráva&quot; },
	[&quot;wikipedia&quot;] = { &quot;článek&quot;, &quot;kategorie&quot;, &quot;portál&quot; },
	[&quot;wikiquote&quot;] = { &quot;dílo&quot;, &quot;kategorie&quot;, &quot;osoba&quot;, &quot;téma&quot; },
	[&quot;wikisource&quot;] = { &quot;autor&quot;, &quot;dílo&quot;, &quot;kategorie&quot; },
	[&quot;wikispecies&quot;] = { &quot;kategorie&quot;, &quot;taxon&quot; },
	[&quot;wikiversity&quot;] = { &quot;kategorie&quot;, &quot;kurs&quot; },
	[&quot;wikivoyage&quot;] = { &quot;kategorie&quot;, &quot;průvodce&quot; },
	[&quot;wiktionary&quot;] = { &quot;heslo&quot;, &quot;kategorie&quot;, &quot;příloha&quot; }
}


function _module.print( frame )
	
	local output = &quot;&quot;
	local parentFrame = frame:getParent()
	local moduleArgs = frame.args
	local templateArgs = {}
	
	local project = mw.text.trim( moduleArgs[&quot;1&quot;] or &quot;&quot; )
	
	
	if project == &quot;&quot; then
		
		error( &quot;Missing 1. parameter (project name)&quot; )
		
	elseif not WikimediaProjects[project] then
		
		error( &quot;Unknown value „&quot; .. project .. &quot;“ of 1. parameter (project name)&quot; )
		
	else
		
		local template = mw.text.trim( moduleArgs[&quot;2&quot;] or &quot;&quot; )
		local errorData = { template = template == &quot;&quot; and WikimediaProjects[project].i18n.cs.name or template }
		local targetType
		local target
		
		local paramCount = 0
		local paramList = table.concat( ParamLists[project], &quot;“, „&quot; )
		
		
		for param, value in pairs( parentFrame.args ) do
			paramCount = paramCount + 1
			templateArgs[param] = mw.text.trim( value or &quot;&quot; )
		end
		
		if paramCount == 0 then
			errorData.text = &quot;Chybí některý z parametrů „&quot; .. paramList .. &quot;“.&quot;
			errorData.category = &quot;Přidat chybějící parametr&quot;
			output = output .. Error.getText( errorData )
		elseif paramCount &gt; 1 then
			errorData.text = &quot;Příliš mnoho parametrů.&quot;
			errorData.category = &quot;Upravit počet parametrů&quot;
			output = output .. Error.getText( errorData )
		else
			targetType, target = next( templateArgs )
			if targetType == 1 then
				errorData.text = &quot;Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „&quot; .. paramList .. &quot;“.&quot;
				errorData.category = &quot;Specifikovat cíl odkazu&quot;
				output = output .. Error.getText( errorData )
			elseif not inTable( targetType, ParamLists[project] ) then
				errorData.text = &quot;Neznámý parametr „&quot; .. targetType .. &quot;“ (možné parametry: „&quot; .. paramList .. &quot;“).&quot;
				errorData.category = &quot;Opravit parametr&quot;
				output = output .. Error.getText( errorData )
			end
		end
		
		if output == &quot;&quot; then
			output = output .. &quot;&lt;span class=\&quot;sisterproject sisterproject-&quot; .. project ..&quot;\&quot;&gt;&quot;
			output = output .. &quot;&lt;span class=\&quot;sisterproject_image\&quot;&gt;[[Soubor:&quot; .. WikimediaProjects[project].common.logo .. &quot;|16x16px|alt=|link=]]&lt;/span&gt; &quot;
			output = output .. &quot;&lt;span class=\&quot;sisterproject_text\&quot;&gt;&quot;
			output = Params[targetType].textPrefix and output .. &quot;&lt;span class=\&quot;sisterproject_text_prefix\&quot;&gt;&quot; .. Params[targetType].textPrefix .. &quot;&lt;/span&gt;&quot; or output
			output = output .. &quot;&lt;span class=\&quot;sisterproject_text_target\&quot;&gt;[[&quot; .. WikimediaProjects[project].common.iwPrefix .. &quot;:&quot; .. ( Params[targetType].linkPrefix or &quot;&quot; ) .. target .. &quot;|&quot; .. target .. &quot;]]&lt;/span&gt;&quot;
			output = output .. &quot;&lt;span class=\&quot;sisterproject_text_suffix\&quot;&gt;&quot; .. ( Params[targetType].textSuffix or &quot;&quot; ) .. &quot; &quot; .. WikimediaProjects[project].i18n.cs.where .. &quot;&lt;/span&gt;&quot;
			output = output .. &quot;&lt;/span&gt;&quot;
			output = output .. &quot;&lt;/span&gt;&quot;
		end
		
	end
	
	output = frame:preprocess( output )
	
	return output
	
end


----------------------------------------
return _module</text>
      <sha1>qz8qkhn3txl1selo3aah8v05eyvn8oo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Wikicesty</title>
    <ns>10</ns>
    <id>6545</id>
    <revision>
      <id>24969</id>
      <timestamp>2013-08-06T20:21:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Wikicesty</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="166" xml:space="preserve">&lt;includeonly&gt;{{#invoke:SisterProjectLink|print|wikivoyage}}&lt;/includeonly&gt;&lt;noinclude&gt;

[[Kategorie:Šablony:Odkazy na sesterské projekty| {{PAGENAME}}]]

&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>0qjlaa3g07eufls6tj0k72v2wxft51n</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Wikizprávy</title>
    <ns>10</ns>
    <id>6546</id>
    <revision>
      <id>24970</id>
      <timestamp>2013-08-06T20:22:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Wikizprávy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="164" xml:space="preserve">&lt;includeonly&gt;{{#invoke:SisterProjectLink|print|wikinews}}&lt;/includeonly&gt;&lt;noinclude&gt;

[[Kategorie:Šablony:Odkazy na sesterské projekty| {{PAGENAME}}]]

&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>85hcvsqzkmtroornmq7kf5oa85i450l</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Wikidruhy</title>
    <ns>10</ns>
    <id>6547</id>
    <revision>
      <id>24971</id>
      <timestamp>2013-08-06T20:24:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Wikidruhy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="167" xml:space="preserve">&lt;includeonly&gt;{{#invoke:SisterProjectLink|print|wikispecies}}&lt;/includeonly&gt;&lt;noinclude&gt;

[[Kategorie:Šablony:Odkazy na sesterské projekty| {{PAGENAME}}]]

&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>0nmts6d40mrb29gdhyc34krayd6r9xr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Wikiverzita</title>
    <ns>10</ns>
    <id>6548</id>
    <revision>
      <id>28562</id>
      <parentid>24973</parentid>
      <timestamp>2015-03-23T10:49:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- již nepotřebná zpětná kompatibilita</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="167" xml:space="preserve">&lt;includeonly&gt;{{#invoke:SisterProjectLink|print|wikiversity}}&lt;/includeonly&gt;&lt;noinclude&gt;

[[Kategorie:Šablony:Odkazy na sesterské projekty| {{PAGENAME}}]]

&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>cdr3wgb23z0a1qapvsk5v0vku54j3lk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Wikizdroje</title>
    <ns>10</ns>
    <id>6549</id>
    <revision>
      <id>24992</id>
      <parentid>24975</parentid>
      <timestamp>2013-08-06T21:04:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- již nepotřebná zpětná kompatibilita</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="166" xml:space="preserve">&lt;includeonly&gt;{{#invoke:SisterProjectLink|print|wikisource}}&lt;/includeonly&gt;&lt;noinclude&gt;

[[Kategorie:Šablony:Odkazy na sesterské projekty| {{PAGENAME}}]]

&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>13lcm2f2tiegrl9fz3nlh87rp1sr2wo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Wikicitáty</title>
    <ns>10</ns>
    <id>6550</id>
    <revision>
      <id>24991</id>
      <parentid>24977</parentid>
      <timestamp>2013-08-06T21:03:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- již nepotřebná zpětná kompatibilita</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="165" xml:space="preserve">&lt;includeonly&gt;{{#invoke:SisterProjectLink|print|wikiquote}}&lt;/includeonly&gt;&lt;noinclude&gt;

[[Kategorie:Šablony:Odkazy na sesterské projekty| {{PAGENAME}}]]

&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>l959wbcqhm3kb983db9qkwc1lv49mbx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Wikislovník</title>
    <ns>10</ns>
    <id>6551</id>
    <revision>
      <id>24987</id>
      <parentid>24980</parentid>
      <timestamp>2013-08-06T20:45:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- již nepotřebná zpětná kompatibilita</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="166" xml:space="preserve">&lt;includeonly&gt;{{#invoke:SisterProjectLink|print|wiktionary}}&lt;/includeonly&gt;&lt;noinclude&gt;

[[Kategorie:Šablony:Odkazy na sesterské projekty| {{PAGENAME}}]]

&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>h4t217kvl11iqa4zw0s6ob5h40jf9yj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Wikipedie</title>
    <ns>10</ns>
    <id>6552</id>
    <revision>
      <id>25163</id>
      <parentid>24982</parentid>
      <timestamp>2013-08-16T17:51:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- již nepotřebná zpětná kompatibilita</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="165" xml:space="preserve">&lt;includeonly&gt;{{#invoke:SisterProjectLink|print|wikipedia}}&lt;/includeonly&gt;&lt;noinclude&gt;

[[Kategorie:Šablony:Odkazy na sesterské projekty| {{PAGENAME}}]]

&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>obhy0xal516owbsxj0v07x4gh5tcxsc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Commons</title>
    <ns>10</ns>
    <id>6553</id>
    <revision>
      <id>24988</id>
      <parentid>24984</parentid>
      <timestamp>2013-08-06T20:48:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- již nepotřebná zpětná kompatibilita</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="163" xml:space="preserve">&lt;includeonly&gt;{{#invoke:SisterProjectLink|print|commons}}&lt;/includeonly&gt;&lt;noinclude&gt;

[[Kategorie:Šablony:Odkazy na sesterské projekty| {{PAGENAME}}]]

&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>izlozuzij0h1nn2j8e2zrqy16iqgm1h</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikiknihy:Šablony/Sesterské projekty</title>
    <ns>4</ns>
    <id>6554</id>
    <revision>
      <id>24998</id>
      <timestamp>2013-08-06T22:21:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Sesterské projekty</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4010" xml:space="preserve">Tato stránka obsahuje šablony odkazů na [[Wikiknihy:Sesterské projekty|sesterské projekty]]. Možná hledáte [[:Kategorie:Šablony:Přesuny do sesterských projektů|šablony pro přesun do sesterských projektů]].

Šablony jsou uvedeny v&amp;nbsp;pořadí, v&amp;nbsp;němž se uvádějí ve&amp;nbsp;stránkách.

== {{Šablona|Wikipedie}} ==

[[Diskuse k šabloně:Wikipedie|diskuse]] • [[Special:WhatLinksHere/Šablona:Wikipedie|přehled použití]]

'''{{Šablona|Wikipedie|&lt;nowiki&gt;článek=Text&lt;/nowiki&gt;}}'''
* {{Wikipedie|článek=Text}}

'''{{Šablona|Wikipedie|&lt;nowiki&gt;portál=Text&lt;/nowiki&gt;}}'''
* {{Wikipedie|portál=Text}}

'''{{Šablona|Wikipedie|&lt;nowiki&gt;kategorie=Text&lt;/nowiki&gt;}}'''
* {{Wikipedie|kategorie=Text}}

== {{Šablona|Wikislovník}} ==

[[Diskuse k šabloně:Wikislovník|diskuse]] • [[Special:WhatLinksHere/Šablona:Wikislovník|přehled použití]]

'''{{Šablona|Wikislovník|&lt;nowiki&gt;heslo=Text&lt;/nowiki&gt;}}'''
* {{Wikislovník|heslo=Text}}

'''{{Šablona|Wikislovník|&lt;nowiki&gt;příloha=Text&lt;/nowiki&gt;}}'''
* {{Wikislovník|příloha=Text}}

'''{{Šablona|Wikislovník|&lt;nowiki&gt;kategorie=Text&lt;/nowiki&gt;}}'''
* {{Wikislovník|kategorie=Text}}

== {{Šablona|Wikizdroje}} ==

[[Diskuse k šabloně:Wikizdroje|diskuse]] • [[Special:WhatLinksHere/Šablona:Wikizdroje|přehled použití]]

'''{{Šablona|Wikizdroje|&lt;nowiki&gt;dílo=Text&lt;/nowiki&gt;}}'''
* {{Wikizdroje|dílo=Text}}

'''{{Šablona|Wikizdroje|&lt;nowiki&gt;autor=Text&lt;/nowiki&gt;}}'''
* {{Wikizdroje|autor=Text}}

'''{{Šablona|Wikizdroje|&lt;nowiki&gt;kategorie=Text&lt;/nowiki&gt;}}'''
* {{Wikizdroje|kategorie=Text}}

== {{Šablona|Wikicitáty}} ==

[[Diskuse k šabloně:Wikicitáty|diskuse]] • [[Special:WhatLinksHere/Šablona:Wikicitáty|přehled použití]]

'''{{Šablona|Wikicitáty|&lt;nowiki&gt;téma=Text&lt;/nowiki&gt;}}'''
* {{Wikicitáty|téma=Text}}

'''{{Šablona|Wikicitáty|&lt;nowiki&gt;osoba=Text&lt;/nowiki&gt;}}'''
* {{Wikicitáty|osoba=Text}}

'''{{Šablona|Wikicitáty|&lt;nowiki&gt;dílo=Text&lt;/nowiki&gt;}}'''
* {{Wikicitáty|dílo=Text}}

'''{{Šablona|Wikicitáty|&lt;nowiki&gt;kategorie=Text&lt;/nowiki&gt;}}'''
* {{Wikicitáty|kategorie=Text}}

== {{Šablona|Wikicesty}} ==

[[Diskuse k šabloně:Wikicesty|diskuse]] • [[Special:WhatLinksHere/Šablona:Wikicesty|přehled použití]]

'''{{Šablona|Wikicesty|&lt;nowiki&gt;průvodce=Text&lt;/nowiki&gt;}}'''
* {{Wikicesty|průvodce=Text}}

'''{{Šablona|Wikicesty|&lt;nowiki&gt;kategorie=Text&lt;/nowiki&gt;}}'''
* {{Wikicesty|kategorie=Text}}

== {{Šablona|Wikizprávy}} ==

[[Diskuse k šabloně:Wikizprávy|diskuse]] • [[Special:WhatLinksHere/Šablona:Wikizprávy|přehled použití]]

'''{{Šablona|Wikizprávy|&lt;nowiki&gt;zpráva=Text&lt;/nowiki&gt;}}'''
* {{Wikizprávy|zpráva=Text}}

'''{{Šablona|Wikizprávy|&lt;nowiki&gt;kategorie=Text&lt;/nowiki&gt;}}'''
* {{Wikizprávy|kategorie=Text}}

== {{Šablona|Wikiverzita}} ==

[[Diskuse k šabloně:Wikiverzita|diskuse]] • [[Special:WhatLinksHere/Šablona:Wikiverzita|přehled použití]]

'''{{Šablona|Wikiverzita|&lt;nowiki&gt;kurs=Text&lt;/nowiki&gt;}}'''
* {{Wikiverzita|kurs=Text}}

'''{{Šablona|Wikiverzita|&lt;nowiki&gt;kategorie=Text&lt;/nowiki&gt;}}'''
* {{Wikiverzita|kategorie=Text}}

== {{Šablona|Wikidruhy}} ==

[[Diskuse k šabloně:Wikidruhy|diskuse]] • [[Special:WhatLinksHere/Šablona:Wikidruhy|přehled použití]]

'''{{Šablona|Wikidruhy|&lt;nowiki&gt;taxon=Text&lt;/nowiki&gt;}}'''
* {{Wikidruhy|taxon=Text}}

'''{{Šablona|Wikidruhy|&lt;nowiki&gt;kategorie=Text&lt;/nowiki&gt;}}'''
* {{Wikidruhy|kategorie=Text}}

== {{Šablona|Commons}} ==

[[Diskuse k šabloně:Commons|diskuse]] • [[Special:WhatLinksHere/Šablona:Commons|přehled použití]]

'''{{Šablona|Commons|&lt;nowiki&gt;galerie=Text&lt;/nowiki&gt;}}'''
* {{Commons|galerie=Text}}

'''{{Šablona|Commons|&lt;nowiki&gt;kategorie=Text&lt;/nowiki&gt;}}'''
* {{Commons|kategorie=Text}}

== {{Šablona|Přesměrování na jinou wiki}} ==

[[Diskuse k šabloně:Přesměrování na jinou wiki|diskuse]] • [[Special:WhatLinksHere/Šablona:Přesměrování na jinou wiki|přehled použití]]

'''{{Šablona|Přesměrování na jinou wiki|Cíl}}'''
{{Přesměrování na jinou wiki|Cíl}}</text>
      <sha1>oxgsb0u420fpmxd2a3fyzi57qk8idx0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Gadgets-definition</title>
    <ns>8</ns>
    <id>6555</id>
    <revision>
      <id>29951</id>
      <parentid>29950</parentid>
      <timestamp>2015-09-04T03:00:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>+ Vymazat předvyplněný důvod smazání</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="341" xml:space="preserve">== interface-gadgets ==

* HideSectionEditLinks [ ResourceLoader ] | HideSectionEditLinks.css

== maintenance-gadgets ==

* HighlightRedirects | HighlightRedirects.css

== admin-gadgets ==

* CleanDeleteReason [ ResourceLoader | rights = delete ] | CleanDeleteReason.js
* SafeRollback [ ResourceLoader | rights = rollback ] | SafeRollback.js</text>
      <sha1>r28k918aq3tobg0zwymbwrab6irj0qu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Gadget-section-interface-gadgets</title>
    <ns>8</ns>
    <id>6556</id>
    <revision>
      <id>25008</id>
      <timestamp>2013-08-08T13:15:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Uživatelské rozhraní</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="23" xml:space="preserve">Uživatelské rozhraní</text>
      <sha1>0s93odgsqesc0mtjzxb89icaiyo7hwt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Gadget-section-admin-gadgets</title>
    <ns>8</ns>
    <id>6557</id>
    <revision>
      <id>25009</id>
      <timestamp>2013-08-08T13:16:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Nástroje pro správce</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="22" xml:space="preserve">Nástroje pro správce</text>
      <sha1>ctvecm1u5i3vag34wj5mb51u6dwy1h4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Gadget-HighlightRedirects</title>
    <ns>8</ns>
    <id>6558</id>
    <revision>
      <id>25193</id>
      <parentid>25011</parentid>
      <timestamp>2013-08-24T18:23:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>upřesnění</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="186" xml:space="preserve">{{Popis udělátka
  | id = HighlightRedirects
  | název = Zvýrazňovat přesměrování
  | popis = &lt;span class=&quot;mw-redirect&quot;&gt;Zvýrazní&lt;/span&gt; odkazy vedoucí na přesměrování.
}}</text>
      <sha1>bj6najdwj8aevcy7g82fxpztpa7dfbs</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Gadget-HighlightRedirects.css</title>
    <ns>8</ns>
    <id>6559</id>
    <revision>
      <id>25957</id>
      <parentid>25012</parentid>
      <timestamp>2014-01-18T14:25:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>změna vizáže (barva údržby místo chyby; + symbol)</comment>
      <model>css</model>
      <format>text/css</format>
      <text bytes="249" xml:space="preserve">/**
 * @brief Zvýrazňovat přesměrování
 * 
 * @author [[meta:User:Danny B.]]
 */
 
.mw-redirect {
	border-bottom: 1px solid #fabd23;
}

.mw-redirect:before {
	background-color: #fabd23;
	content: &quot;↳&quot;;
	margin-right: .1em;
	padding: 0 .1em;
}</text>
      <sha1>nvw6gq73uzhccd1he3v7ok2h69vmrta</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Popis udělátka</title>
    <ns>10</ns>
    <id>6560</id>
    <revision>
      <id>28665</id>
      <parentid>25014</parentid>
      <timestamp>2015-04-12T23:50:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="566" xml:space="preserve">&lt;span class=&quot;gadget-description&quot;&gt;
&lt;span id=&quot;mw-customcollapsible-{{{id&lt;noinclude&gt;|PopisUdelatka&lt;/noinclude&gt;}}}&quot; class=&quot;gadget-description_content mw-collapsible mw-collapsed&quot;&gt;
&lt;dfn class=&quot;gadget-name mw-customtoggle-{{{id&lt;noinclude&gt;|PopisUdelatka&lt;/noinclude&gt;}}}&quot;&gt;
{{{název&lt;noinclude&gt;|Název udělátka&lt;/noinclude&gt;}}}
&lt;/dfn&gt;
&lt;span class=&quot;gadget-details mw-collapsible-content&quot;&gt;
{{{popis|&lt;includeonly&gt;—&lt;/includeonly&gt;&lt;noinclude&gt;Popis udělátka&lt;/noinclude&gt;}}}
&lt;/span&gt;
&lt;/span&gt;
&lt;/span&gt;&lt;noinclude&gt;

[[Kategorie:Šablony:Součásti rozhraní|{{PAGENAME}}]]

&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>gba875cflsmkeu6avj05ymvfahpjpxo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Kazaština</title>
    <ns>14</ns>
    <id>6564</id>
    <revision>
      <id>25167</id>
      <timestamp>2013-08-17T11:15:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>zařazení do stromu kategorií</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>62e2b441qm26guw05gk51wohn6ofgqe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Islandština</title>
    <ns>14</ns>
    <id>6565</id>
    <revision>
      <id>25168</id>
      <timestamp>2013-08-17T11:15:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>zařazení do stromu kategorií</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>62e2b441qm26guw05gk51wohn6ofgqe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Ukrajinština</title>
    <ns>14</ns>
    <id>6566</id>
    <revision>
      <id>25169</id>
      <timestamp>2013-08-17T11:15:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>zařazení do stromu kategorií</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>62e2b441qm26guw05gk51wohn6ofgqe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Běloruština</title>
    <ns>14</ns>
    <id>6567</id>
    <revision>
      <id>25170</id>
      <timestamp>2013-08-17T11:16:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>zařazení do stromu kategorií</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>62e2b441qm26guw05gk51wohn6ofgqe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Faerština</title>
    <ns>14</ns>
    <id>6568</id>
    <revision>
      <id>25171</id>
      <timestamp>2013-08-17T11:16:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>zařazení do stromu kategorií</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>62e2b441qm26guw05gk51wohn6ofgqe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Uživatelé:Boti/globální</title>
    <ns>14</ns>
    <id>6571</id>
    <revision>
      <id>25182</id>
      <timestamp>2013-08-20T16:54:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>zařazení do stromu kategorií</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="64" xml:space="preserve">[[Kategorie:Uživatelé:Boti| {{#titleparts:{{PAGENAME}}||-1}}]]</text>
      <sha1>pduot9lsf2jfnrx9zl17ikkkidnqhh4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Uživatelé:Boti/neaktivní</title>
    <ns>14</ns>
    <id>6572</id>
    <revision>
      <id>25183</id>
      <timestamp>2013-08-20T16:54:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>zařazení do stromu kategorií</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="64" xml:space="preserve">[[Kategorie:Uživatelé:Boti| {{#titleparts:{{PAGENAME}}||-1}}]]</text>
      <sha1>pduot9lsf2jfnrx9zl17ikkkidnqhh4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Uživatelé:Boti/nerozlišení</title>
    <ns>14</ns>
    <id>6573</id>
    <revision>
      <id>25184</id>
      <timestamp>2013-08-20T16:54:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>zařazení do stromu kategorií</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="64" xml:space="preserve">[[Kategorie:Uživatelé:Boti| {{#titleparts:{{PAGENAME}}||-1}}]]</text>
      <sha1>pduot9lsf2jfnrx9zl17ikkkidnqhh4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Uživatelé:Boti/aktivní</title>
    <ns>14</ns>
    <id>6574</id>
    <revision>
      <id>25185</id>
      <timestamp>2013-08-20T16:54:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>zařazení do stromu kategorií</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="64" xml:space="preserve">[[Kategorie:Uživatelé:Boti| {{#titleparts:{{PAGENAME}}||-1}}]]</text>
      <sha1>pduot9lsf2jfnrx9zl17ikkkidnqhh4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Gadget-SafeRollback</title>
    <ns>8</ns>
    <id>6577</id>
    <revision>
      <id>25195</id>
      <timestamp>2013-08-25T14:14:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Bezpečný správcovský revert</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="212" xml:space="preserve">{{Popis udělátka
  | id = SafeRollback
  | název = Bezpečný správcovský revert
  | popis = Vyžádá si potvrzení správcovského revertu, čímž brání náhodným nezamýšleným chybným revertům.
}}</text>
      <sha1>f9hvbiv6ptoshup85xzn2cnc5h8wvzj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Gadget-SafeRollback.js</title>
    <ns>8</ns>
    <id>6578</id>
    <revision>
      <id>25196</id>
      <timestamp>2013-08-25T14:15:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Bezpečný správcovský revert</comment>
      <model>javascript</model>
      <format>text/javascript</format>
      <text bytes="496" xml:space="preserve">/**
 * @brief Safe rollback
 * 
 * @details
 * When clicking the rollback link, it asks for confirmation.
 * 
 * @author [[meta:User:Danny B.]]
 */

/*global jQuery */
/*jslint browser: true, plusplus: true, white: true */
/*jshint browser:true, laxbreak:false, plusplus:false, white:false, undef:true, unused:true */

jQuery( document ).ready( function ( $ ) {
	
	'use strict';
	
	
	$( 'span.mw-rollback-link a' ).click( function () {
		
		return confirm( 'Opravdu revertovat?' );
		
	});
	
} );</text>
      <sha1>8rzao882v6fk1cq8c20tkx4pq8io61z</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Mazec</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6579</id>
    <revision>
      <id>44897</id>
      <parentid>35966</parentid>
      <timestamp>2022-01-20T21:07:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6526" xml:space="preserve">'''Mazec''' je varianta karetní hry prší, hraná s klasickými kartami o 32 kusech, pro 2 a více hráčů (limit není omezen, doporučuje se však při překročení hranice 4 hráčů přidat jeden balík karet navíc, čímž se zvětší objem karetního balíčku a nehrozí tzv. &quot;dolízání&quot; herního paklu). Hra byla vymyšlena a poupravována v hostincích a hospodách v okolí středočeského kraje v průběhu několika let, oficiálně sepsaná pravidla doposud nebyla. Hra je založena především na rychlosti a rychlých reakcích. Cílem hry je zbavení se všech karet v ruce.

Hra byla vytvořena kolem roku 1990 - 2000.
 
== Průběh hry ==
Hra začíná určením hráče, který bude rozdávat, tento hráč pak rozdá karty každému, sobě poslednímu, poté dá kartu, která zahájí hru, lícem dolů, aby si každý připravil karty. Směr rozdávání si určí rozdávající. Všechny další hry rozdává vždy hráč, jenž prohrál poslední hru.

Hru zahajuje hráč sedící vedle rozdávajícího, kterého si rozdávající sám určí (buď po levici, nebo po pravici), poté rozdávající otočí zahajovací kartu lícem nahoru a hra začíná. Systém odhazování karet je stejný jako u prší - tedy, musí se ctít barva, hraje se dle aktuálního směru, pokud má hráč poslední kartu, musí jí všem oznámit. Pokud tak neučiní a někdo z hráčů jej na to upozorní, líže si tento hráč dvě karty navíc.
Vítězem se stává hráč, který se zbaví všech karet, hra pak může pokračovat a hráči tak mohou určit další pořadí, nebo ukončit hru.
 
=== Funkce jednotlivých karet ===
Mazec na rozdíl od jeho předchůdce prší obsahuje celou škálu speciálních karet, zde je seznam a popis všech karet a jejich herních funkcí:

'''Sedmičky'''
Pokud je na někoho seslána sedmička, bere si hráč dvě karty ( na ''červenou sedmičku'' se berou karty čtyři). Pokud má v ruce další sedmičku, může tu původní přebít, a hráč, který hraje v pořadí po něm si bere tolik karet, kolik sedmiček na něj &quot;míří&quot;. Pokud má hráč v ruce svrška stejné barvy jako je sedmička, jenž je na něj vyložena, zruší jí (nelíže žádnou kartu) a mění na libovolnou barvu. Mezi sedmičkami je nejvíce ceněná ''červená sedmička'', která vrací ukončivšího hráče do hry, pokud ještě nestihlo oběhnout kolo. ''Červenou sedmičku'' lze vyložit i na jakéhokoli svrška a spodka, který byl vyložen hráčem, který končí, pokud daný hráč nestihl měnit na barvu, nebo hodnotu karty.

'''Osmičky'''
Osmičky jsou rychlé, neboli - pokud jich má hráč na ruce více, může je hodit všechny najednou na stůl, avšak spodní osmička musí ctít barvu karty pod ní. Dále pak je možné hrát osmičku kdykoli, z jakékoli pozice, bez ohledu na směr hry, pokud byla vynesena osmička jiným hráčem na stůl, popřípadě pokud někdo změnil spodkem hodnotu karet na osmičky. UPOZORNĚNÍ: Nesmí se kombinovat rychlé devítky a rychlé osmičky dohromady

'''Devítky'''
Devítky jsou rychlé, neboli - pokud jich má hráč na ruce více, může je hodit všechny najednou na stůl, avšak spodní devítka musí ctít barvu karty pod ní. Dále pak je možné hrát devítku kdykoli, z jakékoli pozice, bez ohledu na směr hry, pokud byla vynesena devítka jiným hráčem na stůl, popřípadě pokud někdo změnil spodkem hodnotu karet na devítky. UPOZORNĚNÍ: Nesmí se kombinovat rychlé devítky a rychlé osmičky dohromady

'''Desítky'''
Pokud je vyložena na stůl desítka, mění se směr hry. Pokud byla vyložena desítka při hře dvou hráčů, hraje automaticky znovu hráč, který jí vyložil. Pokud je desítka první kartou hry (jenž byla otočena v rámci zahájení hry), začíná hru hráč na opačné straně od rozdávajícího, místo hráče, jenž byl rozdávajícím určen, aby hru zahájil.

'''Spodky'''
Spodek mění na hodnotu karet (sedmičky, osmičky, devítky, atd..), avšak musí ctít barvu karty na kterou je vyložen. Pokud hráč mění spodkem na osmičky, popřípadě devítky, může je na stůl vyložit společně se spodkem, který je ve spod. ''Zelený spodek'' ruší zeleného krále a poté mění na hodnotu karty.

'''Svršci'''
Svršek mění na barvu, stejně jako v prší. Dále pak ruší sedmičky od stejné barvy, tzn. hráč si nelíže žádné karty.

'''Králové'''
Králové jsou považovány za nejhorší karty v mazci, jelikož jsou jedinými kartami, které nemají žádnou speciální funkci. Výjimku tvoří ''zelený král'', na kterého si je hráč nucen líznout 5 karet, pokud je na něj vyložen. ''Zeleného krále'' je možné &quot;zrušit&quot; zeleným spodkem.

'''Esa'''
Pokud je na hráče vyloženo eso, hráč vynechává kolo, pokud sám eso nemá. Pokud má, může jej vyložit a kolo vynechává hráč po něm.

== Varianty hry ==

Mazec se obvykle hraje se čtyřmi kartami (je možné i více karet). Pokud se hraje o peníze, jsou zpravidla dvě varianty. První varianta je při ukončení hry jedním z hráčů spočítat hodnoty karet hráčů ostatních a vynásobit součet bodů jednotlivých hráčů finančním koeficientem, který si hráči určí sami na začátku hry. Další možností je hra první-poslední, neboli - hráč, který ukončí hru jako první, vyhrává, hra se pak dohrává, dokud neskončí poslední hráč, který vyplatí prvního (částka je opět libovolná a záleží na dohodě před zahájením hry).

== Varianty na více her ==
Hru lze hrát i na celkového vítěze. Víceméně existují dvě možnosti jak hrát mazec (podobně jako prší) na více kol: buď se hraje tak, že se v každém dalším kole vítězi rozdá o kartu méně (někdy i poraženému o kartu více), vítězem je pak ten, komu se již nerozdává ani jedna karta.
 
Druhým způsobem je, že si hráči mimo vítěze sečtou hodnotu svých karet, hra končí v okamžiku, kdy jeden z hráčů přesáhne předem stanovenou hodnotu [[součet|součtu]], vítězem je pak ten, který má bodů nejméně.
 
=== Nejběžnější bodování karet ===
Existuje značné množství možností, jak počítat karty, za obvyklé se považuje tato.
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| 7 || 7 bodů
|-
| 8 || 8 bodů
|-
| 9 || 9 bodů
|-
| 10 || 10 bodů
|-
| spodek || 1 bod
|-
| svršek || 20 bodů (červený 40)
|-
| král || 2 body
|-
| eso || 11 bodů
|}

[[Kategorie:Karetní hry]]</text>
      <sha1>l6rhr0p0bbz6duvt6x0z6lbf0j6ja2j</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:C sharp</title>
    <ns>14</ns>
    <id>6584</id>
    <revision>
      <id>30177</id>
      <parentid>25264</parentid>
      <timestamp>2015-09-25T01:29:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- chybné interwiki</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="92" xml:space="preserve">{{Hlavní článek|C sharp}}

* {{Wikipedie|článek=C Sharp}}

[[Kategorie:Programování]]</text>
      <sha1>1zfjqerili3kplgcuddwdvyidh4xh8y</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Bechi dulna</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6596</id>
    <revision>
      <id>35611</id>
      <parentid>25297</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:35:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="350" xml:space="preserve">&lt;big&gt;'''Kdoule s ořechy (Bechi dulna)'''&lt;/big&gt;


''1 kg kdoulí, 300g vlašských ořechu, 200 g krystalového cukru''


Kdoule zbavíme jádřinců tak, aby zůstaly celé a na jednom konci uzavřené a položíme je do studené vody. Ořechy semeleme a smícháme s cukrem. Touto směsí naplníme kdoule, které pak vaříme v páře 30-35 minut.</text>
      <sha1>euwr0edlkzkrcvuxko8jw0izwaomsge</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Mrkvový džem</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6597</id>
    <revision>
      <id>35665</id>
      <parentid>31267</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="375" xml:space="preserve">&lt;big&gt;'''Mrkvový džem – Sabzi murabbosi'''&lt;/big&gt;


''1 kg mrkve, 1 l vody, 1 kg krystalového cukru, kousek vanilky''


Mrkev očistíme, nakrájíme a dáme do kastrolu. Zalijeme vodou a vaříme. Během varu odebíráme pěnu. Když je mrkev měkká, přisypeme cukr a vaříme na mírném ohni, dokud není mrkev průzračná. Přidáme vanilku a rozdělíme do misek.</text>
      <sha1>fbof2x3enbd7m7lx119r1jvnb6somnt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Rajčatový džem</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6598</id>
    <revision>
      <id>35703</id>
      <parentid>31270</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="499" xml:space="preserve">&lt;big&gt;'''Rajčatový džem – Pamidor murabbosi'''&lt;/big&gt;


''1 kg rajčat, 1 l vody, 1 kg krystalového cukru, kousek vanilky''


Rajčata očistíme, nakrájíme a dáme do kastrolu. Z vody a cukru svaříme sirup, kterým rajčata zalijeme a necháme den uležet. Druhý den sirup slijeme, necháme přejít varem a znovu s ním rajčata zalijeme. To opakujeme i třetí den. Čtvrtý den postavíme rajčata na slabý oheň a vaříme do měkka. Během varu odebíráme pěnu a přidáme vanilku.</text>
      <sha1>o5j9aax6j7htdgbaoug6j3f1l3hay89</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Gulob</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6599</id>
    <revision>
      <id>25300</id>
      <parentid>25299</parentid>
      <timestamp>2013-09-18T16:50:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Evosheek</username>
        <id>4310</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="343" xml:space="preserve">&lt;big&gt;'''Ovoce s medem (Gulob)'''&lt;/big&gt;


''1 kg různého ovoce, 200 g medu, 3 l vody, vanilka či špetka šafránu''


Ovoce dáme do hrnce, zalijeme vodou a dáme na oheň. Jakmile voda začne vřít, přidáme med a vaříme, dokud ovoce nezměkne. Nakonec přidáme koření, zakryjeme pokličkou a sundáme z ohně. Podáváme zchladlé.</text>
      <sha1>gyntnflqox9032fph2a2uky4wv1mwr0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Zangza</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6600</id>
    <revision>
      <id>35725</id>
      <parentid>25302</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="745" xml:space="preserve">&lt;big&gt;'''Copy z kynutého těsta – Zangza'''&lt;/big&gt;


''1 kg mouky, 1 sklenice mléka, 0,5 sklenice rozpuštěného másla, 2 vejce, 2 lžíce cukru, 0,5 lžičky soli, 30 g droždí, 1 kg oleje na smažení (je to lepší, některé kombinace olej).''


Nalijte do mísy teplé mléko a vodu, rozpuštěné máslo, syrové vejce. Přidejte cukr, sůl a droždí. Dobře promíchejte, aby tam nebyly žádné hrudky. Za stálého míchání přidejte mouku, až vznikne tuhé těsto. Kryjte ubrouskem a nechejte 20 minut kynout. Po tom rozdělíte těsto na stejné části. Z každé části uválíte nudle dlouhé asi 40 až 50cm. 4tyřikrát přeložíte, překroutíte a smažíte v horkém oleji. Před podáváním sypete cukrem moučkou.</text>
      <sha1>g835zesut6yap2cox4fm2ckhdbnl7c0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Samsa</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6607</id>
    <revision>
      <id>41016</id>
      <parentid>25309</parentid>
      <timestamp>2020-01-27T09:06:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>B.mertlik</username>
        <id>7125</id>
      </contributor>
      <comment>typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="529" xml:space="preserve">&lt;big&gt;'''KOK SAMSA'''&lt;/big&gt;


''Potřebujeme: 1 kg mouky, 2 hrnky vody, sůl, 50 g droždí, 1,5 kg bylinek (šťovík, špenát, máta apod.), 2 svazky jarní cibulky, 4–5 cibulí, sádlo, červené koření''


Příprava: Z přísad vypracujeme těsto, vyválíme a nakrájame čtverce. Na každý čtverec dáme lžíci náplně, kterou připravíme smícháním nakrájených bylinek, jarní cibulky, cibule a korenia. Vytvarujeme taštičky nebo buchtičky, potřeme rozšlehaným vejcem a pečeme v troubě 30–40 minut.</text>
      <sha1>0wmwui0ga1z0ijj7zo66fjqllcqwsmu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Čak-Čak</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6608</id>
    <revision>
      <id>25310</id>
      <timestamp>2013-09-19T17:36:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Evosheek</username>
        <id>4310</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „&lt;big&gt;'''ČAK ČAK'''&lt;/big&gt;   ''Potřebujeme: 6 vajec, trochu soli, prášek do pečiva, múku, olej na vyprážanie, 300 g cukru, 100 g vody, 350 g medu'' …“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1080" xml:space="preserve">&lt;big&gt;'''ČAK ČAK'''&lt;/big&gt;


''Potřebujeme: 6 vajec, trochu soli, prášek do pečiva, múku, olej na vyprážanie, 300 g cukru, 100 g vody, 350 g medu''


Příprava: Z bílků vyšleháme tuhý sníh. Mixérem rozšleháme žloutky, opatrně přidáme sníh z bílků, špetku soli, prášek do pečiva a po lžících pomalu přidáváme mouku za neustálého míchání. Když směs začne houstnout, rukama vypracujeme, těsto, které by nemělo být velmi měkké, ale ani příliš tvrdé. Přikryjeme a necháme odpočívat 15 minut. Potom těsto rozválíme a nakrájíme na krátké kousky, které trochu stočíme. Na pánvi na rozpáleném oleji kousky opražíme do zlatova. Do hlubokého hrnce nalijeme vodu, přidáme cukr a uvaříme sirup. Ihned přidáme med a na mírném ohni povaříme 5 minut (směs nesmí vřít!). Ještě teplé vylijeme na opečené kousky těsta a opatrně promícháme dřevěnou vařečkou. Před podáváním můžeme posypat oříšky, čokoládovými anebo kokosovými pilinami, sezamovými semínky apod.
Čaj pijeme místo vody.</text>
      <sha1>9vt0d600vhqnpo717g3n9i0pbugcsot</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Národní kuchyně/Rakouská kuchyně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6609</id>
    <revision>
      <id>35670</id>
      <parentid>31185</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="463" xml:space="preserve">* [[../../Pstruh po mlynářsku|Pstruh po mlynářsku]]
* [[../../Pstruh na másle s mandlemi|Pstruh na másle s mandlemi]]
* [[../../Gröstl|Gröstl]]
* [[../../Hlávkový salát se zálivkou|Hlávkový salát se zálivkou]]
* [[../../Císařský telecí řízek|Císařský telecí řízek]]
* [[../../Polévka z devíti bylin|Polévka z devíti bylin]]
* [[../../Makrely na paprice|Makrely na paprice]]
* [[../../Petrželkové brambory|Petrželkové brambory]]</text>
      <sha1>835q7pxrz7fbqmde99vbraoql9nf7hh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Plněné vinné listy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6610</id>
    <revision>
      <id>35693</id>
      <parentid>31263</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="572" xml:space="preserve">&lt;big&gt;'''Kovatok Dulma - Plněné vinné listy'''&lt;/big&gt;


''50 vinné listy, 500 g skopové nebo hovězí maso, 500 g cibule, 50 g (2 oz) másla, sůl, pepř, a koření podle chuti''

Maso umeleme a promícháme s nakrájenou cibulí, solí a kořením. Opláchneme mladé vinné listy ve studené vodě a položíme na pracovní plochu. Malé množství masa poklademe na jednotlivé listy a svineme. Dusíme ve velkém hrnci, kam přidáme vodu, máslo a koření. Vaříme na mírném ohni 25 minut. Klademe na talíř a podáváme s rýží, kterou přelijeme vývarem</text>
      <sha1>r5jekec5e2t1e8fr6742kfcp794h4gx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Dimlama</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6611</id>
    <revision>
      <id>44549</id>
      <parentid>35625</parentid>
      <timestamp>2021-10-15T20:11:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Zdenekk2</username>
        <id>1887</id>
      </contributor>
      <comment>upravit</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="586" xml:space="preserve">{{Upravit}}
&lt;big&gt;'''Dimlama – Uzbecké ragú'''&lt;/big&gt;

''Potrebujeme: 500 g baranieho alebo hovädzieho mäsa, 150 g masti, 500 g zemiakov, 500 g paradajok, 500 g mrkvy, 500 g cibule, 2 papriky, 100 g cesnaku, zväzok koriandra, soľ, korenie, rascu''

Na dno hrnca naukladáme nakrájané zemiaky, na ne rozložíme nakrájanú mrkvu, papriky a paradajky, potom cibuľu nakrájanú na kolieska a cesnak pokrájaný na malé kúsky. Každú vrstvu ochutíme soľou, korením, rascou a koriandrom. Na vrch prídu kúsky masti a nakrájané mäso. Zalejeme vodou a varíme 1,5-2 hodiny.</text>
      <sha1>jyzq6c5l9lheu9drkl0vwaetumzdwd0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Bechi dimlama</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6612</id>
    <revision>
      <id>25327</id>
      <timestamp>2013-09-21T08:19:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>92.240.180.248</ip>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „&lt;big&gt;'''Bechi dimlama'''&lt;/big&gt;  500g kdoulí, 500 g masa (hovězí či skopové), 2 cibule, pepř, sůl, voda  Kdoule rozpůlíme, odstraníme jádřince a…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="411" xml:space="preserve">&lt;big&gt;'''Bechi dimlama'''&lt;/big&gt;

500g kdoulí, 500 g masa (hovězí či skopové), 2 cibule, pepř, sůl, voda

Kdoule rozpůlíme, odstraníme jádřince a nakrájíme na plátky. Maso nakrájíme na kostky a cibuli na kolečka. Vše promícháme, osolíme a opepříme. Směs vložíme do hrnce. Zalijeme vodou, přivedeme k varu a pak na mírném ohni dusíme, dokud maso nezměkne. 60 minut by mělo stačit.</text>
      <sha1>oa0kk0atv3ragtlmaoahx6kw9q9bldg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Kovurma</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6613</id>
    <revision>
      <id>25330</id>
      <parentid>25329</parentid>
      <timestamp>2013-09-21T09:04:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>92.240.180.248</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="707" xml:space="preserve">&lt;big&gt;'''Kovurma - dušené maso'''&lt;/big&gt;

''400 g skopového nebo hovězího masa, 1 kg brambor, 3 cibule, 3 mrkve, 4 rajčata, 2 lžíce rajčatového protlaku, 150 g rostlinného oleje, 1/2 svazku čerstvého kopru, 1/2 svazku cibule, sůl a koření podle chuti.''

Kusy masa nakrájejte na malé kousky, vložte do rozpáleného oleji. Přidejte nakrájenou cibuli a opečte do zlatovo-hněda. Potom přidejte rajčata a dobře promíchejte. Přidejte nakrájené brambory a mrkev. Duste dalších 10-12 minut, vmíchejte koření a sůl, zalijte vodou a přiveďte k varu. Duste na mírném ohni, dokud nejsou brambory hotové. Na talíři zdobíme nasekanou jarní cibulkou nebo čerstvým koriandrem.</text>
      <sha1>cmsx62a2wbk6pc5qmqsuzftgmn8bup4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Plov</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6614</id>
    <revision>
      <id>25333</id>
      <parentid>25332</parentid>
      <timestamp>2013-09-21T09:21:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>92.240.180.248</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1236" xml:space="preserve">&lt;big&gt;'''Plov'''&lt;/big&gt;


''1-1,5 kg masa (nejlépe je použít skopové či jehněčí maso, ale běžně se dělá i z hovězího a dá se dělat i z vepřového), 1 kg rýže, 1 kg oleje, 250 ml mrkve, 600 g cibule, 700 g dřišťál, 2 lžička, česnek, římský kmín, 2 lžičky pepře, sůl, cibulová nať''


Nejdříve je třeba nakrájet mrkev. Když to je hotovo, rozpálíme olej, přidáme nahrubo nakrájenou cibuli a usmažíme ji. Mezitím si nakrájíme maso na větší kousky. Když má cibule dost tmavou barvu, přidáme maso a sůl a prudce opékáme asi 10 minut. Přidáme mrkev a pečeme dalších asi 10 minut. Mezitím si dáme vařit asi 2 litry vody. Když je mrkev osmahnutá, přidáme koření, promícháme a za chvíli přilijeme asi litr vody a hlavičku česneku vcelku, kterou jsme očistili od vnějších slupek. Zmírníme oheň, přikryjeme a dusíme, dokud maso není téměř měkké. Pak přidáme rýži, ale nemícháme, a opatrně dolijeme vařící vodu, aby byla rýže dobře potopena. Rýži pečlivě rozprostřeme, přikryjeme a opět dusíme. Chvílemi kontrolujeme a jen zlehka promícháváme. Hotové jídlo pak promícháme důkladně a na talířích posypeme cibulovou natí.</text>
      <sha1>rvgb6yxhy8lzeusby3lit9unucryzca</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Národní kuchyně/Vietnamská kuchyně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6615</id>
    <revision>
      <id>42471</id>
      <parentid>42470</parentid>
      <timestamp>2020-10-15T14:45:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>78.136.133.125</ip>
      </contributor>
      <comment>sečuánské maso není vietnamské, ale čínské</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="113" xml:space="preserve">* [[../../Phở Bò|Phở Bò]]
* [[../../Bún Bò Nam Bộ|Bún Bò Nam Bộ]]
* [[../../Bún Chả|Bún Chả]]</text>
      <sha1>55drnzg3x4lc7hgmkilyy0pxvmvue6f</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Gröstl</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6617</id>
    <revision>
      <id>35629</id>
      <parentid>32116</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1466" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Tyrolský Gröstl
  | originální jméno = Tiroler Gröstl
  | obrázek = Tiroler Gröstl Herrsching.jpg
  | velikost = 260px
  | popis = 
  | čas = 
  | ingredience =
* 600 g [[Wikikuchařka/Zelenina/Brambora|brambor]]
* 2 lžíce [[Wikikuchařka/Ingredience/Olej|oleje]]
* 1 velká [[Wikikuchařka/Zelenina/Cibule|cibule]]
* 250 g [[Wikikuchařka/Maso/Hovězí|hovězího vařeného masa]] 
* [[Wikikuchařka/Ingredience/Sůl|sůl]]
* [[Wikikuchařka/Koření/Pepř|pepř]]
* 1 polévková lžíce nasekané [[Wikikuchařka/Koření/Petržel|petržele]]
* [[Wikikuchařka/Koření/Majoránka|majoránka]]
* [[Wikikuchařka/Koření/Kmín|kmín]]
* [[Wikikuchařka/Ingredience/Máslo|máslo]]
  | přílohy = 
  | původ = [[Wikikuchařka/Národní kuchyně/Rakouská kuchyně|Rakousko]]
}}
Tyrolský Gröstl je tradiční rakouské jídlo na pánvi, které je obvykle vyrobené z vařených brambor a nakrájených kousků hovězího nebo vepřového masa.

Uvařte brambory, oloupejte a nechejte vychladnout. Nakrájejte na tenké plátky. Nasekejte vařené hovězí maso nahrubo. Cibuli najemno. Ve velké pánvi zahřejte olej osmahněte a v něm cibuli. Osolte, opepřete a ochuťte majoránkou, a pokud se vám zlíbí, posypte kmínem. Vložte maso a opečte dozlatova až křupava.
V jiné pánvi si připravte volské oko, které podáváte s jídlem.
Jako další doplněk se hodí zelný salát nebo zeleninový salát.</text>
      <sha1>4wxxx5ijtycg6xuwiz2ix7q8bwof70o</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Císařský telecí řízek</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6618</id>
    <revision>
      <id>35623</id>
      <parentid>31169</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:35:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="590" xml:space="preserve">&lt;big&gt;'''Kaiser Schnitzel (císařský telecí řízek)'''&lt;/big&gt;


''Máslo a olivový olej na smažení, 4 ks telecího řízku, mořská sůl, mletý pepř, 1/2 l Telecího vývaru, 200g smetany, 1 lžička creme fraîche, 4 lžičky kapar, šťáva z jednoho citronu, nasekaná petrželka''


Rozehřejte máslo a olivový olej a opečte krátce kotlety. Osolte a opepřete. Přidejte telecí vývar a créme fraiche. Steak v omáčce poduste do měkka. Ochuťtes citronovou šťávou, citronovou kůrou a kapary. Krátce povařte a podávejte. Sypte petrželkou. Podávejte s bramborami.</text>
      <sha1>qkpqdkmywlh8ttt5ateyh61u5wwdsi8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Polévka z devíti bylin</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6619</id>
    <revision>
      <id>35696</id>
      <parentid>31145</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="956" xml:space="preserve">&lt;big&gt;'''Neun-Kräuter-Suppe (polévka z devíti bylin)'''&lt;/big&gt;


Polévka podáváná na Zelený čtvrtek.


''Podle tradice by měla polévka obsahovat devět čerstvých a místní chbylin. Doporučené jsou tyto; pelyněk, řeřicha, pampeliška, jitrocel, dále lze použít špenát, kopřivu, celerovou nať, kerblík, pažitku, š´tovík, libeček a mangold. Lze použít i jiné.''

''Ostatní složky: 1 cibule, 1 česnek, 1 velký brambor , 1 lžíce másla, 1 litr zeleninového vývaru, sůl, pepř, muškátový oříšek''


Příprava: Vložíme máslo do hrnce. Osmahneme cibuli a česnek. Nakrájíme bramboru a přidáme. Lehce třikrát promícháme a nalijeme zeleninový vývar. Necháme povařit po dobu 5 minut. Mezitím čisté bylinky nakrájíme na malé kousky a přidáme do brambor. Vaříme dalších 5 minut. Dochutíme solí , pepřem a špetkou muškátového oříšku. Podáváme s chlébem nebo bramborovými plackami.</text>
      <sha1>a6seq47arz0hn3nrjqhfwf28c4wf83m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Pstruh po mlynářsku</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6620</id>
    <revision>
      <id>35700</id>
      <parentid>32127</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1039" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Pstruh po mlynářsku
  | originální jméno = Forelle Müllerin
  | obrázek = Dish and Knife.jpg
  | velikost = 180px
  | popis = Obrázek není k dispozici
  | čas = 
  | ingredience =
* 2 kusy čerstvého pstruha
* 3 polévkové lžíce oleje
* 1 citron 
* mouka
  | jiné 1 = Na ozdobení
  | jiné 1 co =
* 1 plátek citronu
* 70 g opražených mandlí
* 80 g másla
* 1 polévková lžíce petrželky
* sůl
* mouka
  | přílohy = 
  | původ = [[Wikikuchařka/Národní kuchyně/Rakouská kuchyně|Rakousko]]
}}
Pstruha osolíme zevnitř i na povrchu, pokapeme citronovou šťávou a vložíme do mouky. Rozpálíme olej, pstruha do něj vložíme a na mírném plameni smažíme z obou stran (celkem asi 1 minutu), přitom jej podléváme výpekem. Pstruha poté pečeme v předehřáté troubě při 180&amp;nbsp;°C asi 10 minut. Ve zbylém výpeku rozpustíme máslo, necháme lehce zhnědnout a přidáme opražené mandle. Pstruha podáváme s petrželkovými bramborami a hlávkovým salátem.</text>
      <sha1>1kzcv6zy41u1qxxf22whjv6mkl60e1n</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Hlávkový salát se zálivkou</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6621</id>
    <revision>
      <id>36410</id>
      <parentid>35630</parentid>
      <timestamp>2018-05-31T08:23:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; {{Upravit}}</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="294" xml:space="preserve">{{Upravit}}

&lt;big&gt;'''Häuptelsalat - hlávkový salát'''&lt;/big&gt;


''1 ks hlávkového salátu, Zálivka: 40 ml bílého vinného octa, 70 ml slunečnicového oleje, sůl, pepř''


Ocet smícháme se solí a s pepřem, za míchání přilijeme olej. Salát smícháme se zálivkou a podáváme.</text>
      <sha1>tu3stfj8t89w4ve2u4c0k6des0diazt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Petrželkové brambory</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6622</id>
    <revision>
      <id>35688</id>
      <parentid>31151</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="405" xml:space="preserve">&lt;big&gt;'''Petersilienkartoffeln - petrželkové brambory'''&lt;/big&gt;


''500 g brambor, 1 polévková lžíce másla, 1 polévková lžíce čerstvě nasekané petrželky, sůl''


Brambory uvaříme v osolené vodě, vodu slijeme. Brambory necháme trochu vychladnout, oloupeme je a rozpůlíme nebo rozčtvrtíme. Máslo necháme rozpustit, přidáme brambory a nasekanou petrželku, promícháme a osolíme.</text>
      <sha1>8ugnjarhscayx54oocbtbjse5mosn13</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Makrely na paprice</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6623</id>
    <revision>
      <id>35662</id>
      <parentid>31160</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="580" xml:space="preserve">&lt;big&gt;'''Paprika-makrelen - makrely na paprice'''&lt;/big&gt;


''2 větší makrely, 1 střední cibule, 2 lžíce másla, 1/8 l kysané smetany, 2 žloutky, sladká paprika, citronová šťáva, sůl''


Makrely stáhneme, odkrojíme hlavy a vykostíme. Na lžíci másla zpěníme cibuli (nesmí zežloutnout), vložíme na ni půlky makrel, poprášíme paprikou, posolíme, zalijeme smetanou. Pečeme asi 20 minut. Druhou polovinu másla rozehřejeme, přidáme šťávu z půlky citronu, žloutky a šleháme k bodu varu. Přelijeme přes makrely a necháme asi 2 minuty v troubě.</text>
      <sha1>amcqljein1p3i5hp000ds5p6wfy0s6l</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Pstruh na másle s mandlemi</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6624</id>
    <revision>
      <id>35699</id>
      <parentid>31137</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="634" xml:space="preserve">&lt;big&gt;'''Gebratene Forelle mit Mandeln - Pstruh na másle s mandlemi'''&lt;/big&gt;


''4 pstruzi, sůl, máslo, oloupané posekané mandle''


Ryby omyjeme, osušíme, z obou stran i zevnitř osolíme. Dovnitř každého pstruha vložíme kousek másla a naskládáme je do máslem vytřeného pekáčku. Na každou rybu ještě položíme plátek másla. Pekáček vložíme do trouby vyhřáté na 200&amp;nbsp;°C a upečeme do změknutí (cca 15-20 minut). Na pánvi zahřejeme lžíci másla a opražíme na něm mandle. Pstruhy na talíři posypeme mandlemi a ozdobíme citronem. Podáváme s vařenými bramborami a hlávkovým salátem.</text>
      <sha1>rkxu32h4456ps2oglanxnd8rd36mlqf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Avgolemono</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6626</id>
    <revision>
      <id>25396</id>
      <parentid>25357</parentid>
      <timestamp>2013-09-22T07:42:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Evosheek</username>
        <id>4310</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="542" xml:space="preserve">&lt;big&gt;'''Avgolemono (citronová polévka)'''&lt;/big&gt;


''1 l kuřecího vývaru, 100 g rýže, 150 ml citronové šťávy, asi 300 g kuřecího masa, 1 vejce, 1-2 lžíce zakysané smetany, mletý bílý pepř, sůl''


Maso uvaříme a nakrájíme na menší kousky. Do vývaru přidáme rýži a uvaříme ji doměkka. Pak přidáme citronovou šťávu a kuřecí maso nakrájené na kostičky. Krátce povaříme na mírném plameni. Na závěr do polévky zavaříme ve smetaně rozšlehané vejce, promícháme, dochutíme solí a pepřem.</text>
      <sha1>q5rij7mh6eo4gcmtwfplukqz35nwowv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Studená okurková polévka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6627</id>
    <revision>
      <id>35716</id>
      <parentid>28600</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="832" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Studená okurková polévka
  | originální jméno = Κρύα σούπα με αγγούρι
  | obrázek = Dish and Knife.jpg
  | velikost = 180px
  | popis = Obrázek není k dispozici
  | čas = 
  | ingredience =
* 2 bílé [[../Jogurt|jogurty]]
* 500 ml smetany
* 3 salátové [[../Zelenina/Okurka|okurky]]
* 3 stroužky česneku
* 2 lžíce sekaného čerstvého kopru
* 2 lžičky rostlinného oleje
* sůl
  | přílohy = [[../Pečivo/]], slané sušenky
  | původ = Řecko
}}
Utřený česnek smíchejte s olejem, přidejte strouhanou okurku a ořechy. Zalijte smetanou, ve které jste rozmíchali jogurty, osolte a nakonec dochuťte sekaným koprem. Promíchejte a dejte vychladit. Podávejte s pečivem nebo slanými sušenkami jako letní svačinu nebo večeři.

[[Kategorie:Polévky]]</text>
      <sha1>glar9rs39gckkvo3kp86qr0b8adtqje</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Fasolada</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6628</id>
    <revision>
      <id>35628</id>
      <parentid>25363</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="706" xml:space="preserve">&lt;big&gt;'''Fasolada (fazolová polévka)'''&lt;/big&gt;


''1/2 kg sušené bílé fazole, namočené přes noc, 1/2 šálku olivového oleje, 4 lžíce rajčatový protlak, 2 stroužky česneku, 1 1/2 šálku cibule nakrájené na malé kostky, 1 1/2 šálku celer nakrájený na malé kostky, 1 1/2 šálku mrkve nakrájené na malé kostky, 1 1/2 šálku brambory nakrájené na malé kostky, oregáno, 100 g žampiónů, sůl a pepř''


Uvaříme fazole do měkka a scedíme. Do hrnce na polévky, přidáme fazole a dostatek vody. Přivedeme k varu a přidáme zbývající ingredience. Dochutíme solí a pepřem a dusíme, dokud zelenina nezměkne, asi 20 minut. K hotové polévce podáváme bílý chléb.</text>
      <sha1>g2aes55uvnj7k9wazm52km2z9uek0vm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Krýa soúpa me angoúri - Κρύα σούπα με αγγούρι</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6629</id>
    <revision>
      <id>25364</id>
      <timestamp>2013-09-21T12:17:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Evosheek</username>
        <id>4310</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „&lt;big&gt;'''Krýa soúpa me angoúri - Κρύα σούπα με αγγούρι - studená okurková polévka'''&lt;/big&gt;   ''2 bílé jogurty, 500 ml smetany, 3 s…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="563" xml:space="preserve">&lt;big&gt;'''Krýa soúpa me angoúri - Κρύα σούπα με αγγούρι - studená okurková polévka'''&lt;/big&gt;


''2 bílé jogurty, 500 ml smetany, 3 salátové okurky, 3 stroužky česneku, 2 lžíce sekaného čerstvého kopru, sůl, 2 lžičky rostlinného oleje''


Utřený česnek smíchejte s olejem, přidejte strouhanou okurku a ořechy. Zalijte smetanou, ve které jste rozmíchali jogurty, osolte a nakonec dochuťte sekaným koprem. Promíchejte a dejte vychladit. Podávejte s pečivem nebo slanými sušenkami jako letní svačinu nebo večeři.</text>
      <sha1>1l20342u411fb7btir9vhh5uz9d752v</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Národní kuchyně/Švédská kuchyně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6630</id>
    <revision>
      <id>25367</id>
      <parentid>25365</parentid>
      <timestamp>2013-09-21T12:32:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Evosheek</username>
        <id>4310</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="85" xml:space="preserve">* [[../../Glögg|Glögg]]
* [[../../Žemličky svaté Lucie|Žemličky svaté Lucie]]</text>
      <sha1>29bi8v16w6jpnh7ocvckqo5njjh7vin</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Žemličky svaté Lucie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6631</id>
    <revision>
      <id>35739</id>
      <parentid>25366</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:37:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="704" xml:space="preserve">&lt;big&gt;'''Žemličky svaté Lucie'''&lt;/big&gt;


''1/4 mléka, 200 g másla, 200 g cukru, 1 vejce, 1 kg hladké mouky , 200 g mandlí , 250 g rozinek, 50 g droždí , na špičku nože badyánu''


V trošce vlažného mléka rozmícháme droždí a připravíme si kvásek. Potom přidáme k mouce, dále přidáme rozpuštěné máslo, cukr, vejce, rozinky, spařené oloupané a jemně posekané mandle a badyán. Zalijeme zbytkem mléka a vypracujeme vláčné těsto. Necháme vykynout. Potom tvoříme malé kuličky (bochánky). Nůžkami nastříháme kolem dokola okraje a na plechu necháme ještě 10 minut kynout. Před pečením potřeme vejcem a posypeme krystalovým cukrem a dozlatova upečeme.</text>
      <sha1>ma8nofzrtxwxkurj4fxs21h0tsfp4s7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Glögg</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6632</id>
    <revision>
      <id>25368</id>
      <timestamp>2013-09-21T12:33:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Evosheek</username>
        <id>4310</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „&lt;big&gt;'''Glögg'''&lt;/big&gt;   Tradiční vánoční nápoj ve Švédsku se jmenuje Glögg. Pije se v různých podobách na celém Severu. Můžete se podívat…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="466" xml:space="preserve">&lt;big&gt;'''Glögg'''&lt;/big&gt;


Tradiční vánoční nápoj ve Švédsku se jmenuje Glögg. Pije se v různých podobách na celém Severu. Můžete se podívat i na jeho norskou variantu nebo vánoční dvojdenní verzi.


''1 láhev kvalitního červeného vína, 1/2 až 1 dl vodky, 2 hřebíčky,2 ks skořice, 1/2 lžičky kardamových semen, 1 dl hrozinek, 1/2 dl oloupaných mandlí''


Víno svařte s vodkou a přísadami. Horké nalijte do šálků nebo sklenic</text>
      <sha1>ljv1mz14ywfpmohiutrszni2n6dk4su</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Národní kuchyně/Dánská kuchyně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6633</id>
    <revision>
      <id>31217</id>
      <parentid>25369</parentid>
      <timestamp>2016-04-14T21:23:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="61" xml:space="preserve">* [[../../Dušené červené zelí|Dušené červené zelí]]</text>
      <sha1>0qt22tqlq7pu64yx8ep5uopp2g8k6u6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Dušené červené zelí</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6634</id>
    <revision>
      <id>35626</id>
      <parentid>33055</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:35:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="846" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Dušené červené zelí
  | originální jméno = &lt;!-- originální jméno --&gt;
  | obrázek = Dish and Knife.jpg
  | velikost = 180px
  | popis = Obrázek není k dispozici
  | čas = &lt;!-- čas přípravy --&gt;
  | ingredience = 
  | speciální vybavení = &lt;!-- které ve většině domácností nebývá --&gt;
  | přílohy = &lt;!-- doporučené přílohy --&gt;
  | původ = &lt;!-- např.: {{Flagicon|Česko}} [[../Národní kuchyně/Česká kuchyně|Česko]] --&gt;
}}
''800 g červeného zelí, 40 g másla, mletý pepř, cukr, ocet, sůl, rybízová marmeláda dle chuti''


Nadrobno nakrájené zelí nasypeme do kastrolu s malým množstvím vařící osolené vody a dusíme doměkka, až se téměř všechna voda odpaří. Zelí omastíme máslem a ochutíme, dle chuti, octem, marmeládou, mletým pepřem a cukrem.</text>
      <sha1>izv3fklenacehi0sucs8e5uzq5u58tr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Kachna smažená v těstíčku</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6636</id>
    <revision>
      <id>35645</id>
      <parentid>25374</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="783" xml:space="preserve">&lt;big&gt;'''Kachna smažená v těstíčku'''&lt;/big&gt;


''1 kachna, 5 lžic sójové omáčky, 2 lžíce hladké mouky, 2 lžíce vína, 1 cibule, kousek zázvoru, špetka anýzu, špetka skořice, 10 kuliček pepře, 2 vejce, olej, sůl, pepř''

Počet porcí: 4

Čas přípravy: 180 minut


Očištěnou kachnu vložíme do studené vody a přivedeme prudce k varu. Odebereme pěnu, a přidáme sójovou omáčku, víno, koření a cibuli nakrájenou na plátky. Na mírném ohni vaříme 2 hodiny.Po uvaření kachnu vykostíme.
Těstíčko: ze dvou vajec, hladké mouky a 4 lžic oleje ušleháme těstíčko. Maso obalíme v těstíčku a smažíme v hlubší pánvi na vroucím oleji. Necháme okapat a pokrájíme na menší kousky.
Podáváme na míse, posypané solí a pepřem.</text>
      <sha1>t6x5ilx3c6z8m13nodoz716sqdqu9z3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Mušle po bretoňsku</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6638</id>
    <revision>
      <id>31254</id>
      <parentid>25397</parentid>
      <timestamp>2016-04-18T09:55:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Wikikuchařka/Moules à la Bretonne]] na [[Wikikuchařka/Mušle po bretoňsku]]: česky</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="626" xml:space="preserve">&lt;big&gt;'''Moules à la Bretonne - Mušle po bretoňsku'''&lt;/big&gt;


'''500g mušlí, 1 plechovka bílých fazolí, 2 šalotky, 3 lžíce zázvoru, 2 stroužky česneku, 2 až 3 šálky cidru, Olivový olej nebo máslo'''


Očistěte a opláchněte mušle, vyhoďte všechny rozbité nebo otevřené. V hrnci lehce orestujte šalotku a zázvor, dokud šalotka nezesklovatí. Přidejte česnek a lehce opražte. Nalijte fazole a duste asi dvě minuty. Přidejte mušle a cidr přikryjte a duste. Vařte 12 minut, nebo dokud se většina mušlí neotevře. Odstraňte z kamen a ihned podávejte s opečenou a očesnekovanou bagetou.</text>
      <sha1>283882hen8qpymfbh57mtcmnh4q0lho</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Cotriade</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6640</id>
    <revision>
      <id>25406</id>
      <parentid>25405</parentid>
      <timestamp>2013-09-22T08:13:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Evosheek</username>
        <id>4310</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1469" xml:space="preserve">&lt;big&gt;'''Cotriade - Kotriáda'''&lt;/big&gt;

Rybí polévka z francouzské Bretaně. To je tradičně podávána nalitím ji opečenou bagetou.

''1 kg mořských ryb, 1 hrnek žampiónů, 3 na kolečka nakrájené zelené cibulky, 3 nasekané stroužky česneku, 3 pórky nakrájené na kolečka, 1 fenykl, 2 lžíce másla, 2 lžíce olivového oleje, 5 cibulí, 1 lžíce hladké mouky, voda, 3 hrnky bílého vína, 6 krajíců tmavého chleba, sůl, bobkový list, pepř, čerstvě nasekaná petrželka''


Rybám uřízneme hlavu, odstraníme páteř a maso nakrájíme na kousky. V hlubokém kastrolu rozehřejeme polovinu másla a oleje a na něm osmahneme zelenou cibulku a pórek, přidáme žampióny, fenykl a sůl s pepřem. Zamícháme a smažíme dalších 5 minut. Přikryjeme pokličkou a na mírném příkonu dusíme dalších 10 minut. V hrnci rozpálíme zbytek oleje a másla a na něm osmahneme cibuli, zaprášíme moukou, zamícháme a necháme zasmahnout. Přidáme směs z prvního kastrolu, zalijeme vodou a vínem a přidáme hlavy ryb, sůl a pepř. Znovu přikryjeme pokličkou a pomalu vaříme dalších 15 minut. Hlavy vyndáme, přidáme rybí kousky, česnek, kari koření a bobkový list. Zamícháme a vaříme dalších 15 minut. Tmavý chléb pokapeme olivovým olejem a zapečeme v troubě, položíme do hlubokého talíře a zalijeme polévkou. Rybí kousky podáváme v samostatné míse posypané čerstvě nasekanou petrželkou.</text>
      <sha1>axvfmdftmbgwcmyudrh95cnmkx8y3rn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Bretaňský jablečný koláč</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6641</id>
    <revision>
      <id>35616</id>
      <parentid>32248</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:35:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="675" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Bretaňský jablečný koláč
  | originální jméno = Tarte aux pommes bretonne
  | obrázek = Dish and Knife.jpg
  | velikost = 260px
  | popis = Obrázek chybí
  | čas = 
  | ingredience =
* 130 g hladké mouky
* 130 g cukru krupice
* 3 jablka
* 130 g másla 
* 4 vejce 
* troška rumu
  | přílohy = 
  | původ = 
}}
Cukr vyšleháme s vejci, přidáme hladkou mouku, rozpuštěné máslo a rum. Když je těsto hladké přidáme jablka oloupaná a nakrájená na kolečka. Vše dobře promícháme. Nalijeme do vymazané a vysypané koláčové formy. Pečeme 15 minut ve středně vyhřáté trpoubě a 15 minut dopékáme mírně.</text>
      <sha1>dc3ndjhkouj67bmhejeeuh3m32knp6r</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Národní kuchyně/Argentinská kuchyně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6642</id>
    <revision>
      <id>29969</id>
      <parentid>25449</parentid>
      <timestamp>2015-09-06T02:41:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="217" xml:space="preserve">== Recepty ==
* [[../../Salát Pampa|Salát Pampa]]
* [[../../Salát Martin Fiegro|Salát Martin Fiegro]]
* [[../../Salát Quinquela Martín|Salát Quinquela Martín]]
* [[../../Salát Santos Vega|Salát Santos Vega]]</text>
      <sha1>o5zvu9cr6d1em6xft3xa6alse2ebyc1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Salát Pampa</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6643</id>
    <revision>
      <id>35706</id>
      <parentid>29959</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="377" xml:space="preserve">&lt;big&gt;'''ensalada „Pampa“ - Pampa salát'''&lt;/big&gt;


''1 Hlávkový salát, 100 g ananasu, 100 g kukuřice, 1 mrkev, 100 g hrášku, 2 vejce uvařená natvrdo, 100 g čedaru''

''Zálivka: Voda, cukr, olej a sůl (poměr dle chuti)''


Salát opláchneme a natrháme. Mrkev, ananas a sýr nakrájíme na kostičky. Vejce na čtvrtky. Všechno smícháme a zalijeme zálivkou.</text>
      <sha1>9kbvwmqbs0g4kxqhrn0l1uu3gzcpbe9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Salát Martin Fiegro</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6644</id>
    <revision>
      <id>29957</id>
      <parentid>25423</parentid>
      <timestamp>2015-09-05T01:19:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Wikikuchařka/ensalada &quot;Martin Fiegro&quot;]] na [[Wikikuchařka/Salát Martin Fiegro]]: česky</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="262" xml:space="preserve">&lt;big&gt;'''ensalada &quot;Martin Fiegro&quot;'''&lt;/big&gt;


''250 g rýže, 250 g kapie, 250 g cibule, petrželka''

''Zálivka: hořčice, olej, ocet, sůl a pepř''


Uvařenou rýži smícháme se spařenou cibulí a kapií. Zalijeme dresinkem a zdobíme zelenou petrželkou.</text>
      <sha1>cm7knddwk7d1zyhbmkeogf8edpu46ka</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Saláty</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6645</id>
    <revision>
      <id>29968</id>
      <parentid>25451</parentid>
      <timestamp>2015-09-06T02:40:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link; správná sémantika</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="205" xml:space="preserve">== Recepty ==
* [[../Salát Pampa|Salát Pampa]]
* [[../Salát Martin Fiegro|Salát Martin Fiegro]]
* [[../Salát Quinquela Martín|Salát Quinquela Martín]]
* [[../Salát Santos Vega|Salát Santos Vega]]</text>
      <sha1>0tsjqpmur2e0vq7nanm4tv5iiuoigmr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Salát Santos Vega</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6646</id>
    <revision>
      <id>35707</id>
      <parentid>29963</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="502" xml:space="preserve">&lt;big&gt;'''Salát &quot;Santos Vega&quot;'''&lt;/big&gt;

Santos Vega byl argentinský gaučo a slavný payador (zpěvák payad). Na jeho počest je tento salát pojmenován.

''250 g červené řepy, 250 g ananasu, 150 g sýru Niva, 5 vajec a petrželka''

''Zálivka: citronová šťáva a olivový olej, sůl a pepř''

Na kostky nakrájený ananas smícháme s na kostky nakrájenou řepou. Na vrch dáme na osminky nakrájená vejce a posypeme strouhanou nivou a sekanou petrželkou. Zakápneme citronovou zálivkou.</text>
      <sha1>r4qp08vb7mxwki3ic6cgozspglyw90u</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Salát Quinquela Martín</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6647</id>
    <revision>
      <id>29961</id>
      <parentid>25450</parentid>
      <timestamp>2015-09-05T01:20:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Wikikuchařka/salát &quot;Quinquela Martín&quot;]] na [[Wikikuchařka/Salát Quinquela Martín]]: unifikace názvosloví</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="371" xml:space="preserve">&lt;big&gt;'''Salát „Quinquela Martín“'''&lt;/big&gt;

Salát pojmenovaný po významném argentinském malíři Benito Quinquela Martínovi.

''300 g brambor, 250 g ředkviček, 100 g rozinek, 150 g cibule''

''Zálivka: citronová šťáva a olivový olej, sůl a pepř''


Brambory smícháme s ředkvičkami, spařenými rozinkami a cibulí. Zakápneme citronovou zálivkou</text>
      <sha1>o9z5a2jrgus9gex9vrivrjl2u73x274</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Ossobuco</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6651</id>
    <revision>
      <id>41376</id>
      <parentid>35674</parentid>
      <timestamp>2020-04-13T16:23:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>BukovníkBot</username>
        <id>8498</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>clean up za použití [[Wikipedie:AutoWikiBrowser|AWB]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1834" xml:space="preserve">&lt;big&gt;&lt;big&gt;'''Ossobuco'''&lt;/big&gt;&lt;/big&gt;

== Složení ==

Ossobuco: 3 ks „osso buco“ – telecí nebo mladé hovězí kližky s morkovou kostí, 1 cibule, 50 g másla, 2 dl červeného vína, 4 nasekaná rajčata, 100 g celeru, 2 dl hovězího vývaru, mouka na obalení, sůl a pepř
Gremolata: 2 stroužky česneku, hrst petrželové natě, citronová kůra

== Postup ==

Maso na okraji třikrát prořízneme, osolíme a opepříme, lehce obalíme v mouce a v pánvi na olivovém oleji a másle orestujeme  z obou stran do zlatova. Nakrájíme cibuli a přidáme ji k masu. Krátce nato přidáme nahrubo nastrouhaný celer, po pěti minutách přidáme nasekaná rajčata. Zalijeme červeným vínem a počkáme, až se vypaří alkohol. Poté maso podlijeme vývarem, přiklopíme pokličkou a necháme asi hodinu a půl dusit.
Připravíme gremolatu: Smícháme nasekaný česnek, strouhanou citronovou kůru a nasekanou petrželku, přidáme k masu a ještě prohřejeme.
Servírujeme s bramborovou kaší
Poznámka

== Informace ==

Morková kost je specialitou Lombardie, oblasti kolem Milána. „Osso“ je italsky kost, „buco“ znamená díra, tedy kost s dírou. Základem jídla je totiž plátek masa z telecího kolena uříznutý napříč i s kostí z kližky. Kost obsahuje morek, který se při dušení vypeče a šťávě dodá patřičnou sílu i chuť. Jedinečnou chuť celému pokrmu dodá gremolata, směs nasekané petrželky, citronové kůry a česneku a tradičně se podává s risotto alla milanese, rizotem po milánsku. Existují dva typy ossobuka: s rajčaty a bez rajčat. Starší verze, tzv. osso-buco in bianco, bývá ochuceno skořicí, bobkovým listem a gremolatou. Moderní a mnohem populárnější recept zahrnuje rajčata, mrkev, celer a cibuli. Gremolata je volitelným doplňkem.</text>
      <sha1>0odozlxedjtteloydxfl6xgxgadw6vk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Národní kuchyně/Australská kuchyně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6652</id>
    <revision>
      <id>31193</id>
      <parentid>25474</parentid>
      <timestamp>2016-04-12T12:15:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="105" xml:space="preserve">* [[../../Klokaní steak s rajčatovo-olivovou omáčkou|Klokaní steak s rajčatovo-olivovou omáčkou]]</text>
      <sha1>6fxyket8sd2p63ot3waub4t8p85baex</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Klokaní steak s rajčatovo-olivovou omáčkou</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6653</id>
    <revision>
      <id>36421</id>
      <parentid>36420</parentid>
      <timestamp>2018-06-01T13:34:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>jakej zlotřilec mi smazal flagicon!</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1139" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Klokaní steak s rajčatovo-olivovou omáčkou
  | originální jméno = Kangaroo steak with tomato-olive sauce
  | obrázek = Dish and Knife.jpg
  | velikost = 250px
  | popis = Obrázek chybí
  | čas = &lt;!-- čas přípravy --&gt;
  | ingredience = '''pro 4 osoby:'''
*[[../Klokaní maso|klokaní maso]] (500g)
*[[../Oleje/Arašídový|arašídový olej]]
*[[../Oleje/Olivový|2 lžíce olivového oleje]] 
*[[../Zelenina/Cibule|cibule]] 
*[[../Zelenina/Česnek|česnek]] 
*1 konzerva oloupaných [[../Zelenina/Rajče|rajčat]] 
*1 lžička sušeného [[../Koření/Oregano|oregana]] 
*10 zelených [[../Zelenina/Olivi|oliv]]
*[[../Ingredience/Sůl|sůl]]
*[[../Koření/Pepř|pepř mletý]]
  | přílohy = 
  | původ = [[../Národní kuchyně/Australská kuchyně|Austrálie]]
}}
Rajčata posekáme. Na oleji osmažíme cibuli a česnek. Potom přidáme rajčata, koření, cukr, sůl a pepř. Povaříme 10 minut a přidáme olivy. Maso dáme do pekáče, potřeme olejem a pečeme při 210&amp;nbsp;°C asi půl hodiny. Plátky masa přelijeme omáčkou a podáváme s rýží.

[[Kategorie:Wikikuchařka]]</text>
      <sha1>21ialw9qw3aha8cj93ukl3pqid62i3i</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Nepravidelná slovesa</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6657</id>
    <revision>
      <id>30459</id>
      <parentid>25488</parentid>
      <timestamp>2015-10-28T11:14:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4882" xml:space="preserve">Madarština má jen několik '''nepravidelných sloves''': [[../Sloveso van|van]] (''být''), megy (''jít, chodit'') a jön (''přijít, přicházet'').

Protože se jedná o nepřechodná slovesa (nepřibírají předmět), mají pouze neurčité (podmětné) časování.

== Časování slovesa „megy” ==

=== [[../Infinitiv|Infinitiv]] ===

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Osoba 
| '''menni'''&lt;br /&gt;''jít, chodit''
|-
! én (já)
| mennem
|-
! te (ty)
| menned
|-
! ő (on, ona, ono)
| mennie
|-
! mi (my)
| mennünk
|-
! ti (vy)
| mennetek
|-
! ők (oni, ony, ona)
| menniük
|}

=== Oznamovací způsob ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Osoba 
! [[../Minulý čas|Minulý čas]]
! [[../Přítomný čas|Přítomný čas]]
! [[../Budoucí čas|Budoucí čas]]
|-
! én (já)
| mentem ''šel jsem'' || megyek ''jdu'' || fogok menni ''půjdu''
|-
! te (ty)
| mentél ''šel jsi'' || mész / mégy ''jdeš'' || fogsz menni ''půjdeš''
|-
! ő (on, ona, ono)
| ment ''šel'' || megy ''jde'' || fog menni ''půjdeš''
|-
! mi (my)
| mentünk ''šli jsme'' || megyünk ''jdeme'' || fogunk menni ''půjdeme''
|-
! ti (vy)
| mentetek ''šli jste'' || mentek ''jdete'' || fogtok menni ''půjdete''
|-
! ők (oni, ony, ona)
| mentek ''šli'' || mennek ''jdou'' || fognak menni ''půjdou''
|}

=== [[../Podmiňovací způsob|Podmiňovací způsob]] ===

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Osoba 
! Přítomný čas
! Minulý čas
|-
! én (já)
| mennék ''šel bych'' || mentem volna ''byl bych šel''
|-
! te (ty)
| mennél ''šel bys'' || mentél volna ''byl bys šel''
|-
! ő (on, ona, ono)
| menne ''šel by'' || ment volna ''byl by šel''
|-
! mi (my)
| mennénk ''šli bychom'' || mentünk volna ''byli bychom šli''
|-
! ti (vy)
| mennétek ''šli byste'' || mentetek volna ''byli byste šli''
|-
! ők (oni, ony, ona)
| mennének ''šli by'' || mentek volna ''byli by šli''
|}

=== [[../Rozkazovací způsob|Rozkazovací způsob]] ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Osoba 
! Rozkazovací způsob
|-
! én (já)
| menjek ''ať jdu''
|-
! te (ty)
| menj / menjél ''jdi''
|-
! ő (on, ona, ono)&lt;br /&gt;Ön (Vy)
| menjen ''jděte ([[../Vykání|vykání]]), ať jde''
|-
! mi (my)
| menjünk ''jděme, ať jdeme''
|-
! ti (vy)
| menjetek ''jděte, ať jdete''
|-
! ők (oni, ony, ona)&lt;br /&gt;Önek (Vy)
| menjenek ''jděte (vykání), ať jdou''
|}

== Časování slovesa „jön” ==

=== Infinitiv ===

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Osoba 
| '''jönni'''&lt;br /&gt;''přijít, přicházet''
|-
! én (já)
| jönnöm
|-
! te (ty)
| jönnöd
|-
! ő (on, ona, ono)
| jönnie
|-
! mi (my)
| jönnünk
|-
! ti (vy)
| jönnötök
|-
! ők (oni, ony, ona)
| jönniük
|}

=== Oznamovací způsob ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Osoba 
! Minulý čas
! Přítomný čas
! Budoucí čas
|-
! én (já)
| jöttem ''přišel, přicházel jsem'' || jövök ''přicházím, přijdu'' || fogok jönni ''budu přicházet''
|-
! te (ty)
| jöttél ''přišel, přicházel  jsi'' || jössz ''přicházíš, přijdeš'' || fogsz jönni ''budeš přicházet''
|-
! ő (on, ona, ono)
| jött ''přišel, přicházel '' || jön ''přichází, přijde'' || fog jönni ''bude přicházet''
|-
! mi (my)
| jöttünk ''přišli, přicházeli jsme'' || jövünk ''přicházíme, přijdeme'' || fogunk jönni ''budeme přicházet''
|-
! ti (vy)
| jöttetek ''přišli, přicházeli jste'' || jöttök / jösztök ''přicházíte, přijdete'' || fogtok jönni ''budete přicházet''
|-
! ők (oni, ony, ona)
| jöttek ''přišli, přicházeli'' || jönnek'' přicházejí, přijdou'' || fognak jönni ''budou přicházet''
|}

=== Podmiňovací způsob ===

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Osoba 
! Přítomný čas
! Minulý čas
|-
! én (já)
| jönnék ''přišel bych'' || jöttem volna ''byl bych přišel''
|-
! te (ty)
| jönnél ''přišel bys'' || jöttél volna ''byl bys přišel''
|-
! ő (on, ona, ono)
| jönne ''přišel by'' || jött volna ''byl by přišel''
|-
! mi (my)
| jönnénk ''přišli bychom'' || jöttünk volna ''byli bychom přišli''
|-
! ti (vy)
| jönnétek ''přišli byste'' || jöttetek volna ''byli byste přišli''
|-
! ők (oni, ony, ona)
| jönnének ''přišli by'' || jöttek volna ''byli by přišli''
|}

=== Rozkazovací způsob ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Osoba 
! Rozkazovací způsob
|-
! én (já)
| jöjjek ''ať přijdu''
|-
! te (ty)
| gyere / jöjj / jöjjél ''přijď''
|-
! ő (on, ona, ono)&lt;br /&gt;Ön (Vy)
| jöjjen ''přijďte ([[../Vykání|vykání]]), ať přijde''
|-
! mi (my)
| gyerünk / jöjjünk ''přijďme, ať přijdeme''
|-
! ti (vy)
| gyertek / jöjjetek ''přijďte, ať přijdete''
|-
! ők (oni, ony, ona)&lt;br /&gt;Önek (Vy)
| jöjjenek ''přijďte (vykání), ať přijdou''
|}

Tvary jöjj(él), jöjjünk a jöjjetek jsou knižní. Místo nich se běžně užívají nepravidelné tvary gyere, gyerünk a gyertek.

[[Kategorie:Maďarština|Nepravidelná slovesa]]</text>
      <sha1>f2vl3f3hkzbpsqfvp5yndnn6n2vn2nx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Starověké Řecko</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6670</id>
    <revision>
      <id>36093</id>
      <parentid>25513</parentid>
      <timestamp>2018-03-10T14:20:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ChlupataBeruska</username>
        <id>6916</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>fix &quot;současnost&quot;</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1299" xml:space="preserve">Starověké Řecko tvořili samostatné městské státy, každý měl vlastní zákony. V Řecku tak vznikla nová společnost s novými ideály.
Důležitá data : - 8.-6. stol. založení prvních řeckých městských států
                - 594 reforma athénské ústavy
                - 1. pol. 5. stol. Řecko-perské války
                - 480 konec perských výbojů
                - 431-404 peloponéská válka (Athény proti Spartě)
                - 404 Athény poraženy Spartou
                - 371 úpadek Sparty, nejvýznamnějším městským státem Théby
                - 337 Filip Makedonský ovládl Řecko

Řečtí filizofové velmi ovlivnili dějiny a jejich díla jsou i v současnosti zdrojem poznání. Svobodná atmosféra, která v Athénách vládla, podporovala zvídavost a diskuse na různá témata. K nejznámějším historikům patřil Herodotos a Thukydides, k proslulý filozofům a vědcům Platón, Sokrates a Aristoteles.
Synové svobodných občanů chodili do škol, zatímco dívky se od svých matek učily tkát a vykonávat domácí práce. Chlapci se začínali učit od 6 nebo 7 let číst a psát, věnovali se tanci, hudbě a atletice. Na voskové tyvulky psali rydlem zvaný ''stylus''.

[[Kategorie:Historie]]
[[Kategorie:Výpisky]]</text>
      <sha1>b9vna0x7zg7zhmag1wwxii6vwmat3e4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Myslivecké knoflíky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6675</id>
    <revision>
      <id>35667</id>
      <parentid>25528</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1022" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Myslivecké knoflíky
  | originální jméno = 
  | obrázek = 
  | velikost = 
  | popis = 
  | čas = &lt;!-- čas přípravy --&gt;
  | ingredience =
*350g hladké mouky
*180g másla
*50g moučkového cukru
*3 žloutky
*3 bílky
*200g pískocého cukru
*200g mletých ořechů
*jádra vlašských ořechů na ozdobení
*1-2 lžíce mléka
*tuk na plech
}}
Mouku prosijeme na vál, přidáme cukr, změklé máslo, žloutky, mléko a zpracujeme vláčné těsto. Necháme je chvíli v chladu odpočinout, rozválíme na plát a vykrajujeme malá kolečka. Přendáme je na tukem vymazaný plech. Z bílků ušleháme tuhý sníh, vešleháme do něj polovinu cukru, vmícháme zbylý cukr a mleté ořechy. Lžičkou klademe do prostřed koleček troch sněhu tak, aby kolečka nebyla zcela zakryta. Zdobí se polovinou ořechu a v předehřáté troubě zvolna upečeme. Ještě teplé sesuneme z plechu a po vychladnutí uložíme. Doba k rozležení 2-3 týdny.

[[Kategorie:Wikikuchařka]]</text>
      <sha1>dih8bt8cdlaz5iywbw1qm4exhat8w5b</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Základy matematiky/Věty o pravoúhlých trojúhelnících</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6676</id>
    <revision>
      <id>37042</id>
      <parentid>37041</parentid>
      <timestamp>2018-08-11T08:42:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>/* Thaletova kružnice */ změna kategorie po přesunu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2892" xml:space="preserve">Pravoúhlý trojúhelník je takový trojúhelník, jehož dvě strany (zvané odvěsny) svírají u jednoho jeho vrcholu úhel 90°.

Existují věty, které se zabývají pravoúhlými trojúhelníky: Pythagorova věta, Euklidovy věty (o odvěsně a o výšce). Ještě se také pravoúhlými trojúhelníky pojí Thaletova kružnice.

== Trojúhelník ==
Trojúhelník vznikne zadáním 3 bodů v rovině tak, že tyto tři body neleží v jedné přímce. Každý trojúhelník má součet svých vnitřních úhlů roven 180°. Strany pravoúhlého trojúhelníku se nazávají přepona (nejdelší strana) a odvěsny (dvě kratší).

Abychom mohli sestrojit trojúhelník, pak musí být splněna trojúhelníková nerovnost.

Trojúhelníková nerovnost je : &lt;math&gt;|a -b| &lt; c &lt; a+b +CZ \,,&lt;/math&gt; kde a, b, c, jsou strany trojúhelníku. CZ je cyklická záměna.

Trojúhelníky se dají třídit do různých skupin:

=== Trojúhelníky dle velikosti stran ===
; různostranný (obecný) Δ : nemá žádné shodné strany,
; rovnoramenný Δ : má 2 shodné strany a základnu, u které jsou shodné úhly,
; rovnostranný Δ : má všechny strany shodné a jeho vnitřní úhly jsou 60°,

=== Trojúhelníky dle velikosti úhlů ===
; ostroúhlý Δ : všechny jeho vnitřní úhly jsou ostré (to je od 0°do 90°),
; pravoúhlý Δ : jeden jeho vnitřní úhel je pravý (to je 90°),
; tupoúhlý Δ : jeden jeho vnitřní úhel je tupý (to je od 90°do 180°).

== Pythagorova věta ==
„Obsah čtverce, který sestrojíme nad přeponou pravoúhlého Δ se rovná součtu obsahů čtverců, které sestrojíme nad oběma odvěsnami pravoúhlého Δ.“
: &lt;math&gt;c^2 = a^2 + b^2&lt;/math&gt;
kde c je přepona, a, b jsou odvěsny pravoúhlého Δ.

== Euklidovy věty ==
Existují dvě tyto věty, a to Euklidova věta o odvěsně a o výšce.

=== Euklidova věta o odvěsně ===
„Obsah čtverce, který sestrojíme nad odvěsnou pravoúhlého Δ, se rovná obsahu obdélníku, jehož strany jsou přepona (c) a úsek na přeponě k odvěsně přilehlé (c&lt;sub&gt;a&lt;/sub&gt;).“
: &lt;math&gt;a^2 = c * c_a&lt;/math&gt;
kde a je odvěsna, c je přepona, c&lt;sub&gt;a&lt;/sub&gt; je úsek přepony, který je přilehlý ke straně a.

=== Euklidova věta o výšce ===
„Obsah čtverce, který sestrojíme nad výškou pravoúhlého Δ, se rovná obsahu obdélníku, jehož strany jsou úseky na přeponě k odvěsné přilehlé (c&lt;sub&gt;a&lt;/sub&gt;, c&lt;sub&gt;b&lt;/sub&gt;).“
: &lt;math&gt;v^2 = c_a * c_b&lt;/math&gt;
kde v je výška pravoúhlého Δ, c&lt;sub&gt;a&lt;/sub&gt;, c&lt;sub&gt;b&lt;/sub&gt; jsou úseky na přeponě (úsek ca je přilehlý ke straně a, úsek cb je přilehlý ke straně b).

== Thaletova kružnice ==
Je taková kružnice, kterou když sestrojíme ve středu přepony AB, tak získáme body, kde můžeme sestrojit všude Δy a vždy tyto Δy budou pravoúhlé (tedy kromě bodů AB).

[[Kategorie:Základy matematiky]]</text>
      <sha1>jj858hxj7cy49nl78eu5ihcxnoclqfv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Japonština/Přídavná jména</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6677</id>
    <revision>
      <id>34907</id>
      <parentid>30383</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:27:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5479" xml:space="preserve">'''Přídavná jména''' (adjektiva) se v japonštině dělí na pravá a nepravá. Pravá adjektiva mohou do určité míry zastupovat slovesa. K nim připojená &quot;přípona&quot; záporu ない a záporné pravděpodobnosti -まい, jsou opět tvarem pravého přídavného jména a podléhá stejným pravidlům časování, jako tvar kladný.

    * Kuruma ga akai. (車が赤い。) Auto je červené.
    * Kuruma ga akakunai. (車が赤くない。) Auto není červené.
    * Kuruma ga akakatta. (車が赤かった。) Auto bylo červené.
    * Kuruma ga akakunakatta. (車が赤くなかった。) Auto nebylo červené.
    * Kuruma ga akakumai. (車が赤くまい。) Auto asi není červené.
    * Kuruma ga akakumakatta. (車が赤くまかった。) Auto asi nebylo červené.
    * Akai kuruma... (赤い車、、、) Červené auto...

Nepravá adjektiva se připojují pomocí partikule na　(な) nebo　no (の), v případě, že jde o adjektivum tvořené ze substantiva „kaiša no kuruma“ ([[wikt:会社|会社]]の車) „podnikové auto“.
　
{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
|-
! česky || japonsky || čtení || poznámky
|-
| bledomodrý, bledě zelený || 青い || あおい [aoi] || い-typ příd. jméno
|-
| červený || 赤い || あかい [akai] || い-typ příd. jméno
|-
| jasný || 明るい || あかるい [akarui] || い-typ příd. jméno
|-
| mělký || 浅い || あさい [asai] || い-typ příd. jméno
|-
| hanebný, skandální || 浅ましい || あさましい [asamašii] || い-typ příd. jméno味
|-
| vynalézavý || 味 || あじ [adži] || な-typ příd. jméno
|-
| teplý, srdečný, horoucí || 暖かい、 温かい || あたたかい [atatakai] || い-typ příd. jméno
|-
| nový || 新しい || あたらしい [atarašii] || い-typ příd. jméno
|-
| horký || 熱い || あつい [acui] || い-typ příd. jméno
|-
| srdečný, milý, vlídný, tlustý || 厚い || あつい [acui] || い-typ příd. jméno
|-
| horký, dusný (o počasí) || 暑い || あつい [acui] || い-typ příd. jméno
|-
| čarokrásný, fascinující, nádherný || 艷やか || あでやか [adejaka] || な-typ příd. jméno
|-
| nebezpečný, riskantní, Pozor!, Z cesty! || 危ない || あぶない [abunai] || い-typ příd. jméno, nejedná se o zápor!
|-
| sladký || 甘い || あまい [amai] || い-typ příd. jméno
|-
| pochybný, podezřelý, nejistý || 怪しい || あやしい [ajašii] || い-typ příd. jméno
|-
| dobrý, ctnostný || 良い || いい、 よい [ii, joi] || い-typ příd. jméno
|-
| hanebný, škodolibý || 意地悪 || いじわる [idžiwaru] || な-typ příd. jméno
|-
| zaneprázdněný, podrážděný || 忙しい || いそがしい [i'''s'''ogašii] || い-typ příd. jméno
|-
| bolestivý || 痛い || いたい [itai] || い-typ příd. jméno
|-
| nádherný || 美しい || うつくしい [ucukušii] || い-typ příd. jméno
|-
| chutný || 美味しい || おいしい [oišii] || い-typ příd. jméno
|-
| velký || 大きい || おおきい [ókii] || い-typ příd. jméno
|-
| legrační || 可笑しい || おかしい [okašii] || い-typ příd. jméno
|-
| pomalý, zpožděný || 遅い || おそい [osoi] || い-typ příd. jméno
|-
| těžký || 重い || おもい [omoi] || い-typ příd. jméno
|-
| hezký, milý || 可愛い || かわいい [kawa'''i'''i] || い-typ příd. jméno
|-
| studený (počasí) || 寒い || さむい [samui] || い-typ příd. jméno
|-
| krutý || 惨酷 || ざんこく [zankoku] || な-typ příd. jméno
|-
| dovedný || [[:wikt:上手|上手]] || じょうず [džózu] || な-typ příd. jméno
|-
| úzký, těsný || 狭い || せまい [semai] || い-typ příd. jméno
|-
| nudný || 退屈 || たいくつ [taikucu] || な-typ příd. jméno
|-
| důležitý || 大切 || たいせつ [taisecu] || な-typ příd. jméno
|-
| vysoký, drahý (cena) || 高い || たかい [takai] || い-typ příd. jméno
|-
| těžký, mnoho || 多大 || ただい [tadai] || な-typ příd. jméno
|-
| správný || 正しい || ただしい [tadašii] || い-typ příd. jméno
|-
| malý || 小さい || ちいさい [čiisai, čísai] || い-typ příd. jméno
|-
| blízký || 近い || ちかい [čikai] || い-typ příd. jméno
|-
| silný || 強い || つよい [cujoi] || い-typ příd. jméno
|-
| daleký || 遠い || とおい [tói] || い-typ příd. jméno
|-
| dlouhý || 長い [nagai] || ながい || い-typ příd. jméno
|-
| rychlý, brzký || 早い || はやい [hajai] || い-typ příd. jméno
|-
| hloupý || 馬鹿 || ばか [baka] || な-typ příd. jméno
|-
| nízký || 低い || ひくい [hikui] || い-typ příd. jméno
|-
| starý || 古い || ふるい [furui] || い-typ příd. jméno
|-
| nešikovný || [[:wikt:下手|下手]] || へた [heta] || な-typ příd. jméno
|-
| kulatý || 円い, 丸い || まるい [marui] || い-typ příd. jméno
|-
| ošklivý || 醜い || みにくい [minikui] || い-typ příd. jméno
|-
| obtížný, těžký, náročný, složitý || 難しい || むずかしい [muzukašii] || い-typ příd. jméno
|-
| obtěžující || 迷惑 || めいわく [meiwaku] || な-typ příd. jméno
|-
| slabý || 弱い || よわい [jowai] || い-typ příd. jméno
|-
| mladý || 若い || わかい [wakai] || い-typ příd. jméno
|-
| zlý || 悪い || わるい [warui] || い-typ příd. jméno
|}

[[Kategorie:Japonština]]</text>
      <sha1>nqcni7y5klkzcgzj3ujql5qvpedcqlk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Japonština/Slovesa</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6678</id>
    <revision>
      <id>34908</id>
      <parentid>28534</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:27:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="13974" xml:space="preserve">'''Slovesa''' se v japonštině dělí do dvou skupin, samohlásková a souhlásková, podle tohoto dělení se potom liší způsob ohýbání. Japonská slovesa nevyjadřují ohýbáním osobu a jednotné či množné číslo, ale čas, způsob, rod (trpný, činný) a úroveň zdvořilosti. Japonština nezná budoucí čas, takže pro vyjádření děje probíhajícího v budoucnosti používá příslovečná určení času. Hojně je využíváno přechodníků.

== Časování ==
=== Minulost ===
Pro vytvoření minulého času postačí jednoduše nahradit koncové mas (jedna ze zdvořilostních forem sloves) koncovkou mašta


Př.
* Studuji na univerzitě.
::daigaku de benkjó šimasu
::大学 で 勉強 します
::Dosl. Univerzita ''de (v)'' studium dělám.

* Studoval jsem marketing.
::Máketingu 'o benkjó šimašita
::マーケチング を 勉強 しました
::Dosl. Marketing ''o (koho, co)'' studium dělal.
=== Budoucnost ===
Pro vyjádření budoucnosti se používá stejného tvaru jako pro přítomnost a z kontextu je pochopeno, že jde o vyjádření týkající se budoucnosti. Pokud chcete být až krystalicky jasní, že se vám jedná o budoucnost, můžete použít příslovečná určení času jako 明日- ašta - zítra, 来月 - raigecu - příští měsíc, nebo すぐに - sugu ni - brzo.

== Slovníček ==
{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
|-
! česky || japonsky || čtení || poznámky
|-
| otevřít se, rozevřít se || 開く || あく aku || 01 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c1: 書く|書く]]
|-
| objevit, odhalit || 発く || あばく abaku || 01 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c1: 書く|書く]]
|-
| jít (pěšky), procházet se || 歩く || あるく aruku || 01 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c1: 書く|書く]]
|-
| hýbat se || [[wikt:動く|動く]] || うごく ugoku || 01 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c1: 書く|書く]]
|-
| [[wikt:malovat|malovat]] || [[wikt:描く|描く]] || えがく, かく egaku, kaku || 01 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c1: 書く|書く]]
|-
| [[wikt:psát|psát]] || [[wikt:書く|書く]] || かく kaku || 01 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c1: 書く|書く]]
|-
| [[wikt:řešit|řešit]], rozvázat, uvolnit, [[wikt:otevřít|otevřít]] || [[wikt:解く|解く]] || とく, ほどく toku, hodoku || 01 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c1: 書く|書く]]
|-
| vzhlédnout, vzhlížet || 仰ぐ || あおぐ aogu || 02 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c2: 急ぐ|急ぐ]]
|-
| ovívat, rozfoukat; napálit || 扇ぐ || あおぐ aogu || 02 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c2: 急ぐ|急ぐ]]
|-
| [[wikt:spěchat|spěchat]], pospíchat || [[wikt:急ぐ|急ぐ]] || いそぐ isogu || 02 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c2: 急ぐ|急ぐ]]
|-
| [[wikt:plavat|plavat]] || [[wikt:泳ぐ|泳ぐ]] || およぐ ojogu || 02 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c2: 急ぐ|急ぐ]]
|-
| zdědit || [[wikt:継ぐ|継ぐ]] || つぐ cugu || 02 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c2: 急ぐ|急ぐ]]
|-
| spojit || 接ぐ || つぐ cugu || 02 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c2: 急ぐ|急ぐ]]
|-
| nalít || 注ぐ || つぐ cugu || 02 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c2: 急ぐ|急ぐ]]
|-
| otrávit, mít toho plné zuby || 飽す || あかす akasu || 03 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c3: 話す|話す]]
|-
| smýt || 洗い落す || あらいおとす araiotosu || 03 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c3: 話す|話す]]
|-
| pustošit || 荒らす || あらす arasu || 03 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c3: 話す|話す]]
|-
| vyjádřit || 表わす || あらわす arawasu || 03 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c3: 話す|話す]]
|-
| ukázat, indikovat (display) || 現わす || あらわす arawasu || 03 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c3: 話す|話す]]
|-
| publikovat || 著わす || あらわす arawasu || 03 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c3: 話す|話す]]
|-
| [[wikt:mluvit|mluvit]], hovořit || [[wikt:話す|話す]] || はなす hanasu || 03 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c3: 話す|話す]]
|-
| [[wikt:čekat|čekat]] || [[wikt:待つ|待つ]] || まつ macu || 04 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c4: 待つ|待つ]]
|-
| [[wikt:zemřít|zemřít]], umřít || [[wikt:死ぬ|死ぬ]] || しぬ šinu || 05 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c5: 死ぬ|死ぬ]]
|-
| zčervenat || 赤らむ || あからむ akaramu || 06 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c6: 読む|読む]]
|-
| počítat s čím || 当て込む || あてこむ atekomu || 06 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c6: 読む|読む]]
|-
| plést (jehlicemi) || 編む || あむ amu || 06 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c6: 読む|読む]]
|-
| podezřívat, nedůvěřovat || 怪しむ || あやしむ ajašimu || 06 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c6: 読む|読む]]
|-
| jít pěšky, procházet se || 歩む || あゆむ ajumu || 06 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c6: 読む|読む]]
|-
| [[wikt:číst|číst]] || [[wikt:読む|読む]] || よむ jomu || 06 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c6: 読む|読む]]
|-
| [[wikt:hrát si|hrát si]] || [[wikt:遊ぶ|遊ぶ]] || あそぶ asobu || 07 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c7: 遊ぶ|遊ぶ]]
|-
| posmívat se, šikanovat || 嘲る || あざける azakeru || 08 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c8: 売る|売る]]
|-
| lovit || 漁る || あさる asaru || 08 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c8: 売る|売る]]
|-
| přijmout depozit || 預かる || あずかる azukaru || 08 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c8: 売る|売る]]
|-
| zúčastnit se || 与かる || あずかる azukaru || 08 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c8: 売る|売る]]
|-
| ''(náhle)'' se ocitnout v ''nějaké'' situaci || 当たる || あたる ataru || 08 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c8: 売る|売る]]
|-
| trpět parnem || 暑がる || あつがる acugaru || 08 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c8: 売る|売る]]
|-
| shromáždit se, sejít se || 集まる || あつまる acumaru || 08 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c8: 売る|売る]]
|-
| péci, smažit || 炙ぶる || あぶる aburu || 08 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c8: 売る|売る]]
|-
| zbývat, přebývat || 余る || あまる amaru || 08 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c8: 売る|売る]]
|-
| chybovat || 誤る || あやまる ajamaru || 08 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c8: 売る|売る]]
|-
| omluvat se || 謝る || あやまる ajamaru || 08 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c8: 売る|売る]]
|-
| obnovit se, zlepšit se || 改まる || あらたまる aratamaru || 08 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c8: 売る|売る]]
|-
| být, existovat (neživé; někde) || 有る || ある aru || 08 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c8: 売る|売る]]; odvozené: です (zkratka)
|-
| existovat (někde) || 存る || ある aru || 08 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c8: 売る|売る]]
|-
| prodávat || [[wikt:売る|売る]] || うる uru || 08 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c8: 売る|売る]]
|-
| setkat se, [[wikt:sejít se|sejít se]] || [[wikt:会う|会う]] || あう au || 09 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c9: 買う|買う]]
|-
| hodit se, padnout, být shodný || [[wikt:合う|合う]] || あう au || 09 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c9: 買う|買う]]
|-
| ochutnat || 味わう || あじわう adžiwau || 09 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c9: 買う|買う]]
|-
| používat, využívat || 扱う || あつかう acukau || 09 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c9: 買う|買う]]
|-
| přidělit || 宛てがう || あてがう ategau || 09 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c9: 買う|買う]]
|-
| prát, mýt || 洗う || あらう arau || 09 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c9: 買う|買う]]
|-
| (po)hádat se || 争う || あらそう araso'''u''' || 09 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c9: 買う|買う]]
|-
| [[wikt:říci|říci]], [[wikt:mluvit|mluvit]] || [[wikt:言う|言う]] || いう iu, jú || 09 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c9: 買う|買う]]
|-
| [[wikt:vyhnat|vyhnat]] || [[wikt:追う|追う]] || おう ou || 09 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c9: 買う|買う]]
|-
| [[wikt:kupovat|kupovat]], [[wikt:koupit|koupit]] || [[wikt:買う|買う]] || かう kau || 09 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c9: 買う|買う]]
|-
| [[wikt:ptát se|ptát se]] || [[wikt:問う|問う]] || とう tou || 09 souhláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor c9: 買う|買う]]
|-
| [[wikt:oželet|oželet]], smířit se || 諦める || あきらめる akirameru || 10 samohláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor v-e: 食べる|食べる]]
|-
| být šokován, nepříjemně překvapen || 呆れる || あきれる akireru || 10 samohláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor v-e: 食べる|食べる]]
|-
| otevřít || 開ける || あける akeru || 10 samohláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor v-e: 食べる|食べる]]
|-
| začít (období, etapa) || 明ける || あける akeru || 10 samohláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor v-e: 食べる|食べる]]
|-
| (po)zvednout || 上げる || あげる ageru || 10 samohláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor v-e: 食べる|食べる]]
|-
| toužit ''po'', zbožňovat || 憧れる || あこがれる akogareru || 10 samohláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor v-e: 食べる|食べる]]
|-
| dát do depozitu || 預ける || あずける azukeru || 10 samohláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor v-e: 食べる|食べる]]
|-
| vyblednout, vyšisovat || 褪せる || あせる aseru || 10 samohláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor v-e: 食べる|食べる]]
|-
| dát, doručit || 与える || あたえる ataeru || 10 samohláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor v-e: 食べる|食べる]]
|-
| ohřát || 暖める || あたためる atatameru || 10 samohláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor v-e: 食べる|食べる]]
|-
| shromáždit, sbírat || 集める || あつめる acumeru || 10 samohláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor v-e: 食べる|食べる]]
|-
| zamluvit, objednat || 誂える || あつらえる acuraeru || 10 samohláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor v-e: 食べる|食べる]]
|-
| přiložit, vystavit, aplikovat || 当てる || あてる ateru || 10 samohláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor v-e: 食べる|食べる]]
|-
| přiřadit, přidělit || 充てる || あてる ateru || 10 samohláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor v-e: 食べる|食べる]]
|-
| adresovat || 宛てる || あてる ateru || 10 samohláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor v-e: 食べる|食べる]] viz 宛名
|-
| být přeplněný, zaplavovat || 溢れる || あふれる afureru || 10 samohláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor v-e: 食べる|食べる]]
|-
| obnovit, vylepšit || 改める || あらためる aratameru || 10 samohláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor v-e: 食べる|食べる]]
|-
| objevit se, projevit se, stát se viditelným || 現れる || あらわれる arawareru || 10 samohláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor v-e: 食べる|食べる]]
|-
| bouřit; být zdevastovaný || 荒れる || あれる areru || 10 samohláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor v-e: 食べる|食べる]]
|-
| spojit, připojit || 合わせる || あわせる awaseru || 10 samohláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor v-e: 食べる|食べる]]
|-
| [[wikt:jíst|jíst]] || [[wikt:食べる|食べる]] || たべる taberu || 10 samohláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor v-e: 食べる|食べる]]
|-
| otrávit, ztratit zájem ''o'', přejíst se || 飽きる || あきる akiru || 11 samohláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor v-i: 見る|見る]]
|-
| [[wikt:vidět|vidět]] || [[wikt:見る|見る]] || みる miru || 11 samohláskové sloveso vzor [[wikt:Kategorie:Slovesa vzor v-i: 見る|見る]]
|-
| tlačit, provádět nátlak, vystavit účinku tlaku || 圧する || あっする assuru || 12 [[wikt:Kategorie:Japonská nepravidelná slovesa|nepravidelné sloveso]]
|-
| [[wikt:jít|jít]] || [[wikt:行く|行く]] || いく, ゆく iku, juku || 12 [[wikt:Kategorie:Japonská nepravidelná slovesa|nepravidelné sloveso]]
|-
| [[wikt:přijít|přijít]] || [[wikt:来る|来る]] || くる kuru || 12 [[wikt:Kategorie:Japonská nepravidelná slovesa|nepravidelné sloveso]]
|-
| [[wikt:dělat|dělat]] || する || する suru || 12 [[wikt:Kategorie:Japonská nepravidelná slovesa|nepravidelné sloveso]]
|}

[[Kategorie:Japonština]]</text>
      <sha1>lxa9fwk05zsx8ojki322dv7n3xgz6ab</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Japonština/Číslovky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6679</id>
    <revision>
      <id>37582</id>
      <parentid>37418</parentid>
      <timestamp>2018-11-01T21:40:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>revert experimentů</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2653" xml:space="preserve">Japonština používá dva číselné systémy: japonský pro čísla od jedné do deseti a sinojaponský.

{| class=&quot;wikitable&quot;
! Význam
! Japonský číselný systém
! Sinojaponský číselný systém
! Kandži
|-
| 0
| zero&lt;br /&gt;(zero je přejaté z angl.)
| rei
| 零,ゼロ
|-
| 1
| hitocu
| iči
| 一つ, [[wikt:一|一]]
|-
| 2
| futacu
| ni
| 二つ, [[wikt:二|二]]
|-
| 3
| micu, miccu
| san
| 三つ, [[wikt:三|三]]
|-
| 4
| jon, jocu, joccu
| ši
| 四 (よん), 四つ, [[wikt:四|四]]
|-
| 5
| icucu
| go
| 五つ, [[wikt:五|五]]
|-
| 6
| mucu, muccu
| roku
| 六つ, [[wikt:六|六]]
|-
| 7
| nanacu
| šiči
| 七つ, [[wikt:七|七]]
|-
| 8
| jacu
| hači
| 八つ, [[wikt:八|八]]
|-
| 9
| kokonocu, kokono
| ku, kjú
| 九つ, [[wikt:九|九]]
|-
| 10
| tó
| džú
| [[wikt:十|十]]
|-
| 100
|&amp;nbsp;
| hjaku
| [[wikt:百|百]]
|-
| 1&amp;nbsp;000
|&amp;nbsp;
| sen
| [[wikt:千|千]]
|-
| 10&amp;nbsp;000
|&amp;nbsp;
| man
| [[wikt:万|万]]
|-
| 100&amp;nbsp;000
|&amp;nbsp;
| džúman
| [[wikt:十万|十万]]
|-
| 1&amp;nbsp;000&amp;nbsp;000
|&amp;nbsp;
| hjakuman
| [[wikt:百万|百万]]
|-
| 10&amp;nbsp;000&amp;nbsp;000
|&amp;nbsp;
| semman
| [[wikt:千万|千万]]
|-
| 100&amp;nbsp;000&amp;nbsp;000
|&amp;nbsp;
| oku
| [[wikt:億|億]]
|-
| 1&amp;nbsp;000&amp;nbsp;000&amp;nbsp;000
|&amp;nbsp;
| čó
| [[wikt:兆|兆]]
|}


Takže číslo 123&amp;nbsp;456 se pomocí kandži zapíše 十二万三千四百五十六 (džúniman sanzen jonhjaku godžú roku). Kandži se ovšem v běžném styku k zápisu čísel nepoužívá, požívají se arabské číslice. Nicméně zatímco pro nás je výchozí počítání v násobcích 1&amp;nbsp;000, Japonci počítají po 10&amp;nbsp;000. Správný zápis jednoho milionu je 100&amp;nbsp;0000 hjakuman 百万, čili 100×10&amp;nbsp;000. 万円 (man'en) je základní finanční jednotka objemu peněz: deset tisíc jenů.

Sinojaponský systém používá tzv. [[numerativ]]y ([[angličtina|anglicky]] ''counter''), což jsou jakési „měrné jednotky“ pro počítaný předmět. Takže jeden pták je ''ičiwa no tori'' (一羽の鳥), přičemž znak „wa“ má v sinojaponském čtení význam „křídlo“. Doslovný překlad by tedy byl „pták jednoho křídla/pták: jedno křídlo/pták jedněch křídel/jedna křídla od toho, co se nazývá pták“.

Japonština nerozlišuje tvarově [[množné číslo]]. V případě, že je třeba množství zdůraznit, pomáhá si příponami ''-tači,-domo,-gata,-ra'' (např. ''watašitači'' – my, ''karera'' – oni), zdvojením (''wareware'' – my, ''jamajama'' – hory) - výsledné tvary však stále nejsou tvary množného čísla! - anebo vyjádřením počtu.

[[Kategorie:Japonština]]</text>
      <sha1>e99i6unqt42b4ohx706r244j29yj1tb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Japonština</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6680</id>
    <revision>
      <id>38373</id>
      <parentid>34900</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:28:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1794" xml:space="preserve">Tento kurz japonského jazyka slouží pro uspořádání myšlenek, gramatických pouček, situačních frází a jiných nesourodých poznatků, na něž narazím při svém (samo)studiu japonštiny.

== Lekce ==
* [[/Lekce 1|Lekce 1]]
* [[/Lekce 2|Lekce 2]]
* [[/Lekce 3|Lekce 3]]
* [[/Lekce 4|Lekce 4]]
* [[/Lekce 5|Lekce 5]]
* [[/Lekce 6|Lekce 6]]
* [[/Lekce 7|Lekce 7]]
* [[/Lekce 8|Lekce 8]]
* [[/Lekce 9|Lekce 9]]
* [[/Lekce 10|Lekce 10]]

== Písmo ==
Systém japonského písma patří k nejsložitějším na světě - pro zápis japonštiny se používají čínské znaky (kandži) a dvě fonetické slabičné abecedy (hiragana a katakana), v některých případech i latinka (rómadži).
Viz cs wiki:
* [[w:katakana|katakana]],
* [[w:hiragana|hiragana]], [[/Podobné znaky (hiragana)|podobné znaky]]
* [[w:kandži|kandži]]

== Gramatika ==
* [[/Výslovnost|Výslovnost]]
* [[/Podstatná jména|Podstatná jména]]
* [[/Přídavná jména|Přídavná jména]]
* [[/Číslovky|Číslovky]]
* [[/Slovesa|Slovesa]]
* [[/Předložky|Předložky]]
...

== Fráze ==
* [[/Pozdravy|pozdravy]]
* [[/Esenciální fráze|Esenciální fráze]]
* [[/U zubaře|U zubaře]]

== Poznámky ==
== Reference ==
== Externí odkazy ==
* [http://www.jlpt-kanji.com/ JLPT Kanji project]
* [http://www.kanjistep.com/ Kanji Step]
* [http://jisho.org/ Online japonsko-anglický slovník]
* [http://kimallen.sheepdogdesign.net/Japanese/polite.html Kim Allen:Politeness Levels] – O zdvořilostních úrovních
* [http://homepage3.nifty.com/jgrammar/grammar/jgr_vcon.htm Logical Japanese Grammar] – Ohýbání sloves
* [http://kimallen.sheepdogdesign.net/Japanese/index.html Japanese for western brain] - zaměřeno na angl. mluvící
* [http://www.nihongo.biz Nihongo.cz]

[[Kategorie:Japonština| ]]</text>
      <sha1>6bvarrilvbo3245gn717z8z14s97u0t</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Japonština/Pozdravy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6681</id>
    <revision>
      <id>34018</id>
      <parentid>29669</parentid>
      <timestamp>2017-09-28T11:46:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; optimalizace kódu; správná sémantika</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1360" xml:space="preserve">Základní pozdravy v japonštině

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! česky
! rómadži
! Hiragana
! Kandži/Kana
! Poznámky
|-
| Dobrý den
| Konničiwa
| こんにちは
| [[:wikt:今日は|今日は]]
| Užívá se cca mezi 10 dopoledne až do 6 večera.
|-
| Dobrý večer
| Konbanwa
| こんばんは
| [[:wikt:今晩は|今晩は]]
| Od 6 večer.
|-
| Dobrou noc
| O-jasumi nasai
| おやすみなさい
| [[:wikt:お休みなさい|お休みなさい]]
| &amp;nbsp;
|-
| Dobré ráno
| Ohajó gozaimasu
| おはようございます
| （[[:wikt:お早う御座います|お早うございます]]）
| Do cca 10 dopoledne.
|-
| Nashledanou
| Mata/Sá mata/Mata miemasu
| また/さあまた/またみえます
| （又/さあ又/又見えます）
| Dosl. opět/nebo//Tedy opět//Opět se uvidíme
|-
| Nashledanou/sbohem
| Sajónara
| さようなら
| [[:wikt:左様なら|左様なら]]
| Jen při loučení na velmi dlouhou dobu/navěky
|-
| Jak se máte? 
| O-genki desu ka?
| おげんきですか？
| お元気ですか？
|doslovně ''Máte se dobře''?
|-
| Mám se dobře. 
| Hai, genki desu. Arigató gozaimasu.
| はい、げんきです。ありがとうございます。
| はい、元気です。ありがとうございます。
|doslovně ''Ano, mám se dobře. Děkuji velice.''
|}

[[Kategorie:Japonština]]

[[en:Everyday Japanese phrases]]</text>
      <sha1>b7j48hk9bdri3rn99l42gaj9tpmp06p</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Japonština/Výslovnost</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6682</id>
    <revision>
      <id>45896</id>
      <parentid>34910</parentid>
      <timestamp>2022-07-10T19:07:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; náhrada zastaralých prezentačních atributů vhodnější konstrukcí; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1312" xml:space="preserve">Výslovnost japonštiny je pro našince velmi jednoduchá. Uveďme si postupně samohlásky, souhlásky a jejich kombinace.

== Samohlásky ==
V japonštině je 5 samohlásek: '''''a, i, u, e, o'''''.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Samohláska
! Přibližný zvuk
! Poznámky
|-
| a
| f&lt;u&gt;''a''&lt;/u&gt;beceda
| &amp;nbsp;
|-
| i
| milost&lt;u&gt;''i''&lt;/u&gt;
| i nezměkčuje (d, t, n) jako v češtině
|-
| [[:Soubor:U (Japanese).ogg|u]]
| &lt;u&gt;''u''&lt;/u&gt;dálost
|  &amp;nbsp;
|-
| e
| &lt;u&gt;''e''&lt;/u&gt;mentál
| &amp;nbsp;
|-
| [[:Soubor:O (Japanese).ogg|o]]
| &lt;u&gt;''o''&lt;/u&gt;malovánky
| &amp;nbsp;
|}

== Souhlásky ==
V japonštině je 14 souhlásek: '''''k, s, t, n, h, m, y''''' (české j)''''', r, w, g, z, d, b, p'''''.

Pět z nich vytváří pozměněný zvuk v závislosti na připojeném znaku.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Základní
! čárkované
! kroužkované
|-
| k
| g
| &amp;nbsp;
|-
| &lt;u&gt;'''''s'''''&lt;/u&gt;
| &lt;u&gt;'''''z'''''&lt;/u&gt;
| &amp;nbsp;
|-
| &lt;u&gt;'''''t'''''&lt;/u&gt;
| &lt;u&gt;'''''d'''''&lt;/u&gt;
| &amp;nbsp;
|-
| n
| &amp;nbsp;
| &amp;nbsp;
|-
| &lt;u&gt;'''''h'''''&lt;/u&gt;
| b
| p
|-
| m
| &amp;nbsp;
| &amp;nbsp;
|-
| y
| &amp;nbsp;
| &amp;nbsp;
|-
| r
| &amp;nbsp;
| &amp;nbsp;
|-
| w
| &amp;nbsp;
| &amp;nbsp;
|}

''Základní souhlásky'' mohou být změněny na ''čárkované souhlásky'' a ''kroužkované''.

== Viz ==
* [[w:hiragana|hiragana]]
* [[w:katakana|katakana]]

[[Kategorie:Japonština]]</text>
      <sha1>pozq7ft7vwebi97heup4jsuekyig5t3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Japonština/Lekce 1</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6683</id>
    <revision>
      <id>45904</id>
      <parentid>42752</parentid>
      <timestamp>2022-07-13T03:07:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>optimalizace kódu; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2094" xml:space="preserve">Lekce zde uvedené jsou přibližným přepisem základních kurzů japonštiny pořádaných při mém pracovišti, jejichž jsem (byl) účastníkem. Záznam byl parciálně psán českým přepisem, anglickým resp. přímo v japonštině obvykle hiraganou často však s chybami.

Základní učebnicí je Now You're Talking! Japanese Conversation for Beginners [http://www.3anet.co.jp/english/books/text_e_b_NYT.html], kurz tak do značné míry tento text bude následovat.

== Úvodní poznámky ==
* podstatná jména nemají rod a číslo
* věta končí slovesem
* osoba, pohlaví a množství subjektu neovlivňují zbytek věty
* slovesa mají dva základní časy: současnost a minulost
* přesnější časové určení se pochopí z kontextu
* funkce podstatných jmen je určována partikulemi

== Znaky ==
V hodině bylo procvičováno prvních 10 znaků hiragany.

{|
|-
| あ ''a''
| え ''e''
| い ''i''
| お ''o''
| う ''u''
|-
| か ''ka''
| け ''ke''
| き ''ki''
| こ ''ko''
| く ''ku''
|}
Čárkované varianty slabik s ''k'' se pak čtou jako ga, ge, gi, go, gu.

== Slovní zásoba ==
* [[../Pozdravy|pozdravy]]

=== Představování ===
Hadžime mašite. Wataši wa ... desu. Dózo jorošiku.
:Jak se máte. Jmenuji se&lt;ref&gt;resp. doslovně ''Já ... jsem.''&lt;/ref&gt; ... Rád vás poznávám.

Nyní jednotlivě
:Hadžime mašite.
:はじめ　まして

:Wataši wa ... desu.
:わたし は&lt;ref&gt;slabika ''ha'' se v případě použití jako partikule čte jako ''wa''&lt;/ref&gt; …です。

:Dózo jorošiku.
:どうぞ　よろしく

=== Slovíčka na procvičení znaků a pár navíc ===
* え - obrázek - e
* き - strom, duch - ki
* あい - láska - ai
* いえ - dům - ie
* あかい - červený - akai
* えき - stanice - eki
* あおい - modrý - aoi
* かいぎ - konference - kaigi
* せんせい - učitel - sensei
* がくせい - student - gakusei
* けんきゅうしゃ- vědec - kenkjúša
* おんなのひと - žena - onna no hito
* おとこのひと - muž - otoko no hito

== Poznámky k textu ==
&lt;references/&gt;

[[Kategorie:Japonština]]</text>
      <sha1>ahzbwhr37kxwx91sh7siy0utmafby99</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Japonština/Lekce 4</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6684</id>
    <revision>
      <id>34904</id>
      <parentid>25652</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1260" xml:space="preserve">== Znaky ==
V hodině se procvičovaly znaky hiragany ha, hi fu, he, ho resp. jejich čárkované (ba, bi, bu, be, bo) a kroužkované varianty (pa, pi, pu, pe, po).
&lt;gallery perrow=&quot;5&quot;&gt;
Image:Japanese_Hiragana_HA.png|ha
Image:Japanese_Hiragana_HI.png|hi
Image:Japanese_Hiragana_HU.png|fu
Image:Japanese_Hiragana_HE.png|he
Image:Japanese_Hiragana_HO.png|ho
&lt;/gallery&gt;
== Gramatika ==
Kore/Sore/Are wa N&lt;ref&gt;N jako noun - podstatné jméno&lt;/ref&gt; desu. - Toto/Tamto/Tamhleto je N.
:vs.
Kono/Sono/Ano N wa ... desu. - Tato/Tamta/Tamhleta N je ...

* Kore, Kono - Toto, Tato ve smyslu blíže k mluvící osobě.
* Sore, Sono - Tamto, Tamta ve smyslu blíže k osobě, k níž se promlouvá, než k mluvící osobě, pro níž je objekt poněkud dál.
* Are, Ano - Tamhleto, Tamhleta ve smyslu daleko od obou osob.

== Slovní zásoba ==
=== Slovíčka na procvičení znaků a pár navíc ===
* ひ - oheň - hi
* かべ - zeď - kabe
* エアコン - klimatizace - eakon &lt;ref&gt;z air-conditioner&lt;/ref&gt;
* ひこうき - letadlo - hikóki
* はし - hůlky - haši &lt;ref&gt;stejný zápis jako most jen jiný přízvuk&lt;/ref&gt;
* いす - židle - isu
* ネクタイ - kravata - nekutai &lt;ref&gt;z neck tie&lt;/ref&gt;
== Poznámky k textu ==
&lt;references/&gt;

[[Kategorie:Japonština]]</text>
      <sha1>2z0z4e8q60ckhuwibctq73bds3qrr5d</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Japonština/Předložky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6685</id>
    <revision>
      <id>41786</id>
      <parentid>34906</parentid>
      <timestamp>2020-05-25T10:07:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; optimalizace kódu; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2387" xml:space="preserve">Ekvivalent českých '''předložek''' je v japonštině často generován partikulemi jako jsou に (''ni''), へ (čti ''e'') a で (''de'').

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Česky
! Japonsky
! Rómadži
! Příklad
|-
| nad 
| 上 に
| ue ni
| &amp;nbsp;
|-
| přes (?)
| 横切って 
| jokogitte
| &amp;nbsp;
|-
| po
| 後
| ato
| &amp;nbsp;
|-
| v (čas; místo, pokud nejde o činnost; směřování kam)
| に
| ni
| Rokudži '''ni''' kite ne. 六時に来てね。 &lt;br /&gt;''Přijď v 6:00, ano?''
|-
| v (místě, pokud jde o činnost), u
| で
| de
| Kjó wa ie '''de''' taberu. 今日は家で食べる。 &lt;br /&gt;''Budu dnes jíst doma.''
|-
| před (časově)
| まえ (前)
| mae
| &amp;nbsp;
|-
| během
| (の)間
| (no) aida
| &amp;nbsp;
|-
| pro
| ため
| tame
| &amp;nbsp;
|-
| z
| から
| kara
| &amp;nbsp;
|-
| v (místě, pokud nejde o činnost)
| に
| ni
| &amp;nbsp;
|-
| v, mezi
| (の)中(に)
| (no) naka (ni)
| Neko wa hako no '''naka''' ni iru. 猫は箱の中にいる。&lt;br /&gt;''Kočka je v krabici.''
|-
| před (něčím)
| まえ (前)
| mae
| Eki no '''mae''' de matte ne. 駅の前で待ってね。 &lt;br /&gt;''Počkej před nádražím, dobře?''
|-
| poblíž
| 近く
| čikaku
| Watašitači no ie no '''čikaku''' ni takusan no mise ga aru. &lt;br /&gt;私達の家の近くにたくさんの店が有る。 &lt;br /&gt;''Poblíž našeho domu je mnoho obchodů.''
|-
| na
| の上に
| (no) ue ni
| Džišo wa cukue no '''ue ni''' aru. 辞書は机の上に有る。 &lt;br /&gt;''Slovník je na stole.''
|-
| přes, naproti
| 向こうに
| mukó ni
| &amp;nbsp;
|-
| skrz (kudy)
| 通って
| tótte
| &amp;nbsp;
|-
| k, do 
| へ
| e
| Ašta bidžucukan '''e''' ikimasu. 明日美術館へ行きます。 &lt;br /&gt;''Zítra jdeme do galerie.''
|-
| pod
| 下に
| šita ni
| Inu wa téburu no '''šita ni''' iru. 犬はテーブルの下にいる。&lt;br /&gt;''Pes je pod stolem.''
|-
| s
| 一緒に
| iššo ni
| Tomodači to iššo ni ikimasu. 友達と一緒に行きます。 &lt;br /&gt;''Půjdu s přítelem.''
|-
| bez
| ?
| naši de
| &amp;nbsp;
|}

== Literatura ==
* Zpracováno dle: {{Citace monografie
  | titul = Japanese Phrasebook (4th Ed.)
  | vydavatel = Lonely Planet
  | isbn = 1740591631
  | jazyk = anglicky
}}

== Externí odkazy ==
* [http://www.timwerx.net/language/prepositions.htm Japanese Prepositions]
* [http://www.timwerx.net/language/particles.htm Japanese Particles]

[[Kategorie:Japonština]]</text>
      <sha1>q4gm7setrxrnewhadau9j8d9130t4br</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Japonština/Esenciální fráze</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6686</id>
    <revision>
      <id>34901</id>
      <parentid>25681</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="399" xml:space="preserve">Spolu s [[../Pozdravy|pozdravy]] je toto výběr základních frází.

* Prosím (prosba) - kudasai
* Prosím (pobídka) - dózo
* Děkuji - arigató
* Nemáte zač - dó itašimašte
* Ano - hai
* Ne - íe
* Promiňte - sumimasen
* Pardón - gomen nasai
* Nerozumím - wakarimasen
* Počkejte chvíli - čotto matte
* Pomoc! - taskete
* Kde je wc? - toiré wa doko deska

[[Kategorie:Japonština]]</text>
      <sha1>iyamyzw8whfp6e6nhdj5u20yq42zlq4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Japonština/U zubaře</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6687</id>
    <revision>
      <id>38374</id>
      <parentid>34909</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:28:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1099" xml:space="preserve">[[Soubor:Métiers-Dentiste, humour-années 20.JPG|náhled|U zubaře]]
* Zub - ha - 歯
* Mám zlomený zub. - ha ga oremašta 歯　が　折れました
* Mám díru v zubu. - mušiba ga arimas　虫歯　が　あります
* Bolí mne zuby. - ha ga itai des　歯　が　痛い　です
* Vypadla mi plomba. - ha no cumemono ga toremašta　歯の　詰め物　が　とれました
* Bolí mne dásně. - haguki ga itai des　歯茎　が　こわれました
* Nechci to vytrhnout. - nuka　nai de kudasai　抜かないで下さい　　
* Au - itai　痛い
* Potřebuji anestézii. - masui 'o šite kudasai　麻酔をして下さい
* Otevřete doširoka. - ókiku hiraite　大きく開いて
* Skousněte to. - kande kudasai　噛んで下さい　
* Vypláchněte si. - ugai o šite kudasai　うがい (含嗽)　を　して　下さい


&lt;gallery&gt;
Image:Cavities evolution 1 of 5 ArtLibre jnl.png| Zub - ha 歯
Image:Cepillo Duralon.jpg| Zubní kartáček - ha burashi 歯ブラシ
Image:ZMO0287-001.jpg| plomba ha no cumemono 歯の　詰め物
&lt;/gallery&gt;

[[Kategorie:Japonština]]</text>
      <sha1>3d7uku19rdl24sje6v05sq542mynth8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Japonština/Podobné znaky (hiragana)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6688</id>
    <revision>
      <id>34905</id>
      <parentid>25660</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="256" xml:space="preserve">Tyto znaky jsou si v hiraganě podobné:
* あ　お
* の　め　ぬ
* れ　わ　ね
* て　と
* き さ ち ら う ろ　る　
* も ま ほ よ は　な　
* け　た　に　こ　
* い　り
* し　つ　く　へ

[[Kategorie:Japonština]]</text>
      <sha1>8ohc8olhva54awjr3kq4i0dru4f2wbl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Japonština/Japonská báseň haiku - tvorba v japonštině</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6689</id>
    <revision>
      <id>34902</id>
      <parentid>25662</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1993" xml:space="preserve">Základní podmínky tvorby básně HAIKU:

1, Dodržovat počet slabik v básni 5 - 7 - 5.

菊の香や　奈良には古き　仏達　（松尾芭蕉）
  (5)       (7)        (5)

2,Báseň musí obsahovat 1 slovo vyjadřující roční období, tzv. KIGO.

バスを待ち大路の春をうたがはず　（石田波郷）
slovo vyjadřující roční období je 春 (jaro)

Slova vyjadřující roční období jsou shrnuta ve sbírce
Saidžiki (viz níže).

3,Rytmus a citové zabarvení dodávají básni Kiredži 「や」「かな」「けり」.

花衣ぬぐやまつはる紐いろいろ　（杉田久女）

4, Stručnost dodáva básni haiku život.

恋猫の恋する猫で押し通す　（永田耕衣）

5, Skica: při tvorbě haiku zachycujeme vlastními slovy, to co vidíme.

冬菊のまとふはおのがひかりのみ　（水原秋桜子）

Některá slova vyjadřující období shrnutá ve sbírce Saidžiki - jaro:

Květiny: 梅 švestka 野梅(planá švestka)　残雪梅 (švestka na jejichž větvičkách zůstalo trochu sněhu)　 梅が香 (švestka voní)　白梅 (bělostná švestka)　老梅 (stařičká švestka)　
梅林 (švestkový háj)　 飛梅 (poletující okvětní kvítky švestky)
         猫柳 kočičky
         ヒヤシンス　hyacint
         黄水仙　žlutý narcis
         連翹　zlatý déšť
         桜　sakura 染井吉野(sakura druhu Somei jošino)　夕桜 (večerní sakura) 　
夜桜 (sakura v noci)　 夢見草 (&quot;květina snů&quot;)

Ptáci, hmyz a obojživelníci:
              鶯　Cetie budníčkovitá 春告鳥　(ptáček ohlašující jaro) 
匂鳥　(voňavý ptáček)
              岩燕　Jiřička obecná
              鷽　Hýl obecný
              雉　Bažant obecný
              白蝶　Bělásek
              黄蝶　Žluťásek
              蛙　Žába

Ostatní: 鳥の巣 Ptačí hnízdo
         花種蒔く　Setí květinových semínek

[[Kategorie:Japonština]]</text>
      <sha1>91z0vf4wgraum0f0491ug1y4982nmap</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>HTML/Úvod do CSS</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6711</id>
    <revision>
      <id>45719</id>
      <parentid>45697</parentid>
      <timestamp>2022-04-23T05:13:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>93.207.179.62</ip>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze 45697 od uživatele [[Special:Contributions/JAnDbot|JAnDbot]] ([[User talk:JAnDbot|diskuse]]) wrong html fix</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2062" xml:space="preserve">Zatím jsme všude psali ke každému tagu jeho formátování zvlášť. S pomocí '''CSS''' ale můžeme nastavit všem tagům s nějakou společnou vlastností stejný formát (např. jméno tagu, atribut 'class' nebo atribut 'id'). Například:
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;CSS&quot;&gt;h1{
    color:red;
}&lt;/syntaxhighlight&gt;
Toto nastaví všem tagům 'h1' červenou barvu.
== Zápis do HTML ==
Jsou dva způsoby, jak přidělat CSS k HTML. První je pomocí tagu &lt;style&gt;.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;HTML5&quot;&gt;
&lt;style type=&quot;text/css&quot;&gt;
/* zde je CSS */
&lt;/style&gt;&lt;/syntaxhighlight&gt;
Tímto zápisem se CSS píše přímo do HTML dokumentu. Druhý způsob přidá CSS z jiného souboru.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;HTML5&quot;&gt;
&lt;link rel=&quot;stylesheet&quot; href=&quot;styl.css&quot; type=&quot;text/css&quot; /&gt;&lt;/syntaxhighlight&gt;
V souboru styl.css (ve sejném adresáři jako html soubor) je CSS styl.
== Class a Id ==
U každého tagu můžeme definovat dva atributy vhodné pro CSS. Jsou to 'class' a 'id'. Používáme je k označování tagů.
=== Class ===
Atribut 'class' - česky třída - můžeme dát mnoha různým tagům. Například si uděláme modrý rámeček.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;HTML5&quot;&gt;&lt;!-- HTML --&gt;
&lt;div class=&quot;ramecek&quot;&gt;Tento text je v rámečku. Těchto rámečků může být na stránce více&lt;/div&gt;&lt;/syntaxhighlight&gt;
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;CSS&quot;&gt;/* CSS */
/* class atribut označíme .název_třídy */
.ramecek{
    /* pozadí bude takové světle-modré */
    background-color: rgb(201, 201, 255);
    /* a šířka bude 200 pixelů */
    width:200px;
}&lt;/syntaxhighlight&gt;
=== Id ===
Atribut 'id' se stejnou hodnotou můžeme dát jen jednomu elementu. Takže můžeme dát například id hlavičce.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;HTML5&quot;&gt;&lt;!-- HTML --&gt;
&lt;div id=&quot;hlavicka&quot;&gt;
    &lt;img src=&quot;logo&quot; /&gt; 
    &lt;h1&gt;Nadpis&lt;/h1&gt;
&lt;/div&gt;&lt;/syntaxhighlight&gt;
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;CSS&quot;&gt;/* CSS */
/* id atribut označíme #název_atributu */
#hlavicka{
    /* pozadí bude zase takové světle-modré */
    background-color: rgb(201, 201, 255);
}&lt;/syntaxhighlight&gt;

[[Kategorie:HTML|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>hzz7hmgn43rzin027cjub03u0zsvkln</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Klíč k určování druhů ryb žijících na území České republiky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6714</id>
    <revision>
      <id>38393</id>
      <parentid>34944</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:29:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2304" xml:space="preserve">[[Soubor:Pseudorasbora parva(edited version).jpg|náhled|upright=1.5|Copak je to za rybu?]]
'''Klíč k určování druhů ryb žijících na území České republiky''' je projekt české Wikiverzity, který si klade za cíl vytvořit klíč, podle kterého lze určit druhy ryb, se kterými se může čtenář setkat ve vodách v České republice.

=== Metodika ===
Projekt má pomoci určit druhy ryb při náhodném setkání pomocí jednoduchých morfologických znaků bez potřeby znalosti anatomické stavby zkoumaného exempláře a bez nutnosti provádět obtížná zjišťování plastických a meristických znaků. Zároveň se v maximální možné míře vyhýbá porovnávání s jinými druhy ryb. &lt;!-- K porovnávání může docházet pouze vůči projektem určenému standardizovanému modelu. (asi nebude potřeba) --&gt;

Klíč sestává v každé úrovni z několika popisů, zvýrazňujících hlavní rozlišovací znaky jednotlivých skupin. Zároveň je snaha, aby jednotlivé skupiny co možná nejvíce odpovídaly systematickému zařazení, což ovšem není vždy možné, protože rozdíly mezi některými skupinami jsou především anatomického charakteru. K jednotlivým popisům by měly být přidruženy ilustrační kresby se zvýrazněním popisovaných znaků. Popis je doplněn odkazem na další úroveň, která je nutná k bližšímu určení. Zároveň může být připojen odkaz na Wikipedii, kde je možné získat k danému taxonu bližší encyklopedické informace.

V textu bude používána specifická terminologie se kterou se můžete seznámit na stránce [[Klíč k určování druhů ryb žijících na území České republiky/Základní pojmy]]. Pokud jste s těmito pojmy seznámeni, můžete přistoupit k [[Klíč k určování druhů ryb žijících na území České republiky/Actinopteriigii|určování]].

=== Úkoly ===
Ke zdárnému vypracování klíče je potřeba udělat několik samostatných věcí (pod jednotlivé položky se mohou zapisovat uživatelé mající zájem se účastnit):
* '''Vytvořit textový podklad klíče;'''
* '''vytvořit obrazový materiál;'''
* '''zapracovat na článcích na Wikipedii, aby byly čtenáři přínosné;'''
* '''cokoli jiného (specifikujte).'''

[[Kategorie:Ichtyologie]]</text>
      <sha1>7aj4i4bbkdoycl0ia68dh4tyr8lwfq6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Klíč k určování druhů ryb žijících na území České republiky/Navigace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6715</id>
    <revision>
      <id>36216</id>
      <parentid>25724</parentid>
      <timestamp>2018-04-24T13:28:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5640" xml:space="preserve">[[../Paprskoploutví|paprskoploutví]]
* chrupavčití (Chondrostei)
:* jeseteři (Acipenseriformes)
::* jeseterovití (Acipenseridae)
:::* jeseter (''Acipenser'')
::::* jeseter malý (''Acipenser ruthenus'')
* [[../Kostnatí|kostnatí]] (Neopterygii)
:* holobřiší (Anguilliformes)
::* úhořovití (Anguillidae)
:::* úhoř (Anguilla)
::::* úhoř říční (''Anguilla anguilla'')
:* lososotvární (Salmoniformes)
::* [[../Lososovití|lososovití]] (Salmonidae)
:::* [[../Losos|losos]] (''Salmo'')
::::* losos obecný (''Salmo salar'')
::::* pstruh obecný (''Salmo trutta'')
:::* losos (''Oncorhynchus'')
::::* pstruh duhový (''Oncorhynchus mykiss'')
:::* hlavatka (''Hucho'')
:::::* hlavatka obecná (''Hucho hucho'')
:::* siven (''Salvelinus'')
::::* siven americký (''Salvelinus fontinalis'')
:::* lipan (''Thymallus'')
::::* lipan podhorní (''Thymallus thymallus'')
:::* [[../síh|síh]] (''Coregonus'')
::::* síh peleď (''Coregonus peled'')
::::* síh severní(''Coregonus lavaretus'')
:* [[../Štikotvární|štikotvární]] (Esociformes)
::* blatňákovití (Umbridae)
::::* blatňák (''Umbra'')
::::* blatňák tmavý (''Umbra krameri'')
::* štikovití (Esocidae)
:::* štika (''Esox'')
::::* štika obecná (''Esox lucius'')
:* [[../Máloostní|máloostní]] (Cypriniformes)
::* [[../Kaprovití|kaprovití]] (Cyprinidae)
:::* bolen (''Aspius'')
::::* bolen dravý (''Aspius aspius'')
:::* [[../Cejn|cejn]] (''Abramis'')
::::* cejn perleťový (''Abramis sapa'')
::::* cejn siný (''Abramis ballerus'')
::::* cejn velký (''Abramis brama'')
:::* cejnek (''Blicca'')
::::* cejnek malý (''Blicca bjoerkna'')
:::* hořavka (''Rhodeus'')
::::* hořavka duhová (''Rhodeus sericeus'')
:::* [[../Hrouzek|hrouzek]] (''Gobio'')
::::* hrouzek běloploutvý (''Gobio albipinnatus'')
::::* hrouzek dlouhovousý (''Gobio uranoscopus'')
::::* hrouzek Kesslerův (''Gobio kessleri'')
::::* hrouzek obecný (''Gobio gobio'')
:::* [[../Jelec|jelec]] (''Leuciscus'')
::::* jelec jesen (''Leuciscus idus'')
::::* jelec proudník (''Leuciscus leuciscus'')
::::* jelec tloušť (''Leuciscus cephalus'')
:::* amur (''Ctenopharyngodon'')
::::* amur bílý (''Ctenopharyngodon idella'')
:::* kapr (''Cyprinus'')
::::* kapr obecný (''Cyprinus carpio'')
:::* [[../Karas|karas]] (''Carassius'')
::::* karas obecný (''Carassius carassius'')
::::* karas stříbřitý (''Carassius auratus'')
:::* lín (''Tinca'')
::::* lín obecný (''Tinca tinca'')
:::* ostroretka (''Chondrostoma'')
::::* ostroretka stěhovavá (''Chondrostoma nasus'')
:::* ostrucha (''Pelecus'')
::::* ostrucha křivočará (''Pelecus cultratus'')
:::* ouklej (''Alburnus'')
::::* ouklej obecná (''Alburnus alburnus'')
:::* ouklejka (''Alburnoides'')
::::* ouklejka pruhovaná (''Alburnoides bipunctatus'')
:::* [[../Parma|parma]] (''Barbus'')
::::* parma obecná (''Barbus barbus'')
::::* parma středomořská (''Barbus meridionalis'')
:::* perlín (''Scardinius'')
::::* perlín ostrobřichý (''Scardinius erythrophtalmus'')
:::* plotice (''Rutilus'')
::::* plotice obecná (''Rutilus rutilus'')
:::* podoustev (''Vimba'')
::::* podoustev říční (''Vimba vimba'')
:::* slunka (''Leucaspius'')
::::* slunka stříbřitá (''Leucaspius delineatus'')
:::* střevle (''Phoxinus'')
::::* střevle potoční (''Phoxinus phoxinus'')
:::* střevlička (''Pseudorasbora'')
::::* střevlička východní (''Pseudorasbora parva'')
:::* tolstolobec (''Arristichtys'')
::::* tolstolobec pestrý (''Aristichtys nobilis'')
:::* tolstolobik (''Hypophtalmichthys'')
::::* tolstolobik bílý (''Hypophtalmichthys molitrix'')
::* mřenkovití (Balitoridae)
:::* mřenka (''Barbatula'')
::::* mřenka mramorovaná (''Barbatula barbatula'')
::* [[../Sekavcovití|sekavcovití]] (Cobitidae)
:::* piskoř (''Misgurnus'')
::::* piskoř pruhovaný (''Misgurnus fossilis'')
:::* sekavčík (''Sabanejewia'')
::::* sekavčík horský (''Sabanejewia aurata'')
:::* sekavec (''Cobitis'')
::::* sekavec písečný (''Cobitis taenia'')
:* [[../Sumci|sumci]] (Siluriformes)
::* sumcovití (Siluridae)
:::* sumec (''Silurus'')
::::* sumec velký (''Silurus glanis'')
::* Sumečkovití (Ictaluridae)
:::* sumeček (''Ameiurus'')
::::* sumeček americký (''Ameiurus nebulosus'')
:* hrdloploutví (Gadiformes)
::* mníkovití (Lotidae)
::::* mník (''Lota'')
::::* mník jednovousý (''Lota lota'')
:* volnoostní (Gasterosteiformes)
::* koljuškovití (Gasterosteidae)
:::* koljuška (''Gasterosteus'')
::::* koljuška tříostná (''Gasterosteus aculeatus'')
:* [[../Ostnoploutví|ostnoploutví]] (Perciformes)
::* [[../Okounovití|okounovití]] (Percidae)
:::* okoun (''Perca'')
::::* okoun říční (''Perca fluviatilis'')
:::* [[../Candát|candát]] (''Sander'')
::::* candát obecný (''Sander lucioperca'')
::::* candát východní (''Sander volgensis'')
:::* [[../Ježdík|ježdík]] (''Gymnocephalus'')
::::* ježdík dunajský (''Gymnocephalus baloni'')
::::* ježdík obecný (''Gymnocephalus cernuus'')
::::* ježdík žlutý (''Gymnocephalus schraetser'')
:::* drsek (''Zingel'')
::::* drsek menší (''Zingel streber'')
::* [[../Okounkovití|okounkovití]] (Centrarchidae)
:::* okounek (''Micropterus'')
::::* okounek pstruhový (''Microptrus salmoides'')
:::* slunečnice (''Lepomis'')
::::* slunečnice pestrá (''Lepomis gibbosus'')
::* hlaváčovití (Gobiidae)
:::* hlavačka (''Proterorhinus'')
::::* hlavačka mramorovaná (''Proterorhinus marmoratus'')
:* ropušnicotvární (Scorpaeniformes)
::* vrankovití (Cottidae)
:::* [[../Vranka|vranka]] (''Cotus'')
::::* vranka obecná (''Cottus gobio'')
::::* vranka pruhoploutvá (''Cottus poecilopus'')

[[Kategorie:Ichtyologie]]</text>
      <sha1>1ebkb3gs6imb8z4zcl9ynxfqgbzu301</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Klíč k určování druhů ryb žijících na území České republiky/Galerie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6716</id>
    <revision>
      <id>34945</id>
      <parentid>25734</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:27:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2244" xml:space="preserve">Na této stránce si můžete prohlédnout galerii fotografií ryb, které se vyskytují v České republice. Na stránce nejsou uvedeny fotografie druhů, které nejsou na [[:commons:|Wikimedia Commons]] k dispozici, nebo jen ve špatné kvalitě. Víte-li o nějakých lepších, svobodně šiřitelných, nebojte se je nahrát.

&lt;gallery&gt;
Soubor:Anguilla anguilla.jpg|úhoř říční
Soubor:Atlantischer Lachs.jpg|losos obecný
Soubor:Salmo trutta.jpg|pstruh obecný
Soubor:Oncorhynchus mykiss.jpg|pstruh duhový
Soubor:Hucho hucho.jpg|hlavatka obecná
Soubor:Brook Trout Salvelinus fontinalis 2900px.jpg|siven americký
Soubor:Harjus.JPG|lipan podhorní
Soubor:Hecht.jpg|štika obecná
Soubor:Aspius aspius by RpM.JPG|bolen dravý
Soubor:Carp bream.jpg|cejn velký
Soubor:Abramis ballerus.jpg|cejn siný
Soubor:Blicca bjoerkna.jpg|cejnek malý
Soubor:Rhodeus sericeus.jpg|hořavka duhová
Soubor:Riviergrondel.jpg|hrouzek obecný
Soubor:LeuciscusIdus.JPG|jelec jesen
Soubor:Grass carp fexx.jpg|amur bílý
Soubor:Carp (Cyprinus carpio) in aquarium.JPG|kapr obecný
Soubor:CarassiusAuratusGibelio.JPG|karas stříbřitý
Soubor:TincaTincaWeerribben.JPG|lín obecný
Soubor:AlburnusAlburnus1.JPG|ouklej obecná
Soubor:Scardinius erythrophthalmus in aquarium.JPG|perlín ostrobřichý
Soubor:Blausteinsee Tierwelt 03.jpg|plotice obecná
Soubor:Chondrostoma nasus (aka).jpg|ostroretka stěhovavá
Soubor:Vimba vimba.jpg|podoustev říční
Soubor:Alburnus_alburnus_cropped.jpg|slunka stříbřitá
Soubor:Pseudorasbora parva.jpg|střevlička východní
Soubor:Barbatula barbatula by MdE.jpg|mřenka mramorovaná
Soubor:Steinbeisser 001.jpg|sekavec písečný
Soubor:Silurus glanis.jpg|sumec velký
Soubor:Ameiurus nebulosus.jpg|sumeček americký
Soubor:Trüsche Walchensee.jpg|mník jednovousý
Soubor:PICT0246-1.JPG|koljuška tříostná
Soubor:Perca fluviatilis in aquarium.JPG|okoun říční
Soubor:Sander_lucioperca_1.jpg|candát obecný
Soubor:Gymnocephalus cernuus.jpg|ježdík obecný
Soubor:Largemouth Bass 001.jpg|okounek pstruhový
Soubor:Lepomis gibbosus 01.jpg|slunečnice pestrá
Soubor:Proterorhinus_marmoratus1.jpg|hlavačka mramorovaná
Soubor:CottusGobioSpreadingFins.JPG|vranka obecná
&lt;/gallery&gt;

[[Kategorie:Ichtyologie]]</text>
      <sha1>s5txdz16180an8rj6xjh6qtlcdg0odn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6718</id>
    <revision>
      <id>38517</id>
      <parentid>35420</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2251" xml:space="preserve">[[Soubor:Qbasic2.jpg|náhled|Úvodní okno programu QBasic z roku 1987-1992]]

Kniha se zabývá programováním v jazyce [[w:QBasic|QBasic]] pro '''začátečníky''', '''středně pokročilé''', '''pokročilé''' a '''experty'''. Po účely knihy jsou jednotlivé programy testovány na verzi [[w:en:QB64|QB64]], což je modifikovaná '''64 bitová''' verze kompatibilní s '''Windows 7''' a '''Windows 8'''. Protože tento programovací jazyk patří mezi staré a jednoduché jazyky, je studium tohoto jazyka vhodný pro začínající programátory. Po jejich zvládnutí doporučuji pokračovat studiem jazyka '''Visual Basic''' patřící již mezi objektově orientované programovací jazyky vhodné pro tvorbu programů v prostředí Windows.

== Úvod ==
* [[/Předmluva/]]
* [[/Komu je kniha určena/]]
* [[/Metodika/]]

== Lekce ==

=== Začátečníci ===
* [[/Lekce 1/]] - příkazy '''PRINT''' a '''CLS'''
* [[/Lekce 2/]] - příkazy '''LET''' a '''DIM''' , '''proměnné''' a '''matematické výrazy'''
* [[/Lekce 3/]] - příkaz '''INPUT'''
* [[/Lekce 4/]] - podmínka '''IF ... THEN ...'''
* [[/Lekce 5/]] - cyklus '''FOR ... NEXT'''
* [[/Lekce 6/]] - náhodné číslo ('''RANDOMIZER TIMER''', '''RND''')

Cyklus s podmínkou na začátku:
* [[/Lekce 7/]] - příkazy '''WHILE ... WEND''' s testem na začátku (příkazy se provádí dokud je podmínka splněna) a '''DO WHILE ... LOOP''' s testem na začátku (příkazy se provádí dokud je podmínka splněna)
* [[/Lekce 8/]] - příkaz '''DO UNTIL ... LOOP''' s testem na začátku (příkazy se provádí dokud podmínka není splněna)

Cyklus s podmínkou na konci:
* [[/Lekce 9/]] - příkaz '''DO ... LOOP WHILE''' s testem na konci (příkazy se provádí dokud je podmínka splněna)
* [[/Lekce 10/]] - příkazy '''DO ... LOOP UNTIL''' s testem na konci (příkazy se provádí dokud podmínka není splněna)

* [[/Lekce 11/]] -
* [[/Lekce 12/]] -
* [[/Lekce 13/]] -

=== Středně pokročilí ===

=== Pokročilí ===

=== Experti ===

== Knihovna pojmů ==
* [[/Klíčová slova QBasic/]] - Příkazy, funkce a ostatní klíčová slova použitá v jazyce QBasic
* [[/Klíčová slova QB64/]] - Rozšíření klíčových slov o verzi QB64

[[Kategorie:QBasic| ]]</text>
      <sha1>bgvfzohrdnylliris3zdkyjmlwxj2fu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Lekce 1</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6720</id>
    <revision>
      <id>35423</id>
      <parentid>31448</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:33:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2441" xml:space="preserve">== Příkazy ==

=== CLS ===
Příkaz smaže celou obrazovku. Využívá se na začátku programu a všude tam, kde je třeba pročistit obrazovku.

=== PRINT ===
Příkaz vypisuje na obrazovku text, čísla, proměnné a výpočty vzorce. Text musí být v uvozovkách.

== Výukové programy ==

=== Program č. 1 ===
Testování použití příkazu PRINT

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
CLS
PRINT &quot;Ahoj svete.&quot;
PRINT &quot;24&quot;
PRINT 24
PRINT
PRINT &quot;10+5&quot;
PRINT 10+5
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Výstup na obrazovce po spuštění programu
&lt;pre style=&quot;background-color: #000; color: #fff;&quot;&gt;
Ahoj svete.
24
:24

10+5
:15
&lt;/pre&gt;

Popis použití vybraných příkazů
{{Příklad|&lt;code&gt;PRINT &quot;10+5&quot;&lt;/code&gt; → Chápe jako text a proto vypíše na obrazovku 10+5}}
{{Příklad|&lt;code&gt;PRINT 10+5&lt;/code&gt; → Chápe jako vzorec a proto napíše 15}}
{{Příklad|&lt;code&gt;PRINT&lt;/code&gt; → Vloží prázdný řádek}}
{{Příklad|&lt;code&gt;PRINT 24&lt;/code&gt; a &lt;code&gt;PRINT 10+5&lt;/code&gt; → V obou případech je výsledek číslo, proto jej počítač na výstupu zobrazil odsazené o jeden znak dopředu.}}

=== Program č. 2 ===
Formátování příkazu PRINT pomocí (čárky) a (středníku)

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
CLS
PRINT &quot;Vitejte v programu&quot;;&quot;QBasic&quot;
PRINT &quot;Vitejte v programu&quot;,&quot;QBasic&quot;
PRINT
PRINT &quot;10+5=&quot;;10+5
PRINT &quot;10+5=&quot;,10+5
PRINT
PRINT 10, 12, 15, 18
PRINT 8, 20, 35, 16
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Výstup na obrazovce po spuštění programu
&lt;pre style=&quot;background-color: #000; color: #fff;&quot;&gt;
Vitejte v programuQBasic
Vitejte v programu         QBasic

10+5= 15
10+5=          15

:10          12          15          18
:8           20          35          16
&lt;/pre&gt;

Popis použití vybraných příkazů
{{Příklad|&lt;code&gt;PRINT &quot;Vitejte v programu&quot;;&quot;QBasic&quot;&lt;/code&gt; → Oddělovač '''středník''' spojil texty přímo k sobě}}
{{Příklad|&lt;code&gt;PRINT &quot;Vitejte v programu&quot;,&quot;QBasic&quot;&lt;/code&gt; → Oddělovač '''čárka''' spojil texty tak, že mezi nimi vznikla '''dlouhá mezera'''}}

=== Program č. 3 ===
Vytvoření hlavičky programu v podobě rámečku z hvězdiček

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
CLS
PRINT &quot;***********************&quot;
PRINT &quot;* Titulek programu *&quot;
PRINT &quot;***********************&quot;
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Výstup na obrazovce po spuštění programu
&lt;pre style=&quot;background-color: #000; color: #fff;&quot;&gt;
***********************
*   Titulek programu  *
***********************
&lt;/pre&gt;

[[Kategorie:QBasic|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>ar6d5toz6dmku8caup2fzm79h5j00xv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Lekce 2</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6721</id>
    <revision>
      <id>35424</id>
      <parentid>31474</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:33:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9796" xml:space="preserve">== Příkazy ==

=== LET ===
Slouží k '''zadávání hodnot do proměnných''' a k psaní '''matematických výrazů''' (vzorců). V prostředí QBasic je příkaz nepovinný, lze ho tedy vynechat a rovnou psát příslušný matematický výraz (vzorec), nebo výraz pro uložení hodnoty do proměnné. Například pro předpis &lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot; inline&gt;LET A=30&lt;/syntaxhighlight&gt; lze napsat zjednodušeně jako &lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot; inline&gt;A=30&lt;/syntaxhighlight&gt;

Příklad použití příkazu &lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot; inline&gt;LET&lt;/syntaxhighlight&gt;
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
LET X=36
LET Y=48
LET A$=&quot;Ahoj&quot;
LET I=I+1
LET R=(T*R)-7
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Ten samý příklad použití s vynecháním příkazu &lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot; inline&gt;LET&lt;/syntaxhighlight&gt;
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
X=36
Y=48
A$=&quot;Ahoj&quot;
I=I+1
R=(T*R)-7
&lt;/syntaxhighlight&gt;

=== DIM ===
Slouží k deklaraci proměnné. Syntaxe příkazu: &lt;code&gt;DIM ''NázevPromenne'' AS ''TypPromenne''&lt;/code&gt;

Příklad použití:
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
DIM Jmeno AS STRING
DIM Cislo1 AS DOUBLE
DIM Cislo2 AS DOUBLE
DIM X AS INTEGER
DIM Y AS INTEGER
DIM JednoRozmernePole(10) AS STRING
DIM DvouRozmernePole (100,100) AS INTEGER
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Teoretická témata ==

=== Proměnná ===
[[w:Proměnná|Proměnná]] symbolizuje název pomyslného šuplíku, do kterého je rezervován kus paměti. V prostředí QBasic se proměnná deklaruje pomocí příkazu &lt;code&gt;DIM ''NázevPromenne'' AS ''TypPromenne''&lt;/code&gt;, kde ''NázevPromenne'' je jméno (tedy pojmenování) proměnné a ''TypPromenne'' udává typ proměnné (Celé číslo, desetinné číslo, text atd.). Tento způsob se používá i ve '''Visual Basic'''.

'''Deklarování proměnné''' lze vysvětlit jako definování, vytvoření nebo zavedení proměnné. V prostředí QBasic ji však nemusíme vždy deklarovat předem, programovací jazyk jej dokáže deklarovat v momentu jejich prvního použití, například &lt;code&gt; LET A=30&lt;/code&gt; Chápe QBasic, že se jedná o celočíselnou proměnou (INTEGER), například &lt;code&gt;LET A$=&quot;Ahoj&quot;&lt;/code&gt;, chápe QBasic, že se jedná o proměnnou typu text (STRING). Všimněte si textová proměnná se od celočíselného lišila přidáním příznaku $ (dolaru), lze jej vytvořit stiskem kláves alt+36.

==== Typy proměnných ====
{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Tabulka typu proměnných
|-
! typ proměnné || znak || klávesová zkratka || rozsah hodnot || paměť || popis
|-
| INTEGER || % || alt+37|| -32768 až +3276 || 2-Byte || Celá čísla
|-
| LONG || &amp; || alt+38 || -2 147 483 648 až +2 147 483 647 || 4-Byte || Celá čísla - dlouhý rozsah
|-
| SINGLE || ! || alt+33 || +2,8*10&lt;sup&gt;-45&lt;/sup&gt; až +3,4*10&lt;sup&gt;38&lt;/sup&gt; &lt;br /&gt; -2,8*10&lt;sup&gt;-45&lt;/sup&gt; až -3,4*10&lt;sup&gt;38&lt;/sup&gt; || 4-Byte || desetinné číslo s pohyblivou řadovou čárkou / 7 desetinných míst
|-
| DOUBLE || # || alt+35 || +4,9*10&lt;sup&gt;-324&lt;/sup&gt; až +1,8*10&lt;sup&gt;308&lt;/sup&gt; &lt;br /&gt; -4,9*10&lt;sup&gt;-324&lt;/sup&gt; až -1,8*10&lt;sup&gt;308&lt;/sup&gt; || 8-Byte || desetinné číslo s pohyblivou řadovou čárkou dvojité přesnosti /16 desetinných míst
|-
| STRING || $ || alt+36 || znaky || x || řetězová proměnná s proměnlivou délkou
|-
| STRING*X || $ || alt+36 || znaky || x || řetězová proměnná pevné délky, X= počet znaků
|}

==== Pole ====
Pole je datová struktura skládající se z prvků stejného typu (například: všechny prvky jsou typu INTEGER nebo všechny prvky jsou typu STRING), tyto prvky se od sebe vzájemně odlišují pomocí indexu (index připomíná pořadové číslo, které slouží jako adresa prvku). Pro ukládání sady (řady) dat stejného typu je užití pole efektivněji, než užití více proměnných stejného typu.

Pole patří mezi strukturované typy dat.

===== Jednorozměrné pole =====
Jednorozměrné pole je řada proměnných s jedním indexem určitého rozsahu.

Deklarace jednorozměrného pole:
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
DIM MojePole (10) AS INTEGER
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Deklarace říká, že se jedná o proměnu s názvem MojePole jenž je polem s jedním indexem o rozsahu 0-10 a proměnné jsou typu INTEGER.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ DIM MojePole (10) AS INTEGER
|-
! index (0) || index (1) || index (2) || index (3) || index (4)|| index (5) || index (6) || index (7) || index (8)|| index (9)|| index (10)
|-
| hodnota || hodnota || hodnota || hodnota || hodnota || hodnota || hodnota || hodnota || hodnota || hodnota || hodnota 
|}

Vkládat hodnoty do paměti lze tímto způsobem (příkaz LET lze vynechat):
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
LET MojePole(0)=25
LET MojePole(1)=14
LET MojePole(2)=18
LET MojePole(3)=29
LET MojePole(4)=88
LET MojePole(5)=151
LET MojePole(6)=25
LET MojePole(7)=107
LET MojePole(8)=88
LET MojePole(9)=115
LET MojePole(10)=118
&lt;/syntaxhighlight&gt;

===== Vícerozměrné pole =====
Vícerozměrné pole má dvě nebo více indexů.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
DIM A(10,10) AS STRING
DIM B(10,10,10) AS STRING
DIM C(50,50,50,25,25) AS INTEGER
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Vkládat hodnoty lze tímto způsobem (příkaz LET lze vynechat):
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
LET A(0,0)=&quot;Alfa&quot;
LET A(1,0)=&quot;Beta&quot;
LET A(2,0)=&quot;Gama&quot;
LET A(3,0)=&quot;Delta&quot;
LET A(4,0)=&quot;Leden&quot;
LET A(0,1)=&quot;Unor&quot;
LET A(0,2)=&quot;Brezen&quot;
LET A(0,3)=&quot;Duben&quot;
LET A(8,10)=&quot;Kveten&quot;
LET A(4,10)=&quot;Cerven&quot;
&lt;/syntaxhighlight&gt;

=== Matematické výrazy (vzorce) ===

==== Matematické operátory a funkce ====
{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Matematické operátory
|-
! Operátor || Příklad užití || Popis
|-
| + || A+B || sčítání
|-
| - || A-B || odčítání
|-
| * || A*B || násobení
|-
| / || A/B || dělení
|-
| \ || A\B || zbytek po dělení
|-
| ^ || 10^2 || mocnina
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Matematické funkce
|-
! Funkce || Příklad užití || Popis
|-
| ABS || ABS(-15) || absolutní hodnota
|-
| ATN || ATN(a) || arkus tangens 
|-
| COS || COS(a) || cosinus v radiánech
|-
| SIN || SIN(a) || sinus v radiánech
|-
| LOG|| LOG(a) || logaritmus
|-
| EXP || EXP(a) || exponenciál
|-
| RND || A=INT(RND(1)*10+1) || náhodné číslo
|-
| SQR || SQR(a) || druhá odmocnina
|-
| INT || INT(3.147) || zobrazí pouze celou část čísla
|}

==== Matematika v QBasic ====
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| &lt;math&gt;a=(\mathbf{x}\cdot\mathbf{y})-7&lt;/math&gt;
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;LET a=(x*y)-7&lt;/syntaxhighlight&gt;
|-
| &lt;math&gt;S=a^2&lt;/math&gt;
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;LET S=a^2&lt;/syntaxhighlight&gt;
|-
| &lt;math&gt;S=\frac{1}{2}\mathbf{a}\cdot\mathbf{v}&lt;/math&gt;
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;LET S=(a*v)/2&lt;/syntaxhighlight&gt;
|-
| &lt;math&gt;\sqrt{ q^2 - p^3 }&lt;/math&gt;
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;LET S=SQR(q^2-p^3)&lt;/syntaxhighlight&gt;
nebo
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;LET S=(q^2-p^3)^(1/2)&lt;/syntaxhighlight&gt;
protože lze užít vzorce &lt;math&gt;a^{\frac{m}{n}} = \sqrt[n]{a^m}&lt;/math&gt;
|-
| &lt;math&gt;\sqrt[3]{ q^2 - p^3 }&lt;/math&gt;
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;LET S=(q^2-p^3)^(1/3)&lt;/syntaxhighlight&gt;
|}

== Programy ==

=== Program č. 1 ===
Příklad užití proměnných (příkaz &lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot; inline&gt;LET&lt;/syntaxhighlight&gt; lze vynechat)

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
CLS
LET a=13
LET b=9
LET c=24
LET a$=&quot;Windows 7, 64 Bit Systém&quot;
LET s1=a+b
LET s2=a-b
LET s3=a*b
LET s4=a/b
LET s5=a^2
LET s6=b^2
LET s7=SQR(s5-s6)

PRINT a
PRINT b
PRINT c
PRINT
PRINT a+b+c
PRINT a-b-c
PRINT a*b*c
PRINT a/b
PRINT
PRINT s1
PRINT s2
PRINT s3
PRINT s4
PRINT &quot;Vypis promene s5=&quot;;s5
PRINT &quot;Vypis promene s6=&quot;;s6
PRINT &quot;Druha odmocnina z s5-s6=&quot;;s7
PRINT a$
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Ten samý program, ale s vynecháním příkazu &lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot; inline&gt;LET&lt;/syntaxhighlight&gt;
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
CLS
a=13
b=9
c=24
a$=&quot;Windows 7, 64 Bit Systém&quot;
s1=a+b
s2=a-b
s3=a*b
s4=a/b
s5=a^2
s6=b^2
s7=SQR(s5-s6)

PRINT a
PRINT b
PRINT c
PRINT
PRINT a+b+c
PRINT a-b-c
PRINT a*b*c
PRINT a/b
PRINT
PRINT s1
PRINT s2
PRINT s3
PRINT s4
PRINT &quot;Vypis promene s5=&quot;;s5
PRINT &quot;Vypis promene s6=&quot;;s6
PRINT &quot;Druha odmocnina z s5-s6=&quot;;s7
PRINT a$
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Výstup na obrazovce po spuštění programu
&lt;pre style=&quot;background-color: #000; color: #fff;&quot;&gt;
 13
 9
 24

 46
 -20
 28008
 1.444444

 22
 4
 117
 1.444444
vypis promene s5= 169
vypis promene s6= 81
Druha odmocina z s5-s6= 9.380832
Windows 7, 64 Bit System
&lt;/pre&gt;

=== Program č. 2 ===
Úhledné zobrazení proměnných a výpočtů (příkaz &lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot; inline&gt;LET&lt;/syntaxhighlight&gt; lze vynechat)

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
CLS
LET a=15
LET b=29
LET c=3

PRINT &quot;a=&quot;;a
PRINT &quot;b=&quot;;b
PRINT &quot;c=&quot;;c
PRINT
PRINT &quot;a+b=&quot;;a+b
PRINT &quot;a-b=&quot;;a-b
PRINT &quot;a*b=&quot;;a*b
PRINT &quot;a/b=&quot;;a/b
PRINT
PRINT &quot;(a+b)^2=&quot;;(a+b)^2
PRINT &quot;(a+b)^c=&quot;;(a+b)^c
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Ten samý program bez použití příkazu &lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot; inline&gt;LET&lt;/syntaxhighlight&gt;
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
CLS
a=15
b=29
c=3

PRINT &quot;a=&quot;;a
PRINT &quot;b=&quot;;b
PRINT &quot;c=&quot;;c
PRINT
PRINT &quot;a+b=&quot;;a+b
PRINT &quot;a-b=&quot;;a-b
PRINT &quot;a*b=&quot;;a*b
PRINT &quot;a/b=&quot;;a/b
PRINT
PRINT &quot;(a+b)^2=&quot;;(a+b)^2
PRINT &quot;(a+b)^c=&quot;;(a+b)^c
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Výstup na obrazovce po spuštění programu
&lt;pre style=&quot;background-color: #000; color: #fff;&quot;&gt;
a= 15
b= 29
c= 3

a+b= 44
a+b=-14
a*b= 435
a/b= .5172414

(a+b)^2= 1936
(a+b)^c= 85184
&lt;/pre&gt;

=== Program č. 3 ===
Zvyšování proměnné v krocích

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
CLS
LET a=10
PRINT &quot;a=&quot;;a

LET a=a+1
PRINT &quot;a=&quot;;a

LET a=a+1
PRINT &quot;a=&quot;;a
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Ten samý program s vynecháním příkazu &lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot; inline&gt;LET&lt;/syntaxhighlight&gt;
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
CLS
a=10
PRINT &quot;a=&quot;;a

a=a+1
PRINT &quot;a=&quot;;a

a=a+1
PRINT &quot;a=&quot;;a
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Výstup na obrazovce po spuštění programu
&lt;pre style=&quot;background-color: #000; color: #fff;&quot;&gt;
a=10
a=11
a=12
&lt;/pre&gt;

[[Kategorie:QBasic|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>r5pix1qnxohuh0vchr8lvcuyymyml06</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Skriptování v Bournově shellu/Expanze proměnných</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6723</id>
    <revision>
      <id>41487</id>
      <parentid>41482</parentid>
      <timestamp>2020-04-29T14:34:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Způsoby nahrazování */ příklady předělány s použitím shell-session</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4989" xml:space="preserve">{{Navigace|../Prostředí|../Řízení běhu|title=Expanze proměnných}}
V [[../Prostředí|kapitole věnované prostředí]] jsme zmínili proměnné prostředí jako způsob uchování malých objemů dat. V této kapitole se podíváme podrobně na jejich využívání, na „nahrazení hodnotou“, „substituci parametrů“ a „expanzi proměnných“.

== Nahrazení hodnotou ==
Nahrazení hodnotou je nejběžnější variantou použití proměnné. Spočívá v tom, že shell ''před'' provedením příkazu nahradí všechny odkazy na proměnnou hodnotou proměnné a výsledný příkaz provede. Nejjednodušší způsob odkázání na proměnnou jsme si už převedli, jedná se o připojení znaku „$“ na začátek jména proměnné. Ukázat si to můžeme na následujícím příkladu, kde je v druhém příkaze nejdříve nahrazeno „$uzivatel“ hodnotou „PepaZDepa“ a výsledek pustí shell jako příkaz.
{{kód|jazyk=shell-session|kód=
$ UZIVATEL=PepaZDepa
$ echo $uzivatel
PepaZDepa
}}

Už tato základní podoba nahrazování umožňuje různé triky, například spojování řetězců. Řekněme, že chceme nastavit do proměnné „LOGDIR“ cestu k logovacím souborům na adresář „log“ v domovském adresáři. Využijeme toho, že cesta k domovskému adresáři je v proměnné „$HOME&quot; a nastavíme
{{kód|jazyk=shell-session|kód=
$ LOGDIR=$HOME/log
}}

== Způsoby nahrazování ==
Bourne shell nabízí několik způsobů, jak nahradit proměnnou hodnotou. Jednotlivé případy si nyní rozebereme.

=== Jednoduché nahrazení ===
Jednoduché nahrazení jsme si vlastně už předvedli několikrát. Ale ještě jsme si o něm neřekli vše. Zkusme následující příklad:
{{kód|jazyk=shell-session|kód=
$ ZVIRE=slon
$ echo Jeden $ZVIRE, dva $ZVIREi
Jeden slon, dva
}}
Kde bychom mohli čekat výpis „Jeden slon, dva sloni“. Ovšem ve skutečnosti „Jeden slon, dva“. V čem je problém? Je to způsobeno tím, že malé písmenko „i“ patří mezi znaky, které mohou být součástí jména proměnné, a tak shell zkusil nahradit proměnnou $ZVIREi, která ovšem není definovaná, tedy výsledkem nahrazení byl prázdný řetězec. To je rozdíl oproti dříve použitému lomítku, které jsme mohli k proměnné přilepit a nahrazování dále fungovalo.

Řešením je použít složené závorky pro ohraničení jména proměnné:
{{kód|jazyk=shell-session|kód=
$ ZVIRE=slon
$ echo Jeden $ZVIRE, dva ${ZVIRE}i
Jeden slon, dva sloni
}}

Takto to už bude fungovat.

=== Nahrazení s přednastavenou hodnotou ===
Protože při programování často dochází k tomu, že uživatel nějaký parametr nenastaví, tedy se použije nějaká přednastavená hodnota, nabízí syntaxe shellu pohodlný způsob, jak v případě nedefinované proměnné použít záložní přednastavenou hodnotu. Slouží k tomu již známé složené závorky a spojovník. Přesněji řečeno má syntaxe podobu:
{{kód|jazyk=bash|kód=
${jméno[:]-hodnota}
}}
kde umístění dvojtečky do hranatých závorek znamená, že dvojtečka je v zápise nepovinná.

Ukážeme si použití na příkladu:
{{kód|jazyk=shell-session|kód=
$ NASTAVENA=Ahoj
$ echo $NASTAVENA ${NENASTAVENA:-lidi}
Ahoj lidi
}}

Když příklad pozměníme:
{{kód|jazyk=shell-session|kód=
$ NASTAVENA=Ahoj
$ NENASTAVENA=Pepo
$ echo $NASTAVENA ${NENASTAVENA:-lidi}
Ahoj Pepo
}}
přednastavená hodnota nebude použita.

=== Nahrazení s přednastaveným dosazením ===
Další variantou nahrazení je syntaxe, která u nedefinované hodnoty kromě vypsání přednastavené hodnoty rovnou tuto hodnotu dosadí do proměnné. Má podobu:
{{kód|jazyk=bash|kód=
${jmeno[:]=hodnota}
}}

Například 
{{kód|jazyk=shell-session|kód=
$ echo Hodnota: $PROMENNA
Hodnota:
$ echo Hodnota: ${PROMENNA:=48}
Hodnota: 48
$ echo Hodnota: $PROMENNA
Hodnota: 48
}}

=== Nahrazení s novou hodnotou ===
Jedná se svým způsobem o protiklad nahrazení s přednastavenou hodnotou. Pokud je proměnná definována, použije se pro výstup nová dodaná hodnota, pokud proměnná definována není, je výstup prázdný. Syntaxe je:
{{kód|jazyk=bash|kód=
${jmeno[:]+hodnota}
}}

Například:
{{kód|jazyk=shell-session|kód=
$ echo Hodnota: ${NEDEFINOVANA:+novahodnota}
Hodnota: 
$ NEDEFINOVANA=starahodnota
$ echo Hodnota: ${NEDEFINOVANA:+novahodnota}
Hodnota: nova hodnota
}}
 
Tento způsob se dá využít pro jednoduché ověření, zda je proměnná nastavena (nezajímá nás, jak).

=== Nahrazení s kontrolou hodnoty ===
Poslední způsob nahrazení je vlastně takovou ladicí kontrolou, která ověřuje, zda je proměnná nastavena. Syntaxe je
{{kód|jazyk=bash|kód=
${jmeno[:]?zprava}
}}
a funguje tak, že pokud proměnná není definována, je vypsána zadaná hláška a program je ukončen (s nenulovou návratovou hodnotou).

{{Navigace|../Prostředí|../Řízení běhu|title=Expanze proměnných}}

[[Kategorie:Skriptování v Bournově shellu]]</text>
      <sha1>motkj8uei80r1c1uaxb2sq6t9erj1le</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QBasic</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6724</id>
    <revision>
      <id>35422</id>
      <parentid>31485</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:33:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3858" xml:space="preserve">{{SHORTTOC}}

== A ==
* [[/ABS/]] - (funkce)
* [[/ABSOLUTE/]]
* [[/ACCESS/]]
* [[/ALIAS/]]
* [[/AND/]]
* [[/ANY/]]
* [[/APPEND/]]
* [[/AS/]]
* [[/ASC/]]
* [[/ATN/]]

== B ==
* [[/BEEP/]]
* [[/BINARY/]]
* [[/BLOAD/]]
* [[/BSAVE/]]
* [[/BYVAL/]]

== C ==
* [[/CALL/]]
* [[/CALL ABSOLUTE/]]
* [[/CALLS/]]
* [[/CASE/]]
* [[/CASE ELSE/]]
* [[/CASE IS/]]
* [[/CDBL/]]
* [[/CDECL/]]
* [[/CHAIN/]]
* [[/CHDIR/]]
* [[/CHR$/]]
* [[/CINT/]]
* [[/CIRCLE/]]
* [[/CLEAR/]]
* [[/CLNG/]]
* [[/CLOSE/]]
* [[/CLS/]]
* [[/COLOR/]]
* [[/COMMAND$/]]
* [[/COMMON/]]
* [[/CONST/]]
* [[/COS/]]
* [[/CSNG/]]
* [[/CSRLIN/]]
* [[/CVD/]]
* [[/CVDMBF/]]
* [[/CVI/]]
* [[/CVL/]]
* [[/CVS/]]
* [[/CVSMBF/]]

== D ==
* [[/DATA/]]
* [[/DATE$/]]
* [[/DECLARE/]]
* [[/DECLARE LIBRARY/]]
* [[/DECLARE DYNAMIC LIBRARY/]]
* [[/DEF FN/]]
* [[/DEF SEG/]]
* [[/DEFDBL/]]
* [[/DEFINT/]]
* [[/DEFLNG/]]
* [[/DEFSNG/]]
* [[/DEFSTR/]]
* [[/DIM/]]
* [[/DO...LOOP/]]
* [[/DOUBLE/]]
* [[/DRAW/]]
* [[/$DYNAMIC/]]

== E ==
* [[/ELSE/]]
* [[/ELSEIF/]]
* [[/END/]]
* [[/END IF/]]
* [[/ENVIRON/]]
* [[/ENVIRON$/]]
* [[/EOF/]]
* [[/EQV/]]
* [[/ERASE/]]
* [[/ERDEV/]]
* [[/ERDEV$/]]
* [[/ERL/]]
* [[/ERR/]]
* [[/ERROR/]]
* [[/EXIT/]]
* [[/EXP/]]

== F ==
* [[/FIELD/]]
* [[/FILEATTR/]]
* [[/FILES/]]
* [[/FIX/]]
* [[/FOR...NEXT/]]
* [[/FOR/]]
* [[/FRE/]]
* [[/FREE/]]
* [[/FREEFILE/]]
* [[/FUNCTION/]]

== G ==
* [[/GET/]]
* [[/GOSUB/]]
* [[/GOTO/]]

== H ==
* [[/HEX$/]]

== I ==
* [[/IF...THEN/]]
* [[/IMP/]]
* [[/$INCLUDE/]]
* [[/INKEY$/]]
* [[/INP/]]
* [[/INPUT/]]
* [[/INPUT$/]]
* [[/INSTR/]]
* [[/INT/]]
* [[/INTEGER/]]
* [[/INTERRUPT/]]
* [[/INTERRUPTX/]]
* [[/IOCTL/]]
* [[/IOCTL$/]]

== K ==
* [[/KEY n/]]
* [[/KEY(n)/]]
* [[/KEY LIST/]]
* [[/KILL/]]

== L ==
* [[/LBOUND/]]
* [[/LCASE$/]]
* [[/LEN/]]
* [[/LET/]]
* [[/LINE/]]
* [[/LINE INPUT/]]
* [[/LIST/]]
* [[/LOC/]]
* [[/LOCATE/]]
* [[/LOCK/]]
* [[/LOF/]]
* [[/LOG/]]
* [[/LONG/]]
* [[/LOOP/]]
* [[/LPRINT/]]
* [[/LPRINT USING/]]
* [[/LSET/]]
* [[/LTRIM$/]]

== M ==
* [[/MID$/]]
* [[/MKD$/]]
* [[/MKDIR/]]
* [[/MKDMBF$/]]
* [[/MKI$/]]
* [[/MKL$/]]
* [[/MKS$/]]
* [[/MKSMBF$/]]
* [[/MOD/]]

== N ==
* [[/NAME/]]
* [[/NEXT/]]
* [[/NOT/]]

== O ==
* [[/OCT$/]]
* [[/OFF/]]
* [[/ON COM(n)/]]
* [[/ON ERROR/]]
* [[/ON KEY(n)/]]
* [[/ON PEN/]]
* [[/ON PLAY(n)/]]
* [[/ON STRIG(n)/]]
* [[/ON TIMER(n)/]]
* [[/ON UEVENT/]]
* [[/ON...GOSUB/]]
* [[/ON...GOTO/]]
* [[/OPEN COM/]]
* [[/OPTION BASE/]]
* [[/OR/]]
* [[/OUT/]]
* [[/OUTPUT/]]

== P ==
* [[/PAINT/]]
* [[/PALETTE/]]
* [[/PALETTE USING/]]
* [[/PCOPY/]]
* [[/PEEK/]]
* [[/PEN/]]
* [[/PLAY(n)/]]
* [[/PLAY/]]
* [[/PMAP/]]
* [[/POINT/]]
* [[/POKE/]]
* [[/POS/]]
* [[/PRESET/]]
* [[/PRINT/]]
* [[/PRINT USING/]]
* [[/PSET/]]
* [[/PUT/]]

== R ==
* [[/RANDOM/]]
* [[/RANDOMIZE/]]
* [[/RANDOMIZE USING/]]
* [[/READ/]]
* [[/REDIM/]]
* [[/REM/]]
* [[/RESET/]]
* [[/RESTORE/]]
* [[/RESUME/]]
* [[/RETURN/]]
* [[/RIGHT$/]]
* [[/RMDIR/]]
* [[/RND/]]
* [[/RSET/]]
* [[/RTRIM$/]]
* [[/RUN/]]

== S ==
* [[/SADD/]]
* [[/SCREEN/]]
* [[/SEEK/]]
* [[/SELECT CASE/]]
* [[/SETMEN/]]
* [[/SGN/]]
* [[/SHARED/]]
* [[/SHELL/]]
* [[/SIGNAL/]]
* [[/SIN/]]
* [[/SINGLE/]]
* [[/SLEEP/]]
* [[/SOUND/]]
* [[/SPACE$/]]
* [[/SPC/]]
* [[/SQR/]]
* [[/STATIC/]]
* [[/$STATIC/]]
* [[/STEP/]]
* [[/STICK/]]
* [[/STOP/]]
* [[/STR$/]]
* [[/STRIG/]]
* [[/STRIG(n)/]]
* [[/STRING/]]
* [[/STRING$/]]
* [[/SUB/]]
* [[/SWAP/]]
* [[/SYSTEM/]]

== T ==
* [[/TAB/]]
* [[/TAN/]]
* [[/THEN/]]
* [[/TIME$/]]
* [[/TIMER/]]
* [[/TO/]]
* [[/TROFF/]]
* [[/TRON/]]
* [[/TYPE/]]

== U ==
* [[/UBOUND/]]
* [[/UCASE$/]]
* [[/UEVENT/]]
* [[/UNTIL/]]

== V ==
* [[/VAL/]]
* [[/VARPTR/]]
* [[/VARPTR$/]]
* [[/VARSEG/]]
* [[/VIEW/]]
* [[/VIEW PRINT/]]

== W ==
* [[/WAIT/]]
* [[/WEND/]]
* [[/WHILE/]]
* [[/WHILE...WEND/]]
* [[/WIDTH/]]
* [[/WINDOW/]]
* [[/WRITE/]]

== X ==
* [[/XOR/]]-(logická operace)

[[Kategorie:QBasic|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>ag52jnkynsk2xyussv1ruetx91gu0gw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Lekce 3</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6725</id>
    <revision>
      <id>31475</id>
      <parentid>30513</parentid>
      <timestamp>2016-05-07T13:27:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4987" xml:space="preserve">== Příkazy ==

=== INPUT ===
Občas je třeba, aby uživatel programu zadal nějakou hodnotu. K tomu slouží příkaz &lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot; inline&gt;INPUT&lt;/syntaxhighlight&gt; (vloží hodnotu do proměnné).

Příklad jednoduchého užití příkazu &lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot; inline&gt;INPUT&lt;/syntaxhighlight&gt;
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
INPUT a
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Napíše otazník a o znak dále bliká kurzor (tam lze zadat hodnotu proměnné).
&lt;pre style=&quot;background-color: #000; color: #fff;&quot;&gt;
? _
&lt;/pre&gt;
Bohužel tento způsob není nejvhodnější, neboť uživatel neví, jestli má zadat číslo nebo text.

Proto je lepší zadat vysvětlující popisek.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
INPUT &quot;a=&quot;;a
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Uživatel vidí na obrazovce a= a hned za ním otazník (protože jsme hodnoty oddělili středníkem).
&lt;pre style=&quot;background-color: #000; color: #fff;&quot;&gt;
a=? _
&lt;/pre&gt;
Uživatel nyní dostává popisek jako nápovědu, že má zadat číslo do proměnné '''''a'''''.

Pokud nechcete, aby se za popisující text zobrazoval otazník, oddělte údaje čárkou.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
INPUT &quot;a=&quot;,a
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Při použití čárky jako oddělovače se otazník již neobjeví, avšak kurzor je umístěn hned za popisek.
&lt;pre style=&quot;background-color: #000; color: #fff;&quot;&gt;
a=_
&lt;/pre&gt;

U obou příkladů byl využit jako vysvětlující popisek text &quot;a=&quot;. Tato forma je vhodná u matematických programů. Jindy je vhodnější napsat popisek slovem, nebo celou větou.

Fungování při užití více příkazů &lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot; inline&gt;INPUT&lt;/syntaxhighlight&gt; za sebou.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
INPUT &quot;zadejte jmeno&quot;; j$
INPUT &quot;zadejte prijmeni&quot;; p$
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Nejdříve se zobrazí dotaz na vložení první proměnné.
&lt;pre style=&quot;background-color: #000; color: #fff;&quot;&gt;
zadejte jmeno? _
&lt;/pre&gt;

Po zadání jména (v našem případě Karel) se teprve objevil další dotaz.
&lt;pre style=&quot;background-color: #000; color: #fff;&quot;&gt;
zadejte jmeno? Karel
zadejte prijmeni? _
&lt;/pre&gt;

Stejně tak to funguje s ostatními příkazy, které následují za příkazem &lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot; inline&gt;INPUT&lt;/syntaxhighlight&gt; – nebudou provedeny dokud nebude hodnota zadána.

== Programy ==

=== Program č. 1 ===
Program na výpočet obsahu čtverce.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
CLS
PRINT &quot;Program na vypocet obshu ctverce&quot;
PRINT
INPUT &quot;a=&quot;,a
PRINT &quot;a^2=&quot;;a^2
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Výstup na obrazovce po spuštění programu
&lt;pre style=&quot;background-color: #000; color: #fff;&quot;&gt;
Program na vypocet obsahu ctverce

a=_
&lt;/pre&gt;

Výstup na obrazovce po zadání hodnotu '''5''' do proměnné '''a'''
&lt;pre style=&quot;background-color: #000; color: #fff;&quot;&gt;
Program na vypocet obsahu ctverce

a=5
a^2= 25
&lt;/pre&gt;

=== Program č. 2 ===
Program na výpočet obsahu obdélníku.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
CLS
PRINT &quot;Program na vypocet obsahu obdelniku&quot;
PRINT
INPUT &quot;a=&quot;,a
INPUT &quot;b=&quot;,b
PRINT &quot;a*b=&quot;;a*b
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Výstup na obrazovce po spuštění programu
&lt;pre style=&quot;background-color: #000; color: #fff;&quot;&gt;
Program na vypocet obsahu obdelniku

a=_
&lt;/pre&gt;

Výstup na obrazovce po zadání hodnoty '''5''' do proměnné '''a''' a hodnoty '''12''' do proměnné '''b'''
&lt;pre style=&quot;background-color: #000; color: #fff;&quot;&gt;
Program na vypocet obsahu obdelniku

a=5
b=12
a*b= 60
&lt;/pre&gt;

=== Program č. 3 ===
Program na výpočet obsahu lichoběžníku.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
CLS
PRINT &quot;Program na vypocet obsahu lichobezniku&quot;
PRINT
INPUT &quot;a=&quot;,a
INPUT &quot;c=&quot;,c
INPUT &quot;v=&quot;,v
PRINT &quot;((a+c)*v)/2=&quot;;((a+c)*v)/2
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Výstup na obrazovce po spuštění programu
&lt;pre style=&quot;background-color: #000; color: #fff;&quot;&gt;
Program na vypocet obsahu lichobezniku

a=_
&lt;/pre&gt;

Výstup na obrazovce po zadání hodnoty '''5''' do proměnné '''a''', hodnoty '''12''' do proměnné '''c''' a hodnoty '''8''' do proměnné '''v'''.
&lt;pre style=&quot;background-color: #000; color: #fff;&quot;&gt;
Program na vypocet obsahu lichobezniku

a=5
c=12
v=8
((a+c)*v)/2= 68
&lt;/pre&gt;

=== Program č. 4 ===
Zadávání informací o osobě a generování textu ze zadaných informací.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
CLS
PRINT &quot;Zadavani informací o osobe a generovani textu ze zadaných informaci&quot;
PRINT
INPUT &quot;Jmeno&quot;;a$
INPUT &quot;Prijmeni&quot;;b$
INPUT &quot;Místo narozeni&quot;;n$
INPUT &quot;Rok narození&quot;;r
PRINT
PRINT &quot;Osoba &quot;;a$;&quot; &quot;;b$;&quot; narozena v &quot;;n$;&quot; roku&quot;;r
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Výstup na obrazovce po spuštění programu
&lt;pre style=&quot;background-color: #000; color: #fff;&quot;&gt;
Zadavani informací o osobe a generovani textu ze zadaných informaci

Jmeno? _
&lt;/pre&gt;

Výstup na obrazovce po zadání náhodně vymyšlených hodnot
&lt;pre style=&quot;background-color: #000; color: #fff;&quot;&gt;
Zadavani informací o osobe a generovani textu ze zadaných informaci

Jmeno? James
Prijmeni? Bond
Místo narozeni? London
Rok narozeni? 1948

Osoba James Bond narozena v London roku 1948
&lt;/pre&gt;

[[Kategorie:QBasic|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>qga3y8t0w62j26ov649j678n60qgz12</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Lekce 4</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6728</id>
    <revision>
      <id>35425</id>
      <parentid>31479</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:33:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="11188" xml:space="preserve">== Příkazy ==

=== IF...THEN ===
Slouží k vytváření podmínek. Jeli nastavená podmínka splněná (pravdivá) tak se vykoná příkaz nebo blok příkazů. Tím lze program donutit, aby reagoval podle vytvořených podmínek.

==== Základní konstrukce ====
 '''IF''' ''podmínka'' '''THEN''' ''příkaz který se provede pokud je podmínka splněna''

Příklady užití
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
IF a=5 THEN PRINT &quot;Napiš text&quot;
IF a$=&quot;ANO&quot; THEN PRINT &quot;Napiš text&quot;
IF b&lt;8 THEN PRINT &quot;Napiš text&quot;
IF a&lt;&gt;b THEN PRINT &quot;Napiš text&quot;
&lt;/syntaxhighlight&gt;

První řádek říká, že pokud se proměnná '''a''' rovná číslu '''5''' tak se na obrazovku vypíše '''Napiš text'''.&lt;br /&gt;
Druhý řádek říká, že pokud se proměnná '''a$''' rovná textovému řetězci '''ANO''', tak se na obrazovku vypíše '''Napiš text'''.&lt;br /&gt;
Třetí řádek říká, že pokud je proměnná '''b''' menší než číslo '''8''', tak se na obrazovku vypíše '''Napiš text'''.&lt;br /&gt;
Čtvrtý řádek říká, že pokud se proměnná '''a''' nerovná (je jiná než) proměnná '''b''', tak se na obrazovku vypíše '''Napiš text'''.

==== Konstrukce do bloku ====
 '''IF''' ''podmínka'' '''THEN'''
 ''příkaz 1''
 ''příkaz 2''
 ''příkaz n''
 '''END IF''' 

Příklad užití
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
IF o$=&quot;+&quot; THEN
INPUT &quot;a=&quot;,a
INPUT &quot;b=&quot;,a
PRINT &quot;a+b=&quot;;a+b
END IF
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Pokud se proměna o$ rovná řetězci + (znaménko plus), tak požádej uživatele, aby vložil hodnoty do proměnných a potom tyto proměnné sečti.

==== Konstrukce s využitím příkazu ELSE ====
 '''IF''' ''podmínka'' '''THEN''' ''příkaz1'' '''ELSE''' ''příkaz2'' 

 '''IF''' ''podmínka'' '''THEN'''
 ''příkaz nebo blok příkazů 1''
 '''ELSE'''
 ''příkaz nebo blok příkazů 2''
 '''END IF'''

Příklad užití
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
IF a=&gt;10 THEN PRINT &quot;Cislo je rovno nebo vetsi nez 10&quot; ELSE PRINT &quot;Cislo je mensi nez 10&quot;
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Pokud je hodnota proměnné '''a''' rovno nebo větší než '''10''', tak na obrazovku vypiš text '''Cislo je rovno nebo vetsi nez 10''', jinak vypiš na obrazovku text '''Cislo je mensi nez 10'''.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
IF A$=&quot;ANO&quot; THEN
PRINT &quot;Napis text 1&quot;
PRINT &quot;Napis text 2&quot;
ELSE
PRINT &quot;Napis text 3&quot;
PRINT &quot;Napis text 4&quot;
END IF
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Pokud se proměnná '''a$''' rovná textovému řetězci '''ANO''', tak napiš na obrazovku text '''Napis text 1''' a '''Napis text 2''', jinak napiš na obrazovku text '''Napis text 3''' a '''Napis text 4'''.

==== Konstrukce ELSEIF a ELSE ====
 '''IF''' ''podmínka 1'' '''THEN'''
 ''blok příkazů 1''
 '''ELSEIF''' podmínka 2 '''THEN'''
 ''blok příkazů 2''
 '''ELSEIF''' podmínka n '''THEN'''
 ''blok příkazů n''
 '''ELSE'''
 ''blok příkazů 3''
 '''END IF''' 

Příklad užití
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
IF m=1 THEN
 PRINT &quot;Dostal jsi jednicku z Matematiky&quot;
 PRINT &quot;Vynikajíci vysledek&quot;
ELSEIF m=2 THEN
 PRINT &quot;Dostal jsi dvojku z Matematiky&quot;
 PRINT &quot;Chvalitebny vysledek&quot;
ELSEIF m=3 THEN
 PRINT &quot;Dostal jsi trojku z Matematiky&quot;
 PRINT &quot;Dobrý vysledek&quot;
ELSEIF m=4 THEN
 PRINT &quot;Dostal jsi ctirku z Matematiky&quot;
 PRINT &quot;Dostatečný vysledek&quot;
ELSEIF m=5 THEN
 PRINT &quot;Dostal jsi petku z Matematiky&quot;
 PRINT &quot;Nedostatecny vysledek&quot;
ELSE
 PRINT &quot;Známka není v platném rozsahu hodnot&quot;
END IF
&lt;/syntaxhighlight&gt;

==== Operátory ====
{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Porovnávací operátory
|-
! symbol || příklad užití || popis operátoru
|-
| = || &lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;IF a=5 THEN PRINT a;&quot; se rovna 5&quot;&lt;/syntaxhighlight&gt; || je rovno 
|-
| &gt; || &lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;IF a&gt;5 THEN PRINT a;&quot; je vetsi než 5&quot;&lt;/syntaxhighlight&gt; || je větší
|-
| &lt; || &lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;IF a&lt;5 THEN PRINT a;&quot; je mensi nez 5&quot;&lt;/syntaxhighlight&gt; || je menší
|-
| &gt;= || &lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;IF a&gt;=5 THEN PRINT a;&quot; je vetsi nebo rovno 5&quot;&lt;/syntaxhighlight&gt; || je větší nebo rovno
|-
| &lt;= || &lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;IF a&lt;=5 THEN PRINT a;&quot; je mensi nebo rovno 5&quot;&lt;/syntaxhighlight&gt; || je menší nebo rovno
|-
| &lt;&gt; || &lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;IF a&lt;&gt;5  THEN PRINT a;&quot; je jiný než 5&quot;&lt;/syntaxhighlight&gt; || je různý (nerovná se)
|-
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Logické operátory
|-
! symbol || příklad užití || popis operátoru
|-
| AND || &lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;IF a=5 AND b&gt;10 THEN PRINT &quot;text&quot;&lt;/syntaxhighlight&gt; || Logický součin (pokud platí a=5 '''a současně platí''' b&gt;10 tak napiš text 
|-
| EQV || &lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;IF a EQB b THEN PRINT &quot;text&quot;&lt;/syntaxhighlight&gt; || Rovnost - příkaz se provede jen pokud se a=b
|-
| NOT || &lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;IF NOT a=5 THEN PRINT &quot;text&quot;&lt;/syntaxhighlight&gt; || Jedničkový doplněk (negace)provede se jen pokud platí opak a=5 (tedy pokud platí a&lt;&gt;5)
|-
| OR || &lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;IF a=5 OR b&gt;10 THEN PRINT &quot;text&quot;&lt;/syntaxhighlight&gt; || Logický součet (pokud platí a=5 '''nebo platí''' b&gt;10 nebo platí obě podmínky současně tak napiš text
|-
| XOR || &lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;IF a=5 XOR b&gt;10 THEN&lt;/syntaxhighlight&gt; || Výhradní součet (musí platit pouze jedna z podmínek, pokud platí obě příkaz se neprovede)
|-
|}

===== Využití operátorů při vyhodnocování podmínek s čísly =====
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
IF a&gt;=5 AND a&lt;=10 THEN PRINT &quot;text&quot;
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Příkaz '''PRINT &quot;text&quot;''' se vykoná jen v případě, že je hodnota '''a''' v rozsahu mezi 5 až 10.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
IF a&gt;5 AND a&lt;10 THEN PRINT &quot;text&quot;
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Příkaz '''PRINT &quot;text&quot;''' se vykoná jen v případě, že je hodnota '''a''' v rozsahu mezi 6 až 9.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
IF a=1 OR a=2 THEN PRINT &quot;text&quot;
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Příkaz '''PRINT &quot;text&quot;''' se vykoná jen v případě, že je hodnota '''a''' rovna 1 nebo 2.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
IF a=1 OR a=2 OR a=3 OR a=4 THEN PRINT &quot;text&quot;
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Příkaz '''PRINT &quot;text&quot;''' se vykoná jen v případě, že je hodnota '''a''' rovna 1, 2, 3 nebo 4.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
IF NOT(a=1 OR a=2 OR a=3 OR a=4) THEN PRINT &quot;text&quot;
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Příkaz '''PRINT &quot;text&quot;''' se vykoná jen v případě, že '''není''' hodnota '''a''' rovna 1, 2, 3 nebo 4.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
IF (a&gt;=0 AND a&lt;=10) OR (a&gt;=20 AND a&lt;=30) THEN PRINT &quot;text&quot;
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Příkaz '''PRINT &quot;text&quot;''' se vykoná jen v případě, že je hodnota '''a''' v rozsahu mezi 0 až 10 nebo v rozsahu 20 až 30.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
IF (a&gt;=0 AND a&lt;=10) EQV (b&gt;=20 AND b&lt;=30) THEN PRINT &quot;text&quot;
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Příkaz '''PRINT &quot;text&quot;''' se vykoná jen v případě, že podmínka (a&gt;=0 AND a&lt;=10) a podmínka (b&gt;=20 AND b&lt;=30) jsou obě buď pravdivé nebo obě nepravdivé.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
IF (a&gt;=0 AND a&lt;=10) XOR (b&gt;=20 AND b&lt;=30) THEN PRINT &quot;text&quot;
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Příkaz '''PRINT &quot;text&quot;''' se vykoná jen v případě, že podmínka (a&gt;=0 AND a&lt;=10) je pravdivá anebo je pravdivá podmínka (b&gt;=0 AND b&lt;=10). Výraz se vyhodnotí za pravdivý jen pokud je pravdivá právě jedna z podmínek, tj. pokud jsou obě podmínky pravdivé nebo nepravdivé, výraz se vyhodnotí jako nepravdivý.

===== Využití operátorů při vyhodnocování podmínek s textovými řetězci =====
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
IF a$=&quot;Ahoj&quot; AND b$=&quot;Nazdar&quot; THEN PRINT &quot;text&quot;
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Příkaz '''PRINT &quot;text&quot;''' se vykoná jen v případě, že řetězec '''a$''' se rovná Ahoj a současně řetězec '''b$''' se rovná Nazdar.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
IF a$=&quot;Ahoj&quot; OR a$=&quot;Nazdar&quot; THEN PRINT &quot;text&quot;
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Příkaz '''PRINT &quot;text&quot;''' se vykoná jen v případě, že je řetězec '''a$''' roven Ahoj '''nebo''' Nazdar.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
IF &quot;Adam&quot; &lt; &quot;Karel&quot; THEN PRINT &quot;text&quot;
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Příkaz '''PRINT &quot;text&quot;''' se vykoná jen v případě, že je Adam v '''abecedě níž''' než Karel.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
IF a$ &lt; b$ THEN PRINT &quot;text&quot;
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Příkaz '''PRINT &quot;text&quot;''' se vykoná jen v případě, že je řetězec '''a$''' v '''abecedě níž''' než řetězec '''b$'''. Tato podmínka se využívá jako součást algoritmu, který řadí textové řetězce podle abecedy (sestupně nebo vzestupně).

== Programy ==

=== Program č. 1 ===
Program, který porovná dvě čísla a vypíše, které je větší, menší nebo zdali se sobě rovnají.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
CLS
PRINT &quot;Program na porovnani dvou cisel&quot;
PRINT
INPUT &quot;Zadejte prvni cislo&quot;;a
INPUT &quot;Zadejte druhe cislo&quot;;b
IF a&lt;b THEN PRINT a;&quot; je mensi nez &quot;;b
IF a&gt;b THEN PRINT a;&quot; je vetsi nez &quot;;b
IF a=b THEN PRINT a;&quot; je rovno &quot;;b
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Výstup na obrazovce po spuštění programu
&lt;pre style=&quot;background-color: #000; color: #fff;&quot;&gt;
Program na provnani dvou cisel

Zadejte prvni cislo? _
&lt;/pre&gt;

Po zadání náhodně zvolených čísel (v tomto případě byly zadány čísla '''18''' a '''39''')
&lt;pre style=&quot;background-color: #000; color: #fff;&quot;&gt;
Program na provnani dvou cisel

Zadejte prvni cislo? 18
Zadejte druhe cislo? 39
 18 je mensi nez 39
&lt;/pre&gt;

=== Program č. 2 ===
Program který podle věku určí v jaké fázi života se nacházíte.
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
CLS
PRINT &quot;Faze zivota&quot;
PRINT
INPUT &quot;Zadej svuj vek&quot;,v
IF v&lt;0 THEN PRINT &quot;Zatim ses nenarodil&quot;
IF v=0 THEN PRINT &quot;Gratuluji jsi cerstve narozeny&quot;
IF v=2 OR v=3 THEN PRINT &quot;Jsi Batole&quot;
IF v=4 OR v=5 THEN PRINT &quot;Predskolni vek&quot;
IF v&gt;=6 AND v&lt;=11 THEN PRINT &quot;Mladsi skolni vek&quot;
IF v&gt;=12 AND v&lt;=15 THEN PRINT &quot;Jsi v obdobi dospivani (Pubescence)&quot;
IF v&gt;=16 AND v&lt;=20 THEN PRINT &quot;Adolescence&quot;
IF v&gt;=21 AND v&lt;=30 THEN PRINT &quot;Mladsi dospelost&quot;
IF v&gt;=31 AND v&gt;=45 THEN PRINT &quot;Stredni dospelost&quot;
IF v&gt;=46 AND v&gt;=60 THEN PRINT &quot;Starsi dospelost&quot;
IF v&gt;=62 AND v&gt;=74 THEN PRINT &quot;Obdobi starnuti&quot;
IF v&gt;=75 AND v&lt;=89 THEN PRINT &quot;Obdobi stari&quot;
IF v&gt;=90 THEN PRINT &quot;Stareckost&quot;
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Výstup na obrazovce po spuštění programu
&lt;pre style=&quot;background-color: #000; color: #fff;&quot;&gt;
Faze zivota

Zadej svuj vek:_
&lt;/pre&gt;

Výstup na obrazovce po zadání věku (v našem případě '''8''')
&lt;pre style=&quot;background-color: #000; color: #fff;&quot;&gt;
Faze zivota

Zadej svuj vek:8
Mladsi skolni vek
&lt;/pre&gt;

=== Program č. 3 ===
Kalkulačka
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;qbasic&quot;&gt;
CLS
PRINT &quot;Program Kalkulacka&quot;
PRINT
INPUT &quot;A=&quot;,a
INPUT &quot;B=&quot;,b
PRINT
PRINT &quot;1... a+b&quot;
PRINT &quot;2... a-b&quot;
PRINT &quot;3... a*b&quot;
PRINT &quot;4... a/b&quot;
PRINT &quot;5... a^b mocnina&quot;
PRINT &quot;6... a^(1/b) odmocnina&quot;
PRINT
INPUT &quot;Zadej pocetni operaci&quot;;p
IF p=1 THEN
 PRINT a;&quot;+&quot;;b;&quot;=&quot;;a+b
ELSEIF p=2 THEN
 PRINT a;&quot;-&quot;;b;&quot;=&quot;;a-b
ELSEIF p=3 THEN
 PRINT a;&quot;*&quot;;b;&quot;=&quot;;a*b
ELSEIF p=4 THEN
 PRINT a;&quot;/&quot;;b;&quot;=&quot;;a/b
ELSEIF p=5 THEN
 PRINT a;&quot;^&quot;;b;&quot;=&quot;;a^b
ELSEIF p=6 THEN
 PRINT a;&quot;^(1/&quot;;b;&quot;)=&quot;;a^(1/b);
ELSE
 PRINT &quot;zadano spatne cislo operace&quot;
END IF
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Program po spuštění a zadání hodnot:
&lt;pre style=&quot;background-color: #000; color: #fff;&quot;&gt;
Program kalkulačka

A=25
B=5

1... a+b
2... a-b
3... a*b
4... a/b
5... a^b mocnina
6... a^(1/b) odmocnina

Zadej pocetni operaci? 5
25^5=9765625
&lt;/pre&gt;

[[Kategorie:QBasic|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>lbczx8on0wvtsmpxu66vh1m5bfu96oy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6750</id>
    <revision>
      <id>45683</id>
      <parentid>42943</parentid>
      <timestamp>2022-04-21T20:07:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava hierarchie nadpisů; fix link; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2002" xml:space="preserve">{{SHORTTOC}}

== A ==
* [[/ACOS/]]
* [[/ACOSH/]]
* [[/ALPHA/]]
* [[/ALPHA32/]]
* [[/ARCCOT/]]
* [[/ARCCSC/]]
* [[/ARCSEC/]]
* [[/ASIN/]]
* [[/ASINH/]]
* [[/ATAN2/]]
* [[/ATANH/]]
* [[/AUTODISPLAY/]]
* [[/AXIS/]]

== B ==
* [[/BACKGROUNDCOLOR/]]
* [[/BIT/]]
* [[/BLEND/]]
* [[/BLINK/]]
* [[/BLUE/]]
* [[/BLUE32/]]
* [[/BUTTON/]]
* [[/BUTTONCHANGE/]]
* [[/BYTE/]]

== C ==
* [[/$CHECKING/]]
* [[/CEIL/]]
* [[/CLEARCOLOR/]]
* [[/CLIP/]]
* [[/CLIPBOARD$/]]
* [[/CLIPBOARDIMAGE/]]
* [[/COMMANDCOUNT/]]
* [[/CONNECTED/]]
* [[/CONNECTIONADDRESS$/]]
* [[/$CONSOLE/]]
* [[/CONSOLE/]]
* [[/CONSOLETITLE/]]
* [[/CONTINUE/]]
* [[/CONTROLCHR/]]
* [[/COPYIMAGE/]]
* [[/COPYPALETTE/]]
* [[/COT/]]
* [[/COTH/]]
* [[/COSH/]]
* [[/CSC/]]
* [[/CSCH/]]
* [[/CV/]]
* [[/CWD$/]]

== D ==
* [[/D2G/]]
* [[/D2R/]]
* [[/DECLARE LIBRARY (blok příkazů QB64)/]]
* [[/DECLARE DYNAMIC LIBRARY (QB64 příkaz)/]]
* [[/DEFAULTCOLOR/]]
* [[/DEFINE/]]
* [[/DELAY/]]
* [[/DEST/]]
* [[/DEVICE$/]]
* [[/DEVICEINPUT/]]
* [[/DEVICES/]]
* [[/DISPLAY/]]
* [[/DONTBLEND/]]
* [[/DONTWAIT/]]

== E ==
* [[/ERRORLINE/]]
* [[/EXIT/]]

== F ==
* [[/FILEEXISTS/]]
* [[/FLOAT/]]
* [[/FONT/]]
* [[/FONTHEIGHT/]]
* [[/FONTWINDTH/]]
* [[/FREEFONT/]]
* [[/FREEIMAGE/]]
* [[/FREETIMER/]]
* [[/FULLSCREEN/]]

== G ==
* [[/GREEN/]]
* [[/GREEN32/]]

== H ==
* [[/HEIGHT/]]
* [[/HIDE/]]

== I ==
* [[/ICON/]]
* [[/INTEGER64/]]

== K ==
* [[/KEYHIT/]]
* [[/KEYDOWN/]]

== L ==
* [[/LASTAXIS/]]
* [[/LASTBUTTON/]]
* [[/LASTWHEEL/]]
* [[/LIMIT/]]
* [[/LOADFONT/]]
* [[/LOADIMAGE/]]

== M ==
* [[/MAPTRIANGLE/]]
* [[/MAPUNICODE/]]
* [[/MEM/]]
* [[/MEMCOPY/]]
* [[/MEMELEMENT/]]
* [[/MEMEXISTS/]]
* [[/MEMFILL/]]
* [[/MEMFREE/]]
* [[/MEMGET/]]
* [[/MEMIMAGE/]]
* [[/MEMNEW/]]
* [[/MEMPUT/]]
* [[/MIDDLE/]]
* [[/MK$/]]
* [[/MOUSEBUTTON/]]
* [[/MOUSEHIDE/]]
* [[/MOUSEINPUT/]]
* [[/MOUSEMOVE/]]
* [[/MOUSEMOVEMENTX/]]
* [[/MOUSESHOW/]]
* [[/MOUSEWHEEL/]]
* [[/MOUSEX/]]
* [[/MOUSEY/]]

== N ==
* [[/NEWIMAGE/]]

[[Kategorie:QBasic|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>4jeh0lynb1ahx28m290t4kgcaqz4ffo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Signupend</title>
    <ns>8</ns>
    <id>6754</id>
    <revision>
      <id>25898</id>
      <timestamp>2013-12-17T02:54:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Mattflaschen</username>
        <id>4445</id>
      </contributor>
      <comment>Disabling old interface message retained for third party users of MediaWiki. New form design is concise for ease of use. In new context, message now unnecessarily verbose or redundant (staff)</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="0" />
      <sha1>phoiac9h4m842xq45sp7s6u21eteeq1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Common.js</title>
    <ns>8</ns>
    <id>6759</id>
    <revision>
      <id>27821</id>
      <parentid>25913</parentid>
      <timestamp>2015-01-14T19:34:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Matma Rex</username>
        <id>4103</id>
      </contributor>
      <comment>updating module dependencies: mediawiki.action.edit → mediawiki.toolbar ([[gerrit:181030]])</comment>
      <model>javascript</model>
      <format>text/javascript</format>
      <text bytes="1749" xml:space="preserve">/* Zde uvedený JavaScript bude použit pro všechny uživatele při načtení každé stránky. */

/**
 * @brief
 *  Add extra buttons to the old toolbar
 * 
 * @author
 *  [[meta:User:Danny B.]]
 */
var addExtraButtons = function () {
	
	var buttons, i, len;
	
	buttons = [
	{
		'imageId': 'button-redirect',
		'imageFile': '//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c8/Button_redirect.png',
		'speedTip': 'Přesměrování',
		'tagOpen': '#REDIRECT [[',
		'tagClose': ']]',
		'sampleText': 'cíl'
	}, {
		'imageId': 'button-vertical-bar',
		'imageFile': '//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/71/TableCell.png',
		'speedTip': 'Svislice',
		'tagOpen': '|',
		'tagClose': '',
		'sampleText': ''
	}, {
		'imageId': 'button-sup',
		'imageFile': '//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6a/Button_sup_letter.png',
		'speedTip': 'Horní index',
		'tagOpen': '&lt;sup&gt;',
		'tagClose': '&lt;/sup&gt;',
		'sampleText': 'horní index'
	}, {
		'imageId': 'button-sub',
		'imageFile': '//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/aa/Button_sub_letter.png',
		'speedTip': 'Dolní index',
		'tagOpen': '&lt;sub&gt;',
		'tagClose': '&lt;/sub&gt;',
		'sampleText': 'dolní index'
	}, {
		'imageId': 'button-br',
		'imageFile': '//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/13/Button_enter.png',
		'speedTip': 'Odřádkování',
		'tagOpen': '&lt;br /&gt;',
		'tagClose': '',
		'sampleText': ''
	}
	];
	
	for ( i = 0, len = buttons.length; i &lt; len; i++ ) {
		mw.toolbar.addButton( buttons[i] );
	}
	
};

if( $.inArray( mw.config.get( 'wgAction' ), [ 'edit', 'submit' ] ) !== -1 ) {
	mw.loader.using( 'user.options', function () {
		if ( ! mw.user.options.get( 'usebetatoolbar' ) ) {
			mw.loader.using( 'mediawiki.toolbar', function () {
				$( addExtraButtons );
			} );
		}
	} );
}</text>
      <sha1>1h402wcdzqcwd8g74d3lne23hxqtz1u</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ruština, ukrajinština, běloruština/Jiné učebnice</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6760</id>
    <revision>
      <id>41375</id>
      <parentid>41214</parentid>
      <timestamp>2020-04-13T16:23:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>BukovníkBot</username>
        <id>8498</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Ukrajiština */clean up za použití [[Wikipedie:AutoWikiBrowser|AWB]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4548" xml:space="preserve">== Česky ==
=== Tištěné učebnice ===
==== Ruština ====
* {{Citace monografie
 | příjmení = Pařízková
 | jméno = Štěpánka
 | odkaz na autora = 
 | titul = Ruština pro začátečníky a samouky
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | rok = 2010
 | isbn = 978-80-903072-9-2
 | kapitola =
 | počet stran = 440
 | jazyk =
}}

* {{Citace monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Ruština nejen pro samouky
 | vydavatel = Leda
 | místo = 
 | rok = 2007
 | isbn = 978-80-7335-112-0
 | kapitola =
 | počet stran = 616
 | jazyk =
}}

* {{Citace monografie
 | příjmení = Kaguševa
 | jméno = Mariya
 | odkaz na autora = 
 | titul = Ruština za 24 dnů
 | vydavatel = Edika
 | místo = 
 | rok = 2012
 | isbn = 978-80-266-0081-7
 | kapitola =
 | počet stran = 208
 | jazyk =
}}

* {{Citace monografie
 | příjmení = Janek
 | jméno = Adam, Mamonova Julija
 | odkaz na autora = 
 | příjmení2 = Mamonova
 | jméno2 = Julija
 | titul = Učebnice současné ruštiny 2.díl
 | vydavatel = Computer Press
 | místo = 
 | rok = 2011
 | isbn = 978-80-251-2859-6
 | kapitola =
 | počet stran = 410
 | jazyk =
}}

* {{Citace monografie
 | příjmení = Balcar
 | jméno = Milan
 | odkaz na autora = 
 | titul = Ruská gramatika v kostce
 | vydavatel = Leda
 | místo = 
 | rok = 2008
 | isbn = 80-85927-56-X
 | kapitola =
 | počet stran = 128
 | jazyk =
}}

== Anglicky ==
=== Online učebnice ===
==== Ruština ====
* [http://www.russianlessons.net/ Russian Language Lessons - Learn Russian For Free]
* [http://ielanguages.com/russian.html Russian Tutorial: Basic Phrases, Vocabulary and Grammar]
* [http://masterrussian.com/ MasterRussian.com]

==== Běloruština ====
* [http://vitba.org/fofmb/introduction.html Fundamentals of Modern Belarusian]
* [http://mylanguages.org/learn_belarusian.php Learn Belarusian - Grammar and Vocabulary]

==== Ukrajiština ====
* [http://www.ukrainianlanguage.org.uk/ UkrainianLanguage.org.uk - A collection of resources supporting the study of Ukrainian]
* [http://ielanguages.com/ukrainian.html Ukrainian Tutorial: Basic Phrases, Vocabulary &amp; Grammar]
* [http://www.spiritsd.ca/ukrainian/ Ukrainian Education Virtual Resources Portal]

=== Další odkazy ===
* [http://masterrussian.net/f42/how-does-conjugation-work-ukrainian-11242/ How does conjugation work in Ukrainian?]

== Slovníky ==
=== Běloruština ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Граматычны слоўнік дзеяслова
 | vydavatel = Беларуская навука
 | místo = Менск
 | rok = 2007
 | isbn = 978-985-0842-4
 | kapitola =
 | strany = 
 | jazyk =
 | url = http://slounik.org/dzsl/
}}

== Doplňkové materiály ==
* [http://www.utexas.edu/cola/centers/lrc/eieol/oruol-1-X.html Old Russian Online]
* [http://www.zabaznov.ru/rusyaz.html Этот удивительный русский язык]
* {{Citace monografie
 | příjmení = Плїшкова
 | jméno = Анна
 | odkaz na autora = 
 | příjmení2 = Копорова
 | jméno2 = Кветослава
 | titul = Русиньскый язык про зачаточників/Rusínsky jazyk pre začiatočníkov
 | vydavatel = Slovenská asociácia rusínskych organizácií – Rusín a Ľudové noviny
 | místo = Prešov
 | rok = 2011
 | isbn = 978-80-89441-17-4
 | kapitola =
 | počet stran = 196
 | jazyk =
 | url = http://www.unipo.sk/public/media/16948/Rus%C3%ADnsky%20jazyk%20pre%20za%C4%8Diato%C4%8Dn%C3%ADkov.pdf
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Ябур
 | jméno = Василь
 | odkaz na autora = 
 | příjmení2 = Плїшкова
 | jméno2 = Анна
 | titul = Русиньскый язык у зеркалї новых правил про основны і середнї школы з навчанём русиньского языка/Rusínsky jazyk v zrkadle nových pravidiel pre základné a stredné školy s vyučovaním rusínskeho jazyka
 | vydavatel = Datapress, s. r. o.
 | místo = Prešov
 | rok = 
 | isbn = 80-88769-61-2
 | kapitola =
 | počet stran = 128
 | jazyk =
 | url = http://www.unipo.sk/public/media/11523/Rusinsky_jazyk_v_zrkadle.pdf
}}
* [http://puluka.com/home/assets/documents/RusynLessons.pdf Učebnice rusínštiny z doby před rokem 1938] (anglicky, používá ortografii obsahující písmeno ѣ)
* [http://www.unilang.org/viewtopic.php?f=99&amp;t=8599&amp;start=40 Rusyn]

[[Kategorie:Ruština|Jiné učebnice]]
[[Kategorie:Běloruština|Jiné učebnice]]
[[Kategorie:Ukrajinština|Jiné učebnice]]</text>
      <sha1>httqe7tprvnj7j7qq9bb1xxl88akeep</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ruština, ukrajinština, běloruština/Gramatika</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6761</id>
    <revision>
      <id>41196</id>
      <parentid>26254</parentid>
      <timestamp>2020-03-14T09:24:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="606" xml:space="preserve">== Obsah ==

* [[/Podstatná jména|Podstatná jména]]
* [[/Přídavná jména|Přídavná jména]]
* [[/Zájmena|Zájmena]]
** [[/Zájmena/Osobní zájmena|Osobní zájmena]]
** [[/Zájmena/Tázací zájmena|Tázací zájmena]]
** [[/Zájmena/Ukazovací zájmena|Ukazovací zájmena]]
* [[/Číslovky|Číslovky]]
* [[/Slovesa|Slovesa]]
** [[/Slovesa/Sloveso být|Sloveso ''být'']]
** [[/Slovesa/Nepravidelná slovesa|Nepravidelná slovesa]]
* [[/Předložky|Předložky]]
* [[/Spojky|Spojky]]

[[Kategorie:Ruština|Gramatika]]
[[Kategorie:Běloruština|Gramatika]]
[[Kategorie:Ukrajinština|Gramatika]]</text>
      <sha1>fwy2mn0q1ewogsbqv42jo8d2l222ggu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ruština, ukrajinština, běloruština/Gramatika/Slovesa</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6762</id>
    <revision>
      <id>35446</id>
      <parentid>25946</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:33:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9581" xml:space="preserve">V ruštině, běloruštině a ukrajištině existují slovesa v infinitivu, přítomném čase, minulém čase a budoucím čase.

== Infinitiv ==

{| class=&quot;wikitable&quot;
! !! ruština !! běloruština || ukrajinština
|-
| koncovka infinitivu || -ть || -ць, -ці, -чы || -ти
|}

== Přítomný čas ==
Ruská, běloruská a ukrajinská slovesa mění v závislosti na gramatické osobě a gramatickém čísle svoji koncovku. Existují slovesa dvou typů ''slovesa typu e'' a ''slovesa typu i'', každý typ může mít několik variant.

{| class=&quot;wikitable&quot;
! rowspan=&quot;2&quot; | !! colspan=&quot;10&quot; | jednotné číslo !! colspan=&quot;10&quot; | množné číslo
|-
! osoba !! colspan=&quot;6&quot; | slovesa typu ''e'' !! colspan=&quot;3&quot; | slovesa typu ''i'' !! osoba !! colspan=&quot;6&quot; | slovesa typu ''e'' !! colspan=&quot;3&quot; | slovesa typu ''i''
|-
| rowspan=&quot;5&quot; | '''ruština''' || || colspan=&quot;6&quot; | &lt;ref group=&quot;rus.&quot; name=&quot;-ť&quot;&gt;Slovesa nekončící na -ить&lt;/ref&gt; || colspan=&quot;3&quot; | &lt;ref group=&quot;rus.&quot; name=&quot;-iť&quot;&gt;Slovesa končící na -ить&lt;/ref&gt; || || colspan=&quot;6&quot; | &lt;ref group=&quot;rus.&quot; name=&quot;-ť&quot; /&gt; || colspan=&quot;3&quot; | &lt;ref group=&quot;rus.&quot; name=&quot;-iť&quot; /&gt;
|-
| я || colspan=&quot;3&quot; | -ю || colspan=&quot;3&quot; | -ю/-у || colspan=&quot;3&quot; | -ю/-у || ''мы'' || colspan=&quot;3&quot; | -ем || colspan=&quot;3&quot; | -ём || colspan=&quot;3&quot; | -им
|-
| ты || colspan=&quot;3&quot; | -ешь || colspan=&quot;3&quot; | -ёшь || colspan=&quot;3&quot; | -ишь || вы || colspan=&quot;3&quot; | -ете || colspan=&quot;3&quot; | -ёте || colspan=&quot;3&quot; | -ите
|-
| он || colspan=&quot;3&quot; | -ет || colspan=&quot;3&quot; | -ёт || colspan=&quot;3&quot; | -ит || они || colspan=&quot;3&quot; | -ют || colspan=&quot;3&quot; | -ют/-ут || colspan=&quot;3&quot; | -ят/-ат
|-
| colspan=&quot;20&quot; | &lt;references group=&quot;rus.&quot; /&gt;
|-
| rowspan=&quot;5&quot; | '''ukrajinština''' || || colspan=&quot;6&quot; | &lt;ref group=&quot;ukr.&quot; name=&quot;-ty&quot;&gt;Slovesa nekončící na -ити, -іти, -їти&lt;/ref&gt; || colspan=&quot;2&quot; | &lt;ref group=&quot;ukr.&quot; name=&quot;-yty, -ity&quot;&gt;Slovesa končící na  -ити, -іти&lt;/ref&gt; || &lt;ref group=&quot;ukr.&quot; name=&quot;-jity&quot;&gt;Slovesa končící na -їти&lt;/ref&gt; || || colspan=&quot;6&quot; | &lt;ref group=&quot;ukr.&quot; name=&quot;-ty&quot; /&gt; || colspan=&quot;2&quot; | &lt;ref group=&quot;ukr.&quot; name=&quot;-yty, -ity&quot; /&gt; || &lt;ref group=&quot;ukr.&quot; name=&quot;-jity&quot; /&gt;
|-
| я || colspan=&quot;3&quot; | -у || colspan=&quot;3&quot; | -ю || -у || -ю || -ю || ми || colspan=&quot;3&quot; | -емо || colspan=&quot;3&quot; | -ємо || -имо || -имо || -їмо
|-
| ти || colspan=&quot;3&quot; | -еш || colspan=&quot;3&quot; | -єш || -иш || -иш || -їш || ви || colspan=&quot;3&quot; | -ете || colspan=&quot;3&quot; | -єте || -ите || -ите || -їте
|-
| він || colspan=&quot;3&quot; | -е || colspan=&quot;3&quot; | -є || -ить || -ить || -їть || вони || colspan=&quot;3&quot; | -уть || colspan=&quot;3&quot; | -ють || -ать || -ять || -ять
|-
| colspan=&quot;20&quot; | &lt;references group=&quot;ukr.&quot; /&gt;
|-
| rowspan=&quot;5&quot; | '''běloruština''' || || &lt;ref group=&quot;be.&quot; name=&quot;kořen končící na samohlásku, přízvuk na koncovce&quot;&gt;Slovesa, jejichž kořen končí na samohlásku a které mají přízvuk na koncovce&lt;/ref&gt; || &lt;ref group=&quot;be.&quot; name=&quot;kořen končící na samohlásku, přízvuk na kořenu slova&quot;&gt;Slovesa, jejichž kořen končí na samohlásku a které mají přízvuk na kořenu slova&lt;/ref&gt; || &lt;ref group=&quot;be.&quot; name=&quot;kořen končící na souhlásku, přízvuk na koncovce&quot;&gt;Slovesa, jejichž kořen končí na souhlásku a které mají přízvuk na koncovce&lt;/ref&gt; || &lt;ref group=&quot;be.&quot; name=&quot;kořen končící na souhlásku g nebo k, přízvuk na koncovce&quot;&gt;Slovesa, jejichž kořen končí na souhlásku г nebo к nebo na nezměkčitelnou souhlásku a které mají přízvuk na koncovce&lt;/ref&gt; || &lt;ref group=&quot;be.&quot; name=&quot;kořen končící na souhlásku, přízvuk na kořenu slova&quot;&gt;Slovesa, jejichž kořen končí na souhlásku a které mají přízvuk na kořenu slova&lt;/ref&gt; || &lt;ref group=&quot;be.&quot; name=&quot;kořen končící na souhlásku g, přízvuk na kořenu slova&quot;&gt;Slovesa, jejichž kořen končí na souhlásku г nebo na nezměkčitelnou souhlásku a které mají přízvuk na kořenu slova&lt;/ref&gt; || &lt;ref group=&quot;be.&quot; name=&quot;i, kořen končící na samohlásku&quot;&gt;Slovesa, jejichž kořen končí na samohlásku, a slovesa, jejichž kořen končí na souhlásku mimo дз, з, с, сц, ц a nezměkčitelných souhlásek&lt;/ref&gt; || &lt;ref group=&quot;be.&quot; name=&quot;i, kořen končící na souhlásku dz, z, s. sc, c&quot;&gt;Slovesa, jejichž kořen končí na souhlásku дз, з, с, сц nebo ц&lt;/ref&gt; || &lt;ref group=&quot;be.&quot; name=&quot;i, kořen končící na souhlásku nezměkčitelnou&quot;&gt;Slovesa, jejichž kořen končí na nezměkčitelnou souhlásku&lt;/ref&gt; || || &lt;ref group=&quot;be.&quot; name=&quot;kořen končící na samohlásku, přízvuk na koncovce&quot; /&gt; || &lt;ref group=&quot;be.&quot; name=&quot;kořen končící na samohlásku, přízvuk na kořenu slova&quot; /&gt; || &lt;ref group=&quot;be.&quot; name=&quot;kořen končící na souhlásku, přízvuk na koncovce&quot; /&gt; || &lt;ref group=&quot;be.&quot; name=&quot;kořen končící na souhlásku g nebo k, přízvuk na koncovce&quot; /&gt; || &lt;ref group=&quot;be.&quot; name=&quot;kořen končící na souhlásku, přízvuk na kořenu slova&quot; /&gt; || &lt;ref group=&quot;be.&quot; name=&quot;kořen končící na souhlásku g, přízvuk na kořenu slova&quot; /&gt; || &lt;ref group=&quot;be.&quot; name=&quot;i, kořen končící na samohlásku&quot; /&gt; || &lt;ref group=&quot;be.&quot; name=&quot;i, kořen končící na souhlásku dz, z, s. sc, c&quot; /&gt; || &lt;ref group=&quot;be.&quot; name=&quot;i, kořen končící na souhlásku nezměkčitelnou&quot; /&gt;
|-
| я || -ю || -ю || -у || -у || -у || -у || -ю || -у || -у || мы || -ём || -ем || -ём || -ом || -ем || -ам || -ім || -ім || -ым
|-
| ты || -еш || -еш || -еш || -эш || -еш || -аш || -іш || -іш || -ыш || вы || -яце || -еце || -яце || -аце || -еце || -аце || -іце || -іце || -ыце
|-
| ён || -е || -е || -е || -э || -е || -а || -іць || -іць || -ыць || яны || -юць || -юць || -уць || -уць || -уць || -уць || -яць || -яць || -аць
|-
| colspan=&quot;20&quot; | &lt;references group=&quot;be.&quot; /&gt;
|}

=== Zvratná slovesa ===
Pokud je ruské sloveso zvratné, připojí se na jeho konec koncovka -ся, pokud sloveso pro příslušnou osobu končí na souhlásku, nebo koncobka -сь, pokud sloveso končí na samohlásku.

Ke slovesům v ukrajinštině se přidává koncovka -ся nezávisle na zakončení slovesa. U ''sloves typu e'' se ve třetí osobě jednotného čísla přidává koncovka -ться.

K běloruským zvratným slovesům se v první a druhé osobě jednotného i množného čísla přidává koncovka -ся, ve třetí osobě množného se čísla se zakončení -ць mění v zakončení -цца. Ve třetí osobě jednotného čísla se u ''sloves typu e'' přidává koncovka -цца, u ''sloves typu i'' se zakončení -ць mění v zakončení -цца.

{| class=&quot;wikitable&quot;
! rowspan=&quot;2&quot; | !! colspan=&quot;3&quot; | jednotné číslo !! colspan=&quot;3&quot; | množné číslo
|-
! osoba !! slovesa typu ''e'' !! slovesa typu ''i'' !! osoba !! slovesa typu ''e'' !! slovesa typu ''i''
|-
| rowspan=&quot;3&quot; | '''ruština''' || я || -сь || -сь || ''мы'' || -ся || -ся
|-
| ты || -ся || -ся || вы || -сь || -сь
|-
| он || -ся || -ся || они || -ся || -ся
|-
| rowspan=&quot;3&quot; | '''ukrajinština''' || я || -ся || -ся || ми || -ся || -ся
|-
| ти || -ся || -ся || ви || -ся || -ся
|-
| він || -ться || -ся || вони || -ся || -ся
|-
| rowspan=&quot;3&quot; | '''běloruština''' || я || -ся || -ся || мы || -ся || -ся
|-
| ты || -ся || -ся || вы || -ся || -ся
|-
| ён || -цца || -іць → -іцца || яны || -юць → -юцца || -яць → -яцца
|}

== Minulý čas ==
Minulý čas sloves je tvořen pouze příčestím minulým, na rozdíl od češtiny se ani v ruštině, ani v běloruštině, ani v ukrajinštině nepoužívá spona (sloveso být). V jednotném čísle se koncovka příčestí minulého liší podle gramatického rodu podmětu věty, v množném čísle je koncovka společná pro všechny tři rody. V běloruštině může být příčestí minulé bez koncovky, ve středním rodu jednotného čísla se používá koncovka -ло, je-li přízvučná, a koncovka -ла, je-li nepřízvučná.

{| class=&quot;wikitable&quot;
! colspan=&quot;2&quot; | !! ruština !! colspan=&quot;2&quot; | běloruština !! ukrajinština
|-
| rowspan=&quot;3&quot; | jednotné číslo || mužský rod || -л || -ў || - || -в
|-
| ženský rod || -ла || -ла || -ла || -ла
|-
| střední rod || -ло || -ло/-ла || -ло/-ла || -ло
|-
| colspan=&quot;2&quot; | množné číslo || -ли || -лі || -лі || -ли
|}

== Budoucí čas ==
=== Budoucí čas dokonavých sloves ===
U dokonavých sloves se ke kořenu slovesa přidávají koncovky přítomného času příslušné dané gramatické osobě a gramatickému číslu (dokonavá slovesa nemají vlastní přítomný čas).

=== Budoucí čas nedokonavých sloves ===
Budoucí čas nedokonavých sloves je tvořen slovesem ''být'' ve tvaru příslušném dané gramatické osobě a gramatickému číslu a infinitivem významového slovesa.

: ''být'' + infinitiv významového slovesa

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|-
! osoba !! rusky !! bělorusky !! ukrajinsky
|-
| infinitiv || быть || быць || бути
|-
| я/я/я || буду || буду || буду
|-
| ты/ты/ти || будешь || будзешь || будеш
|- 
| он/ён/він || будет || будзе || буде
|-
| мы/мы/ми || будем || будзем || будемо
|-
| вы/вы/ви || будете || будзеце || будете
|-
| они/яны/вони || будут || будуць || будуть
|}

[[Kategorie:Ruština|Slovesa]]
[[Kategorie:Běloruština|Slovesa]]
[[Kategorie:Ukrajinština|Slovesa]]</text>
      <sha1>3nyxd8pmglidlv0xymb42x8cjr6i9kg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ruština, ukrajinština, běloruština/Gramatika/Zájmena/Osobní zájmena</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6763</id>
    <revision>
      <id>36192</id>
      <parentid>36189</parentid>
      <timestamp>2018-04-09T19:26:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>revert experimentů</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3265" xml:space="preserve">Osobní zájmena v ruštině, běloruštině a ukrajinštině jsou podobná českým osobním zájmenům. Na rozdíl od češtiny ale pro třetí osobu existuje v množném čísle jedno společné osobní zájmeno pro všechny tři gramatické rody.

== Ruština ==

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! !! já !! ty !! on !! ona !! ono !! my !! vy !! oni/ony/ona
|-
| ''nominativ'' || я || ты || он || он'''а''' || он'''о''' || мы || вы || он'''и'''
|-
| ''genitiv'' || мен'''я''' || теб'''я''' || ег'''о''' || её || ег'''о''' || нас || вас || их
|-
| ''dativ'' || мне || теб'''е''' || ем'''у''' || ей ||  ем'''у''' || нам || вам || им
|-
| ''akuzativ'' || мен'''я''' || теб'''я''' || ег'''о''' || её || ег'''о''' || нас || вас || их
|-
| ''instrumentál'' || мной || тобой || им || ей || им || н'''а'''ми || в'''а'''ми || '''и'''ми
|-
| ''lokál'' || мне || теб'''е''' || нём || ней || нём || нас || вас || них
|}

== Ukrajinština ==

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! !! já !! ty !! on !! ona !! ono !! my !! vy !! oni/ony/ona
|-
| ''nominativ'' || я || ти || він || вона || воно || ми || ви || вони
|-
| ''genitiv'' || мене || тебе || його/нього || її/неї || його/нього || нас || вас || їх/них
|-
| ''dativ'' || мені || тобі || йому || їй || йому || нам || вам || їм
|-
| ''akuzativ'' || мене || тебе || його/нього || її/неї || його/нього || нас || вас || їх/них
|-
| ''instrumentál'' || мною || тобою || ним || нею || ним || нами || вами || ними
|-
| ''lokál'' || мені || тобі || ньому/нім || ній || ньому/нім || нас || вас || них
|}

== Běloruština ==

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! !! já !! ty !! on !! ona !! ono !! my !! vy !! oni/ony/ona
|-
| ''nominativ'' || я || ты || ён || ян'''а''' || ян'''о''' || мы || вы || ян'''ы'''
|-
| ''genitiv'' || мян'''е''' || цяб'''е''' || яг'''о''' || я'''е''' || яг'''о''' || нас || вас || іх
|-
| ''dativ'' || мне || таб'''е''' || ям'''у''' || ёй || ям'''у''' || нам || вам || ім
|-
| ''akuzativ'' || мян'''е''' || цяб'''е''' || яг'''о''' || я'''е''' || яг'''о''' || нас || вас || іх
|-
| ''instrumentál'' || мной || таб'''о'''й || ім || ёй || ім || н'''а'''мі || в'''а'''мі || '''і'''мі
|-
| ''lokál'' || мне || таб'''е''' || ім || ёй || ім || нас || вас || іх
|}

== Zvratné zájmeno ==

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! !! ruština !! běloruština || ukrajinština
|-
| ''genitiv'' || себ'''я''' || сяб'''е''' || себе
|-
| ''dativ'' || себ'''е''' || саб'''е''' || собі
|-
| ''akuzativ'' || себ'''я''' || сяб'''е''' || себе
|-
| ''instrumentál'' || соб'''о'''й || саб'''о'''й || собою
|-
| ''lokál'' || себ'''е''' || таб'''е''' || собі
|}

[[Kategorie:Ruština|Zájmena/Osobní zájmena]]
[[Kategorie:Běloruština|Zájmena/Osobní zájmena]]
[[Kategorie:Ukrajinština|Zájmena/Osobní zájmena]]</text>
      <sha1>asn4xwkqzlnos1iqtvwnzvqv2oqo94e</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ruština, ukrajinština, běloruština/Gramatika/Slovesa/Nepravidelná slovesa</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6774</id>
    <revision>
      <id>45196</id>
      <parentid>41797</parentid>
      <timestamp>2022-02-17T13:07:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3305" xml:space="preserve">== Jíst ==
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|-
! colspan=&quot;2&quot; | česky || colspan=&quot;2&quot; | rusky || colspan=&quot;2&quot; | bělorusky || colspan=&quot;2&quot; | ukrajinsky
|-
| colspan=&quot;2&quot; | jíst || colspan=&quot;2&quot; | '''е'''сть || colspan=&quot;2&quot; | '''е'''сці (есьці) || colspan=&quot;2&quot; | '''ї'''сти
|-
| colspan=&quot;8&quot; |
|-
| jím || jíme || '''е'''м || ед'''и'''м || ем || ядз'''і'''м || їм || їм'''о'''
|-
| jíš || jíte || '''е'''шь || ед'''и'''те || яс'''і''' || ясц'''е''' || їс'''и''' || їст'''е'''
|- 
| jí || jedí || '''е'''ст || ед'''я'''т || есць || яд'''у'''ць || їсть || їд'''я'''ть
|-
| colspan=&quot;8&quot; |
|-
| jedl || rowspan=&quot;3&quot; | jedli,&lt;br /&gt;jedly,&lt;br /&gt;jedla || '''е'''л || rowspan=&quot;3&quot; | '''е'''ли || еў || rowspan=&quot;3&quot; | '''е'''лі || їв || rowspan=&quot;3&quot; | їли
|-
| jedla || '''е'''ла || '''е'''ла || їла
|-
| jedlo || '''е'''ло || '''е'''ла || їло
|}

== Jít ==
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|-
! colspan=&quot;2&quot; | česky || colspan=&quot;2&quot; | rusky || colspan=&quot;2&quot; | bělorusky || colspan=&quot;4&quot; | ukrajinsky
|-
| colspan=&quot;2&quot; | jít || colspan=&quot;2&quot; | идт'''и''' || colspan=&quot;2&quot; | ісц'''і''' || colspan=&quot;2&quot; | іти || colspan=&quot;2&quot; | йти
|-
| colspan=&quot;10&quot; |
|-
| jdu || jdou || ид'''у''' || ид'''ё'''м || ід'''у''' || ідз'''е'''м || ід'''у''' || ідем'''о''' / йдем || йд'''у''' || йдем'''о''' / йдем
|-
| jdeš || jdete || ид'''ё'''шь || ид'''ё'''те || ідз'''е'''ш || ідзяц'''е''' || ід'''е'''ш || ідет'''е''' || йд'''е'''ш || йдет'''е'''
|- 
| jde || jdeme || ид'''ё'''т || ид'''у'''т || ідз'''е''' || ід'''у'''ць || ід'''е''' || ід'''у'''ть || йд'''е''' || йд'''у'''ть
|-
| colspan=&quot;10&quot; |
|-
| šel || rowspan=&quot;3&quot; | šli,&lt;br /&gt;šly,&lt;br /&gt;šla || ш'''ё'''л || rowspan=&quot;3&quot; | шл'''и''' || іш'''о'''ў || rowspan=&quot;3&quot; | ішл'''і''' || ішов || rowspan=&quot;3&quot; | ішли || йшов || rowspan=&quot;3&quot; | йшли
|-
| šla || шл'''а''' || ішл'''а''' || ішла || йшла
|-
| šlo || шл'''о''' || ішл'''о''' || ішло || йшло
|}

== Pít ==
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|-
! colspan=&quot;2&quot; | česky || colspan=&quot;2&quot; | rusky || colspan=&quot;2&quot; | bělorusky || colspan=&quot;2&quot; | ukrajinsky
|-
| colspan=&quot;2&quot; | pít || colspan=&quot;2&quot; | п'''и'''ть || colspan=&quot;2&quot; | піць || colspan=&quot;2&quot; | п'''и'''ти
|-
| colspan=&quot;8&quot; |
|-
| piju || pijeme || пь'''ю''' || пьём || п'ю || п'ём || п'ю || п'єм'''о''', п'єм
|-
| piješ || pijete || пьёшь || пьёте || п'еш || п'яц'''е''' || п'єш || п'єт'''е'''
|- 
| pije || pijí || пьёт || пь'''ю'''т || п'е || п'юць || п'є || п'ють
|-
| colspan=&quot;8&quot; |
|-
| pil || rowspan=&quot;3&quot; | pili,&lt;br /&gt;pily,&lt;br /&gt;pila || п'''и'''л || rowspan=&quot;3&quot; | п'''и'''ли || піў || rowspan=&quot;3&quot; | піл'''і''' || пив || rowspan=&quot;3&quot; | пил'''и'''
|-
| pila || пил'''а''' || піл'''а''' || пил'''а'''
|-
| pilo || п'''и'''ло || піл'''о''' || пил'''о'''
|}

[[Kategorie:Ruština|Slovesa/Nepravidelná slovesa]]
[[Kategorie:Běloruština|Slovesa/Nepravidelná slovesa]]
[[Kategorie:Ukrajinština|Slovesa/Nepravidelná slovesa]]</text>
      <sha1>lxc7nrkpknuc3bsypfn6fjxlb2t0ud3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Skriptování v Bournově shellu/Řízení běhu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6786</id>
    <revision>
      <id>41500</id>
      <parentid>41497</parentid>
      <timestamp>2020-05-03T09:26:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Uvozovkování */ (některé) příklady přepsány s využitím shell-session</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="25966" xml:space="preserve">{{Navigace|../Expanze proměnných|../Soubory a proudy|title=Řízení běhu}}
Zatím jsme probrali základy a teorii. Probrali jsme výběr různých shellů a jak v Bournově shellu pouštět skripty. Mluvili jsme o unixovém prostředí a ukázali jsme si, jak používat proměnné k uchovávání hodnot. Nedošlo ovšem ještě na to, abychom doopravdy něco ''udělali'', abychom přiměli systém proskočit kruhy, donést noviny nebo umýt nádobí.

Teď je na čase, abychom se do toho opřeli. V této kapitole dojde na programování, budeme mluvit o tom, jak se skripty rozhodují a jak pouští příkazy. Budeme probírat řízení běhu a vykonávání příkazů.

== Řízení běhu ==
Co je ten rozdíl mezi spouštěčem programů a příkazovým shellem? Proč je Bournův shell nástrojem, který má moc a uznání, nejen hloupou pomůckou k spouštění ''skutečných'' programů. Je to proto, protože Bournův shell není jen prostředím k spouštění programů, Bournův shell je plně programovatelným prostředím se silou plnohodnotného programovacího jazyka. V kapitole [[../Prostředí|o prostředí]] jsme si ukázali, že Bournův shell má k dispozici proměnné. Tím ovšem jeho možnosti nekončí. Stejně jako běžný programovací jazyk i Bournův shell má možnosti pro větvení programu a pro opakování příkazů.

=== Test: vyhodnocování podmínek ===
Abychom mohli učinit rozhodnutí, musíme mít způsob, jak vyhodnocovat podmínky. Musíme být schopni rozhodnout se o stavu, na základě kterého se má skript větvit.

Poměrně překvapivě samotný Bournův shell k tomu žádný nástroj nemá. Je zde standardní nástroj zvaný '''test''', který byl napsán pro potřeby shellového skriptování, nicméně přísně vzato není tento nástroj součástí samotného shellu. Test vyhodnotí zadanou podmínku a na základě svého zjištění vrací hodnotu '''pravda''' nebo '''nepravda'''. Vracení probíhá pomocí shellové proměnné $? (návratové hodnoty) a '''pravda''' má podobu nuly, zatímco '''nepravda''' je nenulová. Obecná podoba volání příkazu test je:
{{kód|jazyk=bash|kód=
test podmínka
}}
konkrétním příkladem může být srovnání rovnosti řetězců
{{kód|jazyk=bash|kód=
test &quot;Ahoj, Franto&quot; = &quot;Ahoj, Franto&quot;
}}
jehož návratová hodnota bude nula (pravda), neboť řetězce jsou si opravdu rovné.

V shellových skriptech ale častěji uvidíte alias v podobě hranatých závorek [, jehož syntaxe je obecně
{{kód|jazyk=bash|kód=
[ podmínka ]
}}
a pro náš předchozí příklad srovnávání řetězců má podobu:

{{kód|jazyk=bash|kód=
[ &quot;Ahoj, Franto&quot; = &quot;Ahoj, Franto&quot; ]
}}
Jedná se opravdu jen o přezdívku pro příkaz test, umí vyhodnotit právě ty podmínky, které lze vyhodnotit pomocí něj. Povšimněme si mezer, které oddělují závorky od obsahu. Ty jsou velmi důležité a jejich opomenutí patří mezi časté (nejen) začátečnické chyby.

Příkaz ''test'' umí vyhodnotit pěknou řádku různých podmínek. Na některých systémech jich může být více, my si nicméně uvedeme ty základní:
==== Testování souborů ====
;-b ''soubor'':''soubor'' existuje a jedná se o speciální blokový soubor
;-c ''soubor'':''soubor'' existuje a jedná se o speciální znakový soubor
;-d ''soubor'':''soubor'' existuje a jedná se o adresář
;-f ''soubor'':''soubor'' existuje a jedná se o obyčejný datový soubor
;-g ''soubor'':''soubor'' existuje a má nastavený SGID bit
;-k ''soubor'':''soubor'' existuje a má nastavený sticky bit
;-p ''soubor'':''soubor'' existuje a jedná se o pojmenovanou rouru
;-r ''soubor'':''soubor'' existuje a je čitelný
;-s ''soubor'':''soubor'' existuje a má nenulovou velikost
;-t [n]:Otevřený soubor číslo n je terminálovým zařízením (n je nepovinné, přednastavené na 1)
;-u ''soubor'':''soubor'' existuje a má nastavený SUID bit
;-w ''soubor'':''soubor'' existuje a je zapisovatelný
;-x ''soubor'':''soubor'' existuje a je spustitelný
==== Testování řetězců ====
;-n ''s'':''s'' má nenulovou délku
;-z ''s'':''s'' má nulovou délku
;''s0'' = ''s1'':''s0'' a ''s1'' jsou shodné
;''s0'' != ''s1'':''s0'' a ''s1'' jsou rozdílné
;''s'':''s'' je neprázdné
==== Testování celočíselných podmínek ====
;''n0'' -eq ''n1'':''n0'' je rovné ''n1''
;''n0'' -ge ''n1'':''n0'' je větší nebo rovno ''n1''
;''n0'' -gt ''n1'':''n0'' je ostře větší než ''n1''
;''n0'' -le ''n1'':''n0'' je menší nebo rovno ''n1''
;''n0'' -lt ''n1'':''n0'' je ostře menší než ''n1''
;''n0'' -ne ''n1'':''n0'' není rovno ''n1''

==== Skládání podmínek ====
Z výše vyčtených podmínek je navíc možné skládat složené podmínky pomocí následujících syntaxí:
;\(''B''\):Kulaté závorky se zpětnými lomítky slouží k seskupení podmínek. Podmínka \(''B''\) je pravdivá právě tehdy, když podmínka ''B''.
;'''!''' ''B'':Negace, je pravdivá právě kdy ''B'' je nepravdivá.
;''B0'' '''-a''' ''B1'':Logický součin, výsledná podmínka je pravdivá, pokud jsou ''B0'' i ''B1'' zároveň pravdivé.
;''B0'' '''-o''' ''B1'':Logický součet, výsledná podmínka je pravdivá, pokud je alespoň jedna z podmínek ''B0'' a ''B1'' pravdivá.

=== Podmíněné provádění ===
Teď, když umíme vyhodnocovat podmínky, můžeme tuto znalost použít k řízení běhu programu. Základními stavebními kameny programovacích jazyků je možnost podmíněného provádění příkazů a možnost opakovaného provádění příkazů, neboli cykly. K cyklům se dostaneme později, teď se budeme soustředi na podmíněné provádění. To Bournův shell podporuje hned dvěma příkazy, příkazem '''if''' a příkazem '''case'''.

Příkaz '''if''' je z těch dvou obecnější a jeho obecná podoba je následující:
{{kód|jazyk=bash|kód=
if seznam příkazů
then seznam příkazů
elif seznam příkazů
then seznam příkazů
…
else seznam příkazů
fi}}

Provádění tohoto příkazu lze shrnout následovně:
# Nejprve jsou provedeny příkazy v seznamu za ifem
# Pokud měl poslední z příkazů za ifem návratovou hodnotu nula (pravda), pak jsou provedeny příkazy ze seznamu za prvním then a tím je vykonávání příkazu if skončeno
# Pokud měl poslední z příkazů za ifem nenulovou hodnotu (nepravda), pak jsou proveden příkazy ze seznamu za prvním elifem (je-li tam)
# Pokud měl poslední z příkazů za oním elifem nulovou návratovou hodnotu (pravda), pak jsou provedeny příkazy za následujícím then a tím je vykonávání příkazu if skončeno
# Pokud měl poslední z příkazů za oním elifem nenulovou návratovou hodnotu (neprava), pak se pokračuje stejným způsobem následujícím elifem (je-li tam)
# Pokud ani za ifem ani za jedním z elifů nebyl poslední příkaz s návratovou hodnotou nula, pak jsou provedeny příkazy za else (je-li tam). Tím je vykonávání příkazu if ukončeno.

Stojí za povšimnutí, že za každým z klíčových slov příkazu if je možné použít celý seznam příkazů, jak v podmínkách, tak ve vykonávaných větvích. Výsledek je vždy závislý na posledním příkazu ze seznamu.

Ve většině případů ale v zájmu přehlednosti a spravovatelnosti programu nebudete chtít v podmínkových částech použít víc než jediný příkaz. Nejčastěji se bude jednat o výše zmíněný příkaz ''test''. Ukažme si to na příkladu:
{{kód|jazyk=bash|kód=
if [ 1 -gt 0 ]
then
  echo ANO
fi
}}
Vypíše
 ANO
protože 1 je skutečně ostře větší než 0.

Při použití i větve else je příklad o něco složitější:
{{kód|jazyk=bash|
if [ 1 -le 0 ]
then
  echo ANO
else
  echo NE
fi
}}
Vypíše
 NE
protože jedna není menší nebo rovno nule.

A ještě složenější příklad
{{kód|jazyk=bash|kód=
if [ &quot;$strana&quot; = S ]
then
	echo sever
elif [ &quot;$strana&quot; = V ]
then 
	echo východ
elif [ &quot;$strana&quot; = J ]
then
	echo jih
elif [ &quot;$strana&quot; = Z ]
then
	echo západ
else
	echo nevím
fi
}}

který nás přivádí k příkazu '''case'''. Příkaz '''case''' je svým způsobem zvláštním případem příkazu '''if''', zejména vhodným v případě srovnávání hodnoty s mnoha předdefinovanými. Typickým použitím je zpracování přepínačů, které skript dostane na příkazovém řádku. Takových přepínačů je omezené množství a příkaz case je pro jejich zpracování ideální.

Ve své obecné formě má příkaz podobu:
{{kód|jazyk=bash|kód=
case hodnota in
vzor0) seznam_prikazu;;
vzor1) seznam_prikazu;;
…
esac
}}

Hodnota může mít jakoukoliv podobu, může být například daná hodnotou proměnné prostředí. Každý z vzorů je [[regulární výrazy|regulárním výrazem]] a seznam příkazů je proveden pro první ze vzorů, který sedí na zadanou hodnotu (další nikoliv, takže pozor na překryv vzorů). Každý ze seznamů příkazů musí být ukončen dvěma středníky. Návratovová hodnota je nula, pokud příkaz skončí bez syntaktických chyb.

Složitý příklad větvení řešení výše pomocí elifů vypadá s pomocí casu takto:
{{kód|jazyk=bash|kód=
case $strana in
	S) echo sever;;
	V) echo východ;;
	J) echo jih;;
	Z) echo západ;;
	*) echo nevím;;
esac
}}

===== Kdy používat if a kdy case? =====
Kdy se tedy má použít if a kdy case? Proč nabízí Bournův shell dva příkazy, jejichž smysl je tak podobný? Odpověď, technicky vzato, je jednoduchá: '''case''' se řídí hodnotami proměnných a dodanými regulárními vzory, zatím '''if''' se řídí návratový hodnotami programů (je tedy obecnější). Ukažme si příklad s oběma konstrukcemi:
{{kód|jazyk=bash|kód=
#!/bin/sh
if [ &quot;$2&quot; ]
then
	veta=&quot;$1 je &quot;
else
	echo &quot;Nedostatek parametrů!&quot; &gt;&amp;2
	exit 1
fi

case $2 in
	ovoce{{!}}zele*) veta=&quot;$veta býložravec!&quot;;;
	maso) veta=&quot;$veta masožravec!&quot;;;
	*) veta=&quot;$veta všežravec!&quot;;;
esac

echo $veta
}}

Jak je vidět z prvního řádku, jedná se o shellový skript. Své parametry si načítá z příkazové řádky pomocí číslovaných proměnných. Začíná '''if'''em, kterým ověřuje, že druhý parametr je nenulový, tedy, že jsou parametry alespoň dva. K tomu používá 'test'. Pokud jsou parametry alespoň dva, začne budovat větu, pokud je jich méně, vypíše chybové hlášení (na chybový výstup, podrobněji vizte v kapitole [[../Soubory a proudy|Soubory a proudy]]) a ukončí se s nenulovou návratovou hodnotou. Povšimněte si, že větev else má v tomto příkladě vícečlenný seznam příkazů.

Pokud skript nebyl ukončen, následuje '''case'''. V něm se otestuje hodnota parametru $2, kterou by měl být druh přijímané potravy. Na jeho základě se vypíš, že se jedná o býložravce, všežravce a nebo, pokud vstup neodpovídá ani jednomu z předchozích vzorů, o všežravce.

Vložme kód do souboru nazvaného 'potrava.sh' a zkusme si ho spustit s různými parametry:
{{kód|jazyk=shell-session|kód=
$ sh potrava.sh
Nedostatek parametrů!
$ sh potrava.sh Pepa
Pepa je všežravec!
$ sh potrava.sh Pepa ovoce
Pepa je býložravec!
$ sh potrava.sh Pepa maso
Pepa je masožravec!
}}

=== Opakování ===
Kromě možnosti větvení programu nabízí každý programovací jazyk také možnost příkaz opakovat. Bournův shell má pro opakování hned tři řídící příkazy: '''while''', '''until''' a '''for'''.

==== Cyklus while ====
Příkaz '''while''' je nejpřímočařejčí podobou opakování v Bournově shellu a také podobou nejobecnější. Vypadá takto:
{{kód|jazyk=bash|kód=
while seznam-příkazů
do seznam-příkazů2
done
}}
Což má význam:
# Proveď příkazy z prvního seznamu příkazů.
# Pokud poslední příkaz z tohoto seznamu skončí s nenulovou návratovou hodnotou, končí celý příkaz while
# Jinak proveď příkazy z druhého seznamu a vrať se na krok 1.

Pokud příkaz neobsahuje syntaktické chyby a pokud skončí, má návratovou hodnotu nula.

Stejně jako příkaz '''if''', i příkaz '''while''' nabízí možnost vzít jako řídící celý seznam příkazů, ale stejně jako u '''if''' záleží jen na posledním z nich. Ve skutečnosti se většinou používá jediný příkaz a obvykle se opět jedná o příkaz 'test'.

Následující cyklus vypíše čísla od 0 do 10 (což lze také na UN*Xech provést standardním příkazem 'seq').

{{kód|jazyk=bash|kód=
citac=0

while [ $citac -lt 10 ]
do
  echo $citac
  citac=`expr $citac + 1`
done
}}

Jiný příklad, tentokrát bližší reálnému skriptování. Příkaz '''while''' se používá například pro zpracování (předem neznámého) počtu parametrů z příkazového řádku, v kombinaci s příkazem '''shift''' a speciální proměnnou '$#', která určuje počet parametrů.

{{kód|jazyk=bash|
#!/bin/sh

while [ $# -gt 0 ]
do
  echo $1
  shift
done
}}

==== Cyklus until ====
Příkaz '''until''' funguje skoro stejně jako příkaz '''while''', pouze interpretuje svoji podmínku opačně. K opakování dochází, pokud má poslední příkaz z řídícího seznamu nenulovou návratovou hodnotu. K opakování tedy dochází, pokud podmínka ''není'' splněna. Obecná podoba vypadá stejně jako u '''while''':
{{kód|jazyk=bash|kód=
until ''seznam příkazů''
do ''seznam příkazů''
done
}}

Následující příklad ukazuje čekání, dokud soubor muj_soubor nebude mít přesně 10000 řádků.
{{kód|jazyk=bash|kód=
until [ $radek -eq 10000 ]
do
  radky=`wc -l muj_soubor`
  sleep 5
done
}}

==== Cyklus for ====
V části věnované rozdílu [[#Kdy používat if a kdy case?|mezi if a case]] jsme si všimli, že '''if''' závisí na návratových hodnotách, zatímco '''case''' závisí na datech. Podobně se to má s cykly '''while''' a '''until''', které závisí na návratových hodnotách, a s cyklem '''for''', který závisí na datech.

Cyklus totiž proběhne pro seznam hodnot, které jsou mu na počátku zadány a v to následující podobě:
{{kód|jazyk=bash|kód=
for promenna in s₁ s₂ … 
do
  seznam příkazů
done
}}

Seznam příkazů je proveden pro každý řetězec ze seznamu následujícího po '''in''', přičemž patřná hodnota je vždy k disposici pod jménem zadaným na v ukázce jako ''promenna''. Před '''do''' musí být odřádkování nebo středník, stejně tak musí být středník nebo odřádkování před '''done'''. Ukažme si příklad:
{{kód|jazyk=bash|kód=
for jmeno in pondělí úterý středa čtvrtek pátek sobotu neděli
do 
  echo Na $jmeno si nic neplánuji, budu se celý den flákat.
done
}}
 Na pondělí si nic neplánuji, budu se celý den flákat.
 Na úterý si nic neplánuji, budu se celý den flákat.
 Na středa si nic neplánuji, budu se celý den flákat.
 Na čtvrtek si nic neplánuji, budu se celý den flákat.
 Na pátek si nic neplánuji, budu se celý den flákat.
 Na sobotu si nic neplánuji, budu se celý den flákat.
 Na neděli si nic neplánuji, budu se celý den flákat.
 
Cyklus '''for''' se také často užívá pro zpracování parametrů skriptu, dokonce je to tak, že pokud bude seznam za '''in''' prázdný, doplní tam shell $*.

Spustíme skript
{{kód|jazyk=bash|kód=
#!/bin/sh
for arg
do 
  echo $arg
done
}}
následovně
{{kód|jazyk=shell-session|kód=
$ sh skript.sh A B C D
A
B
C
D
}}

== Vykonávání příkazů ==
Ukázali jsme si příkazy větvení programu a příkazy na cykly. Teď se podíváme na další syntaktické možnosti Bournova shellu související s pouštěním příkazů.

=== Spojování příkazů ===
Kromě příkazu '''if''' nabízí Bournův shell ještě jeden způsob, jak podmínit vykonávání příkazu návratovou hodnotou příkazu předcházejícího. Jsou to operátory '''&amp;&amp;''' a '''||'''. Možná je znáte ve významu logického součtu a logického součinu z programovacího jazyka C.

Operátor '''&amp;&amp;''' spojí dva příkazy v tom smyslu, že druhý je proveden pouze pokud první skončí s nulovou návratovou hodnotou („uspěje“). Například
{{kód|jazyk=bash|kód=
[ -f soubor ] &amp;&amp; rm soubor
}}
Tedy příkazem test otestujeme, zda existuje soubor ''soubor'', a pokud ano, smažeme jej.

Operátor '''||''' spojí dva příkazy naopak tak, že druhý je proveden pouze pokud první skončí s nenulovou návratovou hodnotou („neuspěje“). Například
{{kód|jazyk=bash|kód=
test -f soubor || touch soubor
}}
Tedy příkaz test otestuje, zda existuje soubor ''soubor'', a pokud ne, vytvoří jej (prázdný příkazem touch).

Oba tyto operátory mohou být vnímány jako hůře čitelné než použití ifu. A u obou je návratovou hodnotovou návratová hodnota posledního z provedených příkazů.

=== Seskupování příkazů ===
Více příkazů je možné seskupit do seznamu jejich oddělením operátorem ''';''', například můžeme vytvořit adresář a vlézt do něj:
{{kód|jazyk=bash|kód=
mkdir muj_adresar; cd muj_adresar
}}
V tomto případě jsou oba příkazy provedeny nezávisle na návratové hodnotě prvního.

Vymezení seznmu příkazů pro přehlednost či pro nějaký zvláštní účel je možné dvěma způsoby, složenými závorkami a kulatými závorkami. Složené závorky ve skutečnosti nemají žádný zvláštní význam, nicméně středník musíte vložit i za poslední prvek seznamu. Vypadá to tedy například takto:
{{kód|jazyk=bash|kód=
{ mkdir muj_adresar; cd muj_adresar; }
}}

Vymezení kulatými závorkami je zajímavější. Pokud totiž vložíte seznam příkazů do kulatých závorek, je tento seznam proveden ve zvláštním, novém procesu. To znamená zejména to, že změny prostředí, které jsou v tomto seznamu provedeny, neovlivní původní prostředí, z kterého byl seznam spuštěn. Zkusme si to předvést úpravou předchozího příkladu:
{{kód|jazyk=bash|kód=
(mkdir muj_adresar; cd muj_adresar)
}}
Opět dojde k vytvoření adresáře, dokonce do něj vstoupíme, ovšem jen v rámci podřazeného procesu. Po návratu do rodičovského procesu budeme opět v adresáři, kde předtím.

Další příklad, tentokrát s proměnnými:
{{kód|jazyk=shell-session|kód=
$ PROM0=A
$ (PROM1=B)
$ echo \&quot;$PROM0\&quot; \&quot;PROM1\&quot;
A
}}

Proměnná PROM1 byla vytvořena v podřazeném procesu, v původním procesu nastavena nebyla a tak v něm není nastavena ani po návratu z podřazeného procesu.

=== Příkazové nahrazování ===
V [[../Prostředí|kapitole o prostředí]] jsme si ukázali, jak nahrazovat proměnné jejich hodnotami. Bournův shell ale nabízí také příkazové nahrazování, kdy je příkaz nahrazen svým výstupem. Ve skutečnosti jsme si to ukázali už na příkladu výše u cyklu '''while''', kde jsme dosazovali výsledek aritmetické operace do proměnné prostředí.

Pro nahrazení příkazu jeho výstupem se používají dva zápisy. Původní Bournův shell používal zpětné apostrofy (`''příkaz''`), což je syntaxe dodnes podporovaná většinou shellů. Standard POSIX 1003.1 později přidal možnost zápisu '''$(''' ''příkaz'' ''')'''. Ukažme si to na příkladech:
{{kód|jazyk=bash|kód=
cp soubor zalohy/soubor-`date`
}}
{{kód|jazyk=bash|kód=
cp soubor zalohy/soubor-$(date)
}}

=== Regulární výrazy a metaznaky ===
Při práci shellem chcete obvykle dát jednoznačným způsobem najevo, s jakými soubory má příkaz pracovat. Často se ale bude jednat o celou skupinu souborů, které mají nějakou společnou vlastnost, třeba jsou ve stejném adresáři, mají stejnou příponu, nebo obojí. Nebo chceme mít určitou volnost při rozpoznávání vzorů v příkaze '''case''', jak jsme si ukázali výše.

Pro tyto případy nabízí Bournův shell (omezenou) podporu ''[[Regulární výraz|regulárních výrazů]]'': vzorů, které umožňují vyjádřit nějakou skupinu textových řetězců s určitými společnými vlastnostmi. Je možné je použít prakticky kdekoliv (ovšem jen někde to dává smysl). Regulární výrazy se vytvářejí pomocí následujících metaznaků:

;'''*''':Jakýkoliv řetězec.
;?:Jakýkoliv jednotlivý znak.
;[''znaky'']:Jeden ze znaků uvedených v hranatých závorkách.
;[!''znaky'']:Jeden znak jiný než uvedené v hranatých závorkách.
;''vzorO''|''vzor1'': (pouze pro použití v '''case''') Jeden ze vzorů ''vzor0'' nebo ''vzor1''.

Ukažme si pár příkladů s regulárními výrazy:
* Vypsání všech souborů s koncovkou &quot;.dat&quot;
{{kód|jazyk=bash|kód=
ls *.dat
}}
* Vypsání všech souborů, jejichž jména začínají &quot;file-&quot;, pokračují dvěma libovolnými znaky následovanými koncovkou &quot;.txt&quot;
{{kód|jazyk=bash|kód=
ls file-??.txt
}}
* Zálohování všech textových souborů na kopie s datem v jméně
{{kód|jazyk=bash|kód=
for i in *.txt; do cp $i backup/$i-`date +%Y%m%d`; done
}}
* Vypsání všech souborů v adresářích zalohy0 a zalohy1
{{kód|jazyk=bash|kód=
ls zaloha[01]
}}
* Vypasání všech souborů v jiných adresářích záloh
{{kód|jazyk=bash|kód=
ls zalohy[!01]
}}
* Spuštění všech shellových skriptů, jejichž jména začínají &quot;muj_skript&quot; a končí příponou &quot;.sh&quot;
{{kód|jazyk=bash|kód=
muj_skript*.sh
}}

==== Regulární výrazy a skryté soubory ====
Soubory, jejichž jméno začíná tečkou, jsou považovány za speciální. Říká se jim skryté a metaznaky na úvodní tečku nesepnou. Jedná se o jednoduchý způsob částečné ochrany před tím, aby s nimi uživatel něco provedl omylem. Pokud chceme provést nějaký příkaz se skrytými soubory, musíme úvodní tečku doopravdy napsat. Příkaz pro vypsání souborů začínajících tečkou vypadá následovně:
{{kód|jazyk=bash|kód=
ls .*
}}
a vypíše třeba
 .
 ..
 .profile
což by mohla být podoba chudého uživatelského domovského adresáře. Vidíme zde soubor '.profile', konfigurační soubor Bournova shellu, a speciální adresáře '.' (aneb „tento adresář”) a '..' (aneb „nadřazený adresář”). S těmito přezdívkami současného adresáře a nadřazeného adresáře můžete pracovat jako s jakýmikoliv jinými jmény souborů, například
{{kód|jazyk=bash|kód=
ls .
}}
vypíše obsah aktuální adresáře a
{{kód|jazyk=bash|kód=
cd ..
}}
změní pracovní adresář na nadřazený.

== Uvozovkování ==
Jakmile se začnou používat metaznaky, které mají speciální význam, objevuje se přirozená otázka, jakým způsobem je možné tyto znaky použít v jejich běžném významu, jak to udělat, aby s nimi nedělal shell své triky. Předpokládejme třeba soubor, který má ve jméně znak ''*'', tedy hvězdičku. Jakým způsobem na takový soubor odkázat? Zkusíme třeba
{{Kód|jazyk=shell-session|kód=
$ echo POKUS0 &gt; hvezdickovy*.soubor
$ echo POKUS1 &gt; hvezdickovyHVEZDA.soubor
$ cat hvezdickovy*.soubor
POKUS0
POKUS1
}}

Což pravděpodobně není to, co bychom chtěli. Naštěstí jsou způsoby, jak potlačit interpretaci metaznaků. V shellu k tomu lze použít dvojité a jednoduché uvozovky a také znak zpětného lomítka. A lze je použít i k tomu, aby potlačily roli mezery coby oddělovače. Jejich použití je:
;\:Zpětné lomítko slouží k potlačení zvláštního významu jediného (následujícího) metaznaku
;&lt;nowiki&gt;''&lt;/nowiki&gt;:Jednoduché uvozovky plně potlačují všechny metaznaky, které jsou v jimi uzavřeném řetězci
;&quot;&quot;:Dvojité uvozovky potlačují většinu metaznaků, které jsou do nich uzavřeny, ovšem některé metaznaky si svůj speciální význam zachovají i v dvojitých uvozovkách.

Nejjednodušším způsobem uvozovkování je tedy zpětné lomítko, které zruší zvláštní chování jediného znaku. Například zatímco obyčejná hvězdička tedy vypíše soubory
{{Kód|jazyk=shell-session|kód=
$ echo *
soubor1 soubor2 soubor3
}}
tak hvězdička uvozená lomítkem se stává obyčejnou hvězdičkou
{{Kód|jazyk=shell-session|kód=
$ echo \*
*
}}

Za zvláštní zmínku stojí, že zpětné lomítko takto funguje i na znak odřádkování, takže lze pomocí zpětného lomítka rozdělit příkaz na několik řádků:
{{Kód|jazyk=bash|kód=
echo Tohle je opravdu\
hodně dlouhý příkaz!
}}

 Tohle je opravdu
 hodně dlouhý příkaz!

Také funguje na znak mezery, například pokus o získání souboru s mezerami ve jméně skončí chybou, pravděpodobně s nějakými chybovými hlášeními:
{{kód|jazyk=shell-session|kód=
$ ls soubor s mezerou.txt
ls: cannot access soubor: No such file or directory
ls: cannot access s: No such file or directory
ls: cannot access mezerou.txt: No such file or directory
}}
tak s využitím lomítka se skutečně dozvíme, že soubor existuje.
{{kód|jazyk=shell-session|kód=
$ ls soubor\ s\ mezerou.txt
soubor s mezerou.txt
}}

A konečně zmiňme, že zpětné lomítko funguje i samo na sebe. Chcete-li zpětné lomítko bez jeho zvláštních schopností, použijte na něj … zpětné lomítko. Tedy ''\\''.

Jak jsme si ukázali na příkladu s mezerami, můžeme zpětné lomítko v jednom příkaze použít několikrát. Bournův shell ovšem nabízí i pohodlnější možnost, jak potlačit speciální význam většího počtu znaků: uvozovky. Ty jednoduché fungují jednoduše, veškeré do nich uzavřené znaky (kromě jednoduché uvozovky, pochopitelně) pozbývají své zvláštní významy.
{{Kód|jazyk=shell-session|kód=
$ echo '**************'
**************
}}

To funguje podle očekávání. Často se ovšem stává, že součástí výstupu je nějaká proměnná nebo výstup příkazu. Pro takové příkazy jsou dvojité uvozovky. Ty potlačují speciální význam znaků s výjimkou:
* dvojitých uvozovek (ty jsou potřeba k ukončení uvozovek)
* znaku $, tedy vypisování proměnných
* znaku `, tedy interpretování výstupu programu

{{Navigace|../Expanze proměnných|../Soubory a proudy|title=Řízení běhu}}

[[Kategorie:Skriptování v Bournově shellu]]</text>
      <sha1>ebcxakp2t0r4y3t5xsapz3ipn23fp83</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Gadget-HideSectionEditLinks</title>
    <ns>8</ns>
    <id>6788</id>
    <revision>
      <id>26021</id>
      <timestamp>2014-02-04T21:44:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Schovat odkazy pro editaci sekcí</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="181" xml:space="preserve">{{Popis udělátka
  | id = HideSectionEditLinks
  | název = Schovat odkazy pro editaci sekcí
  | popis = Schová odkazy pro editaci sekcí nacházející se za nadpisem sekce.
}}</text>
      <sha1>fpftofn7xiw7xgmiid3hp6a2trkmepm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Gadget-HideSectionEditLinks.css</title>
    <ns>8</ns>
    <id>6789</id>
    <revision>
      <id>26022</id>
      <timestamp>2014-02-04T21:44:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Schovat odkazy pro editaci sekcí</comment>
      <model>css</model>
      <format>text/css</format>
      <text bytes="125" xml:space="preserve">/**
 * @brief Hides the edit section links
 * 
 * @author [[meta:User:Danny B.]]
 */

span.mw-editsection {
	display: none;
}</text>
      <sha1>afr9bipurfy6u8jwhpb6jwjcknvaayc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ruština, ukrajinština, běloruština/Gramatika/Číslovky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6796</id>
    <revision>
      <id>45201</id>
      <parentid>26234</parentid>
      <timestamp>2022-02-18T22:07:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="34279" xml:space="preserve">__TOC__

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! || colspan=&quot;2&quot; | rusky || colspan=&quot;2&quot; | bělorusky || colspan=&quot;2&quot; | ukrajinsky
|-
! || základní || řadové || základní || řadové || základní || řadové
|-
| 0 || ноль ||  ||  ||  || нуль || 
|-
| 1 || од'''и'''н/одна/одно || п'''е'''рвый || адз'''і'''н/адн'''а'''/адн'''о'''&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;V některých větných konstrukcích se používá také plurál адн'''ы'''&lt;/ref&gt; || п'''е'''ршы || один/одна/одне&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;V některých větných konstrukcích se používá také plurál одні&lt;/ref&gt; || перший
|-
| 2 || два/две || втор'''о'''й || два/дзве/два || друг'''і''' || два/дві || другий
|-
| 3 || три || третий || тры || тр'''э'''ці || три || третій
|-
| 4 || чет'''ы'''ре || четвёртый || чат'''ы'''ры || чацв'''ё'''рты || чотири || четвертий
|-
| 5 || пять || п'''я'''тый || пяць || п'''я'''ты || п'ять || п'ятий
|-
| 6 || шесть || шест'''о'''й || шэсць || ш'''о'''сты || шість || шостий
|-
| 7 || семь || седьм'''о'''й || сем || с'''ё'''мы || сім || сьомий
|-
| 8 || в'''о'''семь || восьм'''о'''й || в'''о'''сем || в'''о'''сьмы || вісім || восьмий
|-
| 9 || д'''е'''вять || девятый || дз'''е'''вяць || дзев'''я'''ты || дев'ять || дев'ятий
|-
| 10 || д'''е'''сять || дес'''я'''тый || дз'''е'''сяць || дзес'''я'''ты || десять || десятий
|-
| colspan=&quot;7&quot; | 
|-
| 11 || од'''и'''ннадцать || одиннадцатый || адзін'''а'''ццаць || адзін'''а'''ццаты || одинадцять || одинадцятий
|-
| 12 || двен'''а'''дцать || двенадцатый || дван'''а'''ццаць || дван'''а'''ццаты || дванадцять || дванадцятий
|-
| 13 || трин'''а'''дцать || тринадцатый || трын'''а'''ццаць || трын'''а'''ццаты || тринадцять || тринадцятий
|-
| 14 || чет'''ы'''рнадцать || четырнадцатый || чатырн'''а'''ццаць || чатырн'''а'''ццаты || чотирнадцять || чотирнадцятий
|-
| 15 || пятн'''а'''дцать || пятнадцатый || пятн'''а'''ццаць || пятн'''а'''ццаты || п'ятнадцять || п'ятнадцятий
|-
| 16 || шестн'''а'''дцать || шестнадцатый || шасн'''а'''ццаць || шасн'''а'''ццаты || шістнадцять || шістнадцятий
|-
| 17 || семн'''а'''дцать || семнадцатый || семн'''а'''ццаць || семн'''а'''ццаты || сімнадцять || сімнадцятий
|-
| 18 || восемн'''а'''дцать || восемнадцатый || васемн'''а'''ццаць || васемн'''а'''ццаты || вісімнадцять || вісімнадцятий
|-
| 19 || девятн'''а'''дцать || девятнадцатый || дзевятн'''а'''ццаць || дзевятн'''а'''ццаты || дев'ятнадцять || дев'янадцятий
|-
| colspan=&quot;7&quot; | 
|-
| 20 || дв'''а'''дцать || двадцатый || дв'''а'''ццаць || двацц'''а'''ты || двадцять || двадцятий
|-
| 30 || тр'''и'''дцать || тридцатый || тр'''ы'''ццаць || трыцц'''а'''ты || тридцять || тридцятий
|-
| 40 || с'''о'''рок || сороков'''о'''й || с'''о'''рак || саракав'''ы''' || сорок || сороковий
|-
| 50 || пятьдес'''я'''т || пятидесятый || пяцьдзес'''я'''т || пяцідзес'''я'''ты || п'ятдесят || п'ятдесятий
|-
| 60 || шестьдес'''я'''т || шестидесятый || шэсцьдзес'''я'''т || шасцідзес'''я'''ты || шістдесят || шістдесятий
|-
| 70 || с'''е'''мьдесят || семидесятый || семдзес'''я'''т || сямідзес'''я'''ты || сімдесят || сімдесятий
|-
| 80 || в'''о'''семьдесят || восьмидесятый || восемдзес'''я'''т || васьмідзес'''я'''ты || вісімдесят || вісімдесятий
|-
| 90 || девян'''о'''сто || девяностый || дзевян'''о'''ста || дзевян'''о'''сты || дев'яносто || дев'яностий
|-
| colspan=&quot;7&quot; | 
|-
| 100 || сто || сотый || сто || с'''о'''ты || сто || сотий
|-
| 200 || дв'''е'''сти || двухсотый || дзв'''е'''сце ||  || двісті || двохсотий
|-
| 300 || тр'''и'''ста || трёхсотый || тр'''ы'''ста ||  || триста || трьохсотий
|-
| 400 || чет'''ы'''реста || четырёхсотый || чат'''ы'''рыста ||  || чотириста || чотирьохсотий
|-
| 500 || пятьс'''о'''т || пятисотый || пяцьс'''о'''т ||  || п'ятсот || п'ятисотий
|-
| 600 || шестьс'''о'''т || шестисотый || ш'''э'''сцьс'''о'''т ||  || шістсот || шестисотий
|-
| 700 || семьс'''о'''т || семисотый || с'''е'''мс'''о'''т ||  || сімсот || семисотий
|-
| 800 || восемьс'''о'''т || восьмисотый || в'''о'''семс'''о'''т ||  || вісімсот || восьмисотий
|-
| 900 || девятьс'''о'''т || девятисотый || дз'''е'''вяцьс'''о'''т ||  || дев'ятсот || дев'ятисотий
|-
| colspan=&quot;7&quot; | 
|-
| 1 000 || т'''ы'''сяча || тысячный ||  ||  || тисяча || тисячний
|-
| 2 000 ||  ||  ||  ||  || дві тисячі || двотисячний
|-
| 1 000 000 || милли'''о'''н || миллионный ||  ||  || мільйон || мільйонний
|-
| 1 000 000 000 || милли'''а'''рд || миллиардный ||  ||  || мільярд || мільярдний
|}

&lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;

V tabulce jsou uvedeny řadové číslovky v jednotném čísle mužského rodu. V ženském a středním rodu a v množném čísle se používají následující koncovky:
* ruština
** koncovka -ый nebo -ой se nahradí v ženském rodu koncovkou -ая, ve středním rodu koncovkou -ое a v množném čísle koncovkou -ые,
* ukrajinština
** koncovka -ий se nahradí v ženském rodu koncovkou -а, ve středním rodu koncovkou -е a v množném čísle koncovkou -і, např. перший → перша, перше, перші,
** koncovka -ій se nahradí v ženském rodu koncovkou -я, ve středním rodu koncovkou -є a v množném čísle koncovkou -і, např. третій → третя, третє, треті.

'''Důležité:''' Po základních číslovkách pět a více se (stejně jako v češtině) v nominativu a akuzativu množného čísla podstatných a přídavných používá genitivní tvar množného čísla.

== Skloňování základních číslovek ==
=== Číslovka jedna ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! pád || colspan=&quot;4&quot; | rusky || colspan=&quot;4&quot; | bělorusky || colspan=&quot;4&quot; | ukrajinsky
|-
| nominativ
| од'''и'''н || одн'''а''' || одн'''о''' || одн'''и'''
| адз'''і'''н || адн'''а''' || адн'''о''' || адн'''ы'''
| од'''и'''н || одн'''а''' || одн'''е''', одн'''о''' || одн'''і'''
|-
| genitiv
| одног'''о''' || одн'''о'''й || одног'''о''' || одн'''и'''х
| аднаг'''о''' || адн'''о'''й || аднаг'''о''' || адн'''ы'''х
| одног'''о''' || одн'''о'''ї, одні'''є'''ї || одног'''о''' || одн'''и'''х
|-
| dativ
| одном'''у''' || одн'''о'''й || одном'''у''' || одн'''и'''м
| аднам'''у''' || адн'''о'''й || аднам'''у''' || адн'''ы'''м
| одном'''у''' || одн'''і'''й || одном'''у''' || одн'''и'''м
|-
| akuzativ
| одног'''о''' &lt;sub&gt;(životný)&lt;/sub&gt;, од'''и'''н &lt;sub&gt;(neživotný)&lt;/sub&gt; || одн'''у''' || одн'''о''' || одн'''и'''х &lt;sub&gt;(životný)&lt;/sub&gt;, одн'''и''' &lt;sub&gt;(neživotný)&lt;/sub&gt;
| аднаг'''о''' &lt;sub&gt;(životný)&lt;/sub&gt;, адз'''і'''н &lt;sub&gt;(neživotný)&lt;/sub&gt; || адн'''у''' || адн'''о''' || адн'''ы'''х &lt;sub&gt;(životný)&lt;/sub&gt;, адн'''ы''' &lt;sub&gt;(neživotný)&lt;/sub&gt;
| одног'''о''', од'''и'''н || одн'''у''' || одн'''е''' || одн'''и'''х, одн'''і'''
|-
| lokál
| одн'''о'''м || одн'''о'''й || одн'''о'''м || одн'''и'''х
| адн'''ы'''м || адн'''о'''й || адн'''ы'''м || адн'''ы'''х
| одн'''і'''м, одном'''у''' || одн'''і'''й || одн'''і'''м, одном'''у''' || одн'''и'''х
|-
| instrumentál
| одн'''и'''м || одн'''о'''й, одн'''о'''ю || одн'''и'''м || одн'''и'''ми
| адн'''ы'''м || адн'''о'''й || адн'''ы'''м || адн'''ы'''мі
| одн'''и'''м || одн'''о'''ю, одні'''є'''ю || одн'''и'''м || одн'''и'''ми
|}

=== Číslovka dva ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! pád || colspan=&quot;3&quot; | rusky || colspan=&quot;3&quot; | bělorusky || colspan=&quot;3&quot; | ukrajinsky
|-
| nominativ
| два || две || два
| два || дзве || два
| два || дві || два
|-
| genitiv
| двух || двух || двух
| двух || дзвюх || двух
| двох || двох || двох
|-
| dativ
| двум || двум || двум
| двум || дзвюм || двум
| двом || двом || двом
|-
| akuzativ
| два, двух || две, двух || два, двух
| два, двух || дзве, дзвюх || два, двух
| два, двох || дві, двох || два, двох
|-
| lokál
| двух || двух || двух
| двух || дзвюх || двух
| двох || двох || двох
|-
| instrumentál
| двум'''я''' || двум'''я''' || двум'''я'''
| двум'''а''' || дзвюм'''а''' || двум'''а'''
| двом'''а''' || двом'''а''' || двом'''а'''
|}

=== Číslovky tři a čtyři ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! pád || colspan=&quot;2&quot; | rusky || colspan=&quot;2&quot; | bělorusky || colspan=&quot;2&quot; | ukrajinsky
|-
| nominativ
| три || чет'''ы'''ре
| тры || чат'''ы'''ры
| три || чот'''и'''ри
|-
| genitiv
| трёх || четырёх
| трох || чатыр'''о'''х
| трьох || чотирь'''о'''х
|-
| dativ
| трём || четырём
| тром || чатыр'''о'''м
| трьом || чотирь'''о'''м
|-
| akuzativ
| три, трёх || чет'''ы'''ре, четырёх
| тры, трох || чат'''ы'''ры, чатыр'''о'''х
| три, трьох || чотири, чотирьох
|-
| lokál
| трёх || четырёх
| трох || чатыр'''о'''х
| трьох || чотирь'''о'''х
|-
| instrumentál
| трем'''я''' || четырьм'''я'''
| трым'''а''' || чатырм'''а'''
| трьома || чотирм'''а'''
|}

=== Číslovky pět až deset, dvacet a třicet ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! pád || colspan=&quot;9&quot; | rusky
|-
| nominativ
| -ь || п'''я'''ть || ш'''е'''сть || с'''е'''мь || в'''о'''семь || д'''е'''вять || д'''е'''сять || дв'''а'''дцать || тр'''и'''дцать
|-
| genitiv
| -и || пят'''и''' || шест'''и''' || сем'''и''' || восьм'''и''' || девят'''и''' || десят'''и''' || двадцат'''и''' || тридцат'''и'''
|-
| dativ
| -и || пят'''и''' || шест'''и''' || сем'''и''' || восьм'''и''' || девят'''и''' || десят'''и''' || двадцат'''и''' || тридцат'''и'''
|-
| akuzativ
| -ь || п'''я'''ть || ш'''е'''сть || с'''е'''мь || в'''о'''семь || д'''е'''вять || д'''е'''сять || дв'''а'''дцать || тр'''и'''дцать
|-
| lokál
| -и || пят'''и''' || шест'''и''' || сем'''и''' || восьм'''и''' || девят'''и''' || десят'''и''' || двадцат'''и''' || тридцат'''и'''
|-
| instrumentál
| -ью || пять'''ю''' || шесть'''ю''' || семь'''ю''' || восемь'''ю''' || девять'''ю''' || десять'''ю''' || двадцать'''ю''' || тридцать'''ю'''
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! pád || colspan=&quot;9&quot; | bělorusky
|-
| nominativ
| -ь || пяць || шэсць || сем || в'''о'''сем || дз'''е'''вяць || дз'''е'''сяць || дв'''а'''ццаць || тр'''ы'''ццаць
|-
| genitiv
| -і || пяц'''і''' || шасц'''і''' || сям'''і''' || васьм'''і''' || дзевяц'''і''' || дзесяц'''і''' || дваццац'''і''' || тр'''ы'''ццаці
|-
| dativ
| -і || пяц'''і''' || шасц'''і''' || сям'''і''' || васьм'''і''' || дзевяц'''і''' || дзесяц'''і''' || дваццац'''і''' || тр'''ы'''ццаці
|-
| akuzativ
| -ь || пяць || шэсць || сем || в'''о'''сем || дз'''е'''вяць || дз'''е'''сяць || дв'''а'''ццаць || тр'''ы'''ццаць
|-
| lokál
| -і || пяц'''і''' || шасц'''і''' || сям'''і''' || васьм'''і''' || дзевяц'''і''' || дзесяц'''і''' || дваццац'''і''' || тр'''ы'''ццаці
|-
| instrumentál
| -цю || пяцц'''ю''' || шасцц'''ю''' || сям'''ю''' || васьм'''ю''' || дзевяцц'''ю''' || дзесяцц'''ю''' || дваццацц'''ю''' || тр'''ы'''ццаццю
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! pád || colspan=&quot;9&quot; | ukrajinsky
|-
| nominativ
| -ь || п'ять || шість || сім || в'''і'''сім || д'''е'''в'ять || д'''е'''сять || дв'''а'''дцять || тр'''и'''дцять
|-
| genitiv
| -и, -ьох || п'ят'''и''', , п'ять'''о'''х || шест'''и''', шість'''о'''х || сем'''и''',
сім'''о'''х
| восьм'''и''', вісьм'''о'''х || дев'ят'''и''', дев'ять'''о'''х || десят'''и''', десять'''о'''х || двадцят'''и''', двадцять'''о'''х || тридцят'''и''', тридцять'''о'''х
|-
| dativ
| -и, -ьом || п'ят'''и''', п'ять'''о'''м || шест'''и''', шість'''о'''м || сем'''и''',
сім'''о'''м
| восьм'''и''', вісьм'''о'''м || дев'ят'''и''', дев'ять'''о'''м || десят'''и''', десять'''о'''м || двадцят'''и''', двадцять'''о'''м || тридцят'''и''', тридцять'''о'''м
|-
| akuzativ
| -ь, -ьох || п'ять, п'ять'''о'''х || шість, шість'''о'''х || сім,
сім'''о'''х
| в'''і'''сім, вісьм'''о'''х || д'''е'''в'ять, дев'ять'''о'''х || д'''е'''сять, десять'''о'''х || дв'''а'''дцять, двадцять'''о'''х || тр'''и'''дцять, тридцять'''о'''х
|-
| lokál
| -и, -ьох || п'ят'''и''', , п'ять'''о'''х || шест'''и''', шість'''о'''х || сем'''и''', сім'''о'''х || восьм'''и''', вісьм'''о'''х || дев'ят'''и''', дев'ять'''о'''х || десят'''и''', десять'''о'''х || двадцят'''и''', двадцять'''о'''х || тридцят'''и''', тридцять'''о'''х
|-
| instrumentál
| -ьма, -ьома || п'ятьм'''а''', п'ятьом'''а''' || шістм'''а''', шістьом'''а''' || сімом'''а'''
сьом'''а'''
| вісьм'''а''', вісьмом'''а''' || дев'ятьм'''а''', дев'ятьом'''а''' || десятьм'''а''', десятьом'''а''' || двадцятьм'''а''', двадцятьом'''а''' || тридцятьм'''а''', тридцятьом'''а'''
|}

=== Číslovky jedenáct až devatenáct ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! pád || colspan=&quot;10&quot; | rusky
|-
| nominativ
| -ь || од'''и'''ннадцать || двен'''а'''дцать || трин'''а'''дцать || чет'''ы'''рнадцать || пятн'''а'''дцать || шестн'''а'''дцать || семн'''а'''дцать || восемн'''а'''дцать || девятн'''а'''дцать
|-
| genitiv
| -и || од'''и'''ннадцати || двен'''а'''дцати || трин'''а'''дцати || чет'''ы'''рнадцати || пятн'''а'''дцати || шестн'''а'''дцати || семн'''а'''дцати || восемн'''а'''дцати || девятн'''а'''дцати
|-
| dativ
| -и || од'''и'''ннадцати || двен'''а'''дцати || трин'''а'''дцати || чет'''ы'''рнадцати || пятн'''а'''дцати || шестн'''а'''дцати || семн'''а'''дцати || восемн'''а'''дцати || девятн'''а'''дцати
|-
| akuzativ
| -ь || од'''и'''ннадцать || двен'''а'''дцать || трин'''а'''дцать || чет'''ы'''рнадцать || пятн'''а'''дцать || шестн'''а'''дцать || семн'''а'''дцать || восемн'''а'''дцать || девятн'''а'''дцать
|-
| lokál
| -и || од'''и'''ннадцати || двен'''а'''дцати || трин'''а'''дцати || чет'''ы'''рнадцати || пятн'''а'''дцати || шестн'''а'''дцати || семн'''а'''дцати || восемн'''а'''дцати || девятн'''а'''дцати
|-
| instrumentál
| -ью || од'''и'''ннадцатью || двен'''а'''дцатью || трин'''а'''дцатью || чет'''ы'''рнадцатью || пятн'''а'''дцатью || шестн'''а'''дцатью || семн'''а'''дцатью || восемн'''а'''дцатью || девятн'''а'''дцатью
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! pád || colspan=&quot;10&quot; | bělorusky
|-
| nominativ
| -ь || адзін'''а'''ццаць || дван'''а'''ццаць || трын'''а'''ццаць || чатырн'''а'''ццаць || пятн'''а'''ццаць || шасн'''а'''ццаць || сямн'''а'''ццаць || васямн'''а'''ццаць || дзевятн'''а'''ццаць
|-
| genitiv
| -і || адзін'''а'''ццаці || дван'''а'''ццаці || трын'''а'''ццаці || чатырн'''а'''ццаці || пятн'''а'''ццаці || шасн'''а'''ццаці || сямн'''а'''ццаці || васямн'''а'''ццаці || дзевятн'''а'''ццаці
|-
| dativ
| -і || адзін'''а'''ццаці || дван'''а'''ццаці || трын'''а'''ццаці || чатырн'''а'''ццаці || пятн'''а'''ццаці || шасн'''а'''ццаці || сямн'''а'''ццаці || васямн'''а'''ццаці || дзевятн'''а'''ццаці
|-
| akuzativ
| -ь || адзін'''а'''ццаць || дван'''а'''ццаць || трын'''а'''ццаць || чатырн'''а'''ццаць || пятн'''а'''ццаць || шасн'''а'''ццаць || сямн'''а'''ццаць || васямн'''а'''ццаць || дзевятн'''а'''ццаць
|-
| lokál
| -і || адзін'''а'''ццаці || дван'''а'''ццаці || трын'''а'''ццаці || чатырн'''а'''ццаці || пятн'''а'''ццаці || шасн'''а'''ццаці || сямн'''а'''ццаці || васямн'''а'''ццаці || дзевятн'''а'''ццаці
|-
| instrumentál
| -цю || адзін'''а'''ццаццю || дван'''а'''ццаццю || трын'''а'''ццаццю || чатырн'''а'''ццаццю || пятн'''а'''ццаццю || шасн'''а'''ццаццю || сямн'''а'''ццаццю || васямн'''а'''ццаццю || дзевятн'''а'''ццаццю
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! pád || colspan=&quot;10&quot; | ukrajinsky
|-
| nominativ
| -ь ||один'''а'''дцять || дван'''а'''дцять || трин'''а'''дцять || чотирн'''а'''дцять || п'ятн'''а'''дцять || шістн'''а'''дцять || сімн'''а'''дцять || вісімн'''а'''дцять || дев'ятн'''а'''дцять
|-
| genitiv
| -и, -ьох || одинадцят'''и''', одинадцять'''о'''х || дванадцят'''и''', дванадцять'''о'''х || тринадцят'''и''', тринадцять'''о'''х || чотирнадцят'''и''', чотирнадцять'''о'''х || п'ятнадцят'''и''', п'ятнадцять'''о'''х || шістнадцят'''и''', шістнадцять'''о'''х || сімнадцят'''и''', сімнадцять'''о'''х || вісімнадцят'''и''', вісімнадцять'''о'''х || дев'ятнадцят'''и''', дев'ятнадцять'''о'''х
|-
| dativ
| -и, -ьом || одинадцят'''и''', одинадцять'''о'''м || дванадцят'''и''', дванадцять'''о'''м || тринадцят'''и''', тринадцять'''о'''м || чотирнадцят'''и''', чотирнадцять'''о'''м || п'ятнадцят'''и''', п'ятнадцять'''о'''м || шістнадцят'''и''', шістнадцять'''о'''м || сімнадцят'''и''', сімнадцять'''о'''м || вісімнадцят'''и''', вісімнадцять'''о'''м || дев'ятнадцят'''и''', дев'ятнадцять'''о'''м
|-
| akuzativ
| -ь, -ьох || один'''а'''дцять, одинадцять'''о'''х || дван'''а'''дцять, дванадцять'''о'''х || трин'''а'''дцять, тринадцять'''о'''х || чотирн'''а'''дцять, чотирнадцять'''о'''х || п'ятн'''а'''дцять, п'ятнадцять'''о'''х || шістн'''а'''дцять, шістнадцять'''о'''х || сімн'''а'''дцять, сімнадцять'''о'''х || вісімн'''а'''дцять, вісімнадцять'''о'''х || дев'ятн'''а'''дцять, дев'ятнадцять'''о'''х
|-
| lokál
| -и, -ьох || одинадцят'''и''', одинадцять'''о'''х || дванадцят'''и''', дванадцять'''о'''х || тринадцят'''и''', тринадцять'''о'''х || чотирнадцят'''и''', чотирнадцять'''о'''х || п'ятнадцят'''и''', п'ятнадцять'''о'''х || шістнадцят'''и''', шістнадцять'''о'''х || сімнадцят'''и''', сімнадцять'''о'''х || вісімнадцят'''и''', вісімнадцять'''о'''х || дев'ятнадцят'''и''', дев'ятнадцять'''о'''х
|-
| instrumentál
| -ьма, -ьома || одинадцятьм'''а''', одинадцятьом'''а''' || дванадцятьм'''а''', дванадцятьом'''а''' || тринадцятьм'''а''', тринадцятьом'''а''' || чотирнадцятьм'''а''', чотирнадцятьом'''а''' || п'ятнадцятьм'''а''', п'ятнадцятьом'''а''' || шістнадцятьм'''а''', шістнадцятьом'''а''' || сімнадцятьм'''а''', сімнадцятьом'''а''' || вісімнадцятьм'''а''', вісімнадцятьом'''а''' || дев'ятнадцятьм'''а''', дев'ятнадцятьом'''а'''
|}

=== Číslovky čtyřicet, devadesát a sto ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! pád || colspan=&quot;3&quot; | rusky || colspan=&quot;3&quot; | bělorusky || colspan=&quot;3&quot; | ukrajinsky
|-
| nominativ
| с'''о'''рок || девян'''о'''сто || ст'''о'''
| с'''о'''рак || дзевян'''о'''ста || сто
| с'''о'''рок || дев'ян'''о'''сто || сто
|-
| genitiv
| сорок'''а''' || девян'''о'''ста || ст'''а'''
| сарак'''а''' || дзевян'''о'''ста || ста
| сорок'''а''' || дев'ян'''о'''ста || ста
|-
| dativ
| сорок'''а''' || девян'''о'''ста || ст'''а'''
| сарак'''а''' || дзевян'''о'''ста || ста
| сорок'''а''' || дев'ян'''о'''ста || ста
|-
| akuzativ
| с'''о'''рок || девян'''о'''сто || сто, ста
| с'''о'''рак || дзевян'''о'''ста || ста
| с'''о'''рок || дев'ян'''о'''сто || сто
|-
| lokál
| сорок'''а''' || девян'''о'''ста || ст'''а'''
| сарак'''а''' || дзевян'''о'''ста || ста
| сорок'''а''' || дев'ян'''о'''ста || ста
|-
| instrumentál
| сорок'''а''' || девян'''о'''ста || ста
| сарак'''а''' || дзевян'''о'''ста || ста
| сорок'''а''' || дев'ян'''о'''ста || ст'''а'''
|}

=== Číslovky padesát, šedesát, sedmdesát a osmdesát ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! pád || colspan=&quot;4&quot; | rusky
|-
| nominativ
| пятьдес'''я'''т || шестьдес'''я'''т || с'''е'''мьдесят || в'''о'''семьдесят
|-
| genitiv
| пят'''и'''десяти || шест'''и'''десяти || сем'''и'''десяти || восьм'''и'''десяти
|-
| dativ
| пят'''и'''десяти || шест'''и'''десяти || сем'''и'''десяти || восьм'''и'''десяти
|-
| akuzativ 
| пятьдес'''я'''т || шестьдес'''я'''т || с'''е'''мьдесят || в'''о'''семьдесят
|-
| lokál
| пят'''и'''десяти || шест'''и'''десяти || сем'''и'''десяти || восьм'''и'''десяти
|-
| instrumentál
| пять'''ю'''десятью || шесть'''ю'''десятью || семь'''ю'''десятью || восемь'''ю'''десятью, восьмь'''ю'''десятью
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! pád || colspan=&quot;4&quot; | bělorusky
|-
| nominativ
| пяцьдзес'''я'''т || шэсцьдзес'''я'''т || семдзес'''я'''т || восемдзес'''я'''т
|-
| genitiv
| пяцідзесяц'''і''' || шасцідзесяц'''і''' || сямідзесяц'''і''' || васьмідзесяц'''і'''
|-
| dativ
| пяцідзесяц'''і''' || шасцідзесяц'''і''' || сямідзесяц'''і''' || васьмідзесяц'''і'''
|-
| akuzativ 
| пяцьдзес'''я'''т || шэсцьдзес'''я'''т || семдзес'''я'''т || восемдзес'''я'''т
|-
| lokál
| пяцідзесяц'''і''' || шасцідзесяц'''і''' || сямідзесяц'''і''' || васьмідзесяц'''і'''
|-
| instrumentál
| пяццюдзесяцц'''ю''' || шасцідзесяцц'''ю''' || сямідзесяцц'''ю''' || васьмідзесяцц'''ю'''
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! pád || colspan=&quot;4&quot; | ukrajinsky
|-
| nominativ
| п'ятдес'''я'''т || шістдес'''я'''т || сімдес'''я'''т || вісімдес'''я'''т
|-
| genitiv
| п'ятдесят'''и''', п'ятдесять'''о'''х || шістдесят'''и''', шістдесять'''о'''х || сімдесят'''и''', сімдесять'''о'''х || вісімдесят'''и''', вісімдесять'''о'''х
|-
| dativ
| п'ятдесят'''и''', п'ятдесять'''о'''м || шістдесят'''и''', шістдесять'''о'''м || сімдесят'''и''', сімдесять'''о'''м || вісімдесят'''и''', вісімдесять'''о'''м
|-
| akuzativ 
| п'ятдес'''я'''т, п'ятдесять'''о'''х || шістдес'''я'''т, шістдесять'''о'''х || сімдес'''я'''т, сімдесять'''о'''х || вісімдес'''я'''т, вісімдесять'''о'''х
|-
| lokál
| п'ятдесят'''и''', п'ятдесять'''о'''х || шістдесят'''и''', шістдесять'''о'''х || сімдесят'''и''', сімдесять'''о'''х || вісімдесят'''и''', вісімдесять'''о'''х
|-
| instrumentál
| п'ятдесятьм'''а''', п'ятдесятьом'''а''' || шістдесятьм'''а''', шістдесятьом'''а''' || сімдесятьм'''а''', сімдесятьом'''а''' || вісімдесятьм'''а''', вісімдесятьом'''а'''
|}

=== Číslovky dvě stě až devět set ===
Číslovky se tvoří pomocí číslovek dvě až devět v příslušném pádu připojením přípony -sto také v příslušném pádu. Jsou-li uvedeny dva možné tvary přípony, odpovídají dvěma možným tvarům příslušné číslovky dvě až devět v daném pádě.
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! pád || colspan=&quot;3&quot; | rusky || colspan=&quot;3&quot; | bělorusky || colspan=&quot;3&quot; | ukrajinsky
|-
! číslo
| 200 || 300, 400 || 500 - 900
| 200 || 300, 400 || 500 - 900
| 200 || 300, 400 || 500 - 900
|-
| nominativ
| -сти || -ста || -с'''о'''т
| -сце || -ста || -с'''о'''т 
| -сті || -ста || -с'''о'''т
|-
| genitiv
| -с'''о'''т || -с'''о'''т || -с'''о'''т
| -с'''о'''т || -с'''о'''т || -с'''о'''т
| -с'''о'''т || -с'''о'''т || -с'''о'''т
|-
| dativ
| -ст'''а'''м || -ст'''а'''м || -ст'''а'''м
| -ст'''а'''м || -ст'''а'''м || -ст'''а'''м
| -ст'''а'''м || -ст'''а'''м || -ст'''а'''м
|-
| akuzativ
| -сти, -с'''о'''т || -ста, -с'''о'''т || -с'''о'''т&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Číslovky pět až devět může být jako součást výrazů pět set až devět set ve tvaru akuzativu (zakončená -ь) nebo genitivu/dativu (zakončené -и)&lt;/ref&gt;
| -сце || -ста || -с'''о'''т
| -сті || -ста || -с'''о'''т
|-
| lokál
| -ст'''а'''х || -ст'''а'''х || -ст'''а'''х
| -ст'''а'''х || -ст'''а'''х || -ст'''а'''х
| -ст'''а'''х || -ст'''а'''х || -ст'''а'''х
|-
| instrumentál
| -ст'''а'''ми || -ст'''а'''ми || -ст'''а'''ми
| -ст'''а'''мі || -ст'''а'''мі || -ст'''а'''мі
| -ст'''а'''ми || -ст'''а'''ми || -ст'''а'''ми&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Možné jsou také nepravidelné varianty:
* 500 - п'ятьомаст'''а'''ми
* 700 - сімомаст'''а'''ми
* 900 - дев'ятьомаст'''а'''ми&lt;/ref&gt;
|}

&lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;

=== Čísla tisíc a více ===

Čísla tisíc a více mají jednotné i množné číslo a gramaticky jsou to vlastně podstatná jména. V případě jednoho tisíce, jednoho miliónu, jedné miliardy a dalších se použije jednotné číslo, v případě více než jednoho tisíce, jednoho miliónu, jednoho miliary a dalších se použije množné číslo. Tento ale plně používá pouze po číslovkách dva/dvě, tři a čtyři. Po číslovkách pět a více se (stejně jako v češtině a stejně jako u jiných podstatných jmen) v nominativu a akuzativu používá genitivní tvar množného čísla čísla tisíc, milión, miliarda a dalších, tedy např.
* čtyři tisíce - четыре тысячи, чатыры тысячы, чотири тисячі,
* pět tisíc - пять тысяч, пяць тысяч, п'ять тисяч.

Čísla bilion, biliarda a více se skloňují stejně jako čísla milion a miliarda.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! pád || colspan=&quot;2&quot; | rusky || colspan=&quot;2&quot; | bělorusky || colspan=&quot;2&quot; | ukrajinsky
|-
| nominativ
| т'''ы'''сяча || т'''ы'''сячи || т'''ы'''сяча || т'''ы'''сячы || т'''и'''сяча || т'''и'''сячі
|-
| genitiv
| т'''ы'''сячи || т'''ы'''сяч || т'''ы'''сячы || т'''ы'''сяч || т'''и'''сячі || т'''и'''сяч
|-
| dativ
| т'''ы'''сяче || т'''ы'''сячам || т'''ы'''сячы || т'''ы'''сячам || т'''и'''сячі || т'''и'''сячам
|-
| akuzativ
| т'''ы'''сячу || т'''ы'''сячи || т'''ы'''сячу || т'''ы'''сячы || т'''и'''сячу || т'''и'''сячі
|-
| lokál
| т'''ы'''сяче || т'''ы'''сячах || т'''ы'''сячы || т'''ы'''сячах || т'''и'''сячі || т'''и'''сяча
|-
| instrumentál
| т'''ы'''сячей, т'''ы'''сячею || т'''ы'''сячами || т'''ы'''сячай || т'''ы'''сячамі || т'''и'''сячею || т'''и'''сячами
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! pád || colspan=&quot;2&quot; | rusky || colspan=&quot;2&quot; | bělorusky || colspan=&quot;2&quot; | ukrajinsky
|-
| nominativ
| милли'''о'''н || милли'''о'''ны || мільён ||  || мільй'''о'''н || мільй'''о'''ни
|-
| genitiv
| милли'''о'''на || милли'''о'''нов ||  ||  || мільй'''о'''на || мільй'''о'''нів
|-
| dativ
| милли'''о'''ну || милли'''о'''нам ||  ||  || мільй'''о'''ну, мільй'''о'''нові || мільй'''о'''нам
|-
| akuzativ
| милли'''о'''н || милли'''о'''ны ||  ||  || мільй'''о'''н || мільй'''о'''ни
|-
| lokál
| милли'''о'''не || милли'''о'''нах ||  ||  || мільй'''о'''ні || мільй'''о'''нах
|-
| instrumentál
| милли'''о'''ном || милли'''о'''нами ||  ||  || мільй'''о'''ном || мільй'''о'''нами
|-
| vokativ
|  ||  ||  ||  || мільй'''о'''не || мільй'''о'''ни
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! pád || colspan=&quot;2&quot; | rusky || colspan=&quot;2&quot; | bělorusky || colspan=&quot;2&quot; | ukrajinsky
|-
| nominativ
| милли'''а'''рд || милли'''а'''рды || мільярд ||  || міль'''я'''рд || міль'''я'''рди
|-
| genitiv
| милли'''а'''рда || милли'''а'''рдов ||  ||  || міль'''я'''рда || міль'''я'''рдів
|-
| dativ
| милли'''а'''рду || милли'''а'''рдам ||  ||  || міль'''я'''рдові, міль'''я'''рду || міль'''я'''рдам
|-
| akuzativ
| милли'''а'''рд || милли'''а'''рды ||  ||  || міль'''я'''рд || міль'''я'''рди
|-
| lokál
| милли'''а'''рде || милли'''а'''рдах ||  ||  || міль'''я'''рді || міль'''я'''рдах
|-
| instrumentál
| милли'''а'''рдом || милли'''а'''рдами ||  ||  || міль'''я'''рдом || міль'''я'''рдами
|-
| vokativ
|  ||  ||  ||  || міль'''я'''рде || міль'''я'''рди
|}

[[Kategorie:Běloruština|Číslovky]]
[[Kategorie:Ruština|Číslovky]]
[[Kategorie:Ukrajinština|Číslovky]]</text>
      <sha1>mv8uhfnbtpltedou7ini81wvl9a69jo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Solení masa</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6797</id>
    <revision>
      <id>26059</id>
      <parentid>26057</parentid>
      <timestamp>2014-02-21T22:23:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Tchoř přesunul stránku [[Solení masa (druhy solení)]] na [[Wikikuchařka/Solení masa]] bez založení přesměrování: tady asi zatím do kuchařky</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="458" xml:space="preserve">Nasolování masa se užívá ve většině případů před uzením. Používají se různé druhy solicích směsí, nejznámější jsou dusitanová solicí směs (rychlosůl či Praganda) a dusičnanová solicí směs.

== Druhy solení ==
* Na sucho
* Do láku
* Kombinovaný způsob obou předchozích
* Nastřikováním - vstřikovacím strojem do svaloviny
* Nastřikováním - stříkačkou, po krevních cestách (tuzlukování, zastaralý způsob)</text>
      <sha1>h0sy02vi8lmm3afvmmjf3je6ehhtssx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Nepodepsáno2</title>
    <ns>10</ns>
    <id>6825</id>
    <revision>
      <id>26138</id>
      <parentid>26135</parentid>
      <timestamp>2014-04-08T23:25:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>unifikace; inheritance</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="484" xml:space="preserve">&lt;small&gt;– Tento [[Wikiknihy:Diskusní stránka|nepodepsaný]] komentář přidal uživatel [[Uživatel:{{{2|}}}|{{{2|}}}]] ([[Diskuse s uživatelem:{{{2|}}}|diskuse]] • [[Special:Contributions/{{{2|}}}|příspěvky]]) {{{1|}}} {{{3|SE(L)Č}}}&lt;/small&gt;&lt;noinclude&gt;
----
Sloučí k snazšímu vložení dodatečné podpisové šablony i s časem – lze je přenést z historie článku v tam uváděném pořadí datum, jméno.

[[Kategorie:Šablony:(vše)|{{PAGENAME}}]]
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>eje4v51199ioql9u9nxmprpn3pa13gg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České dějiny/Sametová revoluce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6827</id>
    <revision>
      <id>35811</id>
      <parentid>33860</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:37:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="11478" xml:space="preserve">'''80. léta 20. století''' – Východní blok, který byl dosud z největší části podřízen Sovětskému svazu, a ve kterém se prosazovaly principy komunismu, se již několik let pomalu ale jistě začal rozpadat. Po skončení „Studené války“ se Rusko začalo zajímat především o svoji ekonomiku a hospodářství, čímž přestalo tolik dohlížet na své državy. Snad právě proto, že se přestala uplatňovat vláda ruského teroru tak silně, mohla proběhnout revoluce v Československu tak hladce, že dostala přízvisko Sametová.

'''17. listopad''' – první den revoluce pravděpodobně nikdo nepředpokládal, že by se mohlo stát něco ta důležitého a zásadního. Vždyť nikdo nevylepoval žádné plakáty „Svrhněte vládu“ nebo „Konec komunismu“. Kromě pár vykřikovaných hesel proti KSČ se nikdo o nic nepokusil. Nikdo neorganizoval státní převrat. A přeci – pokojná stávka studentů, kteří se sešli na Albertově k pietnímu pochodu, aby si připomněli 50. výročí uzavření vysokých škol nacisty, měla za následek důležitý zvrat v naší historii.
 
'''Od 8:00''' vyhlásil ministr Kincl bezpečnostní akci, která měla udržet pořádek.
 
'''V 15:40''' bylo na Albertově shromážděno přibližně šest set studentů, kteří nevykazovali známky násilí či anarchie. Kolem 16:00 však jejich počet mnohonásobně narostl. Mimořádně střízlivý odhad Státní bezpečnosti hovořil v tuto dobu již o patnácti tisících lidech. Některé zdroje však uvádějí až padesát tisíc.
 
'''V 16:40''' byla ukončena část manifestace a pořadatelé vyzvali zúčastněné, aby se přesunuli na Vyšehrad ke hrobu Karla Hynka Máchy. Část lidí se však rozhodla řídit letákem vydaným původně k manifestaci a zamířila na Václavské náměstí. Některé vedl úmysl, některé možná omyl způsobený náhlou změnou trasy. Na Vyšehrad dorazilo kolem deseti tisíc lidí a v 18:15 byla celá demonstrace ukončena.
Na Václavském náměstí se však počalo odehrávat drama, které způsobilo právě onu vlnu událostí, která se vybaví většině lidí při vyslovení tohoto data. Krajský tajemník KSČ se dožadoval u velitelů hlídajících policejních jednotek rozehnání demonstrantů. Ti však měli svůj rozkaz: „Nezasahovat nebude-li to nutné“. Teprve když se procesí začalo neplánovaně přesunovat do centra města a pět tisíc lidí protrhlo kordon bezpečnostních složek ve Vinohradské ulici, začaly se věci měnit k horšímu. Přibližně deset tisíc lidí pokračovalo až k Národnímu divadlu a odtud zamířilo na Hrad. V tuto chvíli dostávají Bezpečnostní jednotky pokyn zabránit průvodu v cestě na Pražský hrad a zatarasili Most 1. máje. Dav se proto odklonil od původního cíle a vydal se Národní třídou na Václavské náměstí. Zde si demonstrující začali sedat před kordon a po celém prostranství. Aby nemohli přicházet další lidé, zejména ta část demonstrantů, která se dříve odklonila k Vinohradské ulici, byly uzavřeny přístupy k Václavskému náměstí. Deset tisíc demonstrujících bylo nyní uvězněno mezi policejními kordony bez možnosti odejít.
     
'''20:15''' Veřejná bezpečnost, dobrovolníci a tzv. červené barety začínají tlačit demonstranty stále více do středu náměstí. Jedinou cestou ven byly tzv. uličky, které vznikaly náhodou mezi bezpečnostními složkami. Zde však byli demonstranti brutálně biti. Během pouhé hodiny bylo tímto násilným způsobem rozprášeno všech deset tisíc zúčastněných. Tím však den dosud neskončil. Bezpečnostní jednotky se stejně brutálně pouští i do nezúčastněných přihlížejících ze strachu, aby se nepřidali k demonstraci. Nezávislá lékařská komise později uvedla, že ošetřila pět set šedesát osm zraněných.
Někteří studenti šli z demonstrace rovnou do divadel a dalších kulturních institucí, kde vyprávěli některým hercům a umělcům o skončeném zásahu. Někteří z nich dali později podnět k vyhlášení stávky na podporu studentů.

Tím skončil jediný den, kdy se během celé revoluce dalo mluvit o skutečném násilí.
 
V '''70. letech 20. století''' proběhly v komunistické straně rozsáhlé čistky. To znamenalo vyloučení pro půl milionu lidí a ve finální fázi nastalo období tzv. normalizace, během kterého strana odstranila i některé nepohodlné a příliš zapálené komunisty z pozicí na školách, úřadech a v dalších institucích. Přesto komunistický režim, byť ne v tak tvrdé podobě, stále vládl.
Ekonomická situace v Československu byla - oproti Polsku či Maďarsku - poměrně dobrá, což zajišťovalo jistou míru blahobytu a stability režimu. Ačkoli jsme zaostávali za Západem, nedoléhaly na dělnictvo tak silně ekonomické problémy. Tím nebyl dán žádný podnět k masovým protestům, jako tomu bylo v Polsku roku 1980. Opozici tak stále tvořila jen malá skupinka lidí kolem Charty 77 a Václava Havla, která nepředstavovala tak vážné ohrožení.

'''V 80. letech''' docházelo v Československu k postupnému uvolňování poměrů, což umožnilo alespoň z části vystupovat opozici na veřejnosti. Přesto se zdálo, že situace je stále stabilní a vláda je pevně v otěžích Gustáva Husáka a Miloše Jakeše. Většina politologů na celém světě vůbec nepředpokládala, že by Československo mohlo prožít revoluci. Vědělo se pouze, že v nejvyšších vrstvách KSČ, která již neměla takovou podporu od Moskvy, probíhají neshody a rozepře.
 
'''18. listopad''' – lidé se dozvěděli o den předtím probíhající akci. Především rodičů se dotklo, jak se zacházelo s poklidně demonstrujícími studenty, a začaly se tvořit první stávky. Na vysokých školách a v divadlech se začaly tvořit stávkovací výbory, které chtěly nechat celou situaci vyšetřit a potrestat viníky. V Realistickém divadle byla navržena týdenní stávka na podporu studentstva, čímž se herci přidali ke studentům, kteří již týdenní stávku zahájili. Proti jednání bezpečnostních složek a režimu se překvapivě začali vyjadřovat i někteří členové komunistické strany a postavili se na stranu studentů. Opozice oproti tomu přílišnou aktivitu zatím nevyvíjela.

Vedení KSČ si zprvu neuvědomovalo rozsah stávek, a tak nic nepodnikalo. Nepřikládalo akci na Národní třídě a Václavském náměstí žádnou váhu. Pouze fáma o úmrtí studenta Martina Šmída je poněkud trápila, neboť se dostala do zahraničí.

Tato fáma však způsobila značný rozruch i mimo Prahu. Začali se bouřit a formovat mimopražští studenti i lidé z okolí Prahy. Celý den nosili lidé na Václavské náměstí svíčky k uctění „mrtvého“. Až několik dní poté se ukázalo, že mrtvý nebyl mrtvý a již vůbec ne student. Šlo o příslušníka StB, který psychickým vypětím omdlel.
Veřejná bezpečnost dostala v noci z 18. na 19.11 rozkaz nikde nezasahovat.

'''Neděle 19. listopadu''' - V Činoherním klubu se na popud Václava Havla sešli představitelé opozice, aby jednali o narůstající nespokojenosti obyvatelstva a událostech minulých dní. Občanské fórum vyjádřilo nespokojenost s vládnoucími strukturami státu, požadovalo odstoupení zkorumpovaných politiků a propuštění politických vězňů. Současně vyjádřilo podporu plánované generální stávce, která měla proběhnout 27. listopadu.

Během dne se sešla skupina studentů k uctění a pietnímu pochodu na počest Martina Šmída. Tato malá a nenásilná demonstrace byla nenásilným způsobem zastavena na mostě 1. máje. Ve večerních hodinách potom oznámila ministrině školství, že Martin Šmíd byl nalezen živý. Tím bylo po fámě.

V následujících dnech se událo mnoho větších i menších stávek, které byly korunovány generální stávkou 27. listopadu. Po celou dobu se konaly projevy předních členů opozice, jakými byli Václav Havel, předseda Městského výboru Československé strany socialistické Petr Mišoň či herec P. Burian. Na Václavském náměstí se před zraky dvou set tisíc lidí uskutečnil první manifest z balkónu Melantrichova nakladatelství.
Celou dobu revoluce nikdo nezemřel. Konaly se rozhovory mezi opozicí a KSČ, které vyvrcholily 10. prosince odvážným gestem Gustava Husáka.
10. prosinec – poprvé od nástupu komunismu v Čechách byla ustanovena ne zcela komunistická vláda,ve které bylo 10 míst KSČ, 7 míst pro nestraníky, 2 místa pro ČSS a 2 místa pro lidovce. Prezident Husák následně oznámil federálnímu shromáždění svoji demisi. StB se již připravovala na změnu režimu, takže začala likvidovat některé citlivé dokumenty v opuštěném lomu nedaleko Plzně.
Vzhledem k vývoji a otevření hranic s Rakouskem, ke kterému došlo 9. prosince, začalo se 11. 12. s bouráním dalších částí „Železné opony“. Tím se otevřely hranice úplně. Situace dospěla dokonce tak daleko, že se začali vracet i čeští emigranti, jako například Tomáš Baťa.

'''21. prosince''' pak byly rozpuštěny Lidové milice.

'''Dne 28. prosince''' byl přijat kooptační zákon, který dočasně umožnil Federálnímu shromáždění a národním radám dosazovat nové poslance vlastním rozhodnutím bez voleb. Téhož dne se čerstvě kooptovaný poslanec Alexander Dubček stal předsedou Federálního shromáždění.

'''29. prosince 1989''' byl ve Vladislavském sále Pražského hradu Václav Havel zvolen prezidentem Československa. Stal se tak po čtyřiceti jedna letech prvním nekomunistickým prezidentem. Velmi zajímavé a důležité je, že Václava Havla odhlasovali jednotně i komunističtí političtí činitelé, kteří jej předtím uvěznili. V okamžiku jeho zvolení skončily i studentské stávky. A také tím skončila vláda komunismu a Sametová revoluce.

Události '''mezi 17. listopadem a 29. prosincem''' nás přivedly k demokracii. Staré komunistické praktiky byly odstraněny, političtí vězni byli propuštěni, hranice se uvolnili a začaly se navazovat styky se Západní Evropou.
 
Za zásah na Národní třídě bylo stíháno dvacet osm příslušníků SNB, jedenáct z nich bylo odsouzeno. Pouze jeden trest nebyl podmíněný, a to u příslušníka Veřejné Bezpečnosti, který zbil těhotnou ženu. Za zneužití pravomoci byli souzeni i velitelé zásahu.

Někteří politologové tvrdí, že Sametová revoluce byla náhlým sledem událostí, které nikdo předem neplánoval. Jiní tvrdí, že šlo o přirozené vyústění dlouho potlačovaných nálad obyvatelstva, a že 17. listopad se stal spouští již tak plánované revoluce. Nejzajímavější jsou potom názory, že celá událost byla pouze inscenací KSČ pro předání moci, kterou tato strana postupně ztrácela. Nikdo dnes neřekne, co z toho je pravda. Možná, že jsou pravdivé všechny tři myšlenky najednou. Důležité je, že tato epizoda našich dějin nás uvedla zpátky do Evropy, a že se prosadila touha lidí po svobodě slova a pohybu.
--[[Speciální:Příspěvky/195.250.142.250|195.250.142.250]] 9. 4. 2014, 09:17 (UTC)Tomáš Hejna

[[Kategorie:České dějiny|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>m5sokpgmqsv21jdf6ylyaflgkfzvvw4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České dějiny/Zánik České a Slovenské federativní republiky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6828</id>
    <revision>
      <id>44925</id>
      <parentid>44924</parentid>
      <timestamp>2022-02-02T01:25:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>185.140.245.2</ip>
      </contributor>
      <comment>Opraven překlep.</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3960" xml:space="preserve">Československo se rozdělilo na dva samostatné subjekty celkem dvakrát. Poprvé se tak událo 14-15 března 1939, kdy bylo Slovensko Adolfem Hitlerem přinuceno k oddělení.
 
Ke druhému rozdělení Československa, a definitivnímu zániku tohoto soustátí pak došlo 31. prosince 1992, kdy Česká a Slovenská Federativní republika zanikla a rozdělila se na dva samostatné státní subjekty.
Federatizace byla vlastně prvním krokem k rozdělení obou států. Došlo k ní 1. ledna 1969 jako důsledek politických tendencí, které se začátkem roku 1968 na Slovensku vystupňovaly. Je nutno podotknout, že již v té době bylo Česko i Slovensko podle ústavy každé suverénním státem.
 
V roce 1990 vytvořila slovenská vláda Ministerstvo mezinárodních vztahů Slovenské republiky, což byl další krok k osamostatnění. Přesto k založení stejného subjektu na území České republiky došlo až o dva roky později.
 
Pokud se vám zdá zvláštní, že v jednom státě působí dvě ministerstva zahraničí, čekají vás mnohem zajímavější paradoxy. Tak například zatímco na území Čech fungovala stále Československá televize, na Slovensku již fungovala Slovenská televizia. Slováci dokonce chtěli, stále v rámci Československa, zřídit i slovenskou policii, vlastní armádu a národní banku. Český premiér Petr Pithard se o tomto stavu zmínil jako o dvojdomku, de facto konfederaci.
 
Zatímco na Slovensku se demokratická strana (jediná slovenská strana, která byla pro zachování Československa) málem nedostala do vlády, a do vítězné pozice se dostala HZDS s Vladimírem Mečiarem (ten byl pevně rozhodnut oddělit Slovensko od Čech), na území Čech zvítězila ODS s heslem „konfederace nebo rozdělení“. Dodnes je značně nejasné, zda vítězná strana na Slovensku a vítězná strana v Čechách dospěly k tomuto zajímavému průniku volebních programů nezávisle či jakousi nevyřčenou dohodou. Každopádně se jednalo o důležitý politický akt, protože tím byl zajištěn pozdější hladký průběh rozdělení.
 
17. července 1992 vyhlásila Slovenská národní rada dokument Deklarace Slovenské národní rady o svrchovanosti Slovenské republiky, kde byl by vysloven požadavek na osamostatnění. V návaznosti na to 20. července odstoupil ze své funkce prezidenta ČSFR Václav Havel a po zbytek existence federace nebyla u nás žádná hlava státu.

13. listopadu již bylo prakticky rozhodnuto. Neslučitelnost vítězných stran na straně české a slovenské dopomohly k rychlému uzavření vzrůstajících tendencí osamostatnění. A tak došlo v tento den k přijetí zákona o dělení majetku České a Slovenské Federativní republiky mezi Českou republiku a Slovenskou republiku a jejich vzájemném odloučení.
 
25. listopadu pak vstoupil v platnost zákon o zániku ČSFR k datu 31. prosince 1992. 16. prosince 1992 schválily obě země své ústavy. A ještě před samotným rozdělením se obě národní rady dohodly, že každá z nich bude po osamostatnění své země působit jako parlament.

31. prosince tak došlo k definitivnímu oddělení České a Slovenské republiky jako dvou samostatných státních celků s vlastními ústavami a vládami. Česká republika však téměř měsíc byla bez hlavy státu, a tak 26. ledna 1993 byl zvolen Václav Havel jako první prezident samostatné České republiky.
 
Rozdělení Československa je dodnes bráno všemi státy světa za vzorový příklad pokojného a mírového rozdělení státu na dva samostatné subjekty. Jen málo států, které se rozdělily z větších celků na menší, může říci, že během dělení nedošlo ani k jedinému výstřelu či násilnostem. O rozdělení Československa se také někdy mluví jako o sametovém rozdělení.

[[Kategorie:České dějiny|Zánik České a Slovenské federativní republiky]]</text>
      <sha1>tegonyzem3ic1ykbbf5clkrwvc88cre</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České dějiny/Poslední poprava v České republice</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6829</id>
    <revision>
      <id>35803</id>
      <parentid>33322</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:37:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1168" xml:space="preserve">Vladimír Lulek z Hradce Králové se stal 2. února 1989 posledním popraveným zločincem na území Čech.
V prosinci roku 1986 v Předměřicích nad Labem ubodal v opilosti kuchyňským nožem svoji manželku (třicet šest ran), její tři dcery z prvního manželství, vlastní dceru a pokusil se zabít i sousedku, která mu v hrůzném činu zkoušela zabránit.
Byl popraven v Praze na Pankráci jako poslední odsouzený v naší zemi k tomuto trestu před jeho zrušením.
Posledním popraveným na území Československé republiky celkově, byl v Bratislavě popravený sedmatřicetiletý Štefan Svitka. Šlo o psychicky narušeného jedince, kterého vzrušoval pohled na krev. V jednom záchvatu a opilosti nakonec rozseknul své ženě lebku sekerou, kuchyňským nožem jí rozpáral břicho, vyňal vnitřnosti a rozházel kolem sebe po místnosti. Totéž udělal dokonce i s nenarozeným dítětem, které jeho žena čekala. Stejný osud uchystal i svým dvěma dcerám (čtyři a šest let), které ještě předtím posmrtně sexuálně zneužil. Byl popravený 8. června 1989.

[[Kategorie:České dějiny|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>n8vnpt0ttg8ivv5e8lc0kol5z0camgk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České dějiny/Pražského povstání</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6830</id>
    <revision>
      <id>38693</id>
      <parentid>35809</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:33:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="31232" xml:space="preserve">'''Začátek povstání'''
Duben 1945 – Rudá armáda v Ostravsko-opavské a Bratislavsko-brněnské operaci obsadila část území Moravy a blížila se k Praze. Ze západu se probíjely jednotky americké armády k Plzni a poslední německé jednotky na území Protektorátu Čechy a Morava kladly silný odpor. Dokonce ani zpráva o smrti Adolfa Hitlera 30. dubna a pád Berlína některé důstojníky wehrmachtu a především SS nepřinutily ke kapitulaci, a tak na mnoha místech Čech panoval dosud strach a napětí. Obyvatelé Protektorátu ale neměli v úmyslu nechat se v závěrečných dnech války vyvraždit při obléhání měst. Proto se český národ v první májový den začal na mnoha místech naší země vzpírat německému útlaku ze všech sil – propagandou i zbraní v ruce.

Prvního května, po mylné zprávě o kapitulaci Německa, Národní výbor v Přerově se rozhodl připravit místní německou a maďarskou posádku na předání sovětům. Okupanti byli odzbrojení, a ještě téhož dne se povstání dostalo i do Olomouce a jeho okolí. Zde však zasáhli jednotky SS a povstalci se museli začít bránit. Zastavili však pro Němce důležitý transport továrních zařízení a zásob, čímž zabránili jejich zničení.
 
Už druhého dne se povstala další města, tentokrát Nymburk, Poděbrady či Úpice, třetího května se vzbouřily Semily, Železný Brod, Turnov, Stará a Nová Paka, Příbram, Beroun, čtvrtého května Vsetín a Kladno a pátého května Louny, Jindřichův Hradec, Klatovy, Domažlice a další. Zhruba na tisíci místech se objevily protestní akce proti okupantům, ať už šlo o ozbrojené střety a zatýkání německých civilistů nebo jen o vyvěšování vlajek a strhávání německy psaných nápisů. Na sto dvaceti místech dostali němečtí důstojníci podnět k vyjednávání o odchodu a převzetí moci Čechy. Ve vsetí například do začátku povstání významně zakročila i Partyzánská brigáda Jana Žižky z Trocnova, když zabránila Němcům v demoličních pracích. Navíc 4. května dorazily i jednotky 1. československého armádního sboru. Tím začal na území Čech a Moravy ozbrojený konflikt mezi povstalci a jednotkami Německé armády a SS.
 
'''Začátek Pražského povstání'''
5. května vydal Národní výbor Praha prohlášení, podle kterého se rušil zákon o dvojím úředním jazyku a zákaz vyvěšování státních vlajek. Rovněž Národní výbor Praha vyhlásil konec Protektorátu a převzetí vlády pod tzv. trojčlenným revolučním kolegiem, ve kterém zasedali národní socialista Ing Mölzer, zástupce komunistů Vacek a člen sociální demokracie Prokop. Hlavní vedení měl již od dubna Dr. František Krása, který se stal dočasným presidiálním šéfem tohoto kolegia. Ten se již několik dní před povstáním dohodl s českými představiteli magistrátu a velením městské policie o obraně Magistrátu a staroměstské radnice, ze které se mělo stát centrum povstání a hlavní uzel komunikace. Vše mělo proběhnout co nejklidněji a organizovaně.
 
Nadšení obyvatelé města však hned vyvěsili vlajky z oken a rovněž na vozidlech městské hromadné dopravy se začaly objevovat první praporky. Mnoho Čechů si ten den nasadilo na klobouky a oblečení stužky v národních barvách a začalo se ozbrojovat ukořistěnými či dříve uschovanými zbraněmi.

Chvíli před 12 hodinou se do městského rozhlasu, vysílajícímu do ulic z budovy radnice, dostala zpráva o rozdrcení Německa a ukončení války. Zároveň bylo uveřejněno upozornění pro všechny Čechy, že nesmějí začít žádné mstivé útoky na Němce ani na České kolaboranty a k Němcům bylo směřováno upozornění, aby se vyvarovali všech odvetných akcí. Policie, četnictvo a vládní vojsko byli povoláni do zbraně na straně povstalců. V té době se ještě bez problémů sešlo velké množství jásajících Čechů a na staroměstské radnici byla vyvěšena bez odporu státní vlajka. V následujících minutách rozehnala zástup před radnicí střelba z kulometu od týnského chrámu. V Železné ulici nato povstalci zabili tři příslušníky SS.

První hlášení městského rozhlasu vystřídalo hlášení Československého rozhlasu na Vinohradech, který začal vysílat i dnes již slavnou výzvu: „Voláme českou policii, četnictvo a ozbrojené jednotky! Pomozte československému rozhlasu…“, díky které se do ulic vydalo ještě více povstalců, a rovněž zareagovaly bezpečnostní složky v Praze, které se k povstalcům přidaly. Do 16 hodiny byli dále vyzváni příslušníci Sokola, studenti a členové Sdružení příslušníků I. dělostřeleckého pluku. Občané byli vyzváni, aby svá vozidla dali k dispozici povstalcům.

Mezi pátou a šestou hodinou odpoledne dostali v německém jazyce relaci okupanti. Bylo jim sděleno, že velení wehrmachtu je roztříštěno a v naprostém chaosu, a že prolévat krev je nadále zbytečné. Na mnoha místech mělo toto prohlášení účinek a velké množství vojáků wehrmachtu se skutečně vzdalo a složilo zbraně.

To však neplatilo o příslušnících SS a některých fanatických civilistech. Ty toto vysílání podněcovalo k mnohem silnějším útokům na radnici v pokusu zastavit možnost vysílat. Tankovým dělem byla dokonce poškozena nová budova radnice a hlavní vchod. Raněn byl i první hlasatel rozhlasu Karel Kučera.

V té době povstalci drželi všechny tři budovy radnice a k nim připojený dům

U minuty, Novou radnici, budovu na rohu Kaprovy a Platnéřské ulice, odkud hlásal rozhlas, dům U Kunerlů na Staroměstském náměstí, kde sídlilo velitelství ALEX s generálem
Františkem Slunéčkem, záložnu Svépomoc v Dlouhé třídě, kde úřadovala Česká národní rada (později odsunutá na Nákladové nádraží Žižkov a nakonec do Bartolomějské ulice) a řadu dalších budov v centru i všech ostatních čtvrtích. I když mnoho budov na Staroměstském náměstí bylo pevně v rukách povstalců, na rohu Celetné ulice bylo stále vedení sekretariátu pražského NSDAP, Týnský chrám a rovněž do šestého května drželi i Novou prelaturu, dnešní Kafkův dům. SS mělo svoje hlavní velitelství v budově Právnické fakulty na konci Pařížské ulice u Čechova mostu. Odtud před patnáctou hodinou vyjela tři obrněná vozidla s tankovými děly a kulomety, která měla značný vliv na další dění v centru města.

Až do půl osmé bylo staroměstské náměstí ostřelováno z rohu Celetné i z Pařížské ulice. Na konci dne hájilo radnici a magistrát zhruba sto čtyřicet mužů.

Dalším místem, kde se v té době bojovalo, byla budova Československého rozhlasu. Ihned po výzvě obyvatelstvu a ozbrojeným složkám se začali sbíhat na pomoc lidé se zbraněmi i bez nich, aby přispěli k obraně budovy. V budově však bylo na devadesát příslušníků SS, kteří se zde opevní. Jednotka šestnácti policistů s nimi bojuje v budově až do šesté hodiny večer. Poslední nacisté se rozhodli bránit v suterénu budovy a stříleli ze sklepních okének. To je však nezachránilo a pouze to urychlilo jejich kapitulaci, protože jednotka hasičů natáhla hadice do sklepních průduchů a Němce zaplavila proudy vody. Ti v šest hodin kapitulovali a vyšli z budovy s rukama nad hlavou. Transportér s posilou byl v odpoledních hodinách rozstřílen na Vinohradské ulici. Na pomoc rozhlasu dorazila i četa Vládního vojska pod velením hejtmana Záruby, který kapitulaci Němců přijal.

Nedalekým místem boje byla i škola v ulici na Smetance, kde 123 esesáků bránilo v přístupu k rozhlasu z Riegrových sadů. Jejich postavení bylo velice silné, pro povstalce neprorazitelné. Jejich kulomety držely všechny v patřičné vzdálenosti a úkrytech. Posádka byla nakonec přinucena ke kapitulaci obyčejnou lstí. Mezi povstalci, kteří se snažili tuto budovu dobýt, byli i dva angličtí uprchlíci ze zajateckého tábora, Thomas Vokes a William Greig. Ti se vydávali za předvoj spojeneckých vojsk, mířících k Praze a přesvědčili obránce školy, že jejich odpor by je odsoudil k popravě za maření kapitulace. Hned na druhý den se vzdali.

V Praze došlo rovněž k obsazování úřadů, pošt a železničních nádraží a zatýkali a odzbrojovali se první němečtí vojáci a civilisté. Z několika málo stovek ozbrojených odbojářů se brzy stala několikatisícová hráz odporu, která zabránila Němcům jak v uskutečnění taktiky „spálené země“, kdy měly být zničeny nejdůležitější továrny, zemědělská a další zařízení, ale bylo rovněž zabráněno podminování Prahy a vytvoření „pevnosti“ posledního odporu.

'''Praha městem barikád – Druhý den povstání'''

V noci na šestého května se povstalci pustili do stavby barikád po celém území Prahy. Podle některých údajů jich byl ke dvěma tisícům po celé Praze. Obránci měli často pouze lovecké pušky nebo ruční zbraně, ukořistěné pušky a samopaly a občas se objevil nějaký lehký kulomet či pancéřová pěst. Posilou barikádám byli až oddíly Vlasovců (viz dále), kteří měli ve výzbroji i těžkou techniku. První nápor německých jednotek z vnější Prahy byl opravdu silný. Na barikády neútočila pouze pěchota a obrněné transportéry, ale i tanky. Němci také začali s bombardováním Prahy. Jednotlivá letadla ostřelovala ulice a shazovala bomby na některá místa povstalecké obrany. Jedna z bomb například dopadla i v celené ulici.
 
Když Němci zjistili, že i přes použití tanků neprojdou přes barikády dál, začali zneužívat postavení civilistů. Na mnoha místech Němci vyhnali násilím lidi, především ženy a děti, z domů a hnali je před tanky s vědomím, že povstalci nebudou riskovat jejich zastřelení. Zastrašování mělo však i mnohem násilnější podobu, například při masakru v Úsobské ulici (dnes ulice Obětí 6. května). Zde Němci z jednotky SS násilím vtrhli do domu číslo 255. Stejně jako ve většině domů Prahy se i zde nyní schovávali lidé ve sklepě. Bylo zde celkem třicet pět osob, z toho většina byli děti, ženy a starci. Esesáci do všech bez varování začali střílet. Přežilo pouze dvanáct lidí, kteří zůstali ležet pod zastřelenými sousedy. Byty v domě byly vyrabovány a poté zapáleny. V druhém domě si počínali ještě hůř. 22 lidí, které zde našli, vyhnali do zahrady a postavili ke zdi. Zde byli postříleni z ručních zbraní. Jeden muž byl umlácen pažbou pušek, čtrnáctileté dívce byly vypíchnuty oči, jedna ze zavražděných žen byla těhotná. Zachránilo se pouze šest osob, tři s vážnými zraněními. Větším masakrem byl pouze ten na Masarykově nádraží, kde bylo postříleno 53 zajatých Čechů, hlavně nádražních a poštovních zaměstnanců.
 
Zatím se bojovalo i u Staroměstské radnice. Němci sice nenasadili v noci ani začátkem druhého dne tanky, ale střelba z rohu Celetné neustávala. Bylo téměř nemožné dostat se přes střelbu z kulometu k radnici. Na radnici však docházelo střelivo a byl nedostatek zbraní. Proto se velitel obránců radnice poručík Kozel rozhodl dostat do budovy potřebné vybavení a vyslal spojku do Štefánikových kasáren, kde bylo Vládní vojsko. Ti přivezli k Uhelnému trhu pancéřové pěsti, ruční granáty, kulomety, pušky a množství munice. Odtud bylo vše přeneseno do Kynclova domu, dál však byla cesta značně obtížná. Nebýt cílené palby kulometu z radnice na německá postavení, nejspíš by se většina těchto věcí (pokud vůbec nějaké) do radnice nedostala. Obráncům se navíc dostalo posily ve skupině Matylda, která přišla pod vedením JUDr. Otakara Hübschmanna. Posila byla nasazena i k vyčištění dnešního Kafkova domu, kde kromě německé posádky ostřelující jednu z budov byli i zajatí civilisté. Stráže byly postaveny rovněž ke kanalizaci, kudy mohli proniknout Němci od nábřeží.
 
V neděli ráno již byly zabarikádovány všechny ulice, kterými se dalo dostat do centra města. Hlavní barikády byly mezi Karlovým mostem a mostem Legií, na Perštýně u ústí Betlémské, Husovy, Jilské a Michalské ulice, v ulicích Železná a Celetná a dále v ulicích vedoucích na Příkopy, Revoluční třídu a Náměstí Republiky. Barikáda vyrostla také na křižovatce Dlouhé a Soukenické.
 
V odpoledních hodinách boj nabral na síle, když ke kostelu sv. Mikuláše projel tank, rozstřílel bránu a rozbořil část barikády. Tank byl naštěstí zasažen pancéřovou pěstí a vyřazen z boje. Když ho zbylí dva členové posádky v útěku opustili, zmocnili se povstalci munice z něj. K dalšímu útoku tanky ten den již nedošlo, střílelo se pouze z ručních a pěchotních zbraní.
 
Obránci v ten den dostali ještě druhou zásilku zbraní, kterou nejprve dovezli do Bartolomějské a později ji přenesli pod hrozbou ostřelovačů do budovy Městské knihovny. Odtud se již odnášela podzemními chodbami.
 
Barikády se stavěly rovněž kolem Českého rozhlasu na Vinohradech. K rozhlasu se rovněž dostala provizorní jednotka povstaleckých obrněnců, ukořistěných stíhačů tanků, které měly místo děl kulomety. Tito obrněnci celý den odrážely útoky v okolních ulicích a čtvrtích a utkaly se dokonce úspěšně i s tanky. Němci dokonce proti rozhlasu nasadili na Hlavním nádraží i pancéřový vlak a děla. Ani to však neublížilo budově víc, než bombardování, které přišlo v 17:40. Messerschmitt Me 262 shodil půltunovou bombu na zadní stěnu vinohradské budovy. Bomba svoji vahou proráží všechna patra a vybuchuje až v hale v přízemí. Zhroutí se několik stropů a jen pár metrů od vysílacího studia v suterénu se vytvoří velký kráter. Umírá několik obránců. Vysílací studio není sice přímo zasaženo, ale technika je natolik poškozena, že se již z budovy vysílat nedá. Němci se po bombardování pokouší naposledy tento den dobýt budovu, ale s pomocí obrněnců jsou odraženi.

'''Dva nejostřejší dny bojů – 7. a 8. Května'''

Dva další dny čekal povstalce nelítostný boj s Němci. Navíc byli oslabeni odchodem Vlasovců, kteří po neshodách mezi generálem Vlasovem a Českou národní radou a rovněž z obavy před příchodem Rusů, odešli z Prahy na západ. Na jejich místo nastoupila jen nepočetná partyzánská jednotka, která se probila do vnitřní Prahy. Tyto dny však byly i koncem Německého odporu, alespoň zbylých jednotek wehrmachtu a většiny institucí vyjímaje SS. Sedmého května byla totiž podepsána definitivní kapitulace Německa v Remeši. Maršál Ferinand Schörner věděl, že dostanou-li se jeho vojáci do rukou Rusům, řadu z nich čeká smrt. Chtěl proto dostat co nejvíce vojáků na západ k Plzni, kterou již 6. května dobyly jednotky Američanů. 8. Května se proto rozhodl pro silný útok na Prahu všemi dostupnými prostředky, včetně velkého množství tanků. Němci měli sice materiální i početní převahu, ale přesto byli na mnoha místech úspěšně odraženi a nedostali se do centra. Pancéřovými pěstmi byly dokonce zničeny některé tanky.
 
Když Schörner viděl, že útokem neuspěje, rozhodl se pro kapitulaci a dohodu. Jeho muži přestanou s útoky na prahu a stáhnou se z města, za to bude povstalci umožněn průchod wehrmachtu městem na západ. Česká národní rada tuto dohodu přijala i přes riziko, že při průchodu Prahou Němci zaútočí zevnitř. Nakonec skutečně všechny jednotky armády, okupačního aparátu a rovněž řada civilistů bez problému prošli městem a opustili jeho hranice. Ve městě zůstaly pouze oddíly SS, izolované na několika místech v různých čtvrtích.
 
Sedmého května na Staroměstském náměstí ráno v pět hodin ráno zaútočilo pět obrněných vozidel na radnici. Tentokrát nestříleli obyčejnými granáty, ale zápalnou municí, a tak se část radnice ocitla v plamenech. Hořely také některé okolní budovy. Následoval útok pěchoty, která se na chvíli probojovala až do radniční budovy, ale byla zde buď postřílena, nebo zahnána připravenými obránci. První požár a zvyšující se zuřivost útoků přiměly povstalce, aby se pokusili zachránit historické dokumenty umístěné v radničním archivu.
 
Večer téhož dne zaútočilo na radnici německé letadlo a bombou poškodilo průčelí paláce Kinských. Útok měl především psychologický účinek – na jedné straně posílil morálku a bojového ducha Němců, na druhé straně poměrně demoralizoval obránce radnice, které již vyděsila zpráva o koloně třiceti tanků v ústí Pařížské a vjezdu pancéřových vozidel do Dlouhé třídy a Celetné ulice. Když na velitelství Bartoš požádali obránci o pomoc, byla jim poslána jednotka zkušených odvážných partyzánů z Hořovic.
 
Ráno 8. května zahájili Němci nejsilnější úder na Staroměstské náměstí s použitím obrněných vozidel, tanků a pěchoty. Před Obrněnými vozidly byli hnáni civilisté, sloužící jako živý štít. Celý prostor Staroměstké radnice, náměstí i přilehlé okolí bylo navíc dělostřelectvem z Letenské pláně ostřelováno. Když zajatci odházeli část barikád pro průjezd vozidel, objížděly tanky po náměstí a od Husova pomníku střílelo na radnici protiletadlové dělo zápalné granáty. Novou budovu radnice, která dnes díky této střelbě již nestojí, zasáhlo dvacet pět těchto granátů, to znamená, že propuklo najednou dvacet pět epicenter požáru.
 
Obránci zvažovali ústup, ale v podzemních chodbách byl obrovský počet raněných a uprchlíků z okolních domů. Po zprávách o masovém vraždění civilistů na mnoha místech Prahy se však obránci rozhodli, že si jejich životy nevezmou na svědomí a zůstali. Snažili se alespoň bránit obrněným vozidlům pancéřovými pěstmi, a tak první obrněné vozidlo zůstalo znehybněno na rohu Dlouhé, další vozidlo, tentokrát tank, zůstal stát v ústí Pařížské. Čtyřem partyzánům se podařilo ještě poškodit dělo, ale všichni u Husova pomníku zahynuli.
 
Zhruba ve čtyři hodiny odpoledne byla již Staroměstská radnice celá v plamenech. Obránci věže se přemístili do podloubí na Malém náměstí, ale tam se střetli se samohybným dělem ostřelujícím Novou úřední budovu. Jeden z četníků padl, druhý ale dokázal zblízka vystřelit do průzoru vozidla, které potom narazilo do stěny domu. Když posádka samohybného děla utekla, vozidlo obsadili povstalci.
Nová budova byla značně poškozena. Bylo zasaženo elektrické vedení, hořel transformátor a na několik minut přestal fungovat městský rozhlas. Jeho redaktor (Jaroslav Kučera) ho ale za čas dokázal zprovoznit pomocí náhradního zdroje a mohl tak dál vysílat. Granáty také protrhly potrubí, a tak musel být uzavřen hlavní přívod vody, což značně omezilo možnosti hašení.
 
Střelba na náměstí utichla až k večeru, kdy se k oběma stranám dostala zpráva o již výše zmíněné kapitulaci. Němci v reakci na to vyšli k Husovu pomníku a dojednali ukončení bojů. Hned potom se spěšně dávali na ústup, aby nepadli do rukou postupující Rudé armády. Povstalci a hasiči začali neprodleně hasit požár radnice a zachraňovat zbytky archivu, ale většinu dokumentů stejně oheň strávil.
 
Ústup Němců probíhal přes dohodnutou trasu a kolem Staroměstské radnice směrem k Čechovu mostu nakonec projelo dvacet sedm tanků, dvě obrněná vozidla, devadesát automobilů, třicet dva nákladních vozů a šlo s nimi okolo tří tisíc německých vojáků a civilistů.
 
Co se obětí bojů o na Radnici týká, jejich počet stejně jako seznam jmen je značně neúplný. Nejlépe se určovaly oběti z řad četnictva a úředníků magistrátu, kteří se mezi sebou znali. Celkem zde přišlo o život přibližně osmdesát pět povstalců, ale skutečný počet mrtvých byl jistě vyšší, neboť některá těla byla pásy tanků roztrhána doslova na kusy a jiná byla odnesena do provizorních lazaretů, aniž by se kdo staral, ze kterého bojiště pochází.
 
V podzemí radnice byla provizorní ošetřovna, ve které bylo pěti ošetřovateli a několika pomocníky a sestrami ošetřeno přes dvě stě padesát raněných, z toho zhruba sto dvacet těžce raněných.
Oba dva dny se bojovalo rovněž u rozhlasu, přestože podzemní studio bylo vyřazeno z provozu. Radiostanici se totiž podařilo přenést a zprovoznit přímo pod stožáry strašnického vysílače, obsazeného povstalci. Nová hlasatelna byla zprovozněna v Husově sboru na Vinohradech.

Obráncům rozhlasu třetí den obrany již docházela munice i zbraně. Od Malešic navíc útočily německé tanky a pěchota na vysílač ve Strašnicích, a tak byla odeslána revoluční tanková jednotka, což oslabilo obránce hlavní budovy. Němci ale neuspěli, i proto, že v mylném domnění, že se stále vysílá z hlavní budovy, soustředili tam značné síly. Neúspěšný byl i útok střemhlavých letadel na vysílač.
Druhý den, osmého května, se Němci pokusí zaútočit od Petschova paláce. Němci nasadili tanky, dělostřelectvo i letectvo, ale marně – rozhlas se stále drží v obraně. Studio v Husově sboru začíná také vysílat přes další vysílače, například v Mělníku či Liblicích.
 
Na rozdíl od ostatních částí Prahy, kde byly po kapitulaci potyčky jen výjimečné, u rozhlasu na Vinohradech se stále bojovalo, a to až do příjezdu Ruských tanků.

'''A přijely tanky – 9. květen'''

Časně ráno 9. května dorazily do Prahy první tanky Rudé armády a začaly jejich první střety němci, kteří dosud Prahu neopustili. Většinu z nich tvořili příslušníci SS, konkrétně špičkové divize Das Reich a 44 divize SS Pancéřových granátníků.
 
Během celého dne se ještě na některých místech střílelo a povstalci s Rusy nyní čistili horní patra domů a střechy od ostřelovačů, kteří stříleli po ruských vojácích a civilistech. Na mnoha místech však především docházelo ke mstě na německých zajatcích, která ustala až po převzetí moci revolučními orgány. V celém městě se hasily požáry a bouraly barikády, k čemuž bylo hojně užíváno zajatců a kolaborantů.
I když se nikdy nepodařilo přesně spočítat padlé, uvádí se, že v bojích o Prahu padlo přes tisíc pět set Čechů (včetně civilistů), přes tři sta Vlasovců a zhruba na tisíc Němců. Přibližně sedm set vojáků Rudé armády padlo při dobývání Prahy, ale jen třicet jich zemřelo ve vnitřní Praze. Jedněmi z těchto obětí byli i tankisté prvního tanku, který vjel do Prahy a byl zničen na Mánesově mostě.

'''Vlasovci a Vládní vojsko'''

Jako Vlasovci se označovali vojáci Ruské osvobozenecké armády (ROA) generála Vlasova, která bojovala na straně Němců proti Rudé armádě. Dnes je již těžké určit, kolik členů těchto jednotek bylo kolaboranty a kolik jich bylo přinuceno, ale v každém případě nešlo o žádnou malou jednotku, ale o skutečnou armádu, skládající se z několika silných jednotek. Jako příklad lze uvést 599. ruskou brigádu, XV. kozácký jezdecký sbor a další. Počátky vytváření ROA lze zasadit do roku 1942, kdy se poprvé objevila myšlenka na výběr vojáků z řad Rusů. K vytvoření větších jednotek ale došlo až v roce 1944. V tomto roce se rovněž ustanovil Komitét pro osvobození národů Ruska, sídlící v Praze. Češi nesli tento akt nelibě. Vlasovci byli v jejich očích zrádci.
 
Byl vydán manifest k Rusům, aby bojovali proti bolševikům a Stalinovi a v návaznosti na to se začaly utvářet další jednotky a zapojovaly se do bojů. Brzy se však ukázalo, že ROA nebude poslušnou hračkou v rukách Němců. Ruské jednotky odmítaly přijímat rozkazy Německého velení a jeho důstojníků a docházelo k roztržkám. Jednotky byly nasazeny ve větším rozsahu poprvé u Erlenhofu na soutoku Odry a Nisy, kde měly odrazit a zlikvidovat předmostí sovětů. V tomto boji však neuspěly a tak byly staženy na území Čech. Zde s nimi bylo počítáno například při obraně Brna. Němci ve snaze podpořit své spojence je vyzbrojili kanóny a těžkými zbraněmi. Rovněž jim byly svěřeny stíhače tanků Hetzer, vyráběné v Praze. Němci ale Netušili, že Vlasov již tajně navazoval kontakt s českým odbojem a se západními spojenci.
30. dubna si již Vlasovci na nic nehráli a otevřeně se hlásili k českému odboji a spolupráci s ním. Podle dohody se 5. května začaly jednotky stahovat ku Praze, kam dorazily druhého dne a obsadily důležité dopravní a opěrné body. Rovněž se rozptýlili po většině území Prahy a jejím předměstí. Přestavitelé ROA rovněž dál vyjednávali s Českou národní radou i Američany, ale dlouho nebyli schopni odhadnout, jak se k nim Američané vlastně zachovají. To, že Praha je ve sféře Ruského vlivu bylo Vlasovců jasné poměrně brzy, stejně jako to, že se nesmějí dostat do rukou Rudé armády. Tam by, i přes svoji pomoc na povstání, byli zastřelení pro dezerci z armády (většina příslušníků ROA pocházela ze zajateckých táborů) a za kolaboraci s nepřítelem. A tak 8. května odešly jednotky ROA z území Prahy a začaly se stahovat na západ.
Konec Vlasovců byl i přes veškeré snahy utéct jednoznačný. I když se část jednotek stihla vzdát Američanům, byli zajatci podle dohody se Sovětským svazem předáni Rusům. 12. května je následoval i generál Vlasov, který byl 2. srpna 1946 odsouzen k trestu smrti. Popravy vojáků ROA začaly již v Čechách, pokračovaly v Sovětském svazu a zbytek těchto „kolaborantů“ byl odeslán do gulagů na nucené práce.
Úloha vlasovců v Pražském povstání byla sice krátká, ale důležitá, protože to byli právě oni, kteří podpořili povstalce těžkými zbraněmi a svými stíhači Hetzer. Na mnoha místech by Němci jistě prorazili obranu nebýt pomoci Rusů. V té době se na vlasovce pohlíželo jako na zrádce a kolaboranty. V dnešní době se na ně spíše pohlíží jako na bojovníky proti bolševismu. Nelze říci, který z těchto pohledů je správný. Faktem je, že stejně jako na všech ostatních stranách i v ROA byli namícháni vojáci nejrůznějších povahových rysů.
 
Další složkou, která významně zasáhla do bojů v Pražském povstání, bylo Protektorátní Vládní vojsko. Šlo o pořádkovou armádu, jejíž početní stav byl značně omezený. Celkový stav dosáhl pouhých sedm tisíc vojáků a tři sta padesáti zaměstnanců. Každý rok se k 1. říjnu prováděl odvod nováčků z řad dobrovolníků. Odváděni byli pouze mladí svobodní a bezdětní muži, kteří splňovali všechna potřebná kritéria.
Generálním inspektorem Vládního vojska byl po celou válku generál Jaroslav Eminger, který byl kvůli své nepříjemné roli označován za zrádce a kolaboranta. Nic na tom neměnil ani jeho stálý styk s Londýnem, kde mnoho aspektů Protektorátu probíral s Edvardem Benešem.
 
Armáda měla jen velice lehkou výzbroj. Neměla ve stavu žádné tanky, obrněné vozy, děla, kulomety, samopaly ani granáty. Jen pušky, ruční zbraně, šavle a bodáky. K dopravě sloužila jízdní kola, motocykly, osobní a nákladní automobily. Hlavním úkolem těchto jednotek bylo hlídání železničních tratí, pomáhání při odklízení trosek při živelných pohromách, stavební a zemědělské práce. Výjimečně se Vládní vojsko používalo k hledání partyzánů a ukrývajících se parašutistů, ale tyto úkoly často vojáci schválně plnili jen na oko a často partyzánům spíše pomáhali. Již od začátku války bylo vládní Vojsko silným základem pro budování odporu. Česká exilová vláda i Emil Hácha to tak pro závěrečné období války skutečně plánovali.
 
Většina vojska ale opustila území Protektorátu v květnu 1944, kdy jedenáct praporů armády bylo vysláno do Itálie, kde byly jednotky nasazeny (i proti vůli jejich velitelů) proti Italským partyzánům. V této době dezertovalo zhruba na 800 vojáků, kteří se přidali k partyzánům. Někteří z nich se vydali do neutrálního Švýcarska. Velká část těchto „dezertérů“ byla odvezena do Francie, kde se zapojili do 1. Československé samostatné obrněné brigády a účastnili se například obléhání Dunkerqu.
 
Zbytek vojáků byl Němci pro jistotu odzbrojen a odeslán na stavbu opevnění v Alpách. V červnu 1945 byly jednotky vládního vojska vráceny do Čech a zde byli její členové dočasně internováni a prověřováni. Většina z nich byla propuštěna do civilu, část se potom dostala k jiným složkám armády. V září 1945 byly jednotky Vládního vojska rozpuštěny.
V době bojů o Prahu byla v Praze jen posádka 1. praporu, který měl za úkol ochraňovat Emila Háchu. Již od prvního dne tyto jednotky bojovaly na straně povstalců. Jedna skupina podporovala povstalce u budovy Rozhlasu, dvě čety Hradní stráže pak bojovaly s jednotkami SS u Pražského hradu. Vládní jednotky se také podílely na obsazování německého obrněného vlaku a po dobu poslání to byli právě vojáci Vládního vojska, kteří zajišťovali rozvoz zbraní, munice a potravin. 8. května se vojáci rovněž účastnili bojů na staroměstském a Mariánském náměstí.
Jaroslav Eminger byl hned po osvobození obviněn z kolaborace s Němci. V dubnu 1947 byl ale všech obvinění zbaven. Stejně jako mnoho jiných se i jeho pověst stala obětí služby svému státu, i když na dlouhou dobu tomu bylo pod taktovkou nacistů.

'''Pár slov na závěr'''

Nelze PCI, že Pražské povstání bylo akcí nutnou. Možná za ni zaplatilo životy víc lidí, než bylo třeba. Je však důležité podotknout, že povstání v Praze i celé zemi jistě urychlilo konec války, byť jen o pár dní či týdnů. Je také nutné říci, že Praha byla tímto povstáním zachráněna, protože bylo zabráněno jejímu podminování a zničení. Nebýt toho, Němci by se zde jistě bránili do posledního muže a došlo by k mnohem větším ztrátám na životech. Šlo o boj českého národa o svoji svobodu a samostatnost – a tu si skutečně vydobyl!
--[[Speciální:Příspěvky/195.250.142.250|195.250.142.250]] 9. 4. 2014, 10:26 (UTC)Tomáš Hejna

[[Kategorie:České dějiny|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>lba7d22nol6w1rc8wul3xv0q7ceycaq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České dějiny/Pražské povstání</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6831</id>
    <revision>
      <id>38692</id>
      <parentid>35808</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:33:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="31208" xml:space="preserve">'''Začátek povstání'''
Duben 1945 – Rudá armáda v Ostravsko-opavské a Bratislavsko-brněnské operaci obsadila část území Moravy a blížila se k Praze. Ze západu se probíjely jednotky americké armády k Plzni a poslední německé jednotky na území Protektorátu Čechy a Morava kladly silný odpor. Dokonce ani zpráva o smrti Adolfa Hitlera 30. dubna a pád Berlína některé důstojníky wehrmachtu a především SS nepřinutily ke kapitulaci, a tak na mnoha místech Čech panoval dosud strach a napětí. Obyvatelé Protektorátu ale neměli v úmyslu nechat se v závěrečných dnech války vyvraždit při obléhání měst. Proto se český národ v první májový den začal na mnoha místech naší země vzpírat německému útlaku ze všech sil – propagandou i zbraní v ruce.

Prvního května, po mylné zprávě o kapitulaci Německa, Národní výbor v Přerově se rozhodl připravit místní německou a maďarskou posádku na předání sovětům. Okupanti byli odzbrojení, a ještě téhož dne se povstání dostalo i do Olomouce a jeho okolí. Zde však zasáhli jednotky SS a povstalci se museli začít bránit. Zastavili však pro Němce důležitý transport továrních zařízení a zásob, čímž zabránili jejich zničení.
 
Už druhého dne se povstala další města, tentokrát Nymburk, Poděbrady či Úpice, třetího května se vzbouřily Semily, Železný Brod, Turnov, Stará a Nová Paka, Příbram, Beroun, čtvrtého května Vsetín a Kladno a pátého května Louny, Jindřichův Hradec, Klatovy, Domažlice a další. Zhruba na tisíci místech se objevily protestní akce proti okupantům, ať už šlo o ozbrojené střety a zatýkání německých civilistů nebo jen o vyvěšování vlajek a strhávání německy psaných nápisů. Na sto dvaceti místech dostali němečtí důstojníci podnět k vyjednávání o odchodu a převzetí moci Čechy. Ve vsetí například do začátku povstání významně zakročila i Partyzánská brigáda Jana Žižky z Trocnova, když zabránila Němcům v demoličních pracích. Navíc 4. května dorazily i jednotky 1. československého armádního sboru. Tím začal na území Čech a Moravy ozbrojený konflikt mezi povstalci a jednotkami Německé armády a SS.
 
'''Začátek Pražského povstání'''
5. května vydal Národní výbor Praha prohlášení, podle kterého se rušil zákon o dvojím úředním jazyku a zákaz vyvěšování státních vlajek. Rovněž Národní výbor Praha vyhlásil konec Protektorátu a převzetí vlády pod tzv. trojčlenným revolučním kolegiem, ve kterém zasedali národní socialista Ing Mölzer, zástupce komunistů Vacek a člen sociální demokracie Prokop. Hlavní vedení měl již od dubna Dr. František Krása, který se stal dočasným presidiálním šéfem tohoto kolegia. Ten se již několik dní před povstáním dohodl s českými představiteli magistrátu a velením městské policie o obraně Magistrátu a staroměstské radnice, ze které se mělo stát centrum povstání a hlavní uzel komunikace. Vše mělo proběhnout co nejklidněji a organizovaně.
 
Nadšení obyvatelé města však hned vyvěsili vlajky z oken a rovněž na vozidlech městské hromadné dopravy se začaly objevovat první praporky. Mnoho Čechů si ten den nasadilo na klobouky a oblečení stužky v národních barvách a začalo se ozbrojovat ukořistěnými či dříve uschovanými zbraněmi.

Chvíli před 12 hodinou se do městského rozhlasu, vysílajícímu do ulic z budovy radnice, dostala zpráva o rozdrcení Německa a ukončení války. Zároveň bylo uveřejněno upozornění pro všechny Čechy, že nesmějí začít žádné mstivé útoky na Němce ani na České kolaboranty a k Němcům bylo směřováno upozornění, aby se vyvarovali všech odvetných akcí. Policie, četnictvo a vládní vojsko byli povoláni do zbraně na straně povstalců. V té době se ještě bez problémů sešlo velké množství jásajících Čechů a na staroměstské radnici byla vyvěšena bez odporu státní vlajka. V následujících minutách rozehnala zástup před radnicí střelba z kulometu od týnského chrámu. V Železné ulici nato povstalci zabili tři příslušníky SS.

První hlášení městského rozhlasu vystřídalo hlášení Československého rozhlasu na Vinohradech, který začal vysílat i dnes již slavnou výzvu: „Voláme českou policii, četnictvo a ozbrojené jednotky! Pomozte československému rozhlasu…“, díky které se do ulic vydalo ještě více povstalců, a rovněž zareagovaly bezpečnostní složky v Praze, které se k povstalcům přidaly. Do 16 hodiny byli dále vyzváni příslušníci Sokola, studenti a členové Sdružení příslušníků I. dělostřeleckého pluku. Občané byli vyzváni, aby svá vozidla dali k dispozici povstalcům.

Mezi pátou a šestou hodinou odpoledne dostali v německém jazyce relaci okupanti. Bylo jim sděleno, že velení wehrmachtu je roztříštěno a v naprostém chaosu, a že prolévat krev je nadále zbytečné. Na mnoha místech mělo toto prohlášení účinek a velké množství vojáků wehrmachtu se skutečně vzdalo a složilo zbraně.

To však neplatilo o příslušnících SS a některých fanatických civilistech. Ty toto vysílání podněcovalo k mnohem silnějším útokům na radnici v pokusu zastavit možnost vysílat. Tankovým dělem byla dokonce poškozena nová budova radnice a hlavní vchod. Raněn byl i první hlasatel rozhlasu Karel Kučera.

V té době povstalci drželi všechny tři budovy radnice a k nim připojený dům

U minuty, Novou radnici, budovu na rohu Kaprovy a Platnéřské ulice, odkud hlásal rozhlas, dům U Kunerlů na Staroměstském náměstí, kde sídlilo velitelství ALEX s generálem
Františkem Slunéčkem, záložnu Svépomoc v Dlouhé třídě, kde úřadovala Česká národní rada (později odsunutá na Nákladové nádraží Žižkov a nakonec do Bartolomějské ulice) a řadu dalších budov v centru i všech ostatních čtvrtích. I když mnoho budov na Staroměstském náměstí bylo pevně v rukách povstalců, na rohu Celetné ulice bylo stále vedení sekretariátu pražského NSDAP, Týnský chrám a rovněž do šestého května drželi i Novou prelaturu, dnešní Kafkův dům. SS mělo svoje hlavní velitelství v budově Právnické fakulty na konci Pařížské ulice u Čechova mostu. Odtud před patnáctou hodinou vyjela tři obrněná vozidla s tankovými děly a kulomety, která měla značný vliv na další dění v centru města.

Až do půl osmé bylo staroměstské náměstí ostřelováno z rohu Celetné i z Pařížské ulice. Na konci dne hájilo radnici a magistrát zhruba sto čtyřicet mužů.

Dalším místem, kde se v té době bojovalo, byla budova Československého rozhlasu. Ihned po výzvě obyvatelstvu a ozbrojeným složkám se začali sbíhat na pomoc lidé se zbraněmi i bez nich, aby přispěli k obraně budovy. V budově však bylo na devadesát příslušníků SS, kteří se zde opevní. Jednotka šestnácti policistů s nimi bojuje v budově až do šesté hodiny večer. Poslední nacisté se rozhodli bránit v suterénu budovy a stříleli ze sklepních okének. To je však nezachránilo a pouze to urychlilo jejich kapitulaci, protože jednotka hasičů natáhla hadice do sklepních průduchů a Němce zaplavila proudy vody. Ti v šest hodin kapitulovali a vyšli z budovy s rukama nad hlavou. Transportér s posilou byl v odpoledních hodinách rozstřílen na Vinohradské ulici. Na pomoc rozhlasu dorazila i četa Vládního vojska pod velením hejtmana Záruby, který kapitulaci Němců přijal.

Nedalekým místem boje byla i škola v ulici na Smetance, kde 123 esesáků bránilo v přístupu k rozhlasu z Riegrových sadů. Jejich postavení bylo velice silné, pro povstalce neprorazitelné. Jejich kulomety držely všechny v patřičné vzdálenosti a úkrytech. Posádka byla nakonec přinucena ke kapitulaci obyčejnou lstí. Mezi povstalci, kteří se snažili tuto budovu dobýt, byli i dva angličtí uprchlíci ze zajateckého tábora, Thomas Vokes a William Greig. Ti se vydávali za předvoj spojeneckých vojsk, mířících k Praze a přesvědčili obránce školy, že jejich odpor by je odsoudil k popravě za maření kapitulace. Hned na druhý den se vzdali.

V Praze došlo rovněž k obsazování úřadů, pošt a železničních nádraží a zatýkali a odzbrojovali se první němečtí vojáci a civilisté. Z několika málo stovek ozbrojených odbojářů se brzy stala několikatisícová hráz odporu, která zabránila Němcům jak v uskutečnění taktiky „spálené země“, kdy měly být zničeny nejdůležitější továrny, zemědělská a další zařízení, ale bylo rovněž zabráněno podminování Prahy a vytvoření „pevnosti“ posledního odporu.

'''Praha městem barikád – Druhý den povstání'''
V noci na šestého května se povstalci pustili do stavby barikád po celém území Prahy. Podle některých údajů jich byl ke dvěma tisícům po celé Praze. Obránci měli často pouze lovecké pušky nebo ruční zbraně, ukořistěné pušky a samopaly a občas se objevil nějaký lehký kulomet či pancéřová pěst. Posilou barikádám byli až oddíly Vlasovců (viz dále), kteří měli ve výzbroji i těžkou techniku. První nápor německých jednotek z vnější Prahy byl opravdu silný. Na barikády neútočila pouze pěchota a obrněné transportéry, ale i tanky. Němci také začali s bombardováním Prahy. Jednotlivá letadla ostřelovala ulice a shazovala bomby na některá místa povstalecké obrany. Jedna z bomb například dopadla i v celené ulici.

Když Němci zjistili, že i přes použití tanků neprojdou přes barikády dál, začali zneužívat postavení civilistů. Na mnoha místech Němci vyhnali násilím lidi, především ženy a děti, z domů a hnali je před tanky s vědomím, že povstalci nebudou riskovat jejich zastřelení. Zastrašování mělo však i mnohem násilnější podobu, například při masakru v Úsobské ulici (dnes ulice Obětí 6. května). Zde Němci z jednotky SS násilím vtrhli do domu číslo 255. Stejně jako ve většině domů Prahy se i zde nyní schovávali lidé ve sklepě. Bylo zde celkem třicet pět osob, z toho většina byli děti, ženy a starci. Esesáci do všech bez varování začali střílet. Přežilo pouze dvanáct lidí, kteří zůstali ležet pod zastřelenými sousedy. Byty v domě byly vyrabovány a poté zapáleny. V druhém domě si počínali ještě hůř. 22 lidí, které zde našli, vyhnali do zahrady a postavili ke zdi. Zde byli postříleni z ručních zbraní. Jeden muž byl umlácen pažbou pušek, čtrnáctileté dívce byly vypíchnuty oči, jedna ze zavražděných žen byla těhotná. Zachránilo se pouze šest osob, tři s vážnými zraněními. Větším masakrem byl pouze ten na Masarykově nádraží, kde bylo postříleno 53 zajatých Čechů, hlavně nádražních a poštovních zaměstnanců.

Zatím se bojovalo i u Staroměstské radnice. Němci sice nenasadili v noci ani začátkem druhého dne tanky, ale střelba z rohu Celetné neustávala. Bylo téměř nemožné dostat se přes střelbu z kulometu k radnici. Na radnici však docházelo střelivo a byl nedostatek zbraní. Proto se velitel obránců radnice poručík Kozel rozhodl dostat do budovy potřebné vybavení a vyslal spojku do Štefánikových kasáren, kde bylo Vládní vojsko. Ti přivezli k Uhelnému trhu pancéřové pěsti, ruční granáty, kulomety, pušky a množství munice. Odtud bylo vše přeneseno do Kynclova domu, dál však byla cesta značně obtížná. Nebýt cílené palby kulometu z radnice na německá postavení, nejspíš by se většina těchto věcí (pokud vůbec nějaké) do radnice nedostala. Obráncům se navíc dostalo posily ve skupině Matylda, která přišla pod vedením JUDr. Otakara Hübschmanna. Posila byla nasazena i k vyčištění dnešního Kafkova domu, kde kromě německé posádky ostřelující jednu z budov byli i zajatí civilisté. Stráže byly postaveny rovněž ke kanalizaci, kudy mohli proniknout Němci od nábřeží.

V neděli ráno již byly zabarikádovány všechny ulice, kterými se dalo dostat do centra města. Hlavní barikády byly mezi Karlovým mostem a mostem Legií, na Perštýně u ústí Betlémské, Husovy, Jilské a Michalské ulice, v ulicích Železná a Celetná a dále v ulicích vedoucích na Příkopy, Revoluční třídu a Náměstí Republiky. Barikáda vyrostla také na křižovatce Dlouhé a Soukenické.

V odpoledních hodinách boj nabral na síle, když ke kostelu sv. Mikuláše projel tank, rozstřílel bránu a rozbořil část barikády. Tank byl naštěstí zasažen pancéřovou pěstí a vyřazen z boje. Když ho zbylí dva členové posádky v útěku opustili, zmocnili se povstalci munice z něj. K dalšímu útoku tanky ten den již nedošlo, střílelo se pouze z ručních a pěchotních zbraní.
Obránci v ten den dostali ještě druhou zásilku zbraní, kterou nejprve dovezli do Bartolomějské a později ji přenesli pod hrozbou ostřelovačů do budovy Městské knihovny. Odtud se již odnášela podzemními chodbami.

Barikády se stavěly rovněž kolem Českého rozhlasu na Vinohradech. K rozhlasu se rovněž dostala provizorní jednotka povstaleckých obrněnců, ukořistěných stíhačů tanků, které měly místo děl kulomety. Tito obrněnci celý den odrážely útoky v okolních ulicích a čtvrtích a utkaly se dokonce úspěšně i s tanky. Němci dokonce proti rozhlasu nasadili na Hlavním nádraží i pancéřový vlak a děla. Ani to však neublížilo budově víc, než bombardování, které přišlo v 17:40. Messerschmitt Me 262 shodil půltunovou bombu na zadní stěnu vinohradské budovy. Bomba svoji vahou proráží všechna patra a vybuchuje až v hale v přízemí. Zhroutí se několik stropů a jen pár metrů od vysílacího studia v suterénu se vytvoří velký kráter. Umírá několik obránců. Vysílací studio není sice přímo zasaženo, ale technika je natolik poškozena, že se již z budovy vysílat nedá. Němci se po bombardování pokouší naposledy tento den dobýt budovu, ale s pomocí obrněnců jsou odraženi.

'''Dva nejostřejší dny bojů – 7. a 8. Května'''
Dva další dny čekal povstalce nelítostný boj s Němci. Navíc byli oslabeni odchodem Vlasovců, kteří po neshodách mezi generálem Vlasovem a Českou národní radou a rovněž z obavy před příchodem Rusů, odešli z
Prahy na západ. Na jejich místo nastoupila jen nepočetná partyzánská jednotka, která se probila do vnitřní Prahy. Tyto dny však byly i koncem Německého odporu, alespoň zbylých jednotek wehrmachtu a většiny institucí vyjímaje SS. Sedmého května byla totiž podepsána definitivní kapitulace Německa v Remeši. Maršál Ferinand Schörner věděl, že dostanou-li se jeho vojáci do rukou Rusům, řadu z nich čeká smrt. Chtěl proto dostat co nejvíce vojáků na západ k Plzni, kterou již 6. května dobyly jednotky Američanů. 8. Května se proto rozhodl pro silný útok na Prahu všemi dostupnými prostředky, včetně velkého množství tanků. Němci měli sice materiální i početní převahu, ale přesto byli na mnoha místech úspěšně odraženi a nedostali se do centra. Pancéřovými pěstmi byly dokonce zničeny některé tanky.

Když Schörner viděl, že útokem neuspěje, rozhodl se pro kapitulaci a dohodu. Jeho muži přestanou s útoky na prahu a stáhnou se z města, za to bude povstalci umožněn průchod wehrmachtu městem na západ. Česká národní rada tuto dohodu přijala i přes riziko, že při průchodu Prahou Němci zaútočí zevnitř. Nakonec skutečně všechny jednotky armády, okupačního aparátu a rovněž řada civilistů bez problému prošli městem a opustili jeho hranice. Ve městě zůstaly pouze oddíly SS, izolované na několika místech v různých čtvrtích.

Sedmého května na Staroměstském náměstí ráno v pět hodin ráno zaútočilo pět obrněných vozidel na radnici. Tentokrát nestříleli obyčejnými granáty, ale zápalnou municí, a tak se část radnice ocitla v plamenech. Hořely také některé okolní budovy. Následoval útok pěchoty, která se na chvíli probojovala až do radniční budovy, ale byla zde buď postřílena, nebo zahnána připravenými obránci. První požár a zvyšující se zuřivost útoků přiměly povstalce, aby se pokusili zachránit historické dokumenty umístěné v radničním archivu.

Večer téhož dne zaútočilo na radnici německé letadlo a bombou poškodilo průčelí paláce Kinských. Útok měl především psychologický účinek – na jedné straně posílil morálku a bojového ducha Němců, na druhé straně poměrně demoralizoval obránce radnice, které již vyděsila zpráva o koloně třiceti tanků v ústí Pařížské a vjezdu pancéřových vozidel do Dlouhé třídy a Celetné ulice.
Když na velitelství Bartoš požádali obránci o pomoc, byla jim poslána jednotka zkušených odvážných partyzánů z Hořovic.

Ráno 8. května zahájili Němci nejsilnější úder na Staroměstské náměstí s použitím obrněných vozidel, tanků a pěchoty. Před Obrněnými vozidly byli hnáni civilisté, sloužící jako živý štít. Celý prostor Staroměstké radnice, náměstí i přilehlé okolí bylo navíc dělostřelectvem z Letenské pláně ostřelováno. Když zajatci odházeli část barikád pro průjezd vozidel, objížděly tanky po náměstí a od Husova pomníku střílelo na radnici protiletadlové dělo zápalné granáty. Novou budovu radnice, která dnes díky této střelbě již nestojí, zasáhlo dvacet pět těchto granátů, to znamená, že propuklo najednou dvacet pět epicenter požáru.

Obránci zvažovali ústup, ale v podzemních chodbách byl obrovský počet raněných a uprchlíků z okolních domů. Po zprávách o masovém vraždění civilistů na mnoha místech Prahy se však obránci rozhodli, že si jejich životy nevezmou na svědomí a zůstali. Snažili se alespoň bránit obrněným vozidlům pancéřovými pěstmi, a tak první obrněné vozidlo zůstalo znehybněno na rohu Dlouhé, další vozidlo, tentokrát tank, zůstal stát v ústí Pařížské. Čtyřem partyzánům se podařilo ještě poškodit dělo, ale všichni u Husova pomníku zahynuli.

Zhruba ve čtyři hodiny odpoledne byla již Staroměstská radnice celá v plamenech. Obránci věže se přemístili do podloubí na Malém náměstí, ale tam se střetli se samohybným dělem ostřelujícím Novou úřední budovu. Jeden z četníků padl, druhý ale dokázal zblízka vystřelit do průzoru vozidla, které potom narazilo do stěny domu. Když posádka samohybného děla utekla, vozidlo obsadili povstalci.
Nová budova byla značně poškozena. Bylo zasaženo elektrické vedení, hořel transformátor a na několik minut přestal fungovat městský rozhlas. Jeho redaktor (Jaroslav Kučera) ho ale za čas dokázal zprovoznit pomocí náhradního zdroje a mohl tak dál vysílat. Granáty také protrhly potrubí, a tak musel být uzavřen hlavní přívod vody, což značně omezilo možnosti hašení.

Střelba na náměstí utichla až k večeru, kdy se k oběma stranám dostala zpráva o již výše zmíněné kapitulaci. Němci v reakci na to vyšli k Husovu pomníku a dojednali ukončení bojů. Hned potom se spěšně dávali na ústup, aby nepadli do rukou postupující Rudé armády. Povstalci a hasiči začali neprodleně hasit požár radnice a zachraňovat zbytky archivu, ale většinu dokumentů stejně oheň strávil.

Ústup Němců probíhal přes dohodnutou trasu a kolem Staroměstské radnice směrem k Čechovu mostu nakonec projelo dvacet sedm tanků, dvě obrněná vozidla, devadesát automobilů, třicet dva nákladních vozů a šlo s nimi okolo tří tisíc německých vojáků a civilistů.

Co se obětí bojů o na Radnici týká, jejich počet stejně jako seznam jmen je značně neúplný. Nejlépe se určovaly oběti z řad četnictva a úředníků magistrátu, kteří se mezi sebou znali. Celkem zde přišlo o život přibližně osmdesát pět povstalců, ale skutečný počet mrtvých byl jistě vyšší, neboť některá těla byla pásy tanků roztrhána doslova na kusy a jiná byla odnesena do provizorních lazaretů, aniž by se kdo staral, ze kterého bojiště pochází.

V podzemí radnice byla provizorní ošetřovna, ve které bylo pěti ošetřovateli a několika pomocníky a sestrami ošetřeno přes dvě stě padesát raněných, z toho zhruba sto dvacet těžce raněných.
Oba dva dny se bojovalo rovněž u rozhlasu, přestože podzemní studio bylo vyřazeno z provozu. Radiostanici se totiž podařilo přenést a zprovoznit přímo pod stožáry strašnického vysílače, obsazeného povstalci. Nová hlasatelna byla zprovozněna v Husově sboru na Vinohradech.

Obráncům rozhlasu třetí den obrany již docházela munice i zbraně. Od Malešic navíc útočily německé tanky a pěchota na vysílač ve Strašnicích, a tak byla odeslána revoluční tanková jednotka, což oslabilo obránce hlavní budovy. Němci ale neuspěli, i proto, že v mylném domnění, že se stále vysílá z hlavní budovy, soustředili tam značné síly. Neúspěšný byl i útok střemhlavých letadel na vysílač.

Druhý den, osmého května, se Němci pokusí zaútočit od Petschova paláce. Němci nasadili tanky, dělostřelectvo i letectvo, ale marně – rozhlas se stále drží v obraně. Studio v Husově sboru začíná také vysílat přes další vysílače, například v Mělníku či Liblicích.

Na rozdíl od ostatních částí Prahy, kde byly po kapitulaci potyčky jen výjimečné, u rozhlasu na Vinohradech se stále bojovalo, a to až do příjezdu Ruských tanků.

'''A přijely tanky – 9. květen'''
Časně ráno 9. května dorazily do Prahy první tanky Rudé armády a začaly jejich první střety němci, kteří dosud Prahu neopustili. Většinu z nich tvořili příslušníci SS, konkrétně špičkové divize Das Reich a 44 divize SS Pancéřových granátníků.

Během celého dne se ještě na některých místech střílelo a povstalci s Rusy nyní čistili horní patra domů a střechy od ostřelovačů, kteří stříleli po ruských vojácích a civilistech. Na mnoha místech však především docházelo ke mstě na německých zajatcích, která ustala až po převzetí moci revolučními orgány. V celém městě se hasily požáry a bouraly barikády, k čemuž bylo hojně užíváno zajatců a kolaborantů.
I když se nikdy nepodařilo přesně spočítat padlé, uvádí se, že v bojích o Prahu padlo přes tisíc pět set Čechů (včetně civilistů), přes tři sta Vlasovců a zhruba na tisíc Němců. Přibližně sedm set vojáků Rudé armády padlo při dobývání Prahy, ale jen třicet jich zemřelo ve vnitřní Praze. Jedněmi z těchto obětí byli i tankisté prvního tanku, který vjel do Prahy a byl zničen na Mánesově mostě.

''Vlasovci a Vládní vojsko''
Jako Vlasovci se označovali vojáci Ruské osvobozenecké armády (ROA) generála Vlasova, která bojovala na straně Němců proti Rudé armádě. Dnes je již těžké určit, kolik členů těchto jednotek bylo kolaboranty a kolik jich bylo přinuceno, ale v každém případě nešlo o žádnou malou jednotku, ale o skutečnou armádu, skládající se z několika silných jednotek. Jako příklad lze uvést 599. ruskou brigádu, XV. kozácký jezdecký sbor a další. Počátky vytváření ROA lze zasadit do roku 1942, kdy se poprvé objevila myšlenka na výběr vojáků z řad Rusů. K vytvoření větších jednotek ale došlo až v roce 1944. V tomto roce se rovněž ustanovil Komitét pro osvobození národů Ruska, sídlící v Praze. Češi nesli tento akt nelibě. Vlasovci byli v jejich očích zrádci.

Byl vydán manifest k Rusům, aby bojovali proti bolševikům a Stalinovi a v návaznosti na to se začaly utvářet další jednotky a zapojovaly se do bojů. Brzy se však ukázalo, že ROA nebude poslušnou hračkou v rukách Němců. Ruské jednotky odmítaly přijímat rozkazy Německého velení a jeho důstojníků a docházelo k roztržkám. Jednotky byly nasazeny ve větším rozsahu poprvé u Erlenhofu na soutoku Odry a Nisy, kde měly odrazit a zlikvidovat předmostí sovětů. V tomto boji však neuspěly a tak byly staženy na území Čech. Zde s nimi bylo počítáno například při obraně Brna. Němci ve snaze podpořit své spojence je vyzbrojili kanóny a těžkými zbraněmi. Rovněž jim byly svěřeny stíhače tanků Hetzer, vyráběné v Praze. Němci ale Netušili, že Vlasov již tajně navazoval kontakt s českým odbojem a se západními spojenci.

30. dubna si již Vlasovci na nic nehráli a otevřeně se hlásili k českému odboji a spolupráci s ním. Podle dohody se 5. května začaly jednotky stahovat ku Praze, kam dorazily druhého dne a obsadily důležité dopravní a opěrné body. Rovněž se rozptýlili po většině území Prahy a jejím předměstí. Přestavitelé ROA rovněž dál vyjednávali s Českou národní radou i Američany, ale dlouho nebyli schopni odhadnout, jak se k nim Američané vlastně zachovají. To, že Praha je ve sféře Ruského vlivu bylo Vlasovců jasné poměrně brzy, stejně jako to, že se nesmějí dostat do rukou Rudé armády. Tam by, i přes svoji pomoc na povstání, byli zastřelení pro dezerci z armády (většina příslušníků ROA pocházela ze zajateckých táborů) a za kolaboraci s nepřítelem. A tak 8. května odešly jednotky ROA z území Prahy a začaly se stahovat na západ.
Konec Vlasovců byl i přes veškeré snahy utéct jednoznačný. I když se část jednotek stihla vzdát Američanům, byli zajatci podle dohody se Sovětským svazem předáni Rusům. 12. května je následoval i generál Vlasov, který byl 2. srpna 1946 odsouzen k trestu smrti. Popravy vojáků ROA začaly již v Čechách, pokračovaly v Sovětském svazu a zbytek těchto „kolaborantů“ byl odeslán do gulagů na nucené práce.

Úloha vlasovců v Pražském povstání byla sice krátká, ale důležitá, protože to byli právě oni, kteří podpořili povstalce těžkými zbraněmi a svými stíhači Hetzer. Na mnoha místech by Němci jistě prorazili obranu nebýt pomoci Rusů. V té době se na vlasovce pohlíželo jako na zrádce a kolaboranty. V dnešní době se na ně spíše pohlíží jako na bojovníky proti bolševismu. Nelze říci, který z těchto pohledů je správný. Faktem je, že stejně jako na všech ostatních stranách i v ROA byli namícháni vojáci nejrůznějších povahových rysů.

Další složkou, která významně zasáhla do bojů v Pražském povstání, bylo Protektorátní Vládní vojsko. Šlo o pořádkovou armádu, jejíž početní stav byl značně omezený. Celkový stav dosáhl pouhých sedm tisíc vojáků a tři sta padesáti zaměstnanců. Každý rok se k 1. říjnu prováděl odvod nováčků z řad dobrovolníků. Odváděni byli pouze mladí svobodní a bezdětní muži, kteří splňovali všechna potřebná kritéria.
Generálním inspektorem Vládního vojska byl po celou válku generál Jaroslav Eminger, který byl kvůli své nepříjemné roli označován za zrádce a kolaboranta. Nic na tom neměnil ani jeho stálý styk s Londýnem, kde mnoho aspektů Protektorátu probíral s Edvardem Benešem.

Armáda měla jen velice lehkou výzbroj. Neměla ve stavu žádné tanky, obrněné vozy, děla, kulomety, samopaly ani granáty. Jen pušky, ruční zbraně, šavle a bodáky. K dopravě sloužila jízdní kola, motocykly, osobní a nákladní automobily. Hlavním úkolem těchto jednotek bylo hlídání železničních tratí, pomáhání při odklízení trosek při živelných pohromách, stavební a zemědělské práce. Výjimečně se Vládní vojsko používalo k hledání partyzánů a ukrývajících se parašutistů, ale tyto úkoly často vojáci schválně plnili jen na oko a často partyzánům spíše pomáhali. Již od začátku války bylo vládní Vojsko silným základem pro budování odporu. Česká exilová vláda i Emil Hácha to tak pro závěrečné období války skutečně plánovali.
Většina vojska ale opustila území Protektorátu v květnu 1944, kdy jedenáct praporů armády bylo vysláno do Itálie, kde byly jednotky nasazeny (i proti vůli jejich velitelů) proti Italským partyzánům. V této době dezertovalo zhruba na 800 vojáků, kteří se přidali k partyzánům. Někteří z nich se vydali do neutrálního Švýcarska. Velká část těchto „dezertérů“ byla odvezena do Francie, kde se zapojili do 1. Československé samostatné obrněné brigády a účastnili se například obléhání Dunkerqu.
Zbytek vojáků byl Němci pro jistotu odzbrojen a odeslán na stavbu opevnění v Alpách. V červnu 1945 byly jednotky vládního vojska vráceny do Čech a zde byli její členové dočasně internováni a prověřováni.

Většina z nich byla propuštěna do civilu, část se potom dostala k jiným složkám armády. V září 1945 byly jednotky Vládního vojska rozpuštěny.

V době bojů o Prahu byla v Praze jen posádka 1. praporu, který měl za úkol ochraňovat Emila Háchu. Již od prvního dne tyto jednotky bojovaly na straně povstalců. Jedna skupina podporovala povstalce u budovy Rozhlasu, dvě čety Hradní stráže pak bojovaly s jednotkami SS u Pražského hradu. Vládní jednotky se také podílely na obsazování německého obrněného vlaku a po dobu poslání to byli právě vojáci Vládního vojska, kteří zajišťovali rozvoz zbraní, munice a potravin. 8. května se vojáci rovněž účastnili bojů na staroměstském a Mariánském náměstí.

Jaroslav Eminger byl hned po osvobození obviněn z kolaborace s Němci. V dubnu 1947 byl ale všech obvinění zbaven. Stejně jako mnoho jiných se i jeho pověst stala obětí služby svému státu, i když na dlouhou dobu tomu bylo pod taktovkou nacistů.

'''Pár slov na závěr'''
Nelze říci, že Pražské povstání bylo akcí nutnou. Možná za ni zaplatilo životy víc lidí, než bylo třeba. Je však důležité podotknout, že povstání v Praze i celé zemi jistě urychlilo konec války, byť jen o pár dní či týdnů. Je také nutné říci, že Praha byla tímto povstáním zachráněna, protože bylo zabráněno jejímu podminování a zničení. Nebýt toho, Němci by se zde jistě bránili do posledního muže a došlo by k mnohem větším ztrátám na životech. Šlo o boj českého národa o svoji svobodu a samostatnost – a tu si skutečně vydobyl!
--[[Speciální:Příspěvky/195.250.142.250|195.250.142.250]] 9. 4. 2014, 10:33 (UTC)Tomáš Hejna

[[Kategorie:České dějiny|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>gfamaivjyypvqcqenh0sbj21x4ecwcn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Pampeliškový med</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6835</id>
    <revision>
      <id>35687</id>
      <parentid>26187</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2338" xml:space="preserve">[[Soubor:DandelionFlower2.JPG|200px|náhled|Pampeliškové květy jsou hlavní surovina k výrobě medu.]]
Pampeliškový med je hustý sladký sirup, jehož hlavní suroviny jsou pampeliškové květy (bez stonku), voda a cukr. Při tomto receptu je potřeba vysoké opatrnosti už kvůli tomu, že se množství potřebných surovin případ od případu velmi liší. V druhé fázi, při druhém převařování s cukrem (po 24 hodinách) je nutno celou směs neustále hlídat, protože může rychle dojít ke zkaramelizování a následnému ztuhnutí směsi až na tvrdost kamene a při tom může dojít k poškození nebo úplnému zničení použitého nádobí nebo sklenic.

== Postup ==
Pampeliškové květy dáme do dostatečně velkého hrnce a zalijeme studenou vodou. Poté je vaříme 10&lt;ref&gt;http://www.ireceptar.cz/vareni-a-recepty/zavarovani/recept-na-vonavy-pampeliskovy-med/&lt;/ref&gt; až 30&lt;ref&gt;http://www.lidovky.cz/krok-za-krokem-zkuste-pampeliskovy-med-d9s-/dobra-chut.aspx?c=A130510_103512_dobra-chut_mc&lt;/ref&gt; minut. Pak hrnec sundáme ze sporáku a přídáme citrony nebo pomeranče (nakrajené na plátky, včetně kůrky) a celé to necháme v klidu odstát 24 hodin. Další den (po 24 hodinách) vodu pečlivě přecedíme, aby v ní nezbyly žádné zbytky pampelišek, a do vody přidáme cukr a opět vaříme 30 minut až 3 hodiny (čím déle se vaří, tím bude med hustší).&lt;ref&gt;http://www.ireceptar.cz/vareni-a-recepty/zavarovani/recept-na-vonavy-pampeliskovy-med/&lt;/ref&gt; Nakonec med před vychladnutím (po vychladnutí je mnohem tužší) nalijeme do sklenic.

== Potřebné suroviny ==
* 100&lt;ref&gt;http://www.recepty.cz/recept/pampeliskovy-med-ii-8545&lt;/ref&gt; až 500&lt;ref&gt;http://www.tuzka.eu/pampeliskovy-med-recept-od-babicky/&lt;/ref&gt; pampeliškových plně rozvinutých květů bez stonku
* 0,8&lt;ref&gt;http://www.lidovky.cz/krok-za-krokem-zkuste-pampeliskovy-med-d9s-/dobra-chut.aspx?c=A130510_103512_dobra-chut_mc&lt;/ref&gt; až 2&lt;ref&gt;http://recepty.chytrazena.cz/pampeliskovy-med-1059.html&lt;/ref&gt; litry vody
* 1&lt;ref&gt;http://www.ireceptar.cz/vareni-a-recepty/zavarovani/recept-na-vonavy-pampeliskovy-med/&lt;/ref&gt; až 2&lt;ref&gt;http://www.tuzka.eu/pampeliskovy-med-recept-od-babicky/&lt;/ref&gt; kg cukru
* Je možno přidat několik citronů nebo pomerančů.

== Reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Wikikuchařka]]</text>
      <sha1>cpcdku95t5bmzjvb7nl33e8izpyya1o</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Med z pampelišek</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6842</id>
    <redirect title="Wikikuchařka/Pampeliškový med" />
    <revision>
      <id>26184</id>
      <timestamp>2014-05-26T02:03:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>Tchoř přesunul stránku [[Wikikuchařka/Med z pampelišek]] na [[Wikikuchařka/Pampeliškový med]]: on to skutečný med není, takže takto to bude lepší</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="49" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Wikikuchařka/Pampeliškový med]]</text>
      <sha1>5xyhds0cw6yfx408keeprlx4i2kw7mh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Hardanger</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6847</id>
    <revision>
      <id>34829</id>
      <parentid>26206</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2109" xml:space="preserve">[[Soubor:Hardanger 1.jpg|náhled|Hardanger]]
'''Hardanger''' je vyšívací technika pocházející z Norska. Po zvládnutí několika základních dovedností lze kreativně tvořit vlastní vzory v tradičním nebo moderním duchu. Technika je náročná na přesné stříhání a odpočítávání nití.

== Pomůcky ==
* Podkladový materiál: tkanina nejlépe z přírodních vláken s pravidelnou vazbou. Pravidelná vazba je nutná pro tvarově správné vytváření čtvercových a kruhových vzorů.
* Nitě: odpovídající podkladovému materiálu, obvykle ve stejné barvě
* Jehla: je možné použít ostrou i tupou špičku
* Nůžky: malé, špičaté a velmi ostré
* Lupa: při horším zraku nutná k odpočítávání nití na osnově
* Vyšívací rámeček: dle zvyku, je vhodné vyzkoušet jeho použití, někdy se lépe pracuje bez něj
Z ergonomického hlediska je nutné pracovat na dobře osvětleném místě a dlouhodobě nezatěžovat krční páteř.

== Základní stehy ==
* plochý steh (přes čtyři nitky v bloku po pěti - viz 1. na obrázku)
* mřížkový steh, kterým se obšívají zbylá vlákna po prostříhání a vytažení mřížky (viz 2. na obrázku, bez pikotky)

S těmito dvěma stehy (plus začištovacím pro okraj tkaniny) si začátečník vystačí.

Před začátkem práce je nutno na tkanině vyznačit střed výšivky a odpočítávat nitě od tohoto středu. Začne se vyšitím obrysů plochým stehem, následuje prostříhání a vytažení nití a nakonec se vyšívají ažurové vzory. Po dokončení výšivky se začistí okraje tkaniny. Výšivka se žehlí po rubu, nejlépe přes vlhkou látku.

== Slovníček ==
* pikotka:
* plochý steh:
* mříkový steh:

== Podrobný postup (s fotografiemi, které budou dodány později) ==
1. obrys plochým stehem
* jehlu do tkaniny vpíchneme z rubové strany, ponecháme několik centimetrů nitě na pozdější zapošití
* odpočítáme 4 nitky a vypíchneme jehlu z lícové strany do rubu a zapíchneme ji vedle prvního vpichu - takto vyšijeme pět stehů

[[Kategorie:Kurzy]]</text>
      <sha1>6zqm74dvf8t4vqrfhfnril5shk3okb9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Turkické jazyky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6856</id>
    <revision>
      <id>27714</id>
      <parentid>27701</parentid>
      <timestamp>2014-12-31T14:43:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Standazx</username>
        <id>2536</id>
      </contributor>
      <comment>Kapitola do obsahu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1519" xml:space="preserve">V češtině existuje pouze málo publikací o turkických jazycích. Ty existující jsou zaměřeny pouze na turečtinu. Tato učebnice by počet dostupných učebnic turkických jazyků měla rozšířit a je zaměřena na turkické jazyky obecně. Učebnice je jazykovou příučkou, pokud hledáte výukovou učebnici, na Wikiknihách jsou učebnice [[Turečtina]], [[Kazaština]] a [[Jakutština]].

== Obsah ==

* [[/O učebnici|O učebnici]]

* [[/Abecedy a azbuky, výslovnost|Abecedy a azbuky, výslovnost]]
* [[/Historické abecedy a azbuky|Historické abecedy a azbuky]]
* [[/Vokálová harmonie|Vokálová harmonie]]

* [[/Podstatná jména|Podstatná jména]]
* [[/Přídavná jména|Přídavná jména]]
* [[/Zájmena|Zájmena]]
** [[/Zájmena/Osobní zájmena|Osobní zájmena]]
** [[/Zájmena/Přivlastňovací zájmena|Přivlastňovací zájmena]]
** [[/Zájmena/Tázací zájmena|Tázací zájmena]]
** [[/Zájmena/Ukazovací zájmena|Ukazovací zájmena]]
* [[/Číslovky|Číslovky]]
* [[/Slovesa|Slovesa]]
** [[/Slovesa/Přítomný čas|Přítomný čas]]
** [[/Slovesa/Minulý čas|Minulý čas]]
** [[/Slovesa/Budoucí čas|Budoucí čas]]
** [[/Slovesa/Sloveso být|Sloveso ''být'']]
** [[/Slovesa/Sloveso mít|Sloveso ''mít'']]
* [[/Předložky|Předložky]]
* [[/Spojky|Spojky]]

* [[/Užitečné fráze|Užitečné fráze]]
* [[/Další učebnice a slovníky|Další učebnice a slovníky]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Turkické jazyky}}

[[Kategorie:Turkické jazyky| ]]</text>
      <sha1>dh0t0wk8se5jicd0rrpvcob3az12at1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Turkické jazyky/Další učebnice a slovníky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6857</id>
    <revision>
      <id>45803</id>
      <parentid>35558</parentid>
      <timestamp>2022-05-28T15:07:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="15426" xml:space="preserve">== online učebnice cizojazyčně ==
* {{Citace monografie
 | příjmení = Johanson
 | jméno = Lars
 | odkaz na autora = 
 | příjmení2 = Csató
 | jméno2 = Éva
 | titul = The Turkic Languages
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | rok = 1998
 | isbn = 0-415-08200-5
 | kapitola =
 | počet stran = 
 | jazyk =
 | url = http://books.google.cz/books?id=U1009DRu_vMC&amp;pg=PA409&amp;lpg=PA409&amp;dq=khakas+personal+pronouns&amp;source=bl&amp;ots=CmsNV1Yk5i&amp;sig=KLH17haWJ1g8viIc1rJJZ5H39SI&amp;hl=en&amp;sa=X&amp;ei=-dKlU7HAGNSy7Aa384DwAg&amp;redir_esc=y#v=onepage
 | poznámka = [http://staff.neu.edu.tr/~soznur/The%20Turkic%20Languages.pdf]
}}
* [http://www.mediafire.com/view/n33435ily2j8uqb/Turkic%20Languages%20Verb%20Comparison..pdf Turkic Languages Verb Comparison]
* [http://linguodiversity.narod.ru/Links/Altaic/sibir.htm Тюркские языки Сибири (ссылки)]
* {{Citace monografie
 | příjmení = Anderson
 | jméno = Gregory D. S.
 | odkaz na autora = 
 | titul = Auxiliary Verb Constructions in Altai-Sayan Turkic
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | rok = 
 | isbn = 3-447-04636-8
 | kapitola =
 | počet stran = 
 | jazyk =
 | url = http://books.google.cz/books?id=1_wsTX4_6CIC&amp;pg=PA229&amp;lpg=PA229&amp;dq=altai+turkic+language+verbs&amp;source=bl&amp;ots=-vhV7G2xiI&amp;sig=SZni5YT-zA39KAqXQim3TbEJRzE&amp;hl=en&amp;sa=X&amp;ei=v9bCU7aMLe6Q4gTc14C4CQ&amp;redir_esc=y#v=onepage&amp;q=altai+turkic+language+verbs&amp;f=false
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Shluinsky
 | jméno = Andrey
 | odkaz na autora = 
 | titul = V''erb-verb complexes in Turkic languages, In:'' International Symposium “Mysteries of Verb-Verb Complexes in Asian Languages” NINJAL
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | rok = 
 | isbn = 
 | kapitola =
 | počet stran = 
 | jazyk =
 | url = http://www.ninjal.ac.jp/vvsympo/NINJAL2013_Shluinsky_handout_changes.pdf
}}
* [http://www.garshin.ru/linguistics/languages/nostratic/altaic/turkic/kyrgyz-oirot.html Киргизо-кипчакские языки]

=== turečtina ===
* [http://turkishuzbek.weebly.com/ Turkish to Uzbek Bridge Project]
* [http://totally-turkish.com/ Totally Turkish - Learn Turkish Online]
* [http://www.turkishlanguage.co.uk/ Manisa Turkish - Learn Turkish free - online]
* [http://turkish.pgeorgalas.gr/indexEn.htm Learn Turkish Online] / [http://turkish.pgeorgalas.gr/ Τουρκική γραμματική]

=== ázerbájdžánština ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Azerbaijani Language Manual
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | rok = 
 | isbn = 
 | kapitola =
 | počet stran = 17
 | jazyk =
 | url = http://www.livelingua.com/peace-corps/Azerbaijani/AZ_Azerbaijan_Language_Lessons.pdf
}}
* [http://www.unilang.org/course.php?res=59 Azeri for Beginners]
* [http://www.geocities.ws/farzin0007/ Learning Azerbaijani]
* [http://bakimiz.wordpress.com/category/eng/learn-azerbaijani/ Learn Azerbaijani]
* [http://speakazeri.blogspot.cz/2011/03/verb-chart-template-using-getmk.html Verb chart - a template using Getmək]
* [http://www.odnoklassniki.ru/yauchuazer/topic/199252688077 Я учу азербайджанский язык]
* [http://azerbaijanilanguage.wordpress.com/ Elementary Azerbaijani Grammar]
* [http://www.azerbaijans.com/content_939_ru.html Грамматика Азербайджанского языка] / [http://azerbaijans.com/content_939_en.html The grammar of Azerbaijani language]

=== turkmenština ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Turkmen Language Grammar Guide
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | rok = 
 | isbn = 
 | kapitola =
 | počet stran = 86
 | jazyk =
 | url = http://photos.state.gov/libraries/turkmenistan/868986/pdf/TurkmenLanguageLearningGuide_001.pdf
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Gray
 | jméno = David
 | odkaz na autora = 
 | titul = A Short Descriptive Grammar of the Turkmen Language
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | rok = 1994, edited: May 1999, May 2001, June 2004, 16/12/2011
 | isbn = 
 | kapitola =
 | počet stran = 
 | jazyk =
 | url = http://infoabad.com/forum/download108.html
}}

=== uzbečtina ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Azimova
 | jméno = Nigora
 | odkaz na autora = 
 | titul = Uzbek: An Elementary Textbook / O'zbek tili: birinchi bosqich
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | rok = 2009
 | isbn = 
 | kapitola =
 | počet stran = 
 | jazyk =
 | poznámka = Online je dostupná pouze jedna kapitola
 | url = http://www.iub.edu/~celcar/language_textbooks/uzbek.html
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Исматуллаев
 | jméno = Х.
 | odkaz na autora = 
 | titul = Самоуитель узбекского языка
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | rok = 1991
 | isbn = 5-645-01104-X
 | kapitola =
 | počet stran = 
 | jazyk =
 | url = http://www.balinagroup.com/download/uzb2.pdf
}}
* [http://uzbeklanguage.blogspot.cz/ Learn Uzbek Language]
* [http://turkishuzbek.weebly.com/ Turkish to Uzbek Bridge Project]
* [http://fmc.uz/main.php?id=uzbektenses Грамматика узбекского языка]
* [https://docs.google.com/document/d/1Npp-DXAbusEQwMwzxh71Id1FJAV7N27WV8xbl4vw4lM/edit?pli=1 Elementary Uzbek Midterm Grammar Review Sheet] ([http://archive.is/R4Mi3 archivovaná verze])

* [http://www.oxuscom.com/250words.htm Introduction to the Uzbek Language by Mark Dickens]
* [http://polyglotted.tumblr.com/tagged/Uzbek-Lessons Polyglot(t).ed Uzbek lessons]
* [http://www.languagesgulper.com/eng/Uzbek.html Uzbek] na ''The Language Gulper''
* [http://www.studymode.com/essays/Binding-In-Uzbek-40614148.html Binding in Uzbek]

* {{Citace monografie
 | příjmení = Кононов
 | jméno = Андрей Николаевич
 | odkaz na autora = 
 | titul = Грамматика узбекского языка
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | rok = 
 | isbn = 
 | kapitola =
 | počet stran = 
 | jazyk =
 | url = http://books.google.cz/books/about/%D0%93%D1%80%D0%B0%D0%BC%D0%BC%D0%B0%D1%82%D0%B8%D0%BA%D0%B0_%D1%83%D0%B7%D0%B1%D0%B5%D0%BA%D1%81%D0%BA%D0%BE%D0%B3.html?id=xq4sAAAAIAAJ&amp;redir_esc=y
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Азизов
 | jméno = Атакузи Азизович
 | odkaz na autora = 
 | titul = Сопоставительная грамматика русского и узбекского языков
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | rok = 
 | isbn = 
 | kapitola =
 | počet stran = 
 | jazyk =
 | url = http://books.google.cz/books/about/%D0%A1%D0%BE%D0%BF%D0%BE%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2%D0%B8%D1%82%D0%B5%D0%BB%D1%8C%D0%BD%D0%B0%D1%8F_%D0%B3%D1%80%D0%B0.html?id=relkAAAAMAAJ&amp;redir_esc=y
}}

=== kazaština ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Krippes
 | jméno = Karl A.
 | odkaz na autora = 
 | titul = Kazakh (Qazaq-) Grammatical Sketch with Affix List
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | rok = 1993
 | isbn = 
 | kapitola =
 | počet stran = 35
 | jazyk =
 | url = http://highlandsun.com/hyc/Kazakh/34/
}}
* [http://www.studykazakhcom.com/ Kazakh Language]
* [http://wiki.firespeaker.org/A_Kazakh_Grammar A Kazakh Grammar]
* {{Citace monografie
 | příjmení = Hancock
 | jméno = Michael
 | odkaz na autora = 
 | titul = Entire Kazakh Language Manual
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | rok = 
 | isbn = 
 | kapitola =
 | počet stran = 249
 | jazyk =
 | url = http://www.scribd.com/doc/19795132/Entire-Kazakh-Language-Manual
}}
* [http://wiki.firespeaker.org/How_to_form_words_correctly_in_Kazakh How to form words correctly in Kazakh]

=== kyrgyzština ===
* [http://www.languagesgulper.com/eng/Kirghiz.html Kirghiz] na ''The Language Gulper''
* [http://wiki.firespeaker.org/Lexical_differences_between_Kazakh_and_Kyrgyz Lexical differences between Kazakh and Kyrgyz]

=== altajština ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Баскаков
 | jméno = Н. А.
 | odkaz na autora = 
 | titul = А''лтайский язык'', In: Языки мира: Тюркские языки
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | rok = 1997
 | isbn = 
 | kapitola =
 | počet stran = 179-187
 | jazyk = 
 | url = http://www.philology.ru/linguistics4/baskakov-97.htm
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Канаев (Тощаков)
 | jméno = М. С.
 | odkaz na autora = 
 | titul = Грамматика ойротского (алтайского) языка
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | rok = 1931
 | isbn = 
 | kapitola =
 | počet stran = 55
 | jazyk = 
 | url = http://nbra.ru/bd/scripts/bookinfo.php?book_id=166
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Добринина
 | jméno = А. А.
 | odkaz na autora = 
 | titul = Прилагательные современного алтайского языка, обозначающие черты характера человека (в сопоставительном аспекте)
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | rok = 2012
 | isbn = 
 | kapitola =
 | počet stran = 215
 | jazyk = 
 | url = http://www.philology.nsc.ru/departments/lefi/pdf/dobrinina_prilagatelnye_altaiskogo_yazyka.pdf
}}

=== tatarština ===
* [http://wiki.apertium.org/wiki/Morphology_of_Tatar_language Morphology of Tatar language]
* http://www.tatar.com.ru/

=== baškirština ===
* http://tel.bashqort.com/e-textbook-1-4

=== jakutština ===
* [http://www.languagesgulper.com/eng/Yakut.html Yakut] na ''The Language Gulper''

=== čuvaština ===
* http://i-study-chuvash.nm.ru/index.dhtml

=== chakaština ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Хакасский язык для начинающих
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | rok = 
 | isbn = 
 | kapitola =
 | počet stran = 
 | jazyk =
 | url = http://khsu.ru/assets/templates/site/files/science/scientific_works/Khakasskiy%20yazyk%20dla%20nachinayuchih%20T.G.Borgoyakova.pdf
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Баскакова
 | jméno = Н. А.
 | odkaz na autora = 
 | titul = Грамматика хакасского языка
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | rok = 
 | isbn = 
 | kapitola =
 | počet stran = 
 | jazyk =
 | url = http://www.uz-translations.su/?category=turkicbooks-turkic&amp;altname=hrammatika_hakasskogo_yazyka_khakas_grammar
 | poznámka = [http://en.booksee.org/book/1256704], [http://vk.com/doc-44457676_137132601?dl=619d5c87fb38bbfcd6], [http://catalog.num.edu.mn/cgi-bin/koha/opac-detail.pl?biblionumber=55364]
}}

=== gagauzština ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Правила орфографии и пунктуации гагаузского языка (новая редакция)
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | rok = 
 | isbn = 
 | kapitola =
 | počet stran = 
 | jazyk =
 | url = 
 | poznámka = [http://anasozu.com/gagauz-dilin-orfografiyasi-gena-rus-dilinda-kabledildi-etti-artik/ Gagauz dilin orfografiyası genä rus dilindä kabledildi. Etti artık!]
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Gagauz Türkçesinin sözlüğü 
 | vydavatel = Kültür Bakanlığı
 | místo = Ankara
 | rok = 1991
 | isbn = 
 | kapitola =
 | počet stran = 
 | jazyk = tr
 | url = 
 | poznámka = [http://www.torontopubliclibrary.ca/detail.jsp?Entt=RDM2354325&amp;R=2354325]
}}
* [http://gagauz.dili.gagaouze.free.fr/index_uk.php Gagauz dili] (anglicky, francouzsky)

=== ujgurština ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Nazarova
 | jméno = Gulnisa
 | odkaz na autora = 
 | příjmení2 = Niyaz
 | jméno2 = Kurban
 | titul = Uyghur: An Elementary Textbook / ئۇيغۇر تىلى:
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | rok = 2010
 | isbn = 
 | kapitola =
 | počet stran = 
 | jazyk =
 | poznámka = Online je dostupná pouze jedna kapitola
 | url = http://www.iub.edu/~celcar/language_textbooks/uyghur.html
}}

=== nogajština: ===
* [http://noghai.livejournal.com/tag/%D0%B3%D1%80%D0%B0%D0%BC%D0%BC%D0%B0%D1%82%D0%B8%D0%BA%D0%B0%20%D0%BD%D0%BE%D0%B3%D0%B0%D0%B9%D1%81%D0%BA%D0%BE%D0%B3%D0%BE%20%D1%8F%D0%B7%D1%8B%D0%BA%D0%B0 Ногай (noghai)]

=== tuvinština ===
* [http://altaica.ru/LIBRARY/tuva_grammar.pdf граматика тувинского языка]

=== šorština ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Дыренкова
 | jméno = Н. П.
 | odkaz na autora = 
 | titul = Грамматика шорского языка
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | rok = 
 | isbn = 
 | kapitola =
 | počet stran = 309
 | jazyk =
 | url = http://nauka1941-1945.ru/files/pdf/EB_1941_AKS_00000138.pdf
}}

== slovníky ==
=== kazaština ===
* http://sozdik.kz/ - rusko-kazašský
* http://www.lugat.kz/ - anglicko-kazašský

=== chakaština ===
* http://www.sostik.info/ - chakasko-ruský

=== gagauzština ===
* http://sozluk.gagauz.in/ - gagauzsko-ruský, rusko-gagauzský

== texty ke čtení ==
=== kazaština ===
* [http://www.balakai.kz/publ/ertegiler/alyp_ara_s_sam_ry/3-1-0-871 Алып қара құс - Самұрық]
* [http://www.pushkinlibrary.kz/vyst/bayterek_kaz/kaz-skaz.html Қазақ халық ертегілері]

== doplňkové materiály ==
* [http://ieeexplore.ieee.org/xpls/abs_all.jsp?arnumber=6505316&amp;tag=1 Understanding of Kazakh language with using of link grammar]
* [http://www.kafu-academic-journal.info/journal/4/107/ Difficulties in teaching grammar for Kazakh native speakers]
* [http://www.unilang.org/viewtopic.php?f=99&amp;t=13872&amp;start=40&amp;st=0&amp;sk=t&amp;sd=a Uzbek (Ўзбек тили)]
* [http://library.ziyonet.uz/uploads/books/217947/534f8b2243c4f.doc English For the 1st courses] v Uzbečtině psané cyrilicí
* [http://www.kazakh.ru/talk/mmess.phtml?idt=4131 Kazakh language and other turkic languages]
* {{Citace monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Алтайский язык
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | rok = 
 | isbn = 
 | kapitola =
 | počet stran = 
 | jazyk = 
 | url = http://www.krugosvet.ru/enc/gumanitarnye_nauki/lingvistika/ALTASKI_YAZIK.html
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Грамматика алтайского языка
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | rok = 
 | isbn = 
 | kapitola =
 | počet stran = 
 | jazyk = 
 | url = http://forum-eurasica.ru/index.php?/topic/3242-grammatika-altaiskogo-iazyka/
}}
* [http://www.fluentin3months.com/turkish/ Why Turkish isn’t as hard as you think!]
* [http://www.peoples.org.ru/hakas.html Хакасский язык, язык хакасов]
* [http://www.princeton.edu/~achaney/tmve/wiki100k/docs/Vowel_harmony.html Vowel harmony]

== gramatika turkických jazyků ve Wikipedii ==
* turečtina: [[w:en:Turkish grammar|en:Turkish grammar]] (anglicky), [[w:es:Gramática del turco|es:Gramática del turco]] (španělsky)
* turkmenština: [[w:en:Turkmen language|en:Turkmen language]] (anglicky)
* kazaština: [[w:fr:Kazakh|fr:Kazakh]] (francouzsky), [[w:ru:Казахский язык|ru:Казахский язык]] (rusky)
* kyrgyzština [[w:en:Kyrgyz language|en:Kyrgyz language]] (anglicky), [[w:fr:Kirghize (langue)|fr:Kirghize (langue)]] (francouzsky), [[w:tr:Kırgızca|tr:Kırgızca]] (turecky)
* tatarština [[w:en:Tatar language|en:Tatar language]] (anglicky)
* baškirština [[w:en:Bashkir language|en:Bashkir language]] (anglicky), [[w:ru:Грамматика башкирского языка|ru:Грамматика башкирского языка]] (rusky)
* čuvaština: [[w:en:Chuvash language|en:Chuvash language]] (anglicky)
* jakutština: [[w:fr:Iakoute|fr:Iakoute]] (francouzsky)

[[Kategorie:Turkické jazyky|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>e1m874mg1w3cp1sosij5v3yzpcfg6x7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Turkické jazyky/Zájmena/Osobní zájmena</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6858</id>
    <revision>
      <id>45232</id>
      <parentid>27744</parentid>
      <timestamp>2022-02-23T21:07:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; optimalizace kódu; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="14187" xml:space="preserve">__TOC__

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
!  || já || ty || vy (form.) || on/ona/ono || on/ona (form.) || my || vy || vy (form.) || oni/ony/ona 
|-
| turecky || ben || sen || siz || colspan=&quot;2&quot; | o || biz || siz || sizler&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;používané pouze ve velmi formálních situacích a v literatuře&lt;/ref&gt; || onlar 
|-
| ázerbájdžánsky || mən || sən ||  || o ||  || biz || siz ||  || onlar 
|-
| turkmensky || men || sen ||  || ol ||  || biz || siz ||  || olar 
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | uzbecky || men || sen || siz || u || ular || biz || sizlar ||  || ular 
|-
| мен || сен || сиз || у || улар || биз || сизлар ||  || улар 
|-
| kazašsky || мен || сен || сіз || colspan=&quot;2&quot; | ол || біз || сендер || сіздер || олар 
|-
| kyrgyzsky || мен || сен || сиз || colspan=&quot;2&quot; | ал || биз || силер || сиздер || алар 
|-
| altajsky || мен || сен ||  || ол ||  || бис || слер ||  || олор 
|-
| tatarsky || мин || син ||  || ул ||  || без || сез ||  || алар 
|-
| baškirsky || мин || һин || һеҙ || colspan=&quot;2&quot; | ул || беҙ || colspan=&quot;2&quot; | һеҙ || улар 
|-
| jakutsky || мин || colspan=&quot;2&quot; | эн || colspan=&quot;2&quot; | кини || биһиги || colspan=&quot;2&quot; | эһиги || кинилэр 
|-
| čuvašsky || эпĕ || эсĕ ||  || вăл ||  || эпир || эсир ||  || вĕсем 
|-
| chakasky || мин || син ||  || ол ||  || піс || сірер ||  || олар
|-
| gagauzsky || bän || sän ||  || o ||  || biz || siz ||  || onnar 
|-
| karakalpačsky || men || sen ||  || ol ||  || biz || siz ||  || olar 
|-
| tuvinsky || мен || сен ||  || ол ||  || бис || силер ||  || олар 
|}
&lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;

Jakutská osobní zájmena nemají na rozdíl od jiných jakutských slov partitiv.

== skloňování 1. osoby jednotného čísla ==

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! || nominativ || genitiv || dativ || akuzativ || lokativ || ablativ || instrumentál || lativ || komitativ || komparativ 
|-
| turecky || ben ||  || bana || beni || bende || benden ||  ||  ||  || 
|-
| ázerbájdžánsky || mən || mənim || mənə ||  || məndə ||  ||  ||  ||  || 
|-
| turkmensky || men || meniň || maňa || meni || mende || menden ||  ||  ||  || 
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | uzbecky || men || mening || menga || meni || menda || mendan ||  ||  ||  || 
|-
| мен || менинг || менга || мени || менда || мендан ||  ||  ||  || 
|-
| kazašsky || мен || менің || маған || мені || менде || менен || менімен ||  ||  || 
|-
| kyrgyzsky || мен || менин || мага || мени || менде || менден ||  ||  ||  ||
|-
| altajsky || мен || мениҥ || меге || мени || менде || менеҥ ||  ||  ||  ||
|-
| tatarsky || мин || минем || миңа || мине || миндә || миннән ||  ||  ||  || 
|-
| baškirsky || мин || минең || миңә || мине || миндә || минән ||  ||  ||  || 
|-
| jakutsky || мин || style=&quot;background-color: #ddd;&quot; | &amp;nbsp; || миэхэ || миигин || style=&quot;background-color: #ddd;&quot; | &amp;nbsp; || миигиттэн || миигинэн || style=&quot;background-color: #ddd;&quot; | &amp;nbsp; || миигинниин || миигиннээҕэр 
|-
| chakasky&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Další, obvykle neuváděné, tvary osobního zájmena jsou миннеңер a минӌе.&lt;/ref&gt; || мин || минің || маға || мині || минде || миннең || миннең || минзер ||  || 
|-
| tuvinsky || мен || мээң || меңээ&lt;br /&gt;мээ || мени || менде || менден || style=&quot;background-color: #ddd;&quot; | &amp;nbsp; || ''allativ'':&lt;br /&gt;менче&lt;br /&gt;мендиве ||  || 
|}
&lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;

== skloňování 2. osoby jednotného čísla ==

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! || nominativ || genitiv || dativ || akuzativ || lokativ || ablativ || instrumentál || lativ || komitativ || komparativ 
|-
| turecky || sen ||  || sana || seni || sende || senden ||  ||  ||  || 
|-
| ázerbájdžánsky || sən || sənin || sənə ||  || səndə ||  ||  ||  ||  || 
|-
| turkmensky || sen || seniň || saňa || seni || sende || senden ||  ||  ||  || 
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | uzbecky || sen || sening || senga || seni || senda || sendan ||  ||  ||  || 
|-
| сен || сенинг || сенга || сени || сенда || сендан ||  ||  ||  || 
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | kazašsky || сен || сенің || саған || сені || сенде || сенен || сенімен ||  ||  || 
|-
| сіз || сіздің || сізге || сізді || сізде || сізден || сізбен ||  ||  || 
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | kyrgyzsky || сен || сенин || сага || сени || сенде || сенден ||  ||  ||  || 
|-
| сиз || сиздин || сизге || сизди || сизде || сизден ||  ||  ||  || 
|-
| altajsky || сен || сениҥ || сеге || сени || сенде || сенеҥ ||  ||  ||  || 
|-
| tatarsky || син || синең || сиңа || сине || синдә || синнән ||  ||  ||  || 
|-
| baškirsky || һин || һинең || һиңә || һине || һиндә || һинән ||  ||  ||  || 
|-
| jakutsky || эн || style=&quot;background-color: #ddd;&quot; | &amp;nbsp; || эйиэхэ || эйигин || style=&quot;background-color: #ddd;&quot; | &amp;nbsp; || эйигиттэн || эйигинэн || style=&quot;background-color: #ddd;&quot; | &amp;nbsp; || эйигинниин || эйигиннээҕэр 
|-
| chakasky&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Další, obvykle neuváděné, tvary osobního zájmena jsou синнеңер a синӌе.&lt;/ref&gt; || син || синің || саға || сині || синде || синнең || синнең || синзер ||  || 
|-
| tuvinsky || сен || сээң || сеңээ&lt;br /&gt;сээ || сени || сенде || сенден || style=&quot;background-color: #ddd;&quot; | &amp;nbsp; || ''allativ'':&lt;br /&gt;сенче&lt;br /&gt;сендиве ||  || 
|}
&lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;

== skloňování 3. osoby jednotného čísla ==

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! || nominativ || genitiv || dativ || akuzativ || lokativ || ablativ || instrumentál || lativ || komitativ || komparativ 
|-
| turecky || o ||  || ona || onu || onda || ondan ||  ||  ||  || 
|-
| ázerbájdžánsky || o || onun || ona ||  || onda ||  ||  ||  ||  || 
|-
| turkmensky || ol || onuň || oňa || ony || onda || ondan ||  ||  ||  || 
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | uzbecky || u || uning || unga || uni || unda || undan ||  ||  ||  || 
|-
| у || унинг || унга || уни || унда || ундан ||  ||  ||  || 
|-
| kazašsky || ол || оның || оған || оны || онда || одан || онымен ||  ||  || 
|-
| kyrgyzsky || ал || анын || ага || аны || анда || андан ||  ||  ||  || 
|-
| altajsky || ол || оныҥ || ого || оны || ондо, анда || оноҥ, анаҥ ||  ||  ||  || 
|-
| tatarsky || ул || аның || аңа || аны || анда || аннан ||  ||  ||  || 
|-
| baškirsky || ул || уның || уға || уны || унда || унан ||  ||  ||  || 
|-
| jakutsky || кини || style=&quot;background-color: #ddd;&quot; | &amp;nbsp; || киниэхэ || кинини || style=&quot;background-color: #ddd;&quot; | &amp;nbsp; || кининиттэн || кининэн || style=&quot;background-color: #ddd;&quot; | &amp;nbsp; || кинилиин || кинитээҕэр 
|-
| chakasky&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Další, obvykle neuváděné, tvary osobního zájmena jsou аннаңар a анӌа.&lt;/ref&gt; || ол || аның || ағаа || аны || анда || аннаң || аннаң || аныңзар ||  || 
|-
| tuvinsky || ол || ооң || аңаа || ону || ында || оон || style=&quot;background-color: #ddd;&quot; | &amp;nbsp; || ''allativ'':&lt;br /&gt;олче&lt;br /&gt;олдува ||  || 
|}
&lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;

== skloňování 1. osoby množného čísla ==

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! || nominativ || genitiv || dativ || akuzativ || lokativ || ablativ || instrumentál || lativ || komitativ || komparativ 
|-
| turecky || biz ||  || bize || bizi || bizde || bizden ||  ||  ||  || 
|-
| ázerbájdžánsky || biz || bizim || bizə ||  || bizdə ||  ||  ||  ||  || 
|-
| turkmensky || biz || biziň || bize || bizi || bizde || bizden ||  ||  ||  || 
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | uzbecky || biz || bizning || bizga || bizni || bizda || bizdan ||  ||  ||  || 
|-
| биз || бизнинг || бизга || бизни || бизда || биздан ||  ||  ||  || 
|-
| kazašsky || біз || біздің || бізге || бізді || бізде || бізден || бізбен ||  ||  || 
|-
| kyrgyzsky || биз || биздин || бизге || бизди || бизде || бизден ||  ||  ||  || 
|-
| tatarsky || без || безнең || безгә || безне || бездә || бездән ||  ||  ||  || 
|-
| baškirsky || беҙ || беҙҙең || беҙгә || беҙҙе || беҙҙә || беҙҙән ||  ||  ||  || 
|-
| jakutsky || биһиги || style=&quot;background-color: #ddd;&quot; | &amp;nbsp; || биһиэхэ || биһигини || style=&quot;background-color: #ddd;&quot; | &amp;nbsp; || биһигиттэн || биһигинэн || style=&quot;background-color: #ddd;&quot; | &amp;nbsp; || биһигинниин || биһигиннээҕэр 
|-
| chakasky&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Další, obvykle neuváděné, tvary osobního zájmena jsou пістеңер a пісӌе.&lt;/ref&gt; || піс || пістің || піске || пісті || пісте || пістең || піснең || піссер ||  || 
|-
| tuvinsky || бис || бистиң || биске || бисти || бисте || бистен || style=&quot;background-color: #ddd;&quot; | &amp;nbsp; || ''allativ'':&lt;br /&gt;бусче&lt;br /&gt;бистиве ||  || 
|}
&lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;

== skloňování 2. osoby množného čísla ==

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! || nominativ || genitiv || dativ || akuzativ || lokativ || ablativ || instrumentál || lativ || komitativ || komparativ 
|-
| turecky || siz ||  || size || sizi || sizde || sizden ||  ||  ||  || 
|-
| ázerbájdžánsky || siz || sizin || sizə ||  || sizdə ||  ||  ||  ||  || 
|-
| turkmensky || siz || siziň || size || sizi || sizde || sizden ||  ||  ||  || 
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | uzbecky || siz || sizning || sizga || sizni || sizda || sizdan ||  ||  ||  || 
|-
| сиз || сизнинг || сизга || сизни || сизда || сиздан ||  ||  ||  || 
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | kazašsky || сендер || сендердің || сендерге || сендерді || сендерде || сендерден || сендермен ||  ||  || 
|-
| сіздер || сіздердің || сіздерге || сіздерді || сіздерде || сіздерден || сіздермен ||  ||  || 
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | kyrgyzsky || силер || силердин || силерге || силерди || силерде || силерден ||  ||  ||  || 
|-
| сиздер || сиздердин || сиздерге || сиздерди || сиздерде || сиздерден ||  ||  ||  || 
|-
| tatarsky || сез || сезнең || сезгә || сезне || сездә || сездән ||  ||  ||  || 
|-
| baškirsky || һеҙ || һеҙҙең || һеҙгә || һеҙҙе || һеҙҙә || һеҙҙән ||  ||  ||  || 
|-
| jakutsky || эһиги || style=&quot;background-color: #ddd;&quot; | &amp;nbsp; || эһиэхэ || эһигини || style=&quot;background-color: #ddd;&quot; | &amp;nbsp; || эһигиттэн || эһигинэн || style=&quot;background-color: #ddd;&quot; | &amp;nbsp; || эһигинниин || эһигиннээҕэр 
|-
| chakasky&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Další, obvykle neuváděné, tvary osobního zájmena jsou сірердеңер a сірерӌе.&lt;/ref&gt; || сірер || сірернің || сірерге || сірерні || сірерде || сірердең || сірернең || сірерзер ||  || 
|-
| tuvinsky || силер || силерниң || силерге || силерди || силерде || силерден || style=&quot;background-color: #ddd;&quot; | &amp;nbsp; || ''allativ'':&lt;br /&gt;силерже&lt;br /&gt;силрдиве ||  || 
|}
&lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;

== skloňování 3. osoby množného čísla ==

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! || nominativ || genitiv || dativ || akuzativ || lokativ || ablativ || instrumentál || lativ || komitativ || komparativ 
|-
| turecky || onlar ||  || onlara || onları || onlarda || onlardan ||  ||  ||  || 
|-
| ázerbájdžánsky || onlar || onların || onlara ||  || onlarda ||  ||  ||  ||  || 
|-
| turkmensky || olar || olaryň || olara || olary || olarda || olardan ||  ||  ||  || 
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | uzbecky || ular || ularning || ularga || ularni || ularda || ulardan ||  ||  ||  || 
|-
| улар || уларнинг || уларга || уларни || уларда || улардан ||  ||  ||  || 
|-
| kazašsky || олар || олардың || оларға || оларды || оларда || олардан || олармен ||  ||  || 
|-
| kyrgyzsky || алар || алардын || аларга || аларды || аларда || алардан ||  ||  ||  || 
|-
| tatarsky || алар || аларның || аларга || аларны || аларда || алардан ||  ||  ||  || 
|-
| baškirsky || улар || уларҙың || уларға || уларҙы || уларҙа || уларҙан ||  ||  ||  || 
|-
| jakutsky || кинилэр || style=&quot;background-color: #ddd;&quot; | &amp;nbsp; || кинилэргэ || кинилэри || style=&quot;background-color: #ddd;&quot; | &amp;nbsp; || кинилэртэн || кинилэринэн || style=&quot;background-color: #ddd;&quot; | &amp;nbsp; || кинилэрдиин || кинилэрдээҕэр 
|-
| chakasky&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Další, obvykle neuváděné, tvary osobního zájmena jsou олардаңар a оларӌа.&lt;/ref&gt; || олар || оларның || оларға || оларны || оларда || олардаң || оларнаң || оларзар ||  || 
|-
| tuvinsky || олар || оларның || оларга || оларны || оларда || олардан || style=&quot;background-color: #ddd;&quot; | &amp;nbsp; || ''allativ'':&lt;br /&gt;оларже&lt;br /&gt;олардыва ||  || 
|}
&lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;

[[Kategorie:Turkické jazyky]]</text>
      <sha1>fm5z2hzg5sirljhr2rjx4m5ne6jdz19</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Turkické jazyky/Slovesa/Sloveso být</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6859</id>
    <revision>
      <id>27697</id>
      <parentid>27126</parentid>
      <timestamp>2014-12-29T17:21:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Standazx</username>
        <id>2536</id>
      </contributor>
      <comment>tatarština, chakaština</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5120" xml:space="preserve">Sloveso ''být'' ve větách typu ''něco je něco'' nabývá formu přípony.

{| class=&quot;wikitable&quot;
!  !! já !! ty !! vy (form.) !! on/ona/ono !! on/ona (form.) !! my !! vy !! vy (form.) !! oni/ony/ona 
|-
| turecky || -(y)ım/-(y)im, -(y)um/-(y)üm || -sın,-sin, -sun/-sün || -sınız/-siniz, -sunuz/-sünüz || colspan=&quot;2&quot; | -&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;ve třetí osobě jednotého čísla není nutné příponu přidávat, volitelně může být použita přípona -dır, -tır/-dir, -tir/-dur, -tur/-dür, -tür&lt;/ref&gt; || -(y)ız/-(y)iz, -(y)uz/-(y)üz || colspan=&quot;2&quot; | -sınız/-siniz, -sunuz/-sünüz || -lar/-ler&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;volitelně může být použita přípona -dırlar, -tırlar/-dirler, -tirler/-durlar, -turlar/-dürler, -türler&lt;/ref&gt;
|-
| ázerbájdžánsky || -(y)am || -san ||  || -dır ||  || -(y)ıq || -sınız ||  || -dır(lar) 
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | uzbecky || -man || -san || -siz || - || -lar || -miz || -sizlar ||  || -
|-
| -ман || -сан || -сиз || - || -лар || -миз || -сизлар ||  || -/-лар&lt;ref group=&quot;pozn.&quot; name=&quot;улар -лар&quot;&gt;-lar/-лар se používá v taškentském dialektu&lt;/ref&gt;
|-
| kazašsky || -ым/-ім || -ың/-ің ||  || colspan=&quot;2&quot; | -ы/-і || -ымыз/-іміз || -тарың/-терің&lt;ref group=&quot;pozn.&quot; name=&quot;тар&quot;&gt;součástí celé přípony je přípona -тар, která tvoří plurál&lt;/ref&gt; ||  || -тары/-тері&lt;ref group=&quot;pozn.&quot; name=&quot;тар&quot; /&gt;
|-
| kyrgyzsky || -мын/-мин || -сын/-син || -сыз-/сиз || colspan=&quot;2&quot; | - || -быз/-биз || colspan=&quot;2&quot; | -сынар/-синер || -
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | altajsky&lt;ref group=&quot;pozn.&quot; name=&quot;altajština&quot;&gt;v horním řádku jsou uvedeny plné formy přípon, ve spodním řádku jsou uvedeny zkrácené formy přípon&lt;/ref&gt; || -мын/-мин, -бын/-бин, -пын/-пин || -зын/-зин, -сын/-син ||  || colspan=&quot;2&quot; | - || -быс/-бис, -пыс/-пис, -ыс/-ис || -зынгар/-зингер, -сынгар/-сингер, -зыгар/-зигер, -сыгар/-сигер ||  || -лар/-лер, -дар/-дер, -тар/-тер
|-
| -м, -ым/-им || -ҥ, -ыҥ/-иҥ ||  || colspan=&quot;2&quot; | - || -быс/-бис, -ыбыс/-ибис, -ыс/-ис, -к, ык/-ик || -гар/-гер, -ыгар/-игер ||  || -лар/-лер, -дар/-дер, -тар/-тер
|-
| tatarsky || -м || -сың/-сең ||  || colspan=&quot;2&quot; | - || -без || -сыз/-сез ||  || -лер
|-
| chakasky || -мын/-мін, -бын/-бін, -пын/-пін  || -сың/-сің, -зың/-зің ||  || colspan=&quot;2&quot; |  ||  ||  ||  || 
|}
&lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;

V případě negativní věty se použije negovací výraz ve formě samostatného slova, ke kterému se připojí přípona pro příslušnou gramatickou osobu.

{| class=&quot;wikitable&quot;
! !! negovací výraz !! já !! ty !! vy (form.) !! on/ona/ono !! on/ona (form.) !! my !! vy !! vy (form.) !! oni/ony/ona 
|-
| turecky || değil || değilim || değilsin || değilsiniz || colspan=&quot;2&quot; | değil || değiliz || değilsiniz ||  || değiller 
|-
| ázerbájdžánsky || deyil || deyiləm ||  ||  || deyil ||  ||  ||  ||  || deyil(dir)lər 
|-
| uzbecky || emas || emasman || emassan || emassiz || emas || emaslar || emasmiz || emassizlar ||  || emas
|-
| kazašsky || емес || colspan=&quot;9&quot; |
|-
| kyrgyzsky || эмес || colspan=&quot;9&quot; |
|}

V případě otázky se podle jazyka použije tázací výraz ve formě buď samostatného slova nebo přípony, ke kterému se připojí přípona pro příslušnou gramatickou osobu.

{| class=&quot;wikitable&quot;
! !! tázací výraz !! já !! ty !! vy (form.) !! on/ona/ono !! on/ona (form.) !! my !! vy !! vy (form.) !! oni/ony/ona 
|-
| turecky || mi || miyim? || misin? || misiniz? || colspan=&quot;2&quot; | mi? || miyiz? || misiniz? ||  || (ler) mi? 
|-
| ázerbájdžánsky || -mı || -(y)ammı? || -sanmı? ||  || -dırmı? ||  || -(y)ıqmı? || -sınızmı? ||  || -dır(lar)mı? 
|-
| uzbecky || -mi || -manmi? || -misan? || -misiz? || -mi? || -milar? || -mizmi? || -misizlar? ||  || -mi?
|}

V případě otázky se podle jazyka použije negovací výraz následovaný podle jazyka tázacím výrazem ve formě buď samostatného slova nebo přípony, ke kterému se připojí přípona pro příslušnou gramatickou osobu.

{| class=&quot;wikitable&quot;
! !! já !! ty !! vy (form.) !! on/ona/ono !! on/ona (form.) !! my !! vy !! vy (form.) !! oni/ony/ona 
|-
| turecky || değil miyim? || değil misin? || değil misiniz? || colspan=&quot;2&quot; | değil mi? || değil miyiz? || değil misiniz? ||  || değil(ler) mi? 
|-
| ázerbájdžánsky ||  ||  ||  ||  ||  ||  ||  ||  || 
|-
| uzbecky || emasmanmi? || emasmisan? || emasmisiz? || emasmi? || emasmilar? || emasmizmi? || emasmisizlar? ||  || emasmi?
|}

== Sloveso ''být'' jako samostatné sloveso ==
* kazaština
V kazaštině existuje sloveso být jako samostatné sloveso v infinitivu ve tvaru ''болу''. Jako samostatné sloveso se užije např. ve větě ''мен өскенде мұғалім боламын.'' (až vyrostu, budu učitelem, angl. i'll be a teacher when i'll grow up).

[[Kategorie:Turkické jazyky]]</text>
      <sha1>9ih1mshrmeysh90e7zge81rru0vw4qh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Turkické jazyky/Vokálová harmonie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6860</id>
    <revision>
      <id>45221</id>
      <parentid>26239</parentid>
      <timestamp>2022-02-21T21:07:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2736" xml:space="preserve">== Turečtina ==
{| style=&quot;float: left; margin-right: 5%;&quot;
|-
! Přecházející&lt;br /&gt;samohláska || Následující&lt;br /&gt;samohláska
|-
| a, ı || a, ı
|-
| e, i || e, i
|-
| o, u || a, u
|-
| ö, ü || e, ü
|}

V turečtině existují dvě pravidla pro vokálovou harmonii, hlavní a vedlejší:
* hlavní pravidlo: přední samohlásky (e, i, ö, ü) mohou být následovány pouze předními samohláskami, zadní samohlásky (a, ı, o, u) mohou být následovány pouze zadními samohláskami,
* vedlejší pravidlo: zaokrouhlené samohlásky (o, ö, u, ü) mohou být následované pouze uzavřenými zaokrouhlenými samohláskami (u, ü) nebo otevřenými nezaokrouhlenými samohláskami (a, e), nezaokrouhlené samohlásky (a, e, ı, i) mohou být následovány pouze nezaokrouhlenými samohláskami.

== Ázerbájdžánština ==
{| style=&quot;float: right; margin-right: 5%;&quot;
|-
! Přecházející&lt;br /&gt;samohláska || Následující&lt;br /&gt;samohláska
|-
| a, ı || a, ı
|-
| e, ə, i || e, ə, i
|-
| o, u || a, u
|-
| ö, ü || e, ü
|}
V ázerbádžánštině platí velmi podobné pravidlo pro vokálovou harmonii jako v turečtině.

== Turkmenština ==
{| style=&quot;float: left; margin-right: 5%;&quot;
|-
! Přecházející&lt;br /&gt;samohláska || Následující&lt;br /&gt;samohláska
|-
| a, y || a, y
|-
| ä, e, i || ä, e, i
|-
| o, u || a, u
|-
| ö, ü || e, ü
|}
V turkmennštině platí velmi podobné pravidlo pro vokálovou harmonii jako v turečtině.

== Kazaština ==
V kazaštině existují dvě skupiny samohlásek a dvojhlásek, tvrdé (а, о, ұ, ы, я) a měkké (ә, ө, ү, і, е, э). Ve slovech se mohou objevit samohlásky pouze z jedné skupiny. Samohlásek и, ю, й a у se vokálová harmonie netýká, s těmito samohláskami je z hlediska vokálové harmonie zacházeno jako se souhláskami. Po tvrdých souhláskách se neobjevují měkké samohlásky, po měkkých souhláskách se neobjevují tvrdé samohlásky.

== Uzbečtina ==
Uzbečtina vokálovou harmonii nemá.

== Jakutština ==
{| style=&quot;float: right; border-style: line;&quot;
|-
! Přecházející&lt;br /&gt;samohláska || Následující&lt;br /&gt;samohláska
|-
| и, э, иэ || и, э, иэ
|-
| ы, а, ыа || ы, а, ыа
|-
| у, уо || у, '''а''', уо
|-
| о || у, о, уо
|-
| ү. үө || ү, '''э''', үө
|-
| ө || ү, ө, үө
|}
V jakutštině jsou samohlásky a dvojhlásky rozděleny do čtyř skupin, ve slovech mohou vyskytnout pouze samohlásky a dvojhlásky z dané skupiny. Výjimkou je samohláska ''а'', která se může vyskytovat po ''у'' a ''уо'', a samohláska ''э'', která se může vyskytovat po ''ү'' a ''үө''.

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Vokálová harmonie}}

[[Kategorie:Turkické jazyky]]</text>
      <sha1>k53i8x9z19uzfpa8g682jw5dnxtmgay</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Licenses</title>
    <ns>8</ns>
    <id>6861</id>
    <revision>
      <id>26240</id>
      <timestamp>2014-06-30T21:55:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>SPQRobin</username>
        <id>510</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „Placeholder text to enable uploading after [[gerrit:136520]].  Please put license options here as explained on mw:Manual:Image administration#Licensing|M…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="229" xml:space="preserve">Placeholder text to enable uploading after [[gerrit:136520]].

Please put license options here as explained on [[mw:Manual:Image administration#Licensing|MediaWiki.org]] (see [[commons:MediaWiki:Licenses|Commons]] as an example).</text>
      <sha1>8jf978rhcclur4am416hwuy5u3z7set</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Turkické jazyky/Číslovky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6862</id>
    <revision>
      <id>39916</id>
      <parentid>26251</parentid>
      <timestamp>2019-07-18T13:28:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- whitespace; oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8222" xml:space="preserve">__TOC__

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
!  || 0 || 1 || 2 || 3 || 4 || 5 || 6 || 7 || 8 || 9 || 10
|-
| turecky || sıfır || bir || iki || üç || dört || beş || altı || yedi || sekiz || dokuz || on 
|-
| ázerbájdžánsky || sıfır || bir || iki || üç || dörd || beş || altı || yeddi || səkkiz || doqquz || on
|-
| turkmensky || nol || bir || iki, ikki || üç || dört || bäş || alty || ýedi || sekiz || dokuz || on
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | uzbecky || nol, sifr || bir || ikki || uch || to'rt || besh || olti || yetti || sakkiz || to'qqiz || o'n
|-
| ноль, сифр || бир || икки || уч || тўрт || беш || олти || етти || саккиз || тўққиз || ўн 
|-
| kazašsky || нөль || бір || екі || үш || төрт || бес || алты || жеті || сегіз || тоғыз || он
|-
| kyrgyzsky || нөль || бир || эки || үч || төрт || беш || алты || жети || сегиз || тогуз || он
|-
| altajsky || ноль || бир || эки || ÿч || тöрт || бeш || алты || jeти || сегиc || тогуc || oн
|-
| tatarsky || ноль || бер || ике || өч || дүрт || биш || алты || җиде || сигез || тугыз || ун
|-
| baškirsky || ноль || бер || ике || өс || дүрт || биш || алты || ете || һигеҙ || туғыҙ || ун
|-
| jakutsky || ноль || биир || икки || үс || түөрт || биэс || алта || сэттэ || аҕыс || тоҕус || уон
|-
| čuvašsky ||  || пĕрре || иккĕ || виççĕ || тăваттă || пиллĕк || улттă || çиччĕ || саккăр || тăххăр || вуннă
|-
| chakasky ||  || пip || ікi || ӱс || тӧрт || пиc || алты || читi || cигic || тoғыc || он
|-
| dolgansky ||  || биир || икки || үс || түөрт || биэс || алта || hэттэ || агыс || тогус || уон
|-
| gagauzsky || sıfır || bir || iki || üç || dört || beş || altı || edi || sekiz || dokuz || on
|-
| krymsko tatarsky ||  || bir || eki || üç || dört || beş || altı || yedi || sekiz || doquz || on
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | karakalpačsky ||  || bir || eki || u'sh || to'rt || bes || alti', alti || jeti || segiz || tog'i's, togiz || on
|-
| ноль || бир || еки, эки || үш || тѳрт || бес || алты, алти || жети || сегиз || тоғыз, тоғиз || он
|-
| ujgursky || نۆل || بىر || ىككى || ئۈچ || تۆت || بەش || ئالتە || يەتتە || سەككىز || توققۇز || ون
|-
| nogajsky || || бир || эки || уьш || доьрт || бес || алты || ети ||  ||  || 
|-
| tuvinsky || тик || бир || ийи || үш || дөрт || беш || алды || чеди || сес || тос || он
|-
| tofalarsky ||  || бipәә || иъhи || үш || дөрт || бeш || aълты || чедi || ceъhec || тоъhoc || он
|-
| šorsky || || пир || ийги || ӱш || тӧрт || пеш || алты || четти || сегис || тоғус || 
|-
| kumyksky || ноль || бир || эки || уьч || доьрт || беш || алты || етти || сегиз || тогъуз || он
|-
| karačaj balkarsky ||  || бир || эки || юч || тёрт || беш || алты || джети || сегиз || тогъуз || он
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
!  || 20 || 30 || 40 || 50 || 60 || 70 || 80 || 90 || 100
|-
| turecky || yirmi || otuz || kırk || elli || altmış || yetmiş || seksen || doksan || yüz 
|-
| ázerbájdžánsky || iyirmi || otuz || qırx || əlli || altmış || yetmiş || səksən || doxsan || yüz
|-
| turkmensky || ýigrimi || otuz || kyrk || elli || altmyş || ýetmiş || segsen || togsan || ýüz
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | uzbecky || yigirma || o'ttiz || qirq || ellik || oltmish || yetmish || sakson || to'qson || yuz
|-
| ийгирма || ўттиз || қирқ || эллик || олтмиш || етмиш || саксон || тўқсон || юз 
|-
| kazašsky || жиырма || отыз || қырық || елу || алныс || жетніс || сексен || тоқсан || жүз
|-
| kyrgyzsky || жыйырма || отуз || кырк || элүү || алтымыш || жетимиш || сексен || токсон || жүз
|-
| tatarsky || егерме || утыз || кырык || илле || алтмыш || җитмеш || сиксән || туксан || йөз
|-
| baškirsky || егерме || утыҙ || ҡырҡ || илле || алтмыш || етмеш || һикһән || туҡһан || йөҙ
|-
| jakutsky || сүүрбэ || отут || түөрт уон || биэс уон || алта уон || сэттэ уон || аҕыс уон || тоҕус уон || сүүс
|-
| čuvašsky || çирĕм || вăтăр || хĕрĕх || аллă || утмăл || çитмĕл || сакăрвуннă || тăхăрвуннă || çĕр
|-
| chakasky || чибіргі || отыс || хырых || иліг || алтон || читон ||  || тоғызон || чӱс
|-
| gagauzsky || ermi || otuz || kırk || elli || altmış || etmiş || seksän || doksan || üz
|-
| krymsko tatarsky || yigirmi || otuz || qırq || elli || altmış || yetmiş || seksen || doqsan || yüz
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | karakalpačsky || jigirma || otiz || qir || elliw || alpis || jetpis || seksen || togsan || ju'z
|-
| жигирма || отыз || қырық || елли, елиў || алпыс || жетпис || сексен || тоқсан || жүз
|-
| tuvinsky || чеебри || үжен || дөртен || бежен || алдан || чеден || сезен || тозан || чүс
|-
| šorsky || чебирге, чегирбе ||  || қырық || элиг ||  ||  ||  ||  || чӱс
|-
| kumyksky || йигирма || отуз || къыркъ || элли || алтмыш || етмиш || сексен || токъсан || юз
|-
| karačaj balkarsky || джыйырма || отуз || къыркъ || элли || алтмыш || джетмиш || сексен || тогъсан || джюз
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
!  || 1000 || 1 000 000 || 1 000 000 000 || 10&lt;sup&gt;12&lt;/sup&gt; || 10&lt;sup&gt;15&lt;/sup&gt; || 10&lt;sup&gt;18&lt;/sup&gt;
|-
| turecky || bin || milyon || milyar || trilyon || katrilyon || katrilyar 
|-
| ázerbájdžánsky || min ||  ||  ||  ||  || 
|-
| turkmensky || müň ||  ||  ||  ||  || 
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | uzbecky || ming || million ||  ||  ||  || 
|-
| минг || миллион || миллиард ||  ||  || 
|-
| kazašsky || мың ||  ||  ||  ||  || 
|-
| kyrgyzsky || миң ||  ||  ||  ||  || 
|-
| tatarsky || мең || миллион || миллиард || триллион ||  || 
|-
| baškirsky || мең ||  ||  ||  ||  || 
|-
| jakutsky || тыһыынча || мөлүйүөн ||  ||  ||  || 
|-
| čuvašsky || пин ||  ||  ||  ||  || 
|-
| chakasky ||  || миллион ||  ||  ||  || 
|-
| dolgansky ||  ||  ||  ||  ||  || 
|-
| gagauzsky || bin ||  ||  ||  ||  || 
|-
| krymsko tatarsky || biñ ||  ||  ||  ||  || 
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | karakalpačsky || mi'n' ||  ||  ||  ||  || 
|-
| мың || миллион ||  ||  ||  || 
|-
| tuvinsky || муң ||  ||  ||  ||  || 
|-
| kumyksky || минг ||  ||  ||  ||  || 
|-
| karačaj balkarsky || минг ||  ||  ||  ||  || 
|}

== Skládání číslovek do čísel ==
* číslovky jedenáct až devatenáct se tvoří stylem: ''deset jedna'', ''deset pět'', tj. např. v turečtině ''on bir'', v kazaštině ''он бес'',
* číslovky dvacet jedna až dvacet devět a výše se tvoří stejným způsobem (vlastně stejně jako v češtině),
* násobky set, tisíců a více se tvoří stylem: ''dva sto'', ''tři tisíc'', ... tj. např. v uzbečtině ''ikki yuz'', v tatarštině ''өч йөз''.

== Řadové číslovky ==
Řadové číslovky se tvoří připojením přípony za poslední číslovku celého čísla.
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| turecky || -inci, -ıncı, -uncu, -üncü
|-
| uzbecky || -инчи, resp. -нчи
|-
| tatarsky || -ынчы a dalšími dle vokálové harmonie
|-
| baškirsky || -енсе, -ынсы
|-
| jakutsky || -ис, -үс, -ыс
|-
| chakasky || -інӌі, -ынӌы
|-
| karakalpačsky || -инши, -ыншы, -аншы
|}

[[Kategorie:Turkické jazyky]]</text>
      <sha1>k4ek08v2oefs7txko2d51c18dav4fjp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Turkické jazyky/Slovesa/Sloveso mít</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6863</id>
    <revision>
      <id>29872</id>
      <parentid>29870</parentid>
      <timestamp>2015-08-10T07:00:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Standazx</username>
        <id>2536</id>
      </contributor>
      <comment>Doplnění slovesa mít v kyrgyzštině v druhé variantě pro zbývající osoby</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2627" xml:space="preserve">V turkických jazycích neexistuje sloveso ''mít'', výraz mít se opisuje jinými výrazy, buď výrazem typu ''můj ___ existuje'' nebo výrazem typu ''u mě je ___'' (podobně jako v ruštině ''у меня ___'' nebo ve finštině ''minulla on ___''). Negativní varianta ''nemít'' se netvoří jako u ostatních sloves, místo toho se použije jiné slovo.

{| class=&quot;wikitable&quot;
!  !! výraz !! literálně !! negativní výraz !! já mám !! ty máš !! vy (form.) !! on/ona/ono má !! on/ona (form.) !! my máme !! vy máte !! vy (form.) !! oni/ony/ona mají
|-
| turecky || var || || yok || benim ___-(ı/i/u/ü)m var || senim ___-(ı/i/u/ü)n var || ? || colspan=&quot;2&quot; | onun ___-(s)ı/(s)i/(s)u/(s)ü var || bizim ___-(ı)mız/(i)miz/(u)muz/(ü)müz var || colspan=&quot;2&quot; | sizin ___-(ı)nız/(i)niz/(u)nuz/(ü)nüz var  || onların ___-ları/leri var 
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | ázerbájdžánsky || rowspan=&quot;2&quot; | var/yoxdur || || || mənim ___-(ı/ı/u/ü)m var || sənin ___-(ı/ı/u/ü)n var ||  || onun ___-(s)ı/(s)i/(s)u/(s) var ||  || bizim ___-(ı)mız var || sizin ___-(ı)nız/(i)niz/(u)nuz/(ü)nüz var ||  || onların ___-(s)ı(ları)/(s)i(ləri)/(s)u(ları)/(s)ü(ləri) var
|-
| || || məndə ___ var || səndə ___ var ||  || onda ___ var ||  || bizdə ___ var || sizdə ___ var ||  || onlarda ___ var
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | uzbecky || bor || rowspan=&quot;2&quot; | můj ___ existuje || || mening ___-(i)m bor || sening -(i)ng bor || sizning -(i)ngiz bor || uning -(s)i bor || ? || bizning ___-(i)miz bor || colspan=&quot;2&quot; | sizlarning ___-laringiz bor || ularning ___-lari bor 
|-
| бор || || менинг ___-(и)м бор || сенинг -(и)нг бор || || uning -(с)и бор || ? || бизнинг ___-(и)миз бор || colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #FFDDDD;&quot; | сизнинг ___-(и)нгиз бор (?) || уларнинг ___-(с)и бор 
|-
| kazašsky || бар || u mě ___ je || || менде ___ бар || сенде ___ бар || ? || colspan=&quot;2&quot; | онда ___ бар || бізде ___ бар || сендерде ___ бар || ? || оларда ___ бар
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | kyrgyzsky || rowspan=&quot;2&quot; | бар || || || менин ___-им/-ым/-ум/-үм/-м бар ||  ||  ||  ||  ||  ||  ||  || 
|-
| || || менде ___ бар || сенде ___ бар || сизде ___ бар || анда ___ бар ||  || бизде ___ бар || силерде ___ бар || сиздерде ___ бар || аларда ___ бар
|-
| tatarsky || || || || минеке || синеке ||  || аныкы ||  || безнеке || сезнеке ||  || аларныкы
|}

[[Kategorie:Turkické jazyky]]</text>
      <sha1>21gz2towolya21iyxi9e54iri6srw31</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ruština, ukrajinština, běloruština/Gramatika/Slovesa/Sloveso být</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6864</id>
    <revision>
      <id>26255</id>
      <timestamp>2014-07-11T18:11:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Standazx</username>
        <id>2536</id>
      </contributor>
      <comment>Založení kapitoly - sloveso být</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="864" xml:space="preserve">Použití slovesa ''být'' a jeho časování je popsáno v [[Ruština, ukrajinština, běloruština/Lekce 1|Lekci 1]]

== Historická poznámka ==
V minulosti se ve východoslovanských jazycích používalo sloveso ''být'' stejně jako v češtině.

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|-
! česky !! rusky
|-
| jsem || есмь
|-
| jsi || ес'''и'''
|- 
| je || есть
|-
| jsme || '''е'''смы
|-
| jste || '''е'''сте
|-
| jsou || суть
|}

V této formě v současnosti se sloveso ''být'' používá pouze v rusínštině.

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|-
! česky !! rusínsky
|-
| jsem || єсм
|-
| jsi || єс'''и'''
|- 
| je || єсть / є
|-
| jsme || '''є'''сме
|-
| jste || '''є'''сте
|-
| jsou || суть
|}

[[Kategorie:Běloruština]]
[[Kategorie:Ruština]]
[[Kategorie:Ukrajinština]]</text>
      <sha1>lvhdxiqeiwcbyx4kweccvacs9kd598b</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Turkické jazyky/Slovesa/Přítomný čas</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6865</id>
    <revision>
      <id>27703</id>
      <parentid>26410</parentid>
      <timestamp>2014-12-30T10:09:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Standazx</username>
        <id>2536</id>
      </contributor>
      <comment>Přítomný čas prostý a průběhový v turečtině, tabulkový přehled</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3052" xml:space="preserve">{{Doplnit}}

Turkické jazyky mají přítomný čas prostý a přítomný čas průběhový.

* v turečtině se průběhový čas vyjádří pomocí infixu -yor-,
* v uzbečtině se průběhový čas vyjádří pomocí infixu -yap- (-яп-),
* v kazaštině se průběhový čas vyjádří pomocí slovesa ''отыру'' nebo slovesa ''жатыру'' (sloveso ''отыру'' samo o sobě znamená ''sedět'').

{| class=&quot;wikitable&quot;
!  !! přítomný čas prostý !! přítomný čas průběhový
|-
| turečtina || přípona -(e)r- || přípona -(i/ı)yor-
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | uzbečtina || || přípona -yap-
|-
| || přípona -яп-
|-
| kazaština || přípona -й- || přípona -п a sloveso отыру nebo жатыру
|}

== Ukázka sloves v přítomném čase ==
=== sloveso ''mluvit'' ===

{| class=&quot;wikitable&quot;
!  !! infinitiv !! čas !! já !! ty !! vy (form.) !! on/ona/ono !! on/ona (form.) !! my !! vy !! vy (form.) !! oni/ony/ona 
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | uzbecky || rowspan=&quot;2&quot; | гапирмоқ || přítomný prostý || мен гапираман ||  ||  ||  ||  ||  ||  ||  || 
|-
| přítomný průběhový || мен гапиряпман || сен гапиряпсан ||  || у гапиряпти ||  || биз гапиряпмиз || сизлар гапиряпсизлар ||  || улар гапиряптилар
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | kazašsky || rowspan=&quot;2&quot; | сөйлеу / сөйлесу || přítomný prostý || мен сөйлеймін || сен сөйлейсін || сіз сөйлейсіз || ол сөйлейді ||  || біз сөйлейміз || сендер сөйлейсіндер || сіздер сөйлейсіздер || олар сөйлейді
|-
| přítomný průběhový || мен сөйлеп жатырмын / отырмын || сен сөйлеп жатырсын / отырсын || сіз сөйлеп жатырсыз / отырсыз || ол сөйлеп жатыр / отыр ||  || біз сөйлеп жатырмыз / отырмыз || сендер сөйлеп жатырсындар / отырсындар || сіздер сөйлеп жатырсыз / отырсыз || олар сөйлеп жатыр / отыр
|-
| tatarsky ||  || přítomný prostý || мин сейлим || син сейлисен ||  || ул сейли ||  || без сейлибез || сез сейлисез ||  || алар сейлилер
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | baškirsky || || || мин hойлаем || || || || || || || ||
|-
| || || мин әйтәм || || || || || || || ||
|}

Příklady použití:
* мен қазақша сөйлеймін - mluvím kazašsky,
* мин татарча сейлим - mluvím tatarsky

=== sloveso ''psát'' ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
!  !! infinitiv !! čas !! já !! ty !! vy (form.) !! on/ona/ono !! on/ona (form.) !! my !! vy !! vy (form.) !! oni/ony/ona 
|-
| tatarsky ||  || přítomný prostý || мин язам || син язасын ||  || ул яза ||  || без язабыз || сез язасыз ||  || алар язалар
|}

[[Kategorie:Turkické jazyky]]</text>
      <sha1>m8zkzceusncap0q8unwnrvvpe4jnqyo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Turkické jazyky/Zájmena/Tázací zájmena</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6867</id>
    <revision>
      <id>27745</id>
      <parentid>27609</parentid>
      <timestamp>2015-01-02T17:57:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Standazx</username>
        <id>2536</id>
      </contributor>
      <comment>Tázací zájmena v chakaštině</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3309" xml:space="preserve">{| class=&quot;wikitable&quot;
!  !! kdo !! co !! jak !! kdy !! kde !! které místo, kde !! proč !! kolik !! kam !! odkud !! který
|-
| turecky || kim  || ne || nasıl || ne zaman || nerede || neresi || || || || ||
|-
| ázerbájdžánsky || kim || nə || necə || haçan, nə vaxt || harada (harda) || || niyə || nə qədər, neçə dənə || || || hansı
|-
| turkmensky || kim || näme || nähili || näwagt || nirede ||  ||  || || || ||
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | uzbecky || kim || nima || qanday || qachon || qayerda || qayer, qayoq || nima uchun || || || || qaysi
|-
| ким  || нима ||  ||  || қаерда || қаер, қаёқ ||  || || || ||
|-
| kazašsky || кім || не || қалай || қашан || қайда ||  || неге, не үшін  || || қайда || қайдан ||
|-
| tatarsky || кем || нәрсә, нинди&lt;ref name=&quot;pozn.&quot;&gt;spíše ve významu jaký, který&lt;/ref&gt; || ничек || кайчан || кайда, кая ||  ||  || ниче, кyпме || || ||
|-
| baškirsky || кем || нимә || нисек, ҡалай || ҡасан || ҡайҙа ||  ||  || || || ||
|-
| jakutsky || ким || туох || хайдах || хаһан || ханна ||  ||  || || || ||
|-
| čuvašsky || кам || мĕн || мĕнле || хăçан || ăçта ||  ||  || || || ||
|-
| chakasky || кем || ниме ||  ||  ||  ||  ||  || || || ||
|-
| gagauzsky || kim || ne || nasıl, nicä || ne zaman/vakıt || neredä || || neçin || kaç || || || angı, nesoy
|}
&lt;references /&gt;
== skloňování zájmena ''kdo'' ==

{| class=&quot;wikitable&quot;
! !! nominativ !! genitiv !! dativ !! akuzativ !! lokativ !! ablativ !! instrumentál !! lativ !! komitativ !! komparativ
|-
| kazašsky || кім || кімнің || кімге || кімді || кімде || кімнен || кіммен ||  ||  || 
|-
| tatarsky || кем || кемнең || кемгә || кемне || кемдә || кемнән ||  ||  ||  || 
|-
| baškirsky || кем || кемдең || кемгә || кемде || кемдә || кемдән ||  ||  ||  || 
|-
| chakasky&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Další, obvykle neuváděné, tvary tázacího zájmena jsou кемнеңер a кемӌе.&lt;/ref&gt; || кем || кемнің || кемге || кемні || кемде || кемнен || кемнең || кемзер || ||
|}
&lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;

== skloňování zájmena ''co'' ==

{| class=&quot;wikitable&quot;
! !! nominativ !! genitiv !! dativ !! akuzativ !! lokativ !! ablativ !! instrumentál !! lativ !! komitativ !! komparativ 
|-
| kazašsky || не || ненің || неге || нені || неде || неден || немен ||  ||  || 
|-
| tatarsky || нәрсә || нәрсәнең || нәрсәгә || нәрсәне || нәрсәдә || нәрсәдән ||  ||  ||  || 
|-
| baškirsky || нимә || нимәнең || нимәгә || нимәне || нимәлә || нимәнән ||  ||  ||  || 
|-
| chakasky&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Další, obvykle neuváděné, tvary tázacího zájmena jsou нимедеңер a нимеӌе.&lt;/ref&gt; || ниме || нименің || нимее || нимені || нимеде || нимеден || нименең || нимезер || ||
|}
&lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;

== ukázky ==
* uzbecky: Siz kimsiz? - kdo jsi?
* kazašsky: кімсің сен? - kdo jsi?

[[Kategorie:Turkické jazyky]]</text>
      <sha1>05ebgznkqm48sw6tua0t81oyyudxco4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Skriptování v Bournově shellu/Soubory a proudy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6869</id>
    <revision>
      <id>45296</id>
      <parentid>41640</parentid>
      <timestamp>2022-03-17T05:07:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="23220" xml:space="preserve">{{Navigace|../Řízení běhu|../Modularizace|title=Soubory a proudy}}
== Svět Unixu: samé soubory ==
Když se zamyslíme, co je to vlastně počítač, začne se nám v mysli skládat seznam o spoustě položek:

* krabice, v které má počítač vnitřnosti
* obrazovka
* klávesnice
* myš
* pevný disk, jeho adresáře a soubory
* síťové připojení
* tiskárna
* spousta věcí připojitelný do USB portů
* a tak dále

To vidíme my. Ale Unix, ten si pohled na svět pořádně zjednodušil. Vidí jen soubory. Prostě je pro něj všechno jen soubor. Nejen data, u kterých jsme na to zvyklí. I adresáře jsou soubory. Celý pevný disk je zase jen soubor. A nejen to, i ta ''klávesnice'', i ta ''myš'', i ta ''obrazovka'' a ta ''tiskárna'', jsou jen soubory. Klávesnice je pochopitelně soubor pouze pro čtení a to nekonečný, naopak obrazovka a tiskárna jsou soubory určené jen pro zápis. Zato síťové spojení je pro čtení i pro zápis.

Možná se ptáte: Proč? Kde přišli vývojáři unixových systému k tomu podivínskému nápadu? Proč je vše souborem? Odpověď je jednoduchá: Díky tomu, že je vše souborem, lze také se vším zacházet jako se souborem, a kombinovat různé nástroje pro práci se soubory s libovolnými zařízeními.

A než se přesuneme dál, tak ještě jedna perlička. I ''procesy'', neboli běžící programy, jsou vlastně soubory. Možná si vzpomenete, že jsme si v [[../Spouštění příkazů#Užitečná poznámka|kapitole o spouštění příkazů]] říkali, že lze shell ukončit zmáčknutím klávesové kombinace Ctrl+d. A víte, jaký znak tahle kombinace vkládá? Inu ... znak konce souboru!

== Co je mezi soubory: proudy ==
Ve skutečnosti jsme v předchozí podkapitolce trošku přeháněli. Unix totiž vidí i prostor mezi soubory, tedy mezisouborovou komunikaci. A tomu, jak přetékají data ze souboru do souboru, bit po bitu a bajt po bajtu, se říká proud.

=== Standardní proudy ===
Ve světě Unixu je obvyklé, že se ke každému procesu vážou tři standardní proudy (dokonce ke každému souboru, ale u procesů to dává nejlepší smysl). Procesy mohou proudů samozřejmě používat daleko víc, například různá síťová spojení, spojení na periférie, třeba na tiskárnu atp. Nicméně tři následující standardní jsou k disposici vždy:
;Standardní vstup (stdin):standardní vstupní proud
;Standardní výstup (stdout):standardní výstupní proud
;Standardní chybový výstup (stderr): standardní proud pro chybový výstup.
Podpora pro tyto tři základní proudy je součástí standardních knihoven řady jazyků (například [[Programovací jazyk C|C]], [[Programovací jazyk C++|C++]], [[Java|Javy]] nebo [[Pascal]]u) a podporuje je samozřejmě i Bournův shell, u kterého je lze dokonce označit za jeden ze základních komunikačních prostředků.

=== Jak využívat standardní proudy ===
Když víme, že Unix nabízí programům standardní proudy, nabízí se otázka, jak se k nim má skript připojit a začít je využívat. Ve skutečnosti tato otázka nemá smysl, protože každý skript už tyto standardní proudy automaticky používá. Když vypisuje na výstup, jedná se právě o standardní výstup, když čte ze vstupu, čte právě ze standardního vstupu. A chybová hlášení shellu jdou automaticky na standardní chybový výstup. Ve všech příkladech, které jsme si ukázali dříve, byly používány právě standardní proudy.

A stejně tak pracoval se standardními proudy i Bournův shell sám, když byl puštěn v interaktivním režimu. Na jeho standardní vstupní proud byl připojen výstup z klávesnice a naopak jeho standardní výstup i standardní chybový výstup byl připojen na konzoli, kterou jste četli.

=== Jasně! Ale co s tím dál? ===
Možná se ptáte, proč se o to zajímat, když to vlastně všechno funguje tak nějak samo. Hned si to řekneme.

Bournův shell totiž nabízí řadu vestavěných nástrojů, pomocí kterých můžeme dělat se vstupy a výstupy pěkné tríčky. Jak vidíme, proudy můžeme propojovat. Například můžeme spojit standardní výstupní proud klávesnice (klávesnicového souboru) se standardním vstupním proudem interaktivního sezení shellu. A standardní výstupní proud i standardní chybový proud připojit na standardní vstup obrazovkového souboru. A nejen můžeme, takové propojení standardního proudu ''procesu'' se standardním proudem ''zařízení'' je zcela běžnou záležitostí.

Ke všemu můžeme přistupovat jako k souboru se vstupními a výstupními proudy a patřičné ovladače a programy takový přístup obvykle podporují. Můžeme připojit standardní výstup svého interaktivního sezení na standardní vstup tiskárny (místo monitoru, a nebo ještě navíc k monitoru). Můžeme spustit libovolný program a jeho standardní výstup propojit se standardním vstupem tiskárny. Nebo můžeme připojit standardní výstup jednoho programu na standardní vstup jiného programu a to můžeme dále zopakovat a vytvořit tak propojený řetězec programů. A Bournův shell nám nabízí pro vytváření takových propojení podporu.

Pokud máte právě teď pocit, jako kdybyste strčili prsty do elektrické zásuvky, tak to není náhoda – to je surová síla shellu, kterou teď cítíte celým svým tělem …


== Přesměrování, aneb používání proudů v shellu ==
Jak jsme si všimli v předchozím povídání, Bournův shell už má své standardní vstupy i výstupy automaticky připojené, například na klávesnici a monitor. Podobně je to i u procesů, které sám spouští. Proto se obvykle nemluví o ''připojování proudů'', ale o ''přesměrování proudů'' – proudy, které už byly přednastaveným způsobem někam připojeny, chceme připojit jinam. Chceme-li výstup připojit místo na monitor na tiskárnu, mluvíme spíš o ''přesměrování'' standardního výstupu na tiskárnu než o jeho připojení na tiskárnu.

Shell nabízí několik operátorů týkajících se přesměrování. Nejjednodušším a zároveň nejuniverzálnějším z nich je rouřítko, kterým můžeme přesměrovávat i mezi procesy a které prozkoumáme později. Ostatní se týkají přesměrování do souboru.

=== Přesměrování do souboru ===
Jak už jsme naznačili, hlavní síla shellu pramení z jeho přirozené schopnosti řetězit jiné programy a používat jejich různé kombinace. Při tom může vyvstat potřeba někam uložit data a tím nejpřirozenějším místem na ukládání dat je souborový systém. Tedy teď myslíme klasické soubory v souborovém systému, nikoliv „všechno“ na základě myšlenky, že „v Unixu je všechno soubor včetně hardware“.

Když mluvíme o řetězení, nabízí se myšlenka, jak ukládat do souboru: Standardní výstup našeho programu připojíme na standardní vstup nějakého programu, který ukládá data ze standardního vstupu do souboru. Máte pravdu, takto by to mohlo bez problémů fungovat. Ale protože ukládání do souboru patří mezi nejběžnější operace v shellu, nabízí pro ně shell zvláštní operátor a tedy není potřeba žádný zvláštní „ukládací“program. Ty operátory pracující se soubory jsou dokonce tři:

;''proces'' &gt; ''soubor'': přesměruje výstup ''procesu'' do ''souboru''; v případě neexistence soubor vytvoří, v případě existence přepíše jeho starý obsah
;''proces'' &gt;&gt; ''soubor'': přesměruje výstup ''procesu'' do ''souboru''; v případě neexistence soubor vytvoří, v případě existence připisuje nové na jeho konec
;''proces'' &lt; ''soubor'': přesměruje obsah ''souboru'' na standardní vstup ''procesu''

==== Přesměrování výstupu v příkladech ====
Podívejme se nyní na několik příkladů přesměrování výstupu. Budeme při nich používat skriptík ''pozdrav.sh'' s následujícím obsahem:
{{kód|jazyk=bash|kód=
#!/bin/sh
echo Ahoj
}}
Jak vidíte, jedná se o skutečně jednoduchý skript, který jen vypíše na svůj standardní výstup ''Ahoj'' a pak skončí. Může být spouštěn kterýmkoliv ze způsobů, jež jsme se naučili v kapitole ''[[../Spouštění příkazů|Spouštění příkazů]]''.
{{kód|jazyk=shell-session|kód=
$ ./pozdrav.sh &gt; soubor.txt
}}
Když tento příkaz spustíme, zjistíme, že na standardní výstup vůbec nic nenapsal. A tak je to správně! Chtěli jsme, aby byl standardní výstup našeho procesu přesměrován do souboru ''soubor.txt'', tak byl přesměrován tam. Vypsat jeho obsah můžeme příkazem 'cat':
{{Kód|jazyk=shell-session|kód=
$ cat soubor.txt
Ahoj
}}

Zkusme program pustit znovu, tentokrát s operátorem ''&gt;&gt;'', a pak znovu prozkoumejme obsah výstupního souboru:
{{Kód|jazyk=shell-session|kód=
$ ./pozdrav.sh &gt;&gt; soubor.txt
$ cat soubor.txt
Ahoj
Ahoj
}}

Jak vidíme, výstup druhého běhu programu byl skutečně připojen na konec již existující souboru, pod výstup prvního běhu. Operátor '&gt;&gt;' pracuje podle očekávání. Zkusme ještě jednou pustit program s přepisovacím operátorem '&gt;'.
{{Kód|jazyk=shell-session|kód=
$ ./pozdrav.txt &gt; soubor.txt
$ cat soubor.txt
Ahoj
}}

A to je opět podle předpokladu: Předchozí obsah souboru byl přepsán výstupem programu, tedy jediným 'Ahoj'.

=== Přesměrování vstupu ===
Přesměrování výstupu jsme si ukázali, je tedy na čase vyzkoušet přesměrování vstupu, tedy čtení dat ze souboru. Bournův shell nám nabízí operátor '&lt;'.

Přednastavení je přitom takové, že je standardní vstup čten z klávesnice. Zkusme použít příkaz 'cat' bez jakýchkoliv parametrů — bude prostě čekat, až něco napíšete. Vše, co napíšete, pak znovu napíše na standardní výstup. Při tom ovšem může docházet k používání vyrovnávací paměti, takže cat bude vypisovat například vždy až po dokončení řádku. Nebo až poté, co ukončíte zadávání vstupu, k čemuž slouží 'Ctrl+D' (tedy vlastně vložení znaku konce souboru ''EOF''). To ukončí i program 'cat'.

Teď zkusíme použít operátor '&lt;' pro přesměrování vstupu ze souboru:
{{Kód|jazyk=&quot;bash&quot;|kód=
cat &lt; pozdrav.txt
}}

Podle očekávání vypíše cat obsah vstupního proudu, tedy v tomto případě obsah souboru (opět až po znak konce souboru, který je na jeho konci) a pak se ukončí. Na první pohled to tedy funguje stejně jako volání
{{Kód|jazyk=bash|kód=
cat pozdrav.txt
}}

Ve skutečnosti je tato podobnost dána jenom tím, jak je cat naprogramován. Jiné programy obvykle zacházejí jinak se svým standardním vstupem a jinak se svým prvním parametrem. Věnujme se dále opět přesměrovávání.

==== Skládání přesměrování souborů ====
V rámci jednoho příkazu je možné přesměrovat standardní vstup i standardní výstup, například:
{{Kód|jazyk=bash|kód=
cat &lt; stary_soubor.txt &gt; novy_soubor.txt
}}
což vlastně zkopíruje soubor, tedy provede operaci obvykle prováděnou příkazem
{{Kód|jazyk=bash|kód=
cp stary_soubor.txt novy_soubor.txt
}}

== Přesměrování standardního chybového výstupu a dalších proudů ==
Doposud jsme zkoumali přesměrování jen těch nejobyčejnějších proudů vztahujících se k souborům, tedy proudy používané, když vše pracuje tak, jak by mělo. Ale co ten další proud určený pro „chyby“? Jak je možné přesměrovat ten? Co kdybychom ho například chtěli zaznamenat do nějakého logovacího souboru?

Pro příklad si vezměme příkaz ''ls''. Pokud spustíte příkaz ''ls mujsoubor.txt'', tak zkrátka zobrazí jméno souboru ''mujsoubor.txt'' — ovšem jen pokud takový soubor existuje. Pokud naopak neexistuje, pak ''ls'' vypíše chybové hlášení, jež pošle do standardního chybového proudu stderr. Ten ten má stejně jako standardní výstup přednastavené připojení na obrazovku, takže na první pohled ani nepoznáme, že byl právě využit standardní chybový výstup. Ale vyzkoušíme si to.


{{kód|jazyk=shell-session|kód=
$ ls mujsoubor.txt
mujsoubor.txt
}}

{{kód|jazyk=shell-session|kód=
$ ls neexistujici_soubor.txt
ls: nelze přistoupit k neexistujici_soubor.txt: Adresář nebo soubor neexistuje
}}

Pokud se pokusíme o přesměrování výstupu v případě neexistujícího souboru, tedy pokud napíšeme
{{kód|jazyk=shell-session|kód=
$ ls neexistujici_soubor.txt &gt; zaznam.txt
}}
uvidíme, že chybová hláška zřejmě není vypisována na standardní výstup. Soubor zaznam.txt totiž bude prázdný a hláška bude nadále zobrazována na obrazovce, protože jsme přesměrovali pouze standardní výstup a pro hlášku je využíván výstup chybový. A jak tedy přesměrujeme standardní chybový výstup?

Vezměme to poněkud ze široka. Ke každému souboru mohou být připojeny spousty proudů a aby byly jednoznačně rozeznatelné, je ke připojení proudu přiřazeno číslo (''file descriptor''). Právě zadáním tohoto čísla můžeme vyjádřit, který proud chceme přesměrovat. Na základě tradice je číslo 0 přiřazováno standardnímu vstupnímu proudu, číslo 1 standardnímu výstupnímu proudu a číslo 2 standardnímu chybovému proudu, další čísla jsou volná pro další proudy. Abychom přesměrovali konkrétní soubor, napíšeme před operátor přesměrování číslo jeho připojení. Tedy abychom přesměrovali například standardní chybový výstup, napíšeme před operátor přesměrování číslo 2:
{{kód|jazyk=shell-session|kód=
$ ls neexistujici_soubor.txt 2&gt; zaznam.txt
}}
Tentokrát se nedočkáme žádného výstupu na obrazovku, ale v patřičném souboru bude patřičná chybová hláška:
{{kód|jazyk=shell-session|kód=
$ cat zaznam.txt
ls: nelze přistoupit k neexistujici_soubor.txt: Adresář nebo soubor neexistuje
}}

Dříve uváděná ukázka
{{kód|jazyk=shell-session|kód=
$ cat &lt; stary_soubor.txt &gt; novy_soubor.txt
}}
je ve skutečnosti speciální zkratkou za
{{kód|jazyk=shell-session |kód=
$ cat 0&lt; stary_soubor.txt 1&gt; novy_soubor.txt
}}
Číslování proudů nám umožňuje nezávisle přesměrovat standardní a chybový výstup:
{{Kód|jazyk=shell-session|kód=
$ ls neexistujici_soubor.txt &gt; standardni_vystup.txt 2&gt; chybovy_vystup.txt
}}
Výsledkem bude prázdný soubor standardni_vystup.txt a soubor chybovy_vystup.txt obsahující známou chybovou hlášku.

Je možné také přesměrovat jeden proud do jiného proudu:
{{kód|jazyk=shell-session|kód=
$ ls neexistujici_soubor.txt &gt; veskery_vystup.txt 2&gt;&amp;1
}}
Zápis ''2&gt;&amp;1'' znamená „přesměruj standardní chybový výstup do stejného proudu, kam byl přesměrován standardní výstup“. V tomto případě je pořadí přesměrování velmi důležité! Kdybychom napsali
{{kód|jazyk=shell-session|kód=
$ ls neexistujici_soubor.txt 2&gt;&amp;1 &gt; veskery_vystup.txt
}}
tak bychom nejprve přesměrovali standardní chybový výstup tam, kam směřuje standardní výstup (tedy na obrazovku), a pak přesměrovali standardní výstup do souboru. Ve výsledku by tedy ''nebyly'' oba výstupy přesměrovány do stejného místa.

== Speciální soubory ==
Kromě do obvyklých datových souborů můžeme přesměrovávat i do souborů speciálních, které reprezentují například zařízení. Takové soubory jsou v podadresáři ''/dev''. Reprezentují třeba pevný disk nebo USB disk. Také jsou tu speciální soubory jako /dev/null (který všechen vstup nenávratně zahazuje). Do těchto souborů se dá přesměrovávat stejně jako do běžných datových souborů. Je s tím ale být potřeba opatrný: určitě si třeba nechcete přepsat bootovací záznam nějakými experimenty. Ale pokud víte, co děláte, můžete snadno využít speciální soubory pouhým přesměrováním.

Jako příklad si uveďme využití reproduktoru a mikrofonu na Solarisech. Příkaz
{{kód|jazyk=bash|kód=
cat /tmp/zvuk.au &gt; /dev/audio
}}
přehraje zvuk ze souboru a
{{kód|jazyk=bash|kód=
cat &lt; /dev/audio &gt; /tmp/zaznam_zvuku.au
}}

Možná se budete muset přihlásit jako root, abyste měli patřičná práva a mohly tyto pokusy provést.

==== Varování ohledně přesměrování ====
Všímavého čtenáře mohly napadnout dosud neprobírané otázky. Například jak je to s přesměrováním dalších proudů kromě těch standardních? Je to možné? Ano, technicky to možné je. Pokud má soubor čtvrtý nebo pátý proud, můžete je přesměrovat. Ale není to dobrý nápad. Pokud bude těch proudů několik, bude těžké odhadnout jejich čísla. A pokud program používá několik proudů, pravděpodobně je pro něj podstatné, aby byly připojeny na patřičná místa.

Další otázkou by mohlo být, jak je to se standardním vstupem programu. Můžeme ho programu „ukrást“, můžeme ho přesměrovat jinam? Můžeme přikázat třeba
{{kód|jazyk=bash|kód=
cat 0&gt;soubor
}}

Ano, můžeme. Ale těžko pro takovou věc budeme hledat smysluplné využití.

=== Roury, téčka a pojmenované roury ===
Když už umíme přesměrovávat do souborů, můžeme se pustit do něčeho obecnějšího. Budeme přesměrovávat pomocí propojovacích proudů. To je ostatně nejpoužívanější a nejmocnější forma práce s proudy, kterou Bournův shell nabízí. Mluvíme o takzvaných ''rourách'', které se realizují znakem '|', někdy nazývaným v un*xovém světě na základě této funkce „rouřítko“. Roura nám umožňuje vytvořit „potrubí“ procesů, kde je výstup předchozího procesu napojen na vstup následující.

Příklad si ukážeme na příkazu 'grep', který v nejzákladnější podobě volání pro zadané slovo a zadaný text vypíše ty řádky textu, které obsahují dané slovo. A na příkazu 'ps', který vypisuje aktuálně běžící procesy. Pokud zadáte příkaz
{{kód|jazyk=bash|kód=
ps -eaf
}}
dostanete na výstup obvykle několik obrazovek textu, kde každý řádek popisuje jeden z procesů, které v danou chvíli běží. Prohledávat tak dlouhý seznam očima je samozřejmě náročné, řekněme tedy, že bychom si chtěli usnadnit nalezení informace o procesech, které mají v názvu řetězec 'oracle'. Uděláme to jednoduše – výstup příkazu 'ps' pošleme na vstup programu 'grep', který dostane jako parametr k nalezení řetězec 'oracle', tedy:
{{kód|jazyk=bash|kód=
ps -eaf {{!}} grep oracle
}}
A skutečně, výstupem na obrazovku budou právě ty řádky z výstupu 'ps', které obsahují řetězec 'oracle'. A co když je jich stále ještě moc, než aby se vešly na jednu obrazovku? Můžeme tento výstup poslat do příkazu 'more', který umožní pročítání několikastránkového výstupu:
{{kód|jazyk=bash|kód=
ps -eaf {{!}} grep oracle {{!}} more
}}

A teď ještě něco o poznání složitějšího. Řekněme, že bychom chtěli všechny řečené procesy zabít příkazem 'kill'. To můžeme například takto:
{{Kód|jazyk=bash|kód=
ps -ef {{!}} grep oracle {{!}} awk '{print $2}' {{!}} xargs kill -9
}}
Příkaz 'ps' vypíše všechny procesy a výpis je předán 'grep'u, který z něj vybere jen řádky s oraclem. Příkaz awk s danými parametry vybírá z každé řádky jen její druhý sloupec (v tomto příkladě tedy číslo procesu), a příkaz 'xargs' pustí příkaz, který je mu zadán jako parametr, postupně se všemi řádky, které dostane na vstupu, jako s parametrem. A příkaz, který je xargu zadán, zabíjí signálem 9 proces se zadaným číslem.

Rouřítky lze sestavit do potrubí prakticky libovolné množství programů. A i v kombinaci s rouřítku můžeme použít dříve probírané přesměrování:
{{Kód|jazyk=bash|kód=
ps -ef {{!}}  grep oracle &gt; /tmp/procesy_oracle.txt
}}

K rourám se váže ještě jeden užitečný příkaz, 'tee'. Jeho název znamená doslova ''téčko'' a je poměrně trefný – příkaz svou funkcí připomíná téčko na potrubí. Svůj jediný standardní vstup kopíruje do dvou výstupů: do standardního výstupu a do zadaného souboru. Můžeme ho například vložit na jakékoliv místo potrubí a získáme tím informaci, jak vypadá zpracování v dané fázi.

A ještě jedna důležitá poznámka: Pokud spustíme několik procesů spojených rouřítky, běží souběžně. Samozřejmě, pokud jeden z nich dlouho něco zpracovává a neposílá nic na výstup, tak proces, který na tento výstup čeká na svůj vstup, je v praxi zablokován a technicky vzato neběží, nicméně neformálně řečeno se jedná o paralelní zpracování.
==== Pojmenované roury ====
Kromě bezejmených rour na jedno použití, které vytváříme pouhým napsáním rouřítka a automaticky po použití zanikají, existují také takzvané ''pojmenované roury''. Jedná se vlastně o soubor, který má svůj standardní vstup a výstup, k němuž se připojují procesy. Vytváří se příkazem 'mkfifo', což je možné vyložit jako ''make'' ''fifo'', kde ''fifo'' znamená ''first in first out'', česky „kdo první přijde, ten první mele“, aneb koncept [[w:fronta (datová struktura)|fronty]] bez předbíhání.

Ukažme si příklad ve dvou terminálech. V jednom terminálu vytvoříme pojmenovanou rouru a pustíme příkaz cat, který bude mít za úkol vypisovat vše, co do roury přijde:
{{Kód|jazyk=bash|kód=
mkfifo /tmp/roura
cat &lt; /tmp/roura
}}
Příkaz se spustí, ale dál se nebude dít nic: Z roury zatím nepřicházejí žádná data, takže proces čeká.

Pak v druhém terminálu použijeme opět příkaz 'cat', ale tentokrát k tomu, abychom poslali do roury obsah souboru „muj_soubor.txt“:
{{Kód|jazyk=bash|kód=
cat muj_soubor.txt &gt; /tmp/roura
}}
V druhém terminálu se jakoby nic nestane a příkaz bez jakékoliv hlášky skončí, ale když se podíváme na první terminál, zjistíme, že skutečně došlo k vypsání obsahu souboru. A protože byl jeho obsahem i znak konce souboru, příkaz cat se po vypsání souboru ukončil.

Fungovalo by to, i kdybychom k rouře připojili nejprve vstup a až potom výstup.

== Virtuální vstupní soubor ==
Doposud jsme se zabývali pouze prací s existujícími soubory a proudy. Teď si ukážeme ještě jedno zvláštní přesměrování, které se dělá operátorem ''&lt;&lt;''. Připojuje na vstup data, která se teprve chystáme zadat. Vlevo od operátoru ''&lt;&lt;'' píšeme cíl, na jehož vstup budou data směřovat, vpravo ukončující řetězec, jehož zadání znamená ukončení vstupu. Vypadá to tedy například takto:

{{kód|jazyk=bash|kód=
soubor &lt;&lt; KONEC
Teď píšeme obsah souboru
a pak si ho v tom souboru můžeme přečíst
KONEC
}}

bude mít výstup
  Teď píšeme obsah souboru
  a pak si ho v tom souboru můžeme přečíst

Součástí zadání virtuálního vstupního souboru mohou být i shellové proměnné, například
{{kód|jazyk=bash|kód=
COMMAND=cat
PARAM='Ahoj svete!'
$COMMAND &lt;&lt;%
&gt; `echo $PARAM`
&gt; %&lt;/source&gt;
}}

Bude mít výstup
 Ahoj svete!

{{Navigace|../Řízení běhu|../Modularizace|title=Soubory a proudy}}

[[Kategorie:Skriptování v Bournově shellu|Soubory a proudy]]</text>
      <sha1>sirrhld7wqkx5coen49zzcrgmxiauc8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Turkické jazyky/Užitečné fráze</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6873</id>
    <revision>
      <id>45244</id>
      <parentid>30511</parentid>
      <timestamp>2022-02-25T22:07:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6488" xml:space="preserve">== uvítání ==

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
!  || ahoj || jak se máš? || mám se dobře || jde to || a ty? || já se mám také dobře
|-
| turecky || merhaba || nasılsın?&lt;br /&gt;sen nasılsın? || iyiyim || eh işte || sen nasılsın?&lt;br /&gt;&lt;small&gt;(pouze jako zpětný dotaz při dotazu ''jak se máš?'')&lt;/small&gt; || ben de iyiyim
|-
| ázerbájdžánsky || salam || necəsən? || yaxşıyam || ||  || 
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | uzbecky || || qalaysan? || || || || 
|-
| || қалейсан? || мен яхшиман || || || 
|-
| kazašsky || сәлем || сен кал қалай? || жаксы&lt;br /&gt;мен жаксымын || жаман емес&lt;br /&gt;&lt;small&gt;doslovně: není to špatné&lt;/small&gt; || өзін? ||
|-
| kyrgyzsky || салам || кандайсын? || жакшы&lt;br /&gt;мен жакшымын || жаман эмес&lt;br /&gt;&lt;small&gt;doslovně: není to špatné&lt;/small&gt; || озунуз? || мен дагы жакшымын
|-
| tatarsky || сәләм; ''formálně'' саумысыз, исәнмесез || хәлләр ничек? || мин әйбәт/хәлләр айбат || || ||
|-
| baškirsky || салям, һаумы || хәлдәрен нисек? || минен хәлдәрем яҡшы || || ||
|-
| jakutsky || дорообо || хайдах олордун? || мин этэннэ олоробун || || || 
|}
''Pozn.:'' Kyrgyzky ''Мен дагы'' znamená ''Já také'', kazašské ''өзін'' odpovídá anglickému ''yourself''.

== jak se jmenuješ? jak se jmenujete? ==

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
!  || jak se jmenuješ? || jak se jmenujete? || jmenuji se ...
|-
| turecky || senin adın ne?&lt;br /&gt;ismin ne? || adınız ne?&lt;br /&gt;isminiz ne? || benim adım ...&lt;br /&gt; benim ismim ...
|-
| ázerbájdžánsky || sənin adın nə(dir)? || sizin adınız nə(dir)? || mənim adım ...
|-
| turkmensky || adyň näme? || || 
|-
| uzbecky || sening isming nima? || sizning ismingiz nima? || mening ismim ...
|-
| kazašsky || сенің атың кім? || сіздің атыңыз кім? || менің атым ...
|-
| kyrgyzsky || сенин атың ким? || атыныз ким? ||
|-
| tatarsky || синең исемең ничек? || || минем исемем ...
|-
| baškirsky || исемен нисек?&lt;br /&gt;&lt;small&gt;исемең кем?&lt;/small&gt; || &lt;br /&gt;&lt;small&gt;исемегеҙ кем?&lt;/small&gt; || минең исемем ...
|-
| tuvinsky || || || мээң адым ...
|-
| karačaj balkarsky || сени атынг къалайды?&lt;br /&gt;&lt;small&gt;seni atıñ qalaydı?&lt;/small&gt; || ||
|}

== jmenuji se ==

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
!  || jmenuji se || jmenuješ se || jmenujete se || jmenuje se || on/ona (form.) || jmenujeme se || jmenujete se || vy (form.) || jmenují se
|-
| turecky || benim adım ... || senin adın ... ||  || colspan=&quot;2&quot; | adı ... || adlarımız ... || adlarınız ... ||  || adları ... 
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | kazašsky || менің атым ... || сенің атың ... ||  || colspan=&quot;2&quot; | оның аты ... || біздің атымыз ... || сендердің аттарың ... ||  || олардың аттары ...
|-
| менің есімім ... || сенің есімің ... ||  || colspan=&quot;2&quot; | оның есімі ... || біздің есіміміз ... ||  ||  || 
|}

== poděkování ==

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
!  || děkuji || děkuji mnohokrát || není zač
|-
| turecky || sağ ol&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;sağ - živ, ol - buď&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;teşekkür ederim&lt;ref name=&quot;ederim, edirəm&quot; group=&quot;pozn.&quot;&gt;ederim, edirəm je 1. os. j.č. infinitivu etmek, etmək - dělat&lt;/ref&gt; || || birşey değil
|-
| ázerbájdžánsky || sağ ol&lt;br /&gt;təşəkkür edirəm&lt;ref name=&quot;ederim, edirəm&quot; group=&quot;pozn.&quot; /&gt; || çox sağol || 
|-
| turkmensky || sag boluň || || 
|-
| uzbecky || rahmat || || 
|-
| kazašsky || рахмет || || 
|-
| kyrgyzsky || рахмат || || 
|-
| tatarsky || рәхмәт || || 
|-
| jakutsky || махтал || || 
|}
&lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;

== denní pozdravy ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
!  || dobrou noc
|-
| kazašsky || қайырлы түн
|}

== další fráze ==
* kazašsky
** Иә, мен қазақша сөйлеймін. Сен не үшін қазақ тілін үйреніп отырсың? - Ano, mluvím kazašsky. Proč se učíš kazašsky? (үйреніп - učit se)
** není zač - оқасы жоқ (angl. you are welcome)
** není to špatné - жаман емес. (angl. not bad., жаман - bad, емес - not)
** jak jsi se měl v úterý? - Сәрсенбі қалай өтті? (angl. How was your Tuesday? rus. Как прошёл вторник?), Сәрсенбі - úterý, өтті - v tomto případě &quot;byl/byla/bylo&quot;
** Kam jdeš? - Сен қайда барасын? (angl. Where do you go?)
** Jdu do knihovny. - Мен кітапханаға барамын (angl. I go to the library.)
:* Қазақша - Қарашай-балқарша:
:** Сәлеметсіз бе! - Кюнюгюз ашхы болсун! &lt;small&gt;Künügüz aşhı bolsun!&lt;/small&gt;
:** Қалайсыз? - Къалайсыз? &lt;small&gt;Qalaysız?&lt;/small&gt;
:** Сенің жасың нешеде? - Санга ненча джыл болады? &lt;small&gt;Saña nença cıl boladı?&lt;/small&gt;
:** Кешіріңіз! - Кечериксиз! &lt;small&gt;Keçeriksiz!&lt;/small&gt;
:** Бала шөлмекті сындырды. - Джашчыкъ шышаны сындырды. &lt;small&gt;Caşçıq şışanı sındırdı!&lt;/small&gt;

* uzbecky
** Бугун иссик. - Dnes je horko (rus. сегодня жарко)
** Или бугун хаво иссик булди. - Dnes bylo horko (rus. сегодня было жарко)
** Улар уйга келдилар. (taškentský dialekt) = Улар уйга келди. - Oni přišli domů (angl. They came home.)

* tatarsky
** Син татарча сейлисенме? Нинди телде син сейлешесен? - Mluvíš tatarsky? Jakým jazykem mluvíš?
** син татарча сейлешесенме? нинди телде син сейлешесен?
** ничек утте синен кенен? - jaký jsi měl den? (angl. how was your day today?, кенен - den)
** рәхим итегез - vítej, vítejte (angl. welcoming, welcome)
** Сезнең белән танышуыма бик шат. - Těší mě, že tě poznávám. (angl. Nice to meet you.)
** Хәерле иртә, Хәерле көн, Хәерле кич - angl. Good morning, Good afternoon, Good evening, Good night

[[Kategorie:Turkické jazyky]]</text>
      <sha1>8jjatt7rhlduubzdywo8kuhcdo1vsuz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Turkické jazyky/Slovesa/Minulý čas</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6874</id>
    <revision>
      <id>28174</id>
      <parentid>27704</parentid>
      <timestamp>2015-03-01T07:54:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Standazx</username>
        <id>2536</id>
      </contributor>
      <comment>Minulý čas v tatarštině</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2196" xml:space="preserve">{{Doplnit}}

* turečtina má několik minulých časů:
** běžný minulý čas se tvoří příponou -d-
** minulý čas vyjadřující, že jsem slyšel, že se něco stalo, ale nejsem si jistý, že se to stalo, se tvoří příponou -muş-/-miş-,
* kazaština má dva minulé časy:
** minulý čas pro nedávnou minulost, tvoří se příponami -ды, -ді, -ты, -ті,
** minulý čas pro vzdálenou minulost, tvoří se příponami -ған, -ген, -қан, -кен, protože se jedná o uzavřené slabiky, jako přípony pro jednotlivé osoby se používají přípony (мен) -мін, -мын, (сен) -сың, -сің, (сіз) -сыз, -сіз, (ол) -, (біз) -быз, -біз, (сендер) -сіндер, -сындар, (сіздер) -сіздер, -сыздар, (олар) -,
* tatarština má dva minulé časy:
** minulý čas události, jejíž byl mluvčí účastníkem, tvoří se příponou -ды,
** minulý čas události, o které mluvčí ví, ale nebyl jejím účastníkem, tvoří se příponou -ган.

== Ukázka sloves v minulém čase ==
=== sloveso ''mluvit'' ===
''Pozn.:'' Pomlčkami jsou naznačeny jednotlivé přípon, v textech se nepíšou.

{| class=&quot;wikitable&quot;
!  !! infinitiv !! čas !! já !! ty !! vy (form.) !! on/ona/ono !! on/ona (form.) !! my !! vy !! vy (form.) !! oni/ony/ona 
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | kazašsky || rowspan=&quot;2&quot; | сөйлеу / сөйлесу || minulý blízký || мен сөйле-ді-м || сен сөйле-ді-ң || сіз сөйле-ді-ңіз || ол сөйле-ді ||  || біз сөйле-ді-к || сендер сөйле-ді-ң-дер || сіздер сөйле-ді-ңіз-дер || олар сөйле-ді
|-
| minulý vzdálený || мен сөйле-ген-мін || сен сөйле-ген-сің || сіз сөйле-ген-сіз || ол сөйле-ген ||  || біз сөйлеген-біз || сендер сөйле-ген-сіндер || сіздер сөйле-ген-сіздер || олар сөйле-ген
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | baškirsky || || || мин hойланем || || || || || || || ||
|-
| || || мин әйтем || || || || || || || ||
|}

[[Kategorie:Turkické jazyky]]</text>
      <sha1>h2wloubaig7s9ojphwes5qps4nnjmwb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Turkické jazyky/Abecedy a azbuky, výslovnost</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6875</id>
    <revision>
      <id>45882</id>
      <parentid>29712</parentid>
      <timestamp>2022-07-04T16:07:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="12652" xml:space="preserve">Pro účely tohoto přehledu jsou jazyky rozděleny na velké a malé podle počtu mluvčích. Hranicí je 1 000 000 mluvčích.

&lt;!-- cybějící azbuky: karaimština, krymčakchština, šorština, tofalarština, urumština --&gt;
== Velké jazyky ==

=== Abecedy ===

* turečtina

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Velká písmena || A || B || C || Ç || D || E || F || G || Ğ || H || I || İ || J || K || L || M || N || O || Ö || P || R || S || Ş || T || U || Ü || V || Y || Z
|-
| Malá písmena || a || b || c || ç || d || e || f || g || ğ || h || ı || i || j || k || l || m || n || o || ö || p || r || s || ş || t || u || ü || v || y || z
|-
| Výslovnost || [a] || [b] || [dʒ] || [tʃ] || [d] || [e] || [f] || [g]/[ɟ] || [ɣ] || [h] || [ɯ] || [i] || [ʒ] || [k]/[c] || [ɫ]/[l] || [m] || [n] || [o] || [œ] || [p] || [ɾ] || [s] || [ʃ] || [t] || [u] || [y] || [v] || [j] || [z]
|-
| Česká hláska || a || b || dž || č || d || e || f || g || &lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;prodlužuje předchozí samohlásku&lt;/ref&gt; || h || &lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;tzv. zadopatrové i, jako i vyslovené v krku&lt;/ref&gt; || i || ž || k || l || m || n || o || &lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;německé ö&lt;/ref&gt; || p || r || s || š || t || u || &lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;německé ü&lt;/ref&gt; || v || j || z
|}

&lt;references group=&quot;pozn.&quot;/&gt;

* ázerbájdžánština

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Velká písmena || A || Ə || B || C || Ç || D || E || F || G || Ğ || H || X || I || İ || J || K || Q || L || M || N || O || Ö || P || R || S || Ş || T || U || Ü || V || Y || Z
|-
| Malá písmena || a || ə || b || c || ç || d || e || f || g || ğ || h || x || ı || i || j || k || q || l || m || n || o || ö || p || r || s || ş || t || u || ü || v || y || z
|}

* turkmenština

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Velká písmena || A || B || Ç || D || E || Ä || F || G || H || I || J || Ž || K || L || M || N || Ň || O || Ö || P || R || S || Ş || T || U || Ü || W || Y || Ý || Z
|-
| Malá písmena || a || b || ç || d || e || ä || f || g || h || i || j || ž || k || l || m || n || ň || o || ö || p || r || s || ş || t || u || ü || w || y || ý || z
|}

* uzbečtina

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Velká písmena || A || B || D || E || F || G || H || I || J || K || L || M || N || O || P || Q || R || S || T || U || V || X || Y || Z || Oʻ || Gʻ || Sh || Ch
|-
| Malá písmena || a || b || d || e || f || g || h || i || j || k || l || m || n || o || p || q || r || s || t || u || v || x || y || z || oʻ || gʻ || sh || ch
|}

=== Azbuky ===

* kazaština (қазақ тілі)

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Velká písmena || А || Ә || Б || В || Г || Ғ || Д || Е || Ё || Ж || З || И || Й || К || Қ || Л || М || Н || Ң || О || Ө || П || Р || С || Т || У || Ұ || Ү || Ф || Х || Һ || Ц || Ч || Ш || Щ || Ъ || Ы || І || Ь || Э || Ю || Я
|-
| Malá písmena || а || ә || б || в || г || ғ || д || е || ё || ж || з || и || й || к || қ || л || м || н || ң || о || ө || п || р || с || т || у || ұ || ү || ф || х || һ || ц || ч || ш || щ || ъ || ы || і || ь || э || ю || я
|}

* kyrgyzština (кыргыз тили)

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Velká písmena || А || Б || В || Г || Д || Е || Ё || Ж || З || И || Й || К || Л || М || Н || Ң || О || Ө || П || Р || С || Т || У || Ү || Ф || Х || Ц || Ч || Ш || Щ || Ъ || Ы || Ь || Э || Ю || Я
|-
| Malá písmena || а || б || в || г || д || е || ё || ж || з || и || й || к || л || м || н || ң || о || ө || п || р || с || т || у || ү || ф || х || ц || ч || ш || щ || ъ || ы || ь || э || ю || я
|}

* tatarština (татар теле)

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Velká písmena || А || Ә || Б || В || Г || Д || Е || Ё || Ж || Җ || З || И || Й || К || Л || М || Н || Ң || О || Ө || П || Р || С || Т || У || Ү || Ф || Х || Һ || Ц || Ч || Ш || Щ || Ъ || Ы || Ь || Э || Ю || Я
|-
| Malá písmena || а || ә || б || в || г || д || е || ё || ж || җ || з || и || й || к || л || м || н || ң || о || ө || п || р || с || т || у || ү || ф || х || һ || ц || ч || ш || щ || ъ || ы || ь || э || ю || я
|}

* baškirština (башҡорт теле)

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Velká písmena || А || Б || В || Г || Ғ || Д || Ҙ || Е || Ё || Ж || З || И || Й || К || Ҡ || Л || М || Н || Ң || О || Ө || П || Р || С || Ҫ || Т || У || Ү || Ф || Х || Һ || Ц || Ч || Ш || Щ || Ъ || Ы || Ь || Э || Ә || Ю || Я
|-
| Malá písmena || а || б || в || г || ғ || д || ҙ || е || ё || ж || з || и || й || к || ҡ || л || м || н || ң || о || ө || п || р || с || ҫ || т || у || ү || ф || х || һ || ц || ч || ш || щ || ъ || ы || ь || э || ә || ю || я
|}

* čuvašština (чӑваш чӗлхи)

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Velká písmena || А || Ӑ || Б || В || Г || Д || Е || Ё || Ӗ || Ж || З || И || Й || К || Л || М || Н || О || П || Р || С || Ҫ || Т || У || Ӳ || Ф || Х || Ц || Ч || Ш || Щ || Ъ || Ы || Ь || Э || Ю || Я
|-
| Malá písmena || а || ӑ || б || в || г || д || е || ё || ӗ || ж || з || и || й || к || л || м || н || о || п || р || с || ҫ || т || у || ӳ || ф || х || ц || ч || ш || щ || ъ || ы || ь || э || ю || я
|}

=== Arabské abecedy ===

* ujgurština

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| ي‎ || ئى‎ || ئې‎ || ۋ‎ || ئۈ‎ || ئۆ‎ || ئۇ‎ || ئو‎ || ھ‎ || ن‎ || م‎ || ل‎ || ڭ‎ || گ‎ || ك‎ || ق‎ || ف‎ || غ‎ || ش‎ || س‎ || ژ‎ || ز‎ || ر‎ || د‎ || خ‎ || چ‎ || ج‎ || ت‎ || پ‎ || ب‎ || ئە‎ || ئا‎
|}

== Malé jazyky ==
=== Abecedy ===
* gagauzština

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Velká písmena || A || Ä || B || C || Ç || D || E || Ê || F || G || H || I || İ || J || K || L || M || N || O || Ö || P || R || S || Ş || T || Ţ || U || Ü || V || Y || Z
|}

* karakalpačtina (Qaraqalpaq tili)

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Velká písmena || A || A' || B || C || D || E || F || G || G' || H || X || I' || I || J || K || Q || L || M || N || N' || O || O' || P || R || S || Sh || T || U || U' || V || W || Y || Z
|-
| Malá písmena || a || a' || b || c || d || e || f || g || g' || h || x || i' || i || j || k || q || l || m || n || n' || o || o' || p || r || s || sh || t || u || u' || v || w || y || z
|}
''Pozn.:'' Ve variantě abecedy před rokem 2009 nebylo obsaženo písmeno C, hláska byla zapisována spřežkou Ts. Místo dvojice písmen I', i' a I, i se používala dvojice I, ı a İ, i jako v turečtině.

* krymská tatarština

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Velká písmena || A || B || C || Ç || D || E || F || G || Ğ || H || I || İ || J || K || L || M || N || Ñ || O || Ö || P || Q || R || S || Ş || T || U || Ü || V || Y || Z
|-
| Malá písmena || a || b || c || ç || d || e || f || g || ğ || h || ı || i || j || k || l || m || n || ñ || o || ö || p || q || r || s || ş || t || u || ü || v || y || z
|-
| Výslovnost || [a] || [b] || [ʤ] || [ʧ] || [d] || [e] || [f] || [g] || [ɣ] || [x] || [ɯ] || [i], [ɪ] || [ʒ] || [k] || [l] || [m] || [n] || [ŋ] || [o] || [ø] || [p] || [q] || [r] || [s] || [ʃ] || [t] || [u] || [y] || [v], [w] || [j] || [z]
|}

=== Azbuky ===

* altajština (алтай тили)

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Velká písmena || А || Б || В || Г || Д || Ј || Е || Ё || Ж || З || И || Й || К || Л || М || Н || Ҥ || О || Ӧ || П || Р || С || Т || У || Ӱ || Ф || Х || Ц || Ч || Ш || Щ || Ъ || Ы || Ь || Э || Ю || Я
|-
| Malá písmena || а || б || в || г || д || ј || е || ё || ж || з || и || й || к || л || м || н || ҥ || о || ӧ || п || р || с || т || у || ӱ || ф || х || ц || ч || ш || щ || ъ || ы || ь || э || ю || я
|}

* chakaština (хакас тілі)

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Velká písmena || А || Б || В || Г || Ғ || Д || Е || Ё || Ж || З || И || Й || І || К || Л || М || Н || Ң || О || Ӧ || П || Р || С || Т || У || Ӱ || Ф || Х || Ц || Ч || Ӌ || Ш || Щ || Ъ || Ы || Ь || Э || Ю || Я
|-
| Malá písmena || а || б || в || г || ғ || д || е || ё || ж || з || и || й || і || к || л || м || н || ң || о || ӧ || п || р || с || т || у || ӱ || ф || х || ц || ч || ӌ || ш || щ || ъ || ы || ь || э || ю || я 
|}

* jakutština (саха тыла)

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Velká písmena || А || Б || В || Г || Ҕ || Д || Дь || Е || Ё || Ж || З || И || Й || К || Л || М || Н || Ҥ || Нь || О || Ө || П || Р || С || Һ || Т || У || Ү || Ф || Х || Ц || Ч || Ш || Щ || Ъ || Ы || Ь || Э || Ю || Я
|-
| Malá písmena || а || б || в || г || ҕ || д || дь || е || ё || ж || з || и || й || к || л || м || н || ҥ || нь || о || ө || п || р || с || һ || т || у || ү || ф || х || ц || ч || ш || щ || ъ || ы || ь || э || ю || я
|}

* dolganština (долган тыла, дулҕан тыла, һака)

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Velká písmena || А || Б || В || Г || Д || Е || Ё || Ж || З || И || Й || К || Һ || Л || М || Н || Ӈ || О || Ө || П || Р || С || Т || У || Ү || Ф || Х || Ц || Ч || Ш || Щ || Ъ || Ы || Ь || Э || Ю || Я
|-
| Malá písmena || а || б || в || г || д || е || ё || ж || з || и || й || к || һ || л || м || н || ӈ || о || ө || п || р || с || т || у || ү || ф || х || ц || ч || ш || щ || ъ || ы || ь || э || ю || я
|}

* nogajština (ногай тили)

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Velká písmena || А || Аь || Б || В || Г || Д || Е || Ё || Ж || З || И || Й || К || Л || М || Н || Нъ || О || Оь || П || Р || С || Т || У || Уь || Ф || Х || Ц || Ч || Ш || Щ || Ъ || Ы || Ь || Э || Ю || Я
|-
| Malá písmena || а || аь || б || в || г || д || е || ё || ж || з || и || й || к || л || м || н || нъ || о || оь || п || р || с || т || у || уь || ф || х || ц || ч || ш || щ || ъ || ы || ь || э || ю || я
|}

* tuvinština (тыва дыл)

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Velká písmena || А || Б || В || Г || Д || Е || Ё || Ж || З || И || Й || К || Л || М || Н || Ң || О || Ө || П || Р || С || Т || У || Ү || Ф || Х || Ц || Ч || Ш || Щ || Ъ || Ы || Ь || Э || Ю || Я
|-
| Malá písmena || а || б || в || г || д || е || ё || ж || з || и || й || к || л || м || н || ң || о || ө || п || р || с || т || у || ү || ф || х || ц || ч || ш || щ || ъ || ы || ь || э || ю || я
|}

* kumykština (къумукъ тил)

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Velká písmena || А || Б || В || Г || Гъ || Гь || Д || Е || Ё || Ж || З || И || Й || К || Къ || Л || М || Н || Нг || О || Оь || П || Р || С || Т || У || Уь || Ф || Х || Ц || Ч || Ш || Щ || Ъ || Ы || Ь || Э || Ю || Я
|-
| Malá písmena || а || б || в || г || гъ || гь || д || е || ё || ж || з || и || й || к || къ || л || м || н || нг || о || оь || п || р || с || т || у || уь || ф || х || ц || ч || ш || щ || ъ || ы || ь || э || ю || я
|}

* karačaj-balkarština (къарачай-малкъар тили)

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Velká písmena || А || Б || В || Г || Гъ || Д || Дж || Е || Ё || Ж || З || И || Й || К || Къ || Л || М || Н || Нг || О || П || Р || С || Т || У || Ў || Ф || Х || Ц || Ч || Ш || Щ || Ъ || Ы || Ь || Э || Ю || Я
|-
| Malá písmena || а || б || в || г || гъ || д || дж || е || ё || ж || з || и || й || к || къ || л || м || н || нг || о || п || р || с || т || у || ў || ф || х || ц || ч || ш || щ || ъ || ы || ь || э || ю || я
|}
''Pozn.:'' V některých zdrojích není písmeno Ў, ў uváděno. Písmeno bývá nahrazováno písmenem У, у.

== Abecedy jazyků málokdy zapisovaných ==
Tento odstavec je zde spíš pro úplnost a pro zajímavost, protože těmito jazyky se tato kniha (zatím) nezabývá.
* kaškajština
Na [http://www.omniglot.com/writing/qashqai.htm Omniglotu] je pro kaškajštinu uvedena možná abeceda:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| ى‎ || ه‎ || ھ‎ || و‎ || ن‎ || م‎ || ﻻ‎‎ || ل‎ || گ‎ || ك‎ || ق‎ || ف‎ || غ‎ || ش‎ || س‎ || ژ‎ || ز‎ || ر‎ || د‎ || ح‎ || چ‎ || ج‎ || ت‎ || پ‎ || ب‎ || آ‎ || ا‎
|}

[[Kategorie:Turkické jazyky]]</text>
      <sha1>huqwtlkb1bq307gqg7byz8xx2kxqfep</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Turkické jazyky/O učebnici</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6886</id>
    <revision>
      <id>31034</id>
      <parentid>30776</parentid>
      <timestamp>2016-03-14T01:02:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1180" xml:space="preserve">Cílem této učebnice je poskytnout informace o turkických jazycích, které se v různých částech světa používají. Učebnice si ale neklade za cíl být přehledem všech turkických jazyků. Zaměřena je na ty, které mají oficiální ortografii. Učebnice se také nezaměřuje na jazyky používané v minulosti, které již nemají žádné mluvčí. Učebnice nezahrnuje následující jazyky:

* osmanská turečtina - používala se v minulosti, vyvinula se z ní současná turečtina,
* čagatajština - používala se v minulosti, nemá žádné mluvčí,
* krymčakština - jedná se o dialekt krymské tatarštiny,
* barabština - jedná se o dialekt tatarštiny,
* fuyü gïrgïština - autor nemá dostatek informací o tomto jazyce,
* kaškaiština - používá se malými skupinami v Íránu, nezdá se, že by měla psanou formu,
* chaladžština - používá se malými skupinami v Íránu, nezdá se, že by měla psanou formu,
* hendurkeg - autor nemá dostatek informací o tomto jazyce.

Není vyloučeno, že některé z vyjmenovaných jazyků budou do učebnice zahrnuty později.

[[Kategorie:Turkické jazyky|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>41q4r5mzewjmw6fefm7nyx3h2li2a4i</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Korolupy za první republiky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6888</id>
    <revision>
      <id>37988</id>
      <parentid>37281</parentid>
      <timestamp>2018-12-04T19:44:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka Lyalikoff</username>
        <id>4811</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Obsazení německých obcí na Jemnicku */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="66090" xml:space="preserve">[[Soubor:Verzichtserklärung Karl I. 11.11.1918.jpg|250 px|náhled|Prohlášení císaře Karla I. rakouského, krále českého, apoštolského krále uherského, markraběte moravského z 11. listopadu 1918 o „jakékoli účasti na státních záležitostech“ a zproštění c. k. rakouské vlády úřadu]]
[[Soubor:Der Aufbau der Republik Deutschösterreich.png|250 px|náhled|Mapa republiky Deutschösterreich (Německé Rakousko) z 22. 11. 1918 ]]

Na vznik Československa reagovalo české obyvatelstvo jásotem. V německých obcích bychom veselí těžko hledali. Představitelé německých obcí se 3. listopadu 1918 na krajském shromáždění ve Znojmě rozhodli vytvořit samostatnou autonomní provincii Deutschsüdmähren (Německá jižní Morava).&lt;ref&gt;Jašš, Richard Mgr: Pokus o geografické vymezení německé iredenty v českých zemích na podzim roku 1918, disertační práce.&lt;/ref&gt; Po vojenském obsazení Německé jižní Moravy se situace zásadně změnila. Úprava zemské hranice v mezistátní posílila váhu českého obyvatelstva. Obyvatelstvo německé národnosti nejenže pokleslo přesunem státní moci do českých rukou a změnou politického zřízení do postavení národnostní menšiny, ale bylo také odtrženo od svých letitých rakouských hospodářských odbytišť.

Mnoho písemných pramenů o reakcích a smýšlení německého venkovského obyvatelstva na jihozápadě Moravy se nedochovalo. Záznamy z obecních kronik a z denního tisku dokládají nelibé postoje německého obyvatelstva ke zřizování menšinových českých škol a k otázce jazykového zákona. Nové sociální a politické kroky ze strany vlády dozajista otřásly zejména po staletí zavedenými vesnickými pořádky a tradicemi prastarých sedláckých rodů. V každém případě vnímalo německé obyvatelstvo začlenění do Československa jako křivdu a znevážení principu práva národů na sebeurčení vyřčených prezidentem [[w:Woodrow Wilson|Wilsonem]]. Tato křivda a následná politika Československé vlády se také staly o dvacet let později živnou půdou pro volání německého obyvatelstva po &quot;návratu do Říše&quot;.

== Převzetí státní správy na Moravě ==
Představitelé moravského Národního výboru v Brně nezareagovali na [[w:Andrássyho nóta|Andrássyho nótu]] jako v Praze a zdráhali se převrat zahájit. Zprávu o tom, že se Národní výbor v Praze ujal 28. října v poledních hodinách vlády, předal Národnímu výboru v Brně kolem půl šesté večer redaktor Lidových novin Otakar Klusáček. Až do půlnoci se Brno snažilo marně navázat spojení s Prahou, ale ani po té Praha pro Národní výbor v Brně nevydala žádné rozkazy. Brno mělo svou situaci vyřešit podle vlastního uvážení. Ještě v noci převzal komisař František Barvič kontrolu nad poštou, vrchní inspektor Bohumil Hák se členem Národního výboru Janem Pelikánem kontrolu nad nádražím a čeští úředníci ovládli telefonní ústřednu. Členové Národního výboru v Brně se 29. října prohlásili Národním výborem pro Moravu a Slezsko a začali úřadovat v Zemském domě na Joštově třídě v kanceláři zemského přísedícího Kuneše Sonntaga.

Pro vyřizování správní agendy zřídil Národní výbor zprvu čtyři odbory: správní (Hynek Bulín, Kuneš Sonntag, Jan Šrámek, Karel Vaněk), hospodářský (Otakar Klusáček, Jaroslav Marcha, Jan Máša, Jan Rozkošný, Valentin Skurský, Jan Šamalík, Vilém Votruba), železniční (Josef Dolanský, Jan Pelikán, Josef Zamostil) a vojenský (Arnošt Heinrich, Valentin Skurský, Jaroslav Stránský, Václav Šlesinger, Vilém Votruba). Oslavy nového čs. státu propukly v Brně až na druhý den, kdy také Baron Heinold předal po celodenním jednání správu země místodržitelskému radovi Černému (30. října jmenován Vídní dvorním radou). Veřejnou správu nadále vykonávalo místodržitelství ve spolupráci se správní komisí, složené ze zástupců Národního výboru (státoprávní demokrat Hynek Bulín, agrárník Kuneš Sonntag, lidovec Jan Šrámek a sociální demokrat Karel Vaněk). Dvě místa zástupců německých politických stran zůstala neobsazena. Dne 4. listopadu přibyl Národnímu výboru odbor finanční (Josef Mašek, Ladislav Pluhař, Antonín Sotolář, Adolf Stránský, Simeon Vacula) a uhelní (Ludvík Janoš, J. Klimeš, Jan Máša, Josef Peters, Švarc, Simon Vacula) a již 9. listopadu 1918 vydal Národní výbor prohlášení, ve kterém oficiálně ukončil oslavy a vybídl lid k návratu do práce. Zcela jiná situace panovala v německém pohraničí na jihu Moravy.&lt;ref&gt;Cyril Varadínek: Národní výbor a vznik Československa roku 1918, rig. práce 2014&lt;/ref&gt;

== Konstituce kraje Německá jižní Morava a přičlenění k zemi Německé Rakousko ==
Národní výbor v Praze sice převzal 28. října od rakouských úřadů vládní moc, ale neměl pod kontrolou veškeré území státu. Také nebylo vůbec jasné, jak se zachovají Němci v okrajových oblastech Čech a Moravy. Ve Znojmě (a už vůbec ne na jihomoravském venkově) se o převratu v Praze z 28. října nevědělo. Večer se zpráva dostala do Brna, takže české obce na Moravě vyhlašovaly samostatnost o den později. Znojemský vůdce české menšiny dr. Vilém Veleba obdržel zprávu od NV z Brna až navečer 29. října, takže představitelé znojemské české politické obce se v [[w:Znojemská Beseda|Besedě]] sešli až večer 30. října.&lt;ref&gt;http://www.znoj-tyden.cz/_old/index.php?a=3165&lt;/ref&gt; Předsedou NV byl zvolen [[w:Vilém Veleba|dr. Vilém Veleba]], 1. místopředsedou dr. Josef Stavěl, 2. místopředsedou Josef Rudolecký, 1. jednatelem dr. Joža Koliáš, 2. jednatelem dr. Josef Mareš, 3. jednatelem řídící učitel Jaroslav Rauš, hospodářem Rudolf Stloukal a pokladníkem Ladislav Šána. V rámci Národního výboru byly utvořeny odbory: politický, zásobovací, školský, úřednický, železniční, vojenský, finanční a novinářský. Vzhledem k tomu, že neexistovaly žádné centrální instrukce, objevily se obavy z přehmatů i u členů NV ve Znojmě. Vyslaná tříčlenná deputace NV (Dr. Koliáš, řed. Fárský a poručík Szafrán) se z Brna vrátila na druhý den večer s nepořízenou. Brno mělo svých starostí dost a o situaci na jižní Moravě v podstatě nic nevědělo.&lt;ref&gt;Jiří Padalík: Češi a Němci v regionu Znojemska v letech 1918-1946, dipl. práce, 2009&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Národní výbor byl 2. listopadu přeměněn na Okresní Národní výbor ve Znojmě a doplněn o nové členy. Následující den pak ONV provedl svoji konečnou organizaci, včetně vytvoření jednotlivých odborů. Předsednictvo: předseda JUDr. Vilém Veleba, 1. místopředseda JUDr. Josef Stavěl, 2. místopředseda Josef Rudolecký, 1. jednatel JUDr. Joža Koliáš, 2. jednatel JUDr. Josef Mareš, 3. jednatel řídící učitel Jaroslav Rauš, hospodář Rudolf Stloukal, pokladník Ladislav Šána. Členové předsednictva za Znojmo: Jakš, Farský, Müller, Coufal, Szafran, Kašpárek. Členové ze znojemského venkova: Princ, Kuchyňka, Špalek, Cidlík, Marák, Domínek. Referenti a spolupracovníci ONV: Rokos, Kraus, Krejčí, Smejkal, Kraus, Fischl, Stehlík, Klanica, Chvátal - Později byli kooptováni: Pipek, Voltr, Dr. Charvát, Vilímek, Slavata. Jednotlivé odbory ONV a jejich zástupci: politický (Veleba, Stavěl, Koliáš, Mareš), vojenský (Coufal, Szafran, Mareš, Koliáš), finanční (Šána, Farský, Mareš, Rokos), hospodářský a zásobovací (Rudolecký, Koliáš, Rauš, Stloukal, Šána, Smejkal), úřednický (Mareš, Šána, Chvátal, Charvát, Slavata), železniční (Klanica, Jakš, Mareš, Kašpárek, Krejčí), novinářský (Farský, Rudolecký, Kraus, Charvát), sociální (Coufal, Szafran, Mareš, Koliáš) a školní (Marák, Farský, Rauš). &lt;/ref&gt;
[[Soubor:Provisorische Nationalversammlung für Deutschösterreich am 21. Oktober 1918.jpg|náhled|Prozatímní Národní shromáždění pro Německé Rakousko v zasedacím sále zemského sněmu Dolního Rakouska. Dne 21. října 1918 němečtí poslanci říšské rady vytvořili tzv. Prozatímní národní shromáždění Německého Rakouska (Provisorische Nationalversammlung Deutsch Österreich). Přípravným výkonným orgánem byl zvolen dvacetičlenný Výkonný výbor (Vollzugsausschuss) a 3 delegovaní prezidenti. V prohlášení Prozatímního národního shromáždění z 21. října 1918 se tak poprvé objevuje nárok Německého Rakouska na německé oblasti v českých zemích, v této době ještě vztažený k uspořádání uvnitř federalizované Monarchie.&lt;ref&gt; In: Ausserpolitische Dokumente der Republik Österreich 1918 – 1938. Sv. 1: Selbstbestimmung der Republik 21.10. 1918 bis 14.3. 1919. Hrsg. v Klaus Koch, Walter Rauscher und Arnold Suppan, Wien, 1993, s. 69&lt;/ref&gt;]]

=== Situace na německé straně ===
Znojemské městské zastupitelstvo se na podpoře poslance Oskara Teufla a nově proklamovaném samostatném státě „Deutsch-Österreich“ (Německé Rakousko) jednomyslně dohodlo už na mimořádné schůzi 20. října 1918. Den po té byl ve Vídni v dolnorakouském zemském sněmu vznik státu „Deutsch-Österreich“ také vyhlášen (viz obrázek) a o týden později v neděli 27. října v deset hodin dopoledne se konala další mimořádná schůze, na které se městské zastupitelstvo se svým okresem k novému státu přihlásilo.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, Mi, 30. Oktober 1918, s. 2&lt;/ref&gt;

V některých větších obcích vznikaly jako reakce na české národní výbory německé okresní výbory, které plnily úlohu organizační, informační a agitační. V Mikulově došlo k utvoření německého okresního zastupitelstva a k přihlášení k zemi „Deutsch-Österreich“ 29. října&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, So, 3. November 1918, s. 2&lt;/ref&gt; a ve čtvrtek 31. října 1918 se pro „Deutsch-Österreich“ vyslovili zástupci německých obcí dačického politického okresu a soudního okresu Jemnice ve Slavonicích.

Ve stejný den se ve Vranově na radnici pod vedením starosty Karla Fuchse sešli za účelem sestavení okresního výboru všech obcí soudního okresu Vranova zástupci všech obcí soudního okresu Vranov. Zastupováním německých občanů bylo pověřeno celé dosavadní zastupitelstvo a další tři nově zvolení přísedící, kteří se dohodli nejen na přihlášení německých obcí k „Deutsch-Österreich“, na odvodech potravin a aprovizační službě, ale také na krocích k zajištění ochrany obyvatelstva. &lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Do, 7. November 1918, s. 2&lt;/ref&gt;

Důležitým státoprávním aktem pro kraj Deutschsüdmähren se stala schůzka 6 poslanců říšského a zemského sněmu O. Teufela ze Znojma, J. Luksche z Lodenic, J. Brunnera z Hevlína, E. Kafky z Břeclavi, F. Wagnera z Lechovic a A. Wintera z Mikulova (poslanec C. Zeissel z Damic se pro nemoc nedostavil), kteří se sešli dopoledne v neděli 3. listopadu v zasedacím sále znojemské radnice. Právě na ní došlo k vytvoření krajského sněmu a k prohlášení o přistoupení nového kraje k zemi Dolní Rakousy jako součásti Německého Rakouska. Na ustavujícím zasedání krajského sněmu byl zvolen tříčlenný krajský výbor ([[w:Josef Brunner|Josef Brunner]], O. Teufel a [[w:Josef Luksch|Josef Luksch]], ) v čele s krajským hejtmanem [[w:Oskar Teufel|Oskarem Teufelem]] (ten byl 20. listopadu 1918 vystřídán hrabětem Hieronymem Oldofredim, dosavadním okresním hejtmanem).

Odpoledne se konalo ve velkém sále Německého domu obrovské shromáždění, kterého se zúčastnilo na 1 200 zástupců jihomoravských německých, židovských obcí a spousty dalších hostů a kde se starostové zastupovaných obcí oficiálně přihlásili k Německému Rakousku (Deutsch-Österreich). Krajský výbor na to požádal c. k. orgány o převedení veškerých úřadů na zemi dolnorakouskou. Přísahu věrnosti státních úředníků přijal zemský sněm Dolních Rakous 5. listopadu 1918&lt;ref&gt;Deklarace o připojení ke korunní zemi Dolní Rakousy. Znaimer Wochenblatt, Mi, 6. November 1918&lt;/ref&gt; a na zasedání Prozatímního národního shromáždění 12. listopadu se pak kraj Deutschsüdmähren stal oficiálně součástí Německého Rakouska.

Protokol o usneseních krajského shromáždění byl vyvěšen ve všech obcích kraje.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|'''''Německému lidu na jižní Moravě!'''''

''V neděli dne 3. listopadu shromáždili se říšští a zemští poslanci německé jižní Moravy ke krajskému shromáždění ve Znojmě a dohodli se na něm na tomto usnesení: My, německo-rakouským lidem našeho území podle všeobecného, rovného a přímého hlasovacího práva zvolení poslanci, v této době jediní oprávnění zástupci našeho lidu, shromáždili jsme se v době všeobecné tísně našeho domova a našeho lidu, když druhý národ, obývající dosavadní korunní zem markrabství moravské, přerušil s námi veškeré politické a především hospodářské soužití, k tomuto prozatímnímu krajskému shromáždění, abychom na podkladě uznaného principu o sebeurčení národů zřídili v našem kraji uspořádanou správu a tak sebe, svoje rodiny a svoje potomky ochránili před cizí nadvládou, před hospodářským zničením a sociálním rozkladem. Prozatímní krajské shromáždění ustavilo se v neděli 3. listopadu 1918 v radnici města Znojma a dohodlo se na těchto usneseních:''

I.

''1. Ve jménu lidu a území prohlašuje ustavující krajské shromáždění souhrn obcí, které zastupuje''

''politický okres Hustopeče:''

''Hustopeče, Starovice, Kurdějov, Ledce, Nové Mlýny, Popice, Přítluky, Zaječí, Strachotín, Vojkovice;''

''politický okres Dačice:''

''Staré Hobzí, Český Rudolec, Holešice, Hostkovice, Vlastkovec, Lidéřovice, Lipolec, Maříž, Marketa, Modletice, Mutná, Mutišov, Nové Sady, Peč, Písečná křesť., Písečná žid., Chvaletín, Cizkrajov, Slavětín, Stálkov, Stoječín, Dolní Radíkov, Vnorovice, Urbaneč, Václavov, Bolíkov, Slavonice;''

''politický okres Hodonín:''

''Břeclav křesť., Břeclav žid.;''

''politický okres Moravské Budějovice:''

''Danšovice, Dešná, Vratěnín, Flandorf, Lubnice, Korolupy, Lovčovice, Mešovice, Plavčovice, Chvalkovice, Rancířov, Hluboká, Uherčice, Bělčovice, Županovice;''

''politický okres Moravský Krumlov:''

''Našiměřice, Babice, Damnice, Chlupice, Kubšice, Hostěradice, Kašenec, Jiřice, Želovice, Kadov, Lidměřice, Miroslav křesť., Miroslav žid., Míšovice, Skalice, Suchohrdly, Dolenice, Olbramovice;''

''politický okres Mikulov:''

''Perná, Prátlsbrun, Trnové Pole, Lednice křesť., Lednice žid., Drnholec, Branišovice, Frélichov, Kolenfurt, Dobré Pole, Němčičky, Klentnice, Kupařovice, Litobratřice, Loděnice, Malešovice, Nová Ves, Milovice, Medlov, Smolín, Mušov, Nejdek, Nový Přerov, Novosedly, Mikulov, Mikulov žid., Horní Věstonice, Odrovice, Bavory, Pouzdřany, Pohořelice křesť., Pohořelice žid., Pavlov, Pravlov, Pulgary, Šumice, Troskotovice, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Cvrčovice, Sedlec, Pasohlávky, Vlasatice;''

''politický okres Znojmo:''

''soudní okres Vranov - Starý Petřín, Chvalatice, Vracovice, Vranov, Frejštejn, Jazovice, Lančov, Liliendorf, Lukov, Milíčovice, Nový Petřín, Horní Břečkov, Podmýče, Šafov křesť., Šafov žid., Štítary, Onšov, Stálky, Čížov;''

''soudní okres Jaroslavice - Hrádek, Fryšava, Hrabětice, Velké Křídlovice, Dyjákovice, Hrušovany, Hevlín, Jaroslavice, Křídlůvky, Oleksovičky, Micmanice, Mackovice, Božice, Pravice, Šanov, Valtrovice, Čule;''

''soudní okres Znojmo - Starý Šaldorf, Podmolí, Bohunice, Borotice, Německé Konice, Derflice, Sedlešovice, Nesachleby, Vranovská Ves, Kyjovice, Ječmeniště, Hnánice, Oleksovice, Krhovice, Heřmanov, Hodonice, Havraníky, Chvalovice, Dyjákovičky, Dobšice, Lechovice, Mansberk, Milfroň, Načeratice, Nový Šaldorf, Oblekovice, Bantice, Hradiště Svatého Hypolita, Popovice, Práče, Prosiměřice, Bohumilice, Strachotice, Želetice, Šakvice, Šatov, Tasovice, Stošíkovice, Těšetice, Vrbovec, Vítonice, Suchohrdly;''

''a městská obec Znojmo''
 
''pod jménem „Německý kraj jihomoravský (Deutschsüdmährischer Kreis) za oddělené správní území státu Německé Rakousko, provádí tím přistoupení k německorakouskému státu, uznává ústavodárné národní shromáždění Německého Rakouska konané v pondělí dne 21. října v zemském domě ve Vídni, za svou nejvyšší zákonodárnou korporaci a jí ustanovené úřady jako úřady nadřízené a prohlašuje usnesení této korporace, jakož i nařízení těchto úřadů pro sebe, jakož i pro celý tímto krajským shromážděním zastoupený lid a kraj za závazná bez jakýchkoli výhrad.''

''2. Německý kraj jihomoravský provádí své připojení na korunní zem Dolní Rakousy, slibuje sdíleti její osudy v nezlomném soužití a bratrské solidaritě a očekává, že její zákonité zastoupení tento slib  přijme a že jej bude ve stejném duchu opětovati.''
 
II.

''Krajské shromáždění určí ze svého středu tříčlenný krajský výbor a ten volí krajského hejtmana. ti povedou až do převzetí území kraje zeměpanskou autonomní správou země dolnorakouské jeho vnitřní správu, jakož i jeho zastoupení navenek. Na podkladě uvedených usnesení přikročilo krajské shromáždění ihned k volbě činovníků a zvolilo jednomyslně: ke krajským výborům pány poslance: Josefa Brunnera, statkáře v Hevlíně, státního radu Josefa Luksche, statkáře v Loděnicích, státního radu Oskara Teufela, továrníka ve Znojmě. Ti zvolili ze svého středu pana státního radu Oskara Teufela za krajského hejtmana. Německý kraj jihomoravský je tím stanoven jako samostatné správní území. Po jeho ustavení přijalo krajské shromáždění tato usnesení:''

''1. Krajský výbor se vyzývá, aby vhodně spravil národní shromáždění Německého Rakouska o tomto ustavení a požádal jej o potvrzení provedené volby a o postavení nově zřízeného kraje a jeho  prozatímních zařízení pod ochranu celého národu.''

''2. Dále se krajský výbor vyzývá, aby o této hotové události zpravil C. a k.vládu a vymohl převedení úřadů a úředních orgánů tohoto území do služeb země dolnorakouské.''

''3. Kdyby C. a k.vláda neprovedla ihned tento návrh, zakročí se u německorakouské státní rady, aby uskutečnila mocí svého úřadu toto převedení.''

''4. Protokol o usneseních krajského shromáždění bude uveřejněn vyvěšením ve všech obcích kraje.''
 
''Tato usnesení, na která přistoupili i přítomní zemští poslanci dotčených volebních krajů, se tímto podle příkazu krajského shromáždění vyhlašují.''
 
''Za prozatímní krajské shromáždění Německého kraje jihomoravského krajský výbor:'' 
''státní rada poslanec Oskar Teufel, krajský hejtman, Josef Brunner a Josef Luksch''

''Znojmo, 3. listopadu 1918''&lt;ref&gt;Citace: OLDOFREDI Hieronymus: Zwischen Krieg und Frieden, Amalthea-Verlag Zürich-Leipzig-Wien 1925, s. 11&lt;/ref&gt;             
|}

=== Vytvoření správních orgánů pro kraj Deutschsüdmähren ===
Politickým a úředním představitelem kraje Deutschsüdmähren se stal krajský hejtman O. Teufel. Jemu podléhali okresní hejtmani ve Znojmě (H. Oldofredi, po 26. listopadu V. Mayer), Hustopečích&lt;ref&gt;V Hustopečích byla 3. listopadu odvolána městská rada a dosazen vládní komisař J. Desort, židlochovický advokát.&lt;/ref&gt; a v Mikulově (P. Kretschmer).&lt;ref&gt;Hejtmanství německého politického okresu Mikulov pod vedením hejtmana P. Kretschmera působilo až do obsazení Mikulova československým vojskem 16. prosince 1918.&lt;/ref&gt; Znojemské hejtmanství začalo v německých obcích okresu ihned vykonávat svoji působnost.&lt;ref name=&quot;Přímětice&quot; group=&quot;pozn.&quot;&gt;10. listopadu 1918 začalo znojemské hejtmanství vykonávat svoji působnost jen pro německé obce okresu a moravské místodržitelství zřídilo pro české obce nový okresní úřad v Příměticích u Znojma, který začal úřadovat 14. listopadu 1918 pod vedením komisaře J. Odstrčila. Do Přímětic byla přemístěna také česká sekce berní správy a cejchovního úřadu.&lt;/ref&gt; Národní výbor v Příměticích uzavřel s městskou radou Znojma dohodu o zásobování obyvatelstva. Oba úřady se také dohodly na tom, že národní prapory nebudou prozatím vyvěšovány a že k udržení obecného klidu podniknou všechny možné kroky. Rada města vyzvala český národní výbor ke jmenování svých zástupců do všech státních úřadů ve městě. Pod nátlakem české strany a pod podmínkou, že se český národní výbor zasadí o to, aby Znojmo nebylo obsazeno českým vojskem, uzavřeli němečtí představitelé města Znojma dohodu o vytvoření české strážní jednotky ve městě.&lt;ref name=&quot;Strážní jednotka&quot; group=&quot;pozn.&quot;&gt;Starosta Homma, zástupce městské rady, českého národního výboru a československého zahraničního vojska.&lt;/ref&gt;

[[Soubor:20Kr-II-1919.jpg|náhled|Přerazítkovaná bankovka Rakousko-Uherské banky, Zwanzig Kronen (dvacet korun)]]
Celý soudní obvod Německé jižní Moravy s krajským soudem ve Znojmě spadal pod Nejvyšší soud ve Vídni. Ze začátku krajský i okresní soud ve Znojmě úřadovaly pro německé obyvatelstvo „jménem Německého Rakouska“ a pro české obyvatelstvo „jménem zákona“. Po jmenování nového předsedy krajského soudu Ferdinanda Proksche, soudního rady Nejvyššího zemského soudu, úřadoval krajský i okresní soud už jen pro německé oblasti (pro české obce okresní soud v Příměticích). Krajský soudní obvod Deutschsüdmähren byl 26. listopadu 1918 rozdělen na osm soudních okresů: 1. Hustopeče, 2. Vranov, 3. Jaroslavice, 4. Břeclav, 5. Mikulov, 6. Pohořelice, 7. Slavonice, 8. Znojmo. Obce Vratěnín, Uherčice, Lubnice a Korolupy připadly pod soudní okres Vranov, z kterého byly vyděleny české obce Bítov, Vysočany, Oslnovice a Zblovice.&lt;ref&gt;Wiener Zeitung, Sa, 30. November 1918, Seite 3&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Di, 3. Dezember 1918, Seite 2&lt;/ref&gt; Vzhledem k tomu, že po vyhlášení Československa a zrovna tak kraje Deutschsüdmähren nedošlo v obcích k výměně samosprávy, stál v čele Korolup starosta Andreas Schwarz.&lt;ref&gt;Neue Freie Presse, Fr, 26. Juli 1918, Seite 15, na konci stránky&lt;/ref&gt; Starostové německých obcí obdrželi dvojjazyčný leták, který obyvatelstvo seznamoval se zavedením německo-rakouské vlády a sděloval, že až do konečného vyjasnění situace bude vláda prováděna v součinnosti s českým Národním výborem ve Znojmě. Proto také nedošlo k vyvěšování národních praporů. Ke změnám ve vedení obcí docházelo až po obsazení oblasti československou armádou, kdy správu obcí převzaly správní komise složené z Němců, Čechů a popřípadě Židů.

Krajským velitelem četnictva (Gendarmerie Deutsch-Südmähren) byl 10. listopadu jmenován četnický rytmistr Petrowitsch, který podléhal zemskému velitelství ve Vídni. Německé obce soudního okresu Moravský Krumlov, které ležely na západ od žel. dráhy, spadaly pod okresní hejtmanství ve Znojmě, obce ležící na východ a obce ze soudního okresu Hustopeče pod okresní hejtmanství v Mikulově. Německé obce ze soudního okresu Slavonice připadly okresnímu hejtmanství ve Waidhofenu a. d. Thaya a obce ležící od soudního okresu Slavonice na východ (Vratěnín, Uherčice, Korolupy a Lubnice) připadly pod okresní hejtmanství ve Znojmě.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, So, 10. November 1918, Seite 2&lt;/ref&gt; Nejblíže obci Korolupy byly četnické stanice ve Vranově a ve Vratěníně. Pro větší bezpečnost obyvatelstva zřídilo krajské velitelství další nové četnické stanice v obcích Strachotice/Rausenbruck (velitelem rotmistr Johann Wacht), Dešná/Döschen (velitelem rotmistr Adolf Henschl), Lechovice/Lechwitz (velitelem rotmistr Richard Morbitzer), Štítary/Schillern (velitelem rotmistr I. Michalik z Vranova/Frain) a v obci Dyje/Mühlfraun byla zřízena četnická expozitura (rotný Bauer). Každá četnická stanice byla navíc posílena asistenčním oddílem. Další četnické expozitury pak vznikly v obcích Hrádek/Erdberg, Fryšava/Frischau, Hevlín/Höflein a Lukov/Luggau.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, Mi, 20. November 1918, s. 4&lt;/ref&gt;

Poštovní a telegrafní úřady v šedesáti jedna německých obcích Německé jižní Moravy (také z okresu Nová Bystřice a jazykového ostrova Jihlavy) spadaly od 14. listopadu 1918 pod ředitelství pošt a telegrafů ve Vídni.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, Sa, 16. November 1918, s. 3&lt;/ref&gt; Telegramy a dopisy z Německého Rakouska zasílané politickým orgánům do Liberce a Opavy nebo z Liberce a Opavy politickým orgánům do země byly na příkaz Národního výboru v Praze poštovním ředitelstvím zadržovány. Zrovna tak se česká strana snažila kontrolovat a cenzurovat telefonní hovory mezi Vídní a Berlínem, takže dosavadní telefonní linka přes Znojmo a Jihlavu byla nyní vedena přes Brno. Telegramy z Opavy do Suchdola nad Odrou (Zauchtel), Budišova (Bautsch), Uničova (Mährisch Neustadt), Moravské Třebové (Mährisch-Trübau), Jihlavy (Iglau) a Vídně podléhaly v Brně cenzuře.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, Mi, 20. November 1918, s. 5&lt;/ref&gt; Na obranu národních a hospodářských zájmů byl zřízen německý železničářský byl výbor: Josef Sachers, J. Sprinz ze Šumvaldu (Šumná); Richard Adler ze Šatova; Johann Miksche, Rudolf Prinz, Adalbert Skerle, Josef Mergonthal, Franz Grondinger, Franz Kratschmann, Hans Henritsch, Leo Zaschke, Franz Kreuzwieser, Karl Böhm). Kancelář výboru sídlila ve znojemské nádražní budově v hostinském pokoji (Fremdenzimmer) č. 1 ve druhém poschodí. &lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, Mi, 20. November 1918, s. 4&lt;/ref&gt;

== Zásobování a hospodářské blokády ==
S vyhlášením nového čs. státu převzal Národní výbor v Praze také správu nad lidovým zásobováním a své důvěrníky dosadil také do správní komise při válečném obilním ústavu v Praze. V Brně došlo ke zvolení samosprávné zemské hospodářské rady a k ustanovení ředitelství lidové výživy (za Čechy redaktor Klusáček, tajemník Marcha, tajemník čes. odb. zeměděl. rady Máša, president čes. odboru zeměd. rady Rozkošný, tajemník dělnických odborových organisací Skurský a posl. Samalík; za Němce dr. Czech, náměstek brněnského starosty Jelínek a přísedící dr. Freisler) o den později 29. října 1918. Jedním z hlavních úkolů lidové zásobovací správy na Moravě a ve Slezsku byl dohled nad vývozem zásob obilí a brambor. František Staněk, říšský poslanec a předseda samosprávné zemské hospodářské rady, Jaroslav Marek, říšský poslanec, Valentin Skurský, tajemník českoslovanského odborového sdružení a člen lidové výživy na Moravě a Jan Pelikán, tajemník Jednoty zřízenců drah a železniční zpravodaj pro Moravu vyzvali železniční zaměstnance k urychlenému a poctivému dopravování zásilek potravin a plodin (zejména brambor) a k ochraně potravin před vývozem bez povolení zemského vyživovacího úřadu.&lt;ref&gt;Moravská orlice, Ročník 56, 30.10.1918, Číslo 248, s. 3&lt;/ref&gt; Zemský Obilní ústav vyzýval moravské rolníky k bezodkladnému odvádění brambor a venkovské kněžstvo v celé diecézi brněnské mělo v českých obcích působit ve smyslu zásobovací akce.

Už 30. října 1918 zakročil Národní výbor ve Znojmě proti dodavatelům mouky, obilí a mléka v Jevišovicích a v Plavči. Národní výbor v Brně odpověděl na vyhlášení kraje Německé jižní Moravy 3. listopadu 1918 dopravní blokádou jižní Moravy, takže veškeré zásilky pro okres Znojmo byly zadržovány v železničních stanicích Moravské Budějovice a Moravský Krumlov. Od 5. listopadu 1918 si ONV v Příměticích vymohl, aby vlaky vypravované rakouskou stranou končily na znojemském nádraží: „Výbor shledával nepřípustným, aby vídeňský vlakový personál jezdil dále než do Znojma, neboť již příští stanice byla úplně česká.” Břeclav se nacházela od převratu pod československou vojenskou kontrolou, dráhu na německém území Brno–Vranovice–Břeclav zajistila čs. armáda kolem 10. listopadu 1918. Okresní národní výbor v Moravských Budějovicích spolupracoval se starosty obcí na jazykové hranici a občanské stráže sestávající převážně ze Sokolstva prováděly kontroly také na silnicích.

=== Hospodářská situace na německé straně ===
Na základě nařízení státního úřadu pro Lidovou výživu spadaly obce kraje Německé jižní Moravy pod správu Válečného obilního úřadu ve Vídni
=== Hospodářská zvířata a maso ===
V oblasti chovu dobytka a zásobování masem nebyly na začátku války ze strany vlády podniknuty žádné kroky. V říjnu 1914 zakázala rakouská vláda porážku telat (Kälberschlachtungsverbot), na konci prosince 1914 rozšířila zákaz o porážku březích krav, prasnic a s výjimkami o porážku dojnic a mladého skotu. Od začátku roku 1915 začaly rapidně narůstat ceny hospodářských zvířat, které navyšovaly cenu masa. V květnu 1915 vstoupila v platnost tři základní nařízení, která platila po celou dobu války:

* Nařízení o zabezpečení zásobování masem (Sicherstellung der Fleischversorgung)&lt;ref&gt;Verordnung des Ministers des Innern im Einvernehmen mit dem Handelsminister und dem Ackerbauminister, betreffend die Sicherstellung der Fleischversorgung&lt;/ref&gt;
* Nařízení o omezení porážky skotu a prasat (Einschränkungen der Schlachtung von Rindern und Schweinen)&lt;ref&gt;Verordnung des Ackerbauministers im Einvernehmen mit den Ministern des Innern und des Handels, betreffend Einschränkungen der Schlachtung von Rindern und Schweinen&lt;/ref&gt;
* Nařízení o obchodu s hospodářskými zvířaty (Handel mit Vieh)&lt;ref&gt;Verordnung des Ackerbauministers im Einvernehmen mit den Ministern des Handels und des Innern, betreffend den Handel mit Vieh&lt;/ref&gt;

Od května 1915 došlo k omezení prodeje skotu, telat a prasat na dva dny v týdnu a od června 1916 byl vyhláška rozšířena i na konzumování masa a masných jídel v domácnostech. V pohostinství se spotřeba masa upravila maximální hmotností masitých pokrmů. V září 1916 už se jednalo o tři bezmasé dny v týdnu, které byly ale v zimě 1917/18 kvůli nedostatku mouky a moučných výrobků zmírněny a v srpnu 1918 kvůli zhoršení dovozu masa platily vyhlášky v původního znění. Na jaře 1917 přistoupily politické zemské úřady k přídělovému systému. Maximální dávka masa na den a osobu činila 15 bis 18 dkg.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Ve jménu Jeho Veličenstva císaře.'''

C. k. Krajský soud ve Znojmě jako odvolací soud za předsednictví c. k. zemského soudního rady Kubiczka a za přítomnosti c. k nejvyššího zemského soudního rady barona z Buhlu, c. k. zemského soudního rady Dr. Schwaba a c. k. okresního soudce Vilímka jako soudce a
c. k. auskulanta Dr. Wotitzky jako písaře vyhověl návrhu veřejného žalobce a uznal 11. září 1916 na základě odvolání veřejného žalobce c. k. státního prokurátora Dr. Skřiwana ve věci proti rozsudku c. k. Okresního soudu v Jemnici z 12. srpna 1916, jímž byl '''Josef''' '''Beigel''' obviněný z přestupku proti předražování podle § 14/1 císařského dekretu ze dne 7. srpna 1915 č. 228 RGBl podle § 259/3 StPO prvoinstančním soudem zproštěn vinny, obžalovaného v jeho nepřítomnosti a dosud na svobodě se nacházejícího Josefa Beigla vinným z toho, že na konci 19. března 1916 koupil jalovici za 600 korun, kterou 4. června 1916 v Korolupech prodal za 1 600 korun a předražením tak zneužil situaci způsobenou válečnými podmínkami. Na základě §§ 261 a 266 StG mu byla uložena pokuta 600 korun a v případě nezaplacení uložen trest odnětím svobody na 6 dní. Na základě §§ 389 a 390 StPO je Josef Beigel povinován úhradou nákladů trestního řízení prvního a druhého stupně a podle § 19 císařského nařízení bude rozsudek na jeho náklady zveřejněn v listě „Znaimer Wochenblatt”.

C. k. Krajský soud ve Znojmě

18. září 1916&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, Mi, 11. Oktober 1916, s. 9&lt;/ref&gt;  
|}

Na základě vyhlášky c. k. moravského místodržitelství z 15. října 1918 byl každý chovatel dobytka povinen zaznamenávat počet chovaných zvířat, jeho úbytek a přírůstek do zvláštního průkazu. Na základě nařízení z 15. listopadu 1918 se tyto průkazy o stavu dobytka nacházely u majitele (část A) a na obci (část B). Sčítání prováděla aprovizační komise. Nařízením z 21. října 1918 se kvůli výrobě sádla vyhláška rozšířila o zvláštní průkazy pro zaznamenávání údajů o počtu chovaných prasat. Dne 24. prosince 1918 byla vydána ve Znojmě další vyhláška, která tato nařízení nadále potvrzovala.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, Di, 31. Dezember 1918, s. 5&lt;/ref&gt;

=== Mléko a mléčné výrobky ===
Před válkou bylo v Sudetech a Alpských zemích zásobování mlékem díky chovatelům mléčného skotu, mlékárnám, mlékárenským družstvům a také obchodu na vysoké úrovni. V listopadu 1915 se přistoupilo k prvnímu omezování spotřeby mléka (zákaz výroby a používání smetany, zákaz zkrmování mléka u prasat a telat, zákaz produkce výrobků s využitím mléka jako mražené výrobky, čokoláda, cukrovinky atd., omezování výroby mléčných sýrů, omezení přípravy a podávání nápojů z mléka v hostincích na určité hodiny atd.) a od léta 1916 k řízenému mléčnému hospodářství. Ve větších městech byly zřízeny mléčné výdejny (Milchversorgungsstellen) a v nákupu mléka na mléčné lístky (Milchkarten) upřednostněni děti, kojící matky a nemocní (děti do jednoho roku 1 L mléka/den, děti do dvou let ¾ L mléka/den, děti do šesti let ¼ L mléka/den, těžce nemocní 1 L mléka/den). Zbytek obyvatelstva si mohl sice na lístky koupit ⅛ L mléka/den, ale k takovým případům docházelo jen výjimečně. Mléko se prostě nedostávalo. Z Německa, Holandska, Dánska a Švýcarska se dováželo konzervované mléko a také sýry (z Ukrajiny, Polska a Srbska). Kozího mléka se řízené hospodaření netýkalo, takže došlo jak na venkově tak i ve městech k navýšení chovu koz.&lt;ref&gt;Loewenfeld-Russ, Hans: Die Regelung der Volksernährung im Kriege, Wien, 1926, s. 219 - 225&lt;/ref&gt;

Rakouské válečné hospodářství se zpočátku vrhlo na zajištění dostatečného přísunu masa a výrobu mléka podcenilo, čímž ubylo mléčného skotu (na Moravě až o 13 %) na úkor počtu telat (zákaz porážky telat). Vzhledem k tomu, že jetel a obilí putovaly ke zpracování do jiné oblasti válečného hospodářství, začaly problémy s krmivem pro dobytek. Producenti mléka byli odkázáni na vlastní výrobu na pozemcích dosud ležících ladem, různé náhražky jako seno z mladých výhonků listnatých stromů (Laubheu), jehličnanů (Waldheu) a sušené oddénky pýru. Na Moravě se nedostávalo především ječmene (šrot), luštěnin, jetele, brambor, sena, slámy a zcela chyběly vedlejší produkty jiných výrobních procesů jako granule po lisování rostlinného oleje (Ölkuchen), mláto, melasa, slad. V průběhu války tak docházelo k neustálému úbytku mléka. Do roku 1917 poklesly v Rakousku povinné odvody mléka v průměru o 30 %.

Nejvíce znevýhodněna byla mlékárenská družstva, která musela za státem stanovené maximální ceny odvádět veškeré mléko (r. 1917 27 h/L), máslo a tvaroh a která za takové výkupní ceny nestačila pokrýt často ani cenu výroby. Předsedové jihomoravských družstev, kteří se snažili při odvozu konví s mlékem do Vídně cenu navýšit alespoň o cenu cestovného byli popotahováni před soudem. Prodejem na černém trhu si mohly vylepšit finanční situaci pouze větší družstevní rodiny, které nabízely za vyšší ceny z vlastní potřeby vyšetřené mléko (50-60 h/L) a doma utlučené máslo.&lt;ref&gt;Wiener Landwirtschaftliche Zeitung, Mi, 21. März 1917, s. 1 - 2&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Mlékárenská družstva jižní Moravy !! Dodávky mléka v roce 1914 !! Dodávky mléka v roce 1916 !! %
|-
| Slup (Zulb), okres Znojmo || 166 532 L || 125 954 L || 76
|-
| Pavlov (Pollau), okres Mikulov || 273 920 L || 193 476 L || 70
|-
| Korolupy (Kurlupp), okres Moravské Budějovice || 74 826 L || 55 032 L  || 73
|-
| Celkem || 515 278 L  || 374 462 L || 72
|-

|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Mlékárenská družstva jižní Moravy !! Dodávky mléka leden 1914 !! Dodávky mléka leden 1917 !!  %
|-
| Slup (Zulb), okres Znojmo  || 20 982 L   ||7 744 L|| 37
|-
| Pavlov (Pollau), okres Mikulov || 17 515 L   || 15 414 L || 88
|-
| Korolupy (Kurlupp), okres Moravské Budějovice || 7 165 L  || 3 028 L ||  42
|-
| Celkem || 45 662 L   || 26 186 L || 57
|}

=== Krmná řepa a mrkev ===
Vyhláška Úřadu pro lidovou výživu (Volksernährungsamt) z 19. září 1918 č. 342 se týkala hospodářství všech druhů krmné řepy, krmné mrkve a krmné cukrové řepy v čerstvém i sušeném stavu. Zkrmovat nebo zpracovávat mohli zemědělci pouze vlastní výpěstky. Prodej zprostředkovával Úřad pro lidovou výživu a odvod dávek stanovovala Centrála pro krmivo (Futtermittelzentrale). Cena výkupu byla stanovena na 6 popřípadě 10 korun za 100 kg čerstvé řepy nebo na 85 korun za 100 kg sušené řepy.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, Mi, 13. November 1918, s. 6&lt;/ref&gt;

=== Prodej luštěnin ===
Pro maloprodej luštěnin platila od 16. září 1918 vyhláška zemského moravského místodržitelství, která musela být v prodejnách na viditelném místě vyvěšena. Prodejní ceny luštěnin byly stanoveny u 1 kg fazolí na 30 haléřů, 1 kg hrachu na 50 haléřů a 1 kg čočky na 80 haléřů. Porušení těchto nařízení se trestalo pokutou 2 000 korun nebo vězením do tří měsíců, závažnější provinění pokutou 5 000 korun nebo vězením až do šesti měsíců.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, Mi, 13. November 1918, s. 6&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Verordnung des Ministers des Innern im Einvernehmen mit dem Ackerbauminister, dem Handelsminister und dem Finanzminister, betreffend die Übernahme der Hülsenfrüchte durch die Kriegs-Getreide-Verkehrsanstalt, 275/1915, 22.09.1915&lt;/ref&gt;

=== Omezení v čepování piva ===
V hostincích, výčepech, restauracích a kavárnách se smělo čepovat pivo (v lokále i přes ulici) ve všední dny od 7 hodin dopoledne do 10 hodin večer, o neděli a svátcích jen od 4 hodin odpoledne do 10 hodin večer a zákazníkovi mohlo být prodán pouze 1 l piva. Porušení vyhlášky se trestalo pokutou do 5 000 korun nebo vězením do 6 měsíců. Pokud by živnostník porušil také § 133 b živnostenského zákona, hrozilo mu odnětí živnostenské koncese.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, Sa, 1. Juni 1918, s. 8&lt;/ref&gt;

=== Reakce na vyhlášenou blokádu ===

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|'''''Němečtí sedláci z Německé jižní Moravy!'''''

''Zvolením německých poslanců jižní Moravy na základě všeobecného, rovnoceného a přímého volebního práva bylo dnes 3. Listopadu 1918 zřízení kraje Německá jižní Morava a jeho přihlášení k Německému Rakousku a k zemi Dolní Rakousko dokončeno. Československý Národní výbor v Brně přikročil k zákazu dovozu veškerých potravin z československého území do kraje Německá jižní Morava ještě před jeho vyhlášením. Nově zvolený krajský výbor se proto obrací na vás, německé sedláky Německé jižní Moravy, aby jste vyhladovění ze strany Čechů nedopustili a aby jste k výživě Německé jižní Moravy přispěli nejen odvodem předepsaných dávek obilí a brambor, ale i dobrovolným zásobováním. Odvod potravin může být prováděn jen skrze válečné obilní komisaře z území Německé jižní Moravy a krajské hejtmanství si až do převzetí obchodu dolnorakouskými úřady vyhrazuje právo disponovat dovezenými zásobami. Komisaři Válečného obilního ústavu jsou nadále každé pondělí povinni hlásit krajskému hejtmanství ve Znojmě veškeré zásoby.''

''Jeden za všechny, všichni za jednoho musí platit víc jak kdy jindy!''

''Heil Deutsch-Österreich! Heil Deutsch-Südmähren !''

''Krajský výbor: krajský hejtman Oskar Teufel, Joses Brunner a Joses Luksch''

''Dne 3. listopadu 1918''&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Di, 5. November 1918, s. 3&lt;/ref&gt;


|}

Dne 8. listopadu 1918 zastupitelstvo města Znojma rozhodlo o uzavření veškerých zásob obilí a mouky, které měly podle prohlášení starosty Hommy stačit pro město tak na dva měsíce. Zároveň vyzvalo zemědělce v německých obcích, aby nepřestávali v dodávkách předepsaných potravin a nadále brali na vědomí pouze vyhlášky a objednávky ze strany dolnorakouské pobočky Válečného obilního ústavu ve Vídni (Taborstraße čp. 1) nebo krajského hejtmanství ve Znojmě. Představitelé Znojma vyjednali s hospodářských odborem ONV uvolnění několika vagónů mouky z Löwensteinova mlýna ve Starém Šaldorfu (Altschallersdorf) a obilí z českých zásob v silu spolku Zádruhy ve Wüllersdorfergasse (dříve Teltscher &amp; Haas)&lt;ref&gt;Richter Balthasar von Wüllersdorf, 17. stol. &lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Kaplan Rudolecký, Josef (1880-1963): Na počátku roku 1918 založil v Horních Dunajovicích spolek „Zádruha&quot;, který se později přestěhoval do Znojma na dnešní nám. Svobody, přičemž součástí Zádruhy bylo i silo, které zásluhou Rudoleckého jako jediné zásobovalo obyvatelstvo v době první světové války a prvních dnech po ní.&lt;/ref&gt;. Pro obstarání brambor, mléka a dalších nutných potravin byl ze strany českého ONV německému obyvatelstvu umožněn „tzv. nákup do batohu” (Rucksackverkehr) v okolních českých obcích. Zrovna tak hospodářský odbor v Příměticích povolil z okolních obcí dovoz dřeva, slámy a sena.

Také dodávky mléka, které byly původně určeny pro zásobování Vídně a které po blokádě mělo obdržet pouze znojemské české obyvatelstvo, bylo nyní vyjednáno v předepsaném množství i pro německé obyvatelstvo. Dostatečné zásoby brambor umožnily obnovit lístkový prodej ve znojemských prodejních stanicích na Jezuitském náměstí a na náměstí Císaře Františka Josefa (10 kg brambor na osobu pro pět týdnů). Držitelé dopravní povolenky pro zásobování skrze české venkovské producenty (Transportschein) si mohli na týden nakoupit 2 kg brambor na osobu. Povolenky se objednávaly u hospodářské komise města Znojma, která je obstarala u hospodářské komise českého ONV. Cena za 1 kg normálních brambor byla stanovena na 40 haléřů a u 1 kg rohlíčků na 1 korunu.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, Sa, 9. November 1918, s. 2 - 3&lt;/ref&gt;

Dodávky masa nadále závisely od dodavatelů z německých obcí, kousek 15 dkg masa sestávajícího z polovičky z kostí musel stačit jedné osobě na týden, ale i tak nebylo maso k dostání. Na černém trhu se za maso platilo: za 1 kg hovězího 20 korun a za 1 kg vepřového 40 korun.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, Mi, 20. November 1918, s. 5&lt;/ref&gt; Cukrovar v Hrušovanech drželo v rukou krajské hejtmanství a zástupci města Znojma vyjednávali dodávky u Cukerné centrály (Zuckerzentrale) ve Vídni. Bohužel kvůli nedostatku uhlí nemohl být cukrovar po železnici dostatečně zásobován cukrovou řepou. Vzhledem k tomu, že české obce na Moravě a ve Slezsku nyní nepatřily k Německému Rakousku, měly solné doly v [[w:Ebensee|Ebensee]] zásobovat pouze obce Německé jižní Moravy. Nedostatek uhlí však dovoz zatím neumožňoval. I když město Znojmo muselo přistoupit také k uzavření volného prodeje soli, přesto zásoby soli byly na delší dobu dostačující a 1 kg soli stál 52 haléřů. Také zápalky podléhaly prodeji na rodinné lístky a to v množství pěti krabiček pro domácnost. Cena jedné krabičky činila 10 haléřů.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, Mi, 13. November 1918, s. 6&lt;/ref&gt; Největší problémy nastaly v dodávkách tuku, uhlí a petroleje. Současné zásoby vepřového sádla stačily na jeden týden (2 dkg na osobu/týden za 80 haléřů).&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, Sa, 9. November 1918, s. 2 - 3&lt;/ref&gt; Do města dorazila v polovině listopadu malá zásilka špeku z Ukrajiny, vajíček a másla z Haliče.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, Sa, 16. November 1918, s. 7&lt;/ref&gt;

S nečekaným příchodem mrazů nastal další problém s topivem. Naštěstí se po dlouhých jednáních s českou stranou podařilo krajskému hejtmanství 20. listopadu 1918 docílit zrušení všech dopravních blokád na české i německé straně a v bývalém politickém okrese Znojmo nadále platila pouze hospodářská omezení ze strany státu. Zrovna tak došlo ke zrušení blokády povozů a mlýnů.

== Vojenské obsazení Deutschsüdmähren ==
[[Soubor:Stamp Austria 1918 15h.jpg|náhled|Přerazítkovaná poštovní známka, r. 1918]]

=== České vojsko na jižní Moravě ===
Poručík A. Szafran a nadporučík F. Coufal zřídili ve Znojmě 1. listopadu 1918 české posádkové velitelství, které započalo rekrutovat české pořádkové jednotky. Vzhledem k tomu, že od poloviny listopadu 1918 začalo otevřeně verbovat do československé armády a zemské vojenské velitelství pro Moravu a Slezsko v Brně rozesílalo mobilizační vyhlášky (ročníky 1896 - 1898, ročníky 1882 - 1895 a 1899 - 1900 do obecních hlídek, ročníky 1873 - 1881 velitelství poslalo na neurčitou dobu na dovolenou) poštovní cestou nebo skrze československé agitátory také do německých obcí, krajské hejtmanství českou občanskou stráž 22. listopadu 1918 zrušilo a připomínalo, že mobilizace do čs. armády je na území Německého Rakouska neplatná a že se muži nemají nechat zastrašit trestem za dezerci.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, Sa, 16. November 1918. s. 3, An die Deutschen Südmährens&lt;/ref&gt;

České posádkové velitelství ve Znojmě odevzdání zbraní zdržovalo, takže stráž zůstala v podstatě ozbrojená až do prosince 1918. Vojenská stráž národního výboru v Příměticích čítala 2 důstojníky, 1 šikovatele, 5 poddůstojníků a 50 mužů s 30 puškami s bodáky. Na jižní Moravě bylo připraveno také několik českých vojenských jednotek: v Jihlavě 81. pěší pluk, v Jindřichově Hradci 75. pěší pluk, v Brně 8. pěší pluk a 14. střelecký pluk s 6. dragounským plukem, prapor Národní stráže v Židlochovicích, strážní oddíl v Břeclavi a Slovácké brigády (3 v prostoru Břeclav – Hustopeče a 1 v Uherském Brodu). Celkově čítaly tyto síly 30 setnin pěchoty, 2 eskadrony jezdectva, 1,5 baterie dělostřelectva, asi 200 příslušníků občanské stráže ve Znojmě a Moravských Budějovicích (6 000 mužů, 40 kulometů a 6 děl).

=== Branná moc Deutschsüdmähren ===
Německou brannou moc na jižní Moravě organizovali hlavně major E. Hanák (pozdější vojenský velitel ve Znojmě) a major V. Radda (pozdější vojenský velitel v Mikulově). Zbraní mělo německé vojsko díky vojenskému skladišti ve Znojmě dostatek. Samotné Znojmo disponovalo od 11. listopadu 1918 300 muži Volkswehru s několika kulomety, asi 100 muži Bürgerwehru a 100 muži studentského Jugendwehru. Slavonice sestavily Volkswehr o 150 mužích s několika kulomety (velitelem nadporučík Ferdinand Strommer) a Mikulov se 150 muži. Německý venkov dal dohromady 50 starších a 300 výpomocných četníků. Do řad domobrany byli verbováni také z fronty se vracející profesionální vojáci, takže po 20. listopadu už čítal Volkswehr ve Znojmě na 500 mužů a k tomu asi 300 vídeňských námořníků, obce Hrušovany/Grussbach, Drnoholec/Dürnholz, Dolní Dunajovice/Untertannowitz a Dolní Věstonice/Unterwisternitz oddíly Volkswehru o síle 20 – 30 mužů a Vídeň poslala ještě do Znojma a do Mikulova požadovaný prapor Volkswehru (350 mužů s devíti důstojníky). V polovině prosince 1918 se na území Deutschsüdmähren nacházelo přibližně 1 500 mužů pěchoty, jeden automobil a 30 kulometů, přičemž dorazily ještě 3 baterie děl.

=== Obsazení obcí jihozápadní Moravy a Korolup ===
Velikost rakouské armády byla oproti československé armádě z důvodu poraženého vojska omezena. Jednání o poskytnutí vojenské pomoci ze strany Německé říše ztroskotala, takže většina členů Státní rady Prozatímního shromáždění se přiklonila k demonstrativnímu gestu a aktivní vojenský odpor propagovali hlavně poslanci [[w:Rudolf Lodgman|Rudolf Lodgman von Auen]], Oskar Teufel a [[w:Karl Hermann Wolf|Karl Hermann Wolf]]. To je také jeden z hlavních důvodů, proč se odpor proti obsazujícímu čs. vojsku na jižní Moravě omezil jen na několik ozbrojených střetů. Ještě na počátku listopadu 1918 prováděly obsazování německých obcí místní dobrovolnické sbory sestavené z řad českých frontových vojáků a příslušníků Sokola. V prosinci 1918 se již jednalo o československou armádu, která byla doplněna legionářskými důstojníky.
[[Soubor:Čs. vojáci v Krásné Lípě.gif|250 px|náhled|Ilustrační fotografie: Čs. vojáci během obsazování pohraničí, zde v Krásné Lípě]]

Nejprve obsadil jihlavský pěší pluk č. 81 (s 80 muži a 3 kulomety) pod vedením npor. Novotného 13. listopadu 1918 Český Rudolec, kde bylo uloženo kolem šedesáti vagónů brambor a zásoby obilí. Odtud začal pluk 14. listopadu ofenzívu soudního slavonického okresu. Slavonice s významnou hraniční železniční stanicí přišly na řadu v noci ze 17. - 18. listopadu, kdy české vojsko započalo s ostřelováním města. Po dobytí a krátké přestřelce čekalo členy Volkswehru odzbrojení a uvězněni na velitelství v Jihlavě a slavoničtí občané museli odevzdat všechny střelné i bodné zbraně, které obdrželi až po intervencích německého poslance Emmericha Rady v poslanecké sněmovně v létě 1921.

=== Obsazení německých obcí na Jemnicku ===
V pondělí 2. prosince 1918 vyslal hrabě Oldofredi na Vratěnínsko 3. rotu 1. praporu znojemské národní obrany pod velením nadporučíka Karla Schwarze, jež měla obilí ze zdejších plných sýpek převést do Znojma a zejména do Mikulova. Kázeň vojáků, kteří místo po kasárnách spali doma, nebyla při nástupu zrovna vzorná: 16 ze 100 příslušníků roty výpravu na západ kraje nakonec „opomnělo“ nastoupit.

[[w:Dešná|Dešnou]] a [[w:Rancířov|Rancířov]] obsazoval 75. jindřichohradecký pěší pluk 8. prosince. Vojenský oddíl z Jihlavy přišel směrem od [[w:Mešovice|Mešovic]].&lt;ref&gt;JAŠŠ Richard: Pokus o geografické vymezení německé iredenty v českých zemích na podzim roku 1918 (s důrazem na oblast Moravy, Slezska a východních Čech), Brno, 2008. Disertační práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Václav Toušek Dostupné z: [http://is.muni.cz/th/63542/prif_d_b1/ is.muni.cz]&lt;/ref&gt; Vratěnínská kronika udává, že zpráva o blížícím se čsl. vojsku do obce dorazila 8. prosince a že německá domobrana ještě ten den ustupovala v rychlosti do Rakouska. Menší čsl. oddíl o 22 mužích měl do Vratěnína přijít přes Mešovice až 12. prosince večer, načež obsadil všechny východy z obce a ubytoval se ve škole. Dne 13. prosince dorazil oddíl 75. pěšího pluku z Jindř. Hradce a obsadil horní část obce.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, krajinský týdeník československé sociální demokracie, 06.10.1946, č. 4, s. 2&lt;/ref&gt; Dne 10. ledna 1919 se k obsazení německých obcí Jemnicka vyjádřil katolický týdeník „Stráž”, jež uváděl, že obce Vratěnín, Lubnice, Uherčice a Korolupy (Chrlopy) měly být obsazeny 9. a 10. prosince. Až na Dešnou se nikde nestřílelo:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Na konci listopadu poslán do Dešné ze Znojma četnický strážmistr a několik vojáků z okolních německých osad k udržení pořádku. Zapotřebí jich však nikde nebylo. V německých těch osadách slouží česká čeládka, žije několik českých rodin. Čechové i Němci žili tu ve svornosti. Když českým vojskem obsazeny byly Slavonice, posláno německé vojsko do německých výše jmenovaných osad ku malé radosti německých osadníků. I sami Němci uznali, že je to provokace, že Čechové toho nestrpí. 

Několik německých mladíků z Dešné přidalo se k německému vojsku, ale hned na prvé obchůzce byli z nich tři ve Chvalkovicích českoslováckým vojskem z Písečného zajati. V Dešné se vyprávělo, že návodem majitele cihelny ve Chvalkovicích, p. Procházky, německá občanská stráž byla zajata. Byl proto p. Procházka i jeho paní a p. správce dvoru chvalkovského, rovněž Čech, zatčen a přiveden 7. prosince do Dešné a z Dešné přes Drozdovice odvezeni do Znojma. Cestou byli německými vojáky týráni. Jakmile ve Slavonicích českoslovácké vojsko o zajetí chvalkovských Čechů se dovědělo, žádali posilu. 

Ta přišla 7. do Písečné a 8. prosince do Dešné. Němečtí vojáci z Dešné šli ráno 8. prosince na hon. Po 6. hodině blížilo se českoslovácké vojsko k Dešné. Byla rozšířena pověst, že v Dešné na kostelní věži umístěna je strojní puška, ale pověst tato byla nepravdivá. Aby české vojsko nebylo překvapeno, připravili si strojní pušky proti Dešné. Ráno toho dne bylo mlhavo. Němečtí vojáci vystřelili proti českoslováckému vojsku asi 15 ran, po té utíkali do vesnice, sebrali své šaty a pušky i strojovou pušku a utíkali ke Vratěnínu a k Rancířovu a ještě téhož dne německé vojsko odešlo z Jemnicka do Drozdovic v Dol. Rakousích. Někteří z Drozdovic odejeli do Znojma, většina však německých vojáků zanechala bojování a vrátila se do svých domovů. 

O 10. hod. šlo se z ranních služeb Božích v Dešné, dva byli postřeleni vojskem českoslováckým, jeden pak, přes 50 roků starý rolník, raněn lehce do hlavy. Osmnáctiletá dívka, dcera rolníka Exlera, oblékala se na služby Boží a byla raněna střelou, jež proletěla oknem. Raněna byla do levé ruky a kost jí roztříštěna. V pondělí ráno pak odvezena do nemocnice do Znojma, kdež se jí již daří lépe. Oběma raněným první pomoc poskytl obvodní lékař z Police, dr. Votoček. Na Jemnicku se vyprávělo, že poraněná dívka Vilemína Exlerová střelila z revolveru po českých vojínech, což není pravdou. Okno bylo zavřeno a v něm jest jen jedna dírka způsobena střelou ze strojní pušky. Německá děvčata v Dešné a v jiných osadách jsou mírumilovná a z pušek anebo z revolverů nestřílí.

Vinen je též [[w:Oskar Teufel|posl. Teufel]], který starosty německé z jižní Moravy do Znojma povolal a je vyzýval, aby se přidali k Deutsch Oesterreich. Starostové uposlechli, obilí a dobytek odvádět nechtěli, chtěli čekati, až jak bude vše na mírovém jednání ujednáno. Teufel ze Znojma odešel a jím poštvaní starostové a obce mají trpěti. Českoslovácké vojsko zůstalo v Dešné 12 dní. Chvalkovští Čechové, p. Procházka se svou chotí a p. správec, byli 10. prosince zase na svobodu propuštěni. Pan Procházka tvrdí, že německou občanskou hlídku, jež ve Chvalkovicích českým vojskem byla zajata, nezradil.&lt;ref&gt;Stráž orgán strany katolické národní na Západní Moravě, 10.1.1919, číslo 3, strana 5. V Brně: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebické. Krajská knihovna Vysočiny.&lt;/ref&gt;

|}

Hrabě Hieronymus Oldofredi, sekční rada za rakousko-uherské monarchie a v době převratu zástupce hejtmana pro kraj Německá jižní Morava, sepsal v roce 1925 své vzpomínky na pohnuté listopadové a prosincové dny roku 1918, jež vyšly pod názvem „Zwischen Krieg und Frieden” (česky Mezi válkou a mírem) ve vídeňském nakladatelství Amalthea. V příloze týdeníku ''Znaimer Wochenblatt'' ze 17. března 1926 pak Oldofredi uveřejnil článek „Wie Südmähren an die Tschechoslowak. Republik fiel“ / Jak připadla Jižní Morava Československu, kde se krátce vyjádřil také k obsazování Vratěnínska. Na jeho článek ostře zareagoval v příloze z 24. března 1926 ''Karl Czech'', praporčík rakousko-uherského pěšího regimentu č. 99 a účastník tehdejší akce. Zejména se ohradil proti tvrzení, že se znojemský vojenský oddíl, zaslaný do Vratěnína na obranu zde se nacházejících velkých zásob obilí, ''dal místo do boje na útěk a zbraně nechal zahálet''.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|„''Útok české armády na Dešnou začal v neděli kolem půl desáté. Ten den byla taková mlha, že nebylo vidět ani na sto kroků, takže než si v Dešné obranná posádka vůbec všimla, že se něco děje, byla už vesnice obklíčená. Jakmile ale posádka, umístěná na severozápadním konci vesnice, před sebou spatřila první roj českého vojska, vypálila varovný výstřel. Na ten Češi na silnici u kostela zareagovali palbou ze dvou kulometů. Do toho se ozvala další palba od hřbitova...a posádka o jednom praporčíkovi, jednom seržantovi a 17 mužích byla zajata.''

''Já (praporčík Karl Czech) jsem se zrovna nacházel na cestě k rotě do Vratěnína, kam jsem hodlal předat šest mužů k raportu za rabování, lov a střelbu po okolí. Muži k raportu nebyli ozbrojeni. Kousek za Dešnou po nás začali Češi střílet, takže nám nezbylo nic jiného než se vrátit zpátky do Dešné. Což se nám už bohužel nepodařilo, jelikož od hřbitova po nás byla zahájena palba. Neměli jsme na vybranou, buďto rychle přejít ulici nebo se nechat zajmout. V té chvíli se k nám přidali další dva členové z posádky s jedním kulometem, kterým se podařilo uniknout zadními vraty ze statku.'' 

''Zajímalo by mě, jak by se asi autor (Oldofredi) za těchto okolností zachoval? Asi by šel beze zbraně do boje proti ozbrojeným Čechům a ti by se pak dali na útěk! Když autorovi tolik záleželo na zásobách obilí, proč se o ně nepostaral dříve? I kdyby posádka z Vratěnína, Rancířova a Dešné svoje postavení opustila, měla by k tomu plné právo, jelikož v pátek jsme obdrželi od velitele rozkaz, že v žádném případě nesmíme po české armádě střílet a to ani v případě, že by česká strana zahájila palbu. Možné bylo pouze vyjednávání.'' 

''Jak jsme to tedy měli vyřešit? Po dvou a půl hodinovém bloudění v mlze jsme se dostali konečně do Vratěnína. Hned na to jsem dostal rozkaz k odsunu do Drosendorfu, stejně jako posádka z Rancířova, která dorazila do vsi před mým příchodem. Chtěl bych vidět, jak by se asi pisatel článku zachoval, kdyby měl k dispozici jen 28 mužů a proti němu zaútočily dva až tři pluky, proti kterým by nemohl použít zbraně? Asi by svou hrdinskou hruď nastavil českým kulkám. Což ostatně mohl před osmi lety za války učinit. Místo toho dnes očerňuje ty, co se ctí nastokrát nasazovali své životy a válku přečkali.”''

''Karl Czech, praporčík rezervista''

V příloze týdeníku Znaimer Wochenblatt z 2. dubna 1926 Oldofredi mimo jiného odpověděl:

„''...Czech ve svém prohlášení tvrdí, že útok Čechoslováků začal v neděli 8. prosince dopoledne v půl desáté s tím, že první varovný výstřel vyšel od posádky na severozápadním konci obce a teprve pak následovala palba ze dvou kulometů ze strany Čechoslováků. Já ale tvrdím, že k útoku došlo ve čtvrt na jedenáct a že první výstřel vyšel ze strany Čechoslováků, kteří začali pálit z jednoho kulometu po naší hlídce na severozápadním konci vesnice. Na čem se mé tvrzení zakládá? Na výpovědi samotného Czecha, který na krajské hejtmanství dorazil 9. prosince. O tom, že vojáci z Czechova oddílu dorazili do Znojma beze zbraní kvůli tomu, že je před odchodem k raportu zanechali v Dešné a že po návratu do Dešné už je našli v rukou Čechoslováků, slyším a čtu zcela poprvé. Stejně tak slyším poprvé, že velitel z Vratěnína vydal v pátek, tedy 6. prosince, svým lidem zákaz pustit se do boje s Čechoslováky. K tomu musím dodat, že rozkaz neklást Čechoslovákům odpor, přišel z armádního velitelství do Znojma 7. prosince, tedy v sobotu...''”

''Hieronymus Oldofredi, sekční rada''
|}

=== Obsazení soudního okresu Vranov ===
Okresní soudní městečko [[w:Vranov nad Dyjí|Vranov]] se vzdalo bez odporu 11. prosince a 12. prosince 1918 podepsali zástupci města poručíku jihlavského pluku Miroslavu Gebertovi kapitulaci. Ve stejný den přišly na řadu obce Šumvald se železniční stanicí, Olbramkostel, Štítary, Bítov, Šreflová, Citonice, Lukov, Podmolí, Horní Břečkov, Milíčovice, Šatov, Křtálek (Stálky) a Podmyče. Rakouské jednotky a 3 dělostřelecké baterie ustoupily ze Znojma 15. prosince do Recu a 16. prosince 1918 kapitulovali ve Znojmě představitelé kraje Německé jižní Moravy. Vojsko se ubytovalo v posádkových kasárnách, zajistilo jižní předměstí a všechny úřady ve městě. Na obsazeném pohraničí prohledávalo všechny domy, zabavovalo zbraně a potraviny. Jednotky jihlavského pluku se usadily v Moravských Budějovicích, Telči a Třebíči, ale také v obcích s německou většinou, kde operovaly po celý rok 1919. Ve Vranově platil zákaz shromažďování, po deváté večer zákaz vycházení a pro hostince zavírací hodina v osm večer.&lt;ref&gt; Der Kreis Znaim von A bis Z. Gemeinde Frain, s. 76: www.suedmaehren.eu&lt;/ref&gt; Další jihlavská posádka se usadila (až do března roku 1920) na zámku Alexandra Pallaviciniho ve Starém Hobzí/Althart.

== Konsolidace státní moci ==
Na území jihozápadní Moravy probíhaly policejní akce až do února 1919 a ve Starém Hobzí (Althart) na zámku Alexandra Pallaviciniho sídlila vojenská posádka ještě v březnu roku 1920, zrovna tak tomu bylo ve Vranově. Obec byla ustanovením Národního výboru začleněna pod československou správu, na četnické stanici ve Vratěníně došlo k výměně personálu, který byl nahrazen českými četníky. K tomu přibyly nové čs. celní budovy finanční stráže na silnici mezi Šafovem a Langau, ve Stálkách, na silnici mezi Vratěnínem a Unter-Thürnau a dále v Hluboké. Finanční stráž, která spadala pod ministerstvo financí, střežila státní hranici, měla zabraňovat celním a důchodkovým trestním činům a v případě nutnosti mohla spolupůsobit při vojenské ochraně státních hranic.

Do tohoto konsolidačního období můžeme zařadit i incident z Korolup. Na udání dvou korolupských občanů, českého faráře Antona Pošváře a německého hospodského Apeltauera byl čs. jednotkami doma zatčen nadporučík rakousko-uherského pěšího pluku č. 99 (Oberleutnant des Infanterie-Regiments Nr. 99) a následně eskortován na posádkové velitelství do Jihlavy, kde se měl zodpovídat z &quot;vehementní agitace pro Německé Rakousko&quot;. Deník Znaimer Tagblatt přinesl tuto zprávu 1. ledna 1919 a rozebíral chování obou udavačů (&quot;Daß der Pharrer sich an der Denunziation beteiligte, mag er vor seinem priesterlichen Gewissen verantworten, daß aber ein deutscher Bauer einen deutschen Landssmann verriet, muss für alle kommenden Zeiten gebrandmarkt werden&quot;). Podle výpovědi zatčeného nadporučíka ze strachu před čs. vojskem v obci udávali i jiní &quot;tzv. Němci&quot; (einige solcher sogenannten Deutschen).&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Mi, 1. Januar 1919, Seite 2&lt;/ref&gt;

Korolupy zůstávaly nadále obcí ryze německou a zemědělskou. Na podkladě jazykového zákona a pozemkové reformy se v obci rozvinula česká menšina. Novou sociální vrstvou se stali čeští státní zaměstnanci, kteří nahradili své německé předchůdce. Většinu českého obyvatelstva v obci ale tvořili nádeníci, čeledíni a domkáři. Na zbytkovém statku hraběte Collalta přibyl v obci jeden český sedlák František Tříletý. Po sčítání lidu z února 1921 měly Korolupy 462 obyvatel, z toho 299 Němců, 143 Čechů a 20 cizinců (což byli z velké části bývalí rakouští úředníci nebo Židé).

== Soudní okres Jemnice ==
Soudní okres Jemnice tvořily obce: Bačkovice, Báňovice, Bělčovice, Budkov, Dančovice, Dešná, Flandorf, Hluboká, Chvalkovice, Jemnice, Jiratice, Kdousov, Korolupy, Kostníky, Lhotice, Lomy, Louka, Lovčovice, Lubnice, Menhartice, Mešovice, Mladoňovice, Oponešice, Ostojkovice, Pálovice, Plačovice, Police, Rácovice, Radotice, Rancířov, Slavíkovice, Třebelovice, Třebětice, Uherčice, Vratěnín, Županovice.

== Odkazy ==
=== Poznámky ===
&lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;
=== Reference ===
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>lgn7jgk9skskcj5atqvdc9aunzb90vp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Korolupy po kolektivizaci</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6889</id>
    <revision>
      <id>44892</id>
      <parentid>44877</parentid>
      <timestamp>2022-01-19T16:07:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- whitespace; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="61909" xml:space="preserve">Dne 26. května 1946 proběhly v zemi volby do [[w:Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé|Ústavodárného Národního shromáždění]] – Československé parlamentní volby 1946. V Čechách a na Moravě získala jasnou převahu [[w:Komunistická strana Československa|Komunistická strana]], na Slovensku obsadila druhé místo. Komunistická strana se tak stala v celostátním měřítku nejsilnější stranou.&lt;ref&gt;[http://www.fronta.cz/dotaz/volby-1946-vitezstvi-ksc-a-odsun-nemcu Volby 1946 - vítězství KSČ a odsun Němců]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha : Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 468. (česky)&lt;/ref&gt; Výsledky těchto voleb v podstatě předznamenaly další politický vývoj v obci, který vyvrcholil celostátním komunistickým pučem v únoru 1948 a po přijetí nové ústavy 9. května 1948 nastala praktická likvidace demokratického systému.&lt;ref name=&quot;demokracie&quot;&gt;
{{Citace elektronické monografie
|url= http://www.ustrcr.cz/cs/kolektivizace-venkova-v-ceskoslovensku
|vydavatel= www.ustrcr.cz
|titul= Kolektivizace venkova v Československu
|datum přístupu= 2013
|jazyk=česky}}
&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Růžička, Miloslav: Vyhnanci : akce &quot;Kulak&quot; : zločin proti lidskosti!, 2008-2011&lt;/ref&gt;

== StB hlavní nástroj politické moci ==
Již v roce 1945 bylo v Jihlavě založeno Obvodní oddělení [[w:Státní bezpečnost|Stb i ZOB/II]],&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Citace - Zemský odbor bezpečnosti, ZOB byl nově zřízená bezpečnostní složka založená výnosem předsedy ZNV 20. října 1945 jako řídící orgán pro vnitřní národní bezpečnost. ZOB se skládaly ze čtyř sekcí - ZOB I. vnitro, ZOB II. zpravodajská služba, ZOB III. právní a správní úsek, ZOB IV. dopravní sekce. ZOB/II - Tento zpravodajský sektor zemských odborů bezpečnosti neměl výkonnou pravomoc. Informace, které získal zpravodajskou cestou, předával do rukou Stb a v případě informací zajímavých pro politický boj i Ústřednímu výboru KSČ. Po celou dobu své krátké existence tato skupina překračovala své zákonem stanovené pravomoci, například vyšetřovala bývalé příslušníky nacistického bezpečnostního aparátu, byť k této činnosti neměla pravomoc. Po výkonné stránce spolupracovala s OStb, které žádala o zatčení konkrétních osob, zahájení vyšetřování, nebo na jejich půdě prováděla výslechy za přítomnosti zpravodajského orgánu Stb. 15.dubna 1947 došlo k reorganizaci politického zpravodajství, v rámci které došlo i k přebudování struktury ZOB/II, byla zrušena stávající oddělení zpravodajských centrál a namísto nich vznikl operativní sektor MV. 11.července 1947 byl přijat zákon 149/47 Sb., v rámci kterého byl vytvořen jednotný Sbor národní bezpečnosti. Národně socialistické strany ale během připomínkování zákona prosadily omezení existence ZOB do 31.12.1947. Tyto a další snahy o omezení vlivu KSČ v ZOBu vedly k přijetí návrhu Štěpána Plačka o začlenění nižších složek ZOB/II do tzv. Referátů „Z“ působících u přednostů OStb. Díky tomuto sloučení se KSČ povedlo to, o co usilovala po celou dobu, ovládnutí Stb a dosazení svých dělnických kádrů do řad Stb, kteří neměli možnost proniknout do Státní tajné bezpečnosti běžnou cestou, ať už kvůli svým zkušenostem, nebo vzdělání. Hlavním velitelstvím ZOB/II byl odbor Z MV, později VII. odbor MV, kterému podléhaly ZNV v Praze, Brně a v Ostravě. Ta byla přímými nadřízenými ZOB/II. Centrály ZOB/II byly v českých zemích zřízeny pouze tři, jim podléhaly OZO, popřípadě v některých okresech byly zřízeny ještě OZPO. Tyto úřadovny byly slabě personálně obsazeny, některé dokonce neměly zřízeny ani vlastní pracoviště a pracovníci byli nuceni svoji práci vykonávat u sebe v bytech nad rámec svého civilního povolání, většinou byla OZO obsazena třemi až čtyřmi pracovníky, OZPO dokonce pouze jedním. Rodinný stav, stranická příslušnost a jména se u ZOB/II přísně střežila kvůli konspiračním metodám, které praktikovala. Tato situace se řešila u ZOB/II Brno tak, že byla utvořena zvláštní samostatná organizace KSČ napojená přímo na Krajský výbor KSČ v Brně a příslušníci ZOB/II vůbec nebyli vedeni v oblastních organizacích. Hubert Ondra - Sonda do vývoje Státní bezpečnosti v Jihlavském kraji v letech 1948-1960&lt;/ref&gt; obě složky spadaly pod brněnská velitelství. OStb Jihlava&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Citace - Již v roce 1945 bylo v Jihlavě založeno Obvodní oddělení Stb i ZOB/II, obě složky spadaly pod brněnská velitelství. Prvním velitelem OStb Jihlava se stal vrchní kriminální komisař Josef Košacký (*1906), prvním velitelem OZO Jihlava se stal Milan Moučka. �Později byl nahrazen Vratislavem Jelínkem, který se stal po sloučení StB a ZOB/II velitelem referátu „Z“ a zároveň zástupcem velitele Stb Josefa Košackého. Začátkem roku 1948 byl vydán Jindřichem Veselým, velitelem III/A MV, příkaz k šetření o personálním obsazení a politické příslušnosti velitelů Stb, který měl být splněn do 15. února. OStb Jihlava úzce spolupracovala a napomáhala krajskému politickému tajemníku Pavelkovi zvládnout porevoluční politickou situaci v kraji. V dubnu 1948 byl Vratislav Jelínek oficiálně pověřen velením OStb Jihlava, po svém jmenování přistoupil k politickým čistkám v rámci Stb, propuštěním politicky nespolehlivých a náborem nových dělnických kádrů. 25. března zákonem 33/1948 Sb. byla obnovena činnost tzv. Lidových soudů, v březnu 1948 byla obnovena činnost osvětových komisí, které byly zrušeny na nátlak národních socialistů na podzim 1947. Komunistická strana zahájila prověrku všech svých členů, na základě, které přišli někteří pracovníci Státní bezpečnosti o své členství v KSČ, ale je nutné poznamenat, že i po ztrátě svého členství nebyli propuštěni z řad Stb. V roce 1948 mělo OStb Jihlava 59 zaměstnanců včetně dvou kancelářských sil, jednoho přednosty, šesti exponovaných orgánů a dvou pracovníků v podatelně. OStb Jihlava spravovalo 5 politických okresů a mělo jednu pobočku v Dačicích. Na jihlavském oddělení pracoval velice mladý kolektiv včetně nejvyššího vedení OStb Jihlava. Sám oblastní velitel měl pouze 27 let a dva roky, osm měsíců praxe v oboru.Hubert Ondra - Sonda do vývoje Státní bezpečnosti v Jihlavském kraji v letech 1948-1960&lt;/ref&gt; úzce spolupracovala s [[w:krajský tajemník|krajským tajemníkem]] Pavelkou na porevoluční politické situaci v kraji. V roce 1948 přistoupil Vratislav Jelínek k politickým čistkám v rámci Stb a propustil politicky nespolehlivé a nabral nové dělnické kádry. Zrušením zemského zřízení zákonem č. 280/1948 Sb. z roku 1948 vznikl na území Československa k 1. lednu 1949 nový státněsprávní útvar – Jihlavský kraj. Centrem kraje se stala Jihlava. Jihlavský kraj byl členěn do 13 okresů: jihlavského, třebíčského, žďárského, dačického, havlíčkobrodského, humpoleckého, kamenického, ledečského, moravskobudějovického, pacovského, pelhřimovského, třešťského a velkomeziříčského. Jihlavsko se řadilo k zemědělskému kraji s vysokým náboženským cítěním obyvatel. Zároveň s ustanovením Jihlavského kraje vznikla i Krajská úřadovna Stb Jihlava pod krycím názvem 520-A, její základy tvořilo Obvodní oddělení Stb Jihlava.&lt;ref name=Ondra&gt;Hubert Ondra: Historický ústav, Masarykova univerzita Filozofická fakulta, Sonda do vývoje Státní bezpečnosti v Jihlavském kraji v letech 1948–1960, Brno 2011&lt;/ref&gt;&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt; Po celou dobu se Stb potýkala i na velitelských postech s velmi nízkým vzděláním a teprve v roce 1957 dosáhli všichni příslušníci na vzdělání v úrovni bývalé osmiletky, což ale neodstranilo problémy, které byly s nízkým vzděláním spojeny.&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Velení Státní bezpečnosti (StB)&lt;ref name=Ondra /&gt;
|-
! Jméno
! Funkce
|-
| Josef Košacký || 1945 prvním velitelem OStb Jihlava, vrchní kriminální komisař
|-
| Milan Moučka || prvním velitelem OZO Jihlava
|-
| Vratislav Jelínek || 1949 velení OStb Jihlava, 1949 krajský velitel KV-Stb Jihlava
|-
| [[w:Jiří Syrovátka (krajský velitel KV-Stb Jihlava)|Jiří Syrovátka]] || 1952 krajský velitel KV-Stb Jihlava
|-
| Jiří Syrovátka || 1954 krajský velitel KV-Stb a VB Jihlava
|-
| František Pohanka || 1957 krajský velitel KS-MV Jihlava
|-
| Josef Dvořáček || 1960 prvním náčelníkem vzniklého OO-MV Jihlava
|-
| Bohumil Pekárek || 1952 prvním velitelem OStb Moravské Budějovice
|}

=== Předzvěst únorového puče KSČ ===
[[Soubor:Agitace-1947.jpg|náhled|Agitační komunistické průvody 1947]]
Po odsunu německého obyvatelstva fungovalo v obci Zemědělské strojní družstvo. Do národní správy tak přešla v obci zanechaná zemědělská technika: traktor [[w:Bulldog (traktor)|Lanz Bulldog 25]], traktorový pluh dvouradličný s náhradní čtyřradličnou vložkou, jedna výfuková [[w:Sklízecí řezačka|řezačku]], dva samovazy (pětistopý a šestistopý). Protože v obci bylo málo [[w:pracovní síla|pracovních sil]] a techniky, rozhodli se někteří novoosídlenci z řad větších zemědělců založit strojní družstvo. Každý musel složit určitý podíl na nákup nových strojů. Pozemky byly obdělávány členům bez poplatku a nečlenům za určitý poplatek.&lt;ref name=&quot;Represe venkovských boháčů&quot;&gt;Kalábová Markéta Bc: Represe venkovských boháčů v 1. pol. 50. let 20. stol. na příkladu obce Mladoňovice, 2008&lt;/ref&gt;&lt;ref name=&quot;Pokorný&quot;&gt;Pokorný Radek: Kolektivizace zemědělství na Moravskobudějovicku, bakalářská práce, 2013&lt;/ref&gt;

25. 4. – 25. 9. 1947 probíhá v obci scelování půdy.&lt;ref name=&quot;kronika&quot;&gt;Kronika obce Korolupy, okresní archív Znojmo&lt;/ref&gt; Od společné rostlinné výroby na scelených lánech byl už jen krůček ke kýženému dovršení socialistického typu hospodaření. Při scelování polí zmizela přírodní vegetace podél polních cest, byly vykáceny desítky kilometrů stromořadí a malých hájků.&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Větrná i vodní eroze se všemi dalšími důsledky: poklesem [[w:Bonitovaná půdně ekologická jednotka|bonity půdy]], snižováním výnosů, znečištěním vodních zdrojů zejména [[w:Umělá hnojiva|dusíkatými umělými hnojivy]], zanášením toků a nádrží.&lt;/ref&gt; Likvidace [[w:Mez (zemědělství)|mezí]], cest i drobných sakrálních památek je spojena následně s tlakem na přejmenování pomístních názvů v krajině. Na přejmenování pomístních názvů generacemi utvářených německým obyvatelstvem se podílelo vedení MNV Korolupy. To vše se výrazně promítlo nejen do podoby krajiny, ale též do charakteru venkovského společenství. Spolu se zásahem do krajiny došlo i k zásahu do paměti a tradic obyvatel Korolup.&lt;ref name=&quot;Zřídkaveselý&quot;&gt;ZŘÍDKAVESELÝ, František: Období po druhé světové válce do roku 1960&lt;/ref&gt;&lt;ref name=&quot;Moravskobudějovicko Jemnicko&quot;&gt;NEKUDA, Vladimír (red.): Moravskobudějovicko Jemnicko, s. 341–347.&lt;/ref&gt;&lt;ref name=&quot;Stehlík&quot;&gt;STEHLÍK, Michal: Vývoj v období let 1914–1960&lt;/ref&gt;&lt;ref name=&quot;Dačicko Slavonicko Telčsko&quot;&gt; Nekuda, Vladimír: Dačicko Slavonicko Telčsko, s. 299–304.&lt;/ref&gt;

=== Konfiskace mechanizačních prostředků ===
[[Soubor:Museumsdorf-Niedersulz 8349.jpg|vlevo|náhled|Sbírka povozů a mechanizace v muzeu kulturního dědictví německých Jihomoravanů v obci Niedersulz v Dolním Rakousku]]
Již v listopadovém plénu ÚV KSČ 1948 bylo rozhodnuto, že [[w:zemědělská mechanizace|mechanizační prostředky]] smějí nadále získávat pouze strojní traktorové stanice, menší stroje místní strojní družstva a jen omezeně soukromí zemědělci. Proto byla navržena očista těchto družstev propojená současně s propagací JZD. Celá akce výkupu probíhala na moravskobudějovickém okrese pod stálým dohledem OV KSČ. Na konci roku 1949 se přistoupilo k výkupu strojů u velkých zemědělců a podle dochovaných výměrů se pokračovalo pak počátkem roku 1950. K 27. březnu 1950 bylo vykoupeno již 593 strojů. Ty se pak přidělovaly jednotlivým JZD a [[w:Strojní a traktorová stanice|STS]] v Moravských Budějovicích. Přidělování potřebných mechanizačních prostředků mělo na starosti zemědělské oddělení ONV. Podle seznamů strojů přidělených jednotlivým JZD v okrese z léta 1951 se jejich hodnota pohybovala kolem 4 150 133 Kč. V obci Korolupy bylo vykoupeno 12 strojů u 6 zemědělců a Zemědělského strojního družstva (ZSD) v ceně 99 307 Kč. Mechanizační prostředky však nebyly zemědělcům nikdy zaplaceny a skutečná cena byla mnohem vyšší.&lt;ref name=&quot;Represe venkovských boháčů&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Pokorný&quot;/&gt;


Komunisté se na převzetí moci velmi dlouho připravovali. Po celé republice vznikaly Akční výbory Národní fronty, řízené přímo ministrem vnitra [[w:Václav Nosek|Václavem Noskem]], které připravovaly (svojí agitací po obcích) komunistům podmínky pro převzetí moci.&lt;ref name=&quot;Zřídkaveselý&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Moravskobudějovicko Jemnicko&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Stehlík&quot; /&gt; 22. února 1948 se konal v režii komunistů sjezd závodních rad a závodních odborových organizací. Jednotky [[w:Sbor národní bezpečnosti|SNB]] obsadily všechny důležité objekty v Praze (rozhlas, tiskárny, nakladatelství, vydavatelství, redakce a sekretariáty konkurenčních politických stran). Byla ustavena ozbrojená složka KSČ – Lidové milice. To byl počátek pronásledování a zatýkání politických odpůrců. Od pondělí 23. února 1948 bylo možno vycestovat do zahraničí pouze na cestovní pas s [[w:výjezdní doložka|výjezdní doložkou]] ministerstva vnitra, která se udělovala jen v naléhavých a odůvodněných případech.&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Počátkem února 1948 rozhodl Ústřední výbor KSČ, aby v závodech byly zřizovány strážní oddíly složené výhradně z členů KSČ a jejich sympatizantů. Tyto ozbrojené skupinky se pak staly zárodkem Lidových milicí. Vyzbrojení Lidových milicí zajistil komunistický ministr vnitra Václav Nosek, když 23. února 1948 jim bylo na jeho pokyn dovezeno 10000 pušek a 2000 samopalů. Existence Lidových milicí se neopírala o žádné ustanovení v zákonech, vycházela pouze s usnesení vydaných ÚV KSČ.&lt;/ref&gt;&lt;ref name=&quot;IV. okresní&quot;&gt;Komunistická strana Československa. Okresní výbor (Moravské Budějovice, Česko) Zpráva ke IV. okresní konferenci KSČ v Mor. Budějovicích / Komunistická strana Československa. Okresní výbor. Moravské Budějovice Mor. Budějovice : nákl. vl., 1949&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Hlavní političtí aktéři v 50. letech v kraji Jihlava – okrese Moravské Budějovice&lt;ref name=&quot;IV. okresní&quot; /&gt;
|-
! Funkce
! Jméno
|-
| vedoucí tajemník KV KSČ Jihlava || Leopold Pavelka, Miroslav Holzbauer
|-
| předseda OV KSČ Moravské Budějovice || František Apidauer
|-
| vedoucí tajemník OV KSČ Moravské Budějovice || Vala
|-
| předseda KNV Jihlava || František Hons
|-
| předseda ONV Moravské Budějovice || Jaroslav Svoboda, Antonín Svoboda
|-
| náměstek předsedy ONV Moravské Budějovice || Ladislav Lang
|-
| OV NF Moravské Budějovice || Hotový
|-
| OAV NF Moravské Budějovice || 1948 Josef Popelínský
|-
| STS Moravské Budějovice || Pokorný, Vedra, Vala
|}

Josef Popelínský (10. 2. 1905 – 25. 10. 1990) Od roku 1945 okresní osvětový inspektor, v roce 1948 předseda Okresního akčního výboru Národní fronty v okrese [[w:Moravské Budějovice]].&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Josef Popelínský (10. 2. 1905 - 25. 10. 1990) – na začátku druhé světové války (1. 9. 1939) byl zatčen jako aktivní člen Tělovýchovné jednoty [[w:Sokol(spolek)|Sokol]] v Nové Říši a do dubna 1943 vězněn v koncentračním táboře Buchenwald. Po válce vstoupil do KSČ. Od roku 1945 zastával pozici okresního osvětového inspektora (spadal pod resort Ministerstva školství a osvěty, v jehož čele stál ministr profesor Zdeněk Nejedlý), v roce 1948 se stal předsedou Okresního akčního výboru Národní fronty. V souvislosti s přeměnou gymnázia na jedenáctiletou střední školu byl v roce 1953 jmenován zástupcem ředitele jedenáctiletky (ředitelem byl František Svoboda). Od září 1954 až do odchodu do starobního důchodu byl ředitelem základní školy v Dobrovského ulici.&lt;/ref&gt;

V roce 1948 stát rozdělil nemovitosti Uherčického velkostatku na velkostatek a zámek. Velkostatek (cca 360 ha, hospodářská stavení, lihovar, cihelna a vápenka) přiděluje ministerstvo zemědělství do správy Státních lesů. Zámecký komplex (zámek, zahradní dům se skleníkem, zahrady, lesopark) patří nadále státu. Nejprve je pod správou Státního statku Jaroměřice nad Rokytnou a později pod Státním statkem Lesná. Až do roku 1951 je zde umístěn [[w:Tábor nucené práce Uherčice|tábor nucených prací pro ženy]]. Podstatnou část zámku držela až do roku 1959 Pohraniční stráž Znojmo, později do roku 1964 měla v nájmu asi 17 místností. Posledními správci za totalitního režimu byly [[w:Národní památkový ústav|Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně]] a Jihomoravské muzeum ve Znojmě. Zámek (i jeho okolí) byl zdevastován a Rudou armádou, Pohraniční stráží a novoosídlenci z obce vykraden.&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt; Po roce 1989 se některé ještě zachovalé kusy do zámku vrátily, např. zrcadlo stávající v budově MNV Uherčice.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Krejčová Monika: Masarykova univerzita Filozofická fakulta, Katedra historie, Příběh uherčického zámku. Poválečná historie v letech 1945–1979, diplomová práce, 2013&lt;/ref&gt;

=== Založení družstva ===
Ustavující schůze přípravného výboru JZD se konala v Korolupech 1. 11. 1949 a 3. 5. 1950 proběhla volba představenstva JZD. Do družstva vstoupilo 38 členů. Přípravný výbor byl zvolen v tomto obsazení. Jednalo se o členy KSČ. Také předseda JZD musel být členem komunistické strany.

* Předseda: Tomáš Smilek (národní správa čp. 5 – 12,20 ha)
* Jednatel: Jaroslav Štěpnička (národní správa čp. 31 – 12,36 ha)
* Provozní hospodář: František Denner (národní správa čp. 38 – 12,21 ha)

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Představenstvo JZD Korolupy zvolené 3. 5. 1950
|-
! Funkce
! Jméno
|-
| předseda || Tomáš Smilek
|-
| místopředseda || Josef Berka
|-
| pokladník a jednatel || ředitel školy Vlad. Chaloupka
|-
| členové předsednictva || František Denner, Josef Přívětivý, Štěpánka Melzerová
|-
| předseda dozorčí rady || František Honzák
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Představenstvo JZD Korolupy zvolené na nové schůzi 30. 9. 1950
|-
| předseda || Jan Mátl&lt;ref&gt;Periodikum: Rudé právo. Stránka: 2. Číslo: 65. Ročník: 38  (1958)&quot;...předseda JZD Korolupy..., přestal mu stačit plat předsedy...&quot; &lt;/ref&gt;
|-
| místopředseda || Josef Berka
|-
| členové výboru || Václav Černý, Jiří Pikal, Bohumil Karásek, Vl. Chaloupka, Jaroslav Štěpnička, František Denner, Jan Číhal, Ladislav Zamazal
|-
| dozorčí rada || předseda Tomáš Smilek, místopředseda A. Simandl
|-
| členové dozorčí rady || František Honzák, Matěj Beneš, Štěpánka Melzerová, Josef Kašpárek
|}

K upevnění JZD a omezení vlivu vesnických boháčů vznikla na základě vládního nařízení z 11. prosince 1951 funkce místního tajemníka. Mělo jít o člověka zvenčí, který by se neostýchal tvrdších postupů a napomáhal socializaci vesnice. Jeho úkolem bylo tvrdě postupovat proti kulakům a dohlížet na plnění úkolů v zemědělské výrobě. Po 24. 8. 1950 započalo JZD s hospodářskou úpravou na JZD II. typu. Do JZD vstoupili pod nátlakem všichni obyvatelé Korolup a na jaře 1951 po finančním vyúčtování dvě třetiny opět vystoupili. V létě 1951 došlo ke společnému ustájení dobytka a tím k ukončení etapy přechodu na JZD III. typu. Na obecních pozemcích (Grosse Point) se brigádně budovaly postupně 2 kravíny, vepřín a drůbežárna. Pro hovězí dobytek, koně a ovce byly adaptovány přímo usedlosti v obci.&lt;ref name=&quot;kronika&quot; /&gt; Malé vodní mlýny byly postupně likvidovány. Přeložením toku Blatnice a zaslepením náhonů bylo dílo dokonáno. V údolí na jihu obce za nově postavenými kravíny vznikl zatopením obecní rybník jako vodní nádrž pro potřeby JZD.&lt;ref&gt;Katastrální mapy obce Korolupy a Uherčice&lt;/ref&gt;&lt;ref name=&quot;Pelech&quot;&gt;PELECH, J. (1984): Čtvrt století budování socialistické zemědělské velkovýroby na Vranovsku: 1960–1985. Státní statek, Lesná&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Jak žijí a pracují družstevníci okresu Moravské Budějovice : materiál z jednotných zeměd. družstev, Jihlava : Zeměd. správa rady KNV, 1955&lt;/ref&gt;

=== Perzekuce sedláků ===
Během padesátých let je systematicky komunistickou stranou likvidován a perzekuován sedlácký stav a [[w:Pronásledování katolické církve v Československu|církev]]. Podle „směrnice tří ministrů“, kterou schválil Ústřední výbor Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) měla Státní bezpečnost (StB) a prokurátoři využívat v kulackých kauzách více trestu zákazu pobytu, jež se měl týkat nejen odsouzeného, ale také jeho rodiny. Zákaz pobytu mohly vydávat soudy i národní výbory. Celý proces nesl název [[w:Kolektivizace v Československu|„Akce kulak“]] a proběhl i v obci Korolupy. Odsouzen byl farář a sedlák z bývalého poplužního dvora, který v pozemkové reformě za První republiky odkoupil statek od hraběte Collalto jako zbytkový. Děti perzekuovaných občanů byly vylučovány ze středních a vysokých škol.&lt;ref name=&quot;represe&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie
|url= http://www.ustrcr.cz/cs/represe-diskriminace
|vydavatel=www.ustrcr.cz
|titul= Dokumenty - represe
|datum přístupu= 2013
|jazyk=česky}}&lt;/ref&gt; Vládní nařízení dále zvyšovalo sedlákům povinnost dodávek o 10 % oproti ostatním zemědělcům. Místní národní výbor sestavil seznam [[w:Kulak|„vesnických boháčů“]]. Později získal ONV v Moravských Budějovicích pravomoc „vesnickým boháčům“ daně až o 30 % navýšit.&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt; § 159 (1) Nejvyšší přípustná výměra půdy, která smí být v soukromém vlastnictví jednotlivce nebo spoluvlastníků nebo společně hospodařící rodiny, je 50 hektarů. http://www.psp.cz/docs/texts/ constitution_1948.html., Zemědělec s výměrou nad 20 ha zaplatil oproti drobnějšímu hospodářství o 213% více. Rokosová, Šárka: Administrativní opatření, s. 158.&lt;/ref&gt;&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Znění § 36: Sabotáž, (1) Kdo neplní nebo poruší povinnost vyplývající z jeho veřejné funkce, úřadu, služby, povolání nebo zaměstnání nebo plnění takové povinnosti obchází v úmyslu mařiti nebo ztížiti provádění nebo plnění jednotného hospodářského plánu, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, pro zločin těžkým žalářem od jednoho roku do pěti let.(2) Těžkým žalářem od pěti do deseti let bude viník potrestán; a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 za branné pohotovosti státu nebo v době ozbrojeného napadení republiky, b) dopustí-li se takového činu jako člen spolčení k hospodářské sabotáži, c) bylo-li zmařeno nebo ztíženo provádění nebo plnění jednotného hospodářského plánu v podstatném úseku, nebo je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. Schváleno (Vydáno): 06.10.1948 Účinnost od: 24.10.1948., http://spcp.prf.cuni.cz/lex/231-48.doc&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Stehlík, Michal: Jihlavský kraj a proces kolektivizace 1948-1960. In Dačický vlastivědný sborník IV. Dačice 2007, s. 211.&lt;/ref&gt;&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;zákon č. 125/1927 a dekret ze dne 1.října 1945 č. 88/1945 Sb. Jech, Karel: Soumrak, s. 73., Dekret presidenta republiky ze dne 19. května 1945 o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů. § 3 Národní správa budiž zavedena do všech podniků (závodů) i do všech majetkových podstat, kde toho vyžaduje plynulý chod výroby a hospodářského života, zejména v závodech, podnicích a majetkových podstatách opuštěných nebo takových, které jsou v držbě, správě, nájmu nebo pachtu osob státně nespolehlivých. http://www.psp.cz/docs/laws/dek/51945.html&lt;/ref&gt;

=== Babice nástroj strachu a propagandy ===
Do roku 1959 spadala obec Korolupy pod politický okres Moravské Budějovice a vývoj kolektivizace v obci byl taktéž ovlivněn vykonstruovaným případem v obci Babice. Ve dnech 12.–14. července 1951 proběhl v jihlavském dělnickém domě proces s občany Babic a okolí, kteří byli komunistickým státním soudem obviněni, že se podíleli na zastřelení tří funkcionářů KSČ dne 2. července 1951 v Babicích. Bylo vyneseno celkem 7 rozsudků smrti. V následných procesech bylo vyneseno dalších 5 rozsudků smrti a celkem bylo odsouzeno asi 200 lidí z okresů Moravské Budějovice a Znojmo. Průběh procesu byl vysílán rozhlasem a byl doprovázen podobně jako soud s Miladou Horákovou peticemi ze závodů a institucí, žádající nejpřísnější potrestání pro babické vrahy. Měli být zastrašeni soukromí zemědělci, kteří zatvrzele odmítali vstoupit do Jednotných zemědělských družstev a lidé, kteří se hlásili k římskokatolické církvi.&lt;ref&gt;Janoušek, Pavel: Případ Babice. In: Komunismus na Vysočině, Stalo se v době nesvobody a třídní nenávisti III, Jihlava 2001&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Dálnopis Slánského krajským výborům do rukou vedoucích tajemníků ze dne 5. července 1951. Jech, s. 187.&lt;/ref&gt;

Ukázkou cílené propagandy byl státní pohřeb se třemi zavražděnými funkcionáři (T. Kuchtík, J. Roupec, B. Netolička), který se konal dne 6. července 1951 na Stalinském náměstí v Moravských Budějovicích. Na náměstí se shromáždilo velké množství lidí společně se složkami SNB, Lidových milicí a vojska, dále Sboru dobrovolných hasičů, sokolové, zástupci škol a obcí z celého kraje. Pohřbu se zúčastnili i státní představitelé Václav Kopecký (ministr informací a osvěty), Gríša Spurný (náměstek ministra vnitra), Miroslav Holzbauer (vedoucí tajemník KV KSČ), František Hons (předseda KNV) a Jaroslav Svoboda (předseda ONV v Moravských Budějovicích). Pohřbu se účastnili i hlavní straničtí aktéři z obce Korolupy.&lt;ref&gt;NAVARA, Luděk – KASÁČEK, Miroslav: Mlynáři od Babic – nová fakta o osudovém dramatu padesátých let. Brno, Host, 2008, ISBN : 978-80-7294-281-7&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Kaplan, Karel - Paleček, Pavel: Komunistický režim a politické procesy v Československu. Brno, 2001&lt;/ref&gt;

=== Hromadné vystupování z družstva ===
V roce 1953 po smrti Stalina a Gottwalda a po květnové amnestii dochází vlivem politického uvolnění k hromadnému vystupování z násilně založeného a špatně hospodařícího družstva (1953, 1954 předseda JZD: František Čeloud národní správa čp. 3 – 4,39 ha).&lt;ref name=&quot;kulak&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie
|url= http://www.ustrcr.cz/cs/represe-diskriminace|vydavatel=www.ustrcr.cz|titul= Diskriminace &quot;vesnických boháčů&quot;|datum přístupu= 2013|jazyk=česky}}
&lt;/ref&gt; JZD se rozpadala po celé republice a v pohraničí nedosahovala produkce výroby zdaleka hodnoty ve vnitrozemí. Ne každý člen, který družstvo, opustil se vracel k soukromému hospodaření, někteří v obci přecházeli do průmyslu, kde měli mnohem vyšší příjem. Členové JZD v obci trpěli nízkou životní úrovní. I když vystupování z družstev se v pohraničí stalo masovým jevem, většina družstevníků v Korolupech v JZD nakonec zůstala. Ani ne tak z přesvědčení, ale prostě proto, že samostatně hospodařit by nedokázali anebo na jakoukoli změnu už rezignovali. Šlo především o osídlence, kteří v družstvu viděli jedinou záchranu před úpadkem. V družstvu setrvávali i někteří zkušení hospodáři. Sice s kolektivizací nesouhlasili, ale uvědomovali, že jako soukromí rolníci by se stejně časem pod nátlakem režimu (vysoké povinné dodávky a daně, případně přidělení rezervní půdy) o pár let později museli nuceně vrátit.&lt;ref name=&quot;Represe venkovských boháčů&quot; /&gt;

== Odpor slábne ==
[[Soubor:Uherčice u Znojma, zámek (38).JPG|náhled|Rota v obci Uherčice byla součástí 4. bPS Znojmo (útvar 5688). Sídlila (od roku 1952) v zámku Uherčice, a to až do roku 1964, kdy se vojáci přestěhovali do nově blíže postavené roty Vratěnín k SH. Zámek postupně chátral a v 80. letech se ocitl až na pokraji zániku.]]
[[Soubor:Hraniční pásmo.JPG|náhled|Cedule s oznámením hraničního pásma se nacházely po celém okolí obce]]
Odpor osídlenců proti vstupu do JZD byl v pohraničí výrazně slabší. Vstupem do JZD se zde totiž naskytla příležitost zbavit se finančních závazků za přidělenou půdu. V roce 1956 se konstatuje ve vládním usnesení: „Zastavuje se placení splátek za majetek vnesený do společného hospodaření a za půdu u těch členů JZD IV. typu a členů JZD III. typu, kde peněžní důchod družstva je rozdělován výhradně podle pracovních jednotek.“ Půdu v takovém případě předávali v obci Korolupy noví osídlenci do bezplatného trvalého užívání JZD. KSČ bránila pokusům o vystoupení z družstva obnovením platební povinnosti. Od osídlenců, i nadále odmítajících vstoupit do JZD, měly být pohledávky splaceny nejpozději do 10 let.&lt;ref group=&quot;pozn.&quot; name=&quot;NA Praha&quot;&gt;Již koncem roku 1949 se doporučovalo v obsáhlém elaborátu ministru zemědělství zbavit osídlence povinnosti platit za přidělenou půdu za předpokladu, že ji převedou do JZD. Viz NA Praha, f. MZ-S, 1945–1960, k. 371, str. 191. Problémy zemědělství v pohraničí, s. 3–6. Tamtéž, f. MZ-kolegium, 1949–1962, k. 36, str. 302. Schůze kolegia str. 287 z roku 1952. Návrh směrnic o poskytování výhod pro JZD v pohraničí z 30. října 1952.&lt;/ref&gt;

=== Žalostné Sudety, dosídlování a neustálé dotování ===
Situační zprávy Pohraniční stráže pro potřeby úřadu vlády v roce 1953 podávají žalostný obraz zanedbaného venkova. Československo podle politiky a ekonomiky Sovětského svazu investovalo do militarizace, těžkého průmyslu a nestíhalo finančně pokrýt požadavky pohraničního venkova. Sociální situace v obci se ještě více zhoršila po červnové měnové reformě. X. sjezd KSČ v polovině roku 1954 ve snaze čelit rostoucímu počtu odhlášek z JZD vyzýval k zesílení trestání „neplničů“ a „kulaků-sabotérů“. Komunistický režim opět zesílil štvavou propagandu. Nicméně pohraničí, které v této době připomínalo zemi zapomenutou Bohem, donutilo vládu připravit pro dosídlení řadu dotací a úlev.

Každý dosídlenec měl právo na přidělení domku či usedlosti za velmi nízkou přídělovou cenu a maximálně třinácti hektarů půdy, kterou ovšem musel vnést do družstva. Dosídlovací akce měly vést k obnově JZD. Pokud dosídlenec nevlastnil žádný dobytek, obdržel zdarma jednu krávu. Mohl žádat o úvěr u banky na nízký úrok, novomanželé dostávali nábytek v určité ceně a všem dosídlencům se hradily náklady spojené s přestěhováním. Stačilo vydržet v pohraničí nejméně tři roky. Podobné výhody mohli využít i soukromí zemědělci, ale jen pokud přesídlili do obce, kde nebylo JZD. Soukromí rolníci neměli právo na žádný mrtvý ani živý inventář a maximální úvěrová částka (do začátku) patnáct tisíc korun nestačila na vybavení, nákup osiv a výživu rodiny. Koncem roku 1954 vláda výhody rozšířila i na dosídlence do státních traktorových stanic, státních statků a na zemědělské odborníky do JZD. Vláda pro ně zavedla náborové příspěvky, mzdové vyrovnání a odlučné. Tyto výhody se později týkaly všech zemědělských dosídlenců a od roku 1956 i lesních dělníků a cestářů. Až do konce padesátých let se výhody měnily jen málo, systém zůstával stejný. V obci je viditelný nárůst nového obyvatelstva.&lt;ref group=&quot;pozn.&quot; name=&quot;NA Praha&quot;/&gt;&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;(1955, 1956, 1957 předseda JZD: Jan Mátl) a v roce 1957 je tak zaznamenán hromadný vstup do JZD (1958, 1959, 1960 předseda JZD: J. Simonides). V červenci 1960 prezident Antonín Novotný slavnostně vyhlásil vítězství socialismu v Československu.&lt;/ref&gt;&lt;ref name=&quot;JZD&quot;&gt;
{{Citace elektronické monografie
|url= http://www.ustrcr.cz/cs/represe-diskriminace
|vydavatel= www.ustrcr.cz
|titul= Represe a diskriminace
|datum přístupu= 2013
|jazyk=česky}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:http://www.psp.cz/eknih/1976fs/tisky/t0070_00.htm Sociální zákony pro zvýhodnění družstevníků]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2010091116 Zapomenutý kraj]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=36724&amp;Section=1&amp;IdPara=1&amp;ParaC=2 Rozpočtová skladba 1986]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;METODICKÉ POKYNY ZE DNE 10.8.1966 PRO VYPRACOVÁNÍ NÁVRHU STÁTNÍHO PROVÁDĚCÍHO PLÁNU A STÁTNÍHO ROZPOČTU NA ROK 1967 20.9.1966 | Sbírka: 69/1966 Sb. | Částka: 26/1966&lt;/ref&gt;&lt;ref name=&quot;Kovařík&quot;&gt;David Kovařík: Demoliční akce v pohraničí v letech 1945–1960, Disertační práce, Brno 2009&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://www.epravo.cz/_dataPublic/sbirky/archiv/sb03-72.pdf Zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://pravyprostor.cz/10-nejcastejsich-lzi-o-komunistech-a-socialismu/ Deset základních lží o komunismu]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[https://racek.vlada.cz/usneseni/usnweb.nsf/0/46443C7FD49DC12FC12571B6006CBE30 Opatření k obnově a rozvoji pohraničních oblastí České republiky po Sametové revoluci 1993]&lt;/ref&gt;

=== Železná opona ===
Jižní oblasti Jemnicka a tedy i obec Korolupy se dostaly na počátku padesátých let na desetiletí přímo do hraničního pásma. Do oblasti se nasunulo vojsko a [[w: Pohraniční stráž Znojmo|pohraniční stráž]].&lt;ref name=&quot;Zřídkaveselý&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Moravskobudějovicko Jemnicko&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Stehlík&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Dačicko Slavonicko Telčsko&quot; /&gt; V těsné blízkosti obce tak vzniklo hraniční pásmo, do kterého byl povolen vstup pouze na speciální propustku. Tento úsek široký 4 až 10 km se stal pro obyvatele ČSSR nepřístupný. Na hraničním úseku u Vratěnína působila [[w: Pohraniční stráž Znojmo|1. rota PS Vratěnín 1. praporu 4. znojemské brigády ]] (Pohraniční rota 4. bPS). Budova roty byla postavena v roce 1964, kdy se sem také nastěhovala rota ze zámku Uherčice (opuštění zámku k 31. 5. 1964).&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Od dubna 1950 byla OSH prováděna vojáky ZVS. Personální samostatnost byla zajištěna pravidelným doplňováním stavů odvedenci. Vzhledem k tomu, že pro službu na hranicích bylo vyžadováno silné prostranické myšlení, byli do služby k PS často zařazováni odvedenci, u nichž byl předpoklad ztotožnění se s režimem, tedy kandidáti či členové KSČ, svazáčtí funkcionáři a jiní angažovaní a „politicky spolehliví“ jedinci.&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Sestava pohraničních praporů a rot 4. brigády po organizační změně v červnu 1955
|-
! 1. prapor Jemnice  !! 2. prapor Vranov!!3. prapor Znojmo !!4. prapor Hrušovany!! 5. prapor Břeclav
|-
| 1. rota Slavonice (typ 56) || 6. rota Stálky (typ 47) || 11. rota Podmolí (typ 56) || 17. rota Dyjákovice (typ 56) || 24. rota Valtice I (typ 56) 
|-
| 2. rota Slavětín (typ 56) || 7. rota Šafov (typ 47) || 12. rota Devět Mlýnů (typ 56) || 18. rota Hevlín (typ 56) || 25. rota Valtice II (typ 56) 
|-
| 3. rota Písečné (typ 56) || 8. rota Kr. hájenka (typ 56) || 13. rota Šatov (typ 56) || 19. rota Hrabětice (typ 56) || 26. rota Boří Dvůr (typ 56) 
|-
| 4. rota Rancířov (typ 56) || 9. rota Čížov (typ 56) || 14. rota Hatě (typ 56) || 20. rota Novosedly (typ 56) || 27. rota Poštorná (typ 56)
|-
| 5. rota Uherčice (typ 56) || 10. rota Lukov (typ 47) || 15. rota Ječmeniště (typ 56) || 21. rota Březí (typ 56) || 28. rota Lány (typ 47)
|-
| ||  || 16. rota Jaroslavice (typ 56) || 22. rota Mikulov (typ 56) || 29. rota Doubravka (typ 47)
|-
| ||  ||  || 23. rota Sedlec (typ 56) || 30. rota Ruské Domky (typ 56) 
|}

=== Pomocníci pohraniční stráže ===
[[w:Pohraniční stráž (Znojmo)|Pomocníci pohraniční stráže]] (PPS) z řad civilního korolupského obyvatelstva dobrovolně spolupracovali s pohraničními rotami v místě svého bydliště. Svými informacemi pomáhali odhalit osoby, snažící se nějakým způsobem „narušit“ hraniční režim. Taktéž se podíleli na hraničních operacích a v neposlední řadě také na ochranně státního a družstevního majetku. Mezi stanovišti PS bylo vybudováno stálé polní telefonní spojení. Pomocníci PS byli vybaveni skládacími přenosnými mikrotelefony (pojítky), které mohli zapojit do telefonního vedení jednoduchými zástrčkami v prostorech střežení a podávat hlášení. Železná opona se na hranici budovala již od roku 1948. Železnou v pravém slova smyslu se stala až v letech 1952 a 1953. K dokonalému zabezpečení státních hranic bylo zavedeno v pásmu střežení PS elektrické zařízení k vedení proudu o vysokém napětí, které při taktickém využití s živými pohraničníky dopomohlo zabránit pronikání „všech nepřátelských živlů“ do ČSR a naopak. (Z rozkazu velitele Pohraniční a Vnitřní stráže č.90/1953)&lt;ref name=&quot;hraniční pásmo&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie
|url= http://www.ustrcr.cz/cs/dokumentace-usmrcenych-statni-hranice
|vydavatel=www.ustrcr.cz
|titul= dokumentace usmrcených na státní hranici
|datum přístupu= 2013
|jazyk=česky}}&lt;/ref&gt;&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Propustka s razítkem &quot;Vstup do hraničního povolen&quot; do tzv. zakázaného pásma.&lt;/ref&gt; V blízkosti hraničního pásma se nesmělo pohybovat v noci, fotografovat a filmovat, provádět zeměměřičské práce, náčrtky krajiny, mapování a hlavně vést rozhovory s cizími státními příslušníky na státní hranici.

== Socialistické budování ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Seznam vedoucích tajemníků a tajemníků krajských a okresních výborů strany, předsedů KKRK a OKR, ZO KSČ 1988&lt;ref&gt;Seznam vedoucích tajemníků a tajemníků krajských a okresních výborů strany, předsedů KKRK a OKR duben – květen 1988 | [http://www.ustrcr.cz Ústav pro studium totalitních režimů]&lt;/ref&gt;
|-
! Funkce
! Jméno
|-
| Vedoucí tajemník || Zdeněk Rada (* 25.6.1938)
|-
| tajemník pro politickoorganizační práci || Bohuslav Šmerda (* 14.8.1947)
|-
| tajemník pro ideologickou práci || Jaroslav Blüml (* 7.1.1942)
|-
| tajemník pro průmysl || Antonín Rychlík (* 5.1.1941)
|-
| tajemník pro zemědělství || František Ján (* 9.12.1946)
|-
| předseda KKRK a OKRK KSČ (Krajská a Okresní kontrolní a revizní komise) || Miloslav Nevrkla (* 3.7.1936)
|-
| předseda ZO KSČ (Základní organizace) || Jaroslav Štěpnička
|}

Špatný stav bytového fondu zůstával v obci dosti zřetelný. Politbyro ÚV KSČ v květnu 1957 rozhodlo o demolici opuštěných domů a rozvalin v hraničním pásmu (ne však z bezpečnostních důvodů), chyběly peníze na opravu a dosídlenci nepřibývali. Politické zdůvodnění znělo: „Ruiny jsou údajně dobře viditelné přes hranici, při návštěvách zahraničních turistů vyvolávají rozpačité až stísňující pocity, a tudíž nevytvářejí dobrý obraz o socialistickém Československu“. Protože se demolice v celém pohraničí táhly a MNV na ně v rozpočtu neměly finance, bourání se ujmula armáda a ministerstvo vnitra.&lt;ref name=&quot;Kovařík&quot; /&gt;

=== Typizovaná výstavba ===
[[Soubor:KSC legitimace.jpg|náhled|Legitimace KSČ - jinak nazývaná také rudá knížka. Její vlastník - člen KSČ - patřil ke kastě privilegovaných. Rudý průkaz člena KSČ přinášel normálnímu člověku značné výhody. Občan bez vyššího vzdělání nebo jen vyučený dělník mohl zastávat post ředitele významné státní instituce nebo podniku či se mohl stát tzv. &quot;papalášem&quot; (třeba tajemník krajského výboru KSČ). Děti rodičů bez členství v KSČ se jen velmi těžce dostávaly na studium středních a vysokých škol. Na venkově byla například rudá knížka nezbytná k povolení držet loveckou zbraň a stát se tak členem mysliveckého sdružení. V pohraničním pásmu označovala spolehlivé a prověřené obyvatelstvo.]]
Postupně v krajině kolem Korolup chátraly a zanikaly kapličky, křížky, sochy a další prvky, které po staletí utvářely její duchovní charakter. Zničené budovy částečně nahrazovala od roku 1960 zvýhodněná družstevní i státní výstavba. Tak i v Korolupech vznikly typizované sídlištní prvky budov nebo typizované stavby vilového charakteru typu Šumperák, které hrubým způsobem narušily tvář obce. Období od roku 1960 až 1980 lze charakterizovat jako dobu výrazných stavebních proměn socialistické obce Korolupy. Konsolidace zemědělství zajistila finanční krytí a lepší zásobování stavebním materiálem. To umožnilo zahájení hromadné přestavby i nové výstavby v obci.&lt;ref name=&quot;Kovařík&quot; /&gt;

Při úpravách domu byla obnova fasád spojená s výměnou oken na tří i čtyřdílná. Nejhrubší závadou byla ovšem břizolitová omítka v šedém tónu (někde se snaha o výtvarné odlišení domu soustředila na ornamenty nebo stylizované květinové motivy, provedené v cementové omítce sgrafitovou technikou. Projekty vznikaly na okresním projektovém pracovišti ve Znojmě a byly určeny pro zaměstnance Strojní a traktorová stanice a Jednotného zemědělského družstva.&lt;ref name=&quot;kronika&quot; /&gt; V 70. a 80. letech se rozmohla typizovaná výroba panelových dřevostaveb, která zasáhla i Korolupy. Jihomoravské dřevařské závody, n. p., Brno – závod Uherčice se specializoval na objekty občanské vybavenosti, zařízení staveniště, zahradní besídky, systémy STAMO, příhradové vazníky, lepené nosníky s PDP stojinou a kusovou ruční výrobu. Závod lifroval do celého okolí dřevostavby určené pro bydlení, tedy rodinné domy a bytové domy, ale i stavby občanské vybavenosti jako školky, školy a prodejny. (řadové domy TL 70, prodejna P3 systém TL, RD STAMO 61 aj.)&lt;ref&gt;[http://www.lightbuilding.cz/data/cs/mod_novinky/5/files/panelov_devostavby_v_obdob_relnho_socialismu.pdf Panelové dřevostavby v reálném socialismu]&lt;/ref&gt;

=== Slučování družstev ===
Celostátně uskutečněný převod zemědělské techniky a mechanizace ze státních traktorových stanic do JZD zatížil družstvo dluhy. Ekonomické potíže družstva nakonec KSČ vyřešila likvidací JZD a jeho převodem do státního statku. V roce 1974 došlo ke sloučení JZD Oslnovice a JZD Korolupy.&lt;ref&gt;Státní okresní archiv Znojmo. Jednotné zemědělské družstvo Korolupy. Usnesením členské schůze ze dne 6. 11. 1973 a se souhlasem rady ONV ve Znojmě ze dne 18. 7. 1974 bylo schváleno sloučení Jednotného zemědělského družstva Oslnovice s Jednotným zemědělským družstvem Korolupy jako družstvem přejímajícím - usnesením členské schůze sloučených družstev ze dne 7. 2. 1974 schválených ONV ve Znojmě ze dne 18. 7. 1974 byl název družstva změněn na: Jednotné zemědělské družstvo Korolupy-Oslnovice se sídlem v Korolupech - usnesením členské schůze ze dne 9. 9. 1975 a se souhlasem rady ONV ve Znojmě ze dne 22. 4. 1976 (č.j. zem. 702/203/3/1976 ze dne 30. 04. 1976) bylo Jednotné zemědělské družstvo Korolupy-Oslnovice sloučeno s Jednotným zemědělským družstvem &quot;Pokrok&quot; ve Starém Petříně.&lt;/ref&gt; V roce 1976 s JZD Starý Petřín pod názvem JZD Pokrok. V roce 1982 převzal komplex Státní statek Lesná. Státní statek Lesná působil od roku 1960 a vyčlenil se z okrajových částí Státních statků Znojmo a Jaroměřice nad Rokytnou, tvořený obcemi Vranov nad Dyjí, Štítary, Uherčice, Vysočany a Zálesí. V roce 1962 se do statku připojila jednotná zemědělská družstva Šumná, Vratěnín, Stálky, Lančov, Podhradí nad Dyjí a Podmyče.&lt;ref&gt;Moravský zemský archiv v Brně, Státní statek Lesná, n. p. 1960-1996 &lt;/ref&gt; V roce 1964 převzal statek JZD Lubnice a v roce 1965 dříve sloučená JZD Bítov-Chvalatice-Zblovice. Začleněním JZD Pokrok Starý Petřín se stal Státní statek Lesná jediným zemědělským podnikem v západní části okresu Znojmo. V roce 1984 zaměstnával 1 076 zaměstnanců. Členové družstva nejvíce záviděli pracovníkům státních statků jejich o něco vyšší životní úroveň. Sociální situace družstevníků se přechodem do státního statku zlepšila. Disponovali nyní jako ostatní státní zaměstnanci pevným platem a všemi sociálními výhodami (za ztrátu záhumenku). Kolektivizace a násilné nahánění do JZD i v Korolupech skončilo nezdarem.&lt;ref name=&quot;Pelech&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;kronika&quot; /&gt;&lt;ref&gt;Hlavní zásady nových zákonů připravených ministerstvem zemědělství, 1946.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Pšeničková, J.-Juněcová, J.: Zemědělské družstevnictví, Kolektivizace zemědělství, Vznik JZD 1948-1949.&lt;/ref&gt;

=== Vznik střediskové obce Uherčice ===
Místní národní výbor Korolupy (do roku 1960 okres Moravské Budějovice, k 1. 1. 1986 obec příslušná do matričního obvodu Uherčice) byl od 01. 04. 1976 sloučen s MNV Lubnice a Uherčice pod společný MNV se sídlem v Uherčicích. Předsedou byl zvolen Ladislav Tesař. Výbor pro sloučené obce měl 23 členů (za Korolupy – Dostálová Jana, Daniel Karel, Štěpnička Jaroslav, Vávra Antonín, Smrčka Stanislav, Honzák František, Brož Antonín).&lt;ref&gt;Státní okresní archiv Znojmo&lt;/ref&gt; V obci fungoval dále občanský výbor (Dostálová Jana, Štěpnička Jaroslav, Vávra Antonín, Křivan Miroslav a Hanek František).&lt;ref name=&quot;kronika&quot; /&gt; Na základě usnesení plenárního zasedání č. XIX-503/16 ze dne 24. 04. 1980 s platností od 1. 7. 1980 bylo schváleno zřízení společného MNV pro obce Korolupy, Lubnice, Uherčice, Vratěnín se sídlem v obci Uherčice. Malá novela z roku 1982 (zákon č. 49/1982 Sb.) zavedla pojem tzv. „střediskové obce“, ve které působil místní národní výbor s rozšířenou působností. V roce 1982 v souvislosti se snahou o posílení pravomocí byla na místní národní výbory přenesena řada agend z okresních národních výborů. Zákonem ČNR č. 115/1988 Sb. posílila úloha volených orgánů národních výborů.&lt;ref&gt;JANÁK J., HLEDÍKOVÁ Z., DOBEŠ J.: Dějiny správy v českých zemích od počátku státu po současnost, 2. doplněné vydání, Praha, Lidové noviny, 2005, ISBN 978-80-7106-906-5, str. 453.&lt;/ref&gt;

=== Socialistické školství ===
Po roce 1945 začala jednotřídní česká škola fungovat v budově původní německé školy (zapsaných žáků 45, do měšťanky odešlo 13 žáků). Vzhledem k tomu, že 2. 4. 1946 došlo k druhému odsunu Němců, odešlo ze školy 11 německých žáků. Na škole zůstaly děti českých novousedlíků a děti ze smíšených nebo českých manželství starousedlíků. Osmiletou školní docházku změnil zákon o jednotné škole z roku 1948, který prodloužil školní docházku na devět roků a současně s tím i pozměnil celou strukturu školského systému.&lt;ref&gt;[http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1948-95 Zákon o jednotné škole]&lt;/ref&gt; Nová „Jednotná škola“ měla sjednotit požadavky na stejně staré žáky, na něž měly být dosud kladeny různě vysoké nároky (gymnázia, reálky, měšťanky). Jednotřídní školou se stala zase od roku 1949-1952. Dvě třídy musely být otevřeny od roku 1952-1963, kdy byla škola v Lubnici a ve Vratěníně rozhodnutím ÚV KSČ zrušena.&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Obec Vratěnín byla nyní již vedena jako zániková se stavební uzávěrou.&lt;/ref&gt;

Na základě zákona z roku 1953 se stala škola opět osmiletkou. Zákon rozpracovával usnesení sekretariátu ÚV KSČ, které vyžadovalo, aby byla vytvořena nová struktura školství (maximálně připodobněná struktuře sovětského školství) a současně aby nově vytvořený systém „respektoval nové potřeby národního hospodářství“. Obecné a měšťanské školy byly nahrazeny osmiletými základními školami. Žáci je ukončovali závěrečnými zkouškami (ze dvou povinných a jednoho výběrového předmětu). Úplně zrušena byla gymnázia, která nahradily jedenáctileté střední školy se všeobecným středním vzděláním. Ve školním roce 1953/54 končili na základní škole žáci dvou ročníků. Žáci dřívějších 8. ročníků měli na svém vysvědčení uvedeno, že je „rovnocenné s vysvědčením budoucí osmileté školy“ a mohli buď pokračovat ve studiu v deváté třídě nové jedenáctiletky nebo mohli být přijati do učilišť státních pracovních záloh, ale mohli také zůstat na své původní škole a tam absolvovat jednoroční učební kurz (JUK).

K prodloužení povinné školní docházky na devět roků došlo znovu zákonem z prosince 1960. Byly zřízeny základní devítileté školy a na ně navazující střední všeobecně vzdělávací školy (na doporučení sjezdu KSČ měla mít do roku 1970 „převážná většina mládeže“ úplné středoškolské vzdělání). Tímto byla zprovozněna znovu škola v Lubnici a škola v obci po úbytku žáků vyučovala od roku 1963 opět jako jednotřídní. Poslední předlistopadové změny vycházely znovu z materiálu ÚV KSČ z července 1973. KSČ počítala s uceleným dvanáctiletým vzdělávacím cyklem a zavedla desetileté vzdělávání. Současně ale zákon zkracoval dosavadní devítiletou základní školou na osm roků (první stupeň byl zkrácen na čtyři roky). Všichni žáci pak museli dokončovat povinnou školní docházku na některé střední škole, přičemž střední odborná učiliště&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Na některých byly nově zavedeny i maturity, protože bylo „politicky neúnosné, aby se mladá generace dělnické třídy nemohla ucházet o vysokoškolské vzdělání“, pro které byla maturita nezbytnou podmínkou.&lt;/ref&gt; byla prohlášena za hlavní proud středního školství.

Cílem této tzv. „nové koncepce“ mělo být vybudování všeobecně vzdělávací polytechnické desetileté střední školy, tak jako v ostatních zemích pod diktátem Sovětského svazu. Zákone o nové koncepci školství zasadil české škole v obci poslední ránu. Vládním usnesením o rušení malotřídních škol byla v roce 1977 ZDŠ v Korolupech zrušena. Žáci 1. - 3. ročníku začali dojíždět do školy v Uherčicích a žáci 4. - 9. ročníku do Lubnice. V budově školy vybudovalo JZD družstevní jídelnu a po „sametové revoluci“ budovu zastupitelstvo obce prodalo k průmyslovým účelům.&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;V současnosti je majitelem budovy a pozemku: Zámečnictví Dejmková, Korolupy 32, 67107.&lt;/ref&gt;

=== Myslivecké sdružení ===
V roce 1947 vydalo Národní shromáždění zákon o myslivosti[http://www.zakonypreludi.sk/zz/1947-225], který myslivost zpřístupnil široké veřejnosti. Zároveň také stanovil povinné členství v jednotné myslivecké organizaci. Držení a používání zbraně komunisté v roce 1949 rozšířili zákonem o zbraních a střelivu.[http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=21601&amp;Section=1&amp;IdPara=1&amp;ParaC=2] I když bylo právo držení a nošení zbraně zachováno, státní orgány dostaly instrukce, komu ho lze povolit a komu ne. Např. v roce 1962 byla k tomuto účelu vydána tajná směrnice Ministerstva vnitra. Povolení a tzv. zbrojní pas byl zcela na libovůli SNB. Zákon o myslivosti z roku 1962 č. 23/1962 zajistil právo myslivosti (odloučením od vlastnictví pozemku) státním podnikům jako byly státní lesy, státní statky a JZD. Ty pak za úplatu dovolovaly mysliveckým sdružením pozemky používat. Jisté uvolnění nastalo až po roce 1983 zákonem 147/1983, což pravděpodobně mělo souvislost s rozvojem myslivosti a sportovní střelby (Svazarm). Udělit zbrojní pas však stále mohly jen orgány SNB, samozřejmě s dodatkem, že to musí být ve „veřejném zájmu“. Myslivecké sdružení v Uherčicích fungovalo pod Okresním mysliveckým sdružením Znojmo. Myslivci byli z valné části členy KSČ a po většinou pracovali u státních lesů nebo v JZD, později státním statku Lesná. V mysliveckém sdružení byli organizováni i myslivci Korolup. V každém případě se jednalo o prověřené a podle vzoru KSČ spolehlivé občany.&lt;ref&gt;Státní okresní archiv Znojmo, Český myslivecký svaz, okresní výbor Znojmo (Spolek přátel lovů a myslivosti pro Znojmo a okolí po r. 1948 Okresní myslivecké sdružení Znojmo 1948 - 1981 &lt;/ref&gt;

=== Výdobytky socialismu ===
[[Soubor:Nenačovice, tabulka Akce-Z.jpg|náhled|Akce Z – práce vykonaná v době pracovního volna a zdarma – využívaná pro budování socialismu]]
Socialistické stavby a adaptace:&lt;ref name=&quot;kronika&quot; /&gt;
* areál JZD s velkokapacitním seníkem
* Strojní traktorová stanice z konfiskovaného zemědělského závodu „kulaka“ (rodina Tříletý)
* 1967 obecní sál (ještě v roce 2014 bez pitné vody) – požární zbrojnice přemístěna
* budova čp. 94 (na parcele č. 15 nyní č. 120) – požární zbrojnice
* obecní prádelna „Waschstatt“ prodána soukromému majiteli na čp. 21 (parcela 11/2 a 11/)
* obecní rybníček „Schweme“ (požární nádrž) před sálem zavezen – vybudován park s jehličnany a růžemi v pěticípé hvězdě
* adaptace obecní kovárny – klubovna Svazu chovatelů drobného zvířectva
* budova školy rekonstruována a po roce 1977 zrušena – adaptována na družstevní jídelnu
* služební dům pro učitelku MŠ
* adaptace veřejné obecní váhy – vybudována autobusová zastávka
* demolice kuželny a hospodářských budov u hostince (sklep ke skladování ledu adaptován na jímku) – adaptace na sklad a zásobovací rampu
* jednotná stoková síť – jediná stoka pro odvádění splašků i srážkové vody svedená k říčce Blatnici
* typizovaná dřevostavba MNV (bez napojení na pitnou vodu a kanalizaci)
* rekonstrukce MŠ a rozvod ústředního topení
* typizovaná řadová zástavba (čp. 78, 79, 80, 81, 82, 83 a čp. 86, 87, 88, 89, 90)
* pomník hrdinům 1. světové války – odstraněna deska se jmény hrdinů a zničena, osásázení jehličnany
* devastace a demolice stodol, hospodářských budov a několika zemědělských objektů

Od konce padesátých bylo možné v obci sledovat některé pozitivní změny v infrastruktuře, službách, školství a v celkové životní úrovni obyvatel. I když se v těsné blízkosti obce podařilo vybudovat vodní nádrž Vranovské přehrady již za první republiky, kohoutkem z veřejného vodovodu si obyvatelé nemohli otočit ještě v roce 2014 a jímky s načerno vybudovaným přepadem vytékaly kanalizací do potoka. Jemnicko sice oživilo několik nových podniků, bohužel situace v obci po odsunu německého obyvatelstva dosáhla takové míry, že s vnitrozemím nemohla obec v žádném případě udržet krok. Problémy se objevovaly stále ve službách, kvalitním zásobování, ve veřejné dopravě a především v kultuře, která se omezila na oslavy politických výročí a schůzování. Tradiční lidová kultura nabrala úpadkovou podobu a nakonec jediným kulturním zařízením se stal hostinec s pravidelnou konzumací alkoholu. Podstatnou část německého zkonfiskovaného majetku KSČ jednoduše prohospodařila. Padesátá léta se podepsala na odrovnání venkovské inteligence i soukromého sektoru a socializací v dalších letech se v obci projevil kulturní a duchovní úpadek. Vysídlené pohraničí zůstane ještě dlouho tou nejhorší vizitkou politiky Komunistické strany Československa a vlády dělníků a rolníků.

== Odkazy ==
=== Poznámky ===
&lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;

=== Reference ===
&lt;references /&gt;

=== Literatura ===
* Periodikum: Vlasta. Číslo: 12. Ročník 11 (1957). Stránka 7 - článek o mládeži v Korolupech
* Periodikum: Kladivo a srp 22. Časopis komunistické strany Československa na Jihlavsku. Ročník 2 (1946). Stránka 102 - slavnostní předání dekretů
* Periodikum: Rudé právo. Číslo 65. Ročník 38 (1958). Stránka 2 - předseda JZD Korolupy Mátl odsouzen
* DOLEČEK, Jan; spolupracovali Josef Maceček, Petra Žemlíková, městské a obecní úřady Jihomoravského kraje: Jihomoravský kraj: města a obce Jihomoravského kraje: tradice, historie, památky, turistika, současnost. Rožnov pod Radhoštěm: Proxima Bohemia, 2008, obec Korolupy str. 392
* NEKUDA, Vladimír: Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno Muzejní a vlastivědná společnost, 1997
* SMUTNÝ, Bohumír, vedoucí autorského kolektivu: Kdo byl kdo na jihozápadní Moravě: Dačicko, Jemnicko, Slavonicko, Telčsko. Městské muzeum a galerie v Dačicích, 2000
* Jak žijí a pracují družstevníci okresu Moravské Budějovice: materiál z jednotných zeměd. družstev. Jihlava: Zeměd. správa rady KNV, 1955
* BALÍKOVÁ, Marie: Opusťte školní budovu! fakta, svědectví a vzpomínky, 1943 - 1951, Praha 2. vydání 2000
* Pravda je na straně komunistů!: odpověď místní organisace KSČ v Mor. Budějovicích na lživé psaní lidovecké Naší demokracie. Moravské Budějovice, 1947
* Zpráva k 3. všeodborové konferenci konané dne 25. září 1949 v Moravských Budějovicích. Moravské Budějovice 1949
* Komunistická strana Československa. Okresní výbor Moravské Budějovice. Zpráva ke IV. okresní konferenci KSČ v Mor. Budějovicích. Mor. Budějovice 1949
* Jaromír Olejníček: Rok budování Komunistické Strany Československa ve Znojmě 1947, Okresní výbor KSČ 1948
* Zpráva 7. okresní konference KSČ v Mor. Budějovicích 29. a 30. března 1952
* Znojemsko: Orgán OV KSČ a ONV Znojmo. Znojmo 1959-1990
* Výchova k rodičovství: Výběrová bibliografie pro učitele zaměřená na pomoc při plnění usnesení vlády ČSR čís. 137/1972 a opatření rady ONV ve Znojmě čís. 031-11 ze dne 13. 7. 1972. Znojmo: Okresní knihovna, 1972
* Okresní národní výbor. V. okresní pololetní sjezd delegátů lidové správy na okrese znojemském: Zprávy referentů ONV k sjezdu dne 16. července 1949 ve Znojmě. Znojmo 1949
* PROCHÁZKA, J.: Svatá noc. Československý spisovatel, Praha 1991
* RŮŽIČKA, Miloslav: Vyhnanci: akce &quot;Kulak&quot;, zločin proti lidskosti! 2008-2011
* FEIERABEND, L.: Zemědělské družstevnictví v Československu do roku 1952. Nakladatelství Stehlík, Volary 2007
* DOLEŽAL, J., PEKÁREK, J., KMONÍČEK, J.: Když mizely meze. Kapitoly z kolektivizace východočeského zemědělství v letech 1949–1960. Kruh, Hradec Králové 1987
* JIRÁSEK, Z.: Nechanická aféra. Státní okresní archiv, Hradec Králové 1992
* NOVÁK, J.: Děda. Bookman, Praha 2007
* KLÁNSKÝ, M.: Vyhnanství. Praha: Vyšehrad 1990
* Procesy s vesnickými boháči. Národní archiv Praha, fond Státní prokuratura Praha, nezpracováno sp. zn. 7SPt I 75/52. Hodnotící zpráva Státní prokuratury v Praze 14. 6. 1952
* PŘIDAL, J.: Konec selského stavu na Prostějovsku. JANUA, Praha 2007
* Národní archiv Praha, fond 02/5 – Politický sekretariát ÚV KSČ, svazek 29, archivní jednotka 101, Návrh zásad k provedení očisty zemědělských škol od dětí vesnických boháčů v době prázdnin ze dne 11. 6. 1952
* Národní archiv Praha, fond Komunistická strana Československa - Ústřední výbor, svazek 3, archivní jednotka 119, Zásady k provedení očisty vysokých škol zemědělských a veterinárních od dětí vesnických boháčů a městské buržoazie schválené politickým sekretariátem ÚV KSČ dne 13. srpna 1952
* HAJÍČEK, J.: Selské baroko. Host, Brno 2005
* PŠENIČKOVÁ, J. (ed.): Zemědělské družstevnictví: kolektivizace – Vznik JZD 1950. Státní ústřední archiv, Praha 1998
* BLAŽEK, B.: Venkovy: anamnéza, diagnóza, terapie. Era, Brno 2004

=== Externí odkazy ===
* [http://www.ustrcr.cz/cs/citanka-kolektivizace Čítanka kolektivizace]
* [http://www.ustrcr.cz/data/pdf/citanka-kolektivizace/protikulacke-karikatury.pdf Protikulacké karikatury]
* [http://www.ustrcr.cz/data/pdf/citanka-kolektivizace/zena-hrdina.pdf Žena hrdina]
* [http://www.pametnaroda.cz/ Paměť národa]
* [https://www.youtube.com/watch?v=m1SdV4st5xg Komunisté nepatří ke kormidlu]
* [http://www.protiztratepameti.cz/2014/prehled-akci#signForm Proti ztrátě paměti]
* [http://www.totalita.cz/ Totalita]

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>fzq5exhf9e718q6xzwboy62oti3a3tf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Korolupy ve Třetí říši</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6890</id>
    <revision>
      <id>45754</id>
      <parentid>44890</parentid>
      <timestamp>2022-05-05T19:07:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="54720" xml:space="preserve">Československá [[w:Vláda|vláda]] odstoupila [[w:Pohraničí|pohraničí]] [[w:Německo|Německu]] 21. září 1938.&lt;ref&gt;Dne 21. 9. 1938 v 18.00 hodin ohlásil čs. rozhlas přijetí podmínek (anglo-franc. ultimata s územními ústupky) Československou Hodžovou vládou, která se tak vzdala některých pohraničních oblastí.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika
 | titul = Srovnávání Krymu s odstoupením československého pohraničí v roce 1938 neobstojí
 | příjmení = Krystlík
 | jméno = Tomáš 
|url=http://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Tomas-Krystlik-Srovnavani-Krymu-s-odstoupenim-ceskoslovenskeho-pohranici-v-roce-1938-neobstoji-312477
|odkaz na autora = Tomáš Krystlík
|periodikum=Parlamentní listy
|datum = 2014-03-22
 | datum přístupu = 2014-06-26
 | poznámka = Citace: „...souhlas s odstoupením okresů s více 50 % německého obyvatelstva oznámil prezident Beneš a ministr zahraničí Kamil Krofta Francii a Velké Británii nótami 21. 9. 1938, nová československá vláda sice 25. 9. protestovala proti rozšířenému znění požadavků z jednání v Bad Godesbergu, ale původní souhlas s odstoupením území s více než 50 % německého obyvatelstva neodvolala, nýbrž znova potvrdila, takže účast zástupců ČSR na mnichovské konferenci (29. – 30. 9. 1938), která stanovila organizační rámec předávání území, byla zbytná. Chamberlain ji sice dvakrát navrhl, ale delegáti ostatních zúčastněných zemí ji zamítli.“}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Sbírka zákonů a nařízení státu československého, 1938, částka 77, č. 220&lt;/ref&gt; To byl také důvod proč ze [[w:Sudety|sudetských obcí]] odcházely rodiny státních úředníků do vnitrozemí již před [[w:Mnichovská dohoda|Mnichovem]], čímž značně poklesl počet žáků na českých školách. Státní úředníci a zaměstnanci měli přikázáno zůstat na svých postech, takže po Mnichovu odcházeli velmi narychlo. Do vnitrozemí se stěhovaly nejen české rodiny, ale i rodiny židovské a protinacistických [[w:Sudetští Němci|sudetských Němců]], a to již od československé [[w:Mobilizace|mobilizace]] v květnu 1938. To dokládá nařízení zemského prezidenta v Praze z 9. října 1938 „o hlášení osob, které se po 20. květnu 1938 přistěhovaly z československého státního území obsazeného [[w:Wehrmacht|říšskoněmeckým]] nebo polským vojskem“.&lt;ref&gt;Sbírka zákonů a nařízení státu československého, 1938, částka 77, č. 220&lt;/ref&gt; Stejné [[w:Nařízení|nařízení]] vydal 8. října 1938 i zemský prezident v [[w:Brno|Brně]].&lt;ref&gt;Sbírka zákonů a nařízení státu československého, 1938, částka 82, č. 243&lt;/ref&gt; Jednalo se o povinnost hlásit se u příslušných úřadů, které pak povolovaly cestu a vydaly [[w:Průkaz|průkaz]] k volné jízdě po železnici do místa dřívějšího bydliště nebo na [[w:Demarkační čára|demarkační čáru]].&lt;ref&gt;Sbírka zákonů a nařízení státu československého, 1938, částka 101, č. 305&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt; Sbírka zákonů a nařízení státu československého, 1938, částka 82, č. 243, Sbírka zákonů a nařízení státu česko-slovenského, 1938, částka 100, č. 300&lt;/ref&gt;

Novou hranici na úseku od Bratislavy tvořila řeka Dunaj, Petržalka byla oddělena a hranice zůstala stejná jako dosud podél řeky Moravy. Na moravském území spadala do okupačního území města: Poštorná, Břeclav, Lednice, Zaječí, Pavlov, Hustopeče, Popovice a Pohořelice, Hrušovany u Brna ležely mimo demarkační čáru na čs. území, tak jako v tomto úseku Bratislava, na Moravě pak Kostice, Hrušky, Podivín, Lanštorf, Velké Pavlovice, Šakvice, Horní Bojanovice, Nikolčice, Boleradice, Uherčice, Vranovice a Iván. V dalším úseku vedla hraniční čára tak, že k Německé říši připadly obce: Madlov, Olbramovice, Moravský Krumlov, Karlov, Chlupice, Želetice, Znojmo, Lukov, Vracovice, Štítary, Chvalatice, Lubnice, Staré Hobzí, Slavonice, Lidéřovice, Lipovec, Dolní Radíkov až k zemské hranici Moravy. Na československém území zůstaly: Dolní Kounice, Budkovice, jižně Ivančice, Dolní Dubňany západně od Moravského Krumlova, Tulešice, Rybníky, Bohutice, Petrovice, Trstěnice, Výrovice, Višňové, Žerotice, Únanov, Přímětice, Mašovice, Deskov, Žerůtky, Olbramkostel, Grešlové Mýto u Blížkovic, Ctidružice, Velký Dešov, Bítov, Vysočany, Bačkovice jižně a Pálovice jihozápadně od Jemnice, Dvory, Chlumec, Dačice, Volfýřov a Valtýnov na zemské hra hranici. ­

== Připojení k Třetí říši ==
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-58507-003, Besetzung des Sudetenlands, Grenzpfahl.jpg|náhled|Hranice předválečného Československa lemovaly hraniční sloupy ve tvaru vlajky se státním znakem. Po okupaci pohraničí byly hraniční sloupy ihned odstraňovány jako symbol nenáviděné republiky. Za sudetskými muži, pravděpodobně členy SFK, je již vidět cedule pro jízdu vpravo. &lt;ref&gt;[http://www.fronta.cz/hranicni-orientacni-sloupy Hraniční orientační sloupy]&lt;/ref&gt;]]
Dne 8. října 1938 vpochodovaly německé oddíly do Vratěnína, který den před tím opustily české rodiny státních zaměstnanců (četníků, financů, poštmistrů, úředníků z lesní správy a velkostatku). Do Korolup vjela vojenská auta 9. října 1938 o půl druhé hodině odpoledne&lt;ref&gt;Götte, Franz: Die 29. Falke-Division 1936 - 1945, Dörfler Velag, 2004. Citace: &quot;Die 29. Falke-Division überschritt nördlich von Wien am 08.10.1938 die Grenze in den südmährischen Raum. Rückmarsch am 15.10.1938 über die Autobahn Salzburg-München-Nürnberg. Am 15.03.-14.04.1939 war die Division wieder in der ehem. Tschechoslowakei und zwar über Landshut /Neuhammer im schlesichen Raum, bei Königinhof wurde die Grenze überschritten und man kam über Pardubitz bis nach Deutsch-Brod. Rückmarsch über Prag-Karlsbad-Eger-Hof-Saalfeld in die thüringischen und hessischen Standorte.&quot;&lt;/ref&gt; a vojsko, které bylo ubytováno po usedlostech, po týdnu zase odjelo. Začátek školního roku stanovený na 12. října byl nařízením přesunut na 17. října. V Uherčicích bylo 13. října ústně vypovězeno 40 českých rodin s lhůtou 24 hodin. Veškerý jejich nábytek jim byl naložen na selské povozy a dovezen k demarkační čáře na silnici Lubnice-Police, kde jim byl složen.&lt;ref&gt;AMZV, f. VI. sekce, k. 75, sl. Situační zprávy. Zpráva Státního policejního úřadu Jemnice, č. j. 149447 z 21. října 1938. In: Benda, Jan - Útěky a vyhánění z pohraničí českých zemí 1938-1939: Migrace z okupovaného pohraničí ve druhé republice, 2003, s. 94.&lt;/ref&gt;

Nová veřejná správa se zabydlovala a hledala vhodné domy pro své úřady, do 11. října obce nahlašovaly židovský majetek nebo židovské živnosti, které byly následně přebírány do komisařské správy. V úterý 18. října 1938 navštívil župní vůdce dr. Jury Znojmo, kde po poradě se šéfem civilní správy vrchního vládního rady Kummera, zemským vládním ředitelem dr. Mayerem a okresními hejtmany Znojma, ­Mikulova, Moravského Krumlova, Hustopeče a Nové Bystřice, nařídil převedení správy jihomoravských okresů do župy dolnodunajské. Hlášení o stavu budování hospodářství v jihomoravské oblasti, zejména o provedení arisace průmyslu, obchodu, živností a banka podali zprávu spolupracovníci dr. Jurz a zemský místodržitel Birťhelmer.

Dne 1. listopadu 1938 byl Konrád Henlein pověřen převedením Sudetoněmecké strany (SdP) do NSDAP, sídlem župy Sudetenland se stal Liberec a vůdcem župy Konrád Henlein, nástupcem K. H. Frank. Župa zabírala sudetoněmecká území severně od průsmyku u Brodu nad Lesy až po okresy Opava - Nový Jičín včetně; župa Bavorská: Východní marku, části okresů Tachov, Nová Kdyně, Nýrsko, Hartmanice, sušické Kašperské Hory, Vimperk, Volary; župa Horní Dunaj: části okresů Horní Planá, Český Krumlov, Vyšší Brod, Kaplice; župa Dolní Dunaj: části okresů Nové Hrady, Třeboňsko, Jindřichohradecko, Nová Bystřice, Znojmo, Moravský Krumlov, Pohořelice, Mikulov, Břeclav a Petržalka; župa Slezsko: Hlučínsko. Slavnostní symbolické začlenění Sudetoněmecké strany (SdP) do NSDAP se konalo v Liberci v sobotu 5. listopadu 1938 za účasti vůdcova náměstka Rudolfa Hesse.

Obce Vratěnín, Uherčice, Mešovice, Lubnice a Korolupy byly přiřazeny zpočátku k landrátu ve Waidhofenu an der Thaya, ale stranicky spadaly pod okresní vedení NSDAP v Hornu / NSDAP Kreisleitung Horn. V únoru roku 1939 nařídil župní vedoucí (Gauleiter) Dr. Jury přiřazení těchto obcí k okresu Horn / Landkreis Horn, kde byl jmenován do čela úřadu Johann Streb.&lt;ref&gt;Vergrößerung des Landkreises Horn. Gauleiter Dr. Jury hat als Landeshauptmann angeordnet, daß die bisher dem Landkreis Waidhofen a. d. Thaya angehörenden Gemeinden Fratting, Ungarschitz, Nespitz, Hafnerluden und Kurlup, die parteimäsog bereits von der Kreisleitung Horn betreut wurden, zur Vereinheitlichung der Verwaltung nunmehr auch vom Landrat in Horn betreut werden. In: Das kleine Volksblatt, Di, 21. Februar 1939, s. 8&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Landrat Horn: Johann Streb (1892-1945), zarytý národní socialista, spáchal se svou ženou a dvěma mladšími dětmi 9. května 1945 sebevraždu, starší dvacetiletý syn Walter se po té zastřelil. In: Der Bezirk Horn von Erich Rabl, strana 24&lt;/ref&gt; Dne 1. května 1939 byl ve Vratěníně zřízen oddací úřad s činností pro obce: Vratěnín, Mešovice, Uherčice, Korolupy a Lubnice. V listopadu 1939 došlo k ukončení českých mší konaných v Uherčicích. Na základě dohody mezi Československem a Německou říší z 6. února 1939 předal okresní soud v Jemnici katastrální mapy obcí Vratěnín, Mešovice, Uherčice, Korolupy a Lubnice okresnímu soudu do Vranova, kde byly od 2. listopadu 1939 k dispozici.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Do, 9. November 1939, Seite 6&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ GAU NIEDERDONAU
|-
! GEMEINDE 15 – Obec Korolupy (Dorf Kurlupp) || LANDKREIS HORN
|-
| Obvodní soud / Amtsgericht || Frain – Vranov nad Dyjí
|-
| Pošta || Ungarschitz – Uherčice
|-
| Matriční úřad || Fratting – Vratěnín
|-
| Četnická stanice || Fratting – Vratěnín (1876-1945)&lt;ref&gt;Státní okresní archiv Znojmo, Četnická stanice Vratěnín (1876-1939, 1946-1950), Památník četnické stanice.&lt;/ref&gt;
|-
| Úřad práce || Znaim - Znojmo
|-
| Plocha || 1 587 km²
|-
| Počet domů || 85 (1942)
|-
| Celkem obyvatelstva || 407 z toho 202 mužů (1942)
|-
| Počet zemědělských závodů || 76 (1942)
|}

Vzhledem k tomu, že německé vojsko již provedlo obsazení sudetoněmeckých oblastí a slavnosti k utvoření Velké Vídně byly ukončeny, nařídil říšský komisař župní vůdce Bürckel po dnech bujarého veselí od 18. října 1938 ukončení okrášlení domů a bytů prapory. Zpočátku v obsazeném pohraničí fungovala vojenská správa (do 21. října), ale už od 20. listopadu 1938 bylo zavedeno německé obecní zřízení a vůdcovský princip – do čela obce byl jmenován starosta, musel být nejen členem NSDAP – [[w:Národně socialistická německá dělnická strana|Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei]], ale i německé národnosti. K témuž dni byly zavedeny místo okresního hejtmanství tzv. venkovské okresy „Landkreis“ v čele s landráty. Všechny obce byly přejmenovány, změnily se názvy ulic a náměstí ve městech (nejčastěji podle Hitlera, Göringa a Henleina), zmizely všechny nápisy, symboly a pomníky, které připomínaly ČSR.

== Zapojení nového území do říšského hospodářství ==
Zmocněnec pro pětiletku, generální polní maršálek Göring, vydal k zavedení měny říšských marek v sudetoněmeckém území 10. října 1938 toto nařízení: „''Zákonitým platidlem v sudetoněmeckých krajích jest vedle československé koruny říšská marka. Československá koruna se rovná 12 říšským pfenikům. Říšský ministr hospodářství vydá na doplnění a provedení tohoto nařízení potřebné předpisy. Nařízení toto nabývá účinnosti 11. října 1938. V dalším se uveřejňuje v říšském zákoníku nařízení zmocněnce pro čtyřletku generálního polního maršálka Göringa o provádění čtyřletky v sudetoněmeckých krajích. Podle toho jest užíti nařízení k provádění čtyřletého plánu z 18. října.''”

Také se konala sbírka osvobození, jejíž výtěžek šel na zimní pomocné práce. [[w:Znaimer Blatt|Znaimer Blatt]] přinášel denně zprávy o národně socialistických názorech a apelech.

Dohledem nad zvláštním opatřením pro hospodářství v okupovaném jihomoravském území byly po dohodě s velitelem skupiny armád 5/Heeresgruppenkommando 5 pověřeny organizace „NS-Volkswohlfahrt“ a „Reichsnährstand“. Zvláštní opatření se týkalo okamžitého zákazu hospodářského provozu mezu říší a okupovaným jihomoravským územím. Každý nákup a prodej vyžadoval souhlas organizace Reichsnährstand, Landesbauernschaft „Donauland&quot; (Wien, 1. Löwelstraße 16) nebo říšského vedení NSDAP/Reichsleitung der NSDAP, Hlavního úřadu pro sociální péči/Hauptamt für Volkswohlfahrt (služebna Ostmark, Wien, 1. Am Hof 6) a SS-Standartenführera Janowsky II.&lt;ref&gt;Kleine Volks-Zeitung, Sa, 15. Oktober 1938, s. 4&lt;/ref&gt; Od 11. října se mohla [[w:Koruna československá|Československá koruna]] směňovat v protihodnotě 12 feniků (Pfennig) a až do 1. listopadu se mohla československá měna používat. Od 1. listopadu 1938 se již platilo v [[w:Říšská marka|říšských markách]] (RM). Banky a jiné peněžní ústavy měly mnoho práce, zrovna tak i [[w:Friedrich Wilhelm Raiffeisen|Raiffeisenkasse]] v Korolupech.

=== Nábor k policii ===
Sudetští Němci se mohli hlásit ke vstupu k říšské policii/Schutzpolize“ (SCHUPO), hodnost „Polizeiwachtmeister“, popřípadě jako důstojnický kandidát (Offiziersanwärter). Žádost ke službě se podávala ústně nebo písemně u náborového oddělení policejní stanice ve Znojmě, Mikulově a Slavonicích či u nejbližšího policejního nebo četnického oddělení. Žadatel musel splňovat tato hlavní kritéria:
* německá krev nebo příslušnost k příbuzné rase
* bez brýlí
* minimální velikost 1,63 m (nejlépe 1,66 metrů)
* absolvování minimálně dvouleté vojenské prezenční služby
* svobodný ve věku 22 až 30 let (není-li nejméně 25 let)
* členství v SdP nebo podobných německých obranných organizacích
* kandidáti na důstojníka museli doložit vysvědčení o absolvování Vyšší odborné školy (opravňující ke studiu na Univerzitě)&lt;ref&gt;Kleine Volks-Zeitung, Sa, 15. Oktober 1938, s. 4&lt;/ref&gt;

=== Sjednocení mezd a pracovního práva ===
Od 1. října vstoupilo v platnost sjednocení mezd a pracovního práva pro pracovníky a zaměstnance státní služby na území Ostmarky. Nová nařízení vyšla 15. října 1938 v Reichsarbeitsblatt č. 29.&lt;ref&gt;Kleine Volks-Zeitung, Sa, 15. Oktober 1938, s. 4&lt;/ref&gt;

== Prokazování německé krve a státní příslušnost ==
Připojením sudetských oblastí k [[w:Nacistické Německo|Třetí říši]] začaly brzy platit zákony [[w:Národně socialistická německá dělnická strana|Národně socialistické německé strany práce]] (Nationalsozialistischen Deutschen Arbeitpartei, zkratka NSDAP) i v Korolupech. Příslušníci německého národa ve státních službách, ve straně nebo do jejích služeb vstupující, ale i k ní připojených spolků, museli prokazovat „německou krev” a svůj původ. Farní úřady neustále vydávaly [[w:Křestní list|křestní]] nebo [[w:Oddací list|oddací listy]] a jiné potřebné doklady o předcích.

Dne 20. listopadu 1938 byla mezi Německem a Československem podepsána smlouva o otázkách [[w:Státní příslušnost|státní příslušnost]]i a [[w:Opce (právo)|opce]]. Všichni českoslovenští státní příslušníci, kteří bydleli na území připojeném k Německu k 10. říjnu 1938 a narodili se na něm do 1. ledna 1910, dále jejich děti a vnuci a manželky těchto osob, dětí a vnuků, ztratili automaticky československou a získali německou státní příslušnost. Osoby „neněmecké národnosti“, mohly do 29. března 1939 optovat pro československou státní příslušnost (opční lhůta byla později prodloužena do 30. června 1939).&lt;ref&gt;Sbírka zákonů a nařízení státu česko-slovenského, 1938, částka 100, č. 300&lt;/ref&gt;

Češi, kteří zůstali na zabraném území obce Korolupy, se dělili na osoby,
* A) kterým zůstala československá (později [[w:Protektorát|protektorátní]]) státní příslušnost,
* B) jež získaly automaticky německou státní příslušnost.

Češi B se zase dělili na ty,
* a) kteří se přihlásili k německé národnosti (a stali se tak plně Němci),
* b) kteří neoptovali pro československou (protektorátní) státní příslušnost a zůstala jim tedy nabytá německá,
* c) kteří optovali pro československou (protektorátní) příslušnost a pokud jejich opce byla úspěšná, nabyli postavení lidí ze skupiny A.

Po sčítání lidu v květnu 1939 se ve Vratěníně nacházelo: 423 Němců, 28 Čechů, 2 Slováci, v Uherčicích: 266 Němců, 232 Čechů, 1 Slovák, v Mešovicích: 149 Němců, 27 Čechů a 29 Slováků.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, krajinský týdeník československé sociální demokracie, 06.10.1946, č. 4, s. 2&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Bartoš, Josef: Okupované pohraničí a české obyvatelstvo 1938–1945, Praha 1978, s. 25&lt;/ref&gt;

V československém rozhlase bylo učiněno sdělení o státní příslušnosti těch osob, které měly dosud domovskou příslušnost v obcích, které teď připadly Německu nebo Polsku. Úřední oznámení znělo:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Až do další zvláštní úpravy mohou býti za československé státní občany považovány jen osoby, které měly 29. září 1938, a pokud jde o území obsazené Polskem, 1. října 1938 domovské právo v některé obci na území, jež po obsazení okupačního pásma Německem a Polskem zůstalo u Československa. Z toho vysvítá, že počínaje uvedenými dny nemůže býti domovské právo na území Československa přiznáno osobám, které měly dříve domovskou příslušnost v některé obci obsazeného území. Až na další nemůže také žádná obec na československém státním území přislíbiti nebo uděliti domovskou příslušnost osobám, které příslušely do obcí obsazeného území. (Vídenské Noviny, Po, 7. listopad 1938, s. 3)
|}

Na základě čsl. vládního usnesením z 21. prosince 1938 byla zahájena stěhovací akce, jejímž prováděním bylo pověřeno [[w:Ministerstvo dopravy|ministerstvo dopravy]], které za tímto účelem zřídilo samostatné oddělení (se zkratkou STAS). STAS bezplatně zabezpečoval odvoz movitého majetku lidem, kteří si to nezařídili nebo nemohli zařídit do konce roku 1938. Týkalo se to především [[w:Veřejná služba (zaměstnanci veřejné správy)|státních zaměstnanců]]. Pro československé fyzické a právnické osoby, které byly „v poměru k území obsazenému cizí mocí“ platila vyhláška ministra financí z 22. listopadu 1938, kterou byl nařízen soupis jejich nemovitostí a pohledávek. Soupis se měl provést do 10. prosince 1938.&lt;ref&gt;Sbírka zákonů a nařízení státu československého, 1938, částka 101, č. 305&lt;/ref&gt;

V únoru 1939 vydala československá vláda nouzové nařízení, jímž zavedla přezkoumávání státního občanství pro určité okruhy lidí. Přezkoumání prováděla u osob, které 1. získaly státní občanství po 1. listopadu 1918; 2 . měly od 1. ledna 1938 své bydliště na území, jež bylo 1. října odstoupeno; 3. získaly po 1. listopadu 1918 státní občanství sňatkem a jejichž manželství bylo rozvedeno; 4. odvozovaly státní občanství od osob, jejichž státní příslušnost podléhala přezkoumání. Těmto osobám mohlo být na základě přezkoumání státní občanství odepřeno. Odepření se předpokládalo u osob židovského původu a u osob, které uzavřely svůj sňatek jen za účelem získání československého státního občanství.&lt;ref&gt;Vídeňské Noviny, 2. února 1939, titulní strana&lt;/ref&gt;

Druhé únorové nařízení o emigraci, které mělo v Československu vyřešit židovskou otázku, obsahovalo doplňovací ustanovení o pobytu cizinců, kteří měli na území Československa statut emigranta. Podle tohoto nařízení byly osoby, které neměly československé státní občanství a nemohly prokázat, že jsou Cechy, Slováky, karpatskými Ukrajinci, dále, které se zdržovaly na území Československa, aby ušly následkům opatření, jež by je stihla při návratu do jejich domoviny, povinny Česko-Slovensko z nařízení zemského úřadu opustit. Lhůta k opuštění činila jeden až šest měsíců. Opatření se vztahovalo na emigranty z Velkého Německa, Maďarska a Polska, dále na všecky emigranty židovské. Tato ustanovení se netýkala příslušníků německé národní skupiny, usazené v Česko-Slovensku.&lt;ref&gt;Vídeňské Noviny, 2. února 1939, titulní strana&lt;/ref&gt;

== NSDAP ==
Převod SdP do NSDA probíhal až do prosince 1938. [[w:Konrad Henlein|Konrad Henlein]] vyzval hlavní představitele strany v okrese [[w:Horn|Horn]] k budování [[w:Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]]. Ve stejné době probíhaly práce na doplňovacích volbách do [[w:Velkoněmecký říšský sněm|Velkoněmeckého říšského sněmu]] (Gross-deutschen Reichstag, 4. prosince 1938). V prosinci se také konal první služební apel politických vedoucích v okrese Horn, dne 30. ledna 1939 se zástupci sudetských Němců poprvé účastnili Velkoněmeckého sněmu, který byl místními skupinami NSDAP společně poslouchán v rozhlase. Velké služební apely se konaly na začátku února 1939 a velitelé (Sturmbannführern) úderných svazků SA, SS, NSDAP, NSFK předkládali nástin úloh členění.

Od 15. dubna dostávali političtí vedoucí uniformy. Od té doby se již nesměly nosit odznaky [[w:SdP|SdP]]. V předvečer narozenin Adolfa Hitlera (19. 4. 1939) skládali političtí vedoucí přísahu. Krajské školení NSDAP se konalo v červnu 1939. Dne 4. prosince 1938 se otvíraly volební kanceláře doplňovacích voleb do sněmu (Grossdeutschen Reichstag). Volební shromáždění spojená s funkcionářskými apely se konala již několik dní před tím. Zrovna tak v předvečer voleb 3. prosince už byla obec dokonale vyzdobena - všude vlály prapory, obrazy Adolfa Hitlera a Konrada Henleina zdobily okna veřejných institucí. Večer SA, SS a NSDAP pořádaly pochodňový průvod obcí a ráno s budíčkem táhly obcí stranické průvody s hudbou. Výsledkem bylo téměř stoprocentní ANO.&lt;ref&gt;{{Citace elektronické monografie
|url= https://de.wikipedia.org/wiki/Struktur_der_NSDAP
|vydavatel= de.wikipedia.org
|titul= Struktura NSDAP
|datum přístupu= 2013
|jazyk= německy}}
&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ NSDAP Reichsgau Niederdonau 
|-
! GAULEITUNG || 
|-
| Sídlo župní správy NSDAP Dolní Podunají || Vídeň IX / 66,  Wassagasse 10, telefon 1 95 50
|-
| 26 okresů || 794 místních skupin 
|-
| Vedoucí župní správy NSDAP / Gauleiter || Dr. Hugo Jury 
|-
| Zástupce župního vedoucího / Stellvertretender Gauleiter || Karl Gerland
|-
! KREISLEITUNG || 
|-
| Sídlo okresní správy NSDAP || Horn, Puechbaimgasse 12, telefon 1 41 
|-
| Vedoucí okresní správy / Kreisleiter || Hanz Heinz Dum 
|-
| Okres 9 || Horn – 25 místních skupin
|-
| Místní skupina NSDAP || Vratěnín 
|}

Hned po starostovi byli určeni další dva nejdůležitější muži v obci. Ortsbauerführer&lt;ref&gt;Ortsbauernführer&lt;/ref&gt; – označení pro vedoucího nejmenší nebo nejspodnější jednotky ve stavbě říšského zásobovacího řetězce. Zastupoval místní zemědělce, zpravidla vesnici, ve které bydlel. Nespadal pod něj žádný úřednický aparát, ale musel spolupracovat se starostou a místním vedoucím NSDAP – Ortsgruppenleiterem. &lt;ref&gt;{{Citace elektronické monografie
|url= https://de.wikipedia.org/wiki/Struktur_der_NSDAP
|vydavatel= de.wikipedia.org
|titul= Struktura NSDAP
|datum přístupu= 2013
|jazyk= německy}}
&lt;/ref&gt; To byla hlavní trojka v obci. &lt;ref&gt;&quot;Der NSDAP-Ortsgruppenleiter, der Bürgermeister und der Ortsbauernführer waren die über alles entscheidende Instanzen in den Gemeinden. Sie bestimmten nicht nur die Gemeindepolitik, sondern entschieden über das Leben jedes einzelnen.“ Mulley, Klaus-Dieter. Spurensicherung – Hollabrunn 1918 bis 1945. S. 196.&lt;/ref&gt;

==== Říšský svaz protiletecké obrany ====
Válečnou realitou se staly pro obyvatelstvo zejména od roku 1942 i letecké útoky. Během roku 1943 toto nebezpečí značně vzrostlo. Pořádková policie (Ordnungspolizei) proto nařídila, aby se v každém domě nacházela nádoba s pískem, lopaty, plácačky na hašení ohně, konve anebo nádrže naplněné vodou. Na povinnosti, které se vázaly s protileteckou ochranou, byli občané upozorňováni na zvláštních schůzích. V srpnu roku 1944 intenzita leteckých náletů nabyla na síle. Podle kronik okolních obcí zaznívaly poplašné signály každý den. V [[w:Dačice|Dačicích]] se vyhlašoval signál k leteckému poplachu údery na zvon farního kostela, v malých obcích plnil tuto funkkci hasičský trubač a též rozhlas, který zůstával v domácnostech zejména poslední rok stále zapnutý. Samotné Korolupy pravděpodobně bombardovány nebyly, ale v okolí došlo k několika střetům mezi německými stíhačkami a americkými letadly. [[w:Ordnungspolizei|Protileteckou stráž (Luftschutz)]] v obci měl na starost velitel - starosta obce, stráž se skládala z pozorovatelů letecké situace a družstev civilní (protiletecké) obrany. Svépomoc tvořili obyvatelé jednotlivých domů, jejichž úkolem bylo upravit domy pro případ náletu. Členy této služby se stávali vždy místní představitelé NSDAP, zvláště na venkově.
[[Soubor:Reichsluftschutzbund Amtsschild.jpg|náhled| Cedule označení služebny Reichsluftschutzbund - tato pro Hamburg]]

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Organiace pod správou NSDAP - Der Reichsluftschutzbund Ostmark
|-
! Říšský svaz protiletecké obrany || Gruppe XVII Ostmark, Bezirksgruppe Niederdonau
|-
| RLB Gruppe XVII Ostmark || Wien III/40, Reisnerstraße 31, Gruppenführer - Generalluftschutzführer Klupp
|-
| Místní skupina (Ortsgruppe) || Horn, Puechheimgasse 12 (1942 - Horn-Waidhofen a. d. Thaya: Horn, Schloß, tel. 66)
|-
| Obecní skupina (Gemeindegruppe) || Fratting – Vratěnín
|-
| podskupina || Kurlupp – Korolupy
|}

=== Reichserbhofgesetz ===
V platnost vstoupil také [[w:Reichserbhofgesetz|Reichserbhofgesetz]] – zákon o dědičných dvorech. Vybrané půdy byly prohlášeny za dědičné. K dělení statků docházelo, pokud rodiče nemohli z nedostatku peněz nebo zadlužení dědice vyplatit a v naturáliích je odměnili pozemky. Zákon o dědičném statku přikazoval odkázat statek jen jednomu synovi (&quot; tomu, který ho je hoden&quot; ). Ostatní dědice bylo možno vyplácet jen do takové výše, která byla pro statek únosná. Statek a zemědělská půda měla být dostatečně velká, aby rolnickou rodinu uživila (7, 5 ha - 125 ha). Dědičný statek tak tvořil nejmenší základní jednotku zemědělské nacionalistické ideologie [[w:Blut und Boden|Blut und Boden]]. &lt;ref&gt;{{Citace elektronické monografie
|url= http://www.menschenschreibengeschichte.at/index.php?pid=30&amp;kid=1210&amp;og=1280&amp;ihidg=11885
|vydavatel= www.menschenschreibengeschichte.at, Rosa Schoen
|titul= Der Ernst des Lebens beginnt, příběh z Korolup
|datum přístupu= 2009
|jazyk=německy}}
&lt;/ref&gt; Zákon o dědičnosti statku (1933) měl posílit rasovou politiku. Vzhledem k tomu, že zákon svým obsahem oslaboval ostatní dědice a také ženy, vzbuzoval u sedláků nelibost. Zákon formuloval dědičné statky jako nezcizitelné, což způsobovalo nemalé těžkosti při hypotékách. Statut dědičného statku byl udělen na žádost vlastníka nebo Kreisbauernführera (okresního vedoucího zásobovacího řetězce). Oddlužovací program (Entschuldungsprogramm) zvýhodňoval dědičné statky, ale nedostatky v zákoně se objevovaly právě při zřizování nových kreditů, které byly součástí programu. &lt;ref&gt;PFISTER, Ulrich: Agrarpolitik und landwirtschaftlicheInteressenvertretung, 2011&lt;/ref&gt;

Za vstup do NSDAP bylo sedlákům nabízeno tzv. „oddlužení“ statků a zemědělských usedlostí. Za vstup do strany jim byly okamžitě zrušeny malé dluhy u doktorů, v hospodách nebo v obchodech. Velké dluhy – třeba u banky, byly &quot;předluženy&quot; na 51 let. Říšský právní systém v zemědělství zavedl „Bezugsschein Pflicht“ – [[w:Potravinové lístky|potravinové lístky]]. Tímto systémem byli sedláci povinováni dávkami. Všechno, co převyšovalo osobní spotřebu, bylo majetkem státu. Majetek a podrobný popis statku – hospodářství byl zaznamenán na tzv. Hofkarte a tzv. Hofbegehungen, kde byla stanovena kapacita hospodářství a schopnost výnosu. &lt;ref&gt;Langthaler, Ernst: „Entschuldung“ und „Aufbau“ im „Agrarbau“, Nationalsozialistische Agrarkreditpolitik in Niederdonau, Forschung zur NS-Zeit in Niederösterreich, 1938 – 1945, Studien und Forschungen aus dem Niederösterreichischen Institut für Landeskunde, Band 43. Hrsg.: Willibald Rosner und Reinelde Motz-Linhart. St. Pölten, 2007, německy&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;Citace: &quot;Die Hofkarte beinhaltete in über 150 Punkten Informationen über den Betrieb und lag einerseits bei der zuständigen Kreisbauernschaft auf und andererseits verfügte jeder Hof über eine eigene Karte zur Eigenkontrolle. Hofbegehungen wurden durchgeführt um die Leistungsfähigkeit des Betriebes klarzustellen.&quot;&lt;/ref&gt;

==== Desatero Úřadu pro hospodářství a výživu ====

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Desatero Úřadu pro hospodářství a výživu
|-
! PĚSTEBNÍ KAMPAŇ
|-
| 1. Využívej svou půdu intenzivně. Německo chudé na prostor si extensivnost nemůže dovolit. 
|-
| 2. Hnoj více a hnoj správně! Tam, kde se očekává, že poroste více, je větší spotřeba. 
|-
| 3. Vždy používej jen nezávadnou sadbu. 
|-
| 4. Hospodař všestranně a vyhni se jednostrannosti; protože všestrannost je jistota, jednostrannost znamená nejisté příjmy pro tebe a německý národ. 
|-
| 5. Hospodař všestranně, ale vyhni se rozšiřování zemědělské plochy. To německý národ nepotřebuje a pro tebe to znamená nejistou úrodu. 
|-
| 6. Pěstuj zelené krmivo jako meziplodinu. Ušetříš jiná krmiva a německému národu devize. 
|-
| 7. Rekultivuj a přetvářej pustinu v úrodnou půdu.
|-
| 8. Chovej jen tolik dobytka, kolik můžeš z vlastního zeleného krmení uživit.
|-
| 9. Chovej jen výkonný dobytek a ne nevýkonné žrouty.
|-
| 10. Chovej ovce! I ty necháváš zpustnout na okrajích cest, strništích a polních cestách krmivo pro sebe a Německo. Snaž se dostat ze své půdy co nejvíce, pak teprve budeš, německý sedláku, sloužit svému národu a své budoucnosti. Zase jde o bytí či nebytí tvého národa a o tebe. Proto neváhej, a konej! &lt;ref&gt;Münkel,Daniela: Nationalsozialistische Agrarpolitik und Bauernalltag, Frankfurt a. M., 1996, S. 110&lt;/ref&gt;
|}

== Všední život v říšské obci Kurlupp ==
[[Soubor:Wochenspruch der NSDAP 20 April 1941.jpg|náhled| Wochenspruch - Citát týdne k narozeninám Vůdce od Fridricha Velikého&lt;/small&gt; ]]
[[Soubor:Bundesarchiv_Bild_133-068,_HJ_und_BDM,_Sonnwendfeuer.jpg|náhled| Sonnenwendfeier - oslavy letního slunovratu, starý germánský obyčej udržovaný také Kelty a Slovany. V době NS znovu oživená tradice (na obrázku HJ)]]
[[Soubor:Hitler's 50th birthday in Australia.jpeg|náhled|20. dubna 1939 - A. Hitler má 50. narozeniny. Vůdcovy padesáté narozeniny. Kdo mohl, odjížděl rychlíkem (KdF-Fahrt) do Berlína. Ostatní se zúčastnili narozeninových slavností ve svých obcích nebo u rádia. Vůdcovy narozeniny se staly národním Velkoněmeckým svátkem. Ve školách se slavily již den předtím. Každý dům byl ozdoben, i ten nejchudší, některé domy zdobily jedlovým chvojím orámované obrazy A. Hitlera, jiným vlály vlajky a vlaječky v oknech. Již v předvečer svátku hořelo v každém okně červené světlo.&lt;ref&gt;Rykl, Jan: Ústí nad Labem (Aussig an der Elbe) v letech 1938/39, 2002, česky&lt;/ref&gt;]]
[[Soubor:German Mothers Cross.jpg|náhled|Zlatý kříž německé matky &quot;Čestný kříž německé matky - Ehrenkreuz der deutschen Mutter&quot; ]]

Bylo asi jen málo těch, které by v obci připojení k Říši netěšilo. Po dnech plných pozdvižení a radostného neklidu se život v obci pomalu vrátil do normálu. Některé věci se změnily. Německé obyvatelstvo mělo konečně pocit, že jsou pány ve vlastním domě. Ve vsi nebylo slyšet žádné cizojazyčné a hlavně české hlasy, nikomu nechyběla zelená barva neoblíbených českých uniforem. Nahradila ji polní šeď wehrmachtu, jehož vojáci byli obyvatelům připojených obcí sympatičtí nejen jako vítaní osvoboditelé, nýbrž imponovala jim i jejich důrazně vojenská disciplína.&lt;ref&gt;Kronika obce Korolupy, kapitola Třetí říše, 2013&lt;/ref&gt;

=== Rechts fahren ===
Hned 9. října 1938 byly na všech důležitých křižovatkách rozmístěny cedule „Rechts fahren!“ - „Jezděte vpravo!“. Před školami u rušných vozovek se budovaly ochranné řetězy, zrovna tak u kolejišť tramvají ve městech, kde měly bránit jejich nebezpečnému přecházení. Neustále vzrůstající provoz v ulicích měst řešily jednosměrné cedule &quot;Einbahn&quot;. Nejvíce bylo od začátku investováno do infrastruktury. [[w:Pošta v Třetí říši|Poštovní omnibusy]] se rozjely hned prvním dnem. Na silnicích mizely české dvojjazyčné [[w:Dopravní značení v Československu|silniční cedule]], které nahrazovaly ukazatele směru s uváděním kilometrů do následující obce nebo k hlavní silnici. Po 31. lednu 1939 se na automobilu ředitele korolupské školy objevila nová poznávací značka. Pro Dolní Podunají nesla označení &quot;R&quot;.&lt;ref&gt;Ostmark, A -Wien F = Kärnten, R = Niederdonau, H = Steierrnark, C = Oberdonau, K = Graz, W = Voradlberg, M = Burgenland, D = Salzburg, L = Linz, E = Tirol &lt;/ref&gt;

=== Úřad pro cizinecký ruch ===
Ze [[w:Stará říše|Staré říše]] proudilo tolik turistů, že ve [[w:Vranov nad Dyjí|Vranově]] nestačily hostinské pokoje. Všude bylo vidět automobily „Kraft durch Freude Fahrten“ - „Síla radostné jízdy“ s cílovou stanicí [[w:Vranov nad Dyjí|Frain]]. O plavbu parníkem byl nebývalý zájem. Po připojení k Třetí říši udržovalo městečko Vranov partnerství s bavorským městem [[w:Starnberg|Starnberg]]&lt;ref&gt;https://de.wikipedia.org/wiki/Starnberg&lt;/ref&gt; ležícím na břehu Starnberského jezera ([[w:Starnberger See|Starnbergersee]]). Majitelé soukromé autobusové a lodní dopravy firmy Anna a Hans Walka nechali přivést loď (největší motorovou loď na přehradě) se jménem [[w:Starnberg (Schiff)|&quot;MS Starnberg&quot;]]. &lt;ref&gt;https://de.wikipedia.org/wiki/Starnberg_(Schiff)&lt;/ref&gt;Někdy v září 1939 spustili nově opravenou loď Starnberg na hladinu. Loď byla až do roku 1942 v provozu, kdy Hitler lodní plavbu zastavil. Vytažená na břeh zde i s ostatními loděmi postupně chátrala. &lt;ref&gt;[http://www.fotos-geschichten.at/Boot.htm Günther Z]&lt;/ref&gt;

=== Wintersonnenwende, Sonnenwendfeier a civilní sňatky ===
Znovu se započalo pečovat o staré německé tradice. 21. prosince 1938 slavila místní NSDAP a HJ na vyvýšenině u hřbitova slavnost [[w:Zimní slunovrat|zimního slunovratu]] se zapálenou obětní mísou, která hořela až do 24. prosince. Na návsi u kostela byl vztyčen „vánoční strom pro všechny“ a Hitlerova mládež u něj držela stráž (Hitlerjugend). Dne 23. prosince proběhla na sále požární zbrojnice první [[w:Národní socialismus|národně socialistická]] vánoční oslava. Po oslavě byly obdarováni organizací NSV (Nationalsozialistische Volkswohlfahrt) chudí soudruzi (Volksgenossen). Slavnosti letního slunovratu (Sonnenwendfeier) se slavily obzvláště radostně.&lt;ref&gt;Rykl, Jan: Ústí nad Labem (Aussig an der Elbe) v letech 1938/39, 2002, česky&lt;/ref&gt;

Ještě v posledních prosincových měsících se započalo s úpravou [[w:Občanský sňatek|svatební obřadní síně]] na obecní radnici ve Vratěníně (Fratting). Svatebním úředníkem se stal školní ředitel. Zároveň byl zvolen jeho zástupce (Standesbeamten Stellvertreter). Pro obřadní síni koupila obec pěkný obraz Vůdce i s rámem. Se vstupem do Třetí říše se staly civilní sňatky povinností, teprve pak mohlo věřící obyvatelstvo uzavřít sňatek církevní (za poplatek). Svatebčany obdarovával Vůdce přirozeně &quot;malým dárkem&quot; - [[w:Mein Kampf|Mein Kampf]], který měl vytlačit z polic sedláků bibli. Ředitel korolupské školy byl vyslán na školení NSDAP do školícího střediska (Jaidhof, Gauschulungsburg Niederdonau) a do konce ledna 1939 byl zastupován. Byla objednána malá školní knihovna a 30. ledna 1939 se konala školní oslava k uctění převzetí moci NSDAP podle nařízení z 15. 1. „Heldengedenkenfeier“ - oslavu hrdinů oslavili žáci společně se stranickými představiteli NSDAP 13. března.

=== Stavění májového stromu ===
[[w:Máje|Májky]] se stavěly v Korolupech i před připojením k [[w:Nacistické Německo|Třetí říši]], ale 1. května 1939 byl postaven velký, pestrými stuhami ozdobený lesní strom, na jehož kmeni bylo ve vodorovné poloze zavěšeno jedno menší a jedno větší kolo s řemeslnickými nástroji zastupující řemesla v obci. Strom pomáhala zdobit mládež z [[w:Hitlerjugend|HJ]] a [[w:Svaz německých dívek|BdM]]. Ve svatvečer (Feierabend) 30. dubna se konal slavnostní průvod. Průvod zdobila hlavně [[w:Kroj|krojovaná]] mládež [[w:Svaz německých dívek|BDM]] a [[w:Hitlerjugend|HJ]], opentlená stužkami, květinami, májovými věnečky a májkami. Odpoledne vystoupila se svými nacvičenými scénkami a písněmi. [[w:Svátek práce|1. květen]] se ve všech obcích slavil jako národní svátek - sváteční den národní pospolitosti „ Volksgemeinschaft“. Ve [[w:Vranov nad Dyjí|Vranově]] se konalo shromáždění. Náměstí bylo vyzdobeno prapory a národně socialistickými [[w:Svastika|svastikami]]. Se zanícením se poslouchal Vůdcův projev na berlínské májové slavnosti. Obzvláště se vštípila Vůdcova slova: „Wir haben den Spaten neben das Gewehr gesetzt.“ (Vedle zbraní jsme pozvedli lopaty). Odpoledne se všude konaly lidové slavnosti. Večer se všichni mladí dostavili k májovému tanci na sál do hasičské zbrojnice. Někteří vedoucí zemědělských podniků (sedláci) zaplatili společnou hostinu, což se později neslo v duchu kamarádské tradice. 17. a 19. května 1939 měli žáci opět volno, jelikož vyučující byli plně zaměstnáni [[w:Sčítání lidu|sčítáním lidu]], povolání a zemědělských závodů. &lt;ref&gt;Kronika obce Korolupy&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;ANDERLE, Willy – SCHMIDT, Walter: Frain, einst die Perle im Thayatal, Band I., Band II., 2002. &lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;RYKL, Jan: Ústí nad Labem v letech 1938/39, 2012&lt;/ref&gt;

=== Svátek německé rodiny a letní slavnost ===
Dne 21. května se slavil Svátek německé rodiny. Vystřídal Den matek, slavený v německých rodinách již dříve. Nepořádaly se žádné slavnosti a každý se věnoval své rodině. Matkám se 4 a více dětmi byl na sále hasičské zbrojnice propůjčen Vůdcem zlatý, stříbrný a bronzový [[w:Čestný kříž německé matky|Ehrenkreuz]] (Čestný kříž německé matky). Děti se postaraly o program a ženy z NS ženského spolku (Frauenschaft) připravily pohoštění. 25. června 1939 se uskutečnil v Hornu první okresní den NSDAP. Bylo skutečně horké letní počasí. Členové NSDAP se zúčastnili v hojném počtu, taktéž HJ a samozřejmě všichni vyučující. Proslov měl Gauleiter Dr. Jury. Konala se mše za Říšskou dělnickou službu a nechyběla ani vojenská přehlídka před Dr. Jury, představení KdF (Kraft durch Freude – Síla skrze Radost) a hlavně pro mládež vydařený ohňostroj. Poprvé se ženy předvedly v hojném počtu oděné do „Südmahren Dirndlu“ (Jihomoravského německého kroje) ze starých dobrých časů, aby uctily lidový kroj své domoviny. Zejména jim slušely ve vlasech věnečky z chrp a vlčího máku. Konec školního roku 1938/1939 byl ukončen školní slavností, ke které byla pozvána strana (NSDAP), starosta a rodičovská rada. Podle nařízení z Hornu mělo přijít ke sklizni do vsí 800 000 chlapců a dívek.

== Katolická víra a kostel ==
[[Soubor:Mold und Maria Dreieichen.jpg|náhled|vlevo|Mold und Maria Dreieichen - poutní místo německých obyvatel obce]]
Už s připojením Rakouska k Třetí říši se objevovaly těžkosti ze strany nacionalistických fanatiků. Německé obyvatelstvo z jižní Moravy se proto v roce 1938 nemohlo zúčastnit o [[w:Svatodušní svátky|Svatodušních svátcích]] pořádaných procesí. Po připojení k Říši v roce 1938, kdy bylo náboženství ze škol vyloučeno, byly školní mše celebrovány v [[w:Kostel svatého Vavřince (Korolupy)|kostele sv. Vavřince]]. Samozřejmě mše musela být zakončena písněmi [[w:Deutschlandlied|Deutschlandlied]] a [[w:Horst-Wessel-Lied|Horst-Wessel-Lied]]. Nacionalisté i nadále znemožňovali poutě různými proticírkevními nařízeními, tak třeba v dubnu 1939 nařídilo Gestapo nahlašování poutí a procesí u místního vedení NSDAP ve Vratěníně, takže od roku 1939 do roku 1945 takové konání bylo téměř nemožné.

Osobní železniční doprava byla po vypuknutí války drasticky omezena. Hned od začátku na 20. dubna (narozenin A. Hitlera) musela viset vlajka na faře (svastika Třetí říše) i kostele a to za řádného vyzvánění zvonů. V létě 1940 se uskutečnilo v Dolním Podunají jen 17 skupinových procesí. Od roku 1941 se poutníci dostavovali jen osamoceně a to o církevních svátcích, které ze strany NSDAP byly vyhlášeny dny pracovními. Rokem 1941 se objevuje ve vsi větší semknutí a návrat obyvatel ke kostelu. Modlí se hlavně za návrat svých rodinných příslušníků z fronty nebo již za padlé. Obyvatelstvo Korolup se s pláčem loučilo v roce 1942 se svými kostelními zvony, které farář nechal naposled všechny rozeznít. Od roku 1944 jsou na nádražích (Franz-Josephs-Bahn) zakázány skupinové lístky s cílovou stanicí pro procesí „Maria Dreieichen – Kleinmeiseldorf“. Aby NSDAP obyvatele trochu uklidnila, povolila skupinové lístky pro skupiny, které nesou vlajky se svastikou Třetí říše. Na faře sloužil až do odsunu farář Julius Apeltauer.&lt;ref&gt;Časopis: Der Südmährer, rok 1983 str. 113&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;TSCHUDEN, Friedrich, Mag.: Hab ein gar kostbar Gut erfläht, Die Entstehung und Geschichte von bedeutenden Wallfahrtsorten des Waldviertels, 2008, německy&lt;/ref&gt;

== Heldenehrungsfeiern ==
Oslavu na počest padlých hrdinů obce Korolupy vybubnovávala obecní &quot;Gemeindedienerin&quot; (pro nedostatek mužů v obci zastávaly ženy i pozice obecního slouhy). Procházela obcí s bubínkem a vyhlašovala obecní vyhlášky či jiná důležitá upozornění za zvědavého vykukování sedláků z oken. Oslavy se konaly v neděli ve 14. hodin u památníku padlých hrdinů z 1. světové války. Zde se pokaždé sešla celá vesnice, pak přijelo nákladní vojenské auto, z něho vyskákali dva vojáci a uniformovaní členové NSDAP. Před pomníkem umístili pult a židle pro pozůstalé. V první řadě seděla rodina padlého vojáka hned za nimi ostatní obyvatelé vesnice. Oba vojáci zaujali postavení po obou stranách pomníku a za řečnickým pultem členové NSDAP pronesli oslavnou řeč na počest &quot;našeho mladého muže, který položil svůj život za vítězství, Vaterland a obětoval se pro našeho Vůdce.&quot; Oslavy podle pamětníků byly velmi dojemné a doprovázené pláčem zejména rodin sedících v čele shromážděných. NSDAP zavedla loučení s padlými vojáky podle vzoru oslav 9. listopadu s počátkem druhé světové války a to se vší parádou, vlajkami a bubnováním. Franz Baldreich byl posledním starostou Korolup německého obyvatelstva, až nakonec i on musel na pět měsíců do války. Už se nikdy nevrátil. [[w:Druhá světová válka|Druhá světová válka]] si vyžádala 19 místních obětí.&lt;ref&gt;REGEN, Franz: Kommen und Gehen, Die Erinnerungen der Gemeinde Schwarzenau in Form von Interviews, projekt Das virtuelle Museum, německy&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;Časopis: Der Südmährer, rok 1983 str. 113&lt;/ref&gt;

== Konec války a nálety ==
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-J30355, Ostpreussen, Schutzwallbau durch RAD.jpg|náhled|Kopání zákopů v lese - dělníci RAD]]
Školní rok 1944/45 začal malou ranní slavností 28. srpna 1944. 17.1.1945 pokračovalo nouzové vyučování. Za účelem šetření uhlí se nadále vyučovalo podle nařízení z 15.12.1944. 8. dubna 1945 dorazilo do obce [[w:Wehrmacht|německé vojsko]]. Ubytovalo se i ve škole. Zbytek vojáků byl ubytován v požární zbrojnici a v soukromí. Ve škole neprobíhalo vyučování. Po celou dobu nad obcí přelétávaly „Tieffenflieger“. Hlavně večer, kdy se wehrmacht &lt;ref&gt;Tento oddíl patřil k pancéřového sboru Feldherrnhalle, jehož velitelem byl generál Ulrich Kleemann. Po urputných bojích v Maďarsku o znovudobytí Budapešti utrpěl pancéřový sbor značné ztráty a ustoupil na Moravu do prostoru jižně od Brna.&lt;/ref&gt; přesouval domů, spouštěla letadla [[w:Světlice (raketa)|světlice]], které se na padáku pomalu snášely k zemi a osvětlovaly potřebný prostor pro střelbu z letadla.

Všude se kopaly [[w:Zákop|zákopy]] a díry pro odstřelovače, sundavaly se cedule a stavěly se [[w:Překážkový systém československého opevnění|protitankové zátarasy]].Sedláci na poli se už ani neschovávali. Hrozná rána ohlušila celé okolí po bombardování [[w:Stálky|Stálek]]. Bomba dopadla asi 1,5 km od vesnice. Rozmlátila [[w:Drenáž|drenážní trubky]], takže všude tekla voda. Lesy po bombardování byly pořádně zničené. Po každé bombě to zapraskalo a střepiny ulámaly špičky stromů. Tak vypadalo hodně lesů v okolí Korolup. Vojsko zůstalo ubytováno do 7. května, kdy v noci nastal přesun všech vojáků wehrmachtu. Odhazovali všechno nepotřebné. Zahazovali psací stroje, kostkový cukr, ale zůstávali po nich na loukách i koně. Mlynář Eltenfellner se zastřelil, někteří muži a ženy i se správcem školy uprchli do [[w:Horní Rakousko|Horního Rakouska]], aby se dostali k [[w:Osvobození západních a jihozápadních Čech americkou armádou|Američanům]]. Někteří vojáci utekli již dříve. &lt;ref&gt;Historie.cz, 21. 2. 2012, Proč nás spojenci bombardovali? &lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;[http://web.regionalberatung.at/index.php?id=415, Franz Regen: Projekt &quot;Kommen und Gehen in Schwarzenau von Herrn Neureither durchgeführt.&quot;]&lt;/ref&gt;

== Osvobození nebo okupace? ==
Rudá armáda osvobozovala území Moravy ze tří stran - [[w:2. ukrajinský front|2. ukrajinský front]] pod velením generála [[w:Rodion Jakovlevič Malinovskij|Malinovského]]&lt;ref&gt;Šlo o příslušníky 2. ukrajinského frontu maršála Rodiona Jakovleviče Malinovského – 1. gardovou jezdecko-mechanizovanou skupinu genpor. Issy Alexandroviče Plijeva a o 53. armádu genpor. Ivana Mefodjeviče Managarova. Tyto vojenské útvary se probíjely na západ přes Maďarsko a po dobytí Budapešti (13. 2. 1945) zamířily přes jižní Slovensko na Moravu.&lt;/ref&gt; útočil na [[w:Brno|Brno]] a pokračoval na [[w:Vyškov|Vyškov]], [[w:Prostějov|Prostějov]] a [[w:Olomouc|Olomouc]], ze severní strany 4. ukrajinský front generála [[w:Andrej Ivanovič Jeremenko|Jeremenka]] sváděl boje o [[w:Ostrava|Ostravu]] a [[w:Olomouc|Olomouc]]. [[w:3. ukrajinský front|6. gardová armáda]] dorazila pod velením [[w: Andrej Grigorjevič Kravčenko|Kravčenka]] od Vídně. &lt;ref&gt;Z Rakouska tam byla přesunuta 6. gardová tanková armáda genplk. Andreje Grigorjeviče Kravčenka, která se v rámci 3. ukrajinského frontu podílela na obsazení Vídně.&lt;/ref&gt; Vojska [[w:Rumunská armáda|1. a 4. rumunské armády]] zaútočila v oblasti kolem [[w:Morava (řeka)|řeky Moravy]], v okolí [[w:Veselí nad Moravou|Veselí nad Moravou]] a [[w:Kyjov|Kyjova]]. 7. května se 2. ukrajinský front jižně od Brna probojovával ke směru [[w:Moravský Krumlov|Moravský Krumlov]], [[w:Třebíč|Třebíč]], [[w:Jihlava|Jihlava]], [[w:Znojmo|Znojmo]] a [[w:Dačice|Dačice]]. 8. května 1945 přišla zpráva, že Německo kapitulovalo. Nad krajem se vznášel kouř po častých výbuších střeliva (nádraží v [[w:Olbramkostel|Olbramkostelu]], munice u [[w:Citonice|Citonic]]). Olbramkostelské nádraží bylo úplně zničeno. Očekával se příchod [[w:Rudá armáda|Rusů]]. Po domech vlály bílé vlajky, pouze Češi vítali červeno-bílo-modrou trikolorou. Děti a ženy se schovávaly do lesa a zbytek mužů se snažilo ukrýt cennosti a koně. 8. května dorazili Rusové.

Po přechodu fronty se do obcí v německém pohraničí dostávaly různé partyzánské skupiny (oblast Korolup - z Moravských Budějovic) z vnitrozemí. Většina původního obyvatelstva si pamatuje na jejich represe vůči německému obyvatelstvu. Partyzáni prováděli na jejich statcích domovní prohlídky a rabovali. Na zvýšenou aktivitu partyzánských oddílů upozorňuje ve svém hlášení také stanice NBS ve Vranově nad Dyjí: ''„…činnost četnictva byla rušena různými partyzánskými skupinami, které se zde zejména v prvních dnech naší služby přímo rojily.&quot;'' &lt;ref&gt;Koc Karel: Obnovení a činnost orgánů bezpečnosti v pohraničí znojemského okresu (květen 1945–leden 1946), sborník 10, 2012&lt;/ref&gt;

Rozpad Třetí říše v roce 1945 je na území jihozápadní Moravy (Korolup, Uherčic, Lubnice, Mešovic a Vratěnína), ale také východního Dolního Rakouska, spojen především s bombardováním, válečným vyjednáváním, ničením, drancováním a znásilňováním. Samotné Dolní Rakousko se dostalo pod moc sovětských armádních sil, které značně zpomalily poválečný vývoj dolnorakouského území. Teprve po roce 1955 (odchod sovětských okupantů) se mohlo svobodně rozvíjet. Na české straně trvala okupace Sovětského svazu až do roku 1989. &lt;ref&gt;Kronika obce Korolupy&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;http://www.bezkov.cz/kronika/1941_50/1945.htm&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;http://milan.i-line.cz/gymnazium100let/Bombardovani.html&lt;/ref&gt;

&lt;gallery&gt;
Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1979-025-30A, Reichsautobahn mit zwei KdF-Wagen.jpg
Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1974-062-16, KdF-Theaterzug.jpg
Soubor:Parteibuch der NSDAP.jpg
Soubor:Bundesarchiv Bild 183-H1215-503-009, Walther Darré bei einer Kundgebung.jpg
Soubor:Volksempfaenger 01 KMJ.jpg
Soubor:Kdf axb01.jpg
Soubor:Bundesarchiv Bild 133-045, Hitlerjugend, Zeltlager.jpg
Soubor:Bundesarchiv Bild 133-375, Worms, Altmetallsammlung der Hitlerjugend.jpg
Soubor:Bundesarchiv Bild 133-151, Worms, Fanfarenkorps des Jungvolkes.jpg
Soubor:Bundesarchiv Bild 183-H14243, Berlin, Verteilung von 500 Radios (Volksempfänger).jpg
&lt;/gallery&gt;
== Literatura ==
* HAAF, Hermann-Josef: Kreditgenossenschaften im &quot;Dritten Reich&quot;: Bankwirtschaftliche Selbsthilfe und demokratische Selbstverwaltung in der Diktatur, 2011, německy
* KORF, Jan F. : Von der Konsumgenossenschaftsbewegung zum Gemeinschaftswerk der Deutschen Arbeitsfront: Zwischen Gleichschaltung, Widerstand und Anpassung an die Diktatur, Books on Demand (11. März 2008), německy
* Ländliche Genossenschaften: Beiträge zur 5. Tagung zur Genossenschaftsgeschichte am 05. und 06. November 2010 im Warburg-Haus in Hamburg, Books on Demand, 2012, německy
* RATHKOLB, Oliver: Die &quot;Reichsforste&quot; in Österreich 1938-1945: Arisierung, Restitution ..., 2010, německy
* Wochenblatt der Landesbauernschaft Donauland - Amtliches Organ des Reichsnährstandes - Linz, 26. August 1939 - Folge 34 / 2. Jahrgang, Published by Reichsnährstand Verlags-Ges.m.b.H, Linz, 1939, německy
* [http://members.aon.at/eminger/Aufsatz_A.pdf Zwangsarbeit an der „Volkstumsgrenze“. Zivile ausländische Arbeitskräfte, Kriegsgefangene und „ungarische Juden“ in Südmähren]
* Stefan Eminger: [http://www.doew.at/cms/download/err9a/gum_eminger.pdf. Ausländische Zwangsarbeit in Niederdonau]
== Odkazy ==
=== Poznámky a reference ===
&lt;references /&gt;
=== Externí odkazy ===
* [http://www.verfassungen.de/de/de33-45/ostmark39.htm Gesetz über den Aufbau der Verwaltung in der Ostmark] (Zákon o struktuře veřejné správy ve Východní marce)
* [http://www.fondbudoucnosti.cz/ Česko-německý fond budoucnosti]
* [http://www.stiftung-evz.de/start.html Stiftung „Erinnerung, Verantwortung und Zukunft“]
* [https://de.wikipedia.org/wiki/Deutsche_Wiedergutmachungspolitik Deutsche Wiedergutmachungspolitik]
* [http://www.znojmo-bob.cz/galerie.php Pohlednice obyvatel a obcí Znojma, Znojemska, Vranovska, Jaroměřicka a Moravskokrumlovska]
* [http://www.landkartenarchiv.de/cgi-bin/landkartenarchiv/shell1939.pl?nr=shell22_1939&amp;gr=3&amp;nord=1.5&amp;ost=1.416667 SHELL automapa z roku 1939 Nr.22 Niederdonau–Wien–Mähren – 1:470.000]
* [http://www.ruehmann-heinz.de/HRMKF/HRMKF045.htm Heinz Rühmann]
* [http://www.holocaust.cz/cz/resources/ros_chodes/2007/04/police_synagoga Synagoga v obci Police u Jemnice]
* [http://www.museumsdorf.at/de/default.asp Museumsdorf Niedersulz – rekonstrukce domoviny Němců z Novobystřicka, Slavonicka, Znojemska a Mikulovska ]
* [http://www.hf-kirchberg.at/index.php/haushalt/geraete-im-haushalt Haushalt - vybavení domácnosti]

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>eae68zy11ff3i2d1oqthcba48lc3nda</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Korolupy a odsun německého obyvatelstva</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6891</id>
    <revision>
      <id>45742</id>
      <parentid>43638</parentid>
      <timestamp>2022-04-30T12:07:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="38316" xml:space="preserve">Po vypuknutí druhé světové války se v obci množila oznámení o úmrtích na frontě bojujících rodinných příslušníků, která zaplňovala stránky denního tisku. Ke konci války sestávalo obyvatelstvo Korolup, tak jako ve většině německých obcích v blízkém i vzdáleném okolí, pouze z žen, dětí a mládeže do 14 let a ze starých mužů nad 60 let. Na území obce se nacházeli (dnes těžko zjistitelné množství ) také váleční zajatci (internována skupina francouzských zajatců), němečtí přistěhovalci z [[w:Besarábie|Besarábie]] (Volksdeutsche, např. ve škole v Lubnici) a osoby nasazené na nucené práce (Zwangsarbeiter).&lt;ref&gt;Eminger, Stefan, wissenschaftlicher Mitarbeiter des NÖ Instituts für Landeskunde und des NÖ Landesarchivs, Zwangsarbeit an der „Volkstumsgrenze“, Zivile ausländische Arbeitskräfte, Kriegsgefangene und „ungarische Juden“ in Südmähren&lt;/ref&gt;

== Poslední dny války ==
[[Soubor:NSDAP Volksgemeinschaft NS VOLKSWOHLFAHRT.jpg|náhled|NS Volkswohlfahrt - propaganda plakát]]
Postupující frontě předcházela na jaře roku 1945 evakuace německého civilního obyvatelstva, kterou od 4. do 22. dubna 1945 organizovala organizace NS-Volkswohlfahrt. Podle výpovědi znojemského [[w:Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]] okresního vedoucího [[w:Felix Bornemann|Felixe Bornemanna]]) bylo pro německé občany v rakouském městě [[w:Freistadt|Freistadt]] zřízeno uprchlické středisko. Civilní venkovské obyvatelstvo ze strachu před [[w:Rudá armáda|Rudou armádou]] a před možnými represemi československého lidu utíkalo do přilehlého rakouského pohraničí. Na útěk se připravovali i nacisté ([[w:Gestapo|gestapo]], SD, KriPo), včetně stranického aparátu NSDAP. Převážná část jich uprchla do [[w:Rakousko|Rakouska]] již před příchodem fronty. V obcích zůstali jen řadoví příslušnici strany, kteří do Rakouska uprchli po osvobození. Každý „Ortsgruppenleiter“ měl podle rozkazu zajistit zničení veškerého kompromitujícího spisového materiálu, který byl následně pálen na polích.&lt;ref&gt;KOC Karel: Obnovení a činnost orgánů bezpečnosti v pohraničí znojemského okresu (květen 1945–leden 1946), sbornik 10 -2012, kap. 4&lt;/ref&gt;

Starostové obcí a selští vedoucí (Ortsbauernführer) obdrželi 5. dubna 1945 od okresního selského svazu (Kreisbauerschaftu) důvěrný oběžník pro vyklizení okresu. Zemědělci měli použít vlastní povozy a s sebou si směli vzít pouze oděvy, kuchyňské nádobí a jídlo. Zemědělské stroje, které museli zanechat v obcích, měly být zničeny nebo alespoň vážně poškozeny. V oběžníku byly uvedeny doporučené únikové trasy ve směru na město [[w:Horn|Horn]]. Cílovou oblastí se stala župa Horního Podunají (Reichsgau Oberdonau). V obci nastala okamžitá mobilizace oddílu [[w:Volkssturm|Volkssturmu]], který podporovaly dělostřelecké baterie rozmístěné u [[w:Vranovská Ves|Vranovské Vsi]].&lt;ref&gt;MALENA Leoš: Konec česko-německého soužití v okrese Znojmo v roce 1945, diplomová práce PdF MU Brno, Brno 1995, s. 58&lt;/ref&gt;

=== Lenka - jih ===
[[Soubor: Second world war europe 1943-1945 map de.png|náhled|Průběh války v letech 1943 - 1945]]
Výsadek [[w:Operace Spelter|Spelter]] v oblasti Moravských Budějovic pomohl ke sjednocení a spolupráci odbojových organizací. Partyzáni tak byli posíleni parašutisty, kteří řídili na území protektorátu boj proti německým okupantům. Rudolf Novotný se stal velitelem a Jan Vavrda zástupcem vznikající partyzánské skupiny. Výsadek Spelter sjednotil 12 různých partyzánských skupin s přibližně 200 členy. Došlo k propojení odbojových skupin v [[w:Šašovice|Šašovicích]], [[w:Šebkovice|Šebkovicích]], [[w:Domamil|Domamilu]], [[w:Želetava|Želetavě]], [[w:Kněžice|Kněžicích]], [[w:Lesná|Lesné]]. Později byly zapojeny také skupiny soustředěné kolem města [[w:Znojmo|Znojma]]. Organizace nesla název ''Lenka - jih'' a na jaře roku 1945 spočívala její odbojová činnost z poškozování železničních tratí, narušování silničního provozu nebo z přerušení telefonního spojení. V posledních dnech války zajistila partyzánská skupina také dostatečné množství zbraní.&lt;ref&gt;Ústav pro studium totalitních režimů, Dokumentační projekty, Dokumentace popravených z politických důvodů 1948−1989, Antonín Plichta (1894–1951)&lt;/ref&gt;

=== Nálety ===
[[Soubor: B-17 Flying Fortress.jpg|náhled|B-17-Bomber (Flying Fortress) der USAAF - Noční nálet]]
Po leteckých náletech na velká a průmyslová centra Třetí říše (Vídeň, Horní Slezsko) se začali na jihozápadní Moravu stahovat uprchlíci z těchto oblastí, zřizovaly se zde vojenské lazarety pro rekonvalescenci wehrmachtu a přesouvala se sem i průmyslová výroba (Znojmo). V Drosendorfu a ve Frejštejně byly zřízeny KLV-tábory (Erweiterte Kinderlandverschickung), ve Vranově a okolí tábory pro etnické Němce a všude po obcích se nacházeli uprchlíci z Vídně. S přibližující se frontou se náletům nevyhnulo ani pohraničí jižní Moravy. Bomby padaly na znojemské vlakové nádraží i průmyslový komplex okolních továrních budov, poslední válečné hrůzy letecké války postihly obce Miroslav, Dalešice. 8. května útočila sovětská letadla na Moravské Budějovice a na celou řadu dalších obcí: Běhařovice, Bítovánky, Bohutice, Citonice, Ctidružice, Čáslavice, Dalešice, Dobelice, Džbánice, Grešlové Mýto, Hostěradice, Hrotovice, Kojetice, Lechovice, Miroslav, Moravský Krumlov, Mramotice, Olbramkostel (exploze vagonu naloženého municí zdemolovala nádraží), Štěpkov, Trstěnice, Výrovice, Želetavu, Žerotice, Hrotovice (masakr na náměstí letadlem Rudé armády), Stálky.&lt;ref&gt;[http://milan.i-line.cz/gymnazium100let/Bombardovani.html Milan Krejčiřík: Kam dopadaly sovětské bomby v posledních hodinách války?]&lt;/ref&gt;

=== Konec války ===
9. května 1945 přebíraly správu okolních českých obcí [[w:Místní národní výbor|místní národní výbory]]. Po osvobození panovalo v německých obcích bezvládí, neboť německá správa se rozpadla a české úřady zde začínaly fungovat pomalu. A tak „pořádek“ zde zajišťovaly různé ozbrojené skupiny partyzánů a příslušníků [[w:Československý odboj (1939–1945)|revolučních gard]]. [[w:Národní výbor (1945–1990)|ONV]] v Moravských Budějovicích na situaci v obci zpočátku neměl vliv. Správu obce Korolupy s většinou německého obyvatelstva vykonávala jmenovaná správní rolnická komise sestavená ponejvíce z tzv. spolehlivých starousedlíků v jejímž čele stál správní komisař. Jeho moc byla celkem neomezená (zrovna tak jako u národních výborů) a mohl se jím stát kdokoliv. Vedení obce se po převzetí moci opíralo hlavně o ozbrojené skupiny partyzánů.&lt;ref&gt;SOkA ZNOJMO, fond ONV Znojmo - zápisy, karton číslo 1, zápis z 11. května 1945.&lt;/ref&gt;

Přibližně v polovině května 1945 byla alespoň zřízena stanice [[w:Sbor národní bezpečnosti|Sboru národní bezpečnosti (SNB)]], která měla udržovat pořádek, přebírat válečný materiál, majetek po uprchlých Němcích a zajišťovat bývalé nacisty, k čemuž vedle českých starousedlíků pomáhali především zde na práci nasazení Poláci. Na podporu armády byla v českých obcích 10. května 1945 vyhlášena částečná mobilizace ročníků 1908 – 1916.&lt;ref&gt;KUDLÁČEK Martin Mgr.: Vývoj česko-německých vztahů ve Znojmě v letech 1918 - 1938, Historický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, obor: historie - české dějiny, 2005, česky&lt;/ref&gt; Ze situačních zpráv obvodních oddělení SNB se dozvídáme, že německé obyvatelstvo mělo stále vyvěšené bílé prapory a pouze starousedlí Češi zdobili své domy prapory v československých barvách. Dále zprávy uvádí, že většina Němců, kteří se nějak exponovali v NSDAP, uprchla před příchodem SNB do Rakouska a zbytek německého obyvatelstva ve strachu očekával, co se bude dít dál. Stanice SNB ve Vratěníně byla osazena velitelem a třemi gážisty, kteří byli v prvních týdnech posíleni deseti vojíny z vojenské posádky v Jindřichově Hradci.&lt;ref&gt;KOC Karel: Obnovení a činnost orgánů bezpečnosti v pohraničí znojemského okresu (květen 1945–leden 1946), sbornik10 -2012, kap. 4&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Seznam obcí v Republice Československé, Díl 1, Státní úřad statistický (Czechoslovakia), Práce, 1948: Obec Korolupy, poštovní úřad Uherčice, stanice SNB Vratěnín, 341 obyvatel, Lubnice 256 obyvatel, Mešovice poštovní úřad ve Vratěníně, SNB ve Vratěníně, počet obyvatel 182, Vratěnín 473 obyvatel, Uherčice 469 obyvatel. Další poštovníúřad a stanice SNB se nacházely v Polici (539 obyvatel) - stanice SNB v Dešné, Jemnici, Budkově.&lt;/ref&gt;

=== Zajištění hranice ===
Po osvobození byl úsek státní hranice mezi ČSR a Rakouskem v okresu Moravské Budějovice obnoven podle původního předválečného rozsahu. Prozatímní plán pro zajištění státní hranice z června 1945 předpokládal obsazení jednotlivých úseků vojenskými oddíly pěšího pluku č. 24 ze Znojma a vojenskými oddíly z Jindřichova Hradce. Zajištěním hraničních „pod-úseků“ mělo být pověřeno obnovené četnictvo pohraničních expozitur – [[w:Sbor národní bezpečnosti|národní bezpečnostní stráž (NBS)]]. Teprve v srpnu 1945 se měla podílet na uzavření hraničních přechodů a na znovuzřízení pasové kontroly finanční stráž. Ve druhém sledu přicházely jednotky pohraničních stanic SNB a pohotovostního pluku NB. Týlové krytí zajišťovaly ve třetím sledu armádní asistenční oddíly vojenských pohraničních divizí (tj. přepadový oddíl Znojmo, velitel poručík pěchoty Josef Josif, Žižkova kasárna). Před válkou fungovalo v úseku zdejší státní hranice několik silničních hraničních přechodů s celními úřady ve Vratěníně, Stálkách a Šafově. Jejich obsazení provedli příslušníci finanční stráže již v květnu 1945. Neprostupnost státní hranice zajišťovali příslušníci finanční stráže ve spolupráci s hlídkami pohraničních expozitur NBS (SNB).&lt;ref&gt;Karel Koc: Obnovení a činnost orgánů bezpečnosti v pohraničí znojemského okresu (květen 1945–leden 1946), studie - Sborník 2012&lt;/ref&gt;

== Osvobození a odsun německé obyvatelstva ==
Podle zápisu v obecní kronice (dopisovaná zpětně v roce 1964 učitelem a členem KSČ soudruhem Josefem Jírou) měla být obec s ostatními obcemi v okolí osvobozena Rudou armádou z 8. na 9. května 1945 a hned na to se podle Jíry ujali řízení obce i dosídlování „čeští lidé z okolí.” O situaci v obci kronikář mlčí, proto popsat poválečnou situaci v místě je možné jen na základě jiných pramenů a kronik v obcích, které situaci těsně po ukončení války zaznamenaly. V prvních dnech odklízelo německé obyvatelstvo silniční zátarasy, čistilo obec, zarovnávalo vykopané zákopy nebo připravovalo ubytování pro sovětské vojáky. Později bylo přidělováno na zemědělské statky. Německé obyvatelstvo nesmělo navštěvovat hostince, zábavy, mělo snížené zásobovací příděly, povinně nosilo žlutou nebo bílou pásku s nápisem „němec“ (později vyšité písmeno „N“).&lt;ref&gt;Akty hromadného násilí v roce 1945 a jejich vyšetřování. Středokluky 2010. Díl II.3 z řady: ARBURG, Adrian von – STANĚK, Tomáš (ed.): Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945–1951: Dokumenty z českých archivů, 332 s. ISBN: 978-80-86057-68-2&lt;/ref&gt; První etapa odsunu proběhla hned měsíc po osvobození 9. června 1945, což potvrzuje i zběžný zápis v kronice.
[[Soubor:GuentherZ 2012-03-17 0749 Kleinschweinbarth Schweinbarther Berg.jpg|náhled|Schweinbarther Berg - od roku 1963 je památníkem vyhnaných německých Jihomoravanů (heimatvertriebenen Südmährern)]]

=== Formování partyzánských oddílů a pokyny shora ===
[[w:Vysídlení Němců z Československa|Odsun německého obyvatelstva]] z obcí v jihozápadním cípu Moravy prováděla na přelomu května a června 1945 ozbrojená skupina vedená plukovníkem [[w:Vladimír Hobza|Vladimírem Hobzou]], kterou tvořili muži z Tábora, Soběslavi, Milevska a Mladé Vožice. Někteří z nich měli být za okupace členy partyzánské skupiny „Táborité“. Velitel „Táboritů“ [[w:Josef Hojdar (Velitel partyzánů)|Josef Hojdar]] tuto partyzánskou skupinu 18. května 1945 rozpustil a předal pod vojenské velitelství v Táboře. Reaktivovaný plk. Hobza ve funkci „staršího vojenského velitele“ v Táboře uvedl, že rozkaz ke shromáždění partyzánů a dalších dobrovolníků a následnému „vyčištění“ jižní hranice od Němců na úseku od Českých Velenic po Moravské Budějoviceže dostal z [[w:Ministerstvo národní obrany|ministerstva národní obrany]]. Dne 23. května 1945 odjel s asi 200 muži do oblasti Českých Velenic, kde také okamžitě zahájil odsun německého obyvatelstva, k němuž dostal také svolení od generála [[w:Ludvík Svoboda|Ludvíka Svobody]].&lt;ref&gt;Více k činnosti partyzánské skupiny pluk. Hobzy v A MV Kanice, fond A 2/1, inv. j. 1765, kart. 56 (Události v revoluční době)&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Duben – srpen/září 1945: „Divoký odsun“ a počátky osídlování. Středokluky 2011. Díl II. 1 z řady: ARBURG, Adrian von – STANĚK, Tomáš (ed.): Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945–1951: Dokumenty z českých archivů, 960 s. ISBN: 978-80-86057-71-2&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Srpen/září – prosinec 1945: Příprava organizovaného odsunu a postup osídlování. Středokluky 2011. Díl II.2 z řady: ARBURG, Adrian von – STANĚK, Tomáš (ed.): Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945–1951: Dokumenty z českých archivů (v tisku), 482 s.&lt;/ref&gt; Z archivních zpráv jasně vyplývá, že se o „divoký a neřízený odsun” nejednalo. Velení armádních složek i vláda se od začátku na vyhnání německého obyvatelstva angažovaly. Tomáš Staněk ve svém díle „Poválečné &quot;excesy&quot; v českých zemích v roce 1945 a jejich vyšetřování” uvádí, že Hobzovy formace se dopouštěly „nepřístojností“ také na Moravskobudějovicku. Například ještě v roce 1947 pátrala obyvatelka obce Dešná po automobilu, který si Hobza a ppl. Čekal „vypůjčili” za účelem dopravy do Prahy, kde měli získat další pokyny k odsunu Němců a vozidlo majitelce už nevrátili.&lt;ref&gt;Tomáš Staněk: Poválečné &quot;excesy&quot; v českých zemích v roce 1945 a jejich vyšetřování, s. 260&lt;/ref&gt;

=== Vladimír Hobza ===
Vladimír Hobza se narodil 17. 2. 1891 v obci [[w:Luka nad Jihlavou|Luka u Jihlavy]]. V roce 1914 přerušil studium medicíny a narukoval do rakousko-uherské armády. Hned v srpnu roku 1914 padl na ruské frontě do zajetí a v roce 1916 vstoupil do čs. legií. V čs. legiích působil jako lékař 2. jezdeckého pluku, kde to dotáhl až na hodnost poručíka. Po válce vyučoval na vojenských školách. V Pardubicích vznikl 8. října 1920 prvorepublikový dragounský pluk č. 8 a v říjnu 1935 se plk. jezd. Vladimír Hobza stal jeho velitelem. Naposledy velel 7. dragounskému pluku v Hodoníně. V armádě ho velitelé neustále postihovali tresty za „skandální finanční problémy a alkoholismus”. Vlastně Hobzu před propuštěním do civilu zachránil jen naprostý nedostatek českých důstojníků v čs. armádě a od 30. let státní a mezinárodní situace. V roce 1939 byl s roční vojenskou rentou 46 200 korun a s výchovným na dvě dcery poslán na dovolenou. Celou dobu okupace prožil nerušeně na Vysočině v [[w:Černovice (okres Pelhřimov)|Černovicích]] nedaleko Pelhřimova a Tábora. Do odbojového hnutí se zapojil až z pokynu ministerstva národní obrany v květnu 1945, kdy byl reaktivován pro převzetí vojenského velitelství v Táboře a rozpuštěné partyzánské skupiny. MNO pak velitele plk. Hobzu následně pověřila „čistkou Němců” (viz výše). O zrůdnostech plk. Hobzy a členů jeho formace během odsunu se dozvídáme díky českému obyvatelstvu z [[w:Vitorazsko|Vitorazska]], které se po odsunu mohlo navrátit a podalo tak svědectví o jeho průběhu. Pravděpodobně za své „zásluhy během odsunu” mohl Hobza opět sloužit v čsl. armádě a velet 16. divizi v Písku. Na podzim 1. října 1945 vzniklo v Karlových Varech velitelství divize čs. armády a velitelem byl jmenován plukovník jezdectva Vladimír Hobza, který byl taktéž povýšen do hodnosti brigádního generála. Během vyšetřování násilností a vražd Hobzových gardistů si začali jeho nadřízení v armádě stěžovat také na jeho nezodpovědnost, alkoholismus a neustálé dluhy. Brigádní generál Vladimír Hobza za své činy potrestán nikdy nebyl. V říjnu 1946 předal velení divize plukovníku generálního štábu Josefu Vrzáčkovi a 1. ledna 1947 byl v 55 letech s ročním důchodem 80 000 Kč z Československé armády propuštěn. Z Karlových Varů se neodstěhoval a svůj život zde spokojeně dožil.&lt;ref&gt;Promlčená genocida - [http://rozhledy2010.blogspot.cz/2013/02/promlcena-genocida.html Promlčená genocida]&lt;/ref&gt;

=== „Vyčištění“ jižní hranice ===
[[Soubor: Kleinschweinbarth 4782.jpg|náhled|Südmährenkreuz - památný kříž na vrcholu kopce Schweinbarther Berg]]
Popis průběhu odsunu vystěhovanými pamětníky se dokonale kryje s výsledky bádání současných historiků. Partyzáni pod velením Hobzy přijeli na nákladních autech do obce 9. června 1945. Nejprve procházeli jednotlivé domy a hledali bývalé nacisty nebo vojáky [[w:Wehrmacht|wehrmachtu]]. Hobzovi muži německému obyvatelstvu přikázali, aby se během půl hodiny shromáždilo s příručním osobním zavazadlem (30 – 50 kg) před kostelem a ze starých mužů vybrali několik rukojmích, které odvedli ke zdi, kde museli, až do doby než se veškeré k odsunu vyzvané obyvatelstvo dostavilo k odchodu, stát před namířenými samopaly. Exponovaní nacisté se v obci nenacházeli a běžná trojka sestávající ze starosty, místního velitele NSDAP a sedláckého vůdce (Ortsbauernführer) zrovna tak. Starosta byl povolán na frontu, kde padl, obvodní velení NSDAP z Vratěnína opustilo obec hned po vydaném oběžníku.

U vratěnínské celnice, kam byli odváděni i ostatní obyvatelé okolních obcí, partyzáni ještě jednou německému obyvatelstvu prohledali zavazadla a případně zabavili cennosti a peníze. Všichni pak byli jimi vyvedeni k celnici na rakouské straně. Ženy, děti a staří muži, kteří byli vytrženi z jejich rodinného, pracovního a společenského života, se tak ocitli úplně materiálně oloupeni za hranicemi čsl. státu. Systematické vysídlování bylo v začátku prováděno s velkou brutalitou a teprve až v roce 1946 následovaly řízené transporty.&lt;ref&gt;Češi a Němci do roku 1945. Úvod k edici. Středokluky 2010. Díl I. z řady: ARBURG, Adrian von – STANĚK, Tomáš (ed.): Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945–1951: Dokumenty z českých archivů, 376 s. ISBN: 978-80-86057-66-8&lt;/ref&gt; Druhou etapu odsunu dokumentuje korolupská kronika slovy: „''...zbytek německého obyvatelstva byl vysídlen až 2. dubna v roce 1946''” (druhá etapa odsunu probíhala od 24. ledna do 29. října 1946).&lt;ref&gt;V roce 1938 žilo v Československu 3 320 000 Němců, po dokončené druhé etapě v republice zůstalo pouze 300.000 německých obyvatel. Naše Demokracie, 01.11.1946, s. 2&lt;/ref&gt;

Čeští pamětníci vypráví, že ještě před příchodem partyzánů se Johann Entenfellner, majitel mlýna zastřelil. Na německé straně pamětníci vzpomínají na čtyři rukojmí z Vratěnína a jednoho z Mešovic, kteří byli z Vratěnína odtransportováni do Dešné a zde 10. června 1945 členy Národní stráže popraveni. Jednalo se o sedláka Zawadila, hospodského Otmara Reibera, sedláka Augusta Högenauera (Rakušana), sedláře Balzera a vrchního lesního Huberta Schreibera.&lt;ref&gt;Franzel Emil: Die Vertreibung: Sudetenland, 1945/1946, s. 139/140&lt;/ref&gt; Soudní přezkoumání těchto vražd nebylo provedeno.&lt;ref name=&quot;portal.suedmaehren.at&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;portal.suedmaehren.at&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie
|url= http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Kurlupp
|vydavatel= portal.suedmaehren.at
|titul= Kurlupp
|datum přístupu= 2011-6-26
|jazyk=německy}}&lt;/ref&gt; Tesařský mistr Eduard Prager, majitel uherčické pily, byl Matějem (Matthiasem) Kočím z Dobré Vody (Gutwasser), Stanislavem Kočím z Uherčic (Ungarschitz) a Oldřichem Svátkem ze dvora Křeslík u Stálek (Grössinghof) přivlečen z rakouského území a společně se třemi obyvateli Uherčic ve Frejštejně (Podhradí nad Dyjí) bestiálně zavražděn.&lt;ref&gt;Franzel Emil: Die Vertreibung: Sudetenland, 1945/1946, s. 139/140&lt;/ref&gt;&lt;ref name=&quot;portal.suedmaehren.at&quot; /&gt; Lubničtí pamětníci odsunu připomínají Franze Heße (koláře), který byl českými četníky dovlečen z Drosendorfu do Vratěnína (Fratting) a zde ubit k smrti.&lt;ref&gt;Franzel Emil: Die Vertreibung: Sudetenland, 1945/1946, s. 139/140&lt;/ref&gt;

V celku vnímá německé obyvatelstvo odsun jako nespravedlnost, nelidský akt a podle mezinárodního práva jako zločin. Všichni vysídlenci se ocitli v Rakousku v tíživé situaci, bez jídla a bez přístřeší. Díky starousedlickým vazbám a tvrdé prací si vybudovali nový domov a existenci: vyhnané obyvatelstvo z Korolup z 90 % v NSR (Spolková republika Německo, Bádensko-Württembersko), menší část v NDR (Německá demokratická republika) a 10 rodin v Rakousku.&lt;ref name=&quot;vysídlení&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie
|url= http://www.slavonice-zlabings.eu/documents/3364350462fe9db4930a0d8819da02b9.pdf
|vydavatel= www.slavonice-zlabings.eu
|titul= Dokumenty - vysídlení
|datum přístupu= 2011-6-26
|jazyk= německy}}&lt;/ref&gt;&lt;ref name=&quot;historie vysídlení&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie
|url= http://www.slavonice-zlabings.eu/documents/7a0ce4ebda68bd7cb9a613117eb34a15.pdf
|vydavatel=www.slavonice-zlabings.eu
|titul= Dokumenty - vysídlení
|datum přístupu= 2011-6-26
|jazyk=německy}}&lt;/ref&gt;&lt;ref name=&quot;vitorazsko&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie
|url= http://rozhledy2010.blogspot.co.at/2013/01/zakon-na-vitorazsko-opet-prisel-26.html
|vydavatel=rozhledy2010.blogspot.co.at
|titul= Vitorazsko
|datum přístupu= 2013
|jazyk=německy}}&lt;/ref&gt; Na konci června 1945 byla většina stavení již osídlena českým obyvatelstvem a podle kroniky se mělo jednat zejména o mladou populaci z okolních českých obcí. Pro zabezpečení řádného hospodářského využití prázdných usedlostí a jejich přidělování národně spolehlivým osobám byla zřízena v Moravských Budějovicích Okresní rolnická komise pro osídlení, kterou v obci zastupoval zpočátku správní komisař B. Tříletý, majitel zbytkového statku v Korolupech, po zřízení Národního výboru přešla kompetence osídlování na místní rolnickou komisi.

== Konfiskace majetku a národní správa ==
[[Soubor: Museumsdorf-Niedersulz 8289.jpg|náhled| [[w:Museumsdorf Niedersulz|Museumsdorf Niedersulz]] - skanzen jehož část Südmährerhof mapuje kulturu a život německých Jihomoravanů a jejich dějiny se táhnou jako červená nit celou expozicí muzea &lt;ref&gt;Der Südmährerhof - Volkskunde na stránkách:[http://www.suedmaehren.at/ Der Südmährerhof]&lt;/ref&gt;]]
Mezi největší konfiskovaný majetek patřil velkostatek Uherčice s vápenkou a cihelnou, knížete Oktaviána Collalta, též parní pila Eduarda Pragera s denní výkonností pořezu minimálně deseti kubíků kulatiny, .&lt;ref&gt;[http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=18966&amp;Section=1&amp;IdPara=1&amp;ParaC=2 Vyhláška ministra průmyslu ze dne 27. července 1948 o znárodnění podniků podle zákona č. 114/1948 Sb.]&lt;/ref&gt;. Pila „Eduard Prager” byla nejprve spravována Rudolfem Jelínkem a později Aloisem Ampapou.

Národním správcem velkostatku v Uherčicích byl jmenován vrchní lesní rada Ing. Stanislav Krupica, hospodářským správcem Stanislav Jaš. Pod velkostatek spadal ještě hospodářský dvůr Mitrov a fungující lihovar. Po roce národní správy musely být cihelna u Korolup a vápenka v Uherčicích kvůli potřebné a finančně náročné opravě a pro nedostatek pracovních sil odstaveny (prozatímně).&lt;ref&gt;Krejčová Monika: Příběh uherčického zámku. Poválečná historie v letech 1945 - 1979, Brno 2013&lt;/ref&gt; Reorganizace správy polnohospodářských statků v Uherčicích nebyla vůbec jednoduchá a ještě dlouho se táhla. Válečné škody po Rudé armádě byly obrovské, po odsunu německého obyvatelstva nastal všude v pohraničí nedostatek pracovních sil, tažného dobytka a zemědělských strojů.

Názory na odsun Němců se lišily dle chování německých obyvatel k Čechům za okupace. V některých pohraničních obcích Jemnicka, jak uvádí zpráva pro radu Okresního národního výboru konanou 6. září 1945, starousedlíci Němcům „nadržovali” a novousedlíci si na ně stěžovali. Současně si prý někteří Češi kvůli získání majetku brali za manželky Němky. Někteří obyvatelé Němci nebyli z důvodu potřebnosti odsunuti (lékaři, zemědělští a jiní odborníci). Stávalo se, že až do druhé vlny odsunu bydleli na zabraném majetku s českým národním správcem společně nebo byli vystěhováni do volných chalup. Ne všichni němečtí obyvatelé Korolup vyčkali příjezdu Rudé armády, někteří odcházeli již dříve před postupující frontou nebo po obnovení československého státu. V prvním poválečném měsíci docházelo k vraždám bez soudu nebo k sebevraždám, k represáliím na německém obyvatelstvu, ke znásilněním Rudou armádou, rabování a krádežím.&lt;ref&gt;1945, 7. června, Lidéřovice. – Denní rozkaz č. 17 plk. jezd. Vladimíra Hobzy, velitele „expedičního“ partyzánského uskupení, podřízeným jednotkám; postup při vysídlování Němců a osídlování v dačickém a moravskobudějovickém okrese.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;1945, 19. června, Praha. – Rozkaz k „odsunu německého obyvatelstva za hranice“ vydaný velitelem I. armádního sboru pro velitelství 1. a 12. divize; bližší instrukce k výběru vysídlovaných osob, k nakládání se zabaveným majetkem a k volbě odsunových tras.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;1945, 10. července, Praha. – „Osídlovací plán pohraničí českých zemí po odsunu Němců (z hlediska celostátního hospodářství a obrany státu)“ sestavený prof. techn. dr. ing. Karlem Matyášem; nové uspořádání sídelních oblastí, mimo jiné též s ohledem na strategické zájmy Sovětského svazu; požadavek snížit počet obyvatel na polovinu předválečného stavu; vymezení pěti zvláštních osídlovacích zón; „jedinečná příležitost“ k systematickým strukturálním změnám odpovídajícím potřebám státu.&lt;/ref&gt;

=== Výzva k „vysídlení“ ===
Osoby, které jsou určeny k transportu, opustí byt v plném pořádku. Zavazadlo povolené pro jednu osobu: 1 zavazadlo o 60 kg a příruční zavazadlo nejvýše o 10 kg. Všechno ostatní musí v domovech zůstat na místě bydliště, např. závěsy, koberce, stolní lampy, zrcadla, umyvadla, části zařízení, ubrusy, dva ručníky, postele s matracemi, prostěradla a minimálně jeden polštář s peřinou, všechno čerstvě povlečené. Zavazadlo nesmí být zabaleno do povlečení nebo koberců. Bude-li toto při kontrole zjištěno, nebude postižená osoba přibrána do transportu, ale zůstane v zemi a poslána na práci.&lt;ref name=&quot;výzva&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie
|url= http://www.geschichtsbausteine.uni-passau.de/cz/materialy-pro-vyuku/nucene-vysidleni/vyuka-materialy/pisemne-prameny/
|vydavatel=www.geschichtsbausteine.uni-passau.de
|titul= Písemné prameny
|datum přístupu= 2013
|jazyk=česky, německy}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Tomáš Staněk a Adrian von Arburg: Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945–1951 - Češi a Němci do roku 1945, Nakladatel: SUSA, Rok vydání: 2010 (1. vydání), ISBN 978-80-86057-66-8, EAN: 9788086057668, Popis: 1× kniha, vázaná, 376 stran, 18,1 × 25,1 cm, česky&lt;/ref&gt;

=== Poválečné volby ===
Roku 1946 se konaly první poválečné volby. V celém okrese Moravské Budějovice zvítězili lidovci (10 114 hlasů), následovaní komunisty (7 097) a dále národními socialisty (4 258) a sociálními demokraty (2 975). Nové obyvatelstvo Korolup rekrutované převážně ze zemědělského proletariátu z okolních českých obcí volilo politické strany: [[w:Komunistická strana Československa|Komunistická strana Československa]] (73), [[w:Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová|Československá strana lidová]] (69) a [[w:Česká strana sociálně demokratická|Československá sociální demokracie]] (9), [[w:Česká strana národně sociální|Československá strana národně socialistická]] (8), z celkem 172 voličů.&lt;ref&gt;Naše demokracie, ročník 1946.&lt;/ref&gt; Nejsilnější podporu měla KSČ na jihu okresu Moravské Budějovice. Drtivé vítězství zaznamenala především v oblasti, kde před válkou žilo německé obyvatelstvo. Vesnici Vratěnín, která leží přímo na rakouské hranici, a kde nezůstalo po vysídlení téměř žádné původní české a německé obyvatelstvo, byla dávána za vzor ostatním JZD v moravskobudějovickém okrese a taktéž bylo JZD Vratěnín vůbec prvním JZD na okrese, které přešlo na hospodaření IV. typu.&lt;ref&gt;Vpřed za socialistickou vesnici!. Moravské Budějovice 1952, 2., č. 3. Periodicita není známa.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Zeit - Zeugen der Besatzungszeit, 1945 - 1955, der Bezirk Horn, Eigentümer und Herausgeber: Nö. Bildungs- und Heimatwerk und Dorferneuerungskomitee, OSR Erwin Frank, Dir. Leo Nowak im Eigenverlag. Ins Internet gebracht: Harald Holzer, Sigmundsherberg, im Mai 1995&lt;/ref&gt; Obdobnou komunistickou baštou se stalo [[w:Staré Hobzí|Staré Hobzí]], kde byla místní organizace KSČ založena již v létě roku 1945.&lt;ref&gt;Kladivo a srp, časopis komunistické strany Československa na Jihlavsku, 02.08.1945, č. 22, s. 2&lt;/ref&gt;

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Literatura ==
* Markel, Martin: Vysídlení Němců z jižní Moravy 1945-1949, Vojenská akademie Antonína Zápotockého 1968, Místo uložení: Moravská zemská knihovna v Brně. Signatura: 2-1117.107. ISBN: 80-85960-41-9
* Arburg, Adrian: Migrationsprozesse in der Tschechoslowakei. Die Vertreibung der Deutschen und ihre binnenstaatlichen Folgen 1945–1950, München 2007 (1. und 2. Auflage; Veröffentlichungen des Collegium Carolinum, 111), S. 241–284.
* Arburg, Adrian von: Kdo byl německým antifašistou?/ Wer war ein deutscher Antifaschist? in: Okurka, Tomáš (Hg.): Zapomenutí hrdinové: Němečtí odpůrci nacismu v českých zemích/Vergessene Helden: Deutsche NS-Gegner in den böhmischen Ländern. Ústí nad Labem (Aussig) 2008, S. 9–24.
* Bahlcke, Joachim/ Eberhard, Winfried/Polívka, Miloslav: Handbuch der historischen Stätten. Böhmen und Mähren, September 1998.
* Bartoš, Josef/Schulz, Jindřich/Trapl, Miloš: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960, 9: Okresy Znojmo, Moravský Krumlov, Hustopeče, Mikulov, 12: Okresy: Třebíč, Moravské Budějovice, Dačice. Ostrava (Ostrau) 1966.
* Berwid-Buquoy, Jan: Integration und Separation der Sudetendeutschen in der ČSR 1918–1920. Theorien der Nationalismen (Dissertation), České Budějovice (Budweis) 2005.
* Blaschka, Walfried: Historisches Ortsverzeichnis Südmährens, in: Beiträge zur Geschichte und Landeskunde Südmährens, Heft 8, Geislingen/Steige 1982.
* Bornemann, Felix: Kunst und Kunsthandwerk in Südmähren, Geislingen/Steige 1990.
* Bornemann Hellmut: Land an der Thaya.
* Bornemann Hellmut: Znaim. Stadt an der Thaya. Lebendige Vergangenheit, Wien 2007. Brandes, Detlef: Der Weg zur Vertreibung 1938–1945: Pläne und Entscheidungen zum Transfer der Deutschen aus der Tschechoslowakei und aus Polen, München 2001 (Veröffentlichung des Collegium Carolinum, Bd. 94).
* Elsinger, Reiner: Vertreibung der Deutschen aus Südmähren.
* Frodl, Gerald/Blaschka, Walfried: Die Kreise Neubistritz und Zlabings von A - Z. Geislingen/Steige 2008.
* Frodl, Gerald/Blaschka, Walfried: Der Kreis Znaim von A - Z. Geislingen/Steige 2010.
* Hrabcová Lucie: Organizace veřejné správy v období první republiky (s přihlédnutím k Organizaci veřejné správy v politickém okrese Hustopeče) - Diplomová práce, Brno 2006
* Jašš, Richard Mgr: Pokus o geografické vymezení německé iredenty v českých zemích na podzim roku 1918, disertační práce.
* Kaukal, Bruno: Die Wappen und Siegel der südmährischen Gemeinden, Geislingen/Steige 1992.
* Kleindienst, Leopold: Die Siedlungsformen, bäuerliche Bau- und Sachkultur Südmährens, 1989.
* Kreuzer, Anton/Frodl, Gerald/Schickel, Alfred: Geschichte Südmährens, 3 Bände, Geislingen/Steige 1975, 1996 und 2001.
* Kronika obce Korolupy
* Lange, Fritz: Südmähren. Bilder erzählen Geschichte, Erfurt 2010.
* Lederer, Hans: Die germanische Besiedlung Südmährens, in: Beiträge zur Geschichte und Landeskunde Südmährens, Heft 9, Geislingen/Steige 1986.
* [http://vsff.rivido.de/index.html Altösterreichisches Lesebuch]
* Mnichovská dohoda a osud sudetských Němců (kolektiv autorů, překlad P. Kamas), guidemedia Brno 2012, ISBN 978-80-905310-0-0, Vazba: brožovaná, počet stran: 160, Rozměry: 240×170
* Papírník, Miloš: Bibliografie okresu Znojmo. Brno 1992.
* Prinz, Friedrich: Böhmen und Mähren. Siedler, Berlin 1993.
* Prokůpek, Bohumír; Prokop, Paul u.a.: Jižní Morava. Příroda a Památky/Südmähren. Die Natur und die Denkmäler, Praha 1991.
* Schweickhardt, Franz: Darstellung des Erzherzogtums Österreich unter der Enns. Viertel unter dem Manhartsberg. Bde. 1, 2, 7. 1833/35
* Seibt, Ferdinand: Deutschland und die Tschechen. Geschichte einer Nachbarschaft in der Mitte Europas. 3. aktualisierte Auflage. Piper, München / Zürich 1997.
* Staněk, Tomáš: Verfolgung 1945: Die Stellung der Deutschen in Böhmen, Mähren und Schlesien (außerhalb der Lager und Gefängnisse), Wien/Köln/Weimar 2002 (Buchreihe des Institutes für den Donauraum und Mitteleuropa, 8, Original: Perzekuce 1945, Übersetzung aus dem Tschechischen).
* Staněk, Tomáš: Internierung und Zwangsarbeit. Das Lagersystem in den böhmischen Ländern 1945–1948, in: Veröffentlichungen des Collegium Carolinum Band 92. Aus dem Tschechischen von Eliska und Ralf Melville, München 2007.
* Tielsch-Felzmann, Ilse: Südmährische Sagen. München 1969. Vlastivěda moravská, Dil II: 27.
* Weisz, Franz/Elsinger, Reiner: Die historischen Ursachen der Vertreibung der Deutschen aus Südmähren 1945 - 1946 und die völkerrechtlichen Konsequenzen. Ein zeitgeschichtliches Forschungsprojekt, Wien 1996.
* Winkelbauer, Thomas: Kontakte und Konflikte. Böhmen, Mähren und Österreich. Aspekte eines Jahrtausends gemeinsamer Geschichte, Waidhofen a.d. Thaya 1993 (Schriftenreihe des Waldviertler Heimatbundes, Bd. 36).

== Související články ==
* [[w:Vysídlení Němců z Československa|Vysídlení Němců z Československa]]
* [[w:Pohraniční stráž Znojmo|Pohraniční stráž Znojmo]]
* [[w:Collaltové|Collaltové]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikicitáty|téma=Sudety}}
* Překladový slovníček vybraných německých názvů [http://www.mvcr.cz/clanek/prekladovy-slovnicek-vybranych-nemeckych-nazvu.aspx]
* Erwin Frank: [http://holzer.uxs.eu/pdf/zeit-zeugen.pdf Zeit-Zeugen]: Sigmundsherberger Geschichten, Maria Hager, Als Heimatvertriebene nochmals zurück, Vratěnín s. 37
* Helmut Schauaus: [https://books.google.at/books?id=TaUmAQAAQBAJ&amp;pg=PP1&amp;lpg=PP1&amp;dq=Irgendwann+erz%C3%A4hl%27+ich+es&amp;source=bl&amp;ots=CNhUES9iY3&amp;sig=hsgr-g2gFROkDDf4wAMxEsh3SOU&amp;hl=cs&amp;sa=X&amp;ved=0ahUKEwjxzN64-JPPAhWBfiwKHeQLAkAQ6AEIKjAC#v=onepage&amp;q=Fratting&amp;f=false Irgendwann erzähl' ich es]: Igginger Zeitzeugen erinnern sich an ihre Erlebnisse aus dem Zweiten Weltkrieg und der Nachkriegszeit, Vratěnín s. 113
* [http://www.bomosil.eu/index.php?title=Soubor:Nemecke_provincie_v_Cechach_na_Morave_a_ve_Slezsku_vytvorene_na_podzim_1918.jpeg Detailní mapa sudetoněmeckých provincií, vytvořených na podzim 1918 v Čechách, na Moravě a ve Slezsku]
* [http://auswaertiges-amt.de/www/de/laenderinfos/laender/laender_ausgabe_html?type_id=14&amp;land_id=174 Česká republika: Bilaterální vztahy] - stránky Německého ministerstva zahraničí (německy, [http://auswaertiges-amt.de/www/en/laenderinfos/laender/laender_ausgabe_html?type_id=14&amp;land_id=174 anglicky], [http://auswaertiges-amt.de/www/fr/laenderinfos/laender/laender_ausgabe_html?type_id=14&amp;land_id=174 francouzsky], [http://auswaertiges-amt.de/www/es/laenderinfos/laender/laender_ausgabe_html?type_id=14&amp;land_id=174 španělsky])
* [http://www.elaw.cz/cs/ostatni/528-k-organizaci-politicke-spravy.html Článek o přestavbě správy Sudet po Mnichovu]
* [http://www.vnpcp.cz Edice Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945–1951 Dokumenty z českých archivů]
* [http://www.sudeten.de Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL)]
* [http://www.sudeten.at Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku (SLÖ)]
* [http://www.bund-der-vertriebenen.de Svaz vyhnanců (BdV)]
* [http://www.vloe.at Svaz landsmanšaftů etnických Němců Rakouska (VLÖ)]
* [http://de.wikipedia.org/wiki/Schweinbarther_Berg Schweinbarther Berg] (německy)
* [http://de.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Vertreibung_von_Deutschen_(20._Jahrhundert) Vertreibung von Deutschen (20. Jahrhundert)] (německy)

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>ddq4o2u1ujf0mdy7x4o1kyzp8uryk34</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6893</id>
    <revision>
      <id>44186</id>
      <parentid>41604</parentid>
      <timestamp>2021-06-04T21:18:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka Lyalikoff</username>
        <id>4811</id>
      </contributor>
      <comment>Nové územní členění okresu Moravské Budějovice (1949)</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3195" xml:space="preserve">'''OBSAH'''
* [[/Proslov/]]
* [[/Nejstarší historie/]]
:* [[/Uherčické panství: Uherčice, Vratěnín, Frejštejn, Stálky, Hluboká, Mešovice, Korolupy, Dešná, Rancířov, Lubnice/]]
:* [[/Robotní povinnost a úrok v 17. století/]]
* [[/Stojí za probádání/]]
* [[/Fideikomisní panství a velkostatek Uherčice/]]
* [[/Veřejná správa 1848-1918/]]
* [[/Trhy - týdenní, výroční a dobytčí/]]
* [[/Živnosti/]]
* [[/Mlýn/]]
* [[/Císařsko - královské četnictvo/]]
* [[/Zdravotnictví/]]
* [[/Poštovní a dopravní spojení jihozápadní Moravy/]]
:* [[/Hlavní dopravní trasy z Vídně směrem na jihozápadní Moravu/]]
* [[/Spolky/]] - založené do roku 1918
:* [[/Freiwillige Feuerwehr/]]
:* [[/Freiwillige Feuerwehr/Korolupy/]]
* [[/Školství/]] do roku 1938
:* [[/Německá obecná škola/]]
:* [[/Slabikáře/]]
:* [[/Německé měšťanské, pokračovací a střední školy/]]
* [[/Vzdávání holdu císaři Františku Josefu I./]]* 
* [[/Letní hosté a letní byty/]]
* [[/Korolupy v tisku na konci 19. a začátku 20. století/]]
* [[/Svatby 1858 - 1918/]]
* [[/Korolupy za první republiky/]]
:* [[/Zákon o propůjčování míst legionářům/]]
:* [[/Pohraniční styk/]]
:* [[/Československá pošta/]]
:* [[/Zdravotnická správa/]]
:* [[/Četnictvo republiky Československé/]]
:* [[/Pozemková reforma/]]
:* [[/Družstevnictví/]]
:* [[/Spolky v Československu/]]
:* [[/Česká menšinová škola/]]
:* [[/Česká státní obecní a měšťanská škola v Lubnici/]]
:* [[/Vzpomínky - Jen tak krátký život/]]
:* [[/Volby a politické strany/]]
:* [[/Statistické údaje z roku 1930/]]
:* [[/Regionální tisk/]]
:* [[/Jemnice/]]
* [[/Korolupy ve Třetí říši/]]
:* [[/Hitlerova inspekční cesta jižní Moravou/]]
:* [[/Říšská dráha a pošta/]]
:* [[/Školství 1938-1945/]]
:* [[/Hilfspolizeitruppen/]]
:* [[/Říšský vyživovací stav/]]
:* [[/Říšský přídělový systém/]]
:* [[/Samozásobitelé/]]
:* [[/Kartoffel-Dämpfkolonne/]]
:* [[/Zemědělská služba Hitlerovy mládeže/]]
:* [[/Nucené práce/]]
* [[/Poválečný vývoj obce Korolupy/]]
:* [[/Seznam osídlených stavení před odsunem/]]
:* [[/Korolupy a odsun německého obyvatelstva/]]
:* [[/Franz Regen vzpomíná/]]
:* [[/První rok po válce/]]
:* [[/Předání dekretů národním správcům/]]
:* [[/Okresní hospodářské družstvo/]]
:* [[/Mlékárna Zemědělské družiny/]]
:* [[/Povinné dodávky zemědělských výrobků a jejich výkup v letech 1945-1948/]]
:* [[/Vázané hospodářství/]]
:* [[/Československá strana lidová/]]
:* [[/Živnostníci a obchodníci/]]
:* [[/Zdravotní a sociální péče v pohraničí v letech 1945 - 1947/]]
:* [[/Kultura, spolky a politické strany/]]
:* [[/Lidové lovecké společnosti/]]
* [[/Korolupy po únoru 1948/]]
:* [[/Majitelé usedlostí a rozloha polností/]]
:* [[/Nové územní členění okresu Moravské Budějovice (1949)/]]
:* [[/Jednotné zemědělské družstvo Korolupy/]]
:* [[/Dřevařský průmysl/]]
:* [[/Svaz československého hasičstva/]]
:* [[/Připojení k okresu Znojmo/]]
* [[/Olivinická gabra u Korolup/]]

[[Kategorie:Dějiny Korolup| ]]
[[Kategorie:Historie]]</text>
      <sha1>spcg9v98o6qa1mezf6biwwg4a1yxq9v</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Dějiny Korolup</title>
    <ns>14</ns>
    <id>6895</id>
    <revision>
      <id>26844</id>
      <timestamp>2014-09-19T15:08:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „[[Kategorie:Historie]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="22" xml:space="preserve">[[Kategorie:Historie]]</text>
      <sha1>00sfv9e6kyaldcij5im0nrfrgbue0h7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Svíčková omáčka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6896</id>
    <redirect title="Wikikuchařka/Svíčková na smetaně" />
    <revision>
      <id>26863</id>
      <timestamp>2014-09-20T06:53:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Milda</username>
        <id>246</id>
      </contributor>
      <comment>Milda přesunul stránku [[Wikikuchařka/Svíčková omáčka]] na [[Wikikuchařka/Svíčková na smetaně]] s výměnou přesměrování: přesný název, googlování také vychází cca 35:1 ve prospěch přesného názvu oproti chybnému</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="54" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Wikikuchařka/Svíčková na smetaně]]</text>
      <sha1>a1x5cchpkhqmcu35ybs6gczkfjdl4hm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Helppage</title>
    <ns>8</ns>
    <id>6898</id>
    <revision>
      <id>26872</id>
      <timestamp>2014-09-20T07:50:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Nápověda:Obsah</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="16" xml:space="preserve">Nápověda:Obsah</text>
      <sha1>hd3169xa5fgtnquyugv3z8rp3ccp1zq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Francouzské letectvo v Indočínské válce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6899</id>
    <revision>
      <id>42744</id>
      <parentid>41331</parentid>
      <timestamp>2021-01-14T17:16:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>B.mertlik</username>
        <id>7125</id>
      </contributor>
      <comment>/* Historie do roku 1945 */typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="56356" xml:space="preserve">﻿title: Letadla v (první) vietnamské válce

== Historie do roku 1945 ==

Vietnam
je odnepaměti ve vlhkých tropech. Průměrná roční teplota je
27,5&amp;nbsp;°C v Saigonu, 23,2&amp;nbsp;°C v&amp;nbsp;Hanoji. Tropické podmínky (vedro,
vlhko, tropické nemoci) nevyhovují ani bledým tvářím ani jejich
technice. Podmínky k létání tam ovlivňuje i monsun, od října
do března je severovýchodní, vhodný pro létání (období
sucha), ve zbytku roku jihozápadní (období dešťů), který
létání brání.

Od středověku bylo ve Vietnamu
severní království (spíš pod čínským vlivem) a jižní
království (spíš pod indickým vlivem). Království bojovala
mezi sebou i se sousedy, a ještě před příchodem Evropanů
převládlo severní království. Francouzi začali do Vietnamu
pronikat v roce 1784, kdy se Pigneaux
de Behaine,
katolický kněz, zapojil do války mezi Nguyen Anhem, panovníkem z
dynastie Nguyen a povstalci z Tay Son. Následná dohoda mezi
Ludvíkem XVI a Nguyen Anhem (vojenská podpora výměnou za koncese)
nebyla realizována, protože v roce 1789 vypukla revoluce, pardon,
Revoluce. Přesto se francouzská přítomnost postupně rozšiřovala.
Model byl přitom až do roku 1955 v podstatě stejný: Francouzi
podporovali panovníka proti vnitřním a vnějším nepřátelům
(země byla neklidná) a hlavně sledovali svoje zájmy. Pokud se
naopak panovník obrátil proti Francouzům, tito ho obvykle polapili
a poslali do exilu. V roce 1893 byla ustavena Francouzská Indočína
(FIČ), která se skládala z pěti částí : Laosu, Kambodže,
Tonkinu (severní Vietnam), Annámu (střední Vietnam) a Kočinčíny
(jižní Vietnam) – viz příloha: mapa. Z toho Kočinčína byla
kolonie, ostatní protektoráty s formálním místním vládcem. V
roce 1945 měla FIČ cca 28 milionů obyvatel (Francie 40 milionů) a
rozlohu 747 tis km² (Francie 552 tis km²). Přitom Vietnam byl (a je
dodnes) zdaleka nejvýznamnější součástí tohoto soustátí, a
proto v dalším textu používám výrazy „Francouzská Indočína“
a „Vietnam“ skoro jako synonymum.
Během
20. století se rozvíjelo osvobozenecké hnutí, které někdy
hledalo oporu v Japonsku.
V
září 1940 okupovali Indočínu Japonci, přičemž formální
vládu ponechali vichystickým Francouzům. Přímou vládu Japonci
převzali v březnu 1945, mj. proto, že ve Francii již vládla
„spojenecká“, tedy protijaponská, vláda. Malý zbytek
francouzské armády se stáhnul do Číny.
Pro
úplnost musím zmínit pohraniční konflikt mezi FIČ a Siamem z
přelomu let 40/41. Na další vývoj FIČ neměl vliv.

V květnu 1941 vzniká, na zasedání
Komunistické strany Vietnamu, osvobozenecké hnutí Viet Minh,
namířené proti Japoncům a Francouzům&lt;ref&gt;Američani
byli (v té době) proti návratu Francouzů do Indočíny. Vedle
národně osvobozeneckého aspektu nesmíme přehlížet, že za
války byl Ho Či Min americký spojenec /možná dokonce agent OSS
– s krycím jménem Lucius/, zatímco provichystická vláda v
Indočíně byla americký nepřítel.
&lt;/ref&gt;.
Jako takové ho až do konce války (WW II) podporuje americký
Office for Strategic Services.

Po
skončení války byl jih FIČ okupován Brity, kteří Francouze
(coby „kolegiální koloniální velmoc“) spíše podporovali.
Sever kontroloval Kuomintang (tedy „Čankajškovi Číňani“) a
USA.

== Vietnamská válka 1945-1955 ==

Situace
po skončení války je značně chaotická. V akci je několik
osvobozeneckých frakcí, císař Bao Dai, Japonci, Francouzi,
Britové a Kuomingtang. Z tohoto chaosu se jako vedoucí síly
vynořily Viet Minh, který má ve své moci Vietnamskou
demokratickou republiku na území Tonkinu a Prozatímní výkonný
výbor jižního Vietnamu, a francouzská koloniální správa se
sídlem v Saigonu.

Druhého srpna 1945&lt;ref&gt;6.8.
Američani shodili atomovou bombu na Hirošimu; 9.8. na Nagasaki;
9.8. SSSR zaútočil na Japonsko; 15.8. ohlásil japonský císař
kapitulaci; 28.8. k ní mělo dojít; podepsána byla 2.9.
&lt;/ref&gt;
probíhala v Saigonu velká manifestace za nezávislost, do které
začali střílet neznámí ozbrojenci. Zabili 20 lidí a další
zranili. Tímto okamžikem začala spirála akcí z obou stran.&lt;ref&gt;V
Saigonu přitom proti Viet Minhu bojovala kuriozní aliance
britských Indů, zajatých Japonců a bývalých francouzských
partyzánů.
&lt;/ref&gt;
Do konce roku se Francouzům povedlo obsadit Kočinčínu a Annám,
Tonkin zůstal v moci VDR. Během roku 1946 Francouzi obsadili Hanoj,
Haiphong a deltu Rudé řeky na severu. Jednání mezi Francouzi a
Viet Minhem v roce 1946 ztroskotala a začala partyzánská válka.
Hlavní boje přitom probíhaly v Tonkinu.

Až do roku 1950 měly boje malou
intenzitu. Francie byla vysílena druhou světovou válkou a neměla
zájem posílat své síly na druhý konec světa (kromě toho
vyslání „normálních branců“ nedovoloval zákon).
Také proto tam působila především cizinecká legie). Viet Minh
měl potíže se získáváním zbraní, protože sever Vietnamu a
přilehlou oblast Číny stále ovládal Kuomintang.
Ale
koncem roku 1949 se situace změnila: v Číně zvítězili
komunisti, vedení Mao Ce Tungem, a začali Viet Minh podporovat jak
dodávkami zbraní, tak posíláním „dobrovolníků“. Francie
několikrát vylepšila taktiku – především zorganizovala domácí
armádu (122 000 mužů), vesnické milice a protipartyzánské
jednotky a stavěla pevnosti na hranici mezi Vietnamem a Čínou, aby
zabránila dodávkám zbraní. Kromě toho získala podporu od
Američanů, které přesvědčila, že ve Vietnamu hrozí šíření
komunismu (paralelně probíhala válka v Koreji, 1950-1953). Přitom
v jednotlivých bitvách stále spíš vyhrávala, ale strategicky
ustupovala sveřepému nepříteli, který útočil bez ohledu na
ztráty.

Ve
Francii byla tato válka trvale nepopulární (až do roku 1951 byli
ve Francii nejsilnější politická strana komunisti) a bylo trvale
požadováno, že tato válka musí být vyřešena. V květnu 1953
byl velitelem francouzských jednotek jmenován gen. Navarre, a
dostal rozkaz „dosáhnout vojenských podmínek, které by
zajistily čestné politické řešení“. Gen.&amp;nbsp;Navarre se
rozhodnul přinutit Viet Minh k rozhodující bitvě v lokalitě Dien
Bien Phu, hluboko v Tonkinu v džungli u laoských hranic, kde nechal
postavit pevnost. Viet Minh nemohl toto místo opustit, protože mu
přetínalo zásobovací trasy. Zásobování Viet Minhu zajišťovaly
desetitisíce nosičů, Francouzi mohli toto místo zásobovat pouze
ze vzduchu.

Francouzi
podcenili schopnost Viet Minhu dopravit do Dien Bien Phu děla
(přitom Viet Minh měl převahu u Dien Bien Phu „jen“ 50.000
mužů proti 16.000). Vietnamci nepoužili obvyklou taktiku „lidských
vln“, spojenou s obrovskými ztrátami, ale oblehli pevnost a po
třech měsících bojů, 27.5. 1954, ji dobyli.

Bezprostředně
po kapitulaci v Dien Bien Phu začala jednání v Ženevě, uzavřená
21.7. s tím výsledkem, že Francouzi se z Vietnamu stáhnou do roku
1956, Vietnam bude přechodně rozdělen podél 17. rovnoběžky
(přibližně uprostřed) a v obou částech proběhnou do dvou let
svobodné volby, které rozhodnou o jeho dalším osudu.

Francouzi
se stáhli, Vietnam byl rozdělen, svobodné volby neproběhly na
jihu ani na severu.
Válka
si na francouzské straně vyžádala 75.581 mrtvých, na vietnamské
straně 300.000 mrtvých.

== Závěr ==

… Francie o této válce nerada
mluví a nerada píše, protože ji ostudně prohrála. A to nejenom
vojensky, ale především politicky, na rozdíl od svého odvěkého
soupeře, Velké Británie. Ta se dokázala rozloučit s většinou
svých kolonií bez krveprolití. Zatímco Francie ztratila nejenom
tisíce svých vojáků, ale i tvář skutečné velmoci.&lt;ref&gt;J.
Novotný: Úředně zapomenutá válka, doslov, Fontána
&lt;/ref&gt;
== Použitá letadla ==

=== Letectvo – Viet Minh ===

Viet
Minh neměl žádná letadla.

=== Letectvo Francie - začátek v improvizaci ===

Když
se Francouzi vrátili do Vietnamu, začínali od nuly. Neměli lidi,
techniku, materiál, náhradní díly ani dostatek řádných
letištních ploch (jediná dlouhá betonová startovací plocha byla
v Tan Son Nhut, u Saigonu). Zde musím zmínit, že lidi a řádné
letištní plochy jim v podstatě chyběli až do konce války.
Nedostatek letadel a materiálu „vyřešila“ Korejská válka,
kdy se z Američanů stali spojenci v boji proti komunismu, a po
jejím skončení měli dostatek „přebytečných“ letadel a
materiálu. Francouzi měli v té chvíli najednou víc letadel než
posádek. Pro ilustraci: operace Castor – tedy vysazování
parašutistů při obsazování Dien Bien Phu – se účastnilo 67
Dakot ve dvou vlnách. Nouze o posádky byla taková, že se za
kniplem objevil i plukovník Nicot, velitel dopravního letectva,
stejně jako všichni členové jeho štábu. (Je pozoruhodné, že
toho byli schopni.)

Francouzi používali původně to,
co ve Vietnamu sehnali. Byla to především kořistní japonská
letadla (předválečná letadla už nebyla provozuschopná) a
postupně nahrazovali je dodávkami z vlastní výroby, z Velké
Británie a z USA. V Indočíně přitom působily čtyři základní
části – letectvo Armée de l'Air (AdA), námořní letectvo
Aeronavale (AN), armádní letectvo Aviation
Légère de l’Armée de Terre (ALAT) a civilní letectvo.

Prakticky celou válku bylo letectvo rozděleno do
taktických uskupení Sever, Střed a Jih, pod která spadalo i
námořní letectvo. Příslušnost jednotek a jejich částí k
jednotlivým uskupením se přitom často měnila.
V
roce 1945 jezdili vojáci do Indočíny „parníkem“ a cesta
trvala 20-30 dní. Postupně se prosadila osobní letecká přeprava
a nákladní námořní přeprava – včetně Ju-52.

V
Indočíně se postupně vystřídalo velké množství jednotek (viz
tabulka). U AdA se obvykle měnil personál, letadla zůstávala (při
předání letadla dostala znaky nové jednotky). Jednotky AN
umístěné na letadlových lodích obvykle přijížděly a
odjížděly s lodí.

První jednotka – 2. pancéřová
brigáda – se vylodila v Saigonu 3. října, letecké jednotky
Armée de l'Air – GC (Groupe de chasse, stíhací peruť) I/7
Provence&lt;ref&gt;V
padesátých letech byly jednotlivé perutě přečíslovány –
kupř. z GC II/5 Ile de France se stala GC 2/5 Ile de France. Pro
jednoduchost budu používat jen římsko-arabské číslování.
&lt;/ref&gt;
a GC II/7 Nice - počátkem prosince, bez letadel. Jako nouzové
řešení byla použita kořistní letadla po Japoncích, která byla
porůznu nalezena nebo je podědili po britské „Gremlin Task
Force“ v únoru 1946. Vedle nich měl gen. Fay, velitel letectva, k
dispozici 3 britské Dakoty a očekával tři další.

Francouzi se nejprve pokusili získat
britská Mosquita – zde se zdržel výcvik posádek, potom americké
Thunderbolty - zde byli odmítnuti&lt;ref&gt;Američani
schválili předání Dakot a Catalin, pod podmínkou, že budou
používány k humanitárním účelům.
&lt;/ref&gt;.
Jako náhradní řešení byly předány Spitfiry VIII od Britů (8
kusů&lt;ref&gt;Byla
to Sqn 273.
&lt;/ref&gt;).
Ty už byly po ruce – na saigonském letišti Tan San Nhut, ale
jednání přesto nějakou dobu trvala, protože zúčastněné
strany se dohadovaly o (mizerném) stavu, v jakém ty Spitfiry jsou.
Dohodu uzavřely 26. září. Letová aktivita těchto Spitfirů byla
zřejmě mizivá - možná měly být převedeny jen proto, „aby
na ně byly namalovány francouzské kokardy”. Stejně tak chybí
další údaje o Spitfirech IX, které si Francouzi jeli nafasovat od
Britů do Pnom Penhu v lednu 1946.
9.
října 1945 byly opraveny – díky Britům – jeden Caudron Simoun
a 3 Potezy 25 TOE.

Kromě
toho byla na tomto letišti letadla po Japoncích – především 17
Ki-43 Oscar – Francouzi z nich zrovna radost neměli (říkali, že
jsou horší, než P-36 Hawk), ale nic lepšího k dispozici nebylo.
Ki-43 dostala první letka a první z nich letěl 1. prosince. S
„přeškolením“ na Oscary pomáhali japonští zajatci. Oscary
byly opravdu ve špatném stavu – poruchy a nehody byly téměř na
denním pořádku. Než přišly Spitfiry IX (32 strojů) v
lednu-únoru 1946, Francouzi s nimi dokázali provést dva bojové
lety (ostřelování), a potom 4 zbývající Oscary s radostí
odložili.
U
GC II/7 létala jedna Ki-46-III (další dvě Ki-46 nebyly
letuschopné).

Mitsubishi Ki-21-IIb Sally byla ve
stavu GT (Groupe de transport) I/34 od února 46 do 20. dubna 46, kdy
měla nehodu.
Ve
stejné jednotce působila i Showa L2D2 Tabby. To je japonská verze
známé DC-3, Francouzi ji mylně pokládali za Ki-16. Byla ve stavu
od února 46 do srpna, kdy měla nehodu. Do té doby nalétala 31
hodin.
V
armádním letectvu působily spojovací Tachikawa Ki-54 Hickory (2
muži posádka+8 cestujících), nalétaly 328 hodin při 140
akcích. SAL 99 (Section Aérienne de Liaison, spojovací letka) jich
měla ve stavu od února 1946 do května 47 celkem 7. Nalétaly skoro
500 hodin při (snad) 140 akcích.

Podobně létala ve fr. službách
japonská posádka s Ki-59 Theresa, při kontrole letišť v roce
1945.

SAL
99 létala i s Ki-36 Ida. Do letového stavu bylo zřejmě uvedeno 6
strojů, které nalétaly 135 hodin.

SAL
99 měla ve stavu i další „dědictví po Japoncích“. Byly to
především 2 Ki-51 Sonia, které nalétaly celkem 20 hodin.

Lety dalšího stroje můžeme
pokládat spíš za raritní: S francouzskými kokardami létalo
koncem roku 1945 i jedno Zero (patrně A6M2).
Ale v kabině přitom seděl „plukovník“ Yashimoto, který ho
předváděl štábním důstojníkům. Toto Zero přitom nebylo ve
stavu AdA.

I další typy letadel - Ki-57 a
Ki-30 - dostaly francouzské znaky, ale zřejmě nikdy s nimi
nelétaly.

V lednu 1947 měla SAL 99 již k
dispozici převážně nová letadla – dva Stinsony L-5, 4 Nord
1000 a dvě MS.502 (tedy s radiálním motorem), a v květnu byla
úředně odepsána poslední japonská letadla v AdA. V roce 1947
byla přejmenována na SAL 52, a od dubna 48 na ELA 52.

=== Stíhačky a bombardéry Armée de l'Air ===

'''Spitfire'''

Situaci popsanou v předchozí
kapitole zachránil příchod 32 Spitfirů IX (v různých
variantách) od 7. ledna 1946.

Problémem Spitfirů byl nedostatečný
dolet a to, že byly již při příchodu olétané. Přesto byly
významnou součástí bojových akcí. Ještě během roku 1948 to
byla jediná letadla na podporu expedičních sil.
V červnu 49 byl omezen jejich provoz, poslední bojový let byl v
únoru 1951 a potom bylo zbývajících 6 odesláno lodí do Meknesu.

'''Mosquito'''

Francouzi
se snažili získat další letadla. K dispozici byla jedině britská
Mosquita. Ta přiletěla “po vlastní ose” z Rabatu, doprovázena
dvěma Dakotami. První část dorazila do Saigonu po 12 dnech cesty,
a to 16. ledna 1947. Patřila ke skupině I/3 Corse. Byla to
Mosquita VI (6 letadel) a XVI (10 letadel).

Brzy
se projevily očekávané problémy: dřevěná konstrukce, nevhodná
do vlhkých tropů, nedostatek vhodných letišť a problémy s
municí („zavedené“ Spitfiry měly kulomety 12,7 mm, Mosquita
7,7 mm). Dalším problémem byl nedostatek náhradních dílů,
hlavně motorů. Již v dubnu bylo rozhodnuto o jejich stažení, a v
květnu se vrátilo 9 zbývajících strojů.

'''Kingcobra'''

V roce 1949 se situace změnila (viz
výše), a Američané začali dodávat stroje P-63C Kingcobra.&lt;ref&gt;První
Kingcobry se ve fr. letectvu objevily v roce 1945, ale už nestačily
zasáhnout do bojů.
&lt;/ref&gt;
Ty byly pro daný účel lepší než Spitfiry (větší dolet,
výzbroj, užitečný náklad), i kdyby ty Spitfiry byly nové
(Thunderbolty potřebovaly dlouhou startovací dráhu, jichž ve
Vietnamu bylo málo). Kingcobry byly dodávány na lodích, některé
v přepravních bednách. V letech 49-50 ve Vietnamu současně
působily 2-3 perutě (jedna peruť cca 20 letadel), a ty se střídaly
na stejných letadlech.
Některé
Kingcobry byly ve fotoverzi.

'''Hellcat'''

Hellcaty
byly „až na posledním místě seznamu“ toho, co Francouzi
chtěli od Američanů. Dostalo je jak letectvo (to chtělo radši
Mustangy), tak námořnictvo. Prvních 40 Hellcatů pro AdA přivezla
letadlová loď Dixmude (ze San Francisca) v listopadu 1950 a
počátkem dalšího roku skončily Kingcobry. Během roku 1952 byly
u letectva Hellcaty postupně nahrazeny Bearcaty. Další Hellcaty
byly u námořnictva, kde sloužily téměř až do konce války.

'''Bearcat'''

První Bearcaty přišly v únoru
1951 a postupně jich bylo 209. 11. srpna 1954, kdy došlo k
zastavení bojů, jich zbývalo ještě 142.
(Bearcaty se vyskytovaly ve třech subverzích: F8F-1 se 4 kulomety,
F8F-1b se 4 kanóny a průzkumná RF8F&lt;ref&gt;Průzkumná
verze měla pod trupem
fotografický kontejner. Byly to
upravené nádrže na palivo 567&amp;nbsp;l se třemi kamerami a 4
okénky a instaloval je nadrotmistr Freydfond na základně Bien
Hoa. Později se prosadila sofistikovanější varianta –
instalace vzadu v trupu.
&lt;/ref&gt;).

'''Invader'''

Dokud
nedorazily Invadery, k bombardování byly používány i Ju 52 alias
AAC-1 Toucan a C-47.

Původně
se předpokládalo, že Invadery dorazí na podzim 1950, ale kvůli
různým problémům dorazily až v listopadu 1950 (bylo jich 28, ve
verzích B a C). Jako první jimi byla vyzbrojena GB I/19 Gascogne,
což byla rovněž první jednotka, která byla zformována přímo
na místě ve Vietnamu. První bojové lety provedla v lednu 1951. V
srpnu se objevily i 4 průzkumné RB-26C, kterými byla vyzbrojena
ERP II/19 Armagnac (dostaly jména po mušketýrech). Ta v lednu 1954
dostala dalších 7 letadel a stala se z ní ERB II/19.

Francouzské
Invadery ve verzi B, tedy té se střeleckou přídí, měly jen
horní střeleckou věž se dvěma kulomety. Verze B měla 8 kulometů
v přídi (někdy jen 6), 2x3 kulomety v křídle, 14 závěsníků
pod křídly pro 5ti palcové rakety a 4 závěsníky na bomby (když
byly naloženy bomby, bylo použito jen 8 raket). B-26C „se
zasklenou přídí“ samozřejmě neměly těch 8 kulometů. Měly
pod křídlem 8 závěsníků na rakety a 2 „koše“ s celkem 4
kulomety. Dvě další zbraně, normálně jsoucí vpravo od trupu,
byly demontovány, protože střelba z nich ničila plexisklo na
přídi. Naopak byla zachována spodní věž, i když neozbrojená.
Kromě toho mohly nést 1800 kg bomb v&amp;nbsp;bombovnici.

Koncem války se Invadery masívně
účastnily bitvy u Dien Bien Phu. Jejich nasazení bylo omezeno
počtem posádek a mechaniků, ne počtem letadel.&lt;ref&gt;Podle
tabulek bylo třeba na měsíční provoz 18 Invaderů – tedy 720
letových hodin – 314 mechaniků a techniků.
&lt;/ref&gt;
Francouzský Výbor pro národní bezpečnost totiž rozhodnul, že
AdA bude mít maximálně 10.000 mužů. To umožnilo mít ve
Vietnamu 4 stíhací perutě, 3 dopravní a 2 bombardovací. Na druhé
straně po skončení Korejské války Američané už nedělali
problémy s dodávkami Invaderů a poškozené/zničené stroje byly
snadno nahrazovány.

Na
podzim 1953, po skončení Korejské války, předali Američané
Francouzům dalších 60 Invaderů. Na nich byla postavena 4. peruť
s Invadery, GB I/91 Bourgogne. Pátá jednotka, GB I/93 Maroc, už do
Vietnamu vyslána nebyla. Po skončení války byly zbylé Invadery
vráceny Američanům.
Invadery
se ve Vietnamu jednoznačně osvědčily, i přes svoji relativní
složitost.

Od
ledna 1951 (bitva u Vin Yen) začalo letectvo intenzívněji používat
napalm.

EROM 80 neboli Escadrille de
Reconnaisance d'Outre Mer 80, zámořská průzkumná letka, působila
od roku 49 se 7 NC-701 Martinety, tedy vlastně Siebely Si 204D. Ty
byly od května 51 nahrazeny průzkumnými Bearcaty. Své Martinety
předala ELA 52.

=== Dopravní letectvo ===

Po
celou dobu války měla zásadní význam letecká doprava. Silnice
byly ve špatném stavu, na jejich kraji číhali partyzáni, aut
málo, po silnici to je z jihu na sever 2100 km, z východu na západ
(na severu Indočíny) 1000 km a z Hanoje do Dien Bien Phu 442 km.

'''Toucan'''

V
únoru 46 bylo do Vietnamu posláno 16 AAC.1 Toucan alias Ju 52, v
roce 48 dalších 14, v roce 49 dalších 13. Byly dopravovány
loděmi – cesta trvala 20 dní. Kdyby letěly „po svých“,
trvalo by to 11 dnů, z toho 1-2 na revizi motorů. Během pěti let
jich bylo z různých důvodů ztraceno 25. Ve Vietnamu sloužily
především u GT I/34 Béarn (od července 47 I/64 Béarn). Byly
používány především k dopravě, ale také k vysazování
parašutistů (Ju 52 jich mohl nést jen 15), shazování zásob a
bombardování (i napalmem). Poslední (noční) nálet podnikly v
lednu 52, o rok později byly poslední vyřazeny ze služby. Celkem
ve Vietnamu podnikly 35 000 misí (z toho přes 30 000 peruť Béarn).

'''Dakota'''

Francie
„dostala“ něco přes 60 Dakot, hlavně ve verzi C-47B-DK, v
rámci „lend-lease“ v letech 1944-45, a okolo 65 dalších Dakot
jako americkou pomoc v letech 1951-54. Ty tvořily páteř jejího
dopravního letectva. V době bitvy o Dien Bien Phu jich měla ve
Vietnamu 108.
První
větší vietnamská skupina se rozvinula na letišti Tan Son Nhut u
Saigonu v lednu 1946. Byla to „Groupe de Marche d'Extreme Orient“
- G.M.E.O. - která tehdy měla 18 C-47; v únoru přibylo dalších
5. Kromě dopravy byly občas používány i k bombardování, kvůli
nedostatečnému doletu Spitfirů a nedostatku jiných letadel. V
červnu 46 tato skupina změnila jméno – stala se z ní GT II/15
Anjou, a v červenci 47 dále GT II/64 Anjou. Tato skupina působila
v Indočíně s Dakotami až do konce Vietnamské války, i potom za
příměří. Od 29.5.1954 (tedy dva dny po pádu Dien Bien Phu) se k
ní přidaly tři, a potom další dva, Noratlasy Nord 2501. Do srpna
jich bylo 20.

Další
perutě nedostaly tolik příležitostí létat s Dakotami: již
zmíněná GT I/34 Béarn je dostala až v roce 1953 na nahrazení
stárnoucích Ju 52, a působila s nimi do července 1956, kdy byla v
Saigonu rozpuštěna.

GT
II/62 Franche-Comté působila ve Vietnamu od října 49 (s Ju 52),
od listopadu 1951 do listopadu 1955 s Dakotami.

GT
I/61 Touraine obvykle zajišťovala vojenskou dopravu na trase
Francie-Vietnam, ale v říjnu 1952 bylo třeba posílit dopravu
přímo ve Vietnamu. Proto krátkodobě předala svá letadla tamním
perutím.
Poslední
peruť na Dakotách byla GT II/63 Senegal. Ve Vietnamu uskutečnila
965 akcí.
Před
bitvou u Dien Bien Phu se Dakoty pokoušely vyvolat déšť pomocí
jodidu stříbrného; kvůli nejistým výsledkům byla akce brzy
přerušena.
Ještě
doplníme, že i námořnictvo používalo v Indočíně jednu C-47:
byla přidělena Flottille 8S a používána pro VIP transport. Ale
občas byla použita i k bojovým úkolům.

Vedle
letadel přímo zařazených v armádě bylo mnoho letadel v šedé
zóně mezi armádou a civilní dopravou:

'''Packet'''

Během bitvy o Dien Bien Phu si
Francouzi půjčili americké Fairchildy C-119 (které nazývali
„Packet“). Ty sice měly fr. marking, ale stále patřily
Američanům a převážně s nimi létaly americké posádky&lt;ref&gt;Kromě
jiného proto, že fr. posádky sloužily na Dakotách. Další
Američani bylo 50 mechaniků na údržbě A-26. Nedostatek
personálu byl takový, že byli používáni i zajatí příslušníci
Vietminhu.
&lt;/ref&gt;
(byl to personál společnosti Civil Air Transport, ve skrytu
provozované CIA). C-119 si přitom ponechaly americkou kamufláž,
dostaly jen francouzské výsostné znaky. Jednotka se oficiálně
nazývala Détachement C-119. Původně působily při přepravě
těžkých nákladů mezi základnami, ale prosadily se především
při svrhování nákladů pro Dien Bien Phu, mimo jiné díky velkým
nákladovým dveřím, které umožňovaly všechno svrhnout při
jednom průletu.

'''Další dopravní letadla'''

Během posledních dnů bojů o Dien
Bien Phu zřídili Američani vzdušný most s dodávkami materiálu
z Japonska a Filipín, ve kterém působily C-54, C-119, C-124
(celkem 54 strojů) a C-118.

Na dopravu vojenských nákladů byly
příležitostně používány i civilní stroje půjčené od
aerolinek, především Aigle Azur, a to hlavně DC-3 (33 strojů),
ale i další : Bristol Freightery, C-46 (jedno C-46 bylo zničeno v
Dien Bien Phu), DC-4, Boeing 307 a SNCASO SO.30 (dohromady okolo 15).
Armádní štáb přitom potřeboval každý měsíc 1305 letových
hodin, aby uspokojil své potřeby.

Přepravu mezi Paříží a Saigonem
zajišťovala od května 1946 linka 102. Původně na ní létaly
DC-3 a DC-4. Později dálkových tratích sloužily DC-4 a
Constellation L-049 a L-749 půjčené od Air France. Vedle toho byly
založeny státní aerolinky SAGETA, které létaly od prosince 1953
se sedmi SNCASE 2010 Armagnac.

Na prvních civilních linkách
sloužilo 5 Dakot a okolo dvaceti Stinsonů L-5 Sentinel, které úřad
vysokého komisaře koupil v Indii.

Nejvýznamnější civilní
společností v Indočíně byla Aigle Azur. Měla ve svém parku
celkem cca 20 DC-3, pět DH-89, tři Airspeed Consuly, dva Beavery,
dva Bristol Freightery, čtyři SNCASO.30, tři C-46, dva
Stratolinery a jednu DC-6. Druhá nejvýznamnější byla Air
Vietnam, která vznikla v roce 1951 sloučením několika menších
společností.

Dále zde působilo několik menších
společností: Societe Indochinoise de Ravitaillement provozovala v
letech 1952-54 Lockheed Lodestar. Cie
Laotienne de Commerce et de Transport provozovala dva DH-89 a
jednoho Norsemana. Společnost Autrex provozovala postupně dva
DH-89, Avions Taxis Indochine měla Martineta.

=== Celkový stav ===

Na
konci roku 48 mělo fr. letectvo k dispozici celkem 45 dopravních
strojů, 30 MS-500 a 30 Spitfirů.
V říjnu 1950 mělo fr. letectvo k dispozici 48 P-63, 19 Spitfire,
43 AAC-1 a 25 C-47.
V
červnu 52 mělo fr. letectvo k dispozici celkem 354 strojů, z toho
39 Invaderů a 77 Bearcatů.
Na
počátku roku 53 mělo fr. letectvo k dispozici 64 stíhaček, 32
bombardovacích Invaderů, 58 pozorovacích letadel, 14 průzkumných
(F8F a A-26), 56 dopravních (40 C-47, zbytek Ju 52), 38 spojovacích
(DHC Beaver a Martinet) a 8 helikoptér (5x Hiller – u ELA 52, 53 a
54, 3xS-51; v září přišlo i 6x H-19).

K 1.1.54 mělo AdA k dispozici 441
strojů, k 1.5. 626 strojů a ke konci května 661 strojů.
Nejvyššího početního stavu tedy dosáhlo v době bitvy o DBP.
Podobně tehdy dosáhlo i největší aktivity – vidíme nejen
počet letů, ale i únavu posádek kvůli „přesčasům“.
Americké dodávky „pět minut po dvanácté“ zahrnovaly 25
Corsairů, 27 Bearcatů, 12 Beaverů, 50 Invaderů, 21 Dakot a 11
H-19, z&amp;nbsp;metropole přišly tři Martinety, 31 MS-500, dva N
1000, 16 MD 315 a pět Dakot, pro AdA a (jiho)vietnamské letectvo.

V dubnu 1954 mělo AdA v Indočíně
35% svých stíhačů, 86% dopravního letectva a 100% bombardérů.

Při uzavření příměří tam bylo
388 letadel, z toho 180 stíhaček a bombardérů, 100 dopravních a
108 spojovacích.

Celkový
počet použitých letadel podle jednotek je uveden v tabulce 1 -
„Přehled fr. leteckých jednotek ve Vietnamu a jejich letadel“.

Schématický
přehled jednotek a letadel, jak se postupně v Indočíně střídaly,
je na obrázku 1 - Armée de l'Air – přehled po perutích. K
vystřídání letadel, a v menší míře i jednotek, docházelo
postupně a graf uvádí měsíc, kdy jednotka na daném typu reálně
působila.

=== Armádní letectvo ===

Od počátku mělo armádní letectvo
potíže, protože spadalo pod dva pány: pozemní armádu a
letectvo. To se projevovalo mj. v jeho neutěšeném materiálním
stavu, nedostatku pilotů i dalšího personálu a nedostatku
morálky. Situaci vyřešilo ministerstvo obrany v září 1948, kdy
ustavilo A.L.A.T. (Aviation Légère
de l'Armée de Terre –
lehké letectvo pozemního vojska).
Ale v Indočíně přešly GAOA (groupes aérien d'observation
d'artillerie – letecké skupiny pro dělostřelecké pozorování)
v roce 1950 opět pod velení letectva, i když přitom zůstaly
armádními jednotkami, a v&amp;nbsp;říjnu byly přečíslovány na
21., 22. a 23. GAOA

Jejich
úkolem nebylo jen dělostřelecké pozorování, ale také spojení,
průzkum a přeprava osob, i raněných, vzácně i bombardování.
Armádní
letectvo bylo za druhé světové války a krátce po ní vybaveno
především dvěma typy letadel: Fi 156 alias Morane 500 Criquet a
Piperem L-4. Není tedy divu, že první armádní letadla, která
dorazila do Indočíny v prosinci 1945 s 9 D.I.C. (division
d'infanterie coloniale) byly Pipery (patrně pět). V dubnu 1946 je
doplnily Criquety od 3. D.I.C., které patřily k 2. GAOA, a dál se
přidaly 1. GAOA (1946) a 3. GAOA (1947). Původně měly po 12
Criquetech, později 18-24. V srpnu 1953&amp;nbsp;se k nim přidala ještě
24. GAOA, se 14 Criquety.
Protože
se v Indočíně smíšená konstrukce Fi 156 neosvědčila, byla
změněna na kovovou. I povrchový materiál byl změněn z plátna
na plech.

V
roce 1952 dostala ELA 52 6 Beechů UC-45.

V roce 1954 poslaly USA do Vietnamu,
v rámci vzájemné podpory, Cessny L-19 a DHC L-20A.

Beavery
– celkem 12 - získalo letectvo a zařadilo je k ELA 52, 53 a 54
(Escadrile de Liaison Aerienne
- spojovací letka). V březnu 55 přišlo dalších 5 strojů, a
všechny se po ukončení bojů shromáždily u ELA 52 (která měla
letiště v Saigonu). Vedle toho se ve Vietnamu již předtím
vyskytovaly „civilní“ Beavery, které fr. letectvo občas
používalo už v roce 1953.
Američani
„půjčili“ armádnímu letectvu v rámci vzájemné pomoci 64
strojů Cessna L-19A. První z nich dorazil do Indočíny v bednách
v březnu 1954. Od května začaly být přidělovány k 22. GAOA,
následně k 23. a 21. GAOA. Proti stárnoucím Criquetům znamenaly
citelné zlepšení, jenomže přišly pozdě. 1.7. 1955 bylo
oficiálně předáno Jižnímu Vietnamu 58 (nebo 60) Cessen L-19.

Flamanty,
MD-315, se dostaly do Vietnamu až v roce 1954 a již patřily
vietnamskému letectvu.
Celkový
počet použitých letadel podle jednotek je opět uveden v tabulce
1.

=== Aeronavale – námořní letectvo ===

'''Catalina'''

První letadla u námořního letectva byly 4 Cataliny,
které přiletěly z Agadiru v Maroku a sloužily u Flottille (letka;
flottille měla obvykle okolo 10 letadel) 8F, a to od konce října
1945. Po cestě udělaly 9 zastávek a trvalo jim to 60 hodin letu.
Cataliny vykonávaly všechny možné úkoly – dopravu osob,
hlídkování, průzkum, bombardování, ochranu konvojů,
ostřelování, a 24.3.1946 vezla jedna z nich samotného Ho Či Mina
na jednání do Saigonu. Další Cataliny přiletěly postupně.

'''Loire a Jake '''

V
listopadu se k nim předaly na místě nalezené a opravené opravené
Loire 130 (8.S.6, No.69) a od ledna 1946 tři kořistní E13A1 Jake,
dalšího Jake přidala britská ATAIU-SEA – vynikal tím, že měl
motor z Emily. S těmito pěti letadly byla v prosinci 1945 ustavena
Flottille 8S. V září 1946 se přidal jeden A6M2N Rufe. Ten byl
ještě v září odepsán po smrtelné nehodě, při 9. letu ve
francouzských rukách. V dubnu 46 byl ztracen Jake 8.S.4 , a snad v
září 1946 se objevil další Jake a jeden Jake se potopil v
prosinci 1946. Koncem roku 1946 vystřídala původní Loire 130
„nová“, se kterou přijel křižník Duquesne (8.S.5, No. 71).
Od dubna 1947 zbylá letadla létala jen minimálně a všichni si
oddechli, když v srpnu přišly britské Sea Ottery.

'''Sea Otter'''

Původně
jich bylo šest, dostaly čísla 8.S.1 až 8.S.6, a zbylé Jake byly
přečíslovány na 8.S.11 a 8.S.13 a Loire na 8.S.15. Poslední Jake
8.S.13 (a tím poslední japonské letadlo) byl poškozen při
přistání a odepsán v srpnu 1948.

Dalších
5 Sea Otterů přišlo také v srpnu, ale nejdříve bylo třeba je
opravit a do letového stavu byly uvedeny až na jaře 1948. Byly
intenzívně používány, což se postupně spolu s nedostatkem
náhradních dílů projevilo na jejich stavu a na podzim 1949 jich v
letovém stavu nebylo víc než 4, na jaře 1950 občas už jen
jeden. Situaci ilustruje i fakt, že stále byla používána Loire
130. Kromě toho 8S létala i s jedním MS 500, a všechny tyto
stroje nalétaly za měsíc 60 hodin.

V
říjnu 1950 byla založena 9S, která dostala 6 Sea Otterů od celní
správy a jejich úkolem bylo pozorování pobřeží. Tyto Sea
Ottery byly Mk. I, byly vyrobeny u firmy Saunders Roe a prošly
repasí u Supermarine. Přitom mj. dostaly nestavitelné vrtule.

'''Privateer a Goose'''

Situace
v 8S se zlepšila od listopadu 1950, kdy začaly Cataliny střídat
PB4Y-2 Privateery (v dané chvíli už přejmenované na P4Y-2S) a 3
zbylé Cataliny přešly k 8S. Naopak, Sea Ottery přešly k 9S. Sea
Ottery vydržely u 9S do začátku roku 1952, potom byly odepsány a
personál 9S přešel k 8S od 1.4.1952. Stav Catalin se ale také
zhoršoval a jejich aktivita klesala, takže byla toužebně
očekávána jejich náhrada: začátkem roku 1952 přišly Grummany
JRF-5 Goose. Původně jich bylo 12, do září 1953 bylo patrně pět
ztraceno. Goose byly vyzbrojeny 3 kulomety, na kontrolu říční
dopravy na Mekongu. Ale působily na mnoha místech v Indočíně,
především při pozorování. V roce 1954 přišlo ještě pět
Goose na doplnění ztrát. Flottille 8S zůstala ve Vietnamu až do
března 1956.

Privateery byly optimalizovány pro
námořní hlídkování (S for submarine), což se projevilo jejich
dlouhou maximální dobou letu, ale i praktickým dostupem pouhé 3
km, a to dělalo problémy při bombardování v horách, když tam
byla i kanónová PVO. Bombardování přitom byla v Indočíně
jejich hlavní úloha od roku 1952, předtím byly používány pro
průzkum a hlídkování. V Indočíně se na poslední chvíli
objevila ještě Flottille 24F, která také dostala Privateery, ale
vlastně působila jen v rámci 28F.
 

Flottille
8F (a 8S taky) dostala souběžně s Privateery ještě MS-500. Na
jaře 53 8S předala své dva Criquety do 8F, a ta se v červenci 53
přejmenovala na 28F.

=== Aeronavale – palubní letectvo ===

Francie
měla po válce ve službě 5 letadlových lodí, které se postupně
„točily na tůře“ v Indočíně. Přitom většinou přivezly
„vlastní“ letadla, se kterými potom působily operačně u
pobřeží severního Vietnamu, a další letadla, která ve Vietnamu
vyložily a předaly. Byly to lodě Arromanches, Béarn, Bois
Belleau, La Fayette a Dixmude.

Letadlová
loď Béarn byla vyrobena ve Francii v roce 1920 a neměla na palubě
aktivní letecké jednotky. Sloužila k převozu letadel.

Letadlová
loď Dixmude byla původně stavěna jako loď pro přepravu
cestujících. Ale v roce 1941 ji nedokončenou přebralo US Navy,
dokončilo jako eskortní letadlovou loď a v rámci programu
lend-lease předalo Britům. Ti ji přejmenovali na HMS Biter a po
válce předali Francouzům.

'''Dauntless'''

Jako
první dorazila v březnu 1947 Dixmude, s 9 Dauntlessy SBD-5 od
Flottille 3F a 29 letadly pro AdA, a to po 35 dnech plavby. Měla od
začátku problémy s palubními operacemi Dauntlessů, pro které
byla příliš malá, kromě toho Dauntlessy nedokázaly skládat
křídla, a v dubnu, tedy po 3 týdnech, po poruše katapultu tyto
operace přerušila a vrátila se do Toulonu. Od té doby byla
přeřazena jen na transport letadel, bez palubních operací.
V&amp;nbsp;Indočíně byla zpět v říjnu, přivezla 12 Toucanů a 12
Spitfirů IX LF, a kromě toho Flotille 4F s 9 SBD, které působily
z pevniny. Tři byly ztraceny při akcích, se zbytkem se vrátila do
Francie.
V
listopadu 1948 ji následovala Arromanches. Ta byla vyrobena v
Británii v roce 1944 pod jménem Colossus. Francouzi si ji v roce
1946 půjčili a přejmenovali, následně ji v roce 1951 koupili.

Kromě „vlastních“ 10 Dauntlessů
od 4F a 2 Seafirů III&lt;ref&gt;Seafire
1F-18 byl patrně zničen při cestě do Indočíny
&lt;/ref&gt;
přivezla ještě 6 Martinetů. Dauntlessy opět působily převážně
ze země. Do Francie se vrátila v lednu 1949.
Dauntlessy už byly opotřebovány, námořnictvo vyřadilo
posledních 11 (z původních 60) v říjnu 1949.

Potom Francouzi ve Vietnamu dva roky
letadlové lodě neměli; „došla“ jim palubní letadla a kromě
toho Arromanches procházela generálkou.

'''Hellcat a Helldiver'''

Arromanches se vrátila do Vietnamu v
srpnu 1951, na palubě měla Hellcaty od 1F a Helldivery of 3F. Do
Francie odplula v květnu 1952.

Příště se vrátila v září
1952, s Hellcaty od 12F a Helldivery od 9F. Do Francie odplula v
únoru 1953. Letadla přitom nechala v Haiphongu. Místo ní se
objevila La Fayette a vzala na palubu výše uvedené letky. Vrátila
se s nimi do Francie v červnu 1953.

Arromanches se opět vrátila do
Vietnamu v září 1953, na palubě měla Hellcaty od 11F (1F byla
přejmenována na 11F 20.6. 53) a Helldivery SB2C-5 od 3F&lt;ref&gt;I
když 3F měla ve stavu i SB2C-4, ty se ve Vietnamu zřejmě
neobjevily; SB2C-5 má posuvnou část pilotního krytu bez rámu
(na rozdíl od SB2C-4)
&lt;/ref&gt;.
Obě letky se účastnily bojů u Dien Bien Phu a aby zkrátily
dolet, působily ze země. Arromanches odplula z Vietnamu, již
definitivně, v&amp;nbsp;červenci 1954. Nahradily ji tři ostatní lodě
(kromě Béarn), které už prováděly evakuaci z&amp;nbsp;Indočíny.
Flottille 3F ještě operovala z Bois Belleau a nakonec ji zpět do
Francie odvezla Dixmude.

Letadlovou
loď La Fayette začali Američani stavět jako lehký křižník USS
Fargo, ale předělali ji na letadlovou loď a přejmenovali na USS
Crown Point, potom na USS Langley. Na vodu ji spustili v&amp;nbsp;květnu
1943. Američani ji Francouzům předali v roce 1951 a ti ji
přejmenovali na La Fayette.

Její sesterská loď byla Belleau
Wood. Američani ji spustili ji na vodu v roce 1943 již jako
letadlovou loď. V září 1953 ji předali Francouzům, ti si to
přeložili jako Bois Belleau a v roce 1954 na ni naložili Hellcaty
od 11F a Helldivery od 3F do Indočíny, a kromě toho ještě
Dassault Ouragany, které po cestě vyložila v Indii.
Američany dost naštvalo použití lodi k jinému účelu, než ke
kterému byla půjčena.

'''Corsair'''

V dubnu 1954 se do akce zapojila
Flottille 14F, která své Corsairy F4U-7 nechala v Tunisku, a místo
nich dostala 24 AU-1&lt;ref&gt;Americké
námořnictvo změnilo po válce kategorizaci letadel – z SB
(scout-bomber) se stalo A (attack). Původní Vought SBU Corsair už
dávno nebyl ve službě, tak se začínalo číslovat od začátku.
&lt;/ref&gt;
(bylo jich 25, ale jen 24 létalo), které přivezla USS Saipan z
Koreje. Tyto Corsairy pocházely od Marine Air Group a vyžadovaly
opravy, ale zřejmě ne zásadní, protože už za týden byly v
operačním stavu. Během jedenácti týdnů Corsairy nalétaly 1422
akcí. Corsairy AU-1 se do Vietnamu vrátily ještě v roce 1955 s
Flottille 12F a poslední akci v Indočíně si připsaly Corsairy od
Flottille 15F, obojí na palubě La Fayette, v roce 1956.

Celkový počet použitých letadel
podle jednotek je opět uveden v tabulce 1. Schématický přehled
jednotek a letadel, jak se postupně v Indočíně střídaly, je na
obr. 2 - Aeronavale – přehled po letkách, se stejným postupem
jako pro AdA.

=== Vrtulníky ===

První vrtulníky, které se objevily
ve Vietnamu, a to na jaře 1950, byly 2 Hillery 360, které byly
přiděleny k ELA 52. Později k nim přibylo několik S-51 a H-19.
Do 7.5. 55 armádní helikoptéry nalétaly 1984 akcí.

Koncem války sloužily vrtulníky i
u námořnictva – na letadlových lodích pro záchranu posádek.
Konkrétně se jednalo o S-51 „58S-11“ na palubě Arromanches a
Piasecki HUP-2 Retriever na palubě Bois Belleau.

=== Další letadla ===

Admirál Thierry d'Argenlieu, vysoký
komisař, měl v roce 1945 jako osobní letadlo Lockheed Venturu č.
29819, se základnou v Tan Son Nhut.

Úřad vysokého komisaře provozoval
v roce 1948 Republic RC-3 Seabee.

=== Vietnamské letectvo ===

Z
druhé kapitoly si pamatujeme, že většina Vietnamu, Kambodža a
Laos byly formálně samostatné státy. Jako takové byly opatřeny
vlastním letectvem, letadla dodávala Francie. První jednotka bylo
školící středisko „Centre d'instruction de l'aviation
Vietnamese“, CIAVN. Bylo vybaveno 20 Criquety a piloti z něj
začali vycházet od roku 1952. Z těchto pilotů byly postupně
vytvářeny další jednotky. Jen stručně zmiňuji, že do roku
1956 (tedy do odchodu Francouzů) byly vybaveny těmito letadly:
Cessna L-19, N.A. T-6G, C-47, Beech D-18 a E-18, MD-315 Flamant, RC-3
Seabee a Grumman F8F. Vedle toho měl císař osobní letadlo
Consolidated C-87 (tedy dopravní verzi Liberatora).

Kambodžské
letectvo vzniklo v září 1954 a bylo vybaveno šesti MS-500, třemi
Cessnami 170, jednou Cessnou 180 a třemi Fletchery FD-25.

=== Aktivita ===

Z
údajů v literatuře (uvedeny v příloze “ztráty a nálezy”)
jsem se pokusil zjistit aktivitu – počet akcí a nalétaných
hodin podle typu, jednotky a času. Někdy se jedná o přesné
uváděné číslo, jindy jde o odhad podle dalších zjištěných
hodnot – kupř. pokud známe celkový počet akcí u jednotky a
celkový počet akcí na jednom typu letadla u jednotky, můžeme s
jistou důvěrou odvodit počet akcí na ostatních letadlech.
Výsledky jsou ovlivněny nekompletností údajů a použitým
modelem; méně pak mícháním hrušek s jabkama – tedy vzletů,
akcí a bojových akcí.

Tyto výsledky jsou uvedeny v tabulce 2 - Přehled
letové aktivity

=== Tabulka 1. Přehled fr. leteckých jednotek ve Vietnamu a jejich letadel. ===

“Od” je datum prvního vzletu,
nebo reálný začátek bojové činnosti; “do” je datum
posledního vzletu, nebo konec podstatné bojové činnosti; počet
je maximální počet letadel daného typu v jedné chvíli

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Č.
! Vojsko
! Jednotka
! od
! do
! Letadlo (počet)
|-
| 1
| AdA
| GC I/7 Provence
| 12.45
| 7.46
| Ki-43 (17); &lt;br /&gt;Spitfire IX (16)
|-
| 2
| AdA
| GC II/7 Nice
| 12.45
| 7.46
| Ki-43 (1?); Ki-46 (1); Spitfire VIII (8)&lt;br /&gt;Spitfire IX  (16?)
|-
| 3
| AdA
| GC I/2 Cicognes
| 6.46
| 9.47
| Spitfire IX  
|-
| 4
| AdA
| GC II/2 Alsace
| 8.46
| 10.47
| Spitfire IX 
|-
| 5
| AdA
| GC I/6 Corse  
| 1.47
| 5.47
| Mosquito VI (6) a XVI (10)
|-
| 6
| AdA
| GC II/4 La Fayette
| 9. 47
| 9.48
| Spitfire IX 
|-
| 7
| AdA
| GC I/4 Dauphine
| 1.48
| 9.48
| Spitfire IX
|-
| 8
| AdA
| GC I/3 Navarre
| 9.48
| 10.49
| Spitfire IX
|-
| 9
| AdA
| GC II/3 Champagne
| 9.48
| 4.50
| Spitfire IX
|-
| 10
| AdA
| GC I/6 Corse
| 4.50&lt;br /&gt;11.50&lt;br /&gt;5.51
| 11.50&lt;br /&gt;5.51&lt;br /&gt;8.51
| Spitfire IX&lt;br /&gt;F6F (20)&lt;br /&gt;F8F
|-
| 11
| AdA
| GC II/5 Ile de France
| 8.49
| 12.50
| P-63C Kingcobra (20)
|-
| 12
| AdA
| GC I/5 Vendée
| 8.49
| 8.50
| P-63C Kingcobra (20)
|-
| 13
| AdA
| GC II/6 Normandie-Němen
| 10. 49&lt;br /&gt;2.51
| 2. 51&lt;br /&gt;5.51
| P-63C Kingcobra (20)&lt;br /&gt;F6F (21)
|-
| 14
| AdA
| GC III/6 Rousillon
| 8.50
| 3.51
| P-63C Kingcobra (20)
|-
| 15
| AdA
| GC I/9 Limousin
| 1.51&lt;br /&gt;5.51
| 5.51&lt;br /&gt;5.52
| P-63C Kingcobra (20)&lt;br /&gt;F8F-1A Bearcat&lt;ref&gt;Perutě
s Bearcaty mívaly 20-30 Bearcatů  
&lt;/ref&gt;
|-
| 16
| AdA
| GC II/9 Auvergne; 
| 5.51
| 12.52
| F6F
|-
| 17
| AdA
| GC I/8 Saintonge, od 1.11.53 GCI/22 Saintonge
| 9.51
| 7.54
| F8F
|-
| 18
| AdA
| GC III/6 Rousillon
| 3.51
| 2.52
| F8F-1A Bearcat
|-
| 19
| AdA
| GC II/8 Languedoc, od 1.10.53 GCII/22 Languedoc
| 2.52
| 7.54
| Bearcat
|-
| 20
| AdA
| GCII/9 Auvergne od 1.10.53 GC II/21 Auvergne; od 1.4. 55 II/21Artois&lt;ref&gt;GC
Artois byla rozpuštěna 1.2.55, materiál a personál převeden k
GC I/21 Auvergne, čímž vznikla GC II/21 Artois.  
&lt;/ref&gt;
| 12.52
| 7.54
| Bearcat
|-
| 21
| AdA
| GC I/21 Artois
| 6.52
| 1.2.55
| Bearcat
|-
| 22a
| AdA
| EROM 80
| 49
| 5.51
| Martinet (7)  
|-
| 22b
| AdA
| EROM 80
| 5.51
| 7.54
| RF-8F Bearcat (6-12)
|-
| 23
| AdA
| GB I/19 Gascogne
| 1.51
| 55
| B-26 B/C Invader (25-28)
|-
| 24
| AdA
| ERPII/19 Armagnac 
| 8.51
| 8.55
| F8F (2)&lt;br /&gt;RB-26C (4-11) 
|-
| 25
| AdA
| GB I/25 Tunisie
| 3.52
| 8.55
| B-26 C Invader (16)
|-
| 26
| AdA
| GB I/91Bourgogne
| 7.54
| 10.54
| B-26 (26)
|-
| 27
| AdA
| SAL 99 od 5.48 (47?) ELA 52 
| 9.45
| 8.56
| Ki-36; Ki-51; Ki-54; &lt;br /&gt;Nord 1000 (3); L-5; NC-701; MS-502(2)
|-
| 28
| AdA
| ELA 52
| 54
| 8.56
| Beaver  (5)
|-
| 29
| AdA
| SAL 53 / ELA 53
| 4.48
| 1.55
| Criquet (6); Martinet (3-6); DHC Beaver (4); Nord 1000
|-
| 30
| AdA
| ELA 54
| 9.51
|  5.55
| Criquet (3), Nord 1000 (3),Martinet (3), Beaver (1)
|-
| 31
| ALAT
| 9. D.I.C.
| 12.45
| 10.46
| Piper L-4 (5?)
|-
| 32
| ALAT
| GAOA 1, od 1.10.50 GAOA 21
| 2.46&lt;br /&gt;12. 54
| 12. 54&lt;br /&gt;6.55
| Criquet (12-20)&lt;br /&gt;L-19
|-
| 33
| ALAT
| GAOA 2, od 1.10.50 GAOA 22
| 4.46&lt;br /&gt;5.54
| 5.54&lt;br /&gt;6.55
| Criquet (12-14)&lt;br /&gt;L-19 (30)
|-
| 34
| ALAT
| GAOA 3, od 1.10.50 GAOA 23
| 5.47&lt;br /&gt;7.54
| 7.54&lt;br /&gt;6.55
| Criquet (12-24)&lt;br /&gt;L-19
|-
|  35
| ALAT
| GAOA 24
| 8.53
| ?
| Criquet (14)&lt;br /&gt;L-19 
|-
| 36a
| AdA
| GT I/34 Bearn, od 7.47 I/64 Béarn
| 2.46 
| 1.52
| Toucan (16) 
|-
| 36b
| AdA
| GT I/64 Bearn
| 1.53
| 7.56
| C-47
|-
| 37a
| AdA
| GT II/15 Anjou, od 1.7.47  GTII/64 Anjou
| 7.45
| 6.55
| C-47 (16-23-25)
|-
| 37b
| AdA
| GT II/64 Anjou
| 5.54
| 6.55
| Nord 2501 &lt;br /&gt;Noratlas (20)
|-
| 38
| AdA
| GT III/64 Tonkin
| 12.47
| 6.48
| Toucan (12)
|-
| 39
| AdA
| GT II/62 Franche - Comté
| 10.49
| 12.51?
| Toucan 
|-
| 40
| AdA
| GT I/61 Touraine
| 10.52
| 2.53
| C-47 (24)
|-
| 41
| AdA
| GT II/63 Senegal
| 1.54
| 11.54
| C-47 (25)
|-
| 42
| AdA
| CAT /Detachment C-119
| 5.53
| 8.54
| C-119B a C (6-22)
|-
| 43a
| AN
| 8S
| 12.45&lt;br /&gt;
12.45&lt;br /&gt;
8.46
| 8.48&lt;br /&gt;
50?&lt;br /&gt;
9.46
| E13A1 (5)&lt;br /&gt;
Loire 130 (2)&lt;br /&gt;
A6M2N (1)
|-
| 43b
| AN
| 8S
| 1.46?&lt;br /&gt;
8.47&lt;br /&gt;
50&lt;br /&gt;
1.51&lt;br /&gt;
3.52
| 6.53&lt;br /&gt;
1.51&lt;br /&gt;
56?&lt;br /&gt;
1.52&lt;br /&gt;
12.56
| MS 500 (1-2)&lt;br /&gt;
Sea Otter (11)&lt;br /&gt;
C-47 (1)&lt;br /&gt;
PBY (3)&lt;br /&gt;
Goose (12+5)
|-
| 44
| AN
| 9S
| 10.50
| 3.52
| Sea Otter (11)
|-
| 45a
| AN
| 8F
| 6.53
| 
| MS 500 (1-2)
|-
| 45b
| AN
| 8F
| 10.45
| 1.51
|  PBY-5A(4-9)
|-
| 45c
| AN
| 8F; od 26.5.53 28F
| 11.50
| 1.55
| PB4Y-2S a 2D Privateer (10)
|-
| 46
| AN
| 24F
| 1.7.54
| 9.54
| Privateer (9)
|-
| 47
| AN 
| 3F Dixmude
| 3.47
| 4.47
| SBD (9)
|-
| 48
| AN
| 4F  (Dixmude)
| 10.47
| 3.48
| SBD (9)
|-
| 49
| AN
| 4F  (Arromanches)1F  (Arromanches)
| 12.48
| 1.49
| SBD (9-10)&lt;br /&gt;Seafire III (2)
|-
| 50
| AN
| 1F  Arromanches3F  Arromanches
| 8.51
| 5.52
| Hellcat (30)&lt;br /&gt;Helldiver (12 +4)
|-
|  51
| AN 
| 12F     Arromanches9F      /La Fayette
| 9.52
| 6.53
| Hellcat&lt;br /&gt;Helldiver
|-
| 52
| AN
| 11F Arromanches      /LaFayette
| 9.53
| 11.54
| Hellcat (12+6)
|-
| 53
| AN 
| 3F   Arromanches      /Bois Belleau 
| 9.53
| 9.54
| Helldiver (12+4) 
|-
| 54
| AN 
| 14F La Fayette
| 4.54
| 7.55
| Corsair AU-1 (24)
|-
| 55
| AN 
| 12F   La Fayette        /BoisBelleau
| 55
| 12.55
| Corsair AU-1
|-
| 56
| AN 
| 15F La Fayette
| 2.56
| 5.56
| Corsair AU-1
|-
| 57
| AdA
| EH I/65
| 51?&lt;br /&gt;7.54&lt;br /&gt;?&lt;br /&gt;21.5.57
| ?&lt;br /&gt;58&lt;br /&gt;?&lt;br /&gt;30.1.58
| S-51 (8?)&lt;br /&gt;H-19 (17)&lt;br /&gt;C-47 (2)&lt;br /&gt;Beaver (1)
|-
| 58
| AN 
| 58S Arromanches
| 9. 53
| 54
| S-51 (1)
|-
| 59
| AN 
| 23S Bois Belleau  
| 54
| ?
| HUP-2 (1)
|}
=== Tabulka 2 - Přehled letové aktivity ===

Tabulka
se zabývá letadly, která snad skutečně vzlétla, nikoliv jen
byla ve stavu. „Počet“ je celkový počet letadel, která se v
Indočíně vyskytla a létala. „Od“ je datum prvního letu nebo
zahájení bojové aktivity, „do“ je datum posledního letu nebo
ukončení podstatné bojové aktivity. Letadla jsou uváděna v
pořadí, jak se objevila na scéně.
Jednotlivé
ztráty letadel a metoda provedení odhadu počtu nasazených letadel
a jejich aktivity jsou popsány v příloze “Přírůstky a
ztráty”.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Č.
! Typ
! Počet
! od
! do
! Bojová aktivita – akcí/letových hodin; poznámka
|-
| 1
| Caudron Simoun 
| 1
| 9.10.45
| ?
| ?
|-
| 2
| Potex 25 TOE
| 3
| 9.10.45
| ?
| ?
|-
| 3
| PBY
| 8
| 29. 10.45
| 1.52
| 2800 akcí; 9800 h *
|-
| 4
| E13A
| 5
| 12.11.45
| 31.8.48
| 200 akcí; 280 h; spolu s Loire*
|-
| 5
| Loire 130
| 2
| 26.11.45
| 50?
| 200 akcí; 280 h; spolu s Jake*
|-
| 6
| C-47
| 130*
| 11.45
| 6.55
|  33.000 akcí
|-
| 7
| Spitfire VIII 
| ?
| 10.12.45
| ?
| minimální aktivita
|-
| 8
| Nakajima Ki-43 III
| 17
| 11.12.45
| 6.2.46
| 2 akce  
|-
| 9
| A6M2
| 1
| 12.45
| 12.45
| Několik předváděcích akcí
|-
| 10
| Piper L-4
| 5?
| 12.45
| ?
| ?
|-
| 11a
| Spitfire IX
| 32+12
| 12.45
| 2.51
| 2 dodávky; 12.300 akcí; 14.500 h
|-
| 11b
| Spitfire IX
| 7
| 28.1.46
| ?
| od Britů; minimální aktivita  
|-
| 12
| Ju 52
| 55*
| 2.46
| 53
| 35.000 akcí;  80.000 h
|-
| 13
| Ki-36
| 5
| 2.46
| 20.5.46
| &amp;gt; 30 akcí, 135 h
|-
| 14
| Ki-54
| 7
| 2.46
| 5.47?
| 140 akcí, 328 h 45'
|-
| 15
| Ki-51
| 2
| 2.46
| 20.5.46
| 15 akcí 
|-
| 16
| Ki-21-IIb
| 1
| 2.46
| 20.4.46
| minimální aktivita 
|-
| 17
| L2D3 
| 1
| 2.46
| 30.7.46
| 31h20'
|-
| 18
| Ki-59
| 1
| 46?
| 46?
| Krátká kariéra
|-
| 19
| Criquet
| 240*
| 27.4.46
| 56
| 40.000 akcí*
|-
| 20
| Ki-46 III
| 1
| 12.6.46
| 12.6.46
| Nehoda při prvním letu
|-
| 21
| A6M2N
| 1
| 29.8.46
| 19.9.46
| 9 startů; 7h25'
|-
| 22
| Mosquito
| 16
| 20.1.47
| 5.47
| 350 akcí; 740h
|-
| 23
| Stinson L-5
| ?
| 1.47
| ?
| + okolo 20 pro úřad Vysokého komisaře  
|-
| 24
| Nord 1000
| 20*
| 1.47
| 54?
| ? 
|-
| 25
| Dauntless
| 19
| 3.47
| 1.49
| 660 akcí; 1.100h *
|-
| 26
| Sea Otter
| 11+6
| 8.47
| 2.52
| 3025 akcí; 6587h
|-
| 27
| Seafire III
| 2
| 11.48
| 1.49
| minimální aktivita 
|-
| 28
| Martinet
| 50*
| 12.48
| 54?
|  ?
|-
| 29
| P-63
| 60
| 10.8.49
| 1.51
| 15800akcí; 20.000h *
|-
| 30
| Hiller 360
| 5
| Jaro 50
| ?
| ?
|-
| 31
| PB4Y
| 22
| 24.11.50
| 1.55
| 2200 akcí; 8.500h 
|-
| 32a
| F6F
| 40+12*
| 12.50
| 11.52
| AdA ; 7.000 akcí *
|-
| 32b
| F6F-5 
| 54*
| 8.51
| 6.54
| AN; 3.000 akcí; 6.500h   
|-
| 33
| F8F
| 209
| 2.51
| 55
| 60.206 akcí
|-
| 34
| A-26
| 112
| 3.51
| 5.10.55
| 36.000 akcí ; 42.000h
|-
| 35
| Sikorski S-51
| několik
| 8.51
| ?
| ?
|-
| 36
| SB2C-5
| 48
| 6.10.51
| 11.54
| 1400 akcí; 3.600h
|-
| 37
| Goose
| 12+5
| 1.52
| 3.56
| 3300 akcí; 6.600h 
|-
| 38
| Beech UC-45
| 6
| 52
| ?
| ?
|-
| 39
| Sikorski H-19
| 17
| 52?
| ?
| ?
|-
| 40
| C-119
| 29
| 6.53
| 8.54
|  700h *
|-
| 41
| Beaver 
| 12
| 9.3.54
| 8.56
| +6 dalších 29.3.55
|-
| 42
| Cessna L-19
| 64
| 27.3.54
| 1.7.55
| Většinou předány J. Vietnamu
|-
| 43
| AU-1 Corsair
| 24
| 18.4.54
| 15.7.55
| 1.422 akcí; 1.834h ; jen za 14F
|-
| 44
| Noratlas
| 5
| 29.5.54
| 6.55
| 5 do 8.54; celkem 20 
|-
| 45
| Piasecki HUP-2
| 1?
| 5.54
| 11.54
| ?
|}
* odhad

Obrázek 1 - Armée de l'Air – přehled po perutích
 
Obr. 2 - Aeronavale – přehled po letkách

=== Poznámky ke kamufláži a markingu ===

Letadla,
s několika málo výjimkami, létala v kamufláži země původu,
případně bez kamufláže.

Standardní
marking obsahoval kruhové státní znaky někdy se žlutým okrajem
na trupu, na křídlech ve čtyřech pozicích bez žlutého okraje,
u AN ještě (ne vždy) s kotvou, a trojbarevnou kokardu nebo
vlaječku na kormidle, u AN opět s kotvou. Výrobní číslo (5
číslic), obvykle pod kormidlem.

Japonské stroje: původní kamufláž, resp. hliník

Aeronavale:
Dauntless, Helldiver, Hellcat, Privateer, Criquet, patrně i
helikoptéry - tmavě modrá

Hellcat AdA a Bearcat: tmavě modrá

Catalina : bílá/světle šedá

Criquet, Cessna: zelená,

Nord
1000, Martinet, Kingcobra, Loire, Ju 52, C-119, Noratlas : aluminium

Spitfiry IX: britské „temperate scheme“ (dark green, ocean grey, medium sea grey, kryt
vrtule sky), někdy se světlým pruhem (sky nebo šedým) před
kormidlem. Kruhové znaky v šesti pozicích, kokarda na kormidle,
britské výrobní číslo na trupu před kormidlem, písmeno –
světlé - označující letadlo v rámci perutě na trupu za
kruhovým znakem; někdy na kruhovém podkladu, zvaném casserole –
pánev, česky přeložím coby koláč. Někdy znak perutě na krytu
motoru nebo pod kabinou, vpravo a/nebo vlevo.

Mosquito: britské „temperate
scheme“. Výrobní číslo na trupu před kormidlem + velké černé
zespoda na křídle. Někdy další číslo na trupu před kormidlem,
někdy stínované. Vlaječka na nepohyblivé části kormidla. Znak
perutě na přídi. Mosquito RF 876/3 se žraločí tlamou na přídi.

Kingcobra : u Ile de France měla 1. letka koláče červené, 2. zelené. V Indočíně došlo ke změně
imatrikulace z „5A-T“ na „P“, apod.

Hellcaty: písmeno na krytu kol, zepředu. Armádní Hellcaty: písmeno, světlé, na kormidle. Znak
perutě na trupu za kabinou.

Bearcaty: identifikační písmeno na krytu motoru, nebo na směrovce, někdy na koláči.
identifikační písmeno na obou stranách náběžné hrany křídla,
iniciály MDAP (Mutual Assistence Defence Plan) pod kabinou, výrobní
číslo, znak perutě nebo písmeno nebo obojí v různém provedení
na krytu motoru, modrá na kokardě je v barvě “midnight blue” -
tedy kamuflážní. Popisky v angličtině a/nebo francouzštině.

Invadery: hliník, někdy zespodu
černá (průzkumné Invadery byly původně v černé lesklé barvě,
ale ve Vietnamu se z ní rychle stala černá matná), v různém
provedení. Pod kormidlem bylo „buzz number“, které sloužilo k
identifikaci letadla, aby si obyvatelé Spojených států mohli
stěžovat na nízko létající stroje. Skládalo se z předpony BC
(přidělená Invaderům), pomlčky a posledních tří číslic
výrobního čísla. To bylo nahoře na kormidle, pod ním bylo
„identifikační písmeno“ (poslední písmeno imatrikulace),
někdy na barevném podkladě. Na přídi bylo – někdy -
identifikační písmeno nebo znak perutě. Kruhový znak ve 4
pozicích (2x trup, 2x křídlo), kokarda na kormidle.

Dakoty létaly ve Vietnamu většinou
bez kamufláže. Stroje používané k nočním letům (hlavně nad
Dien Bien Phu) byly ze spodní strany kamuflované černě. Zřídka
se objevily stroje v původní americké kamufláži typu olive drab.
Stroje od jednotlivých perutí se poznaly podle znaku perutě na
boku před kabinou a barvy přídě. Kromě toho měly na přídi a
na kormidle identifikační
písmeno (nebo dvě) a
na přídi poslední tři číslice výrobního čísla.

Po uzavření dohody o příměří
létaly některé Dakoty od GT II/62, používané v Severním
Vietnamu pro evakuaci raněných, bez státních znaků, které byly
nahrazeny červeným křížem. Dakota s horní polovinou trupu bílou
je patrně ta VIP AN.

U
AN bylo číslo letky, písmeno “F”, tečka, a pořadové číslo,
menšími fonty kupř.: 14F.xx

Dauntlessy: kruhový
znak (bez kotvy – v té době se nepoužívala) ve 4 pozicích (2x
trup, 2x křídlo), vlaječka na kormidle. Někdy „čárky za
provedenou akci“, pod kabinou.

Helldivery:
ident. číslo na krytu motoru. BuAer na boku trupu, za znakem.
Symbol jednotky na kormidle. Demontovány kryty kol. I když
Francouzi dostali i SB2C-4, v Indočíně jsem našel jen SB2C-5,
tedy bez rámování kabiny. Flottille 3F používala bílý kryt
vrtule

Beavery:
červeným křížem byly označeny stroje, které prováděly
evakuaci zraněných z DBP, po jeho pádu. Tři stroje u ELA 53
natřeny „čokoládovou“.

Kamufláž vykazovala značné
opotřebení.

Jednotlivé
stroje se, samozřejmě, mohou tomuto schématu vymykat. Stačil na
to jeden muž se štětkou.

=== Literatura ===

časopisy
Avions, Le Fana, AFM, Air Fan a další. Internet.</text>
      <sha1>5a6g76q3rvlmpe5sow5ebzefn6695j6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Letadla v (první) vietnamské válce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6900</id>
    <revision>
      <id>42745</id>
      <parentid>41330</parentid>
      <timestamp>2021-01-14T17:18:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>B.mertlik</username>
        <id>7125</id>
      </contributor>
      <comment>/* Historie do roku 1945 */typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="56341" xml:space="preserve">﻿title: Letadla v (první) vietnamské válce

== Historie do roku 1945 ==

Vietnam
je odnepaměti ve vlhkých tropech. Průměrná roční teplota je
27,5&amp;nbsp;°C v Saigonu, 23,2&amp;nbsp;°C v&amp;nbsp;Hanoji. Tropické podmínky (vedro,
vlhko, tropické nemoci) nevyhovují ani bledým tvářím ani jejich
technice. Podmínky k létání tam ovlivňuje i monsun, od října
do března je severovýchodní, vhodný pro létání (období
sucha), ve zbytku roku jihozápadní (období dešťů), který
létání brání.

Od středověku bylo ve Vietnamu
severní království (spíš pod čínským vlivem) a jižní
království (spíš pod indickým vlivem). Království bojovala
mezi sebou i se sousedy, a ještě před příchodem Evropanů
převládlo severní království. Francouzi začali do Vietnamu
pronikat v roce 1784, kdy se Pigneaux
de Behaine,
katolický kněz, zapojil do války mezi Nguyen Anhem, panovníkem z
dynastie Nguyen a povstalci z Tay Son. Následná dohoda mezi
Ludvíkem XVI a Nguyen Anhem (vojenská podpora výměnou za koncese)
nebyla realizována, protože v roce 1789 vypukla revoluce, pardon,
Revoluce. Přesto se francouzská přítomnost postupně rozšiřovala.
Model byl přitom až do roku 1955 v podstatě stejný: Francouzi
podporovali panovníka proti vnitřním a vnějším nepřátelům
(země byla neklidná) a hlavně sledovali svoje zájmy. Pokud se
naopak panovník obrátil proti Francouzům, tito ho obvykle polapili
a poslali do exilu. V roce 1893 byla ustavena Francouzská Indočína
(FIČ), která se skládala z pěti částí : Laosu, Kambodže,
Tonkinu (severní Vietnam), Annámu (střední Vietnam) a Kočinčíny
(jižní Vietnam) – viz příloha: mapa. Z toho Kočinčína byla
kolonie, ostatní protektoráty s formálním místním vládcem. V
roce 1945 měla FIČ cca 28 milionů obyvatel (Francie 40 milionů) a
rozlohu 747 tis km² (Francie 552 tis km²). Přitom Vietnam byl (a je
dodnes) zdaleka nejvýznamnější součástí tohoto soustátí, a
proto v dalším textu používám výrazy „Francouzská Indočína“
a „Vietnam“ skoro jako synonymum.
Během
20. století se rozvíjelo osvobozenecké hnutí, které někdy
hledalo oporu v Japonsku.
V
září 1940 okupovali Indočínu Japonci, přičemž formální
vládu ponechali vichystickým Francouzům. Přímou vládu Japonci
převzali v březnu 1945, mj. proto, že ve Francii již vládla
„spojenecká“, tedy protijaponská, vláda. Malý zbytek
francouzské armády se stáhnul do Číny.
Pro
úplnost musím zmínit pohraniční konflikt mezi FIČ a Siamem z
přelomu let 40/41. Na další vývoj FIČ neměl vliv.

V květnu 1941 vzniká, na zasedání
Komunistické strany Vietnamu, osvobozenecké hnutí Viet Minh,
namířené proti Japoncům a Francouzům&lt;ref&gt;Američani
byli (v té době) proti návratu Francouzů do Indočíny. Vedle
národně osvobozeneckého aspektu nesmíme přehlížet, že za
války byl Ho Či Min americký spojenec /možná dokonce agent OSS
– s krycím jménem Lucius/, zatímco provichystická vláda v
Indočíně byla americký nepřítel.
&lt;/ref&gt;.
Jako takové ho až do konce války (WW II) podporuje americký
Office for Strategic Services.

Po
skončení války byl jih FIČ okupován Brity, kteří Francouze
(coby „kolegiální koloniální velmoc“) spíše podporovali.
Sever kontroloval Kuomintang (tedy „Čankajškovi Číňani“) a
USA.

== Vietnamská válka 1945-1955 ==

Situace
po skončení války je značně chaotická. V akci je několik
osvobozeneckých frakcí, císař Bao Dai, Japonci, Francouzi,
Britové a Kuomingtang. Z tohoto chaosu se jako vedoucí síly
vynořily Viet Minh, který má ve své moci Vietnamskou
demokratickou republiku na území Tonkinu a Prozatímní výkonný
výbor jižního Vietnamu, a francouzská koloniální správa se
sídlem v Saigonu.

Druhého srpna 1945&lt;ref&gt;6.8.
Američani shodili atomovou bombu na Hirošimu; 9.8. na Nagasaki;
9.8. SSSR zaútočil na Japonsko; 15.8. ohlásil japonský císař
kapitulaci; 28.8. k ní mělo dojít; podepsána byla 2.9.
&lt;/ref&gt;
probíhala v Saigonu velká manifestace za nezávislost, do které
začali střílet neznámí ozbrojenci. Zabili 20 lidí a další
zranili. Tímto okamžikem začala spirála akcí z obou stran.&lt;ref&gt;V
Saigonu přitom proti Viet Minhu bojovala kuriozní aliance
britských Indů, zajatých Japonců a bývalých francouzských
partyzánů.
&lt;/ref&gt;
Do konce roku se Francouzům povedlo obsadit Kočinčínu a Annám,
Tonkin zůstal v moci VDR. Během roku 1946 Francouzi obsadili Hanoj,
Haiphong a deltu Rudé řeky na severu. Jednání mezi Francouzi a
Viet Minhem v roce 1946 ztroskotala a začala partyzánská válka.
Hlavní boje přitom probíhaly v Tonkinu.

Až do roku 1950 měly boje malou
intenzitu. Francie byla vysílena druhou světovou válkou a neměla
zájem posílat své síly na druhý konec světa (kromě toho
vyslání „normálních branců“ nedovoloval zákon).
Také proto tam působila především cizinecká legie). Viet Minh
měl potíže se získáváním zbraní, protože sever Vietnamu a
přilehlou oblast Číny stále ovládal Kuomintang.
Ale
koncem roku 1949 se situace změnila: v Číně zvítězili
komunisti, vedení Mao Ce Tungem, a začali Viet Minh podporovat jak
dodávkami zbraní, tak posíláním „dobrovolníků“. Francie
několikrát vylepšila taktiku – především zorganizovala domácí
armádu (122 000 mužů), vesnické milice a protipartyzánské
jednotky a stavěla pevnosti na hranici mezi Vietnamem a Čínou, aby
zabránila dodávkám zbraní. Kromě toho získala podporu od
Američanů, které přesvědčila, že ve Vietnamu hrozí šíření
komunismu (paralelně probíhala válka v Koreji, 1950-1953). Přitom
v jednotlivých bitvách stále spíš vyhrávala, ale strategicky
ustupovala sveřepému nepříteli, který útočil bez ohledu na
ztráty.

Ve
Francii byla tato válka trvale nepopulární (až do roku 1951 byli
ve Francii nejsilnější politická strana komunisti) a bylo trvale
požadováno, že tato válka musí být vyřešena. V květnu 1953
byl velitelem francouzských jednotek jmenován gen. Navarre, a
dostal rozkaz „dosáhnout vojenských podmínek, které by
zajistily čestné politické řešení“. Gen.&amp;nbsp;Navarre se
rozhodnul přinutit Viet Minh k rozhodující bitvě v lokalitě Dien
Bien Phu, hluboko v Tonkinu v džungli u laoských hranic, kde nechal
postavit pevnost. Viet Minh nemohl toto místo opustit, protože mu
přetínalo zásobovací trasy. Zásobování Viet Minhu zajišťovaly
desetitisíce nosičů, Francouzi mohli toto místo zásobovat pouze
ze vzduchu.

Francouzi
podcenili schopnost Viet Minhu dopravit do Dien Bien Phu děla
(přitom Viet Minh měl převahu u Dien Bien Phu „jen“ 50.000
mužů proti 16.000). Vietnamci nepoužili obvyklou taktiku „lidských
vln“, spojenou s obrovskými ztrátami, ale oblehli pevnost a po
třech měsících bojů, 27.5. 1954, ji dobyli.

Bezprostředně
po kapitulaci v Dien Bien Phu začala jednání v Ženevě, uzavřená
21.7. s tím výsledkem, že Francouzi se z Vietnamu stáhnou do roku
1956, Vietnam bude přechodně rozdělen podél 17. rovnoběžky
(přibližně uprostřed) a v obou částech proběhnou do dvou let
svobodné volby, které rozhodnou o jeho dalším osudu.

Francouzi
se stáhli, Vietnam byl rozdělen, svobodné volby neproběhly na
jihu ani na severu.
Válka
si na francouzské straně vyžádala 75.581 mrtvých, na vietnamské
straně 300.000 mrtvých.

== Závěr ==

… Francie o této válce nerada
mluví a nerada píše, protože ji ostudně prohrála. A to nejenom
vojensky, ale především politicky, na rozdíl od svého odvěkého
soupeře, Velké Británie. Ta se dokázala rozloučit s většinou
svých kolonií bez krveprolití. Zatímco Francie ztratila nejenom
tisíce svých vojáků, ale i tvář skutečné velmoci.&lt;ref&gt;J.
Novotný: Úředně zapomenutá válka, doslov, Fontána
&lt;/ref&gt;
== Použitá letadla ==

=== Letectvo – Viet Minh ===

Viet
Minh neměl žádná letadla.

=== Letectvo Francie - začátek v improvizaci ===

Když
se Francouzi vrátili do Vietnamu, začínali od nuly. Neměli lidi,
techniku, materiál, náhradní díly ani dostatek řádných
letištních ploch (jediná dlouhá betonová startovací plocha byla
v Tan Son Nhut, u Saigonu). Zde musím zmínit, že lidi a řádné
letištní plochy jim v podstatě chyběli až do konce války.
Nedostatek letadel a materiálu „vyřešila“ Korejská válka,
kdy se z Američanů stali spojenci v boji proti komunismu, a po
jejím skončení měli dostatek „přebytečných“ letadel a
materiálu. Francouzi měli v té chvíli najednou víc letadel než
posádek. Pro ilustraci: operace Castor – tedy vysazování
parašutistů při obsazování Dien Bien Phu – se účastnilo 67
Dakot ve dvou vlnách. Nouze o posádky byla taková, že se za
kniplem objevil i plukovník Nicot, velitel dopravního letectva,
stejně jako všichni členové jeho štábu. (Je pozoruhodné, že
toho byli schopni.)

Francouzi používali původně to,
co ve Vietnamu sehnali. Byla to především kořistní japonská
letadla (předválečná letadla už nebyla provozuschopná) a
postupně nahrazovali je dodávkami z vlastní výroby, z Velké
Británie a z USA. V Indočíně přitom působily čtyři základní
části – letectvo Armée de l'Air (AdA), námořní letectvo
Aeronavale (AN), armádní letectvo Aviation
Légère de l’Armée de Terre (ALAT) a civilní letectvo.

Prakticky celou válku bylo letectvo rozděleno do
taktických uskupení Sever, Střed a Jih, pod která spadalo i
námořní letectvo. Příslušnost jednotek a jejich částí k
jednotlivým uskupením se přitom často měnila.
V
roce 1945 jezdili vojáci do Indočíny „parníkem“ a cesta
trvala 20-30 dní. Postupně se prosadila osobní letecká přeprava
a nákladní námořní přeprava – včetně Ju-52.

V
Indočíně se postupně vystřídalo velké množství jednotek (viz
tabulka). U AdA se obvykle měnil personál, letadla zůstávala (při
předání letadla dostala znaky nové jednotky). Jednotky AN
umístěné na letadlových lodích obvykle přijížděly a
odjížděly s lodí.

První jednotka – 2. pancéřová
brigáda – se vylodila v Saigonu 3. října, letecké jednotky
Armée de l'Air – GC (Groupe de chasse, stíhací peruť) I/7
Provence&lt;ref&gt;V
padesátých letech byly jednotlivé perutě přečíslovány –
kupř. z GC II/5 Ile de France se stala GC 2/5 Ile de France. Pro
jednoduchost budu používat jen římsko-arabské číslování.
&lt;/ref&gt;
a GC II/7 Nice - počátkem prosince, bez letadel. Jako nouzové
řešení byla použita kořistní letadla po Japoncích, která byla
porůznu nalezena nebo je podědili po britské „Gremlin Task
Force“ v únoru 1946. Vedle nich měl gen. Fay, velitel letectva, k
dispozici 3 britské Dakoty a očekával tři další.

Francouzi se nejprve pokusili získat
britská Mosquita – zde se zdržel výcvik posádek, potom americké
Thunderbolty - zde byli odmítnuti&lt;ref&gt;Američani
schválili předání Dakot a Catalin, pod podmínkou, že budou
používány k humanitárním účelům.
&lt;/ref&gt;.
Jako náhradní řešení byly předány Spitfiry VIII od Britů (8
kusů&lt;ref&gt;Byla
to Sqn 273.
&lt;/ref&gt;).
Ty už byly po ruce – na saigonském letišti Tan San Nhut, ale
jednání přesto nějakou dobu trvala, protože zúčastněné
strany se dohadovaly o (mizerném) stavu, v jakém ty Spitfiry jsou.
Dohodu uzavřely 26. září. Letová aktivita těchto Spitfirů byla
zřejmě mizivá - možná měly být převedeny jen proto, „aby
na ně byly namalovány francouzské kokardy”. Stejně tak chybí
další údaje o Spitfirech IX, které si Francouzi jeli nafasovat od
Britů do Pnom Penhu v lednu 1946.
9.
října 1945 byly opraveny – díky Britům – jeden Caudron Simoun
a 3 Potezy 25 TOE.

Kromě
toho byla na tomto letišti letadla po Japoncích – především 17
Ki-43 Oscar – Francouzi z nich zrovna radost neměli (říkali, že
jsou horší, než P-36 Hawk), ale nic lepšího k dispozici nebylo.
Ki-43 dostala první letka a první z nich letěl 1. prosince. S
„přeškolením“ na Oscary pomáhali japonští zajatci. Oscary
byly opravdu ve špatném stavu – poruchy a nehody byly téměř na
denním pořádku. Než přišly Spitfiry IX (32 strojů) v
lednu-únoru 1946, Francouzi s nimi dokázali provést dva bojové
lety (ostřelování), a potom 4 zbývající Oscary s radostí
odložili.
U
GC II/7 létala jedna Ki-46-III (další dvě Ki-46 nebyly
letuschopné).

Mitsubishi Ki-21-IIb Sally byla ve
stavu GT (Groupe de transport) I/34 od února 46 do 20. dubna 46, kdy
měla nehodu.
Ve
stejné jednotce působila i Showa L2D2 Tabby. To je japonská verze
známé DC-3, Francouzi ji mylně pokládali za Ki-16. Byla ve stavu
od února 46 do srpna, kdy měla nehodu. Do té doby nalétala 31
hodin.
V
armádním letectvu působily spojovací Tachikawa Ki-54 Hickory (2
muži posádka+8 cestujících), nalétaly 328 hodin při 140
akcích. SAL 99 (Section Aérienne de Liaison, spojovací letka) jich
měla ve stavu od února 1946 do května 47 celkem 7. Nalétaly skoro
500 hodin při (snad) 140 akcích.

Podobně létala ve fr. službách
japonská posádka s Ki-59 Theresa, při kontrole letišť v roce
1945.

SAL
99 létala i s Ki-36 Ida. Do letového stavu bylo zřejmě uvedeno 6
strojů, které nalétaly 135 hodin.

SAL
99 měla ve stavu i další „dědictví po Japoncích“. Byly to
především 2 Ki-51 Sonia, které nalétaly celkem 20 hodin.

Lety dalšího stroje můžeme
pokládat spíš za raritní: S francouzskými kokardami létalo
koncem roku 1945 i jedno Zero (patrně A6M2).
Ale v kabině přitom seděl „plukovník“ Yashimoto, který ho
předváděl štábním důstojníkům. Toto Zero přitom nebylo ve
stavu AdA.

I další typy letadel - Ki-57 a
Ki-30 - dostaly francouzské znaky, ale zřejmě nikdy s nimi
nelétaly.

V lednu 1947 měla SAL 99 již k
dispozici převážně nová letadla – dva Stinsony L-5, 4 Nord
1000 a dvě MS.502 (tedy s radiálním motorem), a v květnu byla
úředně odepsána poslední japonská letadla v AdA. V roce 1947
byla přejmenována na SAL 52, a od dubna 48 na ELA 52.

=== Stíhačky a bombardéry Armée de l'Air ===

'''Spitfire'''

Situaci popsanou v předchozí
kapitole zachránil příchod 32 Spitfirů IX (v různých
variantách) od 7. ledna 1946.

Problémem Spitfirů byl nedostatečný
dolet a to, že byly již při příchodu olétané. Přesto byly
významnou součástí bojových akcí. Ještě během roku 1948 to
byla jediná letadla na podporu expedičních sil.
V červnu 49 byl omezen jejich provoz, poslední bojový let byl v
únoru 1951 a potom bylo zbývajících 6 odesláno lodí do Meknesu.

'''Mosquito'''

Francouzi
se snažili získat další letadla. K dispozici byla jedině britská
Mosquita. Ta přiletěla “po vlastní ose” z Rabatu, doprovázena
dvěma Dakotami. První část dorazila do Saigonu po 12 dnech cesty,
a to 16. ledna 1947. Patřila ke skupině I/3 Corse. Byla to
Mosquita VI (6 letadel) a XVI (10 letadel).

Brzy
se projevily očekávané problémy: dřevěná konstrukce, nevhodná
do vlhkých tropů, nedostatek vhodných letišť a problémy s
municí („zavedené“ Spitfiry měly kulomety 12,7 mm, Mosquita
7,7 mm). Dalším problémem byl nedostatek náhradních dílů,
hlavně motorů. Již v dubnu bylo rozhodnuto o jejich stažení, a v
květnu se vrátilo 9 zbývajících strojů.

'''Kingcobra'''

V roce 1949 se situace změnila (viz
výše), a Američané začali dodávat stroje P-63C Kingcobra.&lt;ref&gt;První
Kingcobry se ve fr. letectvu objevily v roce 1945, ale už nestačily
zasáhnout do bojů.
&lt;/ref&gt;
Ty byly pro daný účel lepší než Spitfiry (větší dolet,
výzbroj, užitečný náklad), i kdyby ty Spitfiry byly nové
(Thunderbolty potřebovaly dlouhou startovací dráhu, jichž ve
Vietnamu bylo málo). Kingcobry byly dodávány na lodích, některé
v přepravních bednách. V letech 49-50 ve Vietnamu současně
působily 2-3 perutě (jedna peruť cca 20 letadel), a ty se střídaly
na stejných letadlech.
Některé
Kingcobry byly ve fotoverzi.

'''Hellcat'''

Hellcaty
byly „až na posledním místě seznamu“ toho, co Francouzi
chtěli od Američanů. Dostalo je jak letectvo (to chtělo radši
Mustangy), tak námořnictvo. Prvních 40 Hellcatů pro AdA přivezla
letadlová loď Dixmude (ze San Francisca) v listopadu 1950 a
počátkem dalšího roku skončily Kingcobry. Během roku 1952 byly
u letectva Hellcaty postupně nahrazeny Bearcaty. Další Hellcaty
byly u námořnictva, kde sloužily téměř až do konce války.

'''Bearcat'''

První Bearcaty přišly v únoru
1951 a postupně jich bylo 209. 11. srpna 1954, kdy došlo k
zastavení bojů, jich zbývalo ještě 142.
(Bearcaty se vyskytovaly ve třech subverzích: F8F-1 se 4 kulomety,
F8F-1b se 4 kanóny a průzkumná RF8F&lt;ref&gt;Průzkumná
verze měla pod trupem
fotografický kontejner. Byly to
upravené nádrže na palivo 567&amp;nbsp;l se třemi kamerami a 4
okénky a instaloval je nadrotmistr Freydfond na základně Bien
Hoa. Později se prosadila sofistikovanější varianta –
instalace vzadu v trupu.
&lt;/ref&gt;).

'''Invader'''

Dokud
nedorazily Invadery, k bombardování byly používány i Ju 52 alias
AAC-1 Toucan a C-47.

Původně
se předpokládalo, že Invadery dorazí na podzim 1950, ale kvůli
různým problémům dorazily až v listopadu 1950 (bylo jich 28, ve
verzích B a C). Jako první jimi byla vyzbrojena GB I/19 Gascogne,
což byla rovněž první jednotka, která byla zformována přímo
na místě ve Vietnamu. První bojové lety provedla v lednu 1951. V
srpnu se objevily i 4 průzkumné RB-26C, kterými byla vyzbrojena
ERP II/19 Armagnac (dostaly jména po mušketýrech). Ta v lednu 1954
dostala dalších 7 letadel a stala se z ní ERB II/19.

Francouzské
Invadery ve verzi B, tedy té se střeleckou přídí, měly jen
horní střeleckou věž se dvěma kulomety. Verze B měla 8 kulometů
v přídi (někdy jen 6), 2x3 kulomety v křídle, 14 závěsníků
pod křídly pro 5ti palcové rakety a 4 závěsníky na bomby (když
byly naloženy bomby, bylo použito jen 8 raket). B-26C „se
zasklenou přídí“ samozřejmě neměly těch 8 kulometů. Měly
pod křídlem 8 závěsníků na rakety a 2 „koše“ s celkem 4
kulomety. Dvě další zbraně, normálně jsoucí vpravo od trupu,
byly demontovány, protože střelba z nich ničila plexisklo na
přídi. Naopak byla zachována spodní věž, i když neozbrojená.
Kromě toho mohly nést 1800 kg bomb v&amp;nbsp;bombovnici.

Koncem války se Invadery masívně
účastnily bitvy u Dien Bien Phu. Jejich nasazení bylo omezeno
počtem posádek a mechaniků, ne počtem letadel.&lt;ref&gt;Podle
tabulek bylo třeba na měsíční provoz 18 Invaderů – tedy 720
letových hodin – 314 mechaniků a techniků.
&lt;/ref&gt;
Francouzský Výbor pro národní bezpečnost totiž rozhodnul, že
AdA bude mít maximálně 10.000 mužů. To umožnilo mít ve
Vietnamu 4 stíhací perutě, 3 dopravní a 2 bombardovací. Na druhé
straně po skončení Korejské války Američané už nedělali
problémy s dodávkami Invaderů a poškozené/zničené stroje byly
snadno nahrazovány.

Na
podzim 1953, po skončení Korejské války, předali Američané
Francouzům dalších 60 Invaderů. Na nich byla postavena 4. peruť
s Invadery, GB I/91 Bourgogne. Pátá jednotka, GB I/93 Maroc, už do
Vietnamu vyslána nebyla. Po skončení války byly zbylé Invadery
vráceny Američanům.
Invadery
se ve Vietnamu jednoznačně osvědčily, i přes svoji relativní
složitost.

Od
ledna 1951 (bitva u Vin Yen) začalo letectvo intenzívněji používat
napalm.

EROM 80 neboli Escadrille de
Reconnaisance d'Outre Mer 80, zámořská průzkumná letka, působila
od roku 49 se 7 NC-701 Martinety, tedy vlastně Siebely Si 204D. Ty
byly od května 51 nahrazeny průzkumnými Bearcaty. Své Martinety
předala ELA 52.

=== Dopravní letectvo ===

Po
celou dobu války měla zásadní význam letecká doprava. Silnice
byly ve špatném stavu, na jejich kraji číhali partyzáni, aut
málo, po silnici to je z jihu na sever 2100 km, z východu na západ
(na severu Indočíny) 1000 km a z Hanoje do Dien Bien Phu 442 km.

'''Toucan'''

V
únoru 46 bylo do Vietnamu posláno 16 AAC.1 Toucan alias Ju 52, v
roce 48 dalších 14, v roce 49 dalších 13. Byly dopravovány
loděmi – cesta trvala 20 dní. Kdyby letěly „po svých“,
trvalo by to 11 dnů, z toho 1-2 na revizi motorů. Během pěti let
jich bylo z různých důvodů ztraceno 25. Ve Vietnamu sloužily
především u GT I/34 Béarn (od července 47 I/64 Béarn). Byly
používány především k dopravě, ale také k vysazování
parašutistů (Ju 52 jich mohl nést jen 15), shazování zásob a
bombardování (i napalmem). Poslední (noční) nálet podnikly v
lednu 52, o rok později byly poslední vyřazeny ze služby. Celkem
ve Vietnamu podnikly 35 000 misí (z toho přes 30 000 peruť Béarn).

'''Dakota'''

Francie
„dostala“ něco přes 60 Dakot, hlavně ve verzi C-47B-DK, v
rámci „lend-lease“ v letech 1944-45, a okolo 65 dalších Dakot
jako americkou pomoc v letech 1951-54. Ty tvořily páteř jejího
dopravního letectva. V době bitvy o Dien Bien Phu jich měla ve
Vietnamu 108.
První
větší vietnamská skupina se rozvinula na letišti Tan Son Nhut u
Saigonu v lednu 1946. Byla to „Groupe de Marche d'Extreme Orient“
- G.M.E.O. - která tehdy měla 18 C-47; v únoru přibylo dalších
5. Kromě dopravy byly občas používány i k bombardování, kvůli
nedostatečnému doletu Spitfirů a nedostatku jiných letadel. V
červnu 46 tato skupina změnila jméno – stala se z ní GT II/15
Anjou, a v červenci 47 dále GT II/64 Anjou. Tato skupina působila
v Indočíně s Dakotami až do konce Vietnamské války, i potom za
příměří. Od 29.5.1954 (tedy dva dny po pádu Dien Bien Phu) se k
ní přidaly tři, a potom další dva, Noratlasy Nord 2501. Do srpna
jich bylo 20.

Další
perutě nedostaly tolik příležitostí létat s Dakotami: již
zmíněná GT I/34 Béarn je dostala až v roce 1953 na nahrazení
stárnoucích Ju 52, a působila s nimi do července 1956, kdy byla v
Saigonu rozpuštěna.

GT
II/62 Franche-Comté působila ve Vietnamu od října 49 (s Ju 52),
od listopadu 1951 do listopadu 1955 s Dakotami.

GT
I/61 Touraine obvykle zajišťovala vojenskou dopravu na trase
Francie-Vietnam, ale v říjnu 1952 bylo třeba posílit dopravu
přímo ve Vietnamu. Proto krátkodobě předala svá letadla tamním
perutím.
Poslední
peruť na Dakotách byla GT II/63 Senegal. Ve Vietnamu uskutečnila
965 akcí.
Před
bitvou u Dien Bien Phu se Dakoty pokoušely vyvolat déšť pomocí
jodidu stříbrného; kvůli nejistým výsledkům byla akce brzy
přerušena.
Ještě
doplníme, že i námořnictvo používalo v Indočíně jednu C-47:
byla přidělena Flottille 8S a používána pro VIP transport. Ale
občas byla použita i k bojovým úkolům.

Vedle
letadel přímo zařazených v armádě bylo mnoho letadel v šedé
zóně mezi armádou a civilní dopravou:

'''Packet'''

Během bitvy o Dien Bien Phu si
Francouzi půjčili americké Fairchildy C-119 (které nazývali
„Packet“). Ty sice měly fr. marking, ale stále patřily
Američanům a převážně s nimi létaly americké posádky&lt;ref&gt;Kromě
jiného proto, že fr. posádky sloužily na Dakotách. Další
Američani bylo 50 mechaniků na údržbě A-26. Nedostatek
personálu byl takový, že byli používáni i zajatí příslušníci
Vietminhu.
&lt;/ref&gt;
(byl to personál společnosti Civil Air Transport, ve skrytu
provozované CIA). C-119 si přitom ponechaly americkou kamufláž,
dostaly jen francouzské výsostné znaky. Jednotka se oficiálně
nazývala Détachement C-119. Původně působily při přepravě
těžkých nákladů mezi základnami, ale prosadily se především
při svrhování nákladů pro Dien Bien Phu, mimo jiné díky velkým
nákladovým dveřím, které umožňovaly všechno svrhnout při
jednom průletu.

'''Další dopravní letadla'''

Během posledních dnů bojů o Dien
Bien Phu zřídili Američani vzdušný most s dodávkami materiálu
z Japonska a Filipín, ve kterém působily C-54, C-119, C-124
(celkem 54 strojů) a C-118.

Na dopravu vojenských nákladů byly
příležitostně používány i civilní stroje půjčené od
aerolinek, především Aigle Azur, a to hlavně DC-3 (33 strojů),
ale i další : Bristol Freightery, C-46 (jedno C-46 bylo zničeno v
Dien Bien Phu), DC-4, Boeing 307 a SNCASO SO.30 (dohromady okolo 15).
Armádní štáb přitom potřeboval každý měsíc 1305 letových
hodin, aby uspokojil své potřeby.

Přepravu mezi Paříží a Saigonem
zajišťovala od května 1946 linka 102. Původně na ní létaly
DC-3 a DC-4. Později dálkových tratích sloužily DC-4 a
Constellation L-049 a L-749 půjčené od Air France. Vedle toho byly
založeny státní aerolinky SAGETA, které létaly od prosince 1953
se sedmi SNCASE 2010 Armagnac.

Na prvních civilních linkách
sloužilo 5 Dakot a okolo dvaceti Stinsonů L-5 Sentinel, které úřad
vysokého komisaře koupil v Indii.

Nejvýznamnější civilní
společností v Indočíně byla Aigle Azur. Měla ve svém parku
celkem cca 20 DC-3, pět DH-89, tři Airspeed Consuly, dva Beavery,
dva Bristol Freightery, čtyři SNCASO.30, tři C-46, dva
Stratolinery a jednu DC-6. Druhá nejvýznamnější byla Air
Vietnam, která vznikla v roce 1951 sloučením několika menších
společností.

Dále zde působilo několik menších
společností: Societe Indochinoise de Ravitaillement provozovala v
letech 1952-54 Lockheed Lodestar. Cie
Laotienne de Commerce et de Transport provozovala dva DH-89 a
jednoho Norsemana. Společnost Autrex provozovala postupně dva
DH-89, Avions Taxis Indochine měla Martineta.

=== Celkový stav ===

Na
konci roku 48 mělo fr. letectvo k dispozici celkem 45 dopravních
strojů, 30 MS-500 a 30 Spitfirů.
V říjnu 1950 mělo fr. letectvo k dispozici 48 P-63, 19 Spitfire,
43 AAC-1 a 25 C-47.
V
červnu 52 mělo fr. letectvo k dispozici celkem 354 strojů, z toho
39 Invaderů a 77 Bearcatů.
Na
počátku roku 53 mělo fr. letectvo k dispozici 64 stíhaček, 32
bombardovacích Invaderů, 58 pozorovacích letadel, 14 průzkumných
(F8F a A-26), 56 dopravních (40 C-47, zbytek Ju 52), 38 spojovacích
(DHC Beaver a Martinet) a 8 helikoptér (5x Hiller – u ELA 52, 53 a
54, 3xS-51; v září přišlo i 6x H-19).

K 1.1.54 mělo AdA k dispozici 441
strojů, k 1.5. 626 strojů a ke konci května 661 strojů.
Nejvyššího početního stavu tedy dosáhlo v době bitvy o DBP.
Podobně tehdy dosáhlo i největší aktivity – vidíme nejen
počet letů, ale i únavu posádek kvůli „přesčasům“.
Americké dodávky „pět minut po dvanácté“ zahrnovaly 25
Corsairů, 27 Bearcatů, 12 Beaverů, 50 Invaderů, 21 Dakot a 11
H-19, z&amp;nbsp;metropole přišly tři Martinety, 31 MS-500, dva N
1000, 16 MD 315 a pět Dakot, pro AdA a (jiho)vietnamské letectvo.

V dubnu 1954 mělo AdA v Indočíně
35% svých stíhačů, 86% dopravního letectva a 100% bombardérů.

Při uzavření příměří tam bylo
388 letadel, z toho 180 stíhaček a bombardérů, 100 dopravních a
108 spojovacích.

Celkový
počet použitých letadel podle jednotek je uveden v tabulce 1 -
„Přehled fr. leteckých jednotek ve Vietnamu a jejich letadel“.

Schématický
přehled jednotek a letadel, jak se postupně v Indočíně střídaly,
je na obrázku 1 - Armée de l'Air – přehled po perutích. K
vystřídání letadel, a v menší míře i jednotek, docházelo
postupně a graf uvádí měsíc, kdy jednotka na daném typu reálně
působila.

=== Armádní letectvo ===

Od počátku mělo armádní letectvo
potíže, protože spadalo pod dva pány: pozemní armádu a
letectvo. To se projevovalo mj. v jeho neutěšeném materiálním
stavu, nedostatku pilotů i dalšího personálu a nedostatku
morálky. Situaci vyřešilo ministerstvo obrany v září 1948, kdy
ustavilo A.L.A.T. (Aviation Légère
de l'Armée de Terre –
lehké letectvo pozemního vojska).
Ale v Indočíně přešly GAOA (groupes aérien d'observation
d'artillerie – letecké skupiny pro dělostřelecké pozorování)
v roce 1950 opět pod velení letectva, i když přitom zůstaly
armádními jednotkami, a v&amp;nbsp;říjnu byly přečíslovány na
21., 22. a 23. GAOA

Jejich
úkolem nebylo jen dělostřelecké pozorování, ale také spojení,
průzkum a přeprava osob, i raněných, vzácně i bombardování.
Armádní
letectvo bylo za druhé světové války a krátce po ní vybaveno
především dvěma typy letadel: Fi 156 alias Morane 500 Criquet a
Piperem L-4. Není tedy divu, že první armádní letadla, která
dorazila do Indočíny v prosinci 1945 s 9 D.I.C. (division
d'infanterie coloniale) byly Pipery (patrně pět). V dubnu 1946 je
doplnily Criquety od 3. D.I.C., které patřily k 2. GAOA, a dál se
přidaly 1. GAOA (1946) a 3. GAOA (1947). Původně měly po 12
Criquetech, později 18-24. V srpnu 1953&amp;nbsp;se k nim přidala ještě
24. GAOA, se 14 Criquety.
Protože
se v Indočíně smíšená konstrukce Fi 156 neosvědčila, byla
změněna na kovovou. I povrchový materiál byl změněn z plátna
na plech.

V
roce 1952 dostala ELA 52 6 Beechů UC-45.

V roce 1954 poslaly USA do Vietnamu,
v rámci vzájemné podpory, Cessny L-19 a DHC L-20A.

Beavery
– celkem 12 - získalo letectvo a zařadilo je k ELA 52, 53 a 54
(Escadrile de Liaison Aerienne
- spojovací letka). V březnu 55 přišlo dalších 5 strojů, a
všechny se po ukončení bojů shromáždily u ELA 52 (která měla
letiště v Saigonu). Vedle toho se ve Vietnamu již předtím
vyskytovaly „civilní“ Beavery, které fr. letectvo občas
používalo už v roce 1953.
Američani
„půjčili“ armádnímu letectvu v rámci vzájemné pomoci 64
strojů Cessna L-19A. První z nich dorazil do Indočíny v bednách
v březnu 1954. Od května začaly být přidělovány k 22. GAOA,
následně k 23. a 21. GAOA. Proti stárnoucím Criquetům znamenaly
citelné zlepšení, jenomže přišly pozdě. 1.7. 1955 bylo
oficiálně předáno Jižnímu Vietnamu 58 (nebo 60) Cessen L-19.

Flamanty,
MD-315, se dostaly do Vietnamu až v roce 1954 a již patřily
vietnamskému letectvu.
Celkový
počet použitých letadel podle jednotek je opět uveden v tabulce
1.

=== Aeronavale – námořní letectvo ===

'''Catalina'''

První letadla u námořního letectva byly 4 Cataliny,
které přiletěly z Agadiru v Maroku a sloužily u Flottille (letka;
flottille měla obvykle okolo 10 letadel) 8F, a to od konce října
1945. Po cestě udělaly 9 zastávek a trvalo jim to 60 hodin letu.
Cataliny vykonávaly všechny možné úkoly – dopravu osob,
hlídkování, průzkum, bombardování, ochranu konvojů,
ostřelování, a 24.3.1946 vezla jedna z nich samotného Ho Či Mina
na jednání do Saigonu. Další Cataliny přiletěly postupně.

'''Loire a Jake '''

V
listopadu se k nim předaly na místě nalezené a opravené opravené
Loire 130 (8.S.6, No.69) a od ledna 1946 tři kořistní E13A1 Jake,
dalšího Jake přidala britská ATAIU-SEA – vynikal tím, že měl
motor z Emily. S těmito pěti letadly byla v prosinci 1945 ustavena
Flottille 8S. V září 1946 se přidal jeden A6M2N Rufe. Ten byl
ještě v září odepsán po smrtelné nehodě, při 9. letu ve
francouzských rukách. V dubnu 46 byl ztracen Jake 8.S.4 , a snad v
září 1946 se objevil další Jake a jeden Jake se potopil v
prosinci 1946. Koncem roku 1946 vystřídala původní Loire 130
„nová“, se kterou přijel křižník Duquesne (8.S.5, No. 71).
Od dubna 1947 zbylá letadla létala jen minimálně a všichni si
oddechli, když v srpnu přišly britské Sea Ottery.

'''Sea Otter'''

Původně
jich bylo šest, dostaly čísla 8.S.1 až 8.S.6, a zbylé Jake byly
přečíslovány na 8.S.11 a 8.S.13 a Loire na 8.S.15. Poslední Jake
8.S.13 (a tím poslední japonské letadlo) byl poškozen při
přistání a odepsán v srpnu 1948.

Dalších
5 Sea Otterů přišlo také v srpnu, ale nejdříve bylo třeba je
opravit a do letového stavu byly uvedeny až na jaře 1948. Byly
intenzívně používány, což se postupně spolu s nedostatkem
náhradních dílů projevilo na jejich stavu a na podzim 1949 jich v
letovém stavu nebylo víc než 4, na jaře 1950 občas už jen
jeden. Situaci ilustruje i fakt, že stále byla používána Loire
130. Kromě toho 8S létala i s jedním MS 500, a všechny tyto
stroje nalétaly za měsíc 60 hodin.

V
říjnu 1950 byla založena 9S, která dostala 6 Sea Otterů od celní
správy a jejich úkolem bylo pozorování pobřeží. Tyto Sea
Ottery byly Mk. I, byly vyrobeny u firmy Saunders Roe a prošly
repasí u Supermarine. Přitom mj. dostaly nestavitelné vrtule.

'''Privateer a Goose'''

Situace
v 8S se zlepšila od listopadu 1950, kdy začaly Cataliny střídat
PB4Y-2 Privateery (v dané chvíli už přejmenované na P4Y-2S) a 3
zbylé Cataliny přešly k 8S. Naopak, Sea Ottery přešly k 9S. Sea
Ottery vydržely u 9S do začátku roku 1952, potom byly odepsány a
personál 9S přešel k 8S od 1.4.1952. Stav Catalin se ale také
zhoršoval a jejich aktivita klesala, takže byla toužebně
očekávána jejich náhrada: začátkem roku 1952 přišly Grummany
JRF-5 Goose. Původně jich bylo 12, do září 1953 bylo patrně pět
ztraceno. Goose byly vyzbrojeny 3 kulomety, na kontrolu říční
dopravy na Mekongu. Ale působily na mnoha místech v Indočíně,
především při pozorování. V roce 1954 přišlo ještě pět
Goose na doplnění ztrát. Flottille 8S zůstala ve Vietnamu až do
března 1956.

Privateery byly optimalizovány pro
námořní hlídkování (S for submarine), což se projevilo jejich
dlouhou maximální dobou letu, ale i praktickým dostupem pouhé 3
km, a to dělalo problémy při bombardování v horách, když tam
byla i kanónová PVO. Bombardování přitom byla v Indočíně
jejich hlavní úloha od roku 1952, předtím byly používány pro
průzkum a hlídkování. V Indočíně se na poslední chvíli
objevila ještě Flottille 24F, která také dostala Privateery, ale
vlastně působila jen v rámci 28F.
 

Flottille
8F (a 8S taky) dostala souběžně s Privateery ještě MS-500. Na
jaře 53 8S předala své dva Criquety do 8F, a ta se v červenci 53
přejmenovala na 28F.

=== Aeronavale – palubní letectvo ===

Francie
měla po válce ve službě 5 letadlových lodí, které se postupně
„točily na tůře“ v Indočíně. Přitom většinou přivezly
„vlastní“ letadla, se kterými potom působily operačně u
pobřeží severního Vietnamu, a další letadla, která ve Vietnamu
vyložily a předaly. Byly to lodě Arromanches, Béarn, Bois
Belleau, La Fayette a Dixmude.

Letadlová
loď Béarn byla vyrobena ve Francii v roce 1920 a neměla na palubě
aktivní letecké jednotky. Sloužila k převozu letadel.

Letadlová
loď Dixmude byla původně stavěna jako loď pro přepravu
cestujících. Ale v roce 1941 ji nedokončenou přebralo US Navy,
dokončilo jako eskortní letadlovou loď a v rámci programu
lend-lease předalo Britům. Ti ji přejmenovali na HMS Biter a po
válce předali Francouzům.

'''Dauntless'''

Jako
první dorazila v březnu 1947 Dixmude, s 9 Dauntlessy SBD-5 od
Flottille 3F a 29 letadly pro AdA, a to po 35 dnech plavby. Měla od
začátku problémy s palubními operacemi Dauntlessů, pro které
byla příliš malá, kromě toho Dauntlessy nedokázaly skládat
křídla, a v dubnu, tedy po 3 týdnech, po poruše katapultu tyto
operace přerušila a vrátila se do Toulonu. Od té doby byla
přeřazena jen na transport letadel, bez palubních operací.
V&amp;nbsp;Indočíně byla zpět v říjnu, přivezla 12 Toucanů a 12
Spitfirů IX LF, a kromě toho Flotille 4F s 9 SBD, které působily
z pevniny. Tři byly ztraceny při akcích, se zbytkem se vrátila do
Francie.
V
listopadu 1948 ji následovala Arromanches. Ta byla vyrobena v
Británii v roce 1944 pod jménem Colossus. Francouzi si ji v roce
1946 půjčili a přejmenovali, následně ji v roce 1951 koupili.

Kromě „vlastních“ 10 Dauntlessů
od 4F a 2 Seafirů III&lt;ref&gt;Seafire
1F-18 byl patrně zničen při cestě do Indočíny
&lt;/ref&gt;
přivezla ještě 6 Martinetů. Dauntlessy opět působily převážně
ze země. Do Francie se vrátila v lednu 1949.
Dauntlessy už byly opotřebovány, námořnictvo vyřadilo
posledních 11 (z původních 60) v říjnu 1949.

Potom Francouzi ve Vietnamu dva roky
letadlové lodě neměli; „došla“ jim palubní letadla a kromě
toho Arromanches procházela generálkou.

'''Hellcat a Helldiver'''

Arromanches se vrátila do Vietnamu v
srpnu 1951, na palubě měla Hellcaty od 1F a Helldivery of 3F. Do
Francie odplula v květnu 1952.

Příště se vrátila v září
1952, s Hellcaty od 12F a Helldivery od 9F. Do Francie odplula v
únoru 1953. Letadla přitom nechala v Haiphongu. Místo ní se
objevila La Fayette a vzala na palubu výše uvedené letky. Vrátila
se s nimi do Francie v červnu 1953.

Arromanches se opět vrátila do
Vietnamu v září 1953, na palubě měla Hellcaty od 11F (1F byla
přejmenována na 11F 20.6. 53) a Helldivery SB2C-5 od 3F&lt;ref&gt;I
když 3F měla ve stavu i SB2C-4, ty se ve Vietnamu zřejmě
neobjevily; SB2C-5 má posuvnou část pilotního krytu bez rámu
(na rozdíl od SB2C-4)
&lt;/ref&gt;.
Obě letky se účastnily bojů u Dien Bien Phu a aby zkrátily
dolet, působily ze země. Arromanches odplula z Vietnamu, již
definitivně, v&amp;nbsp;červenci 1954. Nahradily ji tři ostatní lodě
(kromě Béarn), které už prováděly evakuaci z&amp;nbsp;Indočíny.
Flottille 3F ještě operovala z Bois Belleau a nakonec ji zpět do
Francie odvezla Dixmude.

Letadlovou
loď La Fayette začali Američani stavět jako lehký křižník USS
Fargo, ale předělali ji na letadlovou loď a přejmenovali na USS
Crown Point, potom na USS Langley. Na vodu ji spustili v&amp;nbsp;květnu
1943. Američani ji Francouzům předali v roce 1951 a ti ji
přejmenovali na La Fayette.

Její sesterská loď byla Belleau
Wood. Američani ji spustili ji na vodu v roce 1943 již jako
letadlovou loď. V září 1953 ji předali Francouzům, ti si to
přeložili jako Bois Belleau a v roce 1954 na ni naložili Hellcaty
od 11F a Helldivery od 3F do Indočíny, a kromě toho ještě
Dassault Ouragany, které po cestě vyložila v Indii.
Američany dost naštvalo použití lodi k jinému účelu, než ke
kterému byla půjčena.

'''Corsair'''

V dubnu 1954 se do akce zapojila
Flottille 14F, která své Corsairy F4U-7 nechala v Tunisku, a místo
nich dostala 24 AU-1&lt;ref&gt;Americké
námořnictvo změnilo po válce kategorizaci letadel – z SB
(scout-bomber) se stalo A (attack). Původní Vought SBU Corsair už
dávno nebyl ve službě, tak se začínalo číslovat od začátku.
&lt;/ref&gt;
(bylo jich 25, ale jen 24 létalo), které přivezla USS Saipan z
Koreje. Tyto Corsairy pocházely od Marine Air Group a vyžadovaly
opravy, ale zřejmě ne zásadní, protože už za týden byly v
operačním stavu. Během jedenácti týdnů Corsairy nalétaly 1422
akcí. Corsairy AU-1 se do Vietnamu vrátily ještě v roce 1955 s
Flottille 12F a poslední akci v Indočíně si připsaly Corsairy od
Flottille 15F, obojí na palubě La Fayette, v roce 1956.

Celkový počet použitých letadel
podle jednotek je opět uveden v tabulce 1. Schématický přehled
jednotek a letadel, jak se postupně v Indočíně střídaly, je na
obr. 2 - Aeronavale – přehled po letkách, se stejným postupem
jako pro AdA.

=== Vrtulníky ===

První vrtulníky, které se objevily
ve Vietnamu, a to na jaře 1950, byly 2 Hillery 360, které byly
přiděleny k ELA 52. Později k nim přibylo několik S-51 a H-19.
Do 7.5. 55 armádní helikoptéry nalétaly 1984 akcí.

Koncem války sloužily vrtulníky i
u námořnictva – na letadlových lodích pro záchranu posádek.
Konkrétně se jednalo o S-51 „58S-11“ na palubě Arromanches a
Piasecki HUP-2 Retriever na palubě Bois Belleau.

=== Další letadla ===

Admirál Thierry d'Argenlieu, vysoký
komisař, měl v roce 1945 jako osobní letadlo Lockheed Venturu č.
29819, se základnou v Tan Son Nhut.

Úřad vysokého komisaře provozoval
v roce 1948 Republic RC-3 Seabee.

=== Vietnamské letectvo ===

Z
druhé kapitoly si pamatujeme, že většina Vietnamu, Kambodža a
Laos byly formálně samostatné státy. Jako takové byly opatřeny
vlastním letectvem, letadla dodávala Francie. První jednotka bylo
školící středisko „Centre d'instruction de l'aviation
Vietnamese“, CIAVN. Bylo vybaveno 20 Criquety a piloti z něj
začali vycházet od roku 1952. Z těchto pilotů byly postupně
vytvářeny další jednotky. Jen stručně zmiňuji, že do roku
1956 (tedy do odchodu Francouzů) byly vybaveny těmito letadly:
Cessna L-19, N.A. T-6G, C-47, Beech D-18 a E-18, MD-315 Flamant, RC-3
Seabee a Grumman F8F. Vedle toho měl císař osobní letadlo
Consolidated C-87 (tedy dopravní verzi Liberatora).

Kambodžské
letectvo vzniklo v září 1954 a bylo vybaveno šesti MS-500, třemi
Cessnami 170, jednou Cessnou 180 a třemi Fletchery FD-25.

=== Aktivita ===

Z
údajů v literatuře (uvedeny v příloze “ztráty a nálezy”)
jsem se pokusil zjistit aktivitu – počet akcí a nalétaných
hodin podle typu, jednotky a času. Někdy se jedná o přesné
uváděné číslo, jindy jde o odhad podle dalších zjištěných
hodnot – kupř. pokud známe celkový počet akcí u jednotky a
celkový počet akcí na jednom typu letadla u jednotky, můžeme s
jistou důvěrou odvodit počet akcí na ostatních letadlech.
Výsledky jsou ovlivněny nekompletností údajů a použitým
modelem; méně pak mícháním hrušek s jabkama – tedy vzletů,
akcí a bojových akcí.

Tyto výsledky jsou uvedeny v tabulce 2 - Přehled
letové aktivity

=== Tabulka 1. Přehled fr. leteckých jednotek ve Vietnamu a jejich letadel. ===

“Od” je datum prvního vzletu,
nebo reálný začátek bojové činnosti; “do” je datum
posledního vzletu, nebo konec podstatné bojové činnosti; počet
je maximální počet letadel daného typu v jedné chvíli

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Č.
! Vojsko
! Jednotka
! od
! do
! Letadlo (počet)
|-
| 1
| AdA
| GC I/7 Provence
| 12.45
| 7.46
| Ki-43 (17); &lt;br /&gt;Spitfire IX (16)
|-
| 2
| AdA
| GC II/7 Nice
| 12.45
| 7.46
| Ki-43 (1?); Ki-46 (1); Spitfire VIII (8)&lt;br /&gt;Spitfire IX  (16?)
|-
| 3
| AdA
| GC I/2 Cicognes
| 6.46
| 9.47
| Spitfire IX  
|-
| 4
| AdA
| GC II/2 Alsace
| 8.46
| 10.47
| Spitfire IX 
|-
| 5
| AdA
| GC I/6 Corse  
| 1.47
| 5.47
| Mosquito VI (6) a XVI (10)
|-
| 6
| AdA
| GC II/4 La Fayette
| 9. 47
| 9.48
| Spitfire IX 
|-
| 7
| AdA
| GC I/4 Dauphine
| 1.48
| 9.48
| Spitfire IX
|-
| 8
| AdA
| GC I/3 Navarre
| 9.48
| 10.49
| Spitfire IX
|-
| 9
| AdA
| GC II/3 Champagne
| 9.48
| 4.50
| Spitfire IX
|-
| 10
| AdA
| GC I/6 Corse
| 4.50&lt;br /&gt;11.50&lt;br /&gt;5.51
| 11.50&lt;br /&gt;5.51&lt;br /&gt;8.51
| Spitfire IX&lt;br /&gt;F6F (20)&lt;br /&gt;F8F
|-
| 11
| AdA
| GC II/5 Ile de France
| 8.49
| 12.50
| P-63C Kingcobra (20)
|-
| 12
| AdA
| GC I/5 Vendée
| 8.49
| 8.50
| P-63C Kingcobra (20)
|-
| 13
| AdA
| GC II/6 Normandie-Němen
| 10. 49&lt;br /&gt;2.51
| 2. 51&lt;br /&gt;5.51
| P-63C Kingcobra (20)&lt;br /&gt;F6F (21)
|-
| 14
| AdA
| GC III/6 Rousillon
| 8.50
| 3.51
| P-63C Kingcobra (20)
|-
| 15
| AdA
| GC I/9 Limousin
| 1.51&lt;br /&gt;5.51
| 5.51&lt;br /&gt;5.52
| P-63C Kingcobra (20)&lt;br /&gt;F8F-1A Bearcat&lt;ref&gt;Perutě
s Bearcaty mívaly 20-30 Bearcatů  
&lt;/ref&gt;
|-
| 16
| AdA
| GC II/9 Auvergne; 
| 5.51
| 12.52
| F6F
|-
| 17
| AdA
| GC I/8 Saintonge, od 1.11.53 GCI/22 Saintonge
| 9.51
| 7.54
| F8F
|-
| 18
| AdA
| GC III/6 Rousillon
| 3.51
| 2.52
| F8F-1A Bearcat
|-
| 19
| AdA
| GC II/8 Languedoc, od 1.10.53 GCII/22 Languedoc
| 2.52
| 7.54
| Bearcat
|-
| 20
| AdA
| GCII/9 Auvergne od 1.10.53 GC II/21 Auvergne; od 1.4. 55 II/21Artois&lt;ref&gt;GC
Artois byla rozpuštěna 1.2.55, materiál a personál převeden k
GC I/21 Auvergne, čímž vznikla GC II/21 Artois.  
&lt;/ref&gt;
| 12.52
| 7.54
| Bearcat
|-
| 21
| AdA
| GC I/21 Artois
| 6.52
| 1.2.55
| Bearcat
|-
| 22a
| AdA
| EROM 80
| 49
| 5.51
| Martinet (7)  
|-
| 22b
| AdA
| EROM 80
| 5.51
| 7.54
| RF-8F Bearcat (6-12)
|-
| 23
| AdA
| GB I/19 Gascogne
| 1.51
| 55
| B-26 B/C Invader (25-28)
|-
| 24
| AdA
| ERPII/19 Armagnac 
| 8.51
| 8.55
| F8F (2)&lt;br /&gt;RB-26C (4-11) 
|-
| 25
| AdA
| GB I/25 Tunisie
| 3.52
| 8.55
| B-26 C Invader (16)
|-
| 26
| AdA
| GB I/91Bourgogne
| 7.54
| 10.54
| B-26 (26)
|-
| 27
| AdA
| SAL 99 od 5.48 (47?) ELA 52 
| 9.45
| 8.56
| Ki-36; Ki-51; Ki-54; &lt;br /&gt;Nord 1000 (3); L-5; NC-701; MS-502(2)
|-
| 28
| AdA
| ELA 52
| 54
| 8.56
| Beaver  (5)
|-
| 29
| AdA
| SAL 53 / ELA 53
| 4.48
| 1.55
| Criquet (6); Martinet (3-6); DHC Beaver (4); Nord 1000
|-
| 30
| AdA
| ELA 54
| 9.51
|  5.55
| Criquet (3), Nord 1000 (3),Martinet (3), Beaver (1)
|-
| 31
| ALAT
| 9. D.I.C.
| 12.45
| 10.46
| Piper L-4 (5?)
|-
| 32
| ALAT
| GAOA 1, od 1.10.50 GAOA 21
| 2.46&lt;br /&gt;12. 54
| 12. 54&lt;br /&gt;6.55
| Criquet (12-20)&lt;br /&gt;L-19
|-
| 33
| ALAT
| GAOA 2, od 1.10.50 GAOA 22
| 4.46&lt;br /&gt;5.54
| 5.54&lt;br /&gt;6.55
| Criquet (12-14)&lt;br /&gt;L-19 (30)
|-
| 34
| ALAT
| GAOA 3, od 1.10.50 GAOA 23
| 5.47&lt;br /&gt;7.54
| 7.54&lt;br /&gt;6.55
| Criquet (12-24)&lt;br /&gt;L-19
|-
|  35
| ALAT
| GAOA 24
| 8.53
| ?
| Criquet (14)&lt;br /&gt;L-19 
|-
| 36a
| AdA
| GT I/34 Bearn, od 7.47 I/64 Béarn
| 2.46 
| 1.52
| Toucan (16) 
|-
| 36b
| AdA
| GT I/64 Bearn
| 1.53
| 7.56
| C-47
|-
| 37a
| AdA
| GT II/15 Anjou, od 1.7.47  GTII/64 Anjou
| 7.45
| 6.55
| C-47 (16-23-25)
|-
| 37b
| AdA
| GT II/64 Anjou
| 5.54
| 6.55
| Nord 2501 &lt;br /&gt;Noratlas (20)
|-
| 38
| AdA
| GT III/64 Tonkin
| 12.47
| 6.48
| Toucan (12)
|-
| 39
| AdA
| GT II/62 Franche - Comté
| 10.49
| 12.51?
| Toucan 
|-
| 40
| AdA
| GT I/61 Touraine
| 10.52
| 2.53
| C-47 (24)
|-
| 41
| AdA
| GT II/63 Senegal
| 1.54
| 11.54
| C-47 (25)
|-
| 42
| AdA
| CAT /Detachment C-119
| 5.53
| 8.54
| C-119B a C (6-22)
|-
| 43a
| AN
| 8S
| 12.45&lt;br /&gt;
12.45&lt;br /&gt;
8.46
| 8.48&lt;br /&gt;
50?&lt;br /&gt;
9.46
| E13A1 (5)&lt;br /&gt;
Loire 130 (2)&lt;br /&gt;
A6M2N (1)
|-
| 43b
| AN
| 8S
| 1.46?&lt;br /&gt;
8.47&lt;br /&gt;
50&lt;br /&gt;
1.51&lt;br /&gt;
3.52
| 6.53&lt;br /&gt;
1.51&lt;br /&gt;
56?&lt;br /&gt;
1.52&lt;br /&gt;
12.56
| MS 500 (1-2)&lt;br /&gt;
Sea Otter (11)&lt;br /&gt;
C-47 (1)&lt;br /&gt;
PBY (3)&lt;br /&gt;
Goose (12+5)
|-
| 44
| AN
| 9S
| 10.50
| 3.52
| Sea Otter (11)
|-
| 45a
| AN
| 8F
| 6.53
| 
| MS 500 (1-2)
|-
| 45b
| AN
| 8F
| 10.45
| 1.51
|  PBY-5A(4-9)
|-
| 45c
| AN
| 8F; od 26.5.53 28F
| 11.50
| 1.55
| PB4Y-2S a 2D Privateer (10)
|-
| 46
| AN
| 24F
| 1.7.54
| 9.54
| Privateer (9)
|-
| 47
| AN 
| 3F Dixmude
| 3.47
| 4.47
| SBD (9)
|-
| 48
| AN
| 4F  (Dixmude)
| 10.47
| 3.48
| SBD (9)
|-
| 49
| AN
| 4F  (Arromanches)1F  (Arromanches)
| 12.48
| 1.49
| SBD (9-10)&lt;br /&gt;Seafire III (2)
|-
| 50
| AN
| 1F  Arromanches3F  Arromanches
| 8.51
| 5.52
| Hellcat (30)&lt;br /&gt;Helldiver (12 +4)
|-
|  51
| AN 
| 12F     Arromanches9F      /La Fayette
| 9.52
| 6.53
| Hellcat&lt;br /&gt;Helldiver
|-
| 52
| AN
| 11F Arromanches      /LaFayette
| 9.53
| 11.54
| Hellcat (12+6)
|-
| 53
| AN 
| 3F   Arromanches      /Bois Belleau 
| 9.53
| 9.54
| Helldiver (12+4) 
|-
| 54
| AN 
| 14F La Fayette
| 4.54
| 7.55
| Corsair AU-1 (24)
|-
| 55
| AN 
| 12F   La Fayette        /BoisBelleau
| 55
| 12.55
| Corsair AU-1
|-
| 56
| AN 
| 15F La Fayette
| 2.56
| 5.56
| Corsair AU-1
|-
| 57
| AdA
| EH I/65
| 51?&lt;br /&gt;7.54&lt;br /&gt;?&lt;br /&gt;21.5.57
| ?&lt;br /&gt;58&lt;br /&gt;?&lt;br /&gt;30.1.58
| S-51 (8?)&lt;br /&gt;H-19 (17)&lt;br /&gt;C-47 (2)&lt;br /&gt;Beaver (1)
|-
| 58
| AN 
| 58S Arromanches
| 9. 53
| 54
| S-51 (1)
|-
| 59
| AN 
| 23S Bois Belleau  
| 54
| ?
| HUP-2 (1)
|}
=== Tabulka 2 - Přehled letové aktivity ===

Tabulka
se zabývá letadly, která snad skutečně vzlétla, nikoliv jen
byla ve stavu. „Počet“ je celkový počet letadel, která se v
Indočíně vyskytla a létala. „Od“ je datum prvního letu nebo
zahájení bojové aktivity, „do“ je datum posledního letu nebo
ukončení podstatné bojové aktivity. Letadla jsou uváděna v
pořadí, jak se objevila na scéně.
Jednotlivé
ztráty letadel a metoda provedení odhadu počtu nasazených letadel
a jejich aktivity jsou popsány v příloze “Přírůstky a
ztráty”.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Č.
! Typ
! Počet
! od
! do
! Bojová aktivita – akcí/letových hodin; poznámka
|-
| 1
| Caudron Simoun 
| 1
| 9.10.45
| ?
| ?
|-
| 2
| Potex 25 TOE
| 3
| 9.10.45
| ?
| ?
|-
| 3
| PBY
| 8
| 29. 10.45
| 1.52
| 2800 akcí; 9800h *
|-
| 4
| E13A
| 5
| 12.11.45
| 31.8.48
| 200 akcí; 280h; spolu s Loire*
|-
| 5
| Loire 130
| 2
| 26.11.45
| 50?
| 200 akcí; 280h; spolu s Jake*
|-
| 6
| C-47
| 130*
| 11.45
| 6.55
|  33.000 akcí
|-
| 7
| Spitfire VIII 
| ?
| 10.12.45
| ?
| minimální aktivita
|-
| 8
| Nakajima Ki-43 III
| 17
| 11.12.45
| 6.2.46
| 2 akce  
|-
| 9
| A6M2
| 1
| 12.45
| 12.45
| Několik předváděcích akcí
|-
| 10
| Piper L-4
| 5?
| 12.45
| ?
| ?
|-
| 11a
| Spitfire IX
| 32+12
| 12.45
| 2.51
| 2 dodávky; 12.300 akcí; 14.500h
|-
| 11b
| Spitfire IX
| 7
| 28.1.46
| ?
| od Britů; minimální aktivita  
|-
| 12
| Ju 52
| 55*
| 2.46
| 53
| 35.000 akcí;  80.000h
|-
| 13
| Ki-36
| 5
| 2.46
| 20.5.46
| &amp;gt; 30 akcí, 135h
|-
| 14
| Ki-54
| 7
| 2.46
| 5.47?
| 140 akcí, 328h45'
|-
| 15
| Ki-51
| 2
| 2.46
| 20.5.46
| 15 akcí 
|-
| 16
| Ki-21-IIb
| 1
| 2.46
| 20.4.46
| minimální aktivita 
|-
| 17
| L2D3 
| 1
| 2.46
| 30.7.46
| 31h20'
|-
| 18
| Ki-59
| 1
| 46?
| 46?
| Krátká kariéra
|-
| 19
| Criquet
| 240*
| 27.4.46
| 56
| 40.000*
|-
| 20
| Ki-46 III
| 1
| 12.6.46
| 12.6.46
| Nehoda při prvním letu
|-
| 21
| A6M2N
| 1
| 29.8.46
| 19.9.46
| 9 startů; 7h25'
|-
| 22
| Mosquito
| 16
| 20.1.47
| 5.47
| 350 akcí; 740h
|-
| 23
| Stinson L-5
| ?
| 1.47
| ?
| + okolo 20 pro úřad Vysokého komisaře  
|-
| 24
| Nord 1000
| 20*
| 1.47
| 54?
| ? 
|-
| 25
| Dauntless
| 19
| 3.47
| 1.49
| 660 akcí; 1.100h *
|-
| 26
| Sea Otter
| 11+6
| 8.47
| 2.52
| 3025 akcí; 6587h
|-
| 27
| Seafire III
| 2
| 11.48
| 1.49
| minimální aktivita 
|-
| 28
| Martinet
| 50*
| 12.48
| 54?
|  ?
|-
| 29
| P-63
| 60
| 10.8.49
| 1.51
| 15800akcí; 20.000h *
|-
| 30
| Hiller 360
| 5
| Jaro 50
| ?
| ?
|-
| 31
| PB4Y
| 22
| 24.11.50
| 1.55
| 2200 akcí; 8.500h 
|-
| 32a
| F6F
| 40+12*
| 12.50
| 11.52
| AdA ; 7.000 akcí *
|-
| 32b
| F6F-5 
| 54*
| 8.51
| 6.54
| AN; 3.000 akcí; 6.500h   
|-
| 33
| F8F
| 209
| 2.51
| 55
| 60.206 akcí
|-
| 34
| A-26
| 112
| 3.51
| 5.10.55
| 36.000 akcí ; 42.000h
|-
| 35
| Sikorski S-51
| několik
| 8.51
| ?
| ?
|-
| 36
| SB2C-5
| 48
| 6.10.51
| 11.54
| 1400 akcí; 3.600h
|-
| 37
| Goose
| 12+5
| 1.52
| 3.56
| 3300 akcí; 6.600h 
|-
| 38
| Beech UC-45
| 6
| 52
| ?
| ?
|-
| 39
| Sikorski H-19
| 17
| 52?
| ?
| ?
|-
| 40
| C-119
| 29
| 6.53
| 8.54
|  700h*
|-
| 41
| Beaver 
| 12
| 9.3.54
| 8.56
| +6 dalších 29.3.55
|-
| 42
| Cessna L-19
| 64
| 27.3.54
| 1.7.55
| Většinou předány J. Vietnamu
|-
| 43
| AU-1 Corsair
| 24
| 18.4.54
| 15.7.55
| 1.422 akcí; 1.834h ; jen za 14F
|-
| 44
| Noratlas
| 5
| 29.5.54
| 6.55
| 5 do 8.54; celkem 20 
|-
| 45
| Piasecki HUP-2
| 1?
| 5.54
| 11.54
| ?
|}
* odhad

Obrázek 1 - Armée de l'Air – přehled po perutích
 
Obr. 2 - Aeronavale – přehled po letkách

=== Poznámky ke kamufláži a markingu ===

Letadla,
s několika málo výjimkami, létala v kamufláži země původu,
případně bez kamufláže.

Standardní
marking obsahoval kruhové státní znaky někdy se žlutým okrajem
na trupu, na křídlech ve čtyřech pozicích bez žlutého okraje,
u AN ještě (ne vždy) s kotvou, a trojbarevnou kokardu nebo
vlaječku na kormidle, u AN opět s kotvou. Výrobní číslo (5
číslic), obvykle pod kormidlem.

Japonské stroje: původní kamufláž, resp. hliník

Aeronavale:
Dauntless, Helldiver, Hellcat, Privateer, Criquet, patrně i
helikoptéry - tmavě modrá

Hellcat AdA a Bearcat: tmavě modrá

Catalina : bílá/světle šedá

Criquet, Cessna: zelená,

Nord
1000, Martinet, Kingcobra, Loire, Ju 52, C-119, Noratlas : aluminium

Spitfiry IX: britské „temperate scheme“ (dark green, ocean grey, medium sea grey, kryt
vrtule sky), někdy se světlým pruhem (sky nebo šedým) před
kormidlem. Kruhové znaky v šesti pozicích, kokarda na kormidle,
britské výrobní číslo na trupu před kormidlem, písmeno –
světlé - označující letadlo v rámci perutě na trupu za
kruhovým znakem; někdy na kruhovém podkladu, zvaném casserole –
pánev, česky přeložím coby koláč. Někdy znak perutě na krytu
motoru nebo pod kabinou, vpravo a/nebo vlevo.

Mosquito: britské „temperate
scheme“. Výrobní číslo na trupu před kormidlem + velké černé
zespoda na křídle. Někdy další číslo na trupu před kormidlem,
někdy stínované. Vlaječka na nepohyblivé části kormidla. Znak
perutě na přídi. Mosquito RF 876/3 se žraločí tlamou na přídi.

Kingcobra : u Ile de France měla 1. letka koláče červené, 2. zelené. V Indočíně došlo ke změně
imatrikulace z „5A-T“ na „P“, apod.

Hellcaty: písmeno na krytu kol, zepředu. Armádní Hellcaty: písmeno, světlé, na kormidle. Znak
perutě na trupu za kabinou.

Bearcaty: identifikační písmeno na krytu motoru, nebo na směrovce, někdy na koláči.
identifikační písmeno na obou stranách náběžné hrany křídla,
iniciály MDAP (Mutual Assistence Defence Plan) pod kabinou, výrobní
číslo, znak perutě nebo písmeno nebo obojí v různém provedení
na krytu motoru, modrá na kokardě je v barvě “midnight blue” -
tedy kamuflážní. Popisky v angličtině a/nebo francouzštině.

Invadery: hliník, někdy zespodu
černá (průzkumné Invadery byly původně v černé lesklé barvě,
ale ve Vietnamu se z ní rychle stala černá matná), v různém
provedení. Pod kormidlem bylo „buzz number“, které sloužilo k
identifikaci letadla, aby si obyvatelé Spojených států mohli
stěžovat na nízko létající stroje. Skládalo se z předpony BC
(přidělená Invaderům), pomlčky a posledních tří číslic
výrobního čísla. To bylo nahoře na kormidle, pod ním bylo
„identifikační písmeno“ (poslední písmeno imatrikulace),
někdy na barevném podkladě. Na přídi bylo – někdy -
identifikační písmeno nebo znak perutě. Kruhový znak ve 4
pozicích (2x trup, 2x křídlo), kokarda na kormidle.

Dakoty létaly ve Vietnamu většinou
bez kamufláže. Stroje používané k nočním letům (hlavně nad
Dien Bien Phu) byly ze spodní strany kamuflované černě. Zřídka
se objevily stroje v původní americké kamufláži typu olive drab.
Stroje od jednotlivých perutí se poznaly podle znaku perutě na
boku před kabinou a barvy přídě. Kromě toho měly na přídi a
na kormidle identifikační
písmeno (nebo dvě) a
na přídi poslední tři číslice výrobního čísla.

Po uzavření dohody o příměří
létaly některé Dakoty od GT II/62, používané v Severním
Vietnamu pro evakuaci raněných, bez státních znaků, které byly
nahrazeny červeným křížem. Dakota s horní polovinou trupu bílou
je patrně ta VIP AN.

U
AN bylo číslo letky, písmeno “F”, tečka, a pořadové číslo,
menšími fonty kupř.: 14F.xx

Dauntlessy: kruhový
znak (bez kotvy – v té době se nepoužívala) ve 4 pozicích (2x
trup, 2x křídlo), vlaječka na kormidle. Někdy „čárky za
provedenou akci“, pod kabinou.

Helldivery:
ident. číslo na krytu motoru. BuAer na boku trupu, za znakem.
Symbol jednotky na kormidle. Demontovány kryty kol. I když
Francouzi dostali i SB2C-4, v Indočíně jsem našel jen SB2C-5,
tedy bez rámování kabiny. Flottille 3F používala bílý kryt
vrtule

Beavery:
červeným křížem byly označeny stroje, které prováděly
evakuaci zraněných z DBP, po jeho pádu. Tři stroje u ELA 53
natřeny „čokoládovou“.

Kamufláž vykazovala značné
opotřebení.

Jednotlivé
stroje se, samozřejmě, mohou tomuto schématu vymykat. Stačil na
to jeden muž se štětkou.

=== Literatura ===

časopisy
Avions, Le Fana, AFM, Air Fan a další. Internet.</text>
      <sha1>bq50edlovfuwaaaa1wb44yblzaxl6pu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Francouzské letectvo ve Vietnamu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6901</id>
    <revision>
      <id>45097</id>
      <parentid>43546</parentid>
      <timestamp>2022-02-12T19:06:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Silesianus</username>
        <id>3505</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>transkripce</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="56337" xml:space="preserve">﻿title: Letadla v (první) vietnamské válce

== Historie do roku 1945 ==

Vietnam
je odnepaměti ve vlhkých tropech. Průměrná roční teplota je
27,5&amp;nbsp;°C v Saigonu, 23,2&amp;nbsp;°C v&amp;nbsp;Hanoji. Tropické podmínky (vedro,
vlhko, tropické nemoci) nevyhovují ani bledým tvářím ani jejich
technice. Podmínky k létání tam ovlivňuje i monsun, od října
do března je severovýchodní, vhodný pro létání (období
sucha), ve zbytku roku jihozápadní (období dešťů), který
létání brání.

Od středověku bylo ve Vietnamu
severní království (spíš pod čínským vlivem) a jižní
království (spíš pod indickým vlivem). Království bojovala
mezi sebou i se sousedy, a ještě před příchodem Evropanů
převládlo severní království. Francouzi začali do Vietnamu
pronikat v roce 1784, kdy se Pigneaux
de Behaine,
katolický kněz, zapojil do války mezi Nguyen Anhem, panovníkem z
dynastie Nguyen a povstalci z Tay Son. Následná dohoda mezi
Ludvíkem XVI a Nguyen Anhem (vojenská podpora výměnou za koncese)
nebyla realizována, protože v roce 1789 vypukla revoluce, pardon,
Revoluce. Přesto se francouzská přítomnost postupně rozšiřovala.
Model byl přitom až do roku 1955 v podstatě stejný: Francouzi
podporovali panovníka proti vnitřním a vnějším nepřátelům
(země byla neklidná) a hlavně sledovali svoje zájmy. Pokud se
naopak panovník obrátil proti Francouzům, tito ho obvykle polapili
a poslali do exilu. V roce 1893 byla ustavena Francouzská Indočína
(FIČ), která se skládala z pěti částí : Laosu, Kambodže,
Tonkinu (severní Vietnam), Annámu (střední Vietnam) a Kočinčíny
(jižní Vietnam) – viz příloha: mapa. Z toho Kočinčína byla
kolonie, ostatní protektoráty s formálním místním vládcem. V
roce 1945 měla FIČ cca 28 milionů obyvatel (Francie 40 milionů) a
rozlohu 747 tis km² (Francie 552 tis km²). Přitom Vietnam byl (a je
dodnes) zdaleka nejvýznamnější součástí tohoto soustátí, a
proto v dalším textu používám výrazy „Francouzská Indočína“
a „Vietnam“ skoro jako synonymum.
Během
20. století se rozvíjelo osvobozenecké hnutí, které někdy
hledalo oporu v Japonsku.
V
září 1940 okupovali Indočínu Japonci, přičemž formální
vládu ponechali vichystickým Francouzům. Přímou vládu Japonci
převzali v březnu 1945, mj. proto, že ve Francii již vládla
„spojenecká“, tedy protijaponská, vláda. Malý zbytek
francouzské armády se stáhnul do Číny.
Pro
úplnost musím zmínit pohraniční konflikt mezi FIČ a Siamem z
přelomu let 40/41. Na další vývoj FIČ neměl vliv.

V květnu 1941 vzniká, na zasedání
Komunistické strany Vietnamu, osvobozenecké hnutí Viet Minh,
namířené proti Japoncům a Francouzům&lt;ref&gt;Američani
byli (v té době) proti návratu Francouzů do Indočíny. Vedle
národně osvobozeneckého aspektu nesmíme přehlížet, že za
války byl Ho Či Min americký spojenec /možná dokonce agent OSS
– s krycím jménem Lucius/, zatímco provichystická vláda v
Indočíně byla americký nepřítel.
&lt;/ref&gt;.
Jako takové ho až do konce války (WW II) podporuje americký
Office for Strategic Services.

Po
skončení války byl jih FIČ okupován Brity, kteří Francouze
(coby „kolegiální koloniální velmoc“) spíše podporovali.
Sever kontroloval Kuomintang (tedy „Čankajškovi Číňani“) a
USA.

== Vietnamská válka 1945-1955 ==

Situace
po skončení války je značně chaotická. V akci je několik
osvobozeneckých frakcí, císař Bao Dai, Japonci, Francouzi,
Britové a Kuomingtang. Z tohoto chaosu se jako vedoucí síly
vynořily Viet Minh, který má ve své moci Vietnamskou
demokratickou republiku na území Tonkinu a Prozatímní výkonný
výbor jižního Vietnamu, a francouzská koloniální správa se
sídlem v Saigonu.

Druhého srpna 1945&lt;ref&gt;6.8.
Američani shodili atomovou bombu na Hirošimu; 9.8. na Nagasaki;
9.8. SSSR zaútočil na Japonsko; 15.8. ohlásil japonský císař
kapitulaci; 28.8. k ní mělo dojít; podepsána byla 2.9.
&lt;/ref&gt;
probíhala v Saigonu velká manifestace za nezávislost, do které
začali střílet neznámí ozbrojenci. Zabili 20 lidí a další
zranili. Tímto okamžikem začala spirála akcí z obou stran.&lt;ref&gt;V
Saigonu přitom proti Viet Minhu bojovala kuriózní aliance
britských Indů, zajatých Japonců a bývalých francouzských
partyzánů.
&lt;/ref&gt;
Do konce roku se Francouzům povedlo obsadit Kočinčínu a Annám,
Tonkin zůstal v moci VDR. Během roku 1946 Francouzi obsadili Hanoj,
Haiphong a deltu Rudé řeky na severu. Jednání mezi Francouzi a
Viet Minhem v roce 1946 ztroskotala a začala partyzánská válka.
Hlavní boje přitom probíhaly v Tonkinu.

Až do roku 1950 měly boje malou
intenzitu. Francie byla vysílena druhou světovou válkou a neměla
zájem posílat své síly na druhý konec světa (kromě toho
vyslání „normálních branců“ nedovoloval zákon).
Také proto tam působila především cizinecká legie). Viet Minh
měl potíže se získáváním zbraní, protože sever Vietnamu a
přilehlou oblast Číny stále ovládal Kuomintang.
Ale
koncem roku 1949 se situace změnila: v Číně zvítězili
komunisti, vedení Mao Ce Tungem, a začali Viet Minh podporovat jak
dodávkami zbraní, tak posíláním „dobrovolníků“. Francie
několikrát vylepšila taktiku – především zorganizovala domácí
armádu (122 000 mužů), vesnické milice a protipartyzánské
jednotky a stavěla pevnosti na hranici mezi Vietnamem a Čínou, aby
zabránila dodávkám zbraní. Kromě toho získala podporu od
Američanů, které přesvědčila, že ve Vietnamu hrozí šíření
komunismu (paralelně probíhala válka v Koreji, 1950-1953). Přitom
v jednotlivých bitvách stále spíš vyhrávala, ale strategicky
ustupovala sveřepému nepříteli, který útočil bez ohledu na
ztráty.

Ve
Francii byla tato válka trvale nepopulární (až do roku 1951 byli
ve Francii nejsilnější politická strana komunisti) a bylo trvale
požadováno, že tato válka musí být vyřešena. V květnu 1953
byl velitelem francouzských jednotek jmenován gen. Navarre, a
dostal rozkaz „dosáhnout vojenských podmínek, které by
zajistily čestné politické řešení“. Gen.&amp;nbsp;Navarre se
rozhodnul přinutit Viet Minh k rozhodující bitvě v lokalitě Dien
Bien Phu, hluboko v Tonkinu v džungli u laoských hranic, kde nechal
postavit pevnost. Viet Minh nemohl toto místo opustit, protože mu
přetínalo zásobovací trasy. Zásobování Viet Minhu zajišťovaly
desetitisíce nosičů, Francouzi mohli toto místo zásobovat pouze
ze vzduchu.

Francouzi
podcenili schopnost Viet Minhu dopravit do Dien Bien Phu děla
(přitom Viet Minh měl převahu u Dien Bien Phu „jen“ 50.000
mužů proti 16.000). Vietnamci nepoužili obvyklou taktiku „lidských
vln“, spojenou s obrovskými ztrátami, ale oblehli pevnost a po
třech měsících bojů, 27.5. 1954, ji dobyli.

Bezprostředně
po kapitulaci v Dien Bien Phu začala jednání v Ženevě, uzavřená
21.7. s tím výsledkem, že Francouzi se z Vietnamu stáhnou do roku
1956, Vietnam bude přechodně rozdělen podél 17. rovnoběžky
(přibližně uprostřed) a v obou částech proběhnou do dvou let
svobodné volby, které rozhodnou o jeho dalším osudu.

Francouzi
se stáhli, Vietnam byl rozdělen, svobodné volby neproběhly na
jihu ani na severu.
Válka
si na francouzské straně vyžádala 75.581 mrtvých, na vietnamské
straně 300.000 mrtvých.

== Závěr ==

… Francie o této válce nerada
mluví a nerada píše, protože ji ostudně prohrála. A to nejenom
vojensky, ale především politicky, na rozdíl od svého odvěkého
soupeře, Velké Británie. Ta se dokázala rozloučit s většinou
svých kolonií bez krveprolití. Zatímco Francie ztratila nejenom
tisíce svých vojáků, ale i tvář skutečné velmoci.&lt;ref&gt;J.
Novotný: Úředně zapomenutá válka, doslov, Fontána
&lt;/ref&gt;
== Použitá letadla ==

=== Letectvo – Viet Minh ===

Viet
Minh neměl žádná letadla.

=== Letectvo Francie - začátek v improvizaci ===

Když
se Francouzi vrátili do Vietnamu, začínali od nuly. Neměli lidi,
techniku, materiál, náhradní díly ani dostatek řádných
letištních ploch (jediná dlouhá betonová startovací plocha byla
v Tan Son Nhut, u Saigonu). Zde musím zmínit, že lidi a řádné
letištní plochy jim v podstatě chyběli až do konce války.
Nedostatek letadel a materiálu „vyřešila“ Korejská válka,
kdy se z Američanů stali spojenci v boji proti komunismu, a po
jejím skončení měli dostatek „přebytečných“ letadel a
materiálu. Francouzi měli v té chvíli najednou víc letadel než
posádek. Pro ilustraci: operace Castor – tedy vysazování
parašutistů při obsazování Dien Bien Phu – se účastnilo 67
Dakot ve dvou vlnách. Nouze o posádky byla taková, že se za
kniplem objevil i plukovník Nicot, velitel dopravního letectva,
stejně jako všichni členové jeho štábu. (Je pozoruhodné, že
toho byli schopni.)

Francouzi používali původně to,
co ve Vietnamu sehnali. Byla to především kořistní japonská
letadla (předválečná letadla už nebyla provozuschopná) a
postupně nahrazovali je dodávkami z vlastní výroby, z Velké
Británie a z USA. V Indočíně přitom působily čtyři základní
části – letectvo Armée de l'Air (AdA), námořní letectvo
Aeronavale (AN), armádní letectvo Aviation
Légère de l’Armée de Terre (ALAT) a civilní letectvo.

Prakticky celou válku bylo letectvo rozděleno do
taktických uskupení Sever, Střed a Jih, pod která spadalo i
námořní letectvo. Příslušnost jednotek a jejich částí k
jednotlivým uskupením se přitom často měnila.
V
roce 1945 jezdili vojáci do Indočíny „parníkem“ a cesta
trvala 20-30 dní. Postupně se prosadila osobní letecká přeprava
a nákladní námořní přeprava – včetně Ju-52.

V
Indočíně se postupně vystřídalo velké množství jednotek (viz
tabulka). U AdA se obvykle měnil personál, letadla zůstávala (při
předání letadla dostala znaky nové jednotky). Jednotky AN
umístěné na letadlových lodích obvykle přijížděly a
odjížděly s lodí.

První jednotka – 2. pancéřová
brigáda – se vylodila v Saigonu 3. října, letecké jednotky
Armée de l'Air – GC (Groupe de chasse, stíhací peruť) I/7
Provence&lt;ref&gt;V
padesátých letech byly jednotlivé perutě přečíslovány –
kupř. z GC II/5 Ile de France se stala GC 2/5 Ile de France. Pro
jednoduchost budu používat jen římsko-arabské číslování.
&lt;/ref&gt;
a GC II/7 Nice - počátkem prosince, bez letadel. Jako nouzové
řešení byla použita kořistní letadla po Japoncích, která byla
porůznu nalezena nebo je podědili po britské „Gremlin Task
Force“ v únoru 1946. Vedle nich měl gen. Fay, velitel letectva, k
dispozici 3 britské Dakoty a očekával tři další.

Francouzi se nejprve pokusili získat
britská Mosquita – zde se zdržel výcvik posádek, potom americké
Thunderbolty - zde byli odmítnuti&lt;ref&gt;Američani
schválili předání Dakot a Catalin, pod podmínkou, že budou
používány k humanitárním účelům.
&lt;/ref&gt;.
Jako náhradní řešení byly předány Spitfiry VIII od Britů (8
kusů&lt;ref&gt;Byla
to Sqn 273.
&lt;/ref&gt;).
Ty už byly po ruce – na saigonském letišti Tan San Nhut, ale
jednání přesto nějakou dobu trvala, protože zúčastněné
strany se dohadovaly o (mizerném) stavu, v jakém ty Spitfiry jsou.
Dohodu uzavřely 26. září. Letová aktivita těchto Spitfirů byla
zřejmě mizivá - možná měly být převedeny jen proto, „aby
na ně byly namalovány francouzské kokardy”. Stejně tak chybí
další údaje o Spitfirech IX, které si Francouzi jeli nafasovat od
Britů do Pnom Penhu v lednu 1946.
9.
října 1945 byly opraveny – díky Britům – jeden Caudron Simoun
a 3 Potezy 25 TOE.

Kromě
toho byla na tomto letišti letadla po Japoncích – především 17
Ki-43 Oscar – Francouzi z nich zrovna radost neměli (říkali, že
jsou horší, než P-36 Hawk), ale nic lepšího k dispozici nebylo.
Ki-43 dostala první letka a první z nich letěl 1. prosince. S
„přeškolením“ na Oscary pomáhali japonští zajatci. Oscary
byly opravdu ve špatném stavu – poruchy a nehody byly téměř na
denním pořádku. Než přišly Spitfiry IX (32 strojů) v
lednu-únoru 1946, Francouzi s nimi dokázali provést dva bojové
lety (ostřelování), a potom 4 zbývající Oscary s radostí
odložili.
U
GC II/7 létala jedna Ki-46-III (další dvě Ki-46 nebyly
letuschopné).

Micubiši Ki-21-IIb Sally byla ve
stavu GT (Groupe de transport) I/34 od února 46 do 20. dubna 46, kdy
měla nehodu.
Ve
stejné jednotce působila i Šówa L2D2 Tabby. To je japonská verze
známé DC-3, Francouzi ji mylně pokládali za Ki-16. Byla ve stavu
od února 46 do srpna, kdy měla nehodu. Do té doby nalétala 31
hodin.
V
armádním letectvu působily spojovací Tačikawa Ki-54 Hickory (2
muži posádka+8 cestujících), nalétaly 328 hodin při 140
akcích. SAL 99 (Section Aérienne de Liaison, spojovací letka) jich
měla ve stavu od února 1946 do května 47 celkem 7. Nalétaly skoro
500 hodin při (snad) 140 akcích.

Podobně létala ve fr. službách
japonská posádka s Ki-59 Theresa, při kontrole letišť v roce
1945.

SAL
99 létala i s Ki-36 Ida. Do letového stavu bylo zřejmě uvedeno 6
strojů, které nalétaly 135 hodin.

SAL
99 měla ve stavu i další „dědictví po Japoncích“. Byly to
především 2 Ki-51 Sonia, které nalétaly celkem 20 hodin.

Lety dalšího stroje můžeme
pokládat spíš za raritní: S francouzskými kokardami létalo
koncem roku 1945 i jedno Zero (patrně A6M2).
Ale v kabině přitom seděl „plukovník“ Yashimoto, který ho
předváděl štábním důstojníkům. Toto Zero přitom nebylo ve
stavu AdA.

I další typy letadel - Ki-57 a
Ki-30 - dostaly francouzské znaky, ale zřejmě nikdy s nimi
nelétaly.

V lednu 1947 měla SAL 99 již k
dispozici převážně nová letadla – dva Stinsony L-5, 4 Nord
1000 a dvě MS.502 (tedy s radiálním motorem), a v květnu byla
úředně odepsána poslední japonská letadla v AdA. V roce 1947
byla přejmenována na SAL 52, a od dubna 48 na ELA 52.

=== Stíhačky a bombardéry Armée de l'Air ===

'''Spitfire'''

Situaci popsanou v předchozí
kapitole zachránil příchod 32 Spitfirů IX (v různých
variantách) od 7. ledna 1946.

Problémem Spitfirů byl nedostatečný
dolet a to, že byly již při příchodu olétané. Přesto byly
významnou součástí bojových akcí. Ještě během roku 1948 to
byla jediná letadla na podporu expedičních sil.
V červnu 49 byl omezen jejich provoz, poslední bojový let byl v
únoru 1951 a potom bylo zbývajících 6 odesláno lodí do Meknesu.

'''Mosquito'''

Francouzi
se snažili získat další letadla. K dispozici byla jedině britská
Mosquita. Ta přiletěla “po vlastní ose” z Rabatu, doprovázena
dvěma Dakotami. První část dorazila do Saigonu po 12 dnech cesty,
a to 16. ledna 1947. Patřila ke skupině I/3 Corse. Byla to
Mosquita VI (6 letadel) a XVI (10 letadel).

Brzy
se projevily očekávané problémy: dřevěná konstrukce, nevhodná
do vlhkých tropů, nedostatek vhodných letišť a problémy s
municí („zavedené“ Spitfiry měly kulomety 12,7 mm, Mosquita
7,7 mm). Dalším problémem byl nedostatek náhradních dílů,
hlavně motorů. Již v dubnu bylo rozhodnuto o jejich stažení, a v
květnu se vrátilo 9 zbývajících strojů.

'''Kingcobra'''

V roce 1949 se situace změnila (viz
výše), a Američané začali dodávat stroje P-63C Kingcobra.&lt;ref&gt;První
Kingcobry se ve fr. letectvu objevily v roce 1945, ale už nestačily
zasáhnout do bojů.
&lt;/ref&gt;
Ty byly pro daný účel lepší než Spitfiry (větší dolet,
výzbroj, užitečný náklad), i kdyby ty Spitfiry byly nové
(Thunderbolty potřebovaly dlouhou startovací dráhu, jichž ve
Vietnamu bylo málo). Kingcobry byly dodávány na lodích, některé
v přepravních bednách. V letech 49-50 ve Vietnamu současně
působily 2-3 perutě (jedna peruť cca 20 letadel), a ty se střídaly
na stejných letadlech.
Některé
Kingcobry byly ve fotoverzi.

'''Hellcat'''

Hellcaty
byly „až na posledním místě seznamu“ toho, co Francouzi
chtěli od Američanů. Dostalo je jak letectvo (to chtělo radši
Mustangy), tak námořnictvo. Prvních 40 Hellcatů pro AdA přivezla
letadlová loď Dixmude (ze San Francisca) v listopadu 1950 a
počátkem dalšího roku skončily Kingcobry. Během roku 1952 byly
u letectva Hellcaty postupně nahrazeny Bearcaty. Další Hellcaty
byly u námořnictva, kde sloužily téměř až do konce války.

'''Bearcat'''

První Bearcaty přišly v únoru
1951 a postupně jich bylo 209. 11. srpna 1954, kdy došlo k
zastavení bojů, jich zbývalo ještě 142.
(Bearcaty se vyskytovaly ve třech subverzích: F8F-1 se 4 kulomety,
F8F-1b se 4 kanóny a průzkumná RF8F&lt;ref&gt;Průzkumná
verze měla pod trupem
fotografický kontejner. Byly to
upravené nádrže na palivo 567&amp;nbsp;l se třemi kamerami a 4
okénky a instaloval je nadrotmistr Freydfond na základně Bien
Hoa. Později se prosadila sofistikovanější varianta –
instalace vzadu v trupu.
&lt;/ref&gt;).

'''Invader'''

Dokud
nedorazily Invadery, k bombardování byly používány i Ju 52 alias
AAC-1 Toucan a C-47.

Původně
se předpokládalo, že Invadery dorazí na podzim 1950, ale kvůli
různým problémům dorazily až v listopadu 1950 (bylo jich 28, ve
verzích B a C). Jako první jimi byla vyzbrojena GB I/19 Gascogne,
což byla rovněž první jednotka, která byla zformována přímo
na místě ve Vietnamu. První bojové lety provedla v lednu 1951. V
srpnu se objevily i 4 průzkumné RB-26C, kterými byla vyzbrojena
ERP II/19 Armagnac (dostaly jména po mušketýrech). Ta v lednu 1954
dostala dalších 7 letadel a stala se z ní ERB II/19.

Francouzské
Invadery ve verzi B, tedy té se střeleckou přídí, měly jen
horní střeleckou věž se dvěma kulomety. Verze B měla 8 kulometů
v přídi (někdy jen 6), 2x3 kulomety v křídle, 14 závěsníků
pod křídly pro 5ti palcové rakety a 4 závěsníky na bomby (když
byly naloženy bomby, bylo použito jen 8 raket). B-26C „se
zasklenou přídí“ samozřejmě neměly těch 8 kulometů. Měly
pod křídlem 8 závěsníků na rakety a 2 „koše“ s celkem 4
kulomety. Dvě další zbraně, normálně jsoucí vpravo od trupu,
byly demontovány, protože střelba z nich ničila plexisklo na
přídi. Naopak byla zachována spodní věž, i když neozbrojená.
Kromě toho mohly nést 1800 kg bomb v&amp;nbsp;bombovnici.

Koncem války se Invadery masívně
účastnily bitvy u Dien Bien Phu. Jejich nasazení bylo omezeno
počtem posádek a mechaniků, ne počtem letadel.&lt;ref&gt;Podle
tabulek bylo třeba na měsíční provoz 18 Invaderů – tedy 720
letových hodin – 314 mechaniků a techniků.
&lt;/ref&gt;
Francouzský Výbor pro národní bezpečnost totiž rozhodnul, že
AdA bude mít maximálně 10.000 mužů. To umožnilo mít ve
Vietnamu 4 stíhací perutě, 3 dopravní a 2 bombardovací. Na druhé
straně po skončení Korejské války Američané už nedělali
problémy s dodávkami Invaderů a poškozené/zničené stroje byly
snadno nahrazovány.

Na
podzim 1953, po skončení Korejské války, předali Američané
Francouzům dalších 60 Invaderů. Na nich byla postavena 4. peruť
s Invadery, GB I/91 Bourgogne. Pátá jednotka, GB I/93 Maroc, už do
Vietnamu vyslána nebyla. Po skončení války byly zbylé Invadery
vráceny Američanům.
Invadery
se ve Vietnamu jednoznačně osvědčily, i přes svoji relativní
složitost.

Od
ledna 1951 (bitva u Vin Yen) začalo letectvo intenzívněji používat
napalm.

EROM 80 neboli Escadrille de
Reconnaisance d'Outre Mer 80, zámořská průzkumná letka, působila
od roku 49 se 7 NC-701 Martinety, tedy vlastně Siebely Si 204D. Ty
byly od května 51 nahrazeny průzkumnými Bearcaty. Své Martinety
předala ELA 52.

=== Dopravní letectvo ===

Po
celou dobu války měla zásadní význam letecká doprava. Silnice
byly ve špatném stavu, na jejich kraji číhali partyzáni, aut
málo, po silnici to je z jihu na sever 2100 km, z východu na západ
(na severu Indočíny) 1000 km a z Hanoje do Dien Bien Phu 442 km.

'''Toucan'''

V
únoru 46 bylo do Vietnamu posláno 16 AAC.1 Toucan alias Ju 52, v
roce 48 dalších 14, v roce 49 dalších 13. Byly dopravovány
loděmi – cesta trvala 20 dní. Kdyby letěly „po svých“,
trvalo by to 11 dnů, z toho 1-2 na revizi motorů. Během pěti let
jich bylo z různých důvodů ztraceno 25. Ve Vietnamu sloužily
především u GT I/34 Béarn (od července 47 I/64 Béarn). Byly
používány především k dopravě, ale také k vysazování
parašutistů (Ju 52 jich mohl nést jen 15), shazování zásob a
bombardování (i napalmem). Poslední (noční) nálet podnikly v
lednu 52, o rok později byly poslední vyřazeny ze služby. Celkem
ve Vietnamu podnikly 35 000 misí (z toho přes 30 000 peruť Béarn).

'''Dakota'''

Francie
„dostala“ něco přes 60 Dakot, hlavně ve verzi C-47B-DK, v
rámci „lend-lease“ v letech 1944-45, a okolo 65 dalších Dakot
jako americkou pomoc v letech 1951-54. Ty tvořily páteř jejího
dopravního letectva. V době bitvy o Dien Bien Phu jich měla ve
Vietnamu 108.
První
větší vietnamská skupina se rozvinula na letišti Tan Son Nhut u
Saigonu v lednu 1946. Byla to „Groupe de Marche d'Extreme Orient“
- G.M.E.O. - která tehdy měla 18 C-47; v únoru přibylo dalších
5. Kromě dopravy byly občas používány i k bombardování, kvůli
nedostatečnému doletu Spitfirů a nedostatku jiných letadel. V
červnu 46 tato skupina změnila jméno – stala se z ní GT II/15
Anjou, a v červenci 47 dále GT II/64 Anjou. Tato skupina působila
v Indočíně s Dakotami až do konce Vietnamské války, i potom za
příměří. Od 29.5.1954 (tedy dva dny po pádu Dien Bien Phu) se k
ní přidaly tři, a potom další dva, Noratlasy Nord 2501. Do srpna
jich bylo 20.

Další
perutě nedostaly tolik příležitostí létat s Dakotami: již
zmíněná GT I/34 Béarn je dostala až v roce 1953 na nahrazení
stárnoucích Ju 52, a působila s nimi do července 1956, kdy byla v
Saigonu rozpuštěna.

GT
II/62 Franche-Comté působila ve Vietnamu od října 49 (s Ju 52),
od listopadu 1951 do listopadu 1955 s Dakotami.

GT
I/61 Touraine obvykle zajišťovala vojenskou dopravu na trase
Francie-Vietnam, ale v říjnu 1952 bylo třeba posílit dopravu
přímo ve Vietnamu. Proto krátkodobě předala svá letadla tamním
perutím.
Poslední
peruť na Dakotách byla GT II/63 Senegal. Ve Vietnamu uskutečnila
965 akcí.
Před
bitvou u Dien Bien Phu se Dakoty pokoušely vyvolat déšť pomocí
jodidu stříbrného; kvůli nejistým výsledkům byla akce brzy
přerušena.
Ještě
doplníme, že i námořnictvo používalo v Indočíně jednu C-47:
byla přidělena Flottille 8S a používána pro VIP transport. Ale
občas byla použita i k bojovým úkolům.

Vedle
letadel přímo zařazených v armádě bylo mnoho letadel v šedé
zóně mezi armádou a civilní dopravou:

'''Packet'''

Během bitvy o Dien Bien Phu si
Francouzi půjčili americké Fairchildy C-119 (které nazývali
„Packet“). Ty sice měly fr. marking, ale stále patřily
Američanům a převážně s nimi létaly americké posádky&lt;ref&gt;Kromě
jiného proto, že fr. posádky sloužily na Dakotách. Další
Američani bylo 50 mechaniků na údržbě A-26. Nedostatek
personálu byl takový, že byli používáni i zajatí příslušníci
Vietminhu.
&lt;/ref&gt;
(byl to personál společnosti Civil Air Transport, ve skrytu
provozované CIA). C-119 si přitom ponechaly americkou kamufláž,
dostaly jen francouzské výsostné znaky. Jednotka se oficiálně
nazývala Détachement C-119. Původně působily při přepravě
těžkých nákladů mezi základnami, ale prosadily se především
při svrhování nákladů pro Dien Bien Phu, mimo jiné díky velkým
nákladovým dveřím, které umožňovaly všechno svrhnout při
jednom průletu.

'''Další dopravní letadla'''

Během posledních dnů bojů o Dien
Bien Phu zřídili Američani vzdušný most s dodávkami materiálu
z Japonska a Filipín, ve kterém působily C-54, C-119, C-124
(celkem 54 strojů) a C-118.

Na dopravu vojenských nákladů byly
příležitostně používány i civilní stroje půjčené od
aerolinek, především Aigle Azur, a to hlavně DC-3 (33 strojů),
ale i další : Bristol Freightery, C-46 (jedno C-46 bylo zničeno v
Dien Bien Phu), DC-4, Boeing 307 a SNCASO SO.30 (dohromady okolo 15).
Armádní štáb přitom potřeboval každý měsíc 1305 letových
hodin, aby uspokojil své potřeby.

Přepravu mezi Paříží a Saigonem
zajišťovala od května 1946 linka 102. Původně na ní létaly
DC-3 a DC-4. Později dálkových tratích sloužily DC-4 a
Constellation L-049 a L-749 půjčené od Air France. Vedle toho byly
založeny státní aerolinky SAGETA, které létaly od prosince 1953
se sedmi SNCASE 2010 Armagnac.

Na prvních civilních linkách
sloužilo 5 Dakot a okolo dvaceti Stinsonů L-5 Sentinel, které úřad
vysokého komisaře koupil v Indii.

Nejvýznamnější civilní
společností v Indočíně byla Aigle Azur. Měla ve svém parku
celkem cca 20 DC-3, pět DH-89, tři Airspeed Consuly, dva Beavery,
dva Bristol Freightery, čtyři SNCASO.30, tři C-46, dva
Stratolinery a jednu DC-6. Druhá nejvýznamnější byla Air
Vietnam, která vznikla v roce 1951 sloučením několika menších
společností.

Dále zde působilo několik menších
společností: Societe Indochinoise de Ravitaillement provozovala v
letech 1952-54 Lockheed Lodestar. Cie
Laotienne de Commerce et de Transport provozovala dva DH-89 a
jednoho Norsemana. Společnost Autrex provozovala postupně dva
DH-89, Avions Taxis Indochine měla Martineta.

=== Celkový stav ===

Na
konci roku 48 mělo fr. letectvo k dispozici celkem 45 dopravních
strojů, 30 MS-500 a 30 Spitfirů.
V říjnu 1950 mělo fr. letectvo k dispozici 48 P-63, 19 Spitfire,
43 AAC-1 a 25 C-47.
V
červnu 52 mělo fr. letectvo k dispozici celkem 354 strojů, z toho
39 Invaderů a 77 Bearcatů.
Na
počátku roku 53 mělo fr. letectvo k dispozici 64 stíhaček, 32
bombardovacích Invaderů, 58 pozorovacích letadel, 14 průzkumných
(F8F a A-26), 56 dopravních (40 C-47, zbytek Ju 52), 38 spojovacích
(DHC Beaver a Martinet) a 8 helikoptér (5x Hiller – u ELA 52, 53 a
54, 3xS-51; v září přišlo i 6x H-19).

K 1.1.54 mělo AdA k dispozici 441
strojů, k 1.5. 626 strojů a ke konci května 661 strojů.
Nejvyššího početního stavu tedy dosáhlo v době bitvy o DBP.
Podobně tehdy dosáhlo i největší aktivity – vidíme nejen
počet letů, ale i únavu posádek kvůli „přesčasům“.
Americké dodávky „pět minut po dvanácté“ zahrnovaly 25
Corsairů, 27 Bearcatů, 12 Beaverů, 50 Invaderů, 21 Dakot a 11
H-19, z&amp;nbsp;metropole přišly tři Martinety, 31 MS-500, dva N
1000, 16 MD 315 a pět Dakot, pro AdA a (jiho)vietnamské letectvo.

V dubnu 1954 mělo AdA v Indočíně
35% svých stíhačů, 86% dopravního letectva a 100% bombardérů.

Při uzavření příměří tam bylo
388 letadel, z toho 180 stíhaček a bombardérů, 100 dopravních a
108 spojovacích.

Celkový
počet použitých letadel podle jednotek je uveden v tabulce 1 -
„Přehled fr. leteckých jednotek ve Vietnamu a jejich letadel“.

Schématický
přehled jednotek a letadel, jak se postupně v Indočíně střídaly,
je na obrázku 1 - Armée de l'Air – přehled po perutích. K
vystřídání letadel, a v menší míře i jednotek, docházelo
postupně a graf uvádí měsíc, kdy jednotka na daném typu reálně
působila.

=== Armádní letectvo ===

Od počátku mělo armádní letectvo
potíže, protože spadalo pod dva pány: pozemní armádu a
letectvo. To se projevovalo mj. v jeho neutěšeném materiálním
stavu, nedostatku pilotů i dalšího personálu a nedostatku
morálky. Situaci vyřešilo ministerstvo obrany v září 1948, kdy
ustavilo A.L.A.T. (Aviation Légère
de l'Armée de Terre –
lehké letectvo pozemního vojska).
Ale v Indočíně přešly GAOA (groupes aérien d'observation
d'artillerie – letecké skupiny pro dělostřelecké pozorování)
v roce 1950 opět pod velení letectva, i když přitom zůstaly
armádními jednotkami, a v&amp;nbsp;říjnu byly přečíslovány na
21., 22. a 23. GAOA

Jejich
úkolem nebylo jen dělostřelecké pozorování, ale také spojení,
průzkum a přeprava osob, i raněných, vzácně i bombardování.
Armádní
letectvo bylo za druhé světové války a krátce po ní vybaveno
především dvěma typy letadel: Fi 156 alias Morane 500 Criquet a
Piperem L-4. Není tedy divu, že první armádní letadla, která
dorazila do Indočíny v prosinci 1945 s 9 D.I.C. (division
d'infanterie coloniale) byly Pipery (patrně pět). V dubnu 1946 je
doplnily Criquety od 3. D.I.C., které patřily k 2. GAOA, a dál se
přidaly 1. GAOA (1946) a 3. GAOA (1947). Původně měly po 12
Criquetech, později 18-24. V srpnu 1953&amp;nbsp;se k nim přidala ještě
24. GAOA, se 14 Criquety.
Protože
se v Indočíně smíšená konstrukce Fi 156 neosvědčila, byla
změněna na kovovou. I povrchový materiál byl změněn z plátna
na plech.

V
roce 1952 dostala ELA 52 6 Beechů UC-45.

V roce 1954 poslaly USA do Vietnamu,
v rámci vzájemné podpory, Cessny L-19 a DHC L-20A.

Beavery
– celkem 12 - získalo letectvo a zařadilo je k ELA 52, 53 a 54
(Escadrile de Liaison Aerienne
- spojovací letka). V březnu 55 přišlo dalších 5 strojů, a
všechny se po ukončení bojů shromáždily u ELA 52 (která měla
letiště v Saigonu). Vedle toho se ve Vietnamu již předtím
vyskytovaly „civilní“ Beavery, které fr. letectvo občas
používalo už v roce 1953.
Američani
„půjčili“ armádnímu letectvu v rámci vzájemné pomoci 64
strojů Cessna L-19A. První z nich dorazil do Indočíny v bednách
v březnu 1954. Od května začaly být přidělovány k 22. GAOA,
následně k 23. a 21. GAOA. Proti stárnoucím Criquetům znamenaly
citelné zlepšení, jenomže přišly pozdě. 1.7. 1955 bylo
oficiálně předáno Jižnímu Vietnamu 58 (nebo 60) Cessen L-19.

Flamanty,
MD-315, se dostaly do Vietnamu až v roce 1954 a již patřily
vietnamskému letectvu.
Celkový
počet použitých letadel podle jednotek je opět uveden v tabulce
1.

=== Aeronavale – námořní letectvo ===

'''Catalina'''

První letadla u námořního letectva byly 4 Cataliny,
které přiletěly z Agadiru v Maroku a sloužily u Flottille (letka;
flottille měla obvykle okolo 10 letadel) 8F, a to od konce října
1945. Po cestě udělaly 9 zastávek a trvalo jim to 60 hodin letu.
Cataliny vykonávaly všechny možné úkoly – dopravu osob,
hlídkování, průzkum, bombardování, ochranu konvojů,
ostřelování, a 24.3.1946 vezla jedna z nich samotného Ho Či Mina
na jednání do Saigonu. Další Cataliny přiletěly postupně.

'''Loire a Jake '''

V
listopadu se k nim předaly na místě nalezené a opravené opravené
Loire 130 (8.S.6, No.69) a od ledna 1946 tři kořistní E13A1 Jake,
dalšího Jake přidala britská ATAIU-SEA – vynikal tím, že měl
motor z Emily. S těmito pěti letadly byla v prosinci 1945 ustavena
Flottille 8S. V září 1946 se přidal jeden A6M2N Rufe. Ten byl
ještě v září odepsán po smrtelné nehodě, při 9. letu ve
francouzských rukách. V dubnu 46 byl ztracen Jake 8.S.4 , a snad v
září 1946 se objevil další Jake a jeden Jake se potopil v
prosinci 1946. Koncem roku 1946 vystřídala původní Loire 130
„nová“, se kterou přijel křižník Duquesne (8.S.5, No. 71).
Od dubna 1947 zbylá letadla létala jen minimálně a všichni si
oddechli, když v srpnu přišly britské Sea Ottery.

'''Sea Otter'''

Původně
jich bylo šest, dostaly čísla 8.S.1 až 8.S.6, a zbylé Jake byly
přečíslovány na 8.S.11 a 8.S.13 a Loire na 8.S.15. Poslední Jake
8.S.13 (a tím poslední japonské letadlo) byl poškozen při
přistání a odepsán v srpnu 1948.

Dalších
5 Sea Otterů přišlo také v srpnu, ale nejdříve bylo třeba je
opravit a do letového stavu byly uvedeny až na jaře 1948. Byly
intenzívně používány, což se postupně spolu s nedostatkem
náhradních dílů projevilo na jejich stavu a na podzim 1949 jich v
letovém stavu nebylo víc než 4, na jaře 1950 občas už jen
jeden. Situaci ilustruje i fakt, že stále byla používána Loire
130. Kromě toho 8S létala i s jedním MS 500, a všechny tyto
stroje nalétaly za měsíc 60 hodin.

V
říjnu 1950 byla založena 9S, která dostala 6 Sea Otterů od celní
správy a jejich úkolem bylo pozorování pobřeží. Tyto Sea
Ottery byly Mk. I, byly vyrobeny u firmy Saunders Roe a prošly
repasí u Supermarine. Přitom mj. dostaly nestavitelné vrtule.

'''Privateer a Goose'''

Situace
v 8S se zlepšila od listopadu 1950, kdy začaly Cataliny střídat
PB4Y-2 Privateery (v dané chvíli už přejmenované na P4Y-2S) a 3
zbylé Cataliny přešly k 8S. Naopak, Sea Ottery přešly k 9S. Sea
Ottery vydržely u 9S do začátku roku 1952, potom byly odepsány a
personál 9S přešel k 8S od 1.4.1952. Stav Catalin se ale také
zhoršoval a jejich aktivita klesala, takže byla toužebně
očekávána jejich náhrada: začátkem roku 1952 přišly Grummany
JRF-5 Goose. Původně jich bylo 12, do září 1953 bylo patrně pět
ztraceno. Goose byly vyzbrojeny 3 kulomety, na kontrolu říční
dopravy na Mekongu. Ale působily na mnoha místech v Indočíně,
především při pozorování. V roce 1954 přišlo ještě pět
Goose na doplnění ztrát. Flottille 8S zůstala ve Vietnamu až do
března 1956.

Privateery byly optimalizovány pro
námořní hlídkování (S for submarine), což se projevilo jejich
dlouhou maximální dobou letu, ale i praktickým dostupem pouhé 3
km, a to dělalo problémy při bombardování v horách, když tam
byla i kanónová PVO. Bombardování přitom byla v Indočíně
jejich hlavní úloha od roku 1952, předtím byly používány pro
průzkum a hlídkování. V Indočíně se na poslední chvíli
objevila ještě Flottille 24F, která také dostala Privateery, ale
vlastně působila jen v rámci 28F.
 

Flottille
8F (a 8S taky) dostala souběžně s Privateery ještě MS-500. Na
jaře 53 8S předala své dva Criquety do 8F, a ta se v červenci 53
přejmenovala na 28F.

=== Aeronavale – palubní letectvo ===

Francie
měla po válce ve službě 5 letadlových lodí, které se postupně
„točily na tůře“ v Indočíně. Přitom většinou přivezly
„vlastní“ letadla, se kterými potom působily operačně u
pobřeží severního Vietnamu, a další letadla, která ve Vietnamu
vyložily a předaly. Byly to lodě Arromanches, Béarn, Bois
Belleau, La Fayette a Dixmude.

Letadlová
loď Béarn byla vyrobena ve Francii v roce 1920 a neměla na palubě
aktivní letecké jednotky. Sloužila k převozu letadel.

Letadlová
loď Dixmude byla původně stavěna jako loď pro přepravu
cestujících. Ale v roce 1941 ji nedokončenou přebralo US Navy,
dokončilo jako eskortní letadlovou loď a v rámci programu
lend-lease předalo Britům. Ti ji přejmenovali na HMS Biter a po
válce předali Francouzům.

'''Dauntless'''

Jako
první dorazila v březnu 1947 Dixmude, s 9 Dauntlessy SBD-5 od
Flottille 3F a 29 letadly pro AdA, a to po 35 dnech plavby. Měla od
začátku problémy s palubními operacemi Dauntlessů, pro které
byla příliš malá, kromě toho Dauntlessy nedokázaly skládat
křídla, a v dubnu, tedy po 3 týdnech, po poruše katapultu tyto
operace přerušila a vrátila se do Toulonu. Od té doby byla
přeřazena jen na transport letadel, bez palubních operací.
V&amp;nbsp;Indočíně byla zpět v říjnu, přivezla 12 Toucanů a 12
Spitfirů IX LF, a kromě toho Flotille 4F s 9 SBD, které působily
z pevniny. Tři byly ztraceny při akcích, se zbytkem se vrátila do
Francie.
V
listopadu 1948 ji následovala Arromanches. Ta byla vyrobena v
Británii v roce 1944 pod jménem Colossus. Francouzi si ji v roce
1946 půjčili a přejmenovali, následně ji v roce 1951 koupili.

Kromě „vlastních“ 10 Dauntlessů
od 4F a 2 Seafirů III&lt;ref&gt;Seafire
1F-18 byl patrně zničen při cestě do Indočíny
&lt;/ref&gt;
přivezla ještě 6 Martinetů. Dauntlessy opět působily převážně
ze země. Do Francie se vrátila v lednu 1949.
Dauntlessy už byly opotřebovány, námořnictvo vyřadilo
posledních 11 (z původních 60) v říjnu 1949.

Potom Francouzi ve Vietnamu dva roky
letadlové lodě neměli; „došla“ jim palubní letadla a kromě
toho Arromanches procházela generálkou.

'''Hellcat a Helldiver'''

Arromanches se vrátila do Vietnamu v
srpnu 1951, na palubě měla Hellcaty od 1F a Helldivery of 3F. Do
Francie odplula v květnu 1952.

Příště se vrátila v září
1952, s Hellcaty od 12F a Helldivery od 9F. Do Francie odplula v
únoru 1953. Letadla přitom nechala v Haiphongu. Místo ní se
objevila La Fayette a vzala na palubu výše uvedené letky. Vrátila
se s nimi do Francie v červnu 1953.

Arromanches se opět vrátila do
Vietnamu v září 1953, na palubě měla Hellcaty od 11F (1F byla
přejmenována na 11F 20.6. 53) a Helldivery SB2C-5 od 3F&lt;ref&gt;I
když 3F měla ve stavu i SB2C-4, ty se ve Vietnamu zřejmě
neobjevily; SB2C-5 má posuvnou část pilotního krytu bez rámu
(na rozdíl od SB2C-4)
&lt;/ref&gt;.
Obě letky se účastnily bojů u Dien Bien Phu a aby zkrátily
dolet, působily ze země. Arromanches odplula z Vietnamu, již
definitivně, v&amp;nbsp;červenci 1954. Nahradily ji tři ostatní lodě
(kromě Béarn), které už prováděly evakuaci z&amp;nbsp;Indočíny.
Flottille 3F ještě operovala z Bois Belleau a nakonec ji zpět do
Francie odvezla Dixmude.

Letadlovou
loď La Fayette začali Američani stavět jako lehký křižník USS
Fargo, ale předělali ji na letadlovou loď a přejmenovali na USS
Crown Point, potom na USS Langley. Na vodu ji spustili v&amp;nbsp;květnu
1943. Američani ji Francouzům předali v roce 1951 a ti ji
přejmenovali na La Fayette.

Její sesterská loď byla Belleau
Wood. Američani ji spustili ji na vodu v roce 1943 již jako
letadlovou loď. V září 1953 ji předali Francouzům, ti si to
přeložili jako Bois Belleau a v roce 1954 na ni naložili Hellcaty
od 11F a Helldivery od 3F do Indočíny, a kromě toho ještě
Dassault Ouragany, které po cestě vyložila v Indii.
Američany dost naštvalo použití lodi k jinému účelu, než ke
kterému byla půjčena.

'''Corsair'''

V dubnu 1954 se do akce zapojila
Flottille 14F, která své Corsairy F4U-7 nechala v Tunisku, a místo
nich dostala 24 AU-1&lt;ref&gt;Americké
námořnictvo změnilo po válce kategorizaci letadel – z SB
(scout-bomber) se stalo A (attack). Původní Vought SBU Corsair už
dávno nebyl ve službě, tak se začínalo číslovat od začátku.
&lt;/ref&gt;
(bylo jich 25, ale jen 24 létalo), které přivezla USS Saipan z
Koreje. Tyto Corsairy pocházely od Marine Air Group a vyžadovaly
opravy, ale zřejmě ne zásadní, protože už za týden byly v
operačním stavu. Během jedenácti týdnů Corsairy nalétaly 1422
akcí. Corsairy AU-1 se do Vietnamu vrátily ještě v roce 1955 s
Flottille 12F a poslední akci v Indočíně si připsaly Corsairy od
Flottille 15F, obojí na palubě La Fayette, v roce 1956.

Celkový počet použitých letadel
podle jednotek je opět uveden v tabulce 1. Schématický přehled
jednotek a letadel, jak se postupně v Indočíně střídaly, je na
obr. 2 - Aeronavale – přehled po letkách, se stejným postupem
jako pro AdA.

=== Vrtulníky ===

První vrtulníky, které se objevily
ve Vietnamu, a to na jaře 1950, byly 2 Hillery 360, které byly
přiděleny k ELA 52. Později k nim přibylo několik S-51 a H-19.
Do 7.5. 55 armádní helikoptéry nalétaly 1984 akcí.

Koncem války sloužily vrtulníky i
u námořnictva – na letadlových lodích pro záchranu posádek.
Konkrétně se jednalo o S-51 „58S-11“ na palubě Arromanches a
Piasecki HUP-2 Retriever na palubě Bois Belleau.

=== Další letadla ===

Admirál Thierry d'Argenlieu, vysoký
komisař, měl v roce 1945 jako osobní letadlo Lockheed Venturu č.
29819, se základnou v Tan Son Nhut.

Úřad vysokého komisaře provozoval
v roce 1948 Republic RC-3 Seabee.

=== Vietnamské letectvo ===

Z
druhé kapitoly si pamatujeme, že většina Vietnamu, Kambodža a
Laos byly formálně samostatné státy. Jako takové byly opatřeny
vlastním letectvem, letadla dodávala Francie. První jednotka bylo
školící středisko „Centre d'instruction de l'aviation
Vietnamese“, CIAVN. Bylo vybaveno 20 Criquety a piloti z něj
začali vycházet od roku 1952. Z těchto pilotů byly postupně
vytvářeny další jednotky. Jen stručně zmiňuji, že do roku
1956 (tedy do odchodu Francouzů) byly vybaveny těmito letadly:
Cessna L-19, N.A. T-6G, C-47, Beech D-18 a E-18, MD-315 Flamant, RC-3
Seabee a Grumman F8F. Vedle toho měl císař osobní letadlo
Consolidated C-87 (tedy dopravní verzi Liberatora).

Kambodžské
letectvo vzniklo v září 1954 a bylo vybaveno šesti MS-500, třemi
Cessnami 170, jednou Cessnou 180 a třemi Fletchery FD-25.

=== Aktivita ===

Z
údajů v literatuře (uvedeny v příloze “ztráty a nálezy”)
jsem se pokusil zjistit aktivitu – počet akcí a nalétaných
hodin podle typu, jednotky a času. Někdy se jedná o přesné
uváděné číslo, jindy jde o odhad podle dalších zjištěných
hodnot – kupř. pokud známe celkový počet akcí u jednotky a
celkový počet akcí na jednom typu letadla u jednotky, můžeme s
jistou důvěrou odvodit počet akcí na ostatních letadlech.
Výsledky jsou ovlivněny nekompletností údajů a použitým
modelem; méně pak mícháním hrušek s jabkama – tedy vzletů,
akcí a bojových akcí.

Tyto výsledky jsou uvedeny v tabulce 2 - Přehled
letové aktivity

=== Tabulka 1. Přehled fr. leteckých jednotek ve Vietnamu a jejich letadel. ===

“Od” je datum prvního vzletu,
nebo reálný začátek bojové činnosti; “do” je datum
posledního vzletu, nebo konec podstatné bojové činnosti; počet
je maximální počet letadel daného typu v jedné chvíli

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Č.
! Vojsko
! Jednotka
! od
! do
! Letadlo (počet)
|-
| 1
| AdA
| GC I/7 Provence
| 12.45
| 7.46
| Ki-43 (17); &lt;br /&gt;Spitfire IX (16)
|-
| 2
| AdA
| GC II/7 Nice
| 12.45
| 7.46
| Ki-43 (1?); Ki-46 (1); Spitfire VIII (8)&lt;br /&gt;Spitfire IX  (16?)
|-
| 3
| AdA
| GC I/2 Cicognes
| 6.46
| 9.47
| Spitfire IX  
|-
| 4
| AdA
| GC II/2 Alsace
| 8.46
| 10.47
| Spitfire IX 
|-
| 5
| AdA
| GC I/6 Corse  
| 1.47
| 5.47
| Mosquito VI (6) a XVI (10)
|-
| 6
| AdA
| GC II/4 La Fayette
| 9. 47
| 9.48
| Spitfire IX 
|-
| 7
| AdA
| GC I/4 Dauphine
| 1.48
| 9.48
| Spitfire IX
|-
| 8
| AdA
| GC I/3 Navarre
| 9.48
| 10.49
| Spitfire IX
|-
| 9
| AdA
| GC II/3 Champagne
| 9.48
| 4.50
| Spitfire IX
|-
| 10
| AdA
| GC I/6 Corse
| 4.50&lt;br /&gt;11.50&lt;br /&gt;5.51
| 11.50&lt;br /&gt;5.51&lt;br /&gt;8.51
| Spitfire IX&lt;br /&gt;F6F (20)&lt;br /&gt;F8F
|-
| 11
| AdA
| GC II/5 Ile de France
| 8.49
| 12.50
| P-63C Kingcobra (20)
|-
| 12
| AdA
| GC I/5 Vendée
| 8.49
| 8.50
| P-63C Kingcobra (20)
|-
| 13
| AdA
| GC II/6 Normandie-Němen
| 10. 49&lt;br /&gt;2.51
| 2. 51&lt;br /&gt;5.51
| P-63C Kingcobra (20)&lt;br /&gt;F6F (21)
|-
| 14
| AdA
| GC III/6 Rousillon
| 8.50
| 3.51
| P-63C Kingcobra (20)
|-
| 15
| AdA
| GC I/9 Limousin
| 1.51&lt;br /&gt;5.51
| 5.51&lt;br /&gt;5.52
| P-63C Kingcobra (20)&lt;br /&gt;F8F-1A Bearcat&lt;ref&gt;Perutě
s Bearcaty mívaly 20-30 Bearcatů  
&lt;/ref&gt;
|-
| 16
| AdA
| GC II/9 Auvergne; 
| 5.51
| 12.52
| F6F
|-
| 17
| AdA
| GC I/8 Saintonge, od 1.11.53 GCI/22 Saintonge
| 9.51
| 7.54
| F8F
|-
| 18
| AdA
| GC III/6 Rousillon
| 3.51
| 2.52
| F8F-1A Bearcat
|-
| 19
| AdA
| GC II/8 Languedoc, od 1.10.53 GCII/22 Languedoc
| 2.52
| 7.54
| Bearcat
|-
| 20
| AdA
| GCII/9 Auvergne od 1.10.53 GC II/21 Auvergne; od 1.4. 55 II/21Artois&lt;ref&gt;GC
Artois byla rozpuštěna 1.2.55, materiál a personál převeden k
GC I/21 Auvergne, čímž vznikla GC II/21 Artois.  
&lt;/ref&gt;
| 12.52
| 7.54
| Bearcat
|-
| 21
| AdA
| GC I/21 Artois
| 6.52
| 1.2.55
| Bearcat
|-
| 22a
| AdA
| EROM 80
| 49
| 5.51
| Martinet (7)  
|-
| 22b
| AdA
| EROM 80
| 5.51
| 7.54
| RF-8F Bearcat (6-12)
|-
| 23
| AdA
| GB I/19 Gascogne
| 1.51
| 55
| B-26 B/C Invader (25-28)
|-
| 24
| AdA
| ERPII/19 Armagnac 
| 8.51
| 8.55
| F8F (2)&lt;br /&gt;RB-26C (4-11) 
|-
| 25
| AdA
| GB I/25 Tunisie
| 3.52
| 8.55
| B-26 C Invader (16)
|-
| 26
| AdA
| GB I/91Bourgogne
| 7.54
| 10.54
| B-26 (26)
|-
| 27
| AdA
| SAL 99 od 5.48 (47?) ELA 52 
| 9.45
| 8.56
| Ki-36; Ki-51; Ki-54; &lt;br /&gt;Nord 1000 (3); L-5; NC-701; MS-502(2)
|-
| 28
| AdA
| ELA 52
| 54
| 8.56
| Beaver  (5)
|-
| 29
| AdA
| SAL 53 / ELA 53
| 4.48
| 1.55
| Criquet (6); Martinet (3-6); DHC Beaver (4); Nord 1000
|-
| 30
| AdA
| ELA 54
| 9.51
|  5.55
| Criquet (3), Nord 1000 (3),Martinet (3), Beaver (1)
|-
| 31
| ALAT
| 9. D.I.C.
| 12.45
| 10.46
| Piper L-4 (5?)
|-
| 32
| ALAT
| GAOA 1, od 1.10.50 GAOA 21
| 2.46&lt;br /&gt;12. 54
| 12. 54&lt;br /&gt;6.55
| Criquet (12-20)&lt;br /&gt;L-19
|-
| 33
| ALAT
| GAOA 2, od 1.10.50 GAOA 22
| 4.46&lt;br /&gt;5.54
| 5.54&lt;br /&gt;6.55
| Criquet (12-14)&lt;br /&gt;L-19 (30)
|-
| 34
| ALAT
| GAOA 3, od 1.10.50 GAOA 23
| 5.47&lt;br /&gt;7.54
| 7.54&lt;br /&gt;6.55
| Criquet (12-24)&lt;br /&gt;L-19
|-
|  35
| ALAT
| GAOA 24
| 8.53
| ?
| Criquet (14)&lt;br /&gt;L-19 
|-
| 36a
| AdA
| GT I/34 Bearn, od 7.47 I/64 Béarn
| 2.46 
| 1.52
| Toucan (16) 
|-
| 36b
| AdA
| GT I/64 Bearn
| 1.53
| 7.56
| C-47
|-
| 37a
| AdA
| GT II/15 Anjou, od 1.7.47  GTII/64 Anjou
| 7.45
| 6.55
| C-47 (16-23-25)
|-
| 37b
| AdA
| GT II/64 Anjou
| 5.54
| 6.55
| Nord 2501 Noratlas (20)
|-
| 38
| AdA
| GT III/64 Tonkin
| 12.47
| 6.48
| Toucan (12)
|-
| 39
| AdA
| GT II/62 Franche - Comté
| 10.49
| 12.51?
| Toucan 
|-
| 40
| AdA
| GT I/61 Touraine
| 10.52
| 2.53
| C-47 (24)
|-
| 41
| AdA
| GT II/63 Senegal
| 1.54
| 11.54
| C-47 (25)
|-
| 42
| AdA
| CAT /Detachment C-119
| 5.53
| 8.54
| C-119B a C (6-22)
|-
| 43a
| AN
| 8S
| 12.45&lt;br /&gt;
12.45&lt;br /&gt;
8.46
| 8.48&lt;br /&gt;
50?&lt;br /&gt;
9.46
| E13A1 (5)&lt;br /&gt;
Loire 130 (2)&lt;br /&gt;
A6M2N (1)
|-
| 43b
| AN
| 8S
| 1.46?&lt;br /&gt;
8.47&lt;br /&gt;
50&lt;br /&gt;
1.51&lt;br /&gt;
3.52
| 6.53&lt;br /&gt;
1.51&lt;br /&gt;
56?&lt;br /&gt;
1.52&lt;br /&gt;
12.56
| MS 500 (1-2)&lt;br /&gt;
Sea Otter (11)&lt;br /&gt;
C-47 (1)&lt;br /&gt;
PBY (3)&lt;br /&gt;
Goose (12+5)
|-
| 44
| AN
| 9S
| 10.50
| 3.52
| Sea Otter (11)
|-
| 45a
| AN
| 8F
| 6.53
| 
| MS 500 (1-2)
|-
| 45b
| AN
| 8F
| 10.45
| 1.51
|  PBY-5A(4-9)
|-
| 45c
| AN
| 8F; od 26.5.53 28F
| 11.50
| 1.55
| PB4Y-2S a 2D Privateer (10)
|-
| 46
| AN
| 24F
| 1.7.54
| 9.54
| Privateer (9)
|-
| 47
| AN 
| 3F Dixmude
| 3.47
| 4.47
| SBD (9)
|-
| 48
| AN
| 4F  (Dixmude)
| 10.47
| 3.48
| SBD (9)
|-
| 49
| AN
| 4F  (Arromanches)1F  (Arromanches)
| 12.48
| 1.49
| SBD (9-10)&lt;br /&gt;Seafire III (2)
|-
| 50
| AN
| 1F  Arromanches3F  Arromanches
| 8.51
| 5.52
| Hellcat (30)&lt;br /&gt;Helldiver (12 +4)
|-
|  51
| AN 
| 12F     Arromanches9F      /La Fayette
| 9.52
| 6.53
| Hellcat&lt;br /&gt;Helldiver
|-
| 52
| AN
| 11F Arromanches      /LaFayette
| 9.53
| 11.54
| Hellcat (12+6)
|-
| 53
| AN 
| 3F   Arromanches      /Bois Belleau 
| 9.53
| 9.54
| Helldiver (12+4) 
|-
| 54
| AN 
| 14F La Fayette
| 4.54
| 7.55
| Corsair AU-1 (24)
|-
| 55
| AN 
| 12F   La Fayette        /BoisBelleau
| 55
| 12.55
| Corsair AU-1
|-
| 56
| AN 
| 15F La Fayette
| 2.56
| 5.56
| Corsair AU-1
|-
| 57
| AdA
| EH I/65
| 51?&lt;br /&gt;7.54&lt;br /&gt;?&lt;br /&gt;21.5.57
| ?&lt;br /&gt;58&lt;br /&gt;?&lt;br /&gt;30.1.58
| S-51 (8?)&lt;br /&gt;H-19 (17)&lt;br /&gt;C-47 (2)&lt;br /&gt;Beaver (1)
|-
| 58
| AN 
| 58S Arromanches
| 9. 53
| 54
| S-51 (1)
|-
| 59
| AN 
| 23S Bois Belleau  
| 54
| ?
| HUP-2 (1)
|}
=== Tabulka 2 - Přehled letové aktivity ===

Tabulka
se zabývá letadly, která snad skutečně vzlétla, nikoliv jen
byla ve stavu. „Počet“ je celkový počet letadel, která se v
Indočíně vyskytla a létala. „Od“ je datum prvního letu nebo
zahájení bojové aktivity, „do“ je datum posledního letu nebo
ukončení podstatné bojové aktivity. Letadla jsou uváděna v
pořadí, jak se objevila na scéně.
Jednotlivé
ztráty letadel a metoda provedení odhadu počtu nasazených letadel
a jejich aktivity jsou popsány v příloze “Přírůstky a
ztráty”.
Poznámka: přílohy a obrázky tu nejsou, protože je neumím vkládat.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Č.
! Typ
! Počet
! od
! do
! Bojová aktivita – akcí/letových hodin; poznámka
|-
| 1
| Caudron Simoun 
| 1
| 9.10.45
| ?
| ?
|-
| 2
| Potex 25 TOE
| 3
| 9.10.45
| ?
| ?
|-
| 3
| PBY
| 8
| 29. 10.45
| 1.52
| 2800 akcí; 9800h *
|-
| 4
| E13A
| 5
| 12.11.45
| 31.8.48
| 200 akcí; 280h; spolu s Loire*
|-
| 5
| Loire 130
| 2
| 26.11.45
| 50?
| 200 akcí; 280h; spolu s Jake*
|-
| 6
| C-47
| 130*
| 11.45
| 6.55
|  33.000 akcí
|-
| 7
| Spitfire VIII 
| ?
| 10.12.45
| ?
| minimální aktivita
|-
| 8
| Nakadžima Ki-43 III
| 17
| 11.12.45
| 6.2.46
| 2 akce  
|-
| 9
| A6M2
| 1
| 12.45
| 12.45
| Několik předváděcích akcí
|-
| 10
| Piper L-4
| 5?
| 12.45
| ?
| ?
|-
| 11a
| Spitfire IX
| 32+12
| 12.45
| 2.51
| 2 dodávky; 12.300 akcí; 14.500h
|-
| 11b
| Spitfire IX
| 7
| 28.1.46
| ?
| od Britů; minimální aktivita  
|-
| 12
| Ju 52
| 55*
| 2.46
| 53
| 35.000 akcí;  80.000h
|-
| 13
| Ki-36
| 5
| 2.46
| 20.5.46
| &amp;gt; 30 akcí, 135h
|-
| 14
| Ki-54
| 7
| 2.46
| 5.47?
| 140 akcí, 328h45'
|-
| 15
| Ki-51
| 2
| 2.46
| 20.5.46
| 15 akcí 
|-
| 16
| Ki-21-IIb
| 1
| 2.46
| 20.4.46
| minimální aktivita 
|-
| 17
| L2D3 
| 1
| 2.46
| 30.7.46
| 31h20'
|-
| 18
| Ki-59
| 1
| 46?
| 46?
| Krátká kariéra
|-
| 19
| Criquet
| 240*
| 27.4.46
| 56
| 40.000*
|-
| 20
| Ki-46 III
| 1
| 12.6.46
| 12.6.46
| Nehoda při prvním letu
|-
| 21
| A6M2N
| 1
| 29.8.46
| 19.9.46
| 9 startů; 7h25'
|-
| 22
| Mosquito
| 16
| 20.1.47
| 5.47
| 350 akcí; 740h
|-
| 23
| Stinson L-5
| ?
| 1.47
| ?
| + okolo 20 pro úřad Vysokého komisaře  
|-
| 24
| Nord 1000
| 20*
| 1.47
| 54?
| ? 
|-
| 25
| Dauntless
| 19
| 3.47
| 1.49
| 660 akcí; 1.100h *
|-
| 26
| Sea Otter
| 11+6
| 8.47
| 2.52
| 3025 akcí; 6587h
|-
| 27
| Seafire III
| 2
| 11.48
| 1.49
| minimální aktivita 
|-
| 28
| Martinet
| 50*
| 12.48
| 54?
|  ?
|-
| 29
| P-63
| 60
| 10.8.49
| 1.51
| 15800akcí; 20.000h *
|-
| 30
| Hiller 360
| 5
| Jaro 50
| ?
| ?
|-
| 31
| PB4Y
| 22
| 24.11.50
| 1.55
| 2200 akcí; 8.500h 
|-
| 32a
| F6F
| 40+12*
| 12.50
| 11.52
| AdA ; 7.000 akcí *
|-
| 32b
| F6F-5 
| 54*
| 8.51
| 6.54
| AN; 3.000 akcí; 6.500h   
|-
| 33
| F8F
| 209
| 2.51
| 55
| 60.206 akcí
|-
| 34
| A-26
| 112
| 3.51
| 5.10.55
| 36.000 akcí ; 42.000h
|-
| 35
| Sikorski S-51
| několik
| 8.51
| ?
| ?
|-
| 36
| SB2C-5
| 48
| 6.10.51
| 11.54
| 1400 akcí; 3.600h
|-
| 37
| Goose
| 12+5
| 1.52
| 3.56
| 3300 akcí; 6.600h 
|-
| 38
| Beech UC-45
| 6
| 52
| ?
| ?
|-
| 39
| Sikorski H-19
| 17
| 52?
| ?
| ?
|-
| 40
| C-119
| 29
| 6.53
| 8.54
|  700h*
|-
| 41
| Beaver 
| 12
| 9.3.54
| 8.56
| +6 dalších 29.3.55
|-
| 42
| Cessna L-19
| 64
| 27.3.54
| 1.7.55
| Většinou předány J. Vietnamu
|-
| 43
| AU-1 Corsair
| 24
| 18.4.54
| 15.7.55
| 1.422 akcí; 1.834h ; jen za 14F
|-
| 44
| Noratlas
| 5
| 29.5.54
| 6.55
| 5 do 8.54; celkem 20 
|-
| 45
| Piasecki HUP-2
| 1?
| 5.54
| 11.54
| ?
|}
* odhad

Obrázek 1 - Armée de l'Air – přehled po perutích
 
Obr. 2 - Aeronavale – přehled po letkách

=== Poznámky ke kamufláži a markingu ===

Letadla,
s několika málo výjimkami, létala v kamufláži země původu,
případně bez kamufláže.

Standardní
marking obsahoval kruhové státní znaky někdy se žlutým okrajem
na trupu, na křídlech ve čtyřech pozicích bez žlutého okraje,
u AN ještě (ne vždy) s kotvou, a trojbarevnou kokardu nebo
vlaječku na kormidle, u AN opět s kotvou. Výrobní číslo (5
číslic), obvykle pod kormidlem.

Japonské stroje: původní kamufláž, resp. hliník

Aeronavale:
Dauntless, Helldiver, Hellcat, Privateer, Criquet, patrně i
helikoptéry - tmavě modrá

Hellcat AdA a Bearcat: tmavě modrá

Catalina : bílá/světle šedá

Criquet, Cessna: zelená,

Nord
1000, Martinet, Kingcobra, Loire, Ju 52, C-119, Noratlas : aluminium

Spitfiry IX: britské „temperate scheme“ (dark green, ocean grey, medium sea grey, kryt
vrtule sky), někdy se světlým pruhem (sky nebo šedým) před
kormidlem. Kruhové znaky v šesti pozicích, kokarda na kormidle,
britské výrobní číslo na trupu před kormidlem, písmeno –
světlé - označující letadlo v rámci perutě na trupu za
kruhovým znakem. Někdy znak perutě na krytu
motoru nebo pod kabinou, vpravo a/nebo vlevo.

Mosquito: britské „temperate
scheme“. Výrobní číslo na trupu před kormidlem + velké černé
zespoda na křídle. Někdy další číslo na trupu před kormidlem,
někdy stínované. Vlaječka na nepohyblivé části kormidla. Znak
perutě na přídi. Mosquito RF 876/3 se žraločí tlamou na přídi.

Kingcobra : u Ile de France měla 1. letka vrtulové kužele červené, 2. zelené. V Indočíně došlo ke změně
imatrikulace z „5A-T“ na „P“, apod.

Hellcaty: písmeno na krytu kol, zepředu. Armádní Hellcaty: písmeno, světlé, na kormidle. Znak
perutě na trupu za kabinou.

Bearcaty: identifikační písmeno na krytu motoru, nebo na směrovce, někdy na vrtulovém kuželi.
identifikační písmeno na obou stranách náběžné hrany křídla,
iniciály MDAP (Mutual Assistence Defence Plan) pod kabinou, výrobní
číslo, znak perutě nebo písmeno nebo obojí v různém provedení
na krytu motoru, modrá na kokardě je v barvě “midnight blue” -
tedy kamuflážní. Popisky v angličtině a/nebo francouzštině.

Invadery: hliník, někdy zespodu
černá (průzkumné Invadery byly původně v černé lesklé barvě,
ale ve Vietnamu se z ní rychle stala černá matná), v různém
provedení. Pod kormidlem bylo „buzz number“, které sloužilo k
identifikaci letadla, aby si obyvatelé Spojených států mohli
stěžovat na nízko létající stroje. Skládalo se z předpony BC
(přidělená Invaderům), pomlčky a posledních tří číslic
výrobního čísla. To bylo nahoře na kormidle, pod ním bylo
„identifikační písmeno“ (poslední písmeno imatrikulace),
někdy na barevném podkladě. Na přídi bylo – někdy -
identifikační písmeno nebo znak perutě. Kruhový znak ve 4
pozicích (2x trup, 2x křídlo), kokarda na kormidle.

Dakoty létaly ve Vietnamu většinou
bez kamufláže. Stroje používané k nočním letům (hlavně nad
Dien Bien Phu) byly ze spodní strany kamuflované černě. Zřídka
se objevily stroje v původní americké kamufláži typu olive drab.
Stroje od jednotlivých perutí se poznaly podle znaku perutě na
boku před kabinou a barvy přídě. Kromě toho měly na přídi a
na kormidle identifikační
písmeno (nebo dvě) a
na přídi poslední tři číslice výrobního čísla.

Po uzavření dohody o příměří
létaly některé Dakoty od GT II/62, používané v Severním
Vietnamu pro evakuaci raněných, bez státních znaků, které byly
nahrazeny červeným křížem. Dakota s horní polovinou trupu bílou
je patrně ta VIP AN.

U
AN bylo číslo letky, písmeno “F”, tečka, a pořadové číslo,
menšími fonty kupř.: 14F.xx

Dauntlessy: kruhový
znak (bez kotvy – v té době se nepoužívala) ve 4 pozicích (2x
trup, 2x křídlo), vlaječka na kormidle. Někdy „čárky za
provedenou akci“, pod kabinou.

Helldivery:
ident. číslo na krytu motoru. BuAer na boku trupu, za znakem.
Symbol jednotky na kormidle. Demontovány kryty kol. I když
Francouzi dostali i SB2C-4, v Indočíně jsem našel jen SB2C-5,
tedy bez rámování kabiny. Flottille 3F používala bílý kryt
vrtule

Beavery:
červeným křížem byly označeny stroje, které prováděly
evakuaci zraněných z DBP, po jeho pádu. Tři stroje u ELA 53
natřeny „čokoládovou“.

Kamufláž vykazovala značné
opotřebení.

Jednotlivé
stroje se, samozřejmě, mohou tomuto schématu vymykat. Stačil na
to jeden muž se štětkou.

=== Literatura ===

časopisy
Avions, Le Fana, AFM, Air Fan a další. Internet.</text>
      <sha1>lx0y0wryh0n4422dqjr2djm2mt1tki6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Akvaristika/Šneci</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6902</id>
    <revision>
      <id>34388</id>
      <parentid>30965</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:20:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="617" xml:space="preserve">'''Šneci''' jsou plži chovající se v akváriu společně s rybami. Mají různé velikosti, od několika milimetrů až po 7 centimetrů. Mezi akvaristy se často vedou diskuze o tom, jestli jsou šneci užiteční, nebo jestli to jsou absolutně zbytečná, někdy i škodlivá, rychle se množící zvířata. Pravda je ovšem taková, že šneci se nebudou množit, pokud nebudou mít moc potravy. To znamená, že pokud se moc krmí rybky, šneci se budou množit.

Šneci se dožívají i 3 let, pokud ovšem mají nízkou teplotu vody, mohou se dožít jen 1 roku.

[[Kategorie:Akvaristika|{{SUBPAGENAME}}]]</text>
      <sha1>q5njhzg4hp23llyt2e7mg5yydb9rlw7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Akvaristika/Moje první akvárium</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6909</id>
    <revision>
      <id>30963</id>
      <parentid>26901</parentid>
      <timestamp>2016-02-23T13:35:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="471" xml:space="preserve">Založit '''moje první akvárium''' není složité. Musí se ovšem opatrně. Pro začátečníky v akvaristice jsou lepší méně náročné rybky a rostliny.

Pro první akvárium je nejlepší menší nádrž o objemu 50 - 60 litrů. Nejvhodnější rybky jsou například tetry neonové (tvz. neonky), nebo některé jiné tetry, jako třeba tetra černá. Rostliny můžou pěstovat prakticky všechny i začátečníci.

[[Kategorie:Akvaristika|{{SUBPAGENAME}}]]</text>
      <sha1>jayzhaxahnoqf8k0rio29un4qxwxl9j</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Akvaristika/Nákup akvarijních živočichů a rostlin</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6910</id>
    <revision>
      <id>30964</id>
      <parentid>26902</parentid>
      <timestamp>2016-02-24T01:30:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="448" xml:space="preserve">'''Nákup akvarijních živočichů''' může být někdy složitá věc, ovšem pokud se ví jak, není to něják složité. Vybírat se musí pouze takové ryby a jiní živočichové, které jsou zdravé na první pohled, čilé a v nádrži, ve které nejsou žádné mrtvé ryby. Rostliny se musí vybírat podobně. Nesmí nikde zahnívat, uvadat, ani hnědnout, pokud to ovšem není takový druh.

[[Kategorie:Akvaristika|{{SUBPAGENAME}}]]</text>
      <sha1>bzif65d0479hpow27pcqoxudl4gzoil</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Praktická elektronika/Jednočipové počítače</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6913</id>
    <redirect title="Programujeme jednočipy" />
    <revision>
      <id>26914</id>
      <timestamp>2014-10-06T16:20:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>109.81.237.34</ip>
      </contributor>
      <comment>Přesměrování na [[Programujeme jednočipy]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="37" xml:space="preserve">#REDIRECT [[Programujeme jednočipy]]</text>
      <sha1>k8zj538o87azbq1q77n5yw79r4qthxx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Turečtina</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6915</id>
    <revision>
      <id>27577</id>
      <parentid>26998</parentid>
      <timestamp>2014-12-25T16:03:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Standazx</username>
        <id>2536</id>
      </contributor>
      <comment>Kapitola do obsahu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="760" xml:space="preserve">Turečtina je turkický jazyk, kterým se mluví v turecku. Tato učebnice je zaměřena na výuku jazyka, pro přehled gramatiky se podívejte do knihy [[Turkické jazyky]].

== Obsah ==
* [[/Abeceda a výslovnost|Abeceda a výslovnost]]
* [[/Lekce 1|Lekce 1]] - Pozdravy, přivítání se, osobní zájmena, číslovky 1 - 10, turecká písmena s diakritikou,
* [[/Lekce 2|Lekce 2]] - Čísla od nuly do miliardy, datum, infinitiv sloves, jídlo,
* [[/Lekce 3|Lekce 3]]
* [[/Lekce 4|Lekce 4]] - Slovesa, větná struktura, souhláskové změny

* [[/Jiné učebnice|Jiné učebnice a slovníky]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Turečtina}}
* {{Wikislovník|kategorie=Turečtina}}
* {{Wikislovník|heslo=Turečtina}}

[[Kategorie:Turečtina| ]]</text>
      <sha1>thv77f9jn8g2yk1sbzrbu2ll0wgz8ji</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Turečtina/Lekce 1</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6916</id>
    <revision>
      <id>45247</id>
      <parentid>35555</parentid>
      <timestamp>2022-02-26T22:07:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3983" xml:space="preserve">== Pozdravy ==
* Merhaba - Ahoj&lt;small&gt; /Hello&lt;/small&gt;
* Günaydın - Dobré ráno&lt;small&gt; /Good morning (Have a bright day)&lt;/small&gt;
* İyi günler - Dobrý den&lt;small&gt; /Have a nice day&lt;/small&gt;
* İyi akşamlar - Dobrý večer&lt;small&gt; /Good evening&lt;/small&gt;
* İyi geceler - Dobrou noc&lt;small&gt; /Good night&lt;/small&gt;

''gece'' - večer, ''gün'' - den, ''-lar''/''-ler'' - přípona označující množné číslo (plurál)

Při doslovném překladu jsou tedy pozdravy ''dobrý den'', ''dobrý večer'' a ''dobrou noc'' vlastně ''dobré dny'', ''dobré večery'' a ''dobré noci''. Na rozdíl od češtiny se pozdrav ''dobrou noc'' používá nejen při loučení, ale i při setkání.

== Speciální písmena ==
Jak je vidět z pozdravů, turečtina používá některá písmena, která se v češtině nevyskytují. Kromě toho některá písmena, která se v češtině vyskytují, v turečtině zapisují jinou hlásku. Až na tři výjimky se všechny turecké hlásky (nebo jim odpovídající velmi podobné hlásky) nachází v češtině. Dvě hlásky jsou stejné jako v němčině a pouze jediná je tedy pro Čechy neznámá.

Poněkud nezvyklé je používání písmen '''I''', kterému odpovídá mále písmeno '''ı''' (bez tečky), a '''i''', kterému odpovídá velké písmeno '''İ''' (s tečkou).

Samohlásky:
* I, ı - [ɯ]
* İ, i - i
* Ö, ö - jako v němčině
* Ü, ü - jako v němčině

Souhlásky:
* Ç, ç / C, c - č / dž
* Ğ, ğ - prodlužuje předcházející samohlásku
* J, j - ž
* S, s / Ş, ş - s / š

Ukázky slov s I a İ:
* ırmak, IRMAK - řeka&lt;small&gt; /river&lt;/small&gt;
* ipek, İPEK - hedvábí&lt;small&gt; /silk&lt;/small&gt;

== Přivítání, seznámení se ==
{|
|-
| ''otázka'' || ''některé možné odpovědi''
|-
| style=&quot;vertical-align: top;&quot; | Nasılsın?&lt;br /&gt;Jak se máš?&lt;small&gt; /How are you?&lt;/small&gt;
|
* İyiyim, sen nasılsın? - Mám se dobře. Jak se máš ty?&lt;small&gt; /I am fine, how are you?&lt;/small&gt;
* Eh işte, ... - Jde to. ... &lt;small&gt; /so so&lt;/small&gt;
* Kötüyüm, ... - Špatně. ... &lt;small&gt; /bad&lt;/small&gt;
|}

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;float: right;&quot;
|-
| colspan=&quot;2&quot; | osobní zájmena || colspan=&quot;2&quot; | skloňování ''nasıl''
|-
| ben || já || nasıl'''ım''' || jak se mám
|-
| sen || ty || nasıl'''sın''' || jak se máš
|-
| o || on, ona, ono || nasıl || jak se má
|-
| biz || my || nasıl'''ız''' || jak se máme
|-
| siz || vy || nasıl'''sınız''' || jak se máte
|-
| onlar || oni, ony, ona || nasıl'''lar''' || jak se mají
|}

Dotaz ''Nasılsın?'' je neformální. Slovo ''nasıl'' znamená ''jak''.

Po odpovědi ''iyiyim'' je vhodné poděkovat a teprve pak se zeptat ''sen nasılsın?''.
* Teşekkürler - Díky&lt;small&gt; /Thanks&lt;/small&gt;
* Teşekkür ederim - Děkuji&lt;small&gt; /Thank you&lt;/small&gt;

=== Dotaz na jméno ===
* Benim ad'''ım''' ... - Jmenuji se ...
* Senin ad'''ın''' ne? - Jak se jmenuješ?
* Onun ad'''ı''' ne? - Jak se jmenuje? &lt;small&gt; /What is his/her/its name?&lt;/small&gt;
* Onun ad'''ı''' ... - Jmenuje se ...

''ad'' - jméno, lze použít i synonymum ''isim''.

Slova ''benim'', ''senim'' a ''onun'' jsou přivlastňovací zájmena a lze je vynechat, neboť „přivlastnění“ je určeno ještě jednou a to pomocí přípony u ''ad'', přípon ''-'''ım''''', ''-'''ın''''', ''-'''ı'''''. Pokud je místo ''ad'' použito ''isim'', vypouští se u něho při ohýbání písmeno ''i'' - jeho formy v uvedených větách tak jsou ''ism'''im''''', ''ism'''in''''', ''ism'''i'''''.

=== Dotaz na věk ===
* Kaç yaşındasın? - Kolik je ti let?&lt;small&gt; /How old are you?&lt;/small&gt;
* 10 yaşındayım. - Je mi 10 let.&lt;small&gt; /I am 10 years old.&lt;/small&gt;

== Sayilar - Čísla&lt;small&gt; /Numbers&lt;/small&gt; ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| 1 - bir || 6 - altı
|-
| 2 - iki || 7 - yedi
|-
| 3 - üç || 8 - sekiz
|-
| 4 - dört || 9 - dokuz
|-
| 5 - beş || 10 - on
|}

== Poznámky ==
* 2014-10-06
* lütfen - prosím&lt;small&gt; /please&lt;/small&gt;
* 23 oct - Turkish presentation

[[Kategorie:Turečtina]]</text>
      <sha1>2xzkbwgkiipgmvq3dr3qeat07ry7r81</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>LaTeX</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6918</id>
    <revision>
      <id>43503</id>
      <parentid>43475</parentid>
      <timestamp>2021-04-03T21:59:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>/* Základní prvky dokumentů */ ''– jak psát méně obvyklá písmena a jiné znaky''</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1719" xml:space="preserve">LaTeX ([[w:LaTeX|článek na Wikipedii]]) je balík maker typografického systému [[TeX]], tedy jeho nadstavba. Tato kniha bude po dokončení představovat soubornou příručku pro sázení různých dokumentů v LaTeXu i začátečnický úvod osvětlující principy, jak s LaTeXem pracovat.

== Současný obsah ==
=== Začínáme ===
* {{stav|1|16. listopadu 2020}} [[/Instalace/]]
* {{stav|1|21. prosince 2020}} [[/Základy/]]

=== Základní prvky dokumentů ===
* {{stav|1|25. února 2015}} [[/Kostra dokumentu/]]
* {{stav|2|17. února 2016}} [[/Čeština/]]
* {{stav|1|21. března 2020}} [[/Formátování textu/]]
* {{stav|1|25. listopadu 2020}} [[/Formátování odstavce/]]
* {{stav|1|27. listopadu 2020}} [[/Barvy/]]
* {{stav|1|11. prosince 2020}} [[/Písma/]]
* {{stav|1|29. listopadu 2020}} [[/Seznamy/]]
* {{stav|1|30. března 2020}} [[/Znaky/]] ''– jak psát méně obvyklá písmena a jiné znaky''
* {{stav|1|8. prosince 2020}} [[/Titulní strana/]]
* {{stav|1|17. června 2019}} [[/Hypertextové odkazy/]]
* {{stav|1|11. června 2019}} [[/Poznámky pod čarou a na okraji/]]
* {{stav|3|5. června 2019}} [[/Rejstříky/]]

=== Druhy dokumentů ===
* {{stav|2|10. listopadu 2015}} [[/Dopisy/]]
* {{stav|1|18. října 2014}} [[/Tvorba prezentací/]]

=== Podrobněji ke grafice ===
* {{stav|1|12. prosince 2020}} [[/Iniciály/]]

=== Vlastní rozšíření LaTeXu ===
* {{stav|2|21. června 2019}} [[/Vlastní příkazy a prostředí/]]

=== Ještě k vytváření dokumentů ===
* {{stav|1|24. listopadu 2020}} [[/Modulární dokumenty/]]

=== Doplňující materiály ===
* {{stav|1|22. června 2019}} [[/O této wikiknize/]]
* {{stav|1|10. června 2019}} [[/Literatura/]]

[[Kategorie:LaTeX| ]]</text>
      <sha1>lnmo6owe5j1j9phtq6cxjj6wby8ozbg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>LaTeX/Tvorba prezentací</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6919</id>
    <revision>
      <id>31870</id>
      <parentid>28149</parentid>
      <timestamp>2016-07-30T16:20:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>/* Beamer */ \usepackage[T1]{fontenc}</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="770" xml:space="preserve">K tvorbě prezentací vzniklo pro LaTeX několik balíčků.

== Beamer ==
Použití balíčku beamer je po jeho instalaci jednoduché. Na úvod dokumentu napíšeme, že třída dokumentu bude ''beamer'':
{{kód|jazyk=latex|kód=
\documentclass{beamer}
}}
Jednotlivé ''rámce'' (tedy stránky) prezentace pak budou uzavřeny do bloku ''frame'':
{{kód|jazyk=latex|kód=
\begin{frame}
Tady bude zajímavý text.
\end{frame}
}}

Nejjednodušší ([[../Čeština/|česká]]) jednostránková prezentace tedy může vypadat takto:
{{kód|jazyk=latex|kód=
\documentclass{beamer}
\usepackage[utf8]{inputenc}
\usepackage[czech]{babel}
\usepackage[T1]{fontenc}
\begin{document}
  \begin{frame}
    Toto je první stránka.
  \end{frame}
\end{document}
}}

[[Kategorie:LaTeX]]</text>
      <sha1>9vgqbot9v26ujll72d7yhiunewnak6e</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jakutština</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6922</id>
    <revision>
      <id>38371</id>
      <parentid>26952</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:28:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="564" xml:space="preserve">'''Jakutština''' je turkický jazyk používaný na východní Sibiři v Republice Sacha (administrativní část Ruské federace). Největším pokladem Jakutů je jejich lidová slovesnost, především mytologický epos ''oloncho''.

== Obsah ==
* [[/Úvod|Úvod]]. Dostupné zdroje
* Gramatika:
** [[/Gramatika Přehled01|Přehled mluvnice]]
* Texty s překladem
* Přílohy:
** [[/Příloha Pekarskyj|Přehled slovníku od Pekarského]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Jakutština}}
* {{Wikipedie|článek=Oloncho}}

[[Kategorie:Jakutština| ]]</text>
      <sha1>jdc2t874l1as3pdmfghyw9c6p4jip8m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jakutština/Příloha Pekarskyj</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6923</id>
    <revision>
      <id>34898</id>
      <parentid>31057</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4690" xml:space="preserve">== Přehled on-line slovníku Pekarského (skeny) ==

Slovník E.K. Pekarského je psán předrevoluční cyrilicí a používá zvláštní znaky pro nêkteré hlásky.

{| class=&quot;wikitable&quot;
! Dnešní ab. !! Pekar. ab. !! sken !! odkaz !! - !! Dnešní ab. !! Pekar. ab. !! sken !! odkaz !! - !! Dnešní ab. !! Pekar. ab. !! sken !! odkaz

|-
| А || А, Ā || 1/24 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-1/24 А] || || || || 2/5 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-2/5 кӱдӱӧр] || || Т || Т || 3/7 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-3/7 Т]

|-
| || || 1/70 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-1/70 ама] || || || || 2/50 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-2/50 кыі] || || || || 3/50 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-3/50 тāс]

|-
| Э || Ӓ, ӒӒ || 1/129 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-1/129 ачч] || || Л || Л || 2/97 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-2/97 Л] || || || || 3/100 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-3/100 тоб]

|-
| Б || Б || 1/188 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-1/188 ӓчі] || || || L ||  || || || || || 3/150 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-3/150 туі]

|-
| || || 1/250 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-1/250 бӓс] || || М || М || 2/117 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-2/117 М] || || || || 3/200 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-3/200 тӱк]

|-
| || || 1/300 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-1/300 бул] || ||  || || 2/160 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-2/160 моі] || || У || У, Ӯ || 3/239 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-3/239 У]

|-
| В || В || 1/355 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-1/355 быч] || || Н || Н || 2/200 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-2/200 наб] || || Ү || Ӱ, ӰӰ || 3/309 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-3/309 учӯ]

|-
| Г || Г || 1/356 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-1/356 Г] || || Ҥ || Ӊ || || || || Ф || Ф || 3/365 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-3/365 фӱӱн]

|-
| Ҕ || Ҕ || || || || О || О, Ō || 2/255 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-2/255 ныс] || || Х || Х || 3/365 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-3/365 фӱӱн]

|-
| Һ || Һ || 1/359 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-1/359 гыт] || || Ө || Ӧ, ӦӦ || 2/329 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-2/329 очч] || ||  || || 3/400 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-3/400 хал]

|-
| Д || Д || 1/360 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-1/360 һыа] || || П || П || 2/370 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-2/370 П] || ||  || || 3/450 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-3/450 хар]

|-
| Дь || Џ|| 1/413 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-1/424 дыр] || || Р || Р || 2/375 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-2/375 пыыс] || ||  || || 3/503 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-3/503 хоl]

|-
| Ж || Ж || 1/474 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-1/474 џыр] || || C || C || 2/376 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-2/376 рӧб] || || Ч || Ч || 3/540 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-3/540 хуо]

|-
| И || І, Ī || 1/475 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-1/475 І] || || || || 2/430 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-2/430 сар] || || || || 3/590 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-3/590 чоҥ]

|-
| || J || || || ||  ||  || 2/480 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-2/480 сіб] || || Ш || Ш || 3/636 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-3/636 чыч]

|-
| К || К || 1/534 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-1/534 ічч] || || || || 2/530 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-2/530 сӧк] || || Ы || Ы, ЫЫ || 3/636 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-3/636 чыч]

|-
| || || 1/580 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-1/580 кіl] || || || || 2/580 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-2/580 сӱп] || || || || 3/697 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-3/697 ычч]

|-
| || || 1/630 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-1/630 крі] || || || || 2/641 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-2/641 сыт] || || || || 3/705 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-3/705 (konec)]

|-
| || || 1/677 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-1/677 кӱд] || || || || 2/641 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-2/641 (konec)]

|-
| || || 1/679 || [http://sakhatyla.ru/books/pekarskiy-1/679 (konec)]

|}

''Poznámka:'' Z tabulky je zřejmé, že se mi nepodařilo najít odpovídající znak pro čtyři dlouhé samohlásky: '''Ä''', '''Ö''', '''Ӱ''' a '''Ы''' (délku značí Pekarskyj vodorovnou čárou nad písmenem).

[[Kategorie:Jakutština|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>9tufox6sh8ogrpq7j2ojy3lm196c0xi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Vzpomínky - Jen tak krátký život</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6924</id>
    <revision>
      <id>44827</id>
      <parentid>42421</parentid>
      <timestamp>2021-12-17T00:21:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka Lyalikoff</username>
        <id>4811</id>
      </contributor>
      <minor />
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="39998" xml:space="preserve">Venku panovala třeskutá zima, ale ve vytopené světnici se rozlévala vůně čaje, cukroví a jedlového jehličí. Maminka se zrovna chystala zapálit svíčky na vánočním stromečku, když jí najednou přepadly porodní bolesti a tatínek nechal rychle poslat pro porodní bábu. Zanedlouho byl na světě malinkatý kluk, nic netušící do jaké pohnuté doby se vlastně narodil. Tento rok matka porodila také jeho staršího bratra Seppa, takže krmením jednoho a nošením v břiše druhého přišla o všechnu sílu a chlapeček se narodil velmi droboučký. Při pohledu na něj si otec vzpomněl na prosincová jehňata, která se narodila příliš brzo na to, aby vydržela žalostný mráz a prohodil: „Z toho nic nebude, raději ho hodíme na hnůj!“ Ale jak už to tak s vánočními dárky bývá, vše bylo nakonec jinak. Ten drobeček měl tolik životní síly, že z něj vyrostl statný a veselý hoch.&lt;ref&gt;Jižní Morava, Korolupy, 24. prosince 1925.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Vzpomínky na obec Korolupy jsou převyprávěny z německého originálu. Rupert Apeltauer vypráví o svém dětství, zachycuje život a zvyky v obci Korolupy před odsunem německého obyvatelstva. Jeho vzpomínky končí těsně před koncem druhé světové války. Narodil se 24. 12. 1925 a žil s rodiči a sourozenci na zemědělské usedlosti čp. 41 na návsi. On i jeho rodina byli během odsunu v roce 1945 vyhnáni do Rakouska a následně odtransportováni do Hesenska.&lt;/ref&gt;&lt;ref name=&quot;Nur ein kleines Leben&quot;&gt;ANKE: Nur ein kleines Leben, vzpomínky, Rupert Apeltauer, přeložila Lenka Lyalikoff, 2013&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Informace o rodině pochází z kroniky obce Korolupy a z matriky.&lt;/ref&gt;

== Korolupy, rodina a já Rupert ==
V prvních dnech mého života se o mě všichni náležitě strachovali. Nakonec jsem vydržel až do křtu a pojmenovali mě ''Rupert''. Se svými bratry (Ernest a Sepp) a jednou sestrou (Aloisia) jsem se nakonec v Korolupech něco navyváděl. Na hranici mezi Rakouskem a Československem bydleli hlavně Němci a bohatý tu byl málokdo. Žili jsme z toho, co jsme si sami vypěstovali nebo prodali. Skoro všichni ve vsi byli zemědělci. Na horním konci vesničky stály chalupy nádeníků, co pracovali u sedláků. Náves byla po straně lemována řadou na sebe navazujících statků s nazdobenými fasádami a uprostřed s vraty tak velkými, že jimi sedláci pohodlně projížděli i s řádně naloženou fůrou sena. Rozložité koruny kaštanů před okny poskytovaly v parných létech vytoužený stín. Uprostřed vesnice se tyčil kostel s pomníkem padlým hrdinům v první světové válce. Kousek přes cestu jsme odevzdávali do malého obchodu mléko a hned vedle se nacházel hostinec, na jehož dvoře v létě hrávala muzika k tanci. O kousek dál stála radnice s poštou a na kopci na konci vsi škola. Pan řídící, který už tenkrát jezdíval autem, byl velmi přísný a moje lotroviny ponechal málokdy bez potrestání. Škola byla jednotřídní, takže můj o rok starší bratr ''Sepp'' seděl ve třídě vedle mne. Učení mi moc nešlo, opisoval jsem, za což mě pan učitel pohlavkoval nebo mi naložil pár ran rákoskou. Miloval jsem přírodu a nejraději bych celé dny strávil s koňmi. Také s panem farářem jsem dost válčil, hlavně při jeho hodinách náboženství či krasopisu.

I když naše dětská práce byla na statku nepostradatelná, přeci jen nám zbýval čas i na hraní. Hraček jsme moc neměli. My kluci jsme si oblibou hrávali na lupiče a četníky. K bojování tolik nezbytný meč jsem si sám vyřezal a pomaloval. Někdy jsem jich vyrobil více a prodával jsem je o pouti za deset haléřů. Z utržených peněz jsem si pak kupoval krémové řezy (Cremschnitten) nebo se vozil na malém dětském kolotoči, který se tenkrát musel pohánět ručně. Už od dětství jsem měl bujnou fantazii a pořád jsem něco kutil. Stačil mi kus dřeva, trocha drátu a auta či letadla byla na světě. Kola k autům jsem vyráběl ze špulek od nití, z čehož maminka nebývala zrovna nadšená, protože se jí neustále ztrácely. Někdy jsem si hrával na [[w:Manfred von Richthofen|Rudého barona]]&lt;ref&gt;Manfred Albrecht svobodný pán von Richthofen, stíhací pilot německého armádního letectva a nejúspěšnější stíhač první světové války, byl pro své úspěchy a červeně natřený trojplošník nazýván Rudým baronem.&lt;/ref&gt; nebo jsem si představoval, jak odčaruji řídícího i s farářem, za což mě pak v Korolupech oslavují jako národního hrdinu. Mamince jsem dělal různá pomyšlení a potěšení. Třeba jednou jsem nastrouhal do pytlíčku prášek z rozbité cihly, jež jsem pak mamince daroval se slovy: „Tady máš papriku na vaření,“ maminka mi děkovala a objímala mě.

Dětský zásypový pudr byl drahý a mouka se zase lepila. Stačilo na naší půdě poklepat na ztrouchnivělý trám a dřevěná moučka se sypala do dlaní. V zimě býval tatínek častěji doma, ale ani tehdy nezahálel. Ve stáji, kde bylo od dobytka teploučko, motal povřísla nebo seděl u verpánku a vyráběl pro celou rodinu dřeváky, které pak vyložil slámou, aby naše nohy byly pěkně v teple. Hned jak zamrzly rybníky a potoky, svištěli jsme v těch tátových dřevěných botách po kluzkém ledě o sto šest. Některé děti se už tenkrát mohly pochlubit železnými bruslemi, co se našroubovávaly na boty. Existovaly také takové malé brusle, vlastně to byly dvě okované lyžiny napříč spojené prkénkem. K odrážení se používala hůl s železnou špičkou. To se to pak na ledě bruslilo! Na zamrzlý potok jsme chodili s otcem vyřezávat velké kusy ledu, které jsme pak na saních sváželi k hostinskému Müllerovi. Ten měl pod stodolou velkou jámu, do které se kusy ledu nejprve naskládaly a pak zalily vodou, aby se utvořila ledová vrstva. Led tak vydržel po celé léto a používal se na chlazení pití, piva a masa. V zimě se také chodilo do vlastního lesa na dřevo, velké do pece se řezalo obloukovou pilou, malé na zátop do kuchyně se štípalo sekyrkou. Hotové dřevo jsme sváželi domů s koňmi na velkých dřevěných sáních. Vyrovnat palivové dříví za stodolou byla práce nás dětí.

Dědeček s babičkou bydleli ve vedlejších Mešovicích (Nespitz) a dohromady měli pět synů a dvě dcery. Nejstarší synové, Adolf a Alois, studovali v Praze. Alois se pak stal školním rektorem a Adolf pracoval ve státní správě. Na začátku války museli oba narukovat do Československé armády.&lt;ref&gt;Adolf a Alois narukovali do Československé armády, protože jako státní úředníci se hlásili k národnosti české, ačkoliv pocházeli z německy mluvící rodiny.&lt;/ref&gt; Během dovolenky se zastavili v Korolupech. Obdivovali jsme jejich uniformy s červeným úzkým švem na vnější straně nohavic, kovové zdobené knoflíky a vycházkovou čepici se stříbrným střapcem. Třetí syn Franz měl převzít statek, čtvrtý syn Anton byl zasnoubený se sousedovic děvčetem a měl se přiženit na jejich statek. Franze a Antona čekalo narukování do války za Německo.&lt;ref&gt;Franz a Anton nepracovali ve státní správě, mohli se tak bez problémů přihlásit k německé národnosti. Proto také po připojení Korolup k Třetí říši se na ně vztahovala branná povinnost a rukování do wehrmachtu.&lt;/ref&gt; Tvrdili, že nemohou bojovat proti vlastním bratrům, takže Franz ze sebe dělal idiota. Chodil všelijak pokřiveně a vojně se nakonec opravdu vyhnul. Jenže mu to divné belhání asi zůstalo, jelikož po válce nemohl pořádně chodit. Na Nový rok jsme chodívali, někdy i hlubokým sněhem, popřát babičce a dědečkovi, strýci Franzovi a Antonovi. Cestou jsme si přeříkávali novoroční přání, jenže jak jsme dorazili do Mešovic, tak se mi z hlavy všechno vykouřilo. „Nespěchej a přemýšlej“, uklidňoval mě pokaždé strýc Franz. Stejně jsem si nemohl na nic vzpomenout. Jednou ze mě vylítlo: „Já jsem malý chlapeček, co si nese raneček, a protože nic nevím, tak nic nepovím.“ Všichni se tenkrát dost smáli. Ale stejně jsem dostal pět korun jako ostatní. Babička nám usmažila na pánvičce míchaná vajíčka a pak jsme se vydávali na zpáteční cestu, během níž jsme si malovali, co všechno si o pouti za těch pět korun koupíme.

== Na statku ==
Na statku se to zvířaty jen hemžilo. Pes ''Nero'' hlídal před vraty a jakmile zbystřil otce vracejícího se na žebřiňáku domů, vyrazil mu naproti, pak se zprudka odrazil a celý rozradostněný k němu vyskočil na kozlík. Jeho věčné pokusy dostat se až do domu však maminka stejně sveřepě mařila ohánějíc se po něm koštětem. V zimě Nero s oblibou usínal ve stáji na ležících krávách. Ale protože krávy vstávají tak, že se nejprve postaví na zadní, pokaždé z nich spadl a kňučel. Nero byl také výborný lovec potkanů. Stačilo jen pootevřít vrata do stáje, hned jednoho lapl, zakousl se mu do krku a tak dlouho s ním třepal ze strany na stranu, až ho umlátil k smrti. Myši chytala naše kočka ''Snurrl''. Ta ovšem do domu směla. Sedávala tátovi při jídle na rameni, který ji rozmazloval dobrotami.

Ve stáji jsme mívali tak po pěti kravách, které maminka každé ráno a večer dojila. Stejně tolik pak bylo telat, některá šla na prodej a některá jsme zabíjeli pro vlastní potřebu. Tatínek měl rád koně a staral se o dva až tři tažné ''belgické chladnokrevníky''.&lt;ref&gt;V obci Dešná chovali do roku 1945 tažné plemenné belgické chladnokrevníky a měli tři hřebce k připouštění.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Belgický pracovní kůň - [http://horses-online.cz/?mmi=2&amp;smi=716&amp;bmi=B Belgický chladnokrevník]&lt;/ref&gt;. K tomu v konírně stálo ještě tak po dvou hříbatech. Koně zastávali veškerou práci na poli, tahali vůz se senem nebo se sklizní. Klisna ''Minka'' nám porodila čtrnáct hříbat. Před ohřebením jsme spávali ve stáji na seně, drželi jsme při ní stráž a na pomoc nám přicházel i soused. Jakmile byla kobyla zase v říji, jezdíval jsem s tatínkem do sousední vesnice k připuštění. Dívat jsem se ale mohl, až když jsem byl starší. V chlívku jsme vykrmovali na dvacet prasat. Prasnice na chov mívala každý rok čtrnáct až patnáct selátek, které otec vozil na trh do Jemnice a kam mě brával sebou. Velký koš na voze pokaždé vyložil slámou, do něj vedle sebe vyskládal selata a mě uložil mezi ně.

Na statku s námi žila ještě asi tak stovka slepic. Náš kohout byl tmavě hnědý s krásným barevným ocasem a každé ráno na hnojništi svým hlasitým kykyryký oznamoval, že slepice už vylezly z kurníku. Měl co dělat, aby je všechny oskákal. Vejce šla z velké části na prodej, ale některé slepice si za hlasitého kvokání dělaly hnízdo ve stodole na trámech a aby vylíhlá kuřata nespadla, musely jsme je jako děti z trámů sundavat. Kuřata jsme krmili, zrovna tak jako kachňata, natvrdo nasekanými vařenými vajíčky s namíchanými kopřivami nebo jetelem či prosem. Stávalo se, že k nám občas pod vraty podlezl sousedův kohout a protože ten náš žádného rivala na dvorku nestrpěl, došlo pokaždé k pořádnému kohoutímu zápasu. Po dvoře pobíhalo ještě asi šestnáct až dvacet hus. Ty jsme drželi hlavně kvůli peří, na slavnostní pečínku nebo také na prodej. Husy byly i dobrými domovními hlídači. Stačilo, aby se mezi vraty objevil někdo cizí, okamžitě začaly hlasitě kdákat a šly mu po nohách. V létě je pásal obecní pasák celý den na louce u potoka. Všechny trefily samy domů a bylo moc legrační pozorovat jak podlézají pod vraty zpátky na dvůr. Nikdy se žádná neztratila. Kachny se přes den zdržovaly na požárním rybníčku a vracely jako husy domů zcela samy. V rohu u vjezdu do dvora se tyčil do výšky dřevěný holubník. Vzhledem k tomu, že holuby mívali často mladé, zakroutila maminka holoubatům krkem ještě dříve, než stihla dorůst a připravila z nich pokaždé nějakou dobrotu. Dělávala je na výborné omáčce. V kuchyni mamince pomáhala sestra ''Luisa'', jediné děvče v rodině. Nejčastějším pokrmem u nás bývaly opečené brambory s kmínem nebo chleba se salámem. Všechno jídlo jsme zapíjeli mlékem. Tatínek ale mléko nesnášel, takže mu maminka připravovala chlebovou polévku.

Centrem každého statku byla velká kuchyně, která sloužila nejen k vaření a obývání, ale také ke spaní. Podél delší stěny stály za sebou tři široké nastlané postele, přes které maminka přes den přehazovala deku. Spávali jsme na napěchovaném slamníku pod tlustou péřovou peřinou a s hlavou zabořenou do velkého polštáře. Sláma ve slamníku se mohla otevřenou stranou každý den načechrat a nebo vyměnit. ''Luisa'', ''Sepp'' a já ''Rupert'' jsme spali společně v jedné posteli. V rohu kuchyně stál velký čtvercový selský stůl s rohovou lavicí. Kachlová kamna, která nám vystavěl pan kamnář, měla zabudovaný medenec a obrovskou troubu. Na plotně bylo několik kruhových plátů, které se daly vyndávat. Maminka na nich dělávala ''lángoše'', potírané sádlem a česnekem. To byla dobrota! Na kamnech se vařívalo také jídlo pro dobytek a stával na nich velký hrnec s meltou, který maminka stavěla se zabořenou sběračkou k obědu na stůl. Meltu jsme pili s mlékem a slazenou cukrem. U stolu nás sedávalo deset lidí: pět dětí, matka a otec, děvečka a čeledín a také ''Františka'', maminčina kamarádka, co žila sama a měla syna stejně starého jako můj bratr ''Ernest''. K bílé kávě jsme zakusovali chleba se sádlem nebo se salámem. Někdy maminka a Luisa upekly kynutou vánočku nebo nějakou buchtu. Nad postelemi byla ve zdi spižírna, do níž se ukládaly nejen hrnce a nádobí, ale také cukr, protože byl drahý. Tatínek na něj tajně chodíval. Jakmile maminka šla do stáje na dojení, vplížil se do kuchyně a cukr si nabíral rukama přímo do pusy. Většinou to od maminky schytal, jelikož ho polovinu rozsypal po zemi. Jindy si zase tajně ukrajoval chleba a mezi tenké krajíčky si namazal na prst sádla. Slepené krajíce si při kydání hnoje pokládal na špinavé okénko u chléva. Na to maminka nic neříkala, jelikož těžce pracoval a musel tudíž i hodně jíst.

V parádním pokoji (gute Stube) stály dvě postele, ve kterých ale nikdo z rodiny nespával, tři skříně se šatstvem, jedna menší vitrína s lepším nádobím, kulatý stůl se židlemi a jedny stojací hodiny. V pokoji jsme jídávali akorát o pouti nebo když přišla návštěva. Já jsem si vždycky po obědě zalézal do těch zastlaných postelí zdřímnout. Uměl jsem se do nich vsoukat tak, že jsem je vůbec nerozházel a tak se stávalo, že když si maminka v pokoji povídala s návštěvou, začalo se to z ničeho nic v posteli hýbat a maminka pak zděšeného hosta uklidňovala: „Klid, to je Rupert, chodí se sem po obědě vyspat.“ Na druhé straně vrat se nacházel výměnek. Tam bydleli dříve tatínkovi rodiče. Pamatuji se, že měli velkého psa s dlouhými chlupy, na kterém nám vnoučatům dovolovali občas jezdit, ale to jsem byl ještě malý kluk. Byt na výměnku sestával z kuchyně s velkými zabudovanými kamny a jedné obývací místnosti s velkým stolem. Po jejich smrti se využíval hlavně pro letní hosty.

Až do roku 1935 jsme zavěšovali nad stůl v kuchyní petrolejovou lampu, jelikož elektřina byla zavedená do vsi až v roce 1936. Každý statek měl svou vlastní studnu. Naše pumpa stála na dvoře asi dva kroky od dveří a u ní velký kamenný žlab pro napájení dobytka. Naplnit žlab vodou, vyvést dobytek a napojit ho, byla každé ráno naše dětská práce. Čerstvou vodu do kuchyně jsme připravovali do dvou kbelíků, které stávaly v prostorné předsíni před dveřmi do kuchyně. Za letních bouřek nás maminka posílala do předsíně válet sudy, aby prý blesk neuhodil do domu. Z našeho žita a pšenice jsme mleli v místním mlýně mouku. Jednou za čtrnáct dní se doma peklo čtrnáct velkých kulatých bochníků a maminčin chleba byl ve vsi hodně oblíben. Těsto se zadělávalo ve velkých dřevěných neckách na podstavci. Mezi tím, co se rozpalovala pec na chleba, tak těsto kynulo v pletených ošatkách. Jakmile veškeré dřevo v peci shořelo, maminka vymetla popel a vyčistila celou pec. To byla přesně ta chvíle, kdy se pec vyhřála na tu správnou teplotu a mohlo se začít s pečením. Do pece se mimo chleba vešlo i pár plechů s pečivem nebo s buchtami. O čerstvý chleba nebyla na statku nikdy nouze, jelikož za týden nastal pečící den zase u sousedů a my dostali chleba zase od nich. Také mléko jsme zpracovávali na statku sami. V centrifuze jsme oddělili od syrovátky smetanu. Tlučení v máselnici byla zase naše dětská práce. U kliky se střídali tak dlouho, dokud nebylo máslo hotové. Syrovátku a podmáslí jsme většinou zkrmovali. Maminka máslo pořádně vymačkala, vytvarovala, nazdobila lžící a společně s vajíčky a zbylým mlékem prodala.

Každých čtrnáct dní chodíval po vsi podomní prodejce se zavěšeným krámkem na krku. Před každým domem si stánek na břiše podepřel holí a nabízel knoflíky, nitě, šroubky, kšandy ke kalhotám, ale také nože, na které jsme byli zvědaví obzvláště my kluci. Ze všeho nejvíc jsme se sháněli po gumách do praku. Žid ''Willi'' skupoval po vesnici za deset haléřů králičí kůže, které sedláci po stažení vycpávali senem. Děti za Willim běhaly a pokřikovaly po něm: „Willi, dej nám ocásek!“ Vylouděný králičí ocásek jsme si pak přivázali na klacek a lítali s ním po vsi. Brusič nožů a nůžek se před každým domem ohlašoval zvoněním na zvonec. I když se udělala v hrnci po odprýsknutí emailu díra, tak se nikdy nevyhazoval. Jednou za měsíc přicházel do Korolup dráteník, který hrnec opravil a mohl se používat zase dál.

== Dětské lotroviny ==
V létě jsme my děti běhaly bosy, aby se neničily drahé boty. Kde se objevila naše dětská banda, tam se zaručeně něco semlelo. Za velkých veder jsme se koupali v rybníčku u mlýna, na mělčině se cákaly malé děti a v hloubce jsme plavali my velcí. Od psů jsme odkoukali plavání na čubičku. Přes rybníček vedla malá lávka, z které jsme pomatlaní blátem od hlavy až k patě skákali do vody, jindy jsme se nechávali na prkénkách z lávky unášet po proudu potoka. Louka i s rybníčkem patřila mlynáři a jakmile se objevil, putovala prkénka zpátky na místo. Starší děti se musely o své mladší sourozence starat. Našeho ''Ericha'' jsme pokaždé usadili do pleteného kočárku a běhali s ním po celé vesnici. Jednou nám spadl u požární nádrže do díry na hašené vápno. Milého Ericha jsme pak umyli v rybníčku, vrátili do kočárku a za hlasitého povyku běhali dál. Jednou jsme my kluci vylezli na střechu stodoly a snažili jsme se po jejím hřebenu přeplazit na sousedovic střechu, jindy jsme zase seděli v koruně rozložitého kaštanu a aniž by si nás někdo všiml, pozorovali jsme z výšky život pod námi.

Na otcově kole jsme se něco najezdili. Otec na kolo naskakoval zezadu, odrazil se od šroubu u zadního kola a švihem se dostal na sedlo. Já jsem se ale neuměl přehoupnout přes rám, takže jsem stál na šlapce na jedné straně kola a druhou nohu jsem měl protaženou na druhou šlapku pod tyčí. Jízda ve dvou vypadala velice komicky, na každé straně kola stál jeden z nás na šlapce a střídavě jsme se pohupovali na horu a dolů. Každý den se mohl svést někdo jiný. Jednou maminka spěchala na pole a tak jsem se nabídl, že ji odvezu. Seděla mi na rámu, jenže na polní cestě se mi podařilo vjet do výmolu a rázem jsme se oba váleli v blátě. Bál jsem, že mi maminka bude nadávat, ale ona se jen smála a smála. Využil jsem příležitosti, že byli všichni na poli, odmontoval kola od pluhu, přidělal je na trakař a tříkolové vozidlo pro čtyři až pět dětí bylo na světě. Akorát se špatně ovládalo. Nejvíce nás bavilo sjíždět od horní stodoly až dolů ke hnojišti. Frčeli jsme si to dolů, najednou se tříkolka převrhla a my jsme letěli velkým obloukem do hnoje. Hnůj ne hnůj, jezdili jsme dál, jelikož ta švanda za to stála.

Ovce se mohly pohybovat po celém dvoře a v sadu zcela volně. Berana jsme ale dost často škádlíva-li: „Pojď, no pojď! Pojď, jen pojď, starý berane!“ Jednou, když jeli rodiče do města nakupovat, dostal nás na starost nejstarší bratr ''Ernst''. Musel nám tenkrát připravit i oběd a protože nic jiného než krupicovou kaši neuměl, vzal velký hrnec s dvěma uchy, nalil do něho mléko a s přisypáváním krupice to nějak přehnal. Kaše začala tuhnout a nabobtnala mu v tom hrnci tak, že z ní byla tuhá lepkavá hmota, která se nedala jíst. Ernst to nakonec vzdal a hodlal kaši vyškrabat do septiku. Mezitím jsme berana rozdráždili natolik, že když uviděl Ernsta s hrncem na dvoře jak se naklání zrovna nad septikem, nabral ho na rohy a ten odletěl i s hrncem obloukem do jámy s močůvkou. Za našeho statného povyku se pak drhl venku pod pumpou. Z klacků jsme si jako kluci vyráběli praky. Samozřejmě to odneslo sem tam nějaké okno. Jednoho dne přišel na řadu i ciferník věžních hodin na kostele: „Kdo se trefí do ručičky tak, aby se pohnula?“ Podařilo se mi dát takovou ránu, až se email na ciferníku odprýskl. Farář to jako na potvoru uviděl a šel si okamžitě stěžovat. Hned jak jsem přišel domů, přehnul mě otec přes kolena a namlátil mi na zadek. Od té doby jsem faráře neměl rád. Poblíž požárního rybníčku bydlel strýc ''Joseph'', bratr mojí maminky. Měl jen jednoho syna a ten se jmenoval jako jeho otec Joseph. Byl jen o tři dny mladší než já a neměl žádného sourozence. Musel doma hodně pomáhat a nemohl s ostatními tolik vyvádět. Joseph byl můj kamarád. Jednou v létě jsme dotlačili k rybníku těžké necky a udělali si z nich člun. Vevnitř s námi seděl i pes Nero. Necky se špatně řídily, takž jsme se pokaždé převrátili do vody.

== Dětská práce a povinnosti ==
K naším dětským povinnostem patřila příprava zimních zásob. Na louce ve stráni rostl v malých keřích kmín. Nasbírané trsy jsme pokládali na rovnou střechu k sušení. Za pár dní uschnul natolik, že jsme z něj mohli semena lehce vyklepávat a plnit do malých sáčků. Z kmínu měla maminka pokaždé velkou radost, protože ten byl v kuchyni neustále potřeba a musel stačit na celý rok. Na podzim jsme chodili na houby, sbírali jsme hlavně lišky, hřiby a klouzky. Do lesa s námi chodil jeden pán z vesnice, co houby dobře znal, aby se nám do koše nezatoulaly žádné jedovaté. Houby jsme pak očistili, nařezali na plátky a sušili na slunci. Když pršelo, sluníčko nahradila trouba. Jablka a švestky jsme na statku připravovali zrovna tak. „Kde kde je tolik pilných pomocníků, tam nás zima nemůže zaskočit!“ říkávala maminka a byla pyšná na své uličníky.

Chodili jsme také na hrášek, cpali jsme si ho za košile a každý z nás vypadal jak nafouklý balon. Než jsme ale došli domů, byl hrášek ta tam. Někdy jsme přepadli pole se žlutou řepou, největší kusy jsme vytrhli, opucovali o kalhoty a snědli. Ani zelí se nám neubránilo, jelikož každý pořádný kluk měl nůž. Hlávky jsme oloupali a nakrájené kousky snědli. Ještě lépe chutnalo ovoce od souseda. Třešně, jablka, hrušky a švestky lákaly po celé léto a naše žádostivost byla větší než strach ze sousedovic pohlavku nebo plísnění. Z bílého zelí jsme nadělali kysané na zimu. Zelí jsme zpracovávali přímo v kuchyni. Na rozprostřeném bílém prostěradle jsme ho nejprve nastrouhali. My děti jsme si musely umýt nohy, vlézt do sudu a nastrouhané zelí šlapat tak dlouho, až se na něm začala dělat pěna. Nakonec se sud přikryl bílým plátnem, zaklopil dřevěným víkem a zatížil kamenem. Sud stával společně s naloženým masem v komoře. Dvakrát do roka se zabíjela dvě prasata a někdy k nim přibylo i hovězí. Děti vymývaly střeva na jitrnice a jelita, maminka mezi tím zadělávala na prejt a nakonec jsme si všichni dali jitrnicovou polévku, což byl v podstatě vývar po jelitech, jitrnicích a tlačence. Nejlépe chutnala, když v ní sem tam nějaká jitrnice praskla. V mezičase jsme si pochutnávali na pečeném králíku nebo huse. Starší husy jsme na podzim prodávali.

Další naší každodenní povinností bylo sekání vojtěšky, která se koňským povozem pak navozila domů. Dobytek jsme krmili také řízky z řepy, řezankou a šrotem. Pro prasata stál na plotně denně pařák tak s pěti šesti kbelíky brambor, které se pak smíchaly se šrotem, zrním a syrovátkou. Sem tam se přidalo i něco zeleného. Jakmile dozrála na poli pšenice, žito, oves, ječmen a čočka, šlo se na žně. Suché obilí jsme vázali slaměnými provazy (povřísly) do snopů, na mlácení došlo až v zimě. Provazy jsme nejprve museli namočit ve vodě, aby byly vláčnější. Na poli jsme stavěli panáky z osmi snopů, tři snopy jsme pokládali napříč nahoru, aby za deště měla voda kudy odtékat. Suché snopy se pak pěkně klasem dovnitř nakládaly z obou stran vozu po čtyřech až pěti vrstvách. S naloženými fůrami tatínek jezdil hlavní bránou přes celé hospodářství až do zadní stodoly, odkud pak bez otáčení spěchal pro další várku na pole. Slepice, které se divoce sbíhaly vylétaly na žebřiňák a loupily celé klasy, občas při té obilné hostině sem tam skončily pod koly. Jednou tatínek přinesl domů kůzle. Mohlo si dělat úplně, co chce.

Každý rok k nám přilétaly vlaštovky. Okna do stáje bývala po celý rok otevřená, proto si v ní mohly stavět svá hnízda a vychovávat mladé. Much ke krmení mláďat bylo v chlívě dostatek. Rodiče létali sem a tam a krmili mladé do otevřených zobáčků. Pro děti platil zákaz sahat na hnízda. Z vlaštovek jsme se každý rok radovali, jelikož se tradovalo, že nosí štěstí. Po druhé senoseči vyháněly děti krávy na pastvu na louky. Naše louka ležela mezi potokem a lesem. Sousední pozemek patřil sedlákovi, který měl jen jednu dceru. Jmenovala se ''Mili''. Pokud byly krávy při pastvě klidné, nasbíraly jsme si v lese dřevo na ohníček, který jsme si rozdělávaly mezi dvěma stromy u potoka. V horkém popelu jsme si opékaly brambory. Na přehrazeném potoku jsme rybařily. Na klacek jsme přivázaly provázek a na ten háček ze svěracího špendlíku. Občas se nám do něj zakousla i nějaká ryba. Mnohem větší štěstí jsme měly jako děti na raky. Chytaly jsme je tak, že jsme mrtvou slepici obalily slámou a pevně ji ovázaly provázkem. Celý uzlík se zatížil kamenem a spustil do hloubky u hráze. Na druhý den jsme slepici vylovily a vybíraly raky nalezlé ve slámě. Byla jich spousta i pod kameny. Na splavu jsme si hrávaly nejraději. Navečer jsme zaháněly krávy domů. Trefily samy až do stáje. ''Mili'' jsem pomáhal krávy ve stáji uvazovat a přehazovat těžké řetězy přes rohy. Dělal jsem to proto, že byla mladší a také proto, že jsem ji měl rád. V tuto roční dobu bývalo i hodně slunéček sedmitečných. Na stráních, co rostl kmín, jsme vyšťourávaly klacky kobylky z nor. Sbíraly jsme je do sklenic a nosily slepicím, které se na ně vrhaly jak šílené.

== Tradice ==
Na vesnici to chodívalo tak, že jeden ze synů musel jít na faráře. Maminka si moc přála, aby se jím stal náš nejstarší ''Ernst''. Bohužel, všechno bylo nakonec úplně jinak. My kluci jsme dělávali ministranty a jednoho dne si pan farář vyhlédl mě. Mně se ale vůbec nechtělo každou neděli celebrovat před oltářem a tak jsem si vynutil šlapat měch nahoře na kůru. Na varhanách byla taková ručička, která udávala množství vzduchu a jakmile klesla na červenou, byly varhany bez vzduchu. Zda to tak opravdu je, jsem musel vyzkoušet, takže při jedné mši přestaly varhany skutečně hrát a já se pak dal do rychlého šlapání. Od paní varhanice jsem dostával kapesné. Z kůru se to parádně pozorovalo. Vídával jsem, jak pan farář rychle zvedá kalich, když mu chtěl mešní sluha nalít vodu a jak je pohár plný, když šlo o víno. Po mši jsme chodili ke zpovědi, abychom se vyzpovídali ze všech svých hříchů. Já jsem si myslel, že do toho farářovi nic není, takže jsem mu ve zpovědnici odpovídal: „Zpovídám se ze všech svých vědomých i nevědomých hříchů, amen.“ „Nic jiného mi říci nechceš, můj synu?“ ptával se farář. „Ne!“ a vystřelil jsem ze zpovědnice jako o závod.

O masopustu se mládež převlékala za čerty a pekelníky. Obcházela s metlami dům od domu a vyšlehávala děvečky a větší zlobivé děti. Pekelný průvod se ohlašoval rachotem zvonců. Maminka pekla celý den koblihy a my jsme nesměli courat do kuchyně, aby jí těsto při kynutí nespadlo. Nemohla se těch koblih nikdy dosmažit, jelikož každé z dětí jich naráz snědlo čtyři až pět. Večer se v sále hasičské zbrojnici konala masopustní zábava, na kterou každý z vesnice donášel šunku a koblihy. Večer nás pak hlídávala děvečka, dcera porodní báby. V zimě k nám docházely tak tři až čtyři ženy z vesnice drát peří a sedávaly v kuchyni u stolu. Při draní jsme pod stolem poslouchaly ženská vyprávění o strašidlech a čarodějnicích, které přilétávají komínem. Z nasbíraných husích brk jsme pak dělali cestičky.&lt;ref&gt;Cestičky z husích brk se sypaly od domu dívky k domu mládence, kteří spolu chodili. Nejlépe když mrzlo, aby cestička z husích brk byla dobře viditelná.&lt;/ref&gt; Po třech až čtyřech dnech bylo hotovo, maminka upekla k slavnostnímu ukončení makovým štrúdl a přesunula se se sousedkami zase o dům dál. Každé dítě dostávalo věnem pěknou peřinu, které se skladovaly v suchu na půdě. V sedm večer, jakmile zvonilo klekání, jsme museli být doma, na to byla maminka jako pes. Před společnou večeří jsme si poklekali k modlitbě před svatými obrázky u postele. Já jsem většinou večeřel krupicovou kaši, jelikož jsem ji měl rád.

Na Velký pátek nesměly zvonit zvony. Chlapci chodili vyhrkávat, ráno v sedm hodin poprvé, pak v deset hodin na mši, ve dvanáct v poledne, ve tři na modlení a v sedm večer ještě jednou. Ve dvojstupu jsme proběhli všechny vesnické uličky a dřevěnými řehtačkami jsme dělali pěkný rámus. To samé v sobotu. U mě ''Ruperta'' byl sraz a také konec. Po řehtání jsme se šli umýt do potoka. V neděli přiletěly zvony z Říma a po bohoslužbě jsme šli dům od domu po výslužce. Většinou jsme dostávali vajíčka, ale také šunku, peníze, koblihy nebo také ''Strauben''&lt;ref&gt;Strauben, sladké pečivo z kynutého těsta pasírované přes trychtýř a smažené v horkém sádle a bohatě cukrované, pochází z Bavorska, jižního Německa. ''Křehotiny'' se připravují na velikonoce a masopust dosud.&lt;/ref&gt; z kynutého těsta. U nás ve stodole na trámu jsme se pak o výslužku dělili. Každý dostal stejně. Část vajec jsme prodali v obchodě na návsi a zbytek vajec se uvařil, obarvil a polepil obrázky. Také jsme hrávali s vajíčky ''Eierditschen''. Špičkami vajíček jsme tloukli do sebe a to, které se rozbilo, dostal vítěz a ten ho mohl také sníst.&lt;ref&gt;Eierditschen - Ostereier „ticken“, „düpfen“, „ditschen“, „tüppen“, „kitschen“, „pecken“, „tütschen“, „dotzen“ oder „kicken“ - velikonoční zvyk – ťukání vajec o sebe.&lt;/ref&gt; Oblíbené bylo házení vajec do dálky, kdo dohodil nejdál, byl vítěz a kdo prohrál, musel dát své vejce vítězi. Pokud se mu vajíčko při hodu rozbilo, putovalo k vítězi zrovna tak.

Po smrti se zemřelý přechovával tři dny v domě. Držela se u něho stráž za zemřelého a modlili jsme se. Na čtvrtý den byl převezen do kostela. Jednou v létě zemřel náš starý pan farář a byl tak tlustý, že se stěží vešel do rakve. Šest chlapů ho muselo nést. Tenkrát ještě nebyly chladicí boxy, takže se začal v tom parném létě v kostele pomalu rozkládat a vytékat z rakve ven. V kostele to strašně zapáchalo a všechny děti z kostela utekly.&lt;ref&gt;Farář Josef Erhard byl pochován v roce 1885, 23. srpna 1924 Anton Pošvář z Újezda u Moravského Krumlova a pohřeb faráře, o kterém Rupert vypráví, se jmenoval Franz Peroutka. Poslední farář Julius Apeltauer byl odsunut s německým obyvatelstvem v roce 1946.&lt;/ref&gt;

== Třetí říše a konec dětství ==
Po první světové válce připadly Korolupy k Československu a po mobilizaci v roce 1938 se staly společně s Rakouskem, Sudety a jižní Moravou součástí Třetí říše. Vojenská kolona wehrmachtu dorazila i do Korolup a každý dům dostal vojáky na ubytování. U nás nocoval v parádním pokoji nějaký oficír. My kluci jsme přirozeně se zájmem okukovali důstojnickou uniformu. Právě, když se chtěl ubytovat, proklouzlo mu do pokoje naše kůzle a rozdovádělo se tak, že začalo hopsat po nastlaných postelích, vzpínalo se po jeho oficírské uniformě a nakonec vyběhlo na náves, kde se předvádělo u zaparkovaných vojenských aut pod kaštany. U jednoho z nich vyskočilo na přední kapotu, pak se přehouplo svižně na střechu, postavilo se na zadní a začalo nerušeně okusovat listí ze stromu. Všichni vojáci se ohromně bavili. Náš důstojník posadil kůzle do lodičky u motocyklu, vojáci mu zavěsili věnec buřtů na krk a halasně se s ním projížděli po vesnici. Vojsko po týdnu odjelo.

My kluci z vesnice jsme se stali členy Hitlerjugend, pochodovali jsme a zpívali po vsi, holky navštěvovaly [[w:Svaz německých dívek|Bund Deutscher Mädchen]]. Ze začátku to všechno vypadalo jako hra, jenže Hitler vyhlásil Polsku a Rusku válku a v roce 1940 musel Ernst nastoupit vojenský výcvik ostrostřelců v kasárnách v Mistelbachu u Vídně. Před nástupem na ruskou frontu dostal krátkou dovolenou. Přijel ve slušivé uniformě s pletenou ostrostřeleckou stříbrnou šňůrou, která se mu pohupovala od levého ramene k druhé knoflíkové dírce kabátu. Ernst si to doma vychutnával, ale dovolená byla brzy u konce a celá rodina se s ním počala pomalu loučit. Všichni jsme mu přáli, aby jsme se po válce ve zdraví shledali, ale Ernst byl přesvědčený, že se už nevrátí. Tatínek ho odvezl na malém lehkém povozu na nádraží do Drosendorfu a na statku bylo zase o jednu sílu méně. Na práci nastoupili do vesnice váleční zajatci z Francie a kdo se přihlásil, dostal na výpomoc po jednom muži. Francouzi se mohli pohybovat po vesnici zcela volně. U nás pracoval mladý Francouz ''Jacques''. V sadu jsme měli velkou jabloň s červenými jablky a Jacques nás naučil dělat z jablek mošt. Zpracovávat jablka na mošt jsme v Korolupech neuměli. Konečně jsme nepili na poli jen vodu! ''Jacques'' byl hodně pilný, líbilo se mu u nás a jelikož se zamiloval do naší ''Luisy'', chtěl zůstat natrvalo. Po ukončení války se musel s ostatními vrátit domů.

V červnu roku 1942 jsem jako obvykle pracoval ve stáji, ale ten den jsem musel pořád myslet na Ernsta. Šel jsem do kuchyně, vyndal ze zásuvky obrázky dosud padlých mužů z vesnice, vzal do ruky modlitební knížku a přemýšlel, jakou modlitbu bych měl vybrat pro mého bratra. Obrázky s modlitbami jsem pak i s fotografiemi uložil zpátky na místo a vrátil jsem se do stáje. Ve chvíli, kdy jsem asi už potřetí seděl v kuchyni s modlitební knížkou v ruce a vzpomínal na Ernsta, přišel s polední poštou dopis, který nám oznamoval, že bratr byl zastřelen na ruské frontě v ''Gromoweia Balka'' u ''Kyjeva''. Maminka začala naříkat a nadávat: „Člověk vychovává děti, aby měl na statku posilu, pak si někdo jen tak přijde, vezme mu je a zastřelí!“ Vzteky sundala obrázek ''Hitlera'' ze zdi, venku s ním mrskla do hnoje a dupala po něm. „Prokristapána, matko, přestaň! Kdyby to tak někdo viděl, hned by tě zavřeli!” Volal jsem na ni a rychle zakrýval rozdupaný obrázek hnojem. Společně s úmrtním oznámením přišel i Ernestův dopis na rozloučenou: „Milí rodiče a sourozenci, až budete tento dopis číst, budete už vědět, že nejsem na živu.“ Ernestovo psaní přečetl pan farář také v neděli v kostele. Zakrátko jsem byl já, ''Sepp'' a bratranec ''Joseph'' povolán k vojenskému výcviku do ''Lilienthalu'' v Krkonoších.&lt;ref&gt;Pravděpodobně se jedná o Lilienthal na polské straně, dnes předměstí města Vratislavi (Wrocław, německy Breslau), které Hitler vyhlásil na podzim v roce 1944 za ''Festung Breslau''. Breslau platilo po celou dobu války za tzv. Luftschutzkeller der Reiches [http://www.lexikon-der-wehrmacht.de/Kasernen/Wehrkreis08/KasernenBreslau-R.htm][http://dolny-slask.org.pl/564880,Wroclaw,Poswietne.html] &lt;/ref&gt; Hned po výcviku nás poslali na práci do Francie, ani domů jsme nesměli.&lt;ref&gt;Rozkazem z 20. září 1942 Hitler nařídil, aby byli příslušníci Luftwaffe převedeni k pozemnímu vojsku a ke Kriegsmarine, čímž došlo k velkému snížení mužstva protiletadlové obrany, kde se dosud u dobrovolných baterií Heimatflak využívali studenti do 17 let (od dubna roku 1942). Počátkem roku 1943 už byli povoláváni studenti z ročníku 1926. Ve druhé polovině roku 1943 přišla řada na ročník 1927 a v lednu 1944 byly povolány páté třídy vyšších a středních škol, především ročníky 1928 (16 let). Luftwaffenhelfer (pomocníci Luftwaffe) se rekrutovali pouze z vyšších a středních škol. Pomocníci Luftwaffe byli zpočátku nasazováni v okruhu 50 kilometrů od svého domova. Každý týden absolvovali 18 hodin školní výuky: 3 hodiny němčiny, 3 hodiny latiny, 3 hodiny historie, 3 hodiny matematiky a 2 hodiny fyziky, 2 hodiny chemie a 2 hodiny zeměpisu. Mimo studia museli absolvovat školení se zbraněmi a flak zařízeními, které trvalo zpravidla 4 – 8 týdnů a zahrnovalo znalost letadel, pomoc u mapového stolu, seznámení se se zaměřovacími přístroji a kanony a palbu na vlečené cvičné terče. Zrovna tak si osvojovali teoretické základy balistiky a rádiové techniky. Ve skutečnosti „pomocníky” Luftwaffe nebyli, jelikož u lehkého flaku sloužili jako mířiči, nabíječi či střelci. Skutečným vojákem byl pouze velitel posádky. Po propuštění od flaku studenty čekala Říšská pracovní služba (RAD) a pak povolání do armády. Mohli sice vykonat takzvanou nouzovou maturitu, ale ta jim po válce většinou nebyla uznána. Žáci obecných škol a učni se pomocníky u flaku nestávali. Rupert Tschoffa z ročníku 1925 musel být pravděpodobně povolán jako Luftwaffenhelfer ještě do konce roku 1942. Teprve od roku 1945 začali být povoláváni jako takzvaní Flak – V – Kanoniere i učni.&lt;/ref&gt; A bylo po bezstarostném dětství.

== Odkazy a poznámky ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>8uf8qh8pgp9de8vr8hl2ih4f0akzle0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Zemědělská služba Hitlerovy mládeže</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6927</id>
    <revision>
      <id>38325</id>
      <parentid>36643</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:27:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20301" xml:space="preserve">Celoroční služba v zemědělství (ganzjähriger Landdienst der Hitler-Jugend / Zemědělská služba Hitlerovy mládeže) bylo národně-socialistické pracovní nasazení v Třetí říši (Reichsarbeitsdienst, zkratka RAD) pro chlapce (od 14 do 18 let) a dívky (od 14 do 21 let), zpravidla shromážděných v táborech. Přes den pracovali u místních sedláků a po práci se vraceli do tábora. Na starost je měla skupinová vedoucí (Gruppenführer/in) nebo vedoucí tábora (Lagerführer/in). Dalším NS-pracovním opatřením se stala sklizňová pomoc (Erntelanddienst) po dobu 6 týdnů. Obdobně určená pro chlapce (od 15 do 18 let) a dívky (od 16 do 21 let). Třetí kategorii pracovní služby tvořil povinný školní rok (neunte Landschuljahr) chlapců a dívek v 9. ročníku ve věku od 14 do 15 let.&lt;ref&gt;Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg, Mo, 6. Februar 1939, S. 5&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Mo, 2. März 1942, S. 3: Landdienst der Hitler-Jugend - Bauernschule des deutschen Volkes&lt;/ref&gt;

Již v polovině července 1939 dorazilo do lubnické školy 120 vysokoškoláků a vysokoškolaček, aby v pohraničních obcích pomáhali při žních.&lt;ref&gt;Das kleine Volksblatt, Fr, 21. Juli 1939, S. 4: &quot;In der zweiten Juliwoche trafen in der südmährischen Gemeinde Hafnerluden, Kreis Horn, 120 Hochschüler und Hochschülerinnen ein, um den Grenzlandbauern bei der Einbringung ihrer Ernte behilflich zu sein.&quot;&lt;/ref&gt;. Od roku 1940 se zřizovaly tzv. RAD-tábory také v obcích jihozápadní Moravy, například ve [[w:Stálky|Stálkách]] (budova bývalé finanční stráže), ve [[w:Vratěnín|Vratěníně]] (budova bývalé celnice) nebo v Korolupech, jež ve svých vzpomínkách na zemědělskou službu v roce 1940 zachytila Rosa Schön (česky ''Skutečný život začíná'').&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, 12. Oktober 1940, s. 9. Znaimer Tagblatt, 4. Dezember 1941 a Znaimer Tagblatt, 3. Januar 1942. Znaimer Tagblatt, 6. November 1944, Frain s. 3. Znaimer Tagblatt, 13. November 1944, Frain s. 3. Znaimer Tagblatt, Mittwoch, 27. Dezember 1944, s. 4. Znaimer Tagblatt 13. September 1944, Znaimer Tagblatt 5. Juni 1943, Znaimer Tagblatt 13. März 1943, Znaimer Tagblatt 13. März 1943. Znaimer Tagblatt, 17. November 1941, s. 4 Kinder für die erweiterte Kinderlandverscbickung. Znaimer Tagblatt, Samstag/Sonntag, 5. 6. Juni 1943, s. 5. Znaimer Tagblatt, Montag, 19. Juli 1943, s. 4 Unsere Radpartie nach Hardegg! Znaimer Tagblatt, Freitag, 14. Juli 1944, s. 4.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Oblast Dolního Podunají (Reichsgau Niederdonau) patřila též mezi vhodné oblasti pro zasílání dětí na venkov z bombardováním ohrožených říšských měst ([[w:Kinderlandverschickung|Kinderlandverschickung, KLV]]). Dolnorakouské letovisko Drosendorf se díky železniční stanici a spoustě ubytovacích zařízení výborně hodilo pro dívčí KLV-tábor. Do blízkého [[w:Podhradí nad Dyjí|Frejštejna]] byl umístěn chlapecký KLV-tábor. Tržnímu městečku a vyhledávanému letovisko [[w:Historie cestovního ruchu ve Vranově nad Dyjí|Vranovu]] připadla úloha přesídlovacího tábora pro etnické Němce ([[w:Volksdeutsche Mittelstelle|VoMi-tábor]]) a v době bombardování Vídně zde našlo mnoho jejích obyvatel útočiště.&lt;/ref&gt; Zatímco v září 1939 existovalo v Dolním Podunají pouze 800 táborů, do konce roku jich mělo vzniknout více než 1800 a od 1. dubna 1940 mělo více jak 2 000 dívčích táborů pojmout 110 000 [[w:Svaz německých dívek|BDM-dívek]]. Přičemž se počítalo s tím, že na podzim roku 1940 dosáhne počet nasazených dívek (Arbeitsmaiden) v zemědělství čísla 130 000.&lt;ref&gt;Kleine Volks-Zeitung, Sa, 10. Februar 1940, S. 3&lt;/ref&gt;

== Skutečný život začíná ==
Po ukončení povinné školní docházky se s námi ve škole rozloučili slovy: „A nyní vám začíná skutečný život.” Z té představy se mi udělalo trochu mdlo. Řekla jsem si, že než uhodí hodina „H”, mohla bych si někde přivydělat. Na jaře jsem nastoupila u sedláka ve vinohradu a potom jsem jednotila řepu. Lezla jsem po kolenou po poli, jednou rukou přidržela tu nejsilnější rostlinu a ty ostatní kolem vyplela. Když už mě z toho věčného lezení rozbolelo celé tělo, šoupala jsem se podél řepných řádků v sedě. O prázdninách jsem nastoupila u mlátičky a rozvazovala povřísla u snopů. Mlátička (a já) putovala od jednoho sedláka k druhému. Snopy se vidlemi nandavaly na stůl mlátičky a na druhém konci, který stál většinou za stodolou, vypadávala sláma na hromadu. Občas mě někdo vystřídal, jelikož u hřebů se hrozně prášilo.&lt;ref&gt;Menschen schreiben Geschichte [http://www.menschenschreibengeschichte.at/index.php?pid=30&amp;kid=1210&amp;og=1280&amp;ihidg=11885 Der Ernst des Lebens beginnt] von Rosa Schön, 2009. Převyprávění vzpomínek Rosy Schön, tehdy členky [[w:Svaz německých dívek|BDM]], která nastoupila v obci [[w:Korolupy|Korolupy]] v roce 1940 povinnou zemědělskou službu.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Korolupy spadaly od roku 1938 pod Reichsgau Niederdonau mit Landkreis Horn&lt;/ref&gt;

Prázdniny uběhly jako voda a na mě čekalo ohlášení na pracovním úřadě. Tenkrát musela děvčata odpracovat jeden rok povinné služby u sedláka nebo v rodině s mnoha dětmi. K dětem se mi zrovna moc nechtělo, takže jsem si vybrala tábor, jež býval po dvaceti dívkách. Doufala jsem, že mezi tolika děvčaty mé první stesky po domově přece jen lépe vydržím. Pocházela jsem z Weinviertelu a místem mého pracovního nasazení se stala jižní Morava. Do té doby jsem nebyla sama snad ani ve Vídni, takže to pro mně znamenalo cestu do daleka. „Severní dráhou pojedeš do Vídně a odtud do Drosendorfu.” To byla jediná rada, kterou jsem tehdy obdržela. Trochu jsem se poptala a nakonec se mi skutečně podařilo s kufrem v ruce na nádraží v Drosendorfu vystoupit. Průvodčího jsem se pak zeptala na cestu do Korolup. „Bohužel vlak dál nejede a autobus tam jezdí jen občas”, načež mě vyprovodil až k silu, kde už čekal sedlák s koňským povozem, který právě odvedl předepsané dávky úrody. Naskočila jsem k němu na «Dunnawogn» a po celou dobu jízdy přemýšlela, proč se žebřiňáku asi tak říká. Jediné, co mě napadlo, že to asi má co dělat s tím železným šroubem, co drží obruč na kole. Jinak jsem si to «dunění» neuměla vysvětlit. Asi po jedenácti kilometrech mě vysadil u polní cesty a rozloučil se se mnou slovy: „Odsud to nemáš daleko”. Po chvíli jsem na cestě potkala mladého sedláka s vrchovatě naloženou fůrou hnoje a než jsem se rozhoupala k pozdravu, kynul mi s úsměvem na pozdrav. Což na mě udělalo velmi dobrý dojem a pomyslela jsem si, že lidé zde budou asi dobře vychovaní. V každém případě to bylo milé přivítání.

V lágru jsem odevzdala všechny papíry a vyfasovala oblečení: jeden letní kroj, jeden na zimu, jeden pár vysokých bot a jeden pár dřeváků (k těm jsem dostala od selky nádavkem podomácku pletené ponožky), jedna tepláková souprava, jeden cvičební úbor, jedny kalhoty, beranice, palčáky a světlemodrý šátek, naše poznávací znamení. Jakmile jsme pak uviděly na poli někde v dálce modrý flíček, mávaly jsme si navzájem. Celou výstroj završila šedivá bunda s bílým pruhem a s nápisem &quot;Zemědělská služba HJ - Hitlerjugend&quot; na levém rukávu. Tábor se nacházel před požární zbrojnicí v centru vesnice. Vcházelo se rovnou do umývárny vybavené po obou stranách pěti toaletními stolky. Na každém z nich byly připraveny dva lavory a nad nimi zrcadla (nejdůležitější holčičí věc). Za umývárnou se nacházela služebna vedoucí tábora, kterou oddělovala pouze dřevěná příčka a která nesahala až ke stropu, takže si člověk musel dávat pozor na pusu. Služebna byla zařízena jednoduše, stůl, židle, postel a toaletní stolek. Naše táborová vedoucí mi docela sedla, měla asi 25 let a byla milá.

Z umývárny se vcházelo přímo do naší ložnice, která už byla oddělena skutečnou zdí. Za ložnicí jsme měly denní a školicí místnost. V té jsme si mohly sušit vyprané spodní prádlo. Během mužských kontrol muselo prádlo zmizet. Spodní prádlo jsme si totiž přepíraly samy, ostatní se dávalo k sedlákovi a ložní prádlo se vozilo do čistírny do Znojma. V ložnici stálo vedle sebe po pravé a levé straně pět skříní (jedna skříň pro dvě osoby). Uprostřed místnosti trůnily tří na sebe navazující stoly, doplněné z obou stran lavicemi. Po obou delších stranách místnosti se vedle sebe řadilo pět paland. Před každou palandou stály dvě stoličky. Na těch spočívalo naše pečlivě a podle předpisu do komínku složené oblečení, které naše vedoucí pravidelně kontrolovala. S oblibou vytahovala z hromádek noční košile a prohlížela, jestli v ní není zapomenuté spodní prádlo. První dny se nade mnou slitovala a směla jsem (do té doby, než mi maminka pošle něco řádného na spaní) usínat bez předpisové noční košile. Z domova jsem něco takového neznala, byla jsem zvyklá spávat jen tak ve spodní košilce a kalhotkách. Bylo nás pět, tři holky a dva kluci a na noc jsme se dělili o tři postele, které stály v takovém vyklenutém kamrlíku bez oken. Světlo, které jsme ke spaní nepotřebovali, do něj proudilo dveřmi z pokoje. Nevím, kde tenkrát maminka sehnala látku na noční košili, možná něco směnila. Spodní díl košile mi ušila z bleděmodré látky a hoření půlku z růžové s kytičkami. Druhou noční košili jsem dostala od kamarádky.

Táborový den začínal brzy ráno budíčkem k ranní rozcvičce. V zimě jsme běhaly po vsi v teplácích, ale zato v létě v tílku a trenýrkách, to bylo něco pro místní kluky, když mohli okukovat naše nahatá stehna. Po rozcvičce následovalo mytí, oblékání a příprava k nástupu a vztyčení vlajky. Kolem vlajkového stožáru jsme se rozestoupily do kruhu, zazpívaly písničku a když šla vlajka nahoru, předpažily jsme a zvolaly Heil Hitler! Nato jsme rozešly ke svým sedlákům. Čtvrtkové odpoledne bylo vyhrazené sportu a nedělní odpoledne osobnímu volnu. Na čtrnáctidenní vánoční dovolenou jsme se rozjížděly domů. Tentokrát jsem necestovala vlakem z Drosendorfu, ale autobusem ze sousední vesnice (Uherčice) do 40 km vzdáleného Znojma, ze Znojma do Břeclavi (Lundenburg) jsem pokračovala vlakem, kde jsem přestoupila na Severní dráhu do Weinviertlu, mého domova.

Na statku mě během vzájemného představování sice trochu zaskočilo, že starý sedlák ležel v posteli, ale selka byla milá žena menší postavy. Její dvě dcery mohly mít tak 27 a 29 let. V mladém sedlákovi jsem okamžitě poznala toho mladíka s fůrou hnoje, takže jsem hned vyzvídala, co ho vedlo k tomu, že mě na té polní cestě tak mile pozdravil. „Věděl jsem, že příští děvče půjde k nám, tak jsem ti to chtěl trochu ulehčit, Glane (Kleine, malá)”, odpověděl. Malá, tak mě tu říkali pořád. Měla jsem z toho radost a bylo vidět, že mě přijali do rodiny. Život na statku pro mě znamenal něco úplně nového. Vyrůstala jsem jen s matkou a se sourozenci. Dneska by se řeklo v rodině samoživitelky. Moje práce na statku sestávala z nošení vody pro dobytek a dříví na zátop do kuchyně, které jsem skládala u kachlových kamen v kuchyní. Po ranním krmení a napojení dobytka se snídalo. Při snídani jsem se u stolu seznámila s dalším pomocníkem na statku, francouzským válečným zajatcem. Ten tu pracoval mnohem déle než já. Na stole stála přichystaná mísa s oloupanými bramborami a pro každého hrnek mléka. Hlasitě jsem si povzdechla. Samozřejmě se všichni starali, co se mi stalo. Musela jsem s pravdou ven a přiznala jsem se, že nemám ráda mléko. Od té doby jsem dostávala kafe. Kafe sice nejde s bramborami moc dohromady, ale chtít chleba jsem si už netroufla. Postupem času jsem si na to zvykla. Nakonec jsem si totiž zažádala ještě o roční prodloužení.

Po snídani se šlo na pole. Na podzim jsem v Korolupech poznala nový způsob sklízení řepy. U nás doma jsme ji vyrýpli rýčem, další ji opatrně odložil na stranu a třetí ji srpem odsekl chrást. Tady ji jeden člověk v předklonu usekl nejprve chrást, pak další vyryl a odložil na hromadu. Díky Bohu nebyly řepné lány v Korolupech tak velké jako u nás. Tady se cukrovka moc nepěstovala, ale zato čočka, to byla pro mě novina. V poledne před obědem následovalo zase krmení a napájení dobytka. Znovu jsem nanosila dřevo, jelikož tím, jak se hodně topilo a vařilo, pokaždé došlo. Nanosit vodu do dva metry dlouhého koryta od pumpy, která stála asi dvacet metrů od žlabu na opačném konci dvora, mi trvalo asi půl hodiny. K napájení se dobytek vypouštěl postupně, nejprve pili tři koně (jedna kobyla byla na chov a pro lehkou práci), pak přišly na řadu krávy, ty už znaly cestu samy. Telata se často tak rozdováděla, že je musel sedlák se zajatcem nahnat bičem zpátky do stáje. Jako poslední bylo připuštěno osm až devět ovcí s beranem. Na toho jsem si musela dávat obzvláště pozor. Jakmile sklonil hlavu, bylo jasné, že jsem jeho cílem. K domu jsem se pak vracela nejprve klidným krokem, postupně jsem zrychlovala a těsně před domem jsem se rozeběhla. Někdy jsem to nestihla a pořádně mě nabral.

Prasata a ovce krmila jedna dcera a druhá měla na starost krávy a dojení. Moc ráda bych si tenkrát vyzkoušela i práci v chlévě, ale všichni mi tvrdili, že to je dřina a že jsem na to moc mladá. Vyškemrala jsem si aspoň úklid poztrácené podestýlky od stáje až k hnojišti. Telátka jsem si oblíbila a chodila jsem si je hladit, v zimě bylo ve stájích teploučko. Po obědě se spěchalo zase na pole, odpolední krmení už probíhalo bez napojení a v osm hodin po večeři jsem se vracela do tábora. Den končil jednou písničkou u stahování vlajky a večerkou v deset hodin. Některá děvčata se odebrala hned k spánku, jiná psala dopisy nebo si je četla. Vyprávěly jsme si zážitky, dováděly, žertovaly a čas utíkal. Nastala zima a naše táborová kamínka byla příliš malá na to, aby vytopila tak velkou ložnici. Stěny místností pokryla jinovatka a tak nám nezbylo něž na sebe na noc navléknout, co se dalo - tepláky, rukavice, beranici. Tábor byl vybaven po vojensku, to znamenalo žádné péřové peřiny, ale obyčejné povlečené deky. Zima měla jedinou výhodu, odpadly kontroly nočního oblečení a vyskládaných komínků před spaním.

V zimních měsících jsem na statku vyštípávala klíčky z brambor, které byly až 30-40 cm vysoké. V takovém stavu se určitě sázet nedaly. Občas jsem si u toho čištění na stoličce zdřímla. Mladé selky česaly ovčí vlnu (říkaly tomu &quot;gezaust&quot;), kterou pak jejich matka spřádala na kolovrátku. Předení se mi líbilo. Na jaře jsem brambory vynosila ze sklepa a připravila pro sadbu. S překvapením jsem zjistila, že v Korolupech se brambory zase sázely jinak. U nás se už při sklizni oddělovaly malé brambory k setbě, tady se půlily nebo krájely na třetiny tak, aby na každém kousku zůstala tři očka. Těmi jsem si naplnila proutěný košík, do kterého jsem šťouchala tak, aby mi pokaždé do dlaně vypadla část brambor, které jsem pak každých deset až patnáct centimetrů spouštěla z dlaně do řádku. V naší oblasti se sázely tak, že se vybíraly z kbelíku a při každém kroku se jedna zasadila do prostředka brázdy. Dodnes nevím, který způsob byl úspornější.

K zimě patřila také práce v lese. Na dřevo jsme chodili až do lesa u Dyje, kde jsem připravovala otýpky. Otýpky se na statku používaly hlavně na podpal do kamen a na vytápění pece, jelikož dobře hořely a zbyl po nich jen jemný popel. Nejprve se dvě silnější větve asi 70 cm vysoké zatloukly proti sobě v půl metrové vzdálenosti do země, na zem se připravilo mezi zatlučené větve povříslo a naspod se položila pro zpevnění asi tak šest cm tlustá větev rozťatou stranou nahoru. Osekávala jsem drobné borové roští, které jsem vyrovnávala mezi oběma vztyčenými větvemi. Vyrovnané chrastí jsem nakonec povříslem svázala. Tak se u nás ve Weinviertlu vázaly obilné snopy, což mi šlo, jelikož to byla ženská práce.&lt;ref&gt;Bia(r)l s. = Bürdel (ethym. von Burt) - auf eine bestimmte Länge abgehacktes, gebundenes Astholz (AST und TIEFENBACHER, 1997 - 1), německy&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Jak se dělají otýpky [http://holzverwendung.boku.ac.at/refbase/files/ast/2011/199_Ast2011.pdf Bürdeln], německy&lt;/ref&gt; Za deštivého počasí se uklízelo ve stodolách a po dvoře. Mladý sedlák s válečným zajatcem opravoval nářadí a zemědělské stroje. Děvčata se pouštěla za takového počasí do velkého prádla. Vzala jsem si tedy na starost kurník, který byl tak prostorný, že jsem v něm mohla pohodlně stát. Za úklid jsem si vysloužila pochvalu: „Tak pěkně uklizený kurník jsme ještě nikdy neměli, Malá!”

Na statku měli vlastní pekárnu, ale místnost nebyla příliš velká, takže se muselo pokaždé otevřít okénko, aby se dalo s dřevěnou chlebovou lopatou dobře manipulovat a dostat tak chleba do pece. Většinu místnosti zabírala pec, ve které se do jednoho rohu vešel chleba pro zákazníky a do druhého housky ''Kaisersemmeln''.&lt;ref&gt;Druh bílého pečiva - housky nazývané císařské se před pečením nakrajovaly do kříže, což vytvářelo pro ně tak typický vzor. I dnes jsou v Rakousku v prodeji.&lt;/ref&gt; Peklo se 14 bochníků chleba. U nás doma jsme pekli jen dva a ty jsem pak vezla na trakaři k pekaři. Chleba se po vytažení z pece omýval štětkou namočenou ve vodě a potom se vyrovnával do speciálního šteláře na zdi. Pečení chleba jsem si oblíbila.

Jednou mě naše kobyla při sklizni sena pěkně vypekla. Louka se nacházela asi tak kilometr od takzvané zelené protektorátní hranice. Sedlák, aby mohl občas pokuřovat, nabíral vidlemi seno do kupek a mně dovolil na kozlíku obsluhovat vlečné hrábě. Seděla jsem v klidu na zakulaceném železném sedátku, v rukou držela opratě a v pravidelném intervalu spouštěla a zvedala vlečné hrábě. Najednou to udělalo ''rup'', opratě mi leknutím vypadly z ruky a kobyla s vlečkou se klusem pustila ke státní hranici. V tu chvíli jsem si uvědomila, že za hranicí leží nepřátelské území a dostala jsem hrozný strach. Začala jsem se pomalu soukat z kozlíku na oj, z oje na hřbet kobyly a po hřbetu kobyly jsem se doplazila až k uzdě. Po několika metrech se mi jí podařilo skutečně zastavit. Sedlák za mnou zděšeně utíkal a byl rád, že to tak dopadlo: „Víš, co se mohlo všechno stát? Byla jsi statečná!” Pochvala mě samozřejmě zahřála u srdce.

Jestli mi ale něco na statku vadilo, tak to byly peřinami nastlané manželské postele v kuchyni. To bylo pro mě skutečně unikum. U nás měli někteří sedláci také v kuchyni peřináč, ale to byla truhla, z které se večer peřiny vyndavaly a měla víko. Hlavně se tak dělo u rodin s mnoha dětmi nebo se jednalo o peřiny děvečky či mladého selského páru. Možná měli v kuchyni postele kvůli tomu, že měli na statku šest dětí, jednu vdanou dceru, dvě doma, dva syny na frontě a nejmladší byl uvolněný, aby se mohl starat o pole chalupníka odvedeného k wehrmachtu. Na uvolněnou práci nesměl mít k ruce žádného čeledína ani děvečku. Ale jinak jsem se u nich cítila jako doma. Pocházela jsem z rozvedené rodiny a takový rodinný život jsem neznala. Zapřísahala jsem se, že moje děti takové zkušenosti ušetřím, což se mi podařilo, jelikož moje manželství trvalo 52 let a s manželem jsme vychovali pět dětí.

== Odkazy a poznámky ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>h154ew3sdw86da9364e1i6ax1s11etx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Turečtina/Lekce 2</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6928</id>
    <revision>
      <id>45248</id>
      <parentid>35556</parentid>
      <timestamp>2022-02-27T16:07:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3373" xml:space="preserve">== Čísla deset a více ==

Přehled všech čísel od nuly do miliardy je uveden v dokumentu [[:Soubor:turectina-cisla.pdf|Turečtina-čísla]].

Slovo ''yüz'', které znamená ''deset'', má také význam ''obličej''.

=== Datum ===

* Doğum günün ne zaman? - Kdy máš narozeniny?&lt;small&gt; /When is your birthday?&lt;/small&gt;
* Ne zaman doğdun? - Kdy jsi se narodil/narodila?&lt;small&gt; /When did you born?&lt;/small&gt;
* Doğum günün 31 Ağustos (1993). - Narozeniny mám _____.

''doğum'' - narození&lt;small&gt; /birth&lt;/small&gt;

== Jídla&lt;small&gt;/Foods&lt;/small&gt; - Yemekler ==

Slovníček názvů ovoce, zeleniny, masa, mléčných výrobků a nápojů je uveden v dokumentu [[:Soubor:turectina-jidlo.pdf|Turečtina-jídlo]].
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;float: right;&quot;
|-
| -mek/-mak || koncovka infinitivu
|}
* döner
Název ''döner'' je odvozen od slova ''dönmek'' (otáčet&lt;small&gt; /to turn&lt;/small&gt;)
* kebap

=== Denní jídla ===
* kahvaltı - snídaně
* ögle yemeği - oběd
* akşam yemeği - večeře
''kahva'' - káva, ''altı'' - po&lt;small&gt;/after&lt;/small&gt;, ''ögle'' - poledne, ''yemeği'' je tvar slova ''yemek'' - jídlo

=== V restauraci ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;float: right;&quot;
|-
| colspan=&quot;2&quot; | Výrazy používané, když někdo kýchne
|-
| çok yaşa || žij dlouho&lt;small&gt; /live long&lt;/small&gt;
|-
| iyi yaşa || žij dobře&lt;small&gt; /live good&lt;/small&gt;
|-
| sen de gör || ty také&lt;small&gt; /you too (doslovně: you see too)&lt;/small&gt;
|}
* lokanta / restorant - restaurace&lt;small&gt; /restaurant&lt;/small&gt;
* bakar mısınız? - Promiňte&lt;small&gt;/Excuse me?&lt;/small&gt; (pouze v restauraci při volání na číšníka)
* Mönü alabilin miyim? - Můžete mi přinést menu?&lt;small&gt; /Could I have the menu please?&lt;/small&gt;
* Ne yemek istiyorsunuz? - Co si dáte k jídlu? &lt;small&gt; /What would you like to eat?&lt;/small&gt;
* Ne olırsınız? - Co budete jíst? (formálně)
* Ne olılısın? - Co budeš jíst? (neformálně)
* _____ ve _____ alayım - Dal bych si _____ a _____.&lt;small&gt;/ I'll have the _____ and the _____.&lt;/small&gt;
* Ben bit/iki porsiyon _____ alayım. Chtěl bych jednu porci/dvě porce _____.&lt;small&gt; /I'll have one/two portion _____.&lt;/small&gt;

* Ne iştersin? - Co budeš pít?
* Ne içmek istiyorsunuz? - Co si dáte k pití?&lt;small&gt; /What would you like to drink?&lt;/small&gt;
* İçecek ister misiniz? - Chcete něco k pití?&lt;small&gt; /Do you want to drink something?&lt;/small&gt;
* Ben bir/iki _____ alayım. - Ctěl bych jeden/dva _____.&lt;small&gt; /I'll have one/two _____.&lt;/small&gt;

* Afiet olsun! - Dobrou chuť.&lt;small&gt; /Enjoy your meal.&lt;/small&gt; (používá se jak před jídlem tak i po jídle)
* Şerefe - Na zdraví!&lt;small&gt; /cheers&lt;/small&gt;
* Hesap lütfen! - Účet prosím/(Zaplatím)&lt;small&gt; /bill please&lt;/small&gt;

=== Turecká jídla ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;float: right;&quot;
|-
| -lı/-li/-lu/-lü || koncovka vyjadřující českou předložku ''s''/''se'' 
|}

* poğaça - druh tureckého pečiva
** zeytinli: zeytinli poğaça
** peynirli (sýrový, se sýrem): peynirli poğaça
** fesleğenli: fesleğenli poğaça
** patatesli (bramborový, s bramborami): patatesli poğaça
* menemen
* börek
** ıspanaklı (se špenátem): ıspanaklı börek
* dolma
* sarma
* çop şiş - druh kebabu
* mantı - něco jako italské torteliny
* baklava - dezert
* lokum - turecká delikatesa

== Poznámky ==
* sucuk (bez vajec)
* sucuklu (s vejci)

[[Kategorie:Turečtina]]</text>
      <sha1>qxr8vf6vra9520f0ud1aos4uk256a76</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Slovinština</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6929</id>
    <revision>
      <id>45781</id>
      <parentid>42834</parentid>
      <timestamp>2022-05-21T15:07:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="975" xml:space="preserve">Slovinština je jihoslovanský jazyk, kterým se mluví ve Slovinsku. Je to slovanský jazyk, ve kterém je mnoho tzv. falešných přátel (slov, které se vyslovují v různých jazycích stejně či podobně, ale mají různé významy) vzhledem k češtině.

== Obsah ==
* [[/Abeceda a výslovnost|Abeceda a výslovnost]]
* [[/Lekce 1|Lekce 1]]
* [[/Lekce 2|Lekce 2]]
* [[/Lekce 3|Lekce 3]]
* [[/Lekce 4|Lekce 4]]
* [[/Lekce 5|Lekce 5]]
* [[/Lekce 6|Lekce 6]]
* [[/Lekce 7|Lekce 7]] - doplňující komentáře a test

* [[/Nepravidelná slovesa|Přehled nepravidelných sloves]]
* [[:en:False Friends of the Slavist/Czech-Slovenian|Přehled slov vyslovujících se podobně v češtině a Slovinštině, ale mající různé významy]] (anglicky)

* [[/Jiné učebnice|Jiné učebnice a slovníky]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Slovinština}}
* {{Wikislovník|kategorie=Slovinština}}
* {{Wikislovník|heslo=slovinština}}

[[Kategorie:Slovinština| ]]</text>
      <sha1>gy2tzmehzbo70ocevcdau2kckpwaj6j</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Slovinština/Lekce 2</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6930</id>
    <revision>
      <id>35470</id>
      <parentid>27002</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:33:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5915" xml:space="preserve">== Pozdravy ==
{|
|
* dober dan - dobrý den
* nasvidenje - nashledanou

* dobro jutro - dobré ráno
* dober večer - dobrý večer
* lahko noč - dobrou noc (používá se pouze před spaním) 
| ||
* Živjo / Zdravo - ahoj (při setkání)
* Adijo - ahoj (při loučení)

* čao/čau/čaw - používá se pouze v mluvené slovištině
|}

== Představení se ==
{|
|
* Kako ti je ime? - Jak se jmenuješ?
* Moje ime je ... - Jmenuji se ...
* Jaz sem ... - Jsem ...
| ||
* Kako si star/stara? - Kolik je ti let?
* Star/stara sem ... - Je mi ...
|}

== Číslovky ==
{|
|
* 0 - nič
| ||
* 1 - ena
* 2 - dva
* 3 - tri
* 4 - štiri
| ||
* 5 - pet
* 6 - šest
* 7 - sedem
* 8 - osem
| ||
* 9 - devet
* 10 - deset
|}

* 35 - pet in tri deset
* 46 - šest in štiri deset
''Pozn.:'' celé číslo se zapisuje jako jedno slovo bez mezer.

=== Čísla 11 a více ===
{|
|
* 11 - ena'''jst'''
* 12 - dva'''najst'''
* 13 - tri'''najst'''
* 14 - štiri'''najst'''
* 15 - pet'''najst'''
| ||
* 16 - šest'''najst'''
* 17 - sedem'''najst'''
* 18 - osem'''najst'''
* 20 - dvajset
* 30 - trideset
| ||
* 100 - sto
* 200 - dvesto
|}

== Email ==

* Kakšen je tvoj e-mail? - Jaký je tvůj e-mail?
* Kakšen imaš e-mail? - Jaký máš e-mail?

* @ afna
* . pika
* _ podčrtaj
* - vezaj/minus
* / &quot;slash&quot; - ve slovinštině není speciální slovo, používá se anglické
* , vejica
* ! klicaj
* ? vprašaj

== Odkud jsi? ==

* Od kod si? - Odkud jsi?
* (Jaz) sem iz ... - (Já) jsem z ...

''Příklady'':
{|
|
* Česko: Češka (''ženský rod'') - iz Češke
* Belgie: Belgija (''ženský rod'') - iz Belgije
* Praha: Praga - iz Prage
| ||
* Kladno: Kladno (''střední rod'') - iz Kladnega
* Brusel: Bruselj (''mužský rod'') - iz Bruselja
* Finsko: iz Finska
|}

=== Gramatika ===

''mužský rod'':
* Maribor - iz Maribor'''a'''
* New York - iz New York'''a'''

''ženský rod'':
* Ljubljan'''a''' - iz Ljubljan'''e'''
* Kanad'''a''' - iz Kanad'''e'''

''střední rod'':
* Velenj'''e''' - iz Velenj'''a'''
* Novo Mest'''o''' - iz Novega Mest'''a'''

=== Od kod si? Z/S ===
U některých měst a států se nepoužívá předložka ''iz'' ale předložka ''z'' nebo ''s''.
* s ... před neznělými souhláskami,
* z ... před znělými souhláskami a samohláskami.

''mužský rod'':
* Ptuj - s Ptuja
* Dunaj - z Dunaja (Dunaj = Vídeň)

''ženský rod'':
* Brezovice - z Brezovice
* Vrhnika - z Vrhnike
* Danska - z Danske

== Zaměstnání/povolání ==

* Kaj dělaš?/S čim se ukvarjaš? - Co děláš?
* (Jaz) sem ...

Vybraná povolání, včetně přechýlení do ženského rodu:
{|
|
* ekonomis'''t'''/ka
* arhitek'''t'''/ka
* strojn'''i''' inžen'''ir'''/strojna inženyrka
| ||
* pev'''ec'''/pev'''ka'''
* igral'''ec'''/igral'''ka''' - herec/herečka
|-
| colspan=&quot;2&quot; |
* natakar/natakarica - číšník
* matemat'''ik'''/matemat'''ičarka'''
* avtomehan'''ik'''/avtomehan'''ičarka'''
* biolo'''g'''/biolog'''inja''' - ''pozn.'' tento typ přechylování se používá i pro povolání mající koncovku -k.

== Národnosti ==
{|
|
* Norvežan/ka - Nor/Norka
* Američan/ka
* Sloven'''ec'''/Sloven'''ka''' - Slovinec/Slovinka
* Belgij'''ec'''/Belgij'''ka''' - Belgičan/Belgičanka
| ||
* Poljak/Poljak'''inja''' - Polák/Polka
* Rus/Rusinja - Rus/Ruska
* Čeh/Čeh'''inja''' - Čech/Češka
* Špan'''ec'''/Špan'''ka''' - Španěl/Španělka
* Fin'''ec'''/Fin'''ka''' - Fin/Finka
* Monačan/ka
|}

== Barvy ==

* rdeč/a/e - červený
* oranžen/oranžna/oranžno
* rumen/a/o - žlutý
* zelen/a/o
* moder/modra/modro
* bel/a/o
* črn/a/o - černý

''Příklady'':
* ''mužský rod'' avto: črn avto - černé auto,
* ''ženský rod'' stena: bela stena - bílá stěna
* ''střední rod'' kolo: modro kolo - modré kolo

== Co máš (4. pád) ==
* Kaj imaš? - Co máš?
* Kakšen/kakšno/kakšno ___ imaš? Jaké ___ máš?
* Imam ___.

* ''mužský rod'' Imam črn avto. - Mám černé auto.
* ''ženský rod'' Imam belo steno. - Mám bílou stěnu.
* ''střední rod'' Imam modro kolo. - Mám modré kolo.

* roža -&gt; rožo
** růže -&gt; růži

== Vlastnosti věcí ==

Imam -/-o/-o (koncovky pro ''mužský''/''ženský''/''střední'' rod)

{|
|
* lep - hezký, krásný
* grd - šklivý
* velik - velký
* majhen - malý
* visok - vysoký
* nizek - nízký
* kratek - krátký
* dolg - dlouhý
* hiter - rychlý
* počasen - pomalý
| ||
* močan - silný
* šibek - slabý

* glasen - hlasitý
* tih - tichý
* drag - drahý
* poceni - levný (pro ''mužský''/''ženský''/''střední'' rod zůstává ve stejném tvaru)
|}

* sladoled - zmrzlina
* radio (ve slovinštině je v ''mužském rodě'')

== Materiály věcí ==

* lesen - dřevěný
* plastičen - plastový
* kovinski - kovový
* steklen - skleněný
* betonski - betonový
* papirnat - papírový

* ''mužský rod'' (avto), kozerec - sklenice, računalnik - počítač,
* ''ženský rod'' (steno), hiša - dům, omara - almara, ura - hodinky
* ''střední rod'' (kolo), pisalo - pero, okno

== Rodina ==

{|
|
* oče/oči - otec
* mama/mami - matka
* brat - bratr
* sestra
* dedek - dědeček
* babica - babička
| ||
* stric - strýc
* teta
* bratranec
* sestrična - sestřenice
|}

== Zvířata ==
{|
|
* pes ''mužský rod'' (vyslovuje se téměř jako [pis])
* maček ''ženský rod'' - kočka
* riba ''ženský rod''
* papiga ''mužský rod'' - papoušek
| ||
* hrček ''mužský rod'' - křeček
* konj ''mužský rod'' - kůň
* krava ''ženský rod''
* kokoš ''ženský rod'' - slepice
|}

== Singulár/Duál/Plurál ==

Imam 1/2/3 ____ (singulár/duál/plurál)

* 1 - enego/eno
* 2 - dva/dve
* 3 - tri/tri

* brat - -a/-a/-e
* sestra - -o/-i/-e
* računalnik -/-a/-e

* oče/očita (očija)/ očite (očije)
* oči/očija/očije

Kromě toho, že slovinština má duál, stejně jako v češtině, následuje v nominativu a dativu po číslech pět a výše genitiv podstatného jména.

[[Kategorie:Slovinština]]</text>
      <sha1>14tpebzl0q6tdevfdi61c12duny9u1n</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Seznam osídlených stavení před odsunem</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6933</id>
    <revision>
      <id>44881</id>
      <parentid>40419</parentid>
      <timestamp>2022-01-16T14:07:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; optimalizace kódu; vhodnější sémantika; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="36393" xml:space="preserve">Druhá etapa tzv. organizovaného transferu původního německého obyvatelstva ze smíšených manželství z Korolup proběhla 2. dubna 1946 a v květnu započal osidlovací úřad s rozdáváním dekretů o vlastnictví zemědělského majetku.&lt;ref&gt;Archiv PSP ČR Praha. Schůze zemědělského výboru PNS 28. 11. 1945, s. 3.&lt;/ref&gt; Slavnostní předávání dekretů národním správcům z obcí Uherčice, Vratěnín, Lubnice, Mešovice a Korolupy proběhlo na zámku v Uherčicích 12. května 1946.&lt;ref&gt;Kladivo a srp, časopis komunistické strany Československa na Jihlavsku, 30. 05. 1946, č. 22, s. 102&lt;/ref&gt; Na konci srpna 1946 se Rada ONV v Moravských Budějovicích usnesla na další konfiskaci zemědělských usedlostí, tentokrát po obyvatelstvu z druhé etapy odsunu. Na základě dekretu čís. 108/45 Sb. byl v Korolupech konfiskován majetek rodiny F. a M. Buchtingerových, K. a A. Jarošových, J. Schadla, B. Baldreichové, K. Vyhlídala, L. Müllera (hostinec), R. Apeltauera, J. Stiepaniho, Fr. Kauera, J. Entenfellnera (mlýn s výměnkem), E. Štolhofa, J. Bardeho a též usedlost jednoho neznámého Němce.&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 1.9.1946, 2(35). s. 5: odvoláním proti konfiskaci bylo vyhověno v případě Marie Altmanové z Dešné, Ludmily Herrerové z Dešné, Anežky Vídeňské a Marie Soukopové z Lubnice, Antonie Koukalové z Flandorfu, Marie Leitnerové, Jana a Marie Zvěřinových, Josefy Beiglové a Fr. a Hedviky Obrdlíkových z Uherčic po zjištění, že se jedná vesměs o osoby české národnosti a státně spolehlivé, zamítnuto bylo odvolání A. Eidherové z Uherčic a Fr. Stolhofa z Lubnice.&lt;/ref&gt;

Už v září roku 1946 dorazila do pohraničních obcí Vratěnín, Vranov, Rancířov a Frejštejn delegace komunistických poslanců Prozatímního národního shromáždění složená z JUDr. Bedřicha Steinera, Heleny Zimákové (členky předsednictva OV KSČ v Jihlavě)&lt;ref&gt;Citace: Soudružka Helena Zimáková se narodila 23. 5. 1913 v Jihlavě jako dcera kožešnického dělníka. V rodině bylo celkem 6 dětí. Když otec v první světové válce odešel na vojnu, bylo v rodině nouze víc než dost. Soudr. Zimáková je soukromou úřednicí, ač vždy velmi toužila po studiu lékařství. Ale na studia nebylo peněz, a tak i když byla vždy nejlepší žákyní, mohla pouze absolvovat 4 třídy méšť. školy a dvouroční obchodní školu. Zaměstnána byla jako česko-něm. korespondentka, 5 let jako překladatelka, později jako sekretářka a personální referentka v textilním a leteckém průmyslu. Členkou strany je již od svých 17 let. V r. 1931 byla okresní vedoucí komunistické mládeže na Jihlavsku. Již za republiky byla pro své přesvědčení několikráte zatčena a postavena před soud. Za okupace pracovala v továrně Elektronspol v Praze, kde byla vytvořena záv. ilegální skupina, která měla za úkol brzdit výrobu a chránit dělnictvo před nasazováním do říše. Mimo to se zúčastnila ilegální činnosti strany. V roce 1944 byla však zatčena, vězněna na Pankráci a později v Lipsku až do května r. 1945. Z vězení se vrátila s. Zimáková nemocná, ale ihned se ujala práce ve straně, byla zvolena členkou předsednictva KSČ okresu Jihlava a konečné zvolena poslankyní KSČ do Prozatímního národního shromáždění. Jméno soudružky Heleny Zimákové zaručuje, že naše ženy budou mít dobrého zástupce v Ústavodárném nár. shromáždění. In: Kladivo a srp, časopis komunistické strany Československa na Jihlavsku, 24.05.1946, s. 93&lt;/ref&gt;, Karla Klimenta (okresního tajemníka KSČ v Třebíči)&lt;ref&gt;Citace: Karel Kliment, okresní tajemník KSČ v Třebíči. Soudruh Karel Kliment se narodil 30. září 1897 v Třebíči, kde jeho otec byl dělníkem. Bylo celkem 6 dětí, z nichž zůstaly naživu pouze Augustin, František a Karel. A není dnes snad na celé jihozápadní Moravě jediného člověka, který by neznal jméno Klimentů, nadšených a neohrožených bojovníků za práva pracujícího lidu. Není také jediného Třebíčana, který by neznal zásluhy soudruha Gusty Klimenta, bývalého starosty města Třebíče, člověka, jemuž celek byl vždy nejvyšším příkazem. A v posledních letech měla celá jihozápadní Morava možnost dokonale poznat a přehlédnout činnost jeho bratra, soudruha Karla Klimenta. Karel již od svého mládí před válkou pracoval v dělnickém hnutí a po světové válce, kde byl raněn, dává ihned své síly k disposici hnutí. V roce 1920 nastoupil jako skladník v družstvě, kde s ním spolupůsobil soudruh Oto Rydlo. Později pracoval v Jičíně, kde byl vedoucím družstva s. Kopřiva, dnešní předseda ZNV v Praze. Byl několikráte pro své komunistické přesvědčení propuštěn z práce, mnohokrát zatčen a proseděl celou řadu měsíců v kriminálech. Ale víra ve vítězný boj za spravedlivou věc jej posilovala. Je pochopitelno, že za okupace byl Karel již 20. března zatčen, vězněn a týrán v Kaunicových kolejích a Olomouci. Ale vydržel. Ihned po osvobození, ač s podlomeným zdravím, věnoval se ihned práci. Soudruh K. Kliment dokázal, že si zaslouží důvěry, kterou mu strana dala, když jej postavila na čelné místo kandidátky za jihlavskou župu. In: Kladivo a srp časopis komunistické strany Československa na Jihlavsku, 24.05.1946, s. 93&lt;/ref&gt;, Jana Abraháma (rolníka z Hrotovic, člena předsednictva okres. sdružení JSČZ, místopředsedy Oblastního pastvinářského družstva Brno, zástupce zemědělců v klasifikační komisi při zpeněžování dobytka a zástupce rolníků v krajském výboru KSČ v Brně)&lt;ref&gt; Citace: Jan Abrahám, rolník, Hrotovice. Soudruh Jan Abrahám, první kandidát KSČ za jihlavskou župu do ústavodárného Národního shromáždění, se nar. 16. 12. 1910 v Hrotovicích jako syn středního rolníka. V rodině bylo celkem 7 dětí, takže rodiče se měli co ohánět a děti musely již od útlého věku pomáhati v hospodářství. Po absolvování měšťanské školy vstoupil soudruh Abrahám na dvouroční zimní hospodářskou školu v Rouchovanech, kterou s úspěchem absolvoval. Poté pracoval doma na hospodářství a v roce 1931 odešel na hospodářskou praxi do vzorné hanácké obce Příkazy u Olomouce, kde pracoval u rolníka Prášila. Po vykonání voj. presenční služby převzal po otci hospodářství. Za okupace se zúčastnil podzemního hnutí a byl ve spojení zejména s později popraveným dr. Lohniským, později ve skupině &quot;Horácké&quot;. Soudruh Abrahám je členem předsednictva okres. sdružení JSČZ, místopřed. Oblastního pastvinářského družstva Brno, zástupcem zemědělců v klasifikační komisi při zpeněžování dobytka a zástupcem rolníků v krajském výboru KSČ v Brně. Schopnosti, zkušenosti a odborné znalosti soudruha Abraháma jsou nejlepší zárukou, že bude dobrým zástupcem rolníků v ústavodárném Národním shromáždění. In: Kladivo a srp časopis komunistické strany Československa na Jihlavsku, 24.05.1946, s. 93&lt;/ref&gt;, dále z osidlovacího referenta Zemského národního výboru v Brně Ing. J. Životskéh a zástupce osídlovacího úřadu Ing. Nového. Na podkladě své inspekce osídlencům slíbila nejen odklad splátek, ale také výhodnější investiční a provozní úvěry.&lt;ref&gt;Rudé právo, Ústřední orgán Komunistické strany Československa, 11.9.1946, číslo 210, s. 1&lt;/ref&gt;

Nejvíce půdy do soukromého vlastnictví obdrželi v letech 1945–1949 drobní přídělci v pohraničí (59,8 %). Při přechodu od první pozemkové reformy k druhé a třetí byl stále více preferován státní a družstevní sektor. Do soukromých rukou se dostalo v první etapě 72,7 %, v druhé 25,8 % a ve třetí dokonce jen 3,6 % zkonfiskované půdy. Zcela jinak to vypadalo se státním a družstevním sektorem. Ten reprezentovaly státní statky a zakládaná JZD – 11,3 %, 55,6 % a 76,6 % půdy.&lt;ref&gt;Pozemková reforma 1945–1948; podle stavu k 1. 5. 1951. In: Statistická ročenka 1956. Praha, 1958, s. 19.&lt;/ref&gt; Nastolený politický kurs po roce 1948 vedl novoosídlence k neochotě splácet dlužné částky za přidělený zemědělský majetek, vlastně se dlouho ani nevědělo kolik dluh dělá, jelikož přidělování půdy probíhalo až do roku 1950. Národní pozemkový fond nakonec ohodnotil zkonfiskovaný a následně přidělený majetek na 8 087 645 185 Kčs. Ministerstvo vnitra operovalo dokonce s číslem 9 500 000 000 Kčs.&lt;ref&gt;Zpráva o činnosti NPF za dobu od jeho zřízení v roce 1945 do konce roku 1948, s. 19. Viz NA Praha, f. 100/1, Generální sekretariát (GS) – ÚV KSČ, 1945–1951, k. 157, a. j. 1019. Dále zpráva ministerstva vnitra Hospodářské výsledky osídlení a fondů (FNO a NPF), část II, s. 4. Tamtéž, sv. 180, a. j. 1125.&lt;/ref&gt;

Z této skoro desetimiliardové sumy noví majitelé zaplatili v roce 1948 jen 12 %, do konce roku pak 1950 19 %.&lt;ref&gt;NA Praha, f. 02/4, sekretariát ÚV KSČ, 1945–1951, sv. 10, a. j. 109/3 Budování a rozvoj JZD v pohraničí, s. 4. Vedle osídlenců, kteří, ač neradi, splatili malou část svých dluhů, byli mnozí, kteří neodvedli do státní pokladny ani korunu. V polovině roku 1949 bylo takových skalních neplatičů mezi zemědělskými osídlenci např. na okrese Znojmo 35,4 %, na okrese Mikulov 39,5 % a na okrese Moravský Krumlov dokonce 41,5 %. Moravský zemský archiv (MZA) Brno, f. pobočka Národního pozemkového fondu (NPF) Brno, karton (k.) 41.&lt;/ref&gt; Přidělení dekretů pak hrálo roli i při vstupu do JZD. Na začátku roku 1956 se podařilo komunistům na schůzi kolegia ministerstva zemědělství transformovat několik dílčích vládních předpisů do vládního usnesení, které konstatovalo: „''Zastavuje se placení splátek za majetek vnesený do společného hospodaření a za půdu u těch přídělců – členů JZD IV. typu a členů JZD III. typu, kde peněžní důchod družstva je rozdělován výhradně podle pracovních jednotek.''“&lt;ref&gt;NA Praha, f. MZ-kolegium, 1949–1962, k. 61, i. č. 492. Schůze kolegia z 2. února 1956, s. 2.&lt;/ref&gt; Tím korolupským novoosídlencům, kde JZD v létě 1951 společným ustájením dobytka zahájilo etapu hospodaření JZD III. typu, svitla možnost se navždy dluhu vůči státu zbavit a konfiskovaný majetek užívat zcela zdarma. V roce 1957 pak kronikář obce zaznamenal hromadný vstup do JZD.&lt;ref&gt;Státní okresní archiv Znojmo, Kronika obce Korolupy&lt;/ref&gt;

V roce 1982 převzal komplex sloučených JZD Státní statek Lesná. Po roce 1989 přijal federální parlament 2. října 1990 zákon o zmírnění následků některých majetkových křivd, kterému se začalo říkat malá restituce. Vlastnické vztahy k půdě a jinému zemědělskému majetku (ve snaze zmírnit křivdy mezi lety 1948 až 1989) řešil až zákon z května roku 1991. Základní členský kapitál zemědělského družstva v Korolupech tvořil v zásadě restituovaný zemědělský půdní fond, který nebyl státu v konečné dlužní částce nikdy splacen. ZD Korolupy tak nastartovalo svoji podnikatelskou činnost v roce 1992 s celkovým kapitálem 3 440 000 Kč.&lt;ref&gt;Zakládací listina ZD Korolupy, Stanovy ZD Korolupy&lt;/ref&gt; Družstvo hospodaří v katastrech obcí Lubnice, Vysočany a Korolupy.&lt;ref&gt;Obec Korolupy má podle údajů MV ČR z 30. 12. 2014 98 adres: če. 103, če. 153, če. 73, če. 76, čp. 1, čp. 2, čp. 3, čp. 4, čp. 5, čp. 6, čp. 7, čp. 8, čp. 9, čp. 10, čp. 11, čp. 12, čp. 13, čp. 14, čp. 15 - chybí, čp. 16, čp. 17, čp. 18, čp. 19, čp. 20, čp. 21, čp. 22, čp. 23, čp. 24, čp. 25, čp. 26, čp. 27, čp. 28, čp. 29, čp. 30, čp. 31, čp. 32, čp. 33, čp. 34, čp. 35, čp. 36, čp. 37, čp. 38, čp. 39, čp. 40, čp. 41, čp. 42, čp. 43, čp. 44, čp. 45, čp. 46, čp. 47, čp. 48, čp. 49, čp. 50, čp. 51, čp. 52,	čp. 53, čp. 54, čp. 55, čp. 56, čp. 57, čp. 58, čp. 59, čp. 60, čp. 61, čp. 62, čp. 63, čp. 64, čp. 65, čp. 66, čp. 67, čp. 68, čp. 69, čp. 70 - chybí, čp. 71,	čp. 72, čp. 73, čp. 74, čp. 75, čp. 76, čp. 77, čp. 78, čp. 79, čp. 80, čp. 81, čp. 82, čp. 83, čp. 84, čp. 85, čp. 86, čp. 87, čp. 88, čp. 89, čp. 90, čp. 91, čp. 92, čp. 93, čp. 94, čp. 95, čp. 96.&lt;/ref&gt;

== Seznam nemovitostí (obecních, konfiskovaných a v majetku starousedlíků) ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ SEZNAM OSÍDLENÝCH STAVENÍ (od roku 1945 do roku 1970)
|-
! čp. nově || čp. || MAJITEL DO 9. ČERVNA 1945 || NÁRODNÍ SPRÁVCE (MAJITEL) OD 10. ČERVNA 1945   
|-
| 1 (mlýn) || 1a || Johann a Berta Entenfellner&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=48 Trauungsbuch Kurlupp, Johann a Berta Entenfellner], O: 1858 - 1918, s. 48/73&lt;/ref&gt; || mlynář Čurda z Police&lt;ref&gt;Čurda, František a Čurda Karel, nový mlýn v Polici 1939, Adresář Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Čurda František (čp. 1 Krnčice) byl šafářem na panském dvoře v Krnčicích a měl 8 dětí. Syn Matěj Čurda (nar. 10.2.1896) byl poručík ČSA a od roku 1953 kapitánem ve výslužbě (Krnčice čp. 5), Čurda Václav (Krnčice, 1945 člen rolnické komise pro konfiskaci majetku velkostatku, 1953 zakládající člen JZD), Čurda Ladislav (Krnčice, 1950 předseda MNV, člen KSČ, 1953 zakládající člen JZD). In: Kronika obce Krnčice.&lt;/ref&gt;, Gala&lt;ref&gt;Dělnický sportovní klub (DSK) Moravské Budějovice se sloučil v roce 1939 se Sportovním klubem (SK) do Atletického fotbalového klubu (AFK) Moravské Budějovice, za který hrál Gala a Jenerál. [http://fotbal.kvapka.com/Other/anniversary.asp Dělnický sportovní klub] Moravské Budějovice&lt;/ref&gt;, Rohlík, Jelínek
|-
| 2 (pila) || 1b + 1c || Anton Vaněk&lt;ref&gt;Smíšené manželství. Odsun 2. dubna r. 1946. Příbuzenský stav s rodinou Eltenfellner.&lt;/ref&gt; || Josef Přívětivý, syn Zd. Přívětivý
|-
| 3 || 3 || Johann a Anastasie Burda&lt;ref&gt;Smíšené manželství. Odsun 2. dubna r. 1946.&lt;/ref&gt; || František Čeloud
|-
| 4 || 72 || Marie Beer&lt;ref&gt;Beer Josef padl ve 2. sv. válce.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=34 Trauungsbuch Kurlupp, Beer Josef a Peigl Maria], O: 1858 - 1918, s. 34/73&lt;/ref&gt; || Koutný, Tesař, Picka, Zdeněk Pospíšil
|-
| 5 || 80 || Franz Schenkirsch&lt;ref&gt;Josef Schenkirsch padl ve 2. sv. válce.&lt;/ref&gt; || Vl. Dvořák
|-
| 6 || 85 || Johann Jarosch || Stehna, Tesař, Smilek
|-
| 7 || 4 || Johann Scheidel (cestář)&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=31 Trauungsbuch Kurlupp, Bartů Mathias a Scheidel Katharina], O: 1858 - 1918, s. 31/73&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1649/?strana=34 Geburts-Buch, Maria a Katharina Scheidel, dvojčata], N: 1858 - 1891, s. 34/67&lt;/ref&gt; || L. Koutný
|-
| 8 || 5 || Josef a Theresia Gollinger&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=47 Trauungsbuch Kurlupp, Josef a Theresia Gollinger], O: 1858 - 1918, s. 47/73&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Edmund Gollinger padl ve 2. sv. válce.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Příbuzenský stav s r. Gollinger (mlynář) z Uherčic.&lt;/ref&gt; || Josef Smilek, Tomáš Smilek
|-
| 9 (hostinec s kuželnou) || 6ab || a-hostinec, b-Franz a Marie Soukopp || L. Šula, Šulová
|-
| 10 || 7 || Josef a Justina Komenda&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=44 Trauungsbuch Kurlupp, Josef a Justina Komenda], O: 1858 - 1918, s. 44/73&lt;/ref&gt; || Jan Šťáva, František Bílek
|-
| 11 || 8 || Marie Apeltauer&lt;ref&gt;Apeltauer Franz a Apeltauer Konrad padli ve 2. sv. válce.&lt;/ref&gt; || Josef Bílek, František Bílek
|-
| 12 || 9 || Josef a Aloisie Chloupek (rod Chloupek z Mešovic)&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/11059/?strana=250 Křestní kniha Vratěnín, Mešovice, Uherčice: Josef Chloupek], index N: 1890 - 1916, s. 250/276&lt;/ref&gt; || František Vidlák, Vidláková
|-
| 13 || 10 || Josef a Marie Überreiter&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=31 Trauungsbuch Kurlupp, Überreiter Josef a Jandl Maria], O: 1858 - 1918, s. 31/73&lt;/ref&gt; || František Pospíšil
|-
| 14 || 11 || Johann a Juliana Stiepani || Rud. Navrátil
|-
| 15 || 12 || Franz Komenda || Bohumil Jelínek, majitel JZD - klubovna mládeže, JZD&lt;ref&gt;JZD - sklad hnojiv, devastováno, po roce 1989 koupil od JZD M. Tesař.&lt;/ref&gt;
|-
| 16 || 13 || Jakob a Maria Schwarz&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=34 Trauungsbuch Kurlupp, Schwarz Jakob a Apeltauer Johana], O: 1858 - 1918, s. 34/73&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=49 Trauungsbuch Kurlupp, Jakob a Maria Schwarz], O: 1858 - 1918, s. 49/73&lt;/ref&gt; || B. Binder, Karel Bílek
|-
| 17 || 84 || Franz a Anastasie Nevěčný || Franz a Anastasie Nevěčný
|-
| 18 || 15 || Franz Niederhafner (Schwarz-Niederhafner)&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=40 Trauungsbuch Kurlupp, Niederhafner Georg a Maria Schwarz], O: 1858 - 1918, s. 40/73&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/926/?strana=67 Niederhafner Maria], Z: 1858 - 1931, index s. 67/79&lt;/ref&gt; || Franz Niederhafner&lt;ref&gt;Odsun 2. dubna r. 1946.&lt;/ref&gt;, JZD
|-
| 19 || 16 || Josef Soukopp&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=42 Trauungsbuch Kurlupp, Soukopp Johann a Katharina Apeltauer], O: 1858 - 1918, s. 42/73&lt;/ref&gt; || Bohumil Jenerál z M. Budějovic,&lt;ref&gt;Martin Jenerál: 1908 stolařství, Moravské Budějovice (stavba sokolovny), Bohumil Jenerál: 1942 továrna na nábytek, Moravské Budějovice, 17. 5. 1945 člen obnoveného Sokola Moravské Budějovice (1948 národní správa, 1948 začlenění do n. p. Spojené UP závody Brno, kombinát Třešť, závod Moravské Budějovice) In: Památník 1889 - 2009, vydaný k 120. výročí založení Tělocvičné jednoty Sokol Moravské Budějovice, Moravský zemský archiv v Brně: Bohumil Jenerál, Moravské Budějovice, č. fondu 1594. Dělnický sportovní klub (DSK) Moravské Budějovice se sloučil v roce 1939 se Sportovním klubem (SK) do Atletického fotbalového klubu (AFK) Moravské Budějovice, za který hrál Gala a Jenerál.&lt;/ref&gt; Antonín Bajgl z Police
|-
| 20a || 17 || Josef a Marie Baldreich || František Bajgl, František Karásek
|-
| 20b (výměnek) || 14 || Josef a Marie Baldreich || Böhm, zbouráno, JZD 
|-
| 20c (Silo) || 14 || Raiffeisen-Getreidelagerhaus || JZD devastováno, po roce 1989 odkoupila obec, 2016 demolice 
|-
| 21 || 18 || Jakub a Štěpána Kauer || Antonín Brož
|-
| 22 || 19 || Josef a Karoline Slabý&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=39 Trauungsbuch Kurlupp, Burda Johann a Antonia Stiepani], O: 1858 - 1918, s. 39/73&lt;/ref&gt; || František Honzák
|-
| 23 || 20ab || Johann a Maria Luksch&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=47 Trauungsbuch Kurlupp, Johann a Maria Luksch], O: 1858 - 1918, s. 47/73&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Alois Luksch padl ve 2. sv. válce.&lt;/ref&gt; || Emil Dvořák, výměnek Müller (hospodský)&lt;ref&gt;Odsun 2. dubna r. 1946. Po válce vlastnil jediný řidičský průkaz.&lt;/ref&gt;
|-
| 24 || 21 || Rudolf Beigl&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=34 Trauungsbuch Kurlupp, Beigl Andreas a Schwarz Maria], O: 1858 - 1918, s. 34/73&lt;/ref&gt; || Jan Mátl&lt;ref&gt;Jan Mátl byl národním správcem konfiskované usedlosti ve Vratěníně ještě v zimě roku 1947. In: Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 07.02.1947, 2(6). s. 7.&lt;/ref&gt;
|-
| || 23 || Josef a Maria Stiepani&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=46 Trauungsbuch Kurlupp, Stiepani Josef a Wohl Katharina], O: 1858 - 1918, s. 46/73&lt;/ref&gt; || zbouráno po roce 1945 (pod býv. čp. 25 a 26)
|-
| || 24 || František a Kateřina Vyhlídal (1917)&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=43 Trauungsbuch Kurlupp, Prochazka Franz a Vyhlídal Katharina], O: 1858 - 1918, s. 43/73&lt;/ref&gt; || zbouráno po roce 1945 (pod býv. čp. 25 a 26)
|-
| 25 || 22 || Franz a Maria Kotzian&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=36 Trauungs-Buch Kurlupp, Laurenz Kotzian a Maria Tschoffa], O: 1858 - 1918, s. 36/73.&lt;/ref&gt;, Josef a Marie Fleischer || Al. Simandl
|-
| 26 (chudobinec) || 25 || Josef a Božena Nevěčný (r. 1913 Boigner Jakob a Maria, rozená Čermák)&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=46 Trauungsbuch Kurlupp, Boigner Jakob a Čermák Maria], O: 1858 - 1918, s. 46/73&lt;/ref&gt; || Josef a Božena Nevěčný ('''starousedlík'''), B. Štěpánek, L. Štork
|-
| 27 (chudobinec) || 26 || Karl a Maria Baldreich&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=46 Trauungsbuch Kurlupp, Baldreich Karl a Sobotka Maria], O: 1858 - 1918, s. 46/73&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Baldreich Franz, poslední starosta před koncem války (čp. 26), Baldreich Johann (čp. 26) padli ve 2.sv. válce. Citace: &quot;Franz Baldreich war der letzte Bürgermeister von Kurlupp bis auch er für 5 Monate Frontbewährung in den Krieg mußte und nicht mehr in das Dorf zurück kam.&quot; In: www.suedmaehren.at - Kurlupp.&lt;/ref&gt; || František Nevěčný ml.&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=34 Trauungsbuch Kurlupp, rodiče: Nevěčný Franz a Theresia Soukopp], O: 1858 - 1918, s. 34/73&lt;/ref&gt;
|-
| 28 || 82 || Anton a Anna Slabý (kovář)&lt;ref&gt;Odsun 2. dubna r. 1946. Slaby, Andreas vysídlen do Esslingen-Mettingen (kovář) nar. 27. listopad 1892 v Korolupech (Landesarchiv Baden-Württemberg, Staatsarchiv Ludwigsburg, Bestellsignatur: Findbuch EL 902/6 Bü 18944&lt;/ref&gt; || Anton Slabý, Slabý ml.
|-
| 29 (trafika) || 83 || Ferdinand a Marie Ullreich || Ferdinand Ullreich ('''starousedlík'''), příděl trafiky v roce 1933
|-
| 30 || 88 || Eduard Schenkirsch || Alfons a Milada Černý, Karel Daniel
|-
| 31 (zbytkový statek) || 27 || Oktavián Collalto et San Salvatore, B. Tříletý || B. Tříletý ('''starousedlík'''), JZD&lt;ref&gt;JZD, STS, byt údržbáře&lt;/ref&gt;
|-
| 32 (škola) || 78 || '''Obecní majetek''' || Obecní majetek - německá škola, ZDŠ, byt ředitele
|-
| 33 || 73 || Franz a Marie Schremser&lt;ref&gt;Franz Schremser padl ve 2. sv. válce.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=38 Trauungsbuch Kurlupp, Harrer Leopold a Maria Schremser], O: 1858 - 1918, s. 38/73&lt;/ref&gt; || Antonín Pokorný, Stanislav Melzer, Jan Pop 
|-
| 34 || 71 || Jan Štěpanovský (matriky Uherčice, Třebelovice)&lt;ref&gt;Bernhard Stepanovsky padl ve 2. sv. válce.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/11059/?strana=243 Rodní a křestní kniha Uherčice, Štěpanovský Alois, otec Štěpanovský Georg], N: 1890 - 1916, s. 243/276&lt;/ref&gt; || Ladislav Zamazal
|-
| 35 || 28 || Maria Setzer&lt;ref&gt;Heinrich Setzer padl ve 2. sv. válce.&lt;/ref&gt; (Setzer-Nevěčný-Fuchs)&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=39 Trauungsbuch Kurlupp, Setzer Johann a Katharina Nevěčný], O: 1858 - 1918, s. 39/73&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=34 Trauungsbuch Kurlupp, Nevěčný Franz a Theresia Soukopp], O: 1858 - 1918, s. 34/73&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Odsun 2. dubna r. 1946. Katharina Antonia NEVECNY, * 25.04.1880 in Kurlupp / Kreis Horn / Südmähren, + 10.04.1957 in Oberlauda.&lt;/ref&gt; || Alfons Veselý, Veselá
|-
| 36 || 29 || Josef a Vilemine Kralovsky || Petr Ljaško
|-
| 37 || 30 || Josef a Marie Andree || Josef Berka
|-
| 38 || 75 || Jan a Marie Paul (obuvník)&lt;ref&gt;PAUL Franz: obuvník a chalupník čp. 75, syn Johann Paul&lt;/ref&gt; || Vl. Stýblo, Č. Vít a Fr. Vít
|-
| 39 || 31a || Josef a Bedřiška Stiepani || Václav Křiváček
|-
| 40 || 32 || Franz a Marie Kauer || Antonín Dostál, Marie Dostál, JZD
|-
| 41 || 33 || Hubert Soukopp || Jiří Pikál&lt;ref&gt;Pikál Jan, truhlářství Velký Dešov, r. 1939: Adresář Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Jiří Pikál st. se přestěhoval z Kostník do Korolup počátkem dubna 1946 za rodinou jeho syna Jiřího Pikála ml. Po odstoupení pohraničí se usadil v Kostníkách. Rodina byla katolického vyznání a členem Československé strany lidové (Naše Demokracie, 26.04.1946, č. 17, s. 2).&lt;/ref&gt;
|-
| 42 || 34 || Franz a Johanna Jandl&lt;ref&gt;Jandl Franz padl ve 2. sv. válce.&lt;/ref&gt; || Bohumil Navrátil, Jaroslav Hladík
|-
| 43 || 35 || Johanna Stiepanni&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=44 Trauungsbuch Kurlupp, Johann a Johanna Stiepanni], O: 1858 - 1918, s. 44/73&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Z pozůstalosti po grafikovi byl na Aukru 20.8.2013 prodán za 1 036,00 Kč krásný starý akvarel z roku 1913, signováno Stiepani a popisek Bauernhof in Kurlupp.&lt;/ref&gt; || J. Gráf, Bohumil Tříletý&lt;ref&gt;V akci Kulak mu byl zkonfiskován statek, byl vystěhován ze vsi a později bydlel v nájmu.&lt;/ref&gt;, JZD, v nájmu Smrčka&lt;ref&gt;Odsun 2. dubna r. 1946.&lt;/ref&gt;
|-
| 44 || 36 || Josef Schwarz || Jar. Štěpnička
|-
| 45 || 37 || Franz a Marie Apeltauer&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=37 Trauungsbuch Kurlupp, Schwarz a Apeltauer], O: 1858 - 1918, s. 37/73&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Franz APELTAUER - [http://gedbas.genealogy.net/person/show/1179286333  Datenbank - gedbas.genealogy.net]&lt;/ref&gt; || Jan Číhal
|-
| 46 || 38ab || Johann Überreiter || Václav Korbel a Plačková Růžena
|-
| 47 || 39 || Franz a Marie Schwarz || Antonín Vávra
|-
| 48 || 40 || Johan a Rosemarie Apeltauer&lt;ref&gt; Apeltauer Ernst padl ve 2. sv. válce.&lt;/ref&gt; || Josef Kašpárek
|-
| 49 || 41 || Rupert Tschoffa (syn)&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=36 Trauungsbuch Kurlupp, Kotzian Laurenz a Tschoffa Maria, Tschoffa Johann a Jandl Maria], O: 1858 - 1918, s. 36/73&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=40 Trauungsbuch Kurlupp, Tschoffa Georg a vdova Tschoffa Maria], O: 1858 - 1918, s. 40/73&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Tschoffa Franz (čp. 41), Tschoffa Johann (čp. 41), Tschoffa Ernest (čp. 41) padli ve 2. sv. válce.&lt;/ref&gt; || A. Matula, JZD, v nájmu B. Tříletý 
|-
| 50 || 42ab || Franz a Marie Beigl || Hora, Karel Böhm
|-
| 51 || 43 || Johan a Kristine Jandl || Fr. Denner, Jan Jelínek
|-
| 52 || 44 || Edmond a Marie Überreiter || Niederhafner&lt;ref&gt;Odsun 2. dubna r. 1946.&lt;/ref&gt;, Miroslav Pospíšil
|-
| 53 || 45 || Franz Apeltauer&lt;ref&gt; Apeltauer Franz padl ve 2. sv. válce.&lt;/ref&gt; || Boh. Karásek
|-
| 54 || 46 || Franz a Marie Stagl || Karel Nováček, Miroslav Doležal
|-
| 55 || 47+48 || Jakob a Franziska Apeltauer&lt;ref&gt; Apeltauer Franz padl ve 2. sv. válce.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=41 Trauungsbuch Kurlupp, Jakob a Franziska Apeltauer], O: 1858 - 1918, s. 41/73&lt;/ref&gt; || Emil Smrčka, Smrčková
|-
| 56 || 49 || Anton a Antonia Schwarz (r. 1910 Jandl)&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=36 Trauungsbuch Kurlupp, Kotzian Laurenz a Tschoffa Maria, Tschoffa Johann a Jandl Maria], O: 1858 - 1918, s. 36/73&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=41 Trauungsbuch Kurlupp, Apeltauer Jakob a Jandl Franziska], O: 1858 - 1918, s. 41/73&lt;/ref&gt; || Václav Černý a Otto Štork
|-
| 57 || 61 || Josef Kauer || Sláma, Komárek, Augustin Plaček
|-
| 58 (fara) || 77 || '''Církevní majetek''' Apeltauer&lt;ref&gt;Německý farář, odsun 2. dubna r. 1946.&lt;/ref&gt; || 1945-49 Metoděj Sláma, 1949-51 Ludvík Gazda, 1951 Jan Handlíř, Jan Kasal, Alois Doubravský
|-
| 59 (obecní kovárna) || 50 || '''Obecní majetek''' (Apeltauer, kovář) || Obecní majetek
|-
| 60 || 53 || Jakob a Maria Strobl&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=49 Trauungsbuch Kurlupp, Jakob a Maria Strobl], O: 1858 - 1918, s. 49/73&lt;/ref&gt; || Jakub Strobl, Fr. Hanek ('''starousedlík''')
|-
| 61 || 54 || Marie Nevěčná&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=34 Trauungsbuch Kurlupp, Nevěčný Franz a Theresia Soukopp], O: 1858 - 1918, s. 34/73&lt;/ref&gt; || Al. Kaláb
|-
| 62 || 55 || Václav a Bern. Indra || Jan Beneš, Jan Křivan
|-
| 63 || 56 || Johann a Theresia Tschoffa, Antonín a Anna Slabý (r. 1929)&lt;ref&gt;Matriky Korolupy, kniha zemřelých Z: 1858 - 1931, s. 39/79 a s. 41/79: úmrtí Theresia Tschoffa, Johann Tschoffa, vejminkáři na čp. 56.&lt;/ref&gt; r. 1945 neobydleno || Fr. Kameník, Jan Strnad
|-
| 64 || 58b || Franz a Marie Irschik || Karel Kovařík, Antonín Karásek
|-
| 65 || 60 || Josef a Marie Stiepany || Jiří Spurný, Amálie Spurná
|-
| 66 (obchod, hostinec, Raiffeisenkasse) || 63 || Johann a Anna-Maria Strobl, Josef Blažek, od roku 1937 družstevní záložna Raiffeisenkasse&lt;ref&gt;Moravská orlice, 14.1.1937, s. 2.&lt;/ref&gt; || hostinský Müller z Frejštejna, hostinský Blahoudek z Dešova&lt;ref&gt;Hostinský z Dešova. Vrátil se v 50. letech zpět do Dešova. Rodina vlastní v Dešově hostinec „U Blahoudků”.&lt;/ref&gt;, družstvo Jednota
|-
| 67 (před r. 1900 obchod a vinopalna) || 64 || Franz Kovář (kamnář a kupec), Franz Brázda (holič z Bačkovic)&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=33 Trauungs-Buch Kurlupp, Franz Brázda a Antonia Kovář], O: 1858 - 1918, s. 33/73.&lt;/ref&gt; || Kovařík, Fr. Bajgl, M. Strnadová, Al. Nevěčný
|-
| 68 || 74 || Jakub a Josef. Apeltauer || L. Dvořák, Josef Tůma
|-
| 69 || 66 || Josef a Franziska Gollinger || Lysáková, Matěj Beneš, obecní úřad
|-
| 70 || 69 || Leopold a Juliana Soukopp&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=42 Trauungsbuch Kurlupp, Soukopp Franz a Katharina Blei], O: 1858 - 1918, s. 42/73&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;První světová válka - válečný zajatec v Tule v roce 1915, Soukop Leopold, Inft., IR, Nr. 99, 6.' Komp., Mähren, Mähr. Budwitz, Kurlupp, 1892, kriegsgef.' (Wenew, Gouvernement Tula, Rußland.)[http://digi.landesbibliothek.at/viewer/fulltext/AC08513816_Verlustliste_Nr_0185/39/ Verlustliste Nr. 185.]&lt;/ref&gt; || Jakub Strnad 
|-
| 71 || 70 || Karel a Marie Kauer || Josef Picka, L. Tesař
|-
| 72 (stará škola a obecní úřad) || 65 || Franz a Juliana Blažek,&lt;ref&gt;Matrika Korolupy, Z: 1858 - 1931, s. 52/79: Blažek Juliana čp. 65.&lt;/ref&gt; česká menšinová škola || '''Obecní majetek''' (MNV a MŠ), státní majetek
|-
| || 62 || Jakob a Maria Schauaus, Baldreich (pomocný tesař)&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=38 Trauungsbuch Kurlupp, Jakob a Maria Schauaus], O: 1858 - 1918, s. 38/73&lt;/ref&gt; || zbouráno, přiřazeno k MNV čp. 72
|-
| 73 || 68 || Franz a Franziska Dunkler&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/ Trauungsbuch Kurlupp, Karl Eidher a Juliana Dunkler], O: 1858 - 1918, s. 46/73&lt;/ref&gt; || Jiří Pikal st., zbouráno - novostavba
|-
| 74 (hostinec s kuželnou) || 67 || Johann a Aloisie Schwarz&lt;ref&gt;V roce 1912 požár (Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Do, 5. Dezember 1912, S. 9.)&lt;/ref&gt; || Jaroslav Pejdl, od r. 1951 JZD, bydlel Jonáš
|-
| 75 (stodola) ||  ||  || Vystavěn dům pro učitelku MŠ. Zd. Dostál
|-
| 76 || 58a || Franz a Marie Irschik || Karásek
|-
| 76 || 57 || Josef Platzer (r. 1918),&lt;ref&gt;Matriky Korolupy, Z: 1858 - 1931, s. 43/79.&lt;/ref&gt; neobydleno || Kameník
|-
| 77 || 53 || František Hanek (nová stavba) || František Hanek ('''starousedlík''')
|-
| 78-83 ||  || '''Obecní pozemky''' || Řadové domy (nová stavba)
|-
| 84 '''Pila''' (pilařství, tesařství a truhlářství) || 51 || '''Eduard Prager''' (zavražděn)&lt;ref&gt;Emil Franzel: Die Vertreibung: Sudetenland, 1945/1946, s. 140: &quot;Prager, der bereits in Autendorf (Österreich) wohnte, wurde von den Tschechen Matthias Kočí aus Gutwasser (Dobrá Voda), Stanislav Kočí aus Ungarschitz und Oldřich Švarček aus Grössinghof (dvůr Křeslík) zurückgeholt und auf bestialische Weise umgebracht.&quot;&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Rodina Prager: PRAGER Eduard, mistr tesařský (r. 1931 ohlášená živnost: Prager Eduard – Drosendorf, Zimmermeister), tesař PRAGER Franz (otec Ferdinand a matka Franziska) a manželka Leopoldine: děti PRAGER Leopoldine, Franz, Otto, Hildegard (vdaná za hospodského ZAWADILA Alberta z Vratěnína čp. 59, otec Anton Zawadil hospodský), Maria, Anna.&lt;/ref&gt; || národní správce Rudolf Jelínek z Police (1945-1946), po něm Alois Ampapa z Okříšek (1946-1948), po znárodnění Delta n. p., závod Uherčice, Jihlavské dřevařské závody, Jihomoravské DZ&lt;ref&gt;V období 1945 – 1948 pila pod národní správou. V roce 1946 se dřevařské závody v první etapě znárodnění (včetně konfiskací) začínají seskupovat v nově vznikajících národních podnicích (Solo Sušice, Závody na překližky a dýhy Praha, Českomoravská impregnace dřeva Soběslav, Moravskoslezské pily Šumperk a České pily Praha) a pro závody s převažující stavebně-truhlářskou výrobou byl zřízen národní podnik Delta. Po roce 1948 byla pila znárodněna a přešla pod národní podnik Delta. V roce 1965 byla založena výrobně hospodářská jednotka Dřevařský průmysl Praha (VHJ DP Praha), sdružující 8 národních podniků: Jihočeské dřevařské závody České Budějovice, Jihlavské dřevařské závody (Jihomoravské DZ), Středomoravské DZ Brno, Severočeské dřevařské závody Česká Lípa, Severomoravské dřevařské závody Šumperk, Středočeské dřevařské závody Praha, Východočeské dřevařské závody Trutnov, Západočeské dřevařské závody Mariánské Lázně a také Solo Sušice, Závody na překližky a dýhy Hodonín a Výzkumný a vývojový ústav dřevařský Praha (Pražan, Analýza faktorů možností vývoje malých a středních pilařských provozů v ČR).&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[https://www.noveaspi.sk/products/lawText/1/18966/1/2 Podle § 1, odst. 1, č. 17 zákona č. 114/1948 Sb. o znárodnění podniků] a vyhlášky ministra průmyslu ze dne 27. července 1948 a poněvadž jde o pily se zařízením o denní výkonnosti pořezu alespoň deseti plm kulatiny při osmihodinovém provozu byla znárodněna pod č. 84. pila Eduard Prager, se sídlem v Uherčici, spr. okr. Moravské Budějovice&lt;/ref&gt;
|-
| 84 || 69 ||  || Kratochvíl (nová stavba)
|-
| 85 '''Pila''' (dům s byty) || 84 || '''Eduard Prager''' || národní správce Rudolf Jelínek, po něm Alois Ampapa z Okříšek, zbouráno
|-
| 85 || 49 || Anton a Antonia Schwarz || Marie Picková (nová stavba)
|-
| 86-90 ||  || Soukromé pozemky || Bytové domy (nová stavba)
|-
| || 52 || dům mezi farou a čp. 61 || zbouráno před rokem 1945
|-
| || 59 || Josef a Johanna Blažek (před rokem 1938)&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=38 Trauungsbuch Kurlupp, Kallenda Johann a Blaschek Johanna], O: 1858 - 1918, s. 38/73, též Z: 1858 - 1931, s. 48/79&lt;/ref&gt; || zbouráno
|-
| (hájovna) || 76 || Oktavián Collalto et San Salvatore&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=45 Trauungsbuch Kurlupp, Pfeifer Josef a Ondráček Maria Karolina], O: 1858 - 1918, s. 45/73&lt;/ref&gt; || Jelínek, zbourána
|-
| 91+103 (cihelna) || 79 || Oktavián Collalto et San Salvatore || S. Čurda (hajný), státní majetek
|-
| 92 (požární zbrojnice) || 79 || '''Obecní majetek''' || Obecní sál (přestavba)
|-
| 93 (družstevní budova) ||  || Raiffeisen. družstvo (Milchgenossenschaft) || Obecní majetek
|-
| 94 (stodola) ||  ||  || Obecní majetek, požární zbrojnice
|-
| 95 ||  || Obecní pozemky || JZD
|-
| 96 || 12 || Franz Komenda || viz čp. 15 zbouráno 
|}

== Odkazy ==

=== Reference a poznámky ===
&lt;references /&gt;

=== Externí odkazy ===
* [https://archivnimapy.cuzk.cz/cio/data/main/cio_main_03_cechy_morava.html?mapno_cm=m1274-1 Indikační skica stabilního katastru Korolupy] / Stabilní katastr (Franziszeischer Kataster Kurlupp)
* [https://archivnimapy.cuzk.cz/uazk/topo3v75/topo3v75_data/4455/4455_19_index.html Průchod hranice] v r. 1939, po připojení českých a moravských oblastí k Ober- und Niederdonau.
* [https://archivnimapy.cuzk.cz/uazk/topos52/topos52_data/010k/M_33_116_A_b_3_index.html Mapa Korolupy z r. 1952]

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>ddsyczqyxxrm4pwi1sndpludoo8e1ce</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Turkické jazyky/Zájmena/Přivlastňovací zájmena</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6934</id>
    <revision>
      <id>35561</id>
      <parentid>27696</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3350" xml:space="preserve">Přivlastňovací zájmena v turkických jazycích mají dvojí formu realizace:
* jako samostatně stojící zájmeno (stejně jako v češtině stojí před přivlastňovaným podstatným jménem),
* jako přípona podstatného jména.
Samostatně stojící zájmeno lze vynechat, přivlastňovací příponu nikoliv. Případě použití samostatně stojícího zájmena je tak přivlastnění vlastně určeno dvakrát.

''Přivlastňovací zájmena jsou ve skutečnosti genitivní tvary osobních zájmen.''

== Přivlastňovací přípony a ''přivlastňovací'' osobní zájmena ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
! colspan=&quot;2&quot; |  !! můj !! tvůj  !! váš (form.)  !! jeho/její !! jeho/její (form.)  !! náš !! váš !! váš (form.)  !! jejich 
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | turecky || přípony || -ım, -im || -ın, -in ||  || colspan=&quot;2&quot; | -ı, -i ||  || ||  ||
|-
| zájmena || benim || senin || || colspan=&quot;2&quot; | onun ||  ||  ||  || 
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | ázerbájdžánsky || přípony || -(ı)m || -(ı)n ||  || colspan=&quot;2&quot; | -(s)ı || -(ı)mız || -(ı)nız ||  || -(s)ı/-ları
|-
| zájmena || mənim || sənin || || colspan=&quot;2&quot; | onun || bizim || sizin ||  || onların
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | turkmensky || přípony || -m, -ym, -im, -um, -üm || -ň, -yň, -iň, -uň, -üň ||  || colspan=&quot;2&quot; | -sy, -si, -y, -i || -myz, -miz, -ymyz, -imiz, -umyz, -ümiz || -ňyz, -ňiz, -yňyz, -iňiz -uňyz, -üňiz || || -sy, -si, -y, -i
|-
| zájmena || meniň || seniň || siziň || colspan=&quot;2&quot; | onyň || biziň || siziň ||  || olaryň
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | uzbecky || přípony || -(i)m || -(i)ng || -(i)ngiz || -(s)i || -lari || -(i)miz || -(i)nglar ||  || -si/-lari
|-
| zájmena || mening || sening || sizning || uning || ularning || bizing || sizlarning ||  || ularning
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | kazašsky || přípony || -м/-ым/-ім || -ң/-ың/-ің || -ңыз/-ыңыз, -ңіз/-іңіз || colspan=&quot;2&quot; | -сы/-ы, -сі/-і || -мыз/-ымыз, -міз/-іміз || -ың, -ің || -ыңыз, -іңіз || -ы, -і
|-
| zájmena ||  менің ||  сенің ||  сіздің || colspan=&quot;2&quot; | оның || біздің || сендердің || сіздердің || олардың
|-
| altajsky || přípony || -м, -ым/-им || -ҥ , -ыҥ /-иҥ ||  || -зы/-зи, -ы/-и ||  || -быс/-бис, -ыбыс/-ибис || -гар/-гер, -ыгар/-игер ||  || -зы/-зи, -ы/-и
|-
| tatarsky || přípony ||  || -ң, -ың/-ең ||  || -ы, -сы, -се, -е ||  ||  || ||  || 
|-
| jakutsky || přípony || -м || -ҥ ||  || -а, -о, -э, -ө ||  || -быт, -бут, -бит, -бүт || -ҕыт, -ҕут, -ҕит, -ҕүт ||  || -лар, -лэр, -лор, -лөр
|-
| chakasky || přípony ||  || -ың/-ің, -ң ||  || -ы/-і, -зы/-зі ||  ||  || ||  || 
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | nogajsky || přípony || -ым/-им, -м || -ынъ, -нъ ||  || -сы/-си, -ы/-и ||  ||  || ||  || -сы/-си, -ы/-и
|-
| zájmena || меним ||  || || colspan=&quot;2&quot; | ||  ||  ||  || 
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | tuvinsky || přípony || -м, -ым, -им, -ум, -үм ||  ||  || ||  ||  || ||  ||
|-
| zájmena || мээң ||  || || colspan=&quot;2&quot; | ||  ||  ||  || 
|-
| karačaj balkarsky || přípony ||  || -ынъ, -инъ, -унъ, -юнъ, -нъ ||  || -сы, -си, -су, -сю, -ы, -и, -у, -ю  ||  ||  || ||  || 
|}

[[Kategorie:Turkické jazyky]]</text>
      <sha1>sjf2yjbfbbdeanbmofwr5bqj3tcb0tg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Duplicate-args-category</title>
    <ns>8</ns>
    <id>6935</id>
    <revision>
      <id>27048</id>
      <timestamp>2014-11-02T10:26:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Systém:Stránky s duplicitními argumenty ve voláních šablon</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="64" xml:space="preserve">Systém:Stránky s duplicitními argumenty ve voláních šablon</text>
      <sha1>fdjq3b7ainipn4cfunmja8iqjvsh5ck</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Systém:Stránky s duplicitními argumenty ve voláních šablon</title>
    <ns>14</ns>
    <id>6936</id>
    <revision>
      <id>27049</id>
      <timestamp>2014-11-02T10:30:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Dokumentace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="279" xml:space="preserve">Stránky obsahující volání šablony, které používá duplicitní argumenty, např. &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;{{Foo|bar=1|bar=2}}&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; nebo &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;{{Foo|bar|1=baz}}&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;.

[[Kategorie:Systém:(vše)|Stránky s duplicitními argumenty ve voláních šablon]]</text>
      <sha1>tgya7r34mgs7orv37ww4p13n265pmdf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Franz Regen vzpomíná</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6937</id>
    <revision>
      <id>36344</id>
      <parentid>34689</parentid>
      <timestamp>2018-05-26T08:03:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka Lyalikoff</username>
        <id>4811</id>
      </contributor>
      <comment>/* Vzpomínky na konec války ve Stálkách */ drobné úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="25661" xml:space="preserve">Franz Regen se narodil 30. ledna 1935 v obci [[w:Stálky|Stálky]] a celá jeho rodina byla z Československa odsunuta. Nyní žije ve [[w:Švarcenava|Švarcenavě]] (''německy Schwarzenau'') v Dolním Rakousku. I když pan Regen nepochází z Korolup, přesto si můžeme z jeho vyprávění udělat o událostech, které se na konci druhé světové války odehrály v pohraničí jihozápadní Moravy, jasnou představu.&lt;ref name=&quot;Kommen und Gehen&quot;&gt;Převyprávění vzpomínek vzniklo na podkladě projektu virtuálního muzea &quot;Kommen und Gehen&quot; ve Švarcenavě. Mit dem Sammeln und Aufbereiten von erzählten Lebensgeschichten zum Themenschwerpunkt &quot;Kommen und Gehen&quot; leistet Schwarzenau seinen Beitrag zum Forschungs- und Ausstellungsprojekt GRENZÜBERSCHREITENDES NETZWERK FÜR MIGRATIONSGESCHICHTE. Dieses Interview wurde am 22. 01. 2003 im Rahmen des Projektes Kommen und Gehen in Schwarzenau von Herrn Neureither durchgeführt.&lt;/ref&gt;

JUDr. František Pořízek, bývalý komisař politické správy, se po válce vrátil do Znojma 12. května 1945. Již před válkou byl doktor Pořízek znám svým nekompromisním postojem vůči Němcům. Ve Znojmě zahájil okamžitou čistku na základě ústních instrukcí z Brna. Ta zatím probíhala jen v režii revolučního ONV. Teprve později pověřila rada ONV „vyčištěním” od Němců i další složky represivního aparátu obnovené bezpečnosti (státní policie) a různé polovojenské formace (tzv. vojenský strážní oddíl a partyzánské policejní jednotky). Na Pořízkův pokyn musel dát strážní oddíl k dispozici veškeré mužstvo, poddůstojníky, důstojníky a všechny nákladní automobily k odvážení Němců za hranice. Represe proti zbytku německého obyvatelstva ve Znojmě i v pohraničí schválila s řadou dalších opatření rada ONV Znojmo.&lt;ref name=&quot;KOC&quot;&gt;Koc Karel:Obnovení a činnost orgánů bezpečnosti v pohraničí znojemského okresu (květen 1945–leden 1946), Archiv bezpečnostních složek, sborník 10, 2012&lt;/ref&gt; V červnu 1945 rozhodla například o označení osob německé národnosti bílou náramenní páskou se signaturami písmen N (Němec) nebo RN (rakouský Němec). Za nedodržení vyhlášky hrozila Němcům pokuta nebo vězení.

Hned po vysídlení Znojma se představitelé československé státní moci zaměřili na pohraniční území bývalého soudního okresu Vranov. Jednalo se o následující německé obce: Starý Petřín (Altpetrain), Chvalatice (Chwallatitz), Vracovice (Edenthurn), Frejštejn (Freistein), Jazovice (Jasowitz), Lančov (Landschau), Lesná (Liliendorf), Milíčovice (Milleschitz), Nový Petřín (Neupetrain), Horní Břečkov (Oberfröschau), Podmýče (Pomitsch), Šafov (Schaffa), Štítary (Schiltern), Stálky (Stallek), Onšov (Windschau) a Čížov (Zaisa). Německé obce ležící jižně od přehradní nádrže Vranov a řeky Dyje byly vysídleny v několika etapách v období od 3. do 28. června 1945. O situaci při řešení tzv. německé otázky v pohraničí znojemského okresu informovalo Ředitelství národní bezpečnosti (ŘNB) na začátku července 1945 bezpečnostní referát ONV:&lt;ref name=&quot;KOC&quot; /&gt;

&quot;...''V západní části okresu byla německá otázka takřka již úplně vyřešena. Část Němců odešla dobrovolně do Rakouska. Zbytek Němců byl pak koncem června 1945 v západní části okresu Znojmo vojenskou skupinou p. pl. 24 ze Znojma vykázán za hranice.'' &quot;

Obce na území soudního okresu Moravské Budějovice: Vratěnín (Fratting), Uherčice (Ungarschitz), Mešovice (Nespitz), Korolupy (Kurlupp) a Lubnice (Hafnerluden) byly vysídleny již 9. června a to revolučními formacemi plk. jezdectva Vladimírem Hobzou, velitelem „expedičního“ partyzánského uskupení, které „čistilo” pohraničí směrem od Jindřichova Hradce.&lt;ref&gt;1945, 7. června, Lidéřovice. – Denní rozkaz č. 17 plk.jezd. Vladimíra Hobzy, velitele „expedičního“ partyzánského uskupení, podřízeným jednotkám; postup při vysídlování Němců a osídlování v dačickém a moravskobudějovickém okrese.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Seznam dokumentů [http://www.vnpcp.cz/pages/downloads/_download/ii1/seznamdokumentu-ii1_vnpcp.pdf - www.vnpcp.cz] &lt;/ref&gt;

== Vzpomínky na konec války ve Stálkách ==
'''Úvod'''

Franz Regen se narodil 30. ledna 1935 ve [[w:Stálky|Stálkách]] (Stallegg) v okrese Znojmo jako druhorozený syn do sedlácké rodiny Ernsta a Mathildy Regen. Jeho starší sestra Pauline už byla tehdy na světě. Obec leží asi 12 kilometrů od Vranova nad Dyjí na rakousko-české hranici. Sousedí se vsí Heinrichsreith nedaleko Drosendorfu a [[w:Langau|Langau]]. Poprvé jsou Stálky písemně zmíněny ve spojení s farním kostelem Nanebevzetí Panny Marie v roce 1391. Obec patřila spolu s dva kilometry vzdáleným dvorem Gössing/Křeslík k panství [[w:Uherčice (okres Znojmo)|Uherčice]] knížeti [[w:Collaltové|Collalto]]. V roce 1918 se rozpadla [[w:Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherská monarchie]], ke které po staletí patřily. Protože Rakousko-Uhersko válku prohrálo, připadlo po mírové smlouvě v [[w:Saint-Germainská smlouva|Saint-Germain]] Jižní Tyrolsko (Allgäu) k Itálii, podobně to probíhalo ve Štýrsku a v Korutanech, ty připadly Jugoslávii a německé jazykové oblasti Sudet a jižní Moravy k novému Československu. Místní Němci se stali najednou československými státními občany.

Stálky byly odjakživa zemědělskou vesnicí a žili v ní hlavně sedláci. Ves čítala asi 100 stavení, 450 obyvatel a rozloha katastru činila 1 300 ha. Dále tu žil jeden kovář a jeden kolář, potom jeden truhlář, také jeden pekař, jeden švec, dva hokynáři a fungovaly zde dva hostince. K farnosti patřil kostel, fara a hřbitov. U kostela stála dvoutřídní škola a po vzniku Československa přibyla na konci vsi směrem na Heinrichsreith celnice. Franz Regen ve Stálkách vyrostl a chodil zde i do školy. Měšťanka se nacházela ve Vranově, kam denně jezdil autobus. Meziválečné období přineslo světovou krizi, v roce 1929 krach na burze a hodně nezaměstnaných. Byla to těžká doba. Právě v tom čase Hitler kolem sebe shromáždil svoje stoupence a v roce 1933 se chopil v Německu moci. Na jaře 1938 vpochodoval do Rakouska a na podzim po Mnichovu také na naše území. Rodiče Franze Regena měli hospodářství s asi 15 ha půdy, které obdělávali jedním potahem a k ruce mívali jednoho čeledína. Za války tu práci zastával válečný zajatec, nejprve Ukrajinec. Podle pana Regena moc milý a šikovný mládenec. Brali ho jako rodinného příslušníka. Právě když už se všechno na statku naučil, odešel k jedné vdově a přidělili jim polského studenta, který uměl sice dobře německy, ale do práce se musel teprve zaučovat.

'''Co jste chovali za dobytek, tedy krávy, prasata, drůbež...?'''

Tak samozřejmě, že jsme měli, stejně jako na každém jiném statku, hospodářství. Polnosti jsme obdělávali jedním párem volů, k tomu stály ve stáji 4 krávy a tomu množství odpovídající počet telat. Prasata na chov i na porážku, která se prováděla každoročně po vzoru selských zvyklostí. Ovce, slepice a koníčkem mého otce byl chov králíků, takže těch jsme měli také spoustu. Jelikož v této době si lidé ještě zakládali na péřových peřinách, tak běhaly po dvoře i husy.

'''A jak to bylo s odbytem, prodávali jste v místě, ve Znojmě nebo v Rakousku?'''

Narodil jsem se ve třicátém pátém. Nepamatuji si, jak to probíhalo dříve, ale za války jsme měli předepsané dávky k odvodu. Odváděli jsme brambory, obilí, vajíčka, jetel, vepřové maso atd. V určený den jsme zemědělské produkty vozili do Langau na nádraží.&lt;ref&gt;Na nádraží v Langau stálo obilné silo.&lt;/ref&gt;

'''Dostávali jste za to zaplaceno nebo tak něco?'''

Přirozeně. Všechno bylo tenkrát přesně řízené i to, kolik nám zaplatí. S tím žádný problém rozhodně nebyl. Všude byl velký nedostatek potravin, všeobecně panovala větší poptávka. S odbytem jsme oproti současnosti problémy tedy neměli.

'''Zemědělské produkty museli odvádět všichni zemědělci?'''

Všichni odváděli podle velikosti hospodářství. Během války jsme také měli určeno, co máme pěstovat. Třeba mák se u nás nesel, protože jsme měli dobrou půdu. Sklízeli jsme kukuřici, jetel, krmnou řepu a ječmen. Jednoduše to, co se zavedlo v šedesátých letech po té ''Kalbaktion'' ve Waldviertlu. Ve Stálkách jsme tak hospodařili už za Třetí říše. Vzhledem k tomu, že u nás byla půda dost mokrá, měla naše vesnice jako jedna z prvních v okolí meliorované pole a louky už ve třicátých letech. Tu nejhorší ruční práci odvedli tenkrát Italové a Jugoslávci.&lt;ref&gt;V Drosendorfu se nacházel internační tábor - [http://www.fotos-geschichten.at/3IntLag_Drosendorf.htm Internierungslager Drosendorf]&lt;/ref&gt; Půdní pozemky byly dost malé, to byla velká nevýhoda. Tak třeba my jsme měli 15 ha rozložených po 27 parcelách.

'''Příbuzenstvo?'''

Matka měla sestru a otec 15 sourozenců, jelikož jeho otec, můj dědeček, byl třikrát ženatý. Dědeček z matčiny strany měl dvě hospodářství. Měl dvě dcery a každá pak dostala k vdavkám po jednom statku.

'''Ve Stálkách?'''

Ano, ve Stálkách. Můj otec se k mamince na statek přiženil. Po vypuknutí války muselo hodně mužů a chlapců narukovat k wehrmachtu, 22 se jich nevrátilo, i můj strýc tam venku padl. Proto si pamatuji na ty oslavy padlých hrdinů (Heldenehrungsfeiern), které se v té době pořádaly. U nás to chodilo tak, že všechno vybubnovávala obecní posluhovačka. Procházela vesnicí a lidé vykukovali z oken, aby se dozvěděli, co se bude dít. V neděli ve dvě hodiny odpoledne vybubnovávala, že rozloučení s padlým vojákem se bude konat vedle kostela u památníku hrdinů z první světové války. My děti jsme tam hned běžely, aby nám něco neuteklo. To už tam byla shromážděná celá vesnice. Přijelo auto, vystoupilo z něj několik vojáků a pak i nějací uniformovaní straníci.&lt;ref&gt;Straníky jsou myšleni členové NSDAP.&lt;/ref&gt; Vojáci zaujali po obou stranách pomníku postavení, pak tam byl řečnický pult, před ním seděla rodina zemřelého vojáka a ti ostatní stáli za nimi. A pak řečník spustil: ''&quot;Jsme hrdi na našeho mladého muže, který položil svůj život za vítězství, za vlast a pro našeho vůdce.&quot;'' A rodina, která seděla před tím řečnícím hochem, se dala do pláče.

'''Účastnili se jen místní nebo tam bylo i jiné obyvatelstvo?'''

Jen místní.

'''Rozloučení organizovali místní lidé? Řečník pocházel také z obce?'''

Myslím, že obřad organizoval starosta nebo místní vedoucí sedláků (Ortsbauernführer). To se tak dělalo. Jakmile padl ve válce někdo z obce, přijel z vedlejší vesnice na kole místní vedoucí NSDAP&lt;ref&gt;Vedlejší vesnicí je myšlen Frejštejn - Vranov nad Dyjí, kde byla místní organizace NSDAP.&lt;/ref&gt;, opřel kolo o dům a vešel dovnitř. Jen vjel do vesnice, tak už všichni sledovali, kam míří a pak jsme si povzdechli: &quot;Ó jé, tak jim zase někdo padl.&quot; Na to se pak konala oslava padlého hrdiny. Pak přišel rok 42 a 43. To se pořád říkalo, jak naše vítězná vojska postupují. Po Stalingradu se list otočil. V létě 43/44 pomáhaly děti o prázdninách na poli. Najednou to na nebi zadunělo a nad námi přeletěla letka bombardérů (Bombergeschwader).&lt;ref&gt;Im deutschen Sprachraum wurde der Begriff Geschwader als Organisationseinheit von Luftstreitkräften während des Ersten Weltkrieges eingeführt. Bei den Bezeichnungen wird meist die jeweilige Aufgabenbezeichnung vorangestellt, gefolgt von einer Nummerierung. Meist gibt es auch entsprechende Kürzel, Beispiel: Jagdbombergeschwader 32 (JaboG 32). In der Luftwaffe der Wehrmacht bestand ein Geschwader aus drei bis vier Gruppen zu je 27 Flugzeugen und dem Geschwaderstab.&lt;/ref&gt; Ve slunečních paprscích se třpytily jako stříbrné rybičky. Pro případ, že by byly napadeni, je doprovázely stíhačky. Spadlo tenkrát na padesát, šedesát bomb. Na druhý den jsme se dozvěděli, že byla bombardována Vídeň, Wiener Neustadt atd. Pořád dokola. Vzpomínám si, že se pak říkalo, že od Maďarska už přichází Rusové, později to byly boje o Vídeň. Německá vojska se počala do naší oblasti stahovat někdy kolem ledna - února 1945. Vojáci byli ubytování v obou hospodách, ve škole, takže nám odpadla školní výuka, a také na celnici jich bylo plno.

Náš polský čeledín (Zwangsarbeiter), jak už jsem se dříve o něm zmínil, byl ten večer s ostatními nasazenými dělníky venku. Potkali skupinku německých vojáků a mezi nimi bylo i několik přeběhlých Rusů. Náš Polák měl jednomu z těch Rusů říci, že je zrádce a Rus ho udeřil do tváře. Náš Polák ho vyzval na druhý den večer za kostel k farnímu dvoru k odvetě. Rus si sebou přivedl několik kumpánů, ti se ukryli za obecním vážním domkem, aby mu pomohli, kdyby bylo nejhůř. Jenže k žádné rvačce nedošlo. Polák vytáhl břitvu a ruského vojáka hned podřízl pod krkem, vzal do zaječích a ukryl se. Nato vyskočili z poza váhy kamarádi podříznutého, naložili ho na koňský povoz a vyrazili s ním k doktorovi do Drosendorfu. Jenže podříznutý Rus jim cestou vykrvácel a zemřel. Vojáci milého Poláka chytli, dovlekli do celnice, kde sídlil jejich velitel, a tak dlouho ho mučili a mlátili, až zemřel. Mrtvolu zahrabali do kompostu a na druhý den ráno odešli. Starosta přišel za mým otcem: &quot;Musíme ho vyhrabat a převést na hřbitov.&quot; Tam ho také pohřbili. Tak to byla taková příhoda, na kterou člověk jen tak nezapomene.

'''To bylo v únoru, březnu roku 1945?'''

To se odehrálo už v dubnu v roce 1945. Zbytek vojáků také odešel. Při odchodu se zbavovali na louce za vsí všeho, co už nepotřebovali. Pokud si dobře vzpomínám, zůstali tam po nich i koně. Obyvatelé vesnice to pak všechno nosili domů. My jsme si posbírali: psací stroj, bednu kostkového cukru a jednoho koně. No a za chvíli přišli Rusové. Ještě před tím probíhaly nálety hloubkových letounů a z paluby bylo dolů po lidech na poli stříleno. Vojenské jednotky se přesouvaly hlavně v noci a to pokaždé přiletěly nepřátelské letouny a shazovaly světlice, taková svítící tělesa na padáku, co se pomalu snášela k zemi a osvítila pod nimi celý prostor na zemi. Pak bylo po těch vojácích dolů páleno. Málem bych zapomněl. Jednou přeletělo pár bombardérů a vzápětí se ozvala pořádná rána. My jsme vyběhli ven ze školy a všude už se vykládalo, že asi jeden a půl kilometru za vsí spadla bomba. Samozřejmě jsme tam utíkali a prohlíželi jsme si obrovský kráter. Jedna bomba zasáhla drenážní trubky, takže všude stála voda. Jakmile se po výbuchu střepiny rozlétly po okolí, v lese to zapraskalo a rázem měly všechny stromy ulámané špičky. To se mi vrylo do paměti.

Na 8. května byla válka u konce a začalo se proslýchat, že tak za jeden či dva dny dorazí Rusové. A také že ano. Ráno jsme se se sestrou dívali z okna a najednou jsme uviděli, jak pár aut vjíždí do vsi. Bydleli jsme tenkrát ve třetím domě na konci vesnice. Mezi tím, co jsem pozoroval cvrkot venku, vyskákali Rusové z aut a najednou se u nás rozlítly dveře a v nich stál Rus se samopalem v ruce. Příšerně jsme se lekli. Jen se rozhlížel a pořád se nás ptal: &quot;Kde německý vojáci?&quot; To už domů dorazili také rodiče a snažili se mu vysvětlit, že už odešli. Pak prohledávali celý dům, hospodářské budovy a sháněli se po zbraních. A co čert nechtěl, narazili na otcovu hasičskou uniformu: „Á ty voják, ty voják!” Naštěstí uměl otec trochu česky a přetlumočil mu, že se jedná o uniformu hasičskou. Jakmile odešli, hned ji schoval.

Říkalo se, že Rusové plundrují a berou všechno, co jim přijde pod ruku. Takže jsme ty lepší věci poschovávali a část zahrabali, něco také do sena. Ti první Rusové odešli a po nich dorazila velká horda se stádem dobytka a ubytovali se na obecním úřadě. Pak jsme se doslechli, že tu a tam přepadla dobytek ''slintavka a kulhavka'', tak jsme tomu říkali. Rusové to totiž praktikovali tak, že když jim nějaká kráva uhynula, nechali ji ležet a od sedláků si vzali novou. Počet kusů ve stádu musel sedět. To byl hrozný čas. Brali si, co chtěli. Dokonce i o znásilněních se ve vsi mluvilo. Všude to tak chodilo. Například si pamatuji, jak si sebrali ovci, pověsili jí na žebřík, stáhli, vykuchali a pak si jí u někoho na kamnech udělali. U nás byli také často. Prostě přišli, usmažili si vajíčka nebo si donesli v kbelíku mléko a ohřívali si ho. Večer pak pili tak dlouho, dokud nedošlo víno a to se pak děly po vsi věci.

Rusové odtáhli a přišli Češi. Na statku Gössing (Křeslík) pracovalo několik českých dělníků a odtud právě jeden došel a začal si hrát u nás ve Stálkách na starostu, myslím, že se jmenoval Ulrich. Němečtí muži dostali bílé pásky s písmenem „N” jako Němci, sedláky rozdělili na skupiny a ty se pak se svými potahy a stroji střídali na práci na statku (Gössing). Češi prohledávali stavení, odnášeli hlavně potraviny a nosili to k celnici. Pomalu se začalo proslýchat, že budeme vyhnáni. Nikdo tomu ale nechtěl věřit. V naší vsi jsme měli jen jednoho Čecha, dříve dělal na jednom statku čeledína, sedlák umřel, selka zůstala se třemi dětmi sama, nevěděla po smrti svého muže jak dál, tak si pak vzala toho čeledína. Tak to byl náš Čech. Jen na Gössingu pracovalo více českých rodin.&lt;ref&gt;Za první republiky byl majiteli hraběti Collalto zabaven a osazen českým obyvatelstvem.&lt;/ref&gt; Prostě německá vesnice, takže jsme si to neuměli představit.
 
'''Učili jste se česky?'''

V obci na základní škole ne. Ale moje sestra byla o dva roky starší a po dva roky navštěvovala měšťanku (Hauptschule) ve Vranově a tam se vyučovala čeština jako druhý jazyk. Jinak se mluvilo německy.

'''Ta to bylo v květnu a podívejme se blíže na červen. Co se přesně odehrálo?'''

Den 26. června 1945 byl jedním z těch slunných letních dnů. Asi tak kolem půl desáté dopoledne přijeli do obce uniformovaní muži na dvou nákladních autech s přívěsem, my jsme jim tenkrát říkali partyzáni. Během půl hodiny mašírovala naše obecní posluhovačka s bubínkem po obci a vybubnovávala, aby se všichni Němci shromáždili ve dvanáct hodin u celnice a že budeme vysídleni. Každý si mohl vzít pouze příruční zavazadlo. Moji rodiče byli zrovna na poli. Sestra utíkala pro matku, já běžel pro otce. V rychlosti jsme posbírali to nejnutnější, ale jak už jsem říkal, ty lepší a dražší věci jsme už předem zakopali před neustálým rabováním. Za malou chvíli obcházeli partyzáni dům po domu. Zabouchali a popoháněli nás: „Jdeme, jdeme, musíte pryč!” Naložili jsme těch pár věcí na trakař a vykročili jsme k celnici.

Tam už se nacházelo velké množství lidí. Všechno, co jsme měli ve vozíku, jsme museli před vchodem celnice vyskládat na vedle sebe seřazené stoly. Co se Čechům líbilo, dali na stranu, zbytek, který shodili na zem, jsme si směli potom posbírat. Následně putovali ženy a muži k osobním prohlídkám do budovy celnice, kde nám odebrali peníze, šperky a dokumenty. Jakmile to otec zaregistroval, vzal si mě stranou a uschoval u mě rodinné stříbrné kapesní hodinky, ty mám dodnes. Tak pokračovala kontrola dál a dál, a když už jsme byli skoro hotovi, přiváděli partyzáni další Němce ze sousedního Freštejna (Podhradí nad Dyjí). Postavili je do řady a podrobili je tak jako nás proceduře šacování. Celé to mohlo trvat tak do pěti odpoledne, pak zatroubili na trubku, seřadili nás a celou kolonu s trakaři a kárkami doprovodili až k hranici. Najednou jsme byli ''staatenlos'' (bez občanství).

Doputovali jsme až do Heinrichsreithu, kde jsme měli pár známých, co za války, ale i před tím, docházeli do našeho kostela na mše a po obřadu zašli posedět do hostince. V této době měli sedláci ještě prázdné stodoly. Nasytili nás a uložili po stodolách. Všichni jsme si na druhý den mysleli, že Češi vyrabují stavení, odvezou si stroje, dobytek, zásoby, nábytek a pak se budeme moci vrátit. Tak se ale nestalo. Všude kolem panoval chaos. Po dvou dnech jsme se vydali na cestu do [[w:Langau|Langau]], kde jsme zůstali asi týden a protože to na návrat domů nevypadalo, otec se rozhodl, že se v okolí porozhlédneme po jiném volném ubytování, kde by potřebovali i větší počet lidí. Přesídlili jsme k jednomu sedlákovi do Zissersdorfu u [[w:Geras|Geras]]u.

Měli jsme štěstí, jelikož všichni váleční zajatci už byli pryč a na práci v zemědělství bylo stále někoho potřeba, i když zase ne tolik, takže člověk musel být rád, že sehnal střechu nad hlavou a něco k jídlu. V létě bylo práce dostatek, ale v zimě jí ubývalo a jelikož s námi bydlela na statku ještě jedna čtyřčlenná rodina, otec začal hledat nové místo, kde by jsme byli potřebnější. Na 6. ledna 1946 jsme se přestěhovali k jedné vdově na statek do Hartu u [[w:Hötzelsdorf|Hötzelsdorfu]]. To už byla situace vyhnaných Němců kvůli nedostatku potravin tak katastrofální, že se muselo něco stát. Následovaly transporty do Německa a tak se jednoho dne měli připravit k odjezdu i všichni vysídlení Němci v Hötzelsdorfu. Toho času se naše těžce nemocná matka nacházela v nemocnici v [[w:Horn|Horn]]u a jeden ruský voják nám potvrdil, že není schopná transportu. To byl také důvod, proč naše rodina zůstala v Rakousku, kdežto skoro veškeré příbuzenstvo bylo odtransportováno.

Staří muži ze Stálek uspořádali před odjezdem v Hötzelsdorfu setkání a domluvili se, že se budeme snažit zůstat pohromadě. Pak je nacpali po 40 lidech do pěti až šesti dobytčích vagonů, které v Německu postupně odpojovali. Ve městě [[w:Ulm|Ulmu]] odpojili první dva vagony, proto část obyvatel Stálek se nyní nachází kolem Ulmu, další ve Švábsku kolem [[w:Stuttgart|Stuttgartu]], Welzheimu, Schorndorfu, Aalenu a Schwäbisch-Gmündu, kde je porozdělovali po německých statcích. Sestry z otcovy strany odešly ze vsi už před válkou a během války, jedna teta se provdala do Elsernu u Drosendorfu, druhá na jižní Moravu do Lubnice a třetí do Šafova, tak máme hodně příbuzných v Německu. Zbytek sourozenců byl doma nebo na vojně. Kvůli matčině nemoci jsme zůstali v Rakousku a v létě roku 1946 jsme se vrátili znovu do Zissersdorfu, jelikož v Hartu jsme měli sice, kde složit hlavu a co jíst, ale peníze za práci jsme neviděli.

Otec říkal, že ta trocha ošacení, kterou ještě máme, se za chvíli rozpadne a to pak budeme skutečně stát na ulici s holýma rukama. V Zissersdorfu jsme byli tentokrát zaměstnáni jako deputátníci na větším statku, takže část platu jsme dostávali v naturáliích, jako třeba mléko, mouku, brambory a po zabíjačce také maso, a přirozeně část v penězích. Sedláci nám dovolili držet králíky a další rok už jsme vykrmovali vlastní prase, tudíž na vánoce jsme mohli mít vlastní zabíjačku. V roce 1946 to bylo s potravinami ještě dost na štíru. Nějaké příbuzné jsme měli také ve Vídni a s těmi jsme navázali kontakt. Mohli jsme tak příležitostně prodat něco z našich naturálií. Tenkrát se tomu říkalo ''Hamstern'' (křečkování). Králíků nám sedláci dovolili chovat neomezeně. Část jsme jich zabili a pak si prodejem dole (ve Vídni) trochu vylepšovali náš příjem.

V Zissersdorfu jsme se sestrou dochodili národní školu, býval bych rád pokračoval ve čtyřicátém devátém na druhém stupni (Hauptschule) v Drosendorfu, jenže nebyly peníze na vlak a stejně jsem musel, aby byl nějaký ten ''Schilling'' navíc, chodit hned po škole vypomáhat na pole. Sestra pracovala jako děvečka v domě, kde jsme bydleli. V roce 1951 jsme se přestěhovali na velký statek do Oberthürnau a otec se rozhodl, že si konečně pronajmeme svůj vlastní statek. Kolem [[w:Zwettl|Zwettlu]] se mu ale nelíbilo, protože půda zde byla dost nerovná, nakonec jme měli štěstí. Jeden sedlák z Goggitsche měl čtyři dcery. Dvě byly provdané, jedna se vyučila švadlenou a poslední se přivdala do většího. Takže 20. dubna 1952 si ten statek naše rodina propachtovala. Bylo mi sedmnáct a sestře devatenáct. Vykasali jsme si rukávy a pustili se do práce. V padesátém sedmém jsme si hospodářství koupili a já jsem mezitím dodělal zemědělskou nástavbu v Gerasu. Nakonec jsem se rozhodl pro studium odborné zemědělské školy v Edelhofu, z čehož nebyli rodiče zrovna nadšení. V rámci studia jsem se také dostal někam dál... V roce 1964 jsem se přistěhoval do Švarcenavy, vzal si hypotéku a postavil si rodinný dům.

== Poznámky a reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>auo5lllyv3y7r4injkt9ewj0je0d5n6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Karibská káva</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6938</id>
    <revision>
      <id>27068</id>
      <parentid>27067</parentid>
      <timestamp>2014-11-04T06:48:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="905" xml:space="preserve">'''Karibská káva''' je druh nápoje připravovaného z [[Káva|kávy]].

== Postup přípravy ==
Nápoj lze připravit ze 3/4 šálku filtrované kávy, 2 lžic bílého rumu, 1 lžičky cukru, 2 kousků hřebíčku, 1 lžičky strouhané pomerančové kůry, smetany a špetky mleté skořice.
 
Horkou kávu nalijeme do šálku. Z pomeranče omytého v horké vodě nastrouháme kůru a dáme ji do nerezové naběračky. Přisypeme cukr, přidáme hřebíčky, zalijeme rumem, zahřejeme nad mírným plamenem a zapálíme. Chvíli flambujeme. Potom přecedíme přes kovové sítko do šálku. Doplníme smetanou a posypeme skořicí.

== Externí odkazy ==
* [http://kavarna.webgarden.cz/rubriky/kavove-recepty/kava-recepty-obvykle-i-neobvykle Káva - recepty obvyklé i neobvyklé]
* Recept na webu [http://recepty.chytrazena.cz/karibska-kava--9303.html Chytrá žena]

[[Kategorie:Wikikuchařka]]</text>
      <sha1>a285jkaee3eyz2dv6i4bmsoaxn2jbhs</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ruština, ukrajinština, běloruština/Texty k překladu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6941</id>
    <revision>
      <id>45911</id>
      <parentid>30588</parentid>
      <timestamp>2022-07-17T03:07:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>zarovnání; oprava kódu; náhrada zastaralého prezentačního atributu vhodnější konstrukcí</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4952" xml:space="preserve">== Dialog Petra a Natálie ==

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! rusky || bělorusky || ukrajinsky
|-
| style=&quot;vertical-align: top; width: 33%;&quot; |
# '''P''': Привет. Как дела?
# '''N''': Привет. Хорошо. И ваш?
# '''P''': Мои тоже хорошо. Как твоя македонска?
# '''N''': Я не была ещё в университете, к сожалению.
# '''P''': Почему?
# '''N''': Работа.
# '''P''': Много работы?
# '''N''': Да, очень. Работа-работа-работа.
# '''P''': Только работа целый день?
# '''N''': Да, только работа. С утра и до вечера.
# (''nemá smysl v ruštině'')
# (''nemá smysl v ruštině'')
# '''P''': Что ты делала целый день?
# '''N''': Преподавала польский. А как прошёл ваш день?
# '''P''': Мой день прошёл хорошо, у мне не было много работы.
# '''N''': Что вы делали?
# '''P''': Я был в университете и писал документы. Ты учительница польского языка?
# '''N''': Да. На частных курсах.
# '''P''': Ты учишь уже долго?
# '''N''': Больше года.
# '''P''': Хотела бы ты учить тоже чешский?
# '''N''': Я бы хотела научиться читать. Для начала.
# '''P''': Чешский читается как словацкий.
# '''N''': Ого, хорошо.
# '''P''': Только в чешском нет букв ä, ô, ŕ, ĺ, ľ, но есть буквы ě, ř, ů.
# '''N''': Может, когда-нибудь я выучу чешский.
# '''P''': В чешском: e = э, ě = е
# '''N''': Понятно.
| style=&quot;vertical-align: top; width: 33%;&quot; |
# '''P''': Прывiтанне. Як справы?
# '''N''': Прывітанне. Добра. А твае?
# '''P''': Мае таксама добра. Як твая македонская?
# '''N''': Я яшчэ не была ўва ўніверсітэце, нажаль.
# '''P''': Чаму?
# '''N''': Праца.
# '''P''': Шмат працы?
# '''N''': Так, вельмі. Праца-праца-праца.
# '''P''': (''змяшана па-руску і па-беларуска'') Целый день только праца?
# '''N''': (''выпраўляе па-беларуску'') Целы дзень толькі права? Так, толькі праца. З раніцы і да вечара. Па-беларуску будзе «толькі», не «только».
# '''P''': Граматыка беларускай падобная да граматыкі рускай?
# '''N''': Падобная.
| style=&quot;vertical-align: top; width: 33%;&quot; |
# '''P''': Привіт. Як справи?
# '''N''': Привіт. Добре. А ваші?
# '''P''': Моі теж добре. Як твоя македонська?
# '''N''': Я не була ще в університеті, на жаль.
# '''P''': Почему?
# '''N''': Робота.
# '''P''': Багато роботи?
# '''N''': Так, дуже. Робота-робота-робота.
# '''P''': (''rusky'') Только работа целый день?
# '''N''': (''oprava v ukrajinštině'') Тільки робота весь день? Так, лиш робота. З ранку і до вечора. В українській мові немає такої букви '''ы'''.
# '''P''': Граматика українській таксама як граматика російській?
# '''N''': Схожа.
# '''P''': Що ти робила весь день?
# '''N''': Викладала польську людям. Як ваш день?
# '''P''': Моі день добрий, у мене не було багато роботи.
# '''N''': Що ви робили?
# '''P''': Я бул в університеті і писал документи. Ти вчителька польської мови?
# '''N''': Так. На приватних курсах.
# '''P''': Ти вчиш уже довгий час?
# '''N''': Більше року.
# '''P''': Хотіла б ти вчити теж чеську?
# '''N''': Я б хотіла навчитися читати. Для початку.
# '''P''': Чеська читася як словенська.
# '''N''': Ого, гарно
# '''P''': Только чеська немає букви ä, ô, ŕ, ĺ, ľ, но має букви ě, ř, ů.
# '''N''': Може колись я вивчу чеську.
# '''P''': В чеської: e = е, ě = є
# '''N''': Зрозуміло.
|}

=== Otázky k překladu ===
* Čím se zabývala Natálie celý den?
* Co dělal Petr?
* Jaké jazyky se Natálie učí nebo chce učit?

[[Kategorie:Běloruština]]
[[Kategorie:Ruština]]
[[Kategorie:Ukrajinština]]</text>
      <sha1>55cje00lr8pheebvyqm1c9n1qopgqnj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Slovinština/Jiné učebnice</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6951</id>
    <revision>
      <id>31054</id>
      <parentid>27148</parentid>
      <timestamp>2016-03-16T12:15:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="474" xml:space="preserve">== Konverzační příručky ==

* {{Citace monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovinština - konverzace
 | vydavatel = Lingea
 | místo = 
 | rok = 2011
 | isbn = 978-80-87062-98-2
 | kapitola =
 | počet stran = 
 | jazyk =
 | url = 
}}

== Internetové zdroje ==
* http://marjankaplzen.blog.cz/ - nejenom o slovinštině, ale i o slovinské hudbě a slovinských zvycích

[[Kategorie:Slovinština|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>j2jorbfrwshj1trsn35l8imscjxg95v</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Slovinština/Nepravidelná slovesa</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6952</id>
    <revision>
      <id>27149</id>
      <timestamp>2014-12-06T14:11:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Standazx</username>
        <id>2536</id>
      </contributor>
      <comment>Založení kapitoly</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="536" xml:space="preserve">== biti - být ==
{| class = &quot;wikitable&quot;
! singulár !! duál !! plurál
|-
| sem || sva || smo
|-
| si || sta || ste
|-
| je || sta || so
|}

== imeti - mít ==
{| class = &quot;wikitable&quot;
! singulár !! duál !! plurál
|-
| imam || imava || imamo
|-
| imaš || imata || imate
|-
| ima || imata || imajo
|}

== jesti - jíst ==
{| class = &quot;wikitable&quot;
! singulár !! duál !! plurál
|-
| jem || jeva || jemo
|-
| ješ || jesta || jeste
|-
| je || jesta || jedo / jejo
|}

Varianta ''jedo'' je používanější.

[[Kategorie:Slovinština]]</text>
      <sha1>10k65izad8kob7q0bn9ws8av2w1lx2m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Pečené brambory</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6953</id>
    <revision>
      <id>35690</id>
      <parentid>27159</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1230" xml:space="preserve">{{upravit}}
'''Pečené brambory''' jsou jednoduché, levné jídlo a syté jídlo. Uděláme je za 1-2 hodiny.

== Potřebujeme ==
Množství se liší podle velikosti pekáče a podle toho kolik tam čeho chceme nakydat. Brambor by ale nikdy nemělo být málo a měly by pokrýt celý pekáč tak, aby mezi nima nebyly žádné mezery.

== Suroviny ==
=== Základní suroviny ===
* Brambory
* Točený salám
* Obyčejný sýr (Gouda, Eidam), může být krájený nebo strouhaný
* Niva
* Majoránka
* Grilovací koření
* 1 Cibul
* Sůl

== Postup ==
Nejdřív nakrájíme brambory, které naskládáme na olejem natřený pekáč. Naskládáme je tak aby mezi nima nebyly mezery, pak je lehce osolíme, posypeme grylovacím kořením a majoránkou, s kterou vůbec nemusíme šetřit (dodá tomu výbornou chuť). Potom je strčíme do předehřáté trouby na 150 - 200. Necháme je přibližně 30 - 60 minut péct a když začnou být brambory měkké a lehounce opečené, tak na ně naházíme točený salám, asi za 5 - 10 minut přihodíme i sýr (včetně Nivy). Potom co se sýr lehce rozteče, tak na to ještě hodíme nakrájenou cibuli a za chvíli už je můžem vyndat z trouby.

[[Kategorie:Wikikuchařka]]</text>
      <sha1>d7a59coxx5pbxipvqy5e7nek9glth9b</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Stojí za probádání</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6954</id>
    <revision>
      <id>42185</id>
      <parentid>38318</parentid>
      <timestamp>2020-08-01T07:19:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka Lyalikoff</username>
        <id>4811</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Polní trať Runitz u Lubnice */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="16049" xml:space="preserve">== Zpustlý dvůr Krübitz u Korolup ==
Na zaniklý poplužní dvůr '''Krübitz''' (Krawic, Grabitz) u Korolup poukazuje název [[w:Polní trať|polní tratě]] ''Grabitzbreiten''. Obec Korolupy (Kurlupp) měla na plužinách bývalého dvorce pole na parcelách č. 2312–2405. Původní německý název polní tratě „Grabitzbreiten”&lt;ref&gt;Stabilní katastr Korolup&lt;/ref&gt; označuje „''široká pole dvorce Grabitz''”,&lt;ref&gt;Hof:Zu ahd. mhd. hof st. M.‚ Hof, Gehöft, (allein gelegenes) Bauerngut sowie zu ahd. hovestat‚Wohnstätte, mhd. hovestat, hofstat st. F.‚ Hofstatt; Grundstück, auf dem ein Hof steht, stand oder errichtet werden kann und mhd. hovereite sw. F., nhd. Hofreite‚ Hofraum; freier Raum um ein landwirtschaftliches Gebäude; bäuerliches Anwesen mit Haus, Hof und Wirtschaftsgebäuden. In: Hessisches Flurnamenarchiv.&lt;/ref&gt; jež patřila majiteli poplužního dvora: ''Grabitz'' (název poplužního dvora, jež majitel pojmenoval podle obce svého původu či predikátu) a výrazu ''Breiten'' (Breite, Breitung, Breitlein atd. z alemánského dialektu, hornoněmčiny, bavorského dialektu), označující vrchnostenská pole).&lt;ref&gt;Breite: Zu ahd. breitî‚ Breite, Umfang, Größe, mhd. breite, breiten st. F., Breite, breiter Teil, einer Ableitung vom Adjektiv breit. Breite bezieht sich ursprünglich auf breit hingelagerte Flächen, die nur geringen Höhenunterschied haben. Namengebend können dann breite Acker- und Wiesenstücke gewesen sein. Darüber hinaus kann sich Breite auf grundherrliches Ackerland, zu einem grundherrlichen Hof gehöriges Herrenland beziehen. Oft gehörte dieses Feld einem Ortsadeligen. Der Name Breitung ist sehr alt und geht bis ins 5./6. Jahrhundert zurück. Er ist damit einer der ältesten Flurnamen überhaupt und lässt somit Rückschlüsse auf eine Siedlung zu, die in die Zeit vor der ersten urkundlichen Erwähnung einer Ortschaft liegen. Als dann die ersten Dauersiedler kamen, waren dies germanische Sippenführer, die mit ihrem Gefolge ein Dorf gründeten, in dem sie aber die guten Ackerstücke für sich beanspruchten. In: Hessisches Flurnamenarchiv.&lt;/ref&gt;

Zpustlý dvůr Krübitz ('''''der öde Hof Krübitz bei Kurlupp''''') poprvé písemně zmiňuje na zač. 17. stol. úroková kniha Hanuše Ludvíka Krokvicara (''Hans Ludwig Krokwitzer von Neudorf, auf Piessling und Slawaten''), ve které tvořil součást statku Písečné.&lt;ref&gt;Brünner Wochenblatt, 1827 ročník 4, 8. červen, číslo 46, s. 184.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Písečné bylo součástí velikého panství pánů z Hradce a tvořilo jeho nejvýchodnější hranici. Roku 1366 bylo prodáno Heřmanem z Hradce Oldřichu ze Želetavy, od nějž je roku 1368 odkoupil Záviš z Písečného. Po jeho smrti připadla obec přímo pod správu moravského markraběte. V letech sporů markrabat Jošta a Prokopa se stal majitelem Písečného olomoucký biskup Jan, který jej roku 1400 odevzdal svému bratru Mikulášovi (společně s Dešnou). Poté byla ves opět ve vlastnictví zemském. Král Zikmund na počátku 15. století obec zastavil Petru Krokvicarovi, přičemž část vsi zůstávala i nadále církevním majetkem. Roku 1434 postoupil markrabě Albrecht Petru Krokvicarovi Písečné v plném dědictví, a to náhradou za škody, které utrpěl v husitských válkách. Po Petrovi zdědil ves Mikuláš Krokvicar z Nové Vsi, po něm Volf Krokvicar a nakonec Hanuš Ludvík Krokvicar (Pießling, Zlabaten, Neustift, Zopons, Purkstall, das öde Dorf Sänitz, vier Unterthanen von Nespitz, zwei ganze und sieben halbe Münnichhöfe und der öde Hof Krübitz bei Kurlupp). Roku 1619 prodal Hanuš Písečné a Slavětín Krištofu Blektovi z Outěchovic. Ten však nesplatil plnou kupní cenu a majetek mu byl zkonfiskován. Konfiskát byl roku 1626 prodán Hannibalovi ze Schaumburku. Po Hannibalovi zdědili vše jeho bratři, kteří roku 1636 prodali Písečné a Slavětín Euchariovi Horstovi z Beranova. Po něm majetek zdědila jeho manželka Marie Kateřina. Po smrti Marie Kateřiny roku 1685 Jiří Vilém z Moschlitz. Ten v roce 1693 Písečné se Slavětínem prodal Donatu Heislerovi z Heitersheimu, který odkoupené statky spojil s Uherčicemi. Dědic těchto statků hrabě František Josef Heissler roku 1730 prodal vše rodu Collaltům. Collaltové vlastnili Písečné a Slavětín až do 20. století.&lt;/ref&gt; Dále je pustý dvůr '''Krawic''' uváděn v kupní smlouvě Eucharia Horsta z Beranova (''Eucharius Horst von Poronau'') z 25. března 1636&lt;ref&gt;Moravská zemská deska, Quat. I. Znojemského okresu, díl. 1.&lt;/ref&gt; a v jeho závěti z 9. října 1650, kdy ho odkázal své manželce Marii Kateřině (podruhé provdané Švábenské ze Švábenic). Ta ho 12. května 1654 &lt;ref&gt;Zemská deska, Quat. I, fol.62&lt;/ref&gt; prodala „''včetně 4 poddaných ve vsi Mešovice (Nespitz) a vším příslušenstvím patřícím od pradávna k tomuto dvoru '''Krawicz''', s přítomnými a uprchlými poddanými, vdovami a sirotky''“ paní Regině Katharině Berchtoldin, paní na Uherčicích (Ungarschitz) a Polici (Pullitz) za 3.500 zl. rýnských, každý počítán za 60 kr.&lt;ref&gt;Hruschka, Zmizelé osady na Jižní Moravě, s. 176-178, zvláštní výtisk z Časopisu o Historii a vlastivědě Moravy“, 1942, sešit 3.&lt;/ref&gt;

Poplužní dvory (vsi) nesly často jméno svého majitele. Název dvora ''Krübitz'' nápadně připomíná možného majitele Johanna (Hanuše) '''Kürbitze''', který roku 1465 prodal Johannu Hofkirchenovi (na hradě Chlumci / Kollmitz) dolnorakouské majetky (Liebnitz, Alberndorf). Svědčili mu: Jiří z Předměřic (''Georg Primissdorfer von Primissdorff''), Mathias Wickenstainer (''Pfleger zu Drosendorf'' / správce Drozdovic), Johann Harrasser (von Lintaw / von Lindau / z Lindavy) a Thomas Matzenpeckh (Pfleger zu Drösidl / správce na Drosidlu).&lt;ref&gt;[http://monasterium.net/mom/AT-StiAA/Urkunden/1465_IX_20/charter Johann Kürbitz verkauft dem Johann Hofkircher verschiedene Gülten zu Liebnitz, Alberndorf u. s. w.], Altenburg, Stiftsarchiv Urkunden (1144-1943) 1465 IX 20, in: monasterium.net&lt;/ref&gt; O dva roky dříve při obdobné majetkové transakci je nazýván '''Hannus Kürbis'''.&lt;ref&gt;[http://monasterium.net/mom/AT-StiAA/Urkunden/1463_VIII_06/charter Johann Kürbis (und seine Erben) verkauft dem edlen festen Ritter Johann Hofkiricher von Kolmunczs...], Altenburg, Stiftsarchiv Urkunden (1144-1943) 1463 VIII 06, in: monasterium.net&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;V roce 1455 odkázala Barbara, dcera Jiřího z Drosidlu (''Tochter des Georg Dressidler'') a manželka Johanna z Hofkirchenu (''Frau des Johann Hofkircher''), své zeměpanské léno Drosidl (Drösidl) s povolením krále [[w:Vladislav Jagellonský|Vladislava]] svému muži.[http://monasterium.net/mom/AT-StiAA/Urkunden/1455_XII_21/charter Barbara Tochter des Georg Dressidler, Frau des Johann Hofkircher, vermacht ihr landesfürstliches Lehen Drösidl mit Genehmigung Königs Ladislaus ihrem Gemahl], Altenburg, Stiftsarchiv Urkunden (1144-1943) 1455 XII 21, in: monasterium.net. Chlumecké panství po Volfovi II. z Hofkirchenu (Wolfgang II. von Hofkirchen) převzaly na zač. 17. stol. podle historika [[w:Jiří Kacetl|Jiřího Kacetla]] dolnorakouské stavy, „oddělily od něj větší díl s Drosidlem a zbývající část prodaly roku 1616 Jiřímu Schütterovi z Klingenberku”.&lt;/ref&gt;

Původem byl Johann Kürbitz pravděpodobně ze Saska a psal se po tamní vsi, která je připomínána v roce 1340, kdy se [[w:Fridrich II. Míšeňský|Fridrich II. Míšeňský]], lantkrabě durynský a markrabě míšeňský a Východní marky, zříká vybírání platů ze vsí svého sekretáře Těmy z Koldic a jeho bratra Jindřicha a to vsí '''Kürbitz''' a Collmen.&lt;ref&gt;[http://monasterium.net/mom/CZ-NA/ACK/214/charter Fridericus, landgravius Thuringiae et Misnensis ac Orientalis marchio, Thimoni de Colditz, secretario suo, fratrique eius Henrico exactionem precariae ex ipsorum villis Kürbitz et Collmen resignat, quae bona iam pater suus ab illa exactione liberavit.], Národní archiv Archiv České koruny (1158-1935) 214, in: monasterium.net&lt;/ref&gt; V roce 1354 se podle vsi Kürbitz píše: ''Sophya de Kürbitz'', vdova po ''Ludewici de Kûrbiz'', a její synové ''Michahelis et Gotheboldi de Kurbiz''&lt;ref&gt;[http://monasterium.net/mom/StiftMeissenI/66eeb17c-c8d4-43d6-a57f-351140cc49fa/charter B. Johann eignet mit Zustimmung des Capitels der Domkirche vom Bttdissiner Probst Albert Knut in Badebeul erkaufte Zinsen zu Begehung mehrerer Jahrgedächtnisse.], Urkundenbuch des Hochstifts Meissen I, ed. Gersdorf, 1864 (Google data) 445, in: monasterium.net&lt;/ref&gt;.

Rakouská i moravská šlechta uzavírala mezi sebou sňatky a držela majetky po obou stranách hranice. Z ručitelů při prodeji Johanna Krübitze to byli například příbuzní správce na Drosidlu Thomase Matzenpeckha (''z Messenbachu''). Jiřího z Messenbachu (Georg Messenpeck), jež zakoupil nedaleko Korolup od Kuneše z Menhartic tvrz a ves Krajovice, najdeme ve službách krále Zikmunda. Jan z Messenbachu se oženil s Ofkou, dcerou Petra Gewsara.&lt;ref&gt;PILNÁČEK, J.: Staromoravští rodové, s. 10; SEDLÁČEK, A.: Atlasy erbů a pečetí II, s. 45; o Petrově osobnosti pojednali ZAJIC, A. – ELBEL, P.: Wappenmarkt und Marktwappen, s. 340-355; RBMV III, s. 171, č. 412.&lt;/ref&gt; V roce 1407 je uváděn Hans ''von Messenpach'' a jeho žena Dorothea při prodeji svého majetku v [[w:Peč|Peči]].&lt;ref&gt;[http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&amp;cat=3&amp;bookid=78&amp;page=502 CDM XIII, s. 494-495, č. 457]&lt;/ref&gt;

Majetky po obou stranách hranice držel také rod Krokvicarů, v jejichž držení se pak zpustlý dvůr nacházel. Král Zikmund propůjčil Petrovi Krokvicarovi z Nové Vsi (Peter Krokwitzer von Neudorf) část majetku Písečné a v roce 1434 markrabě Albrecht Petru Krokvicarovi Písečné za zásluhy a škody utrpěné v boji proti husitům propustil z léna. Krokvicarové byli též příbuzní s rodem z Předměřic (Primmersdorf). V roce 1493 propustil Půta z Lichtenburka Zikmundovi Krokvicarovi z Nové Vsi na Lubnici z manství: „tři lány i s lesem Rudicem, všiem příslušenstvím, co k tomu zboží přísluší a dva dvořáky v Mešoviciech”, což mu v roce 1500 potvrdil Lipolt z Krajku na Cornštejně.&lt;ref&gt;Jeho blízkým příbuzným byl Petr z Nové Vsi (lat. de Nova Villa, něm. Neu Dorf), který roku 1390 koupil s Hynkem z Cerkvice od Jindřicha z Hradce ves Krokvice u Písečného (D. Z. B. VII. 666).&lt;/ref&gt; V roce 1510 tentýž Zikmund obdržel od dědičky Barbory (Barbara von Primmersdorf), své druhé choti, dolnorakouskou tvrz Předměřice / Primmersdorf. Tu pak držel v roce 1530 její syn 1530 Jan (Johann Krokwitzer v. Neudorf, manželka Hedwika) a v roce 1550 Jiří (Georg Krokwitzer v. Neudorf). Poplužní dvůr se pak objevuje u příbuzného Hanuše Ludvíka Krokvicara (''Hans Ludwig Krokwitzer von Neudorf, auf Piessling und Slawaten''), který rodový majetek sjednotil.

== Polní trať Runitz u Lubnice ==
Do Saska nás přivede i název polní tratě '''Runitz''' u Lubnice.&lt;ref&gt;Stabilní katastr Lubnice (Hafnerluden)&lt;/ref&gt; Současná městská část Gimritz města Wettin-Löbejün ([[w:Sasko-Anhaltsko|Sasko-Anhaltsko]]) má své kořeny ve třech slovanských osadách Gimritz (Chumeritz), Nösselitz a '''Raunitz''' (1288 Ruwenis, 1288 Runnewi, 1371 Ruwenitz, Runitz, 1476 Ruwenitz, 1755 Raunitz).&lt;ref&gt;Albert Richter: Deutsch-Slawische Forschungen zur Namenkunde und Siedlungsgeschichte, Akademie-Verlag, 1962, s. 68&lt;/ref&gt; V roce 1217 vymřela rodová linie [[w:Wettinové|Wettinů]] a hrabství zdědila hrabata z Brehny (von Brehna). Otto IV. z Brehny prodal 14. listopadu 1288 celé hrabství Wettin arcibiskupovi z Magdeburku. V roce 1276 jsou obce Nösselitz, Gimritz a Kapowe (zaniklá ves) poprvé zmíněny ve sporu mezi biskupem z Merseburgu a hrabětem z Brehny. Ves Runitz (''Item in villa Runitz'') je zmíněna v lenní knize magdeburského arcibiskupa Albrechta III. a Petra, kdy ji držel vazal ''Gerwicus de Wettin''.&lt;ref&gt;Gustav Hertel: [https://archive.org/stream/dieltestenlehnb00gergoog#page/n131 Die ältesten Lehnbücher der Magdeburgischen Erzbischöfe. Halle, Druck und Vorlag von Otto Hondol. 1883], s. 101. PROVINZ SACHSEN und angrenzender Gebiete. Lehnbuch der Erzbischof Albrecht III. und Peter. Magdeburger Land IN DISTRICTA NUENBORG AD CASTRUM WYTTIN. In: Geschichtsquellen der PROVINZ SACHSEN und angrenzender Gebiete. Herausgegeben von der Historische. Comission der Provinz Sachsen. Sechzehnter Band.&lt;/ref&gt;

V 15. století se na moravském Podyjí u vsi Lubnice (v místě polní trati Runitz) připomíná les nazývaný Rudic. V roce 1493 propustil Půta z Lichtenburka Zikmundovi Krokvicarovi z Nové Vsi na Lubnici: „tři lány i '''s lesem Rudicem''', všiem příslušenstvím, co k tomu zboží přísluší a dva dvořáky v Mešoviciech”, což mu potvrdil Lipolt z Krajku na Cornštejně a král [[w:Vladislav Jagellonský|Vladislav]].&lt;ref&gt;Moravské Zemské Desky, 1480-1566 &lt;/ref&gt; Lubnické a mešovické majetky pak zdědil Zich Krokvicar z Nové Vsi, který je zapsal v roce 1501 Lipoltovi z Krajku a na Cornštejně.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| ''Zich Krokvicar z Nové Vsi Lipuoltovi z Krajku a na Cornštejně erbóm jeho své vlastné zbožie a dědictvie, '''tvrz v Lubnici se třmi lány a se třmi podsedky''', s potokem od lávky až k stávku a '''puol stávku s lesem Rudicí''', ve '''vsi v Mešoviciech''' čtyři a dvadceti čtvrti a puol čtvrti, '''dvuor v Mešoviciech''' a puol druhého dvora v Trsiciech, puol druhého lánu rolí, kteráž slově '''Mesovští dielové''', pod '''Rancieřovem''', s rolí oranú i neoranú, s lukami, s pastvami, pastvištěmi, s horami, s doly, s lesy, háji, s chrastinami, s křovinaml, lovy, s hony, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami, s užitky a požitky i se všemi poplatky, s vodami tekutými i netekutými i se všiem plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakož to zbožie svrchupsané od staradávna v svých mezech a hraniciech náleží a vymezeno jest, nic sobě ani erbóm svým ani budúcim i potomkóm práva, panstvie ani kterého vlastenstvie nezachovávaje, ve desky vkládám a vpisuji ku pravému jeho dědictví a dědičnému držení a požívání.''&lt;ref&gt;[https://archive.org/stream/n2moravskzemsk02morauoft#page/108 Moravské Zemské Desky], 1480-1566, Kniha XVII z let 1496 - 1506, s. 108, č. 156 &lt;/ref&gt; 
|}

== Korolupy u hradu Vildenberk ==
První písemná zmínka o vsi ''Korolupy u hradu Frejštejna'' pochází z roku 1371, kdy markrabě Jan učinil Petra Hechta z Rosic, toho času purkrabího na Frejštejně, poslem deskových vkladů Jindřicha z Hradce, jenž nechal vsi Chrlopy (Korolupy) a Mešovice (Nespitz) zapsat Seydlinovi z Lubnice.&lt;ref&gt;Stavovské listiny, výtah z katalogu Dr. Mojmíra Švábenského, (1212) 1310 - 1847, s. 18 č. 84&lt;/ref&gt; Po [[w:Páni z Vildenberka|Půtovi z Vildenberka]] zdědili [[w:Vildenberk|vildenberské panství]] u Brna dva z jeho synů Půta II. a Procek. Půta Šacler prodal půlku hradu s polovicí tamních vsí (Pozořice, Šumice, Kovalovice, '''Korolupy''', Holubice, Kruh, Čechyně, Vítovice a Hostěnice) markraběti Janovi Jindřichovi (mladšímu synovi Jana Lucemburského) za 1700 hř. grošů. Po roce 1370 je ves Korolupy u hradu Vildenberka již uváděna jako pustá. Taková skutečnost na pozadí historie jiné stejně zvané obce u rakouských hranic je přinejmenším zajímavá.&lt;ref&gt;Vrba, Pavel: Rod pánů z Vildenberka a hrad Vildenberk. Genealogické a heraldické informace / Brno, Moravská genealogická a heraldická společnost, 2008 - 2009, s. 127-129.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/128331/2_ArchaeologiaHistorica_38-2013-2_7.pdf?sequence=1 Nová zjištění na hradě Vildenberk u Pozořic]&lt;/ref&gt;

== Reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>r00f32y90pg6kyjgfcijx3wxsbok855</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny litoměřické diecéze/Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1945-2015</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6957</id>
    <revision>
      <id>45793</id>
      <parentid>44986</parentid>
      <timestamp>2022-05-25T18:41:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Martin Davídek</username>
        <id>3201</id>
      </contributor>
      <comment>/* Údaje v letech 1945 – 2015 */ + foto</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="85618" xml:space="preserve">'''Seznam zemřelých kněží (biskupů, kněží a jáhnů) litoměřické diecéze v letech 1945 – 2015'''

Jedná se o [[w:Římskokatolická církev|římskokatolické]] ''[[w:kněz|kněze]] [[w:Diecéze|diecézní]]'' nebo ''kněze [[w:Řehole|řeholní]]'', kteří působili alespoň krátký čas v [[w:diecéze litoměřická|litoměřické diecézi]] od skončení [[w:Druhá světová válka|II. světové války]] až do konce roku [[w:2015|2015]].

== Údaje v letech 1886-1945 ==
Období předcházející roku 1945 zachycuje: ''Diptychon sacerdotum Dioecesis Litomericensis inde ab anno 1886 pie in Domino defunctorum in eorundem memoriam'',&lt;ref&gt;{{citace monografie | jméno = Augustin | příjmení = Volkery | odkaz na autora = w:Augustin Volkery | titul = Diptychon sacerdotum Dioecesis Litomericensis inde ab anno 1886 pie in Domino defunctorum in eorundem memoriam | url = | vydavatel = ''Verlagsbuchdruckerei „Union“, [[w:Litoměřice|Leitmeritz]], Domgasse 16'' | místo = [[w:Litoměřice|Litoměřice]] | rok = 1937 | počet stran = 104 | kapitola = | strany = | isbn = | jazyk = němčina}}&lt;/ref&gt; od [[w:Augustin Volkery|Augustina Volkeryho]], který podává ucelený [[Dějiny litoměřické diecéze/Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1886-1937|seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze od roku 1886 do roku 1937]] (jedná se o údaje v časovém rozmezí 50 let) a na něj navazující [[Dějiny litoměřické diecéze/Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1937-1944|seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1937-1944]]. Údaje po roce 2015 zachycuje [[Dějiny litoměřické diecéze/Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze od roku 2016|seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze od roku 2016]].

== Údaje v letech 1945 – 2015 ==
{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!foto
!příjmení a jméno kněze
!datum narození
!datum svěcení
!datum úmrtí
!jiné údaje
|-
|[[Soubor:Jarolím_Adámek.jpg|120px]]
|[[w:Jarolím Adámek|Adámek Jarolím ThDr. Bibl.Lic.]] [[w:Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele|CSsR]]
|{{dts|14|02|1915}}
|{{dts|29|06|1941}}
|{{dts|18|12|1969}}
|[[w:Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele|redemptorista]], [[w:Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF Litoměřice]], [[w:profesor|profesor]]
|-
|
|Altmann Josef
|1930
|
|{{dts|14|11|1975}}
|duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Mikulášovice|Mikulášovicích]] v letech 1971-1975
|-
|[[Soubor:FDP-František_Appl.png|120px]]
|[[w:František Appl|Appl František]] [[w:Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele|CSsR]]
|{{dts|30|09|1905}}
|{{dts|29|06|1932}}
|1987
|Narozen 30. 9. 1905 v Krasíkově, 15. 8. 1925 se zasvětil [[w:Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele|Nejsvětějšímu Vykupiteli]] a stal se redemtoristou. Kněžské svěcení 29. 6. 1932 v Litoměřicích. Jako administrátor v Lobendavě od 1. 8. 1970 do 31. 7. 1972, v téže době administrátor excurrendo v Dolní Poustevně. Od července 1972 v důchodu, bydlel na lobendavské faře a působil jako výpomocný duchovní u Sester křesťanské lásky v tamním ústavu sociální péče. Zemřel 27. 8. 1987 v charitním domově v [[w:Senohraby|Senohrabech]], pohřben 3. 9. 1987 ve Staré Boleslavi.
|-
|[[Soubor:Antonín_Audy,_arciděkan_v_Bílině.jpg|120px]]
|Audy Antonín
|{{dts|05|11|1942}}
|{{dts|26|06|1966}}
|{{dts|09|10|2010}}
|arciděkan v [[w:Římskokatolická farnost-arciděkanství Bílina|Bílině]]
|-
|
|[[w:Jan Baptista Bárta|Bárta Jan Baptista Josef OFM]] 
|{{dts|18|03|1921}}
|1947
|{{dts|09|12|1982}}
|[[w:Řád menších bratří|františkán]]
|-
|[[File:Bohuslav Bártek 21.4.2011.jpg|120px]]
|[[w:Bohuslav Bártek|Bártek Bohuslav]] 
|{{dts|09|10|1960}}
|{{dts|16|05|1996}}
|{{dts|07|02|2015}}
|rodák z Valašska, kněžské svěcení mu udělil biskup Josef Koukl na poutním místě v Zašové. Působil v Mostě, následně pak v letech 2001-2006 v Benešově nad Ploučnicí, poté jako farář ve [[w:Římskokatolická farnost Mšeno u Mělníka|Mšeně u Mělníka]]. Zemřel ve spánku na mšenské faře. Pohřben ve Veselé u Valašského Meziříčí.
|-
|[[File:P._Vojtěch_Bartoš_SJ,_cca_1950.jpg|120px]]
|[[w:Vojtěch Bartoš|Bartoš Vojtěch SJ]]
|{{dts|11|04|1905}}
|{{dts|26|07|1935}}
|{{dts|09|09|1973}}
|[[w:Jezuité|jezuita]], v letech 1946-1950 administrátor [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Děčín I|farnosti – děkanství Děčín I]] a vikář [[w:Děčínský vikariát|děčínského vikariátu]]
|-
|[[Soubor:Václav_Bartůněk_-_člen_profesorského_sboru_CMBF,_cca_1954-1956.jpg|120px]]
|[[w:Václav Bartůněk|Bartůněk Václav Prof. ThDr. ]]
|{{dts|26|06|1899}}
|1923
|{{dts|30|03|1985}}
|[[w:Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF Litoměřice]], [[w:proděkan|proděkan]]
|-
|
|[[w:Vojtěch Basovník|Basovník Vojtěch SDB]]
|{{dts|14|08|1912}}
|{{dts|02|06|1939}}
|{{dts|17|03|1955}}
|[[w:Salesiáni Dona Bosca|salesián]]
|-
|
|Batta Josef Ing.
|{{dts|11|03|1917}}
|{{dts|28|06|1974}}
|{{dts|14|03|1996}}
|duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Liběšice u Litoměřic|Liběšicích u Litoměřic]] v letech 1976-1977
|-
|
|Baukhage Josef
|{{dts|01|11|1876}}
|{{dts|18|03|1899}}
|{{dts|11|05|1966}}
|[[w:katecheta|katecheta]] ve výslužbě v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Postoloprty|Postoloprtech]] v roce 1948
|-
|[[Soubor:R.D._Jan_Bečvář.jpg|120px]]
|[[w:Jan Bečvář (1924)|Bečvář Jan]]
|{{dts|26|05|1924}}
|{{dts|08|04|1950}}
|{{dts|29|08|2005}}
|farář v [[w:Římskokatolická farnost Bečov u Mostu|Bečově u Mostu]] (poslední před zrušením farnosti) 
|-
|[[Soubor:Dr. Vladimír Benda, vyučující pastorální teologii na CMBF.jpg|120px]]
|[[w:Vladimír Benda|Benda Vladimír Prof. ThDr.]]
|{{dts|30|09|1927}}
|{{dts|23|12|1950}}
|{{dts|07|07|2010}}
|[[w:Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF Litoměřice]], [[w:profesor|profesor]]
|-
|[[Soubor:Jaroslav_Beneš_(1892-1963).jpg|120px]]
|[[w:Jaroslav Beneš (kněz)|Beneš Jaroslav Prof. PhDr. ThDr.]]
|{{dts|06|04|1892}}
|1916
|{{dts|24|06|1963}}
|[[w:Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF Litoměřice]], [[w:proděkan|proděkan]]
|-
|[[Soubor:Mons._Bezděk,_oslava_80._narozenin,_25.3.2008.jpg|120px]]
|[[w:Milan Bezděk|Bezděk Milan Mons.]]
|{{dts|25|03|1928}}
|{{dts|24|06|1962}}
|{{dts|22|12|2009}}
|kanovník, v letech 1990-1996 generální vikář diecéze 
|-
|[[Soubor:Josef_Bělohlav,_rodinný_hrob_v_Čisté.jpg|120px]]
|[[w:Josef Bělohlav|Bělohlav Josef]]
|{{dts|02|02|1931}}
|{{dts|22|08|1970}}
|{{dts|16|01|1992}}
|[[w:Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF Litoměřice]], [[w:Kněžský seminář v Litoměřicích#Představení litoměřických seminářů a teologického konviktu|vicerektor semináře]]
|-
|
|[[w:František Bílek (kněz)|Bílek František]]
|{{dts|16|02|1926}}
|{{dts|30|06|1973}}
|{{dts|15|05|1996}}
|farář v [[w:Římskokatolická farnost Libuň|Libuni]], okrskový vikář [[w:Turnovský vikariát|turnovského vikariátu]], čestný [[w:kanovník|kanovník]] [[w:Katedrální kapitula u sv. Štěpána v Litoměřicích|Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích]]
|-
|
|Bist Emil
|{{dts|19|09|1881}}
|{{dts|28|05|1906}}
|{{dts|14|04|1950}}
|děkan v [[w:Římskokatolická farnost Přísečnice|Přisečnici]]
|-
|[[Soubor:Peter_Bittner,_kněžský_hrob.jpg|120px]]
|Bittner Petr
|{{dts|05|02|1882}}
|{{dts|12|07|1908}}
|{{dts|15|09|1967}}
|farář v [[w:Římskokatolická farnost Dlouhý Most|Dlouhém Mostě]]
|-
|
|Blahák Milík
|{{dts|25|12|1923}}
|
|{{dts|28|09|1962}}
|duchovní správce ve farnosti [[w:Římskokatolická farnost Zubrnice|Zubrnice]] a [[w:Římskokatolická farnost Touchořiny|Touchořiny]] v letech 1954-1956, poté až do smrti působil v [[w:Římskokatolická farnost Hrádek nad Nisou|Hrádku nad Nisou]]
|-
|
|[[w:František Blaise|Blaise František OP]]
|{{dts|19|09|1913}}
|{{dts|29|06|1938}}
|{{dts|17|09|1980}}
|[[w:Řád bratří kazatelů|dominikán]], v roce 1942 odešel z řádu, působil ve farní duchovní správě v pražské arcidiecézi, později požádal o službu v litoměřické diecézi, od r. 1950 byl nějaký čas internován v Želivi, pak pracoval v civilním zaměstnání, od r. 1968 působil v několika farnostech na Mostecku (Bečov u Mostu, České Zlatníky, Lužice). V závěru života se stal duchovním správcem řeholních sester vincentek, sloužících v domově důchodců ve Sloupu v Čechách, před smrtí byl znovu přijat do dominikánského řádu
|-
|[[Soubor:R.D._Jan_Böhm,_1908-1979.jpg|120px]]
|Böhm Jan
|{{dts|02|09|1908}}
|{{dts|14|06|1934}}
|{{dts|20|12|1979}}
|farář v [[w:Římskokatolická farnost Mimoň|Mimoni]]
|-
|[[Soubor:FDP-Stanislav_Bochenek.png|120px]]
|Bochenek Stanisłav
|{{dts|07|01|1947}}
|{{dts|29|04|1973}}
|{{dts|27|12|2015}}
|Narozen 7. 1. 1947 v [[w:Polsko|Polsku]], kněžské svěcení 29. 4. 1973. Několik let působil jako misionář v [[w:Argentina|Argentině]], od 1. 8. 1999 do 31. 7. 2004 [[w:Farní vikář|farním vikářem]] v Dolní Poustevně a zároveň administrátorem excurrendo v Mikulášovicích a Velkém Šenově. Od 1. 8. 2004 do 30. 6. 2008 administrátor v Dolní Poustevně. Zemřel 27. 12. 2015 ve Starem Saczi.
|-
|
|[[w:Hieronimus Bochnia|Bochnia Jeroným]]
|{{dts|29|09|1889}}
|{{dts|02|07|1916}}
|{{dts|16|06|1952}}
|vězeň nacistických koncentračních táborů, duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Kryry|Kryrech]] v roce 1952
|-
|
|Bošek Bonfil Václav, OFMCap.
|{{dts|09|03|1917}}
|{{dts|06|04|1941}}
|{{dts|29|10|2008}}
|kapucín, v l. 1954-1992 administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Lenešice|Lenešicích]] 
|-
|
|Bouček Josef
|{{dts|05|10|1926}}
|{{dts|26|06|1955}}
|{{dts|24|11|1977}}
|kaplan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Žatec|Žatci]] v letech 1956-1957
|-
|
|[[w:Zdeněk Bonaventura Bouše|Bouše Zdeněk Bonaventura OFM]]
|{{dts|16|05|1918}}
|1942
|{{dts|16|04|2002}}
|[[w:Řád menších bratří|františkán]], [[w:Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF Litoměřice]], [[w:profesor|profesor]]
|-
|
|[[w:Miroslav Brabec|Brabec Miroslav]]
|{{dts|26|10|1919}}
|{{dts|06|06|1943}}
|{{dts|17|04|1998}}
|výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Loučeň|Loučeni]]
|-
|
|[[w:Antonín Bradna|Bradna Antonín Mons.]]
|{{dts|26|11|1922}}
|{{dts|20|06|1948}}
|{{dts|19|02|2006}}
|
|-
|[[Soubor:Bratrsovsky_Antonin_6.jpg|120px]]
|[[w:Antonín Bratršovský|Bratršovský Antonín]]
|{{dts|29|03|1934}}
|{{dts|26|06|1966}}
|{{dts|16|05|2006}}
|děkan v Jablonci nad Nisou
|-
|
|Brezan Jiří
|{{dts|06|09|1900}}
|
|{{dts|16|09|1948}}
|duchovní správce farností Dubí u Teplic a Cínovec
|-
|
|[[w:Emil Brůna|Brůna Emil]]
|{{dts|23|11|1909}}
|{{dts|16|06|1935}}
|{{dts|05|07|1951}}
|farář v Bakově nad Jizerou, krátce před smrtí přeložen do Chrastavy, kde zemřel za nejasných okolností ve farním kostele, je počítán k obětem komunistického pronásledování římskokatolické církve
|-
|
|Brunclík Josef
|{{dts|04|09|1868}}
|
|{{dts|07|06|1948}}
|
|-
|
|Bsumek Jindřich
|{{dts|06|05|1911}}
|{{dts|29|06|1938}}
|{{dts|15|01|1994}}
|farář v Loukově u Semil
|-
|
|Bubeník Alois Adaukt OFMCap
|
|
|{{dts|22|03|1990}}
|[[w:Řád menších bratří kapucínů|kapucín]], kdysi působil v litoměřickém konventu a ve [[w:Římskokatolická farnost Býčkovice|farnosti Býčkovice]]
|-
|
|[[w:Josef Buchta|Buchta Josef]]
|{{dts|10|03|1912}}
|{{dts|05|07|1938}}
|{{dts|09|01|2000}}
|duchovní správce v Březně u Mladé Boleslavi
|-
|
|Buráň Josef SJ
|{{dts|10|03|1913}}
|1943
|{{dts|21|01|1991}}
|[[w:Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuita]]
|-
|
|Butzküven Matěj
|{{dts|08|02|1870}}
|
|{{dts|08|06|1950}}
|někdejší děkan v Lounech
|-
|
|Cihlář Josef Aleš, OFMCap.
|1914
|1942
|{{dts|30|12|2008}}
|kapucín, v letech 1945-1950 působil v kapucínském klášteře v Litoměřicích
|-
|[[Soubor:Kravaře,_kostel_svatého_Bartoloměje,_hrob_(Ladislav_Cikryt).JPG|120px]]
|[[w:Ladislav Cikryt|Cikryt Ladislav]]
|{{dts|22|11|1922}}
|{{dts|11|12|1949}}
|{{dts|25|09|2006}}
|
|-
|
|Czejarek Reinhold
|{{dts|16|09|1910}}
|
|{{dts|12|07|1972}}
|někdejší duchovní správce ve Varnsdorfu
|-
|
|[[w:Gustav Čejka|Čejka Gustav Prof. ThDr.]]
|{{dts|12|02|1927}}
|{{dts|31|12|1950}}
|{{dts|06|10|2010}}
||[[w:Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF Litoměřice]], [[w:profesor|profesor]]
|-
|
|Černovický Jan
|{{dts|01|06|1883}}
|
|{{dts|15|09|1961}}
|
|-
|
|Černý Martin
|{{dts|12|11|1908}}
|{{dts|15|03|1942}}
|{{dts|20|02|1986}}
|
|-
|
|Černý Miloslav
|{{dts|25|02|1902}}
|
|{{dts|25|12|1976}}
|duchovní správce v Liblicích
|-
|[[Soubor:P._Václav_Černý_v_Brozanech,_70._léta_20._století.jpg|120px]]
|Černý Václav
|{{dts|04|12|1928}}
|{{dts|26|06|1955}}
|{{dts|10|11|1997}}
|[[w:Duchovní správce|duchovní správce]] [[w:Římskokatolická farnost Brozany nad Ohří|Brozanech nad Ohří]] v letech 1959-1979
|-
|[[Soubor:Vojtěch_Černý_(1877-1970).jpeg|120px]]
|[[w:Vojtěch Černý (kněz)|Černý Vojtěch]]
|{{dts|24|04|1877}}
|1902
|{{dts|06|08|1970}}
|
|-
|
|[[w:Josef Červenka|Červenka Josef]]
|{{dts|12|11|1932}}
|{{dts|29|06|1955}}
|{{dts|13|05|1989}}
|v letech 1958-1989 administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Jestřebí|Jestřebí u České Lípy]], okrskový vikář českolipského vikariátu
|-
|
|Červinka Jaroslav
|{{dts|26|04|1920}}
|{{dts|24|06|1945}}
|{{dts|19|03|1985}}
|
|-
|[[File:R.D._Karel_Červinka_1950.jpg|120px]]
|Červinka Karel
|{{dts|02|01|1915}}
|{{dts|29|06|1939}}
|{{dts|22|05|1986}}
|
|-
|[[Soubor:29.6.2006_z_oslavy_60_let_kněžství_Mons._Václava_Červinky.jpg|120px]]
|[[w:Václav Červinka|Červinka Václav Mons. ThLic.]]
|{{dts|16|01|1922}}
|{{dts|29|06|1946}}
|{{dts|15|05|2007}}
|[[w:Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF Litoměřice]], [[w:profesor|profesor]], [[w:Kněžský seminář v Litoměřicích#Představení litoměřických seminářů a teologického konviktu|rektor semináře]]
|-
|
|Česlík Stanislav
|{{dts|14|11|1930}}
|{{dts|24|06|1956}}
|{{dts|18|03|1986}}
|Rodák z Loučky (farnost Rajhrad).
V duchovní správě působil nejdříve jako koop. v Miroslavi (od r. 1956); jako koop. v Lomnici u Tišnova (od 1. září 1958); jako koop. v Bystřici nad Pernštejnem (od 1. srpna 1959); jako koop. v Boskovicích (od 1. října 1959); jako koop. v Dačicích (od r. 1960) a jako adm. v Horní Slatině + ex. adm. v Budči (od 1. července 1961). Po odnětí státního souhlasu k výkonu kněžské z důvodu podezření ze spáchání trestného činu pracoval od r. 1964 jako stavěč kulis ve Státním divadle a Divadle bratří Mrštíků v Brně. Do služby se směl vrátit až po zrušení obžaloby jako neopodstatněné zprvu jako zastupující adm. za nemocné kněze v Předklášteří u Tišnova a v Domašově, následně jako adm. ve Zhoři u Jihlavy (od 15. března 1966) a jako adm. v Českém Rudolci + ex. adm. v Matějovcích a Lipovci. Zde opět v roce r. 1974 ztratil státní souhlas k výkonu kněžské služby a byl odsouzen na 5 měsíců nepodmíněně. Po udělení milosti presidentem republiky následně pracoval jako dělník - nádeník Státního statku n.p. Nová Bystřice, hospodářství Český Rudolec.
V roce 1980 požádal o možnost působení v litoměřické diecéze. - Zde byl zprvu ustanoven jako adm. v Bečově u Mostu + ex. adm. v Lužicia Českých Zlatníkách (od 1. ledna 1980) a později adm. děkanství v Mostě + ex. adm. v Havrani, Slatinicích, Vtelnu u Mostu a Židovici (od 1. září 1980).
Pohřbený v hrobě č. 36 tzv. benediktinské zahrádky u farního kostela Povýšení sv. Kříže v Rajhradě.
|-
|[[File:R.D._Jaroslav_Čuřík,_SDB_-_farnost_Horní_Jiřetín,_asi_90._léta_20._století.jpg|120px]]
|[[w:Jaroslav Čuřík|Čuřík Jaroslav]] [[w:Salesiáni Dona Bosca|SDB]]
|{{dts|17|11|1921}}
|{{dts|08|04|1950}}
|{{dts|28|10|2006}}
|[[w:Salesiáni Dona Bosca|salesián]], duchovní správce v Horním Jiřetíně
|-
|
|Danišovič Jan Nepomuk Antonín [[w:Doktor teologie|ThDr.]], [[w:Řád menších bratří|OFM]]
|{{dts|15|02|1914}}
|{{dts|29|06|1938}}
|{{dts|09|12|1991}}
|[[w:Řád menších bratří|františkán]], rodák z Bolerázu na Slovensku, v letech 1951-1952 kaplan v České Lípě, v letech 1952-1978 administrátor děkanství v Děčíně a ex currendo administrátor v Nebočadech, závěr života strávil v Litoměřicích, pohřben na Slovensku 
|-
|[[Soubor:P._Josef_Dobiáš,_70._léta_20._století.jpg|120px]]
|[[w:Josef Dobiáš (kněz)|Dobiáš Josef]]
|{{dts|10|09|1919}}
|{{dts|14|06|1942}}
|{{dts|28|01|2012}}
|duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost – arciděkanství Liberec|Liberci]] a [[w:Okrskový vikář|okrskový vikář]] [[w:Liberecký vikariát (římskokatolická církev)|libereckého vikariátu]]
|-
|
|[[w:Karel Dokoupil|Dokoupil Karel]] [[w:Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele|CSsR]] 
|1896
|1923
|1966
|[[w:Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele|redemptorista]]
|-
|
|Doležal Karel Dr.
|{{dts|26|06|1909}}
|
|{{dts|07|12|1978}}
|
|-
|[[Soubor:Augustin_Emil_Dorničák.jpg|120px]]
|[[w:Augustin Emil Dorničák|Dorničák Augustin Emil]], [[w:Řád augustiniánů|OSA]] 
|{{dts|07|09|1929}}
|{{dts|24|06|1972}}
|{{dts|08|08|2008}}
|Narozen 7. 9. 1929 v [[w:Tichov|Tichově]]. Stal se [[w:Řád augustiniánů|augustiniánem]]. Kněžské svěcení 24. 6. 1972 v Litoměřicích. Od 1. 8. 1972 do 31. 7. 1982 administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Lobendava|Lobendavě]] a administrátor excurrendo v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Poustevna|Dolní Poustevně]], nejpozději v roce 1981 již však bydlel na faře v Dolní Poustevně. V letech 1982-1990 administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Bakov nad Jizerou|Bakově nad Jizerou]], po roce 1990 převor augustiniánského kláštera v [[w:Domažlice|Domažlicích]], od roku 1998 na odpočinku v [[w:Brno|Brně]], kde 8. 8. 2008 zemřel. Pochován na [[w:Ústřední hřbitov (Brno)|Ústředním hřbitově]] v Brně v řádové hrobce patřící ke klášteru.
|-
|
|[[w:Jaroslav Dostálek|Dostálek Jaroslav]]
|{{dts|10|09|1909}}
|{{dts|01|07|1934}}
|{{dts|25|07|1996}}
|farář v Bělé pod Bezdězem, kanovník litoměřické kapituly
|-
|[[Soubor:František_Drbohlav,_arciděkan.jpg|120px]]
|Drbohlav František
|{{dts|06|08|1870}} Rovensko
|{{dts|17|06|1894}}
|{{dts|20|03|1946}}
|děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Libochovice|Libochovicích]]
|-
|[[Soubor:R.D._Jan_Dudys_15._února_2009_Novosedlice.jpg|120px]]
|Dudys Jan
|{{dts|12|09|1936}}
|{{dts|25|06|1961}}
|{{dts|10|11|2010}}
|farář v [[w:Římskokatolická farnost Novosedlice|Novosedlicích]] 
|-
|
|Dumek Alois
|{{dts|11|01|1884}}
|
|{{dts|21|02|1953}}
|
|-
|[[Soubor:Antonín_Dušek_(1865-1950).jpeg|120px]]
|[[w:Antonín Dušek (kněz)|Dušek Antonín]]
|{{dts|10|12|1865}}
|{{dts|28|05|1888}}
|{{dts|15|03|1950}}
|infulovaný probošt mělnický
|-
|
|Dvořák Václav [[w:Salesiáni Dona Bosca|SDB]]
|{{dts|16|08|1933}}
|{{dts|29|06|1971}}
|{{dts|11|02|2012}}
|[[w:Salesiáni Dona Bosca|salesián]]
|-
|[[Soubor:Daniel_Ederer_22.3.2005_při_Misse_Chrismatis_v_Litoměřicích.jpg|120px]]
|Ederer Daniel, [[w:jáhen|jáhen]]
|{{dts|16|01|1966}}
|{{dts|07|06|2003}}
|{{dts|07|12|2005}}
|v roce 2004 jáhen ve [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Louny|farnosti – děkanství Louny]]
|-
|
|Eyting Albert
|{{dts|07|07|1880}}
|
|{{dts|14|02|1962}}
|
|-
|
|Faltýnek Antonín
|{{dts|25|01|1880}}
|
|{{dts|13|12|1957}}
|
|-
|
|Fichtner Pavel
|{{dts|04|03|1891}}
|
|{{dts|12|11|1983}}
|
|-
|
|Filipec Kamil
|1874
|
|{{dts|27|09|1957}}
|
|-
|
|[[w:František Fišer|Fišer František]]
|{{dts|04|02|1926}}
|{{dts|22|11|1968}}
|{{dts|01|02|1983}}
|
|-
|
|Flejberk Zdeněk
|{{dts|10|04|1922}}
|{{dts|30|06|1973}}
|{{dts|23|07|1997}}
|někdejší duchovní správce v Jablonném v Podještědí
|-
|
|Fornůsek Jan
|{{dts|29|07|1898}}
|
|{{dts|25|05|1963}}
|
|-
|[[Soubor:R.D. Alois Frajt r. 1957.jpg|120px]]
|[[w:Alois Frajt|Frajt Alois]]
|{{dts|19|09|1909}}
|{{dts|24|06|1934}}
|{{dts|28|07|1978}}
|
|-
|
|[[w:Robert Franze|Franze Robert Mons.]]
|{{dts|13|11|1910}}
|1935
|{{dts|19|06|2003}}
|někdejší kaplan v Nebočadech, za druhé světové války vězněn v koncentračním táboře, po roce 1945 byl přesto odsunut do Německa
|-
|
|Frgal Karel OFM Cap.
|1908
|
|{{dts|13|05|1970}}
|[[w:Řád menších bratří kapucínů|kapucín]], působil před r. 1950 mimo jiné v řádovém konventu v Litoměřicích 
|-
|
|[[w:Vojtěch Fuglík|Fuglík Vojtěch]] [[w:Salesiáni Dona Bosca|SDB]]
|{{dts|11|03|1920}}
|{{dts|06|07|1947}}
|{{dts|31|03|1989}}
|[[w:Salesiáni Dona Bosca|salesián]]
|-
|
|Fuchs Oskar
|{{dts|24|04|1893}}
|
|{{dts|19|09|1952}}
|
|-
|[[Soubor:Václav_Jindřich_Gajzler.jpg|120px]]
|[[w:Václav Jindřich Gajzler|Gajzler Jindřich Václav OP]]
|{{dts|15|01|1944}}
|{{dts|23|06|1968}}
|{{dts|25|08|2000}}
|[[w:Řád bratří kazatelů|dominikán]], [[w:Řád bratří kazatelů|Strážce hrobu]] [[w:Zdislava z Lemberka|sv. Zdislavy]]
|-
|[[Soubor:Ludvík_Gala.jpg|120px]]
|[[w:Ludvík Gala|Gala Ludvík]]
|{{dts|05|06|1876}}
|{{dts|08|12|1903}}
|{{dts|08|05|1957}}
|v letech 1932-1954 arciděkan v Horní Polici 
|-
|
|Garaja Josef
|1922
|{{dts|02|03|1953}}&lt;ref&gt;Miloslava Kahounová: [http://is.cuni.cz/studium/dipl_st/index.php?id=&amp;tid=&amp;do=main&amp;doo=detail&amp;did=14330 Život a odkaz biskupa Ladislava Hlada], diplomová práce, KTF CUNI, Praha 2001, str. 116&lt;/ref&gt;
|{{dts|11|08|1981}}
|
|-
|
|Geršl Hroznata František, CCG
|1912
|
|{{dts|02|10|1984}}
|člen kongregace bratří těšitelů, působil krátce v České Kamenici
|-
|
|Graf František
|{{dts|27|06|1885}}
|
|{{dts|28|12|1970}}
|farář v [[w:Římskokatolická farnost Horní Libchava|Horní Libchavě]] 
|-
|
|Grus Antonín
|{{dts|13|04|1913}}
|{{dts|29|06|1938}}
|{{dts|20|07|1969}}
|
|-
|
|Grus Josef
|{{dts|17|03|1859}}
|
|{{dts|29|11|1948}}
|
|-
|
|[[w:Metoděj Habáň|Habáň Metoděj OP]]
|{{dts|11|09|1899}}
|1924
|{{dts|27|06|1984}}
|[[w:Řád bratří kazatelů|dominikán]]
|-
|
|[[w:Josef Hádek|Hádek Josef]]
|{{dts|26|05|1922}}
|{{dts|08|04|1950}}
|{{dts|13|07|2009}}
|tajný [[w:Seznam generálních vikářů litoměřické diecéze|generální vikář]], duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Bozkov|Bozkově]]
|-
|
|Hajer František
|{{dts|07|09|1907}}
|
|
|-
|
|Hanreich Peregrin
|{{dts|18|07|1877}}
|
|{{dts|25|04|1952}}
|farář v Bílém Kostele nad Nisou, ex currendo administrátor na Smržovce
|-
|
|Harazin Antonín
|{{dts|27|05|1918}}
|{{dts|21|03|1942}}
|{{dts|01|09|1999}}
|Někdejší duchovní správce farnosti [[w:Římskokatolická farnost Bzí|Bzí]], později duchovní správce řeholních sester v Chrastavě. Od r. 1993 na odpočinku v Opavě.
|-
|
|Hartman Vratislav
|{{dts|06|06|1925}}
|
|{{dts|11|02|1985}}
|
|-
|
|[[w:Eberhard Harzer|Harzer Eberhard]], O.Cist.
|{{dts|21|05|1887}}
|1913
|{{dts|02|11|1949}}
|cisterciák, opat v Oseku
|-
|[[Soubor:R.D._Václav_Hataš,_1960,_pohřeb_kněze_v_Mimoni.jpg|120px]]
|Hataš Václav
|{{dts|08|11|1914}}
|{{dts|29|06|1941}}
|{{dts|15|04|1986}}
|někdejší administrátor v Kravařích u České Lípy
|-
|
|Havelka Josef
|{{dts|18|04|1910}}
|
|{{dts|23|11|1956}}
|
|-
|
|Havlas Stanislav
|{{dts|23|08|1920}}
|{{dts|24|06|1945}}
|{{dts|27|02|2000}}
|duchovní správce řeholních sester v Jiřetíně pod Jedlovou 
|-
|
|Hefka Antonín
|{{dts|26|02|1924}}
|
|{{dts|21|11|1983}}
|duchovní správce v Jiřetíně pod Jedlovou, Dolním Podluží a Studánce u Varnsdorfu
|-
|
|[[w:Dionýsius Heger|Heger Dionýsius]], O.Cist.
|{{dts|17|05|1887}}
|{{dts|13|07|1913}}
|{{dts|15|08|1945}}
|cisterciák, provizor kláštera v Oseku
|-
|[[Soubor:Josef_Helikar.jpg|120px]]
|[[w:Josef Helikar|Helikar Josef Mons.]]
|{{dts|17|03|1923}}
|{{dts|08|04|1950}}
|{{dts|15|07|2000}}
|
|-
|[[Soubor:1977-07-02_Kanovník_Josef_Hendrich.jpg|120px]]
|[[w:Josef Hendrich (kněz)|Hendrich Josef]]
|{{dts|21|08|1922}}
|{{dts|26|06|1949}}
|{{dts|09|07|1994}}
|kapitulní vikář diecéze
|-
|
|Herkner Josef
||{{dts|16|08|1909}}
|
|{{dts|29|09|1986}}
|
|-
|
|[[w:Josef Hermach|Hermach Josef Mons. ThDr.]] 
|{{dts|29|05|1924}}
|{{dts|29|06|1949}}
|{{dts|25|12|2002}}
|[[w:Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF Litoměřice]], [[w:profesor|profesor]]
|-
|
|Heryán Jan
|{{dts|22|05|1911}}
|
|{{dts|13|07|1978}}
|
|-
|[[File:R.D._Rudolf_Hevera,_1970.jpg|120px]]
|Hevera Rudolf
|{{dts|16|04|1927}}
|{{dts|27|06|1954}}
|{{dts|09|04|1994}}
|zemřel v [[w:Diecéze plzeňská|plzeňské diecézi]] v [[w:Bělá nad Radbuzou|Bělé nad Radbuzou]], v litoměřické diecézi působil např. v Lounech nebo Tanvaldu
|-
|
|[[w:Antonín Hladký|Hladký Antonín Maria]] [[w:Salesiáni Dona Bosca|SDB]]
|{{dts|02|11|1926}}
|{{dts|20|06|1963}}
|{{dts|01|11|2005}}
|[[w:Salesiáni Dona Bosca|salesián]]
|-
|
|Hlaváč Tomáš
|{{dts|09|02|1893}}
|
|{{dts|08|09|1973}}
|
|-
|
|Hlavín František
|1912
|
|1985
|
|-
|[[Soubor:Václav_Hlouch,_22.3.2005_při_Misse_Chrismatis_v_katedrále_v_Litoměřicích.jpg|120px]]
|[[w:Václav Hlouch|Hlouch Václav]]
|{{dts|08|11|1933}}
|{{dts|25|06|1962}}
|{{dts|21|03|2008}}
|arciděkan v Mladé Boleslavi
|-
|
|[[w:Oldřich Hodač|Hodač Oldřich]]
|{{dts|22|09|1916}}
|{{dts|29|06|1940}}
|{{dts|06|12|1996}}
|emeritní děkan v Jablonci nad Nisou
|-
|
|Hodinář Jan
|{{dts|11|07|1908}}
|{{dts|26|06|1955}}
|{{dts|22|11|1987}}
|
|-
|
|Hofmann Josef
|{{dts|12|06|1908}}
|
|{{dts|14|02|1971}}
|
|-
|
|Holakovský Václav ThDr. [[w:Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele|CSsR]]
|{{dts|09|08|1914}}
|{{dts|29|06|1946}}
|{{dts|19|12|1992}}
|[[w:Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele|redemptorista]]
|-
|
|[[w:Václav Josef Holas|Holas Václav Josef]] OSA
|{{dts|30|08|1917}}
|{{dts|29|06|1946}}
|{{dts|16|07|1982}}
|[[w:Řád augustiniánů|augustinián]], v l. 1970-1982 administrátor v Zákupech
|-
|
|Holata Antonín
|{{dts|11|06|1888}}
|
|{{dts|02|09|1962}}
|farář v Žerčicích
|-
|
|Holeček Antonín
|{{dts|21|06|1881}}
|
|1996 (před tímto rokem)
|
|-
|
|[[w:Augustin Holík|Holík Augustin]] [[w:Salesiáni Dona Bosca|SDB]]
|{{dts|25|04|1919}}
|{{dts|06|07|1947}}
|{{dts|18|09|1996}}
|[[w:Salesiáni Dona Bosca|salesián]], někdejší výpomocný duchovní v Trmicích
|-
|[[Soubor:1977-07-02_P._Tomáš_Holoubek.jpg|120px]]
|[[w:Tomáš Holoubek|Holoubek Tomáš ThDr.]]
|{{dts|23|02|1920}}
|{{dts|29|06|1949}}
|{{dts|14|01|1981}}
|v letech 1968-1974 generální vikář diecéze
|-
|
|Honzík Josef
|{{dts|02|09|1874}}
|
|{{dts|17|07|1957}}
|
|-
|
|Honzík Josef Dr.
|{{dts|09|06|1916}}
|
|{{dts|09|07|1981}}
|
|-
|[[Soubor:Josef_Horehleď.jpg|120px]]
|[[w:Josef Horehleď|Horehleď Josef SJ]]
|{{dts|08|06|1961}}
|{{dts|14|06|2003}}
|{{dts|22|03|2010}}
|[[w:Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuita]], ředitel jezuitské školy Nativity v Děčíně-Křešicích
|-
|
|Hortlík Václav
|{{dts|24|08|1910}}
|{{dts|16|06|1935}}
|{{dts|11|07|1988}}
|
|-
|
|Hrádek František
|{{dts|19|07|1880}}
|
|{{dts|09|02|1952}}
|
|-
|
|[[w:Jan Nepomuk Hrdý|Hrdý Jan Nepomuk]]
|1865
|1888
|{{dts|15|04|1946}}
|-
|[[Soubor:Ferdinand Hrdý (1872-1949).jpeg|120px]]
|[[w:Ferdinand Hrdý|Hrdý Ferdinand Mons.]]
|{{dts|22|01|1872}}
|1897
|{{dts|04|03|1949}}
|
|-
|[[Soubor:Josef Hronek (1890-1954).jpg|120px]]
|[[w:Josef Hronek (kněz)|Hronek Josef ThDr.]]
|{{dts|13|08|1890}}
|1913
|{{dts|23|09|1954}}
|[[w:Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF Litoměřice]], [[w:děkan|děkan]]
|-
|
|Hrnčíř Antonín
|{{dts|27|11|1914}}
|
|{{dts|17|12|1983}}
|
|-
|
|Hrubý František
|{{dts|07|08|1913}}
|
|{{dts|09|09|1981}}
|
|-
|
|Hub Vladislav [[w:Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele|CSsR]]
|{{dts|13|04|1920}}
|
|{{dts|12|12|1984}}
|[[w:Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele|redemptorista]]
|-
|
|Hubert Rudolf
|{{dts|24|06|1896}}
|
|{{dts|11|06|1981}}
|
|-
|
|Hujer Josef
|{{dts|01|02|1873}}
|{{dts|10|07|1898}}
|{{dts|16|01|1951}}
|duchovní správce v Ústí nad Labem-Krásné Březno
|-
|
|[[w:Bonaventura Antonín Chmelař|Chmelař Bonaventura Antonín]], OFMCap.
|1910
|
|{{dts|01|02|1976}}
|[[w:kvardián|kvardián]] [[w:Klášter kapucínů v Zákupech|kapucínského kláštera v Zákupech]] (poslední před likvidací kláštera v rámci Akce K), v letech 1948-1950 zároveň administrátor [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Zákupy|zákupské farnosti]], jubilant řeholních slibů
|-
|[[Soubor:P_jan_chmelar.JPG|120px]]
|[[w:Jan Chmelař|Chmelař Jan]]
|{{dts|31|03|1931}}
|{{dts|31|07|1999}}
|{{dts|05|01|2011}}
|původně člen premonstrátského řádu v želivské kanonii (královéhradecká diecéze), po roce 1950 neměl možnost obnovovat řeholní sliby, po jejich vypršení se oženil roce 1993 byl vysvěcen na trvalého jáhna, po úmrtí manželky jej biskup Josef Koukl vysvětil na kněze, po zbytek života působil jako farní vikář v České Lípě, přispíval do diecézního měsíčníku Zdislava, kde především vedl knižní rubriku
|-
|
|[[w:Efrém Chocholoušek|Chocholoušek Václav Efrém OP]]
|{{dts|05|09|1914}}
|{{dts|05|07|1941}}
|{{dts|30|09|1978}}
|[[w:Řád bratří kazatelů|dominikán]], [[w:Řád bratří kazatelů|Strážce hrobu]] [[w:Zdislava z Lemberka|sv. Zdislavy]]
|-
|
|Jackl Julius
|{{dts|04|04|1879}}
|
|{{dts|27|01|1956}}
|
|-
|[[Soubor:P._Ing._Radim_Miloslav_Jáchym_OFM.jpg|120px]]
|Jáchym Radim Miloslav OFM, Ing.
|{{dts|06|02|1927}}
|1927
|{{dts|07|12|2013}}
|[[w:Řád menších bratří|františkán]], výpomocný duchovní ve [[w:Římskokatolická farnost Vratislavice nad Nisou|Vratislavicích nad Nisou]]
|-
|
|Janáč Jan
|{{dts|28|11|1929}}
|{{dts|24|06|1972}}
|{{dts|24|08|1995}}
|
|-
|
|Janča Antonín
|{{dts|13|06|1914}}
|
|{{dts|16|02|1980}}
|
|-
|
|Janeček František
|{{dts|20|04|1886}}
|
|{{dts|16|11|1948}}
|
|-
|
|Janiš František
|{{dts|07|05|1915}}
|{{dts|29|06|1940}}
|{{dts|23|01|1985}}
|
|-
|
|[[w:Jan Jaroš|Jaroš Jan Prof. JUDr.]]
|{{dts|18|01|1909}}
|1933
|{{dts|21|03|1985}}
|[[w:Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF Litoměřice]], [[w:profesor|profesor]]
|-
|
|[[w:František Jedlička (teolog)|Jedlička František Prof. ThDr.]]
|{{dts|01|06|1920}}
|1947
|{{dts|03|05|1984}}
|[[w:Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF Litoměřice]], [[w:profesor|profesor]]
|-
|
|Jedlička František SJ
|{{dts|01|10|1922}}
|{{dts|19|11|1950}}
|{{dts|05|10|1985}}
|[[w:Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuita]]
|-
|[[Soubor:Ferdinand_Jehlička_25.7.1955.jpg|120px]]
|Jehlička Ferdinand
|{{dts|12|10|1869}}
|{{dts|25|07|1895}}
|{{dts|08|04|1958}}
|nar. 12. 10. 1869, Kvasín (dobově Kvasejn), soud. okr. Nasavrky&lt;br /&gt;1875-1883 národní škola ve Vrbatově Kostelci&lt;br /&gt;1883-1891 reálné gymnázium v Chrudimi&lt;br /&gt;1891-1895 seminář v Hradci Králové&lt;br /&gt;ord. 25. 7. 1895&lt;br /&gt;16. 8. 1895 – 13. 11. 1898 kaplan v Krucemburku&lt;br /&gt;14. 11. 1898 – 19. 9. 1901 kaplan v Přibyslavi&lt;br /&gt;20. 9. 1901 – 31. 1. 1907 – kaplana a administrátor v Kácově nad Sázavou&lt;br /&gt;1. 2. 1907 – 31. 8. 1907 administrátor ve Stašově (okr. Svitavy)&lt;br /&gt;1. 9. 1907 – 31. 3. 1905 farář ve Stašově&lt;br /&gt;1. 4. 1915 – 30. 6. 1940 farář v Býčkovicích (okr. Litoměřice)&lt;br /&gt;k 30. 6. 1940 pensionován, dále žije v Býčkovicích&lt;ref&gt;Catalog Cleri 1941, s. 170 jako emer. farář žije ve farnosti Býčkovice; už tam je adm. Erhard Lang&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;před rokem 1944 se odstěhoval do Litoměřic&lt;ref&gt;Catalog Cleri 1944, s. 5 – kons. rada a emer. farář v Býčkovicích, bydlí ve farnosti Ltm-děkanství; snad už tehdy adresa v Plešivecké ulici č, 42, která je doložen 1953&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;od 1953 vypomáhal v litoměřickém dominikánském kostele, sloužil nedělní mši; v té době již os. arciděkan&lt;br /&gt; zemř. 8. 4. 1958, Litoměřice&lt;br /&gt;11. 4. 1958 pohřben na městském hřbitově v Litoměřicích
|-
|
|Jelínek Bohumil
|{{dts|23|09|1916}}
|
|{{dts|16|02|1980}}
|děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Teplice v Čechách|Teplicích]] mezi lety 1945 a 1951; v 50. letech byl vězněn komunistickým režimem)
|-
|
|Jeníček Jan
|{{dts|25|01|1923}}
|{{dts|29|06|1947}}
|{{dts|21|07|1993}}
|
|-
|
|Jewschenak Karel
|{{dts|04|11|1870}}
|
|{{dts|11|12|1958}}
|farář v [[w:Římskokatolická farnost Nová Ves u Chrastavy|Nové Vsi u Chrastavy]]
|-
|
|Jezbera Josef
|{{dts|30|03|1883}}
|
|{{dts|07|06|1955}}
|
|-
|
|Jiráček František Inocenc
|{{dts|24|11|1884}} Branná
|{{dts|01|01|1908}}
|{{dts|20|04|1955}}
|duchovní správce ve [[w:Římskokatolická farnost Štětí nad Labem|Štětí]] od 1. 5. 1946 
|-
|
|Jirounek Pavel
|{{dts|25|06|1862}}
|
|{{dts|24|02|1956}}
|
|-
|[[Soubor:Jan Nepom. Jiřiště 22.6.2006.jpg|120px]]
|[[w:Jan Nepomuk Jiřiště|Jiřiště Jan Nepomuk]]
|{{dts|06|02|1974}}
|{{dts|29|06|1999}}
|{{dts|09|12|2013}}
|děkan [[w:Katedrální kapitula u sv. Štěpána v Litoměřicích|katedrální kapituly]] a farář v [[w:Římskokatolická farnost Bělá pod Bezdězem|Bělé p. Bezdězem]]
|-
|
|Joklík Jan OFM
|{{dts|03|10|1900}}
|{{dts|05|07|1924}}
|{{dts|28|08|1980}}
|někdejší kaplan v Děčíně I a administrátor ex currendo v Nebočadech
|-
|
|Jurčík Miroslav
|{{dts|05|12|1926}}
|{{dts|29|06|1952}}
|{{dts|31|10|1989}}
|
|-
|
|Juroška Bohuslav
|{{dts|28|04|1909}}
|{{dts|24|06|1934}}
|{{dts|21|09|1988}}
| duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Mělník-Pšovka|Mělníku-Pšovce]]
|-
|
|Jůzek Jaroslav
|{{dts|28|10|1884}}
|
|{{dts|31|01|1954}}
|
|-
|
|[[w:Jiří Kabát (kněz)|Kabát Jiří CSsR]]
|{{dts|28|10|1923}}
|{{dts|20|06|1948}}
|{{dts|18|11|1990}}
|[[w:Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele|redemptorista]]
|-
|
|[[w:Jaroslav Kadlec|Kadlec Jaroslav Prof. ThDr.]]
|{{dts|10|03|1911}}
|1934
|{{dts|03|01|2004}}
|[[w:Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF Litoměřice]], [[w:profesor|profesor]]
|-
|
|Kadlec Václav
|{{dts|26|09|1863}}
|
|{{dts|25|10|1956}}
|
|-
|[[Soubor:Karel_Kahoun.jpg|120px]]
|[[w:Karel Kahoun (kněz)|Kahoun Karel]]
|{{dts|15|09|1923}}
|{{dts|29|06|1947}}
|{{dts|25|11|2006}}
|děkan v Mnichově Hradišti 
|-
|
|[[w:Richard Kališ|Kališ Richard SVD]]
|{{dts|04|04|1901}}
|{{dts|17|05|1928}}
|{{dts|17|07|1981}}
|[[w:Společnost Božího Slova|verbista]]
|-
|
|[[w:Zikmund Jan Kapic|Kapic Zikmund Jan]], O.Cist.
|{{dts|27|11|1888}}
|{{dts|11|07|1915}}
|{{dts|05|09|1968}}
|[[w:cisterciák|cisterciák]], v letech 1936-1939 administrátor ve Vtelně u Mostu, v letech 1939-1945 působil v pražské arcidiecézi, v roce 1945 jej opat Harzer jmenoval převorem [[w:Klášter Osek|oseckého kláštera]], od roku 1946 však neměl téměř žádnou reálnou pravomoc, neboť klášter byl zapůjčen salesiánům, po Akci K nebyl internován, v letech 1950-1958 spravoval farnost v Bílině, od roku 1958 žil na odpočinku ve svém rodišti - Klenčí pod Čerchovem
|-
|
|[[w:Josef Kasan|Kasan Josef Bohumír]] Prof. PhDr. JUDr., OPraem.
|{{dts|19|02|1905}}
|1933
|{{dts|19|10|1965}}
|[[w:Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstrát]], [[w:Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF Litoměřice]], [[w:profesor|profesor]]
|-
|
|Kašný Leo
|{{dts|28|03|1913}}
|
|{{dts|10|05|1988}}
|někdejší administrátor v Jestřebí, později působil na Moravě
|-
|
|Kazda Josef
|{{dts|13|09|1866}}
|
|{{dts|21|03|1949}}
|
|-
|
|[[w:Radoslav Khom|Khom Radoslav]]
|1981
|
|{{dts|27|12|2008}}
|[[w:bohoslovec|bohoslovec]]
|-
|
|Kindermann Ezechiel Emmanuel OFMCap.
|{{dts|28|02|1911}}
|{{dts|04|07|1938}}
|{{dts|27|12|1999}}
|[[w:Řád menších bratří kapucínů|kapucín]], duchovní správce v Kostomlatech pod Milešovkou, vyhledávaný zpovědník
|-
|
|Klanc Majolus Josef OSB
|{{dts|28|02|1894}}
|{{dts|13|08|1922}}
|{{dts|11|03|1959}}
||[[w:Řád svatého Benedikta|benediktin]]; * Čilec u Nymburka (arcidiecéze pražská); syn: Antonín Klanc a Kateřina roz. Vojtíšková; profes (řeholní sliby) 28. 9. 1916; po násilném rozehnání komunity v roce 1942 až do návratu v roce 1945 pracoval v pivovaře na Praze-Smíchově; † Rožďálovice (litoměřická diecéze), čp. 33 (příčina úmrtí: srdeční infarkt); v době svého úmrtí byl duchovním Milostných sester v Charitním domově v Rožďálovicích; pohřben 17. 3. 1959 v Rožďálovicích
|-
|[[Soubor:František_Klapuch,_liberecký_arciděkan,_mezi_lety_1957-1964.jpg|120px]]
|[[w:František Klapuch|Klapuch František]]
|{{dts|22|08|1908}}
|{{dts|24|06|1934}}
|{{dts|29|10|1984}}
|
|-
|
|Klouček Jan
|{{dts|26|01|1886}}
|
|{{dts|18|06|1951}}
|
|-
|
|Knespl Jaroslav
|{{dts|09|12|1916}}
|
|{{dts|21|11|1976}}
|děkan v Mostě, okrskový vikář, pohřben v Luštěnicích
|-
|[[Soubor:R.D._Josef_Knödl,_únor_1978.jpg|120px]]
|[[w:Josef Knödl|Knödl Josef Prof.]]
|{{dts|22|07|1929}}
|{{dts|12|03|1953}}
|{{dts|11|08|1993}}
|[[w:Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF Litoměřice]], [[w:profesor|profesor]]
|-
|
|Kobliha Josef
|
|
|{{dts|10|12|1981}}
|
|-
|
|Kobr František
|{{dts|18|12|1908}}
|
|{{dts|05|03|1978}}
|
|-
|
|[[w:Vojtěch Kodera|Kodera Vojtěch]]
|{{dts|09|01|1914}}
|{{dts|29|06|1938}}
|{{dts|27|12|2006}}
|působil postupně v Plazech, Liberci a Doksech, v závěru života vypomáhal v Březně u Mladé Boleslavi
|-
|
|[[w:František Kolář|Kolář František]]
|{{dts|01|12|1915}}
|{{dts|29|06|1941}}
|{{dts|16|07|1980}}
|
|-
|
|Kolář Jan
|{{dts|13|12|1911}}
|
|{{dts|15|01|1973}}
|
|-
|
|Kollmann Antonín ThDr.
|{{dts|09|06|1897}}
|
|{{dts|21|05|1968}}
|
|-
|[[Soubor:FDP-Raimund_Köllner.png|120px]]
|Köllner Raimund
|{{dts|13|04|1890}}
|{{dts|02|07|1916}}
|{{dts|15|09|1949}}
|Narozen 13. 4. 1890, kněžské svěcení 2. 7. 1916. V Dolní Poustevně sloužil jako farář od 1. 11. 1931 až do své smrti 15. 9. 1949. Pohřben v rodinné hrobce Strobach-Friese v Dolní Poustevně. 
|-
|[[Soubor:Mons._Jaromír_Korejs.jpg|120px]]
|[[w:Jaromír Korejs|Korejs Jaromír Mons.]]
|{{dts|01|07|1921}}
|{{dts|26|06|1949}}
|{{dts|17|06|1997}}
|v l. 1968-1974 sekretář biskupa Trochty 
|-
|[[Soubor:Ondřej_Korvas_30.11.1985.jpg|120px]]
|[[w:Ondřej Korvas|Korvas Ondřej]] [[w:Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele|CSsR]]
|{{dts|30|11|1905}}
|{{dts|08|09|1929}}
|{{dts|10|02|1987}}
|[[w:Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele|redemptorista]], administrátor v Úštěku
|-
|
|Kostka Alfred
|{{dts|12|06|1910}}
|{{dts|29|06|1938}}
|{{dts|06|06|1997}}
|duchovní správce v Semilech 
|-
|
|Košec Stanislav
|{{dts|11|11|1888}}
|
|{{dts|03|04|1976}}
|
|-
|[[Soubor:František_Kotalík_-_člen_profesorského_sboru_CMBF,_cca_1954-1956.jpg|120px]]
|[[w:František Kotalík|Kotalík František Prof. ThDr.]]
|{{dts|13|09|1917}}
|1941
|{{dts|21|09|1993}}
|[[w:Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF Litoměřice]], [[w:proděkan|proděkan]]
|-
|[[Soubor:František Koucký (1881-1962).jpg|120px]]
|[[w:František Koucký (kněz)|Koucký František]]
|{{dts|26|03|1881}}
|1906
|{{dts|16|01|1962}}
|děkan v Sobotce 
|-
|[[Soubor:Josef_Koukl.jpg|120px]]
|[[w:Josef Koukl|Koukl Josef Mons. ThDr.]]
|{{dts|08|11|1926}}
|{{dts|23|04|1950}}
|{{dts|22|05|2010}}
|[[w:Seznam litoměřických biskupů|18. litoměřický biskup]]
|-
|[[Soubor:Jaroslav_Kouřil_-_člen_profesorského_sboru_CMBF,_cca_1954-1956.jpg|120px]]
|[[w:Jaroslav Kouřil|Kouřil Jaroslav Prof. ThDr.]]
|{{dts|10|04|1913}}
|1937
|{{dts|29|12|1981}}
|[[w:Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF Litoměřice]], [[w:profesor|profesor]]
|-
|
|Kousal Karel
|{{dts|04|11|1919}}
|{{dts|29|06|1946}}
|{{dts|05|11|2001}}
|
|-
|[[Soubor:R.D._Josef_Kováčik,_děkan_v_Železném_Brodě,_1920-2004.jpg|120px]]
|Kováčik Jozef
|{{dts|04|10|1920}}
|{{dts|08|04|1950}}
|{{dts|18|07|2004}}
|Narozen 4. 10. 1920 [[w:Urmince|Urmince]], Slovensko; na kněze byl vysvěcen 8. 4. 1950 v Litoměřicích, poté byl v [[w:Pomocný technický prapor|PTP]]. Kněžské působení: 19. 1. 1954 kaplan Ústí n. L.; 1. 3.  1954 admin. Hrádek n. N. a Václavice; 24. 10. 1955 kaplan Liberec; 15. 8. 1956 admin. int. Loukov, excurr. Loukovec; 1. 10. 1956 admin.  Kováň, excurr. Skalsko; 1. 6.  1958 admin. int. Frýdlant, excurr. Bulovka, Dětřichov, Ves; 18. 12. 1958 propůjčení expositorium canonicale; 5. 3. 1959 admin. int. [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Železný Brod|Železný Brod]], excurr. Loučky; 5. 10. 1962 admin. excurr. Velké Hamry; 26. 3. 1970 jmenování osobním děkanem; 31. 1. 1995 uvolnění z úřadu faráře v Železném Brodě; 22. 9. 1996 uvolnění z duchovenské služby v ltm. diecézi. † 18. 7. 2004 kněžský domov, [[w:Beckov (okres Nové Mesto nad Váhom)|Beckov]], Slovensko
|-
|
|[[w:Bohumil Kovařík|Kovařík Bohumil Prof. PhDr.]]
|{{dts|13|04|1902}}
|1933
|{{dts|03|01|1975}}
|[[w:Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF Litoměřice]], [[w:profesor|profesor]]
|-
|
|Kovář Josef
|{{dts|22|01|1896}}
|
|{{dts|16|09|1970}}
|
|-
|
|Kovář Josef
|{{dts|21|03|1906}}
|
|{{dts|15|12|1966}}
|
|-
|
|Kovařík Karel Efrém OFM
|{{dts|16|04|1924}}
|{{dts|29|06|1949}}
|{{dts|19|04|1993}}
|[[w:Řád menších bratří|františkán, později (od 1990) premonstrát v Želivě]]
|-
|[[Soubor:2007-01-11_J.M._can._Jan_Kozár,_vikariátní_konference_krušnohorského_vikariátu.jpg|120px]]
|[[w:Jan Kozár|Kozár Jan]]
|{{dts|04|03|1933}}
|{{dts|23|06|1963}}
|{{dts|31|03|2009}}
|děkan v Chomutově 
|-
|
|[[w:Bernhard Krahl|Krahl Bernhard]], O.Cist.
|{{dts|28|03|1902}}
|{{dts|04|07|1927}}
|{{dts|04|10|1962}}
|osecký cisterciák, před druhou světovou válkou profesor teologie v Praze a Litoměřicích
|-
|
|[[w:Nivard František Krákora|Krákora Nivard František]], O.Cist.
|{{dts|15|07|1902}}
|
|{{dts|25|03|1975}}
|[[w:Klášter Osek|osecký cisterciák]], farář v [[w:Římskokatolická farnost Mariánské Radčice|Mariánských Radčicích]]
|-
|
|Krátký František
|{{dts|28|06|1917}}
|
|{{dts|28|12|1970}}
|
|-
|
|Kraupner Ferdinand
|{{dts|25|04|1878}}
|
|{{dts|12|08|1962}}
|
|-
|[[Soubor:Vendelín Krisa, kol. 1930.jpg|120px]]
|Krisa Vendelín
|{{dts|03|03|1871}}
|
|{{dts|27|07|1950}}
|děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Duchcov|Duchcově]]
|-
|[[Soubor:Jindřich_Krtil,_kněžský_hrob_-_detail.jpg|120px]]
|Krtil Jindřich
|1937
|
|{{dts|21|04|1970}}
|duchovní správce ve [[w:Římskokatolická farnost Hrubý Jeseník|farnosti Hrubý Jeseník]] od 1. srpna 1969
|-
|[[Soubor:František_Krutílek_01.jpg|120px]]
|[[w:František Krutílek|Krutílek František SDB]]
|{{dts|26|07|1911}}
|{{dts|05|07|1942}}
|{{dts|22|01|1996}}
|[[w:Salesiáni Dona Bosca|salesián]], sekretář biskupa Trochty a administrátor v Hoštce
|-
|
|[[w:Miroslav Kružík (kněz)|Kružík Miroslav CSsR]]
|{{dts|15|02|1916}}
|{{dts|28|06|1942}}
|{{dts|07|03|1981}}
|[[w:Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele|redemptorista]]
|-
|
|Křivánek Eduard SJ
|{{dts|15|03|1898}}
|{{dts|16|07|1930}}
|{{dts|26|12|1982}}
|[[w:Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuita]], duchovní správce řeholnic v Niměřicích 
|-
|[[Soubor:P._Jan_Křížek,_SDB.png|120px]]
|[[w:Jan Křížek (kněz)|Křížek Jan SDB]]
|{{dts|26|08|1922}}
|{{dts|26|06|1962}}
|{{dts|23|04|2009}}
|[[w:Salesiáni Dona Bosca|salesián]], v l. 1970-1990 administrátor v Kravařích, ex currendo v Blíževedlech, Konojedech a Stvolínkách, poté dva roky v Libochovicích, následně působil mimo litoměřickou diecézi, od r. 1998 na odpočinku
|-
|[[Soubor:Josef_Kubalík_-_člen_profesorského_sboru_CMBF,_cca_1954-1956.jpg|120px]]
|[[w:Josef Kubalík|Kubalík Josef Prof. ThDr.]]
|{{dts|26|06|1911}}
|1934
|{{dts|05|05|1993}}
|[[w:Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF Litoměřice]], [[w:profesor|profesor]]
|-
|
|[[w:František Kubát|Kubát František]]
|{{dts|25|05|1920}}
|{{dts|26|06|1955}}
|{{dts|26|05|1990}}
|
|-
|[[Soubor:Ladislav_Kubicek.jpg|120px]]
|[[w:Ladislav Kubíček|Kubíček Ladislav MUDr.]]
|{{dts|03|01|1926}}
|{{dts|07|02|1967}}
|{{dts|11|09|2004}}
|farář v Třebenicích, stal se obětí vraždy
|-
|
|Kulísek Vojtěch OFM Cap.
|{{dts|17|04|1911}}
|{{dts|18|03|1934}}
|{{dts|18|03|1994}}
|[[w:Řád menších bratří kapucínů|kapucín]]
|-
|
|[[w:František Kunz|Kunz František]]
|{{dts|30|04|1896}}
|{{dts|01|09|1918}}
|{{dts|27|01|1993}}
|
|-
|
|[[w:Josef Kunz (kněz)|Kunz Josef]]
|{{dts|07|10|1901}}
|{{dts|29|06|1924}}
|{{dts|09|11|1994}}
|
|-
|
|Kusý Vladimír
|{{dts|14|10|1911}}
|{{dts|30|08|1954}}
|{{dts|17|03|1988}}
|
|-
|[[Soubor:R.D. Josef Kuška r. 1933.jpg|120px]]
|[[w:Josef Kuška|Kuška Josef Mons.]]
|{{dts|24|02|1873}}
|1895
|{{dts|25|01|1953}}
|
|-
|
|Kvapil Václav
|{{dts|28|08|1886}}
|
|[[w:1996|1996]] před tímto rokem
|
|-
|
|Kvítek Karel
|{{dts|01|06|1900}}
|
|{{dts|21|05|1954}}
|někdejší administrátor v Markvarticích u Sobotky, později působil v Podmoklech u Děčína a okolních farnostech (Těchlovice, Huntířov, Tisá)
|-
|
|Kytýr Karel
|{{dts|15|04|1879}}
|
|{{dts|15|07|1905}}
|
|-
|
|Lacina Stanislav [[w:Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele|CSsR]]
|{{dts|15|01|1921}}
|{{dts|20|11|1949}}
|{{dts|03|08|1984}}
|[[w:Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele|redemptorista]]
|-
|
|[[w:Bohumil Landsmann|Landsmann Bohumil CSsR]]
|{{dts|05|02|1916}}
|{{dts|29|06|1941}}
|{{dts|09|10|1984}}
|[[w:Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele|redemptorista]]
|-
|[[Soubor:Jindřich_Langner_(1870-1956).jpeg|120px]]
|[[w:Jindřich Langner|Langner Jindřich]]
|{{dts|01|09|1870}}
|1898
|{{dts|29|12|1956}}
|
|-
|
|Láska Karel
|{{dts|25|09|1876}}
|
|{{dts|01|03|1961}}
|farář v Tanvaldu
|-
|[[Soubor:P bedrich lehmann hrob svoboda nad upou.jpg|120px]]
|Lehman Bedřich
|{{dts|27|03|1918}}
|
|{{dts|05|03|1986}}
|působil v Podmoklech u Děčína, později duchovní správce řeholních sester v Janských Lázních (královéhradecká diecéze), pohřben ve Svobodě nad Úpou
|-
|
|Leitner Jan
|{{dts|11|09|1879}}
|
|{{dts|08|01|1959}}
|
|-
|
|Liehmann Alois
|{{dts|20|12|1894}}
|
|{{dts|15|05|1961}}
|
|-
|
|Linhart Jan
|{{dts|14|05|1916}}
|{{dts|06|06|1943}}
|{{dts|30|01|1982}}
|
|-
|
|Linke Arno
|{{dts|03|04|1906}}
|{{dts|29|06|1930}}
|{{dts|22|12|1989}}
|farář ve Světci u Bíliny, ex currendo v Ledvicích, Radovesicích a Kostomlatech p. Milešovkou
|-
|[[Soubor:Václav_Lochman.jpg|120px]]
|Lochman Václav
|{{dts|15|12|1912}}
|{{dts|29|07|1938}}
|{{dts|29|09|2001}}
|někdejší duchovní správce v Libochovicích
|-
|
|[[w:Rudolf Karel Löw|Löw Rudolf Karel]], OSA
|{{dts|29|12|1871}}
|{{dts|10|01|1897}}
|{{dts|08|03|1948}}
|augustinián, [[w:Seznam převorů augustiniánského kláštera v Bělé pod Bezdězem|převor konventu v Bělé pod Bezdězem]]
|-
|
|[[w:Jaroslav Macoun|Macoun Jaroslav RNDr., CSc.]]
|{{dts|17|07|1930}}
|{{dts|08|12|1973}}
|{{dts|20|12|2000}}
|kanovník, duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Jestřebí|Jestřebí u České Lípy]]
|-
|[[Soubor:Oto_Mádr.jpg|120px]]
|[[w:Oto Mádr|Mádr Oto Mons. ThDr.]]
|{{dts|15|02|1917}}
|1942
|{{dts|27|02|2011}}
|[[w:Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF Litoměřice]], [[w:profesor|profesor]]
|-
|
|Mai František
|{{dts|08|03|1885}}
|
|{{dts|09|12|1956}}
|děkan v Novém Boru
|-
|
|Máj Karel
|{{dts|04|09|1911}}
|{{dts|05|07|1940}}
|{{dts|22|12|1999}}
|někdejší duchovní správce v Příchovicích a Vlastibořicích, pohřben v Loukově u Mnichova Hradiště
|-
|
|Malý František
|{{dts|24|08|1912}}
|{{dts|29|06|1938}}
|{{dts|17|02|1985}}
|
|-
|
|Marschner Jindřich
|{{dts|25|07|1874}}
|
|{{dts|03|02|1958}}
|
|-
|[[Soubor:P._Vít_Václav_Mareček,_cca_1985.jpg|120px]]
|[[w:Vít Václav Mareček|Mareček Vít Václav]], [[w:Řád augustiniánů|OSA]]
|{{dts|04|09|1917}}
|
|{{dts|07|04|2004}}
|[[w:Řád augustiniánů|augustinián]]
|-
|
|[[w:Milan Martinásek|Martinásek Milan]]
|
|
|{{dts|21|07|1999}}
|někdejší duchovní správce na [[w:Římskokatolická farnost Kováň|Kováni]], vikář někdejšího [[w:Nymburský vikariát|nymburského vikariátu]], později jako správce farnosti Lysá nad Labem přešel do pražské arcidiecéze, kanovník kapituly ve Staré Boleslavi 
|-
|
|Martinovský Václav
|{{dts|24|09|1869}}
|
|{{dts|13|07|1956}}
|
|-
|
|[[w:Vojtěch Martinů|Martinů Vojtěch ThDr.]]
|{{dts|30|09|1911}}
|1935
|{{dts|04|07|1995}}
|[[w:Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF Litoměřice]], [[w:profesor|profesor]]
|-
|
|Marvan Václav
|{{dts|02|02|1919}}
|
|{{dts|08|08|1984}}
|v letech 1961-1984 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Doksy|Doksech]], ex currendo v [[w:Římskokatolická farnost Okna|Oknech]] a [[w:Římskokatolická farnost Bořejov|Bořejově]]
|-
|[[Soubor:R.D. Josef Matura, 25.6.2007, oslava 60 let kněžství.jpg|120px]]
|[[w:Matura Josef|Matura Josef]]
|{{dts|20|04|1923}}
|{{dts|29|06|1947}}
|{{dts|20|03|2012}}
|farář ve Světlé pod Ještědem 
|-
|
|Mayer Marek, OFMCap. ThDr. SSL
|1913
|1937
|{{dts|29|01|1997}}
|kapucín, [[w:Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF Litoměřice]], v letech 1983-1990 spirituál kněžského semináře, spolupracoval na české verzi Jeruzalémského biblického překladu
|-
|
|[[w:Gerlak Josef Mazal|Mazal Josef Gerlak OPraem.]]
|{{dts|08|08|1893}}
|
|{{dts|22|01|1962}}
|[[w:Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstrát]], v l. 1945-1956 děkan v Žatci, v l. 1956-1962 administrátor v Klapém
|-
|
|[[w:Václav Medek|Medek Václav Prof. ThDr.]]
|{{dts|30|08|1922}}
|1948
|{{dts|30|10|1982}}
|[[w:Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF Litoměřice]], [[w:proděkan|proděkan]]
|-
|[[Soubor:1974-04-16_Mojmír_Melan_v_průvodu_při_pohřbu_kard._Štěpána_Trochty.jpg|120px]]
|[[w:Mojmír Melan|Melan Mojmír]]
|{{dts|23|05|1922}}
|{{dts|26|06|1949}}
|{{dts|19|09|2000}}
|duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Bohušovice nad Ohří|Bohušovicích nad Ohří]] a později na [[w:Římskokatolická farnost Kováň|Kováni]]
|-
|[[Soubor:Jan_Merell_-_člen_profesorského_sboru_CMBF,_cca_1954-1956.jpg|120px]]
|[[w:Jan Merell|Merell Jan Prof. ThDr.]]
|{{dts|10|05|1904}}
|1927
|{{dts|22|09|1986}}
|[[w:Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF Litoměřice]], [[w:děkan|děkan]]
|-
|
|[[w:Vojtěch Metelka|Metelka Vojtěch]]
|{{dts|17|04|1902}}
|
|{{dts|01|04|1962}}
|v l. 1949-1954 děkan v Dobrovici, poté infulovaný probošt na Mělníce
|-
|
|Mickel Dominik Jiří OCist.
|{{dts|17|01|1911}}
|{{dts|28|06|1936}}
|{{dts|30|12|1980}}
|[[w:Cisterciácký řád|cisterciák]], [[w:Administrátor (církev)|administrátor]] ve [[w:Římskokatolická farnost Vtelno u Mostu|Vtelně u Mostu]]
|-
|
|Mihalko Augustin
|
|
|{{dts|07|03|1960}}
|
|-
|[[Soubor:Jaroslav_Michal_-_člen_profesorského_sboru_CMBF,_cca_1954-1956.jpg|120px]]
|[[w:Jaroslav Michal|Michal Jaroslav Prof. ThDr.]]
|{{dts|05|09|1911}}
|1940
|{{dts|29|01|1988}}
|[[w:Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF Litoměřice]], [[w:proděkan|proděkan]]
|-
|
|Michálek František
|{{dts|31|03|1913}}
|
|{{dts|02|10|1993}}
|
|-
|
|Mikel Antonín
|{{dts|04|02|1916}}
|{{dts|31|03|1946}}
|{{dts|06|07|2005}}
|farář v Ústí nad Labem-Skoroticích
|-
|
|Milčinský Ignác
|{{dts|23|07|1883}}
|
|{{dts|16|09|1972}}
|
|-
|
|Mimberk Karel
|{{dts|17|07|1870}}
|
|{{dts|06|03|1960}}
|
|-
|
|Mizera Antonín
|{{dts|13|06|1905}}
|
|{{dts|27|02|1981}}
|
|-
|
|Mlejnek Václav
|{{dts|05|09|1889}}
|
|{{dts|31|08|1975}}
|
|-
|
|[[w:Otakar Moc|Moc Otakar]]
|{{dts|01|02|1918}}
|
|{{dts|10|08|1969}}
|v letech 1954-1956 administrátor farnosti při litoměřické katedrále, poté až do své smrti působil v Ústí nad Labem-Mojžíři
|-
|
|[[w:Oldřich Mokrý|Mokrý Reginald Oldřich]] OPraem.
|{{dts|26|07|1915}}
|
|{{dts|28|03|2000}}
|[[w:Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstrát]], duchovní správce ve Staňkovicích u Žatce
|-
|
|Mrázek Josef
|{{dts|03|03|1880}}
|
|{{dts|21|09|1952}}
|
|-
|[[Soubor:P. Karl Stephan Müller.jpg|120px]]
|Müller Karel
|{{dts|03|01|1885}}
|
|{{dts|29|01|1951}}
|kaplan v Děčíně-Podmoklech
|-
|
|[[w:Antonín Němeček|Němeček Antonín]]
|{{dts|30|07|1916}}
|{{dts|05|07|1940}}
|{{dts|04|07|1993}}
|v letech 1951-1953 [[w:Administrátor (církev)|administrátor]] v [[w:Římskokatolická farnost Krásná Lípa u Rumburka|Krásné Lípě]]
|-
|
|Němeček Josef
|{{dts|22|09|1910}}
|{{dts|29|06|1941}}
|{{dts|30|07|1986}}
|
|-
|
|[[w:Jan Netík|Netík Jan]]
|{{dts|30|04|1930}}
|{{dts|24|06|1956}}
|{{dts|07|10|1996}}
|administrátor ve Vtelně u Mostu 
|-
|
|Nižnanský Josef
|{{dts|13|05|1947}}
|{{dts|25|06|1976}}
|{{dts|25|11|1989}}
|
|-
|
|Noll Antonín
|{{dts|31|03|1910}}
|
|{{dts|04|06|1981}}
|
|-
|
|Novák Alois
|{{dts|28|05|1875}}
|
|{{dts|05|09|1948}}
|
|-
|[[Soubor:Dr._František_Novák,_vyučující_Nového_Zákona_na_CMBF.jpg|120px]]
|[[w:František Novák (kněz)|Novák František Prof. ThDr.]]
|{{dts|10|09|1919}}
|{{dts|19|12|1942}}
|{{dts|02|10|1999}}
|[[w:Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF Litoměřice]], [[w:profesor|profesor]]
|-
|
|[[w:Stanislav Novák (kněz)|Novák Stanislav Prof. ThDr.]]
|{{dts|14|06|1917}}
|1942
|{{dts|02|10|2006}}
|[[w:Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF Litoměřice]], [[w:profesor|profesor]]
|-
|
|Novosad Jaroslav
|{{dts|06|08|1919}}
|{{dts|03|06|1944}}
|{{dts|07|03|1994}}
|
|-
|
|[[w:Josef Novosad|Novosad Josef]] [[w:Doktor teologie|ThDr.]] [[w:Salesiáni Dona Bosca|SDB]]
|{{dts|18|07|1910}}
|{{dts|26|07|1936}}
|{{dts|15|04|1983}}
|[[w:Salesiáni Dona Bosca|salesián]]
|-
|
|Obruča Bohumír
|1918
|
|{{dts|25|03|1998}}
|kněz brněnské diecéze, v letech 1948-1957 působil ve farnosti [[w:Římskokatolická farnost Smržovka|Smržovka]] a okolí
|-
|[[Soubor:Eduard_Oliva.jpg|120px]]
|[[w:Eduard Oliva|Oliva Eduard Dr. Mons.]]
|{{dts|19|07|1905}}
|{{dts|16|06|1935}}
|{{dts|18|11|1972}}
|v letech 1953-1968 kapitulní vikář diecéze, kanovník a probošt litoměřické kapituly
|-
|
|Ondrouch František
|{{dts|08|10|1910}}
|
|{{dts|30|08|1976}}
|
|-
|
|[[w:Jan Opatrný|Opatrný Jan Prof. ThDr.]]
|{{dts|10|10|1895}}
|1919
|{{dts|17|12|1968}}
|[[w:Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF Litoměřice]], [[w:profesor|profesor]]
|-
|[[Soubor:Karel_Otčenášek.JPG|120px]]
|[[w:Karel Otčenášek|Otčenášek Karel ThLic. Mons, PaedDr. h.c.]]
|{{dts|13|04|1920}}
|{{dts|17|03|1945}}
|{{dts|23|05|2011}}
|[[w:Seznam královéhradeckých biskupů|23. královéhradecký biskup]], v letech 1965–1968 a 1973–1990 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Trmice|Trmicích]]
|-
|
|Padrta Jan
|{{dts|16|05|1898}}
|
|{{dts|17|01|1963}}
|v letech 1954-1958 děkan v Mnichově Hradišti
|-
|
|Palme Josef
|{{dts|23|07|1908}}
|
|{{dts|21|03|1977}}
|
|-
|[[Soubor:František_Panuška_-_člen_profesorského_sboru_CMBF,_cca_1954-1956.jpg|120px]]
|[[w:František Panuška|Panuška František CSsR., Prof. ThDr.]]
|{{dts|15|11|1909}}
|1933
|{{dts|11|02|1992}}
|[[w:Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele|redemptorista]], [[w:Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF Litoměřice]], [[w:proděkan|proděkan]]
|-
|
|Pařík Josef
|{{dts|01|07|1885}}
|
|{{dts|18|01|1975}}
|děkan v Rožďalovicích 
|-
|
|Paul Jan Artur 
|
|
|po roce 1948
|v roce 1948 uváděn jako administrátor na [[w:Římskokatolická farnost Prácheň|Práchni]] a ex currendo na [[w:Římskokatolická farnost Slunečná|Slunečné]] 
|-
|[[Soubor:Josef_Pekárek,_salesián,_2006-08-27_Litoměřice.jpg|120px]]
|[[w:Josef Pekárek (salesián)|Pekárek Josef]] [[w:Salesiáni Dona Bosca|SDB]]
|{{dts|12|07|1930}}
|{{dts|28|09|1965}}
|{{dts|25|02|2009}}
|[[w:Salesiáni Dona Bosca|salesián]]
|-
|
|Peloušek Ladislav OFM
|{{dts|23|04|1934}}
|{{dts|27|06|1971}}
|{{dts|21|05|1993}}
|[[w:Řád menších bratří|františkán]]
|-
|
|[[w:Jan Peprla|Peprla Jan]]
|{{dts|17|12|1920}}
|{{dts|24|06|1955}}
|{{dts|15|06|2007}}
|Narodil se 7. 12. 1920 v Ivančicích. Kněžské svěcení přijal v Litoměřicích 24. 6. 1955. Jako novokněz byl 1. 8. 1955 ustanoven I. vikaristou svatoštěpánské katedrály a od 30. 3. 1956 zastával službu sekretáře ordinariátu. Po čtyřech letech byl 1. 9. 1960 jmenován rektorem kněžského semináře v Litoměřicích, kde působil šest let. Od 1. 9. 1966 odešel jako administrátor do Teplic-Šanova. Po čtyřech měsících je však z duchovní správy odvolán. Od 1. 3. 1970 nastoupil jako administrátor do farnosti Sloup u České Lípy a zároveň spravoval i nedalekou Lindavu a Skalici. Dne 1. 4. 1972 z duchovní správy odešel. Dále byl výpomocným duchovním v Teplicích a byl znovu ustanoven až 15. 1. 1997. V roce 2005 byl za svou službu jmenován osobním arciděkanem. Na zasloužený odpočinek odešel 1. 1. 2006. Zemřel 15. 6. 2007. Poslední rozloučení s ním se konalo v pátek 22. 6. 2007 v děkanském kostele sv. Jana Křtitele v Teplicích. Jeho ostatky byly poté uloženy do hrobu na hřbitově v Novosedlicích. 
|-
|[[Soubor:P._Josef_Ivan_Peša.jpg|120px]]
|[[w:Josef Ivan Peša|Peša Josef Ivan, OSA]]
|{{dts|23|12|1915}}
|{{dts|29|06|1940}}
|{{dts|30|10|1996}}
|[[w:Řád augustiniánů|augustinián]], v letech 1969-1992 administrátor v České Lípě
|-
|[[Soubor:Albert_Peterek.jpg|120px]]
|Peterek Albert
|{{dts|17|06|1905}}
|{{dts|29|03|1936}}
|{{dts|14|06|1986}}
|farář v [[w:Římskokatolická farnost Sutom|Sutomi]]
|-
|
|Peterka Josef OPraem.
|{{dts|26|08|1912}}
|{{dts|13|03|1938}}
|1994
|[[w:Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstrát]]
|-
|
|Petr Antonín Rosarius
|{{dts|01|01|1915}}
|{{dts|15|10|1939}}
|{{dts|03|03|1990}}
|
|-
|
|Petrák Josef
|{{dts|07|01|1920}}
|{{dts|27|06|1971}}
|{{dts|12|01|2000}}
|
|-
|
|[[w:František Anicet Petružela|Petružela Anicet František]]
|{{dts|14|08|1914}}
|{{dts|29|06|1939}}
|{{dts|03|07|2007}}
|v letech 1946-1949 kvardián kapucínského kláštera v Zákupech
|-
|
|Petřina Stanislav
|
|
|{{dts|11|05|1975}}
|
|-
|
|Pfáb Rudolf
|{{dts|13|08|1900}}
|
|1985
|
|-
|
|[[w:Josef Pietschmann|Pietschmann Josef Mons.]]
|{{dts|16|07|1906}}
|{{dts|29|06|1931}}
|{{dts|09|04|1950}}
|vikarista při litoměřické katedrále, protokolista na konzistoři, blízký spolupracovník biskupa Webera
|-
|
|Pikora Bohumil
|{{dts|22|08|1898}}
|{{dts|25|06|1922}}
|{{dts|15|10|1977}}
|
|-
|
|Pinkava Tomáš Libor, OFMCap.
|1919
|1948
|{{dts|15|11|2010}}
|kapucín, v l. 1968-1969 působil v Krupce a Bohosudově
|-
|[[Soubor:Benedikt_Pintér_22.3.2005_při_Misse_Chrismatis_v_Litoměřicích.jpg|120px]]
|[[w:Benedikt Pintér|Pintér Benedikt Michal, O.Praem.]] 
|{{dts|07|03|1945}}
|{{dts|26|07|1995}}
|{{dts|13|01|2015}}
|strahovský premonstrát, někdejší administrátor v Doksanech a Štětí nad Labem
|-
|
|Pirný Tomáš
|{{dts|29|11|1922}}
|{{dts|18|12|1949}}
|{{dts|04|09|1997}}
|administrátor a později děkan v Mašťově 
|-
|[[Soubor:Jozef Piroh, 10.12.2007.jpg|120px]]
|[[w:Jozef Piroh|Piroh Jozef]]
|{{dts|18|06|1945}}
|{{dts|03|07|1977}}
|{{dts|22|04|2012}}
|farář v Benešově nad Ploučnicí
|-
|
|Pisinger František
|{{dts|13|05|1920}}
|{{dts|22|06|1958}}
|{{dts|27|12|2003}}
|
|-
|
|[[w:Ferdinand Plhal|Plhal Ferdinand SDB]]
|{{dts|03|03|1926}}
|{{dts|13|06|1963}}
|{{dts|19|11|2010}}
|[[w:Salesiáni Dona Bosca|salesián]]
|-
|
|Podobský Josef
|{{dts|20|04|1890}}
|
|{{dts|06|07|1965}}
|farář v [[w:Římskokatolická farnost Kadlín|Kadlíně]]
|-
|[[Soubor:Jan Pohl.jpg|120px]]
|[[w:Jan Pohl|Pohl Jan Mons.]]
|{{dts|15|02|1921}}
|{{dts|29|06|1946}}
|{{dts|23|07|2002}}
|farář ve Cvikově
|-
|
|[[w:Ladislav Pokorný (kněz)|Pokorný Ladislav Prof. ThDr. PaedDr.]]
|{{dts|22|06|1915}}
|1939
|{{dts|12|05|2000}}
|[[w:Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF Litoměřice]], [[w:děkan|děkan]]
|-
|
|Polášek Anastáz Bohumil, OFMCap.
|{{dts|06|11|1923}}
|{{dts|20|06|1948}}
|{{dts|17|05|2015}}
|kapucín, od r. 1950 mimo duchovní správu, v r. 1969 byl zaměstnán jako administrativní pracovník na arciděkanství v Liberci, r. 1977 dostal státní souhlas pro výpomoc v duchovní správě na libereckém arciděkanství a u řeholních sester ve Vratislavicích nad Nisou, od r. 1985 působil v Praze jako výpomocný duchovní při kostele sv. Josefa na Náměstí Republiky, v l. 1994-2005 kaplan sester klarisek-kapucínek ve Šternberku (olomoucká arcidiecéze), závěr života prožil v kapucínské komunitě v Praze na Hradčanech, pohřben v řádové hrobce na hřbitově v Praze-Břevnově
|-
|[[Soubor:P._František_Polášek,_detail_z_parte.jpg|120px]]
|[[w:František Polášek|Polášek František]]
|{{dts|10|05|1906}}
|{{dts|29|06|1929}}
|{{dts|06|06|1973}}
|
|-
|[[Soubor:Mons._Josef_Poul_při_mši.jpg|120px]]
|[[w:Josef Poul|Poul Josef Msgre.]]
|{{dts|02|05|1910}}
|{{dts|05|07|1934}}
|{{dts|18|10|1990}}
|[[w:Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF Litoměřice]], [[w:profesor|profesor]], [[w:Kněžský seminář v Litoměřicích#Představení litoměřických seminářů a teologického konviktu|rektor semináře]]
|-
|
|Pražák František
|{{dts|11|01|1885}}
|
|{{dts|07|03|1978}}
|
|-
|
|Prchal Rudolf
|{{dts|01|01|1932}}
|{{dts|24|06|1956}}
|{{dts|04|05|2004}}
|duchovní správce v Loukově u Mnichova Hradiště 
|-
|
|[[w:Ignác Josef Preiss|Preiss Ignác Josef O.Praem., ThDr.]]
|{{dts|20|03|1870}}
|{{dts|16|06|1893}}
|{{dts|29|03|1966}}
|[[w:Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstrát]], děkan v Žatci 
|-
|
|[[w:Vojtěch Alois Primes|Primes Vojtěch Alois OSA]]
|{{dts|14|09|1899}}
|{{dts|07|12|1924}}
|{{dts|03|06|1981}}
|[[w:Řád augustiniánů|augustinián]], administrátor v Dolním Ročově 
|-
|
|Procházka František
|{{dts|27|01|1913}}
|{{dts|29|06|1939}}
|{{dts|22|09|1977}}
|
|-
|
|Prokop Bedřich
|{{dts|28|02|1907}}
|
|{{dts|11|09|1972}}
|
|-
|
|Půchovský Rudolf
|{{dts|07|06|1924}}
|{{dts|13|11|1949}}
|{{dts|29|09|1984}}
|
|-
|
|Půlpán František
|{{dts|05|10|1914}}
|{{dts|29|06|1940}}
|{{dts|24|03|1982}}
|
|-
|
|Punčochář Vlastimil
|{{dts|23|11|1920}}
|{{dts|05|07|1947}}
|{{dts|29|05|2004}}
|kněz brněnské diecéze, v letech 1950-1951 administrátor v Děčíně I, 1955-1960 v Ústí nad Labem, v letech 1960-1965 administrátor v Bořislavi, v letech 1965-1980 v Sobotce, později působil v královéhradecké diecézi, dožil v kněžském domově na Moravci
|-
|
|Pur Jan MUDr., trvalý [[w:jáhen|jáhen]]
|{{dts|21|02|1931}}
|{{dts|25|09|1994}}
|{{dts|27|02|2008}}
|trvalý jáhen v Liberci 
|-
|
|Qualizza Karel
|{{dts|03|08|1925}}
|{{dts|08|04|1950}}
|{{dts|10|05|2005}}
|v duchovní správě působil v Žežicích a Ústí nad Labem-Krásném Březně, na sklonku života žil v Jablonci nad Nisou
|-
|
|Raab Michael
|{{dts|13|09|1887}}
|
|1971
|
|-
|
|Raab Vilém
|{{dts|16|04|1914}}
|{{dts|29|06|1938}}
|{{dts|26|03|1996}}
|
|-
|[[Soubor:Raban.jpg|120px]]
|[[w:Miloš Raban|Raban Miloš doc. PhDr. Ing., Th.D.]]
|{{dts|20|06|1948}}
|{{dts|09|11|1985}}
|{{dts|07|01|2011}}
|farář v Raspenavě, zakladatel ''Mezinárodního centra duchovní obnovy'' v Hejnicích, vyučující humanitních předmětů na Pedagogické fakultě Technické univerzity v Liberci, v letech 2005-2007 děkan této fakulty 
|-
|
|[[w:František Rabas|Rabas František ThDr.]]
|{{dts|20|09|1901}}
|
|{{dts|03|11|1969}}
|někdejší generální vikář diecéze
|-
|[[Soubor:R.D._Josef_Rabas.jpg|120px]]
|[[w:Josef Rabas|Rabas Josef Prof. ThDr.]]
|{{dts|28|10|1908}}
|{{dts|15|07|1934}} Řím
|{{dts|23|08|2003}}
|někdejší sekretář litoměřického biskupa Webera
|-
|
|Raška Alois
|{{dts|01|06|1910}}
|1940
|{{dts|07|05|1983}}
|
|-
|
|Rauer Josef
|{{dts|16|06|1887}}
|
|{{dts|26|07|1961}}
|
|-
|
|Richta Eduard
|
|
|{{dts|11|08|1957}}
|
|-
|
|Richter František
|{{dts|30|04|1907}}
|{{dts|29|06|1931}}
|{{dts|17|04|1987}}
|
|-
|[[Soubor:Augustin_Rokyta,_kněžský_hrob.jpg|120px]]
|Rokyta Augustin
|{{dts|17|11|1904}} [[w:Mělník|Mělník]]
|{{dts|29|06|1930}}
|{{dts|20|03|1966}}
|duchovní správce ve [[w:Římskokatolická farnost Hrubý Jeseník|farnosti Hrubý Jeseník]] od 1. ledna 1938
|-
|
|[[w:Lubomír Rosenreiter|Rosenreiter Lubomír]]
|{{dts|26|04|1929}}
|1953
|{{dts|03|10|1981}}
|[[w:Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF Litoměřice]], [[w:profesor|profesor]]
|-
|[[Soubor:Benno_Rössler.jpg|120px]]
|[[w:Benno Rössler|Rössler Benno]]
|{{dts|05|05|1931}}
|{{dts|29|06|1958}}
|{{dts|20|07|2014}}
|v letech 1990-2012 farář v Bořislavi u Teplic
|-
|
|Röttig Jan
|{{dts|08|09|1888}}
|
|{{dts|28|03|1976}}
|
|-
|
|Rozkopal Stanislav
|{{dts|17|09|1913}}
|{{dts|27|06|1937}}
|{{dts|07|05|1982}}
|
|-
|[[Soubor:Klement_Ruisl.jpg|120px]]
|[[w:Klement Ruisl|Ruisl Klement]]
|{{dts|06|05|1920}}
|{{dts|08|04|1950}}
|{{dts|08|09|2003}}
|duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Tatobity|Tatobitech]]
|-
|
|Rusňák Jaroslav
|{{dts|07|04|1937}}
|
|{{dts|01|03|1977}}
|
|-
|[[Soubor:P._Karel_Rybníkář,_asi_1950.jpg|120px]]
|Rybníkář Karel
|{{dts|23|12|1926}} 
|{{dts|11|12|1949}}
|1980
|narozen v Rašovicích, vysvěcen v Olomouci, působil ve [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Česká Lípa – in urbe|farnosti Česká Lípa]] v roce 1954, později působil v olomoucké arcidiecézi v Popovicích u Uherského Hradiště
|-
|[[Soubor:Oldřich_Rylich.jpg|120px]]
|Rylich Oldřich
|{{dts|22|05|1912}}
|{{dts|28|06|1936}}
|{{dts|24|11|1985}}
|
|-
|
|[[w:Tadeáš Řehák|Řehák Tadeáš Zdeněk]] O.Praem.
|{{dts|06|06|1923}}
|{{dts|29|06|1947}}
|{{dts|04|08|1997}}
|premonstrát, v l. 1968-1990 působil ve [[w:Římskokatolická farnost Mšeno u Mělníka|Mšeně u Mělníka]]
|-
|
|Řezáč Antonín
|{{dts|13|08|1873}}
|
|{{dts|19|12|1968}}
|
|-
|
|Říha František Dr.
|{{dts|05|04|1917}}
|{{dts|20|12|1941}}
|{{dts|02|06|1995}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Kosmonosy|Kosmonosích]].
|-
|[[Soubor:Bernard_Drahoslav_Říský_OFM.jpg|120px]]
|[[w:Bernard Drahoslav Říský|Říský Bernard Drahoslav OFM]]
|{{dts|23|09|1925}}
|{{dts|04|07|1948}}
|{{dts|12|04|2004}}
|[[w:Řád menších bratří|františkán]]
|-
|
|[[w:Karel Sahan|Sahan Karel CSsR, Prof. ThDr.]]
|{{dts|30|10|1899}}
|1927
|{{dts|02|09|1972}}
|[[w:Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele|redemptorista]], [[w:Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF Litoměřice]], [[w:profesor|profesor]]
|-
|[[Soubor:Antonín_Salajka_-_člen_profesorského_sboru_CMBF,_cca_1954-1956.jpg|120px]]
|[[w:Antonín Salajka|Salajka Antonín Prof. ThDr.]]
|{{dts|24|04|1901}}
|1925
|{{dts|02|08|1975}}
|[[w:Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF Litoměřice]], [[w:profesor|profesor]]
|-
|
|Saller Jaroslav [[w:Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele|CSsR]]
|{{dts|10|05|1925}}
|{{dts|08|09|1951}}
|{{dts|31|03|1998}}
|[[w:Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele|redemptorista]], někdejší duchovní správce v Liběšicích u Žatce
|-
|
|Seidl Karel
|{{dts|24|11|1885}}
|
|{{dts|12|09|1964}}
|-
|
|Schimmel Eduard
|{{dts|20|05|1893}}
|
|{{dts|13|09|1952}}
|
|-
|[[Soubor:P._JUDr._Hermann_Schmid,_80.-90._léta_20._století.jpg|120px]]
|[[w:Hermann Schmid|Schmid Hermann JUDr.]]
|{{dts|28|07|1907}}
|{{dts|31|05|1942}}
|{{dts|10|12|1994}}
|farář v Čečelicích 
|-
|[[Soubor:Eduard_Schönbach-Nitsche.jpg|120px]]
|[[w:Eduard Schönbach-Nitsche|Schönbach-Nitsche Eduard]]
|{{dts|28|01|1872}}
|{{dts|07|07|1895}}
|{{dts|13|03|1951}}
|
|-
|
|Sikyta Václav
|{{dts|10|09|1922}}
|{{dts|08|04|1950}}
|{{dts|19|02|1997}}
|
|-
|
|[[w:Franz Sitte|Sitte František]]
|{{dts|17|02|1896}}
|
|{{dts|08|01|1960}}
|farář v Bořislavi u Teplic
|-
|[[Soubor:Rudolf_Sitte_1963.jpg|120px]]
|[[w:Rudolf Sitte (kněz)|Sitte Rudolf]]
|{{dts|16|01|1910}}
|{{dts|24|06|1934}}
|{{dts|08|02|1983}}
|
|-
|
|Sivák Štefan, SDB
|{{dts|29|07|1903}}
|{{dts|08|07|1934}}
|{{dts|13|03|1990}}
|salesián, bývalý vojenský duchovní, v letech 1948-1949 kooperátor v Jeníkově u Duchcova, v letech 1949-1962 administrátor ve Vilémově, později působil na Teplicku, od r. 1967 působil až do své smrti v Mariánských Lázních jako duchovní správce řeholních sester v Charitním domě PAX, pohřben v kněžském hrobě na mariánskolázeňském hřbitově
|-
|[[Soubor:Jan_Bernandin_Skácel.jpg|120px]]
|[[w:Jan Bernardin Skácel|Skácel Jan Bernardin OP, Prof. ThDr.]]
|{{dts|03|04|1884}}
|{{dts|25|08|1907}}
|{{dts|02|01|1959}}
|[[w:Řád bratří kazatelů|dominikán]], zakladatel institutu ''Dílo blažené Zdislavy'', duchovní správce sester dominikánek v Litoměřicích
|-
|[[Soubor:Hrob_R.D._Slavíka,_Volfartice.jpg|120px]]
|[[w:Josef Slavík (kněz)|Slavík Josef]]
|{{dts|09|08|1916}}
|{{dts|01|06|1941}}
|{{dts|13|10|1991}}
|sekretář konzistoře, dlouholetý administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Volfartice|Volfarticích]]
|-
|[[Soubor:Václav_Slavík_(1886-1965).jpeg|120px]]
|[[w:Václav Slavík|Slavík Václav Mons.]]
|{{dts|07|09|1886}}
|
|{{dts|10|01|1965}}
|farář v Klapém, konzistorní rada
|-
|
|Slezák Leopard Antonín OFM Cap.
|{{dts|08|12|1909}}
|{{dts|11|07|1935}}
|{{dts|28|08|1995}}
|[[w:Řád menších bratří kapucínů|kapucín]], duchovní správce Voršilek v Jiřetíně pod Jedlovou
|-
|
|[[w:Vladimír Sluka|Sluka Vladimír]]
|{{dts|23|11|1925}}
|{{dts|08|04|1950}}
|{{dts|21|06|2009}}
|rodák z Českého Dubu, někdejší administrátor v Novém Městě pod Smrkem, později duchovní správce řeholních sester v charitním domově v Lipové u Šluknova a následně v Jiřetíně pod Jedlovou, od r. 2007 na odpočinku u sester těšitelek v Rajhradě u Brna
|-
|
|[[w:Jan Smrčina|Smrčina Jan]]
|{{dts|30|05|1909}}
|{{dts|31|03|1935}}
|{{dts|11|12|1992}}
|kněz českobudějovické diecéze, výpomocný duchovní v Dolní Poustevně
|-
|
|Smutek Karel Dr.
|{{dts|30|09|1907}}
|
|{{dts|18|09|1957}}
|
|-
|
|Souček Josef
|{{dts|15|02|1929}}
|{{dts|28|06|1974}}
|{{dts|07|07|1998}}
|
|-
|
|Soukup Karel
|{{dts|27|11|1876}}
|
|{{dts|10|02|1967}}
|
|-
|
|[[w:Ludvík Spurný|Spurný Ludvík]]
|{{dts|13|07|1899}}
|
|{{dts|09|09|1974}}
|
|-
|
|Steapel Heřman
|{{dts|08|02|1885}}
|
|{{dts|02|05|1960}}
|
|-
|[[Soubor:Mons._Josef_Stejskal,_24.1.2009_při_oslavě_87._narozenin_v_Horní_Polici.jpg|120px]]
|[[w:Josef Stejskal (kněz)|Stejskal Josef]]
|{{dts|21|01|1922}}
|{{dts|05|07|1949}}
|{{dts|26|01|2014}}
|[[w:kanovník]], [[w:Římskokatolická farnost – arciděkanství Horní Police|15. arciděkan hornopolický]]
|-
|
|[[w:Ignác Stodůlka|Stodůlka Ignác]]
|{{dts|31|07|1903}}
|{{dts|05|07|1930}}
|{{dts|14|08|1964}}
|
|-
|
|Stolle Eduard
|{{dts|11|03|1894}}
|
|{{dts|05|12|1969}}
|
|-
|
|[[w:Vincenc Straňák|Straňák Vincenc OP]]
|{{dts|22|05|1894}}
|{{dts|05|07|1919}}
|{{dts|16|04|1967}}
|[[w:Řád bratří kazatelů|dominikán]]
|-
|
|Strasser Adolf
|{{dts|23|04|1911}}
|
|{{dts|14|02|1976}}
|
|-
|[[Soubor:P._Jan_Surý,_1969.jpg|120px]]
|[[w:Jan Surý|Surý Jan Maria]] [[w:Salesiáni Dona Bosca|SDB]]
|{{dts|18|10|1912}}
|1937
|{{dts|14|12|1969}}
|[[w:Salesiáni Dona Bosca|salesián]], administrátor v České Lípě a Zákupech
|-
|
|Svatek Hroznata Jan OPraem.
|{{dts|16|04|1916}}
|{{dts|29|06|1940}}
|{{dts|05|01|2008}}
|[[w:Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstrát]]
|-
|
|Svoboda Josef OPraem.
|
|
|{{dts|05|12|1969}}
|[[w:Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstrát]]
|-
|
|Sytař Jan
|{{dts|11|05|1891}}
|
|{{dts|03|03|1948}}
|
|-
|[[Soubor:Vojtěch_Šanda_(1873-1953).jpeg|120px]]
|[[w:Vojtěch Šanda|Šanda Vojtěch Prof. ThDr.]]
|{{dts|15|10|1873}}
|1897
|{{dts|24|12|1953}}
|[[w:Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF Litoměřice]], [[w:děkan|děkan]]
|-
|[[Soubor:Adolf_Šelbický_(1869-1959).jpeg|120px]]
|[[w:Adolf Šelbický|Šelbický Adolf Msgre. ThDr.]]
|{{dts|23|12|1869}}
|{{dts|17|07|1892}}
|{{dts|17|01|1959}}
|v letech 1929-1939 generální vikář diecéze
|-
|[[Soubor:Frantisek_Semik.jpg|120px]]
|[[w:František Šemík|Šemík František]]
|{{dts|24|09|1917}}
|{{dts|06|06|1943}}
|{{dts|16|06|2015}}
|
|-
|
|Šifanda Ferdinand
|{{dts|05|07|1882}}
|
|{{dts|02|09|1950}}
|
|-
|[[Soubor:2007-05-03_P._Josef_Šimon_před_farou_v_Lounech.jpg|120px]]
|[[w:Josef Šimon (kněz)|Šimon Josef]]
|{{dts|11|10|1923}}
|{{dts|29|06|1947}}
|{{dts|15|04|2011}}
|kanovník, farář v Kryrech 
|-
|
|[[w:Emil Škurka|Škurka Emil JUDr.]] [[w:Salesiáni Dona Bosca|SDB]]
|{{dts|25|07|1911}}
|{{dts|23|09|1939}}
|{{dts|18|12|1990}}
|[[w:Salesiáni Dona Bosca|salesián]]
|- 
|[[Soubor:Josef Šíma kněz.jpg|120px]]
|[[w:Josef Šíma (kněz)|Šíma Josef Msgre. ThDr. JUDr.]]
|{{dts|28|10|1889}}
|1912
|{{dts|16|11|1970}}
|[[w:Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF Litoměřice]], [[w:profesor|profesor]]
|-
|[[Soubor:Bohumil_Šimonovský.jpg|120px]]
|[[w:Bohumil Šimonovský|Šimonovský Bohumil]] [[w:Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele|CSsR]]
|{{dts|19|09|1913}}
|{{dts|29|06|1938}}
|{{dts|04|07|1991}}
|[[w:Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele|redemptorista]]
|-
|
|Šital František ThDr. SJ
|{{dts|08|01|1905}}
|{{dts|22|12|1928}}
|{{dts|30|09|1978}}
|[[w:Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuita]], kaplan řeholních sester v Oseku 
|-
|
|[[w:Bertrand Šnobl|Šnobl František Bertrand OP]]
|{{dts|03|10|1914}}
|{{dts|29|06|1940}}
|{{dts|26|07|1990}}
|[[w:Řád bratří kazatelů|dominikán]], kaplan řeholních sester v Bystřanech a Jiřetíně p. Jedlovou 
|-
|
|Špička Antonín
|{{dts|07|01|1923}}
|
|{{dts|26|06|1976}}
|
|-
|[[Soubor:R.D. Hynek Šťastný.jpg|120px]]
|Šťastný Hynek
|{{dts|06|01|1934}}
|{{dts|23|06|1963}}
|{{dts|14|02|2007}}
||Narozen 6. 1. 1934 v Praze, kněžské svěcení 26. 3. 1963 v Litoměřicích. Od 1. 8. 1964 do 31. 7. 1970 administrátor v Lobendavě a administrátor excurrendo v Dolní Poustevně. Poté odešel do invalidního důchodu, ale v 90. letech ještě aktivně působil na Ústecku (farnost [[w:Římskokatolická farnost Mojžíř|Ústí nad Labem - Mojžíř]]). Zemřel 14. 2. 2007, pohřben v rodinné hrobce v Praze-Vinohradech.
|-
|
|Štegner Adolf
|{{dts|08|05|1921}}
|
|1970
|
|-
|
|Štikar František OSF
|{{dts|12|11|1891}}
|
|{{dts|06|04|1960}}
|školský bratr sv. Františka
|-
|
|Štrumfa Jan
|{{dts|29|04|1922}}
|{{dts|28|06|1980}}
|{{dts|07|04|2011}}
|farář ve Strenicích 
|-
|
|Šumbera Augustin
|{{dts|27|08|1887}}
|
|[[w:1996]] před tímto rokem
|
|- 
|
|Šupa Karel SJ 
|{{dts|29|1|1912}}
|
|{{dts|22|7|1981}}
|v letech 1948-1950 působil v jezuitské koleji v Bohosudově, v letech 1949-1950 navíc výpomocný duchovní tamní farnosti
|-
|
|Šustr Rudolf
|{{dts|14|12|1910}}
|
|{{dts|25|09|1967}}
|administrátor v Semilech
|-
|[[Soubor:P._Alois_Švec.jpg|120px]]
|[[w:Alois Švec (kněz)|Švec Alois]] [[w:Salesiáni Dona Bosca|SDB]]
|{{dts|05|11|1929}}
|{{dts|23|10|1968}}
|{{dts|18|03|1986}}
|[[w:Salesiáni Dona Bosca|salesián]]
|-
|
|[[w:František Antonín Švercl|Švercl František Antonín OP]]
|{{dts|16|07|1931}}
|{{dts|27|06|1965}}
|{{dts|05|03|2004}}
|[[w:Řád bratří kazatelů|dominikán]], [[w:Řád bratří kazatelů|Strážce hrobu]] [[w:Zdislava z Lemberka|sv. Zdislavy]]
|-
|
|Švorc Eduard
|{{dts|28|03|1879}}
|
|{{dts|18|07|1951}}
|
|-
|
|Tangl Václav
|{{dts|22|09|1875}}
|
|{{dts|04|11|1962}}
|někdejší duchovní správce v Kněžicích u Podbořan
|-
|
|Tauber Václav
|{{dts|03|02|1884}}
|
|[[w:1996|1996]] před tímto rokem
|
|-
|[[Soubor:Jindřich_Bernhard_Thebes.jpg|120px]]
|[[w:Jindřich Bernhard Thebes|Thebes Bernhard OCist.]]
|{{dts|04|11|1928}}
|{{dts|15|07|1965}}
|{{dts|27|03|2010}}
|[[w:Cisterciácký řád|cisterciák]], opat v [[w:Klášter Osek|Oseku]]
|-
|[[Soubor:Vojtech Tkadlcik 1966.jpg|120px]]
|[[w:Vojtěch Tkadlčík|Tkadlčík Vojtěch]], Mons. prof. ThDr. 
|{{dts|08|02|1915}}
|1938
|{{dts|25|12|1997}}
|kněz olomoucké arcidiecéze, profesor olomoucké bohoslovecké fakulty, v 50. letech 20. století působil nějaký čas ve farnostech [[w:Římskokatolická farnost Stráž nad Nisou|Stráž nad Nisou]] a [[w:Římskokatolická farnost Chřibská|Chřibská]].
|-
|
|Tomek Miroslav
|{{dts|04|03|1924}}
|
|{{dts|03|10|1998}}
|
|-
|
|Tomiga František
|{{dts|17|10|1905}}
|
|{{dts|14|12|1969}}
|někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Litvínov|Litvínově]]
|-
|
|Tomíček Jindřich
|{{dts|10|07|1923}}
|{{dts|29|06|1947}}
|{{dts|04|02|2010}}
|v l. 1984-1998 duchovní správce v Přepeřích u Turnova
|-
|
|Tomšík František
|{{dts|24|01|1921}}
|{{dts|27|06|1971}}
|{{dts|29|01|2005}}
|do r. 2003 děkan v Jirkově 
|-
|[[Soubor:Štěpán_Trochta.jpg|120px]]
|[[w:Štěpán Trochta|Trochta Štěpán ThDr. Mons.]] [[w:Salesiáni Dona Bosca|SDB]]
|{{dts|26|03|1905}}
|{{dts|03|07|1932}}
|{{dts|06|04|1974}}
|[[w:Seznam litoměřických biskupů|17. litoměřický biskup]]
|-
|[[Soubor:Kanovník_Václav_Truxa_(detail),_letnice_25.5.1969_katedrála,_Litoměřice.jpg|120px]]
|[[w:Václav Truxa|Truxa Václav OCr.]]
|{{dts|22|12|1919}}
|{{dts|04|07|1943}}
|{{dts|21|08|1990}}
|[[w:Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou|křížovník s červenou hvězdou]], v letech 1945-1957 působil v Mostě, později sídelní kanovník katedrální kapituly v Litoměřicích
|-
|
|Tržický Josef
|{{dts|07|03|1914}}
|
|{{dts|09|09|1961}}
|duchovní správce ve Mšeně u Mělníka
|-
|
|Tuček Antonín
|{{dts|12|12|1913}}
|
|{{dts|24|08|1987}}
|
|-
|[[Soubor:R.D. Josef Uher.jpg|120px]]
|Uher Josef
|{{dts|28|07|1919}}
|{{dts|25|06|1944}}
|{{dts|31|10|1991}}
|od 15. 9. 1957 do 1. 10. 1972 děkan u [[w:Římskokatolická farnost u Všech svatých Litoměřice|Všech svatých v Litoměřicích]]
|-
|
|Urban František
|{{dts|03|09|1888}}
|{{dts|15|07|1941}}
|{{dts|20|03|1968}}
|duchovní správce v Březně u Mladé Boleslavi
|-
|
|Urbánek Ludvík
|{{dts|||1913}}
|{{dts|||}}
|{{dts|||1961}}
|
|-
|
|[[w:František Vaněk (kněz)|Vaněk František Mons. ThDr.]]
|{{dts|23|08|1916}}
|{{dts|21|12|1940}}
|{{dts|20|09|1986}}
|[[w:Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF Litoměřice]], [[w:profesor|profesor]]
|-
|
|Vater Antonín
|{{dts|28|01|1865}}
|
|{{dts|01|05|1953}}
|farář v [[w:Římskokatolická farnost Lindava|Lindavě]]
|-
|
|Vater Robert
|{{dts|15|11|1913}}
|{{dts|27|06|1937}}
|{{dts|31|05|1992}}
|někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Nový Bor|Novém Boru]]
|-
|
|Vávra Václav [[w:Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele|CSsR]]
|{{dts|28|09|1925}}
|{{dts|08|09|1951}}
|{{dts|21|01|1992}}
|[[w:Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele|redemptorista]]
|-
|
|Vavrečka Josef
|{{dts|27|12|1913}}
|{{dts|29|06|1941}}
|{{dts|09|06|1990}}
|dlouholetý administrátor v Řepíně
|-
|
|Veselý František
|{{dts|15|11|1904}}
|
|{{dts|11|04|1950}}
|
|-
|
|Vičar Antonín
|{{dts|21|02|1912}}
|{{dts|28|06|1936}}
|{{dts|31|07|1991}}
|emeritní děkan v Lysé nad Labem, která byla původně součástí litoměřické diecéze
|-
|
|[[w:Ladislav Vik|Vik Ladislav]] [[w:Salesiáni Dona Bosca|SDB]]
|{{dts|25|03|1923}}
|{{dts|10|12|1960}}
|{{dts|22|07|2011}}
|[[w:Salesiáni Dona Bosca|salesián]]
|-
|[[Soubor:Oldřich_Vinduška,_14.9.2006_Vikariátní_konference,_Chomutov.jpg|120px]]
|Vinduška Oldřich
|{{dts|04|01|1918}}
|{{dts|28|06|1942}}
|{{dts|25|09|2007}}
|děkan v Litvínově 
|-
|
|[[w:František Vitásek (kněz)|Vitásek František]] [[w:Salesiáni Dona Bosca|SDB]]
|{{dts|15|07|1915}}
|{{dts|22|11|1942}}
|{{dts|12|06|1979}}
|[[w:Salesiáni Dona Bosca|salesián]]
|-
|
|Vítek František
|{{dts|21|08|1923}}
|{{dts|13|11|1952}}
|{{dts|06|05|1993}}
|
|-
|
|Vítek Karel st.
|{{dts|26|06|1884}}
|
|{{dts|06|09|1970}}
|
|-
|[[Soubor:Msgr._František_Vlček.jpg|120px]]
|[[w:František Vlček (kněz)|Vlček František Dr. Mons.]]
|{{dts|20|03|1903}}
|1927
|{{dts|12|11|1989}}
|
|-
|
|Vlček Milan
|{{dts|13|04|1939}}
|{{dts|24|06|1962}}
|{{dts|12|12|1988}}
|duchovní správce v Bořislavi u Teplic 
|-
|
|[[w:František Vojtek|Vojtek František]] [[w:Tovaryšstvo Ježíšovo|SJ]]
|{{dts|04|10|1911}}
|{{dts|15|08|1939}}
|{{dts|22|07|1981}}
|[[w:Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuita]]
|-
|
|Vosáhlo Václav [[w:Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele|CSsR]]
|{{dts|21|07|1909}}
|
|{{dts|17|02|1975}}
|[[w:Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele|redemptorista]]
|-
|[[Soubor:Jan_Vraštil_(1891-1955).jpg|120px]]
|[[w:Jan Vraštil|Vraštil Jan]]
|{{dts|08|05|1891}}
|1923
|{{dts|30|07|1955}}
|
|-
|
|Vybíral Ladislav
|{{dts|26|06|1923}}
|{{dts|05|07|1947}}
|{{dts|28|09|1986}}
|-
|
|[[w:František Vymětal|Vymětal František Prof. ThDr.]]
|{{dts|01|08|1920}}
|1949
|{{dts|17|08|2000}}
|[[w:Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF Litoměřice]], [[w:děkan|děkan]] 
|-
|
|[[w:Antonín Výtvar|Výtvar Antonín Mons.]]
|{{dts|15|10|1881}}
|{{dts|15|07|1906}}
|{{dts|22|12|1953}}
|
|-
|
|Wagner Antonín
|{{dts|10|06|1896}}
|
|{{dts|30|01|1967}}
|
|-
|
|Wagner Jindřich
|{{dts|20|09|1876}}
|
|{{dts|05|10|1952}}
|
|-
|[[Soubor:Antonín_Alois_Weber,_katecheta,_kolem_roku_1907.jpg|120px]]
|[[w:Antonín Alois Weber|Weber Antonín Alois ThDr.]]
|{{dts|24|10|1877}}
|{{dts|23|03|1901}}
|{{dts|16|09|1948}}
|[[w:Seznam litoměřických biskupů|16. litoměřický biskup]]
|-
|
|Weigel Stanislav Ing.
|{{dts|15|02|1927}}
|1985
|{{dts|12|3|2011}}
|
|-
|
|Wieder Antonín
|1882
|
|{{dts|30|08|1970}}
|-
|
|Wilhelm Antonín
|{{dts|04|10|1892}}
|
|{{dts|16|07|1948}}
|
|-
|
|[[w:Wilhelm Wirsam|Wirsam Wilhelm]]
|{{dts|22|08|1914}}
|{{dts|29|06|1939}}
|{{dts|14|12|2007}}
|
|-
|
|Wodraschka Jan
|{{dts|15|05|1893}}
|
|{{dts|29|08|1951}}
|
|-
|[[Soubor:R.D._Jan_Wollmann,_60._léta_20._století.jpg|120px]]
|Wollmann Jan
|{{dts|22|08|1903}}
|
|{{dts|24|08|1984}}
|
|-
|
|Zechel Josef
|{{dts|27|07|1862}}
|
|{{dts|18|06|1951}}
|
|-
|[[Soubor:Prof._Miroslav_Zedníček_1996-08-28.jpg|120px]]
|[[w:Miroslav Zedníček|Zedníček Miroslav Prof. ThDr. JUDr.]]
|{{dts|04|11|1931}}
|{{dts|27|06|1954}}
|{{dts|19|02|2012}}
|[[w:Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF Litoměřice]], [[w:profesor|profesor]], výpomocný duchovní v Liběšicích u Litoměřic
|-
|
|Zelenka Alfons
|{{dts|03|08|1889}}
|
|{{dts|26|12|1956}}
|
|-
|
|Zelina Pavel
|{{dts|26|12|1945}}
|{{dts|28|06|1970}}
|{{dts|10|04|1980}}
|do r. 1977 administrátor v Libčevsi, v l. 1977-1980 v Teplicích-Trnovanech
|-
|
|Zezula Zdeněk
|{{dts|30|10|1913}}
|{{dts|08|04|1950}}
|{{dts|11|10|1979}}
|
|-
|[[File:R.D._Josef_Zimmerhackel,_farář,_Kleinhan,_17._5._1935.jpg|120px]]
|Zimmerhackel František
|{{dts|21|01|1899}}
|
|{{dts|21|02|1958}}
|v letech 1946–1956 duchovní správce farnosti [[w:Římskokatolická farnost Brandov|Brandov]]
|-
|
|[[w:Georg Zischek|Zischek Jiří Mons.]]
|{{dts|06|02|1892}}
|{{dts|10|10|1915}}
|{{dts|14|09|1979}}
|
|-
|
|[[w:Bohumil Zlámal|Zlámal Bohumil Prof. ThDr.]]
|{{dts|21|12|1904}}
|1936
|{{dts|28|06|1984}}
|[[w:Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF Litoměřice]], [[w:proděkan|proděkan]]
|-
|
|[[w:Josef Zlámal|Zlámal Josef O.Melit.]]
|{{dts|01|07|1915}}
|{{dts|05|07|1941}}
|{{dts|22|12|2008}}
|[[w:Maltézský řád|maltézský rytíř]], v 70. letech duchovní správce v Hrubém Jeseníku
|-
|[[Soubor:Zverina_Josef_01.jpg|120px]]
|[[w:Josef Zvěřina|Zvěřina Josef Prof. ThDr.]]
|{{dts|03|05|1913}}
|{{dts|11|07|1937}}
|{{dts|18|08|1990}}
|[[w:Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF Litoměřice]], [[w:profesor|profesor]]
|-
|
|Žák Adolf
|{{dts|07|05|1885}}
|
|{{dts|02|03|1949}}
|
|-
|
|[[w:Cyril Žampach|Žampach Cyril]] [[w:Řád zbožných škol|SchP]]
|{{dts|10|05|1880}}
|{{dts|29|01|1907}}
|{{dts|08|06|1966}}
|[[w:Řád zbožných škol|piarista]], katecheta v Mladé Boleslavi 
|}

== Odkazy ==
=== Reference ===
&lt;references /&gt;

=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Formánková
 | jméno = Pavlína 
 | autor = 
 | odkaz na autora = 
 | příjmení2 = Kremličková
 | jméno2 = Ladislava 
 | autor2 = 
 | odkaz na autora2 = 
 | titul = SECURITAS IMPERII 11
 | url = 
 | vydavatel = Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu
 | místo = Praha
 | rok = 2005
 | počet stran = 424
 | kapitola = 
 | strany = 
 | isbn = 80-86621-16-2
 | jazyk = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Macek
 | jméno = Jaroslav
 | odkaz na autora = w:Jaroslav Macek
 | titul = Biskupství litoměřické
 | url = 
 | vydavatel = Karmelitánské nakladatelství
 | místo = Kostelní Vydří
 | rok = 2005
 | počet stran = 168 
 | kapitola = 
 | strany = 111-154
 | isbn = 80-7192-978-6
 | jazyk = 
}}
* ''Katalog diecéze litoměřické 1997, I. – Neměnná část, stav k 1.1.1997'', [[w:Horní Chřibská|Horní Chřibská]], [[w:1997|1997]]
* ''Katalog litoměřické diecéze, Proměnná část, stav k 1.8.2000'', [[w:Litoměřice|Litoměřice]], [[w:2000|2000]]
* ''Katalog litoměřické diecéze, Proměnná část, stav k 1.12.2008'', Litoměřice, [[w:2008|2008]]
* ''Katalog litoměřické diecéze, Proměnná část, stav k 1.2.2011'', Litoměřice, [[w:2011|2011]]

=== Související články ===
* [[Dějiny litoměřické diecéze/Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1886-1937|Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1886-1937]]
* [[Dějiny litoměřické diecéze/Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1937-1944|Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1937-1944]]
* [[Dějiny litoměřické diecéze/Seznam kněží z litoměřické diecéze zemřelých v cizině do roku 2010|Seznam kněží z litoměřické diecéze zemřelých v cizině do roku 2010]]
* [[Dějiny litoměřické diecéze/Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze od roku 2016|Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze od roku 2016]]

[[Kategorie:Diecéze litoměřická]]</text>
      <sha1>ndll2sm4wc67wmqxtbzi4cank07s75o</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Dts</title>
    <ns>10</ns>
    <id>6958</id>
    <revision>
      <id>27528</id>
      <parentid>27526</parentid>
      <timestamp>2014-12-15T16:03:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>[[Kategorie:Šablony:(vše)]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2624" xml:space="preserve">&lt;includeonly&gt;&lt;span style=&quot;display:none&quot;&gt;{{
#if: {{{format|}}}
 |{{#iferror:{{#expr:{{{1|}}}*1}}| ?|{{#ifexpr:{{{1|0}}}&lt;0|!}}{{padleft:{{#ifexpr:{{{1|0}}}&lt;0|{{#expr:10000+{{{1}}}}}|{{{1}}}}}|4|0}}}}
 |{{#iferror:{{#expr:{{{3|}}}*1}}| ?|{{#ifexpr:{{{3|0}}}&lt;0|!}}{{padleft:{{#ifexpr:{{{3|0}}}&lt;0|{{#expr:10000+{{{3}}}}}|{{{3}}}}}|4|0}}}}
}}-{{#switch: {{{2}}}
|ledna     |leden    |Jan |01 |1 =01
|února     |únor     |Feb |02 |2 =02
|března    |březen   |Mar |03 |3 =03
|dubna     |duben    |Apr |04 |4 =04
|května    |květen   |May |05 |5 =05
|června    |červen   |Jun |06 |6 =06
|července  |červenec |Jul |07 |7 =07
|srpna     |srpen    |Aug |08 |8 =08
|září      |září     |Sep |09 |9 =09
|října     |říjen    |Oct |10    =10
|listopadu |listopad |Nov |11    =11
|prosince  |prosinec |Dec |12    =12
|#default                        =00
}}-{{
#if: {{{format|}}}
 |{{padleft:{{{3|0}}}|2|0}}
 |{{padleft:{{{1|0}}}|2|0}}
}}&lt;/span&gt;{{#if: {{{format|}}} | {{#if: {{{2|}}} | {{#if: {{{1|}}} | {{#expr: {{{3}}}}}.&amp;nbsp;}}{{#switch: {{{2}}}
|ledna     |leden    |Jan |01 |1 =ledna
|února     |únor     |Feb |02 |2 =února
|března    |březen   |Mar |03 |3 =března
|dubna     |duben    |Apr |04 |4 =dubna
|května    |květen   |May |05 |5 =května
|června    |červen   |Jun |06 |6 =června
|července  |červenec |Jul |07 |7 =července
|srpna     |srpen    |Aug |08 |8 =srpna
|září      |září     |Sep |09 |9 =září
|října     |říjen    |Oct |10    =října
|listopadu |listopad |Nov |11    =listopadu
|prosince  |prosinec |Dec |12    =prosince
|#default
}}}}{{#iferror:{{#expr:{{{3|}}}*1}}|{{#if:{{{3|}}}|&amp;#32;{{{3}}}}}|&amp;#32;{{#ifexpr:{{{3|0}}}&lt;0|{{#expr:abs {{{3}}}}}&amp;nbsp;př.&amp;nbsp;n.&amp;nbsp;l.|{{{1}}}}}}} | {{#if: {{{2|}}} | {{#if: {{{1|}}}|{{#expr: {{{1}}}}}.&amp;nbsp;}}{{#switch: {{{2}}}
|ledna     |leden    |Jan |01 |1 =ledna
|února     |únor     |Feb |02 |2 =února
|března    |březen   |Mar |03 |3 =března
|dubna     |duben    |Apr |04 |4 =dubna
|května    |květen   |May |05 |5 =května
|června    |červen   |Jun |06 |6 =června
|července  |červenec |Jul |07 |7 =července
|srpna     |srpen    |Aug |08 |8 =srpna
|září      |září     |Sep |09 |9 =září
|října     |říjen    |Oct |10    =října
|listopadu |listopad |Nov |11    =listopadu
|prosince  |prosinec |Dec |12    =prosince
|#default
}}}}{{#iferror:{{#expr:{{{3|}}}*1}}|{{#if:{{{3|}}}|&amp;#32;{{{3}}}}}|&amp;#32;{{#ifexpr:{{{3|0}}}&lt;0|{{#expr:abs {{{3}}}}}&amp;nbsp;př.&amp;nbsp;n.&amp;nbsp;l.|{{{3}}}}}}}}}&lt;/includeonly&gt;&lt;noinclude&gt;
{{Dokumentace|{{NAMESPACE}}:{{BASEPAGENAME}}/doc}}
[[Kategorie:Šablony:(vše)]]
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>jfrh4rfxypqyaiuw4byll9f1bv2hhsm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny litoměřické diecéze</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6959</id>
    <revision>
      <id>34742</id>
      <parentid>34017</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:24:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="534" xml:space="preserve">Litoměřická diecéze byla založena bulou ''Primitiva illa Ecclesia'' papeže Alexandra VII. dne 3. července 1655.

== Seznamy kněží ==
* [[/Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1886-1937/]]
* [[/Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1937-1944/]]
* [[/Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1945-2015/]]
* [[/Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze od roku 2016/]]
* [[/Seznam kněží z litoměřické diecéze zemřelých v cizině do roku 2010/]]

[[Kategorie:Historie]]</text>
      <sha1>7rovmwo72vogmhrzhdptf6wh1xhqxy4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Korolupy v tisku na konci 19. a začátku 20. století</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6960</id>
    <revision>
      <id>34699</id>
      <parentid>32534</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:23:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="37509" xml:space="preserve">Revoluční léta 1848/1849 se stala předzvěstí nového politického života v rakouské říši. Zejména změny ve státní správě se staly důležitým prvkem v rozvoji ústavního politického systému. Po zrušení poddanství byly přeneseny povinnosti a kompetence patrimonií na obec. Dne 2. října 1849 například Moravské noviny informovaly o přiřazení obce Korolupy pod okresní soud vranovský. Obec nadále vykonávala část veřejné správy vlastním voleným orgánem. K 1. lednu 1850 byly zřízeny na Moravě dva kraje (Brněnský a Olomoucký). Základní územní jednotkou se stal tzv. politický okres. Korolupy byly zařazeny nadále pod okres znojemský. Brněnský kraj se skládal z 12 okresů, Olomoucký z 13 okresů. Dne 12. května 1855 došlo ke spojení okresních soudů (tzv. samosoudů) do politických úřadů. Vznikly tak smíšené okresní a krajské úřady. Krajské úřady byly ale 5. června 1860 zrušeny. Jejich pravomoce byly přeneseny zčásti na okresní úřady (řízené nadále přímo místodržitelstvím) a zčásti na místodržitelství. V soudnictví existovaly kraje i nadále, zprávu o rozdělení soudních okresů přinesly noviny Wiener Zeitung 30. dubna 1854. Obec spadala pod krajský soud ve Znojmě a okresní ve Vranově (Vranov nad Dyjí). Další změnu přinesl v roce 1868 zákon z 19. května, který zrušil i soudní kraje a celá země se dělila na politické okresy (na Moravě 30). Okresní úřady (okresní hejtmanství) byly také pověřeny řízením celé volební agendy ve volbách obecních, volbách do zastupitelských orgánů samosprávních i ve volbách parlamentních. V letech 1855-1868 došlo ke sloučení soudní a politické správy. Okresní hejtmanství se stala tzv. smíšenými okresními úřady, ale po roce 1868 došlo k návratu k původním kompetencím a názvu (okresní hejtmanství). Každý obvod okresního hejtmanství sestával z 1-3 okresních soudů. V roce 1899 byla obec oddělena ze soudního okresu Vranov a přiřazena k soudnímu okresu Jemnice v okrese Moravské Budějovice.

Obec postihly v roce 1875 nejen záplavy, ale i silné krupobití. Prvního července 1914 přinesl tisk zprávu o atentátu na Františka Ferdinanda d'Este, arcivévodu a následníka rakousko−uherského trůnu, a jeho choť Žofii Chotkovou z 28. června 1914 v Sarajevu, takže zpráva o pozemkových úpravách v Korolupech pravděpodobně v nastupujících událostech zcela zanikla. S onemocněním prasat se potýkali sedláci v prvních válečných letech 1914/1915 a v roce 1917. Už od prvního dne generální mobilizace 31. srpna 1914 byla značná část dobrovolných hasičů povolána do zbraně a do konce roku 1914 se nacházela polovina hasičů na frontách.&lt;ref&gt;Místní sbor Freiwillige Feuerwehr byl založen pod komandem Franze Blažka v roce 1893. In: Fromme's Österreichischer Feuerwehr-Kalender 1894 (uváděn v ročence od roku 1894). Další zdroj: Feuerwehr-Satzungen herausgegeben vom Deutschen Landesverband für Feuerwehr- und Rettungswesen in Mähren, Deutscher Landesverband für Feuerwehr- und Rettungswesen in Mähren, 1936 - 15 Seiten, Österreichs Feuerwehr- und Rettungswesen am Anfang des XX. Jahrhunderts: Zugleich Tätigkeits-Bericht des öesterreichischen Feuerwehr-Reichsverbandes für die Amtsperiode von 1896 bis ende 1902, Verlag des Ständigen Österreichischen Feuerwehr-Ausschusses, 1903 - 471 Seiten, Mitteilungen auf dem Gebiete des Feuerwehr und Rettungswesens - Böhmen, Mähren, Schlesien, Tschechoslowakei 1926 - 1938 [http://www.dfv.org/fileadmin/dfv/Dateien/Fachthemen/FB_Modul_OEffentlichkeitsarbeit/Anhang%20VerzeichnisZeitschriften%20endgueltig.pdf], německy&lt;/ref&gt; K tomu docházelo k odebírání koní (Pferdemusterung), což postihlo nejen sedláky, ale i hasičský sbor, který tak ztratil potah ke stříkačce.&lt;ref&gt;Adolf Schinnerl: Entwicklung des österreichischen Feuerwehrwesens, Der Österreichische Bundesfeuerwehrverband.&lt;/ref&gt; Hlavní zemský výbor v roce 1916 také odstoupil od výměny hasičských spojnic a od válečné rekvizice gumových pneumatik u požárních automobilů. V součinnosti s Červeným křížem zřídil svaz FF (Freiwillige Feuerwehr) na Moravě záchranářské oddíly „Rettungs- und Transportdienst”.&lt;ref&gt;Citace Adolf Schinnerl - Entwicklung des österreichischen Feuerwehrwesens, Der Österreichische Bundesfeuerwehrverband: &quot;Der neue „Rettungsausschuss des Österreichischen Feuerwehr-Reichsverbandes“ unter Reginald Czermack organisiert mit den Feuerwehr-Rettungsabteilungen bzw. Kranken-Transport-Kolonnen: die Umwaggonierung der Verwundeten, den Transport Bahnhöfe – Spitäler und zurück, aus Spitälern zu Pflegestätten, Permanenzdienst in Bahnhöfen, da viele Züge Einzelwaggons mit Verwundeten transportierten, gegen Ende des Krieges auch Tee für durchfahrende Einheiten. Während des Krieges wurden größeren Rettungsabteilungen bereits Automobile zugeteilt. Tausenden Feuerwehrmännern kostete der Krieg das Leben. Bittere Not herrschte im ganzen Land. Mit dem Kriegsende kam auch das Ende der Doppelmonarchie. Der Nationalismus blühte auf, auch in den Reihen der Feuerwehr.&quot;&lt;/ref&gt; Císařským dekretem z 1. května 1915 byli odvedeni i muži od 42 do 50 roků do zbraně. Obyvatelé Korolup sledovali nejen zprávy z fronty, které tisk pravidelně přinášel, ale také zprávy o zraněných „Nachrichten über Verwundete und Verletzte” a ztrátové listiny „Verlustliste”.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt (24), Znaimer Tagblatt (17), Wiener Zeitung (10), Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung (3), Verlustliste (3), Neue Freie Presse (2), Nachrichten über Verwundete und Verletzte (2), Fremden-Blatt (1), Die Neue Zeitung (1), Pilsener Tagblatt (1).&lt;/ref&gt; 30. 11. 1916 otřásla celou monarchií zpráva o smrti císaře Františka Josefa I. (Kaiser Franz Joseph I.) Z tisku se dozvídáme o rozličných sbírkách, kterých se občané v obci pilně účastnili. Několik článků poodkrývá i jména vedoucích činitelů v Mlékárenském družstvu a situaci v poklesu dodávek mléka během první světové války. Jméno obce bylo také dvakrát zmíněno s porušením zákona a soudním líčením. Události na podzim roku 1918 (po rozpadu monarchie) přináší deníky zejména ve spojení se vznikem Německé jižní Moravy a připojením německých obcí k Dolnímu Rakousku, s následným přiřazením k četnické stanici ve Vídni a vznikem nových okresních četnických stanic a nových soudních okresů.

== Morawske Nowiny (Mährische Zeitung) ==
'''Morawske Nowiny (Mährische Zeitung), 2. říjen 1849''' - přinesly v rozpisu okresních soudů informaci o začleněných obcích - “Císařské království, okresní soud Vranovský”:

Bývalé panství Bítov, katastrální území - Chvaletice (náležející k ní osady Augustov, Nové dvorce), Oslnovice, Vysočany, Zblovice.

Bývalé panství Čídružice, katastrální území - Schröffelsdorf.

Bývalé panství Uherčice, katastrální území - '''Chrlopy''', Freystein, Stálky, Uherčice, Vratěnín. Německé názvy - Kurlupp, Freystein, Stallek, Ungarschitz, Fratting.

Bývalé panství Wranow, katastrální území - Břečkov horní, Čížov, Hanušov, Jezovice, Lančov, Lukov (náležející k ní Nová ves), Miličovice, Petřín nový, Petřín starý, Pomyče, Šáfow, Štítary, Vračovice, Vranov.&lt;ref name=&quot;ANNO&quot;&gt;Rakouská národní knihovna, ANNO - historické noviny a časopisy.&lt;/ref&gt;


'''Morawske Nowiny (Mährische Zeitung.), 31. srpen 1860''', v článku “Ku poznání vlasti na pokračování”:

'''Chrlopy (německy Kurlup)''', ves ve Znojemsku, okrese Vranovském, má asi 80 čísel, 400 obyvatel, mlýn a pilu. Do kostela náleží do Bítova, má ale vlastní školu a kapli sv. Vavřince 1798 vystavenou, v níž jisté dny v roce mše svaté se slouží. V 15. století zde býval dvůr.&lt;ref name=&quot;ANNO&quot; /&gt;

== Znaimer Tagblatt ==
'''Znaimer Tagblatt, 16. duben 1914''' - v inzerátu na místo obvodního lékaře ve Vratěníně v politickém okrese Moravské Budějovice byl hledán lékař pro oblast o rozloze 62,98 km² sestávající z obcí Vratěnín, Lubnice, '''Korolupy''', Mešovice, Rancířov, Hluboká a Uherčice s 2 230 obyvateli. Místo lékaře bylo nabízeno v tržním městečku Vratěníně, ke kterému obec poskytovala zdarma pěkný dům s prostornou zahradou. Plat činil 1 400 korun, k tomu čtvrtletní prémie 140 korun, cestovní paušální příplatky 240 korun, za prohlídku masa ve Vratěníně 60 korun (řezník v obci). Na základě speciální pracovní smlouvy mohl vykonávat i místo panského lékaře pro majitele panství Uherčice za roční honorář 1 000 korun a od okresní zdravotní pojišťovny požadovat k tomu příplatek 300 korun. Lékař byl k pracovnímu místu povinen vést v domě lékárnu. Znalost češtiny byla vyžadována, ale nebyla bezpodmínečně nutná. Na základě § 11 zemského sanitárního zákona (Landessanitätsgesetz) ze 17. prosince 1909 č. 498 byly nabídky směřovány do rukou předsedy sanitárního výboru ve Vratěníně.&lt;ref name=&quot;ANNO&quot; /&gt;

'''Znaimer Tagblatt, 13. říjen 1914''' - veřejná sbírka pro ''Reservespital Klosterbruck Znaim (Znojmo - Louka)'' na str. 3. '''Ředitel školy v Korolupech''' věnoval 20 košil, 13 spodních kalhot, 5 prostěradel, 2 velké povlaky na polštáře, 1 pár bot, 2 páry ponožek, 1 sklenici medu a cigarety. Zpráva proběhla i o den později v týdeníku Znaimer Wochenblatt.

'''Znaimer Tagblatt, 31. leden 1917''' - v příspěvku o elektrifikaci Jižní Moravy dalo předsednictvo trhového městečka Vranova nad Dyjí na vědomí, že 25. ledna 1917 jednohlasně rozhodlo (v souvislosti s výstavbou elektrárny) o rozšíření elektrifikace i v dalších obcích - Starý Petřín, Vracovice, Citonice, Vratěnín, Podhradí nad Dyjí, Hardegg - Felling (Rakousko), Jazovice, '''Korolupy''', Lukov nad Dyjí, Lesná u Znojma, Lančov, Langau (Rakousko), Miletice, Nový Petřín, Břežany u Znojma, Pomyče, Riegesburg (Rakousko), Šafov, Šumná, Štítary, Uherčice, Onšov, Weitersfeld (Rakousko), Horní Břečkov. Obce měly být po dalším posouzení počtu zájemců vybaveny elektřinou pro svícení a pro průmyslové účely. Na neděli 4. února 1917 byla proto svolána do hostince Johanna Yppa v Zámecké ulici ve Vranově uzavřená konference se zástupci obcí, kde měly být probrány podrobnosti.&lt;ref&gt;Eine eigene Stromerzeugung gibt es in Südmähren zuerst in Znaim. Ein Elektrowerk in der Traußnitzmühle nutzt die Wasserkraft, ein zweites in der Kerneckerstraße arbeitet mit Dampf und dient auch dem Wasserwerk. Hauptlieferant für Strom ist das Westmährische Elektrizitätswerk in Rossitz, für das der Stausee bei Frain errichtet wird.
(Quelle: Heimat Südmähren. Hg. M. Krebs. Geislingen 1955.)&lt;/ref&gt;

'''Znaimer Tagblatt, 10. srpen 1917''' - deník oznamoval onemocnění domácích zvířat v obcích. Svrab (prašivina) u koní se objevil v obcích na okrese Moravské Budějovice, také v obci Korolupy. Znaimer Wochenblatt 4. srpna 1917 oznámil červenku u prasat. Wiener Zeitung 2. srpna a 9. srpna 1917 a přinesl podrobný rozpis všech onemocnění po celé monarchii - v Korolupech se jednalo o červenku u prasat.

'''Znaimer Tagblatt, 10. listopad 1918''' - Gendarmerie Deutsch- Südmähren. Kapitán četnictva (Gend. Rittmeister) Petrowitsch byl 10. listopadu 1918 zvolen velitelem krajské policie Deutsch- Südmähren, která spadala pod zemskou četnickou stanici ve Vídni. Zároveň byly přiděleny pod okresní četnické stanice německé obce ze soudních okresů. Moravský Krumlov - obce ležící na západ od dráhy připadly pod velitelství ve Znojmě, obce ležící na východ od dráhy a ze soudního okresu Hustopeče pod velitelství v Mikulově. Dále německé obce ze soudního okresu Slavonice připadly k okresnímu velitelství ve Waidhofenu an der Thaya a německé obce na východ od slavonického soudního okresu jako Vratěnín, '''Korolupy''' atd. k okresnímu velitelství ve Znojmě.

'''Znaimer Tagblatt, 3. prosinec 1918''' - Z rozhodnutí německo-rakouského státního sekretáře pro záležitosti soudu z 25. listopadu 1918 se dolnorakouský krajský obvodní soud skládal po připojení německých obcí k Dolnímu Rakousku z okresních soudů: 1. Hustopeče (Auspitz), ''' 2. Vranov (Frain)''' - v původním rozsahu mimo obcí Oslnovice (Höslowitz), Bítov (Vöttau), Vysočany (Wissokein), Zblovice (Zblowitz) a s přiřazením obcí '''Korolupy (Kurlupp)''', Uherčice (Ungarschitz), Vratěnín (Fratting) a Lubnice (Hafnerluden) 3. Jaroslavice (Joslowitz), 4. Břeclav (Lundenburg), 5. Mikulov (Nikolsburg), 6. Pohořelice (Pohrlitz), 7. Slavonice (Zlabings), 8. Znojmo (Znaim). (str. 2) Zprávu přinesly také - Wiener Zeitung, 30. listopadu 1918 na str. 3 v plném znění.

== Znaimer Wochenblatt ==
* '''31. července 1859''' informoval o výši finančních sbírek ve znojemském okrese pro c.k. armádu. Mezi mnoha dárci je jmenována obec Korolupy, která darovala 28 zlatých 78¾ krejcarů, korolupský farář Schmidtmayer 5 zlatých a Josef Beer 1 zlatý.

* '''9. září 1871''' sděloval radostnou zprávu k výsledkům voleb do zemského sněmu, kterých informovaly deníky a týdeníky na Moravě už od poloviny července. Volby měly rozhodnout o příštím uspořádání říše. Čeští ''národovci'' požadovali především zrovnoprávnění českého a německého jazyka a změnu volebního systému, němečtí ''ústaváci'' nadále propagovali zachování ústavy a volebního řádu z roku 1861, kterým měli v zemském sněmu zajištěnu většinu. Článek rozebírá překvapující a radostné výsledky voleb pro poslance za ''Německou liberální stranu'' pana Johanna Fuxe (kandidoval za okresy Znojmo, Vranov a Moravské Budějovice), který byl zvolen 423 hlasy. V této souvislosti je zmíněna obec Tasovice (německy Taswitz), kde dva hlasy získali přivrženci české opozice. Jeden hlas získal německý farář z Korolup (německy Kurlupp). Týdeník tak děkuje všem volícím mužům za vítězství německé otázky ve znojemském a vranovském okrese.

* '''7. června 1873''' týdeník zveřejnil na str. 6 dárce sbírky pro rodiny zemřelých při nehodě v Jáchymově údolí v Krkonoších. Mezi obcemi je uváděna i obec Korolupy, která přispěla 8 zlatých.

* '''5. září 1874''' - dne 24. července 1874 postihly znojemský okres velké záplavy na řece Dyji. Okresní úřad vyhlásil dobrovolnou sbírku, které se účastnila i obec Korolupy. Obec věnovala na povodněmi postižené obce 7 zlatých a 30 krejcarů.

* '''31. července 1875''' - Podyjí na dolnorakouské hranici bylo zasaženo novými povodněmi, které doprovázelo obrovské krupobití. Kroupy zničily v mnoha obcích celoroční úrodu a velká voda napáchala další škody jako trhliny a sesuvy půdy. Ve vranovském daňovém okrese byla škoda v obci Korolupy vyčíslena částkou 2 800 zlatých. Mezi dalšími vesnicemi jsou v tisku uvedeny obce: Šatov (10 000 zl.), Starý Petřín (3 000 zl.), Šafov (4 000 zl.), Freistein (6 000 zl.) a především Stálky (45 000 zl.) Tímto byla pro postižené obce vyhlášena sbírka.

* '''28. března 1914''' obci byly povoleny v obecním katastru pozemkové úpravy.

* '''1. dubna 1914''' týdeník přinesl zprávu o nově vylosované porotě laických přísedících na II. kvartál počínající 20. dubna. Dne 1. dubna se sešli zástupci moravskoslezské advokátní komory: předseda c. k. radní Philipp Ritter z Paumgartenu, c.k. první státní návladní Dr. Artur Köller a advokát Heinrich Homma, aby vylosovali nové přísedící (Geschworene). Mezi 36 přísedícími byl vylosován pod číslem 12 Johann Schwarz, statkář z Korolup.

* '''25. dubna 1914''' týdeník oznámil, že moravský zemský výbor v Brně povolil některým obcím vybírání přirážky k přímé dani. Obci Korolupy bylo povoleno vybírat přirážku 44 procent.&lt;ref&gt;Obecní samospráva se pravděpodobně potýkala z finančními problémy. Rostoucí agenda obecní samosprávy, která byla na obce přenesena, obce zatěžovala. Zpočátku ji obce řešily přirážkami k přímým daním nebo zaváděly vlastní obecní dávky. Zákon ze dne 19. září 1883 týkající se rozepsání přirážek obecních, okresních, samosprávnými úřady vyššího řádu.&lt;/ref&gt;

* '''4. července 1917''' referoval o povolení obci vybírat přirážky k přímé dani ve výši 38 procent.

* '''10. června 1914''' - v sobotu v půl čtvrté odpoledne proběhlo losování soudních laických přísedících za přítomnosti krajského soudního presidenta c. k. radního Philippa Rittera z Paumgartenu, vrchního zemského soudního rady Huga Seka, zemského soudního rady Dr. Wenzla Schwaba, státního návladního Dr. Maximiliana Pokorny a advokáta Heinricha Homma do krajského soudu. Pod číslem 16 byl vylosován statkář Laurenz Apeltauer z Korolup.

* '''1. července 1914''' - obci byly zemským výborem v Brně povoleny v obecním katastru pozemkové úpravy.

* '''15. července 1914''' - 13. července v pondělí započaly na státním gymnáziu ve Znojmě ústní maturitní zkoušky za přítomnosti zemského školního inspektora vládního rady Karla Rittera z Reichenbachu. V úterý 14. července odmaturovalo 19 absolventů, mezi nimi i Konrad Soukopp z Korolup.

* '''22. srpna 1914''' týdeník uveřejnil zprávu o šíření slintavky a kulhavky na okrese Mikulov a Znojmo, svrabu u koní v dačickém okrese, prasečího moru v okrese Hodonín, prasečí červenky, která se na moravskobudějovicku objevila v Korolupech a Třeběticích. Cholera drůbeže zasáhla Jihlavu, sněť Moravský Krumlov. 29. srpna týdeník pokračoval ve výčtu obcí, jichž u červenky na moravskobudějovicku přibývalo - mimo Korolup postihla Láz, Moravské Budějovice, Polici u Jemnice, Šepkovice. 5. září informoval tisk nadále o přetrvávajícím onemocnění prasat v Korolupech a Lázu. S červenkou se potýkali korolupští sedláci i příští rok. Znaimer Tagblatt i Znaimer Wochenblatt 4. a 18. září 1915 dále informoval o nemocných prasatech v Korolupech.&lt;ref name=&quot;ANNO&quot; /&gt;

* '''24. listopadu 1915''' - změnu v družstevním registru u c. k. krajského soudu ve Znojmě provedlo Milchgenossenschaft (Mlékárenské družstvo) v Korolupech s ručením omezeným. Předseda Andreas Schwarz a místopředseda Georg Niederhafner byli vymazáni a nahrazeni předsedou: Franz Stadler, místopředsedou: Georg Tschoffa.&lt;ref&gt;Die Raiffeisenkassen (in Kurlupp seit 1906) waren Keimzellen für weitere genossenschaftliche Einrichtungen, vor allem auf dem Gebiet der Verwertung landwirtschaftlicher Produkte (auch Milchverwertung). Darlehenskassen - Vereine mit ehrenamtlich tätigen Organen wachten über ein kleines überschaubares Gebiet, mit beschrenkte Haftung und gewährten den Mitgliedern Darlehen bis zu vier Jahr gegen Zinsen, die so niedrig wie möglich waren (Genossenschaftswissenschaft zwischen Theorie und Geschichte: Festschrift für Prof. Dr. Johann Brazda zum 60. Geburtstag Taschenbuch – 16. Juni 2014, von Robert Schediwy (Herausgeber), Tode Todev (Herausgeber), Juhani Laurinkari).&lt;/ref&gt;
 
* '''9. února 1916''' mezi dárci pro německý školský spolek Deutscher Schulverein je jmenován ředitel školy z Korolup Ernest Körner, který v rámci vánoční sbírky daroval 11 korun. Zprávu přinesl i Znaimer Tagblatt 10. února o den později. Ředitel školy Ernest Körner daroval podle Neue Freie Presse také na veřejnou sbírku Ponorková akce rakouského spolku flotil (Flottilverein) 35 korun 90 haléřů, jak tisk Neue Freie Presse uvedl na str. 11 z 26. července 1916.

* '''15. července 1916''' týdeník zveřejnil provedené změny v družstevním registru. Milchgenossenschaft (Mlékárenské družstvo) v Korolupech s ručením omezeným provedlo vymazání členů představenstva u c. k. krajského soudu ve Znojmě. Členové dozorčí rady: Franz Stadler (předseda) a Franz Soukop byli nahrazeni novými členy dozorčí rady: Laurenz Kozian čp. 22 (místopředseda), Johann Stiepani čp. 9 a Georg Tschoffa (předseda) z Korolup. Zprávu přinesl i Znaimer Tagblatt 3. června 1916. (pravděpodobně narukování do války)

* '''11. října 1916''' k. k. krajský soud ve Znojmě 18. září 1916 v odvolacím řízení odsoudil Josefa Beigla z Korolup za předražený prodej jalovice, kterou nakoupil za 600 korun a prodal za 1 600 korun a využil tak válečné situace na trhu. Tím se dopustil přestupku navýšení ceny podle paragrafu 14 císařského nařízení ze 7. srpna 1915 č. 228. Krajský soud ve Znojmě (ve složení předsedající zemský soudní rada Kubíček, vrchní soudní rada svobodný pán z Buhlu, zemský soudní rada Dr. Schwab, soudce okresního soudu Wilimek, zapisovatel Dr. Wotizky) odsoudil na základě paragrafu 261 a 266 daňového zákona Josefa Beigla z Korolup k pokutě 600 korun nebo v případě nezaplacení pokuty k potrestání 6 dny žaláře. (str. 9)

* '''13. a 16. listopadu 1918''' týdeník přinesl na titulní straně prohlášení německého lidu a přihlášení německých obcí k Deutsch- Südmähren v rámci Německého Rakouska. Z politického okresu Moravské Budějovice to byly obce - Dančovice, Dešná, Vratěnín, Panenská, Lubnice, Korolupy, Lovčovice, Mešovice, Chvalkovice, Plačovice, Uherčice, Rancířov, Hluboká, Bělčovice, Županovice. Znaimer Wochenblatt, 13. listopadu 1918 na str. 4 přinášel podrobné zprávy od předních aktérů, dopisy do Vídně a k soudu do St. Pöltenu.

== Wiener Zeitung ==
'''Wiener Zeitung, 6. říjen 1859''' - článek “Předvolání Johanna Karla Koziana z Korolup za nedovolené pobývání mimo hranice státu”:

'''Johann Kozian''', narozený 1789, ženatý, majitel továrny na šátky (Tuchfabrikant) z '''Korolup''', okres Znojmo na Moravě, se roku 1812 vydal s dávno propadlým cestovním pasem do Dánska. Tento je podle § 32 - patentu k vycestování z 24. března 1832 - povinen se do šesti měsíců od prvního dne, kdy byl poprvé tento patent uveřejněn v Brněnských novinách, navrátit do vlasti a zodpovídat se na c. k. Okresním úřadě ve Znojmě z nedovoleného pobytu mimo hranice státu. c.k. Okresní úřad ve Znojmě 17. září 1859. (překlad z německého jazyka). Předvolání Koziana se objevuje v novinách ještě 11. a 14. října 1859, 28. září 1861. 29. února 1863 bylo v deníku oznámeno, že po třetí výzvě zahájil okresní soud ve Vranově proti Kozianovi 4. ledna 1863 soudní řízení.

'''Wiener Zeitung, 30. duben 1854''' - v úřední části je na str. 3 uvedena obec v rozpisu soudních okresů.
 
'''Kraj Znojmo'''. Soud první instance: Znojmo.

'''Úřady okresního soudu:''' 1. Budějovice Moravské (Budwitz Mährisch), 2. Vranov (Frain), 3. okres Hrotovice, 4. Jemnice (Jamniz), 5. okres Jevišovice, 6. okres Krumlov (moravský), 7. okres Náměšť, 8. okres Mikulov, 9. okres Znojmo)

1. '''Budějovice Moravské (Budwitz Mährisch)''' - 6,72 rozloha, 23 120 obyvatel, obce (německé názvy) - Budwitz (Mährisch), Augezd Groß, Augezd Klein, Babitz, Bauschitz, Blann, Blattnitz, Boninau, Boskowstein, Budwitz (Mährisch), Büllikowitz, Czastohostitz, Czidlin, Dieditz, Domamühl, Franing Ober, Gröschelmauth, Hösting, Horka, Hornitz, Jakobau, Jarmeritz, Jazkau, Irzitz, Kojatitz, Kommarowitz, Kreschitz, Laas, Laschinka, Lazan Ober, Lazan Unter, Lessonitz, Lessunka, Lispitz Dorf, Lispitz Markt, Littahorn, Lukau, Martinkau, Meseritschko, Milletitz, Nimtschdorf, Popowitz, Prokopsdorf, Przilozan, Przispach, Ratiborzitz, Roskotsch, Schidrowitz, Schöpkowitz, Serowitz, Stiepanowitz, Stiepkau, Wazanowitz, Wesze, Witschapp, Wozenitz, Wohrazenitz, Zerowitz.

2. '''Vranov (Frain)'''- 4, 47 rozloha, 10 279 obyvatel, obce (německé názvy) – Chwalatitz, Deschau Groß, Deschau Klein, Edenthurm, Frain, Freystein, Fröschau Ober, Höslowitz, Jasowitz, '''Kurlupp''' (česky Korolupy)&lt;ref&gt;Das Zlabingser Ländchen von A bis Z na www.suedmaehren.eu: 1899 die Gemeinde Kurlupp vom Gerichtsbezirk Frain (politischer Bezirk Znaim) getrennt und dem Gerichtsbezirk Jamnitz (politischer Bezirk Mährisch-Budwitz) zugeteilt.&lt;/ref&gt;, Landschau, Liliendorf, Lugau, Milleschitz, Petrein Alt, Petrein Neu, Pomitsch, Schaffa, Schiltern, Schrössesdorf, Stallek, Vötau, Windschau, Wisokein, Zaisa, Zblowitz.
  
4. '''Jemnice (Jamniz)''' – 5,17 rozloha, 15 849 obyvatel, obce (německé názvy) - Althart, Baczkowitz, Baniowiz, Budkau, Dantschowiz, Döschen, Lthotiz, '''Fratting''', Frauendorf, Gdossau, Gösling, '''Hafnerluden''', Jamniz, Jratiz, Ladonowiz, Lauka, Laukowitz, Lonne, Lospitz, Margarethen, Menhartitz, Mudlau, '''Nespitz''', Neuhart, Neudorf, Neustift, Oponeschitz, Pawlowitz, Piesling, Plospiz, Podolly, Puliz, Qualkowiz, Radotiz, Ranzern, Razowiz, Slawathen, Tiefenbach, Trzebellowiz, Trzebetiz, '''Ungarschiz''', Urwiz, Wenzelsdorf, Wispiz, Wostegkowiz.&lt;ref name=&quot;ANNO&quot; /&gt;

== Reichspost ==
'''Reichspost, 13. únor 1914''' - 10. února zemřel v klášteře Teplá P. '''Heinrich Apeltauer''', kaplan z obce Touškov. Narodil se 27. prosince 1878 '''v Korolupech na Moravě''', absolvoval gymnázium ve Znojmě, 31. ledna 1901 nastoupil do kláštera v Teplé (Stift Tepl), vystudoval teologii v Innsbrucku a 26. července 1905 byl vysvěcen na kněze.&lt;ref&gt;Premonstráti z kláštera v Teplé na konci 19. století v oblasti západních Čech vykonávali duchovní správu na přivtělených inkorporovaných farách v Číhané, Dobřanech, Horních Sekyřanech, Chotěšově, Liticích, Louce, Mariánských Lázních, Městu Touškov, Mnichově, Otročíně, Ovesných Kladrubech, Pernarci, Pístově, Rájově, Skokách, Stodě, Teplé, Svatém Vojtěchu, Úhercích, Úšovicích, Úterý, Vidžíně.&lt;/ref&gt; Podrobnou zprávu přinesl tisk v den pohřbu - Pilsener Tagblatt, 15. únor 1914 a Reichspost, 15. únor 1914.&lt;ref name=&quot;ANNO&quot; /&gt;

== Wiener Landwirtschaftliche Zeitung ==
Wiener Landwirtschaftliche Zeitung, 21. březen 1917 - zpráva o mlékárenském družstvu.&lt;ref&gt;Die Erzherzog Friedrichsche Molkerei in Wien war mit einer Verarbeitungsleistung von 17 000 Litern täglich die zweitgrößte Wiener Molkerei. An der Milchversorgung Wiens beteiligten sich aber auch Mähren, Schlesien, Oberösterreich, Obersteiermark und Ungarn. (Winkler 1899: 390–391). Erzherzog Albrecht hatte durch die Mannigfaltigkeit seiner Produkte und Besitzungen einen ausgezeichneten Ruf erworben. Letztere umfassten die Kammer Teschen (Cieszyn, Český Těšín), die Herrschaft Żywiec (Saybusch), die Herrschaft Magyaróvár (Ungarisch Altenburg) zwischen dem Neusiedler See und der Kleinen Schütt, die Herrschaft Bellye zwischen Donau und Drau sowie die kleinere Herrschaft Židlochovice (Seelowitz) in Mähren, insgesamt
also ein Areal von rund 2070 km². Und Erzherzog Friedrich führte diese Besitzungen erfolgreich fort. Er gehörte unter anderem zu den führenden Milch-, Käse- und Butterproduzenten der Monarchie, was auch Winkler (1899: 387) bestätigt.&lt;/ref&gt; Článek na úvodní straně rozebírá podmínky mlékárenského průmyslu a mlékárenských družstev. Po vypuknutí první světové války došlo ke značnému snížení produkce mléka, což podle autora bylo zapříčiněno zčásti celkovým poklesem populace skotu ve světě, ale i nekvalitním krmivem. Například před válkou krmili sedláci ječmenem, který je za války využíván k výrobě mouky. Produkce Mlékárenského družstva v Korolupech: v roce 1914 odvedlo družstvo 74 826 litrů mléka, v roce 1916 jen 55 032 litrů, tedy 73 procent z původní produkce. V lednu 1914 odvedlo družstvo 7 165 litrů a v lednu v roce 1917 jen 3 028 litrů mléka, tedy 42 procent oproti lednu před vypuknutím války. Dále rozebírá článek velmi podrobně situaci i v ostatních korunních zemích, ceny mléka a výrobků a vliv kontrabandu na vývoj cen v mlékárenském průmyslu.

== Prager Tagblatt ==
'''Prager Tagblatt 1. červenec 1917''' - přinášel zprávy z bank o válečných dluhopisech (Kriegsanleihe). Obec Korolupy nakoupila u Deutsche Agrarbank für Österreich v Praze ''Kriegsanleihe'' za 35 000 korun.

== Nachrichten über Verwundete und Verletzte a Verlustliste ==
* '''Apeltauer Ignatz''', Inft., k. k. LstIR. Nr. 24, 9. Komp. (24. zeměbranecký pěší pluk, zeměbranecký doplňovací okres Znojmo, německy k. k. Landwehr Infanterieregiment Nr. 24), Korolupy, ročník 1876, '''nemocen''', Garn. Spit., Nr. 19 v Bratislavě (Pozsony- Pressburg), oznámeno 22. listopadu 1914.&lt;ref&gt;Verlustliste, So, 22. November 1914, s. 110&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Bratislava (slowakisch: Prešporok, deutsch: Pressburg, ungarisch: Pozsony), Das Komitat Pressburg (deutsch auch Pressburger Gespanschaft; ungarisch Pozsony vármegye, slowakisch Prešpurská stolica/župa oder Prešpurský komitát, lateinisch comitatus Posoniensis) ist der Name einer historischen Verwaltungseinheit (Gespanschaft/Komitat) des Königreichs Ungarn.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;k.k. Landwehr Infanterie Regiment „Wien“ Nr. 24, 25. Landwehr Infanteriebrigade – 13. Landwehr Infanterie Truppendivision – Landwehrkommando in Wien Errichtet: 1900 Garnison: Wien Nationalitäten: 97 % Deutsche – 3 % Andere, Landwehr-Ergänzungsbezirk: Wien B und Znaim Kommandant: Oberst Otto Richter, Stabsoffiziere: Oberstleutnants Johann Seidl, Karl Hinek, Karl Darnhofer und Anton Heidrich. Majore Marian Herbert, Josef Weichert und Josef Jöbstl&lt;/ref&gt;

* '''Wohl Ferencz''', Inft., k. k. LstIR. Nr. 1, 1. Komp. (1. zeměbranecký pěší pluk Vídeň, německy k.k. Landwehr Infanterie Regiment „Wien“ Nr. 1), Korolupy, ročník 1876, '''nemocen''', Vereinskriegsspital d. k. u. Landwirt.-Akademie v Košicích (Kaschau, Kassa), oznámeno 15. února 1915&lt;ref&gt;Verlustliste, Mo, 15. Februar 1915, s. 50&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;k.k. Landwehr Infanterie Regiment „Wien“ Nr. 1, 25. Landwehr Infanteriebrigade – 13. Landwehr Infanterie Truppendivision – Landwehrkommando in Wien Errichtet: 1889: Garnison: Wien (Stab - XIII. Bez. HütteldorferStr. 188), Nationalitäten: 95 % Deutsche – 5 % Andere, Landwehr-Ergänzungsbezirk: Wien A, Kommandant: Oberst Alexander Dini, Stabsoffiziere: Oberstleutnants Gustav Urbanek und Karl Schubert. Majore Friedrich Bitterlich, Franz Heillinger, Karl Edler von Ruckmich und Julius Hoppe.&lt;/ref&gt;

* '''Soukop Leopold''', Irift., IR. Nr. 99, 6. Komp. (99. pěší pluk, doplňovací okres Znojmo, německy k. u. k. Infanterieregiment Nr. 99), ročník 1892, Morava, Moravské Budějovice, Korolupy, '''válečný zajatec''' (město Veněv v Tulské gubernii, Rusko), oznámeno 29. května 1915.&lt;ref&gt;Verlustliste, Sa, 29. Mai 1915, s. 37&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;k.u.k. Mährisches Infanterie Regiment Nr. 99, Errichtet: 1883 – II. Armeekorps – 4. Infanterie Truppendivision, Nationalitäten: 60 % Deutsche – 37 % Tschechen – 3 % Sonstige, Ergänzungsbezirk: Znaim, Garnison: Stab, I.,II., IV. Baon: Wien – III. Baon: Znaim, Kommandant: Oberst Felizian Krasel.&lt;/ref&gt;

* '''Indra Franz''', Inft., IR. Nr. 99, 7. Komp. (99. pěší pluk, doplňovací okres Znojmo, německy k. u. k. Infanterieregiment Nr. 99), Morava, Moravské Budějovice, Korolupy, ročník 1896, '''raněn''', oznámeno 8. září 1915.&lt;ref&gt;Verlustliste, Mi, 8. September 1915, s. 19&lt;/ref&gt;

* '''Paul Johann''', Inft., k. k. LIR. Nr. 24 (24. zeměbranecký pěší pluk, zeměbranecký doplňovací okres Znojmo, německy k. k. Landwehr Infanterieregiment Nr. 24), přidělen: k. k. LIR. Nr. 18, 5. Komp. (k.k. Landwehr Infanterie Regiment „Przemyśl“), Morava, Moravské Budějovice, Korolupy, ročník 1882, '''raněn''', oznámeno 22. září 1915.&lt;ref&gt;Verlustliste, Mi, 22. September 1915, s. 33&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;k.k. Landwehr Infanterie Regiment „Przemyśl“ Nr. 18, 89. Landwehr Infanteriebrigade – 45. Landwehr Infanterie Truppendivision – Landwehrkommando in Przemyšl, Errichtet: 1889: Garnison: Przemyśl, Nationalitäten: 47 % Ruthenen – 43 % Polen – 10 % Andere, Landwehr-Ergänzungsbezirk: Przemyśl und Sanok, Kommandant: Oberst Eduard Bezdiczka, Stabsoffiziere: Oberst Robert Pluhard von Ulogponte. Oberstleutnants Franz Kraliček und Karl Lindinger. Majore Hugo Reichel, Ignaz Pick und Viktore Jarosz.&lt;/ref&gt;

* '''Komenda Josef''', ErsEes., IR. Nr. 90, 11. Komp. (90. pěší pluk), Morava, Moravské Budějovice, Korolupy, ročník 1884; '''raněn''', oznámeno 20. dubna 1916.&lt;ref&gt;Verlustliste, Do, 20. April 1916, s. 26&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;k.u.k. Galizisches Infanterie Regiment „Edler von Horsetzky“ Nr. 90, Errichtet: 1883 – X. Armeekorps – 2. Infanterie Truppendivision Nationalitäten: 75 % Polen – 25 % Sonstige, Ergänzungsbezirk: Jaroslau, Garnison: Stab, II., III. Baon: Jaroslau – I. Baon: Sarajevo – IV. Baon: Lubaczów, Kommandant: Oberst Friedrich Watterich von Watterichsburg&lt;/ref&gt;

* '''Bartu Eduard''', Jäg., FJB. Nr. 25, 1. Komp. (25. prapor polních myslivců, Vojenské velitelství Vídeň, II. sborová oblast, německy k. u. k. Feldjägerbataillon Nr. 25), Morava, Moravské Budějovice, Korolupy, ročník 1890; '''válečný zajatec''', Rasdolnoje, oblast Primorsk, Rusko, oznámeno 13. července 1916.&lt;ref&gt;Verlustliste, Do, 13. Juli 1916, s.5&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;k. u. k. Mährisches Feldjägerbataillon Nr. 25, Errichtet: 1849 – II. Armeekorps – 25. Infanterie-Truppendivision – 49. Infanteriebrigade, Nationalitäten: 75 % Tschechen – 22 % Deutsche – 3 % Sonstige, Ergänzungsbezirk: Brünn, Garnison: Wien, Kommandant: Oberstleutnant Arnold Barwick&lt;/ref&gt;

* '''Peigl Johann''', LstInfst., k. k. LIR Nr. 5, 1. Komp. (5. zeměbranecký pěší pluk Terst, německy K.K. Landwehr-Infanterieregiment Triest Nr.5), Morava, Moravské Budějovice, Korolupy, ročník 1895; '''válečný zajatec''', Rusko, oznámeno 30. listopadu 1916.&lt;ref&gt;Verlustliste, Do, 30. November 1916, s. 47&lt;/ref&gt;

* '''Beigl Martin''', LstInfst., IR. Nr. 99, 15. Komp. (99. pěší pluk, doplňovací okres Znojmo, německy k. u. k. Infanterieregiment Nr. 99), Morava, Moravské Budějovice, Korolupy, ročník 1894; '''raněn, válečný zajatec''', Vereinigtes Evakuationsspital Nr. 48, Orel, Rusko, oznámeno 8. května 1917.&lt;ref&gt;Verlustliste, Di, 8. Mai 1917, s. 7&lt;/ref&gt;

* '''Baldreich Ferdinand''', LstGlefr., IR. Nr. 99, 9. Komp. (99. pěší pluk, doplňovací okres Znojmo, německy k. u. k. Infanterieregiment Nr. 99), Morava, Moravské Budějovice, Korolupy, ročník 1874; '''padl''' (10.—20. 12. 1917).&lt;ref&gt;Verlustliste, Mi, 1. Mai 1918, s. 7&lt;/ref&gt;

* '''Jandl Leopold''', Lstlnfst., IR. Nr. 88, 5. Komp., Morava, Moravské Budějovice, Korolupy, ročník 1887; '''raněn'''&lt;ref&gt;Verlustliste Nr. 524, Signatur: II-20665, digi.landesbibliothek.at&lt;/ref&gt;

== Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung ==
* '''5. prosinec 1915''' tisk přinesl zápis z jednání hlavního výboru spolku Deutscher Landesverband für Feuerwehr in Mähren z 30. listopadu, kdy rozhodl o přidělení subvencí ze zemského požárnického fondu. Hasiči z Korolup (Freiwilige Feuerwehr Kurlupp) z 23. okresu obdrželi na rok 1915 částku 100 korun.

* '''5. listopad 1916''' tisk přinesl zápis z jednání hlavního výboru spolku Deutscher Landesverband für Feuerwehr in Mähren z 15. října 1916, který se zabýval (mimo dalších důležitých bodů v souvislosti s válečnou situací na frontách) také požadavkem znojemského okresního sdružení. Okresní sdružení německých hasičů ve Znojmě požadovalo rozdělení okresů a vyčlenění družstev FF v obcích: Dešná, Lubnice, Vratěnín ze znojemského okresu, družstva FF v obci Korolupy z vranovského okresu a družstva Rancířov, Staré Hobzí, Písečné, Cizkrajov a Slavonice z okresu Jihlava. Výbor považoval tento krok za současné situace za nevhodný.&lt;ref name=&quot;ANNO&quot; /&gt;

* '''20. prosinec 1916''' tisk přinesl zápis z jednání hlavního výboru spolku Deutscher Landesverband für Feuerwehr in Mähren z 14. prosince, kdy rozhodl o přidělení subvencí ze zemského požárnického fondu. Hasiči z Korolup (Freiwilige Feuerwehr Kurlupp) z 23. okresu obdrželi na rok 1916 částku 100 korun.

== Die Neue Zeitung ==

'''Die Neue Zeitung, 16. září 1917''' - střelci pěšího pluku č. 24&lt;ref&gt;k.k. Landwehr Infanterie Regiment Nr. 24, 25. Landwehr Infanteriebrigade – 13. Landwehr Infanterie Truppendivision – II. Armeekorps, Errichtet: 1900, Garnison: Wien, Nationalitäten: 97 % Deutsche – 3 % Andere, Landwehr-Ergänzungsbezirk: Wien B und Znaim, Kommandant: Oberst Otto Richter&lt;/ref&gt; zaslali srdečné pozdravy všem čtenářům a čtenářkám novin ''Neue Zeitung'', mezi střelci i Franz Stiepani z Korolup.

== Neue Freie Presse ==
'''Neue Freie Presse, 26. červenec 1918''' - '''starosta obce Korolupy Andreas Schwarz''' žádá obec Berezow - Wyzny v okrese Przemyśl v Haliči (Pol. Ukrajina) o zprávu. Zmizelá Olena Kawecká odcestovala 23. února 1918 z Korolup, okres Moravské Budějovice, do Haliče a je hlášená jako nezvěstná.

== Odkazy a poznámky ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>p66k2iznzc894bubwrrhf7vmhiunvha</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Programujeme jednočipy</title>
    <ns>14</ns>
    <id>6961</id>
    <revision>
      <id>27581</id>
      <parentid>27550</parentid>
      <timestamp>2014-12-25T18:42:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>pryč nesmysly / [[Kategorie:Programování]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="28" xml:space="preserve">[[Kategorie:Programování]]</text>
      <sha1>apbtxu9888ne56ssid446voa3srbri2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Turkické jazyky/Zájmena/Ukazovací zájmena</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6962</id>
    <revision>
      <id>35562</id>
      <parentid>27607</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2801" xml:space="preserve">== tento, tato, toto, tito, tyto, tato ==

{| class=&quot;wikitable&quot;
! !! nominativ !! genitiv !! dativ !! akuzativ !! lokativ !! ablativ !! instrumentál !! lativ !! komitativ !! komparativ
|-
| turecky || bu || bunun || buna || bunu || bunda || bundan ||  || || ||
|-
| kazašsky || бу || будың || буға || буды || буда || будан || бумен || || ||
|-
| altajsky || бу || мыныҥ/мунуҥ || бого/боо || мыны/муны || мында/мунда || мынаҥ/мунаҥ || || || ||
|-
| tatarsky || бу || моның || моңа || моны || монда || моннан ||  || || ||
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | baškirsky || был || бының || быға || быны || бында || бынан || || || ||
|-
| ошо || ошоноң || ошоға || ошоно || ошонда || ошонан ||  || || ||
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
! !! nominativ !! genitiv !! dativ !! akuzativ !! lokativ !! ablativ !! instrumentál !! lativ !! komitativ !! komparativ
|-
| turecky || bunlar || bunların || bunlara || bunları || bunlarda || bunlardan ||  || || ||
|-
| kazašsky || булар || булардың || буларға || буларды || буларда || булардан || булармен || || ||
|-
| tatarsky || болар || боларның || боларга || боларны || боларда || болардан ||  || || ||
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | baškirsky || былар || быларҙың || быларға || быларҙы || быларҙа || быларҙан ||  || || ||
|-
| ошолар || ошоларҙың || ошоларға || ошоларҙы || ошоларҙа || ошоларҙан ||  || || ||
|}

== tamten, tamta, tamto, tamti, tamty, tamta ==

{| class=&quot;wikitable&quot;
! !! nominativ !! genitiv !! dativ !! akuzativ !! lokativ !! ablativ !! instrumentál !! lativ !! komitativ !! komparativ
|-
| tatarsky || шул || шуның || шуңа || шуны || шунда || шуннан || || || ||
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | baškirsky || шул || шуның || шуға || шуны || шунда || шунан || || || ||
|-
| теге || тегенең || тегегә || тегене || тегендә || тегенән || || || ||
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
! !! nominativ !! genitiv !! dativ !! akuzativ !! lokativ !! ablativ !! instrumentál !! lativ !! komitativ !! komparativ
|-
| tatarsky || шулар || шуларның || шуларга || шуларны || шуларда || шулардан || || || ||
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | baškirsky || шулар || шуларҙың || шуларға || шуларҙы || шуларҙа || шуларҙан || || || ||
|-
| тегеләр || тегеләрҙең || тегеләргә || тегеләрҙе || тегеләрҙә || тегеләрҙән || || || ||
|}

[[Kategorie:Turkické jazyky]]</text>
      <sha1>j127fspbu1jbggqu8l0bhf7fskdc3ah</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Turečtina/Lekce 4</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6963</id>
    <revision>
      <id>45250</id>
      <parentid>36253</parentid>
      <timestamp>2022-02-28T22:07:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5005" xml:space="preserve">Úvodní poznámka: vzhledem k samohláskové harmonii v přehledech přípon písmena '''i''', '''ı''', '''u''' a '''ü''' označují kterékoliv z těchto čtyř písmen. Stejně tak písmena '''a''' a '''e''' označují kterékoliv z těchto dvou písmen.

== Složená slovesa ==
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;float: right;&quot;
|-
! colspan=&quot;4&quot; | osobní přípony sloves
|-
| ben || -(i)m || biz || -(i)z
|-
| sen || -(i)n || siz || -siniz
|-
| o || (u)- || onlar || -lar
|}
* dans etmek - tancovat&lt;small&gt; /to dance (being in the dance)&lt;/small&gt;
* hasta olmak - být nemocný&lt;small&gt; /getting sick/ill&lt;/small&gt; = hastalanmak - onemocnět &lt;small&gt; /to get sick&lt;/small&gt;
* mutlu olmak - být šťastný&lt;small&gt; /getting (becoming) happy&lt;/small&gt;
* spor yapmak

== Časování sloves ==

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;float: right;&quot;
|-
! colspan=&quot;2&quot; | časové koncovky sloves
|-
| -mak/-mek || přípona infinitivu
|-
| -yor/-(ı/i/u/ü)yor- || přípona průběhového času&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;varianta koncovky -yör- neexistuje.&lt;/ref&gt;
|-
| -r/-ar/-er/-ır/-ir/-ur/-ür || přípona přítomného času
|-
| -dı/-di/-du/-dü- || přípona minulého času
|-
| -muş-/-miş- || přípona nejistého minulého času&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;pokud jsem o něčem slyšel, že se to stalo,&lt;br /&gt;ale nejsem si jistý, že se to stalo.&lt;/ref&gt;
|-
| -acak-/-ecek- || přípona budoucího času
|-
| colspan=&quot;2&quot; | &lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;
|}

* okumak - číst&lt;small&gt; /to read&lt;/small&gt;
* gitmek - jít&lt;small&gt; /to go&lt;/small&gt;

=== časování slovesa ''okumak'' ===
* ben oku-yor-um - průběhový přítomný čas
* ben oku-r-um - přítomný čas
* ben oku-muş-um - nejistý minulý čas
* ben oku-du-m - minulý čas
* ben oku-y-acağ-ım - budoucí čas

Příklad věty:
* Ben her gece kitap okurum. - Každý večer čtu knihu.
* Já, každý, večer/noc, kniha, čtu&lt;small&gt; /I, every, evening/night, book, read&lt;/small&gt;

Turečtina má větný pořádek slov podmět-předmět-sloveso, sloveso se tedy nachází až na konci věty.

== Souhláskové změny ==
Pokud by ve slově následovaly dvě samohlásky po sobě, vkládá se mezi ně některé z písmen '''y, s, ş, n'''. Neexistuje obecné pravidlo, které písmeno se kdy použije.

Pokud se ke slovu nebo za příponu, které/která končí na souhlásku, připojí přípona začínající na samohlásku, u některých souhlásek proběhne změna:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| p&lt;br /&gt;↓&lt;br /&gt;b || ç&lt;br /&gt;↓&lt;br /&gt;c || t&lt;br /&gt;↓&lt;br /&gt;d || k&lt;br /&gt;↓&lt;br /&gt;ğ
|}

Po tvrdých souhláskách '''f, s, t, k, ç, ş, h, p''' musí přípona podobně začínat podobnou tvrdou souhláskou - souhláskou z této skupiny souhlásek.

Příklady:
* Tezgah'''tan''' (-dan) alıp kaç'''tı''' (-dı).
* Açık'''tan''' (-dan) geç'''ti''' (-di)
* Bak'''tı''' (-dı) - to look
* kork'''tu''' (-du, to be scared) ve kaç'''tı''' (-dı)

== Přivlastňování ==
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;float: right;&quot;
|-
! colspan=&quot;4&quot; | přivlastňovací přípony
|-
| benim || -(u)m || bizim || -(u)muz
|-
| senin || -(u)n || sizin || -(u)nuz
|-
| onun || (u) || onların || -ları
|}

* strom&lt;small&gt; /tree&lt;/small&gt;: ağaç
** můj strom: ağaç + ım -&gt; ağacım
** tvůj strom: ağaç + ın -&gt; ağacın
** jeho/její strom: ağaç + ı -&gt; ağacı
** náš strom: ağaç + ımız -&gt; ağacımız

* kniha&lt;small&gt; /book&lt;/small&gt;: kitap
** moje kniha: kitap + ım -&gt; kitabım

* pohovka&lt;small&gt; /sofa&lt;/small&gt;: koltuk
** jeho/její pohovka: koltuk + u -&gt; koltuğu

* vlajka&lt;small&gt; /flag&lt;/small&gt;: bayrak
** jejich vlajky: bayrak + lar + ı -&gt; bayrakları

== Turecké věty ==
Pořadí větných členů v turecké větě je (podmět)-předmět-sloveso&lt;small&gt; /(subject) + object + verb&lt;/small&gt;. Slovesné přípony se připojují v pořadí kořen slova + časová přípona + osobní přípona&lt;small&gt; /verb root + tense suffix + personal suffix&lt;/small&gt;.
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;float: right;&quot;
|-
! colspan=&quot;3&quot; | přípony místa
|-
| -a || okul+a || do, k&lt;small&gt; /to&lt;/small&gt;
|-
| -u || okul+u || &lt;small&gt; /(that)&lt;/small&gt;
|-
| -da || okul+da || v, na, u&lt;small&gt; /at/in&lt;/small&gt;
|-
| -dan || okul+dan || od, z&lt;small&gt; /from&lt;/small&gt;
|}

#* Jdu do školy.&lt;small&gt; /I go to school.&lt;/small&gt;
#* Ben okula (okul+a) giderim (git+er+im).
#** škola = okul
#
#* Chci spát.&lt;small&gt; /I want to sleep.&lt;/small&gt;
#* Ben uyumak istiyorum (iste+yor+um).
#** chtít&lt;small&gt; /to want&lt;/small&gt; = istemek
#** ''Pozn.:'' Část slova -eyor- se mění na -iyor-
#
#* &lt;small&gt; /I want to join (to) you.&lt;/small&gt;
#* Ben size katılmak istiyorum.
#
#* Učím se turecky/turečtinu.&lt;small&gt; /I am learning Turkish.&lt;/small&gt;
#* Ben Türkçe öğreniyorum.
#** učit se&lt;small&gt; /to learn&lt;/small&gt; = öğrenmek
#
#* Mluvil jsi s mými přáteli.&lt;small&gt; /You talked with my friends.&lt;/small&gt;
#* Sen benim arkadaşlarım ile konuştum (konuş+d+um).
#** přítel&lt;small&gt; /friend&lt;/small&gt; = arkadaş
#** mluvit&lt;small&gt; /to talk&lt;/small&gt; = konuşmak
#** s&lt;small&gt; /with&lt;/small&gt; = ile

== Poznámky ==
* 2014-12-01

[[Kategorie:Turečtina]]</text>
      <sha1>ibbuh2lufyirzbc30m2bkefao4113a3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Slovinština/Lekce 7</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6964</id>
    <revision>
      <id>39037</id>
      <parentid>27806</parentid>
      <timestamp>2019-02-17T00:36:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- whitespace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="679" xml:space="preserve">V této lekci jsou obsaženy doplňkové informace a test ze slovinštiny.

{| class=&quot;wikitable&quot;
! infinitiv !! nepravidelnost !! překlad
|-
| risati || riše- || kreslit
|-
| voziti || || řídit
|-
| graditi || || stavět
|-
| kopati || koplje- ||
|-
| jesti || oni jedo || jíst
|}

* rad imam - mám rád

== Jídlo ==
* juha (F) - polévka: zelenjavna, goveja, gobova
* zrezek - řízek: piščančji, goveji, svinjski
* sladoled: čokoladni, vanilijev, jagodni, ...
* krompir - brambory: kuhan, pečen
* zelenjava (plurál) - zelenina

== Směry ==
* pred - před
* naprej od - za
* vzhodno - východně
* zahodno - západně
* severno
* južno

[[Kategorie:Slovinština]]</text>
      <sha1>l2talh5vekwmisq8zsbmizsxi9uzlnb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Turkické jazyky/Podstatná jména</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6965</id>
    <revision>
      <id>27742</id>
      <parentid>27715</parentid>
      <timestamp>2015-01-02T17:32:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Standazx</username>
        <id>2536</id>
      </contributor>
      <comment>Chakaské přípony</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6589" xml:space="preserve">Turkické jazyky nemají gramatické rody, gramatický rod lze odvodit pouze z kontextu. Výjimku představují některá jména, která mohou být pouze mužská či pouze ženská.

Chakaština má celkem 10 pádů, dva z nich ale nejsou obvykle uváděny.

{| class=&quot;wikitable&quot;
! !! plurál !! genitiv !! dativ !! akuzativ !! lokativ !! ablativ !! instrumentál !! lativ !! objektiv !! partitiv !! komitativ !! komparativ 
|-
| turecky || -lar/-ler || -(n)ın, -(n)in, -(n)un, -(n)ün || -(y)a, -(y)e || -(y)ı, -(y)i, -(y)u, -(y)ü || -da, -de; -ta, -te&lt;ref group=&quot;pozn.&quot; name=&quot;neznělé souhlásky-tr&quot;&gt;Varianty s ''t'' po neznělých souhláskách&lt;/ref&gt; || -dan, -den; -tan, -ten&lt;ref group=&quot;pozn.&quot; name=&quot;neznělé souhlásky-tr&quot; /&gt; ||  ||  ||  ||  ||  || 
|-
| ázerbájdžánsky || -lar/-lər || -(n)ın, -(n)in, -(n)un, -(n)ün || -(y)a, -(y)ə || -(n)ı, -(n)i, -(n)u, -(n)ü || -da, -də || -dan, -dən ||  ||  ||  ||  ||  || 
|-
| turkmensky || -lar/-ler || -(n)yň, -(n)iň, -(n)uň, -(n)üň || -(n)a, -(n)e, -ä&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Pokud slovo končí na ''i'', ''n'' se nevkládá. Pokud by po ''i'' následovalo by ''e'', ''ie'' se mění na ''ä''.&lt;/ref&gt; || -(n)y, -(n)i || -da, -de; -nda, -nde&lt;ref group=&quot;pozn.&quot; name=&quot;3osoba-tk&quot;&gt;Varianty s ''nd'' se používají ve třetí osobě následují-li po přivlastňovacích příponách.&lt;/ref&gt; || -dan, -den; -ndan, -nden&lt;ref group=&quot;pozn.&quot; name=&quot;3osoba-tk&quot; /&gt; ||  ||  ||  ||  ||  || 
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | uzbecky || -lar&lt;ref group=&quot;pozn.&quot; name=&quot;lar-uzbečtina&quot;&gt;V uzbečtině se přípona -lar/-лар používá také k vyjádření respektu/formálnosti, takže podle kontextu mohou slova s příponou -lar/-лар být i v jednotném čísle.&lt;/ref&gt; || -ning || -ga, -qa, -ka || -ni || -da || -dan ||  ||  ||  ||  ||  || 
|-
| -лар&lt;ref group=&quot;pozn.&quot; name=&quot;lar-uzbečtina&quot; /&gt; || || ||  ||  ||  ||  ||  ||  ||  ||  || 
|-
| kazašsky || -лар/-лер,&lt;ref group=&quot;pozn.&quot; name=&quot;samohlásky&quot;&gt;Po samohláskách&lt;/ref&gt; -дар/-дер, -тар/-тер&lt;ref group=&quot;pozn.&quot; name=&quot;neznělé souhlásky&quot;&gt;Po neznělých souhláskách&lt;/ref&gt; || -тің/-тың,&lt;ref group=&quot;pozn.&quot; name=&quot;neznělé souhlásky&quot; /&gt; -дің/-дың, -нің/-ның || -қа/-ке,&lt;ref group=&quot;pozn.&quot; name=&quot;neznělé souhlásky&quot; /&gt; -ға/-ге, -на/-не || -ті/-ты,&lt;ref group=&quot;pozn.&quot; name=&quot;neznělé souhlásky&quot; /&gt; -ді,/-ды, -ні/-ны,&lt;ref group=&quot;pozn.&quot; name=&quot;samohlásky&quot; /&gt; -н || -та/-те,&lt;ref group=&quot;pozn.&quot; name=&quot;neznělé souhlásky&quot; /&gt; -да/-де, -нда/-нде || -тан/-тен,&lt;ref group=&quot;pozn.&quot; name=&quot;neznělé souhlásky&quot; /&gt; -дан/-ден, -нан/-нен || -пен,&lt;ref group=&quot;pozn.&quot; name=&quot;neznělé souhlásky&quot; /&gt; -бен, -мен ||  ||  ||  ||  || 
|-
| kyrgyzsky || -лар/-лер/-лор/-лөр, -дар/-дер/-дор/-дөр, -тар/-тер/-тор/-төр || -тын/-тин/-тун/-түн, -дын/-дин/-дун/-дүн, -нын/-нин/-нун/-нүн || -ка/-ке/-ко/-кө, -га/-ге/-го/-гө, -на/-не/-но/-нө || -ты/-ти/-ту/-тү, -ды/-ди/-ду/-дү, -ны/-ни/-ну/-нү, -н || -та/-те/-то/-тө, -да/-де/-до/-дө, -нда/-нде/-ндо/-ндө || -тан/-тен/-тон/-төн, -дан/-ден/-дон/-дөн, -нан/-нен/-нон/-нөн ||  ||  ||  ||  ||  || 
|-
| altajsky || -лар/-лер/-лор/-лöр, -дар/-дер/-дор/-дöр, -тар/-тер/-тор/-тöр || -ныҥ/-ниҥ, -дыҥ/-диҥ, -тыҥ/-тиҥ || -га/-ге/-го/-гö, -ка/-ке/-ко/-кö || -ны/-ни, -ды/-ди, -ты/-ти || -да/-де/-до/-дö, -та/-те/-то/-тö || -диҥ/-деҥ/-доҥ/-дöҥ, -тиҥ/-теҥ/-тоҥ/-тöҥ ||  ||  ||  ||  ||  || 
|-
| tatarsky || -лар/-ләр, -нар/-нәр || -ның/-нең || -га/-гә, -ка/-кә || -ны/-не || -да/дә, -та/-тә || -дан/-дән, -тан/-тән, -нан/-нән ||  ||  ||  ||  ||  || 
|-
| baškirsky&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;'''Přehled variant baškirkých přípon není úplný'''&lt;/ref&gt; || -лар/-ләр, -дар/-дәр, -ҙар, -тар || -дың/-дең, -ның/-нең, -ҙың/-ҙең, -тың || -ға/-гә, -ҡа || -ды/-де, -ны/-не, -ҙы/-ҙе, -ты || -да/-дә, -ла/-лә, -ҙа/-ҙә, -та || -дан/-дән, -ҙан/-ҙән, -тан, -нан/-нән ||  ||  ||  ||  ||  || 
|-
| čuvašsky ||  || -ӑн, -ӗн, -н || style=&quot;background-color:#DADADA;&quot; | &amp;nbsp; || style=&quot;background-color:#DADADA;&quot; | &amp;nbsp; || -ра, -ре; -тa, -тe || -ран, -рен; -тан, -тен || -пa(ла), -пe(ле) || style=&quot;background-color:#DADADA;&quot; | &amp;nbsp; || -(н)a, -(н)е ||  ||  || 
|-
| jakutsky || -лар/-лэр/-лор/-лөр, -дар/-дэр/-дор/-дөр, -тар/-тэр/-тор/-төр, -нар/-нор/-нэр/-нөр || style=&quot;background-color:#DADADA;&quot; | &amp;nbsp; || -та, -га, -ка, -ха, -ҥа || -ны, -ы || style=&quot;background-color:#DADADA;&quot; | &amp;nbsp; || -ттан, -тан || -нан, -ынан || style=&quot;background-color:#DADADA;&quot; | &amp;nbsp; || style=&quot;background-color:#DADADA;&quot; | &amp;nbsp; || -та, -да, -ла, -на || -лыын, -тыын, -дыын, -ныын || -тааҕар, -дааҕар, -лааҕар, -нааҕар
|-
| chakasky&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Další dva v učebnicích obvykle neudávané pády mají přípony -даңар/-деңер, -таңар/-теңер, -наңар/-неңер a -ӌа/-ӌе, -ча/-че, -нӌа/-нӌе, první z nich se používá pro označení tématu rozhovoru (mluvit o něčem) a druhý je allativ(asi ?) (jít po něčem)&lt;/ref&gt; || -лар/-лер -тар/-тер, -нар/-нер || -ның/-нің, -тың/-тің || -аа/-ее, -ға(а)/-ге(е), -ха/-ке, -а/-е -на/-не || -ты/-ті, -ны/-ні/-н || -да/-де, -та/-те, -нда/-нде || -дан/-ден, -тан/-тен, -нан/-нен || -наң/-нең || -зар/-зер, -сар/-сер, -нзар/-нзер ||  ||  ||  || 
|-
| tuvinsky || -лар/-лер, -дар/-дер, -тар/-тер, -нар/-нер || ''posesiv:'' -ның/-ниң/-нуң/-нүң, -дың/-диң/-дуң/-дүң, -тың/-тиң/-туң/-түң || -га/-ге, -ка/-ке || -ды/-ди/-ду/-дү, -ты/-ти/-ту/-тү, -ны/-ни/-ну/-нү || -да/-де, -та/-те || -дан/-ден, -тан/-тен ||  ||  ||  ||  ||  || 
|-
| nogajsky || -лар/-лер ||  ||  || || || ||  ||  ||  ||  ||  || 
|-
| karačaj balkarsky || -ла/-ле ||  ||  || || -да/-де, -нда/-нде || -дан/-ден ||  ||  ||  ||  ||  || 
|}

&lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;

[[Kategorie:Turkické jazyky]]</text>
      <sha1>duou6zowkb4vkzm1qgsiz29xk9buo5z</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Freiwillige Feuerwehr</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6966</id>
    <revision>
      <id>44330</id>
      <parentid>44149</parentid>
      <timestamp>2021-08-07T11:28:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>2A01:CB1C:821F:A400:FD2B:1F5E:F396:B939</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="54112" xml:space="preserve">[[Soubor:Cisleithanien Transleithanien.png|náhled|Rakousko-Uhersko: červená Předlitavsko (Cisleithanien), modrá Zalitavsko (Transleithanien) a zelená Bosna a Hercegovina (Bosnien und Herzegowina).]]
Historie dobrovolných hasičů v obci je úzce spojena s vývojem německých a rakouských dobrovolných hasičů. Císař František Josef I. ve svém úvodním manifestu z 2. prosince 1848 deklaroval nejen omlazení a transformaci říše, ale i spojení všech jejích zemí a národů do jednoho velkého státního celku. Ve 150. císařském patentu ze dne 4. března 1849 vyhlásil novou ústavu a 171. patentem ze 17. března 1849 upravil svobodu sdružování a shromažďování. Říšský zákon (Reichsgemeindegesetz) z 5. března 1862 přinesl nová pravidla do obecního správního systému. Bezpečnost osob a osobního majetku, jakož i požární ochrana, spadaly nyní pod obecní samosprávu. Obec rozhodovala také o údržbě místních komunikací a cest, zajišťovala v zimě odhazování sněhu a organizovala pomoc v případě nehod. Obyvatelstvo obcí se pomalu učilo modernímu řízení, zakládalo první spolky a vyvíjelo samostatné aktivity.&lt;ref&gt;Entwicklung des österreichischen Feuerwehrwesens, Adolf Schinner&lt;/ref&gt;

== Turnerfeuerwehren / Turnersko-hasičské sbory ==
[[Soubor:Friedrich Ludwig Jahn.jpg|náhled|Friedrich Ludwig Jahn (11. srpna 1778, Lanz – 15. října 1852, Freyburg) německý (pruský) pedagog a vlastenec. Je známý pod přezdívkou „Turnvater Jahn”, což v překladu znamená &quot;Jahn, otec gymnastiky&quot;. Jahn je považován za zakladatele německého turnerského (tělovýchovného) hnutí.]]
Turnerské hnutí na principech Friedricha L. Jahna bylo v Německu v roce 1819 zakázáno a teprve v roce 1842 v Prusku obnoveno. Turneři oplývali nejen fyzickou zdatností, ale uměli se i dobře podřizovat spolkovým pravidlům a komunitě. Zvláštní obratnost prokazovali v lezení po žebřících. Tak vznikla myšlenka založení turnerských hasičů (Turnerfeuerwehren). Smýšlení turnerů se mladému císaři Františku Josefu I. z pochopitelných důvodů nezamlouvalo a vzhledem k tomu, že turneři usilovali (mimo jiného) i o vytvoření jedné velké německé říše, jejíž součástí by bylo i Rakousko, považoval hnutí za podvratné. Mladý císař věřil v mnohonárodnostní stát. To je také důvod proč byly první turnerské a turnersko-hasičské spolky, založené v letech 1848-1851 v městech Bregenz, Dornbirn a Feldkirch, v rakousko-uherské monarchii zakázány.

Zvrat nastal až po prohrané bitvě v roce 1859 (bitva u Solferina). Zrušení absolutistické vlády a nové státní reformy uvolnily cestu liberalismu a k zakládaní turnerských, později i hasičských, spolků začalo docházet i na území monarchie. Tempo veřejného života udávala mladá německá liberální buržoazie. V roce 1859 byl založen „Erster Wiener Turnverein” (První vídeňský tělocvičný spolek), další následovaly v roce 1861 ve městech Krems, Bregenz a Feldkirch. Na turnerské slavnosti (Stiftungsfest Kremser Turnverein) v Kremži 7.- 9. srpna 1862 byli rakouští turneři vyzváni, aby podle vzoru německých turnerů zakládali turnersko-hasičské sbory (Turnerfeuerwehr). Po německé turnerské slavnosti v Lipsku v roce 1863 (Deutsches Turnfest Leipzig) se zakládání tělocvičných spolků rozběhlo naplno i v Rakousku. Dne 26. září 1864 proběhlo slavnostní setkání turnerských spolků z Dolního Rakouska, Horního Rakouska a Salzburku. Zakladatel turnersko-hasičského sboru v Kremži Dr. Hans Stingl také vypracoval turnersko-hasičský cvičební řád (Turner-Feuerwehr-Ordnung).(Německé turnerstvo), svaz

Centrální svaz „Deutsche Turnerschaft“ (Německé turnerstvo), sjednocoval turnerské spolky z německých, rakouských a českých zemí. Rakouské turnerské spolky tvořily jeho XV. kraj, který byl rozdělen na „podkraj XV.a” pro Čechy a Moravu (Böhmen und Mähren) a „podkraj XV.b” pro Rakousko (Österreich). Podle statistiky z 1. listopadu 1864 (Turnerfeuerwehren in Deutschland) se nacházelo v podkraji Čechy a Morava 19 hasičských sborů a v podkraji Rakouska 10 hasičských sborů. Na V. Německém hasičském sněmu v Lipsku (Deutscher Feuerwehrtag Leipzig) ve dnech 19.- 22. května 1865 se účastnilo 24 hasičských sborů z XV. kraje. V roce 1867 pořádali dolnorakouští a hornorakouští turneři první společnou tělovýchovnou slavnost (Niederösterreichischer und oberösterreichischer Turntag). V roce 1870 došlo k definitivnímu oddělení turnerstva a hasičstva.

=== Turnersko-hasičský sbor ve Znojmě ===
Znojemský „Turnverein” se konstituoval 28. srpna 1862 v 8.00 hodin ráno ve znojemské sportovní hale. V roce 1864 začaly i německé znojemské listy přinášet zprávy o důležitosti tělovýchovy na školách&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, 4. prosince 1864, Schulturnen str. 2, Österreichische Nationalbibliothek (ÖNB) Wien.&lt;/ref&gt; a v roce 1868 prošli učitelé obecných škol na Znojemsku tělovýchovným kurzem. Ve dnech 4. a 5. srpna 1869 se ve Znojmě konalo turnerské setkání učitelů obecných škol (Volkschullehrer Turntag). Dne 20. srpna 1871 uspořádal znojemský Turnverein veřejné cvičení (Schauturnen), na kterém vystoupil také místní turnersko-hasičský sbor (Turner-Feuerwehr), k jehož konstituci došlo v roce 1868.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, 26. srpna 1871, str. 3-4, Österreichische Nationalbibliothek (ÖNB) Wien.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Bornemann, Karl: Festschrift zur Feier des 25 jährigen Bestehens der Freiwilligen Feuerwehr Znaim am 2., 3. und 4. September 1893, Znaim, 1893, německy.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Siebzig Jahre Freiwillige Feuerwehr in Znaim 1868-1938, německy, Freiwillige Feuerwehr, Znaim 1938, 18 stran.&lt;/ref&gt; Na základě říšského zákona „Reichsvolksschulgesetz“ z 14. května 1869 přibyly k současným vyučujícím předmětům náboženství, jazyku a počtům nové učební předměty: přírodopis, zeměpis, dějiny, psaní, geometrie, zpěv, chlapcům tělocvik a děvčatům ruční práce. Je tedy nasnadě, že mezi výrazné hybatele turnerského hnutí patřili právě učitelé. Na venkovských školách muselo zavádění tělocviku a nového tělovýchovného náčiní vzbuzovat údiv.&lt;ref&gt;Obraz - Albert Anker, Die Turnstunde, 1879/80. Chlapci jsou nastoupeni ve dvou řadách a střídavě nacvičují pochodování za udávání tempa učitelem. Tělovýchovné náčiní před školou dává tušit, co všechno mohlo být v hodinách tělocviku nabízeno. Dívky se na hodinách tělesné výchovy nepodílely. Dva staří sedláci udiveně pozorují výuku na školním hřišti.[http://webuser.fh-furtwangen.de/~vs-fg/hist/historie-14.html Hodina tělocviku na venkovské škole.]&lt;/ref&gt;

=== Hasičsko-tělocvičné spolky v Sokole ===
Také v českém Sokole docházelo ke slučování sokolství s hasičstvím. Zejména v době, kdy se v Sokole projevila krize a zájem o cvičení upadal. Problémy nastaly i s časopisem Sokol. Již v roce 1868 schválil výbor pražského Sokola zavedení hasičských cvičení do své činnosti pod heslem „Kdo hasič, ten sokol“. Některé Sokolské jednoty se v letech 1874 až 1876 přetvořily do spolků hasičsko-tělocvičných. V roce 1876 zavedl časopis „Sokol“ novou rubriku „Hasičstvo“. Miroslav Tyrš proti tomuto spojení ostře vystupoval a v roce 1882 se hasiči od Sokola oddělili.&lt;ref&gt;Stanislav Málek: Z historie požární ochrany (Aus der Geschichte des Brandschutzes), vydalo ČSPO, Říčany, 1961. Jakub Alois Jindra: Česká literatura hasičská (Tschechische Feuerwehrliteratur), vydáno vlastním nákladem v Táboře, 1893.&lt;/ref&gt;

== Österreichischer Feuerwehr Reichsverband / Rakouský hasičský říšský svaz ==
[[Soubor:RegCzermack.jpg|náhled|Reginald Czermak (* 3. březen 1847 – + 4. březen 1929) továrník s požární technikou a zakladatel svazu „Österreichischer Feuerwehr Reichsverband” a jeho první předseda v letech 1889-1902. Dne 7. září 1880 se konal v Grazu 1. rakouský den požární ochrany (Österreichischer Feuerwehrtag), vzhledem k jeho malé návštěvnosti navrhl Reginald Czermack z Teplic pro jeho lepší koordinaci založení centrálního svazu s regulérním stálým výborem a 25. března 1889 svolal do Magisterského sálu v Nové Radnici ve Vídni zástupce zemských svazů. Účast přijalo devět zástupců z Čech, Moravy, Slezska (jak z české tak i německé sekce), Dolního Rakouska, Horního Rakouska a Tyrolska. Delegáti ze Štýrska a Salzburgu se omluvili. Stanovy vypracované Czermackem byly jednohlasně přijaty a všichni zúčastnění se vyslovili pro vytvoření stálého hasičského výboru. V roce 1903 byl Czermack znovu jednohlasně zvolen. Funkce se ale vzdal a místo předsedy zaujal Rudolf M. Rohrer (majitel tiskárny a místostarosta města Brna, redaktor novin „Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung“ a zástupce předsedy německého svazu dobrovolných hasičů pro Moravu). Rohrer se po pár měsících funkce také vzdal a 26. dubna 1903 byl zvolen předsedou Karl Schneck ze St. Pöltenu. Od 15. září 1903 se sídlo svazu přestěhovalo i s celým vybavením, archivem a sekretářem Gustavem Schoepfem z Teplic do St. Pöltenu.]]
Cesta k organizaci zastřešující všechny hasičské spolky vedla v Rakousku-Uhersku zrovna tak jako v Německu přes pořádané hasičské dny. Absence mateřské organizace se projevila již v roce 1871 při přípravách na světovou výstavu ve Vídni (Wiener Weltausstellung 1873). Jako první se chopil iniciativy v roce 1874 Svaz moravskoslezských dobrovolných hasičských sborů. Ničeho ale nedosáhl, jelikož velké zemské hasičské svazy návrhy vetovaly. K větší popularizaci dobrovolných hasičů přispěl vydáváním ročenky Fromme's Österreichischen Feuerwehrkalender od roku 1876 Carl Richter z Moravské Ostravy.

* 1880 - 1. Österreichischer Feuerwehrtag v Grazu
* 1882 - 2. Österreichischer Feuerwehrtag v Innsbrucku
* 1884 - 3. Österreichischer Feuerwehrtag v St. Pöltenu
* 1887 - 4. Österreichischer Feuerwehrtag v Brně byl spojen s 20. výročím tělovýchovných hasičů „Turner-Feuerwehr”
* 1889 byl založen „Ständiger österreichischer Feuerwehr-Ausschuss” (Stálý rakouský hasičský výbor,) se sídlem v dolnorakouském St. Pöltenu
:Předseda: Reginald Czermack z Teplic
:I. místopředseda: Dr. Karl Richter z M. Ostravy
:II. místopředseda: Dr. Jos. Wedl z Wiener-Neustadt
* 1891 - 5. Österreichischer Feuerwehrtag v Teplicích
* 1896 - 6. Österreichischer Feuerwehrtag v Klagenfurtu
* 1898 - 7. Österreichischer Feuerwehrtag ve Vídni, kde 20 000 hasičů ze všech korunních zemí vzdalo hold císaři Františku Josefovi.

Společně vypracovaná statistika v roce 1900 udávala 8 170 sborů dobrovolných hasičů s celkovým počtem 353 564 mužů. V roce 1900 rozhodl Stálý výbor rakouských hasičů na svém zasedání dne 2. prosince ve Vídni o změně jména na „Österreichischer Feuerwehr Reichsverband”.&lt;ref&gt;Mitteilungen des n.-öst. Landes-Feuerwehr-Verbandes, Jahr 1901: Heft 4 S. 2.&lt;/ref&gt;

* 1869	Verband der freiwilligen Feuerwehren in Kärnten
* 1869	Niederösterreichischer Landesfeuerwehr-Verband
* 1869	Verband der mährisch-schlesischen freiwilligen Feuerwehren (od roku 1899 Deutscher Feuerwehr Landesverband für Mähren)
* 1869	Oberösterreichischer Landesfeuerwehr-Verband
* 1870	Steiermärkischer Landes-Feuerwehr-Verband
* 1872	Verband der freiwilligen Deutsch-Tiroler Feuerwehren
* 1875	Freiwilliger Feuerwehr-Landesverband der Bukowina
* 1875	Vorarlberger Feuerwehr-Gauverband
* 1875	Verband der freiwilligen Feuerwehren in Gallizien
* 1878	Feuerwehr-Landes-Central-Verband für Böhmen
* 1881	Verband der freiwilligen Feuerwehren des Herzogtums Salzburg
* 1882	Zemská ústřední jednota mor.-slez. dobrovolných sborů hasičských (Moravský zemský svaz vznikl po oddělení ze společného svazu z roku 1869)
* 1888	Krainischer Landes-Feuerwehrverband
* 1891	Zemská ústřední hasičská jednota království Českého (Český zemský svaz vznikl po oddělení ze společného svazu z roku 1878)
* 1894	Österreichisch-schlesischer Landes-Feuerwehr-Verband (vznikl vydělením slezského německého svazu z roku 1869)
* 1895	Česko-slovanský svaz dobrovolných hasičů pro Slezsko

Celorakouský svaz hasičů sdružoval 31. prosince 1901 5 785 německých, 3 474 slovanských, 28 italských a 261 haličských sborů dobrovolných a továrních hasičů, mimo zemské svazy fungujících 17 německých, 2 slovanské a 2 italské profesionální sbory a v Haliči 1 443 sborů různých forem - celkem 11 002 hasičských sborů. V roce 1917 proběhla úprava názvu na „Österreichischer Reichsverband für Feuerwehr und Rettungswesen” (Rakouský říšský svaz pro hasiče a záchrannou službu).

=== Uniformy ===
Hasičské uniformy nařízené předpisem z roku 1892 zůstaly v podstatě (až na drobné regionální odlišnosti) v platnosti po celou dobu monarchie. Ve službě se nosila režná šedá uniforma (Zwilchuniform), pro slavnostní a vlastenecké příležitosti oblékali hasiči slavnostní uniformu (Extrauniform) z tmavě modré látky. Velitel měl zlaté označení hodnosti, ostatní hodnosti stříbrné.

* Německé Čechy (Deutsch-Böhmen): tmavě šedo-modrá uniforma, režná lněná pracovní (Zwilch), černá kožená helma s mosazným lemem, šedomodrá čepice, nůž „Faschinmesser” (dlouhý nůž s vroubkovaným okrajem).
* Čechy (Tschechisch-Böhmen): tmavě modrá uniforma se šněrováním, „Zwilch”, baret.
* Štýrsko, Korutany, Kraňsko, Morava, Slezsko, Bukovina, Halič: tmavě modrá uniforma, různé typy pokrývky hlavy (vojenské, námořnické nebo ušanky).
* Dolní Rakousko, Horní Rakousko, Salzburg, Tyrolsko, Vorarlbersko: hnědá vlněná plstěná uniforma (Loden), „Zwilch”, námořnická čepice.&lt;ref&gt;Dne 30. září 1873 odhlasoval výbor FF ve Znojmě po přijetí nových stanov, na jejichž základě město přebralo dohled nad dobrovolnými hasiči, pořízení 18. nových strážních kabátů (Wachmantel). Hasičské kabáty měly být ušity z hnědé plstěné vlněné látky nazývané „Loden” a byly určeny pouze do služby, proto po jejich ušití měly být uchovávány ve skladišti. Znaimer Wochenblatt, 4. října 1873, str. 5.&lt;/ref&gt;
* Dobrovolní hasiči z Vídně a okolí: až do roku 1938 šedo-modré uniformy a kovové hvězdice s označením hodnosti.
* V maďarské části monarchie byly uniformy podobné, regiony se lišily šněrováním.

Po připojení k Třetí říši platilo i pro dobrovolné hasiče takzvané „zglajchšaltování”. Podle německých uniforem se objevily hodnosti na náramenících, tmavě modrá uniforma platila pro dobrovolné hasiče, šedá pro profesionální hasiče - Feuerschutzpolizei. Přísným pravidlům podléhalo nošení opasku, sekerky, nože (Faschinmesser) a bajonetu u různých hodností. Říšské ministerstvo vnitra vyžadovalo použití ocelové helmy (až do roku 1940 s hliníkovým hřebenem). „Frauenhelferinnen“-Gruppen, „Hitlerjugend-Feuerwehrscharen“ a „Reichsluftschutzbund“ měly ploché helmy a velmi jednoduché uniformy. Mnoho hasičů nosilo své staré oblečení, které si podle německé konfekce upravovali.&lt;ref&gt;Jörg Würzelberger: Schmuck und Schutz, 130 Jahre Uniform- und Schutzbekleidung&lt;/ref&gt;

== Verband der mährisch-schlesischen freiwilligen Feuerwehren / Svaz moravsko-slezských dobrovolných hasičů ==
[[Soubor:FerdLeitenberger.jpg|náhled|Ferdinand Leitenberger (narozen 30. června 1799 v Zákupech, zemřel 3. září 1869 v Zákupech), zakladatel prvního sboru dobrovolných hasičů (Freiwilligen Feuerwehr) v Rakousku-Uhersku a v zemích Koruny České v Zákupech (Reichstadt). ]]

První hasičský spolek pod německým velením nazvaný „Freiwilige Pompierskorps” založil roku 1850 Ferdinand Leitenberger v Zákupech (Reichstadt). Leitenberger sepsal podle vzoru německých hasičských spolků příručku s návodem k zakládání dobrovolných hasičů, v roce 1855 v němčině a o rok později v češtině. Na moravsko-slezském území se první hasičský spolek pod německým velením zformoval ve Fulneku v roce 1861 a v Opavě v roce 1862.&lt;ref&gt;První FF s českým velením vznikl v Čechách ve Velvarech v roce 1864, na Moravě roku 1871 ve Velkém Meziříčí a v roce 1884 v Kylešovicích u Opavy ve Slezsku.&lt;/ref&gt; V roce 1868 byl v Rumburku pod názvem „Feuerwehr Landes-Zentralverband für Böhmen” konstituován první ústřední svaz zastřešující spolky dobrovolných hasičů v Čechách se sídlem v Praze.&lt;ref&gt;Český svaz byl založen v Čechách v roce 1878 v Chrudimi, v roce 1882 na Moravě v Tišnově a v roce 1890 v Opavě ve Slezsku. Na Moravě se o založení českého Zemského ústředního svazu moravsko-slezských dobrovolných hasičských sborů (Böhmischer Verband der Mährisch-Schlesischen Feuerwehren, 27. července 1883) zasloužil Titus Krška z Velkého Meziříčí (Groß Meseritz). Zemská ústřední hasičská jednota královstvi Ćeského (Tschechischer Landes Verband) odsouhlasila 19. prosince 1891 stanovy a prvním předsedou se stal Dr. J. Figar.&lt;/ref&gt;

=== Konstituce Svazu moravsko-slezských hasičů ===
[[Soubor:Knaust-kupplungspaar.jpg|náhled|]]
Na prvním rakousko-slezském hasičském sněmu (Der erste österreichisch-schlesische Feuerwehrtag), konaném 26. září 1869 v Opavě (Troppau), došlo ke konstituci moravsko-slezského hasičského svazu (mährisch-schlesischen Feuerwehr-Verband).

Podle stanov z roku 1878 se valná hromada konala jednou za dva roky, místo konání určoval ústřední výbor. Každý sbor vysílal jednoho člena, přičemž členové výboru nemohli být sborem delegováni, ale směli zasedat a volit. Sbor dobrovolných hasičů, v jehož místě sjezd (Feuerwehrtag) probíhal, bylo povinováno uspořádáním veřejného cvičení a doprovodné výstavy. Na valné hromadě delegáti volili nový ústřední výbor. Nejprve byl volen předseda, potom dva místopředsedové (jeden z delegátů za Moravu a druhý za Slezsko), nakonec proběhla volba osmičlenného výboru. Zvolený jedenáctičlenný (později čtrnáctičlenný) ústřední zemský výbor volil zapisovatele a pokladníka, případně jejich náhradníky podle místa původu předsedy (ze stejného místa). Náklady svazu byly financovány z členských příspěvků, které se platily každoročně v lednu. V obcích do 3 000 obyvatel platili členové 4 zlaté (8 korun), za každých 1 000 obyvatel navíc se členský příspěvek navyšoval o jeden zlatý (2 koruny). Každému sboru zasílal svaz jeden výtisk novin ''Österreichische Feuerwehr-Zeitung''. Místem sboru se rozuměla adresa předsedy nebo v případě jeho zastupování místopředsedy. V roce 1874 disponoval Verband der mährisch-schlesischen freiwilligen Feuerwehren 344 sbory na Moravě a 146 ve Slezsku. Každá země, jak Morava i Slezsko, měla vlastní podpůrnou pokladnu.

Ústřední výbor v roce 1894 tvořil předseda Dr. Karl Richter (z Moravské Ostravy), místopředseda Rudolf M. Rohrer (z Brna), místopředseda Alfons Matter (z Těšína), zapisovatel Hermann Friedländer (z Moravské Ostravy), pokladník Alois Schwarz (z Moravské Ostravy), členové výboru Gustav Malisch (z Frýdku), Franz Krebernik (ze Šumperka), Hermann Stockmayer (z Malenovic), Anton Bauer (z Nového Jičína), Friedrich Kurzweil (z Bruntálu), Dr. Josef Frendl (z Uherského Hradiště), Dr. Hans Thill (z Mikulova), Bernhard Girsig (z Vidnavy).

=== VIII. okres Znojmo a Moravský Krumlov ===
Okresnímu sdružení Znojmo a Moravský Krumlov předsedal Karl Bornemann a v roce 1894 pod něj spadala sdružení: Podmolí (Baumöhl), Přímětice (Brenditz), Moravské Budějovice (Mährisch Budwitz), Vracovice (Edenthurn), Vranov nad Dyjí (Frain), Heidenpiltsch, Hodonice (Hödnitz), Hostěradice (Hosterlitz), Moravský Krumlov (Mährisch Kromau), Milíčovice (Milleschitz), Miroslav (Mißlitz), Šatov (Schattau), Stálky (Stallek, do 1910 česky Křtálek), Tasovice (Taßwitz), Stošíkovice na Louce (Teßwitz an der Wiese), Olbramovice (Wolframitz), Znojmo (Znaim), Suchohrdly (Zuckerhandl) a Korolupy (Kurlupp) s 31 členy pod velením '''Franze Blažka'''. V roce 1895 přibyly do 8. okresního sdružení Branišovice (Frainspitz), Krhovice (Gurwitz), Kadov (Kodau), Blížkovice (Lispitz), Popice (Poppitz) a Vrbovec (Urbau). V dalším roce Damnice (Damitz), Oleksovice (Olkowitz) a Štítary (Schiltern).

Na 23. sjezdu Ústředního moravsko-slezského svazu dobrovolných hasičů 21. června 1896 v Novém Jičíně (Neutitschein) se již hovořilo o tom, že VIII. okresní sdružení M. Krumlov-Znojmo bude rozděleno a to tak, že hasičské sbory ležící v obvodu okresního hejtmanství­ Znojmo budou tvořit nadále VIII. okres, naproti tomu hasičské sbory spadající pod okresní hejtmanství M. Krumlov vytvoří nové okresní sdružení s číslem XXVI. Na tom se také usnesly valné hromady okresu M. Krumlov-Znojmo, konané 15. srpna a 6. října 1895, takže okresní sdružení předložilo na sjezdu delegátům návrh k povolení zamýšlené změny.&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Mo, 20. Juli 1896, Seite 9.&lt;/ref&gt;

Žádost na rozdělení okresu byla Ústředním svazem kladně vyřízena. Na základě zřízení nového XXVI. okresu došlo i k úpravě stanov, které c. k. místodržitelství v Brně schválilo 26. září 1896. Sbory dobrovolných hasičů z obcí: Damnice (Damitz), Branišovice (Frainspitz), Hostěradice (Hosterlitz), Kadov (Kodau), Moravský Krumlov (Mährisch Kromau), Loděnice (Lodenitz), Míšovice (Nispitz), Olbramovice (Wolframitz) a Jiřice (Irritz) tvořily nové okresní sdružení k jehož konstituci došlo 11. července 1897. Po vytvoření nového okresu muselo dojít také ke změně stanov VIII. okresu, které c. k. místodržitelství v Brně schválilo svým výnosem 21. listopadu 1896. Což bylo delegátům opětovně předloženo na 27. sjezdu Ústředního moravsko-slezského svazu dobrovolných hasičů 22. srpna 1897 v Bruntále (Freudenthal).&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Di, 5. Oktober 1897, Seite 9.&lt;/ref&gt;

:I. Brno (Brünn): u pohřební pokladny 6 sborů (155 členů)
:II. Uherské Hradiště (Hradisch): u pohřební pokladny 2 sbory (54 členů)
:III. Jihlava (Iglau): u pohřební pokladny 6 sborů (172 členů)
:IV. Zábřeh (Hohenstadt): u pohřební pokladny 5 sborů (125 členů)
:V. Mohelnice (Müglitz): u pohřební pokladny 4 sbory (108 členů)
:VI. Štíty (Schildberg): u pohřební pokladny 1 sbor (8 členů)
:VII. Olomouc (Olmütz): u pohřební pokladny 8 sborů (224 členů)
:VIII.Znojmo (Znaim): u pohřební pokladny 3 sbory (38 členů)
:IX. Litovel (Littau): 0 členů u pohřební pokladny
:X. Nové Město na Moravě (M.-Neustadt): u pohřební pokladny 4 sbory (75 členů)
:XI. Krásná (Krasna): u pohřební pokladny 3 sbory (128 členů)
:XII. Jaroslavice (Joslowitz): u pohřební pokladny 3 sbory (60 členů)
:XIII. Moravská Ostrava (M.-Ostrau): u pohřební pokladny 4 sbory (263 členů)
:XIV. Nový Jičín (Neutitschein): u pohřební pokladny 12 sborů (437 členů)
:XV. Mikulov (Nikolsburg): u pohřební pokladny 10 sborů (251 členů)
:XVI. Rýmařov (Römerstadt): u pohřební pokladny 4 sbory (61 členů)
:XVII. Šumperk (M.-Schönberg): u pohřební pokladny 8 sborů (199 členů)
:XVIII. Dvorce u Bruntálu (Hof): u pohřební pokladny 2 sbory (75 členů)
:XIX. Budišov (Bautsch): u pohřební pokladny 2 sbory (93 členů)
:XX. Šternberk (Sternberg): 0 členů u pohřební pokladny
:XXI. Moravská Třebová (M.-Trübau): u pohřební pokladny 12 sborů (304 členů)
:XXII. Svitavy (Zwittau): u pohřební pokladny 1 sbor (40 členů)
:XXIII. Těšín (Teschen): u pohřební pokladny 3 sbory (123 členů)
:XXV. Frývaldov (Freiwaldau): u pohřební pokladny 7 sborů (220 členů)
:XXVI. Moravský Krumlov (M. Kromau): u pohřební pokladny 2 sbory (38 členů)
:XXVIII. Bruntál (Freudenthal): u pohřební pokladny 7 sborů (179 členů)
:XXIX. Osoblaha (Hotzenplotz): u pohřební pokladny 7 sborů (183 členů)
:XXX. Albrechtice (Olbersdorf): u pohřební pokladny 6 sborů (143 členů)&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Sa, 20. November 1897, Seite 10.&lt;/ref&gt;

=== VIII. okres Znojmo ===
V roce 1897 stál v čele VIII. znojemského okresu stále předseda Karl Bornemann s 23 sbory dobrovolných hasičů v obcích: Podmolí (Baumöhl), Přímětice (Brenditz), Moravské Budějovice (Mährisch Budwitz), Dešná (Döschen), Vracovice (Edenthurn), Vranov nad Dyjí (Frain), Krhovice (Gurwitz), Hodonice (Hödnitz), Blížkovice (Lispitz), Míšovice (Nispitz), Milíčovice (Milleschitz), Miroslav (Mißlitz), Oleksovice (Olkowitz), Štítary (Schiltern), Popice (Poppitz), Stálky (Stallek), Šatov (Schattau), Tasovice (Taßwitz), Stošíkovice na Louce (Teßwitz an der Wiese), Vrbovec (Urbau), Suchohrdly (Zuckerhandl), Znojmo (Znaim), v Korolupech velel i nadále Franz Blažek a zastupoval ho '''Johann Stiepani.''' V roce 1898 doplnili sestavu dobrovolní hasiči z Chvalovic (Kallendorf) a v roce 1900 z Frejštejna (Freistein, česky od r. 1949 Podhradí nad Dyjí), Jasovic (Jasowitz), Strachotic (Rausenbruck) a Šafova (Schaffa).

V Korolupech se účastnilo požární ochrany 25 členů a novým zástupcem se stal '''Laurenz Apeltauer'''. Ve Starém Petříně (Alt Petrein) vznikl spolek FF v roce 1901, v Lechovicích (Lechwitz) a Práčích (Pratsch) v roce 1902. Sborů dobrovolných hasičů přibývalo. Německý zemský svaz dobrovolných hasičů (Deutscher Feuerwehr Landesverband für Mähren) nyní čítal 468 sborů v 25 okresech.

XI. okresní hasičský den s valnou hromadou a veřejným cvičením se konal 20. srpna 1899 v Moravských Budějovicích, jejichž dobrovolní hasiči oslavili taktéž 25. výročí založení dobrovolných hasičů ve městě. Na oslavu byli přizváni jako čestní hosté i delegáti českého hasičského sboru z M. Budějovic.&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, 5. September 1899, s. 10.&lt;/ref&gt;

=== XXIII. okres Vranov ===
Dobrovolní hasiči z vranovského okresu se již delší dobu snažili o vytvoření vlastního okresu. Na valné hromadě VIII. okresu Znojmo 26. srpna 1900 delegáti zřízení 23. hasičského okres Vranov odsouhlasili. Sídlem nového se stalo tržní městečko Vranov (s přidruženými obcemi Jazovice, Starý Petřín, Šafov a Stálky) s 10 sbory dobrovolných hasičů.&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, 20. November 1900, s. 9.&lt;/ref&gt; Do čela okresního sdružení byl zvolen předseda (Obmann) Franz Pipperger z Vranova, jeho zástupcem Franz Sackel z Jasovic (Obmann-Stellvetreter), zapisovatel Rudolf Pater z Vranova (Schriftwart, Schriftführer) a pokladnu měl na starosti Johann Trinkl z Vranova (Kassier).

# FF Starý Petřín (Alt Petrein): 34 členů, velitel Innozenz Ille, zástupce Rudolf Stohl
# FF Vracovice (Edenthurn): 29 členů, velitel Franz Donner, zástupce Engelbert Stohl
# FF Vranov nad Dyjí (Frain): 37 členů, velitel Franz Pipperger, zástupce Rudolf Pater
# FF Podhradí nad Dyjí (Freistein): 23 členů, velitel Edmund Beier
# FF Jasovice (Jasowitz): 22 členů, velitel Franz Sackel
# FF Korolupy (Kurlupp): 20 členů, velitel Franz Blažek, zástupce Laurenz Apeltauer
# FF Milíčovice (Milleschitz): 19 členů, velitel Johann Schneider, zástupce Engelbert Strohalm
# FF Šafov (Schaffa): 28 členů, velitel Carl Brückner
# FF Štítary (Schiltern): 29 členů, velitel J. Simroth, zástupce Josef Hangl
# FF Stálky (Stallek): 28 členů, velitel Franz Martin, zástupce Johann Zach

V roce 1905 přibyla obec Lesná (Liliendorf) s 26 členy s velitelem Arturem Lupprichtem a zástupcem Albrechtem Kotzabem, v roce 1906 Horní Břečkov (Fröschau) s 28 členy s velitelem Al. Jakuschem a zástupcem Johannem Wausem, v roce 1907 Podmyče (Pomitsch) s 25 členy s velitelem Nik. Kleiblem a zástupcem Karlem Maurerem, v roce 1908 Lančov (Landschau) s 23 členy s velitelem Wenzlem Hellmannem a zástupcem Johannem Fuchsem. Na VIII. okresním hasičském dnu ve Vracovicích ukončil Franz Pipperger svoji dlouholetou činnost u dobrovolných hasičů a za jeho zásluhy mu byl předán zlatý hasičský prsten. Do nového výboru byli zvoleni: předseda Rudolf Pater z Vranova, zástupce předsedy Johann Trinkl z Vranova, členové výboru Karl Brukner ze Šafova, Franz Donner z Vracovic, Innozenz Ille ze Starého Petřína, Albrecht Kotzab z Lesné, Andreas Matzinger ze Štítar, Vinzenz Stroh z Lukova a Johann Zach ze Stálek. Hasiči z Korolup se okresního dne bez omluvy neúčastnili.&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, 20. August 1908.&lt;/ref&gt; V roce 1910 sestávalo okresní sdružení z 15 sborů se 401 členy. Předsedou výboru okresního sdružení se stal Rudolf Pater, zástupcem Johann Trinkl(řezník a majitel hostince). Pozici zapisovatele zastával Viktor Kumpa (majitel obchodu) a pokladníkem byl zvolen Karl Böhm. Všichni pocházeli z Vranova.

# FF Vracovice (Edenthurn) - 26 členů, předseda Alois Wurscher, velitel Franz Donner, zástupce Engelbert Stohl
# FF Vranov nad Dyjí (Frain) - 42 členů, velitel Franz Rudolf Pater, zástupce Johann Trinkl
# FF Podhradí nad Dyjí (Freistein) - 22 členů, velitel Jak. Sigmund, zástupce Karl Dochnal
# FF Horní Břečkov (Ober Fröschau) - 22 členů, velitel Johann Waas, zástupce Ludwig Feigl
# FF Jasovice (Jasowitz) - 22 členů, velitel Josef Felsinger, zástupce Anton Presch
# FF Korolupy (Kurlupp) - 22 členů, předseda Antonín Pošvář (farář), velitel Franz Blažek, zástupce Franz Soukop
# FF Lančov (Landschau) - 30 členů, velitel Wenzel Hellmann, zástupce Johann Fuchs
# FF Lesná (Liliendorf) - 18 členů, velitel Artur Luppricht, zástupce Albrecht Kotzab
# FF Lukov (Luggau) - 29 členů, velitel Vinzenz Stroh, zástupce Konrad Steffen
# FF Milíčovice (Milleschitz) - 22 členů, velitel Johann Schneider, zástupce Tobias Stefan
# FF Starý Petřín (Alt Petrein) - 34 členů, velitel Innozenz Ille, zástupce Rudolf Stohl
# FF Podmyče (Pomitsch) - 24 členů, velitel Karl Maurer, zástupce Johann Popp
# FF Šafov (Schaffa) - 24 členů, velitel Karl Brückner, zástupce Markus Max
# FF Štítary (Schiltern) - 24 členů, velitel Josef Hungel, zástupce Andreas Matzingel
# FF Stálky (Stallek) - 28 členů, předseda Franz Klimeš, velitel Johann Zach, zástupce Franz Schwarz

Členové FF likvidovali požáry, zachraňovali životy a majetek. Členem se mohl stát jen „bezúhonný muž“ a musel ho schválit výbor spolku. Navenek sbor reprezentoval předseda, na místě požáru rozhodoval velitel (Oberlöschmeister, později nazývaný Kommandant) nebo jeho zástupce. Výbor spolku se skládal z předsedy (Obmann). Dalšími funkcionáře byli zapisovatel (Schriftwart), který plnil zároveň úlohu jakéhosi místopředsedy, pokladník (Kassier) a zbrojmistr (Zeugwart). Při zásahu bylo vedení svěřeno nejvyššímu veliteli (Oberlöschmeister), kterému podléhali čtyři nižší velitelé (Löschmeister). Ti zajišťovali čtyři divize: Steigerabtheilung (lezeckou), Spritzenabtheilung (hasicí), Wasserzubringungabtheilung (doprava vody), a Schutz- und Vergerabtheilung (ochrannou, zajišťovací). Označení funkcí či struktura výboru se pozměnila na konci 19. století. Čtyři divize i s jejich veliteli zůstaly. Spolek FF se řídil vytištěnými stanovami a služebním řádem.

=== Svaz všeobecné podporovací pokladny dobrovolných hasičských sborů ===
Zákon ze dne 5. dubna 1873 č. 35, kterým byl vydán řád policie požárové a řád hasičský, stanovil v § 53 pro veškeré dobrovolné hasičské sbory na Moravě zřízení podporovací pokladny pro nehodou postižené hasiče, jejich vdovy a sirotky. Ustavující schůze Svazu všeobecné podporovací pokladny dobrovolných hasičských sborů (Verband der allgemeinen Unterstützungskasse der freiwilligen Feuerwehren) se konala 12. dubna 1874 v Brně a účastnilo se jí 29 hasičských sborů. K pokladně tehdy přistoupilo osm českých sborů se 427 členy a 32 německých sborů se 2 599 členy. Výbor stanovil půlroční příspěvek 5 krejcarů. Od 4. září 1881 výše příspěvků činila deset krejcarů ročně s maximální možnou výší podpory vdovám a sirotkům 200 zlatých ročně. Do roku 1888 spravovalo pokladnu německé velení. 25. června byla rozdělena na českou sekci s českým velením a německou sekci s německým velením. Členem jedné nebo druhé sekce se mohlo stát každé sdružení hasičů na Moravě, jehož stanovy odsouhlasil místní obecní výbor a do 14 dnů zaslalo příspěvek na adresu pokladního výboru.

Na V. okresním hasičském dnu 8. okresu Znojmo a Moravský Krumlov, který se konal 4. července 1893 v Německém domě ve Znojmě, seznámil zapisovatel Karl Sackl jun. přítomné se založením podporovací pokladny Svazu moravsko-slezských dobrovolných hasičů a doporučil, aby delegáti ve sborech podnikli potřebnou osvětu a vzhledem k obšírnosti tématu jej přeložil na další okresní den do Freštejna (Podhradí nad Dyjí).&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, 20. Juli 1893.&lt;/ref&gt;

=== Organizace a evidence ===
Pro jednodušší hasičskou organizaci a evidenci tisklo nakladatelství Rudolf M. Rohrer (Verlag von Rudolf M. Rohrer) v Brně:&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, rok 1900.&lt;/ref&gt;

* Kniha docházky (Stammlisten-Buch)
* Služební kniha (Dienst-Buch)
* Hlavní inventární kniha (Haupt-Inventar-Buch)
* Inventární kniha výzbroje a uniforem (Ausrüstungs- und Uniformierungs-Inventar-Buch)
* Pokladní kniha (Cassa-Buch)
* Kniha cvičení (Buch für Übungen)
* Kniha členských příspěvků (Listen-Büchel f. Mitgliederbeiträge)
* Velící lístky (Commando-Zettel)
* Pozvánky k zasedání (Einladung zur Versammlung)
* Pozvánky k cvičení (Einladung zur Übung)
* Pozvánky na schůzi (Einladung zur Sitzung)
* Slavnostní přísaha (Gelöbnis-Schein)
* Záruční lístky hasící techniky a uniforem (Haftschein über Ausrüstung und Uniformierung)
* Přihlášky (Anmelde-Zettel)
* Potvrzení o zaplacení příspěvku (Bestätigung über geleistete Beiträge)
* Formulář - Požární zpráva (Brandberichts-Formulare)
* Plná moc pro zástup (Vollmacht zur Vertretung)
* Formulář - statistika výroční zprávy (Statistischer Jahres-Bericht)
* Hlavičkový papír - družstvo (Briefbogen „Commando&quot;)
* Hlavičkový papír - řídící výbor (Briefbogen „Verwaltungs-Ausschuss&quot;)
* Přijímací karty (Aufnahms-Karten)
* Členské karty (Mitglieds-Karten)

=== Feuerwehr Sanitätskolonnen ===
Velmi brzy se objevili mezi hasiči lékaři a zdravotníci, z kterých se pak utvářely záchranářské týmy. Již 15. května 1892 byla podepsána smlouva mezi hlavním výborem rakouských dobrovolných hasičů, Červeným křížem, c. k. ministerstvem obrany a c. k. válečným ministerstvem. Dobrovolní hasiči vytvářeli v místech, kde byly v době války umístění lazarety, formace (Transportkolonnen) pro zajištění dopravy z vlakového nádraží do lazaretu. 21. března 1914 se Rakouský červený kříž a Rakouský říšský svaz dobrovolných hasičů domluvily na spolupráci. Po vypuknutí první světové války prostoupilo vlastenectví, které se šířilo po celé monarchii, i samotnými hasičskými sbory. Hasiči bojovali na frontách a plnili svoji záchranářskou a protipožární službu s provoláváním hesla : &quot;Za Boha, císaře a vlast!&quot; (Für Gott, Kaiser und Vaterland)

Už od prvního dne generální mobilizace 31. srpna 1914 byla značná část dobrovolných hasičů povolána do zbraně a do konce roku 1914 se nacházela polovina hasičů na frontách. Na základě císařského dekretu z 1. května 1915 byli odvedeni i muži od 42 do 50 roků. S ohledem na stále menší počet hasičů k nasazení do služby nastupovala mládež, ženy a výměnkáři nebo se tvořily čistě mládežnické sbory. K tomu docházelo k odebírání koní (Pferdemusterung), čímž ztráceli hasiči na venkově i potah ke stříkačce. Hlavní zemský výbor v Brně se proto rozhodl v roce 1916 upustit od výměny hasičských spojnic a od válečné rekvizice gumových pneumatik u požárních automobilů. V součinnosti s Červeným křížem zřídil Německý svaz dobrovolných hasičů na Moravě záchranářské oddíly „Rettungs- und Transportdienst”. V roce 1917 byl rakouský svaz přejmenován na „Österreichischer Reichsverband für Feuerwehr- und Rettungswesen“, čímž byl důraz také na záchranářskou službu hasičů oficiálně ztvrzen.

Nový záchranný výbor rakouského říšského svazu dobrovolných hasičů pod R. Czermackem organizoval záchranné oddíly a dopravu nemocných:

* překlad raněných na nádraží,
* dopravu z vlakového nádraží do nemocnice a zpět,
* z nemocnic do pečovatelských zařízení (větší záchranné útvary už vlastnily přidělené automobily),
* nepřetržitou službu v železničních stanicích,
* ke konci války zajišťovali i podávání čaje na vlakových stanicích projíždějícím jednotkám.

Po vyhlášení mobilizace vznikla ve Znojmě pobočka Červeného kříže, do níž houfem vstupovali muži i ženy. Zrovna tak vstupovaly do Červeného kříže i celé sbory dobrovolných hasičů: Moravské Budějovice, Popice, Lubnice, Vratěnín, Hodonice, Šatov, Oleksovice, Tasovice, Chvalovice, Lechovice, Prosiměřice, Stošíkovice, Mšice, Borotice, Želetice a Miroslav.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, 8. September 1914, s. 3.&lt;/ref&gt;

Týdeník Znaimer Wochenblatt přinesl například 5. září 1914 zprávu o projíždějícím vojenském transportu s raněnými. Ve čtvrtek ve 4 hodiny 57 minut zastavily na znojemském nádraží dva vojenské transporty přijíždějící směrem od Vídně s raněnými ze severní a jižní fronty. V prvním vlaku se nacházelo 250 lehce a těžce raněných, v druhém 735 převážně těžce raněných. „Feuerwehr Sanitätskolonne” odtransportovala na nosítkách a vozech z druhého vlaku přibližně 300 raněných (mezi byl i jeden Rus) do rezervní nemocnice (Reservespital) Klosterbruck a různých škol po městě. Ostatním rozdávaly ženy z Červeného kříže nápoje, doutníky a cigarety. Zbytek raněných směřoval do Jihlavy.

Další transport projížděl téhož dne v noci. Raněným byly převázány obvazy a bylo jim poskytnuto občerstvení. „Feuerwehr Sanitätskolonne” zasahovala také den před tím v síle 70 mužů pod velením Dr. Stazera a odtransportovala kolem 600 vojáků. Také 5. září dorazil vojenský transport s asi 1000 raněnými. Část byla převezena do nemocnice, ostatním se věnovala nádražní jednotka. Redakce novin děkovala nejen hasičům, ale i majitelům vozidel, kteří se do převozu zapojili a všem ostatním dobrovolníkům. Na vlakovém nádraží bylo podle redakce denně nepřetržitě v nasazení 12 dobrovolných hasičů.

V pátek 4. září 1914 v půl jedenácté v noci a v neděli 6. září odpoledne nastoupilo záchranné družstvo hasičů u dalších transportů s 900 a 400 raněnými. Přibližně 300 jich bylo umístěno ve městě a po okolí, jen do kláštera na Louce bylo odtransportováno 138 raněných. Dne 6. listopadu 1914 dorazil na vlakové nádraží v 8 hodin ráno další transport se 450 vojáky (8 těžce raněných), které zdravotní četa hasičů pod velením Dominika Gutwillingera rozmístila do městské nemocnice a různých lazaretů zřízených po městě. 17. listopadu 1914 provedl hrabě Sereny s manželkou inspekci všech lazaretních zařízení Červeného kříže ve Znojmě a při té příležitosti mu byl představen i 40 členný sbor „Feuerwehr Sanitätskolonne” na nádraží pod velením Dominika Gutwillingera. Dne 5. ledna 1915 přinesl týdeník zprávu pod hlavičkou roční revizní zprávy města Znojma o novém hasícím zařízení. Sbor dosud používal parní stříkačku a město se nabídlo, že převezme náklady za modernizaci hasící techniky. Jen za rok 1915 vyjeli hasiči ze Znojma ke dvěma požárům ve městě, jednomu na venkově a přepravili 10 656 raněných.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, 23. února 1916, str. 4.&lt;/ref&gt; V následujícím roce vyjeli k požáru 5. června, 26. června, 6. července a 29. září a asistovali u 84 vojenských transportů s přepravou 15 159 raněných.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, 21. února 1917, str. 8 &lt;/ref&gt;

S odvody na frontu souvisely pravděpodobně i změny ve vranovském výboru dobrovolných hasičů. Předsedou se stal v roce 1914 Artur Lupprich z Lesné, zástupcem Franz Sackel z Jasovic. V Korolupech obsadil post zástupce Johann Stiepani. V roce 1915 přibyl sbor dobrovolných hasičů v obci Vranovská Ves (Frainersdorf) s 30 členy, předsedal mu Franz Marek, sboru velel Paul Wronitz, kterého zastupoval Karl Libowitzky. 25. prosince 1916 uspořádal sbor dobrovolných hasičů ve Vranově v hotelu Thaya večerní výstavu fotografií na počest mužů sloužících na frontě. Sál byl až do posledního místa obsazen. Hrál vranovský „Schrammelkvartet” a největší potlesk sklidila za svůj proslov místní spisovatelka slečna Betty Fuchs. O velkolepý večer se zasloužil také velitel FF Rudolf Pater a inženýr Scheudrein. Výtěžek byl věnován vojákům na frontě.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, 5. ledna 1916&lt;/ref&gt;

Korolupy patřily na jihozápadní Moravě mezi průkopníky dobrovolných hasičů (1893). Další sbor pod německým velením vznikl v roce 1896 ve Vratěníně (Fratting), 1897 v Dešné (Döschen), 1898 Písečné (Piesling), 1902 v Cizkrajově (Sitzgras), v Rancířově (Ranzern), 1906 v Lubnici (Hafnerluden) a 1913 ve Starém Hobzí (Alt Hart). Sbor ve Slavonicích (od roku 1883), Rancířově, Písečné, Starém Hobzí a Cizkrajově spadal pod 3. okres jihlavský, sbory v obcích Vratěnín, Dešná a Lubnice pod 8. okres znojemský a Korolupy pod 23. okres vranovský.

Po založení sboru dobrovolných hasičů ve Vratěníně se jejich velení snažilo z těchto okresů vystoupit a založit okres s německým velením pro jihozápadní Moravu, což také dokládá článek v novinách „Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung” z 5. listopadu 1916, který podává podrobnou zprávu z jednání hlavního výboru svazu německých dobrovolných hasičů na Moravě, které se konalo 15. října 1916 v Ostravě. Výbor ve svém zápise pod bodem 4(g) žádosti sborů o vystoupení z dosavadních okresů shledal smysluplným. Pravděpodobně válečné události, odchod hasičů do války a následný rozpad monarchie zbrzdily snahy o vytvoření nového okresu na jihozápadní Moravě, jelikož až do roku 1921 zůstalo rozdělení původní.&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung” z 5. listopadu 1916, str. 3 - 4&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Fromme's Österreichischer Feuerwehr-Kalender, 1883 - 1921.&lt;/ref&gt;

== Deutscher Reichsverband für Feuerwehr- und Rettungswesen v Československu ==
V první světové válce padlo 11 150 hasičů z Čech, Moravy a Slezska, 1 571 mužů bylo pohřešováno a na následky válečného utrpení zemřelo dalších 2 543 českých, moravských a německých hasičů. 28. října 1918 vyhlásilo Československo svoji samostatnost a připojilo německé obce proti jejich vůli k nově vzniklému státu. V červnu 1920 po podepsání mírové smlouvy v Trianonu se mapa Evropy zásadně změnila. Teritorium Rakouska - Uherska bylo rozděleno mezi státy Československo, Polsko, Rakousko, Jugoslávii, Itálii a Maďarsko. Státní změny v novém Československu vyvolaly i organizační změny u hasičských zemských svazů.

Dne 18. května 1919 byl ustanoven Svaz dobrovolného hasičstva československého (Verband der tschechoslowakischen freiwilligen Feuerwehren), jehož stanovy schválilo ministerstvo vnitra 18. října 1919 se sídlem v Praze na Královských Vinohradech v Rubešově ulici čp. 11. Včele svazu stál Adolf Ladislav Seidl a svaz zastřešoval pět zemských hasičských svazů:

* Česká zemská hasičská jednota (Č.Z.H.J)
* Moravská zemská jednota hasičská (M.Z.J.H.)
* Slezská zemská jednota hasičská
* Zemská hasičská jednota na Slovensku
* Krajovij sojuz požežnich družin Podkarpatskoj Rusi

Svazy dobrovolných hasičů s německým velením zůstaly nadále členy rakouského svazu „Österreichischer Reichsverband für Feuerwehr- und Rettungswesen“. Většina spolků byla novým státním zřízením donucena přerušit vazby na své rakouské a německé centrály a následně je zřídit v Československu, což se týkalo i dobrovolných hasičů, kteří museli z centrálního svazu v Rakousku vystoupit.&lt;ref&gt;Roku 1918 se Morava jako Země moravská stala součástí Československa, zemský sněm byl zrušen a samospráva Moravy silně omezena. 29. února roku 1920 byla podle § 7 Hlavy II zákona č. 21 (Nová ústava) zrušena činnost Sněmu Moravského markrabství.&lt;/ref&gt; V roce 1921 je proto na území Československa zřízen německými dobrovolnými hasiči centrální svaz „Deutsche Reichsverband für Feuerwehr- und Rettungswesen in der Tschechoslowakischen Republik” se sídlem v Praze ve Všehrdově ulici čp. 2. Do čela byl zvolen čestným předsedou Dr. jur. Karel Richter, advokát z Ostravy (Mährisch Ostrau) a činným předsedou Dr. jur. Jan Stanka, advokát z Chebu (Eger).

Valným zmenšením svazu „Österreichischer Reichsverband für Feuerwehr- und Rettungswesen“ a další spoluprací na poli hasičském, na jehož prvním zasedání byl zvolen dne 24. srpna 1920 Dr. Rudolf Lampl novým předsedou, se zabýval výbor 27. listopadu 1921. Lampl podal žádost o vstup Rakouska do německého svazu hasičů (Deutsche Feuerwehrverband). Na 19. německém hasičském dnu (Deutschen Feuerwehrtag) v roce 1923 v Mnichově provedl německý výbor změnu stanov a povolil vstup všem zahraničním svazům s mimořádným členstvím s regulérními právy a povinnostmi. To se týkalo také německých svazů na území Československa, které do Svazu československého hasičstva odmítly vstoupit. Proto také 20. německý požární den v roce 1928 vynechal ze svého názvu přívlastek říšský a byl otevřen všem německy mluvícím hasičským svazům ze zahraničí. Na 21. německém hasičském dnu (Deutschen Feuerwehrtag) ve Vratislavy se účastnilo: 1,5 milionu hasičů z Německé říše, 0,2 milionů hasičů z Rakouska a 0,2 milionů německých hasičů z Československa.

Německý svaz dobrovolných hasičů v Československu tvořilo v roce 1930 pět zemských svazů se 151 župami (okresy), s 3 715 místními sbory a 203 533 členy:

* Deutscher Landesverband für Feuerwehr- und Rettungswesen in Böhmen
* Deutscher Landesverband für Feuerwehr- und Rettungswesen in Mähren
* Deutscher Landesverband für Feuerwehr- und Rettungswesen in Schlesien
* Verband der freiwilligen deutschen Feuerwehren in der Slowakei
* Sdružení dobrovolného hasičstva slovanského

== Hilfspolizeitruppen / Pomocné policejní sbory ==
Ve dnech 12.- 13. března 1938 proběhl „anšlus” Rakouska k Třetí říši, od 1. října do 10. října 1938 odstoupilo Československo nacistickému Německu pohraniční území. V severní části byla ustavena Říšská župa Sudety (Reichsgau Sudetenland), jižní části byly připojeny k říšským župám Bavorsko (Reichsgau Bayerische Ostmark), Říšská župa Horní Podunají (Reichsgau Oberdonau) a Říšská župa Dolní Podunají (Reichsgau Niederdonau). Obec Korolupy spadala pod Říšskou župu Dolní Podunají s politickým centrem ve městě Horn (Landkreis Horn).

Na základě přijatého požárního zákona „Reichsfeuerlöschgesetz” z 23. listopadu 1938 a prováděcího nařízení Říšského ministerstva vnitra z 24. října 1939 byly hasičské sbory podřízeny jako součást pořádkové policie (Ordnungspolizei) říšskému vůdci SS (Reichsführer-SS) a šéfu německé policie. Freiwilligen Feuerwehren ztratily statut spolku a staly se pomocnými policejními silami (Hilfspolizeitruppen). Hasiči z povolání (Feuerschutzpolizei) byly zařazeni pod pořádkovou policii a obdrželi policejní hodnosti s přívlastkem „der Feuerschutzpolizei“.
[[Soubor:Feuerwehruniformen nach 1933.jpg|náhled|Hasičské uniformy v Německu po roce 1933]]

Hodnosti „Hilfspolizeitruppe”
* Anwärter
* Truppmann
* Obertruppmann
* Haupttruppmann
* Truppführer
* Obertruppführer
* Haupttruppführer
* Zugführer
* Oberzugführer
* Hauptzugführer
* Kreisführer
* Bezirksführer
* Abschnittsinspekteur

Hodnosti „Feuerschutzpolizei”
* Wachtmeister der Feuerschutzpolizei (Feuerwehrmann)
* Oberwachtmeister der Feuerschutzpolizei (Oberfeuerwehrmann)
* Bezirksoberwachtmeister der Feuerschutzpolizei (Löschmeister)
* Hauptwachtmeister der Feuerschutzpolizei (Oberlöschmeister)
* Meister der Feuerschutzpolizei (Brandmeister)
* Leutnant/Bezirksleutnant der Feuerschutzpolizei (Oberbrandmeister)
* Oberleutnant/Bezirksoberleutnant der Feuerschutzpolizei (Brandinspektor)
* Hauptmann/Bezirkshauptmann der Feuerschutzpolizei (Brandingenieur)
* Major der Feuerschutzpolizei (Baurat)
* Oberstleutnant der Feuerschutzpolizei (Oberbaurat)
* Oberst der Feuerschutzpolizei (Branddirektor)
* Generalmajor der Polizei (Oberbranddirektor)

Historii dobrovolných hasičů v župě Dolní Podunají (od roku 1938 do roku 1945) přibližuje kapitola „Hilfspolizeitruppen”. S koncem druhé světové války a s odsunem německého obyvatelstva nejen z jihozápadní Moravy, ale i z dalších po staletí obývaných území v Československu, končí historie dobrovolných hasičů pod německým velením (Freiwillige Feuerwehr). Komunistický režim se svým ideově zabarveným a nepravdivým výkladem dějin či nezájem novousedlíků o obecní historii před rokem 1945 způsobily během totalitního režimu vyhlazení sebemenších stop. V roce 2018 by hasičský sbor v obci oslavil od svého založení 125 let.

== Literatura ==
* Adressbuch der Fabrikanten und Handlungen von Feuerwehrartikeln, Leipzig 1884 [https://archive.org/details/adressbuchderfa00unkngoog - eBooks in American Libraries]
* BR Adolf Schinnerl: Adnet, Konsulent des Landesfeuerwehrverbandes Salzburg und Leiter des ÖBFV-Sachgebietes 1.5 Feuerwehrgeschichte und Dokumentation.
* Peter Stanke: Österreichisches Feuerwehrbuch, Verlag für Jugend und Volk, Wien, 1952, S. 1.
* Joachim Rössl: Das große niederösterreichische Feuerwehrbuch, Verlag Christian Brandstätter, Wien, 1986
* Österreichisches Feuerwehrbuch
* Manfred Scheuch: Historischer Atlas Österreich, Verlag Christian Brandstätter, Wien, 1994, S. 14.
* FEUERwehr gestern und heute, S. 68-69.
* Helmut Bouzek: Wien und seine Feuerwehr, Wiener Landes-Feuerwehrverband
* Josef Holaubek: Die österreichische Feuerwehr, Verlag Carl Ueberreuter, Wien, 1979, S.10.
* Wilhelm Neuwirth: Der heilige Florian, Veritas-Verlag, Linz-Wien, 1985.
* Walter Kleindel: Die Chronik Österreichs, Chronik Verlag, Dortmund, 3. Auflage 1989, S.
* Wolfgang Hornung: Feuerwehrgeschichte, Verlag W. Kohlhammer, Stuttgart, 3. Auflage 1990, S. 18.
* Niederösterreichisches Feuerwehrbuch
* Rupert Tiefenthaler: Am Anfang wars nur Feuer, 75 Jahre Vorarlberger Landesversicherung, 1995.
* Elke Hammer: „Im Namen Gottes“, Die Entwicklung der Feuerversicherung in Österreich, in FEUERwehr gestern und heute
* Entstehung und Entwicklung der Feuerversicherungsanstalten und deren Einfluss auf die Entwicklung freiwilliger Feuerwehren, Tagungsband 8. Tagung der Internationalen Arbeitsgemeinschaft für Feuerwehr- und Brandschutzgeschichte, Feldkirch, 2000.
* Allgemeines Reichs-Gesetz- und Regierungsblatt für das Kaiserthum Oesterreich, Jahrgang 1849, Wien, 1850.
* 18. Gesetz vom 5. März 1862, womit die grundsätzlichen Bestimmungen zur Regelung des Gemeindewesens vorgezeichnet werden.
* Carl Weiser: Die deutsche Feuerwehr, Handbuch für das gesammte Feuerlöschwesen, Mainz, 1855, Faksimile SRW Feuerwehrverlag, Marburg, 2000.
* Reginald Czermack: Oesterreichs Feuerwehr- und Rettungswesen am Anfang des XX. Jahrhunderts, Teplitz-Schönau, 1903.
* Ing. Nobert Lukesch: Historisches Feuerwehrzeughaus St. Florian, Dokumentensammlung.
* Gesetzblatt für das Land Österreich, Jahrgang 1939, ausgegeben am 4. Oktober 1939 im 244. Stück.

== Odkazy ==
=== Reference a poznámky ===
&lt;references /&gt;
=== Externí odkazy ===
* [http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ovf&amp;datum=18770905&amp;seite=3&amp;zoom=33 Návrh stanov pro venkovské dobrovolné hasiče a služební předpisy, 1. část], Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Mi, 5. September 1877.
* [http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ovf&amp;datum=18771005&amp;seite=1&amp;zoom=33&amp;query=%22Statuten%22%2B%22Dorf-Feuerwehr%22&amp;ref=anno-search Návrh stanov pro venkovské dobrovolné hasiče a služební předpisy, 2. část], Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Fr, 5. Oktober 1877.
* [http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ovf&amp;datum=18771220&amp;seite=1&amp;zoom=33 Návrh stanov pro venkovské dobrovolné hasiče a služební předpisy, 3. část], Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Do, 20. Dezember 1877.

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>d7owopgzrajmh931vtb958xjub0zt9e</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Turkické jazyky/Slovesa/Budoucí čas</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6967</id>
    <revision>
      <id>27705</id>
      <timestamp>2014-12-30T10:21:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Standazx</username>
        <id>2536</id>
      </contributor>
      <comment>Založení kapitoly - Slovesa v budoucím čase</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="559" xml:space="preserve">{{Doplnit}}

{| class=&quot;wikitable&quot;
!  !! budoucí čas prostý 
|-
| turečtina || přípona -acak-/-ecek-
|-
| baškirština || přípona -әсәк-
|}

== Ukázka sloves v budoucím čase ==
=== sloveso ''mluvit'' ===

{| class=&quot;wikitable&quot;
!  !! infinitiv !! čas !! já !! ty !! vy (form.) !! on/ona/ono !! on/ona (form.) !! my !! vy !! vy (form.) !! oni/ony/ona 
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | baškirsky || || || мин hойләйәсәкмен || || || || || || || ||
|-
| || || мин әйтәсәкмен || || || || || || || ||
|}

[[Kategorie:Turkické jazyky]]</text>
      <sha1>rvv51mlqj5iccvnjz7ra4n0khzk7590</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Turkické jazyky/Historické abecedy a azbuky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6969</id>
    <revision>
      <id>35559</id>
      <parentid>27741</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4544" xml:space="preserve">* ázerbájdžánština

{| class=&quot;wikitable&quot;
| A || B || C || Ç || D || E || Ə || F || G || Ƣ || H || I || Ь || J || K || Q || L || M || N || O || Ɵ || P || R || S || Ş || T || U || V || X || Y || Z || Ƶ
|-
| a || в || c || ç || d || e || ə || f || g || ƣ || h || i || ь || j || k || q || l || m || n || o || ɵ || p || r || s || ş || t || u || v || x || y || z || ƶ
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
| А || Б || В || Г || Ғ || Д || Е || Ё || Ә || Ж || З || И || Й || К || Қ || Л || М || О || Ө || П || Р || С || Т || У || Ү || Ф || Х || Һ || Ц || Ч || Ҷ || Ш || Щ || Ъ || Ы || Ь || Э || Ю || Я || '
|-
| а || б || в || г || ғ || д || е || ё || ә || ж || з || и || й || к || қ || л || м || о || ө || п || р || с || т || у || ү || ф || х || h || ц || ч || ҷ || ш || щ || ъ || ы || ь || э || ю || я
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
| А || Б || В || Г || Ғ || Д || Е || Ә || Ж || З || И || Ы || Ј || К || Ҝ || Л || М || Н || О || Ө || П || Р || С || Т || У || Ү || Ф || Х || Һ || Ч || Ҹ || Ш || '
|-
| а || б || в || г || ғ || д || е || ә || ж || з || и || ы || ј || к || ҝ || л || м || н || о || ө || п || р || с || т || у || ү || ф || х || h || ч || Ҹ || ш
|}

* turkmenština

{| class=&quot;wikitable&quot;
| А || Б || В || Г || Д || Е || Ё || Ж || Җ || З || И || Й || К || Л || М || Н || Ң || О || Ө || П || Р || С || Т || У || Ү || Ф || Х || (Ц) || Ч || Ш || (Щ) || (Ъ) || Ы || (Ь) || Э || Ә || Ю || Я
|-
| а || б || в || г || д || е || ё || ж || җ || з || и || й || к || л || м || н || ң || о || ө || п || р || с || т || у || ү || ф || х || (ц) || ч || ш || (щ) || (ъ) || ы || (ь) || э || ә || ю || я
|}

* kyrgyzština

{| class=&quot;wikitable&quot;
| A || B || C || Ç || D || E || F || G || Ƣ || H || I || J || K || L || M || N || Ŋ || O || Ɵ || P || Q || R || S || Ş || T || U || V || X || Y || Z || Ь || ’
|-
| a || в || c || ç || d || e || f || g || ƣ || h || i || j || k || l || m || n || ŋ || o || ɵ || p || q || r || s || ş || t || u || v || x || y || z || ь
|}

* gagauzština

{| class=&quot;wikitable&quot;
| А || Ӓ || Б || В || Г || Д || Е || Ё || Ж || Ӂ || З || И || Й || К || Л || М || Н || О || Ӧ || П || Р || С || Т || У || Ӱ || Ф || Х || Ц || Ч || Ш || Щ || Ъ || Ы || Ь || Э || Ю || Я
|-
| а || ӓ || б || в || г || д || е || ё || ж || ӂ || з || и || й || к || л || м || н || о || ӧ || п || р || с || т || у || ӱ || ф || х || ц || ч || ш || щ || ъ || ы || ь || э || ю || я
|}

* chakaština

{| class=&quot;wikitable&quot;
| A || B || C || Ç || D || Ә || F || G || Ƣ || I || Į || J || K || L || M || N || Ņ || O || Ө || P || R || S || Ş || T || U || V || X || Y || Z || Ƶ || Ь
|-
| a || b || c || ç || d || ә || f || g || ƣ || i || į || j || k || l || m || n || ņ || o || ө || p || r || s || ş || t || u || v || x || y || z || ƶ || ь
|}

* tuvinština

{| class=&quot;wikitable&quot;
| A || B || C || D || E || F || G || Ƣ || I || J || K || L || M || N || Ņ || O || Ɵ || P || R || S || Ş || T || U || V || X || Y || Z || Ƶ || Ь
|-
| a || в || c || d || e || f || g || ƣ || i || j || k || l || m || n || ņ || o || ө || p || r || s || ş || t || u || v || x || y || z || ƶ || ь
|}

* karakalpačtina

{| class=&quot;wikitable&quot;
| Aa || Әә || Bb || Vv || Gg || Ƣƣ || Dd || Ee ||  ||  || Zz || Ii || Jj || Kk || Qq || Ll || Mm || Nn || N̡n̡ || Oo || Өө || Pp || Rr || Ss || Tt || Uu || Yy || Ŭŭ || Ff || Xx || Hh ||  || Çç || Şş ||  ||  || Ьь ||  ||  ||  || 
|-
| Аа || Әә || Бб || Вв || Гг || Ғғ || Дд || Ее || Ёё || Жж || Зз || Ии || Йй || Кк || Ққ || Лл || Мм || Нн || Ңң || Оо || Өө || Пп || Рр || Сс || Тт || Уу || Үү || Ўў || Фф || Хх || Ҳҳ || Цц || Чч || Шш || Щщ || Ъъ || Ыы || Ьь || Ээ || Юю || Яя 
|-
| Aa || A’a' || Bb || Vv || Gg || G’g' || Dd || Ee || yo || Jj || Zz || İi-&gt; Ii || Yy || Kk || Qq || Ll || Mm || Nn || N’n' || Oo || O’o' || Pp || Rr || Ss || Tt || Uu || U’u' || Ww || Ff || Xx || Hh || ts -&gt; Cc || ch || SHsh || sh ||   || Iı -&gt; I’i' ||   || Ee || yu || ya 
|-
| a || æ || b || v || g || ɣ || d || e || jo || ʒ || z || i || j || k || q || l || m || n || ŋ || o || œ || p || r || s || t || u || y || w || f || x || h || ʦ || ʧ || ʃ || ʃ ||  || ɯ ||  || e || ju || ja
|}

[[Kategorie:Turkické jazyky]]</text>
      <sha1>bbhlcrzpm5lud6ifzdp9asyz75pdhmx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Buffalo</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6977</id>
    <revision>
      <id>35136</id>
      <parentid>27831</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2238" xml:space="preserve">* '''Jiné názvy:''' Büffeljagd, Prairie, Prärie, Trespass
* '''Počet hráčů:''' 2
* '''Autor hry:''' Alex Randolph
* '''Rok vydání:''' 1975
* '''Doporučený věk:''' 8
* '''Délka hry:''' 30 minut
* '''Cíl hry:''' Hráč hrající za bizony se snaží projít alespoň s jedním skrz celý plán, hráč hrající za náčelníka a psy se mu v tom snaží zabránit.

== Hrací potřeby ==
* Hrací deska
* Jedenáct figurek bizonů
* Jedna figurka náčelníka
* Čtyři figurky psů

== Pravidla hry ==
Jeden hráč hraje za bizony, druhý pak za náčelníka se psy. Hru začíná hráč, který hraje za bizony.

V každém tahu přemístí hráč jednu ze svých figurek podle následujících pravidel:
* Bizon se pohybuje pouze dopředu o jedno pole. Může přejít řeku, ale nebere soupeřovy figurky.
* Pes se může pohnout jako [[../Šachy|šachová]] dáma, čili v libovolném z osmi směrů o jakýkoli počet polí. Všechna pole, která přechází, musí být volná. Psi nemohou brát kameny, ani přecházet řeku.
* Náčelník se pohybuje jako král v [[../Šachy|šachu]], čili o jedno pole v kterémkoli z osmi směrů. Nemůže přejít řeku. Náčelník může brát bizony tím, že vstoupí na jimi obsazené. Kámen bizona je tímto odstraněn z desky.

== Konec hry ==
Hra končí v okamžiku, kdy jeden z hráčů dosáhne svého cíle:
* Hráč vedoucí bizony vyhrává, jestliže jeden z jeho bizonů přeběhne celou prérii a překročí řeku na druhé straně prérie.
* Hráč vedoucí náčelníka vyhrává, jestliže zajme všechny bizony nebo je zablokuje svými psy.

== Varianty ==
Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně rychlou hru, doporučuje se hrát více partií po sobě. Další partie je možné upravit dle výsledku předchozích následovně:
* V případě, že vyhraje hráč hrající za bizony, v následující partii má o jednoho bizona méně.
* V případě, že vyhraje hráč hrající za náčelníka a psy, v následující partii provede hráč vedoucí bizony na začátku dva tahy.

== Odkazy ==
* [http://boardgamegeek.com/boardgame/32/buffalo Boardgamegeek]

{{DEFAULTSORT:Buffalo}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Hry pro 2 hráče]]</text>
      <sha1>t3oopp548w9w0x21f4pznujnza5xch4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Bághčal</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6978</id>
    <revision>
      <id>38443</id>
      <parentid>35137</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:29:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2054" xml:space="preserve">[[Soubor:尼泊爾虎棋.JPG|náhled|Rozehraná hra]]
* '''Jiné názvy:''' Tygři a kozy
* '''Počet hráčů:''' 2
* '''Doporučený věk:''' 8
* '''Délka hry:''' 30 minut
* '''Cíl hry:''' Hráč hrající za tygry se snaží vyřadit všechny kozy, hráč hrající za kozy se snaží zablokovat tygry.

== Hrací potřeby ==
[[Soubor:Bagh Chall Opening.JPG|náhled|upright|Výchozí postavení]]
* Herní plán
* 4 kameny představující tygry
* 20 kamenů představujících kozy.

== Pravidla hry ==
=== Příprava ===
Kameny představující tygry se umístí na rohová pole hracího plánu. Kameny představující kozy se umístí vedle hracího plánu.

=== Průběh ===
Hru zahajuje hráč hrající za kozy tak, že položí jeden svůj kámen na kterýkoli volný bod hracího plánu. Poté je na tahu hráč hrající za tygry.
Posune jednoho z tygrů na sousední volný bod. Dále se oba hráči v tazích pravidelně střídají. Hráč hrající za kozy klade na desku stále nové kameny, teprve když umístí poslední, smí od následujícího tahu přemisťovat své kameny na desce. pohyb je stejný jako u tygra, tedy na sousední volné pole.

[[Soubor:Bagh Chall Tiger eats Goat.JPG|náhled|upright|Tygr (T) přeskočí kozu (G)]]
=== Vyřazování kamenů ===
Hráč hrající za tygry může vyřadit kozu, pakliže stojí na sousedním poli a následující pole v přímé linii je volné. V takovém případě smí tygr kozu přeskočit a tím ji vyřadí ze hry. Skok není poviný. &lt;br /&gt;
Kozy nemohou vyřazovat tygry ze hry.

=== Konec hry ===
Hráč hrající za tygry zvítězí, jestliže se mu podaří vyřadit všech 20 koz.&lt;br /&gt;
Hráč hrající za kozy zvítězí, jestliže se mu podaří dostat tygry do takové pozice, že nemohou provést tah.

== Odkazy ==
* {{commons|kategorie=Bagh-Chal}}
* [http://boardgamegeek.com/boardgame/315/bagh-chal Hra na Boardgamegeek.com]
* [http://bagchal.rat32.com/ Online hra]

{{DEFAULTSORT:Bághčal}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Hry pro 2 hráče]]</text>
      <sha1>qo83k8b8fmrgdjxm4r1et91dxh4n6xt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Pasúr</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6979</id>
    <revision>
      <id>35212</id>
      <parentid>27844</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5138" xml:space="preserve">'''''Pasúr''' (Persky: پاسور, hláskujeme: pasur) je karetní hra perského původu. Bývala ve 20. století často hrána v Íránu (a dokládá smysl Íránců pro matematiku, kombinování a taktiku); hraje se podobně jako italská hra [[../Cassino|Cassino]] a ještě více podobně jako egyptská hra [[../Basra|Basra]]. Pasúr je také známý pod jmény Čahar Barg (4 karty), Haft Khâj (sedm křížů), nebo Haft Va Čahar, Jâzdah (7 + 4 = 11, význam spočívá v tom, že hráči chtějí vyhrát 7 křížů ve hře se 4 kartami v ruce, kde 11 je výherní číslo).''

* '''Počet hráčů :''' 2 až 4
* '''Druh karet :''' francouzské 52 listů
* '''Hodnoty :''' 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, J, Q, K, A
* '''Cíl hry :''' Získat co nejvíce bodů sebráním bodovaných karet.


== Příprava a cíl ==

Jeden standardní balíček 52 karet a 2, 3 nebo 4 hráči, kteří se střídají v roli bankéře. Cílem hry je získat co nejvíce bodů, a to díky získání některých (cenných) karet.

== Obchodování ==

Rozdáme čtyři karty lícem dolů pro každého hráče a čtyři položené lícem nahoru na stolek utvoří bank (též bazén nebo rybník), ve středu stolku. Pokud je jednou z karet v balíku kluk (Jack), je vložena na náhodné místo zpět do balíčku a je nahrazena novou kartou, a je-li to opět kluk, nebo pokud je více kluků v banku, rozdají se karty do banku znovu.

== Hra ==

Začíná hráč vlevo od bankéře, hráči se během hry zbavují karet v ruce, dokud všechny neleží na stole – buď v banku (lícem nahoru) nebo (úspěšně zobchodované) ve štyších (lícem dolů). Bankéř pak znovu rozdává čtyři karty každému hráči (ale ne do banku) a hra pokračuje, dokud je balíček vyčerpán. Hráč hraje vždy jen jednou kartou, a to dvěma způsoby

# Buď přidáním karty do banku (lícem nahoru), pokud mu žádný obchod nevychází,
# nebo pomocí této karty provede obchod a vyzvedne si jednu nebo více karet z banku (a celý štych si položí stranou)

Hráč nesmí přidat kartu do banku, pokud pomocí této karty je schopen udělat obchod (štych) a vyzvednout jednu nebo více karet z banku. Hráč si musí vyzvednout tyto karty nebo hrát jinou kartou.

== Vítězné karty (karetní kombinace) ==

Karty lze vyzvednout následovně.

# Hodnota karty umožňuje vyzvednout jednu nebo více karet, se kterými společně tvoří součet jedenáct.
#: ''Příklad: Bazén obsahuje eso (které zde má hodnotu 1), 2, 2, 4 a 10 v různých barvách. Hráč může pomocí své desítky sebrat eso; devítkou si vyzvedne jednu z obou dvojek; osmičkou odebere eso a jednu z obou dvojek; sedmičkou bere čtyřku nebo obě dvojky; šestkou vyzvedne eso a buď čtyřku, nebo obě dvojky; pětkou vyzvedne čtyřku a jednu z obou dvojek; čtyřkou sebere čtyřku, eso a jednu z obou dvojek; trojkou vyzvedne čtyřku a obě dvojky; dvojkou vyzvedne čtyřkou obě dvojky a eso; esem pak může shrábnout desítku.''
# Král vyzvedne jednoho krále, královna jednu královnu.
# Kluk vyzvedne všechny kluky a čísla na stole (včetně es), ale ne krále a královny.
# Pokud hráč svou poslední kartou v posledním kole zvedne poslední obchodovatelnou kartu, všechny patří mu i všechny zbývající karty v banku.

== Bodování (výpočet skóre) ==

Hráči si vyzvednuté karty (dohromady s kartou vyzvedávací), tedy celý štych, odkládají lícem dolů bokem „na svou kupku“ na kraji stolku. Cílem hry je nasbírat co nejvíce bodů, které jsou sečítány po posledním kole (po ukončení obchodování), když je balíček vyčerpán a hráči už v na ruce nemají žádné karty. Bodování se podle lokality mírně liší, ale obecně je následující:

: Většina křížů: 7 bodů
: Desítka kárová: 3 body
: Dvojka křížová: 2 body
: Každé eso: 1 bod
: Každý kluk: 1 bod
: Každý súr: 5 bodů

Takže je možné dosáhnout celkem 20 možných bodů v každém kole + libovolný počet příplatků (po 5 bodech) za každý súr (viz níže), který je získán. Pokud (při třech nebo čtyřech hráčích) nikdo nezíská většinu křížů, bude celkový součet bodů činit jen 13.

== Súr ==

Súr hráč získá, když vyzvedne všechny zbývající karty v banku (vybílí bank). Existují některé výjimky:
# Pokud jsou karty z banku vybrány pomocí kluka
# Pokud v banku leží král nebo královna
# Pomocí súru nelze skórovat v posledním kole hry (v některých lokalitách)

Hráč usnadňuje přezkum počtu získaných súrů tak, že jednu kartu z takového úspěšného štychu položí do své hromádky lícem nahoru, případně ji ještě povytáhne,

== Ukončení hry ==

Jednotlivá hra končí vyčerpáním balíčku a položením všech karet, které měli hráči na ruce.

Hru je možné opakovat tak dlouho, dokud někdo nedosáhne 62 a více bodů. Hru je ale možné hrát i na tři vítězné nebo ji limitovat časově.

== Externí odkazy ==

* [http://www.pagat.com/fishing/pasur.html Pasúr na pagat.com]

[[Kategorie:Klasické karetní hry]]</text>
      <sha1>roakpaw8414492wwslgved4q5lepihz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Hilfspolizeitruppen</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6987</id>
    <revision>
      <id>44148</id>
      <parentid>36451</parentid>
      <timestamp>2021-05-29T07:12:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>B.mertlik</username>
        <id>7125</id>
      </contributor>
      <comment>/* Příprava na válku */cs</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="42806" xml:space="preserve">Po připojení obce k Třetí říši se dobrovolní hasiči stali na podkladě zákona z 23. listopadu 1938 součástí Technické pomocné policie (Technische Hilfspolizeitruppen). Německý hasičský svaz „Deutsche Reichsverband für Feuerwehr- und Rettungswesen” se sídlem v Praze byl zrušen. Činnost hasičů měla nyní probíhat v součinnosti s organizací NSDAP a s představiteli obce. Starosta Korolup (Franz Baldreich) tímto zastával pozici nejvyššího policejního orgánu v obci. Ve službě a mimo službu hasiči zdravili pozdravem &quot;Heil Hitler&quot;, přičemž se tak mělo dít důstojným způsobem a v doprovodu vztyčené pravice do úrovně ramen. NSDAP dobrovolným hasičům určila povinnost nosit svrchovaný odznak a s tím i související rozety. Rukávovou pásku se svastikou hasiči nosit nesměli.

Co se hasičské techniky týče, připojení k Třetí říši znamenalo pro hasiče značný pokrok. Došlo ke sjednocení celého vozového parku, motorových stříkaček, hadic a spojek a nejmodernější technika se postupně dostala až do těch nejmenších obcí. I přes odchod valné většiny hasičů na frontu se našli v místech protiletadlové obrany II. a III. řádu (v malých městech, městysech a obcích) muži, co se snažili plnit službu požární ochrany ve starém duchu. Přes den pracovali v zemědělství, ve zbrojním průmyslu či obchodu, během večerních nebo nočních náletů, vzniklých požárech nebo jiných katastrofách pak bez jediného slova protestu nastupovali k zásahům.

V posledních dnech druhé světové války obdrželi hasiči rozkazem dostat veškeré vybavení a vozový park před postupující Rudou armádou do bezpečí. S technikou odjížděli jenom muži, jejich rodiny nesměly cestovat v žádném případě na vozech a tak v chaosu končící války docházelo často k dlouhodobému odloučení. Hodně hasičské techniky se také během prvních poválečných dnů rozkradlo. Kradla Rudá armáda, ale i váleční zajatci, nuceně nasazení dělníci na práci a vězňové z koncentračních táborů, kteří se snažili různými způsoby dostat domů.&lt;ref name=&quot;Retrospekce&quot;&gt;Retrospekce historie hasičů v době druhé světové války je zpracována na základě odborné literatury, dobových hlášení, dotazníků a jiného dochovaného písemného materiálu nadřízených orgánů. Využity byly i kroniky obcí v Dolním Rakousku.&lt;/ref&gt;&lt;ref name=&quot;FINDBUCH&quot;&gt;www.findbuch.at, Niederdonau NSDAP und staatliche Verwaltung&lt;/ref&gt;&lt;ref name=&quot;&quot;&gt;Brandschutz unter autoritären Regimes, 12. Tagung der Internationalen Arbeitsgemeinschaft für Feuerwehr- und Brandschutzgeschichte mit Sitz in Pribyslav vom 6. bis zum 8. Oktober 2004 in Fulda, Hessen, Deutschland, Schinnerl, A. Feuerwehrliche Dienstbefehle während der NS-Zeit im Reichsgau Salzburg S. 169-199 Salzburg&lt;/ref&gt;&lt;ref name=&quot;LUFTSCHUTZ&quot;&gt;Andreas Linhardt, Feuerwehr im Luftschutz 1926-1945. Die Umstrukturierung des öffentlichen Feuerlöschwesens in Deutschland unter Gesichtspunkten des zivilen Luftschutzes (Bericht Nr. 19 der Deutschen Brandschutzgeschichte der Vereinigung zur Förderung des Deutschen Brandschutzes e.V. (vfdb)). Braunschweig 2002. ISBN 3-8311-3738-2&lt;/ref&gt;&lt;ref name=&quot;Typenbuch&quot;&gt;Udo Paulitz: Feuerwehr Typenbuch 1900-1945: Alles über Fahrzeuge - Daten - Technik der Feuerwehrfahrzeuge von Mercedes-Benz, MAN, NSU, Opel, Magirus mit Spritze, Drehleiter und Martinshorn, Mnichov 2011&lt;/ref&gt;

== Začlenění hasičů pod Technickou pomocnou policii ==
[[Soubor:Fulda - Deutsches Feuerwehrmuseum - Reichsfeuerwehrehrenzeichen 2. Klasse (ohne Verleihungsurkunde).JPG|náhled|Z nařízení Adolfa Hitlera bylo od ledna 1938 upraveno propůjčování hasičských čestných vyznamenání. Podle § 2 se udělovaly dva stupně čestných vyznamenání a to i cizincům. 1. stupeň se propůjčoval významným hasičům z povolání (Feuerschutzpolizei) nebo dobrovolným hasičům (Freiwilliger Feuerwehren) a dalším osobám, které se obzvláště vyznamenali a za chrabré a odvážné chování během likvidace požáru. 2. stupeň se uděloval hasičům z povolání (Feuerschutzpolizei) nebo dobrovolným hasičům (Freiwilliger Feuerwehren), kteří po prvním květnu 1936 dosáhli 25. služebního roku. Návrh na vyznamenání se podával ve dvojím vyhotovení na předtištěném formuláři na kancelář říšského velitele SS a velitele německé policie říšskému ministru vnitra Wilhelmu Frickovi. Na obrázku - čestné vyznamenání druhého stupně.]]
Po odstoupení pohraničí hasiči nejprve vyčkávali, co nová nařízení a organizační změny přinesou. V mezičase se uklízelo ve zbrojnicích, které měly být „''od starého harampádí vyčištěny''”. Na obcích probíhaly kontroly dokumentů: služební knihy požárů, seznamu členů, inventární knihy hasících přístrojů a vybavení, pokladního deníku, knihy činnosti záchranářské skupiny (Branddienstjournal, Standesliste, Gerätebuch, Kassabuch, Tätigkeitsbuch der Rettungsabteilung). Zjišťoval se celkový stav metrů hadic, čistota a stav přístupových cest k požárním nádržím. V lednu roku 1939 odesílali velitelé hasičů zprávu o výši a důvodu případného zadlužení, pokladní deník i s kasou se odevzdával na obci, která byla nadále zodpovědná za finance a korespondenci, takže hasičům odpadla funkce pokladníka a zapisovatele.

=== Zákon o požární ochraně ===
Zákon o požární ochraně (Gesetz über das Feuerlöschwesen) č. 199 vyšel ve věstníku 26. listopadu 1938 a o měsíc později vstoupil v platnost. Zákon samozřejmě počítal i s lhůtou pro postupné začlenění Rakouska (Východní marky) a sudetského území (Říšské župy Sudetenland), kde byl vyhlášen 19. září 1939 a od 1. října 1939 vstoupil v platnost. Tímto byly dosavadní hasičské spolky (Deutsche Reichsverband für Feuerwehr- und Rettungswesen) rozpuštěny a na jejich místě zřízeny technické oddíly pomocné policie, jejichž nová výstavba ležela na bedrech obce.&lt;ref&gt;Das Gesetz über das Feuerlöschwesen vom 23. November 1938 (Reichsgesetzblatt I, S. 1662), vom 4. Oktober 1939 in der Ostmark; mit fünf Durchführungsverordnungen: Erste Durchführungsverordnung vom 27. September 1939. Organisation der Feuerschutzpolizei, Zweite Durchführungsverordnung vom 9. Oktober 1939. Verhalten bei Brandfällen, Dritte Durchführungsverordnung vom 24. Oktober 1939. Organisation der freiwilligen Feuerwehr (Reichsgesetzblatt I, S. 2096), Vierte Durchführungsverordnung vom 24. Oktober 1939. Organisation ber Pflichtfeuerwehr (Reichsgesetzblatt I, S. 3100), Fünfte Durchführungsverordnung vom 6. November 1939. Erstattung des Lohnausfales an die Mitglieder derFeuerwehren (Reichsgesetzblatt I, , S. 2172).&lt;/ref&gt; Připojení obce k Říšské župě Dolní Podunají uveřejnil Říšský věstník zákonů (Reichsgesetzblatt) 14. dubna 1939. Dne 2. července 1939 se ve Znojmě konalo velké shromáždění 10 hasičských okresů (Znojmo, Vranov, Jaroslavice, Mikulovice, Pohořelice, Hustopeče, Slavonice, Moravský Krumlov, Nová Bystřice a Jindřichův Hradec) za účasti více jak 1 500 jihomoravských hasičů, aby tak slavnostně vstoupili do Zemského hasičského svazu Dolního Podunají/Landesfeuerwehrverband Niederdonau.&lt;ref&gt;Illustrierte Kronen Zeitung, Mi, 5. Juli 1939, s. 9 &lt;/ref&gt;

Od března roku 1940 obce vyplňovaly jednou měsíčně statistické formuláře o své hasičské aktivitě a v dubnu obdržely nové peněžní deníky. Podle nových předpisů museli být všichni hasič povinně úrazově pojištěni u Svazu obecních úrazových pojišťoven (Gemeindeunfallversicherungsverband). Další novou povinností obce byl odběr jednoho výtisku časopisu „Deutscher Feuerschutz“, s jehož obsahem se pak mužstvo seznamovalo během nástupů (Appellen) a při večerních školeních. Rokem 1940 vstoupil v platnost také zákaz vystoupení z protipožární služby. Vedoucí představitelé sborů byli zahlceni řadou dotazníků, průzkumů, formulářů a zpráv, které měly být odesílány co možná nejlépe a pokud možno vyplněné na psacím stroji. Očividně jim tato nová úřední agenda činila nemalé problémy, jelikož se ze strany vyšších orgánů neustále objevovaly urgence nedodržených termínů nebo výhrůžky spojené s osobními konsekvencemi.

=== Pohonné hmoty ===
S řízeným válečným hospodářství vstoupilo v platnost také nařízení o nakládání s minerálními oleji (benzínem a naftou), což u velitelů hasičů vyvolalo mnohé obavy o dostatek paliva pro protipožární účely. Úřední listy okresních hejtmanství (Amtsblatt der Bezirkshauptmannschaft) proto zveřejnily podrobné postupy při podávání žádostí. Starosta obce, po domluvě s velitelem místních hasičů (Ortsfeuerwehrkommandant), podával u okresního hospodářského úřadu žádost o vystavení benzínové karty (Benzintankausweiskarte), ve které uváděl, druh motorové stříkačky (ruční, tažená koňmi nebo automobilová), její obsah nádrže a obecní zásoby paliva, na jejímž základě pak úřad zaslal starostovi obce potřebné benzínové lístky (Benzin-Bezugscheine). Ty se pak předkládaly u čerpací stanice, která hasičům povolené množství benzínu prodala. Za patřičné uskladnění palivových zásob zodpovídal starosta obce.&lt;ref&gt;Amtsblatt der Bezirkshauptmannschaft Hollabrunn, Fr, 20. Oktober 1939&lt;/ref&gt;

=== Členství ===
Vyhláška ze 14. února 1939 zakazovala cizím státním příslušníkům členství ve sborech pomocné policie. Členy pomocného policejní sboru mohli být nadále jen němečtí státní příslušníci. Hasiči, kteří neobdrželi v Korolupech říšské německé občanství nebo optovali k českému (protektorátnímu), museli ze sboru vystoupit. Zpráva o členství měla být obcemi odesílána okamžitě. Podle vyhlášky z 24. října 1939 se mohli stát členy pouze muži od 17 do 55 let. Aktivní služba končila v šedesáti letech a po dosažení této věkové hranice přecházeli hasiči do rezervy. Obecní hasičský sbor se skládal minimálně z 18 mužů (1 četa o dvou družstvech), v malých obcích ze 14.&lt;ref name=&quot;GESETZ&quot;&gt;Brandschutz unter autoritären Regimes, str. 272 - 278&lt;/ref&gt;

=== Uniforma a hodnosti ===
[[Soubor:Feuerwehrmuseum München -23.JPG|náhled|Uniforma technické pomocné policie (hasičů) za druhé světové války ve Třetí říši]]
Uniformy hasičů se přizpůsobily střihu policejních stejnokrojů. Tmavě modrá bunda z vlněné tkaniny měla na hrudi dvě našité kapsy se záševky, dvě vložené kapsy ve spodní části, nárameníky a límec zdobila karmínově červená paspulka. Strojově vyšívaná orlice se nosila na levé paži, kalhoty ze stejné látky byly rovné. Čepice s kšiltem a černou stuhou, lemovala purpurová paspulka. V předu seděl znak říšské orlice a hasičská kokarda. Uniformu od hodnosti ''Zugführer'' zdobila stříbrná šňůra, od 40. roku už od hodnosti ''Meister der Feuerwehr''. V roce 1943 se hodnosti sjednotily s vojenskými (uvedeny v závorce). Čekatelé nenosily 6 měsíců žádné výložky a žádné označení hodnosti na patkách límce.&lt;ref name=&quot;Dienstgradabzeichen&quot;&gt;Dipl. Ing. Hans Dieter Kandzia, Gemeindebrandmeister von Petershagen/Eggersdorf, Vorsitzender des Kreisfeuerwehrverbandes Märkisch, Oderland e.V.: Dienstgradabzeichen und tragbare Auszeichnungen der Freiwilligen Feuerwehren in Brandenburg von 1901 – 2010, Petershagen 2010&lt;/ref&gt;

* Anwärte
* Truppmann (Wachtmeister der Feuerwehr)
* Obertruppmann (Oberwachtmeister der Feuerwehr)
* Haupttruppmann (Hauptwachtmeister der Feuerwehr)
* Truppführer (Meister der Feuerwehr)
* Obertruppführer (Obermeister der Feuerwehr)
* Haupttruppführer (Hauptmeister der Feuerwehr)
* Zugführer (Leutnant der Feuerwehr)
* Oberzugführer (Oberleutnant der Feuerwehr)
* Hauptzugführer (Hauptmann der Feuerwehr)
* Kreisfeuerwehrführer (Major der Feuerwehr)
* Bezirksfeuerwehrführer (Oberstleutnant der Feuerwehr)
* Abschnittsinspekteur (Oberst der Feuerwehr)

=== Sbírky na „Den německé policie” ===
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 121-0253, Generalmajor Arthur Mülverstedt sammelt.jpg|náhled|Ilustrační fotografie - Sbírka v Den německé policie, Generalmajor Arthur Mülverstedt (Generální inspektor říšské policie v roce 1939) během pouliční sbírky]]
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 121-0250, Oberleutnant Blume sammelt.jpg|náhled|Ilustrační fotografie - Sbírka v Den německé policie 1939 (Tag der deutschen Polizei), člen Schutzpolizei s kasičkou]]
Od roku 1938 se slavil ve Východní marce „Tag der Deutschen Polizei”. Po vypuknutí války se konaly po celé Třetí říši válečné sbírky. V lednu roku 1939 obdržel ke „Dni německé policie” také sbor hasičů jasné instrukce. Velitelé (starostové) se měli postarat, aby se na Winterhilfswerk-sbírce (WHW) zúčastnil celý sbor, který obdržel k tomu účelu i plechové kasičky s odznakem WHW. Před zbrojnicí se měl v den svátku konat nástup mužstva za vyvěšení vlajky a pozdravu (Flaggenhissung). Vzhledem k tomu, že finanční příspěvky hasičů byly brány jako jejich „osobní oběť”, měly být z kasiček vyčleněny. I v roce 1940 zemské velení hasičům připomínalo, že ke konečnému vítězství Německa mohou přispět stoprocentní účastí na domovní sbírce KWHW (Kriegswinterhilfswerk). Od roku 1940 se sbírka konala po dobu dvou dnů (1940 17. a 18. února, 1941 16. a 17. února, 1942 14. a 15. února) a v oběžníku se uvádělo: „Očekává se, že každý uniformovaný hasič se aktivně zapojí a přinese i osobní oběť (1 RM na osobu). Údaje o počtu hasičských dárců a údaje o celkovém výtěžku musí být uvedeny odděleně.”

Přestože se mnoho hasičů už od roku 1942 nacházelo na frontě, v roce 1943 požadovalo ministerstvo vnitra sbírku ještě úspěšnější. Na sbírce se měli podílet nejen hasiči, ale i členové Hitlerjugend. Sbírka probíhala po dobu tří měsíců (prosinec, leden a únor). Od hasičů se předpokládala „osobní oběť” formou tzv. zvláštního daru (Sonderspende), přičemž „suma měla tu z loňského roku překonat”. Velitelé sborů byli také vyzváni k založení zvláštních sbírkových účtů (Sammelkonten). Celá akce končila 20. února 1943. Velitel zasílal na landrát zprávu formou poštovního lístku, na kterém uvedl odděleně vybranou sumu a počet zúčastněných hasičů a HJ.

=== Zákazy účasti na církevních slavnostech a obřadech ===
Hasičské tradice spojené s církevními obřady jako každoroční oslavy patrona svatého Floriána kolem 4. května nebo účast hasičů na církevních procesích byly nacionalistům od začátku trnem v oku. Zpočátku museli hasiči účast na takových oslavách (svátek sv. Floriana, svátek Božího těla, pohřby a podobné akce) povinně projednávat se stranickou organizací NSDAP ve Vratěníně a s představiteli obce. Další nařízení upřesňovalo, že církevní obřady nejsou hasičskou službou a členům Technické pomocné policie tedy nepřísluší na těchto akcích nosit uniformu a to ani členům hasičských kapel. V lednu roku 1939 obdrželi oběžník, který upozorňoval, že nosit prapor hasičského sboru je dovoleno pouze během obřadů k poctě zemřelého kamaráda a že sbor se musí za každé situace chovat tak, aby nepodkopával dobrou pověst sborů pomocné policie. Na začátku května 1939 se opět hasičům oběžníkem připomínalo, že podle výnosu říšského velitele SS a šéfa německé policie z 3. června 1938 se účast v uniformách na církevních procesích a pohřbech za žádných okolností nepovoluje.

=== Deutsches Rotes Kreuz (DRK) ===
[[Soubor:Deutsche Rote Kreuz wwii.jpg|náhled|Plakát DRK z Třetí říše ]]
Nositelem záchranné služby se měl do budoucna stát Německý červený kříž (DRK) a základ jeho výstavby tvořily záchranné oddíly dobrovolných hasičů. Zpočátku byl hasičům vstup do DRK umožněn zcela volně a hned po vstupu mohli nosit jeho označení. Zařízení a záchranná výbava ale zůstávala až do ukončení vybudování celé struktury v majetku záchranných hasičských sborů. Od podzimu roku 1938 se postupně převáděly záchranné skupiny do DRK. V březnu roku 1939 obdrželi přední funkcionáři hasičstva a starostové obcí oběžník s vyhláškou inspektora pořádkové policie plukovníka Meißnera. Hasičům, kteří byli ve sborech nepostradatelní, se členství u DRK nepovolovalo a v takovém případě vybavení záchranných oddílů na DRK nepřecházelo. V místech, kde došlo přestupem k DRK k oslabení nebo narušení pohotovosti, se měli hasiči okamžitě vrátit a zůstat tak dlouho u hasičské záchranné služby, dokud nebude DRK schopen zajistit veškeré požadavky. Na začátku prosince 1939 započal Německý červený kříž s výstavbou organizací po obcích, ale i tak nadále platilo, že nesmí být porušena pohotovost hasičských sborů.

=== Příprava na válku ===
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-R43590, Potsdam, Musterung für die Wehrmacht.jpg|náhled|Ilustrační foto - odvod branců do wehrmachtu, prohlídka zdravotní způsobilosti (německy Musterung)]]
O přípravě na válku se samozřejmě během zvýšené cvičební aktivity nehovořilo. Hasičům se cvičení zdůvodňovala jako příprava na „''velký úkol''”. Na základě přísně tajného dopisu svolávali starostové obcí „naléhavou” a povinnou schůzku všech hasičů, na kterou se měli dostavit s vojenskými dokumenty. V případě nesplnění příkazu hrozil trest podle platných vojenských zákonů. Dalším přísně tajným dopisem vojenské velení zjišťovalo minimální počet členů pro záchrannou a hasičskou službu v obci. V úvahu nejprve připadali pouze muži starší 45 let. V případě, že by nebylo možné z této věkové skupiny sbor utvořit, směly obce zařazovat také hasiče ve věku od 35 let. Z vojenské služby byli uvolněni též velitel, jeho zástupce, velitel družstva, velitel záchranné skupiny, strojníci a řidiči. Podle dalšího tajného rozkazu podstupovali hasiči vojenskou lékařskou prohlídku, o které směl být uvědomen pouze lékař.

Dotazník z prosince 1938 se týkal informací o zdravotní službě. Zaznamenával se veškerý zdravotnický materiál, nezbytně nutný zdravotnický materiál pro hasiče a zdravotnický materiál, který mohl být bez problémů převeden na DRK, počet členů se zdravotnickou zkouškou a počet členů v záchranné službě. V lednu roku 1939 podstupovali všichni starostové obcí povinné školení z „obrany proti bojovým plynům”, řidiči z ročníků 1902 až 1909 nebo narození před rokem 1893 strojnické zkoušky, velitelé sborů sestavovali seznam hasičů, kteří by v případě doplnění potřebných zkoušek nemuseli rukovat do války a mohli zůstat u požární služby. Jmenný seznam musel být odeslána ke schválení nejpozději do konce ledna 1939. Na podzim roku 1939 se na podkladě dalšího přísně tajného rozkazu sestavovaly seznamy hasičů ve věku od 20 do 45 let (označena měla být jména nepostradatelných hasičů) a dotazníky týkající se počtu strojníků a řidičů, jejich věku a absolvování strojnických zkoušek.

== Hasiči za druhé světové války ==
V září roku 1939 okresní velitelství hasičům oběžníkem připomínalo, že v případě velkého počtu odvedených na frontu doplní své stavy rezervními ročníky a dobrovolníky z HJ. Samozřejmě nechybělo provolání „für Führer, Volk und Vaterland”. Další úbytek mužstva nastal po 5. říjnu 1943, kdy byly odvedeny ročníky 1894 a 1893-1883. Jména padlých „kamarádů” se nejprve zveřejňovala v novinách „Deutscher Feuerschutz“ a zároveň se dokumentovala v „Čestné knize německé policie” (Ehrenbuch der Deutschen Polizei). Seznamy padlých se sice dál posílaly okresnímu velení, ale od června roku 1942 se v tisku už jména neuváděla. Okresní velitelství hasičům slibovalo, že padlí kamarádi budou po válce do čestné knihy doplněni a vytištěné knihy si budou moci zakoupit a ve sborech na čestném místě vystavit.
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-J15960, Düsseldorf, HJ bei Löscharbeiten.jpg|náhled|Ilustrační fotografie - Hitlerjugend - Feuerwehrscharen při protipožárním zásahu. ]]
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1974-152-17, Luftschutzhelferin.jpg|náhled|Ilustrační fotografie - pomocnice protiletadlové obrany (Luftschutzhelferin) při cvičení se signálním rohem]]
V březnu roku 1940 vyzval polní maršál Hermann Göring všechny hasičské sbory ke kovové sbírce pořádané k narozeninám Adolfa Hitlera. Hasiči probírali zbrojnice a shromažďovali přebytečné kovové předměty. Sbírka se netýkala dosud používaných spojek K 52. O kovové hřebeny přišly i hasičské helmy. V prosinci roku 1941 se začalo hovořit o tom, že by se mužstva měla připravit „na těžké úkoly, které se s největší pravděpodobností dostaví” a „jednou až dvakrát měsíčně věnovat několik hodin školení z protipožární ochrany”. V roce 1942 vyhlásil říšský ministr zbraní a střeliva Albert Speer (od roku 1943 ministr pro zbrojní a válečnou výrobu) mobilizaci železných rezerv, takže následovala nová kovová sbírka pro válečné účely. V červnu 1943 odevzdávali hasiči do Hornu nepoužívané ruční a parní stříkačky, spojky a ostatní starou výzbroj.

=== HJ a ženy u hasičů ===
Už od září roku 1939 se sice mluvilo o tom, že pokud si hasičský sbor nevystačí s povolanými rezervami starších ročníků, bude se mužstvo doplňovat dobrovolníky z Hitlerjugend (HJ-Feuerwehrscharen), ale už se neuvádělo, že se chlapci z HJ nestanou aktivními členy hasičského sboru. Což znamenalo, že jejich požární výzbroj ležela na bedrech obce a pro cvičení a zásah byli u hasičů pouze úrazově pojištěni. V červnu 1941 okresní velení zdůrazňovalo:

''„Vzhledem k tomu, že zajištění nového hasičského dorostu je primárním úkolem, bude se Hitlerjugend účastnit hasičské služby mnohem více jak doposud. Samozřejmě nemusíme zdůrazňovat, že během války má hasičský výcvik, nácvik leteckého poplachu a ostatní nácviky přednost před základní službou v HJ.&quot;''

Hasiči raději využívali starší rezervisty, jelikož sotva chlapce z HJ zacvičili, byli povoláni k předvojenskému výcviku, k RAD a nakonec k wehrmachtu. Od 1. února 1944 musela být z rozkazu říšského ministra vnitra minimálně polovina hasičů nahrazena vyškolenými rezervami.&lt;ref&gt;Neues Wiener Tagblatt (Tages-Ausgabe), Sa, 4. Dezember 1943, s. 5&lt;/ref&gt;. Ještě v prvních měsících roku 1944 nebyl věkový průměr hasičů tak špatný, ale po odvedení ročníku 1903 se situace v obcích rapidně zhoršila a na řadu přicházela různá „nouzová opatření”. Jedním z nich byl i nástup žen a dívek k protipožární službě.&lt;ref name=&quot;Frauenhelferinnen&quot;&gt;V obcích, kde hrozila neadekvátní požární ochrana, se přistupovalo k založení ženských pomocných skupin (Frauenhelferinnen-Gruppe). Jednalo se o ženy ve věku od 20 do 23 let, které by byly jinak povolány k jiné válečné službě. Jejich stejnokroj se skládal z tmavě zelené bavlněné kombinézy s flanelovou výplní, na hlavě nosily lodičku ze stejné látky a obuv nosily vlastní. Přilbu dostávaly po odvedených hasičích. I ženy musely skládat jednodenní strojnické zkoušky, dopoledne z teorie a odpoledne z praktického cvičení. Franz Semmler: Die Frauenfeuerwehr Rankweil, str. 285&lt;/ref&gt;

=== Nové normy a školení pro družstva ===
[[Soubor:Feuerwehrmuseum München -22.JPG|náhled|Od 1. ledna 1939 povinné normy AVF - der Löschangriff. Ilustrační fotografie z muzea v Mnichově. Hasiči předpisům říkali „černá knížka”.]]
[[Soubor:LLG Hermeskeil.JPG|náhled|Hasičský vůz LF 8 LLG. V únoru 1940 obdrželi hasiči oběžník říšského ministerstva vnitra, který stanovil výrobu typizovaných hasičských vozů. Nadále mohly být sborům dotovány pouze typizované vozy (pro 1 velitele a 8 mužů). Úprava nebo přestavba starých osobních automobilů byla zakázána. V prosinci roku 1940 ještě přibylo nařízení o vybavení vozů jedním kobaltově modrým světlometem (Bosch-Kennlichtscheinwerfer). Pro vozidla Luftwaffe platila tzv. &quot;Luftwaffengrau matt&quot; (RAL 7021). O nová vozidla žádal „Kreisfeuerwehrführer” za účelem protiletecké obrany.]]
Od 1. května 1939 vstoupily v platnost nové jednotné normy AVF (Ausbildungsvorschrift für den Feuerwehrdienst), které za nejmenší formaci označovaly družstvo sestávající z jednoho velitele a osmi mužů. Hasiče tak čekalo povinné absolvování zkoušek z protipožárního útoku (Löschangriff) pro družstva. S malou „černou šestnáctistránkovou knížkou” nastala u hasičských sborů doslova revoluce. V praxi ale nefungovalo vše tak rychle, jak by si velení představovalo. V červenci roku 1941 župní velitelství sbory upomínalo:

''„Doporučuji všem velitelům, aby si urychleně obstarali publikaci „Die Gruppe im Übungs- und Branddienst” od Ing. Schlossera za 0,75 RM. Budou-li se při nácviku protipožárního útoku publikací řídit, tak se snad už konečně dočkáme zlepšení.”''

Župní velitelství pravděpodobně ještě v květnu 1942 spokojeno nebylo, jelikož upozorňovalo na nedodržování cvičební aktivity a porušování pravidel během cvičení. Župní velitel zdůraznil, že školení budou probíhat přesně podle návodu v publikaci a že bude všemi prostředky usilovat o to, aby uniformované hasičské sbory fungovaly jednotně. Od 1. července 1942 velitelství zavedlo poznámkové sešity, do kterých měli starostové zapisovat všechna cvičení nebo zásahy s uvedením data, času, délky trvání a počtem zúčastněných hasičů.

=== Výstroj a technika ===
Ještě na začátku roku 1942 byl vozový park venkovských sborů přehlídkou ''mišmaše'' starých vozidel, často ještě s celogumovými pneumatikami. Nákladní automobily, motocykly nebo drážní vozidla chyběla zcela. Palivo neměly ani landráty. Zásahovou výstroj si hasiči obstarávali z vlastních zdrojů a o jednotnosti uniforem se hasičům mohlo jen zdát. Změna nastala až po vzniku Říšského úřadu pro dobrovolné hasiče, kdy sbory konečně obdržely nové uniformy, obuv, koženou výstroj, hadice a normované spojky. Hned na to následovala úplná mobilizace míst protiletadlové obrany I. řádu. [[w:Reichsluftfahrtministerium|Říšské ministerstvo letectví (Reichsluftfahrtministerium)]] započalo hasičské jednotky postupně vybavovat také novým jednotným vozovým parkem v šedé barvě. Těžší družstva obdržela hasící vůz se zabudovanou motorovou stříkačkou a lehčí družstva vůz s motorovou stříkačkou na přívěsu. Hasičské automobily se směly používat pouze v případě požáru nebo jiné katastrofy, ale stranické formace NSDAP je mohly použít na základě žádosti, kterou podávaly u starosty obce.

=== Nedostatek benzínu ===
Palivové hospodářství Třetí říše se dostávalo od roku 1940 do velkých obtíží. V roce 1941 vydal Říšský místodržící pro župu Dolní Podunají Hugo Jury rozkaz, aby bylo hasičským sborům palivo nadále přidělováno pouze na nezbytně nutné účely. Rezervy benzínu se mohly použít jen při zásahu a nácvik měl probíhat bez použití paliva. Okresní zemědělský úřad hasičům například sděloval:

''„Hasičská cvičení se mohou konat s použitím benzínu pouze v případě, že se jedná o výcvik nového týmu. V takovém případě je třeba, aby si sbor u příslušného okresního úřadu podal žádost o potřebné množství paliva. Rezervní benzín nesmí být v žádném případě použit k jiným účelům. Mohlo by se tak stát, že v případě nutného zásahu nebude benzín k dispozici.”''

V roce 1942 již platil příkaz k tzv. ''suchému cvičení'', čímž však nemělo docházet k omezení dosavadní nácvikové aktivity. O rok později se přistoupilo k palivové směsi v poměru 1:25. V roce 1944 docházelo dokonce ke krádežím:

''„V poslední době došlo u některých hasičských sborů ve zbrojnicích ke ztrátě benzínu. Nedostatek paliva bohužel způsobuje, že hasiči nemohou provádět dokonce i požadované testy. Jelikož nedostatkem paliva může být ohrožena operační schopnost mužstva, je takový čin nejen krádeží, ale i sabotáží. S okamžitou platností jsou velitelé sborů odpovědní za bezpečné uschování paliva a v případě opakované ztráty musí okamžitě podat hlášení na oddělení SS a sepsat policejní protokol. Není-li zbrojnice dostatečně bezpečným úložištěm, je třeba palivo umístit na takové místo, kde by bylo dostatečně chráněno před neoprávněným přístupem.”''

=== Rekreace ===
Inspektor dobrovolných hasičů pro župu Sudety poskytl Říšskému úřadu pro dobrovolné hasiče v Berlíně v dubnu roku 1942 270 rekreačních míst pro měsíce červenec, srpen a září. Celkem se jednalo se o 60 míst v Karlových Varech, o 120 míst v Teplicích a 90 míst ve Františkových Lázních. Říšský úřad hodlal hasičům, kteří by obdrželi lékařské doporučení, přispět paušálním příplatkem ve výši 200 RM na 28 dní a uhradit jízdné 3. třídou tam a zpátky. Kapesné ve výši 1 RM na den byla ještě v jednání. V červnu ale úřad celou akci s okamžitou platností z finančních důvodů zastavil.

Župní velení se pravděpodobně snažilo najít levnější variantu ve vlastní dolnopodunajské župě, jelikož vedoucí Svazu obecních úrazových pojišťoven (Gemeindeunfallversicherungsverbandes) se nakonec rozhodl poskytnout členům dobrovolných hasičských sborů rekreační zařízení pojišťovny „Landesversicherungsanstalt Wien-Niederdonau”. Změna životního stylu s pobytem na čerstvém vzduchu měla přispět k tomu, aby hasiči dosáhli své původní výkonnosti. Každý měsíc mohli být z župy na čtrnáctidenní rekreaci vybráni tři hasiči.&lt;ref name=&quot;Versicherung&quot;&gt;Sozialversicherung in der Ostmark[https://www.findbuch.at/de/ostmark-jahrbuch-1941.html - 1941]&lt;/ref&gt;

=== Svépomocná protiletadlová obrana ===
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 146-2005-0014, Luftschutz, Meldefahrer.jpg|náhled|Ilustrační fotografie spojky v civilní protiletadlové obraně (Melder) - HJ ve věku kolem 15 let. Jejich vybavení: plynová maska, pevná pokrývka hlavy - helma se znakem RLB, svítilna, modrá rukávová páska, blok + tužka v látkovém pouzdru, cyklistické kolo, na krku nápis Melder]]
[[Soubor:Feuerwehrmuseum München -01.JPG|náhled|Ilustrační fotografie protiletadlového krytu. Při vyhlášení poplachu spěchali obyvatelé do protiletadlového krytu (Luftschutzraum - LSR) s úkrytovým zavazadlem, které se skládalo z osobních dokladů, důležitých dokumentů, cenností, náhradního oděvu, přikrývky, nádobí, příborů, holení, toaletních potřeb, potravin, vody, případně hraček pro děti... Následně velitel společně s požární hlídkou procházel stavení, kontroloval (plynové) spotřebiče a hasící prostředky. Domovní dveře se pro případné kolemjdoucí nechávaly otevřené. Zástupce velitele měl prozatím na starosti situaci v LSR. V průběhu náletu se nacházela družstva hasičů v pohotovosti.]]
[[Soubor:Volksgasmaske.JPG|náhled|„Volksgasmaske VM 40” v originálním balení a s návodem z období druhé světové války. Maska měla šroubovací filtr a byla určena k rychlému úniku ze zamořeného území do maximálně 20 minut, u [[w:Fosgen|Fosgenu]] pouze do pěti minut. Do konce války jich firma „Drägerwerke” vyrobila 45 mil. kusů. Výdej masek měla na starosti Národně-socialistická Organizace pro blaho národa (NS-Volkswohlfahrt).]]
Protiletecká obrana byla kvůli nedostatku financí a pohonných hmot uspořádána podle stupně ohrožení na místa I., II. a III. řádu. V místech s protileteckou obranou I. řádu se podařilo protileteckou obranu zcela vybudovat. Bezpečnostní a pomocná služba (SHD) navíc obdržela i podporu od Luftwaffe. V místech s protileteckou obranou II. řádu měly takovou podporu pouze státní, komunální a podobná zařízení. Svépomocná protiletadlová obrana, rozšířená svépomocná protiletadlová obrana a protiletadlová obrana podniků zde byla vybudována tak jako v místech I. řádu (Horn-Waidhofen a. d. Thaya). Všechna ostatní místa spadala pod území s protileteckou obranou III. řádu, na kterých nebyla speciální obranná struktura pro státní, komunální a ostatní podobné civilní objekty vybudována. Tato místa se musela o sestavení svépomocné protiletecké obrany postarat sama.

Reichsluftschutzbund (Říšský svaz protiletecké obrany) patřil pod svazy, nad kterými držela dozor NSDAP.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Organizační struktura !! Název oblasti, velení
|-
| RLB-Gruppe XVII Ostmark || Wien III/40, Reisnerstraße 31, Gruppenführer: Generalluftschntzführer Klupp, Stabsleiter: Oberstluftsehntzführer Prütz
|-
| Bezirksgruppe || Niederdonau
|-
| Ortsgruppe || Horn-Waidhofen a. d. Thaya: Horn-zámek, tel. 66
|-
| Gemeindegruppe || Fratting (Vratěnín)
|-
| Block-Untergruppe || Kurlupp (Korolupy)
|}

Korolupy tedy spadaly do protiletecké obrany III. řádu a svépomocnou protileteckou obranu měl na starosti velitel hasičů, tedy starosta obce. Na vesnicích nebo v místech s malým osídlením zajišťovaly protileteckou obranu obecní skupiny (Luftschutzgemeinschaften) sestavené z velitele protiletecké obrany, z hasičů, z dobrovolných záchranářů a ze spojek (Meldern). Starosta také zodpovídal za nahlášení škod na osobách a majetku na ''landrát'' do Hornu. Okresní velitel policie předával hlášení štábnímu důstojníkovi ochranné policie na říšském zastupitelství Dolního Podunají ve Vídni.

Mezi základní svépomocná opatření patřilo v každém případě zatemnění (tmavé závěsy, tmavý papír, žárovky např. typu OSRAM apod.), vyklizená půda, uklizený domovní kryt, nářadí a dostatečné množství vody a písku. Ke svépomoci patřil i protiletecký výcvik, rozpoznání signálů leteckého poplachu a denní pohotovostní služby. Předpisové protiletadlové kryty se na venkově a v malých obcích nacházely jen zřídka. Selská stavení v Korolupech byla nepodsklepená, takže sedláci museli využívat některý ze sklepů určených k uskladnění zemědělských produktů. Venkovské obyvatelstvo i přes přísné příkazy a neustálé protiletecké výcviky nebralo poplachy vážně a ke konci války, kdy docházelo k četnému bombardování a s tím i k častým poplachům, se po vyhlášení signálu zdržovalo na poli nebo v lese. Nedodržování nařízení dokládají i různé propagandistické dobové plakáty jako třeba: BAUER SCHÜTZ DICH! - WIE...ZEIG DIR DER REICHSLUFTSCHUTZBUND. (Sedláku chraň se! Jak, to ti ukáže Svaz protiletecké ochrany.) &lt;ref name=&quot;PROPAGANDA&quot;&gt;Plakát - [https://www.dhm.de/lemo/Bestand/objekt/pl004013 zum Luftschutz 1940]&lt;/ref&gt;

V obcích se varovné sirény umísťovaly většinou na střechu obecního úřadu. Požáry se ohlašovaly radiopřijímačem, telefonem, telegrafem, požárním hlásičem nebo ústně. Kostelní zvony se mohly k církevním účelům používat po dobu 6 minut od 8.00 do 18.00 hodin, jinak byly vyhrazeny pro ohlašování požárů a pro nouzovou signalizaci. Nakonec se stejně používal starý dobrý signální roh „Nebelhorn”. Od prosince roku 1943 říšská pošta zajišťovala pod heslem „Brandmeldung“ okamžité telefonické spojení.&lt;ref name=&quot;Bunker&quot;&gt;Luftschutzgesetz[http://www.amaot.de/bunker/ls-werkzeug.htm - Luftschutzausrüstung]&lt;/ref&gt;&lt;ref name=&quot;Luftschutzwart&quot;&gt;Luftschutz [http://www.bunkermuseum.de/luftschutz/luftschutzwart_gemeinschaft_emden.pdf- Luftschutzwart]&lt;/ref&gt;

'''Složení obecní skupiny (Luftschutzgemeinschaft)''':
* velitel (starosta obce) prováděl výcvik a školení, kontroloval zatemnění domů, vyklizení půd, nářadí a hasící látky, úpravu sklepního prostoru a jeho údržbu. Sestavoval rozpis denních pohotovostních hlídek a vyhlašoval poplach. Jeho vybavení se skládalo z plynové masky, pracovního obleku s rukavicemi, signální píšťalky, svítilny, zápisníku s tužkou na hlášení, balíčku obvazů a z prostředků proti chemickým látkám, z rukávové modré pásky s bílou hvězdou.
* denní požární hlídka
* družstvo místních hasičů k hašení požárů
* 1 sestra (laická pomocnice)
* 1 spojka
* dobrovolníci - většinou ženy a starší muži, kteří nerukovali do války

'''Hasící prostředky (pro jedno stavení):'''

* 1 ruční stříkačka kbelíková (Luftschutzhandspritze) nebo zahradnická
* 1 – 2 tlumnice na udušení plamene (Feuerpatsche)
* 1 trhací hák na strhávání ohořelých trámů (Einreißhaken)
* 1 šňůra na dřevěném navijáku (Leine)
* 1 vodič - drát (Leiter)
* 1 lékárnička (Luftschutz - Hausapotheke)
* 1 žebřík
* 1 – 2 bedny s pískem (Sandkiste)
* 1 malá lopatka ke každé bedně s pískem (Handschaufel)
* 1 velká lopata nebo rýč (Schaufe oder Spaten)
* papírové sáčky s pískem po pěti kg (Löschsand Tüten)
* 1 sekyra (Beil)
* 1 – 2 nádoby na vodu (Wassereimer) - v každém domě a sklepě
* 1 zásobník na vodu (jímka, Wasserbehalter) - v každém domě a ve sklepě


{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''ZATEMŇUJEME!'''

'''Při zaznění akustického varovného signálu nebo leteckého poplachu zatemňujeme i mimo udaný čas od 17.30 do 6.00 hodin v období od 6. do 12. listopadu 1944!'''&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Fr, 10. November 1944, s. 4&lt;/ref&gt; 
|}

Na venkově bylo obyvatelstvo na svépomoc odkázáno mnohem více než ve městech. Od února roku 1944 probíhaly protiletecké nácviky i v obcích jihozápadní Moravy. Zakládaly se umělé rybníky a vodní nádrže, u potoků se budovaly přístupové cesty k odběru vody a na dvorech statků stály nádoby s vodou k hašení požáru, zrovna tak jako všudypřítomné kupy písku. Sedláci se snažili uschovat část úrody mimo statek v polních stodolách a kůlnách, zemědělské stroje nestály jako dříve pod jednou střechou vedle sebe, ale pokud možno stranou mimo dvůr. Všichni nacvičovali vyhánění dobytka ze stájí a vyvezení strojů a povozů. Simulovaly se dopady bomby, požáry na statku, zřícení střechy, řetězy obyvatel k hašení vodou, první pomoc dobrovolnic při zasažení forforem.&lt;ref&gt;Agrarische Post, Sa, 19. Februar 1944. s. 4&lt;/ref&gt; V tisku se množila nabádání k dodržování pravidel a předpisů protiletecké obrany. Vzhledem k tomu, že se v každé obci nenacházel lékař, apeloval tisk na dostatek obvazového materiálu v domácích protileteckých lékárničkách nebo připomínal chyby, z kterých se měli sedláci poučit.

''„Obvazový materiál se musí na každém statku nacházet v dostatečném množství. Povinností každé selky, která funguje v obci zároveň také jako zdravotní dobrovolnice, je pravidelná náhrada spotřebovaného obvazového materiálu v domácích lékárničkách a domácí výroba trojcípích šátků a obvazů. To samé platí i v protiletecké ochraně domácích zvířat, kdy je třeba zajistit velká prostěradla s našitým uvázáním a na široké pruhy nastříhané kusy látek.”''&lt;ref&gt;Niederösterreichischer Grenzbote, So, 10. September 1944, s. 7&lt;/ref&gt;

''„Nádoby s vodou musí být neustále naplněné až po okraj. Jen plné nádoby mohou zabránit přístupu kyslíku, který je příčinou reznutí!”''

''„Stávající vrata u stájí nestačí k rychlé záchraně dobytka, proto by se každý sedlák měl postarat o dodatečné vybudování nouzového východu, který však nesmí být zazděn cementovou ale vápennou maltou nebo příčkou z jílu a kamenů.”''

''„Zemědělské vozy s úrodou se nesmí nechávat přes den a v noci stát v ulicích mezi statky, jelikož v případě požáru brání provozu a záchranářským akcím a tvoří mosty pro přeskakující plameny!”''

''„Úložiště hasících přístrojů a nářadí musí být označena bílým nátěrem, zrovna tak kliky a zámky u dveří a vrat!”''&lt;ref&gt;Niederösterreichischer Grenzbote, So, 1. Oktober 1944, s. 6&lt;/ref&gt;

''„Sedláci, i když je po sklizni, nesmíme v protiletecké obraně na venkově polevit, což také potvrzují neustále se množící nálety. Dávejte obzvláště pozor na zatemnění v chlévech a ve stájích během ranního a večerního krmení, kdy sebemenší světelný záblesk může mít pro vesnici nedozírné následky. Zemědělské stroje je třeba na zimu uschovat mimo statek (například ve stodole na poli), stroje nesmí stát těsně vedle sebe a musí být schopné transportu. Největší problém bývá s transportem velkých strojů jako jsou třeba mlátičky, které je třeba odstavit na mírně šikmou plochu a kola dodatečně zabrzdit kameny. Jen tak mohou být těžké stroje odtaženy do bezpečí za pomoci malého počtu osob.”''&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Fr, 10. November 1944, s. 3-4&lt;/ref&gt;

== Tisk ==
* '''Deutscher Feuerschutz''' - státní centrální orgán požární ochrany v Německé říši, 1937 - 1945
* '''Die nationalsozialistische Gemeinde''' - ústřední noviny NSDAP pro politiku obecní správy, Ostmark 1939-1941
* '''Die Landgemeinde''' - úřední orgán pro zemědělskou správu, Ostmark 1939-1941
* '''Die Feuerlösch-Polizei''' - úřední časopis pro celou požární ochranu, vydáván pod říšským ministerstvem vnitra, 1939
* '''Der Luftschutz''' - orgán zemské rakouské skupiny říšského svazu protiletecké obrany, měsíčník 1938-1940

== Poznámky a reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>im8ska6xwrl9io8n9s1g7fyf51jxik4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>LaTeX/Kostra dokumentu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6996</id>
    <revision>
      <id>42577</id>
      <parentid>39642</parentid>
      <timestamp>2020-11-24T11:24:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>/* Obecná kostra */ +pár tříd dokumentů</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2088" xml:space="preserve">== Obecná kostra ==
Zdrojový soubor pro Latex je pochopitelně strukturovaný. Nejobecnější kostra dokumentu má podobu:
{{kód|jazyk=latex|kód=
\documentclass{…}
…

\begin{document}

…

\end{document}

}}
Všechny tři uvedené příkazy jsou povinné a musí být v každém LaTeXovém dokumentu. První příkaz &lt;syntaxhighlight lang=&quot;Latex&quot; inline&gt;\documentclass{}&lt;/syntaxhighlight&gt; udává ''třídu'' dokumentu a je obvykle následován dalšími příkazy, které se týkají celého dokumentu. To může být třeba nastavení rodiny písem nebo velikosti okrajů, ale zejména to bývá nahrání celých ''balíčků'' dalších maker, která je pak možné používat v celém dokumentu. Celou část dokumentu obsahující tyto obecné příkazy, tedy až po &lt;syntaxhighlight lang=&quot;Latex&quot; inline&gt;\begin{document}&lt;/syntaxhighlight&gt; můžeme označit za ''hlavičku dokumentu'' a používá se pro ni i název ''preambule''. Mezi příkazy &lt;syntaxhighlight lang=&quot;Latex&quot; inline&gt;\begin{document}&lt;/syntaxhighlight&gt; a &lt;syntaxhighlight lang=&quot;Latex&quot; inline&gt;\end{document}&lt;/syntaxhighlight&gt; je už obvykle především vlastní text dokumentu (ovšem, že opět podle potřeby prokládaný různými příkazy). Zbytek souboru za &lt;syntaxhighlight lang=&quot;Latex&quot; inline&gt;\end{document}&lt;/syntaxhighlight&gt; LaTeX pomíjí, mohou zde tedy být například pracovní poznámky neurčené k zveřejnění.

== Hlavička dokumentu ==
=== Třída dokumentu ===
Třída dokumentu je určena obvykle prvním příkazem v souboru, kterým je
{{Kód|jazyk=latex|kód=
\documentclass[možnosti]{třída}
}}

Tento příkaz především definuje třídu dokumentu, přičemž nejběžnější shrnuje následující tabulka:
{| class=&quot;wikitable&quot;
|+Běžné třídy dokumentů
|-
| article
| pro kratší články
|-
| report
| pro delší články až kratší knížky
|-
| minimal
| nastavuje jen nejzákladnější záležitosti (velikost stránky a fontu, ...)
|-
| book
| pro knížky
|-
| slides
| pro slajdy
|-
| beamer
| pro prezentace
|-
| letter
| pro dopisy
|}
[[Kategorie:LaTeX]]</text>
      <sha1>byu8vobiq1u35fp6t4dfmsapjd936dp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:LaTeX</title>
    <ns>14</ns>
    <id>6997</id>
    <revision>
      <id>28150</id>
      <timestamp>2015-02-24T18:15:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „[[Kategorie:Programování]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="28" xml:space="preserve">[[Kategorie:Programování]]</text>
      <sha1>apbtxu9888ne56ssid446voa3srbri2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>LaTeX/Čeština</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6998</id>
    <revision>
      <id>42558</id>
      <parentid>30950</parentid>
      <timestamp>2020-11-18T22:51:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>+další doporučený balíček</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1209" xml:space="preserve">LaTeX je do určité míry uzpůsobený pro češtinu. Pro začátek je dobré do hlavičky souboru uvést
{{kód|jazyk=latex|kód=
\usepackage[czech]{babel} % základní podpora pro češtinu, mj. správné dělení slov
\usepackage[utf8]{inputenc} % vstupní kódování je UTF-8
\usepackage[T1]{fontenc} % výstupní kódování
\usepackage{fontspec} % řeší zahrnutí správných fontů pro LuaLaTeX a XeLaTeX
}}
První z příkazů se stará o celou řadu věcí, mimo jiné o správné dělení slov. Druhým oznamujeme, že budeme používat ''vstupní'' kódování textu UTF-8, které je dnes poměrně běžné a zahrnuje i česká diakritická písmena (pokud používáte jiné, asi to víte a uveďte tedy jej). Třetí nastavuje ''výstupní'' kódování – nefungovalo by bez něj například označování slov v PDF výstupu nebo dělení slov s diakritikou. Čtvrtý řeší zahrnutí správných fontů do PDF výstupu u LuaLaTeXu a XeLaTeXu.

== Nezlomitelné mezery ==
Nezlomitelné mezery, v LaTeXu zapisované znakem „[[:w:~|~]]“, lze do českých latexových souborů vkládat automatizovaně programem ''vlna'', který je běžnou součástí distribucí.

[[Kategorie:LaTeX]]</text>
      <sha1>a5qb37gm81um383l2xm0m1tkb54802w</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Bésigue</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7003</id>
    <revision>
      <id>36398</id>
      <parentid>36396</parentid>
      <timestamp>2018-05-28T09:08:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>jiné názvy: Bezique</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1788" xml:space="preserve">* '''Jiné názvy:''' Bezik, Bezique
* '''Počet hráčů:''' 2
* '''Karty:''' francouzské - 2×32 listů
* '''Cíl hry:''' Uhrát jako první 1500 bodů

== Pravidla hry ==
=== Rozdávání karet ===
Karty se zamíchají a každému se rozdá po osmi kartách, s tím, že nejprve dostane každý tři, pak dvě a pak ještě jednou tři karty. Zbylé karty se položí doprostřed stolu lícem dolů. Vrchní karta se otočí lícem navrch a umístí napříč dospod balíčku (tak aby bylo vidět o jakou kartu se jedná). Tato karta určuje trumfovou barvu.

=== Průběh hry ===
Začínající hráč vynese libovolnou kartu, poté vynese jednu kartu protihráč. Hráč, který vynesl kartu vyšší hodnoty získává štych. Poté si oba hráči doberou jednu kartu z balíku a hráč, který bral štych vynáší do nového. V první fázi hry není povinost ctít barvu, rozhodující je pouze hodnota karty. Po dobrání lízacího balíčku se toto ovšem mění. Od následujícího štychu, pokud je to možné, musí být nesená barva ctěná. Trumfová barva přebíjí zbývající barvy.

Kromě toho může hráč vyložit před sebe na stůl speciální bodované kombinace. Za ty si hned připočítá body. Karty vyložené před hráčem jsou stále ve hře a může je použít k vynesení do štychu.

=== Bodování ===

== Odkazy ==
=== Externí odkazy ===
* [http://www.jeuxdecartes.net/jeux-cartes/besigue/ Bésigue na jeuxdecartes.net] (francouzsky)

=== Literatura ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Golick
 | jméno = Margie
 | titul = 50 karetních her pro bystré hlavy
 | vydavatel = Portál
 | místo = Praha
 | rok = 2005
 | isbn = 80-7178-987-9
 | kapitola = Bezik
 | strany = 103 až 104
}}

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Bésigue]]</text>
      <sha1>my2rxsgq4imuy8wwf4g5g66cxqmkwpw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na MS-DOS/TYPE</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7301</id>
    <revision>
      <id>31025</id>
      <parentid>28536</parentid>
      <timestamp>2016-03-12T04:06:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="102" xml:space="preserve">Tento příkaz zobrazí obsah textového souboru

[[Kategorie:MS-DOS|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>07hpm5c2r4fso123k56w00d3if7ordp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na MS-DOS/COPY</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7302</id>
    <revision>
      <id>34857</id>
      <parentid>30999</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="275" xml:space="preserve">Tento příkaz provede kopírování zadaného souboru na místo zadané ve výpisu cesty (např - z HDD C-souror xxx na HDD D (pokud je soubor vadresáři je třeba zadat úplnou cestu a pro zkopírování platí totéž

[[Kategorie:MS-DOS|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>j2wv9v5ciipikz71959jqu4n1unes00</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na MS-DOS/MD, MKDIR</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7303</id>
    <revision>
      <id>31001</id>
      <parentid>28538</parentid>
      <timestamp>2016-03-06T05:12:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="153" xml:space="preserve">Oba dva příkazy vytvoří složku, je třeba zadat případně i úplnou cestu na který HDD atd.

[[Kategorie:MS-DOS|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>b028u2fjnms3x4266sqyap7z3jragwi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na MS-DOS/RD, RMDIR</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7304</id>
    <revision>
      <id>31009</id>
      <parentid>28539</parentid>
      <timestamp>2016-03-07T03:30:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="173" xml:space="preserve">Příkaz RD - smaže zadanou složku určenou v příkaze
Příkaz RMDIR - smaže kompletně složku i se soubory v ní

[[Kategorie:MS-DOS|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>qu2uvres7eo99xg9ahiig203dz6hg0b</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Turkické jazyky/Slovesa</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7320</id>
    <revision>
      <id>35560</id>
      <parentid>31026</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2224" xml:space="preserve">Slovesa v turkických rozlišují prostý a průběhový a průběhový čas, přítomný čas, budoucí čas a více minulých časů. Tyto časy jsou popsány v kapitolách
* [[/Přítomný čas|Přítomný čas]],
* [[/Minulý čas|Minulý čas]],
* [[/Budoucí čas|Budoucí čas]].

V turkických jazycích se slovesa časují podle schématu:
* kořen slovesa + přípona času + osobní přípona

Infinitiv je tvořen podle schématu:
* kořen slovesa + přípona infinitivu

Podstatné jméno vycházející ze slovesa (podstatné jméno slovesné,např. podstatné jméno ''plavání'' od slovesa ''plavat'') lze vytvořit podle schématu:
* kořen slovesa + přípona podstatného jména slovesného
V některých jazycích je tento tvar považován za infinitiv a je uváděn ve slovnících.

== Osobní přípony, přípony infinitivu a podstatného jména slovesného ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
! colspan=&quot;2&quot; | !! infinitiv || podst. jm. slovesné !! já !! ty !! vy (form.) !! on/ona/ono !! on/ona (form.) !! my !! vy !! vy (form.) !! oni/ony/ona 
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | turecky || || rowspan=&quot;2&quot; | -mak/mek || rowspan=&quot;2&quot; | || -(y)ım/-(y)im, -(y)um/-(y)üm || -sın,-sin, -sun/-sün || -sınız/-siniz, -sunuz/-sünüz || colspan=&quot;2&quot; | -&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;ve třetí osobě jednotého čísla není nutné příponu přidávat, volitelně může být použita přípona -dır, -tır/-dir, -tir/-dur, -tur/-dür, -tür&lt;/ref&gt; || -(y)ız/-(y)iz, -(y)uz/-(y)üz || colspan=&quot;2&quot; | -sınız/-siniz, -sunuz/-sünüz || -lar/-ler&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;volitelně může být použita přípona -dırlar, -tırlar/-dirler, -tirler/-durlar, -turlar/-dürler, -türler&lt;/ref&gt;
|-
| || -m || -n || || || || -k || || ||
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | tatarsky || přípony 1. typu || rowspan=&quot;2&quot; | -ырга/-ергә, -арга/-әргә, -рга/-ргә || rowspan=&quot;2&quot; | -у/-ү || -м/-мын/-мен || -сың/-сең ||  || colspan=&quot;2&quot; | - || -быз/-без || -сыз/-сез ||  || -лар/-ләр, -нәр/-нәр
|-
| přípony 2. typu || -м || -ң ||  || colspan=&quot;2&quot; | - || -к || -гыз/-гез ||  || -лар/-ләр, -нар/-нәр
|}
&lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;

[[Kategorie:Turkické jazyky|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>msgh0i11w06jrcpg79xtsi84rwbasv6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Japonština</title>
    <ns>14</ns>
    <id>7321</id>
    <revision>
      <id>28580</id>
      <timestamp>2015-04-02T23:47:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>zařazení do stromu kategorií</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>62e2b441qm26guw05gk51wohn6ofgqe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Čeština/Zájmena</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7322</id>
    <revision>
      <id>42969</id>
      <parentid>42968</parentid>
      <timestamp>2021-02-12T21:07:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Editace uživatele „[[Special:Contributions/31.30.170.142|31.30.170.142]]“ ([[User talk:31.30.170.142|diskuse]]) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:Hugo|Hugo]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2654" xml:space="preserve">== Zájmena (Pronomina) ==

'''Zájmena''' jsou třetím slovním druhem. Zastupují podstatná jména nebo na ně ukazují a zdůrazňují je. &lt;br /&gt;
Vidím

mě

== Druhy zájmen ==

Rozeznáváme tyto druhy zájmen:

* '''osobní''' (já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona; zvratné se, si)
* '''přivlastňovací''' (můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich; zvratné svůj)
* '''ukazovací''' (ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám)
* '''tázací''' (kdo, co, jaký, který, čí?)
* '''vztažná''' (kdo, co, jaký, který, čí, jenž)
* '''neurčitá''' (někdo, něco, některý, nějaký, něčí, leckdo, lecco, leckterý, kdokoli, kdosi, cosi, všechen, každý)
* '''záporná''' (nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný)

== Zájmena osobní ==

Zájmeno '''já''' označuje mluvčího
Zájmeno '''ty''' adresáta.
Zájmena '''ona, ona, ono''' označují předmět komunikace.
Zájmeno '''my''' označuje mluvčího a další osobu nebo osoby.
Zájmeno '''vy''' označuje adresáta a další osobu nebo osoby.
Zájmena '''oni, ony a ona''' označují předměty komunikace kromě mluvčího a adresáta.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
!  || jednotné číslo || množné číslo
|-
| 1. osoba || já || my
|-
| 2. osoba || ty || vy
|-
| 3. osoba || on, ona, ono || oni, ony, ona
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! || já || ty || on || ona || ono
|-
| 1. pád || já || ty || on || ona || ono
|-
| 2. pád || mne, mě || tebe, tě || jeho/něho, ho, jej/něj || jí/ní || jeho/něho, ho, jej/něj
|-
| 3. pád || mně, mi || tobě, ti || jemu/němu, mu || jí/ní || jemu/němu, mu
|-
| 4. pád || mne, mě || tebe, tě || jeho/něho, ho, jej/něj, -ň || ji/ni || je/ně, ho, jej/něj
|-
| 5. pád || - || ty || - || - || -
|-
| 6. pád || o mně || o tobě || o něm || o ní || o něm
|-
| 7. pád || mnou || tebou || jím/ním || jí/ní || jím/ním
|}

Delších tvarů používáme na začátku věty, po předložce nebo pauze.
Kratších tvarů užíváme ve všech ostatních případech.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! || my || vy || oni, ony (než.)	ony	ona
|-
| 1. pád  || my || vy || oni, ony, ona,	ono
|-
| 2. pád || nás ||  vás  ||jich/nich
|-
| 3. pád || nám || vám || jim/nim
|-
| 4. pád || nás || vás || je
|-
| 5. pád || - || vy || -
|-
| 6. pád || o nás || o vás || o nich
|-
| 7. pád || námi || vámi || jimi/nimi
|}
 
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
!   || zvratné osobní zájmeno
|-
| 1. pád || -
|-
| 2. pád || sebe
|-
| 3. pád || sobě/si
|-
| 4. pád || sebe/si
|-
| 5. pád || -
|-
| 6. pád || o sobě
|-
| 7. pád || sebou
|}

[[Kategorie:Čeština|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>49f4rso31x94lvvy6akk2mdcxrnmns0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Turečtina</title>
    <ns>14</ns>
    <id>7323</id>
    <revision>
      <id>28585</id>
      <timestamp>2015-04-03T22:52:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>zařazení do stromu kategorií</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>62e2b441qm26guw05gk51wohn6ofgqe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Mlha nad mořem</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7324</id>
    <revision>
      <id>37078</id>
      <parentid>35258</parentid>
      <timestamp>2018-08-19T14:46:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>212.232.24.177</ip>
      </contributor>
      <comment>/* Konec hry */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1980" xml:space="preserve">''Hra vychází z klasických [[../Lodě|Lodí]]. Komerčně jí údajně vydávala firma Ravensburger pod názvem '''Mlha nad Fisher Bank''', ale nepodařilo se mi nikde dohledat.''
* '''Počet hráčů:''' 2
* '''Cíl hry:''' Potopit lodě protivníka dříve, než on potopí vaše.

== Hrací potřeby ==
* čtverečkovaný papír
* tužka

== Pravidla hry ==
=== Příprava hry ===
Každý hráč si připraví dvě hrací pole o velikosti 8×8 polí a po straně označí řady od 1 do 8 a sloupce od A do H. Do jednoho si vyznačí umístění čtyř svých lodí (každá zabere jedno políčko), do druhého si bude zaznamenávat informace o protivníkově hracím poli.

=== Průběh hry ===
Hráč, který je na tahu, vyvolá souřadnice jednoho políčka soupeřova pole. V případě, že je pole volné, ohlásí soupeř kolik lodí je z tohoto pole vidět. Pozor! Jestliže se lodě nacházejí v jedné linii, je vidět pouze první. Lodě v zákrytu vidět nejsou. V případě, že je na tomto poli loď, soupeř to oznámí a loď se označí jako potopená. Vyvolávající hráč se tak nedozví, kolik lodí je z tohoto pole vidět. Každé pole je vyvolatelné pouze jednou. Ve vyvolávání se hráči pravidelně střídají.

=== Konec hry ===
Vyhrává hráč, který jako první potopí všechny lodě svého protivníka.

== Odkazy ==
=== Související stránky ===
* [[../Lodě/]]

=== Literatura ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Angiolino
 | jméno = Andrea
 | odkaz na autora = ../Autoři/Andrea Angiolino
 | titul = HRY s čtverečkovaným papírem a tužkou
 | vydavatel = Portál
 | místo = Praha
 | rok = 2000
 | kapitola = Mlha nad mořem
 | strany = 104-105
 | isbn = 80-7178-392-7
}}


{{Navigace|../Minové pole/|../Absurdní věty/|LavenderBlush|Violet|title=[[../Hry s tužkou a papírem/]]}}

{{DEFAULTSORT:Mlha nad mořem}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Hry pro 2 hráče]]
[[Kategorie:Hry s tužkou a papírem]]</text>
      <sha1>kntrhhwzjrxrb6qvgqil782hqjoz1ob</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Čísílko</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7325</id>
    <revision>
      <id>36212</id>
      <parentid>36211</parentid>
      <timestamp>2018-04-19T07:57:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>80.92.252.251</ip>
      </contributor>
      <comment>/* Varianty */Oprava pravopisu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2311" xml:space="preserve">''Hra se objevila nejpozději ve 30. letech 20. století. Ve Velké Británii známá pod názvem '''Bulls and Cows''', někdy také '''Strike &amp; Ball'''. Komerčně jí na trh uvedl Mordecai Meirowitz prostřednictvím firmy Invicta v roce 1972 pod názvem '''[[../Mastermind/]]'''.''
* '''Počet hráčů:''' 2
* '''Cíl hry:''' Uhodnout číselný kód protihráče menším počtem typů.

== Hrací potřeby ==
* čtverečkovaný papír
* tužka

== Pravidla hry ==
=== Průběh hry ===
Jeden z hráčů si napíše na papír skrytě čtyřmístné číslo. Druhý hráč se snaží toto číslo co nejrychleji uhodnout. Napíše na papír svůj tip a v závislosti na tom o jak přesný tip šlo, získá od zadavatele pomocné indicie. Ty se píší vedle hadačova typu. Za každé uhodnuté číslo na správné pozici napíše zadavatel jedno '''+''', za každé uhodnuté číslo na chybné pozici jedno '''-'''.

=== Konec hry ===
Kdo uhodne soupeřovu kombinaci na menší počet kroků, zvítězil.

=== Varianty ===
* Obtížnost hry lze měnit délkou číselného kódu. Můžeme zvolit třímístný, nebo pětimístný kód.
* Obtížnost je možné měnit množstvím používaných číslic. Můžeme používat třeba čísla v rozsahu 1 až 5. Nebo můžeme namísto čísel použít celou či část abecedy.
* Můžeme povolit, nebo naopak zakázat vícenásobné použití stejného čísla/písmene v kódu.
* Jako kód můžeme zadat smysluplné slovo (např. o pěti písmenech). Hadač pak jako své tipy může také psát pouze smysluplná pětipísmenná slova. (V tomto případě je pro český jazyk asi vhodné ignorovat diakritiku.)

== Odkazy ==
=== Související stránky ===
* [[../Mastermind/]]

=== Literatura ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Angiolino
 | jméno = Andrea
 | odkaz na autora = ../Autoři/Andrea Angiolino
 | titul = HRY s čtverečkovaným papírem a tužkou
 | vydavatel = Portál
 | místo = Praha
 | rok = 2000
 | kapitola = Číslíčka
 | strany = 106-107
 | isbn = 80-7178-392-7
}}


{{Navigace|../Číselný had/|../Francouzko-pruský labyrint/|LavenderBlush|Violet|title=[[../Hry s tužkou a papírem/]]}}

{{DEFAULTSORT:Čísílko}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Hry pro 2 hráče]]
[[Kategorie:Hry s tužkou a papírem]]</text>
      <sha1>tj6q5h3u9m69hyg3qrl9liv6ozynv9f</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Quads</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7326</id>
    <revision>
      <id>38464</id>
      <parentid>35269</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:30:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1498" xml:space="preserve">[[Soubor:Quads 7153-1.jpg|náhled|Rozehraná hra]]
* '''Počet hráčů:''' 2
* '''Autor hry:''' [[../Autor/Kris Burm|Kris Burm]]
* '''Rok vydání:''' 1996
* '''Doporučený věk:''' 6
* '''Délka hry:''' 30 minut
* '''Cíl hry:''' Dostat soupeře do situace, kdy není schopen zahrát žádný tah.

== Hrací potřeby ==
* Hrací deska
* 36 hracích kamenů

== Pravidla hry ==
[[Soubor:Deskohraní 08-10-05 035.jpg|náhled|Hráči nad rozehranou hrou]]
=== Příprava hry ===
Hrací deska se umístí doprostřed stolu. Hráči si vezmou kameny vlastní barvy a po jednom bílém.

=== Průběh hry ===
Oba hráči se pravidelně střídají v umisťování kamenů na hrací desku. Ve svém prvním tahu musí umístit neutrální, bílý kámen. Kameny je nutné umisťovat tak, aby odpovídaly barvy a vroubkování přikládaných kamenů. Volně do prostoru je možné umístit jen bílé kameny, ostatní kameny již musí navazovat alespoň na jeden již dříve umístěný kámen.

=== Konec hry ===
Hra končí v okamžiku, kdy hráč na tahu není schopen umístit kámen dle pravidel. Tento hráč prohrál.

=== Varianty ===
Hru si můžete zjednodušit tak, že budete vroubkování respektovat pouze na kamenech, na hrací desce ho budete ignorovat. (Nejméně jedno vydání hry žádné vroubky na desce nemělo.)

== Odkazy ==
* [http://boardgamegeek.com/boardgame/4331/quads Boardgamegeek]

{{DEFAULTSORT:Quads}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Hry pro 2 hráče]]</text>
      <sha1>8lgl1a70srxih658hn4edla91zydusl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Autor/Kris Burm</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7327</id>
    <revision>
      <id>38440</id>
      <parentid>28594</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:29:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1010" xml:space="preserve">[[Soubor:Kris Burm (board game designer) 3.jpg|náhled|Kris Burm vysvětluje TZAAR]]
'''Kris Burm''' (* 1957 Antverpy, Belgie) je belgický tvůrce společenských her.

== Seznam her vytvořených autorem ==
* ''[[Pokladnice her/Balanx|Balanx]]''
* ''[[Pokladnice her/Batik|Batik]]''
* ''[[Pokladnice her/Bi-litaire|Bi-litaire]]''
* ''[[Pokladnice her/Dicemaster|Dicemaster]]''
* ''[[Pokladnice her/DVONN|DVONN]]''
* ''[[Pokladnice her/Elcanto|Elcanto]]''
* ''[[Pokladnice her/Flix|Flix]]''
* ''[[Pokladnice her/GIPF|GIPF]]''
* ''[[Pokladnice her/Invers|Invers]]''
* ''[[Pokladnice her/Oxford|Oxford]]''
* ''[[Pokladnice her/Orient|Orient]]''
* ''[[Pokladnice her/PÜNCT|PÜNCT]]''
* ''[[Pokladnice her/Quads|Quads]]''
* ''[[Pokladnice her/rioMino|rioMino]]''
* ''[[Pokladnice her/TAMSK|TAMSK]]''
* ''[[Pokladnice her/Tashkent domino|Tashkent domino]]''
* ''[[Pokladnice her/TZAAR|TZAAR]]''
* ''[[Pokladnice her/YINSH|YINSH]]''
* ''[[Pokladnice her/ZÈRTZ|ZÈRTZ]]''

[[Kategorie:Tvůrci společenských her]]</text>
      <sha1>3ix3jl61an47bsij1h82gu4n716pjbx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Tvůrci společenských her</title>
    <ns>14</ns>
    <id>7328</id>
    <revision>
      <id>28596</id>
      <timestamp>2015-04-04T14:33:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>nová kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="27" xml:space="preserve">[[Kategorie:Hry| ,Tvůrci]]</text>
      <sha1>019bl2qtk8jqrzaixz6p0ml72b0is0q</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/DVONN</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7329</id>
    <revision>
      <id>38444</id>
      <parentid>35142</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:29:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1128" xml:space="preserve">[[Soubor:DVONN Detail.jpg|náhled|upright|Detail rozehrané hry]]
* '''Počet hráčů:''' 2
* '''Autor hry:''' [[../Autor/Kris Burm|Kris Burm]]
* '''Rok vydání:''' 2001
* '''Doporučený věk:''' 8
* '''Délka hry:''' 30 minut
* '''Cíl hry:''' Mít na konci hry pod kontrolou více kamenů než soupeř.

== Hrací potřeby ==
[[Soubor:DVONN-board.svg|náhled|Hrací deska]]
* Hrací deska
* 23 bílých hracích kamenů
* 23 černých hracích kamenů
* 3 červené DVONN kameny

== Pravidla hry ==
[[Soubor:Deskohraní 2008 0048.jpg|náhled|Hráči nad rozehranou hrou]]
=== Příprava hry ===
Hrací deska se umístí doprostřed stolu. Hráči se dohodnou kdo bude začínat. Ten si vezme bílé kameny a dva kameny DVONN. Druhý hráč si vezme černé kameny a jeden kámen DVONN.

=== Průběh hry ===


=== Konec hry ===
Hra končí v okamžiku, kdy není možné provést žádný další tah. Hráč který má pod kontrolou více kamenů zvítězil.

== Odkazy ==
* [http://boardgamegeek.com/boardgame/2346/dvonn Boardgamegeek]

{{DEFAULTSORT:Dvonn}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Hry pro 2 hráče]]</text>
      <sha1>1ccl1nbgiv46zci4nx7htxegtr6tzdd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Slovinština</title>
    <ns>14</ns>
    <id>7330</id>
    <revision>
      <id>28609</id>
      <timestamp>2015-04-06T04:46:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>zařazení do stromu kategorií</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>62e2b441qm26guw05gk51wohn6ofgqe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Skriptování v Bourne shellu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7332</id>
    <redirect title="Skriptování v Bournově shellu" />
    <revision>
      <id>28612</id>
      <timestamp>2015-04-10T00:12:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>Tchoř přesunul stránku [[Skriptování v Bourne shellu]] na [[Skriptování v Bournově shellu]]: česky; ten původně zvolený název mne čím dál víc rozptyluje od tvorby</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="49" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Skriptování v Bournově shellu]]</text>
      <sha1>32br2txuaeplyh36h42jab1r0mz7d7d</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Turkické jazyky</title>
    <ns>14</ns>
    <id>7339</id>
    <revision>
      <id>28640</id>
      <timestamp>2015-04-10T15:49:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>zařazení do stromu kategorií</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>62e2b441qm26guw05gk51wohn6ofgqe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Jakutština</title>
    <ns>14</ns>
    <id>7340</id>
    <revision>
      <id>28641</id>
      <timestamp>2015-04-10T15:50:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>zařazení do stromu kategorií</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>62e2b441qm26guw05gk51wohn6ofgqe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Přesunout do Wikiverzity</title>
    <ns>10</ns>
    <id>7348</id>
    <revision>
      <id>28663</id>
      <timestamp>2015-04-12T21:31:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Přesunout do Wikiverzity</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="529" xml:space="preserve">{{Cedule
  | typ = move
  | nadpis = Tato stránka nebo její část je kandidátem na přesunutí do Wikiverzity.
  | text = [[v:|Wikiverzita]] – na rozdíl od Wikiknih zabývajících se tvorbou dokumentů na základě prověřených skutečností – se zabývá vlastním výzkumem.
  | poznámka = 
  | obrázek = Edit-copy purple.svg
}}&lt;includeonly&gt;
{{Kategorie|Údržba:Přesunout do Wikiverzity||{{PAGENAME}}}}
&lt;/includeonly&gt;&lt;noinclude&gt;

[[Kategorie:Šablony:Přesuny na sesterské projekty| Wikiverzita]]

&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>m317lm1v9nzs7yq9cu37nn589v1jw50</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Šablony:Součásti rozhraní</title>
    <ns>14</ns>
    <id>7349</id>
    <revision>
      <id>28666</id>
      <timestamp>2015-04-12T23:53:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Dokumentace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="85" xml:space="preserve">Šablony pro rozhraní MediaWiki.

[[Kategorie:Šablony:(vše)|Součásti rozhraní]]</text>
      <sha1>lymidy0lzr5whzyp4l7v3iqtk62z9b4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Školství</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7353</id>
    <revision>
      <id>45819</id>
      <parentid>44332</parentid>
      <timestamp>2022-06-07T04:07:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="16806" xml:space="preserve">První počátky školní výuky v obci jsou spojeny s vysloužilými vojáky, kteří docházeli z [[w:Bítov (okres Znojmo)|Bítova]] nebo [[w:Vratěnín|Vratěnína]] a vyučovali po domech. [[w:Uherčice (okres Znojmo)|Uherčické panství]], jehož součástí byla i ves [[w:Korolupy|Korolupy]], přešlo roku 1563 do rukou rakouského [[w:Luteránství|luteránského]] šlechtice Wolfganga Štrejna ze [[w:Schwarzenau|Švarcenavy]] a roku 1576 odkoupil tentýž od Ludmily z [[w:Bítovští z Lichtenburka|Lichtenburka]] i panství Bítovské. Pod bítovskou farnost spadaly vesnice: [[w:Chvalatice|Chvalatice]], [[w:Oslnovice|Oslnovice]], [[w:Vysočany (okres Znojmo)|Vysočany]], [[w:Zblovice|Zblovice]] a Korolupy (Chrlopy). Od roku 1560 působil v Korolupech bítovský [[w:protestantismus|protestantský]] pastor [[w:Jednota bratrská|Jednoty bratrské]] Jan Konečný,&lt;ref&gt;Böhmische Brüder; Johann Konecny, ordinirt 1560, gest. 1621. In: Jahrbuch der Gesellschaft für die Geschichte des Protestantismus in Österreich 1888, s. 157&lt;/ref&gt; který vyučoval a kázal v tzv. &quot;kainzovně&quot; (čp. 71). Jedná se vlastně o zkomolený a počeštěný německý výraz ''die Kanzel'', který označoval místo pro kázání či přeneseně učitelskou katedru.&lt;ref name=&quot;kronika&quot;&gt;Kronika obce Korolupy, Státní okresní archiv Znojmo&lt;/ref&gt;

Za Fridricha [[w:Jankovští z Vlašimi|Jankovského z Vlašimi]], který v roce 1612 odkoupil panství Bítov od syna Hanuše Wolfarta Štrejna ze [[w:Schwarzenau|Švarcenavy]], docházelo sice od roku 1624 na rozkaz kardinála Dietrichštejna k postupnému vyhánění nekatolických kazatelů z Bítovska, ale k výměně faráře v Korolupech vlastně došlo už po smrti pastora Jana Konečného roku 1621. Vzhledem k nedostatku katolických farářů spravovali dosazení [[w:Františkáni|františkáni]] nebo [[w:Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuité]] i více farností. Na postu správce bítovské a [[w:Štítary|štítarské]] farnosti se připomíná roku 1630 [[w:Katolická církev|katolický]] farář Jan Zagrabinus. Z řad znojemských františkánů pocházel také před rokem 1650 bítovský farář Matouš Bendzik. Řádného katolického faráře [[w:Diecézní kurie|konsistoř]] na Bítově investovala až roku 1653.&lt;ref name=&quot;SIXTUS&quot;&gt;Sixtus Bolom-Kotari: Hrad Bítov a jeho panství za vlády rodu Jankovských z Vlašimi (1612-1755), Magisterská diplomová práce, Brno 2006&lt;/ref&gt;
[[Soubor:Eugene Francois de Block Lehrer mit Schulklasse.jpg|náhled|Eugène-François de Block (1812–1893), olej na dřevě - Lehrer in einer Grundschulklasse (1866).]]
[[Soubor:In der Schulklasse 19Jh.jpg|náhled|Neznámý malíř, olej na plátně - In der Schulklasse (19. století)]]
[[Soubor:Eduard Ritter (circle) Schulklasse in Tirol.jpg|náhled|Rakouský malíř Eduard Ritter, olej na plátně - Brave Mädchen, schlimme Buben, Schulklasse in Tirol, v pozadí portrét císaře Ferdinand I. a jeho manželky Marie Anny.]]
[[Soubor:Deutsche Kurrentschrift.jpg|náhled|Německé písmo kurent (Deutsche Kurrentschrift)]]
[[Soubor:Friedberg ABC-Buch.jpg|náhled|Ukázka z německého slabikáře (Friedberg ABC-Buch nebo také Fibel)]]
Ve 2. polovině 17. století, před přijetím tereziánské školské reformy, existovalo na jihozápadní Moravě devatenáct škol. Ve Vratěníně se farní škola pod patronací premonstrátského kláštera v Gerasu připomíná v roce 1662 a v [[w:Lubnice|Lubnici]] po stavbě nového [[w:Kostel svatého Jiří (Lubnice)|kostela sv. Jiří]] a fary v roce 1726, kdy už byla lubnická farnost od vratěnínské oddělena. Na obou farních školách se vyučovalo německy.&lt;ref name=&quot;SIXTUS&quot; /&gt; V Bítově se zpočátku vyučovalo po domech a teprve v roce 1672 připomíná děkanská slavonická matrika v Bítově „zvláštní budovu školní”. K Bítovu byly přiškoleny německé osady Chvalatice a Korolupy a české Oslnovice, Vysočany, Zblovice a Nové Dvory.&lt;ref name=&quot;Panské dvory&quot;&gt;Šreflová se dvory Novým a Augustiným. Panské dvory a myslivny: Augustin a Nový' Dvůr (Augustenhof a Neuhof) u Chvalatic, Bažantnice (Fasanhof) u Vracovic, Luitgardin Dvůr (Luitgardenhof) u Lančova, Pannin Dvůr (Frauenhof) u Nového Petřína, Helenin Dvůr (Helenenhof) u Štitar, Křeslík (Grossinghof, památka zaniklé osady Křeslíka) u Křtálek, Vranč u Bítova.&lt;/ref&gt;

Na škole se až do roku 1858 vyučovalo česky s jednou třídou v německém jazyce, po odfaření Korolup zůstala škola jedinou česky vyučující na Vranovsku. Učitel dostával od obce 8 měřic žita, 7 měřic ječmene, 7 mírek prosné kaše, od hradních pánů 11 zlatých a 40 krejcarů, za zpěv o velikonočním týdnu obdržel od faráře 30 krejcarů, za pohřeb 10 grošů, za křest 1 groš, dále školné 6 grošů za každé dítě. Bítovský učitel doprovázel kněze při zaopatřování nemocného, v létě zvonil v kostele před blížící se bouří. Na jihozápadní Moravě působily ještě čtyři židovské školy: v Moravských Budějovicích, v Třebíči, [[w:Synagoga v Polici|Polici]] a Jemnici. Od roku 1770 navštěvovaly korolupské děti katolického vyznání nově založenou školu v obci.&lt;ref name=&quot;HOSOVÁ&quot;&gt;Hosová Iveta: Historie a současnost regionu Bítov ve výuce prvouky na 1. stupni základní školy, diplomová práce, Brno MU 2008&lt;/ref&gt;

Výuka na farních školách v 1. polovině 17. století sestávala ze základů aritmetiky, hudby, českého nebo německého jazyka, katechismu v českém či v německém jazyce a ze základů latinského jazyka. Všeobecný školní řád pro německé normální, hlavní a triviální školy ve všech císařských dědičných zemích z 6. prosince roku 1774 stanovil i výuku na triviální škole v Korolupech. Mimo náboženství a hodiny zpěvu se žáci učili triviu – čtení, psaní, počítání a základům hospodaření.

Ve větších městech se mohli na hlavních školách naučit mimo trivia, zpěvu a náboženství také základům latiny, psaní dopisů, kreslení, zeměměřictví, vedení domácího hospodářství, dějepisu a zeměpisu. Zimní kurz na venkovských školách probíhal od 1. prosince do konce března a letní kurz začínal pondělkem po první neděli velikonoční a trval až do konce září. Návštěva škol nebývala kvůli využívání dětské práce velká a pracující žáci od devíti do dvanácti let byli proto osvobozeni od školní docházky.

Povinná školní docházka začínala podle říšského školského zákona z roku 1869 v 6 letech a trvala po dobu 8 let jak pro chlapce tak i pro dívky. Novela říšského zákona z roku 1883 přinesla z povinné školní docházky možnost úlev. Základní školství se dělilo na 2 stupně: školu obecnou a školu občanskou (měšťanskou). Obecné školy navštěvovaly děti v prvních pěti letech školní docházky (6–11 let) a v dalších třech letech děti, které nepokračovaly ve studiu na školách občanských nebo středních. Na obecných školách vyučoval třídu zpravidla jeden učitel. Výuku náboženství, ručních prací nebo nepovinného předmětu (např. češtiny) měl na starosti zvláštní učitel. Výuku náboženství zastávali v obcích místní faráři.

Vznik čs. státu znamenal osamostatnění i v oblasti školství. K pronikavějším změnám ale hned nedošlo a školní zákonodárství nový stát přejal z dob Rakouska-Uherska.&lt;ref&gt;Zákon ze dne 14. května 1869, č. 62 ř. z., změněný zákonem (novelou) z 2. května 1883, č. 53 ř. z.&lt;/ref&gt; V roce 1919 vstoupil v platnost zákon o menšinových školách ze dne 3. 4. 1919&lt;ref&gt;Zákon ze dne 3. dubna 1919, č. 189 Sb. z., změněný zákonem z 9. dubna 1920, č. 295 Sb. z.&lt;/ref&gt;, na jehož základě byly v německém pohraničí otvírány státní menšinové školy. Dále platily nové normy o právních poměrech učitelstva a o správě školství.&lt;ref&gt;Stručný informační přehled o školství národním, středním a odborném. In: Věstník ministerstva školství a národní osvěty (MŠANO), ročník VI. (1924), sešit 5, s. 248.&lt;/ref&gt;. Značné omezení ve školách zaznamenala po vzniku republiky církev. Učitelé se nemuseli účastnit dozoru při bohoslužbách a jejich náboženské vyznání již neovlivňovalo jejich umístění.&lt;ref&gt;Zákon ze dne 10. dubna 1919, jímž se mění § 48. říšského zákona o školách obecných (Sbírky zákonů a nařízení č. 204) In: Věstník MŠANO, ročník I. (1918-1919), sešit 5, s. 81.&lt;/ref&gt; Výjimku tvořili učitelé náboženství. Ženské učitelské povolání bylo s mužským zrovnoprávněno a došlo ke zrušení celibátu učitelek. Změnu pocítily i dívky, kterým se otevřely lepší studijní možnosti.

První větší změny přinesl v roce 1922 tzv. malý školský zákon.&lt;ref&gt;7 Zákon ze 13. července 1922, č. 226 Sb. z. a n., vyhlášený dne 21. srpna 1922. Zákon částečně upravil zákon ze dne 26. června 1937, č. 176 Sb. z. a n., kterým se měnil zákon ze dne 13. července 1922, č. 226 Sb. z. a n., o školách obecných a měšťanských. In: Věstník MŠANO, ročník XIX. (1937), sešit 7, s. 185, 230–231.&lt;/ref&gt; Zákon zrušil úlevy z povinné školní docházky. Nadále všechny děti od 6 do 11 let navštěvovaly obecnou školu a pokračovaly na vyšší obecné škole, na škole měšťanské (občanské) či na jedné ze středních škol. Obce mohly také při měšťanských školách zřizovat jednoroční kurzy tzv. čtvrté třídy. Mládež ve věku od 14 do 16 let (pokud nestudovala na pokračovacích školách živnostenských, kupeckých, lidových školách hospodářských nebo na jiných školách vyšších a odborných) tak povinně navštěvovala pokračovací školy nebo kurzy při školách obecných či občanských.&lt;ref name=&quot;POKRAČOVACÍ ŠKOLY&quot;&gt;Zasedání Národního shromáždění československého roku 1920. Vládní návrh. Zákon jímž se zatímně upravuje organisace hospodářských škol pokračovacích.[http://www.psp.cz/eknih/1918ns/ps/tisky/T2142_00.htm Poslanecká sněmovna online]&lt;/ref&gt;

Malý školský zákon zavedl výuku občanské nauky, chlapcům přibyly ruční práce a domácí nauka. Zákon vymezil i počty žáků na školách (do školního roku 1926/27 až 80 žáků v jedné třídě). Studium na pokračovacích školách a kurzech pro mládež od 14 do 16 let, učební osnovy týdenní počet hodin byl upravován nařízeními ministra školství a národní osvěty nebo výnosem vlády. Na základě zákona o újezdních měšťanských školách z roku 1935 se mohly zřizovat měšťanské školy i ve větších spádových obcích.&lt;ref&gt;Zákon ze dne 20. prosince 1935, kterým se mění a doplňují zákony o zřizování a vydržování veřejných měšťanských škol, o docházce do nich a o jejich správě. In: Věstník MŠANO, ročník XVIII. (1936), sešit 1, s. 2–8.&lt;/ref&gt;

Výuka dějepisu a zeměpisu probíhala v českých zemích za Rakouska-Uherska v šestém až osmém ročníku obecné školy a na školách měšťanských (tři hodiny týdně). Československá vláda pozměnila učební osnovy zeměpisu a dějepisu na měšťanských školách nejprve výnosem z roku 1919 („''dějiny státu Československého, znalost dějin vlastního národa a nejdůležitějších událostí všeobecných dějin, zvláště těch, které měly význam pro kulturní vývoj lidstva a vliv na dějiny Československého státu a vlastního národa, ústava a správa republiky Československé, povinnosti a práva státních občanů, vývoj demokratismu a společenských zřízení demokratických''“).&lt;ref&gt;Výnos O změně učebné osnovy zeměpisu a dějepisu na školách měšťanských (Č. 25.256. 7./VII. 1919.). In: Věstník MŠANO, ročník I. (1918–1919), číslo 10, s. 163–165.&lt;/ref&gt;

Další výnos o počtu týdenních vyučovacích hodin pro jednotlivé druhy a stupně škol obecných a pro školy občanské následoval 4. srpna 1923.&lt;ref&gt;Výnos MŠANO ze dne 4. srpna 1923, č. 92.189-I, o počtu týdenních hodin vyučovacích pro jednotlivé druhy a stupně škol obecných a pro školy občanské. In: Věstník MŠANO, ročník IV. (1922–1923), sešit 8, s. 452–457.&lt;/ref&gt; Výuku dějepisu na jednoročních učebních kurzech upravoval výnos ministra školství a národní osvěty z 13. června 1924. Dějiny starověku se zaměřovaly na vzdělanostní a ústavní dějiny, dějiny středověku a novověku mířily na jednotlivé stupně vývoje lidstva, politické dějiny se vyučovaly jen v případě, že byly potřeba k pochopení látky kulturních dějin. Samostatnou kapitolou se staly dějiny Československého státu a speciální novou kapitolou se stal výklad lidového hnutí.&lt;ref&gt;Výnos MŠANO ze dne 13. června 1924, čís. 65.983-I, jímž se vyhlašují osnovy pro jednoroční učebné kursy, připojené ke školám občanským. In: Věstník MŠANO, ročník VI. (1924), sešit 6, s. 309–313.&lt;/ref&gt;

Další změny ve vyučování dějepisu zaznamenali učitelé od počátku školního roku 1926/27.&lt;ref&gt;Výnos MŠANO ze dne 4. července 1926, č. 42.023-I, o počtu týdenních hodin vyučovacích na školách občanských. In: Věstník MŠANO, ročník VIII. (1926), sešit 7, s. 220–221. Výnos MŠANO ze dne 28. srpna 1926, č. 97.971-I, o počtu týdenních hodin na občanských školách smíšených. In: Věstník MŠANO, ročník VIII. (1926), sešit 9, s. 230.&lt;/ref&gt; Nový přístup k dějinám přinesly osnovy obecné školy z roku 1930, osnovy pro měšťanské školy z roku 1932, osnovy pro jednoroční učební kurzy při měšťanských školách z roku 1932 a definitivní osnovy pro obecné školy z roku 1933.&lt;ref&gt;Výnos MŠANO ze dne 6. května 1930, č. 47.415-I, jímž se upravují normální učebné osnovy pro školy obecné (ľudové). In: Věstník MŠANO, ročník XII. (1930), sešit 5, s. 175–294. Výnos MŠANO ze dne 9. června 1932, č. 69.485-I, jímž se stanoví normální učebné osnovy pro měšťanské školy. In: Věstník MŠANO, ročník XIV. (1932), sešit 6, s. 88–113. Výnos MŠANO ze dne 9. června 1932, č. 71.393/32-I/1, jímž se vyhlašují normální učebné osnovy pro jednoroční učebné kursy připojené k měšťanským školám. In: Věstník MŠANO, ročník XIV. (1932), sešit 6, s. 114–122. Výnos MŠANO ze dne 10. července 1933, č. 67.311-I, jímž se upravují a vyhlašují definitivní normální učebné osnovy pro obecné (ľudové) školy. In: Věstník MŠANO, ročník XV. (1933), sešit 7, s. 144–210.&lt;/ref&gt; Čsl. vláda sice nepřijala žádný zákon, který by změnil školský systém rakousko-uherské monarchie, ale po celou dobu se snažila upravit dějepisnou výuku. Pozornost věnovala zejména dějinám Slovanů a značně omezila dějiny rakouské a německé, obzvláště zkrátka přišel dějinný výklad o habsburské dynastii.

''„Dějepisné vyučování mělo budit v mládeži smysl pro nejvýznačnější děje československého státu a vlastního národa. V popředí měly být stále dějiny lidu a jeho kulturní a sociální vývoj v souvislosti s dějinami práce.”'' Dějepisné vyučování se tak stalo jakýmsi předskokanem dějepisného výkladu v intencích komunistické strany po roce 1945.&lt;ref&gt;Citace: Jireček Miroslav: Vývoj výuky dějepisu na obecných a měšťanských a školách a na jednoročních učebních kurzech připojených ke školám měšťanským v letech 1938–1939 z hlediska vývoje kurikulárních dokumentů. In: Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, řada společenských věd, roč. 25, 2011, č. 1&lt;/ref&gt;
 
== Reference ==
&lt;references /&gt;
== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek= Německá literatura pro děti a mládež v Rakousko-Uhersku v 2. pol. 19. století}}
* [http://goobiweb.bbf.dipf.de/viewer/image/34743231X/1/ ABC oder Namenbüchlein, zum Gebrauche der Schulen in den kaiserlich-königlichen Staaten]
* [http://www.kulturpixel.de/artikel/178_ABC_Bilder_Buch_Blumengewinde_Reichenbach_Taubert_Leipzig Blumengewinde in Vater Rosenfelds Lieblingslaube] oder Unterhaltungen über Gegenstände aus dem Natur-, Kunst- und Menschenleben; ein neues und lehrreiches ABC und Lesebuch von M. A. B. Reichenbach
* [http://www.hirnsalz.de/artikel/116_Kinderbuchsammlung_Oskar_Roesger_Stadtmuseum_Bautzen Bilderbuch für kleine wißbegierige Mädchen]
* [http://briefbeschwerer.kulturpixel.de/artikel/146_Stadtmuseum_Bautzen_Kinderbuch_Die_nuetzliche_Welt_Der_Glasfabrikant_Glas Die nützliche Welt]

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>ao5h0oexchof1e27yjfwsej6vunjg7n</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Skriptování v Bournově shellu/Modularizace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7366</id>
    <revision>
      <id>42482</id>
      <parentid>41685</parentid>
      <timestamp>2020-10-16T21:34:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Funkce jako jednoduché skupiny příkazů */ překlep</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8373" xml:space="preserve">{{Navigace|../Soubory a proudy|../Zpracování signálů a ladění|title=Modularizace}}
Když budete nějakou chvíli programovat, jistě dříve či později narazíte na některý z následujících problémů:
* Při psaní programu si uvědomíte, že právě píšete kód provádějící něco, co už jste dříve implementovali na jiném místě.
* Všimnete si, že program je natolik dlouhý, že se stává nepřehledným.
Tedy zjistíte, že by bylo lepší rozdělit program na podprogramy, na jednotlivé moduly, které je možno volat dle potřeby. Z tohoto hlediska se Bournův shell neliší od jiných programovacích prostředí. Dřív nebo později se pokusíte napsat skript, který bude neprakticky dlouhý. A nejpozději v ten okamžik bude čas začít s modularizací.

== Pojmenované funkce ==
Nejjednodušším postupem z hlediska toho, co jsme se naučili, by bylo rozdělit skript na několik menších skriptů. Takový přístup má ale i nevýhody — spravovat mnoho souborů skriptů, které na sobě komplikovaným způsobem závisejí, je z hlediska náročnosti údržby jen malé zlepšení. Naštěstí nabízí Bournův shell i nástroj umožňující modularizaci v rámci jednoho souboru: ''pojmenované funkce''.

Je to možnost přiřadit k zvolenému jménu sestavu příkazů, které lze pak kdykoliv provést zavoláním daného jména. Z hlediska syntaxe to vypadá následovně:
{{Kód|jazyk=bash|kód=
jméno () skupina příkazů
}}
kde ''jménem'' je zvolené jméno právě vznikající funkce a ''skupina příkazů'' je jejím obsahem ­ může být vymezena kulatými nebo složenými závorkami.

Tato vymoženost je v Bournově shellu a jeho následovnících přítomna stále, můžete ji použít v shellovým skriptech, ale můžete ji použít i když používáte shell v interaktivním režimu. Může například zastoupit funkcionalitu ''alias'' nabízenou některými novějšími shelly.

== Vytváření pojmenovaných funkcí ==
=== Funkce jako jednoduché skupiny příkazů ===
Začneme jednoduchým příkladem funkce, jejímž úkolem je vypsat pozdrav „Ahoj lide!“. Pojmenujeme ji „al“ a vytvoříme ji takto:
{{Kód|jazyk=bash|kód=
al () {
echo 'Ahoj lide!';
}
}}

Postup vytvoření funkce je opravdu úplně stejný v interaktivním shellu i shellovém skriptu. Povšimněme si několika maličkostí. Především vidíme, že k vytvoření funkce jsme nepotřebovali žádné klíčové slovo, k rozpoznání, že jde o definici funkce, stačí shellu dvojice kulatých závorek. Ve skutečnosti je z hlediska shellu funkce vlastně jen zvláštním druhem proměnné — jejím obsahem jsou příkazy. Definice funkce je součástí běhové prostředí shellu stejně jako definice proměnných, obé je z hlediska shellu totéž: dvojice jména a jeho obsahu.

Druhou věcí, které si všimneme, že za kulatými závorkami už platí všechna normální pravidla shellu ohledně skupiny příkazů. Použili jsme vymezení funkce složenými závorkami, proto bylo potřeba před uzavírající závorku napsat středník. Řetězec, který jsme chtěli vypsat, obsahuje vykřičníky, proto jsme jej museli obklopit jednoduchými uvozovkami (jako obvykle). A jako obvykle můžeme skupinu příkazů napsat přes několik řádků — i v interaktivním shellu.

Ještě si pro úplnost ukažme zavolání naší funkce, je přímočaré:
{{Kód|jazyk=shell-session|kód=
$ al
Ahoj lide!
}}

=== Funkce běžící jako zvláštní proces ===
Jak už jsme zdůraznili, funkci můžeme definovat pomocí obou druhů skupin příkazů, nejen se složenými závorkami, ale i s kulatými závorkami. O těch si pamatujeme z [[../Řízení běhu|kapitoly o řízení běhu#Seskupování příkazů]], že jimi ohraničená skupina příkazů je spuštěna jako podproces. A u funkcí to funguje úplně stejně. Funkce definovaná s kulatými závorkami je pouštěna jako podproces, s vlastní kopií běhové prostředí, jejíž změny neovlivní prostředí, z něhož je volána. Ukažme si to na příkladu a definujme dvě funkce, které mění hodnotu proměnné POZDRAV:
{{Kód|jazyk=bash|kód=
pozdrav1 () (
POZDRAV='Ahoj Ladislave!'
)

pozdrav2 () {
POZDRAV='Ahoj Bohumile!'
}
}}

A nyní zkusme tyto funkce použít v následujícím skriptu:
{{Kód|jazyk=shell-session|kód=
$ POZDRAV='Ahoj Břetislave!'
$ echo $POZDRAV
Ahoj Břetislave!
$ pozdrav1
$ echo $POZDRAV
Ahoj Břetislave!
$ pozdrav2
$ echo $POZDRAV
Ahoj Bohumile!
}}
Tedy změna proměnné POZDRAV ve funkci pozdrav1 se v rodičovském prostředí neprojeví.

=== Funkce s parametry ===
Pokud jste zkušení programátoři, jistě víte, že nejužitečnější bývají funkce s parametry, funkce jejichž běh není vždy stejný, ale závisí na tom, jaké hodnoty jsou jim předány. Jak je to s parametrizovanými funkcemi v Bournově shellu? Především nutno říci, že volání parametrizované funkce s parametry v kulatých závorkách, jak je standardizováno ve zbytku programátorského světa, je v shellu nemožné. Závorky už mají příliš jiným významů.

Na druhou stranu, pro shell je volání funkce stejné jako volání jiného programu, takže je mu možné předat parametry příkazové řádky. A ty může funkce zpracovat stejným způsobem, kterým shellový skript zpracovává své parametry příkazové řádky, tedy tak, jak jsme se [[../Prostředí#Číslované proměnné|naučili v kapitole o běhovém prostředí]]. Ukažme si jednoduchý příklad:
{{Kód|jazyk=bash|kód=
ozvena () { echo $1; }
}}
Zavoláním
{{Kód|jazyk=bash|kód=
ozvena 'Ahoj lide!'
ozvena 'Ahoj Ladislave!'
}}
dostaneme dle očekávání výstup
 Ahoj lide!
 Ahoj Ladislave!

A jak je to v situaci, kdy je funkce volána v rámci skriptu, který má své vlastní parametry příkazové řádky? K těm se v rámci funkce přímo nedostaneme, číslované proměnné mají funkci význam výhradně parametrů dané funkce. Ukážeme si příklad opět s dříve definovanou funkcí ozvena. Napíšeme skript
{{Kód|jazyk=bash|kód=
echo $1
ozvena
ozvena 'Ahoj lide!'
ozvena $1
echo $1
}}
Ten zavoláme s parametrem:
{{Kód|jazyk=bash|kód=
./skript.sh 'Ahoj vesnice!'
}}
A výpisem bude
 Ahoj vesnice!
 
 Ahoj lide!
 Ahoj vesnice!
 Ahoj vesnice!
Jak vidíme, parametr $1 shellového skriptu je sám o sobě ve funkci nečitelný, funkce $1 interpretuje zásadně jako svůj první parametr. Je-li prázdný, nevypíše se nic.

=== Funkce v prostředí ===
Už jsme to nakousli, ale nyní se o tom ještě zmiňme podrobněji: Co je to vlastně funkce z pohledu Bournova shellu? Na jednu stranu je to přezdívka pro souhrn příkazů, takové makro. Ale především je to proměnná prostředí. Stejně jako jiné proměnné je to jen dvojice jména (tedy textu) a jeho obsahu (tedy opět textu). Snadno si ověříte, že se jedná jen o proměnnou, napíšete-li v interaktivním shellu příkaz ''set'', který vypisuje definované proměnné. Ve výpisu budou i funkce.

A protože jsou funkce vlastně jen proměnné, vztahují se na ně i různá pravidla o chování proměnných:
* Stejně jako jiné proměnné se funkce definují trojicí ''jméno'', ''definiční operátor'' a ''hodnota''. Rozdíl je jen v tom, že funkce mají jako definiční operátor dvojici kulatých závorek „()“ místo rovnítka „=“. To shell upozorňuje, že je to přeci jen zvláštní druh proměnné. Například pro nahrazení jména obsahem není potřeba používat znak „$“, stačí zmínit jen její jméno.
* Protože jsou funkce součástí prostředí, jsou přístupné stejně jako jiné proměnné i v prostředí volaného příkazu.
* Funkce mohou být předány i podprocesům, jsou-li patřičně označeny příkazem 'export'. Některé modernější shelly vyžadují pro export funkcí zvláštní přepínač (například [[Bash]] vyžaduje přepínač '-f').
* K vymazání funkce, stejně jako k vymazání jiné proměnné, se používá příkaz 'unset'.

Protože se jinak funkce chovají jako jiné příkazy, je možné například [[../Soubory a proudy|přesměrovávat jejich vstup a výstup]].

{{Navigace|../Soubory a proudy|../Zpracování signálů a ladění|title=Modularizace}}

[[Kategorie:Skriptování v Bournově shellu|Modularizace]]</text>
      <sha1>kyu4f4yoijm6nafj2vkqh9qwl8h4e90</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Savci/Charakteristické znaky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7377</id>
    <revision>
      <id>31084</id>
      <parentid>29458</parentid>
      <timestamp>2016-03-20T04:41:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="365" xml:space="preserve">* stálá tělesná teplota
* tělo pokryté srstí
* pokožka obsahuje žlázy
* většina savců rodí živá mláďata
* uzavřený krevní oběh
* oddělené pohlaví
* dva týlní hrboly
* sedm krčních obratlů
* sluchové kůstky (kladívko, kovadlinka, třmínek)
* rozvinutý mozek, složité chování

[[Kategorie:Savci|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>rn3t3bh8z11xi1kgca33guxnq8wkbzq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Savci/Vývoj</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7378</id>
    <revision>
      <id>42838</id>
      <parentid>31085</parentid>
      <timestamp>2021-02-01T14:30:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>194.228.76.225</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1810" xml:space="preserve">Savci se vyvinuli asi před 170 miliony lety v období Jury. 1. savci se objevili v době, kdy planetě vládli dinosauři, přesněji zhruba 60 milionů let po vzniku dinosaurů. Předchůdci savců byli cynodonti, savcům podobní tvorové žijící na konci prvohor a na počátku druhohor. V dobách dinosaurů byli savci drobní a žili převážně v noci. Postupně se u většiny savců vyvinula živorodost a zvětšoval se jim mozek. V dobách dinosaurů naprostá většina savců měřila do 30 centimetrů. Jednou z mála výjimek byl až 1 metr dlouhý Repenomamus, který se pravděpodobně živil i mláďaty dinosaurů. Před 66 miliony let dinosauři (až na [[ptáci|ptáky]], kteří mezi dinosaury z vědeckého hlediska patří) vymřeli z důvodu pádu obrovského meteoritu a šanci dostali savci, kteří nyní měli velký prostor a nehrozilo jim žádné nebezpečí a stali se dominantními tvory planety.
Pozdějí se začali stále více a více zvětšovat, vyvíjeli se býložravci, masožravci i všežravci. Savci se nyní mohli neomezeně vyvíjet, někteří se vyvinuli ve vodní živočichy, jiným narostla křídla a začali létat, jiní se dokonale přizpůsobili životu na stromech, atd. Většina savců se změnila v denní živočichy. Ve vodě se vyvinuli nejtěžší živočichové všech dob- až 200 tun vážící [[plejtávk obrovský]], ale i na souši se vyvinuli mnohatunoví obři. Také se vyvinuli nejinteligentnější organizmy všech dob- lidé, kteří však začali díky své inteligenci a schopnostem planetu ohrožovat. Nicméně vývoj nikdy nekončí a savci mohou zcela neočekávaně při náhlé a ničící katastrofě vymřít úplně stejně, jako dinosauři před 66 miliony let.

[[Kategorie:Savci|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>thapz6wyzj02d3yn4xopwyltnqaig83</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Žonglování/Míčky/Začínáme žonglovat</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7383</id>
    <revision>
      <id>41819</id>
      <parentid>36537</parentid>
      <timestamp>2020-05-26T16:07:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- nadbytečné odřádkování; oddělení odstavců</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1549" xml:space="preserve">Než se pustíme do opravdového žonglování, měli bychom se dobře „seznámit s pracovními nástroji”, tedy míčky. Abychom se dobře naučili různě složité triky s různými počty míčků, je potřeba nejprve zvládnout to nejzákladnější: míček jeden a manipulaci s ním.

Nejčastějším problémem začínajícího žongléra je rozdílná šikovnost levé a pravé ruky. Tyto rozdíly je potřeba pravidelným treninkem osdstranit. Žonglování je ve většině případů velice symetrická činnost a zaostávání jedné ruky se na výsledku významně projeví. Snad jedinou věcí u které si vystačíme jen s jednou rukou je vyhazování všech míčků z jedné ruky. I v tomto případě je ovšem lepší, dokážeme-li k tomuto triku použít ruce obě.

Takže začínáme.

== První cvičení ==
Vemte si do ruky jeden míček. Stoupněte si uvolněně, nohy mírně pokrčené, ruce přibližně ve výši pasu. Vyhoďte míček do vzduchu tak, aby opsal oblouk s vrcholem před vaším obličejem, přibližně ve výšce očí. Míček chytněte do druhé ruky. Po chycení míček hodíme obloukem zpět do první ruky.

'''Pozor!''' Chytající ruka by míčku neměla jít naproti. Míček bychom měli hodit tak, že do druhé ruky doletí, aniž by se ta musela pohnout.

Trénujeme tak dlouho, dokud nám nedělá velké problémy házet míček oběma směry po přibližně stejné trajektorii a chytat ho jen s minimální korekcí polohy chytající ruky.

[[Kategorie:Žonglování s míčky]]</text>
      <sha1>f1f901wa5z9ourh2di7xu4f734ppoek</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Svatby 1858 - 1918</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7384</id>
    <revision>
      <id>38925</id>
      <parentid>34723</parentid>
      <timestamp>2019-02-03T12:16:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka Lyalikoff</username>
        <id>4811</id>
      </contributor>
      <minor />
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="41604" xml:space="preserve">Farní matriky obce Korolupy byly vedeny na bítovské faře od roku '''1751''' a od roku '''1858''' na faře v Korolupech. Knihy sňatků z bítovské fary jsou psány v letech 1751 - 1783 (13400) a 1785 - 1869 (13405) v latině. Po založení korolupské farnosti vedli místní faráři knihu sňatků (14026) z let 1858 - 1918 již v jazyce německém. Všechny knihy jsou psány v německém ručně psaném písmu tzv. kurentu. Sňatek se až na výjimky odehrával v obci, kde žila nevěsta. Zápisy provedli faráři '''Johann Schmidmayer''' (1858 - 1859), '''Josef Erhard''' (1861 - 1885), '''Martin Sperka''' (1886 - 1903), '''Josef Anderl''' (1905 - 1907) a '''Anton Pošvář''' (1907 - 1923), kteří z valné většiny také oddávali. Svatbu 13. února 1906 celebroval v místním kostele sv. Vavřince korolupský rodák Heinrich Apeltauer z premonstrátského kláštera v Teplé (u Einsiedl bei Marienbad/Mnichov u Mariánských Lázní). Jednalo se o dvojitý rodinný svatební obřad Apeltauera Ignaze a Apeltauer Marie. Statkáře Rudolfa Ehera z Vratěnína a Marii Stiepani z Korolup oddával v roce 1912 ve znojemském kostele sv. Mikuláše tamější farář Josef Anderl, který působil až do roku 1907 v Korolupech. Dalším z řady běžných obřadů vystupující byl sňatek Jakoba Schwarze a Marie Soukopp 10. září 1918. Oddávajícím byl tentokrát farář Josef Rudisch z Drosendorfu. Jeden sňatek proběhl ve Vídni. Česká čeládka nebo čeští námezdní dělníci nezřídka volili svatbu v Lubnici nebo v Jemnici, kde pod jemnickým děkanátem sloužili čeští faráři.&lt;ref&gt;Acta Publica: Moravský zemský archiv Brno, římskokatolický farní úřad Bítov, 1751 - 1783 (13400) a 1785 - 1869 (13405), římskokatolický farní úřad Korolupy 1858 - 1918 (14026)&lt;/ref&gt;

Dne 24. června 1928 proběhla v Uherčicích v zámecké kapli sv. Lucie svatba dcery majitele panství Manfreda de Collalto. '''Alfred Joseph Karl Maria z Liechtensteinu''' (6. červen 1900 Bratislava - 29. březen 1972 Klagenfurt), velkostatkář na zámku Högyesz v Maďarsku, syn Friedricha Aloyse Johannese prince z Liechtensteinu a matky Irmy hraběnky rozené Apponyi de Nagy-Appony (hrabě Gésa von Apponyi) byl zde ve 28 letech oddán s 22 letou '''Polyxenou Collalto et San Salvatore''' (16. říjen 1905 Teschendorf - 11. srpen 1984 Conegliano), dcerou otce velkostatkáře hraběte Manfreda de Collalto et San Salvatore a matky hraběnky Thekly rozené z Isenburg-Büdingenu. Mladý manželský pár oddával páter Hohenlohe a mezi svědky figurovali hrabě Karl Apponyi z Nagy-Appony, velkostatkář na panství Pálfa v Maďarsku, hrabě Rudolf Colloredo-Mannsfeld, velkostatkář na panství Sierndorfu v Dolním Rakousku, hrabě Alfons z Piatti z Vídně Am Hof 13, princ Alois z Liechtensteinu, velkostatkář na Ullendorfu.


{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Datum !! Oddávající!! Ženich  !! Nevěsta !! Svědci
|-
|9. únor 1858||Johann Schmidtmayer||'''Woržischek''' '''Jakob''' (45) celoláník z Oslnovic čp. 8, syn zemřelého Jakoba Woržischek z Oslnovic, matka rozená Janiček||'''Soukopp''' '''Katharina''' (21) v rodičovském domě v Korolupech čp. 30, dcera zemřelého Mathiase Soukoppa pololáníka z Korolup, matka Elisabeth rozená Schwarz||Johann Schwarz třičtvrtěláník z Korolup a Ignatz Černny celoláník z Oslnovic 
|-
|27. duben 1858||Johann Schmidtmayer||'''Beigl''' '''Franz''' (27) pololáník z Lubnice čp. 33, otec Andreas Beigl pololáník z Lubnice, matka Maria||'''Schwarz Theresia''' (25) v Korolupech čp. 21, otec zemřelý Anton Schwarz celoláník, zemřelá matka Elisabeth rozená otci Martin Soukopp||
|-
|9. květen 1858||Johann Schmidtmayer||'''Bauer Georg''' (59) z Drosendorfu čp. 44 syn zemřelého celoláníka z Autendorfu u Drosendorfu||'''Hofbauer Anna Maria''' (46) v Korolupech čp. 48, dcera zemřelého Mathias Hofbauer ||Georg Tschoffa ⅛láník a Mathias Laufmann z Drosendorfu
|-
|19. říjen 1858||Johann Schmidtmayer||'''Schleinz Lorenz''' (29) v Korolupech čp. 19, zemřelý otec Johann Schleinz, zemřelá matka Anna Maria rozená Simonu ? celoláníku z Korolup||'''Dungler''' '''Anna Maria''' (28) v rodičovském domě čp. 42, otec Jakob Dungler celoláník z Korolup||Johan Jandl celoláník z Korolup a ?
|-
|19. říjen 1858||Johann Schmidtmayer||'''Höcht Johann Georg''' (22) celoláník ve Vratěníně čp. 17, otec Mathias Höcht z Vratěnína, matka Katharina rozená Slama||'''Dungler Juliana''' (24) v Korolupech čp. 42, zemřelý otec Jakob Dungler celoláník z Korolup, matka Elisabeth ||?
|-
|25. listopad 1858||Johann Schmidtmayer||'''Dungler Carl''' (21) celoláník z Korolup čp. 42, zemřelý otec Jakob Dungler celoláník z Korolup, zemřelá matka Johanna rozená Platzer z Korolup||'''Apeltauer Johanna''' (19) v rodičovském domě čp. 37, otec Mathias Apeltauer celoláník z Korolup, matka Anna Maria rozená Blei z Korolup||Johan Jandl celoláník z Korolup, Mathias Blei pololáník z Korolup a Mathias Apeltauer 
|-
|24. květen 1859||Johann Schmidtmayer||'''Raab Franz''' (31) pololáník z Lubnice čp. 16, otec Mathias Raab celoláník z Vratěnína, matka Katharina dcera celoláníka z Vratěnína||'''Stiepani''' ? (22) v rodičovském domě v Korolupech čp. 8, otec Mathias Stiepani celoláník z Korolup, matka Maria dcera Johanna Hofbauer z Lubnice||Johann Jandl celoláník z Korolup, Josef Raab celoláník z Dančovic a Mathias Stiepani z Korolup
|-
|13. září 1859||Johann Schmidtmayer||'''Neunteufel Leopold''' (42) nádeník z Drosendorfu čp. 81, otec Michael Neunteufel ze Sieghartsdorfu||'''Schauaus Theresia''' (38) bytem v Korolupech čp. 20, otec Martin Schauaus z Korolup, zemřelá matka ?||Mathias Stiepani a Anton ?
|-
|8. března 1860||Johann Schmidtmayer||'''Matzinger Mathias''' (39) z Felling čp. 1, otec Augustin Matzinger čtvrtláník z Podhradí a matka Khatharina||'''Stadler Theresia''' (33) z Korolup čp. 41, otec Jakob Stadler z Korolup, matka Maria rozená Tschoffa||Jakob Matzinger a Martin ?
|-
|5. září 1861||Josef Erhard||'''Blei Franz''' (23) z Korolup čp. 6, otec Mathias Blei pololáník z Korolup a matka Anna Maria||'''Juliana''' (34) pololáník a vdova po zemřelém Wenzel '''Leidner''' pololáníku z Korolup v Korolupech čp. 43, dcera pololáníka Franze Überreitera pololáníka z Vratěnína čp. 3 a matky Juliany ||Mathias Apeltauer celoláník z Korolup a Mathias Überreiter pololáník z Mešovic
|-
|5. listopad 1861||Josef Erhard||'''Regen Mathias''' (34) chalupník a tesař z ?, syn po zemřelém otci pololáníku Mathias Regen, matka Maria||'''Kotzian Elisabeth''' (20)  v rodičovském domě v Korolupech čp. 22, otec Johann Kotzian pololáník z Korolup, matka Anna Maria||Joahann Regen pololáník a Franz ? pololáník z Korolup
|-
|12. listopad 1861||Josef Erhard||'''Födinger Johann''' (42) chalupník a tesař z Gutmannsdorfu čp. 3, zemřelý otec Michael Födinger||'''Kauer Theresia''' (36) z Korolup čp. 62||
|-
|25. únor 1862||Josef Erhard||'''Stiepani Josef''' (27) syn po zemřelém celoláníku Martinu Stiepani v Korolupech čp. 39, matka Anna Maria||'''Apeltauer Elisabeth''' (29) v Korolupech čp. 55, otec Martin Apeltauer čtvrtláník z Korolup, matka rozená otci Johann Dungler ||? a Josef Jandl z Korolup
|-
|21. říjen 1862||Josef Erhard||'''Kaurer''' (?) '''Laurenz''' (42) pololáník z Chvalkovic čp. 27, otec celoláník z Chvalkovic||'''Jandl Anna Maria''' (35) v Korolupech čp. 38, otec Johann Jandl celoláník v Korolupech, matka Maria rozená Apeltauer||? a Josef Jandl čvrtláník z Korolup
|-
|11. listopad 1862||Josef Erhard||'''Hofbauer Mathias''' (32) čtvrtláník z Korolup čp. 58, otec Martin Hofbauer z Korolup, zemřelá matka rozená Mathiasovi Soukupp ||'''Stiepani Anna''' (32) v Korolupech čp. 39, zemřelý otec Martin Stiepani celoláník v Korolupech|| Franz Apeltauer a Josef Jandl (str.5)
|-
| || || || || 
|-
| || || || || 
|-
|5. červen 1883||Josef Erhard||'''Raab Johann''' (35) z Vratěnína čp. 44 ||'''Schön Theresia''' (26) ||
|-
|5. červen 1883||Josef Erhard||'''Schön Josef''' (24) z Korolup čp. 44 ||'''Überreiter Johanna''' (22) z Korolup čp. 10, otec Johann Überreiter pololáník z Korolup, Matka Maria ||
|-
|20. listopad 1883||Josef Erhard||'''Apeltauer Jakob''' (33) z Korolup čp. 48||'''Schwarz Maria''' (26) z Korolup čp. 61||Joh Irschik a Andreas Apeltauer
|-
|20. listopad 1883||Josef Erhard||'''Apeltauer Franz''' (26) z Lubnice čp. 44||'''Schauaus Katharina''' (27) z Korolup čp. 62||
|-
|11. listopad 1884||Josef Erhard||'''Schwarz Johann''' (30) z Korolup čp. 61, otec Franz Schwarz z Korolup, matka Johanna ||'''Blei Aloisia''' (23) z Korolup čp. 43, otec Franz Blei, matka Juliana narozená otci Franz Überreiter z Vratěnína||(str. 25)
|-
|20. leden 1885||Josef Erhard||'''Franz Gollinger''' (29) z Korolup čp. 5||'''Apollonia Stiepani''' (28) z Korolup čp. 35 ||(str. 25)
|-
|3. srpen 1886||Drosendorf f. Gregor||'''Pfabigan Franz''' (44) hostinský z Großau čp. 13 (u Raabs an der Thaya)||'''Beer Antonia''' (37) mistr mlynář Korolup čp. 1, vdova po Alexander Beer mistr mlynářský z Korolup, otec Franz Plach mistr mlynářský (Müllermeister) v Drosendorfu, matka Antonia rozená otci Johann Plach&lt;ref&gt;[http://www.archivnet.findbuch.net/perma_arid-3715-bekurz-5b4e4f454c415d47755a-vnum-970x10.html Geschenk des Müllermeisters Plach in Drosendorf, 1893]&lt;/ref&gt;||Laurenz Leitner z Großau a Ferdinand Plach z Drosendorfu
|-
|24. leden 1888||Martin Sperka||'''Strobl Franz''' (23) pololáník z Lubnice čp. 9, otec Franz Strobl z Lubnice, matka Katharina narozená otci Andreas Beigl z Lubnice||'''Blei Maria''' (25) v rodičovském domě v Korolupech čp. 43, otec Franz Blei pololáník z Korolup, matka Juliana rozená otci Franz Überreiter z Vratěnína||Franz ? z Lubnice a Mathias Überreiter pololáník z Mešovic
|-
|5. červen 1888||Martin Sperka||'''Schwarz Johann''' (22) v rodičovském domě v Korolupech čp. 67, otec Johann Schwarz pololáník z Korolup, matka Marie rozená otci Josef Jandl z Korolup||'''Jandl Maria''' (29) čtvrtláník z Korolup čp. 49, vdova, otec Jakob Voříšek celoláník z Oslnovic, matka Katharina narozená otci Mathias Soukopp ||Soukopp pololáník z Korolup, Stollhof pololáník z Hanerluden/Lubnice
|-
|27. srpen 1889||Martin Sperka||'''Jindra Ladislav''' (25) z Jemnice čp. 41, otec Franz Jindra, matka Marie rozená Zrzavý||'''Blažek Anna''' (26) v Korolupech čp. 27, otec Josef Blažek z Korolup, matka Johana rozená Jordánek ||Franz Soukopp třičtvrtěláník z Korolup a Franz Blažek z Korolup
|-
|5. listopad 1889||Martin Sperka||'''Bauer Andreas''' (36) čvrtláník z Podmyče čp. 24, otec Johann Bauer čtvrtláník z Podmyče, matka Katharina narozená otci Georg Stagl z Horního Břečkova/ Zaisa||'''Stadler Elisabeth''' (27) v rodičovském domě v Korolupech čp. 46, otec Jakob Stadler pololáník z Korolup, matka rozená Platzer|| (str. 27)
|-
|5. listopad 1889||Martin Sperka||'''Schleinz Franz''' (34) nádeník z Mešovic čp. 34, syn Marie Schleinz||'''Soukopp Maria''' (28) v rodičovském domě v Korolupech čp. 29, dcera Elisabeth Soukopp|| (str. 27)
|-
|4. únor 1890||Martin Sperka||'''Boigner Franz''' (24) celoláník ze Stálek čp. 10, otec Johann Boigner pololáník ze Stálek, matka Maria narozená otci Anton Überreiter||'''Soukopp''' ? (24) v rodičovském domě v Korolupech čp. 33, otec ? Soukopp pololáník z Korolup, matka Elisabeth rozená otci Mathias Stiepani||Johann ? pololáník z Korolup a ? Soukopp pololáník z Korolup
|-
|10. únor 1890||Martin Sperka||'''Štěpánek Martin''' (29) z Korolup čp. 27, ? Mathias Bártu Markvarec, matka Katharina rozená Jelínek ||'''Schleinz Marie''' (26) v Korolupech na čp. 19, otec ? Schleinz z Korolup, matka Marie rozená otci Jakub Dunkler z Korolup||Franz Blažek ? z Korolup a Johann ? celoláník z Korolup (str. 28)
|-
|3. únor 1891||Martin Sperka||'''Blei Anton''' (23) pololáník z Korolup čp. 43, otec Franz Blei pololáník z Korolup, matka Juliana narozená otci Franz Überreiter||'''Gollinger Katharina''' (24) v rodičovském domě čp. 5 v Korolupech, otec Jakob Gollinger pololáník z Korolup, matka Maria narozená otci Jakob Schwarz z Korolup||Martin Blei pololáník z Korolup a Franz Gollinger pololáník z Korolup
|-
|23. únor 1892||Martin Sperka||'''Schwarz Josef''' (23) pololáník z Korolup čp. 67, otec Johann Schwarz pololáník z Korolup, matka Maria narozená otci Josef Jandl z Korolup||'''Soukopp Maria''' (21) v rodičovském domě čp. 33, otec ? Soukop pololáník z Korolup, matka Elisabeth rozená otci Mathias Stiepani z Korolup||? Stollhof pololáník z (Hafnerluden ?) a Franz ? celoláník ze Stálek
|-
|23. únor 1892||Martin Sperka||'''Beigel Josef''' (26) celoláník z Korolup čp. 21, otec ? Beigel celoláník z Korolup, matka Katharina narozená otci Jakob Hegenauer z Vratěnína||'''Dunkler Juliana''' (28) v rodičovském domě v Korolupech čp. 41, otec Karl Dunkler celoláník z Korolup, matka Johanna narozená otci Mathias Apetauer z Korolup||Andreas Apeltauer celoláník z Korolup a Franz Soukopp třičtvrtěláník z Korolup
|-
|16. květen 1893||Martin Sperka||'''Deckenbach Johann''' (28) podruh (Häusler) z Jazovic čp. 35, otec Karl Deckenbach, matka Anna rozená otci Josef Pelzer||'''Stiepani Johana''' (23) v rodičovském domě čp. 3 v Korolupech, otec Johann Stiepani, matka A. Maria rozená otci Johann Kotzian z Korolup||Franz Stiepani celoláník z Korolup a Johann J? podruh ze Starého Petřína
|-
|7. listopad 1893||Martin Sperka||'''Baldreich Josef''' (24) reservista ( k.u.k. Infanterie Regiment Nr.1) a čtvrtláník z Korolup čp. 41, otec Jakob Baldreich čtvrtláník, matka Johana Tschoffa rozená otci Georg Schwarz||'''Stiepani Maria''' (19) v rodičovském domě v Korolupech čp. 47, otec Leopold Stiepani pololáník, matka Marie rozená otci Mathias Blei z Korolup||Joh Irschik výměnkář z Korolup a Anton Solni pololáník z Korolup
|-
|8. květen 1894||Martin Sperka||'''Kauer Karl''' (27) (k.k. Landwehr Infanterie Bataillone Nr. 18) z Korolup čp. 70, otec Johann Kauer, matka Maria narozená otci Georg Soukopp ||'''Hofbauer Apollonia''' (26), otec Mathias Hofbauer z Korolup čp. 58, matka Anna otce Martin Stiepani ||Franz Soukopp třičvrtěláník z Korolup a Jakob Gollinger celoláník z Korolup
|-
|13. listopad 1894||Martin Sperka||'''Stagel Johann''' (36) z Podmyče čp. 26, otec Georg Stagel, matka narozená otci Josef Deckenbach ||'''Stadler Maria''' (29) z Korolup čp. 46, otec Jakob Stadler, matka narozená otci Jakob Platzer ||
|-
|19. únor 1895||Martin Sperka||'''Karlberger Mathias''' (27) voják (k.k. Landwehr Infanterie Bataillone Nr. 18) ze Starého Petřína čp. 16, otec Johan Karlberger ze Starého Petřína, matka Maria rozená Jausen||'''Andre Anna''' (30) z Korolup čp. 30. otec (Radovan?) Andre, matka Katharina narozená otci Mathias Strobl ||Joh Irschik z Korolup a Johann ? podruh (Häusler) ze Starého Petřína
|-
|7. květen 1895||Martin Sperka||'''Soukopp Franz''' (32) pololáník z Korolup čp. 33, otec ? Soukopp pololáník, matka Elisabeth narozená otci Mathias Stiepani||'''Überreiter Anna''' (25) z Korolup čp. 10, otec Johann Überreiter pololáník, matka Maria narozená otci Mathias Stiepani||Franz Soukopp třičtvrtěláník z Korolup a Josef Schwarz pololáník z Korolup
|-
|16. únor 1897||Martin Sperka||'''Überreiter Josef''' (24) pololáník z Korolup čp. 10, otec Johan Überreiter pololáník z Korolup, matka Maria narozená otci Mathias Stiepani||'''Jandl Maria''' (23) z Korolup čp. 38, otec Jakob Jandl celoláník z Korolup, matka narozená otci Georg Stiepani||Johann Stiepani celoláník z Korolup a Franz Soukopp pololáník z Korolup&lt;ref&gt;Zörlein-Stammbaum - [http://zoerlein.de/stammbaumweb/frames.html?http://zoerlein.de/stammbaumweb/ppl/1/5/abd06a3e2246ed3dc51.html Überreiter, Jandl, Soukopp, Raab usw.] &lt;/ref&gt;
|-
|15. únor 1898||Martin Sperka||'''Bartů Mathias''' (37), otec ? Bartů z Korolup čp. 19, matka rozená Štěpánek||'''Scheidl Katharina''' (40) z Korolup čp. 4 celoláník, otec Leopold Scheidl, matka Rosalia narozená otci Anton Rehard||Johann Schwarz z Korolup a Franz Blažek obchodník z Korolup (str. 31)
|-
|22. listopad 1898||Martin Sperka||'''Schwarz Josef''' (30) c. k. finanční úředník z Dačického cukrovaru, otec Josef Schwarz ze Znojma, matka Katharina narozená otci Franz Stifter||'''Roschitsch Maria''' (23) z Korolup, otec Johann Roschitsch obchodník (Kaufmann) z Uherčic, matka Maria rozená otci Johann Hofmann||Rudolf Waněk mlynář z Uherčic a Peter Waněk mistr mlynářský z Korolup, svatba povolena fin. ředit. (k.k. Landesfinanzdirektion)
|-
|31. leden 1899||Martin Sperka||'''Jandl Franz''' (30) celoláník z Korolup čp. 38, otec Jakob Jandl, matka Katharina narozená otci Georg Stiepani||'''Beigel Juliana''' (30) z Korolup čp. 21, otec Andreas Beigel celoláník z Korolup, matka Katharina narozená otci Jakob Hegenauer ||Stiepani celoláník z Korolup a Überreiter pololáník z Korolup
|-
|7. únor 1899||Martin Sperka||'''Mandl Josef''' (36) celoláník z Rancířova čp. 27, otec Laurenz Mandl celoláník z Rancířova, matka Johanna rozená Linsbauer||'''Dunkler Maria''' (27) z Korolup čp. 42, otec Karl Dunkler celoláník z Korolup, matka Jolana rozená otci Mathias Apeltauer||Johann Irschik z Korolup a ? Apeltauer celoláník z Korolup
|-
|14. únor 1899||Martin Sperka||'''Tesař Jakob''' (28) nádeník z Uherčic čp. 3, otec Franz Tesař nádeník z ?, matka Antonia rozená otci Franz Trnka||'''Stiepani Maria''' (31) z Korolup čp. 23, otec ? Stiepani, matka Maria narozená otci Anton Zoder ||Jakob Gollinger celoláník z Korolup a ? z Korolup
|-
|16. březen 1899||Martin Sperka||'''Kisling''' Georg (27) z Schiltern (Langenlois) čp. 147, otec Johann Kisling pololáník z Schiltern, matka Khatarina rozená Georgu Stagel&lt;ref&gt;Karl Kisling zdědil v Unterthürnau (Drosendorf) po otci Ferdinandu Kislingovi mlýn a oženil se v roce 1929 s Johanou Bauer z tzv. Loibing-Mühle (Libuňský mlýn) ve Frejštejně (1949 Podhradí), dcerou Josefa Bauera mistra mlynářského na Loibing-Mühle. Za svědky šli Adalbert Bauer řezník z Podhradí a Anton Kisling spolumajitel mlýna (Loibing -Mühle) v Pohradí a mistr mlynářský. Libuňský mlýn stával u prvního moravského mostu přes Dyji, nad Frejštejnem a nesl název podle místa &quot;Loibing&quot; zachyceném na prvním vojenském mapování z 60. let 18. století. Místa (Flurnamen) s Loib, Leib, Lib a Löb označují Lichtort, leuchtender Ort (Sagenhafte Wanderungen zu magischen Orten in Leipzig und Umgebung: Mythen und Legenden, Prähistorische Flurnamen, Fundstätten, Kultplätze; Band 1: Das Stadtgebiet von Leipzig, Band 1, str. 188).&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Kunstmühle v Unterthürnau (tak se nazývaly mlýny, které vykazovaly od 19. století velmi moderní mlynářskou techniku) patřil rodině Kisling, proto se mu říká někdy &quot;Kislingmühle&quot; nebo &quot;Kislinghaus&quot;. Rakouský architekt Erich Franz Leischner (architekt sociální výstavby ve Vídni „Robert-Blum-Hofu a „Franz-Kurz-Hofu) si oblíbil okolí Drosendorfu a letní dovolenou často trávil právě u Kislingů (Karl Kiessling) na mlýně. Slovo dalo slovo a Leischner navrhl také novou přestavbu Kislingům. Zejména upoutá hranolovitá věž se skleněnými průhledy do okolí. Mlýn zdobí betonové plastiky a sgrafito mlynářských synků a sluneční hodiny. Vzhledem k tomu, že Kislingovi měli hodně neprovdaných dcer, tak architekt Leischner navrhl spoustu obytného prostoru. Navrhoval také vnitřní mobiliář, z něhož je podstatná část zachována, dokonce i koupelny.&lt;/ref&gt;||'''Stiepani Maria''' (32) v Korolupech čp. 55, otec Josef Stiepani, matka Elisabeth rozená otci Martin Apeltauer||Johann ? z Schiltern a Jakob Gollinger z Korolup
|-
|1. srpen 1899 ||Martin Sperka||'''Brázda Franz''' (29) z Chvalkovic čp. 3, otec Brázda Franz, matka Marie rozená Havlíček||'''Kovář Antonie''' (27) z Korolup čp. 64, otec Kovář Franz, matka rozená Smetana||Jan Přívětivý nádeník z Bačkovic a Ignaz Smetana z Police
|-
|6. únor 1900||Martin Sperka||'''Schwarz Andreas''' (24) z Korolup čp. 36, otec Franz Schwarz pololáník z Korolup, matka Maria rozená Platzer||'''Komenda''' ? (20) v Korolupech čp. 7, otec Johann Komenda celoláník z Korolup, matka Maria rozená Fuchs||? Apeltauer celoláník z Korolup a ? Apeltauer z Nespitz (str. 33)
|-
|4. únor 1902||Martin Sperka||'''Endl Franz''' (28) z Mešovic čp. 12, otec Johann Endl z Mešovic, matka Maria rozená Luksch||'''Reiber Maria''' (22) v Korolupech čp. 34, otec Jakob Reiber, matka Katharina Überreiter ||Franz Jandl z Nespitz a Franz Soukopp z Korolup
|-
|21. říjen 1902||Martin Sperka||'''Beer Jakob''' (30) chalupník na čp. 72 v Korolupech, otec mistr mlynářský Alexander Beer z Korolup čp. 1, matka Eleonora rozená Brodesser ||'''Peigl Maria''' (19) chalupnice v Korolupech na čp. 72 a děvečka v Korolupech čp. 69, otec Peigl Franz z Korolup, matka ? narozená Antonu Dunklerovi||Anton Waněk mistr mlynářský z Korolup a Johann Dunkler z Vratěnína (str. 34)
|-
|11. listopad 1902||Martin Sperka||'''Nevěčný Franz''' (26) z Korolup čp. 28, otec Anton Nevěčný nádeník z Korolup, matka Katharina Fuchs||'''Soukopp''' ? (26) v Korolupech čp. 54, otec Johann Soukopp, matka Maria Stiepani z Korolup||? pololáník z Korolup a Franz Apeltauer pololáník z Korolup
|-
|12. květen 1903||Martin Sperka||'''Beigel Andreas''' (30) celoláník z Korolup čp. 21, otec Andreas Beigel celoláník z Korolup, matka rozená Högenauer||'''Schwarz Maria''' (17) v Korolupech čp. 13, otec Franz Schwarz pololáník z Korolup, matka Maria rozená Platzer||A. Strobl pololáník z Nespitz a Franz Jandl celoláník z Korolup
|-
|21. červenec 1903||Martin Sperka||'''Schwarz Jakob''' (24) pololáník z Korolup čp. 13, otec Franz Schwarz, matka Maria rozená Platzer ||'''Apeltauer Johanna''' (22) , otec Mathias Apeltauer, matka Maria rozená Blei||Andreas Dunkler pololáník z Nespitz a Josef Beigel celoláník z Korolup
|-
|28. července 1903||Martin Sperka||'''Stiepani Johann''' (32) pololáník z Korolup čp. 31, otec Martin Stiepani pololáník, matka Maria rozená Apeltauer (otec Mathias) v Korolupech||'''Tschoffa Johanna''' (23) v rodičovském domě v Korolupech čp. 41, otec Johann Tschoffa pololáník, matka Theresia narozená Georg Schwarz z Korolup||Andreas Apeltauer gruntovník z Korolup a ? Soukop z Korolup
|-
|2. květen 1904||Josef Václavík z Lubnice||'''Burda Franz''' (25) záložník v Korolupech čp. 58, otec nádeník Franz Burda z Korolup, matka Agnes rozená Štěrba (otec Jakub) z Velkého Jeníkova/Groß Jenikau u Telče||'''Večeřa Antonia''' (21) děvečka na čp. 13 v Korolupech, otec Anton Večeřa čeledín na Mitrowitzhof/Mitrovický statek u Uherčic, matka Franziska rozená Janíček (otec Franz) z Domamilu ||Franz Slabý kovářský mistr z Korolup čp. 19 a Jakub Prát nádeník z Korolup čp. 71 (str. 35)
|-
|21. listopad 1905||Josef Anderl||'''Kotzian Laurenz''' (30) záložník (Ersatz-Reservist des Infanterie Regiments Nr. 99) v Korolupech čp. 22, otec Franz Kotzian z Korolup, matka Anna Maria narozená Mathias Apeltauer z Korolup||'''Tschoffa Maria''' (21), otec Johann Tschoffa pololáník z Korolup, matka Theresia narozená Georg Schwarz z Korolup||Franz Stiepani z Korolup čp. 60 a Johann ? z Korolup čp. 9
|-
|21. listopad 1905||Josef Anderl||'''Tschoffa Johann''' (27) pololáník z Korolup čp. 41 (Ersatz-Reservist des Infanterie Regiments Nr. 99), otec Johann Tschoffa pololáník z Korolup, matka Theresia narozená Georgovi Schwarz v Korolupech||'''Jandl Maria''' (25) z rodičovského domu v Korolupech čp. 49, otec Leopold Jandl, matka Maria rozená Voříšek z Korolup||Franz Soukopp z Korolup čp. 69 a Josef Schwarz z Korolup čp. 67
|-
|13. únor 1906||Heinrich Apeltauer prem. z kláštera v Teplé u Einsiedl bei Marienbad/Mnichov u Mariánských Lázní||'''Apeltauer Ignaz''' (29) celoláník z Korolup čp. 37 (Ersatz-Reservist des Infanterie Regiments Nr. 99), otec Andreas Apeltauer, matka Katharina narozená Franz Fuchs z Mešovic||'''Schwarz Maria''' (20) z Korolup čp. 61, otec Johann Schwarz pololáník z Korolup, matka Albina narozená Franz Blei z Korolup||Martin Stiepani pololáník z Korolup čp. 31 a Johann Soukopp pololáník z Korolup čp. 16
|-
|13. únor 1906||Heinrich Apeltauer prem. z kláštera v Teplé Einsiedl bei Marienbad/Mnichov u Mariánských Lázní||'''Schwarz Franz''' (29) celoláník z Korolup čp. 15, otec Leopold Schwarz, matka Katharina narozená Johann Steindl z Lospitz ||'''Apeltauer Maria''' (22) z Korolup čp. 37, otec Andreas Apeltauer, matka  Katharina narozená Franz Fuchs z Nespitz|| Steindl z Lospitz čp. 3 a Franz Fuchs z Nespitz čp. 26
|-
|20. květen 1906||Josef Anderl||'''Kalenda Johann''' (23) záložník c. k. pěšího pluku z Police čp. 1, otec Johann Kalenda služebník z Uherčic, matka Marie rozená otci Mathias Veverka ze Schinkahof v Piesling/Písečná||'''Blažek Johanna''' (26) z Korolup čp. 59, otec Franz Blažek z Korolup (otec Josef Blažek a matka Johhanna rozená Jordanek), matka Juliana narozená tesaři Johannu Paul z Korolup||Franz Stiepani z Korolup čp. 60 a ? 
|-
|23. říjen 1906||Josef Anderl||'''Harrer Leopold''' (43) pololáník ze Stálek čp. 53, otec Josef Harrer pololáník ze Stálek, matka Elisabeth rozená Stiepani z Korolup||'''Schremser Maria''' (33) z rodičovského domu čp. 73 v Korolupech, otec Franz Schremser z Korolup, matka Katharina rozená Dunkler z Korolup||Josef Eidher pololáník ze Stálek čp. 72 a Andreas Apeltauer pololáník z Korolup čp. 40
|-
|27. listopadu 1906||Josef Anderl||'''Schauaus Jakob''' (56) z Korolupy čp. 62, otec Martin Schauaus z Korolup, matka Anna Maria narozená Kauer||'''Baldreich Maria''' (22) děvečka z Korolup na čp. 13, otec Jakob Baldreich z Mešovice, matka Josefa narozená Franziska Křivánek z Nespitz||str. 38
|-
|23. duben 1907||Josef Anderl||'''Eker Peter''' (40) z Jazovic čp. 16, otec ? Eker z Jazovic, matka Anna rozená Hummel z Jazovic ||'''Stiepani Maria''' (28) z Korolup čp. 3, otec Johann Stiepani, matka Anna Maria rozená Kotzian z Korolup (otec Johann narozen v Hafnerluden)||Mathias Jausen pololáník z Jazovic čp. 4 a Johann Deckenbach chalupník z Jazovic čp. 35 (Starý Petřín)
|-
|8. říjen 1907||Josef Václavík v Lubnici||'''Setzer Johann''' (32) z Podhradí (Freistein) čp. 17, záložník (k.k. Landwehr Infanterie Regiment Nr. 5), otec Setzer Anton z Freistein, matka Eleonora rozená Silberbach z Drosendorfu (otec Josef)||'''Nevěčný Katharina''' (27) z Korolup čp. 27, otec Anton Nevěčný z Korolup, matka Katharina rozená Fuchs (otec Jakob Dančovice fara Alt Hart) z Korolup||Franz Apeltauer pololáník z Korolup čp. 6 a Franz Setzer z Mallersbach (u Hardegg) čp. 22
|-
|19. listopad 1907||Anton Pošvář||'''Burda Johann''' (24) z Korolup čp. 19, otec Burda Franz nádeník z Korolup, matka Agnes rozená Štěrba z Telče||'''Stiepani Antonia''' (27) z Korolup, otec Stiepani Johann chalupník čp. 3, matka Anna Maria rozená Kotzian z Hafnerluden/Lubnice||Johann Deckenbach z Jasowitz/Jazovic čp. 35 a Franz Burda z Uherčic čp. 46
|-
|14. leden 1908||Franz Hlavička v Jemnici||'''Táborský Peter''' (27) z Radotic čp. 43 záložník (Ersatz-Reservist des Infanterie Regiments Nr. 99), otec Franz Táborský chalupník z Radotic, matka rozená Nevrkla z Radotic||'''Račický Maria''' (23) děvečka na čp. 6, otec Franz Račický chalupník z Louky (Jemnice), matka rozená Valla (Vala) z Třebelovic||Anton Račický z Louky a Franz Ševelda z Oponešic
|-
|17. listopad 1908||Anton Pošvář||'''Niederhafner Georg''' (29) z Dančovic čp. 21, záložník (k.k. Landwehr Infanterie Regiment „Brünn“ Nr. 14), otec Mathias Niederhafner pololáník z Dančovic, matka Theresia rozená Schön z Dančovic||'''Schwarz Maria''' (23) z Korolup, otec Leopold Schwarz pololáník z Korolup čp. 15, matka Katharina rozená Steindl z Korolup ||Johann Schön gruntovník z Dančovic čp. 6 a M. Steindl gruntovník z Lovčovice/Lospitz čp. 30
|-
|24. listopad 1908||Anton Pošvář||'''Tschoffa Georg''' (26) z Korolup čp. 41, otec Johann Tschoffa celoláník z Korolup čp. 41, matka Theresia rozená Schwarz (otec Georg) z Korolup||'''Tschoffa Maria''' (28) pololánička z Korolup čp. 41, vdova po zemřelém Johannu Tschoffa pololáníku z Korolup čp. 41, otec Leopold Jandl gruntovník z Korolup čp. 49, matka Maria rozená Voříšek z Oslnovic||Josef Baldreich gruntovník z Korolup čp. 17 a Franz Soukopp gruntovník z Korolup čp. 69
|-
|1. listopad 1909||Anton Pošvář||'''Endl Josef''' (22) nádeník (Taglöhner) v Korolupech na čp. 39 v záloze (Ersatz-Reservist des Infanterie Regiments Nr. 99), otec Endl Eduard nádeník z Police, matka Maria rozená Ševelda v Polici||'''Neshyba Anastasia''' (22) děvečka v Korolupech na čp. 39, otec Johann Neshyba chalupník z Loukovic (Laukowitz) čp. 54, matka Franziska rozená Benc z Loukovic||(tři křížky) Růžička nádeník z Police čp. 86 a Kauer pololáník z Korolup čp. 18
|-
|25. leden 1910||Anton Pošvář||'''Apeltauer Jakob''' (23) pololáník z Korolup čp. 48, otec Apeltauer Jakob pololáník z Korolup, matka Maria rozená Schwarz z Korolup||'''Jandl Franziska''' (22) z Korolup čp. 49, otec Leopold Jandl z Korolup čp. 49, matka Maria rozená Vořišek z Oslnovic|| Johann Soukopp pololáník z Korolup čp. 16 a Franz Tschoffa pololáník z Korolup čp. 41
|-
|5. duben 1910||Anton Pošvář||'''Soukopp Franz''' (53) gruntovník z Korolup čp. 69, otec Johann Soukopp gruntovník z Korolup, matka Johanna rozená Gollinger z Korolup||'''Blei Katharina''' (53) z Korolup čp. 6, vdova po zemřelém Martinovi Blei z Korolup čp. 6, otec Johann Komenda z Korolup, matka Appolonia Zach rozená ve Vratěníně||Franz Apeltauer pololáník z Korolup čp. 6 a Franz Blažek z Korolup čp. 59 (rozvod od stolu a lože povolen v Jemnici)
|-
|12. duben 1910||Anton Pošvář||'''Soukopp Johann''' (27) z Korolup čp. 16, otec Johann Soukopp pololáník z čp. 16, matka Anna Maria rozená Irschik z Korolup||'''Apeltauer Katharina''' (22) z Korolup čp. 40, otec Andreas Apeltauer pololáník z Korolup čp. 40, matka Juliana rozená Komenda z Korolup||? Apeltauer pololáník z Korolup čp. 6 a Johann Swarz pololáník z Korolup čp. 61
|-
|19. červenec 1910||Anton Pošvář||'''Mold Franz''' (31) gruntovník (Grundbesitzer) z Langau čp. 36, otec Florian Mold gruntovník z Langau, matka Maria rozená Reiss z Langau||'''Dunkler Maria''' (32) z Korolup čp. 68, otec Johann Dunkler sedlák z Korolup, matka Johanna rozená Jandl z Korolup ||Martin Stiepani gruntovník (Grundbesitzer) z Korolup čp. 31 a Johann Blüml gruntovník z Langau čp. 11
|-
|14. srpen 1910||Anton Pošvář||'''Novák Franz''' (25) záložník (k.k. Landwehr Infanterie Regiment „Brünn“ Nr. 14) ve službě (Dienstkraft) v Korolupech čp. 35, otec Novák Johann nádeník z Opatova/Opatau čp. 174, matka Franziska rozená Tuna z Opatova||'''Prokeš Antonia''' (23) služka v Korolupech čp. 21, otec Johann Prokeš nádeník z Bačkovic čp. 6, matka Apolonia rozená Kasal z Bačkovic||M. Schwarz gruntovník (Grundbesitzer) z Korolup čp. 36 a A. Beigel gruntovník (Grundbesitzer) z Korolup čp. 21
|-
|4. únor 1911||Anton Pošvář||'''Högenauer Karl''' (51) z Wolfsbachu čp. 22, otec Högenauer Franz z Vratěnína čp. 8, matka Johanna rozená Fetscher z Luden u Raabs) an der Thaya  ||'''Stiepani Maria''' (27) z Korolup čp. 12, otec Franz Stiepani pololáník z Korolup čp. 12, matka Maria rozená Stadler z Tiefenbach/Hluboká u Písečné ||Josef N? z Heinrichsreith čp. 2 u Drosendorfu a Mathias Luksch z Korolup čp. 20 
|-
|2. květen 1911||Anton Pošvář||'''Prochazka Franz''' (27) z Chvalatic čp. 43, otec Karl Prochazka z Chvalatic čp. 43, matka Theresia Scherer z Chvalatic||'''Vyhlidal Juliana''' (33) z Korolup čp. 24, otec Franz Vyhlidal z Korolup, matka rozená Noha z Uherčic||Johann Stiepani pololáník z Korolup čp. 9 a Franz Scherer z Chvalatic čp. 78
|-
|15. říjen 1911||Raimund Jungbauer ve Vídni XII., Neumargareten||'''Stiepani Franz''' (30) z Korolup čp. 60, otec Franz Stiepani, matka Theresia rozená Apeltauer z Korolup||'''Baldreich Josefa''' (20) z Korolup čp. 6 u Karoline Baldreich, zemřelý otec Josef Baldreich z Police, matka Josefa rozená Křivánek||Friedrich Postl Ramperstorffergasse čp. 40 Wien V. a Franz Kotzian Hahngasse čp. 24 Wien IX.
|-
|16. leden 1912||Anton Pošvář||'''Komenda Johann''' (34) z Lubnice čp. 7, otec Andreas Komenda pololáník z Lubnice čp. 7, matka Juliana Stiepani z Korolup (otec Franz Stiepani) ||'''Stiepani Katharina''' z Korolup čp. 12, otec pololáník z Korolup čp. 12, matka Maria rozená Stadler z Tiefenbach/Hhluboká u Písečné ||Johann Strobl pololáník z Lubnice čp. 28 a Jakob Högenauer z Wolfsbach (Dolní Rakousko) čp. 22
|-
|6. února 1912||Anton Pošvář||'''Hochrainer Johann''' (29) záložník c. k. pěšího pluku č. 99 (Ersatz-Reservist des Infanterie Regiments Nr. 99) z Podhradí čp. 12, otec Johann Hochrainer, matka Maria rozená Reiber z Freistein||'''Vyhlidal Antonia''' (25) z Korolup čp. 24, otec Franz Vyhlidal z Korolup, matka Khatarina rozená Noha z Uherčic||Alois Steinbrecher z Freistein č. 15 a Franz Prochaska z Chwallatitz čp. 43
|-
|13. únor 1912||Anton Pošvář||'''Komenda Josef''' (28) záložník c. k. pěšího pluku č. 99 (Ersatz-Reservist des Infanterie Regiments Nr. 99) z Korolup čp. 7, otec Johann Komenda celoláník z Korolup, matka Maria rozená Fuchs z Nespitz||'''Stiepani Justina''' (27) z Korolup čp. 35, otec celoláník Johann Stiepani, matka Marie rozená Beigel z Korolup||Franz Apeltauer pololáník z Korolup čp. 6 a Franz Gollinger pololáník z Korolup čp. 5
|-
|13. únor 1912||Anton Pošvář||'''Stiepani Johann''' (24) dělostřelec v záloze z Korolup (Kanonier, Festungsartillerie-Regiment) z Korolupy čp. 35, otec Johann Stiepani celoláník z Korolup, matka Maria rozená Beigel z Korolup||'''Komenda Johanna''' (25) z Korolup čp. 7, otec Johann Komenda celoláník, matka Maria rozená Fuchs z Nespitz/Mešovice||Andreas Beigel celoláník z Korolup čp. 21 a Andreas Schwarz celoláník z Korolup čp. 36
|-
|19. únor 1912 ||Anton Pošvář ||'''Pfeifer Josef''' (24) z Podhradí čp. 83 náhradní záložník pěšího c. k. pluku č. 24 (Ersatz-Reservist des Infanterie Regiments Nr. 24), otec Pfeifer Augustin, matka Antonia Štěpanovsky z Freistein||'''Ondráček Maria Karolina''' (23) z Korolup čp. 76, otec Philipp Ondráček z Korolup, matka Maria rozená Benda z Police ||Anton Ondráček z Uherčic čp. 55 a Franz Müller z Freistein čp. 25
|-
|19. listopad 1912 ||Josef Anderl v kostele sv. Mikuláše ve Znojmě||'''Eher Rudolf''' (28) z Vratěnína čp. 16, otec Sebastian Eher, matka Maria rozená Dunkler (Josef) z Vratěnína||'''Stiepani Maria''' (26) z Korolup čp. 35, otec Johann Stiepani celoláník z Korolup, matka Maria rozená Beigel (Andreas) z Korolup ||Urban Urbanek z Vratěnína a Josef Komenda celoláník z Korolup čp. 7
|-
| 7. leden 1913 ||Anton Pošvář ||'''Baldreich Karl''' (30) z Korolup čp. 26, otec Josef Baldreich, matka Josefa rozená Křivánek z Police ||'''Sobotka Maria''' (22) děvečka z Korolup čp. 39, otec Johann Sobotka nádeník u Uherčic, matka Anna rozená Novák z Pirnitz/Brtnice ||Jakob Baldreich z Korolup čp. 62 a Johann Baigl ze statku Grösinghof u Stálek (str. 45)
|-
| 21. leden 1913 ||Anton Pošvář||'''Stiepani Josef''' (42) z Korolup čp. 52, otec pololáník Franz Stiepani z Korolup čp. 18, matka Elisabeth rozená Reiber z Korolup ||'''Wohl Katharina''' z Korolup čp. 52, otec Johann Wohl, matka Maria rozená Sommer z Korolup||Franz Jandl celoláník z Korolup čp. 38 a Johann ? pololáník z Korolup čp. 61
|-
| 8. duben 1913 ||Anton Pošvář||'''Boigner Jakob''' (24) z Korolup čp. 25, syn Marie Boigner z Freistein, otec Franz Boigner z Freistein čp. 38 a manželka Anna rozená Stiedl v Freistein/Podhradí ||'''Čermák Maria''' (21) z Korolup čp. 25, otec Ignaz Čermák z Alt-Dietmanns (Dolní Rakousko) čp. 81, matka Maria rozená Vevera v Kollmitz u Raabs an der Thaya||Johann ? z Korolup čp. 28 a Franz Schenkirsch tesař (Zimmerer, Zimmermann) z Korolup čp. 14
|-
| 13. květen 1913 || Anton Pošvář ||'''Eidher Karl''' (27) pololáník ze Stálek čp. 49, otec Eidher Johann, matka Elisabeth rozená Wagner ze Stálek ||'''Dunkler Juliana''' (32) z rodičovského domu čp. 68 v Korolupech, otec Dunkler Johann, matka Johanna rozená Jandl z Korolup ||Franz W? z Langau čp. 36 a Johann Eidher z Schaffa/Šafov čp. 52
|-
|3. červen 1913||Anton Pošvář||'''Stollhof Franz''' (28) v rodičovském domě v Mešovicích čp. 17 záložník (Ersatz-Reservist des Infanterie Regiments Nr. 99), otec Leopold Stollhof čtvrtláník z Mešovic, matka Maria rozená Kainz z Mešovic||'''Luksch Ernestine''' (28) v rodičovském domě v Korolupech čp. 20, otec Mathaeus Luksch celoláník z Korolup, matka Anna Maria rozená Stiepani z Korolup||Johann Linbauern celoláník z Rancířova čp. 51 a Johann ? pololáník z Korolup čp. 12
|-
|3. červen 1913||Anton Pošvář||'''Luksch Johann''' (31) v rodičovském domě v Korolupech čp. 20, otec Mathaeus Luksch celoláník z Korolup, matka Anna Maria rozená Stiepani z Korolup||'''Stiepani Maria''' (30) v rodičovském domě čp. 11, otec Franz Stiepani pololáník z Korolup, matka Elisabeth rozená Überreiter z Korolup||Franz Stadler pololáník z Korolup čp. 46 a Schön pololáník z Korolup čp. 44
|-
|15. červenec 1913||Anton Pošvář||'''Apeltauer Franz''' (35) v rodičovském domě čp. 37, otec Andreas Apeltauer celoláník z Korolup, matka Katharina Fuchs z Mešovic||'''Gollinger Maria''' (26) v rodičovském domě čp. 5, otec Franz Gollinger pololáník z Korolup, matka Apollonia rozená Stiepani z Korolup||Josef Stiepani celoláník z Korolup čp. 18 a Johann Stiepani pololáník z Korolup čp. 9
|-
|15. červenec 1913||Anton Pošvář||'''Gollinger Josef''' (28) v rodičovském domě čp. 5 záložník (Ersatz-Reservist des Infanterie Regiments Nr. 99), otec Franz Gollinger pololáník z Korolup, matka Apollonia rozená Stiepani z Korolup||'''Apeltauer Theresia''' (25) v rodičovském domě čp. 37, otec Andreas Apeltauer celoláník z Korolup, matka Katharina rozená Fuchs z Nespitz||Franz Stiepani celoláník z Korolup čp. 39 a Anton Blei pololáník z Korolup čp. 43
|-
|20. červenec 1913||Anton Pošvář||'''Endl Augustin''' (24) ve službě na čp. 44 v Korolupech, záložník (Ersatz-Reservist des Infanterie Regiments Nr. 99), otec Eduard Endl nádeník z Police, matka Marie rozená Sevelda z Budkova||'''Tříletá Marie''' (18) služka v Korolupech na čp. 44, otec Josef Tříletý tesař z Kostník, matka Antonia rozená Mochar z Kostník||Franz Stadler pololáník z Korolup čp. 46 a Josef Schön pololáník z Korolup čp. 44
|-
|16. září 1913||Anton Pošvář||'''Entenfellner Johann''' (37) z rodného domu v Habersdorfu na čp. 1 (mlýn), farnost Asperhofen v D. Rakousku, syn mistra mlynářského Ferdinanda Entenfellnera narozeného v Elsbachu okres Tulln, nyní bytem v Korolupech na mlýně čp. 1matka Maria Anna rozená otci Johann Stockhammer z Einsiedel v D. Rakousku||'''Waněk Berta''' (35) z rodného domu v Korolupech čp. 1, otec Peter Waněk mistr mlynářský, matka Anna Maria rozená otci Franz Oberbauer z Höhenberg||Anton Waněk (k.k. Gendarmerie Wachtmeister) z Police a Ferdinand Entenfellner mistr mlynář z Habersdorfu
|-
| 18. květen 1915 ||Anton Pošvář||'''Matzinger Johann''' (28) celoláník z Podhradí čp. 73, otec Matzinger Anton, matka Maria rozená Karlberger z Podhradí||'''Vyhlídal Agnes''' (25) v rodičovském domě v Korolupech čp. 24, otec Vyhlídal Franz obchodník, matka Katharina rozená Noha z Oslnovic (Höslowitz) ||Johann Stiepani pololáník z Korolup čp. 31 a Franz Prochaska z Čížova čp. 45 (Zaisa) u obce Horní Břečkov
|-
| 18. srpen 1918|| Anton Pošvář||'''Strobl Jakob''' (40) celoláník z Korolup čp. 63, otec Strobl Johann, matka Anna Maria rozená Stiepani v Korolupech||'''Hanek Maria''' (26), děvečka v Korolupech na čp. 69, otec Franz Hanek z Kdousova na čp. 5, matka Maria rozená Walla (Vala) v Kdousově&lt;ref&gt;Josef Gollinger narozený 21. 12. 1878 v Korolupech otci Jakob Gollinger pololáníku v Korolupech čp. 66 a matce Maria se oženil 25. 2. 1919 s Franziska Hanek z Kdousova.&lt;/ref&gt; || Jakob Baldreich statkář z Korolup čp. 17 a Jakob Nekula statkář z Kdousova čp. 38 
|-
| 10. září 1918 || Josef Rudisch v Drosendorfu ||'''Schwarz Jakob''' (39) pololáník z Korolup čp. 13, otec Franz Schwarz z Korolup, matka Anna Maria rozená ?  ||'''Soukopp Maria''' (38) v rodičovském domě čp. 53 v Korolupech, otec Mathias Soukopp celoláník, matka Theresia rozená Apeltauer z Korolup ||Andreas Schwarz celoláník z Korolup čp. 36 a Andreas Beigel celoláník z Korolup čp. 21
|-
|}

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>oqbckujyniprpfqgbl1va9l3r2tai47</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chov nandeje černohlavého</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7386</id>
    <revision>
      <id>38127</id>
      <parentid>29544</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:25:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6135" xml:space="preserve">Nandej černohlavý je druh papouška z Jižní Ameriky, který se občas chová v domácnosti.

=== Klec ===
Klec by měla být dostatečně veliká, aby neomezovala papouška v pohybu. Minimální rozměry klece jsou 60 × 40 × 50 cm. Doporučená velikost je 120 × 65 × 100 cm. Tato velikost umožňuje jak horizontální lezení, tak vertikální šplhání. Měl by zde být dostatečný počet bidýlek, aby se papoušek mohl pohybovat po celé kleci. Ve větších klecích je dobré nainstalovat i kus silné větve, po které by mohl lézt. Doporučují se alespoň čtyři nádobky na krmení. Na zrní, ovoce a zeleninu, jemný písek a na vodu. Tyto nádobky by měly být z nerezu, lehce omyvatelné. Nedoporučuje se napajedlo z umělé hmoty. Papoušek většinou rozkouše spodek napajedla a voda se v něm neudrží. Tyto nádobky dávejte zhruba do poloviny klece, a ne nad sebe. Do horní poloviny, mimo dosah krmení pak dejte bidýlko, které bude používat pro odpočinek. Na dno klece je dobré dát buď noviny a na ně písek nebo hobliny. Papoušek většinou v kleci nevydrží a má tendenci z klece vylézat a pohybovat se mimo ni. Dbejte na to, aby klec nebyla na prudkém slunci nebo naopak v chladnu nebo ve větru. Klec dejte z dosahu kouře a různých zápachů.

=== Údržba klece ===
Denně čistěte dno klece od zbytků potravy, aby nedocházelo k jejímu zahnívání.
Spodek klece by měl být měněn jednou týdně. Při této výměně nezapomeňte také omýt celou klec od případného trusu. Voda by měla být měněna každý den. Papoušci mají tendenci se v této vodě i koupat, pokud nemají jinou možnost, a tak se doporučuje i v průběhu dne tuto vodu kontrolovat. Ovoce nebo zeleninu mu neponechávejte starší než dva dny. Zrní měňte podle potřeby. Nedoporučuje se nakupovat zrní do zásoby. Většinou směs obsahuje slunečnicová semena, jejichž olej po delší době žlukne. Nakupujte raději menší množství, ale častěji. Před každou výměnou příslušného krmení nezapomeňte nádobku důkladně omýt.
Celková očista klece, včetně postřiku desinfekcí, by se měla provádět jednou ročně.

=== Jejich aktivity ===
Papoušci vyžadují neustále nějakou činnost. Je to jejich přirozené jednání a jakmile jim schází cítí se „znuděně“. Jsou schopni ve velmi krátké době rozkousat a rozžvýkat cokoliv dřevěného. Dejte jim proto do klece nějaké kousky větví z lísky obecné, černého bezu, topolu nebo hlohu. Do klece jim můžete také dát zvonečky, kroužky na houpání, kus surové kůže nebo jiné hračky na žvýkání. Cvičení a hraní jsou zajímavé aktivity, které velmi dobře působí na jejich psychiku. Nezapomeňte však na to, že potřebují minimálně 10 až 12 hodin klidu denně.

=== Chov a reprodukce ===
Nandej černohlavý je sexuálně zralý již ve třech letech. Samička snáší 2 až 6 vajíček na kterých sedí 24 až 26 dnů. V této době samečci obvykle sedávají poblíž. Rodiče by měli být krmeni stravou, která je bohatá na vápník a minerály.

Papoušci se celkem snadno rozmnožují. Před založením chovu je však velmi důležité, aby se seznámili se svým blízkým okolím a zvykli si na něj. Jakmile však papoušek má jednou mladé, je téměř jisté, že bude mít mladé každý rok.
Důležité je, aby měli bedýnku k zahnízdění. Ideální rozměry jsou 30 × 30 × 40 cm (D × Š × V). Bedýnka musí být v horní části klece a musí být naplněna ze 2/3 hoblinami, rašelinou nebo jiným měkkým materiálem. Poté, co samička usedne do hnízda začíná klást každý den jedno vajíčko, obyčejně 2 až 6 vajíček, ze kterých se asi po 24 až 26 dnech vylíhnou mláďata. Mláďata opouštějí hnízdo zpravidla po 50 dnech.

=== Možné problémy ===
Papoušek je značně odolný pták. V dobré kondici jej udržíte hlavně vyrovnanou stravou a péčí o jeho hygienu.
Možné příznaky začínající nemoci jsou: rozcuchané peří, často odpočívá a má hlavičku zastrčenou mezi křídly, nejeví chuť k jídlu, mají výtok z nosních dírek nebo zobáku, mají zamlžené oči, vodnatý trus, ztrácejí na váze (začíná se jim objevovat hrudní kost), těžko dýchá se zjevným otevíráním a zavíráním zobáku, je netečný, neustále sedí ve spodní části klece popřípadě na jejím dně, přestává mluvit nebo má zduřelý okraj zobáku (ozobí).

=== Koupání, péče a strava ===
[[Soubor:Parrot Arnost.jpg|náhled|Po koupeli]]
Osobní hygiena vašeho papouška se skládá z ranního koupání. Ranní koupel dodá jeho peří lesk a krásu. Lze jej koupat na dva způsoby: v ploché keramické misce do které si sám vleze a pomocí zobáku si postupně namáčí jednotlivé partie těla nebo použijte jemný rozprašovač, do kterého dáte vlahou vodu. Nezapomeňte na partie pod křídly, které jsou v horkých dnech obzvlášť citlivé. Po koupeli se papoušek nejdříve důkladně oklepe aby si srovnal peří a potom pomocí svého zobáku roztírá olej, který má ve svých žlázách na konci těla. Po rozetření oleje po celé délce peří je opět krásně lesklý. Peří na křídlech lze zkrátit aby nemohl létat.

Svůj zobák si papouškové pravidelně udržují svým šplháním nebo žvýkáním. V prodeji je velké množství různých přípravků (minerální bloky, kusy lávy, vápencové kameny), kterými papoušek udržuje tvar a ostrost svého zobáku. Nicméně zobák i jeho drápky mohou být odborně zkráceny, pokud přerostou. Tento zákrok mohou dělat pouze zkušení chovatelé a samozřejmě veterinární lékaři.
Jelikož papoušci v zajetí přece jen nemají tolik pohybu a možnosti výběru potravy je důležité, aby potrava kterou dostávají byla obohacena o vitamíny a minerály. Proto existují různé směsi, ve kterých kromě zrní různého druhu nechybějí ani již zmiňované vitamíny a minerály.

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Nandej černohlavý}}

[[Kategorie:Biologie]]</text>
      <sha1>lv2un618q9119dyln02v6te9rtcrnem</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Programování pro Arduino Uno</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7388</id>
    <revision>
      <id>44329</id>
      <parentid>44328</parentid>
      <timestamp>2021-08-04T15:40:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze 44328 od uživatele [[Special:Contributions/46.135.229.139|46.135.229.139]] ([[User talk:46.135.229.139|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="33088" xml:space="preserve">'''[[Arduino]] Uno''' je programovatelný mikropočítač, který s příslušným programem dokáže obstarávat jednoduché úlohy, jako je blikání LED diodou nebo melodie hraná z piezo reproduktoru. Programy píšeme v jazyce Wiring, který navazuje na C. Užíváme k tomu vývojové prostředí Arduino IDE, pomocí kterého potom napsaný program nahrajeme do Arduina.

[[Soubor:ArduinoUno R3 Front 450px.jpg|náhled|299x299px|Samotné Arduino]]

== Arduino IDE a jeho použití ==
[[Soubor:Ukázka programu v Arduino IDE.png|náhled|298x298px|Arduino IDE verze 1.6.0 a úspěšně zkompilovaný návrh]]
'''Arduino IDE''' je vývojové prostředí vytvořené pro Arduino. Obsahuje jednoduché ovládací prvky, takže naprogramovat Arduino v něm dokáže i začátečník.

Často si vystačíme s pěti hlavními tlačítky nad názvem našeho návrhu. První dvě slouží k ověření správnosti kódu(kompilaci) a následnému nahrátí do mikropočítače, další tři potom k vytvoření, otevření nebo uložení návrhu.

Jako první musíme vytvořit '''návrh (sketch)'''. Do bílého textového pole následně můžeme začít psát program.

Když máme hotovo, zmáčkneme tlačítko pro '''kompilaci''' a dole v černém poli se ukáže její výsledek.

Pokud jsme udělali chybu v návrhu tak to ihned zjistíme. Jakmile je kompilace úspěšná, tak program '''nahrajeme''' a měli bychom vidět žádanou činnost.

== Základní příkazy ==
Jazyk '''Wiring''' má dvě hlavní funkce:

'''setup()''' - Funkce '''setup()''' '''je zavolána po každém spuštění nebo stisknutí tlačítka reset.'''

- Užíváme ji k nastavení pinů, proměnných nebo různých knihoven.

'''loop()''' - Funkce '''loop() má za úkol opakovat se stále dokola.'''

- Umožnuje také schopnost reagovat na různé podněty.

Pro správné pochopení našeho programu je dobré si ho '''okomentovat vlastními poznámkami.'''

K tomu nám poslouží '''dvě lomítka (//)''', jak můžete vidět na obrázku.

'''Jak funkce setup() tak loop() musejí být započaty a zakončeny závorkami { }.'''

Bez nich program '''nebude''' funkční!

== První program - blikání ==
[[Soubor:Blikání vestavěnou LED diodou - program.png|náhled|290x290px|Ukázka Arduino IDE verze 1.6.0 a našeho prvního programu]][[Soubor:Blikání vestavěnou LED diodou zapojení.png|náhled|287x287px|K tomuto programu potřebujeme pouze Arduino]]
Tento příklad ukáže, jak je možné '''rozsvítit LED''' diodu vestavěnou v Arduinu.

'''V této ukázce se nacházejí čtyři nové příkazy:'''

'''int''' -- vybírá piny které budeme užívat

--v tomto programu zvolíme pin 13, který je běžně spojen s LED diodou integrovanou v Arduinu

'''pinMode''' -- určuje, zda jsou piny vstupní nebo výstupní ('''INPUT/OUTPUT''')

'''digitalWrite''' -- nastavuje napětí na vybraném pinu '''&lt;nowiki/&gt;'''- '''HIGH = zapnuto / LOW = vypnuto'''

'''delay''' -- nastavuje dobu, po kterou se nebude nic měnit ('''1000=1s''')

Budeme potřebovat:

* '''Arduino'''
* '''Vodiče'''

Kód programu:

{{Kód|jazyk=arduino|kód=
int ledPin = 13; //vybere pin pro připojené LED diody

void setup(){ 
  pinMode(ledPin, OUTPUT);  //nastaví ledPin jako výstupní
}

void loop() {
  digitalWrite(13, HIGH);   // rozsvítí LED diodu, HIGH nastavuje výstupní napětí
  delay(1000);              // nastaví dobu svícení na 1000ms(1s)
  digitalWrite(13, LOW);    // vypne LED diodu, LOW nastaví výstupní napětí na 0V
  delay(1000);              // nastaví dobu svícení
&lt;nowiki&gt;}&lt;/nowiki&gt;
}}


Pokud jste nahráli program správně, LED dioda na Arduinu by měla blikat v intervalu 1 vteřiny.

== Blikání LED diodou připojenou k digitálnímu výstupu ==
V tomto příkladu se dozvíte, jak je možné '''rozsvítit LED''' diodu, kterou máme připojenou k '''digitálnímu'''

'''pinu 11.''' Náš obvod musí obsahovat také '''rezistor''', postačí '''220Ω nebo 330Ω.''' Bez něj by mohlo dojít ke '''spálení'''

LED diody, takže ho budeme používat ve všech našich zapojeních obsahujících LEDky. K výpočtu odporu

využijeme vzorec z '''Ohmova zákona:'''

'''R=U/I'''[[Soubor:LED samotná zapojení.png|náhled|340x340px|'''Blikání LED diodou připojenou k digitálnímu výstupu''']]'''Budeme potřebovat:'''
* '''1x LED dioda'''
* '''Rezistor 220Ω nebo 330Ω'''
* '''Vodiče'''

'''Kód programu:'''
{{Kód|jazyk=arduino|kód=
int ledPin = 11; //vybere pin pro připojené LED diody

void setup(){ 

 pinMode(ledPin, OUTPUT);  //nastaví ledPin jako výstupní

}

void loop() {

 digitalWrite(11, HIGH);   // rozsvítí LED diodu, HIGH nastavuje výstupní napětí

 delay(1000);              // nastaví dobu svícení na 1000ms(1s)

 digitalWrite(11, LOW);    // vypne LED diodu, LOW nastaví výstupní napětí na 0V

 delay(1000);              // nastaví dobu svícení

&lt;nowiki&gt;}&lt;/nowiki&gt;
}}

== Semafor ==
Teď se naučíme sestrojit náš vlastní '''semafor'''.&lt;nowiki&gt; &lt;/nowiki&gt;Tento úkol nás naučí lépe užívat příkaz '''delay'''

a uvidíme smysl funkce '''loop''' v našich kódech.

'''Budeme potřebovat:'''
* '''3x barevné LED diody'''
* '''3x rezistor 220Ω nebo 330Ω'''
* '''Nepájivé pole'''
* '''Arduino'''
* '''Vodiče'''[[Soubor:Semafor zapojení.png|náhled|Schéma zapojení semaforu]]
Tento úkol nás naučí lépe užívat příkaz '''delay''' a uvidíme smysl funkce '''loop''' v našich kódech.

'''Kód programu:'''
{{Kód|jazyk=arduino|kód=
//Nastavíme piny připojených LED diod

int cervenaled = 9;

int oranzovaled = 10;

int zelenaled = 11;


void setup() {  

//Nastavíme zapojené piny jako výstupní  

pinMode (cervenaled, OUTPUT);  

pinMode (oranzovaled, OUTPUT);  

pinMode (zelenaled, OUTPUT);

}

void loop() {     

//Zde nastavujeme v jakém pořadí      

//a po jakou dobu budou LED diody svítit       

digitalWrite (cervenaled, 1);     

delay(9000);     

digitalWrite (oranzovaled, 1);     

delay (1000);     

digitalWrite (cervenaled, 0);     

digitalWrite (oranzovaled, 0);          

digitalWrite (zelenaled, 1);     

delay (9000);     

digitalWrite (zelenaled, 0);     

digitalWrite (oranzovaled, 1);     

delay (3000);     

digitalWrite (oranzovaled, 0);

&lt;nowiki&gt;}&lt;/nowiki&gt;
}}

== Čtení analogového vstupu s potenciometrem ==
Program je určený pro čtení '''analogového vstupu''' na '''pinu 2''' a zobrazení výsledků na '''sériovém monitoru'''. 

'''Použité součástky:'''
*   '''Potenciometr 10KΩ'''
*   '''Arduino'''
*   '''Vodiče'''
*   '''Nepájivé pole'''[[Soubor:Čtení analogového vstupu schéma obrázek.png|náhled|289x289px|Čtení analogového vstupu - schéma zapojení]]
[[Soubor:Sériový monitor obrázek.png|náhled|Sériový monitor obrázek|250x250px]]
'''Kód programu:'''
{{Kód|jazyk=arduino|kód=
void setup() {  

// nastaví sériovou komunikaci na 9600 bitů za sekundu:  

Serial.begin(9600);

}


// funkce loop se bude opakovat navždy:

void loop() {  

// čte vstup na analogovém pinu 2:  

int hodnotaNaPotenciometru = analogRead(A2);  

// ukáže výsledek na sériovém monitoru:  

Serial.println(hodnotaNaPotenciometru);  

delay(1);        // pauza mezi čteními pro stabilitu

&lt;nowiki&gt;}&lt;/nowiki&gt;
}}
Po nahrátí programu do Arduina ho '''necháme připojené''' k PC. V Arduino IDE zvolíme

'''nástroje''' a následně '''sériový monitor.''' Ten by nám měl ukázat '''měnící se hodnoty''',

způsobené '''otáčením''' potenciometru.

== Čtení hodnot z digitálního vstupu ==
Program pro '''čtení digitálního pinu 2''', ke kterému je jako '''vstup''' připojeno '''tlačítko'''. Použijeme rezistor s velkým odporem,

v tomto příkladu 10KΩ, aby se správně ukazovaly změny na vstupu.

Výsledek mačkání tlačítka se nám zobrazí na '''sériovém monitoru'''.

'''Použité komponenty:'''
* '''Tlačítko'''
* '''Odpor 10KΩ'''
[[Soubor:Čtení digitálního vstupu schéma obrázek.png|náhled|324x324px|Čtení digitálního vstupu - schéma zapojení]]'''Užitý program:'''
{{Kód|jazyk=arduino|kód=
// na digitální pin 2 je připojeno tlačítko

int tlacitko = 2; //název si volíme, pin také

// funkce setup proběhne jednou, když zmáčknete reset

void setup() { 

//nastaví sériovou komunikaci na 2400 bitů za vteřinu: 

Serial.begin(2400); 

// nastaví tlačítko jako vstup: 

pinMode(tlacitko, INPUT);

}

// funkce loop se bude opakovat navždy

void loop() { 

// přečte vstupní pin: 

int stavtlacitka = digitalRead(tlacitko); 

// ukáže, v jakém stavu se tlačítko nachází: 

Serial.println(stavtlacitka); 

delay(1);        // pauza mezi čteními pro stabilitu   
}}
    Po nahrátí programu do Arduina ho '''necháme připojené''' k PC. V Arduino IDE zvolíme

'''nástroje''' a následně '''sériový monitor.''' Ten by nám měl ukázat '''měnící se hodnoty''',

způsobené '''mačkáním tlačítka.'''

== Semafory s tlačítkem ==
Tato úloha spojuje minulý příklad semaforu s tlačítkem. Přidáme i semafor k přechodu pro chodce.

Důležité je hlavně '''správné načasování''', které můžeme porovnávat s nastavením skutečné dopravní signalizace.

Princip programu je jednoduchý. Auta mají zelenou, po 10 vteřinách od stisknutí tlačítka naskočí oranžová a červená.
Následuje 2 vteřiny prodleva a po ní mají chodci zelenou na dobu 9 vteřin. Poté 5 vteřin červená na obou semaforech
a následně je opět zelená pro auta dokud znova nezmáčkneme tlačítko.

Opět použijeme příkaz '''digitalRead''' ke '''čtení''' hodnot z '''tlačítka'''.

Nově použijeme také příkazy '''if'''(pokud) a '''else'''(ostatní možnosti). Jsou to '''podmínky''', když neplatí if,
tak platí else a naopak. Pokud chcete v programování mikroprocesorů pokračovat, je '''nutné''' pochopit
jejich funkci. V mém kódu platí if, pouze když zmáčkneme tlačítko, jinak platí else.
'''Nikdy nemohou platit zároveň!'''
[[Soubor:Semafor s tlačítkem.png|náhled|377x377px|Schéma zapojení semaforu s tlačítkem]]
'''Budeme potřebovat:'''
* '''2x zelená LED dioda'''
* '''2x červená LED dioda'''
* '''1x oranžová LED dioda'''
* '''5x rezistor 220Ω'''
* '''1x rezistor 10KΩ'''
* '''Tlačítko'''
* '''Vodiče'''
* '''Arduino'''
* '''Nepájivé pole'''
'''Kód programu:'''
{{Kód|jazyk=arduino|kód=
//Semafor s tlačítkem

//Nastavení pinů LED diod a tlačítka
//CL = červená LED,OL = oranžová LED, atd..
int CL = 9;
int OL = 10;
int ZL = 11;
int prechodC = 5; //semafor pro chodce má pouze 2 LED diody
int prechodZ = 6;
int tlacitko = 2;
int stavTlacitka = 0; //proměnná pro změnu stavu tlačítka

void setup() {
//nastavení pinů LED diod jako výstupní a tlačítka vstupní:
pinMode (CL, OUTPUT);
pinMode (OL, OUTPUT);
pinMode (ZL, OUTPUT);
pinMode (prechodC, OUTPUT);
pinMode (prechodZ, OUTPUT);
pinMode (tlacitko, INPUT);

}

void loop() {
//Tento příkaz čte změnu stavu tlačítka:
stavTlacitka = digitalRead(tlacitko);
//Používáme podmínku if(pokud) a else(ostatní možnosti):
   if (stavTlacitka == HIGH){ //Když zmáčkneme tlačítko,
                              //stanou se následující akce
       delay(10000);
       digitalWrite(ZL, LOW);
       digitalWrite(OL, HIGH);
       delay(2000);
       
       digitalWrite(OL, LOW);
       digitalWrite(CL, HIGH);
       delay(2000);
       
       digitalWrite(prechodC, LOW);
       digitalWrite(prechodZ, HIGH);
       delay(9000);
       
       digitalWrite(prechodZ, LOW);
       digitalWrite(prechodC, HIGH);
       delay(5000) ;
         
       digitalWrite(OL, HIGH);
       delay(2000);
       digitalWrite(OL, LOW);
       }
   else {  //Pokud nedojde ke stisknutí tlačítka,
           //platí nasledující příkazy
     digitalWrite(CL, LOW);
     digitalWrite(ZL, HIGH);
     digitalWrite(prechodC, HIGH);
  &lt;nowiki&gt;}&lt;/nowiki&gt;
}}

== Rozsvěcování a zhasínání LED diody ==
V tomto příkladu si ukážeme, jak '''postupně zhasínat a rozsvěcovat''' LED diodu pomoci příkazu '''analogWrite()'''.

'''Budeme potřebovat:'''
* '''1x LED dioda'''
* '''Rezistor 220Ω nebo 330Ω'''
* '''Vodiče'''
* '''Arduino'''
* '''Nepájivé pole'''[[Soubor:Stmívání a rozsvěcování LED diody schéma obrázek.png|náhled|319x319px]]

'''Kód programu:'''
{{Kód|jazyk=arduino|kód=
int led = 6;           // pin, ke kterému je připojena LED dioda

int jas = 0;    // nastavuje jas LED diody

int hodnotaZhasinani = 5;    // udává o kolik má LED zhasínat

void setup()  { 

// nastaví pin 6 jako výstupní: 

pinMode(led, OUTPUT);

}

void loop()  { 

// nastaví jas na pinu 6: 

analogWrite(led, jas);    

// změní jas při dalším průběhu funkce loop: 

jas = jas + hodnotaZhasinani;

// po úplném zhasnutí se LED dioda začne opět rozsvěcovat 

  if (jas == 0 || jas == 255) {
    hodnotaZhasinani = -hodnotaZhasinani ;
  }    
  // nastavení pauzy na 50 ms, abychom vidělí výsledek   
  delay(50);                            
&lt;nowiki&gt;}&lt;/nowiki&gt;
}}
Výsledek by měl být dobře viděť. '''Pozměněním''' hodnot docílíme '''různé''' doby '''zhasnutí.'''           

== Melodie hraná z piezo reproduktoru ==
V tomto příkladu si ukážeme, jak používat příkaz '''tone()''' a také jak k programu připojit soubor '''pitches.h''',
což je soupis hodnot výšek tónů, díky kterému tóny znějí tak, jak mají. Vytvořil ho Brett Hagman, kvůli kterému
vznikl příkaz tone().

'''Použité součástky:'''
* '''Piezo reproduktor'''
* '''Arduino'''
* '''Nepájivé pole'''
* '''Vodiče'''
[[Soubor:Melodie schéma zapojení obrázek.png|náhled|Schéma zapojení piezo reproduktoru]]'''Kód programu:'''
{{Kód|jazyk=arduino|kód=
# include &quot;pitches.h&quot; //přidá k programu potřebný soubor, který udává hodnotu daného tónu

//noty, které melodie obsahuje

int melodie[] = { 

NOTE_C4, NOTE_G3,NOTE_G3, NOTE_A3, NOTE_G3,0, NOTE_B3, NOTE_C4};

// udává časování not: 4 je nota čtvrťová, 8 pak nota osminová

int casovaniNot[] = { 

4, 8, 8, 4,4,4,4,4 };

void setup() { 

for (int Nota = 0; Nota &lt; 8; Nota++) {   

//výpočet délky zvuku jedné noty vypočítáme tak, že vydělíme 1000/noteDurations   

//např.1000/4 nebo 1000/8        

int casovaniNoty = 1000/casovaniNot[Nota];   

//první číslem v závorce určujeme digitální pin pro výstup    

tone(7, melodie[Nota],casovaniNoty);   

//pro rozlišení not nastavte pauzyMeziNotami * 1.30    

int pauzyMeziNotami = casovaniNoty * 1.30;   

delay(pauzyMeziNotami);   

//zastaví melodii   

noTone(8); 

}

}

void loop() { 

//pokud nechcete melodii opakovat, tak funkci loop nechte prázdnou

&lt;nowiki&gt;}&lt;/nowiki&gt;
}}
Když jste program '''úspěšně nahráli''', měli byste slyšet '''melodii''' vycházející z reproduktoru.

== Sledování teploty a vlhkostí v časech a tvorba grafů ==
Cílem této úlohy je sledování teploty a vlhkosti venku a uvnitř pomocí dvou DHT11, Arduina Uno a Ethernet shieldu.

[[Soubor:Schema zapojení.png|náhled|Schéma zapojení DHT11 k Arduinu]]

==== Zapojení: ====
Ke správné funkčnosti našeho zařízení potřebujeme tyto součásti:

·       '''Arduino Uno'''

·       '''Ethernet shield'''

·       '''2x DHT11'''

·       '''1x rezistor 10kOhm'''

·       '''Vodiče'''

·       '''Ethernet kabel'''

·       '''Router'''

·       '''Počítač připojený k síti'''

·       (Volitelně nepájivé pole)

Výše můžete vidět schéma připojení součástek k Arduinu. Dále je nutné zasunout Ethernet shield do Arduina,

zapojit do něj a do sítě ethernet kabel a připojit k napájení.

Poté již stačí jen nahrát a sputit potřebné programy a můžeme vidět výsledek naší práce. 

Stačí spustit prohlížeč a zadat námi zvolenou IP adresu.

==== Program pro Arduino: ====

{{Kód|jazyk=arduino|kód=

# include &quot;DHT.h&quot; //Přidáme používané knihovny
# include &lt;SPI.h&gt;
# include &lt;Ethernet.h&gt;

# define DHTPIN0 2 //definuje použité piny
# define DHTPIN1 3
# define DHTTYPE DHT11 //definuje použitý typ DHT

DHT dht0(DHTPIN0, DHTTYPE);
//určuje jaké DHT užíváme a kde je připojeno

DHT dht1(DHTPIN1, DHTTYPE);

byte mac[] = { //sem napište MAC adresu vašeho ethernet
                     //shieldu, většinou se shoduje

0x90, 0xA2, 0xDA, 0x00, 0x23, 0x36 };

IPAddress ip(192,168,199,102); //nastavuje IP adresu, ze //které budeme číst data

EthernetServer server(80); //nastavuje port

void setup() { //tato funkce se volá vždy jednou na začátku
 Serial.begin(9600); //spouští sériovou komunikaci
 dht0.begin(); //spouští komunikaci s DHT
 dht1.begin();
  Ethernet.begin(mac, ip); //spouští komunikaci přes ethernet
  server.begin();
  Serial.print(&quot;IP je &quot;);
  Serial.println(Ethernet.localIP());} //vypíše lokalní IP adresu
void loop() { //opakuje se stále dokola

int h0 = dht0.readHumidity(); //vytvoří proměnnou z přečtené
                                          //vlhkosti

int t0 = dht0.readTemperature();

int h1 = dht1.readHumidity();

int t1 = dht1.readTemperature();
 Serial.print(h0); //do sériového monitoru vypíše h0
 Serial.print(&quot;\t&quot;);
 Serial.print(t0);
 Serial.print(&quot;\t&quot;);
 Serial.print(h1);
 Serial.print(&quot;\t&quot;) ;
 Serial.print(t1);
 Serial.print(&quot;\n&quot;); 
 delay(500); //vytvoří zpoždění 500ms
  EthernetClient client = server.available();
  if (client) {
    Serial.println(&quot;nový&quot;);
    boolean currentLineIsBlank = true;   
    while (client.connected()) { 
      if (client.available()) {
        char c = client.read();
        Serial.write(c);
        if (c == '\n' &amp;&amp; currentLineIsBlank) {       
          // Výstupní hodnoty z DHT odešle na IP adresu
           client.print(h0);
           client.print(&quot;,&quot;);
           client.print(t0);
           client.print(&quot;,&quot;);
           client.print(h1);
           client.print(&quot;,&quot;) ;
           client.print(t1);
          break;
        }
        if (c == '\n') {
          currentLineIsBlank = true;
        }
        else if (c != '\r') {
          currentLineIsBlank = false;
        }
      }
    }
    delay(1);
    client.stop();
    Serial.println(&quot;Klient odpojen&quot;);
  &lt;nowiki&gt;}&lt;/nowiki&gt;
}}

=== Python ===
'''Python''' je vysokoúrovňový programovací jazyk, který v roce 1991 navrhnul Guido Van Rossum.

Je to open-source projekt, který je dostupný na většinu platforem, od Linuxu, přes Windows až po OSX.

Existuje mnoho knihoven vytvořeným pro Python. Zde se zaměřím na '''Matplotlib, Psycopg2 a Flask'''.

K programování v jazyce Python užívám grafické rozhraní Spyder.

K nejdůležitějším vlastnostem  tohoto editoru patří zvýrazňování syntaxí a možnost spustit více programů najednou.

V této části uvidíte dva potřebné programy v jazyce Python , které nám budou ukládat hodnoty do databáze a vykreslovat grafy.

Musíte mít také vytvořenou databázi, do které se nám budou ukládat data.

Je důležité, aby jste měli všechny použité moduly nainstalované a funkční, jinak program nebude správně fungovat.

===== Flask =====
'''Flask je microframework pro Python''' určený k spravování a tvorbě webových stránek.

K  instalaci tohoto modulu je třeba stáhnout si instalační soubor pip z těchto stránek https://bootstrap.pypa.io/get-pip.py

a spustit ho v příkazové řádce příkazem python get-pip.py

Teď je třeba nainstalovat moduly, aby Flask fungoval,

příkazy v řádce:

·       pip install Jinja2

·       pip install Flask

V Pythonu poté připojíme HTML soubor, který zajistí vzhled našich stránek. 

===== Matplotlib =====
Matplotlib '''je knihovna pro Python, užívaná k vytváření grafů'''

(sloupcových, bodových, atd.) a dále například histogramů. K tomu nám stačí jen pár řádků kódu.

Já knihovnu užívám k tvorbě grafu, ve kterém se zobrazuje vnitřní a venkovní teplota a vlhkost.

Data se získávají z databáze, do které se ukládají opět přes Python. 

===== Psycopg2 =====
'''Psycopg2''' je nejpoužívanější  knihovna užívaná k práci s databázovým systémem PostgreSQL.

Umožňuje nám do databáze přistupovat, číst z ní data a také do ní zapisovat.

Níže můžete vidět, jaký kód jsem použil pro přihlášení do databáze a následný zápis dat,

které jsou čteny z použité IP adresy, na kterou se odesílají naměřené hodnoty. 

=== SQL ===
'''SQL''' (Structured Query Language) je dotazovací jazyk, který je používán v '''dotazovací databázi'''. Je nástupcem jazyka SEQUEL.

  '''Přenositelnost SQL dotazů je omezená''', jelikož každý databázový systém obsahuje prvky a konstrukce, které nejsou ve standardech obsaženy.

  Existuje mnoho databázových systémů, např:

·       '''PostgreSQL'''

·       '''MySQL'''

·       '''Oracle'''

·       '''SQLite''' 

V této práci '''používám''' databázový systém '''PostgreSQL''', do kterého přistupuji jak z Pythonu, tak přes webové rozhraní Adminer.

Je to open-source software, takže je zdarma a volně dostupný všem uživatelům.


{{Kód|jazyk=python|kód=
# -*- coding: utf-8 -*-
import psycopg2 #naimportujeme potřebné moduly, tento je pro komunikaci s databází
from datetime import datetime #datetime je pro používání času
import time #time pro používání času
import httplib #pro síťovou komunikaci
web = httplib.HTTPConnection(&quot;192.168.199.102:80&quot;) #IP adresa ze které budeme číst data
web.request(&quot;GET&quot;, &quot;/&quot;) #data budeme sbírat metodou GET
r1 =web.getresponse() 
data1=r1.read() #přečte příchozí data

conn = psycopg2.connect(host='localhost', #zde zadáte adresu uložené databáze, uživ. jméno, heslo a název databáze
                        user='ham32291',
                        password='vo2OG9hu',
                        database='ham32291')
curs=conn.cursor() #vytvoří cursor

while True:
    try:
            data=data1.split(&quot;,&quot;) #oddělí příchozí data čárkou

            print data #vypíše do console příchozí data
            print int(data[0])
            print int(data[1])
            print int(data[2])
            print int(data[3])            
            try:                
                curs.execute(&quot;INSERT INTO arduino (vlhkost,teplota, teplotavenku, vlhkostvenku, cas) VALUES (%i,%i, %i, %i,CURRENT_TIMESTAMP)&quot; % (int(data[0]), int(data[1]), int(data[3]), int(data[2])))
                #tímto příkazem odesíláme přečtená data do databáze                
                conn.commit() 
                time.sleep(300) #vytvoří zpoždění 300s
            except conn.IntegrityError:  
                print &quot;Zápis dat selhal&quot; #pokud selže zápis dat do databáze vypíše se chybová hláška
                curs.close() #ukončí se komunikace s databází
    except conn.IntegrityError: 
            print &quot;Selhalo načítání !&quot; #pokud se nepodařilo přečist data, vypíše chybovou hlášku
}}


Zde můžete viděť verzi, která data nesbírá z IP adresy, ale přímo z Arduino přes USB sériovou komunikací:
{{Kód|jazyk=python|kód=
#!/usr/bin/python
# -*- coding: utf8 -*-
############################################D################################## 

from flask import Flask, url_for, request, render_template
import psycopg2
import serial
from datetime import datetime
com = serial.Serial('COM4', baudrate=9600)
arduinoString = com.readline() #Přečte text ze seriového vstupu 
conn = psycopg2.connect(host='zadejadresu', #zde zadáte adresu uložené databáze, uživ. jméno, heslo a název databáze
                        user='zadejuzivatelskejmeno',
                        password='zadej heslo',
                        database='zadejnazevdatabaze')
curs=conn.cursor()


while True:
    try:    
            arduinoString = com.readline() #Přečte text ze seriového vstupu 
            print arduinoString            
            data= arduinoString.split(&quot;\t&quot;) #Rozdělí data ze sériového vstupu na dvě části
    
    #        Vlh = float( data[0])
    #        temp = float( data[1])
    #        print temp
    #        print Vlh
            print data
            print int(data[0])
            print int(data[1])
            print int(data[2])
            print int(data[3])            
            try:                
                curs.execute(&quot;INSERT INTO arduino (vlhkost,teplota, teplotavenku, vlhkostvenku, cas) VALUES (%i,%i, %i, %i,CURRENT_TIMESTAMP)&quot; % (int(data[0]), int(data[1]), int(data[2]), int(data[3])))
                conn.commit()
            except conn.IntegrityError:
                print &quot;Zápis dat selhal&quot;
                curs.close()
    except conn.IntegrityError:
            print &quot;Selhalo načítání !&quot;

}}


=== Čtení dat a vykreslování grafů na serveru ===
{{Kód|jazyk=python|kód=
# -*- coding: utf-8 -*-
from __future__ import division, print_function, unicode_literals #naimportujeme všechny potřebné knihovny
from datetime import datetime
import StringIO
import base64
from time import mktime

from flask import Flask, render_template, send_from_directory, request
from matplotlib.pyplot import figure, title, xlabel, ylabel, plot, legend, axis, savefig
import os
import matplotlib
from scipy import arange


matplotlib.use('Agg') #určuje, že se z grafu vytvoří PNG obrázek, který se poté bude zobrazovat na webu
import psycopg2

PWD = os.path.dirname(__file__)
app = Flask(__name__)
######################################################################################
conn = psycopg2.connect(host='****', #připojíme se k databázi
                        user='****',
                        password='****',
                        database='****')
curs = conn.cursor() #vytvoří cursor pomocí kterého budeme přistupovat do databáze 


@app.route('/')
def index():
    od, do = -1, -1
    if &quot;od&quot; in request.args and request.args[&quot;od&quot;]: 
        od = odtext = request.args[&quot;od&quot;]
        odtext = od
        od = datetime.strptime(od, &quot;%Y-%m-%d&quot;) #převede vložený řetězec na datum 
        od = mktime(od.timetuple())
    else:
        odtext = &quot;&quot;

    if &quot;do&quot; in request.args and request.args[&quot;do&quot;]:
        do = request.args[&quot;do&quot;]
        dotext = do
        do = datetime.strptime(do, &quot;%Y-%m-%d&quot;)
        do = mktime(do.timetuple())
    else:
        dotext = &quot;&quot;


    return render_template('base1.html', img=image_gen(od, do), od=odtext, do=dotext)


def image_gen(od=-1, do=-1):
    conn = psycopg2.connect(host='****', #připojíme se k databázi
                        user='****',
                        password='****',
                        database='****')
    curs = conn.cursor()    
    
    
    if od &lt; 0 and do &lt; 0:
        curs.execute(
            #vybere z tabulky arduino data ze všech níže uvedených sloupců a seřadí je vzestupně podle času
            &quot;SELECT teplota, vlhkost, cas, vlhkostvenku, teplotavenku FROM arduino ORDER BY cas ASC&quot;)
    elif od &gt; 0 and do &gt; 0:
        od = datetime.fromtimestamp(od)
        do = datetime.fromtimestamp(do)
        curs.execute(
            &quot;SELECT teplota, vlhkost, cas, vlhkostvenku, teplotavenku FROM arduino WHERE cas &gt; '{}' AND cas &lt; '{}' ORDER BY cas ASC&quot;.format(
                str(od.year) + &quot;-&quot; + str(od.month) + &quot;-&quot; + str(od.day),
                str(do.year) + &quot;-&quot; + str(do.month) + &quot;-&quot; + str(do.day))) #převede datum z databáze do potřebné podoby 
    elif od &gt; 0:
        od = datetime.fromtimestamp(od)
        curs.execute(
            &quot;SELECT teplota, vlhkost, cas, vlhkostvenku, teplotavenku FROM arduino WHERE cas &gt; '{}' ORDER BY cas ASC&quot;.format(
                str(od.year) + &quot;-&quot; + str(od.month) + &quot;-&quot; + str(od.day)))
    elif do &gt; 0:
        do = datetime.fromtimestamp(do)
        curs.execute(
            &quot;SELECT teplota, vlhkost, cas, vlhkostvenku, teplotavenku FROM arduino WHERE cas &gt; '{}' ORDER BY cas ASC&quot;.format(
                str(do.year) + &quot;-&quot; + str(do.month) + &quot;-&quot; + str(do.day)))


    data = curs.fetchall()
    t = arange(0, len(data), 1)

    tep = list() #Vytvoří seznam 
    vlh = list()
    teplotavenku = list()
    vlhkostvenku = list()
    for d in data: 
        tep.append(d[0]) #přiřadí jednotlivé hodnoty k d[0], d[1], atd.
        vlh.append(d[1])
        teplotavenku.append(d[4])
        vlhkostvenku.append(d[3])

    fig = figure()
    graf = fig.add_subplot(111)

    graf.grid(True) #Vytvoří mřížku za grafem
    title(&quot;Teplota a vlhkost v čase&quot;) #Vytvoří nadpis

    xlabel(&quot;Čas[Počet dní]&quot;) #Vytvoří popisek osy x
    ylabel(&quot;Teplota[°C], Vlhkost[%], Teplota venku[°C], Vlhkost venku[%]&quot;) #Vytvoří popisek osy y

    plot(t, tep, label=&quot;Teplota&quot;, linewidth=2) #Vytvoří křivku teploty
    plot(t, vlh, label=&quot;Vlhkost&quot;, linewidth=2) #Vytvoří křivku vlhkosti
    plot(t, teplotavenku, label=&quot;Teplota venku&quot;, linewidth=2)
    plot(t, vlhkostvenku, label=&quot;Vlhkost venku&quot;, linewidth=2)
    if data:
        axis([0, len(data), min(min(tep), min(vlh), min(teplotavenku), min(vlhkostvenku)) - 5, 
              max(max(tep), max(vlh), max(teplotavenku), max(vlhkostvenku)) + 20]) #
    legend()
    output = StringIO.StringIO()
    savefig(output)
    r = base64.b64encode(output.getvalue())
    output.close()
    return r


@app.route('/tmp/&lt;path:filename&gt;')
def static_data(filename):
    return send_from_directory('tmp', filename)


############################################################################

if __name__ == '__main__':
    app.run(host='127.0.0.1', port=8080, debug=True)

}}

=== Webové rozhraní a HTML ===
[[Soubor:Graf počasí.png|náhled|Graf sledovaného počasí v čase|356x356pixelů]]
'''HTML''' (HyperText MarkUp Language) je název značkovacího

jazyka užívaného pro '''tvorbu webových stránek''', jenž jsou propojeny hypertextovými odkazy.

Je jedním z hlavních jazyků pro vytváření webových stránek. Osobně jsem pro editaci zvolil '''Notepad++'''.

'''Poslední verzí je HTML5'''. Níže uvidíte kód, který jsem použil.

Je poměrné jednoduchý, jelikož stránka neobsahuje moc prvků, ale pro funkčnost plně dostačující a přehledný.

{{Kód|jazyk=html|kód=
&lt;!doctype html&gt;
&lt;html lang=&quot;cs&quot;&gt;
&lt;head&gt; &lt;!začíná a končí hlavičku, která se sice nezobrazuje, ale obsahuje některé důležité údaje&gt;
    &lt;title&gt;Teplota a vlhkost v čase&lt;/title&gt; &lt;!vymezuje název dokumentu (může se lišit od jména souboru)&gt;
    &lt;meta charset=&quot;utf-8&quot;&gt; &lt;!určuje kódování na utf-8&gt;
    &lt;meta name=&quot;description&quot;
          content=&quot;Teplota a vlhkost v čase&quot;&gt; &lt;!Název obsahu&gt;
    &lt;meta name=&quot;author&quot; content=&quot;Radek Hampl&quot;&gt;&lt;!Podpis autora souboru&gt;
    &lt;!--  &lt;link rel=&quot;stylesheet&quot; href=&quot;styles.css&quot;&gt;--&gt;
    &lt;!--  &lt;link rel=&quot;shortcut icon&quot; href=&quot;favico.png&quot; /&gt;--&gt;
    &lt;!--[if IE]&gt;
  &lt;script src=&quot;http://html5shiv.googlecode.com/svn/trunk/html5.js&quot;&gt;&lt;/script&gt;
  &lt;![endif]--&gt;
&lt;/head&gt;

&lt;body&gt; &lt;!část body se bude zobrazovat&gt;
&lt;header role=&quot;banner&quot;&gt;
    &lt;h1&gt;Teplota a vlhkost v čase&lt;/h1&gt; &lt;!vytvoří nadpis 1. úrovně, nejmenší je h6&gt;
&lt;/header&gt;

&lt;main role=&quot;main&quot;&gt;
    &lt;form method=&quot;get&quot; action=&quot;&lt;nowiki&gt;{{ url_for('index') }}&lt;/nowiki&gt;&quot;&gt;
        &lt;p&gt;Teplota a vlhkost v čase &lt;!párový tag p použijeme pro vložení textu a inputy&gt;
            &lt;input type=&quot;date&quot; size=&quot;10&quot; name=&quot;od&quot; value=&quot;&lt;nowiki&gt;{{ od }}&lt;/nowiki&gt;&quot; class=&quot;date&quot; placeholder=&quot;2016-12-31&quot;/&gt; &lt;!vytvoří pole, do kterého píšeme datum nebo si ho vybereme z kalendáře.&gt;
            &lt;input type=&quot;date&quot; size=&quot;10&quot; name=&quot;do&quot; value=&quot;&lt;nowiki&gt;{{ do }}&lt;/nowiki&gt;&quot; class=&quot;date&quot; placeholder=&quot;2016-12-31&quot;/&gt;
		&lt;/p&gt;
        &lt;p&gt;(Zadej období, za které se mají vykreslit hodnoty ve formátu RR-MM-DD)
		
		&lt;input type=&quot;submit&quot;/&gt; 
    &lt;/form&gt;
    &lt;p&gt;&lt;img src=&quot;data:image/png;base64,&lt;nowiki&gt;{{ img }}&lt;/nowiki&gt;&quot;
            alt=&quot;Teplota a vlhkost v čase&quot;&gt;&lt;/p&gt; &lt;!vloží obrázek vykresleného grafu na stránku&gt;
&lt;/main&gt;

&lt;/body&gt;
&lt;/html&gt;
}}

=== Použité zdroje ===
[http://www.arduino.cc/en/Tutorial/Tone]Funkce tone()[http://hroch.spseol.cz/~nozka/python/webengine/]Flask[http://hroch.spseol.cz/~nozka/site/postgre/]PostgreSQL[http://hroch.spseol.cz/~nozka/python/matplotlib/]Matplotlib[https://en.wikipedia.org/wiki/HTML]Html[https://en.wikipedia.org/wiki/PostgreSQL]PostgreSQL anglicky[http://flask.pocoo.org/]Flask anglicky[http://www.instructables.com/id/The-Super-Simple-Arduino-Weather-Web-Server/]Podobná problematika[http://www.jakpsatweb.cz/html/]Tvorba stránek v Html
__NEINDEXOVAT__

[[Kategorie:Počítače]]
[[Kategorie:Počítače]]
[[Kategorie:Počítače]]
[[Kategorie:Počítače]]
[[Kategorie:Počítače]]
[[Kategorie:Počítače]]
[[Kategorie:Počítače]]
[[Kategorie:Počítače]]
[[Kategorie:Počítače]]</text>
      <sha1>p79i956g3k7tu6hbu628qnli7ejiwzm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Tagalog</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7393</id>
    <revision>
      <id>38552</id>
      <parentid>30509</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1380" xml:space="preserve">== Obsah ==

* [[/Abeceda a výslovnost|Abeceda a výslovnost]]

=== Slovní druhy ===

* [[/Podstatná jména|Podstatná jména]]
* [[/Přídavná jména|Přídavná jména]]
* [[/Zájmena|Zájmena]]
** [[/Zájmena/Osobní zájmena|Osobní zájmena]]
** [[/Zájmena/Osobní zájmena#Přivlastňování pomocí osobních zájmen|Přivlastňovací zájmena]]
** [[/Zájmena/Tázací zájmena|Tázací zájmena]]
** [[/Zájmena/Ukazovací zájmena|Ukazovací zájmena]]
* [[/Číslovky|Číslovky]]
* [[/Slovesa|Slovesa]]
** [[/Struktura vět|Sloveso ''být'']]
** [[/Struktura vět#Vyjádření slovesa mít|Sloveso ''mít'']]
** [[/Slovesa/Pseudoslovesa|Pseudoslovesa]]
* [[/Předložky|Předložky]]
* [[/Spojky|Spojky]]
* [[/Partikule|Partikule]]
* [[/Citoslovce|Citoslovce]]

=== Gramatické struktury ===

* [[/Struktura vět|Struktura vět]]
* [[/Přivlastňování|Přivlastňování]]
* [[/Datum a čas|Datum a čas]]

=== Fráze a slovíčka ===
* [[/Užitečné fráze|Užitečné fráze]]
* [[/Barvy|Barvy]]

* [[/Tagalog a další jazyky Filipín|Tagalog a další jazyky Filipín]]

* [[/Další učebnice a slovníky|Další učebnice a slovníky]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Tagalog}}
* {{Wikislovník|kategorie=Tagalština}}
* {{Wikiverzita|kurs=Cebuánština}} - porovnání některých aspektů tagalogu a cebuánštiny

[[Kategorie:Tagalog| ]]</text>
      <sha1>12kzxz3nk5s09kjobh0pxh4da23uynf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Tagalog/Číslovky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7394</id>
    <revision>
      <id>44984</id>
      <parentid>36319</parentid>
      <timestamp>2022-02-06T04:07:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; optimalizace kódu; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2872" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;float: right;&quot;&gt;
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! rowspan=&quot;2&quot; | číslo || colspan=&quot;3&quot; | základní číslovka || rowspan=&quot;2&quot; | řadová číslovka
|-
! colspan=&quot;2&quot; | původní tagalská || španělská
|-
| 0 || wal&lt;b style=&quot;color: #c0f;&quot;&gt;a&lt;/b&gt; || walâ ||  || 
|-
| 1 || is'''a''' || isá || uno || una
|-
| 2 || dalaw'''a''' || dalawá || dos || pangalawa (pangalawá)
|-
| 3 || tatl'''o''' || tatló || tres || pangatlo (pangatló)
|-
| 4 || colspan=&quot;2&quot; | '''a'''pat&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;občas bývá zapisováno jako ''ápat''&lt;/ref&gt; || kuwatro || pangapat
|-
| 5 || lim'''a''' || limá || sinko || panglima
|-
| 6 || colspan=&quot;2&quot; | '''a'''nim&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;občas bývá zapisováno jako ''ánim''&lt;/ref&gt; || sais || panganim
|-
| 7 || pit&lt;b style=&quot;color: #c0f;&quot;&gt;o&lt;/b&gt; || pitô || siyete || pangpito
|-
| 8 || wal'''o''' || waló || otso || pangwalo
|-
| 9 || siy'''a'''m || siyám || nuwebe || pangsiyam
|-
| 10 || samp&lt;b style=&quot;color: #c0f;&quot;&gt;u&lt;/b&gt; || sampû || diyes || pangsampu
|-
| 11 || labing-isa || labíng isá || onse || 
|-
| 12 || labing-dalawa || labindalawá || dose || 
|-
| 13 || labing-tatlo || labintatló || trese || 
|-
| 14 || labing-apat || labíng apat || katorse || 
|-
| 15 || labing-lima || labinlimá || kinse || 
|-
| 16 || labing-anim || labíng anim || diyesisais || 
|-
| 17 || labing-pito || || diyesisiyete || 
|-
| 18 || labing-walo || || diyesiotso || 
|-
| 19 || labing-siyam || || diyesinuwebe || 
|-
| 20 || dalawamp&lt;b style=&quot;color: #c0f;&quot;&gt;u&lt;/b&gt; || dalawampû || beynte || 
|}
&lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;
&lt;/div&gt;

Při počítání se použíívají původní tagalské číslovky. Španělské číslovky se používají pro vyjádření času a často také pro vyjádření věku nad 10 let.

Při spojení číslovky a podstatného jména stojí číslovka před podstatným jménem a k číslovce je připojena [[../Partikule|partikule]] -ng/-g/na:
:: např. ''tatlong kapatid'' - tři sourozenci, ''anim na lalaki'' - šest mužů, ''unang babae'' - první žena, ''pangalawang bata'' - druhé dítě, ''pangsiyam na pinsan'' - devátý bratranec/devátá sestřenice

== Otázky na věk ==
V otázkách na věk se používá [[../Zájmena/Tázací zájmena|tázací zájmeno]] ''ilan'' v konstrukci:
* ''Ilan taon &lt;u&gt;[[../Zájmena/Osobní zájmena|osobní zájmeno ANG]]&lt;/u&gt; na?''
* ''Ilan taon na ang &lt;u&gt;podmět&lt;/u&gt;?''
''Na''&lt;sup&gt;([[wikt:na#tagalog|Wikislovník]])&lt;/sup&gt; je zde použito ve významu ''teď'', ''už''.

Odpovědět je možné buď samostatnou číslovkou, číslovkou doplněnou o slovo ''anyos'' (ze španělského ''años'' - roků, let), případně celou větou:
* ''&lt;u&gt;Číslovka&lt;/u&gt; na &lt;u&gt;[[../Zájmena/Osobní zájmena|osobní zájmeno ANG]]&lt;/u&gt;.''

== Otázky na čas ==
Otázky týkající se času jsou vysvětleny v kapitole [[../Datum a čas|Datum a čas]]

[[Kategorie:Tagalog|Číslovky]]</text>
      <sha1>kek9dkrjb73xom7289c1mef1sw533s5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Tagalog/Zájmena/Osobní zájmena</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7395</id>
    <revision>
      <id>44991</id>
      <parentid>30438</parentid>
      <timestamp>2022-02-10T07:07:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2226" xml:space="preserve">{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
!&amp;nbsp;
! colspan=&quot;3&quot; | zájmena ANG&lt;br /&gt;&lt;small&gt;podmětová zájmena&lt;/small&gt;
! colspan=&quot;3&quot; | zájmena NG&lt;br /&gt;&lt;small&gt;předmětová zájmena&lt;/small&gt;
! colspan=&quot;3&quot; | zájmena SA
|-
| 1. osoba
| ako (akó) || tayo || kami (kamí)
| ko (kó) || natin || namin
| akin || atin || amin&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Pozor na podobnost slov ''amin'' (osobní zájmeno) a ''anim'' ([[../../Číslovky|číslovka]] ''šest'')&lt;/ref&gt;
|-
| 2. osoba
| ikaw, ka (ikáw) || colspan=&quot;2&quot; | kayo (kayó)
| mo (mó) || colspan=&quot;2&quot; | ninyo (ninyó)
| iyo/'yo (iyó) || colspan=&quot;2&quot; | inyo (inyó)
|-
| 3. osoba
| siya (siyá) [šá] || colspan=&quot;2&quot; | sila (silá)
| niya [ňá] || colspan=&quot;2&quot; | nila (nilá)
| kaniya || colspan=&quot;2&quot; | kanila (kanilá)
|}
&lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;
V hranatých závorkách je uvedena přibližná česká výslovnost.

== Přivlastňování pomocí osobních zájmen ==
V Tagalogu jsou dva způsoby, jak vyjádřit přivlastnění: pomocí osobních zájmen NG a pomocí osobních zájmen SA.

=== Pomocí osobních zájmen NG ===
Pomocí osobních zájmen NG se přivlastnění provede tak, že se toto osobní zájmeno zájmeno umístí za podstatné jméno, které je přivlastňováno.
* např. ''pangalan ko'' - mé jméno

=== Pomocí osobních zájmen SA ===
V případě osobních zájmen SA jsou možné dva způsoby přivlastňování. V prvním případě se osobní zájmeno SA umístí před podstatné jméno, přičemž k zájmenu je nutné připojit [[../../Partikule|partikuli]] -ng/-g/na.
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| 1. osoba
| aking || ating || aming
|-
| 2. osoba
| iyong/'yong || colspan=&quot;2&quot; | inyong
|-
| 3. osoba
| kaniyang || colspan=&quot;2&quot; | kanilang
|}
* např. ''aking pangalan'' - mé jméno, ''aking bahay'' - můj dům

Pomocí osobních zájmen SA se možné přivlastňovat, pokud přivlastňovací stojí samostatně. V tomto případě se používá spojení partikule ''sa'' a osobního zájmena SA.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| 1. osoba
| sa akin || sa atin || sa amin
|-
| 2. osoba
| sa iyo/'yo (iyó) || colspan=&quot;2&quot; | sa inyo (inyó)
|-
| 3. osoba
| sa kaniya || colspan=&quot;2&quot; | sa kanila (kanilá)
|}
* např. ''Sa akin ang bahay.'' - Dům je můj.

[[Kategorie:Tagalog]]</text>
      <sha1>tmilm8o73wzo7fi0p8b78jopfpwncw9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Tagalog/Zájmena/Tázací zájmena</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7402</id>
    <revision>
      <id>45915</id>
      <parentid>29877</parentid>
      <timestamp>2022-07-19T03:07:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="583" xml:space="preserve">{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| kdo || sino
|-
| co || ano
|-
| koho, čí || kanino
|-
| kým || nino
|-
| s kým || nakanino
|-
| kde, odkud, kam || saan
|-
| odkud (otázka na původ) || taga-saan
|-
| pro co, kvůli čemu || para saan
|-
| kde (otázka na polohu věci nebo lidí) || nasaan
|-
| kdy || kailan
|-
| proč || bakit
|-
| který || alin
|-
| kolik (počitatelné) || ilan
|-
| kolik (nepočitelné) || magkano
|-
| kolikátý || pang-ilan
|-
| jak (otázka na způsob nebo prostředek) || paano
|-
| jak (otáza na kvalitu nebo kvantitu) || gaano
|}

[[Kategorie:Tagalog]]</text>
      <sha1>hcjy2fqnu38ixl77kkhc2p18mvzh0if</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Babel-url</title>
    <ns>8</ns>
    <id>7404</id>
    <revision>
      <id>29597</id>
      <timestamp>2015-06-07T14:40:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="0" />
      <sha1>phoiac9h4m842xq45sp7s6u21eteeq1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Babel-footer-url</title>
    <ns>8</ns>
    <id>7405</id>
    <revision>
      <id>29598</id>
      <timestamp>2015-06-07T14:40:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="0" />
      <sha1>phoiac9h4m842xq45sp7s6u21eteeq1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Expensive-parserfunction-category</title>
    <ns>8</ns>
    <id>7406</id>
    <revision>
      <id>29599</id>
      <timestamp>2015-06-07T19:57:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Systém:Stránky s příliš mnoho voláními náročných funkcí syntaktického analyzátoru</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="94" xml:space="preserve">Systém:Stránky s příliš mnoho voláními náročných funkcí syntaktického analyzátoru</text>
      <sha1>s0925sl5n6fsia8fcmfn6mu9cjpqd57</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Scribunto-common-error-category</title>
    <ns>8</ns>
    <id>7407</id>
    <revision>
      <id>29600</id>
      <timestamp>2015-06-07T19:58:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Systém:Stránky s chybami skriptů</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="35" xml:space="preserve">Systém:Stránky s chybami skriptů</text>
      <sha1>4q1xzf2hnxzxwrkeph6nxoe9ltmlvab</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Scribunto-module-with-errors-category</title>
    <ns>8</ns>
    <id>7408</id>
    <revision>
      <id>29601</id>
      <timestamp>2015-06-07T19:58:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Systém:Moduly Scribunto obsahující chyby</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="43" xml:space="preserve">Systém:Moduly Scribunto obsahující chyby</text>
      <sha1>70os75db0qkh4g5vy3jfvczydipphmw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kódový zámek s atmega</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7409</id>
    <revision>
      <id>40598</id>
      <parentid>39096</parentid>
      <timestamp>2019-09-13T08:28:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>B.mertlik</username>
        <id>7125</id>
      </contributor>
      <comment>/* Funkce na čtení klávesnice */pravopis</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4036" xml:space="preserve">== Schéma zapojení ==
[[Soubor:Eaglevelkeschema.png|náhled|Schéma zapojení kódového zámku]]
Využité součástky:
* SW1 - SW16: klávesnice maticové klávesnice
* R1 - R4, R8: 1 kΩ
* SV1: servomotor
* LED1 - LED3: LED
* R5 -R7: 150 Ω
* R9: 100 Ω
* SW17: mikrospínač
* Q1: 16 MHz krystal
* C1: 100 nF
* C2, C3: 22 pF

== Funkce na čtení klávesnice ==
Princip čtení z klávesnice je velmi prostý. Sloupce nastavíme jako výstup a řádky jako vstup (naopak to samozřejmě funguje naprosto stejně). Poté připojíme na výstupu vnitřní pull - up rezistory, tím dosáhneme toho, že na vstupních pinech budeme udržovat logickou 1. Dalším krokem je nastavování vždy pouze jednoho sloupce do stavu logické 0 a následující skenování klávesnice, které nám řekne, jesli se logická 0 z daného sloupce nepřenesla na nějaký řádek. Tato informace nám jednoznačně určí jestli je nějaká klávesnice stisknutá a jaký je to znak. Tuto funkci stále opakujeme a střídáme sloupce.
[[Soubor:klavesniceschema.png|náhled|Schéma maticové klávesnice]]Část z funkce na čtení stavu klávesnice:
 DDRD = 0b11110000;        //pin 7-4 == OUTPUT; pin 3-0 == INPUT
 
 PORTD = 0b11111111;       //nastavení výstupu na sloupce a vstupu na řádky 

if (column == 1) //první sloupec

	{

		PORTD &amp;=0b01111111; //nastaví 0 na pin7 (ostatní piny jsou nezměněny)

		PORTD |=0b01110000; //nastaví 1 na pin 6,5,4 (ostatní piny jsou nezměněny)

		_delay_ms(1); //prodleva 1ms (definována v klihovně &lt;util/delay.h&gt;)

		position = (PIND &lt;&lt; 4); //bitový posun o 4 bity do leva (zprava se doplní 0)

		switch (position)

		{
			case 0b11100000: //když se 0 přenese na pin0

			result = 13; //* .... odpovídající znak

			break; //break ukončí switch


			case 0b11010000: //když se 0 přenese na pin1

			result = 9; //7

			break;


			case 0b10110000: //když se 0 přenese na pin2

			result = 5; //4

			break;


			case 0b01110000: //když se 0 přenese na pin3

			result = 1; //1

			break;


			default:
    
			result = 255; //žádný stisk/vícenásobný stisk

			break;


		}

	}

== Ovládání servomotoru Micro Servo SG90 ==
Informační kabel servomotoru připojíme na pin mikrokontroléru a generujeme signál o frekvenci 50 Hz (T = 20 ms) s různou střídou. Pokud budeme posílat 1.5 ms úrověň H (5 V, 1 pomocí protokolu PORTx) a 18.5 ms úroveň L, osa serva se bude pohybovat do defaultní pozice (O°). Když impuls zkrátíme a budeme posílat například 1 ms úroveň H a 19 ms úroveň L, tak se bude osa serva otáčet do leva. Naopak když impuls prodloužíme (H - 2 ms, L - 18 ms), tak se bude osa serva pohybovat do prava. Micro Servo SG90 má osu, která se může otočit maximálně o 180° (+- 90°). Délka úrovně H se v signálu může pohybovat v intervalu od 0.6ms do 2.4ms a určuje rychlost otáčení osy servomotoru.

== Atmel Studio ==
K psaní programů v programovacím jazyce C pro mikrokontrolery od firmy Atmel se využívá program Atmel Studio. Atmel studio je bezplatná aplikace a k jejímu stažení je nutná pouze registrace. Prostředí Atmel Studia je prakticky stejné jako prostředí programu Microsoft Visual Studio. Atmel studio nám umožňuje z vytvořeného programu vybudovat .hex (hexadecimální) soubor, který již dále můžeme přímo nahrát do mikrokontroléru.

== AVRDUDE ==
K implementaci programu do mikrokontroléru jsem využil program AVRDUDE, což je program pro implementaci/stažení .hex souboru do/z mikrokontroléru typu AVR. Tento program je velmi jednoduchý a jeho jediným nedostatkem je, že nemá podepsaný ovladač a to je špatná zpráva hlavně pro uživatele systému windows 8.
Další věc, kterou potřebujeme k naprogramování mikrokontroléru je USB programátor.
[[Soubor:Avrdude222.png|náhled|prostředí programu AVRDUDE]]


'''Okomentovaný zdrojový kód pro naprogramování kódového zámku ke stažení''' [http://ulozto.cz/xfeB2mMs/firstproject-c '''ZDE''']</text>
      <sha1>mb9xkc4zr8kfm0k7xm94kvk646zghfw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Tagalog</title>
    <ns>14</ns>
    <id>7417</id>
    <revision>
      <id>29650</id>
      <timestamp>2015-06-13T22:47:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>zařazení do stromu kategorií</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>62e2b441qm26guw05gk51wohn6ofgqe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Příběh tety Mařeny</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7419</id>
    <revision>
      <id>35385</id>
      <parentid>29732</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:32:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="13047" xml:space="preserve">&quot; Příběh tety Mařeny&quot; není povídka, nic takového, kde se dají věci pozměnit, přikrášlit, vynechat ty nejkrutější okamžiky .Je to něco, čemu Angličané říkají &quot;true story&quot; - osoby a události jsou autentické. Jen v některých místech nejsem docela jistá časovým zařazením . Byla jsem ještě malá když jsem ten příběh, hlavně jeho začátek, slýchala a dnes už není nikdo, kdo by mi mohl vše upřesnit.

Byla nejstarší z osmi dětí. Čtyři kluci, čtyři děvčata. Můj táta byl nejmladší. Jejich otec, kartáčník, zemřel těžce nemocný v necelých padesáti. Máma, podporovaná třemi nejstaršími dětmi, dělala co mohla. Ale mnoho příležitostí k vylepšení postavení rodiny nebylo. Žili v malé vesnici v Orlických horách, tehdejších Sudetech a můj táta mi vyprávěl, jak i v zimě chodili do školy bosi. Vzpomínám si, že mi připadalo přímo nemravné, když říkal, že si občas po cestě čurali na nohy aby si je trochu zahřáli.... Něco takového těžko pochopí děcko, které má nejedny zimní botky s kožešinkou a teplé ponožky. Také prý lehával u potoka na břiše a pil vodu, aby utišil hlad. Večer mívali doma brambory - neloupané, &quot; aby z nich neubylo&quot;. Máma je nasypala do mísy uprostřed stolu, každý měl svou lžíci a kdo se opozdil, měl smůlu. &quot;Já jsem na tom byl dobře,&quot; říkal táta s úsměvem jak se ve vzpomínkách vracel do role benjamínka rodiny. &quot;Máma i Mařena mi vždycky přistrkovaly zemský jabka na mou stranu aby mi to ostatní všechno nesnědli.&quot;

Můj táta měl ke své nejstarší sestře zvláštní vztah, který mu vydržel po celý život. To nebyly jen ty brambory, to byly i &quot;výchovné zásahy&quot;. Mařena byla tak trochu postrach, dovedla s nepochopitelnou jasnozřivostí odhalit všelijaké připravované i provedené klukoviny, myla mu v potoce za chalupou uši, hlavu, tělo i když o to ani za mák nestál, vždycky ho &quot;vyhmátla&quot; když bylo potřeba nanosit z lesa klestí. A byly i jiné věci které je spojovaly. Ale o tom až později.

Vesnička byla malá, žili tam pospolu a ve shodě Češi i Němci. Měli českou i německou školu, kostel byl společný. Snad kromě dvou, tří rodin byli všichni chudí, někdo víc, někdo míň, ale zase ne natolik, aby mu ti nejchudší měli co závidět.

Když náš příběh začal, schylovalo se k první světové válce. Mařena byla v tu dobu njehezčí děvče v širokém dalekém okolí - aspoň tak to tvrdil můj táta a vyprávěl, jak nosil milostná psaníčka od ní jistému Hanzimu a od Hanziho zase Mařeně. Láska to byla tajná, velká, osudová. Hanziho rodiče byli Němci a navíc to byla jedna z těch dvou či tří bohatých rodin. Hanziho matka měla nějaký důvod zaslíbit jedno ze svých dětí službě boží a volba padla na Hanziho. Půjde do semináře, bude farářem.

Hanzi musel s pravdou ven. Je zamilovaný, má své děvče moc rád, chce se ženit.To, že jeho vyvolená je pohledná, chytrá, pořádná, nevyvážilo skutečnost že je chudá a že je Češka - válka už stačila poznamenat sousedské vztahy mezi příslušníky dvou národností. Rodiče rozhodli a Hanzi odjel. Mařena žila jako ve snách. Stesk, touha, naděje že se to všechno nějak k dobrému obrátí i černé zoufalství, to všechno se v ní
střídalo. Můj táta říkal, že za celý svůj život nedostal tolik pohlavků jako tehdy od Mařeny. Několikrát za roky studia Hanzi přijel na pár dní domů - a zase ta velká láska planula mocným plamenem, nejmladší si mohl nohy uběhat jak psaníčka létala tam a zpátky, ba i tajné schůzky byly. Nikdy v životě nechodila Mařena tak často do kostela jako tenkrát, když Hanzi ministroval.

Studia se skončila, Hanzi dostal faru v nedalekém městě. Ještě než odjel, sloužil v místním kostelíku mši. Prý to byl tak krásný mužský, že když dával požehnání, ženské omdlévaly - to je ovšem verze mého táty, nevím, jak moc vážně se to může brát.
Pak ale přišla pohroma.
Po vesnici se začalo vykládat, že Hanzi si vzal k sobě na faru mladou kuchařku. Dívka prý je z dobré rodiny, doporučila mu ji matka - no, kdo ví, jak to vlastně bylo...

Ale držme se faktů.
Mařena odjela za nějakou &quot;neodkladnou záležitostí&quot; do města, kde Hanzi farářoval. Když se vrátila, nebyla s ní kloudná řeč.

Za dva měsíce nato se Mařena vdala. Vzala si vdovce s desetiletou dcerou. Odstěhovala se do Bremen. Po vesnici se říkalo, jaké udělala &quot;terno&quot;. Horský myslivec, už žádné fanfárum, rozumný
mužský, dobře situovaný. Že krásy nepobral? Ale na tom přece u mužského tolik nezáleží. A ta uniforma mu sluší, jen co je pravda.

Po válce byla v Německu bída. Můj táta vypravoval, jak coby dvanáctiletý kluk pašoval cukr přes hranice, jak znal všelijaké finty jak obloudit &quot;finance&quot;, jak měl známého železničáře za hranicemi a jak se složitě dostával s tím cukrem až k Mařeně do Bremen. Německy uměl stejně dobře jako česky a ve dvanácti letech ho už nikdo za dítě, které by ještě mělo být opatrováno, nepovažoval.

Manželům Fischerovým se narodila holčička. Pojmenovali ji Hanny. Pak ještě jedna. Ta měla české jméno, říkali jí Vlastička.
S roční Vlastičkou přijela Mařena do své rodné vesnice navštívit mámu. Vztah Mařeny k mámě a vůbec k rodině, kterou pomáhala vychovávat a držet při životě, byl velice pevný - bylo tomu tak tehdy a zůstalo to tak po celou dobu, co její členové žili.
Byla krutá zima. Vlastička se nachladila, dostala zápal plic a zemřela. Když se Mařena vracela zpět do Bremen, zůstal na malém horském hřbitově čerstvý hrobeček.
Nevím, jak na to místní zlé jazyky přišly, prý se říkalo, že to byl trest za to, jak se jako macecha chovala špatně k mužově dcerce. Dala ji do penzionátu nebo co... Nevěřím na takové &quot;odplaty&quot;. Pravda ale je, že jsem už nikdy o Fischerově dcerce z prvního manželství nic neslyšela.

Pak se situace postupně vylepšila, rodina žila v hojnosti. Za čas se jim narodila další dcerka, Gertruda. Dcery vyrostly, Hanny se vdala, vzala si nějakého Steinbringa. Ani nevím, jak se jmenoval křestním jménem. Ale byl prý &quot;fón&quot;. Podle fotografie docela pohledný člověk. S Hanny jim to slušelo. Občas všichni jezdili navštívit Mařeninu mámu, teď už mnohonásobnou babičku. Samozřejmě že neušlo pozornosti místních, že Hanny je &quot;celý farář&quot; ...

Komplikace nastaly na začátku druhé světové války. A bylo těch komplikací víc než dost.
Fischerova rodina se objevila v Čechách - přesněji v místě, kde bydlela i naše rodina. Zpočátku se o jejich přítomnosti nesmělo mluvit - aspoň tak jsem to já, děcko sotva rozum beroucí, měla nařízeno. Pamatuji si z té doby několik takových neucelených dojmů. Tak třeba to, že Fischer vypadal přesně tak, jak jsem si představovala smrťáka - byl plešatý, kost a kůže, vykulené oči. Sedával na lehátku, hladil kočku a říkal jí &quot;kchocička merňavá chcíplavá&quot;. O mnoho víc toho česky neuměl. To jsem tehdy nepochopila, že to je člověk těžce nemocný.

Teta Mařena a Hanny uměly krásně vyšívat a plést. Hanny jednou vařila oběd, jakousi jablkovou polívku. V životě jsem něco tak strašného ani dřív ani později nejedla. A měli jsme ji tři dny po sobě - špatně odhadla množství. Její muž jí psával z fronty. Samozřejmě, byl to čistokrevný Němec, dokonce pak udělal na té vojně kariéru. Možná to byla jeho zásluha, že se Fischerovi mohli začas přestěhovat z nouzové chaty do normálního bytu, že se mohli přihlásit, dostali potravinové lístky. Gertruda, tehdy šestnáctiletá, byla povolána, aby v blízké německé posádce pracovala jako sekretářka. Znala jazyk, česky mluvila lámaně. [Tady bych ráda poznamenala, že Mařena mluvila naprosto správně česky až do posledních chvil svého života, dokonce psala bez
jediné chybičky.]

Přiblížil se konec války. Němci, u kterých Gertruda pracovala, utíkali před vítěznými armádami. Gertruda musela s nimi. Na Českomoravské Vysočině je přepadli partyzáni. Mnoho jich
postříleli. Také Gertrudu. Bylo jí osmnáct.

Po válce se Mařena s těžce nemocným mužem a s Hanny, která se už nemohla dočkat setkání se svým milovaným, vrátili do Bremen. Fischer krátce nato zemřel.
U Steinbringů čekali radostnou událost.

O tom jsme se dozvěděli jen to, že Hanny i dítě při porodu zemřeli. Prý nějaká vrozená anomálie matky, o které původně soudili, že není tak zlá ...

Za nějaký čas se Steinbring znovu oženil. Mařena bydlela poblíž jeho nové rodiny, vycházeli spolu velice dobře.
Ale asi to pro ni bylo nesnesitelné dívat se, jak se jim rodí krásní, zdraví synové.
Odstěhovala se do jiného města.
Po stránce hmotné na tom byla dobře. Měla penzi po manželovi, ne malou, nemusela se nijak uskrovňovat. Ale byla smutná. Hrozně smutná.
Každý rok o Dušičkách přijížděla &quot;domů&quot;. Navštívit živé i mrtvé.
I její milovaná máma se přidala k těm druhým.
To už i já jsem dospěla do let, kdy jsem si s tou perfektně oblečenou a štědrou paní s nepopsatelně smutnýma očima ráda povídala a dělalo mi radost, když jsem viděla, jak mezi &quot;svými&quot; ožívá. Sourozenci, neteře, synovci - všichni ji rádi viděli. Její jméno kralovalo v dotazníkové rubrice &quot;příbuzní v zahraničí&quot; u většiny z nás, s poznámkou &quot;někde v NSR, od svatby, nestýkáme
se.&quot;

Pak se stalo - bylo to nějak tak koncem padesátých let - Mařena přijela a nebyla smutná. Omládla, zkrásněla, v očích měla světýlka.
Vyprávěla, že jela vlakem a tam se seznámila s jistým člověkem.
Zjistili, že pocházejí ze stejného kraje, dokonce jejich vesnice v Orlických horách spolu sousedí. On, Němec, byl odsunut v
pětačtyřicátém a teď žije v jednom městě poblíž českých hranic.
Vzpomínali na společné známé a Mařena se dozvěděla, že ve stejném městě jako on žije i farář - teď už vlastně děkan, pocházející z Mařeniny rodné vísky.
No samozřejmě, byl to Hanzi.

Nevím, co se tehdy v Mařenině hlavě událo, jak se vyrovnala s tím minulým, co pokládala za zradu. Neodpovídala na dopisy, které jí &quot;farář&quot; posílal když se od dobrého muže z vlaku dozvěděl její adresu. Jisté bylo, že Hanzi - budeme mu také říkat &quot;farář&quot;, Mařena mu tak a nikdy jinak říkala když o něm vyprávěla a dokonce i když ho &quot;mezi svými&quot; oslovovala - tedy farář za ní přijel. Vzal si ji za kuchařku a žili spolu ve shodě a štěstí celých patnáct let.

Tady by měl příběh končit. Ale neodpustím si přidat několik pikantností ze života té neobyčejné dvojice.

Setkala jsem se s farářem jen jednou. Když Mařena, jako ostatně celý svůj život, překračovala železnou oponu aby byla, jak říkala, chvíli &quot;doma&quot;, farář s ní nikdy nejezdil. Bál se, že by mu komunisti mohli ublížit. Kdoví, možná měl pravdu. Poprvé - a naposledy - se sem k nám vypravil v šedesátém osmém v srpnu. Byl to ještě i ve svých letech pohledný muž - skoro jsem uvěřila vyprávění svého táty o omdlévajících ženských při jeho požehnání... Na Mařenu evidentně žárlil. Musela říkat, kam jde, koho potká, co je ten onen zač ... Mařena se jeho žárlivostí bavila, dělala mu všelijaké naschvály jako že &quot; ále, toho neznáš,
to je jeden co jsem s ním kdysi...&quot;. Byli šťastní, byli mladí roky, které prožili, na tom nic nezměnily. Nikdy jsem neviděla, aby kněz tak sveřepě žárlil na svou kuchařku.

Návštěva musela skončit neplánovaně o celý týden dřív. Bylo pár dní po 21.srpnu, můj muž a můj táta ujížděli se zamilovanou dvojicí k hranicícm aby je zase honem přehodili přes železnou oponu na tu jejich stranu. Během cestu je dvakrát stavěli ruští oficíři v koloně ruských tanků...

Farář zemřel v osmdesáti čtyřech letech. Klidně, ve spánku. Nedozvěděl se, že Mařeně život připravil ještě jednu tragedii.

Cukrovka ji připravila o nohy.Poslední roky strávila v péči ústavu pro pacienty s podobnými problémy. Měla tam veškerý komfort, svůj vlastní nábytek, svou ošetřovatelku. Můj táta jí byl několikrát navštívit, jako ostatně vždy jí pomohl vyřídit všelijaké formality na které už sama nestačila. Jednou, když se zrovna vrátil z návštěvy na které musel pracovat vždy celý rok, aby mu byla povolena, jsem se ho ptala, jak to všechno Mařena snáší, jestli je moc smutná.

Říkal, že hodně vzpomíná. Na děti, na muže, na mámu a mládí, ale nejvíc ze všeho na faráře. A že při té vzpomínce má veselé oči a červené tváře.

[[Kategorie:Psychologie]]</text>
      <sha1>f015hxbs8yp1r7510opvm39srhceeqj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Tagalog/Užitečné fráze</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7420</id>
    <revision>
      <id>45095</id>
      <parentid>35550</parentid>
      <timestamp>2022-02-12T10:07:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; optimalizace kódu; zlepšení přístupnosti</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3061" xml:space="preserve">{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Dobré ráno || Magandang umaga
|-
| Dobrý den || Magandang araw
|-
| Dobré poledne || Magandang tanghali
|-
| Dobré odpoledne || Magandang hapon
|-
| Dobrý večer&lt;br /&gt;Dobrou noc || Magandang gabi
|-
| ano (''neformálně'') || oo
|-
| ano (''formálně'') || opo, oho
|-
| ne || hindi
|-
| Děkuji || Salamat
|-
| Není zač || Walang anuman
|-
| Ahoj (''při setkání'') || Kamusta
|-
| Jak se máš? (''neformálně'') || Kamusta ka?
|-
| Jak se máte? (''formálně'') || Kamusta kayo?&lt;br /&gt;Kamusta sila?
|-
| Jak se má ...? || Kamusta si ...?
|-
| Mám se dobře. || Ako ay mabuti.
|-
| Stále žiju. || Buhay pa.
|-
| Přežívám. || Nakakaraos naman.
|-
| Co je nového? || Ano ang balita?
|-
| Celkem nic. || Wal&lt;b style=&quot;color: #c0f;&quot;&gt;a&lt;/b&gt; naman.
|-
| Co děláš? || Ano ang ginagawa mo?
|-
| Jak se jmenuješ? (''doslovně:'' Co je tvé jméno?) || Ano ang pangalan mo?
|-
| Jak se jmenujete? || Ano ang pangalan ninyo?&lt;br /&gt;Ano ang pangalan nila?
|-
| Jmenuji se ... (''doslovně'' Jsem ...)|| Ako ay si ...
|-
| Odkud jsi? || Taga-saan ka?
|-
| Těší mě, že tě poznávám. || Kinagagalak ko kitang makilala.
|-
| Těší mě, že vás poznávám. || Kinagagalak ko kayong makilala.&lt;br /&gt;Kinagagalak ko silang makilala.
|-
| Už musím jít. (''přibližně'' Už tě musím opustit). || Diyan ka na.
|-
| Ahoj (''při loučení'') || Sige
|-
| Nashledanou || Paalam
|-
| Uvidíme se znovu. || Magkita ulit tayo.
|-
| Uvidíme se. || Magkita na lang tayo.
|-
| Opatruj se. (''neformálně'') || Ingat ka.
|-
| Opatrujte se. (''formálně'') || Ingat kayo.
|-
| Kamusta sa/kay/kina ... || Pozdravuj ...&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;[[../Partikule|Partikule]] ''kay'' a ''kina'' se použijí v případě osobních jmen (Kamusta kay Ronaldo. Kamusta kina Ronaldo at Lucia.), partikule ''sa'' se použije v případě obecných podstatných jmen (Kamusta sa mga anak mo. Pozdravuj své sourozence.). V tomto případě je význam slova ''kamusta'' odlišný od ''jak se máš?''&lt;/ref&gt;
|-
| Ty také. || Ik'''a'''w din.
|}
&lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;

Při setkání s velmi blízkými osobami lze jako otázku ''Jak se máš?'' místo ''Kamusta ka?'' použít otázky ''Saan ka pupunta?'' (''Kam jdeš? Kam máš namířeno?'') nebo ''Saan ka galing'' (''Odkud přicházíš? Kde jsi byl?''). Jako odpověď na takovou otázku je možné použít nekonkrétní odpověď ''Diyan lang.'' (''Jenom tady okolo.'').

== kaunti lang ==
Výraz ''kaunti lang'' znamená ''jenom trochu'' a může být užitečný v mnoha situacích.

* Ako ay marunong ng Tagalog kaunti lang. - Umím tagalog jen málo.
** Ako ay marunong ng kaunting Tagalog.
** Ako ay marunong kaunti lang ng Tagalog?
** Ako ay marunong ng Tagalog '''pero''' kaunti lang. - Umím tagalog, ale jen málo.

Vhodné odpovědi na otázku, zda chcete přidat jídlo/jíst víc:
* Kaunti lang po. Salamat. - Jenom trochu. Děkuji.
* Isa na lang. - Ještě jeden/ještě jednou (ale poslední/naposled).
* Isa pa. - Ještě jeden/ještě jednou.

[[Kategorie:Tagalog]]</text>
      <sha1>b6hu5xzgryosrmfzjdx208p3gjqcu8w</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Tagalog/Struktura vět</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7421</id>
    <revision>
      <id>44974</id>
      <parentid>36322</parentid>
      <timestamp>2022-02-05T05:07:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; optimalizace kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6679" xml:space="preserve">== Věty se slovesem ''být'' ==

V tagalogu jsou možné dvě podoby věty typu ''&lt;u&gt;podmět&lt;/u&gt; být &lt;u&gt;predikát&lt;/u&gt;'':
* ''&lt;u&gt;podmět&lt;/u&gt; ay &lt;u&gt;predikát&lt;/u&gt;''
::např. Siya ay estudyante - On je student/Ona je studentka
* ''&lt;u&gt;predikát&lt;/u&gt; &lt;u&gt;podmět&lt;/u&gt;''
::např. Estudyante siya - On je student/Ona je studentka

Záporná věta má pouze jednu podobu:
* ''hindi &lt;u&gt;predikát&lt;/u&gt; &lt;u&gt;podmět&lt;/u&gt;''
::např. Hindi siya estudyante - On není student/Ona není student

Pořadí slov v otázkách zůstává stejné, pouze se mění intonace.

== Vyjádření existence ==
K vyjádření existence něčeho se používá výraz ''may''&lt;sup&gt;([[wikt:may#tagalog|Wikislovník]])&lt;/sup&gt;:
* ''May &lt;u&gt;předmět&lt;/u&gt;''
:: např. May akl'''a'''t.

== Vyjádření slovesa ''mít'' ==
V tagalogu neexistuje sloveso mít, k vyjádření slovesa ''mít'' se používá výraz ''may''&lt;sup&gt;([[wikt:may#tagalog|Wikislovník]])&lt;/sup&gt;:
* ''May &lt;u&gt;předmět&lt;/u&gt; &lt;u&gt;[[../Zájmena/Osobní zájmena|osobní zájmeno ANG]]&lt;/u&gt;''
:: např. May akl'''a'''t ako. - Mám knihu.

V otázkách je pořadí slov stejné.
:: např.: May akl'''a'''t ka? Oo, may akl'''a'''t ako. - Máš knihu? Ano, mám knihu.

V odpovědi není nutné zmiňovat předmět, pak je ale nutné místo výrazu ''may'' použít jeho nezkrácenou variantu ''mayroon''&lt;sup&gt;([[wikt:mayroon#tagalog|Wikislovník]])&lt;/sup&gt;,
:: např.: May akl'''a'''t ka? Oo, mayroon. - Máš knihu? Ano, mám.

Pro negativní odpověď na otázku se místo výrazu ''mayroon'' použije slovo ''wala''&lt;sup&gt;([[wikt:wala#tagalog|Wikislovník]])&lt;/sup&gt;
:: např.: May akl'''a'''t ka? Wal&lt;b style=&quot;color: #c0f;&quot;&gt;a&lt;/b&gt;. - Máš knihu? Ne.

== Vyjádření sloves ''vědět'', ''znát'', ''umět'' ==
Pro vyjádření sloves ''vědět'', ''znát'', ''umět'' se používají výrazy ''alam''&lt;sup&gt;([[wikt:alam#tagalog|Wikislovník]])&lt;/sup&gt; a ''marunong''&lt;sup&gt;([[wikt:marunong#tagalog|Wikislovník]])&lt;/sup&gt;:
* ''alam'' se používá pro vyjádření znalosti nějaké informace či skutečnosti,
* ''marunong'' se používá pro vyjádření znalosti jak něco udělat,
* pro vyjádření znalosti nějaké osoby se používá sloveso &lt;span style=&quot;color: #d00;&quot;&gt;(bude doplněno později)&lt;/span&gt;.
Výrazy ''alam'' a ''marunong'' nejsou slovesa, nečasují se.

Struktura vět je následující:
* ''Alam &lt;u&gt;[[../Zájmena/Osobní zájmena|osobní zájmeno NG]]&lt;/u&gt; ang &lt;u&gt;informace/skutečnost&lt;/u&gt;''
:: např.: Alam ko ang sagot. - Znám otázku.
* ''Marunong &lt;u&gt;[[../Zájmena/Osobní zájmena|osobní zájmeno ANG]]&lt;/u&gt; ng &lt;u&gt;co udělat/podstatné jméno&lt;/u&gt;''
:: např.: Marunong ako ng Tagalog. - Umím Tagalog.
* ''Marunong &lt;u&gt;[[../Zájmena/Osobní zájmena|osobní zájmeno ANG]]&lt;/u&gt;ng &lt;u&gt;infinitiv slovesa&lt;/u&gt; &lt;u&gt;(případné další větné členy)&lt;/u&gt;''
:: např.: Marunong akong maglutong hapunan. - Umím uvařit večeři.
Jako slovesa se obvykle používají slovesa -um- a mag-.

Pořadí slov v otázkách zůstává stejné, pouze se mění intonace.

== Vyjádření sloves ''chtít'' a ''líbit se'' ==
K vyjádření sloves ''chtít'' a ''líbit se'' se nejčastěji používá [[../Slovesa/Pseudoslovesa|pseudosloveso]] ''gusto''. Pokud není vyjádřený předmět, používá se struktura věty:
* ''Gusto &lt;u&gt;kdo (NG)&lt;/u&gt;''
:: např.: Gusto ko? - Chceš?

Pokud je předmětem nějaký určitý konkrétní objekt, věc, či osoba, používá se struktura:
* ''Gusto &lt;u&gt;kdo (NG)&lt;/u&gt; &lt;u&gt;co (ANG)&lt;/u&gt;''
:: např. Gusto ko ang sala. - Líbí se mi obývací pokoj.

Pokud je předmětem obecná třída objektů, nekonkrétní objekt, používá se struktura:
* ''Gusto &lt;u&gt;kdo (NG)&lt;/u&gt; &lt;u&gt;co (NG)&lt;/u&gt;''
:: např. Gusto ko ng bahay sa Praha. - Chci dům v Praze.

K negaci (''nechtít'', ''nelíbit se'') se používá pseudosloveso ''ayaw'' nebo je možné použít výraz ''hind&lt;b style=&quot;color: #c0f;&quot;&gt;i&lt;/b&gt;''
* ''Ayaw &lt;u&gt;kdo (NG)&lt;/u&gt;''
* ''Hind&lt;b style=&quot;color: #c0f;&quot;&gt;i&lt;/b&gt; &lt;u&gt;kdo (NG)&lt;/u&gt; gusto''
:: např. Ayaw mo. - Nechci./Nelíbí se mi. Hindi ko gusto. - Nechci./Nelíbí se mi.
::: Gusto niya? Hind&lt;b style=&quot;color: #c0f;&quot;&gt;i&lt;/b&gt;, ayaw niya. - Chce? Ne, nechce.

Pokud je předmětem nějaký určitý konkrétní objekt, věc, či osoba, používá se struktura:
* ''Ayaw &lt;u&gt;kdo (NG)&lt;/u&gt; &lt;u&gt;co (ANG)&lt;/u&gt;''
* ''Hind&lt;b style=&quot;color: #c0f;&quot;&gt;i&lt;/b&gt; &lt;u&gt;kdo (NG)&lt;/u&gt; gusto &lt;u&gt;co (ANG)&lt;/u&gt;''

Pokud je předmětem obecná třída objektů, nekonkrétní objekt, používá se struktura:
* ''Ayaw &lt;u&gt;kdo (NG)&lt;/u&gt; &lt;u&gt;co (NG)&lt;/u&gt;''
* ''Hind&lt;b style=&quot;color: #c0f;&quot;&gt;i&lt;/b&gt; &lt;u&gt;kdo (NG)&lt;/u&gt; gusto &lt;u&gt;co (NG)&lt;/u&gt;''

Pokud se používá výraz ''ayaw'' v první osobě jednotného čísla, celý výraz ''ayaw ko'' se často zkracuje na ''ayoko''.

Pro vyjádření ''chtít'', ''líbit se'' v tagalogu kromě pseudoslovesa ''gusto'' existují slova ''ibig'' a ''nais'', jijich použití je obdobné, ale v běžné mluvě se nepoužívají (s výjimkou výrazu ''ibig sabihin'' - ''mínít'', ''chtít říct'').

== Vyjádření zdvořilosti ==
Ke vyjádření zdvořilosti se používá [[../Partikule|partikule]] ''p&lt;b style=&quot;color: #c0f;&quot;&gt;o&lt;/b&gt;''. Není-li použita jiná partikule, obvykle se umisťuje na druhou pozici ve větě.

K vyjádření zdvořilosti se také používá osobní zájmeno pro druhou osobu množného čísla (stejné jako české vykání), pro ještě vyšší zdvořilost se používá osobní zájmeno pro třetí osobu množného čísla (stejné jako české onikání).

== Věty se slovesy ==
Ve větách se slovesy se používá struktura:
* ''&lt;u&gt;[[../Slovesa|Sloveso]]&lt;/u&gt; &lt;u&gt;podmět&lt;/u&gt; &lt;u&gt;(případné další větné členy)&lt;/u&gt;''

Kořen infinitiv a u některých sloves i samotný kořen slovesa může být použit ve smyslu rozkazovacího způsobu,
:: např. Baba kayo. - Pojďte dolů.

== Otázky s tázacími zájmeny ==
Pokud otázka obsahuje [[../Zájmena/Tázací zájmena|tázací zájmeno]] je toto umístěno na začátku věty:
* ''&lt;u&gt;[[../Zájmena/Tázací zájmena|tázací zájmeno]]&lt;/u&gt; &lt;u&gt;podmět&lt;/u&gt; &lt;u&gt;sloveso&lt;/u&gt;''
:: např.: Sa'''a'''n ka pupunta? - Kam půjdeš? Kam jdeš? Kam máš namířeno?
::: Kail'''a'''n siya pupunta sa Praha? - Kdy (on/ona) přijede do Prahy?

=== Otázky na polohu něčeho ===
V otázkách na polohu něčeho či někoho se používá [[../Zájmena/Tázací zájmena|tázací zájmeno]] ''nasa'''a'''n'', v odpovědi či obecně v deklaraci, kde se daný objekt nachází, se používá [[../Předložky|předložka]] ''nasa'':
* ''Nasa'''a'''n &lt;u&gt;předmět (ANG)&lt;/u&gt;?''
:: např.: Nasa'''a'''n ka? Nasa bahay ak'''o'''. - Kde jsi? Jsem doma.
::: Nasa'''a'''n si Carlos? Nasa trabaho siya. - Kde je Carlos? Je v práci.

[[Kategorie:Tagalog|Struktura vět]]</text>
      <sha1>bx44xwvm73p7wh74utbnafo6fdsow58</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Tagalog/Partikule</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7423</id>
    <revision>
      <id>35548</id>
      <parentid>29874</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2832" xml:space="preserve">== Partikule zaměřené na označení typu větných členů ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
! colspan=&quot;2&quot; | podmět věty !! colspan=&quot;2&quot; | předmět věty !! colspan=&quot;2&quot; | místní/časové určení
|-
| ang || ang mga || ng || ng mga || sa || sa mga
|-
| si || sina || ni || nina || kay || kina
|}

* '''ang''' - partikule označující podmět věty, v mluveném tagalogu je často nahrazován ukazovacím zájmenem ''iyung''/''ʻyung''. Kromě toho označuje předcházející slovo jako téma věty
* '''ng''' (vyslovuje se ''naŋ'') - má několik funkcí:
** jako partikule označující [[../Přivlastňování|vlastníka]],
** jako partikule označující obecnou třídu předmětu ve větách [[../Struktura vět#Vyjádření sloves chtít a líbit se|s gusto a ayaw]]
** jako partikule označující předmět věty,
* '''sa''' - partikule označující umístění, má význam předložek ''do'', ''k'', ''na'', ''u'', ''v'', ''z''. Používá se také k vyjádření [[../Datum a čas|data, času]], či události v budoucnu a může být použita k vyjádření [[../Zájmena/Osobní zájmena#Pomocí osobních zájmen SA|přivlastnění]].
* '''si''', '''sina''' - partikule označující podmět věty, pokud je tímto vlastní jméno osoby
* '''ni''', '''nina''' - partikule mající stejné funkce jako partikule '''ng''', ale používaná v případech, kdy se jedná o vlastní jméno
* '''kay''', '''kina''' - partikule označující umístění nebo přivlastnění, pokud se vztahuje k vztahuje k vlastnímu jménu osoby.

* '''mga''' (mgá, vyslovuje se ''maŋa'') - množné číslo

== Partikule spojující části vět ==
* '''ay''' - spojuje podmět a predikát při větě je-li [[../Struktura vět|strukrura věty]] ''podmět-predikát'',
* '''-ng'''/'''-g'''/'''na''' - používá se [[../Zájmena/Osobní zájmena|přivlastňování pomocí osobních zájmen SA]], pro spojení [[../Přídavná jména|přídavných jmen]] s jim příslušným podstatným jménem a pro spojení [[../Číslovky|číslovek]] s jim příslušným podstatným jménem,
** '''-ng''' se používá u slov končících na samohlásku,
** '''-g''' se používá u slov končících na souhlásku ''n'',
** '''na''' se používá u slov končících na souhlásku, kromě souhlásky ''n''.

== Partikule určující vyznění celé věty ==
* '''po''' (pô) - partikule vyjadřující úctu k druhé osobě,
* '''ba''' - partikule označující větu jako otázku,
* '''na''' - dodá větě význam ''už'', ''teď'',
* '''pa''' - dodá větě význam ''ještě'',
* '''kaya''' (kayâ) - vyjádření zvědavosti (''jsem zvědavý/zvědavá, jestli ...'''),
* '''yata''' (yatà) - dodá do věty vyjádření nejistoty,
* '''sana''' - vyjadřuje naději, používá se v podmínkových větách.

[[Kategorie:Tagalog|Partikule]]</text>
      <sha1>k0sin0htcuq24esuhyohcgjbwhm5e0l</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Tagalog/Spojky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7424</id>
    <revision>
      <id>31779</id>
      <parentid>29686</parentid>
      <timestamp>2016-07-02T06:10:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Standazx</username>
        <id>2536</id>
      </contributor>
      <comment>Spojka přestože</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="160" xml:space="preserve">{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
! česky !! tagalog
|-
| a || at
|-
| ale || pero
|-
| protože || dahil
|-
| přestože || kahit
|}

[[Kategorie:Tagalog|Spojky]]</text>
      <sha1>j0l2h4uot9ihghdaula0nssdnnq92xj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Zloděj</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7425</id>
    <revision>
      <id>44259</id>
      <parentid>44258</parentid>
      <timestamp>2021-07-03T20:07:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>revert - čistě technicky to sice nemá vliv, ale většina her se hraje takto</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3919" xml:space="preserve">; Počet hráčů
: 2 a více
; Druh karet
: 2× francouzské – 108 listů (4× žolík), od 7 hráčů výše je vhodné přidat další balíček / balíčky dle potřeby
; Sled karet
: (není důležitý) 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, J, Q, K, A, Joker
; Hodnoty
:* joker 50
:* eso 20
:* vysoké karty (K až 8) 10
:* nízké karty (7 až 2) 5
; Cíl hry
: Získat na konci hry co nejvíce bodů za vyložené karty.

== Pravidla hry ==
Hráči se střídají po směru hodinových ručiček. Začínající hráč je dohodou.

=== Základní sestava ===
Po zamíchání karet se každému hráči rozdá 5, zbytek se položí na stůl reversem nahoru jako doplňovací balíček.

=== Možné tahy ===
Karty jde buď [[#Vykládání|vykládat]] nebo [[#Odhazování|odhazovat]], a to dle libosti až do vyčerpání kapacity ruky. Vždy je nutné provést alespoň jednu z těchto činností. V každém případě je ovšem eventuální odhození karty poslední činností před dobráním, tj. po odhození nejde již vykládat a je třeba [[#Závěr tahu|dobrat]].

==== Vykládání ====
Hráč si vykládá před sebe do jednoho balíčku skupiny karet stejné hodnoty (tj. minimálně dvě), eventuálně přikládá navrch kartu či karty stejné hodnoty jako má vrchní skupina karet. Každá další nová hodnota se vykládá křížem. Balíček se staví tak, aby byly vidět jen hodnoty posledních dvou skupin karet.

Vyložit je možné čtyřmi způsoby:
# Hráč má na ruce alespoň dvě karty stejné hodnoty. Není nutné vyložit všechny karty stejné hodnoty najednou.
# Hráč má na ruce alespoň jednu kartu stejné hodnoty jako je hodnota vrchní skupiny karet na jeho balíčku. Pak tam může takovou kartu (takové karty) přiložit.
# Hráč má na ruce alespoň jednu kartu stejné hodnoty jako je hodnota vrchní skupiny karet na cizím balíčku. Pak vezme z cizího balíčku příslušnou vrchní skupinku karet a spolu se svojí kartou (svými kartami) stejné hodnoty si ji položí na svůj balíček. (Odtud název &quot;Zloděj&quot;.)
# Hráč má na ruce alespoň jednu kartu stejné hodnoty jako je hodnota vrchní karty na odhazovacím balíčku. Pak vezme z odhazovacího balíčku příslušnou vrchní kartu a spolu se svojí kartou (svými kartami) stejné hodnoty si ji položí na svůj balíček.

Joker může brát kteroukoliv hodnotu a zároveň uzamyká hráčův balíček před dalším vykrádáním protihráči. V takovém případě se balíček sbalí jedním směrem (již není nutné mít hodnoty křížem), Joker se dá nahoru a začíná se s novým.

==== Odhazování ====
Nemůže-li si hráč vyložit, jednu kartu odhodí do odhazovacího balíčku.

Odhodit je možné v rámci taktizování i kartu, která by jinak šla vyložit.

Odhazuje se vždy maximálně jedna karta.

==== Závěr tahu ====
Na konci tahu si hráč dobere z doplňovacího balíčku do plného počtu. Pakliže v doplňovacím balíčku není dostatečný počet karet, z odhazovacího balíčku se odebere poslední karta, která se nechá jako základ nového odhazovacího balíčku, a zbytek se otočí a stává se doplňovacím balíčkem (tzv. &quot;otáčení balíčku&quot;). Pakliže si nemůže dobrat do plného počtu, dobere si alespoň tolik, kolik je možné. Vždy ale musí na stole zůstat alespoň jedna karta v odhazovacím balíčku.

=== Závěr hry ===
Od okamžiku, kdy si některý z hráčů nemůže dobrat do plného počtu (včetně eventuálního otočení balíčku), se karty již nedobírají a balíček neobrací. Hraje se podle [[#Možné tahy|výše uvedených pravidel]] až do odhození všech karet všemi hráči.

Na závěr si všichni spočítají body za všechny karty ve svém balíčku dle [[#top|uvedeného hodnocení]]. Vítězem je hráč s nejvyšším počtem bodů.

{{DEFAULTSORT:Zloděj}}
[[Kategorie:Klasické karetní hry]]</text>
      <sha1>g38u3rtlmx01qo0rfcn7cxpn9x4je9u</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Tagalog/Další učebnice a slovníky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7431</id>
    <revision>
      <id>35547</id>
      <parentid>31024</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6596" xml:space="preserve">== Knihy ==
* {{Citace monografie
 | příjmení = Domigpe
 | jméno = Jiedson
 | příjmení2 = Domingo
 | jméno2 = Nenita
 | odkaz na autora = 
 | titul = Elementary Tagalog: Tara, Mag-Tagalog Tayo! Come On, Let's Speak Tagalog!
 | url = https://books.google.cz/books?id=OdPZAwAAQBAJ&amp;pg=PA282&amp;lpg=PA282
 | vydavatel = Tuttle Publishing
 | místo = New York
 | rok = 2012
 | vydání = 
 | počet stran = 
 | kapitola = 
 | strany = 
 | isbn = 978-1-4629-1456-2
 | jazyk = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = MacKinlay
 | jméno = William Egbert Wheeler
 | odkaz na autora = 
 | titul = A handbook and grammar of the Tagalog language 
 | url = https://archive.org/details/handbookgrammaro00mack
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | rok = 1905
 | vydání = 
 | počet stran = 
 | kapitola = 
 | strany = 
 | isbn = 
 | jazyk = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Ramos
 | jméno = Teresita V.
 | příjmení2 = Bautista
 | jméno2 = Maria Lourdes S.
 | odkaz na autora = 
 | titul = Handbook of Tagalog Verbs: Inflections, Modes, and Aspects
 | url = https://books.google.cz/books?id=gzOvOwtdiRAC
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | rok = 
 | vydání = 
 | počet stran = 
 | kapitola = 
 | strany = 
 | isbn = 
 | jazyk = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Schachter
 | jméno = Paul
 | příjmení2 = Otanes
 | jméno2 = Fe T.
 | odkaz na autora = 
 | titul = Tagalog Reference Grammar
 | url = http://www.slideshare.net/marcomed/tagalog-reference-grammar
 | vydavatel = University of California Press
 | místo = 
 | rok = 
 | vydání = 
 | počet stran = 
 | kapitola = 
 | strany = 
 | isbn = 
 | jazyk = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Filipino Basic Course - Semester II - Lessons 16-20
 | url = https://jlu.wbtrain.com/sumtotal/language/DLI%20basic%20courses/Filipino/Filipino%20Basic/Semester%2002%20Less%2016-20.pdf
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | rok = 
 | vydání = 
 | počet stran = 
 | kapitola = 
 | strany = 
 | isbn = 
 | jazyk = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Aspillera
 | jméno = Paraluman
 | příjmení2 = Hernandez
 | jméno2 = Yolanda
 | odkaz na autora = 
 | titul = Basic Tagalog for Foreigners and Non-Tagalogs
 | url = https://books.google.cz/books?id=y8bZAwAAQBAJ
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | rok = 
 | vydání = 
 | počet stran = 
 | kapitola = 
 | strany = 
 | isbn = 
 | jazyk = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Filipino Basic Course - Semester III - Lessons 36-40
 | url = https://jlu.wbtrain.com/sumtotal/language/DLI%20basic%20courses/Filipino/Filipino%20Basic/Semester%2003%20Less%2036-40.pdf
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | rok = 
 | vydání = 
 | počet stran = 
 | kapitola = 
 | strany = 
 | isbn = 
 | jazyk = 
}} (https://archive.is/k73Fh)
* {{Citace monografie
 | příjmení = Ramos
 | jméno = Teresita V.
 | odkaz na autora = 
 | příjmení2 = Cena
 | jméno2 = Resty M.
 | titul = Modern Tagalog
 | url = https://books.google.cz/books?id=CaCkgQZHvbkC
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | rok = 
 | vydání = 
 | počet stran = 
 | kapitola = 
 | strany = 
 | isbn = 0-8248-1332-4
 | jazyk = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Ramos
 | jméno = Teresita V.
 | odkaz na autora = 
 | titul = Tagalog Structures
 | url = https://books.google.cz/books?id=cc7wUSVhaYwC
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | rok = 
 | vydání = 
 | počet stran = 
 | kapitola = 
 | strany = 
 | isbn = 0-87022-677-0
 | jazyk = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Ramos
 | jméno = Teresita V.
 | odkaz na autora = 
 | příjmení2 = Clausen
 | jméno2 = Josie
 | titul = Filipino Word Book
 | url = https://books.google.cz/books?id=9C6dKKHf9VUC
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | rok = 
 | vydání = 
 | počet stran = 
 | kapitola = 
 | strany = 
 | isbn = 1-57306-194-8
 | jazyk = 
}}

== Další zdroje ==
* [[w:en:Tagalog grammar]]
* [http://learningtagalog.com/ Learn Tagalog in 6 months]
* [http://www.tagalog1.com Learn Filipino, Learn Tagalog]
* [http://www.unilang.org/course.php?res=79 Tagalog for Beginners]
* [http://www.seasite.niu.edu/Tagalog/Tagalog_mainpage.htm Interactive language and Filipino culture resources]
* [http://tagaloglang.com/ LEARN TAGALOG @ Tagalog Lang]
* [http://www.livinglanguage.com/languagelab/tagalog Living Language Lab for Tagalog]
* http://members.tripod.com/~isang_muli/frames/grammar.html
* [https://vagabonddrifter.wordpress.com/ Xiller Yañez's Weblog] - blog o gramatice jazyků Filipín včetně tagalogu
* [http://www.voclab.com/en/learn-tagalog/grammar Grammar Notes Tagalog]

* [http://soyprinsipe.blogspot.cz/search/label/Tagalog%20grammar Tagalog grammar] - blog o tagalogu

=== Slovesa ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Stuart
 | jméno = Luis Umali
 | odkaz na autora = 
 | titul = The Grid of Language - A Deep Structure Surfaces in Tagalog
 | url = http://www.semanticsarchive.net/Archive/TE1ZDQyZ/tgol4.pdf
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | rok = 
 | vydání = 
 | počet stran = 
 | kapitola = 
 | strany = 
 | isbn = 
 | jazyk = 
}}
* {{Citace sborníku
 | příjmení = Roxas
 | jméno = Robert R.
 | příjmení2 = Mula
 | jméno2 = Gersam T.
 | autor = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = A Morphological Analyzer for Filipino Verbs
 | odkaz na titul = 
 | příjmení sestavitele = 
 | jméno sestavitele = 
 | sestavitel = 
 | sborník = 22nd Pacific Asia Conference on Language, Information and Computation
 | odkaz na sborník = 
 | vydavatel = 
 | odkaz na vydavatele =
 | místo = 
 | rok vydání = 2008
 | isbn = 
 | url = http://www.aclweb.org/anthology/Y08-1050
 | kapitola = 
 | strany = 467–473
 | jazyk = 
}} Dostupné také na [https://archive.is/Vu3hj]
* [http://www.seasite.niu.edu/tagalog/tagalog_verbs.htm Tagalog table of verbs]
* [https://quizlet.com/12957531/tagalog-verbs-flash-cards/ Tagalog verbs]
* [http://salitablog.blogspot.cz/2007/03/tagalog-verbs.html Tagalog verbs] (Dostupné také na [https://archive.is/yZlXn])

* [http://soyprinsipe.blogspot.cz/2011/04/tagalog-made-easy-verbs-ng-focus-or.html Tagalog made easy! - Verbs &quot;NG Focus&quot; or Object focus]

== Doplňkové informace ==
=== O jazykách na Filipínách ===
* {{Citace elektronické monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Philippine Basic Education
 | url = http://www.philippinesbasiceducation.us/2013/10/languages-in-philippines-challenge-for.html
 | datum vydání = 
 | datum aktualizace = 
 | datum přístupu = 
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | jazyk = 
}}

[[Kategorie:Tagalog|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>ju9kua7ca4ltklnyik5fgetli9duh7s</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Tagalog/Slovesa</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7432</id>
    <revision>
      <id>44998</id>
      <parentid>35549</parentid>
      <timestamp>2022-02-11T09:07:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; pravopis</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4900" xml:space="preserve">V tagalogu jsou dvě hlavní skupiny sloves, slovesa zaměřená na původce děje a slovesa zaměřená na předmět děje. Tagalog nerozlišuje prostý a průběhový čas.

== časování sloves ==
Časování sloves používá systém předpon a přípon. Také používá duplikaci první slabiky sloves.
Značení:
* C - počáteční souhláska slovesa
* V - první samohláska slovesa
* R - zbytek kořenu slovesa

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! zaměření slovesa || infix || infinitiv || minulý čas || přítomný čas || budoucí čas || rozkaz || nedávno dokončený děj || poznámka
|-
| rowspan=&quot;7&quot; | původce děje || -um- || CumVR || CumVR || CumVCVR || CVCVR || || kaCVCVR, kakaCVR ||
|-
| mag- || magCVR || nagCVR || nagCVCVR || magCVCVR || || kakaCVR, kaCVCVR, kakapagCVR, kapapagCVR, kapagCVCVR || 
|-
| rowspan=&quot;4&quot; | mang- || mangCVR || nangCVR || nangCVR || mangCVR || rowspan=&quot;4&quot; | || rowspan=&quot;4&quot; | kakapangCVR, kapapangCVR, kapangCVCVR || 
|-
| mangVR || nangVR || nangangVR || mangangVR || pro kořeny sloves začínající samohláskou
|-
| maC&lt;sup&gt;N&lt;/sup&gt;VR || naC&lt;sup&gt;N&lt;/sup&gt;VR || naC&lt;sup&gt;N&lt;/sup&gt;VC&lt;sup&gt;N&lt;/sup&gt;VR || maC&lt;sup&gt;N&lt;/sup&gt;VC&lt;sup&gt;N&lt;/sup&gt;VR || pokud dochází k asimilaci souhlásek
|-
| manCVR || nanCVR || nanCVCVR || manCVCR || pokud kořen slovesa začíná některými souhláskami
|-
| ma- || rowspan=&quot;2&quot; | maCVR || rowspan=&quot;2&quot; | naCVR || rowspan=&quot;2&quot; | naCVCVR || rowspan=&quot;2&quot; | maCVCVR || || kaCVCVR, kakaCVR || 
|-
| rowspan=&quot;4&quot; | předmět děje || ma-
|-
| -in || CVR(h)in || CinVR || CinVCVR || CVCVR(h)in || || ||
|-
| i- || iCVR || iCinVR || iCinVCVR  || iCVCVR
|-
| -an || rowspan=&quot;3&quot; | CVR(h)an || rowspan=&quot;3&quot; | CinVR(h)an || rowspan=&quot;3&quot; | CinVCVR(h)an || rowspan=&quot;3&quot; | CVCVR(h)an
|-
| místo/směr || -an
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | příjemce výsledku děje || -an
|-
| ipag- || ipagCVR || (i)pinagCVR || (i)pinapagCVR, (i)pinagCVCVR || ipapagCVR, ipagCVCVR || || || u některých sloves pouze varianty (i)pinapagCVR, ipapagCVR
|-
| rowspan=&quot;3&quot; | nástroj děje || rowspan=&quot;3&quot; | ipang- || ipangCVR || (i)pinangCVR || (i)pinapangCVR, (i)pinangCVCVR || ipapangCVR, ipangCVCVR || rowspan=&quot;3&quot; | || rowspan=&quot;3&quot; | || 
|-
| ipangVR || (i)pinangVR || (i)pinapangVR, (i)pinangangVR || ipapangVR, ipangangVR || pro kořeny sloves začínající samohláskou
|-
| ipanCVR || (i)pinanCVR || (i)pinapanCVR, (i)pinanCVCVR || ipapanCVR, ipanCVCVR || pokud kořen slovesa začíná některými souhláskami
|-
| rowspan=&quot;5&quot; | || maka- || makaCVR || nakaCVR || nakakaCVR, nakaCVCVR || makakaCVR, makaCVCVR || || || vyjadřuje schopnost něco udělat
|-
| magpa- || magpaCVR || nagpaCVR || nagpapaCVR || magpapaCVR || || kakapaCVR, kapapaCVR, kapaCVCVR || (subject focus)-(to make somebody do something)
|-
| mapa- || mapaCVR || napaCVR || napapaCVR, napaCVR || mapapaCVR, mapaCVCVR || || || (POD: doer)to do something involuntarily, (pod: object)to be able to let, make or have someone do something; or, to be able to cause something to become something
|-
| pa- -in || paCVR(h)in || pinaCVR || pinapaCVR, pinaCVCVR || papaCVR(h)in, paCVCVR(H)in || ||  || (object focus)-(to make somebody do something)
|-
|  ma- -an || maCVR(h)an || naCVR(h)an || naCVCVR(h)an || maCVCVR(h)an || ||  || doer focus i object focus
|-
| ...
|}

V případě sloves zaměřených na původce děje je původce děje v ANG tvaru a předmět děje v NG tvaru.
V případě sloves zaměřených na předmět děje je původce děje v NG tvaru a předmět děje v ANG tvaru.
U nedávno dokončeného děje jsou jak původce děje tak předmět děje v NG tvaru.

== ukázky ==
Protože čeština nedokáže úplně rozlišit významové nuance jednotlivých ukázek, je připojen i anglický překlad.
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! -um- kumain&lt;sup&gt;([[wikt:kumain|Wikislovník]])&lt;/sup&gt;
! -in kainin&lt;sup&gt;([[wikt:kainin|Wikislovník]])&lt;/sup&gt;
|-
| Kumain &lt;span style=&quot;color: #d00;&quot;&gt;ako ng&lt;/span&gt; kendi.
* Jedl jsem bonbon. I ate &lt;span style=&quot;color: #d00;&quot;&gt;a&lt;/span&gt; (some) candy. &lt;!-- (past - indefinite noun) --&gt;
| Kinain &lt;span style=&quot;color: #d00;&quot;&gt;ko ang&lt;/span&gt; kendi.
* Jedl jsem bonbon. I ate &lt;span style=&quot;color: #d00;&quot;&gt;the&lt;/span&gt; candy. &lt;!-- (past - definite noun) --&gt;
|-
| Kumakain ako ng kendi.
* Jím bonbon. I am eating a (some) candy. &lt;!-- (present continuous - indefinite noun) --&gt;
| Kinakain ko ang kendi.
* Jím bonbon. I am eating the candy. &lt;!-- (present continuous - definite noun) --&gt;
|-
| Kakain ako ng kendi.
* Budu jíst bonbon. I will eat a (some) candy. &lt;!-- (future - indefinite) --&gt;
| 
Kakainin ko ang kendi.
* Budu jíst bonbon. I am going to eat the candy. &lt;!-- (future - definite) &lt;this form is used frequently --&gt;
|-
|
| Kainin ko ang kendi.
* Budu jíst bonbon. I will eat the candy. &lt;!-- (future - definite) --&gt;
|-
| Kakakain &lt;span style=&quot;color: #d00;&quot;&gt;ko&lt;/span&gt; lang &lt;span style=&quot;color: #d00;&quot;&gt;ng&lt;/span&gt; kendi.
* Právě jsem dojedl bonbon.
|
|}

[[Kategorie:Tagalog|Slovesa]]</text>
      <sha1>oyzp1i4j3dffx2u6jzg8eafkghh6dnk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Tagalog/Tagalog a další jazyky Filipín</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7435</id>
    <revision>
      <id>44988</id>
      <parentid>29819</parentid>
      <timestamp>2022-02-08T09:07:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; optimalizace kódu; vhodnější sémantika</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1824" xml:space="preserve">== číslovky ==

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! || tagalog || cebuano || ilocano || kapampangan || cagayan
|-
| 1 || isa || usa || maysa || metung || tata
|-
| 2 || dalawa || duha || dua || adwa || addua
|-
| 3 || tatlo || tulo || tallo || atlu || tallu
|-
| 4 || apat || upat || uppat || apat || appat
|-
| 5 || lima || lima || lima || lima || lima
|-
| 6 || anim || unom || innem || anam || annam
|-
| 7 || pito || pito || pito || pitu || pitu
|-
| 8 || walo || walo || walo || walu || walu
|-
| 9 || siyam || siyam || siam || syam || siyam
|-
| 10 || sampu || napulo || sangapulo || apulu || tafulu
|}

== fráze ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! česky
| dobré ráno || dobrý den || dobré poledne || dobré odpoledne || dobrý večer/dobrou noc || děkuji mnohokrát || Jak se jmenuješ? || Jmenuji se ___ || Mluvíš (''jazyk'')? || ano/ne
|-
! tagalog
| magandang umaga || magandang araw || agandang tanghali || magandang hapon || magandang gabi || maraming salamat || Ano ang pangalan mo? || Ang pangalan ko ay ___. Ako si ___. || Nagsasalita ba tayo ng Tagalog?&lt;br /&gt;Nagta-Tagalog ka ba?&lt;br /&gt;Marunong ka ng Tagalog? || oo/hindi
|- 
! cebuano
| maayong buntag || maayong adlaw || maayong udto || maayong hapon || maayong gabii || daghang salamat || Unsa'y imung pangalan?&lt;br /&gt; || Ang ngalan nako kay ___. ___ akong ngalan. || Maka istorya ka ug Binisaya? || oo/dili
|- 
! ilocano
| naimbag a bigatmo || naimbag nga aldaw ||  || naimbag a malem || naimbag a sardam/naimbag a rabii ||  || Ania ti naganmo? ||  || Makasaoka iti Ilocano? || wen (win)/saan (haan)
|- 
! kapampangan
| mayap a abak ||  || mayap a yugtu || mayap a gatpanapun || mayap a bengi ||  || Nanu ing lagyu mu? || ___ ya ing lagyu ku. || Marunong ka bang magsalita ng Kapampangan?&lt;br /&gt;Marunong ka bang mangapampangan? || wa/ali
|}

[[Kategorie:Tagalog]]</text>
      <sha1>6quohdnsw4ij852e802bzg2zq8o1rnr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Tagalog/Abeceda a výslovnost</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7436</id>
    <revision>
      <id>44987</id>
      <parentid>35546</parentid>
      <timestamp>2022-02-07T22:07:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; optimalizace kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4372" xml:space="preserve">Tagalog je zapisován latinkou.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| A || B || C || D || E || F || G || H || I || J || K || L || M || N || Ñ || Ng || O || P || Q || R || S || T || U || V || W || X || Y || Z
|-
| a || b || c || d || e || f || g || h || i || j || k || l || m || n || ñ || ng || o || p || q || r || s || t || u || v || w || x || y || z
|}

== Ráz ==
Kromě hlásek zapisovaných písmeny se v Tagalogu objevuje ještě ráz&lt;sup&gt;([[w:Ráz (fonetika)|Wikipedie]])&lt;/sup&gt;. Tento se může vyskytuje:
* mezi dvěma samohláskami - dvě po sobě jdoucí samohlásky se nevyslovují jako dlouhá samohláska nebo dvojhláska, ale jsou od sebe odděleny rázem, podobně jako v českých slovech ''naaranžovat'' nebo ''naučit'' (''na-aranžovat'', ''na-učit''). V tomto případě ráz není nijak značen.
* mezi souhláskou a po ní následující samohláskou - v tomto případě je souhláska finálou předcházející slabiky a samohláska je počáteční hláskou následující slabiky. V tomto případě se ráz označuje spojojvníkem (pomlčkou), např. ve slově ''mag-almusal''&lt;sup&gt;([[wikt:mag-almusal|Wikislovník]])&lt;/sup&gt; (snídat).
* na konci slova - na konci slova se mže ráz vyskytovat pouze u slov končících na samohlásku. V tomto případě není v bezdiakritickém zápisu tagalogu ráz nijak značen a mluvčí si musí u daného slova pamatovat, že slovo ráz na konci obsahuje. V navrženém zápisu tagalogu s diakritikou se k označení rázu na konci slova používá diakritické znaménko stříška&lt;sup&gt;([[w:Stříška|Wikipedie]])&lt;/sup&gt; nebo obrácená čárka&lt;sup&gt;([[w:Gravis|Wikipedie]])&lt;/sup&gt;. V některých učebnicích se pro označení rázu na konci slova apostrof.

== Diakritika ==
Pro zápis tagalogu byl navržen zápis s diakritickými znaménky označujících přízvuk a ráz. Tento systém zápisu se ale neuchytil, takže běžně se ale používá zápis bez diakritiky. Zápis s diakritikou se používá především v učebnicích, nicméně některé učebnice používají jiné způsoby zápisu, např. apostrof pro označení rázu na konci slova.

V této učebnici se používá jak zápis bez diakritiky, tak zápis s diakritikou. V případě diakritického zápisu je používána „standardní“ diakritika:
* čárka - čárka označuje přízvučnou slabiku. Přízvučná může být kterákoliv slabika slova a jedno slovo může mít přízvuk na více slabikách, např. ve slově ''repúbliká''.
** přízvuk vyskytující se na kterékoliv slabice kromě dvou posledních slabik, je označován vždy,
** přízvuk vyskytující se na poslední slabice, je označován vždy,
** přízvuk vyskytující se na předposlední slabice slova, obvykle označován čárkou nebývá (občas bývá označen u slov, u kterých změna polohy přízvuku změní význam slova, například slovo ''kaibígan''&lt;sup&gt;([[wikt:kaibigan|Wikislovník]])&lt;/sup&gt;).
* obrácená čárka - označuje ráz vyskytující se na konci slova. Protože toto diakritické označuje pouze ráz a nikoliv přízvuk, je tímto diakritickým znaménkem také určeno, že přízvuk se nachází na předposlední slabice slova.
* stříška - označuje současný přízvuk na poslední slabice a ráz na konci slova.

Protože přízvuk a ráz mohou měnit význam slova, je v bezdiakritickém zápisu přízvučná samohláska zobrazena tučně a samohláska, po které následuje ráz, je zvýrazněna fialovou barvou.
* á - '''a'''
* à - &lt;span style=&quot;color: #c0f;&quot;&gt;a&lt;/span&gt;
* â - &lt;b style=&quot;color: #CC00FF;&quot;&gt;a&lt;/b&gt;

== Historické způsoby zápisu ==
=== Baybayin ===
Baybayin&lt;sup&gt;([[w:Baybayin|Wikipedia]])&lt;/sup&gt;

=== Abecedario ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| A || B || C || Ch || D || E || F || G || H || I || J || K || L || Ll || M || N || Ng || Ñ || N͠g / Ñg / Ng̃ || O || P || Q || R || Rr || S || T || U || V || W || X || Y || Z
|-
| a || b || c || ch || d || e || f || g || h || i || j || k || l || ll || m || n || ng || ñ || n͠g / ñg / ng̃ || o || p || q || r || rr || s || t || u || v || w || x || y || z
|}

=== Abakada ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| A || B || K || D || E || G || H || I || L || M || N || NG || O || P || R || S || T || U || W || Y
|-
| a || b || k || d || e || g || h || i || l || m || n || ng || o || p || r || s || t || u || w || y
|}

[[Kategorie:Tagalog|Abeceda a výslovnost]]</text>
      <sha1>5zati79wsyl4kwoaqraov5j7b6ucrcc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Tagalog/Datum a čas</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7443</id>
    <revision>
      <id>45098</id>
      <parentid>36328</parentid>
      <timestamp>2022-02-13T13:07:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3929" xml:space="preserve">== Fráze ==
{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
|-
! tagalog || čeština
|-
| Ano ang oras na? || Kolik je hodin?
|-
| Tanghali na. || Je pozdě.
|-
| Huli ako. || Jdu pozdě, přišel/přišla jsem pozdě, ...
|-
| Ano ang oras ka/kayo/nila ''sloveso v přítomné čase'' (''další větné členy vztažené ke slovesu'') || V kolik hodin ''něco děláš/děláte''?
|-
| Wala na akong oras ''infinitiv slovesa'' (''další větné členy vztažené ke slovesu''). || Už nemám čas ''co dělat''.
|}

== Hodiny ==
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;float: right;&quot;
|-
! || tagaložské vyjádření || španělské vyjádření
|-
| 1:00 || ika-isa || ala-una
|-
| 2:00 || ikalawa || alas-dos
|-
| 3:00 || ikatlo || alas-tres
|-
| 4:00 || ika-apat || alas-kwatro
|-
| 5:00 || ika-lima || alas-singko
|-
| 6:00 || ika-anim || alas-sais
|-
| 7:00 || ika-pito || alas-siyete
|-
| 8:00 || ika-walo || alas-otso
|-
| 9:00 || ika-siyam || alas-newebe
|-
| 10:00 || ika-sampu || alas-diyes
|-
| 11:00 || ika-labing-isa || alas-onse
|-
| 12:00 || ika-labing-dalawa || alas-dose
|-
| ráno/dopoledne (a.m.) || colspan=&quot;2&quot; | ng umaga
|-
| v poledne || colspan=&quot;2&quot; | ng tanhali
|-
| odpoledne (p.m.) || colspan=&quot;2&quot; | ng hapon
|-
| večer/v noci (p.m.) || colspan=&quot;2&quot; | ng gabi
|-
| o půlnoci || colspan=&quot;2&quot; | ng hating-gabi
|}

Pro vyjádření času se používá původní tagaložská forma, španělská forma a mnoho Filipínců používá také anglická vyjádření. Nejpoužívanější je ale španělské vyjádření času.

Pokud jsou vyjadřovány celé hodiny, použije se příslušné vyjádření v tabulce, které se může doplnit upřesněním, o kterou část dne se jedná, např. ''alas-tres ng hapon''. Pokud je čas vyjadřován s minutami, použije se španělská číslovka přidaná za hodiny, např. 11:05 se vyjádří jako ''alas-onse singko''. Při půlhodinách se místo číselného vyjádření použije slovo ''medya'', např. 10:30 se vyjádří jako ''alas-doce y medya''.

Pokud jsou vyjadřovány minuty v tagaložském tvaru, použije se forma
* &lt;u&gt;minuty&lt;/u&gt;ng minuto makalipas ang &lt;u&gt;hodina&lt;/u&gt; ng &lt;u&gt;část dne&lt;/u&gt; (u počtu minut končícího na souhlásku se použije místo ''-ng'' ''na'')
např.: 2:10 odpoledne - sampung minuto makalipas ang ikalawa mg hapon.

Od Filipínců je ale možné na otázku ''Ano ang oras na?'' očekávat i vágní odpovědi jako ''maaga pa'' (je ještě brzo) či ''tangali na'' (už je pozdě), nebo s přibližným vyjádřením ''mag-aalas-sais'' (bíží se šestá). Naopak je také možné očekávat odpovědi vyjádřené s přesností na minuty (např. 5:23).

== Dny relativně ==
{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
|-
! tagalog || čeština
|-
| kahapon || včera
|-
| ngayon || dnes
|-
| bukas || zítra
|}

== Dny v týdnu ==
{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
|-
! tagalog || čeština
|-
| Linggo || neděle
|-
| Lunes || pondělí
|-
| Martes || úterý
|-
| Miyerkoles || středa
|-
| Huwebes || čtvrtek
|-
| Biyernes || pátek
|-
| Sabado || sobota
|}

== Části dne ==
{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
|-
! tagalog || čeština
|-
| um'''a'''ga || ráno
|-
| tanghali || poledne
|-
| hapon || odpoledne
|-
| gabi || večer, noc
|-
| hating-gabi || půlnoc
|}

Pro vyjádření, kdy bude nějaká aktivita provedena, se použije označení části dne ve spojení s [[../Partikule|partikulí]] ''sa'', např. ''Saan ka pupunta sa hapon?'' (Kam půjdeš večer?). Pro označení např. ''toto ráno'' se použije výraz ''kaninang'', tedy např. ''kaninang umaga''. Ke stejnému účelu je možné využít i slovo ''ngayon'' (dnes).

{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
|-
! tagalog || čeština
|-
| ngayong um'''a'''ga || dnes ráno, toto ráno
|-
| ngayong tanghali || dnes v poledne, toto poledne
|-
| ngayong hapon || dnes odpoledne, toto odpoledne
|-
| ngayong gabi || dnes večer, dnes v noci, tento večer, tato noc
|}

[[Kategorie:Tagalog|Datum a čas]]</text>
      <sha1>iwnbvqy28nri47xti0jajgyvslu0k0p</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Tagalog/Citoslovce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7444</id>
    <revision>
      <id>29769</id>
      <timestamp>2015-07-26T07:45:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Standazx</username>
        <id>2536</id>
      </contributor>
      <comment>Založení kapitoly</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="193" xml:space="preserve">{|
! citoslovce !! &amp;nbsp; !! význam
|-
| aba || || obdoba anglického wow
|-
| hoy || || hej, v případě blízkých přátel možno použít jako pozdrav
|}

[[Kategorie:Tagalog|Citoslovce]]</text>
      <sha1>e53iki7ksfcr4uqxj3fj0w1hjm5zyov</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Tagalog/Zájmena/Ukazovací zájmena</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7445</id>
    <revision>
      <id>29770</id>
      <timestamp>2015-07-26T08:17:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Standazx</username>
        <id>2536</id>
      </contributor>
      <comment>Založení kapitoly</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1118" xml:space="preserve">Tagaložská ukazovací zájmena rozlišují tři úrovně, které lze popsat jako ''tady'', ''tam'' a ''tam daleko''. ''Tady'' je používáno v případě, kdy je ukazováno na něco, co je blízko mluvčího, ''tam̈́'' je používáno v případě, kdy je ukazováno na něco, co je daleko o mluvčího, ale blízko k poslouchajícímu, a ''tam daleko'' je používáno v případě, kdy je ukazováno na něco, co je daleko jak od mluvčího tak od poslouchajícího.

V minulosti (a v některých dialektech tagalogu i v současnosti) tagaložská ukazovací zájmena rozlišovala čtyři úrovně, v případě, kdy byo ukazováno na něco, co bylo blízko mluvčího, rozlišovalo se, zda je to blízko (''tady'') nebo daleko od poslouchajícího (''tady, dále od tebe'').


{| class=&quot;wikitable&quot;
! zájmeno !! colspan=&quot;2&quot; | zájmena ANG
|-
| toto || it'''o''' || itó
|-
| tamto || iy'''a'''n || iyán
|-
| tamto daleko || iy'''o'''n || iyón
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
! zájmeno !! colspan=&quot;2&quot; | 
|-
| tady || 
|-
| tam || ay'''a'''n || ayán
|-
| tam daleko || 
|}

[[Kategorie:Tagalog|Ukazovací zájmena]]</text>
      <sha1>bzd5dp0d6b06xxusqa78atozgv9ousk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Tagalog/Slovesa/Pseudoslovesa</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7446</id>
    <revision>
      <id>45884</id>
      <parentid>29771</parentid>
      <timestamp>2022-07-05T11:07:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="382" xml:space="preserve">{|
|-
| gusto || chtít, líbit se
|-
| ayaw || nechtít, nelíbit se
|-
| puwede, pwede || moci, smět
|-
| kaya || být schopen (něco udělat)
|-
| kailangan || muset, potřebovat (obvykle potřeby, které vycházejí z vlastních potřeb či zákona)
|-
| dapat || muset, potřebovat (obvykle potřeby dané ostatními nebo společností)
|}

[[Kategorie:Tagalog|Pseudoslovesa]]</text>
      <sha1>9w2xoldznhq840s4qwtwaridfbmsata</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Karetní hry</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7448</id>
    <revision>
      <id>37702</id>
      <parentid>37649</parentid>
      <timestamp>2018-11-09T22:10:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>752</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze 37649 od uživatele [[Special:Contributions/JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[User talk:JAn Dudík|diskuse]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1132" xml:space="preserve">Tento seznam zahrnuje hry používající vlastní speciální hrací karty, hry používající „mariášky“ či „žolíkovky“, najdete v [[../Klasické karetní hry|klasických karetních hrách]].

{{SHORTTOC}}

== 0-9 ==
* [[../6 bere!/]]
* [[../7 divů světa/]]
== B ==
* [[../Bang!/]]
* [[../Bridge Troll/]]
== C ==
* [[../Caylus Magna Carta/]]
* [[../Citadela/]]
* [[../Coloretto/]]
* [[../Colossal Arena/]]
== D ==
* [[../Dixit/]]
* [[../Dobble/]]
* [[../Dobyvatelé vesmíru/]]
* [[../Dominion/]]
== F ==
* [[../Fazole/]]
== H ==
* [[../Haggis/]]
* [[../Hanabi/]]
* [[../Home Sweet Home/]]
== J ==
* [[../Jambo/]]
== M ==
* [[../Meuterer/]]
* [[../Milostný dopis/]]
* [[../Modern Art/]]
== N ==
* [[../No Thanks!/]]
== P ==
* [[../Port Royal/]]
== S ==
* [[../Sabotér/]]
* [[../Saint Petersburg/]]
* [[../San Juan/]]
* [[../Set!/]]
* [[../Splendor/]]
* [[../Sticheln/]]
* [[../Střelené kachny/]]
== T ==
* [[../Tichu/]]
* [[../Thunderstone/]]
== W ==
* [[../Wizard/]]
== Z ==
* [[../Země pod vodou/]]
* [[../Ztracená města/]]

== Související stránky ==
* [[../Klasické karetní hry/]]

[[Kategorie:Hry]]</text>
      <sha1>bheayk5m451sxmocz5us64gy1r1vwjn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Coloretto</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7449</id>
    <revision>
      <id>35140</id>
      <parentid>29781</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:30:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1372" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 3 až 5
* '''Autor hry:''' Michael Schacht
* '''Rok vydání:''' 2003
* '''Doporučený věk:''' 8
* '''Délka hry:''' 30 minut
* '''Cíl hry:''' Získat nejvíce bodů za sebrané karty chameleonů.

== Hrací potřeby ==
* 80 hracích karet
** 63 karet chameleonů jednotlivých barev (7 barev po 9 kusech)
** 3 žolíci (duhoví chameleoni)
** 10 karet +2 body
* 1 karta poslední kolo
* 5 řadových karet (symbol 3 karet)
* 5 přehledových karet

== Pravidla hry ==
=== Příprava ===
Na stůl se vyloží tolik řadových karet, kolik hráčů se účastní hry.

Hrací karty se zamíchají a každému se rozdá jedna startovní karta. Každý hráč musímít do začátku jinou kartu barevného chameleona. Jestliže hráč dostane kartu stejné barvy jako některý z předchozích hráčů, nebo jednu ze dvou speciálních karet, vrátí se tyto do balíčku a hráč dostane jinou.

Poté se ze zamíchaného balíčku odpočítá 15 karet, na ně se umístí karta posledního kola a na ní zbytek balíčku. Takto připravený balíček se umístí na stůl poblíž řadových karet.

=== Konec hry ===

=== Bodování ===

== Odkazy ==
* [https://boardgamegeek.com/boardgame/5782/coloretto Boardgamegeek]

{{DEFAULTSORT:Coloretto}}
[[Kategorie:Karetní hry]]
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Hry pro 3 až 5 hráčů]]</text>
      <sha1>a1e1ujrakjqaw1gy90grfoazap9cz8b</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Hry pro 3 až 5 hráčů</title>
    <ns>14</ns>
    <id>7450</id>
    <revision>
      <id>29782</id>
      <timestamp>2015-07-28T21:39:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>init</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="96" xml:space="preserve">[[Kategorie:Hry pro 3 hráče]]
[[Kategorie:Hry pro 4 hráče]]
[[Kategorie:Hry pro 5 hráčů]]</text>
      <sha1>fxy9sarrwpxtpd2y5aeeaddedksx9oq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Hry pro 5 hráčů</title>
    <ns>14</ns>
    <id>7451</id>
    <revision>
      <id>29783</id>
      <timestamp>2015-07-28T21:40:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>init</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="41" xml:space="preserve">[[Kategorie:Hry podle počtu hráčů|5]]</text>
      <sha1>kqqsp7i6kxsjbphz1nh5g6piws450ae</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Tagalog/Podstatná jména</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7459</id>
    <revision>
      <id>29828</id>
      <timestamp>2015-08-03T10:17:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Standazx</username>
        <id>2536</id>
      </contributor>
      <comment>Založení kapitoly</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="435" xml:space="preserve">Podstatná jména v tagalogu mají pouze jeden tvar, neslkloňují se. Jejich význam ve větě (podmět, předmět, určení umístění) je určeno pomocí [[../Partikule|partikulí]] ang, ng, a sa. Pokud je podstatným jménem vlastní jméno, místo těchto partikulí se používají partikule sa, ni a kay.

Množné číslo se vyjadřuje pomocí partikule mga:
:: např. babae - žena -&gt; mga babae - ženy

[[Kategorie:Tagalog]]</text>
      <sha1>rigei68djh8heahg4mslfetq8z93i2w</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Tagalog/Přídavná jména</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7460</id>
    <revision>
      <id>44990</id>
      <parentid>29863</parentid>
      <timestamp>2022-02-09T08:07:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; - whitespace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1462" xml:space="preserve">V tagalogu existují dva druhy přídavných jmen:
* přídavná jména, která jsou přídavnými jmény ze své podstaty,
* přídavná jména odvozená od [[../Podstatná jména|podstatných jmen]] předponou ''ma-''.

== Množné číslo ==
Přídavná jména odvozená od podstatných jmen předponou ''ma-'' tvoří množné číslo duplikací slabiky následující po předponě ''ma-'',
:: např.: maganda -&gt; magaganda
::: Maganda ka. - Jsi krásná.
::: Magaganda kayo. - Jste krásné.

== Použití přídavných jmen ==
Ke spojení přídavného jména s podstatným jménem se používá [[../Partikule|partikule]] -ng/-g/na. V tomto případě nezáleží na pořadí podstatného a přídavného jména:
:: např.: magandang babae - krásná žena
::: babaeng maganda - krásná žena
::: matangkad na kapatid - vysoký sourozenec
::: kapatid na matangkad - vysoký sourozenec

Ve větách typu ''někdo je nějaký/něco je nějaké'':
* ''&lt;u&gt;přídavné jméno&lt;/u&gt; &lt;u&gt;podmět&lt;/u&gt;''
:: např.: Maganda ka. - Jsi krásná.

Je také možné použití ve větách ''Ang &lt;u&gt;přídavné jméno&lt;/u&gt; &lt;u&gt;předmět věty (NG)&lt;/u&gt;'', pak význam věty odpovídá zvolání ''Jak nějaké je něco''. Přídavné jméno se pak použije bez předpony ''ma-''.
:: např. Ang ganda ka. - Jak krásná jsi!
V plurálu se duplikuje první slabika přídavného jména:
:: např. Ang gaganda ninyo. - Jak krásné jste!

[[Kategorie:Tagalog|Přídavná jména]]</text>
      <sha1>q0cgm3kx4vyvdfzxdosl9uzfliae6bo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Tagalog/Předložky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7464</id>
    <revision>
      <id>34097</id>
      <parentid>29862</parentid>
      <timestamp>2017-11-17T17:03:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Standazx</username>
        <id>2536</id>
      </contributor>
      <comment>Oprava překlepu, předložka</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="247" xml:space="preserve">V tagalogu neexistuje mnoho předložek:
* '''nasa''' - v, na, u - používá se pouze při určování polohy lidí nebo věcí, pro události a děje se používá [[../Partikule|partikule]] '''sa'''
* '''para sa'''
* para

[[Kategorie:Tagalog]]</text>
      <sha1>dofoa0h4xywmpnb55umfje2m1lb9pt2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Tagalog/Přivlastňování</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7465</id>
    <revision>
      <id>45100</id>
      <parentid>36332</parentid>
      <timestamp>2022-02-14T21:07:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1750" xml:space="preserve">V Tagalogu jsou dva způsoby přivlastňování, podle toho, zda je vlastník vyjádřen osobním zájmenem nebo podstatným jménem.

== Přivlastnění vyjádřené pomocí osobního zájmena ==
Přivlastnění je možné pomocí osobních zájmen NG nebo pomocí osobních zájmen SA.
Vyjádření typu ''moje něco'' lze uskutečnit dvěma způsoby:
* ''&lt;u&gt;podstatné jméno&lt;/u&gt; &lt;u&gt;[[../Zájmena/Osobní zájmena|osobní zájmeno NG]]&lt;/u&gt;''
* ''&lt;u&gt;[[../Zájmena/Osobní zájmena|osobní zájmeno SA]]&lt;/u&gt; -ng/-g/na &lt;u&gt;podstatné jméno&lt;/u&gt;''

::např.: ''pangalan ko'' - ''aking pangalan'' - mé jméno

Pokud je přivlastňování vyjádřeno celou větou typu ''něco je moje'', je možné použít pouze osobní zájmena SA:
* ''Sa &lt;u&gt;[[../Zájmena/Osobní zájmena|osobní zájmeno SA]]&lt;/u&gt; ang &lt;u&gt;podstatné jméno&lt;/u&gt;.''

::např.: ''Sa akin ang bahay.'' - Dům je můj.

== Přivlastnění vyjádřené pomocí podstatného jména ==

Pokud je vlastníkem obecné podstatné jméno, je přivlastnění vyjádřeno pomocí [[../Partikule|partikule]] ''ng''.
* ''&lt;u&gt;podstatné jméno&lt;/u&gt; ng &lt;u&gt;vlastník&lt;/u&gt;''
* ''&lt;u&gt;podstatné jméno&lt;/u&gt; ng mga &lt;u&gt;vlastníci&lt;/u&gt;''

Pokud je vyjádřen vlastním jménem, je přivlastnění vyjádřeno pomocí [[../Partikule|partikule]] ''si'' nebo ''sina''.
* ''&lt;u&gt;podstatné jméno&lt;/u&gt; si &lt;u&gt;vlastník&lt;/u&gt;''
* ''&lt;u&gt;podstatné jméno&lt;/u&gt; sina &lt;u&gt;více vlastníků&lt;/u&gt;''

Pokud je přivlastňování vyjádřeno celou větou typu ''něco je někoho'' a vlastník je vyjádřen vlastním jménem, použije se k přivlastnění partikule ''kay'' nebo ''kina'':
* ''Kay &lt;u&gt;vlastní jméno&lt;/u&gt; ang &lt;u&gt;podstatné jméno&lt;/u&gt;.''
::např.: ''Kay Roberto ang akl'''a'''t''.

[[Kategorie:Tagalog|Přivlastňování]]</text>
      <sha1>42akt9qgdbmk8mkj4ppng5mf67z6pui</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny litoměřické diecéze/Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1886-1937</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7466</id>
    <revision>
      <id>45757</id>
      <parentid>45737</parentid>
      <timestamp>2022-05-07T12:07:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="151373" xml:space="preserve">'''Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1886-1937''' zvaný též '''Diptychon kněží litoměřické diecéze 1886-1937''' ([[w:Latina|lat.]] ''Diptychon sacerdotum Dioecesis Litomericensis inde ab anno 1886 pie in Domino defunctorum in eorundem memoriam'',&lt;ref&gt;{{citace monografie | jméno = Augustinus | příjmení = Volkery | odkaz na autora = w:Augustin Volkery | titul = Diptychon sacerdotum Dioecesis Litomericensis inde ab anno 1886 pie in Domino defunctorum in eorundem memoriam | url = | vydavatel = ''Verlagsbuchdruckerei „Union“, [[w:Litoměřice|Leitmeritz]], Domgasse 16'' | místo = [[w:Litoměřice|Litoměřice]] | rok = 1937 | počet stran = 104 | kapitola = | strany = | isbn = | jazyk = němčina}}&lt;/ref&gt;) je dílem [[w:Augustinus Volkery|Augustina Volkeryho]]. Podává ucelený přehled zemřelých kněží litoměřické diecéze od roku 1886 do roku 1937, tedy údaje v časovém rozmezí 50 let. Podobný [[w:Diptychon (liturgie)|diptychon]] vznikl pro období [[w:Druhá světová válka|II. světové války]] [[Dějiny litoměřické diecéze/Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1937-1944|Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1937-1944]]. Poté byl sestaven další [[Dějiny litoměřické diecéze/Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1945-2015|seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1945-2015]], které zachycuje období od skončení II. světové války až do konce roku [[w:2015|2015]].

{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!fotografie
!příjmení, jméno kněze
!datum úmrtí, místo
!funkce a ostatní údaje
|-
|
|Švoba, Augustin
|{{dts|01|01|1889}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Jeřmanice|Jeřmanicích]]
|-
|
|Jarisch, Anton, Dr.
|{{dts|01|01|1890}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Chomutov|Chomutově]]
|-
|
|Stolle, Karl
|{{dts|01|01|1902}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Mařenice|Mařenicích]]
|-
|
|Buder, Rudolf
|{{dts|03|01|1912}}
|Učitel náboženství v [[w:Rumburk|Rumburku]]
|-
|
|Polák, Theophil
|{{dts|04|01|1897}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Horní Vidim|Vidimi]]
|-
|
|Košták, Johann
|{{dts|04|01|1909}} [[w:Praha|Praha]]
|''Kněz působící mimo diecézi''
|-
|
|Walter, P., Isidorus, Ord. Cist.
|{{dts|04|01|1910}}
|''Realadministrator'' [[w:Římskokatolická farnost Vetlá|farnosti Vetlá]]
|-
|[[Soubor:Josef Kowař (cca 1904).jpg|120px]]
|[[w:Josef Kowař|Kovář, Josef]]
|{{dts|04|01|1930}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], papežský domácí prelát, e.t.c., e.t.c. [[w:Katedrální kapitula u sv. Štěpána v Litoměřicích|člen litoměřické kapituly]]
|-
|
|Lucek, P., Carolus, Ord. Melit.
|{{dts|04|01|1930}} [[w:Praha|Praha]]
|''prov. Administrator'' [[w:Římskokatolická farnost Horní Libchava|farnosti Horní Libchava]]
|-
|[[Soubor:Vincenc Drbohlav (1861-1937).jpeg|120px]]
|[[w:Vincenc Drbohlav|Drbohlav, Vincenz]]
|{{dts|04|01|1937}}
|biskupský konsistoriální rada e.t.c., farář ve Všeni
|-
|
|Matusch, P., Thaddäus, Ord. Cist.
|{{dts|05|01|1900}}
|farní administrátor v Rožantu v Lužici 
|-
|
|Karafiat, Karl
|{{dts|05|01|1929}}, úmrtí v Teplicích-Šanově
|Farář na odpočinku z Lobendavy 
|-
|
|Göhlert, Wenzel
|{{dts|05|01|1935}}
|biskupský notář etc., zámecký kaplan na [[w:Jezeří (zámek)|Jezeří]]
|-
|
|Roth, P., Mauritius, Ord. F. M.
|{{dts|06|01|1888}}
|v Kadani
|-
|
|Durych, Franz
|{{dts|06|01|1909}}, úmrtí v Turnově
|Farář v Bělé
|-
|[[Soubor:Karel Kerka, děkan.jpg|120px]]
|[[w:Karel Kerka|Kerka, Karl]]
|{{dts|07|01|1894}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], čestný [[w:Katedrální kapitula u sv. Štěpána v Litoměřicích|litoměřický kanovník]], etc., arciděkan v Libochovicích
|-
|
|Altmann, Anton
|{{dts|07|01|1902}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kuřívody|Kuřívodech]]
|-
|
|Blažek, Stephan
|{{dts|07|01|1930}}, [[w:Praha|Praha]]
|Osobní děkan, farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Rejšice|Rejšic]]
|-
|
|Charvát, Josef
|{{dts|07|01|1935}}, úmrtí in Mělník
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada, etc., farář na odpočinku z Čakovic (Pražská arcidiecéze)
|-
|
|Stoy, Anton
|{{dts|08|01|1886}}
|Osobní děkan, farář v [[w:Římskokatolická farnost Tušimice|Tušimicích]]
|-
|
|Rauscher, Karl
|{{dts|08|01|1900}}
|Osobní děkan, farář v [[w:Římskokatolická farnost Blšany|Blšanech]]
|-
|
|Benda, Josef
|{{dts|08|01|1903}}
|Biskupský notář etc., děkan v Sobotce
|-
|
|Wrba, Ferdinand
|{{dts|08|01|1907}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Krbice|Krbicích]]
|-
|
|Regenermel, P. Aegidius, Henrius, Ord. Cist.
|{{dts|08|01|1925}} úmrtí v Oseku
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], emeritní ''Realadministrator''  inkorporované řádové [[w:Římskokatolická farnost Vysočany|farnosti Vysočany]]
|-
|
|[[w:Franz Endler (teolog)|Endler, Franz]], Dr. theol.
|{{dts|08|01|1937}} [[w:Praha|Praha]]
|z Děčína, n. 27. května 1858, ord. 22. července 1884, řádný profesor dogmatiky na pražské německé univerzitě na odpočinku, kanovník [[w:Kolegiátní kapitula Všech svatých na Hradě pražském|kapituly Všech sv. na Hradě pražském]] e.t.c., e.t.c.
|-
|
|Hoppe, Franz
|{{dts|10|01|1892}} 
|Osobní děkan, farář v [[w:Římskokatolická farnost Žežice|Žežicích]]
|-
|[[Soubor:P. Josef Filler.jpg|120px]]
|Filler, Josef
|{{dts|10|01|1925}} úmrtí v Oboře u Ostroměře ([[w:Diecéze královéhradecká|Diecéze královéhradecká]])
|Farář na odpočinku z Příchovic
|-
|
|Michler, Franz
|{{dts|10|01|1927}} úmrtí v Hrádku nad Nisou
|Biskupský konsistoriální rada etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Bílý Kostel nad Nisou|Bílého Kostela nad Nisou]]. 
|-
|
|Paluch, Augustin, Dr.
|{{dts|10|01|1930}} 
|Učitel náboženství v Litoměřicích
|-
|
|Nekolla, Wenzel
|{{dts|11|01|1892}}
|Farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Březno u Chomutova|Března u Chomutova]]
|-
|
|Kneißl, Josef
|{{dts|11|01|1893}} úmrtí v Chomutově
|Biskupský konsistoriální rada etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Údlice-Přečaply|Údlic]]
|-
|
|Maucha, Anton
|{{dts|12|01|1901}}
|Biskupský notář etc., farář na odpočinku z Chorušic
|-
|
|Sendner, Franz
|{{dts|12|01|1903}}
|Biskupský notář etc., děkan na odpočinku z Chomutova
|-
|
|Wesely, Franz
|{{dts|12|01|1908}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], osobní děkan, farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Velká Černoc|Velké Černoce]]
|-
|
|Winzenz, P., Pius, Leopoldus, Ord. Praem.
|{{dts|12|01|1909}} úmrtí ve Zduchovicích
|Realadministrator farnosti Bohušovice, na odpočinku 
|-
|
|Schmidt, Alois, Dr. rom.
|{{dts|12|01|1913}}
|Farář v České Kamenici
|-
|
|Ždárský, Johann
|{{dts|12|01|1923}} úmrtí v Radešovicích ([[w:Arcidiecéze pražská|Arcidiecéze pražská]])
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], osobní děkan, farář na odpočinku z Širokých Třebčic. 
|-
|[[Soubor:Antonín Vřešťál.jpg|120px]]
|[[w:Antonín Vřešťál|Vřeštál, Anton]]
|{{dts|12|01|1928}} úmrtí v Českých Zlatníkách
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], papežský domácí prelát, profesor pražské univerzity na odpočinku 
|-
|
|Wewerka, Richard, Dr.
|{{dts|12|01|1929}}
|Biskupský notář etc., farář v Hrušovanech
|-
|
|Steiner, Karl
|{{dts|12|01|1930}} úmrtí v Chrastavě
|Biskupský notář etc., farář na odpočinku z Dětřichova u Frýdlantu
|-
|
|Kühn, Ferdinand
|{{dts|12|01|1931}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], osobní farář, penzista na Střekově
|-
|[[Soubor:P. Franz Emil Heyne.jpg|120px]]
|Heyne, Franz
|{{dts|13|01|1922}}
|Biskupský notář etc., farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vratislavice nad Nisou|Vratislavicích nad Nisou]]
|-
|
|[[w:Konrád Pohl|Pohl, P., Conradus]], S.J.
|{{dts|13|01|1937}} úmrtí ve Vídni (Lainz)
|''gew.'' [[w:Kněžský seminář v Litoměřicích|spirituál kněžského semináře v Litoměřicích]]
|-
|
|Schachinger, P., Bruno, Josephus, OFM
|{{dts|14|01|1903}}
|v Hejnicích
|-
|
|Richter, Franz
|{{dts|14|01|1913}}
|Osobní děkan, farář v Lovosicích
|-
|
|Wagner, Ferdinand
|{{dts|15|01|1905}}
|Učitel náboženství v Litoměřicích
|-
|
|Plötz, Gustav
|{{dts|15|01|1911}} úmrtí v ''Königsberg''
|Biskupský konsistoriální rada etc., farář na odpočinku z Klášterce 
|-
|
|Čermák, Josef
|{{dts|15|01|1916}} Železnice (''Eisenstadtl''.)
|Osobní děkan, farář na odpočinku z Vysokého nad Jizerou
|-
|
|Durnwalder, Martin
|{{dts|16|01|1893}} [[w:Praha|Praha]]
|Farář v ''Dittersbach''. 
|-
|
|Krupička, Wenzel
|{{dts|16|01|1904}}
|Biskupský notář, děkan v Lysé
|-
|
|Ressel, Josef
|{{dts|17|01|1892}}
|Farář v Jablonci
|-
|
|Schopf, Franz
|{{dts|17|01|1894}} [[w:Rumburk|Rumburk]]
|Farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Horní Habartice|Horních Habartic]]
|-
|
|Fischer, Karl
|{{dts|17|01|1899}}
|Farář v ''Tichausch''
|-
|
|Harnisch, P., Stanislaus, Ord. Cist.
|{{dts|17|01|1906}}
|v Oseku
|-
|
|Riedl, Josef
|{{dts|17|01|1930}}
|Farář v [[w:Římskokatolick farnost Želenice|Želenicích u Mostu]]
|-
|
|Nagel, Anton
|{{dts|18|01|1892}}
|Kněz působící mimo diecézi v Kadani
|-
|
|Gaudek, Wenzel
|{{dts|18|01|1905}}
|Biskupský konsistoriální rada e.t.c., farář na odpočinku z Terezína
|-
|
|Lehmann, Josef
|{{dts|18|01|1908}}
|Farář na odpočinku z ''Rudig''
|-
|
|Klepsch, Adolf
|{{dts|18|01|1926}}
|Biskupský konsistoriální rada e.t.c., farář v [[w:Římskokatolická farnost Havraň|Havráni]]
|-
|
|Seifert, P., Theodosius, Ord. Cist.
|{{dts|19|01|1898}} [[w:Osek|Osek]]
|[[w:Emeritura|em.]] profesor v Chomutově na odpočinku
|-
|
|Zimmerhackl, Ignaz
|{{dts|19|01|1899}} úmrtí v Jestřebí
|Farář na odpočinku z Doks. 
|-
|
|Kromer, Franz
|{{dts|20|01|1911}} úmrtí v ''Schlackenwerth''
|Biskupský notář etc., farář na odpočinku ze [[w:Římskokatolická farnost Soběsuky|Soběsuků]]
|-
|
|Rössl, Laurenz
|{{dts|20|01|1920}} úmrtí v [[w:Jablonné v Podještědí|Jablonném v Podještědí]]
|Biskupský konsistoriální rada etc., děkan na odpočinku z Teplic
|-
|
|Vítek, P., Johannes, Ord. Melit.
|{{dts|20|01|1924}}
|''Realadministrator'' inkorporované řádové fary v [[w:Římskokatolická farnost Horní Libchava|Horní Libchavě]]
|-
|
|Jedlička, Karl
|{{dts|20|01|1928}}
|Biskupský konsistoriální rada etc., farář na odpočinku z Libáně
|-
|
|[[w:Josef Gross|Groß, Josef]]
|{{dts|20|01|1931}}
|z [[w:Přimda|Přimdy]], ''n. 10. X. 1866, ord. 4. VII. 1889, cons. 22. V. 1910, inthr. 5. VI. 1910,'' [[w:Seznam litoměřických biskupů|litoměřický biskup]], [[w:doktor teologie]]
|-
|
|Lammel, Anton
|{{dts|21|01|1888}}
|Biskupský notář, vrchní školní ředitel v [[w:Innsbruck]]u na odpočinku
|-
|
|Košatecký, Emanuel
|{{dts|21|01|1889}}
|Osobní děkan, farář v [[w:Římskokatolická farnost Kadlín|Kadlíně]]
|-
|
|Liška, Josef
|{{dts|21|01|1907}} [[w:Praha|Praha]]
|Kněz působící mimo diecézi
|-
|
|Symon, Josef
|{{dts|21|01|1921}}
|Farář v Libuni
|-
|
|Pek, Josef
|{{dts|22|01|1902}} Luštěnice
|Farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Bezděz|Bezdězu]]
|-
|
|Haas, Peter
|{{dts|22|01|1917}} [[w:Liberec|Liberec]]
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Krompach|Krompachu]]
|-
|
|Steffan, Franz
|{{dts|22|01|1935}} úmrtí v [[w:Doksy|Doksech]]
|Osobní děkan, farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Tuhaň|Tuhaně]]
|-
|
|Mika, P., Johannes, Antonius, Ord. Erem. S. Aug.
|{{dts|23|01|1913}}
|definitor provincie augustiniánského řádu, Realadministrator farnosti [[w:Římskokatolická farnost Dolní Ročov|Dolní Ročov]]
|-
|
|Pekař, Wenzel
|{{dts|24|01|1894}} [[w:Turnov|Turnov]]
|Biskupský notář e.t.c. farář na odpočinku z ''Sedziszów''
|-
|
|Leopold, Josef
|{{dts|24|01|1903}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], [[w:Emeritura|em.]] [[w:okrskový vikář|okrskový vikář]] e.t.c., farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vidhostice|Vidhosticích]]
|-
|[[Soubor:Josef Bukovský.jpg|120px]]
|Bukovský, Josef
|{{dts|24|01|1910}} [[w:Poděbrady|Poděbrady]]
|Biskupský notář e.t.c., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Horky nad Jizerou|Horek na Jizerou]], kde působil v letech 1881-1907; původně katecheta měšťanských škol v Poděbradech
|-
|
|Weikert, Franz
|{{dts|24|01|1921}}
|Děkan v České Kamenici
|-
|[[Soubor:P. Franz Eiselt.jpg|120px]]
|Eiselt, Franz
|{{dts|24|01|1925}}
|Biskupský notář, profesor náboženství v Liberci na odpočinku, zámecký kaplan v Tannenmühle (diecéze St. Pölten)
|-
|[[Soubor:Franz Scheibert - kněžský hrob.jpg|120px]]
|Scheibert, Franz
|{{dts|25|01|1894}}
|Biskupský konsistoriální rada etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost Libočany|Libočanech]]
|-
|
|Tyll, Josef
|{{dts|25|01|1916}}
|Učitel náboženství v Chomutově, jako polní kurát zemřel v Haliči
|-
|
|Kunert, Ferdinand Josef
|{{dts|25|01|1931}} úmrtí v [[w:Lipová (okres Děčín)|Lipové]]
|Narodil se 2. 11. 1870 v [[w:Hamr na Jezeře|Hamru na Jezeře]], kněžské svěcení 5. 7. 1896. Zemřel 25. 1. 1931 v Lipové, kde je také pochován. Osobní děkan, farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Dolní Poustevna|Dolní Poustevny]]
|-
|
|Klepsch, Gustav
|{{dts|25|01|1937}}
|''aus [[w:Velké Březno|Großpriesen]], n. 12. Okt. 1872, ord. 9. Juli 1899'', biskupský notář e.t.c., expozita v Liběšicích
|-
|
|Marianka, Johann
|{{dts|26|01|1891}}
|Kněz působící mimo diecézi v Dolním Sytově
|-
|
|Mynař, Thomas
|{{dts|26|01|1911}} úmrtí v ''Siertscher Grund bei Bořim''
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], farář na odpočinku z ''Bořim''
|-
|
|Donat, Anton
|{{dts|26|01|1921}} úmrtí v [[w:Jiříkov|Jiříkově]]
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský notář etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Valkeřice|Valkeřic]]
|-
|
|Eckert, Franz
|{{dts|26|01|1935}}
|Osobní farář, učitel náboženství v Jablonci, na odpočinku
|-
|
|Pfeifer, Franz
|{{dts|27|01|1890}}
|Farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Rejšice|Rejšic]]
|-
|
|Horner, Josef
|{{dts|27|01|1934}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský notář etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost Mikulov|Mikulově]]
|-
|
|Javůrek, Josef
|{{dts|28|01|1910}} ? úmrtí na ''Smíchově''
|Osobní děkan, farář na odpočinku v [[w:Římskokatolická farnost Klapý|Klapým]]
|-
|
|Moser, P., Athanasius, Ord. F. M.
|{{dts|28|01|1905}}
|v Kadani
|-
|
|Tieße, Vinzenz
|{{dts|28|01|1905}}
|Biskupský notář, [[w:okrskový vikář|okrskový vikář]] etc., farář v Březně u Chomutova
|-
|
|Šorejs, Wenzel
|{{dts|28|01|1906}}
|Osobní děkan, farář ve [[w:Římskokatolická farnost Veleliby|Velelibech]]
|-
|
|Seibt, Anton
|{{dts|29|01|1892}} [[w:Liberec|Liberec]]
|Osobní děkan, farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Mníšek u Liberce|Mníšku u Liberce]]
|-
|
|Haberzettel, Karl
|{{dts|29|01|1905}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Perštejn nad Ohří|Perštejně nad Ohří]]
|-
|
|Müller, Heinrich
|{{dts|29|01|1911}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Homole u Panny|Homoli u Panny]]
|-
|
|Aigner, Karl
|{{dts|29|01|1932}}
|Kněz působící mimo diecézi ve Vídni
|-
|
|Conrath, P., Josephus, S.J.
|{{dts|29|01|1932}}
|v [[w:Bohosudov|Bohosudově]]
|-
|
|Kvičala, Josef
|{{dts|30|01|1887}}
|[[w:Lokálie|Lokalist]] v [[w:Římskokatolická farnost Okna|Oknech]]
|-
|
|Bušek, Josef
|{{dts|30|01|1889}}
|Osobní děkan, farář v [[w:Římskokatolická farnost Tuhaň|Tuhani]]
|-
|
|Hönel, P., Gallus, Ord. F. M. Conv.
|{{dts|30|01|1894}}
|v [[w:Most (město)|Mostě]]
|-
|
|Trnobranský, Franz
|{{dts|30|01|1895}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Zahořany u Křešic|Zahořanech]]
|-
|
|Havel, Josef
|{{dts|30|01|1898}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Libochovany|Libochovanech]]
|-
|
|Šebek, P., Probus, Ord. M. Cap.
|{{dts|30|01|1905}}
|v [[w:Litoměřice|Litoměřicích]]
|-
|
|Müller, Anton
|{{dts|31|01|1887}}
|Osobní děkan, farář v [[w:Římskokatolická farnost Brenná|Brenné]]
|-
|
|Rösler, Adolf
|{{dts|31|01|1890}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Buškovice|Buškovicích]]
|-
|
|Šorejs, Franz
|{{dts|31|01|1897}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský notář, děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Rožďalovice|Rožďalovicích]]
|-
|
|Štastný, Stephan
|{{dts|31|01|1909}} úmrtí v ''Lina''
|Osobní děkan, farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Loučeň|Loučeně]]
|-
|
|Kauler, Anton
|{{dts|01|02|1889}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kuřívody|Kuřívodech]]
|-
|
|Veidl, P., Augustinus, Ord. Cist.
|{{dts|01|02|1890}}
|Převor v klášteře Osek
|-
|
|Slavik, Wenzel
|{{dts|01|02|1917}}
|Učitel náboženství v [[w:Římskokatolická farnost – proboštství Mělník|Mělníku]]
|-
|
|Ramsch, Anton
|{{dts|01|02|1922}}
|Učitel náboženství v [[w:Římskokatolická farnost Rychnov u Jablonce nad Nisou|Rychnově u Jablonce nad Nisou]]
|-
|
|Hackel, Valentin, Dr.
|{{dts|01|02|1924}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], [[w:Monsignore|papežský čestný komoří]], přísedící a rada biskupské konzistoře, profesor teologie v Litoměřicích na odpočinku
|-
|
|Dichtl, P., Bernardus, S. J.
|{{dts|02|02|1892}}
|v [[Jezuitská rezidence (Bohosudov)|Bohosudově]]
|-
|
|Šorejs, Franz
|{{dts|02|02|1901}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Český Dub|Českém Dubu]] 
|-
|
|Güntner, Josef
|{{dts|02|02|1916}}
|Biskupský konsistoriální rada etc., děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Most – in urbe|Mostě]]
|-
|
|Zuklín, Franz
|{{dts|02|02|1917}} [[w:Praha|Praha]]
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Bořislav|Bořislavi]]
|-
|
|Ondok, Johann
|{{dts|02|02|1917}} úmrtí v [[w:Hradešice|Hradešicích]] – [[w:Diecéze českobudějovická|Diecéze českobudějovická]]
|Osobní děkan, farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Vinařice|Vinařic]]
|-
|
|Eiselt, Josef
|{{dts|02|02|1923}}
|Biskupský notář etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Chřibská|Chřibské]]
|-
|
|Fliegel, Anton
|{{dts|03|02|1893}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Tušimice|Tušimicích]]
|-
|
|Usler, Ferdinand
|{{dts|03|02|1901}} úmrtí v [[w:Jiřetín pod Jedlovou|Jiřetíně pod Jedlovou]]
|Farář na odpočinku ''von Schönborn''
|-
|
|Weber, Heinrich
|{{dts|03|02|1908}} úmrtí in Ferrara (Ital.)
|Kněz působící mimo diecézi
|-
|
|Achterling, P. Petrus, Josephus, Ord. M. Cap.
|{{dts|03|02|1917}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], v Litoměřicích
|-
|
|Rungaldier, P., Dominicus, S. J.
|{{dts|04|02|1895}}
|v Bohosudově 
|-
|
|Hübner, Josef
|{{dts|04|02|1899}}
|bischöfl. Bezirksvikär, e.t.c., farář ve [[w:Římskokatolická farnost Smržovka|Smržovce]]
|-
|
|Herzer, P., Innocentius, Ord. M. Cap.
|{{dts|04|02|1919}}
|superior [[w:Klášter kapucínů v Zákupech|kapucínského kláštera v Zákupech]]
|-
|
|Sabitzer, Josef
|{{dts|04|02|1928}} úmrtí ''in Frankenstein b. Rumburg''
|Učitel náboženství v Litoměřicích na odpočinku
|-
|
|Styčka, Franz
|{{dts|04|02|1931}} úmrtí v [[w:Perštejn|Perštejně]]
|Farář, na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Vilémov|Vilémova]]
|-
|
|Fischer, Josef
|{{dts|05|02|1889}} úmrtí ''in Böhm. Kamnitz''
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada etc., farář ''in Okenau''
|-
|
|Friedland, Josef
|{{dts|05|02|1910}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada etc., děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Duchcov|Duchcově]]
|-
|
|Keist, Wenzel
|{{dts|05|02|1913}} úmrtí ''in Krummau''
|Kněz působící mimo diecézi
|-
|
|Schiffner, Josef
|{{dts|05|02|1919}} [[w:Litoměřice|Litoměřice]]
|Farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Třebušín|Třebušína]]
|-
|
|Mlady, P. Lukas, Ord. M. Cap
|{{dts|05|02|1937}}
|''aus Neusattel, n. 7. Sept. 1847, ord. 22. Dez. 1876,'' [[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský notář etc., v Žatci
|-
|
|Burgemeister, Wenzel
|{{dts|06|02|1913}}
|Učitel náboženství ''in Böhm.-Leipa''
|-
|
|Jelenecký, Wenzel
|{{dts|06|02|1931}} úmrtí ''in Graupen''
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský notář etc., farář na odpočinku ''von Křesin''
|-
|
|Svárovský, Johann
|{{dts|07|02|1903}}
|Farář ''in Böhm.-Bokau''
|-
|
|Mendlik, Franz
|{{dts|07|02|1907}}
|Osobní děkan, farář ''in Dolní Krnsko (Unter-Krnsko)''
|-
|
|Ženišek, Thomas
|{{dts|08|02|1886}} [[w:Praha|Praha]]
|Kněz působící mimo diecézi
|-
|
|Seifert, P., Reinhardus, Ord. F. M.
|{{dts|08|02|1896}}
|''Pfarradministrator in Haindorf''
|-
|
|Schwarz, Jaroslav
|{{dts|08|02|1900}}
|Učitel náboženství ''in Maffersdorf''
|-
|
|Salzer, P., Clemens, Johannes, Dr. Ord. Cist.
|{{dts|08|02|1920}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], ''Subprior im Stifte Osek''
|-
|
|Röttig, Heinrich
|{{dts|08|02|1927}} úmrtí in Schönlinde
|biskupský notář, Učitel náboženství ve [[w:Římskokatolická farnost – arciděkanství Šluknov|Šluknově]]
|-
|
|Herglotz, Anton
|{{dts|08|02|1935}}
|Osobní děkan, farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Kravaře u České Lípy|Kravař]]
|-
|
|Míšek, Anton
|{{dts|09|02|1887}}
|kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Údlice-Přečaply|Údlicích]]
|-
|
|Košták, Anton
|{{dts|09|02|1898}} [[w:Mladá Boleslav|Mladá Boleslav]]
|biskupský notář etc., farář na odpočinku ze [[w:Římskokatolická farnost Strenice|Strenic]]
|-
|
|Marschner, P., Stephanus, S. J.
|{{dts|09|02|1898}}
|v Bohosudově
|-
|
|Hirschmann, Josef
|{{dts|09|02|1919}}
|Učitel náboženství ve Varnsdorfu
|-
|
|Schlupeck, Franz
|{{dts|09|02|1921}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Stráž nad Nisou|Stráži nad Nisou]]
|-
|
|Wiesinger, Johann
|{{dts|09|02|1932}} úmrtí ''in Steyr (Diözese Linz)''
|Farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Tisá|Tisé]]
|-
|
|Pettera, Josef
|{{dts|10|02|1911}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský notář etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost Nepomyšl|Nepomyšli]]
|-
|
|Kaspar, Jakob
|{{dts|10|02|1915}}
|''päpstl. Geheimkämmerer etc., etc.,'' Farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Jiříkov|Jiříkova]]
|-
|
|Posselt, Wenzel, Dr.
|{{dts|10|02|1922}}
|''Professor der Kirchengeschichte an der bischöfl. theologischen Lehranstalt'' v Litoměřicích
|-
|
|Fiřtík, Eduard
|{{dts|10|02|1937}}
|biskupský notář e.t.c., farář na odpočinku ''von Ober-Preschau''
|-
|
|Uhl, P., Michael, S. J.
|{{dts|11|02|1887}}
|v Bohosudově
|-
|
|Pohl, Josef
|{{dts|11|02|1898}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], osobní děkan, farář na odpočinku ze [[w:Římskokatolická farnost Ves u Frýdlantu|Vsi]]
|-
|
|Kurzwernhart, P., Carolus, S. J.
|{{dts|11|02|1911}}
|v Bohosudově
|-
|
|Knížek, Franz
|{{dts|11|02|1925}}
|Osobní děkan, farář ''in Březina''
|-
|
|Kliemt, Anton
|{{dts|12|02|1894}}
|''bischöfl. Bezirksvikär e.t.c.,'' Farář v [[w:Římskokatolická farnost Trmice|Trmicích]]
|-
|
|Schüttky, P., Ricardus, Ord. Cist.
|{{dts|12|02|1902}}
|biskupský konsistoriální rada e.t.c., převor v Oseku
|-
|
|Rejnoch, Adolf, Dr. rom.
|{{dts|12|02|1909}} [[w:Vídeň|Vídeň]]
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Horní Jiřetín|Horním Jiřetíně]]
|-
|
|Schierz, Franz
|{{dts|12|02|1917}} [[w:Vídeň|Vídeň]]
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], profesor náboženství na odpočinku
|-
|
|Pollak, Ignaz
|{{dts|13|02|1888}}
|Osobní děkan, farář v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Mašťov|Mašťově]]
|-
|
|Wagner, Adalbert
|{{dts|13|02|1894}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Radonice|Radonicích]]
|-
|
|Püschel, Josef
|{{dts|13|02|1898}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada etc., farář 
|-
|
|Wohlmann, P., Bernardus, Ord. Cist.
|{{dts|13|02|1917}}
|Převor a spirituál kláštera Osek 
|-
|
|Spálenka, P. Anselmus, Ord. F. M.
|{{dts|13|02|1927}} [[w:Turnov|Turnov]]
|v [[w:Turnov|Turnově]]
|-
|
|Bertig, Josef
|{{dts|13|02|1929}} [[w:Litoměřice|Litoměřice]]
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada etc., farář na odpočinku ''von Türmitz''
|-
|
|Sládek, Franz
|{{dts|13|02|1932}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Chožov|Chožově]]
|-
|
|Bediger, Wenzel
|{{dts|14|02|1908}} [[w:Doksany|Doksany]]
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], osobní farář, Kněz působící mimo diecézi
|-
|
|Kondelík, Franz
|{{dts|14|02|1912}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada etc., farář na odpočinku z Mšena
|-
|
|Švec, Josef
|{{dts|14|02|1925}} [[w:Bratislava|Bratislava]]
|biskupský konsistoriální rada etc., profesor náboženství v Turnově
|-
|
|Böhm, P., Anselmus, Ord. Cist.
|{{dts|15|02|1886}}
|v Oseku
|-
|
|Rakouš, Franz
|{{dts|15|02|1890}}
|Farář ve Velkém Jeseníku
|-
|
|Rejzek, Josef
|{{dts|15|02|1923}}
|''Ehrekanonikus'', biskupský konsistoriální rada etc., etc., děkan v [[w:Nymburk|Nymburce]]
|-
|
|Bartoníček, Josef
|{{dts|16|02|1893}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Tuhaň|Tuhani]]
|-
|
|Proksch, Franz
|{{dts|16|02|1927}} [[w:Kadaň|Kadaň]]
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Čachovice|Čachovic]]
|-
|
|Šulc, Alois
|{{dts|16|02|1929}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Liblice|Liblicích]]
|-
|
|Kammer, Josef
|{{dts|17|02|1929}} úmrtí v Podbořanech
|Osobní děkan, farář v Podbořánkách
|-
|
|Dvořák, P., Josephus, S. J.
|{{dts|18|02|1893}}
|v Bohosudově
|-
|
|Kretschmer, Wenzel
|{{dts|18|02|1900}}
|''Ehren-Kanonikus'' etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Liberec-Rochlice|Rochlic]]
|-
|
|Cvejn, Ferdinand
|{{dts|18|02|1916}} [[Jičín]]
|Farář na odpočinku ''von Plazy''
|-
|
|Wortner, Josef
|{{dts|18|02|1932}} úmrtí ''in Sviny (Diöz. Budweis)''
|Učitel náboženství v Bílině na odpočinku
|-
|
|Mayer, Johan
|{{dts|19|02|1888}}
|biskupský konsistoriální rada etc., ''Propst des Kreuzherrnordens in Pöltenberg''
|-
|
|Jarosch, Josef
|{{dts|19|02|1902}}
|Učitel náboženství v Ústí
|-
|
|Schramek, Gustav
|{{dts|19|02|1914}} úmrtí v Bílině
|Farář na odpočinku ''von Hummel''
|-
|
|Chejnovský, P., Benedictus, Josephus, Ord. Cist.
|{{dts|19|02|1917}}
|v Oseku
|-
|
|Weinhart, Wenzel
|{{dts|19|02|1937}}
|''aus Böhm.-Leipa, n. 24. Dez. 1867, ord. 24. Mai 1891,'' biskupský notář etc., zámecký kaplan v Teplicích
|-
|
|Šimůnek, Josef
|{{dts|20|02|1887}}
|Administrátor v Sobotce
|-
|
|Vogel, Ignaz
|{{dts|20|02|1899}} úmrtí ve Velenicích u Zákup
|Kněz působící mimo diecézi
|-
|
|Ječmen, Franz
|{{dts|20|02|1909}}
|Farář ''in Böhm.-Kahn.''
|-
|
|Nigrin, Wenzel, Hugo
|{{dts|20|02|1917}} úmrtí ''in Loukov bei Semily''
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský notář etc., farář na odpočinku z Loukova
|-
|
|Fux, Adolf
|{{dts|20|02|1924}} [[w:Praha|Praha]]-''Karolinenthal''
|''Religionsprofessor und Direktor der Mädchen-Lehrerinnenbildungsanstalt in Kladno''
|-
|
|Jiskra, Wenzel
|{{dts|21|02|1898}}
|Farář v [[w.Římskokatolická farnost Žim|Žimu]]
|-
|
|Rotta, Heinrich
|{{dts|21|02|1913}} [[w:Mladá Boleslav|Mladá Boleslav]]
|Učitel náboženství v [[w:Mnichovo Hradiště|Mnichově Hradišti]]
|-
|
|König, Franz
|{{dts|22|02|1901}}
|Pers.-Farář und Schloßkaplan in Hainspach
|-
|
|Kabeš, Stephan
|{{dts|22|02|1906}} úmrtí in Husí Lhota
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], farář na odpočinku
|-
|[[Soubor:Josef Maria Liebich.jpg|120px]]
|[[w:Josef Maria Liebich|Liebich, Josef, Maria]]
|{{dts|22|02|1908}}
|biskupský konsistoriální rada etc., infulovaný arciděkan v [[w:Římskokatolická farnost – arciděkanství Horní Police|Horní Polici]]
|-
|
|Hušák, Karl
|{{dts|23|02|1910}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Zlatá Olešnice|Zlaté Olešnici]]
|-
|
|Lexa, Josef
|{{dts|23|02|1917}} úmrtí in Železnice (českobudějovická diecéze)
|Farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Libuň|Libuně]]
|-
|
|Böhm, Josef
|{{dts|24|02|1892}}
|Osobní děkan, farář v [[w:Římskokatolická farnost Nová Ves u Chrastavy|Nové Vsi u Chrastavy]]
|-
|
|Ladek, Anton
|{{dts|24|02|1899}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský notář, etc., farář v Bohosudově
|-
|
|Kubat, Josef
|{{dts|24|02|1900}}
|Kooperator in Sebastiansberg
|-
|
|Hlaváč, Franz
|{{dts|24|02|1908}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kruh|Kruhu]]
|-
|
|Donath, Ignaz
|{{dts|24|02|1924}} úmrtí ve Velkém Šenově
|Farář na odpočinku ze Šenova
|-
|
|Büchse, Benedikt
|{{dts|25|02|1887}} 
|biskupský konsistoriální rada, etc., farář v Krásné Lípě
|-
|
|Zdobinský, Emanuel
|{{dts|25|02|1905}} 
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], okrskový vikář, etc., farář na odpočinku z Vysokého nad Jizerou
|-
|
|Hanel, P., Aloisius, Josephus, Ord. Praem.
|{{dts|25|02|1916}} 
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konzistorní rada etc., děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Žatec|Žatci]]
|-
|
|Pokorný, Franz
|{{dts|25|02|1933}} 
|biskupský konsistoriální rada etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost Osenice|Osenicích]]
|-
|
|Stárka, Emil
|{{dts|25|02|1934}} 
|biskupský notář, etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost Liblice|Liblicích]]
|-
|
|Šourek, Johan
|{{dts|26|02|1886}} 
|čestný kanovník vyšehradský, konzistorní rada a okrskový vikář v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Chorušice|Chorušicích]]
|-
|
|Schubert, Franz
|{{dts|26|02|1889}} 
|Osobní děkan, farář v [[w.Římskokatolická farnost Chabařovice|Chabařovicích]]
|-
|
|Holek, Josef
|{{dts|26|02|1905}} 
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Šumburk nad Desnou|Šumburku nad Desnou]]
|-
|
|Boček, Johann
|{{dts|26|02|1907}} úmrtí in Unter-Bautzen
|Farář na odpočinku
|-
|
|Ohmann, Josef
|{{dts|26|02|1911}} úmrtí v Jiříkově
|Pers.-Farář, Učitel náboženství v [[w:Římskokatolická farnost Hrádek nad Nisou|Hrádku nad Nisou]] na odpočinku
|-
|
|Vater, Franz
|{{dts|26|02|1917}} úmrtí in Lindenau
|biskupský konsistoriální rada, etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Prácheň|Práchně]]
|-
|
|Srch, Franz
|{{dts|26|02|1932}}
|biskupský konsistoriální rada, etc., etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost Bělá pod Bezdězem|Bělé pod Bezdězem]]
|-
|
|Pietsch, Josef
|{{dts|27|02|1895}}
|biskupský konsistoriální rada etc., farář na [[w:Římskokatolická farnost Chcebuz|Chcebuzi]]
|-
|
|Zimmler, Anton
|{{dts|28|02|1918}}
|papežský tajný komoří, čestný kanovník etc., děkan v [[w:Římskokatolická farnost – arciděkanství Ústí nad Labem|Ústí nad Labem]]
|-
|
|Mach, Sidonius
|{{dts|29|02|1892}}
|Farář v Markvarticích
|-
|
|Klouczek, P., Benedictus, Ord. S. B.
|{{dts|01|03|1898}} úmrtí in Braunau
|biskupský konsistoriální rada etc.
|-
|
|Vlasák, Franz
|{{dts|01|03|1914}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada etc., děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Postoloprty|Postoloprtech]]
|-
|
|Lißner, Wenzel
|{{dts|01|03|1921}} úmrtí ve [[w:Velké Březno|Velkém Březně]]
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada etc., farář na odpočinku ze [[w:Římskokatolická farnost Skorotice|Skorotic]]
|-
|
|Becker, Karl
|{{dts|01|03|1922}}
|Kněz působící mimo diecézi v Litoměřicích
|-
|
|Lumpe, Adolf
|{{dts|01|03|1922}}
|biskupský konsistoriální rada etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Nový Bor|Novém Boru]]
|-
|
|Ertl, P., Andreas, S. J.
|{{dts|02|03|1895}}
|v Bohosudově
|-
|
|Svátek, Josef
|{{dts|02|03|1911}} úmrtí in Linz a. d. D.
|Farář na odpočinku ze [[w:Římskokatolická farnost Stružnice|Stružnice]]
|-
|
|Richter, Johann
|{{dts|02|03|1934}}
|Učitel náboženství v Liberci
|-
|
|Tschernich, Franz
|{{dts|03|03|1891}} úmrtí v České Kamenici
|Farář na odpočinku z Falknova nad Ohří
|-
|
|Wehofer, Thomas, Dr.
|{{dts|03|03|1902}} [[w:Vídeň|Vídeň]]
|Diözesenpriester
|-
|
|Vacek, Johann
|{{dts|03|03|1919}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Ledvice|Ledvicích]]
|-
|
|Březina, Karl
|{{dts|03|03|1925}}
|Učitel náboženství v Rumburku
|-
|[[Soubor:R.D. Antonín Friese, Jiříkov 1926.jpg|120px]]
|Friese, Anton, J.M.Dr.
|{{dts|03|03|1926}}
|Mitglied des Collegium Censorum, farář v [[w:Římskokatolická farnost Jiříkov|Jiříkově]]
|-
|
|Košek, Johann
|{{dts|03|03|1928}} úmrtí v [[w:Letařovice|Letařovicích]]
|Farář na odpočinku z Brenné
|-
|
|Kocian, P., Stephanus, Ord. Cist.
|{{dts|03|03|1936}}
|Farář in [[w:Římskokatolická farnost Hrob|Hrobě]]
|-
|
|Fleischmann, Eduard
|{{dts|04|03|1893}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Bzí|Bzí]]
|-
|
|Bucek, Josef
|{{dts|04|03|1905}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Žitenice|Žitenicích]]
|-
|
|Kovář, Josef
|{{dts|04|03|1911}} [[w:Turnov|Turnov]]
|biskupský notář etc., farář na odpočinku ze [[w:Římskokatolická farnost Všeň|Všeně]]
|-
|
|Kreißl, Wenzel
|{{dts|04|03|1912}} úmrtí v Podbořanech
|Farář na odpočinku von Saifen (arcidiecéze pražská)
|-
|[[Soubor:Václav Koranda (1871-1920).jpeg|120px]]
|[[w:Václav Koranda (básník)|Koranda, Václav]]
|{{dts|04|03|1920}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Horky nad Jizerou|Horkách nad Jizerou]]
|-
|
|Novotný, Josef
|{{dts|04|03|1934}}
|Osobní děkan, farář na odpočinku ze Všejan
|-
|
|Mann, Johan
|{{dts|05|03|1901}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], farář na odpočinku z Nové Vsi
|-
|[[Soubor:Josef Bergmann, 1901.jpg|120px]]
|[[w:Josef Bergmann (arciděkan)|Bergmann, Josef]]
|{{dts|05|03|1903}}
|čestný kanovník e.t.c., inful. arciděkan v [[w:Římskokatolická farnost – arciděkanství Liberec|Liberci]]
|-
|
|Schön, Ludwig
|{{dts|05|03|1908}}
|biskupský notář e.t.c., farář in Mariaschein
|-
|
|Melzer, Josef
|{{dts|05|03|1926}}
|biskupský notář e.t.c., farář v [[w:Římskokatolická farnost Horní Vidim|Horní Vidimi]]
|-
|
|Mach, P., Theodosius, Ord. M. Cap.
|{{dts|06|03|1886}}
|in Mělník
|-
|
|Jomrich, Franz
|{{dts|06|03|1920}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský notář e.t.c., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Nové Město pod Smrkem|Nového Města pod Smrkem]]
|-
|
|Fischer, P., Gregorius, Ord. Cist.
|{{dts|06|03|1931}} [[Osek]]
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], ředitel chomutovského gymnázia na odpočinku
|-
|
|Michl, Ferdinand, Dr.
|{{dts|07|03|1901}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], papežský tajný komoří e.t.c., Domkapitular v Litoměřicích
|-
|
|Kirsch, Josef
|{{dts|07|03|1903}}
|Učitel náboženství v Turnově
|-
|
|Löbel, Josef
|{{dts|07|03|1924}} úmrtí v Klášterci
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Minice|Minic]]
|-
|
|Makarius, Alois
|{{dts|08|03|1887}}
|biskupský notář, emeritní vojenský kurát v Terezíně, děkan v Novém Bydžově
|-
|
|Gürlich, Anton
|{{dts|08|03|1904}}
|Osobní děkan, farář ve [[w:Římskokatolická farnost Svébořice|Svébořicích]]
|-
|
|Dittrich, Josef
|{{dts|09|03|1904}} [[w:Česká Lípa|Česká Lípa]]
|Farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Konojedy|Konojed]]
|-
|
|Bendel, Heinrich
|{{dts|09|03|1907}} úmrtí in Hundsaugen (Deutschland)
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Chlumec|Chlumci u Ústí n. Labem]]
|-
|
|Hrdina, Josef
|{{dts|09|03|1927}} úmrtí in D.-Pankraz
|Osobní děkan, farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Kamenický Šenov|Kamenického Šenova]]
|-
|
|Chramosta, Felix
|{{dts|09|03|1927}} [[w:Brno|Brno]]
|Kněz působící mimo diecézi
|-
|
|Polák, P., Ambrosius, Ord. Erem. S. Aug.
|{{dts|09|03|1928}}
|Prior [[w:Klášter Bělá pod Bezdězem|kláštera v Bělé pod Bezdězem]]
|-
|
|Rybák, Ottokar
|{{dts|09|03|1933}}
|biskupský notář etc., farář in Bořim
|-
|
|Husak, Anton
|{{dts|10|03|1896}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Nymburk|Nymburce]]
|-
|
|Kobosil, Ottokar
|{{dts|10|03|1915}}
|Farář v Mukařově
|-
|
|Meinl, Ludwig
|{{dts|10|03|1918}} úmrtí in Schlackenwerth (Erdiöze Prag)
|Farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Novosedlice|Novosedlic]]
|-
|
|Zikmund, Franz
|{{dts|10|03|1931}} [[w:Jičín|Jičín]]
|Farář na odpočinku von Pitchkowitz
|-
|
|Loos, Franz
|{{dts|11|03|1901}} úmrtí v Bohosudově
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Horní Prysk|Horního Prysku]]
|-
|
|Sieche, Ferdinand
|{{dts|11|03|1902}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], Kněz působící mimo diecézi ve Varnsdorfu
|-
|
|Zickler, P., Fridericus, Ord. Cruc.
|{{dts|11|03|1902}}
|Generalvikär des ritterl. Kreuzherrnordens, infulovaný probošt v St. Pölten
|-
|
|Tonder, P., Alipius, Josephus, Ord. Erem. S. Aug.
|{{dts|11|03|1920}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada etc., na [[w:Stránka (okres Mělník)|Stránce]]
|-
|
|Kropsbauer, Adalbert
|{{dts|12|03|1886}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Lovosice|Lovosicích]]
|-
|
|Štoviček, P., Ottmarus, Josephus, Ord. Piar. Schol.
|{{dts|12|03|1904}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], rektor piaristické koleje v Mladé Boleslavi
|-
|
|Kirschner, Josef
|{{dts|13|03|1903}} úmrtí v Krásném Dvoře u Buškovic 
|erzbiskupský notář, farář na odpočinku z Kosolup
|-
|
|Pácal, Franz
|{{dts|13|03|1911}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Rašovice|Rašovicích]]
|-
|
|Schröter, Josef
|{{dts|13|03|1915}}
|biskupský notář etc., farář na odpočinku ze [[w:Římskokatolická farnost Stráž pod Ralskem|Stráže p. Ralskem]]
|-
|
|Bäuml, Josef
|{{dts|14|03|1908}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Boleboř|Boleboři]]
|-
|
|Lippert, Anton
|{{dts|14|03|1920}}
|biskupský konsistoriální rada etc., etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost Želeč|Želči]]
|-
|
|Dlaske, Anton
|{{dts|15|03|1888}} úmrtí in Utzenaich (diecéze linecká)
|Farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Klíny|Klínů]]
|-
|
|Čermák, Franz
|{{dts|15|03|1896}}
|biskupský konsistoriální rada, etc., etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost Nebužely|Nebuželech]] 
|-
|
|Pražák, Franz
|{{dts|15|03|1907}}
|Farář in Ploscha
|-
|
|Frydrych, Josef
|{{dts|15|03|1910}} úmrtí in Lysá
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], osobní děkan, farář na odpočinku von Mladá 
|-
|
|Vacarda, Josef
|{{dts|15|03|1914}}
|Učitel náboženství v Turnově na odpočinku
|-
|
|Sekker, Anton
|{{dts|15|03|1931}} úmrtí ve Velichově (arcidiecéze pražská)
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Perštejn nad Ohří|Perštejna nad Ohří]]
|-
|
|Tiersch, Josef
|{{dts|16|03|1891}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Strojetice|Strojeticích]]
|-
|
|Ginzel, Ferdinand
|{{dts|16|03|1903}} [[w:Liberec|Liberec]]
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], farář na odpočinku von Traunfeld
|-
|
|Lehmann, P., Leopoldus, Adolphus, Ord. Cist.
|{{dts|16|03|1912}}
|Expozita v [[Římskokatolická farnost Košťany|Košťanech]]
|-
|
|Ulbrich, Anton
|{{dts|16|03|1921}}
|papežský tajný komoří etc., etc., děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Rumburk|Rumburku]]
|-
|
|Höntschel, Laurenz
|{{dts|17|03|1890}}
|čestný kanovník, etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost Droužkovice|Droužkovicích]]
|-
|
|Egert, Franz
|{{dts|17|03|1896}}
|bischöfl. Bezirksvikär etc. etc., děkan von Görkau
|-
|
|Židlický, Franz
|{{dts|17|03|1905}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Žim|Žimu]]
|-
|
|Dědeček, Anton
|{{dts|17|03|1915}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], osobní děkan, zámecký kaplan ve Svijanech
|-
|
|Šavel, Adam
|{{dts|17|03|1916}} [[w:Louny|Louny]]
|biskupský notář etc. etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Obora|Obory]]
|-
|
|Basel, Richard
|{{dts|17|03|1927}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], školní rada, Učitel náboženství v Chebu na odpočinku
|-
|
|Kulhánek, Franz
|{{dts|17|03|1935}}
|biskupský notář etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Libáň|Libáni]]
|-
|
|Ostermann, Max
|{{dts|18|03|1896}}
|Farář v Hrušovanech
|-
|
|Müldner, Wilhelm
|{{dts|18|03|1901}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Žitenice|Žitenic]]
|-
|
|Schiel, P., Dominicus, Carolus, Ord. Cist
|{{dts|18|03|1916}}
|v Oseku
|-
|
|Klepsch, Julius
|{{dts|18|03|1918}} úmrtí v Mostě
|Osobní děkan, farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Bečov u Mostu|Bečova u Mostu]]
|-
|
|Fritsche, Adolf, Dr.
|{{dts|18|03|1923}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Novosedlice|Novosedlicích]]
|-
|
|Liebsch, Franz
|{{dts|18|03|1931}}
|Kněz působící mimo diecézi ve Šluknově
|-
|
|Horák, Ferdinand
|{{dts|18|03|1932}} úmrtí ve Cvikově
|Farář na odpočinku z [[w.Římskokatolická farnost Kunratice u Cvikova|Kunratic u Cvikova]]
|-
|
|Suchý, Josef
|{{dts|19|03|1899}}
|biskupský okrskový vikář etc. etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Železný Brod|Železném Brodě]]
|-
|
|Siegl, P., Maximilianus
|{{dts|19|03|1901}} [[w:Vídeň|Vídeň]]
|exprovinciál barnabitů
|-
|
|Baume, Johann
|{{dts|20|03|1890}}
|Farář na odpočinku ze [[w:Římskokatolická farnost Želenice|Želenic]]
|-
|
|Linsmaier, Alois
|{{dts|20|03|1916}} [[w:Chomutov|Chomutov]]
|Farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Dolní Jiřetín|Dolního Jiřetína]]
|-
|
|Bernat, Johann
|{{dts|20|03|1921}}
|biskupský notář, děkan V [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Mnichovo Hradiště|Mnichově Hradišti]]
|-
|
|Macháček, Franz
|{{dts|20|03|1923}} úmrtí v Rousovicích (Propstei Mělník)
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský notář, etc., farář na odpočinku z Lična
|-
|
|Šorejs, Wenzel
|{{dts|20|03|1935}}
|biskupský konsistoriální rada etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost Liběchov|Liběchově]]
|-
|
|Nitsch, P., Ildephonsus, Ord. Cist.
|{{dts|21|03|1886}}
|biskupský notář etc., farní administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Vtelno u Mostu|Vtelně u Mostu]]
|-
|
|Hiebel, Karl
|{{dts|21|03|1894}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Tanvald|Tanvaldu]]
|-
|
|Milde, Franz
|{{dts|21|03|1894}}
|Narozen 3. 12. 1846 Lípa, vysvěcen 20. 7. 1869, osobní děkan, farář v Jablonném v Podještědí 
|-
|
|Náhlovský, Anton
|{{dts|21|03|1900}}
|Farář v Chotěšově
|-
|
|Vojta, P., Johannes, Ord. Cruc.
|{{dts|21|03|1904}}
|v Mostě
|-
|
|Rydval, Josef
|{{dts|21|03|1907}} úmrtí v Ratajích
|Farář na odpočinku von Neschwitz
|-
|
|Forman, Wenzel
|{{dts|22|03|1889}}
|biskupský konsistoriální rada etc., farář ve Všeni
|-
|
|Czirnich, Emanuel
|{{dts|22|03|1890}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Mařenice|Mařenicích]]
|-
|
|Hentschel, David
|{{dts|22|03|1903}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada etc., farář v Šenově
|-
|
|Hofmann, Ignaz
|{{dts|22|03|1908}}
|Osobní děkan, farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Boleboř|Boleboře]]
|-
|
|Kavka, Josef
|{{dts|22|03|1910}} úmrtí v Bohosudově
|Farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Růžová|Růžové]]
|-
|
|Bečka, Johann
|{{dts|22|03|1913}}
|Osobní děkan, farář in Liebenau
|-
|
|Seliger, Josef
|{{dts|22|03|1917}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost Pavlovice|Pavlovicích u Jestřebí]]
|-
|
|Endl, Ferdinand
|{{dts|22|03|1927}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Tušimice|Tušimicích]]
|-
|
|Pietschmann, Franz
|{{dts|22|03|1935}} úmrtí v Ústí nad Labem 
|Osobní děkan, farář v [[w:Římskokatolická farnost Mikulášovice|Mikulášovicích]]
|-
|
|Mai, Alois
|{{dts|23|03|1899}}
|Osobní děkan, farář v [[w:Římskokatolická farnost Brtníky|Brtníkách]]
|-
|
|Schuhmann, Wenzel
|{{dts|23|03|1921}} úmrtí in Jungferndorf (Schlesien)
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], päpstl. Geheimkämmerer etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Třebušín|Třebušína]]
|-
|
|Suchan, Johann
|{{dts|23|03|1925}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Mladějov|Mladějově]]
|-
|
|Appelt, Thaddäus
|{{dts|24|03|1895}}
|Osobní děkan, farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vratislavice nad Nisou|Vratislavicích nad Nisou]]
|-
|
|Pokorný, Franz
|{{dts|24|03|1905}} úmrtí v Hodkovicích nad Mohelkou
|kněz pražské arcidiecéze na odpočinku
|-
|
|Rösler, Anton
|{{dts|24|03|1907}}
|Osobní děkan, farář v [[w:Římskokatolická farnost Polubný|Polubném]]
|-
|
|Muzika, Ignaz
|{{dts|24|03|1925}}
|biskupský notář, etc., farář ve [[w:Římskokatolická farnost Bzí|Bzí]]
|-
|
|Nittel, Josef
|{{dts|25|03|1893}}
|Osobní děkan, farář ve [[w:Římskokatolická farnost Svádov|Svádově]]
|-
|
|Štajnygr, Johann
|{{dts|25|03|1908}}
|biskupský konsistoriální rada etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Semily|Semilech]]
|-
|
|Řehák, Gottlob
|{{dts|25|03|1911}}
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Libuň|Libuni]]
|-
|
|Schlenz, Josef
|{{dts|25|03|1912}}
|Kněz působící mimo diecézi v Litoměřicích
|-
|
|Mayer, Kornelius
|{{dts|25|03|1916}} úmrtí in Weitra (Erzd. Wien)
|Farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Dolní Podluží|Dolního Podluží]]
|-
|
|Hölzl, Anton
|{{dts|25|03|1921}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kalek|Kalku]]
|-
|
|Tschochner, Josef
|{{dts|26|03|1895}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Postoloprty|Postoloprtech]]
|-
|
|Schneider, Eduard
|{{dts|26|03|1928}} úmrtí in Hauenstein
|Farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Vroutek|Vroutku]]
|-
|
|Gassauer, Franz
|{{dts|27|03|1894}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Hořetice|Hořeticích]]
|-
|
|Kučera, Johann
|{{dts|27|03|1920}} úmrtí in Moldautein
|Učitel náboženství an der Realschule in Mladá Boleslav
|-
|
|Glener, Anton
|{{dts|29|03|1886}}
|biskupský konsistoriální rada etc., farář na odpočinku ze [[w:Římskokatolická farnost Svádov|Svádova]]
|-
|
|Lißner, Franz
|{{dts|29|03|1893}}
|biskupský konsistoriální rada etc., děkan v Litoměřicích
|-
|
|Rydal, Josef
|{{dts|29|03|1926}}
|biskupský notář, etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost Brozany nad Ohří|Brozanech nad Ohří]]
|-
|
|Bareš, Josef
|{{dts|30|03|1891}}
|Osobní děkan, farář v [[w:Římskokatolická farnost Loukov u Semil|Loukově u Semil]]
|-
|
|Hoffmann, Anton
|{{dts|30|03|1896}}
|biskupský konsistoriální rada etc., inful. arciděkan v Liberci
|-
|
|Zenker, Anton
|{{dts|31|03|1919}}
|biskupský notář e.t.c., profesor náboženství v Kadani
|-
|
|Ott, P. Athanasius, Ord. Cist
|{{dts|31|03|1931}}
|Učitel náboženství v Oseku
|-
|
|Hellige, P., Conradus, Ord. Cist
|{{dts|01|04|1889}}
|Kaplan in Marienstern (Sachsen)
|-
|
|[[w:Kryštof Kachler|Kachler, Kristof]]
|{{dts|01|04|1897}}
|bischöfl. Bezirksvikär, etc., inful. arciděkan v Horní Polici
|-
|
|Říha, Franz
|{{dts|01|04|1937}}
|aus Mcely, n. 16. April 1867, ord. 29. Juni 1890, biskupský konsistoriální rada etc., farář v Bystřici
|-
|
|Rejzek, Josef
|{{dts|02|04|1899}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Touchořiny|Touchořinách]]
|-
|
|Rotter, Franz
|{{dts|02|04|1903}}
|Ehrenkanonikus, etc., děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Kadaň|Kadani]]
|-
|
|Piskač, Josef
|{{dts|02|04|1913}}
|Osobní děkan, farář v [[w:Římskokatolická farnost Držkov|Držkově]]
|-
|
|Klitzner, P., Demetrius, Ord. M. Cap.
|{{dts|03|04|1894}}
|Quardian v Žatci
|-
|
|Forst, Alfred
|{{dts|03|04|1931}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], Ehrenkanonikus etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost Židovice|Židovicích]]
|-
|
|Štros, Vinzenz
|{{dts|03|04|1934}}
|Farář v Mukařově
|-
|
|Wenzel, P., Ferdinandus
|{{dts|04|04|1888}}
|kněz řádu piaristů v Mostě
|-
|
|Šafránek, P., Johannes, Ord. F. M.
|{{dts|04|04|1893}}
|v Turnově
|-
|
|Helzel, Franz
|{{dts|04|04|1902}}
|Osobní děkan, farář v Chrastavě
|-
|[[Soubor:P. Karl Gröschel.jpg|120px]]
|Gröschel, Karl
|{{dts|04|04|1912}}
|biskupský notář etc., farář v Podmoklech u Děčína
|-
|
|Hampel, Karl
|{{dts|05|04|1893}}
|Farář v Dolním Žlebu
|-
|
|Trobl, Johann
|{{dts|05|04|1899}}
|Farář ve Břvanech
|-
|
|Pirtzkall, Josef
|{{dts|05|04|1912}} [[w:Chomutov|Chomutov]]
|biskupský konsistoriální rada etc., farář na odpočinku z Údlic
|-
|
|Kasper, Ferdinand
|{{dts|05|04|1920}} úmrtí in Graupen
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], osobní děkan, farář na odpočinku z Louchova
|-
|
|Popelka, Johann
|{{dts|05|04|1923}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský notář etc., farář na odpočinku z Března
|-
|
|Schiffner, Josef
|{{dts|06|04|1920}} úmrtí v Holanech
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada etc., farář na odpočinku z Kryštofových Hamrů
|-
|
|Himmer, Johann
|{{dts|06|04|1935}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada etc., farář na odpočinku z Měrunic
|-
|
|Doležal, Johann
|{{dts|07|04|1922}}
|Farář in Zlatá Olešnice
|-
|
|Lorenc, Anton
|{{dts|07|04|1925}}
|Kněz působící mimo diecézi v Turnově
|-
|
|Reißig, Johan
|{{dts|07|04|1927}}
|Osobní farář, expozita v Sušanech
|-
|
|Schneider, Karl
|{{dts|08|04|1887}}
|Osobní děkan, farář v Hřivicích
|-
|[[Soubor:FDP-Ambros Hille.png|120px]]
|Hille, Ambros
|{{dts|08|04|1898}}
|Narozen 16. 8. 1819 v [[w:Karlín (Dolní Poustevna)|Karlíně]], kněžské svěcení 25. 6. 1845. [[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], osobní arciděkan, farář v Lipové. Zemřel 8. 4. 1898 jako arciděkan v Lipové, pochován tamtéž.
|-
|
|Procházka, Johann
|{{dts|08|04|1901}} v Domoušicích
|Farář na odpočinku z Řitonic
|-
|
|Pietschmann, Hermann
|{{dts|08|04|1906}}
|osobní farář, Kaplan v Liberci na odpočinku
|-
|
|Lejsek, Josef, Dr.
|{{dts|08|04|1924}}
|profesor náboženství na odpočinku, zámecký kaplan na Kozlu (pražská arcidiecéze)
|-
|
|Hössl, P., Gerardus, Franciscus, Ord. Cist.
|{{dts|08|04|1926}}
|Kaplan v Marienstern (Sachsen)
|-
|
|Rausch, Martin
|{{dts|08|04|1935}}
|Osobní děkan, farář v Konojedech
|-
|
|[[w:Josef Šimon (arciděkan)|Šimon, Josef]]
|{{dts|09|04|1907}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], Ehrendomherr etc., farář v Kosmonosích
|-
|
|Beständig, Josef
|{{dts|09|04|1922}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský notář etc., farář na odpočinku z Kryr
|-
|
|Große, Franz
|{{dts|10|04|1909}} [[w:Šluknov|Šluknov]]
|biskupský notář etc., farář na odpočinku z Fukova
|-
|
|Tesař, Wenzel
|{{dts|10|04|1911}} úmrtí in Unter-Bautzen
|biskupský notář etc., farář na odpočinku z Horního Újezda
|-
|
|Fischer, Josef
|{{dts|10|04|1918}} [[w:Turnov|Turnov]]
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský notář etc., farář na odpočinku z Osečné
|-
|
|Košek, Johann
|{{dts|10|04|1932}} 
|biskupský notář etc., farář v Kadlíně
|-
|[[File:P. Jan Kř. Čuban.jpg|120px]]
|Čuban, Johann
|{{dts|11|04|1911}} 
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], em. okrskový vikář etc., farář na odpočinku ze Mcel
|-
|
|Schwertner, Franz
|{{dts|12|04|1896}} úmrtí ve Vítkově
|Farář na odpočinku z Mníšku u Liberce
|-
|
|Kara, Johann
|{{dts|12|04|1910}} úmrtí in Břevnov
|Osobní děkan, farář na odpočinku z Liebenau
|-
|[[Soubor:P. Engelb. Jos. Richter O. Cist., kol. r. 1905, farář v Oseku u Duchcova.jpg|120px]]
|Richter, P., Engelbertus, Josephus, Ord. Cist.
|{{dts|12|04|1915}}
|biskupský konsistoriální rada etc. v Oseku
|-
|
|Teuber, P., Valentinus, Dr., Ord. Cist.
|{{dts|12|04|1935}}
|em. Professor in Komotau, převor v Oseku
|-
|
|Dopita, Jaroslav
|{{dts|12|04|1936}}
|Osobní děkan, farář v Čížkovicích
|-
|
|Hozák, Josef
|{{dts|14|04|1889}}
|Farář v Dolním Slivně
|-
|
|Schmude, P., Theodorus, S. J.
|{{dts|14|04|1889}}
|v Bohosudově
|-
|
|Preiß, Josef
|{{dts|14|04|1904}} úmrtí v Malečově
|Farář na odpočinku z Bečova u Mostu
|-
|
|Svítek, Franz
|{{dts|14|04|1909}}
|Farář na odpočinku z Kalku, zámecký kaplan ve Vršovicích
|-
|
|Kahrhel, P., Basilius, Gregorius, Ord. Piar. Schol
|{{dts|14|04|1920}}
|v Praze
|-
|
|Patzelt, P., Raimundus, Ord. Cist.
|{{dts|15|04|1891}}
|v Oseku
|-
|
|Fehrer, Michael
|{{dts|15|04|1893}}
|biskupský notář etc., farář na odpočinku z Trmic
|-
|
|Zmitko, Josef
|{{dts|15|04|1916}}
|Farář v Třebívlicích
|-
|
|Samšiňák, Karl
|{{dts|15|04|1918}}
|Farář ve Vlastibořicích
|-
|
|Tobisch, Franz
|{{dts|15|04|1934}} úmrtí v Klášterci nad Ohří
|biskupský notář etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Boč nad Ohří|Boče nad Ohří]]
|-
|
|Hoffmann, Josef
|{{dts|16|04|1901}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský notář etc., farář na odpočinku z Raspenavy
|-
|[[Soubor:R.D. Josef Popper, před r. 1905, farář v Ledvicích.jpg|120px]]
|Popper, Josef
|{{dts|16|04|1932}}
|biskupský notář etc., farář v Boleboři
|-
|
|Hoffmann, Karl
|{{dts|17|04|1900}} úmrtí in Niemes
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], osobní děkan, farář na odpočinku z Rynoltic
|-
|
|Adámek, P., Casimirus, Ord. F. M.
|{{dts|17|04|1907}}
|Quardian in Pilsen
|-
|
|Schwertner, Hugo
|{{dts|17|04|1915}} úmrtí v Radošově (pražská arcidiecéze)
|Učitel náboženství v Krásné Lípě na odpočinku
|-
|
|Čapek, Johann
|{{dts|17|04|1930}}
|biskupský notář etc., farář v Bezně
|-
|
|Olbert, Franz
|{{dts|18|04|1900}} úmrtí in Oberleutensdorf
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], osobní děkan, farář na odpočinku von Georgendorf
|-
|
|Zacke, Wenzel
|{{dts|19|04|1889}}
|biskupský konsistoriální rada etc., farář in Tschischkowitz
|-
|
|Luttna, Karl
|{{dts|20|04|1903}} [[Varnsdorf]]
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada etc., farář na odpočinku von St. Georgenthal
|-
|
|Symon, Wenzel
|{{dts|20|04|1916}} [[Žatec]]
|Učitel náboženství in Louny na odpočinku
|-
|
|Wac, Andreas
|{{dts|20|04|1925}} úmrtí in Hrabice bei Winterberg (Diözese Budweis)
|Farář na odpočinku von Levín
|-
|
|Čvančar, Emanuel
|{{dts|20|04|1931}} [[w:Stará Boleslav|Stará Boleslav]]
|Farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Kněžmost|Kněžmostu]]
|-
|
|Janeček, Josef
|{{dts|21|04|1903}}
|Učitel náboženství v Lysé n. Labem na odpočinku
|-
|
|Seifert, Josef
|{{dts|21|04|1904}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], päpstl. Hausprälat, apoštolský pronotář etc., etc., DomDěkan v Litoměřicích
|-
|
|Linhard, Johann
|{{dts|21|04|1908}}
|Farář in Kadlin
|-
|
|Portych, Franz
|{{dts|21|04|1918}}
|Osobní děkan, farář v Libuni
|-
|
|Symon, Franz
|{{dts|22|04|1903}} úmrtí v Ronově
|Administrator v Nakléřově
|-
|
|Totzauer, Josef
|{{dts|23|04|1887}}
|Farář v Minicích
|-
|
|Lampel, Vinzenz
|{{dts|23|04|1888}} úmrtí v Žandově
|Farář na odpočinku z Malé Bukoviny
|-
|
|Müller, Augustin
|{{dts|23|04|1899}}
|Farář in Kunraticích
|-
|
|Steiner, Augustin
|{{dts|23|04|1907}}
|Osobní děkan, farář v Přísečnici
|-
|
|Brzák, P., Venceslaus, Ord. Melit.
|{{dts|23|04|1922}}
|Realadministrator inkorporované farnosti ve [[w:Římskokatolická farnost Volfartice|Volfarticích]]
|-
|
|Ptáčnik, Franz
|{{dts|24|04|1893}}
|Osobní děkan, farář v Liebenau
|-
|
|Albrecht, Wenzel
|{{dts|24|04|1900}}
|Děkan v Jesenici
|-
|
|Hrbek, Franz
|{{dts|24|04|1925}}
|biskupský konsistoriální rada etc., farář v Loukově u Turnova 
|-
|
|Friedrich, Anton
|{{dts|25|04|1894}} [[w:Rumburk|Rumburk]]
|Osobní děkan, farář na odpočinku z Touchořin
|-
|
|Rosenkranz, Richard
|{{dts|25|04|1906}}
|Osobní děkan, farář v Kostomlatech p. Milešovkou
|-
|
|Rameš, Ernst
|{{dts|25|04|1915}}
|Farář v Žitovlicích 
|-
|
|Volke, P., Ignatius, Josephus, Ord. Cist.
|{{dts|25|04|1925}}
|Realadministrator inkoroporované farnosti v Oseku
|-
|
|Kilian, Ernst
|{{dts|25|04|1926}}
|Farář v Kuřivodech
|-
|
|Egert, Vinzenz
|{{dts|25|04|1936}} úmrtí v Zákupech
|Osobní děkan, farář na odpočinku z Modlan
|-
|
|Kohout, Wenzel
|{{dts|26|04|1917}} úmrtí v Libáni
|Osobní děkan, farář na odpočinku von Nemyčoves (diecéze královéhradecká)
|-
|
|Ressel, Anton
|{{dts|26|04|1920}} [[w:Kadaň|Kadaň]]
|Farář na odpočinku ze Sokolova
|-
|
|Šáfr, Franz
|{{dts|26|04|1920}}
|Kněz působící mimo diecézi, v Benátkách n. Jizerou
|-
|
|Prokoš, Franz
|{{dts|26|04|1924}}
|Osobní děkan, farář in Železný Brod
|-
|
|Řezníček, Franz
|{{dts|26|04|1928}} [[w:Mladá Boleslav|Mladá Boleslav]]
|biskupský notář etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Bezděz|Bezdězu]]
|-
|
|Totzauer, Josef
|{{dts|27|04|1888}}
|Osobní děkan, farář v Horním Jiřetíně
|-
|
|Matouš, Johann
|{{dts|28|04|1902}} [[w:Mladá Boleslav|Mladá Boleslav]]
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský notář, etc., farář na odpočinku von Všeborsko
|-
|
|Günzel, Anton
|{{dts|28|04|1934}} úmrtí v Ústí nad Labem
|Administrator v Krásném Lese
|-
|
|Pech, Josef
|{{dts|29|04|1899}}
|Farář v Hoře sv. Šebestiána 
|-
|
|Miksch, Anton
|{{dts|30|04|1889}} [[w:Liberec|Liberec]]
|biskupský konsistoriální rada etc., etc., farář na odpočinku z Jablonce n. Nisou
|-
|
|Wettengel, Karl
|{{dts|30|04|1897}} úmrtí in Mariaschein
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada etc. etc., farář na odpočinku z Neschwitz
|-
|
|Franzel, Benedikt
|{{dts|30|04|1902}} [[Teplice]]
|Farář na odpočinku z Bělé
|-
|
|Groß, Karl
|{{dts|30|04|1916}} [[w:Kadaň|Kadaň]]
|erzbiskupský notář, farář na odpočinku z Třeboratic (pražská arcidiecéze)
|-
|
|Schubert, Josef
|{{dts|01|05|1895}}
|Kněz působící mimo diecézi v Litoměřicích
|-
|
|Richter, Josef
|{{dts|01|05|1925}} úmrtí in Nieder-Lindewiese (diecéze Breslau)
|Farář v Tisé
|-
|
|Eiselt, P., Chrysostomus, Dr., Ord. Cist.
|{{dts|03|05|1887}}
|Probošt v Marienthalu (Sachsen)
|-
|
|Richter, Josef
|{{dts|03|05|1890}}
|Osobní děkan, farář v Hrobčicích
|-
|
|Traub, Johann
|{{dts|03|05|1907}} [[w:Liberec|Liberec]]
|biskupský notář, profesor náboženství v Mostě na odpočinku
|-
|
|Mansfeld, Josef
|{{dts|03|05|1918}} [[w:Liberec|Liberec]]
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Osečná|Osečné]]
|-
|
|Passig, Josef
|{{dts|04|05|1925}} úmrtí v Horních Beřkovicích
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada etc., farář na odpočinku z Nové Vsi
|-
|
|Posselt, Franz
|{{dts|05|05|1890}}
|Kněz působící mimo diecézi v Liberci
|-
|
|Smetana, Wenzel
|{{dts|05|05|1894}}
|Farář in Paseky n. Jiz.
|-
|
|Kaspar, Augustin
|{{dts|05|05|1900}}
|Kaplan in Wiese
|-
|
|Stein, Rudolf
|{{dts|05|05|1916}} [[w:Vídeň|Vídeň]]
|Kněz působící mimo diecézi
|-
|
|Hergl, Johann
|{{dts|05|05|1921}}
|Osobní děkan, farář in Puschwitz
|-
|
|Köcher, Wenzel
|{{dts|05|05|1926}} [[w:Litoměřice|Litoměřice]]
|biskupský notář, Učitel náboženství v České Lípě na odpočinku
|-
|
|Taft, P., Johannes, Ord. Cist.
|{{dts|06|05|1889}}
|v Oseku
|-
|
|Tröber, Ludwig
|{{dts|06|05|1919}}
|Kaplan v Údlicích
|-
|[[Soubor:Augustin Fibiger.JPG|120px]]
|[[w:Augustin Fibiger|Fibiger, Augustin]]
|{{dts|08|05|1936}}
|Msgn. biskupský konsistoriální rada-sekretář etc. v Litoměřicích
|-
|
|Hahn, P., Kajetanus, Ord. F. M.
|{{dts|09|05|1888}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský notář etc., v Hejnicích 
|-
|
|Riedel, Josef
|{{dts|09|05|1892}} [[w:Liberec|Liberec]]
|Osobní děkan, farář na odpočinku ze Smržovky
|-
|
|Seidel, Anton
|{{dts|09|05|1898}}
|Farář v Doubicích
|-
|
|Bonaventura, Johann
|{{dts|09|05|1916}} [[w:Praha|Praha]]
|Učitel náboženství v Nymburku, na odpočinku
|-
|
|Tschörner, Ferdinand
|{{dts|09|05|1916}} úmrtí in Friedland
|Osobní děkan, farář na odpočinku z Bulovky 
|-
|
|Mikolášek, Wenzel, Dr.
|{{dts|09|05|1918}}
|biskupský konsistoriální rada etc., etc., farář v Markvarticích
|-
|
|Settmacher, Eduard
|{{dts|09|05|1937}}
|aus Braunau, n. 27. Feber 1863, ord. 16. Mai 1886, biskupský konzistorní rada etc., farář v Holanech
|-
|
|Schneeweiß, P., Carolus, S. J.
|{{dts|10|05|1887}}
|in Mariaschein
|-
|[[Soubor:P. Felix Heller, Krnsko - pamětní deska v kostele.jpg|120px]]
|Heller, Felix
|{{dts|11|05|1888}}
|biskupský notář, zámecký kaplan na Stránově
|-
|
|Kopal, Josef
|{{dts|11|05|1894}}
|Kaplan v Brozanech
|-
|
|Heidler, Franz
|{{dts|11|05|1897}} úmrtí v Bílině
|Osobní děkan, farář v Bečově u Mostu
|-
|
|Waldert, Philipp
|{{dts|11|05|1935}}
|biskupský notář etc., Učitel náboženství v Duchcově na odpočinku
|-
|
|Pompe, Eduard, Dr.
|{{dts|12|05|1898}}
|zámecký kaplan v Teplicích
|-
|
|Seysz, Karl
|{{dts|12|05|1902}} úmrtí v Bohosudově
|biskupský konsistoriální rada etc., gymnaziální profesor na odpočinku
|-
|
|Richter, Anton
|{{dts|13|05|1886}} úmrtí v Konojedech
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský notář etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Valkeřice|Valkeřic]]
|-
|
|Fischer, Karl
|{{dts|13|05|1886}} [[w:Kadaň|Kadaň]]
|Farář na odpočinku z Libědic
|-
|
|Peche, Franz
|{{dts|13|05|1890}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Staré Křečany|Starých Křečanech]]
|-
|
|Turek, P., Theodorus, Ord. M. Cap.
|{{dts|13|05|1897}}
|v Rumburku
|-
|
|Bertl, Wenzel
|{{dts|13|05|1926}}
|Osobní děkan, farář ve Fukově
|-
|
|Hammer, Wenzel
|{{dts|14|05|1906}}
|biskupský notář etc., farář na odpočinku z Klášterce
|-
|
|Srb, Josef
|{{dts|14|05|1925}}
|Farář v Ledvicích
|-
|
|Štasný, Wenzel
|{{dts|14|05|1937}}
|aus Trenčín, n. 16. Jänner 1869, ord. 17. Juni 1894, biskupský notář etc., farář in Neschwitz an der Elbe
|-
|
|Ludwig, Franz
|{{dts|15|05|1909}}
|Osobní děkan, farář ve Vetlé
|-
|
|Schütz, Franz
|{{dts|15|05|1916}} úmrtí v Habří (farnost Řehlovice)
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], farář na odpočinku ze Záhořan
|-
|[[Soubor:P. Alois Neumann O. Cist. před r. 1905, farář v Hrobě.jpg|120px]]
|Neumann, P., Aloisius, Ord. Cist.
|{{dts|15|05|1928}}
|v Oseku
|-
|
|Vysoký, Franz
|{{dts|15|05|1935}}
|biskupský notář etc., farář v Křinci
|-
|
|Dumek, Josef
|{{dts|16|05|1924}} [[w:Turnov|Turnov]]
|Osobní děkan, farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Dlouhý Most|Dlouhého Mostu]]
|-
|[[Soubor:R.D. Aug. Dressler, farář v Horním Jiřetíně, r. 1905.jpg|120px]]
|Dreßler, Augustin
|{{dts|17|05|1906}}
|Osobní děkan, farář v Horním Jiřetíně
|-
|
|Pelc, Josef
|{{dts|18|05|1889}}
|biskupský konsistoriální rada e.t.c., farář v Rané u Loun
|-
|[[Soubor:Jan Nepomuk Rehak 1887 Mukarovsky.png|120px]]
|[[w:Jan Nepomuk Řehák|Řehák, Johann, Dr.]]
|{{dts|18|05|1901}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], päpstl. Hausprälat, etc., etc., Dómský děkan v Litoměřicích
|-
|
|Widmer, P., Augustinus, S. J.
|{{dts|18|05|1923}}
|v Bohosudově
|-
|
|Pohl, Josef, Dr.
|{{dts|18|05|1927}}
|biskupský konsistoriální rada e.t.c., profesor teologického učiliště v Litoměřicích
|-
|
|Schröer, Johann
|{{dts|18|05|1937}} úmrtí in Aussig
|aus Gelfenkirchen (Wests.), n. 26. Juni 1875, ord. 19. Dez. 1897, biskupský notář etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost Český Bukov|Českém Bukově]]
|-
|
|Schindler, Josef, Dr.
|{{dts|19|05|1900}} úmrtí in Wörishofen (Bayern)
|biskupský konsistoriální rada etc., profesor teologie v Litoměřicích
|-
|
|Šplechtna, Josef
|{{dts|19|05|1936}} úmrtí in Klatovy (českobudějovická diecéze)
|Osobní děkan, farář na odpočinku von Ploscha
|-
|
|Melzer, Adalbert
|{{dts|20|05|1901}}
|Osobní děkan, farář v [[w:Římskokatolická farnost Holany|Holanech]]
|-
|
|[[w:Josef Böhm (kněz)|Böhm, Josef]]
|{{dts|20|05|1903}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], päpstl. Geheimkämmerer etc., etc., Domkapitular v Litoměřicích
|-
|
|Brož, Anton
|{{dts|20|05|1920}}
|Učitel náboženství ve Frýdlantu
|-
|
|Piskora, Alois
|{{dts|20|05|1931}}
|Učitel náboženství v Mimoni na odpočinku
|-
|
|Funk, Gustav
|{{dts|20|05|1936}}
|Osobní děkan, farář ve Stvolínkách
|-
|
|Dreßler, Franz
|{{dts|21|05|1890}}
|Farář v Blatně
|-
|
|Rutta, Johan
|{{dts|21|05|1895}}
|Děkan v Sobotce
|-
|
|Procházka, P., Constantinus, Ord. Praed.
|{{dts|21|05|1910}} úmrtí in Znaim
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský notář, emeritní převor v Litoměřicích
|-
|
|Švejcar, Josef
|{{dts|21|05|1919}} úmrtí v [[w:Loučeň|Loučeni]]
|Osobní děkan, farář na odpočinku z Bezna
|-
|
|Knotek, Franz
|{{dts|21|05|1928}} [[w:Rumburk|Rumburk]]
|Farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Klíny|Klínů]]
|-
|
|Immer, Richad
|{{dts|21|05|1934}}
|Učitel náboženství v Liebenau na odpočinku
|-
|
|Patočka, Franz
|{{dts|22|05|1886}}
|Kaplan v Bozkově u Semil
|-
|
|Wohlmann, Hugo
|{{dts|22|05|1889}}
|Osobní děkan, farář ve [[w:Římskokatolická farnost Ves u Frýdlantu|Vsi]]
|-
|
|Zein, Johann
|{{dts|22|05|1899}} úmrtí in Priesen
|Farář na odpočinku von Roschwitz
|-
|
|Schreier, Johann, Dr.
|{{dts|22|05|1922}}
|Farář v Trmicích 
|-
|
|Krajský, Franz
|{{dts|23|05|1890}}
|papežský tajný komoří etc., Domkapitular v Litoměřicích
|-
|
|Rummer, Josef
|{{dts|23|05|1897}}
|Farář v Kralupech u Chomutova
|-
|
|Fišer, Wenzl
|{{dts|23|05|1900}}
|Farář v Měruncích 
|-
|
|Říha, Josef
|{{dts|23|05|1918}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], Pers.-ErzDěkan, biskupský konsistoriální rada etc., etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Opočno|Opočna]]
|-
|
|Wilde, Josef
|{{dts|24|05|1888}} úmrtí in Neustadt bei Leipa
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], emeritní biskupský okrskový vikář etc., etc., farář na odpočinku ze [[w:Římskokatolická farnost Sloup v Čechách|Sloupu v Čechách]]
|-
|
|Waldert, Anton
|{{dts|24|05|1898}}
|biskupský konsistoriální rada etc., ředitel školy v Mostě
|-
|
|Glatz, Adolf
|{{dts|24|05|1918}} [[Žatec]]
|biskupský notář etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Žabokliky|Žaboklik]]
|-
|
|Müller, Gustav, Johan
|{{dts|24|05|1918}}
|Farář v Dubé
|-
|
|Fidler, Josef
|{{dts|24|05|1932}}
|Farář v Hrušovanech
|-
|
|Hyšperský, Rudolf
|{{dts|24|05|1934}} úmrtí in Koctéřov
|Farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Liblice|Liblic]]
|-
|
|Locke, Franz
|{{dts|25|05|1889}} úmrtí v Bohosudově
|Farář na odpočinku z [[w.Římskokatolická farnost Tisá|Tisé]]
|-
|
|Seidlich, Ignaz
|{{dts|25|05|1889}}
|Děkan v České Lípě
|-
|
|Pichler, Anton
|{{dts|25|05|1895}}
|Ehrekanonikus, biskupský konsistoriální rada etc., děkan v Duchcově
|-
|
|Kořínek, Johann
|{{dts|25|05|1899}}
|Farář v Držkově
|-
|
|Sacher, Josef
|{{dts|25|05|1922}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], osobní farář, zámecký kaplan v [[w:Mlýnce (zámek)|Mlýncích]] (farnost Vidhostice)
|-
|[[Soubor:P. Gustav Buder.jpg|120px]]
|[[w:Gustav Buder|Buder, Gustav]]
|{{dts|25|05|1934}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], papežský tajný komoří, čestný kanovník etc., etc., inful. arciděkan v Liberci
|-
|
|Havlík, Franz
|{{dts|26|05|1913}}
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Litvínov|Horním Litvínově]]
|-
|
|Suchánek, Wenzel
|{{dts|27|05|1908}}
|Farář v Liblicích
|-
|
|Langenbäcker, Ernst
|{{dts|27|05|1914}}
|Farář v Hrádku nad Nisou
|-
|
|Moritz, Franz
|{{dts|27|05|1923}} [[w:Kadaň|Kadaň]]
|Pers.-Farář, Učitel náboženství in Liberci na odpočinku
|-
|
|Beuer, Philipp
|{{dts|28|05|1889}} úmrtí v Teplicích
|Farář na odpočinku z Jítravy
|-
|
|Smetana, P., Evaldus, Ord. Cist
|{{dts|28|05|1907}}
|Kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Hrob|Hrobu]]
|-
|
|Kučera, Josef
|{{dts|29|05|1897}}
|Osobní děkan, farář v Chotěšově
|-
|[[Soubor:FDP-Eduard Klimt.png|120px]]
|Klemt, Eduard
|{{dts|29|05|1915}} úmrtí v Jiříkově
|Narozen 19. 3. 1832 v [[w:Chřibská|Chřibské]], kněžské svěcení 25. 7. 1857. Do důchodu odešel 4. 9. 1903, zemřel 29. 5. 1915 v [[w:Jiříkov|Jiříkově]], kde je také pochován. [[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský notář, e.t.c., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Dolní Poustevna|Dolní Poustevny]]
|-
|
|Davídek, Wenzel
|{{dts|29|05|1925}}
|papežský tajný komoří e.t.c. profesor náboženství v Praze-Vinohradech
|-
|
|Gaudek, Franz
|{{dts|30|05|1888}}
|biskupský okrskový vikář e.t.c., farář v Šumburku nad Desnou
|-
|
|Brtník, Franz
|{{dts|30|05|1888}}
|Farář na odpočinku z Kryr
|-
|
|Blažek, Franz
|{{dts|31|05|1894}}
|Kněz působící mimo diecézi v Praze
|-
|
|Hille, Josef
|{{dts|31|05|1909}} [[w:Vídeň|Vídeň]]
|Farář na odpočinku z Hrušovan
|-
|
|Röttig, Josef
|{{dts|31|05|1928}}
|biskupský notář, etc., farář v Brandově
|-
|
|Hornof, Josef
|{{dts|01|06|1905}}
|biskupský notář etc., farář v Měcholupech
|-
|[[Soubor:R.D. Václav Šembera, r. 1905, farář v Želenicích.jpg|120px]]
|Šembera, Wenzel
|{{dts|01|06|1906}}
|Farář v Želenicích 
|-
|
|Tschörch, Josef
|{{dts|01|06|1921}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada etc., děkan na odpočinku z Jablonného v Podještědí 
|-
|
|Procháska, Johann, Dr.
|{{dts|02|06|1889}}
|Gymnasialprofessor in Mladá Boleslav
|-
|
|Braun, P., Carolus, S. J.
|{{dts|02|06|1907}} úmrtí in Radegund
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]],  v Bohosudově
|-
|
|Wanka, Josef
|{{dts|02|06|1918}} [[w:Kadaň|Kadaň]]
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], bischöfl. Konsistoriarat, děkan na odpočinku z Mašťova
|-
|
|Lukas, Josef
|{{dts|02|06|1925}} úmrtí v Jirkově
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský notář etc., farář na odpočinku z Liběšic
|-
|
|Ullrich, Franz
|{{dts|03|06|1909}} [[w:Praha|Praha]]
|Kněz působící mimo diecézi
|-
|
|Tůma, Josef
|{{dts|03|06|1919}} úmrtí in Hohenmauth
|biskupský konsistoriální rada etc., farář na odpočinku von Seifersdorf
|-
|
|Wünsch, Karl
|{{dts|04|06|1886}} úmrtí v Jablonci
|Farář na odpočinku von Dittersbach
|-
|
|Linke, Josef
|{{dts|04|06|1888}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Prackovice nad Labem|Prackovicích nad Labem]]
|-
|
|Svoboda, Josef
|{{dts|04|06|1905}}
|biskupský konsistoriální rada etc., děkan v Turnově
|-
|
|Počta, Johann
|{{dts|04|06|1906}} [[w:Turnov|Turnov]]
|Osobní děkan, farář na odpočinku z Louček
|-
|
|Fichtner, Rudolf
|{{dts|04|06|1931}} [[w:Kadaň|Kadaň]]
|Farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Radnice|Radnic]]
|-
|
|Lorenz, Othmar
|{{dts|04|06|1934}}
|Osobní děkan, farář v Libočanech
|-
|
|Hanel, Josef
|{{dts|05|06|1894}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský notář etc., farář v Lindenau
|-
|
|Rössler, Franz
|{{dts|05|06|1901}}
|biskupský notář, Učitel náboženství v Kraslicích na odpočinku
|-
|
|Löffler, Karl
|{{dts|05|06|1937}} úmrtí v Horním Litvínově
|aus Oberleutensdorf, n. 17. März 1867, ord. 2. Juli 1893, biskupský notář etc., Učitel náboženství v Mostě na odpočinku
|-
|
|Vavrouš, Johann
|{{dts|06|06|1905}} úmrtí ve Veltrusech
|Farář na odpočinku z Vetlé
|-
|
|Malley, Adolf
|{{dts|06|06|1915}} úmrtí v Bílině
|Osobní děkan, farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Podlesice|Podlesic]]
|-
|
|Wolf, Franz
|{{dts|06|06|1916}} úmrtí in Neschwitz
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Libouchec|Libouchce]]
|-
|
|Pohl, Franz, Othmar
|{{dts|07|06|1930}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], okrskový vikář etc., etc., farář in Schwaz
|-
|
|Jaksch, Hermann
|{{dts|07|06|1935}}
|Osobní děkan, farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Okna|Oken]]
|-
|
|Nápravník, Vinzenz
|{{dts|08|06|1919}} [[w:Praha|Praha]]
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], farář na odpočinku z [[w.Římskokatolická farnost Kováň|Kováně]]
|-
|
|Konečný, Philipp
|{{dts|08|06|1928}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Třebívlice|Třebívlicích]]
|-
|
|Walter, Franz, Dr.
|{{dts|09|06|1920}}
|Religionsprofessor v Žatci
|-
|
|Karel, Johann
|{{dts|09|06|1926}} úmrtí in Jenišovice u Citova (arcidiecéze pražská)
|Farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Koštice nad Ohří|Koštic]]
|-
|
|Nepustil, Johann
|{{dts|09|06|1933}}
|Farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Habartice u Krupky|Habartic]]
|-
|
|Gampe, Arsenius
|{{dts|10|06|1894}}
|Ehrekanonikus etc., děkan ve Šluknově
|-
|
|Brzek, Wenzel
|{{dts|10|06|1912}} úmrtí ve Vlašimi
|Farář na odpočinku z Vetlé
|-
|
|Knechtel, Anton
|{{dts|10|06|1927}} úmrtí v Hrádku nad Nisou
|Osobní děkan, farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Vítkov u Chrastavy|Vítkova u Chrastavy]]
|-
|
|Fabich, Johann
|{{dts|10|06|1931}}
|biskupský okrskový vikář, děkan v Rumburku
|-
|
|Ehl, Josef
|{{dts|11|06|1894}}
|bischöfl. Bezirksvikär etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost Údlice-Přečaply|Údlicích]]
|-
|
|Dobicer, Franz
|{{dts|11|06|1898}}
|Osobní děkan, farář in Mohr
|-
|
|Tomáš, Anton
|{{dts|11|06|1925}}
|biskupský konsistoriální rada etc., farář ve Vysoké
|-
|
|Beránek, Franz
|{{dts|11|06|1925}} úmrtí v Kosmonosích 
|Kněz působící mimo diecézi
|-
|
|Pasta, Josef
|{{dts|11|06|1937}}
|aus Vysoké, n. 24. März 1864, ord. 25. März 1888, biskupský notář etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Terezín|Terezína]]
|-
|[[Soubor:P. Jul. Wenc. Schröter O. Cist., r. 1905, farář v Jeníkově.jpg|120px]]
|Schröter, P., Julius, Venceslaus, Ord. Cist.
|{{dts|12|06|1910}}
|Osobní děkan, administrátor [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Osek u Duchcova|děkanství v Oseku]]
|-
|
|Škliba, Alois
|{{dts|12|06|1932}} úmrtí Teplice - Šanov
|biskupský notář etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost Petrovice|Petrovicích]]
|-
|
|Hikisch, Wilhelm
|{{dts|13|06|1903}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada e.t.c., děkan v Zákupech
|-
|
|Nekovář, Johann
|{{dts|13|06|1905}}
|Farář v Tuhani
|-
|
|Kraus, Ludwig
|{{dts|13|06|1923}}
|Učitel náboženství v Bílině
|-
|
|Bienert, August
|{{dts|14|06|1908}} [[w:Litoměřice|Litoměřice]]
|Osobní děkan, farář na odpočinku ze Cvikova
|-
|
|Forst, Wenzel
|{{dts|14|06|1911}}
|Kněz působící mimo diecézi v Dobřanech
|-
|
|Pleschke, Johann
|{{dts|15|06|1898}} úmrtí v Jiříkově
|Osobní děkan, farář na odpočinku z Petrovic 
|-
|
|Hrubý, Ferdinand
|{{dts|15|06|1912}}
|Kněz působící mimo diecézi v Litoměřicích
|-
|
|Pabst, Friedrich
|{{dts|15|06|1934}}
|biskupský notář etc., expozita v [[w.Římskokatolická farnost Ervěnice|Ervěnicích]]
|-
|
|Endler, Franz
|{{dts|16|06|1902}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Jirkov|Jirkově]]
|-
|
|Sommer, Franz
|{{dts|16|06|1916}} úmrtí ve Frýdlantu 
|Osobní děkan, farář na odpočinku z Vítkova u Chrastavy
|-
|
|Voňavka, Josef
|{{dts|16|06|1918}}
|Kaplan in Louny. padl v první světové válce
|-
|
|Kachař, Johann
|{{dts|17|06|1902}}
|Exposit in Schößl
|-
|
|Zwittlinger, P., Josephus, Ord. Cruc.
|{{dts|17|06|1904}}
|v Mostě
|-
|
|Hrzan, Josef
|{{dts|17|06|1915}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský notář etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Velemín|Velemína]]
|-
|
|Kühn, Anton
|{{dts|18|06|1891}}
|Farář v Rýnovicích
|-
|
|Křapka, Laurenz
|{{dts|18|06|1898}}
|Farář in Loukov bei Semily
|-
|
|Altmann, Josef
|{{dts|18|06|1909}} [[w:Litoměřice|Litoměřice]]
|Kněz působící mimo diecézi
|-
|
|Novotný, Josef
|{{dts|18|06|1922}}
|Farář v Šemanovicích
|-
|
|Klika, Josef
|{{dts|19|06|1898}}
|Farář v Jenišovicích
|-
|
|Hartmann, Franz
|{{dts|19|06|1910}}
|biskupský konsistoriální rada e.t.c., děkan v Dobrovici
|-
|
|Polák, Franz
|{{dts|19|06|1929}}
|Farář na odpočinku von Straschnitz, Seelsorger der Strasanstalt in Řepy (Erzd. Prag.)
|-
|
|Zbejval, Josef
|{{dts|20|06|1916}} [[w:Mladá Boleslav|Mladá Boleslav]]
|erzbiskupský notář, farář na odpočinku z Lišnice (pražská arcidiecéze)
|-
|
|Hassmann, Karl
|{{dts|20|06|1932}} úmrtí v Benešově nad Ploučnicí
|Osobní děkan na odpočinku z [[w.Římskokatolická farnost Rychnov u Děčína|Rychnova u Děčína]]
|-
|
|Groß, P., Ricardus, Ord. M. Cap.
|{{dts|21|06|1887}}
|v Zákupech
|-
|
|Linhart, Franz
|{{dts|21|06|1889}}
|biskupský notář, děkan v Lounech
|-
|
|Šlechta, Johann
|{{dts|21|06|1911}}
|Farář v Křesíně
|-
|
|Wach, Karl
|{{dts|21|06|1922}}
|biskupský konsistoriální rada etc., děkan v Kadani
|-
|
|Schittler, Josef
|{{dts|22|06|1889}} [[w:Kadaň|Kadaň]]
|Farář na odpočinku z Vilémova
|-
|
|Sacher, Karl
|{{dts|22|06|1901}}
|Pers.-Farář, Učitel náboženství v Teplicích
|-
|
|Wächtler, Wenzel
|{{dts|22|06|1914}} úmrtí in Teplitz-Schönau
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], Ehrenkanonikus etc., děkan na odpočinku z Podbořan
|-
|
|Plischke, Adolf
|{{dts|22|06|1919}} úmrtí v Klagenfurtu
|Farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Jindřichovice pod Smrkem|Jindřichovic pod Smrkem]]
|-
|
|Krügner, Franz
|{{dts|23|06|1903}} úmrtí v Jiříkově
|osobní farář, penzista
|-
|
|Langhans, Anton
|{{dts|24|06|1891}}
|Farář v Království u Šluknova
|-
|
|Franz, Rudolf
|{{dts|24|06|1899}} úmrtí in Zuckmantel
|Farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Krupka|Krupky]]
|-
|
|Lehnisch, Philipp
|{{dts|24|06|1917}}
|biskupský konzistorní rada, farář v Doksech
|-
|
|Lužny, P., Bernardus, Ord. Praed.
|{{dts|24|06|1933}}
|v Litoměřicích
|-
|
|Hampel, Johann
|{{dts|25|06|1897}}
|Farář ve Strojeticích
|-
|
|Schreyer, Ignaz
|{{dts|25|06|1924}} úmrtí in Vranová (Pfarre Loučky)
|Učitel náboženství na odpočinku
|-
|
|Melzer, Josef
|{{dts|25|06|1932}}
|Farář V Čachovicích
|-
|
|Ovesný, Franz
|{{dts|26|06|1895}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Lenešice|Lenešicích]]
|-
|
|Kofer, Franz, Msgn.
|{{dts|26|06|1909}}
|biskupský konsistoriální rada etc., školní ředitel ve Šluknově na odpočinku
|-
|
|Hrůša, Johann
|{{dts|27|06|1889}}
|biskupský konsistoriální rada etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Bezno|Bezna]]
|-
|
|Podobský, Alois
|{{dts|28|06|1894}}
|kaplan v Kralupech u Chomutova
|-
|
|Bilinský, Anton
|{{dts|28|06|1897}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Klapý|Klapém]]
|-
|
|Huber, Franz
|{{dts|28|06|1902}} úmrtí in Vodňany
|Osobní děkan, farář na odpočinku z Obory
|-
|
|Filler, Johann
|{{dts|28|06|1905}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Mojžíř|Mojžíři]]
|-
|
|Říha, P., Eduardus, Johannes, Ord. Piar. Schol.
|{{dts|28|06|1919}}
|v Mladé Boleslavi
|-
|
|Vejžvalda, Franz
|{{dts|28|06|1922}}
|Farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Hrubý Jeseník|Hrubého Jeseníku]]
|-
|
|Končinský, Karl
|{{dts|29|06|1903}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Stranná|Stranné]]
|-
|
|Voráček, Franz
|{{dts|29|06|1929}} úmrtí ve Vodňanech (českobudějovická diecéze)
|Osobní děkan, farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Bitozeves|Bitozevsi]]
|-
|
|Grissemann, P., Franciscus, Xaverius, S. J.
|{{dts|29|06|1932}}
|v Bohosudově
|-
|
|Hoffmann, Eduard
|{{dts|30|06|1895}}
|biskupský notář etc., farář ve [[w:Římskokatolická farnost Horní Vidim|Vidimi]]
|-
|
|Hampel, Franz
|{{dts|01|07|1901}}
|Osobní děkan, farář ve [[w.Římskokatolická farnost Stvolínky|Stvolínkách]]
|-
|
|Ambrož, Anton
|{{dts|01|07|1902}} [[w:Praha|Praha]]
|Kněz působící mimo diecézi
|-
|
|Jawork, P., Innocentius, Ord. Cist.
|{{dts|02|07|1897}}
|v Oseku
|-
|
|Beran, Wenzel
|{{dts|02|07|1919}}
|Osobní děkan, farář ve Všeni
|-
|
|Pěnčík, Leopold
|{{dts|02|07|1924}} [[Brno]]
|Kněz působící mimo diecézi
|-
|
|Zborník, Wenzel
|{{dts|03|07|1903}}
|Farář in Čečelice
|-
|
|Schnidler, Ferdinand
|{{dts|04|07|1890}} úmrtí v Krásné Lípě
|penzista
|-
|
|Bernard, Johann
|{{dts|04|07|1906}}
|Osobní děkan, farář ve Všeni
|-
|
|Mladý, Wenzel
|{{dts|04|07|1914}} úmrtí in Podersam
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], osobní děkan, farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Letov|Letova]]
|-
|
|Schneppen, Franz
|{{dts|04|07|1920}} úmrtí in Buschhoven (Erzdiözese Köln)
|Kněz působící mimo diecézi
|-
|
|Kavan, Josef
|{{dts|04|07|1925}} úmrtí in Loukov
|Farář na odpočinku ze Zaloňova (diecéze královéhradecká)
|-
|
|Černý, Josef
|{{dts|04|07|1933}}
|Učitel náboženství v Mnichově Hradišti
|-
|
|Kühnl, Adalbert, Msgn.
|{{dts|04|07|1935}}
|biskupský konsistoriální rada etc., profesor náboženství v Teplicích-Šanově na odpočinku
|-
|
|Kutschera, Johann
|{{dts|05|07|1896}}
|Farář v Bitozevsi
|-
|
|[[w:Bernard Jahn|Jahn, Bernhard]]
|{{dts|05|07|1918}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost Hoštka|Hoštce]]
|-
|
|Muckenhuber, P., Stephanus, S. J.
|{{dts|06|07|1888}}
|v Bohosudově
|-
|
|Klucker, Wenzel
|{{dts|06|07|1888}} úmrtí in Wolfersdorf
|Farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Habartice u Krupky|Habartic u Krupky]]
|-
|
|Hahnel, Franz
|{{dts|06|07|1898}} úmrtí in Lenešice
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada etc., farář na odpočinku von Altschau
|-
|
|Najvrt, Josef
|{{dts|06|07|1925}} úmrtí in Sedliště (Pfarre Libáň)
|Farář von Čechtice (Diöz. Königgrätz)
|-
|
|Saska, Johann
|{{dts|06|07|1927}}
|Farář na odpočinku von Žitovlice
|-
|
|Stropnický, Wilhelm
|{{dts|07|07|1886}} úmrtí in Pravonín
|kanovník lidoměřické kapituly etc., ve Vídni
|-
|
|Kouble, Josef
|{{dts|07|07|1886}}
|okrskový vikář etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Bozkov u Semil|Bozkova]]
|-
|
|Felger, Anton
|{{dts|08|07|1886}}
|Perf.-Děkan, farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Osečná|Osečné]]
|-
|
|Heyduk, Alois
|{{dts|08|07|1915}} úmrtí in Žižkov
|Farář na odpočinku z Louček
|-
|[[Soubor:Josef Šlechta (1856-1924).jpeg|120px]]
|[[w:Josef Šlechta (kněz)|Šlechta, Josef]]
|{{dts|08|07|1924}}
|čestný kanovník etc., inful. probošt na Mělníku
|-
|
|Umlauf, P., Josephus, Ord. Cruc.
|{{dts|08|07|1924}} [[w:Praha|Praha]]
|Farář inkorporované farnosti při kostele sv. Václava v Mostě
|-
|
|Buchelt, Adalbert, Dr.
|{{dts|08|07|1936}}
|Profesor náboženství v Zákupech 
|-
|[[Soubor:P. Adolf Kühnel.jpg|120px]]
|Kühnel, Adolf
|{{dts|09|07|1918}} úmrtí in Scheles
|Farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Velká Černoc|Velké Černoce]]
|-
|
|Breuer, Josef
|{{dts|10|07|1888}}
|Osobní děkan, farář in Seifersdorf
|-
|
|Zima, Franz
|{{dts|10|07|1891}}
|Osobní děkan, farář v [[w:Římskokatolická farnost Bakov nad Jizerou|Bakově nad Jizerou]]
|-
|
|Sigmund, Josef
|{{dts|10|07|1923}} úmrtí v Mašťově
|biskupský notář etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost Radíčeves|Radíčevsi]]
|-
|
|Jindra, Joachim
|{{dts|11|07|1886}} úmrtí in Unter-Bautzen
|biskupský konsistoriální rada etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Bošín|Bošína]]
|-
|
|Starrach, Wenzel
|{{dts|11|07|1898}} úmrtí in Pscholik b. Woratschen (Erzd. Prag)
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], osobní děkan, farář na odpočinku ze Žihle
|-
|
|Theuser, Franz
|{{dts|11|07|1907}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Proboštov|Proboštově]]
|-
|
|Krob, P., Angelus, Josephus, Ord. M. Cap.
|{{dts|11|07|1923}} [[Žatec]]
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], em. řádový provinciál 
|-
|
|Rehschuh, Gustav
|{{dts|12|07|1900}} úmrtí in Jechnitz
|biskupský konsistoriální rada etc., farář na odpočinku z Oráčova
|-
|
|Schnidler, Johann
|{{dts|12|07|1910}} úmrtí in Pilsen
|Mitglied des Collegium Censorum, profesor náboženství v Žatci na odpočinku
|-
|
|Kauer, Karl
|{{dts|12|07|1914}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], osobní děkan, penzista v Krásném Dvoře (farnost Buškovice)
|-
|
|Bárta, Josef
|{{dts|12|07|1931}}
|Osobní děkan, farář v [[w:Římskokatolická farnost Přepeře|Přepeřích u Turnova]]
|-
|
|Kotler, Karl
|{{dts|13|07|1918}} úmrtí in Bubentsch (Erzd. Prag)
|em. Direktor des bischöfl. Taubstummen-Institutes v Litoměřicích
|-
|
|Janeček, Josef
|{{dts|13|07|1929}} [[w:Praha|Praha]]
|Osobní děkan, farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Klapý|Klapého]]
|-
|
|Ruscher, Josef
|{{dts|14|07|1904}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], Ehrenkanonikus etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost Jítrava|Jítravě]]
|-
|
|Schlosser, Josef
|{{dts|14|07|1908}}
|Farář v Malměřicích
|-
|
|Stingl, P., Malachias, Carolus, Ord. Cist.
|{{dts|14|07|1914}}
|biskupský notář, Prior oseckého kláštera
|-
|
|Powa, Karl
|{{dts|15|07|1907}}
|Osobní děkan, farář v Radonicích
|-
|
|Porstendörfer, Adolf
|{{dts|15|07|1918}}
|biskupský notář e.t.c., farář v [[w:Římskokatolická farnost Blatno u Chomutova|Blatně u Chomutova]]
|-
|
|Valášek, P., Bernardus, Ord. M. Cap.
|{{dts|15|07|1934}}
|v Litoměřicích
|-
|
|Stössel, Ignaz
|{{dts|16|07|1915}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], farář na odpočinku von Schönwald
|-
|
|Wolf, P., Athanasius, Ord. Cist.
|{{dts|17|07|1892}}
|in Osek
|-
|
|Tecl, Josef
|{{dts|17|07|1895}} úmrtí in Běla bei Deutsch-Brod
|Kněz působící mimo diecézi in Weißwasser
|-
|
|Hradilik, P., Justinus, Ord. Piar. Schol.
|{{dts|18|07|1888}}
|Rektor in Mladá Boleslav (Jungbunzlau)
|-
|
|Beitler, Adalbert
|{{dts|19|07|1886}}
|biskupský notář etc., děkan in Sobotka
|-
|
|Hans, Josef
|{{dts|19|07|1890}}
|Osobní děkan, farář v [[w:Římskokatolická farnost Žabokliky|Žaboklikách]]
|-
|
|Faust, Johann
|{{dts|19|07|1896}}
|biskupský notář, děkan v České Kamenici
|-
|
|Kamshoff, Otto
|{{dts|19|07|1920}} úmrtí in Ober-Kassel am Rhein
|Pfarre na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Předlice|Předlic]]
|-
|
|Fleck, Heinrich, Msgn.
|{{dts|19|07|1926}}
|biskupský konsistoriální rada etc. etc., děkan in Hainspach
|-
|
|Kačerovský, P., Remigius, Ord. Erem. S. Aug.
|{{dts|20|07|1904}}
|Prior [[w:Klášter Bělá pod Bezdězem|kláštera v Bělé pod Bezdězem]]
|-
|
|Appl, P., Leopoldus, Ord. M. Cap.
|{{dts|20|07|1908}}
|Učitel náboženství v Mostě
|-
|
|Stuchlik, Johann
|{{dts|21|07|1889}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vyskeř|Vyskeři]]
|-
|
|Podobský, Adalbert
|{{dts|21|07|1892}}
|Děkan in Lysá
|-
|
|Nitsche, Anton
|{{dts|21|07|1913}}
|Učitel náboženství v Chomutově
|-
|
|Hahnel, Friedrich
|{{dts|21|07|1915}} úmrtí in Mariaschein
|Farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Jestřebí|Jestřebí]]
|-
|
|Jank, Eduard
|{{dts|22|07|1905}}
|pens. Farář der Diözese St. Pölten, Seelsorger in dem St. Josefs-Hospital in Warnsdorf
|-
|
|Löbmann, P., Desiderius, Dr., Ord. Cist.
|{{dts|22|07|1933}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský notář, em. Professor, in Osek
|-
|
|Hüttel, Anton
|{{dts|23|07|1903}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], Ehrenkanonikus etc., farář in Bensen
|-
|
|Holoubek, Friedrich
|{{dts|23|07|1907}} úmrtí in Groß-Tschochau
|Osobní děkan, farář na odpočinku von Groß-Tschochau
|-
|
|Kügler, Gustav
|{{dts|23|07|1927}} úmrtí in Herrnskretschen
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský notář etc., farář na odpočinku von Königswalde
|-
|
|Půlpán, Wenzel
|{{dts|23|07|1934}}
|biskupský konsistoriální rada etc., farář in Nebužely
|-
|
|Maleček, Adolf
|{{dts|24|07|1927}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], děkan in Roždalovice
|-
|
|Dobija, Ferdinand, Dr.
|{{dts|24|07|1929}} úmrtí in Kobierzyn (Diözese Krakau)
|Kněz působící mimo diecézi
|-
|
|Schwarz,P., Augustinus, Ord. F. M. Conv.
|{{dts|25|07|1900}}
|v Mostě
|-
|
|Luskač, P., Zdislaus, Mar. Ord. Praed.
|{{dts|25|07|1927}} úmrtí in Bad Wildungen (Deutschland)
|v Litoměřicích
|-
|
|Dutý, Josef
|{{dts|25|07|1933}}
|biskupský konsistoriální rada etc., farář in Einsiedel
|-
|
|Černohouz, Franz
|{{dts|26|07|1890}}
|bischöfl. Bezirksvikär etc., farář in Kněžmost
|-
|[[Soubor:P. Gustav Josef Möngler.jpg|120px]]
|Möngler, Gustav
|{{dts|26|07|1921}}
|biskupský notář, etc., děkan na odpočinku z Varnsdorfu
|-
|
|Dlouhý, Jaroslav
|{{dts|26|07|1926}}
|Pers.-ErzDěkan, biskupský konsistoriální rada etc., farář in Přepeře
|-
|
|Pavla, Johann
|{{dts|27|07|1886}}
|erzbiskupský notář, etc., farář in Vetlá
|-
|
|Miersch, Daniel
|{{dts|27|07|1888}}
|Farář na odpočinku von Reichen, Benefiziat in Lametitz
|-
|
|Krupský, Wenzel
|{{dts|27|07|1896}}
|Kněz působící mimo diecézi in Deutsch-Brod (Německý-Brod)
|-
|
|Denemark, P., Dominicus, Ord. F. M.
|{{dts|27|07|1914}}
|Realadministrator farnosti [[w:Římskokatolická farnost Hejnice|Hejnice]]
|-
|
|Lischka, Johann
|{{dts|27|07|1922}}
|Osobní děkan, farář v [[w:Římskokatolická farnost Blíževedly|Blíževedlích]]
|-
|
|Eschler, Josef
|{{dts|27|07|1928}}
|biskupský notář, etc., farář na odpočinku ze [[w:Římskokatolická farnost Svádov|Svádova]]
|-
|
|Matějka, Franz
|{{dts|27|07|1929}}
|biskupský notář, děkan in Mladá Boleslav
|-
|
|Rechziegel, Josef
|{{dts|28|07|1893}} [[Teplice]]
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], farář na odpočinku z Jablonce nad Nisou
|-
|
|Staněk, Johann
|{{dts|28|07|1914}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Chorušice|Chorušicích]]
|-
|
|Cerman, Franz
|{{dts|28|07|1922}}
|Pers.-Farář, Učitel náboženství in Semily na odpočinku
|-
|
|Štejskal, Anton
|{{dts|28|07|1922}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský notář etc., děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Louny|Lounech]]
|-
|[[Soubor:Raimund Fuchs (cca 1904).jpg|120px]]
|[[w:Raimund Fuchs|Fuchs, Raimund]]
|{{dts|28|07|1926}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], apost. Protonotar, päpstl. Hausprälat, em. Generalvikär, inf. DomDěkan v Litoměřicích
|-
|
|Schiffner, Josef
|{{dts|29|07|1886}}
|Farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Jestřebí|Jestřebí]]
|-
|
|Kopečný, Josef
|{{dts|29|07|1907}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], osobní farář, zámecký kaplan ve Vršovicích
|-
|
|Drahota, Wenzel
|{{dts|29|07|1924}}
|Farář in Olešnice Navarovská
|-
|
|Goppelt, Anton
|{{dts|30|07|1895}} úmrtí in Weibern (Oberösterreich)
|Kněz působící mimo diecézi
|-
|
|Pietsch, P., Adrianus, Josephus, Ord. Cist.
|{{dts|30|07|1928}}
|Prior und Spiritual des Stiftes Osek
|-
|
|Otta, Wenzel, Msgn.
|{{dts|30|07|1931}} [[w:Vídeň|Vídeň]]
|biskupský notář etc., farář ve [[w:Římskokatolická farnost Mcely|Mcelech]]
|-
|
|[[w:Ignatius Krahl|Krahl, P., Ignatius]], Ord. Cist.
|{{dts|31|07|1886}}
|inful. Prälat, Abt in Osek
|-
|
|Hecht, P., Alberik, Ord. Cist.
|{{dts|02|08|1888}}
|Propst in Marienstern (Sachsen)
|-
|
|Müller, P., Josephus, Ord. Cist.
|{{dts|02|08|1902}}
|in Osek
|-
|
|Tejchmann, Wenzel
|{{dts|02|08|1914}} úmrtí in Nymburk
|Farář na odpočinku von Liebstadtl (Diöz. Königgrätz)
|-
|
|Frind, Wenzel, Anton, Msgn.
|{{dts|02|08|1932}} úmrtí in Chotěschau (Erz. Prag)
|Bischof von Gadara und Weihbischof der Erzdiözese Prag, [[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], Propst des Metropolitankapitels zu St. Veit in Prag etc., etc.
|-
|
|Pöppel, Franz
|{{dts|02|08|1936}}
|bischöfl. Bezirksvikär, etc., farář ve [[w:Římskokatolická farnost Sloup v Čechách|Sloupu v Čechách]]
|-
|[[Soubor:FDP-Václav Knížek.png|120px]]
|Knižek, Wenzel
|{{dts|03|08|1895}}
|Narozen 4. 11. 1823 v [[w:Nymburk|Nymburce]], studoval gymnázium v [[w:Litoměřice|Litoměřicích]], filosofii v [[w:Praha|Praze]], teologii v Litoměřicích. Kněžské svecení 4. 7. 1848. Tři a čtvrt roku byl kooperátorem v [[w:Lysá nad Labem|Lysé nad Labem]], tři čtvrtě roku v [[w:Rozbělesy|Rozbělesích]], poté 14 let kooperátor a katecheta v [[w:Mělník|Mělníce]]. Osobní děkan, farář ve Velelibech.
|-
|
|Hieke, P., Venceslaus, Ord. Melit.
|{{dts|03|08|1903}}
|Pfarradministrator in Langenau
|-
|
|Liszner, Johann
|{{dts|04|08|1910}}
|Učitel náboženství v [[w:Římskokatolická farnost Chabařovice|Chabařovicích]]
|-
|
|Wirrer, Franz
|{{dts|04|08|1916}} [[w:Praha|Praha]]
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Jiříkov|Jiříkově]]
|-
|
|Parten, Josef
|{{dts|05|08|1886}} úmrtí in Brunnersdorf
|Osobní děkan, farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Rašovice|Rašovic]]
|-
|
|Albert, Alois
|{{dts|05|08|1896}}
|Osobní děkan, farář in Hrobitsch
|-
|[[Soubor:František Veselý, Nebužely - farář.jpg|120px]]
|Veselý, Franz
|{{dts|05|08|1907}}
|Osobní děkan, farář in Nebužely
|-
|
|Domín, Josef
|{{dts|05|08|1909}} [[w:Praha|Praha]]
|Osobní děkan, farář in Křzeschitz
|-
|
|Veselý, Ernst
|{{dts|05|08|1912}}
|Učitel náboženství in Turnov
|-
|
|Humpál, Johann
|{{dts|05|08|1926}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Chorušice|Chorušicích]]
|-
|
|Hladík, Franz
|{{dts|05|08|1932}} úmrtí in Sloupnice
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský notář, etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Loukovec|Loukovce]]
|-
|
|Peuker, Josef
|{{dts|06|08|1888}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Srbská Kamenice|Srbské Kamenici]]
|-
|
|Hampel, Josef
|{{dts|06|08|1897}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], Ehrenkanonikus etc., farář na odpočinku von Kulm
|-
|
|Richter, Ferdinand
|{{dts|06|08|1919}}
|biskupský notář etc., farář na odpočinku z Křimova
|-
|
|Neumann, Josef
|{{dts|06|08|1926}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský notář etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Úštěk|Úštěku]]
|-
|
|Netal, P., Adalbertus, Venceslaus, Ord. M. Cap.
|{{dts|06|08|1932}}
|v Zákupech
|-
|
|Kořínek, Josef
|{{dts|07|08|1902}} úmrtí in Třebenice
|Osobní děkan, farář na odpočinku
|-
|
|Čtyroky, Wenzel
|{{dts|07|08|1904}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], děkan in Mladá Boleslav
|-
|
|Hrobský, Josef
|{{dts|07|08|1908}} úmrtí in Čekal
|Farář na odpočinku von Hrobitsch
|-
|
|Cerman, Josef
|{{dts|07|08|1914}} [[w:Liberec|Liberec]]
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Brenná|Brenné]]
|-
|
|Buchta, Anton
|{{dts|07|08|1915}}
|Osobní děkan, farář in Řitonice
|-
|
|Rameš, Vinzenz
|{{dts|08|08|1892}}
|biskupský notář etc., farář in Libuň
|-
|
|Jahn, Josef
|{{dts|08|08|1907}} úmrtí in Einsiedel
|biskupský notář etc., farář na odpočinku von Kratzau
|-
|
|Marburg, Alois
|{{dts|08|08|1925}}
|biskupský notář etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost Mojžíř|Mojžíři]]
|-
|
|Pieschel, Anton
|{{dts|08|08|1925}}
|bischöfl. Bezirksvikär, děkan v Chomutově
|-
|
|Tucha, Edmund
|{{dts|09|08|1918}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], osobní děkan, farář na odpočinku z Klášterce nad Ohří
|-
|
|Pleštil, Josef
|{{dts|09|08|1920}} úmrtí in Loučeň
|Kněz působící mimo diecézi der Diözese Königgrätz
|-
|
|Holfeld, Rudolf
|{{dts|10|08|1892}}
|Osobní děkan, farář v [[w:Římskokatolická farnost Merboltice|Merbolticích]]
|-
|
|Kohout, Johann
|{{dts|10|08|1894}}
|erzbiskupský konsistoriální rada etc., děkan na odpočinku von Nevehlau und Schoßkaplan in Dobritschan b. Saaz
|-
|
|Dolenský, Anton
|{{dts|10|08|1901}}
|Farář in Všejany
|-
|
|Richter, Anton
|{{dts|10|08|1907}}
|Religionsprofessor in Wien VIII.
|-
|
|Havel, Wenzel
|{{dts|10|08|1934}} úmrtí in Budyně (Erzdiöz. Prag)
|biskupský notář etc., farář na odpočinku von Moldau
|-
|
|Vítek, Johann
|{{dts|10|08|1935}}
|biskupský notář etc., farář in Březina
|-
|
|Storch, Franz
|{{dts|11|08|1901}}
|biskupský konsistoriální rada etc., farář na odpočinku von Georgswalde
|-
|
|Váňa, Stephan
|{{dts|11|08|1908}} úmrtí in Mšeno
|Farář na odpočinku von Raná
|-
|
|Piskač, Josef
|{{dts|11|08|1928}}
|biskupský konsistoriální rada etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost Žabokliky|Žaboklikách]]
|-
|
|Šantroch, Josef
|{{dts|12|08|1893}}
|Farář in Bošín
|-
|
|Hernych, Franz
|{{dts|12|08|1904}}
|Osobní děkan, farář in Světlá
|-
|
|Fiedler, Franz
|{{dts|12|08|1907}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský notář, etc., farář in Zirkowitz
|-
|
|Bauer, Adolf
|{{dts|12|08|1909}}
|biskupský konsistoriální rada etc., farář in Loukov bei Semily
|-
|
|Vondráš, P., Sigismundus, Ord. Erem. S. Aug.
|{{dts|13|08|1894}}
|Kooperator in Dolní Ročov
|-
|
|Novotný, Josef
|{{dts|13|08|1894}}
|Farář v Blíževedlích
|-
|
|Kettner, Wenzel
|{{dts|13|08|1913}} úmrtí in Freudenberg bei Markersdorf
|Osobní děkan, farář na odpočinku von Markersdorf
|-
|
|Kubát, Josef
|{{dts|13|08|1916}}
|Farář in Windisch-Kamnitz
|-
|[[Soubor:P. Winzenz Hille.jpg|120px]]
|Hille, Vinzenz
|{{dts|13|08|1931}}
|biskupský notář, Religionsprofessor in Warnsdorf
|-
|
|Pavlík, P., Augustinus, Antonius, Ord. Erem. S. Aug.
|{{dts|14|08|1902}} [[w:Praha|Praha]]
|v České Lípě
|-
|
|Swoboda, Anton
|{{dts|15|08|1888}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Skorotice|Skoroticích]]
|-
|
|Röttger, Bernhard
|{{dts|15|08|1926}} úmrtí in Warendorf (Diözese Münster)
|Farář na odpočinku von Kunnersdorf
|-
|
|Gellert, Anton
|{{dts|16|08|1889}}
|Kněz působící mimo diecézi in Pirken
|-
|
|Dworschak, Johann
|{{dts|16|08|1920}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Ústí nad Labem-Krásné Březno|Krásném Březně]]
|-
|
|Krenn, Hermann
|{{dts|16|08|1925}} úmrtí in Teplitz-Schönau
|Osobní děkan, farář na odpočinku von Neschwitz a. d. Elbe
|-
|
|Hladík, Paul
|{{dts|16|08|1933}} úmrtí in Kosmonosy
|Kněz působící mimo diecézi
|-
|
|Češka, P., Ignatius, Ord. Cist.
|{{dts|16|08|1934}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský notář etc., Schloßkaplan in Sychrov
|-
|
|Fux, P., Hugo, Ord. Cist
|{{dts|17|08|1886}}
|kaplan in Marienstern (Sachsen)
|-
|
|Hašík, Josef
|{{dts|17|08|1917}} úmrtí in Louny
|Osobní děkan, farář na odpočinku von Smolnice (Erzd. Prag)
|-
|
|Havel, Wenzel
|{{dts|17|08|1921}} úmrtí in Čelakovice
|Farář na odpočinku ze [[w:Římskokatolická farnost Břvany|Břvan]]
|-
|
|[[w:Vinzenz Luksch|Luksch, Vinzenz, Dr.]]
|{{dts|18|08|1920}}
|bischöfl. Konzistorialrat etc., Professor der Theologie v Litoměřicích na odpočinku
|-
|
|Van de Walle, P., Monaldus, Ord. M. Cap.
|{{dts|18|08|1931}}
|Quardian v Mostě 
|-
|
|Schors, Adolf
|{{dts|19|08|1893}}
|biskupský notář etc., Realprofessor in Pilsen
|-
|
|Seifert, P., Hugo, Ord. F. M.
|{{dts|19|08|1895}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský notář etc., v Kadani
|-
|[[Soubor:Václav Sitte (cca 1904).jpg|120px]]
|[[w:Václav Sitte|Sitte, Wenzel]]
|{{dts|19|08|1912}}
|Kanonikus des Kathedralkapitels bei St. Stephan v Litoměřicích, päpstlicher Geheimkämmerer etc., etc., etc. v Litoměřicích
|-
|
|Jána, Franz
|{{dts|19|08|1928}} úmrtí in Pokratitz
|Farář na odpočinku von Dlažkov (Diözese Budweis)
|-
|
|Appelt, Josef
|{{dts|20|08|1899}}
|Farář in Schönwald
|-
|
|Ješina, Josef
|{{dts|21|08|1889}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Zlatá Olešnice|Zlaté Olešnici]]
|-
|
|Mühlstein, P., Methodius, Leonardus, Ord. Erem. S. Aug.
|{{dts|21|08|1906}}
|em. Prior in Dolní Ročov
|-
|
|Frisch, Franz
|{{dts|21|08|1922}} úmrtí in Schüttenhofen
|biskupský konsistoriální rada etc., farář na odpočinku von Wiesenthal
|-
|
|Jebautzke, Wenzel
|{{dts|22|08|1901}} úmrtí in Großpriesen
|biskupský notář etc., farář na odpočinku von Schwaden
|-
|
|Kouble, Peter
|{{dts|22|08|1922}}
|Osobní děkan, farář na odpočinku von Bozkov
|-
|
|[[w:František Albert (kněz)|Albert, Franz]], Dr.
|{{dts|22|08|1935}}
|päpstl. hausprälat, Ehrenkanonikus, Theologieprofessor etc., etc., em. Rektor des Priesterseminars v Litoměřicích na odpočinku
|-
|
|Jakowitz, Josef
|{{dts|23|08|1891}}
|Ehrenkanonikus etc., etc., farář in Kunnersdorf
|-
|
|Küffer, Adalbert
|{{dts|23|08|1891}}
|Ritter von Ausmannsvilla, DomDěkan bezi St. Veit in Prag, biskupský konsistoriální rada etc.
|-
|
|Rydvan, Josef, Dr.
|{{dts|23|08|1912}}
|biskupský konsistoriální rada etc., farář na odpočinku von Kostomlaty
|-
|
|Němeček, Josef
|{{dts|23|08|1912}} [[w:Turnov|Turnov]]
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], päpstl. Geheimkämmerer etc., etc., farář na odpočinku von Loukov bei Turnov
|-
|
|Schuster, Bernhard
|{{dts|23|08|1933}}
|biskupský konsistoriální rada etc., Učitel náboženství in Aussig na odpočinku
|-
|
|Kühnel, Wenzel
|{{dts|24|08|1886}}
|Osobní děkan, farář z Trmic
|-
|
|Maaz, Johann
|{{dts|24|08|1901}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada etc., farář in Güntersdorf
|-
|
|Czakert, Franz
|{{dts|24|08|1912}}
|Osobní děkan, farář na odpočinku von Niemes
|-
|
|Pič, Anton
|{{dts|25|08|1888}}
|Děkan in Mnichov Hradiště (Münchengrätz)
|-
|
|Pažout, Johann
|{{dts|25|08|1908}}
|Kněz působící mimo diecézi in Markvartice
|-
|
|Langhaus, Franz
|{{dts|25|08|1921}} úmrtí v Rumburku
|Osobní děkan, farář ve [[w:Římskokatolická farnost Staré Křečany|Starých Křečanech]]
|-
|
|Beránek, Josef
|{{dts|26|08|1890}}
|Farář in Březina
|-
|[[Soubor:R.D. Joann. Grünnert, farář v Českých Zlatníkách, r. 1905.jpg|120px]]
|Grunert, Johann
|{{dts|26|08|1914}}
|päpstl. Geheimkämmerer etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost České Zlatníky|Českých Zlatníkách]]
|-
|[[Soubor:Antonín Čech (cca 1904).jpg|120px]]
|[[w:Antonín Čech|Čech, Anton]]
|{{dts|26|08|1929}}
|Weihbischof der Diözese Leitmeritz, DomDěkan etc., etc., etc. v Litoměřicích
|-
|
|Keszler, Wilhelm
|{{dts|27|08|1888}}
|Osobní děkan, farář v Děčíně-Rozbělesích (dnes farnost [[Římskokatolická farnost Děčín-Podmokly|Děčín-Podmokly]])
|-
|
|Vačkař, Josef
|{{dts|27|08|1888}}
|Pers.-ErzDěkan, biskupský konsistoriální rada etc., děkan in Soběslau
|-
|
|Posselt, P., Cajetanus, Ord. Erem. S. Aug.
|{{dts|27|08|1890}}
|Prior v České Lípě
|-
|
|Jelínek, Ignaz
|{{dts|27|08|1901}}
|Osobní děkan, farář v Doksech
|-
|
|Heide, Robert
|{{dts|27|08|1914}} úmrtí v České Kamenici
|Osobní děkan, farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Čermná|Čermné]] 
|-
|
|Richter, Wenzel
|{{dts|28|08|1889}}
|Osobní děkan, farář v [[w:Římskokatolická farnost Bořislav|Bořislavi]]
|-
|
|Peterka, Josef
|{{dts|28|08|1891}}
|Kaplan in [[w:Římskokatolická farnost Nymburk|Nymburk]]
|-
|
|Kaufhold, Paul
|{{dts|28|08|1915}} úmrtí in Deutsch-Matrei (Diözese Brixen)
|Farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Malměřice|Malměřic]] 
|-
|
|Oehm, Franz
|{{dts|29|08|1891}}
|biskupský konsistoriální rada etc., arciděkan v Bílině
|-
|
|Schuldes, Franz
|{{dts|29|08|1899}}
|Farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Horní Prysk|Horního Prysku]], zámecký kaplan ve [[w:Stránce|Stráncích]] 
|-
|
|Jonaš, Johann
|{{dts|30|08|1901}}
|Farář v Křinci
|-
|
|Šlajs, Friedrich
|{{dts|30|08|1915}} úmrtí in Žandově
|Osobní děkan, farář na odpočinku z Dráchova (českobudějovická diecéze)
|-
|
|Bouchal, Josef
|{{dts|30|08|1917}}
|Osobní děkan, farář v Třebenicích 
|-
|
|Mareš, Alois
|{{dts|30|08|1926}} úmrtí in Turnov
|biskupský notář etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Brniště|Brniště]]
|-
|
|Röttig, Johann
|{{dts|30|08|1934}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Osečná|Osečné]]
|-
|
|Baudys, Josef
|{{dts|31|08|1887}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], děkan in Turnov
|-
|
|Stoessel, Josef
|{{dts|31|08|1893}}
|biskupský konsistoriální rada etc., farář v Rumburku
|-
|
|Grötschel, Anton
|{{dts|31|08|1897}}
|Pers.-ErzDěkan etc., farář ve [[w:Římskokatolická farnost Verneřice|Verneřicích]]
|-
|
|Pfeifer, Josef
|{{dts|31|08|1929}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Skorotice|Skoroticích]]
|-
|
|Hasak, Vinzenz
|{{dts|01|09|1889}}
|biskupský konsistoriální rada etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost Novosedlice|Novosedlicích]]
|-
|
|Gürlich, Josef
|{{dts|01|09|1927}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada etc., farář na odpočinku von St. Georgenthal
|-
|
|Christof, Johann
|{{dts|02|09|1914}} úmrtí in Rudig
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský notář etc., farář na odpočinku z Žihle
|-
|
|Filip, Franz
|{{dts|03|09|1890}}
|Farář v Mukařově
|-
|
|Friedrich, Ignaz
|{{dts|03|09|1903}}
|Farář in Höflitz
|-
|[[Soubor:Gustav Mattauch.JPG|120px]]
|[[w:Gustav Mattauch|Mattauch, Gustav]]
|{{dts|03|09|1923}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], apostl. Protonotar, päpstl. Hausprälat etc., etc., inful. Propst des Kathedralkapitels v Litoměřicích
|-
|
|Weber, Anton
|{{dts|03|09|1934}} úmrtí in Lametitz
|biskupský notář etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Široké Třebčice|Širokých Třebčic]]
|-
|
|Hoffmann, Bernhard
|{{dts|04|09|1919}}
|Děkan ve Šluknově
|-
|
|Röder, Franz
|{{dts|04|09|1923}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Liberec-Rochlice|Rochlicích]]
|-
|
|Bergmann, Theodor
|{{dts|04|09|1924}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský notář etc., Učitel náboženství na odpočinku, zámecký kaplan na [[w:Stránov|Stránově]]
|-
|
|Procházka, Josef
|{{dts|05|09|1918}} úmrtí in Dobřan
|Kněz působící mimo diecézi
|-
|
|Wildner, Franz
|{{dts|05|09|1920}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Raspenava|Raspenavy]]
|-
|
|Hink, P., Hermanus, Ord. Piar. Schol.
|{{dts|06|09|1903}}
|Vizerektor in Mladá Boleslav (Jungbunzlau)
|-
|
|[[w:Sigismund Starý|Starý, Sigismundus]], Ord. Praem.
|{{dts|06|09|1905}}
|Generalabt in Prag
|-
|
|Bachor, Josef
|{{dts|06|09|1927}} úmrtí in Chejnice (Erzd. Prag)
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Bukovno|Bukovna]]
|-
|
|Seidl, Johann, Franz
|{{dts|06|09|1932}} úmrtí in Lysá
|päpstl. Geheimkämmerer etc., děkan na odpočinku von Holohlavy (Diöz. Königgrätz)
|-
|
|Mayer, Johann
|{{dts|06|09|1932}} [[w:Praha|Praha]]
|Učitel náboženství v Kadani
|-
|
|Jiroš Anton
|{{dts|07|09|1892}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Příchovice|Příchovicích]] 
|-
|
|Zörner, Wenzel
|{{dts|07|09|1935}} úmrtí in Johannesberg
|biskupský notář etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Verneřice|Verneřic]]
|-
|
|Koláček, Josef
|{{dts|08|09|1919}}
|Děkan v Sobotce 
|-
|
|Ressel, P., Zacharias, Ord. Piar. Schol.
|{{dts|09|09|1886}}
|emeritní gymnasiální profesor v Mostě
|-
|
|Sommer, Heinrich
|{{dts|09|09|1913}} úmrtí in Friedland
|Osobní děkan, farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Václavice|Václavic]]
|-
|
|Heger, Franz
|{{dts|09|09|1917}} úmrtí v Teplicích-Šanově
|Farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Velký Šenov|Velkého Šenova]]
|-
|
|Neuhäuser, Heinrich
|{{dts|09|09|1931}}
|Učitel náboženství in Aussig-Schönpriesen na odpočinku
|-
|[[Soubor:Václav Oplt (1847-1935).jpeg|120px]]
|[[w:Václav Oplt|Oplt, Wenzel,]] Msgn.
|{{dts|09|09|1935}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], Ehrenkanonikus, Bezirksvikär etc., etc., děkan v Libochovicích 
|-
|
|Salat, Ignaz, Dr.
|{{dts|10|09|1891}}
|Farář in Kováň
|-
|
|Eiselt, Josef, Dr.
|{{dts|10|09|1898}}
|päpstl. Geheimkämmerer, biskupský konsistoriální rada etc., Theologieprofessor v Litoměřicích
|-
|
|Uher, P., Constantinus, Ord. Piar. Schol.
|{{dts|11|09|1890}}
|Religionsprofessor v Kadani
|-
|
|Sauberer, Alois
|{{dts|11|09|1917}}
|Farář in Körbitz
|-
|
|Sonsalla, Johann
|{{dts|11|09|1922}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kruh|Kruhu]]
|-
|[[Soubor:Wenzel Říha 1866-1926, farář v Kosmonosích.jpg|120px]]
|Říha, Wenzel
|{{dts|11|09|1926}}
|nar. 9. 9. 1866 Klokoty u Tábora,&lt;ref&gt;matriční záznam narození http://digi.ceskearchivy.cz/cs/7872/125&lt;/ref&gt; ord. 17. 6. 1894, rovnou po vysvěcení od r. 1894 kaplan ''ad interim'' v [[w:Římskokatolická farnost Kosmonosy|Kosmonosích]],&lt;ref&gt;Consistorial-Currende der Leitmeritzer bischöflichen Diözese, č. 29, 1894, s. 270 ze dne 9. 12. 1894, byl již takto uveden v Catalogus Clergi 1895&lt;/ref&gt; 1895-1907 kaplan v Kosmonosích, 1907-1926 farář v Kosmonosích, biskupský notář a osobní děkan
|-
|
|Hrdlička, P., Johannes, Ord. Cruc.
|{{dts|12|09|1888}}
|v Mostě
|-
|
|Schierz, Josef
|{{dts|12|09|1900}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost Lobendava|Lobendavě]]
|-
|
|Angermann, P., Ludovicus, Ord. Cist.
|{{dts|12|09|1906}} úmrtí in Teplitz-Schönau
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], em. Realadministrator farnosti [[w:Římskokatolická farnost Vetlá|Vetlá]]
|-
|
|Günther, Anton
|{{dts|12|09|1912}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Česká Lípa – in urbe|České Lípě]]
|-
|
|Cibuzar, Josef
|{{dts|13|09|1906}}
|Proto-Farář v [[w:Římskokatolická farnost Horní Ročov|Horním Ročově]]
|-
|
|Kořínek, Johann
|{{dts|13|09|1909}} úmrtí in Jičín
|Osobní děkan, farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Čížkovice|Čížkovic]]
|-
|
|Kretschmer, Oskar
|{{dts|13|09|1935}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Měrunice|Měrunicích]]
|-
|
|Nerad, Sidonius
|{{dts|14|09|1897}}
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost – arciděkanství Ústí nad Labem|Ústí nad Labem]]
|-
|
|Sallmann, Josef
|{{dts|14|09|1932}} úmrtí in Eger
|biskupský notář, profesor náboženství v Mostě na odpočinku
|-
|
|Marschner, P., Rudolphus, Franciscus, Ord. Cist.
|{{dts|15|09|1925}}
|in Ossek
|-
|
|Schwaab, Eduard
|{{dts|16|09|1905}} úmrtí v České Kamenici
|Osobní děkan, farář na odpočinku z Novosedlic.
|-
|[[Soubor:Josef Štěrba (cca 1904).jpg|120px]]
|[[w:Josef Štěrba|Štěrba, Josef]]
|{{dts|16|09|1909}}
|päpstl. hausprälat etc., etc., etc., DomDěkan v Litoměřicích
|-
|
|Schrötter, Heinrich
|{{dts|16|09|1912}} úmrtí v Podmoklech u Děčína 
|Farář na odpočinku von Höflitz
|-
|
|Mauder, Wenzel
|{{dts|16|09|1928}} úmrtí v Doksech 
|Děkan na odpočinku ze [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Zákupy|Zákup]]
|-
|
|Winkler, Franz
|{{dts|17|09|1905}}
|biskupský konsistoriální rada etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost Mikulášovice|Mikulášovicích]]
|-
|
|Wenzel, Ferdinand
|{{dts|17|09|1928}} úmrtí ve Skoroticích 
|Farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Krompach|Krompachu]]
|-
|
|Plomer, Franz
|{{dts|17|09|1934}}
|Učitel náboženství in Turn na odpočinku
|-
|
|Max, Heinrich
|{{dts|17|09|1935}}
|Farář na odpočinku ze [[w:Římskokatolická farnost Bzí|Bzí]]
|-
|
|Appelt, Julius
|{{dts|18|09|1893}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Rynoltice|Rynolticích]]
|-
|
|Turek, Josef
|{{dts|18|09|1917}}
|biskupský notář etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Rovensko pod Troskami|Rovenska]]
|-
|
|Strohwasser, Karl
|{{dts|18|09|1928}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], osobní děkan, farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Prunéřov|Prunéřova]]
|-
|
|Braungarten, P., Nikolaus, Ord. Cist.
|{{dts|19|09|1889}}
|v Oseku
|-
|
|Žára, Anton
|{{dts|20|09|1892}}
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Kralupy u Chomutova|Kralupech u Chomutova]]
|-
|
|Köhler, P., Alphonsus, Ord. Cist.
|{{dts|20|09|1898}}
|Gymnasiální profesor v Chomutově
|-
|
|Kytka, Josef
|{{dts|20|09|1909}} [[w:Praha|Praha]]
|Kněz působící mimo diecézi v Litoměřicích
|-
|
|Buben, Josef
|{{dts|20|09|1920}} úmrtí in Ober-Újezd
|Feldsuperior na odpočinku
|-
|
|Schneider, Adalbert
|{{dts|20|09|1920}}
|Osobní děkan, farář ve [[w:Římskokatolická farnost Stebno|Stebně]]
|-
|
|Walter, P., Hyacinthus, Antonius, Ord. Erem. S. Aug.
|{{dts|20|09|1921}}
|Prior v České Lípě
|-
|
|Zeman, Anton
|{{dts|20|09|1922}} úmrtí in Louny
|Kněz působící mimo diecézi
|-
|
|Dießner, Anton, M.U.Dr.
|{{dts|20|09|1934}} úmrtí ve Frýdlantu
|biskupský notář etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Kryštofovo Údolí|Kryštofova Údolí]]
|-
|
|Pitra, Otto
|{{dts|21|09|1893}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Rýnovice|Rýnovicích]]
|-
|
|Chvalina, Franz
|{{dts|21|09|1904}}
|Diözesanpriester, Defizient in Lomnitz
|-
|
|Knechtel, Jakob
|{{dts|21|09|1907}} úmrtí in Mariaschein
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský notář etc., farář na odpočinku v [[w:Římskokatolická farnost Droužkovice|Droužkovicích]]
|-
|
|Langer, Edmund
|{{dts|21|09|1908}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada etc., zámecký archivář v Děčíně
|-
|
|Slánský, Wenzel
|{{dts|22|09|1922}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], farář na odpočinku ze [[w:Římskokatolická farnost Srbská Kamenice|Srbské Kamenice]]
|-
|
|Rosenkranz, Stephan, Msgn.
|{{dts|22|09|1934}} úmrtí v Bohosudově
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada etc., Religionsprofessor v Litoměřicích na odpočinku
|-
|
|Faustus, Franz
|{{dts|23|09|1934}}
|Učitel náboženství v Ústí nad Labem
|-
|
|Frind, Anton
|{{dts|24|09|1894}}
|Kaplan v Šenově
|-
|
|Tschochner, Franz
|{{dts|24|09|1916}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Mašťov|Mašťově]]
|-
|
|Herlt, P., Ildephonsus, Ord. Cist.
|{{dts|24|09|1926}}
|äbtlicher Sekretär des Stiftes Ossek
|-
|
|Stumpf, Johann
|{{dts|25|09|1921}}
|biskupský notář, profesor náboženství v Chomutově na odpočinku
|-
|
|Opitz, Ambros
|{{dts|27|09|1907}}
|biskupský notář ve Varnsdorfu 
|-
|
|Böhm, P., Marian., Antonius, Ord. Cist.
|{{dts|27|09|1929}}
|v Oseku
|-
|
|Verberger, P., Sadocus, Ord. Praed.
|{{dts|27|09|1935}}
|v Litoměřicích
|-
|
|Beer, Anton
|{{dts|29|09|1890}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Stružnice|Stružnici]]
|-
|
|Šicha, Johann
|{{dts|29|09|1895}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Liblice|Liblicích]]
|-
|
|Kopečný, Josef
|{{dts|29|09|1907}} úmrtí in Louny
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], osobní děkan, farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Obora|Obory]], Schloßkaplan, in Vršovice (Wrschowitz)
|-
|
|Alt, P., Gotthardus, Franciscus, Ord. Cist.
|{{dts|29|09|1914}} úmrtí in Aussig
|Provisor kláštera v Oseku
|-
|
|Pagler, P., Johannes B., S.J.
|{{dts|29|09|1916}}
|in Mariaschein
|-
|
|Pohl, Anton
|{{dts|29|09|1924}} úmrtí v Rumburku
|Učitel náboženství v Kamenickém Šenově na odpočinku
|-
|
|Klietsch, P., Gerardus, Ord. Cist.
|{{dts|30|09|1889}}
|Prior kláštera v Oseku
|-
|
|Pelant, Johann
|{{dts|30|09|1907}}
|Osobní děkan, farář v [[w:Římskokatolická farnost Osenice|Osenicích]]
|-
|[[File:R.D. Anton C.D. Demuth, detail hrobu v Litoměřicích.jpg|120px]]
|Demuth, Anton
|{{dts|01|10|1891}}
|biskupský notář etc., Direktor des Taubstummeninstitutes v Litoměřicích
|-
|
|Horčička, Josef
|{{dts|01|10|1930}} úmrtí in Údrnice (Pfarre Libáň)
|Děkan na odpočinku von Turnov
|-
|[[Soubor:Antonin Lenz 1889 Vilimek.png|120px]]
|[[w:Antonín Lenz|Lenz, Anton, Msgn., Dr.]]
|{{dts|02|10|1901}}
|Landesprälat, Propst am Vyšehrad, bischöfl. Konsistorialart der Leitmeritzer Diözese etc.
|-
|
|Středa, Josef
|{{dts|02|10|1912}} úmrtí in Roth-Kosteletz
|Farář na odpočinku von Albrechtsdorf
|-
|
|Telleš, Franz
|{{dts|05|10|1896}}
|bischöfl. Bezirksvikär etc., farář ve [[w:Římskokatolická farnost Skalsko|Skalsku]]
|-
|
|Holý, Josef
|{{dts|06|10|1895}} úmrtí in Semily
|Osobní děkan, farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Vysoké nad Jizerou|Vysokého nad Jizerou]]
|-
|
|Jaenig, Karl
|{{dts|06|10|1914}} [[w:Praha|Praha]]
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], rostl. Protonotar, päpstl. Hausprälat, Rat des bischöfl. Konsistoriums v Litoměřicích
|-
|
|Rößler, Wilhelm
|{{dts|06|10|1920}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost Janov nad Nisou|Janově nad Nisou]]
|-
|
|Drbohlav, Josef
|{{dts|06|10|1930}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada etc., farář ve Velelibech u Nymburka
|-
|
|Chlupáček, P., Josephus, Ord. Praed.
|{{dts|06|10|1933}}
|v Litoměřicích
|-
|
|Taubner, Anton
|{{dts|07|10|1886}}
|Farář in Moldau
|-
|
|Tomo, Johann
|{{dts|07|10|1923}} úmrtí in Paireschau (Diöz. Budweis)
|Farář na odpočinku von Arnsdorf
|-
|
|Kaulich, Emil
|{{dts|07|10|1930}} úmrtí in Qualisch (Diöz. Königgrätz)
|Učitel náboženství v Jablonném v Podještědí na odpočinku
|-
|
|Hausmann, Anton
|{{dts|07|10|1932}} úmrtí in Saaz
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Soběsuky|Soběsukách]]
|-
|
|Preißler, Isidor
|{{dts|08|10|1886}} úmrtí in Grottau
|Farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Bulovka|Bulovky]]
|-
|
|John, Vinzenz
|{{dts|08|10|1887}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Slatinice|Slatinicích]]
|-
|
|Urban, Anton
|{{dts|08|10|1906}}
|Osobní děkan, farář v [[w:Římskokatolická farnost Klapý|Klapém]]
|-
|
|Stolz, Franz
|{{dts|08|10|1915}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], bischöfl. Nota etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost Brozany nad Ohří|Brozanech nad Ohří]]
|-
|
|Sanctjohanser, P., Casparus, S.J.
|{{dts|08|10|1919}}
|v Bohosudově
|-
|
|Schwabel, Josef
|{{dts|09|10|1894}} úmrtí in Hareth
|Farář na odpočinku z Bulovky 
|-
|
|Lauryn, Josef
|{{dts|09|10|1932}} úmrtí in Jesenný
|Farář na odpočinku von Harmanschlag (Diözese St. Pölten)
|-
|
|Pavec, Josef
|{{dts|10|10|1916}} [[w:Praha|Praha]]
|Osobní děkan, farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Bakov nad Jizerou|Bakova]]
|-
|
|Švankmajer, Rudolf
|{{dts|10|10|1923}}
|Farář in Milovice
|-
|
|Leitner, P., Ignatius, Josephus, Ord. Praem.
|{{dts|10|10|1935}}
|Kaplan v Žatci
|-
|
|Scheithauer, Ferdinand
|{{dts|11|10|1899}} úmrtí in Widhostitz
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský notář etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Libořice|Libořic]]
|-
|
|Weis, Franz
|{{dts|12|10|1901}}
|biskupský konsistoriální rada etc., děkan v Ústí nad Labem
|-
|
|Pflug, Thomas
|{{dts|12|10|1905}}
|kaplan v Šenově
|-
|
|Jarschel, Josef
|{{dts|12|10|1931}}
|biskupský notář etc., děkan ve [[w:Římskokatolická farnost-děkanství Varnsdorf|Varnsdorfu]]
|-
|
|Gerritzen, Anton
|{{dts|13|10|1918}}
|Děkan v Jablonci nad Nisou
|-
|
|Prückner, Josef
|{{dts|13|10|1925}} úmrtí in Pschoblik (Erzd. Prag)
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], osobní arciděkan, biskupský konsistoriální rada etc. Farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Nové Sedlo u Žatce|Nového Sedla u Žatce]]
|-
|
|Flommersfeld, Peter
|{{dts|13|10|1927}} [[w:Praha|Praha]]
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Josefův Důl|Josefově Dole]]
|-
|
|Pomajzl, Franz
|{{dts|14|10|1893}}
|Osobní děkan, farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vetlá|Vetlé]]
|-
|
|Španihel, Wenzel
|{{dts|14|10|1908}}
|Osobní děkan, farář v [[w:Římskokatolická farnost Bělá pod Bezdězem|Bělé pod Bezdězem]]
|-
|
|Niederegger, P., Aloisius, S.J.
|{{dts|14|10|1933}}
|v Bohosudově
|-
|
|Dittrich, Karl
|{{dts|15|10|1893}}
|biskupský konsistoriální rada etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost Bitozeves|Bitozevsi]]
|-
|
|Pensl, P., Fridericus, Franciscus, Ord. Cist.
|{{dts|15|10|1918}}
|v Oseku
|-
|[[Soubor:Josef Bernat 1884.png|120px]]
|[[w:Josef Bernat|Bernat, Josef]]
|{{dts|16|10|1915}}
|papežský tajný komoří, probošt mělnický
|-
|
|Lusk, P., Josephus, Ord. Cruc.
|{{dts|16|10|1918}}
|v Mostě
|-
|
|Lehnert, Karl
|{{dts|16|10|1932}}
|osobní farář, Učitel náboženství ve Varnsdorfu
|-
|
|Charvát, P., Venceslaus, Ord. Mel.
|{{dts|17|10|1887}}
|farní administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Horní Libchava|Horní Libchavě]]
|-
|
|Böhm, Franz
|{{dts|17|10|1898}} úmrtí v Drchlavě
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský notář etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Habartice u Krupky|Habartic u Krupky]]
|-
|
|Kunz, Anton
|{{dts|17|10|1905}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost Kralupy u Chomutova|Kralupech u Chomutova]]
|-
|
|Vetešník, Anton
|{{dts|17|10|1931}}
|erzbiskupský konsistoriální rada etc., Direktor des Taubstummeninstitutes in Prag
|-
|
|Fischer, Anton
|{{dts|18|10|1915}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Holešice|Holešicích]] 
|-
|
|Pomrhonc, Josef, Msgn.
|{{dts|18|10|1934}} úmrtí in Turnov
|erzbiskupský konsistoriální rada etc., děkan na odpočinku z Manětína 
|-
|
|Mayer, Leopold
|{{dts|20|10|1915}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Merboltice|Merbolticích]]
|-
|
|Plachý, Ferdinand
|{{dts|20|10|1917}} úmrtí in Mělník
|erzbiskupský konsistoriální rada etc., děkan na odpočinku ze [[w:Římskokatolická farnost Žebrák|Žebráka]] (pražská arcidiecéze)
|-
|
|Navrátil, P., Petrus, Ord. F. M. Conv.
|{{dts|21|10|1889}}
|v Mostě
|-
|
|Peuker, Wenzel
|{{dts|21|10|1909}}
|biskupský notář, Religionsprofessor in Reichenberg na odpočinku
|-
|
|Huja, Johann
|{{dts|22|10|1924}} úmrtí v Roudnici nad Labem
|Farář na odpočinku ze [[w:Římskokatolická farnost Zahořany u Křešic|Zahořan]]
|-
|
|Podobský, Franz
|{{dts|23|10|1898}}
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Přepeře|Přepeřích]]
|-
|
|Jakowetz, Anton
|{{dts|23|10|1898}} úmrtí v Mostě
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], osobní děkan, farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Holešice|Holešic]]
|-
|
|Brzobohatý, Vinzenz
|{{dts|23|10|1907}}
|Osobní děkan, farář v [[w:Římskokatolická farnost Hřivice|Hřivicích]]
|-
|
|Schmied, Aegidius
|{{dts|23|10|1917}} úmrtí v Plzni
|Kaplan in Liebenau
|-
|
|Böhm, Josef
|{{dts|23|10|1921}} úmrtí v Dobřanech
|Farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Vidhostice|Vidhostic]]
|-
|
|Franz, August
|{{dts|24|10|1895}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Polevsko|Polevsku]]
|-
|[[Soubor:Kropsbauer Antonín-Děčín.jpg|120px]]
|Kropsbauer, Anton
|{{dts|24|10|1909}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], papežský tajný komoří, děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Děčín I|Děčíně]]
|-
|[[Soubor:R.D. Ignaz Tichatschek, farář v Českém Jiřetíně v r. 1905.jpg|120px]]
|Tichatschek, Ignaz
|{{dts|24|10|1928}} úmrtí in Kaaden
|Farář na odpočinku z Horního Jiřetína
|-
|
|Heim, P., Carolus, O.M.I.
|{{dts|24|10|1929}} úmrtí v Litoměřicích
|Provinzial in Teplei
|-
|
|Burjánek, Adalbert
|{{dts|24|10|1933}} [[w:Praha|Praha]]
|* 22.4.1869 [[w:Strenice|Strenice]], farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Držkov|Držkova]]
|-
|
|Mrázek, Ladislav
|{{dts|24|10|1934}} úmrtí in Obora bei Ostromir
|Farář in [[w:Římskokatolická farnost Loučeň|Loučeň]]
|-
|
|Rösch, Josef
|{{dts|25|10|1886}}
|Zámecký kaplan v [[w:Hořany (Most)|Hořanech]]
|-
|
|Tscherney, Anton
|{{dts|25|10|1927}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada etc., farář na [[w:Římskokatolická farnost Sněžná u Krásné Lípy|Sněžné]]
|-
|
|Smola, Wenzel
|{{dts|25|10|1932}}
|biskupský notář, Učitel náboženství v Mělníku na odpočinku
|-
|
|Mansfeld, Wenzel
|{{dts|25|10|1934}}
|bischöfl. Archivar v Litoměřicích na odpočinku
|-
|
|Müller, P., Wendelinus, Ord. Cist.
|{{dts|26|10|1887}}
|v Oseku 
|-
|
|Röhn, Georg
|{{dts|26|10|1888}}
|Farář in Wartenberg
|-
|
|Jiroušek, Anton
|{{dts|26|10|1930}}
|biskupský notář etc., farář na odpočinku z Dlažkovic
|-
|
|Pištěk, Ignaz
|{{dts|27|10|1903}}
|biskupský notář etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost Chotěšov|Chotěšově]]
|-
|
|Šimůnek, Franz
|{{dts|27|10|1916}}
|Osobní děkan, farář v [[w:Římskokatolická farnost Čečelice|Čečelicích]]
|-
|
|Prokert, Franz
|{{dts|27|10|1921}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Bečov u Mostu|Bečově u Mostu]]
|-
|
|Schindler, Franz, Dr.
|{{dts|27|10|1922}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], rostl. Protonotar, päpstl. Geheimkämmerer etc., etc., Theologie-Professor an der Universität in Wien
|-
|
|Schmidt, Laurenz
|{{dts|28|10|1887}}
|päpstl. Geheimkämmerer etc., farář v Kravařích
|-
|
|Kaspar, Johann
|{{dts|28|10|1899}} úmrtí in Nixdorf
|Kaplan v Kamenickém Šenově
|-
|
|Dlask, Wenzel
|{{dts|28|10|1908}} úmrtí in Sychrov
|Farář in Liebenau
|-
|
|Kieß, Ignaz
|{{dts|28|10|1918}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Fláje|Flájích]]
|-
|
|Franze, P., Theodorus, Josephus, Ord. Cist.
|{{dts|28|10|1922}}
|v Oseku
|-
|
|Funke, Josef
|{{dts|28|10|1924}}
|biskupský konsistoriální rada etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost Chrastava|Chrastavě]]
|-
|
|Deutsch, Gustav
|{{dts|29|10|1888}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], osobní farář, penzista v Březně
|-
|
|Schindler, Franz
|{{dts|29|10|1897}} úmrtí v Litoměřicích
|Exposit v [[w:Římskokatolická farnost Liběšice u Litoměřic|Liběšicích u Úštěka]]
|-
|
|Thiel, P., Dominicus, Ord. Cist.
|{{dts|29|10|1898}}
|biskupský notář, profesor gymnázia v Chomutově
|-
|
|Kleiß, Albin
|{{dts|29|10|1935}}
|biskupský notář etc., Učitel náboženství v Chomutově na odpočinku
|-
|
|Viták, Wenzel
|{{dts|30|10|1892}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Všejany|Všejanech]]
|-
|
|Baselt, Anton
|{{dts|30|10|1912}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], osobní arciděkan, biskupský konsistoriální rada etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost Bošín|Bošíně]]
|-
|
|Brand, P., Bernardus, Ord. Erem. S. Aug.
|{{dts|30|10|1931}}
|Prior v České Lípě
|-
|
|Miksánek, Franz
|{{dts|31|10|1905}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Křesín|Křesíně]]
|-
|
|Stelzig, Josef
|{{dts|01|11|1891}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Perštejn nad Ohří|Perštejně]]
|-
|
|Hoffmann, Ernst
|{{dts|01|11|1891}}
|Pers.-Farář, Lokalista v [[w:Římskokatolická farnost Rusová|Rusové]]
|-
|
|Dvořák, Franz
|{{dts|02|11|1902}}
|Osobní děkan, farář v [[w:Římskokatolická farnost Rejšice|Rejšicích]]
|-
|
|Trautzl, Karl
|{{dts|02|11|1906}}
|čestný kanovník, etc., arciděkan v Bílině
|-
|
|Tobisch, Edmund
|{{dts|02|11|1910}}
|osobní farář, Učitel náboženství v Chomutově na odpočinku
|-
|
|Schneider, Karl
|{{dts|02|11|1912}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Liberec-Rochlice|Rochlicích]]
|-
|
|Walter, Johann, Alphons
|{{dts|02|11|1913}}
|biskupský notář etc., Učitel náboženství v Ústí nad Labem
|-
|
|Fritsch, Leopold
|{{dts|02|11|1924}}
|biskupský notář etc., Učitel náboženství v Horním Litvínově na odpočinku
|-
|
|Novák, Josef
|{{dts|03|11|1924}} úmrtí v Mladé Boleslavi
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Horky nad Jizerou|Horkách nad Jizerou]]
|-
|
|Köstler, P., Nivard, Ord. Cist.
|{{dts|04|11|1888}}
|v Oseku
|-
|
|Wiltner, Karl
|{{dts|04|11|1912}} úmrtí v Litoměřicích
|Kaplan na [[w:Římskokatolická farnost Ústí nad Labem-Střekov|Střekově]] na odpočinku
|-
|
|Čermák, Anton
|{{dts|04|11|1913}}
|Děkan na odpočinku z Turnova
|-
|[[Soubor:P. Franz Josef Günter.JPG|120px]]
|Günter, Franz
|{{dts|04|11|1916}} úmrtí in Lobendau
|biskupský konsistoriální rada etc., děkan na odpočinku z Jablonce nad Nisou
|-
|
|Schwalb, Adolf, osobní děkan
|{{dts|04|11|1934}} úmrtí v Chomutově
|Osobní děkan, farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Konojedy|Konojed]]
|-
|
|Heller, Josef
|{{dts|05|11|1892}}
|biskupský konsistoriální rada etc., farář in Markersdorf
|-
|
|Višňák, Josef
|{{dts|05|11|1920}}
|biskupský notář etc., Učitel náboženství v Českém Dubu
|-
|
|Hahnel, Karl
|{{dts|06|11|1914}} úmrtí v Teplicích
|biskupský notář etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Holešice|Holešic]]
|-
|
|Kříž, Josef
|{{dts|06|11|1930}} úmrtí v Žitovlicích
|Farář na odpočinku ze [[w:Římskokatolická farnost Všeborsko|Všeborska]]
|-
|
|Sieber, Josef
|{{dts|06|11|1931}} úmrtí in Haida
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada etc., profesor náboženství v Litoměřicích na odpočinku
|-
|
|Endler, Heinrich
|{{dts|06|11|1934}}
|Farář v Kunraticích
|-
|
|Jelen, Josef
|{{dts|07|11|1918}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Luštěnice|Luštěnicích]]
|-
|
|Funk, Josef, Msgn.
|{{dts|07|11|1924}}
|päpstl. Hausprälat etc., etc., Domkapitular v Litoměřicích
|-
|
|Würl, P., Johannes, Ord. Conc.
|{{dts|07|11|1925}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], inful. Propst zu St. Pöltenberg
|-
|
|Lißner, Anton
|{{dts|08|11|1886}}
|Kněz působící mimo diecézi in Kaiserswalde
|-
|
|Černhouz, Franz
|{{dts|08|11|1891}}
|biskupský konsistoriální rada etc., děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Dobrovice|Dobrovici]]
|-
|
|Kaspar, Josef
|{{dts|08|11|1894}} úmrtí in Sievering (Niederösterreich)
|n. 6. 5. 1811 Kam. Šenov, o. 3. 8. 1836, biskupský notář etc., farář na odpočinku von Gabel
|-
|
|Hujer, Wilhelm
|{{dts|08|11|1927}}
|protokolář diecézní konzistoře v Litoměřicích
|-
|
|Tyrichtr, Johann, Dr.
|{{dts|08|11|1927}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], tajný papežský komoří etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Přepeře|Přepeří]]
|-
|
|Černovický, Anton
|{{dts|09|11|1898}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Křinec|Křinci]]
|-
|
|Šulc, Johann
|{{dts|09|11|1908}} úmrtí v Bělé
|arcibiskupský notář etc., farář na odpočinku von Schönbach (Erzd. Prag)
|-
|
|Faßl, P., Timetheus, Ord. Cist.
|{{dts|10|11|1895}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], v Oseku
|-
|
|Judex, P., Notherus, Vincentius, Ord. Cist.
|{{dts|10|11|1903}}
|v Oseku
|-
|[[Soubor:Anton Amand Paudler (1844-1905).jpg|120px]]
|[[w:Anton Amand Paudler|Paudler, P., Amandus]], Ord. Erem. S. Aug.
|{{dts|10|11|1905}}
|v České Lípě
|-
|
|Stocklöw, Valentin
|{{dts|10|11|1906}}
|Osobní děkan, farář ve [[w:Římskokatolická farnost Velenice|Velenicích u Zákup]]
|-
|
|Weichmann, P., Franciscus, Ord. M. Cap.
|{{dts|10|11|1910}} úmrtí ve Velichově
|biskupský notář und em. Quardian v Litoměřicích
|-
|
|Pfohl, Wilhelm
|{{dts|10|11|1931}} úmrtí v Žatci
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Soběsuky|Soběsukách]]
|-
|
|Czarnach, Johann
|{{dts|11|11|1900}}
|biskupský notář etc., farář ve [[w:Římskokatolická farnost Strážiště|Strážišti]]
|-
|
|Šmejkal, Josef, Dr. rom.
|{{dts|11|11|1908}}
|Kooperator v [[w:Římskokatolická farnost Novosedlice|Novosedlicích]]
|-
|
|Eckardt, Karl
|{{dts|11|11|1926}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Měrunice|Měrunicích]]
|-
|
|Wilt, P., Justinus, Ord. Cist.
|{{dts|12|11|1888}}
|v Oseku
|-
|
|Seliger, Josef
|{{dts|12|11|1890}}
|biskupský notář etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Třebušín|Třebušína]]
|-
|
|Müller, Wilhelm
|{{dts|12|11|1892}}
|Farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Cínovec|Cínovce]]
|-
|
|Dornaus, Franz
|{{dts|12|11|1914}} úmrtí v Dubé
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada etc., Schulrat, em. Bezirks-Schulinspektor, Schuldirektor in Niemes na odpočinku
|-
|
|Kousal, Alois
|{{dts|13|11|1888}}
|Kaplan v [[Římskokatolická farnost – děkanství Sobotka|Sobotce]]
|-
|
|Hauptmann, Franz
|{{dts|13|11|1896}}
|biskupský konsistoriální rada etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost Podlesice|Podlesicích]]
|-
|
|Procháska, Anton
|{{dts|13|11|1903}} úmrtí in Kaaden
|biskupský konsistoriální rada etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Levín|Levína]]
|-
|[[Soubor:P. Joann. Nepomuc. Jos. Müller O. Cist., r. 1905, farář v Mariánských Radčicích.jpg|120px]]
|Müller, P., Nepomucenus, Josephus, Ord. Cist.
|{{dts|13|11|1925}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], v Oseku
|-
|
|Watzina, Karl
|{{dts|14|11|1899}}
|biskupský konsistoriální rada etc., farář ve [[w:Římskokatolická farnost Sloup v Čechách|Sloupu v Čechách]]
|-
|
|Plaschke, Franz
|{{dts|14|11|1917}} úmrtí v Liberci
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Lipová|Lipové]] 
|-
|
|Wenzel, Anton
|{{dts|14|11|1920}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], bischöflicher Konsistorialrat etc., děkan na odpočinku z České Kamenice
|-
|
|Klos, Anton
|{{dts|14|11|1922}} úmrtí v Jičíně
|Farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Příchovice|Příchovic]]
|-
|
|Rosol, Ferdinand
|{{dts|14|11|1930}}
|Diözesanpriester, Učitel náboženství v Počátkách (diecéze královéhradecká)
|-
|[[Soubor:Florian Schöpfer, detail kněžského hrobu.jpg|120px]]
|Schöpfer, Florian
|{{dts|15|11|1899}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], osobní děkan, farář v [[w:Římskokatolická farnost Libočany|Libočanech]]
|-
|[[File:Johann B. Váchal, biskupský notář, hrob v Litoměřicích.jpg|120px]]
|Váchal, Johann
|{{dts|15|11|1917}}
|biskupský notář etc., Direktor des Taubstummeninstitutes v Litoměřicích
|-
|
|Veverka, Wenzel
|{{dts|15|11|1923}}
|Farář in Držkov
|-
|
|Richter, Franz
|{{dts|16|11|1898}}
|biskupský notář etc., Učitel náboženství v Ústí nad Labem na odpočinku
|-
|[[Soubor:Meinrad Siegl (1842-1911).jpg|120px]]
|[[w:Meinrad Siegl|Siegl, Meinradus, Venceslaus]], Ord. Cist.
|{{dts|16|11|1911}}
|inful. opat [[w:Klášter Osek|kláštera v Oseku]]
|-
|
|Ron, Wenzel
|{{dts|17|11|1903}} úmrtí in Turnov
|Farář na odpočinku ze [[w:Římskokatolická farnost Skalsko|Skalska]]
|-
|
|Kinzer, Eugen, Dr. rom.
|{{dts|17|11|1928}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Zákupy|Zákupech]]
|-
|
|Bém, Josef
|{{dts|17|11|1931}}
|biskupský notář etc., farář na odpočinku z Vysokého nad Jizerou
|-
|
|Steiner, Franz
|{{dts|18|11|1910}} [[w:Praha|Praha]]
|Diözesanpriester, Defizient, in Ottenthal (Niederösterreich)
|-
|
|Zima, Josef
|{{dts|19|11|1898}}
|Děkan v [[Římskokatolická farnost – děkanství Mnichovo Hradiště|Mnichově Hradišti]]
|-
|
|Schwane, P., Guilielmus, Dr. rom., O.M.I.
|{{dts|19|11|1914}}
|in Warnsdorf, padl jako vojenský duchovní v první světové válce 
|-
|
|Richter, Franz
|{{dts|20|11|1908}}
|Učitel náboženství v Jiříkově
|-
|
|Kubů, Josef
|{{dts|21|11|1899}} úmrtí v Dobříčanech
|Osobní děkan, farář na odpočinku z Kožlan
|-
|
|Weber, Josef
|{{dts|21|11|1910}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Dubá|Dubé]]
|-
|
|Holinský, Alois
|{{dts|21|11|1911}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Hlavice|Hlavicích]]
|-
|
|Neumann, Stephan
|{{dts|21|11|1918}}
|biskupský konsistoriální rada etc., děkan na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Frýdlant v Čechách|Frýdlantu]]
|-
|
|Stümper, Hermann
|{{dts|21|11|1925}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Medonosy|Medonosech]]
|-
|
|Walter, Josef
|{{dts|22|11|1889}}
|Farář in Michelsdorf
|-
|
|Cenefels, Johann
|{{dts|22|11|1895}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vinařice|Vinařicích]]
|-
|
|Reymann, Franz
|{{dts|23|11|1916}}
|biskupský notář etc., farář in Liebshaufen
|-
|
|Jezl, Franz
|{{dts|23|11|1922}} úmrtí v Písku
|Kaplan ve Velelibech u Nymburka
|-
|
|Otto, Franz
|{{dts|23|11|1932}}
|biskupský notář etc., Učitel náboženství v Lipové
|-
|
|Willomitzer, Johann
|{{dts|24|11|1886}}
|biskupský notář, školní ředitel v České Lípě na odpočinku
|-
|
|Kotal, Anton
|{{dts|24|11|1894}}
|Farář in Schwaz
|-
|
|Dvořák, Emanuel
|{{dts|24|11|1905}}
|biskupský okrskový vikář, Konsistoriální rada etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost Dlažkovice|Dlažkovicích]]
|-
|
|Strnad, Peter
|{{dts|25|11|1889}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Čečelice|Čečelicích]]
|-
|
|Černý, Anton
|{{dts|25|11|1893}}
|biskupský konsistoriální rada etc., infulovaný probošt v Mělníku 
|-
|
|Focke, Franz
|{{dts|25|11|1896}}
|Osobní děkan, farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Libouchec|Libouchce]]
|-
|
|Gebhard, Paul
|{{dts|25|11|1924}}
|biskupský konsistoriální rada etc., děkan na odpočinku z Jesenice
|-
|
|Hiltmann, Anton
|{{dts|25|11|1926}}
|Pers.-Farář, Učitel náboženství v Chrastavě na odpočinku
|-
|
|Knies, Josef
|{{dts|26|11|1928}} úmrtí in Lomnitz
|biskupský notář etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Roprachtice|Roprachtic]]
|-
|
|Spindler, Norbert
|{{dts|27|11|1893}}
|Osobní děkan, farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Brniště|Brniště]]
|-
|
|Killmann, Josef
|{{dts|27|11|1896}}
|Kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Varnsdorf|Varnsdorfu]]
|-
|
|Pohnert, Adolf
|{{dts|27|11|1916}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Království|Království u Šluknova]]
|-
|
|Bendel, Ludwig
|{{dts|28|11|1894}}
|Farář v Hrušovanech
|-
|
|Schoebel, Emanuel, Johann, Bapt.
|{{dts|28|11|1909}}
|aus Radowenz, n. 11. II. 1824. ord. 16 VII. 1848, cons. 6. VIII. 1882, inthr. 15. VIII. 1882, Bischof von Leitmeritz, Bischof- und Priester[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], Hausprälat und Thronassistent Sr. päpstlichen Heiligkeit Leo XIII., Doktor der Theologie etc., etc.
|-
|
|Čermák, Theodor
|{{dts|28|11|1913}} úmrtí ve Slatiňanech
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]]
|-
|
|Richter, Johann
|{{dts|29|11|1893}} [[w:Praha|Praha]]
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Libědice|Libědicích]]
|-
|
|Richter, Franz
|{{dts|29|11|1895}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost Blšany|Blšanech]]
|-
|
|Vyskočil, P., Tiburtius, Ord. M. Cap.
|{{dts|29|11|1902}}
|v Litoměřicích
|-
|
|Proksch, Franz
|{{dts|30|11|1917}}
|biskupský konsistoriální rada etc., etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost Čachovice|Čachovicích]]
|-
|
|Říha, Josef
|{{dts|30|11|1917}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost Opočno|Opočně]]
|-
|
|Federle, Eduard
|{{dts|30|11|1921}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Žabokliky|Žaboklikách]]
|-
|
|Kubíček, Wenzel
|{{dts|30|11|1936}}
|biskupský notář etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost Domoušice|Domoušicích]]
|-
|
|Enzmann, P., Laurentius, Ord. Cist.
|{{dts|01|12|1903}}
|v Oseku
|-
|
|Pabst, Wilhelm
|{{dts|01|12|1923}}
|biskupský notář etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost Tušimice|Tušimicích]]
|-
|
|Uhlman, Friedrich
|{{dts|02|12|1935}}
|Učitel náboženství v Liberci
|-
|
|Urban, Franz
|{{dts|03|12|1904}}
|Farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Liběšice u Žatce|Liběšic u Žatce]]
|-
|
|Tschischka, Franz
|{{dts|03|12|1908}} úmrtí in Šenově
|biskupský notář, etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Vilémov|Vilémova]]
|-
|
|Rákosník, Franz
|{{dts|03|12|1918}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], osobní děkan, farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Třebívlice|Třebívlic]]
|-
|
|Kindermann, Josef
|{{dts|03|12|1919}} úmrtí in Ebersbach
|Farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Údlice-Přečaply|Údlic]]
|-
|
|Ottl, Josef
|{{dts|03|12|1929}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kozly u Loun|Kozlech u Loun]]
|-
|
|Plaschke, P., Aemilianus, Josephus, Ord. Erem. S. Aug.
|{{dts|04|12|1901}}
|v České Lípě
|-
|
|Löbel, Ignaz
|{{dts|04|12|1902}} úmrtí in Kulm
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada etc., emeritní rektor kněžského semináře v Litoměřicích na odpočinku
|-
|
|Boch, Michael
|{{dts|04|12|1904}}
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Chorušice|Chorušicích]]
|-
|
|Langer, Franz
|{{dts|04|12|1918}}
|Kněz působící mimo diecézi in Böhm.-Kamnitz
|-
|
|Syrový, Josef
|{{dts|04|12|1930}} [[w:Praha|Praha]]
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], erzbischöfl. konsistorialrat, farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Dolní Slivno|Dolního Slivna]]
|-
|
|Ducke, Karl
|{{dts|06|12|1897}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Lužice|Lužici]]
|-
|
|Puhl, Johann, Dr.
|{{dts|06|12|1928}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Liběšice u Žatce|Liběšicích u Žatce]]
|-
|
|Weigl, Josef
|{{dts|06|12|1928}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Libědice|Libědicích]]
|-
|
|Himmer, Josef
|{{dts|07|12|1914}} úmrtí in Mšeno
|erzbiskupský notář etc., farář na odpočinku z Tuřan (arcidiecéze pražská)
|-
|
|Mikolášek, Josef
|{{dts|07|12|1919}} úmrtí in Hubojed
|biskupský konsistoriální rada etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Mladějov|Mladějova]]
|-
|
|Mlejnek, Josef
|{{dts|07|12|1936}} úmrtí ve Vyskeři u Turnova
|Pers.-Farář, Učitel náboženství v [[w:Římskokatolická farnost Přísečnice|Přísečnici]] na odpočinku
|-
|
|Krug, Wenzel
|{{dts|08|12|1888}} úmrtí in Friedland
|Osobní děkan, farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Nové Město pod Smrkem|Nového Města pod Smrkem]]
|-
|
|Musch, Karl
|{{dts|08|12|1889}}
|Dompräbendat, v Litoměřicích
|-
|[[Soubor:P. Josef Schütz.jpg|120px]]
|Schütz, Josef
|{{dts|08|12|1918}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], Pers.-ErzDěkan, biskupský konsistoriální rada etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost Krásná Lípa u Rumburka|Krásné Lípě]]
|-
|
|Hirschmann, Anton
|{{dts|08|12|1924}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada etc., Učitel náboženství v Liberci na odpočinku
|-
|
|Ferkl, Josef
|{{dts|09|12|1889}}
|Farář v Medonosech
|-
|
|Kutscher, Josef, Dr.
|{{dts|09|12|1892}}
|gymnaziální profesor v Praze
|-
|
|Enge, August
|{{dts|09|12|1898}}
|Farář v [[Římskokatolická farnost Nová Ves u Chrastavy|Nové Vsi u Chrastavy]]
|-
|
|Langer, Anton
|{{dts|09|12|1904}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada etc., farář na odpočinku von Hummel
|-
|
|Watzl, P., Josephus, C.Ss.R.
|{{dts|09|12|1936}}
|ve Filipově
|-
|
|Müller, Ernst
|{{dts|10|12|1919}}
|Osobní děkan, farář in Neustadtl
|-
|
|Jordan, Josef
|{{dts|10|12|1920}} úmrtí v Žatci
|Exposit v [[w:Římskokatolická farnost Želina|Želině]]
|-
|
|Štefan, Paul
|{{dts|10|12|1929}}
|biskupský notář etc., Učitel náboženství v Podmoklech u Děčína na odpočinku
|-
|
|Virka, Josef
|{{dts|11|12|1925}} úmrtí in Kněžmost
|Kněz působící mimo diecézi
|-
|
|Kettner, Eduard
|{{dts|12|12|1890}}
|osobní farář, zámecký kaplan v Dobříčanech
|-
|
|Wenzel, Franz
|{{dts|12|12|1892}}
|biskupský konsistoriální rada etc., farář ve [[w:Římskokatolická farnost Cvikov|Cvikově]]
|-
|
|Baier, Max
|{{dts|13|12|1918}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost České Zlatníky|Českých Zlatníkách]]
|-
|
|Pflanzer, Josef
|{{dts|14|12|1889}}
|Farář in Nečenitz
|-
|
|Churáček, Josef
|{{dts|14|12|1904}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Libáň|Libáni]]
|-
|
|Kaván, Josef
|{{dts|14|12|1906}} úmrtí v Jilemnici
|Kněz působící mimo diecézi
|-
|
|Hermsdörfer, Wilhelm, Dr.
|{{dts|14|12|1908}}
|biskupský konsistoriální rada etc., děkan v [[Římskokatolická farnost u Všech svatých Litoměřice|Litoměřicích]]
|-
|
|Wünsch, Vinzenz
|{{dts|15|12|1892}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Brenná|Brenné]]
|-
|
|Ullrich, Ferdinand
|{{dts|15|12|1896}}
|Farář in Neschwitz
|-
|
|Sax, Ferdinand
|{{dts|15|12|1932}} úmrtí v Kolíně nad Rýnem
|Učitel náboženství in Oberdorf b. Komotau na odpočinku
|-
|
|Rösler, P., Franciscus, Sel., Ord. Erem. S. Aug.
|{{dts|17|12|1887}}
|v České Lípě
|-
|
|Bísek, Franz
|{{dts|17|12|1923}} úmrtí in Barau (Diöz. Budweis)
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský notář etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Chožov|Chožova]]
|-
|
|Jenatschke, P., Victorinus, Ord. Cist.
|{{dts|18|12|1899}} [[w:Praha|Praha]]
|Osobní děkan v Oseku
|-
|
|Kollmann, Josef
|{{dts|18|12|1902}} úmrtí in Georgswalde
|biskupský notář etc., farář na odpočinku von Grund
|-
|
|Kundrát, P., Benedictus, Ord. Praed.
|{{dts|18|12|1912}}
|v Litoměřicích
|-
|
|Schmidt, Johann
|{{dts|19|12|1895}}
|zámecký kaplan na Hauenštejně
|-
|
|Schöniger, Edmund
|{{dts|19|12|1906}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Měcholupy|Měcholupech]]
|-
|
|Mlynář, Jaroslav
|{{dts|19|12|1936}} úmrtí na Smíchově (arcidiecéze pražská)
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Hořetice|Hořeticích]]
|-
|
|Böhm, Josef
|{{dts|20|12|1886}} úmrtí v Lovosicích
|Osobní děkan, farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Žim|Žimu]]
|-
|
|Pinter, Franz
|{{dts|20|12|1896}}
|biskupský notář, etc., farář v [[w:Římskokatolická farnost Chožov|Chožově]]
|-
|
|Krehan, Josef
|{{dts|20|12|1903}} úmrtí v Kadani
|Farář na odpočinku ve Vroutku
|-
|[[Soubor:Johann Pruscha, náhrobní deska.jpg|120px]]
|Pruscha, Johann
|{{dts|21|12|1895}} úmrtí v Doksech
|* 4. července 1810, papežský tajný komoří, čestný kanovník, biskupský konsistoriální rada etc., farář na odpočinku z Bezdězu
|-
|
|Hitschfel, P., Alexander, Antonius, Ord. Cist.
|{{dts|21|12|1913}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], Kaplan a učitel náboženství v Marienstern (Sachsen)
|-
|
|Ivanov, Josef
|{{dts|22|12|1887}}
|zámecký kaplan v Teplicích
|-
|
|Pilz, Josef
|{{dts|22|12|1890}}
|Farář na odpočinku ze [[w:Římskokatolická farnost Zubrnice|Zubrnic]]
|-
|
|Nesvadba, Franz
|{{dts|22|12|1897}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], osobní farář, zámecký kaplan v Jesena
|-
|
|Pršala, Josef
|{{dts|22|12|1927}}
|biskupský konsistoriální rada etc., školní rada, profesor náboženství v Mladé Boleslavi (Jungbunzlau) na odpočinku
|-
|
|Pokorný, Wenzel
|{{dts|23|12|1921}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Bošín|Bošíně]]
|-
|
|Woperschalek, Gustav
|{{dts|24|12|1905}} úmrtí in Gablonz a. d. N.
|biskupský notář etc., Učitel náboženství v Karlových Varech na odpočinku
|-
|
|Schäfer, Ignaz
|{{dts|24|12|1922}}
|Osobní děkan, učitel náboženství v Děčíně
|-
|
|Hoffmann, Josef
|{{dts|24|12|1928}} úmrtí in St. Veit a. d. Glan (Kärnten)
|Osobní děkan, farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Chabařovice|Chabařovic]]
|-
|
|Hahn, Theodor
|{{dts|25|12|1930}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Rychnov u Jablonce nad Nisou|Rychnově u Jablonce n. Nisou]]
|-
|
|Fähnrich, Johann
|{{dts|25|12|1932}}
|biskupský notář etc., farář v Krnsku
|-
|
|Demel, Franz
|{{dts|26|12|1900}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], papežský tajný komoří, Generální vikář etc., etc., Domkapitular v Litoměřicích
|-
|
|Seyvalter, Ludwig
|{{dts|26|12|1918}}
|Farář na odpočinku z Čečelic
|-
|
|Růžička, Wenzel
|{{dts|26|12|1932}}
|biskupský notář etc., farář na odpočinku ze Štětí n. Labem
|-
|
|Musil, Franz
|{{dts|27|12|1898}}
|prvofarář v Žitovlicích
|-
|
|Philipp, P., Hippolytus, Ord. F. M.
|{{dts|27|12|1929}} [[w:Praha|Praha]]
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], v Hejnicích
|-
|
|Stalla, Franz
|{{dts|28|12|1911}}
|Osobní děkan, farář ve Stvolínkách
|-
|
|Hadel, Josef
|{{dts|28|12|1924}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský notář etc., farář in Tichlowitz
|-
|
|Rihl, Karl
|{{dts|29|12|1902}}
|biskupský konsistoriální rada etc., farář v Horním Litvínově
|-
|
|Srp, Josef
|{{dts|30|12|1895}}
|Farář v Bakově nad Jizerou
|-
|
|Schirz, Paul
|{{dts|30|12|1899}}
|Ehrenkanonikus, biskupský konsistoriální rada etc., děkan ve Varnsdorfu
|-
|
|Hammer, Josef
|{{dts|30|12|1906}} úmrtí in Weitentřebetitsch
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský notář etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Křemýž|Křemýže]]
|-
|
|Hauptmann, Anton
|{{dts|30|12|1932}}
|biskupský notář etc., farář na odpočinku z [[w:Římskokatolická farnost Horní Habartice|Horních Habartic]]
|-
|
|Reiter, Karl
|{{dts|30|12|1932}} úmrtí ve Štětí nad Labem
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada  etc., farář na odpočinku z Vetlé
|-
|
|Jand, P., Clemens, Ord. Praed.
|{{dts|31|12|1893}}
|v Litoměřicích
|-
|
|Jlg, P. Casparus, S.J.
|{{dts|31|12|1894}}
|gest. in St. Andrä (Korutany)
|-
|
|Henke, Anton
|{{dts|31|12|1905}}
|[[w:Kněz jubilár|Kněz jubilár]], biskupský konsistoriální rada etc., farář na odpočinku z Hrádku nad Nisou
|-
|
|Pek, Franz
|{{dts|31|12|1905}}
|Osobní děkan, farář v [[w:Římskokatolická farnost Luštěnice|Luštěnicích]]
|-
|
|Jína, Franz
|{{dts|31|12|1911}} úmrtí v Sadské
|Farář na odpočinku von [[w:Římskokatolická farnost Vlastibořice|Vlastibořice]]
|-
|
|Protze, Johann
|{{dts|31|12|1919}} úmrtí in Neundorf b. Brüx
|Kněz působící mimo diecézi
|-
|
|Weidinger, P., Josephus, S.J.
|{{dts|31|12|1921}}
|v Bohosudově
|-
|
|Dießner, Oskar
|{{dts|31|12|1927}}
|Farář na [[w:Římskokatolická farnost Moldava|Moldavě]]
|-
|
|Sallmann, Johann
|{{dts|31|12|1929}}
|biskupský notář, děkan v Jablonném v Podještědí
|}

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Související články ==
* [[Dějiny litoměřické diecéze/Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1937-1944|Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1937-1944]]
* [[Dějiny litoměřické diecéze/Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1945-2015|Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1945-2015]]
* [[Dějiny litoměřické diecéze/Seznam kněží z litoměřické diecéze zemřelých v cizině do roku 2010|Seznam kněží z litoměřické diecéze zemřelých v cizině do roku 2010]]

[[Kategorie:Diecéze litoměřická]]</text>
      <sha1>q7r2bm5e43dlgmq1htlc4wd99oezymg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Diecéze litoměřická</title>
    <ns>14</ns>
    <id>7467</id>
    <revision>
      <id>29937</id>
      <timestamp>2015-09-02T16:50:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Martin Davídek</username>
        <id>3201</id>
      </contributor>
      <comment>+ kat.</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="29" xml:space="preserve">[[Kategorie:České dějiny]]</text>
      <sha1>lpzabyg6o8sxeazzf9mzbxzs8pfjp0d</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Vzájemná poloha bodu a přímky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7468</id>
    <redirect title="Geometrie/Vzájemná poloha bodu a přímky" />
    <revision>
      <id>29944</id>
      <timestamp>2015-09-03T02:29:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Vzájemná poloha bodu a přímky]] na [[Geometrie/Vzájemná poloha bodu a přímky]]: zařazení do struktury</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="60" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Geometrie/Vzájemná poloha bodu a přímky]]</text>
      <sha1>1dyx10afjv50fi01b8pfz0zpebthisw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Vzájemná poloha dvou přímek</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7469</id>
    <redirect title="Geometrie/Vzájemná poloha dvou přímek" />
    <revision>
      <id>29946</id>
      <timestamp>2015-09-03T02:30:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Vzájemná poloha dvou přímek]] na [[Geometrie/Vzájemná poloha dvou přímek]]: zařazení do struktury</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="58" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Geometrie/Vzájemná poloha dvou přímek]]</text>
      <sha1>mb9a4voecc7iv53vs5v4015404957cx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Gadget-section-maintenance-gadgets</title>
    <ns>8</ns>
    <id>7470</id>
    <revision>
      <id>29949</id>
      <timestamp>2015-09-04T02:54:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Nástroje pro údžbu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="21" xml:space="preserve">Nástroje pro údžbu</text>
      <sha1>c5a9d9ndewkjpf5ysgl46zlvr4h9inc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Gadget-CleanDeleteReason</title>
    <ns>8</ns>
    <id>7471</id>
    <revision>
      <id>29952</id>
      <timestamp>2015-09-04T03:00:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Vymazat předvyplněný důvod smazání</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="275" xml:space="preserve">{{Popis udělátka
  | id = CleanDeleteReason
  | název = Vymazat předvyplněný důvod smazání
  | popis = Při mazání stránky odstraní předvyplněný důvod smazání, čímž pomáhá udržovat [[Special:Log/delete|knihu záznamů smazání]] přehlednější.
}}</text>
      <sha1>jybkf7ks4j993kcsb6i3618vygqbkrg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Gadget-CleanDeleteReason.js</title>
    <ns>8</ns>
    <id>7472</id>
    <revision>
      <id>29953</id>
      <timestamp>2015-09-04T03:00:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Vymazat předvyplněný důvod smazání</comment>
      <model>javascript</model>
      <format>text/javascript</format>
      <text bytes="628" xml:space="preserve">/**
 * @brief
 *  Clean delete reason
 * 
 * @details
 *  When deleting the page, it removes the prefilled delete reason
 *  to keep the delete log cleaner and better legible.
 * 
 * @author
 *  [[meta:User:Danny B.]]
 */

/*global mediaWiki, jQuery */
/*jslint browser: true, plusplus: true, white: true */
/*jshint browser:true, laxbreak:false, plusplus:false, white:false, undef:true, unused:true */

( function ( mw, $ ) {
	
	'use strict';
	
	
	if ( mw.config.get( 'wgAction' ) !== 'delete' ) {
		
		return;
		
	}
	
	
	$( document ).ready( function () {
		
		$( '#wpReason' ).val( '' );
		
	});
	
	
}( mediaWiki, jQuery ) );</text>
      <sha1>ps0vso2uojmiwy2qdwebj3hw8t9gj5u</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny litoměřické diecéze/Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1937-1944</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7477</id>
    <revision>
      <id>45907</id>
      <parentid>45736</parentid>
      <timestamp>2022-07-16T03:07:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; optimalizace kódu; náhrada zastaralého prezentačního atributu vhodnější konstrukcí; zlepšení přístupnosti; fix link; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="32037" xml:space="preserve">'''Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze v letech 1937-1944'''

== Řazení podle roku úmrtí ==
{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
|- style=&quot;font-style: italic;&quot;
! Foto || Jméno || Místo působení || Datum a místo úmrtí || Datum narození || Datum vysvěcení (jmenování)
|-
! colspan=&quot;6&quot; style=&quot;background-color: #ffa500; text-align: center;&quot; | Rok 1936
|-
|
| Kubiček Venc. || Domoušice || 30.11.1936 || 1868 || 17.7.1892
|-
|
| Mlejnek Venc. || Březnice (''Pressnitz'') || 7.12.1936 || 1867 || 17.7.1892
|-
|
| Mlynář Jar. || Hořetice (''Horatitz'') || 19.12.1936 || 1864 || 27.5.1888
|-
|
| [[w:Gustav Klepsch|Klepsch Gustav]] || Liběšice (''Liebeschitz''), Úštěk (Auscha) || 25.1.1937 Liběšice || 1872 || 9.7.1899
|-
! colspan=&quot;6&quot; style=&quot;background-color: #ffa500; text-align: center;&quot; | Rok 1937
|-
|
| Fischer Ludwig || Srbská Kamenice (''W. Kamnitz'') || 2.2.1937 || - || -
|-
|
| Fiřtík Ed. || Horní Prysk (''Oberpreschkau'') || 10.2.1937 || 1864 || 16.4.1892
|-
|
| Mladý Luc. || || 5.2.1937 || 1847 || 22.12.1876
|-
|
| Weinhart Venc. || Teplice || 19.2.1937 || 1867 || 24.5.1891
|-
| [[Soubor:Vincenc Drbohlav (1861-1937).jpeg|120px]]
| [[w:Vincenc Drbohlav|Drbohlav Vincenc]] || Všeň || 4.1.1937 || 26.8.1861 || 1887
|-
|
| Říha Franc. || Bystřice || 1.4.1937 || - || -
|-
|
| Skopec Norbertus P. || || 28.4.1937 || - || -
|-
|
| Settmacher Ed. || Holany (''Hohlen'') || 8.5.1937 || 1863 || 16.5.1886
|-
|
| Šťastný Venc. || Nebočady (''Neschwitz'') || 14.5.1937 || 1869 || 17.6.1894
|-
|
| Schröer Joh. || Bukov (''B. Bukau'') || 18.5.1937 || 1875 || 19.12.1897
|-
| [[Soubor:P. Anton Leschke.jpg|120px]]
| Leschke Anton || syn Antona Leschke a Theresie roz. Grund; Marie Anna, dcera Franze Grunda a Anny roz. Schütz; navštěvoval chlapecký seminář v Bohosudově; navštěvoval biskupské teologické učiliště v Litoměřicích; kaplan v Novém Městě u Frýdlantu; katecheta na měšťanské škole v Lovosicích; katecheta na měšťanské škole v Teplicích (od 1889) + osobní farář || 3.6.1937 || 28. 10. 1856 [[w:Suchá (Stebno)|Suchá]], čp. 12 || 17.5.1885
|-
|
| Löffler Car. || Litvínov (''Oberleutensd.'') || 5.6.1937 || 1867 || 2.7.1893
|-
|
| Paska Jos. || Terezín || 10.6.1937 || 1864 || 25.3.1888
|-
|
| Mendlík Franc. || Křímov (''Krima'') || 28.6.1937 || 1909 || 25.6.1933
|-
|
| P. Klameth Odilo Engelb. O. Cist. || || 11.7.1937 || 1876 || 15.7.1900
|-
|
| Zikmund Anton. || Skalsko || 28.8.1937 || - || -
|-
|
| Laaber Joannes P. || Bohosudov (''Mariaschein'') || 24.8.1937 || - || -
|-
|
| Hájek Joan. || Jenišovice || 28.9.1937 || 1863 || 16.5.1889
|-
|
| Springer Jos. || Jeřmanice (''Hermannsthal'') || 30.9.1937 || 1892 || 11.7.1915
|-
|
| Kopřiwa Jul. || Fláje (''Fleyh'') || 12.10.1937 || 1884 || 11.7.1909
|-
|
| Kunze Jos. || Údlice (''Eidlitz'') || 24.10.1937 || 1897 || 11.3.1922
|-
|
| Herzog Jos. || Jitrava (''Deuts.-Pankraz'') || 24.10.1937 || 1868 || 17.6.1894
|-
|
| Tobisch Edm., Msgre || Teplice - Šanov (''Töpl.-Schönau'') || 28.10.1937 || 1864 || 27.5.1888
|-
|
| Wohlmann Ant. || || 27.11.1937 || 1871 || 5.7.1896
|-
! colspan=&quot;6&quot; style=&quot;background-color: #ffa500; text-align: center;&quot; | Rok 1938
|-
|
| Plocek Ant. || || 6.1.1938 || 1857 || 17.5.1885
|-
| [[Soubor:Josef Komeda (1869-1938).jpg|120px]]
| Komeda Josef || Louny || 4.4.1938 || 1869 Litoměřice || 17.7.1892
|-
|
| Schlegl Theod. || Česká Lípa || 9.4.1938 || 1871 || 7.7.1895
|-
|
| Lindner Joan. || Rosendorf || 10.5.1938 || 1877 || 14.7.1912
|-
|
| Zörner, Venc. || Liberec (''Reichenberg'') || 11.5.1938 || 1904 || 13.3.1932
|-
|
| Najman Nobert Msgre Dr. || || 16.5.1938 || 1874 || 10.3.1900
|-
|
| Náhlovský Joan. || Hodkovice (''Libenau'') || 6.6.1938 || - || -
|-
| [[Soubor:František Soukal (1866-1938).jpeg|120px]]
| [[w:František Soukal|Soukal Franc.]] || Sobotka || 12.7.1938 || 20.7.1866 Dětenice || 1892
|-
|
| Usler Joseph. || Děčín (''Tetschen'') || 17.8.1938 || 1866 || 16.5.1889
|-
|
| Zeischka Jos. || Vidhostice (''Widhostitz'') || 9.10.1938 || 1888 || 5.7.1914
|-
|
| Betschelt Rob. || Strojetice (''Stojetitz'') || 15.12.1938 || 1878 || 1903
|-
|
| Bertl Jos. || Vroutek (''Rudig'') || 30.12.1938 || 1877 || 1902
|-
! colspan=&quot;6&quot; style=&quot;background-color: #ffa500; text-align: center;&quot; | Rok 1939
|-
|
| Elis Franc. || Perštejn (''Pürstein'') || 26.1.1939 || 1869 || 1893
|-
|
| Müller Gregor. Th.Dr. || Petersburg || 21.1.1939 || 1875 || 1907
|-
|
| Straka Anton. || Brenná (''Brenn'') || 20.1.1939 || 1893 || 1919
|-
|
| Zingel Aug. Msgre || Jablonec n. N. (''Gablonz an N.'') || 29.1.1939 || 1876 || 1900
|-
|
| Králíček Josef || Semily (''Semil''), Loukov u S. || 17.4.1939 Loukov || 13.1.1870 || 17.6.1894
|-
|
| Langner Franz || Děčín (''Tetschen'') || 11.5.1939 || 9.8.1972 || 7.7.1895
|-
|
| Höfert Karl || Blšany (''Flöhau'') || 24.5.1939 Sýrovice (''Sirbitz'') || 5.8.1860 || 16.5.1886
|-
|
| Blumentritt Antonius Rudollf O.S.Aug., P. || ''Hohenelbe'' || 23.9.1939 || 1884 || 1909
|-
|
| Hörandel Viktor || Nové Město (''Neustadt'') || 7.10.1939 || 19.11.1880 || 16.7.1905
|-
|
| Müller Ferdinand || Kravaře (''Graber'') || 19.10.1939 || 14.11.1875 || 17.7.1904
|-
|
| Schleicher Alois || Krupka (''Graupen'') || 24.10.1939 || 2.5.1858 || 23.7.1886
|-
|
| Schöniger Karl || Podlesice (''Podletitz'') || 31.10.1939 || 30.4.1873 || 11.7.1897
|-
|
| Rettermeier Franz Maria, O. Min. Cap. || Liberec (kapuc.) (''Reichenberg'') || 29.10.1939 Pláň (''Plan'') || 1882 || -
|-
| [[Soubor:Johann Schlenz (1867-1939).jpg|120px]]
| [[w:Johann Schlenz|Schlenz Johann Mons.]] || Litoměřice (''Leitmeritz'') || 14.11.1939 || 27.12.1867 || 16.4.1892
|-
|
| Polivka Franz || Riwitz || 28.12.1939 || - || -
|-
|
| Ondroušek Anton Dr || Mladá Boleslav (''Jungbunzlau'') || 2.12.1939 || - || -
|-
|
| Vrba Rudolf || Bělá p. B. (''Weißwasser'') || 18.10.1939 || - || -
|-
| [[Soubor:Jaroslav Bláha (1897-1939).jpg|120px]]
| Bláha Jaroslav || Pšovka (''Mel.-Schoppka'') || 20.11.1939 nemocnice Milosr. sester Mělník-Podolí || 16.2.1897 [[w:Cítoliby|Cítoliby]] || 1.7.1923
|-
|
| Lusk Josef || Železný Brod (''Eisenbrod'') || 19.12.1939 || - || -
|-
|
| Šubrt Rudolf || Týn-Rovensko || 19.12.1939 || - || -
|-
|
| Reindl Franz || Pšovka (''Mel.-Schoppka'') || 30.12.1939 || - || -
|-
|
| Beck Josef || || 7.12.1939 Pellendorf (arc. Vídeň) || - || -
|-
|
| Heckmes Josef Felix || Teplice (''Teplitz'') || 2.12.1939 || 26.6.1876 || 28.5.1904
|-
|
| Krause Stefan || Křižany (''Kriesdorf'') || 26.12.1939 Osečná (''Oschitz'') || 5.4.1857 || 20.7.1880
|-
|
| Petříček Josef || || 23(13).12.1939 Rovensko || 26.6.1869 || 17.6.1894
|-
! colspan=&quot;6&quot; style=&quot;background-color: #ffa500; text-align: center;&quot; | Rok 1940
|-
|
| Tengl Gottfried || Čermná (Leukersdorf) || 17.1.1940 Lipová (''Spansdorf'') || 22.3.1884 || 11.7.1909
|-
|
| Franz Rudolf || Liberec (''Reichenberg'') || 9.2.1940 || 12.7.1869 || 5.7.1896
|-
| [[Soubor:R.D. Josef Schober, před r. 1905, farář v Klínech.jpg|120px]]
| Schober Josef || Blatno (''Platten'') || 21.2.1940 || 3.3.1972 || 19.7.1896
|-
|
| Siegel Wilhelm || Údlice (''Eidlitz'') || 7.3.1940 || 17.8.1880 || 12.7.1903
|-
|
| Walter Josef || Velký Šenov (''Groß-Schönau'') || 10.3.1940 || 7.8.1880 || 12.7.1903
|-
|
| Czerný Josef Franz || Osek (''Ossegg'') || 16.3.1940 || 11.3.1863 || 25.3.1888
|-
|
| Steiner Karl Josef || Bílina (''Bilin'') || 26.3.1940 || 11.3.1863 || 25.3.1888
|-
|
| Pachalitschka Franz || Rumburk (''Rumburg'') || 19.4.1940 || 23.2.1864 || 25.3.1888
|-
|
| Tschernich Josef || Zákupy (''Reichstadt''); Střekov (''Schreckenstein'') || 13.5.1940 Zákupy (''Reichstadt'') || 27.8.1875 || 9.7.1899
|-
|
| Kreutzer Johann || teolog 1. rokem || 5/1940 || - || -
|-
| [[Soubor:Jan Přibyl, arciděkan, farář v Bezdědicích.jpg|120px]]
| Přibil Johann || Bezdědice (''Kleinbösig'') || 7.6.1940 || 24.8.1858 || 3.3.1883
|-
|
| Bock Wolfgang Freiherr von || ''Birten bei Xanten'' || 23.7.1940 || 25.10.1860 || 28.7.1889
|-
|
| Herzog Wilhelm || Velký Šenov (''Groß-Schönau'') || 8.8.1940 || 2.7.1897 || 1.7.1923
|-
|
| König Heinrich || Varnsdorf (''Warnsdorf'') || 26.8.1940 || 29.1.1873 || 5.7.1896
|-
|
| Pientka Adolf || Levín (''Lewin'') || 26.10.1940 || 29.5.1872 || 30.5.1896
|-
|
| Größl Adolf || Prunéřov (''Brunnersdorf'') || 1.11.1940 || 16.1.1871 || 7.7.1895
|-
|
| Vošický Wenzel || || 11.12.1940 Arnoltice (''Arnsdorf'') || 23.9.1870 Miřetice u Vlašimi || 11.7.1897
|-
! colspan=&quot;6&quot; style=&quot;background-color: #ffa500; text-align: center;&quot; | Rok 1941
|-
|
| Reissmüller Anton || || 3.1.1941 Litvínov (''Oberleutensd.'') || 26.2.1874 || 10.7.1898
|-
|
| Krus Franz S. J.&lt;ref group=&quot;p&quot; name=&quot;CCchybí&quot;&gt;Jeho úmrtí není v ''Catalogu cleri''.&lt;/ref&gt; || || 30.1.1941 Benešov (''Beneschau'') || 28.6.1871 || -
|-
| [[Soubor:P. Jan Šváb portrét.jpg|120px]] || Šváb Jan || Mcely || 14.1.1941 || 14.6.1889 Dol. Bojanovice || 29.6.1924
|-
|
| Feierfeil Wenzel Theol. Dr || || 19.3.1941 Sirb || 22.2.1868 || 17.7.1892
|-
|
| Mühlstein Karl || Jestřebí (''Habstein'') || 8.3.1941 || 24.6.1885 || 16.7.1911
|-
|
| Lang Augustin || Dětřichov (''Dittersbach'') || 30.5.1941 || 29.8.1869 || 1.5.1897
|-
|
| Mattausch Ernst || Jirkov (''Görkau'') || 20.6.1941 || 8.8.1867 || 29.6.1890
|-
|
| Mehl Peter || Klášterec n. O. (''Klösterle'') || 19.6.1941 || 26.6.1886 || 13.7.1913
|-
|
| Parton Hermann || Býčkovice (''Pitschkowitz'') || 31.5.1941 || 5.4.1897 || 1.7.1923
|-
|
| P. Camillus Florian Pospišil || Žatec (''Saaz'') || 6.5.1941 || 2.6.1871 || 25.3.1894
|-
|
| Kettner Josef || Rumburk (''Rumburg'') || 2.7.1941 || 29.5.1863 || 26.7.1903
|-
|
| Klinger Karl || Liberec (''Reichenberg'') || 25.7.1941 || 14.9.1863 || 22.5.1887
|-
|
| Kubath Anton || Velké Březno (''Großpriesen'') || 28.7.1941 || 19.11.1846 || 25.7.1871
|-
|
| Gabrisch Paul || Hřensko (''Hernskretsch.'') || 2.8.1941 || 10.1.1871 || 30.5.1896
|-
|
| Rauber Eugen Siegfried* || || 10.9.1941 ''Bregenz'' || 2.9.1876 || 19.7.1903
|-
|
| Eiselt Reinhold || Krásná Lípa (''Schönlinde'') || 7.10.1941 || 19.4.1873 || 29.10.1898
|-
|
| Heptner Josef || Chomutov (''Komotau'') || 6.10.1941 || 6.5.1861 || 27.5.1888
|-
|
| P. Schlösinger Wilhelm, O. P. || Litoměřice (''Leitmeritz'') || 3.10.1941 || 22.10.1880 || 19.7.1903
|-
|
| Diebels Wilhelm || ''Pablowitz'' || 18.11.1941 || - || -
|-
|
| Hlawatsch Albin O.F.M. || ''Haindorf'' || 21.11.1941 || - || -
|-
|
| Nosovsky Karl || ''St. Georgenthal'' || 25.11.1941 || - || -
|-
|
| Tanzer Thomas || Libořice (''Lieboritz'') || 27.12.1941 || 29.12.1878 || 20.7.1902
|-
! colspan=&quot;6&quot; style=&quot;background-color: #ffa500; text-align: center;&quot; | Rok 1942
|-
|
| Klameth Josef || Filipov (''Philippsdorf'') || 22.2.1942 || 12.2.1878 || 1.8.1903
|-
|
| Habel Josef || ''Nixdorf'' (Mikulášovice) || 4.5.1942 ''Freudenthal'' || 19.8.1864 || 25.3.1888
|-
|
| Láš Wilhelm || ''Großtschochau'' (Řehlovice) || 7.5.1942 ''Turn'' || 27.5.1862 || 17.5.1885
|-
|
| Hampel Josef || Mařenice (''Groß-Mergthal'') || 28.5.1942 ''Leopoldsruh'' (Leopoldov) || 26.12.1866 || 29.6.1890
|-
|
| [[w:Peter Bioly|Bioly Peter]] || ''Seltsch'' (Želeč) || 6.7.1942 || 31.1.1879 || 29.6.1908
|-
|
| Knobloch Franz || Rynoltice (''Ringelshain'') || 14.7.1945 ''Haindorf'' (Hejnice) || 22.11.1878 || 17.7.1904
|-
|
| Nowak Anton || ''Fugau'' (Fukov) || 12.8.1942 || 12.9.1874 || 15.7.1900
|-
|
| Fischer Franz || Libouchec (''Königswald'') || 3.8.1942 ''Böhm.-Kamnitz'' (Č. Kamenice) || 4.7.1865 || 16.5.1889
|-
|
| P. Dr. Palisa Josef S.J.&lt;ref group=&quot;p&quot; name=&quot;CCchybí&quot; /&gt; || ''Mariaschein'' (Bohosudov) || 3.8.1942 Linz || 16.1.1865 || 1897
|-
|
| Kukla Josef* || || 7.9.1942 ''Komotau'' (Chomutov) || 1865 || 1891
|-
|
| P. Trissl Michael S. J.&lt;ref group=&quot;p&quot; name=&quot;CCchybí&quot; /&gt; || Mariasch., Leit. (Bohosudov, Litoměřice) || 7.10.1942 Wien (Vídeň) || 8.8.1860 ''Beidl'' (Něm.) || 21.6.1885
|-
|
| Urlaub Otto || Most (''Brüx'') || 11.12.1942 || 5.9.1880 || 16.7.1905
|-
|
| Gürlich Anton || Kravaře (''Graber'') || 16.12.1942 || 7.6.1883 || 14.7.1907
|-
|
| Kunz Rudolf || Cvikov (''Zwickau'') || 13.12.1942 || 8.4.1869 || 29.9.1892
|-
|
| Wildner Franz || Čermná (''Leukersdorf'') || 20.12.1942 || 12.3.1891 || 5.7.1914
|-
! colspan=&quot;6&quot; style=&quot;background-color: #ffa500; text-align: center;&quot; | Rok 1943
|-
|
| Dohle Karl || Mukařov (''Munker'') || 18.1.1943 || 24.2.1860 || 17.5.1885
|-
|
| Kölblinger Karl || Trmice (''Aussig-Türmitz'') || 23.1.1943 || 2.10.1880 || 16.7.1905
|-
|
| Steiner Rudolf&lt;ref group=&quot;p&quot; name=&quot;CCchybí&quot; /&gt; || || 23.1. 1943 (Podb. Rohozec) Teutschenrust || 29.11.1876 || 7.9.1902
|-
|
| Dražil Franz || Prackovice (''Praskowitz'') || 21.2.1943 Stará Boleslav (''Altbunzlau'') || 21.10.1870 || 17.6.1894
|-
|
| Rubatscher Thomas S.J.&lt;ref group=&quot;p&quot; name=&quot;CCchybí&quot; /&gt; || Bohosudov (''Mariaschein'') || 23.8.1942 Bolzano || 18.12.1867 || 28.7.1900
|-
|
| Ambros Anton || || 26.3.1943 Radonice (''Radonitz'') || 9.2.1865 || 25.3.1888
|-
|
| Böhm Julius S. J. || Bohosudov (''Mariaschein'') || 25.5(4).1943 || 20.5.1902 || 24.6.1931
|-
| [[Soubor:Scharnagl Theobald.jpg|120px]]
| [[w:Theobald Scharnagl|Scharnagl Theobald Andreas]] || Osek (cisterciáci) (''Ossegg'') || 9.6.1943 || 4.2.1867 || 17.6.1894
|-
|
| Kovář Josef || Rašovice (''Roschwitz'') || 9.6.1943 Groß-Nußdorf in Mähren || 16.10.1864 || 22.7.1894
|-
| [[Soubor:R.D. Carol. Musch, farář v Litvínově v r. 1905.jpg|120px]]
| Musch Karl || Litvínov (''Oberleutensd.'') || 19. 7.1943 || 2.7.1871 || 11.5.1884
|-
|
| Beh Wilhelm || Einsiedel (''Mníšek'') || 12.8.1943 || 27.12.1892 || 29.6.1917
|-
|
| Protze Stefan || Církvice (''Zirkowitz'') || 1.9.1943 Litoměřice (''Leitmeritz'') || 16.4.1864 || 25.3.1888
|-
|
| Richter Johann || || 28.8.1943 Doksy (''Hirschberg'') || 13.12.1869 || 7.7.1895
|-
|
| Grohmann Augustin || Cínovec (''Zinnwald'') || 26.10.1943 Bohosudov (''Mariaschein'') || 1.9.1880 || 16.7.1905
|-
|
| Gerkens Gerhard || Želeč (''Seltsch'') || 4.11.1943 || 23.5.1885 || 14.7.1912
|-
|
| Donat Heinrich Mons. Dr. || Litoměřice (''Leitmeritz'') || 22.11.1943 || 19.4.1881 || 15.7.1906
|-
|
| Ehl Franz || Zubrnice (''Saubernitz'') || 13.11.1943 Podolí (''Melnik-Podol'') || 5.5.1860 || 22.5.1887
|-
|
| Kozak Franz || Jetřichovice (Dittersbach) || 8.12.1943 ''Prachow'' || 2.7.1868 || 17.6.1894
|-
|
| Hermann Karl || || 31.12.1943 Ústí n.L (Aussig) || 28.5.2865 || 1.6.1890
|-
! colspan=&quot;6&quot; style=&quot;background-color: #ffa500; text-align: center;&quot; | Rok 1944
|-
|
| [[w:Antonín Grohmann|Grohmann Anton]] || Prackovice (''Praskowitz'') || 15.1.1944 || 18.3.1887 || 16.7.1911
|-
|
| Hubař Michael || Reischitz || 17.2.1944 || 15.1.1865 || 17.7.1892
|-
|
| Klausnitzer Rudolf || Libořice (''Lieboritz'') || 14.3.1944 Jirkov (''Görkau'') || 10.3.1857 || 28.10.1884
|-
|
| Reinwarth Johann || Veliká Ves (''Michelsdorf'') || 29.3.1944 Kadaň (''Kaaden'') || 9.1.1857 || 20.7.1880
|-
|
| Svoboda Franz || Semily (''Semil'') || 4.4.1944 Mnich. Hradiště (''Münchengrätz'') || 21.8.1867 || 24.5.1891
|-
|
| Fischer Eugen Adam || Osek (''Osegg'') || 15.5.1944 || 9.7.1867 || 24.5.1891
|-
|
| Horschak Julius || Roprachtice (''Ruppersdorf'') || 15.5.1944 || 3.5.1866 || 1.6.1890
|-
|
| Linhart Franz || Turnov (''Turnau'') || 31.3.1944 || 29.11.1866 || 31.3.1889
|-
|
| Brož Josef || Bakov (''Bakow'') || 17.5.1944 || 15.5.1869 || 17.7.1892
|-
| [[Soubor:Vojtěch Bílý (1874-1944).jpg|120px]]
| Bílý Adalbert || Bělá p. B. (''Weißwasser'') || 19.5.1944 || 22.2.1874 || 10.7.1898
|-
|
| Hrachovina Johann || Markwartitz || 25.5.1944 || 5.5.1886 || 11.7.1909
|-
|
| Wohlrab Karl || Chomutov (''Komotau'') || 1.6.1944 || 23.1.1871 || 5.7.1896
|-
|
| Neumann Josef S.J. || Bohosudov (''Mariaschein'') || 16.7.1944 || 11.6.1896 || 26.7.1928
|-
|
| Brabenec Johann || Gänse-Lhota || 14.7.1944 || 11.7.1874 || 13.7.1902
|-
|
| Schöler Josef || polní kaplan - nezvěstný || 1944 || - || -
|-
|
| Hanisch Josef || Liberec (''Reichenberg'') || 17.9.1944 || 1.6.1865 || 16.5.1889
|-
|
| Vencl Franz || Liboschowitz || 22.8.1944 || 2.1.1881 || 15.7.1906
|-
|
| Lumpe Josef Jakob P. || Žatec (''Saaz'') || 2.8.1944 || 25.3.1900 || 1.7.1923
|-
|
| Schindler Wenzel || Doksy (''Hirschberg'') || 22.10.1944 || 11.1.1884 || 11.7.1909
|-
|
| Puhl Josef || Horní Jiřetín (''Obergeorgenthal, St. Nikolaus'') || 29.10.1944 || 7.5.1909 || 16.6.1935
|-
|
| Beer Ferdinand || Dolní Podluží (''Grund'') || 15.11.1944 ''Troppau'' || 13.10.1869 || 2.7.1893
|-
|
| Eyrys Peter OMJ. || Ústí n. L. (''Aussig'') || 22.10.1944 || 6.9.1884 || prof. 15.8.1905
|-
| [[Soubor:P. Bonaventura R. Hruschka OFMConv.jpg|120px]]
| Hruška Bonaventura P. || Most (minorité) (''Brüx'') || 19.11.1944 || 3.9.1863 || prof. 22.4.1889; 4.7.1889
|}

== Abecední řazení podle jmen ==
{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
|- style=&quot;font-style: italic;&quot;
! Jméno || Místo působení || Datum a místo úmrtí || Datum narození || Datum vysvěcení (jmenování)
|-
| Ambros Anton || || 26.3.1943 Radonice (''Radonitz'') || 9.2.1865 || 25.3.1888
|-
| Beck Josef || || 7.12.1939 Pellendorf (arc. Vídeň) || - || -
|-
| Beer Ferdinand || Dolní Podluží (''Grund'') || 15.11.1944 Troppau || 13.10.1869 || 2.7.1893
|-
| Beh Wilhelm || Einsiedel (''Mníšek'') || 12.8.1943 || 27.12.1892 || 29.6.1917
|-
| Bertl Jos. || Vroutek (''Rudig'') || 30.12.1938 || 1877 || 1902
|-
| Betschelt Rob. || Strojetice (''Stojetitz'') || 15.12.1938 || 1878 || 1903
|-
| Bílý Adalbert || Bělá p. B. (''Weißwasser'') || 19.5.1944 || 22.2.1874 || 10.7.1898
|-
| [[w:Peter Bioly|Bioly Peter]] || Seltsch (''Želeč'') || 6.7.1942 || 31.1.1879 || 29.6.1908
|-
| Bláha Jaroslav || Pšovka (''Mel.-Schoppka'') || 20.11.1939 nemocnice Milosr. sester Mělník-Podolí || 16.2.1897 [[w:Cítoliby|Cítoliby]] || 1.7.1923
|-
| Blumentritt Antonius Rudollf O.S.Aug., P. || Hohenelbe || 23.9.1939 || 1884 || 1909
|-
| Bock Wolfgang Freiherr von || Birten bei Xanten || 23.7.1940 || 25.10.1860 || 28.7.1889
|-
| Böhm Julius S. J. || Bohosudov (''Mariaschein'') || 25.5(4).1943 || 20.5.1902 || 24.6.1931
|-
| Brabenec Johann || Gänse-Lhota || 14.7.1944 || 11.7.1874 || 13.7.1902
|-
| Brož Josef || Bakov (''Bakow'') || 17.5.1944 || 15.5.1869 || 17.7.1892
|-
| Camillus Florian Pospišil, P. || Žatec (''Saaz'') || 6.5.1941 || 2.6.1871 || 25.3.1894
|-
| Czerný Josef Franz || Osek (''Ossegg'') || 16.3.1940 || 11.3.1863 || 25.3.1888
|-
| Diebels Wilhelm || Pablowitz || 18.11.1941 || - || -
|-
| Dohle Karl || Mukařov (''Munker'') || 18.1.1943 || 24.2.1860 || 17.5.1885
|-
| Donat Heinrich Mons. Dr. || Litoměřice (''Leitmeritz'') || 22.11.1943 || 19.4.1881 || 15.7.1906
|-
| Dražil Franz || Prackovice (''Praskowitz'') || 21.2.1943 Stará Boleslav (''Altbunzlau'') || 21.10.1870 || 17.6.1894
|-
| [[w:Vincenc Drbohlav|Drbohlav Vincenc]] || Všeň || 4.1.1937 || 26.8.1861 || 1887
|-
| Ehl Franz || Zubrnice (''Saubernitz'') || 13.11.1943 Podolí (''Melnik-Podol'') || 5.5.1860 || 22.5.1887
|-
| Eiselt Reinhold || Krásná Lípa (''Schönlinde'') || 7.10.1941 || 19.4.1873 || 29.10.1898
|-
| Elis Franc. || Perštejn (''Pürstein'') || 26.1.1939 || 1869 || 1893
|-
| Eyrys Peter OMJ. || Ústí n. L. (''Aussig'') || 22.10.1944 || 6.9.1884 || prof. 15.8.1905
|-
| Feierfeil Wenzel Theol. Dr || || 19.3.1941 Sirb || 22.2.1868 || 17.7.1892
|-
| Fiřtík Ed. || Horní Prysk (''Oberpreschkau'') || 10.2.1937 || 1864 || 16.4.1892
|-
| Fischer Eugen Adam || Osek (''Osegg'') || 15.5.1944 || 9.7.1867 || 24.5.1891
|-
| Fischer Franz || Libouchec (''Königswald'') || 3.8.1942 Böhm.-Kamnitz (''Č. Kamenice'') || 4.7.1865 || 16.5.1889
|-
| Fischer Ludwig || Srbská Kamenice (''W. Kamnitz'') || 2.2.1937 || - || -
|-
| Franz Rudolf || Liberec (''Reichenberg'') || 9.2.1940 || 12.7.1869 || 5.7.1896
|-
| Gabrisch Paul || Hřensko (''Hernskretsch.'') || 2.8.1941 || 10.1.1871 || 30.5.1896
|-
| Gerkens Gerhard || Želeč (''Seltsch'') || 4.11.1943 || 23.5.1885 || 14.7.1912
|-
| [[w:Antonín Grohmann|Grohmann Anton]] || Prackovice (''Praskowitz'') || 15.1.1944 || 18.3.1887 || 16.7.1911
|-
| Grohmann Augustin || (Cínovec) Zinnwald || 26.10.1943 Bohosudov (''Mariaschein'') || 1.9.1880 || 16.7.1905
|-
| Größl Adolf || Prunéřov (''Brunnersdorf'') || 1.11.1940 || 16.1.1871 || 7.7.1895
|-
| Gürlich Anton || Kravaře (''Graber'') || 16.12.1942 || 7.6.1883 || 14.7.1907
|-
| Habel Josef || Nixdorf (''Mikulášovice'') || 4.5.1942 Freudenthal || 19.8.1864 || 25.3.1888
|-
| Hájek Joan. || Jenišovice || 28.9.1937 || 1863 || 16.5.1889
|-
| Hampel Josef || Mařenice (''Groß-Mergthal'') || 28.5.1942 Leopoldsruh (''Leopoldov'') || 26.12.1866 || 29.6.1890
|-
| Hanisch Josef || Liberec (''Reichenberg'') || 17.9.1944 || 1.6.1865 || 16.5.1889
|-
| Heckmes Josef Felix || Teplice (''Teplitz'') || 2.12.1939 || 26.6.2876 || 28.5.1904
|-
| Heptner Josef || Chomutov (''Komotau'') || 6.10.1941 || 6.5.1861 || 27.5.1888
|-
| Hermann Karl || || 31.12.1943 Ústí n. L. (''Aussig'') || 28.5.2865 || 1.6.1890
|-
| Herzog Jos. || Jitrava (''Deuts.-Pankraz'') || 24.10.1937 || 1868 || 17.6.1894
|-
| Herzog Wilhelm || Velký Šenov (''Groß-Schönau'') || 8.8.1940 || 2.7.1897 || 1.7.1923
|-
| Hlawatsch Albin O.F.M. || Haindorf || 21.11.1941 || - || -
|-
| Höfert Karl || Blšany (''Flöhau'') || 24.5.1939 Sýrovice (Sirbitz) || 5.8.1860 || 16.5.1886
|-
| Hörandel Viktor || Nové Město (Neustadt) || 7.10.1939 || 19.11.1880 || 16.7.1905
|-
| Horschak Julius || Roprachtice (''Ruppersdorf'') || 15.5.1944 || 3.5.1866 || 1.6.1890
|-
| Hrachovina Johann || Markwartitz || 25.5.1944 || 5.5.1886 || 11.7.1909
|-
| Hruška Bonaventura P. || Most (minorité) (''Brüx'') || 19.11.1944 || 3.9.1863 || prof. 22.4.1889; 4.7.1889
|-
| Hubař Michael || Reischitz || 17.2.1944 || 15.1.1865 || 17.7.1892
|-
| Kettner Josef || Rumburk (''Rumburg'') || 2.7.1941 || 29.5.1863 || 26.7.1903
|-
| Klameth Josef || Filipov (''Philippsdorf'') || 22.2.1942 || 12.2.1878 || 1.8.1903
|-
| Klameth Odilo Engelb. O. Cist. || || 11.7.1937 || 1876 || 15.7.1900
|-
| Klausnitzer Rudolf || Libořice (''Lieboritz'') || 14.3.1944 Jirkov (''Görkau'') || 10.3.1857 || 28.10.1884
|-
| [[w:Gustav Klepsch|Klepsch Gustav]] || Liběšice (''Liebeschitz''), Úštěk (''Auscha'') || 25.1.1937 Liběšice || 1872 || 9.7.1899
|-
| Klinger Karl || Liberec (''Reichenberg'') || 25.7.1941 || 14.9.1863 || 22.5.1887
|-
| Knobloch Franz || Rynoltice (''Ringelshain'') || 14.7.1945 Haindorf (''Hejnice'') || 22.11.1878 || 17.7.1904
|-
| Kölblinger Karl || Trmice (''Aussig-Türmitz'') || 23.1.1943 || 2.10.1880 || 16.7.1905
|-
| Komeda Josef || Louny || 4.4.1938 || 1869 Litoměřice || 17.7.1892
|-
| König Heinrich || Varnsdorf (''Warnsdorf'') || 26.8.1940 || 29.1.1873 || 5.7.1896
|-
| Kopřiwa Jul. || Fláje (''Fleyh'') || 12.10.1937 || 1884 || 11.7.1909
|-
| Kovář Josef || Rašovice (''Roschwitz'') || 9.6.1943 Groß-Nußdorf in Mähren || 16.10.1864 || 22.7.1894
|-
| Kozak Franz || Jetřichovice (''Dittersbach'') || 8.12.1943 Prachow || 2.7.1868 || 17.6.1894
|-
| Králíček Josef || Semily (''Semil''), Loukov u S. || 17.4.1939 Loukov || 13.1.1870 || 17.6.1894
|-
| Krause Stefan || Křižany (''Kriesdorf'') || 26.12.1939 Osečná (Oschitz) || 5.4.1857 || 20.7.1880
|-
| Kreutzer Johann || teolog 1. rokem || 5/1940 || - || -
|-
| Krus Franz S. J.&lt;ref group=&quot;p&quot; name=&quot;CCchybí&quot; /&gt; || || 30.1.1941 Benešov (''Beneschau'') || 28.6.1871 || -
|-
| Kubath Anton || Velké Březno (''Großpriesen'') || 28.7.1941 || 19.11.1846 || 25.7.1871
|-
| Kubiček Venc. || Domoušice || 30.11.1936 || 1868 || 17.7.1892
|-
| Kukla Josef || || 7.9.1942 Komotau (''Chomutov'') || 1865 || 1891
|-
| Kunz Rudolf || Cvikov (''Zwickau'') || 13.12.1942 || 8.4.1869 || 29.9.1892
|-
| Kunze Jos. || Údlice (''Eidlitz'') || 24.10.1937 || 1897 || 11.3.1922
|-
| Laaber Joannes P. || Bohosudov (''Mariaschein'') || 24.8.1937 || - || -
|-
| Lang Augustin || Dětřichov (''Dittersbach'') || 30.5.1941 || 29.8.1869 || 1.5.1897
|-
| Langner Franz || Děčín (''Tetschen'') || 11.5.1939 || 9.8.1972 || 7.7.1895
|-
| Láš Wilhelm || Großtschochau (Řehlovice) || 7.5.1942 Turn || 27.5.1862 || 17.5.1885
|-
| Leschke Ant. || Frýdlant (''Friedland'') || 3.6.1937 || 28. 10. 1856 [[w:Suchá (Stebno)|Suchá]], čp. 12 || 17.5.1885
|-
| Lindner Joan. || ''Rosendorf'' || 10.5.1938 || 1877 || 14.7.1912
|-
| Linhart Franz || Turnov (''Turnau'') || 31.3.1944 || 29.11.1866 || 31.3.1889
|-
| Löffler Car. || Litvínov (''Oberleutensd.'') || 5.6.1937 || 1867 || 2.7.1893
|-
| Lumpe Josef Jakob P. || Žatec (''Saaz'') || 2.8.1944 || 25.3.1900 || 1.7.1923
|-
| Lusk Josef || Železný Brod (''Eisenbrod'') || 19.12.1939 || - || -
|-
| Mattausch Ernst || Jirkov (''Görkau'') || 20.6.1941 || 8.8.1867 || 29.6.1890
|-
| Mehl Peter || Klášterec n. O. (''Klösterle'') || 19.6.1941 || 26.6.1886 || 13.7.1913
|-
| Mendlík Franc. || Křímov (''Krima'') || 28.6.1937 || 1909 || 25.6.1933
|-
| Mladý Luc. || || 5.2.1937 || 1847 || 22.12.1876
|-
| Mlejnek Venc. || Březnice (''Pressnitz'') || 7.12.1936 || 1867 || 17.7.1892
|-
| Mlynář Jar. || Hořetice (''Horatitz'') || 19.12.1936 || 1864 || 27.5.1888
|-
| Mühlstein Karl || Jestřebí (''Habstein'') || 8.3.1941 || 24.6.1885 || 16.7.1911
|-
| Müller Ferdinand || Kravaře (''Graber'') || 19.10.1939 || 14.11.1875 || 17.7.1904
|-
| Müller Gregor. Th.Dr. || Petersburg || 21.1.1939 || 1875 || 1907
|-
| Musch Karl || Litvínov (''Oberleutensd.'') || 19. 7.1943 || 2.7.1871 || 11.5.1884
|-
| Náhlovský Joan. || Hodkovice (''Libenau'') || 6.6.1938 || - || -
|-
| Najman Nobert Msgre Dr. || || 16.5.1938 || 1874 || 10.3.1900
|-
| Neumann Josef S.J. || Bohosudov (''Mariaschein'') || 16.7.1944 || 11.6.1896 || 26.7.1928
|-
| Nosovsky Karl || St. Georgenthal || 25.11.1939 || - || -
|-
| Nowak Anton || Fugau (''Fukov'') || 12.8.1942 || 12.9.1874 || 15.7.1900
|-
| Ondroušek Anton Dr || Mladá Boleslav (''Jungbunzlau'') || 2.12.1939 || - || -
|-
| Pachalitschka Franz || Rumburk (''Rumburg'') || 19.4.1940 || 23.2.1864 || 25.3.1888
|-
| Palisa Josef, Dr., S.J.&lt;ref group=&quot;p&quot; name=&quot;CCchybí&quot; /&gt; || ''Mariaschein'' (Bohosudov) || 3.8.1942 Linz || 16.1.1865 || 1897
|-
| Parton Hermann || Býčkovice (''Pitschkowitz'') || 31.5.1941 || 5.4.1897 || 1.7.1923
|-
| Paska Jos. || Terezín || 10.6.1937 || 1864 || 25.3.1888
|-
| Petříček Josef&lt;ref group=&quot;p&quot; name=&quot;CCchybí&quot; /&gt; || || 23(13).12.1939 Rovensko || 26.6.1869 || 17.6.1894
|-
| Pientka Adolf || Levín (''Lewin'') || 26.10.1940 || 29.5.1872 || 30.5.1896
|-
| Plocek Ant. || || 6.1.1938 || 1857 || 17.5.1885
|-
| Polivka Franz || ''Riwitz'' || 28.12.1939 || - || -
|-
| Protze Stefan || Církvice (''Zirkowitz'') || 1.9.1943 Litoměřice (''Leitmeritz'') || 16.4.1864 || 25.3.1888
|-
| Přibil Johann || Bezdědice (''Kleinbösig'') || 7.6.1940 || 24.8.1858 || 3.3.1883
|-
| Puhl Josef || Horní Jiřetín (''Obergeorgenthal, St. Nikolaus'') || 29.10.1944 || 7.5.1909 || 16.6.1935
|-
| Rauber Eugen Siegfried&lt;ref group=&quot;p&quot; name=&quot;CCchybí&quot; /&gt; || || 10.9.1941 ''Bregenz'' || 2.9.1876 || 19.7.1903
|-
| Reindl Franz || Pšovka (''Mel.-Schoppka'') || 30.12.1939 || - || -
|-
| Reinwarth Johann || Veliká Ves (''Michelsdorf'') || 29.3.1944 Kadaň (''Kaaden'') || 9.1.1857 || 20.7.1880
|-
| Reissmüller Anton | || |3.1.1941 Litvínov (''Oberleutensd.'') || 26.2.1874 || 10.7.1898
|-
| Rettermeier Franz Maria, O. Min. Cap. || Liberec (kapuc.) (''Reichenberg'') || 29.10.1939 Pláň (''Plan'') || - || -
|-
| Richter Johann || || 28.8.1943 Doksy (''Hirschberg'') || 13.12.1869 || 7.7.1895
|-
| Rubatscher Thomas S.J.&lt;ref group=&quot;p&quot; name=&quot;CCchybí&quot; /&gt; || Bohosudov (''Mariaschein'') || 23.8.1942 Bolzano || 18.12.1867 || 28.7.1900
|-
| Říha Franc. || Bystřice || 1.4.1937 || - || -
|-
| Settmacher Ed. || Holany (''Hohlen'') || 8.5.1937 || 1863 || 16.5.1886
|-
| Scharnagl Theobald Andreas || Osek (cisterciáci) (''Ossegg'') || 9.6.1943 || 4.2.1867 || 17.6.1894
|-
| Schindler Wenzel || Doksy (''Hirschberg'') || 22.10.1944 || 11.1.1884 || 11.7.1909
|-
| Schlegl Theod. || Česká Lípa || 9.4.1938 || 1871 || 7.7.1895
|-
| Schleicher Alois || Krupka (''Graupen'') || 24.10.1939 || 2.5.1858 || 23.7.1886
|-
| [[w:Johann Schlenz|Schlenz Johann Mons.]] || Litoměřice (''Leitmeritz'') || 14.11.1939 || 27.12.1867 || 16.4.1892
|-
| Schlösinger Wilhelm, O. P. || Litoměřice (''Leitmeritz'') || 3.10.1941 || 22.10.1880 || 19.7.1903
|-
| Schober Josef || Blatno (''Platten'') || 21.2.1940 || 3.3.1972 || 19.7.1896
|-
| Schöler Josef || polní kaplan - nezvěstný || 1944 || - || -
|-
| Schöniger Karl || Podlesice (''Podletitz'') || 31.10.1939 || 30.4.1873 || 11.7.1897
|-
| Schröer Joh. || Bukov (''B. Bukau'') || 18.5.1937 || 1875 || 19.12.1897
|-
| Siegel Wilhelm || Údlice (''Eidlitz'') || 7.3.1940 || 17.8.1880 || 12.7.1903
|-
| Skopec Norbertus P. || || 28.4.1937 || - || -
|-
| [[w:František Soukal|Soukal Franc.]] || Sobotka || 12.7.1938 || 20.7.1866 Dětenice || 1892
|-
| Springer Jos. || Jeřmanice (''Hermannsthal'') || 30.9.1937 || 1892 || 11.7.1915
|-
| Steiner Karl Josef || Bílina (''Bilin'') || 26.3.1940 || 11.3.1863 || 25.3.1888
|-
| Steiner Rudolf&lt;ref group=&quot;p&quot; name=&quot;CCchybí&quot; /&gt; || || 23.1. 1943 (Podb. Rohozec) ''Teutschenrust'' || 29.11.1876 || 7.9.1902
|-
| Straka Anton. || Brenná (''Brenn'') || 20.1.1939 || 1893 || 1919
|-
| Svoboda Franz || Semily (''Semil'') || 4.4.1944 Mnich. Hradiště (''Münchengrätz'') || 21.8.1867 || 24.5.1891
|-
| Šťastný Venc. || Nebočady (''Neschwitz'') || 14.5.1937 || 1869 || 17.6.1894
|-
| Šubrt Rudolf || Týn-Rovensko || 19.12.1939 || - || -
|-
| Šváb Jan || Mcely || 14.1.1941 || 14.6.1889 Dol. Bojanovice || 29.6.1924
|-
| Tanzer Thomas || Libořice (''Lieboritz'') || 27.12.1941 || 29.12.1878 || 20.7.1902
|-
| Tengl Gottfried || Čermná (''Leukersdorf'') || 17.1.1940 Lipová (''Spansdorf'') || 22.3.1884 || 11.7.1909
|-
| Tobisch Edm., Msgre || Teplice - Šanov (''Töpl.-Schönau'') || 28.10.1937 || 1864 || 27.5.1888
|-
| Trissl Michael S. J.&lt;ref group=&quot;p&quot; name=&quot;CCchybí&quot; /&gt; || ''Mariasch., Leit.'' (Bohosudov, Litoměřice) || 7.10.1942 ''Wien'' (Vídeň) || 8.8.1860 ''Beidl'' (Něm.) || 21.6.1885
|-
| Tschernich Josef || Zákupy (''Reichstadt'') Střekov (Schreckenstein) || 13.5.1940 Zákupy (''Reichstadt'') || 27.8.1875 || 9.7.1899
|-
| Urlaub Otto || Most (''Brüx'') || 11.12.1942 || 5.9.1880 || 16.7.1905
|-
| Usler Joseph. || Děčín (''Tetschen'') || 17.8.1938 || 1866 || 16.5.1889
|-
| Vencl Franz || ''Liboschowitz'' || 22.8.1944 || 2.1.1881 || 15.7.1906
|-
| Vošický Wenzel || || 11.12.1940 Arnoltice (''Arnsdorf'') || 23.9.1870 || 11.7.1897
|-
| Vrba Rudolf || Bělá p. B. (''Weißwasser'') || 18.10.1939 || - || -
|-
| Walter Josef || Velký Šenov (''Groß-Schönau'') || 10.3.1940 || 7.8.1880 || 12.7.1903
|-
| Weinhart Venc. || Teplice || 19.2.1937 || 1867 || 24.5.1891
|-
| Wildner Franz || Čermná (''Leukersdorf'') || 20.12.1942 || 12.3.1891 || 5.7.1914
|-
| Wohlmann Ant. || || 27.11.1937 || 1871 || 5.7.1896
|-
| Wohlrab Karl || Chomutov (''Komotau'') || 1.6.1944 || 23.1.1871 || 5.7.1896
|-
| Zeischka Jos. || Vidhostice (''Widhostitz'') || 9.10.1938 || 1888 || 5.7.1914
|-
| Zikmund Anton. || Skalsko || 28.8.1937 || - || -
|-
| Zingel Aug. Msgre || Jablonec n. N. (''Gablonz an N.'') || 29.1.1939 || 1876 || 1900
|-
| Zörner, Venc. || Liberec (''Reichenberg'') || 11.5.1938 || 1904 || 13.3.1932
|}

== Odkazy ==
=== Poznámky ===
&lt;references group=&quot;p&quot; /&gt;

=== Literatura ===
* ''Ordinariatsblatt'' [[w:Diecéze litoměřická|litoměřické diecéze]] pro roky 1937-1944
* ''Catalogi cleri'' litoměřické diecéze 1937,1938,1939,1941,1944

=== Související články ===
* [[Dějiny litoměřické diecéze/Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1886-1937|Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1886-1937]]
* [[Dějiny litoměřické diecéze/Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1945-2015|Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1945-2015]]

[[Kategorie:Diecéze litoměřická]]</text>
      <sha1>snih6x6ca45bhuxfpvosqg03a29xvzi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Proslov</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7509</id>
    <revision>
      <id>45717</id>
      <parentid>45716</parentid>
      <timestamp>2022-04-23T00:13:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka Lyalikoff</username>
        <id>4811</id>
      </contributor>
      <comment>/* Externí odkazy */ oprava prolinku</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="19339" xml:space="preserve">[[Soubor:Korolupy celkový pohled před rokem 1945.jpg|náhled|Obec [[w:Korolupy|Korolupy]] (německy ''Kurlupp'') se nachází v na jihozápadě Jihomoravského kraje v okrese Znojmo. První písemná zmínka o Korolupech pochází z 12. prosince roku 1371, kdy markrabě Jan přikázal Petrovi Hechtovi z Rosic, toho času purkrabímu na Frejštejně a Vranově, aby byl poslem k deskám při vkladech Jindřicha z Hradce (a to i vsí Chrlop a Mešovic) ''Seydlinovi'' ze Sichelbachu a Lubnice.&lt;ref&gt;Stavovské listiny, výtah z katalogu Dr. Mojmíra Švábenského, (1212) 1310 - 1847, s. 18, č. 84.&lt;/ref&gt; Do června roku 1945 ve vsi žilo převážně německé obyvatelstvo s malou českou menšinou. Přelomové události 20. století ovlivnily nejen život místních obyvatel, ale podepsaly se také na vývoji celého regionu.]]

Po bojích římskoněmeckého krále [[w:Jindřich III. Černý|Jindřicha III.]] a markrabího [[w:Vojtěch Babenberský|Vojtěcha Babenberského]] s českým knížetem [[w:Břetislav I.|Břetislavem]] připadlo dobyté území mezi Dunajem, Chubou (''Kaja'') a Dyjí k [[w:Rakouské markrabství|Východní marce]] a řeka Dyje tvořila vojenskou hranici mezi Moravou a Východní markou. Král Jindřich si z titulu zeměpána ponechal většinu území a některá udělil do přímé správy [[w:Babenberkové|Babenberkům]], kteří od konce 11. století svěřili kolonizační působnosti na území sahajícím od [[w:Raabs an der Thaya (hrad)|hradu Rakous]] (''Raabs an der Thaya'') až po [[w:Bítov (hrad)|Bítov]] svým ministeriálům z [[w:Pernegg (Dolní Rakousy)|Perneku]], hrabatům původem z dolního povodí [[w:Inn|Innu]] ve východním Bavorsku. K menší korekci hranice na Dunaji došlo po bitvě u Mailberka (Mouriberg), kdy český kníže [[w:Vratislav II.|Vratislav II.]] a jeho mladší moravský bratr [[w:Konrád I. Brněnský|Konrád I.]], kníže brněnsko-znojemský, porazili [[w:Leopold II. Babenberský|Leopolda II. Babenberského]], čímž se nejsevernější oblouky Dyje dostaly k moravskému území (předpolí Bítova zabezpečené novým hradem Vranovem).

Část rakouského Podyjí u dyjského brodu na jihozápadní Moravu spravovali asi od první poloviny 12. století ve službách hrabat z Perneku páni z Trnavy (''Herren von Thürnau'') s erbem tří leknínových lupenů,&lt;ref&gt;Členové rodu erbu tří leknínových lupenů se na zač. 13. století nacházeli v Miroslavi, Myslibořicích (Hartleb a Ekhart), rakouské Trnavě a na Frejštejně. In: Josef Žemlička, Čechy v době knížecí, 1034-1198&lt;/ref&gt; jež si na vysokém ostrohu nad soutokem Dyje (u obce ''Dolní Trnávka / Unter-Thürnau'') a potoka Javorka (''Gaberbach'') vystavěli hradní sídlo. V roce 1157 je doložen ''Ekkihard de Tirnua'' s dvěma bratry, v roce 1175 Oldřich de Tiernahc (''Ulrich de Tiernahc''). Další z rodu ''Wernhard de Trnowa'' vstoupil do služeb moravského markraběte [[w:Vladislav Jindřich|Vladislava Jindřicha]], za což získal právo kolonizovat přilehlé moravské pohraničí.

Po válečných konfliktech mezi posledními Babenberky a českými Přemyslovci a po nástupu krále a vévody [[w:Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] se Podyjí stalo vnitrozemským územím. Sám panovník se očividně snažil nově získané rakouské země propojit se zemí svého původu. V roce 1251 vstoupil do užších vztahů s Moravou také dolnorakouský klášter v Jeruši (''Stift Geras''). Vikart z Trnavy (''Wichard de Thyrnach'')&lt;ref&gt;„Die Tirna”. (Jahrbuch für Landeskunde v. N.-Oe. II.; Wien 1869, S. 325) auch F. X. Kießling, „Die drei Thayaburgen Buchenstein, Eibenstein, Unter-Thyrnau nebst der Oertlichkeit Lehstein&quot; (Wien 1895) und „Bote aus dem Waldviertel&quot;, XVIII. Jahrg. 1895), Nr. 429&lt;/ref&gt; téhož roku daroval se svolením panovníka a též své choti (''Wulfhild de Tyrna'') a synů (''Walther, Wernharb a Ulrich de Tyrna'') jerušskému klášteru patronátní právo ke kostelu (sv. Jakuba) ve Vratěníně (''Wratingen, Vraetingen''). Založená ves Vratěnín tvořila tehdy součást většího Vikartova majetkového celku, který se rozprostíral po obou stranách hranice se správním centrem na hradě Trnava.&lt;ref&gt;Podle ''Antona von Perger''se od 13. stol. hlavním působištěm pánů z Trnavy stala Vídeň a v pol. 14. stol. byl rod povýšen do rytířského stavu. Anton Franz Ritter von Perger (* 20. Dezember 1809 Wien; † 14. April 1876) rakouský malíř, grafik a spisovatel, syn malíře a mědirytce Sigmunda Ferdinanda von Perger, otec chemika Huga von Perger a hudebníka Richarda von Perger.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[https://books.google.at/books?id=Jd6TjzKZ7IkC&amp;pg=PA329&amp;dq=Die+Tirna&amp;hl=de&amp;sa=X&amp;ved=0ahUKEwjYh4X1_YXdAhWRxIsKHeq5BykQ6AEIMzAC#v=onepage&amp;q=Die%20Tirna&amp;f=false Jahrbuch für Landeskunde von Nieder-Oesterreich, Band 2]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[https://books.google.at/books?id=Srem9TqtjMsC&amp;pg=PA167&amp;dq=Die+Tirna&amp;hl=de&amp;sa=X&amp;ved=0ahUKEwjYh4X1_YXdAhWRxIsKHeq5BykQ6AEIKDAA#v=onepage&amp;q=Die%20Tirna&amp;f=false Berichte und Mitteilungen des Altertums-Vereines zu Wien, Band 15]&lt;/ref&gt;

Vikartovi bratranci Wernhart a jeho bratr Oldřich (též erbu tři leknínových lupenů) se psali roku 1251 po Budči (1251 ''Wernhardus de Putsche'', ''Vlricus de Putsche'') a Wernhart roku 1259 po Loukovicích / Slavíkovicích (''Wernhard von Laúkwicz''),&lt;ref&gt;CDM III n. 374.Regest: CDB 5/3 n. 1359, [http://monasterium.net/mom/AT-StiAZ/Urkunden/1265.2/charter?q=Wichard Stiftsarchiv Zwettl]&lt;/ref&gt; kdy na Vranově svědčil při daru svého příbuzného Vikarta z Trnavy a jeho zetě Jana z Dobřan při obdarování řádu magdalenitek v západočeských Dobřanech. Po smrti Vikartově přijal predikát z Trnavy (1271 Wernhard de Dirna).&lt;ref&gt;Zwettl, Stiftsarchiv Urkunden (1055-1742) 1271 VII 10, in: monasterium.net, URL &lt;http://monasterium.net/mom/AT-StiAZ/Urkunden/1271_VII_10.1/charter&gt;, accessed at 2018-08-11Z&lt;/ref&gt; Potomkem Oldřicha byl pravděpodobně Winhard z Loukovic / Slavíkovic (''Winhardus de Laukwicz'', r. 1265)&lt;ref&gt;[http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&amp;cat=3&amp;bookid=69&amp;page=381 CDM III, s. 377, č. 374]&lt;/ref&gt; a dalšími následníky vladykové ze Slavíkovic.&lt;ref&gt;PLAČEK, M.: Rakouský rod, s. 83, p. 19; PILNÁČEK, J.: Staromoravští rodové, s. 26; s. 83&lt;/ref&gt; K nim patřil Bernhard (''Bernhardi de Laucwycz''), jež po sobě zanechal vdovu Jitku (''Jutca de Laucwycz'').&lt;ref&gt;MZD I, s. 11, č. 206; s. 11, č. 208&lt;/ref&gt; Budeč se později dostala do držení Ranožírovců, snad sňatkem s nějakou členkou Vikartovy větve.&lt;ref&gt;CDM VII. s. 523-526, č. 708; PLAČEK, M.: Rakouský rod, s. 83&lt;/ref&gt;

Někdy kolem poloviny 13. století založili potomci pána ''Wernharda de Trnowa'' hrad [[w:Frejštejn|Frejštejn (''Freistein'')]]. Páni z Frejštejna (''Frei von Freistein'') nosili stejný erb jako jejich příbuzný Vikart z Trnavy (''Wichard von Thürnau''). V roce 1251 mu svědčili Oldřich (Ulrich) zvaný Liber (''Svobodný, německy Frei'') a jeho syn Gaytmar (později s přídomkem ''Vreyensteyn'') při obdarování [[w:Opatství Geras|jerušského kláštera]]. V roce 1286 se Oldřich Frej z Frejštejna (''Ulrich Frei von Freistein'') vzdal se souhlasem svých dědiců a jeho bratrů Heinricha a Marcharta čtyř plstěných párů bot, každoročního daru kláštera v Jeruši. Skromný gotický hrad Frejštejn, tehdy spadající do obvodu bítovské kastelanie, byl jako sídlo lapků roku 1286 se souhlasem mladého českého krále [[w:Václav II.|Václava II.]] rakouským vévodou [[w:Albrecht I. Habsburský|Albrechtem I.]] dobyt, pobořen a pravděpodobně navrácen českému králi a moravskému zeměpánovi.

Hrad byl ještě za vlády Václava II. znovu obýván a stavebně značně rozšířen. V roce 1310 se na listině [[w:Rajmund z Lichtenburka|Rajmunda z Lichtenburka]] připomíná Markvart Frej (Marquart Frey),&lt;ref&gt;CDM 6, 1307-1333, s. 31. Rajmund z Lichtenburka zastavuje oslavanskému klášteru plat 10 hřiven pražských grošů na vesnicích [[w:Radkovice u Hrotovic|Radkovicích]], [[w:Udeřice|Udeřicích]] a [[w:Bačice|Bačicích]], listinu stvrzují pán Smil z Krumvaldu, jeho bratr Wolfram, Bohuslav z Šakvic, Jaroš z Vydří, Maršík z Knínic a Marquart z Frejštejna,&lt;/ref&gt; v roce 1322 a 1323 při obdarování [[w:Klášter Zwettl|Světelského kláštera]] (''Stift Zwettl'') Oldřich Frej (Ulrich Vrey).&lt;ref&gt;Liechtenfels, 13. prosinec 1322, Zwettl, Stiftsarchiv Urkunden (1055-1742) 1323 II 02, in: monasterium.net. Albrechtsberg, 2. února 1323, Zwettl, Stiftsarchiv Urkunden (1055-1742) 1323 II 02, in: monasterium.net.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Na řece Světlá (Zwettl) se rozprostíraly pozemky Kueringů, kteří založili r. 1138 klášter Světlou. Potřebné pozemky k tomuto účelu dostal Hadmar z Kueringu od krále Konráda III. a vévody Leopolda Bavorského r. 1139.&lt;/ref&gt; Od třicátých let 14. století se hrad Frejštejn nacházel ve správě zeměpanských purkrabí: roku 1331 se připomíná purkrabí Konrád z Bítova s chotí Budislavou, roku 1354 a 1371 Petr Hecht z Rosic (též purkrabí na hradě ve Vranově a držitel blíže nespecifikovaného léna u benediktýnského kláštera v Melku)&lt;ref&gt;Niederösterreichisches Landesarchiv Urkundensammlung des Ständischen Archivs StA Urk 2055, in: monasterium.net, URL [http://monasterium.net/mom/AT-NOeLA/StA_Urk/StA_Urk_2055/charter 1420 - Nikolaus, Abt von Melk, belehnt Mert den Fabrukk mit den Melker Lehen, die dieser von Peter dem Hecht gekauft hat.]&lt;/ref&gt;, syn Wernharda Hechta z Rosic (erbu stříbrné štiky&lt;ref&gt;Štika - německy der Hecht&lt;/ref&gt; ve skoku v červeném poli).&lt;ref&gt;Jiří Kacetl - Petr Lazárek - David Molík: [http://www.muzeumznojmo.cz/O-muzeu/Publikace Hrady a zámky moravsko-rakouského Podyjí], česky a německy&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Stanislav Vohryzek: [https://is.muni.cz/th/w0uzp/?so=nx Šlechta na jihozápadní Moravě do husitských válek]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Wernhard Hecht z Rosic měl v zástavě od krále Jana Omice s tvrzí a ves Bukovany za 80 hř. gr. pražských, jež mu r. 1319 vyplatil královský číšník Oldřich z Khessinga a sám je přijal od krále v zástavu za 200 hř. gr. praž. na tak dlouho, až by se jemu, nebo jeho dědicům, splatily tyto peníze. In: Vlastivĕda Moravská, Musejní spolek v Brně 1904, s. 337&lt;/ref&gt; V roce 1377 je na rakouské straně zmíněn ''Niclas der Hecht'', purkrabí na hradě Waidhofenu (''Vetter Niclas der Hecht, die zeit purgraf ze Waydhofen'').&lt;ref&gt;Weitra, Schlossarchiv Urkunden (1339-1606) 1377 06 24, in: monasterium.net, URL [http://monasterium.net/mom/AT-SchlAWei/Urkunden/1377_06_24/charter Siegler: 1. „die erbern mein Vetter Niclas der Hecht, die zeit purgraf ze Waydhofen]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Stanislav Vohryzek: Hechtové z Rosic / Die Hecht von Rossitz&lt;/ref&gt;

Část Vikartova majetku se po jeho smrti dostala do držení [[w:Fulštejnové|pánů z Fulštejna]]. V roce 1310 získal [[w:Klášter Oslavany|klášter v Oslavanech]] od Izoldy, vdovy po Matějovi z Fulštejna (''Mathei de Fullenstein''), zboží v [[w:Menhartice|Menharticích]], [[w:Hluboká (Dešná)|Hluboké]], [[w:Bělčovice|Bělčovicích]], [[w:Uherčice (okres Znojmo)|Uherčicích]], Kozojedech, [[w:Stálky|Stálkách]], [[w:Stupešice|Stupešicích]] a [[w:Křepice (okres Znojmo)|Křepicích]]. Donaci potvrdila roku 1312 královna Eliška Přemyslovna.&lt;ref&gt;Moravský zemský archiv v Brně Cisterčiacki Brno (1225-1748) 1312 VIII 10, in: monasterium.net, URL &lt;http://monasterium.net/mom/CZ-MZA/E09/1312_VIII_10.1/charter&gt;, accessed at 2018-08-11Z, [http://monasterium.net/mom/CZ-MZA/E09/1312_VIII_10.1/charter král Jan potvrzuje darování Isoldy (''Ysaldis abbatissa monasterii de Osla''), choti Matěje z Fulštejna (''ab Izaldi consorte Mathei de Fullenstein'')]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt; CDM VI, s. 46-47, č. 62; s. 47, č. 63; MĚŘÍNSKÝ, Z.: Od připojení Moravy, s. 201; PLAČEK, M.: Rakouský rod, s. 88&lt;/ref&gt; K majetku Fulštejnů (dříve Vikarta z Trnavy) snad patřily i vsi [[w:Dešná (okres Jindřichův Hradec)|Dešná]], [[w:Županovice (okres Jindřichův Hradec)|Županovice]] a zaniklé Ocmanice (v katastru obce Dešná), jež se prodejem nebo postoupením v léno dostaly k majetkům [[w:Arcidiecéze olomoucká|olomouckého biskupství]] (v roce 1320 v držení pánů z Walsee).&lt;ref&gt;CDM 7 (1334-1349): král Karel IV. propůjčuje Heinrichovi z Waldsee a na Drosendorfu městečko Vratěnín, s. 574/1006, [http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&amp;cat=3&amp;bookid=68&amp;page=578 ]&lt;/ref&gt; Příznivcem kláštera
byl i Jan z Klinkenberka, který neznámo kdy klášteru daroval les u Kozojed. Majetky kláštera se v této části území udržely až do roku 1493, kdy abatyše Kateřina prodala 11 a půl lánů v Uherčicích, pusté Kozojedy, již zmíněný les ležící u této vsi a dále jeden a půl lánu ve Stálku Litoltovi z Krajku.&lt;ref&gt; MZD 2, s. 54-55, č. 178; s. 58, č. 200.&lt;/ref&gt; Část Uherčic byla zeměpanským lénem.

Druhou část území po Vikartovi z Trnavy (''Tyrny'') získali páni z Klinkenberka. Jan z Klinkenberka (''Johann von Klingerberg /Chlingerverch''), zástavní majitel dolnorakouského hradu [[w:Litschau|Litschau]], držel také hrad Trnavu (Tierna), vsi Rabesreith a Luden nedaleko [[w:Drosendorf-Zissersdorf|Drozdovic (''Drosendorf'')]], městečko [[w:Vratěnín|Vratěnín]] se clem a rychtou, popluží u Lubence (''die Ecker zu Lubentz''/ Lubnice)&lt;ref&gt;Stejný název nesl cisterciácký klášter „Łubnitz/Lubenez” (Łubnice/Lubenec, nyní Velkopolské vojvodství) z první poloviny 13. století. In: Waldemar P. Könighaus: Die Zisterzienserabtei Leubus in Schlesien von ihrer Gründung bis zum Ende des 15. Jahrhunderts, s. 214 a 261&lt;/ref&gt; a u Šonovic (zaniklá ves),&lt;ref&gt;Šonovice ležely snad mezi Hlubokou a Vratěnínem, kde se nachází polní trať Šanovice, NEKUDA, V.: Zaniklé osady, s. 48;&lt;/ref&gt; ves [[w:Rancířov|Rancířov]] s fojtstvím a rychtou, [[w:Mešovice|Mešovice]] s třemi a půl lány, v [[w:Lubnice|Hafnerluden]] (nyní též Lubnice) poplužní dvůr s třemi podsedky a dva podsedky v [[w:Kostníky|Kostníkách]] a dále dvůr s rychtou a příslušenstvím v [[w:Mladoňovice (okres Třebíč)|Mladoňovicích]], které obdržel snad od [[w:Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] v roce 1319 jako samostatné léno.&lt;ref&gt;Franz Karl Wissgrill: Schauplatz des landsässigen niederoesterreichischen Adels vom Herren- und Ritterstande von dem XI.Jahrhundert: Bd.I-V., Band 5, 1804, s. 172 - Klingenberg: Johann Herr von Klingenberg hatte zur Gemahlin Agnes Herrin von Meyssau, und mit ihr den Sohn Heinrich, nebst zwo Töchtern Elisabeth und Agnes erzeugt, von welchen Elisabeth um das Jahr 1362 Reimprecht Herr von Schönberg, Agnes um das Jahr 1370 Johann Herr von Liechtenstein zu Nickolsburg, Herzogs Albert III. Obershofmeister gehabt hat. Der Sohn Heinrich von Klingenberg zoge im Krieg zwischen den Königen Philipp dem VI. von Frankreich und Eduard III. König von England, mit Johann König von Böhmen den Franzosen zu Hilfe, und ist sammt dem König Johann in der blutigen Schlacht bey Creffi oder Creesy, in welcher die Engeländer siegten, am Mittwoch vor Bartholomäi Tag 1346 ungekommen. Er war der lezte Mannssprosse der Klingenberg von der Linie zu Klingenberg und Litschau in Oessterreich. Ausser diessen aber lebten im selbigen Jahrhundert auch von der Schwäbischen Linie in Niederössterreich - Conrad und Albert.&lt;/ref&gt; V roce 1323 Jan Lucemburský povýšil Vratěnín na trhové městečko a udělil mu právo trhu, který se konal každý týden ve středu. 

V roce 1348 udělil [[w:markrabě Karel|Karel IV.]] odúmrť po pánech z Klinkenberka, tak jak ji drželi bratři Jan, Albrecht a Jindřich z Klinkenberka (''Johansen, Albrechten und Heinrichten von Chlingenberg'')&lt;ref&gt; Jan, Albrecht a Jindřich z Klinkenberka byli synové Oldřicha II. z Klinkenberka a synovci Jindřicha II. z Klinkenberka, biskupa v Kostnici: [https://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/kindlervonknobloch1898bd2/0303/image Rodokmen Klingenberg]&lt;/ref&gt; a před nimi páni z Trnavy (''zu dem Huse ze Tyrnach''), Jindřichovi [[w:Páni z Valsy|z Waldsee]] a Drosendorfu.&lt;ref&gt;CDM 7 (1334-1349): král Karel IV. propůjčuje Heinrichovi z Waldsee a na Drosendorfu městečko Vratěnín, s. 574/1006, [http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&amp;cat=3&amp;bookid=68&amp;page=578 ]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Mladoňovice pak získal Jindřich z Hradce a v roce 1349 mu léno potvrdil Karel IV. Snad v této souvislosti pak držel majetky u Mešovic a Korolup. Později ale léno Mladoňovice ve spojení s pány z Hradce zmíněno není. V polovině 14. století vedli také spor o hrad Cornštejn s Lichtenburky z Bítova.&lt;/ref&gt; Od Wolfganga a Oldřicha z Wallsee získal vratěnínské léno stejně jako dolnorakouský hrad Trnavu Heinrich z Rauhensteinu. V roce 1379 pak tento majetkový komplex prodal Hansovi z Trnavy. Další listinu na toto léno vydal v roce 1411 Václav IV., z té však není jasné komu. V roce 1423 udělil vratěnínské zboží král Zikmund jako manství Lipoltovi z Krajku, což v roce 1425 svým listem stvrdil moravský markrabě a rakouský vévoda Albrecht. V roce 1494 toto léno propustil Vladislav Jagellonský Volfgangovi z Krajku. Tehdy k lénu patřilo městečko Vratěnín, Mladoňovice, v Mešovicích pět půllánů a čtyři čtvrti a dále dvůr zvaný Sitznhof, role a louka v Rancířově, pět a
půl lánů a sad v Kostníkách, dvůr s příslušenstvím v Hafnerluden (Lubnici). Zde zmíněnu pustou vsí Stoječice jsou snad Šonovice zmiňované v zápisu z roku 1348.&lt;ref&gt;Stanislav Vohryzek: Šlechta na jihozápadní Moravě do husitských válek, s. 175: CDM VII, s. 574-575, č. 791; Šonovice zanikly, ležely mezi Hlubokou a Vratěnínem, kde je trať Šanovice, NEKUDA, V.: Zaniklé osady, s. 48; MĚŘÍNSKÝ, Z.: Od připojení Moravy, s. 199; PLESSER, A.: Zur Kirchengeschichte des Waldviertels in der Zeit der Visitation von 1544 und überhaupt vor dem Ueberhandnehmen des Luthertums. Geschichtliche Beilagen zum St. Pöltner Diözesanblatt IX, 1911, s. 273; ZBYTKY REGISTER, s. 89, č. 626; s. 121, č. 854; MZD 2, s. 54-55, č. 178.&lt;/ref&gt; 

== Odkazy ==
=== Reference ===
&lt;references /&gt;
=== Externí odkazy ===
* {{Wikipedie|článek=Korolupy}}
* {{Wikislovník|heslo=Korolupy}}
* [https://www.mza.cz/indikacniskici/skica/detail/1724 Indikační skica Korolupy (Kurlupp) 1824]
* [http://www.suedmaehren.at/ort/kurlupp/ Südmähren/Kurlupp] německy
* Stanislav Vohryzek: [https://is.muni.cz/th/w0uzp/?so=nx Šlechta na jihozápadní Moravě do husitských válek]
* Jiří Kacetl - Petr Lazárek - David Molík: [https://www.muzeumznojmo.cz/admin/images/files/Hrady%20Podyji%20slovem_Burgen%20Thayatals%20in%20Wort.pdf Hrady a zámky moravsko-rakouského Podyjí], česky a německy
* Jiří Kacetl: [https://www.youtube.com/watch?v=Jy8dvNMZNLY&amp;t=523s Moravsko-rakouské pomezí v éře Přemyslovců], videozáznam přednášky
* Filozofický ústav AV: [https://sources.cms.flu.cas.cz/src/index.php?s=v&amp;cat=16 Databáze Czech Medieval Sources (online)], kterou poskytuje výzkumná infrastruktura [https://lindat.cz LINDAT/CLARIAH-CZ], podporovaná MŠMT ČR (projekt č. LM2018101)

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>jnvv7toppu7gqvx9197psdjf134knpr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Vzdávání holdu císaři Františku Josefu I.</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7510</id>
    <revision>
      <id>40884</id>
      <parentid>38320</parentid>
      <timestamp>2019-11-27T14:42:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Richardkiwi</username>
        <id>6542</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>([[c:GR|GR]]) [[c:COM:FR|File renamed]]: [[File:Franz von Matsch Die deutsches Bundesfürsten huldigen Kaiser Franz Joseph.jpg]] → [[File:Franz von Matsch Die deutschen Bundesfürsten huldigen Kaiser Franz Joseph.jpg]] [[c:COM:FR#FR3|Criterion 3]] (obvious error) (corr. typo)</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="11969" xml:space="preserve">[[Soubor:Franz von Matsch Die deutschen Bundesfürsten huldigen Kaiser Franz Joseph.jpg|náhled|Německá spolková knížata vzdávají 7. května 1908 v zámku Schönbrunn císaři Františku Josefovi I. hold u příležitosti 60. výročí panování.]]
František Josef I. nastoupil na trůn v osmnácti letech po svém odstoupivším strýci Ferdinandu I. Vlády se ujal v sále olomouckého arcibiskupského paláce 2. prosince 1848 a jeho 68 let trvající panování ukončila smrt 21. listopadu 1916. Je tedy nasnadě, že celá druhá polovina 19. století je spojena s vládou císaře a krále Františka Josefa I. Až na revoluční období roku 1848 a Prusko-rakouské války v roce 1866 se odvíjel život v zemích Koruny české (a potažmo na jihozápadní Moravě) do roku 1914 v poklidné mírové době. Tak jako v celém mocnářství pořádali i obyvatelé jihozápadní Moravy slavnosti a bohoslužby k uctění panovníka a jeho rodiny. Příležitostí k holdování a projevování loajality k vládnoucímu Habsbursko-lotrinskému rodu se našla za 68 let celá řada. V žádném případě se ale nezapomínalo na jeho narozeniny a oslavy výročí jeho panování, která přinášela obcím a městům možnost pojmenovat po císaři veřejně prospěšné stavby.

== Vratěnín/ oslava k 25. výročí uzavření sňatku císařského páru ==
Tržní městečko Vratěnín u holdu císařskému páru k jeho 25. výročí uzavření sňatku nemohlo chybět. V předvečer oslav 23. dubna 1879 se konal za doprovodu místní kapely (Zapfenstreich) pochodňový průvod (Fackelzug) vyzdobenou obcí, kde před domem starosty obce byl vystaven portrét její výsosti. Vlastní oslava 24. dubna začínala v devět hodin ráno budíčkem (Tagreveille), pokračovala slavnostní mší svatou za účasti představenstva obce, školní rady, školního žactva atd. Od kostela se vydal celý průvod za doprovodu kapely do školní budovy. Zde promluvil nadučitel Karl Förster a žáci zapěli dvě patriotické písně. Odpoledne se konal výlet za doprovodu místní honorace a večer taneční věneček. Žádná císařská oslava se samozřejmě neobešla bez třikrát provolané slávy císaři.&lt;ref&gt;(Neuigkeits) Welt Blatt, Sa, 19. April 1879, Seite 5&lt;/ref&gt;

== Korolupy/oslava císařových narozenin ==
[[Soubor:GottErhalteFranzDenKaiser.gif|náhled|400px|Noty a text první hymny]]
[[Soubor:HaydnGottErhalteFranzDenKaiserQuartetVersionPianoReduction.ogg|vpravo|Audio: Volkshymne (.ogg, 156k)]]
Vzhledem k tomu, že císař František Josef byl velkým podporovatelem a mecenášem dobrovolných hasičů, vzdávali hold císaři také korolupští hasiči. V roce 1896 se 18. srpna odebrali v parádních uniformách na mši svatou a po jejím ukončení se sešli před zbrojnicí, kde velitel Franz Blažek promluvil k družstvu, vyzdvihl povinnosti a morálku hasičů a vyslovil přání, „aby Bůh dal a milovaný panovník ještě dlouhá léta užíval svého života”. Hasiči sborově provolali třikrát slávu (Hoch!) a místní kapela ukončila narozeninovou oslavu zahráním hymny.&lt;ref&gt;Welt Blatt, 27. August 1896.&lt;/ref&gt;

== Korolupy/oslava 50. výročí císařova vladaření ==
Dvoudenní oslavu 50. výročí panování císaře Františka Josefa zahájili obyvatelé Korolup v podvečer 30. července roku 1898 průvodem dobrovolných hasičů a školní mládeže s hořícími pochodněmi (Fackelzug) pod vedením nadučitele Ernesta Körnera. V neděli 31. července v 8 hodin ráno se vydal průvod od fary k místnímu [[w:Kostel svatého Vavřince (Korolupy)|kostelu sv. Vavřince]], kde pan farář Martin Sperka držel k poctě císaře mši svatou. Z kostela se účastníci oslavy přesunuli do školní budovy a po proslovu pana nadučitele Körnera a radostného provolání třikrát Hoch! se děti pod dozorem odebraly na místo k oslavě, kde jim předseda školního výboru rozdal občerstvení. Po obědě dorazili na oslavu hosté z Drosendorfu, Elsernu, Písečné, Uherčic a Vratěnína. Zábavné odpoledne odstartovalo školní představení a cvičení dobrovolných hasičů pod velením Franze Blažka. Hřebíčkem oslavy se stal projev pana faráře Clemense Kryla z obce Niklasberg k poctě císaře a odeslání holdovacího telegramu císaři do [[w:Bad Ischl|Bad Ischlu]].&lt;ref&gt;Kaiser-Jubiläum zu Kurlupp. Die freundliche Ortschaft Kurlupp bei Ungarschitz in Mähren hat — wie man uns schreibt — am 30. und 31. Juli das fünzigjährige Regierugs-Jubiläum des Kaisers in festlicher Weise begangen. Am Abend des 30. Juli durchzog ein von der freiwilligen Feuerwehr und der Schuljugend unter der Leitung des Herrn Schulleiters Ernst Körner veranstalteter Fackelzug den Ort. Den Festmorgen des 31. Juli eröffnete eine Tagreveille (Aufwecken), woraus sich um 8 Uhr vom Pfarhause aus ein festlicher Zug zur Pfarrkirche bewegte, woselbst der hochw. Herr Pfarrer Martin Sperka eine tiefdurchdachte patriotische Festpredigt und darauf ein feierliches Hochamt abhielt. Im Schulhause, wohin sich sodann die Festtheilnehmer verfügten, hielt der Herr Schulleiter eine bezügliche markante Ansprache aus, die in ein dreifaches, begeistertaufgenommenes Hoch auf den Kaiser anklang. Hiernach wurden die Kinder auf den Festplatz geführt und vom Herrn Schulobmanne bewirthet. Am Nachmittag erschienen zahlreiche liebe Festgäste aus Drosendorf, Elsern, Pieslinq, Ungarschitz und Fratting, um der äußerst gelungenen Schul- und Schauübung der unter ihrem tüchtigen Hauptmann Franz Blažek kräftig erblühenden freiwilligen Feuerwehr beizuwohnen, woraus erst das eigentliche Volkffest seinen Anfang nahm. Den Höhepunkt desselben bildete die vom hochw. Herrn Pfarrer von Niklasberg, Clemens Kryl, gehaltene Festrede und die Absendung eines Huldigungs-Telegrammes an den Kaiser nach Ischl. Welt Blatt, 18. August 1898.&lt;/ref&gt;

== Vranov/Císařský jubilejní most ==
Dřevěná lávka přes řeku Dyji v tržním městečku [[w:Vranov nad Dyjí|Vranově]] pod zámeckou skálou k továrně na cement a betonové díly pana Halamaska byla už léta v dezolátním stavu a nakonec ji vzala velká voda. Téměř současně založili obyvatelé domů postižené oblasti dobročinnou sbírku na stavbu nového mostu. Starosta města pan Czeloth přišel s návrhem, že by město mohlo postavit most na vlastní náklady a otevřít ho k 50. výročí panování monarchy. Císař František Josef I. projevil totiž přání, aby obce a města oslavila slavné výročí dobročinnými skutky nebo vybudováním veřejně prospěšných staveb. Město zadalo zakázku místnímu tesaři a zaslalo na c. k. okresní hejtmanství žádost o pojmenování dřevěného mostu „Císařský jubilejní most” (Kaiser Jubiläums Brücke).

V neděli 11. prosince roku 1898 ve čtyři hodiny odpoledne byl ověnčený most s obrazem císaře připraven k slavnostnímu otevření. V čele průvodu kráčela vranovská kapela s vlajkonoši, za ní představenstvo města, c. k. státní úředníci, úředníci z panského dvora, místní farář, učitelský sbor a zástupci všech spolků, spolek vojenských veteránů, místní spolek dobrovolných hasičů a obyvatelé Vranova. Starosta pronesl oslavnou řeč a poděkoval všem, kteří se na stavbě mostu a jeho uvedení do provozu podíleli. Celý průvod se pak vydal přes novou dřevěnou stavbu na druhý břeh a tím byl most veřejnosti otevřen.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, neděle 16. prosince 1898, str. 5.&lt;/ref&gt;

== Vranov/oslava 70. císařových narozenin ==
V sobotu 18. srpna roku 1900 se tržní městečko Vranov na počest císařových 70. narozenin poprvé rozzářilo pod elektrickým světlem. O květinovou a vlajkovou výzdobu v černo-žlutých barvách se postarala místní skupina spolku [[w:Bund der Deutschen|Bund der Deutschen Südmährens]]. V neděli 19. srpna oslavy pokračovaly. V 9 hodin ráno se konala slavnostní mše svatá, které se účastnilo nejen místní vysoké úřednictvo, ale také mnoho letních hostů. Odpoledne město uspořádalo na Hraběnčině louce (Gräfinwiese) velkou zahradní slavnost, ke které se žáci pod dohledem učitelského sboru, spolek vojenských veteránů, dobrovolných hasičů a nespočet letních hostův odebrali v dlouhém průvodu.

Po celé louce se nacházely atrakce jako lezení na strom, závody ve skákání v pytli, ruský kuželník, korzo z konfetami, zpěv, tanec, stánek s párky a pivem. Největší zájem byl o děvčata s výherními losy a zajíci pro štěstí (Glückshasen), které byly v mžiku vyprodány. Samozřejmě nechyběly ani slavnostní projevy. Po setmění se všichni seřadili s rozsvícenými lampiony a loučemi v průvodu a odkráčeli do elektricky nasvíceného městečka. Na závěr před hostincem pana starosty Czelotha „zur Rose&quot; (U růže) přednesl nadučitel Fuchsa dojemný projev na oslavu císaře a více jak tisíc osob sborově a s nadšením zazpívalo císařskou hymnu. Císařský narozeninový den ukončili v hostinci taneční zábavou. Výtěžek z celé slavnosti byl věnován na vánoční dárky pro chudé vranovské děti. Na úspěšné organizaci celé slávy se nejvíce podíleli předseda místní skupiny spolku Bund der Deutschen pan Dr. Anerl, pan farář Theodor Weinmann, pan nadučitel Franz Fuchsa a pan Fuchsa z Vídně.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, 25. August 1900, s. 6&lt;/ref&gt;

== Vratěnín/oslava 60. výročí císařova vladaření ==
Se stejnou pompou holdovali k 60. výročí panování císaře v roce 1908 ve Vratěníně. Císařská oslava (Kaiserhuldigungsfeier) uspořádaná tržním městečkem Vratěnínem ve spolupráci se spolkem válečných veteránů (k. k. Reichsbund-Militär-Veteranenverein) započala v pátek 4. září roku 1908 v pět hodin ráno budíčkem hudební kapely Müllner z obce Weikertschlag. V 10 hodin dopoledne následovala ve farním kostele [[w:Kostel svatého Jakuba Většího (Vratěnín)|sv. Jakuba Většího]] slavnostní mše celebrovaná premonstrátským bratrem a vratěnínským farářem Clemensem Franzem Krylem. Mše se účastnili: učitelé se školní mládeží, spolek válečných veteránů, spolek dobrovolných hasičů, zástupci a čelní představitelé radnice, místní školní rada, c. k. četnictvo a mnohočetné zástupy lidí z blízkého a dalekého okolí.

Ve tři hodiny odpoledne se hostinec hospodského Johanna Reibera naplnil až k prasknutí a koncertní prostory nemohly nával diváků vůbec pojmout. V podvečerních hodinách započal v 7 hodin slavnostní průvod vyzdobenou obcí. Všechna okna stavení byla osvětlena, některá zdobily fotografie císaře a nápisy s letopočty 1848 — 1908 nebo požehnání. Dokonce v jednom z oken se vyjímala busta císaře v životní velikosti. Čelo průvodu tvořil vlajkonoš školního praporu, školní mládež s lampiony a vlaječkami pod vedením učitelského sboru, dále veteráni s hořícími pochodněmi a zdobnými lampiony, radní, hasiči a publikum z celého okolí. U radnice pronesl pan farář Kryl slavnostní řeč, všichni provolali císaři třikrát slávu (Hoch!) a společně zapěli hymnu. Podařenou slávu zakončili všichni taneční zábavou (Tanzkränzchen).&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, 20. Oktober 1908&lt;/ref&gt;

== Zámek Uherčice/oslava 60. výročí císařova vladaření a narozenin ==
Na zámku v [[w:Uherčice (okres Znojmo)|Uherčicích]] oslavili 60. výročí císařova vladaření a narozeniny nezvykle a to v jednom dni. V den narozenin 18. srpna 1908 se v 8 hodin ráno konala v zámecké kapli sv. Lucie slavnostní mše svatá a večer se v nazdobeném a nasvíceném zámku odehrálo samotné holdování k výročí panování.&lt;ref&gt;Deutsches Volksblatt, 21. August 1908 &lt;/ref&gt;

== Reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>72qokji253guzu7rciqf2pc8v4ds7uk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Spolky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7511</id>
    <revision>
      <id>41642</id>
      <parentid>38316</parentid>
      <timestamp>2020-05-08T10:46:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka Lyalikoff</username>
        <id>4811</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Místní skupina Vratěnín a okolí (1886) */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="72479" xml:space="preserve">[[Soubor:Deutscher Schulverein 1880 (ADOLF BELADA WIEN VII) (obverse).jpg|náhled|Odznak spolku Deutscher Schulverein z roku 1880. ]]
Spolky a spolková činnost jsou fenoménem 19. století. Na jihozápadní Moravu se jejich šíření dostávalo z okresního města Znojma a turisty oblíbeného letoviska Vranova. Spolky plně odrážely politické a národnostní smýšlení místní německé liberální inteligence, která stála u jejich zrodu a zakládací schůze iniciovala. Není se tedy čemu divit, že za [[w:Vláda Eduarda Taaffeho|vlády Eduarda Taaffeho]] se na obranu německého školství jako první konstituoval [[w:Deutscher Schulverein|„Deutscher Schulverein”]] (1881 Znojmo). Znojemský „Deutscher Verein für Stadt und Land” (1883) podnikal časté výlety po okolí a získával tak postupně členskou základnu i v německých obcích na západ od Vranova.&lt;ref&gt;Například v neděli 4. října 1891 pořádal jednu ze svých putovních schůzí ve Vranově a to za účasti členů z Vranova, Štítar, Korolup, Šafova atd. Znaimer Wochenblatt. 7. Oktober 1891. s. 5.&lt;/ref&gt; Na [[w:Kazimír Felix Badeni|Badeniho]] jazyková nařízení reagoval nacionální [[w:Bund der Deutschen|„Bund der Deutschen Südmährens”]] (1897), který celkem brzy našel odezvu také v okolí tržního městečka Vratěnína.

O trochu hůře se dařilo na venkově oslovovat sedláky. Německý „Landwirtschaftlicher Verein” (1856 Znojmo) se snažil o modernizaci a vzdělání v zemědělství a v jihozápadním cípu Moravy se etabloval až po roce 1900. Téměř souběžně pak docházelo k zakládání prvních [[w:Friedrich Wilhelm Raiffeisen|Raiffeisenových družstev]]. Jedinými spolky, které se naznačenému schématu vymykaly, byly „Freiwillige Feurewehr”. Spolky dobrovolných hasičů vznikaly v obcích spontánně a při jejich zrodu nehrála politická ani nacionální otázka zcela žádnou roli. Oproti intelektuálsky laděným spolkům se mezi iniciátory dobrovolných hasičů objevují nejen drobní řemeslníci (tesaři, kováři, krejčí atd.) a obchodníci, ale také mlynáři, majitelé hostinců a venkovští faráři. K politickým a národnostním sporům dochází v Korolupech až po volební úpravě (1907), kdy se řemeslníci a domkáři dostávají do vedení obce.

== Seidenzucht Verein ==
K povznesení rolnictva přispívaly zprvu zájmové hospodářské společnosti (spolky), jejichž kolébkou se staly už za vlády Marie Terezie Ackerbaugesellschaften/Hospodářské společnosti. V roce 1770 byla v Brně ustavena Společnost pro hospodářství a svobodné umění/Gesellschaft des Ackerbaues und der freien Künste a v roce 1794 Přírodovědecká společnost. Teprve v roce 1811 došlo v Brně k založení Moravskoslezské společnosti pro zvelebení orby, přírodovědy a vlastivědy (k. k. mährisch-schlesische Gesellschaft zur Beförderung der Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde), v roce 1892 přejmenovaná na Moravskou hospodářskou společnost, kterou v roce 1897 nahradila Zemědělská rada (Landeskulturrat) pro Markrabství moravské rozdělená na český a německý odbor. Po roce 1848 vznikaly pod hospodářskými společnostmi první spolky, zabývající se hospodářským, sociálním a kulturním povznesením rolnictva a venkova.

Chov bource morušového podpořila císařovna Marie Terezie sice už roku 1763 přímo císařským patentem, ale jeho chov se v Čechách, na Moravě a ve Slezsku rozšířil až s industrializací a rozvojem textilní výroby díky činnosti jednotlivých podnikatelů a hedvábnických spolků. V roce 1864 došlo v Olomouci ke konstituci Moravského spolku hedbávnického/Mährischer Seidenbau-Verein, který mezi širokými vrstvami obyvatel chov bource propagoval jako možnost přivýdělku a zasloužil se o propagaci jeho aktivit také ve školách, kde pěstování sazeniček moruší a chov bource sloužily k výuce či jako zdroj příjmu.

Rokem 1867 je pak datován vznik c. k. ministerstva zemědělství/k. k. Ackerbauministerium, které na podkladě c. k. říšského zákona z 5. června 1869 (Ř. Z. Ö. č. 96 str. XLII.) o rozvoji a šíření hedvábnictví jako vhodné živnosti pro nemajetné a slabé osoby nebo jako dalšího výdělečného zaměstnání menších statkářů každoročně vypisovalo 14 zlatých cen v následujících pěti řadách: 1. cena za 400 dukátů, 1. cena za 300 dukátů, 2. ceny za 200 dukátů, 4. ceny za 100 dukátů a 6. cen za 50 dukátů.&lt;ref&gt;Gesellschaften und Vereine für Landeskultur in der österreichischen Monarchie/Zemědělské společnosti a spolky v rakouské monarchii evidované v roce 1871: I. Landwirthschaftliche Gesellschaften und Vereine/Zemědělské společnosti a spolky, II. Forst - Vereine/Lesnické spolky, III. Garten- und Obstbau-Vereine/Zahradní a ovocnářské spolky, IV. Hopfenbau-Vereine/Chmelařské spolky, V. Weinbau-Vereine/Vinařské spolky, VI. Vereine für Pferde- und Viehzucht/Spolky pro chov koní a skotu, VII. Bienenzucht-Vereine/Včelařské spolky, VIII. Fischzucht-Vereine/Rybářské spolky, IX. Seidenzucht - Vereine/Hedvábnické spolky (Oberösterr. Seidenbau-Verein in Linz, Salzburger Seidenbau-Verein in Salzburg, Steiermärk. Seidenbau-Verein in Graz, Seidenbau-Verein in Möttling-Krain, Böhmischer Seidenbau- u. Maulbeerbaumzucht-Verein in Prag, Seidenbau-Verein in Königgrätz, Seidenbau-Verein in Brüx, Seidenbau-Verein in Jičín, Seidenbau-Verein in Taus, Seidenbau-Verein in Hohenmauth, Seiden-Filatorium (Actien-Gesellsch.) in Prag, Mährischer Seidenbau-Verein in Olmütz (589 členů), Oesterr.-schles. Seidenbau-Verein in Troppau, Brzezaner-Verein zur Hebung des Seidenbaues mit dem Sitze in Lemberg, Garten-, Obst-, Seidenbau- und Bienenzucht Verein in Krakau) X. Anderweitige Vereine zur Hebung der Landeskultur/ Další jiné spolky pro rozvoj venkova. In: Mittheilungen des kaiserl. königl. Ackerbau - Ministeriums 1871, Wien&lt;/ref&gt;

Moravský spolek hedbávnický/Mährischer Seidenbau-Verein se sídlem v Olomouci fungoval v letech 1864 - 1884. Účelem spolku bylo zavádění „pěstování morušnictví a chováni hedbávníčků na Moravě tak, aby se hedbávnictví stalo výnosným vedlejším zaměstnáním polního hospodářství”. V čele spolku stálo ochranitelství (protektorat) a jedenáctičlenné ředitelství, které ze svého středu volilo přednostu, náměstka přednosty, tajemníka, listovního, ředitele štěpniček, ředitele hedbávnických školek a pokladníka. Hlavní hromada se scházela jednou ročně v září. Členský příspěvek činil jednou ročně 1 zlatý. V každém místě, kde se sešli minimálně 4 členové, jmenovalo ředitelství tzv. plnomocníka, který zřídil filiální spolkové stanoviště.&lt;ref&gt; Citace: Die Seidenzucht fand schon unter Kaiserin Maria Theresia, also vor mehr als 100 Jahren, insoweit Anregung, als damals zur Zucht des Maulbeerbaumes auch in Mähren ermuntert wurde; einzelne Bäume aus jener Zeit geben noch heute historisches Zeugniss. Auch in unserer Zeit fehlte es nicht an grossen und kleinen Anlagen von Morus-Arten zu Bäumen und Sträuchern, wozu auch die k. k. mähr, schles. Gesellschaft durch unentgeltliche Vertheilung von Samen an Lehrer, Gemeinden, Private etc. von 1850 bis 1860 das ihrige that, bis sich später endlich ein mährischer Seidenbau-Verein in Olmütz constituirte, welcher von grosser Mitgliederzahl und Staatssubvention wie Landessubvention unterstützt, die Erstrebung des Zieles hoffen lässt: die Seidenzucht in Mähren zu einem bleibenden Productions- und Ernährungszweige zu machen. Mehrfache Seidenproben fanden schon von Sachkennern beifällige würdigung. Markgrafthum Mähren nach seinen landwirthschaftlichen Verhältnissen im weiteren Sinne, statistisch skizzirt: im Auftrage des Executiv-Comité der Brünner Landes-Commission für die Weltausstellung 1873 in Wien, Olmütz: Landes-Ausstellungs-Commission, 1873, s. 28&lt;/ref&gt; V místním (filiálním) stanovišti v Uherčicích byli sdruženi členové z Vratěnína, Uherčic a Korolup:

* Wokoun Heinrich, nadučitel v Uherčicích, plnomocník stanice
* Dietel Leopold, polesný v Chlumku
* Реtschan Johann, panský zahradník v Uherčicích
* Рореlak Ferdinand, ředitel velkostatku v Uherčicích
* Scherer Leopold, nadučitel v Korolupech
* Svatоň Аnton, lesní zaměstnanec v Uherčicích
* Swoboda Emilian, farář ve Vratěníně
* Obecná škola v Uherčicích
* Obecná škola v Korolupech

V jemnické stanici se nacházeli členové z Lubnice:
* Веigl Franz, sedlák
* Веigl Jacob, starosta
* Beigel Josef, sedlák
* Stollhof Franz, sedlák
* Stef Каrl, polesný z Lubnice
* Toifl Karl, učitel&lt;ref&gt;Roční zpráva moravského spolku hedbávnického za rok spolkový 1876, [https://books.google.at/books?id=N6wlUHmmXVwC&amp;printsec=frontcover&amp;hl=cs#v=onepage&amp;q&amp;f=false Mährischer Seidenbau-Verein]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Rozpuštěn v roce 1884: &quot;(Mährischer Seidenbau-Verein.) Da die für den 27. September bestimmte General-Versammlung des mährischen Seidenbau-Vereines, in welcher bezüglich der freiwilligen Auflösung dieses Vereines und der Verwendung des Vereins- vermögens die Beschlüsse nach den Vereinsstatuten gefaßt werden sollten, wegen Mangels an Theilnahme nicht zu Stande kam, so wurde eine neuerliche General-Versammlung mit demselben Programme auf den 18. October d. I. an beraumt, und es werden hiebei ohne Rücksicht auf die Zahl der anwesenden Mitglieder die bezüglichen Beschlüsse gefaßt werden. Brünner Zeitung, Ročník: 1884, Příloha: Brünner Zeitung. 231. Brünner Morgenpost, s. 5&lt;/ref&gt;

Plnomocník zasílal ředitelství spolku dvě roční zprávy. Jednak pokladní s vybranými ročními příspěvky a s objednávkami moruší a semen. Druhou zprávu výroční ve formě vyplněného formuláře, podle kterého se pak zpracovával přehled všech stanovišť. Měl také na starosti zasílání výstavních morušových semenáčů a kokonů valné hromadě, působit osvětově a snažit se o to, aby velkostatky vysazovaly vysoké moruše, zakládaly živé ploty, osazovaly pustá místa, obce pak zakládaly morušová stromořadí při silnicích a paloucích, ohrazovaly hřbitovy, prostranství kolem kostelů a škol. Od ročních příspěvků byli osvobozeni národní učitelé, kteří pak zpracovávali do konce srpna zprávu o své činnosti.

Významným počinem hedvábnického spolku pak byla podpora venkovského školství skrze zakládání Spolků ku zvelebování školství (tzv. krejcarových školních spolků) a školských zahrádek. Pro školské spolky poskytoval od roku 1871 c. k. úřady schválené spolkové stanovy, které pak mohly být lehce přizpůsobeny místní situaci ve vsi. Za školní zahrádku se nepovažoval kus pozemku, kde učitel pro své potřeby pěstoval zeleninu, ale ohrazený pozemek pro výuku a praktický nácvik o doporučené velikosti 200—300 m². Hedvábnický spolek nabízel venkovským školám nejen potřebné rady, ale také nákresy pro založení školních zahrádek s bližším rozdělením a popsáním míst a ploch.&lt;ref&gt;Roční zpráva moravského spolku hedbávnického za rok spolkový 1871. Citace: &quot;Jest tedy přiměřené, když výroční zpráva moravského hedbávnického spolku školské zahrádky jakožto vydatnou páku národního vzdělání schvaluje a za přední ze svých úloh pokládá pilně přičiňovati se o všeobecné zavedení školských zahrad v obcích.&quot; In: Roční zpráva moravského spolku hedbávnického za rok spolkový 1876, [https://books.google.at/books?id=N6wlUHmmXVwC&amp;printsec=frontcover&amp;hl=cs#v=onepage&amp;q&amp;f=false Mährischer Seidenbau-Verein]&lt;/ref&gt;

Ve Vratěníně působila v letech 1900-1912 místní odbočka německého „[[w:Německé včelařské spolky na území Rakouska-Uherska|Moravského včelařského spolku]]/Mährischer Bienenzucht-Verein” se sídlem v Brně, jejímiž členy byli:
* Albert Alois, farář ve Stálkách
* Halamek Franz, nadučitel z Přibyslavic/Przibislawitz
* Holly Ludwig, revírní, revír Größing / Křeslík
* Krautil Anton, revírní, revír Mittrowitz / Mitrovice
* Stumvoll Heinrich, zastupitel z Uherčic
* Svatоň Аnton, lesní zaměstnanec v Uherčicích&lt;ref&gt;Mährische Biene, Svazek 9, 1875, [https://books.google.at/books?id=VitPAAAAIAAJ&amp;printsec=frontcover&amp;hl=cs#v=onepage&amp;q&amp;f=false Die Honnigbiene von Brünn]&lt;/ref&gt;

== Deutscher Schulverein ==
Německý školní spolek ([[w:Deutscher Schulverein|Deutscher Schulverein]]) byl ve Vídni založen v roce 1880 a jeho hlavní úloha sestávala z podporování německého školství a obrany německého jazyka na jazykových hranicích (Sprachgrenze) a v jazykových ostrovech (Sprachinsel). Ve spolkovém oběžníku č. 3 (Mitteilungen Nr. 3), v němž hlavní výbor předložil roční bilanci z období od 1. září 1881 do konce března 1882, činil celkový příjem Německého školního spolku 4 351 zlatých 58 krejcarů:

* členské příspěvky 44 797 zlatých 43 krejcarů
* finanční dary 26 378 zlatých 71 krejcarů
* úroky 2 907 zlatých 86 krejcarů a
* zakládací fond z 31. prosince 1881 61 148 zlatých 9 krejcarů

Do nákupu školních realit v Kraňsku investoval 39 938 zlatých 85 krejcarů a ke stejnému účelu odsouhlasil výdaje v hodnotě 26 224 zlatých 56 krejcarů.

Do února 1882 se spolek rozrostl o 247 místních skupin, 99 v Čechách, 47 v Dolním Rakousku, 46 na Moravě, 18 ve Štýrsku, 15 ve Slezsku, 10 v Horním Rakousku, 3 v Korutanech a 3 v Tyrolsku, 2 v Kraňsku a po jedné místní skupině v Solnohradě, Pobřežních zemích, Terstu a Bukovině, 120 místních skupin se nacházelo v zakládací fázi. Celkem podrobně byla v oběžníku členská základna informována o spolupráci s berlínským školským spolkem [[w:Verein für das Deutschtum im Ausland|Allgemeiner Deutscher Schulverein]] v Německé říši či finančních darech z jiných kontinentů. Allgemeiner Deutscher Schulverein se finančně angažoval ve 44 případech v Čechách, v 15 na Moravě, ve 3 ve Slezsku, ve 13 v Tyrolsku, ve 14 v Dolním Štýrsku, v 10 v Kraňsku a Kočevsku, v 6 v Korutanech a v 5 v Haliči a Bukovině.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, 8. April 1882.&lt;/ref&gt;

Ke konstituci Německého školského spolku ve Znojmě (Deutscher Schulverein Znaim), jehož cílem měla být obrana německého školství a uchování německého charakteru města Znojma, došlo v červnu roku 1881. Spolkovým předsedou se stal Michael Grübler.&lt;ref&gt;Die Jahresversammlung der Ortsgruppe „Znaim&quot;, Znaimer Wochenblatt, 1. April 1882.&lt;/ref&gt; Jako jeden z hlavních cílů v roce 1884 si spolek vytyčil podporu a finanční dotování německé obecné školy v Uherčicích, do budoucna pak zřízení a podporu mateřské školy.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, Deutscher Schulverein, 5. April 1884.&lt;/ref&gt; Uherčice se postupně staly jedním ze stěžejních míst německé obranářské práce na jihozápadní Moravě. Největším problémem místních německých liberálů byl neustálý příliv českých námezdních řemeslníků, dělníků a pomocných sil, které byly zaměstnávány především na uherčickém vrchnostenském statku.&lt;ref&gt;V roce 1900 se například během předvolebního mítinku ve Vratěníně, místní baště německých liberálů, pustil ředitel statku Nagel do křesťansko-sociálního kandidáta [[w:Ferdinand Neunteufl|Ferdinanda Neunteufla]] a obvinil [[w:Křesťansko-sociální strana (Rakousko)|Křesťanskou sociální stranu]] z pročeských sklonů. Nacionalisticky zaměřený deník „Deutsches Volksblatt” to na druhý den komentoval s tím, že na čechizaci Uherčic měl velký podíl sám Nagel, jelikož německé námezdní síly nebyly oproti českým ochotné pracovat za 30 krejcarů na den, proto také najímali především české nádeníky. České zaměstnance do Uherčic vlastně přitahoval samotný předseda obranářského Německého školního spolku a jedna hlavních opor obranářského Svazu Němců pro jižní Moravu, c. k. ředitel Victor Nagel. Deutsches Volksblatt, 17. November 1900, s. 8-9.&lt;/ref&gt;

=== Obecná škola v Uherčicích ===
Utrakvistická obecná škola byla v Uherčicích zřízena v roce 1866. Na školu nastoupil pan učitel Heinrich Wokoun, který měl podle požadavků ovládat oba zemské jazyky a disponovat zkoušku pro hlavní školy. Jeho plat činil 300 zl. a k tomu obec poskytovala bezplatně učitelský byt.&lt;ref&gt;Mit 1. Jänner 1866 kommt an der neuerrichteten Schule zu Ungarschitz die Lehrerstelle mit jährlichen 300 fl. Gehalt und freier Wohnung zu besitzen. Bewerber hierum müssen der beiden Landessprachen vollkommen mächtin und für die Hauptschule geprüft sein und haben ihre mit den Zeugnissen belegten Gesuche bis 30. August d. I. im gehörigen Wege franco einzusenden. Ungarschitz nächst Fratting in Mähren, 5. August 1865. Brünner Zeitung 1865, Příloha: Brünner Zeitung. 185. Brünner Morgenpost, s. 748&lt;/ref&gt; Za pana učitele Wokouna byla na škole zavedena výuka tělesné výchovy (r. 1868).&lt;ref&gt;Brünner Zeitung, 1868, Příloha: Brünner Zeitung. 171. Brünner Morgenpost, s. 695 (Příloha)&lt;/ref&gt; V roce 1872 si obec zažádala o státní subvenci na stavbu nové školní budovy, která jí byla na začátku roku 1872 přiznána v podobě půjčky 1 000 zlatých, jejíž polovina 500 zlatých byla nevratná, zbylých 500 zlatých měla obec splatit v pěti ročních splátkách s pětiprocentním úrokem.&lt;ref&gt;Der Gemeinde Ungarschitz ist vom mähr. Landesausschuße in der am 17. d. abgehaltenen Sitzung zur Bestreitung von Schulbaukosten aus Landesmitteln eine nichtrückzahlbare Subvention von 500 Gulden und ein mit 5 Percent verzinsliches und in fünf gleichen Jahresraten rückzahlbares Darlehen ebenfalls von 500 fl. bewilligt und die Subvention per 500 fl. bereits im Wege des k. k. Steueramtes in Jamnitz flüssig gemacht worden. Brünner Zeitung 1872, 29.02.1872, číslo 49, s. 313&lt;/ref&gt; Se splácením měly Uherčice očividně velké potíže. Po zaplacení první splátky v roce 1872 žádala obec zemský výbor o odpuštění zbylých 400 zlatých, do roku 1874 se jí podařilo dluh snížit na 300 zlatých a po žádostech a peticích, které se táhly až do roku 1876, nakonec zemský výbor přistoupil na kompromis a obci umožnil zbylých 300 zlatých splatit v deseti ročních splátkách po 30 zlatých.&lt;ref&gt;1872 Petion der Gemeinde Ungarschitz um Nachsicht des Darlehens von 400 fl. zum Schulbau. 1874 Der hohe Landtag wolle beschließen: Es werde über die Petition der Gemeinde Ungarschitz um Nachlaß von 900 fl. zum Schulbau zur Tagesordnung übergegangen. Abg. Heidler stellt den Antrag: Der hohe Landtag wolle entgegen dem Antrage des Finanz-Ausschußes die restlichen 400 fl. erlassen und eine Subvention von 400 fl. zu Schulbauzwecken bewilligen. 1875 Petition der Gemeindevertretung von Ungarschitz um Nachlaß der Schuld von von 300 fl. Das Einschreiten der Gemeinde Ungarschitz um Nachsicht des Schuldenrestes von 300 Gulden anläßlich eines Schulbaues. Jamnitz, Samstag, den 5. Juni 1875, traf hier der Herr Landes-Schulinspector Dr. Alois Nowak ein, um die Schulen des hiesigen Bezirkes zu inspiciren. Derselbe fuhr des anderen Tages in Begleitung des Herrn Bezirks-Schulinspectors Ziwny aus und kehrte nach vorgenommener Inspicirung der Schulen in Pullitz, Hafnerluden, Ungarschitz, Fratting, Ranzern, Döschen und Palowitz am Abende desselben Tages hieher zurück. 1876 Bericht des Finanzausschußes über das Gesuch der Gemeinde Ungarschitz um Nachsicht des Restes von 300 fl. von dem ihr zum Schulbau aus dem Landesfonde dargeliehenen Capitale von 500 fl. Abg. Dr. Machanek berichtet für den Finanzausschuß, und werden auf dessen Antrag, der Gemeinde Ungarschitz zur Rückzahlung des hinter ihr noch aushaftenden Capitalsrestes per 300 fl. zehn Jahresraten zu 30 fl. bewilligt. Brünner Zeitung 1872-1876&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[https://books.google.at/books?id=2FFhAAAAcAAJ&amp;pg=PA262&amp;dq=Vs.+Uher%C4%8Dice&amp;hl=de&amp;sa=X&amp;ved=0ahUKEwiOnqmajqneAhWHxosKHTteDBgQ6AEILDAA#v=onepage&amp;q=Uher%C4%8Dice&amp;f=false Landtags-Blatt über die Sitzungen]&lt;/ref&gt;

Po odebrání škol církvi vyhlásila obecní školní rada v roce 1879 konkurz na nového učitele s platovým zařazením do II. platové třídy a požadovala znalost obou zemských jazyků. Novým učitelem byl jmenován opět Heinrich Wokoun.&lt;ref&gt;An der einklassigen Volksschule zu Ungarschitz mit utraquistischer Unterrichtssprache ist die Stelle eines Lehrers mit den Bezügen der zweiten Gehaltsklasse zu besetzen. Bewerber um diese Stelle haben ihre documentirten Gesuche bei dem Ortsschulrathe in Ungarschitz bis 15. August 1879, und falls sie im Lehramte bereits angestellt ind, im Wege des Vorgesetzten k. k. Bezirkschulrathes einzubringen. K. K. Bezirksschulrath Datschitz, 20. Juni 1879 (Lehrer Wokoun). Brünner Zeitung 1879, Příloha: Brünner Zeitung. 148. Amtsblatt zur Brünner Zeitung, s. 762&lt;/ref&gt; Na žádost panského úřednického personálu probíhala výuka později v němčině a náboženství pro české děti v češtině. V roce 1886 schválila okresní školní rada v Dačicích školní radě v Uherčicích žádost o zavedení povinné pracovní výuky jednoduchých mechanických prací a vypsala na obsazení místa konkurz. Učitelka dílenské výuky na jednotřídní škole s německým vyučovacím jazykem měla prokázat také znalost českého jazyka.&lt;ref&gt; An der einklassigen Volksschule in Ungarschitz mit deutscher Unterrichtssprache ist die Stelle einer Industriallehrerin mit der Jahres-Remuneration von 80 fl. zu besetzen. Bewerberinen um diese Stelle, welche auch der böhmischen Sprache mächtig sein müssen, haben ihre ordnungsmäßig stilisirten Gesuche im Wege ihres Vorgesetzten Bezirksschulrathes bis spätestens Ende November 1886 Hieramts einzubringen. K. k. Bezirksschulrath Datschitz, 1. Nov. 1886. Brünner Zeitung, 1886, Příloha: Brünner Zeitung. 256. Amtsblatt zur Brünner Zeitung, s. 2&lt;/ref&gt; Vzhledem k tomu, že byl škole v roce 1887 povolen dvoutřídní provoz,&lt;ref&gt;Über Ansuchen des Ortsschulrathes und der Gemeindevertretung von Ungarschitz wurde die Erweiterung der dortigen einklassigen Volksschule zur zweiklassigen bewilligt. Znaimer Wochenblatt. 12. November 1887, s. 6.&lt;/ref&gt; jmenovala okresní školní rada pana Wokouna nadučitelem a zároveň vypsala konkurz na obsazení druhého podučitelského místa&lt;ref&gt;Brünner Zeitung, 10.11.1888, číslo 259, s. 2&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Brünner Zeitung, 07.11.1888, číslo 256, s. 3&lt;/ref&gt;, které se dlouho nedařilo trvale obsadit.&lt;ref&gt;Brünner Zeitung, 03.08.1889, číslo 176, s. 3&lt;/ref&gt; V roce 1888 Německý školský spolek finančně přispěl na stavební rozšíření školní budovy.&lt;ref&gt;Prager Tagblatt, 27. März 1888, s. 4.&lt;/ref&gt;

Po odchodu pana nadučitele Wokouna do penze nastoupil na jeho místo v roce 1892 Eduard Dworzak.&lt;ref&gt;Brünner Zeitung, 03.08.1892, číslo 175, s. 3&lt;/ref&gt; Na místo podučitele nastoupil v roce 1903 Franz Polaschek.&lt;ref&gt;Brünner Zeitung, 19.01.1903, číslo 14, s. 1&lt;/ref&gt; V roce 1904 byla jmenována paní učitelka Rosa Kolarzyk stálou učitelkou ručních prací na obecných školách v Uherčicích, Vratěníně a v Korolupech.&lt;ref&gt;Brünner Zeitung, 20.01.1904, číslo 15, s. 1&lt;/ref&gt; Franz Polaschek přešel na obecnou školu do Jemnice a na jeho místo nastoupil Rudolf Hruschka.&lt;ref&gt;Brünner Zeitung, 16.07.1904, číslo 160, s. 1&lt;/ref&gt; V roce 1905 povolil zemský výbor dobročinné nadaci hraběte Collalta (Fürst Collaltoschen Wohlfahrtsanstalten-Stiftung) zřízení privátní mateřské školy, na kterou Německý školský spolek přispíval.&lt;ref&gt;Brünner Zeitung, 22.08.1905, číslo 190, s. 2&lt;/ref&gt; Škola nakonec na žádost zámeckého úřednického personálu vyučovala v německém jazyce a postupně došlo i na zrušení náboženství v českém jazyce, což se nelíbilo obzvláště českým obranářským spolkům. Německý školský spolek se zase obával, že pokud dojde u náboženství k obnově výuky v českém jazyce, mohlo by pak časem dojít i k postupnému počeštění celé školy.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, 23. März 1898, s. 2.&lt;/ref&gt;

=== Místní skupina Vratěnín a okolí (1886) ===
Na 17. října roku 1886 svolal přípravný výbor ve složení Karl Peter Siegl, obchodník z Vratěnína, Melchior Czerny, obvodní lékař z Vratěnína, Karl Toifl, ředitel školy z Lubnice a Karl Förster, nadučitel z Vratěnína ustavující schůzi k založení Německého školního spolku Vratěnín a okolí/[[w:Deutscher Schulverein|Deutscher Schulverein]], Ortsgruppe Fratting und Umgebung, kterou za přítomnosti městské rady, místního školního rady a c. k. vládního komisaře pana Franze Exlera zahájil předsedající přípravného výboru pan Franz Luksch, c. k. poštmistr z Vratěnína. Pan Siegl přivítal přítomné, mimo jiných také c. k. ředitele Victora Nagla a lesmistra Ernesta Naße z collaltovského panství a přešel k volbě představenstva:

* předseda (Obmann) Karl Peter Siegl
* zástupce (Obmann-Stellvertreter) Ernest Naß
* zapisovatel (Schriftführer) Melchior Czerny
* pokladník (Zahlmeister) Karl Toifl
* zástupce pokladníka (Zahlmeister-Stellvertreter) Karl Förster

Po té prohlásil předseda Karl Peter Siegl schůzi za ukončenou a otevřel slavnostní večer, který proslovem zahájil školní ředitel Rudolf Preiß ze Stálek. Všichni přítomní nezapomněli provolat třikrát slávu císaři a zazpívat sborově císařskou hymnu. Předseda spolku pokračoval čtením blahopřejných dopisů, mezi nimiž se nacházelo také blahopřání pana Philippa Wincence, c. k. zemského soudního rady z Jihlavy, pana [[w:Victor Hübner|Victora Hübnera]] a [[w:Johann Haase|Johanna Haase]], poslanců říšské rady ze Znojma, pana Vinzenze Stänzla, c. k. okresního školního inspektora ze Slavonic, pana Dr. Fr. Heidlera, c. k. notáře z Jemnice, který tímto ohlásil také vstup do spolku.

Mužské hudební quarteto rozproudilo svou písní „Ein Mann, ein Wort&quot;&lt;ref&gt;https://www.youtube.com/watch?v=oOlDlNWlTQU&lt;/ref&gt; zábavu natolik, že se za malou chvíli z quarteta stal quintet. Paní Amalie Siegl, slečna Martha Richter a dále páni R. P. Siegl, U. Urbanek a M. Czerny předvedli veselou hudební hru od Webera (Carl Maria von Weber) „Siemandl und Hausbrache“. V podání K. Förstera a slečny Marthy Richter zazněla píseň „Aladin und Daia&quot; a Amalie Siegl sklidila ovace nejen za její písně, ale také za spontánní dobročinnou sbírku. Vybraný obnos i s pokladní stvrzenkou předala pak nově založenému školnímu spolku. Tančilo a zpívalo se tak bujaře, že se nově založený a rozparáděný spolek s 40 aktivními členy a 20 podporovateli z Vratěnína, Lubnice, Uherčic, Korolup, Stálek a Rancířova rozcházel až dlouho po půlnoci.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, 13. November 1886.&lt;/ref&gt; Velký dík za hudební doprovod patřil především muzikantům Karlovi Försterovi, Franzi Lukschovi, Urbanu Urbankovi a Josefu Szainarovi.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, 27. November 1886.&lt;/ref&gt;

=== Školní oslava v Uherčicích (1899) ===
Školní oslavu v Uherčicích konanou odpoledne 5. července 1899 na sportovním hřišti u Komendova lesa (Komendawald) finančně podpořili hrabě Collalto 70 zl. na školní vlajku a občerstvení a 50 zl. panské hospodářského úřednictvo. V čele slavnostního průvodu kráčela kapela z Brtnice, za ní vlajkonoš s novou školní vlajkou a žáci s vlaječkami, školní personál a místní školní rada. Na slavnost dorazilo nejen duchovenstvo z Drosendorfu, Vratěnína, Korolup, ředitelé škol z Vratěnína, Korolup, Stálek a Lhoty (Neustift), ale také mnoho dalších obyvatel z okolních obcí. Všechny přítomné přivítal na bohatě nazdobeném hřišti girlandami žák uherčické školy, potom následovaly písně a žákovská cvičení. Největší potlesk sklidil dialog o povoláních „Ferienlust&quot; a píseň „Daheim&quot;. V závěru předvedli chlapci vojenskou hru ze sbírky manželů Georgenových (Georgens Spielbuch).&lt;ref&gt;Jan Daniels und Jeanne Marie von Gayette-Georgens, Hrsg.: Illustrirtes Allgemeines Familien-Spielbuch. Vorführung aller bekannteren Spiele und gebräuchlichen Unterhaltungsweisen für alle Kreise, Leipzig und Berlin, Spamer, 1882.&lt;/ref&gt; Učitelský sbor se postaral o občerstvení (kávu, pivo, párky a housky) a každé dítě obdrželo na památku malý dárek. V závěru se průvod vydal ke škole, kde všichni přítomní za doprovodu kapely zazpívali císařskou hymnu.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, 15. Juli 1899.&lt;/ref&gt;

=== Místní skupina Uherčice-Vratěnín (1910) ===
V roce 1910 přijal spolek nový název Německý školský spolek, místní skupina Vratěnín-Uherčice (Deutscher Schulverein Ortsgruppe Fratting-Ungarschitz), který byl 26. dubna 1910 na jednom z putovních zasedání (Wanderversammlung des Deutschen Schulvereines) pozměněn na Uherčice-Vratěnín (Ortsgruppe Ungarschitz-Fratting).&lt;ref&gt;Deutsches Südmährerblatt - 1910 05. 06. - Seite 5&lt;/ref&gt; Na výroční schůzi 19. března 1911 v hostinci v Uherčicích čítal spolek přes 50 osob a za sedm měsíců se mu podařilo do spolkové kasy vybrat a vedení do Vídně přeposlat 405 korun 11 haléřů.

Do předsednictva zvolili členové spolku:

* předseda Ernest Naß, panský lesmistr
* zapisovatel Ottilie Steuer, učitelka mateřské školy
* pokladník Ernest Körner, ředitel školy v Korolupech
 
Vzhledem k tomu, že pan Alois Hondl, panský lesní z Uherčic, funkci zapisovatele kvůli nedávnému zvolení do funkce předsedy v sesterské místní skupině svazu Němců odmítl, obsadila funkci zapisovatelky ředitelka místní panské mateřské školy slečna Ottilie Steuer. Korolupský ředitel školy Ernest Körner jako vynikající organizátor oslav navrhl, aby další výroční akce byly pořádány dohromady se sesterskou místní skupinou Svazu jihomoravských Němců.

Nepříjemným bodem výročního zasedání bylo vyloučení pana Franze Blažka z Korolup, majitele obchodu se smíšeným zbožím v Uherčicích a Korolupech a člena Svazu Němců jižní Moravy.&lt;ref&gt;Deutsches Südmährerblatt, 24. März 1911, s. 5.&lt;/ref&gt;. Pan Blažek se měl po mnohých jiných peripetiích vážně zpronevěřit základním principům obranného spolku tím, že zprostředkoval prodej domu v Uherčicích české rodině a to i přes to, že obec nabízela za nemovitost mnohem více. Vyčítáno mu bylo i jeho vypočítavé národnostní a politické přesvědčení: „V Korolupech, kde je to pro něj výhodnější, se ukazuje v černých barvách ([[w:Křesťansko-sociální strana (Rakousko)|křesťanští sociálové]]) ruku v ruce s českým farářem Pošvářem a v Uherčicích je zabarven zase do běla ([[w:Deutsche Verfassungspartei|němečtí liberálové]]), ba dokonce i do červena (sociální demokrati).”&lt;ref&gt;Deutsches Südmährerblatt, 13. Januar 1911.&lt;/ref&gt; Pod hlavičkou spolku fungoval také horolezecký klub (1911) „Klettenklub Fratting&quot;.&lt;ref&gt;Deutsches Südmährerblatt, 27. Mai 1911, Spenden für Deutschen Schulverein s. 6.&lt;/ref&gt;

== Bund der Deutschen Südmährens ==
Svaz Němců jižní Moravy (Bund der Deutschen Südmährens) představoval nacionální „obranu“ v rámci tzv. svazů Němců, které reprezentovaly skupinu hospodářsko-podpůrných „obranných“ spolků. Účel své existence svaz odůvodňoval nebezpečím ohrožení
až zániku německé „nacionální državy“.
[[Soubor:Deutsches Südmährerblatt.jpg|náhled|Týdeník Deutsches Südmährerblatt vydával a redigoval v Brně Eduard Swoboda v letech 1904-1914 s podtitulkem Týdeník pro zájmy německé jižní Moravy (Wochenschrift für die Interessen des deutschen Südmährerlandes). Týdeník se profiloval značně nacionálně.]]

Zaměřoval se na podporu výzkumu v zemědělské a obchodní oblasti a následné seznamování s výsledky výzkumu, zavedení a udržování prosperujícího odvětví průmyslu, zprostředkování pracovních míst pro učně, služebnictvo, zemědělské či průmyslové odborné a pomocné dělníky (Die Stellungvermittlung: Geschäftsstelle des Bundes der Deutschen Sudmährens in Znaim, Unteren Platz Nr. 21, 1. Stock, an Wochentagen geöffnet von 12—1 Uhr mittags), zakládání průmyslových i zemědělských družstev (například pro pozvednutí chovu dobytka, na nákup průmyslových i zemědělských strojů a pro zpracování průmyslových i zemědělských produktů), dále organizování setkání, putovních přednášek a specializovaných výstav, zvyšování místního cizineckého ruchu v letoviscích, zřizování veřejných knihoven, péče o německé lidové písně a zakládání národních kroužků. Svaz se prezentoval jako nepolitický.

Zakládající schůze svazové skupiny pro oblast Znojma proběhla 15. ledna 1899 ve spolkovém Německém domě, kde bylo zvoleno předsednictvo, dozorčí a smírčí rada.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, 8. März 1899, s. 1,&lt;/ref&gt;

1. Vedení svazu:
* předseda Dr. Homma Heinrich, advokát a člen městské rady ve Znojmě
* 1. místopředseda Dr. Hummer Josef, c. k. notář v M. Budějovicích
* 2. místopředseda Hommer Anton, majitel půdy v Dolních Dunajovicích
* ředitel Hajek Ignaz, ředitel měšťanky ve Znojmě
* pokladník Haase Anton, obchodník ve Znojmě
* zapisovatel Dr. Glaser Eduard, advokát ve Znojmě
* členové výboru: Brunner Anton, starosta z Jaroslavic, Daberger Karl, starosta z Horního Břečkova, Dr. Fossek Alexander, městský radní ze Znojma, Dr. Götz Leopold, říšský rada a poslanec zemské rady, starosta Mikulova, Haslinger Heinrich, starosta Oblekovic, Hirth Fritz, profesor na reálce v Hustopečích, Horsky Anton, obuvník ze Znojma, Hübner Victor, poslanec říšské rady ze Znojma, Dr. Kaniak Heinrich, advokát z M. Krumlova, Luksch Josef, starosta a poslanec Moravského zemského sněmu z Loděnic, Muck Johann, majitel keramické továrny ve Znojmě, Müller Friedrich, starosta Slavonic, Rebenführ Anton, obecní zapisovatel z Českých Křídlovic, Neumann Robert, učitel na měšťance ve Znojmě, Rund Franz, starosta a poslanec Moravského zemského sněmu z Pohořelic, Scheubrein Franz, obchodník z Dešné, Schwanzer Johann, majitel půdy z Kolenfurtu, Wagner Franz, majitel půdy z Lechovic

2. Dozorčí rada:
* Ammer Leopold, starosta z Hodonína
* Czeloth Ernst, starosta z Vranova
* Haase Johann, obecní radní a poslanec Moravského zemského sněmu ze Znojma
* Med. Dr. Steckeis Josef, ředitel nemocnice z Ivančic
* Schleimayer Eduard, starosta a poslanec Moravského zemského sněmu z Hustopčí

3. Rozhodčí soud:
* Brantner Johann, starosta ze Znojma
* Joscht Johann jun., obchodník z Jaroslavic
* Dr. Kreiml Wilhelm, advokát z Mikulova
* Dr. Anton Meister, advokát a městský radní ze Znojma
* Seeberger Karl, ředitel reálky ve Znojmě

Minimální roční členský příspěvek činil 1 korunu a 50 krejcarů, pro zakládající člen jednorázový příspěvek 20 korun. Založení svazových skupin bylo možné všude tam, kde se našlo minimálně 20 členů v místě a přilehlém okolí.

=== Místní skupina pro oblast Vratěnín-Uherčice (1899) ===
V úterý 15. srpna 1899 se konala ve Vratěníně v hostinci pana Urbanka zakládající schůze místní skupiny Svazu Němců pro jižní Moravu pro oblast Vratěnín-Uherčice ([[w:Bund der Deutschen|Bund der Deutschen Südmährens]] - Ortsgruppe für Umgebung Fratting-Ungarschitz). Mezi vstupujícími členy a hosty se nacházelo také velké množství německých žen a dívek. Nechyběli ani zastupitelé obcí Vratěnína a Uherčic, zejména starostové Exler a Waněk. Z panského úřednictva se dostavili ředitel Nagl, důchodní (Rentmeister) Tutta, lesmistr (Forstmeister) Naß a účetní (Rechnungsführer) Prazak. Vedení svazu zastupovali poslanec říšské rady (Reichsratsabgeordneter) Victor Hübner a ředitel (Geschäftsleiter) Hajek. Za místní skupinu Vranov byl delegován předseda Dr. Annerl. Zakládací výbor (Dr. Černy, Josef Paul, ředitel školy K. Förster, starosta Exler a ředitel školy Exler) zahájil schůzi ve tři hodiny odpoledne.

Slova se hned ujal poslanec Hübner, který po přivítání představil dohlížejícího politického komisaře c. k. okresního hejtmana (Bezirkshauptmann) z Moravských Budějovic hraběte Marschalla. Dr. Černy a poslanec Hübner vysvětlili přítomným v čem tkví smysl a cíl práce Svazu Němců jižní Moravy, osvětlili jeho snahy o udržení německého majetku a držav a potažmo hospodářské výhody členské základny. Ekonomickou otázku probral obchodní vedoucí Hajek. Dr. Annerl z Vranova poreferoval o přijímání čeledínů, učňů a pomocných sil do pracovního poměru ve smyslu rčení: „Gedenke, dass du ein Deutscher bist!&quot; (Pamatuj, že jsi Němec!). Do vedení místní skupiny byli zvoleni:

* předseda Karl Förster, ředitel školy z Vratěnína,
* zástupce předsedy Victor Nagel, ředitel velkostatku z Uherčic
* zapisovatel Josef Paul, obchodník z Vratěnína
* pokladník E. Tutta, důchodní velkostatku z Uherčic
* zástupce pokladníka Urban Urbanek, hospodský z Vratěnína

Po ukončení schůze následovala slavnost na počest nově založeného spolku za hudebního doprovodu amatérské kapely.&lt;ref&gt;Fratting, Znaimer Tagblatt, 20. August 1899.&lt;/ref&gt;

=== Výroční schůze ve Vratěníně (1903) ===
Výroční schůze místní skupiny Vratěnín-Uherčice Svazu Němců jižní Moravy za rok 1902 se konala 11. února 1903 ve Vratěníně v hostinci pana Urbanka. Schůzi zahájil představením výroční zprávy předseda spolku Karl Förster, ředitel školy z Vratěnína. Většina výdajů se týkala nákupu ovocných stromů pro obec Vratěnín a nákupu potravin pro školy v Uherčicích, Lubnici a Korolupech. S velkým poděkováním proběhlo opětovné zvolení představenstva: Karl Förster, ředitel školy z Vratěnína (předseda), ředitel velkostatku Nagl a důchodní velkostatku E. Tutta z Uherčic, obchodník Josef Paul a hospodský Urban Urbanek z Vratěnína. Členská základna se na výroční schůzi dohodla na zřízení knihovny (Volksbücherei) a knihovníkem zvolila učitele Kleina z Vratěnína. Zakládacím fondem pro knihovnu se stal výtěžek z následně konaného kulturního večera. Ředitel školy Karl Förster sestavil z učitelů okolních škol pěvecký sbor, kterému notně vypomáhaly dámy Petz, Prager, Szainar z Uherčic. Hudební doprovod obstarali pánové Tutta, Förster, nadučitel Tippel a hospodský Urbanek. První polovinu večera zakončila tombola, kterou vystřídalo půlnoční pohoštění paní hospodské Urbanek. Ještě ani všichni nedojedli a ze sálu se už ozýval důchodní Tutta se svou hrou na klavír. Tančilo se až do ranního rozbřesku. Čistý zisk z kulturního večera pro knihovnu činil 60 korun.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, 18. 02. 1903, Ročník 54, Číslo 14, Seite 5 &lt;/ref&gt;

=== Putovní shromáždění v Uherčicích (1904) ===
V neděli 15. května 1904 se konalo putovní shromáždění (Wanderversammlung) Svazu Němců jižní Moravy v místě skupiny Uherčice a to v nově postaveném a vlajkami vyzdobeném vrchnostenském hostinci. Ještě před začátkem se hostinský sál naplnil takovým množstvím posluchačů a posluchaček, že pozdní příchozí museli stát před vchodem na schodech. Obchodní vedoucí Svazu Němců pro jižní Moravu Robert Brabbee zahájil zasedání na vyvýšeném a po obou stranách květinami dekorovaném řečnickém pódiu a hned v začátku přivítal zástupce místních skupin Dešná, Freštejn, Vratěnín, Slavonice, hohenštaufské turnery ze Znojma a konečně hosty z obcí Staré Hobzí, Lubnice, Jemnice, Korolup, Mešovic i Obertürnau z Dolního Rakouska, Spolek cyklistů a Spolek německých obchodních zaměstnanců pro Znojmo a okolí. Dále příchozím představil ze Znojma pány poslance říšského sněmu prof. Josefa Bendla, ředitele zemědělské školy Fritze Schneidra, předsedu místní skupiny Hohenstaufen Hanse Klementa a svazového putovního učitele Adolfa Ottela.&lt;ref&gt;Úryvek z článku Eine Wanderung durch Bundesgebiet. Vom Wanderlehrer Adolf Ottel. Znaimer Wochenblatt - 1906, 28. 11., Seite 2 - 4: Donnerstag, den 25. über Döschen, wo ich unsere schmollenden wackeren Gesinnungsgenossen bekehrte, und über Fratting nach Ungarschitz, wo im herrschaftlichen Gasthause eine gutbesuchte Versammlung der strammen Bundesgruppe Fratting—Ungarschitz stattfand. An derselben nahm auch eine Anzahl strammer Kurlupper teil, sowie eine Anzahl Hafnerludener seit Jahren schon Mitglieder der Bundesgruppe Fratting-Ungarschitz sind.&lt;/ref&gt;

Brabbee představil v krátkosti účel a cíle svazu a předal slovo řediteli Schneidrovi, který se zaměřil na nesnáze v zemědělství, klesající ceny obilí a zdůraznil budoucnost chovu hovězího dobytka a mléčného průmyslu. Pan Ottel se ve své přednášce věnoval významu německého národa ve světových dějinách a historii na jižní Moravě. Upozornil obzvláště na nebezpečí z české strany a zdůraznil důležitost většího společného sepětí a notnou dávku obětavosti, aby tak mohlo být zabráněno bezohledné chamtivosti Čechů po německých državách, čímž by docházelo i k posuvu jazykových hranic. V podobném duchu pak pokračoval prof. Josef Bendel. Kladl návštěvníkům na srdce, že všechno rozdělující musí ustoupit do pozadí. V případě, že budou Němci jednotní, tak se jim v Rakousku podaří získat ztrácející pozice. Na příkladu sčítání lidu v jednotlivých okresech jižní Moravy z let 1890 a 1900 také názorně poukázal na ústup německého obyvatelstva.

Obchodní vedoucí Brabbee vysvětlil posluchačům v sále činnost svazu a konkrétní náplň svazové práce a přiblížil finanční výhody místních skupin v zemědělských obcích. Zároveň ale také pohovořil o těžkostech při rozšiřování německé školy v Dolním Radíkově nebo při zřizování německého Okresního soudu ve Slavonicích. Nakonec vystoupil předseda hohenštaufské skupiny ze Znojma pan Klement. Jemu leželo na srdci hlavně další sebevzdělávání zemědělců, k čemuž poskytl informace týkající se tiskovin a knihovny. Po odjezdu hostů místní členové zakončili shromáždění při hudbě, tanci a družné zábavě až v pozdních večerních hodinách.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, 18. Mai 1904, s. 5.&lt;/ref&gt;

=== Místní skupina Lubnice (1909) ===
Na základě předchozí přednášky ze 14. února (Hornung) pod vedením putujícího osvětového učitele Adolfa Ottela se uskutečnila 28. března (Lenzmond) 1909 v Lubnici ustavující schůze vlastní místní skupiny (Ortsgruppe Hafnerluden). Do čela výboru byli zvoleni: předseda Matthäus Beigel čp. 16, zástupce předsedy Anton Stollhof, zapisovatel Alois Olbrich, zástupce zapisovatele Franz Popp, pokladník Leopold Beigel, zástupce pokladníka Andreas Strobel a pro tiskoviny knihovník Johann Beigel. Skupina čítala při založení 46 členů.&lt;ref&gt;Hafnerluden, Deutsches Südmährerblatt, 16. April 1909.&lt;/ref&gt;

=== Společný večer místních skupin v Uherčicích (1910) ===
Místní skupina Svazu Němců jižní Moravy Uherčice (Südmährer-Bundesgruppe Ungarschitz) pořádala 15. srpna 1910 s místní skupinou Německého školního spolku (Ortsgruppe des Deutschen Schulvereines) společné večerní posezení. Členové obou spolků, z blízka i daleka, se sešli ve vrchnostenském hostinci v Uherčicích. Úvodní řeč pana profesora M. Stiepaniho vyvolala u zúčastněných nadšený potlesk a provolávání zdaru (Heil!) spolkovým zásluhám. O hudební produkci se postarali: bratři Ernest, Josef, Ruppert a Karl Körner, dále Emil Tutta a Franz Steuer. Bouřlivý potlesk sklidila paní Käthe Petschan s hudebními vstupy z pera Petra Roseggerse.&lt;ref&gt;Peter Rosegger - [https://de.wikipedia.org/wiki/Peter_Rosegger de.wikipedia]
&lt;/ref&gt; Výborná nálada při tanci a zpěvu udržela některé páry v hostinci až do východu slunce.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, Bund der Deutschen Südmährens, 17. September 1910.&lt;/ref&gt;

=== Mládežnická skupina (1913) ===
Na Velikonoční pondělí 7. dubna 1913 se konala ve Vratěníně za přítomnosti předsedy vratěnínské mužské skupiny Josefa Paula a putujícího učitele (Wanderlehrer) Alberta Zawadila ze spolku Německých akademiků „Rabenstein“ (od 4. května 1900 se pod vedením vídeňského spolku Německých akademiků z jižní Moravy „Rabenstein“ konstituoval „Prázdninový spolek německých vysokoškoláků Cornštýn” / Ferialverbindung deutscher Hochschüler „Zornstein“) zakládající schůze mládežnické skupiny (Jugendgruppe) Svazu Němců jižní Moravy. Skupina čítala v den založení na 40 dívek a chlapců. Oba předsedající popřáli nově zvolenému mládežnickému výboru mnoho zdaru v jejich snažení a prohlásili schůzi za ukončenou. Mládež pak i přes nepřízeň počasí oslavovala a tančila až do kuropění.&lt;ref&gt;Fratting, Deutsches Südmährerblatt, 11. April 1913.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Sudetendeutsche akademische Landsmannschaft Zornstein: www.unileoben.ac.at. Znaimer Wochenblatt, 1913, Ročník 64, Číslo 24, Seite 4 &lt;/ref&gt;

== Landwirtschaftlicher Verein ==
Organizovat se začali moravští rolníci teprve až od poloviny 19. století. V roce 1850 vznikly okresní německé rolnické spolky (Landwirtschaftlicher Verein) v Novém Městě na Moravě, Třebíči, Moravské Třebové, Mikulově, v roce 1852 v Tišnově, 1856 ve Znojmě, 1859 v Jevíčku a Šumperku, 1861 v Olomouci. Hlavním posláním těchto spolků bylo zpočátku zlepšení zemědělské vzdělanosti a šíření nových poznatků, a to nejen mezi členy spolku, ale i mezi ostatní občany.

=== Okresní zemědělský spolek Znojmo ===
Stěžejními obory zemědělských spolků se stalo zemědělství, chovatelství, ovocnářství a včelařství. Osvětová práce okresních spolků spočívala v přednáškách pořádaných putujícími učiteli (Wanderlehrer). Ti při setkáních (Wanderversammlung) zemědělcům představovali novinky nebo zkušenosti zemědělců odjinud, vysvětlovali význam zemědělského vzdělání a zřizování zemědělských škol (Landwirtschaftsschule). Kromě šíření osvěty pomáhala ústředna ve Znojmě také při získávání subvencí. Velký význam pro zemědělce měly pořádané rolnické výstavy, kde mohli představit své pěstitelské nebo chovatelské úspěchy. Oblíbě se na výstavištích těšil prodej losů, na které mohli návštěvníci vyhrát některé vystavované exponáty.

Znojemský zemědělský spolek vydával od roku 1858 první odborný zemědělský časopis na Moravě „Verhandlungen und Mitheilungen des landwirtschaftlichen Bezirks in Znaim“, založil vlastní úvěrový ústav (Landwirtschaftliche Bezirks-Kontributions-Vorschußkassa), Zemskou rolnickou a vinařskou školu (Landes-Acker- und Weinbauschule im Znaim) a v roce 1864 pobočku úvěrového ústavu ve Vranově. Ve dnech 22. - 29. května 1871 podnikla rolnická škola se svými chovanci exkurzi po velkostatcích Jevišovice (Jaispitz), Hostim (Hösting), Jaroměřice (Jarmeritz), Lesonice (Lessonitz), Želetava-Budkov (Schelletau-Budkau), Jemnice (Jamnitz), Uherčice (Ungarschitz) a Nové Syrovice (Neuserowitz). U hraběte Collalta v Uherčicích si žáci prohlédli ukázkovou vápenku (Kalköfen) a cihelnu (Zeigelei) s linkou na drenážní trubky (Drainröhrenpresse),&lt;ref&gt;Heusinger v. Waldegg, Die Ziegel- u. Röhrenbrennerei, Leipzig 1901: Drainröhrenpresse, dient zur Herstellung der Drainrohre (s. Drainage). Ueber die Vorbereitung des Tons vor dem Pressen sowie das Brennen s. Ziegelfabrikation. Es kommt fast ausschließlich die sogenannte Strangpresse zur Anwendung, d.h. der in den Preßraum eingebrachte Ton wird durch einen Kolben oder eine Schnecke durch ein ringförmiges Mundstück gepreßt und der austretende Röhrenstrang auf einen gewöhnlich aus Rollen bestehenden Abschneidetisch geleitet und hier in die entsprechenden Längen zerschnitten.&lt;/ref&gt; a také těmito trubkami drenážovanou louku, dále pak založený kompost.

Už na valné hromadě rolnického spolku ve Znojmě ze 14. ledna 1871 požadoval „Moravský hedvábnický spolek” po znojemském rolnickém spolku zřízení „hedvábnické sekce” a Heinrich Wokoun, nadučitel v Uherčicích, plnomocník uherčické hedvábnické stanice, se zasazoval o zřízení rolnické školy pro obce Vratěnín, Uherčice, Mešovice, Korolupy a Lubnice.&lt;ref&gt;Franz Mittner: Verhandlungen und Mittheilungen des landwirthschaftlichen Bezirksvereines in Znaim, 1871, strana 13, 75 - 78&lt;/ref&gt; Osvětová činnost putujících učitelů po jihozápadní Moravě přinesla ovoce nejprve ve Vranově. V roce 1893 došlo ke konstituování zemědělského spolku „Deutscher Landwirtschaftlicher Bezirksverein Frain“ a v roce 1899 k otevření Zimní hospodářské školy (Landwirtschaftliche Winterschule) ve Štítarech, které řediteloval Paul Maresch ze znojemské rolnickovinařské školy.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, 30. November 1899, s. 1.&lt;/ref&gt;

=== Zemědělský spolek pro Vratěnín a okolí (1903) ===
O založení Zemědělského spolku pro Vratěnín a okolí (Landwirtschaftlicher Verein für Fratting und Umgebung) se snažil pan ředitel Maresch během jeho četných přednášek už od roku 1901. V roce 1903 rakouské úřady založení spolku schválily a tak se mohlo přistoupit k jeho konstituování. Největší zásluhu na založení vratěnínské pobočky měli ředitel školy Johann Exler a starosta obce Franz Exler. Zakládací schůze se konala 8. března v pět hodin odpoledne v hostinci pana Johanna Reibera. Na schůzi dorazili zájemci nejen z Vratěnína, Korolup a Uherčic, ale i z dolnorakouských obcí.

Jako první se ujal slova ředitel školy pan Exler, po něm vystoupil ředitel zemědělské školy pan Maresch, jehož přednášku na téma „Význam a výhody zemědělského spolku” ocenili přítomní velkým aplausem. Následně přešel ředitel Exler k vlastní volbě spolkového výboru. Předsedou zemědělského spolku byl zvolen Georg Högenauer, jeho zástupcem Franz Dunkler a zapisovatelem ředitel školy Johann Exler, všichni z Vratěnína, členy výboru Johann Apeltauer z Mešovic, Franz Soukopp a Mathias Luksch z Korolup, starosta Franz Exler, Johann Haar, Jakob Lang a Josef Reiber , taktéž všichni z Vratěnína.

Po zvolení spolkového výboru se ujal slova pan Maresch, který vyzdvihl význam Zimní zemědělské školy ve Štítarech a na závěr zemědělcům doporučil, aby se o školu více zajímali a své syny do školy také přihlásili. Následně ještě pohovořil k připravované německé putovní zemědělské výstavě v Olomouci (1903) a k podmínkám pro vystavující. Závěrečná diskuze se točila hlavně kolem poskytování subvencí, nákupu dobytka a býků, ovocnářství a včelařství.

Po zodpovězení všech otázek a nejasností prohlásil novopečený předseda spolku Georg Högenauer zasedání za ukončené, poděkoval všem přítomným a zdůraznil, že založení zemědělského spolku se stalo důležitým stavebním kamenem na poli zemědělství jihozápadní Moravy a že vratěnínský zemědělský spolek tak mohl svou konstitucí doplnit chybějící článek mezi zatím fungujícími zemědělskými spolky ve Znojmě, Vranově a Slavonicích. V roce 1906 udělil Zemědělský spolek pro Vratěnín a okolí čestné členství agrárnímu politikovi Alfredu Simitschovi von Hohenblum (Alfred Reichsritter Simitsch von Hohenblum, Hauptreferent der agrarischen Landwirtsch. Zentralstelle).&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, 11. Dezember 1906, s. 3.&lt;/ref&gt;

== Zemědělské družstevní spolky a centrální organizace ==
Jako první na území českých korunních zemí zastřešoval od roku 1893 německé hospodářské družstevní spolky na Moravě a ve Slezsku centrální svaz „Zentralverband der deutschen landwirtschaftlichen Genossenschaften Mährens und Schlesiens” se sídlem v Brně a v roce 1898 došlo ve Vídni na konstituci celorakouského zastřešujícího svazu „Allgemeine Verband für das landwirtschaftliche Genossenschaftswesen in Österreich” (Všeobecný svaz zemědělských družstev v Rakousku)&lt;ref&gt;Do centrálního svazu nevstoupily lidovecká Ústřední jednota českých hospodářských společenstev úvěrních pro Moravu a Slezsko, s.r.o., Brno (1897), Ústřední svaz českých hospodářských společenstev v markrabství Moravském, s.r.o., Brno a lidovecký Zemský svaz českých hospodářských družstev a společenstev pro království České, s.r.o., Praha.&lt;/ref&gt;, do kterého vstoupily na území českých korunních zemí dosud vzniklé české a německé zemské centrální svazy:

* Zentralverband der deutschen landwirtschaftlichen Genossenschaften Mährens und Schlesiens, G.m.b.H., Brno (1893)
* Verband landwirtschaftlicher Genossenschaften in Schlesien, G.m.b.H., Bílsko (1894)
* Ústřední jednota českých hospodářských společenstev v království Českém, s.r.o., Praha (1896)
* Zentralverband der deutschen landwirtschaftlichen Genossenschaften Böhmens, G.m.b.H, Královské Vinohrady, Praha (1897)
* Jednota českých hospodářských společenstev ve vévodství Slezském, s.r.o., Opava (1901)

Hlavními úkoly centrálních svazů bylo zastupování venkovských družstev a jejich organizací v oblasti legislativy a státní správy, poskytování poradenství a pomoc při zakládání družstev, při budování jednotné řídící struktury, vydávání družstevních novin, zastupování při právních sporech a podpora rozvoje zemědělských družstev. Kromě toho podporovaly společný zemědělský nákup, prodej a výrobu, po roce 1903 převzaly také kontrolu nad finančními přebytky. Členy družstevních svazů se tak stávaly i zemědělská družstva spořitelní a záložní (Raiffeisenky), nákupní a prodejní (Lagerhausgenossenschaften, Getreidelager), zpracovatelská a výrobní (Molkereigenossenschaften) či výpomocná (Elektrizitätsgenossenschaften, Maschinengenossenschaften).

=== Raiffeisenkasse - „Jeden za všechny, všichni za jednoho!” (1903) ===
Rakouský stát, konkrétně c. k. ministerstvo financí, poskytoval záložním a spořitelním spolkům daňové úlevy již od roku 1889, k masovému zakládaní Raiffeisenových družstevních spořitelen došlo až s finanční podporou zemské moravské vlády, která započala poskytovat subvence na úhradu zařizovacích výloh.

Založení úvěrového Raiffeisenova družstva v Korolupech úzce souviselo se založením odbočky Okresního zemědělského spolku ve Vranově, jehož putovní učitelé (lektoři) na schůzích a spolkových zasedáních šířili osvětu, poskytovali vzorové stanovy novým zájemcům o úvěrová družstva, vysvětlovali obchodní pokyny, právní předpisy a pomáhali se sestavením stanov napasovaných na jejich potřeby a možnosti. Raiffeisenka, která fungovala podle vzoru zakladatele Friedricha Wilhelma Raiffeisena na principech vzájemné pospolitosti, mohla ve venkovském prostředí nejlépe čelit tíživé hospodářské situaci, lichvářům a soukromým věřitelům. Dne 20. března 1903 byla u c. k. krajského soudu ve Znojmě zapsána do rejstříku společenstev firma „Spar- und Darlehenskassen-Verein für Kurlupp, registrierte Genossenschaft mit unbeschränkter Haftung” (Záložní a spořitelní spolek pro Korolupy, registrované družstvo s neomezeným ručením).&lt;ref&gt;Brněnské noviny, Úřední list Brněnských novin, 26. 03. 1903, s. 2&lt;/ref&gt; Na konci roku 1904 činily členské vklady 33 000 K.&lt;ref&gt;Moravská orlice, Ročník 44, 30.9.1906, Číslo 222, s. 14&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|Společenstvo má své sídlo v Chrlopech a pozůstává na základě stanov, daných v Chrlopech dne 1. února 1903. Společenstvo má za účel, zlepšovat poměry svých členů, a to ve mravním a materiálním vztahu, a to tím:


# že svým členům k jich hospodářskému a živnostnímu provozování dle jejich úvěrní možnosti a způsobilosti a dle jejich skutečné potřeby poskytuje zápůjčky, a že k tomu nutné peněžní prostředky při společném ručení zaopatřuje;
# že přijímáním úspor dává příležitost k tomu, že se ladem ležící peníze  zúrokují;
# že podporuje a převádí dluhy hypotekární svých členů z výše zúrokovaných na menší úroky a amortisované, jakož i nevypovídatelné, na delší dobu k čekání;
# že společenstvo a jeho prostředky i k tomu používá, že hospod. potřeby jako: umělá hnojiva, píci, osivo, hospodářské stroje atd. ve velkém a společně pořizuje a je v malém svým členům přenechává; 
# že stroje, nářadí a ostatní ku provozování hospodářství nutné předměty na společný účet pořizuje a udržuje a je členstvu za přiměřenou náhradu za upotřebení přenechává; 
# že dále zabraňuje vyděračskému vykořisťování každého způsobu (peněžnímu, při zboží, dobytkářskému, při pozemcích);  
# že rozšiřuje hospod. vědomosti odbýváním poučných přednášek a rozpravami o hospodářství vůbec za účelem zlepšení stavu členstva; 
# že zprostředkuje radu, zprávy a pomoc v právních záležitostech svých členů; 
# že půjčuje členům na jejich plodiny; 
# že společný nákup a prodej těchto plodin, jakož i zakládání konsumních, prodejních a produktivních atd. společenstev udílením úvěru a zápůjček umožňuje a že zdárnou působnost těchto společenstev podporuje orgány svého společenstva, a že konečně společenstvo a jeho prostředky k tomu používá;
# že zabraňuje zmrhání realitami a parcelování jejich a to takovými živly, které z toho obchod činí; 
# že za peníze, které jsou po ruce, reality, které v okrsku společenstvním leží, exekučně nabývá, že tyto pak buď v celku aneb v kouscích za příznivou cenu odprodává. Pro kup a pro způsob provedeni prodeje jest třeba zvláštního usneseni představenstva a rady dozorčí.


Do představenstva byli zvoleni:
* Josef Beigl, jako starosta,
* Matthäus Luksch (čp. 20), jako náměstek starosty,
* Franz Soukopp,
* Franz Stadler a
* Andreas Apeltauer — vesměs majitelé usedlostí v Chrlopech.


Znamenání za společenstvo díti se bude tím způsobem, že ku firmě od kohokoliv napsané neb předtištěné starosta neb jeho náměstek a jeden člen z představenstva své podpisy učiní. Ručení tohoto společenstva jest neobmezené. Veřejná oznámení budou vyvěšována na spolkové tabuli v Chrlopech a ve spolkovém orgánu „Zentralblatt der mähr. Landwirte“&lt;ref&gt;Od roku 1904 Deutschmährisches Genossenschaftsblatt.&lt;/ref&gt; uveřejňována.


C. k. krajský soud (odd. III.) ve Znojmě, 20. března 1903 (č. 2034).	
|}

V dubnu roku 1909 proběhla změna v předsednictvu. Starostou byl zvolen Jakub Schwarz, rolník z Korolup a náměstkem starosty Josef Überreiter, rolník z Korolup. Následně proběhl 29. dubna 1909 výmaz a zapsání do rejstříku společenstev u c. k. krajského soudu ve Znojmě (odd. III.).&lt;ref&gt;Brněnské noviny, Ročník 1909, 07. 05. 1909, 104. Úřední list..., titulní strana &lt;/ref&gt;

[[Soubor:Museumsdorf-Niedersulz 8355.jpg|náhled|Raiffeisenkasse (Museumsdorf-Niedersulz). Typické označení venkovské úřadovny s ochrannou známkou skřížených koňských hlav (německy Giebelkreuz), které jsou symbolem ochrany před zlem a životním ohrožením rodin shromážděných pod společnou střechou. Okolo nápis „Einer für Alle. Alle für Einen.” (Jeden za všechny, všichni za jednoho). ]]

Raiffeisenku spravovalo představenstvo, valná hromada a revizoři. Představenstvu bylo svěřeno jmění členů, svoji práci vykonávalo zpravidla bezplatně, pouze mimořádně namáhavé práce bývaly členům představenstva přiměřeně hrazeny. Scházelo se na předem oznámených schůzích, z nichž zapisovatel pořizoval zápisy. Revizoři dohlíželi na hospodaření spolku, mohli poskytovat radu představenstvu či opravovat chybné kroky.&lt;ref&gt;Revizi upravoval zákon č. 133/1903 říšského zákoníku, o revizi společenstev výdělkových a hospodářských a jiných spolků, který doplnil družstevní zákon z r. 1873. Stanovil povinné, periodické revize hospodaření družstev, tedy i záložen a kampeliček. Revize zákon delegoval na svazy družstev, v nichž byla dobrovolně začleněná nebo na obchodní soudy v případě ostatních družstev. Měly být vykonávány každý druhý rok externím revizorem. K zákonu o revizi byly vládním nařízením 134/1903 vydány prováděcí předpisy, jenž upravovaly metodiku revizí, povinnosti revizorů, způsoby vedení záznamů a jiných listin. K nim náležel také seznam otázek, jenž měl revizor při revizi zkoumat.&lt;/ref&gt;

Pokladník vykonával veškerá usnesení představenstva, dozorčí rady a valné hromady. Většinou byli do této funkce voleni učitelé nebo kněží. Jako jediný dostával finanční odměnu za práci a za ztracený čas, který by mohl využít jinak. Měl na starost také pokladnu. Zákonná revize po kontrolním řízení vydala písemnou zpráva, která pak musela být přečtena na nejbližší valné hromadě v doslovném znění. V Raiffeisenkách se úřadovalo většinou v neděli, častým domovem jim byly školní prostory, radnice a hostince. Běžné vybavení kanceláře sestávalo ze stolu se židlemi a kasy.

V roce 1912 založili korolupští sedláci další zemědělské družstvo mlékárenské. V novém Československu muselo dojít k úpravě názvu tak, aby název spolku dával najevo odtržení od centrálních rakouských spolkových orgánů a monarchie. Nový firemní název zněl: Raiffeisenkasse Kurlupp und Umgebung GmbH (Raiffeisenkasse Korolupy a okolí s.r.o.). V roce 1936 bylo v Korolupech založeno třetí zemědělské družstvo „Getreidelagerhaus“ (obilné silo)&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, 30. 04. 1937, Ročník 88, 18. Südmährerland..., Seite 4&lt;/ref&gt; V roce 1937 zakoupila na návsi areál hostince a obchodu čp. 63.&lt;ref&gt;Moravská orlice, 14.1.1937, s. 2.&lt;/ref&gt;

Raiffeisenka sice využívala prostory místního hostince u kostela ke společným rokováním, ale vlastní budovu nevlastnila. Příležitost ke koupi se jí naskytla až 8. ledna roku 1937, kdy budovu obchodu a hostince, zadluženého majitele Josefa Blažka (syna Franze Blažka, zakladatele spolku dobrovolných hasičů) v dražbě odkoupila za 123 000 Kč.&lt;ref&gt;Moravská orlice, 14.1.1937, s. 2&lt;/ref&gt;

=== Milchgenossenschaft (1912) ===
V roce 1912 zaregistrovali zemědělci z Korolup u c. k. krajského soudu ve Znojmě do družstevního registru nově založené Mlékárenské družstvo (Milchgenossenschaft Kurlupp), společnost s ručením omezeným, které následně vstoupilo do Svazu Němců pro jižní Moravu. V tomto roce čítal svaz 294 spořitelních spolků a 120 družstevních závodů.&lt;ref&gt;Deutsches Südmährerblatt, 11. Juli 1913, s. 18.&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|
* Sídlo firmy: Chrlopy (okres Jemnice)
* Znění firmy: Milchgenossenschaft Kurlupp, registrierte Genossenschaft mit beschränkter Haftung
* Předmět závodu: Společné zpracování a zpeněžení členy samými získaných hospodářských výrobků, zejména mléka
* Zvláštní zápisy: Společenská smlouva, datovaná ze dne 6. prosince 1911
* Představenstvo tvoří: předseda Andreas Schwarz, místopředseda Georg Niederhafner a členové Franz Stadler, Josef Schwarz a Jakub Apeltauer, všichni rolníci v Chrlopech.

Znamenání firmy děje se tím, že ku firmě společenstva připojí se podpisy předsedy nebo místopředsedy a druhého člena představenstva. Veřejné oznámení děje se jedním uveřejněním v „Deutsch-mährisches Genossenschaftsblatt“. V případě jeho zaniknutí oběžníkem. Závodní podíly obnáší 10 K. Každý člen ručí za závazky společenstva netoliko svými závodními podíly nýbrž ještě dalším obnosem v desateronásobné výši těchto podílů.
 
C. k. krajský soud (odd. III.) ve Znojmě 7. ledna 1912&lt;ref&gt;Brünner Zeitung, Ročník 1912, 13. Amtsblatt, 17. 01. 1912, s. 2&lt;/ref&gt;

|}

Dne 15. listopadu 1915 byly pravděpodobně z důvodu rukování mužů do války v družstevním registru provedeny změny: výmaz předsedy Andrease Schwarze a místopředsedy Georga Niederhafnera a zapsání nového předsedy Franze Stadlera a místopředsedy Georga Tschoffy.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, 24. November 1915&lt;/ref&gt; V červnu 1916 byl proveden výmaz u předsedy Franze Stadlera a člena výboru Franze Soukoppa a zároveň okresní soud zanesl nového předsedu Georga Tschoffu, místopředsedu Johanna Stiepaniho (čp. 9) a člena výboru Laurenze Kotziana (čp. 22) z Korolup.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, 3. Juni 1916&lt;/ref&gt;

== Deutscher Lehrerverein ==
Předchůdcem Německého učitelského spolku/Deutscher Lehrerverein (DLV) se ve Znojmě stal Spolek učitelů a přátel školy (Verein der Lehrer- und Schulfreunde in Znaim). K jeho konstituci došlo v neděli 26. dubna 1868 v kreslírně vyšší německé reálky. Do spolku vstoupilo v den založení 22 učitelů, 29 přátel školy a tři zástupci venkovských škol.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, 26. April 1868, s. 2 - Vom Lehrer-Verein.&lt;/ref&gt; Po nástupu na školu v obci zastupoval obecnou školu v Korolupech i nadučitel Ernest Körner. Od prosince 1871 vydával spolek znojemské vydání časopisu „Lehrerbote”.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, 23. Dezember 1871, s. 6.&lt;/ref&gt; Místní skupina Německého učitelského spolku ve Starém Hobzí/Althart se konstituovala již v roce 1870.&lt;ref&gt;Dačické listy, ročník 1900, č. 23, s. 5&lt;/ref&gt; Učitelé, zrovna tak jako úřednictvo z Uherčic a Vratěnína, vstupovali také do Spolku německých státních úředníků pro Moravu/Verein der deutschen Staatsbeamten für Mähren, což dokládá proslov pana Wokana z Uherčic na okresní konferenci učitelů ve Slavonicích 10. července 1884.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, 26. Juli 1884, s. 7. Bezirksfchullehrerconferenz.&lt;/ref&gt;

=== Valná hromada okresního Německého učitelského spolku ve Vratěníně (1903) ===
Roku 1903 se konala ve Vratěníně valná hromada Německého učitelského spolku pro okres Moravské Budějovice, na kterou dorazili v hojném počtu také učitelé z Dolního Rakouska. Předseda spolku, nadučitel Rudolf Schneider ze Starého Hobzí, přivítal všechny přítomné a obzvláště dva nové členy: Rosu Kolarzik, učitelku průmyslového vyučování (Industrial Unterricht)&lt;ref&gt;(Industrial Unterricht: Verbindung des literarischen Unterrichts mit der Unterweisung der Kinder in Weben, Spinnen und Stricken sowie im Seiden-, Obst- und Gartenbau)&lt;/ref&gt; v Uherčicích a Franze Gabriela, učitele ze Starého Hobzí. Na závěr svého vystoupení přečetl výroční zprávu. Knihovník, nadučitel Franz Stangl, seznámil přítomné se stavem spolkové knihovny, která s přírůstkem 20 knih nyní čítala 327 svazků. Návrh na roční desetikorunový příspěvek pro knihovnu ze spolkové kasy neprošel. Pokladník, učitel Franz Polaschek z Uherčic (obdržel absolutorium), přečetl finanční zprávu. Členský roční příspěvek 10 korun mu byl valnou hromadou odsouhlasen. Dále pohovořil o připravované doktríně „deutsche Betonungslehre“&lt;ref&gt;Walther Reichel: Entwurf einer deutschen Betonungslehre für Schulen mit besonderer Rücksicht auf Gedichte, 1899&lt;/ref&gt; a velkém shromáždění německo-moravského Zemského učitelského spolku v Brně. Následovala volba předsednictva:

* předseda, nadučitel Rudolf Schneider ze Starého Hobzí
* místopředseda, hlavní učitel Ernest Körner z Korolup
* zapisovatelka, učitelka slečna Frömel ze Starého Hobzí
* knihovník, nadučitel Franz Stangl z Písečného
* člen výboru, nadučitel Exler z Vratěnína

Příští valná hromada byla stanovena na 24. května 1904 do Starého Hobzí. Závěr shromáždění byl obligátně věnován veselici a společenské zábavě.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, rok 1903, ročník 54, č. 83, s. 6&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, Sa, 17. Oktober 1903, s. 6&lt;/ref&gt;

=== Slavnostní shromáždění k 25. výročí Německého zemského učitelského spolku (1906) ===
Slavnostní shromáždění k 25. výročí Německého zemského učitelského spolku se konalo 13. září 1906 v údolí Dyje pod Vraní skálou (Rabensteintal) v hostinci „Moser“, které připravil a vedl nadučitel Vrbka ze Znojma. Dorazili např. náměstek školní rady Karl Werner, okresní školní inspektor Papouschek ze Znojma, za německo-moravský Svaz učitelů aprobovaný učitel Karl Frank, za německo-rakouský Svaz učitelů Eduard Jordan, za Svaz Němců jižní Moravy pan Bendel, za radu města Znojma pan Muck, z okresu Moravské Budějovice dorazil nadučitel Ernest Körner z Korolup.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, 23. September 1906, s. 3.&lt;/ref&gt;

== Burschenverein Fratting ==
Katolický Burschenverein nebo také Junggesellenverein či Dorfjugend, byl spolek svobodných vesnických mládenců, kteří se starali o zachování tradic a pospolitosti - stavění májek, svatojánské ohně, pouťové zábavy, velikonoční jízdy, masopusty atd. Burschenverein ve Vratěníně pořádal 7. června 1914 svěcení vlajky. Kmotrou vlajky se stala paní hraběnka Wamboldt, vlajku světil opat Adrian Zach a slavnostní řeč držel hrabě Wamboldt. Slávy se účastnily Burschenvereiny z Weitersfeldu a Gerasu, Burschenvereiny z Langau, Japons, Zellerndorfu a Röschitz dorazily s vlajkou. Se spolkovou vlajkou kráčeli i vratěnínští dobrovolní hasiči a váleční veteráni s vlastní kapelou.&lt;ref&gt;Eggenburger Zeitung, 12. Juni 1914, Seite 6. &lt;/ref&gt;

== Katholischer Schulverein für Österreich ==
V roce 1886 se konstituoval rakouský katolický školský spolek Katholischen Schulverein für Österreich.&lt;ref&gt;Jubiläums-Festschrift 50 Jahre Katholischer Schulverein für Osterreich.&lt;/ref&gt; Místní farní skupinu (Katholischer Schulverein - Pfarrgruppe Fratting) pod vedením kooperátora otce Gilberta najdeme v roce 1909 také ve Vratěníně.&lt;ref&gt;Die Neue Zeitung, 11. Juli 1909, s. 10.&lt;/ref&gt;

== Kontribučenská záložna ==

=== Kontribučenská záložna - fond panství (statek) Uherčice ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Název obce !! Počet podílníků !! Podíl v procentech
|-
| Vratěnín || 60 || 30,05
|-
| Hluboká || 23 || 13,85 
|-
| Mešovice || 28 || 11,22
|-
| Stálky || 56 || 21,46 
|-
| Freistein || 19 || 3,71 
|-
| Chrlopy || 45 || 19,71
|-
! Podílníků celkem !! 231 !! Rok 1883
|-
! Celková suma fondu !! 85,622 zl. !! 
|-
| Předseda (1886)|| Schütz Jan ||rolník ze Stálek
|- 
| Správce|| Exler František ||rolník z Vratěnína
|- 
|| Užší výbor|| Irschik Jan || rolník z Chrlop&lt;ref&gt;Vodnařík, Eduard: Dějiny a statistika moravských kontribučenských záložen, pak: Vznik, organisace a působnost hypoteční banky markrabství Moravského, Brno 1886, s. 79&lt;/ref&gt;
|-
|}

=== Kontribučenská záložna Bítov ===
V roce 1908 byla založena česká „Kontribučenská záložna Bítov” s podílníky z obcí: Chvalatice, Chrlopy (Korolupy), Oslnovice, Bítov, Vysočany, Zblovice, Velký Dešov a Malý Dešov (okres Moravské Budějovice), Lubnice (okres Jemnice) a Mešovice.&lt;ref&gt;Státní okresní archiv Znojmo, Kontribučenská záložna Bítov, matriky podílníků.&lt;/ref&gt;

== Reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>cblo83jzokurhj2bt75rc9gle2xfb46</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Freiwillige Feuerwehr/Korolupy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7512</id>
    <revision>
      <id>45843</id>
      <parentid>45625</parentid>
      <timestamp>2022-06-14T10:07:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="95558" xml:space="preserve">[[Soubor:Fotothek df tg 0006745 Mechanik ^ Wasserförderung ^ Brandschutztechnik ^ Fuerwehr ^ Feuerlöschgerät ^ S.jpg|náhled|Georg Andreas Böckler (1661): zdolávání ohně s hasícím přístrojem (Brandbekämpfung mit einem Feuerlöschgerät)]]
== Sbor dobrovolných hasičů v Korolupech (1892) ==
Od první poloviny 19. století se zakládání spolků dobrovolných hasičů začalo šířit i do menších sídelních míst a dobrovolní hasiči začali postupně obohacovat i veřejný život na vesnicích. Iniciátory ustavujících výborů a předními představiteli dobrovolných hasičů se stávali nezřídka místní učitelé a faráři. V Korolupech inicioval založení hasičského sboru živnostník František Blažek (* 8.4.1857 Laukowitz / Slavíkovice – † 31.5.1918 Korolupy). Ačkoliv se jednalo o nepolitický spolek, jeho přední představitelé byli vesměs křesťansko-sociálního smýšlení. V 90. letech 19. století korolupskou inteligenci zastupovali zestárlý farář Martin Sperka a mladý německý učitel Ernest Körner (* 1866 - † 1943), který své aktivity směřoval především do Německého školního spolku (Deutscher Schulverein), sdružující místní německé liberály.

=== Velitel Franz Blažek ===
Franz Blažek se narodil 8. dubna 1857 ve Slavíkovicích (Laukawitz) na čp. 48 otci Josefu Blažkovi, kočímu z Uherčic, a matce Johaně, rozené Jordánek ze Slavíkovic.&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/6478/?strana=296 Matrika narozených Kdousov], Kdousov 10493, N: 1829 - 1861, s. 296/305.&lt;/ref&gt; Ve svých 25 letech se 5. listopadu 1882 oženil s Julianou, dcerou zemřelého tesaře Johanna Paula z Korolup. Svatba se konala v dolnorakouském Ludenu, kde Juliana Paul sloužila na čp. 5. Mladý pár bydlel nejprve v Korolupech na čp. 75 a čp. 17 a Franz se živil jako krejčí.&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1649/?strana=40 Matrika narozených Korolupy], Korolupy 14025, N: 1858 - 1891, s.40/67.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1649/?strana=29 Matrika narozených Korolupy], Korolupy 14025, N: 1858 - 1891, s. 29/67.&lt;/ref&gt; Francova mladší sestra Anna se v roce 1889 provdala do Jemnice za cukráře Ladislava Jindru.&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=27 Matrika oddaných Korolupy], Korolupy 14026, O: 1858 - 1918, s. 27/73.&lt;/ref&gt; V malém stavení pod návsí čp. 59 později provozoval kupectví, které po přestavbě přemístil do staré školní budovy na návsi na čp. 65.

V roce 1892 upozornil katolický deník „Neuigkeits-Welt-Blatt” na netradiční hold k narozeninám císaře Františka Josefa. V Korolupech se konala 14. srpna, v předvečer svátku Nanebevzetí Panny Marie, taneční zábava, na které obchodník Franz Blažek o půlnoci přerušil hudbu a zapáleně promluvil k místní omladině k blížícím se narozeninám císaře, načež všechny vyzval, aby provolali milovanému monarchovi třikrát „Hoch!”, což všichni přítomní s nadšením za doprovodu hudby následovali.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''''Ein schönes Kirchweifest''' wurde — wie man uns schreibt — am 14. August in Kurlupp, Mähren, abgehalten. Um Mitternacht wurde — in Anbetracht dessen, daß auf den nächsten Tag der Festtag Maria-Himmelfahrt fiel — die Tanzmusik abgebrochen, worauf der dortige Kaufmann Herr Franz Blaschek in einer an die Jugend gerichteten zündenden Ansprache des bevorstehenden Geburtsfestes des Kaisers gedachte und zu einem dreimaligen Hoch auf den geliebten Monarchen aufforderte, in welche alle Anwesenden entblößten Hauptes unter Musikbegleitung begeistert einstimmten.''&lt;ref&gt;Welt Blatt, 1. September 1892, strana 10.&lt;/ref&gt;
|}

Na konci roku 1892 inicioval založení sboru dobrovolných hasičů (Freiwillige Feuerwehr Kurlupp), kterému až do konce svého života velel. Při volbách do Říšského sněmu v roce 1907 byl zvolen za německý 11. kraj do volebního výboru v soudním okrese Jemnice.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Do, 9. Mai 1907, s. 1.&lt;/ref&gt; Věrného přítele našel v osobě faráře Antona Pošváře (* 3.8.1860 Újezd u Moravského Krumlova – † 23.8.1924 Korolupy), kterého brněnská diecéze investovala na korolupskou farnost v roce 1907. Anton Pošvář byl pro korolupské hasiče a křesťanské-sociální sympatizanty vítanou posilou. Už 17. ledna 1908 byl zvolen starostou sboru dobrovolných hasičů. Hlavní hasičské jádro brzy drželo i většinu mandátu v obecním zastupitelstvu. Anton Pošvář byl navíc zvolen předsedou místní školní rady.&lt;ref&gt;Fromme's Österreichischer Feuerwehr-Kalender, Jahrbuch 1918, digitalizovaná strana 232 (jinak s. 209).&lt;/ref&gt; To je také období, kdy se stali pro [[w:Deutsche Verfassungspartei|německé liberály]] z místní odbočky Svazu Němců pro jižní Moravu a Německého školního spolku nepohodlnou opozicí a v týdeníku „Deutsches Südmährerblatt” byli několikrát dehonestováni.&lt;ref&gt;[http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=sue&amp;datum=19100415&amp;query=%22Kurlupp%22&amp;ref=anno-search&amp;seite=6 Deutsches Südmährerblatt], Fr, 15. April 1910, s. 6: Kurlupp.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=sue&amp;datum=19100429&amp;query=%22Kurlupp%22&amp;ref=anno-search&amp;seite=4 Deutsches Südmährerblatt], Fr, 29. April 1910, s. 4: Kurlupp.&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| ''Je známou a bohužel smutnou skutečností, že existují lidé, kteří jsou členy německých nacionálních spolků, kde se tváří jako Němci, jen proto, aby získali co nejvíce výhod. Po národním německém cítění u nich není ani stopy. Zdánlivě národní ([[w:Völkisch|völkisch]]) činnost je podřízena pouze jejich osobním zájmům nebo obchodním výhodám. Vyžadují-li to, pak bez skrupulí spáchají zradu na národní věci.''

''Takovým patentovanýn Němcem je hokynář Franz Blažek, usedlý v sousední obci Korolupy a v naší obci (Uherčicích) majitel filiálky, člen místní pobočky Německého školského spolku a odbočky Svazu Němců jižní Moravy. Věru, pravá kramářská duše, co se svým politickým a národnostním přesvědčením vzletně kšeftuje! Po několikátém převlečení kabátu to nakonec přivedl tak daleko, že se třpytí všemi politickými a národními barvami. Ve své rodné obci je černý až na kost, v Uherčicích, kde se mu to hodí, bílý, a když to situace vyžaduje, tak i tak trochu rudý; v Korolupech nejpevnější oporou českého faráře, na jehož ochraně cti se i přes své protichůdné přesvědčení skrze černého strýčka významně podílel, zde u nás za každé příhodné i nepříhodné situace nejhlasitější „Heil!” křikloun. Ano, člověk musí umět hájit svoje výhody!''

''Je jasné, že i ti nejchytřejší lidé se mohou dopustit hlouposti, což dokazuje skrze něj zprostředkovaný prodej domu v naší vsi. Nebo mu jeho láskou rozhořelé srdce k českým bližním udělalo čáru přes rozpočet? Rozhodujícím faktorem byl pravděpodobně jeho osobní zájem, jelikož jinak by dům, jehož prodej zprostředkoval, neprodal české rodině, ale obci, která za něj mimochodem nabízela mnohem více. Ostatně jeho „německé” svědomí se muselo po prodeji domu asi hnout, jelikož se uherčické společnosti, ve které byl častým hostem, vyhýbá. Jistě mu nebude vadit, když má tak „vysokého” ochránce, až udeří hodina odplaty, které se dočká každý, kdo se dostal na křivolakou cestu.''&lt;ref&gt;[http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=sue&amp;datum=19110113&amp;query=%22Kurlupp%22&amp;ref=anno-search&amp;seite=5 Deutsches Südmährerblatt], Fr, 13. Januar 1911, s. 5: Ungarschitz. Originál textu v němčině.&lt;/ref&gt;
|}

V březnu roku 1911 byl Franz Blažek na výroční schůzi z Německého školského spolku vyloučen:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| ''Nemělo by být zapomenuto, že se místní skupina musela na své výroční schůzi bohužel ze svého středu vyloučit jednoho člena, totiž pana France Blažka, majitele obchodu s potravinami v Uherčicích a Korolupech, který se dopustil činu, jež představuje výsměch veškeré německé obranářské práci.''&lt;ref&gt;[http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=sue&amp;datum=19110324&amp;query=%22Kurlupp%22&amp;ref=anno-search&amp;seite=5 Deutsches Südmährerblatt], Fr, 24. März 1911, s. 5: Ungarschitz. Překlad citace: Nicht unerwähnt darf bleiben, dass die Ortsgruppe bei ihrer Jahresversammlung sich leider genötigt sah, ein Mitglied, nämlich Herrn Franz Blazcek, Inhaber einer Gemischwarenhandlung in Ungarschitz und Kurlupp, aus ihrer Mitte auszuschließen, da sich derselbe einer Handlung schuldig gemacht hat, die geradezu als ein Hohn auf jede deutsche Schutzvereinsarbeit sich darstellt.&lt;/ref&gt;
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| ''Volba místní školní rady není rozhodně událostí, o kterou by se veřejnost nějak zvláště zajímala. Přesto si zpráva, kterou přinesl ve svém 10. čísle z 11. března „Volksbote”, zaslouží bližší vysvětlení. Ve zmíněném čísle se uvádí, že kněz Anton Pošvou byl znovu zvolen předsedou místní školní rady. To je ale vědomá lež - omyl je vyloučen. Takového pochybení se autor článku dopustil snad jedině v masopustní náladě, při které místo slova „samozvolený” napsal „znovuzvolený”. Z důvodu masopustního rozmaru tak asi došlo i k znetvoření jména „znovuzvoleného předsedy”. Nebo se upřímné německé pero bálo napsat skutečné české jméno Pošvář správně? Lživý zpravodaj tak nakonec prokázal faráři medvědí službu. Z omšelého kabátu jeho reputace nevyrobí slušné oblečení ani látáním jako „čestné prohlášení” či „čestný post u dobrovolných hasičů”, nanejvýš tak maškarní kostým.''&lt;ref&gt;[http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=sue&amp;datum=19110331&amp;query=%22Kurlupp%22&amp;ref=anno-search&amp;seite=4 Deutsches Südmährerblatt], Fr, 31. März 1911, s. 4: Kurlupp.&lt;/ref&gt;
|}
Hanlivé články se nevyhnuly ani ostatním zastupitelům z řad dobrovolných hasičů (od 1. srpna 1909 starosta Josef Beigel, 1. radní Mathias Luksch, 2. radní Franz Soukopp, výboři Andreas Appeltauer, Andreas Schwarz a další). Byli označováni ''za páterskou stranu s jezuitskou morálkou'' („pfäffische Partei von Kurlupp mit ihrer Jesuitenmoral”), ''muži nového systému'' („Männer eines neuen Systems”) nebo ''farářovi straničtí přivrženci'' („die Parteigänger des Pfarrers”). Na stránkách listu se propírala například obecním úřadem vynaložená položka 18 korun za instalovanou mříž v [[w:Oratoř (architektura)|oratoriu]],&lt;ref&gt;Citace: Deutsches Südmährerblatt, Fr, 7. April 1911, s. 4: &quot;Wir werden um Aufnahme nachstehender Zeilen ersucht: Wie alljährlich versammelten sich am Faschingssonntage Nachmittags die Ortsbewohner, um in die vom Gemeindeausschusse vorgelegte Gemeinderechnung die Gemeindegebarung erschwert erscheint. Da in der Gebrauche, die Einnahmen und Ausgaben detailliert zu bringen, wurden diese in der letzten Rechnung sumarisch gehalten, so daß daher den Steuerträgern ein Einblick in die Gemeindevertretung erschwert erscheint. Da in der Gemeinderechnung eine Verwaltungsausgabe von 18 Kronen für ein in der hiesigen Kirche auf dem Oratorium, offenbar in böswilliger Absicht, angebrachtes Gitter eingestellt erscheint, stellte der diesmal auch anwesende Müller P. Waněk, der auch zur Benützung des Oratoriums berechtigt ist, an die Versammelten die Anfrage, ob denn die Anbringung des Gitters, das nur Aergernis erregt und für welches der Betrag rein hinausgeworfen ist, auch eine Gemeindenottvendigkeit war. Das lange Stillschweigen, das nun folgte, ist als beredtes Zeichen der Verneinung aufzufassen. Erst auf die eindringlich wiederholte Anfrage rechtfertigte der Wortführer in der Gemeinde, Ausschußmitglied Andreas Schwarz, die Errichtung des Gitters mit der Angabe, daß dieses nicht aus Böswilligkeit aufgestellt wurde, sondern weil es der Herr Pfarrer aus dem Grunde für notwendig befunden hat, weil auf dem Oratorium Unfug geschehen und Leute in der Kirche von den Oratoriumsbesuchern ausgelacht wurden, was vollständig erlogen ist. Der genannte Herr meinte übrigens, daß das Gitter den Besuchern des Oratoriums durchaus nicht hinderlich sei, sie können dort knien, bequem sitzen, und der Ausblick in die Kirche und auf den Altar sei nicht behindert. Auf den Einwurf, daß es hinter dem Gitter noch leichter möglich ist, Unfug zu treiben und die Leute auszulachen, gab Herr Schwarz die schlagfertige Antwort, daß dies nicht möglich sei, weil man hinter dem Gitter stehend nicht in die Kirche sehen kann. Welch salomische Weisheit liegt in diesen Worten! Damit ist uns aber nicht gedient. Hat man den traurigen Mut zu verdächtigen, dann darf man nicht zu feige sein, auch Namen zu nenen. Es wird also noch einmal die Frage gestellt: Wer sind diejenigen, die auf dem Oratorium den Unfug getrieben und die Kirchenbesucher ausgelacht haben? Oder ist das vielleicht gar die Pfarrers Köchin, die auch zu den Besuchern des Oratoriums zählt, und deren Namen nicht zu nenen wagt? Heraus mit der wahrheit!&quot;&lt;/ref&gt; jindy stavební výdaje za přestavbu bývalé školy, kam byl umístěn obchod (Greislerei), „předražená” výstavba polní cesty v délce 160 metrů za 800 korun, zrušení obecního kance (Gemeindebär),&lt;ref&gt;Obecní kanec: německy Gemeindeeber (také Gemeindebär nebo Sprungeber, odvozeno od Ebers Sprung).&lt;/ref&gt; „špatné” úročení uloženého kapitálu, atd.&lt;ref&gt;[http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=sue&amp;datum=19110512&amp;query=%22Kurlupp%22&amp;ref=anno-search&amp;seite=6 Deutsches Südmährerblatt], Fr, 12. Mai 1911, s. 6: Kurlupp.&lt;/ref&gt; Vyřizování účtů přes stránky v tisku vyvrcholilo až liknavým Blažkovým přístupem k požáru ve Vratěníně a hádkou mezi místními dobrovolnými hasiči.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| ''V pátek 4. srpna 1911 se přehnala přes Vratěnín bouřka, při níž blesk zapálil stodolu, od které pak chytly sousední stáje. Hasičské sbory z okolních obcí dojely hned na pomoc, aby se zabránilo hlavně dalšímu šíření ohně, který by díky dlouho trvajícímu suchu způsobil značné škody. Jako jeden z posledních se na místě požáru objevil požární sbor z Korolup, ačkoliv to mají z Korolup do Vratěnína jen pěší hodinu.''

''Při této příležitosti se velitel hasičů z Korolup ukázal v celé své křesťanské kráse a v tom pravém světle. Vzhledem k tomu, že Vratěnín leží na vyvýšenině, bylo vzplanutí požáru vidět a téměř okamžitě byli také hasiči připraveni k výjezdu. Lidumilný velitel ale výjezd z nejrůznějších důvodů zdržoval. Mínil, že než se tam dostanou, bude Vratěnín bez vody, že už je stejně pozdě a že beztak hoří jen stodola. Také uváděný důvod, že si nemůže vzít výjezd na zodpovědnost kvůli nebezpečí zásahu blesku v samotné obci, je neopodstatněný, protože v obci pouze pršelo, ale žádná bouřka se nespustila.''

''Místní obyvatelé, rozhořčení jeho počínáním, mu pak vmetli hořkou pravdu do očí. Zbytečnými hádkami se ztratila spousta času, takže asi po tři čtvrtě hodině se hasiči konečně odhodlali k výjezdu, a to - bez svého velitele. Jakmile se jedná o přehlídku k různým slavnostem, to se velitel hasičů z Korolup ukazuje v úplně jiném světle. To je pak zaručeně první na místě, hlavně pokud v čele pochoduje kapela, dokonce i česká. V takovém případě musí členové hasičského sboru dodržovat jeho pokyny a  netoleruje žádný odpor.'' 

''Samozřejmě, že jsou hasiči takovým panovačným chováním znechuceni a hodlají spolku, který brání jejich výkonu povinností, ukázat záda. Pod takovým velením nedokáží korolupští hasiči nikdy nic užitečného. Rozměr své lidskosti ves prokázala také tím, že se zdráhala vydat koně pro zápřah stříkačky. Zná ten pán vůbec požární předpisy?''&lt;ref&gt;[http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=sue&amp;datum=19110818&amp;query=%22Kurlupp%22&amp;ref=anno-search&amp;seite=5 Deutsches Südmährerblatt], Fr, 18. August 1911, s. 5: Kurlupp&lt;/ref&gt;
|}

Po vypuknutí války nastaly hasičům zcela jiné starosti. František Blažek vzhledem k svému věku sice nerukoval, ale o to více se angažoval v poskytování sanitární pomoci, která hasičům během války připadla. Konce války se nedočkal. Zemřel v 61 letech 31. května 1918 v Korolupech, kde byl také pochován. In memoriam obdržel 1. října 1918 bronzovou medaili za 25 let záslužné činnosti v oblasti požární a záchranné služby.&lt;ref&gt;Brünner Zeitung, příloha: 1. Oktober 1918, S. 2.&lt;/ref&gt;

=== Ustavující valná hromada ===
Vzhledem k tomu, že obec nevlastnila ani stříkačku a ani jiné hasící náčiní, stávala se potřeba regulérního hasícího útvaru v obci čím dál větší nutností. Z iniciativy korolupského obchodníka Franze Blažka a několika dalších spoluobčanů tak bylo přikročeno k založení hasičského spolku. Ustavující shromáždění se konalo 18. prosince 1892 a do hasičského sboru se hned přihlásilo 30 členů výkonných a 20 členů přispívajících. Následně se obrátili na obecní zastupitelstvo s žádostí, jestli by obecní výbor podpořil nákup obecní stříkačky tím, že by pověřil jednoho člena zastupitelstva jejím nákupem a zároveň převzal záruku za splacení nákupní ceny.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Stanovy dobrovolných hasičů v obci'''

:'''§. 22'''
:''Obec předá dobrovolným hasičům v obci veškeré své hasicí náčiní a záchranné prostředky, které budou používat při hašení a cvičeních. Obec hradí podle svých finančních možností a na základě rozhodnutí obecního výboru veškeré potřebné nákupy a opravy. K uschování hasících prostředků musí obec vyhradit místnost. Hasičský sbor předkládá každoročně obecnímu výboru seznam všeho hasícího náčiní a nářadí.''&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Do, 20. Dezember 1877, Seite 2.&lt;/ref&gt;
|}

Zastupitelstvo obce odmítlo jak nákup tak převzetí záruky a poskytlo hasičům finanční částku 50 zl. Hasičský výbor došel tedy k závěru, že si stříkačku hasiči obstarají sami. Velitel Blažek a dva další členové provedli finanční rozpočet a objednali u české firmy „Smekal” z Prostějova stříkačku za 900 zl, k jejímuž převzetí došlo po zaplacení zálohy 200 zl. Po té, co byla zbývající částka 700 zl splatná, obrátili se znovu na obecní zastupitelstvo, jestli by nebylo ochotno zbývající obnos převzít. I tato žádost byla zamítnuta.

Mezi tím hasiči obdrželi několik finančních darů: 50 zl z privátního fondu [[w:František Josef I.|císaře Františka Josefa I.]], neutuchajícího mecenáše a podporovatele dobrovolných hasičů,&lt;ref&gt;Allerhöchste Spende, Mährisches Tagblatt, 5. Dezember 1893.&lt;/ref&gt; 70 zl na hasící přístroje od hraběte Emanuela v. Collalto,&lt;ref&gt;(Neuigkeits) Welt Blatt 20. April 1893, s. 33.&lt;/ref&gt; 20 zl od c. k. místodržitelského rady hraběte Černína ze Znojma, atd.&lt;ref&gt;(Neuigkeits) Welt Blatt, 18. November 1893, s. 12 - FF Kurlupp.&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''''Dobrovolní hasiči Korolupy'''. Byli jsme požádáni (redakce Welt Blatt) o vyjádření díků: „Jeho jasnost, pan Emanuel v. Collalto daroval dobrovolným hasičům z Korolup 70 zl. na nákup hasícího nářadí. Cítíme se být tímto nejsrdečnějšímu dárci povinováni touto veřejnou cestou vyslovit naše nejupřímnější poděkování. Velitelství hasičů v Korolupech na Moravě, Franz Blazek, velitel.” 20. duben 1893.''&lt;ref&gt;(Neuigkeits) Welt Blatt, Do, 20. April 1893, Seite 33.&lt;/ref&gt;

|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''''Poděkování dobrovolných hasičů'''. Byli jsme požádáni tlumočit následující poděkování: „Pan Johann Blazek, c. k. četník v Mírově u Mohelnice, daroval dobrovolným hasičům v Korolupech 5 zl, za což mu skrze Welt Blatt srdečně děkujeme. Velitelství dobrovolných hasičů v Korolupech, Franz Blazek, velitel.” 29. duben 1893.''&lt;ref&gt;(Neuigkeits) Welt Blatt, Do, 29. April 1893, Seite 13.&lt;/ref&gt;
|}
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''''Dobrovolní hasiči Korolupy'''. Pan místodržitelský rada hrabě Černín ve Znojmě daroval dobrovolným hasičům v Korolupech 50 zl, za což výše jmenovaní hasiči vyslovují jeho excelenci panu hraběti srdečné poděkování. 18. listopad 1893''&lt;ref&gt;(Neuigkeits) Welt Blatt, Sa, 18. November 1893, Seite 12.&lt;/ref&gt;
|}

Na mimořádné schůzi, svolané na 18. listopadu 1893, nastínil předsedající výbor přítomným hasičům celou záležitost a navrhl, zda by nebylo možné dofinancovat zbývající obnos formou privátní půjčky. Josef Apeltauer a Johann Komenda, oba přispívající členové, a Anton Blei, výkonný člen, totiž hasičskému sboru nabídli za každého z nich osobní půjčku 200 zl s pětiprocentním úrokem, čímž hasiče vysvobodili z nouzové finanční situace.&lt;ref&gt;(Neuigkeits) Welt Blatt, Do, 14. Dezember 1893, Seite 41; Do, 18. Januar 1894, Seite 29.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Pieslings Feuerwehrgründungsfest, Znaimer Wochenblatt, 28. September 1898, dále Welt Blatt, 14. Dezember 1893.&lt;/ref&gt; Na základě podané žádosti o dotaci u zemského hasičského svazu, o které rozhodl zemský hasičský výbor 20. prosince 1893, obdržel hasičský sbor z hasičského fondu 200 zl.&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung 5. Januar 1894, s. 13.&lt;/ref&gt;

=== VIII. hasičský okres Znojmo - V. valná hromada (1893) ===
Oficiální přijetí dobrovolných hasičů Korolupy (freiwillige Feuerwehr Kurlupp) do VIII. okresu Znojmo a Moravský Krumlov (VIII. Bezirk Znaim und Mährisch Kromau) pod německým zemským Svazem moravsko-slezských dobrovolných hasičů (Verband der mährisch-schlesischen freiwilligen Feuerwehren) a potažmo centrálním Rakouským říšským svazem hasičů (Österreichischer Feuerwehr Reichsverband) proběhlo v neděli 4. června 1893 ve Znojmě na V. Okresním hasičském dnu (V. Bezirks-Feuerwehrtag).&lt;ref&gt;Proto jsou hasiči z Korolup (FF Kurlupp) vedeni v hasičském výročním kalendáři teprve až od roku 1894.&lt;/ref&gt;

V půl jedenácté dopoledne se shromáždili delegovaní zástupci hasičských sborů Baumöhl – Podmolí, Brenditz - Přímětice, Edenthurn – Vracovice, Frain - Vranov, Frainspitz-Weinberg - Branišovice- Vinohrádky, Hödnitz - Hodonice, Kurlupp - Korolupy, Mähr.-Budwitz - Moravské Budějovice, Mähr.-Kromau - Moravský Krumlov, Milleschitz - Milíčovice, Poppitz - Popice, Schattau - Šatov, Taßwitz - Tasovice, Kl.-Teßwitz - Malé Stošíkovice, Wolframitz - Olbramovice, Znaim - Znojmo, Zuckerhandl - Suchohrdly (ostatní obce se omluvili) v Německém domě Německého měšťanského spolku (Deutsches Bürgervereinshaus), kde proběhla také volba nového okresního představenstva. Předsednický post obhájil znovu K. Bornemann ze Znojma, jeho zásupcem byl zvolen Dr. Ptaczek z Moravského Krumlova, do funkce zapisovatele a pokladníka delegáti zvolili Karla Sackla. Členy okresního výboru se pak stali Franz Pipperger, Josef Maderner, Johann Pahr, Anton Holanek, Eduard Blažek. Kontrolními oblastními inspektory výbor jmenoval: pana Bornemanna pro město Znojmo a obce Přímětice, Suchohrdly, Stošíkovice, Lukov; pana Modernera pro obce Hodonice, Tasovice; pana Pahra pro obce Šatov, Popice; pana Blažka pro město Moravské Budějovice a obec Hrotovice; pana Pippergera pro tržní městečko Vranov a obce Korolupy, Milíčovice, Stálky, Vracovice; pana Dr. Ptaczka pro město Moravský Krumlov a obce Hostěradice, Miroslav a pana Holanka pro obce Olbramovice, Branišovice, Loděnice.&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, 20. Juli 1893.&lt;/ref&gt;

=== FF Kurlupp - I. valná hromada (1894) ===
Výroční valné hromady 6. ledna 1894 se účastnili až na dva členy všichni hasiči. Po zahájení schůze přešel velitel Blažek k finanční zprávě za rok 1893. Výdaje za stříkačku (900 zl.) a další hasičské vybavení (221 zl. 34 kr.) činily celkem 1 121 zlatých 34 krejcarů. Od různých dárců sbor obdržel finanční dary v hodnotě 180 zl. 20 kr. a od obce finanční dar v hodnotě 50 zl. Ze dvou dobročinných sbírek po obci do spolkové kasy přibylo 195 zl. 25 kr. Na členských příspěvcích se vybralo 62 zl., takže celkový dluh nadále činil 633 zl. 89 kr. Po schválení rozpočtu přešel Franz Blažek k volbě dvou členů výboru. Jednohlasně byli do výboru opět zvoleni Julian Soukopp a Johann Komenda. Hasiči se ještě pro rok 1894 dohodli na finanční odměně 4 zl. za koňský zápřah při výjezdu do okolních obcí.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Příjmy!!Hodnota !! Celkem 
|-
| Finanční dary občanů mimo Korolupy||180 zlatých 20 krejcarů ||  
|-
|Finanční dar obce ||50 zlatých ||  
|-
|Dobrovolné sbírky po domech ||195 zlatých 25 krejcarů ||
|-
|Členské příspěvky ||62 zlatých || 487 zlatých 45 krejcarů
|-
!Výdaje !!Hodnota !! Celkem
|-
|-
|Nákup stříkačky ||900 zlatých || 
|-
|Nákup ostatních hasících prostředků ||221 zlatých 34 krejcarů || 1 121 zlatých 34 krejcarů 
|-
!Celkový stav v roce 1894 !!dluh !! - 633 zlatých 89 krejcarů 
|}

Následně velitel hasičům promluvil do duše. Zejména upozornil na to, že dobrovolní hasiči nejsou obci jen k užitku, ale že jsou i její ozdobou. Proto kladl hasičům na srdce, aby v případě nasazení plnili vzorně své povinnosti. Poděkoval zejména za čtyřměsíční držení nočních hlídek a všem sponzorům. Hasiči se rozloučili pozdravem Gut Heil!&lt;ref&gt;Welt Blatt, 18. Januar 1894, Freiwillige Feuerwehr Kurlupp.&lt;/ref&gt;

V lednu 1894 získal sbor do svých řad dalšího významného podpůrného člena advokáta Dr. Gleißnera z Jemnice.&lt;ref&gt;Welt Blatt, 25. Januar 1894, s. 33.&lt;/ref&gt; Na hasičské členské schůzi 26. března 1894 byl Johann C. Ducheck, vídeňský spisovatel odborné hasičské literatury, zvolen čestným členem hasičského spolku.&lt;ref&gt;Freiwillige Feuerwehr Kurlupp. In der am 26. März d. J. abgehaltenen Sitzung der freiwilligen Feuerwehr von Kurlupp in Mähren wurde der Feuerwehr-Fachschriftsteller Herr Johann C. Ducheck in Wien für dessen bisheriges Wirken zum ersten Ehrenmitgliede dieser Corporation ernannt. Feuerwehr-Signale, 5. April 1894, s. 13.&lt;/ref&gt; Jeho slovy také zakončil velitel Blažek svůj proslov při svěcení stříkačky v září roku 1896 v obci [[w:Drosendorf-Zissersdorf|Elsern]]: „Das Auge klar, die Hände nicht gefaltet, die Stirne rein, von Selbstsucht nicht entweiht, die Ehre unbefleckt, der Eifer nicht erkaltet, fest, treu und stark, so sei's für alle Zeit!”&lt;ref&gt;Gründungsfest und Bezirks-Feuerwehrtag in Elsern, Feuerwehr-Signale, 5. September 1896, s. 4.&lt;/ref&gt; Na základě žádosti o přidělení dotace u zemského moravského hasičského svazu, o které hasičský výbor na svém sezení 5. prosince 1894 kladně rozhodl, obdržel sbor pro tento rok ještě 100 zlatých.&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Mi, 5. Dezember 1894, Seite 39.&lt;/ref&gt;

=== FF Kurlupp - Oslava založení hasičského sboru ===
V neděli 27. května 1894 uspořádali dobrovolní hasiči zakládací slavnost. Do slavné neděle se vesnice probudila v pět hodin ráno pořádaným budíčkem. Oslava započala v devět hodin ve farním kostele sv. Vavřince mší svatou a dobu mezi jedenáctou až jednou hodinou odpoledne si spolek vyhradil pro přijímání pozvaných hostů. Ve tři odpoledne pokračoval program hodinovým hasičským cvičením, které proslovem zahájil velitel mužstva Franz Blažek. Na čtvrtou hodinu si hasiči připravili hudební koncert s tanečním věnečkem. Slavnostní den ukončil v devět večer průvod s hořícími pochodněmi. Vstupné stanovili dobrovolní hasiči na 20 krejcarů na osobu a u věnečku se dohodli na vstupence pro pány za 40 krejcarů. Rozloučení nemohlo proběhnout jinak než provoláním hasičského pozdravu „Gut Heil!&quot;&lt;ref&gt;Welt Blatt, 24. Mai 1894, s. 13&lt;/ref&gt;

=== FF Kurlupp - II. valná hromada (1895) ===
Druhého výročního zasedání 6. ledna 1896 se zúčastnilo 26 aktivních a 10 podporujících členů. Po příchodu velitele Blažka mu podal zástupce velitele hlášení a hned na to velitel přivítal starostu Petra Vaňka, majitele korolupského mlýna,&lt;ref&gt;Waněk Petr se narodil do mlynářské rodiny 29. 6. 1845 otci mistru mlynářskému Mathiasovi Waňkovi a matce Marii rozené Tomášek na mlýně ve Vanově u Telče. Syn Petr se 21. 11. 1876 oženil ve 31 letech v Korolupech s Annou Marií Oberbauer na čp. 1. Petrův bratr Rudolf Waněk narozený taktéž ve Vanově 14. 4. 1852 se oženil 28. 11. 1905 s Theklou Heiduk z Uherčic (kniha oddavků Uherčice str. 46) a zemřel 26. 12. 1920 v Korolupech na čp. 1. Petr Waněk zemřel na stáří v 84 letech 16. 5. 1928 v Korolupech na výměnku čp. 2. Na podzim 8. 10. 1928 zemřela i jeho žena Anna Marie. Mlýn převzala dcera Bertha narozená 18. 6. 1878 v Lubnici a provdaná 16. září 1913 za mlynáře Entenfellnera z Dolního Rakouska (zápis z matriky:Johann Entenfellner u rodičů doma v Habersdorfu, panství a fara Asperhofen v Dolním Rakousku, manž. syn Ferdinanda E. mlynář. mistra v Elsbachu pol. okres Tuln v Dol. Rak. a Marie Anny roz. Stockhammer v Einsiedlu, fara Abstatten. D. Rak. katolíci, otec již zemřel, matka žije, nar. v Elsbachu, polit. okres Tuln, fara Siegharte Kirchen, příslušný do Grabensee, polit. okr. Hietzing-Umgebung v D. Rakous. 37 let a 5 měs. a Berta Waněk, u rodičů v domě, Korolupy č. 1, manž. dcera Petra Vaňka mlyn. mistra tamtéž a Anny Marie roz. Franz Oberbauer v Höhenbergu, rodiče katol. žijí, naroz. v Hafnerludenu příslušná do Korolup pol. okr. Mor. Budějovice, 35 let a 3 měs., svědkové: Waněk Anton c. k. pol. strážmistr v Polici (bratr) a Ferd. Eltenfellner mlynář v Habersdorfu). Dceři Bertě zemřel v roce 1907 nemanželský syn Rudolf (6 let). Dne 12. 9. v roce 1919 porodila manželského syna Ernesta Entenfellnera. Na mlýně v Korolupech žili až do odsunu v roce 1945. Waněk Anton, bratrův syn, se oženil 2. ledna 1940 s Karolinou Popp z Vratěnína (index v matrice Lubnice). Děti mlynáře Petra Waňka, Berta a Anton, byly křtěné českými faráři v Lubnici, proto o nich zápis v korolupské matrice chybí. Ostatní zápisy se nedochovaly.&lt;/ref&gt; poděkoval mu za jeho účast a popřál přítomným do nového roku. Tím mohl přejít k prvnímu bodu programu a seznámil přítomné s finanční zprávou za rok 1895. Ze sbírek po domech získal spolek 81 zl. 96 kr., od zemského hasičského výboru subvenci 100 zl.,&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Fr, 20. Dezember 1895, Seite 39.&lt;/ref&gt; od obce Korolupy 50. zl. Členské příspěvky za poslední rok činily 58 zl. 60 kr. Od členů mužstva, kteří měli podíly u bítovské Kontribučenské záložny,&lt;ref&gt;Státní okresní archiv Znojmo. Kontribučenská záložna Bítov 1908 - 1910. Zúčastněné obce: Chvalatice, Chrlopy, Osnovice, Bítov, Vysočany, Zblovice, Velký Dešov a Malý Dešov (okres Moravské Budějovice), Lubnice (okres Jemnice), Mešovice.&lt;/ref&gt; obdrželi 7 zl. Celkové příjmy tedy činily 296 zl. 56 kr. I přesto, že si spolek dovolil nakoupit další hasičské vybavení za 308 zl. 99 kr., se mu podařilo počáteční dluh snížit na 295 zl. 53 kr. Hodnota sepsaného inventáře činila 1 236 zl. Následovala volba dvou nových delegátů a nového předsednictva.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Funkce !! Jméno
|-
| Velitel (Hauptmann) || Franz Blažek, obecní zastupitel a obchodník
|-
| Zástupce velitele (Hauptmann-Stellvertreter) || Johann Stiepanie, syn majitele hospodářství (Wirthschaftsbesitzerssohn)
|-
| Pobočník (Adjutant) || Johann Stiepanie (čp. 18), syn majitele hospodářství
|-
| Delegát (Vertrauensmann) || Mathias Luksch, 1. radní a majitel hospodářství
|-
| Delegát || Andreas Apeltauer (čp. 40), člen obecního výboru a majitel hospodářství
|-
| Pokladník (Kassier) || Andreas Beigel, syn majitele hospodářství
|-
| Velitel stříkačky (Spritzenmeister) || Franz Slaby, mistr kovářský (Schmiedmeister) 
|-
| Zástupce velitele stříkačky (Spritzenmeister-Stellvertreter) || Josef Schwarz, člen obecního výboru a majitel hospodářství 
|-
| Strojník (Rüstmeister) || Franz Paul, domkář a člen obecního výboru 
|-
| Hornista (Hornist) || Anton Nevěčný, domkář a člen obecního výboru 
|-
| 1. velitel zásahu (Zugsführer) || Franz Soukopp, syn majitele hospodářství 
|-
| 2. velitel zásahu (Zugsführer) || Jakob Schauaus, domkář
|-
|}

Ve zprávě o činnosti dobrovolných hasičů Blažek konstatoval, že se sice hasiči zatím neúčastnili žádného zásahu, ale zato celé léto poctivě cvičili. Znovu připomněl věrnou službu a stoprocentní plnění hasičských povinností a poznamenal, že existují odpůrci, kteří by spolek nejraději zlikvidovali, a proto připomněl slova Kristova: „Kdo po tobě kamenem, ty po něm chlebem.”, jimiž se měli hasiči řídit. Na závěr všechny hlasitě pozdravil tradičním „Gut Heil!&quot; Slovo převzal starosta Waněk, který vyslovil se spolkem spokojenost a popřál jim mnoho zdaru v cestě za vytčenými cíli. Po hlasitém potlesku, kterým hasiči starostu odměnili, mu velitel slíbil, že spolek se bude i nadále snažit být obci k užitku, konat ve prospěch obce a ukončil zasedání.&lt;ref&gt;Welt Blatt, 17. Januar 1895, s. 9., Welt Blatt, 30. Januar 1896, s. 13.&lt;/ref&gt;

=== Oslava narozenin císaře Františka Josefa I. ===
Dne 18. srpna 1896 oslavili korolupští hasiči narozeniny císaře Františka Josefa I. nejprve mší svatou v místním kostele, kam napochodovali v parádních uniformách. Po mši nastoupilo mužstvo před zbrojnicí, kde k nim velitel Blažek promluvil. Vyzdvihl povinnosti a morálku hasičů a vyslovil přání, „''aby Bůh dal a milovaný panovník ještě dlouhá léta užíval svého života''”. Hasiči pak sborově provolali třikrát „Hoch!” a kapela zahrála státní hymnu.&lt;ref&gt;Welt Blatt, 27. August 1896.&lt;/ref&gt;

=== Vlajka ===
Sbor hasičů si objednal vlajku ve Vídni u firmy „Selig &amp; Schwab”, uměleckém ateliéru pro vyšívané spolkové vlajky, kterou si pořídil po doplacení stříkačky v roce 1902 za 1000 korun. Hasičská vlajka v barvách monarchie byla bohatě vyšívaná.&lt;ref&gt;Inzerce firmy Josef Selig &amp; Schwab, Feuerwehr-Signale, 5. Dezember 1902.&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| 
:Umělecký institut

:pro výrobu vlajek

:'''Josef Selig &amp; Schwab'''

: VÍDEŇ VII, Mariahilferstrasse 74 B

:doporučuje vlajky pro spolky hasičů, veteránů, turnerů, střelecké, pěvecké a reklamní bannery pro družstva a cyklisty, vlajkové a pamětní stuhy, šerpy, pentle a barová prostírání v umělecky uznávaném, vkusném a solidním provedení.  

:Umělecké návrhy a kresby spolu se vzorky tkanin a odhadem nákladů budou na požádání ochotně zaslány.&lt;ref&gt;[http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno-plus?aid=fwk&amp;datum=1902&amp;page=236&amp;size=45 Fromme's Österreichischer Feuerwehr-Kalender 1902]&lt;/ref&gt;
|}

=== FF Kurlupp - mimořádná valná hromada (1908) ===
Na 17. ledna 1908 svolal sbor dobrovolných hasičů z Korolup do hostince Johanna Schwarze (Gasthaus Schwarz) mimořádnou valnou hromadu. Dostavili se i farář Anton Pošvář, starosta obce Laurenz Apeltauer a další hosté. Předsedou (starostou) sboru hasičů byl jednohlasně zvolen farář Anton Pošvář.&lt;ref&gt;(Neuigkeits) Welt Blatt, Do, 23. Januar 1908, Seite 14.&lt;/ref&gt;

== Účast na oslavách v okolních obcích ==
=== Výroční oslava dolnorakouského hasičského sboru Elsern ===
Z tisku se také dozvídáme o účasti korolupských hasičů na oslavách okolních hasičských spolků. Například 9. září v roce 1896 se účastnili společně s hasiči z Nondorfu, Zissersdorfu, Gerasu, Weitersfeldu, Langau a Drosendorfu zakládací oslavy a svěcení stříkačky v Dolním Rakousku v obci Elsern u Drosendorfu. &lt;ref&gt;Feuerwehr-Signale, 5. September 1896, s. 4.&lt;/ref&gt; Do Písečného přijeli 11. září 1898 na zakládací slavnost. Dorazily i sbory ze Slavonic, Bolíkova a Dešné. Oslavu zahájil pan farář Burzde z Nových Sadů polní mší, posvětil stříkačku a sbor z Písečné předvedl veřejné cvičení. Na závěr promluvil velitel Anton Androsch (FF Písečné), starosta obce Julius Kaufmann a velitel Johann Blažek z Korolup.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, 28. September 1898.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Feuerwehr-Signale, Sa, 5. September 1896, Seite 4.&lt;/ref&gt;

=== Slavnostní otevření železniční tratě Moravské Budějovice-Jemnice ===
V Jemnici se konalo 8. listopadu 1896 slavnostní otevření lokální tratě mezi M. Budějovicemi a Jemnicí. Ještě před příjezdem delegace jeho excelence ministra železnic Emila svob. pána Guttenberga a dalších hostů pan farář Coufal posvětil novou železniční dráhu. Nastoupené české představenstvo obce v čele se starostou Josefem Augustou, uvítací špalír jemnických veteránů (Militär-Veteranen-Verein), městské střelecké gardy, dobrovolných hasičů pod českým velením z Jemnice, německých hasičů z Korolup a Dešné, školních dětí a velké zástupy občanstva dychtivě vyhlíželi očekávaný vlak. Po slavnostním uvítání měli vzácní hosté nastoupit do kočárů a odjet na hostinu do zámku. Tak líčí oslavu železnice kronikář Jemnice.&lt;ref&gt;Měsíčník Jemnické listy č. 4/2006, vydalo město Jemnice, Husova 103, 1. dubna 2006.&lt;/ref&gt;

Podle týdeníku Znaimer Wochenblatt české osazenstvo radnice německé uniformované spolky nepozvalo a veteráni pod německým velením se dostavili splnit svoji povinnost z vlastního rozhodnutí. Poprask způsobil generál Gutenberg, který si dvakrát potřásl rukou s velitelem veteránů, vyslovil mu vřelé poděkování a nastoupené české sokolstvo ignoroval. Jihlavské listy zareagovaly 14. listopadu (č. 50) sáhodlouhým článkem plným vulgárností a urážek. Znaimer Wochenblatt také uvádí, že německé spolky nebyly pozvány z toho důvodu, protože radnici bylo jasné, že se nikdy nepodřídí velení Sokolů.

V každém případě tato příhoda plně vystihuje jemnické klání mezi českým vedením města a německými měšťany, kterým Češi svoje vítězství na radnici dávali citelně okusit. Vedle hasičů z Korolup týdeník zmiňuje ale sbor z Budkova. O německých hasičích z Dešné nehovoří. Eduard Lahoda, vrchní správce velkostatku v Budkově, byl jedním z koncesionářů akciové společnosti „Místní dráha Moravské Budějovice – Jemnice”, takže účast budkovských hasičů by byla i více pravděpodobná.&lt;ref&gt;Wer die hiesigen Verhältniffe kennt und weiß wie die Jungtschechen hier nur Unordnung und Zwist machen, der wird hierüber ganz anders denken und es braucht sich der hiesige, nur edlen und patriotischen Zwecken dienende Militär-Veteranen-Verein umsoweniger die Belehrungen dieser Clique gefallen zu lassen, da der Verein sich seiner Pflichten wohl bewußt ist. Daß unsere Gemeinde den Militär-Veteranen-Verein zu den Empfangsfeierlichkeiten nicht eingeladen hat, ist wohl in dem Umstande zu suchen, weil dieser Verein die deutschee Commandosprache führt und weil die Gemeindevertretung wohl ganz richtig herausgefühlt haben machte, daß sich dieser Verein den Sokolen nicht anschließen, noch weniger aber sich dem Commando derselben unterordnen würde. Dem sauberen Correspondenten der „Jihl. listy&quot; in Jamnitz diene zur Kenntnis, daß die hiesigen Veteranen seinen Rath nicht brauchen, daß dieselben zu ihm niemals um einen solchen kommen werden, ebensowenig wie dieser Verein mit den tschechischen Vereinen Hand in Hand gehen oder gar sich ihnen unterordnen wird.Znaimer Wochenblatt 21. November 1896, s. 5.&lt;/ref&gt; Pozvání korolupského německého sboru na „české” oslavě by snad mohla být odůvoditelná kontakty velitele Blažka na jemnickou radnici nebo na dalšího koncesionáře Alfréda svobodného pána Wraždu z Kunvaldu, majitele velkostatku v Polici.&lt;ref&gt;Měsíčník Jemnické listy č. 4/2006, vydalo město Jemnice, Husova 103, 1. dubna 2006.&lt;/ref&gt; V Polici založili totiž spolek dobrovolných hasičů až v roce 1897.&lt;ref&gt;Web Obce Police - Vše o obci - Hasiči v Polici.&lt;/ref&gt; Zrovna tak dobře se znal Blažek i s dalším koncesionářem železnice, jemnickým notářem Dr. Fr. Heidlerem, který s ním působil v místní uherčické skupině Německého školního spolku.&lt;ref&gt;Viz kapitola Spolky - Německý školní spolek. Znaimer Wochenblatt, 13. November 1886.&lt;/ref&gt;

=== Výroční slavnost ve Frejštejně ===
V neděli 6. srpna 1899 uspořádali dobrovolní hasiči z Frejštejna/Freistein oslavu na počest svého založení (Gründungsfes). Nazdobené a vlajkami ověnčené městečko přivítalo i přes nepřízeň počasí mnoho hostů a kamarádů z ostatních okolních hasičských spolků. Dorazili hasiči ze Starého Petřína, Jazovic, Vranova, Korolup, Šafova, Stálek a z dolnorakouských obcí Riegersburgu a Schaditz. Svěcení (Spritzenweihe) stříkačky se ujal pan farář Sochor ze Stálek, kmotrou (Spritzenpathin) se stala paní Schleinz z Vídně a celou stafáž doplňovaly slavnostně oblečené družičky (Ehrenjungfrauen). Po veřejném cvičení (Schauübung) pod vedením velitele a školního ředitele E. Baiera se hosté přesunuli do hostince pana Müllera, kde pokračovala zábavná část s tancem, kuželkami (Bestschieben) a loterií (Glückshasen).&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, So, 13. August 1899, s. 3&lt;/ref&gt;

=== Okresní slavnost v Drosendorfu ===
Dne 31. srpna 1902 se v [[w:Drosendorf-Zissersdorf|Drosendorfu]] konal sněm okresního sdružení dobrovolných hasičů v [[w:Geras|Gerasu]], při jehož příležitosti oslavil sbor hasičů z Drosendorfu 25. výročí založení. Městečko bylo nazdobeno květinami, větvičkami a vlajkami, jež v nemalé míře doplňovaly i vlajky s černo-červeno-zlatou trikolorou. K oslavě se dostavilo přes 230 hasičů z obcí: [[w:Horn (Dolní Rakousy)|Horn]], Geras, Zissersdorf, Sieghartsreith, Schirmannsreith, Thumeritz, Japons, [[w:Raabs an der Thaya|Raabs]], Elsern, Autendorf, Wolfsbach, [[w:Langau|Langau]], [[w:Weitersfeld|Weitersfeld]], Vratěnín, Korolupy, Stálky a Vranov, dále c. k. okresní hejtman z Hornu hrabě Felix von Stainach a zástupce dolnorakouského svazu dobrovolných hasičů z Hornu J. Kirchner.

Po vítacích proslovech pana Bittera, starosty Drosendorfu, a pana Franze Mandla, velitele hasičů, následovalo předání čestných diplomů za příkladnou 25letou službu u sboru. Velký obdiv sklidilo veřejné cvičení s novou kombinovanou parní stříkačkou (Dampfhandkraftspritze), která byla na tehdejší dobu jednou z nejmodernějších. Do té doby, něž se v ní vytvořil dostatek páry, mohli hasiči použít ruční stříkačku. Jakmile disponovala dostatečným tlakem, přešli na parní pohon. Zvědavost vzbudilo i cvičení zdravotnického oddílu. Závěr patřil společnému posezení v místních hostincích, které ten den nabízely to nejlepší ze sklepa a kuchyně.&lt;ref&gt;Der Bote aus dem Waldviertel, Mo, 15. September 1902, Seite 4.&lt;/ref&gt;

== Valné hromady a veřejná cvičení VIII. hasičského okresu ==
=== V. valná hromada okresu Znojmo a Moravský Krumlov (1893) ===
Po vytvoření nového okresního sdružení Jaroslavice (Joslowitz) a odstoupením členů výboru: předsedy Fritz v. Friedenfeldta (Znojmo), místopředsedy Joschta (Jaroslavice), pokladníka Fingera (Tasovice) a Proksche (M. Krumlov), vyzval Ústřední výbor zemského hasičského svazu znojemské hasiče k uspořádání nových voleb. Na základě této výzvy svolalo velitelství znojemského sboru na neděli 4. června 1893 do Znojma V. valnou hromadu VIII. hasičského okresu, jež se odehrávala v německém Měšťanském domě. Přítomni byli delegáti (33) hasičských sborů (17): Podmolí, Přímětice, Vracovice, Vranov, Branišovice, Hodonice, Korolupy, M. Budějovice, M. Krumlov, Milíčovice, Popice, Šatov, Tasovice, Dobšice (Kl.-Teßwitz), Olbramovice, Znojmo, Suchohrdly. Nezúčastnili se delegáti z obcí: Miroslav, Hrotovice, Stálky, Loděnice a Hostěradice.&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Do, 20. Juli 1893, Seite 5.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, Mi, 26. August 1891, Seite 6.&lt;/ref&gt; Sjezd Ústředního svazu německých hasičů na Moravě, 3. září 1893 Znojmo;&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Mi, 20. September 1893, Seite 1.&lt;/ref&gt; 1894 okresní hasičská přehlídka ve Znojmě;&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, Mi, 29. August 1894, Seite 5.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;(Neuigkeits) Welt Blatt, Di, 6. März 1894, Seite 13.&lt;/ref&gt; 1895 členská schůze sboru Znojmo za přítomnosti okr. předsedy.&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Fr, 20. Dezember 1895, Seite 15.&lt;/ref&gt;
* VI. valná hromada okresu Znojmo a Moravský Krumlov, 15. srpen 1895 Hodonice (Hödnitz);&lt;ref&gt;[http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=zwb&amp;datum=18951012&amp;seite=4&amp;zoom=33&amp;query=%22M.-Kromau%22&amp;ref=anno-search Znaimer Wochenblatt], Sa, 12. Oktober 1895, Seite 4: návrh na rozdělení okresu.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, Sa, 11. Januar 1896, Seite 5.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Feuerwehr-Signale, Mi, 5. Februar 1896, Seite 2: členská schůze za přítomnosti okr. předsedy.&lt;/ref&gt; 1897 sjezd zemského svazu v Bruntále.&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, So, 5. September 1897, Seite 9; též Di, 5. Oktober 1897, Seite 9; též Sa, 20. November 1897, Seite 10: 26. okres M. Krumlov.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Di, 20. September 1898, Seite 10: 2. valná hromada okresu M. Krumlov 14. srpna 1897.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Fr, 20. August 1897, Seite 2: Zprávy K. Bornemann namísto protokolu z valné hromady.&lt;/ref&gt;
* VII. valná hromada okresu Znojmo a Moravský Krumlov, 1895 v Moravském Krumlově
* VIII. valná hromada okresu Znojmo, 12. července 1896 ve Vrbovci (Urbau)&lt;ref&gt;[http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=zwb&amp;datum=18960722&amp;query=%22Milleschitz%22+%22Feuerwehr%22&amp;ref=anno-search&amp;seite=5 Znaimer Wochenblatt], Mi, 22. Juli 1896, Seite 5.&lt;/ref&gt;
* IX. valná hromada, 5. září 1897 v Suchohrdlech (Zuckerhandl)&lt;ref&gt;[http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=zwb&amp;datum=18970828&amp;query=%22Zuckerhandl%22+%22Feuerwehr%22&amp;ref=anno-search&amp;seite=7 Znaimer Wochenblatt], Sa, 28. August 1897, Seite 7, též Sa, 4. September 1897, Seite 6.&lt;/ref&gt;
* X. valná hromada, Milíčovice (Milleschitz) 1898
* XI. valná hromada okresu Znojmo, 20. srpna 1899 Moravské Budějovice&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Di, 5. September 1899, Seite 9.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Feuerwehr-Signale, Mi, 20. September 1899, Seite 17: Přehlídka a veřejné cvičení.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Mi, 27. September 1899, Seite 3: svěcení stříkačky Urbau bez účasti okr. hasič. sdružení Znojmo&lt;/ref&gt;
* XII. valná hromada v Příměticích roku 1900 zakázána, 26. srpna 1900 ve Znojmě&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Di, 20. November 1900, Seite 9.&lt;/ref&gt;

=== XI. valná hromada a veřejné cvičení v Moravských Budějovicích (1899) ===
XI. valná hromada a veřejná přehlídka VIII. okresu se konala v neděli 20. srpna 1899 v Moravských Budějovicích, jež byly vybrány z důvodu 25. výročí založení sboru dobrovolných hasičů ve městě. Okresní hejtman Marschall pojal celou věc politicky a vyžádal si od představenstva svazu zaslání programu, zvláště pak seznam hudebního programu a znění proslovů. Vzhledem k tomu, že se putovní okresní setkání hasičů konala již 12 let bez jediného problému, byli hasiči chováním c. k. okresního hejtmanství v Moravských Budějovicích překvapeni.

Tato skutečnost měla samozřejmě své pozadí. Sbor německých dobrovolných hasičů v Moravských Budějovicích již delší dobu odolával snahám o počeštění. V prosinci 1898 odmítl nabídku starosty města Purcnera, který slíbil, že obec na vlastní náklady postaví sboru nové skladiště, když se do budoucna „''zdrží všech protičeských demonstrací, zavede české velení a přidá se k české hasičské župě''”. Skupina českých hasičů kolem Eduarda Blažka, příbuzného Fr. Blažka z Korolup, nakonec vystoupila a 28. března 1899 založila sbor dobrovolných hasičů pod českým velením. Na ustavující schůzi byli do čela sboru zvoleni: předsedou starosta města Josef Purcner, velitelem Eduard Blažek, zástupcem velitele Josef Řehák. Radnice převzala na českým sborem záštitu, nechala postavit ještě téhož roku hasičské skladiště a přispěla na zakoupení požární techniky.&lt;ref&gt;Zdeněk Beroun: [https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120037802 Moravské Budějovice v letech 1881-1918], Praha 2007&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Eduard Blažek byl také členem městského tábora tzv. pokrokářů (spory „Sokol” kontra „Budivoj”) a v roce 1902 byl zvolen do obecního výboru, v letech 1905-1909 starostou města, 1909-1912 a 1912-1919 členem obecního výboru.&lt;/ref&gt;

I když se předseda okresního sdružení hejtmanovi zaručil, že se v žádném případě nebude jednat o politickou demonstraci, už jen z toho důvodu, že členy jsou již 24 let také čeští hasiči, kteří mimo jiného figurují na programu jako hosté, tak přesto budějovický hejtman Marschall rozhodl o zákazu ranního hudebního budíčku, během polední pauzy o zákazu hudebního doprovodu a o zákazu veřejného proslovu při předávání diplomů a medailí za 25-letou hasičskou službu. V den oslavy povolal hejtman do pohotovosti dvojnásobný počet četnictva (8 mužů).

Oslava měla i přes vydané zákazy a omezení klidný a důstojný ráz, k čemuž přispěli nejen samotní hasiči, ale i zúčastněné obyvatelstvo Moravských Budějovic. Hudební doprovod přijíždějících hostů od vlakového nádraží do centra města byl bohužel povolen jen jednorázově, takže opoždění hasiči z Třebíče pochodovali od vlaku bez vyhrávky. Dopoledne se konalo za účasti všech zúčastněných hasičů slavnostní zahájení a v jednu hodinu odpoledne se sešli delegáti okresního představenstva (Bornemann-Znojmo, Maderner-Hodonice, Pipperger-Vranov, Cydlik-Krhovice a Sackl-Znojmo), čeští hasiči z Lažínek a 37 delegovaných hasičů z 19 obcí na valné hromadě v budově německého „Casina”.

Bez omluvy nedorazili delegáti hasičských sborů z Přímětic, Jazovic, Milíčovic, Starého Petřína, Oleksovic, Šatova, Tasovic a Korolup, přičemž hasičům z Korolup byla za jejich čtvrtou neomluvenou účast vyslovena důtka. Zápis z minulého okresního hasičského setkání v Milíčovicích byl přijat beze změn. Přestože došlo k oddělení okresů Jaroslavic a Moravského Krumlova, stal se VIII. okres Znojmo díky nově přistoupeným sborům ze Strachotic, Frejštejna, Jazovic, Starého Petřína a Šafova největším okresním sdružením na Moravě. Vzhledem k tomu, že okresní kasa vykazovala deficit 8 zl. 86 kr., uvažovalo se o zvýšení původního členského příspěvku 5 krejcarů. Velitel Cydlik informoval, že i přes vyplacení pojistek u 144 smrtelných případů, zůstalo v pokladně 21 000 korun. Z důvodu 25letého výročí založení hasičského sboru byla delegáty místem příští valné hromady vybrána obec Přímětice.

Volba představenstva nijak nepřekvapila. I když předseda Bornemann žádal, aby delegáti vzali v úvahu jeho maximální zaneprázdnění a zvolili někoho jiného, přesto byl za bouřlivého potlesku zvolen na post předsedy opětovně. Zrovna tak proběhlo hlasování i v případě zástupce Madernera a členů výboru Pippergera, Pahra, Cydlika, Zwieba a Sackla. Pouze místo Jedlitschky, který rezignoval, a Eduarda Blažka z Moravských Budějovic, který byl za porušení stanov vyloučen, byli nově zvoleni Hans Frey z Moravských Budějovic a Beier z Frejštejna. Následně se konalo veřejné cvičení hasičů z Moravských Budějovic a na náměstí přehlídka, při níž došlo za zvuků hymny k dekorování a předání čestných diplomů (bez proslovu).

Proslovy díků, poplácání po ramenech a slova uznání proběhla kvůli zakázanému veřejnému proslovu až za uzavřenými dveřmi v novém hasičském zázemí. Tam pak dorazil i zakladatel místního hasičského sboru c. k. poštmistr Fischer, kterému předseda Bornemann osobně poblahopřál. V zahradní restauraci u nádraží se pak konala za mohutné účasti oslava. Zde také došlo na přečtení blahopřejných telegramů od hasičů z Jihlavy, od Svazu Němců jižní Moravy, od Dr. Carla Richtra ze Zemského hasičského svazu a dalších. Jako vždy končila sláva tanečním věnečkem.&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, 5. September 1899, s. 10.&lt;/ref&gt;

=== XII. valná hromada a veřejné cvičení ve Vranově - rozdělení okresu (1900) ===
Sbory německých dobrovolných hasičů na Vranovsku se již delší dobu snažily o zřízení vlastního okresu. Na základě žádosti sboru ve Vranově bylo na výroční členské schůzi VIII. hasičského okresu Znojmo dne 26. srpna 1900 v Německém občanském spolkovém domě (Bürgervereinshaus) rozhodnuto o jeho zřízení. Sídlem okresního sdružení byl vybrán Vranov a jeho členy se staly hasičské sbory z Vranova, Vracovic (Edenthurn), Jazovic, Starého Petřína, Šafova a Stálek.&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Di, 20. November 1900, Seite 9.&lt;/ref&gt;

Odpoledne se konala slavnostní přehlídka a hasičské cvičení. Na horním náměstí při spodní řadě domů zaujali pozice nastoupení hasiči ze Znojma, před nimi stála ve vzdálenosti asi na 50 kroků hasičská technika a čelem k nim nastoupily v řad přespolní hasičské sbory: Podmolí (Baumöhl), Přímětice (Brenditz), M. Budějovice (M. Budwitz), Dešná (Döschen), Vracovice (Edenthurn), Vranov (Frain), Frejštejn (Freistem), Krhovice (Gurwitz), Hodonice (Hödnitz), Jazovice (Jasowitz), Korolupy (Kurlupp), Milíčovice (Milleschitz), Miroslav (Misslitz), Starý Petřín (Alt-Petrein), Oleksovice (Gr.-Olkowitz), Strachotice (Rausenbruck), Šafov (Schaffa), Stálky (Stallek), Dobšice (Klein-Tesswitz), Vrbovec (Urbau) a Suchohrdly (Zuckerhandl). Pravé křídlo zabírali seřazení hasiči z Přímětic se svojí kapelou a vlajkou, jímž bylo zakázáno oslavit 25leté výročí od svého vzniku ve své obci.

K přehlídce se dostavili: starosta Znojma (Bürgermeister) Johann Haase, bývalý starosta Johann Brantner, radní a poslanec Říšské rady Victor Hübner a radní Alexander Kulha, předseda VIII. hasičského okresu Karl Bornemann, dále Turnverein, Spolek vojenských veteránů (Militär-Veteranenverein), c. k. Sbor priv. městských ostrostřelců (k. k. priv. bürgerliche Scharfschützen-Korps), Club cyklistů (Radfahrerclub). Po dokončení nástupu pozdravil velitel Franz Jedlitschka starostu Johanna Haaseho jako starostu a vrchního velitele hasičského sboru a podal mu raport o stavu nastoupeného mužstva. Johann Haase provedl prohlídku a dvěma veteránům, Františkovi Kabelkovi a Antonu Kermerovi, odevzdal za jejich dvacetileté působení čestné diplomy.

Předseda VIII. hasičského okresního sdružení Karl Bornemann promluvil k výročí přímětických hasičů a šesti nejstarším členům předal medaile od zemského hasičského svazu. Na závěr provolal třikrát „Gut Heil!”, na což hasiči stejně odpověděli a za zvuku kapely se vydaly k Františkánskému náměstí do budovy c. k. státního gymnasia, kde proběhla přehlídka cvičení. Po cvičení následovalo defilování na Horním náměstí před starostou města Znojma a ostatními váženými hosty a přesun do Německého spolkového domu, kde proběhl koncert městské kapely a na úplný závěr taneční věneček.&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Di, 20. November 1900, Seite 9.&lt;/ref&gt;

== XXIII. hasičský okres Vranov ==
=== Stálky 1901 ===
Výroční slavnost Stálky&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Do, 27. Juni 1901, Seite 2: Stallek bei Schaffa. Kurlupp.&lt;/ref&gt;
=== Vranov - I. ustavující valná hromada (1902) ===
Ustavující valná hromada delegátů (Vertreterversammlung)&lt;ref&gt;Feuerwehrverbandstagung, též Verbandstag, Verbandsversammlung, Mitgliederversammlung, Vertreterversammlung, Vertretertag&lt;/ref&gt; XXIII. hasičského okresu se konala 2. února 1902 ve Vranově. Předseda Franz Pipperger, velitel dobrovolných hasičů z Vranova, po přivítání účastníků konstatoval, že je schůze usnášení schopná a přečetl její program (1. přijetí plných mocí, 2. přečtení schválených stanov, 3. volba předsednictva, 4. usnesení o době a místě další valné hromady, 5. stanovení členského příspěvku, 6. volné příspěvky). Přítomni byli zástupci hasičských sborů: Vranov, Starý Petřín, Frejštejn, Jazovice, Korolupy, Stálky, Milíčovice, Štítary, Šafov. Stanovy byly bez jediné námitky přijaty. Do představenstva byli zvoleni:

:Předseda: Franz Pipperger
:Zástupce předsedy: Franz Martin
:Členové výboru: Karl Bruckner, Franz Sackl, Johann Kocholl, Josef Simroth, Innocenz Ille, Karl Müller, Johann Stiepanny
:Členové zvolení předsednictvem: Ignaz Letfuß, Johann Enzfelder
:Zapisovatel zvolený předsednictvem: Rudolf Pater
:Pokladník zvolený předsednictvem: Johann Trinkl

Místem příští valné hromady byl zvolen Vranov.&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Do, 20. Februar 1902, S. 4.&lt;/ref&gt;

=== Vranov - II. valná hromada (1902) ===
II. valná hromada XXIII. okresu se konala 27. července 1902 ve Vranově. Předsedající Franz Pipperger zahájil schůzi o půl jedenácté dopoledne přijetím plných mocí. Za město se zúčastnili starosta Vranova Dr. Annerl, několik zastupitelů a přátel dobrovolných hasičů. Za okres byli přítomni: předseda Fr. Pipperger, zástupce Franz Martin; členové výboru Rudolf Pater, Johann Trinkl, Franz Sakl, Innocenz Illy, Karl Bruckner, Johann Simroth, Johann Kocholl, Ignaz Letfuß a Johann Enzfelder, omluvil se Karl Müller. Za sbory hasičů: delegáti z Vranova, Štítar, Milíčovic, Jazovic, Starého Petřína, Šafova, Stálek a Frejštejna. Nezúčastnily se Korolupy a Vracovice. Po přivítacích pozdravech přešel Fr. Pipperger k programu dne:

1. Zápis z poslední valné hromady přečetl Rud. Pater. 2. Výroční zprávu podal předseda Fr. Pipperger. 3. Se stavem pokladny přítomné seznámil pokladník J. Trinkel. Příjmy za letošní rok činily 65 K 70 h, výdaje 74 K 16 h, takže konečný stav pokladny vykazoval deficit 8 K 46 h.

4. Předsedající vyzval hasiče k účasti na rakouském hasičském sjezdu v Salcburku, přičemž se jako delegát 23. okresu přihlásil Johann Enzfelder. 5. Vzhledem k tomu, že pokladna vykazovala deficit, zůstal členský příspěvek na rok 1903 20 haléřů. 6. Na žádost hasičů ze Štítar byla místem příští valné hromady v roce 1903 zvolena obec Štítary. Všechny body programu byly kladně přijaty.

7. Předseda upozornil na nedostatečný počet a kvalitu hadic, dále pak na včasné zasílání výročních zpráv, ve kterých docházelo k záměně v údajích „dluh” a „stav majetku”, dále pak na zaslání způsobu místního vyhlašování požáru a připomněl zavedení jednotné výstroje. Fr. Sackl sdělil, že přestože Vracovice byly přiděleny k 23. vranovskému okresu, hasičský sbor se rozhodl zůstat v 8. znojemském, nereagoval ani na pozvánku, takže doporučil vyloučení. Návrh byl kladně přijat a valná hromada ukončena pozdravem „Gut Heil”!&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Do, 5. Februar 1903, Seite 2.&lt;/ref&gt;

* FF Starý Petřín (Alt Petrein) - 34 členů, velitel Innozenz Ille, zástupce Rudolf Stohl
* FF Vracovice (Edenthurn) - 29 členů, velitel Franz Donner, zástupce Engelbert Stohl
* FF Vranov nad Dyjí (Frain) - 37 členů, velitel Franz Pipperger, zástupce Rudolf Pater
* FF Frejštejn (Freistein) - 23 členů, velitel Edmund Beier
* FF Jazovice (Jasowitz) - 22 členů, velitel Franz Sackel
* FF Korolupy (Kurlupp) - 20 členů, velitel Franz Blažek, zástupce Laurenz Apeltauer
* FF Milíčovice (Milleschitz) - 19 členů, velitel Johann Schneider, zástupce Engelbert Strohalm
* FF Šafov (Schaffa) - 28 členů, velitel Carl Brückner
* FF Štítary (Schiltern) - 29 členů, velitel J. Simroth, zástupce Josef Hangl
* FF Stálky (Stallek) - 28 členů, velitel Franz Martin, zástupce Johann Zach&lt;ref&gt;Protokoll aufgenommen am 1. August 1909 über den ordentlichen IX. Bezirksfeuerwehrtag des Feuerwehr-Bezirksverbandes Frain Nr. 23, Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, So, 5. September 1909, s. 5&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Protokoll aufgenommen am 24. Juli 1910, über den ordentlichen X. Bezirksfeuerwehrtag des Feuerwehrbezirksverbandes Frain Nr. 23, Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Sa, 20. August 1910, s. 4&lt;/ref&gt;

=== Štítary - III. valná hromada (1903) ===
Štítary 19. července 1903&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Do, 20. August 1903, Seite 3.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Sa, 5. September 1903, Seite 7.&lt;/ref&gt;

=== Šafov - V. valná hromada (1905) ===
V. okresní valná hromada XXIII. hasičského okresu se konala v neděli 23. července 1905 v obecné škole křesťanské obce v Šafově (Schaffa). Schůzi vedl předseda Franz Pipperger, protokol vyhotovil zapisovatel Rudolf Pater. Přítomni byli: a) členové okresního představenstva: Franz Sakl, Johann Trinkl, Karl Böhm, Karl Brukner, Franz Donner, Innozenz Ille, Ign. Lettfuß, Johann Zach a Franz Steinbrecher; b) delegovaní zástupci hasičských sborů: Edenthurn (Vracovice): Franz Klemper a Anton Soukop; Vranov: Johann Paul a Karl Hocheimer; Frejštejn: Jakob Sigmund a Franz Neuteufel; Horní Břečkov: Alois Jakusch a Johann Waas; Jazovice: Johann Karlberger a Josef Sötzer; Liliendorf (Lesná): Artur Lupprich a Albrecht Kotzab; Milíčovice: Franz Schneider a Josef Horer; Starý Petřín: Josef Karlberger a Johann Putky; Podmyče: Nikodem Klaibl a Franz Gebhart; Šafov: Johann Halmschlager a Franz Steinbrecher; Štítary: Andreas Matzinger a Anton Pabst; Stálky: Josef Eidher a Josef Irschik. Omluveni byli: z představenstva Josef Simroth; neomluveni: z představenstva Johann Stiepany a hasičská jednotka z Korolup. Tímto se členské schůze účastnilo 11 členů okresního představenstva a 24 zástupců hasičských sborů, přičemž se jednalo dohromady o 35 voličských hlasů.

Program: 1. Zahájení v 1 hodinu odpoledne s odevzdáním plných mocí, 2. přečtení zápisu z poslední členské schůze, 3. přečtení zápisu ze dne 21. května 1905, 4. zpráva o činnosti, 5. finanční zpráva, 6. stanovení členského příspěvku, 7. usnesení o době a místě další valné hromady, 8. volba a 9. volné příspěvky.

1. V jednu hodinu odpoledne zahájil předseda Franz Pipperger valnou hromadu, přivítal přítomné zástupce křesťanské a židovské obce ze Šafova a zástupce nově připojených hasičských sborů z Horního Břečkova, Liliendorfu a Podmyčí. Dále konstatoval, že všechny sbory byly řádně pozvány a že podle předpisu byla odeslána také oznámení o konání členské schůze na c. k. hejtmanství a zemský Svaz dobrovolných hasičů Moravy v Brně. Taktéž přečetl dopis, který obdržel 6. července 1905 z Mor. Ostravy a jež se týkal přání zdárného průběhu členských schůzí a následné spokojenosti na všech stranách. Což všichni přítomní odsouhlasili provoláním Heil! Plnou moc odevzdaly všechny sbory až na hasiče z Podmyčí, kteří se omluvili, že je během cesty ztratili, a hasiče z Šafova, kteří udali, že jim jejich velitelství zapomnělo plné moci vystavit. Předseda Franz Pipperger uvedl, že tito čtyři delegáti jsou všem přítomným známí a že tedy může vyhovět jejich hlasovacímu právu.

2. a 3. Podrobný zápis z valné hromady a ze zasedání ze dne 21. května 1905 přečetl zapisovatel Rudolf Pater a oba zápisy byly jednomyslně přijaty. Delegát Artur Lupprich podal návrh, aby nový „Služební řád” (Dienstordnungen), jehož cena k zakoupení je pro hasičské jednotky vysoká, nechalo okresní předsednictvo vytisknout ve stovce exemplářů a prodávalo je pak hasičům o něco levněji. Návrh byl jednohlasně přijat. Co se týče zavedení okresního instruktora podle nového jednotného velení při cvičení s hasičkou technikou, navrhl předseda Franz Pipperger za instruktora Rudolfa Patera, velitele hasičů z Vranova. I tento návrh byl s radostí přijat.

4., 5., 6. a 7. Podle zprávy o činnosti za rok 1904, kterou tlumočil Franz Pipperger, byla situace v oblasti požární ochrany a záchranné služby (Feuerwehr- und Rettungswesen) na Vranovsku uspokojivá. Finanční zprávu (Kassebericht) přednesl pokladník Johann Trinkl: celkové příjmy za rok 1904 činily 127 korun 87 haléřů, výdaje 20 K 50 h, takže v okresní pokladně se nacházelo 107 K 37 h. Členský příspěvek byl ponechán na 20 haléřích. Místem pro konání VI. členské schůze v roce 1906 byla vybrána obec Milíčovice (Millerschitz). Ani zde nebyly ze strany zúčastněných žádné námitky.

8. Ještě než se přistoupilo k samotné volbě okresního předsednictva, vystoupil delegát Alois Jakusch z Horního Břečkova a podal návrh na volbu aklamací, což bylo odsouhlaseno. Zvolení byli:

:Předseda: Franz Pipperger z Vranova
:Místopředseda: Franz Sakl z Jazovic
:Členové: Karl Bruckner ze Šafova, Franz Donner z Vracovic (Edenthurn), Alois Jakusch z Horního Břečkova, Innozenz Ille ze Starého Petřína, Artur Lupprich z Liliendorfu, Andreas Matzinger ze Štítar a Johann Zach ze Stálek

Nově zvolené představenstvo přijalo volbu a zvolilo aklamací zapisovatele Rudolfa Patera, pokladníkem Johanna Trinkla a další dva členy představenstva Karla Böhma a Ignaze Lettfuße, všechny z Vranova. I ti volbu přijali.

9. Delegát Josef Eidher ze Stálek položil otázku, proč hasičský sbor ze Stálek neobdržel už po několik let žádnou subvenci a zdůraznil, že pokud se tak nestane ani příští rok, tak od hasičů vystoupí. Franz Pipperger mu odpověděl, že subvence uděluje zemský svaz hasičů a že neudělení subvence může souviset s jejich malým zadlužením. Dále připomněl, že 10. září 1905 se bude konat zemský sněm v Novém Jičíně (Neutitschein) a vzhledem k tomu, že pro delegáty z Vranovska to bylo celkem daleko, tak navrhl, aby XXIII. okres zastupoval jeden vyslaný delegát, kterému by byla cesta proplacena. Návrh byl přijat, následně vybrán Innozenz Ille, kterému byl odhlasován cestovní příplatek ve výši 30 korun. Na návrh místopředsedy Franze Sakla bylo ještě odhlasováno, že cestovní výlohy, související s inspekcí hasičských sborů, budou napříště hrazeny z okresního fondu.&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Do, 5. Oktober 1905, S. 3.&lt;/ref&gt;

=== Milíčovice - VI. valná hromada (1906) ===
Milíčovice 10. června 1906&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Do, 5. Juli 1906, Seite 3.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Mo, 20. August 1906, Seite 18.&lt;/ref&gt;
=== Vranov - VII. valná hromada (1907) ===
Vranov 27. července 1907&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Fr, 20. September 1907, Seite 3-4.&lt;/ref&gt;
=== Vracovice - VIII. valná hromada (1908) ===
Vranov představenstvo 3. května 1908&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, So, 5. Juli 1908, Seite 4.&lt;/ref&gt;

VIII. okresní hasičský den se konal 5. července 1908 ve Vracovicích v budově obecné školy, předsedal mu okresní předseda Franz Pipperger, zápis protokolu provedl Rudolf Pater. Valné hromady byli přítomni členové výboru: Karl Böhm, Karl Brukner, Franz Donner, Artur Lupprich, Andreas Matzinger a Johann Zach; delegáti hasičských sborů: Anton Peter a Anton Stohl z Vracovic, Wenzel Sell a Johann Dekenbach z Vranova, Karl Dohnal a Wilh. Österreicher z Frejštejna, Johann Waas a Michael Sokop z Horního Břečkova, Josef Felsinger a Karl Pittinger z Jazovic, Johann Pabst a Anton Schöbinger z Lančova, Wilh. Herzog a Albrecht Kotzab z Liliendorfu, Franz Kellner a Alois Schneider z Milíčovic, Franz Schwarz a Josef Wolfgang ze Starého Petřína, Karl Maurer a Heinrich Eherup z Podmyčí, Anton Futschek und Ignaz Schwarzkredl ze Štítar, Lampert Fritz a Johann Eidher ze Stálek, Matthias Neuwirth a Georg Bäk ze Šafova. Z Lukova dorazili dva delegáti bez plné moci. Z výboru se omluvili Innozenz Ille, Ignaz Letfus a Johann Trinkl. Svou neúčast neomluvili delegáti z Korolup, tedy přítomno bylo 8 členů výboru a 26 delegátů, dohromady 34 voličů. Schválen byl program:

:1. Odevzdání plných mocí.
:2. Přečtení protokolu z minulé valné hromady.
:3. Výroční zpráva za rok 1907.
:4. Finanční zpráva za rok 1907.
:5. Zpráva o konaném zemském sněmu v roce 1907 (referent Franz Pipperger)
:6. Určení členského příspěvku v roce 1909.
:7. Určení místa pro příští okresní hasičský den.
:8. Volba funkcionářů.
:9. Volná debata.

Valnou hromadu zahájil předsedající v půl dvanácté dopoledne, pozdravil a přivítal všechny přítomné kamarády hasiče a zástupce obce Vracovice i zúčastněné posluchače. Obzvláště ho potěšila přítomnost nově konstituovaného hasičského sboru z Lukova a jeho vstup do okresního sdružení. Jako další předal čestné diplomy udělené moravským svazem dobrovolných hasičů za 20 let působnosti u sboru členům z Vracovic: Franz Donner, Johann Donner, Anton Griober, Anton Stohl, Engelbert Stohl, Anton Kisling, Johann Kisling, Johann Dungl, Anton Peter, Johann Griober, Franz Klempa a Anton Bauer; členovi z Vranova: Johann Deckenbach.

Všechny plné moci byly v naprostém pořádku předány a proti protokolu nevznesl též nikdo námitku. Předseda Franz Pipperger tak přikročil k výroční zprávě a následně zapisovatel Rudolf Pater k finanční zprávě za rok 1907. Příjmy sdružení činily 229 korun 6 haléřů, výdaje 53 korun 5 haléřů, takže konečný stav pokladny vykazoval 176 korun 1 haléř. Podrobnou zprávu o zemském hasičském sněmu přednesl Franz Pipperger. Členský příspěvek na další rok 1909 byl stanoven na 20 haléřů. Místem IX. okresního hasičského dne byla zvolena obec Frejštejn.

Ještě před volbou oznámil předseda Franz Pipperger, že se volby nezúčastní, jelikož se zakrátko bude stěhovat do Čech do obce Pilníkova, což bylo s velkým zármutkem vzato na vědomí. Předsedou byl zvolen Rudolf Pater z Vranova, místopředsedou Johann Trinkl z Vranova, za členy výboru Karl Brukner z Šafova, Franz Donner z Vracovic, Innozenz Ille ze Starého Petřína, Albrecht Kotzab z Liliendorfu, Andreas Matzinger ze Štítar, Vinzenz Stroh z Lukova a Johann Zach ze Stálek.

Na rozloučenou byl předsedovi F. Pippergerovi předán zlatý prsten. Ke slovu se přihlásil i host Richard Hlavka ze Znojma, úředník Generali pobočky „Erste Österreichische Allgemeine Unfallversicherungs-Gesellschaft” ve Vídni, jež všem hasičům doporučil kvůli ze zákona povinné odpovědnosti za škodu uzavření pojistky. Nakonec bylo rozhodnuto, že o této věci bude ještě jednáno na schůzi, kam budou svoláni všichni velitelé sborů. Valná hromada byla ukončena v jednu hodinu odpoledne sborovým provoláním Heil! německému hasičstvu a hasičskému dni.&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Do, 20. August 1908, Seite 3-4.&lt;/ref&gt;

=== Frejštejn - IX. valná hromada (1909) ===
Dne 1. srpna 1909 se konal řádný IX. okresní hasičský den ve Frejštějně. Valné hromadě předsedal Rudolf Pater, zapisoval ­Viktor Kumpa. Účastnili se: členové výboru Franz Donner, Innozenz Ille, Albrecht Kotzab, Ignaz Lettfuß, Andreas Matzinger, Vinzenz Stroh a Johann Zach; delegáti z hasičských sborů Vracovice, Vranov, Frejštejn, Horní Břečkov, Jazovice, Korolupy, Lančov, Liliendorf, Lukov, Starý Petřín, Podmyče, Štítary, Stálky, Šafov. Omluvili se Johann Trinkl, Wenzel Seel a Karl Böhm. Bez omluvy se nedostavili Karl Brukner a delegáti z Milíčovic. Tímto byla valná hromada s 9 členy výboru a 26 delegáty (celkem 35 voličskými hlasy) usnášeníschopná. Program schůze sestával z bodů:

: 1. Odevzdání plných mocí.
: 2. Přečtení protokolu z minulého okresního dne.
: 3. Přečtení výroční zprávy.
: 4. Přečtení finanční zprávy za rok 1908.
: 5. Stanovení členského příspěvku.
: 6. Stanovení místa pro okresní hasičský den.
: 7. Uzavření pojistky pro tažná hasičská zvířata (Zugtierversicherung).
: 8. Volné příspěvky.

Předsedající nejprve pozdravil jménem okresního vranovského sdružení zástupce obce Frejštejna, dále ctěné členy výboru, čestného velitele hasičského sboru z Frejštena nadučitele Neudekera, přítomné hosty a konečně i kamarády hasiče. Oznámil, že všichni členové výboru a delegáti byli včas obesláni pozvánkou a zrovna tak podle předpisů obeznámeno c. k. okresní hejtmanství a zemský hasičský svaz, čímž považoval IX. okresní den v 11.00 dopoledne za zahájený. Slovo pak předal starostovi Müllerovi z Frejštejna, jež jménem obce přítomné přivítal a obzvláště pozdravil zakladatele hasičského sboru v obci nadučitele Neudekera provoláním „Heil”!. Ještě než se přikročilo k jednotlivým bodům programu, přečetl Rudolf Pater blahopřání zemského svazu z 12. července 1909 a předsedy okresního sboru Franze Pippergera z Pilníkova (Pilnikau).

Při odevzdávání plných mocí předsedající konstatoval, že podle znění plné moci z Vracovic se nedostavil delegát Alois Wurseler. Zapisovatel Viktor Kumpa přečetl protokol z minulého okresního dne, jenž byl bez námitek přijat. Předseda Rudolf Pater pokračoval výroční zprávou za rok 1908, taktéž vzata na vědomí bez jediné námitky, a zprávou z valné hromady okresních sdružení z 4. července 1909 ve Svitavách (Zwittau).

Finanční zprávu přetlumočil v nepřítomnosti pokladníka Karla Böhma člen výboru Ignaz Letfus. Podle ní činily příjmy 264 korun 89 haléřů, výdaje 78 korun 51 haléřů, takže stav pokladny vykazoval stav 186 korun 38 haléřů. Vzhledem k tomu, že nikdo nevznesl námitku, nebylo nutné postoupit zprávu revizi. Členský příspěvek na rok 1910 zůstal na návrh předsedy 20 haléřů. Na návrh Ignaze Letfuse byla místem X. okresního hasičského dne v roce 1910 zvolena obec Liliendorf a předběžně pro XI. okresní hasičský den v roce 1911 vybrána obec Starý Petřín.

Na návrh předsedy se o pojištění tažných zvířat nejednalo, jelikož pojistka byla celkem vysoká a okresní sdružení mělo od 25. října 1908 tažné koně pojištěné v uzavřené povinné pojistce za způsobené škody (Haftpflichtversicherung) a ta byla ještě po devět následujících let v platnosti. Jelikož se nikdo do volné debaty nepřihlásil, osvětlil hasičům správné zasílání požárních zpráv (Brandberichte) a upozornil na oběžník z 27. července 1909, kde moravský svaz uvádí, že podle moravského zákona o požární policii nejsou hasičské sbory oprávněny vybírat poplatek (Vorspannleistung) za cizí tažná zvířata, jež nespadají do obce hasičského sboru a může se tak dít pouze v případě souhlasu majitele koně a za předpokladu, že mu budou všechny výdaje vyúčtovány. Valná hromada byla pak ve čtvrt na jednu ukončena sborovým provoláním „Heil”!&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, So, 5. September 1909, Seite 5.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Do, 20. Oktober 1910, Seite 22.&lt;/ref&gt;

=== Liliendorf - X. valná hromada (1910) ===
Vranov předsednictvo&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung 20. Mai 1910, Seite 9.&lt;/ref&gt;

Dne 24. července 1910 se konal v Liliendorfu okresní hasičský den (Bezirksfeuerwehrtag), jehož se z 15 hasičských sborů zúčastnilo 14. Zpráva předsedy byla vzata na vědomí, jen zapisovatel Lupprich považoval na závadu, že se předseda ve zprávě omezil jen na své služební úkony a nezmínil činnost členů výboru. Odkazoval se na schůzi výboru z 1. května 1910, kde byl čten anonymní dopis od hasičského sboru z Lukova, přesněji řečeno od jeho velitele. Na základě jeho připomínky se hasiči usnesli, že v budoucnu se nebude brát zřetel na anonymní dopisy. Členský příspěvek zůstal stejný a na žádost Luppricha se dále usnesli, že hasičský okres bude rozdělen do inspekčních oblastí. Další jeho návrh, aby si hasičský sbor, u kterého se měl konat okresní hasičský den, v budoucnu určoval termín konání sám, nebyl přijat, jelikož jej předsedající označil za odporující stanovám. Proti tomu ale Lupprich protestoval.&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Do, 20. Oktober 1910, Seite 23.&lt;/ref&gt;

Také ve Vranově se konal 24. července 1910 X. okresní hasičský den (Bezirksfeuerwehrtag). Valné hromadě předsedal okresní předseda Rudolf Pater, protokol vyhotovil zapisovatel Viktor Kumpa. Přítomni byli členové okresního výboru: Karl Bruckner, Innozenz Ille, Albrecht Kotzab, Ignaz Letfus, Wenzel Seel a Johann Zach, delegáti hasičských sborů z Frejštejna, Jazovic, Lančova, Liliendorfu, Milíčovic, Starého Petřína, Podmyčí, Šafova a Stálek. Bez omluvy se nedostavili členové výboru: Johann Trinkl, Franz Donner a Andreas Matzinger, dále pak delegáti z obcí: Vracovice, Korolupy, Lukov, Horní Břečkov a Štítary.

Ještě než Rudolf Pater přikročil k jednotlivým bodům programu, vyzval všechny přítomné k uctění památky zemřelého člena Karla Böhma. Následně oznámil, že člen výboru Vinzenz Stroh z Lukova vystoupil ze sboru hasičů. Přečetl zprávu zemského hasičského svazu z 21. června 1910 (č. 1079), kterou svaz vyslovil přání, aby konané schůze probíhaly poklidně a řádně. Oběžník z 1. července 1910 (č. 1123) oznamoval konání zemského hasičského sněmu a poptávku po levném nákupu hasících přístrojů a výstroji či jednotlivých částech uniforem. Po něm převzal slovo Albrecht Kotzab, který se ujal přečtení výroční zprávy za rok 1909. Finanční zprávu přetlumočil opět Rudolf Pater. Pokladna vykazovala stav 189 korun a 97 haléřů. Členský příspěvek na rok 1911 byl stanoven na 20 haléřů. Místem příštího XI. hasičského dne byl jednohlasně zvolen Starý Petřín. Do výboru byli aklamací zvoleni členové: Johann Waas z Horního Břečkova, Johann Futschek ze Štítar a Jakob Sigmund z Frejštejna. Vzhledem k tomu, že do volné debaty se již nikdo nehlásil, mohl předseda valnou hromadu vyhlásit za ukončenou.&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Sa, 20. August 1910, Seite 4.&lt;/ref&gt;

=== Starý Petřín - XI. valná hromada (1911) ===
Dne 30. dubna 1911 se konala ve Vranově schůze okresního hasičského výboru, na kterou se dostavili: zástupce předsedy Johann Trinkl, zapisovatel Viktor Kumpa, pokladník Ignaz Letfus (všichni z Vranova) a člen výboru Karl Bruckner ze Šafova, dále na pozvání velitel hasičského sboru Johann Řidký ze Starého Petřína, omluvil se předseda Rudolf Pater. Všichni ostatní členové výboru se bez omluvy nedostavili. Předsedající Johann Trinkl přítomným oznámil, že schůze není usnášeníschopná a přeložil ji na neděli 14. května 1911.

Na nově svolanou schůzi předsednictva okresu se dostavili: z Vranova předseda Rudolf Pater, zapisovatel Viktor Kumpa, pokladník Ignaz Letfus, členové výboru Franz Donner z Vracovic (Edenturn), Albrecht Kotzab z Liliendorfu, Wenzel Seel z Vranova, Johann Zach ze Stálek, Johann Futschik ze Štítar, Johann Waas z Horního Břečkova a Jakob Sigmund z Frejštejna. Předseda oznámil, že je schůze tentokrát usnášeníschopná a přistoupil k jednotlivým bodům programu. Vzhledem k tomu, že 5. června 1910 zemřel pokladník Karl Böhm, tak navrhl, aby k jeho pohřbu byl z pokladny zaplacen smuteční věnec a tak se činilo i v případě dalších úmrtí. Zrovna tak navrhl z pokladny zaplatit nákup nových služebních knih (Dienstbücher). Dále připomněl, že v říjnu tohoto roku se bude ve Vídni konat IX. rakouský sjezd hasičů a vyzval k určení delegáta. Výbor všechny položky odsouhlasil a na sjezd do Vídně delegoval předsedu Rudolfa Patera.

Výbor se také jednohlasně dohodl, že příští okresní hasičský den (Bezirksfeuerwehrtag) se bude konat 9. července 1911 v 10.00 hodin ve Starém Petříně. Od volby delegáta na toho roku konaný sněm bylo předběžně upuštěno a mělo být o něm rozhodnuto až na valné hromadě 9. července 1911. Na základě usnesení valné hromady z 24. července 1910 byl 23. hasičský okres rozdělen do osmi inspekčních oblastí. Předseda Rudolf Patera ještě oznámil, že hasičský sbor z Vranova bude příští rok 1912 slavit 25 let od svého založení a navrhl, aby se okresní hasičský den tak konal ve Vranově. Tímto schůzi ukončil.&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Di, 20. Juni 1911, Seite 4.&lt;/ref&gt; Tak se nestalo a valná hromada ve Starém Petříně pravděpodobně rozhodla o konání okresního hasičského dne 7. července 1912 v Horním Břečkově.

=== Horní Břečkov - XII. valná hromada (1912) ===
Na neděli 7. července 1912 byla svolána XII. valná hromada (Feuerwehrverbandstagung) XXIII. okresu Vranov (XXIII. Feuerwehrbezirksverbandes Frain) do [[w:Horní Břečkov|Horního Břečkova]], na němž všechny hosty a kamarády hasiče přivítal předseda okresního sdružení Arthur Lupprich z [[w:Lesná (okres Znojmo)|Liliendorfu]]. Z 15 hasičských sborů se zúčastnilo 14, které zastupovalo 28 delegátů. Hasiči ze Stálek svou neúčast neomluvili. Jako hosté byli pozváni zástupci obce a velitel hasičů Státních drah Heinrich Tannhorn.

Předseda Arthur Lupprich seznámil přítomné s výroční zprávou. Okresní sdružení sestávalo z 15 hasičských sborů, 380 výkonných, 490 přispívajících a 24 čestných členů. Hasiči zasáhli při 19 požárech a vodních nebezpečích. Inspekční kontrola proběhla u hasičů ve Starém Petříně, Podmyčích, Lukově, Horním Břečkově a Korolupech. U všech byl konstatován vzorový pořádek. Pouze dvě jednotky se ale staly členy pohřební pokladny (Sterbekassa), proto také delegáty vyzval k aktivnější účasti na tomto sociálním zabezpečení. Finanční zprávu tlumočil Albrecht Kotzab. Dluh všech hasičských jednotek dohromady činil 19 516 korun 61 haléřů. Po něm se ujal slova opět předseda A. Lupprich, který obšírně pohovořil k připravované 40. členské schůzi zemského hasičského svazu v Moravské Ostravě.

Všechny zprávy byly přítomnými v sále vzaty na vědomí a schváleny. Jen delegáti hasičského sboru z Vranova prohlásili, že jejich sbor hlasoval proti všem bodům programu a přijatým usnesením, dále že vstoupili do opozice a okresnímu představenstvu vyslovili nedůvěru. Tyto komentáře rozpoutaly u všech účastníků vlnu nevole a jen díky zklidňujícím intervenčním zásahům nedošlo k násilí. Předseda nechal ještě odsouhlasit okresní členský příspěvek 20 haléřů za každého člena, velitel hasičů Konrad Stefan z Lukova byl zvolen do okresního představenstva a nakonec bylo odsouhlaseno, že XIII. okresní hasičský sjezd s valnou hromadou se bude konat v Korolupech. Tím bylo shromáždění ukončeno.

U příležitosti sjezdu si hasiči z Horního Břečkova připravili pod vedením velitele Josefa Petra a za účasti hasičů z Vracovic, Lukova, Liliendorfu a Milíčovic přehlídku cvičení. Ve dvě hodiny odpoledne došlo k vyhlášení poplachu a zakrátko nato nastoupilo mužstvo z Břečkova se svou výstrojí a položilo hadice směrem k předpokládanému požáru. Táhlé signály z hasičského rohu ohlašovaly přijíždějící hasiče z okolí. Příslušní velitelé seskakovali z vozu, v rychlém tempu podávali hlášení hlavnímu veliteli a jednotlivé sbory byly přidělovány k ochraně objektů. K zásahu nastoupilo 100 hasičů s 5 ručními stříkačkami, 1 hydroforem a 11 nataženými hadicemi. Po půl hodině byla přehlídka cvičení ukončena a všichni hasiči defilovali před obecním zastupitelstvem a zúčastněnými hosty. Závěr patřil slavnostnímu koncertu a tanečnímu věnečku v hostinci pana Franze Wolfa. Pouze 12 hasičů z Vranova odjelo již před slavnostním ukončením.&lt;ref&gt;Deutsches Südmährerblatt, Fr, 12. Juli 1912, S. 6.&lt;/ref&gt;

=== Korolupy - XIII. valná hromada a veřejné cvičení k 20. výročí založení hasičského sboru (1913) ===
V neděli 13. července 1913 konala v Korolupech XIII. okresní valná hromada, které se zúčastnilo 13 sborů zastoupených 26 delegáty. Sbory z Vranova a Milíčovic se nezúčastnily, z Vranova bez omluvy. Jako hosté přijali pozvání zástupci obce. V půl jedenácté dopoledne přivítal všechny přítomné Artur Lupprich, předseda okresního sdružení (Bezirksverbandsobmann), po něm pak předstoupil s výroční a finanční zprávou okresní zapisovatel (Verbandsschriftführer) Albrecht Kotzab. Okresní sdružení sestávalo z 15 sborů s 391 členem. K pohřební pokladně se přihlásily stále jen dvě obce. Kontroly, které proběhly ve Vranově, Korolupech, Liliendorfu, Lukově, Milíčovicích a Horním Břečkově, nezadaly příčinu k nápravě. Místem pro konání příštího okresního dne byl zvolen Lukov (Luggau).&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Sa, 20. Dezember 1913, S. 25.&lt;/ref&gt;
 
Sjezd hasičů, uspořádaný ve znamení 20. výročí založení dobrovolných hasičů v Korolupech, pokračoval odpoledne veřejným cvičením, kde přítomné hosty a hasiče přivítal nejprve starosta obce Franz Schwarz a po něm okresní předseda hasičů Artur Lupprich. Ten připomněl začátky a vývoj korolupských hasičů a poděkoval jim za jejich dvacetileté působení. Hasiče nazval záštitou ušlechtilosti a německé mužné ctnosti. Za zemský svaz dobrovolných hasičů Moravy pak předal čtyřem členům čestné diplomy. Veřejné cvičení bylo zakončeno mohutným průvodem za účasti okolních sborů. Celou slávu završil taneční věneček.&lt;ref&gt;Deutsches Südmährerblatt, Fr, 25. Juli 1913, Seite 8&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, Sa, 19. Juli 1913, s. 6&lt;/ref&gt;

== Zásahy při požárech ==
=== Lubnice ===
V Lubnici vypukl požár 15. března 1906 v 7 hodin 45 minut večer, jemuž byl přítomen Franz Pavlík z čp. 14. K požáru byli nejprve zalarmování signálním rohem místní hasiči. Mezitím se ale požár rozšířil takovým způsobem, že se samotný objekt nedal zachránit a hasiči se proto soustředili hlavně na ochranu vedlejších budov. V pět hodin ráno bylo nebezpečí zažehnáno. Při zásahu pomáhali hasiči z Korolup, Police, Uherčic a panská stříkačka.&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, 5. August 1906, Seite 7&lt;/ref&gt;

=== Police ===
Dne 2. února 1909 pomáhal sbor dobrovolných hasičů z Korolup společně s hasiči z Lubnice a Police likvidovat požár na zámku v Polici. Východní trakt zámku byl sice hodně poničen, ale přičiněním hasičů se podařilo zámek i s okolními budovami zachránit.&lt;ref&gt;Kronika obce Police&lt;/ref&gt;

=== Vratěnín ===
Dne 18. srpna 1911 přinesl Deutsches Südmährerblatt celkem obšírný článek k požáru ve Vratěníně. Po dlouhotrvajícím suchu uhodil blesk při letní bouřce 4. srpna do stodoly ve Vratěníně a od té se vznítila i přilehlá hospodářská stavení. Vzhledem k tomu, že se Vratěnín rozprostírá na mírné vyvýšenině, spatřili požár hasiči z Korolup téměř okamžitě a hodlali, tak jako ostatní družstva z okolních obcí, vyrazit na pomoc. Kvůli předchozím nesrovnalostem a místním tahanicím odjeli hasiči do Vratěnína jako poslední a bez velitele F. Blažka.&lt;ref&gt;Deutsches Südmährerblatt, 18. srpen 1911, s. 33&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Deutsches Südmährerblatt, 12. Mai 1911, s. 6, Kurlupp-Giftnudeln.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Deutsches Südmährerblatt 5. Mai 1911, Giftnudeln für den Ausschuss und hohen Rat.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Deutsches Südmährerblatt, 13. Januar 191, Ungarschitz.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Deutsches Südmährerblatt, 24. März 1911, s. 5.&lt;/ref&gt;

=== Korolupy ===
Požár v Korolupech vypukl 1. srpna 1912 ráno ve tři hodiny 10 minut ve stodole hostinského Johanna Schwarze na (čp. 67). Do příjezdu hasičů zachvátil i cihlovou kůlnu. Na těchto dvou objektech se podařilo udržet oheň pod kontrolou a další přiléhající budovy stájí před požárem ochránit. Na pomoc dorazili hasiči z Vratěnína a Lubnice.&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Do, 5. Dezember 1912, S. 9.&lt;/ref&gt;

=== Vyznamenání na konci války ===
Na základě zákona z 10. listopadu 1870 udělil 1. října 1918 c. k. místodržící v Brně baron Heinold dobrovolným hasičům bronzovou medaili za 25 let záslužné činnosti v oblasti požární a záchranné služby (Ehrenmedaille für 25-jährige, verdienstliche Tätigkeit auf dem Gebiet des Feuerwehr- und Rettungswesens), mezi vyznamenanými se nacházeli: Franz Blažek z Uherčic, Johann Stiepani z Korolup a Josef Schwarz z Korolup.&lt;ref&gt;Brünner Zeitung, příloha: 1. Oktober 1918, S. 2.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung.wxe?Abfrage=LrStmk&amp;Gesetzesnummer=20000051 Gesetz vom 10. November 1970 über die Schaffung von Ehrenzeichen für Verdienste auf dem Gebiete des Feuerwehr- und Rettungswesens]&lt;/ref&gt;

== Zřízení hasičského okresu Slavonice - Jemnice (1926) ==
Generální výbor Zemského svazu německých dobrovolných hasičů Moravy (des Deutschen Feuerwehr-Landesverbandes für Mähren) se sešel 15. října 1916 v radničním sále Moravské Ostravy. Přítomni byli: předseda Dr. Karl Richter, zapisovatel školní rada Alois Schwarz, pokladník Franz Koneczny (všichni z Moravské Ostravy), členové výboru: ředitel Anton Bauer (Neutitschein-Nový Jičín), Isidor Gansel (Hohenstadt-Zábřeh na Moravě), starosta Vinzenz Inderka (Jglau-Jihlava), továrník Ignatz Reich (Krasna-Krásná, okres Frýdek-Místek), Hugo Rahnoschek (Proßnitz-Prostějov), Josef Mischal (Babitz-Babice), Mauritz Ehler (Porstendorf-Bořitov), nadučitel Johann Titze (Batzdorf-Bartošovice v Orlických horách), advokát Dr. Hans Thill (Nikolsburg-Mikulov) a referenti: Alfred Sitka (Brünn-Brno), továrník Anton Langer (Mährisch-Ostrau-Moravská Ostrava) s advokát Dr. Albert Herbatschek (Mährisch-Ostrau).

Omluvili se: Josef Eschler (Mährisch-Schönberg-Šumperk), Anton Jelinek (Brünn), Alois Budischowski (Znaim-Znojmo). Jedním z bodů byl návrh okresního znojemského sdružení na nové rozdělení, jehož současné dělení nebylo smysluplné a to s tím, že ze znojemského okresu by vystoupila družstva Döschen-Dešná, Hafnerluden-Lubnice, Fratting-Vratěnín, z vranovského okresu družstvo Kurlupp-Korolupy a z jihlavského okresu družstva Ranzern-Rancířov, Althart-Staré Hobzí, Piesling-Písečné, Sitzgras-Cizkrajov a Zlabings-Slavonice.&lt;ref&gt;Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, So, 5. November 1916, Seite 3&lt;/ref&gt; Pravděpodobně válečné události a poválečný vývoj v Československu zřízení nového německého hasičského okresu upozadily. Teprve v roce 1926 začala být otázka znovu aktuální.

Zemský svaz německých dobrovolných hasičů se na generálním zasedání v Jihlavě v září roku 1926 rozhodl vyjít vstříc a povolil pro hasičská družstva v jemnickém soudním okrese zřízení hasičského okresu «Slavonice - Jemnice» (Zlabings-Jamnitz). Do nového sboru vstoupila hasičská družstva z okresu jihlavského (Staré Hobzí, Lidéřovice, Lipolec, Matějovec, Písečná, Český Rudolec, Stoječín, Stálkov, Cizkrajov, Bolíkov a Rancířov), z okresu znojemského (Dešná, Vratěnín a Lubnice) a z okresu vranovského Korolupy.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, Ročník 77, Číslo 76, 22. 09. 1926, s. 4&lt;/ref&gt;

== Hasičská župa Dolní Podunají (Gaufeuerwehrverband Niederdonau 1938) ==
Dne 8. prosince 1938 se konala ve Vídni na Herrengasse 13 schůze užšího výboru Hasičské župy Dolní Podunají (Gaufeuerwehrverbandes Niederdonau). Nový německý hasičský zákon (Feuerwehrgesetz) měl na území Staré říše (Altreich) vstoupit v platnost 23. prosince 1938, naproti tomu na území Východní marky (Ostmark) se počítalo s jeho pozdějším zavedením.

Dosavadní požární ředitel (Branddirektor) vídeňského profesionálního hasičského sboru (Wiener Berufsfeuerwehr) Ing. Rudolf König odešel do penze a jeho nástupcem byl jmenován dosavadní vrchní požární rada (Oberbrandrat) Ing. Paul Bernaschek, jenž se stal požárním ředitelem pro Hasičskou župu Vídeň. Se zřízením Hasičské župy Vídeň byly všechny dosavadní hasičské sbory z okresních sdružení Mödling, Liesing a Klosterneuburg, Schwechat (až na Enzersdorf a. d. Fischa) a zčásti hasičské sbory z okresních sdružení Purkersdorf, Korneuburg, Wolkersdorf, Groß-Enzersdorf a Ebreichsdorf z župy Dolní Podunají vyloučeny a přiřazeny do župy Vídeň. Hasičská družstva z bývalého okresního sdružení Purkersdorf (Gablitz, Mauerbach a Steinbach) byla přiřazena k okresu Tulln a část družstev (Rekawinkel, Preßbaum, Tullnerbach-Lawies, Tullnerbach-Irenental, Unter-Tullnerbach a Wolfsgraben) k okresu Neulengbach. Hasičské družstvo Enzersdorf an der Fischa připadlo k okresu Bruck.

Více než 1 500 jihomoravských hasičů z 10 okresů (Znojmo, Vranov, Jaroslavice, Mikulovice, Pohořelice, Hustopeče, Slavonice, Moravský Krumlov, Nová Bystřice a Jindřichův Hradec) se sešlo 2. července 1939 ve Znojmě, aby slavnostně vstoupili do Zemského hasičského svazu Dolního Podunají/Landesfeuerwehrverband Niederdonau.&lt;ref&gt;Illustrierte Kronen Zeitung, Mi, 5. Juli 1939, s. 9&lt;/ref&gt;

== Reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>sb3j13khwy4rpl5s7dc1h3sgvx5uyci</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Počítačové sítě</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7513</id>
    <revision>
      <id>38472</id>
      <parentid>33288</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:30:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1182" xml:space="preserve">'''Základy počítačových sítí'''
* [[/Úvod k sítím/]]
* [[/Základní konfigurace/]]
* [[Příkazy Cisco IOS]]
* [[/Přístup k síti/]]
* [[/Ethernet/]]
* [[/Internet/]]
* [[/Podsíťování/]]
* [[/Transport dat/]]
* [[/Síťová aplikace/]]

'''Základy směrování a přepínání'''
* [[/Návrh lokální sítě/]]
* [[/Virtuální lokální sítě/]]
* [[/LAB: komunikace ve VLAN/]]
* [[/LAB: VLAN v učebně/]]

'''Související LABy'''
* [[/LAB: Peer-to-peer učebna/]]
* [[/LAB: Routování přilehlých sítí/]]
* [[/LAB: UTP kabel s konektorem RJ-45/]]
* [[/LAB: UTP kabel se zásuvkou RJ-45/]]
* [[/LAB: Hub vs. Switch/]] {{stav|8}}
* [[/LAB: Směrování vzdálených sítí (IPv4)/]]
* [[/LAB: Směrování vzdálených sítí (IPv6)/]]

'''Ostatní LABy'''
* [[/LAB: Zálohování dat (2x disk, RAID, LVM)/]]
* [[/LAB: NAS - síťové úložiště (NFS, Samba)/]]
* [[/LAB: LAMP - Linux, Apache, MySQL, PHP/]]
* [[/LAB: BIND DNS/]]
* [[/LAB: OpenVPN/]] {{stav|0}}
* [[/LAB: IP telefony/]]
* [[/LAB: Základní útoky na switch/]] {{stav|0}}
* [[/LAB: Logování přístupu k síti/]] {{stav|0}}

[[Kategorie:Počítačové sítě| ]]
[[Kategorie:Internet]]</text>
      <sha1>gwrjvfuqtigp9eau64rq7sui05j5ztr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Počítačové sítě/Úvod k sítím</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7516</id>
    <revision>
      <id>45897</id>
      <parentid>42340</parentid>
      <timestamp>2022-07-11T02:07:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; náhrada zastaralých prezentačních atributů vhodnější konstrukcí; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="17878" xml:space="preserve">'''Počítačové sítě''' v kontextu této knihy lze chápat jako ''propojení'' koncových zařízení. Koncová zařízení zajišťují interakci s uživatelem (mobilní telefon, notebook) nebo poskytují služby či data (server, senzor). Sdílení dat mezi koncovými zařízeními je komunikace.

Izolovaná koncová zařízení mají svůj smysl - na počítači se po odpojení od sítě dá stále pracovat - nicméně sdílení dat je pak problematičtější. Pro komunikaci je třeba použít médium (CD, Flash), data na něj přenést, médium dopravit k cílovému koncovému zařízení a data opět přenést. Snahou '''Počítačové sítě''' je optimalizovat komunikaci (rychlost, kapacita, spolehlivost) - například použít kabel.

= Komponenty sítě =
== Zařízení ==
=== Koncová zařízení ===
Koncové zařízení je zdrojem-tvůrcem nebo cílovým příjemcem dat v komunikačním řetězci, kde data jsou myšlena uživatelská data (např. dokumenty, obrázky, videa, hudba).

=== Prostřední zařízení ===
Prostřední zařízení zajišťují komunikaci, tedy přenos dat, mezi koncovými zařízeními. Data jsou přijímána, ale pouze za účelem opětovného přeposlání až k cíli. Jsou hierarchicky uspořádána v rámci větších komunikačních celků, které lze opět nazvat počítačovými sítěmi. Síť může být tedy propojení sítí a v praxi tím je - domácí síť je připojená k Internetu, který propojuje počítačové sítě po celém světě.

Kdyby všechna koncová zařízení používala jedno médium a měla dostatečně silné vysílače, nebylo by prostředních zařízení potřeba - koncová zařízení by komunikovala mezi sebou přímo. V současné době je tento způsob komunikace využíván zřídka a jen v malých geografických prostorách.

Prostřední zařízení jsou označována jako '''aktivní prvky sítí''', protože nějakým způsobem manipulují se signálem (zesilují jej či mění).

=== Média ===
Přes médium se přenáší data zakódovaná do signálů vhodných pro dané médium. V počítačových sítích se používá:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
!Signál
!Kód
!Médium
!Příklad
|-
|Elektromagnetické pole
|Různá úroveň napětí
|UTP (unshielded twisted pair - nestíněná křížená dvojlinka)
|FastEthernet&lt;ref&gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Fast_Ethernet&lt;/ref&gt;
|-
|Elektromagentické pole
|Různá úroveň napětí
|STP (shielded twisted pair - stíněná křížená dvojlinka)
|1Gb Ethernet&lt;ref&gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Gigabit_Ethernet&lt;/ref&gt;
|-
|Světlo
|Různá délka světlených impulzů
|Optické vlákno (fiber optic)
|10Gb Ethernet&lt;ref&gt;https://en.wikipedia.org/wiki/10_Gigabit_Ethernet&lt;/ref&gt;, 100Gb Ethernet&lt;ref&gt;https://en.wikipedia.org/wiki/100_Gigabit_Ethernet&lt;/ref&gt;
|-
|Elektromagnetické vlny
|Různá intenzita elektromagnetického pole
|Vzduch (bezdrátové technologie, přenos dat elektromagnetickým polem)
|Wi-Fi&lt;ref&gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Wi-Fi&lt;/ref&gt;
|}

Média, konektory a zásuvky jsou označovány jako '''pasivní prvky sítí''' - signál přes ně prochází bez aktivního zásahu zařízení.

{{Příklad|Pro přenos zprávy je zvoleno jako médium ''stůl''. Signály, které toto médium zvládne přenést, jsou ''otřesy'' (otřesy vzniknou ťukáním). Pro kódování zprávy je použita ''Morseova abeceda'' (různá písmenka jsou kódována jako kombinace kratších a delších otřesů). Pak stačí zprávu vyťukat, na druhé straně stolu mít přiložené ucho, správně interpretovat signály - krátké a dlouhé otřesy převést na tečky a čárky - a zprávu dekódovat.}}

{{Příklad|V Ethernetu se zpráva přenáší přes ''UTP kabel''. Jedničky a nuly (data) jsou do ''elektromagnetických vln'' zakódovány jako různé ''úrovně napětí'': jednička je přechod z -2,5V na +2,5V, nula je přechod z +2,5V na -2,5V&lt;ref&gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Manchester_code&lt;/ref&gt;. Na druhé straně UTP kabelu je senzor, které změny úrovní napětí detekuje, interpretuje jako jedničky a nuly a zprávu tak dekóduje.}}

== Rozdělení sítí podle velikosti ==
=== WAN (wide area network) ===
WAN je geograficky největší sítí, kterou rozlišujeme. Sestává se z propojení velmi odlehlých zařízení. Nejznámější WAN je celosvětová síť Internet.

=== MAN (metropolitan area network) ===
Jedná se o síť přibližně velikosti města. Příkladem můžou být třeba komunitní sítě jako http://www.jinonice.cz.

=== LAN (local area network) ===
Lokální síť je nejčastějším příkladem počítačové sítě. Domácí sítě, ve kterých je alespoň jeden počítač připojený k internetu, jsou LAN. Přesto se do LAN sítí řadí i počítačové sítě rozlohy budovy či kampusu - počítačová sít v obchodním domě nebo ve škole je LAN.

=== PAN (personal area network) ===
K základnímu rozdělení počítačových sítí má smysl zmínit ještě osobní sítě s rozlohou do přibližně půl metru, které tvoří propojení mobilního telefonu s headsetem nebo notebookem.

== Způsoby komunikace ==

=== Unicast ===
[[Soubor:Unicast.svg|vpravo|100px|Unicast]]

V případě ''Unicast'' spolu komunikují dva účastníci. Je to základní způsob komunikace a příkladem může být hovor s kamarádem.

V souvislosti s počítačovými sítěmi jde o ''Unicast'', když komunikace probíhá mezi dvěma zařízeními. Příkladem je komunikace počítače s webovým serverem - přenos webové stránky.

=== Broadcast ===
[[Soubor:Broadcast.svg|vpravo|100px|Broadcast]]

Komunikace typu ''Broadcast'' zasahuje všechny účastníky určité skupiny. Příkladem může být přednáška, kdy přednášející sděluje informace všem přítomným v sále.

V souvislosti s počítačovými sítěmi vyšle zařízení ''Broadcast'' zprávu, kterou přijmou všechna zařízení v síti - například ARP či DHCP dotaz.

=== Multicast ===
[[Soubor:Multicast.svg|vpravo|100px|Multicast]]

''Multicast'' komunikace se vztahuje pouze na určitou skupinu účastníků. Lze modifikovat příklad z ''Broadcast'' komunikace o přednášce, kdy přednášející sděluje informace pouze účastníkům, kteří nespí.

V souvislosti s počítačovými sítěmi je ''Multicast'' komunikace využívána většinou ve skupině zařízení, kde potřebu sdílet informace má pouze část skupiny. Typickým příkladem je internetová televize či rádio.

=== Anycast ===
[[Soubor:Anycast.svg|vpravo|100px|Anycast]]

Při ''Anycast'' je ze skupiny potenciálních účastníků vybrán jeden a s ním komunikováno. Na přednášce se přednášející zeptá na nějakou otázku a ze studentů, kteří nespí, mu jeden odpoví.

{{Poznámka|Rozdíl mezi anycast a unicast komunikací je v počtu potenciálních cílů. V obou případech nakonec komunikují pouze dva účastníci, v případě anycast komunikace je však jeden vybrán z několika možných.}}

V souvislosti s počítačovými sítěmi lze uvést příklad, kdy nabízená služba (Google, Facebook) má několik serverů a uživatel je připojen k nejbližšímu z nich (zde nejbližší z pohledu topologie Internetu, což nemusí odpovídat geograficky, i když většinou ano).

= Topologie =
Topologií se v kontextu počítačových sítí rozumí uspořádání umístění a propojení síťových prvků. Topologie počítačových sítí se zaznamenává pomocí schémat. U obou topologií - fyzické i logické - zůstává stejný počet zařízení a jsou stejně propojená, liší se však umístěním ve schématu.

== Schématické značky ==
=== Koncová zařízení ===
{|
|-
| [[Soubor:Schema_pc.png|náhled|žádné|Počítač]]
| [[Soubor:Schema_server.png|náhled|žádné|Server]]
| [[Soubor:Schema_telefon.png|náhled|žádné|Analogový nebo IP telefon]]
| [[Soubor:Schema_tisk.png|náhled|žádné|Tiskárna]]
| [[Soubor:Schema_mgw.png|náhled|žádné|Mediabrána]]
|}

=== Prostřední zařízení ===
{|
|-
| [[Soubor:Schema_router.png|náhled|žádné|Router]]
| [[Soubor:Schema_switch.png|náhled|žádné|Switch]]
| [[Soubor:Schema_ap.png|náhled|žádné|AP]]
| [[Soubor:Schema_combo.png|náhled|žádné|ISR - integrated services router (Router s integrovanými službami, např. switch, AP)]]
|}

=== Média ===

== Fyzická topologie ==
Pokud umístění zařízení ve schématu odpovídá reálnému rozmístění zařízení, jedná se o fyzickou topologii. Ve schématu zaznamenávajícím fyzickou topologii se často zobrazují místnosti, dveře, okna i nábytek.

== Logická topologie ==
U logické topologie nezáleží na reálném rozmístění zařízení. Zařízení mohou být z pohledu fyzické topologie propojena, ale z pohledu logické topologie v různých sítích, hierarchie zařízení je závislá na adresním prostoru, nikoli na počtu prostředních zařízení.

== Typy topologií ==
Všechny následující topologie mohou být fyzické i logické.
=== Point-to-point ===
Je nejjednodušší topologie - jde o přímé propojení dvou síťových zařízení přenosovým médiem.
[[Soubor:Topologie_point-to-point.png|náhled|žádné|Point-to-point topologie]]

=== Sběrnicová ===
Je nejstarší topologie, v současnosti využívaná hlavně v senzorových sítích.
[[Soubor:Topologie_bus.png|náhled|žádné|Sběrnicová topologie]]
=== Kruhová ===
V případě přerušení jednoho spojení je kruhová topologie stále plně funkční.
[[Soubor:Topologie_ring.png|náhled|žádné|Kruhová topologie]]
=== Hvězdicová ===
V současnosti nejrozšířenější topologie v sítích LAN.
[[Soubor:Topologie_star.png|náhled|žádné|Hvězdicová topologie]]
=== Rozšířená Hvězdicová ===
Hvězdicová topologie pro rozlehlejší sítě s více koncovými zařízeními.
[[Soubor:Topologie_extended-star.png|náhled|žádné|Rozšířená hvězdicová topologie]]

=== Mesh ===
Jedná se o tzv. peer-to-peer systémy, zajišťuje největší možnou redundanci (záložní spojení).
[[Soubor:Topologie_mesh.png|náhled|žádné|Mesh topologie]]

=== Částečná Mesh ===
Jde o variantu topologie mesh, která je levnější. V současnosti nejrozšířenější v sítích ISP (internet service provider).
[[Soubor:Topologie_partial-mesh.png|náhled|žádné|Částečná mesh topologie]]

= Komunikační model =
Komunikaci dvou uživatelů přes koncová zařízení lze rozdělit do několika vrstev. Napíše-li uživatel email, většinou je mu jedno, na jaké signály se změní v kabelu nebo jakým způsobem síť email doručí. Z hlediska vývoje zařízení je navíc nešikovné celou komunikaci řešit najednou, ideální je celý model komunikace rozdělit (v tomto případě do vrstev) tak, aby se co nejvíce částí dalo znovu použít. Každá vrstva má pak své úkoly a komunikuje s vrstvami přilehlými. Také je nutné, aby implementace stejných vrstev komunikačního modelu v různých zařízeních byly kompatibilní. K tomu slouží sady pravidel zvané protokoly.

Každá vrstva pracuje s daty, ke kterým přidá informace potřebné pro svou funkčnost. Říká se, že vrstva data ''zabalí''. Zabalená data (tedy data + pomocné informace) se označují jako ''Protocol data unit (PDU)'', česky ''datová jednotka protokolu''. Pro každou vrstvu se konkrétní PDU nazývá jinak.

== ISO/OSI ==
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Referen%C4%8Dn%C3%AD_model_ISO/OSI ISO/OSI] (open systems interconnection) je teoretický, velmi často používaný, komunikační model, který má 7 vrstev.

=== Aplikační ===
=== Prezentační ===
=== Relační ===
=== Transportní ===
=== Síťová ===
=== Spojová ===
=== Fyzická ===

== TCP/IP ==
[https://cs.wikipedia.org/wiki/TCP/IP Komunikační model TCP/IP] se používá při konkrétní implementaci TCP/IP do koncového zařízení. Jedna vrstva modelu TCP/IP zahrnuje několik vrstev ISO/OSI.
=== Aplikační ===
''Zahrnuje ISO/OSI: Aplikační, Prezentační, Relační''

V ''Aplikační'' vrstvě je zahrnuta komunikace s uživatelem (zobrazení dat, vstup).

'''Příklad:''' Webový prohlížeč ''Iceweasel'' si přes protokol ''HTTP'' příkazem ''GET'' vyžádá soubor z webového serveru. Tento soubor obsahuje data ve formátu ''HTML'', která webový prohlížeč zobrazí uživateli.

* ''Iceweasel'' je aplikace 7. vrstvy ISO/OSI modelu.
* ''HTTP'' je protokol 7. vrstvy ISO/OSI modelu.
* ''GET'' je příkaz, který protokol ''HTTP'' používá ke komunikaci.
* ''HTML'' je formát dat, která jsou obsažena v souboru.

'''Protokoly:''' HTTP, HTTPS, FTP, SSH, TELNET, DNS, SMTP, POP3, IMAP, SIP, RTPS
=== Transportní ===
''Zahrnuje ISO/OSI: Transportní''

Tato vrstva je zodpovědná za segmentaci dat (rozdělení dat na menší celky - segmenty) a přenos segmentů mezi jednotlivými aplikacemi na koncových zařízeních. ''Transportní'' vrstva identifikuje aplikace na cílovém zařízení pomocí čísla ''portu'' (16-bit identifikátor), bývá implementovaná v operačním systému.

'''Příklad:''' Webový server posílá klientovi s prohlížečem ''segmenty'' z portu ''80'' na cílový port ''50000'' přes protokol ''TCP''.
* na ''segmenty'' se na straně serveru rozloží soubor z ''Aplikační'' vrstvy, který server odesílá.
* ''80'' je well-known port pro webové servery.
* ''50000'' je port dynamicky přidělený webovému prohlížeči.
* ''TCP'' protokol na straně klienta jednotlivé ''segmenty'' seřadí, vyžádá si chybějící, složí z nich soubor a ten předá ''Aplikační'' vrstvě.

'''Protokoly:''' TCP, UDP
* TCP - spolehlivý protokol, zajišťuje, aby data dorazila do cíle a to ve správném pořadí
* UDP - nespolehlivý protokol, data pouze odesílá a neřeší, co se s nimi na síti stane

'''Identifikátor:''' číslo portu
* Well-known (0-1023), např.: 80 (HTTP), 443 (HTTPS), 20 a 21 (FTP), 22(SSH), 23 (TELNET), 53 (DNS), 25 (SMTP), 110 (POP3), 143 (IMAP)
* Registered (1023-49151), např.: 5060 a 5061 (SIP a SIP/TLS), 7400 (RTPS)
* Dynamické, privátní (49152–65535), slouží klientům při odchozí komunikaci, např.: ??? (webový prohlížeč)

=== Internetová ===
''Zahrnuje ISO/OSI: Síťová''

''Internetová'' vrstva zajišťuje jednoznačnou identifikaci zařízení v síti (např. v Internetu) a přenos dat z jednoho zařízení na druhé.

Tato vrstva používá protokol IP (Internet protocol), který je ''nespolehlivý'' - není zajištěno potvrzení přijetí dat druhou stranou. Aktuální verze protokolu (IPv4 a IPv6) jsou navzájem nekompatibilní. K identifikaci zařízení používá protokol IP adresu, bývá implementovaná v operačním systému.

'''Příklad:''' Server posílá klientovi ''packety''. Zjistí, jestli je cílová IP adresa (IP adresa klienta) na stejné síti, jestli ano, pošle mu ''packety'' přímo, jinak je pošle na ''výchozí bránu'' (DGW - default gateway). ''Výchozí brána'' bývá ''router'' nebo jiné zařízení, které je schopné ''routovat'' (směrovat) ''packety''. ''Router'' se podívá do svojí ''routovací tabulky'', pokud je cílová IP adresa v ''routovací tabulce'', přepošle ''packety'' tímto směrem, jestli není, ''packety'' přepošle směrem přes ''default route'' (výchozí cestu). V případě, že ''routovací tabulka'' neobsahuje cílovou IP adresu ani ''default route'', ''router'' ''packety'' zahodí. Tímto způsobem putují ''packety'' přes celý Internet (toto je příklad Internetové vrstvy a protokolu IP - Internet protocol), dokud se nedostanou na ''router'', který má cílovou síť v ''routovací tabulce'' jako ''přilehlou síť''. Tento ''router'' pak odešle ''packety'' přímo klientovi (přímo je zde myšleno, že mezi tímto ''routerem'' a klientem již není žádný další ''router'').
* ''packet'' je PDU (protocol data unit) Internetové vrstvy - jedná se o ''segment'' &quot;obalený&quot; zdrojovou a cílovou IP adresou.
* ''výchozí brána'' je prostřední zařízení, na které koncové zařízení pošle packety, pokud cílové zařízení není ve stejné síti.
* ''router'' (směrovač) je zařízení, které umí ''routovat''.
* ''routovat'' (směrovat) znamená přeposílat ''packety'' směrem k cíli.
* ''routovací tabulka'' je databáze IP adres a zařízení, na která se mají poslat ''packety'', aby do této sítě dorazily.
* ''default route'' (výchozí cesta) je záznam v ''routovací tabulce'', který odpovídá všem IP adresám
* ''přilehlá síť'' je síť, kterou má ''router'' přímo připojenou na jednom ze svých interface (rozhraní)

'''Protokoly:''' IP (IPv4), IPv6

'''Identifikátor:''' IP adresa

=== Linková ===
''Zahrnuje ISO/OSI: Spojová, Fyzická''

''Linková vrstva'' (Network access - přístup k síti) zajišťuje komunikaci v jedné síti. Na rozdíl od ostatních vrstev, tato zahrnuje hardware.

'''Příklad:''' Klient posílá jinému klientovi na stejné síti data. Ta jsou zabalena do ''frame'' (rámce), jehož hlavička obsahuje zdrojovou a cílovou ''MAC adresu'', následně zakódována do ''signálu'' typického pro ''přenosové médium'', např. optické či elektromagnetické pulsy, a tímto způsobem dopravena k cíli.
* ''frame'' je PDU (protocol data unit) ''Linkové'' vrstvy
* ''MAC adresa'' je 48-bitový identifikátor, který na ''Linkové'' vrstvě jednoznačně identifikuje zařízení v jedné síti
* ''signál'' je dočasná změna vlastností přenosového média (např. při obyčejném mluvení se jedná o změnu tlaku vzduchu)
* ''přenosové médium'' je cokoli, co může sloužit k přenosu dat zakódovaných do signálu

'''Protokoly:''' Ethernet, Wifi

'''Identifikátor:''' MAC adresa

= Reference =
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Počítačové sítě]]</text>
      <sha1>q5xrhor4wv4p5a7234u4wk5bd8towrx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Počítačové sítě/Základní konfigurace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7517</id>
    <revision>
      <id>35307</id>
      <parentid>33396</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:31:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5200" xml:space="preserve">Nejpoužívanější komunikační protokol v počítačových sítích je protokol IPv4 (Internet Protokol verze 4) a jeho nástupce IPv6. Tyto protokoly jsou implementovány ve většině zařízení, která slouží ke komunikaci. Úkolem IP (IPv6) protokolu je ''jednoznačná identifikace'' zařízení v síti a ''nasměrování dat'' správným směrem (většinou nejkratší směr k cíli). Protokol je nezávislý na přenosovém médiu a jako identifikátor používá IP adresu.

= Co je třeba konfigurovat =
== IP adresa ==
IP adresa je jednoznačný identifikátor zařízení používající IP (internet protocol). Zařízení, které chce IP používat pro komunikaci, musí mít IP adresu nakonfigurovanou - staticky (ručně) nebo dynamicky (služba přiřazující IP adresu automaticky).

IP adresa je rozdělená na dvě části - ''síťovou'' a ''host'' část. Všechna zařízení v jedné síti '''musí mít stejnou''' ''síťovou'' část IP adresy. Pokud se u dvou zařízení ''síťová'' část IP adres liší, zařízení jsou v různých sítích.

''Host'' část IP adresy pak jednoznačně identifikuje zařízení v dané síti. Proto každé zařízení v síti '''musí mít různou''' ''host'' část IP adresy. Pokud se u dvou zařízení shodují síťová i host část, nastává kolize IP adres - zařízení není jednoznačně identifikovatelné.

== Maska sítě, prefix ==
Maska slouží pro rozdělení IP adresy na ''síťovou'' a ''host'' část. Tam, kde jsou v masce '''jedničky''', je v IP adrese ''síťová'' část a tam, kde jsou v masce '''nuly''', je v IP adrese ''host'' část. Maska je spojitá, což znamená, že začíná zleva jedničkami a po první nule již žádná jednička být nesmí.

Rozdíl mezi maskou sítě a prefixem je v zápisu. Maska sítě v IP se zapisuje stejným způsobem jako IP adresa (čtyři čísla oddělené tečkami, kde každé z čísel je z rozsahu 0-255), prefix pak jako číslo, které v masce odpovídá počtu jedniček zleva, zapsané za lomítkem po IP adrese. V IPv6 se kvůli jednoduchosti a čitelnosti používá zápis pouze pomocí prefixu.

Příklady zápisu
* IP: 192.0.2.100, maska: 255.255.255.0
* IP s prefixem: 192.0.2.100/24
* IPv6 s prefixem: 2001:db8::100/64

== Výchozí brána ==
Koncové zařízení (například počítač) při odeslání dat ověřuje, zda je cílové zařízení (například server) na stejné síti. Ověření probíhá porovnáním ''síťové'' části vlastní a cílové IP adresy. Pokud se ''síťové'' části obou IP adres shodují, zařízení jsou na stejné síti a koncové zařízení pošle data přímo cílovému zařízení.

V případě, že jsou ''síťové'' části obou IP adres rozdílné, zařízení jsou na různých sítích. V tom případě je třeba data poslat na zařízení, které zajistí přeposlání dat k cíli. Takové zařízení se nazývá výchozí brána a je jím zpravidla router.

Při konfiguraci se zadává pouze IP adresa výchozí brány. Je nutné, aby výchozí brána byla na stejné síti jako koncové zařízení, z čehož vyplývá, že musí mít stejnou ''síťovou'' část jako IP adresa koncového zařízení, tedy i stejnou masku.

== DNS server ==
DNS (domain name system) slouží pro překlad názvů serverů na IP adresy. DNS server není třeba konfigurovat, protože není nutný pro komunikaci jako takovou - je to spíše pomůcka pro lidi. Lidem se lépe pamatuje jméno serveru www.gnuskola.cz než IP adresa 31.47.102.211, počítače to mají naopak. Při zadání webové stránky do prohlížeče se proto koncové zařízení nejprve dotáže DNS serveru na IP adresu a teprve potom může server kontaktovat.

= Debian =
== Nastavení IP, IPv6 ==
&lt;pre&gt;
ip addr add IP_ADRESA/PREFIX dev DEVICE
ip addr add IPv6_ADRESA/PREFIX dev DEVICE
&lt;/pre&gt;
{{Poznámka|Parametr &lt;code&gt;ÐEVICE&lt;/code&gt; v příkladu je jméno rozhraní, ke kterému bude IP adresa přidělena.}}

== Nastavení výchozí brány ==
&lt;pre&gt;
ip route add default via DGW_IP_ADRESA dev DEVICE
ip -6 route add default via DGW_IPv6_ADRESA dev DEVICE
&lt;/pre&gt;

== Zobrazení aktuálního nastavení ==
&lt;pre&gt;
ip addr
ip route
ip -6 route
&lt;/pre&gt;

= OpenWRT =
== Nastavení IP, IPv6 ==
&lt;pre&gt;&lt;/pre&gt;

== Nastavení výchozí cesty ==
&lt;pre&gt;&lt;/pre&gt;

== Zobrazení aktuálního nastavení ==
&lt;pre&gt;
ifconfig
route -n
route -n -A inet6
&lt;/pre&gt;

= cisco IOS =
Seznam příkazů pro IOS (Internet operating system) od firmy cisco je v samostatné knize [[Příkazy Cisco IOS]].

== Nastavení IP, IPv6 ==
&lt;pre&gt;
ip address IP_ADRESA MASKA
ipv6 address IPv6_ADRESA/PREFIX
no shutdown
&lt;/pre&gt;

== Nastavení výchozí cesty ==
V routerech se používá název výchozí cesta (default route).
&lt;pre&gt;
ip route 0.0.0.0 0.0.0.0 DGW_IP_ADRESA
ipv6 route ::/0 DGW_IPv6_ADRESA
&lt;/pre&gt;

== Zobrazení aktuálního nastavení ==
&lt;pre&gt;
show ip interface brief
show ipv6 interface brief
show ip route
show ipv6 route
&lt;/pre&gt;

= Související LABy =
* [[Počítačové sítě/LAB: Peer-to-peer učebna]]
* [[Počítačové sítě/LAB: Routování přilehlých sítí]]

= Reference =
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Počítačové sítě]]</text>
      <sha1>gir98sgda3qr2ftjkjgglqfqbs7hdoy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Spolky v Československu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7521</id>
    <revision>
      <id>43559</id>
      <parentid>43558</parentid>
      <timestamp>2021-04-15T19:39:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka Lyalikoff</username>
        <id>4811</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Organisation der deutschen Landwirte Mährens / Organizace německých rolníků Moravy */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="50627" xml:space="preserve">== Deutscher Kulturverband ==
Po rozpadu Rakouska-Uherska a vyhlášení československého státu se musely německé spolky odstřihnout od svých rakouských centrál a zřídit sídla organizací s novým názvem na území Československa. Na 29. valné hromadě DSV 25. května 1920 v Praze předseda spolku dr. [[w:Gustav Gross|Gustav Gross]] (od roku 1905) konstatoval, že v důsledku zhroucení monarchie byly spolku uštědřeny těžké rány a že trvání německých škol a zahrádek (mateřských škol) bude i nadále hlavní náplní spolku a že za tímto účelem byl v Československu založen 2. listopadu 1919 nový spolek Deutscher Kulturverband.

Návrh na změnu stanov účastníci valné hromady jednohlasně přijali. Téměř 1 000 z bývalých 1 200 místních skupin Německého školního spolku (Deutscher Schulverein) v Čechách, na Moravě a ve Slezsku se přeměnilo na místní skupiny Kulturverbandu. Náklady na vydržování škol v prvním pololetí roku 1919 nesl mateřský vídeňský Schulverein. Školní zpravodaj profesor Partisch na valném shromáždění uvedl, že v Československu došlo ze strany Národních výborů, školních úřadů a obecních zastupitelstev k uzavření mnohých německých škol a že Deutscher Kulturverband o ně bude bojovat nejen soudně ale i parlamentně na půdě pražského Národního shromáždění.&lt;ref&gt;Národní listy, 1920, ročník 60, 26.5.1920, číslo 143, s. 2&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;V protektorátu fungoval od roku 1939 pod názvem Kulturveband der Deutschen. Morgenpost deutsches unparteiisches Tagblatt, 1939, ročník 74, číslo 282, s. 3&lt;/ref&gt;

Nelehké počátky v nové republice překonal Deutscher Kulturverband už v roce 1922, kdy počet místních skupin narostl na 1400 a počet členů na 200 000.&lt;ref&gt;Národní listy, ročník 62, 27.11.1922, číslo 325, s. 3&lt;/ref&gt; V roce 1927 už na valném sjezdu ve Svitavách bilancoval uplynulý rok s 2 100 místními skupinami a více jak 300 000 členy. Vydržoval 25 škol s 35 třídami, koncem roku 1926 měl 92 vlastních opatroven, poskytoval příspěvky 23 školám a 72 opatrovnám, rozšiřoval a udržoval vyučování v domácnostech ve 24 obcích, kde financoval plat 30 učitelům. Poskytoval prostředky na učební pomůcky, v 70 případech na ošacení a v 66 na stravování, v 434 případech na vánoční nadílky, v 36 případech na stavby a stavební úpravy, dále přispíval na hospodiňské a hospodářské kurzy, denní útulky a polévkové ústavy.&lt;ref&gt;Národní listy, ročník 67, 8.6.1927, číslo 156, s. 2&lt;/ref&gt; Spolupracoval velmi úzce s organizacemi Bund der Deutschen, Deutscher Turnverband, Bund der Deutschen Landjugend (BDL), Deutscher Handels- und Industriangestellten-Verband (DHV) a Sudetendeutscher Sängerbund.

Od roku 1933 se Bund der Deutschen snažil o vyjednávání a dohody v oblastech pracovních sfér. Například v roce 1933 přenechal oblast výchovy mládeže DTV, na podzim 1934 s DTV uzavřel smlouva o vzájemné kooperaci, dohodl se na budování pracovních táborů a další smlouva v roce 1936 DTV umožnila plně využívat organizační strukturu BdD a její veškeré složky. V tomto směru nebyly vztahy s DKV zrovna srdečné. Novým předsedou se po dr. Gustavu Grossovi stal v roce 1935 profesor August Gessner, který na župním sjezdu v Novém Jičíně prohlásil: ''„že německá kulturní práce nesmí být zpolitizována a odmítl, narážeje tím na henleinovce, nároky těch politiků, kteří za sebou nemají žádné pozitivní práce, ale přes to si osobují vedení všech kulturních korporací, mezi nimi i Kulturverbandu.”'' Die Zeit, ústřední orgán SdP, tento projev ve svém článku docela potlačil.&lt;ref&gt;Lidové noviny. Ročník: 43. Datum vydání: 30.10.1935. Číslo: 542. s. 3&lt;/ref&gt;

Konrad Henlein plánoval, že německé politické subjekty by se měly na přelomu let v 1938/39 sjednotit do Sudetoněmeckého svazu/Sudetendeutscher Verband, který by zastřešoval také veškerý německý nacionální spolkový život v ČSR. Bund der Deutschen se k SdP přihlásil už v roce 1936 a Deutscher Turnverband byl pro stranu jasnou oporou již dávno, jen DKV byl pro Henleina oříškem. Od roku 1936 přestal DKV vydávat vlastní ročenky a kalendáře a místo nich se objevily Sudetoněmecké ročenky/ Sudetendeutsches Jahrbuch (1936, 1937, 1938), které už zpracovávaly společnou práci BdD, DTV a DKV. Nakonec i DKV podlehl. Na valné hromadě DKV v Cukmantlu/Zuckmantel 15. května 1937 podepsal s BdD dohodu o vzájemné podpoře a vyloučení jakýchkoliv protiakcí, vzájemné volbě funkcionářů do ústředních a župních výborů. Účast K. Henleina s některými členy vůdcovské rady a poslanci a senátory SdP na slavnostech Kulturverbandu se podobala triumfálnímu průvodu.

Od poloviny roku 1937 se spolky dohodly na formování jednotné organizace pod vedením SdP, kdy mělo dojít k jejich formálnímu rozpuštění, jinými slovy zglajchšaltování. Již během roku 1937 vznikaly prozatímní složky projektovaného Sudetendeutscher Verband: Úřad pro národní organizaci/Amt für Volksorganisation, Kulturní obec/Kulturgemeinde, Pracovní komora pro lidovýchovu a národní kulturu/Arbeitskammer für Volksbildung und Volkskultur, jejíž pobočky se zřizovaly v každém okrese a župě svazu, včetně každého města a obce s více než dvěma tisíci Němci.

=== Organizační struktura ===
Německý kulturní svaz patřil se svou vybudovanou organizační sítí nejen k těm největším organizacím v německém pohraničním území, ale také v celém Československu. Počtem místních skupin a dospělých členů předčil dokonce i samotný český „Sokol”, který si kladl za cíl být českou celonárodní tělovýchovnou organizací. Místní skupina v Lubnici byla založena v roce 1924 (Deutscher Kulturverband - Ortsgruppe Hafnerluden).

Na konci 30. let sestávala organizační struktura z 20 žup (Böhmerwaldgau, Westgau, Egerlandgau, Gau Nordböhmen, Gau Nordwestböhmen, Elbegau, Jeschken-Isergau, Riesengebirgsgau, Schönhengstgau, Sudetengau, Gau Nordmähren, Gau Westschlesien, Kohlenreviergau, Odergau, Gau Südmähren, Gau Brünn, Sprachinselgau, Karpathengau, Gau Prag a Gau Adlergebirge), v roce 1935 ze 159 a v roce 1937 ze 161 okresních spolků (Bezirksverband), v roce 1935 z 3 220 místních skupin (Ortsgruppe), v roce 1936 z 3 291 místních skupin, jejichž počet během roku 1937 narostl o dalších 79. Jako poslední (1938) přibyla župa Karpatská se třemi okrsky: bratislavským, kremnickým a spišským. Vnější struktura byla završena ústředním předsednictvem z 36 členů, z nichž polovina musela mít podle stanov bydliště v Praze.

Kancelář DKV sídlila ve vlastním svazovém domě v Praze VII, Šimáčkova ul. 16,&lt;ref&gt;Zeitschrift für sudetendeutsche Geschichte. Rok vydání: 1938 Ročník: Číslo: 2. s. 138&lt;/ref&gt; který byl postaven v roce 1931 a mimo kanceláře se v budově nacházela také německá škola. Z důvodů neustále narůstající úřední agendy zřídil pobočné úřadovny se zaměstnanci na plný úvazek. V roce 1937 jich bylo 14 a nacházely se ve městech: České Budějovice/Budweis, Plzeň/Pilsen, Karlovy Vary/Karlsbad, Chomutov/Komotau, Ústí nad Labem/Aussig, Česká Lípa/Böhm.-Leipa, Liberec/Reichenberg, Trutnov/Trantenau, Šumperk/Mähr.-Schönberg, Opava/Troppau, Brno/Brünn, Mikulov/Nikolsburg, Bratislava/Preßburg a Kežmarok/Käsmark.

=== Financování ===
Vedle členských příspěvků, jejichž výše byla ponechána na sociálních možnostech členské základny, patřily k největším finančním přínosům tři každoroční svazové sbírky: Maisammlung (Májová sbírka), Zehnminutensammlung (Desetiminutová sbírka) a o posledním adventu Sammlung am Goldenen Sonntag (tzv. sbírka na Zlatou neděli). Nemalé sumy plynuly Německému kulturnímu svazu z odkázaných pozůstalostí, které se pohybovaly ročně kolem 100 000 Kč. Jako jediná sudetská organizace byl svaz také čsl. státem ve větší míře dotován. V roce 1936 činily příjmy 8 577 000 Kč.

=== Obrannářská práce ===
V roce 1937 spravoval Deutscher Kulturverband ve vlastní režii 31 škol, 104 mateřských škol, 32 domovin a v 15 obcích, kde nemohl zatím zřídit německou školu, podporoval privátní domácí výuku. Na 8 školách, 116 mateřských školách a 121 domovinách financoval pedagogický personál a zajišťoval finančními dotacemi jejich chod. Za pomoci ministra školství se DKV podařilo v roce 1937 otevřít německé školy v Jaroníně u Českého Krumlova a v Milíčovicích u Znojma. K dalším podporám patřilo zaopatřování školních a učebních pomůcek, obstarávání a placení německého pedagogického personálu, poskytování studijních stipendií nebo náhrada cestovného do vzdálených německých škol.

Na sociální úrovni poskytoval DKV dětem ze sociálně slabých rodin ošacení, které z valné části vyhotovovaly ženy z poskytnutého materiálu, jen v roce 1937 se jednalo o ošacení v hodnotě více jak půl mil. Kč. O Vánocích probíhala akce pod názvem „Deutsche Kinder darben&quot; (německé děti hladovějí), kde se jednalo o vánoční nadílku rodinám s velkým počtem dětí.

DKV pořádal mnoho vzdělávacích akcí, přednášek a slavností. Vydával lidovýchovný čtrnáctideník ''Volksdienst''. Zvláštní pozornost věnoval budování poraden, jejichž úkolem bylo poskytovat potřebný lidovýchovný a národně obranný materiál pro amatérská divadla, pořadatele slavností, domácích večerů a přednášek. Poradny se dělily na divadelní knihovny, sběrny výrobního materiálu, knihovničky, půjčovny lidové hudby a instruktážní. V letech 1935-37 věnoval DKV zvláštní pozornost amatérskému divadlu a zorganizoval dva kurzy pro ochotníky a jedno školení pro budování ochotnických divadel a pořádání slavností. Jenom v roce 1935 využilo služby poraden na 1 630 zájemců a v roce 1936 už 2 033.

Novinkou byla filmová služba. Všechna sdružení byla vybavena promítačkou pro 16mm filmový pás. Postupně se zvyšovala i nabídka filmů. Některé filmy pocházely z vlastní produkce DKV, například dokumenty ze života Karpatoněmeckého obyvatelstva (Spiš, Bratislava a Střední Slovensko - Hauerland, Horní Nitra).

Vydával také jazykové pohlednice (Sprachenkarten), jejichž tématem byla hlavně jazyková situace v sudetských oblastech. V roce 1937 na celosvazové valné hromadě v Cukmantlu/Zlaté Hory ocenil pět vítězů 5 000 Kč za nejlepší počiny z oblasti literatury, hudby, výtvarného umění, německé etnografie a lidovýchovy. V roce 1938 vyhlásil společně s Bund der Deutschen soutěž o nejlepší literární práci z dějin sudetských Němců, vítěz obdržel 3 000 Kč, 2. místo 2 000 Kč a 3. místo 1 000 Kč. &lt;ref&gt;Sudetendeutsches Jahrbuch 1936, číslo 1, s. 124-125&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Sudetendeutsches Jahrbuch 1937, číslo 1, s. 237-242&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Sudetendeutsches Jahrbuch 1938, číslo 1, s. 400-407&lt;/ref&gt;

=== Činnost po roce 1938 ===
Na území odstoupeném Třetí říši ztratil Deutscher Kulturverband svůj smysl a starost o tzv. „Volksdeutschen“ žijící mimo Třetí říši převzala Volksdeutsche Mittelstelle (VoMi). Majetek spolku připadl organizacím: Nationalsozialistische Volkswohlfahrt Berlin, Bund Deutscher Osten (BDO), Deutscher Kulturveband Prag a Volksbund für das Deutschtum im Ausland.&lt;ref&gt;MARGIT, Franz: Mapping contemporary history: Zeitgeschichten im Diskurs, Böhlau Verlag Wien, 2008, s. 219 &lt;/ref&gt;

Po 15. březnu 1939 fungoval DKV na protektorátním území pod názvem „Kulturveband der Deutschen” a převzal dohled nad dětmi německých rodičů tzv. ''Sprengeldeutschen'', žijících v uzavřených oblastech s převahou jiného něž německého jazyka.&lt;ref&gt;Morgenpost deutsches unparteiisches Tagblatt, 1939, ročník 74, číslo 282, s. 3&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Nikolsburger Kreisblatt 1940, 10.8.1940, číslo 67, s. 4&lt;/ref&gt; Z jeho statistiky, jež udávala k 1. lednu 1939 240 000 Němců (oproti 6 554 000 Čechům), 156 národních škol a 20 měšťanských škol, vyplývalo, že jeho hlavní náplní se nadále stalo budování německého školství. Vzhledem k tomu, že největší problémy měl s nedostatkem učitelů a hlavně s tím, že Němci byli v protektorátě velmi rozptýleni, zaměřoval svoji činnost na budování internátních domovů v sídlech německých škol (např. v Kolíně, Hradci Králové, Českých Budějovicích, Příbrami, Klatovech, Písku, Strakonicích, Nymburku, Sušicích, Berouně, Praze II, Jičíně, Chrudimi atd.)&lt;ref&gt;Nikolsburger Kreisblatt, 10.8.1940, číslo 67, s. 4&lt;/ref&gt; V srpnu 1939 otevřel na jihozápadní Moravě nové školy v Moravských Budějovicích, Jemnici, Bítově a v Dačicích.&lt;ref&gt;Lidové noviny, ročník 47, 10.8.1939, číslo 396**, s. 4&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| ''Tisková služba národně-socialistické německé strany dělnické udává, že Němcům u nás v poměru ke školství Čechů chybělo k 1. lednu t. r. 156 obecných a 20 měšťanských škol. V říjnu 1938 bylo v Čs. republice podle těchže německých informací jen 136 německých obecných a 36 měšťanských škol, kromě 8 německých soukromých škol vydržovaných Německým kulturním svazem. Po 15. březnu 1939 začala zvýšená činnost pro výstavbu německého školství na celém území Protektorátu a nyní možno říci, že tato akce je již v největším rozmachu. V jihlavském jazykovém ostrově, nejsilnějším v Protektorátě, bylo zahájeno školním rokem 1939/40 vyučování v I. třídě nové německé soukromé měšťanky ve Stonařově a otevřeny nové německé obecné školy v 11 obcích, m. j. v Mor. Budějovicích, Jemnici a Dačicích.''&lt;ref&gt;Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 19.08.1939, 34(193). s. 6. &lt;/ref&gt;
|}

== Bund der Deutschen ==
Nové stanovy svazu Bund der Deutschen (BdD), přijaté v roce 1934, se zaměřovaly na tři hlavní sféry činnosti: národní hospodářství, lidovýchovu a kulturu, rozvoj nacionálního společenství, jež svaz rozpracoval do šesti pracovních oblastí:
# reorganizace svazů a organizační výstavba
# vytvoření pracovních příležitostí
# školení funkcionářského sboru
# populační politika, svépomocný projekt Sudetendeutsche Volkshilfe
# zvýšení spolkových příjmů, zavedení „nacionální dávky“
# agitace a nábor

Hlavní reorganizační změna se týkala vůdcovského principu. Na úrovni všech organizačních složek stanul ve vedení vůdce: v čele BdD „Bundesführer” (svazový vůdce), v čele župy „Gauführer” (župní vůdce), ve vedení okresu „Bezirksführer” (okresní vůdce) a ve vedení odbočky „Bundesgruppenführer” (vůdce odbočky). Svazový vůdce pak k sobě jmenoval tři spolupracovníky pro oblast nacionální, hospodářskou a kulturní (Volkswart, Wirtschaftswart, Kulturwart).

Organizační síť, složenou z vedení ústředí, žup, okresů a odboček, doplňovala síť složená z důvěrníků a mobilních řečníků, zaměstnanců, členů, pracovních výborů, peněžních ústavů, hospodářských družstev, pracovních zprostředkovatelen, vývařoven, denních útulků pro školáky, odborných škol, školek, školicích zařízení, dětských táborů, ubytoven pro mládež, tiskáren, nakladatelství, osvětových knihoven.

Ve druhé polovině 20. let, kdy se započalo s integrací, se moravské svazy (Svaz Němců severní Moravy/BdDN, Svaz Němců jižní Moravy/BdDS a brněnský Deutschmährische Heimat) sloučily v Bund der Deutschen in Mähren (Svaz Němců Moravy) a po připojení Svazu Němců Slezska (BdDSch) 2. července 1929 se organizace přejmenovala na Svaz Němců Moravy a Slezska (Bund der Deutschen Mährens und Schlesiens). Jednalo se však o spojení formální, jelikož všechny moravské svazy si i nadále ponechaly oddělené finance, vlastní organizační strukturu, valné hromady a dokonce používaly i své původní svazové názvy. Na vstupu do centrálního Svazu Němců (Bund der Deutschen) se členská základna [[w:Bund der Deutschen|Svazu Němců pro jižní Moravu]] (Bund der Deutschen Südmährens) dohodla až na valné hromadě 2. července 1935 v Olbramovicích.&lt;ref&gt;První příznaky nárustu členů SdP v okrese Moravské Budějovice hlásil OÚ Moravské Budějovice v dubnu 1935. V září už byly ve Vratěníně, Uherčicích a Dešné početné organizace, v listopadu byla založena SdP v Dančovicích. In: Časopis Matice moravské, Band 108, 1989, s. 13.&lt;/ref&gt;
=== Gau Südmähren - Bundesbezirk Zlabings - Bundesgruppe Fratting ===
Spolková odbočka Vratěnín (Bundesgruppe Fratting), zahrnující členskou základnu z obcí Vratěnín, Uherčice, Lubnice a Korolupy, nyní spadala pod župu Jižní Morava (Gau Südmähren) a župní okres Slavonice (Bundesbezirk Zlabings). Slavonický okres tvořily odbočky: Althart (Staré Hobzí), Böhmisch Rudoletz (Český Rudolec), Hostes (Hostkovice), Lipolz (Lipolec), Margarethen (Marketa), Modes (Matějovec), Piesling (Písečná), Slawathen (Slavětín), Sitzgras (Cizkrajov), Stallek (Stálkov), Stoitzen (Stoječín), Unter Radisch (Dolní Radíkov), Zlabings (Slavonice), Fratting (Vratěnín), Nespitz (Mešovice), Chwalkowitz (Chvalkovice), Zoppanz (Županovice).

Vratěnínská odbočka čítala 375 členů a mešovická 122. Celý župní okres měl v roce 1935 celkem 855 členů.&lt;ref&gt;Volk und Heimat, Bund der Deutschen, Nikolsburg 1935&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Zakládání nových odboček 1936–1937, SOkA Jindřichův Hradec, Svaz Němců – svazový okres Slavonice, karton č. 1, inv. č. 24; Měsíční hlášení o počtech členů a skupin, tamtéž, karton č. 5, inv. č. 35, 36.&lt;/ref&gt; BdD kooperoval s pozemkovým ochranným družstvem (Bodenschutzgenossenschaf) tzv. &quot;Heimatscholle&quot; (Besitz-, An- und Verkaufsgenossenschaft „Heimatscholle“, reg. Genossenschaft mit beschränkter Haftung), Raiffeisenkami a se Svazy německých zemědělských družstev.&lt;ref&gt;Vom Schutzverein zum „Bund der Deutschen“, Bundeskalender 1934, Teplitz-Schönau, 1933, s. 159; Der Zentralverband der Heimatschollen, Kalender des Deutschen Kulturverbandes 1923, Prag 1922, s. 148.&lt;/ref&gt;

Pozemkové ochranné družstvo Heimatscholle se zaměřovalo na:
# nákup „ohroženého“ německého majetku na „jazykové hranici“ a jeho poskytování spolehlivým Němcům, přičemž dávalo přednost rodinám s dětmi školního věku (udržení německého školství)
# zprostředkování nákupu a prodeje nemovitostí do německých rukou
# zprostředkování půjček, aby si majetek mohl německý majitel udržet nebo koupit
# sledování majetkových přesunů v „ohrožených“ oblastech
 
S monopolním pěstováním obilí vznikla potřeba budování obilních skladišť. Ministerstvo zemědělství uvolnilo na budování obilných sil 3,5 mil. Kč. Za pomoci Ústředního svazu německých zemědělských družstev Moravy, Slezska a Slovenska (Zentralverband der deutschen landwirtschaftlichen Genossenschaften Mährens, Schlesiens und der Slowakei) byl vybudován v roce 1936 obilný sklad (Getreidelagerhaus) v mnoha německých obcích, mezi těmito obcemi se nalézaly Korolupy.&lt;ref&gt;Morgenpost: deutsches unpartelisches Tagblatt, Ročník 71, Číslo 291, 25. 10. 1936, s. 10&lt;/ref&gt; České „Národní jednoty” strukturu a vzájemné fungování mezi německými organizacemi (BdD-Heimatscholle-Raiffeisenky-Svaz německých zemědělských družstev) obdivovaly a vyzývaly taktéž ke spojení se zemědělskými organizacemi a k zakládání podobných družstev jako byly Heimatschollen.&lt;ref&gt;F. Reichl: Pro záchranu české půdy, Stráž Moravy, 1934, 7, s. 113–114.&lt;/ref&gt;

== Deutscher Turnverband (1920) ==
Německé ''turnerstvo'' bylo v roce 1928 sdruženo ve třech hlavních centrálách: nacionální »Deutscher Turnverband« se sídlem v Teplicích (sdruženo v 13 župách s více jak 160.000 členy), svobodomyslný »Deutscher Turnkreis« (23 spolků se 7000 členy) a »Reichsverband der christlich-deutschen Turnerschaft« (obdobném českému Orelstvu s 87 spolky s 5600 členy). Centrálou německých sportovních svazů byl »Deutscher Hauptausschuss für Leibesübungen« v Kadani, sdružující 32 velikých sportovních svazů všech oborů. Celkem se v roce 1928 na území Československa nacházelo 120 německých tělocvičen, 200 cvičišť a 283 hřiště.&lt;ref&gt;Ročenka Československé republiky 1928, s. 354.&lt;/ref&gt;

Na zakládání českých menšinových škol a odborů Národní jednoty za jazykovou hranicí reagovali vratěnínští Němci v roce 1920 založením místní skupiny Německého turnerského svazu / [[w:Deutscher Turnverband|Deutscher Turnverband Fratting]]. Dne 17. července 1921 se ''Turnverein'' z Vratěnína účastnil v městečku Raabs an der Thaya lesní slavnosti ''(Waldfest in der schön gelegenen Waldeshöhe im Schrattentale der Gemeinde Oberndorf-Raabs''), kterou pořádaly: tamní pěvecký a hudební spolek (Gesang- und Musikverein Raabs) společně s turnery (Raabser Turnverein). Z jihozápadní Moravy dorazili též turneři z Dešné (Döschen) a Slavonic (Zlabings). Z dolnorakouských to byly turnerské spolky z obcí Waidhofen a. d. Thaya a Schwarzenau (Turnbezirk Thaya).
 
Slavnost započala za zvuků hudení skupiny z Raabsu ve tři hodiny odpoledne pochodem z obce Oberndorf-Raabs do nedalekého údolí ''Schrattental'', kde promluvil předseda pěveckého a hudebního spolku. Ve své jadrné úvodní řeči obzvláště zdůraznil, že ''pro nastolení pořádku ve společnosti'' (Wiederaufbau der Gesellschaftsordnung) je spolupráce pěveckého a hudebního spolku s turnery nutností. Zábavné odpoledne dotvářely připravené atrakce: skluzavka (Rutschbahn), panoptikum (Raritätenkabinett), věštkyně (Wahrsagerin), milenci (Liebesleute), Rinaldiniho jeskyně (Rinaldinihöhle), atd.&lt;ref&gt;Christian August Vulpius: Rinaldo Rinaldini der Räuber-Hauptmann: Eine romantische Geschichte des achtzehnten Jahrhunderts, 1845&lt;/ref&gt; Občerstvení obstarali hostinští: Riegler a Ernst (Oberndorf-Raabs). Slavnost zakončilo zapálení vatry („Karl Plappert-Warte”, pojmenované na počest aktivního člena pěveckého a hudebního spolku Karla Plapperta) a v devět hodin večer následoval odchod do obce, kde proběhl v hostinci „Riegler” taneční věneček.&lt;ref&gt;Der Bote aus dem Waldviertel, Sa, 30. Juli 1921, S. 4&lt;/ref&gt;

Dne 15. srpna 1923 se konala ve Štítarech schůze tamního německého turnerského spolku, kterou zahájil předseda Smetana a hlavní proslov pronesl ing. Kremser, vydavatel a redaktor brněnského listu „Verständigung” (Porozumnění), který káral politiku německých stran a doporučoval porozumění s Čechy. Po něm promluvil ředitel německé zemské hospodářské školy ve Štítarech Alois Mayer, který prohlásil, že Češi a Němci ve Štítarech vždy spolu dobře vycházeli a zdůraznil, že se německá hospodářská škola od převratu setkávala vždy s takovou ochotou československých úřadů, jako nikdy dříve. Ke konci schůze byla členy přijata rezoluce:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| „''Jsme pro poctivé dorozumění mezi Němci o Čechy a pokládáme za povinnost každého Němce, takové dorozumění ze všech sil podporovati, poněvadž nyní vidíme, že němectví v českých zemích může se udržeti jen vlastními silami, a proto zavrhujeme ze zásady každou další politiku bez cíle a plánu, která nemůže národu nic prospěti. Litujeme, že události špatně pochopené poslední doby v naší obci mohly dáti podnět k tomu, aby se zkalil dobrý poměr mezi Čechy a Němci, doufáme však, že dnešní náš projev je sto odstraniti nastalé nedorozumění. Předpokládáme, že Čechové nezazlívají selskému obyvatelstvu, že císaři Josefu II. jako osvoboditeli sedláků od poddanství zachovávají dobrou vzpomínku, uznáváme však také, že Cechům nemůže býti lhostejné, když sudetští Němci doporučují uctívati Josefa II. jako germamnisátora a zneužívali ho takto k dalšímu rozdmýchávání národnostní nenávisti. (Lidové noviny, 24.8.1923, s. 3)''”
|}

V srpnu roku 1930 hodlal ''Turnverein'' z Vratěnína uspořádat na počest 10. výročí založení veřejné cvičení. Okresní politické orgány v M. Budějovicích oslavu zakázaly s tím, že by ohrozila bezpečnost nadučitele Jakoba Schudaka (před tím nadučitel v Dolním Radíkově / Unter Radisch) a tím i veřejný klid a pořádek ve Vratěníně. Nepomohlo ani odvolání k zemským orgánům do Brna. Dobrozdání politických orgánů z Moravských Budějovic obdrželi turneři o rok později. Oslava a veřejné cvičení se nakonec konalo s ročním zpožděním 5. července roku 1931.

Sláva započala průvodem všech zúčastněných německých spolků a obyvatel z Vratěnína a okolí, proslovem spolkového předsedy Ruperta Högenauera a vzdáním pocty u pomníku hrdinům z první světové války (Heldenehrung). Slavnostní řeč na cvičišti pak držel aprobovaný učitel Marek z Vranova. Cvičení se účastnili turneři z Jihlavy, Nové Bystřice, Znojma, Slavonic a Dešné. Oslavu podpořili také všichni němečtí představitelé vratěnínské radnice, předseda místní skupiny Kulturverbandu Leo Maar, studenti z Vídně sdružení ve spolku německých akademiků „Rabenstein“.&lt;ref&gt;Im Jahr 1869 wurde in Wien der Deutsch- Böhmische Studentenverein mit landsmannschaftli­chem Charakter gegründet. Dieser Verein manifestierte sich nur wenig später als studentische Verbindung „Rabenstein“ zu Wien. Heute - Die sudetendeutsche akademische Landsmann­schaft Zornstein. Dachverband: Bund deutscher Studenten.&lt;/ref&gt;, dobrovolní hasiči (Freiw. Feuerwehr) z Vratěnína a mladí turneři (Jugend des deutschen Turnverbandes) ze Znojma tzv. „Jungvolk”.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, Ročník 82, 18. 07. 1931, Číslo 57, s. 5 &lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Česká menšinová škola zřízena roku 1920. Na německé vyučoval nejprve nadučitel Grilz. Znaimer Tagblatt, Di, 18. Mai 1920, s. 3&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Sudetendeutsche Jugendbewegung (Sudetoněmecké mládežnické hnutí): Wandervogel, Jungvolk, Adler und Falken, Bundesjugend, Jugendverband, Berglandjugend, Burschenverband, Arbeiterjugend, Staffelstein, Quickborn, atd.&lt;/ref&gt;

Hlavní svazová kancelář (Kanzlei des Deutschen Turnverbandes) se nacházela v Jablonci nad Nisou / Gablonz a. N., na ulici „Heinrich Pfeiffer-Straße” 2, kancelář svazového vedoucího (Kanzlei des Verbandsturnwartes) v Aši / Asch, na ulici „Steingasse” 29, kancelář vedoucího pro lidovýchovu (Kanzlei des Verbandsdietwartes) v Děčíně / Bodenbach, na ulici „Bräuhausgasse” 1300.

=== Specializované tělovýchovné úřady / Turnfachamt ===
Männerturnen (mužská tělovýchova), Frauenturnen (ženská tělovýchova), Jugendturnen (mládežnická tělovýchova), Kinderturnen (dětská tělovýchova), volkstümliches Turnen (lidová tělovýchova - lehká atletika), Kampfübungen (bojové cvičení), Spiele (hry), Schwimmen (plavání), Schneelauf (běh na lyžích), Eislauf (rychlobruslení), Schlittenfahren (sáňkování), Fechten (šermování), Sanitätswesen (techniky první pomoci), Turnschule / Tělovýchovná škola pro tělovýchovné instruktory na plný úvazek, tělovýchovné správce, předcvičující a vedoucí jednotlivých oddělení (für hauptberufliche Vereinsturnlehrer, Turnwarte, Vorturner und Abteilungsleiter).

=== Úřad pro lidovýchovu / Dietamt ===
Allgemeine Erziehung (všeobecná výchova), Vorturner und Jungmannenschulung (školení pro předcvičující a vedoucí mládeže), Volkstanz (lidové tance), Volkslied (lidové písně), Festgestaltung (pořádání slavností), Bevölkerungslehre (občanská nauka), Laienspiel (ochotnické divadlo), Arbeitslagerdienst (služba v pracovních táborech), Bauberatung (stavební poradenství).

=== Tisk a propaganda / Presse und Werbestelle ===
Nachrichtendienst (zpravodajská služba), Film und Lichtbildstelle (úřad pro film a fotografii), Vortrags und Rundfunkdienst (úřad pro přednášky a rozhlasové vysílání), Schriftenvertrieb (distribuce časopisů). Jednou za půl roku vycházel časopis „Turnzeitung des Deutschen Turnverbandes&quot;, pro chlapce „Fahne und Zelt&quot; (Zeitschrift des deutschen Jungen), pro dívky „Mädel komm mit” (Zeitschrift des deutschen Mädel) a odborný časopis pro všechny druhy tělovýchovy „Deutsche Leibeserziehung”. Mezi školící tiskoviny patřily: „Wille und Weg”, „Schulungsbriefe der Mannschaft”, „Führer und Arbeitsbriefe der Jungturnerschaft” a „Arbeitsbriefe der Turnerinnen und Mädel”.&lt;ref&gt;Mládežnické organizace byly sjednoceny pod '''Sudetendeutsche Jugendgemeinschaft''': Bildungs- und Wanderbund „Sfaffelstein“ (sídlo Praha/Prag), Bund der böhmerländischen Freischaren (sídlo Praha/Prag), Bund sudetendeutscher Wandervögel (sídlo Liberec/Reichenberg), Deutsche Arbeitergewerkschaft (sídlo Jablonec n. N./ Gablonz a. N.), Deutsche Guttemplergemeinschaft (sídlo Zábřeh/Hohenstadt), Deutsche Hochschülerschaft (sídlo Praha/Prag), D. H. D., Jugendabteilung (Ústí n. L./Aussig a. E.), Deutscher Turnverband, Jugend (sídlo Aš/Asch), Evangelischer Jungmännerbund (sídlo Praha/Prag), Finkensteiner Bund der Sing- und Spielgemeinschaften (sídlo Opava/Troppau), Jungschar (sídlo Liberec/Reichenberg), Katholischer Mädchenbund für Böhmen (sídlo Trnovany u Teplic/Turn bei Teplitz-Schönau), Landsmannschaft „Zips” (sídlo Praha/Prag), Landständische Jungmannschaft (sídlo Velké Losiny/Bad Groß-Ullersdorf), Pfadfinderkorps „Skt. Georg” (sídlo Praha/Prag), Reichsverband des Bundes der deutschen Landjugend (sídlo Karlovy Vary/Karlsbad), Reichsbund deutscher katholischer Jugend (Svitavy/Zwittau), Verband sudetendeutscher Pfadfinder (sídlo Liberec/Reichenberg, Sudetendeutsche Gildenschaft (sídlo Praha/Prag), Allgemeiner Burschenverband (sídlo Děčín/Bodenbach).http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:dbd04c60-c72b-11e4-b84b-005056827e52?page=uuid:2badc8e0-ea20-11e4-a794-5ef3fc9bb22f&amp;fulltext=Sudetendeutsche%20Wandervogel &lt;/ref&gt;

== Národní jednota pro jihozápadní Moravu ==
Český nacionální spolek [[w:Národní jednota pro jihozápadní Moravu|„''Národní jednota pro jihozápadní Moravu''”]] (NJJM) byl založen 26. dubna 1886 v [[w:Telč|Telči]] a pracoval na území Jihlavska, Brněnska a v prostoru od Dačicka k Břeclavi.&lt;ref&gt;SMETANOVÁ Jaroslava: Svůj k svému a české dítě do české školy. Činnost českých ochranných spolků na příkladu Národní jednoty pro jihozápadní Moravu a Národní jednoty pošumavské. In: HISTORICA Revue pro historii a příbuzné vědy 2013/2&lt;/ref&gt; Úzce spolupracoval s Ústřední matici školskou, Klubem československých turistů a [[w:Sokol (spolek)|Československou obcí sokolskou]]. Do rozpadu monarchie figuroval místní odbor Národní jednoty nejprve od roku 1886 v [[w:Jemnice|Jemnici]] a v dalším roce vznikaly místní odbory i v ostatních českých obcích na Jemnicku. V Polici byl hlavním agitátorem řídící učitel J. Karpíšek, který zde založil odbor NJ a při škole českou knihovnu.&lt;ref&gt;Řídící učitel J. Karpíšek založil v Polici Národní jednotu pro jihozápadní Moravu a knihovnu. Moravská orlice, 7.4.1940&lt;/ref&gt; Ve svém 44. roce (1930) čítala NJJM 742 místních odborů, z nichž bylo 114 hraničářských. Počet členů v odborech činil 46 920 a 680 jich pracovalo přímo v ústředí. Členové působili v 72 zábavných kroužcích, 38 divadelních, 6 pěveckých, 10 hudebních, 9 dámských, 2 kulturních, 3 turistických a 9 spořitelních.

V novém Československu přibyl jeden okrsek [[w:Vranov nad Dyjí|Vranovský]] a postupně v něm bylo založeno 8 hraničářských odborů: v [[w:Dešná (okres Jindřichův Hradec)|Dešné]], [[w:Korolupy|Korolupech]] (1930), [[w:Lubnice|Lubnici]], ve [[w:Vratěnín|Vratěníně]], v Uherčicích (1919, 1922 Klub česk. turistů s noclehárnou), ve [[w:Štítary|Štítarech]], v [[w:Popice (Znojmo)|Popicích]], [[w:Vlasatice|Vlasaticích]]. V Jihlavě a ve Znojmě sídlily nové sekretariáty. Hraničářské odbory měly v českých obcích ve vnitrozemí své ochranitelky, kterých bylo celkem 120.

# Inspektorát v Brně: 44 škol obecných s 73 třídami a 7 měšťanských škol s 21 třídami a 3 učeb. běhy a 4 pobočky.
# Inspektorát v Jihlavě: 15 škol obecných s 42 třídami a 8 pobočkami, 6 měšťanských škol s 18 třídami, 5 pobočkami a 3 učeb běhy.
# Inspektorát v Jindřichově Hradci (okres Dačice a Moravské Budějovice): 18 škol obecných s 24 třídami, 3 měšťanské školy se 7 třídami a 1 učeb. během.
# Inspektorát ve Znojmě: 35 škol obecných s 61 třídami a 4 pobočkami, 7 měšťanských škol s 21 třídami, 2 pobočkami a 4 učeb. běhy.
# Inspektorát v České Třebové (okres M. Třebová): 14 škol obecných s 20 třídami, 6 měšťanských škol s 15 třídami, 1 pobočku a 3 učeb. běhy.

NJ zřídila také 102 ''mateřských škol'' a podporovala 4 ''živnostenské pokračovací školy'' a 3 ''školy hudební'', 1 ''lidovou malírnu keramiky'' v Telči. Českým hraničářským školám poskytovala ošacení pro chudé dětí, vánoční nadílky a opatřovala nutné školní pomůcky a knihy. Na školství vydala v tomto školním roce 69 535 Kč a na vánoční nadílku přes 70 000 Kč. ''Knihovny'' hraničářských odborů Národní jednota propůjčovala obci jako základ pro vytvoření knihoven obecních. Osvětová práce tkvěla v pořádání přednášek a kurzů, divadelních představení, zábav a slavností. Národohospodářská práce se zaměřovala na zakládání ovocnářských a štěpařských školek, pořádání kurzů šití nebo kurzů hospodyňských a hospodářských výstav. Členové vysazovaly stromky, zakládali sušárny ovoce, okrašlovali obce a zalesňovali, věnovali se chovu drůbeže, včel, dobytka, melioracím a pod.

Zvláštní péči věnovala provádění ''pozemkové reformy'' a snažila se dodat do německého pohraničí co nejvíce českých lidí. Za tímto účelem zřídila „''Pachtovní a kolonisační družstvo''” a „''Stavební a bytové družstvo''”. Obě družstva měla zajistit českým lidem v německém pohraničí půdu, domky anebo byty. Na německé obranářské spolky však nazírala se značnou závistí, jelikož se jí nedařilo české obyvatelstvo nadchnout do takové míry jako tomu bylo na německé straně. V roce 1930 «''Moravská orlice''» doslova píše: „''Je odsouzení hodno, že česká veřejnost zůstává tak nevšímavá, vždyť jde i o budoucnost státu. Národní i státní povinností každého českého člověka jest býti nejen členem NJ, ale také její snahy, a úkoly štědře podporovati finančně. Jen si všimněme, jak Němci bohatě podporují svůj Kulturverein, jehož příjem roční daleko předčí všechny příjmy všech našich obranných jednot. A to by nemělo býti.''”&lt;ref&gt;Moravská orlice, 1930, Ročník 686, Číslo 7.1930 s. 6.&lt;/ref&gt;

V roce 1922 psal rakouský deník křesťanských sociálních demokratů «''Reichspost''»: „''V německých obcích, kde se nenacházely žádné německé děti, docházelo ke vzniku českých národních škol následovně. Nejprve nový československý stát zřídil v obci četnickou stanici nebo stanici financů, kam dosadil ženaté zaměstnance. Následně Národní jednota zjišťovala slovanská příjmení jako třeba Swoboda, Hora, Kralik, Nemetz, Stiepani atd. Otcové těchto rodin byli předvoláni na okresní komisařství (jednou, dvakrát, třikrát), kde jim bylo vysvětleno, že cítit se Čechem je jejich národní povinností, tudíž by jejich děti měly navštěvovat školu českou. Samozřejmě s připomenutím, že návštěva německé školy nebude ze zákona akceptována.''”

Dále se Národní jednota zaměřila na rodiny, jejichž rodiče (otec nebo matka) pocházeli z české jazykové oblasti. Pokud se jednalo o otce, byl na něj vyvíjen tlak, aby své dítě začal posílat do české školy, pokud se jednalo o matku, bylo dítě do české školy přihlášeno automaticky. Touto cestou se Národní jednotě podařilo pokaždé sehnat pět až šest dětí, což byl minimální počet pro založení státní české menšinové školy. Do té byl pak Národní jednotou přes pracovní zprostředkovatelnu dosazen český učitel, který fungoval v německých obcích jako český národnostní agitátor”.&lt;ref&gt;Reichspost, 9. Dezember 1922, s. 3 - překlad článku Tschechische Schlulgründungen im deutschen Gebiete&lt;/ref&gt; Zpravidla se jednalo o veřejně činného sokola.&lt;ref&gt;Štěpánová Marie: Naše menšiny (později Naše hranice), meziválečný časopis podporující českou menšinu v národnostně smíšených oblastech severovýchodních Čech, Institut komunikačních studií a žurnalistiky, 2015&lt;/ref&gt;

Místní odbor Národní jednoty pro jihozápadní Moravu byl v Korolupech založen 3. února 1930. Do spolkového odboru vstoupilo 23 členů (později 34 členů) a hned nato uspořádal na sále hasičské zbrojnice (Freiwillige Feuerwehr Kurlupp) ples Národní jednoty. Na 1. května se odbor NJ z Uherčic rozhodl v korolupské hasičské zbrojnici uspořádat divadelní představení české školy, což se samozřejmě neobešlo bez průtahů ze strany radnice. Německé obyvatelstvo, které si ve zbrojnici divadelní sál postavilo, se proti takovému způsobu &quot;čechizace&quot; bouřilo. Podle zápisu v kronice „Rušilo venku zpěvem. Starosta, náměstek a radní kontrolovali vstupenky, což u německých akcí nečinili.”&lt;ref&gt;Kronika obce Korolupy&lt;/ref&gt;

== Jednota Sokol - župa plukovníka Švece ==
Pod vedením Československé obce sokolské (ČOS) a založeného „Ústředí sokolské stráže” se zakládaly od 28. října 1918 po celém území Čech a Moravy ozbrojené „Národní stráže”. Starosta ČOS Josef Scheiner byl ustanoven členem Národního výboru a v listopadu 1918 byl jmenován vrchním správcem Československých vojsk (od 1. ledna jejich generálním inspektorem). Členové Sokola podstupovali zdravotní prohlídky a někteří i dobrovolný vojenský výcvik. Na přelomu let 1918 - 1919 byly utvořeny z řad Sokolů, DTJ a Čs. obce střelecké čtyři pluky „Stráže svobody”, které byly vyslány do pohraničních oblastí (Deutschböhmen, Deutschsüdmähren, Sudetenland a Böhmerwaldgau). Do podzimu roku 1922 působili sokolové také v sokolských branných četách. Po vzniku čsl. armády muselo sokolstvo odevzdat zbraně a velká část členstva vstupovala do četnické státní služby.

=== Hraničářské aktivity ===
Ve dnech 19. až 20. července 1919 se konal slet Západomoravské župy plk. Švece v Jihlavě a hned v srpnu hraničářský župní slet ve Znojmě, kterého se zúčastnily okrsky z Brna, Moravských Budějovic, Třebíče, Jihlavy, Znojma, Velkého Meziříčí, Telče a Vranova.

Pohraniční jihomoravská Jednota [[w:Sokol (spolek)|„Sokol&quot;]] v [[w:Jemnice|Jemnici]] otevřela 10. srpna 1924 novou budovu sokolovny s rozsáhlým přilehlým stadionem, který sloužil jako letní cvičiště. Na slavnostní otevření se sjely krojované sokolské jednoty z celé župy.&lt;ref&gt;Národní listy, rok 1924, ročník 64, Literární příloha Národních listů, s. 10&lt;/ref&gt; Ke 40. výročí své činnosti a k 10. výročí postavení sokolovny pořádala 29. června a 1. července za účasti IV., V., VIII. a X. okrsku jubilejní slavnosti a odhalení pomníku plk. [[w:Josef Jiří Švec|J. J. Švece]].&lt;ref&gt;Lidové noviny, 28.6.1934, číslo 322, s. 6&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Zájezd sokolské župy plukovníka Švece do Slavonic'''. ''Sokolstvo župy plukovníka Švece a odbory Národní jednoty pošumavské a jihozápadní Moravy konají v neděli 8. srpna t. r (1926). veliký zájezd menšinový na ohrožené území v bezprostřední blízkosti hranic dolnorakouských, do Slavonic. Ve Slavonicích bude uspořádána manifestace a veřejné cvičení. Celá slavnost bude míti tento průběh: V předvečer v sobotu 7. srpna bude slavnostní divadelní představení. V neděli budíček, uvítání hostí, o 10. hod. dop. tábor lidu, jejž zahájí župní menšinář br. Gartner. Slavnostní řeč pronese řídící učitel Štěp. Koudela z Uherčic. Pak následuje koncert. Odpoledne průvod městem do císařské zahrady, kde bude sokolské veřejné cvičení. — Přípravy, které se k zájezdu již nyní činí, svědčí o tom, že zájezd bude vskutku imposantní a že bude dostaveníčkem všech českých lidí tohoto hraničářského kraje.''&lt;ref&gt;Venkov, orgán České strany agrární, 4. července 1926, s. 12: Sokolské obzory&lt;/ref&gt;

|}

=== Odbor Jednoty Sokol v Polici ===
V rámci hraničářských sokolských aktivit a počešťování pohraničí došlo na jazykové hranici v obci Police z popudu ČOS pražským sokolem Dr. Karlem Votočkem 16. února 1919 v hostinci „U Máců“ k založení jemnické odbočky Sokola a volbě výboru: místopředsedou byl zvolen Dr. Karel Votoček (obvodní lékař), místonáčelníkem Bedřich Čurda (mlýn), jednatelem František Nevrkla (autodopravce, hostinec a smíšené zboží), pokladníkem Antonín Mičan a členy výboru František Kasal, Karel Bartoš (mlýnské výrobky, pekařství) a Jan Ondrák.

První cvičení 30. března 1919 se odehrávalo ještě ve školních prostorách a to pod vedením Aloise Kasala z Police a Josefa Nerada z Jemnice. Žactvo vedly učitelky z polické školy a dorost místní dobrovolní cvičitelé. Obdarováním Sokola bývalou [[w:Synagoga v Polici|židovskou synagogou]], která do tří let obdržela ''kruhy, koně, kužele, tyče, činky, kladinu a šplhací lano'', získala odbočka v Polici svou sokolovnu. Jako sokolské cvičiště sloužilo prostranství u lesíka Doubravy. Běh, překážkový běh, skok daleký, vysoký a o tyči se odehrával v přírodě na tzv. „Sokolské stezce“ v Housenci nebo po tzv. „Štrece“, která sloužila pro přepravu dřeva do hospodářského dvora Kopky, či v „Doubravě”, kde se také polická odbočka pořádala 20. 8. 1920 první sokolský slet.

Aktivními cvičiteli se podle sokolské kroniky stali: Marie Králová (emigrovala), Emilie Švarcová, Marie Radkovská, Božena a Růžena Mácovy, Eva Pešková, Bedřich Čurda, František Bajgl, Alois a Karel Kasalovi aj. Podle sokolské kroniky patřili mezi čilé sokoly: Pokorný Jakub, Čurda Bedřich, Kornal Bedřich, rodina Čurdova (Karel, Josef, Adolf a Stanislav), rodina Mácova (Stanislav, Karel, Miroslav, Marie, Růžena, Božena, Antonie), Duba Karel, rodina Kasalova (Alois, Karel, Josef a Jan), Duba Jan, Kasal Otakar, Toufar, Růžička Bohumil, Váka Jaroslav, Pokorný Jaroslav, Tesař Jan, Simandl Josef, Kříž Karel, Křivánek Jan, Nevrkla Jan, Doležalová Marie, Šteflová Jarka, Filipská Anna, Kovaříková Lída, Boháčková Květa, Růžičková Zdena, dcery Svobodovy, Raabová Jarka, Malíková, Šenkyplová Marie atd. Další SJ se nacházely v [[w:Dčice|Dačicích]], [[w:Dešov|Dešově]], [[w:Mladoňovice (okres Třebíč)|Mladoňovicích]], [[w:Bítov (okres Znojmo)|Bítově]] a [[w:Budkov (okres Třebíč)|Budkově]].&lt;ref&gt;Sport – TJ Sokol v Polici - [http://www.obec-police.cz/sport-v-polici/d-39316 historie]&lt;/ref&gt;

* 20. 8. 1920 výlet do Doubravy
* 03. 4. 1921 veřejné cvičení
* 27. 8. 1924 tělovýchovná akademie
* 30. 6. 1926 Dětský den s tělovýchovným zaměřením
* 29. 7. 1926 veřejné cvičení
* 13. 1. 1927 veřejná schůze s tanečním „věnečkem“

Sokolská župa plukovníka Švece sdružovala v roce 1931 77 jednot a 16 poboček v devíti okrscích, v nichž bylo 8 490 členstva, z toho 5 911 mužů a 2 579 žen, cvičilo 879 mužů a 156 žen starších padesáti. Nových členů se přihlásilo ve věku 18 až 26 let 1 139, ve věku od 27 do 55 let 277 a od 36 do 50 let 120. Z 93 jednot a poboček nemělo 5 vlastní místnost a 15 letní cvičiště. Koupaliště vlastnila jednota v Mor. Budějovicích a tábořiště Znojmo. Župě se podařilo získat nové místo pro tábořiště u Mohelna. V oblasti župy fungovalo 10 DTJ, 17 FPT, 48 jednot orelských a 20 sportovních klubů.

== Organisation der deutschen Landwirte Mährens ==
Organisation der deutschen Landwirte Mährens (Organizace německých rolníků Moravy) byla založená již v roce 1908 v Brně. V novém Československu zastřešovala v roce 1927 župy:
* Gau Bärn (Župa Moravský Beroun)
* Gau Brünn (Župa Brno)
* Gau Iglau (Župa Jihlava)
* Gau Kuhländchen (Župa Kravařsko)
* Gau Mißlitz (Župa Miroslav)
* Gau Olmütz (Župa Olomouc)
* Gau Schönhengst (Župa Hřebečsko)
* Gau Znaim (Župa Znojmo)
* Gau Mährisch Schönberg (Župa Šumperk)

Župní vedení v Jihlavě mělo na starosti Okresní zemědělské spolky v Německém Brodě (založen r. 1912 a zahrnoval 4 obce), Vratěníně (založen r. 1920 a zahrnoval 10 obcí), Jihlavě (založen r. 1919 a zahrnoval 26 obcí), Štokách (založen r. 1923 a zahrnoval 30 obcí) a Slavonicích (založen r. 1920 a zahrnoval 24 obcí).

Do roku 1926 spadal Okresní zemědělský spolek v Slavonicích pod Župu Jihlava-Slavonice ((Gauverband Jglau - Zlabings) a Okresní zemědělský spolek ve Vratěníně pod Župu Znojmo (Gauveband Znaim). Úřední hodiny pro veřejnost se konaly:
* ve Znojmě: každé pondělí a sobotu od 8 do 12 h v kanceláři na Dolní České ul. čp. 32
* v Jaroslavicích: každé 2. a 4. úterý v měsíci v hostinci „Kratschmann”
* v Šafově: každý 1. pátek v měsíci od 10 do 12 h střídavě v „obecním hostinci” nebo v hostinci „Polt”
* ve Vratěníně: každý 1. čtvrtek v měsíci od 10 do 12 h v hostinci pana „Zawadila”

Během úředních hodin byl pokaždé přítomen sekretář Ohnhäuser, obchodní vedoucí (Geschäftsführer) zemědělských organizací, jež poskytoval zemědělcům informace o daních a účetnictví, z občanského a obchodního práva, z družstevnictví a pojišťovnictví, o zemědělské technice, ze sociální péče, péče o mládež a ze zdravotnictví, o tiskovinách a pořádaných přednáškách k zemědělské politice. Dále vyřizoval žádosti a odvolání jakéhokoliv druhu.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, rok vydání 1926, ročník 77, Příloha: Znaimer Wochenblatt. 33. Südmährerland, s. 2 (Příloha)&lt;/ref&gt;

Ve dnech 22. - 27. února 1926 pořádalo župní vedení pro oblast Jihlava-Slavonice týdenní zemědělský kurz v Písečném (Landwirtschaftliche Schulungs-Woche in Piesling), kterého se účastnilo na 45 sedláků: 27 z Písečného, 5 z Nových Sadů, 4 ze Starého Hobzí, 3 z Mutišova, 2 z Chvalkovic, 2 z Markéty, 1 z Cizkarajova a 1 z Modletic.

'''1. den'''
# Úvod a přivítání (starosta Maier)
# Úloha veřejného vzdělávání a rozšiřování vědomostí, dějiny sedláckého stavu, láska k zemědělství (vedoucí kurzu a putovní učitel Karl F. Jeitschko)
# Péče o kojence (Dr. Köttner) držel přednášku o péči kojenců, inženýr Dr. Grimm představil zemědělství v porovnání s
# Vnější ekonomické podmínky v zemědělství (Dr. Grimm)

'''2. den'''
# Vnitřní ekonomické podmínky v zemědělství: ustájení, krmení, mléčný průmysl atd. (Dr. Grimm)
# Diskuze
# Životospráva, stravování, nápoje (Dr. Grimm)
# Alkohol a nebezpečí pro mládež (Karl F. Jeitschko)
# Večer s národními písněmi a tanci 20.00 - 24.00 hod.

'''3. den'''
# Rozdíl mezi městem a venkovem, městské škodlivé účinky, móda a nemorálnost, přirozený vývoj rolnictva (Karl F. Jeitschko)
# První pomoc ve stáji (veterinář Schlickbier)
# Diskuze
# Význam a úloha družstevnictví (pan Sululinus ze Slavonic)
# Lidové písně
# Večer s národními písněmi a tanci v Nových Sadech. Přednáška na téma „Svízelná situace a bída německého národa a potřeba obranářských organizací Südmährerbundu, Kulturverbandu a Turnvereinu.“ (Karl F. Jeitschko)

'''4. den'''
# Cíle a účel jednotlivých obranářských organizací (Karl F. Jeitschko)
# Pohlavní choroby (Dr. Köttner)
# Dějiny a vývoj Slavonicka (Dr. Deimel ze Slavonic), zúčastnili se i obyvatelé Písečné a Nových Sadů
# Lidové písně
# Večer s národními písněmi a tanci ve Chvalkovicích. Přednáška na téma „Přiklady české obranářské práce a organizace“.(Karl F. Jeitschko)

'''5. den'''
# Hodnota národních lidových písní a tanců - ukázky (Karl F. Jeitschko)
# Infekční choroby (Dr. Köttner)
# Německá lidovýchova a vzdělávání - úloha a význam venkovského knihovníka, literární ukázky (Hans Riezal z Jihlavy)
# Opakování probrané látky, praktické kroky k rozvoji lidového vzdělávání na venkově.
# Rozlučkový večer s ukázkami národních písní a tanců&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, rok 1926, ročník 77, č. 22, s. 2-3&lt;/ref&gt;

== Literatura ==
* J. Balcarová, „Jeden za všechny, všichni za jednoho!“ Bund der Deutschen a jeho předchůdci v procesu utváření „sudetoněmecké identity“, Univerzita Karlova v Praze, 2013
* R. Pozorny, Deutsche Schutzarbeit im Sudetenland. Die Tätigkeit des Deutschen Kulturverbandes 1918–1938, Eckartschriften, Heft 49, Wien 1974.
* Německé tělovýchovné a sportovní spolky v českých zemích a Československu. Deutsche Turn- und Sportvereine in den tschechischen Ländern und in der Tschechoslowakei, M. Waic (ed.), Praha 2008; Češi a Němci ve světě tělovýchovy a sportu. Die Deutschen und Tschechen in der Welt des Turnens und des Sports, M. Waic (ed.), Praha 2004.
== Reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>g7zp6l9ni9726xm3gp1c9hmhabihodr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Skriptování v Bournově shellu/Zpracování signálů a ladění</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7522</id>
    <revision>
      <id>41702</id>
      <parentid>40686</parentid>
      <timestamp>2020-05-14T06:17:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>/* Ladění */ úprava příkladů</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7921" xml:space="preserve">{{Navigace|../Modularizace|../Příloha A: Přehled příkazů|title=Zpracování signálů a ladění}}
== Ladění ==
V předchozích kapitolách jsme si řekli o skriptování v Bournově shellu skoro vše. Pokryli jsme všechny myslitelné detaily, takže teď umíte skriptovat nejlépe, jak to jde. Ale ať už máte znalosti sebelepší a skripty píšete sebepozorněji, časem se setkáte se situací, kdy skript nebude pracovat, jak má, přestože si budete jisti, že by pracovat měl. Co dělat v takové situaci?

V této kapitole si probereme nástroje, které nabízí Bournův shell pro ladění skriptů. Tedy pro zkoumání jejich nečekaného chování i pro zkoumání toho, jaké signály dostávají zvenčí.

== Ladicí příznaky ==
Tak si to představme: Jsme uprostřed noci a právě jste dokončili dlouhý a složitý skript, do kterého jste tři dny vkládali to nejlepší ze svého umění a tvořivosti jsouce živi jen z kofeinových nápojů a donášky rychlého občerstvení … a on nefunguje. Někde je v něm chyba, ale uniká všemu pátrání. Něco je špatně, nějaké chování se odchýlilo od očekávání, zkrátka máte problém a nedokážete si s ním poradit. Jakým způsobem se nejlépe pustit do ladění skriptu? Jedna možnost by byla prošpikovat ho různými příkazy výpisu a tím podrobněji zkoumat jeho chování … ale nešlo by to nějak pohodlněji?

Obecně vzato je tím nejlepším způsobem, jak ladit nějaký program, sledování jeho provádění krok za krokem. Pozorovatel tak přesně vidí, co program dělá. Nejlépe se to dělá nějakým stopovacím program (často bývá součástí moderních vývojových prostředí), který také umožňuje pozastavit provádění programu na zadaném místě a prozkoumat jeho vnitřní stav. Tohle Bournův shell bohužel sám o sobě nenabízí, ale stopování programu po příkazech ano: totiž vypisování všech prováděných příkazů na obrazovku.

Zapnout stopování je možné dvěma způsoby: buď nastavením příkazem 'set' nebo parametrem příkazové řádky. A jedná se hned o dva způsoby stopování:
;-v:Zapíná vykecávací mód, kdy je každý příkaz vypisován v okamžiku, kdy si ho Bournův shell přečte.
;-x:Zapíná vykecávací mód, kdy je každý příkaz vypisován v okamžiku, kdy je prováděn.

=== Ladění ===
Uvažujme následující skript:
{{kód|jazyk=bash|kód=
#!/bin/sh
DELITEL=${1:-0}
echo $DELITEL
expr 12 / $DELITEL
}}
Spusťme tento skript bez parametrů (obsahem proměnné DELITEL se tak stane přednastavená nula):
{{kód|jazyk=shell-session|kód=
$ sh skript.sh
0
expr: dělení nulou
}}

Samozřejmě není těžké odhadnout, v čem je v tomto případě problém, ale přesto si s tím zkusme ještě pohrát. Vyzkoušíme, co se stane, pokud je shell prováděn s parametrem ''-x'':
{{kód|jazyk=shell-session|kód=
$ sh -x skript.sh
DIVISOR=0
echo 0
expr 12 / 0
expr: dělení
}}

Z tohoto výpisu je zřejmé, že opravdu došlo k pokusu dělit nulou. Zkusme ovšem ještě druhý z ladicích příznaků, ''-v'':
{{kód|jazyk=shell-session|kód=
$ sh -v skript.sh
#!/bin/sh
DIVISOR=${1:-0}
echo $DIVISOR
0
expr 12 / $DIVISOR
expr: dělení nulou
}}

Tentokrát vidíme přímo i jaká proměnná měla onen nulový obsah, kde se to dělení nulou vzalo. Můžeme ovšem zkusit i oba příznaky zároveň:
{{kód|jazyk=shell-session|kód=
$ sh -x -v skript.sh
#!/bin/sh
DIVISOR=${1:-0}
+ DIVISOR=0
echo $DIVISOR
+ echo 0
0
expr 12 / $DIVISOR
+ expr 12 / 0
expr: dělení nulou
}}
A vidíme, že dostáváme maximum informací.

Ještě zmiňme jeden parametr Bournova shellu: '''-n'''. Ten způsobí, že shell příkazy pouze čte, ale nevykonává. To se může hodit například pro syntaktickou kontrolu.

=== Zadávání parametrů ===
Jak je vlastně možné shellu předat parametry? Buď přímo z příkazové řádky, tedy například spouštíme-li skript takto:
{{Kód|jazyk=bash|kód=
sh -xv skript.sh
}}
další možností je umístit parametry přímo do prvního řádku shellu:
{{Kód|jazyk=bash|kód=
#!/bin/sh -xv
}}
a ten pak volat už jen
{{Kód|jazyk=bash|kód=
./skript.sh
}}
Pokud bychom ho zavolali
{{Kód|jazyk=bash|kód=
sh skript.sh
}}
tak se ovšem ladicí příznaky z prvního řádku skriptu nepoužijí — první řádek se bere v úvahu jen při přímém spouštění bez udání interpretu. Museli bychom zase udat parametry i při volání.

Podobně pokud použijeme operátor tečky
{{Kód|jazyk=bash|kód=
. skript.sh
}}
tak se první řádek nepoužije. V takovém případě je totiž interpret pevně dán - je jím shell, v kterém byl operátor tečky použit. V tomto případě si můžeme pomoci příkazem &lt;code&gt;set&lt;/code&gt;:
{{Kód|jazyk=bash|kód=
set -xv
. skript.sh
set +xv
}}
Tedy nejprve zapneme ladicí příznaky, pak pomocí tečky provedeme současným shellem daný skript a pak ladicí příznaky vypneme. Ve výpisu se nám v takovém případě ukáže i samotné načítání skriptu:
  . divider.sh
  + . divider.sh
  &lt;nowiki&gt;#&lt;/nowiki&gt;!/bin/sh -vx
  
  DIVISOR&lt;nowiki&gt;=&lt;/nowiki&gt;${1:-0}
  ++ DIVISOR&lt;nowiki&gt;=&lt;/nowiki&gt;0
  echo $DIVISOR
  ++ echo 0
  0
  expr 12 / $DIVISOR
  ++ expr 12 / 0
  expr: division by zero

Ještě si můžeme vyzkoušet, zda by se nastavení příznaku ve volajícím shellu projevilo laděním ve volaném i při obvyklém spuštění:
{{Kód|jazyk=bash|kód=
set -xv
sh skript.sh
set +xv
}}

Odpověď je jednoduchá: Neprojeví. Nastavení se týká shellu, ve kterém jsme, a do volaného se nepřenáší. Jako poučení z těch pokusů si odnesme poznání, že je při ladění důležité vědět, v kterém shellu vlastně ladicí příznaky zapínáme.

== Přerušení skriptu ==
Při ladění (a vlastně i při rutinních bězích) může být někdy užitečné v nějakém okamžiku skript předčasně ukončit. K tomu můžeme použít vestavěný příkaz 'exit'. Jeho syntaxe je prostá:
{{Kód|jazyk=bash|kód=
exit [n]
}}
kde nepovinný parametr ''n'' udává návratovou hodnotu. Není-li udán, použije se jako návratová hodnota návratová hodnota příkazu předcházejího příkaz 'exit'.

Při používání příkazu 'exit' je třeba dát pozor na to, že ukončuje interpretující shell. To znamená, že „spustíme-li“ skript pomocí tečky, pak v něm obsažený příkaz '€xit' nezpůsobí ukončení jen „podskriptu“ pouštěného tečkou, ale i skriptu „volajícího“. Na stejný problém narazíme i při pokusu ukončit funkci [[../Modularizace#Funkce jako jednoduché skupiny příkazů|neběžící jako zvláštní proces]].

Právě proto je k disposici ještě jeden vestavěný příkaz, ''return''. Ten ukončuje skupinu příkazů, která není samostatným procesem. Jinak se neliší, i on má nepovinný parametr s návratou hodnotou. Ukažme si ho na příkladu:
{{Kód|jazyk=bash|kód=
#!/bin/sh

vypisAhoj() {
  echo 'Ahoj!!'
  return 2
}

echo 'Ahoj, lidi!!'
vypisAhoj
echo $?
echo 'Nashledanou!!'
exit
}}

Pokud tento skript pustíme, vypíše následující:
 ./exit_and_return.sh
 Ahoj, lidi!! 
 Ahoj!!
 2
 Nashledanou!!

Funkce skončila s návratovou hodnotou 2, kterou můžeme z vnějšku otestovat. Návratovou hodnotou celého skriptu je ovšem nula.

Teoreticky je možné použít return i na konci celého skriptu. Pokud jej pustíme tečkou, aby byl prováděn aktuálním shellem, bude to fungovat bez potíží, ovšem pokud zkusíme takový skript pustit se samostatným shellem, skončí volání chybou. Takové použití tedy skript předurčuje k tomu, aby byl interpretován vždy pouze již běžícím shellem, což je obvykle nevýhodné omezení.


{{Navigace|../Modularizace|../Příloha A: Přehled příkazů|title=Zpracování signálů a ladění}}

[[Kategorie:Skriptování v Bournově shellu|Zpracování signálů a ladění]]</text>
      <sha1>e1sl6komto1vkcvem3qi11w9b7w1cyp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Kartoffel-Dämpfkolonne</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7530</id>
    <revision>
      <id>34696</id>
      <parentid>34357</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:23:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9401" xml:space="preserve">Na začátku 20. století se rozmohl na venkově chov krmných prasat. Zimní krmivo sestávalo od podzimu do jara hlavně z vařených brambor. Od 30. let 20. století se začaly prosazovat pařící kolony k přípravě silážovaných brambor. Vzhledem k tomu, že cena takového zemědělského stroje nebyla malá, začaly si parní pojízdné kolony pořizovat hlavně venkovská družstva (podle Friedrich Wilhelm Raiffeisen). Sedláci si pak za menší úplatu parní kolonu pronajímali a ta putovala s jedním obslužným strojníkem od statku ke statku. Sestávala z pojízdného parního kotle a většinou ze dvou kotlů na paření brambor. Po připojení sudetských oblastí k Třetí říši a probíhajících finančních pobídkách si pořídili pařící kolonu také sedláci v Korolupech.&lt;ref&gt;Eleonora Polly: Topographie des Zlabingser Ländchens 1985.&lt;/ref&gt; Těsně před anšlusem Rakouska vyšel v dolnorakouském týdeníku „Der Bauernbündler” (dne 19. února a 26. února 1938)
&lt;ref&gt;Der Bauernbündler vycházel od 1. října 1906 do 7. května 1938 jako orgán Dolnorakouského rolnického svazu (des Niederösterreichischen Bauernbundes). Zpočátku vycházel jako měsíční periodikum, později od 1. ledna 1908 dvakrát měsíčně a od září 1923 jako týdeník.&lt;/ref&gt; na pokračování článek od Ing. Karla Horaka „Die Arbeit mit den Kartoffeldämpfkolonnen und deren Instandhaltung” (Práce s pařícími kolonami na brambory a jejich údržba).

== Práce s pařící kolonou na brambory a její údržba ==
Silážování brambor se v zemědělství používá už roky. Dolnorakouská zemská zemědělská komora se snaží přínosy a význam silážování zemědělcům přibližovat nejen ústně a písemně, ale i skrze filmovou produkci. Mimořádně bohatá úroda v uplynulém roce 1937 dala opět podnět k většímu zájmu o paření a silážování brambor. Samotné silážování je poměrně snadné. Podmínkou zdárného silážování je důkladné umytí brambor, paření, vhodný výběr nádoby pro silážování spařených brambor a jejich neprodyšné zakrytí. Pro paření brambor je možné použít běžné pařáky, ale pokud se jedná o větší množství brambor, vyplatí se zakoupit pařící kolonu, která namáhavou práci značně ulehčí.

Dolnorakouská zemská zemědělská komora se snaží zemědělcům sklizeň brambor z roku 1937 bezezbytku využít a předejít možné ztrátovosti, a proto umožnila mimo koupě pařících kolon také jejich pronájem. Vzhledem k tomu, že pařící kolony putují od sedláka k sedlákovi, od jednoho družstva k druhému a dokonce po železnici z jednoho okresu do druhého, musí zemědělci počítat i se zvýšenou poruchovostí.

K vlastnímu paření by mělo dojít až po dostatečném nastudování dodaného pracovního manuálu. Nejprve se napumpuje čistá voda do kotle a do otevřené stoupací trubky. Je trestné a také nebezpečné toto stoupací potrubí nějak zužovat nebo dokonce uzavírat. Stoupací potrubí totiž funguje jako &quot;bezpečnostní pojistka&quot; a v případě, že se kotel přetlakuje, roura vyskočí a tím zamezí možné explozi kotle. Tuto funkci &quot;bezpečnostní pojistky&quot; může plnit jen v případě, že není její spodní koleno zaneseno nebo za obzvláště chladných dnů zamrzlé. Za takového počasí se doporučuje naplnit stoupací potrubí horkou vodu. Po celou dobu provozu musí být v kotli tolik vody, aby byla její hladina ve skleněném kontrolním sloupci viditelná.

Každá pařící kolona se skládá z parního kotle a dvou pařících nádob. V době, kdy jsou v jednom kotli brambory pod párou, může být druhý kotel vyprázdněn a naplněn novou várkou. Prostrčením tyče do středního otvoru pařící nádoby se můžete přesvědčit, zda jsou brambory už dostatečně spařené. Pokud z dolního otvoru pařící nádoby začne stoupat intenzivní množství páry, přepne se kotel na druhou pařící nádobu a nechá se mírně odpařit. Poté se nechá přebytečný voda odkapat a spařené brambory se mohou rovnou plnit do nádoby opatřené žáruvzdorným nátěrem. Doporučuje se do nich přimíchat tak 5 procent čerstvé jetelové řezanky.&lt;ref&gt;Der Bauernbündler 19. Februar 1938, s. 5.&lt;/ref&gt;

Trvanlivost pařící kolony závisí od její údržby a od toho jak je sní zacházeno. Bylo by žádoucí, aby každý uživatel k ní vyškolil jednoho strojníka, který se s chodem dokonale obeznámí a bude pařící kolonu po dobu pronájmu obsluhovat. V žádném případě by se pařící kolona neměla předávat dalšímu uživateli hned po použití, ale měla by projít údržbou a být dokonale vyčištěna. Při nasazování a sundavání kotle je třeba dávat pozor, aby nožky kotle nepoškodily šamot u kamen. Pokud je někde prasklina, stačí ji vymazat jílovým blátem. V případě většího popraskání je třeba cihlu nahradit. Cihly jsou k dostání u výrobce.

Maximálnímu výkonu kotle brání silné zanesení sazemi. Nános sazí závisí na použitém palivu. V případě silného nánosu se sundá kouřová komora a drátěným kartáčem se saze seškrábou. K dalšímu snížení výkonu tepelného kotle dochází při používání tvrdé vody a následném vytváření vodního kamene. Pokud je vodním kamenem zaneseno i kontrolní skleněné okénko, stačí sklo odmontovat, kámen seškrábat a zase upevnit zpět. Může se stát, že nános vodního kamene na topném tělese je tak velký, že musí dojít k novému pozinkování, které zajišťuje výrobce za 120 šilinků.&lt;ref&gt;Der Bauernbündler, 26. Februar 1938, s. 7.&lt;/ref&gt;

== Říšské dotace na pařící bramborové kolony ==
K masovému nákupu pařících kolon došlo v německých obcích jihozápadní Moravy až po připojení k Třetí říši (viz Říšský vyživovací stav - Zemské rolnictvo Donauland - Podpora zemědělství v sudetoněmeckých oblastech). Týdeník „Agrarische Post” upozorňoval zemědělce 29. července 1939 na stále probíhající říšské dotace.&lt;ref&gt;„Agrarische Post” byl týdeník pro venkovské obyvatelstvo Východní Marky (Ostmark) a vycházel v letech 1925-1954.&lt;/ref&gt; Podle schválených říšských směrnic z roku 1938 činily dotace 25 procent z nákupní ceny na území Staré říše (Altreich) a na území Němel (Memelland) a 40 procent z nákupní ceny na území Východní Marky a Sudet.&lt;ref&gt;Ostmark (Východní marka) – od 19. století v literatuře užívané označení pro Rakousko (Österreich) v období před jeho povýšením na vévodství (1156). – Po anšlusu Rakouska zakázali nacisté úředně název Österreich a nahradili jej termínem Ostmark, v roce 1942 bylo výnosem A. Hitlera zrušeno i toto označení a nahrazeno názvem Alpen- und Donaugaue (Alpské a Podunajské župy).&lt;/ref&gt; Žádost si mohl podat každý zájemce, který zpracovával minimálně 300 tun brambor ročně.&lt;ref&gt;Agrarische Post, 29 července 1939, s. 11.&lt;/ref&gt;

== Pařící kolona v dolnorakouském Hornu ==
Jak taková pařící kolona vypadala, lze spatřit v dolnorakouském muzeu (Madermuseum) v [[w:Horn|Hornu]], kterému ji darovala rodina Schmid z obce Etzelsreith.&lt;ref&gt;Madermuseum. Sbírky zemědělských strojů zemědělce Ernsta Madera obdrželo město Horn v roce 1983 a vystavilo je v přístavku Höbarthova muzea (Höbarthmuseum). Každé dva roky se koná v Hornu „Parní festival” (Dampffest), při kterém je možno shlédnout stroje za provozu.&lt;/ref&gt; Jedná se o mobilní pařící kolonu saské firmy Buschmann (Heiz-, Koch- und Futterdämpftechnik), model „Roller I”, která sídlí v městečku Lommatzsch dodnes ([http://www.landtechnik-historisch.de/historische-landmaschinen/lommatzsch/ Firma Lomma Sachsen GmbH]). Rodina Schmid předala muzeu také veškerou dokumentaci (objednávku, platební účty a prospekty). Tehdejší „Dämpfgemeinschaft Etzelsreith” (Pařící společenstvo Etzelsreith) sestávalo z patnácti členů a pařící kolonu si objednalo 26. října 1938. Vzhledem k tomu, že Německé říšské dráhy zpočátku takové zásilky do Východní Marky nepřepravovaly, dostala se pařící kolona do obce až 23. února 1939. Cena činila 2 472 RM (Reichsmark). Říšská finanční podpora od zemského rolnického svazu „Landesbauernschaft Donauland” v [[w:Linec|Linci]] (Zemské rolnictvo Donauland) činila 1 096,60 RM. Za poskytnutí dotace odvádělo společenstvo provozující pařící kolonu Zemskému rolnictvu Donauland za každých 10 metrických centů brambor „mycí a pařící” poplatek.&lt;ref&gt;Landesbauernschaft Donauland zodpovídal po anšlusu Rakouska za výrobu a distribuci potravin, oddlužení sedláků (Entschuldung), za dodržování práva na půdu (krev a půda ideologie) a udržování venkovských tradic. [http://www.landesarchiv-ooe.at/xchg/hs.xsl/1270_DEU_HTML.htm Landesbauernschaft Donauland]&lt;/ref&gt;
 
* [http://www.horn.gv.at/index.php/Horner-Museen/Die-Dampfkolonne.html Horn - Madermuseum - Erdäpfeldämpfkolonne]
* [http://www.weickartshain.com/fotoalben/displayimage.php?album=19&amp;pos=14 Fotogalerie pařící kolony z hesenské obce Weickartshain]

== Reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>kwmxyg9hgmbuzp8cgplkgvsu7jeykza</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Česká menšinová škola</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7531</id>
    <revision>
      <id>45817</id>
      <parentid>43337</parentid>
      <timestamp>2022-06-06T01:07:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="38612" xml:space="preserve">[[Soubor:Schulbank.jpg|náhled|Školní lavice s tabulkou z břidlice a houbičkou (lavice byly používané ve školství ještě v 60.-70. letech 20. století).]]
Na podkladě zákona č. 189 ze dne 3. dubna 1919, jeho novely č. 295 ze dne 9. dubna 1920 a především na základě ustanovení o menšinových školách z 1. ledna 1921 došlo v obci ke zřízení české menšinové školy. Před přijetím tohoto zákona rozhodoval o zřizování obecných škol předseda zemské školní rady nebo jeho zástupce po vyslechnutí zemského výboru. Podle nového zákona přešlo zřizovací právo na Ministerstvo školství a národní osvěty (MŠANO), které mohlo v některých zvláštních případech povolit zřízení české školy i pro menší počet dětí než zákon uváděl. České menšinové školy financoval stát, měl nad nimi přímí dozor a to bez možnosti zásahu jakékoliv jiné nižší školní instance. Stát měl také právo získávat nebo vyvlastnit pro menšinové školy přiměřené místnosti.

České i německé obranné spolky, operující v místních sdruženích, dodávaly celé otázce menšinového školství punc národnostního klání. Na německé straně do školské otázky zasahoval [[w:Deutscher Schulverein|Deutscher Kulturveband]] a [[w:Bund der Deutschen|Bund der Deutschen Südmährens]], na české straně povzbuzovala „''národnostní boj na zněmčeném území''” [[w:Národní jednota pro jihozápadní Moravu|Národní jednota pro jihozápadní Moravu]]. V roce 1919 stát převzal většinu matičních škol, takže [[w:Matice školská|Matice školská]] se v pohraničí věnovala zřizování mateřských škol, odborných škol a internátů. Školní okres menšinových národních škol v zemi Moravskoslezské s československým vyučovacím jazykem (tzv. dohledávací obvod inspektorů menšinových škol Jindřichův Hradec) tvořily školy z politických okresů Dačice a Moravské Budějovice: Cizkrajov, Dešná, Flandorf, Staré Hobzí, Chvalkovice, Korolupy, Lipolec, Lubnice, Matějovec, Dolní Radíkov, Peč, Český Rudolec, Nové Sady, Slavonice, Uherčice a Vratěnín.&lt;ref&gt;Seznam národních škol a jejich učitelstva v Československé republice podle stavu ze dne 31. října 1933, Praha: St. nakl., 1934.&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| „''Největší změna nastala v Uherčicích, kde německé obecní zastupitelstvo bylo rozpuštěno, ustanoven český vládní komisař a v pololetí 1. 2. 1919 přeměněna něm. dvoutřídka na dvoutř. českou. Ve Flandorfě zrušena škola něm. Schulvereinu a zveřejněna škola matiční. Zrušena též něm. jednotřídka v Jemnici a německé trojtřídky ve Vratěníně a v Dešné zredukovány na dvoutřídní. Němcům zůstala ještě dvoutřídní škola v Rancířově a jednotřídky v Bělčovicích, Lubnici a Korolupech. V září r. 1919 otevřena česká menšinová škola v Dešné a v březnu 1920 ve Vratěníně.''”

„''Ve větších obcích přikročeno k dalšímu zakládání škol. V září 1921 otevřena škola v Korolupech, pak ve Chvalkovicích, konečné i v Lubnici, kde s obecnou otevřena současně i I. tř. školy měšťanské. Při většině těchto menš. škol zřízeny postupně i školy mateřské. Správa obcí Uherčic a Flandorfa přešla trvale do českých rukou a v něm. obcích dosáhli Čechové všude zastoupení v obecním zastupitelstvu (většinou 2 neb 3 mandáty). Pro hlubší národní uvědomění českého obyvatelstva zakládány odbory Národní jednoty.” (citace z článku učitele Františka Jakše)''&lt;ref&gt;František Jakš: Národnostní poměry na Jemnicku. Od Horácka k Podyjí, vlastivědný sborník západní Moravy, ročník 12, 1935/1936, s. 76 - 79.&lt;/ref&gt;.
|}
== Situace na Vratěnínsku ==
=== Uherčice ===
Německá obecná škola v Uherčicích byla zrušena a přeměněna na českou 1. února 1919. Největší zásluhy o její zřízení byly připisovány nadporučíkovi Ondráčkovi z jemnické setniny 81. pěšího pluku z Jihlavy.&lt;ref&gt; Citace z forum.valka.cz: „Dekretem Výboru národní obrany z 30.10.1918 bylo z jednotek bývalé monarchie zřízeno „Domácí vojsko“. Jedním z prvních rozkazů byla nařízena evidence ročníků 1900 – 1873, ze které byli vypuštěni vojáci německé národnosti a ročníků starších než 1881. Dne 3.12.1918 byla zahájena reorganizace dosavadních náhradních praporů na nové útvary domácího vojska. To se týkalo i Jihlavy, kde byl z české vojenské jednotky zformované v listopadu 1918 na základě náhradního praporu obnoven pěší pluk č. 81 tvořící součást nově vytvářené československé armády. Jeho oddíly, doplňované vojáky vracejícími se z bojišť světové války, dobrovolníky ze Sokola a českého okolí města i příslušníky mobilizovaných ročníků, operovaly i v pohraničí, kde 16.12.1918 obsadily Znojmo, 18.12. 1918 jiná jednotka jihlavského pluku Slavonice. Tehdy už byl velitelem pluku a jihlavské posádky kpt. v záloze Dr. Bekárek, dosazený do Jihlavy ministerstvem národní obrany. Jednotlivé oddíly pluku operovaly v průběhu roku 1919 i na jiných místech Moravy. Kromě měst Moravské Budějovice, Telč a Třebíč též v pohraničních německých obcích (Hluboká, Rancířov, Třebelovice, Uherčice, Vratěnín a Županovice).”&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;https://forum.valka.cz/topic/view/120464/Pesi-pluk-81-1918-1920&lt;/ref&gt; Správcem uherčické dvoutřídky byl jmenován řídící učitel Štěpán Koudela, pozdější čelný pracovník [[w:Národní jednota pro jihozápadní Moravu|Národní jednoty pro jihozápadní Moravu]] a člen [[w:Sokol (spolek)|sokolské západomoravské župy Švecovy]].&lt;ref&gt;Věstník sokolský, list Svazu českoslovanského sokolstva, 12.07.1923, s. 457&lt;/ref&gt; Štěpán Koudela nastoupil do Uherčic 1. února 1919, kam byl přeložen po 11letém působení v Litohoři (mimo vojenské služby ve válce).&lt;ref&gt;Horácko týdenník hájící zájmy pracujících vrstev lidových, 7.2.1919, s. 5: Krajská knihovna Vysočiny.&lt;/ref&gt; V prvním roce školu navštěvovalo 89 dětí, 12 docházelo na německou do Vratěnína a 3 z nich měly rakouské občanství.&lt;ref&gt;Horácko týdenník hájící zájmy pracujících vrstev lidových, 11.4.1919, s. 5: Krajská knihovna Vysočiny.&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''''Učitelská jednota jemnická koná výletní schůzi v Uherčicích''' ve čtvrtek 13. května 1920 (svátek), v 10 hodin dopoledne a odpoledne sokolské cvičení okolních jednot sokolských. Očekáváme na horké půdě uherčické velikou účast z Bítovska a Budějovicka, vlasteneckého lidu našeho. Večer taneční zábava, kterou pořádá odbor národní jednoty s hudbou Kreuterovou z Jemnice. Tedy vzhůru 13. května 1920 do Uherčic! Karel Gartner, předseda. E. Hošek, jednatel.''&lt;ref&gt;Horácko týdenník hájící zájmy pracujících vrstev lidových, 29.4.1920, s. 5: Krajská knihovna Vysočiny.&lt;/ref&gt;
|}

==== Snahy o otevření německé menšinové školy ====

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Interpelace č. 2133 poslance dr E. Schollicha ministrovi školství a národní osvěty''' 

'''o zřízení německé menšinové školy v Uherčicích z 14. února 1929'''

''Zkušenost ukazuje, že se často české menšinové školy zřizují pro několik českých dětí, zatím co nelze dosáhnouti, aby byla zřízena německá menšinová škola, i když jsou pro to předpoklady. Tak poměry naléhavě vyžadují, aby byla zřízena jednotřídní německá menšinová škola v Uherčicích v okrese jemnickém. Až do převratu měla obec uherčická dvoutřídní německou obecnou školu. V r. 1918 byla tato škola Němcům odňata, zavedlo se české vyučování, zatím co německé děti musily docházeti do německé školy do Vratěnína. Vratěnín jest od Uherčic vzdálen 3 km. V Uherčicích jest úhrnem 128 německých obyvatelů. Z německých školních dětí dochází nyní 12 do Vratěnína a jedno dítě do německé školy do Korolup. Mimo to 5 dětí německé národnosti dochází do české školy v Uherčicích. Pro německou školu v Uherčicích jest tedy 18 dětí.''

''Německé obyvatelstvo jest ochotno k největším obětím, aby umožnilo zříditi německou školu, a také by se zavázalo poskytnouti k tomu místnost. Mnoho dětí chudých rodičů, které nemají dobré obuvi a šatstva, nemůže vůbec docházeti do školy, jiné zase často onemocní, poněvadž i jejich výživa jest nedostačitelná. Děti nedostanou často celý den teplého jídla. Při nestranném vyšetřování stavu věci musila by uznati každá komise, že zde jest naléhavě zapotřebí nejrychlejší nápravy.''

''Jako opačný příklad uvádíme: V sousední obci Vratěníně jest česká škola, kam dochází 12 dětí a mateřská škola, kam docházejí 2 děti. Naopak pro 18 dětí není vůbec školy. V Korolupech dochází do české menšinové školy 9 dětí, ve Stálkách 7 a ve Starém Petříně 9 dětí (z nich 2 německé). Podepsaní táží se tedy pana ministra školství a národní osvěty: Jste ochoten dáti co nejdříve vyšetřiti školní poměry v Uherčicích a přikázati, aby v této obci byla ihned zřízena německá menšinová škola?''[http://www.psp.cz/eknih/1925ns/ps/tisky/t2133_01.htm]
|}

Na den 21. dubna 1929 uspořádala Národní jednota pro jihozápadní Moravu v Uherčicích protestní schůzi proti zřízení německé menšinové školy. Zúčastnili se hraničáři z celého okolí na Jemnicku a Moravskobudějovicku. Schůzí zahájil p. poštmistr Švarc z Uherčic, pokračoval p. Tomášek ze Znojma a bratr K. Kuthan, člen okr. zastupitelstva v Mor. Budějovicích. Ze schůze vzešla rezoluce proti neoprávněným snahám o zřízení německé školy.&lt;ref&gt;Horácko týdenník hájící zájmy pracujících vrstev lidových, 20.4.1929, s. 6.&lt;/ref&gt; O rok později byla česká škola v Uherčicích, dosud vydržovaná Národní jednotou, rozhodnutím ministerstva školství přeměněna na státní školu menšinovou.&lt;ref&gt;Stráž orgán strany katolické národní na Západní Moravě, 4.4.1930, s. 5.&lt;/ref&gt;

=== Vratěnín ===
Ve školním roce 1919/1920 čsl. stát zřídil také českou menšinovou školu ve Vratěníně. Ta byla umístěna nejprve v domě čp. 56 a jejím prvním učitelem byl jmenován legionář František Kabelka (působil pak v Jaroměřicích).&lt;ref&gt;František Kabelka, narozen 28. 4. 1887 ve Střížově u Jihlavy, zemřel 23. 6. 1919. Legionář, učitel v Třešti (Morkus, Jan: Zapomenutý učitel a legionář. In: Vlastivědný sborník Třeště a okolí: sborník Muzejního spolku v Třešti / Třešť: Muzejní spolek v Třešti č. 1 (2009), s. 39-49. (František Kabelka)&lt;/ref&gt; Školu navštěvovaly v prvním školním roce 3 děti. Od 1. dubna 1920 se škola nacházela v jídelně farního úřadu.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, krajinský týdeník československé sociální demokracie, 06.10.1946, č. 4, s. 2&lt;/ref&gt;
==== Nátlak na Antonína Dohnala ====
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Místa učitelská v mor. budějovickém školním okrese.''' ''V mor. budějovickém okresu školním obsadí se: po jednom místě učitele, zároveň správce menšinové jednotřídní obecné školy v Dešné a ve Vratěníně, místo učitele při dvoutřídní obecné škole v Třebelovicích a místo učitelky ručních prací v Třebelovicích s docházkou do dvoutřídní obecné školy ve Vel. Újezdě. Žádosti do 15. ledna 1921 okresní školní radě v Mor. Budějovicích.''&lt;ref&gt;Brněnské noviny, 23. listopadu 1920, Úřední list Brněnských novin, s. 1&lt;/ref&gt;
|}

Antonín Dohnal přišel z českého vnitrozemí do Vratěnína už jako kluk za prací a nastoupil službu u německých sedláků, u kterých také vyrostl, ve Vratěníně chodil do německé školy, pracoval zde a následně se v obci také oženil s německou
dívkou. Podle své manželky se také při sčítání lidu v roce 1920 a 1930 přihlásil k německé národnosti. Z manželství pošli synové Antonín, Ota a dcera Hilda. Děti po tři roky navštěvovaly německou školu ve Vratěníně. Po otevření české menšinové obecné a měšťanské školy v Lubnici, kam byla většina žáků z českých menšinových obecných škol z okolí přeřazena, klesl podstatně počet žáků na české menšinové obecné škole ve Vratěníně a Národní jednota ve spolupráci se státními úřady začala z důvodu udržení této školy v obci vyvíjet tlak na smíšená manželství.&lt;ref&gt;Interpelace poslance dr F. Hodiny předsedovi vlády, ministrovi vnitra a ministrovi školství a národní osvěty o ukládáni trestů na svobodě A. Dohnalovi, [http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/tisky/t1199_01.htm Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1938]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Interpelace poslance dr F. Hodiny předsedovi vlády o nátlaku na dělníka Antonína Dohnala z Vratěnína, [http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/tisky/t1280_00.htm Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1938]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Odpověď předsedy vlády, ministra vnitra a ministra školství a národní osvěty na interpelaci poslance dr F. Hodiny, [http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/tisky/t1296_02.htm Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1938]&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| „''Náhle se projevivší nátlak na německé nebo ze smíšených manželství pocházející děti se začal po zřízení české menšinové měšťanské školy v Lubnici. Aby měšťanská škola měla přiměřený počet žactva, byly menšinovým školám odňaty veškeré děti, pokud to jen poněkud bylo možné. Poněvadž nyní proto chyběli žáci v menšinových školách, musily právě všechny dosažitelné děti býti donuceny choditi do menšinové školy. Dohnal odolával nátlaku. Byly mu uloženy peněžní tresty a pro nedobytnost proměněny v tresty na svobodě. Poněvadž děti v určené době zase nepřišly do české školy, byl Dohnalovi znovu uložen trest na svobodě. Dohnal byl vsazen do vězení a když odpykával svůj trest, byl mu - poněvadž nebyla dodržena ani nová lhůta ke vstupu do menšinové školy - uložen nový trest na svobodě. Toto prodlužování trestu vězení se opakovalo, poněvadž Dohnal vždy, než odpykal dříve uložený trest, byl již zase znovu potrestán, takže dnes mu bylo úhrnem vyměřeno asi padesát dní vězení (27. prosince 1937).''”
|}

Situace se nezlepšila ani po interpelaci poslance dr F. Hodiny předsedovi vlády, ministrovi vnitra a ministrovi školství a národní osvěty na konci roku 1937. Poměry se zatím vyostřily tak, že okresní soud v Jemnici vydal rozhodnutí, jímž Antonína Dohnala ustanovil z úřední moci po odnětí jeho otcovské moci &quot;poručníkem&quot; svého jedenáctiletého syna Antonína, svého devítiletého syna Oty a své osmileté dcery Hildy a podřídil je dohledu důvěrníka okresní péče o mládež ve Vratěníně, řídící učitelky Beatrice (Boženy) Tománkové. Soudní rozhodnutí bylo Antonínu Dohnalovi doručeno dne 4. března 1938 a proto se 10. března 1938 obrátil poslanec dr Hodina na předsedu vlády s naléhavou interpelací.&lt;ref&gt;Interpelace poslance dr F. Hodiny předsedovi vlády, ministrovi vnitra a ministrovi školství a národní osvěty o ukládáni trestů na svobodě A. Dohnalovi, [http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/tisky/t1199_01.htm Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1938]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Interpelace poslance dr F. Hodiny předsedovi vlády o nátlaku na dělníka Antonína Dohnala z Vratěnína, [http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/tisky/t1280_00.htm Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1938]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Odpověď předsedy vlády, ministra vnitra a ministra školství a národní osvěty na interpelaci poslance dr F. Hodiny, [http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/tisky/t1296_02.htm Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1938]&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| 

''Usnesení. Čís. I 292/37-7.''

''Okresní soud v Jemnici, odd. I., učinil ve věci nezletilých dětí Antonína Dohnala, dělníka ve Vratěníně č. 91, podle § 178 všeobec. občan. zákona toto opatření: Antonín Dohnal, dělník ve Vratěníně č. 91, se dává, pokud jde o osobní péči o jeho děti: 11letého Antonína, 9letého Oty a 8leté Hildy pod soudní dohled a jest na roven postaven poručníku. Soudní dohled bude vykonávati důvěrník okresní péče o mládež ve Vratěníně paní Božena Tománková, řídící učitelka ve Vratěníně.''


''Odůvodnění. Okresní soud v Morav. Budějovicích podal na Antonína Dohnala stížnost, že neposílá své děti Antonína, Otu a Hildu do české obecné školy ve Vratěníně, ačkoliv to bylo Antonínu Dohnalovi nařízeno rozhodnutím ministerstva školství a národní osvěty ze dne 2. prosince 1936, č. j. 145. 970, podle něhož měly děti Antonína Dohnala přestoupiti z německé obecné školy do obecné školy s českým vyučovacím jazykem. Děti nechodí již od 13. ledna 1937 do školy, duševně pustnou a jsou postrachem obce. Proto byl již několikráte trestán na penězích a svobodě. Antonín Dohnal byl o věci vyslechnut a přiznal, že údaje stížnosti okresního úřadu jsou správné, že své děti neposílá do české školy ve Vratěníně, protože prý tam pro svou německou výchovu neprospívají. Uvádí, že se z Vratěnína stěhuje a že hned po vánočních prázdninách 1937 pošle své děti do školy. Při svém pozdějším výslechu uvedl, že děti chodí do školy ve Lhotě u Nové Bystřice. Z vyšetřování této věci však vyšlo najevo, že se Antonín Dohnal z Vratěnína neodstěhoval. Jen jeho žena Julie Dohnalová přihlásila se dne 30. prosince 1937 se svými dětmi Antonínem, Otou a Hildou k pobytu ve Lhotě, ale již dne 11. ledna 1938 hlásila se k pobytu ve Vratěníně, avšak bez dětí.''


''Dalším vyšetřováním se zjistilo, že se tvrzení Antonína Dohnala, že jeho děti chodí do školy, nezakládá na pravdě. Děti Antonína Dohnala bydlí sice ve Lhotě u Nové Bystřice, avšak nemohou tam býti převzaty do školy, dokud škole ve Lhotě nebude předloženo potvrzení školy ve Vratěníně o přestěhování. Antonín Dohnal byl při svém výslechu upozorněn na následky, které by nastaly, kdyby nedostál své povinnosti a neposlal děti do školy, a to na § 178 v. o. z. (všeobecného občanského zákona). Jak již shora zjištěno, neplní Dohnal úmyslně svou povinnost uloženou mu §em 139 všeobecného občanského zákona. Se zřetelem k tomu nařídil soud, aby byl Antonín Dohnal, pokud jde o péči o osoby jeho dětí Antonína, Oty a Hildy, postaven pod soudní dohled a aby tím byl na roven postaven soudně ustanovenému poručníkovi (§ 178 občanského zákona). Proti tomuto soudnímu rozhodnutí může býti podán ve lhůtě 15 dní po doručení rekurs ke krajskému soudu ve Znojmě.''


''Okresní soud v Jemnici, odd. II., dne 27. února 1938, Dr Jindřich Kaupa.''

''Za správné vyhotovení přednosta kanceláře Dobrovolný.''
|}

Dne 1. dubna 1938 odpověděl předseda vlády Dr M. Hodža, ministr vnitra Dr Černý a ministr školství a národní osvěty Dr Franke:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| „''Po rozumu § 20 zákona ze dne 27. listopadu 1905, čís. 4 z. z. mor. ex 1906, platícího arci výlučně na území bývalé země Moravské, bylo v inlerpelované věci již provedeno podrobně šetření a na základě jeho výsledku vydáno administrativní rozhodnutí, které je toho času předmětem kognice nejvyššího správního soudu. Výsledek této kognice bude rozhodným pro další úpravu sporné otázky. Protože však děti, o něž jde, jsou nyní ve Lhotě, v okrese Jindřichohradeckém, tedy mimo území platnosti citovaného zákona, jest státní školská správa ochotna výjimečně umožniti docházku těchto dětí do německé obecné školy v obci nynějšího jejich pobytu, třeba se tak děje během školního roku. (Z odpovědi předsedy vlády, ministra vnitra a ministra školství a národní osvěty na interpelaci poslance dr F. Hodiny o ukládáni trestů na svobodě A. Dohnalovi, protože jeho děti nedocházejí do české menšinové školy ve Vratěníně)''”&lt;ref&gt;Odpověď předsedy vlády, ministra vnitra a ministra školství a národní osvěty na interpelaci poslance dr F. Hodiny, [http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/tisky/t1296_02.htm Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1938]&lt;/ref&gt;
|}

=== Lubnice ===
V Lubnici zřídila Národní jednota pro jihozápadní Moravu státní českou obecní a měšťanskou školu na konci roku 1929, kdy se první dvě třídy nacházely nejprve provizorně ve dvou staveních. Dne 4. září 1932 byla otevřena v obci nově postavená budova. Podrobněji v kapitole „Česká státní obecní a měšťanská škola v Lubnici”.

=== Stálky ===
Po dostavbě nové celní budovy oddělení finanční stráže ve Stálkách byla v obci 6. června 1937 otevřena česká menšinová škola. Slavnostního otevření se zúčastnila také ochranitelka stáleckého hraničářského odboru NJ z Jundrova u Brna. Proslovy drželi: ředitel školy p. Čech, za Národní jednotu Znojmo stavební inženýr Karel Marušák, senátor Československé strany národně socialistické,&lt;ref&gt;[https://www.knihovnazn.cz/referaty/osobnosti-regionu/1597-maruak-karel-1884-1970.html Karel Marušák], nar. 20. ledna 1884 v Horní Lhotě u Luhačovic.&lt;/ref&gt; poštmistr Voříšek, člen NJ p. Smejkal, statkář ze zbytkového statku Nový Dvůr (Neudorf) u Mešovic, a další.&lt;ref&gt;Stráž orgán strany katolické národní na Západní Moravě, 17.6.1937, s. 2.&lt;/ref&gt;

== Česká menšinová škola v Korolupech ==
Na základě výsledků prvního čsl. sčítání lidu zažádal v únoru 1921 okresní hejtman z Moravských Budějovic Dr. jur. Jaroslav Šebesta, poručík čsl. armády v záloze,&lt;ref&gt;JUDr. Jaroslav Šebesta: začínal jako kadet u c. k. vozatajské divize č. 11 v Lemberku/Lvov (Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer und die kaiserliche und königliche Kriegs-Marine), válku ukončil v hodnosti c. k. nadporučík (Oberleutnant), v prvních dvou poválečných letech působil jako poručík vozat. prap. č. 11, v roce 1920 byl jmenován okresním hejtmanem v Moravských Budějovicích, v roce 1927 poručík v záloze u Vozatajského praporu č. 5 Košice (Schematismus československé branné moci, 1927), r. 1930 okresní hejtman Ústí nad Labem, s titulem rada a později vrchní rada (Ročenka Československé republiky, 1930. Slavnostní zahájení výstavy Masarykova a Benešova životního díla, v neděli dne 3. dubna 1938 v Ústí nad Labem, 1938.), v protektorátu referent u Zdravotně-právního odd. Zemské zdravotní správy (1939-1940), okresní hejtman v Táboře (1941—1942).&lt;/ref&gt; u ministerstva školství a národní osvěty o zřízení české menšinové školy v Korolupech. Sčítací komisař Národní jednoty pro jihozápadní Moravu v obci uvedl 10 českých dětí, navštěvujících v době sčítání německou školu.&lt;ref&gt;[http://www.psp.cz/eknih/1925ns/ps/tisky/t2133_01.htm Interpelace poslance dra E. Schollicha a druhů ministrovi školství a národní osvěty o zřízení německé menšinové školy v Uherčicích.]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Pro zřízení české školy stačila často přítomnost jedné české rodiny v místě. Na ní byl okamžitě aplikován zákon jazykový a zákon na ochranu menšin, jelikož žádný státní úřad neověřoval, zda bylo skutečně dosaženo přibližně dvacetiprocentního podílu obyvatel. Nově zřizované české školy stát vybavoval školními a učebními pomůckami, zatímco německé školy vybavoval učebnicemi školní zřizovatel (obec) a všechny ostatní náklady na vyučování museli nést rodiče.&lt;/ref&gt; Pro zřízení české menšinové školy byla vybrána obecní budova bývalé německé školy čp. 65, při které byl postupem doby dostavěn obecní domek s kanceláří obecního úřadu a učitelský byt. Budovu staré školy i s učitelským bytem měl v pronájmu obchodník Franz Blažek. Ten v roce 1918 sice zemřel, ale zanechal po sobě vdovu Julianu Blažkovou. V jedné uvolněné místnosti tak byla zřízena česká menšinová škola a učitel ubytován v hostinci čp. 6. Komisionální řízení a zápis ''vyreklamovaných'' dětí se konal 8. června 1921.

=== Vyreklamované rodiny pro návštěvu české menšinové školy ===
Českou populaci v obci tvořila především „česká čeládka”.&lt;ref&gt;Počet obyvatel v roce 1920: celkem 462 obyvatel, z toho 299 Němců, 143 Čechů, 20 cizinců. Přičemž za cizince byli většinou považováni rakouští občané, kteří se odmítli přihlásit k československému státnímu občanství nebo Židé.&lt;/ref&gt; Národní jednota vybrala (tzv. ''vyreklamovala'') k zápisu děti z devíti smíšených manželství:
 
* '''Vaněk Anton''', vrchní četnický strážmistr ve výslužbě (c. k. četnická stanice v Polici), bytem na mlýně '''čp. 2'''&lt;ref&gt;Horácko, týdenník hájící zájmy pracujících vrstev lidových, 22.2.1929, s. 3&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=1 Trauungsbuch Kurlupp, Entenfellner Johann a Vaněk Berta, sestra Antona Vaněk], O: 1858 - 1918, s. 48/73&lt;/ref&gt;
* '''Strobl Jakob''', malorolník v rodičovském domě '''čp. 63''' (otec Johann Strobl, majitel statku čp. 63, matka Anna-Maria, rozená Stiepani z Korolup) a '''Marie''' (rozená Hanek z Kdousova čp. 5, děvečka v Korolupech na čp. 69, otec domkář Franz Hanek a matka, rozená Válla z Kdousova)&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=49 Trauungsbuch Kurlupp, Strobl Jakob a Hanek Maria], O: 1858 - 1918, s. 49/73&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/6484/?strana=16 Matrika Kdousov 10503, František Hanek a Mariana Válla], O: 1865 - 1910, s. 16/241.&lt;/ref&gt;
* '''Křivan Matěj''' (nádeník na mlýně, nar. v Třebelovicích) a '''Marie''' (děvečka na mlýně, rozená Veselá z Velkého Újezdu) bytem '''na čp. 1'''&lt;ref&gt;Křivan Matěj, zemědělský dělník na mlýně, nar. 24. 2. 1879 v Třebelovicích († 31. 1. 1931 v Korolupech v opilosti utopením u čp. 2), Marie Křivanová (rozená Veselá), děvečka na mlýně z Velkého Újezdu.&lt;/ref&gt;
* '''Storck Thomas''' hajný z Uherčic, bytem na '''hájovně''' Korolupy (otec Thomas Storck z [[w:Kněžice (zámek, okres Jihlava)|Kněžic]], panský revírník v Uherčicích na hájovně čp. 56 - Mitrov. dvůr, a matka Maria, rozená Šaroun z [[w:Příseka (Brtnice)|Příseky]])&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/11059/?strana=1 Rodní a křestní kniha Vratěnín, Mešovice, Uherčice], N: 1890 - 1916, s. 156/276&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/966/?strana=149&lt;/ref&gt;

Pět ''vyreklamovaných'' rodin odmítlo své děti do české školy přihlásit a rodiče se k zápisu nedostavili:

* '''Burda Johann''' (zednický pomocník z čp. 19 v Korolupech, otec Franz Burda, nádeník z Korolup a matka Agnes, rozená Štěrba z Telče) a '''Antonia''' (rozená Stiepani v rodičovském domě čp. 3, otec Johann Stiepani domkář z Korolup a matka Annamaria, rozená Kotzian z Lubnice) '''na čp. 3'''&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/ Trauungsbuch Kurlupp, Burda Johann a Stiepani Antonia], O: 1858 - 1918, s. 39/73&lt;/ref&gt;
* '''Baldreich Karl''' (nádeník v Korolupech na čp. 26, otec Josef Baldreich z Mešovic a matka Josefa, rozená Křivánek z Police) a '''Maria''' (rozená Sobotka, děvečka v Korolupech na čp. 39, otec Johann Sobotka, nádeník z Uherčic a matka Anna, rozená Novák z Brtnice) '''na čp. 26'''&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=50 Trauungsbuch Kurlupp, Baldreich Karl a Sobotka Maria], O: 1858 - 1918, s. 46/73&lt;/ref&gt;
* '''Lupínková Aloisie''' '''na čp. 26'''
* '''Nevěčný Franz''' (v rodičovském domě čp. 28 z Korolup, otec Anton Nevěčný z Korolup a matka Katharina, rozená Fuchs z Korolup) a '''Theresia''' (rozená Soukopp v rodičovském domě čp. 54, otec Johann Soukopp a matka Maria, rozená Stiepani) '''na čp. 54'''&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=34 Trauungsbuch Kurlupp, Nevěčný Franz a Theresia Soukopp], O: 1858 - 1918, s. 34/73&lt;/ref&gt;
* '''Setzer Johann''' (ševcovský pomocník z Frejštejna na čp. 17, otec Anton Setzer, mistr švec z Frejštejna a matka Eleonora, rozená Silberbauer z Drosendorfu) a '''Katharina''' (rozená Nevěčný z rodičovského domu čp. 28 v Korolupech, otec Anton Nevěčný z Korolup a matka Katharina, rozená Fuchs z Korolup) '''na čp. 28'''&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/ Trauungsbuch Kurlupp, Setzer Johann a Nevěčný Katharina], O: 1858 - 1918, s. 39/73&lt;/ref&gt;

=== Správci školy ===
[[Soubor:Slabikář pro školy obecné 1899, obálka.jpg|náhled|Slabikář pro školy obecné ilustrovaný Mikolášem Alšem (1898)]]
==== Petr Křivan ====
MŠANO potvrdilo zřízení jednotřídní české menšinové školy 25. července 1921 a okresní školská komise v Moravských Budějovicích jmenovala správcem školy učitele Petra Křivana (* 1887), dosavadního správce české dvojtřídní školy v Třebelovicích. Učitelskou zkoušku dospělosti složil v roce 1911. Vzhledem k tomu, že Národní jednota nestihla sehnat dostatečný počet žactva, školní nábytek a problémy měla též s ubytováním učitele, došlo k zahájení školního vyučování až 15. září 1921. Učitelský byt byl nakonec zajištěn v hostinci Laurence Apeltauera čp. 6 (nyní čp. 9).

Činovníkům [[w:Národní jednota pro jihozápadní Moravu|Národní jednoty]] se i přes veškerý nátlak nepodařilo sehnat potřebný počet dívek pro zavedení výuky ručních prací a dodatečně vyreklamovali ze školy v Polici tři dívky z nedalekého polického hospodářského dvora „Kopka“. Ruční práce pak docházela vyučovat paní učitelka Ludmila Kubová z Uherčic, kde byla dvojtřídní německá škola zrušena a v její budově fungovala nyní škola česká. Násilnému ''vyreklamování'' se vzepřeli rodiče Burda, Baldreich, Lupínková, Nevěčný a Selzer. V roce 1922 se Petr Křivan vrátil do školy v Třebelovicích.

==== František Jakš ====
Dne 20. července 1922 byl jmenován řídícím učitelem František Jakš (* 1896) z Budkova. Zkoušku učitelské dospělosti složil v roce 1915. V letech 1920-1922 byl jmenován prozatímním správcem české menšinové školy ve Starém Petříně a před tím prozatímně v Bítově. Na sčítání lidu v roce 1921 se aktivně podílel jako sčítací revizor NJ v německých obcích Starý Petřín, Nový Petřín, Jezevčí (Jazovice), Frejštejn, Šafov a Křtálky (Stálky).&lt;ref&gt;Kronika české menšinové školy ve Starém Petříně.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Seznam národních škol a jejich učitelstva v Československé republice podle stavu ze dne 31. října 1933, s. 311.&lt;/ref&gt; Za jeho působení v obci došlo v roce 1930 nejen k založení místního odboru Národní jednoty pro jihozápadní Moravu (zkratka „NJJZM”), ale zároveň nastaly i největší nacionální třenice. Ve vlastivědném sborníku „Od Horácka k Podyjí” vydal v roce 1935 článek «Národnostní poměry na Jemnicku» (proměny národnostní statistiky v letech 1900-30)&lt;ref&gt;František Jakš: Národnostní poměry na Jemnicku. Od Horácka k Podyjí, vlastivědný sborník západní Moravy, ročník 12, 1935/1936, s. 76 - 79.&lt;/ref&gt;.

Po nástupu F. Jakše nebyla budova obchodu čp. 65 stále celá k dispozici, takže nastal opětovný problém s učitelským bytem. Národní jednota si sice představovala učitelské ubytování v hostinci Laurence Apeltauera čp. 6 (nyní čp. 9), ale zcela jiné představy měli korolupští Němci, kteří drželi v ruce místní kapitál. Celou záležitost komplikovaly nové reklamace dětí pro českou školu. Nespokojení rodiče to pak řešili soukromou výukou po domech prostřednictvím učitele Fuchse ze Šafova. Jan Máša, předseda organizace NJJZM v Brně, korolupské potýkání v Lidových novinách náležitě přiostřil (Lidové noviny, 2.11.1922):

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| ''Kam však sahá fanatismus německý a bojkot, nejlépe osvětluje případ chrlupský. Chrlupy jsou obec na Jemnicku, kde také zřízena je česká škola státní, je to bohatá obec a krajně nacionální. Tamní německý hostinský Apeltauer dává českému učiteli stravu — ne zadarmo, nýbrž za přiměřený peníz. To zběsilost německá nesnese. Bojkot na Němce Apeltauera proveden důkladně. Věřitel vypověděl mu úvěr, takže hostinský musil prodat část pole, aby se udržel. Němci do hostince jeho nejdou a chodí raději do jiného hostince, jemuž dříve se vyhýbali! Apeltauer objekt svůj prodává a z vosího hnízda Chrlup se chce odstěhovati''.&lt;ref&gt;Lidové noviny, 2.11.1922, s. 1&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Úvěrem je myšlena půjčka u místní družstevní záložny Raiffeisenky. Druhým hostincem budova čp. 63, kterou zakoupil Josef Blažek, syn zemřelého obchodníka France Blažka, od rodiny Stroblů. &lt;/ref&gt;
|}

Po stížnostech Národní jednoty došlo 14. května 1924 k novému úřednímu jednání. NJ hodlala celou záležitost s českou školou a učitelským bytem vyřešit přesunutím do nových prostor. Učitel Jakš měl být ubytován na vejmince u France Soukopa na čp. 6 a škola o dvou třídách přesunuta do nově přestavěného statku čp. 35 Johanna Stiepaniho. Ti ale své soukromé prostory uvolnit nehodlali. Česká menšinová škola o jedné třídě tedy nadále zůstala na čp. 65 a učitel Jakš byl ubytován v Bítově.&lt;ref&gt;Jedním z důvodů, proč se němečtí představení obce obávali ubytování českého učitele v obci (mimo jeho aktivit v Národní jednotě), byly toho roku konané obecní volby. Čsl. zákon č. 75/1919 Sb. přiznával volební právo v obci všem osobám s ''domicilem'', to znamená i těm osobám, které v obci pobývaly déle než 3 měsíce. Podle zákona č. 329/1921 Sb. měli poplatníci a voliči právo připomínek či opravných prostředků proti obecnímu rozpočtu a obecním účtům. Navíc zvolením českého učitele do obecního zastupitelstva by se mohl takový zastupitel stát podle školní novely z roku 1920 i členem místní školní rady a následně i jejím předsedou (Zákon 292/1920 Sb. ze dne 9. dubna 1920, jímž se upravuje správa školství, paragraf 20).&lt;/ref&gt;

Národnostní třenice se znovu vyostřily po uvolnění prostor ve staré německé škole a zejména po úmrtí vdovy Juliany Blažkové v lednu roku 1929. V učitelském bytě obec ubytovala nového správce německé školy Felixe Balzera. O celou budovu staré školy měla zájem nejen česká menšinová škola (potažmo Národní jednota), ale také místní Raiffeisenka (potažmo Bund der Deutschen), která zakoupila společnou družstevní čističku obilí (Saatreinigungsanlage). V únoru 1928 se v české škole pro velké mrazy nevyučovalo a obecní zastupitelstvo využilo situace.

Dne 25. února 1928 byla zahájena přestavba obecního úřadu. Přístup k družstevní čističce obilí, kterou Raiffeisenka hodlala umístit do domku čp. 65, měl umožnit nový vchod do obecního úřadu z ulice a probouraný vchod z chodby do uprázdněné učebny v čp. 65. Záměr vypudit českou školu hlomozem zemědělského stroje během vyučování se ale nezdařil, jelikož po stížnosti učitele Jakše přišel telegrafický zákaz okresního úřadu o využívání čističky během vyučování. Obecní zastupitelstvo se tedy 16. září 1928 usneslo, že celou budovu čp. 65 prodá za 40 000 Kčs Spořitelnímu a záložnímu spolku [[w:Friedrich Wilhelm Raiffeisen|Raiffeisenkasse]]. I tento záměr byl nakonec zmařen. Po stížnostech p. učitele Jakše byl prodej 10. května 1929 okresním úřadem v M. Budějovicích zakázán. Na začátku září 1929 obec vyklidila učebnu, správce školy obdržel klíč a následně se v uvolněné místnosti ubytoval. Do půl roka (3. února 1930) pak byla založena místní odbočka Národní jednoty pro jihozápadní Moravu. František Jakš se v roce 1933 vrátil na dvoutřídní školu do [[w:Budkov (okres Třebíč)|Budkova]].

==== Vladislav Texl, Emil Lhoták a Matěj Grégr ====
V novém školním roce 1933/34 nastoupil ze slezského [[w:Hrádek (okres Frýdek-Místek)|Hrádku]] Vladislav Texl (* 1912), který složil učitelskou zkoušku dospělosti v roce 1931. Další výměna proběhla hned následující školní rok (1934/35). Pana učitele Texla vystřídal Emil Lhoták (* 1911) z menšinové školy v [[w:Nová Bystřice|Nové Bystřici]]. Učitelskou zkoušku dospělosti složil v roce 1930. Ruční práce vyučovala Jarmila Bezáková (* 1911) z Lubnice, která složila učitelskou zkoušku v roce 1931. Od 1. listopadu 1936 byl jmenován správcem školy Matěj Grégr (* 1911) z menšinové školy v osadě [[w:Nový Svět (Český Rudolec)|Nový Svět]], expozitury obecné menšinové školy v [[w:Radíkov (Český Rudolec)|Radíkově]]. Zkoušku učitelské dospělosti složil v roce 1932. Ruční práce převzala od roku 1937 Růžena Břehovská z Lubnice. Školní rok 1938/39 byl zahájen s 18 žáky, z toho bylo 5 dětí z Korolup a 13 ze statku Kopka u Police. Dne 9. října 1938 o půl druhé hodině odpolední přijelo říšské vojsko do obce a všechen školní majetek byl přestěhován vojenským autem do školy v Polici.&lt;ref&gt;Seznam národních škol a jejich učitelstva v Československé republice podle stavu ze dne 31. října 1933&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Kronika obce Korolupy 1950-1979.&lt;/ref&gt;

== Odkazy ==
=== Reference ===
&lt;references /&gt;
=== Externí odkazy ===
* [http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=1089&amp;Section=1&amp;IdPara=1&amp;ParaC=2 Zákon č. 189/1919 Sb. O školách národních a soukromých ústavech vyučovacích a vychovávacích.]
* [http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=1873&amp;Section=1&amp;IdPara=1&amp;ParaC=2 Zákon č. 292/1920 Sb. ze dne 9. dubna 1920, jímž se upravuje správa školství.]

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>038qs09513qcixqxnmv9yexshqr1yb1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Slabikáře</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7532</id>
    <revision>
      <id>45767</id>
      <parentid>34720</parentid>
      <timestamp>2022-05-15T07:07:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6549" xml:space="preserve">== ABC, slabikář a první čítanky ==
[[Soubor:Antesperg ABC.jpg|náhled|Slabikář „Das Josephinische Erzherzögliche A.B.C. oder Nambenbüchlein” od Johanna Balthasara Antesperga z Dolního Bavorska byl sepsán v německém spisovném jazyce pro mladého Josefa II. (1741)]]
Pro výuku čtení a latiny se používaly ve středověku abecedáře (Abecedarium). První slabikáře obsahovaly jednoduché texty, základy náboženství a básně. Prostějovský tiskař Jan Günter vydal v roce 1547 dílo s titulem '''Slabikář český a jiných náboženství počátkové, kterýmžto věcem dítky křesťanské hned z mladosti učeny býti mají''', na kterém spolupracoval i biskup Jednoty bratrské Jan Blahoslav. Slabikář obsahoval svaté obrázky, českou abecedu, Husovu abecedu, modlitby, písně a desatero. Jan Blahoslav je také autorem názvu slabikář. Žáci se tehdy učili písmena formou slabik. Autoři metodické příručky pro nácvik čtení, psaní, počítání a gramatiky '''Insagogicon''' (Beneš Optát s Petrem Gzelem) a příručky '''Slabikář český a jiných náboženství počátkové''' se při jejich tvorbě inspirovali v Německu.

Vzhledem k tomu, že na bítovské faře před bitvou na Bílé hoře sídlili [[w:Jednota bratrská|čeští bratři]] a protestanté a škola byla nadále česká (později [[w:Utrakvismus|utrakvistická]]), dá se předpokládat, že se na farní škole vyučovalo podle [[w:Jan Amos Komenský|Komenského]] [[w:Orbis pictus|Orbis pictus]] (1658). Jan Amos Komenský od slabikování upustil a děti četly písmena podle výslovnosti. Didaktický spis Schola ludus (Škola hrou) obsahoval písmena s obrázky zvířat, jejichž hlasy se podobaly zvuku písmene. Během rekatolizace obsahovaly jezuitské slabikáře jako třeba „Slabikář latinský a český” (1716), „Slabikář sv. Jana Nepomuckého” (1762), „Český slabikář sv. Anny, matky Panny Marie” (1773) modlitby, desatero, evangelia, požehnání, děkování, přísloví i písně. K nácviku čtení se používaly lístkové abecedy a lístkové slabikáře. Jednalo se o dřevěné tabulky s držadlem, na které se připevňovaly listy slabikáře. Lidově se jim také říkalo kohoutkové, jelikož na nich byl vyobrazen kohout jako symbol síly.

S novým tereziánským školským zákonem vyšel v roce 1774 také nový slabikář [[w:Johann Ignaz Felbiger|Johanna Ignaze Felbigera]] '''ABC- Namenbüchlein zum Gebrauche der Schulen in den kaiserlich-königlichen Staaten''' (Slabikář pro školní potřebu císařsko-královských států). Felbigerův slabikář císařovna Marie Theresie jako jediný pro výuku čtení v rakousko-uherských školách povolila a vycházel ve velkých nákladech až do roku 1851. V roce 1775 byl vydán v českém jazyce. Slabikář neobsahoval z pedagogických a metodických důvodů žádné ilustrace. I když jisté hledisko zde hrála i finanční otázka. V roce 1817 vyšel slabikář pro venkovské školy '''Nahmenbüchlein zum Gebrauch der Landschulen in den kaiserl. königl. Staaten''' (Slabikář pro potřebu venkovských škol císařsko-královských států)&lt;ref&gt;Innsbruck: Wagner 1817&lt;/ref&gt;.

Pro privátní výuku svého nejstaršího syna (císař Josef II.) upřednostňovala císařovna bohatě ilustrovaný slabikář '''Das Josephinische Erzherzogliche A.B.C. oder Namenbüchlein''' (Josefínský markraběcí slabikář) autora Johanna Balthasara z Antespergu. Přibližně kolem roku 1810 se s rozvojem tiskařského průmyslu začínají v monarchii objevovat ilustrované slabikáře pro privátní výuku: „Bilder ABC Buch für gute Kinder” (Wien: Löschenkohl 1805), „Neues Bilder ABC oder deutsches Lesebuch für die Jugend” (Wien und Prag bey Franz Haas 1809), „ABC und Lesebuch nach einer einfacheren und schneller zum Zweck führenden Methode” (Wien: H. F. Müller 1819), „Kleines Bilder-Buch für gute Kinder, welche gern in kurzer Zeit buchstabieren und lesen lernen wollen” (Wien: H. F. Müller. Ca. 1821), „Neues ABC-Buch mit 24 sinnvollen und lehrreichen Bildern für gute Kinder” (Wien: Heinrich Friedrich Müller. 1820), „Wiener Bilder-ABC-Buch für brave und fleißige Kinder” (Wien: R. von Waldheim’s xylographische Anstalt. o.J, 1850).&lt;ref&gt;Christina Karafiat-Seitz: ABC-Bücher in Österreich, Wien 2012&lt;/ref&gt;
[[Soubor:Johann Christoph Gottsched.jpg|náhled|Johann Christoph Gottsched - autor německé gramatiky a spisovné němčiny v 18. století.]]
Johann Balthasar von Antesperg vydal v roce 1747 německou gramatiku '''Die kayserliche Grammatik, oder Kunst, die deutsche Sprache recht zu reden, und ohne Fehler zu schreiben''' (Císařská gramatika nebo také jak správně německy hovořit a psát bez chyb) a o rok později Johann Christoph Gottsched '''Grundlegung einer deutschen Sprachkunst''' (Základy německého jazykového umění). Johann Siegmund Popowitsch vycházel ve své gramatice pro rakouské školství roku 1754 tak jako Antesperg z hornoněmecké němčiny tzv. jezuitské (Die nothwendigsten Anfangsgründe der Teutschen Sprachkunst). Císařovna Marie Terezie se nakonec rozhodla v roce 1774 pro Gottschedovu gramatiku. Josef II. ji pak normativně zavedl i pro úředníky. Tato byla také na německých školách vyučována.&lt;ref&gt;Eric Achermann: Johann Christoph Gottsched (1700-1766). Philosophie, Poetik und Wissenschaft, Berlin 2014&lt;/ref&gt;

Český '''Slabikář pro školy obecné''' autorů Adolfa Frumara a Jana Jursy z roku 1897 ilustroval Mikoláš Aleš. V roce 1913 vyšla poprvé „'''Poupata''' – čítanka malých” od Josefa Kožíška s ilustracemi Aloise Mudruňky (páté vydání ilustrovala Marie Fischerová-Kvěchová). Na české menšinové škole se žáci učili číst už pravděpodobně z prvorepublikového slabikáře, který vydal Kožíšek s přítelem Josefem Tůmou v roce 1919. Jednalo se o první dva díly čítanky „'''Ráno'''” pro II. a III. třídu škol obecných a ve vydání čítanek „Rána” pokračoval později až do osmé třídy škol obecných. V roce 1931 se objevil Kubálkův slabikář pro městské školy, v roce 1924 pro venkovské školy Kožíškova „'''Studánka'''” a v roce 1933 vydalo Státní nakladatelství první čítanku pro československé školy obecné „'''Sluníčko'''” od autorů Bohumila Tožičky, Jana Nováka a Josefa Korejse.

== Reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>sm3xeke5rmm2qz4me0kqkj4xpln2g15</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Česká státní obecní a měšťanská škola v Lubnici</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7533</id>
    <revision>
      <id>39883</id>
      <parentid>38745</parentid>
      <timestamp>2019-07-02T20:59:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka Lyalikoff</username>
        <id>4811</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Slavnostní zahájení provizorního provozu */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="26643" xml:space="preserve">[[Soubor:Přerov, Muzeum Komenského, školní třída 1. republika.jpg|náhled|Školní třída na měšťanské škole za 1. republiky (Muzeum J. A. Komenského).]]

== Česká státní obecní a měšťanská škola v Lubnici ==
Vybudování české menšinové měšťanské školy v [[w:Lubnice|Lubnici]], která byla zřízena výnosem ministerstva školství a národní osvěty ze dne 25. listopadu 1929, souvisí se vznikem lubnického místního odboru Národní jednoty pro jihozápadní Moravu. Škola fungovala pro obvod: [[w:Bačkovice|Bačkovice]], [[w:Police (okres Třebíč)|Police]], [[w:Kostníky|Kostníky]], [[w:Uherčice (okres Znojmo)|Uherčice]], [[w:Lubnice|Lubnice]], [[w:Korolupy|Korolupy]], [[w:Vratěnín|Vratěnín]] a [[w:Mešovice|Mešovice]].
=== Slavnostní zahájení provizorního provozu ===
V neděli dne 22. prosince 1929 se konalo v Lubnici slavnostní otevření I. třídy obecné a I. třídy měšťanské školy. Měšťanská škola byla zřízena jako obvodová pro sousední obce Uherčice, Korolupy, Mešovice a Policí, v jejichž středu se škola v Lubnici nacházela. Na pozvání budějovicko-jemnického okrsku Národní jednoty se dostavila celá řada hostů, z nichž se omluvili: národohospodářské svazy, pan farář Válka z Českého Rudolce (předseda slavonického okrsku NJ), [[w:Josef Mareš|poslanec Dr. Josef Mareš]], p. Hnátek z Brna (člen zemského výboru za soc. demokraty), Dr. Šebesta z Val. Meziříčí, odbor Národní jednoty[[w:Staré Hobzí| St. Hobzí]], za NJ z Uherčic poštmistr B. Schwarz a další.

V domě s měšťanskou školou nejprve JUDr. Dalibor Kvíz, advokát z M. Budějovic, předseda moravsko-budějovicko-jemnického okrsku Národní jednoty a Ústřední výbor Národní jednoty v Brně, zdůraznil, ''že čeští lidé v Lubnici mají teprve nyní svůj 28. říjen''. Okresní hejtman z Mor. Budějovic p. rada Kašpárek prohlásil, ''že stát má zájem na tom, aby škola vychovala pevné charaktery, které by byly oporou státu na pohraničí''. Pan Ludvík Kohout z Jindřichova Hradce, inspektor českých menšinových škol na jižní Moravě, přirovnal českou školu k vánoční nadílce. Za město a odbor Národní jednoty v Jemnici přivítal zejména přítomné žactvo učitel František Čermák z Jemnice a pozdravy za odbor Národní jednoty v Mor. Budějovicích tlumočil p. notář Podhrázský.

Po slavnostním přivítání se průvod z měšťanské školy následně odebral do domu s obecnou školou, kde JUDr. Kvíz ujistil
zúčastněné učitele a rodiče o podpoře Národní jednoty a dodal, ''že dosavadní školní místnosti jsou jen provisorní a že je bude nutno co nejdříve nahraditi důstojnou školní budovou''. Řídící učitel Štěpán Koudela z Uherčic nabádal ''k vytrvalosti a národní nebojácnosti''.&lt;ref&gt;Štěpán Koudela byl jmenován prvním správcem uherčické české menšinové školy, patřil k čelným pracovníkům [[w:Národní jednota pro jihozápadní Moravu|Národní jednoty pro jihozápadní Moravu]] a [[w:Sokol (spolek)|sokolské západomoravské župy Švecovy]]. In: Věstník sokolský, list Svazu českoslovanského sokolstva, 12.07.1923, s. 457&lt;/ref&gt; Jako poslední promluvil nově jmenovaný ředitel měšťanské školy Karel Bednář, jenž slíbil, že školu povede ''ku prospěchu dětí a národním duchu''.&lt;ref&gt;Horácko, týdenník hájící zájmy pracujících vrstev lidových, 28.12.1929, č. 51, s. 4&lt;/ref&gt; Vyučování, které bylo zahájeno 7. ledna 1930, probíhalo nejprve po domech ve vsi.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''''Otevření nové české školy v Lubnici'''''

„''Včera konala se v Jemnici slavnost otevření české státní obecné a měšťanské školy v Lubnici u Moravských Budějovic za účasti zástupců obce, spolků a korporací a občanstva z Lubnice i okolí. Slavnostní řeč pronesl dr. Kvíz z Mor. Budějovic. Po projevech zástupců úřadu bylo žactvo nové školy poděleno šatstvem, prádlem a obuví. Ze slavnosti byl poslán pozdravný telegram panu presidentovi. (Lidové noviny, 23.12.1929, s. 2)''” 
|}

=== Interpelace jihomoravského poslance za něm. Křesťansko-sociální stranu E. Zajíčka ministrovi školství a národní osvěty ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|„''V polovici listopadu 1929 dostavila se do Lubnice v soudním okrese jemnickém na jižní Moravě komise, která oznámila, že již v nejbližších dnech bude v Lubnici zřízena česká obecná a občanská škola. Byly ihned vyhledány místností, které však zákonným předpisům nebudou vyhovovati ani tehdy, budou-li provedeny přístavby. Místnosti jsou veskrze mnohem méně vhodné, než ony, které v sousedních Uherčicích byly navrženy pro německou školu. V Uherčicích byly tyto místností označeny za nevhodné, v Lubnici se horší místnosti označují za vhodné. Lubnice jest malá obec, která při posledním soupisu lidu měla 62 domů a 303 obyvatelů, z nichž se jen 68 přiznalo k české národnosti. Dosud nebylo v Lubnici potřebí ani české obecné školy. Nyní se najednou vyhlašuje za rozhodně nutnou dokonce česká občanská škola. Dosud nebylo v Lubnici ani dosti dětí pro českou obecnou školu. Kdyby se skutečně měla zříditi česká občanská škola, musily by do ní děti docházeti z velké části z poměrně dalekých sousedních obcí. Při tom většina cest jest zvláště v zimě tak špatná, že by se pravděpodobně v mnoha dnech v roce vůbec nemohlo vyučovati. Zajímavé jest, že se více sousedních českých obcí ucházelo o tuto občanskou školu. Žádostem se však nevyhovělo. Při zřízení této občanské školy rozhodovaly, jak se zdá, především úmysly počešťovací. Ministři dr Hodža a dr Štefánek několikráte prohlásili, že takové úmysly zamítají a že neschvalují zřizování českých občanských škol v německém jazykovém území. Dlužno ještě poznamenati, že Němci bydlící v 16 obcích jemnického okresu nemají vůbec německé občanské školy. Zřízení české občanské školy v Lubnici příčí se zásadám výchovným a zásadám národní rovnoprávnosti. Proto se Vás, pane ministře, tážeme: Jste, pane ministře, ochoten přikázati, aby se v Lubnici nezřizovala česká menšinová škola občanská?''”&lt;ref name=&quot;INTERPELACE&quot;&gt;Překlad interpelace 79/XVIII. [http://www.psp.cz/eknih/1929ns/ps/tisky/t0079_02.htm Interpelace poslance E. Zajíčka a druhů ministrovi školství a národní osvěty o zřízení české menšinové občanské školy v Lubnici.], v Praze, dne 18. prosince 1929.&lt;/ref&gt;
|}
=== Odpověď ministra školství a národní osvěty Dr. Dérera ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|„''Po provedeném úředním šetření byla zřízena výnosem ministerstva školství a národní osvěty ze dne 25. listopadu 1929, č. 156115/29, podle § 5 zákona č. 189/19 Sb. z. a n. občanská škola v Lubnici, jakožto přirozeném středu obcí, z nichž bylo žactvo pro školu tu přihlášeno. Školní obvod této školy tvoří obce: Bačkovice, Police, Kostníky, Uherčice, Lubnice, Korolupy, Vratěnín a Mešovice. Všechny obce, z nichž žactvo do Lubnice dochází, mají s Lubnicí silniční spojení při vzdálenosti 3-4 km; jedině obec Kostníky jest od Lubnice vzdálena přes 5 km. Docházka žactva jest velmi dobrá, což patrno též z toho, že v letošní zimě nebylo vyučování ani jedenkráte přerušeno. Z okolních obcí jedině obec Police ucházela se též o zřízení měšťanské školy, když však seznala, že jde o školu obvodovou, uznala, že svou polohou by se pro takovou školu méně hodila a od své žádosti dobrovolně upustila. Z uvedeného jest patrno, že škola byla zřízena, aby se umožnilo školním dětem z obce a okolí další školní vzdělání na základech školy obecné, a že při zřízení školy té se postupovalo podle platných předpisů.''”&lt;ref name=&quot;ODPOVED&quot;&gt;Odpověď 1037/XV. (původní znění).[http://www.psp.cz/eknih/1929ns/ps/tisky/t1037_02.htm ministra školství a národní osvěty na interpelaci poslance E. Zajíčka a druhů o zřízení české menšinové občanské školy v Lubnici], v Praze dne 26. února 1931.&lt;/ref&gt;
|}

=== Slavnostní manifestace k otevření nové budovy obecní a měšťanské školy v Lubnici ===
[[Soubor:Ceskoslovensko1929Books.JPG|náhled|Učebnice Praktická hospodyňka (1928)]]
Stavbu nové budovy české státní obecní a měšťanské školy v Lubnici financovala Ústřední Matice školská a zakázku na její stavbu obdrželi stavitelé Josef Nejez&lt;ref&gt;V roce 1936 stavitel Josef Nejez - projektant zemědělského skladiště Družiny v Třebíči, [http://www.digitalniknihovna.cz/kkvhb/view/uuid:3f02161f-c1ea-4974-b92c-db13f4b294d1?page=uuid:88597e46-1d9c-11e8-aa2d-001b63bd97ba&amp;fulltext=Josef%20Nejez Stráž orgán strany katolické národní na Západní Moravě], 22.10.1936, titulní strana). V roce 1939 uveden jako stavitel v Moravských Budějovicích (Zdroj: Adresář Protektorátu Čechy a Morava, s. 1707), též uváděn v Moravských Budějovicích v roce 1947 (Zdroj: Naše Demokracie, 21.12.1947, s. 11 a 01.08.1947, s. 4). V roce 1947 Josef Nejez a Jan Dospíšil - stavba družstevní mlékárny v Mor. Budějovicích podle dánských plánů (Zdroj: Stráž na Dyji, 09.05.1947, s. 5).&lt;/ref&gt; a Antonín Svoboda&lt;ref&gt;Antonín Svoboda od roku 1892 majitel kruhové cihelny v Moravských Budějovicích, jeden z prvních členů tamního Sokola. Bratranci Antonín a Leopold Svobodovi vypracovali posudek na náčrtek sokolovny v MB (1901-1902), fasádu navrhl A. Svoboda (přepracoval inženýr města Prahy Ludvík Čížek), Leopold Svoboda zpracoval celý plán budovy. Zednické práce byly zadány mistrům Antonínu a Leopoldu Svobodovým (zdroj: Památník - Vydaný k 120. výročí založení Tělocvičné jednoty Sokol Moravské Budějovice 1889 - 2009). Bratři Josef a Antonín Svoboda (zednický mistr, stavitel) z M. Budějovic stavěli nádražní budovy na trati Jemnice-Moravské Budějovice (Zdroj: Jiskra týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 17.11.1946, s. 3). V roce 1921 se stavitel Antonín Svoboda podílel na založení tzv. „elektrárenského výboru“ a založení družstva pro stavbu městské elektrárny v M. Budějovicích. V roce 1939 uváděn jako majitel kruhové cihelny (1938 s 90 zaměstnanci), obchodu s dřívím a stavebními potřebami (Zdroj: Adresář Protektorátu Čechy a Morava, Praha: Rudolf Mosse, 1939, s. 1706). V roce 1946 - 1948 cihelna v rukou Karel Svoboda - též výroba cementu (Zdroj: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, též Naše Demokracie, 21.03.1947, s. 3). Antonín Svoboda je v roce 1947 uveden jako stavitel ve Znojmě, Loucká 1. Telefon 360 (Zdroj: Naše Demokracie, 13.06.1947, s. 4 a 6).&lt;/ref&gt; z Moravských Budějovic, kteří se už v roce 1912 podíleli na vyhotovení plánů pro novou budovu reálného gymnázia v Mor. Budějovicích.&lt;ref&gt;Stavební plány na výstavbu reálného gymnázia v M. Budějovicích byly zadány architektovi M. Urbánkovi ze Vsetína a stavitelům Jos. Nejezovi a Ant. Svobodovi z Mor. Budějovic. Jejich návrhy prozkoumal stavební rada Jos. Karásek, který jejich návrhy nedoporučil a na základě předložených plánů vypracoval sám nový návrh. Ani ten nevyhovoval. Definitivní plány a rozpočet vypracoval teprve roku 1913 stavitel Jos. Kryštof z Prahy. Plány byly schváleny dne 10. března 1913 vynesením mor. místodržitelství ze dne 7. dubna 1913, čís. 22.383 (Zdroj: Výroční zpráva obecního reálného gymnasia v Mor. Budějovicích 1936, Moravské Budějovice: Obecní reálné gymnasium, 1912-1939, s. 28).&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Naše Demokracie, Podnázev: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě, 31.10.1945, číslo 21, s. 3&lt;/ref&gt; V budově školy se nacházely také byty pro učitele, tělocvična, jídelna, česká školní knihovna a na budovu navazující skleník pro výuku.&lt;ref name=&quot;LUBNICE&quot;&gt;[http://www.psp.cz/eknih/1929ns/ps/tisky/t1037_02.htm Zřízení české menšinové občanské školy v Lubnici], v Praze dne 26. února 1931.&lt;/ref&gt;

Místní lubnický odbor Národní jednoty pro jihozápadní Moravu ve spolupráci s ředitelstvím školy (ředitel školy Karel Bednář, 1932-36) uspořádal v neděli 4. září 1932 odpoledne slavnostní manifestaci k otevření české státní obecní a měšťanské školy v Lubnici. Předvoj průvodu patřil jízdnímu Sokolu a Selské jízdě se sokolskými jednotami a českým hasičským sborům (zejména z Jemnice). Za čelem průvodu kráčelo žactvo a čeští hraničáři z Lubnice, Uherčic a okolí. Slavnost zahájil poštmistr K. Svoboda z Uherčic, který přivítal delegáty úřadů a českých korporací.

Za ústředí Národní jednoty pro jihozápadní Moravu v Brně promluvil starosta Jan Máša, vrchní zemědělský rada, za Ústřední Matici školskou řídící učitel Josef Vlad. Šťastný, za ministerstvo veřejných prací, za Zemský a okresní úřad okresní hejtman z Mor. Budějovic vrchní rada J. Kašpárek, za okrsek Národní jednoty v Mor. Budějovicích pan JUDr. Josef Kvíz, advokát z Mor. Budějovic, za ministerstvo školství inspektor českých státních menšinových škol v pohraničí z Jindř. Hradce p. Hykl. Uvítací ceremoniál s předáním školy p. řediteli Bednářovi byl zakončen stát. hymnami. Následně si davy přítomných mohly prohlédnout nově otevřenou budovu. Závěr slavnosti patřil vystoupení 10. okrsku sokolské župy plk. Švece, žákovským hrám a lidové veselici.&lt;ref&gt;Venkov orgán České strany agrární, 7. září 1932, s. 5.&lt;/ref&gt;

Přestože ministerstvo školství a národní osvěty sdělovalo, že škola byla zřízena, „''aby se umožnilo školním dětem z obce a okolí dalšího školního vzdělání na základech školy obecné''”, byla většina dětí, zapsaných v nově zřízených českých menšinových školách v okolních obcích, přidělena do menšinové měšťanské školy v Lubnici. Tím zákonitě klesal počet žáků v menšinových obecních školách ve Vratěníně, Lubnici a Korolupech. Zejména poškozena byla škola ve Vratěníně, kde byla návštěvnost českými žáky mizivá. Národní jednota ve spolupráci se státními úřady se tak snažila všemi možnými donucovacími prostředky navýšit počet žáků dětmi ze smíšených manželství.&lt;ref&gt;Poslanecká sněmovna, 199/IX (překlad) interpelace poslance dr F. Hodiny předsedovi vlády, ministrovi vnitra a ministrovi školství a národní osvěty o ukládáni trestů na svobodě A. Dohnalovi, protože jeho děti nedocházejí do české menšinové školy ve Vratěníně.&lt;/ref&gt;

=== Vyučující do konce školního roku 1938/39 ===
 
* František Makovička 1930-31
* Anna Hašková 1930-31
* Jan Kružík 1930-32
* Hedvika Zobalová 1930-32
* Olga Heydová 1931-32
* Jarmila Bezáková 1931-32
* Ladislav Blažej 1931-32
* Jan Kružík 1931-38
* Karel Bednář 1932-36
* Bohumil Jelínek 1932-34
* Božena Burianová 1932-34
* Marie Kujalová 1932-34
* Marie Vraná 1932-33
* Jarmila Bezáková 1932-34
* Františka Francilová 1933-36
* Anna Švécová-Smolková 1934-35
* František Smolka 1934-39
* Emanuel Tesařík 1934-35
* Olga Heydová 1935-36
* Jan Procházka 1935-38
* Jaroslav Rajlich 1935-36
* Vilemína Štýbnarová 1936-39
* Milada Blažková 1936-37
* Anežka Dobečková 1936-37
* Karel Bednář 1937-38
* Marie Koupalová 1937-39
* Josef Klimeš 1937-38
* Růžena Břehovská 1937-38
* Jaroslav Cypín 1938-39
* Ludmila Chytilová 1938-39

=== Zřízení školního újezdu a újezdní školní rady ===
Na základě přijetí zákona č. 233/1935 Sb. z. a n. ze dne 20. prosince 1935 o zřizování a vydržování veřejných měšťanských škol, o docházce do nich a o jejich správě zřizoval obvody veřejných měšťanských škol ministr školství a národní osvěty po dohodě s ministrem financí. Podle § 8 tvořil souhrn místních obcí nebo jejich částí, přiškolených k této měšťanské škole (měšťanským školám), školní újezd.&lt;ref&gt;[https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=6371&amp;Section=1&amp;IdPara=1&amp;ParaC=2 Zákon č. 233/1935 Sb. z. a n.]&lt;/ref&gt; Vládním nařízením č. 153/1937 Sb.z. a n. ze dne 24. června 1937 o újezdních školních radách se v každém školním újezdě (§ 8 zákona) zřizovala jediná újezdní [[w:Školský úřad|školní rada]], a to v školní obci, na jejímž území se újezdní měšťanská škola (§ 11 zákona) nacházela.&lt;ref&gt;[https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=6923&amp;Section=1&amp;IdPara=1&amp;ParaC=2 Vládní nařízení č. 153/1937 Sb.z. a n.
ze dne 24. června 1937 o újezdních školních radách]&lt;/ref&gt;

=== Poválečná situace - dvě měšťanky vedle sebe ===
Po odstoupení pohraničí na podzim roku 1938, začala česká lubnická měšťanka působit v Polici, kam bylo také odvezeno veškeré vybavení nejen z lubnické školy, ale také z českých menšinových škol z Vratěnína, Uherčic a Korolup. V roce 1928 sice obec Police ustoupila ''počešťovacím hraničářským požadavkům'' Národní jednoty pro jihozápadní Moravu (jejíž odbor v Polici založil tamní učitel J. Karpíšek) a upřednostnila tak zřízení měšťanské školy v sousední německé obci, ležící těsně za jazykovou hranicí, ale po válce využila vzniklé situace po odsunu něm. obyvatelstva. Vzhledem k tomu, že měšťanka v Polici byla zřízena vlastně provizorně, rozhodl se MNV v Polici zažádat si o výstavbu nové školní budovy. Jenže právě v Polici, odkud odešlo mnoho mladých lidí osídlovat přilehlé německé obce, klesl počet obyvatelstva a potažmo i žáků ve škole.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Police'''. ''Otázka měšťanské školy. Častější inspekce budov, v nichž jsou umístěny školní budovy, budí pozornost veřejnosti. Přirozeně se zájem soustřeďuje na zdejší měšťanskou školu a její budoucnost. Nelze přehlédnouti, že měšťanka sem byla přeložena po zabrání Lubnice okupanty, kde postavil stál novou, moderní školní budovu. Nyní, kdy tato škola je opět otevřena, trpí přirozeně okolní měšťanky jak v Bítově, tak v Lubnici nedostatkem žactva. Tyto nedostatky volají po nápravě.''&lt;ref&gt;Naše Demokracie list československé strany lidové na jihozápadní Moravě, 14.07.1946, s. 3&lt;/ref&gt;
|}

Již 17. července 1946 se polický MNV usnesl, že veškeré náklady spojené se stavbou nové školní budovy (odhadnuté na 7. 330. 000,- Kčs), do které národní výbor hodlal umístit školu mateřskou, obecní, měšťanskou a lidovou zemědělskou, ponese obec a zadal Josefu Šálkovi, architektovi a pedagogovi z Brna (1911-1990), zakázku na vypracování stavebních plánů.&lt;ref&gt;https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&amp;load=2537&lt;/ref&gt; Následně pak zahájil na východní straně obce nad silnicí směrem na obec Vysočany (dnes je v těch místech hřiště) přípravné stavební práce.

V únoru roku 1947 ředitel polické školy Josef Kos&lt;ref&gt;Josef Kos (* 1914 †1989) učitel, se narodil v rodině Jana Kose, rolníka ze Zadního Pole (část obce [[w:Rohozná (okres Jihlava)|Rohozná]], okr. Jihlava), absolvoval Český státní koedukační ústav učitelský v Žatci v Severozápadních Čechách, působil nejprve v [[w:Nový Bohumín|Novém Bohumíně]] a za protektorátu v Polici u Jemnice až do roku 1950, kdy byl přeložen do [[w:Polná|Polné]]. V letech 1947-1951 si při zaměstnání ředitele školy v Polici doplnil vzdělání na pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V roce 1973 odešel do penze (Prchal J., Biografický slovník Polenska, významní rodáci a obyvatelé regionu, Linda, Polná).&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;http://www.mesto-polna.cz/kos-josef/d-327411&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;http://www.muzeumzatec.cz/cesky-ucitelsky-ustav.html&lt;/ref&gt; a profesor Dr. [[w:Vincenc Lesný|Vincenc Lesný]] z Prahy (rodák z Jemnicka)&lt;ref&gt;Po II. světové válce ředitel Orientálního ústavu v Praze, město Moravské Budějovice i obec Police mu udělila čestná občanství, jeho synem byl prof. MUDr. Ivan Lesný, DrSc.&lt;/ref&gt; lobovali za výstavbu újezdní školy u komunistického ministra vnitra [[w:Václav Nosek|Václava Noska]].&lt;ref&gt;Ministr vnitra v 1. vládě Klementa Gottwalda 2. 7. 1946 - 25. 2. 1948&lt;/ref&gt; Zájem prof. Dr. Vincence Lesného nebyl samozřejmě zcela nezištný. Jeho syn MUDr. [[w:Ivan Lesný|Ivan Lesný]] si hodlal v Polici vystavět privátní sanatorium a za tímto účelem si v roce 1946 prostřednictvím lesní zprávy v Jemnici po parcelaci zámecké půdy Alfreda Wraždy z Kunvaldu zažádal o přidělení lesní parcely č. 1252 u Bahnova mlýna.

Na základě Noskova příslibu si MNV v Polici 5. března 1947 vypůjčil u zemské banky v Brně 1. 500. 000,- Kčs na stavbu školy. Hned na to vydal týdeník československé sociální demokracie „Stráž na Dyji” obšírnou zprávu.&lt;ref&gt;http://www.obec-police.cz/budovani-obce/d-37412&lt;/ref&gt; Zájem komunistů se ale soustředil na Vratěnín, ten se měl stát před volbami (1948) jeho vlajkovou lodí a vzorovým centrem přilehlých nově osídlovaných německých obcí.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Stavba školy v Polici u Jemnice''' 
''Houževnaté úsilí obce Police u Jemnice o vybudování budovy újezdní měšťanské školy bylo korunováno úspěchem. Stavba školní budovy byla dodatečně zařazena do dvouletého hospodářského plánu a tak po Blížkovicích a Jemnici bude ve dvouletce postavena na okrese moravskobudějovickém třetí budova újezdní měšťanské školy. Obec Police se snažila již při zřizování státní měšť. školy v Lubnici v roce 1928 o to, aby budova lubnické školy byla vystavěna na jejím katastru. V nešťastném roce 1938 dosáhla vytoužené měšt. školy přeložením státní měšť. školy z odtržené Lubnice. Tato škola, o kterou se obec obětavě starala po dobu okupace, byla přeměněna v újezdní a zůstala v Polici i po znovuotevření měšť. školy v Lubnici v roce 1945. Po letech provisoria dostane se jí ve dvoutetce důstojného umístění. Vedle tří zmíněných novostaveb škol byly ve dvouletce pěti dalším obcím okresu moravskobudějovického povoleny přípravně práce ke stavbě školních budov. Vysoké procento, jímž je okres zúčastněn na budování školství ve dvouletce (všech škol, na něž byly v zemi Moravskoslezské povoleny přípravné práce, je 80), je způsobeno naprosto nevhodným umístěním velkého počtu škol na okrese. Školní budova mladší 50 let je zde vzácností, naproti tomu není nouze o budovy starší 100 let.''&lt;ref&gt;Stráž na Dyji krajinský týdeník československé sociální demokracie, 07.03.1947, s. 5&lt;/ref&gt;
|}

K plánované škole hodlala Police zbudovat i dva domy s byty pro učitele. Dne 14. května 1947 se konalo v obci za přítomnosti zástupců ONV v M. Budějovicích stavební řízení. Stavba školní budovy byla sice dodatečně zařazena do dvouletého hospodářského plánu, ale rada ONV v Moravských Budějovicích udělila v říjnu roku 1947 MNV v Polici stavební povolení pouze ke stavbě tří učitelských bytů, žádost o stavební povolení k výstavbě újezdní měšťanské školy zamítla.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji krajinský týdeník československé sociální demokracie, 17.10.1947, s. 3&lt;/ref&gt; MNV v Polici zadal stavbu stavitelům Šálkovi a Milotovi s podmínkou, že u těchto domků nebudou stavěny chlívky a dřevníky a že cena nepřekročí 1. 500. 000,- Kčs. Oba domky byly počátkem prosince 1948 dostavěny.

Rozhodnutí ONV v M. Budějovicích vyplývalo totiž z počtu žáků zapsaných v září 1947. Většina škol na moravskobudějovickém okrese vykazovala po odchodu zejména mladého obyvatelstva do pohraničních obcí snížený počet žactva. Po jedné třídě ztratily měšťanské školy v Jaroměřicích, Jemnici, Polici a Dubnici.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji krajinský týdeník československé sociální demokracie, 01.08.1947, s. 5&lt;/ref&gt; MNV v Polici přesto s výstavbou započal: vykopal a vyzdil základy, sklepy a suterénní místnosti. V prosinci 1948 stavbu zastavil, obci došly finance a v následujících letech byl zbylý stavební materiál použit jinde.&lt;ref&gt;http://www.obec-police.cz/budovani-obce/d-37412&lt;/ref&gt;

Nová naděje svitla obci Polici v roce 1952, kdy byla škola v Lubnici zrušena a sloužila vojenské posádce. Konečný verdikt padl 22. 5. 1952, kdy komise složená ze zástupců Ministerstva školství, věd a umění, dále i z různých zástupců národních výborů, s definitivní platností rozhodla, že se ve stavbě pokračovat nebude a že projekt je vzhledem ke skutečné potřebě školních místností předimenzován. Tímto mělo být dosavadní staveniště zlikvidováno. V roce 1961 byla obnovena výuka na Základní devítileté škole v Lubnici. Nové budovy „Základní devítileté školy” se Police dočkala v roce 1978.&lt;ref&gt;http://www.obec-police.cz/budovani-obce/d-37412&lt;/ref&gt; Namísto dvou sousedních měšťanských škol tak vedle sebe stály v 80. letech dvě základní devítileté školy, po roce 1989 zápasící o své žactvo z přilehlých obcí.

=== Vyučující na škole v Lubnici do roku 1952 ===
 
* Rudolf Částek 1945-48
* František Svoboda 1945-46
* Jan Zuhla 1945-47
* Stanislav Průša 1945-50
* Anna Mátlová 1945-46
* Antonie Tvrdá-Řezáčová 1945-57
* František Peňáz 1945-49
* Marie Peňázová 1945-49
* Zdena Jenerálová 1946-47
* Drahomíra Podsedníková 1947-48
* Josef Kos 1948-49
* Marie Doležalová 1948-51
* Mojmír Hrbata 1949-52
* Jarmila Hrbatová 1949-52
* Marie Wolheimová 1949-52
* Věra Kulhánková 1949-56
* Rudolf Částek 1950-52
* Marie Palátová 1950-51
* L. Janíček 1950-51
* Eduard Dobeš 1951-52

== Literatura ==
* Západní Morava, vlastivědný sborník, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1997, strana 1997
* Andreas Reich: [https://www.bohemia-online.de/index.php/bohemia/article/viewFile/2511/3868 Das tschechoslowakische Bildungswesen vor dem Hintergrund des deutsch-tschechischen Nationalitätenproblems.], 1995

== Reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>btydwyjod5kjbhowwnp724dgg0n5xwk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Německá obecná škola</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7534</id>
    <revision>
      <id>44217</id>
      <parentid>43575</parentid>
      <timestamp>2021-06-15T21:48:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>B.mertlik</username>
        <id>7125</id>
      </contributor>
      <comment>/* Školní okres Moravské Budějovice (sekce pro německé školy) */cs</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="42003" xml:space="preserve">[[Soubor:Museumsdorf-Niedersulz 8183.JPG|náhled|Ilustrativní obrázek jihomoravské německé školy z Museumsdorf-Niedersulz.]]
V roce 1786 se novým majitelem panství Uherčice stal [[w:Collaltové|Tomáš Vinciguerra hrabě Collalto et San Salvatore]]. Ve stejném období se začaly objevovat snahy obce Korolupy o vlastní farnost a odfaření od [[w:Římskokatolická farnost Bítov|bítovské farnosti]]. Ve farní bítovské škole probíhalo vyučování v českém jazyce, přičemž byla zřízena jedna třída s německým vyučovacím jazykem a hodiny náboženství a bohoslužby probíhaly v jazyce českém. Obec Korolupy zřídila v roce 1770 nejprve vlastní školu, v roce 1798 postavila na návsi [[w:Kostel svatého Vavřince (Korolupy)|kapli sv. Vavřince]] a po mecenášství děkana Beera v roce 1857 dokončila stavbu farní budovy a v následujícím roce 1858 vedla svou vlastní farnost a farní matriky.

Na bítovské škole vyučovali v letech 1758-70 František Novotný a v letech 1784-1823 Jiří Protivínský (Korolupy stále přiškoleny k bítovské faře). Za službu ve škole dostával pan učitel Protivínský od vrchnosti 11 zlatých 40 krejcarů, v naturáliích 2½ měřic pšenice, 9 měřic žita, 5½ měřic ječmene, 1⅜ měřic hrachu, sud piva, 10 sáhů měkkého dřeva a za provádění koled 24 krejcarů. Vedle toho obdržel od vrchnosti 36 krejcarů za kostelní službu, 4 zlaté na pohoštění zpěváků o pouti [[w:Slavnost Nejsvětější Trojice|na svátek Nejsvětější Trojice]], 4 zlaté na pohoštění zpěváků o zámecké pouti, 45 krejcarů na den 15. července o záduší a 4 zlaté 46 krecarů z kostelní služby. Také přiškolené obce se podílely na učitelově platu: 12 zlatými 6 krejcary, 93 snopy žita a 12 snopy pšenice, 6 krejcary ze štoly, jedním krejcarem za zápisné při křtu, svatbě a pohřbu a podle štol. patentu mu patřila za psaní proseb a z pohřbu jedna třetina, obec Zblovice panu učiteli platila za procesí na [[w:Marek Evangelista|svátek svatého Marka]] 10 krejcarů, obce Chrlopy (Korolupy), Oslnovice, Vysočany o křížových dnech&lt;ref&gt;Křížové či prosebné dny (latinsky Feriae Rogationum) jsou tři po sobě jdoucí dny (pondělí, úterý, středa) v týdnu po páté neděli velikonoční a předcházejí přímo slavnosti Nanebevstoupení Páně.&lt;/ref&gt; po 10 krejcarech, z kterých pak kostelník obdržel 4 krejcary. Každé dítě platilo jednou týdně školné 2 krejcary.

Pan učitel doprovázel kněze také k zaopatřování nemocného, každý den zvonil [[w:Zdrávas Maria|Ave Maria]] a v létě proti „blížící se bouři”. Od obce Korolupy dostával pan učitel Protivínský až do roku 1823 za „zvonění proti mrakům” snopy (Wetterläutgarben). Po vybudování vlastního kostela, kdy převzal „zvonění proti mrakům” v obci pravděpodobně korolupský učitel, vedl Protivínský s místním učitelem spor (pravděpodobně Poppingerem). Krajský úřad spor nakonec rozhodl ve prospěch bítovského učitele, takže snopy za zvonění proti mrakům odváděla obec až do zřízení samostatné fary (r. 1858) učiteli do Bítova.&lt;ref name=&quot;Vlastivěda Moravská&quot;&gt;PEŘINKA F. Václav: Vlastivěda Moravská, Vranovský okres, Brno 1906&lt;/ref&gt;

== Vranovský školní okres ==
Školní vranovský okres (Schuldistrikt) sestával z farních a filiálních škol v obcích: Starý Petřín (Alt–Petrein), Chvalatice (Chwalatitz), Vranov (Frain), Břečkov (Fröschau), Vracovice (Edenthurn), Liliendorf (Lesná), Čížov (Zaisa), Korolupy (Kurlupp), Lančov (Landschau), Lukov (Luggau), Milíčovice (Mileschitz), Šafov (Schaffa), Šítary (Schiltern), Stálky (Stallek), Frejštejn (Freistein), Bítov (Vöttau), Olbramkostel (Wolframitzkirchen), Plenkovice (Plenkowitz). V roce 1865 na školy dohlížel farář a konzistorní rada Anton Suchanek z Olbramkostela. Farní škola ve Vratěníně (Fratting) a Lubnici (Hafnerluden) spadala do jemnického farního okresu.&lt;ref&gt;Johann Chmelicek: 
Schul-Calender, 1865, s. 172.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;https://books.google.at/books?id=PCQ-egaie0wC&amp;pg=PA177&amp;dq=Moritz+Ptacek&amp;hl=de&amp;sa=X&amp;ved=2ahUKEwjW1KCZ04XwAhVus4sKHQWPDukQ6AEwAHoECAMQAg#v=onepage&amp;q=Kurlupp&amp;f=false&lt;/ref&gt; Škola v Uherčicích byla zřízena až v roce 1866 (viz Spolky).

=== Farní triviální škola v Korolupech ===
[[Soubor:Fibel worte.jpg|náhled|První psaná slova kurentem (Fibel Worte)]]
Na základě císařského patentu o povinné školní docházce z roku 1770 zřídila obec v darované budově čp. 65 jednotřídní triviální školu. Ve školní budově pokryté slaměnými došky se nacházela jedna třída a byt pana učitele, do kterého se vcházelo ze třídy. Na konci dvora stála tehdy stodola, rozvalená kůlna a rozbitá stáj. Vzhledem k tomu, že budova nebyla podsklepená, skladoval učitel brambory ve vyhloubené jámě ([[w:Krecht|krechtu]]). První učitelská místa na nově zřízené škole zastávali kostelník Weinzettel z Vratěnína&lt;ref&gt;Farář Milo Franz Weinzettel se narodil 13. července 1791 kostelníku z Vratěnína, nejprve sloužil jako výpomocný kněz (kurát) v Gerasu, od 1813 jako kooperátor ve Vratěníně, 1819 v Gerasu, 1823 zastával místo faráře v Einbensteinu, 1828 faráře v Perneggu, 1829-1932 faráře ve Weitkartschlagu, od 1832 opět ve Vratěníně, kde 9. prosince 1833 zemřel. In: Jahrbuch für Landeskunde von Niederösterreich, Band 11, Verein für Landeskunde von Niederösterreich und Wien., 1913, Seite 173.&lt;/ref&gt; a Mathias Poppinger. Oba byli na učitelské místo dosazeni [[w:Opatství Geras|premonstrátským klášterem v Gerasu]]. Mathias Poppinger se narodil v roce 1759 v dolnorakouské vsi Schweinburg u Japons. Dne 17. září 1782 se v Korolupech oženil s ovdovělou Catharinou Beer (vdovou po mlynáři Johanu Beerovi) a společně pak bydleli na čp. 57.&lt;ref&gt;Moravský zemský archiv Brno, matriky Bítov 13400, actapublica s. 165/176.&lt;/ref&gt; Teprve učitel Leopold Scherer byl v roce 1839 do Korolup jmenován biskupskou konzistoří (nar. 1807 ve [[w:Chvalatice|Chvalaticích]]).

=== Stavební úpravy školní budovy ===
Bítovská farnost s farní školou v Korolupech (po odfaření v roce 1858 farnost Korolupy) spadala pod vranovský děkanát. Školní inspektor a vranovský děkan Franz Krziwanek (též biskupský rada, přísedící biskupské konzistoře a člen pomologického spolku na Moravě a farář v Hostimi)&lt;ref&gt;Personalstand der Säcular- und Regular-Geistlichkeit der Brünner Diöcese in Mähren: für das Jahr 1855 (1854), s. 75: Pfarrer: Hösting - Herr Franz Krziwanek, Frainer Bezirksdechant und Schuldistricts-Aufseher; geb. zu Slawětitz in M. 1793, ord. 1817.&lt;/ref&gt; shledal při své školní vizitaci stávající školní prostory nevyhovující a z jeho popudu nechala obec v roce 1844 školu opravit. Ze staré kolny a komory vybudovala byt pro pana učitele, chlév a kolnu spojila pod jednu střechu a dřevník nechala obít prkny. Po přestavbě se vcházelo ze dvora nejprve do chodby, přičemž po levé straně se nacházela učebna a po pravé byt pana nadučitele Scherera. Jeho roční plat tehdy sestával z obecních naturálií (5⅜ měřic pšenice a 18 měřic obilí) a z 211 zlatých (z různých zdrojů). 

Přestavba dřevěných kůlen na byt pana učitele, při níž došlo tehdy ke zvednutí stropů a pokrytí střechy břidlicí, uchránila školní budovu před zhoubným požárem v roce 1845.&lt;ref name=&quot;Vlastivěda Moravská&quot; /&gt; Tehdy lehla celá ves (až na kostel, školu a několik málo budov) popelem. Dá se tedy předpokládat, že v nastastávajícím období nebyla finanční situace Korolup jednoduchá. V roce 1857 věnoval Augustin Beer, děkan z Waidhofenu an der Ybbs a syn korolupského mlynáře, před svou smrtí († 20. března 1860) obci na stavbu nové fary, školy a další farní účely 6 000 zlatých. Obec se v uzavřené smlouvě na oplátku zavázala, že z finančního daru postaví novou školu, faru a nové budovy bude i s kostelem nadále udržovat.

Stavbu nové farní budovy obec dokončila ještě téhož roku 1857. Jednalo se o zděnou jednopatrovou budovu pokrytou pálenými taškami. V roce 1861 obec k farní budově dostavěla stodolu a přes cestu zřídila obezděnou farní ovocnou a zelinářskou zahradu. V dalším roce 1862 nechala obec u školní budovy zřídit školní zahrádku, kterou obehnala tyčkovým plotem na podezdívce z vápencového kamene (viz níže členství v Moravském hedvábnickém spolku). V roce 1862 školu navštěvovalo 45 žáků.

V roce 1865 prováděla Ústřední komise (Central-Commission) při c. k. ministerstvu kultu a vzdělání po celé monarchii statistická šetření všech vzdělávacích institucí. Farní triviální škola v Korolupech měla dvě třídy se třemi věkovými odděleními, jeden učitelský kabinet a školní ovocnářskou a zelinářskou zahradu. Celodenní vyučování probíhalo v jazyce německém. Při škole fungovala též opakovací škola (Wiederholungsschule). Školní budova se nacházela v dobrém stavu a školné se platilo 2,40 guldenů (jeden žák byl od školného osvobozen). V roce 1865 školu navštěvovalo 47 německy hovořících žáků, z toho 22 chlapců a 25 dívek, 15 žáků z přiškolené vsi, kteří docházeli do nedělní opakovací nebo pokračovací školy, všichni katolického vyznání: 
* 3 žáci pod 6 let, 
* 10 žáků od 6 do 7 let, 
* 11 žáků od 7 do 8 let, 
* 2 žáci od 8 do 9 let, 
* 8 žáků od 9 do 10 let, 
* 4 žáci od 10 let do 11 let, 
* 7 žáků od 11 do 12 let, 
* 1 žák nad 12 let.&lt;ref&gt;Detail-Conscription der Volksschulen in den im Reichsrathe vertretenen Königreichen und Ländern nach dem Stande vom Ende des Schuljahres 1865: [https://books.googleusercontent.com/books/content?req=AKW5Qafoq2jzRRH-Y0lOs5Ry_rKin-m_SxgbZA6xc5gwwnAH2cIIWtDpgqsKIj58igT4k595lFi16UyTA1EMHDz5ZYDpoSDo2LdlNRTSsx31cV2FHJD7aCj5-4cx9w6bIraaXGa_QLI1hBItScs-N88dTmiBkkCF8M17kr4azBYPQppGJ_6mVa_wzIvhApVi9RW75BJMgwCbIMgiYgNAsPIh7selcN3ZABl-U42_sUTGLPxqshUZvXPUKzVXhUmhh1z0vXBJjgyS7H5iMz_aIMLXDOI9oMG319guU_nYjFsfXnjYWi7_RZY Frain s. 832]&lt;/ref&gt;

== Obecná škola s německým vyučovacím jazykem ==
V roce 1869 probíhaly poslední kanonické vizitace. Dne 14. května 1869 byl říšskou radou přijat říšský školský zákon (č. 62/1869 ř. z.) vypracovaný ministrem Leopoldem Hasnerem,&lt;ref&gt;https://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&amp;datum=1869&amp;size=45&amp;page=311&lt;/ref&gt; který stanovil pravidla pro vyučování na obecných školách (Volksschulen). Pro Moravské markrabství upravoval zřizování, údržbu a docházku veřejných obecných škol zemský zákon ze dne 24. ledna 1870 (Gesetz zur Regelung der Errichtung, der Erhaltung und des Besuches der öffentlichen Volksschulen für Markgrafschaft Mähren).&lt;ref&gt;https://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=lma&amp;datum=1870&amp;page=117&amp;size=45&lt;/ref&gt; Ohledně dozoru nad školami byl vydán další samostatný zemský zákon ze dne 12. ledna 1870 (Schulaufsicht-Gesetz für Markgrafschaft Mähren).&lt;ref&gt;https://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=lma&amp;datum=1870&amp;size=45&amp;page=85&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;http://www.verfassungen.eu/cz/maehren/index.htm&lt;/ref&gt; Školské záležitosti nadále řídily zemské, okresní a místní školské rady. Výuka náboženství zůstala pod patronací církve, vrchní dozor nad školstvím náležel státu. Tato školská koncepce zůstala v platnosti až do 1. září 1948.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Dozor školní.''' Prozatímní ustanovení. Ministeriální nařízení 10. února 1869. 

Ku spravování záležitostí výchov., též škol obecných a ústavův učit. zřízena bude v každém království a v každé zemi: 
* školní rada zemská jakožto nejvyšší školní úřad zemský
* školní rada okresní pro každý okres školní a 
* školní rada místní pro každou obec školní.  - § 10. zák. 25. května 1868. Bližší ustanovení v zemském zákoně moravském ze dne 12. ledna 1870&lt;ref&gt;CHARVÁT, František. Schematismus škol národních a měšťanských na Moravě s repertoriem zákonův a nařízení školních, 1882. V Brně: Nákladem knihkupectví K. Winklera, 1882. s. VI. &lt;/ref&gt; 
|}
=== Venkovský školní okres Znojmo ===
V červnu 1870 zahájila v Brně činnost Zemská školní rada, k jejímž povinnostem patřil dohled nad národním školstvím. Okresní školní rada prezentovala zájmy školních okresů, které svojí rozlohou většinou souhlasily s politickými okresy. Venkovský školní okres Znojmo zahrnoval soudní okresy: 1. Mähr.-Budwitz/M. Budějovice, 2. Frain/Vranov, 3. Joslowitz/Jaroslavice. Okresní školní rada (k. k. Bezirksschulrath für den Landbezirk Znaim) sestávala z okresního hejtmana, školního inspektora pro německé školy, školního inspektora pro české školy, církevního zástupce a dalších sedmi členů. 

Okresním školním inspektorem pro německé školy venkovského školního okresu Znojmo a německou část okresu Dačice byl jmenován znojemský gymnaziální profesor Wilhelm Rösner,&lt;ref&gt;Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 22.11.1869, 1869(267). s. 1685: &quot;Der Minister für Cultus und Unterricht hat den Gymnasialprofessor in Znaim Wilhelm Rösner zum provisorischen Bezirksschulinspector für den deutschen Antheil des zum Landbezirke Znaim gehörigen vormaligen Landbezirkes Frain und den deutschen Antheil des Bezirkes Datschitz ernannt.&quot;&lt;/ref&gt; který byl do funkce opětovně jmenován i v roce 1882.&lt;ref&gt;[https://books.google.at/books?id=EMRBAAAAYAAJ&amp;pg=PA194-IA4&amp;dq=Bezirksschulinspektor+Wilhelm+R%C3%B6sner&amp;hl=de&amp;sa=X&amp;ved=2ahUKEwiauJCfz9XvAhXI4KQKHRrADkkQ6AEwAXoECAMQAg#v=onepage&amp;q=Bezirksschulinspektor%20Wilhelm%20R%C3%B6sner&amp;f=false Verordnungsblatt für den Dienstbereich des K. K. Ministeriums für Kultus und Unterricht, Austria. Ministerium für Cultus und Unterricht, Verlag des K. K. Ministeriums für Kultus und Unterricht., 1882]&lt;/ref&gt; Inspektora Rösnera vystřídal v roce 1897 Johann Papouschek, nadučitel na chlapecké obecné škole ve Znojmě.&lt;ref&gt;[https://books.google.at/books?id=5uwoAQAAMAAJ&amp;pg=RA2-PR14&amp;dq=Bezirksschulinspektor+Papouschek&amp;hl=de&amp;sa=X&amp;ved=2ahUKEwjFnujeytXvAhXcwQIHHa-LANAQ6AEwAnoECAIQAg#v=onepage&amp;q=Bezirksschulinspektor%20Papouschek&amp;f=false Verordnungsblatt, Band 1887, Austria. Ministerium für Cultus und Unterricht]&lt;/ref&gt; 

'''C. k. okresní školní rada 1882''' 
 
* Bobretzky Carl, c. k. okresní hejtman ve Znojmě
* Kašpárek Adam, děkan a farář v Tasovicích/Tasswitz
* Schik Jonas, c. k. poštmistr v Šafově/Schaffa 
* Fuchs Franz, nadučitel ve Vranově/Frain a Sobotka Johann, učitel v Moravských Budějovicích/M.-Budwitz
* Rajetzky Rudolf, trafikant v Moravských Budějovicích/M.-Budwitz
* Rösner Wilhelm, c. k. profesor na gymnáziu ve Znojmě/Znaim (pro německé školy)
* Ptáček Moriz, ředitel školy v Moravských Budějovicích/M.-Budwitz (pro české školy) 
* Kusl Albert, obecní zastupitel v Jaroměřicích/Jarmeritz; Köpf Anton, statkář ve Vrbovci/Urbau; Hantschk Anton, statkář v Hrušovanech/Grussbach&lt;ref&gt;CHARVÁT, František. Schematismus škol národních a měšťanských na Moravě s repertoriem zákonův a nařízení školních, 1882. V Brně: Nákladem knihkupectví K. Winklera, 1882. s. 177. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:6f5402d0-0f82-11e5-b269-5ef3fc9bb22f&lt;/ref&gt;

=== Nová školní budova ===
V roce 1890 c. k. okresní školní inspektor Johann Papouschek ze Znojma opětovně konstatoval nevyhovující školní prostory. Obecní zastupitelstvo získalo povolení pro stavbu nové školní budovy na pastvinách statkáře Josefa Beigla (Volksschule Kurlupp, Grundbesitzer Josef Beigel),&lt;ref&gt;TÜRK, Adolf. Schematismus des deutschen Schulwesens in Mähren: 1910. Brünn: Verlag des Deutsch-mährischen Lehrergeb., 1910. s. 70.&lt;/ref&gt; které se nacházely východně mezi obcí a panským dvorem. V neděli 26. října 1890 odpoledne proběhla veřejná licitace veřejné obecní zakázky na stavbu nové školní budovy. Finanční rozpočet činil 7 732 zlatých, do ceny stavby obec nezahrnula tesařské práce, vybudování školní studny a cestovní náklady. Stavební plány i celkovým rozpočtem si zájemci mohli prohlédnout v budově dosavadní školy.&lt;ref&gt;Ortsschaftsrat. Znaimer Wochenblatt, 18. října 1890&lt;/ref&gt; Jeho Veličenstvo císař a král František Josef I. věnoval na stavbu školy 100 zlatých.&lt;ref&gt;Wiener Zeitung 3. října 1891&lt;/ref&gt; Vysvěcení nové dvoutřídní obecné školy s německým vyučovacím jazykem proběhlo za velké slávy 8. listopadu 1891 a o několik dní později se konala kolaudace.

Z rozhodnutí moravského Zemského místodržitelství a z nařízení Zemské školní rady v Brně byly Korolupy od 1. ledna 1899 k soudnímu okresu Jemnice a ke školnímu okresu Moravské Budějovice.&lt;ref&gt;Gemeinde Kurlupp mit der Wirksamkeit vom 1. Jänner 1899 dem Sprengel des Bezirksgerichtes in Jamnitz zugewiesen wurde und infolge dessen laut Kundmachung der k. k. mähr. Statthalterei vom 31. Juli 1898 mit dem obigen Zeitpunkte auch die Ausscheidung der genannten Gemeinde aus dem politischen Bezirke Znaim und die Einverleibung dieser Gemeinde in den politischen Bezirk Mähr.-Budwitz eintritt, hat laut Kundmachung des mähr. Landesschulrathes die bisher dem Landschulbezirke Znaim zugewiesene Schulgemeinde Kurlupp vom 1. Jänner 1899 angefangen dem Schulbezirke Mähr.-Budwitz anzugehören. Znaimer Tagblatt, Sa 5. November 1898, s. 3&lt;/ref&gt; V roce 1902 povolil Zemský školní úřad korolupské škole zavedení vyučování ručních prací (Handarbeitsunterricht),&lt;ref&gt;Brünner Zeitung, 17. 03. 1902, s. 3&lt;/ref&gt; které na škole začala vyučovat provizorní učitelka Rosa Kolařík. V roce 1904 byla paní učitelka Rosa Kolařík jmenována stálou učitelkou ručních prací na obecných školách v Uherčicích, Korolupech a Vratěníně (ve školním okrese Moravské Budějovice).&lt;ref&gt;Brünner Zeitung, 20. 01. 1904, s. 1&lt;/ref&gt; a později příslušná pro školy v Lubnici a Korolupech. V Uherčicích a ve Vratěníně pak ruční práce vyučovala Josefine Hulla.&lt;ref&gt;TÜRK, Adolf. Schematismus des deutschen Schulwesens in Mähren: 1910. Brünn: Verlag des Deutsch-mährischen Lehrergeb., 1910. s. 71.&lt;/ref&gt;

Po kolaudaci školy se rodina pana učitele Körnera přestěhovala do školního bytu v nové školní budově. Starou školní budovu a učitelský byt si pronajal obchodník Franz Blažek s manželkou Julianou, kteří zde provozovali obchod se smíšeným zbožím. Na obecním úřadě byla od 1. ledna 1906 zřízena c. k. poštovní expedice (k. k. Postablage) k poštovnímu úřadu v Uherčicích, který zajišťoval každodenní poštovní pochůzku do obce.&lt;ref&gt; Znaimer Tagblatt, Do, 4. Januar 1906, s. 3.&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Nový poštovský úřad.''' V obci Uherčicích, c. k. hejtmanství dačické, zřízen byl samostatný c. k. poštovní úřad, jenž zabývati se bode službou listovní a jízdní pošty, a službou spořitelního úřadu. Spojen bude s každodenní jízdní poštou mezi c. k. poštovními úřady v Jemnici a Vratěníně. Dodací obvod poštovního úřadu v Uherčicích činiti budou obce Uherčice a Chrlopy, které za tou příčinou z dodacího obvodu c. k. poštovního úřadu ve Vratěníně byly vyloučeny.&lt;ref&gt;Listy ze západní Moravy: Politický týdenník prostonárodní.. Trebitsch [Třebíč, 17.10.1891, 8(43). s. 4. ISSN 2336-6168. Dostupné také z: http://kramerius.kkvysociny.cz/uuid/uuid:b7bf0e06-581c-11e8-94ea-001b63bd97ba&lt;/ref&gt; 
|}

=== Školní okres Moravské Budějovice (sekce pro německé školy) ===
S účinností od 1. ledna 1899 byla obec korolupy přidělena k soudnímu okresu Jemnice a na základě oznámení c. k. zemského místodržitelství ze dne 31. července 1898 byla vyřazena z politického okresu Znojmo a začleněna do politického okresu Moravské Budějovice. Zároveň byla školní obec Korolupy (dosud přináležící venkovskému školnímu okresu Znojmo) na základě oznámení moravské zemské školní rady od 1. ledna 1899 přiřazena školnímu okresu Moravské Budějovice.&lt;ref&gt;Gemeinde Kurlupp mit der Wirksamkeit vom 1. Jänner 1899 dem Sprengel des Bezirksgerichtes in Jamnitz zugewiesen wurde und infolge dessen laut Kundmachung der k. k. mähr. Statthalterei vom 31. Juli 1898 mit dem obigen Zeitpunkte auch die Ausscheidung der genannten Gemeinde aus dem politischen Bezirke Znaim und die Einverleibung dieser Gemeinde in den politischen Bezirk Mähr.-Budwitz eintritt, hat laut Kundmachung des mähr. Landesschulrathes die bisher dem Landschulbezirke Znaim zugewiesene Schulgemeinde Kurlupp vom 1. Jänner 1899 angefangen dem Schulbezirke Mähr.-Budwitz anzugehören. Znaimer Tagblatt, Sa 5. November 1898, s. 3&lt;/ref&gt; V roce 1900 byl Johann Papouschek jmenován okresním školním inspektorem pro německé školy venkovského okresu Znojmo a německé školy školního okresu Moravské Budějovice.&lt;ref&gt;https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=zwb&amp;datum=19000303&amp;query=%22Bezirksschulinspector%22+%22Papouschek%22&amp;ref=anno-search&amp;seite=15&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=zwb&amp;datum=19001010&amp;query=%22Bezirksschulinspector%22+%22Papouschek%22&amp;ref=anno-search&amp;seite=6&lt;/ref&gt;

=== Školní okres Dačice (sekce pro německé školy) ===
Školní okres Dačice zahrnoval německé školy soudního okresu Dačice/Datschitz, Telč/Teltsch a Jemnice/Jamnitz: 1 německou měšťanskou školu ve Slavonicích (Zlabings) a obecné školy v obcích Staré Hobzí (Alt-Hart), Dešná (Döschen), Vratěnín (Fratting), Lubnice (Hafnerluden), Jemnice (Jamnitz), Korolupy (Kurlupp),  Vlastkovec (Laskes), Lidéřovice (Lidhersch), Lipolec (Lipolz), Maříž (Maires), Matějovec (Modes), Nové Sady (Neustift), Peč (Petchen), Písečné (Piesling), Chvaletín (Qualitzen), Dolní Radíkov (Unter-Radisch), Rancířov (Ranzern), Český Rudolec (Böhm. Rudoletz), Cizkrajov (Sitzgras), Slavětín (Slawaten), Stálkov (Stallek), Stoječín (Stoitzen), Uherčice (Ungarschitz), Vnorovice (Urwitz), Bělčovice (Wispitz), Slavonice (Zlabings).&lt;ref&gt;TÜRK, Adolf. Schematismus des deutschen Schulwesens in Mähren: 1910. Brünn: Verlag des Deutsch-mährischen Lehrergeb., 1910. s. 70. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:d37d7184-272b-420f-8b41-d9866dc25a95&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ztb&amp;datum=18981105&amp;query=%22Frain%22+%22Kurlupp%22&amp;ref=anno-search&amp;seite=3&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 07.09.1870, 1870(203). s. 1333.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Obecní úřad Korolupy něm. Kurlupp do roku 1868 Okresní úřad Vranov nad Dyjí; 1868-1896 Okresní hejtmanství ve Znojmě; do roku 1938 Okresní úřad Moravské Budějovice; 1938-1945 župa Niederdonau, okres Horn, od roku 1945 okres Moravské Budějovice (až do roku 1960)&lt;/ref&gt;

'''Místní školní rada (1910)''' 
* předseda: farář Anton Pošvář
* místopředseda: sedlák Franz Apeltauer (za obecní výbor)
* člen rady: kupec František Blažek (předseda spolku dobrovolných hasičů Freiwilliger Feuerwehr-Verein für Kurlupp)
* náhradníci: hostinský Johann Schwarz (za obecní výbor) a Franz Stadler (za spořitelní spolek Raiffeisen Spar- und Darlehenskassen-Verein für Kurlupp)&lt;ref&gt;CHYTIL, Alois. Chytilův úplný adresář Moravy. [Brno?]: nákladem vlastním, 1911. s. 209&lt;/ref&gt;

=== Leopold Scherer ===
Leopold Scherer zasvětil korolupské škole a jejím žáků 38 let svého života. Vedle své pedagogické činnosti působil též v Moravském spolku hedvábnickém s pobočnou stanicí v Uherčicích (1864 - 1884). Členem spolku se stala i národní škola v Korolupech, k čemuž byly u školy zřízeny školní zahrádky.&lt;ref&gt;Roční zpráva moravského spolku hedbávnického za rok spolkový 1876.&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|''„Samosebou se vyrozumívá, že mor. hedbáv. spolek kromě působení na nynější pokolení zřizováním nových a rozmnožováním členů již stávajících stanic, jejichž počet již 200 překročil – také budoucí pokolení neúnavnou činností učitelstva v národních školách sobě pojistiti se přičinil. Skutečnost nás poučuje, že v našich národních školách základy hedbávnictví a porozumění národo-hospodářské důležitosti, kterou pěstování moruší a hedbávnictví pro vlast naší má, pevných kořenů zapustilo a že v nadějné mládeži stateční bojovníci z přesvědčení – pro věc naší dorůstají...semena morušového jsme mnoho liber soukromníkům za mírný poplatek, učitelům a školám však v malých částkách zdarma přenechali.“''&lt;ref&gt;Jahresbericht des mährischen Seidenbau-Vereines, 1872&lt;/ref&gt;
|}

V roce 1877 císař František Josef I. vyznamenal sedmdesátiletého nadučitele Leopolda Scherera za jeho padesátileté pedagogické působení civilním stříbrným křížem s korunou. Slavnostní předání vyznamenání proběhlo v neděli 5. srpna 1877 v Korolupech. Za vyzvánění kostelních zvonů a hlaholu hasičských fanfár se všichni shromáždění vydali do místního kostela ke slavnostní mši svaté. Vyznamenání přijal pan učitel Scherer prostřednictvím c. k. okresního hejtmana Karla Bobretzkeho (k. k. Bezirkshauptmann Carl Bobretzky in Znaim) a c. k. okresního školního inspektora Wilhelma Rösnera ze Znojma (Wilhelm Rösner, k. k. Gymnasialprofessor in Znaim, Bezirks-Schulinspector für deutsche Schulen). Samotnému aktu dekorování přihlíželo nejen veškeré místní obyvatelstvo, učitelé se školní mládeží a obyvatelstvo z okolních obcí, ale také pan hrabě Daun z Bítova.

Mši svatou celebroval korolupský farář Josef Erhart za asistence pana faráře z Lubnice, pana faráře z Bítova a kaplana Adalberta Kloučka ze zámecké kaple v Uherčicích. Slavnostní kázaní o podobenství dělníků na vinici Páně (Mt 20,1-16), které pan farář vztáhl na školu a pana učitele Scherera, dojalo všechny přítomné k slzám. Po modlitbě za Jeho Veličenstvo císaře a krále Františka Josef I. následoval zpěv [[w:Te Deum laudamus|Te Dea]] a císařské hymny. Po mši se církevní hodnostáři a hosté vydali na faru, kde probíhala další četná blahopřání.&lt;ref&gt;Brünner Zeitung, 11.08.1877, číslo 183, s. 732: https://dnnt.mzk.cz/view/uuid:47463890-83ae-11e4-b5a7-001018b5eb5c?page=uuid:e0b7b070-83c8-11e4-a354-005056825209&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Welt Blatt, 11. August 1877. Der Festtag eines Lehrerveteranen. https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=nwb&amp;datum=18770811&amp;query=%22Festtag%22+%22eines%22+%22Lehrerveteranen%22+%22Kurlupp%22&amp;ref=anno-search&amp;seite=11&lt;/ref&gt;

Znojemské hejtmanství vypsalo ještě před odchodem pana učitele Leopolda Scherera do penze 10. července 1879 pro jednotřídní národní školu v Korolupech konkurz na místo učitele 2. platební třídy.&lt;ref&gt;Brünner Zeitung, Příloha: Brünner Zeitung. 178. Amtsblatt zur Brünner Zeitung, s. 916 (Příloha)&lt;/ref&gt; Na školu byl jmenován nejprve Konrad Horny, po něm další rok Franz Pinicka a nakonec po dalším vyhlášeném konkurzu v prosinci 1882 provizorní učitel Ernest Körner,&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, 02.12.1882, S. 4: Lehrerstellen.&lt;/ref&gt; kterého v lednu roku 1883 zemská školní rada v Brně jmenovala nastálo.&lt;ref&gt;Brünner Zeitung, 31.01.1883, s. 1&lt;/ref&gt; S ním je také spojena výstavba nové školní budovy v letech 1890-1891.

=== Ernest Körner ===
Ernest Körner se narodil v roce 1860 rodičům Johannovi a Amalii Körner v obci [[w:Rohle|Rohle]] u Šumperka. Odmaturoval v roce 1879, kdy také nastoupil učitelskou praxi. Po složení učitelské zkoušky v roce 1882 nastoupil na obecnou školu v Korolupech nejprve jako provizorní učitel&lt;ref&gt;https://dnnt.mzk.cz/view/uuid:29db4500-00d8-11e5-93b2-001018b5eb5c?page=uuid:6f7ee360-0f82-11e5-b269-5ef3fc9bb22f&amp;fulltext=K%C3%B6rner%20Kurlupp&lt;/ref&gt; a v lednu roku 1883 byl c. k. zemským školním radou z Brna jmenován regulérním učitelem.&lt;ref&gt;Brünner Morgenpost, Beilage zur Brünner Zeitung, 1. února 1883, s. 2.&lt;/ref&gt; O rok později se ve svých 24 letech dne 8. října 1884 v Uherčicích oženil. Jeho manželkou se stala dvacetiletá Amalie Maar, dcera zemřelého hospodského Karla Maara a ovdovělé hospodské Justiny Maar z Uherčic na čp. 13.&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/2277/?strana=138&lt;/ref&gt; Matka Justina Maar (rozená Beer) pocházela z korolupské mlynářské rodiny Josefa a Kláry Beerů.

Novomanželé Körnerovi bydleli v Korolupech nejprve na čp. 65, kde se manželům narodily děti: 18. března 1885 syn Joseph, 23. března 1886 syn Rupert, 11. května 1887 syn Ernest (zemřel ve dvou měsících), 30. června 1888 dcera Amalie, 22. ledna 1890 syn Karl a 3. května 1891 dcera Julia (zemřela ve 4 letech). Po přestěhování do nového učitelského bytu v nové školní budově (r. 1891) se manželům narodila 2. května 1897 dcera Bernhardine († 11. ledna 1975).&lt;ref&gt;Matrika Korolupy a Uherčice.&lt;/ref&gt; Syn Josef nastoupil taktéž učitelskou dráhu, odmaturoval v roce 1905 a v roce 1907 složil učitelskou zkoušku. Působil na obecné škole v Hevlíně&lt;ref&gt;TÜRK, Adolf. Schematismus des deutschen Schulwesens in Mähren: 1910. Brünn: Verlag des Deutsch-mährischen Lehrergeb., 1910. s. 133. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:f91f2fbd-85e1-425e-bc81-2e554e8ba854&lt;/ref&gt; a v Hrádku u Znojma.&lt;ref&gt;Seznam národních škol a jejich učitelstva v Československé republice podle stavu ze dne 31. října 1933. Praha: St. nakl., 1934. s. 427. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:a3885e10-da32-11e3-94ef-5ef3fc9ae867&lt;/ref&gt; Syn Rupert započal v roce 1898 studium na reálném gymnáziu ve Znojmě,&lt;ref&gt;Programm des k.k. vollständigen Gymnasiums zu Znaim. Znaim: K.k. vollständiges Gymnasium, 1898, 1898(1897-1898). s. 67. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:8db7e030-ef20-11e8-9445-5ef3fc9bb22f
&lt;/ref&gt; kde ve svých 19 letech v roce 1905 odmaturoval a zvolil následně technickou dráhu.&lt;ref&gt;https://dnnt.mzk.cz/view/uuid:02d733a0-db73-11e8-bc37-005056827e51?page=uuid:39be75f0-ef22-11e8-9984-005056825209&amp;fulltext=K%C3%B6rner%20Kurlupp&lt;/ref&gt;

Učitel E. Körner byl aktivním členem Německého školského spolku (Deutscher Schulverein), Svazu Němců pro jižní Moravu (Bund der Deutschen in Südmähren) a předsedal německému Spolku učitelů a přátel školy pro okres Moravské Budějovice (Verein der Lehrer und Schulfreunde der deutschen Schulen des Bezirkes M.-Budwitz), který byl založen v roce 1902.&lt;ref&gt;TÜRK, Adolf. Schematismus des deutschen Schulwesens in Mähren: 1910. Brünn: Verlag des Deutsch-mährischen Lehrergeb., 1910. s. 176. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:4d85f5e5-2dc0-4885-bf39-d4a1594e9c82&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, 8. Juli 1943, s. 4: Todesfall.&lt;/ref&gt;

Pod jeho vedením se škola v roce 1907 zúčastnila putovní znojemské zemědělské výstavy (Wanderausstellung) pro okresy Znojmo, Vranov, Jaroslavice a Mikulov. Za své výpěstky ze školní zahrady obdržela 3. místo v kategorii &quot;ostatní druhy zeleniny&quot;.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, Mi, 20. November 1907, s. 2&lt;/ref&gt; Na penzi se Ernest Körner v roce 1920 přestěhoval k rodině do Znojma, kde ve svých 84 letech 7. července 1943 zemřel. Pochován byl 10. července 1943 na tamním hřbitově.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Do, 8. Juli 1943, s. 4, pozůstalí: rodina Körner, Schneider a Balzer&lt;/ref&gt; V Korolupech působil 42 let.

== Německý školní okres Dačice  (1921) ==
V novém Československu podléhaly obecné a měšťanské národní školy Ministerstvu školství a národní osvěty (zkratka MŠANO), které je řídilo skrze místní školní rady, okresní školní výbory a zemské školní rady. Na základě vládního nařízení z 21. dubna 1921 byl politický okres Moravské Budějovice vyhlášen za český školní okres a politické okresy Dačice a Jihlava za český i německý školní okres, přičemž německé školy v okrese Moravské Budějovice a venkovském okrese Jihlava byly přikázány německému školnímu okresu Dačice. Na národní školy, které MŠANO vyhlásilo za české menšinové školy, se nařízení nevztahovalo.&lt;ref&gt;[http://ftp.aspi.cz/opispdf/1921/044-1921.pdf Nařízení vlády Československé republiky č. 185/1921 Sb., kterým se upravují školní okresy na Moravě, moravské obvody ve Slezsku to pojímajíc]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Sammlung der Gesetze und Verordnungen des čechoslovakischen Staates, Czechoslovakia. Laws. statutes, etc. 1921, s. 434: &quot; die deutschen Schulen im Bezirke Mähr. Budwitz und Iglau (Land) dem deutschen Schulbezirke Datschitz.&quot;&lt;/ref&gt; 

Okresnímu školnímu inspektorovi v Jihlavě byly přiděleny školy v politických okresech Jihlava - město, Jihlava - venkov a Dačice (celkem 22 škol).&lt;ref&gt;Věstník Ministerstva školství a národní osvěty, Czechoslovakia. Ministerstvo školství a národní osvěty, Nákl. Ministerstva školství a národní osvěty., 1921, s. 299&lt;/ref&gt; Prezident republiky jmenoval svým dekretem ze dne 18. července 1921 Arnošta Dvořáka, ředitele dívčí měšťanské školy v Třešti, inspektorem školního okresu Jihlava - město a Jihlava - venkov; ministr školství a národní osvěty ustanovil Václava Komrse, odborného učitele v Polné, okresním školním inspektorem pro české školy menšinové v politických okresech Jihlava (městě i venkově ) a Dačice se sídlem v Jihlavě.&lt;ref&gt;Věstník Ministerstva školství a národní osvěty, Czechoslovakia. Ministerstvo školství a národní osvěty, Nákl. Ministerstva školství a národní osvěty., 1921, s. 433.&lt;/ref&gt;

=== Německý školní okres Jihlava ===
V roce 1928 byly české školy v Jihlavě (dosud podřízené městskému školnímu výboru v Jihlavě) přikázány českému školnímu okresu Jihlava (venkov) a nadále byl tento okres nazýván českým školním okresem jihlavským. Německý městský školní okres Jihlava byl sloučen s dosavadním německým školním okresem Dačice, do něhož byly přikázány i německé školy v politických okresech moravskobudějovickém a jihlavském (venkov), v německý školní okres jihlavský.&lt;ref&gt;Věstník, Band 10, Czechoslovakia. Ministerstvo školství a osvěty 1928, s. 550.&lt;/ref&gt; Německý školní okres Jihlava zahrnoval národní školy v obcích: 

Bělčovice (Wispitz), p. Písečné, Cerekvička (Neustift bei Iglau), p. Vílanec, Cizkrajov (Sitzgras),  p. Slavonice, Čížov (Zeisau), p. Jihlava, Dešná (Döschen), Helenín (Helenenihal), p. Jihlava, Staré Hobzí (Alt-Hart), Chvaletín (Qualitzen), p. Slavonice, Jihlava (Iglau), Korolupy (Kurlupp), p. Uherčice, Kosov (Gossau), p. Jihlava, Kostelec (Wolframs), Lidéřovice (Lidhersch), p. Lipolec, Lipolec (Lipolz), Lubnice (Hafnerluden), p. Uherčice, Maříž (Maires), p. Slavonice,  Matějovec (Modes), p. Čes. Rudolec, Měšín (Misching), p. Jihlava, Písečné (Piesling), Prostředkovice-Suchá (Mitteldorf-Dürre), p. Stonařov, Dolní Radíkov (Unter-Radisch), p. Čes. Rudolec, Rancířov (Ranzern), p. Dešná,  Rančířov (Ranzern), p. Jihlava, Český Rudolec (Böhm. Rudoletz), Nové Sady (Neustift), p. Písečné, Salavice (Sollowitz), p. Třešť, Slavětín (Slawaten), p. Slavonice, Slavonice (Zlabings), Stálkov (Stallek), p. Staré Město,  Stoječín (Stoitzen), p. Čes. Rudolec, Stonařov (Stannern), Vílanec (Willenz), Vlastkovec (Laskes), p. Slavonice, Vnorovice (Urwitz), p. St. Hobzí, Vratěnín (Fratting), Vysoká (Hochdorf), p. Jihlava.

'''Okresní školní výbor (1934):''' 
* Předseda Dr. Karel Bočan, vrchní rada politické správy
* Zástupci učitelů: Franz Prochaska, ředitel I. chlapecké měšťanské školy v Jihlavě, Gabriela Schweigert, řídící učitelka 2. obecné dívčí školy v Jihlavě, Kohlmann Hermann, učitel obecné školy ve Slavonicích.

'''Okresní školní inspektor:''' od 1. srpna 1923 Franz Wissgott, ředitel měšťanské školy ve Vlasaticích
'''Přidělená učitelka:''' Rosa Volkmann, učitelka 3. obecné školy chlapecké v Jihlavě.&lt;ref&gt;Seznam národních škol a jejich učitelstva v Československé republice podle stavu ze dne 31. října 1933. Praha: St. nakl., 1934. s. 409. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:9faecd60-da32-11e3-94ef-5ef3fc9ae867
&lt;/ref&gt;

=== Národnostní spory ===
Národnostní konflikty se v obci vyhrotily zejména po zřízení české menšinové školy a zrušení jedné třídy na německé obecné národní škole. V roce 1918 zemřel obchodník Franz Blažek († 31. května 1918), čímž se uvolnila jedna „učebna” bývalé staré školy, kterou rodina Blažkova využívala jako obchod se smíšeným zbožím. Zbytek domu obývala vdova Juliana Blažková. Zároveň se český spolek Národní jednota pro jihozápadní Moravu začal v obci poohlížet po školních prostorách a z nařízení státu obdržel jednu třídu v bývalé školní budově vedle obecního úřadu. Celá akce nabrala na dramatičnosti zejména po nástupu nového správce české menšinové školy Františka Jakše (činovníka Národní jednoty pro jihozápadní Moravu) a nového správce německé školy Felixe Balzera, činného v místní pobočce Svazu Němců pro jižní Moravu (Bund der Deutschen Südmährens).

Už na konci února 1928 se obec pustila do přestavby obecního domku. Pravděpodobně v době, kdy Josef Blažek (syn rodičů France a Juliany Blažkových) zakoupil budovu obchodu a hostince na návsi čp. 63. V lednu 1929 zemřela Juliana Blažková († 11. ledna 1929), čímž se definitivně uvolnily dosud blokované staré školní prostory na čp. 65.&lt;ref&gt;Matrika Korolupy 14028, Z: 1858 - 1931, index s. 56/79 a 57/79&lt;/ref&gt; O budovu staré školní budovy projevila zájem též místní družstevní spořitelna a záložna Raiffeisenkasse, která v obci taktéž žádný objekt pro svou činnost nevlastnila. Až v roce 1937 se jí podařilo v exekuční dražbě zakoupit obchod s hostincem (čp. 63).&lt;ref&gt;Moravská orlice, 14.1.1937, s. 2: Sud petroleje měl vybouchnout. Moravská zemská knihovna.&lt;/ref&gt;

Obecní zastupitelstvo se rozhodlo vybudovat do obecní kanceláře nový vstup z ulice, přičemž do školní budovy nechalo z chodby obecního úřadu probourat nový vchod a do bývalé učebny (do té doby využívané Juliánou Blažkovou) umístila zakoupenou družstevní čističku obilí (Saatreinigungsanlage), jejíž hluk přirozeně narušoval výuku v sousedící třídě české menšinové školy. Celý objekt byl nakonec v roce 1929 zásahem okresního úřadu v Moravských Budějovicích přidělen české menšinové škole.&lt;ref&gt;Kronika obce Korolupy, též matriky obce Korolupy.&lt;/ref&gt;

=== Felix Balzer ===
Dne 26. října 1920 převzal vedení jednotřídní obecné národní školy s německým vyučovacím jazykem učitel Felix Balzer (* 13.01.1890, čp. 55 Vratěnín - † 17.11.1959), syn Antona a Kathariny Balzer (rozené Eisner) z Vratěnína. Studoval ve Znojmě a v Brně složil v roce 1909 zkoušku dospělosti (maturitu) a v roce 1911 učitelskou zkoušku. Ve školním roce 1909/1910 vyučoval na měšťanské škole ve Vyškově u Brna.&lt;ref&gt;TÜRK, Adolf. Schematismus des deutschen Schulwesens in Mähren: 1910. Brünn: Verlag des Deutsch-mährischen Lehrergeb., 1910. s. 66. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:44d4e325-2da4-4941-8cbe-2960d82b7523&lt;/ref&gt; Jeho manželkou byla Bernhardine Körner (* 02.05.1897), nejmladší dcera pana učitele Ernesta Körnera.&lt;ref&gt;[http://stephanie-duerr.de/rahmen.htm Genealogie: Felix Balzer - Bernhardine Körner]&lt;/ref&gt; V Korolupech bydlel zpočátku v učitelském bytě na čp. 65 a po odstěhování penzionovaného pana učitele E. Körnera do Znojma se přestěhoval do bytu v nové škole. Vzhledem k tomu, že Felix Balzer dosáhl v roce 1940 věku 50 let, lze předpokládat, že do wehrmachtu nenarukoval a na škole vyučoval po celou dobu 2. sv. války.

Ruční práce na škole vyučovala Amalie Körner (* 1888 Korolupy), starší dcera Ernesta Körnera. Zkoušku pro obecnou školu složila v roce 1906 a v roce 1910 pro výuku na měšťanské škole. Od roku 1906 vyučovala ruční práce na škole v Korolupech a v Lubnici.&lt;ref&gt;TÜRK, Adolf. Schematismus des deutschen Schulwesens in Mähren: 1910. Brünn: Verlag des Deutsch-mährischen Lehrergeb., 1910. s. 70. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:d37d7184-272b-420f-8b41-d9866dc25a95&lt;/ref&gt; V roce 1929 vyučovala ruční práce na školách v Korolupech, Lubnici a Chvalaticích.&lt;ref&gt;Seznam národních škol a jejich učitelstva v Československé republice podle stavu ze dne 31. října 1933, Jihlava: Korolupy, s. 409: Korolupy (Kurlupp), p. Uherčice, obecná škola 1: správce školy Balzer Felix, narozen 1890, rok zkoušky z dospělosti 1909, dodatečné zkoušky učitelské 1911; domací nauka Körnerová Amalie, narozena 1888, zkouška pro obecnou školu 1906, zkouška pro měšťanskou školu 1910.&lt;/ref&gt; Jednotřídní obecná škola měla dvě oddělení. V roce 1929 na škole působil též učitelský kandidát Karl Tanzer z Brna (* 1903 Brno), který maturoval v roce 1922 a od roku 1927 vyučoval.&lt;ref&gt;Schematismus des deutschen Schulwesens in Mähren und Schlesien: 1929 : (Stand vom 1. Februar 1929). Brünn: Im Verlag des Deutschen Volksschulverbandes in Mähren, 1929. s. 53. Dostupné také z: https://kramerius.kvkli.cz/uuid/uuid:091ff7ac-a34c-11e5-b082-001b21d0d3a4&lt;/ref&gt;

== Reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>htvspcdbqciilwtd12snbsjqr0amh14</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Německé měšťanské, pokračovací a střední školy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7535</id>
    <revision>
      <id>43554</id>
      <parentid>43553</parentid>
      <timestamp>2021-04-14T21:17:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka Lyalikoff</username>
        <id>4811</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Historie budování */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="24379" xml:space="preserve">== Zimní rolnická škola ve Štítarech ==
[[Soubor:Štítary u školy.JPG|náhled|Štítary, budova bývalé Landwirtschaftliche Winterschule/Zimní zemědělské školy z roku 1899]]
Zimní rolnickou školu / Landwirtschaftliche Winterschule ve [[w:Štitary|Štítarech]] zřídil okresní Německý rolnický spolek [[w:Vranov nad Dyjí|Vranov]] / Deutscher Landwirtschaftlicher Bezirksverein Frain v roce 1899.&lt;ref&gt;Wiener Landwirtschaftliche Zeitung 13. Oktober 1917&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Lidová škola zemědělská Štítary 1945 - 1949&lt;/ref&gt; Podnět k výstavbě rolnické školy vyšel v roce 1897 od vysokoškolského profesora Dr. A. Zoebla z Brna, který tenkrát působil jako I. viceprezident u c. k. moravské Rolnické společnosti / k. k. mähr. Landwirtschafts-Gesellschaft v Brně a zároveň jako inspektor rolnických škol na Moravě. Později zastával post předsedy německé sekce Zemědělské kulturní rady (1898) a od roku 1899 se stal členem moravského Zemského výboru.

=== Historie budování ===
Poprvé přišla řeč na stavbu zimní rolnické školy ve vranovském okrese 22. března 1897 na putovní schůzi vranovského Rolnického spolku ve Štítarech / Schiltern. Podruhé, když na téma „nutného odborného vzdělávání rolníků” promluvil putovní učitel Postelt z Brna na plenární spolkové schůzi ve Vranově 30. května 1897. Jeho přednáška sklidila obrovský úspěch a plenární zasedání hned zplnomocnilo spolkový výbor k podniknutí prvních kroků. Spolkový výbor se na svém sezení 1. srpna 1897 rozhodl, že pokud obdrží na stavbu školy státní a zemské dotace, vybuduje rolnickou školu ve Štítarech, tedy v největší zemědělské obci vranovského okresu. Spolek předpokládal, že tím bude zajištěna i valná část potencionálních studentů.

Vedení spolku se obrátilo na obce, velkostatkáře a spořitelní ústavy s prosbou o finanční příspěvek, přičemž se mu podařilo vybrat celkem 285 zlatých.

* Štítary obec 115 zl.
* Vranov obec 10 zl.
* Čížov obec 5 zl.
* Horní Břečkov obec 10 zl.
* Vracovice obec 20 zl.
* Lančov obec 10 zl.
* Milíčovice obec 10 zl.
* Liliendorf obec 5 zl.
* hrabě W. Daun z Bítova 30 zl.
* Spar- und Vorschussverein Štítary 20 zl.
* Spar- und Vorschussverein Vranov 20 zl.
* Spar- und Vorschussverein Šafov 10 zl.
* Vranovský kontribuční fond 20 zl.

Nejprve vedení spolku zakoupilo ve Štítarech od Thomase Novacka domek čp. 161, který hodlalo zbourat a stavební parcelu následně využít k vlastní stavbě. Potom následovalo podání žádosti u c. k. ministerstva zemědělství a zemského výboru o stavební dotace a finanční příspěvky na údržbu a vybavení. K žádostem spolek přiložil stavební plány a rozpočet na 10 047 zl. 60 kr. Na základě kladného posudku stavebních plánů, zpracovaných hlavním zemským inženýrem Rudolfem Rentälem, odsouhlasil zemský výbor na své schůzi 27. března 1899 Rolnickému spolku Vranov stavební dotaci ve výši 5 000 zl. a k tomu finanční příspěvek 500 zl. na zařízení školy. Státní dotaci povolilo c. k. ministerstvo zemědělství svým rozhodnutím z 25. července 1899 a to v hodnotě 5 000 zl. a udržovací příplatek 500 zl. ročně po dobu pěti let.&lt;ref&gt;Lidové noviny, 28.3.1899, s. 2&lt;/ref&gt;

Po pečlivém prostudování stavebního pozemku však inženýr Rentäl doporučil školu postavit na větším stavebním pozemku a to mimo obec Štítary. Zemědělský spolek následně odkoupil od bratrů ­Andrease, Johanna a Franze Kocholla čp. 99 u Štítar dvě vedle sebe ležící parcely (Zugaben) a od Antona Stolhofera čp. 132 ze Štítar parcelu směrem na Šumvald, každou po 325 zl., tedy dohromady za 650 zl. K tomuto novému pozemku vypracoval inženýr Rudolf Rentäl nové plány a připravil nový rozpočet na 16 850 zl. 72 kr.

Spolkový výbor zvolil 7. června 1899 stavební komisi: Mathias Stolhofer (statkář ze Štítar), Josef Futschik (učitel ze Štítar), Johann Mazinger (statkář a starosta ze Štítar čp. 66), Jgnaz Smetana (hospodský ze Štítar čp. 148), Albrecht Kotzab (tesař, toho času starosta v Liliendorfu), Ernst Czeloth (hospodský a starosta Vranova), Karl Daberger (statkář z Horního Břečkova), Michael Herzig (statkář z Vracovic).&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Mi, 29. November 1899, fejeton s. 1-2&lt;/ref&gt;

Konkurz na stavbu školy vyhráli 18. června 1899: zednický mistr Anton Mach a tesař Albrecht Kotzab, oba z Liliendorfu (dnes Lesná), kteří spolku na danou sumu 16 850 zl. 72 kr. poskytli 5% slevu. K vykolíkování pozemku přistoupila stavební firma 19. června 1899, 20. června se započalo s výkopovými pracemi, 9. července došlo k položení základního kamene. Stavební dohled držel zemský rolnický stavební mistr Julius Raschke z Brna, který zároveň dozoroval ve Znojmě stavbu Ústavu pro nucené práce / Zwangsarbeitsanstalt a Zemědělské školy / Ackerbauschule. Hrubá stavba nové zemědělské školy ve Štítarech byla dokončena 8. listopadu 1899.

Vzhledem k tomu, že po dobu stavby téměř nepršelo a zdivo dobře prosychalo, mohla být stavba 11. listopadu 1899 zkolaudována. Slavnostního posvěcení se ujali 26. listopadu 1899 páter Leopold Lojka, biskupský konsistorský rada, farář a děkan ze Štítar za asistence pátera Ferdinanda Merny, kooperátora taktéž ze Štítar. Slavnostním otevřením pověřil spolek 1. prosince 1899 pana Paula Atareicha, odborného učitele na Zemské rolnické a vinařské škole ve Znojmě.
 
Správou rolnické školy spolek pověřil školní kuratorium složené ze zástupců:
* Karl Werner, c. k. okresní hejtman ze Znojma, zástupce státu, od r. 1912 Franz Bach c. k. okresní hejtman&lt;ref&gt;https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=zwb&amp;datum=19120518&amp;query=%22Zlabings%22+%22Landwirtschaftliche%22+%22Verein%22&amp;ref=anno-search&amp;seite=3&lt;/ref&gt;
* Robert Mayer, člen výboru zemědělského spolku ze Znojma, zástupce moravského zemského výboru
* Ernst Czeloth, starosta Vranova, zástupce moravské Zemské kulturní rady (Landeskulturrat)
* Mathias Stolhofer, starosta Štítar, zástupce Rolnického spolku
* Paul Maresch, ředitel školy

=== Okresní Německý rolnický spolek Vranov ===
Deutscher landwirtschaftlicher Bezirksverein Frain / okresní Německý rolnický spolek Vranov, který se o výstavbu zasloužil, byl založen v roce 1893 a v době školní výstavby čítal 170 členů, spolkový výbor sestával z 12 členů:

* předseda Mathias Stolhofer, starosta a statkář čp. 54 ze Štítar
* místopředseda Vincenz Schopf, hostinský ze Starého Petřína
* zapisovatel Josef Futschik, učitel ze Štítar
* pokladník Ernst Czeloth, starosta, hostinský a řezník z Vranova
* člen výboru Karl Pabst, statkář z Lančova
* člen výboru Joses Koller, statkář ze Šafova
* člen výboru Franz Wohl, statkář ze Stálek
* člen výboru Franz Deckenbach, statkář z Podmyče čp. 10
* člen výboru Michael Herzig, statkář z Vracovic
* člen výboru Karl Daberger, statkář z Horního Břečkova
* člen výboru Jakob Stroh, statkář z Lukova

Člena spolku Karla Stiedla, statkáře z Lančova, vyslal spolek jako delegáta do německé sekce Zemské kulturní rady (Landesculturrath).

=== Sponzoři ===
Na zakoupení památeční mramorové desky přispěli:
* Hugo Steinbrecher, vrchní kontrolor rakousko-uherských bank 5 zl.
* Anton Topitsch, zubař ze Šumvaldu 4 zl.
* Rudolf Timmel, nájemce panského dvora (Hofpächter) „Helenenhof” ze Štítar 3 zl.
* Marie Smetana, hospodská ze Šumvaldu 3 zl.
* Karl Seidl, hospodský ze Šumvaldu 1 zl.
* Ludwig Böhm, ředitel obecné školy ze Štítar 1 zl.
* Konrad Wildhage, Privatus&lt;ref&gt;Als Privatier, auch Privatus und weiblich Privata bzw. Privatière, gilt allgemein eine Person, die finanziell so gut gestellt ist, dass sie nicht darauf angewiesen ist, zur Deckung ihrer materiellen Bedürfnisse einer Erwerbstätigkeit nachzugehen, unabhängig davon, wie sie zu dem Vermögen gekommen ist. Der Privatier bezieht keine Unterstützung vom Staat und bezahlt sämtliche Steuern und sonstige Abgaben selbst.&lt;/ref&gt; ze Šumvaldu 2 zl.
* Kristoff, c. k. důlní rada ze Šumvaldu 2 zl.
* Karl Bayer, nadučitel ze Štítar 2 zl.
* Gustav Krepler, revírní ze Šumvaldu 2 zl.
* Josef Waldam, revírní ze Štítar 2 zl.
* Gustav Witz, nájemce panského dvora ze Šumvaldu 5 zl.
* zaměstnanci železniční zastávky Šumvald-Vranov 4 zl. 80 kr.

Cihly na pilíře plotu dodali:
* Liborius Nachtnebl ze Znojma, majitel cihelny ve Štítarech, 700 cihel
* Ignaz Smetana ze Štítar, 300 cihel
* Johann Mazinger ze Štítar, 100 cihel
* Andreas Nachtnebl, ze Štítar, 100 cihel
* cihelna z Malých Tasovic (Swoboda &amp; Cvmp.), 500 cihel

A některé bezplatné práce odvedli:
* Anton Mach, zednický mistr
* Albrecht Kotzab, tesař

Slavnosti zabudování památeční desky, jako položení posledního stavebního kamene, se zúčastnila široká veřejnost ze Štítar a okolí, podpisy mnohých účastníků se nalézaly na vložené památeční listině.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Do, 30. November 1899, fejeton s. 1-2&lt;/ref&gt;

=== Školní rok 1899/1900 ===
První školní rok nezačal příliš slavně. Škola otevřela až 1. prosince, takže se nepřihlásil dostatečný počet zájemců. Z deseti uchazečů během školního roku většina onemocněla na žloutenku nebo do školy nedocházeli kvůli epidemii záškrtu. K tomu nastala drastická zima se spoustou sněhu, takže žáci ze vzdálenějších obcí se do školy nemohli dopravit.

Vedle výuky náboženství (Religion), německého jazyka (Deutsch), matematiky (Rechnen), zeměpisu (Geographie), fyziky (Physik), chemie (Chemie), botaniky (Botanik), zoologie (Zoologie), pěstování rostlin (Pflanzenbau), chovu dobytka (Thierzucht) a účetnictví (Buchführung) probíhala na škole také praktická řemeslná výuka (Handfertigkeitsunterricht):

* Kolářské práce (Wagnerarbeiten): výroba dřevěných kůlů (Baumpfählen), kolíků (Werkzeugstielen), džberů (Kuebeln) a hrábí (Rechen), loukotí (Pflugradspeichen), cepů (Dreschflegeln), žebřin k vozům (Wagenleixen), dřevěných palic (Stößeln), vojů (Wagenwage), verpánků (Schnitzbank), sněžných pluhů (Schneepflug), žebříků ke stromu (Baumleiter) atd.
* Košíkářství (Korbflechtarbeiten): výroba bramborových košíků (Erdäptelkörbe)

Německá sekce Zemské kulturní rady udělila 10 žákům stipendium v hodnotě 10 korun: Karl Fleischer, Johann Hadamofsky, Martin Kisling, Josef Kubak, Johann Nachtnebel, Karl Pittinger, Franz Schund, Rudolf Simroth, Libor Steppan, Johann Till. C. k. ministerstvo zemědělství škole udělilo ještě příspěvek na vybavení učebními pomůckami v hodnotě 500 korun.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Sa, 1. September 1900, s. 1-2&lt;/ref&gt;

=== Slavnost na konci školního roku 1906/1907 ===
Program závěrečných slavností probíhal na škole každý rok obdobně, v roce 1907 se konala 7. května. Započala v 8.00 h ráno školní mší, kterou kvůli onemocnění děkana A. Prochasky sloužil kooperátor I. Heinzel a která jako vždy končila císařskou hymnou. V 9.00 h pokračoval program v budově školy, kde ředitel školy pan Maresch přivítal hosty a zástupce úřadů a institucí: c. k. místodržitelského radu K. Wernera (k. k. Statthaltereirat K. Werner), předsedu vranovského Rolnického spolku M. Stohlhofera, zástupce obecního představenstva a školní rady ze Štítar v čele se starostou Z. Nachtnebelem a ostatní hosty. Následoval přednes básně od Christiana Morgensterna „Der Säemann&quot; (Rozsévač) žákem L. Soukoppem z Korolup.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Der Säemann''': [[w:Christian Morgenstern|Christian Morgenstern]]

Durch die Lande auf und ab

schreitet weit Bauer Tod;

aus dem Sack um seine Schulter

wirft er Keime ohne Zahl.

Wo du gehst, wo du stehst,

liegt und fliegt der feine Staub.

Durch die unsichtbare Wolke

wandre mutig, doch bereit!

Durch die Lande auf und ab

schreitet weit Bauer Tod;

aus dem Sack um seine Schulter

wirft er Keime ohne Zahl. 
|}

Ředitel školy přečetl závěrečnou školní zprávu za uplynulý 8. školní rok, který probíhal s jedním kurzem a 12 žáky. Žáci absolvovali dvě exkurze: na statku „Helenenhof” pana R. Timmela a v cukrovaru v Hrušovanech. Vzhledem k tomu, že zemřel starosta Vranova pan E. Czeloth, nahradil jeho místo ve školním kuratoriu nájemce panského Helenina statku R. Timmel a to v roli zástupce německé sekce Zemské kulturní rady. Ředitel školy krátce promluvil k absolventům, žák I. Pasauer z dolnorakouské obce Hostes přednesl projev „Die Liebe zur Heimat&quot; (Láska k vlasti) a nakonec žák Fr. Stagel ze Štítar poděkoval pedagogickému kolektivu a školnímu kuratoriu.

C. k. místodržitelský rada Karl Werner vyzvedl důležitou úlohu rolnické školy na jihozápadě Moravy, „''kde moderní zemědělství čeká hodně práce a kde ještě nedávno škola bojovala s malým počtem uchazečů a nezájmem zemědělců''”. Nakonec se chopil rozdávání vysvědčení, z 12 žáků obdrželo 7 žáků vysvědčení s vyznamenáním (Vorzugszeugniss). Celou slavnost ukončila prohlídka učebních pomůcek a školní zahrady.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Sa, 18. Mai 1907, s. 3&lt;/ref&gt;

=== Škola v Československu ===
Zimní rolnická škola ve Štítarech se potýkala po celou dobu s malou účastí (10-15 studentů) a zejména během první světové války počet uchazečů ještě poklesl. Po vzniku Československa se objevil již na začátku září roku 1919 v Lidových novinách obsáhlý článek českých přísedících Zemského výboru v Brně s názvem: „Zrušte zbytečné německé hospodářské školy.”

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| „''Zrušením ovocnářsko-vinařské školy v Mikulovicích se Němcům pranic neublíží, vždyť mají vinařskou školu ve Znojmě. Štítarská musí bezpodmínečně zmizet. Takové nedochůdče není života schopno. A Němcům na jihu Moravy stačí úplně jedna zimní hospodářská škola...Bude aktem naprosté spravedlnosti, když zemský výbor moravský uvedené čtyři školy v jižní Moravě zruší (míněny školy v Mikulově, Štítarech, Pohořelicích, Modřicích) a peníze na ně vynakládané účelněji jinak použije. Budov škol těch možno mnohem účelněji a v zájmu všeobecném — snad nejlépe pro české školy — užíti. Caveant consules — čeští přísedící zemští! (Lidové noviny, úterý 9.9.1919 v Brně, s. 1)''”
|}

O rok později, tedy na začátku září 1920, zesílil tlak Národní jednoty pro jihozápadní Moravu (NJJZM) a její předseda Jan Máša se v Lidových novinách rozhořčoval nad rozhodnutím ministerstva zemědělství, které zamítlo žádost moravského Zemského výboru o zřízení českých zimních hospodářských škol v Novém Jičíně, Uh. Hradišti, Hrotovicích, Brněnských Kloboukách, Val. Kloboukách, Konici, Mor. Krumlově, Olešnici, Židlochovicích a po jedné hospodyňské škole na jižní, severní a severovýchodní Moravě a uváděl, že na Moravě bylo ve školním roce 1919/1920: „''dvě střední hospodářské školy, tři rolnické, jedna rolnicko-vinařská, střední lesnická, mlékařská, lnářská, ovocnářská, pomologický ústav, hospodářsko-zelinářská, čtyři hospodyňské, 30 zimních a hospodářsko-zelinářských a ke splnění tužeb potřebuje NJJZM ještě 33 zimních hospodářských škol a některé školy odborné.”'' Přestože ve školním roce absolvovalo zimní hospodářskou školu ve Štítarech 26 studentů, Národní jednota pro jihozápadní Moravu znovu poukazovala na zbytečnost německých zimních hospodářských škol ve výše zmíněných obcích a operovala útlakem Moravy a zbytečným mrháním financí.&lt;ref&gt;Lidové noviny, 14.9.1920, s. 1&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|„''Máme zbytečnou školu v Pohořelicích, v Modřicích, v Mikulově aj. A na tyto naše ministerstvo platí podpory (Mikulov 2000 korun, Pohořelice 1000 korun, Štítary 1000 korun, Modřice 1000 korun atd.) ročně. Tak vypadá ta vládní pražská přízeň k naší Moravě. Tento postup ministerstva zemědělství si na Moravě nemůže zemědělství dáti líbiti a bude na něm i na zemském výboru moravském, aby se docela jasně a po moravsku řeklo, že si sebou zahrávati nedá, jenom proto, že snad v Čechách se ve stejném tempu hodně opozdili, anebo proto, že se blaničtí rytíři dosud neprobudili.&lt;ref&gt;Lidové noviny, 14.9.1920, s. 1&lt;/ref&gt;''” 
|}

Národní jednotě pro jihozápadní Moravu se sice nepodařilo docílit zrušení zimní hospodářské školy a využít budovu pro nově zřízenou českou obecnou menšinovou školu, ale zato značně rozdmýchat národnostní poměry mezi tamními Čechy a Němci. Předseda Jan Máša nepřestával na zimní hospodářskou školu útočit a označoval ji za účelové hnízdo sporů. Čeští „hraničáři” dosáhli tak aspoň v obci zrušení pomníku císaři Josefu II. a z rozhodnutí okresní politické správy ve Znojmě musela být socha odstraněna. Místní hasičský sbor umístil sochu v budově hasičské zbrojnice. Při odstraňování sochy se štítarští Němci semkli v tábor lidu s demonstrativním pohřebním průvodem, při kterém promlouvali ředitel hospodářské školy Alois Mayer s učitelem Fabinim. Celkem dvacet osob skončilo společně s oběma pedagogy na 5 až 14 dní ve vězení za protistátní projevy a pobuřování.&lt;ref&gt;Lidové noviny, 10.8.1923, s. 5&lt;/ref&gt; Situace v obci se značně vyostřila.&lt;ref&gt;Lidové noviny, 4.7.1923, s. 1&lt;/ref&gt;
 
Dne 15. srpna 1923 se konala ve Štítarech schůze tamního německého turnerského spolku, kterou zahájil předseda Smetana (hostinský) a hlavní proslov pronesl ing. Kremser, vydavatel a redaktor brněnského listu „Verständigung” (Porozumnění), který káral politiku německých stran a doporučoval porozumění s Čechy. Po něm promluvil ředitel německé zemské hospodářské školy ve Štítarech Alois Mayer, který prohlásil, že Češi a Němci ve Štítarech vždy spolu dobře vycházeli a zdůraznil, že se německá hospodářská škola od převratu setkávala vždy s takovou ochotou československých úřadů, jako nikdy dříve. Ke konci schůze byla přijata rezoluce:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| „''Jsme pro poctivé dorozumění mezi Němci o Čechy a pokládáme za povinnost každého Němce, takové dorozumění ze všech sil podporovati, poněvadž nyní vidíme, že němectví v českých zemích může se udržeti jen vlastními silami, a proto zavrhujeme ze zásady každou další politiku bez cíle a plánu, která nemůže národu nic prospěti. Litujeme, že události špatně pochopené poslední doby v naší obci mohly dáti podnět k tomu, aby se zkalil dobrý poměr mezi Čechy a Němci, doufáme však, že dnešní náš projev je sto odstraniti nastalé nedorozumění. Předpokládáme, že Čechové nezazlívají selskému obyvatelstvu, že císaři Josefu II. jako osvoboditeli sedláků od poddanství zachovávají dobrou vzpomínku, uznáváme však také, že Čechům nemůže býti lhostejné, když sudetští Němci doporučují uctívati Josefa II. jako germamnisátora a zneužívali ho takto k dalšímu rozdmýchávání národnostní nenávisti. (Lidové noviny, 24.8.1923, s. 3)''”
|}

Jednoletá zimní hospodářská škola ve Štítarech poskytovala také bezplatné poradenství, zajišťovala putovní přednášky, kurzy, exkurze a potřebné posudky či právnické poradenství. V roce 1937 byla na popud ministerstva zemědělství zřízena německá Okresní hospodářská rada (Bezirkswirtschaftsberatungskollegium), která ze svého středu zvolila desetičlenné představenstvo. Výkonnými orgány se pak staly dvouletá hospodářská škola ve Znojmě a jednoleté školy ve Štítarech a Oblekovicích (Oblas).&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, 13.02.1937, s. 4&lt;/ref&gt;

== Měšťanská škola ve Vranově ==
V roce 1906 podala školní rada ve Vranově nad Dyjí žádost o zřízení chlapecké měšťanské školy. Žádosti zemská školní rada v Brně vyhověla a ještě téhož roku město otevřelo v nové budově obecnou a trojtřídní chlapeckou měšťanskou školu (Volks- und Bürgerschule). Po vzniku Československa vydala zemská školní rada roku 1922 nové rozhodnutí a dosavadní chlapeckou školu mohly navštěvovat i dívky. Čeština se vyučovala formou nepovinného předmětu.&lt;ref&gt;Frain a.d. Thaya (Vranov nad Dyji), www.suedmaehren.eu&lt;/ref&gt; V roce 1909 přibyla při měšťance živnostenská pokračovací škola (Gewerbliche Fortbildungsschule).

== Měšťanská škola ve Slavonicích ==
Ve [[w:Slavonice|Slavonicích]] otevřeli dívčí i chlapeckou měšťanskou škola a dvoutřídní pokračovací průmyslovou školu s přípravkou v roce 1898 (Gewerbliche und kaufmännische Fortbildungsschule).

== Znojmo ==
[[Soubor:PlauBurgMuseum120-Schulbuch.jpg|náhled|Učebnice základní geometrie kolem roku 1900 (Schulbuch Elementar-Geometrie)]]
* Zemská reálka (Landesoberrealschule) založená roku 1869, reformní reálné chlapecké a dívčí gymnasium, škola se rekrutovala ze zrušeného jezuitského gymnasia z roku 1773

V roce 1914 se konaly ústní maturitní zkoušky na c. k. státním gymnáziu za předsednictví c. k. zemského inspektora a vládního rady Karla Rittera z Liberce (Reichenbach) od pondělí 13. do 14. července odpoledne. K maturitám bylo připuštěno všech 19 abiturientů: 6 absolvovalo s vyznamenáním - Wilhelm Bernhart z Bruck a. d. Leitha (Dolní Rakousy), Oskar Dostal z Karlshofu/Karlov (Čechy), Karl Köck z Unt.- Halb (Dolní Rakousy), Josef Leinberger z Chwallatitz/Chvalatice, Josef Paulik z Mannsbergu/Mannsberk a Othmar Schürer Ritter von Waldheim z Vídně. Maturitní vysvědčení obdrželi dále: Robert Czizek ze Znojma, Richard Dworzak z Kirhau/Krhov, Karl Fischer z Enzersdorfu (Dolní Rakouy), Rudolf Haase ze Znojma, Karl Jonasch z M.-Budějovic, Viktor Kloiber z Drosendorfu (Dolní Rakousy), Richard Kohn z M.-Budějovic, Rudolf Lichtenstettiner ze Schwarzau im Gebirge (Dolní Rakousy), Heinrich Nader z Pumlitz/Bohumělice, Josef Pöhlmann z Laa a. d. Thaya, Walter Schidlo z Jemnice, '''Konrad Soukopp z Korolup''' a Julius Wagner z Schömitz/Šumice.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, Mi, 15. Juli 1914, s. 6&lt;/ref&gt;

* Rolnická vinařská škola (Landesacker- und Weinbauschule) z roku 1868 pro vyškolení odborníků v oblasti pěstování révy a výroby vína
* Státní odborná keramická škola (Staatsfachschule für Tonindustrie und verwandte Gewerbe) při závodě na výrobu keramiky Ditmar z roku 1872. V roce 1920 byla přeložena do Karlových Varů.
* Německá chlapecká měšťanská škola (Knabenbürgerschule) z roku 1885/86 a druhá z roku 1911
* Německá dívčí měšťanská škola (Mädchenbürgerschule) z roku 1870 vznikla z původní vyšší dívčí školy německé založené roku 1865
* Soukromá hospodářská škola pro dívky (Fachschule für Frauenberufe) z roku 1887, v roce 1891 získala právo veřejnosti. V roce 1918 ji nahradila německá odborná škola pro ženská povolání, nejprve fungovala privátně a od roku 1923 s veřejným právem.
* Vyšší dívčí lyceum (Mädchenlyzeum) z roku 1905/1906, vyučovalo se jazykům (němčina, francouzština a angličtina), zeměpisu, historii, přírodopisu, aritmetice, geometrii, fyzice, chemii, mineralogii, kreslení a krasopisu, poo absolvování lycea se dívkám otvírala cesta ke studiu na filozofické fakultě, na dívčích ústavech pro učitelství pro obecní a měšťanské školy, učitelství pro stenografii, ke studiu farmacie nebo mohly rovnou nastoupit jako úřednice v poštovní službě, ve školním roce 1921/1922 byl ústav uzavřen a dívky přecházely na znojemské německé reálné gymnasium.
* Městská hudební škola (Städtische Musikschule) z roku 1857

== Reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>kkpnpvatyggejy7a9c6scqjboj4833b</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Nejstarší historie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7536</id>
    <revision>
      <id>45812</id>
      <parentid>41391</parentid>
      <timestamp>2022-06-04T04:07:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="59338" xml:space="preserve">== Založení Lubnice a první zmínky o Korolupech ==
[[w:Jindřich Korutanský|Jindřich Korutanský]] propustil z léna do dědičné držby [[w:Bítov (hrad)|hrad Bítov]] a jeho panství [[w:Rajmund z Lichtenburka|Raimundovi z Lichtenburka]] v roce 1307 a z listiny z roku 1331 se dozvídáme, že [[w:Bítovští z Lichtenburka|páni z Bítova]] darovali bítovskému purkrabímu Bohuňkovi, jednomu ze svých vazalů, tři lány u ''Hafnerluden'' / Lubnice, které pak Bohuněk se svolením Raimundových synů [[w:Smil z Bítova|Smila]] a [[w:Čeněk z Bítova|Čeňka]] prodal toho času purkrabímu na hradě [[w:Frejštejn|Frejštejně]] ''Konrádovi'' a jeho ženě ''Budislavě''.&lt;ref&gt;Urkunden zur Geschichte Mährens, ed. Chlumecky, 1854 (Google data) CDXIV. , in: monasterium.net, [http://monasterium.net/mom/UrkundenMaehren/0eb0ad3c-8ea1-49fd-abf0-9bd9f6091db9/charter Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae - Urkundensammlung zur Geschichte Mährens, Nr. CDXIV., S. 388], Smil und Čenek von Lichtenburg erklären, dass ihr Burggraf zu Vöttau die ihm zu Hafnerluden gegebenen 3 Lehen an Konrad Burggraf zu Freinstein verkauft habe. Montag in der ersten Fastenwoche 1331.&lt;/ref&gt; Konrád pak společně s bratrem Seidlinem (''Zeydlino et Conrado de Schichlbach'') ke zmíněným třem lánům přikoupili do dědičné držby na výsluze pánů z Trnavy / Thürnau ves Lubnici (''Lubnycz''), tehdy po zemřelém ''Bernhardu'' ze [[w:Slavíkovice (okres Třebíč)|Slavíkovic]] (''Laukowitz'', nyní Slavíkovice), jednom z potomků vladyků s erbem tří leknínových lupenů.&lt;ref&gt;[http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&amp;action=jdi&amp;cat=7&amp;bookid=171&amp;page=11&amp;action_button.x=16&amp;action_button.y=15&amp;action_button=%21 MZD 1 Brno, s. 11, č. 206]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Vladykové z Loukovic (nyní Slavíkovic) byli potomky snad v roce 1265 zmiňovaného Winharda z Loukovic. Winhard z Loukovic (neboli ze Slavíkovic), jež se připomíná roku 1265, byl pravděpodobně potomkem Oldřicha z Loukovic (z Budče, erbu tří leknínových lupenů) a ve 14. století jsou doloženi vladykové ze Slavíkovic. K těm patřil Bernhard ze Slavíkovic (r. 1349), který po sobě zanechal vdovu Jitku. Táž Jitka s věnem 100 hřiven na Slavíkovicích pak prodala Lubnici s mlýnem za 150 hřiven Seidlinovi a Konrádovi ze Sichelbachu. V roce 1376 zapsal Vilém ze Slavíkovic (zvaný „Sophcze“) na dvoru a tvrzi ve Slavíkovicích své manželce Geruši 60 kop na dvoru a tvrzi. Jeho syn Bernard přijal roku 1409 na spolek Reinharda z Pohnaní u Mladé Vožice, svého strýce po matce. In: CDM III, s. 377, č. 374&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;PLAČEK, M.: Rakouský rod, s. 83, p. 19; PILNÁČEK, J.: Staromoravští rodové, s. 26; s. 83.&lt;/ref&gt; Bernhard po sobě zanechal vdovu Jitku (''Jutca de Laucwycz Relicta''), která výše zmiňovaným bratrům ''ze Sichelbachu'' v roce 1350 prodala za 150 hřiven část dědictví po svém choti a to ves [[w:Lubnice|Lubnici]] s mlýnem.&lt;ref&gt;ZDB I (MZD 1 Brno), s. 11, č. 206; s. 11, č. 208&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;S pány z Trnavy byli spřízněni i páni z Myslibořic, kteří založili kapli sv. Máří Magdalény a pravděpodobně i dalešický klášter, jehož převorkou byla v roce 1321 a 1331 jmenována Juta. V roce 1303 darovala tamní dalešické řeholi sv. Augustýna Jitka z Hodic ves Stančice (zaniklá ves u Opatova nedaleko Brtnice). V kapli sv. Máří Magdaleny se nacházel erb se třemi leknínovými listy (Zikmunda z Myslibořic)In: Vlastivěda moravská - Znojemský kraj - Hrotovský okres, Dějiny Dalešic.&lt;/ref&gt;

=== Rytíři ze Sichelbachu ===
Rytíři ze Sichelpachu / Sichelbachu měli podle J. Pilnáčka v erbu trojzubec či vidlici na chytání úhořů. Predikát tohoto rodu je odvozen od dolnorakouské vsi Sichelbach (u Kirchstetten).&lt;ref&gt;SEDLÁČEK, A.: Atlasy erbů a pečetí I, s. 532; TÝŽ: Atlasy erbů a pečetí IV, s. 212; PILNÁČEK, J.: Staromoravští rodové, s. 336&lt;/ref&gt; V roce 1290 je zmiňován Oldřich ze Sichelbachu (Ulrich von Sicherbach / ''Nos Vlreich de zicherpach'')&lt;ref&gt; [http://monasterium.net/mom/BenedictinerStiftesSeitenstetten/9d0d67a8-5de0-4434-83cc-096f06dcc02e/charter Ulrich ze Sichelbachu] a Konrád, farář ze vsi Böheimkirchen&lt;/ref&gt;, v roce 1303 Fridprecht ze Sichelbachu (se stejně zvaným synem) a jeho bratr Seifrid ze Sichelbachu,&lt;ref&gt;Fridprecht ze Sichelbachu, jeho syn Fridprecht a Fridprechtovů bratr Seifrid ze Sichelbachu ([http://monasterium.net/mom/StPCanReg/1303_IV_24/charter ich Fridprecht von Sicherpach und Fridprecht mein sun und Seifrid mein prueder von Sicherpach])&lt;/ref&gt; v roce 1325 bratři Leutwin a Otto ze Sichelbachu, jejich strýc Seifried ze Sichelbachu, sestry Offmein a Agnes,&lt;ref&gt;[http://monasterium.net/mom/StPCanReg/1325_III_12/charter Leutwin a Otto ze Sichelbachu], jejich strýc Seifried ze Sichelbachu, sestry Offmein a Agnes&lt;/ref&gt; v roce 1328 Leutwin a Otto ze Sichelbachu a jejich synovci,&lt;ref&gt;[http://monasterium.net/mom/StPCanReg/1328_II_05/charter Dietmar, Peter a Stephan], bratři „von Chorphaym”&lt;/ref&gt; v roce 1350 na moravském území bratři Seidlin a Konrád ze Sichelbachu,&lt;ref&gt;[http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&amp;action=jdi&amp;cat=7&amp;bookid=171&amp;page=11&amp;action_button.x=16&amp;action_button.y=15&amp;action_button=%21 MZD 1 Brno, s. 11, č. 206]&lt;/ref&gt; v roce 1357 Albero ze Sichelbachu,&lt;ref&gt;[http://monasterium.net/mom/StPCanReg/1357_III_08/charter Albero ze Sichelbachu]&lt;/ref&gt; v roce 1364 Seifried ze Sichelbachu a jeho manželka Elein (''Seyfrid der Sicherpekch, ich Elein sein hausvrowe''),&lt;ref&gt;[http://monasterium.net/mom/StPCanReg/1364_XI_25.1/charter Seifried ze Sichelbachu a jeho manželka Elein] (Seyfrid der Sicherpekch, ich Elein sein hausvrowe) prodávají pole po příbuzných jménem Dietreich, Rueger a Seyfrid&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;V roce 1351 [http://monasterium.net/mom/AT-StiAHe/StAndraeCanReg/1351_I_06/charter Heinrich Chlingenprunner ze Sichelbachu] in: monasterium.net&lt;/ref&gt;

V roce 1360 se ''Seidlin ze Sichelbachu a na Lubnici'' spolčil s Henslinem z Vydří. Henslin i Seidlin patřili ke klientele [[w:Páni z Hradce|pánů z Hradce]]. Henslin v roce 1358 zakoupil za 46 kop od Radslava z Vydří tamní dvůr, na kterém zapsal své manželce Kláře 40 hřiven. Z důvodu nového sňatku se ''Seidlinovou sestrou Dorotou'' se Henslin se svým švagrem dohodl na společné držbě majetku. Rod rytířů ze Sichelbachu a z Lubnice navázal pravděpodobně příbuzenské vztahy také s vladyky na [[w:Police (okres Třebíč)|Polici]] (erbu tří makovic či výhonků). V roce 1365 zapsal Tvoch z Police své manželce Elišce (''Twocho de Policze Elscze uxori sue'') věno šest hřiven příjmu na Polici a v roce 1368 prodal Seidlinovi z Lubnice jeden a půl lánů s mlýnem, pouze tři louky z tohoto zboží si ponechal.&lt;ref&gt;ZDB III, s. 32, č. 267; s. 42, č. 528; ZDB IV, s. 57, č. 253; ZDB VI, s. 139, č. 692; CDM IX, s. 110–111, č. 137; MZD 1 Brno s. 61/505, č. 333 a též s. 74/505, č. 25&lt;/ref&gt;

Seidlin s Henslinem se snažili expandovat i v roce 1369. U [[w:Staré Hobzí|Starého Hobzí]] zakoupili od Heřmana z Hradce za 132 kop ves [[w:Vnorovice|Vnorovice]] s mlýnem a dvůr v [[w:Lipnice (Český Rudolec)|Lipnici]]. Při další majetkové transakci je již zmíněna ves [[w:Korolupy|Korolupy]]. Z listiny datované 12. prosincem roku 1371 se dozvídáme, že [[w:Jan Jindřich|markrabě Jan]] učinil Petra Hechta z Rosic, toho času purkrabího na Frejštejně, poslem deskových vkladů Jindřicha z Hradce, a to vsi [[w:Lomy (okres Třebíč)|Lomů]] Mikuláši / Niklasovi ze Slavonic, jemnickému měšťanovi, vsí Chrlop (Korolup) a [[w:Mešovice|Mešovic]] Seydlinovi z Lubnice a vsi [[w:Radkov (okres Jihlava)|Radkov]] Vlkovi z Radkova.&lt;ref&gt;Roku 1369 zapsala Anna, vdova po Žibřidovi z Radkova (''Syfridi de Radkow''), věno Menhartovi z Hradce. MZD 1 Brno, 80/505, č. 180. Nabízí se otázka, zda ''Syfridus'' nepatřil k rodu rytířů ze Sichelbachu. Roku 1366 se uvádí se syny Bohuňkem, Ondrušem a Pechou. In: Josef Pilnáček: Staromoravstí rodové (Bömische Adels-Geschlechter), s. 478&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Stavovské listiny, výtah z katalogu Dr. Mojmíra Švábenského, (1212) 1310 - 1847, s. 18 č. 84&lt;/ref&gt; V roce 1373 proběhl zápis do zemských desek, kdy Jindřich z Hradce nechal rytíři Seidlinovi (''nobilis Zeydlino de Lubnycz mility'') a Henslinovi z Vydří intabulovat dva lány v Chrlopech a u Mešovic dvorec nazývaný „Holdenobsky” (''curia in Chirlobw'').&lt;ref&gt;MZD 1 Brno, s. 102/505, č. 14, rok 1373&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Henslin zapsal v roce 1376 a 1379 své choti Dorotě také věno na poplužním dvoře, lánu lesa a rybníku „Blahutův stav”. Jeho třetí manželkou byla Bětka, příbuzná Přibíka z Pečína, které na Vydří zapsal věno. V roce 1381 vešel ve spolek s Bohuňkem z Jemničky. V roce 1387 Henslin převedl Bětčino věno z Vydří na Lipnici, k čemuž dal souhlas Bětčin bratr Jeník, farář ze Žernotic. Majiteli Kostelního Vydří Adamovi Kadalicovi z Řečice prodal ve Vydří tři popluží s lesy a rybníky (ZDB I, s. 9, č. 163; ZDB III, s. 32, č. 264; ŠIMŮNEK, R.: Minoritský klášterní kostel, s. 29 a s. 32-33. ZDB III, s. 32, č. 264-265; s. 41, č. 502; ZDB V, s. 80, č. 170; ZDB VI, s. 102, č. 14; s. 114, č. 247; s. 138, č. 665; s. 148, č. 861; ZDB VII, s. 159, č. 86; s. 179, č. 534-535; ZDB VII, s. 187, č. 673; CDM IX, s. 250-251, č. 335).&lt;/ref&gt;

=== Seifried a Bohuslava z Hafnerluden ===
V roce 1372 je zmiňován další z členů rodu ze Sichelbachu a to Seifried z Hafnerluden / Lubnice s chotí Bohuslavou.&lt;ref&gt;V roce 1364 je v pramenech augustiniánského kláštera v [[w:Sankt Pölten| St. Pöltenu]] zmiňován jistý Seifried ze Sichelbachu s chotí Elein (Seyfrid der Sicherpekch, ich Elein sein hausvrowe). V roce 1406 a 1408 v Lubnici uváděná Elena (či Helena) tak mohla být jeho blízkou příbuznou (snad i dcerou) [http://monasterium.net/mom/StPCanReg/1364_XI_25.1/charter Seifried ze Sichelbachu a jeho manželka Elein]&lt;/ref&gt; Seifried sídlil na zdejší tvrzi, která byla zbudována pravděpodobně na oněch Konrádem zakoupených třech lánech (''drei Lehen dacz Hafnerluwen'') a které v roce 1493 propustil Půta z Lichtenburka z léna, v roce 1501 i s tvrzí zakoupil Lipolt z Krajku (''tvrz v Lubnici se třemi lány a se třemi podsedky'').&lt;ref&gt;Moravské zemské desky II. 1480-1566. Kraj Brněnský. Kniha XVII. z let 1496-1506, str. 103, č. 132. Moravské zemské desky II. 1480-1566. Kraj Brněnský. Kniha XVII. z let 1496-1506, str. 108, č. 156.&lt;/ref&gt;

Dne 28. října 1372 ztvrdil rytíř Seifried (''Syfridus miles de Hafnerluden'') se svou ženou Bohuslavou na své tvrzi v Lubnici (''castro nostro Hafnerluden''), že z povolení [[w:Jan IX. ze Středy|olomouckého biskupa Jana]], [[w:Opatství Geras|jerušského opata]] Wilhelma a [[w:Kostel svatého Jakuba Většího (Vratěnín)|vratěnínského faráře]] Mathiase zřídil ve vsi ''capelle'' sv. Jiří a sv. Kateřiny, k tomu obdaroval farní kostel ve Vratěníně oltářem sv. Petra a nadal jej i jedním kaplanem, jehož první prezentaci si Seifried vyhradil pro sebe, ty další pak přenechal faráři ve Vratěníně. Příjem kaplana měl být zajištěn vinicí na kopci ''Heiligenland'' ve vsi [[w:Retzbach (Dolní Rakousy)|Oberretzbach]] (Dolní Rakousko) a 6 kopami pražských grošů, dále jednou ročně na sv. Jiří a sv. Michala 4 groši z úroku. Za to měl kaplan za života donátora sloužit o pondělích a sobotách mši v lubnické kapli a třikrát týdně u oltáře sv. Petra ve Vratěníně, po Seifriedově smrti odsloužit mši za donátora a jeho celou rodinu každou sobotu v lubnické kapli.

Kapli a oltář sv. Petra, u kterého měla být po smrti donátora celebrována mše čtyřikrát týdně, nadal úrokem 3 kop pražských grošů z mlýna Újezd (''Vgesd'') a ze dvou tamních lánů 80 groši, ze dvou polí ve vsi Korolupy (''villa Chirlup'') 2 kopami bez 16 grošů, polovina byla splatná na sv. Jiří a druhá půle na sv. Michala. V případě, že by kaplan vynechal celebrování mše bez udání pádného důvodu, bylo jeho povinností odevzdat faráři ve Vratěníně ze svého příjmu 7 vídeňských feniků, které měly být použity výslovně pro obdarování chudých. Kaplan měl také o vysokých svátcích (Vánoce, Velikonoce, Svatodušní svátky, posvícení atd.) vypomáhat faráři ve Vratěníně, nebyl však povinen sloužit slavnostní mše a nepožíval žádné z práv vyhrazených farnímu faráři.&lt;ref&gt;Geras, Stiftsarchiv Urkunden (1188-1992) 1372 X 28, in: monasterium.net, [http://monasterium.net/mom/AT-StiAGe/Urkunden/1372_X_28/charter 1372 Oktober 28, Hafnerluden, Schloss]&lt;/ref&gt;

== Lubnická država v druhé generaci ==
V roce 1372 tak můžeme s jistotou hovořit o lubnické državě, jejímž správním centrem byla ves Lubnice s tvrzí a kaplí, na níž seděl Seifried s Bohuslavou. Seifreid dále disponoval mlýnem Újezd s příslušenstvím, jakož i polnostmi u Korolup. Dvorec, lubnický mlýn a další mlýn od Tvocha z Police, dále ves Mešovice s dvorem (Holdenovsky) u Korolup a ves Vnorovice byly ve společném držení Seidlina a Henslina.

=== Bohuš z Lubnice ===
Bohuš z Lubnice (též z [[w:Bělčovice|Bělčovic]] a z [[w:Bačkovice|Bačkovic]]), erbu jeleního parohu, se po vsi psal v roce 1376, kdy společně se Seidlinem koupil ves Bělčovice se sedmi lány a osmi poplužími od Hojka (Vojek) z [[w:Ústrašín (tvrz)|Ústrašína]] a jeho choti Anny, dcery Markvarta z Biskupic a z Police.&lt;ref&gt;PILNÁČEK, J.: Staromoravští rodové, s. 256; SEDLÁČEK, A.: Českomoravská heraldika II, s. 49.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Podle Jemničky u Jemnice se jistý Bohuněk, kterého přijal Henslin z Vydří v roce 1381 na spolek na všechen svůj majetek. V roce 1385 prodal Bohuněk Matras Ondřejovi z Menhartic poplužní dvůr v Jemnici (ZDB VI, s. 148, č. 861; ZDB VII, s. 165, č. 245; s. 205, č. 1027)&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;MZD 1 Brno, s. 113/505, č. 231&lt;/ref&gt; Je otázkou, zda ze stejného rodu s erbem jeleního parohu nepocházela i Seifriedova choť Bohuslava z Lubnice. Bohušovou chotí byla Dorota, dcera Elišky z [[w:Pálovice|Pálovic]], která své dceři v roce 1378 zapsala 100 hřiven grošů věna na Pálovicích a Bohuš své choti Dorotě na tvrzi a dvorci v Bělčovicích úrok jedné kopy ročně. V roce 1385 získal od Smila z Police (synovec Magdalény / Margareth z Našiměřic) tři díly Bačkovic a začal používat predikátu po této vsi. V roce 1390 obdržel Bohuš od Filipa z Lubnice i čtvrtý díl Bačkovic.

V roce 1407 vzala Dorota, vdova po Bohuši z Bačkovic, na spolek na zboží v Bělčovicích Mikšíka z Bělčovic a jeho choť Bohuslavu. Adam z [[w:Lovčovice|Lovčovic]], jehož druhou chotí byla Dorota, dcera Hereše Smetany ze [[w:Záhlinice|Záhlinic]], získal v roce 1415 od ručitelů za Bohušovy dluhy Přecha z Kojetic a z [[w:Nový Hrádek (Lukov)|Hrádku u Lukova]], Leopolda z Kojetic, Mikšíka z Bělčovic, Jošta z Pálovic a Orlíka z Gehenraytu (Bavorsko) ves Bačkovice s dvorem a dvěma poplužími.&lt;ref&gt;ZDB VI, s. 113, č. 231-233; s. 134, č. 602; s. 134, č. 604; ZDB VII, s. 162, č. 180; s. 189, č. 696; ZDB XI, s. 289, č. 6; s. 295, č. 110; CDM XV, s. 250-251, č. 286; č. 286, s. 250-251.&lt;/ref&gt; Adamovým synem z prvního manželství byl Jan, sestřenec Bohuslavy z Bělčovic, s Dorotou měl Adam syna Hynka.&lt;ref&gt;ZDB XII, s. 380, č. 744, ZDB XII, s. 338, č. 179; PILNÁČEK, J.: Staromoravští rodové, s. 164.&lt;/ref&gt; Z manželství Mikšíka a Bohuslavy z Bělčovic pošli syn Arnošt a dcera Dorota. Po smrti Mikšíka vzala Bohuslava v roce 1437 své děti a Jana z Bačkovic, syna své sestry a Adama z Lovčovic (též z Bačkovic), na věno v Bělčovicích na spolek.&lt;ref&gt;LCS II, s. 91, č. 365; ZDB X, s. 288, č. 123; ZDB XI, s. 289, č. 6; s. 291, č. 30; s. 295, č. 110; ZDB XII, s. 329, č. 31-33, ZDB XII, s. 338, č. 179; s. 341, č. 212; s. 355, č. 413&lt;/ref&gt; V roce 1466 byl Adam z Bačkovic již asi mrtev a Dorota ze Záhlinic se spolčila se svým synem Hynkem z Bačkovic.&lt;ref&gt;Petr Tesař: Tlumačov: Popis dějepisný, místopisný a statistický, svazek 1, strana 118&lt;/ref&gt;

=== Filip z Lubnice ===
V roce 1385 si Smil z Police a Bohuš z Lubnice rozdělili ves Bačkovice na čtyři díly a čtvrtý díl odprodali Filipovi z Lubnice (též z Mešovic), dědici lubnické državy.&lt;ref&gt;MZD 1 Brno, s. 141/505, č. 180&lt;/ref&gt; Filip z [[w:Mešovice|Mešovic]] byl pravděpodobně synem Henslina z Vydří a Doroty, sestry Seidlina. V roce 1385, kdy odkoupil od Smila z Police čtvrtinu Bačkovic, se spolčil s bratrem Frenclinem z Mešovic na Bělčovicích, zaručil se Ješkovi z Knínic za věno své choti Příby, které na dvoře v Lubnici zapsal (do rukou Václava Koniáše z Knínic, syna Ješka z Knínic, Vydří a Stošíkovic v erbu s klenotem lišky) příjem 60 hřiven grošů. V roce 1390 odprodal svoji čtvrtinu na vsi Bačkovicích Bohuši z Bačkovic, který se psal též po Lubnici. Toho roku se spolčil též s Pelhřimem z Police.

=== Pelhřim z Police ===
Pelhřim / Pilgrim z [[w:Police (okres Třebíč)|Police]] měl za manželku Dorotu, dceru Albrechta ze [[w:Horní Slatina|Slatiny]], jehož dětem byl v roce 1385 poručníkem a od roku 1387 se ustanovili poručníky svých dětí vzájemně. V roce 1390 jej Albrecht přijal na spolek ve vsi Heršice a ve stejném roce utvořil Pelhřim spolek na Polici a Vnorovicích s Filipem z Lubnice (též z Mešovic). Po smrti Filipa, kdy po něm od roku 1398 disponoval druhou půlkou Lubnice, uzavřel Pelhřim v roce 1399 na Polici, Lubnici a Vnorovicích spolek s Jakubem z Oponešic a Milotou z Heršic (synem Albrechta ze Slatiny a bratrem Pelhřimovy manželky) a stali se vzájemně poručníky svých dětí.

V roce 1405 se psal Pelhřim a jeho druhá žena Dorota ''z Dochpachu'' po Slavětíně, když s Janem a Petrem, bratry z Nové Vsi, uzavřeli prostřednictvím Viléma z Rudolce, Václava z Maříže, Mikše Kníráče z Mezimostí seděním v Slavonicích, smlouvu o držení Nové Vsi, Krokvic, Slavětína, Dochpachu. Bratři si ponechali Novou Ves a Krokvice, Pelhřim obdržel Slavětín.&lt;ref&gt;[http://www.mza.cz/a8web/a8apps1/a1/docs/A0001-297.htm Stavovské listiny], Moravský archiv v Brně, Inv. č. 297: Jan a Petr, bratří z Nové Vsi, uzavírají prostřednictvím Viléma z Rudolce, Václava z Maříže, Mikše Kníráče z Mezimostí seděním v Slavonicích, smlouvu s Pelhřimem ze Slavětína a jeho ženou Dorotou o držení Nové Vsi, Krokvic, Slavětína, Dochpachu.&lt;/ref&gt; V roce 1406 vzal Jan z Rudolce Pelhřima na spolek v [[w:Český Rudolec|Rudolci]] a na věno v [[w:Bělčovice|Bělčovicích]]. Milota z Heršic převzal toho roku po Pelhřimovi poručnictví nad dětmi Albrechta.&lt;ref&gt;[http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&amp;action=jdi&amp;cat=3&amp;bookid=78&amp;page=408&amp;action_button.x=13&amp;action_button.y=13&amp;action_button=%21 CDM XIII, s. 408, č. 373]&lt;/ref&gt;

V roce 1408 prodal Pelhřim Eleně z Lubnice (snad byla potomkem či blízkou příbuznou vladyků ze Sichelbachu) a jejímu synovi Michaelovi ve vsi popluží a půl patronátního práva ke kapli sv. Jiří a sv. Kateřiny. Další spolek uzavřel Pelhřim v roce 1409 se svým švagrem Janem z Kostník, jehož první chotí byla Pelhřimova sestra Dorota. Zděděné Vnorovice odprodal v roce 1412 Mikuláši a Ondřejovi ze Zahrádek.&lt;ref&gt;CDM XI, s. 544-545, č. 636; CDM XIII, s. 55-57, č. 53. ZDB VII, s. 169, č. 352; s. 174, č. 434; s. 180, č. 539; s. 189, č. 715; s. 190, č. 717; ZDB VIII, s. 231, č. 269; s. 239, č. 420; s. 250, č. 597; ZDB IX, s. 263, č. 185-186; s. 266, č. 217; ZDB X, s. 281, č. 6; s. 282, č. 12.&lt;/ref&gt; Poslední zprávy o Pelhřimovi pochází z roku 1415-1416.&lt;ref&gt;LCS II, s. 339; s. 361, č. 1463&lt;/ref&gt;

=== Elena z Lubnice ===
Elena (též Helena) z Lubnice je uváděna v roce 1406 jako vdova po Opálkovi.&lt;ref&gt;Vlastivěda moravská, Val.-Meziříčský okres, strana 270-271, svazek 12, rok vydání 1914&lt;/ref&gt; [[w:Opálka (tvrz)|Tvrz v Opálce]] u městečka [[w:Strážov|Strážova]] byla založena na konci 14. století vladykou Buškem ze Strážova nebo jeho synem Buškem z Opálky. V roce 1405 nechali rytíř Bušek z Opálky, Johann von Schönhof / z Krásného Dvora (či z Víteně)&lt;ref&gt;František Ladislav Rieger a Jakub Malý: Slovník naučný, A - Nyström (v. 1. doplkňu), svazek 10; svazek 12, 1873, strana 203. Šlechtický rod Freimutové (Fremutové), větev z Krásného Dvora (Krásný Dvůr, německy Schönhof, v okrese Louny), zdomácněla ve 14. století v záp. Čechách. Jan z Krásného Dvora zdědil v roce 1350 po otci Hlubáň (nyní ves Hlubany, německy Lubau, část města Podbořany v okrese Louny), Chrašťany a Brod (nyní ves Brody, část obce Krásný Dvůr v okrese Louny). Druhá větev Freimutů nesla predikát z Tropčic.&lt;/ref&gt; a Ota ze Strážova zřídit ve strážovském kostele sv. Jiří oltář svaté Kateřiny.&lt;ref&gt;Římskokatolická farnost Nýrsko, Strážov na Šumavě - kostel sv. Jiří&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Lenka Sýkorová: Archiv města Strážov, 1525 – 1945 (1960), Inventář: Číslo pomůcky: 39. Číslo evidenčního listu JAF: 918, Inventáře a katalogy Státního okresního archivu v Klatovech&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Archiv města Strážov (1525-1836): [http://monasterium.net/mom/CZ-SOAP/AMStrazov/fond monasterium.net]&lt;/ref&gt; V roce 1399 je zmíněn Václav Opálka z Čekanic (v erbu nad helmou pět per), který toho roku koupil od bratrů Jindřicha a Mikuláše z Ratibořic ves [[w:Mikulovice (okres Třebíč)|Mikulovice (u Třebíče)]] a obratem ji i s tvrzí prodal [[w:Brtničtí z Valdštejna|Hynkovi z Valdštejna]] k [[w:Sádek (zámek)|Sádku]].&lt;ref&gt;P. Chlumecky: Die Landtafel des Markgrafthumes Mährens, strana 231, č. 274 a 275 [https://books.google.at/books?id=fQ5PAAAAcAAJ&amp;pg=PA231&amp;dq=Op%C3%A1lka+(1399)&amp;hl=de&amp;sa=X&amp;ved=0ahUKEwiCqtnpu_LTAhWnIsAKHaecCGYQ6AEIKzAB#v=onepage&amp;q=Op%C3%A1lka%20(1399)&amp;f=false Wenzeslaus dicto Opalka]&lt;/ref&gt; Václav Opálka se psal také po [[w:Příštpo|Příštpu]]&lt;ref&gt;Martin Kolář, August Sedláček: Martina Koláře Českomoravská heraldika, 1997, strana 314&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Stanislav Vohryzek uvádí in: Šlechta na jihozápadní Moravě do husitských válek, s. 187 Václava Opálku z Příštpa mezi klientelou pánů z Bítova a Příštpo jako jedno z jejich lén.&lt;/ref&gt; a v tomto roce ručil při prodeji Petra Geusara (též Gewsara) jeho vsi [[w:Vesce (Počátky)|Vesce u Počátek]] Janovi ml. z Hradce.&lt;ref&gt;Petr Gewsar (erbu kosmého pruhu) se psal v roce 1399 podle vsi Vesce u Počátek, po prodeji vsi Vesce Janovi mladšímu z Hradce vstoupil do služeb uherského krále Zikmunda, v letech 1409-1410 koupil Mohelno, ve službách Zikmunda byl účasten kostnického koncilu, roku 1423 mu Zikmund zastavil město Ivančice a zemřel kolem let 1423-1436. Zanechal po sobě 4 dcery. Z nich známe Ofku, provdanou za Jana z Messenbachu / Messenpecku (r. 1436), syna Jiřího z Messenbachu (doloženého též v Zikmundových službách). PILNÁČEK, J.: Staromoravští rodové, s. 10; SEDLÁČEK, A.: Atlasy erbů a pečetí II, s. 45; o Petrově osobnosti pojednali ZAJIC, A. – ELBEL, P.: Wappenmarkt und Marktwappen, s. 340-355; RBMV III, s. 171, č. 412.&lt;/ref&gt; Dalšími ručiteli při prodeji byli: Albrecht z Lichtenburka, Mikšík z Plenkovic, purkrabí na Cornštejně, Vaník z Radotic a na Dešově.&lt;ref&gt;Archiv český, Staré písemné památky, Nejstarší zápisy hradecké: [https://books.google.at/books?id=610bAQAAMAAJ&amp;pg=PA326&amp;dq=Op%C3%A1lka+(1399)&amp;hl=de&amp;sa=X&amp;ved=0ahUKEwjazLuOyfLTAhUCCZoKHRMGAVoQ6AEIVjAI#v=onepage&amp;q=Op%C3%A1lka%20(1399)&amp;f=false Peter Geusar z Wesce prodává Janu mladšímu z Hradce svou ves Wesce], 20. února 1399&lt;/ref&gt; Elena z Lubnice, pravděpodobně vdova po Václavovi Opálkovi, zapsala v roce 1406 Mikšíkovi z Plenkovic 2 lány ve [[w:Slatina (okres Znojmo)|Slatině u Jevišovic]].&lt;ref&gt;P. Chlumecky: Die Landtafel des Markgrafthumes Mährens: rok 1406, strana 248, č. 555&lt;/ref&gt; Barbora, sestra Mikšíka z Plenkovic, byla provdána za Šavela ze Strážova a z Čermákovic, na které vzal Šavel Mikšíka z Plenkovic v roce 1409 na spolek a v roce 1418 na spolek zboží ve vsi Račice.&lt;ref&gt;Vlastivĕda Moravská, Plenkovice, strana 432&lt;/ref&gt;

V roce 1408 obdržela Elena z Lubnice společně se synem Michaelem Opálkou od Pelhřima z Police popluží a polovinu patronátního práva ke kapli sv. Jiří a sv. Kateřiny v Lubnici. Syn Michael z Opálky se oženil s Machnou z Jagenreutu a na Nové Vsi (nyní Nové Sady), dcerou Mertlíka, kterého Michael vzal v roce 1420 v Lubnici na spolek. Mertlík z Nové Vsi byl synem Mertlíka st. z Gehenreutu (též Jackenreit, nyní Jagenried, Bavorsko), zvaného Kuss. Se svým bratrem Janem z Gehenreutu, řečeným Orlík, je uváděn v roce 1409 v Kroměříži a okolí.&lt;ref&gt;Gehenreut je zaniklý dvorec v Bavorsku u Markt Neukirchen-Balbini, Landkreis Schwandorf, Region Oberpfalz-Nord. In: Wilhelm Nutzinger: Historischer Atlas von Bayern, Kommission für Bayerische Landesgeschichte, 1982, strana 83. Citace: „Das Salbuch von 1402 benennt neben einem Hof zu Zeidlarn 5 Höfe in Buch als Klosterbesitz, 1565 ist diese Angabe bestätigt. Die bisher erläuterten Besitzungen des Klosters Reichenbach im Gebiet des Landrichteramts Neunburg vorm Wald waren Bestandteil der Propstei Langfeld. Während in der Propstei Cham kein reichenbachischer Besitz feststellbar ist, können zwei Güterbesitzungen in der Propstei Nabburg dem Kloster Reichenbach zugeordnet werden. Bedeutend ist die Propstei Prüfening, die allerdings erst spät vom gleichnamigen Kloster an Reichenbach verkauft worden ist. 1533 trat Abt Ulrich im Namen des Klosters Prüfening die Propsteien zu Bruck, Neukirchen-Balbini und Penting für 3200 fl. an Kurfürst Ludwig und Pfalzgraf Friedrich ab. Letzterer verkaufte diesen Besitzkomplex im Jahre 1551 um 4200 fl. an das Kloster Reichenbach, das ihn unter dem Namen Propstei Prüfening führte. Dieser bestand vorwiegend aus dem Amt Neukirchen-Balbini, das sich aus Gehenreut (Jagenried), Goppeltsried und Dreihöfen bei Maidenreut zusammensetzte. Der Erwerb von Jagenried durch das Kloster Prüfening fand ca. 1300 statt, als Rueger der Warperger zu Newnkirchen diesem sein Gut zu Gehenreut käuflich überließ.”&lt;/ref&gt; Mertlík Kuss se psal také po Nové Vsi / Neudorf a v roce 1392 se připomíná jeho choť Kateřina, jež obdržela věno na Vrahovicích a v roce 1398 důchod na [[w:Dětřichov u Moravské Třebové|Uličce]] (nyní Dětřichov u Moravské Třebové). Mertlík Kuss býval správcem dolů a zemřel před rokem 1412. Vdova Kateřina se znovu provdala za Jana z Babic, kterého vzala na spolek na věno v Uličce. V roce 1418 věnovala Zbyňka a syn Šebor z Dyrnpachu (zaniklá ves u obce Cholina) Kateřině, manželce Jana z Babic, 7 hr. platu na poplatných lidech ve vsi Dyrnpachu. V roce 1437 byla znovu provdaná za Jana (řečeného Huska) a vzala jej se synem Matějem v Dyrnpachu na spolek.&lt;ref&gt;V 15. století se nedaleko Dubčan a [[w:Cholina|Choliny]] nacházely dvě vsi (nyní zaniklé), Dyrnpach (Dürrenbach = Suchá, suchý potok) a Greyden (Krajid), jež byly na [[w:Litovel|Litovelsku]] založeny během německé kolonizace. In: Viktor Pinkava, František Dvorský: Vlastivěda moravská, Litovelský okres, 1903, strana 175&lt;/ref&gt; Bratr Jan Orlík se stal po bratrově smrti v roce 1415 poručníkem dětí a zboží po zemřelém Bohuši z Lubnice (Bačkovic a Bělčovic) a žil ještě v roce 1433.&lt;ref&gt;Josef Pilnáček: Staromoravští rodové, svazek 1, rok 1930, strana 223, též Herald. II. 293, Orlík z Jackenreitu&lt;/ref&gt;

=== Machna z Nové Vsi a Linhart z Hobzí ===
Dcerou Mertlíka ml. z Nové Vsi, který je zmíněn v roce 1419 také jako Mertlík z [[w:Mutná|Mutné]],&lt;ref&gt;Moravský zemský archiv v Brně, Beckova sbírka 1380 - 1583, Inventář: Inv. č. 1. Obsah: 1419 prosinec 21., s. l. Filip Anthenswancz z Mutišova a jeho žena Anna, roz. Graserová, prodávají pole v Mutišově Hanuši Lefflerovi, slavonickému měšťanu. Rukojmí: Mertlík z Mutné a Mikšík z Mutišova.&lt;/ref&gt; byla Machna z Nové Vsi a Jägenreutu (''von Jogenrayt und Neudorf'').&lt;ref&gt;Josef Pilnáček: Staromoravští rodové, svazek 1, s. 223&lt;/ref&gt; Machna se snad podruhé provdala za Linharta z Hobzí (Leonard z Hartu), jelikož mu v roce 1466 zapsala v Lubnici poplužní dvorec s mlýny, pustinami, polovinu patronátního práva ke kostelu, dva dvory v Mešovicích se dvěma poddanými, dva lány u Korolup a ves Újezdec s jedním mlýnem (snad dědictví po svém muži Michaelovi z Opálky).&lt;ref&gt;G. Wolný: Die Markgrafschaft Mähren: Bd. Znainer Kreis, 1837, Hafnerluden/Lubnice s. 553&lt;/ref&gt;

Linhart z Hobzí byl synem Elišky z Hobzí (dcery Mikuláše ze Slatiny, jež žil v letech 1407 - 1446) a Mikuláše Ghroplíka (zemřel kolem roku 1494).&lt;ref&gt;Vlastivěda moravská, Jihlavský kraj, okres Slavonice, 1926, strana 126 - 127.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;V roce 1446 daroval Mikuláš Chroplik z Hobzí purkmistrovi a radním města Meziříčí (Mezříče), jakož i špitálu chudých 6 ½ lánu v Dolních Dubanech. In: Vlastivěda moravská, Znojemský kraj, okres Mor. Budějovice, strana 168 - 169. V roce 1449 se připomíná Jan Chroplík z Hobzí (snad jeho bratr). In: Staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích, Band 26, strana 394.&lt;/ref&gt; V roce 1447 se Eliška z Hobzí spolčila se svým chotěm Mikulášem na svém věnu a to na polovici Hobzí. Z manželství pošli synové Jan, Linhart a dcera Dorota. Bratři Jan a Linhart drželi společně v roce 1463 [[w:Modletice (Písečné)|Modletice]] a Čermákovice (zaniklá ves u St. Hobzí). Sestra Dorota z Hobzí (též ze Soběslavi) se nejprve provdala za Hynka Zubra z Doubravice (po roce 1470 se uvádí jako vdova), podruhé za Markvarta z Kraselova (zemřel po roce 1511) a po třetí za Jindřicha z Vraného. Z prostředního Dorotina manželství pošly děti: Eliška, Burian, Jindřich, Jan, Václav, Markvart, Zdeslav a Mikuláš.

V roce 1466 pohnal Linharta z Hobzí za přivlastnění jeho dědictví v Korolupech a zadržování donace k vratěnínské faře a lubnické kapli vratěnínský farář Gregor / Řehoř Plank.&lt;ref&gt;Libri citationum et sententiarum IV/1 Brno (1459-1466) / Knihy půhonné a nálezové. Brněnské půhony od roku 1459 — 1466. s. 251, č. 1144&lt;/ref&gt; Také Machna z Meziříčí a z Křížanova pohnala Linharta z Hobzí za to, že jí drží se vším příslušenstvím Sturmův Hrádek. Volf Krajíř z Krajku se pro změnu soudil s Machnou z Nové Vsi, že mu neprávem držela jeho ves [[w:Menhartice|Menhartice]] se dvorem.&lt;ref&gt;Libri citationum et sententiarum IV/1 Brno (1459-1466) / Knihy půhonné a nálezové. Brněnské půhony od roku 1459 — 1466. s. 253, č. 1154&lt;/ref&gt; V letech 1470-1490 působil farář Gregor Plank na faře ve Slavonicích a v roce 1485 se stal děkanem nového slavonického děkanátu.&lt;ref&gt;Hans Reutter: Geschichte der Stadt Zlabings. In: Zeitschrift des deutschen Vereines für Geschichte Mährens und Schlesiens XVI, 1912&lt;/ref&gt; Machna z Nové Vsi je v roce 1473 připomínána již jako vdova.&lt;ref&gt;Robert Šimůnek: Správní systém šlechtického dominia v pozdně středověkých Čechách: Rožmberská doména 1418-1472, Historický ústav, 2005, strana 488&lt;/ref&gt; Machna z Jihlávky, kterou v Hobzí v roce 1485 uvádí [[w:František Josef Schwoy|František Josef Schwoy]], byla snad totožná s Machnou ze Zhoře, která vzala v Jihlávce v roce 1481 svého manžela Jana Koňase z Vydří na spolek.&lt;ref&gt;Franz Joseph Schwoy: Topographie vom Markgrafthum Mähren: Prerauer- Znaymer- und Iglauer Kreis: ferner den Anhang unbekannter Ortschaften auch Nachträge und Zusätze, Band 3, S. 233&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;V roce 1434 náležela Jihlávka Maršoví z Vydři a Mikulášovi ze Štítného, v roce 1448 zapsal Jan z Lipníka a Václav z Leskovce Jihlávku Václavovi ze Zhořce. Machna ze Zhořce vzala pak v roce 1481 svého manžela Jana Koňasa z Vydří na Jihlávku na spolek (Časopis Společnosti přátel starožitností, svazky 41-43, strana 40).&lt;/ref&gt; V roce 1490 se na Hobzí připomíná Mikuláš Zahrádecký ze Zahrádek / Nikolaus.&lt;ref&gt;V roce 1385 prodala vdova po Peškovi ze Zahrádek ves Zahrádky dačickému měšťanovi Ondřeji Kocourovi a jeho bratru Jindřichovi. Ondřej přijal v roce 1407 na spolek svou dceru Kateřinu a její děti, které měla s manželem Mikulášem. V roce 1412 získali Mikuláš a Ondřej Kocúrek ze Zahrádek od Pelhřima z Police ves Vnorovice s mlýnem a rybníkem. Mikuláš zapsal své manželce Kateřině na vsi Vnorovicích pět kop úroku, Ondřej Štěpánovi a Janovi, synům jeho sestry, jeden a půl lánu a svou dceru zde přijal na jeden a půl lánu na spolek. Po smrti Kateřiny se Mikuláš oženil s Markétou, které zapsal na dolní části Vnorovic pět kop úroku. Roku 1417 přijal Ondřej Mikuláše na spolek na svůj majetek v Zahrádkách a Vnorovicích. In: ZDB VII, s. 160, č. 109; ZDB IX, s. 256, č. 62; s. 266, č. 217-220; s. 266, č. 222-223; ZDB XI, s. 291, č. 34; s. 313, č. 399. Tento Mikuláš ze Zahrádek není totožný s Mikulášem, který se psal v roce 1485 po Hobzí a zemřel kolem roku 1494 a jehož chotí byla Dorota z Křesyně.&lt;/ref&gt;

Mikuláš ze Zahrádky a na Hobzí byl ženat s Dorotou z Křesyně (Krzesein, nyní Křesín nedaleko [[w:Peruc|Peruce]]). Po vsi Křesyni se psal v roce 1388 Přibík z Křesyně / Krziessyn, kdy ručil společně s Hynkem Tluksou z [[w:Hořepník|Hořepníku]], Janem z [[w:Frymburk (hrad)|Frymburka]] a Ješkem z [[w:Dubá|Dubé]] Jankovi z [[w:Děčín|Děčína]] / Janco de Dyeczin.&lt;ref&gt;Národní archiv České gubernium - guberniální listiny, Praha (0993-1526) 136, in: [http://monasterium.net/mom/CZ-NA/CGL/136/charter monasterium.net]&lt;/ref&gt; Od konce 15. století hospodařili na Peruci vladykové z [[w:Krásný Dvůr|Krásného Dvora]] / Schönhof. Johann z Krásného Dvora byl vedle Buška z Opálky a Oty ze Strážova jedním z donátorů kaple sv. Kateřiny ve Strážově. Václav z Krásného Dvora prodal (okolo roku 1533) tvrz, dvůr a ves Peruc Elišce [[w:Krajířové z Krajku|Krajířové z Krajku]], poručnici sirotků [[w:Jiří Popel z Lobkowicz|Jiřího z Lobkovic]], v jejichž držení pak Peruc zůstala přes půl století.&lt;ref&gt;Eliška z Krajku / Lobkovic (zem. 1565) byla dcerou Jiřího Krajíře z Krajku na Landštejně, Nové Bystřici a Bílkově a Apolonie z Puchheimu. Jejím prvním manželem byl Jiří Popel z Lobkovic, po jehož smrti byla († 1534) provdána za Jana mladšího [[w:Valdštejnové|z Valdštejna]]. In: David Papajík: Páni ze Sovince: dějiny rodu moravských sudích, 2005, strana 385&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;August Sedláček: Hrady, zámky a tvrze Království českého, díl 8, Rakovnicko a Slánsko, strana 228&lt;/ref&gt; Část klášterního dílu v Hobzí držel v roce 1540 Václav Chroustenský z Malovar na Českém Rudolci (erbu dvou račích klepet, od roku 1531 majitel [[w:Myslibořice (zámek)|Myslibořic)]], jehož předkové přijali jméno podle vsi Chrustenice (r. 1463 Václav z Chroustenic) na Slánsku.&lt;ref&gt;August Sedláček: Hrady, zámky a tvrze Království českého, díl 8, Rakovnicko a Slánsko, strana 286&lt;/ref&gt; Po něm pak díly držel v roce 1544 Jiří Žabka z Limberka, jehož dcera Krystýna byla na Slánsku provdána za majitele hradu [[w:Okoř (hrad)|Okoře]] Jana z Martinic (okořská větev [[w:Bořitů Martinicové a Clam-Martinicové|Bořitů z Martinic]]).&lt;ref&gt;August Sedláček: Hrady, zámky a tvrze Království českého, díl 8, Rakovnicko a Slánsko, strana 235&lt;/ref&gt;

Po Mikulášovi a Dorotě dědil majetek v Hobzí jejich syn Oldřich / Ulrich ze Zahrádek a na Hobzí, připomínaný v roce 1519, jehož chotí byla Voršila Noglar z Pfaffenschlagu, dcera Linharta/ Leonarda von Noglar (či Nagler von Pfaffenschlag (snad Pfaffenschlag u Waidhofen an der Thaya, ves Pfaffenschlag u Slavonic byla již husity vypálena). Z manželství pošel Jan ze Zahrádek (seděl na Budíškovicích, choť Krescencie z Leskovce, děti: Arnošt a Václav) a Jiří z Hobzí (choť Mariana z Mnichu, děti: Jiří a Jindřich).&lt;ref&gt;Vlastivĕda Moravská, Jihlavský kraj, Slavonický okres, strana 128&lt;/ref&gt; Lubnické dědictví pak bylo v rukou Zahrádeckých a Krokvicarů / Krokwitzer von Neudorf.&lt;ref&gt;V roce 1405 a 1407 jsou jmenováni Johann a Peter Krokwitzer „von Neudorf”, synové Petra Krokwitzera v. Neudorf, jejich matka Dorota z Dochpachu, znovu provdaná za Pelhřima z Rataj a na Slavětíně, r. 1447 Johann Krokwitzer v. Neudorf, Niklas (Mikuláš) a Wolf Krokwitzer v. Neudorf, 1493 Zikmund Krokwitzer v. Neudorf, r. 1501 Zich Krokvicar v. Neudorf, kolem let 1565-1570 Jindřich Koňas z Vydří měl za manželku Annu Krokvicer z Nové Vsi a Mikuláš Kořenský z Terešova na Slavětíně Anninu sestru, r. 1580 Johann Ludwig Krokwitzer v. Neudorf a od roku 1600 i na Slavětíně, jeho manželka Anna Zahrádecká ze Zahrádek a jeho syn Zikmund Krokvicer, po kterém dědily jeho dcery).&lt;/ref&gt;

Jindřich Zahrádecký ze Zahrádek na Jemnici a Starém Hobzí, Hanuš Ludvík Krokvicar na Písečném a Slavětíně, Jan Kořenský z Terešova, Volf Jiří Koňas z Vydří (také Ulrich Koňas a Václav Koňas), Jan Chroustenský z Malovar na Českém Rudolci se na sjezdu v Brně v květnu 1619 přidali na stranu stavů a na území jihozápadní Moravy patřili mezi povstalce, kteří se připojili ke stavovskému povstání.

=== Rod Krokvicarů a Házlů ===
Házlové a Krokvicarové z Nové Vsi, erbu ptáka krkavce či havrana, držícího v zobáku prsten, měli statky na moravském Podyjí (Krokvice, [[w:Nové Sady (Písečné)|Nová Ves]], [[w:Písečné (okres Jindřichův Hradec)|Písečné]], [[w:Slavětín (Písečné)|Slavětín]], [[w:Lubnice|Lubnice]], [[w:Mešovice|Mešovice]]) i v Dolních Rakousích (r. 1405 Dochpach, r. 1507 Primmersdorf, 1543 Kirchberg an der Wild). Rod Házlů seděl na tvrzi ve Slavětíně a snad i v Nové Vsi. Krokvicarové (Krockwitzer, Krackwitzer), druhá rodová větev, jež se psala podle vsi Krokvice (''Krokwitz''), sídlila na tvrzi v [[w:Písečné (okres Jindřichův Hradec)|Písečném]] (''Pießling''). V roce 1405 se psali Johann a Petr Krockwitzer po Nové Vsi (''von Neudorf'').

Václav Krokvicar (Wenzel Krockwitzer) žil kolem roku 1490. Po Petrovi ''Krockwitzer'' z Písečného dědili Mikuláš (r. 1497 ''Niclas'') Krokvicar z Nové Vsi a po něm Volf (r. 1514 - 1553 ''Wolfgang'') Krokvicar. Volfův syn Adam zemřel bezdětný a zanechal Písečné svým sestrám Anně a Zuzaně. Anna Krokvicar byla pravděodobně r. 1574 vdovou po ''Heinrichovi Wolfgangovi Kneisslovi'', pánovi na statku ''Hacking''. Z manželství pošel syn Hans Wolfgang. Podruhé se provdala ''Zahrádecká ze Zahrádky'').&lt;ref&gt;Franz K. Wißgrill: Schauplatz des landsässigen Niederösterr. Adels, Band 5, s. 174, s. 266.&lt;/ref&gt;

V roce 1493 propustil Půta z Lichtenburka Zikmundovi Krokvicarovi z Nové Vsi na Lubnici: „''tři lány i s lesem Rudicem, všiem příslušenstvím, co k tomu zboží přísluší a dva dvořáky v Mešoviciech''”, což mu v roce 1500 potvrdil Lipolt z Krajku na Cornštejně. Po něm tento majetek držel Zich Krokvicar, který je v roce 1501 zapsal Lipoltovi z Krajku a na Cornštejně.&lt;ref&gt;[https://archive.org/stream/n2moravskzemsk02morauoft#page/108 Moravské Zemské Desky], 1480-1566, Kniha XVII z let 1496 - 1506, s. 108, č. 156 &lt;/ref&gt; Zdá se, že tvrz v Lubnici s majetky v Mešovicích a Rancířově získali Krokvicarové neznámým sňatkem s dědičkou po rytířích ze Sichelbachu (Elišce ze Slavětína?).&lt;ref&gt;Franz K. Wißgrill: hovoří o první choti Magdaleně Poppkin. Schauplatz des landsässigen Niederösterr. Adels, Band 5, s. 266&lt;/ref&gt;

V roce 1507 a 1518 se Zikmund (''Sigismund von Krackwitz zu Neudorf'') připomíná na rakouské straně. Od druhé manželky Barbary (''Primmesdorfer'') obdržel v roce 1510 dolnorakouskou tvrz Předměřice / Primmersdorf. Tu pak držel v roce 1530 z manželství pošlý syn Jan (''Johann, Hanns, Hanuš'') Krokwitzer, jehož chotí byla Hedwika z Ottenhofenu (r. 1522 ''Hedwiga Ottenhoferin''), uváděný v roce 1524 v rytířském stavu.&lt;ref&gt; - Appolonia, Anna, Veronika. Schauplatz des landsässigen Niederösterr. Adels, Band 5&lt;/ref&gt; Sestra či dcera Kateřina (''Katharina'') se provdala za pána ''Stockhorner von Starein und Valterrode''. Jako poslední držel Předměřice druhý Zikmundův syn Jan Jiří (''Hans Georg Krokwitzer v. Neudorf''), jehož choť pocházela z rodu ''Dubský z Třebomyslic''.&lt;ref&gt;Franz K. Wißgrill: Schauplatz des landsässigen Niederösterr. Adels, Band 5, s. 266&lt;/ref&gt;

Václav (Wenzel Krokwitzer) měl roku 1552 a 1561 v majetku Kirchberg. V roce 1560 je uváděna jeho manželka Barbara ''von Pötting''.&lt;ref&gt;Otec Wolfgang Pöttinger (von Pötting zu Murstetten), matka Katharina Schaulin von Engelstein&lt;/ref&gt; Zanechal po sobě syny ''Johanna Wolfganga, Johanna Christopha, Johanna Ludwiga (Hanuše Ludvíka)'' a dcery ''Johannu'' (manžel r. 1586 ''Wolfgang Rutzinger zu Rußhof'') a ''Sigunu'' (manžel r. 1591 ''Leo Schönauer zu Egenberg'').&lt;ref&gt;Franz K. Wißgrill: Schauplatz des landsässigen Niederösterr. Adels, Band 5, s. 266&lt;/ref&gt; Syn Hanuš Ludvík K. držel kromě panství Kirchberg též Písečné a Slavětín. Jeho chotí byla ''Agneta ze Zahrádek'', s kterou měl syna Zikmunda.

Eliška, dědička Slavětína, prodala v roce 1464 slavětínskou tvrz, dvůr a ves [[w:Slavětín (Písečné)|Slavětín]] (''Zlabaten'') a díl Svojkovic Marešovi a Janovi Házlovým [[w:Nové Sady (Písečné)|z Nové Vsi]] (''Neudorf'', ''Nova Villa'').&lt;ref&gt;Miroslav Plaček: Opevněná středověká sídla šlechty: nové a revidované lokality, 1943, s. 165, ZDB XIV, č. 49&lt;/ref&gt; V roce 1493 pohnal Václav Házl (''Wenzel Hasel''), bratr Mareše, svého bratrance Volfa z Nové Vsi (''Wolfgang Krokwitzer'') za neprávem držený Slavětín.&lt;ref&gt;KP VII, 70&lt;/ref&gt; V roce 1498 seděl na slavětínské tvrzi Volf Házl s chotí Alžbětou z Kozího, v roce 1523 s druhou chotí Kateřinou z Lichtenburka. K slavětínskému zboží přikoupil ještě [[w:Dolní Bolíkov|Bolíkov]] (''Wölking'').&lt;ref&gt;MZDB II, s. 97; č. 99; s. 111; č. 173&lt;/ref&gt; Po smrti otce držel ves Jan Házl. Ten v roce 1552 majetkovou državu rozšířil o [[w:Chvalkovice (Dešná)|Chvalkovice]] (''Qualkowitz'').&lt;ref&gt;MZDB II, s. 271; č. 15; s. 286; č. 58; s. 359; č. 273&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Miroslav Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí Dodatky, Libri, Praha 2007, také Opevněná středověká sídla šlechty, nové a revidované lokality, Bzenec, s. 165&lt;/ref&gt; Janem Házlem rodová větev vymřela.

Jindřich Koniáš (Koňas) z Vydří měl za manželku Annu Krokvicer z Nové Vsi a Mikuláš [[w:Kořenští z Terešova|Kořenský z Terešova]] na Slavětíně Anninu sestru. Polovinu slavětínského dědictví získala roku 1565 po svém zemřelém strýci Janu Házlovi z Nové Vsi Anna Černohorská z Boskovic, která jej zapsala své tetě Anně Kořenské [[w:Terešov (Hlubočany)|z Terešova]] (''Korzensky von Tereschau'')&lt;ref&gt;[https://books.google.at/books?id=_plWsntOc5MC&amp;pg=PA81&amp;dq=Korzensky+de+Tereschau&amp;hl=de&amp;sa=X&amp;ved=0ahUKEwjUhqqmqK7dAhXF_qQKHQh2AocQ6AEIPTAE#v=onepage&amp;q=Korzensky%20de%20Tereschau&amp;f=false Die Grafen Korzensky von Tereschau], Notizen-Blatt der Historisch-Statistischen Section der Kais. Königl. Mährisch-Schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde&lt;/ref&gt; na Nové Vsi a druhou (sestávající ze Slavětína a poloviny '''zpustlé vesnice Krokvice''') zapsal roku 1569 Volf Koniáš (syn Jindřicha Koňase) z Vydří a na [[w:Dolní Bolíkov|Bolíkově]] Janu Krokvicerovi z Nové Vsi. V roce 1578 se jmenuje manželka Volfa Koňase z Vydří Johanka [[w:Stránecká Zhoř (zámek)|Stráncová ze Stránec]] a v roce 1589 jeho druhá choť Markéta, rozená Hostokovská z Arklebic.&lt;ref&gt;Jaroslav Sadílek: [http://www.zamekstraneckazhor.wgz.cz/rubriky/dejiny-objektu Zámek Stránecká Zhoř]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://www.obecbudec.cz/historie-obce/historie-podle-farare-m-sveda/ Historie obce Budeč], podle faráře Metoda Švéda z roku 1938.&lt;/ref&gt; Sezením byl Volf Koňas z Vydří a na Bolíkově též na Budči, Krasonicích a Bohuslavicích. Jan Kořenský mladší z Terešova a na Slavětíně, dědic po Anně Kořenské, zapsal své choti Sáře Žejdlic z Schönfeldu ([[w:Žejdlicové ze Šenfeldu|Žejdlic ze Šenfeldu]]) v roce 1580 věno na polovici vsi, tvrzi a dvoře ve Slavětíně, na ''pusté vsi Krokvicích'' a pěti lidech v [[w:Maříž|Maříži]].&lt;ref&gt;Jan Tiray: Vlastivěda moravská. Místopis Moravy, IV. Jihlavský kraj. Slavonický okres. 1926 (Slavětín s. 232-235)&lt;/ref&gt;

V roce 1600 Jan Kořenský z Terešova svůj díl odprodal Hanuši Ludvíkovi Krokvicarovi, který rodové panství nakonec sjednotil s Písečnou. V roce 1605 se Hanuš Ludvík z Nové Vsi psal po rakouském Kirchbergu a na Moravě po Písečném a Slavětíně (''Hanß Ludwig Krokwiezar auf Pyseczny und Slawietin'' či ''Hons Ludwik Krokwiezer z Naive Wsy, na Pyseeznym a Slawesinie''). Za účast na [[w:České stavovské povstání|stavovském povstání]] měl být nejprve popraven, leč císař mu trest smrti prominul a byl potrestán ztrátou majetku. Z vězení byl propuštěn pod podmínku, že se nevzdálí z Moravy, na předvolání se dostaví a nebude provádět písemnou korespondenci. Zboží v Písečné a Slavětíně mu bylo odhadnuto na 30 000 zlatých. Na majetku ale vázl dluh 13 000 zlatých a byl zatížen věnem 5 000 zlatých manželky Anny Zahrádecké ze Zahrádek a dědictvím 7 000 zlatých jeho syna Zikmunda (Sigismunda) Krokvicara.

Také jeho syn Zikmund byl za účast na povstání uvězněn, později propuštěn a potrestán ztrátou čtvrtiny svého majetku, k pokutě 2 000 zlatých a 7 000 zlatých z jeho majetku bylo převedeno Jiřímu Březnickému, hraběti z Náchoda a Lichtenburka, na Myslibořice, které podle protokolu po jeho smrti měly obdržet jeho dcery. Jeho otec Hanuš Ludvík Krokvicer je uváděn se svou ženou Annou v roce 1631 jako exulant na Skalici v Uhersku.&lt;ref&gt;Elvert, Christian: Beiträge zur Geschichte der böhmischen Länder, insbesondere Mährens, im siebzehnten Jahrhunderte, svazek 4, Brno 1878, strana: CLXVIII, Moravská zemská knihovna&lt;/ref&gt; V roce 1626 byl slavětínský majetek odprodán Hanibalovi ze Schaumburgu, jehož synové postoupili zboží Slavětín a Písečné (se zpustlým dvorem „'''Krokwitzhof'''” ) v roce 1635 Euchariovi Horstovi z Beranova / Eucharius Horst von Baranow, později také ''auf Pießling und Slawaten''.&lt;ref&gt;MZDB III, s. 626, č. 76&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Miroslav Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí Dodatky, Libri, Praha 2007, také Opevněná středověká sídla šlechty, nové a revidované lokality, Bzenec, s. 165&lt;/ref&gt; Po jeho smrti držela panství ovdovělá Kateřina / Katharina, znovu provdaná za Georga Wilhelma von Motschlitz, který panství odprodal v roce 1696 Donátu Heisslerovi, hraběti z Heitersheimu. V roce 1733 se dostalo zboží, sestávající z Písečné, Slavětína a Nových Sadů do rukou svobodného pána Antona von Hartig a v roce 1769 Johann Heinrich von Nimptsch vše odprodal [[w:Collaltové|Vinciguerovi Tomasu hraběti Collalto]].

== Majitelé rozdrobeného lubnického majetku v 15. století ==
=== Uherčické panství ===
Roku 1422 věnoval král [[w:Zikmund Lucemburský|Zikmund]] [[w:Krajířové z Krajku|Lipoltovi z Krajku]] do dědičné držby hrad Frejštejn, ten jej pak odkázal mladšímu bratrovi Janu Krajíři z Krajku. Jan figuroval jako zastánce krále [[w:Fridrich III. Habsburský|Fridricha III.]], poručníka nezletilého Ladislava Pohrobka, a také v úřadu drozdovického hejtmana. V roce 1454 zdědil Janův synovec Volf mimo hradu Frejštejna také [[w:Cizkrajov|Cizkrajov]] (''Sitzgras'') a v Čechách panství [[w:Landštejn|Landštejn]] a [[w:Nová Bystřice|Novou Bystřici]] (''Neu Bistritz''). Za svou podporu nového českého krále [[w:Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] roku 1458 ve válce v Rakousích a při obléhání [[w:Cornštejn|hradu Cornštejna]] ho král obdaroval zkonfiskovaným cornštejnským panstvím. V roce 1493 potvrdil král [[w:Vladislav Jagellonský|Vladislav II.]] Lipoltovi a jeho bratrům z Krajku propuštění z manství, tak jak to již učinil jejich otci Volfovi. Ves [[w:Uherčice (okres Znojmo)|Uherčice]] patřila od 14. století k majetkovým državám bystřické linie Krajířů z Krajku / Kraiger von der Kraig a za Lipolta / Leopolda v letech 1487-1515 se stala součástí zboží jeho nedalekého sídla hradu Cornštejna.

=== Tvrz v Lubnici s příslušným zbožím ===
V roce 1493 propustil Půta z Lichtenburka Zikmundovi Krokvicarovi z Nové Vsi a na Lubnici z manství: ''„'''tři lány''' i s lesem Rudicem, všiem příslušenstvím, co k tomu zboží přísluší a dva dvořáky v Mešoviciech”''&lt;ref&gt;Moravské zemské desky II. 1480-1566. Kraj Brněnský. Kniha XVII. z let 1496-1506, str. 103, č. 132&lt;/ref&gt; a v roce 1501 Zich Krokvicar na Nové Vsi odprodal lubnickou '''''tvrz s příslušným zbožím''''' Lipoltovi z Krajku a na Cornštejně:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| ''„tvrz v Lubnici se třemi lány a se třemi podsedky, s potokem od lávky až k statku a půl statku s lesem Rudicí (Ruditz), ze vsi Miřow čtyři a dvadceti čtvrti a půl čtvrti, dvůr v Mešovicích a půl druhého dvora v Trsiciech (Terčicích), pod Rancířovem půl druhého lánu rolí nazývaných Mešovické díly s rolí oranú i neoranú, s lukami, s pastvami, pastvištěmi, s horami, s doly, s lesy, háji, s chrastinami, s křovinami, lovy, s hony, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami, s užitky a požitky i se všemi poplatky, s vodami tekutými i netekutými i se všiem plným právem, panstvím a příslušenstvím”.''&lt;ref&gt; Moravské zemské desky II. 1480-1566. Kraj Brněnský. Kniha XVII. z let 1496-1506, str. 108, č. 156.&lt;/ref&gt;
|}

=== Poplužní dvůr u Korolup a čtyři poddaní v Mešovicích ===
V roce 1366 přenechal Heřman z Hradce ves Písečné Oldřichu ze Želetavy, v roce 1368 ves zakoupil Záviš z Písečného a po jeho smrti ves spravoval přímo moravský markrabě. Během sporů markrabat Jošta a Prokopa získal Písečné olomoucký biskup Jan a po něm v roce 1400 i s Dešnou jeho bratr Mikuláš. Biskupské léno pak přešlo do majetku krále Zikmunda, který jej propůjčil Petru Krokwitzerovi. Za věrné služby a také způsobené škody během husitských válek získal Petr v roce 1434 od markraběte Albrechta majetek do dědičného vlastnictví.

Po Petrovi zdědil ves Mikuláš / Niklas Krokvicar z Nové Vsi (nyní Nové Sady), po něm Volf Krokvicar a nakonec Hanuš (Jan) Ludvík Krokvicar, kdy v jeho držení nacházíme Písečné, Slavětín, Nové Sady, Županovice, Purgstall (zaniklá ves u Županovic), pustou ves Sänitz (zaniklá ves), '''čtyři poddané v Mešovicích''', dva celé a sedm polovin z klášterních polí „Münnichhöfe” (u Rancířova) a '''pustý dvůr Krübitz u Korolup''' (''Pießling, Zlabaten, Neustift, Zopons, Purkstall, das öde Dorf Sänitz, vier Unterthanen von Nespitz, zwei ganze und sieben halbe Münnichhöfe und der öde Hof Krübitz bei Kurlupp'').

Zpustlý dvůr „Krawic” se pak objevil v kupní smlouvě Eucharia Horsta z Beranova / Eucharius Horst von Poronau z 25. března 1636 při prodeji zboží v Písečném a závětí z 9. října 1650 přešel do rukou jeho manželky Marie Kateřiny, která pak znovu provdaná Švábenská ze Švábenic 12. května 1654 zpustlý dvůr se 4 poddanými v Mešovicích a se všemi právy k němu odprodala paní Regině Katharině Berchtold z Uherčic a na Polici (''dceři Christopha Carla Ruezena zu Grub a Puergelstein zu Zell und Grinsbach''). Poplužní dvůr Krübitz připomínají německé názvy polních tratí u Korolup „''Grabitz a Grabitzbreiten''”.&lt;ref&gt;Zeitschrift des Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens, rok 1938, ročník 40, č. 3, s. 94&lt;/ref&gt;

=== Lubnice - součást bítovského panství ===
'''Ves Lubnice''' se dvěma mlýny, dvěma poddanými v Korolupech a v Mešovicích a jedním poddaným v městečku Vratěníně byla v držení rodu Zahrádeckých ze Zahrádek až do roku 1628. Majitel bítovského panství [[w:Jankovští z Vlašimi|Fridrich Jankovský z Vlašimi]] nejprve odkoupil v roce 1610 většinu majetku od Štrejnů ze Švarcenavy / Strein von Schwarzenau a v roce 1627 přikoupil 1627 statek a tvrz Dolní Slatinu. Dne 26. dubna 1628 sepsal kupní smlouvu s Kristencií / Crescentia z Říčan, rozenou Zahrádeckou ze Zahrádek, na zboží v Lubnici.&lt;ref&gt;ZDB XXXVIII, č. 41&lt;/ref&gt; Zbývající část Lubnice s 9 poddanými zakoupil 10. října 1628 za 1 000 zl. mor. při nuceném výprodeji uherčického pána Jana Jiřího Štrejna ze Švarcenavy.&lt;ref&gt;Wolny, Gregor: Die Markgrafschaft Mähren: Bd. Znainer Kreis, Herrschaft Vöttau, s. 553-555. Také Sixtus Bolom-Kotari: Hrad Bítov a jeho panství za vlády rodu Jankovských z Vlašimi (1612-1755), Magisterská diplomová práce, Brno 2006&lt;/ref&gt; Krátce před tím nabyl 3. července 1628 město a panství Jemnici, sestávající ze zámku a města Jemnice s pivovarem, vinopalnou, z předměstí Podolí se dvorem, ovčárnou, cihelnou a vápenicí, dále pak ze vsí Pálovic se dvorem, Ostojkovic, Báňovic, dílu Lhotic, pustých Račic, Třebelovic, Menhartic se dvorem a Louky s dvorem a ovčárnou.&lt;ref&gt;Smutný, B.: Jemnice. In: Vlastivěda moravská, Moravskobudějovicko-Jemnicko, red. V. Nekuda, Brno 1997, s. 694&lt;/ref&gt;

== Mlýn a poplužní dvůr v Korolupech ==
O mlýnu (nazývaném ''Klampfer Mühle'') a poplužním dvoře v Korolupech se dozvídáme až z písemných pramenů v 15. století a to za panování Krajířů z Krajku. Dne 21. února 1493 propustil král Vladislav Lipoltovi z Krajku Cornštejn z manství a potvrdil jeho držbu Wolfgangovým dědicům, a to se vsí Frenštejnem, vsí Křtálky (Stálky) a farou, vsí Korolupy se dvorem, pustou vsí Křeslíkem a pozemky v Mešovicích.&lt;ref&gt;Historická geografie, Komise pro historickou geografii při Historickém ústavu ČSAV, 2007, s. 70-71&lt;/ref&gt; Polovinu poplužního dvora v Korolupech měl tehdy v držení nám blíže neznámý rod Planků / Planker, který si tak říkal snad podle původu z dolnorakouské vsi Plank (nyní Plank am Kamp).&lt;ref&gt;Historická geografie, Komise pro historickou geografii při Historickém ústavu ČSAV, 2007, s. 70-71&lt;/ref&gt;

Konrad der '''Plankch''' (Chunrat der Plankch) a vdova po Tomášovi (Thomas wittibe) se připomínají v roce 1357, kdy drželi nějaké majetky u dolnorakouské vsi Perschling (okres Sankt Pölten).&lt;ref&gt;Klosterneuburg, Stiftsarchiv Urkunden Klosterneuburg (1002-1767) 1357 XII 06, in: [http://monasterium.net/mom/AT-StiAK/KlosterneuburgCanReg/1357_XII_06/charter monasterium.net]&lt;/ref&gt; Seifried „'''Planker'''”, rychtář z nedalekých Drozdovic ([[w:Drosendorf-Zissersdorf|Drosendorfu]]) se připomíná v roce 1379. V roce 1466 pohnal vratěnínský farář Řehoř / Gregor „'''Plank'''” Leonarda z Hobzí za to, že si nechal do zemských desek zapsat jeho dědictví na panství v Lubnici, dále pak dva člověky v Korolupech a z předešlého roku mu nevyplatil sedm kop a dvacet grošů, které mu k vratěnínské faře a lubnické kapli příslušely. Z půhonu je patrné, že se jednalo o dědictví a donaci, kterou tehdy uskutečnil Seifried z Lubnice. U rychtáře Seifrieda z Drosendorfu, řečeného „Planker”, by se dalo podle rodového jména (Seifried) usuzovat na příbuzenský vztah k Seifriedovi ze Sichelbachu (též Hafnerluden / Lubnice).&lt;ref&gt;Geras, Stiftsarchiv Urkunden (1188-1992) 1379 VI 23, in: monasterium.net, [http://monasterium.net/mom/AT-StiAGe/Urkunden/1379_VI_23/charter Andreas der Pogenschütz aus Dornau, Bürgermeister Seifried Planker und die Bürgerschaft von Drosendorf ...]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Libri citationum et sententiarum IV/1 Brno (1459-1466) / Knihy půhonné a nálezové. Brněnské půhony od roku 1459 — 1466. s. 251, č. 1144&lt;/ref&gt;

V 15. století náleželo ke korolupskému mlýnu půl poplužního dvora, který vlastnil blíže nespecifikovaný '''Plank'''. Víme jen, že Plank měl na starosti panský malý rybník ke tření (pod Dubovým lesem / Eichenwald) a o druhý velký rybník u mlýna se staral držitel mlýna („Item jest tu také rybník, malý ke tření, ten má Plank ze svého dvora opatrovati”). Dále se dozvídáme, že tvrz v [[w:Kostníky|Kostníkách]] a poplužní dvůr v Lubnici byly dávným příslušenstvím hradu Frejštejna.&lt;ref&gt;Historická geografie, svazek 34, strana 70-72, Komise pro historickou geografii při Historickém ústavu ČSAV, 2007&lt;/ref&gt; Državu Planků, náležející k jejich dvorci, dokládá na katastru obce Korolupy také německý název rozsáhlého zalesněného návrší „'''Plankenhügl'''” (Plankovo návrší) na mapě [[w:Druhé vojenské mapování|II. vojenského mapování]], rozprostírající se nad řekou Dyjí mezi hradem Frejštejnem a vsí Korolupy (nyní Uherčický les u PP Podhradské skály).&lt;ref&gt;II. vojenské (Františkovo) mapování - [http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&amp;map_root=2vm&amp;map_region=mo&amp;map_list=W_12_IV Morava, mapový list W_12_IV]&lt;/ref&gt; Ves Korolupy byla založena (snad jako hospodářské zázemí lubnické tvrze) na území, které patřilo k výsluze po Vickartovi z Trnavy / Thürnau a její osazování zjevně vycházelo z hradu Frejštejna (za purkrabího Konráda) a později i z lubnické tvrze, sídla Seifrieda z Hafnerluden. Seifrieda z Lubnice můžeme podle znaku trojzubce na zavěšené pečeti přiřadit ke stejnému rodu rytířů ze Sichelbachu. Je otázkou, zda byl Seifried Konrádovým a Seidlinovým bratrem nebo synem Konráda. Členové rodu ze Sichelbachu, píšící se též po Lubnici, s největší pravděpodobností vymřeli po meči.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|„''Ves Chrlopy (Korupovy), summa úroku roč. 26 ½ k. 20 gr. 4 d. It. čestných peniez 16 gr. 5 d. It. pod tú vsí jest rybník veliký a pod tiem rybníkem jest mlýn, k terémužto jest přidáno poul dvora panského ve vsi Chrlopech. S toho platí do roka 2 kopy a ten má ten ten rybník opatrovati. It. v té vsi jest hajný, ten má opatrovati lesuov z Vaygroben (?) až k Corštýnským hranicím.''”&lt;ref&gt;Historická geografie, svazek 34, strana 71, Komise pro historickou geografii při Historickém ústavu ČSAV, 2007&lt;/ref&gt; 
|}

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>5clxlaegvsohz4ul80d0i6905m4pswq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Git</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7537</id>
    <revision>
      <id>45631</id>
      <parentid>44585</parentid>
      <timestamp>2022-04-11T15:07:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="53661" xml:space="preserve">'''[[w:Git|Git]]''' je systém [[w:Verzování|správy verzí]] – slouží k udržování informací, jak byly v průběhu času měněny [[w:Zdrojový kód|zdrojové soubory]] ve [[w:Adresář (informatika)|stromě adresářů]], který odpovídá určitému [[w:Software|softwarovému]] [[w:Projekt|projektu]]. Některé systémy správy verzí umožňují efektivně sledovat změny pouze jednoho souboru, ale získání stavu projektu v minulosti je velmi pomalé; git je schopen velmi rychle nastavit obsah celého pracovního stromu na stav po provedení libovolného commitu.

'''[[w:Repozitář (verzování)|Repozitář]]''' je informační struktura, ve které jsou uloženy veškeré informace o historii projektu.

Jednou z výhod [[w:Git|gitu]] je, že vytváří plnohodnotné kopie repozitářů. O tom, který repozitář určitého projektu je hlavní, tak rozhoduje pouze dohoda účastníků konkrétního projektu. Velmi často existuje na serveru jeden hlavní repozitář projektu, do kterého má právo zapisovat pouze správce projektu nebo skupina vybraných osob, a repozitáře pro jednotlivé účastníky projektu, do kterých mají právo zapisovat jejich vlastníci (správu repozitářů zajišťuje např. [[w:GitHub|GitHub]]). Uživatel pak pro svou práci používá jeden nebo více lokálních repozitářů, jejichž součástí je i pracovní strom.

== Slovníček pojmů ==

=== Commit ===

Slovo '''commit''' se v&amp;nbsp;Gitu používá ve třech významech. Prvním je uložení sady změn v jednom nebo více souborech do verzovacího systému příkazem &lt;code&gt;git commit&lt;/code&gt;. Git při commitu zaznamená okamžitý stav projektu (tj. seznam a obsahy všech souborů zařazených do projektu). Druhým významem slova '''commit''' je právě tento stav projektu, který je jednoznačně identifikován pomocí [[w:Secure Hash Algorithm|SHA1]] [[w:Kryptografická hašovací funkce|haše]], což je 40ciferné [[w:Šestnáctková soustava|šestnáctkové]] číslo. Uživatel může pro určení commitu použít i několik prvních znaků haše (aby jednoznačně identifikovaly jeden commit). Třetím významem slova '''commit''' je pouze seznam změn nebo úprav ([[w:Pach|patch]]) od předchozího commitu. Git aplikuje změny v souborech tak efektivně, že si často ani neuvědomujeme, za kolika příkazy se skrývá aplikace změn mezi dvěma stavy projektu na nějaký jiný stav – nejčistším případem je příkaz &lt;code&gt;git cherry-pick&lt;/code&gt;, který aplikuje změny ze zadaného commitu na aktuální stav projektu, ale základem funkce příkazů &lt;code&gt;git rebase&lt;/code&gt;, &lt;code&gt;git merge&lt;/code&gt; a &lt;code&gt;git pull&lt;/code&gt; je aplikování změn provedených jinde na určitý stav projektu.

=== Větev ===

'''Větev''' (anglicky ''branch'') je uživatelem pojmenovaná sada commitů vyčleněných pro implementaci určité vlastnosti nebo opravy; v repozitáři bývá jedna nebo více „hlavních“ větví, do kterých se shromažďují příspěvky od jednotlivých účastníků projektu. „Nejhlavnější hlavní“ větev se jmenuje &lt;code&gt;master&lt;/code&gt; a obvykle reprezentuje nejnovější stabilní větev projektu. Další „hlavní“ větve mohou být vývojové, pro starší releasy projektu a podobně. Základem úspěšné týmové práce v gitu je neměnit soubory v hlavních větvích, ani nehromadit své změny v jedné starodávné větvi, ale vytvářet novou větev pro každý zásah do projektu, který tvoří logický celek.

Větev v Gitu není nic jiného pojmenovaný odkaz na (nejnovější) commit (hlava větve); další commity ve větvi jsou určeny předchůdci hlavy. Při provedení nového commitu do větve se hlava větve jednoduše nastaví na tento přidaný commit, přičemž commit, na který hlava původně ukazovala, se stane předchůdcem nového commmitu. V Gitu nemá smysl hledat nejstarší commit větve; v podstatě je to nejstarší commit celého projektu. Pro dvě větve je však možné určit jejich posledního (nejnovějšího) společného předka, tedy místo, kde se tyto větve rozdělily. Protože si git pamatuje, ve kterém okamžiku (po kterém commitu) bylo provedeno rozvětvení, není dobré se pokoušet používat staré větve pro nové úpravy; pokud je třeba navázat na starší úpravy, je vhodné provést přerovnání větve (&lt;code&gt;git rebase&lt;/code&gt;) nebo převzít požadované starší úpravy příkazem &lt;code&gt;git cherry-pick&lt;/code&gt;.

=== Fork ===

'''Fork''' je rozdělení repozitáře pro různé release nebo uživatele; typicky se používá pro vytvoření vzdáleného repozitáře pro určitého uživatele, do kterého má tento uživatel právo zápisu, což mu dovoluje přispívat do projektu; fork není funkcí samotného gitu, ale nějaké jeho nadstavby (např. [[w:GitHub|GitHub]]), proto se obvykle provádí na WWW stránce provozovatele vzdálených repozitářů; přebíráním větví z různých forků se kumulují výsledky paralelní práce více vývojářů.

=== Clone ===

'''Clone''' vytvoří (příkazem &lt;code&gt;git clone URL&lt;/code&gt;) lokální kopii vzdáleného repozitáře. S lokální kopií můžete provádět jakékoli operace; zda budete moci své úpravy přenést do vzdáleného repozitáře, záleží na nastavení práv ve vzdáleném repozitáři. Obvykle do společného vzdáleného repozitáře nemůžete zapisovat, ale můžete zapisovat do svého forku tohoto repozitáře.

=== Pull request ===

'''Pull request''' je žádost o přetažení větve (tj. zkopírování úprav provedených v této větvi) do jiného forku (obvykle z mého soukromého do společného). Pull request je záležitost některé z nadstaveb systému git. Vedoucí projektu určuje, za jakých okolností se pull requestu vyhoví (Code review, úspěšné testy, schválení vedoucím), a jak má začlenění větve do projektu vypadat (jeden nebo více commitů, [[#Slučování změn|prosté sloučení]] nebo sloučení po [[#Rebase|přeskládání]] s viditelným nebo bez viditelného slučovacího commitu).

== První kroky ==

=== Instalace ===
Abyste mohli pracovat s gitem, je potřeba nainstalovat příslušný software, který je určen pro práci v
* [[w:Příkazový řádek|příkazovém řádku]] - obvykle plná škála příkazů, za předpokladu jejich rutinní znalosti je práce velmi efektivní
* nebo [[w:Grafické uživatelské rozhraní|grafickém rozhraní]] - většinou pokrývá omezený rozsah nejčastějších příkazů využívaných svátečnějšími uživateli
Volba konkrétního klienta značně závisí na osobních preferencích, vodítkem může být např. zda se jedná o [[w:Svobodný software|svobodný software]], pro jaký [[w:Příklady operačních systému|operační systém]] je určen nebo [https://duckduckgo.com/?q=the+best+git+client&amp;t=ffab&amp;ia=web zkušenosti jiných uživatelů].
* oficiální
** příkazový řádek - [https://git-scm.com/downloads git], který obsahuje i
** grafické rozhraní
*** [https://git-scm.com/docs/git-gui git-gui] - minimalistické umožňující základní práci
*** [https://git-scm.com/docs/gitk gitk] - zobrazení historie projektu/repozitáře
* další
** příkazový řádek - viz. [https://git.wiki.kernel.org/index.php/InterfacesFrontendsAndTools#Version_Control_Interface_layers projektová wiki]
** grafické rozhraní - viz. [https://git.wiki.kernel.org/index.php/InterfacesFrontendsAndTools#Graphical_Interfaces_-_FLOSS projektová wiki], [https://git-scm.com/downloads/guis přehled s náhledy] apod.
[https://git-scm.com/book/cs/v2/%C3%9Avod-Instalace-syst%C3%A9mu-Git Instalační pokyny] pro oficiální verzi vám pomohou vyzkoušet si, zda vyhovuje vašim potřebám.

=== Načtení obsahu vzdáleného repozitáře ===

První načtení dat ze vzdáleného repozitáře provedeme pomocí příkazů:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git clone -v adresa_repozitáře
cd adresář
&lt;/syntaxhighlight&gt;

&lt;code&gt;adresa_repozitáře&lt;/code&gt; je např. &lt;code&gt;git://git.kernel.org/pub/scm/git/git.git&lt;/code&gt;; ve webové službě [[w:Bitbucket|Bitbucket]] firmy [[w:Atlassian|Atlassian]] se adresa repozitáře zjistí kliknutím na ikonu Clone. Příkaz &lt;code&gt;git clone&lt;/code&gt; vytvoří v aktuálním adresáři podadresář, jehož jméno stanovil tvůrce repozitáře, a v něm lokální repozitář, který obsahuje pracovní strom, a v podadresáři &lt;code&gt;.git&lt;/code&gt; veškeré informace o historii projektu, dostupných větvích i jméno aktuální větve; nové verze programu git vypisují jméno zmíněného podadresáře vždy, starší verze pouze pokud je použit parametr &lt;code&gt;-v&lt;/code&gt;. Pro další práci s repozitářem pomocí příkazů git je nutné se do tohoto adresáře (případně nějakého jeho podadresáře) přepnout. Pro pozdější načtení změn ve vzdáleném repozitáři slouží příkaz

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git pull
&lt;/syntaxhighlight&gt;

=== Získání vlastní kopie vzdáleného repozitáře ===

Na levém obrázku je znázorněn výsledek po klonování společného repozitáře projektu. Příkaz &lt;code&gt;git clone&lt;/code&gt; vytvoří lokální kopii repozitáře. Kromě kopie databáze obsahuje i pracovní strom (''working tree''), v němž git zpřístupňuje soubory a adresáře zvolené verze projektu a oblast změn (''staging area''), která slouží pro přípravu commitu. Do společného vzdáleného repozitáře však běžný uživatel zpravidla nemůže zapisovat.

Uspořádání, které umožňuje uživateli do projektu přispívat, je znázorněno na pravém obrázku. Uživatel si musí nejdříve vytvořit (fork) vlastní kopii repozitáře na vzdáleném serveru (zpravidla nazývanou ''origin'') a klonovat tuto kopii. Pro přenesení změn do společného repozitáře (''blessed'') se používají pull requesty.

[[Soubor:Git clone blessed.svg|vlevo|416px|Příkaz &lt;code&gt;git clone adresa&lt;/code&gt; vytvoří na lokálním počítači kopii zadaného vzdáleného repozitáře; vytvoří i prázdnou stage area a vytvoří pracovní strom, který obsahuje nejnovější stav větve master.]]
[[Soubor:Git clone origin.svg|vpravo|496px|Příkaz &lt;code&gt;git clone adresa&lt;/code&gt; vytvoří na lokálním počítači kopii zadaného vzdáleného repozitáře; vytvoří i prázdnou stage area a vytvoří pracovní strom, který obsahuje nejnovější stav větve master.]]
&lt;div style=&quot;clear:both&quot;&gt;&lt;/div&gt;

=== Vytvoření lokálního repozitáře ===

Chceme-li použít git pro svůj vlastní projekt, pro který zatím neexistuje vzdálený repozitář, vytvoříme lokální repozitář z adresářového stromu na lokálním disku následujícím postupem:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
mkdir adresář
cd adresář
git init
&lt;/syntaxhighlight&gt;

První příkaz vytvoří prázdný adresář, do kterého se druhým příkazem přepneme. Poslední příkaz vytvoří v aktuálním adresáři podstrom se jménem &lt;code&gt;.git&lt;/code&gt;, který obsahuje vše nezbytné pro repozitář. Repozitář je ale zatím prázdný; teprve commitem se do něj přidají soubory.

=== Konfigurace ===

GIT má 3 úrovně konfigurace:

* systémovou (pro všechny uživatele na počítači); příkaz &lt;code&gt;git config&lt;/code&gt; je nutné použít s parametrem &lt;code&gt;--system&lt;/code&gt;; konfigurace je v souboru &lt;code&gt;/etc/gitconfig&lt;/code&gt;
* uživatelskou (pro všechny projekty daného uživatele); příkaz &lt;code&gt;git config&lt;/code&gt; je nutné použít s parametrem &lt;code&gt;--global&lt;/code&gt;; konfigurace je v souboru &lt;code&gt;~/.gitconfig&lt;/code&gt; (ve Windows &lt;code&gt;C:\Users\$USER\.gitconfig&lt;/code&gt;); tento soubor je vhodný pro nastavení uživatelského jména a e-mailové adresy
* lokální (pro jeden projekt); konfigurace je v souboru &lt;code&gt;.git/config&lt;/code&gt;; v tomto souboru jsou mimo jiné definovány vztahy mezi jmény a adresami vzdálených repozitářů a mezi lokálními a vzdálenými větvemi

Jméno a e-mailová adresa uživatele je typickou ukázkou konfiguračních informací na uživatelské úrovni, proto se provádí s parametrem &lt;code&gt;--global&lt;/code&gt;:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git config --global user.name &quot;John Doe&quot;
git config --global user.email johndoe@example.com
&lt;/syntaxhighlight&gt;

– zapíše do &lt;code&gt;~/.gitconfig&lt;/code&gt;

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git config --list
&lt;/syntaxhighlight&gt;

– vypíše všechna nastavení

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git config user.name
&lt;/syntaxhighlight&gt;

– vypíše zadané nastavení; lze používat ve skriptech.

Pokud chcete mít pod kontrolou, co provede příkaz &lt;code&gt;git pull&lt;/code&gt;, pokud zjistí, že došlo k odvětvení vzdálené i lokální větve, zadejte jeden z následujících příkazů; pro zamezení jakéhokoli slučování:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git config --global pull.ff only
&lt;/syntaxhighlight&gt;

pro provedení přeskládání:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git config --global pull.rebase true
&lt;/syntaxhighlight&gt;

pro provedení sloučení:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git config --global pull.rebase false
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Pokud jste nuceni používat starou verzi Gitu (nižší než 2.0) je vhodné v globální konfiguraci nastavit, že příkaz &lt;code&gt;git push&lt;/code&gt; má přenášet do vzdáleného repozitáře pouze změny v aktuální větvi:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git config --global push.default current
&lt;/syntaxhighlight&gt;

=== Soubor .gitignore ===

Soubor &lt;code&gt;.gitignore&lt;/code&gt; obsahuje seznam jmen souborů, které nemá git při své činnosti brát v úvahu. Každý řádek souboru je tvořen specifikací jmen souborů, která může obsahovat i [[w:Relativní cesta|relativní cesty]] a [[w:Žolíkový znak|žolíkové znaky]], nebo komentář začínající znakem křížek (&lt;code&gt;#&lt;/code&gt;). V souboru je vhodné uvést jména záložních souborů, které vytvářejí editory a další programy pro vytváření a úpravu zdrojových souborů, stejně jako jména souborů, které jsou produkovány ze [[w:zdrojový kód|zdrojových souborů]]. Například *.o soubory vytvářené překladači, jména souborů vytvářených programy [[w:Lex|Lex]] a [[w:Yacc|Yacc]]; při generování HTML souborů z XML, může být v &lt;code&gt;.gitignore&lt;/code&gt; uvedeno

 *.htm
 *.html

V projektu nebo adresáři, v němž jsou HTML soubory zdrojovými soubory, je v &lt;code&gt;.gitignore&lt;/code&gt; samozřejmě neuvádíme.

Podobný význam mají soubory &lt;code&gt;.git/info/exclude&lt;/code&gt; (pro jeden projekt) a &lt;code&gt;$HOME/.config/git/ignore&lt;/code&gt; (pro všechny projekty daného uživatele na daném stroji).

=== Nápověda ===

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git
git help
&lt;/syntaxhighlight&gt;

– vypíše témata nápovědy

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git help téma
git téma --help
man git-téma
&lt;/syntaxhighlight&gt;

– vypíše nápovědu k zadanému tématu

=== Lokální repozitář ===

Lokální repozitář vytvořený příkazy &lt;code&gt;git clone&lt;/code&gt; nebo &lt;code&gt;git init&lt;/code&gt; umožňuje prohlížení i úpravy souborů. Můžeme si představovat, že se skládá ze 3 oblastí:

* pracovní adresář nebo strom (working directory, working tree) – skutečný adresář nebo strom adresářů na disku
* oblast připravených změn (staging area, index) – jedná se o seznam souborů (včetně obsahu v okamžiku, kdy se na soubor provedl příkaz &lt;code&gt;git add&lt;/code&gt;), které budou příkazem &lt;code&gt;git commit&lt;/code&gt; uloženy do repozitáře; soubory se do ní přidávají příkazem &lt;code&gt;git add&lt;/code&gt;, odebírají &lt;code&gt;git reset&lt;/code&gt;
* repozitář (repository) – vlastní repozitář se mění pomocí &lt;code&gt;git commit&lt;/code&gt;, do vzdáleného repozitáře se změny propagují pomocí &lt;code&gt;git push&lt;/code&gt;

Soubory v pracovním stromě, které nejsou součástí staging area, jsou ''untracked'', ostatní jsou buď ''tracked'' nebo ''modified''; pomocí &lt;code&gt;git add cesta/soubor&lt;/code&gt; se převede untracked nebo modified soubor do seznamu souborů, které se budou příkazem &lt;code&gt;git commit&lt;/code&gt; ukládat do repozitáře (tzv. staged soubory), opakem &lt;code&gt;git add soubor&lt;/code&gt; je &lt;code&gt;git reset -- soubor&lt;/code&gt;.

=== Informace o repozitářích ===

K nejčastěji používaným příkazům patří příkaz

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git status
&lt;/syntaxhighlight&gt;

který vypíše jméno aktuální větve, její stav ''podle informací uložených v lokálním repozitáři'', soubory ve staging area, změněné (''modified'') soubory a přidané (''untracked'') soubory.

Lokální repozitář vytvořený příkazem &lt;code&gt;git clone&lt;/code&gt; je spojen se vzdáleným repozitářem, který lze zjistit příkazem

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git remote -v
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Nástrahy Gitu ==

Git jakožto nástroj pro verzování souborů by měl přispívat k lepší ochraně dat, která jsou pomocí něho udržována. Tuto úlohu plní velmi dobře, ale protože se jedná o podstatně komplikovanější nástroj než je kopírování, přemísťování a mazání souborů v adresářové struktuře, mohou se začátečníkovi přihodit některé nepříjemnosti. Díky vlastnostem Gitu jsou tyto nepříjemnosti omezeny na dvě oblasti:

* uživatel přijde o vlastní práci
* uživatel zkomplikuje práci týmu

Likvidace práce jiných členů týmu je při rozumném nastavení prostředí téměř vyloučena.

Aby se uživatel nepřipravil o vlastní práci, stačí trocha obezřetnosti a zapamatování si, které akce ji mohou způsobit. Hlavním zdrojem potíží může být fakt, že pracovní strom slouží jak k úpravě souborů uživatelem, tak k zobrazení stavu projektu. Každý příkaz &lt;code&gt;git checkout&lt;/code&gt; může změnit obsah pracovního stromu a mohl by vést k přepsání změn, které uživatel provedl. Proti takto jednoduchému přepsání souborů je však Git zabezpečen, a pokud soubor s určitým obsahem nepatří do aktuální verze uložené v repozitáři a byl by přepsán jiným obsahem, vypíše varování a akci neprovede. Existuje však několik příkazů, které vás mohou o nearchivované verze souborů připravit:

* &lt;code&gt;git checkout -- cesta&lt;/code&gt; – před provedením tohoto příkazu je nutné si být jistý, že zadané soubory nebudeme potřebovat, případně, že je máme bezpečně zkopírované (např. mimo pracovní stromu projektu)
* &lt;code&gt;git reset --hard&lt;/code&gt; – tento příkaz provádět pouze pokud nemáme žádné ''untracked'' soubory a pokud máme poznamenané číslo aktuálního commitu
* &lt;code&gt;git branch -D větev&lt;/code&gt; – tento příkaz raději odložit na dobu, kdy budeme mít jistotu, že mazaná větev neobsahuje nic užitečného (pokud byla větev zkopírována jinam pomocí &lt;code&gt;git cherry-pick&lt;/code&gt;, zkontrolujte, že byly zkopírovány všechny potřebné úpravy)
* na &lt;code&gt;git push -f&lt;/code&gt; nebo &lt;code&gt;--force&lt;/code&gt; raději zapomeňte; bezpečnější je uvedení &lt;code&gt;+&lt;/code&gt; před jménem větve – při některých postupech (&lt;code&gt;git commit --amend&lt;/code&gt; větve, která už byla pushnuta do vzdáleného repozitáře, používání &lt;code&gt;git rebase&lt;/code&gt; bez &lt;code&gt;git merge&lt;/code&gt;) se bez některé z uvedených variant neobejdeme; rozhodně by se '''neměl používat pro společný repozitář''', nejvýše jako náprava chyby; tuto nápravu byl měl provést uživatel s výbornou znalostí Gitu

Jakmile je jednou proveden commit souboru, uplatní se základní vlastnost Gitu, že do databáze se pouze připisuje. Proto je možné obnovit i smazaný commit. Git však po určité době nereferencované objekty maže, proto je nutné co nejrychleji vytvořit například větev odkazující se na smazaný commit, který budeme ještě potřebovat.

Zkomplikování práce týmu nevhodným zásahem do verzovacího systému lze zabránit technicky (zálohování) organizačně (neposkytováním práva zápisu do společného repozitáře) nebo dobrým proškolením uživatelů. Pokud by došlo k poškození hlavního repozitáře, je možné využít distribuovanosti Gitu a repozitář obnovit z jiné kopie.

== Postup při změnách souborů ==

[[Soubor:Git data flow simplified.svg|náhled]]
Při změnách souborů je vhodné dodržovat následující postup:

# [[#Aktualizace informací v lokálním repozitáři|Aktualizace informací v lokálním repozitáři]] ze vzdálených repozitářů
# [[#Vytvoření a úpravy zdrojových souborů|Vytvoření a úpravy zdrojových souborů]] pomocí obvyklých nástrojů
# [[#Vytvoření větve|Vytvoření větve]] pro začlenění úprav s případným nastavením výchozí verze
# [[#Vytvoření seznamu změn|Vytvoření seznamu změn]]
# [[#Uložení změn do lokálního repozitáře|Uložení změn do lokálního repozitáře]] příkazem &lt;code&gt;git commit&lt;/code&gt;
# [[#Přenesení změn do vzdáleného repozitáře|Přenesení změn do vzdáleného repozitáře]] příkazem &lt;code&gt;git push&lt;/code&gt;

=== Aktualizace informací v lokálním repozitáři ===

První z příkazů

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git fetch --all -v
git status
&lt;/syntaxhighlight&gt;

načte informace o změnách ze všech vzdálených repozitářů, ale neprovede žádné změny v lokálním stromě. Následující příkaz vypíše, jak se změny ve vzdáleném repozitáři slučují se stavem lokálního repozitáře a pracovního stromu.

Pokud nemáme v pracovním stromě žádné změněné soubory, lze příkazem

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git pull --ff-only
&lt;/syntaxhighlight&gt;

aktualizovat obsah lokálního stromu – příkaz lze použít i bez parametru &lt;code&gt;--ff-only&lt;/code&gt;. Pokud však byla rozštěpena lokální a vzdálená větev (například tím, že někdo zahodil jeden nebo více commitů pomocí &lt;code&gt;git reset&lt;/code&gt; následovaného forced push), pull bude provádět slučování (merge) obou větví se všemi případnými problémy (konflikty atd.). Použití &lt;code&gt;--ff-only&lt;/code&gt; nám dá možnost rozmyslet si, jestli chceme opravdu provést slučování; pokud by se například jednalo o cizí větev, ve které nemáme co mergovat, bude lepší přesunout lokální hlavu na pozici vzdálené hlavy příkazem

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git branch -f jméno_větve plné_jméno_vzdálené_větve
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Aktualizace informací provádíme, abychom svoje změny aplikovali na nejnovější verzi souborů v projektu. Pokud naopak potřebujeme udělat úpravu starší verze, použijeme příkaz &lt;code&gt;git checkout identifikace_commitu&lt;/code&gt;.

=== Vytvoření a úpravy zdrojových souborů ===

Soubory z projektu jsou přístupné v pracovním stromě, proto je možné je jednoduše prohlížet, upravovat a vytvářet pomocí [[w:Textový editor|editorů]] a dalších nástrojů. Mnoho použití příkazu &lt;code&gt;git&lt;/code&gt; mění soubory v pracovním stromě, proto před jejich použitím změněné soubory uložte provedením commitu nebo zkopírujte na bezpečné místo (např. mimo pracovní strom).

=== Práce s větvemi ===

Větev je sada spolu souvisejících commitů. Commity jsou spolu svázány pomocí svých předchůdců (úplně první commit nemá žádného, běžný commit má jednoho, slučovací commit má dva nebo více předchůdců). Git neumožňuje, aby větev obsahovala vzájemně nesouvisející commity, takže větev je jednoduše odkaz na její nejnovější commit. Vzhledem k tomuto pojetí větve lze těžko stanovit, jaký je druhý konec větve (nejstarší commit), lze však určit, který commit je poslední (nejnovější) společný předek dvou větví.

Pro zjištění existujících větví lze použít příkaz

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git branch
&lt;/syntaxhighlight&gt;

– který vypíše větve v lokálním repozitáři, před jménem aktuální je hvězdička. Pokud doplníme parametr &lt;code&gt;-r&lt;/code&gt;, vypíše větve ve vzdálených repozitářích spojených s projektem; s parametrem &lt;code&gt;-a&lt;/code&gt; vypíše větve v lokálním i ve vzdálených repozitářích.

==== Přepínání větví ====

Pro přepnutí na jinou větev (změnu aktuální větve) slouží příkaz:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git checkout větev
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Přepnutí větve způsobí změnu souborů v pracovním stromě. Pokud se soubory v pracovním stromě pracujeme, mohou nastat různé problémy, ale git se v tomto případě chová slušně a bezpečně:

* Pokud jsou v pracovním stromě změněné necommitnuté soubory, které by byly přepsány, git vypíše varování a změnu větve neprovede:
&lt;pre&gt;
$ git checkout treti-radek-a-druhy-soubor
error: Your local changes to the following files would be overwritten by checkout:
        druhy_soubor.txt
Please, commit your changes or stash them before you can switch branches.
Aborting
&lt;/pre&gt;
* Stejně je tomu v případě, že by došlo k přepsání dříve ''untracked'' souboru souborem, který je v nové verzi přítomen:
&lt;pre&gt;
$ git checkout treti-radek-a-druhy-soubor
error: The following untracked working tree files would be overwritten by checkout:
        druhy_soubor.txt
Please move or remove them before you can switch branches.
Aborting
&lt;/pre&gt;
* Problémy mohou také nastat, pokud jsou zdrojové soubory otevřeny v editoru nebo nějakém jiném programu. Některé programy vůbec změnu souboru nezaregistrují, a uživatel tak může editovat špatnou verzi souboru. Jiné nechají uživateli vybrat, jestli chce nahrát novou verzi nebo pokračovat v práci s původní. Jiné programy mohou dokonce zabránit gitu, aby soubory změnil.

V příkazu &lt;code&gt;git checkout&lt;/code&gt; lze místo jména větve lze použít libovolnou [[#Identifikace commitu|identifikaci commitu]]. Pokud používáme značky (anglicky tags), lze přepnout na zadanou značku:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git checkout tags/jméno_tagu
&lt;/syntaxhighlight&gt;

==== Vytvoření větve ====

Zadáním jména větve v příkazu &lt;code&gt;git branch&lt;/code&gt; vytvoříme novou větev zadaného jména. Větev se oddělí v místě commitu zadaného druhým parametrem, případně v aktuálním místě aktuální větve (tj. HEAD):

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git branch jméno_nové_větve [odkaz_na_commit]
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Obvykle se chceme na nově vytvořenou větev přepnout (nastavit ji jako aktuální):

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git checkout jméno_větve
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Oba tyto příkazy lze sloučit do jednoho:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git checkout -b jméno_nové_větve [odkaz_na_commit]
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Můžeme také vytvořit větev v lokálním repozitáři duplikováním větve ze vzdáleného repozitáře:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git checkout -b jméno_větve origin/jméno_větve
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Pokud chceme, aby větev měla stejné jméno jako ve vzdáleném repozitáři a aby se sledovaly změny, které se ve větvi na vzdáleném repozitáři objeví, lze použít příkaz:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git checkout --track origin/větev
&lt;/syntaxhighlight&gt;

==== Zrušení větve ====

Následující příkaz zruší větev:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git branch -d jméno_větve
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Pokud větev nebyla namergovaná do jiné větve, příkaz vypíše varování a větev nezruší. Pokud chceme větev opravdu zrušit, použijeme místo &lt;code&gt;-d&lt;/code&gt; velké &lt;code&gt;-D&lt;/code&gt;.

==== Přesunutí konce větve ====

Konec větve se při commitu přesouvá automaticky na nejnovější commit ve větvi. Lze však i vynutit přeskočení na libovolný jiný commit:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git branch -f jméno_větve [odkaz_na_commit]
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Pokud není zadán &lt;code&gt;odkaz_na_commit&lt;/code&gt;, přeskočí se na aktuální &lt;code&gt;HEAD&lt;/code&gt;.

==== Historie větve ====

To, že větev je tvořena jen odkazem na její poslední commit, není tak docela pravda. Git si obvykle pamatuje i historii větve (tj. které commity byly postupně tím posledním commitem ve větvi). Tuto historii lze vypsat příkazem

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git reflog jméno_větve
&lt;/syntaxhighlight&gt;

=== Vytvoření seznamu změn ===

Přidání aktuálního stavu souboru do seznamu změn:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git add cesta/soubor [ cesta2/soubor2 ... ]
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Pokud byl soubor znovu změněn, stačí příkaz &lt;code&gt;git add&lt;/code&gt; zopakovat (pro každý soubor v seznamu změn se pamatuje stav při posledním přidání). Pokud byl soubor zařazen do seznamu změn omylem, lze to napravit příkazem

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git reset -- cesta/soubor [ cesta2/soubor2 ... ]
&lt;/syntaxhighlight&gt;

==== Přejmenování a rušení souborů v repozitáři ====

Seznam změn ovlivňují také příkazy pro přejmenování a zrušení souboru.

Přejmenování souboru (lze použít i pro přemístění do jiného adresáře):

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git mv cesta1/soubor cesta2/jméno
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Odstranění souboru z projektu:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git rm cesta/soubor
&lt;/syntaxhighlight&gt;

=== Zrušení úprav souboru ===

Pokud jste nějaký soubor změnili, nezanesli tuto změnu ani do indexu ani neprovedli commit, a úpravu souboru chcete zrušit, lze použít následující postup:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
cp cesta/soubor cesta/soubor_zaloha
git checkout -- cesta/soubor
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Druhý příkaz přepíše zadaný soubor verzí z aktuální větve lokálního repozitáře. Přitom nevypisuje žádná varování a původní soubor už nejde obnovit, proto je prvním příkazem naznačeno, že je vhodné si vytvořit jeho zálohu, pro případ, že byste přeci jenom chtěli upravenou verzi použít.

Další příkaz zruší všechny změny v souborech v pracovní oblasti:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git checkout -- .
&lt;/syntaxhighlight&gt;

=== Uložení změn do lokálního repozitáře ===

Příkaz

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git commit -m &quot;Popis commitu&quot;
&lt;/syntaxhighlight&gt;

uloží aktuální seznam změn do aktuální větve lokálního repozitáře.

Pokud nebyly přidány žádné soubory, lze spojit vytvoření seznamu změn a uložení změn do lokálního repozitáře použitím parametru &lt;code&gt;-a&lt;/code&gt;:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git commit -a -m &quot;Popis commitu&quot;
&lt;/syntaxhighlight&gt;

V tomto případě se před commitem do seznamu změn automaticky přidají všechny ''modified'' soubory.

=== Modifikace commitu ===

Pokud jste po provedení commitu zjistili, že jste zapomněli provést nějakou „malou“ úpravu, lze právě provedený commit dodatečně upravit. Nejdříve pomocí &lt;code&gt;git add&lt;/code&gt; zadejte jména všech dodatečně upravených souborů, a pak příkazem &lt;code&gt;git commit&lt;/code&gt; s parametrem &lt;code&gt;--amend&lt;/code&gt; upravte poslední commit:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git add cesta/soubor [ cesta2/soubor2 ... ]
git commit --amend
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Pokud jste již stihli na upravený commit provést &lt;code&gt;git push&lt;/code&gt;, bude nutné použít &lt;code&gt;git push&lt;/code&gt; se znakem plus před jménem větve, protože se nebude jednat o pouhé přidávání do vzdáleného repozitáře.

=== Přenesení změn do vzdáleného repozitáře ===

Příkaz

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git push
&lt;/syntaxhighlight&gt;

přenese změny z lokálního repozitáře do vzdáleného repozitáře.
Pokud je pracovní strom propojen s více vzdálenými repozitáři, přenesou se změny do repozitáře &lt;code&gt;origin&lt;/code&gt;. Pokud se mají přenést do jiného repozitáře, je nutné zadat jeho jméno použité v příkazu &lt;code&gt;git remote add&lt;/code&gt;:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git push jméno
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Pokud větev ve vzdáleném repozitáři neexistuje, příkaz vypíše varování a je třeba nastavit upstream, přesně podle textu, který je součástí varování:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git push --set-upstream origin jméno_větve
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Slučování změn ==

Pokud na jednom projektu pracuje více osob nebo pokud vytvoříme více větví, neobejdeme se bez slučování větví. Následující příkaz zamerguje zadanou &lt;code&gt;větev&lt;/code&gt; do aktuální větve; proto je potřeba se předem přepnout do větve, do které se má mergovat; mohou nastat potíže, pokud existují necommitované změny, proto je třeba mergování provádět s čistým pracovním stromem.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git merge větev
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Pokud byl soubor změněn pouze v jedné ze slučovaných větví, použije se změněná verze. Pokud byl soubor změněn v obou větvích, pokusí se git aplikovat změny, ke kterým v souboru došlo v zadané větvi, na soubor v aktuální větvi (jako příkaz [[w:Patch|patch]]). Pokud patch selže, je ohlášen konflikt:

 $ git merge pro-posledni-radek
 Auto-merging pokus.txt
 CONFLICT (content): Merge conflict in pokus.txt
 Automatic merge failed; fix conflicts and then commit the result.

do souboru jsou umístěny obě verze vyznačené řetězci &lt;code&gt;&lt;&lt;&lt;&lt;&lt;&lt;&lt;&lt;/code&gt;, &lt;code&gt;=======&lt;/code&gt; a &lt;code&gt;&gt;&gt;&gt;&gt;&gt;&gt;&gt;&lt;/code&gt;:

&lt;pre&gt;
Nejaky text.
&lt;&lt;&lt;&lt;&lt;&lt;&lt; HEAD
Druhy radek.
Toto je posledni radek.
=======
Zmeneny druhy radek.
&gt;&gt;&gt;&gt;&gt;&gt;&gt; jina
&lt;/pre&gt;

a sloučení je potřeba provést ručně. Pro ruční sloučení je možné použít běžný textový editor nebo speciální nástroj. Seznam dostupných nástrojů pro slučování souborů vypíše příkaz

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git mergetool --tool-help
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Zvolený nástroj nastavíme příkazem

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git config --global merge.tool gvimdiff
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Vlastní slučování pak lze provést příkazem

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git mergetool cesta/soubor
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Gvimdiff zobrazuje nahoře ve třech sloupcích soubor z výchozí větve, společného předchůdce a soubor ze slučované větve, dole pak text s oběma variantami, jak je ukázáno výše.

Gvimdiff2 zobrazuje pouze tři sloupce, přičemž v prostředním je text s oběma variantami; gvimdiff3 zobrazuje pouze jedno okno s oběma variantami textu.

== Složitější akce ==

=== Přemístění commitů do jiné větve ===

Často se stává, že člověk začne upravovat soubory v nesprávné větvi. Pokud ještě neprovedl commit, stačí pomocí &lt;code&gt;git checkout -b jméno_větve [odkaz_na_commit]&lt;/code&gt; vytvořit novou větev (větve jsou složeny z commitů, takže před provedením commitu jsme ještě žádnou větev nezměnili); pomocí odkazu_na_commit lze odbočit větev i z jiného místa (větve, commitu), než do kterého je právě přepnuto. Pokud byla větev už vytvořena, ale neobsahuje žádný commit, lze použít &lt;code&gt;git checkout jméno_větve&lt;/code&gt;.

Pokud už byl proveden jeden nebo více commitů, je rozhodně vhodné vytvořit novou větev a úpravy přesunout do ní. Nejdříve provedeme commit všech rozpracovaných souborů, pak řekneme, že nová větev končí právě zde (vytvoříme novou větev) a nakonec příkazem &lt;code&gt;git reset --hard&lt;/code&gt; vyhodíme nechtěné commity z původní větve (novou větev jsme vytvořili, ale přepnuti jsme stále v původní, teprve &lt;code&gt;git checkout&lt;/code&gt; nás přepne do nové větve):

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git add cesta/soubor [ cesta2/soubor2 ... ]
git commit -m &quot;Uložení rozpracovaných souborů&quot;
git branch nová_větev
git reset --hard odkaz_na_commit
git checkout nová_větev
&lt;/syntaxhighlight&gt;

=== Rebase ===

Rebase (do češtiny překládané jako přeskládání) je alternativou ke slučování pomocí merge. Pokud byla větev, ve které se provedly změny, oddělena z jiné větve před delší dobou, takže v původní větvi došlo ke změnám, můžeme chtít místo viditelného sloučení větví aplikovat změny ze své větve na hlavní větev. Příkazem

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git rebase hlavní_větev [ moje_větev ]
&lt;/syntaxhighlight&gt;

se zkopírují se všechny úpravy z větve &lt;code&gt;moje_větev&lt;/code&gt; od místa, kde se oddělila od větve &lt;code&gt;hlavní_větev&lt;/code&gt;, na konec hlavní větve. Původní commity sice zůstanou zachovány, ale jejich kopie se objeví ještě jednou na konci hlavní větve a &lt;code&gt;moje_větev&lt;/code&gt; bude po provedení operace ukazovat na kopie commitů. Není-li uvedena &lt;code&gt;moje_větev&lt;/code&gt;, bude přeskládána (překopírována) aktuální větev. Použití uvedeného příkazu &lt;code&gt;git rebase&lt;/code&gt; se jmény dvou větví je ekvivalentní dvojici příkazů

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git checkout moje_větev
git rebase hlavní_větev
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Pokud byl některý ze souborů upraven v obou větvích takovým způsobem, že algoritmus slučování není schopen určit, jak má vypadat výsledek, je ohlášen konflikt, který musíme vyřešit, jak je popsáno v části [[#Slučování změn|Slučování změn]]. Git také informuje o možnosti příslušný patch přeskočit pomocí &lt;code&gt;git rebase --skip&lt;/code&gt;, nebo přeskládání odvolat příkazem &lt;code&gt;git rebase --abort&lt;/code&gt;. Pokud se rozhodneme pro řešení konfliktů, je nutné po jejich odstranění všechny upravené soubory zadat do seznamu změn pomocí příkazu &lt;code&gt;git add cesta/soubor&lt;/code&gt; jako před provedením commitu a zadat příkaz

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git rebase --continue
&lt;/syntaxhighlight&gt;

V ideálním případě se rebase dokončí; může se však stát, že rebase narazí na konflikt v některém z dalších commitů v přeskládávané větvi. Pak se celý kolotoč opakuje, ale nebojte se, jste o další krůček blíž k cíli. Pokud však jsou obě větve dlouhé a obsahují mnoho konfliktů, může být lepší místo rebase zamergovat hlavní větev do naší, zejména, když máme představu, jak má vypadat konečný výsledek a nestojíme o postupné úpravy souborů. Jinou možností je sloučit commity ve svojí větvi do jednoho, a tento souhrnný commit pomocí rebase zkopírovat na konec větve, do které má být začleněn.

Protože se provedením rebase přesune lokální hlava rebasované větve na konec její nově vytvořené kopie, dojde k rozštěpení lokální a vzdálené větve. Pro jejich spojení je nutné provést forced push, který lze vynutit uvedením znaku &lt;code&gt;+&lt;/code&gt; před jménem větve:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git push origin +rebasovaná_větev
&lt;/syntaxhighlight&gt;

kde &lt;code&gt;origin&lt;/code&gt; je jméno repozitáře a znak plus před jménem rebasované větve zajistí, že se provede push pouze pro zadanou větev. Vhodnější je vytvořit si ještě před rebase kopii rebasované větve, která nebude ve vzdáleném repozitáři a rebase provést s ní:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git checkout -b kopie_větve
git rebase hlavní_větev
&lt;/syntaxhighlight&gt;

=== Výběr změn bez historie ===

Zkopírovat několik posledních commitů ve větvi na jiné místo lze příkazem

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git rebase --onto cíl za_čím konec
&lt;/syntaxhighlight&gt;

který zkopíruje všechny commity ve větvi &lt;code&gt;konec&lt;/code&gt; po commitu &lt;code&gt;za_čím&lt;/code&gt; za commit &lt;code&gt;cíl&lt;/code&gt;. Pokud je třeba kopírovat jen vybrané commity, lze použít příkaz &lt;code&gt;git cherry-pick&lt;/code&gt; jak je popsáno dále.

Každý commit obsahuje odkaz na předchozí commit (případně na dva, pokud vznikl pomocí merge). Pokud je potřeba začlenit do určité větve změny z jiné větve bez odkazů na jejich historii, lze použít následující příkaz:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git cherry-pick odkaz_na_commit [ ... ]
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Příkaz &lt;code&gt;git cherry-pick&lt;/code&gt; dovádí do extrému přístup z &lt;code&gt;git rebase&lt;/code&gt;: na aktuální větev aplikuje pouze změny provedené ve vybraných commitech. Přitom vytváří ukončené commity; pokud chcete mít změny pouze v pracovním stromě, je možné po cherry-pick provést &lt;code&gt;git reset základní_commit&lt;/code&gt;, který zruší všechny commity po zadaném základním_commitu, ale ponechá modifikace souborů v pracovním stromě.

=== Používání více repozitářů pro jeden projekt ===

Lokální repozitář může být propojen s více vzdálenými repozitáři téhož projektu. Další vzdálené repozitáře lze přidávat příkazem

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git remote add jméno adresa_repozitáře
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Zadané jméno slouží k pozdějším odkazům na vzdáleným repozitář v příkazech &lt;code&gt;git fetch&lt;/code&gt;, &lt;code&gt;git pull&lt;/code&gt; a &lt;code&gt;git push&lt;/code&gt;. Repozitář, který byl použit v příkazu &lt;code&gt;git clone&lt;/code&gt;, má jméno &lt;code&gt;origin&lt;/code&gt;; společnému repozitáři se obvykle dává jméno &lt;code&gt;blessed&lt;/code&gt;.

=== Sloučení commitů ===

Při vývoji softwaru se často stává, že sada úprav tvořících jeden logický celek je rozložena do několika commitů. Mohou to být commity provedené na konci každého dne, commity způsobené postupnými opravami, úpravy provedené jako reakce na review, apod. Pokud jejich autor nechce, aby byl vidět bolestný proces vzniku jeho díla, může sloučit commity do jednoho nebo do menšího počtu, které tvoří určité logické celky. Preferovaným postupem je použití interaktivního režimu příkazu &lt;code&gt;git rebase&lt;/code&gt;:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git rebase -i starý_commit
&lt;/syntaxhighlight&gt;

kde &lt;code&gt;starý_commit&lt;/code&gt; je commit, po němž se mají commity slučovat (v tomto případě lze s výhodou použít operátor vlnka pro n-tého předchůdce: např. pro sloučení posledních 5 commitů použít &lt;code&gt;HEAD~5&lt;/code&gt;). Po zadání příkazu se otevře editor, ve kterém je seznam commitů od nejnovějšího po nejstarší
vypadající takto:

&lt;pre&gt;
pick 69248ac Popis prvního commitu
pick d70002a Popis druhého commitu
...
pick 49f2d10 Popis posledního commitu

# Rebase 1949c51..49f2d10 onto 1949c51 (7 command(s))
#
# Commands:
# p, pick = use commit
# r, reword = use commit, but edit the commit message
# e, edit = use commit, but stop for amending
# s, squash = use commit, but meld into previous commit
# f, fixup = like &quot;squash&quot;, but discard this commit's log message
# x, exec = run command (the rest of the line) using shell
# d, drop = remove commit
#
# These lines can be re-ordered; they are executed from top to bottom.
#
# If you remove a line here THAT COMMIT WILL BE LOST.
#
# However, if you remove everything, the rebase will be aborted.
#
# Note that empty commits are commented out
&lt;/pre&gt;

Řádky začínající znakem křížek napovídají, že interaktivní rebase má mnoho dalších možností; pro sloučení všech vypsaných commitů do jednoho je třeba slovo &lt;code&gt;pick&lt;/code&gt; v prvním řádku ponechat a všechna ostatní nahradit slovem &lt;code&gt;squash&lt;/code&gt; (nebo písmenem &lt;code&gt;s&lt;/code&gt;) a soubor uložit; otevře se další soubor, do kterého je třeba napsat popis souhrnného commitu. Výsledkem jsou všechny změny v jediném commitu. Stejně jako při běžném rebase dojde k rozvětvení lokální a vzdálené hlavy větve, takže je potřeba provést push s plusem před jménem větve:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git push origin +rebasovaná_větev
&lt;/syntaxhighlight&gt;

=== Anulování commitů ===

Pokud chcete zrušit (odvolat) jeden nebo více commitů, závisí postup na tom, kam až se nežádoucí commity dostaly, a jestli po nich byly provedeny další (žádoucí) commity. Ve svém soukromém repozitáři (ať lokálním nebo vzdáleném) můžete klidně zrušit několik ''posledních'' commitů zkrácením větve příkazy:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git checkout větev
git reset --hard poslední_správný_commit
&lt;/syntaxhighlight&gt;

následovaném

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git push origin +větev
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Pokud se ale nejedná o poslední commity a především pokud byly nežádoucí commity již zpropagovány do společného repozitáře, je třeba použít jemnější způsob jejich zrušení:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git revert seznam_commitů
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Tento příkaz zjistí změny provedené v uvedených commitech, v aktuálních souborech aplikuje úpravy, kterými se tyto změny vezmou zpět. Pokud dojde ke konfliktům, je třeba je vyřešit obdobným způsobem jako v případě příkazu [[#Rebase|rebase]]. Pokud se vše podařilo, vznikne v lokálním repozitáři nový commit obsahující soubory, které byly změněny. Tento commit je nutné přenést do vašeho vzdáleného repozitáře a začlenit do společného repozitáře.

== Podrobnější informace ==

=== Hledání v historii ===

Historii aktuální větve lze zobrazit příkazem

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git log
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Příkaz vypisuje jednotlivé commity s jejich haši. U každého commitu je autor, datum změny a informace zadaná v příkazu &lt;code&gt;git commit&lt;/code&gt; za parametrem &lt;code&gt;-m&lt;/code&gt;. Slučování (merge) jsou zvlášť označeny. S parametrem &lt;code&gt;--name-only&lt;/code&gt; nebo &lt;code&gt;--name-status&lt;/code&gt; se bude vypisovat, jaké soubory se měnily v jednotlivých commitech.

Pro nalezení změn určitého souboru lze použít příkaz:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git log -- cesta/soubor
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Pro barevné zobrazení historie celého projektu, včetně ASCII znázornění větví a vypsání jmen větví a tagů, lze použít grafický příkaz &lt;code&gt;gitk &amp;&lt;/code&gt; nebo

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git log --all --decorate --graph --oneline --name-status
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Poslední parametr použijeme, pokud se mají vypisovat i jména souborů.

=== Porovnávání commitů ===

Pro porovnávání commitů slouží příkaz &lt;code&gt;git diff&lt;/code&gt;. Bez parametrů zobrazí rozdíly mezi working tree a staging area nebo aktuálním commitem (pokud je staging area prázdná). S parametrem &lt;code&gt;--staged&lt;/code&gt; rozdíly mezi staging area a aktuálním commitem. Pokud je zadán jeden commit, zobrazují se rozdíly mezi modifikovanými soubory (ve working tree i staging area) a zadaným commitem:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git diff
git diff --staged
git diff HEAD
&lt;/syntaxhighlight&gt;

– výstup třetího příkazu je sloučením rozdílů z prvních dvou příkazů.

Při uvedení &lt;code&gt;--staged&lt;/code&gt; a jednoho commitu se vypíšou rozdíly mezi zadaným commitem a staging area:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git diff --staged číslo_commitu_z_pull_requestu
git diff číslo_commitu_z_pull_requestu
&lt;/syntaxhighlight&gt;

– druhý příkaz vypíše rozdíly mezi modifikovanými soubory (ve working tree i staging area) a zadaným commitem.

Volby, které začínají znakem mínus a &lt;code&gt;git diff&lt;/code&gt; je nezná, předává přímo příkazu diff, takže pro porovnání s ignorováním změn v počtu mezer lze použít příkaz

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git diff -b -w
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Pokud se zadají dva commity, bude výsledkem jejich porovnání:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git diff -b master SMSC-1079-5.4
&lt;/syntaxhighlight&gt;

– vypíše rozdíl mezi větví master a SMSC-1079-5.4; -b se předává příkazu diff, aby ignoroval rozdíly v mezerách

Diff obsahuje řádky tvaru index 358c9f8..8740525 100644. Zadáním dvou hexadecimálních číslic oddělených dvěma tečkami se vypíše diff daného souboru v příslušném commitu:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git diff 358c9f8..8740525
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Další možností, jak omezit diff vybrané soubory je doplnit příkaz dvěma pomlčkami následovanými jmény souborů i cestami:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git diff popis_commitu -- cesta/soubor [ cesta2/soubor2 ... ]
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Pokud nás zajímá diff pouze z jednoho commitu, lze na unixových systémech použít:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git diff 9883d27d0b302a2e0f4f04c2d072f52c186ad18a{^,}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

– vypíše diff commitu 9883d27d0b302a2e0f4f04c2d072f52c186ad18a (shell expanduje xxx{^,} na xxx^ xxx; xxx^ je předchůdce xxx); stačí zadat i několik prvních znaků SHA haše.

Pro zjištění, jaké soubory byly změněny v posledním commitu v aktuální větvi, lze použít příkaz:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git diff --name-only HEAD^
&lt;/syntaxhighlight&gt;

=== Kompletní informace o commitu ===

Více informací o commitu v příkazech &lt;code&gt;git log&lt;/code&gt; a &lt;code&gt;git show&lt;/code&gt; lze získat použitím volby &lt;code&gt;--pretty=fuller&lt;/code&gt;. S touto volbou se zobrazí autor, datum a čas nejen původního commitu, ale i jeho začlenění do větve po &lt;code&gt;git rebase&lt;/code&gt;:

&lt;pre&gt;
commit edb9342985b443443eb0266d8418c3e62851d1d0
Author:     Jan Vyvojar &lt;Jan.Vyvojar@domena.top&gt;
AuthorDate: Fri Apr 21 10:20:48 2017 +0200
Commit:     Karel Reviewer &lt;Karel.Reviewer@domena.top&gt;
CommitDate: Wed May 10 09:22:16 2017 +0200

    Fix of the bug #123456
&lt;/pre&gt;

=== Synchronizace lokální a vzdálené větve ===

Při použití parametru &lt;code&gt;--track&lt;/code&gt; v příkazu &lt;code&gt;git checkout&lt;/code&gt; nebo parametru &lt;code&gt;--set-upstream&lt;/code&gt; v příkazu &lt;code&gt;git push&lt;/code&gt; se pro lokální větev aktivuje sledování (trackování) vzdálené větve. Při zapnutém trackování vás příkaz &lt;code&gt;git status&lt;/code&gt; upozorní, že lokální větev je pozadu (behind) za vzdálenou větví, před (ahead) vzdálenou větví (což znamená, že jste provedli jeden nebo více commitů a neprovedli &lt;code&gt;git push&lt;/code&gt;), že se větve rozešly (Your branch and 'jméno_větve' have diverged), nebo že jsou synchronizované (Your branch is up-to-date with 'jméno_větve'). Git si informaci o trackování větve uchovává v souboru &lt;code&gt;.git/config&lt;/code&gt; v sekci &lt;code&gt;[branch &quot;jméno_větve&quot;]&lt;/code&gt; v podobě parametrů &lt;code&gt;remote = vzdálený_repozitář&lt;/code&gt; a &lt;code&gt;merge = odkaz_na_větev&lt;/code&gt;, přičemž odkaz na větev je tvaru &lt;code&gt;refs/heads/jméno_větve&lt;/code&gt;.

Pokud nejsou synchronizované větve, které by synchronizované být měly, lze synchronizaci aktuální větve zapnout příkazem

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git branch --set-upstream-to=repozitář/jméno_větve
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Pokud naopak chcete z nějakého důvodu synchronizaci vypnout, použijte příkaz

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git branch --unset-upstream
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Problémy s přístupem ke vzdálenému repozitáři ==

Pokud se příkazy &lt;code&gt;git fetch&lt;/code&gt;, &lt;code&gt;git pull&lt;/code&gt;, &lt;code&gt;git push&lt;/code&gt; nebo &lt;code&gt;git clone&lt;/code&gt; nemohou spojit se vzdáleným repozitářem, může být příčina ve špatně zkonfigurovaném &lt;code&gt;ssh&lt;/code&gt;. V takovém případě zjistíme adresu vzdáleného repozitáře příkazem

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
git remote get-url origin
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Mělo by se vypsat URL repozitáře ve tvaru &lt;code&gt;ssh://'''git@server.domain.top:7999'''/~myname/project.git&lt;/code&gt;. Informace použijeme k otestování spojení příkazem ssh:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
ssh -T -p 7999 git@server.domain.top who
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Příkaz by měl vypsat uživatelské jméno. Problém bývá často ve špatných právech adresáře &lt;code&gt;$HOME/.ssh&lt;/code&gt; nebo souborů v tomto adresáři:

&lt;pre&gt;
@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@
@         WARNING: UNPROTECTED PRIVATE KEY FILE!          @
@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@
Permissions 0666 for '/homes/myname/.ssh/id_rsa' are too open.
It is recommended that your private key files are NOT accessible by others.
This private key will be ignored.
bad permissions: ignore key: /homes/myname/.ssh/id_rsa
Permission denied (publickey).
&lt;/pre&gt;

Adresář a většina souborů v něm mohou mít oprávnění k zapisu pouze pro vlastníka, soubory &lt;code&gt;id_rsa&lt;/code&gt;, &lt;code&gt;id_dsa&lt;/code&gt;,… musí mít oprávnění ke čtení i zápisu pouze pro vlastníka. V tom případě pomůže změna práv příkazem:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
chmod 600 /homes/myname/.ssh/id_rsa
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Dalším důvodem může být, že se ssh klient není schopen dohodnout s ssh serverem na šifrovacím algoritmu nebo algoritmu pro podpis. V tom případě získáme další informace doplněním parametru &lt;code&gt;-v&lt;/code&gt; (pokud nestačí &lt;code&gt;-vv&lt;/code&gt;, atd.):

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
ssh -T -p 7999 git@server.domain.top -v who
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Pokud se ve výstupu objeví řádek

&lt;pre&gt;
debug1: send_pubkey_test: no mutual signature algorithm
&lt;/pre&gt;

je nutné vygenerovat klíč klientského stroje pro takový algoritmus elektronického podpisu, který server podporuje, např.:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;shell&quot;&gt;
ssh-keygen -t ed25519
&lt;/syntaxhighlight&gt;

a obsah $HOME/.ssh/id_ed25519.pub přidat do povolených klíčů na vzdáleném serveru.

== Odkazy ==

=== Literatura ===

* [http://knihy.nic.cz/files/nic/edice/scott_chacon_pro_git.pdf Český překlad knihy &quot;Pro Git&quot;, Scott Chacon] -- vyšlo [http://knihy.nic.cz/ v edici CZ.NIC], PDF volně ke stažení.
* [http://git-scm.com/book/cs HTML podoba &quot;Pro Git&quot; (český překlad) na oficiálních stránkách Gitu] -- překlad vychází z výše uvedeného překladu vydaného v CZ.NIC.
* [http://rogerdudler.github.io/git-guide/ git - the simple guide] stručný úvod do gitu od Rogera Dudlera (anglicky)
* [https://www.zdrojak.cz/clanky/jasne-umim-git/ Jasně, umím Git…] článek Michala Hořejška
* [https://stackoverflow.com/questions/38556096/github-permission-denied-publickey-fatal-could-not-read-from-remote-reposit GitHub: Permission denied (publickey). fatal: Could not read from remote repository] na serveru stackoverflow.com

=== Externí odkazy ===
* {{Wikipedie|článek=Git}}

[[Kategorie:Programování]]</text>
      <sha1>2x9o1nho2dhdzaglk2s13zdrnuc21rw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Praktická elektronika/Jednoduché polovodičové součástky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7538</id>
    <revision>
      <id>43563</id>
      <parentid>38482</parentid>
      <timestamp>2021-04-17T13:07:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- LRM</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="19128" xml:space="preserve">= Diody =

Dioda je polovodičová součástka ze dvou oblastí polovodiče: P a N. V nejběžnějším provedení slouží jako jednocestný ventil — propouští proud jen jedním směrem. Existuje ale řada '''různých druhů''', které umí i jiné věci.

== Princip funkce ==

Polovodičová dioda je tvořena [[w:Přechod P-N|PN přechodem]], který vzniká při kontaktu polovodiče typu P a typu N. V místě styku rekombinují volné elektrony polovodiče typu N s dírami polovodiče typu P. Vzniká tak oblast bez náboje a polovodič typu N se nabíjí kladně, protože v něm ubývá záporný náboj, polovodič typu P se nabíjí záporně, protože v něm ubývá kladný náboj. Mezi polovodiči vznikne napětí tzv. potenciálový val, které má směr od polovodiče typu N k polovodiči typu P. Potenciálový val způsobuje, že náboje se nemohou přes [[w:přechod P-N|přechod P-N]] volně pohybovat, dokud vnějším napětím se správnou polaritou není tento val překonán.

== Usměrňovací diody ==

[[Soubor:V-a_characteristic_diodes_si_ge.svg|náhled|300px|V-A charakteristika]]
[[Soubor:Electronic_component_diodes.jpg|náhled|300px|Usměrňovací diody]]

Dioda propouští proud jen jedním směrem. Ve schématech se značí:
[[Soubor:Diode_symbol.svg|Schematická značka diody|150px|střed]]

'''Proud teče jen z anody na katodu''' (ta je obvykle barevně označena) ne obráceně.

Chování diody popisuje tzv. '''voltampérová charakteristika''' — tedy závislost protékajícího proudu na přiloženém napětí. Při praktickém používání diody jsou důležité tyto parametry:

* '''Prahové napětí''', což je napětí, které je třeba přiložit na diodu, aby došlo k jejímu otevření tj. aby jí mohl protékat proud. Toto napětí závisí na materiálu, např. u křemíku je 0,51 V, germania 0,28 V, u LED může dosahovat i 3 V.
* '''Maximální proud v propustném směru''' je maximální proud, který může diodou procházet bez jejího zničení v důsledku přehřátí. U běžných malých diod je to obvykle 0,5 A, snadno se ale seženou diody na desítky A. Někdy se místo maximálního proudu používá '''výkonová ztráta'''.
* '''Dynamický odpor''' je velikost odporu otevřené diody pro malý střídavý proud. Je dán sklonem charakteristiky v propustném směru. Bývá malý.
Prahové napětí a malý dynamický odpor v propustném směru způsobují, že na otevřené diodě je v propustném směru '''stálý úbytek napětí''' o hodnotě asi 0,7 V.
* '''Maximální závěrné napětí''' je maximální napětí, které dioda v závěrném směru udrží, aniž by se prorazila. U běžných, křemíkových diod se pohybuje od 50 V do 1500 V.
* '''Zbytkový proud''' je proud, který prochází diodou v závěrném směru. Bývá velmi malý.

Ideální dioda by měla tyto parametry: nulové prahové napětí, nekonečný maximální proud v propustném směru, nulový dynamický odpor, nekonečné maximální závěrné napětí, nulový zbytkový proud.

== Svítivá dioda — LED ==

[[Soubor:Verschiedene_LEDs.jpg|náhled|240px|Svítivé diody]]
[[Soubor:V-a_characteristic_LED.svg|náhled|260px|V-A charakteristika]]
[[Soubor:Ledmrp.jpg|130px|náhled|Seříznutá strana s &quot;vaničkou&quot; je katoda, tedy mínus!]]

Diody, které jsou schopné svítit, když jimi v propustném směru prochází malý proud, se vyrábějí v různém tvarovém i barevném provedení. Nejčastěji se dají sehnat zelené, žluté, červené a modré, dále existují bílé a vícebarevné. Ty mají 4 nožičky — červenou, zelenou a modrou složku a katodu. Značí se takto:

[[Soubor:LED_symbol.svg|Schematická značka diody|150px|střed]]

'''Úbytek napětí''' na svítivé diodě je poměrně velký, mezi 1,5 a 4,0 V (obecně platí, že směrem od červené k zelené úbytek napětí propustném směru stoupá; viz tabulka).

{{Upozornění|Svítivé diody skoro '''nelze použít k usměrňování''' — mají malé závěrné napětí i malý propustný proud. Proto na V-A char. není ani zakreslena oblast záporných napětí. Každá svítivá dioda má stanovený '''maximální proud''', který se nesmí překročit (aby se nezničila). Z charakteristiky je zřejmé, že od jistého napětí proud začíná rychle narůstat. Musíme tedy před ní vždy zařadit '''rezistor''', který proud omezí.}}

{{Příklad|1=Běžná svítivá dioda má povolený proud I = 20 mA. Při připojení ke zdroji o napětí U&lt;sub&gt;zdroj&lt;/sub&gt; třeba 5 V je třeba zařadit rezistor o odporu R:

:&lt;math&gt;R = \frac{U_{zdroj} - U_{ubytek}}{I} = \frac{5 V - 1,7 V}{0,02 A} =  165 \Omega&lt;/math&gt; }}

Tabulka úbytků napětí podle barvy LED diody
&lt;!-- needs a title, table should stand on its own --&gt;
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Barva'''
| '''Úbytek napětí'''
|-
| Infračervená
| 1,6 V
|-
| Červená
| 1,8 V až 2,1 V
|-
| Oranžová
| 2,2 V
|-
| Žlutá
| 2,4 V
|-
| Zelená
| 2,6 V
|-
| Modrá
| 3,0 V až 3,5 V
|-
| Bílá
| 3,0 V až 3,5 V
|-
|Ultrafialová 
| 3,5 V
|}

== Lavinová a Zenerova dioda ==

[[Soubor:Electronic_component_zener_diode.jpg|náhled|290px|Výkonová Zenerova dioda]]
[[Soubor:V-a_characteristic_Zener_diode.svg|290px|náhled|V-A charakteristika]]
V některých případech se nám hodí velký a '''stabilní úbytek napětí v řádu jednotek až desítek V'''. Spojením dvaceti křemíkových diod v propustném směru za sebe bychom sice získali úbytek napětí 12 V, byl by ale dost závislý na změnách teploty a proudu.

Proto se vyrábějí diody, u kterých jde malým napětím způsobit nedestruktivní '''průraz v závěrném směru''', který má dobře '''stanovený úbytek napětí'''.

[[Soubor:Avalanche_breakdown_diode.svg|Schematická značka diody|150px|střed]]

{{Poznámka|Prakticky není vnější rozdíl mezi &quot;Zenerovou&quot; (pro napětí cca od 3 do 6 V) a &quot;lavinovou&quot; (pro napětí vyšší) diodou a často ani v katalozích toto není rozlišováno. Liší se fyzikálním mechanismem průrazu. Průrazné napětí je závislé na teplotě. Zenerův průraz má záporný teplotní koeficient, lavinový průraz kladný. Kolem napětí 6V mohou být přítomny oba mechanismy a vzájemně se do jisté míry kompenzovat.}}

V závěrném směru je velmi strmá závislost proudu na napětí: '''úbytek napětí v závěrném směru skoro nezávisí na proudu'''! Této vlastnosti se užívá např. v [[Praktická elektronika/Zdroje#Stejnosměrné zdroje se stabilizátory|napěťových stabilizátorech]].


== Schottkyho dioda ==

Ve Schottkyho diodách nevzniká usměrňovací jev mezi dvěma druhy polovodiče, ale mezi kovem a polovodičem.

[[Soubor:Schottky_diode_symbol.svg|Schematická značka diody|150px|střed]]

Oproti běžné křemíkové diodě se liší v tom, že má
* '''nižší úbytek napětí''' (cca 0,3 V)
* kratší dobu, než se zavře při změně směru proudu (řádově 20 ns), ''ale také''
* '''větší závěrný proud''' a '''nižší povolené závěrné napětí''' (cca 40 V)

== Další druhy diod ==

* '''Hrotová dioda''' [http://www.z-moravec.net/ext_el/diod/hrot.php]
* Svítivá '''laserová dioda''' (perspektivní a účinný zdroj koherentního záření)
* '''Vysokonapěťová''' dioda (závěrné napětí přes 30 kV, malý proud)
* '''Mikrovlnná''' (Gunnova) dioda [http://www.z-moravec.net/ext_el/diod/microwave.php] (vyzařuje mikrovlny v oblasti 10 GHz a výše, mírně laditelná, velmi citlivá na vlastnosti napájení)
* '''Varikap''' — kapacitní dioda [http://www.z-moravec.net/ext_el/diod/capacity.php] (čili napětím laditelný kondenzátor)
* Dioda '''PNPN''' [http://www.z-moravec.net/ext_el/diod/pnpn.php]
* '''Tunelová''' dioda [http://www.z-moravec.net/ext_el/diod/tunnel.php] (s užitečným &quot;hrbem&quot; na voltampérové charakteristice)
* '''Elektronková''' dioda
* '''[[w:Fotodioda|Fotodioda]]''' (měří intenzitu světla nebo její druhou mocninu)

= Bipolární tranzistory =

[[Soubor:Electronic_component_transistors.jpg|náhled|300px|Tranzistory různých velikostí]]

Bipolární tranzistor (BJT - Bipolar Junction Transistor) je součástka, která umožňuje '''malým proudem řídit větší proud'''.

{{Poznámka|Existuje řada různých druhů tranzistorů, které se podstatně liší. Některé další běžné druhy tranzistorů jsou popsány v následujících kapitolách.}}

Bipolární tranzistor si můžeme představit jako '''rezistor (s nožičkami ''kolektor'' C a ''emitor'' E), který mění svůj odpor tak, aby mezi E a C neprotékal větší proud, než je β-násobek proudu, který teče do řídicí nožičky - ''báze'' B'''. Obvykle se používá buďto jako '''spínač''', nebo jako '''zesilovač'''.

Bipolární tranzistory se vyskytují '''ve dvou variantách: NPN a PNP'''. Jsou funkčně podobné, liší se ale opačnou polaritou: tam, kde u NPN teče proud jedním směrem, teče u PNP opačným. V následujících příkladech budeme používat NPN tranzistor, ve všech těchto zapojeních ale jde použít i PNP tranzistor, když u všech součástek včetně napájení převrátíme polaritu. Značí se takto:

[[Soubor:BJT NPN symbol (case).svg|60px]][[Soubor:BJT PNP symbol (case).svg|60px]]
:NPN&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;PNP

K zapamatování symbolu pomůže, že
* '''en pé en, šipka ven'''
* pé en pé, Pojď Na Pivo
* nožička se šipkou je vždy emitor


== Tranzistor jako spínač ==

Když tranzistor zapojíme podle schématu, bude malý proud tekoucí do báze ''I&lt;sub&gt;BE&lt;/sub&gt;'' určovat, jestli bude sepnut větší proud ''I&lt;sub&gt;CE&lt;/sub&gt;'' tekoucí ze zdroje skrz žárovku do kolektoru:

::[[Soubor:Transistor_as_switch.svg|200px]]

Funkce je vidět na fotografiích:

::[[Soubor:transistor_switch_circuit_photo_off.jpg|200px]][[Soubor:transistor_switch_circuit_photo_on.jpg|200px]]

Aby tranzistor spínal a vypínal kolektorový proud, stačí do báze pustit výrazně menší proud (zde má rezistor 1 kΩ, proto ''I&lt;sub&gt;BE&lt;/sub&gt;'' = 5 mA).

== Tranzistor jako jednoduchý proudový zesilovač ==

Zesilovací činitel β popisuje, kolikrát tranzistor zesiluje proud. U běžného tranzistoru je '''β 50 - 150'''.

{{Příklad|1=Pokud je β = 100 a do B teče 1 mA, dovolí tranzistor, aby z C do E teklo nejvýše 100 mA.}}

V následující ukázce postupně zvětšujeme bázový proud ''I&lt;sub&gt;BE&lt;/sub&gt;''. Rezistenci proměnného [[Praktická elektronika/Lineární součástky#Rezistor|rezistoru]] snižujeme z 48 kΩ na 1 kΩ) a sledujeme svit žárovky:

::[[Soubor:Transistor_as_amplifier.svg|200px]]

Zpočátku (obr. 1 až 3) '''vzrůstá svit''' žárovky, neboť se vzrůstajícím ''I&lt;sub&gt;BE&lt;/sub&gt;'' tranzistor propouští i úměrně větší ''I&lt;sub&gt;CE&lt;/sub&gt;''. Na obrázku č. 4 ale při dalším zvětšení bázového proudu už nepozorujeme zvýšení svitu žárovky, protože sama žárovka omezuje proud. (Na tranzistoru bychom nyní naměřili skoro nulové napětí, protože teď už je tranzistor zcela otevřen a neomezuje ''I&lt;sub&gt;CE&lt;/sub&gt;''.)

::[[Soubor:transistor_amp_circuit_photo_4.jpg|200px]][[Soubor:transistor_amp_circuit_photo_3.jpg|200px]][[Soubor:transistor_amp_circuit_photo_2.jpg|200px]][[Soubor:transistor_amp_circuit_photo_1.jpg|200px]]


{{Poznámka|Aby to nebylo tak jednoduché, přechod báze-emitor se chová jako [[Praktická elektronika/Diody|dioda]] v otevřeném směru: má úbytek napětí 0,6 V. '''Pokud bází protéká proud, je na ní vždy napětí o 0,6 V vyšší než na emitoru.'''}}

== Nejčastější zapojení tranzistoru jako zesilovače ==

Ve třech následujících zapojeních přidáme k tranzistoru několik rezistorů a [[../Lineární součástky#kondenzátor|kondenzátorů]], aby obvod sloužil jako napěťový a/nebo proudový zesilovač.

Tato zapojení slouží jako zesilovač '''střídavého signálu''', čímž se rozumí [[../Střídavý_proud|střídavé]] napětí či proud. To znamená, že:
# Musíme počítat s tím, že bude kladný i záporný. U tranzistoru je proto potřeba nastavit tzv. '''pracovní bod''', tedy stav, kdy jím protéká malý stejnosměrný proud. Signál se pak přičítá či odčítá.
# K oddělení stejnosměrného proudu a signálu můžeme použít kondenzátor.Ten se totiž pro stejnosměrný proud chová jako rozpojený čili tento proud jím neprojde na rozdíl od střídavého signálu, který jím může procházet.

Protože v těchto obvodech protéká proud, i když je signál nulový, označujeme je jako [[../Zesilovače#Třída|zesilovače třídy A]]. Hojně se využívají k zesilování zvuku, v rádiích, vysílačkách, televizích atd. Více najdete v [[../Zesilovače|kapitole o zesilovačích]].

=== Zesilovač se společným emitorem ===

Toto zapojení má velké proudové i napěťové zesílení. Používá se nejčastěji.

Nejdříve nastavíme tzv. '''pracovní bod''' tranzistoru. To obnáší přidat několik rezistorů:
* R&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt; aby protékal malý proud rezistorem do báze
* (volitelně R&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; kvůli lepší stabilitě obvodu, avšak tuto funkci může alespon částečně plnit i R&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;)
* R&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt; aby na kolektoru byla zhruba polovina napětí zdroje
* (případně R&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;, aby kladl odpor vstupnímu signálu a vytvořil tak zápornou zpětnou vazbu)

[[Soubor:Common_emitter_amplifier.svg]]

Nyní protéká malý bázový proud a na βkrát větší kolektorový proud. Když na vstup připojíme signál:

# Signál prochází skrz C&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt; a chce projít bází na zem. Přitom se přičítá k malému bázovému proudu, který teče trvale skrz R&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt;.
# Při zvětšení signálu tekoucího skrz bázi tranzistor propustí větší proud na kolektoru. Vzroste úbytek napětí na R&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;, poklesne napětí na výstupu.
# Tím se zvětší napětí na R&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt; a poklesne napětí na výstupu. Vzrůst napětí na R&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt; ale brání bázovému proudu - takto je vytvořena zpětná vazba, která způsobí, že výsledné napěťové zesílení je poměr R&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;/R&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;.

{{Poznámka|Protože výstupní signál odebíráme za odporem, je převrácený oproti vstupu. Třeba u zvuku to vůbec nevadí.}}

=== Napěťový zesilovač se společnou bází ===

Všechen proud výstupního signálu je tvořen proudem vstupního signálu. Toto zapojení tedy zesiluje jen napětí. Lze je použít i pro vysoké frekvence (~200 MHz).

[[Soubor:Common_base_amplifier.svg]]

=== Proudový zesilovač se společným kolektorem ===

Vstupní signál zde v klidovém stavu musí procházet rezistorem R&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;. To ale znamená, že na výstupu musí být napětí o trochu menší než na vstupu! Pokud na výstupu odebíráme proud, sníží se na něm napětí, umožní to větší průtok bázového proudu a ten okamžitě zvýší průtok kolektorového proudu. Tím se pokles napětí hned vyrovná. V tomto zapojení se nezesílí napětí, ale jen proud.

Napětí na výstupu zesilovače (emitoru) sleduje napětí na vstupu (bázi). Proto se zapojení se společným kolektorem často označuje jako emitorový sledovač. Tento zesilovač je řízen jen velmi malým proudem (který zesiluje).

[[Soubor:Common_collector_amplifier.svg]]

&lt;!--
== Tranzistor jako napěťový zesilovač ==

Na následujícím obrázku je &quot;komixově&quot; popsán návrh napěťového zesilovače se společným emitorem. Tento typ zesilovače se běžně používá. Je jednoduchý a '''málo zkresluje signál''', nevýhodou ovšem je, že jím za provozu '''trvale protéká poměrně velký proud'''. Používá se obvykle jako předzesilovač ('''pro malé výkony''').

[[Soubor:Transistor_amplifier_design.svg|center]]

# Tranzistorový spínač.
# Hloupý proudem řízený zesilovač. V klidovém stavu je na výstupu plné napětí zdroje. Když napětí na vstupu překročí +O,6 V (tj. napětí potřebné k otevření báze), může bázovým obvodem protékat proud I&lt;sub&gt;BE&lt;/sub&gt;. To umožní průchod výrazně většího kolektorového proudu I&lt;sub&gt;CE&lt;/sub&gt;, díky kterému se vytvoří úbytek napětí na rezistoru R&lt;sub&gt;c&lt;/sub&gt;. Má tedy velkou nevýhodu: '''zesiluje jen v oblasti, kdy napětí vstupního signálu překročí 0,6 V'''.
# Abychom tuto nevýhodu odstranili, přidáme rezistor R&lt;sub&gt;b&lt;/sub&gt;, díky kterému tranzistorem '''trvale protéká malý bázový proud''' a tudíž i větší proud kolektorový. Protože na bázi je nyní trvale napětí 0,6 V, je vhodné '''oddělit vstup kondenzátorem''', který umožní průchod střídavého signálu, ale zabrání úniku stejnosměrného bázového proudu. Střídavý signál na vstupu zvětšuje a zmenšuje bázový proud a díky tomu se zmenšuje a zvětšuje napětí na rezistoru R&lt;sub&gt;c&lt;/sub&gt;.
# Za účelem zkvalitnění funkce zesilovače přidáme R&lt;sub&gt;b2&lt;/sub&gt;. (??)
# Vložením rezistoru R&lt;sub&gt;e&lt;/sub&gt; vytvoříme zpětnou vazbu: Zvětšením bázového proudu se zvětší i kolektorový proud, a to vede k nárůstu napětí na emitoru a zpětně k omezení bázového proudu. Zesílení je sice '''menší''' než v předchozích případech, zato ale skoro '''nezávisí na vlastnostech tranzistoru''' a můžeme je určit jako R&lt;sub&gt;c&lt;/sub&gt;/R&lt;sub&gt;e&lt;/sub&gt;. Zesilovač už není řízen proudem, ale napětím, neboť bázový proud je nyní omezen R&lt;sub&gt;e&lt;/sub&gt; a je vstupnímu napětí přímo úměrný.


=== Příkladový výpočet hodnot součástek ===

Následující postup ukazuje, jak spočítat hodnoty rezistorů a kondenzátorů v zesilovači, aby bylo všechno &quot;akorát&quot;. Přestože to může vypadat složitě, je úvaha docela logická.

* Byly dány tyto hodnoty: 
: U&lt;sub&gt;CE&lt;/sub&gt; = 4 V, R&lt;sub&gt;c&lt;/sub&gt; = 2,2 kΩ, R&lt;sub&gt;e&lt;/sub&gt; =  560 Ω. 
* Změřili jsme, že zesilovací činitel tranzistoru BC637 je 42.
* Odvodili jsme přibližně klidový kolektorový proud: I&lt;sub&gt;CE&lt;/sub&gt; = (15 – 4 V) / (2200 + 560  Ω) ≐ 3,5 mA.
* Klidový bázový proud I&lt;sub&gt;B&lt;/sub&gt; = I&lt;sub&gt;CE&lt;/sub&gt; / β ≐ 3,5 mA / 42 ≐ 75 μA.
* Proud I(R&lt;sub&gt;b&lt;/sub&gt;) tekoucí napěťovým děličem pro bázi jsme volili odhadem jako desetinásobek bázového: I(R&lt;sub&gt;b&lt;/sub&gt;) = 0,75 mA.
* Klidové napětí na emitoru U&lt;sub&gt;E&lt;/sub&gt; ≐ I&lt;sub&gt;CE&lt;/sub&gt; . R&lt;sub&gt;e&lt;/sub&gt; ≐ 2,1 V.
* Klidové napětí na bázi  U&lt;sub&gt;B&lt;/sub&gt; ≐ U&lt;sub&gt;E&lt;/sub&gt; + 0,6 V.
* R&lt;sub&gt;b2&lt;/sub&gt; = U&lt;sub&gt;B&lt;/sub&gt; . I(R&lt;sub&gt;b&lt;/sub&gt;) ≐ 3,6 kΩ.
*  R&lt;sub&gt;b&lt;/sub&gt; = [15 V – U&lt;sub&gt;B&lt;/sub&gt;] / I(R&lt;sub&gt;b&lt;/sub&gt;) ≐ 16,4 kΩ.
* Vstupní kapacitu C jsme volili co nejmenší za podmínky, aby při frekvenci 1 kHz způsobovala zanedbatelné zkreslení. Její hodnotu jsme odhadli podle vzorce C = 1 / (2π f R) ≐ 1 / (6,3 . 1 kHz . 3 kΩ) ≐ 50 nF.
* Výstupní kapacitu volíme větší než vstupní, zhruba v poměru zesílení.
--&gt;
&lt;!-- {{Navigation|Book=Praktická elektronika|previous=Diody|current=BJT_Tranzistory|next=FET_Tranzistory}}

{{BookCat}}
--&gt;

[[Kategorie:Praktická elektronika|BJT Tranzistory]]
[[Kategorie:Praktická elektronika|Diody]]</text>
      <sha1>4lorfdm4a9qmpa4kddflqkj6m5gdb47</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Počítačové sítě/LAB: Peer-to-peer učebna</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7542</id>
    <revision>
      <id>42643</id>
      <parentid>30480</parentid>
      <timestamp>2020-12-11T22:07:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="844" xml:space="preserve">= Požadavky =
* Alespoň 2x PC s OS GNU/Linux (ideálně Debian)

= Zadání =
Úkolem je na počítači v učebně nastavit IP adresu a otestovat komunikaci se sousedy.

== Schéma ==
[[Soubor:Schema_peer-to-peer-ucebna.png|náhled|žádné|Peer-to-peer učebna]]

== Úkoly ==
* Nastavit IPv4 adresu: 192.168.1.X/24
* Nastavit IPv6 adresu: 2001:db8::X/112
* Nastavit IPv6 adresu: fe80::X/112
* Otestovat spojení

= Řešení =

== Schéma ==
[[Soubor:Schema_peer-to-peer-ucebna_result.png|náhled|žádné|Peer-to-peer učebna]]

== Nastavení ==
&lt;pre&gt;
sudo ip addr add 192.168.1.13/24 dev eth0
sudo ip addr add 2001:db8::13/112 dev eth0
sudo ip addr add fe80::13/112 dev eth0
&lt;/pre&gt;

== Testování ==
&lt;pre&gt;
ping 192.168.1.1
ping6 2001:db8::1
ping6 -Ieth0 fe80::1
&lt;/pre&gt;

[[Kategorie:Počítačové sítě|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>akxqqvv3pchyzupnzg7lx3tmcr4sdax</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Počítačové sítě/LAB: Routování přilehlých sítí</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7543</id>
    <revision>
      <id>42602</id>
      <parentid>30481</parentid>
      <timestamp>2020-11-29T22:07:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2385" xml:space="preserve">= Požadavky =
* 2x PC s OS GNU/Linux (ideálně Debian)
* 1x cisco router
* 1x switch

= Zadání =
Úkolem LABu je zprovoznit komunikaci mezi počítači na různých sítích.

== Schéma ==
[[Soubor:Schema_LAB_routovani-prilehlych-siti_router.png|náhled|žádné|Routování přilehlých sítí]]

== Úkoly ==
* Nastavit IP adresy a otestovat spojení
[[Soubor:Schema_LAB_routovani-prilehlych-siti_switch_2.png|náhled|žádné|Fyzicky i logicky stejné sítě]]
* Změnit IP adresy a otestovat spojení
[[Soubor:Schema_LAB_routovani-prilehlych-siti_switch_3.png|náhled|žádné|Fyzicky stejné sítě, logicky rozdílné sítě]]
* Vyměnit prostřední zařízení a nakonfigurovat (použít poslední použitelnou IP v síti)
* Nakonfigurovat výchozí bránu na počítačích
* Otestovat spojení

= Řešení =
== Schéma ==
[[Soubor:Schema_LAB_routovani-prilehlych-siti_router_reseni.png|náhled|žádné|Routování přilehlých sítí]]

== Nastavení ==
=== Fyzicky i logicky stejné sítě ===
&lt;pre&gt;
PC1:
sudo ip addr add 192.168.1.1/16 dev eth0
sudo ip addr add 2001:db8::1:1/96 dev eth0

PC2:
sudo ip addr add 192.168.2.2/16 dev eth0
sudo ip addr add 2001:db8::2:2/96 dev eth0
&lt;/pre&gt;

=== Fyzicky stejné sítě, logicky rozdílné sítě ===
&lt;pre&gt;
PC1:
sudo ip addr add 192.168.1.1/24 dev eth0
sudo ip addr add 2001:db8::1:1/112 dev eth0

PC2:
sudo ip addr add 192.168.2.2/24 dev eth0
sudo ip addr add 2001:db8::2:2/112 dev eth0
&lt;/pre&gt;

=== Konfigurace s routerem ===
&lt;pre&gt;
Router:
interface Gi0/0
 ip addr 192.168.1.254 255.255.255.0
 ipv6 addr 2001:db8::1:ffff/112
 no sh
interface Gi0/1
 ip addr 192.168.2.254 255.255.255.0
 ipv6 addr 2001:db8::2:ffff/112
 no sh
&lt;/pre&gt;

'''! Příkazem ping se testuje vždy při sestavení spojení mezi 2 zařízeními !''' Lépe odladit problém ihned - složitost topologie narůstá.

&lt;pre&gt;
PC1:
sudo ip route add default via 192.168.1.254 dev eth0
sudo ip -6 route add default via 2001:db8::1:ffff dev eth0

PC2:
sudo ip route add default via 192.168.2.254 dev eth0
sudo ip -6 route add default via 2001:db8::2:ffff dev eth0
&lt;/pre&gt;

== Testování ==
&lt;pre&gt;
Router:
ping 192.168.1.1
ping ipv6 2001:db8::1:1
ping 192.168.2.2
ping ipv6 2001:db8::2:2
&lt;/pre&gt;

&lt;pre&gt;
PC1:
ping 192.168.2.2
ping6 2001:db8::2:2

PC2:
ping 192.168.1.1
ping6 2001:db8::1:1
&lt;/pre&gt;

[[Kategorie:Počítačové sítě|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>bkv00e68qb7c0ej0yc6wpa19xxj9o6i</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>41.pa63 (Biotop Wikicode)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7544</id>
    <redirect title="Dichotomický klíč/41.pa63 (Biotop Wikicode)" />
    <revision>
      <id>30426</id>
      <timestamp>2015-10-23T03:20:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[41.pa63 (Biotop Wikicode)]] na [[Dichotomický klíč/41.pa63 (Biotop Wikicode)]]: zařazení do struktury</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="63" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Dichotomický klíč/41.pa63 (Biotop Wikicode)]]</text>
      <sha1>5hcfdhi73geaaihyfkgto8thr1z84zm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Počítačové sítě/Přístup k síti</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7545</id>
    <revision>
      <id>43504</id>
      <parentid>42406</parentid>
      <timestamp>2021-04-04T14:07:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>URL -&gt; wikilink; odkaz do české namísto cizojazyčné verze</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="18296" xml:space="preserve">Dolní dvě vrstvy modelu ISO/OSI jsou Fyzická a Linková. Tyto dvě vrstvy spolu velmi úzce souvisí, proto jsou v modelu TCP/IP zahrnuty do jedné vrstvy nazývané '''Network access (přístup k síti)'''. Z hlediska pochopení problematiky je vhodné použít [[w:Referenční model ISO/OSI|ISO/OSI model]].

= Fyzická vrstva =
Veškerý síťový hardware pracuje na ''Fyzické'' vrstvě. To zahrnuje přenosová média (kabely), konektory a NIC - network interface card (síťové karty). ''Fyzická'' vrstva zajišťuje fyzické propojení zařízení, přenos signálů a kódování dat.

== Měděné kabely ==
Přes měděné kabely se přenáší signál jako elektrické napětí. Tyto kabely jsou náchylné na rušení elektromagnetickým polem (EMI - electromagnetic interference, např. při vedení kabeláže vedle vysokého napětí), rádiovými vlnami (RFI - radio frequency interference, např. při vedení kabeláže kolem antén) a přeslechy (kdy signál na jednom páru vodičů změní signál na jiném páru vodičů).

=== Koaxial ===
Kabel, který má vodivé jádro a obal, který funguje také jako stínění. Používá se v kabelové televizi a v bezdrátových technologiích pro propojení externí antény s AP (access point).&lt;ref&gt;[[w:Koaxiální kabel|]]&lt;/ref&gt;

[[Soubor:F-Stecker und Kabel.jpg|náhled|žádné|Kaxial kabel s konektorem (female)]]

=== Unshielded twisted pair (UTP) ===
Česky ''nestíněná kroucená dvojlinka'' je nejrozšířenější čtyřpárová kabeláž. Aktuálně je nejpoužívanější kategorie 5e, pro nové instalace se doporučuje kategorie 6, oba standardy podporují rychlost až 1Gbps - giga bit per second (giga bitů za sekundu). Celkem 8 žil kabelu je rozděleno do párů, které jsou krouceny z důvodu vzájemného rušení elektromagnetického pole. Kroucení tedy funguje jako velmi jednoduché stínění.

[[Soubor:Pkuczynski_RJ-45_patchcord.jpg|náhled|žádné|UTP patchcord s konektorem RJ-45 typ B]]

=== Shielded twisted pair (STP) ===
Česky ''stíněná kroucená dvojlinka'' je na rozdíl od UTP opatřena ještě prvky, které zvyšují imunitu vůči EMI, RFI a přeslechům. Většinou jde o vodivý obal, který obepíná všechny páry kabelu. STP vyšší kvality mají navíc tímto způsobem stíněny i jednotlivé páry.

[[Soubor:S-FTP_CAT_7.jpg|náhled|žádné|STP se stíněním jednotlivých vláken]]

=== Konektory ===
U koaxiálních kabelů se používají konektory BNC, u UTP a STP kabelů konektory RJ-45.

Existují 2 řazení žil v kabelu podle barev pro konektory RJ-45:

* standard TIA/EIA-568A: polo-zelená, zelená, polo-oranžová, modrá, polo-modrá, oranžová, polo-hnědá, hnědá
* standard TIA/EIA-568B: polo-oranžová, oranžová, polo-zelená, modrá, polo-modrá, zelená, polo-hnědá, hnědá

Tyto standardy se liší prohozením polo-oranžové s polo-zelenou a oranžové se zelenou.

[[Soubor:RJ45 standardni zapojeni.gif|náhled|žádné|UTP (male) konektor typ B]]
[[Soubor:Rj-45 on netcard.jpg|náhled|žádné|RJ-45 zdířka (female konektor)]]

== Optické kabely ==
Optické kabely jsou imunní vůči EMI, RFI či přeslechům. Používají se většinou pro páteřní kabeláž a pro větší vzdálenosti.
[[Soubor:Fiber-optic-construction.png|náhled|Fiber-optic-construction]]
[[Soubor:Multimode_vs_Single_Mode_Fiber.png|náhled|Optický kabel - porovnání multividové (multimode) proti jednovidové (singlemode)]]

=== Multividové ===
Několikapaprskové - do jádra (core) kabelu se vyšle světelný impuls pomocí LED diody, která má značný rozptyl. Toto řešení je levnější, nicméně různé paprsky se odrážejí pod různým úhlem od &quot;zrcadlové&quot; vrstvy (cladding) kabelu, tím pádem cestují různou rychlostí a proto není vhodné jejich použití na velké vzdálenosti.

=== Jednovidové ===
Jednopaprskové - do jádra (core) kabelu se vyšle světelný impuls pomocí laseru, který má malý rozptyl. Vhodné pro delší vzdálenosti, ale dražší.

=== Konektory ===
Optické kabely používají následující konektory:
* ST (straight-tip connector) [[Soubor:OFC_ST.JPG|náhled|žádné|ST konektor]]
* SC (subscriber connector) [[Soubor:St-sc-fiber-connectors.jpg|náhled|žádné|Vlevo ST konektor, vpravo SC konektor]]
* LC (Luncent connector) [[Soubor:Lc-sc-fiber-connectors.jpg|náhled|žádné|Vlevo LC konektor, vpravo SC konektor]]
* duplex mode LC (pro dvoukabelové optické vedení) [[Soubor:OFC_LC.JPG|náhled|žádné|LC konektor]]

== Bezdrátové ==
Jako médium pro bezdrátový přenos slouží vzduch, signálem jsou pak elektromagnetické vlny. Tento způsob komunikace je nejnáchylnější k EMI a RFI.

== Kódování a signalizace ==
Data je třeba vyjádřit předem definovanou znakovou sadou - kódem. V počítačích a počítačových sítích se používá znaková sada jedniček a nul {1, 0}, Morseova abeceda používá tečky a čárky {.,-}. V obou případech se data (zpráva) zakódují (neplést si se šifrováním).

Zakódovaná data se pomocí signálu pošlou přes médium. Signál, který se použije, pak záleží na přenosovém médiu. V případě počítačových sítí se používají měděné kabely, optické kabely a bezdrátová spojení. V tomto případě jsou signálem změny elektrického napětí&lt;ref&gt;[[w:Kódování Manchester|Manchester code]]&lt;/ref&gt;, světelný impuls nebo změna intenzity elektromagnetického pole. V případě Morseovy abecedy může být médiem topení nebo vzduch a signál pak ťukání či blikání baterkou.

== Rychlost přenosu ==

=== Bandwidth ===
''Šířka pásma'' je parametr přenosového média, který určuje, jakou rychlostí může dojít k přenosu dat. Nejedná se o rychlost elektronů, ta je v médiu konstantní, ale spíše o časování - tedy kolik signálových pulsů se pošle na médium v určitém časovém úseku. Rychlost se udává v bps (bits per second - bity za sekundu) a jejich násobcích (kbps, Mbps, Gbps).

=== Throughput ===
''Průchodnost'' je rychlost přenosu závislá nejen na přenosovém médiu, ale také na rychlosti prostředních zařízeních, které zpracovávají signály a data, dále na množství přenášených dat, typu přenášených dat a jednotlivých úsecích (průchodnost nemůže být vyšší než průchodnost nejpomalejšího spoje). Rychlost se udává v bps a jejich násobcích.

=== Goodput ===
''Užitečná průchodnost'' = ''průchodnost'' - ''režie přenosu'', kde ''užitečnou průchodnost'' tvoří data, která jsou přenášena z aplikace na koncovém zařízení (uživatel napíše email) a ''režie přenosu'' tvoří data, která jsou potřebná pro správné fungování protokolů (zdrojové a cílové adresy, parametry v hlavičkách jednotlivých PDU (protocol data unit, např. frame, packet, segment)), správu spojení (navazování relací (session), potvrzování) nebo kódování dat.

== Duplex ==
Jde o směr přenosu dat mezi dvěma síťovými zařízeními.

* ''Half-duplex'' povoluje komunikaci pouze jedním směrem (síťové zařízení může buď vysílat nebo přijímat data, ale nikdy ne obojí najednou).
* ''Full-duplex'' povoluje obousměrnou komunikaci (síťové zařízení může zároveň přijímat i vysílat data).

Optický kabel je příkladem ''half-duplex'' komunikace - na jednom konci je LED/laser a na druhém detektor. Po jednom optickém kabelu nemůže putovat světelný signál zároveň oběma směry, což se řeší tažením minimálně dvou kabelů pro jedno zařízení (vždy pro vysílání/příjem). Dalším příkladem ''half-duplex'' komunikace je Wi-Fi, které používá jako sdílené médium vzduch.

Příkladem ''full-duplex'' komunikace může být Ethernet s UTP kabelem a koncovkou RJ-45. 10Mbps a 100Mbps Ethernet používá k vysílání dat 1. a 2. žílu kabelu a k přijímání 3. a 6. žílu kabelu. Pokud spojíme dvě síťová zařízení tak, jak je uvedeno na obrázku, mohou obě zařízení zároveň vysílat i přijímat data. Propojující kabel z obrázku se nazývá '''křížený kabel'''.
[[Soubor:Ethernet_MDI_crossover.svg|náhled|žádné|Full-duplex komunikace pomocí kříženého kabelu]]

{{Poznámka|V současnosti mají síťová zařízení funkci Auto-MDIX, která 1. a 2. žílu automaticky zaměňuje s 3. a 4. žílou - nutnost křížených kabelů tak odpadá.}}
{{Upozornění|Tento křížený kabel nebude fungovat v 1Gbps Ethernetu, který používá všech 8 žil - proto je vhodné cvakat přímé kabely.}}

= Strukturovaná kabeláž =
[[w:Strukturovaná kabeláž|Strukturovaná kabeláž]] je infrastruktura kabelového vedení, jinými slovy fyzická topologie síťě&lt;ref&gt;[http://www.argo-contar.com/download/passive/ANSI-TIA_Standards.pdf ANSI/TIA Standards]&lt;/ref&gt;.

== Obecné pojmy ==
* ''Serverovna'' je místnost vyhrazená pro síťová zařízení.
* ''Rack'' je speciální skříň pro síťová zařízení.
* ''Zdířka'' je female konektor.
* ''Zásuvka'' slouží pro ukončení síťového kabelového vedení ve zdi (obsahuje většinou 1-2 zdířky).
* ''Patch panel'' je deska obsahující větší množství zdířek instalovaná v racku (podle velikosti obsahuje většinou násobky 24 zdířek).

== Konkrétní pojmy ==
* ''ER'' (equipment room) je serverovna pro budovu.
* ''TR'' (telecommunication room) je serverovna pro podlaží.
* ''Páteřní kabeláž'' (backbone cabling) je kabeláž z ''ER'' do ''TR'' (zakončená na jedné straně v ''MC'', na druhé v ''HC'').
* ''Horizontální kabeláž'' (horizontal cabling) je kabeláž z ''TR'' na pracoviště (zakončená na jedné straně v ''HC'', na druhé straně v zástrčce).
* ''MC'' (main cross connect) je rack obsahující patchpanely zakončující páteřní kabeláž.
* ''HC'' (horizontal cross connect) je rack obsahující patchpanely zakončující horizontální kabeláž.

== Maximální délky&lt;ref&gt;[http://www.duxcw.com/faq/network/cablng.htm What are the maximum and minimum cable lengths allowed for a 100BASE-TX unshielded, twisted-pair (UTP) Ethernet?]&lt;/ref&gt; ==
* Pro kabely UTP a STP je 100m (číslo vychází z časování signálů protokolu Ethernet, ne nutně z charakteristiky kabelu, takže je nutné maximální délku dodržet).
* Pro ''páteřní'' kabeláž by měla být 90m.
* Pro ''horizontální'' kabeláž by měla být 90m.
* Pro ''patchcord'' v ''racku'' by měla být 6m (v praxi se používá méně).
* Pro ''patchcord'' ze ''zásuvky'' ve zdi ke koncovému zařízení (např. PC) by měla být 3m (v praxi se používá více).

= Linková vrstva =
Zařízení pracující na ''Linkové'' vrstvě mají za úkol umožnit protokolům vyšších vrstev přístup k přenosovému médiu. ''Linková'' vrstva toto zajišťuje přijímáním ''packetů'' z 3. vrstvy ''ISO/OSI'' modelu a jejich zapouzdřením do ''framů [frejm] (rámců)'' (PDU 2. vrstvy ''ISO/OSI'' modelu). V opačném směru pak rozbalením ''framu'', který vyzvedne z přenosového média, a předáním obsahu - ''packetu'' - do vyšší vrstvy ''ISO/OSI'' modelu.

Dále ''Linková'' vrstva kontroluje posílání a přijímání dat na fyzickém médiu, výměnu ''framů'' mezi jednotlivými zařízeními připojenými přes fyzické médium a jejich adresování a kontrolu chyb.

Linková vrstva je rozdělena na dvě podvrstvy: MAC a LLC.

== MAC (media access control) ==
MAC podvrstva má za úkol komunikovat s ''Fyzickou'' vrstvou, implementuje jednotlivé protokoly (802.3 Ethernet, 802.11 Wi-Fi, 802.15 Bluetooth) a řeší adresování zařízení.

Překlad zkratky MAC je &quot;kontrola přístupu k médiu&quot;. Způsob přístupu k médiu záleží na [[Počítačové sítě/Úvod k sítím#Topologie|topologii sítě]] a na způsobu sdílení přenosového média.

* ''Fyzická topologie'' odkazuje na fyzické umístění a propojení síťových zařízení (nejčastější fyzická topologie je point-to-point a hvězdicová)
* ''Logická topologie'' odkazuje na způsob přenosu dat sítí, zahrnuje virtuální spojení jednotlivých zařízení (point-to-point a sdílené médium)

=== Typické WAN topologie ===

Mezi typické WAN topologie patří [[Počítačové sítě/Úvod k sítím#Point-to-point|Point-to-point]]. Fyzická Point-to-point topologie je fyzické propojení dvou síťových zařízení. U Logické Point-to-point topologie jde o propojení dvou zařízení, která mezi sebou můžou mít množství jiných zařízení vytvářejících ''virtuální okruh'' (VC - virtual circuit). Síťová zařízení, mezi kterými je VC vytvořen, pak komunikují jako by byla propojena přímo a nestarají se o fyzickou topologii.

Další používanou WAN topologií je [[Počítačové sítě/Úvod k sítím#Hvězdicová|Hvězdicová]] - centrální síť (velitelství) připojuje jednotlivé ''branch'' sítě (větve) pomocí ''point-to-point'' linek.

''Point-to-point'' propojení každý s každým zajišťuje maximální dostupnost v [[Počítačové sítě/Úvod k sítím#Mesh|topologii Mesh]], nicméně cena a administrační náročnost je nejvyšší.

=== Typické LAN topologie ===
Nejrozšířenější fyzickou LAN topologií je [[Počítačové sítě/Úvod k sítím#Hvězdicová|topologie Hvězdicová]]. Je jednoduchá, funkční a v případě více zařízení jednoduše rozšiřitelná na [[Počítačové sítě/Úvod k sítím#Rozšířená Hvězdicová|Rozšířenou Hvězdicovou topologii]].

Topologie hojně využívaná v prvních LAN sítích je [[Počítačové sítě/Úvod k sítím#Sběrnicová|Sběrnicová topologie]]. Výhodu měla v absenci centrálního prvku (snížené náklady, v případě výpadku centrálního prvku jsou odpojena všechna připojená zařízení), nevýhodu ve sdíleném médiu, pomalých přenosových rychlostech, funkční pouze half-duplex a v absenci centrálního prvku (komplikovanější administrace). Bylo třeba, aby na obou koncích byla zakončena (většinou pasivní prvek zvaný ''terminátor''). V současné době se tato topologie používá hlavně v senzorových sítích (např. I2C).

[[Počítačové sítě/Úvod k sítím#Kruhová|Kruhová topologie]] představuje topologii s '''kontrolovaným přístupem k médiu'''. Zařízení propojena v Kruhové topologii si v pravidelných časových intervalech předávají tzv. ''Token'' - kdo jej má, může vysílat.

=== Obsahem řízený přístup k médiu ===
Ostatní topologie, kromě Kruhové, používají ''obsahem řízený přístup k médiu'', který používá následující techniky:

* '''CSMA (carrier sense multiple access - zjištění přenosu, sdílený přístup)'''. Síťové zařízení, které má data k odeslání, poslouchá na sdíleném médiu (přenosové médium, které sdílí s ostatními síťovými zařízeními) a pokud nezjistí komunikaci mezi jinými zařízeními, sám začne vysílat data. Pokud naopak zjistí, že nějaká komunikace probíhá, vyčká, až komunikace skončí a data začne vysílat poté.

* '''CSMA/CD (carrier sense multiple access / collision detection - zjištění přenosu, sdílený přístup / detekce kolizí)'''. Může se stát, že na sdíleném médiu začala data vysílat dvě zařízení najednou - v takovém případě dojde ke kolizi. CSMA/CD problém kolize řeší až po jejím vzniku tak, že zařízení, která kolizi detekují, okamžitě přestanou vysílat data a krátký časový interval vysílají ''kolizní'' signál. To se děje proto, aby se o kolizi dozvěděla všechna zařízení v síti. Poté, co signál odezní (skončí časový interval vysílání ''kolizního'' signálu), všechna zařízení, která mají data k odeslání, se vrátí do stavu před odesíláním - poslouchání na sdíleném médiu a v případě, že nezjistí probíhající komunikaci, začnou vysílat data. CSMA/CD se používá v Ethernetu.

* '''CSMA/CA (carrier sense multiple access / collision avoidance - zjištění přenosu, sdílený přístup / vyhnutí se kolizím)'''. CSMA/CA řeší problém kolize tím, že se jim snaží vyhnout. Síťové zařízení před přenosem dat poslouchá na sdíleném médiu. V případě, že detekuje přenosový signál, celý proces je odložen na náhodně zvolený časový interval. Právě náhodně zvolený interval zajišťuje, že v případě více zařízení, která mají data k odeslání, se snižuje pravděpodobnost, že začnou vysílat zároveň. CSMA/CA se používá ve Wi-Fi.

== LLC (logical link control) ==
LLC podvrstva má za úkol komunikovat se ''Síťovou'' vrstvou, vytváří ''frame'' a umísťuje do něj informace o tom, který protokol 3. vrstvy je ve ''frame'' zapouzdřen. To umožňuje přenos více protokolů 3. vrstvy (např. IPv4 a IPv6) na jednom síťovém rozhraní, na jednom fyzickém médiu.

=== Frame ===
PDU (protocol data unit) na 2. vrstvě ISO/OSI modelu je '''frame'''. Obecně obsahuje ''Hlavičku'', ''Data'' a ''Patičku''.

* ''Hlavičku'' tvoří: Začátek Frame, Adresování, Typ, Kontrolní informace
* ''Data'' tvoří: Náklad (PDU vyšší vrstvy, např. IP packet)
* ''Patičku'' tvoří: Detekce chyb, Konec Frame

=== Ethernet frame ===
Je '''frame''' používaný v Ethernetu (protokol 2. vrstvy ISO/OSI modelu).

[[Soubor:EthernetFrame.jpg|náhled|žádné|Ethernet frame]]

* ''Preamble'' je řada za sebou jdoucích 1 a 0 sloužících k synchronizaci hodin, uvozuje ''frame''
* ''MAC adresa'' je jednoznačný identifikátor síťového zařízení na 2. vrstvě ISO/OSI modelu
* ''Destination MAC'' je MAC adresa cílového zařízení
* ''Source MAC'' je MAC adresa zdrojového zařízení
* ''EtherType/Size'' je identifikátor protokolu 3. vrstvy ISO/OSI modelu přenášený v PayLoad (např. IPv4, IPv6, ARP)
* ''PayLoad'' je náklad - přenášená data (minimálně 46B, maximálně 1500B)
* ''CRC'' (cyclic redundancy check) slouží pro detekci chyb

= Související LABy =
* [[Počítačové sítě/LAB: UTP kabel s konektorem RJ-45]]
* [[Počítačové sítě/LAB: UTP kabel se zásuvkou RJ-45]]

= Reference =

[[Kategorie:Počítačové sítě|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>nbwzpjqijtvhhpeubrtw7t77etdmdc3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Skriptování v Bournově shellu/Příloha A: Přehled příkazů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7546</id>
    <revision>
      <id>30528</id>
      <parentid>30512</parentid>
      <timestamp>2015-11-13T03:07:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>optimalizace kódu; oprava kódu; správná sémantika; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5787" xml:space="preserve">{{Navigace|../Zpracování signálů a ladění|../Příloha B: Přehled prostředí|title=Příloha A: Přehled příkazů}}
Bournův shell nabízí mnoho vestavěných příkazů, které lze kromě použití v interaktivním režimu použít i ve skriptech.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Přehled vestavěných příkazů Bournova shellu
! Příkaz || Popis
|-
| &lt;code&gt;:&lt;/code&gt; || Jalový příkaz s návratovou hodnotou 0 („úspěch“)
|-
| &lt;code&gt;. ''soubor''&lt;/code&gt; || Provedení souboru jako skriptu, přičemž provádění je realizováno přímo z aktuálního shellu
|-
| &lt;code&gt;#&lt;/code&gt; || Začátek komentáře, říká interpretu: Ignoruj všechen text až do konce řádky.
|-
| &lt;code&gt;#!''interpret''&lt;/code&gt; || Oznamuje operačnímu systému, jakým interpretem se má tento skript interpretovat. 
|-
| &lt;code&gt;bg [úloha] ...&lt;/code&gt; || Pustí uvedenou úlohu na pozadí. Není-li parametr uveden, jedná se o aktuální úlohu.
|-
| &lt;code&gt;break [n]&lt;/code&gt; || Opustí současný cyklus, respektive n vnořených cyklů.
|-
| &lt;code&gt;case&lt;/code&gt; || Podmíněný příkaz s mnoha větvemi, podrobněji vizte [[../Řízení běhu#Podmíněné provádění|kapitolu o řízení běhu]]
|-
| &lt;code&gt;cd [adresář]&lt;/code&gt; || Změní aktuální adresář na zadaný (přednastavená hodnota pro volání bez parametru je $HOME)
|-
| &lt;code&gt;continue [n]&lt;/code&gt; || Přeskočí zbytek aktuální iterace cyklu, v případě zadaného většího n i několik dalších iterací cyklu.
|-
| &lt;code&gt;echo řetězec&lt;/code&gt; || Vypíše řetězec na standardní výstup.
|-
| &lt;code&gt;eval řetězec...&lt;/code&gt; || Spojí všechny argumenty mezerou. Pak znovu zparsuje a pak interpretuje. 
|-
| &lt;code&gt;exec [příkaz argument ...]&lt;/code&gt; || Vykoná příkaz v rámci současného procesu.
|-
| &lt;code&gt;exit [hodnota]&lt;/code&gt; || Ukončí proces shellu. Je-li zadána hodnota, je použita jako návratová hodnota shellu, jinak je jako návratová hodnota použita návratová hodnota posledního příkazu. 
|-
| &lt;code&gt;export jméno ...&lt;/code&gt; || Označí proměnné nebo funkce se zadanými jmény k exportu do prostředí potomků.
|-
| &lt;code&gt;fg [úloha]&lt;/code&gt; || Přesune zadanou úlohu (není-li udána, pak současnou úlohu) na popředí.
|-
| &lt;code&gt;for&lt;/code&gt; || Cyklus, vizte [[../Řízení běhu|kapitolu o řízení běhu]].
|-
| &lt;code&gt;hash -rv příkaz ...&lt;/code&gt; || Shell udržuje hašovací tabulku s umístěním jednotlivých příkazů. Zavolán bez parametrů vypíše příkaz hash tuto tabulku, přičemž položky, ke kterým se nepřistupovalo od posledního volání příkazu cd, mohou být neaktuální a tak jsou označeny hvězdičkou. 

Zavolán s argumenty odstraní zadané příkazy z tabulky (nejedná-li se o funkce) a pak je znovu vyhledá. Parametr -r způsobí, že jsou jen smazány.
|-
| &lt;code&gt;if&lt;/code&gt; || Podmíněný příkaz, vizte [[../Řízení běhu|kapitolu o řízení běhu]].
|-
| &lt;code&gt;jobs&lt;/code&gt; || Vypíše všechny procesy běžící na pozadí a jsoucí potomky současného procesu.
|-
| &lt;code&gt;kill [-l&lt;nowiki&gt;|&lt;/nowiki&gt;-''signál''] PID ...&lt;/code&gt; || Pošle signál úloze či úlohám se zadanými PID. Není-li signál uveden, posílá SIGTERM. 

S volbou -l vypíše všechna definovaná jména signálů.
|-
| &lt;code&gt;newgrp [skupina]&lt;/code&gt; || Spustí nový shell s nově zadanou uživatelskou skupinou. Při zavolání bez parametru použije přednastavenou uživatelskou skupinu.
|-
| &lt;code&gt;pwd&lt;/code&gt; || Vypíše jméno aktuálního adresáře.
|-
| &lt;code&gt;read proměnná [...]&lt;/code&gt; || Přečte řádek ze vstupu a přiřadí ho po slovech do uvedených proměnných. Zbylá slova přidá do poslední uvedené proměnné.
|-
| &lt;code&gt;readonly proměnná ...&lt;/code&gt; || Změní vyjmenované proměnné na nezměnitelné, pouze pro čtení.
|-
| &lt;code&gt;return [n]&lt;/code&gt; || Ukončí shellovou funkci. Je-li zadán celočíselný parametr, bude návratovou hodnotou funkce.
|-
| &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;set [{ -volba | +volba | -- }]&lt;/nowiki&gt; arg ...&lt;/code&gt; || Příkaz set má tři odlišné funkce.

Zavolán bez parametrů, vypíše všechny definované proměnné s jejich hodnotami.

Pokud jsou zadány +/- volby, jsou patřičně nastaveny či odnastaveny.

Třetím způsobem užití je zadání argumentů, které budou dosazeny do [[../Prostředí#Číslované proměnné|číslovaných proměnných]]. Pro pouhé nastavení číslovaných proměnných bez nastavování voleb lze použít jako první argument „--“. Pokud pak nejsou přidány žádné argumenty, pak příkaz číslované proměnné pouze vymaže (podobně jako příkaz „shift $#“).
|-
| &lt;code&gt;shift [n]&lt;/code&gt; || Provede n-násobný posun číslovaných proměnných
|-
| &lt;code&gt;test&lt;/code&gt; || Vyhodnocení podmínky, podrobně popsáno v kapitole [[../Řízení běhu|kapitolu o řízení běhu]].
|-
| &lt;code&gt;trap [akce] signál ...&lt;/code&gt; || Po obdržení některého z vyjmenovaných signálů shell zpracuje a vykoná akci. 
|-
| &lt;code&gt;type [jméno ...]&lt;/code&gt; || Ukáže, zda je jméno jménem shellové funkce, shellového vestavěného příkazu nebo příkazu.
|-
| &lt;code&gt;ulimit&lt;/code&gt; || Vypíše nebo nastaví limity zdrojů.
|-
| &lt;code&gt;umask [maska]&lt;/code&gt; || Nastaví hodnotu umask (přednastavení přístupových práv pro nově vytvářené soubory). Použit bez parametrů vypíše současnou umask.
|-
| &lt;code&gt;unset jméno ...&lt;/code&gt; || Zapomene definice udaných jmen.
|-
| &lt;code&gt;wait [úloha]&lt;/code&gt; || Čeká na ukončení zadané úlohy a jako svou návratovou hodnotu vrátí návratovou hodnotu poslednho příkazu dané úlohy. Pokud schází parametr, pak čeká na všechny úlohy a vrátí nulu.
|-
| &lt;code&gt;while&lt;/code&gt; || Cyklus, podrobně vizte [[../Řízení běhu|kapitolu o řízení běhu]].
|}

[[Kategorie:Skriptování v Bournově shellu]]</text>
      <sha1>nmv3jkdorthbu7sjhzfjzfl9wzlbxsy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Počítačové sítě/LAB: UTP kabel s konektorem RJ-45</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7547</id>
    <revision>
      <id>42546</id>
      <parentid>35296</parentid>
      <timestamp>2020-11-08T22:07:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2593" xml:space="preserve">= Požadavky =
* UTP kabel cat. 5e (ideálně)
* Konektor RJ-45
* Krimpovací kleště
* Tester kabelu

= Zadání =
Úkolem LABu je nakrimpovat konektor RJ-45 typ B na UTP kabel.

* Pořadí barev pro RJ-45 typ B: polooranžová, oranžová, polozelená, modrá, polomodrá, zelená, polohnědá, hnědá.
* Pořadí barev pro RJ-45 typ A: polozelená, zelená, polooranžová, modrá, polomodrá, oranžová, polohnědá, hnědá.

= Řešení =
== Postup ==
=== Oholit vnější bužírku ===
[[Soubor:Utp_diy01_strip.jpg|náhled|žádné|Oholená vnější bužírka]]

Je nutné být opatrný a nepoškodit bužírky jednotlivých párů! Vhodné je nedořezávat celý obvod a zbytek odtrhnout. Lze také odstřihnout případné &quot;cancourky&quot;, aby se nepletly při rovnání drátků.

=== Rozdělit páry ===
[[Soubor:Utp_diy02_sequenceInCable.jpg|náhled|žádné|Rozdělené páry]]

=== Rozplést páry ===
[[Soubor:Utp_diy02_untwist.jpg|náhled|žádné|Rozpletené páry]]

=== Narovnat žíly ===
[[Soubor:Utp_diy04_straighten.jpg|náhled|žádné|Narovnané žíly]]

=== Seřadit žíly ===
[[Soubor:Utp_diy05_sequenceInCable.jpg|náhled|žádné|Žíly seřazené pro konektor typu B]]
[[Soubor:Utp_diy05_sequenceInCableWithConnector.jpg|náhled|žádné|Žíly seřazené pro konektor typu B]]

Pořadí barev pro konektor typu B je PO, O, PZ, M, PM, Z, PH, H.

=== Zkrátit žíly ===
[[Soubor:Utp_diy06_cut.jpg|náhled|žádné|Zkrácené žíly]][[Soubor:Utp_diy06_cut-with-socket.jpg|náhled|žádné|Zkrácené žíly]]

Žíly v kabelu zkrátit tak, aby se při zasazení do konektoru dotýkaly vnitřní stěny konektoru.

{{Upozornění|Doplnit foto drátků dotýkajících se konektoru zevnitř (vím, nesrozumitelné, doplním).}}

=== Nasadit konektor ===
[[Soubor:Utp_diy07_rj45.jpg|náhled|žádné|Nasazený konektor (nasazuje se zobáčkem směrem pryč)]][[Soubor:Utp_diy07_rj45-top.jpg|náhled|žádné|Nasazený konektor (nasazuje se zobáčkem směrem pryč)]]

Zde je vhodné překontrolovat, že vnější bužírka je zatlačena nadoraz, jednotlivé žíly jsou také nadoraz (dotýkají se zevnitř plastu konektoru) a že je správné pořadí jednotlivých žil.

=== Nakrimpovat konektor ===
[[Soubor:Utp_diy08_crimprj45.jpg|náhled|žádné|Krimpování konektoru]]

Krimpování se provádí silou.

== Testování ==
=== Otestovat kabel ===
[[Soubor:Network_cable_tester_IMGP1637_smial_wp.jpg|náhled|žádné|Testování kabelu]]
Kabel se otestuje na funkčnost ve zkoušečce.

[[Kategorie:Počítačové sítě|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>c019pnakd732ix3qvieeiqykwvy9sh7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Tagalog/Barvy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7548</id>
    <revision>
      <id>30510</id>
      <timestamp>2015-11-07T10:55:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Standazx</username>
        <id>2536</id>
      </contributor>
      <comment>Založení kapitoly</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="240" xml:space="preserve">{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
! čeština !! tagalog
|-
| ''kulay'' || ''barva''
|-
| asul || modrá
|-
| berde || zelená
|-
| dilaw || žlutá
|-
| itim || černá
|-
| pula || červená
|-
| puti || bílá
|}

[[Kategorie:Tagalog|Barvy]]</text>
      <sha1>isfo5ekc29kiz9bcmnddpfx3j78j5ou</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Švédština/Krátké odpovědi</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7549</id>
    <revision>
      <id>36201</id>
      <parentid>30515</parentid>
      <timestamp>2018-04-17T15:18:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1947" xml:space="preserve">Odpovídat ve švédštině na zjišťovací otázky pouhým ''ano'' (ja/jo) či ''ne'' (nej) se považuje za málo zdvořilé. Ještě se tedy připojuje tzv. '''krátká odpověď''', která se tvoří:

{{Poznámka|Ja, det + ''sloveso'' + ''podmět ([[../Zájmena|osobní zájmeno]])''.}}

{{Poznámka|Nej, det + ''sloveso'' + ''podmět (osobní zájmeno)'' + ''inte.''}}

Všimněte si, že krátká odpověď má vždy inverzní [[../Slovosled|slovosled]].


Pokud je v otázce '''plnovýznamové sloveso''' v přítomném čase nebo préteritu, nahradí se v krátké odpovědi příslušným tvarem slovesa ''göra'' (dělat), tedy ''gör'' nebo ''gjorde'':

* Talar Eva svenska? Ja, det gör hon. – Mluví Eva švédsky? Ano, mluví. (doslova: Ano, to dělá ona.)
* Älskar du henne? Nej, det gör jag inte. – Miluješ ji? Ne, nemiluji.
* Åkte ni tåg? Jag, det gjorde vi. – Jeli jste vlakem? Ano, jeli.


Je-li v otázce '''pomocné sloveso''' ''vara'' (být) nebo ''ha'' (mít), případně '''způsobové sloveso''' (např. ''kunna, få, måste, veta''), toto sloveso se v krátké odpovědi v příslušném tvaru zopakuje:

* Är du trött? Ja, det är jag. – Jsi unavený? Ano, jsem.
* Har du en bror? Nej, det har jag inte. – Máš bratra? Ne, nemám.
* Kunde ni bada i havet? Ja, det kunde vi. – Mohli jste se koupat v moři? Ano, mohli.


Obdobně se tvoří odpověď, pokud je v otázce složený slovesný tvar ([[../Perfektum|perfektum]], [[../Pluskvamperfektum|pluskvamperfektum]], [[../Budoucí čas|budoucí čas]]). V krátké odpovědi se zopakuje pomocné sloveso:

* Har Marie varit i Sverige? Ja, det har hon. – Byla Marie ve Švédsku? Ano, byla.


{{Upozornění|Pokud na záporně položenou otázku odpovídáme kladně, nepoužíváme ''ja'', ale ''jo'' [ju:].}}

* Åker du inte med mig? Jo, det gör jag. – Ty se mnou nepůjdeš? Ale ano, půjdu.

[[Kategorie:Švédština|Krátké odpovědi]]</text>
      <sha1>bimdfayp9tqw9isn1m020b476mk60h5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Švédština/Vytýkání</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7550</id>
    <revision>
      <id>35860</id>
      <parentid>30518</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:38:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1925" xml:space="preserve">V češtině máme díky volnému slovosledu mnoho možností, jak zdůraznit určitý větný člen. Stačí změnit pořadí větných členů, aniž by se tím podstatně změnil význam celé věty. Švédský [[../Slovosled|slovosled]] má poměrně striktní pravidla, a proto jsou jeho možnosti kladení důrazu omezené. Můžeme k tomu využít inverzní (převrácený) slovosled. Druhou možností je '''vytýkání'''.

Vytýkání spočívá přesunutí zdůrazněného členu před větu, kdy se z jednoduché věty stává v souvětí. Využívá se k tomu vazba: '''Det är/var ... som ...''' Takto utvořenou větu přeložíme do češtiny buď doslovně (vytčením), nebo prostou změnou slovosledu:
* Karl åt upp min yoghurt i morse. – Karel ráno snědl můj jogurt. (prosté sdělení, přímý slovosled)
* '''Det var Karl''' som åt upp min yoghurt i morse. – Byl to Karel, kdo ráno snědl můj jogurt. Můj jogurt ráno snědl Karel (nikoliv Pavel).
* '''Det var min yoghurt''' som Karl åt upp i morse. – Byl to můj jogurt, co Karel ráno snědl. Karel ráno snědl můj jogurt (ne housku).
* '''Det var i morse''' som Karl åt upp min yoghurt. – Bylo to ráno, kdy Karel snědl můj jogurt. Karel snědl můj jogurt ráno (ne v poledne).


Podobně můžeme vytvořit i '''otázku''':
* '''Är det Agnes''' som åker till Stockholm i morgon? – Je to Agnes, kdo jede zítra do Stockholmu?

=== Vynechávání spojky ''som'' ===
Spojku ''som'' lze obvykle vynechat:
* Det var min yoghurt '''som''' Karl åt upp i morse. = Det var min yoghurt Karl åt upp i morse. – Byl to můj jogurt, co Karel ráno snědl.
* Det är i Prag '''som''' vi bor. = Det är i Prag vi bor. – Je to v Praze, kde bydlíme.

Pokud je však vytýkaným členem podmět, ''som'' nelze vynechat:
* Det är jag '''som''' bor i Prag. – Jsem to já, kdo bydlí v Praze.

[[Kategorie:Švédština|Vytýkání]]</text>
      <sha1>a1vkntppwydp6opqpkusc0skkaz7xqk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>LaTeX/Dopisy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7551</id>
    <revision>
      <id>39639</id>
      <parentid>34118</parentid>
      <timestamp>2019-06-05T12:15:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>zvýraznění</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1210" xml:space="preserve">== Třída letter ==
LaTeX má pro přímo pro psaní dopisů třídu ''letter'', s kterou jednoduchý [[../Čeština|český]] dopis pak vypadá například takto:
{{Kód|jazyk=latex|kód=
\documentclass{letter}
\usepackage[czech]{babel}
\usepackage[utf8]{inputenc}
\usepackage[T1]{fontenc}

\signature{Tomáš Odesílatel}
\address{U tvrze 255\\  388\,01 Tchořovice}

\begin{document}
\begin{letter}{Oldřich Adresát\\ Pod rybníkem 511 \\ 588\,56 Doupě}
\opening{Milý kolego,}

obracím se na Vás s prosbou, abyste …
\closing{Práci zdar!}
\end{letter}
\end{document}
}}

Vidíme, že uvnitř „dokumentu“ je ještě vše vloženo do „letteru“. Dále zde máme příkazy
* &lt;syntaxhighlight lang=&quot;Latex&quot; inline&gt;\signature&lt;/syntaxhighlight&gt; – podpis odesílatele
* &lt;syntaxhighlight lang=&quot;Latex&quot; inline&gt;\address&lt;/syntaxhighlight&gt; – adresa odesílatele
* &lt;syntaxhighlight lang=&quot;Latex&quot; inline&gt;\opening&lt;/syntaxhighlight&gt; – úvodní pozdrav či oslovení
* &lt;syntaxhighlight lang=&quot;Latex&quot; inline&gt;\closing&lt;/syntaxhighlight&gt; – závěrečný pozdrav

Určení příjemce se uvádí jako druhý parametru k &lt;syntaxhighlight lang=&quot;Latex&quot; inline&gt;\begin{letter}&lt;/syntaxhighlight&gt;.

[[Kategorie:LaTeX]]</text>
      <sha1>5elgrsmhmymyyvzk2kd02rltluskvt2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Švédština/Oslovování a pozdravy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7553</id>
    <revision>
      <id>30544</id>
      <timestamp>2015-11-18T22:36:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lamprus</username>
        <id>3238</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1272" xml:space="preserve">=== Tykat, nebo vykat? ===
V současné době je ve Švédsku běžné, že si lidé, i navzájem zcela neznámí, '''tykají''' a oslovují se křestním jménem, pokud se znají. Vykání z minulosti ve švédštině sice existuje, ale působí příliš formálně a téměř se nepoužívá. Například někteří obchodníci svým zákazníkům vykají.

Rozdíl mezi tykáním a vykáním ve švédské mluvnici spočívá pouze v použití [[../Zájmena|zájmen]] druhé osoby (''du'' vs. ''ni'').

Chceme-li navázat hovor s nezmámým člověkem, můžeme ho oslovit například slůvkem ''ursäkt'' (promiňte).

=== Pozdravy ===
Nejběžnějším švédským pozdravem je ''hej'' (ahoj). Na něj Švédové často přátelsky odpovídají: ''Hej hej!'' Při loučení pak říkají: ''Hej då!''

Můžeme pozdravit i ''god dag'' (dobrý den) a ''adjö'' (na shledanou), tyto pozdravy však dnes působí velmi formálně. Nebojte se i zcela neznámé lidi pozdravit krátkým slůvkem ''hej''.

Podobně formální je dnes i ''god kväll'' (dobrý večer). Naopak pro formální i neformální situace se hodí pozdrav ''god morgon'' (dobré ráno). Podobně večer při loučení ''god natt'' (dobrou noc).

[[Kategorie:Švédština|Oslovování a pozdravy]]</text>
      <sha1>0nlenizlr7gs8k73nchunfr5l3oshl3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Počítačové sítě/LAB: UTP kabel se zásuvkou RJ-45</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7554</id>
    <revision>
      <id>42555</id>
      <parentid>35297</parentid>
      <timestamp>2020-11-15T22:07:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2317" xml:space="preserve">= Požadavky =
* UTP kabel cat. 5e (ideálně)
* Zásuvka RJ-45
[[Soubor:zasuvka.jpg|náhled|žádné|Zásuvka RJ-45]]
* Nacvakávačka
[[Soubor:nacvakavacka.jpg|náhled|žádné|Nacvakávačka]]

= Zadání =
Úkolem LABu je nacvakat na UTP kabel zásuvku RJ-45 typ B.

= Řešení =
== Postup ==
=== Oholit vnější bužírku ===
[[Soubor:Utp_diy01_strip.jpg|náhled|žádné|Oholená vnější bužírka]]

Je nutné být opatrný a nepoškodit bužírky jednotlivých párů!

=== Rozdělit páry ===
[[Soubor:Utp_diy02_sequenceInCable.jpg|náhled|žádné|Rozdělené páry]]

=== Rozplést páry ===
[[Soubor:Utp_diy02_untwist.jpg|náhled|žádné|Rozpletené páry]]

=== Seřadit žíly ===
[[Soubor:UTP_DIY_03_socket-order.jpg|náhled|žádné|Seřazené žíly]]

Je vhodné si jednotlivé žíly sežadit podle barev tak, jak jsou uvedeny na zásuvce. Na zásuvce je barevné označení pro koncovky typu A a B, které bývá matoucí. Jsou tam také čísla pro jednotlivé žíly, podle kterých je nejlepší se řídit (např. pro koncovku typ B je 1 polo-oranžová, 2 oranžová, 3 polo-zelená, ...).

=== Uchycení kabelu ===
[[Soubor:UTP_DIY_04_socket-push.jpg|náhled|žádné|Uchycení kabelu]]

Zásuvka se nacvakává od prostředních žil (tj. 2. a 3.). Tím lze docílit toho, že je kabel co nejblíže u nacvakávacího panelu.

=== Nacvaknutí žíly ===
[[Soubor:UTP_DIY_05_socket-cvak1.jpg|náhled|žádné|Nacvaknutí žíly]]

Kabel se nacvakne nacvakávačkou.

=== Zastřižení žíly ===
[[Soubor:UTP_DIY_06_socket-cvak2.jpg|náhled|žádné|Nacvaknutá žíla]]

Nacvakávačka má zabudované nůžky, které přečuhující část žíly odstřihnou. Pokud nacvakávačka nůžky nemá, je třeba toto dodělat zpětně.

=== Prostřední žíly ===
[[Soubor:UTP_DIY_07_socket-cvak3.jpg|náhled|žádné|Nacvaknuté prostřední žíly]]

Kabel má být co nejblíže u nacvakávacího panelu.

=== Nacvaknutá zásuvka ===
[[Soubor:UTP_DIY_08_socket-done.jpg|náhled|žádné|Nacvaknutá zásuvka]]

=== Nacvaknutý patch panel ===
[[Soubor:UTP_DIY_09_patch-panel.jpg|náhled|žádné|Nacvaknutý patch panel]]

== Testování ==
Otestovat zásuvku je třeba přes již funkční kabel s koncovkami RJ-45.

[[Kategorie:Počítačové sítě|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>pdvhwd3b99tquju67qafxrr3z233a8e</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Počítačové sítě/LAB: Zálohování dat (2x disk, RAID, LVM)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7556</id>
    <revision>
      <id>43300</id>
      <parentid>42440</parentid>
      <timestamp>2021-03-14T14:07:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>URL -&gt; wikilink</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4614" xml:space="preserve">= Požadavky =
* VirtualBox
* Virtuální PC s instalovaným OS Debian

= Zadání =
Úkolem LABu je vytvořit dostatečně bezpečné a zároveň flexibilní řešení pro ukládání dat. Praktické využití je např. v domácím NAS - network attached storage (síťové úložiště).

== Úkoly ==
* Přidat do virtuálního PC 2 disky
* Na discích nastavit RAID 1
* [http://wiki.tldp.org/LVM-on-RAID Na RAID 1 nastavit LVM]
* Vytvořit LV &quot;data&quot;, &quot;fotky&quot;, &quot;hudba&quot;
* Mountovat LV
* Vytvořit snapshot z LV &quot;data&quot;, vymazat soubory a obnovit je ze snapshotu

= Řešení =

== HW příprava disků ==
* Ve VirtualBox přidat k virtuálnímu PC disky (Nastavení -&gt; Úložiště -&gt; Přidat pevný disk -&gt; Vytvořit nový disk -&gt; .VDI -&gt; dynamicky alokované -&gt; disk 1 -&gt; Vytvořit)
* To samé pro disk2 (toto odpovídá fyzické instalaci disků do počítače)
* Velikost bude stačit výchozí hodnota (8GB)

== Instalace potřebných balíků ==
Je třeba nainstalovat balíky ''mdadm'' pro konfiguraci a správu RAID a ''lvm2'' pro konfiguraci a správu LVM.
&lt;pre&gt;
apt-get install -y mdadm lvm2
&lt;/pre&gt;

== SW příprava disků ==
* Seznam disků
&lt;pre&gt;
ls /dev | grep sd

výpis:
sda
sda1
sda2
sda5
sdb
sdc
&lt;/pre&gt;

* Vytvořit jeden primární [[w:Diskový oddíl|diskový oddíl]] o celkové kapacitě disku na nových discích (v tomto případě jsou to disky ''sdb'' a ''sdc''.
&lt;pre&gt;
fdisk /dev/sdb
n&lt;enter&gt;
&lt;enter&gt;
&lt;enter&gt;
&lt;enter&gt;
&lt;enter&gt;
w&lt;enter&gt;
&lt;/pre&gt;
* Vše nechat na výchozích hodnotách: n - nový, p - primární, 1 - číslo oddílu, první sektor, poslední sektor
* ''w&lt;enter&gt;'' uloží změny a ukončí program ''fdisk''
* to samé pro ''sdc''
&lt;pre&gt;
fdisk /dev/sdc
&lt;/pre&gt;

* Seznam disků
&lt;pre&gt;
ls /dev | grep sd

výpis:
sda
sda1
sda2
sda5
sdb
sdb1
sdc
sdc1
&lt;/pre&gt;

== Vytvoření [[w:RAID|RAID]] 1 pole ==
* RAID 1 pole odpovídá zrcadlení - data se ukládají na oba disky, při výpadku jednoho disku jsou tedy uložena na druhém.
&lt;pre&gt;
mdadm --create PrvniRaid --level=1 --raid-devices=2 /dev/sdb1 /dev/sdc1
y&lt;enter&gt;
&lt;/pre&gt;
* ''&lt;enter&gt;'' je k pokračování vytváření RAID pole, které nebude sloužit pro boot systému
* výpis stavu RAID pole
&lt;pre&gt;
cat /proc/mdstat
&lt;/pre&gt;

== Implementace [[w:Logical Volume Management|LVM]] ==
* Vytvořit PV (physical volume)
&lt;pre&gt;
pvcreate /dev/md/PrvniRaid

výpis:
Physical volume &quot;/dev/md127&quot; successfully created

vypsat všechny PV:
pvdisplay
&lt;/pre&gt;
* ''/dev/md127'' je jméno PV


* Vytvořit VG (volume group)
&lt;pre&gt;
vgcreate vgNAS /dev/md127

výpis:
Volume group &quot;vgNAS&quot; successfully created

vypsat všechny VG:
vgdisplay
&lt;/pre&gt;
* ''vgNAS'' je jméno VG
* ''/dev/md127'' je jméno PV (může jich být více), které tvoří VG


* Vytvořit LV (logical volume)
&lt;pre&gt;
lvcreate --name data --size 1G vgNAS
lvcreate --name fotky --size 2G vgNAS
lvcreate --name hudba --size 1G vgNAS

vypsat všechny LV:
lvdisplay
&lt;/pre&gt;

== [[w:Souborový sytém|Souborový sytém]] ==
V tomto LABu je použit souborový systém [[w:Ext4|Ext4]].
&lt;pre&gt;
mkfs.ext4 /dev/mapper/vgNAS-data
mkfs.ext4 /dev/mapper/vgNAS-fotky
mkfs.ext4 /dev/mapper/vgNAS-hudba
&lt;/pre&gt;

== Adresářová struktura ==
* Vytvořit podadresáře v adresáři /mnt/
&lt;pre&gt;
mkdir /mnt/data
mkdir /mnt/fotky
mkdir /mnt/hudba
&lt;/pre&gt;

* Připojit souborové systémy do vytvořených adresářů
&lt;pre&gt;
mount /dev/mapper/vgNAS-data /mnt/data
mount /dev/mapper/vgNAS-fotky /mnt/fotky
mount /dev/mapper/vgNAS-hudba /mnt/hudba
&lt;/pre&gt;

* Zápis v souboru ''/etc/fstab'' pro automatické připojení po spuštění počítače
&lt;pre&gt;
echo &quot;/dev/mapper/vgNAS-data /mnt/data ext4 defaults 0 0&quot; &gt;&gt; /etc/fstab
echo &quot;/dev/mapper/vgNAS-fotky /mnt/fotky ext4 defaults 0 0&quot; &gt;&gt; /etc/fstab
echo &quot;/dev/mapper/vgNAS-hudba /mnt/hudba ext4 defaults 0 0&quot; &gt;&gt; /etc/fstab
&lt;/pre&gt;

* Vytvoření tréningového souboru v adresáři ''/mnt/data/''
&lt;pre&gt;
echo &quot;ahoj tam!&quot; &gt; /mnt/data/hello-world.txt
cat /mnt/data/hello-world.txt

výpis:
ahoj tam!
&lt;/pre&gt;

* Restartování počítače
&lt;pre&gt;
reboot
&lt;/pre&gt;

* Listování adresářovou strukturou
&lt;pre&gt;
ls -R /mnt
&lt;/pre&gt;

== Vytvoření snapshotu ==
&lt;pre&gt;
lvcreate --snapshot --size 100M --name snap-data /dev/mapper/vgNAS-data
&lt;/pre&gt;

== Změna souboru ==
&lt;pre&gt;
rm /mnt/data/hello-world.txt
reboot
&lt;/pre&gt;

== Merge snapshotu ==
* výpis adresářové struktury a odpojení LV
&lt;pre&gt;
ls -R /mnt
umount /mnt/data
&lt;/pre&gt;

* merge snapshotu do LV
&lt;pre&gt;
lvconvert --merge /dev/mapper/vgNAS-snap--data
&lt;/pre&gt;

* připojení LV a výpis adresářové struktury
&lt;pre&gt;
mount /mnt/data
ls -R /mnt
&lt;/pre&gt;

[[Kategorie:Počítačové sítě|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>n1rfrnayx2sk618bdue4ivuzvj6j7wr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:DjVu</title>
    <ns>14</ns>
    <id>7585</id>
    <revision>
      <id>30642</id>
      <timestamp>2015-12-04T10:57:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Skim</username>
        <id>9</id>
      </contributor>
      <comment>První verze.</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="25" xml:space="preserve">[[Kategorie:Počítače]]</text>
      <sha1>93szubfsdokde5f81xaed82o2u7z87s</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Němčina/Zájmena</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7594</id>
    <revision>
      <id>31010</id>
      <parentid>30681</parentid>
      <timestamp>2016-03-08T07:30:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="431" xml:space="preserve">1.Osobní
'''ich'''-já
'''du'''-ty
'''er'''-on
'''sie'''-čti (zí)-ona
'''es'''-ono,to
'''wir'''-my
'''ihr''-'čti ír-vy
'''sie''' čti zí-oni
'''Sie'''-čti zí-Vy(vykání)

2.Přivlastňovací
mein- čti majn-můj
dein-čti dajn-tvůj
sein-čti zajn-jeho
ihr-čti ír-její

unser- čti unsr-náš
euer -čti ojr-váš
ihr-čti ír-jejich
Ihr-čti ír-Váš(vykání)

[[Kategorie:Němčina|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>lq7lioexza1lysp4ewmo8uzyw36ih2p</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny litoměřické diecéze/Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze od roku 1945</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7598</id>
    <redirect title="Dějiny litoměřické diecéze/Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1945-2015" />
    <revision>
      <id>30706</id>
      <parentid>30696</parentid>
      <timestamp>2016-01-02T03:18:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>タチコマ robot</username>
        <id>370</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: Opravuji dvojité přesměrování na [[Dějiny litoměřické diecéze/Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1945-2015]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="110" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Dějiny litoměřické diecéze/Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1945-2015]]</text>
      <sha1>fpwbilnwfrad6mhfxfarmuoik5ppmj8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny litoměřické diecéze/Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze od roku 1945-2015</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7599</id>
    <redirect title="Dějiny litoměřické diecéze/Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1945-2015" />
    <revision>
      <id>30698</id>
      <timestamp>2016-01-01T23:25:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Martin Davídek</username>
        <id>3201</id>
      </contributor>
      <comment>Martin Davídek přesunul stránku [[Dějiny litoměřické diecéze/Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze od roku 1945-2015]] na [[Dějiny litoměřické diecéze/Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1945-2015]]: zjednodu…</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="110" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Dějiny litoměřické diecéze/Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1945-2015]]</text>
      <sha1>fpwbilnwfrad6mhfxfarmuoik5ppmj8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stavebnictví</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7600</id>
    <revision>
      <id>35480</id>
      <parentid>30714</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3736" xml:space="preserve">[[Soubor:2015 prirucka NPS ver1.5 A5 samostatne.pdf|2015 prirucka NPS ver1.5 A5 samostatne]]

Koncept pasivního domu vznikl na přelomu 80. a 90. let 20. století v Německu jako
vědecko-výzkumný projekt, který měl ukázat, jak velkých úspor energie na provoz domu
lze dosáhnout pasivními prostředky, tedy vynikající tepelnou izolací a těsností obálky
domu, maximalizací pasivních zisků sluneční energie prosklenými otvorovými výplněmi
(okny a dveřmi) a rekuperací (zpětným získáváním) tepla ze vzduchu odváděného při
větrání. Projekt ukázal, že množství tepla na vytápění lze zmíněnými prostředky zredukovat
na zhruba jednu desetinu oproti tehdy nově stavěným domům. Pro výstavbu prvních pasivních domů nebyly k dispozici
tak vhodné stavební materiály a technologie, jak je tomu dnes. Tehdy nebylo ani ponětí
o komerčně vyráběném vzduchovém rekuperátoru.


Koncept pasivního domu vznikal v době, kdy byly ceny energie ve srovnání s dneškem směšně nízké a ceny tepelných izolací
poměrně vysoké. Proto nebylo možné pohlížet na první pasivní domy jako na rentabilní
projekty, které by se daly komerčně využít. O to více je třeba ocenit předvídavost navrhovatelů
a řešitelů tohoto vědecko-výzkumného projektu. Vznik konceptu pasivního domu dal zjevně
obrovský impuls nejen pro vývoj tepelně-izolačních materiálů a zateplovacích systémů, ale
i prosklených otvorových výplní s mnohonásobně lepšími tepelně-izolačními vlastnostmi
než tehdy dostupnými.
Dnes jsou za běžnou cenu k dostání téměř dokonale těsnící okna a dveře se zasklením
vykazujícím šestkrát lepší tepelně-izolační vlastnosti než tehdy, kubický metr kvalitní tepelné
izolace stojí často méně než desetinu ceny kubického metru obestavěného prostoru nových
domů a ceny energií mnohonásobně stouply. K dispozici je celá řada stavebních řešení pro obálku domu splňující pasivní standard a firmy se předhánějí v nabídkách vzduchových
rekuperačních jednotek. Je tedy z čeho vybírat a pasivní dům lze postavit tisíci možnými
způsoby více či méně složitými, spolehlivými a investičně nákladnými. Pasivního standardu
lze docílit i řadou způsobů, které se striktně nedrží původních zásad pro výstavbu pasivního
domu. To je samozřejmě obrovská výhoda, která může přilákat spoustu nových zákazníků
z řad těch, kterým dosavadní rigidní koncept pasivního domu nevyhovuje.
Výstavba pasivního domu, hlavně nízkonákladovým způsobem, je dnes rentabilním
rozhodnutím, protože úspory za provozní energie za dobu životnosti pasivního domu
mohou náklady na jeho vlastní výstavbu i několikrát zaplatit, hlavně pokud budou
ceny energií dlouhodobě nadále stoupat. Nezanedbatelné jsou i aspekty ekologie
a ochrany klimatu. To však zjevně zatím nejsou dostatečně přesvědčivé argumenty
pro rozhodnutí o stavbě pasivního domu. Lidé jakoby viděli jen peníze, které musí
zaplatit bezprostředně, tedy jen investiční náklady, a provozním nákladům jakoby dávali
mnohem nižší váhu. Přitom na stavbu bytu či rodinného domu si lidé běžně berou
hypotéku a není problém si spočítat, že se zvýšené náklady na výstavbu pasivního domu
zaplatí na úsporách za jeho provoz již v průběhu doby splácení hypotéky. Stačilo by si
tedy vzít na pasivní dům hypotéku mírně vyšší, ale doba splácení i splátky hypotéky
+ provozní náklady by zůstaly stejné. Po splacení hypotéky by pak byly provozní náklady
mnohem nižší a nemovitost by měla vyšší tržní i skutečnou hodnotu.</text>
      <sha1>p3ibf5bd93v6s26h5smwcnb8cncoimm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Skriptování v Bournově shellu/Příloha B: Přehled prostředí</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7602</id>
    <revision>
      <id>30722</id>
      <parentid>30721</parentid>
      <timestamp>2016-01-09T14:00:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>kategorie, navigace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2570" xml:space="preserve">{{Navigace|../Příloha A: Přehled příkazů|../Příloha C: Rychlý přehled|title=Příloha B: Přehled prostředí}}
V kapitole o [[../Prostředí|prostředí]] jsme probrali funkci proměnných prostředí. Také jsme při tom zmínili, že poměrně mnoho proměnných prostředí je přednastaveno v systémovém konfiguračním souboru '''/etc/profile'''. U řady z nich je přitom definován jejich význam pro Bournův shell. Dokonce i když je nenastavíme nějak systémově v konfiguračních souborech, ale nastavíme je přímo ručně, shell zkrátka bere ohled na jejich obsah.

Úplný seznam přednastavených systémových proměnných je závislý na operačním systému. Tady proberme jen ty, které se týkají přímo Bournova shellu.


{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Proměnné prostředí Bournova shellu
!Proměnná!!Význam
|-
|&lt;code&gt;HOME&lt;/code&gt;
|Uživatelům „domácí adresář“. V prostředí se nastavuje automaticky na základě hodnoty uvedené v přihlašovacím souboru (/etc/passwd). 
|-
|&lt;code&gt;PATH&lt;/code&gt;
|Přednastavené cesty pro hledání spustitelných souborů.
|-
|&lt;code&gt;CDPATH&lt;/code&gt;
|Seznam cest oddělených středníkem, ve kterých hledá příkaz cd požadovaný adresář (stačí pak zadat jeho jméno bez plné cesty, ať je aktuální adresář jakýkoliv).
|-
|&lt;code&gt;LANG&lt;/code&gt;
|Adresář pro zmezinárodňující soubory používaný lokalizovanými programy.
|-
|&lt;code&gt;MAIL&lt;/code&gt;
|Jméno souboru s elektronickou poštou, který bude kontrolován na nově příchozí poštu.
|-
|&lt;code&gt;MAILCHECK&lt;/code&gt;
|Četnost kontrol nově příchozí pošty (ve vteřinách).
|-
|&lt;code&gt;MAILPATH&lt;/code&gt;
|Dvojtečkou oddělený seznam dalších souborových jmen, které má shell kontrolovat na příchozí poštu.
|-
|&lt;code&gt;PS1&lt;/code&gt;
|Řetězec určující podobu vstupní řádky s přednastavenou hodnotou „$ “ pro běžného uživatele a „# ” pro superuživatele.
|-
|&lt;code&gt;PS2&lt;/code&gt;
|Druhotný řetězec určující podobu vstupní řádky, který se používá pro pokračování řádky před dva fyzické řádky a je přednastaven na „&gt; “. 
|-
|&lt;code&gt;PS4&lt;/code&gt;
|Řetězec zobrazující se před výpisem stopování vykonávání (set x). Je přednastaven na „+  “.
|-
|&lt;code&gt;IFS&lt;/code&gt;
|Oddělovače vstupních polí („Input Field Separators“). Tedy znaky, které shell považuje při rozdělování vstupu za bílé. Přednastaveno obvykle na mezeru, tabulátor a znak nové řádky.
|-
|&lt;code&gt;TERM&lt;/code&gt;
|Typ terminálu, nastaven shellem.
|}

[[Kategorie:Skriptování v Bournově shellu]]</text>
      <sha1>l7da0a97sj99zlcoj5cd1b7elp6cab7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Cite-tracking-category-cite-error</title>
    <ns>8</ns>
    <id>7608</id>
    <revision>
      <id>30744</id>
      <timestamp>2016-01-20T03:15:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Systém:Stránky s chybami v referencích</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="41" xml:space="preserve">Systém:Stránky s chybami v referencích</text>
      <sha1>4d9wz4jjio5u8ntiy8rid5q1m8g4ifg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ženská jména v písních</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7609</id>
    <revision>
      <id>45268</id>
      <parentid>44145</parentid>
      <timestamp>2022-03-07T20:07:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7380" xml:space="preserve">{{Přesunout do Wikiverzity}}

Toto je seznam '''písní''' podle toho jaká '''ženská jména''' se v nich vyskytují. Protože jsme na českých Wikiknihách, mělo by jít jen o písně v češtině (pro ostatní jazyky je užitečné mít podobný seznam na svých vlastních Wikiknihách, případné rozšíření na jiné jazyky se může [[Diskuse:Ženská jména v písních|prodiskutovat]]). Podobným seznamem může být seznam [[Mužská jména v písních]].

== Anežka ==
* Tančila Anežka ([[w:Asonance (skupina)|Asonance]])

== Anna ==
* Andulka konopě močila (česká lidová)
* Andulko šafářova (česká lidová)
* Čí só hode (moravská lidová)
* Jaké je to hezké (česká lidová)
* Mezi horami ([[w:Čechomor|Čechomor]])
* Neťukej, neťukej (česká lidová)
* Pod naším okýnkem (česká lidová)
* Pomáhej nám svatý Jiří (Asonance)
* Slečna Anna je za vodou ([[w:Wanastowi Vjecy|Wanastowi Vjecy]])
* Vesnická romance
* Andulce Z Béčka (Bratři Ebenové)
* Anna ([[w:Tomáš Klus|Tomáš Klus]])

== Barbora ==
* Barbora ([[w:Mandrage|Mandrage]])
* Barbora píše z tábora ([[w:Zdeněk Svěrák|Zdeněk Svěrák]], [[w:Jaroslav Uhlíř|Jaroslav Uhlíř]])
* Mlýn klape svou ([[w:Lucie Vondráčková|Lucie Vondráčková]])
* Bára ([[w:Kabát (hudební skupina)|Kabát]])
* Barborka ([[w:Waldemar Matuška|Waldemar Matuška]])
* Barborka ([[w:Katapult (hudební skupina)|Katapult]])

== Daniela ==
* Daniela ([[w:Dead Daniels|Dead Daniels]])
* Morituri te salutant ([[w:Karel Kryl|Karel Kryl]])
* Daniela ([[w:Lucie|Lucie]])

== Eliška ==
* Elišce ([[w:Tata Bojs|Tata Bojs]])
* Kalamajka mik, mik, mik (lidová)

== Eva ==
* Danse macabre ([[w:Jaromír Nohavica|Jaromír Nohavica]])
* Tričko ([[w:Pavel Horňák|Pavel Horňák]])
* Evo! (Čokovoko)
* Budu ti vyprávět (Michal Hrůza)

== Hana ==
* Hanina (Karel Kryl)
* Už ty pilky dořezaly (slezská lidová)
* Už mizí pryč je...Hanka (J.A.R)

== Irena ==
* Irena (Karel Kryl)

== Jana ==
* Jano! Jano! Jano! ([[w:Vladimír Merta|Vladimír Merta]])
* Marie a Jana (Chaozz)
* Námořnická (Karel Plíhal)

== Jitka ==
* Nevěsta ([[w:Aneta Langerová|Aneta Langerová]])
* Jitka tká ([[w:Jiří Schelinger|Jiří Schelinger]])

== Johanka ==
* Dalas jim víc (muzikál ''Johanka z Arku'')
* Johanka ([[w:Brontosauři|Brontosauři]])
* Johanka z Arku (Lucie Vondráčková)
* Proklínám (muzikál ''Johanka z Arku'')

== Juliana ==
* Juli, Juli, Juliana ([[w:Milan Chladil|Milan Chladil]])
* Juliána (Josef Laufer)

== Julie ==
* Julie (Lucie Vondráčková, t: Hana Sorrosová, h: Jiří Vondráček)
* Lepší časy (Tři sestry)
* Skandál (muzikál ''[[w:Touha (muzikál)|Touha]]'')
* Winston Smith ([[w:Ready Kirken|Ready Kirken]])
* Romeo a Julietta (Sto zvířat)

== Karolína ==
* Karolína (Rybičky48)
* Slepá (Kečup a Monika Absolonová)
* Sekvoj (2006) - Karolína
* Michal Tučný - Karolína
* Pergamen - Karolína

== Kateřina ==
* Ej, od Buchlova (moravská lidová)
* Nedaleko od Trenčína (moravská lidová)
* Utíkej Káčo (česká lidová)
* Kateřina (Václav Neckář)
* Kateřina (Karel Kryl)
* Kateřina (Jiří Zmožek)
* Katce (Jaroslav Samson Lenk &amp; Máci)

== Klára ==
* Klára (Chinaski)
* Krásná Klára (Asonance)
* Klára (AC+)
* Klára (Olympic)
* Ó, Kláro (Pavel Roth)

== Kristýna ==
* Píseň pro Kristínku (Waldemar Matuška)
* Kristýna (Mandrage)

== Lenka ==
* Marjána (Totální nasazení)
* Píseň pro malou Lenku (Jaromír Nohavica)
* Tričko ([[w:Pavel Horňák|Pavel Horňák]])
* Ukolébavka pro Kubu a Lenku (Jaromír Nohavica)
* Lenka (Plavci)
* Lenka (Tomáš Klus)
* Lenko (Petr Spálený)

== Linda ==
* Linda ([[w:Ivan Mládek|Ivan Mládek]])

== Líza ==
* Lojza a Líza
* Sen můj a Lízin ([[w:Petr Kotvald|Petr Kotvald]] a [[w:Stanislav Hložek|Stanislav Hložek]])

== Lucie ==
* Balada o Marii (Bokomara)
* Lucie (Lucie)
* Lucie (Traband)
* Lucie a slunovrat ([[w:František Stralczynský|František Stralczynský]])
* Lucie, vstávej (Zdeněk Svěrák, Jaroslav Uhlíř)
* Píseň pro Lucii (Ořešák)
* Sen o Lucii (Čejkaband)
* Lucie (Květy)
* Lucie a slunovrat (Majerovy brzdové tabulky)

== Lydie ==
* Lydie (Arnošt Kavka, Miroslav Zikán - 1966)

== Magdaléna ==
* Za krk zítra pověsí moji Majolenku (Lucrezia Borgia)
* Magdaléna (Marta Kubišová)
* Magdaléna (Jelen)
* Magdaléna (Rybičky 48)

== Marie ==
* Balada o Marii (Bokomara)
* Černá Marie na rohu (Jablkoň)
* Čí só hode (moravská lidová)
* Dálniční hlídka (t:Pavel Vrba, h:Bruce Springsteen, i:Pavel Bobek)
* Danse macabre (Jaromír Nohavica)
* Do sester! (Tři sestry)
* Dobré a špatné zvyky lidský (Záviš)
* Krej mi záda, Marie K. (Ivan Hlas)
* Krejčovská panna (Bokomara)
* Krvavá Marie (Druhá tráva)
* Lepší časy (Tři sestry)
* Lhota jménem Nazaret (Bokomara)
* Má Marie (Veselá zubatá)
* Mamince (t:Jarda Svoboda, i:Otcovy děti)
* Marie (Jan Burian)
* Marie (Dalibor Janda)
* Marie (Tomáš Klus)
* Marie (Václav Koubek)
* Marie (t:Zuzana Navarová, h:Zuzana Navarová, i:Koa)
* Marie a Daniel (Ginevra)
* Marie a Jana (Chaozz)
* Marie a Marta (Původní Bureš)
* Marie dej mi čaj (Ivan Hlas)
* Mariina poslední láska (A bude hůř)
* Marjána (Totální nasazení)
* Nevěsta (Aneta Langerová)
* Pátek (Bratři Orffové)
* Plzeňská (Demophobia)
* Pojď se mnou, Marie (Pavel Dobeš)
* Stojí kostel kamenný (Tomáš Kočko)
* Symboly (Kohout plaší smrt)
* Šel nádražák na mlíčí (t:Zdeněk Svěrák, h:Jaroslav Uhlíř)
* Tanči Marie (Pavlína Jíšová)
* Valčík s Marií (Bokomara)
* Voko, Marie (Tři sestry)
* Marie (Traband)
* Marie si rozpouští vlasy (Bílá nemoc)
* Maria (STEIN27)

== Markéta ==
* Loupežník (Asonance)
* Markétce (Tomáš Klus)
* Markétka a voják (Asonance)
* Mistr a Markétka (XIII. století)
* Bláznivá Markéta (Jaroslav Nohavica)
* Markéto! (Traband)
* Markétka (Marie Rottrová)

== Marta ==
* Marie a Marta (Původní Bureš)

== Martina ==
* Martina (Karel Kryl)
* Pro Martinu (Jaromír Nohavica)
* Pro Martinu (Pavel Švarc a P.Š.T. Trio)

== Monika ==
* Léto s Monikou (Stanislav Hranický)
* Monika (Karel Kryl)
* Monika (Jaromír Nohavica)

== Ráchel ==
* Ráchel ([[w:Dead Daniels|Dead Daniels]])
* Ráchel ([[w:Oceán|Oceán]])

== Rozárie ==
* Rozarka ([[w:Divokej Bill|Divokej Bill]])

== Rút ==
* Parta z Ranče Ypsilon
* Odpouštím ti Rút (Jablkoň)

== Salome ==
* Salome (Karel Kryl)

== Sára ==
* Sáro (Slepá kolej)
* Sáro (Traband)
* Sáro (Turbo)
* Sára (P.Š.T Trio)

== Tereza ==
* Pro Martinu (Jaromír Nohavica)
* Tereza ([[w:Waldemar Matuška|Waldemar Matuška]])
* Osamělé město (Hoboes)
* Tereza (Lucie)
* Paní Terezie (Voxel)
* Terezo (Memphis)

== Veronika ==
* Veronika (Waldemar Matuška)

== Věra ==
* Věrka ([[w:Mig 21 (hudební skupina)|MIG 21]])

== Zdena ==
* Marjána (Totální nasazení)

== Zora ==
* Nádražní balada (Vladimír Merta)

== Zuzana ==
* Čarodějnice z Amesbury (Asonance)
* O Zuzano (Waldemar Matuška)
* Písnička pro Zuzanu (Waldemar Matuška)
* Ptala se Zuzana Kuby (česká lidová)
* Zuzana ([[w:David Kraus|David Kraus]])

== Žofie ==
* Žofie (Pavel Novák)

== Více jmen ==
* Holky z naší školky (Petr Kotvald a Stanislav Hložek)
* Píseň prdlým holkám (Petr Mašín)

[[Kategorie:Čeština]]
[[Kategorie:Volný čas]]</text>
      <sha1>29j5z2zrx6ez5ucc30b8e42ssotp5x6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Údržba:Přesunout do Wikiverzity</title>
    <ns>14</ns>
    <id>7610</id>
    <revision>
      <id>30759</id>
      <timestamp>2016-01-23T12:00:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Dokumentace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="189" xml:space="preserve">Stránky označené šablonou {{Šablona|Přesunout do Wikiverzity}} určené k&amp;nbsp;přesunu do [[v:|Wikiverzity]].

[[Kategorie:Údržba:Přesunout do sesterského projektu| Wikiverzita]]</text>
      <sha1>hymyhk412hm7pmryu20icqljcisk1f8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Údržba:Přesunout do sesterského projektu</title>
    <ns>14</ns>
    <id>7611</id>
    <revision>
      <id>30770</id>
      <parentid>30767</parentid>
      <timestamp>2016-01-26T10:01:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- {{Sloučit}}</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="176" xml:space="preserve">Stránky určené k&amp;nbsp;přesunu do některého ze [[Wikiknihy:Sesterské projekty|sesterských projektů]].

[[Kategorie:Údržba:(vše)|Přesunout do sesterského projektu]]</text>
      <sha1>da94f8f31sx4yiguupwv56qrjwqjtlf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Syntaxhighlight-error-category</title>
    <ns>8</ns>
    <id>7614</id>
    <revision>
      <id>30858</id>
      <timestamp>2016-01-31T14:18:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Systém:Stránky s chybami ve zvýrazňování kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="52" xml:space="preserve">Systém:Stránky s chybami ve zvýrazňování kódu</text>
      <sha1>obwjsc146n163w9vnp3l6dsdmqm1r9t</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Skriptování v Bournově shellu/Příloha C: Rychlý přehled</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7615</id>
    <revision>
      <id>45903</id>
      <parentid>42700</parentid>
      <timestamp>2022-07-12T21:07:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; optimalizace kódu; správná sémantika; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="12676" xml:space="preserve">{{Navigace|../Příloha B: Přehled prostředí|../Příloha D: Kuchařka|title=Příloha C: Rychlý přehled}}

== Užitečné příkazy ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Příkaz
! Výsledek
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;cat&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Vypsání obsahu zadaného souboru či souborů.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;cd&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Změna adresáře.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;chmod ugo+rwx&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Povolení čtení, zápisu i spouštění pro uživatele, skupinu i ostatní.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;chmod a-rwx&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Odebrání práv čtení, zápisu i spouštění všem.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;chmod 775&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Povolení čtení a spouštění všem, zápisu pouze uživateli.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;chmod 644&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Povolení čtení všem, zápisu pouze uživateli.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;cp&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Kopírovaní souboru či souborů.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;expr 2 + 2&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Sečte dva a dva a vypíše výsledek.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;fgrep&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Prohledá řetězec na výskyt jiného.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;grep&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Hledání výskytu řetězce odpovídajícího zadanému regulárnímu výrazu.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;grep -v&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Hledání řádků, na kterých se nevyskytuje řetězec odpovídající regulárnímu výrazu.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;grep -n&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Výpis čísel řádků splňujících hledání.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;grep -i&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Při porovnáván řetězců ignoruje rozdíly ve velikosti písmen.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;grep -l&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Pro nalezené řádky vypíše jen jméno souboru, v kterém byly.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;head -n5 source.txt&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Vypíše prvních pět řádků.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;less&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Vypíše textový soubor po obrazovkách, přičemž umožňuje skrolování oběma směry.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;ll&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Podobný výpis souborů.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;ls&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Stručný výpis souborů.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;mkdir&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Vytvoření adresáře.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;more&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Zobrazuje soubor po obrazovkách.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;mv&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Přesunuje nebo přejmenovává soubory.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;paste f1 f2&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Spojí soubory po sloupcích.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;pg&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Varianta příkazu &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot; inline&gt;more&lt;/syntaxhighlight&gt;; vypisuje text po obrazovkách.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;pwd&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Vypíše jméno a cestu pracovního adresáře.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;rm&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Odstraňuje soubory.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;rm -r &lt;/syntaxhighlight&gt;
| Odstraňuje soubory rekurzivně, tj. odstraní celý adresářový podstrom.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;rmdir&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Odstraní prázdný adresář.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;sed 's/txt/TXT/g'&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Nahradí všechny výskyty řetězce „txt“ řetězcem „TXT“.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;sed '/txt/d'&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Najde a odstraní řádky s výskytem řetězce „txt“.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;sed '/txt/q'&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Najde řádek obsahující řetězec „txt“ a ukončí se.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;sort&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Seřadí vstup.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;sort +1&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Seřadí vstup, ale při řazení ignoruje první pole.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;sort -n&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Seřadí vstup podle pravidel pro řazení čísel.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;sort -r&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Seřadí v opačném pořadí.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;sort -u&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Seřadí s vypuštěním duplicitních řádků.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;tail -5 source.txt&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Vypíše posledních pět řádků
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;tail +5 source.txt&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Vypíše řádky od páté do konce souboru.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;tr '[A-Z]' '[a-z]'&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Provede záměnu pímen z velkých na malá.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;tr '[a-z]' '[A-Z]'&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Provede záměnu písmen z malých na velká.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;tr -d '_'&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Vymaže všechna podtržítka.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;uniq&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Nalezne jedinečné řádky.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;wc&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Spočítá slova (a znaky a řádky).
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;wc -w&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Spočítá pouze slova.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;wc -l&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Spočítá pouze řádky.
|}

== Základní shellové obraty ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Příkaz
! Smysl
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;shvar=&quot;Test 1&quot;&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Rovnítko inicializuje proměnnou prostředí na zadanou hodnotu.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;echo $shvar&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Vypíše obsah proměnné.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;export shvar&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Zpřístupní obsah proměnné i podshellům.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;mv $f ${f}2
mv ${f}{,2}&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Přejmenuje soubor s názvem uloženým v proměnné na jméno s přidanou dvojkou.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;$1, $2, $3, ...&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Proměnné zpřístupňují parametry, které dostal skript při svém zavolání na příkazové řádce.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;$0&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Jméno prováděného programu.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;$#&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Počet parametrů z příkazové řádky.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;$*&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Úplný seznam parametrů (vše v jednom řetězci).
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;$@&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Úplný seznm parametr (zvláštní řetězec pro každý parametr).
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;$?&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Návratová hodnota posledního provedeného příkazu.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;shift 2&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Posun proměnných s parametry o dva.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;read v&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Načte vstup do proměnné „v“.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;. mycmds&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Začne provádět příkazy ze zadaného souboru.
|}

== Podmíněné příkazy ==
Příkaz podmínky „if“ nejprve provede příkaz mezi &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot; inline&gt;if&lt;/syntaxhighlight&gt; a &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot; inline&gt;then&lt;/syntaxhighlight&gt;. Pokud je jeho návratová hodnota nulová, pak provede příkazy mezi &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot; inline&gt;then&lt;/syntaxhighlight&gt; a &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot; inline&gt;else&lt;/syntaxhighlight&gt;, pokud nenulová, provede příkazy mezi &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot; inline&gt;else&lt;/syntaxhighlight&gt; a &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot; inline&gt;fi&lt;/syntaxhighlight&gt;.

{{Kód|jazyk=bash|kód=
if test &quot;${1}&quot; = &quot;red&quot; ; then
	echo &quot;Neplatny kod.&quot;
elif test &quot;${1}&quot; = &quot;blue&quot; ; then
	echo &quot;Neplatny kod.&quot;
else
	echo &quot;Povolen pristup.&quot;
fi

if [ &quot;$1&quot; = &quot;red&quot; ]
then
	echo &quot;Neplatny kod.&quot;
elif [ &quot;$1&quot; = &quot;blue&quot; ]
then
	echo &quot;Neplatny kod.&quot;
else
	echo &quot;Povolen pristup.&quot;
fi
}}

==== Varianty syntaxe testů ====
Většinu příkazů podmínek lze formulovat pomocí testových příkazů několika způsoby. Z hlediska kultury programování je pravděpodobně nejlepší naučit se výborně jeden z nich a ten pak používat.

==== Testování řetězců ====
K zkoumání řetězců se používá příkaz &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot; inline&gt;test&lt;/syntaxhighlight&gt;, případně jeho alias &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot; inline&gt;[ … ]&lt;/syntaxhighlight&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Příkaz
! Smysl
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;test &quot;$shvar&quot; = &quot;heslo&quot;
[ &quot;$shvar&quot; = &quot;heslo&quot; ]&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Porovnání dvou řetězců pravdivé v případě shody.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;test &quot;$shvar&quot; != &quot;heslo&quot;
[ &quot;$shvar&quot; != &quot;heslo&quot; ]&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Porovnání dvou řetězců pravdivé v případě neshody
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;test -z &quot;${shvar}&quot;
test &quot;$shvar&quot; = &quot;&quot;
[ &quot;$shvar&quot; = &quot;&quot; ]&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Pravdivé, jde-li o prázdnou proměnnou.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;test -n &quot;${shvar}&quot;
test &quot;$shvar&quot; != &quot;&quot;
[ -n &quot;$shvar&quot; ]
[ &quot;$shvar&quot; != &quot;&quot; ]&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Pravdivé, jde-li o neprázdnou proměnnou.
|}

==== Číselné testy ====
Jednoduché počty lze provádět přímo příkazem &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot; inline&gt;test&lt;/syntaxhighlight&gt;, složitější příkazem &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot; inline&gt;let&lt;/syntaxhighlight&gt;, ke kterému existuje přezdívka &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot; inline&gt;(( … ))&lt;/syntaxhighlight&gt;.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Příkaz
! Význam
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;test &quot;$nval&quot; -eq 0
let 'nval == 0'
[ &quot;$nval&quot; -eq 0 ]
(( nval == 0 ))&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Pravdivé, je-li proměnná rovna 0.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;test &quot;$nval&quot; -ge 0
let 'nval &gt;= 0'
[ &quot;$nval&quot; -ge 0 ]
(( nval &gt;= 0 ))&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Pravdivé, je-li proměnná větší nebo rovna nula.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;test &quot;$nval&quot; -gt 0
let 'nval &gt; 0'
[ &quot;$nval&quot; -gt 0 ]
(( nval &gt; 0 ))&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Pravdivé, je-li proměnná kladná.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;test &quot;$nval&quot; -le 0
let 'nval &lt;= 0'
[ &quot;$nval&quot; -le 0 ]
(( nval &lt;= 0 ))&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Pravdivé, je-li proměnná menší nebo rovna nule.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;test &quot;$nval&quot; -lt 0
let 'nval &lt; 0'
[ &quot;$nval&quot; -lt 0 ]
(( nval &lt; 0 ))&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Pravdivé, je-li proměnná záporná.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;test &quot;$nval&quot; -ne 0
let 'nval != 0'
[ &quot;$nval&quot; -ne 0 ]
(( nval != 0 ))&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Pravdivé, je-li proměnná různá od nuly.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;let 'y + y &gt; 100'
(( y + y &gt;= 100))&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Pravdivé, pokud &lt;math&gt;x + y \ge 0&lt;/math&gt;
|}

==== Souborové testy ====
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Příkaz
! Význam
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;test -d tmp
[ -d tmp ]&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Pravdivé, je-li „tmp“ adresář.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;test -f tmp
[ -f tmp ]&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Pravdivé, je-li „tmp“ obyčejný soubor.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;test -r tmp
[ -r tmp ]&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Pravdivé, lze-li „tmp“ číst.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;test -s tmp
[ -s tmp ]&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Pravdivé, má-li „tmp“ nenulovou délku.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;test -w tmp
[ -w tmp ]&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Pravdivé, lze-li do „tmp“ zapisovat.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;test -x tmp
[ -x tmp ]&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Pravdivé, je-li „tmp“ spustitelné.
|}

==== Booleovská aritmetika ====
Booleovská aritmetika je implementována v rámci příkazu „test“, respektive v rámci zvláštního příkazu &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot; inline&gt;[[&lt;/syntaxhighlight&gt;.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Příkaz
! Význam
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;test -d /tmp &amp;&amp; test -r /tmp
[[ -d /tmp &amp;&amp; -r /tmp ]]&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Pravdivé, je-i „/tmp“ adresář s právem čtení.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;test -r /tmp &lt;nowiki&gt;||&lt;/nowiki&gt; test -w /tmp
[[ -r /tmp || -w /tmp ]]&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Pravdivé, pokud může být do „/tmp“ zapisováno i z něj čteno.
|-
| &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;test ! -x /tmp
[[ ! -x /tmp ]]&lt;/syntaxhighlight&gt;
| Pravdivé, pokud není „/tmp“ spustitelný.
|}

== Příkaz CASE ==
{{Kód|jazyk=bash|kód=
case &quot;$1&quot; in
	&quot;sezame&quot;)
		echo &quot;Chybne heslo.&quot;
		exit
		;;
	&quot;Sezame&quot;)
		echo &quot;Chybne heslo.&quot;
		exit
		;;
	&quot;x&quot;&lt;nowiki&gt;|&lt;/nowiki&gt;&quot;y&quot;)
		echo &quot;Chybne heslo.&quot;
		exit
		;;
	*)
		echo &quot;Pristup povolen.&quot;
		;;
esac
}}

== Cykly ==
{{Kód|jazyk=bash|kód=
for nvar in 1 2 3 4 5
do
	echo $nvar
done
}}

{{Kód|jazyk=bash|kód=
for file     # prochází parametry z příkazového řádku
do
	echo $file
done
}}

{{Kód|jazyk=bash|kód=
while [ &quot;$n&quot; != &quot;Franta&quot; ]     # nebo: until [ &quot;$n&quot; == &quot;Franta&quot; ]
do
	echo &quot;Jak se jmenujes?&quot;
	read n
	echo $n
done
}}

K cyklům patří také příkazy „break“ a „continue“ k předčasnému ukončení cyklení a k přeskočení na další iteraci.

V příkladech výše je „[…]“, ale samozřejmě můžeme použít i test. Při použití hranatých závorek je důležité nezapomenout, že kolem sebe chtějí mezery.

[[Kategorie:Skriptování v Bournově shellu]]</text>
      <sha1>5gna92uhqqc21eh26x2x57oeje9y2ng</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Bastionové opevnění</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7616</id>
    <revision>
      <id>34423</id>
      <parentid>30871</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:21:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4429" xml:space="preserve">Postupně budou představeny jednotlivé systémy bastionového opevnění; nejprve tři systémy jednoho z nejvýznamnějších pevnostních stavitelů, kterým je francouzský maršál Sébastien Le Prestre, markýz de Vauban. Používanou délkovou jednotkou je francouzský sáh (''toise''), který je roven šesti francouzským královským stopám (''pied du roi''), přičemž jedna stopa odpovídá 32,484 cm. Jeden sáh je tedy 1,94904 m.

== Konstrukce Vaubanova prvního systému ==
Pro konstrukci středně velké šestiúhelníkové pevnosti narýsujte kružnici o poloměru odpovídajícímu 180 sáhům a vepište do ní šestiúhelník. Jednu ze stran šestiúhelníku pojmenovanou AB rozdělte v půli kolmicí; průsečík strany AB a kolmice bude bod C; od něho odměřte na kolmici 30 sáhů směrem ke středu šestiúhelníku; zde bude bod D. Narýsujte polopřímky AD a BD; na polopřímce AD odměřte 50 sáhů od bodu A k bodu E; podobně na polopřímce BD odměřte 50 sáhů od bodu B k bodu H. Narýsujte oblouk se středem v bodě E, který bude procházet bodem H; v místě průsečíku tohoto oblouku a polopřímky AD bude bod G. Podobně narýsujte oblouk se středem v bodě H, který bude procházet bodem E; průsečík tohoto oblouku a polopřímky BD bude bod F. Spojte postupně úsečkami body A, E, F, G, H, B, čímž vznikne obrys bastionové fronty. Provedením této konstrukce u zbylých pěti stran šestiúhelníku vznikne základní obrys celé pevnosti – šest '''bastionů''' spojených '''kurtinami'''.

Nyní můžeme pojmenovat jednotlivé části bastionové fronty. Body A a B tvoří '''špičky''' bastionů, úsečky AE a BH tvoří '''líce''' bastionů, úsečky EF a GH tvoří '''boky''' bastionů, úsečka FG tvoří '''kurtinu'''.

Dalším krokem bude vytvoření '''hlavního příkopu'''. Narýsujte oblouk se středem v bodě A (tj. ve špičce bastionu) o poloměru 20 sáhů tak, aby byl umístěn vně již narýsovaného obrysu pevnosti; dále narýsujte přímku z bodu H tak, aby byla tečná k tomuto oblouku; tato přímka by měla být téměř rovnoběžná s úsečkou AG. Podobně narýsujte oblouk o stejném poloměru z bodu B a přímku k němu tečnou z bodu E. Obě přímky se protly v bodě O. Oba narýsované oblouky spolu s oběma přímkami až po jejich průsečík O tvoří část obrysu hlavního příkopu. Provedením této konstrukce před ostatními stranami šestiúhelníku bude obrys hlavního příkopu dokončen. Tento obrys, který ohraničuje příkop z vnějška, se nazývá '''kontreskarpa'''; z vnitřka je příkop ohraničen líci a boky bastionů a kurtinami, které tvoří vnitřní stěnu příkopu – '''eskarpu'''.

Dalším krokem bude konstrukce '''ravelinů''', tj. trojúhelníkových objektů před kurtinami. Z bodu O odměřte 50 sáhů směrem ven od středu pevnosti, tj. kolmo ke straně šestiúhelníku; zde bude bod L, který bude tvořit špičku ravelinu. Narýsujte od tohoto bodu přímku k bodu E a k bodu H. Tyto přímky protnou kontreskarpu, tedy vnější zeď hlavního příkopu, v bodech M a N. Úsečky LM a LN budou tvořit líce ravelinu. Zadní část ravelinu je ohraničena úsekem kontreskarpy mezi body M a N; ravelin je hotov. Před lícemi ravelinu bude příkop; jeho kontreskarpa (zeď ohraničující ho z vnějšku) bude tvořena obloukem se středem ve špičce ravelinu, tj. v bodě L, o poloměru 12 sáhů a dvěma přímkami, které budou tečné k tomuto oblouku a rovnoběžné s lícemi ravelinu, tj. úsečkami LM a LN. Tento příkop bude propojen s hlavním příkopem. Stejným způsobem vytvořte raveliny a jejich příkopy před ostatními kurtinami.

Před kontreskarpami bude '''krytá cesta'''. Narýsujte rovnoběžky ve vzdálenosti 6 sáhů od kontreskarpy hlavního příkopu před lícemi bastionů a podobně rovnoběžky před kontreskarpou příkopu před ravelinem. Rohy nebudou na rozdíl od kontreskarpy zaoblené, ale ostré. Prostor mezi těmito rovnoběžkami a kontreskarpami bude tvořit krytou cestu, která probíhá nepřerušeně kolem celé pevnosti.

== Zdroj ==
{{Citace monografie
 | příjmení = Muller 
 | jméno = John 
 | titul = A treatise containing the elemetary part of fortification, regular and irregular.
 | vydavatel = Mr. Nourse
 | místo = London
 | rok = 1746
 | počet stran = 232
 | jazyk = anglicky
}}</text>
      <sha1>8ptmlg63taqkqr8ovzl70txcxb3av1c</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Systém:Stránky s chybami skriptů</title>
    <ns>14</ns>
    <id>7619</id>
    <revision>
      <id>30893</id>
      <timestamp>2016-02-10T00:26:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Dokumentace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="124" xml:space="preserve">Stránky obsahující skript, při jehož běhu se vyskytla chyba.

[[Kategorie:Systém:(vše)|Stránky s chybami skriptů]]</text>
      <sha1>pxe4wu9rujref6a29hnhltqmhy0xtuf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Systém:Stránky s příliš mnoho voláními náročných funkcí syntaktického analyzátoru</title>
    <ns>14</ns>
    <id>7621</id>
    <revision>
      <id>30895</id>
      <timestamp>2016-02-11T07:44:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Dokumentace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="328" xml:space="preserve">Stránky obsahující příliš mnoho volání náročných funkcí parseru (&lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;{{#ifexist:}}&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;, &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;{{PAGESINCATEGORY:}}&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;), ať přímo nebo pomocí transkluze.

[[Kategorie:Systém:(vše)|Stránky s příliš mnoho voláními náročných funkcí syntaktického analyzátoru]]</text>
      <sha1>4dnidbp41atcl1ryu8rpngky3zziubf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Počítačové sítě/Internet</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7622</id>
    <revision>
      <id>42422</id>
      <parentid>35284</parentid>
      <timestamp>2020-09-30T13:07:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="27588" xml:space="preserve">'''Internet''' je celosvětová počítačová síť. Aby spolu zařízení připojená do této sítě mohla komunikovat, je třeba, aby dodržovala určitou sadu pravidel. Ta se nazývá [https://en.wikipedia.org/wiki/Internet_Protocol '''Internet Protocol''' (Internetový protokol)] a zkracuje se '''IP'''. V současné době jsou dvě nejdůležitější, navzájem nekompatibilní verze IP - IPv4 a IPv6.

'''Internetová vrstva''' TCP/IP modelu odpovídá ''Síťové vrstvě'' ISO/OSI modelu. Zajišťují '''adresování''' - jednoznačnou identifikaci zařízení v síti, '''směrování''' - přeposílání dat směrem k cíli a '''zapouzdření/odpouzdření''' - obalování dat z vyšší vrstvy doprovodnými informacemi.

= Vlastnosti IP =
== Bez vyhrazeného spojení ==
Anglicky ''Connectionless'' ve významu IP znamená, že se před posíláním dat nenavazuje žádné spojení. Podobně jako pošta. Pokud se uživatel pošty rozhodne poslat dopis (data), neudělá nic jiného, než že dopis vhodí do poštovní schránky pobočky (router). Pošta se pak postará o přeposílání (směrování) dopisu z jedné pobočky (router) na druhou, dokud se nedostane k příjemci identifikovanému adresou (adresování).

Protikladem pošty je ''Connection-oriented'', tedy komunikace, která spojení navazuje, třeba jako telefon. Před tím, než chce uživatel telefonních služeb hovořit (data), je třeba, aby vytočil telefonní číslo a aby protějšek hovor přijal (navázání spojení).

IP představuje poštu. Data se zapouzdří do ''packetu [paket]'' (PDU 3. vrstvy ISO/OSI modelu) a pošlou se ''routeru [růtr] (směrovač)'', který je propojen s jedním nebo několika dalšími routery. Tím tvoří menší sítě, které zároveň propojují do jedné větší sítě. Ten, kdo ''má doma Internet'', má doma přesněji router, který jeho domácí síť s Internetem propojuje - od toho také může být odvozen název Internetu, totiž '' '''Inter'''connection '''Net'''works''. Routery se pak starají o směrování packetů podle cílové ''IP adresy'' (jednoznačný identifikátor zařízení komunikujícího pomocí IP) a přeposíláním se snaží dostat packet k cíli.

== Nespolehlivý ==
IP je nespolehlivý (používají se anglické termíny ''Best Effort'' nebo ''Unreliable'') v tom smyslu, že nekontroluje, zda packet obsahující data dorazil do cíle nebo v případě přenosu dat rozkouskovaných do více packetů, zda packety došly ve správném pořadí.

Analogie s poštou je taková, že po vhození dopisu do poštovní schránky neexistuje možnost ověřit, zda dopis dorazil na místo určení (jsou opomenuty nadstandardní služby pošty). Zároveň, pokud je poslán velmi dlouhý dopis, který musí být rozdělen do několika obálek, není zaručené, že adresátovi přijdou přesně v tom pořadí, v jakém byly do poštovní schránky strčeny.

== Nezávislý na přenosovém médiu ==
Důvodem komunikačních modelů, jako je TCP/IP či ISO/OSI, je rozdělení úkolů spojených s komunikací do menších částí, v tomto případě na vrstvy. Pomocí protokolů jednotlivých vrstev je definováno, co která vrstva zajišťuje a jakými způsoby komunikuje s vrstvami &quot;nad&quot; a &quot;pod&quot;. Z toho důvodu je možné vyvíjet uživatelské aplikace (např. webový prohlížeč) bez ohledu na to, jakým způsobem klient komunikuje (přes kabel nebo wifi). Tento přístup také zajišťuje nezávislý vývoj technologií jednotlivých vrstev - vylepšení fyzické infrastruktury páteřní sítě za účelem zvýšení rychlosti je tedy nezávislé na protokolech a aplikacích vyšších vrstev, které v síti budou fungovat i nadále, jen rychleji. Stejně tak přechod z IPv4 na IPv6 nebo jen přidání podpory IPv6 nevyžaduje změny fyzické infrastruktury.

IP je implementovaný softwarově, většinou v operačním systému, díky čemuž je naprosto nezávislý na přenosovém médiu (anglicky ''Media Independent'').

= IPv4 =
[https://en.wikipedia.org/wiki/IPv4 '''Internetový Protokol verze 4'''] je v současné době nejpoužívanější protokol pro komunikaci v síti Internet.

== Adresování ==
Je třeba adresovat síť, ve které se zařízení nalézá a samotné zařízení v této síti. Používá se k tomu jeden identifikátor - IP adresa. Ta je rozdělena na ''síťovou'' a ''hostovou'' část, kde ''síťová'' část IP adresy identifikuje síť, ve které je zařízení umístěno a ''hostová'' část IP adresy identifikuje samotné zařízení v dané síti.

=== IP adresa ===
V IPv4 má adresa velikost 32 bitů. Její zápis se provádí po tzv. oktetech (bajtech, osmicích bitů) čísly 0-255 desítkové soustavy, která jsou oddělena tečkami. IP adresa je jednoznačným identifikátorem zařízení implementujícího IP protokol.

Příklad IP adresy: 123.45.67.89

=== Prefix, Maska ===
Prefix slouží k identifikaci ''síťové'' části IP adresy. Zapisuje se jako číslo za lomítkem, určující kolik bitů zleva v IP adrese patří k ''síťové'' části.

Příklad IP adresy s prefixem: 123.45.67.89/16

    síťová část   |   hostová část
    123  .   45   .   67   .   89    &lt;- IP adresa dekadicky
 01111011.00101101.01000011.01011001 &lt;- IP adresa binárně
 xxxxxxxx xxxxxxxx ________ ________ &lt;- 16 bitů prefixu

Maska má stejný účel jako prefix. Má stejnou velikost jako IP adresa, tedy 32 bitů, a zapisuje se také stejně, tedy po oktetech, čísly 0-255, oddělenými tečkou. Kdyby byla maska zapsána jako 32 bitové binární číslo, ''síťová'' část IP adresy by byla označena znaky ''1'' v příslušném bitu masky, ''hostová'' část pak ''0''.

Příklad masky pro prefix /16: 255.255.0.0

    síťová část   |   hostová část
    123  .   45   .   67   .   89    &lt;- IP adresa dekadicky
 01111011.00101101.01000011.01011001 &lt;- IP adresa binárně
 11111111.11111111.00000000.00000000 &lt;- maska pro prefix /16 binárně
    255  .   255  .   0    .   0     &lt;- maska pro prefix /16 dekadicky

=== Třídy adres ===
Z historického důvodu je celý IPv4 adresní prostor rozdělen na třídy. Každá třída má rozsah IP adres a přiřazený prefix. Tím je zajištěno, že ''síť'' je z IP adresy identifikovatelná bez potřeby znalosti prefixu.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Třída !! Rozsah !! Prefix !! Začátek binárně !! Rozsah (pro pokročilé)
|-
| A || 0.0.0.0 - 127.255.255.255 || /8 || 0 || 0.0.0.0/1
|-
| B || 128.0.0.0 - 191.255.255.255 || /16 || 10 || 128.0.0.0/2
|-
| C || 192.0.0.0 - 223.255.255.255 || /24 || 110 || 192.0.0.0/3
|-
| D (multicast) || 224.0.0.0 - 239.255.255.255 || - || 1110 || 224.0.0.0/4
|-
| E (experimentální) || 240.0.0.0 - 255.255.255.255 || - || 1111 || 240.0.0.0/4
|}

Při využití ''třídního adresování'' má tedy IP adresa 123.45.67.89 prefix /8 (což odpovídá masce 255.0.0.0).

=== Privátní IP adresy ===
Ze tříd A, B a C jsou vyhrazeny IP adresy, které nesmí být směrovány v Internetu. Důvodem pro toto opatření bylo zajištění IP komunikace v sítích bez ambice připojení k Internetu. Tyto sítě mezi sebou (přes Internet) nekomunikovaly, takže bylo možné používat stejnou IP adresu na více místech. V současné době se privátní IP adresy používají spolu s mechanismy překladu IP adres pro připojení celých sítí přes jednu či více veřejných&lt;ref&gt;IP adresám, které nejsou privátní, se říká veřejné.&lt;/ref&gt; IP adres.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Třída !! Rozsah !! Rozsah (pro pokročilé)
|-
| A || 10.0.0.0 - 10.255.255.255 || 10.0.0.0/8
|-
| B || 172.16.0.0 - 172.31.255.255 || 172.16.0.0/12
|-
| C || 192.168.0.0 - 192.168.255.255 || 192.168.0.0/16
|}

=== Beztřídní adresování ===
Vzhledem k exponenciálnímu růstu zařízení připojených k Internetu bylo velmi brzo jasné, že zásoba IPv4 adres je nedostatečná. Jedním z mechanismů, jak tomuto problému čelit a prodloužit tak životnost IPv4, je použití ''beztřídního adresování''. Byly zrušeny třídy A, B, C (se zachováním rozsahů a funkce privátních adres) a jejich přiřazené prefixy. Tím vznikla potřeba prefixu k identifikaci ''sítě'' z IP adresy, na druhou stranu ale bylo možné přidělit více síťových IP adres. Podrobněji je tato problematika rozebrána v kapitole [[Počítačové sítě/Podsíťování|Podsíťování]].

== Packet ==
Packet je PDU (protocol data unit) IP. Data přijatá z vyšší vrstvy jsou zapouzdřena do packetu tak, že je k nim přidána hlavička obsahující informace potřebné k fungování IP.

=== Hlavička IPv4 packetu ===

         0               1               2               3         &lt;- oktet
  0 1 2 3 4 5 6 7 0 1 2 3 4 5 6 7 0 1 2 3 4 5 6 7 0 1 2 3 4 5 6 7  &lt;- bit oktetu
 +-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+
 | Verze |  IHL  |    DSCP   |ECN|     Celková délka packetu     |
 +-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+
 |         Identifikace          |FLAGS|     Fragment offset     |
 +-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+
 |      TTL      |   Protokol    |   Kontrolní součet hlavičky   |
 +-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+
 |                      Zdrojová IP adresa                       |
 +-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+
 |                       Cílová IP adresa                        |
 +-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+
 |          Rozšíření (pokud IHL (délka hlavičky) &gt; 5)           |
 +-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+
 |                                                               |
 ~                              DATA                             ~
 |                                                               |
 +-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+

=== Nejdůležitější pojmy ===
* ''Verze'' je verze IP
* ''IHL'' (Internet Header Length) je délka hlavičky IP packetu
* ''Celková délka packetu''
* ''TTL'' (Time To Live) je hodnota, která se při průchodu routerem zmenší o 1 a pokud je 0, packet se zahodí
* ''Protokol'' určuje protokol vyšší vrstvy nesený v části DATA
* ''Zdrojová IP adresa''
* ''Cílová IP adresa''

== Nedostatky ==
Nejzávažnějším nedostatkem IPv4 je &quot;malý&quot; počet IP adres. Uvozovky jsou zde použity proto, že IPv4 adresa má velikost 32 bitů, je tedy možné mít až 4,294,967,296 IP adres (ovšem jen teoreticky - prakticky existují vyhrazené, privátní, experimentální, atd... adresy, které nelze použít jako globální identifikátor).

Není však jediným. Při návrhu IPv4 se nepočítalo s bezpečností. Pro bezpečné IPv4 spojení je tedy potřeba použít další protokol (IPSec). IPv4 hlavička také obsahuje informace, které se časem ukázaly jako nepotřebné jednoduše proto, že se některé služby nevyužívají. Mezi nedostatky lze také zařadit fragmentace - proces umožňující přenos PDU větších, než je přes dané médium možné. Tento problém je řešen rozdělením PDU na menší části, což zatěžuje zařízení, které fragmentaci provádí.

= IPv6 =
[https://en.wikipedia.org/wiki/IPv6 '''Internetový Protokol verze 6'''] je nástupcem IPv4, který řeší jeho nedostatky. K přečtení [https://knihy.nic.cz/files/nic/edice/pavel_satrapa_ipv6_2012.epub &quot;IPv6 (třetí vydání)&quot;, Pavel Satrapa] z [https://knihy.nic.cz/ Edice CZ.NIC].

== Adresování ==
Pro zopakování: Je třeba adresovat síť, ve které se zařízení nalézá a samotné zařízení v této síti. Používá se k tomu jeden identifikátor - IP adresa. Ta je rozdělena na ''síťovou'' a ''hostovou'' část, kde ''síťová'' část IP adresy identifikuje síť, ve které je zařízení umístěno a ''hostová'' část IP adresy identifikuje samotné zařízení v dané síti.

=== IP adresa ===
V IPv6 má adresa velikost 128 bitů a zapisuje se jako osm skupin po čtyřech hexadecimálních &lt;ref&gt;Hexadecimální číslice mají 16 hodnot: 0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, A, B, C, D, E, F.&lt;/ref&gt; číslicích oddělených dvojtečkami.

Příklad IP adresy: 2001:0db8:0000:0000:1208:b1ff:fefc:550b
* v každé čtveřici lze vynechat počáteční nuly: 2001:db8:0:0:1208:b1ff:fefc:550b
* několik nulových skupin lze zkrátit pomocí &quot;::&quot; na: 2001:db8::1208:b1ff:fefc:550b
{{Upozornění|Zkratku &quot;::&quot; lze v IP adrese použít pouze jednou, jinak by IP adresa nebyla jednoznačná.}}

=== Kanonický tvar IP adresy ===
* podle [https://tools.ietf.org/html/rfc5952 RFC5952]
* souhrn v [https://knihy.nic.cz/files/nic/edice/pavel_satrapa_ipv6_2012.epub &quot;IPv6 (třetí vydání)&quot;, Pavel Satrapa]
* šestnáctkové číslice malými písmeny
* povinně vynechat počáteční nuly ve čtveřici
* zkratka &quot;::&quot; použita s největším možným efektem (pokud stejná délka několika skupin, pak první z nich)
* zkratka &quot;::&quot; nepovolena pro jednu nulovou čtveřici

Příklad IP adresy v kanonickém tvaru: 2001:db8::1208:b1ff:fefc:550b

=== Prefix ===
Pro zopakování: Prefix slouží k identifikaci ''síťové'' části IP adresy. Zapisuje se jako číslo za lomítkem, určující kolik bitů zleva v IP adrese patří k ''síťové'' části.

Příklad IP adresy s prefixem: 2001:db8::1208:b1ff:fefc:550b/64

                            síťová část                             |                          hostová část
       2001      :      0db8      :      0000      :      0000      :      1208      :      b1ff      :      fefc      :      550b      
       2001      :       db8      :                                 :      1208      :      b1ff      :      fefc      :      550b      
 0010000000000001:0000110110111000:0000000000000000:0000000000000000:0001001000001000:1011000111111111:1111111011111100:0101010100001011
 xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx ________________ ________________ ________________ ________________

 &lt;- IP adresa hexadecimálně
 &lt;- kanonický tvar IP adresy
 &lt;- IP adresa binárně
 &lt;- 64 bitů prefixu

== Packet ==
Pro zopakování: Packet je PDU IP. Data přijatá z vyšší vrstvy jsou zapouzdřena do packetu tak, že je k nim přidána hlavička obsahující informace potřebné k fungování IP.

=== Hlavička IPv6 packetu ===

         0               1               2               3         &lt;- oktet
  0 1 2 3 4 5 6 7 0 1 2 3 4 5 6 7 0 1 2 3 4 5 6 7 0 1 2 3 4 5 6 7  &lt;- bit oktetu
 +-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+
 | Verze | Třída provozu |              Značka toku              |
 +-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+
 |            Délka dat          | Další hlavička|   Max. skoků  |
 +-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+
 |                                                               |
 |                         Zdrojová adresa                       |
 |                                                               |
 |                                                               |
 +-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+
 |                                                               |
 |                          Cílová adresa                        |
 |                                                               |
 |                                                               |
 +-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+
 |                                                               |
 ~                              DATA                             ~
 |                                                               |
 +-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+

=== Nejdůležitější pojmy ===
* ''Verze'' je verze IP
* ''Třída provozu'' je využita pro QoS (quality of services - prioritizace různých druhů provozu)
* ''Značka toku'' pomáhá při zacházení s komunikací jako s tokem packetů
* ''Délka dat''
* ''Další hlavička'' slouží k identifikaci další, rozšiřující hlavičky nebo protokolu vyšší vrstvy neseného v části DATA
* ''Max. skoků'' je jako TTL - hodnota, která se při průchodu routerem zmenší o 1 a pokud je 0, packet se zahodí
* ''Zdrojová adresa''
* ''Cílová adresa''

= Směrování =
Anglicky ''routing'' [růting], počeštěle routování [růtování] je proces, při kterém směrovač&lt;ref&gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Router&lt;/ref&gt; (router) na základě cílové IP adresy v packetu rozhodne, jakým směrem (tj. na jakou &quot;next hop&quot; IP adresu) packet poslat, aby dorazil do cíle, a pošle jej.

== Next hop adresa ==
IP adresa dalšího skoku (anglicky ''next hop'') je IP adresa zařízení, které je z pohledu aktuálního zařízení další na řadě v cestě od odesílatele k příjemci.

== Směrovací tabulka ==
'''Směrovací tabulka''' je databáze ''koncových sítí'' a IP adres (známých jako &quot;next hop&quot; - adresa dalšího skoku), přes které jsou tyto sítě dosažitelné. Dvojici ''koncová síť'' a příslušná ''next hop adresa'' se říká '''záznam ve směrovací tabulce'''.


Příklad IPv4 záznamu ve směrovací tabulce:
 123.0.0.0/8 via 1.2.3.4 dev eth0
* Tomuto záznamu odpovídají všechny IPv4 adresy z rozsahu 123.0.0.0 - 123.255.255.255
* Packet s cílovou IP adresou z výše zmíněného rozsahu je přeposlán na 1.2.3.4 rozhraním eth0


Příklad IPv6 záznamu ve směrovací tabulce:
 2001:db8:0:1234::/64 via fe80::1 dev eth0
* Tomuto záznamu odpovídají všechny IPv6 adresy z rozsahu 2001:db8:0:1234:0:0:0:0 - 2001:db8:0:1234:ffff:ffff:ffff:ffff
* Packet s cílovou IP adresou z výše zmíněného rozsahu je přeposlán na fe80::1 rozhraním eth0

=== Automaticky přidané záznamy ===
Po přiřazení IP adresy k rozhraní a aktivaci rozhraní (např. připojením kabelu), je do směrovací tabulky automaticky přidán záznam odpovídající IP adrese sítě aktivovaného rozhraní. Rozhraní je součástí této sítě, proto je označována jako ''přímo připojená síť''.

* Přiřazení IP adresy k rozhraní
 ip addr add 123.45.67.89/16 dev eth0

* Zobrazení směrovací tabulky
 ip route
 123.45.0.0/16 dev eth0  proto kernel  scope link  src 123.45.67.89

IP adresa přímo připojené sítě je z IP adresy rozhraní zjištěna pomocí binární operace AND mezi IP adresou rozhraní a maskou
    síťová část   |   hostová část
    123  .   45   .   67   .   89    &lt;- IP adresa dekadicky
 01111011.00101101.01000011.01011001 &lt;- IP adresa binárně
 xxxxxxxx xxxxxxxx ________ ________ &lt;- 16 bitů prefixu
 11111111.11111111.00000000.00000000 &lt;- maska pro prefix /16 binárně
 ===================================
 01111011.00101101.00000000.00000000 &lt;- výsledek binární operace AND mezi IP adresou rozhraní a maskou (IP adresa přímo připojené sítě)
    123  .   45   .    0   .    0    &lt;- IP adresa přímo připojené sítě dekadicky

{{Poznámka|IP adresa sítě obsahuje v hostové části samé nuly.}}

== Směrování počítačem ==
Počítač je ''koncové zařízení'', jeho účelem je tedy vytvářet a přijímat data. Směrování v počítači je ve většině případu velmi jednoduché - směrovací tabulka obsahuje dva záznamy: jeden pro lokální síť (vyplněný automaticky, protože se jedná o přilehlou síť) a druhý pro všechny ostatní - výchozí cestu (většinou nastavena automaticky pomocí DHCP).

 default via 192.168.1.254 dev eth0
 192.168.1.0/24 dev eth0  proto kernel  scope link  src 192.168.1.1

=== Směrování do lokální sítě ===
[[Soubor:Schema_LAB_routovani-prilehlych-siti_switch_2.png|náhled|žádné|Směrování do lokální sítě počítačem vlevo]]

* Počítač vlevo posílá packet počítači vpravo
* Zdrojová IP adresa packetu je 192.168.1.1, cílová IP adresa 192.168.2.2
* Routovací tabulka počítače vlevo obsahuje záznam přímo připojené sítě
 192.168.0.0/16 dev eth0  proto kernel  scope link  src 192.168.1.1
* Počítač prohledává směrovací tabulku, pro každý záznam provede následující kroky
# Binární operací AND mezi cílovou IP adresou a prefixem záznamu v routovací tabulce zjistí IP adresu cílové sítě
    192  .  168   .    2   .    2    &lt;- cílová IP adresa - z packetu
 11000000.10101000.00000010.00000010 &lt;- cílová IP adresa binárně - z packetu
    255  .   255  .    0   .    0    &lt;- maska pro prefix /16 - ze záznamu ve směrovací tabulce
 11111111.11111111.00000000.00000000 &lt;- maska pro prefix /16 binárně - ze záznamu ve směrovací tabulce
 ===================================
 11000000.10101000.00000000.00000000 &lt;- výsledek binární operace AND mezi maskou a cílovou IP adresou (IP cílové sítě: 192.168.0.0)
# Výslednou IP adresu cílové sítě porovná s IP adresou záznamu v routovací tabulce
 11000000.10101000.00000000.00000000 &lt;- výsledek binární operace AND mezi maskou a cílovou IP adresou (IP cílové sítě: 192.168.0.0)
 11000000.10101000.00000000.00000000 &lt;- IP adresa sítě binárně - ze záznamu ve směrovací tabulce (IP adresa cílové sítě: 192.168.0.0)
 ===================================
                  ?

* Pokud si záznamy odpovídají, záznam je nalezen a packet je směrován podle nalezeného záznamu - v případě směrování do lokální sítě je odeslán cílovému počítači

{{Poznámka|Ve směrovací tabulce se vyhledává vždy od největší možné shody (nejdelší prefix). V případě nalezení záznamu se vyhledávání přeruší a packet odešle. V případě nenalezení záznamu (ani výchozí cesty) se packet zahodí.}}

=== Směrování do vzdálené sítě ===
[[Soubor:Schema_LAB_routovani-prilehlych-siti_router_reseni.png|náhled|žádné|Směrování do vzdálené sítě počítačem vlevo]]

* Počítač vlevo posílá packet počítači vpravo
* Zdrojová IP adresa packetu je 192.168.1.1, cílová IP adresa 192.168.2.2
* Routovací tabulka počítače vlevo obsahuje záznam přímo připojené sítě a záznam výchozí cesty
 default via 192.168.1.254 dev eth0 
 192.168.1.0/24 dev eth0  proto kernel  scope link  src 192.168.1.1
* Počítač prohledává směrovací tabulku, pro každý záznam provede následující kroky
# Binární operací AND mezi cílovou IP adresou a prefixem záznamu v routovací tabulce zjistí IP adresu cílové sítě
    192  .  168   .    2   .    2    &lt;- cílová IP adresa - z packetu
 11000000.10101000.00000010.00000010 &lt;- cílová IP adresa binárně - z packetu
    255  .   255  .   255  .    0    &lt;- maska pro prefix /24 - ze záznamu ve směrovací tabulce
 11111111.11111111.11111111.00000000 &lt;- maska pro prefix /24 binárně - ze záznamu ve směrovací tabulce
 ===================================
 11000000.10101000.00000010.00000000 &lt;- výsledek binární operace AND mezi maskou a cílovou IP adresou (IP cílové sítě: 192.168.2.0)
# Výslednou IP adresu cílové sítě porovná s IP adresou záznamu v routovací tabulce
 11000000.10101000.00000010.00000000 &lt;- výsledek binární operace AND mezi maskou a cílovou IP adresou (IP cílové sítě: 192.168.2.0)
 11000000.10101000.00000001.00000000 &lt;- IP adresa sítě binárně - ze záznamu ve směrovací tabulce (IP adresa cílové sítě: 192.168.1.0)
 ===================================
                  ?

* Když záznam nalezen není, pokračuje se v hledání
* V případě vyčerpání všech záznamů ve směrovací tabulce se použije výchozí cesta, která zahrnuje všechny IP adresy (''default'' v záznamu pro výchozí cestu odpovídá IP adrese a prefixu 0.0.0.0/0)
# Binární operací AND mezi cílovou IP adresou a prefixem záznamu v routovací tabulce zjistí IP adresu cílové sítě
    192  .  168   .    2   .    2    &lt;- cílová IP adresa - z packetu
 11000000.10101000.00000010.00000010 &lt;- cílová IP adresa binárně - z packetu
     0   .    0   .    0   .    0    &lt;- maska pro prefix /0 - ze záznamu ve směrovací tabulce (výchozí cesta)
 00000000.00000000.00000000.00000000 &lt;- maska pro prefix /0 binárně - ze záznamu ve směrovací tabulce (výchozí cesta)
 ===================================
 00000000.00000000.00000000.00000000 &lt;- výsledek binární operace AND mezi maskou a cílovou IP adresou (IP adresa cílové sítě: 0.0.0.0)
# Výslednou IP adresu cílové sítě porovná s IP adresou záznamu v routovací tabulce
 00000000.00000000.00000000.00000000 &lt;- výsledek binární operace AND mezi maskou a cílovou IP adresou (IP adresa cílové sítě: 0.0.0.0)
 00000000.00000000.00000000.00000000 &lt;- IP adresa sítě binárně - ze záznamu ve směrovací tabulce (výchozí cesta, dekadicky: 0.0.0.0)
 ===================================
                  ?
* Pokud směrovací tabulka obsahuje výchozí cestu, záznam musí být nalezen a packet je směrován podle nalezeného záznamu - v případě směrování do vzdálené sítě je odeslán na next hop adresu uvedenou v záznamu pro výchozí cestu

{{Poznámka|Směrování počítačem pro IPv6 funguje analogicky.}}
{{Poznámka|Next hop adresa uvedená v záznamu pro výchozí cestu se označuje jako '''výchozí brána'''.}}

== Směrování směrovačem ==
Směrovač je ''prostřední zařízení'', jeho účelem je tedy předávat data mezi koncovými zařízeními. Směrovač tuto funkci plní na 3. vrstvě ISO/OSI modelu - na základě cílové IP adresy a záznamů ve směrovací tabulce přeposílá packety směrem k cílové síti, která je dosažitelná přes tzv. next hop směrovač (první směrovač v požadovaném směru).

* Na směrovač dorazí packet
* Z packetu je zjištěna cílová IP adresa
* Ve směrovací tabulce je vyhledán záznam s cílovou IP adresou sítě odpovídající cílové IP adrese z packetu
* Packet je přeposlán na next hop adresu nalezeného záznamu
* V případě, že ve směrovací tabulce není záznam nalezen a směrovací tabulka neobsahuje výchozí cestu, packet je zahozen

=== Plnění směrovací tabulky ===

==== Automaticky ====
Při nastavení IP adresy a aktivaci rozhraní je do směrovací tabulky automaticky přidána přímo připojená síť. Směrovací tabulka proto ve výchozím stavu obsahuje záznamy všech přímo připojených sítí, tj. IP adresy sítí všech aktivních rozhraní, která mají IP adresu.

==== Staticky ====
Záznamy lze do směrovací tabulky přidávat ručně. Pro každou síť, která má být přes směrovač dostupná, je nutné zadat IP adresu této sítě, její prefix (případně masku) a IP adresu next hop směrovače (tj. next hop adresu). Lze přidat i výchozí cestu (cílová IP adresa 0.0.0.0/0 + vhodná next hop adresa), kterou se posílají všechny packety, jejichž IP adresa nebyla ve směrovací tabulce nalezena.

==== Dynamicky ====
V případě komplexní topologie sítě je vysoce nevhodné spravovat záznamy ve směrovací tabulce staticky. K tomuto účelu se pak používají ''směrovací protokoly'', které směrovačům umožňují sdílet záznamy směrovací tabulky s ostatními směrovači.

= Související LABy =
* [[Počítačové sítě/LAB: Směrování vzdálených sítí (IPv4)]]
* [[Počítačové sítě/LAB: Směrování vzdálených sítí (IPv6)]]

= Reference =
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Počítačové sítě|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>kcxurdoklkhx7rrgakao5qs8qo9zo7m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Počítačové sítě/Podsíťování</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7626</id>
    <revision>
      <id>45341</id>
      <parentid>42430</parentid>
      <timestamp>2022-03-21T15:07:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link; absolutní -&gt; relativní odkazy na kapitoly</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="16694" xml:space="preserve">'''Podsíťování''' (anglicky ''Subnetting'') se používá pro hierarchické rozdělení IP sítě na další sítě. V této kapitole je '''podsíťování''' vysvětleno na [[../Internet#IPv4|IPv4]] kvůli menšímu rozsahu IP adres. V [[../Internet#IPv6|IPv6]] funguje '''podsíťování''' podobně.

= Základní pojmy =
* ''IP adresa'' je 32bitové číslo, které jednoznačně identifikuje zařízení v síti&lt;ref&gt;Přesněji řečeno, IP adresa je jednoznačně přiřazena k ''rozhraní zařízení'' (anglicky ''interface''). Jedno zařízení může mít více rozhraní, jedno rozhraní může mít více IP adres. Nefunguje to ale obráceně (jedno rozhraní nemůže náležet více zařízením, jedna IP adresa nemůže být přidělena více rozhraním). IP adresa tedy jednoznačně identifikuje nejen rozhraní, ale i zařízení.&lt;/ref&gt;. Zapisuje se ve formátu 4 decimálních čísel (0-255) oddělených tečkami (např. &lt;code&gt;192.168.100.200&lt;/code&gt;)
* ''Prefix'' je počet bitů (zleva), které identifikují ''síťovou část'' IP adresy. Prefix se zapisuje jako číslo za lomítkem po IP adrese (''IP_ADRESA/'''PREFIX''''', např. &lt;code&gt;192.168.100.200/'''24'''&lt;/code&gt;)
* ''Maska'' je 32bitové číslo, které identifikuje ''síťovou část'' IP adresy. Maska se zapisuje ve formátu 4 decimálních čísel (0-255) oddělených tečkami (např. maska pro &lt;code&gt;192.168.100.200/24&lt;/code&gt; je &lt;code&gt;'''255.255.255.0'''&lt;/code&gt;).

{{Upozornění|Základem ''podsíťování'' je plné pochopení toho, že IP adresa je 32bitové číslo (32 jedniček nebo nul), které prefix rozděluje na ''síťovou'' a ''hostovou'' část. Vše ostatní je důsledkem.}}
{{Poznámka|V této kapitole je pod pojmem ''IP adresa'' myšlena nejen IP adresa, ale i související prefix. Zapisuje se '''IP adresa/prefix'''.}}

== IP adresa sítě ==
V hostové části '''IP adresy sítě''' jsou 0.

{{Příklad|Zařízení s IP adresou &lt;code&gt;192.168.100.200/24&lt;/code&gt; je v síti &lt;code&gt;192.168.100.0/24&lt;/code&gt;.}}

Proč? Prefix rozděluje IP adresu na ''síťovou'' a ''hostovou'' část. Počet bitů prefixu zleva je část síťová, identifikující síť. Zbylé bity jsou část hostová, identifikující zařízení v síti. Pro IP adresu &lt;code&gt;192.168.100.200&lt;/code&gt; s prefixem &lt;code&gt;24&lt;/code&gt; je tedy síťová část &lt;code&gt;192.168.100.&lt;/code&gt;. Definice ''IP adresy sítě'' říká, že v hostové částí jsou &lt;code&gt;0&lt;/code&gt;, takže IP adresa sítě zařízení je &lt;code&gt;192.168.100.0&lt;/code&gt;. IP adresa zapsaná bez prefixu je nejednoznačná, zatímco &lt;code&gt;192.168.100.0/24&lt;/code&gt; je správná IP adresa sítě, &lt;code&gt;192.168.100.0/16&lt;/code&gt; je IP adresa zařízení v síti &lt;code&gt;192.168.0.0/16&lt;/code&gt;.

IP adresa sítě slouží k identifikaci sítě a používá se ve směrovacích tabulkách.

== Broadcast IP adresa ==
V hostové části '''broadcast IP adresy''' jsou 1.

{{Příklad|Broadcastová IP adresa pro zařízení s IP adresou &lt;code&gt;192.168.100.200/24&lt;/code&gt; je &lt;code&gt;192.168.100.255&lt;/code&gt;.}}

Broadcastová adresa slouží k [[../Úvod k sítím#Broadcast|broadcast]] komunikaci na 3. vrstvě ISO/OSI modelu.

{{Poznámka|V IPv6 se broadcast komunikace nepoužívá a broadcast adresa tím pádem neexistuje.}}

== Broadcast doména ==
Zařízení ve stejné síti (tj. zařízení, která mají stejnou ''síťovou adresu'') jsou v jedné '''broadcast doméně'''. Všechna zařízení v '''broadcast doméně''' přijímají zprávy poslané na ''broadcastovou adresu''. '''Broadcastové domény''' jsou odděleny ''směrovačem''.

Na 3. vrstvě ISO/OSI modelu je '''broadcastová doména''' synonymem k síti.

{{Upozornění|Neplést si s pojmem [[../Ethernet#Kolizní doména|Kolizní doména]].}}

= Počty s prefixem =
IP adresy jsou ve stejné síti, pokud se shodují jejich síťové části, tedy že IP adresy mají stejnou IP adresu sítě. To je, že po délku prefixu mají zleva stejné bity.
{{Příklad|IP adresa &lt;code&gt;192.168.160.160/16&lt;/code&gt; a IP adresa &lt;code&gt;192.168.200.200/16&lt;/code&gt; jsou ve stejné síti, protože:
# Obě IP adresy mají síťovou část &lt;code&gt;192.168.&lt;/code&gt;.
# Pro obě je tedy IP adresa sítě &lt;code&gt;192.168.0.0/16&lt;/code&gt;.
# Obě IP adresy mají 16 bitů zleva stejných.
Nejlépe je řešení vidět na IP adresách rozepsaných binárně:
       síťová       &amp;#124;      hostová
                    /16
 1100 0000.1010 1000.1010 0000.1010 0000 &lt;- 1. IP adresa (192.168.160.160)
 1100 0000.1010 1000.1100 1000.1100 1000 &lt;- 2. IP adresa (192.168.200.200)
 1100 0000.1010 1000.0000 0000.0000 0000 &lt;- Souhrnná (summary) IP adresa (192.168.0.0)
}}
{{Příklad|IP adresa &lt;code&gt;192.168.160.160/24&lt;/code&gt; a IP adresa &lt;code&gt;192.168.200.200/24&lt;/code&gt; nejsou ve stejné síti, protože:
# První má síťovou část &lt;code&gt;192.168.160.&lt;/code&gt; a druhá &lt;code&gt;192.168.200.&lt;/code&gt;.
# Pro první je IP adresa sítě &lt;code&gt;192.168.160.0/24&lt;/code&gt;, pro druhou &lt;code&gt;192.168.200.0/24&lt;/code&gt;.
# Obě IP adresy mají 24 bitů zleva různých.

IP adresy rozepsané binárně:
            síťová            &amp;#124;  hostová
                              /24
 1100 0000.1010 1000.1010 0000.1010 0000 &lt;- 1. IP adresa (192.168.160.160)
 1100 0000.1010 1000.1100 1000.1100 1000 &lt;- 2. IP adresa (192.168.200.200)
 1100 0000.1010 1000.1xxx xxxx.0000 0000 &lt;- Souhrnná IP adresa není, nesouhlasí 18. - 24. bit
}}

Prefix může být libovolné číslo od &lt;code&gt;0&lt;/code&gt; do &lt;code&gt;32&lt;/code&gt;.
{{Příklad|IP adresa &lt;code&gt;192.168.160.160/11&lt;/code&gt; a IP adresa &lt;code&gt;192.168.200.200/11&lt;/code&gt; jsou ve stejné síti, protože:
# Pro obě IP adresy je IP adresa sítě &lt;code&gt;192.160.0.0/11&lt;/code&gt;.
# Obě IP adresy mají 11 bitů zleva stejných.

IP adresy rozepsané binárně:
     síťová   &amp;#124;          hostová
              /11
 1100 0000.101&amp;#124;0 1000.1010 0000.1010 0000 &lt;- 1. IP adresa (192.168.160.160)
 1100 0000.101&amp;#124;0 1000.1100 1000.1100 1000 &lt;- 2. IP adresa (192.168.200.200)
 1100 0000.101&amp;#124;0 0000.0000 0000.0000 0000 &lt;- Souhrnná IP adresa (192.160.0.0)
}}
{{Příklad|IP adresa &lt;code&gt;192.168.160.160/18&lt;/code&gt; a IP adresa &lt;code&gt;192.168.200.200/18&lt;/code&gt; nejsou ve stejné síti, protože:
# Pro první IP adresu je IP adresa sítě &lt;code&gt;192.168.128.0/18&lt;/code&gt;, pro druhou &lt;code&gt;192.168.192.0/18&lt;/code&gt;.
# Obě IP adresy mají 18 bitů zleva různých.

IP adresy rozepsané binárně:
        síťová         &amp;#124;      hostová
                       /18
 1100 0000.1010 1000.10&amp;#124;10 0000.1010 0000 &lt;- 1. IP adresa (192.168.160.160)
 1100 0000.1010 1000.11&amp;#124;00 1000.1100 1000 &lt;- 2. IP adresa (192.168.200.200)
 1100 0000.1010 1000.1x&amp;#124;00 0000.0000 0000 &lt;- Souhrnná IP adresa není, nesouhlasí 17. bit
}}

Je intuitivní, že dvě ''zařízení'' jsou ve stejné síti, pokud se shodují jejich síťové části. Co je méně intuitivní, ale neméně důležité, že dvě ''sítě'' mohou být ve stejné síti.
{{Příklad|IP adresa &lt;code&gt;192.168.160.0/24&lt;/code&gt; a IP adresa &lt;code&gt;192.168.200.0/24&lt;/code&gt; (obě IP adresy sítí) jsou v síti &lt;code&gt;192.168.0.0/16&lt;/code&gt;. Říká se, že &lt;code&gt;192.168.160.0/24&lt;/code&gt; a &lt;code&gt;192.168.200.0/24&lt;/code&gt; jsou podsítě &lt;code&gt;192.168.0.0/16&lt;/code&gt;.

IP adresy rozepsané binárně:
       síťová       &amp;#124;podsíťová&amp;#124; hostová
                    /16       /24
 1100 0000.1010 1000.1010 0000.0000 0000 &lt;- 1. IP adresa (192.168.160.0)
 1100 0000.1010 1000.1100 1000.0000 0000 &lt;- 2. IP adresa (192.168.200.0)
 1100 0000.1010 1000.0000 0000.0000 0000 &lt;- Souhrnná IP adresa (192.168.0.0)
Síťová část je stejná, takže obě IP adresy jsou ve stejné síti. Podsíťová část obsahuje identifikátor podsítě:
 1010 0000 &lt;- identifikátor 1. podsítě
 1100 1000 &lt;- identifikátor 2. podsítě
V hostové části jsou &lt;code&gt;0&lt;/code&gt;, takže jde o IP adresy sítí.
}}

IP adresy sítí můžou mít také různě dlouhé prefixy.
{{Příklad|IP adresa &lt;code&gt;192.168.160.160/28&lt;/code&gt; a IP adresa &lt;code&gt;192.168.200.200/29&lt;/code&gt; jsou podsítě &lt;code&gt;192.168.128.0/17&lt;/code&gt;.

IP adresy rozepsané binárně:
       síťová         &amp;#124;   podsíťová  &amp;#124; hostová &lt;- pro první IP adresu má hostová část 4 bity, pro druhou 3 bity
                      /17            /28 /29
 1100 0000.1010 1000.1&amp;#124;010 0000.1010 &amp;#124; 0   000 &lt;- 1. IP adresa (192.168.160.160)
 1100 0000.1010 1000.1&amp;#124;100 1000.1100   1 &amp;#124; 000 &lt;- 2. IP adresa (192.168.200.200)
 1100 0000.1010 1000.1&amp;#124;000 0000.0000   0   000 &lt;- Souhrnná IP adresa (192.168.128.0)
Při různě dlouhých prefixech podsítí je třeba dát si pozor na identifikátor. Jednoduše se může stát, že jedna podsíť bude podsítí jiné podsítě.
}}

= Rozsah IPv4 =
   0  1  2  3  4  5  6  7  8  9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31  &lt;- bity IP adresy
 +--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+
 |  |                     _______________________________________________________________________|
 |  |                    |____________________Privátní_IP_adresy_(10.0.0.0/8)____________________|
 |  |                                                                                            |
 |  |                                                                                            |
 |  |                                                                                            |
 |  |                                                                                            |
 |  |                                                                                            |
 | 0|                        Adresy třídy A (0.0.0.0/1)                                          |
 |  |                                                                                            |
 |  |                                                                                            |
 |  |                                                                                            |
 |  |                                                                                            |
 |  |                                                                                            |
 |  |                                                                                            |
 |  |                                                                                            |
 |__|____________________________________________________________________________________________|
 |  |  |                                                                                         |
 |  |  |                                                                                         |
 |  |  |                        Adresy třídy B (128.0.0.0/2)                                     |
 |  | 0|                              ___________________________________________________________|
 |  |  |                             |____________Privátní_IP_adresy_(172.16.0.0/12)_____________|
 |  |  |                                                                                         |
 |  |  |                                                                                         |
 | 1|__|_________________________________________________________________________________________|
 |  |  |  |                                      |______Privátní_IP_adresy_(192.168.0.0/16)______|
 |  |  | 0|                                                                                      |
 |  |  |  |                        Adresy třídy C (192.0.0.0/3)                                  |
 |  | 1|__|______________________________________________________________________________________|
 |  |  |  | 0|                        Adresy třídy D (Multicast, 224.0.0.0/4)                    |
 |  |  | 1|__|___________________________________________________________________________________|
 |  |  |  | 1|                        Adresy třídy E (Experimentální, 240.0.0.0/4)               |
 |  |  |  |  |                                                                                   |
 +--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+--+

{{Poznámka|Rozměry ve svislém směru ''nejsou'' proporcionální. Například koncových IP adres (prefix /32) třídy A je celkem &lt;code&gt;2&lt;sup&gt;31&lt;/sup&gt;&amp;#61;2,147,483,648&lt;/code&gt; a privátních IP adres &lt;code&gt;2&lt;sup&gt;24&lt;/sup&gt;&amp;#61;16,777,216&lt;/code&gt;, takže by správně měly být v poměru &lt;code&gt;128:1&lt;/code&gt;. Na obrázku jsou ale v poměru &lt;code&gt;16:1&lt;/code&gt;.}}

= Jak podsíťovat =
Je vhodné připomenout tři základní principy:
# Podsíťování se používá pro hierarchické rozdělení sítě.
# IP adresa je 32bitové číslo.
# Maska rozděluje IP adresu na síťovou a hostovou část.

''Hierarchické rozdělení sítě'' znamená, že ''administrátor'' sítě dostane přidělený rozsah IP adres (obyčejně ve formátu IP adresy sítě s prefixem). Tento rozsah pak použije, jak uzná za vhodné.
{{Poznámka|Administrátor může ''prefix'' zvyšovat, ale nemůže jej snižovat. V případě, že by ''prefix'' snížil, dostal by se do situace, kdy používá rozsah někoho jiného.}}
{{Příklad|Administrátor dostane k dispozici část privátních adres &lt;code&gt;10.0.0.0/16&lt;/code&gt;. Protože má 3 sítě (zaměstnanci, návštěvy, administrace), které chce mít odděleně (kvůli tomu, aby zařízení neměla přístup ke stejným zdrojům - ''návštěvy'' se nemají dostat na stejné servery jako ''zaměstnanci'', kteří se nemají míchat do ''administračních'' věcí), použije na přidělenou adresu ''podsíťování''.

Rozdělení IP adresy na síťovou a hostovou část:
 síťová &amp;#124; hostová
 10.0.  &amp;#124;     0.0 &lt;- prefix /16

Pro prefix &lt;code&gt;/16&lt;/code&gt; je třetí oktet ''problémový'' - podsíťování bude začínat tam. Je proto vhodné si ''problémový'' oktet rozepsat binárně:
 síťová &amp;#124; hostová
        /16
 10.0.  &amp;#124; 0000 0000.0 &lt;- IP adresa v dekadicko-binárním zápisu

Administrátor má 3 sítě, pro jejich identifikaci bude potřebovat 2 bity; z prefixu &lt;code&gt;/16&lt;/code&gt; se tak stane prefix &lt;code&gt;/18&lt;/code&gt;.
 síťová &amp;#124; podsíťová &amp;#124; hostová
        /16         /18
 10.0.  &amp;#124;     00    &amp;#124; 00 0000.0 &lt;- podsíťová část (2 bity)

Dvě sítě by šly identifikovat jedním bitem: 0 pro první, 1 pro druhou. V případě více sítí je třeba více bitů. Počet bitů, které jsou potřeba, lze vypočítat z rovnice &lt;code&gt;2&lt;sup&gt;počet bitů&lt;/sup&gt;&amp;#61;maximální počet sítí&lt;/code&gt;. Administrátor má 3 sítě, je tedy třeba najít &lt;code&gt;2&lt;sup&gt;počet bitů&lt;/sup&gt;&gt;&amp;#61;3&lt;/code&gt;. Protože počet sítí bude vždy mocnina dvou, je použito &lt;code&gt;&gt;&amp;#61;&lt;/code&gt;.

Jednotlivé sítě se identifikují, k dispozici jsou 2 bity:
 00 &lt;- zaměstnanci
 01 &lt;- návštěvy
 10 &lt;- administrace

Identifikátory se dosadí do rozepsané IP adresy:
 síťová &amp;#124; podsíťová &amp;#124; hostová
        /16         /18
 10.0.  &amp;#124;     00    &amp;#124; 00 0000.0 &lt;- zaměstnanci
 10.0.  &amp;#124;     01    &amp;#124; 00 0000.0 &lt;- návštěvy
 10.0.  &amp;#124;     10    &amp;#124; 00 0000.0 &lt;- administrace

Tímto způsobem vznikly 3 podsítě, které se přepíší dekadicky.
 10.0.0.0/18 &lt;- zaměstnanci
 10.0.64.0/18 &lt;- návštěvy
 10.0.128.0/18 &lt;- administrace

Poznámky:
* Při převodu z binárního zápisu se převádí všech osm binárních číslic mezi tečkami na jedno dekadické číslo.
* Podsítě mají masku &lt;code&gt;/18&lt;/code&gt;. Protože mají v hostové části &lt;code&gt;0&lt;/code&gt;, jedná se o IP adresy sítí.
* Všechny podsítě jsou součástí sítě &lt;code&gt;10.0.0.0/16&lt;/code&gt;.
}}
== Na počet sítí ==
Při podsíťování na počet podsítí je třeba zvolit správnou velikost (počet bitů) podsíťové části. To lze zjistit z rovnice &lt;code&gt;2&lt;sup&gt;počet bitů&lt;/sup&gt;&gt;&amp;#61;počet sítí&lt;/code&gt;, tj. '''zaokrouhlit nahoru''' &lt;code&gt;log&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;(počet sítí)&lt;/code&gt;.

== Na počet zařízení ==
Při podsíťování na počet zařízení je třeba zvolit správnou velikost (počet bitů) hostové části. To lze zjistit z rovnice &lt;code&gt;2&lt;sup&gt;počet bitů&lt;/sup&gt;&gt;&amp;#61;počet hostů + 2&lt;/code&gt;. Ze všech možností v hostové části se nesmí použít IP adresa sítě (samé &lt;code&gt;0&lt;/code&gt;) a broadcast adresa (samé &lt;code&gt;1&lt;/code&gt;), o které se počet &quot;zařízení&quot; (přesněji koncových IP adres) navýší; proto &lt;code&gt;+2&lt;/code&gt;. Rovnice pro výpočet pak bude '''zaokrouhlit nahoru''' &lt;code&gt;log&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;(počet zařízení + 2)&lt;/code&gt;.

= Reference =
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Počítačové sítě|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>p55f03906ifp23ksgmf0vcjyz35dltu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sbírka příkladů pro Debian</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7628</id>
    <revision>
      <id>31004</id>
      <parentid>31003</parentid>
      <timestamp>2016-03-06T21:24:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>31.47.102.211</ip>
      </contributor>
      <comment>školní rok 2015/2016</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="315" xml:space="preserve">'''Sbírka příkladů pro Debian''' je kniha založená pro potřeby dokumentace práce studentů. Studenti řeší konkrétní úlohy - LABy, ze kterých postupně vznikají smysluplná zapojení, která je škoda nedokumentovat.


'''Školní rok 2015/2016'''
* [[/Protřepat - nemíchat/]]
* [[/3A/]]
* [[/3B/]]</text>
      <sha1>sd0m6obmkcwcy0bncboat4jgfpejk4n</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sbírka příkladů pro Debian/Protřepat - nemíchat</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7629</id>
    <revision>
      <id>38539</id>
      <parentid>35457</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="167" xml:space="preserve">[[Soubor:Sbirka-prikladu-pro-debian tema1.jpg|náhled|Témata 1. skupiny studentů do Sbírky příkladů pro Debian.]]
= LAMP =
= RAID, LVM =
= NFS, Samba =
=Bitcoin=</text>
      <sha1>izflcuo6eogycs0u03pzn6glx8ruxma</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sbírka příkladů pro Debian/3A</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7630</id>
    <revision>
      <id>38537</id>
      <parentid>35455</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="171" xml:space="preserve">[[Soubor:Sbirka-prikladu-pro-debian tema2.jpg|náhled|Témata 2. skupiny studentů do Sbírky příkladů pro Debian.]]
= LAMP =
= RAID, LVM =
=Sdileni v LAN (nfs, samba)=</text>
      <sha1>rlbtpyggi0tkt8o9tn6az6ujg66sixo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sbírka příkladů pro Debian/3B</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7631</id>
    <revision>
      <id>38538</id>
      <parentid>35456</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="338" xml:space="preserve">[[Soubor:Sbirka-prikladu-pro-debian tema3.jpg|náhled|Témata 3. skupiny studentů do Sbírky příkladů pro Debian.]]
= LAMP =
#PŘESMĚRUJ [[Počítačové sítě/LAB: LAMP - Linux, Apache, MySQL, PHP]]

= RAID, LVM =
= Tor, Bitcoin =
= NFS, Samba =
#PŘESMĚRUJ [[Počítačové sítě/LAB: NAS - síťové úložiště (NFS, Samba)]]</text>
      <sha1>158mvwdfs2hsrka43p9xqp6t6a9occh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Fideikomisní panství a velkostatek Uherčice</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7635</id>
    <revision>
      <id>44840</id>
      <parentid>44839</parentid>
      <timestamp>2021-12-24T19:47:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>107.19.0.78</ip>
      </contributor>
      <comment>/* Manfréd Eduard Collalto (1870–1945) */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="47016" xml:space="preserve">[[Soubor:Reichsgraf Rambold XIII. von Collalto 1625.png|náhled|Rambold XIII. hrabě z Collalta (1625)]]
[[Soubor:Collalto-Fuersten-Wappen.png|náhled|Rodový erb Collaltů (1831)]]
Starý langobardský rod [[w:Collaltové|Collaltů]] patří mezi nejstarší evropské šlechtické rody. Jeho kořeny sahají až do 10. století. Rodové jméno ''Collalto et San Salvatore'' je odvozeno od rodových hradů ''Collalto'' a ''San Salvatore'' (Castello di San Salvatore), které měl rod od roku 1191 ve svém držení. Moravskou rodovou větev založil vojevůdce a diplomat Rombald XIII. (1575–1630), který svou poslední vůlí povýšil panství Brtnici a Německý Rudolec na fideikomis.&lt;ref&gt;Brünner Zeitung der k.k. priv. mähr. Lehenbank, Di, 8. Februar 1825, Siete 1-2, též Fr, 11. Februar 1825, Seite 1-4.&lt;/ref&gt; V roce 1768 Thomas Viciguerra Collalto připojil ke svým fideikomisním majetkům v [[w:Brtnice (zámek)|Brtnici]], [[w:Černá (zámek)|Černé]], [[w:Rudolec (zámek)|Rudolci]] a v roce 1775 přikoupeným [[w:Okříšky (zámek)|Okříškám]] a [[w:Pokojovice|Pokojovicím]] panství [[w:Uherčice (zámek)|Uherčice]] a [[w:Písečné (okres Jindřichův Hradec)|Písečné]] se [[w:Slavětín (Písečné)|Slavětínem]].

Collaltové pak drželi uherčické panství téměř 180 let a na panství se vystřídal hrabě František Augustin, bratr Tomáše Vinciguerry VI. (1775), Odoard (1794), Antonín Oktavián (1823), kníže Eduard (1847), kníže Emanuel Josef Antonín (1865) a kníže Manfred (1928). Posledním majitelem se stal syn Octavián Rombaldo. Jeho manželkou byla Marie Kamila princezna [[w:Windischgrätzové|Windischgrätz]]. Po konfiskaci rodového majetku se kníže Octavián Rombaldo de Collalto et San Salvatore nakonec v roce 1947 odstěhoval s rodinou (dcera Alexandra, syn Manfred a dcera Cecílie) na rodové sídlo Castello di San Salvadore u města Susegana nedaleko [[w:Treviso|Trevisa]].&lt;ref&gt;Zámecká knihovna Uherčice&lt;/ref&gt;

Collaltové, majitelé panství a osob na ní usazených, vykonávali na uherčickém panství patrimoniální správu (správní, soudní a policejní). Hospodářský základ jejich dominia tvořil velkostatek, jehož chod a správu zajišťovala vrchnostenská kancelář s úředníky. Za kancelář zodpovídal a nad její činností držel dozor hospodářský ředitel. Zrušení poddanství v roce 1848 znamenalo konec vrchnostenské správy. Na zámku sídlící hospodářská správa nadále zajišťovala pouze vlastní provoz velkostatku.
 
== Fideikomisní panství Uherčice ==
[[Soubor:Palais Collalto Am Hof um 1900.jpg|náhled|Palais Collalto ve Vídni na přelomu 19. a 20. století]]
[[Soubor:Schloss Colalto, Blick auf den Bahnhof. (BildID 15672842).jpg|náhled|Italská obec Collalto se zámkem a železniční stanicí na konci 1. sv. války (1918)]]
[[Soubor:Von Italien.zerstörtes Schloss des Grafen Colalto, S.Salvadore bei Susegana 21.5.18. (BildID 15618797).jpg|náhled|Válkou poničený rodový zámek San Salvatore (21. 5. 1918)]]
Tomáš Vinciguerra VI. po sobě zanechal jediného syna Jana Nepomuka. Nezletilý Jan zemřel 17. listopadu 1772 a brzy nato i další dědic, otcův bratr František Augustin (*15. Febr. 1716, † 1779), jenž po sobě nezanechal následníka. Fideikomisní panství připadlo Antonínu Oktaviánovi, z mladší rodové linie po pradědovi Rombaldovi XIII., jenž obdržel 6. března 1781 rakouský šlechtický knížecí titul a 10. března 1781 tzv. [[w:inkolát|inkolát]] v zemích České koruny.&lt;ref&gt;Notizenblatt des Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens, 1871, č. 10, s. 73 - 80: Zur mähr.- schles. Adelsgeschichte. Die Fürsten Collalto. Moravská zemská knihovna.&lt;/ref&gt;

Po jeho smrti 29. ledna 1793 panství zdědil syn Eduard III. (* 28. dubna 1748 - † 5. února 1833, manželka Cecilie de Gradenigo). [[w:Alod|Alod]] Okříšky a Pokojovice držel ale společně se svým bratrem Antonem. Zestárlý Eduard postoupil veškerý majetek nejstaršímu synovi Antonínu Oktaviánovi Janovi (* 5. srpna 1783 - † 23. listopadu 1854), císařskému komořímu a rytíři Maltézského řádu.&lt;ref&gt;Notizenblatt des Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens, 1871, č. 10, s. 73 - 80: Zur mähr.- schles. Adelsgeschichte. Die Fürsten Collalto. Moravská zemská knihovna.&lt;/ref&gt;

=== Panství za Antonína Oktaviána Jana (* 1783 - † 1854) ===
Antonín Oktavián Jan se 7. ledna 1810 oženil s hraběnkou Karolínou Apponyi (* 31. srpna 1793, Apponyi von Nagy-Apponyi), s níž počal: 1. syna Eduarda (* 17. října 1810), 2. dceru Cecilii (* 30. dubna 1812),&lt;ref&gt; Cecilie Collalto ([[w:Řád hvězdového kříže|Sternkreuzdame]]) se 1. července 1830 provdala za Friedrich August Graf und Marquis von Piatti (* 1. Juli 1803; † 1877)&lt;/ref&gt; 3. syna Alfonse (* 19. července 1814) a 4. dceru Karolínu (* 19. ledna 1818). Od svého otce obdržel 4. července 1825 fideikomis, sestávající z jednoho paláce ve Vídni, Brtnice s Německým Rudolcem a Černou, Uherčic s Písečným a Slavětínem a kapitálem 154,761 zl. 47 kr.&lt;ref&gt;Notizenblatt des Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens, 1871, č. 10, s. 73 - 80: Zur mähr.- schles. Adelsgeschichte. Die Fürsten Collalto. Moravská zemská knihovna.&lt;/ref&gt;

Fideikomisní uherčické panství, ležící na samém jihu okresu Moravské Budějovice, sousedilo na východě s panstvím Vranov a Bítov, na jihu s panstvím Drosendorf, na západě navazovalo na majetky Rancířova a na severu na panství Police. Uherčické majetky ležely převážně v rovině a panství zabíralo na 10,428 jiter. Z jihu od městečka Drosendorfu zasahovala na panství bezejmenná dolnorakouská pahorkatina, která se táhla kolem břehů Dyje až k jihovýchodním hranicím Bítova. Z valné části písčitá půda přecházela u Korolup, Vratěnína, Uherčic a Mešovic v půdu bohatou na vápenec. Úrodná zemědělská půda se nacházela především v nížinách, na náhorních plošinách to pak byla půda jílovitá. Severně od Vratěnína vyčníval kopec Galgenberg (Šibeniční vrh) s 272 metry nad mořem.

Řeka Dyje, bohatá na kapry, štiky, úhoře, sumce, bělice a vydry překračovala zemské hranice nedaleko Drosendorfu a v malebných zákrutách pak u Frejštejna opouštěla uherčické panství. Od západu z majetků rancířovských přitékal potok ''Klampferbach'', nazývaný podle mlýna &quot;Klampfermühle&quot; (Klampfer = Schmied = kovář). Po té, co přibral několik postranních bezejmenných pramenů, se u lubnického mlýna pojil s potokem Želetavkou. Rybníky (u Uherčic a Vratěnína) sloužily jako vodní zdroj a zásobárna rákosu, kaprů v nich bylo poskrovnu. Ovocné stromy se sázely jen pro vlastní potřebu a vidět byly hlavně kolem cest, jinak se ovocnářství neprovozovalo. Panské lesy tvořily čtyři lesní revíry: Uherčice, Mitrovice, Křeslík a Nový dvůr s polními honitbami. Lovila se nízká i vysoká zvěř. V lesích převládal jehličnatý porost, z části doplněný listnatým habrovým, dubovým a javorovým polesím.

Na panství žilo 2 480 katolíků (z toho 1 151 mužů a 1 329 žen). Až na správní obec Uherčice, kde poddaní hovořili i moravsky, používalo místní obyvatelstvo němčinu. Obživu nacházeli hlavně v zemědělství. K zámku patřila vedle velké zahrady s lesíkem, loukami a potoky také budova úřední a dominikální správy, 1 hostinec, 1 lihovar, 1 potašárna, 1 cihelna a 1 vápenka, odkud vozili handlíři uherčické vápno přes most u Libuňského mlýna do Recu.&lt;ref&gt;Bei der Loibingmühle führt seine Brücke über den Fluß und diesen Weg nehmen die Wagen, die den vorzüglichen Ungarschitzer Kalk nach Retz bringen. Znaimer Wochenblatt, Mi, 3. August 1910, s. 1&lt;/ref&gt;. Mlýn v údolí zámeckého parku obýval 1 kovář. Kníže Oktavián Collalto hospodařil na panských dvorech v Uherčicích, Mitrovicích a v Korolupech. Panské ovčíny se nacházely v Uherčicích, Mitrovicích, na Křeslíku (německy Grössing) a v Novém dvoře u Mešovic.

Živnost provozovalo 84 poddaných: 1 sládek, 1 vinopalník, 3 hostinští, 5 obilných mlynářů a 4 mlynáři s vodní pilou, 6 truhlářů, 1 barvíř, 1 výrobce konzerv, 1 řezbář, 1 tkadlec, 1 cihlář a vápenkář atd., mimo nich i 1 hokynář ve Vratěníně (ještě v roce 1690 byl uváděn na panství hamr, prachárna na &quot;Pulvermacher Wiesel&quot;&lt;ref&gt;II. vojenské (Františkovo) mapování - Morava, mapový list W 12 IV&lt;/ref&gt; a koželužna). Zemědělci obchodovali s pšenicí a dalšími zemědělskými výdobytky a to především na trzích ve Vratěníně (5 výročních trhů: na sv. Fabiána a sv. Šebestiána, v úterý o pašijovém týdnu, v úterý po zvěstování Panny Marie, v úterý po sv. Jiljí a v úterý po sv. Kateřině) a ve Slavonicích. Ve Vratěníně se nacházel c. k. poštovní úřad.

Školy se nacházely ve Vratěníně, Stálkách (triviální se čtením, psaním a počítáním), v Korolupech (se středním vzděláním) a ve Frejštejně, kam učitel docházel (ercurr.) Každá obec provozovala chudobinec a celkový rozpočet pro 18 potřebných činil v první polovině 19. století 600 zlatých ročně. Zdravotní služby poskytoval ve Vratěníně 1 doktor farmacie a panský lékař (r. 1845 Johann Fritz)&lt;ref&gt;Schematismus für Mähren u. Schlesien, sammt einem Schreibkalender, 1845&lt;/ref&gt;, 1 felčar a 1 porodní bába, druhá docházela ze Stálek.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| ''Písečné (Piesling), městečko na Moravě, hejtm. Dačice, okr. Jemnice, fara Novosady; 108 d., 144 obyv. č., 506 n. (1890), Itř. šk., pš., četn. stanice, výroba gummových šňůr, lemovek a stuhového zboží; opodál Krokovice, popl. dvůr a Červený mlýn. Fid. statek P. a Slavětín (641,53 ha půdy) se zámkem (při něm rodinná hrobka kn. z Collalto), mlýnem a pilou drží Em. kn. z Collalto. Opodál předměstí P. obec židovská se 45 d., 214 ob. n. (1890). Ottův slovník naučný, 1902''
|}
=== Panství za Eduarada IV. Alfonse ===
Zrušení poddanství v roce 1848 přineslo konec vrchnostenské správy. [[w:Patrimoniální správa|Patrimonia]] ale fungovala až do 1. 7. 1850, kdy vstoupilo v platnost obecní zřízení. Fideikomisní panství zdědil syn Eduard IV. Alfons (Eduard kníže z Collalta a St. Salvatoru), nadporučík (Oberleutnant) c. k. zeměbraneckého hulánského pluku č. 1. Jeho chotí se stala v roce 1834 Karolína Marie Apponyi mladší.&lt;ref&gt;https://gw.geneanet.org/cvpolier?lang=en&amp;pz=maria+theresia&amp;nz=von+barwitz&amp;p=eduard&amp;n=von+collalto+und+san+salvatore&lt;/ref&gt;

Po převzetí fideikomisu nechala Ústřední správa v Uherčicích rozšířit lesní správu, v roce 1855 kvůli nedodržování smluvních podmínek nově propachtovat krčmu ve Stálkách&lt;ref&gt;Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 04.04.1855, 1855(77). s. 494. &lt;/ref&gt; a taktéž propachtovala panský pivovar v Černé.&lt;ref&gt;Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 21.09.1855, 1855(216). s. 1478. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:c5fb3450-926a-11e3-a880-5ef3fc9ae867&lt;/ref&gt; Od roku 1859 se nacházela v pachtu i vinopalna a potašárna v Černé.&lt;ref&gt;Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 1859, 1859. s. 2058. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:3c895af0-e38f-11e3-bbd5-5ef3fc9bb22f&lt;/ref&gt; Na základě článku 3. základního zákona propůjčil císař František Josef I. dne 18. dubna 1861 komořímu Eduardovi knížeti Collalto dědičný titul říšského rady.&lt;ref&gt;Morawske Nowiny (Noviny). (Mährische Zeitung.), Fr, 26. April 1861, Seite 1.&lt;/ref&gt; Kníže Eduardo zemřel ve Vídni 24. března 1861 ve věku 52 let.
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Výzva pro lesníky.'''
Pro hraběcí Collaltovský fideikomisní majetek na Moravě se hledá několik nových lesních odborníků, jmenovitě pro služební hodnost

* jednoho lesmistra
* jednoho lesního kontrolora
* několik revírníků a 
* lesních adjunktů

Zájemci doloží u vedení podniku své kompetenční schopnosti a kvalifikační vysvědčení. U služební hodnosti lesmistra a lesního kontrolora je žádoucí a doporučuje se úspěšné složení státní zkoušky. 

Collaltovská ústřední správa v Uherčicích na Moravě, pošta Vratěnín, Johann Herbst, tajemník. (Brünner Zeitung, 25.02.1854&lt;ref&gt;Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 25.02.1854, 1854(46). s. 313.&lt;/ref&gt;
|}

== Fideikomisní velkostatek Uherčice za Emanuela Josefa Antonína (* 1854 – † 1924) ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| ''Kníže Antonia Octavian zemřel v Brtnici 23. dne m. listopadu l. 1854. Po něm nastoupil Eduard kníže z Collalto a St. Salvátore, c. k. skutečný komoří, dědičný člen říšské rady, rytíř řádu Maltézského atd., narozen 17. dne m. října l. 1810., zemřel 24. dne m. března l. 1862. — Syn a nástupce tohoto knížete nyní panující J. Jasnost Emanuel, Josef, Antonín, kníže z Collalto a St. Salvátore, dědičný člen říšské rady — narozen 24. dne m. prosince l. 1854 v Uherčicích. — Sídlem ve Vídni a v Paříži; jen o honech bývá též v Brtnici Trhové.''&lt;ref&gt;Brtnice Trhová a zboží brtnické, Ve Velkém Meziříčí: A.J. Pátek, 1887, s. 47&lt;/ref&gt; 
|}

Za nezletilého syna Emanuela Josefa Antonína řídila panství matka Karolína. Od roku 1862 se fideikomisní velkostatek Uherčice nacházel v držení mladého hraběte Emanuela Collalto et San Salvatore, po jehož boku stála choť Irma, rozená Bittner (* 11. 9. 1857, † 9. května 1931) z Vídně.&lt;ref&gt;Wiener Salonblatt, So, 24. Mai 1931, s. 8: úmrtí&lt;/ref&gt; Manželství zůstalo bezdětné. V roce 1905 udělil císař František Josef I. namísto predikátu knížecí milosti knížecímu rodu Collalto vyšší predikát knížecí &quot;Osvícenosti&quot;.&lt;ref&gt;Cech. Der Böhme, So, 27. August 1905, Seite 9&lt;/ref&gt; Emanuel se na uherčickém zámku příliš nezdržoval, což se projevilo na rozrostlé úřednické správě velkostatku. Zemřel 11. prosince 1924 v sanatoriu Löw ve Vídni.&lt;ref&gt;Wiener Salonblatt, Do, 25. Dezember 1924, s. 7&lt;/ref&gt;

=== Ústřední brtnická správa majetku ===
V 2. polovině 19. století převzala řídící funkci brtnická ústřední inspekce, které byla podřízena inspekce statků, hlavní pokladna a účetní revident. Od roku 1869 byl pro revizi účtů ustanoven samostatný účetní. Ústřední inspektor (hospodářský rada) v Brtnici měl k ruce jednoho tajemníka a jednu pomocnou sílu. Jemu byli podřízeni: pro hospodářské záležitosti hospodářský ředitel v Brtnici a Uherčicích, pro lesní agendu lesmistr, který byl současně vedoucím lesního úřadu v Brtnici, později i druhý lesmistr v Uherčicích.

V Brtnici sídlil též ústřední důchodní úřad, který se vyvinul z dřívější hlavní pokladny. Představeným důchodního úřadu byl důchodní, který byl podřízen ústřednímu inspekorovi (hospodářskému radovi či nakonec ústřednímu řediteli). Důchodní knihy byly vedeny na každém panství: v Brtnici, Černé-Rudolci a Písečném samostatně, druhý důchodní sídlil později též v Uherčicích. Hospodářská správa byla soustředěna do 4 správních obvodů: 1. hospodářské ředitelství v Uherčicích, 2. správa statku v Okříškách, 3. hospodářská správa v Brtnici, 4. hospodářská správa v Karlíně u Opatova.

Ústředním orgánem pro správu lesů byl v Brtnici lesní úřad řízený lesmistrem. Jemu podléhala lesní správa v Černé (sídlící později v Rudolci) v čele s lesním správcem, v Uherčicích vedl správu lesů hospodářský správce. Lesmistr měl na starost účetnictví lesního úřadu, správu lesa a lov. Vedl lesní účty, měl k ruce lesního adjunkta (písaře) a posílal zprávy hospodářskému řediteli. Vedl též lesní hospodářství na ostatních collaltovských moravských panstvích – na Černé, Uherčicích a Písečném. Jeho úřad byl úřadem centrálním. S rozvojem lesního hospodářství na uherčickém panství zavedla vrchní lesní správa úřad lesmistra též v Uherčicích, kterému podléhala též Písečná se Slavětínem.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Správa na panstvích v roce 1877, panství Brtnice se statkem Okříšky, panství Černá-Rudolec, panství Uherčice se statkem Písečné&lt;ref&gt;Neuester Schematismus der Herrschaften und Güter, deren Besitzer und Pächter, sowie der dabei angestellten Beamten in der Markgraffschaft Mähren, Svazek 1, Karafiat, 1877, s. 90, 121, 123.&lt;/ref&gt;
! Hospodářská inspekce v Brtnici!!  !! Správa panství Černá-Německý Rudolec!! 
|-
| Hospodářský inspektor || Ferdinand Popelak||Hospodářský ředitel  || Andreas Piringer
|-
| Účetní|| Franz Řezníček|| Hospodářský kontrolor || Franz Schlapal
|-
| Hospodářský kontrolor || Wilhelm Plavetz|| Ekonomický volontér || Emilian Tutta
|-
|  || || Lesní pojezdný || Ferdinanad Frenzel
|-
! Hospodářské ředitelství v Brtnici!!  !!Správa panství Uherčice !! 
|-
| Hospodářský ředitel || Thomas Billina||Hospodářský inspektor v Brtnici||Ferdinand Popelak
|-
| Důchodní|| Georg Tutta||Hospodářský ředitel v Uherčicích|| Franz Siegl
|-
| Kontrolor důchodního úřadu || Alphons Schickl|| Důchodní||Eduard Tichy
|-
|Správce sýpky v Přísece || Johann Kautny ||Hospodářský adjunkt || Jakob Sejkora
|-
| Hospodářský pojezdný|| Viktor Nagl||Ekonomický volontér  ||Carl Hardt
|-
|Hospodářský [[adjunkt]] || Franz Matouschek || Lesní pojezdný||Anton Svaton
|-
| Ekonomický [[volontér]]|| Julius Weležka|| ||
|-
! Lesní úřad v Brtnici!! !! Správa statku v Písečném se Slavětínem !! 
|-
|Lesmistr || Adolph Zimmermann||Hospodářský inspektor v Brtnici || Ferdinand Popelak
|-
|Účetní lesního úřadu ||August Körber|| Hajný|| Alexander Schickl
|-
! Správa statku v Okříškách!!  !!  !! 
|-
|Správce statku || Leopold Klusáček|| ||
|-
|Hospodářský adjunkt ||Joseph Nevoral|| ||
|}

=== Správa uherčického velkostatku ===
Panský zájezdní hostinec ve Vratěníně a hostinec ve Stálkách nabídla správa uherčického velkostatku od roku 1866 opětovně na tři až šest let do pachtu,&lt;ref&gt;Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 1866, 1866. s. 592. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:f669b840-0417-11e4-a680-5ef3fc9bb22f&lt;/ref&gt; zrovna tak opětovně v roce 1869 na další tři až šest let panský pivovar v Uherčicích.&lt;ref&gt;Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 1869, 1869. s. 48. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:87229400-7b83-11e4-93df-005056825209&lt;/ref&gt;

Lesní adjunkt Ernst Nass z Uherčic absolvoval v roce 1862 nižší státní lesnickou zkoušku, v roce 1863 pak lesní adjunkt Pecilius Lambert z Uherčic,&lt;ref&gt;Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 04.11.1862, 1862(254). s. 2053. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:dfb2aa70-f658-11e3-8232-5ef3fc9ae867&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 11.11.1863, 1863(259). s. 2143. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:40831a30-f03a-11e3-adbd-5ef3fc9bb22f&lt;/ref&gt; v roce 1869 Wokoun Heinrich z Uherčic, Kubik Franz z Uherčic.

=== Hospodářské dvory ===
Hospodářský dvůr «Neuhof» (Meierhof Neuhof) byl nabídnut správou velkostatku od 1. června 1882 k šestiletému pachtu. Jeho výměra (převážně pšeničných) polí činila 87 jiter (Joch) a 543 čtverečních sáhů (Qu.-Klftr.), 1 jitro a 982 čtverečních sáhů luk, 4 jitra 685 čtverečních sáhů pastvin (Hutweiden), 864 čtverečních sáhů zahrad, k tomu bytové a hospodářské budovy. Nabídky přijímalo ředitelství velkostatku (ředitel Franz Siegl) do 31. srpna 1881.&lt;ref&gt;Wiener Landwirtschaftliche Zeitung, Mi, 6. Juli 1881, s. 8&lt;/ref&gt; Dvůr měl od roku 1882 v pachtu hostinský Anton Zavadil z Vratěnína. Ostatní dvory (Uherčice, Mitrovice, Křeslík a Korolupy) se nacházely ve vlastní režii.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Hospodářské dvory (Meierhöfe) !! Rozloha
|-
| Uherčice (Ungarschitz) s Mitrovicemi (Mittrowitz) || 461,26 ha
|-
| Korolupy (Kurlupp) || 50,58 ha
|-
| Křeslík (Grösing) || 109,95 ha
|-
| Nový dvůr (Neuhof) || 56,32 ha 
|}

=== Ředitelství velkostatku - hospodářská správa 1884-1885 ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! JMÉNO !! SLUŽEBNÍ KATEGORIE 1884-1885
|-
| Ferdinand Popelak || ústřední hospodářský inspektor (Güter-Inspector) v Brtnici
|-
| Franz Siegl || hospodářský ředitel (Wirtschafts-Director) v Uherčicích
|-
|Johann Koutny  || důchodní (Rentmeister) v Uherčicích
|-
| Ferdinand Werner || hospodářský adjunkt (Wirtschafts-Adjunkt)
|-
| Carl Karbasch || hospodářský volontér na vyučené (Wirtschafts-Volontair)
|}

=== Ředitelství velkostatku - lesní správa a revíry 1884-1885 ===
Ústřední lesní správa s lesmistrem Adolfem Zimmermannem sídlila v Brtnici (s ním účetní lesního úřadu Friedrich Wiskočil a lesní inženýr Ferdinand Kopsch), uherčickou lesní správu ve třech revírech (Uherčice, Mitrovice, Křeslík) vedl lesní pojezdný Ernst Nass, kterému byli podřízeni podlesný Heinrich Singer v Uherčicích, revírník Anton Kroutil a podlesný Josef Ritscheck v Mitrovicích, dále pak revírník Ludwig Holly na Křeslíku. Lesní pojezdný objížděl jednotlivé revíry a dbal na pořádek, vedl lesní účty a k ruce měl lesního adjunkta Vincenta Toufara. K prodeji dřeva potřeboval souhlas hospodářského inspektora v Brtnici. Na alodním statku v Písečné se Slavětínem sloužil hajný Alexander Schickl, který měl k ruce lesního adjunkta Johanna Hutterera.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! JMÉNO !! SLUŽEBNÍ KATEGORIE 1884&lt;ref&gt;Neuester Schematismus der Herrschaften, Güter und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien sowie der auf den Gütern bestehenden Brauereien, Brennereien und sonstigen Industrien, deren Besitzer, Pächter und der dabei angestellten Beamten. Karafiat, Fr., 1884, 4. s. 122 Písečné-Slavětín, s. 122-124 Brtnice-Okříšky, s. 167-168 Černá-Rudolec, s. 169 Uherčice.&lt;/ref&gt; !! SLUŽEBNÍ KATEGORIE 1885
|-
| Ernst Nass ||lesní pojezdný (Waldbereiter)&lt;ref&gt;Waldbereiter, berittener Forstaufseher, česky lesní pojezdný, též nadmyslivec, vrchní myslivec, nadlesní&lt;/ref&gt; v Uherčicích || lesní pojezdný v Uherčicích
|-
| Heinrich Singer ||podlesný (Unterförster) v Uherčicích || podlesný v Uherčicích/Ungarschitz
|-
| Anton Krautil ||hajný (Förster) v Mitrovicích ||revírník (Revierförster) v Mitrovicích/Mitrowitz
|-
| Josef Ritscheck ||podlesný (Unterförster) v Mitrovicích ||podlesný v Mitrovicích
|-
| Ludwig Holly&lt;ref&gt;1853 Jungjäger in Kurlupp, 1874 Unterförster in Ungarschitz.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Robert Micklitz: Forst-Schematismus für Mähren und Schlesien, oder: vollst. Verzeichnis des gesammten Forst- und Jagd-Personals in beiden Kronländern, Grosse, 1874, s. 26&lt;/ref&gt; ||hajný (Förster) na Křeslíku || revírník (Revierförster) na Křeslíku/Grösing
|-
| Vincenz Toufar ||lesní adjunkt (Forstadjunct) v Uherčicích ||lesní adjunkt v Uherčicích
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Název revíru !! Rozloha
|-
| Uherčice (Ungarschitz) || 880,76 ha
|-
| Mitrovice (Mitrowitz) || 325,26 ha
|-
| Křeslík (Grösing)  || 198,07 ha
|}

Revírník Ludwig Holly začínal na uherčickém panství jako mladší myslivec (Jungjäger) v Korolupech. S manželkou Františkou počali 12. července 1853 v Korolupech na čp. 75 syna Engelberta.&lt;ref&gt;Moravský zemský archiv Brno, Bítov 13402, N: 1831 - 1875, actapublica.eu/matriky/brno s. 80/157&lt;/ref&gt; Engelbert Holly studoval nejprve I. ročník gymnasia privátně, II. a III. na c. k. gymnasiu v Jihlavě, IV. a V. a první semestr na gymnasiu ve Znojmě, potom pokračoval na c. k. gymnasiu v Hollabrunnu (K.K. Real- und Obergymnasium und der Gewerbliche Fortbildungsschule in Oberhollabrunn) a závěrečný VIII. ročník studoval externě. V roce 1876 na gymnasiu v Hollabrunnu maturoval.&lt;ref&gt;Programm des K.K. Real- und Obergymnasiums und der Gewerblichen Fortbildungsschule in Oberhollabrunn 1876, s. 43&lt;/ref&gt; V roce 1877 pokračoval ve studiu na čtyřletém teologickém semináři ve Vídni (Fürsterzbischöfliches Clerical-Seminarium).&lt;ref&gt;Personalstand der Säkular- und Regular-Geistlichkeit der Erzdiözese Wien, Katholische Kirche Erzdiözese Wien, Verlag d. Erzbischöfl. Ordinariats-Kanzlei, 1877, s. 39&lt;/ref&gt; Ten zakončil v roce 1882.&lt;ref&gt;Schematismus der gesammten katholischen Kirche Oesterreich-Ungarns, Wien: Verlag der Administration der &quot;Weckstimmen für das katholische Volk&quot;, 1882, s. 4&lt;/ref&gt; V roce 1880 byl vysvěcen na kněze&lt;ref&gt;Wiener Diözesanblatt, 1880, Heft 12 S. 12 - s. 144&lt;/ref&gt;(Vídeňskou diecézí investován: 18. července 1885 fara Pottenhofen, 18. listopadu 1893 vikariat Traunfeld&lt;ref&gt;Engelbert Holly (1893 - 1896): Pfarrer Holly führte den abwechselnden Gottesdienst in den Kirchen Traunfeld und Hautzendorf ein, während der Sperre der Kirche am HL. Berg.&lt;/ref&gt;, 4. listopadu 1889 fara Franzensdorf, 3. února 1896 fara Ottenthal, 1902 fara Falkenstein v D. Rakousku). V roce 1906 byl pensionován a 13. května 1906 zemřel.&lt;ref&gt;Wiener Diöcesanblatt, K. Gorischek, 1906, Heft 8 S. 12/96 a Heft 10 S. 12/120.&lt;/ref&gt;

=== Hospodářská a lesní správa velkostatku 1890 ===
Hospodářské záležitosti řídil hospodářský inspektor Leopold Klusáček v Brtnici, který měl v Brtnici k ruce revidenta Emila Tuttu. Hospodářskému inspektorovi Klusáčkovi byli v Uherčicích podřízeni hospodářský ředitel Viktor Nagl (předtím hospodářský pojezdný v Brtnici a potom správce statku v Písečném), hospodářský kontrolor Josef Neworal a hospodářský adjunkt Anton Mezera. Alodní statek Písečné-Slavětín vedl správce statku v Písečném Jakob Sejkora a hospodářský kontrolor adjunkt Fritz Wicenez. 

Lesní úřad v Brtnici vedl lesmistr Ferdinand Kopsch, kterému v Brtnici podléhali lesní kontrolor August Körber, lesní geometr Gustav Haloun a lesní adjunkt Josef Smutný. Uherčickou lesní agendu řídil lesní pojezdný Ernest Nass, jemuž byli podřízeni revírník Franz Sobotka na dvoře Grösing a lesní adjunkt Vincenz Toufar v Uherčicích, dále myslivec Alexander Schickl v Písečném.

Velkostatek Uherčice byl provozován ve vlastní režii. Dvůr «Neuhof» měl od roku 1882 v pachtu Anton Zawadil z Vratěnína, vrchnostenský uherčický pivovar byl mimo provoz, dále vrchnost provozovala v Uherčicích lihovar, dvě cihelny a čtyři vápenné pece. Uherčický vodní mlýn s pilou měl v pachtu Rudolf Waněk z Uherčic. Mlýn se třemi mechanickými složeními a jednou pilou v Písečném měl v pachtu Hermann Landsmann.&lt;ref&gt;Neuester Schematismus der Herrschaften, Güter und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien sowie der auf den Gütern bestehenden Brauereien, Brennereien und sonstigen Industrien, deren Besitzer, Pächter und der dabei angestellten Beamten, 1890, s. 131-132 (Brtnice-Okříšky, Písečné), 183-184 (Uherčice, Černá).&lt;/ref&gt;
 
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! JMÉNO !! SLUŽEBNÍ KATEGORIE
|-
| Leopold Klusáček || hospodářský inspektor (Güterinspector) v Brtnici
|-
| Viktor Nagl || hospodářský ředitel (Wirtschaftsdirector) v Uherčicích
|-
| Josef Neworal ||hospodářský kontrolor (Control) v Uherčicích
|-
| Anton Mezera || hospodářský adjunkt (Wirtschaftsadjunct) v Uherčicíc
|-
| Ernest Nass || lesní pojezdný (Waldbereiter) 
|-
| Franz Sobotka || revírník, též hajný či fořt (Revierförster) v Křeslíku (Grösing)
|-
| Vincenz Toufar || adjunkt lesního úřadu (Waldamtsadjunct) v Uherčicích
|-
|}

=== Hospodářská a lesní správa velkostatku 1893 ===
Hospodářské záležitosti řídil hospodářský inspektor Leopold Klusáček v Brtnici, který měl v Brtnici k ruce revidenta Emila Tuttu a hospodářského adjunkta Antona Drštičku. Hospodářskému inspektorovi Klusáčkovi byli v Uherčicích podřízeni hospodářský ředitel Viktor Nagl, hospodářský kontrolor Josef Neworal a hospodářský adjunkt Adolf Lendl. Lihovar měl na starosti Wilhelm Kroutil. Alodní statek Písečné-Slavětín vedl správce statku v Písečném Jakob Sejkora a hospodářský kontrolor Julius Weležka.

Lesní úřad v Brtnici vedl lesmistr Ferdinand Kopsch, kterému v Brtnici podléhali lesní kontrolor August Körber, lesní geometr Gustav Haloun a lesní adjunkt Josef Smutný. Uherčickou lesní agendu řídil lesní pojezdný Ernest Nass, který měl k ruce adjunkta lesního úřadu Josefa Smutného a jemuž byli podřízeni myslivec Alexander Schickl na Mitrově (přeložen z Písečného) a myslivecký adjunkt Alois Petrasch v Uherčicích, dále myslivec Karl Sobotka v Písečném.

Hospodský Anton Zawadil z Vratěnína měl nadále v pachtu dvůr Neuhof, uherčický vodní mlýn s pilou Rudolf Waněk z korolupského mlýna a v Písečném mlýn se třemi mechanickými složeními a jednou pilou Hermann Landsmann, ve vlastní režii byl provozován statek v Uherčicích se dvory Grösing a Korolupy, bramborový lihovar, dvě cihelny a čtyři vápenné pece v Uherčicích, pivovar byl mimo provoz.&lt;ref&gt;Neuester Schematismus der Herrschaften, Güter und Zuckerfabriken, 1893, s. 152-154 (Brtnice-Okříšky, Písečné), 212-213 (Rudolec-Černá), 215-216 (Uherčice).&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! JMÉNO !! SLUŽEBNÍ KATEGORIE
|-
| Leopold Klusáček || hospodářský inspektor (Güterinspector) v Brtnici
|-
| Viktor Nagl || hospodářský ředitel (Wirtschaftsdirector) v Uherčicích
|-
| Josef Neworal ||hospodářský kontrolor (Control) v Uherčicích
|-
| Adolf Lendl || hospodářský adjunkt (Wirtschaftsadjunct) v Uherčicíc
|-
| Wilhelm Kroutil || vedoucí lihovaru (Brennleiter) v Uherčicíc
|-
| Ernest Nass || lesní pojezdný (Waldbereiter) v Uherčicích
|-
| Alexander Schickl || myslivec (Förster) v Mitrovicích
|-
| Josef Smutný || adjunkt lesního úřadu (Waldamtsadjunct) v Uherčicích
|-
| Alois Petrasch || myslivecký adjunkt (Forstadjunct) v Uherčicích
|-
| Vincenz Toufar || adjunkt lesního úřadu (Waldamtsadjunct) v Uherčicích
|-
|}

=== Hospodářská a lesní správa velkostatku 1896 ===
Ústřední inspektorát sídlil v Brtnici a vedl jej hospodářský rada Leopold Klusáček, který měl k ruce hospodářského adjunkta Karla Pražáka. Jemu v Uherčicích podléhal hospodářský ředitel Viktor Nagl, který řídil hospodářského pojezdného Julia Weležku a vedoucího lihovaru Antona Drštičku. V Uherčicích sídlil též vlastní důchodní Emil Tutta. Správcem alodního statku Písečné-Slavětín byl nadále Jacob Sejkora na statku v Písečném, kterému pomáhal hospodářský adjunkt Adolf Lendl.

Lesní úřad v Brtnici vedl '''lesmistr Ferdinand Kopsch''' (lesní kontrolor August Körber, lesní geometr Gustav Haloun, adjunkt lesního úřadu Vincenz Toufar v Brtnici, nadlesní Wilhelm Schweineker v Kněžicích, nadlesní Ernst Domass v Jestřebí (Haslitz), revírník Leopold Dietl v Nepomuku, hajný Johann Hrdlička v bažantnici, hajný Konrad Poletin v Brtnici, hajný Franz Kroutil v Předíně u Opatova, hajný Emanuel Engel v Opatově, podlesní Josef Ríček ve Zhoři a lesní adjunkt Hugo Hrdlička v Kněžicích). Na alodním statku Černá-Německý Rudolec sloužil '''lesní pojezdný Friedrich Wiskocil v Černé''', jemuž byli podřízeni hajný Wilhelm Schickl v Německém Rudolci, hajný Franz Hrdliczka ve Zhoři a adjunkt lesního úřadu Josef Smutný v Černé. Druhý '''lesmistr Ernest Nass vedl lesní hospodářství v Uherčicích''' a jemu podléhali hajný Alexander Schickl na revíru Mitrovice, hajný Cyrill Krejčí na revíru Grösing, adjunkt lesního úřadu Johann Schweinecker v Uherčicích a hajný Karel Sobotka v Písečném.
 
Hospodářská správa velkostatku probíhala ve vlastní režii. Vrchnostenský pivovar nacházel mimo provoz a byl nahrazen bramborovým lihovarem. Dále byly v provozu dvě cihelny a čtyři vápenky. Dvůr «Neuhof» měl v pachtu Anton Zawadil z Vratěnína, vodní mlýn s pilou Rudolf Waněk z Uherčic a mlýn s pilou v Písečném Hermann Landsmann. Nejbližší železniční stanice se nacházela v Moravských Budějovicích a v [[w:Geras|Hötzelsdorfu]] na [[w:Dráha císaře Františka Josefa|Dráze císaře Františka Josefa]] (6 hodin pěší chůze od Uherčic).
&lt;ref&gt;Neuester Schematismus der Herrschaften, Güter und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien sowie der auf den Gütern bestehenden Brauereien, Brennereien und sonstigen Industrien, deren Besitzer, Pächter und der dabei angestellten Beamten, 1896, s. 155-156 (Písečné-Slavětín), 156-157 (Brtnice-Okříšky), 218-219 (Černá-Rudolec), 221-222 (Uherčice)&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! JMÉNO !! SLUŽEBNÍ KATEGORIE
|-
| Leopold Klusaček || hospodářský rada v Brtnici
|-
| Viktor Nagl || hospodářský ředitel v Uherčicích
|-
| Emil Tutta || důchodní v Uherčicích
|-
| Julius Weležka || hospodářský pojezdný v Uherčicích
|-
| Anton Drštička || vedoucí lihovaru v Uherčicích
|-
| Ernest Nass || lesmistr v Uherčicích
|-
| Alexander Schickel || hajný v Mitrovicích (pošta Uherčice)
|-
| Cyrill Krejči || hajný na Křeslíku (Größing, pošta Šafov)
|-
| Johann Schweineker || adjunkt lesního úřadu v Uherčicích
|-
|}

=== Hospodářská a lesní správa velkostatku 1899 ===
Ústřední inspekci statků v Brtnici (Güter-Inspection in Pirnitz) vedl hospodářský rada Leopold Klusáček za pomoci revidenta Ferdinanda Wernera a hospodářského adjunkta Richarda Brandla v Brtnici.

Hospodářskému radovi L. Klusáčkovi v Brtnici byli podřízeni na velkostatku v Uherčicích: hospodářský ředitel Victor Nagl, důchodní Emil Tutta, hospodářský adjunkt a vedoucí lihovaru Leopold v. Nemák,&lt;ref&gt;Gustav von Nemák byl v roce 1878 členem městského výboru ve Znojmě (Znaimer Wochenblatt), Franz von Nemák - lange Jahre Anwalt-Güterdirector, so wie auch Archivar des Grafen Stephan (István Graf Illyésházy, 1762-1838) Herrschaften Brumov und Vsetín im Osten von Mähren, an der Grenze zur damals ungarische
beherrschten Slowakei&lt;/ref&gt; hospodářský adjunkt Karl Pražák, lesmistr Ernest Nass v Uherčicích, revírník Cyrill Krejčí v Mitrovicích, revírník Karl Anton na Grösingu, lesní adjunkt Johann Schweineker v Uherčicích a zámecký zahradník Franz Petschan.

Na alodním statku Písečné-Slavětím byli hospodářskému radovi L. Klusáčkovi v Brtnici a lesmistrovi Ernestovi Nassovi v Uherčicích podřízeni úředníci: správce statku v Písečném Jacob Sejkora s hospodářským adjunktem Adolfem Lendlem a hajný Josef Smutný v Písečném.

Hospodářství na velkostatku probíhalo ve vlastní režii (1 bramborový lihovar, 1 dvoukomorová cihelna, 1 vysokopecní vápenka v Uherčicích). Dvůr «Neuhof» měl v pachtu Johann Zawadil z Vratěnína a vodní mlýn s pilou Rudolf Waněk z Uherčic (syn mlynáře z Korolup). Mlýn se třemi mechanickými složeními a pilou v Písečném měl nadále v pachtu Hermann Landsmann.

'''Železniční stanice:''' [[w:Třebelovice|Třebelovice]] na [[w:Železniční trať Moravské Budějovice – Jemnice|lokální dráze Mor. Budějovice-Jemnice]] (3 hodiny pěší chůze od Uherčic), [[w:Geras|Hötzelsdorf]] na [[w:Dráha císaře Františka Josefa|Dráze císaře Františka Josefa]] (6 hodin pěší chůze od Uherčic).&lt;ref&gt;Neuester Schematismus der Herrschaften, Güter und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien sowie der auf den Gütern bestehenden Brauereien, Brennereien und sonstigen Industrien, deren Besitzer, Pächter und der dabei angestellten Beamten, 1899, s. 138-139 (Písečné-Slavětín), s. 139-140 (Brtnice-Okříšky), s. 193-194 (Uherčice).&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! JMÉNO !! SLUŽEBNÍ KATEGORIE
|-
| Leopold Klusaček || hospodářský rada v Brtnici
|-
| Viktor Nagl || hospodářský ředitel v Uherčicích
|-
| Emil Tutta || důchodní v Uherčicích
|-
| Leopold von Nemák || hospodářský adjunkt a vedoucí lihovaru v Uherčicích
|-
| Karl Pražak || hospodářský adjunkt v Uherčicích
|-
| Ernest Nass || lesmistr v Uherčicích
|-
| Cyrill Krejči || revírník v Mitrovicích (pošta Uherčice)
|-
| Karl Anton || revírník na Křeslíku (Größing, pošta Šafov)
|-
| Johann Schweineker || adjunkt lesního úřadu v Uherčicích
|-
| Franz Petschan || zámecký zahradník v Uherčicích
|-
|}

=== Hospodářská správa velkostatku 1903 ===
'''Železniční stanice:''' [[w:Třebelovice|Třebelovice]] na [[w:Železniční trať Moravské Budějovice – Jemnice|lokální dráze Mor. Budějovice-Jemnice]] (3 hodiny pěší chůze od Uherčic), [[w:Geras|Hötzelsdorf]] na [[w:Dráha císaře Františka Josefa|Dráze císaře Františka Josefa]] (6 hodin pěší chůze od Uherčic), od 14. října 1900 [[w:Raabs an der Thaya|Raabs]] na lokální dráze Raabs-Göpfritz (3 hodiny pěší chůze od Uherčic).&lt;ref&gt;Von Wien FJB Bahnhof nach Gmünd: Göpfritz an der Wild, Schönfeld-Kirchberg, Groß-Siegharts, Sieghartsles, Weinern, Pfaffenschlag-Aigen, Oberndorf bei Raabs, Raabs an der Thaya.&lt;/ref&gt;

'''Plošná výměra v ha:'''
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Stavební !! Pole !! Louky !! Zahrady !! Pastviny !! Lesy !! Rybníky !! Bez využití !! Celkem
|-
| 5,52 || 530,60 || 62,09 || 5,09 || 64,37 || 914,09 || 2,22 || 37,45 || 1621,43
|-
|}

Hospodářství na velkostatku probíhalo i nadále ve vlastní režii (1 bramborový lihovar, 1 dvoukomorová cihelna, 1 vysokopecní vápenka v Uherčicích). Dvůr «Neuhof» měl v pachtu Johann Zawadil z Vratěnína a vodní mlýn s pilou Rudolf Waněk z Uherčic (syn mlynáře z Korolup).&lt;ref&gt;Neuester Schematismus der Herrschaften, Güter und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien sowie der auf den Gütern bestehenden Brauereien, Brennereien und sonstigen Industrien, deren Besitzer, Pächter und der dabei angestellten Beamten, 1903, s. 173-174&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! JMÉNO !! SLUŽEBNÍ KATEGORIE
|-
| Leopold Klusaček || hospodářský rada v Brtnici
|-
| Viktor Nagl || hospodářský ředitel v Uherčicích
|-
| Emil Tutta || důchodní v Uherčicích
|-
| Leopold von Nemák || hospodářský adjunkt a vedoucí lihovaru v Uherčicích
|-
| Karl Pražak || hospodářský adjunkt v Uherčicích
|-
| Ernest Nass || lesmistr v Uherčicích
|-
| Alois Petrasch || revírník v Mitrovicích (pošta Uherčice)
|-
| Karl Anton || revírník na Křeslíku (Größing, pošta Šafov)
|-
| Johann Schweineker || revírník v Uherčicích
|-
| Franz Petschan || zámecký zahradník v Uherčicích
|-
| Eduard Czapek || zahradník v Uherčicích
|-
|}

=== Hospodářská správa velkostatku 1907 ===
Hospodářství na velkostatku probíhalo i nadále stejnou formou ve vlastní režii (1 bramborový lihovar, 1 dvoukomorová cihelna, 1 vysokopecní vápenka v Uherčicích). Dvůr «Neuhof» měl v pachtu Johann Zawadil z Vratěnína a vodní mlýn s pilou Rudolf Waněk z Uherčic (syn mlynáře z Korolup).&lt;ref&gt;Neuester Schematismus der Herrschaften, Güter und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien sowie der auf den Gütern bestehenden Brauereien, Brennereien und sonstigen Industrien, deren Besitzer, Pächter und der dabei angestellten Beamten, 1907, s. 176&lt;/ref&gt;
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! JMÉNO !! SLUŽEBNÍ KATEGORIE
|-
| Leopold Klusaček || hospodářský rada v Brtnici
|-
| Viktor Nagl || hospodářský ředitel v Uherčicích
|-
| Emil Tutta || důchodní v Uherčicích
|-
| Adolf Lendl || hospodářský pojezdný a vedoucí lihovaru v Uherčicích
|-
| Richard Ryček || hospodářský adjunkt v Uherčicích
|-
| Ernest Nass || lesmistr v Uherčicích
|-
| Alois Petrasch || revírník v Mitrovicích (pošta Uherčice)
|-
| Johann Schweineker || revírník na Křeslíku (Größing, pošta Šafov)
|-
| Ferdinand Schweineker || revírník v Uherčicích
|-
| Eduard Czapek || zámecký zahradník v Uherčicích
|-
|}

=== Správa celého fideikomisu 1912 ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Fideikomisní panství Brtnice s alodiálním statkem Okříšky 1912&lt;ref&gt;Neuester Schematismus der Herrschaften, Güter und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien sowie der auf den Gütern bestehenden Brauereien, Brennereien und sonstigen Industrien, deren Besitzer, Pächter und der dabei angestellten Beamten. Karafiat, Fr., 1912, 12. s. 128.&lt;/ref&gt;
|-
!  Hospodářská inspekce v Brtnici!!  !! Lesní úřad v Brtnici !! 
|-
| '''Hospodářský rada''' || Leopold Klusáček || '''Hlavní lesmistr''' (Oberforstmeister)|| Fritz Wiskoczil
|-
| '''Revident''' || Ferdinand Werner || '''Lesní kontrolor''' || Hugo Hrdliczka
|-
| '''Kancelista'''|| Franz Jungwirt || lesního úřadu (Forstamtsförster) || Vinzenz Toufar
|-
| || || Nadlesní (Oberförster), Jestřebí (Haslitz)   || Ernst Domass
|-
|Ve vlastní režii:|| 8 dvorů||  Lesní pomocník, Jestřebí|| Thomas Polak 
|-
| || 1 škrobárna (mimo provoz)|| Lesní pomocník, Jestřebí || Johann Kallenda 
|-
| || 2 cihelny||Revírník, Kněžice  || Karl Kroutil
|-
| || 1 pila|| Lesní adjunkt (Forstadjunkt), Kněžice  ||Arnold Körber 
|-
| || 2 lihovary||  Revírník (Revierförster), Nepomuk || Fritz Pietsch
|-
| || ||  Lesní pomocník (Forstgehilfe), Nepomuk  || Leopold Sobotka
|-
| V pachtu:||4 dvory po parcelách || Revírník bažantnice, Brtnice || Ferdinand Schweineker
|-
| || 1 pivovar, Brtnice, Anton Richter|| Revírník, Brtnice (Pirnitz) || Friedrich Havlíček
|-
| ||1 parní pila, Okříšky, Ludwig Příhoda || Revírník, Předín (Pröding) || Wilhelm Schickl
|-
| || 1 mlýn, Rychlov, Johann Schimanek|| Revírník, Opatov (Oppatau) || Emanuel Engl
|-
| || || Lesní adjunkt, Opatov ||  Hermann Lettner
|-
| || ||  || 
|-
!  Hospodářské ředitelství v Brtnici!!  !! Správa statku v Okříškách !! 
|-
| '''Hospodářský ředitel'''|| Viktor Nagl|| '''Správce statku''' || Franz Matouschek
|-
| '''Důchodní'''|| Josef Neworal|| '''Kontrolor''' - hospodářský adjunkt || Emil Plawetz
|-
| '''Hospodářský správce''' v Brtnici|| Adolf Lendl|| '''Revírník'''|| Adolf Singer
|-
|'''Hospodářský správce''' v Přísece ||Anton Mezera || Lesní pomocník || Oswald Schickl
|-
| '''Hospodářský správce''' v Karlíně (Karolinental)|| Leopold von Nemák Kis Chliveny (nyní Malé Chlievany/Kishelvény)&lt;ref&gt;https://tng.adler-wien.eu/showmedia.php?mediaID=1703&lt;/ref&gt;||  || 
|-
| Hospodářský adjunkt v Brtnici||Anton Drštička ||  || 
|-
| Hospodářský adjunkt v Brtnici|| Richard Ryček||  || 
|-
|Hospodářský praktikant v Karlíně || Eduard Wiese||  || 
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! JMÉNO !! SLUŽEBNÍ KATEGORIE
|-
| Leopold Klusaček || hospodářský rada v Brtnici
|-
| Jakob Sejkora || hospodářský ředitel v Uherčicích
|-
| Emil Tutta || důchodní v Uherčicích
|-
| Franz Plaček || kancelista a vedoucí lihovaru v Uherčicích
|-
| Johann Slawik || hospodářský praktikant v Uherčicích
|-
| Ernest Nass || lesmistr v Uherčicích
|-
| Alois Petrasch || revírník v Mitrovicích (pošta Uherčice)
|-
| Johann Schweineker || revírník ve Frejštejně (pošta Šafov)
|-
| Alois Hondl || revírník v Uherčicích
|-
| Eduard Czapek || zámecký zahradník v Uherčicích
|-
|}
Hospodářství velkostatku bylo z velké části ve vlastní režii (1 bramborový lihovar, 1 dvoukomorová cihelna, 1 vysokopecní vápenka v Uherčicích). Dvůr «Neuhof» u Mešovic měl v pachtu Johann Zawadil, vodní mlýn s pilou v Uherčicích Anton Hable.&lt;ref&gt;Neuester Schematismus der Herrschaften, Güter und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien sowie der auf den Gütern bestehenden Brauereien, Brennereien und sonstigen Industrien, deren Besitzer, Pächter und der dabei angestellten Beamten, 1912, s. 175-176&lt;/ref&gt;

== Manfréd Eduard Collalto (1870–1945) ==
Collaltovská rodová linie, zastupovaná Eduardem Octavianem (1810–1862) vymřela. Syn Emanuel Josef (1854–1924) nezplodil žádné
potomky. Dědicem druhé linie, jejímž pokračovatelem byl Octavian Antonín (1842–1912), pán na italském Collaltu a San Salvatoru a na dolnorakouském [[w:Staatz|Stožci]], byl mladší syn Manfred (1870–1945), neboť starší Rombald (1868–1913) zůstal bezdětný. Z manželství Oktaviana Antonia a Anny, rozené princezny Solms-Hohensolms-Lich, pošly děti: Rambald Alfons (* 10. února 1858 v Lichu), Maria Therese (* 22. prosince 1866), Manfredo Eduard (* 18. ledna 1870, Palais San Salvatore, Wien, Rakousko - † 22. července 1940, Uherčice) a Mathilde Leopoldine (* 28 ledna 1873). Manfréd Eduard se oženil s princeznou Teklou Ysenburg-Büdingen (* 16. říjen 1878 Prinzessin z. Ysenburg u. Büdingen in Büdingen). Od roku 1899 do roku 1911 držel v Meklenbursku u Rostock alodiální velkostatek Teschendorf s dvorem Godow (v letech 1901-1907 propachtovaný dvůr Sanitz).

Na Teschendorfu se také narodili všichni jeho potomci: dcera Giselda 21. září 1902. dcera Anna 7. května 1904, dcera Polyxena 16. října 1905, syn Oktavián 12. října 1906 a syn Rambold 27. července 1908.&lt;ref&gt;Wiener Salonblatt, Sa, 31. Mai 1919, s. 3&lt;/ref&gt; Společné zásnuby hraběnky Giseldy a hraběnky Anny se konaly 23. srpna 1922 v kostele sv. Martina v dolnorakouském [[w:Staatz|Stožci]] (pošta Kautendorf). Giselda se provdala za hraběte Eduarda von Mensdorff-Pouilly, Anna za hraběte a markýze Ferdinanda Piatti,&lt;ref&gt;Wiener Salonblatt, Sa, 21. Oktober 1922, s. 3 a Sa, 2. September 1922, s. 5&lt;/ref&gt; Polyxena se vdávala v Uherčicích za prince Alfréda z Liechtensteinu a Oktavián se oženil s Marií Camillou zu Windisch-Graetz.&lt;ref&gt;[https://www.geni.com/people/Oktavian-F%C3%BCrst-von-Collalto-und-San-Salvatore/4985633046910054651 Rodokmen: Oktavian Bruno Rambald Kuno Rudolf Eilert von Collalto und San Salvatore]&lt;/ref&gt; Ještě před smrtí svého otce nechal Manfréd majetek v Meklenbursku spravovat justičním radou E. Dahlmannem,&lt;ref&gt;Mecklenburg-Schwerinsches Staatshandbuch, Mecklenburg-Schwerin (Germany) Statistisches Landesamt, 1908, s. 393 (Vertreter: Justizrat Dahlmann zu Rostock)&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Regierungsblatt für Mecklenburg-Schwerin: Amtliche Beilage zum Regierungsblatt für Mecklenburg-Schwerin 1899, s. 227: Syndikus E. Dahlmann zu Rostock: &lt;/ref&gt; nakonec vše odprodal a převzal majetek po svém zemřelém otci Oktavianovi Antonínovi, v roce 1925 pak i fideikomis po zemřelém Emanuelu Collalto.&lt;ref&gt;[https://www.gutshaeuser.de/de/content/view/listbytag/59/(tag)/798 Gutshaus Teschendorf bei Rostock]&lt;/ref&gt;

== Reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>1ls2ukkmzwi1js33kj3rs5msmm11yln</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Počítačové sítě/LAB: LAMP - Linux, Apache, MySQL, PHP</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7637</id>
    <revision>
      <id>42439</id>
      <parentid>35289</parentid>
      <timestamp>2020-10-05T21:07:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3802" xml:space="preserve">= Požadavky =
* VirtualBox
* Virtuální PC s instalovaným OS Debian

= Zadání =
Nainstalujte LAMP stack pro hostování dynamických stránek.

== Úkoly ==
* Síťovou kartu virtuálního PC přepnout do módu bridge
* Nastavit IP adresy hostujícího a virtuálního PC
* Otestovat spojení
* V hostujícím PC spustit prohlížeč a zadat IP virtuálního PC
* Nainstalovat Apache
* Obnovit webovou stránku
* Lokalizovat výchozí adresář pro webové stránky
* Upravit index.html, následně jej nahradit index.php
* Obnovit webovou stránku
* Nainstalovat PHP
* Obnovit webovou stránku
* Nainstalovat MySQL
* Připojit se k databázi přes CLI clienta
* Nainstalovat phpMyAdmin
* Připojit se k databázi přes phpMyAdmin

= Řešení =
{{Upozornění|Některé příkazy je třeba provádět pod uživatelem ''root''.}}
{{Poznámka|Některé parametry příkazů nemusí odpovídat zařízením, na kterých se příkazy provádí. Například nastavení IP adresy příkazem &lt;code&gt;dhclient eth0&lt;/code&gt; může skončit chybou, protože na počítači nebude rozhraní &lt;code&gt;eth0&lt;/code&gt;.}}
== Komunikace mezi hostujícím a virtuálním PC ==
* Nastavení bridge módu (Zařízení -&gt; Síť -&gt; Nastavení sítě -&gt; Připojena k: Síťový most)
* Obnovení IP adresy
 dhclient eth0
* Zkontrolovat výchozí bránu
 ip route
* Zkontrolovat připojení k Internetu
 ping google.com
* Nastavení IP adresy na virtuálním PC
 ip addr add 192.168.10.10/24 dev eth0
* Nastavení IP adresy na hostujícím PC
 ip addr add 192.168.10.100/24 dev eth0
* Otestování spojení z hostujícího PC na virtuální
 ping 192.168.10.10

== Webový prohlížeč na hostujícím PC ==
Na hostujícím PC spustit webový prohlížeč a zadat do něj IP adresu virtuálního PC.

== Instalace Apache ==
* Aktualizace repozitářů
 apt-get update
* Aktualizace systému
 apt-get upgrade
* Instalace Apache
 apt-get install apache2
* Ověření stavu služby Apache
 service apache2 status

Po instalaci apache obnovit webovou stránku na hostujícím PC.

== Úprava výchozí stránky ==
V adresáři ''/var/www/html'' upravit soubor ''index.html'' a aktualizovat webovou stránku na hostujícím PC.
 echo &quot;Jsem tu.&quot; &gt; /var/www/html/index.html

V adresáři ''/var/www/html'' smazat soubor ''index.html'', vytvořit soubor ''index.php'', vložit do něj php skript.
 rm /var/www/html/index.html

 cat &lt;&lt; EOF &gt;&gt; /var/www/html/index.php
 &lt;?php
 echo &quot;Jsem tu.&quot;;
 ?&gt;
 EOF

Obnovit webovou stránku na hostujícím PC, zobrazit její zdrojový kód.

== Instalace PHP ==
* Instalace PHP
 apt-get install php5

Obnovit webovou stránku na hostujícím PC, zobrazit její zdrojový kód.

* Nahradit ''index.php'' php skriptem s funkcí ''phpinfo()''
 cat &lt;&lt; EOF &gt; /var/www/html/index.php
 &lt;?php
 phpinfo();
 ?&gt;
 EOF

== Instalace MySQL ==
* Instalace MySQL (zadat heslo uživatele root)
 apt-get install mysql-server mysql-client
* Ověření stavu služby MySQL
 service mysql status

* Připojení k databázi přes CLI klienta
 mysql -u root -p
 show databases;
 exit

== Instalace phpMyAdmin ==
* Instalace phpMyAdmin (nastavit automaticky apache2, nastavit databázi pomocí dbconfig-common, uživatel root + heslo, uživatel phpmyadmin + heslo)
 apt-get install phpmyadmin

Připojení k databázi přes webový prohlížeč na hostujícím PC - zadat adresu ''192.168.10.10/phpmyadmin'', přihlásit se jako root, prohlídnout si databáze.

= Závěr =
Funkčností phpMyAdmin je ukázána funkčnost Apache (načtení webových stránek), PHP (phpMyAdmin je napsané v PHP) a MySQL (zobrazení a práce s databázemi).

Tento LAB neobsahuje konfiguraci ''virtuálních hostů'' v Apache, což je potřeba v produkčním prostředí.

[[Kategorie:Počítačové sítě|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>94jpaa0gy3980pf8y3yfgoev9az2kft</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Počítačové sítě/LAB: NAS - síťové úložiště (NFS, Samba)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7638</id>
    <revision>
      <id>42468</id>
      <parentid>35291</parentid>
      <timestamp>2020-10-13T21:07:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4035" xml:space="preserve">= Požadavky =
* VirtualBox
* Virtuální PC s instalovaným OS Debian (server)
* Virtuální PC s instalovaným OS Debian (client)
* Virtuální PC s instalovaným OS Windows (volitelně)

= Zadání =
Nainstalujte a nastavte balíky pro sdílení souborů a adresářů přes síť.

== Úkoly ==
* Instalace a konfigurace NFS, testování
* Instalace a konfigurace Samby, testování

= Řešení =
== Komunikace mezi virtuálními PC ==
* Nastavení vnitřní sítě na serveru a klientovi, nutné před zapnutím virtuálního počítače (Nastavení -&gt; Síť -&gt; Karta 2 -&gt; Povolit síťovou kartu -&gt; Připojena k: Vnitřní síť)
* Nastavit IP adresu na serveru
 ip addr add 192.168.10.10/24 dev eth1
* Nastavit IP adresu na klientovy, otestovat spojení na server
 ip addr add 192.168.10.100/24 dev eth1

 ping 192.168.10.10

== Příprava adresářové struktury ==
* Vytvořit adresáře ''samba/'' a ''nfs/'' v adresáři ''/mnt/''
 mkdir /mnt/{samba,nfs}

== Instalace a konfigurace NFS - server ==
* Aktualizace repozitářů
 apt-get update
* Instalace NFS serveru
 apt-get install nfs-kernel-server
* Konfigurace sdileneho adresare pres NFS
 echo &quot;/mnt/nfs 192.168.10.0/24(rw,sync)&quot; &gt;&gt; /etc/exports
 service nfs-kernel-server restart
* Konfigurace přístupu k serveru
 echo &quot;rpcbind: 192.168.10.&quot; &gt;&gt; /etc/hosts.allow
 service rpcbind restart
* Vytvoření zkušebního souboru
 echo &quot;Jsem tu.&quot; &gt; /mnt/nfs/hello.txt

== Připojení k NFS z klienta ==
* Připojení adresáře sdíleného přes NFS do lokálního adresáře ''/mnt''
 mount.nfs 192.168.10.10:/mnt/nfs /mnt

* Seznam souborů
 ls -l /mnt

* Výpis souboru
 cat /mnt/hello.txt

* Odpojení sdíleného adresáře
 umount /mnt

== Instalace a konfigurace Samby - server ==
* Instalace Samby
 apt-get install samba

Konfigurace Samby je v souboru ''/etc/samba/smb.conf'', při produkčním nasazení je vhodné podívat se na výchozí konfiguraci a do manuálových stránek (man smb.conf).

* Konfigurace Samby
 cat &lt;&lt; EOF &gt; /etc/samba/smb.conf
 [public]
 path=/mnt/samba
 read only=no
 guest ok=yes
 EOF

* Restart služby
 service smbd restart

* Vytvoření zkušebního souboru
 echo &quot;Jsem tu.&quot; &gt; /mnt/samba/hello.txt

== Instalace a konfigurace Samby - klient ==
* Instalace podpory Samby na klientovi
 apt-get install cifs-utils

* Připojení sdíleného adresáře
 mount.cifs //192.168.10.10/public /mnt -o sec=none

* Seznam souborů
 ls -l /mnt

* Výpis souboru
 cat /mnt/hello.txt

* Odpojení sdíleného adresáře
 umount /mnt

== Připojení k sdílenému adresáři z Windows (volitelně) ==
* Nastavit síťovou kartu do módu vnitřní sítě (Nastavení -&gt; Síť -&gt; Karta 1 -&gt; Připojena k: Vnitřní síť)
* Nastavit IP adresu Windows PC na hodnotu: 192.168.10.110, maska: 255.255.255.0
* V příkazovém řádku ověřit dostupnost serveru
 ping 192.168.10.10
* V průzkumníku Windows zadat \\192.168.10.10\public

== Konfigurace Samby pro neveřejný přístup - server ==
* Vytvoření nového uživatele v systému a nového uživatele Samby
 adduser novacek
 smbpasswd -a novacek

* Vytvoření privátního adresáře uživatele ''novacek''
 mkdir /mnt/samba-novacek
 chown -R novacek:novacek /mnt/samba-novacek
 chmod -R 700 /mnt/samba-novacek

* Vytvoření zkušebního souboru
 echo &quot;Jsem tu.&quot; &gt; /mnt/samba-novacek/hello.txt

* Konfigurace Samby
 cat &lt;&lt; EOF &gt;&gt; /etc/samba/smb.conf
 [novacek]
 path = /mnt/samba-novacek
 read only = no
 valid users = novacek
 EOF

* Restart služby
 service smbd restart

== Připojení privátního sdíleného adresáře - klient ==
* Připojení sdíleného adresáře (přístup odepřen)
 mount.cifs //192.168.10.10/novacek /mnt -o sec=none
 mount.cifs //192.168.10.10/novacek /mnt -o username=root

* Připojení sdíleného adresáře
 mount.cifs //192.168.10.10/novacek /mnt -o username=novacek

* Seznam souborů
 ls -l /mnt

* Výpis souboru
 cat /mnt/hello.txt

* Odpojení sdíleného adresáře
 umount /mnt

[[Kategorie:Počítačové sítě|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>0dpb1dyfqv8x1gn68sxs40bquq5r4mo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Počítačové sítě/LAB: BIND DNS</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7639</id>
    <revision>
      <id>42709</id>
      <parentid>35285</parentid>
      <timestamp>2021-01-04T21:07:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3827" xml:space="preserve">= Požadavky =
* VirtualBox
* Virtuální PC s instalovaným OS Debian (server)
* Virtuální PC s instalovaným OS Debian (klient)

= Zadání =
Nainstalujte, nastavte a otestujte DNS server.

== Úkoly ==
* Nainstalovat daemona DNS serveru (BIND)
* IPv4 konfigurace BIND
* Testování IPv4
* IPv6 konfigurace BIND
* Testování IPv6

= Řešení =
== Komunikace mezi virtuálními PC ==
* Nastavení vnitřní sítě na serveru a klientovi, nutné před zapnutím virtuálního počítače (Nastavení -&gt; Síť -&gt; Karta 2 -&gt; Povolit síťovou kartu -&gt; Připojena k: Vnitřní síť)
* Nastavit IP adresu na serveru
 ip addr add 192.168.10.10/24 dev eth1
 ip addr add 2001:db8:0:10::10/64 dev eth1
* Nastavit IP adresu na klientovy, otestovat spojení na server
 ip addr add 192.168.10.100/24 dev eth1
 ip addr add 2001:db8:0:10::100/64 dev eth1

 ping 192.168.10.10
 ping6 2001:db8:0:10::10

== Instalace a konfigurace DNS - server ==
* Aktualizace repozitářů
 apt-get update
* Instalace BIND
 apt-get install bind9
* Konfigurace zón
 cat &lt;&lt; EOF &gt;&gt; /etc/bind/named.conf.local
 zone &quot;ipv4.example.org&quot; {
   type master;
   file &quot;/etc/bind/zones/db.ipv4.example.org&quot;;
 };
 zone &quot;10.168.192.in-addr.arpa&quot; {
   type master;
   file &quot;/etc/bind/zones/db.10.168.192&quot;;
 };
 zone &quot;ipv6.example.org&quot; {
   type master;
   file &quot;/etc/bind/zones/db.ipv6.example.org&quot;;
 };
 EOF
* Adresář pro zónové subory
 mkdir /etc/bind/zones

=== Zónový soubor pro IPv4 ===
 cp /etc/bind/db.local /etc/bind/zones/db.ipv4.example.org

* Upravit SOA záznam
 @       IN      SOA     ns1.ipv4.example.org. admin.ipv4.example.org. (

* S každou editací souboru upravit parametr ''Serial''
                               3         ; Serial

* Ostatní záznamy smazat

* Přidat záznamy NS (Name Server - jmenných serverů)
 cat &lt;&lt; EOF &gt;&gt; /etc/bind/zones/db.ipv4.example.org
     IN    NS    ns1.ipv4.example.org.

* Přidat záznamy A (překlad jmen na IP adresy)
 cat &lt;&lt; EOF &gt;&gt; /etc/bind/zones/db.ipv4.example.org
 ns1.ipv4.example.org.      IN    A    192.168.10.10
 host1.ipv4.example.org.    IN    A    192.168.10.100

=== Reverzní zónový soubor pro IPv4 ===
 cp /etc/bind/db.127 /etc/bind/zones/db.10.168.192

* Upravit SOA záznam
 @       IN      SOA     ns1.ipv4.example.org. admin.ipv4.example.org. (

* S každou editací souboru upravit parametr ''Serial''
                               3         ; Serial

* Ostatní záznamy smazat

* Přidat záznamy NS (Name Server - jmenných serverů)
 cat &lt;&lt; EOF &gt;&gt; /etc/bind/zones/db.10.168.192
     IN    NS    ns1.ipv4.example.org.

* Přidat záznamy PTR (reverzní DNS)
 cat &lt;&lt; EOF &gt;&gt; /etc/bind/zones/db.10.168.192
 10     IN    PTR    ns1.ipv4.example.org.
 100    IN    PTR    host1.ipv4.example.org.

=== Zónový soubor pro IPv6 ===
 cp /etc/bind/db.local /etc/bind/zones/db.ipv6.example.org

* Upravit SOA záznam
 @       IN      SOA     ns1.ipv6.example.org. admin.ipv6.example.org. (

* S každou editací souboru upravit parametr ''Serial''
                               3         ; Serial

* Ostatní záznamy smazat

* Přidat záznamy NS (Name Server - jmenných serverů)
 cat &lt;&lt; EOF &gt;&gt; /etc/bind/zones/db.ipv6.example.org
     IN    NS    ns1.ipv6.example.org.

* Přidat záznamy A (překlad jmen na IP adresy)
 cat &lt;&lt; EOF &gt;&gt; /etc/bind/zones/db.ipv6.example.org
 ns1.ipv6.example.org.      IN    AAAA    2001:db8:0:10::10
 host1.ipv6.example.org.    IN    AAAA    2001:db8:0:10::100

=== Restart DNS služby ===
 service bind9 restart

== Konfigurace DNS - klient ==
* Konfigurace jmenného serveru
 echo &quot;nameserver 192.168.10.10&quot; &gt; /etc/resolv.conf

== Testování - klient ==
 ping ns1.ipv4.example.org
 ping6 ns1.ipv6.example.org

 nslookup ns1.ipv4.example.org
 nslookup ns1.ipv6.example.org

[[Kategorie:Počítačové sítě|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>3fgi3po74hdniob30ooc3m4cq4og16i</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Čeští prezidenti</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7640</id>
    <revision>
      <id>35841</id>
      <parentid>33734</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:38:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1106" xml:space="preserve">== První republika ==
* [[w:Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáš Garrigue Masaryk]] (ve funkci v letech 1918-1935)
* [[w:Edvard Beneš|Edvard Beneš]] (ve funkci v letech 1935-1938)

== 2. republika a protektorát ==
* [[w:Emil Hácha|Emil Hácha]] (ve funkci v letech 1938-1945)

== 1945-1948 ==
* [[w:Edvard Beneš|Edvard Beneš]] (ve funkci v letech 1945-1948)

== Období komunistické vlády ==
* [[w:Klement Gottwald|Klement Gottwald]] (ve funkci v letech 1948-1953)
* [[w:Antonín Zápotocký|Antonín Zápotocký]] (ve funkci v letech 1953-1957)
* [[w:Antonín Novotný|Antonín Novotný]] (ve funkci v letech 1957-1968)
* [[w:Ludvík Svoboda|Ludvík Svoboda]] (ve funkci v letech 1968-1975)
* [[w:Gustáv Husák|Gustáv Husák]] (ve funkci v letech 1975-1989)

== Od roku 1989 do rozpadu Československa ==
* [[w:Václav Havel|Václav Havel]] (ve funkci v letech 1989-1992)

== Česká republika ==
* [[w:Václav Havel|Václav Havel]] (ve funkci v letech 1993-2003)
* [[w:Václav Klaus|Václav Klaus]] (ve funkci v letech 2003-2013)
* [[w:Miloš Zeman|Miloš Zeman]] (ve funkci v letech 2013-doposud)</text>
      <sha1>gpscymx6eotgfsw0rr9cmyb6oywgyvt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Počítačové sítě/LAB: Směrování vzdálených sítí (IPv4)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7643</id>
    <revision>
      <id>42511</id>
      <parentid>35294</parentid>
      <timestamp>2020-10-24T21:07:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2493" xml:space="preserve">= Požadavky =
* 16x PC, OS Debian
* 8x cisco router
* 9x switch

= Zadání =
Úkolem LABu je zprovoznit komunikaci mezi vzdálenými sítěmi přes protokol IPv4.

== Schéma ==
=== WAN topologie ===
[[Soubor:Schema_LAB_smerovani-vzdalenych-siti_WAN.png|náhled|žádné|WAN topologie pro směrování vzdálených sítí]]
=== LAN topologie ===
[[Soubor:Schema_LAB_smerovani-vzdalenych-siti_LAN.png|náhled|žádné|LAN topologie pro směrování vzdálených sítí]]

== Úkoly ==
* Nakreslit schéma lokální sítě
** Přiřadit IP adresy zařízením v lokální síti, poznamenat do schématu
** Do schématu poznamenat rozhraní zařízení
* Fyzicky propojit LAN
* Fyzicky propojit WAN
* Nastavit IP adresy v LAN dle schématu
** Otestovat komunikaci v LAN
* Nastavit IP adresy ve WAN dle schématu
** Otestovat komunikaci ve WAN
* Na počítači nastavit výchozí bránu
* Vždy pro dvojici sítí
** Staticky přidat záznam do směrovací tabulky směrovače pro vzdálenou síť
** Otestovat komunikaci mezi vzdálenými sítěmi

= Řešení =
== Schéma ==
* Obkreslit LAN topologii
* Doplnit vlastní IP adresy
[[Soubor:Schema_LAB_smerovani-vzdalenych-siti_LAN_reseni.png|náhled|žádné|Řešení LAN topologie pro směrování vzdálených sítí]]

== Fyzické propojení ==
* Pomocí kabelů propojit zařízení

== Nastavení ==
=== IP adresy v LAN ===
 PC1:
 sudo ip addr add 192.168.9.1/24 dev eth0
 
 PC2:
 sudo ip addr add 192.168.9.2/24 dev eth0
 
 Router:
 interface Gi0/0
  ip addr 192.168.9.254 255.255.255.0
  no sh

 PC1:
 ping 192.168.9.2
 ping 192.168.9.254

{{Upozornění|Příkazem ping se testuje vždy při sestavení spojení mezi 2 zařízeními! Lépe odladit problém ihned - složitost topologie narůstá.}}

=== IP adresy ve WAN ===
 Router:
 interface Gi0/1
  ip addr 10.0.0.9 255.255.255.0
  no sh

 Router:
 ping 10.0.0.10

=== Výchozí brána pro PC ===
 PC1:
 sudo ip route add default via 192.168.9.254 dev eth0
 
 PC2:
 sudo ip route add default via 192.168.9.254 dev eth0

=== Statický záznam do směrovací tabulky ===
 Router:
 ip route 192.168.10.0 255.255.255.0 10.0.0.10

{{Poznámka|Do směrovací tabulky se přidává chybějící záznam.}}

 Router:
 show ip route
 
 PC1:
 ping 192.168.10.1
 ping 192.168.10.254

{{Upozornění|Pro úspěšný test komunikace se vzdálenou sítí 10 je třeba mít zařízení sítě 10 nakonfigurované analogicky.}}

[[Kategorie:Počítačové sítě|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>acux964w4zvugeh8n1waga5tco2a4l3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Systém savců/Vejcorodí</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7645</id>
    <redirect title="Savci/Systém savců/Vejcorodí" />
    <revision>
      <id>31083</id>
      <timestamp>2016-03-20T04:39:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Systém savců/Vejcorodí]] na [[Savci/Systém savců/Vejcorodí]]: zařazení do struktury</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="48" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Savci/Systém savců/Vejcorodí]]</text>
      <sha1>kugj65pgqi9sm5kqskgb8mp9tz2qioc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Počítačové sítě/LAB: Směrování vzdálených sítí (IPv6)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7649</id>
    <revision>
      <id>42521</id>
      <parentid>35295</parentid>
      <timestamp>2020-10-31T22:07:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2636" xml:space="preserve">= Požadavky =
* 16x PC, OS Debian
* 8x cisco router
* 9x switch

= Zadání =
Úkolem LABu je zprovoznit komunikaci mezi vzdálenými sítěmi přes protokol IPv6.

== Schéma ==
=== WAN topologie ===
[[Soubor:Schema_LAB_smerovani-vzdalenych-siti-IPv6_WAN.png|náhled|žádné|WAN topologie pro směrování vzdálených sítí]]
=== LAN topologie ===
[[Soubor:Schema_LAB_smerovani-vzdalenych-siti-IPv6_LAN.png|náhled|žádné|LAN topologie pro směrování vzdálených sítí]]

== Úkoly ==
* Nakreslit schéma lokální sítě
** Přiřadit IP adresy zařízením v lokální síti, poznamenat do schématu
** Do schématu poznamenat rozhraní zařízení
* Fyzicky propojit LAN
* Fyzicky propojit WAN
* Nastavit IP adresy v LAN dle schématu
** Otestovat komunikaci v LAN
* Nastavit IP adresy ve WAN dle schématu
** Otestovat komunikaci ve WAN
* Na počítači nastavit výchozí bránu
* Vždy pro dvojici sítí
** Staticky přidat záznam do směrovací tabulky směrovače pro vzdálenou síť
** Otestovat komunikaci mezi vzdálenými sítěmi

= Řešení =
== Schéma ==
* Obkreslit LAN topologii
* Doplnit vlastní IP adresy
[[Soubor:Schema_LAB_smerovani-vzdalenych-siti-IPv6_LAN_reseni.png|náhled|žádné|Řešení LAN topologie pro směrování vzdálených sítí]]

== Fyzické propojení ==
* Pomocí kabelů propojit zařízení

== Nastavení ==
=== IP adresy v LAN ===
 Router:
 enable ipv6 unicast-routing
 interface gi0/0
  ipv6 addr 2001:db8:0:9::1/64
  no sh

{{Poznámka|IP adresy počítačů není třeba konfigurovat, počítač si ji vytvoří díky bezstavové autokonfiguraci a ''oznámení směrovače'', které posílá výchozí brána.}}

 PC1:
 ping6 2001:db8:0:9::1

{{Upozornění|Příkazem ping se testuje vždy při sestavení spojení mezi 2 zařízeními! Lépe odladit problém ihned - složitost topologie narůstá.}}

=== IP adresy ve WAN ===
 Router:
 interface gi0/1
  ipv6 addr fd61:172a:458c::9/64

 Router:
 ping ipv6 fd61:172a:458c::10

=== Výchozí brána pro PC ===
Výchozí brána je nakonfigurována automaticky pomocí ''oznámení směrovače''.

=== Statický záznam do směrovací tabulky ===
 Router:
 ipv6 route 2001:db8:0:10::/64 fd61:172a:458c::10

{{Poznámka|Do směrovací tabulky se přidává chybějící záznam.}}

 Router:
 show ipv6 route
 
 PC1:
 ping 2001:db8:0:10::1
 ping 2001:db8:0:10:druha-polovina-ip-adresy-odvozena-z-mac-pomoci-eui-64

{{Upozornění|Pro úspěšný test komunikace se vzdálenou sítí 10 je třeba mít zařízení sítě 10 nakonfigurované analogicky.}}

[[Kategorie:Počítačové sítě|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>am2z1gp0fiplr5ee7n2w0rvcxrxr5gs</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Počítačové sítě/Transport dat</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7650</id>
    <revision>
      <id>44158</id>
      <parentid>42401</parentid>
      <timestamp>2021-06-01T15:09:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>88.101.130.55</ip>
      </contributor>
      <comment>/* UDP */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7534" xml:space="preserve">'''Transportní vrstva''' TCP/IP modelu odpovídá ''Transportní vrstvě'' ISO/OSI modelu. Účelem této vrstvy je '''identifikace''' komunikujících aplikací na koncových zařízeních, vytváření a správa virtuálních '''spojení''' mezi těmito aplikacemi a '''segmentace''' dat předaných z vyšší vrstvy.

= Identifikace aplikace =
O komunikaci koncových zařízení v Internetu se stará IP - je-li nastaven správně, koncové zařízení je v Internetu dostupné. Koncové zařízení, ať už server, notebook či smartphone, komunikuje přes Internet různými způsoby - prohlížení webových stránek, email, videokonference, chat nebo internetové telefonování, k čemuž využívá různých aplikací (programů) - webový prohlížeč, emailový klient, aplikaci pro VoIP&lt;ref&gt;VoIP = Voice over Internet Protocol, tj. telefonování přes Internet&lt;/ref&gt;. Tyto způsoby komunikace je třeba odlišit a potřebná data doručit vždy nejen správnému koncovému zařízení (o to se stará IP), ale také správné aplikaci.

K odlišení aplikací používá Transportní vrstva 16 bit dlouhý identifikátor nazývaný '''port'''&lt;ref&gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Port_%28computer_networking%29&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_TCP_and_UDP_port_numbers&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_%C4%8D%C3%ADsel_port%C5%AF_TCP_a_UDP&lt;/ref&gt;.

== Dobře známé porty ==
Anglicky ''well-known'', rozsah 0 - 1023, slouží k identifikaci dobře známých síťových aplikací (služeb). Například webové stránky jsou zpravidla dostupné na portu 80 (www), emaily se posílají přes port 25 (smtp)&lt;ref&gt;Zabezpečeně port 465, 587.&lt;/ref&gt; a stahují se přes porty 110 (pop3) nebo 143 (imap)&lt;ref&gt;Zabezpečeně porty 995 nebo 993.&lt;/ref&gt;. Přenos souborů funguje přes porty 20 a 21 (ftp).

== Registrované porty ==
Anglicky ''registered'', rozsah 1024 - 49151. Tyto porty jsou přiřazené odborem [https://en.wikipedia.org/wiki/Internet_Assigned_Numbers_Authority IANA] neziskové organizace [https://en.wikipedia.org/wiki/ICANN ICANN]. Slouží k méně častým aplikacím, jako chat na portu 5222 (xmpp)&lt;ref&gt;Další druhy chatu (tj. chat přes jiné protokoly) používají další porty, např. IRC porty 6665–6669, ICQ a AOL port 5190.&lt;/ref&gt;, iniciace internetového hovoru přes port 5060
([https://cs.wikipedia.org/wiki/Session_Initiation_Protocol sip])&lt;ref&gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Session_Initiation_Protocol&lt;/ref&gt; nebo virtuální privátní síť (VPN) přes port 1194 ([https://cs.wikipedia.org/wiki/OpenVPN OpenVPN]). Tyto aplikace nejsou tak časté jako aplikace sídlící na portech 0-1024, pokud je však ''registrovaný port'' otevřený, předpokládá se na něm aplikace ze seznamu IANA.

== Dynamické porty ==
Anglicky ''dynamic'', rozsah 49152 - 65535. Dynamické porty jsou přiřazovány automaticky aplikaci, která je v danou chvíli potřebuje. Třeba když se klient připojuje k webovému serveru. Zadá adresu do prohlížeče a prohlížeč sestaví spojení na cílovou IP adresu serveru a cílový port (pro webové služby nejčastěji 80). Zdrojová IP adresa je IP adresa klienta, zdrojový port je pak přidělen automaticky z dynamického rozsahu.

= Socket =
Na transportní vrstvě se udržují virtuální spojení, kterým se říká '''socket'''. Socket lze definovat jako pětici údajů ''Zdrojová IP adresa'', ''Cílová IP adresa'', ''Zdrojový port'', ''Cílový port'', ''Protokol''.

Správa socketu je většinou řešena přes knihovny operačního systému. Pro programátora programujícího síťovou aplikaci to znamená, že na dvou strojích otevře socket se specifikovanými parametry a ten pak používá jako virtuální spojení stylem &quot;co do socketu na jedné straně nacpu, to na druhé straně vypadne&quot;.

= Segmentace =
Při přenosu souboru hraje roli jeho velikost. Pro nejznámější protokoly - IP pojme maximálně 64kB, Ethernet maximálně 1500B. '''Segmentace''' na Transportní vrstvě znamená, že přenášený soubor je rozdělen na části, které odpovídají maximální velikosti (MTU&lt;ref&gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Maximum_transmission_unit&lt;/ref&gt;), kterou je možno přenést přes protokoly použité při komunikaci. Je nutné zmínit, že pro komunikaci v Internetu je třeba IP a jeho MTU, nicméně jsou potřeba i protokoly nižších vrstev - v lokální síti Ethernet nebo Wifi, v mobilní síti GPRS, HSPA nebo LTE a jejich MTU. Je vhodné použít nejmenší MTU z celé komunikační cesty.

V případě, že je použita například MTU zdrojového rozhraní a na komunikační cestě se vyskytne médium s nižším MTU, je třeba provést '''fragmentaci'''. Tento proces rozdělí přenášená data tak, aby odpovídala MTU přenosového média. Fragmentaci je vhodné se vyhnout (například v IPv6 se před odesláním dat provede průzkum komunikační cesty a nalezne se nejnižší MTU, které se použije), protože případná fragmentace vytěžuje zařízení, které ji musí provádět. Navíc je nutné již &quot;hotový&quot; packet rozložit, jednotlivé části znovu identifikovat a na cílovém zařízení nejprve tyto části sestavit, čímž narůstá složitost.

= UDP =
Anglicky ''User Datagram Protocol''&lt;ref&gt;https://en.wikipedia.org/wiki/User_Datagram_Protocol&lt;/ref&gt;, je protokol Transportní vrstvy.

UDP je '''nespolehlivý''' - data, která odešle, nemusí dorazit do cíle, protože UDP žádným způsobem neověřuje doručení dat cílové aplikaci. Neověřuje také pořadí doručení datagramů, které mohou dorazit jinak, než byly odeslány. Protože je UDP nespolehlivý, jeho hlavička je menší (obsahuje méně informací) a jeho provoz je méně náročný (je třeba méně kontrolního provozu - dat, která jsou potřeba pro správu spojení).

Z výše uvedených vlastností vyplývá, že UDP se hodí pro ''časově náročné aplikace'', u kterých nezáleží na tom, zda všechna data dorazí do cíle, ale je důležité zpoždění přenosu těchto dat. Příkladem je komunikace v reálném čase - VoIP, videokonference, internetové rádio, internetová televize a streamování videa. Například pro videokonferenci může být přenos obrazu 30fps - 30 snímků za sekundu. V případě výpadku dvou nebo tří snímků problém nebude ani poznat, ale pokud hovor bude mít 3 sekundy zpoždění, bude to nepříjemné.

= TCP =
Anglicky ''Transmission Control Protocol''&lt;ref&gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Transmission_Control_Protocol&lt;/ref&gt; je protokol Transportní vrstvy.

TCP je '''spolehlivý''' - před přenosem dat sestaví spojení, jednotlivé segmenty dat opatří sekvenčním číslem a odešle. Při přijímání seřadí jednotlivé segmenty podle sekvenčního čísla a po přijetí předem definovaného počtu segmentů přijetí potvrzuje odesílateli. Hlavička TCP je větší a nároky na provoz jsou vyšší, zato je jisté, že poslaná data dorazí do cíle a to ve správném pořadí.

Z výše uvedených vlastností vyplývá, že TCP se hodí pro ''aplikace vyžadující spolehlivost'', kde příliš nezáleží na zpoždění přenosu dat. Příkladem je komunikace přes email, prohlížení webových stránek nebo přenos souborů. Nebude ani poznat, když email dorazí o několik sekund později, naopak ale bude velmi nepříjemné, pokud se z emailu ztratí odstavec.

= Reference =
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Počítačové sítě|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>7767odcf3u7rjzycqmd8vbw29ajh4cf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Propojení mikrokontroléru ATmega s počítačem</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7651</id>
    <revision>
      <id>39060</id>
      <parentid>39045</parentid>
      <timestamp>2019-02-21T00:17:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>vhodnější zobrazení obrázku</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6791" xml:space="preserve">Zadáním mého projektu bylo vytvořit zařízení založené na mikrokontroléru ATmega16, které bude komunikovat s počítačem (USART - sériový port) a bude vykreslovat různé funkce na LCD displej.
'''Okomentovaný zdrojový kód pro naprogramování zařízení komunikujícího s PC''' [http://ulozto.cz/x8vhrKQo/main-c '''Program pro ATmega16''']
[http://ulozto.cz/x1CVzaBz/tkinter-data2-py '''Grafická aplikace''']
== Schéma zapojení ==
[[Soubor:schemaOBRdone.png|náhled|Schéma zapojení zařízení propojeného s počítačem]]
Využité součástky:
* DIS1, HD44780 20 x 4 – LCD displej 20 x 4
* IC3, MEGA16-P – ATmega16
* x1 - (1 – 6) – usbasp programátor
* x2 – (1 – 4) – UART převodník
* SP1 – „piezo bzučák“
* LED1 – LED dioda
* R1 – 100 Ω rezistor
* R2 – 10 KΩ rezistor
* R3 – 10 KΩ potenciometr
* C1, C4 – 100 nF kondenzátor
* C2, C3 – 22 pF kondenzátor
* Q1 – 16 MHz krystal
* SW1 - spínač

== Ovládání sériového portu PC ==
K práci se sériovým portem PC v asynchronním režimu slouží knihovna Pyserial, která je podporována především programovacím jazykem Python.
Dokumentaci knihovny Pyserial včetně návodu na instalaci naleznete [https://pythonhosted.org/pyserial/ '''ZDE''']

=== Ovládání sériového portu pomocí knihovny Pyserial ===
import serial 		#importuje knihovnu Pyserial

ser = serial.Serial(port='COM3', baudrate=9600, timeout=1, bytesize=8,
 parity='N', stopbits=1, xonxoff=0, rtscts=0)	
* otevře sériový port s danými parametry ('COM ...' pro windows, '/dev/tty ...' pro Linux)

print(ser.name)
* vypíše jméno portu

ser.write(&quot;Hello&quot;)
* odešle řetězec &quot;Hello&quot;
ser.read(100)
* přečtě až 100 byte z bufferu přijímače
ser.close()
* zavře sériový port &quot;ser&quot;

=== Grafická aplikace v Pythonu ===
K vytváření grafických oken v programovacím jazyku Python slouží knihovna Tkinter. Knihovna je implementována v jádru Pythonu, takže ji není potřeba nijak instalovat. Dokumentaci knihovny Tkinter naleznete [http://tkinter.programujte.com/ '''ZDE''']
[[Soubor:Tkinter.png|Grafická aplikace v Tkinteru Python]]

== Ovládání sériové komunikace mezi PC a jednotkou USART mikrokontroléru ATmega16 ==
K samotnému propojení mikrokontroléru ATmega16 s počítačem potřebujeme vhodný UART převodník, protože většina novodobých počítačů již sériový port postrádá. Já využil [https://www.fabtolab.com/cp2104-USB-TTL ''' UART TLL CP2104''']. Tento převodník vám z USB portu vytvoří sériový port COM (ve windows), který snadno naleznete ve Správci zařízení.

=== Zpracování přijatých dat mikrokontrolérem ===
Po odeslání znaku z počítačem pomocí sériového portu jsou data doručena jednotce USART mikrokontroléru, která je načte do datového bufferu registru UDR, odkud tyto data mohou být přečteny. Registr UDR může v jednu chvíli držet pouze jeden datový byte a tento byte se nezmění do té doby, než bude z registru UDR přečten. Po tom co je datový byte z registru UDR přečten se do registru UDR načte další datový byte uchovávaný v druhé úrovni bufferu.

Kompletní příjem bytu může vyvolat přerušení, takže při každém přerušení signalizujícím kompletní příjem bytu budeme číst data z registru UDR, čímž dosáhneme toho, že po každém odeslání znaku z pc bude tento znak (spíše jeho ascii podoba) načtena do proměnné se kterou můžeme dále pracovat.
== LCD displej ==
Ve své práci jsem využil [http://www.dx.com/p/3-1-2004a-20x4-character-lcd-module-display-168593#.VuAeAvnhDIU ''' LCD 20 x 4 s řadičem SPLC780'''].
=== Ovládání LCD displeje ===
K ovládání LCD displeje slouží knihovna „lcd.h“ vytvořená pro LCD displeje založené na řadiči HD44780. Tato knihovna je „open source“ a jejím autorem je Peter Fleury. Odkaz na dokumentaci knihovny a její stažení [http://homepage.hispeed.ch/peterfleury/avr-software.html#libs ''' ZDE'''].

int main(void)

{

		lcd_init(LCD_DISP_ON);	//aktivace displeje

		lcd_clrscr();			//vyčistí displej

		lcd_gotoxy(x, y);		//nastaví kurzor na souřadnice x, y

		lcd_puts(&quot;Hello World&quot;);	//zapíše na displej konstantní řetězec


		return 0;

}

== Funkce hodin a běžícího textu na LCD displeji ==
K vytvoření funkce hodin a běžícího textu potřebujeme vyvolat přerušení každou 1 s (pro hodiny) a například každých 0.5 s (pro běžící text). Právě k práci s časem nám slouží časovač. Abychom pochopili jak tyto funkce vytvořit, tak si první popíšeme časovač a přerušení.

=== Časovač v normálním režimu ===
Časovač slouží, jak je z názvu patrné, k práci s časem, časovými intervaly. Jeho využití si můžeme představit třeba na funkci hodin. Kdybychom pracovali s prodlevou „_delay_ms(1000)“ a po každém intervalu bychom provedly přičtení a přepočítání času, tak by mikrokontrolér celou sekundu nedělal nic jiného, než že by počítal prodlevu a nebylo by tedy možné provádět jakékoli další operace. K vyhnutí se těmto problémům nám slouží právě zmíněný časovač. Mikrokontrolér ATmega16 je vybaven dvěma 8 – bitovými a jedním 16 – bitovým časovačem. Funkce časovače v normálním režimu je poměrně jednoduchá. Časovač do svého registru přičte 1 při každém strojovém cyklu mikrokontroléru a po dosažení maximální hodnoty registru tento registr vynuluje. Přetečení je jedna z možností, která umožňuje časovači vyvolat přerušení. Časovače mikrokontroléru ATmega16 jsou vybaveny 10 bitovým děličem hodinového taktu, který nám umožňuje snížit frekvenci přičítání do registru, čímž dosáhneme toho, že naplnění registru bude trvat déle.

=== Přerušení ===
Přerušení nám u mikrokontrolérů umožňuje měnit běh hlavního programu a při námi určených podmínkách hlavní program přerušit a provést požadovaný kód. Funkci přerušení si můžeme představit například na nějakém elektronickém zařízení, jako je například MP3/MP4 přehrávač. Přehrávač má tlačítka zastavit, zeslabit, zesílit a další. Kdybychom využili klasické metody ošetření stisknuté klávesy, při níž se stále dokola v hlavním programu zjišťuje, jestli je tlačítko stisknuté, tak bychom zpožďovali námi přehrávanou hudbu, což je uživatelsky nepřípustné. Právě k zabránění tomuto zpoždění se využívají přerušení. Přerušení mohou být externí, nebo je mohou vyvolat samotné periferie mikrokontroléru.

Vektory přerušení naleznete [http://www.tajned.cz/2013/11/vektory-preruseni-pro-mikrokontrolery-atmega-v-programovacim-jazyce-c/ ''' ZDE''']</text>
      <sha1>be172u837bac8c1pxnne0ypbxo0nb7c</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Gebratene Forelle mit Mandeln</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7652</id>
    <redirect title="Wikikuchařka/Pstruh na másle s mandlemi" />
    <revision>
      <id>31138</id>
      <timestamp>2016-04-05T11:24:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Wikikuchařka/Gebratene Forelle mit Mandeln]] na [[Wikikuchařka/Pstruh na másle s mandlemi]]: česky</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="58" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Wikikuchařka/Pstruh na másle s mandlemi]]</text>
      <sha1>2pl3duh6oh06kafhj4yru8nsyn8mki5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Neun-Kräuter-Suppe</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7653</id>
    <redirect title="Wikikuchařka/Polévka z devíti bylin" />
    <revision>
      <id>31146</id>
      <timestamp>2016-04-06T18:06:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Wikikuchařka/Neun-Kräuter-Suppe]] na [[Wikikuchařka/Polévka z devíti bylin]]: česky</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="55" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Wikikuchařka/Polévka z devíti bylin]]</text>
      <sha1>f1l1l65ouf0ywn3v00ldhb3bdjniqah</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Petersilienkartoffeln</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7654</id>
    <redirect title="Wikikuchařka/Petrželkové brambory" />
    <revision>
      <id>31152</id>
      <timestamp>2016-04-07T09:00:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Wikikuchařka/Petersilienkartoffeln]] na [[Wikikuchařka/Petrželkové brambory]]: česky</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="53" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Wikikuchařka/Petrželkové brambory]]</text>
      <sha1>e5n8mstoo0ccblbyk7acjeg7u21dz92</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Paprika-makrelen</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7655</id>
    <redirect title="Wikikuchařka/Makrely na paprice" />
    <revision>
      <id>31161</id>
      <timestamp>2016-04-08T07:27:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Wikikuchařka/Paprika-makrelen]] na [[Wikikuchařka/Makrely na paprice]]: česky</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="49" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Wikikuchařka/Makrely na paprice]]</text>
      <sha1>59jjmhy27s00bwkgoyxyo8u96scgyd0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Forelle Müllerin</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7656</id>
    <redirect title="Wikikuchařka/Pstruh po mlynářsku" />
    <revision>
      <id>31164</id>
      <timestamp>2016-04-09T11:00:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Wikikuchařka/Forelle Müllerin]] na [[Wikikuchařka/Pstruh po mlynářsku]]: česky</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="52" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Wikikuchařka/Pstruh po mlynářsku]]</text>
      <sha1>d9e6ke8338j0ravvq3py3lpaj3lywnd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Kaiser Schnitzel</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7657</id>
    <redirect title="Wikikuchařka/Císařský telecí řízek" />
    <revision>
      <id>31170</id>
      <timestamp>2016-04-10T06:02:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Wikikuchařka/Kaiser Schnitzel]] na [[Wikikuchařka/Císařský telecí řízek]]: česky</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="58" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Wikikuchařka/Císařský telecí řízek]]</text>
      <sha1>9zkcys2ua359nnkidcftep8bygxfjsw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Häuptelsalat</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7658</id>
    <redirect title="Wikikuchařka/Hlávkový salát se zálivkou" />
    <revision>
      <id>31184</id>
      <timestamp>2016-04-11T01:34:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Wikikuchařka/Häuptelsalat]] na [[Wikikuchařka/Hlávkový salát se zálivkou]]: česky</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="61" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Wikikuchařka/Hlávkový salát se zálivkou]]</text>
      <sha1>0ep09lqh0g047rfnkfymeqqyyxiv7n7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Počítačové sítě/Síťová aplikace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7659</id>
    <revision>
      <id>42393</id>
      <parentid>35304</parentid>
      <timestamp>2020-09-23T21:08:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4067" xml:space="preserve">Aplikace je software, který řeší určitý problém&lt;ref&gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Aplika%C4%8Dn%C3%AD_software&lt;/ref&gt;. Součástí problému, který řeší '''síťová aplikace''', je komunikace přes síť. '''Síťová aplikace''' spadá do '''Aplikační vrstvy''' TCP/IP modelu, která obsahuje ''Relační'', ''Prezentační'' a ''Aplikační'' vrstvy ISO/OSI modelu.

'''Aplikační vrstva''' odpovídá za interakci s uživatelem, prezentaci dat a komunikaci dat s nižší vrstvou.

= Protokoly aplikační vrstvy =
* '''HTTP''' - Hypertext Transfer Protocol slouží pro přenos webových stránek.
* '''SMTP''' - Simple Mail Transfer Protocol slouží pro posílání emailů.
* '''IMAP''' - Internet Message Access Protocol slouží pro stahování emailů.
* '''POP3''' - Post Office Protocol slouží pro stahování emailů.
* '''SSH''' - Secure Shell slouží pro bezpečné vzdálené připojení.
* '''DNS''' - Domain Name System slouží pro překlad jmen serverů na IP adresy.
* '''FTP''' - File Transfer Protocol slouží pro přenos souborů.
* '''IRC''' - Internet Relay Chat slouží pro textovou komunikaci v reálném čase.
* '''SIP''' - Session Initiation Protocol slouží pro navazování multimediální komunikace.
* '''RIP''' - Routing Information Protocol slouží pro výměnu informací obsažených ve směrovacích tabulkách.

= Webové stránky =
Příkladem síťové aplikace je prohlížeč webových stránek. Webové stránky jsou soubory s příponou ''.html'', ve kterých jsou uložena data zapsaná jazykem HTML&lt;ref&gt;HyperText Markup Language - https://en.wikipedia.org/wiki/HTML&lt;/ref&gt;. Tyto soubory jsou uloženy na serveru, na kterém (většinou na portu 80&lt;ref&gt;Dobře známý port pro HTTP služby - https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_TCP_and_UDP_port_numbers&lt;/ref&gt;) běží HTTP&lt;ref&gt;Hypertext Transfer Protocol - https://en.wikipedia.org/wiki/Hypertext_Transfer_Protocol&lt;/ref&gt; daemon - program, který má za úkol odpovídat na HTTP dotazy odesláním požadovaného ''.html'' souboru. HTTP dotazy posílá prohlížeč webových stránek na základě informací, které mu předá uživatel (například kliknutím na odkaz). Komunikace mezi webovým prohlížečem na klientovi a HTTP daemonem na serveru probíhá přes HTTP.

= Email =
Na emailové komunikaci se podílí několik síťových aplikací&lt;ref&gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Email_agent_%28infrastructure%29&lt;/ref&gt;, ze kterých lze z hlediska Aplikační vrstvy zdůraznit MUA&lt;ref&gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Email_client&lt;/ref&gt;, MTA&lt;ref&gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Message_transfer_agent&lt;/ref&gt; a MDA&lt;ref&gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Mail_delivery_agent&lt;/ref&gt;.

[[Soubor:E-mail.svg|náhled|E-mail]]

'''MUA''', anglicky ''Mail user agent'' je emailový klient tak, jak jej znají uživatelé elektronické pošty. V současné době se k emailu z počítače přistupuje často přes webové stránky, nicméně například emailovou aplikaci v mobilním telefonu lze označit jako MUA.

'''MTA''', anglicky ''Mail transfer agent'' se stará o odesílání emailů, je to základní prvek emailové infrastruktury. Emaily se odesílají přes protokol SMTP&lt;ref&gt;Simple Mail Transfer Protocol - https://en.wikipedia.org/wiki/Simple_Mail_Transfer_Protocol&lt;/ref&gt;

'''MDA''', anglicky ''Mail delivery agent'' doručuje emaily klientovi (MUA) - jedná se o poslední &quot;skok&quot; na cestě emailu. Klient (MUA) stahuje emaily pomocí protokolu IMAP&lt;ref&gt;Internet Message Access Protocol - https://en.wikipedia.org/wiki/Internet_Message_Access_Protocol&lt;/ref&gt; nebo POP3&lt;ref&gt;Post Office Protocol - https://en.wikipedia.org/wiki/Post_Office_Protocol&lt;/ref&gt;.

= Zabezpečené vzdálené připojení =

= Překlad doménových jmen =

= Přenos souborů =

= Chat =

= Telefonování =

= Informace o směrování =

= Související LABy =
* [[Počítačové sítě/LAB: Hypertext Transfer Protocol]]
* [[Počítačové sítě/LAB: Post Office Protocol]]

= Reference =
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Počítačové sítě|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>1q3e7rq7u1rkmodujldfc1n94wb5p50</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Kangaroo steak with tomato-olive sauce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7660</id>
    <redirect title="Wikikuchařka/Klokaní steak s rajčatovo-olivovou omáčkou" />
    <revision>
      <id>31192</id>
      <timestamp>2016-04-12T12:14:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Wikikuchařka/Kangaroo steak with tomato-olive sauce]] na [[Wikikuchařka/Klokaní steak s rajčatovo-olivovou omáčkou]]: česky</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="77" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Wikikuchařka/Klokaní steak s rajčatovo-olivovou omáčkou]]</text>
      <sha1>9tfe879wv76z6g855b63tpd0uc9yzsl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Braiseret rødkål</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7662</id>
    <redirect title="Wikikuchařka/Dušené červené zelí" />
    <revision>
      <id>31216</id>
      <timestamp>2016-04-14T21:23:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Wikikuchařka/Braiseret rødkål]] na [[Wikikuchařka/Dušené červené zelí]]: česky</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="55" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Wikikuchařka/Dušené červené zelí]]</text>
      <sha1>1t9hz3f2o47gdpl5czzpgak6ti5afcu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Tarte aux pommes bretonne</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7663</id>
    <redirect title="Wikikuchařka/Bretaňský jablečný koláč" />
    <revision>
      <id>31222</id>
      <timestamp>2016-04-15T11:26:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Wikikuchařka/Tarte aux pommes bretonne]] na [[Wikikuchařka/Bretaňský jablečný koláč]]: česky</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="61" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Wikikuchařka/Bretaňský jablečný koláč]]</text>
      <sha1>5llaxqnrclxqdzgq25o4igjcs1xakja</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Počítačové sítě/LAB: komunikace ve VLAN</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7664</id>
    <revision>
      <id>42623</id>
      <parentid>35301</parentid>
      <timestamp>2020-12-06T22:07:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3098" xml:space="preserve">= Požadavky =
* 4x PC, OS Debian
* 4x cisco switch

= Zadání =
Nastavte počítače tak, aby byly ve stejné síti a otestujte komunikaci. Potom nastavte přepínače tak, aby spolu mohly komunikovat PC1 s PC4 (počítače vlevo) a PC2 s PC3 (počítače vpravo), ale aby nemohly komunikovat počítače vlevo (PC1, PC4) s počítači vpravo (PC2, PC3).

== Schéma ==
[[Soubor:Schema_LAB_komunikace-ve-vlan_zadani.png|náhled|žádné|Topologie pro komunikaci ve vlan]]

== Úkoly ==
# Nakreslit schéma sítě
## Přiřadit IP adresy počítačům, poznamenat do schématu
## Do schématu poznamenat rozhraní zařízení
# Fyzicky propojit zařízení
# Nastavit IP adresy na počítačích
## Otestovat komunikaci mezi počítači
# Nastavit VLAN na přepínačích
# Nastavit trunkové porty
# Nastavit access porty
# Otestovat komunikaci mezi počítači
## Otestovat funkční komunikaci mezi počítači vlevo
## Otestovat funkční komunikaci mezi počítači vpravo
## Otestovat nefunkční komunikaci z počítačů vlevo na počítače vpravo (a obráceně)

= Řešení =
== Schéma ==
* Obkreslit schéma ze zadání
* Doplnit IP adresy
* Doplnit čísla portů
* Doplnit typ portu (access, trunk)

[[Soubor:Schema_LAB_komunikace-ve-vlan_reseni.png|náhled|žádné|Řešení topologie pro komunikaci ve vlan]]

== Fyzické propojení ==
* Pomocí kabelů propojit zařízení

== Nastavení ==
{{Poznámka|Nastavení je uvedeno pro PC1 a S1. PC2, PC3 a PC4, respektive S2, S3 a S4 se konfigurují a testují analogicky.}}

=== Nastavit IP adresy na počítačích ===
 PC1:
 ip addr add 192.168.0.1/24 dev eth0

 PC1:
 ping 192.168.0.2
 ping 192.168.0.3
 ping 192.168.0.4

{{Upozornění|Příkazem ping se testuje vždy při sestavení spojení mezi 2 zařízeními! Lépe odladit problém ihned - složitost topologie narůstá.}}

=== Nastavit VLAN na přepínačích ===
 S1:
 vlan 20
  name Vlevo
 vlan 30
  name Vpravo

{{Upozornění|Na všech přepínačích musí být nakonfigurovány všechny VLAN.}}

=== Nastavit trunkové porty ===
 S1:
 interface fastEthernet 0/1
 switchport mode trunk

=== Nastavit access porty ===
 S1:
 interface fastEthernet 0/13
 switchport mode access
 switchport access vlan 20

=== Otestovat komunikaci mezi počítači ===
==== Funkční komunikace mezi počítači vlevo ====
 PC1:
 ping 192.168.0.4

==== Funkční komunikace mezi počítači vpravo ====
 PC2:
 ping 192.168.0.3

==== Nefunkční komunikace mezi počítači ====
 PC1:
 ping 192.168.0.2
 ping 192.168.0.3

= Závěr =
Počítače jsou z pohledu Síťové vrstvy (3. vrstva ISO/OSI modelu) v jedné síti - síťová část IP adresy je stejná. Počítače jsou z pohledu Fyzické vrstvy (1. vrstva ISO/OSI modelu) také v jedné síti. To je vidět v úvodní části LABU, kdy funguje komunikace mezi všemi počítači.

Následně jsou jednotlivé počítače odděleny na Linkové vrstvě (2. vrstva ISO/OSI modelu) nastavením VLAN a komunikace funguje pouze mezi zařízeními ve stejné VLAN.

[[Kategorie:Počítačové sítě|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>b5e6wkuupnz1toiclsxfzru3ijs4w73</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Počítačové sítě/LAB: VLAN v učebně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7665</id>
    <revision>
      <id>42674</id>
      <parentid>35298</parentid>
      <timestamp>2020-12-17T22:07:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3023" xml:space="preserve">= Požadavky =
* 16x PC, OS Debian
* 16x cisco switch

= Zadání =
Propojte všechny přepínače v učebně, ke každému připojte počítač, nastavte různé počítače do různých VLAN a otestujte, že funguje komunikace ve VLAN a nefunguje komunikace mezi VLAN.

== Schéma ==
[[Soubor:Schema_LAB_vlan-v-ucebne_zadani.png|náhled|žádné|Topologie pro VLAN v učebně]]

== Úkoly ==
# Nakreslit schéma sítě
## Přiřadit IP adresy počítačům, poznamenat do schématu
## Do schématu poznamenat rozhraní zařízení
# Fyzicky propojit zařízení
# Nastavit IP adresy na počítačích
## Otestovat komunikaci mezi počítači
# Nastavit VLAN na přepínačích
# Nastavit trunkové porty
# Nastavit access porty
# Otestovat komunikaci mezi počítači
## Otestovat funkční komunikaci mezi počítači v jednotlivých VLAN
## Otestovat nefunkční komunikaci mezi počítači v různých VLAN

= Řešení =
== Schéma ==
* Do schématu zakreslit přepínač, počítač
* Doplnit IP adresy
* Doplnit čísla portů
* Doplnit typ portu (access, trunk)

[[Soubor:Schema_LAB_vlan-v-ucebne_reseni.png|náhled|žádné|Řešení topologie pro VLAN v učebně]]

== Fyzické propojení ==
* Pomocí kabelů propojit zařízení

== Nastavení ==
{{Poznámka|Nastavení je uvedeno pro PC1 a S1. PC2 - PC16, respektive S2 - S16 se konfigurují a testují analogicky.}}

=== Nastavit IP adresy na počítačích ===
 PC1:
 ip addr add 192.168.0.1/24 dev eth0

 PC1:
 ping 192.168.0.16

{{Upozornění|Příkazem ping se testuje vždy při sestavení spojení mezi 2 zařízeními! Lépe odladit problém ihned - složitost topologie narůstá.}}

=== Nastavit VLAN na přepínačích ===
 S1:
 vlan 25
  name Dvacetpet
 vlan 35
  name Tricetpet
 vlan 45
  name Ctyricetpet

{{Upozornění|Na všech přepínačích musí být nakonfigurovány všechny VLAN.}}

=== Nastavit trunkové porty ===
 S1:
 interface fastEthernet 0/1
 switchport mode trunk
 interface fastEthernet 0/2
 switchport mode trunk

=== Nastavit access porty ===
 S1:
 interface fastEthernet 0/13
 switchport mode access
 switchport access vlan 90

{{Poznámka|Vlan 90 v konfiguraci je pouze ilustrační, použít náhodně VLAN 25, 35 nebo 45.}}

=== Otestovat komunikaci mezi počítači ===
==== Funkční komunikace mezi počítači ve stejných VLAN ====
 PC1:
 ping 192.168.0.16

==== Nefunkční komunikace mezi počítači v různých VLAN ====
 PC1:
 ping 192.168.0.15

= Závěr =
Počítače jsou z pohledu Síťové vrstvy (3. vrstva ISO/OSI modelu) v jedné síti - síťová část IP adresy je stejná. Počítače jsou z pohledu Fyzické vrstvy (1. vrstva ISO/OSI modelu) také v jedné síti. To je vidět v úvodní části LABU, kdy funguje komunikace mezi všemi počítači.

Následně jsou jednotlivé počítače odděleny na Linkové vrstvě (2. vrstva ISO/OSI modelu) nastavením VLAN a komunikace funguje pouze mezi zařízeními ve stejné VLAN.

[[Kategorie:Počítačové sítě|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>bqeb82uuknixaw9w3nwkhryxeg3hh9u</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Moules à la Bretonne</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7666</id>
    <redirect title="Wikikuchařka/Mušle po bretoňsku" />
    <revision>
      <id>31255</id>
      <timestamp>2016-04-18T09:55:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Wikikuchařka/Moules à la Bretonne]] na [[Wikikuchařka/Mušle po bretoňsku]]: česky</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="51" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Wikikuchařka/Mušle po bretoňsku]]</text>
      <sha1>tgtntznfazybh04w2lhmv48j606n5kb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Kovatok Dulma</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7667</id>
    <redirect title="Wikikuchařka/Plněné vinné listy" />
    <revision>
      <id>31264</id>
      <timestamp>2016-04-20T12:25:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Wikikuchařka/Kovatok Dulma]] na [[Wikikuchařka/Plněné vinné listy]]: česky</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="52" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Wikikuchařka/Plněné vinné listy]]</text>
      <sha1>q37d9q8zacdb76z861dizhlciye4its</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Sabzi murabbosi</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7668</id>
    <redirect title="Wikikuchařka/Mrkvový džem" />
    <revision>
      <id>31268</id>
      <timestamp>2016-04-21T16:56:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Wikikuchařka/Sabzi murabbosi]] na [[Wikikuchařka/Mrkvový džem]]: česky</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="45" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Wikikuchařka/Mrkvový džem]]</text>
      <sha1>gau9mk9g0mfokrihvgjl38hk2byqrk6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Pamidor murabbosi</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7669</id>
    <redirect title="Wikikuchařka/Rajčatový džem" />
    <revision>
      <id>31271</id>
      <timestamp>2016-04-22T12:44:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Wikikuchařka/Pamidor murabbosi]] na [[Wikikuchařka/Rajčatový džem]]: česky</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="48" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Wikikuchařka/Rajčatový džem]]</text>
      <sha1>koqxg0qtt6t6x88rad9m0jn1ey2qwih</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Hnětynka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7670</id>
    <revision>
      <id>35631</id>
      <parentid>31449</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3326" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Hnětynka
  | originální jméno = 
  | obrázek = Hnětynka.JPG
  | velikost = 180px
  | popis = 
  | čas = &lt;!-- čas přípravy --&gt;
  | ingredience =
* Máslo 250 g 
* Cukr 250 g 
* Vejce 3 ks 
* Polohrubá mouka 300 g 
* Vanilkový cukr 1 balíček 
* Rum 2 lžíce 
* Citronová kůra z 1/2 citronu 
* Prášek do pečiva 1 lžička
  | původ = [[../Národní kuchyně/Česká kuchyně|Česko]]
}}
Recept na posvícenskou specialitu z Prácheňska - Hnětynka.

Délka přípravy: 60 minut.

== Postup přípravy ==
Máslo a vejce vyndáme z ledničky cca 1 - 2 hodiny předem, aby měly pokojovou teplotu. Rozměklé máslo utřeme s cukrem do pěny a postupně přidáváme žloutky. Poté vmícháme rum, vanilkový cukr a citronovou kůrou. Nakonec opatrně přidáme z bílků ušlehaný sníh a mouku, smíchanou s práškem do pečiva. Kulaté formičky na hnětynky (u nás prodávané jako formičky na pizzu) vymažeme máslem či olejem a vysypeme hrubou moukou. Lžící do nich opatrně dáme těsto - tak do 1 cm výšky. Při pečení se těsto rovnoměrně rozteče a trochu vyskočí, peče se v troubě předehřáté na cca 150&amp;nbsp;°C asi půl hodiny.
 
Posvícení se podle legendy slavilo již na počest vysvěcení chrámu krále Šalamouna v Jeruzalémě. Byla to vždy výroční slavnost v neděli před svátkem světce, jemuž byl zasvěcen místní kostel. Vzhledem k tomu, že se oslavovalo ukončení polních prací, byl to jeden z nejoblíbenějších svátků prostého venkovského lidu. Slavívalo se na podzim, tedy v období, kdy již byl nový mák do buchet, zásoba čerstvé mouky a vajec, zralé švestky na povidla a vykrmené husy na pekáč, zkrátka ideální doba ke slavení. V Čechách se slvanost nazývala posvícení, na Moravě hody. Dříve se slavilo téměř v každé farnosti v jinou dobu. Lidé chodili do okolních obcí, aby navštívili své příbuzné a přátelé nebo aby něco utržili za prodej různého zboží. Také se jim díky této slavnosti naskýtala možnost dobrého jídla a zároveň odpočinku od práce. Císař František Josef II. chtěl nějakým způsobem oslavy sjednotit a proto vydal r. 1787 nařízení, kterým stanovil termín na „neděli po svátku svatého Havla“. Poslušní poddaní přijali toto nařízení velice nadšeně. Od té doby slavili třetí neděli v říjnu tzv. „císařské hody“ nebo také „havelské posvícení“, ale mimo nich dál i svoje místní posvícení tzv. „naše posvícení“.
 
U nás na prácheňsku dávala děvčata chlapcům sladké a vyparáděné hnětynky, plné cukru, másla a vajec o posvícení v hospodě za to, že s nimi hoši celý rok tancovali....

== Suroviny ==
Na 12 ks o průměru 12 cm
* Máslo 250 g
* Cukr (Buď jen moučkový, ale někdo dává 1/2 moučkového a 1/2 jemné krupice) 250 g
* Vejce 3 ks
* Polohrubá mouka 300 g
* Vanilkový cukr 1 balíček
* Rum 2 lžíce
* Citronová kůra z 1/2 citronu
* Prášek do pečiva 1 lžička

=== Na polevu ===
* Moučkový cukr 200 g,
* Horká voda 1 lžíce,
* Rum 3 lžíce ([[tuzemák]])
* nebo rozehřátá čokoláda na vaření s trochou tuku

=== Na ozdobu ===
Cukrové lístečky:
Kvítky, holubičky, housátka, srdíčka, labutě a různé perličky apod.</text>
      <sha1>l7bz99z0kouhvnoaxpfnl53i3oztoww</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Vi</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7672</id>
    <revision>
      <id>38563</id>
      <parentid>38004</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="14714" xml:space="preserve">{{DISPLAYTITLE:vi}}
[[Soubor:Editor vi.png|vpravo|náhled|300px|Takto vypadá program vi]]
'''vi''' je obrazovkový textový editor. Tento počítačový program napsal Bill Joy v roce 1976 pro unixový operační systém BSD.


Název programu vi se vyslovuje jako „ví-aj“ a označuje nejkratší možnou zkratku příkazu &lt;code&gt;visual&lt;/code&gt; v textovém editoru ''ex''. Tento příkaz přepíná řádkový mód editoru do celoobrazovkového módu.

vi přiřazuje klávesám nebo kombinacím kláves různé významy, podle toho, v jakém módu editor zrovna pracuje. V módu vkládání je text vložen do dokumentu. Po stisku klávesy [[Escape]] přejde editor do příkazového módu, ve kterém některá písmena ovládají pohyb kurzoru nebo editační funkce. Například: &lt;code&gt;j&lt;/code&gt; posouvá kurzor o jednu řádku dolů, &lt;code&gt;k&lt;/code&gt; jednu řádku nahoru, &lt;code&gt;x&lt;/code&gt; vymaže znak na pozici kurzoru a &lt;code&gt;i&lt;/code&gt; znamená návrat do módu vkládání (insert mode). Znaky kláves stisknutých v příkazovém módu se nevkládají do souboru, ale interpretují se jako příkazy. Tento princip činí začátečníkům značné potíže. Pro zkušené uživatele naopak tento princip dovoluje velmi efektivní ovládání programu bez nutnosti používat myš nebo komplikované kombinace kláves.

V příkazovém módu lze provádět celou řadu editovacích operací stiskem základních kláves bez toho, aby uživatel musel tisknout klávesy &lt;Alt&gt;, &lt;Ctrl&gt; nebo jiné speciální klávesy. Komplikovanější editovací operace jsou tvořeny posloupností jednodušších příkazů (např. &lt;code&gt;dw&lt;/code&gt; vymaže jedno slovo, &lt;code&gt;c2fa&lt;/code&gt; změní text od pozice kurzoru až do místa, na kterém je druhé „a“). Pro zkušené uživatele to znamená výrazné zrychlení práce. Není potřeba vůbec sundávat ruku z klávesnice.

První verze vi neměly vůbec žádnou indikaci aktuálního módu. Jedinou možností bylo stisknout klávesu [[Escape]] a přejít do příkazového módu. Pokud už program v příkazovém módu byl, ozvalo se pípnutí. Současné verze vi již aktuální mód označují. Grafické implementace vi (např. [[gvim]]) plně podporují práci s myší a přístup k menu.

Editor vi se stal standardem UNIXových editorů. V každé instalaci UNIXu obvykle je k dispozici editor vi, jeho klon nebo nástupce [[Vim]]. Editor vi je i dnes používán celou řadou uživatelů operačních systému UNIX. Díky náročnosti se vi naučit je vi „přátelský“ software. Své přátele si pečlivě vybírá na rozdíl od promiskuitního software, který si zadá s každým. Těm, kdo se [[Vim|vi(m)]] naučí, slouží pak věrně desítky let.

== Ovládání ==
=== Módy činnosti editoru vi ===
==== Příkazový mód ====
V tomto módu se nachází program vi po spuštění. Znaky nejsou vkládány do textu, ale jsou interpretovány jako příkazy
* [[Escape]] - pípnutím potvrdí nastavení příkazového módu, ze všech ostatních módů přepíná do příkazového módu

==== Rozšiřitelný příkazový mód ====
Tento mód slouží k zadávání složitějších příkazů (např. změny řetězců v souboru)

* &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;:&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt; - přechod do rozšířeného příkazového módu. Za znak : se píše text příkazu
* &lt;code&gt;[[Enter]]&lt;/code&gt; - provedení příkazu a návrat do příkazového módu
* &lt;code&gt;Q&lt;/code&gt; - trvalý přechod do rozšířeného příkazového módu (někdy se také označuje jako ''ex mód'')
* &lt;code&gt;vi&lt;/code&gt; - návrat do příkazového módu

==== Vkládací mód ====
Vkládací mód umožňuje vkládání textu
* &lt;code&gt;a&lt;/code&gt;, &lt;code&gt;c&lt;/code&gt;, &lt;code&gt;i&lt;/code&gt;, &lt;code&gt;o&lt;/code&gt;, &lt;code&gt;s&lt;/code&gt;, &lt;code&gt;A&lt;/code&gt;, &lt;code&gt;C&lt;/code&gt;, &lt;code&gt;I&lt;/code&gt;, &lt;code&gt;O&lt;/code&gt;, &lt;code&gt;R&lt;/code&gt;, &lt;code&gt;S&lt;/code&gt; - přechod do vkládacího módu
* &lt;code&gt;[[Escape]]&lt;/code&gt; - návrat do příkazového módu

=== Spuštění editoru vi ===
{|class=&quot;wikitable&quot;
! příkaz
! význam
|-
||&lt;code&gt;vi ''abc''&lt;/code&gt;||start editoru a otevření souboru ''abc'' na první řádce
|-
||&lt;code&gt;vi +101 ''abc''&lt;/code&gt;||start editoru a otevření souboru ''abc'' na 101. řádku
|-
||&lt;code&gt;vi + ''abc''&lt;/code&gt;||start editoru a otevření souboru ''abc'' na poslední řádce
|-
||&lt;code&gt;vi +/''hodnota'' ''abc''&lt;/code&gt;||start editoru a otevření souboru ''abc'' a skok na řádku, která obsahuje řetězec &quot;hodnota&quot;
|}

=== Ukončení editoru vi ===
{|class=&quot;wikitable&quot;
! příkaz
! význam
|-
||&lt;code&gt;:q&lt;/code&gt;||ukončení programu bez uložení změn do souboru
|-
||&lt;code&gt;:q!&lt;/code&gt;||ukončení programu bez uložení změn do souboru (pokud byl obsah souboru změněn)
|-
||&lt;code&gt;:x&lt;/code&gt; nebo &lt;code&gt;ZZ&lt;/code&gt;||uložení změn a ukončení programu
|-
||&lt;code&gt;:w ''název2''&lt;br /&gt;:q&lt;/code&gt;||zápis změn do jiného souboru (s názvem &quot;''název2''&quot;) a ukončení programu
|-
||&lt;code&gt;:wq ''název2''&lt;/code&gt;||stejný význam jako předchozí řádek
|-
||&lt;code&gt;:e!&lt;/code&gt;||zruší se všechny provedené změny
|}

=== Pohyb kurzoru na obrazovce ===

{|class=&quot;wikitable&quot;
! příkaz || význam
|-
||&lt;code&gt;h&lt;/code&gt;||o jeden znak doleva
|-
||&lt;code&gt;l&lt;/code&gt;||o jeden znak doprava
|-
||&lt;code&gt;j&lt;/code&gt;||o jeden řádek dolů
|-
||&lt;code&gt;18j&lt;/code&gt;||o 18 řádků dolů
|-
||&lt;code&gt;k&lt;/code&gt;||o jeden řádek nahoru
|}

{|class=&quot;wikitable&quot;
! příkaz || význam
|-
||&lt;code&gt;w&lt;/code&gt;||na začátek následujícího slova
|-
||&lt;code&gt;b&lt;/code&gt;||na začátek předcházejícího slova
|-
||&lt;code&gt;W&lt;/code&gt;||na začátek následujícího slova - oddělovač je pouze mezera, tabelátor nebo nový řádek
|-
||&lt;code&gt;B&lt;/code&gt;||na začátek předcházejícího slova - oddělovač je pouze mezera, tabelátor nebo nový řádek
|-
||&lt;code&gt;e&lt;/code&gt;||na začátek aktuálního slova
|-
||&lt;code&gt;E&lt;/code&gt;||na začátek aktuálního slova - před první mezeru, tabelátor nebo nový řádek
|-
||&lt;code&gt;O&lt;/code&gt;||na začátek řádku - do 1. sloupce
|-
||&lt;code&gt;$&lt;/code&gt;||na konec řádku - poslední znak na řádce
|-
||&lt;code&gt;^&lt;/code&gt;||na začátek řádku - první znak na řádce
|-
||&lt;code&gt;H&lt;/code&gt;||na začátek první řádky obrazovky
|-
||&lt;code&gt;M&lt;/code&gt;||na začátek prostřední řádky obrazovky
|-
||&lt;code&gt;L&lt;/code&gt;||na začátek poslední řádky obrazovky
|}

=== Pohyb kurzoru v souboru ===
{|class=&quot;wikitable&quot;
!příkaz||význam
|-
||&lt;code&gt;[[Ctrl]]-f&lt;/code&gt;||posun o celou obrazovku vpřed
|-
||&lt;code&gt;[[Ctrl]]-b&lt;/code&gt;||posun o celou obrazovku vzad
|-
||&lt;code&gt;[[Ctrl]]-d&lt;/code&gt;||posun o půl obrazovky vpřed
|-
||&lt;code&gt;[[Ctrl]]-u&lt;/code&gt;||posun o půl obrazovky vzad
|-
||&lt;code&gt;[[Ctrl]]-e&lt;/code&gt;||posun o jednu řádku vpřed
|-
||&lt;code&gt;[[Ctrl]]-y&lt;/code&gt;||posun o jednu řádku vzad
|-
||&lt;code&gt;G&lt;/code&gt;||posun na poslední řádku v souboru
|-
||&lt;code&gt;125G&lt;/code&gt;||posun na 125. řádku v souboru
|-
||&lt;code&gt;gg&lt;/code&gt;||posun na první řádku v souboru (alternativy 1G nebo :1) 
|-
||&lt;code&gt;z[[Enter]]&lt;/code&gt;||aktuální řádek se nastaví jako první řádek obrazovky
|-
||&lt;code&gt;{&lt;/code&gt;||na začátek následujícího odstavce odděleného prázdnou řádkou
|-
||&lt;code&gt;}&lt;/code&gt;||na začátek předcházejícího odstavce odděleného prázdnou řádkou
|}

=== Vkládání a změny textu ===
{|class=&quot;wikitable&quot;
!příkaz||význam
|-
||&lt;code&gt;i&lt;/code&gt;||následující text bude vložen před pozici kurzoru
|-
||&lt;code&gt;a&lt;/code&gt;||následující text bude vložen za pozici kurzoru
|-
||&lt;code&gt;I&lt;/code&gt;||následující text bude vložen na začátek řádku
|-
||&lt;code&gt;A&lt;/code&gt;||následující text bude vložen na konec řádku
|-
||&lt;code&gt;o&lt;/code&gt;||následující text bude vložen na novou řádku za pozicí za aktuální řádkou
|-
||&lt;code&gt;O&lt;/code&gt;||následující text bude vložen na novou řádku za pozicí před aktuální řádkou
|-
||&lt;code&gt;R&lt;/code&gt;||následující text bude přepisovat starý text od pozice kurzoru
|-
||&lt;code&gt;cw&lt;/code&gt;||následující text bude přepisovat od pozice kurzoru do konce slova označeného znakem &lt;code&gt;$&lt;/code&gt;
|-
||&lt;code&gt;C&lt;/code&gt;||následující text bude přepisovat od pozice kurzoru do konce řádky
|-
||&lt;code&gt;S&lt;/code&gt;||následující text bude nahrazovat celou řádku
|}

=== Dělení a spojování řádků ===
{|class=&quot;wikitable&quot;
!příkaz||význam
|-
||&lt;code&gt;i[[Enter]]&lt;/code&gt;||rozdělí řádku v místě kurzoru
|-
||&lt;code&gt;J&lt;/code&gt;||připojí následující řádku na konec aktuální řádky
|-
||&lt;code&gt;7J&lt;/code&gt;||připojí následujících 6 řádek na konec aktuální řádky (ze 7 řádek udělá jednu)
|}

=== Mazání textu ===
{|class=&quot;wikitable&quot;
!příkaz||význam
|-
||&lt;code&gt;x&lt;/code&gt;||smaže jeden znak na pozici kurzoru
|-
||&lt;code&gt;X&lt;/code&gt;||smaže jeden znak před pozici kurzoru
|-
||&lt;code&gt;dd&lt;/code&gt;||smaže aktuální řádek
|-
||&lt;code&gt;7dd&lt;/code&gt;||smaže 7 řádků (aktuální a 6 následujících)
|-
||&lt;code&gt;dw&lt;/code&gt;||smaže vše od pozice kurzoru do konce slova
|-
||&lt;code&gt;D&lt;/code&gt;||smaže vše od pozice kurzoru do konce řádku
|-
||&lt;code&gt;df:&lt;/code&gt;||smaže všechno od pozice kurzoru až do znaku : včetně
|-
||&lt;code&gt;.&lt;/code&gt;||zopakuje naposledy použitý příkaz mazání od nové pozice kurzoru
|}

=== Změny textu ===
{|class=&quot;wikitable&quot;
!příkaz||význam
|-
||&lt;code&gt;gu&lt;/code&gt;''(příkaz pohybu kurzoru)''||převede všechen text v rozsahu příkazu pohybu (třeba &lt;code&gt;w&lt;/code&gt;, &lt;code&gt;W&lt;/code&gt;, &lt;code&gt;$&lt;/code&gt;) na malá písmena
|-
||&lt;code&gt;gU&lt;/code&gt;''(pohyb)''||totéž na velká písmena
|-
||&lt;code&gt;g~&lt;/code&gt;''(pohyb)''||zaměnit malá a velká písmena
|-
||&lt;code&gt;gq&lt;/code&gt;''(pohyb)''||přeformátovat text podle platných okrajů
|-
||&lt;code&gt;=&lt;/code&gt;||přeformátovat programem nastaveným pomocí :set equalprg
|-
||&lt;code&gt;!&lt;/code&gt;||přeformátovat jiným programem
|}

=== Vyhledávání řetězců ===
{|class=&quot;wikitable&quot;
!příkaz||význam
|-
||&lt;code&gt;/Wikipedie&lt;/code&gt;||hledá následující výskyt řetězce &quot;Wikipedie&quot;
|-
||&lt;code&gt;?Wikipedie&lt;/code&gt;||hledá předcházející výskyt řetězce &quot;Wikipedie&quot;
|-
||&lt;code&gt;n&lt;/code&gt;||opakuje poslední hledání (next)
|-
||&lt;code&gt;N&lt;/code&gt;||opakuje poslední hledání (next) v opačném směru
|-
||&lt;code&gt;/Wikipedie/-7&lt;/code&gt;||najde výskyt řetězce &quot;Wikipedie&quot; a pozici kurzoru nastaví o 7 řádek zpět
|-
||&lt;code&gt;/wikipedi.&lt;/code&gt;||najde výskyt řetězce &quot;Wikipedie&quot; i &quot;wikipedia&quot; (. znamená libovolný znak)
|-
||&lt;code&gt;/wikiped*a&lt;/code&gt;||najde výskyt řetězce &quot;wikipedia&quot; i &quot;wikipedista&quot; (* znamená libovolný počet libovolných znaků)
 |}

=== Zaměňování textu ===
{|class=&quot;wikitable&quot;
!příkaz||význam
|-
||&lt;code&gt;s/wikipedia/Wikipedie/&lt;/code&gt;|| nahradí řetězec „wikipedia“ řetězcem „Wikipedie“ - pouze první následující výskyt
|-
||&lt;code&gt;s/wikipedia/Wikipedie/g&lt;/code&gt;|| nahradí řetězec „wikipedia“ řetězcem „Wikipedie“ - všechny výskyty na aktuální řádce
|-
||&lt;code&gt;%s/wikipedia/Wikipedie/g&lt;/code&gt;|| nahradí řetězec „wikipedia“ řetězcem „Wikipedie“ - všechny výskyty v souboru
|-
||&lt;code&gt;1,$s/wikipedia/Wikipedie/g&lt;/code&gt;|| nahradí řetězec „wikipedia“ řetězcem „Wikipedie“ - všechny výskyty v souboru
|-
||&lt;code&gt;.,158s/wikipedia/Wikipedie/g&lt;/code&gt;|| nahradí řetězec „wikipedia“ řetězcem „Wikipedie“ - všechny výskyty od aktuální řádky do řádku číslo 158
 |}

=== Kopírování a přesouvání textu ===
Kopírování probíhá přes nepojmenovanou paměť - schránku
{|class=&quot;wikitable&quot;
!příkaz||význam
|-
||&lt;code&gt;yy&lt;/code&gt; nebo &lt;code&gt;Y&lt;/code&gt;||uloží aktuální řádek do schránky
|-
||&lt;code&gt;3yy&lt;/code&gt;||uloží do schránky 3 řádky, počínaje aktuálním řádkem
|-
||&lt;code&gt;y$&lt;/code&gt;||uloží do schránky všechno od aktuální pozice kurzoru do konce řádky
|-
||&lt;code&gt;yf:&lt;/code&gt;||uloží do schránky všechno od aktuální pozice kurzoru až do znaku „:“ včetně
|-
||&lt;code&gt;p&lt;/code&gt;||vloží uloženou řádku ze schránky za aktuální řádku
|-
||&lt;code&gt;P&lt;/code&gt;||vloží uložený řádek ze schránky před aktuální řádku, pokud není ve schránce uložený řádek, ale text, bude vložen text před kurzor
 |}

&lt;!-- doplnit 

== Práce se soubory ==
=== Kopírování částí souborů ===
== Spouštění příkazů unixu ==
--&gt;
=== Nastavení prostředí ===
{|class=&quot;wikitable&quot;
!příkaz||význam
|-
||&lt;code&gt;:set all&lt;/code&gt;||výpis všech předvoleb
|-
||&lt;code&gt;:set autoident&lt;/code&gt;||při vkládání nového textu bude každá nová řádka odsazeno vlevo stejně jako předcházející
|-
||&lt;code&gt;:set noai&lt;/code&gt;||vypnutí autoident
|-
||&lt;code&gt;:set ignorecase&lt;/code&gt;||při hledání ingoruje rozdíl mezi velkým a malým písmenem
|-
||&lt;code&gt;:set noi&lt;/code&gt;||vypnutí ignorecase
|-
||&lt;code&gt;:set list&lt;/code&gt;||&lt;nowiki&gt;zobrazí tabelátory jako ^l a konce řádku jako $&lt;/nowiki&gt;
|-
||&lt;code&gt;:set nolist&lt;/code&gt;||vypnutí list
|-
||&lt;code&gt;:set number&lt;/code&gt;||před řádky se vypíšou jejich pořadová čísla
|-
||&lt;code&gt;:set nonu&lt;/code&gt;||vypnutí number
|-
||&lt;code&gt;...&lt;/code&gt;||seznam parametrů není kompetní
|}

Každý uživatel si může trvale nakonfigurovat editor vi podle vlastních potřeb. Buď pomocí konfiguračního souboru '''.exrc''' v domovském adresáři, nebo pomocí proměnné &lt;code&gt;EXINIT&lt;/code&gt;. (pro ViM se používá i '''.vimrc''')

Příklad:

;.exrc
 &quot; libovolný komentář
 set ignorecase number
 abbrev retrun return
 abbrev exit exit(0);

;EXINIT
 export EXINIT=&quot;set ic nu | abbrev retrun return&quot;

=== Odsazování a zalamování textu ===
{|class=&quot;wikitable&quot;
!příkaz||význam
|-
||&lt;code&gt;:set tabstop&lt;/code&gt;||velikost tabu, zkratka &lt;code&gt;:set ts&lt;/code&gt;
|-
||&lt;code&gt;:set wrap&lt;/code&gt;||zalamování řádků
|-
||&lt;code&gt;:set linebreak&lt;/code&gt;||zalamování podle mezer - vhodnější pro texty (zkratka &lt;code&gt;lbr&lt;/code&gt;)
|-
||&lt;code&gt;:set textwidth&lt;/code&gt;||šířka textu - automaticky tvoří nové řádky tak, aby tato šířka nebyla překročena. Pokud je nastavená na nulu, je vypnutá. (zkratka &lt;code&gt;tw&lt;/code&gt;)
|-
||&lt;code&gt;:set list&lt;/code&gt;||zobrazení netisknutelných znaků
|-
||&lt;code&gt;:set '''no'''''option''&lt;/code&gt;||příslušnou volbu vypíná
|-
||&lt;code&gt;...&lt;/code&gt;||dále viz také příkaz &lt;code&gt;:help wrap&lt;/code&gt; apod.
|}

== vi v rámci ''more'' a ''man'' ==
Vi lze použít jako unixový pager, stejně jako [[more (příkaz)|more]] nebo [[less]], např. oblíbená je možnost zobrazit výstup z terminálu v novém okně [[gvim]]u - '''ps ax |gvim -''' (pozor na pomlčku). Editací nastavení programu '''[[Manuálová stránka (Unix)|man]]''' lze dosáhnout stejného výsledku i pro unixové manuálové stránky.

== Externí odkazy ==
* [http://www.vim.org http://www.vim.org] oficiální stránky klonu ''vim'' (anglicky)
* [http://www.nti.tul.cz/~satrapa/docs/vim/ vim - skutečný editor textů] úvod do práce s ''vim'' Pavla Satrapy (česky)

[[Kategorie:Informatika]]</text>
      <sha1>4xvq5oa8ev23hl7h7t05irww87a1bpl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Osazování zárubní</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7673</id>
    <revision>
      <id>44264</id>
      <parentid>43500</parentid>
      <timestamp>2021-07-08T13:11:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>B.mertlik</username>
        <id>7125</id>
      </contributor>
      <comment>/* Technologický postup při osazování dveřních zárubní: */cs</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4050" xml:space="preserve">Mezi dokončovací zednické práce patří i osazování dveřních [[w:Zárubeň|zárubní]] či okenních rámů. Zárubně musí být zakotveny přesně a pevně, aby již nemohly změnit svou polohu. Prvním krokem k úspěchu je správné zaměření před samotným osazováním. Nejčastěji používané jsou ocelové zárubně, kterým se věnuje následující návod.

=== Správné zaměření před osazením zárubní (stejné i u okenních rámů): ===
# vytvoříme si nákres dle rozměrů šířky zárubně
# světlost otvorů – výška , šířka
# [[w:Vágrys|váhorys]] (vágrys)
# tloušťka hotové zdi - zdivo s omítkou nebo zdivo z obklady
# výrobní rozměr osazovaného prvku (- 0,5 cm u výšky, - 10 mm u šířky)
# vyznačení váhorysu (100 cm od výšky podlahy)
# rovina podlahy ( výška zárubně + 3 až + 5 cm podle ocelové zárubně)
# předem vyseknuté otvory pro zámek ( západka, závora vpravo i vlevo pozor pouze pro ocelové zárubně)
# hrana omítky nebo její zaoblená stana (0,9 – 1 cm)
# světlá výška zárubně
Pozor: Při měření musíme dbát, zda jsou to dveře bez prahu nebo dveře s prahem.


=== Technologický postup při osazování dveřních zárubní: ===
[[Soubor:Popis zarubně.jpg|456x561px|náhled|Popis ocelové zárubně s nejčastějšími rozměry]]
Následující popis je tvořen pro ocelové zárubně.
Před samotným osazování zjistíme a odstraníme vady způsobené dopravou nebo nesprávným uložením (uskladněním) zárubní. Je nutné zkontrolovat rozměry šíře zárubně v polodrážce v místě nadpraží a prahové spojky. Osazování musí být kvalitně zaměřeno a realizováno. Správné zaměření je popsáno výše.

# Osadí se středový otvor prahové spojky zárubně nad střed, který by měl být vyznačen na podkladním betonu. A dále se zárubeň zapře a zajistí. Např. zavětrováním (zapřením) šikmými vzpěrami s použitím kozového trubkového lešení (viz ''Obr.1'').
# Zárubeň se vypodloží dřevěnými klíny u okrajů prahové spojky (viz ''Obr.2'').
# Zkontroluje se otevírání dveří podle stavebního výkresů (pravé nebo levé) a tedy správné umístění dveřních závěsů na zárubni.
# Vyrovnají se a vyváží stojky do svislé polohy (viz ''Obr.3''). Zkontroluje se pravoúhlost rohu zárubně (viz ''Obr.4'').
# Latí se ověří vodorovnost nadpraží (viz ''Obr.5'') a výška zárubně od [[w:Vágrys|váhorysu]] (vágrys) ke spodní ploše nadpraží zárubně.
# Zárubeň se zajistí ve vyrovnané a nastavené poloze. Provede se rozepření ve středu zárubně mezi svislými stojkami a šikmo u prahu zárubně (viz ''Obr.6''). Zazdění a zalití zárubně vápenocementovou maltou se provádí šetrně a nenásilně. Stavební materiál (cihly, příčkovky, tvárnice atd.) je potřeba zasunout do dutého průřezu stojky, která se nesmí vychýlit dovnitř.Proto se zárubeň uprostřed výšky rozepíná latí či trámkem.
# Kotvy z páskové oceli přivařené v dutém průřezu spojky, se opatrně vychýlí do vodorovné polohy a později se zazdí do spáry zdiva nebo příčky (viz ''Obr.7'').
# Podbetonuje se prahová spojka a vyjmou se pomocné dřevěné klíny (podbetonování chrání nechtěné deformaci prahové spojky - při šlápnutí na tuto spojku).
# Může dojít k dokončovacím pracím, tedy lze zazdít či zabetonovat zárubně (viz ''Obr.8'').
# Odstranění pomocných sloupků nebo zavětrování, případně odříznutí prahové spojky se provede po zatvrdnutí malty.
# Na závěr očistíme zárubně od malty a obnovíme základní nátěr zárubně pro zajištění antikorozní ochrany povrchu zárubně.

[[Soubor:Postup osazovani zabubni 01.jpg|607x518px|náhled|střed|Postup pro osazování zárubní 1.část.]]
[[Soubor:Postup osazovani zabubni 02.jpg|607x324px|náhled|střed|Postup pro osazování zárubní 2.část]]

== Související články ==
* [[w:Zárubeň|Zárubeň]]
* [[w:Vágrys|Vágrys]] (váhorys)</text>
      <sha1>lkupz7osn5kxzbzwil42tkxd0iquzx9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Babka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7676</id>
    <revision>
      <id>36399</id>
      <parentid>31447</parentid>
      <timestamp>2018-05-28T09:34:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>sort</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2765" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' 3 až 5
* '''Druh karet:''' německé karty - 32 listů
* '''Hodnoty:''' 7, 8, 9, 10, spodek, svršek, král, eso
* '''Cíl hry:''' Uhrát co nejméně bodů

== Pravidla hry ==
=== Průběh hry ===
Na začátku hry jsou hráčům rozdány karty, a to rubovou stranou nahoru. Rozdávajícím je zpravidla jeden z&amp;nbsp;hráčů a funkce rozdávajícího se v&amp;nbsp;případě, že se hraje více her za sebou, střídá (v&amp;nbsp;další hře je jím vždy ten, kdo je po levici hráče rozdávajícího).

Po rozdání karet si hráči obdržené karty vezmou do ruky lícovou stranou k&amp;nbsp;sobě, prohlédnou a vlastní hru zahajuje hráč po levici rozdávajícího. Vynese libovolnou kartu a další hráči po směru chodu hodinových ručiček jej stejným úkonem následují. Je třeba dbát toho, aby v&amp;nbsp;případě, že hráč má kartu barvy, jež byla v&amp;nbsp;daném kole vynesena jako první, tuto kartu použil (hráči tedy musí ctít barvu). Není však nutné přebíjet doposud vynesené karty daného kola. Po vynesení karet od všech hráčů v&amp;nbsp;daném kole sebere vynesené karty ten z&amp;nbsp;hráčů, který byl z&amp;nbsp;vynesených karet majitelem karty s&amp;nbsp;nejvyšší hodnotou od barvy, jež byla v&amp;nbsp;daném kole nesena jako první.

Hráč, který v&amp;nbsp;předchozím kole karty bral, v&amp;nbsp;dalším kole vynáší. Následně se vynášející hráči v&amp;nbsp;daném kole střídají v&amp;nbsp;pořadí dle chodu hodinových ručiček, přičemž ctí barvu první vynesené karty v&amp;nbsp;tomto kole.

Takto se postup opakuje až se hráči zbaví všech karet, které drželi v&amp;nbsp;ruce.

Následuje počítání bodových zisků podle přehledu uvedeného níže. Hráč, který získá nejnižší počet bodů, vítězí.

=== Bodování karet ===
V Babce jsou některým kartám přiřazeny body (trestné body). V průběhu hry nemají tyto body význam, avšak jejich úloha je až při konečném zúčtování za hru, kdy se body, které hráč získá, za každého hráče sčítají.

Bodovány jsou tyto karty:
* červená (srdcová) barva
** 7 – za 2 body
** 8 – za 2 body
** 9 – za 2 body
** 10 – za 2 body
** spodek – za 2 body
** svršek – za 2 body
** král – za 2 body
** eso – za 2 body
* zelená (listová) barva
** svršek – za 4 body

=== Sjednocení počtu karet ===
Vzhledem k tomu, že je třeba, aby měli hráči před zahájením hry stejný počet karet, je nutné – v případě, že hraje lichý počet hráčů – upravit počet karet, který je ve hře. Vyjímanými kartami, s&amp;nbsp;nimiž se v&amp;nbsp;takové hře nehraje, jsou kulová a žaludová sedmička.

== Podívejte se také na ==
* [[../Srdce|Srdce]]

[[Kategorie:Klasické karetní hry|Babka]]</text>
      <sha1>52vua0zgzskzfe4pjw98n3xx5bgugaw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Architektura</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7678</id>
    <revision>
      <id>45849</id>
      <parentid>38120</parentid>
      <timestamp>2022-06-19T06:41:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>86.49.61.204</ip>
      </contributor>
      <comment>/* Externí odkazy */ + * {{Wikicitáty|téma=Architektura}}</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2135" xml:space="preserve">'''[[w:Architektura|Architektura]]''' (v [[w:Řečtina|řečtině]] '''architekton''' znamená původně [[w:Tesařství|tesař]], později [[w:Stavebnictví|stavitel]]) je výrazem pro stavitelství a zabývá se stavitelstvím, [[w:Urbanismus|urbanizmem]], [[w:Design|designem]]. Přičemž '''design''' chápe jako spojení [[w:Estetika|estetiky]] a funkčnosti (stavební znalosti). '''Architektonika''' je oborem architektury shrnující v sobě obecné zákony architektury a jejich [[w:Tvar|tvarů]], nauku o jejich zákonech. Umělecké a technické řešení stavby, skladbu a uspořádání nějakého celku a jeho častí. Zabývá se také uměleckým stavitelstvím.

== Anotace ==
Kniha se zabývá architekturou v plném rozsahu komplexnosti a tématické širokosti. Obsahuje jak teoretické principy tak praktické principy a praktická řešení, vzorce a výpočty, popisy. Řeší architekturu s ohledem na druhy staveb, architektonické styly. Zabývá se také historií architektury.
== Teorie architektury ==

* {{stav|2|6. května 2016}} [[/Principy estetiky/]] - krása v architektuře (design = estetika a funkčnost), Deset knih o architektuře (Vitruvious), Čtyři knihy o architektuře (Andrea Palladio),

* {{stav|0|4. května 2016}} [[/Architektonická kompozice/]] - rozvržení architektonických tvarů, rozvržení architektonických prostorů, rozvržení architektonických hmot, měřítka (modul, poměry), rytmus, gradace

* {{stav|0|4. května 2016}} [[/Architektonická dispozice/]] - souhrn vnitřních funkčních souvislostí stavby, půdorysné a výškové rozvržení vnitřních prostor. Téma je velmi podobné tématu ''Architektonická kompozice'' (proto se obě témata často pletou a neprávem zaměňují).

== Praktická architektura ==
* {{stav|1|27. května 2016}} [[/Pevnost a pružnost/]] - Pevnost a pružnost stavebních materiálů, Hookův zákon, modul pružnosti.

== Odkazy ==
=== Související ===
=== Externí odkazy ===
* {{Wikipedie|článek=Architektura}}
* {{Wikislovník|heslo=architektura}}
* {{Wikicitáty|téma=Architektura}}

[[Kategorie:Architektura| ]]</text>
      <sha1>pre4am1p4jjloey4upt355euqocurvj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Skriptování v Bournově shellu/Srovnání shellů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7685</id>
    <revision>
      <id>36527</id>
      <parentid>35467</parentid>
      <timestamp>2018-06-21T20:58:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kmarty</username>
        <id>6261</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Bournův shell, jak ho neznáte */ - Oprava rozlozeni zkratky BASH - prebyvajici &quot;ourne&quot; + tucne by melo byt jen prvni &quot;B&quot;</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6759" xml:space="preserve">{{Navigace|2=../Spouštění příkazů|title=Srovnání shellů}}
Úvody podobných knížek bývají věnovány přesvědčování čtenáře, že nástroj popisovaný v knize je lepší než jeho konkurenti. V našem případě tomu tak nebude. A proč to tak nebude, bude jasné, až dočtete tuto kapitolu.

== Bournův shell a jiné unixové shelly ==
Během dlouhého vývoje un*xových systémů vznikla celá řada shellů a Bournův shell je tak jen jedním z mnoha. V jakém jsou jednotlivé shelly vztahu? Je nějaký lepší než jiné? Pojďme se podívat, co to vlastně shell je a jak jsou shelly rozmanité.

=== Jak to všechno začalo... ===
Unixový operační systém se od svého vzniku v sedmdesátých letech vyznačuje svou orientací na pokročilé uživatele, kteří chtějí systém využít do krajnosti a vytáhnout z něj veškerý možný výkon. A kteří mají k takovému užití počítače patřičné znalosti a schopnosti. Unix byl navržen tak, aby si jej uživatel mohl upravovat a programovat podle svých potřeb a zájmů. Samotný systém nemá žádné rozhraní pro koncového uživatele, skládá se z jádra operačního systému a knihovny jazyka C. Pokud není Vaším cílem v rámci dennodenní práce skutečně programovat, ale jen systém používat bez velkého upravování (snad jen s občasným vytvořením krátkého pomocného prográmku), přišlo by Vám to v případě čistého Unixu poměrně pracné.

Takže už na začátku byla jasná potřeba poskytnout uživateli nástroj umožňující mu používat nabízené funkce operačního systému a knihovny, aniž by musel doopravdy programovat. Nástroj, kterému by uživatel mohl rychle a snadno předat jednoduché příkazy, které budou předány operačnímu systému a vykonány. Bez nutnosti pouštět textový editor nebo spouštět mocný překladač.

Úkolu se ujal Stephen Bourne a vytvořil jednoduchoučký překladač, který dokázal zařídit vykonání vždy jen jednoho příkazu. Moderní řečí se vlastně jednalo o [[:w:interpreter|interpret(er)]], Stephen Bourne ho ovšem nazval ''shell''. Anglické slovo [[:wikt:shell#angličtina|shell]] znamená doslova ''obal'' či ''schránka'' a dobře vystihuje jeho princip: Shell je obalem operačního systému, přes který k systému přistupuje uživatel.

Stephen Bourne odvedl dobrou práci, shell zrychlil práci uživatelů a byl nazván po svém tvůrci ''Bournovým shellem'' (anglicky Bourne Shell). Jeho spustitelný soubor se jmenuje stručně ''sh'' a to jméno je už natolik spjaté s unixovým světem, že prakticky každý Unix na světě pod jménem sh nabízí přinejmenším nějakou napodobeninu původního Bournova shellu.

=== ... a jak se to vyvinulo ===
Bournův shell se nesmírně rozšířil a stal se faktickým standardem mezi unixovými shelly. Ovšem s množstvím uživatelů přišlo i množství nápadů, jak shell rozšířit o nové vlastnosti, jak v něm umožnit ještě přátelštější vkládání příkazů, zkrátka jak ho různými způsoby upravit. Mnoho uživatelů vytvořilo nové shelly a pokládalo je za pokračovatele Bournova shellu. Některé byly s Bournovým shellem úplně kompatibilní, jiné jen částečně. Některé se proslavily a rozšířily, jiné upadly v zapomnění. Ale prakticky všechny vzhlížely k Bournově shellu jako ke svému vzoru, vlastně jako ke svému tátovi ...

A řada z těchto dalších shellů dokonce nabízí přepínače, jejichž použití vynutí sh-režim, ve kterém se chovají co nejvíc podobně původnímu Bournovu shellu. Uživatelé ovšem tyto přepínače používají výjimečně a spíše nechají shelly běžet v režimu, ve kterém lze lépe využít jejich pokročilých vlastností.

=== Bournův shell, jak ho neznáte ===
Takže dnes je po světě spousta shellů, ale Bournův shell je prakticky všude? Ve svém adresáři /bin sedí vždycky starý dobrý ''sh'' a bude tam až do konce světa...?

Ne, ve skutečnosti ne. Pod jménem sh se dnes většinou neskrývá Bournův shell. Unixové souborové systémy nabízí takzvané [[:w:symbolický odkaz|symbolické odkazy]], pomocí kterých může mít soubor několik jmen. Takže většinou to funguje tak, že se při instalaci operačního systému nainstaluje nějaký moderní klon Bournova shellu, a k němu se vytvoří patřičná přezdívka.

Shellem dnes nejpoužívanějším je [[Bash pro Bournisty|Bash]], který má poměrně vysokou míru kompatibility s Bournovým shellem a vlastně se po něm i jmenuje: Ta zkratka totiž znamená '''''B'''ourne '''A'''gain '''SH'''ell'', doslova ''znovu Bournův shell'', ale také je to slovní hříčka (Podobá se ''Born-again shell'', což by znamenalo ''znovuzrozený shell'').

Jiným známým shelem je [[:w:Korn shell|Kornův shell]] (ksh). Jedná se o čisté rozšíření, je plně kompatibilní s Bournovým shellem.

Třetím stále ještě poměrně rozšířeným shellem je C shell a jeho následník tcsh, které jsou doma na BSD systémech. Tyhle shelly jsou poměrně nekompatibilní, řada jejich příkazů je od Bournova shellu dost odlišná. Právě na těch systémech, kde jsou nainstalovány, je největší šance potkat souběžně nainstalovaný Bournův shell připravený na vykonávání skriptů pro něj určených.

Takže už víte, proč nemá smysl Vás přesvědčovat k používání Bournova shellu místo jiných shellů. Obvykle to není podstatný rozdíl. Bournův shell a jeho odkaz se staly natolik součástí unixového světa, že vlastně používáte Bournův shell pokaždé, když používáte unixový ýshell.

== Proč Bournův shell ==
Je tedy vlastně nějaký důvod, proč se omezit na používání Bournova shellu? Proč s výhodou nevyužívat pokročilé možnosti nějakého novějšího shellu?

Tahle otázka nemá jednoduchou odpověď, závisí totiž na okolnostech. Obvykle asi žádný důvod není. A navíc nejčastěji stejně pravděpodobně používáte právě ty základní vlastnosti svého shellu, v kterých je s Bournovým shellem kompatibilní.

Ale jednou se může stát, že napíšete tak užitečný skript, že ho budete chtít dávat ke spuštění jiným lidem, nebo ho jen pouštět na spoustě různých počítačů. A v takovou chvíli se může použití rozšířených možností moderních shellů nevyplatit kvůli nekompatibilitě. To je ta chvíle, kdy oceníte, pokud jste svůj skript napsali pro Bournův shell, který je skoro všude a jehož skripty dokáží víceméně interpretovat i jiné shelly.

{{Navigace|2=../Spouštění příkazů|title=Srovnání shellů}}

[[Kategorie:Skriptování v Bournově shellu]]</text>
      <sha1>8rooip33tqph63jt7ck7lyipmmpn2qo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Architektura/Principy estetiky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7686</id>
    <revision>
      <id>34404</id>
      <parentid>33291</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:20:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9310" xml:space="preserve">Architektura si půjčuje pojem estetika z filozofie a do určité míry z ní čerpá. Často tak dává do souvislosti krásu a umění. Přičemž Architekturu nelze vnímat pouze jako stavbu, ale také jako umění. Stavbu lze tedy hodnotit zdali je krásná nebo ne.
== Historie Estetiky ==
=== Řecko ===
[[w:Pythagoras|'''Pythagoras''']] a jeho následovníci viděli [[w:Estetika|estetiku]] v dokonalosti světa, který podle nich vycházel ze zákonů [[w:Matematika|matematiky]].
[[w:Platón|'''Platón''']] vysoce hodnotil krásu, v podobě smyslové zjevení idee dobra. [[w:Aristotelés|'''Aristotelés''']] byl sice Platonovým žákem, avšak poměrně brzy se jejich názory a myšlenky začaly rozházet. Přesto jejich společnou myšlenkou bylo přesvědčení, že [[w:Umění|umění]] je druhem [[w:Imitace|napodobení]]. [[w:Aristotelés|'''Aristotelés''']] se zabýval [[w:Umění|uměním]] více a rozvinul [[w:Teorie|teorii]], že [[w:Umění|umění]] vzniká [[w:Imitace|napodobením]] smyslového [[w:Svět|světa]] a jeho chápání estetiky z této [[w:Teorie|teorie]] vychází. Avšak u [[w:w:Platón|Platona]] je [[w:Svět|svět]] smyslů pouhým odleskem říše idejí. A jestliže umění napodobuje tento smyslový [[w:Svět|svět]] právě v jeho smyslovosti, klesá do nejspodnější vrstvy, do vrstvy stínů a zrcadlení.

[[w:Prótagorás z Abdér|'''Prótagorás z Abdér''']] zpochybnil krásu jakožto určitou hodnotu, &quot;Jak se co každému jeví, takové to jest.&quot; Záleží na tom, co člověk považuje za krásné, neexistuje měřítko krásy, krása je relativní (estetický relativismus).

&lt;gallery caption=&quot;3 druhy Řeckých sloupů&quot;&gt;
Soubor:Dorico-Model.jpg|náhled|Dórský sloup
Soubor:Ionic order J.L.Leroy.jpg|náhled|Ionský sloup
Soubor:Korinthian column.jpg|náhled|Korintský sloup
&lt;/gallery&gt;
* Řecké slohy se taktéž označují jako Řády
* [[w:Dórský řád|Dórský řád]] hlavice sloupu není zdobená
* [[w:Iónský řád|Iónský řád]] hlavice sloupu je zdobená volutovými výběžky, sloupy jsou štíhlejší než dórský
* [[w:Korintský řád|Korintský řád]] hlavice sloupu je zdobena listy akantu


&lt;gallery caption=&quot;Názvosloví Řeckých architektonických prvků&quot;&gt;
Soubor:Doric-order-labeled (1).jpg|náhled|Řecké architektonické prvky
Doriska ordningens detaljer.jpg|náhled|Metop bez zdobení
Fryz dorycki.jpg|náhled|Metop zdobený obrázkem (postava vojáka)
&lt;/gallery&gt;

Více o Řecké architektuře lze najít na [[w:Architektura starověkého Řecka|Wikipedii]]

=== Řím ===
Ve starověkém Římě se pohlíželo na umění z jiné stránky. Římští umělci těsně spojili význam teorie a praxe a odtrhli od umění abstraktní idee. Důraz kladli na praktičnost, funkčnost, využitelnost, použitelnost. Estetiku (krásu) proto spatřovali především ve funkčnosti (Akvadukty pro přívod vody, Koloseum pro pořádání gladiátorských zápasů) stavby plnily rozdílné úlohy. Oblouky začaly používat ne kvůli její abstraktní kráse, ale hlavně proto, že oblouky snášely větší zátěž než pouhé řady sloupů podle jako například v Řecku. Avšak stále nebyl dořešen způsob hodnocení umění a uměleckých děl podle abstraktních měřítek.

V římském umění lze najít spousty prvků převzatých z Řecka. Přejímání umění z jiných kultur a především z Řecka je pro Římany typické. Přejaté prvky si poté upravily a přizpůsobili ke svým vlastním potřebám (dle konkrétních praktických potřeb: funkčnost, použitelnost).

Někdy najímali sluhy nebo vlastnili otroky z různých zemí mající umělecké nadání na tvorbu hodnotných uměleckých děl. Najímali si umělce na vymyšlení oslavných řečí, epigramy nebo kvůli znalostem.

Největšího úspěchu dosáhli Římané ve stavitelství. Mezi nejvýznamnější římské stavby patří silnice, akvadukty či veřejné lázně, gladiátorské arény (nejznámější je Koloseum), vítězné oblouky, Panteon (chrám všech bohů).

Z římských filozofů, zabývající se estetikou byl nejvýznamnější Plotinos. Odporuje názorům Aristotela a Platona v tom, že umění je napodobení smyslového světa, a že dokonalost umění spočívá v harmonickém uspořádání částí. Krása podle něj zahrnuje kombinace slov a všechny druhy hudby. Krásu připodobňuje k touze. &quot;Krása není v kameni, ale ve formě.&quot; Není důležitý materiál ale jeho tvar.

&lt;gallery caption=&quot;Římský (Románský) oblouk&quot;&gt;
Soubor:Arco románico de San Pedro de las Dueñas (M.A.N.) 01.jpg|náhled|Románský oblouk
Soubor:Koloseum Roma fc08.jpg|náhled|Použití Románského oblouku při stavbě Kolosea
Soubor:Roma - Arch of Constantine - panoramio - jeffwarder.jpg|náhled|Použití Románského oblouku při stavbě Vítězného oblouku (Konstantinův oblouk)
Soubor:Limyra Bridge Arch.svg|náhled|Použití Románského oblouku při tavbě mostu
Soubor:Aqueduct of Segovia 02.jpg|náhled|Použití Románského oblouku při stavě Akvaduktu
Soubor:Segovia Acueducto 04 JMM.JPG|náhled|Detail Románského oblouku v akvaduktu
&lt;/gallery&gt;


&lt;gallery caption=&quot;Římská (Románská) kopule (Dome)&quot;&gt;
Soubor:Roman Pantheon Dome.JPG|náhled|Románská kupole v Panteonu, fotografie zevnitř
Soubor:Pantheon.drawing.jpg|náhled|Nákres vnitřku Románského Panteonu
Soubor:Pantheon section sphere.svg|náhled|Nákres vnitřku Románského Panteonu; kupole začíná v určité výšce tak aby pomyslně opisovala celý kruh (kouli)
&lt;/gallery&gt;

=== Středověk ===
Na počátku středověku Augustinus přejímal princip jednoty (celistvosti) v rozmanitosti a učil, že všechna krása pochází od boha.

== Deset knih architektury ==
=== Metadata o díle ===
* VITRUVIUS, Marcus Pollio. ''Deset knih o architektuře'' (latinsky ''&quot;De architectura libri X&quot;''), Římská říše, město Řím, 22 př. n. l.
[[w:Marcus Vitruvius Pollio|Marcus Vitruvius Pollio]] sepsal dílo o architektuře, které je současně jediným antickým dílem svého druhu. Představuje ucelený návod a praktickou příručku pro stavitele. Spis se skládá z deseti knih, z nichž každá se dále dělí na předmluvu a kapitoly. Předmluvu používá Vitruvius k oslovení Oktaviána, kterému své dílo věnuje, jako reklamu k připomenutí své osoby a současně k obhajobě své práce. Jednotlivé knihy jsou seřazeny od obecných, základních prvků stavitelství k prvkům konkrétnějším a složitějším.

# '''kniha''' - jaké vlastnosti by měl mít správný architekt; o stavitelství samotném; o výběru míst, na kterých lze zakládat města; vytyčení ulic; atd.
# '''kniha''' - rozbor vývoje stavitelství; materiály vhodné ke stavbám
# '''kniha''' - estetické principy antického stavitelství a proporce; druhy chrámů; rozbor ionského
# '''kniha''' - rozbor dórského slohu, a korintského slohu; podrobný popis rozložení chrámů, jejich orientaci dle světových stran; další druhy chrámů
# '''kniha''' - veřejné stavby (fórum, baziliky, pokladnice, věznice, radnice, divadlo, sloupořadí, lázně, palaistry, přístavy)
# '''kniha''' - soukromé stavby; rozmístění místností; základy staveb
# '''kniha''' - vnitřní vybavení a výzdoba soukromých staveb; druhy barev, jejich výskyt a získávání
# '''kniha''' - voda, způsob jejího získávání a zjišťování jakosti; vodovody, moduly pro průměry olověných vodovodních rour v Římě
# '''kniha''' - astronomie a pohyb hvězd, měsíce a slunce; měření času a sestavování vodních a slunečních hodin
# '''kniha''' - obsáhlé pojednání o antické technice, strojírenství; popisy stavebních strojů, které byli v té době známy (zvedací stroje, čerpadla, nástroje k měření, válečné obléhací a vrhací stroje)

=== Stavební materiály ===
Vitruvius vyjmenovává cihly, písek, vápno, mluví o kamenolomech a stavebním dřevu, jeho použití a výskytu stromů. Vitruvius popisuje jak se mýchá vápenatá malta, jedná se o popis výroby (míchání), který se ve starověkém Římě hojně využíval a jak jej známe prakticky dodnes. V současnosti se však užívá spíše cement (cementová malta). Ten je v některých rozvojových zemích dokonce nadužíván. Jenomže cement je energeticky náročnější. Některé výzkumy proto doporučují používat vápenatou maltu všude tam, kde není nezbytně nutný cement, protože je vápenatá malta (vápenatý hydrát) energeticky ekonomičtější.

* '''[[w:Dřevo|Dřevo]]''' - [[w:Strop|stropy]], bednění klenby
* '''[[w:Kámen|Kámen]]''' - svislé [[w:Nosná konstrukce|nosné konstrukce]], [[w:Klenba|klenby]], [[w:Kupole|kupole]]
* '''[[w:Hlína|Hlína]]''' - [[w:Cihla|cihly]] nepálené i pálené (rozměry cihly: délka 25 cm, výška 4-6 cm)
* '''[[w:Terakota|Terakota]]''' - [[w:Střešní taška|střešní tašky]], [[w:Stavební obklady|obklady]], [[w:Dlažba|dlažby]]
* '''[[w:Štuk|Štuk]]''' - [[w:Omítka|omítky]]
* '''[[w:Pulvis puzzuolanus|Pulvis puzzuolanus]]''' - [[w:Pucolán|pucolán]] též známý jako, vulkanický hlinitokřemičitan - hydraulická přísada do vápenné [[w:Malta (materiál)|malty]]

[[Kategorie:Architektura]]</text>
      <sha1>c40yw0tsudlysj5nj6ee7df9v6406ne</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Počítačové sítě/LAB: Hypertext Transfer Protocol</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7687</id>
    <revision>
      <id>42570</id>
      <parentid>35287</parentid>
      <timestamp>2020-11-21T21:07:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3633" xml:space="preserve">= Požadavky =
* 1x WWW server
* 1x PC
* Instalovaný program Wireshark
* Instalovaný program Telnet

= Zadání =
Připojit se programem telnet na webový server a přes HTTP příkazy stáhnout webovou stránku. Toto zachytávat ve Wiresharku a identifikovat packet s daty.

== Schéma ==
[[Soubor:Schema_LAB_Hypertext-Transfer-Protocol.png|náhled|žádné|WWW server a připojený klient]]

== Úkoly ==
* Připojit se webovým prohlížečem na webový server
* Připojit se programem telnet na webový server
* HTTP příkazem přenést soubor
* Porovnat originální přenesená data s originálními
* Celou komunikaci odchytnout programem Wireshark a identifikovat přenášená data v packetu

= Řešení =
== Spuštění WWW serveru ==
Vytvořit dočasný adresář pro webové stránky.

 student@www-server:~$ mkdir /tmp/www-dir
 student@www-server:~$ cd /tmp/www-dir

Vytvořit .html soubor v tomto adresáři.
 student@www-server:~$ touch index.html

Zapsat do něj testovací zprávu nebo soubor upravit tak, aby obsahoval jednoduchou webovou stránku.
 student@www-server:~$ echo &quot;TEST&quot; &gt; index.html

Pro účely LABu lze spustit jednoduchý WWW server, který je součástí Pythonu.

 student@www-server:/tmp/www-dir$ python -mSimpleHTTPServer
 Serving HTTP on 0.0.0.0 port 8000 ...

Ve výchozím nastavení je www server spuštěný na portu 8000. Pro spuštění na dobře známém portu pro WWW služby (port 80) je třeba mít práva uživatele root a specifikovat port.

 root@www-server:/tmp/www-dir$ python -mSimpleHTTPServer 80
 Serving HTTP on 0.0.0.0 port 80 ...

== Přenos dat přes HTTP ==
* Po zadání IP adresy WWW serveru do webového prohlížeče se zobrazí jednoduchá webová stránka, spojení na WWW server je tedy funkční.
* Zapnout Wireshark
* Pomocí programu telnet vytvořit socket na IP adresu WWW serveru a dobře známý port webových služeb.

 student@client:~$ telnet 192.168.100.242 80
 Trying 192.168.100.242...
 Connected to 192.168.100.242.
 Escape character is '^]'.

{{Upozornění|Je třeba použít IP adresu WWW serveru, která se může od výše uvedené IP adresy lišit.}}

* Použít HTTP příkaz GET&lt;ref&gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Hypertext_Transfer_Protocol#Request_methods&lt;/ref&gt;.
 GET / HTTP/1.0&lt;enter&gt;
 &lt;enter&gt;

* Od WWW serveru přijde odpověď.
 HTTP/1.0 200 OK
 Server: SimpleHTTP/0.6 Python/2.7.9
 Date: Fri, 13 May 2016 10:30:44 GMT
 Content-type: text/html
 Content-Length: 115
 Last-Modified: Fri, 13 May 2016 10:22:06 GMT
 
 TEST
 Connection closed by foreign host.

* Odpověď obsahuje hlavičku a data odpovídající obsahu souboru (stejný obsah, který je vidět při zadání IP adresy WWW serveru do webového prohlížeče).
* Vypnout Wireshark.
* V odchytaných datech filtrovat podle IP adresy (ip.addr==192.168.100.242), portu (tcp.port==80) nebo protokolu (http).
* Najít packet, ve kterém byla přenesena data.

= Závěr =
HTTP je protokol, který slouží pro přenos webových stránek. V nejjednodušší podobě jsou webové stránky textové soubory formátu HTML - Hypertext Markup Language&lt;ref&gt;https://en.wikipedia.org/wiki/HTML&lt;/ref&gt;. Webový prohlížeč je program, který vytvoří socket na webový server a přes HTTP přenáší jenotlivé HTML subory.

{{Poznámka|V současné době je implementace webových serverů složitější - jsou implementovány VirtualHosts, rewrite rules, HTTPS. Většina serverů dostupných v internetu tak místo ''HTTP/1.0 200 OK'' vrací ''HTTP/1.0 301 Moved Permanently''.}}

= Reference =
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Počítačové sítě|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>2cyvchpyzh8ymt36smiteod115ladj3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Počítačové sítě/LAB: Post Office Protocol</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7689</id>
    <revision>
      <id>35293</id>
      <parentid>31501</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:31:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2243" xml:space="preserve">= Požadavky =
* Účet u poskytovatele emailových služeb
* 1x PC
* Instalovaný program Wireshark
* Instalovaný program Telnet

= Zadání =
Připojit se programem telnet na poštovní server a přes POP3 příkazy vylistovat emailovou schránku a stáhnout email. Toto zachytávat ve Wiresharku a identifikovat packet s daty.

== Schéma ==
[[Soubor:Schema_LAB_Post-Office-Protocol.png|náhled|žádné|POP3 server a připojený klient]]

== Úkoly ==
* Poslat si email
* Připojit se programem telnet na poštovní server
* POP3 příkazem vylistovat emailovou schránku
* POP3 příkazem stáhnout email
* Celou komunikaci odchytnout programem Wireshark a identifikovat přenášená data v packetu

= Řešení =
* Poslat si email
* Zapnout Wireshark
* Pomocí programu telnet vytvořit socket na poštovní server a dobře známý port POP3 služby
 student@client:~$ telnet pop3.seznam.cz 110
 Trying 77.75.76.46...
 Connected to pop3.seznam.cz.
 Escape character is '^]'.
 +OK Hello, this is Seznam POP3 server unknown.

* Použít POP3 příkazy&lt;ref&gt;http://www.freesoft.org/CIE/RFC/1725/8.htm&lt;/ref&gt; pro přihlášení.
 USER uzivatel

Odpověď serveru.
 +OK Enter your password please.

 PASS heslo

Odpověď serveru.
 +OK 20 78319

{{Poznámka|První číslo je počet zpráv, druhé jejich velikost.}}

* Použít POP3 příkazy pro listování ve schránce.
 LIST

* Použít POP3 příkaz pro přenesení zprávy
 RETR 20

* Od POP3 serveru přijde odpověď obsahující hlavičku a data odpovídající obsahu emailu.
* Vypnout Wireshark
* V odchytaných datech filtrovat podle IP adresy (ip.addr==77.75.76.46), portu (tcp.port==110) nebo protokopu (pop).
* Najít packet, ve kterém byla přenesena data.

= Závěr =
POP3 je protokol, který slouží pro přenos emailových zpráv ze serveru na klienta. Emailový klient je program, který vytvoří socket na poštovní server a přes POP3 stahuje jednotlivé emaily.

Je vhodné si všimnout, že přenos dat přes POP3 není šifrovaný, takže jméno, heslo i email jsou volně dostupné každému zařízení na cestě od odesílatele k příjemci. V současné době se přenos emailů řeší převážně zabezpečenými variantami.

= Reference =
&lt;references /&gt;</text>
      <sha1>b78zin28xi1ltxjijppek9f6ru5na8h</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Pohraniční styk</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7690</id>
    <revision>
      <id>44685</id>
      <parentid>44678</parentid>
      <timestamp>2021-11-15T20:46:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka Lyalikoff</username>
        <id>4811</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Budování lehkého hraničního opevnění */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="50694" xml:space="preserve">Vznik Československa znamenal pro pohraniční obyvatelstvo u bývalé vnitrostátní rakousko-uherské hranice podstatnou změnu. Nejprve se na hraničních přístupových cestách zřizovaly tzv. strážní stanice obsazované vojskem. Jedním z hlavních úkolů ministerstva financí se stalo v nově vzniklém Československu zabezpečení nejdůležitějších hraničních přechodů celními úřady a provádění dozoru v oboru celnictví. Podřízeným orgánem mu bylo na Moravě Zemské finanční ředitelství se sídlem v Brně. Okresní finanční ředitelství se nacházela v Olomouci, Uherském Hradišti, Brně a v Jihlavě. Jim pak byly podřízeny celní úřady I. a II. třídy. Službu na hranicích postupně přebírala finanční stráž a od jara roku 1919 strážní stanice nahrazovaly na celních silnicích nové celní budovy. V souvislosti s měnovou odlukou 25. února roku 1919 (okolkování bankovek)&lt;ref&gt;Brněnské noviny, 28.02.1919, Číslo 49, titulní strana&lt;/ref&gt; došlo za pomoci pohraniční finanční stráže k uzavření hranic a 28. února 1919 byl vydán zákon o celním území a vybírání cla. Od konce roku 1919 prováděla pohraniční službu „pohraniční finanční stráž“. V roce 1923 se nacházelo na území Československa 245 celních úřadů. Podstatné celní úpravy nastaly až po vydání nového celního zákona č. 114/1927 Sb., s účinností od 1. ledna roku 1928. Pohraničního obyvatelstva se dotkla vyhláška ministerstva financí z 23. března 1929 o celním pohraničním pásmu č. 67 a dohoda mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o úpravě osobního styku v malém pohraničním styku č. 68.

== První čs. celní úřady a celní silnice ==
Vedle celní služby na jednotlivých železničních tratích sprostředkujících styk s cizinou byly na nejdůležitějších silnicích zřizovány nejprve strážní stanice. První strážní stanice vznikaly na hranici čsl.-rakouské. Na Moravě ve Slavonicích, Hrušovanech u Znojma, v Novém Sídle (Novosedly), v Písečné, Vratěníně, Rancířově, Šafově, Lukově, Šatově, Chvalovici, Jaroslavicích, Havlíně, Pratelsbrunnu, Selci, Hlohovci, Poštorné, Lanžhotě a Mikulově. Ve Slezsku funkci strážních stanic plnila všechna oddělení finanční stráže. Na železnici se umísťovály kontrolní stanice v Budějovicích, Veselí-Mezimostí, Slavonicích, Znojmě, Hrušovanech, Šatově, Novém Sídle (Novosedly), Mikulově, Břeclavi, Moravské Ostravě a Místku-Frýdku. Správcem kontrolní stanice byl celní úředník nebo podúředník finanční stráže a jeho personálem byli příslušníci vojska. 

V březnu 1919 byly významější strážní stanice nahrazovány celními úřady. Na Moravě: Slavonice nádraží, Slavonice silnice, Šatov nádraží, Šatov silnice, Znojmo nádraží, Hrušovany nádraží, Havlín nádraží, Havlín silnice, Nové Sídlo nádraží, Nové Sídlo silnice, Mikulov nádraží, Mikulov silnice, Selec silnice, Břeclava nádraží, Poštorná silnice. Dne dne 30. června 1919 vydalo ministerstvo financí vyhlášku o zřízení nových celních úřadů na hranicích československého státu.

První mezistátní jednání o úpravě vzájemného poměru a vzájemné podpoře při celním odbavování a o sloučení některých celních úřadů a pasové kontrole se konalo s Rakouskem ve dnech 3. až 5. června 1919 ve Vídni. Státní smlouvy o úpravě vzájemného železničního styku byly uzavřeny s Maďarskem v Budapešti dne 8. března 1923, s Rakouskem v Praze dne 15. března 1927 a s Polskem v Praze dne 30. května 1927.&lt;ref&gt;https://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:bSsfgd_MfUIJ:https://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Pamatnik-Ministerstva-financi-za-prvnich-10-let-republiky-Ceskoslovenske-odbor-celni-IV-B.pdf+&amp;cd=3&amp;hl=cs&amp;ct=clnk&amp;gl=at&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|''VYHLÁŠKA''
''Ministerstvo financí výnosem ze dne 6. listopadu 1919, č. 94.884/1605—19 nařídilo zřízení celních úřadů:''

''1. Vedlejšího celního úřadu I. třídy na silnici ve Slavonicích, jemuž bude příslušeti až nа další i celní kontrola na tamějším nádraží. Silnice vedoucí ze Slavonic do Fratres v Rakousku prohlašuje se za celní silnici. Tento celní úřad bude uveden v činnost dnem 20. listopadu 1919 a zrušuje se tím celní úřad na nádraží.''

''2. Vedlejšího celního úřadu II. třídy ve Vratěníně na silnici. Silnice vedoucí z Vratěnína do Drozdova (Drosendorf) v Rakousku prohlašuje se za celní. Tento celní úřad bude uveden v činnost 25. listopadu 1919.''

''3. Vedlejšího celního úřadu II. třídy v Šafově na silnici. Silnice vedoucí ze Šafova do Langau v Rakousku prohlašuje se za celní. Tento celní úřad bude uveden v činnost 25. listopadu 1919.''&lt;ref&gt;Brněnské noviny, 18.11.1919, Číslo 263, titulní strana. Vyhláška ministerstva financí ze dne 30. června 1919 o zřízení nových celních úřadů na hranicích československého státu.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;https://www.aspi.cz/products/lawText/1/1272/0/2/vyhlaska-c-371-1919-sb-o-zrizeni-novych-celnich-uradu-na-hranicich-ceskoslovenskeho-statu&lt;/ref&gt;
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|''VYHLÁŠKA''
''Ministerstvo financí výnosem ze dne 31. prosince 1919, č. 115.191/3601. nařídilo zřízení celních úřadů:''

''1. Vedlejšího celního úřadu II. třídy v Hnánicích. Silnice vedoucí z Hnánic do Retzu v Rakousku prohlašuje se za celní silnici. Tento celní úřad uveden bude v činnost dnem 15. ledna 1920.''

''2. Vedlejšího celního úřadu I. třídy v Hati. Silnice vedoucí z Chvalovic přes Hať do Haugsdorfu v Rakousku prohlašuje se za celní silnici. Tento celní úřad bude uveden v činnost dnem 15. ledna 1920.''

''3. Vedlejšího celního úřadu II. třídy v Jaroslavicích. Silnice vedoucí z Jaroslavic do Zwingendorfu v Rakousku prohlašuje se za celní silnici. Tento celní úřad bude uveden v činnost dnem 15. ledna 1920.''

''4. Vedlejšího celního úřadu II. třídy v Hevlíně na silnici. Silnice vedoucí z Hevlína do Lávy v Rakousku prohlašuje se za celní silnici. Tento celní úřad bude zřízen 15. ledna 1920. Tomuto celnímu úřadu příslušeti bude po zrušení celní odbočky Hevlín-nádraží až na další i proclívání zásilek na nádraží v Hevlíně docházejících nebo cestujícím obecenstvem dovážejících. Dodací stanice v Hevlíně-nádraží přičleňuje se k celnímu úřadu v Hrušovanech u Znojma a bude uvedena v činnost, jakmile nastoupí službu zřízenec pro ni určený.''&lt;ref&gt;Brněnské noviny, 14. ledna 1920, Brněnské noviny 10, titulní strana&lt;/ref&gt;
|}

== Pokyny pro užší pohraniční styk ==
Ještě před schválením úmluvy o vedení rakousko-československé hranice mezi republikou Československou a republikou Rakouskou vydalo na základě rozhodnutí Zemského finančního úřadu finanční ředitelství v Jihlavě 29. února 1920 pokyny pro usnadnění užšího pohraničního styku do hloubky pěti km od státní hranice pro obyvatele pohraničních obcí a udělilo zde usedlému obyvatelstvu výhody stanovené již v bývalé obchodní a celní smlouvě s Německou říší ze dne 6. prosince 1891 a dodatkové smlouvě ze dne 25. ledna 1905 (bývalý ministerský příkaz č. 4/1892 a č. 27/1906). Jednalo se o obce v politických okresech:&lt;ref&gt;[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:84861510-6a4b-11e6-9f9c-001018b5eb5c?page=uuid:38d4e5a0-6a60-11e6-a9cc-005056825209&amp;fulltext=Kurlupp Brünner Zeitung], Kundmachung. Die Finanz-Landes-Direktion in Brünn mit dem Erlasse vom 29. Februar 1920, 14406/4—IV.&lt;/ref&gt;

* Dačický politický okres: Maires-Maříž, Zlabings-Slavonice s obcemi Kadolz-Kadolec, Lexnitz-Leštnice, Chwalatitz-Chvalatice, Piesling-Písečné a Neustift-Nové sady.

* Moravsko-budějovický politický okres: Dantschowitz-Dančovice, Döschen-Dešná, Tiefenbach-Hluboká, Kurlupp-Korolupy, Chwalkowitz-Chvalkovice, Hafnerluden-Lubnice, Nespitz-Mešovice, Plospitz-Plačovice, Ranzern-Rancířov, Fratting-Vratěnín, Ungarschitz-Uherčice a Zoppanz-Županovice.

* Znojemský politický okres: Freistein-Frejštýn, Alt- und Neu-Petrein-Starý a Nový Petřín, Jasowitz-, Schaffa-Šafov, Landschau-Lančov, Pomitsch-Podmyče, Frain-Vranov, Zaisa-Čížov, Fröschau- Horní Břečkov, Luggau-Lukov, Windschau-Onšov, Baumöhl-Podmolí, Gnadlersdorf- Hnanice, Kaidling- Havraníky, Schattau-Šatov, Haid-Hatě, Kallendorf-Chvalovice, Klein-Tajax-Dyjákovičky, Gerstenfeld-Ječmeniště, Zulb-Slup, Joslowitz-Jaroslavice, Erdberg-Hrádek u Znojma, Gross-Tajax-Dyjákovice a Höflein-Hevlín.

=== Přespolní majetek a pastva ===
* Majitelé statků nebo usedlostí, které ležely v pohraničním území rakouském a československém a byly přeťaty celní hranicí, směli přes přirozené přechody bezcelně přepravovat výrobky získané na nich obděláváním pozemků a chovem dobytka, dále hospodářský dobytek a hospodářské nářadí, náležející k takovým usedlostem, hnojivo a osivo k obdělávání polí, pokud šlo o dopravu z jedné části usedlosti na druhou.
* Pohraniční obyvatelé, kteří museli vykonávat zemědělské práce v pohraničním území druhého státu na vlastních nebo propachtovaných pozemcích nebo lukách nebo jinde, avšak pouze v blízkostí svého bydliště, mohli přes hranici bezcelně přepravovat zvířata, vozidla a nářadí, které k těmto pracím potřebovali, dále hnojivo a osivo pro své pozemky, z pozemků odváženou obilnou sklizeň a sklizeň jiných polních plodin (také píci zelenou a syrovou, pícniny, seno, lesní stelivo, palivové dříví). Přeprava přes hranice mohla probíhat také po vedlejších cestách a vracel-li se pohraniční obyvatel z pohraničního území druhého státu téhož dne, kterého tam přešel. Stejné výhody platily pro dovoz vydražené trávy a sena z jednoho pohraničního území do druhého pohraničního území.

* Dobytek vyháněný na pastvu do pohraničního území sousedního státu nebo se odtud vracející byl osvobozen od cla a mohl být hnán na pastvu i po vedlejších cestách, pokud to vyžadovaly místní poměry. Bezcelně si mohli zemědělci sebou vzít maximálně 1 kg pečiva, masa, mléka, másla, ovoce a zeleniny a 1 liter vína.

=== Bezcelní dovoz ===
* Od cla byly osvobozeny výrobky pocházející od dobytka paseného v pohraničním území obou států jako mléko, máslo, sýr a v mezidobí přibylý mladý dobytek v množství přiměřeném počtu dobytka a délce pastevní doby.

* Clu nepodléhaly výrobky pro vlastní řemeslné práce a opravy, které měly charakter domácí námezdní práce, dále příze a barvy pro vlastní textilní výrobu.

* Clo se nevztahovalo také na zakoupené léky na lékařské recepty a jednoduché farmaceutické chemické látky z nedalekých lékáren.
* Dále se clo nevztahovalo na pytle a obaly, ve kterých se do druhého pohraničního území dováželo obilí, zemědělské plodiny, sádra, vápno, nápoje či tekutiny, a které se dopravovaly prázdné zpět.

* Do Československa se mohl bezcelně dovážet tvaroh a sádra, pokud došlo k nákupu v německém pohraničí.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Di, 27. April 1920, Seite 2&lt;/ref&gt;

Úmluva mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o vedení rakousko-československé hranice a některých souvislých otázkách byla přijata v Praze 10. března 1921 a ve Sbírce zákonů a nařízení vyšla 6. října 1922.&lt;ref&gt;Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna, NS RČS 1920-1925, Poslanecká sněmovna, Tisky, Úmluva mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o vedení rakousko-československé hranice a některých souvislých otázkách: http://ftp.aspi.cz/opispdf/1922/104-1922.pdf&lt;/ref&gt;

== Budování nových celních budov ==
Podle vyhlášky ministerstva financí ČR z 20. března 1920 byla dálková a tranzitní doprava pro automobily, motorová a jízdní kola možná pouze pouze přes hraniční přechody: Slavonice-Fratres, Hnanice-Retz, Jaroslavice-Zwingendorf, Hevlín-Laa, Themenau/Poštorná-Hohenau. Všechny ostatní hraniční přechody (jako třeba Novosedly-Wildendürnbach nebo Mikulov-Drasenhofen) nebyly pro automobilovou dopravu přípustné. Celní úřady v Novosedlech a Mikulově fungovaly jen pro železniční dopravu.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, So, 13. Juni 1920, s. 2&lt;/ref&gt;

Rakouský Státní finanční úřad (Staatsamt für Finanzen) nařídil 10. dubna 1920 dobudování nových rakouských celních úřadů v obcích Karlstift (Pohoří na Šumavě), Harbach (Šejby), Pyhrabruck (Nové Hrady), Reingers (Nová Bystřice), Klein-Taxen (Košťálkov), Neuriegers (Písečné), Unter-Thürnau (Vratěnín), Langau (Šafov), Hardegg (Čížov), Mitterretzbach (Hnanice), Kleinhaugsdorf (Hatě), Zwingendorf (Jaroslavice), Laa an der Thaya (Hevlín), Drasenhofen (Mikulov) a přeložení celnice z Waldkirchenu do Slavonic-Fratres (silniční a železniční přechod).&lt;ref&gt;Wiener Zeitung, Di, 4. Mai 1920, s. 2&lt;/ref&gt;

Výběrové řízení na stavbu budovy celního úřadu ve Vratěníně vyhlásila zemská politická správa na Moravě 20. listopadu 1920 a to v nákladu 400 000 korun. Zadané podmínky, plány a výkazy k provedení stavby byly k nahlédnutí na odboru pozemních staveb v Brně, Lažanského náměstí č. 6, III. poschodí v úředních hodinách od 8.00 do 14.00 hod. Kopie dokumentů si mohli zájemci zakoupit za 40 korun (bez projektové dokumentace) nebo v plném provedení za 60 korun. Odbor pozemních staveb v Brně přijímal přihlášky do 12.00 hodin 20. prosince 1920. Rozhodnutí úřadu nebylo vázáno na nejnižší nabídku.&lt;ref&gt;Brněnské noviny, Ročník 1920, Úřední list Brněnských novin 266, 24. 11. 1920, s. 3 &lt;/ref&gt; 

Celní budovy na silnicích z Šafova do Langau a z Vratěnína do Unter-Thürnau byla dokončeny v roce 1922, kdy vyrostly celní budovy také na rakouské straně a budova se služebními byty a celním úřadem v Riegesburgu.&lt;ref&gt;Ve stejném roce začala fungovat i nová silniční celnice v Mikulově. Stejné zadání výběrového řízení na stavbu budovy celního úřadu v Mikulově vyhlásil odbor pozemních staveb 2. října 1920, Brněnské noviny, Ročník 1920, Úřední list Brněnských novin 226, 6. října 1920)&lt;/ref&gt;

V roce 1934 dobudovávalo ministerstvo veřejných prací novostavbu pro finanční stráž na silnici z Rancířova do obce Hluboká&lt;ref&gt;Po intervenci poslance Erwina Zajicka povolil ministr financí Karel Engliš obyvatelům obcí kolem Rancířova od ledna 1927 přejezd hranice Hluboká - Schaditz také s povozy (nebyla ještě celní silnicí). In: Znaimer Wochenblatt, 4. 12. 1926, Ročník 77, Číslo 97, s. 4. Podle &quot;Státního závěrečného účtu Republiky Československé za rok 1934&quot; byly vydány větší výdaje na novostavbu budovy pro finanční stráž v Rancířově-Hluboké a na novostavbu budovy odbočky celního úřadu v Hati.&lt;/ref&gt;, v letech 1934-1938 budovu pro oddělení pohraniční finanční stráže ve Stálkách, jež zde sídlila od roku 1924,&lt;ref&gt;Podle &quot;Státního závěrečného účtu Republiky Československé za rok 1934&quot; nedošlo v roce 1934 k zahájení stavby budovy pro finanční stráž ve Stálkách.&lt;/ref&gt; v Lukově, kombinovanou budovu pro celní úřad a finanční stráž v Čížově a v Hardeku u mostu přes řeku Dyji (v provozu 15. října 1937). Novostavby celních úřadů a oddělení finanční stráže v Čížově a Hardeku se zodolňovaly oválnými železobetonovými bastionky, které byly vybaveny uzavíratelnými ocelovými střílnami a měly vylepšit obranu budovy a hraničního přechodu.&lt;ref&gt;Beneš Jaroslav, Lakosil Jan, Nič Martin, Škoda Jan: Zvláštní zařízení na komunikacích 1936-38, FORT print 2009 &lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Voborník Petr: Hraniční orientační sloupy, 2013&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| 382. K přípravným pracím, k dokončení a ke koupím pro finanční úřady, celní úřady a finanční stráž nedošlo v předpokládaném rozsahu; nebyly vyplaceny kolaudační doplatky za práce na stavbě budov pro finanční stráž v Aši a Železné Rudě; nedošlo ke stavbě budovy pro finanční stráž v Chebu pro změnu projektu a '''nebyly zahájeny stavby budov''' pro finanční stráž ve Vrchlabí, Čes. Jiřetíně, společných úředních budov ve Falknově, Náchodě, Pardubicích, budov pro finanční úřady v Hradci Králové, Nitře, novostavby chemickotechnické zkušebny finanční správy v Praze-IX., '''kombinované budovy pro celní úřad a finanční stráž v Čížově, budovy pro finační stráž ve Stálkách''' a úprava budovy č. p. 1318 pro berní úřad v Praze-XII.;... Úspora snížila se většími výdaji za nástavbu úřední budovy pro finanční úřady v Pelhřimově, '''při novostavbě budovy pro finanční stráž''' ve Šluknově, '''Rancířově-Hluboké''', za adaptační práce v budově č. p. 601 v Praze-XIX. a '''na novostavbu budovy odbočky celního úřadu v Hati'''; vyššími doplatky, většími přípravnými pracemi a koupěmi budov pro celní úřady a kombinovaných budov pro celní úřady a finanční stráž v zemi České; intensivnějším postupem prací na novostavbě společné úřední budovy v Uherském Hradišti...(citace ze Státního závěrečného účtu Československé republiky za rok 1934)&lt;ref&gt;[https://www.senat.cz/informace/z_historie/tisky/4vo/tisky/T0034.pdf Státní závěrečný účet Republiky Československé za rok 1934, část 15: Vysvětlivky k odchylkám náležitosti od rozpočtu a k pasivům i aktivům na rozpočet - Skupina I. Vlastní státní správa, s. 418]&lt;/ref&gt;
|}

== Československé státní dráhy ==
Vlaková spojení na hlavní trati (spojující s Prahou, Brnem a Vídni — téměř mezinárodního významu) Cejle-Kostelec-Slavonice (trať 224) obsluhoval nějakou chvíli motorový vůz, ale v roce 1930 zůstal na trati starý vůz (tzv. „osvědčený&quot; vláček-hrkáček), spojující jihozápadní cíp Moravy od rakouských hranic přes města Slavonice, Dačice, Telč a Třešť s Jihlavou. Ten jezdil podle úředního jízdního řádu ze Slavonic do Kostelce  3 hodiny a 15 minut (50 km dlouhá trať ).&lt;ref&gt;Stráž: orgán strany katolické národní na Západní Moravě. V Brně: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebické, 27.2.1930, 32(9).&lt;/ref&gt;

Nový jízdní řád, který vstoupil v platnost 15. května 1934, znamenal další zhoršení na trati Cejle—Kostelec—Slavonice. Motorový vlak (č. 5 Lo5), který z Telče odjížděl ve 21:07 hod. a z Dačic ve 21:33 hod a přijížděl do Slavonic ve 22:03 hod., měl být pro slabé využívání jezdit jen v sobotu, neděli a pondělí. Stejně tak první ranní vlak, odjíždějící před úpravou jízdního řádu ze Slavonic ve 2:49, z Dačic ve 3:21 z Ďačic, měl nadále jezdit omezeně jen v neděli, pondělí a úterý. Odříznutí dačického a slavonického okresu od světa se nakonec rozhodl u ředitelství ČSD řešit Západomoravský národohospodářský svaz.&lt;ref&gt;Stráž: orgán strany katolické národní na Západní Moravě. V Brně: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebické, 15.3.1934, 36(11).&lt;/ref&gt;

Ale ani v roce 1936 nebylo spojení západní Moravy se zemským centrem Brnem vyřešeno ke spokojenosti cestujících. Cestující ze Slavonic, Dačic a Telče museli do Brna vyjíždět prvním ranním vlakem kolem 3. hodiny, v Jihlavě pak dvě hodiny čekat na spoj do Brna o 10. hodině. Poslední vlak z Brna, na který navazovaly spoje do Dačic a Slavonic, odjížděl v 11:30, takže cestující měli v Brně na vyřízení svých záležitostí pouhou hodinu Přitom stačilo vypravit ze Slavonic vlak o 35 minut dříve, aby stihl spojení na vlak z Jihlavy ve 4:04 hod. s příjezdem do Brna v 7:17 hodin.&lt;ref&gt;Stráž: orgán strany katolické národní na Západní Moravě. V Brně: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebické, 5.11.1936, 38(43).&lt;/ref&gt; 

== Autobusová doprava ==
Linkovou autobusovou dopravou (poštovními autobusy) provozovala v letech 1919 – 1932 československá poštovní správa řízená ministerstvem pošt a telegrafů. V letech 1933–1934 byla poštovní autobusová doprava postupně začleněna pod ČSD. V roce 1933 Správa poštovní automobilní dopravy předala Československým státním drahám 172 autobusových tratí o délce 4330 kilometrů a 97 velkých, 103 středních a 115 malých autobusů. K 1. lednu 1934, po završení fúze, provozovaly ČSD 636 autobusů na 286 linkách a 206 nákladních automobilů s 20 přívěsy. 

Na základě § 79 zákona č. 198/1932 Sb. n. a z. přešly poštovní autobusy k 1. lednu 1934 z působnosti ministerstva pošt a telegrafů do působnosti ministerstva železnic, takže ke dni 1. lednu 1934 obě organizace splynuly. Správa automobilní dopravy v Praze-Vršovicích byla zrušena a bývalé poštovní linky přešly přímo do působnosti oblastních ředitelství ČSD. Přesto autobusy ČSD zajišťovaly sběr poštovních zásilek ještě ve 40. letech.

V rámci optimalizace dopravní sítě došlo v roce 1936 k dalším změnám na linkách, takže k 1. březnu 1937 provozovaly ČSD v celém Československu 278 linek o délce 8074 km, z toho 6 tratí o délce 286 kilometrů bylo pouze sezonních. V roce 1938 provozovaly ČSD již 635 autobusů na 288 linkách o délce 8373,3 km, z toho 11 tratí o 429,2 km sezonně.&lt;ref&gt;[http://magzine.cz/autobusy-pod-znackou-csd-v-mezivalecnem-obdobi-ceskoslovenska/ Poštovní autobusy a ČSD], Zákonem č. 311/1948 Sb. o národních podnicích dopravních ze dne 22. prosince 1948 a zákonem o národních dopravních podnicích č. 149/1950 Sb. byla veškerá autobusová doprava soustředěna do národního podniku ČSAD.&lt;/ref&gt;
=== Autobusové linky jihozápadní Moravy ===
Teprve až 4. října 1927 byla uvedena do provozu autobusová linka Slavonice-Moravské Budějovice. Poštovní autobus (Postbus) vyjížděl ze Slavonic a pokračoval přes obce Slavětín, Písečné, Županovice, Dančovice, Police, Kostníky, Kdousov, Hornice, Kojatice, Spetický dvůr (Spitzhof), Nové Syrovice, Krnčice až do Moravských Budějovic. Ze Slavonic odjížděl ve 4:45 hod. a přijížděl v 6:30 do M. Budějovic 6.30, na zpáteční cestu se vydával z M. Budějovic v 15:30 hod. a do Slavonic přijížděl v 17:10 hod. O nedělích, svátcích, pondělích a čtvrtcích měly jezdit zvláštní přípoje.&lt;ref&gt;Kronika Slavonice 1923, rok 1927 / snímek 73.&lt;/ref&gt; Dvě linky směřovaly do Znojma. Jedna ze Slavonic do Vratěnína.&lt;ref&gt;Lidové noviny. Brno: Vydavatelské družstvo Lidové strany v Brně, 15.7.1927, 35(353, ranní vydání), s. 4.&lt;/ref&gt;

V roce 1928 bylo konečně zavedeno autobusové spojení mezi Dačicemi a Mor. Budějovicemi, autobus z Dačic vyjížděl o 5. hodině ráno a z z Mor. Budějovic se vracel odpoledne půl 4. Ve středu a v sobotu vyjížděl z Dačic polední autobus ve 12:00 hod.&lt;ref&gt;Stráž: orgán strany katolické národní na Západní Moravě. V Brně: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebické, 5.12.1929, 31(49).&lt;/ref&gt;

Autobusová doprava ČSD na trati Jemnice-Dačice-Jindřichúv Hradec byla v dubnu 1931 pro nedostatek provozu zastavena. V důsledku tohoto stavu měla být obnovena doprava poštovním autobusem, která byla zavedena už v roce 1930 a po necelém roce zastavena. Jemnice a Dačice tak řešily autobusovou dopravu svépomocí a za účasti privátních dopravců.&lt;ref&gt;Stráž: orgán strany katolické národní na Západní Moravě. V Brně: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebické, 9.4.1931, 33(15).&lt;/ref&gt; Ještě ani v roce 1932 nebyla státní správa schopna zajistit autobusovou dopravu na trati z Jindřichova Hradce do Slavonic, Jemnice a dále do Dačic.&lt;ref&gt;Lidové noviny. Brno: Vydavatelské družstvo Lidové strany v Brně, 2.12.1932, 40(608, ranní vydání), s. 4. &lt;/ref&gt;

Od 25. července 1934 došlo ke změnám na autobusové lince ČSD Znojmo-Vranov. Autobus jezdil nyní třikrát denně do Vranova a zpět. Odjezd ze Znojma nádraží (7:50, 12:14 a 18:00 hodin), z Masarykova nám. (7:53, 12:50 a 18:05), z Divišova nám.(7:55, 12:55 a 18:10 hodin). Do Vranova přijížděl autobus v 8:32, 13:32 a 18:47 hodin. Z Vranova do Znojma odjížděl v 8:35, 16:22 a 19:00 hodin. Na Divišovo nám. přijížděl v 9:12, 16:59 a 19:37 hodin. Jednoduché jízdné stálo 8, — Kč, se zpáteční jízdenkou 15, — Kč. Objednávky autobusů ČSD se vyřizovaly u dopravního úřadu ve Znojmě nebo přímo u řidičů.&lt;ref&gt;Stráž: orgán strany katolické národní na Západní Moravě. V Brně: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebické, 2.8.1934, 36(29). &lt;/ref&gt;

=== Přeshraniční autobusová doprava ===
Přeshraniční autobusová linka Šumvald - Vranov - Šafov - Langau - Drosendorf - Eibenstein - Raabs an der Thaya byla zavedena 15. června 1927 a spojovala obce Šumvald (železniční stanice Šumvald-Vranov), Vranov, Šafov, Langau (železniční stanice), Drosendorf (železniční stanice na lokální dráze Drosendorf-Retz), Eibenstein a Raabs (železniční stanice na bývalé dráze Franz-Josefs-Bahn do Göpfritzu, Waidhofenu a. d. Thaya a Zwettlu). Autobus ze Šumvaldu vyjížděl v 10.00 h dopoledne, přejížděl přes hraniční přechod v Šafově a přijížděl ve 13.00 h do Drosendorfu a ve 14.00 h do Raabsu. Autobus z Raabsu vyjížděl v 10.00 h dopoledne, v Drosendorfu zastavoval v 11.00 h a do Šumvaldu dorazil ve 12.40 h.&lt;ref&gt;Prager Tagblatt, Sa, 18. Juni 1927, s. 7&lt;/ref&gt;

Privátní autobusová linka Čížov (Hardegg) - Horní Břečkov - Lukov - Podmolí - Mašovice - Znojmo byla zavedena v roce 1928. Autobus privátního dopravce odjížděl o sobotách a ve dnech trhů ze Znojma v 10.00 hod do Horního Břečkova. O nedělích a svátcích a během letního období zajížděl s výletníky a turisty až do Hardeku v 8.00 a ve 13.00 hod a z Hardeku do Znojma v 16.30 a 19.30 hod.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, Mi, 23. 5. 1928 Ročník 79, Číslo 41, s. 6 &lt;/ref&gt;
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! ZASTÁVKA !! ODJEZD !! ZASTÁVKA !! PŘÍJEZD
|-
| Čížov - celnice || 6.00 || Horní Břečkov || 6.10
|-
| Horní Břečkov || 6.10 || Lukov || 6.20
|-
| Lukov || 6.20 || Podmolí || 6.25
|-
| Podmolí || 6.25 || Mašovice || 6.30
|-
| Mašovice ||  6.30 || Znojmo-Hradiště || 6.40
|-
| Znojmo-Hradiště || 6.40 || Znojmo-Divišovo náměstí || 7.00
|-
|Znojmo-Divišovo náměstí  || 13.00 || Znojmo-Hradiště || 13.10
|-
| Znojmo-Hradiště ||13.10  || Mašovice ||13.20
|-
|  Mašovice || 13.20 || Podmolí ||13.30
|-
|Podmolí  || 13.30 || Lukov  ||13.35
|-
| Lukov  || 13.35 || Horní Břečkov ||13.40
|-
| Horní Břečkov || 13.40 || Čížov - celnice ||13.50
|-
| Čížov - celnice || 15.00 || Horní Břečkov ||15.10
|-
|Horní Břečkov  ||15.10  || Lukov ||15.20
|-
| Podmolí   || 15.20 ||  Podmolí ||15.25
|-
| Podmolí  ||15.25   ||  Mašovice ||15.30
|-
|  Mašovice || 15.30 || Znojmo-Hradiště ||15.35
|-
| Znojmo-Hradiště || 15.35 ||Znojmo-Divišovo náměstí  ||15.45
|-
|Znojmo-Divišovo náměstí  ||18.00  || Znojmo-Hradiště  ||18.10
|-
|Znojmo-Hradiště   || 18.10 ||Mašovice  ||18.15
|-
|Mašovice  || 18.15 || Podmolí   ||18.20
|-
|Podmolí    || 18.20 || Lukov   ||18.35
|-
|Lukov  || 18.35 || Horní Břečkov ||18.45
|-
|Horní Břečkov  || 18.45 || Čížov - celnice ||19.00
|-
|}

Poštovní ředitelství ve Vídni zahájilo 15. dubna 1929 provoz na lince Raabs an der Thaya - Slavonice (Postautobus).&lt;ref&gt;Kronika města Slavonice 1923-1969, rok 1929.&lt;/ref&gt; V roce 1935 jezdil autobus z Uherčic do Jemnice, do Slavonic a do Drosendorfu. Ze Znojma jezdily autobusy do Vranova a Frejštejna.&lt;ref&gt;Horácko: týdenník hájící zájmy pracujících vrstev lidových. Třebíč: Politický klub n. s., 20.9.1935, 25(35).&lt;/ref&gt;

== Celní pohraniční pásmo a dohoda o malém pohraničním styku 1929 ==
Dohoda o malém pohraničním styku rozšířila pohraniční pásmo po obou stranách hranice do hloubky 15 km, pokyny pro přepravu zboží, dobytka a pro přechod osob (také po vedlejších cestách) z roku 1920 nyní platily jen v Moravsko-dyjském trojúhelníku a pokyny pro průchod osob a pro přespolní pastvu a dobytek jen ve valtickém území s rakouským pohraničím. Malý pohraniční styk obcí jihozápadní Moravy byl v tom znění, jak byl z počátku definován, zrušen. Pro kontrolu vedlejších cest stát dobudovával nové budovy pohraniční stráže v Rancířově (přechod Hluboká - Schaditz) a ve Stálkách (přechod Stálky - Heinrichsreith). Pohraniční pásmo na jihozápadní Moravě nyní zahrnovalo obce:

=== Soudní okres Jemnice ===
Bačkovice (Bačkovice, Šprynclův mlýn, Šimkov), Báňovice, Bělčovice, Dančovice, Dešná, Flandorf, Hluboká, Chvalkovice, Jiratice, Korolupy, Kostníky (Rajmundský Dvůr, Hájek, Kopka, Kostníky (Kostníky, Kláskův Mlýn, Rajmundský Mlýn), Kdousov (Kdousov, Tříletův mlýn), Lovčovice, Lubnice, Menhartice, Mešovice (Nový Dvůr, Mešovice), Pálovice, Plačovice, Police (Bahnův Mlýn, Nový Mlýn, Police), Radotice, Rancířov, Uherčice (Mitrovice, Starý Mlýn, Uherčice, Charvatská vesnička), Vratěnín (Pohodnice, Vratěnín), Županovice.

=== Soudním okres Vranov ===
Bítov (Bítov, Cornštejn, Peksův Mlýn, Popelná, Vraneč), Horní Břečkov, Čížov, Frejštejn (Bachörtl, Frejštejn, Libuňský Mlýn), Chvalatice, Jazovice, Lančov (Luitgardin Dvůr, Lančov), Liliendorf, Lukov (Nový Hrádek, Lukov, Novohrádecký Mlýn, Umlaufův Mlýn), Milíčovice, Onšov, Oslnovice, Nový Petřín (Červený Dvůr, Nový Petřín), Starý Petřín (Penkýrův Mlýn, Křeslický Mlýn, Starý Petřín), Podmyče, Stálky (Křeslík, Stálky), Šafov, Šreflová, Štítary (Bohany, Myslivna ve Švýcarském Údolí, Štítary), Šumvald (Bažantnice, Šumvald), Nová Ves, Vracovice, Vranov (Pointnerův Mlýn, Prostřední Mlýn, Vranov), Vysočany (Hakoňův Mlýn, Koberův Mlýn, Mácův Mlýn, Vysočany), Zblovice.&lt;ref&gt; Vyhláška, jíž se stanoví celní pohraniční pásmo č. 67 a Dohoda mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o úpravě osobního styku v malém pohraničním styku č. 68: http://ftp.aspi.cz/opispdf/1929/024-1929.pdf&lt;/ref&gt;

=== Soudní okres Slavonice ===
Bolíkov, Cizkrajov (Cizkrajov, Felixův Mlýn, Myslivna, Zámeček u Bolíkova), Nové Hobzí, Staré Hobzí (Janský Dvůr, Hejnice, Staré Hobzí, Loucký Mlýn, Nový Mlýn, U Oulehlů, Veselíčko), Holešice, Chvaletín, Kadolec, Léštnice, Markéta, Maříž, Modletice, Mutišov, Mutná (Mont-Serrat, Mutná, Janské údolí), Písečné (Krokovice, Červený Mlýn, Písečné), Rubašov, Nové Sady, Slavětín, Slavonice (Dvorský Mlýn, Fuchsův Mlýn, Hirschjirglův Mlýn, Pastouška, Slavonice, Šibeňák), Stálkov (Pohodnice, Stálkov), Stoječín (Bílý Dvůr, Doubkův Mlýn, Stoječín), Václavov, Nová Ves, Vlastkovec, Vnorovice (Hadrův Mlýn, Vnorovice).

=== Osvědčení pro malý pohraniční styk ===
V pohraničním území trvale usedlé obyvatelstvo, které v důsledku svého povolání nebo výkonu zaměstnání muselo překračovat státní hranici, si muselo obstarávat „osvědčení pro překročení hranice”. Osvědčení se vydávalo osobám spolehlivým a bezúhonným:

* Na dobu šesti měsíců rolníkům, statkářům a nájemcům, členům jejich rodin a pomocným dělníkům, obchodníkům a živnostníkům, dále osobám, které byly nuceny častěji překračovat hranici (lékaři, zvěrolékaři, porodní asistentky, soukromí učitelé a žáci, osoby duchovního stavu atd.), dále zaměstnancům a dělníkům, jejichž pracovní místo leželo na území druhého smluvního státu.
* Na dobu tří dnů osobám, které potřebovaly jednorázově překročit hranici z naléhavých důvodů osobních, zdravotních nebo rodinných.
* Vlastní osvědčení pro překročení hranice nepotřebovaly děti do 12 let, pokud překračovaly hranici v doprovodu dospělých a byly zapsány v osvědčení průvodců.
* Osvědčení vydával zásadně starosta obce v místě bydliště, které bylo následně vidováno četnickou stanicí.
* Lékařům, zvěrolékařům a porodním asistentkám vydával osvědčení pověřený okresní úřad.
* Osvědčení opravňovalo k pobytu na území druhé smluvní strany nejdéle po dobu tří dnů, u zaměstnanců a dělníků po dobu šesti dnů.
* Výjimku měli úředníci veřejné správy (zvláště finanční, poštovní, telegrafní, železniční) a pohraniční kontrola, dále také železniční a telegrafní dělníci, kteří se prokazovali legitimací vystavenou nadřízeným orgánem.
* Hranici bylo možné překračovat pouze po stanovených silnicích, cestách a železnicích.
* Hromadné osvědčení pro výpravy turistů, žáků a spolků (maximálně do 30 osob) na dobu 48 hodin mohl přednosta okresního úřadu vystavit v případě, že výpravu vedla nebo se jí účastnila osoba bydlící v pohraničním území. Vůdce výpravy se na hranici prokazoval hromadným osvědčením, které obsahovalo okresní správou ověřený seznam účastníků výpravy se jmény, bydlištěm a povoláním.

=== Požadované údaje na osvědčení ===
* jméno, narození, bydliště, povolání, státní příslušnost a fotografie majitele osvědčení
* popis majitele (vlasy, oči, zvláštní znamení)
* vlastnoruční podpis majitele
* název celního úřadu při přestupu hranice
* doba platnosti
* údaje k obecnímu úřadu (obec, den, rok, razítko, podpis starosty)
* údaje velitelství četnické stanice (obec, jméno velitele četnické stanice, podpis, den, rok)

=== Průkazka pro výletníky a turisty ===
Turistům zprvu stačila pro překročení státní hranice a k pobytu do 24 hodin turistická legitimace, kterou při vstupu do země kontroloval celník. Situace se změnila až po vydání vyhlášky o celním pohraničním pásmu a dohodě o malém pohraničním styku mezi Československem a Rakouskem v prosinci 1929. Podle nového ustanovení si musel každý turista k přechodu hranic (pokud nevlastnil pas) opatřit ''průkazku pro výletníky a turisty do území malého pohraničního styku'', kterou měl vydávat okresní úřad nebo k tomu v pohraničí zmocněné obce. K vydání hromadné propustky bylo nutné podat k zemskému úřadu v Brně žádost s pětikorunovým kolkem a s několika okolkovanými přílohami s pěti kopiemi seznamu účastníků výpravy a předem za úřední výkon zaplatit 50 Kč. Vedoucí výpravy musel vlastnit cestovní pas. Vlna odporu k takovému zpřísnění turistického ruchu v Podyjí na sebe nenechala dlouho čekat:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|''Při takové praksi lze se nadíti, že raději každý zůstane doma. Podyjí, jehož krásu obdivuje rok od roku více turistů, zůstává takto zavřeno zejména rakouským příslušníkům a našim stejně, chtějí-li na druhou stranu, kde leží mnohé hrady a zříceniny, někdy i 50 kroků od hranic (Chýje, Hardek) a jež si nemohou prohlédnouti zblízka, zejména ne uvnitř. Proto žádám podyjské obce v čele s městem Znojmem, jež je také dotčeno, aby byla provedena nová úpravu malého pohraničního styku a aby bylo zrušeno vydávání propustek turistům a zavedena dřívější praxe. Dále se žádá, aby k vydávání hromadných propustek byl určen místo zemského úřadu v Brně okresní úřad ve Znojmě nebo i obecní úřady a četnické stanice v blízkém pohraničí a aby naši pohraniční strážníci byli blahovolnější při propouštění turistů, vykazujících se turistickými legitimacemi přes hranice, což by vyvolalo u rakouských pohraničních orgánů stejnou blahovůli vůči jejich turistům a tím by turistický ruch v Podyjí nebyl bržděn.''&lt;ref&gt;Lidové noviny, ročník 38, 4.5.1930, s. 9 - Malý pohraniční styk&lt;/ref&gt;
|}

Průkazka sestávala z vyplněného formuláře s uvedením jména, bydliště, popisu trasy výletu, podpisu držitele a podpisu vydávající úřední osoby, platila 48 hodin ode dne a hodiny vydání na stanoveném pohraničním území obou republik a stála 6,50 Kč. Potřebné informace poskytovala městská cizinecká kancelář v Obrokové ulici ve Znojmě a hned vedle také expozitura Československého automobilového klubu u obchodníka Jana Hlávky, který vydával veškeré celní i policejní papíry pro přestup hranic. V létě 1937 Zemský úřad v Brně zrušil pro turisty používání pasů při přechodu mimo celní úřady a vyžadoval pro přechod hranic po turistických trasách pouze propustky od starostů obcí.

Podyjí, zvláště partie Bítov-Vranov-Hardegg-Nový Hrádek-Znojmo, lákalo turisty a letní hosty ze všech koutů republiky i ze sousedního Rakouska. Zejména městečko Hardegg a zřícenina Nového Hrádku patřily u návštěvníků Podyjí k jakési turistické povinnosti. Frekvence na mostě v Hardeku, který spojoval obě sousedící země, byla velmi čilá. Zpřísnění malého pohraničního styku se od 1. července 1929 projevilo i zde (pas nebo turistická propustka). Čs. finanční stráž vztyčila strážní budku také na své straně mostu.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|''&quot;Marně pídí se tu turista po účelnosti tohoto přísného opatření. Je tu však jiná věc, která dovede snad i nejvlažnějšího českého turistu vzrušiti. Je to budka čs. pohraniční stráže. Budka rakouské stráže na protější straně je srovnána s budkou naší hotovým palácem. Svými rozměry ne nepodobná ledajak stlučené a nepatrné nářaďové budce na stavbách, stojí nachýlena nad příkopem, pod podlahou průtok pro vodu, zčernalá stářím a prosí o ránu z milosti. A když vzpomenete krutosti minulé zimy, tu neubráníte se pocitu lítosti nad ubožáky, kteří byli službou přikováni k této nehostinné budce. A to prý ji ještě postavila pohraniční stráž vlastním nákladem. Činitelé finanční správy, kteří mohou v této věci zakročiti, měli by zde šetřiti studu čs. veřejnosti i zdraví pohraniční finanční stráže a rychlou nápravou ušetřili je tak ironických poznámek škodolibých návštěvníků...&quot;'' &lt;ref&gt;Lidové noviny, 14. 7. 1929, Číslo 350, s. 21, Boudo, budko, kdo v tobě přebývá &lt;/ref&gt;
|}

Novému celnímu úřadu II. třídy v Hardeku předcházelo rozhodnutí ministerstva financí z jara 1934, kdy nejprve prohlásilo turistickou stezku Hardek-Čížov za celní silnici a rozhodlo o zřízení nové celní budovy na levém břehu Dyje před mostem k Hardeku. I když změny na hraničním přechodu Národní jednota v tisku zdůvodňovala zlepšením turistického ruchu, opak byl pravdou. Československý stát začal pracovat na postupném opevňování hranice. Stavbu celní budovy mělo provést ministerstvo veřejných prací, které počítalo, že ještě tentýž rok bude stavba dokončena.&lt;ref&gt;Moravská orlice, 1. 5. 1934, Ročník 72, Číslo 101, s. 3&lt;/ref&gt; Stavba celnice se protáhla až do roku 1937 a ještě v září 1937 nemohli mototuristé přes hardecký most přejíždět.&lt;ref&gt;Lidové noviny, ročník 45, 19. 9. 1937, číslo 472, s. 5&lt;/ref&gt; Celnice v Hardeku byla pravděpodobně postavena jako jedna z posledních na úseku Vranov-Vratěnín. Hned v roce 1934 si okrsek Národní jednoty ve Vranově nad Dyjí zřídil na české straně bufet s občerstvením. Na druhé straně mostu se nacházela zahradní restaurace Zur Rose (U růže), ve které sedávali čeští a němečtí turisté až do vyostření národnostní situace pospolu.&lt;ref&gt;Národní listy, ročník 67, 1.8.1927, číslo 31, s. 4&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|''JAK SE U NÁS PODPORUJE CIZINECKÝ RUCH''

''Přechod rakouských hranic na turistických cestách — mimo celní přechody — byl dosud turistům dovolen buď na tzv. „propustku“ nebo nebo na cestovní pas. Propustky vydává okresní úřad nebo starosta některé pohraniční obce, zmocněný okresním úřadem. Propustka stojí 6.50 KČ a platí 48 hodin. Majitelé platného cest. pasu — a těch je u turistů mnoho — mohli použiti cestovního pasů a nemusili znovu vydávati peněz a nemusili se zdržovati jejím obstaráváním. Zčista jasna však Zemský úřad v Brně přišel na myšlenku, že pas platí jen pro tzv. dálkový styk a že nemůže a nesmí nadále býti dostačujícím dokumentem pro turistu, který míní přejíti hranice mimo celní úřady, po cestách turistických. Vydán byl příslušný výnos — nyní uprostřed sezóny — a bez nějakého uveřejnění v denním a turistickém tisku byl uveden v praksi pohraniční stráží. Od minulé neděle 17. června (1934) neznamená v Podyjí (u Nov. Hrádku, u Devíti mlýnů, u Hardeku a kde jsou turistické přechody hranic) cestovní pas nic. Pohraniční stráž odkazuje turisty s pasem, aby se vrátili jednu i dvě hodiny cesty zpět a obstarali si u starosty ve vesnici „propustky“ za 6.50 Kč. Těžko pochopí turista, proč cest. pas, který po dlouhém a důkladném úředním šetření byl vydán, který je opatřen fotografií, otiskem palce atd., jest v tomto případě dokumentem bezcenným, kdežto propustka, vydaná panen starostou na vesnici zaručuje státu lépe identitu osoby, větší jistotu a bezpečnost, že v dresu turistickém neskrývá se osoba podezřelá s úmysly nekalými. To nepochopili ani výletníci v autech, kterým pohran. strážník hardeckého mostu v potu tváři vysvětloval logiku nového výnosu. Výnosem nejsou přirozeně spokojeni ani v Rakousku a zavádějí represálie. Upozorňujeme pana ministra obchodu, že výnos zemského úřadu v Brně poškozuje citelně cizinecký a turistický ruch a že škody zde vzniklé nikterak nevyváží příjem za zvýšený odběr propustek.''&lt;ref&gt;Polední list, 24.06.1934, Ročník 8, Číslo 175, s. 4&lt;/ref&gt;
|}

== Budování lehkého hraničního opevnění ==
Už od ledna roku 1935 se počítalo s odkloněním autobusové a automobilové dopravy z původního příhraničního tahu Vranov-Šafov-Frejštýn-Uherčice-Vratěnín-Písečné-Slavonice na nově budovanou silnici kolem Vranovské přehrady. Od května 1936 začaly autobusy ČSD jezdit na lince Znojmo-Štítary-Nový Bítov a Znojmo-Štítary-Jemnice. Z Bítova pak pokračovaly přes přehradní mosty do Vysočan, Korolup, Lubnice, Dešné, Písečné a Slavonic.&lt;ref&gt;Morgenpost: deutsches unparteiisches Tagblatt, Ročník 70, 04. 01. 1935, Číslo 3, s. 2&lt;/ref&gt; Mezi Frejštýnem a Novým Bítovem jezdily na lince Bítov-Vysočany-Uherčice-Libuňský mlýn (Loibingmühle)-Frejštýn.&lt;ref&gt;Morgenpost: deutsches unparteiisches Tagblatt 1936, Ročník 71, Číslo 212, s. 3&lt;/ref&gt;

=== Opevnění typu 36 ===
V roce 1936 započalo Zemské vojenské velitelství Brno (zemský vojenský velitel: div. gen. Vojtěch Boris Luža) na úseku III. sboru čs. armády pod velením div. gen. Antonína Hasala se stavbou opevnění na jižní Moravě. Obranné pásmo se táhlo od osady Kadolec v blízkosti Slavonic až po řeku Kyjovku na východě, kde se v prostoru Jemnice, Znojma, Hrušovan nad Jevišovkou, Mikulova a Břeclavi započalo s výstavbou 178 pevnůstek lehkého opevnění vzoru 36 (betonová kulometná hnízda). Státní zakázku na 35 opevnění jemnického a na 8 opevnění znojemského úseku obdržela stavební firma Ing. arch. Jaroslava Smítala z Kroměříže. Tyto objekty chránily především důležité křižovatky, mosty a železniční tratě.&lt;ref&gt;Svoboda, Tomáš – Lakosil, Jan – Čermák, Ladislav: Velká kniha o malých bunkrech. Československé lehké opevnění 1936-1938. Praha 2011, s. 42: &quot;Objekty typu A byly budovány jako dvoustřílnové s čelní stěnou tloušťky 50 cm a v podvariantách podle rozevření střílen: A 110, A 110-135 a A 150. Objekty typu B byly budovány jako dvoustřílnové s čelní stěnou tloušťky 60 cm a v podvariantách podle rozevření střílen: B 110, B 110-135 a B 150. Objekty typu C byly budovány jako třístřílnové s čelní stěnou tloušťky 60 cm a v podvariantách podle rozevření střílen: C-160 a C 180-200. Mimo to byla realizována i zesílená varianta označená Cs-160 s čelní stěnou tl. 70 cm. Objektem typu D byla nejprve označena atypická úprava nasávání (kaverna) u jedné z pevnůstek úseku Jilemnice. Označením E byl definován jakýkoliv atypický objekt, tedy kromě jednoho jednostřílnového i pevnůstky se střílnami pro vedení čistě bočních paleb.“&lt;/ref&gt; Stavební práce sestávaly z úpravy staveniště a zemních prací, z betonáže základové skořápky, ze zřízení ramp a skladů pro kamenivo, bednění objektů, montáže výztuže, betonáže, z omítání a izolování, kamenné rovnaniny, násypů, humusování, terénních prací a z úklidu staveniště.

=== Opevnění typu 37 ===
V průběhu dubna roku 1937 se rozběhly práce na nové obranné linii rozložené do osmi stavebních úseků (1.Slavonice, 2. Hrádek, 3. Jemnice, 4. Novosedly, 5. Vranov, 6. Mikulov, 7. Znojmo I a II, 8. Břeclav) z lehkých objektů (LO) vzoru 37, nazývaných řopíky.&lt;ref&gt;Trojan, Emil: Betonová hranice. Československé pohraniční opevnění 1935 – 1938. Ústí nad Orlicí 1995: „Typ &quot;A&quot; – tento typ pevnůstky měl dvě boční střílny určené výhradně pro boční a šikmé palby. Osádku tvořilo 6 vojínů a 1 poddůstojník-velitel objektu. Typ &quot;B&quot; – tato pevnůstka byla určena pro uzávěry údolí. Měla jednu střílnu pro čelní palbu do předpolí, druhou pro boční palbu do palebné přehrady. Typ &quot;C&quot; – jednostřílnová pevnůstka pro vykrytí hluchých prostorů v linii, nebo v jejím blízkém okolí. Měla jednu střílnu pro čelní palbu. Typ &quot;D&quot; – pevnůstka byla určena jako jednostřílnové kulometné hnízdo pro boční palbu. Stavěly se ve dvojicích, obráceně k sobě zdí bez střílny. Typ &quot;E&quot; – pevnůstka s jednou střílnou na postřelování předpolí čelní nebo kosou palbou.“&lt;/ref&gt; Řopíky na obranné linii Slavonice - Písečné - Vratěnín - Vranov - Šatov - Strachotice - Hevlín - Novosedly - Mikulov - Hlohovec - Břeclav využívaly více terénních překážek a byly dokončeny během první poloviny roku 1938.

Firma Mandaus, Ing. Švajcr a spol. z Plzně obdržela zakázku na opevnění slavonického (velitel stavebního dozoru ppor. pěchoty František Welek) a jemnického úseku (vel. stav. dozoru kpt. pěchoty Václav Černý). Vranovský úsek (vel. stav. dozoru ppor. dělostřelectva Roman vodička) stavěla opět firma Ing. arch. Jaroslava Smítala z Kroměříže (celkem 249 objektů), která v březnu 1938 získala ještě zakázku na doplňující opevnění 9. úseku Jemnice II. Firma Ing. Antonína Karfíka a arch. Josefa stavěla na 7. úseku Znojmo III (firma stavěla i předchozí úsek Znojmo I a Znojmo II) a firma Ing. Františka Hrbaty a arch. Aloise na 10. úseku Prátlsbrun (Březí). Jemnický úsek (9 Jemnice II) byl takto ještě zesílen 36 doplňujícími objekty, na jejichž stavbu dohlížel velitel stavebního dozoru por. žen. Antonín Štěrba.

=== Lehké opevnění před záborem ===
V září 1938 disponovala armáda na celé čáře od Slavonic po Břeclav dvěma sledy objektů vzoru 37, v ohrožených místech jako třeba u Rancířova čtyřmi sledy pevností a jedním řídkým sledem v málo exponovaném úseku vedoucím kaňonem Dyje mezi Vranovem a Znojmem (celkem 880 objektů). Úsek „3-Jemnice” začínal asi 1 km západně od Rancířova, kopíroval po obou stranách silnici do Vratěnína, za Vratěnínem se linie stáčela ke kótě 485 Malý hon až ke srázu nad Dyjí. V polích mezi Uherčicemi a Mitrovem vznikl druhý sled, který od Mitrova běžel podél Dyje až za Podhradí nad Dyjí k vranovskému úseku. Na silnici mezi Mešovicemi a Vratěnínem se nacházela železobetonová chata osádky (kasárna) č. II pro 60 osob, v Županovicích u Dešné chata č. 2 pro 20 osob, u Čížova chata č. 4 pro 20 osob, u Bezkova chata č. 5 pro 15 osob, ve Vranově na začátku Junáckého údolí chata č. III pro 80 osob, v malé zátoce u hráze Vranovské přehrady chata č. V s loděnicí pro 60 osob.

Po anšlusu Rakouska, kdy se předpokládal útok na hranici z jihu, počítala armáda také s vybudováním další obranné linie Perná - Pohořelice - Kubšice - Moravský Krumlov - Rouchovany - Moravské Budějovice - Želetava - Budeč - Kostelní Myslová - Mrákotín, což se ale nepodařilo a dokončeno bylo jen 6 objektů. O odlišnost a svéráznost opevnění jižní Moravy se zasloužil velitel gen. Antonín Hasal. Od počátku částečné květnové mobilizace až do 30. září 1938 si vojáci budovali kolem pevného opevnění také polní opevnění, která se ale na jižní Moravě nedochovala.&lt;ref&gt;www.ropiky.net&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Interaktivní mapa: www.mapa.opevneni.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Josef Novák: Československé opevnění z let 1935–1938 na jižní Moravě ve spojitosti s inspekční cestou Adolfa Hitlera, diplomová práce, 2014&lt;/ref&gt;

=== Polní opevnění ===
Celá pohraniční oblast byla prošpikována skrz na skrz obrannými hliněnými valy, které se táhly podél zákopů, spojující jednotlivé bunkry. Vypadalo to, jako kdyby tu řádil obrovitý krtek. Mezi jednotlivými obrannými sledy se nacházely pásy napnuté sítě z ostnatého drátu, ukotvené železnými háky do betonových bloků a železní ježci. V lesích zůstaly po vytěženém dřevu jenom stráně plné pařezů. Všechny rybníky byly vylovené. Mezi jednotlivými bunkry se nacházelo též množství tankových pastí, obrovských jam překrytých kůly a jílem. Vratěnín, Rancířov a Písečné se v té spleti železa, betonu a ostnatého drátu jevily jako malé pevnosti.&lt;ref&gt;Kleine Volks-Zeitung, So, 30. Oktober 1938, Seite 11 &lt;/ref&gt;

== Reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>eri1zdgxwyx6ql6kphfqgcpscambhp4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Pozemková reforma</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7693</id>
    <revision>
      <id>45823</id>
      <parentid>45822</parentid>
      <timestamp>2022-06-07T22:12:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka Lyalikoff</username>
        <id>4811</id>
      </contributor>
      <comment>/* Panství Uherčice a dvůr Písečné se Slavětíněm */ doplnění Červený mlýn</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="74330" xml:space="preserve">[[w:Revoluční národní shromáždění|Revoluční národní shromáždění]] schválilo 16. dubna [[w:1919|1919]] zákon o [[w:Pozemková reforma v Československu|pozemkové reformě]], který rozhodl o záboru pozemkového majetku nad 150 ha [[w:Zemědělská půda|zemědělské půdy]] nebo nad 250 ha celkové půdy. Pozemkovou reformou byl pověřen k tomu založený [[w:Státní pozemkový úřad|Státní pozemkový úřad]]. Podle [[w:Zákon č. 81/1920 Sb. (přídělový zákon)|přídělového zákona]] měli právo na půdu mimo sdružení, ústavů, svazů, zařízení a dalších právnických osob také malí zemědělci, domkáři, živnostníci, zemědělští a lesní zaměstnanci i bezzemci. Důležitou skupinu pro zestátněnou půdu tvořili legionáři, příslušníci československých ozbrojených sil a pozůstalí po padlých ve válce. K tomu byla 19. října 1919 založena organizace [[w:Pozemková reforma v Československu|Domovina]] sdružující bezzemky a drobné pachtýře.&lt;ref&gt;Zákon č. 32/1918 Sb. o obstavení velkostatků, zákon č. 215/1919 Sb o zabrání velkého majetku pozemkového (záborový zákon), zákon č. 81/1920 Sb. (přídělový zákon) a zákon č. 329/1920 Sb. (náhradový zákon).&lt;/ref&gt; Na collaltovském velkostatku Uherčice a Písečném se Slavětíněm, kde probíhalo přerozdělování majetku a půdy z původního fideikomisního majetku nejdéle, nabralo přičiněním [[w:Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|agrárnického]] poslance [[w:František Staněk|Františka Staňka]] a předáků [[w:Národní jednota pro jihozápadní Moravu|Národní jednoty pro jihozápadní Moravu]] podobu národnostního klání.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| ''Teprve dnes vidíme ohromný význam tohoto opatření pro obranu státu a jest jen škoda, že nemohlo být provedeno ve větším měřítku, tak, jak si to František Staněk přál. My Domovináři vzpomínáme s vděčností jeho zásahů do pozemkové reformy, kterými plnil přislib, daný před válkou, že »nadejde doba, kdy nebude český zemědělec poslouchat cizí panstvo«.''&lt;ref&gt;Venkov orgán České strany agrární, 21.06.1936, s. 6.&lt;/ref&gt;
|}

== Mladší linie rodu Collalto et San Salvatore ==
Eduardův (1747–1833) starší syn Anton Octavian II. kníže Collalto po sobě zanechal dvě dcery a dva syny. Z nich mladší syn Alfons získal v roce 1844 italské rodové statky se zámkem v San Salvatore a v Dolním Rakousku vyženil panství Staats, starší syn Eduard Octavian, narozený roku 1810 ve Vídni, zdědil po otci moravský fideikomis a s ním i knížecí titul.

[[Soubor:Staatz1814.jpg|náhled|[[w:Staatz|Staatz]] (kolem roku 1814), [[w:Okres Mistelbach|okres Mistelbach]], v roce 1807 přestavěn rodem [[w:Colloredové|Colloredo-Mannsfeld]], sňatkem Alfonse s Idou Colloredo-Mannsfeld připadlo panství rodu Collalto et San Salvatore&lt;ref&gt;Die Herrschaft Staatz bestand neben dem Sitz Siebenhirten und dem Herrenhof Rothensee aus dem Markt Staatz, aus Kautendorf, Wultendorf, Frättingsdorf, Waltersdorf, Ernsdorf, Enzersdorf, Föllim und (Kotting-)Neusiedl. &lt;/ref&gt;]]
[[Soubor:Lich, Schloss um 1910.jpg|náhled|Zámek Lich (kolem roku 1910), [[w:Hesensko|Hesensko]], rodové sídlo knížat Solms-Hohensolms-Lich]]
[[Soubor:Ernst Helbig Stadtansicht 1841.jpg|náhled|Pohled na městečko Roßla (1841), [[w:Sasko-Anhaltsko|Harz]], místo zásnub Manfreda Collato et San Salvatore a Thekly Ysenburg-Büdingen]]
[[Soubor:Büdingen- -Schloss 0622.jpg|náhled|Pohled na zámek [[w:Büdingen|Büdingen]] (2009), rodové sídlo rodu Ysenburg-Büdingen a místo svatby Manfreda Collato et San Salvatore a Thekly Ysenburg-Büdingen]]

* '''Anton Oktavian II. kníže''' (1783-1854) ∞ Karolina Maria Anna Theresia Apponyi (1789-1872)
:1. Eduard kníže von Collalto, hrabě von Collalto et San Salvatore (1810-1862) ∞ Karoline Apponyi, hraběnka von Nagy-Apponyi (1814-1886)
:2. Cecilie Piatti, rozená hraběnka von Collalto et San Salvatore (1812-1890) ∞ Friedrich August Piatti (1803-1872)
:3. '''Alfonso Giuseppe hrabě von Collalto und San Salvatore''' (9. červenec 1814 - 28. červen 1890) ∞ Ida hraběnka von Colloredo-Mansfeld (* 13. únor 1816, Staatz - † 3. červen 1857, Staatz)
::1. Margarete Juliane Piatti, rozená hraběnka von Collalto et San Salvatore (1841-1918) ∞ Ferdinand Alfons Klemens Piatti (1833-1908)
::2. '''Ottaviano Antonio von Collato und San Salvatore''', conte (1842-1912) ∞ Anna Franziska Cecilie Caroline Ida princezna zu Solms-Hohensolms-Lich (2. červen 1844, Brtnice - 7. květen 1904, Graz)
:::1. Rambald Alfons Ferdinand Ludwiog Hermann hrabě von Collato et San Salvatore (1858 Lich - 1913 Wien) ∞ Gabriela Maria Anna Theresia Erwina hraběnka von Abensperg und Traun (1873 Petronell Carnuntum - 1964 Wien)
:::2. Maria Therese Ida Caroline Cecile Juliane hraběnka von Collato et San Salvatore (1866-1940)
:::3. '''Manfredo Eduard kníže von Collalto und San Salvatore''' (18. leden 1870, Wien - 22. červenec 1940, Uherčice) ∞ Thekla princezna zu Ysenburg und Büdingen (16. říjen 1878, Büdingen - 22. únor 1950, Mistelbach)
::::1. Giselda von Mensdorff-Pouilly, rozená hraběnka von Collato et San Salvatore (21. září 1902, Teschendorf, Mecklenburg - 27. listopad 1983, Horn) ∞ Eduard von Mensdorff-Pouilly (25. březen 1900, Boskovice - 11. duben 1966, Greillenstein)
::::2. Anna Gabrielle Piatti, rozená hraběnka von Collalto et San Salvatore (7. květen 1904, Teschendorf, Mecklenburg - 24. únor 1994, Wien) ∞ Ferdinand Carl Maria Ignatius Antonius Marchese Piatti (4. červenec 1899, Loosdorf, Melk - 18. březen 1980, Wien)
::::3. Polyxena von und zu Liechtenstein, rozená hraběnka von Collalto und San Salvatore (16. říjen 1905, Teschendorf, Mecklenburg - 1984) ∞ princ Alfred Joseph Karl Maria Liechtenstein (6. červen 1900, Bratislava - 29. březen 1972, Klagenfurt)
::::4. '''Oktavian Bruno Rambald Kuno Rudolf Eilert kníže von Collalto et San Salvatore''' (12. říjen 1906, Teschendorf, Mecklenburg - 13. říjen 1973, Venezia) ∞ Marie Camilla princezna zu Windisch-Graetz (18. září 1907, Keszthely, Maďarsko - 10. leden 1991, Venezia)
::::5. Rambold Heinrich Ludwig hrabě von Collalto et San Salvatore (27. červenec 1908, Teschendorf, Mecklenburg - 15. únor 1992, Castello San Salvatore) ∞ Cecile hraběnka Zeno (16. květen 1905, Treviso - 17. leden 1982, San Salvatore)
:::4. Mathilde Leopoldine Agnes Juliane hraběnka von Fünfkirchen , rozená von Collalto at San Salvatore (28. leden 1873, San Salvatore - 6. duben 1951, Salzburg) ∞ Heinrich Franz Marie hrabě von Fünfkirchen (16. únor 1865, Graz - 25. únor 1957, Salzburg)
:4. Karoline zu Solms-Hohensolms-Lich, komtesa, rozená von Collalto et San Salvatore (1818-1855) ∞ Ferdinand zu Solms-Hohensolms-Lich, princ (1806-1876)&lt;ref&gt;http://www.angelfire.com/realm/gotha/gotha/collalto.html&lt;/ref&gt;

=== Oktavian Collalto ===
Alfonso Giuseppe se 10. května 1840 ve Vídni oženil s Idou hraběnkou Colloredo-Mannsfeld. Syn Ottaviano Antonio se rodičům narodil v Brtnici 5. května 1842. Studoval nejprve na gymnasiu ve Vídni a následně na [[w:Univerzita v Bonnu|Univerzitě v Bonnu]] (Rheinische Friedrich-Wilhelms-Universität Bonn). V roce 1862 se stal členem pruského studentského spolku «Corps Borussia». V Lichu se 31. ledna 1865 oženil s [[w:Hesensko|hesenskou]] princeznou Annou Solms-Hohensolms-Lich, dcerou Ferdinanda Solms a Caroliny, rozené Collalto et San Salvatore. Z manželství pošly děti: Rambald Alfons (1858), Maria Therese (1866), Manfredo Eduard (1870) a Mathilde Leopoldine (1873). Ottaviano Antonio, pán dědičného majetku Collalto a San Salvatore, žil střídavě v Itálii, na dolnorakouském Stožci (Staatz) a ve štýrském Hradci (Graz).

=== Manfred Eduard Collalto ===
Emanuel Josef 4. kníže z Collalto e San Salvatore zemřel po krátké nemoci ve čtvrtek 11. prosince 1924 v pět hodin odpoledne v Sanatoriu Löw ve Vídni ve věku nedožitých 70 let. Jelikož zemřel bezdětný, majorátní fideikomis přešel na jeho o šestnáct let mladšího synovce Manfreda z italské větve rodu, majetek mimo území fideikomisu (až na majorátní dům na Am Hof ve Vídni) zdědila jeho manželka Irma, která zemřela po těžkém utrpení o sedm let později 9. května 1931 ve Vídni ve věku 73 let.&lt;ref&gt;Jan Koumar: Vídeňská a moravská sídla Emanuela Josefa 4. knížete Collalto e San Salvatore, HISTORICA Revue pro historii a příbuzné vědy 2019/1, s. 33.&lt;/ref&gt;

==== Období 1870-1910 ====
V roce 1891 císař mladého Manfreda hraběte Collato et San Salvatore, toho času poručíka v záloze u dragounského pluku č. 5, převelel k pardubickému dragounskému pluku č. 8, jehož další eskadry byly po jedné ubytovány v Přelouči, Bohdanči a Josefově.&lt;ref&gt;Grazer Tagblatt, Di, 29. Dezember 1891, s. 5&lt;/ref&gt; V květnu roku 1892 způsobilo u tamní dragounské posádky jeho náhlé zmizení nemalou senzaci. Manfréd totiž nadělal spoustu dluhů, začal padělat směnky a následně z kasáren v Bohdanči uprchl. Velitelství 8. dragounského pluku vydalo oběžník s následujícím zněním:&lt;ref&gt;Čech politický týdenník katolický, 11.07.1892, s. 3&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| ''Hrabě Manfred Collalto, poručík v záloze, nar. 1870 v Suseganě, okres Treviso v Itálii, příslušný do Staatcu, okres Mistelbach v Dolním Rakousku, 171 cm vysoký, silné postavy, blond vlasy a obočí, modré oči, malý nos, kulatá brada, mluví německy, francouzsky a anglicky, provinil se paděláním směnek a v květnu 1892 prchl z Bohdanče.''&lt;ref&gt;Mährisches Tagblatt, Fr, 8. Juli 1892, s. 5&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Neue Freie Presse, Mo, 11. Juli 1892, s. 2&lt;/ref&gt;
|}

Dne 6. července 1892 vydal c. k. vojenský posádkový soud ve Vídni-Josefstadtu následující prohlášení:
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|''Manfred hrabě Collalto et San Salvatore, poručík v záloze u c. k. dragounského pluku č. 8, se má do 90 dnů dostavit k posádkovému soudu, aby se u něj zodpovídal z trestných činů podvodu a dezerce, které proti němu byly vzneseny. V případě, že se nedostaví, bude podle zákona jako neposlušný souzen v jeho nepřítomnosti.''&lt;ref&gt;Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg, Fr, 15. Juli 1892, s. 5&lt;/ref&gt;
|}

Mladý hrabě Manfred se k vojenskému soudu nedostavil a jeho otec si následně podal u okresního soudu v Gracu žádost o prodloužení opatrovnictví za syna Manfreda na dobu neurčitou, což mu bylo 19. prosince 1893 zemským soudem v Gracu povoleno.&lt;ref&gt;Vormundschaft-Verlängerung: Wiener Zeitung, Do, 4. Januar 1894, s. Seite 17.&lt;/ref&gt;

Manfred, který pravděpodobně uprchl k příbuzným do Německa, si v roce 1899 v Meklenbursku zakoupil alodiální statek «Teschendorf» s dvorem «Godow». Ve stejném roce pak jmenoval pro svůj majetek právního zástupce justičního radu E. Dahlmanna z Rostock.&lt;ref&gt;Regierungsblatt für Mecklenburg-Schwerin: Amtliche Beilage zum Regierungsblatt für Mecklenburg-Schwerin, 1899, s. 231&lt;/ref&gt; O dva roky později se na zámku Roßla 26. ledna 1901 zasnoubil s 22letou Theklou, princeznou Ysenburg-Büdingen (* 16. říjen 1878), dcerou Bruna v. Ysenburg-Büdingen a jeho 2. manželky Berthy Castell-Rüdenhausen, a 9. května 1901 se na zámku [[w:Büdingen|Büdingen]] oženil.&lt;ref&gt;Wiener Salonblatt, So, 27. Januar 1901, s. 10&lt;/ref&gt; Mladý pár odjel na svatební cestu do Itálie na zámek Conegliano. V závěru pak novomanželé navštívili i zámek San Salvatore, kde je přivítal otec Ottaviano a bratr Rambaldo.&lt;ref&gt;Wiener Salonblatt, So, 2. Juni 1901, s. 13&lt;/ref&gt; V témže roce si Manfred ještě nedaleko Rostock propachtoval dvůr «Sanitz».&lt;ref&gt;[https://www.gutshaeuser.de/de/content/view/listbytag/59/(tag)/798 Gutshaus Teschendorf bei Rostock]&lt;/ref&gt; Na Teschendorfu se také narodily všechny děti: Giselda 21. září 1902, Anna 7. května 1904, Polyxena 16. října 1905, Oktavián 12. října 1906 a Rambold 27. července 1908.&lt;ref&gt;Wiener Salonblatt, Sa, 31. Mai 1919, s. 3&lt;/ref&gt;

==== Období 1911-1914 ====
Do Rakouska-Uherska se hrabě Manfred vrátil až po devatenácti letech v roce 1911, kdy odprodal meklenburský majetek. Návrat po tak dlouhé době možná souvisel s promlčením trestu a převzetím dědičného dolnorakouského majetku.&lt;ref&gt;[https://otik.uk.zcu.cz/bitstream/11025/3238/1/Doplomova%20prace%20-Kolarik.pdf Vojenský trestní zákon č. 19/1855 ř. z. o zločinech a přečinech] připouštěl promlčení zločinů.&lt;/ref&gt; Rodina se usadila na dolnorakouském zámeckém sídle Staatz, k němuž náleželo 1 348 ha půdy.&lt;ref&gt;Collalto et Sän Salvatore Manfred (Fürst), Schloß Staatz, 1348 Hektar in Niederösterreich. IN: Arbeiter Zeitung, Di, 14. Oktober 1930, s. 2&lt;/ref&gt; Hospodářské dvory Rotensee a Staatz Manfred Collalto od 1. října 1911 propachtoval Akciové společnosti pro průmysl cukrovarnický se sídlem v Hodoníně (Aktiengesellschaft für Zuckerindustrie in Göding).&lt;ref&gt;Wiener Montags-Journal, Mo, 22. August 1910, S. 7: C. k. Priv. Allgemeine Österreichische Boden-Credit-Anstalt a velkoobchodní společností Schoeller &amp; Co. se dohodly s hodonínskou cukrářskou firmou Redlich &amp; Berger na vzniku Akciové společnosti pro průmysl cukrovarnický se sídlem v Hodoníně (Aktiengesellschaft für Zuckerindustrie in Göding založena 30. srpna 1910).&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_R/Redlich_Karl_1860_1918.xml Redlich, Karl (1860-1918), Bauunternehmer]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[https://books.google.at/books?id=IG3Rp8NAO8EC&amp;pg=PA233&amp;lpg=PA233&amp;dq=redlich+%26+berger&amp;source=bl&amp;ots=UgcjZspQYB&amp;sig=zUzwZi-ziNXLz8IrHOYJL1AFHKg&amp;hl=de&amp;sa=X&amp;ved=2ahUKEwiDjPiHl5_eAhXGp4sKHdqdAoAQ6AEwCXoECAUQAQ#v=onepage&amp;q=redlich%20%26%20berger&amp;f=falseDeutsche biographische Enzyklopädie: Redlich]&lt;/ref&gt;

Hrabě Oktavian v. Collalto, [[w:Císařský komorník|císařsko-královský komorník]] a dědičný říšský rada [[w:Řád německých rytířů|Německého Řádu]], zemřel v úterý 29. května 1912 na svém zámku San Salvatore v severoitalské [[w:Treviso|provincii Treviso]]. Oktavian po sobě zanechal: ve [[w:Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]] dceru Marii Terezu; v Itálii na zámku San Salvatore syna Rambalda, c. k. komorníka a nadporučíka c. k. dragounského pluku č. 2, s manželkou Gabrielou, rozenou hraběnkou v. Abensperg u. Traun; na dolnorakouském zámku [[w:Staatz|Staatz]] syna Manfreda s manželkou Theklou, princeznou z. Isenburg u. Büdingen in Büdingen; ve [[w:Vídeňské Nové Město|Vídeňském Novém Městě]] dceru Mathildu, dámu [[w:Řád hvězdového kříže|Řádu Hvězdového kříže]], provdanou za hraběte Heinricha v. [[w:Fünfkirchenové|Fünfkirchen]], komorníka a majora c. k. dragounského pluku č. 15.&lt;ref&gt;Wiener Salonblatt, Sa, 1. Juni 1912, s. 17&lt;/ref&gt;

==== Období 1914-1918 ====
[[Soubor:Aus Conegliano 4.4.18. (BildID 15617431).jpg|náhled|Conegliano (1918), cíl svatební cesty Manfreda Collato et San Salvatore a Thekly Ysenburg-Büdingen]]
[[Soubor:Schloss Colalto, Blick auf den Bahnhof. (BildID 15672842).jpg|náhled|Obec Collalto s nádražím (1918)]]
[[Soubor:Schloss Salvatore. (BildID 15673682).jpg|náhled|Zámek San Salvatore u Susegana, válkou poničený 21. května 1918]]

Za svůj mladický prohřešek byl hrabě Manfred c. k. armádou postaven mimo vojenskou službu, takže do války nenarukoval. Po jejím vypuknutí se stal členem dobrovolné „Automobilové organizace na přepravu zraněných válečníků” (Automobil-Organisation zum Transport verwundeter Krieger). Její činnost spočívala v zajišťování lokálního transportu těžce raněných z nádraží do lazaretů a doplňovala tak aktivity dobrovolné záchranné služby (Freiwillige Rettungsgesellschaft) a Červeného kříže.&lt;ref&gt;Neue Freie Presse, Mi, 2. September 1914, s. 5&lt;/ref&gt;

V témže roce Manfred daroval 600 korun (taktéž hrabě Alfons Piatti na [[w:Loosdorf (zámek)|Loosdorfu]] a hrabě Otto z [[w:Fünfkirchen (zámek)|Fünfkirchenu]] na Steinbrunnu) na zřízení spolkového rezervního špitálu v [[w:Mistelbach an der Zaya|Mistelbachu]] (Frauenhilfsverein des Roten Kreuzes).&lt;ref&gt;Neue Freie Presse, Fr, 11. September 1914, s. 9.&lt;/ref&gt; Po zřízení tábora pro uprchlíky z Jižního Tyrolska (k. k. Flüchtlingsstation Mistelbach) se Manfred Collalto stal jeho ředitelem. Díky jeho intervenci a finanční subvenci dolnorakouského místodržitelství mohlo být v roce 1915 přistavěno u okresní nemocnice (Kaiser Franz Josef Bezirks-Krankenhaus Mistelbach) nové křídlo (druhé r. 1917), ve kterém pak bylo rezervováno 35 lůžek pro uprchlický tábor.&lt;ref&gt;Mistelbacher Rundschau. Ausgabe 6/2009&lt;/ref&gt;

V roce 1915 zaznamenala rodina nepříjemnou finanční ztrátu, když se v noci 27. května neznámý pachatel vloupal do zámku Staatz a odcizil rodinné šperky a peníze v hodnotě 20 000 korun:&lt;ref&gt;Österreichische Land-Zeitung, Sa, 12. Juni 1915, s. 17&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| ''Dne 27. května spáchal neznámý pachatel u hraběte Manfreda Collalto na jeho zámku u Staatcu velkou krádež šperků. Odcizeny byly: šňůra ze 70 perel s briliantovým zámkem v hodnotě 9 000 K, zlaté náramkové hodinky s dvojitým erbem a hraběcí korunou v hodnotě 300 K, zlatý náramek s bílou a černou perlou v hodnotě 400 K, zlatý řetězový náramek se safírem a dvěma diamanty v hodnotě 200 K, zlatý svatební prsten s rytinou &quot;Mani, 9. května 1901 G. g. G v hodnotě 80 K, zlatý prsten se safírem a dvěma diamanty v hodnotě 200 K, prsten s velkou perlou v hodnotě 4 000 K, prsten s rubínem obklopený malými diamanty v hodnotě 200 K, prsten se safírem a čtyřmi diamanty v hodnotě 200 K, prsten s rubínem a dvěma diamanty v hodnotě 200 K, prsten se safírem a dvěma diamanty v hodnotě 200 K, prsten se safírem a několika malými diamanty v hodnotě 300 K, tři malé prstýnky se safírem, rubínem a smaragdem a malými diamanty v hodnotě 700 K. Celková škoda činila 17 000 K.''&lt;ref&gt;Neues Wiener Tagblatt (Tages-Ausgabe), Sa, 29. Mai 1915, s. 37.&lt;/ref&gt;
|}

Během osmi vyhlášených válečných půjček upsal Manfred Collalto u bank «Bodenkreditanstalt» a «Niederösterreichische Escompte-Gesellschaft» 2 300 000 korun.&lt;ref&gt;Fremden-Blatt, So, 10. Oktober 1915, s. 17&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Fremden-Blatt, So, 14. Mai 1916, s. 15, So, 10. Dezember 1916, s. 19. So, 7. Juli 1918, s. 12.&lt;/ref&gt; Dne 25. května 1918 mu byl c. k. armádou jako bývalému poručíkovi postavenému mimo službu za jeho zásluhy propůjčen titul tajného rady.&lt;ref&gt;Feldblatt, So, 26. Mai 1918, s. 4&lt;/ref&gt;

==== Období 1918-1938 ====
Společná svatba dcer Giseldy a Anny se konala 23. srpna 1922 v kostele sv. Martina v dolnorakouském Stožci/Staatz. Giselda se provdala za hraběte Eduarda von Mensdorff-Pouilly, Anna za hraběte a markýze Ferdinanda Piatti.&lt;ref&gt;Wiener Salonblatt, Sa, 21. Oktober 1922, s. 3 a Sa, 2. September 1922, s. 5&lt;/ref&gt; Svatební obřad třetí dcery uspořádali rodiče již v Uherčicích. Polyxena
se provdala za prince Alfréda z Liechtensteinu. Oktavián se oženil s Marií Camillou zu Windisch-Graetz 23. července 1928 v katedrále sv. Štěpána ve Vídni.&lt;ref&gt;[https://www.geni.com/people/Oktavian-F%C3%BCrst-von-Collalto-und-San-Salvatore/4985633046910054651 Rodokmen: Oktavian Bruno Rambald Kuno Rudolf Eilert von Collalto und San Salvatore]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Wiener Salonblatt, So, 22. Juli 1928, s. 6&lt;/ref&gt; Svatba nejmladšího syna Rambolda s italskou šlechtičnou Cecilia Zeno se odhrála v Benátkách 11. září 1929.&lt;ref&gt;Wiener Salonblatt, So, 15. September 1929, s. 8&lt;/ref&gt; Svoje 60. narozeniny oslavil hrabě Manfred Eduard v sobotu 18. ledna 1930 v rodinném kruhu na zámku Staatz a 31. května 1930 se zúčastnil v zahradách [[w:Tereziánská akademie ve Vídni|Tereziánské akademie ve Vídni]] velké vzpomínkové slavnosti k 150. výročí úmrtí císařovny Marie Terezie. Přítomna byla téměř celá aristokracie starého Rakouska.&lt;ref&gt;Neues Wiener Journal, So, 1. Juni 1930, s. 6&lt;/ref&gt;

Po vzniku Československé republiky zůstala „Akciové společnosti pro průmysl cukrovarnický se sídlem v Hodoníně” část bývalých propachtovaných pozemků na rakouské straně (Rotensee, Staatz, Steinabrunn, Aichhof a Katharinenhof u Schwechatu, Ebergassing a Neuhof).&lt;ref&gt;Wiener Landwirtschaftliche Zeitung, Sa, 5. Februar 1921, S. 2-3.&lt;/ref&gt; V roce 1923 je do pachtu převzala nově utvořená „Akciová společnost pro zemědělské závody ve Vídni” (Aktiengesellschaft für landwirtschaftliche Betriebe in Wien), kterou kontrolovali cukrovarníci Bloch-Bauer, Schoeller a firma Gustav &amp; Wilhelm Löw (OHG Gustav &amp; Wilhelm Löw, od r. 1937 AG Gustav &amp; Wilhelm Löw).&lt;ref&gt;Wiener Landwirtschaftliche Zeitung, Sa, 21. April 1923, S. 4: Wie die „Reichspost&quot; meldet, wird zur Uebernahme der in Oesterreich gelegenen Gutspachtungen der Aktiengesellschaft für Zuckerindustrie in Göding eine „Aktiengesellschaft für landwirtschaftliche Betriebe in Wien&quot; errichtet, die die Gutsbetriebe Rotensee, Staatz, Steinabrunn, Aichhof und Katharinenhof bei Schwechat erwerben wird.&lt;/ref&gt; Collaltovské pozemky velkostatku Staatz zabíraly 1 348 ha (z toho 832 ha činila zemědělská půda).&lt;ref&gt;Im Jahr 1830 machte die K.K. Landwirtschaftsgesellschaft in Wien Anstrengungen zur Einführung der Zuckerfabrikation in Oesterreich. Zu diesem Zwecke sandte sie den Oekonomiedirektor Dr. August Krause nach Frankreich und Deutschland, um dort die Zuckerfabrikation zu studieren; dieser verfaßte nach seiner Rückkehr ein Werk über diese Industrie und leitete die Anbauversuche mit aus Frankreich bezogenem Rübensamen, die auf der Herrschaft Staatz vorgenommen wurden. In: Wiener Landwirtschaftliche Zeitung, Sa, 7. Dezember 1907, S. 3: 100 Jahre Landwirtschaftsgesellschaft in Wien.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Im Jahre 1830 entschloß sich der Herr Graf Colloredo-Mannsfeld zu Ende März zum Rübenbau in größerem Verhältnisse.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[Darstellung des Runkelrübenbaues auf der Herrschaft Staatz im Jahre 1830 und 1831]. Allgemeine Österreichische Zeitschrift für den Landwirth, Forstmann und Gaertner: Centralblatt für die Resultate wissenschaftlicher Forschungen, 1831.&lt;/ref&gt;

Majetek Emanuela Collalto v Československu byl už v roce 1921 zařazen do první záborové etapy pozemkové reformy. Ještě před jejím ukončením hrabě Emanuel 11. prosince 1924 ve Vídni zemřel. V roce 1924 došlo také ke zrušení fideikomisu. Po složitém dědickém řízení převzal kníže Manfred Eduard Collalto 28. července 1928 značně okleštěný majetek v Československu, sjednotil italské i moravské statky a oproti Emanuelovi se ukázal být vynikajícím hospodářem. Zabydlel se na zámku v Uherčicích, který nově vybavil a zkrášlil cennými obrazy z ostatních moravských sídel. Zrovna tak byl pro trvalý pobyt upraven i zámek v Kněžicích, kam se po roce 1927 uchýlil hrabě Eduard Mensdorf-Pouillly, manžel sestry Manfredova syna Oktaviana Collalta. Rodina Kielmanseggů se musela 20. května 1925 z brtnického zámku odstěhovat do vídeňského Atzgersdorfu a Manfred (po něm Oktavián Collalto) si rozlehlý zámek znovu upravili k bydlení.

Vdova Irma Collalto, rozená Büttner, obdržela dle dědické závěti vilu v Heiligenstadtu ve Vídni a práva k některým movitostem ze zámeckého vybavení v Uherčicích. Vzhledem ke složité situaci v nově vzniklém Československu a zrušení fideikomisů, právě probíhající pozemkové reformě a s ní spojenými finančními problémy nemohl být Irmě zajištěn luxusní a bezstarostný život, který jí manžel v závěti chtěl zajistit. Samo ustanovení týkající se manželky v závěti začínalo tvrzením, že je vzhledem k poválečné nejistotě nemožné stanovit vdovský důchod přesně. Byly tedy stanoveny dvě částky pro případ existence fideikomisu v Československu i pro případ jeho zrušení, vypláceny měly být každé čtyři roky. Nakonec ale byla rozhodující pro její vdovský život ekonomická situace v Rakousku. Již v roce 1928 Irma Collalto vilu na Armbrustergasse prodala berlínskému spisovateli Adolfu Hahnovi.&lt;ref&gt;Jan Koumar: Vídeňská a moravská sídla Emanuela Josefa 4. knížete Collalto e San Salvatore, HISTORICA Revue pro historii a příbuzné vědy 2019/1, s. 33.&lt;/ref&gt;

Po dokončení pozemkové reformy v Uherčicích zůstal Manfredovi zámek se zahradou a parkem, lihovar, vápenka a elektrárna, dvůr v Mitrovicích, 433,78 půdy, z toho pouhých 48,29 ha lesa v šesti nesouvislých dílech (viz Pozemková reforma). Kvůli nesnadnému obhospodařování prodal kníže Manfred v letech 1925-1930 také zbylé pozemky ve Stáji, v Arnolci, ve Zhoři a lesní komplex Pouště u Měřína.&lt;ref&gt;Jan Koumar: Vídeňská a moravská sídla Emanuela Josefa 4. knížete Collalto e San Salvatore, HISTORICA Revue pro historii a příbuzné vědy 2019/1, s. 33.&lt;/ref&gt; V roce 1936 odprodal propachtované dvory „Akciové společnosti pro zemědělské závody ve Vídni”, které v konečném důsledku získala „Akciová společnost Gustav &amp; Wilhelm Löw”.&lt;ref&gt;Peter Melichar, Stefan Eminger, Ernst Langthaler: Niederösterreich im 20. Jahrhundert: Wirtschaft, Böhlau Verlag Wien, 2008, S. 618: Manfred (Fürst) Collalto hatte seinen sämtlichen Grundbesitz in Niederösterreich um Schloss Staatz, bestehend aus insgesamt 1 348 Hektar, davon 832 Hektar (61,7 %) landwirtschaftliche Nutzfläche an diese Gesellschaft verpachtet...Als Collalto 1936 sein Gut verkaufte, erhielt die Fa. Gustav &amp; Wilhelm Low den Zuschlag. So wie Collalto hatten mehrere Großgrundbesitzer/-innen — die Brauereigroßaktionärin Käthe Dreher (Katharinenhof, Aichhof), Otto Fünfkirchen (Steinabrunn), Sophie und Franziska Schloißnig (Ebergassing) und schließlich der Fabrikant Julius Kaszab - große Teile ihrer Güter an die AG für landwirtschaftliche Betriebe verpachtet.&lt;/ref&gt;

==== Období 1938-1945 ====
V rámci nacistické arizace židovského majetku získala Německá osídlovací společnost (Deutsche Ansiedlungsgesellschaft, DAG) v Berlíně veškerý majetek veřejné obchodní společnosti&lt;ref&gt;německy Offene Handelsgesellschaft (OHG)&lt;/ref&gt; «Gustav &amp; Wilhelm Löw», který sestával z velkostatku Staatz s pozemky v obcích: Staatz – Kautendorf, Ehrnsdorf, Enzersdorf, Kottingneusiedl, Rothenseehof a Wultendorf a celého statku Záhorská Ves (Angern).&lt;ref&gt;Gerhard Nowak: [http://othes.univie.ac.at/27045/1/2012-12-31_0308265.pdf Jüdische Unternehmer im österreichisch – slowakischen Grenzgebiet Angern an der March – Záhorská Ves im 20. Jahrhundert], Wien, im Dezember 2012&lt;/ref&gt; Dolnorakouský zámek Staatz pak DAG předala v roce 1943 „Říšskému svazu pro německé mládežnické ubytovny v Berlíně” (Reichsverband für Deutsche Jugendherbergen, Berlin), který zglajchšaltováním přešel pod HJ-Heim. Už od dubna do června 1943 zde NS.-Lehrerbund pořádal pro HJ a BDM pět výběrových učitelských kurzů (Lehrerausleselehrgänge).&lt;ref&gt;Helmuth Hiemer: Heimat rund um Staatz, 1997, S. 150.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Do, 8. April 1943, S. 4&lt;/ref&gt; Zestátněné lesy v Československu převzaly po odstoupení pohraničí německé říšské úřady.

V roce 1939 nechal Manfred Eduard Collalto uherčický zámek velkým nákladem opravit.&lt;ref&gt;ELIÁŠ, Jan. Renesanční zahrady zámku v Uherčicích. Zprávy Státního památkového ústavu. č. 2, 1998, s. 69 – 77. ISSN 1213–2802&lt;/ref&gt; Manfred Eduard Collalto zemřel dne 22. července 1940 v Uherčicích a byl pochován na hřbitově ve Vratěníně. Majetek zdědil jeho starší syn Oktavián Collalto, jemuž byl velkostatek na základě soudního rozhodnutí z 13. září 1944 dne 2. října 1944 ve Vídni zaknihován.&lt;ref&gt;Muzejní a vlastivědná práce, svazky 41-42, Národní muzeum, 2003&lt;/ref&gt;

== Průběh pozemkové reformy ==
Emanuel Collalto využíval zámek v Uherčicích, ostatně tak jako Brtnici a Kněžice, spíše jako letní sídlo. Většinu roku pobýval ve Vídni, kde vlastnil domy na Rathausstrasse 21 (do roku 1918)&lt;ref&gt;Citace: „1880 wurde das Haus Wien I., Rathausstraße 21 nach den Plänen des Stadtbaumeisters Anton Adametz errichtet. Damaliger Eigentümer des vierstöckigen Hauses war Emanuel Fürst Collalto et San Salvatore, Stadthauptmann von Wien und Chef des für die Verteidigung Wiens zuständigen Korpskommandos. 1918 wurde das Haus von Frau Nettie Kunitzer erworben. In den Dreißigerjahren wechselte es erneut seinen Besitzer. Heute befindet sich das Haus im Besitz der Allgemeinen Unfallversicherungsanstalt (AUVA)” In: [http://www.medacad.org/adolf-lorenz/virtueller_rundgang.htm Rathausstraße 21]&lt;/ref&gt;, velkou vilu v Heiligenstadtu na Armbrustergasse 33, navrženou architektem Antonem Engertem (r. 1895 Villa Collalto), a dům Am Hof 13 (Palais Collalto).&lt;ref&gt;[http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno-plus?aid=arc&amp;datum=1896&amp;page=16&amp;qid=FAO75KC85SRYE3MZW543E05NZYNV2C&amp;size=22 Villa des Fürsten Emanuel Collalto in Wien, Heiligenstadt, Armbrustergasse Nr. 33], Der Architekt 1896&lt;/ref&gt;
[[Soubor:Rathausstraße 21.JPG|náhled|Vídeň, Rathausstraße 21]]
[[Soubor:Palais Collalto Am Hof um 1900.jpg|náhled|Vídeň, Palais Collalto, Am Hof 13 (kolem roku 1900)]]

Celý majetek hraběte Emanuela Collalto et San Salvatore na území nové republiky zařadil Státní pozemkový ústav už v roce 1921 do prvního období prováděné pozemkové reformy.&lt;ref&gt;Československá republika, ISSN: 1803-4853, Národní archiv, Rok vydání: 1921, Ročník: 242, Datum vydání: 11.6.1921, Číslo: 158, strana 1. Také velkostatek v Brtnici, Něm. Rudolci, Přímělkov, Okříšky, Střížov, Černá&lt;/ref&gt; Jednalo se o celý velkostatek Brtnice-Okříško-Pokojovice se dvorem Přímělkov, dvorem Střížov (ze dvora Okříšky jen do 50% výměry), o celý velkostatek Uherčice s Písečnou a Slavětínem a celý velkostatek Něm. Rudolec-Černá.&lt;ref&gt;Venkov, orgán České strany agrární, 10. června 1921, s. 1-2&lt;/ref&gt;

=== Panství Brtnice se dvorem Okříšky ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Provádění pozemkové reformy na velkostatcích Něm. Rudolec-Černá, Okříško-Brtnice a Vel. Meziříčí.''' ''Za účelem provedení akce přídělové na velkostatcích Něm. Rudolec-Černá, Okříško-Brtnice (majitel Collatto Em. a San Salvator) a Vel. Meziříčí (majitel František Harrach) byl vyslán z obvodové úřadovny Státního pozemkového úřadu exponovaný komisař p. Jaroslav Pašek, který úřaduje ve Vel. Meziříčí v soudní budově v I. poschodí. Informace lze obdržeti u komisariátu ve Vel. Meziříčí, a to pouze ve dnech, určených pro strany, jimiž jsou středa a pálek, od 10—12 hodin dopoledne.''&lt;ref&gt;Venkov, orgán České strany agrární, 31. srpna 1922, s. 2.: Rozhledy&lt;/ref&gt;
|}

Na podkladě přídělového zákona ze dne 30. ledna 1920 č. 81 Sb. zák, a nař. zahájil Státní pozemkový úřad ve Velkém Meziříčí přídělové řízení rozparcelovaných pozemků velkostatku Brtnice a Okříšky s celkovou rozlohou 78,133 ha (z toho polí 61,748 ha, luk 7,827 ha, zahrad 0,0118 ha, pastvin 3,941 ha, rybníků 4,603 ha), ležících v soudním a politickém okrese Třebíč v kat. obcích: [[w:Heraltice|Heraltice]], [[w:Petrovice (okres Třebíč)|Petrovice]], [[w:Pokojovice|Pokojovice]] a [[w:Okříšky|Okříško]] v únoru 1923. Žádosti na úředních formulářích přijímal komisař pozemkového úřadu do 26. února 1923.&lt;ref&gt;Venkov orgán České strany agrární, 24. únor 1923, s. 10: Pozemková reforma.&lt;/ref&gt;

Státní pozemkový úřad v Jihlavě započal přídělové řízení na velkostatku Brtnice v březnu roku 1925. Jednalo se o příděl dvorů (zbytkových statků): Brtnice, [[w:Příseka (zámek)|Příseka]], [[w:Petrovice (okres Třebíč)|Petrovice]], [[w:Číchov|Hynkov]], Karlín (u Opatova) a [[w:Kněžice (zámek, okres Jihlava)|Kněžice]], o příděl [[w:Brtnice (zámek)|zámku v Brtnici]] a [[w:Kněžice (zámek, okres Jihlava)|zámku v Kněžicích]], pivovaru v Brtnici, lihovaru v Karlíně a pozemky v kat. obcích soudního a politického okresu Jihlava a Třebíč: [[w:Brtnice|Brtnice]], [[w:Brodce (Kněžice)|Brodce]], [[w:Bítovčice|Dol. Bítovčice]], [[w:Číchov|Číchov]], [[w:Chlístov (okres Třebíč)|Chlístov]], [[w:Jestřebí (Brtnice)|Jestřebí]], [[w:Komárovice (Brtnice)|Komárovice]], [[w:Kněžice (okres Jihlava)|Kněžice]], [[w:Brtnička|M. Brtnička]], [[w:Petrovice (okres Třebíč)|Petrovice]], [[w:Pokojovice|Pokojovice]], [[w:Opatov (okres Jihlava)|Opatov]], [[w:Předín|Předín]], [[w:Příseka (Brtnice)|Příseka]], [[w:Panská Lhota|P. Lhota]], [[w:Radonín|Radonín]], [[w:Dolní Smrčné|Dolní Smrčné]], [[w:Uhřínovice (Brtnice)|Uhříňovice]].&lt;ref&gt;Venkov orgán České strany agrární, 12. březen 1925, s. 7.: Pozemková reforma.&lt;/ref&gt; Lhůta k podávání žádostí trvala do 12. dubna 1925.
&lt;ref&gt;Lidové noviny, 14.1.1923, s. 5: Rozloha konfiskovaných pozemků velkostatku Brtnice činila 116,71 ha, od 22. ledna 1923 přijímal pozemkový úřad přihlášky zájemců o tuto půdu.&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Komunistická persekuce ve světle pravdy.'''

''Před senátem vr. r. Sýkory odpovídal se včera komunist. pracovník, známý Václav Čech z Předína v Třebíči na Moravě, pro urážku tiskem spáchanou. Václav Čech vrhl se na zemřelého velkostatkáře Emanuela Collalto v Brtnici na Moravě. V letáku »Nalevo« a v »Srpu« napsal m. j.: »Je to potomek rodu, který sem přišel vraždit a loupit naše předky po bitvě bělohorské!« Dále líčí, že zemřelý výtěžky panství rozhazoval ve Vídni se ženštinou, s níž žil. Dále vytýkal, že mu jeho panství bylo ponecháno. Vdova po zemřelém a bratranec Manfréd Collalto žalovali Čecha — a ten na celé čáře to prohrál. Odvolal všechno v odvolání bod za bodem v listě »Srp«. Zjištěno bylo, že panství Collaltovo v Brtnici bylo zabráno k účelům pozemkové reformy. Tak se opět ukázalo, co mají komunističtí »pracovníci« za odvahu a proč křičí o persekuci. Lhou, špiní — a když jsou žalováni, odvolávají a křičí — že jsou persekvováni.''&lt;ref&gt;Venkov, orgán České strany agrární, 10. října 1925, s. 8&lt;/ref&gt;
|}

Do pozemkové reformy vstupoval velkostatek s celkovou výměrou 6501,98 ha, 13 dvory a 8 polesími. Z toho bylo 7 dvorů úplné rozparcelováno a ze 6 dvorů utvořil pozemkový úřad zbytkové statky. Majiteli Manfrédu Collaltovi byl ponechán zámek Kněžice se 3 dvory a půdou o celkové výměře 489 ha a 4912 ha lesního hospodářství. Pivovar v Brtnici pozemkový úřad odprodal a lihovar v Karlíně byl združstevněn.&lt;ref&gt;Průvodce po archivních fondech a sbírkách, Státní archiv v Brně, Archivní správa, 1964, s. 172.&lt;/ref&gt;

=== Panství Černá se dvorem Německý Rudolec ===
K fideikomisnímu panství Černá-Německý Rudolec náležely obce Arnolec, Blízkov, Bohdalov, Černá, Dědkov, Chlumek, Chroustov, Jersín, Kyjov, městečko Měřín, Milíkov, Nadějov, Rudolec, Stáj a Zhoř. Dominikální půda byla rozložena do šesti dvorů a čtyř revírů. Do pozemkové reformy vstoupil velkostatek s celkovou výměrou 2010,55 ha veškeré půdy. Ve vlastní režii byl provozován pouze dvůr v Černé. Dvůr v Něm. Rudolci měl celý v pronájmu Josef Fischer, zrovna tak se v pachtu nacházely pozemky u dalších čtyř dvorů.&lt;ref&gt;Průvodce po státních archívech, Státní archiv v Brně, Archivní správa Ministerstva vnitra, 1964, s. 175.&lt;/ref&gt;

Přihláškové řízení na velkostatku [[w:Černá (okres Žďár nad Sázavou)|Černá]]-[[w:Rudolec|Německý Rudolec]], jehož předmětem se staly [[w:Rudolec (zámek)|zámek s hospodářskými budovami v Německém Rudolci]], [[w:Černá (zámek)|zámek s hospodářskými budovami v Černé]] a hostinec v Černé, dále pozemky o celkové výměře 281,1502 ha (z toho polí 218,1262 ha, luk 48,6573 ha, zahrad 2,5450 ha, luk 48,6573 ha, zahrad 2,5450 ha, pastvin 6,3638 ha, lesů 0,1205 ha, rybníků 2,1048 ha a ostatní půdy 3,2326 ha) v katastrálních obcích: [[w:Arnolec|Arnolec]], Černá, [[w:Jersín|Jersín]], [[w:Chlumek|Chlumek]], [[w:Měřín|Měřín]], Německý Rudolec a [[w:Stáj (okres Jihlava)|Stáj]] v soudních okresech Velké Meziříčí a Žďár, v politických okresech Velké Meziříčí a Nové Město, bylo zahájeno na začátku ledna 1923 a končilo dnem 22. ledna 1923.&lt;ref&gt;Venkov orgán České strany agrární, 10. ledna 1923, s. 9.&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Starobylý zámek v Německém Rudolci na Žďársku''', ''který před válkou třicetiletou byl sídlem pánů Chroustenských z Chroustova a který v posledních letech nechal velkostatkář Collalto úplně zpustnout, přešel pozemkovou reformou do rukou statkáře Lad. Růžičky z Černé u Měřína. Nový majitel se ujal vzácné stavitelské památky a rozhodl se zřídit v zámku podnik, který má význam pro žďárský kraj. V zámku bude nyní letní sídlo turistů a návštěvníků malebného Horácka. Kraj kolem Německého Rudolce oplývá hlubokými lesy, rybníky a krásnými vyhlídkami s vrchů do údolí. Přestavba zámku se dokončuje a již letos (1930) poskytne starobylý zámek prvním hostům letní útulek.''&lt;ref&gt;Venkov, orgán České strany agrární, 23. února 1930, s. 6&lt;/ref&gt;
|}

Ze 7 dvorů bylo pozemkovou reformou 5 dvorů rozparcelováno zcela a ze 2 dvorů pozemkový úřad vytvořil zbytkové statky. V majetku vlastníka zůstalo pouze lesní hospodářství. Z velkostatku Černá o rozloze 204 ha vznikl zbytkový statek Černá s rozloze 102 ha, jež obdržel Ladislav Růžička. Dalších 86 ha pozemkový úřad rozparceloval. Z velkostatku Rudolec získal zámek Ladislav Růžička, který nakonec v roce 1923 získal celkem 145 hektarů půdy spolu s rudoleckým a černickým zámkem. Ten jej ještě téhož roku začal rozprodávat.
&lt;ref&gt;Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, Středisko regionálních dějin, 1967, s. 313.&lt;/ref&gt; V roce 1935 obdržel majitel Manfréd Collalto 960 ha veškeré půdy, z toho lesů 23,3 ha, rybníků 119,3 ha.&lt;ref&gt;Průvodce po státních archívech, Státní archiv v Brně, Archivní správa Ministerstva vnitra, 1964, s. 175.&lt;/ref&gt;

=== Panství Uherčice a dvůr Písečné se Slavětíněm ===
Pozemková reforma v pohraničí, tedy na území velkostatků s převahou německého obyvatelstva, probíhala ve zcela jiných intencích. V tisku byla běžně nazývána „''kolonizací zněmčeného území''”&lt;ref&gt;Venkov orgán České strany agrární, 5. června 1932, s. 5.&lt;/ref&gt; a k jejímu zahájení došlo až po ukončení parcelace a přídělů ve vnitřních okresech. Oproti vnitrozemí nebyla přídělová řízení státního pozemkového úřadu v pohraničí jihozápadní Moravy vyhlašována v tisku. Úředním sídlem přídělového komisaře ing. Jana Maliny, jež u státního pozemkového úřadu působil od roku 1922, se stalo město Znojmo. Za jeho působení probíhala pozemková reforma na Znojemsku, Mor. Budějovicku, Mor. Krumlovsku, Jemnicku, Hrotovicku, Mikulovsku a Břeclavsku. Zemřel nedlouho po jejím dokončení 31. května 1932 a agrární deník Venkov o něm napsal: „''Zvláště kolonisté měli v něm přítele nanejvýš oddaného''”.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''''Sloučení pracovního obvodu přídělových komisariátů ve Znojmě a Břeclavi.''' S platností od 1. února 1927 byly z technických důvodů sloučeny pracovní obvody přídělových komisařů Státního pozemkového úřadu ve Znojmě a Břeclavi v jeden pracovní obvod. Úředním sídlem přídělového komisaře ing. J. Maliny jest Znojmo.''&lt;ref&gt;Venkov orgán České strany agrární, 15. února 1927, s. 6.&lt;/ref&gt;
|}

V roce 1919 byl založen místní odbor Národní jednoty pro jihozápadní Moravu v Uherčicích, německá obecní škola přeměněna na českou menšinovou školu s řídícím učitelem Štěpánem Koudelou, aktivním členem Sokola a [[w:Národní jednota pro jihozápadní Moravu|Národní jednoty pro jihozápadní Moravu]].&lt;ref&gt;Moravská orlice, 20.7.1919, s. 3.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Politické strany a spolky na jižní Moravě: XXII. Mikulovské sympozium 7.-8. října 1992, Okresní archiv Břeclav se sídlem v Mikulově, 1993, SOkABM, JAF 1&lt;/ref&gt; Na neděli 26. března 1923 svolalo vedení NJ v Brně, JUDr. Josef Kvíz, adv. z Mor. Budějovic a říd. uč. Št. Koudela z Uherčic do Jemnice manifestační schůzi „''pro ochranu národa a republiky a probuzení národního svědomí a zodpovědnosti''”.&lt;ref&gt;Národní listy, 20.3.1923, s. 3.&lt;/ref&gt; V roce 1924 pak byl založen místní odbor NJ v Lubnici a v Uherčicích „Otčina” - [[w:Československá domkářsko-malozemědělská strana|svazu domkařů a malozemědělců]] (1924–1934).&lt;ref&gt;Politické strany a spolky na jižní Moravě: XXII. Mikulovské sympozium 7.-8. října 1992, Okresní archiv Břeclav se sídlem v Mikulově, 1993, MZA Brno, B40&lt;/ref&gt; a v roce 1928 Místní [[w:Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|Domovina domkařů a  malozemědělců]] (1928–1938).&lt;ref&gt;Politické strany a spolky na jižní Moravě: XXII. Mikulovské sympozium 7.-8. října 1992, Okresní archiv Břeclav se sídlem v Mikulově, 1993, SOkABM, JAF 1&lt;/ref&gt; Rudolf Kryčer, jednatel Ústředního výboru Národní jednoty pro jihozápadní Moravu, ve svém díle „Jihomoravští hraničáři” ještě před zahájením pozemkové reformy na velkostatku Uherčice napsal:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| ''Třebas naše práce dodělává se na poli kulturním a národně- politickém celkem pěkných úspěchů, nelze přece pozici našeho živlu v Uherčicích pokládati za plně zajištěnou, čehož příčinou jest jeho slabost hospodářská; nehlásíc se k Čechům skoro nikdo kromě dělníků-bezzemků, kdežto k Němcům vše, co má majetek a vliv.''

''Majitelem Uherčic byl do prosince 1924 starý, bezdětný kavalír Emanuel S. Collalto, Němec, celkem však loyalní, snažící se přizpůsobiti novým poměrům. O jeho nástupci a dědici Manfrédu Collaltovi, italském příslušníku a majiteli původních rodových statků v Itálii, ač při nastoupení neskrblil sliby, prozatím nemožno souditi, leč faktem jest, ze mezi úředníky, kteří vedou správu uherčického panství (7 dvorů) jsou dosud Češi pouze dva.''

''Němečtí úředníci nevystupuji sice výbojně, avšak okolnost, že mají v rukách vedení i rozhodování a že úřadují německy jako za Rakouska, nepůsobí dobře po stránce národnostní na některé naše nerozhodné lidi; a tento pocit stále trvající německé povýšenosti nezbytně v nich musí udržovati také okolnost, že výbojnými exponenty německé myšlenky v Uherčicích jsou téměř všichni obchodníci a živnostníci, z nichž někteří jsou velmi dobře situováni a za svůj blahobyt vděčí drobným Čechům uherčickým. Rovněž panský hotel, jediný hostinec v místě, byl prodán na základě dlouhodobého pachtu, ač s tím neměl nic společného, odrodilé rodině a bohužel byli to naši lidé, kteří pomohli zašantročiti tento velmi cenný objekt do německých rukou.''

''Na Jemnicku a Slavonicku prostírají se podél hranic našeho státu pěkné lesy, z nichž část byla již naší republikou zabrána a spravována jest nyní státní lesní správou v Uherčicích. Účelem záboru pohraničního majetku lesního jest, jak známo, zabezpečení státních hranic, jež nejlépe může býti provedeno všestrannou podporou státotvorného živlu Českého; z toho důvodu žádají také naši hraničáři v tomto koutě, aby vedle lesů byl převzat a společně s nimi obhospodařován cely velkostatek uherčický, jenž prostírá se v délce 30 km podél hranic.'' &lt;ref&gt;Rudolf Kryčer: Jihomoravští hraničáři: kus historie a přítomnosti, Nákladem Ústředního výboru Národní jednoty pro jihoz. Moravu, 1925, s. 140-145.&lt;/ref&gt;
|}

Na začátku září 1926 se začalo proslýchat, že dojde na pozemkovou reformu na panstvích Bítov, Vranov a Uherčice. Německý list „Znaimer Wochenblatt”, který vycházel dvakrát týdně, 8. září 1926 napsal:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| ''Jak se dovídáme, hodlá státní pozemkový úřad zase několik panství, popřípadě dvorů na jižní Moravě „kolonizovat”, t. z. rozdělit českým žadatelům. V úvahu přicházejí: 1. panství Vranov; 2. z panství Bítov dvory Augustov (Augustenhof), Nový dvůr (Neuhof) a Vysočany (Wisokein); 3. z panství Uherčice dvory Korolupy (Kurlupp), Křeslík (Grösing) a Písečné (Piesling).''

''Němečtí daňoví poplatníci už mají údajně v kapse přislíbení, že v německých sídelních oblastech budou statky a půda milostivě přidělovány také německým žadatelům. Němečtí zemědělci by se nyní měli snažit zjistit, zda jsou daná ujištění myšlena vážně.''

''U každého dvora se uvádí každý žadatel jednotlivě, dále se v žádostech uvádí požadovaná velikost a vedle toho, kolik půdy žadatel nyní vlastní. U zbytkových statků se také udává, zda žadatel počítá s koupí nebo pronájmem. Němečtí žadatelé, žádejte o svoje právo u příslušného pozemkového úřadu v hojném počtu!''&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, 08.09.1926, S. 2.&lt;/ref&gt;
|}

==== Velkostatek Uherčice ====
V roce 1921 sestával velkostatek o rozloze 1 606 ha z pěti dvorů (dvůr Uherčice, dvůr Mitrovice, dvůr Korolupy, dvůr „Neuhof” u Mešovic, dvůr „Grössing” u Stálek), čtyř revírů, vápenky, lihovaru s cihelnou a elektrárnou. Dvůr „Neuhof” a vodní mlýn s pilou se nacházely v pachtu. Od roku 1921 se veškerý majetek s půdou nacházel v záboru Státního pozemkového úřadu.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Pamětní spis k jubileu čtyřicetiletému trvání Národní Jednoty pro jz. Moravu, Brno, 1926
|-
|  '''Uherčice (maj. Emanuel Collalto et San Salvatore).''' К velkostatku patří dvory Uherčice-Mitrovice, Křeslík v obci Stálky, Korolupy a Nový Dvůr v kat. obci Měšovice. Majitel uplatnil na tento velkostatek nárok podle § 11. záb. zákona a bylo mu propuštěno resp. vyloučeno ze záboru celkem 298 ha. Státní pozemkový úřad přejímá pro účely pozemkové reformy celý dvůr Křeslík, celý dvůr Korolupy a ode dvora Uherčice-Mitrovice z volné ruky do vlastnictví 30 ha zemědělské půdy za cenu přídělovou a 10 ha do pachtu za cenu podle zákona; 100 ha půdy zůstane v záboru.
|}

V roce 1927 započal přídělový komisař ing. J. Malina společně s technickým úředníkem J. Puršem s prováděním pozemkové reformy na velkostatku Uherčice. Ze záboru bylo majiteli propuštěno 307,02 ha půdy, zestátněno 920 ha lesa (propuštěno 422 ha), k zbytkovým statkům přiděleno 198 ha půdy, rozparcelováno 88 ha a 12 ha ponecháno v záboru. V roce 1930 následovalo propuštění ze záboru zámecké zahrady s parkem, lihovaru s cihelnou, vápenky a elektrárny. Pila propadla státu, k tomu také zřícenina hradu Frejštejna.

Spojeným dvorům „Uherčice - Mitrovice” bylo ze 441 ha půdy nakonec ponecháno 390 ha, 39 ha rozparcelováno a 13 ha zestátněno. Po ukončení pozemkové a lesní reformy obhospodařoval velkostatek Uherčice 433,78 půdy, z toho 38,5 ha luk, 4 ha zahrad, 7 ha pastvin, 48,29 ha lesa v šesti nesouvislých dílech a 2 ha rybníků.&lt;ref&gt;Československá republika, ISSN: 1803-4853, Národní archiv, Rok vydání: 1922 - 1923, Ročník: 244, Datum vydání: 12.3.1923, Číslo: 70&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Od roku 1945 Státní statek Uherčice, farma Mitrov.&lt;/ref&gt;

Dvůr „Korolupy” (48 ha) přidělil Státní pozemkový úřad téměř celý Zemskému moravskému výboru, který obdržel z jeho polností 39 ha. Zbytek polností a lesů, náležejících ke dvoru, bylo zestátněno (8 ha). Zbytkový statek od státu odkoupil v březnu 1926 p. Tříletý.&lt;ref&gt;Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, Středisko regionálních dějin (Olomouc, Czechoslovakia), Univerzita Palackého. Kabinet regionálních dějin, 1967, s. 177.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=1 Svatba: Endl Augustin a Maria Tříletý 1913 Korolupy]&lt;/ref&gt;

Dvůr „Křeslík” (Grössinghof) v rozsahu 138 ha byl Státním pozemkovým úřadem z části rozparcelován a odprodán jako zbytkový statek (94 ha) Zemskému moravskému výboru, který jej převzal i s veškerými českými zaměstnanci.&lt;ref&gt;Horácko týdenník hájící zájmy pracujících vrstev lidových, 11.3.1927, s. 5.&lt;/ref&gt; Přislíben byl Františkovi Timmelovi, důstojníku čsl. armády v záloze (nadporučíku Vozatajského praporu č. 3 v Brně), jež byl zetěm zemského vrchního stavebního rady doc. Ing. Gustava Dostála v Brně. Už v listopadu 1927 na statku hospodařil a v roce 1930 pak zbytkový statek Křeslík koupil.&lt;ref&gt;Schematismus branné moci československé 1927, strana 386-387: Vozatajský prapor č. 3 v Brně.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Venkov orgán České strany agrární, 11. ledna 1925, s. 4.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Dvůr Křeslík, Jiskra, orgán OV KSČ a rady ONV v Třebíči, 17.2.1971, s. 2.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Přírodovědný sborník Západomoravského muzea v Třebíči: 1980 (s. 70-73).&lt;/ref&gt; Zbytkový statkář František Timmel platil za velmi surového statkáře a dvůr patřil mezi nejhorší zbytkové statky, co se do zacházení se zemědělskými dělníky týče. Už na jaře 1928 začali dělníci ze statku odcházet. Hospodářský adjunkt Otto Schrattenbach, kterého Timmel šikanoval, se 14. září 1928 zastřelil.&lt;ref&gt;[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:5240a4d0-1f25-11e9-92f9-005056825209?page=uuid:fbdcf140-1fea-11e9-bc55-5ef3fc9bb22f&amp;fulltext=Uher%C4%8Dice Květy pozemkové reformy v desátém výročí republiky - Jak řádí »české ruce« na zbytkovém statku.], Rudé právo, 19.10.1928, s. 4.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[https://encyklopedie.mesto-uh.cz/home-muh/?acc=profil_osobnosti&amp;load=126 Gustav Dostál]&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| ''Hospodářský dozorce, ženatý, absolvent hospodářské školy, s delší praksí, obratný, dobrý polař, který rozumí hospodářským strojům a je zvyklý na přísnou službu, přijme se pro menší dvůr. Vyžaduje se znalost české a něm. řeči, u ženy dohled ve stáji. Nab. s opisy vysvědčení na: Frant. Timmel, Vel. dvůr'' (18. března 1930)&lt;ref&gt;Grössinghof přeložen jako Velký dvůr.&lt;/ref&gt;, p. Štítary u Znojma.&lt;ref&gt;Venkov orgán České strany agrární, 18. března 1930, s. 14.&lt;/ref&gt;
|}

Dvůr Neuhof (Nový dvůr)) byl správou velkostatku jako jediný až do počátku pozemkové reformy v dlouhodobém pronájmu Antona Zawadila, hostinského z Vratěnína, později jeho syna Johanna Zawadila. Zbytkový statek „Neuhof” (55 ha) byl nejprve ponechán v záboru a pronajímán, v roce 1935 jako zbytkový odprodán jeho nájemci Františku Smejkalovi z Uherčic, předáku místní Národní jednoty pro jihozápadní Moravu.&lt;ref&gt;Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, Středisko regionálních dějin (Olomouc, Czechoslovakia), Univerzita Palackého. Kabinet regionálních dějin, 1967, s. 182.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;199/IX (překlad), interpelace poslance dr F. Hodiny předsedovi vlády, ministrovi vnitra a ministrovi školství a národní osvěty o ukládáni trestů na svobodě A. Dohnalovi, protože jeho děti nedocházejí do české menšinové školy ve Vratěníně. Citace: „Za celou touto věcí vězí »Národní jednota« a jako její zástupce majetník zbytkového statku Smejkal podal úřadu návrh, aby Dohnalovi byly děti odebrány, poslány do bývalé domovské obce Dohnalovy a tam se zřetelem k příslušnosti pěstounů české národnosti zapsány do české školy.”&lt;/ref&gt;

Collaltovskou parní pilu v Uherčicích odkoupil až v roce 1935 Eduard Prager, tesař z Drosendorfu, který se přestěhoval na území čsl. republiky do [[w:Starý Šaldorf|Starého Šaldorfu]]. Firma Eduard Prager, provozující tesařství, vodní pilu a dřevařský průmysl (Eduard Prager, Zimmerei, Dampfsäge, Holzindustrie, Ungarschitz), nabízela dřevěné víkendové chaty a sruby, hotové krovy, dřevěné schody, podlahy, tvrdé a měkké stavební i truhlářské dřevo, hotové bedny atd.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, příloha Südmährerland; inzerce rok 1935, Fr. 9. August 1935, S. 8.&lt;/ref&gt;

==== Dvůr Písečné se Slavětínem ====
Velkostatek v [[w:Písečné (okres Jindřichův Hradec)|Písečném]] sestával v roce 1921 ze tří dvorů v Písečném, Slavětíně a Krokvicích, dvou lesních revírů, pily a lihovaru s 639 ha půdy (z toho 335 ha zemědělské půdy). Dvory Slavětín a Krokvice převzal Státní pozemkový úřad (resp. ministerstvo zemědělství) a následně je Generální ředitelství státních lesů a statků nabídlo do pachtu. Zbytkový dvůr ve Slavětíně (90 ha) měl nejprve v pronájmu předseda slavětínské [[w: Národní jednota pro jihozápadní Moravu|Národní jednoty]], který jej nakonec od státu odkoupil.&lt;ref&gt;Venkov orgán České strany agrární, 7. května 1926, s. 6&lt;/ref&gt; V Písečné Státní pozemkový úřad zabral pro drobný příděl 14 ha orné půdy a 1 ha luk, následně je pak odprodal 9 českým zájemcům do vlastnictví. V roce 1926 nebyla ještě pozemková reforma na velkostaku ukončena.&lt;ref&gt;Pamětní spis k jubileu čtyřicetiletému trvání Národní Jednoty pro jz. Moravu. Brno, 1926. s. 104.&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Pronájem státního dvora Slavětín'''. ''Generální ředitelství státních lesů a statků Praha-Bubeneč, Bubenečská tř. 470, pronajímá dvůr Slavětín, stanice dráhy Slavonice, od státního velkostatku Uherčice na Moravě ve výměře ca 93 ha na dobu 12 let, počínaje 1. říjnem 1923. Pachtovní podmínky vyloženy jsou u státní lesní správy v Uherčicích u Jemnice a u generálního ředitelství státních lesů a statků v Praze-Bubenči, Bubenečská tř. 470. Nabídky v zapečetěných obálkách s udáním výše nabízeného ročního nájemného, vyjádřeného v hodnotě jistého množství pšenice na každý ha, průkazem dostatečného kapitálu a průkazem o složení vadia u Ústřední státní pokladny v Praze III. ve výši nejméně 10% z nabízeného ročního nájemného, podány buďtež u podatelny ministerstva zemědělství, Praha II., Jungmannova třída, opatřené nápisem »Pronájem dvora Slavětín« do 30. června 1923 do 12. hodiny polední. V nabídkách buď výslovně uvedeno, že uchazeč zná nájemní podmínky a že se jim bezvýjimečně podrobuje. Generální ředitelství státních lesů a statků není při zadávání nájmu vázáno výší nabídky.''&lt;ref&gt;Venkov, orgán České strany agrární, 3. června 1923, s. 15&lt;/ref&gt;
|}

Během pozemkové reformy bylo 53 ha rozparcelováno, zbytkovým statkům předáno 201 ha a zestátněno 284 ha. Dvůr v Písečném Státní pozemkový úřad rozdělil na dva zbytkové statky: 1. prodal Оskaru Schillerovi (95 ha), bývalému hospodářskému úředníkovy na panském statku v Písečném,&lt;ref&gt; Neuester Schematismus der Herrschaften, Güter und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien sowie der auf den Gütern bestehenden Brauereien, Brennereien und sonstigen Industrien, deren Besitzer, Pächter und der dabei angestellten Beamten. Karafiat, Fr., 1912, s. 127.&lt;/ref&gt; 2. Сyrillovi Mikovi (92 ha), kterému v roce 1930 přidělil i panský mlýn s pilou (tzv. Rothmühle/Červený mlýn)&lt;ref&gt;Již neexistující Rothmühle u Písečné s lisem na olej a pilou, česky Červený mlýn (i když mlýn byl pojmenován po mlynáři jménem Roth), čp. 69, byl demolován po roce 1953. Nacházel se u hranice s Rakouskem a ležel na uherčickém collaltovském panství. V roce 1829 vyhlásila správa statku v Písečném další exekuci na tzv. Rothmühle, jejímiž majiteli byli manželé Johann a Marie M. Exekuce byla vyhlašována od r. 1819 a pro malý počet zájemců se řízení vyhlašovalo stále dokola. Už v této době měl mlýn 3 mlýnské kameny a pilu. Cena byla odhadnuta na 3 783 zl. (Brünner Zeitung der k.k. priv. mähr. Lehenbank, 1.08.1825, s. 10). Pravděpodobně mlýn nakonec koupil hrabě Antonín Oktavián Collalto, který jej pronajímal. V roce 1885 měl mlýn v pachtu Hermann Landsmann (uváděn v r. 1887, 1890, 1893, 1896, kdy byla jeho firma vymazána z živn. rejstříku), po něm Hladowetz Franz. Mlýn měl 3 mlýnské kameny a pilu, později i turbínu na výr. elektřiny. Potvrzením, že se jedná o tento mlýn na hranicích, je zpráva něm. Přírodovědeckého spolku z Brna r. 1879, který uvádí: &quot;Bei der RothMühle, südlich von Piesling, geht der Fluss über die mährische Grenze nach Nieder - Oesterreich und vereinigt sich bei Raabs mit der weit grösseren deutschen Thaia.&quot; (U Rothmühle, jižně od Písečného, přechází řeka moravské hranice do Dolních Rakous a u Raabsu vtéká do mohutnější německé Dyje). V roce 1926 se ve Vlastivědě moravské uvádí: &quot;Samota „Červený mlýn“, dříve panský, jest nejjižnějším bodem okresu při hranici mor. - rakouské.&quot;&lt;/ref&gt;; dvůr Krokvice (110 ha) odprodal pozemkový úřad jako zbytkový statek zemědělskému Ing. Zdenku (nar. r. 1896 Sokolí u Třebíče, na dvoře Krokvice působil od r. 1922) a M. Kopuletým.&lt;ref&gt;Památník Vysoké Školy Zemědělské v Brně k 10. výročí jejího založení: 1919-1929, Vysoká škola zemědělská v Brně, Novina 1926, s. 90.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. V Praze: Rudolf Mosse, 1937, s. 2530.&lt;/ref&gt;

Vzhledem k tomu, že se o lihovar přihlásilo české i německé lihovarské družstvo, rozhodl pozemkový úřad tak, že panský lihovar bude družstvům přidělen za podmínky, že se obě lihovarská družstva spojí do jednoho nově konstituovaného družstva. K tomu došlo na lidovém shromáždění dne 20. srpna 1927. Nové lihovarské družstvo pro obec Písečné a okolí sestávalo z 68 českých i německých členů s 1287 podíly po 250 Kč a obsluhovalo 1 300 ha. Lihovarské vnitřní zařízení a vybavení připadlo majiteli velkostatku Uherčice, takže družstvo muselo zakoupit nové. Celkové vybavení lihovaru přišlo na 867 000 Kč.&lt;ref&gt;HILMER, Franz a 40. Verbandstag des Zentral-Verbandes der deutschen landwirtschaftl. Genossenschaften Mährens, Schlesiens und der Slovakei (Tagung) 16.04.1973) (Brünn. 40 Jahre Genossenschaftsarbeit in Deutschmähren: zum 40. Verbandstag des Zentral-Verbandes der deutschen landwirtschaftl. Genossenschaften Mährens, Schlesiens und Slovakei in Brünn. Brünn: Zentral-Verband der deutschen landw. Genossenschaften Mährens, Schlesiens und der Slovakei in Brünn, 1933, s. 562. &lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| ''Přijmu rozšafného šafáře, svobodného, k celému zaopatření, aneb ženatého na deputát, jehož manželka by si vzala na starost menší chov vepřového a drobného zvířectva a pomáhala v kuchyni. C. Mik, statkář v Písečném n. D.''&lt;ref&gt;Venkov orgán České strany agrární, 22. března 1931, s. 14.: Oznamovatel.&lt;/ref&gt;
|}

Přídělová cena půdy za jeden hektar se pohybovala v rozmezí 1 800 - 2 600 Kč.&lt;ref&gt;Hanák Boris: Slavonicko v letech 1918 - 1930, Brno 2008&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt; Boris Hanák. Slavonice 1918 - 1938.&lt;/ref&gt; V březnu roku 1923 převzal Státní pozemkový úřad z celkové lesní výměry 93 % lesů.&lt;ref&gt;Československá republika, ISSN: 1803-4853, Národní archiv, Rok vydání: 1922 - 1923, Ročník: 244, Datum vydání: 12.3.1923, Číslo: 70&lt;/ref&gt; Státní lesní správa Uherčice držela 1 008 ha, z toho 980 ha lesa, z velkostatku revír Uherčice a revír Mitrovice a v roce 1935 založenou farmu kožešinových zvířat.

== Lesní reforma a státní lesy ==
V roce 1918 vznikly státní lesy, jejichž správu měl na starosti podnik Státní lesy a statky (SLS), pro které bylo v roce 1921 zřízeno ministerstvo zemědělství. Od 1. ledna 1924 připadla správa nad státními lesy a statky přímo Ústřednímu ředitelství státních lesů a statků v Praze - Bubenči a v roce 1926 šesti podřízeným Ředitelstvím státních lesů a statků (ŘSLS).&lt;ref&gt;Österreichische Forst-Zeitung, Fr, 7. März 1924, s. 5&lt;/ref&gt; Konfiskace lesů byla v roce 1922 rozdělena do tří období.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|'''''I. období'''''

''Převezme se na Moravě: Lipník-Hranice (patří Althannové ve výměře 4275 ha), Želetava (Attemsová 925 ha), Podmolí (Auersperg 1000 ha), Písečná (Collalto 269 ha), Uherčice (Collalto 976 ha), Dačice (Dalberg 2044 ha), Mikulov (Dietrichstein 2273 ha), Hrotovice (Dreher 4820 ha), Přímětice (Frasso 1180 ha), Bítov (Haas 2625 ha), Adamov (Liechtenstein 8296 ha), Karlovec (Liechtenstein 4396 ha), Jevišovice (Offenheim 2637 ha), Jemnice (Pallavicini 1938 ha), Čes. Rudolec (Piechini 2620 ha), Vranov n. D. (Stadnicki 4820 ha), Nové Syrovice (Stubenberg 912 ha), Police (Wražda 471 ha). Slezsko: Javorník (Vratislavské arcibiskupství 32.929 ha).''&lt;ref&gt;Venkov orgán České strany agrární, 1. červen 1922, s. 9.&lt;/ref&gt;
|}

V roce 1923 se započalo se zestátněním lesů v moravských lesních revírech o celkové rozloze 26 554,19 ha: Podmolí (Auersperg Franz Josef), Písečná a Uherčice ([[w:Collaltové|Manfred Collalto et San Salvatore]]), Dačice (Joseph von Dalberg), Jemnice ([[w:Členové rodu Pallavicini na panství Jemnice - Staré Hobzí|markrabě Alexander Pallavicini]]), Český Rudolec (Reinhard), Vranov nad Dyjí (Stadnický), Mikulov (Dietrich), Hrotovice (Dreher), Bítov (Haas), Hostim a Boskův Týn (Trautmannsdorf), Lesonice (Wertheim-Löwenstein).&lt;ref&gt;[http://www.psp.cz/eknih/1929ns/ps/tisky/t1967_00.htm Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932. III. volební období 6. zasedání.]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Československá republika, ISSN: 1803-4853, Národní archiv, Rok vydání: 1922, Ročník: 243, Datum vydání: 22.7.1922, Číslo: 198, strana 1&lt;/ref&gt; Rozloha zestátněných lesů na velkostatku Uherčice a dvora ve Slavětíně činila v roce 1926 1 093 ha.&lt;ref&gt;Venkov orgán České strany agrární, 12. března 1926, s. 9.&lt;/ref&gt;

Lesy a statky nabyté během pozemkové reformy v jižních Čechách a na jihozápadě Moravy spravovalo od roku 1926 Ředitelství státních lesů a statků v Třeboni. Jejich výměra činila 76 635 ha, z toho 59 445 ha lesní půdy, 10 833 ha rybníků, 5 852 ha zemědělské půdy a 505 ha neplodné půdy. V jihomoravské oblasti se jednalo o 18 734 ha lesní a zemědělské půdy. V roce 1927 zastával post ředitele ministerský radní Ing. F. Trdlica.

=== Podřízené místní správy ===
* Správy st. lesů: Protivín, Jindř. Hradec, Kard. Řečice, Třeboň, Chlum u Třeb., Nové Hrady, Hrotovice, Hostím, Lesonice, Jemnice
* Správy st. lesů a statků: [[w:Uherčice (okres Znojmo)|Uherčice]], [[w:Český Rudolec|Český Rudolec]]
* Správa st. pily: [[w:Třeboň|Třeboň]]
* Správa st. pily, továrny na bedny a sudy: [[w:Znojmo|Znojmo]].
* Správy st. statků: [[w:Janov (Staré Hobzí)|Janov]], Třeboň, Šimanov, Staré Kestřany, Netolice
* Správy st. rybníků: Třeboň, Protivín, Jindřichův Hradec
* Správa st. statků a rybníků: Chlum u Třeboně&lt;ref&gt;Ročenka Československé republiky 1927, Ročník 6, Číslo 1, s. 209 &lt;/ref&gt;

=== Správa státních lesů a statků Uherčice ===
Správa státních lesů a statů v Uherčicích byla zřízena r. 1923. Od 1. ledna 1924 přešla Správa státních lesů a statků Uherčice (dosud pod ministerstvem zemědělství) jako první instanční správní orgán pod Ředitelství státních lesů a statků v Praze-Bubenči.&lt;ref&gt;Österreichische Forst-Zeitung, Fr, 7. März 1924, S. 5.: Die Verwaltung der Staatsforste und Güter Groß-Seelowitz und Ungarschitz, die bisher direkt dem Ackerbauministerium unterstand, wurde mit 1. Jänner 1924 der Direktion der Staatsforste und Güter in Prag—Bubenc als I. Verwaltungsinstanz zugeteilt.&lt;/ref&gt; Získala pozemky od velkostatků Uherčice, Vranov (Adam Zbyněk Stadnicki), [[w:Slatiňany (zámek)|Slatiňan]] ([[w:Auerspergové|J. F. Auersberg]]) a [[w:Bítov (hrad)|Bítov]] (J. Haas-Haasenfels).

Do vlastnictví lesní správy přešly také: uherčické hospodářské knihy (1884/93, 1896/1903 doplněné do r. 1920), z panství Písečného hospodářské knihy krokovického revíru z r. 1857 (2 svazky), dále některé mapy: pro Uherčice ''Distriktskarten'' 1896/1903, ''Durchforstungskarten'' 1905/1913, mapa bítovského panství z r. 1913.&lt;ref&gt;Od Horácka k Podyjí, vlastivědný sborník západní Moravy, rok vydání 1930, č. 1, s. 173-174&lt;/ref&gt;

Správou státních lesů a statků byl v Uherčicích pověřen samostatný lesní správce (Forstverwalter) ing. Ludwig Panzner, který byl v roce 1925 jmenován lesmistrem (Forstmeister). Správa státních lesů se členila na polesí (Uherčice-Frejštýn, Mitrov, Jezevčí, Čížov, Lukov) a na hájenství.&lt;ref&gt;Österreichische Forst-Zeitung, Fr, 27. März 1925, S. 4.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Panzer působil jako asistent na lesnických ústavech v Písku a v roce 1913 byl jmenován lesním adjunktem na panství [[w:Vojenský výcvikový prostor Milovice - Mladá|vojenského eráru ve Starých Benátkách]] (Les a lov časopis pro lesnictví, lov, rybářství a přírodní vědy, 1913 Číslo: 6, s. 93), který banka odkoupila od hraběte Leopolda Thun-Hohensteina. Vojenskému eráru nabídla zalesněný prostor v katastru obcí Mladá, Lipník, Milovice a Jiřice. V roce 1923 vydal v Písku u nakladatelství Jaroslava Buriana (Nakladatelství odborných lesnických a loveckých spisů a časopisů, právních a vojenských příruček a beletrie pro děti v Písku; knihkupectví, knihtiskárna, působnost 1892–1929) příručku «Nauka o lesním stanovišti: Půdoznalství: Nauka o podnebí» (Knihovna Antonína Švehly depozitář Kojetice). V roce 1933 byla zřízena Správa státních lesů v Kostelci nad Černými lesy za prozatímního vedení lesního kontrolora Antonína Plevky. Vedením této nové správy byl později pověřen lesní rada ing. Ludvík Panzner (Sborník vědeckého lesnického ústavo Vysoké školy zemědělské v Praze, 1977, s. 232). Dne 7. 3. 1946 byl ing. Ludvík Panzner z Pozořic (Lesní závod Pozořice, 1946–1972) jmenován prvním národním správcem statku Časkovec u Brna (Josef Babáček: Sláva i pád dvou údolí. (2.část), minulost i trochu současnosti statků Časkovec a Martinice).&lt;/ref&gt; Téhož roku obdržela správa z Panenské ([[w:Členové rodu Pallavicini na panství Jemnice - Staré Hobzí|Správa státních lesů v Jemnici]]) hospodářského a lesního adjunkta Karla Kovaříka.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''''Prodej užitkového dříví'''.''

''V obvodě podepsané správy prodá se písemnou dražbou ze zimní těžby 1924-1925 v menších skupinách dole uvedené užitkové dříví:''

'''''v polesí Uherčice-Frajštýn:''' smrkové, jedlové a borové kulatiny asi 590 m³, lipové kulatiny asi 60 m³, lipových užitkových kuláčů 1 m dlouhých 69 prm;''

'''''v polesí Mitrov:''' smrkové a borové kulatiny asi 109 m³;''

'''''v polesí Jezevčí (St. Petřín a Lančov):''' smrkové, jedlové a borové kulatiny asi 220 m³, modřínové kulatiny asi 4 m³;''

'''''v polesí Čížov:''' borové a smrkové kulatiny asi 186 m³, modřínové kulatiny asi 14 m³, dubové kulatiny asi 11 m³;''

'''''v polesí Lukov:''' borové a smrkové kulatiny asi 105 m³.''

''Vzdálenost porub od železničních stanic měří pro polesí Uherčice-Frajštýn a Mitrov (stanice Jenmice) 15—17 km, pro polesí Jezevčí (stanice Šumvald-Vranov] 10 km, pro polesí Čížov (Šumvald-Vranov) 4 km, pro polesí Lukov (Olbramkostel) 7 km. Písemné, kolkované, zapečetěné nabídky, znějící na hmoty jednotlivých skupin, přijímají se do 16. května 1925, 15 hodin, u podepsané správy, která všeobecné i bližší prodejní podmínky a potřebné tiskopisy na požádání po zaslání částky 5 Kč napřed doručí a žádoucí informace podá.''

''Správa státních lesů a statků v Uherčicích u Jemnice, Morava.''&lt;ref&gt;Venkov, orgán České strany agrární, 5. května 1925, s. 9&lt;/ref&gt;
|}

Od 1. ledna roku 1926 se stalo pro Správu státních lesů a statků v Uherčicích nadřízenou instancí [[w:Správa státních lesů a statků|Ředitelství státních lesů a statků]] v [[w:Třeboň|Třeboni]]. Peněžní účetnictví vedl uherčické lesní správě důchod při Správě státních lesů v Jemnici (též účetnictví pro správu v Českém Rudolci, Lesonicích a Hostimi).

V roce 1928 byl ing. Ludwig Panzner ministrem zemědělství přeložen ke Správě státních lesů [[w:Střítež (okres Frýdek-Místek)|Střítěž]] u velkostatku [[w:Hnojník (zámek)|Hnojník]] (Ředitelství státních lesů a statků [[w:Frýdek (zámek)|Frýdek]]).&lt;ref&gt;Österreichische Forst-Zeitung, Fr, 4. Mai 1928, Seite 4&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Průvodce po archivních fondech a sbírkách, Státní archiv v Opavě, Archivní správa, 1959, s. 133.&lt;/ref&gt; Rozhodnutím vlády ze dne 28. června 1929 mu bylo propůjčeno služební místo ve 4. platové stupnici s úředním titulem lesní rada.&lt;ref&gt;Venkov, orgán České strany agrární, 28. srpna 1929, s. 2&lt;/ref&gt; Na jeho místo nastoupil ing. Stanislav Krupica, přednosta lesní správy v Jincích pod Správou státních lesů Hořovice ([[w:Vojenský újezd Brdy|vojenský výcvikový prostor Hořovice-Jince]]),&lt;ref&gt;Österreichische Forst-Zeitung, Fr, 4. Mai 1928, Seite 4&lt;/ref&gt; jemuž bylo taktéž dnem 28. června 1929 propůjčeno služební místo ve 4. platové stupnici s úředním titulem lesní rada.&lt;ref&gt;Venkov, orgán České strany agrární, 28. srpna 1929, s. 2&lt;/ref&gt;

Dnem 14. října 1932 převzala agendu zrušené Správy státních lesů v Uherčicích a zrušené Správy státní pily ve Znojmě Správa státních lesů Znojmo, která měla k 1. lednu 1935 v péči ve 4 polesích s 12 ochrannými okresy celkem 4 500,45 ha (z toho 4 361,36 ha zalesněných a 139,09 bezlesých) a při pile ve Znojmě 5,65 ha lesa. Po odstoupení pohraničí dne 8. a 9. října 1938 byla znojemská správa zrušena a přemístěna za pomoci Správy státních lesů a statků II v Rosicích do Jaroměřic nad Rokytnou. Lesy pak podléhaly správě říškoněmeckých orgánů (Forstamt).

V roce 1945 došlo sice nejprve k obnovení lesní správy v Uherčicích, ale už v lednu roku 1946 byla vrácena do Znojma a to v jejím téměř předválečném rozsahu se čtyřmi polesími.&lt;ref&gt;Průvodce po státních archívech, svazek 20, Archivní správa Ministerstva vnitra, 1966, s. 319&lt;/ref&gt; Zkonfiskovaný majetek Oktaviána Collalto et San Salvatore přešel přímo do národní správy a jeho prvním národním správcem jmenoval Zemský národní výbor v Brně vrchního lesního radu ve výslužbě ing. Stanislava Krupicu (31. ledna 1946). Po jeho smrti (3. dubna 1947) na jeho místo nastoupil vrchní lesní rada ve výslužbě ing. František Stejskal.&lt;ref&gt;Krejčová Monika: Příběh uherčického zámku. Poválečná historie v letech 1945 - 1979, Brno 2013.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Muzejní a vlastivědná práce, Národní muzeum, 2003, s. 196&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Ing. František Stejskal, od roku 1928 lesní rada Státních lesů a statků v [[w:Šaštín-Stráže|Šaštíně]] (agrární list Venkov, 28.08.1929, s. 2), kde byl z císařského velkostatku zřízen [https://www.zahorskemuzeum.sk/zivot-v-sastine-za-prvej-csr-na-strankach-stanicnej-kroniky/ státní velkostatek Šaštín]: &quot;''Šaštín bol rozdelený a na zvyškových statkoch začali hospodáriť jednotlivci: dvor Bobohdany (Bobogdany) – Jozef Kolár, dvor Pivovar – František Václavík, Smolinské – Hošek a Svoboda, dvor Bištava – Ján Petráš. V dvoroch Bobohdany a Pivovar boli do činnosti uvedené tamojšie liehovary.''&quot;&lt;/ref&gt;

== Odborová jednota zemědělských a lesních zaměstnanců pro Moravu a Slezsko ==
V neděli 30. března 1930 se konala v Jihlavské župě v Dačicích ustavující schůze okresní organizace Odborové jednoty zemědělských a lesních zaměstnanců (Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu) pro okres Dačice a přilehlé okresy Slavonice a Telč. Do okresního výboru byli zvoleni:

* Okresní důvěrník: Zd. Šimůnek, správce lihovaru ve [[w:Staré Hobzí|Starém Hobzí]]
* Místodůvěrník: Rudolf Žák, lesmistr [[w:Český Rudolec|Český Rudolec]]
* Jednatel: Jan Bartoš, hospodářský úředník, dvůr [[w:Janov (Staré Hobzí)|Janov]]
* Pokladník: Ant. Šalanda, lesní dělník, [[w:Matějovec (Český Rudolec)| Matějovec]]
* Přehližitelé účtů: Leopold Štěpán, lesní hajný, [[w:Budíškovice|Budíškovice]]; Karel Fučík, deputátník, St. Hobzí
* Členové výboru: J. Třeček, správce lihovaru, [[w:Dačice|Dačice]]; Štěpán Ševela, lesní hajný, St. Hobzí.&lt;ref&gt;Venkov orgán České strany agrární, 8. dubna 1930, s. 9.&lt;/ref&gt;

== Odkazy ==
=== Reference ===
&lt;references /&gt;
=== Externí odkazy ===
* [https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=onrf6mjzge4v6mrrguwtk Zákon ze dne 16. dubna 1919 o zabrání velkého majetku pozemkového]
* [https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=onrf6mjzgiyf6obrfuya Zákon přídělový ze dne 30. ledna 1920]
* [https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=1910&amp;Section=1&amp;IdPara=1&amp;ParaC=2 Zákon náhradový ze dne 8. dubna 1920]

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>2srqz3ehjr3vervafbixkrm6o2nfsza</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Architektura/Pevnost a pružnost</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7694</id>
    <revision>
      <id>34403</id>
      <parentid>31579</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:20:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2995" xml:space="preserve">== Mechanické vlastnosti konstrukčních materiálů ==
Mezi nejdůležitější a rozhodující mechanické vlastnosti konstrukčních materiálů patří '''hmotnost''', '''[[w:Pevnost (fyzika)|pevnost]]''', '''[[w:Pružnost|pružnost]]''' a '''tažnost'''. Tyto mechanické vlastnosti ovlivňují jak se pod zatížením (velikost zatížení a typ zatížení) materiál chová. Chování materiálu je dále závislé na svých rozměrech a případně tvaru nebo způsobu uložení či spojení.

Z pozorování mechanických vlastností konstrukčních materiálů vyplývá, že kovy mají vysoký modul pružnosti, jsou velmi pevné v tlaku a dostatečně tažné. Silikáty mají menší modul pružnosti než kovy, ale větší než přírodní organické materiály (například dřevo) a plasty. Plasty jsou relativně pevné v tlaku a méně pevné v tahu a křehké, zatímco organické materiály (například dřevo), které mají většinou vláknitý charakter, záleží na směru jejich namáhání. Ve směru vláken jsou většinou několikanásobně pevnější než ve směru kolmém na vlákna. Plasty se však vyznačují vysokou tažností.

Některé mechanické vlastnosti materiálů se mění dle teploty a vlhkosti a změny této teploty a vlhkosti. A mohou je proto ovlivnit i venkovní podmínky.
== Druhy namáhání ==
Namáhání způsobuje síla, která působí na materiál. Důsledkem namáhání je deformace materiálu.

* Dvojce sil - Z Newtonova 3. zákonu (akce a reakce) vyplývá, že proti každé akci vždy působí stejná reakce; vzájemná působení svou těles jsou vždy stejně velká a míří na opačné strany.
* Síly jsou stejně velké
* Síly působí navzájem opačně - proto směřují proti sobě, nebo od sebe
=== Namáhání tahem ===
Způsobují ji dvě síly na obou koncích tělesa. Síly působí proti sobě, přičemž obě síly musí ležet na společné nositelce kolmé k rovině řezu, musí být stejně velké a působit ven z tělesa. Deformace namáhání tahem způsobuje '''prodloužení''' materiálu.
=== Namáhání tlakem ===
Způsobují ji dvě síly podobně jako při namáhání tahem, ale síly působí směrem do tělesa. Síly jsou stejně velké a působí proti sobě. Deformace namáháním tlakem způsobuje '''zkrácení''' materiálu.
=== Namáhání smykem (střihem) ===
Způsobují ji dvě síly na společné nositelce, jsou stejně velké a působí proti sobě směrem do tělesa a ležícími v rovině řezu. Deformací namáhání smykem se nazývá '''zkosení'''.
=== Namáhání krutem ===
Způsobují ji dvě síly ležící v rovině řezu (kroutícím momentem). Deformací namáhání krutem se nazývá '''zkrut''', jehož velikost se vyjadřuje úhlem zkroucení.
=== Namáhání ohybem ===
Způsobuje jí dvojce sil ležící v rovině kolmé na rovinu řezu (ohybovým momentem). Deformací namáhání ohybem se nazývá '''průhyb'''.

[[Kategorie:Architektura]]</text>
      <sha1>1nuhbs2w20h9kxkts98mabebayamybz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Poštovní a dopravní spojení jihozápadní Moravy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7695</id>
    <revision>
      <id>44880</id>
      <parentid>43705</parentid>
      <timestamp>2022-01-15T19:07:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; optimalizace kódu; vhodnější sémantika; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="118812" xml:space="preserve">[[Soubor:Friedenspostreiter 1648.jpg|náhled|Poštovní kurýr]]
Na zemské stezce z Dolních Rakous přes jihozápadní Moravu do jihovýchodních Čech střežili brod přes Dyji ze svého hradu nad vsí Dolní Trnávkou/Unter-Thürnau již páni z Trnavy (1157 Ekkihard de Tirnua). Celnice a poselská přepřahací stanice zde vznikla brzy po té, co král Karel IV. v roce 1348 udělil moravské léno Vratěnín Jindřichu z Waldsee. V roce 1526 tudy vedla první poštovní trasa z Vídně do Prahy, která protínala moravské území na trase mezi tržním městečkem Vratěnínem a Slavonicemi.

Vzhledem k tomu, že se císař [[w:Rudolf II.|Rudolf II.]] kolem roku 1578 přemístil s celým dvorem do Prahy a ve Vídni zanechal jako svého dočasného zástupce bratra [[w:Arnošt Habsburský|arcivévodu Arnošta]] i s několik úřady, rozhodl se Hans Christoph von Wolzogen, dvorní poštmistr a dvorní rada ve Vídni, provizorní a občas používanou poštovní cestu opravit a v rozmezí dvou mílí zřídit přepřahací poštovní stanice, které se dosud nacházely v Pulkau, Unter-Thürnau, Slavonicích a ve Walterschlagu.

Pravidelné jarní záplavy Dyje činily cestu přes brod v Unter-Thürnau nebezpečnou, proto také císař [[w:Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand I.]] i císař [[w:Maxmilián II. Habsburský|Maxmilián II.]] vyzývali městečko [[w:Drosendorf-Zissersdorf|Drozdovice]] a majitele panství Litschau, aby brod přemostili. Drozdovičtí měšťané a majitel panství Litschau Wenzel Morakschi (Moratschky nebo Mrakes) von Noskau se k budování mostu neměli, což zdůvodňovali tím, že využívají přes Dyji most na druhé straně města a že Drosendorf na poštovní trase přímo neleží. Obrat nastal až v roce 1576, kdy v Dyji utonul poštovní posel a dolnorakouská komora nechala následně z mýtného most postavit.&lt;ref&gt;Zeitschrift des Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens, Ročník 45, Číslo 1, s. 45&lt;/ref&gt;

== Poštovní stanice ve Slavonicích ==
[[Soubor:Salvaguardia 18. Jahrhundert.jpg|náhled|Vývěsní štít Císařské říšské pošty z pol. 18. století (Kaiserlich-Reichs-Post-Salva-Quardia)]]
[[Soubor:Slavonice, Dačická čp. 58 (4).jpg|náhled|Původně gotický panský dvůr z konce 14. století (Dačická čp. 58), od pol. 16. století poštovní stanice a od roku 1760 klasicistně upraven na zájezdní hostinec. Areál hostince je tvořen ještě budovou stájí a vozovny]].
V souvislosti se zřízením kurýrní stanice v roce 1526 a později poštovní stanice v roce 1560 došlo ve [[w:Slavonice|Slavonicích]] k přestavbě původního panského dvorce na čp. 58 před Dačickou (Bolíkovskou) bránou. Zprvu se na poštovní stezce Praha - Vídeň nejednalo o pravidelnou poštovní službu.&lt;ref&gt;Naděžda Mastná: Slavonické měšťanské domy ze stavební huti Leopolda Estreichera a jejich současný stav. Bakalářská diplomová práce z roku 2008, Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, Sdružená uměnovědná studia.&lt;/ref&gt; V roce 1532 se město stalo první poštovní křižovatkou, kdy jezdecký kurýr Peter Fleischhacker předával poštovní depeše mezi moravským zemským sněmem v Brně a Slavonicemi, odkud kurýři spěchali se zprávou směrem do Vídně a Prahy. Od roku 1571 ležela špatně placená poštovní služba na bedrech Franze Watzina, který z důvodů chudoby opustil nejen službu a poštovní stanici, ale i svou ženu Ursulu Eisnerin, která pak poštovní úřad převzala.

Po paní Ursule vedl poštovní stanici až do konce roku 1618 Georg Kirchgassner, který pak působil další tři roky na poštovní stanici v dolnorakouském [[w:Okres Amstetten|Strengbergu nedaleko města Amstetten]]. Na začátku roku 1619 nastoupil ve Slavonicích Samuel Angermayr, za něhož došlo kvůli nepokojům na českém území (České stavovské povstání, bitva na Bílé hoře) v letech 1619-1622 k přechodnému přeložení poštovní stanice do Strengbergu na trasu Vídeň-Linec, kde rodina Angermayrů držela poštu až do roku 1783.&lt;ref&gt;24. April 1783, Wien: Joseph II. verleiht dem Franz Angermayr von Stremberg die Post zu Langenzersdorf erblich. Unterschriften: Joseph, Leopold Graf von Kollowrat, Johann Rudolf Graf Chotek, Tobias Philipp Frh. von Geblern, Friedrich von Eger. Repertorium I, S. 295, Nr. 919&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;11. Oktober 1784, Wien: Joseph II. verleiht dem Karl von Oetel die Post zu Stremberg erblich. Unterschriften: Joseph, Leopold Graf von Kollowrat, Johann Rud. Graf Chotek, Tobias Philipp Frh. von Gebler, Johann Wenzel von Margelik.&lt;/ref&gt;

Poštovní stanice byla znova obnovena v roce 1622 a obsazena poštmistrem Michaelem Sierpelem, podkoním z Jihlavy. Sierpel se v roce 1625 přestěhoval z předměstí do domu na Dolním náměstí/Náměstí míru (později v domě žila rodina Karla Sprinzla) a poštovní službu vykonával až do roku 1657. Poštovní budova před branou sloužila od roku 1760 jako zájezdní hostinec (Gasthaus Kowarsch). Jeho nástupcem se stal až do roku 1680 Johann Kaspar Unterdorfer a po něm [[w:Butzové z Rolsbergu|Gerhard Heinrich Butz von Rollsberg]], jehož rodina provozovala poštovní stanici v domě na Dolním náměstí/Náměstí míru (od r. 1779 fara čp. 43, nově 477) až do jejího zrušení v roce kolem roku 1750.

Majetný Heinrich Butz ještě přikoupil v roce 1694 za 35 500 rýnských dvůr &quot;Kirchwiedern&quot; ([[w:Kostelní Vydří|Kostelní Vydří]]) s dvorem &quot;Brandlin&quot; ([[w:Volfířov|část obce Volfířov]]) a v roce 1709 za 21 000 rýnských dvůr &quot;Borowna&quot; ([[w:Borovná|Borovná]]). Zemřel 15. března 1710 a pochován byl v barokní rodinné kapli sv. Antonína, kterou nechal se svou ženou v roce 1708 na vlastní náklady ve farním kostele Nanebevzetí Panny Marie vystavět. Za služby Matthiase Heinricha Butze (1712-1748) a Hermanna Antona Butze (od r. 1748) obdržela poštovní stanice povolení zřídit mezistanice v [[w:Písečné (okres Jindřichův Hradec)|Písečné]] a Českém Rudolci (směrem na Vídeň: Písečné, Vratěnín, Langau, Pulkau a Hollabrunnu, směrem na Prahu Český Rudolec, Kunžak, Jindřichův Hradec a Samosoly).

=== Poštovní mezistanice Písečné ===
Jako první poštmistr v Písečné je uváděn Hans Georg Jany, který zemřel v roce 1705 a jeho následníky se stali v letech 1705 - 1748: Simon Raumstein, Martin Hammerl, Matthias Strammer a Lorenz Jocham. Simon Raumstein zřídil poštovní stanici v jedné z panských budov vedle zámku (čp. 3), kterou si za 50 zlatých zakoupil v lednu 1718.&lt;ref&gt;Dcera Simona Raumsteina, Magdalena (narozená 7. června 1779) se po třetí provdala za Adama Dunklera z Vratěnína a z tohoto manželství se narodil (mimo 2 dcer a jednoho syna) Andreas Dunkler, který přijal klášterní jméno Gaudentius. Andreas Dunkler, pozdější opat augustiniánského kláštera (Klosterneuburg) se stal zakladatelem obce Gaudenzdorf (dnešní části 12. vídeňského městského okresu Meidling). V roce 1894 byla na jeho památku přejmenována ulice &quot;Jakobstraße&quot; na &quot;Dunklergasse&quot; a zrovna tak působení opata Dunklera připomíná ve Vídni název silničního okruhu &quot;Gaudenzdorfer Gürtel&quot;.&lt;/ref&gt; V roce 1749 se nacházela poštovní stanice Thomase Morschla v domě čp. 20. Po zrušení poštovní stanice v roce 1750 došlo k obnově listovní expedice a dostavníkové služby (Slavonice-Písečné, Slavonice-Waidhofen a. d. Thaya, Písečné-Vratěnín, Vratěnín-Drosendorf a Vranov-Znojmo) až v roce 1855.&lt;ref&gt;Zeitschrift des Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens, rok vydání: 1943, číslo 1, s. 31-46, Rudolf Hruschka: Das Postwesen Südwestmährens im Laufe von 4 Jahrhunderten.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;K obnově poštovního úřadu došlo ve Slavonicích až v roce 1848, v Písečné v roce 1855.&lt;/ref&gt;

== Poštovní stanice ve Vratěníně ==
[[Soubor:GuentherZ 2010-05-01 0114 Vratenin Gemeindeamt.jpg|náhled|Vratěnín, v budově bývalé poštovní stanice je nyní umístěn obecní úřad, společenský sál, knihovna, požární zbrojnice a expozice historie poštovnictví využívá vstupní chodbu do budovy obecního úřadu.]]
Poprvé je vratěnínský poštmistr zmíněn v urbáři panství Uherčice v roce 1628.&lt;ref&gt;Novotný Jaroslav, PhDr.: Opisy moravských urbářů. Digitalizovaný: Moravský archiv Brno, Inv. č. 529, signatura Uherčice: Vratěnín, okr. Znojmo, Podhradí nad Dyjí, Stálky, Hluboká, Mešovice, Korolupy, Dešná, Rancířov, urbář 43 s., r. 1628, karton 12, s. 4.&lt;/ref&gt; Johann Josef Plessner byl pravděpodobně jmenován poštmistrem ve Vratěníně v době, kdy začal v rakouských dědičných zemích [[w:Paarové|rod Paarů]] zřizovat poštovní stanice (kolem r. 1700) a který si za tímto účelem vystavěl v centru vsi poštovní budovu. V souvislosti s výstavbou nové poštovní trasy do Brna tu v roce 1732 vznikla křižovatka poštovního tahu Vídeň-Praha a poštovního tahu Linec-Slavonice-Vratěnín-Vranov-Znojmo-Pohořelice-Brno, čímž došlo ve Vratěníně ke zřízení přestupní poštovní stanice (Absatz Station). Poštovní trať vedla z Vratěnína přes Uherčice, kolem Libuňského mlýna a most přes Dyji, Stálky a Šafov do Vranova.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, Sa, 24. Juni 1876, fejeton s. 1 - 3&lt;/ref&gt;

Majitel vranovského panství hrabě Michal Heřman z [[w:Althannové|Althannu]] nechal kvůli trase vedoucí přes jeho panství vybudovat ve [[w:Vranov nad Dyjí|Vranově]] most přes Dyji a cestu přes vranovský kopec.

=== Fridrich de Grammond ===
Císařovna [[w:Marie Terezie|Marie Terezie]] začala hned v prvních letech vlády podnikat kroky k postátnění poštovnictví. Vydala poselský řád, poštovní řád&lt;ref&gt;[https://books.google.at/books?id=5dJJAAAAcAAJ&amp;pg=PP13&amp;lpg=PP13&amp;dq=postmeister+in+horn&amp;source=bl&amp;ots=V9eXm0Qufc&amp;sig=XzT_2PZWN4eu761y9tYW_nu46mM&amp;hl=cs&amp;sa=X&amp;ved=0ahUKEwiskOa-osbQAhVhJMAKHd6wDZsQ6AEITTAJ#v=onepage&amp;q=postmeister%20in%20horn&amp;f=false Der Römisch-Kayserlichen Majestät Mariae Theresiae - Neue Post-Ordnung], 1748&lt;/ref&gt; a zřídila vrchní poštovní správu v Praze, Brně a Opavě. Poštovní úřad byl váženou dědičnou živností a nesl sebou i některé úlevy z poddanských povinností (např. zbavení roboty) či povinnost ubytovat vojsko. Císařovna zasloužilé důstojníky odměňovala jmenováním do dědičných úřadů poštmistrů a nebo je povyšovala do šlechtického stavu. Jmenování svěřila do rukou státního kancléře hraběte Uhlefelda. Vzhledem k tomu, že se právě ve Vratěníně uvolnilo místo poštmistra po zemřelém Johanu Josefovi Plessnerovi a Fridrich de Grammond&lt;ref&gt;Také Friedrich Grammon (Gramon, Gramont). Grammond je název městečka na jihovýchodě Francie nedaleko Lyonu v departementu Loire v regionu Rhône-Alpes. Název města je pravděpodobně odvozen od &quot;Grand Mont&quot; (Grandmont, Grammont, Grammond).&lt;/ref&gt; si za své zásluhy v dragounském pluku zažádal o přednostní umístění ve veřejných službách, propůjčil hrabě Uhlefeld 16. září roku 1746 c. k. poštovní stanici ve Vratěníně právě jemu.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|''„...19 let a 6 měsíců jsem věrně a obětavě sloužil v dragounském pluku knížete Václava z Liechtenštejna v hodnosti skutečného granátního poručíka. Pro velké zranění jsem musel opustit vojenskou službu. Armádě jsem byl i nadále užitečný: spolupracoval jsem a vedl korespondenci s velící generalitou Její Výsosti, což může potvrdit Jeho Excelence Bedřich Vilém hrabě von Haugwitz i tehdejší válečný a zemský komisař hrabě von Pichler. Jakýsi zpronevěřilý Auer na mě upozornil Prusy, takže jsem byl jako podezřelý záškodník uvězněn a 23 týdny držen v odporném podzemním vězení. Po propuštění jsem musel zaplatit stráž a všechny útraty věznění, což mě stálo — mimo úhonu na zdraví — 400 tolarů na hotovosti. O celý majetek jsem přišel, když se Prusové přiblížili k [[w:Pevnost Nisa|Nise]]. Plukovník baron Roth ve snaze, aby jim zabránil utáboření, dal spálit a zničit celé předměstí, v němž jsem měl dva domy a zahradu, čímž mi vznikla škoda 6000 tolarů...”''
: - Zdůvodnění Fridricha de Grammonda o přednostní umístění ve veřejných službách
|}

=== Poštovní trasy a přeprava osob ===
[[Soubor:Berlin. Spandau. Citadel 057.JPG|náhled|Poštovní poslové se ohlašovali poštovní trubkou, která byla později vylepšena klapkami ventilového ústrojí a hlasovou polohou odpovídala mezzosopránu. Používala se ještě na počátku 20. století a obec Vratěnín její symbol převzala do svého nového obecního znaku.]]

Ruch poštovních dostavníků a cestujících před vratěnínskou poštou před rokem 1740 je zachycen na olejomalbě, kterou měla před koncem 2. světové války v majetku paní Seraphine Paul, majitelka obchodu při bývalé poštovní stanici ve Vratěníně. Obrazu jako předloha pravděpodobně posloužila mědirytina uložená v tehdejším c. k. Poštovním muzeu ve Vídni (dnes Technické muzeum).&lt;ref&gt;[https://www.wien.gv.at/wiki/index.php/Post-_und_Telegraphenmuseum Post- und Telegraphenmuseum] (1938-1945 Reichspostmuseum Wien), od roku 1980 součást Technického muzea.&lt;/ref&gt; Nyní je olejomalba v držení Muzea řemesel v Mor. Budějovicích. Podle časopisu „Zeitschrift des Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens“ se měl ve sbírkách Poštovního muzea ve Vídni nacházet také měděný poštovní zámek, který mu daroval vratěnínský občan Josef Paul.&lt;ref&gt;Zeitschrift des Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens, Ročník 45, Číslo 1, s. 47&lt;/ref&gt;

Od té doby, co roku 1749 c. k. dvorní poštovní komora zavedla na poštovních trasách kočárové dostavníky přepravující podle jízdního řádu poštu i cestující, význam poštovních stanic značně stoupl. Pošta přepravovala nejen běžné poštovní zásilky a osoby, pronajímala jezdecké koně, půjčovala kočáry, ale organizovala přepravu významných státních osobností i samotných panovníků s celým doprovodným servisem. Postilióni se ohlašovali po příjezdu trubkou, která se používala ještě na počátku 20. století.

Na staré poštovní trase mezi stanicemi [[w:Hollabrunn|Hollabrunn]], Pulkau, [[w:Langau|Langau]], [[w:Vratěnín|Vratěnín]], [[w:Slavonice|Slavonice]] a [[w:Jindřichův Hradec|Jindřichův Hradec]] zastavovaly poštovní dostavníky dvakrát týdně. Ve Vratěníně ve směru z Vídně do Prahy ve čtvrtek a v neděli kolem druhé hodiny odpoledne (v zimním čase mezi pátou a šestou večer) a na zpáteční cestě ve směru Praha-Vídeň ve čtvrtek mezi desátou a jedenáctou hodinou večer a v pondělí mezi sedmou a osmou hodinou ráno (v zimním čase o několik hodin později).&lt;ref&gt;Zeitschrift des Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens, 1943, Ročník 45, Číslo 1, s. 31&lt;/ref&gt;

== Přeložení poštovní trasy ==
[[Soubor:Statek ve Vranovské Vsi 01.JPG|náhled|Vranovská Ves, zájezdní hostinec (Zlatá koruna/Goldenkron) čp. 52 z roku 1662, kulturní památka, s erbem hrabat Althanů, majitelů vranovského panství. ]]
[[File:Zájezdní hostinec, Zálesí 32.JPG|náhled|Zálesí (Šreflová/Schröffelsdorf) se zájezdním hostincem Nový Dvůr/Neuhof, čp. 32, kulturní památka. V roce 1834 sestávala osada Nový Dvůr s 48 obyvateli z ovčína, sýpky, hospodářských budov, budovy s byty úřednického a hospodářského personálu, zájezdního hostince a pěti chalup. Hospodářský dvůr s hostincem ležel původně na poštovní trase z Vídně do Prahy. Trasa vedla z Vranovské vsi do Moravských Budějovic přes Nový Dvůr, Vesce a Německou Ves/Deutschdorf.&lt;ref&gt;Rudolph E. v. Jenny: Handbuch für Reisende in dem österreichischen Kaiserstaate mit mehreren
Hauptrouten der angränzenden Länder, Wien 1823, s. 420: &quot;Die an diesem Theile der Prager Straße gelegenen Orte sind: der Markt Wolframitzkirchen von 56 Häusern, die Dörfer Freynersdorf, Neuhof, Wesce, Deutschdorf, das Städtchen Mährisch Budwitz mit einem Schlosse und 2 Vorstädten&quot;.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Lánové rejstříky - [http://www.mza.cz/a8web/a8docs1/archiv7/base/d/d1/docs/D1-S1-000114-104.htm Poř. č. 114, Sign. 104], Moravské Budějovice: Heřmanice, Jakubov u Moravských Budějovic, Lažínky, Lukov, Moravské Budějovice, Německá Ves a Malá Víska, Vesce, Vranín.&lt;/ref&gt;]]

Stále se rozšiřující poštovní služba umožnila nejen snazší cestování, ale také rychlejší doručování korespondence a nákladní dopravy, zprostředkování zpráv a tisku a skrze cestující zvýšení obchodních příležitostí. Nařízení císařovny Marie Terezie ze 7. března 1750, kterým přeložila od 1. července hlavní poštovní tah z Vídně do Prahy přes Znojmo a Jihlavu, zasáhlo obce na staré poštovní trase jako rána z čistého nebe. Zrušený poštovní kurs ve směru na [[w:Pohořelice (okres Brno-venkov)|Pohořelice]] a značně omezený provoz na staré pražské trati s malým okruhem zákazníků nemohl rozvíjejícím se tržním městům Vranovu, Vratěnínu a Slavonicím nadále stačit k udržení nastartovaného dopravního, obchodního a řemeslného rozvoje jihozápadní Moravy.

Poštmistr Johann Wenzel Richter z Kunžaku dal na poštovním úseku mezi Jihlavou a Jindřichovým Hradcem přednost před přeložením do Počátků poštmistrování v Jindřichově Hradci, a tak mohl slavonický poštmistr Hermann Anton von Rollsberg od 1. května 1750 nastoupit na novou poštovní stanici do [[w:Počátky|Počátek]], Josef Johann Jeech z Vranova obdržel do dědičného nájmu poštovní stanici ve Vranovské Vsi a de Grammonda z Vratěnína přeložila císařovna do Mor. Budějovic. V roce 1753 se budovala císařská silnice z Vratěnína vedoucí přes Lubnici, která spojila starou jižní poštovní trasu Vídeň - Praha, vedoucí přes Vratěnín a Písečné, s nedávno postavenou císařskou silnicí Vídeň - Znojmo - Jihlava - Praha a která nahradila bývalou kupeckou stezku do Jemnice.&lt;ref&gt;Sixtus Bolom-Kotari: Hrad Bítov a jeho panství za vlády rodu Jankovských z Vlašimi (1612-1755), Magisterská diplomová práce, Brno 2006, s. 66&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;2. September 1767: Maria Theresia verleiht dem Postmeister zu Fraynerstorf „Josef Johann Jeech“ die Post zu Fraynerstorf erblich. Unterschriften: Maria Theresia, Josef Marburger, Graf Hatzfeld zu Gleichen.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;28. Mai 1778, Wien: Maria Theresia verleiht dem Postmeister zu Frainerstorf „Jakob Marcsia” die Post in Frainerstorf erblich. Unterschriften: Maria Theresia, Leopold Graf von Kollowrat, Georg Ignatz von Saumil.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;2. Jänner 1796, Wien: Franz II. verleiht dem Postmeister zu Frainerstorf Johann Anderle die Post zu Frainerstorf erblich. Unterschriften: Franz, Leopold Graf von Kollowrat, Heinrich Graf v. Rottenhan, Theodor Wescher.&lt;/ref&gt;

Přeložení poštmistři ze staré pražské silnice se z důvodu pohodlí obcí a panství nabídli, že by si mohli na zrušených poštách ponechat několik koní a postiliónů. Rodina Rollsbergů si ve Slavonicích držela poštovní sběrnu s příjmem z poloviny vybraného poštovního porta v maximální výši 400 zlatých a z vybraného jízdného na trati Kunžak-Slavonice-Vratěnín. Poštovní zásilky putovaly dvakrát týdně na poštovní stanici do [[w:Počátky|Počátek]]. V roce 1760 se nakonec Rollsbergové poštovní služby vzdali ve prospěch poštmistra Cyrilla Czepela (1760-1766). Pošta putovala jednou týdně ze Slavonic do Želetavy a z Vratěnína do Moravských Budějovic. Po zrušení poštovního provozu mezi Hollabrunnem, Slavonicemi a Kunžakem v roce 1766, zůstala ve Slavonicích jen poštovní sběrna (Brief und Pakettannahmestelle), obsluhovaná dvakrát týdně z [[w:Želetava|Želetavy]]&lt;ref&gt;8. März 1804, Wien: Franz Schmuttermayer erhält von Franz II. den Postdienst zu Schelletau in Mähren.&lt;/ref&gt; a Czepel převzal poštu ve Schwarzenau (do r. 1777).&lt;ref&gt;Hans REUTTER: Geschichte der Stadt Zlabings. In: Zeitschrift des deutschen Vereines für Geschichte Mährens und Schlesiens XVI, 1912, 1-83, 302-373; XVII, 1913, 29-113, 343-405 &lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;13. März 1777: Kaiserin Maria Theresia verleiht dem Franz Karl Fiegelmüller den Postdienst zu Schwarzenau erblich.&lt;/ref&gt;

=== Budování zájezdních hostinců ===
Majitel vranovského panství hrabě Michal Antonín z Altannu vyměnil v roce 1766 se šlechticem Urbanem von Pointner (podle Georga Wolného Peithner) vrchnostenský dvůr “Wieshof” (Pointnermühle, Pointnerhof) za na náměstí stojící svobodný dvůr “Edelhof” (dnešní Hotel pod zámkem čp. 45), který nechal přebudovat na zájezdní hostinec a ten byl pravděpodobně dalším z Althannů Michalem Josefem nabídnut do dědičného pronájmu. Další zájezdní hostinec nechal zbudovat mezi Vranovskou Vsí a Vranovem v Milíčovicích.

Hrabě Eduard Collalto nabídl panské hostince do pronájmu v roce 1795. Hostinec ve Vratěníně tzv. „Hofwirthshaus” sestával z 6 pokojů, sklepení, hospodářských budov, obilných stodol, 69 měřic&lt;ref&gt;1 měřice (Metzen) se rovnala 1 918 metrům čtverečních nebo 1/3 vídeňského jitra&lt;/ref&gt; polí a luk, 7 fůr sena a otavy (Grummet), s právem volného výčepu vína a piva (freiem Wein - und Bierschank). Ve Stálkách nabízel hostinec s 2 pokoji, stájemi, kůlnami a s 15 měřicemi pro výsadbu a s právem volného výčepu vína a piva. K panskému podsklepenému hostinci v Uherčicích se 2 pokoji, hospodářskými budovami a s právem volného výčepu vína a piva patřilo 9 měřic polí a luk s 2 fůrami sena a otavy.&lt;ref&gt;Brünner Zeitung der kaiserl.-königl. privileg. Mährischen Lehenbank, Rok vydání: 1795, Příloha: Brünner Zeitung der kaiserl.-königl. privileg. Mährischen Lehenbank. 56. Beilage zur Brünner Zeitung, s. 635&lt;/ref&gt;

=== Dědičné poštovní privilegium Moravské Budějovice a Vratěnín ===
Úsek nové silnice přes Mor. Budějovice se začal stavět již v roce 1739, ale pozornost poštmistrů přilákal až v roce 1749, kdy se začalo mluvit nejen o listovní poštovní dopravě a o osobní přepravě poštovními vozy, ale také o poštovních stanicích dosažitelných po dvou hodinách jízdy. Z hlášení znojemského královského hejtmana Frantze svob. pána von Waffenberg pro c. k. reprezentaci a komoru Markrabství v Brně z 9. března 1750 se dozvídáme, že de Grammond se ve Vratěníně draze zabydlel, do svého hospodářství vložil 3000 zl., řádně spravoval poštu a měl dobrý příjem. Z příkazu poštovního řádu z roku 1748 si opatřil dvě poštovní kaleše a 13 dobrých koní. Hejtman von Waffenberg se také domníval, že po zahájení provozu na nové pražské silnici by mělo ve Vratěníně postačovat až 8 koní a dodával, že Grammond by si rád přibral poštu na nové silnici a zakoupil na ní další hospodářství.

Grammond se císařovně nabídl, že pokud by mu ponechala ve Vratěníně polovinu listovního porta a udělila dědičné privilegium na vratěnínskou i moravskobudějovickou poštu, mohl by bezplatně dvakrát týdně dopravovat obyčejnou listovní poštu (ordinari) směrem do Hollabrunnu a Jindřichova Hradce. Císařovna ale 23. října 1750 rozhodla, že dědičné poštovní privilegium obdrží pouze pro Mor. Budějovice a co se týče Vratěnína, mohl by zde dostávat polovinu porta jen v tom případě, pokud by nepřevýšilo částku 400 zl. Převyšující sumu by musel éraru odevzdat celou. Grammond se nenechal odbýt a připomněl opět svoje válečné zásluhy a nelehkou finanční situaci. Marie Terezie nakonec Grammondovi 12. listopadu 1750 za válečné zásluhy dědičné privilegium na obě pošty udělila.

Ve Vratěníně si mohl ponechat polovinu porta, pokud by nepřesáhlo částku 400 zl., dále měl bezplatně vozit dvakrát týdně listovní poštu oběma směry do Slavonic a Langau. Za to dvůr očekával, ''že bude řádně provozovat živnost poštmistra, bude mít dobré koně, spolehlivé postilióny, bude včas rozvážet listovní poštu, vypravovat štafety a přepravovat cestující''. Dědičnou poštu mohl Grammond odprodat a jeho dědiční nástupci museli garantovat, že budou schopní poštovní úřad zvládat. Pro provoz poštovní stanice ve Vratěníně, která na staré cestě v jihozápadním cípu znojemského okresu zůstala jako jediná, si poštmistr Grammond vydržoval administrátora (což činili i nástupci z Mor. Budějovic) a 6. července 1752 pronajatý dům v Moravských Budějovicích zakoupil.

Grammond si v Moravských Budějovicích 1. července 1750 nejprve pronajal dům na Dolním rynku (čp. 3), ke kterému patřilo 20,74 ha orné půdy, tři velké louky, zahrada a dům, který si 6. července 1752 zakoupil za 2 900 zl. rýnských. Kvůli špatné manipulaci na dlouhé úzké parcele a aby poštovní kaleše a další rekvizity ochránil před slunečním žárem, deštěm a sněhem zakoupil za 290 zl. v Dolní Vísce zahradu s velkou stodolou a domkem (čp. 760), kam hodlal přemístit úrodu ze stodoly na náměstí a za 646 zl. přikoupil dalších 9 ha polí. Vzhledem k tomu, že poštmistři a jejich zaměstnanci museli být ve dne v noci připraveni k císařským službám a potřebám branné moci, nepodléhali podle poštovního patentu z 16. prosince 1748 robotní povinnosti a to bez peněžní náhrady (výjimky popisoval § 4). Grammond tak nemusel ubytovávat procházející vojsko, stráže a poskytovat jim další služby.

Roku 1754 byl otevřen nový poštovní kurs Stonařov - Třebíč - Náměšť - Rosice - Brno, což způsobilo Grammondovi úbytek na příjmu a požadoval za to náhradou dvě třetiny z poštovního porta. Císařovna rozhodla jinak a za jeho zásluhy mu 20. listopadu 1754 přiznala doživotní penzi 100 zlatých ročně. Zemřel 6. března 1755 ve vídeňské nemocnici a zanechal po sobě spousty dluhů. Jeho největšími věřiteli se stali nejen poštmistr z Vranovské Vsi Josef Jeech a jeho příbuzná Zuzana Weinigerová, ale také rodiče jeho manželky Weiterovi.

Z jeho závěti se dozvídáme, že si dědičný titul poštmistra cenil na 7 000 zl., dům s pozemky v Mor. Budějovicích na 3 500 zl., poštu ve Vratěníně na 450 zl. K oběma poštám patřilo 20 koní po 20 zl. a 4 kaleše. Do jeho dědictví spadalo mnoho dalších polí, polní sklizeň, stříbro, šaty, 5 paruk, 127 knih, na 50 obrazů, 2 kordy, puška, 5 pistolí, spousta nádobí, prádla, nábytku, 4 krávy po 10 zl., 16 ovcí po 45 kr., 16 prasat, domácí a zemědělský inventář, to všechno celkem za 14 000 zlatých. Vdově Johanně bylo při vyúčtování přiznáno přinesené věno 1 000 zl. a obvěnění 2 000 zl. Přebytek 2 300 zl. byl rozdělen mezi vdovu a její tři děti.

=== Vdova Johana de Grammond a Carl Schreibers von Grünnreith ===
Vdově Johaně byla penze 100 zl. ponechána ještě na tři roky a komora v Brně Marii Terezii doporučila vdově obě pošty do zletilosti čtyřleté dcery Marie a dvouletého syna Joana ponechat. Vdovu řízení dvou pošt pravděpodobně zmáhalo a císařovna ji nakonec povolila provdat se 4. listopadu 1755 za Carla Wilhelma Christopha Schreiberse von Grienreith, sekretáře říšského dvorního rady barona Burkharda von Klee. Schreibers byl až do zletilosti dětí z prvního manželství ustanoven poštmistrem. Svízelná finanční situace se za sedm let provozování «k. k. Postadministratore» nezlepšila a poštmistr Schreibers nakonec obě poštovní stanice v roce 1763 nabídl k prodeji. Největší zájem o poštu měl jeho největší věřitel Johan Koudela, jehož pronajatá panská hospoda v [[w:Lažínky|Lažínkách]] ležela mimo poštovní trasu. Císařovna ale Koudelu jako člověka, který za pruských válek zbohatl z prodeje dobytka armádě, kategoricky odmítla.

=== Poštmistr František Havelka a Anton Havelka ===
Marie Koudelová, dcera Johana Koudeli a dědička Grammondových nezaplacených úvěrů, se provdala za Františka Havelku, vedoucího polních štafet v letech 1757 - 1763, který byl za doručování tajných zpráv v bitvě u Maxenu vyznamenán a na přímluvu Johanna Siegfrieda z Herbersteinu 13. srpna 1763 jmenován dědičným poštmistrem na obou poštách. Úřad sestával dvakrát týdně z dopravy obyčejné pošty ve směru do [[w:Vranovská Ves|Vranovské Vsi]] a ve směru do [[w:Želetava|Želetavy]]. Pevný roční plat tvořil příspěvek na držení koní 80 zl. 44 kr. (Rittaufschlag), 132 zl. za bezplatný provoz journaliéry a 118 zl. za obyčejnou listovní poštu. Majetný Havelka půjčoval peníze na úrok, při poště v M. Budějovicích zřídil loterii, v Dolní Vísce přistavěl domek a přikoupil zahradu. V domácnosti zaměstnával jednoho služebníka a dvě služky, při hospodářství dvě děvečky, při poště písaře a sedm postiliónů. Poštovní úřad ve Vratěníně nakonec předal do administrace synovci Antonu Havelkovi, komorníku generálmajora von Cavanagh, kterému byl za zásluhy v sedmileté válce (1756 - 1763) 8. listopadu 1764 úřad poštmistra ve Vratěníně propůjčen.

Po dokončení výstavby císařské silnice ze [[w:Stockerau|Stockerau]] do [[w:České Budějovice|Českých Budějovic]] (Horner Straße) vedené přes [[w:Horn (Dolní Rakousy)|Horn]], [[w:Okres Zwettl|Göpfritz]] (Göpfritz an der Wild) a [[w:Okres Gmünd|Schrems]] (1768) s odbočkou ze Scheideldorfu do Jindřichova Hradce zřídila Marie Terezie na poštovní trase Göpfritz-Jindřichův Hradec nové poštovní úřady ve [[w:Waidhofen an der Thaya|Waidhofenu a. d. Th]], [[w:Heidenreichstein|Heidenreichsteinu]] a v [[w:Nová Bystřice|Nové Bystřici]]. Poštmistry ze zrušených poštovních stanic v Pulkau, Langau, Vratěníně (Anton Havelka), Slavonicích (Cyrill Czepel) a Kunžaku nechala přeložit na nové poštovní úřady do Hornu, [[w:Maissau|Maissau]], Göpfritzu, [[w:Schwarzenau|Schwarzenau]] a Schremsu. Poštmistr Anton Havelka přesídlil do Göpfritzu a hospodářství ve Vratěníně rozprodal za 1 200 zl. Po třech letech služby v Göpfritzu se &quot;pro těžké rány osudu&quot; poštmistrování vzdal a roku 1793 brněnská vrchní poštovní správa doporučila císaři [[w:František I. Rakouský|Františkovi]], &quot;aby byla sedmašedesátiletému Havelkovi neschopnému výdělku poskytnuta penze z milosti 8 zl. měsíčně&quot;.

=== Poštmistr Anton Georg Winter ===
Zestárlý František Havelka prodal poštu v Moravských Budějovicích 20. srpna roku 1792 Antonu Georgu Wintrovi, obchodníku z Broumova a 6. dubna 1793 jmenoval císař [[w:František I. Rakouský|František I.]] Antona Wintra do dědičného poštovního úřadu ve Vratěníně a v Moravských Budějovicích.&lt;ref&gt;Finanz- und Hofkammerarchiv Urkunden (1170-1894) 1793 IV 06, in: monasterium.net, URL &lt;http://monasterium.net/mom/AT-HKA/Urkunden/1793_IV_06/charter&gt;, Unterschriften: Franz II., Leopold Graf von Kollowrat, Heinrich Graf v. Rottenhan, Theodor Wescher&lt;/ref&gt; Za poštovní regál, dům ve městě, domek se stodolou ve Vísce, dvě zahrady, pole, louky, sklizeň, 3 krávy, 6 poštovních kaleší a další inventář zaplatil 25 650 zl. a za klíčné 150 zl. K tomu se Winter zavázal Havelku s rodinou a celým bytovým zařízením přestěhovat bezplatně do Vídně. Vdova po Havelkovi Ertel se znovu provdala za barona svob. pána von Krchlau a ještě v roce 1801 požadovala po Antonu Georgu Wintrovi nezaplacenou částku 7 925 zl. Dne 31. ledna roku 1801 Anton Winter přenechal poštu v Moravských Budějovicích za 30 000 zl. a klíčné 450 zl. bratrovi Ignácovi a ten mu ji 5. července roku 1802 odprodal za 14 500 zl. rýnských zpátky.

=== Poštmistr Thaddäus Pollack a Johan Leopold Kundrath ===
Anton Georg Winter ji dlouho nedržel, leč 27. prosince 1802 ji od něj odkoupil za 40 000 zl. rýnských hospodářský správce Thaddäus Pollack, kterému ji císař 7. června 1803 propůjčil do dědičného držení a připomněl mu bezplatné doručování pošty do Želetavy a Vranovské Vsi.&lt;ref&gt;Finanz- und Hofkammerarchiv Urkunden (1170-1894) 1803 VI 07, in: monasterium.net, URL &lt;http://monasterium.net/mom/AT-HKA/Urkunden/1803_VI_07/charter&gt;&lt;/ref&gt; V době [[w:Napoleonské války|napoleonských válek]] 2. října 1806 zakoupil poštu i s poštovním regálem za 55 500 zlatých advokát Johan Leopold Kundrath (Leopold Kunrath), magistrátní radní z [[w:Havlíčkův Brod|Německého Brodu]], kterému ji císař propůjčil do dědičného držení 23. prosince 1807.&lt;ref&gt;Finanz- und Hofkammerarchiv Urkunden (1170-1894) 1807 XII 23, in: monasterium.net, URL &lt;http://monasterium.net/mom/AT-HKA/Urkunden/1807_XII_23/charter&gt;&lt;/ref&gt; Kundrath majetek rozšířil o spoustu polí, luk, na Perku o stodolu se zahradou a sousedící flusírnu, o pozemek pro jízdárnu, o dům sousedící s poštovní budovou na Dolním rynku (čp. 5 Václava Mottla) a roku 1822 přikoupil u Německého Brodu deskový statek Květnov. V listopadu 1808 Kundrath požádal z důvodu stoupajících cen dvorní poštovní účtárnu o příplatek na písaře v částce 100 zl. a na tiskopisy 30 zl.

Nová trasa přes Znojmo procházela ještě v roce 1823 směrem od Vranovské Vsi přes Nový Dvůr, Vesce, předměstím Horní Víska a Německá Ves a pokračovala směrem na Martínkov a Želetavu. První rychlovůz (Eilwagen) projel M. Budějovicemi 29. července 1823 a od roku 1833 se začaly namísto těžkých „diligencí“ používat rychlovozy i při dopravě listovní pošty. Leopold Kunrath postoupil poštu 6. února roku 1834 svému synu Josefovi, který 29. července 1839 obdržel dědičné poštovní privilegium pro obyčejnou poštovní dopravu do sousedních obcí. Z této doby zprávy o vratěnínské poště mizí.

== Nástup železnice a telegrafu ==
[[Soubor:GuentherZ 2011-07-30 0195 Geras Bahnhof Geras-Kottaun Verspaetungstafel.jpg|náhled|Nádražní cedule pro oznámení zpoždění vlaku (Vlak ze směru Drosendorf se pravděpodobně zpozdí o ... minut).]]
Po otevření jednokolejné železniční odbočky z [[w:Floridsdorf|Floridsdorfu]] do [[w:Stockerau|Stockerau]] (26. července 1841) přibylo od 15. března roku 1850 poštovní dostavníkové spojení na trase ze Stockerau přes Horn do Českých Budějovic a do Jindřichova Hradce. Poštovní dostavníky vyjížděly ze Stockerau do Floridsdorfu dvakrát denně: po příjezdu prvního ranního vlaku a po odjezdu posledního večerního vlaku. Ranní dostavník končil v Göpfritzu, odkud ranní vlak vyjížděl ve čtyři hodiny ráno, aby stihl odpolední vlak odjíždějící ve dvě hodiny odpoledne ze Stockerau.

Večerní dostavníky směřovaly přímo bez přestupu do Waidhofenu a. d. Th a do Českých Budějovic. Z Budějovic vyjížděly k prvnímu vlaku ze Stockerau denně v sedm hodin ráno a k vlaku z Waidhofenu ve čtyři hodiny odpoledne. V Českých Budějovicích pošta spolupracovala s firmou „Josef Schatz junior”, sídlící v Breitegasse na čp. 347. Na kratších trasách přibyly spěšné dostavníkové spoje ve směru [[w:Kremže|Krems]]-[[w:Sankt Pölten|St. Pölten]], [[w:Okres Horn|Eggenburg]]-Pulkau-[[w:Retz|Retz]], [[w:Horn (Dolní Rakousy)|Horn]]-Geras-Vratěnín-[[w:Slavonice|Slavonice]], [[w:Kirchberg am Walde|Kirchberg]]-Gmünd-Weitra-[[w:Zwettl|Zwettl]].

Nové dálkové dostavníky pro dvě osoby se vyznačovaly elegantností a pohodlností. Cesta z Vídně s přepřaháním a bez výměny vozu v každé stanici se zkrátila. Do Waidhofenu trvala nyní 10 hodin a do Českých Budějovic 20 hodin, přičemž odpadly poplatky, spropitné a výlohy za ubytování v hostincích. Cena za jednu míli činila 12 krejcarů. Poštovní společnost cestující varovala před drožkami a povozy místních venkovanů, jejichž vozkové se vydávali za poštovní a tím cestující obelhávali. Cestující se proto měli na nádraží ve Stockerau obracet buď přímo na poštovní kancelář nebo nastupovat až do poštovního dostavníku stojícího v řadě na konci. Poštovní dostavník byl od ostatních k rozeznání svým elegantním provedením a také tím, že na něm seděl poštovní postilion.&lt;ref&gt;Wiener Zeitung, Di, 16. April 1850, Seite 32 &lt;/ref&gt;

Správa poštovních záležitostí přešla z c. k. všeobecné dvorské komory pod c. k. ministerstvo financí a od roku 1862 pod c. k. ministerstvo obchodu a národního hospodářství. Vrchní poštovní správu nahradila zemská poštovní ředitelství v Praze, Brně a Opavě. Od 1. června 1850 upravilo ministerstvo financí poštovní poplatky. Obyčejný dopis vážící [[w:Lot (jednotka)|1 Lot]] (v Rakousku 1 Lot = 17,5 g) stál v doručovacím obvodu 2 krejcary, zasílaný do vzdálenosti 10 mílí (Rakouská poštovní míle = 7,585 935 36 km) 3 krejcary, do 20 mílí 6 krejcarů a do vzdálenosti přes 20 mílí 9 krejcarů. S novou úpravou poštovních poplatků zavedlo také poštovní známky a peněžní poukázky.

Výraznou změnu v dosud v podstatě mužském poštovním světě zavedlo c. k. ministerstvo obchodu v roce 1869, kdy povolilo vykonávat ženám poštovní službu na málo frekventovaných poštách a to zejména na venkově, kdy mohli poštmistři zaměstnat ženy buď jako výpomocné síly bez předem složené zkoušky nebo byla ženám umožněna přímo služba expeditora, pokud dosáhly 18 let, prokázaly se dostatečným vzděláním, znalostmi z poštovní manipulace, složily zkoušku pro expeditéry a služební přísahu. Stejné podmínky měly platit i pro ženy a vdovy poštmistrů, kterým byl dosud poštovní úřad propůjčen skrze zkušeného expeditora pod přísahou.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, So, 9. Mai 1869, s. 5&lt;/ref&gt; Od května 1884 vstoupilo v platnost nařízení o zavíracích hodinách o nedělích a svátcích, takže v sobotu zavírala pošta v půl dvanácté a otvírala až v pondělí v půl deváté. Poštovnímu úřadu ve Znojmě byla na základě žádosti (snad německého Živnostenského spolku) kvůli příjezdu vlaků z Brna a Vídně udělena výjimka a otvíral také v neděli dopoledne do 12.00 hodin.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, Sa, 3. Mai 1884, s. 8&lt;/ref&gt;

=== Poštovní a telegrafní úřad Jemnice ===
Na jihozápadní Moravě přetrvávala neutěšená poštovní a dopravní situace až do konce roku 1839. Teprve 1. ledna 1840 zřídila c. k. vrchní dvorská poštovní správa v [[w:Jemnice|Jemnici]] c. k. poštovní sběrnu (k. k. Postbrief-Sammelstelle) pro korespondenci, peněžní poštu a malé zásilky. Jemnická pošta byla spojena s poštovním úřadem v M. Budějovicích třikrát týdně povozní poštou.&lt;ref&gt;Wiener Zeitung, Mi, 8. Januar 1840 , s. 8&lt;/ref&gt; Do jejího doručovacího obvodu spadala panství:

* '''Budíškovice''' s obcemi Budíškovice, Chotěbudice, Jersice, Nové Dvory (Neuhoff), Horní Slatina, Červený Hrádek, Hříšice a Vesce
* '''Budkov''' s obcemi Budkov, Lhotice, Mladoňovice, Slavíkovice (Laukowitz), Lomy, Oponešice
* '''Budeč''' s obcemi Budeč, Domamil, Knínice, Litohoř, Radkovice, Štěpkov
* '''Kdousov a Velký Újezd'''
* '''Jemnice''' s městem Jemnice a obcemi Báňovice, Komárovice, Louka, Menhartice, Podolí, Rácovice, Dědice, Třebelovice, Ostojkovice
* '''Police''' s obcemi Bačkovice, Dančovice, Dešná, Kostníky, část vsi Jiratice, Lovčovice, Plačovice, Radotice,
* '''Uherčice''' s tržním městečkem Vratěnínem a obcemi Korolupy, Frejštejn, Mešovice, Stálky, Hluboká a [[w:Uherčice (zámek)|Uherčice]]
* '''Bítov''' s obcemi Chvalatice, Malý a Velký Dešov, Lubnice, Bítov, Zblovice, Vysočany, Oslnovice
* '''Rancířov'''

Do roku 1840 se z Jemnice rozbíhaly okresní silnice do čtyř směrů, do Dačic, přes Třebelovice do Moravských Budějovic, přes Slavíkovice do Štítar a přes Staré Hobzí do Slavonic.&lt;ref&gt;II. vojenské (Františkovo) mapování - Morava, mapový list W_11_IV. Druhé vojenské mapování proběhlo na Moravě a ve Slezsku v letech 1836–1840.&lt;/ref&gt; V roce 1859 se rozhodl okresní úřad v Jemnici vybudovat kamenný most přes Dyji na okresní silnici ze Starého Hobzí do Slavonic.&lt;ref&gt;Kundmachung. Vom k. k. Bezirksamte zu Jamnitz wird bekannt gemacht: laut hohen Statthalterei- Erlasses vom 19. Mai 1857 bewilligten Baues einer neuen gemauerten Brücke über den Tayafluß auf der Bezirksstraße zwischen Althart und Zlabings, deren Gesammtkosten auf 8 931 fl. 83 fr. öst. W. veranschlagt sind, eine Abminderungs-Licitation am 15. September 1839, um 10 Uhr Vormittags Hieramts, abgehalten werden wird. Unternehmungslustige werden zu dieser Licitation mit dem Beisatze eingeladen, daß sie die Licitations- und Baubedingnisse, so wie die bezüglichen Pläne, Vorausmaß und die die Baudevise enthaltenden summarischen Kostenanschläge in zwischen bei diesem k. k. Bezirksamte einfehen können; ferner daß jeder Licitant zehn Percent vom obigen Kostenbeträge, welcher zum Ausrufspreis angenommen wird, als Caution zu erlegen und dem Bausonde darauf das Pfandrecht einzuräumen hat. Jamnitz den 15. Juli 1859. (855—3), Příloha: Brünner Zeitung. 167. Amtsblatt zur Brünner Zeitung, s. 1376&lt;/ref&gt;

=== Poštovní a telegrafní úřad Slavonice ===
Do roku 1848 existovalo na Moravě 54 c. k. poštovních úřadů a poštovních stanic (mezi nimi Znojmo, Moravské Budějovice a Želetava) a 57 poštovních sběren (mezi nimi Jemnice a Telč). Na podkladě žádosti starosty Josefa Langthalera zřídilo ředitelství pošt ve Slavonicích od 1. března 1849 nestátní poštovní úřad spojený s poštovní stanicí bez přepřahání (k. k. nichtärarische Postamt mit Poststation),&lt;ref&gt;https://opacplus.bsb-muenchen.de/Vta2/bsb10514162/bsb:4112709?page=129&lt;/ref&gt; který byl spojen povozní poštou s poštovními úřady v dolnorakouském Waidhofenu (povoznípošta Slavonice - Thaya - Waidhofen v provozu od roku 1850), Dačicích a poštovní expedicí ve Vratěníně. Vedením pošty byl pověřen v roce 1856 Karl König.&lt;ref&gt;https://books.google.at/books?id=hhesG20ZfOcC&amp;pg=PA234&amp;dq=Post-+und+Telegraphenamt+Zlabings&amp;hl=de&amp;sa=X&amp;ved=2ahUKEwiwoq_ItOvvAhXYhP0HHWRsBDYQ6AEwBXoECAgQAg#v=onepage&amp;q=Post-%20und%20Telegraphenamt%20Zlabings&amp;f=false&lt;/ref&gt; Do této doby se ve Slavonicích nacházela v domě švadleny paní Pacher pouze poštovní sběrna, kterou obsluhoval společně s Maříží a Dačicemi listovní expedient ze Želetavy, později z Dačic.&lt;ref&gt;Hans Reutter: Geschichte der Stadt Zlabings. In: Zeitschrift des deutschen Vereines für Geschichte Mährens und Schlesiens XVI, 1912&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ztb&amp;datum=19110209&amp;seite=2&amp;zoom=33&amp;query=%22Zlabings%22%2B%22Postamt%22&amp;ref=anno-search&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ztb&amp;datum=19110210&amp;seite=1&amp;zoom=33&lt;/ref&gt; Dačice obdržely poštovní sběrnu v roce 1851 a v roce 1855 bylo město společně se Slavonicemi uváděno mezi 67 moravsko-slezskými poštovními úřady a stanicemi.&lt;ref&gt;https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=okf&amp;datum=18770913&amp;query=%22Bestellungsbezirk%22+%22Zlabings%22+%22Fahrpost%22&amp;ref=anno-search&amp;seite=1&lt;/ref&gt;

Dne 15. června 1852 byla zrušena pochůzková pošta (Fußbotenpost) mezi Slavonicemi a Jemnicí, která byla nahrazena poštovní pochůzkou mezi Písečnou a Slavonicemi: denně odchod z Písečné ve 4 hodiny 20 minut a příchod do Slavonic v 6 hodin 30 minut, v pátek odchod ze Slavonic v 5 hodin 45 minut a příchod do Písečné v 7 hodin 45 minut.&lt;ref&gt;https://books.google.at/books?id=QsxDAAAAcAAJ&amp;pg=RA7-PA9&amp;dq=Postamt+Zlabings&amp;hl=de&amp;sa=X&amp;ved=2ahUKEwiSq-eOuenvAhWC26QKHUExAVw4ChDoATADegQIBBAC#v=onepage&amp;q=Postamt%20Zlabings&amp;f=false&lt;/ref&gt; Od 1. listopadu 1853 byla pochůzková pošta mezi dolnorakouskými obcemi Waidhofen an der Thaya a Dobesberg rozšířena až ke Slavonicím, přičemž začínala ve Waidhofenu ráno ve 4 hodiny 20 minut a končila ve Slavonicích v 16 hodin, ze Slavonic byla vypravována v 8 hodin ráno a končila ve 15 hodin 16 minut.&lt;ref&gt;https://books.google.at/books?id=7slDAAAAcAAJ&amp;pg=PA274&amp;dq=Waidhofen+Dobersberg+Ausdehnung+der+Botenpost+bis+Zlabings&amp;hl=de&amp;sa=X&amp;ved=2ahUKEwiq9uDi3evvAhXkgf0HHfRKCeQQ6AEwAXoECAAQAg#v=onepage&amp;q=Waidhofen%20Dobersberg%20Ausdehnung%20der%20Botenpost%20bis%20Zlabings&amp;f=false&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;https://books.google.at/books?id=WsVDAAAAcAAJ&amp;pg=RA1-PA95&amp;dq=postcurs+Waidhofen+Dobersberg+Zlabings&amp;hl=de&amp;sa=X&amp;ved=2ahUKEwims5Ou4uvvAhW0_rsIHTA7DZYQ6AEwAXoECAEQAg#v=onepage&amp;q=postcurs%20Waidhofen%20Dobersberg%20Zlabings&amp;f=false&lt;/ref&gt; V roce 1859 byla zavedena každodenní pojízdná pošta na trase Slavonice-Dačice, která vyjížděla v 7 hodin ráno ze Slavonice a přijížděla do Dačic v 8 hodin 40 minut, z Dačic odjížděla ve 16 hodin 15 minut a přijížděla do Slavonic v 17 hodin 55 minut. Zároveň byla zrušena pochůzková pošta mezi Slavonicemi a Písečnou.&lt;ref&gt;https://books.google.at/books?id=527_dnKg-VUC&amp;pg=PA188&amp;dq=Postcurs+Zlabings&amp;hl=de&amp;sa=X&amp;ved=2ahUKEwilhLGL1-vvAhVfhP0HHe3TBLcQ6AEwAXoECAEQAg#v=onepage&amp;q=Postcurs%20Zlabings&amp;f=false&lt;/ref&gt;

V roce 1861 byla zřízena poštovní expedice v Českém Rudolci&lt;ref&gt;https://books.google.at/books?id=vrzhEsfioe4C&amp;pg=PA81&amp;dq=Bestellungsbezirk+Datschitz&amp;hl=de&amp;sa=X&amp;ved=2ahUKEwjCmM3YxOrvAhVrgf0HHWNwBzwQ6AEwAnoECAEQAg#v=onepage&amp;q=Bestellungsbezirk%20Datschitz&amp;f=false&lt;/ref&gt; a v roce 1867 nový poštovní úřad ve Starém Městě pod Landštejnem s dopisní a povozní poštou na trase mezi Starým Městem, Novou Bystřicí a Slavonicemi.&lt;ref&gt;https://books.google.at/books?id=49fqX198GuUC&amp;pg=PA456&amp;dq=Postamt+Zlabings&amp;hl=de&amp;sa=X&amp;ved=2ahUKEwj9m9Pw1-nvAhVHhP0HHQNuAiI4ChDoATAIegQIBRAC#v=onepage&amp;q=Postamt%20Zlabings&amp;f=false&lt;/ref&gt; V roce 1869 disponovaly Dačice a Slavonice samostatnou vedlejší telegrafní stanicí,&lt;ref&gt;https://books.google.at/books?id=EibwJQ8M6vkC&amp;pg=PA513&amp;dq=Telegraph+Zlabings&amp;hl=de&amp;sa=X&amp;ved=2ahUKEwjiu5G4vevvAhWKgv0HHdsVB70Q6AEwAnoECAUQAg#v=onepage&amp;q=Telegraph%20Zlabings&amp;f=false&lt;/ref&gt; přičemž v roce 1871 byla ve Slavonicích otevřena telegrafní stanice s omezenou denní službou,&lt;ref&gt;Národní listy. Praha: Julius Grégr, 2.8.1871, 11(209), s. (3). ISSN 1214-1240. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:64c5c757-435f-11dd-b505-00145e5790ea&lt;/ref&gt; která byla obsluhovaná privátně.&lt;ref&gt;https://books.google.at/books?id=Ot2j8vLYBIQC&amp;pg=PA588&amp;dq=Telegraph+Zlabings&amp;hl=de&amp;sa=X&amp;ved=2ahUKEwjiu5G4vevvAhWKgv0HHdsVB70Q6AEwA3oECAYQAg#v=onepage&amp;q=Telegraph%20Zlabings&amp;f=false&lt;/ref&gt; V roce 1880 byla u poštovního úřadu ve Slavonicích zrušena poštovní stanice (K. K. Poststation).&lt;ref&gt;https://dnnt.mzk.cz/view/uuid:f1cbc500-3789-11e7-ad2f-005056827e51?page=uuid:713372c0-37a8-11e7-97e2-005056825209&amp;fulltext=Postamte%20Zlabings&lt;/ref&gt; V roce 1885 Slavonice disponovaly c. k. Poštovním a telegrafním úřadem, který obsluhoval:

* Slavonice/Zlabings, město (okresní hejtmanství Dačice, soudní okres Dačice)
* Fuchsmühle
* Halgenmühle
* Heiligengeist, městská čtvrť Slavonic
* Hirschmühle,
* Hofmühle,
* Kadolec/Kadolz, Kadoletz
* Laskovec/Laskes,
* Lederthalviertel, předměstí Slavonic
* Leštnice/Lexnitz
* Maříž/Mayres, Marýš, ves s hosp. dvorem
* Mutišov/Muttischen
* Natzermühle
* Plach-Mühle
* Chvaletín/Qualitzen, Chvalice
* Rubašov/Rubaschhof, Rubášov, hospod. dvůr
* Seeviertel, předměstí Slavonic
* Waltermühle
* Slavětín/Slawathen, ves s hospod. dvorem

V roce 1888 vyhlásilo Okresní hejtmanství v Dačicích konkurz na místo poštmistra (Postmeister) ve Slavonicích, který by provozoval povozní poštu jednou denně na trati Slavonice-Dačice a dvakrát denně na trati Slavonice-Waidhofen an der Thaya.&lt;ref&gt;Brünner Zeitung, Amtsblatt zur Brünner Zeitung - Úřední list Brněnských Novin, 21.03.1888, s. 1: Postmeister Stelle in Zlabings.&lt;/ref&gt; Od 1. března 1892 zavedlo c. k. ředitelství pošt a telegrafů na Moravě a Slezsku u c. k. poštovního a telegrafního úřadu ve Slavonicích venkovského poštovního doručovatele pro obvod: Slavětín, Chvaletín, Mutišov, Vlastkovec, Rubašov a Maříž.&lt;ref&gt;https://dnnt.mzk.cz/view/uuid:422403b0-9db7-11e4-b7ae-001018b5eb5c?page=uuid:37801610-9dda-11e4-9a7e-5ef3fc9bb22f&amp;fulltext=Postamte%20Datschitz%20Zlabings&lt;/ref&gt;

Ze Slavonic poštovní doručovatel vycházel v 7.00 hodin ráno (Slavětín 8.15, Chvaletín 9.00, Mutišov 10.00, Rubašov 10.55, Vlastkovec 11.30) a vracel se ve 12.15 hodin, odpoledne ve 14.15 h odcházel ze Slavonic na další pochůzku do Maříže, odkud se vracel v 15.30 h a pochůzku ukončoval na poštovním úřadě ve Slavonicích v 16.15 h. Kromě běžné pošty obstarával venkovský také poštovní ceniny (úspory, platby, složenky) a měl povoleno si za vyřizování soukromých služeb účtovat přiměřenou provizi. Až na Rubašov se ve všech obcích nacházely poštovní schránky.&lt;ref&gt; Brünner Zeitung, 27.02.1892, č. 47, Moravská zemská knihovna.&lt;/ref&gt;

Dnem 1. srpna 1907 zřídilo c. a k. ředitelství pošt a telegrafů v poštovním okrese Slavonice dva poštovní okrsky a do poštovní obchůzky zahrnul i obce Fratres a Kadolec: 1. okrsek zahrnoval místa Chvaletín/Qualitzen, Mutná/Mutten, Mutišov/Mutischen, samotu Rubašův dvůr/Rubaschhof; 2. okrsek místa Fratres, Maříž/Mayres, Léštnice/Lexnitz, hájovna Maříž/Forsthaus Mayres a Kadolec/Kadolz. Pěší pochůzku poštovního doručovatele zajištoval poštovní úřad ve Slavonicích každý den kromě neděle.&lt;ref&gt;https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=zwb&amp;datum=19070803&amp;query=%22Mayres%22&amp;ref=anno-search&amp;seite=4&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ztb&amp;datum=19070801&amp;query=%22Postamt%22+%22Zlabings%22&amp;ref=anno-search&amp;seite=2&lt;/ref&gt;

=== Poštovní úřad Vratěnín ===
Pro samostatnou poštovní expedici listovních zásilek ve Vratěníně vypsala c. k. vrchní dvorská komora v Brně na začátku února 1848 konkurz na místo poštovního listovního expedienta. Služební smlouvu měl vratěnínský expedient obdržet po zaplacení kauce 200 zlatých a jeho pevný roční plat sestával z ročního paušálu 30 zlatých, ročního úředního příplatku 20 zlatých a z 10 zlatých z dopisního porta, pokud by přesáhlo 300 zlatých. Uchazeči se museli prokázat nejen dokumenty o kvalifikaci a schopnostech, ale poštovní komora požadovala také předložení nabídky na denní poštovní pochůzky do [[w:Okres Horn|Gerasu]], přičemž dávala přednost nabídce nejnižší. Žádosti o místo přijímala do 16. března 1848.&lt;ref&gt;Brünner Zeitung der k. k. priv. mähr. Lehenbank, Mi, 23. Februar 1848, Seite 10&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Odpoledne 17. 10. (1877) telegrafoval poštmistr z Vratěnína ředitelství policie ve Vídni, kterému oznámil, že poštovní doručovatelka Marie Ondraschek utekla s peněžním dopisem se sumou 2 000 zlatých dvorního soudního advokáta Dr. Grünera z Vídně adresovaným hraběnce Collalto, rozené Apponyi. Defraudantku se detektivům podařilo zadržet hned 18. října ráno po příjezdu na nádraží Franze Josefa ve Vídni. Policie u ní našla peněžní obnos v hodnotě 1 931 zlatých a jedenáct normálních z části už otevřených dopisů. Zatčená osoba, které je 21 let a je vdaná, byla odevzdána příslušnému zemskému soudu.&lt;ref&gt;(Ein weiblicher Post-Defraudant.) Der Postmeister zu Fratting setzte am 17. d. (17. 10. 1877) Nachmittags die Polizei-Direction in Wien telegraphisch in Kenntniß, daß die Postbotin Marie Ondraschek nach Unterschlagung eines in Wien vom Hof- und Gerichtsadvocaten Dr. Grüner aufgegebenen und an die Gräfin Collalto, geborne Gräfin Apponyi, adresierten Geldbriefes mit dem Inhalte von 2000 fl. durchgebrannt sei. Die Defraudantin wurde am 18. d. Morgens unmittelbar nach der Ankunft auf dem Wiener Franz Josef-Bahnhofe von Detectives festgenommen und dem Sicherheitsbure an übergeben. In ihrem Besitze wurde der Betrag von 1931 fl., sowie ellf gewöhnlich frankirte Briefe theils schon geöffnet, theils noch geschlossen, vorgefunden. Die Verhaftete, die 21 Jahre alt und verheiratet ist, wurde bis auf Weiteres dem Landesgerichte eingeliefert. Brünner Zeitung, 19. 10. 1877, s. 961&lt;/ref&gt;
|}

V roce 1883 zastával službu poštovního expedienta místní majitel obchodu Franz Luksch,&lt;ref&gt;Franz Luksch, k. k. Postexpeditor in Fratting. In: Brünner Zeitung, Ročník 1883, 11. 04. 1883, číslo 83, s. 3&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Gemischtwaarenhandel: Luksch Franz in Fratting. In: Handelsadressbuch und Gewerbeadressbuch der Markgrafschaft Mähren und des Herzogthumes Schlesien, Brünn 1887, Seite 61&lt;/ref&gt; který obsluhoval:

* Vratěnín/Fratting (okresní hejtmanství Dačice, soudní okres Jemnice)
* Klampfermühle, panský mlýn, Uherčice
* Libuňský mlýn/Loibingmühle, Libánský mlýn, Uherčice
* Mitrovice/Mitrowitzhof, statek a myslivna polesného (Mhof u. Försterhaus), Uherčice
* Mešovice/Nespitz, Vratěnín
* Nový dvůr/Neuhof, statek, Mešovice
* Rancířov/Ranzern, farní ves s panstvím
* Hluboká/Tiefenbach
* Uherčice/Ungarschitz, ves s panstvím
* Bräuten, myslivna/Hegerhaus, Korolupy
* Korolupy/Kurlup, Chrlop (okresní hejtmanství Znojmo, soudní okres Vranov)

=== Dráha císaře Františka Josefa/zastávka Hötzelsdorf-Geras ===
[[Soubor:Hoetzelsdorf 1910.jpg|náhled|Pohled na Hötzelsdorf s budovou zájezdního hostince Brunnner (Gasthaus Brunner, nyní Gasthaus Blei, čp. 1) v roce 1910]]
[[Soubor:Bahnhof-Hoetzelsdorf-Geras-01.jpg|náhled|Nádraží Hötzelsdorf-Geras z roku 1868. Zároveň obdržel Hötzelsdorf 20. prosince 1869 c. k. poštovní úřad s poštovním okrskem: Hötzelsdorf, Harth, Schirmaunsreith a Sieghartsreith. Místo poštmistra zastával jako první Leopold Manhardt.&lt;ref&gt;Wiener Zeitung, So, 19. Dezember 1869, s. 17&lt;/ref&gt;]]
První úsek [[w:Dráha císaře Františka Josefa|železniční Dráhy císaře Františka Josefa]] mezi [[w:Plzeň|Plzní]] a Budějovicemi se podařilo otevřít už 1. září 1868, 1. listopadu 1869 následoval úsek Budějovice–Eggenburg a 23. června 1870 i poslední část dráhy do Vídně (Wien Franz-Josefs-Bahnhof). Otevřením železnice z [[w:Čerčany|Čerčan]] do [[w:Praha hlavní nádraží|Prahy]] 14. prosince 1871 bylo železniční spojení Vídeň-Gmünd-Praha dokončeno.

V souvislosti s výstavbou této dráhy byl v roce 1869 na železniční zastávce [[w:Geras|Hötzelsdorf-Geras]] otevřen poštovní úřad v Hötzelsdorfu.&lt;ref&gt;https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=wrz&amp;datum=18691224&amp;query=%22Botenfahrt%22+%22Zlabings%22&amp;ref=anno-search&amp;seite=19&lt;/ref&gt; Vlaky s vagony I. II. III. IV. třídy stavěly ve stanici Hötzelsdorf-Geras třikrát denně, ve směru Vídeň-Plzeň v 11.39 h, ve 14.56 h a ve 24.00 h, ve směru Plzeň-Vídeň v 09.20 h, v 11.59 h a ve 02.31 h (jízdní řád r. 1870).&lt;ref&gt;Fremden-Blatt, So, 25. Dezember 1870, s. 27&lt;/ref&gt; Cestující na poštovní dostavníkové trati Vratěnín-Drosendorf-Großau museli zprvu v [[w:Drosendorf-Zissersdorf|Drosendorfu]] na náměstí u zájezdního hostince (u Zlatého lva/zum Goldenen Löwen, později zum Goldenen Lamm), kde pošta přepřahala, přestupovat na dostavníkovou trať Drosendorf-Hötzelsdorf.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, Sa, 24. Juni 1876, fejeton s. 3&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Poštovní trať Hötzelsdorf-Geras-Drosendorf-Vratěnín&lt;ref&gt;Brünner Zeitung, Ročník 1885, 11. 05. 1885, Číslo 107, 1 titulní strana&lt;/ref&gt;
|-
! Hötzelsdorf-Vratěnín
! odjezd-příjezd
! Vratěnín-Hötzelsdorf
! odjezd-příjezd
|-
| Hötzelsdorf || 11.30 h || Vratěnín || 17.00 h
|-
| Geras || 12.40 h || Drosendorf || 18.00 h
|-
| Drosendorf || 14.45 h || Geras || 20.00 h
|-
| Vratěnín || 15.45 h || Hötzelsdorf || 21.15 h
|}

Až 16. května 1885 se místní obyvatelstvo dočkalo přímého dostavníkového spojení, kdy c. k. ředitelství pošt a telegrafů v Brně schválilo povozní poštu mezi Hötzelsdorfem a Vratěnínem.&lt;ref&gt;K. k. m.-schl. Post- und Telegraphen Direction. Brünn, 6. Mai 1885. Brünner Zeitung, 11.05.1885, číslo 107, s. 1&lt;/ref&gt; Ovšem to, co zdejšímu obyvatelstvu připadalo jako malý zázrak, už za deset let nevyhovovalo letním hostům a to ani když dostavníky jezdily dvakrát denně. Nároky na pohodlí se zvyšovaly a vídeňští letní hosté si stěžovali, že mohou k vlaku do Vídně využít pouze jedno ranní poštovní spojení, k večernímu vlaku si většinou najímali drahého soukromého přepravce. Pokud zvolili večerní poštovní dostavník, museli počítat s tím, že v Hötzelsdorfu přenocují nebo na nádraží vyčkají příjezdu prvního ranního vlaku.&lt;ref&gt;Der Bote aus dem Waldviertel, Mi, 15. August 1894, s. 2&lt;/ref&gt;

=== Poštovní úřad Písečné ===
Poštovní expedice v Písečném obsluhovala v roce 1950 obce: Chvalkovice, Markétu, Modletice, Nové Hobzí, Písečnou a Županovice.&lt;ref&gt;https://opacplus.bsb-muenchen.de/Vta2/bsb10214074/bsb:7110731?queries=Zlabings&amp;language=de&amp;c=default&lt;/ref&gt; Dne 15. června 1852 byla zrušena pochůzková pošta (Fußbotenpost) mezi Slavonicemi a Jemnicí, která byla nahrazena poštovní pochůzkou mezi Písečnou a Slavonicemi: denně odchod z Písečné ve 4 hodiny 20 minut a příchod do Slavonic v 6 hodin 30 minut, v pátek odchod ze Slavonic v 5 hodin 45 minut a příchod do Písečné v 7 hodin 45 minut.&lt;ref&gt;https://books.google.at/books?id=QsxDAAAAcAAJ&amp;pg=RA7-PA9&amp;dq=Postamt+Zlabings&amp;hl=de&amp;sa=X&amp;ved=2ahUKEwiSq-eOuenvAhWC26QKHUExAVw4ChDoATADegQIBBAC#v=onepage&amp;q=Postamt%20Zlabings&amp;f=false&lt;/ref&gt; V roce 1859 byla zavedena každodenní pojízdná pošta na trase Slavonice-Dačice, která vyjížděla v 7 hodin ráno ze Slavonice a přijížděla do Dačic v 8 hodin 40 minut, z Dačic odjížděla ve 16 hodin 15 minut a přijížděla do Slavonic v 17 hodin 55 minut. Zároveň byla zrušena pochůzková pošta mezi Slavonicemi a Písečnou.&lt;ref&gt;https://books.google.at/books?id=527_dnKg-VUC&amp;pg=PA188&amp;dq=Postcurs+Zlabings&amp;hl=de&amp;sa=X&amp;ved=2ahUKEwilhLGL1-vvAhVfhP0HHe3TBLcQ6AEwAXoECAEQAg#v=onepage&amp;q=Postcurs%20Zlabings&amp;f=false&lt;/ref&gt;

Pěší poštovní pochůzka mezi Písečným a Slavonicemi vstoupila opětovně v platnost od 1. ledna 1870, kdy poštovní expeditor začínal v Písečném v 9.00 hodin ráno a do Slavonic přicházel v 11.00 hodin dopoledne, na zpáteční cestu se vydával ve 14.00 hodin a svou pochůzku zakončoval v Písečném v 16.00 hodin.&lt;ref&gt;Kundmachung. Am 1. 1. 1870 wird zwischen Piesling und Zlabings eine tägliche Fußbotenpost in Leben treten: Abgang von Piesling um 9 Uhr Früh. Ankunft in Zlabings um 11 Uhr Früh. Abgang von Zlabings um 2 Uhr Nachm. Ankunft in Piesling um 4 Uhr Nachm. Was hiemit zur allgemeinen Kenntniß gebracht wird. Brünner Zeitung, 28. 01. 1870, s. 148&lt;/ref&gt;

O rok později byla mezi c. k. poštovními úřady v Písečném a Vratěnínem zavedena jednou denně povozní pošta (Botenfahrpost) a dosavadní povozní pošta mezi poštovním úřadem v Písečném a poštovním úřadem v Jemnici upravena na pěší poštovní pochůzku.&lt;ref&gt;Brünner Zeitung, ročník 1870, Příloha: Brünner Zeitung. 296. Brünner Morgenpost, s. 1189&lt;/ref&gt; Dne 27. května 1871 vypsalo okresní hejtmanství v Dačicích konkurz na nového poštmistra s ročním platem 140 zl., úřednickým ročním paušálem 30 zl., ročním paušálem 162 zl. za provozování jednodenní pochůzky do c. k. poštovního úřadu v Jemnici a ročním paušálem 400 zl. za provozování jednodenní povozní pošty do c. k. poštovního úřadu ve Vratěníně.&lt;ref&gt;Die k. k. Postmeisterstellen in Piesling, Bezirkshauptmannschast Datschitz, und in Proßmeritz, Bezirkshauptmannschaft Znaim, sind gegen Abschluß eines Dienstvertrages und Erlag einer Dienstcaution von 200 fl. zu besetzen. Die mit diesen Dienstposten verbundenen Bezüge bestehen für Proßmeritz in einer Jahresbestallung von 100 fl. und einem Amtspauschale jährlicher 20 fl., für Piesling in einer Jahresbestallung von 140 fl., einem Amtspauschale jährlicher 30 fl., dann in einem Jahrespauschale von 162 fl. für die Unterhaltung täglich einmaliger Botengänge zum Postamte in Jamnitz und einem weiteren Pauschale von 400 fl. für die Unterhaltung täglich einmaliger Botenfahrten zum k. k. Postamte in Fratting. Bewerber um diese Dienstposten haben ihre eigenhändig geschriebenen Gesuche unter legaler Nachweisung des Alters, der Schulbildung, des Wohlverhaltens, des Vermögensstandes und des Besitzes einer zur Ausübung des Postdienstes zweckmäßig gelegenen, gegen Feuer und Einbruch gesicherten Localität binnen 3 Wochen bei der gefertigten k. k. Post-Direction einzubringen. Uebrigens wird bemerkt, daß der künftige Postmeister vor dem Amtsantritte den Postmanipulationsdienst sich eigen zu machen und hier aus einer Prüfung zu unterziehen haben wird. Die näheren Vertragsbedingungen können Hieramts und bei den Gemeinde-Vorstehungen in Piesling und Proßmeritz eingesehen werden K. Post - Direction. Brünn, 27 . Mai 1871. 570—1. Brünner Zeitung, 17. 06. 1871, číslo 137, s. 989&lt;/ref&gt; Poštovní obvod sestával z obcí a usedlostí:

* Písečné/Piesling, křesťanská obec s panským dvorem (okresní hejtmanství Dačice, soudní okres Jemnice)
* Písečné/Piesling, židovská obec
* Krokovice/Krokowitz, statek a myslivna (Mhof. u. Jägerhs.), Písečné
* Margareta/Margarethen
* Modlava/Mudlau
* Nové Hobzí/Neuhart, ves s panským dvorem, Staré Hobzí
* Nové Sady/Neustift, farní ves
* Chalkovice/Gualkowitz (také Kvalkovice)
* Červený mlýn/Rothmühle, Písečné
* Bělčovice/Wispitz

Od 1. listopadu 1887 byly zrušena pěší pošta mezi poštovními úřady Dešná a Jemnice a poštovními úřady Písečné a Jemnice. Zřízena byla povozní pošta (Postbotenfahrt) mezi Jemnicí a Písečnou přes poštovní úřad v Dešné. Poštovní kariola vyjížděla z Jemnice v 7 hodin 30 minut, do Písečné přijížděla v 10 hodin, zpět odjížděla v 16 hodin odpoledne z Písečné a přijížděla v 18 hodin 30 minut do Jemnice.&lt;ref&gt;Vom 1. November 1887 angefangen werden die bisherigen Fußbotenposten zwischen den Postämtern Döschen und Jamnitz und Piesling und Jamnitz aufgelassen, und wird an deren Stelle eine tägliche Postbotenfahrt zwischen Jamnitz und Piesling mit Berührung des Postamtes Döschen neu eingerichtet. Dieselbe wird in folgender Cursordnung verkehren: Abfahrt von Jamnitz um 7 Uhr 30 Min. Früh, Ankunft in Ptesling um 10 Uhr Vormittags. Abfahrt von Piesling um 4 Uhr Nachmittags, Ankunft in Jamnitz um 6 Uhr 30 Min. Abends. Brünner Zeitung, číslo 237, s. 1 a Znaimer Wochenblatt, Sa, 22. Oktober 1887, s. 8&lt;/ref&gt;

V rámci oprav a budování okresní silnice Vratěnín - Slavonice - Valtínov/Walterschlag počítal okresní silniční výbor v Jemnici, jehož post předsedy zastával Franz Exler z Vratěnína, v roce 1889 s železnou přestavbou mostu v Písečném a se stavbou silnice druhé třídy z Vratěnína na dolnorakouskou hranici směrem na ves Luden.&lt;ref&gt;Sitzung des mähr. Landes-Ansschußes aus 11. Mai 1889.&quot;Ferner wurde genehmigt die Herstellung von Bezirksstraßen zweiter Klasse, und zwar ... von Fratting gegen Luden bis an die niederösterreichische Landesgrenze. Brünner Zeitung, 21. 05. 1889, s. 1&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Behufs Vergebung der Herstellung eines neuen eisernen Überbaues der Brücke über die Thaya in der Marktgemeinde Piesling im Zuge der Bezirksstrase Fratting - Zlabings - Walterschlag wird vom Bezirkstraßem Ausschuß Jamnitz eine allgemeine Offettverhandlung ausglschrieben. Unternehmungslustige haben die mit 50 kr. gestempelten Offerte bis 20. Juni 1889 bei dem Obmann des Straßen-Ausschusses Herrn Franz Exler in Fratting einzubringen. Bis zu diesem Tage sind in der Wohnung desselben die speciellen Bedingnisse, unter denen die Uebertragung der Arbeit erfolgt, dann die Pläne, nach welchchen die Ausführung zu geschehen hat, und der Kostenanschlag zur Einsicht der Unternehmer aufgelegt. Bezirksstrassen-Ausschuss Jamnitz den 31. Mai 1889, Příloha: Brünner Zeitung. 130. Brünner Morgenpost, s. 4&lt;/ref&gt; V roce 1897 vypsalo okresní hejtmanství v Mor. Budějovicích nový konkurz na místo c. k. poštmistra v Písečném.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Místo c. k. poštmistra v Písečné.

V Písečné, okresní hejtmanství Mor. Budějovice, obsadí se místo c. k. poštmistra proti uzavření smlouvy a složení kauce v obnosu 500 zl., s povinností přistoupiti ku pensijnímu spolku pro c. k. poštovní zřízence na venkově, a vypisuje se tímto konkurs. Příjmy, spojené s tímto místem, pozůstávají ze služného ročních 500 zl., z úředního paušálu ročních 120 zl. a z paušálu 500 zl. za obstarávání povozní pošty jednou denně mezi c. k. poštovními úřady v Písečné a ve Vratěníně jezdící. Žadatelé nechť podají své vlastnoručně psané žádosti s průkazem o stáří, školním vzdělání, zachovalosti, znalosti řeči a nynějšího zaměstnání, majetku a držení místností způsobilých k vykonávání služby poštovní, vhodně položených a chráněných před ohněm a vloupáním, během tří neděl u c. k. poštovního a telegrafního ředitelství v Brně. Mimo to prohlastež se žadatelé ve svých žádostech, že se v případě, měla-li by s poštovním úřadem v Písečné svého času spojena býti služba telegrafní, spokojí se s platem, který se za vykonávání této služby ustanoví. Dále se připomíná, že budoucí c. k. poštmistr před nastoupením úřadu, podrobiti se musí zkoušce ze služby poštovní, ze služby poštovní spořitelny a z účetnictví v tom případě, není-li pro jmenované zde odbory služby již způsobilým prohlášen. Ostatní bližší podmínky smlouvy možno zvěděti u c. k. okresního hejtmanství v Mor. Budějovicích a u podepsaného c. k. poštovního a telegrafního ředitelství.

C. k. ředitelství pošt a telegrafů pro Moravu a Slezsko. V Brně, 18. září 1897.&lt;ref&gt;C. k. ředitelství pošt a telegrafů pro Moravu a Slezsko. V Brně, 18. září 1897. Příloha: Brünner Zeitung. 221. Amtsblatt zur Brünner Zeitung, s. 1&lt;/ref&gt;
|}

=== Poštovní úřad Dešná, Staré Hobzí a Lipolec ===
Dnem 15. července 1869 zahájily svou činnost poštovní expediční úřady v Dešné, Starém Hobzí a Lipolci, které byly zahrnuty do stávající poštovní sítě, Dešná a Staré Hobzí s jednodenní poštovní pochůzkou do Jemnice, Lipolec s jednodenní pojízdnou poštou mezi Dačicemi a Kunžakem. Poštovní obvod v Lipolci tvořily obce: Heřmaneč/Hermantsch s Vlkovým mlýnem/Wolfsmühle), Hostkovice/Hostes s Tomáškovým mlýnem/Tomaschkomühle), Velký Jeníkov/Gross-Jenikau s mlýny (Balkův mlýn/Ballekmühle, Bullanmühle) a Mikesch, Malý Jeníkov/Klein-Jenikau s Kotrčovým mlýnem/Gotermühle, Lidéřovice/Lidhersch, Lipnice/Lipnitz s Javořickým lesem/Karolinenwald), Lipolec/Lipolz, Markvarec/Markwaretz se Šprinclovým mlýnem/Sprinzelmühle), Maršov/Marschau, Radlice/Radlitz s Plucarovým mlýnem/Pluzarmühle), Šach/Schach s mlýnem Lahodny, Volfířov/Wolfirsch s Novým Dvorem/Neuhof a Olšany/Wolschan (Jalovčí/Jalowej a v Hlínišťatech).

Poštovní obvod Staré Hobzí s pěší pochůzkou do Jemnice sestával ze Starého Hobzí/Alt-Hart s okolními přilehlými mlýny (U Oulehlů/Aumühle, Loucký mlýn/Bruckmühle), Janského údolí/Johannesthal se dvory (Hejnice/Hönitzhof, Janský Dvůr/Johannihof, Veselíčko/Lusthof) a Nového Hobzí/Neu-Hart a obcí Báňovice/Banowitz, Panenská/Frauendorf, Holešice/Holleschitz, Mutná/Mutten s kostelem Montserrat, Vnorovice/Urwitz s Hadrovým Mlýnem/Hadermühle), Novým Dvorem/Neu Hof a Václavovem/Wenzelsdorf. Po novém konkurzním řízení v roce 1879 byl jmenován poštmistrem s ročním platem 150 zl. a ročním úřednickým paušálem 40 zl. Johann Polly.&lt;ref&gt;Postexpedienten-Stelle in Althart. Zur Besetzung einer Postexpedienten-Stelle in Althart, Bezirkshauptmannschaft Datschitz in Mähren, gegen Dienstvertrag und Santi oft von 200 fl., einer Jahresbestallung von 150 fl. und einem Amtspauschale jährlicher 40 fl wird hiemit der Concurs ausgeschrieben. Gesuche sind binnen vier Wochen bei der gefertigten k. k. Post-Direction in Brünn einzubringen. K. K. Post-Direction. Brünn, 22. April 1879. Brünner Zeitung. Příloha: Brünner Zeitung. 101. Amtsblatt zur Brünner Zeitung, s. 518 (Příloha)&lt;/ref&gt; Od 1. dubna 1907 zavedlo hejtmanství v Moravských Budějovicích na pošt. úřadě ve Starém Hobzí službu přesp. listonoše, který docházel každý druhý den střídavě (kromě neděle) do obcí a míst: Holešic, Hadrmühle, Nových Dvorů, Norovic (Vnorovice), případně Báňovic a Flandorfu (Panenské)&lt;ref&gt;Hlas, časopis církevní, 1907, č. 71, s. 3&lt;/ref&gt;.

K poštovnímu obvodu Dešná s pěší pochůzkou Dešná-Jemnice patřily obce: Bačkovice/Batzkowitz s Šimkovým Mlýnem/Schimkamühle, Chvalkovice/Chwalkowitz (Kalkwiesen), Dančovice/Dantschowitz, Dešná/Döschen, Menhartice/Menhartitz, Plačovice/Plospitz a Bělčovice/Wispitz.&lt;ref&gt;Mit dem 15. Juli 1869 werden abermals neue Postämter ins Leben treten, und zwar in den Gemeinden: Althart, Döschen und Lipolz der Datschitzcr Bezirkshaupt mannschaft. Diese Postämter haben sich mit dem Brief- und Fahrpostdienste zu befassen und werden mit dem Postnetz in nachstehende Verbindung gebracht werden: Althart und Döschen durch tägliche Botengänge nach Jamnitz; Lipolz durch die tägliche Postbotenfahrt zwischen Datschitz und Königseck. Brünner Zeitung, 1869, Příloha: Brünner Zeitung. 154. Brünner Morgenpost, s. 639 (Příloha)&lt;/ref&gt; Od 1. listopadu 1887 ředitelství pošt zrušilo poštovní pochůzky Jemnice-Písečné a Jemnice-Dešná a zavedlo povozní poštu na trase Jemnice-Dešná-Písečné: odjezd Jemnice 7.30 h, příjezd Písečné 10.00 h, odjezd Písečné 16.00 h, příjezd Jemnice 18.30 h.&lt;ref&gt;Vom 1. November 1887 angefangen werden die bisherigen Fußbotenposten zwischen den Postämtern Döschen und Jamnitz und Piesling und Jamnitz aufgelassen, und wird an deren Stelle eine tägliche Postbotenfahrt zwischen Jamnitz und Piesling mit Berührung des Postamtes Döschen neu eingerichtet. Dieselbe wird in folgender Cursordnung verkehren: Abfahrt von Jamnitz um 7 Uhr 30 Min. Früh, Ankunft in Ptesling um 10 Uhr Vormittags. Abfahrt von Piesling um 4 Uhr Nachmittags, Ankunft in Jamnitz um 6 Uhr 30 Min. Abends. Brünner Zeitung, číslo 237, s. 1 a Znaimer Wochenblatt, Sa, 22. Oktober 1887, s. 8&lt;/ref&gt; Zřízení povozní pošty předcházelo vybudování nové silnice z Jemnice na dolnorakouskou hranici Jemnice-Menhartice-Plačovice-Dešná-Rancířov-Hluboká. Stavbu silnice povolil zemský úřad v roce 1883 na základě předloženého projektu v hodnotě 63 085 zlatých.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, Sa, 20. Oktober 1883, s. 2&lt;/ref&gt; Na přelomu let 1890/91 se dokonce uvažovalo o lokální dráze Groß-Siegharts-Raabs an der Thaya-Vratěnín-Jemnice či Raabs an der Thaya-Grossau-Luden-Dešná-Menhartice-Jemnice.&lt;ref&gt;Die Presse, Mi, 19. August 1891, s. 5&lt;/ref&gt;

=== Budování telegrafní sítě ===
[[Soubor:Telegrafía morse-2009.jpg|náhled|Morseův telegraf]]
[[Soubor:Sankt Peter ob Judenburg - Schloss Rothenthurm - altes Postschild.jpg|náhled|Poštovní vývěsní štít s nápisem: c. k. poštovní a telegrafní úřád, sběrna c. k. úřadu poštovní spořitelny]]
Dostupnost a rychlost podávaných a přijímaných zpráv se ještě před polovinou 19. století zvýšila zavedením [[w:Telegrafie|Morseova telegrafu]]. [[w:Rakousko-Uhersko|Rakousko]] zavedlo (jako jeden z prvních evropských států) v srpnu 1846 telegrafní linku Vídeň - Břeclav - Brno a v únoru 1847 linku Vídeň - Přerov - Olomouc - Praha. Nejprve byly telegrafní stanice budovány v železničních stanicích a od roku 1884 telegrafní stanice podléhaly ředitelství pošt a telegrafů. Poštovny s telegrafem nesly název «Poštovní a telegrafní úřad». Telegrafickou zprávu předával poštovní posel formou telegramu v obálce.

Ředitelství pošt a telegrafů pro Moravu a Slezsko dokončilo v roce 1861 výstavbu první telegrafní linky na úseku Vídeň - Znojmo - Jihlava s napojením na Prahu a v roce 1866 už na Moravě fungovala základní telegrafní síť. Spojení mezi Vídní a Jihlavou mělo dokonce dvě linky v obou směrech. Přímé telegrafní spojení mezi Znojmem a Brnem ale neexistovalo a každá korespondence musela být vedena přes Jihlavu nebo Vídeň.

Obchodníci a živnostníci z jižní Moravy se cítili být tímto stavem v nevýhodě a požadovali, aby bylo ze Znojma co nejrychleji vybudováno telegrafní spojení směrem na východ (Břeclav), západ (Třeboň, České Budějovice) a ve směru na Retz, Maissau a Krems. Zrovna tak se zasazovali i o vedlejší linky do menších míst (Vranov, Šafov, Retz, Mikulov, Moravský Krumlov).&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, So 28. Oktober 1866, s. 8&lt;/ref&gt; Od roku 1871 se Vranov snažil rozšířit silniční síť, turistické trasy a etablovat se jako jedno z nejnavštěvovanějších turistických míst v Podyjí s celým potřebným komfortem. Díky turistické sekci Rakouského turistického spolku, Okrašlovacímu spolku a Svazu pro cestovní ruch se podařilo do Vranova zavést telegraf už v roce 1886.

=== Severozápadní dráha a poštovní obvod Vranov ===
Od března 1855 hodlalo ředitelství pošt obsadit ve Vranově novou poštovní expedici s povozní poštou a pěší pochůzkou mezi Znojmem a Vranovem. Plat vranovského poštmistra Ferdinanda Bestreimera sestával z ročního paušálu 150 zlatých a ročního úředního příplatku 40 zlatých.&lt;ref&gt;Brünner Zeitung, 14.02.1855, číslo 36, s. 225&lt;/ref&gt; Ze Znojma se poštovní dostavníky v 50. a 60. letech 19. století rozjížděly denně do Dolního Rakouska přes Retz a Maissau do St. Pöltenu, přes Stockerau do Vídně, přes Lechovice do Brna, přes Jihlavu do Prahy, do Jaroslavic a do Vranova. Směrem na Vranov vyjížděly v sedm hodin ráno a z Vranova do Znojma odjížděly v šest hodin večer.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, So 28. Oktober 1866, s. 8&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, 10. Januar 1858, Seite 3&lt;/ref&gt; Hustota železniční sítě se v habsburské monarchii stále vylepšovala, takže pohodlnější i levnější cestování vlakem se stalo širokými vrstvami obyvatelstva oblíbenou záležitostí.

Pro rozvoj Podyjí měla rozhodující význam výstavba Severozápadní dráhy z Vídně přes Znojmo a Jihlavu do východních a severních Čech se zastávkou ve stanici Šumvald-Vranov/Schönwald-Frain. Na úseku Jihlava – Znojmo byla zahájena pravidelná doprava 23. dubna 1871. Vzhledem k tomu, že vranovský poštmistr Ferdinand Bestreimer (49 let), který vykonával tento post od roku 1855, byl odsouzen za poštovní krádež spáchanou 31. prosince 1876, vyhlásilo ředitelství pošt v lednu 1877 konkurzní řízení na místo nového poštmistra s dvakrát denně pojízdnou poštou do železniční zastávky Šumvald.&lt;ref&gt;Postmeisterstelle in Frain. Zur Besetzung einer Postmeisterstelle in Frain, Bezirkshauptmannschaft Znaim in Mähren, gegen Dienstvertrag und Caution von 500 fl., einer Jahresbestallung von 500 fl., einem Amtspauschale von 120 fl. und einem jährlichen Pauschale von 650 fl. ö. W. für die Unterhaltung der täglich zweimaligen Botenfahrten zum Bahnhofe Schönwald wird hiermit der Concurs ausgeschrieben. Gesuche sind binnen drei Wochen bei der Post-Direktion in Brünn einzubringen K. K. Post - Direktion. Brünn, 17. Jänner 1877. Brünner Zeitung 1877, 67 (Příloha), s. 4&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, Sa, 22. September 1877, s. 5. Citace: „...fehlten nach der Angabe B. ein Paquet, in welchem sich Gelder des Strassenausschusses im Betrage von 2 941 fl. 32½ kr. befanden, ein Paquet mit 41 fl. 52 kr. ärrarischer Postgelder, ferner 23 fl. Post-Passagiergeldern und ein Betrag voa 50 - 60 fl. in Noten, endlich 10 Stück Papierrente im Nominalwerthe von je 100 fl...Ferdinand B. wurde des Verbrechens der Veruntreuung im Sinne des §. 183 Str.-G. schuldig erkant und nach dem zweiten Strafsatze des §. 184 unter Anwendung der §§. 54 und 55 Str.-G. zum schweren Kerker in der Dauer von sechs Monaten, verschärft mit einem Fasten alle 14 Tage, gemäß §. 389 St.-P.-O. zum Ersätze der Kosten des Strafverfahrens und gemäß §. 366 St.-P.-O. zur Entschädigungsleistung im Betrage von 2 918 fl. 72½ kr. und 464 fl. verurtheilt wurde.“&lt;/ref&gt;

Z vranovského poštovního obvodu, který zahrnoval v roce 1885 obce: Vranov (Braitava, Horní Hamry, Luitgardin dvůr, mlýny „Mittermühle“, „Pointermühle”, Švýcarské údolí-myslivna, statek „Wolfshof”), Vracovice, Horní Břečkov, Milíčovice (hostinec „Hirschenwirthshaus“ a myslivna), Lančov, Liliendorf, Lukov (Nová ves, Nový Hrádek, mlýn „Umlaufmühle”), Únašov, Podmyče, Šumvald-Vranov a Čížov se postupně vydělily samostatné poštovní obvody Vranov (poštovní a telegrafní úřad) se sběrnou v Lančově (1906), Liliendorf/Lesná (poštovní úřad) a Šumvald/Šumná (železniční poštovní a telegrafní úřad),&lt;ref&gt;Vlastivěda moravská, okres vranovský, 1906&lt;/ref&gt;

Poštovní spojení na trase Geras-Šafov obstarávaly od roku 1862 jednou denně poštovní dostavníky (od 1. června 1862 zřízena v Šafově poštovní expediční poštovní stanice (Postexpedizion).&lt;ref&gt;Gemeinde-Zeitung: unabhängiges politisches Journal
, Sa, 31. Mai 1862, S. 5.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Ost-Deutsche Post, Mo, 10. November 1862, S. 2.&lt;/ref&gt; Od 1. února 1884 zavedlo ředitelství pošt a telegrafů povozní poštu mezi pošt. úřadem v Šafově a dolnorakouským městečkem Retz: odjezd Šafov 15.15 h, příjezd Retz 19.05 h, odjezd Retz 6.00 h a příjezd Šafov 9.45 h. Povozní pošta přepravovala mimo listovní a balíkové pošty také cestující, kvůli kterým na trase jezdil erární poštovní dostavník. Otevřením nového kurzu do Retzu byla povozní pošta z Gerasu do Šafova nahrazena poštovní pochůzkou.&lt;ref&gt;Vom 1. Februar 1884 angefangen werden zwischen Schaffa und Retz tägliche Postbotenfahrten ins Leben treten und in folgender Coursordnung verkehren: Abfahrt von Schaffa um 3 Uhr 15 Minuten Nachmittags, Ankunft in Retz um 7 Uhr 5 Minuten Abends; Abfahrt von Retz um 6 Uhr Früh, Ankunft in Schaffa um 9 Uhr 45 Minuten Früh. Mit diesen neuen Postbotenfahrten werden Brief- und Fahrpostsendungen aller Art, sowie auch Reisende die Beförderung erhalten. Zu letzterem Zwecke wird zwischen Schaffa und Retz jedesmal ein vollkommen geeigneter, nach Art der Aerarialwägen gebauter Postwagen verkehren. Dagegen wird vom 1. Februar an zwischen Schaffa und Geras an Stelle der bisherigen Botenfahrt nur eine Fußbotenpost ins Leben treten. Von der k. k. mähr.-schles. Post- und Telegraphen- Direction.&lt;/ref&gt; Poštovní úřad v Šafově obsluhoval obce a usedlosti: Nový Petřín (Frauenhof), Starý Petřín (Gröslingmühle, Pergermühle), Frejštejn, Stálky (ovčín Křeslík/Gröslinghof), Jazovice a Šafov s křesť. a židovskou obcí.&lt;ref&gt;Der Postmeister Franz Sauer in Schaffa wurde zum Oberpostmeister in Grusbach ernannt. Znaimer Tagblatt, Fr, 19. November 1915, s. 2&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, Sa, 13. März 1897, S. 9.&lt;/ref&gt;

=== Poštovní a telegrafní úřad Bítov ===
V roce 1871 povolil zemský výbor v Bítově stavbu nového mostu přes Želetavku a ředitelství pošt poštovnímu úřadu v Nových Syrovicích spojení mezi Bítovem a Moravskými Budějovicemi poštovní pochůzkou.&lt;ref&gt;Brünner Zeitung, 14.10.1871, číslo 235, s. 1686&lt;/ref&gt; Od 10. února 1872 převzal pochůzky a pojízdnou poštu mezi Bítovem a Moravskými Budějovicemi nově zřízený poštovní úřad ve Velkém Dešově.&lt;ref&gt;Brünner Zeitung, 08.02.1872, číslo 3, s. 196&lt;/ref&gt; Vlastní poštovní expedici obdržel Bítov až v roce 1875, kdy byl vypsán konkurz na nového poštmistra.&lt;ref&gt;Postexpedientenstelle zu Vöttau. Zur Besetzung einer Postexpedientenstelle in Vöttau, Bezirkshauptmannschaft Znaim in Mähren, gegen Dienstvertrag und Caution von 200 fl., einer Bestallung von 150 fl., einem Amtspauschale von 40 fl. und einem Pauschale von 700 fl. für die Unterhaltung der täglichen Botenfahrt zwischen Vöttau und Budwitz wird hiemit der Concurs ausgeschrieben. Bewerber um diese Stelle haben ihre Gesuche binnen drei Wochen bei der k k. Post-Direction in Brünn einzubringen. K. K. Post-Direction. Brünn, 21. Februar 1875. Brünner Zeitung, 1875, Příloha: Brünner Zeitung. 48. Amtsblatt zur Brünner Zeitung, s. 133 (Příloha)&lt;/ref&gt;

Pojízdnou poštu mezi Bítovem a M. Budějovicemi na trase přes Velký Dešov&lt;ref&gt;Am 10. Februar 1872 wird in der Gemeinde Groß-Deschau, Bezirkshauptmanschaft Znaim, ein k. k. Postamt ins Leben treten, welches sich mit dem Brief- und Fahrpostdienste zu befassen und durch die tägliche Fußbotenpost zwischen Vöttau und M.-Budwitz die Verbindung zu erhalten hat. Den Bestellungsbezirk derselben bilden die Gemeinden Groß-Deschau, Klein-Deschau, Hornitz, Kojatitz und Groß-Augezd. Brünner Zeitung, 08.02.1872, s. 196&lt;/ref&gt; a Nové Syrovice&lt;ref&gt;Domamühl wird mit dem k. k. Postamte in M.-Budwitz durch täglich einmalige Botengänge; Neu-Serowitz durch die zwischen Vöttau und M. - Budwitz verkehrende Fußbotenpost in Verbindung gebracht. Brünner Zeitung, 14.10.1871, s. 1686&lt;/ref&gt; nahradilo c. k. ministerstvo obchodu od 1. června 1881 poštovní pochůzkou a převedlo poštovní dostavníkové spojení na trasu Bítov-Štítary&lt;ref&gt;4. Am 10. Mai wird ein neues Postamt in der Gemeinde Schiltern, Bezirkshauptmannschaft Znaim, welches sich mit dem Brief- und Fahrpostdienste zu befassen haben wird, ins Leben treten. Den Bestellungsbezirk desselben bilden die Ortsgemeinden Schiltern, Helenen-Hof, Schönwald und Schröfelsdorf. Znaimer Wochenblatt, So, 9. Mai 1869, s. 5&lt;/ref&gt;-železniční zastávka Šumvald-Vranov, které navazovalo na osobní vlaky č. 3 a 8.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, Sa, 28. Mai 1881, s. 6&lt;/ref&gt; V roce 1901 obdržel Bítov telegrafní službu.&lt;ref&gt;Kundmachung. Eröffnung des Telegraphendienstes bei dem Postamte in Vöttau. Am 3. Juli 1901 ist beim Postamte Vöttau, polit. Bezirk Znaim, der Telegraphendienst mit beschränktem Tagdienste activirt worden. K. k. Post- und Telegraphen-Direction. Brünner Zeitung, 09.07.1901, číslo 154, s. 1&lt;/ref&gt; V roce 1905 došlo mezi Vranovem a Bítovem k rozšíření poštovní sítě. Ve Šreflové ředitelství pošt a telegrafů zřídilo c. k. poštovnu s rozšířeným oborem působnosti, čímž došlo k vydělení Chvaletic a osady Nový Dvůr (Zálesí) z bítovského obvodu do obvodu pošty ve Štítarech. Poštovní dostavníková trasa nyní vedla na trati Štítary-Šreflová-Šumwald nádr.-Vranov-Bítov.&lt;ref&gt;9. Zřízení c. k. poštovny ve Šreflové. Ve Šreflové, p. Štítary (pol. Okres Znojmo), zahájí dne 1. března 1905 činnost c. k. poštovna s rozšířeným oborem působnosti, jež obdrží spojení s pošt. úřadem Štítary na Moravě, Šreflovou projíždějící poštou Šumwald nádr.-Vranov-Bítov. Do doručovacího okresu této poštovny budou náležeti Šreflová, Chvaletice a kolonie Nový dvůr. Z toho důvodu budou Chvaletice i s Novým dvorem z doručovacího okresu pošt. úřadu Bítov vyloučeny a přiděleny pošt. úřadu Štítary. C. k. ředitelství pošt a telegrafů 23. února 1905. In: Brněnské noviny, ročník 1905, 23. 02. 1905, číslo 44, 1 titulní strana&lt;/ref&gt; Od 1. března 1908 začali poštovní doručovatelé z Bítova roznášet poštu do obcí Vysočany, Zblovice, Oslnovice a dvora Vraneč.&lt;ref&gt;Brünner Zeitung, ročník 1908, číslo 40, s. 1&lt;/ref&gt; Pošta ve Štítarech byla nakonec v roce 1910 prohlášena za poštovní úřad II. třídy (slečna Mizzi Jarolim poštmistrem).&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Mi, 20. Juli 1910, s. 3&lt;/ref&gt;

=== Železniční dráha Moravské Budějovice - Jemnice ===
Po přeřazení obce Korolupy pod Okresní hejtmanství v Moravských Budějovicích (1896) a do obvodu Okresního soudu v Jemnici (1899) následně obec sledovala poštovní a dopravní vývoj politického okresu moravsko-budějovického a soudního okresu jemnického, v kterém byla výstavba telegrafní sítě spojena s plánovanou železniční dráhou [[w:Dačice|Dačice]] - Jemnice - [[w:Moravské Budějovice|Moravské Budějovice]]. Po celé délce trasy se v každé zastávce počítalo s výstavbou telegrafních stanic, takže na poštách v obvodu [[w:Bítov (okres Znojmo)|Bítov]] - [[w:Police (okres Třebíč)|Police]] - [[w:Uherčice (okres Znojmo)|Uherčice]] se mohl telegraf zavádět až po otevření železniční dráhy Moravské Budějovice - Jemnice v roce 1896.&lt;ref&gt;Vlastivědný věstník moravský, 1992 Ročník 44, Číslo 3, s. 346&lt;/ref&gt;

Od 1. srpna 1899 obdržela obec Třebelovice vlastní poštovní úřad s poštovní pochůzkou do železniční zastávky Třebelovice k vlakům č. 852, 853, 854 a 855, s pojízdnou poštou a s vlastní spořitelní službou. Poštovní obvod tvořily obce Třebelovice, Mladoňovice a Rácovice, které byly tímto vyděleny z poštovního obvodu Jemnice.&lt;ref&gt;Neues Postamt. Am 1. August 1899 wird in der Gemeinde Trebelowitz, Bezirkshauptmannschaft Mähr.-Budwitz, ein selbständiges k. k. Postamt errichtet, welches sich mit dem Brief- und Fahrpost-, dann mit dem Sparkassendienste zu befassen hat. Die Verbindung erhält das Postamt Trebelowitz durch täglich viermalige Botengänge zur Eisenbahnstation Trebelowitz im Anschlüsse an die Züge Nr. der Strecke Mähr.-Budwitz—Jamnitz. Den Bestellungsbezirk desselben werden die Gemeinden Trebelowitz, Ladonowitz und Ratzowitz bilden, welche demgemäß aus dem Bestellungsbezirke des Postamtes Jamnitz ausgeschieden werden. Znaimer Wochenblatt, Sa, 29. Juli 1899, s. 6&lt;/ref&gt;

=== Poštovní a telegrafní úřad Police ===
V Polici přistoupilo okresní hejtmanství v Dačicích ke zřízení poštovního úřadu s pěší pochůzkou do Jemnice a povozní poštou 1. prosince 1871.&lt;ref&gt;Mährischer Correspondent, Ročník 11, 28. 11. 1871, Číslo 272, s. 2. &quot;In der Gemeinde Pullitz in der Bezirkshauptmannschaft Datschitz wird vom 1. December 1871 ein k. k. Postamt ins Leben treten, welches sich mit dem Brief- und Fahrpostdienste befassen und durch täglich einmalige Botengänge mit dem Postamte in Jamnitz die Verbindung unterhalten wird. Die Ortsgemeinden Gdossau mit Dreijährige Mühle, Gössling und Glaska, Raimundhof und Raimundmühle, ferner Hafnerluden, Jiratitz und Pullitz mit Hofmühle und Neumühle haben den Bestellungsbezirk des neuen Postamtes zu bilden.&lt;/ref&gt; Doručovací obvod sestával z obcí a usedlostí:

* Police/Pullitz, ves, panský dvůr, myslivna s panským mlýnem/Hofmühle
* Nový mlýn/Neumühle, Police
* Bahnů mlýn/Bahnamühle, Police
* Kostníky/Gössling
* Klásků mlýn/Klaskamühle, Kostníky
* Rajmondů mlýn/Raimundmühle a Raimundhof, mlýn a dvůr, Kostníky
* Kdousov/Gdossau Kdousov
* Tříletý mlýn/Dreijährige, Kdousov
* Lubnice/Hafnerluden s mlýnem
* Jiratice
* Dobrá voda/Gutwasser, osada, Mladoňovice

Vzhledem k tomu, že poštovní a telefonní ředitelství v Brně počítalo v roce 1888 se zavedením telegrafní a spořitelní služby, vyhlásilo v červnu konkurz na nového poštmistra. &lt;ref&gt;Postexpedienten-Stelle in Pullitz. Zur Besetzung der Postexpedienten-Stellle in Pulliz, Bezirkshauptmannschaft Datschitz, gegen Abschluß eines Dienstvertrages und Erlag einer Dienstcaution von 300 fl., wird hiemit der Concurs ausgeschrieben. Die mit diesem Dienstposten verbundenen Bezüge bestehen in Jahresbestallung von st. und einem Amtspauschale jährl. 80 fl. Bewerber haben sich eigenhändig geschrieben Gesuche unter legaler Nachmessung des Alters, der Schulbilgung, des Wohlverhaltens, der Kenntniß beider Landessprachen, der gegenwärtigen Beschäftigung, des Vermögensstandes und des Besitzes einer zur Ausübung des Postdienstes geeigneten, gegen Einbruch und Feur gesicherten und zweckmäßig gelegenen Localität in Pullitz binnen drei Wochen bei dir k. k. Post- und Telegraphen-Direction zu Brünn einzubringen. Uebrigens wird bemerkt, daß der künftige Postdientst vor dem Amtsantritte den Post und Telegraphenmanipulations-, dann Postsparcassen- und Verrechnungs-Dienst bei einem Postamte anzueignen und hieraus einer Prüfung zu unterziehen haben wird, im Falle derselbe für diese Dienstzweige nicht bereits befähigt sein sollte. Die sonstigen näheren Vertrags-Bedinugungen können bei der k. k. Bezirkshaupt-Mannschaft in Datschitz und bei der k. f. Post- und Telegraphen-Direction in Brünn eingesehen werden. K. k. Post- und Telegraphen-Direction für Mähren und Schlesien. Brünn. 20. Juni 1888. Brünner Zeitung 1888, Příloha: Brünner Zeitung. 149. Amtsblatt zur Brünner Zeitung , s. 1 (Příloha)&lt;/ref&gt; V září 1888 nastoupil po Jakubovi Mácovi nový poštmistr Johann Máca. Ve stejném roce podaly obce Police, Kostníky, Jiratice, Radotice, Bačkovice, Lubnice, Uherčice a Korolupy se svolením hospodářské správy v Uherčicích a Polici petici u zemského výboru v Brně o zřízení silnice 2. třídy z Police přes Jiratice do Jemnice.&lt;ref&gt;Brünner Zeitung, 11.09.1888, číslo 208, s. 1&lt;/ref&gt; V Lubnici je v roce 1907 uváděn poštmistr Karl Toifl. Sběrna se nacházela v hostinci rodiny Eduarda Lampla.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Do, 9. Mai 1907, s. 1&lt;/ref&gt;

=== Poštovní a telegrafní úřad Uherčice ===
[[Soubor:Jemnice station 20101228.jpg|náhled|Nádraží v Jemnici]]
[[Soubor:Nádraží ve Slavonicích 01.06.2011 - (5).JPG|náhled|Nádraží ve Slavonicích]]
[[Soubor:Nádraží ve Slavonicích 27.07.2008 - (13).JPG|náhled|Vodárenská věž na nádraží ve Slavonicích]]
V březnu roku 1891 vyhlásilo ředitelství pošt a telegrafů v Brně konkurz na místo poštovního expeditora v Uherčicích (okresní hejtmanství Dačice). Plat sestával z ročního příplatku 150 zlatých a ročního úředního paušálu 40 zlatých. Ředitelství požadovalo doložení odpovídajícího vzdělání, majetkový stav žadatele a znalost obou zemských jazyků. V případě, že by nový zaměstnanec dosud neměl potřebné poštovní znalosti, nabízelo vyškolení z poštovní, spořitelní a účetní manipulace u jiného poštovního úřadu, kde by dotyčný také složil zkoušku.&lt;ref&gt;Brünner Zeitung, Ročník 1891, 11 .03. 1891, 57. Amtsblatt zur Brünner Zeitung, 1 titulní strana&lt;/ref&gt;

Dne 16. října 1891 byl c. k. poštovní úřad s listovní, dostavníkovou a spořitelní službou v Uherčicích otevřen. Poštovní dostavníky zajišťovaly jednou denně spojení na stávající trati mezi poštou ve Vratěníně a poštou v Jemnici, nyní s novou zastávkou v Uherčicích. Nový doručovací obvod tvořily obce Uherčice a Korolupy, které byly tímto vyřazeny z vratěnínského doručovacího obvodu.&lt;ref&gt;Brünner Zeitung, Ročník 1891, 05. 10. 1891, Číslo 227, 1 titulní strana&lt;/ref&gt;

Na začátku dubna 1896 vyhlásilo Ředitelství pošt a telegrafů v Brně konkurz na nového uherčického expedienta a na konci července jmenovalo do funkce penzionovaného c. k. četnického velitele strážmistra Antona Szajnara z Uherčic (k. k. Gendarmerie-Wachtmeister Anton Szajnar in Ungarschitz).&lt;ref&gt;Brünner Zeitung, Ročník 1896, 29. 07. 1896, Číslo 174, Seite 3&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Místo c. k. poštovního expedienta v Uherčicích'''

V Uherčicích, okresní hejtmanství Dačice, obsadí se místo c. k. poštovního expedienta proti uzavření smlouvy a složení kauce v obnosu 200 zl., i vypisuje se tímto konkurs. Příjmy, spojené s tímto místem, pozůstávají ze služného ročních 200 zl. a z úředního paušálu ročních 60 zl. Žadatelé nechť podají své vlastnoruční žádosti  školního vzdělání, zachovalosti, znalosti řeči, nynějšího zaměstnání, majetku a držení místnosti způsobilé k vykonávání služby poštovní, vhodně položené a chráněné před ohněm a vloupáním, během tří neděl u c. k. ředitelství pošt a telegrafů v Brně.

Zároveň se připomíná, že budoucí c. k. poštovní expedient před nastoupením do úřadu podrobiti se musí zkoušce ze služby poštovní, ze služby poštovních spořitelen a z účetnictví v tom případě, když by pro jmenované zde odbory ještě způsobilým nebyl. Mimo to jest se žadateli v dotyčné žádosti zavázati, že se v případě, kdyby s poštovním úřadem v Uherčicích svého času spojena býti měla též služba telegrafní, s platem, který se za vykonávání této služby ustanoví, spokojí. Ostatní bližší podmínky smlouvy možno zvěděti u c. k. okresního hejtmanství v Dačicích a u podepsaného c. k. ředitelství pošt a telegrafů.

C. k. ředitelství pošt a telegrafů pro Moravu a Slezsko.

V Brně, 2. dubna 1896.&lt;ref&gt;Uřední list Brněnských novin, 10. dubna 1896, s. 1&lt;/ref&gt;
|}

Od 1. ledna 1906 se mohly pochlubit c. k. poštovní expedicí nebo-li sběrnou psaní (k. k. Postablage) i Korolupy. Sběrny psaní 2. třídy se zřizovaly v obcích ležících mimo poštovní trasu a sloužily jako shromaždiště listovní pošty, kterou pak předávaly nejbližšímu nadřízenému úřadu, v případě Korolup poštovnímu úřadu v Uherčicích, který zajišťoval také každodenní pochůzku v obci.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Do, 4. Januar 1906, s. 3&lt;/ref&gt; Poštovní sběrna se nacházela na obecním úřadě. Ve stejném roce přivítalo nejen místní obyvatelstvo, ale také letní hosté, kteří Uherčice s oblibou navštěvovali, telefonní službu, která se dosud odehrávala na poštovním úřadě v Polici vzdálené 9 km.&lt;ref&gt;Neue Telegraphenftation. Beim Postamte in Ungarschitz gelangt der Telegraphendienst, welcher bisher über die 9 Kilometer entfernte Telegraphenstation Pullitz abgewickelt werden mußte, zur Einführung. Diese Maßnahme wird sowohl von der ortsansässigen Bevölkerung als auch von den Sommerfrischlern, welche Ungarschitz gerne aufsuchen, mit Befriedigung begrüßt werden. Znaimer Wochenblatt, Mi, 5. September 1906, s. 7&lt;/ref&gt; Od této chvíle se Uherčice pyšnily c. k. poštovním a telefonním úřadem se sběrnou úřadu poštovní spořitelny. V roce 1910 došlo na vybudování silnice mezi Uherčicemi a Mešovicemi.&lt;ref&gt;Brünner Zeitung, 1910, Příloha: Brünner Zeitung. 85. Brünner Morgenpost, s. 1&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Kundmachung'''

Anführung des Telegraphendienstes bei dem Postamte in Ungarschitz. Am 17. November 1906 ist beim Postamte Ungarschitz, politischer Bezirk Mähr.-Budwitz, der Telegraphendienst mit beschränktem Tagesdienste aktiviert worden. K. K. Post- und Telegraphen-Direktton.

'''Vyhláška'''

Zavedení telegrafních služeb u poštovního úřadu v Uherčicích. Dne 17. listopadu 1906 bude na poštovním úřadě v Uherčicích, politický okres M. Budějovice uvedena do provozu telegrafní služba s omezeným denním provozem. C. k. Ředitelství pošt a telegrafů.&lt;ref&gt;Brünner Zeitung, 26.11.1906, číslo 271, s. 1&lt;/ref&gt;
|}

=== Železniční trať Schwarzenau - Waidhofen - Slavonice - Dačice - Telč ===
Další železniční spojení poskytovala od 7. září 1902 železniční trať Slavonice-Dačice-Telčí. První zatěžkávací vlak vyjel na trať 28. srpna 1902 a v neděli 7. září byla trať slavnostně předána do provozu. V roce 1903 byla propojena trať s dolnorakouským městem Waidhofen an der Thaya a se stanicí Schwarzenau na císařské železnici z Vídně do Českých Budějovic. Slavnostního uvítání prvního vlaku z Waidhofenu se na nádraží ve Slavonicích účastnil starosta města Slavonice, okresní hejtmani Dačic a Waidhofenu a další členové obecního zastupitelstva. V červnu roku 1903 se tak podařilo dobudovat spojovací trať Kostelec-Cejle-Schwarzenau.&lt;ref&gt;[http://www.lokalka.unas.cz/ Trať 227 Kostelec u Jihlavy - Slavonice]&lt;/ref&gt;

=== Lokální dráha Retz - Drosendorf ===
[[Soubor:Drosendorf - Bahnhof.JPG|náhled|Nádraží v Drosendorfu z roku 1910]]
[[Soubor:Geras 0898.jpg|náhled|Nádraží Geras -Kottaun]]
V roce 1908 se započalo se stavbou lokální dráhy Retz - Drosendorf, která znamenala v dopravní dostupnosti pro obyvatelstvo jihozápadního konce Moravy zásadní obrat. Lokální dráha navazovala v Recu na Severozápadní dráhu, v Gerasu na Dráhu císaře Františka Josefa a ve Waidhofenu an der Thaya na lokální odbočku zakončenou prozatím ve Slavonicích.

V sobotu 20. srpna 1910 vyjel z Recu v devět hodin dvacet minut první vlak na 40 km dlouhou trať se zastávkami Hölzelmühle, Hofern, Nieder-Fladnitz, Pleissing-Waschbach, Weitersfeld, Öber-Höflein, Hessendorf, Langau, Geras-Kottaun, Johannestal, Zissersdorf a Drosendorf.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Di, 23. August 1910, Seite 2&lt;/ref&gt; Všechny tři spoje tam a zpátky měly přímé napojení na Znojmo a na Vídeň.&lt;ref&gt;Illustriertes (Österreichisches) Sportblatt, Sa, 4. Oktober 1913, Seite 1&lt;/ref&gt; Od října 1914 přepravovaly cestující po celou dobu války dva spoje denně, z Recu vyjížděl vlak v 9.26 h a 19.20 h, z Drosendorfu v 6.02 h a 16.39 h.&lt;ref&gt;Christlich-soziale Arbeiter-Zeitung, Sa, 3. Oktober 1914, Seite 8 &lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Jízdní řád lokální dráhy Retz - Drosendorf do září 1914
|-
! Retz odjezd
! Drosendorf odjezd
! Retz příjezd
|-
| 06.00 h || 06.02 h || 07.54 h
|-
| 14.00 h || 13.45 h || 15.46 h
|-
| 18.58 h || 17.49 h || 21.50 h
|}

== Telefonní spojení ==
První telefonní koncesi pro město Vídeň udělilo na základě vyhlášky z 3. června 1881 c. k. ministerstva obchodu vídeňské Privátní-telegrafní společnosti/Privat-Telegraphengesellschaft, která hned nato ve Vídni 1. prosince 1881 otevřela Telefonní ústřednu. Telegrafní společnost nabízela nejen připojení na telefonní centrálu, ale také telefonní linku mezi dvěma účastníky. První veřejná telefonní budka se od 18. dubna 1882 nacházela u budovy Vídeňské burzy/Wiener Börse a telefonní karta stála 20 krejcarů. Od 1. ledna 1890 došlo až na vídeňskou telefonní síť k zestátnění všech privátních majitelů, na telefonní síť města Vídně došlo v roce 1895.

Na základě doporučení c. k. ministerstva obchodu povolilo Ředitelství pošt a telegrafu pro Moravu a Slezsko 16. dubna 1895 zřízení třetího meziměstského telefonního spojení z Vídně přes Znojmo do Brna a zároveň zřízení státní telefonní sítě ve Znojmě.&lt;ref&gt;Mährisches Tagblatt, Di, 16. April 1895, s. 6&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Telefonické spojení v jihozápadní Moravě

Úplný nedostatek telefonních spojení v jihozápadní Moravě zavdal brněnské Obchodní a živnostenské komoře spolu s c. k. ředitelstvím pošt a telegrafů pro Moravu a Slezsko příčinu všímati si obzvláště zřizování telefonních sítí v tomto jmenovaném kraji. Dne 10. června 1908 konala se na radnici v Telči anketa svolaná brněnskou komorou, která zabývala se zvláště otázkou meziměstského spojeni mezi Třeští, Batelovem, Telčí, Mrákotínem, Studenou, Dačicemi, Čes. Rudolcem, Slavonicemi, Písečným, Jemnicí, Policí a Bítovem. Při anketě této zastoupena byla komora koncipistou panem ďrem. Oberländrem z c. k. ředitelství pošt a telegrafů, c. k. poštovním inspektorem panem Hlávkou, c. k. vrchním stavebním komisařem panem Klangem a c. k. stavebním komisařem panem Budlovským, dále byli přítomni delegáti obecních zastupitelstev z Batelova, Slavonic, Telče, Dačic a Jemnice. Také četní soukromí účastníci zúčastnili se z různých obcí, kterými telefon má býti veden. Všestranně uznávala se velká hospodářská důležitost projektovaného spojení telefonního. Podařilo se také dohodnouti se předběžně o příspěvku k útratám stavebním tak, že uskutečnění tohoto projektu dá se očekávat již v nedaleké době.
- Moravská orlice 1908&lt;ref&gt;Moravská orlice, Ročník 46, 18. 6. 1908, Číslo 139, s. 6&lt;/ref&gt;
|}

== Poštovní autobusy ==
Od roku 1905 se začaly na území Rakouska-Uherska rozjíždět první poštovní autobusy, které převzaly po poštovních dostavnících dopravu osob a poštovních zásilek. Po roce 1910 vznikaly i soukromé autobusové linky a kolem roku 1911 začaly rakouské úřady udělovat koncese k provozování soukromé autobusové dopravy.&lt;ref&gt;V roce 2007 Rakousko oslavilo 100. výročí poštovních autobusů. Poštovní autobusy byly v roce 2000 na základě novely o poštovních službách předány státnímu holdingu ÖIAG. V roce 2002 přešel provoz poštovních autobusů pod Rakouské spolkové dráhy.&lt;/ref&gt; Z Vranova se cestovalo do Bítova po nové silnici přes železný most přes Dyji a dál po okresní silnici do Štítar, do Znojma po okresní silnici na Liliendorf (Lesná), Vracovice, Milíčovice a Citonice, do Jemnice přes Šafov, Křtálky (Stálky) a Uherčice nebo přes Liliendorf, Šumvald, Štítary a Šreflovou. Na Vysočany a Korolupy vedla z Bítova vozová cesta, která navazovala na císařskou silnici z Vratěnína do Jemnice. Poštovní úřady byly ve Vranovském okrese zřízeny ve Vranově (s telegrafem), v Liliendorfu, v Šumvaldu (s telegrafem), ve Štítarech, v Bítově (s telegrafem) a v Šafově (s telegrafem).&lt;ref&gt;Vlastivěda moravská, okres vranovský, 1906&lt;/ref&gt;

== Elektrická podyjská dráha Znojmo - Raabs ==
Iniciátorem elektrické podyjské dráhy (Thayathalbahn) a autorem plánů na stavbu Vranovské přehrady byl vranovský inženýr Ferdinand Schmidt (18. 12. 1878 - 27. 9. 1941). V roce 1907 informovali ve znojemském týdeníku starosta města Znojma Dr. Heinrich Homma, obchodní ředitel Johann Nikodem z Bítova a vranovský notář Johann Knessl širokou veřejnost o plánované elektrické dráze, která by vedla ze Znojma přes Hradiště, kolem Devíti mlýnů, Nového Hrádku, přes Hardek do Vranova. Z Vranova by pokračovala Felicitiným údolím do Šafova a mezi Lančovem a Jazovicemi se měla dráha stáčet k Bítovu a procházet obcemi Korolupy a Uherčice, přes moravsko-rakouskou hranici pak spojovat Drosendorf a městečko Raabs.

První velkou informativní schůzi pro zájemce a představitele obcí uspořádal projektový výbor 28. července 1907 ve Vranově v hotelu Dyje pod názvem „Das Projekt einer normalspurigen elektrischen Thayatal-Bahn” (Projekt normální rozchodné podyjské elektrické dráhy).&lt;ref&gt;Bericht über die am 28. Juli 1907 in Frain abgehaltene Versammlung der Interessenten und Gemeindevertreter aus dem Thaja-Gebiete. Znaimer Tagblatt, Fr, 2. August 1907, s. 1-3&lt;/ref&gt; Pro širokou veřejnost našeho jihozápadního cípu Moravy se konala přípravná informativní schůzka již 8. července ve Vratěníně, kterou připravil obvodní lékař (Distriktarzt) Dr. Oskar Zimmermann společně s ředitelem zimní rolnické školy Mareschem. Dr. Zimmermann se jako první ujal slova a zdůraznil, že Vratěnín má znovu šanci stát se dopravním centrem a proto Thayathalbahn znamená: „Teď nebo nikdy!“ Po něm vystoupil elektroinženýr F. Schmidt a představil celý projekt. Nakonec vystoupil ředitel školy ze Štítar a připomněl význam podyjské dráhy pro zemědělství. Obec Vratěnín okamžitě podepsala akciové podílnictví s částkou 50 000 korun a 1 000 korunami přispěla na přípravu tratě. Také obec Korolupy neváhala a složila akciový podíl 35 000 korun a příspěvek 500 korun na trasování. Obě obce také zdůraznily, že potřebné obecní pozemky postoupí ke stavbě bezplatně.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, Mi, 17. Juli 1907, s. 6&lt;/ref&gt;

==== Železniční výbor/Eisenbahn - Ausschuß ====

'''Poslanci Říšské rady''':
:Bendel I., Prof. — Brunner I. — Baron d'Elvert — Dr. Groß — Kuchynka — Dr. Lecher — Luksch — Svoboda — Fisslthaler Karl — Wagner F. — Zach,

'''Poslanci Parlamentu''':
:Köttner Fr. — Müller R. — Oberwimmer Ed. — Schleimeier — Zeißel

'''Techničtí zástupci''':
:Ansfeld, inženýr (Basel) — Friedländer Heinrich, inženýr a spolumajitel firmy G. Fischer &amp; Comp. (Zürich) — Schmidt Ferd., Elektrotechniker (Vranov)

'''Obce na moravské straně''':
:Konice a Trausnický mlýn: Graf, majitel mlýna

:Starý a Nový Petřín, Jazovice: Čech, lékárník a předseda výboru (Blansko) — Neunteufel Ferd., sedlák

:Vranov domácí obyv.: Dr. Annerl Lorenz, lékař — Fuchs Karl — Halamassek, ředitel lesní a hospodářské správa — Hühnel, c. k. zemský soudní rada — Knessl, c. k. notář — Kocholl, starosta — Ondrak Karl, G. A. M. — Weinmann, farář

:Vranov letní hosté: Bausewein, c. k. finanční rada, družstvo spisovatelů (Wien) — Fichtner Karl, c. k. generální kontrolor (Wien) — Heidler Arthur, c. k. ministerský rada (Wien) — Ivčic, c. k. vrchní finanční rada (Wien)

:Vratěnín: Exler, nadučitel — Högenauer Anton — Paul, obchodník — Dr. Zimmermann, lékař

:Hnanice: Peschka

:Havraníky: Schwarz, starosta

:Korolupy: Appeltauer, starosta — Körner, nadučitel — Schwarz Andreas

:Lančov: Pabst, předseda silničního výboru

:Lukov: Horrer Karl, starosta — Panek, nadučitel

:Hradiště svatého Hypolita: Meister Fr., starosta

:Podmyče: Daberger, starosta

:Šafov: Dr. Brod, lékař — Neuwirth, starosta — Scheuer, ředitel

:Uherčice: Naß, polesný — Prager, starosta

:Bítov: Nicodem, obchodní ředitel — Stollhof, starosta

:Vysočany, Oslnovice: Horiček, starosta

:Čížov: Dungl, starosta

:Znojmo: Buchberger Alois, radní — Buchberger A. Ferd., radní — Fried Lainbert, radní - Dr. Glaser, advokát — Haase Anton, radní — Dr. Homma, starosta — Dr. Meister, radní — Muck Johann, radní

'''Obce na dolnorakouské straně:'''
:Felling:

:Grossau: Dausinger, učitel — Mauch, sedlák — Pfabigan, starosta

:Groß-Siegharts: Schiefer, Johann — Wolff Kuno, starosta

:Hardegg: Schulz Gustav, starosta

:Merkersdorf:

:Mitter-Retzbach:

:Raabs: Mache, hoteliér — Dr. Messmer, místostarosta — Rohrbach Martin — Waldhüter Rud., vrchní nadlesní

:Riegersburg:

:Wollmersdorf: Ullrich, ředitel


Dne 26. července 1908 svolal projektový výbor pro dráhu v Podyjí informativní setkání do Vranova a 21. října do Znojma. K výrobě elektřiny hodlala v roce 1908 založená akciová společnost „Podyjské závody pro nádrže a elektrárny” (Thayawerke), sestávající z několika vranovských občanů a švýcarských podnikatelů, využít vodní díla na řece Dyji. Akciovými podílníky se postupně stávaly další německé podyjské obce na jižní Moravě i v Dolním Rakousku, privátní osoby, majitelé panství a spořitelní či další fondy.

Kapitálové podílnictví nabíralo na síle, takže se z Podyjských závodů stávala čím dál silnější akciová společnost. Otázkou zůstávalo, jestli dráha povede při tak malém zájmu města Znojma v celé původní zamýšlené trase nebo se přistoupí k trase, která by se napojovala na Severozápadní dráhu v zastávce Šumvald-Vranov. Menší dráha by byla pořád lepší než žádná.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Akcie obcí || K || Akcie spořitel. a jiných fondů || K || Akcie panství || K || Akcie privát. osob || K
|-
| Vranov || 60 000 || Spořitelní a záložní spolek Vranov || 30 000 || Bítov || 400 000 || Vranov || 150 000
|-
| Vratěnín || 50 000 || Okresní silniční výbor Vranov || 10 000 || Uherčice || ~80 000 || Hardegg || ~20 700
|-
| '''Korolupy''' || 35 000 || Kontribuční fondy Vranov || slíbeno || Vranov || slíbeno || Lukov || ~13 000
|-
| Hardegg || 30 000 || Kontribuční fondy Vratěnín || slíbeno || Baumöhl-Karlslust || slíbeno || Starý Petřín || ~12 000
|-
| Šafov (křesť.) || 10 000 || Spořitelní a záložní spolek Šafov || 20 000 || Raabs || slíbeno || Nový Petřín || ~~9 000
|-
|  Šafov (žid.) || ~5 000 || Sparkasse Raabs || 15 000 || Riegersburg || slíbeno || Jaroslavice || ~~5 000
|-
| Lukov || 10 000 || Okresní silniční výbor Raabs || slíbeno ||  ||  || Trausnický mlýn || ~10 000
|-
| Starý Petřín || ~1 000 || Sparkasse Znojmo || slíbeno ||  ||  || Bítov || ~10 000
|-
| Nový Petřín || ~1 000 || Spořitelní a kreditní Banka Znojmo || slíbeno ||  ||  || Podmyče || ~~2 500
|-
| Lančov || ~4 000 || Lokální dráha Raabs-Göpfritz || slíbeno ||  ||  || Horní Břečkov || ~~ 8 000
|-
| Podmyče || ~3 000 ||  ||  ||  ||  || Vratěnín || ~~7 000
|-
| Jaroslavice || ~1 000 ||  ||  ||  ||  || '''Korolupy''' || ~~1 000
|-
| Bítov || ~1 000 ||  ||  ||  ||  || Luden || ~~1 000
|-
| Frejštýn || ~6 000 ||  ||  ||  ||  || Libuňský mlýn || ~~600
|-
| Horní Břečkov || 20 000 ||  ||  ||  ||  || Lukov || ~10 000
|-
| Pöltenberg || ~~500 ||  ||  ||  ||  || Znojmo || slíbeno
|-
| Podmolí || ~4 000 ||  ||  ||  ||  || Šafov || slíbeno
|-
| Raabs || 15 000 ||  ||  ||  ||  || Lančov || slíbeno
|-
| Grossau || ~8 000 ||  ||  ||  ||  || Felling || slíbeno
|-
| Felling || ~~500 ||  ||  ||  ||  || Grossau || slíbeno
|-
| Mašovice || slíbeno ||  ||  ||  ||  || Raabs || slíbeno
|-
| Bezkov || slíbeno ||  ||  ||  ||  || Pöltenberg || slíbeno
|-
| Oslnovice || slíbeno ||  ||  ||  ||  || Frejštýn || slíbeno
|-
| Luden || slíbeno ||  ||  ||  ||  || Podmolí || slíbeno
|-
| Nonndorf || slíbeno ||  ||  ||  ||  || Luden || slíbeno
|-
| Rabesreith || slíbeno ||  ||  ||  ||  || Oslnovice || slíbeno
|-
| Zemmendorf || slíbeno ||  ||  ||  ||  || Nonndorf || slíbeno
|-
| ||  ||  ||  ||  ||  || Rabesreith || slíbeno
|-
| ||  ||  ||  ||  ||  || Zemmendorf || slíbeno
|-
| ||  ||  ||  ||  ||  || Bezkov || slíbeno
|-
| ||  ||  ||  ||  ||  || Mašovice || slíbeno
|-
| ||  ||  ||  ||  ||  || Groß-Siegharts || slíbeno
|-
! Celkem || 765 000 ||  || 75 000 ||  || 480 000 ||  || 261 800&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Do, 5. Dezember 1907, s. 2&lt;/ref&gt;
|}

Mimo akciových podílníků přispěly některé obce jednorázovou dotací:
:Lukov 2 000 K
:Horní Břečkov 2 000 K a
:Šafov křesť. obec 200 K, celkem 4 200 K.

Někteří majitelé odstoupili zdarma pozemky:
:velkostatek Vranov,
:velkostatek Uherčice,
:velkostatek Bítov a pak obce, kterých se dráha dotýkala nebo mnohé privátní osoby.

Na přípravné projektové práce přispěly další účastníci celkem 13 400 K:
:Sparkassa Znojmo 2 000 K
:Spar- und Vorschußverein Vranov 2 000 K
:Spar- und Vorschußverein Šafov 500 K
:Raabs, obec 1 000 K
:Starý Petřín, obec 100 K
:Nový Petřín, obec 100 K
:Okresní silniční výbor Vranov 600 K
:Hardegg, obec 1 000 K
:Bítov, panství 2 000 K
:Podmyče, obec 200 K
:Jazovice, obec 100 K
:Lukov, obec 200 K
:Lančov, obec 150 K
:Vratěnín, obec 600 K
:Korolupy, obec 500 K
:Grossau, obec 100 K
:Hradiště svatého Hypolita/Pöltenberg 150 K
:Uhečice, panství 1 000 K
:Groß-Sieghardts, obec 600 K
:Trausnický mlýn 500 K

Generální projekt na využití vodní síly Frejštejn-Znojmo zprvu počítal s vybudováním celkem tří přehrad. Nespotřebovaná elektrická energie vodní elektrárny měla být prodávána především do Vídně. Detailní návrhy návrhy podrobila roku 1912 vodoprávní komise kontrole a doporučila přepracování návrhu se zvýšením hráze a zatopením Bítova (tzv. Vranov II). Tento návrh byl také na všech úrovních schválen a obdržel stavební povolení. Teprve potom měla přijít na řadu přehrada u Trausnického mlýna.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Vyhláška'''

Dr. Jindřich Homma, advokát a purkmistr ve Znojmě, lesní a hospodářský rada J. Nikodem a c. k. notář J. Knessl ve Vranově, koncessionáři projektované podyjské dráhy Znojmo—Raabs, zažádali podáním ze dne 14. května 1910, za udělení povolení ku zřízení dvou údolních přehrad na řece Dyji v obvodu obcí Bítova a Vranova za účelem využitkování vodní síly ku výrobě elektřiny ku pohonu a osvětlování. Mimo to mají přehrady řečené neškodná nasbírání a odvedení velkých vod (povodní) provésti. Přepážka Bítovské nádržky zřízená býti má nad ústím Želetavky nedaleko městyse Bítova nad Bítovským silničním dyjským mostem ve vzdálenosti 772 m, mezi parc. č. 797, 545, 541, o výšce 24,3 m, viditelné dálce koruny 156 m a dlouhé koruny 4 m. Zed’ přehrady Vranovské, která při výšce 30,32 m, 196 m ve světlosti v koruně dlouhá a 4 m široká býti má, zřízena bude nad jezem středního mlýna (Mittermühle) ve vzdálenosti 500 m, bezprostředně při ústí potoka Gránice mezi parc. č. 557, 575/2, 833, 577 a 579.

Obě údolní přehrady opatřeny budou obtokovou štolou, která zároveň slouží pro odpouštění velikých vod (povodní), dále každá na dně údolí upravenými dvěma odpustmi jakož i kaskádovým přepadem. Při těchto vodních zařízeních zřízeny budou elektrárny. Na základě žádosti uvedené budou se konati dle ustanovení §§ 81, 82, 84 mor. vod. zákona ze dne 28. srpna 1870, z. z. č. 65, potřebná vodoprávní řízení a to:

a) pokud se týče Bítovské údolní přehrady dne 19. září 1910, dopol. o 9 hod., k čemuž sejdou se členové komise u bítovského silničního mostu dyjského.

Vzhledem ku stavbě této přehrady snad potřebná vyvlastňovací jednání ustanovuje se:

1. na den 20. září 1910 ohledně pozemků do projektu pojatých a položených v kat. obcích Bítově a Chrlupech (Kurlupp); členové komise sejdou se v obecní kanceláři v Bítově, začátek jednání o 8 hod. ráno,

2. na den 21. září 1910 ohledně pozemků do projektu pojatých a položených v kat. obci Osnovicích; členové komise sejdou se v obecní kanceláři v Osnovicích, začátek jednání o 8 hod ráno,

3. na den 22. září 1910 pozemků do projektu pojatých a položených v kat. obcích Jesevčí (Jasowitz) a Starý Petřín (Alt-Petrein); členové komise sejdou se v obecné kanceláři v Jesevčí, začátek jedndání od 8 hod. ráno,

4. na den 23. září 1910 ohledně pozemků do projektu pojatých a položených v kat. obci Freistein (Freistein); členové komise sejdou se v obecní kanceláři ve Freisteině, začátek o 8 hod. ráno.

b) Vodoprávní jednání tykající se Vranovské titulní přehrady ustanovuje se na den 26. září 1910 dopoledne o ½10 hod., k čemuž sejdou se členové komise v obecní kanceláři ve Vranově.

Vzhledem ku stavbě této přehrady snad potřebná vyvlastňovací jednání ustanovuje se:

1. na den 27. září 1910 ohledně pozemků do projektu pojatých a položených v kat. obci Vranovské, členové komise sejdou se o 8 hod. ráno v obecní kanceláři ve Vranově.

2. na den 28. září 1910 ohledně pozemků do projektu pojatých a položených v kat. obcích Unášov (Windschau), Štítary (Schiltern), Lanšov (Landschau), členové komise sejdou se o 8 hod. ráno v obecní kanceláři v Lanšove,

3. na den 29. září 1910 ohledně pozemků do projektu pojatých a položený v kat. obcích Chvalatice (Chwallatitz) a Bítov, členové komise sejdou se v obecní kanceláři v Bítově, začátek jednání o 8 hod. ráno.

Při těchto jednáních přednésti náleží námitky snad dříve ještě nepodané, jinak by bylo předpokládáno, že ti, kterých se to týče, souhlasí s podniknutím zamyšleným i s potřebným k tomu postoupením nebo obtížením vlastnictví pozemného a nedbajíc na pozdější námitky, stalo by se rozhodnutí. Pro neznámé účastníky neb oprávněné, jakož pro ty, u kterých se zvláštní uvědomění stalo, dodání však nemělo úspěchu, ustanovuje se pan dr. Eduard Glaser, advokát ve Znojmě, Dolní náměstí č. 18, kurátorem.

Projekt vyložen jest u c. k. okresního hejtmanství ve Znojmě až do 19. září 1910 k veřejnému nahlédnutí. Mimo to budou seznamy pozemků, položených v obcích shora uvedených a do projektu pojatých, v dotyčných obcích a to v obecních kancelářích po 14 dnů před dotyčným pro tuto obec stanoveným vyvlastňovacím jednáním ku všeobecnému nahlédnutí vyloženy. Toto se v všeobecnou známost uvádí.

C. k. okresní hejtmanství, ve Znojmě, 10. srpna 1910.

C. k. místodržitelský rada: Werner, m. p.&lt;ref&gt;Brünner Zeitung. Ročník: 1910. Příloha: Brünner Zeitung. 184. Amtsblatt zur Brünner Zeitung, s. 1&lt;/ref&gt;
|}

I když se přepracovanému projektu Ferdinanda Schmidta k využití vodní energie (se zatopením Bítova) se dostalo dobrozdání na všech úředních úrovních už v roce 1912, k realizaci na tak odvážné dílo chyběly zprvu v Rakousko-Uhersku peníze, nakonec vypukla Velká válka, došlo k rozpadu monarchie a nový čs. stát tím pádem o dráhu s napojením na Rakousko nestál. A tak se o dráze, která se u Podmolí a Hardeggu prokousávala tunely a galeriemi divokou podyjskou krajinou, můžeme dozvědět jen z archivních materiálů.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, 10. září 1881, s. 5&lt;/ref&gt; Po rozpadu Rakouska-Uherska se zřítil celý dopravní systém jihozápadní Moravy, který byl s velkým nasazením budován místním obyvatelstvem obzvláště posledních 70 let. Přestaly jezdit poštovní autobusy mezi železniční stanicí v Drosendorfu a Vratěnínem a zrovna tak poštovní autobusy po přilehlých poštovních obvodech. Nakonec došlo i na zrušení po staletí používané trasy Vranov-Frejštýn-Vratěnín-Písečné-Slavonice.

== Odkazy ==
=== Reference ===
&lt;references /&gt;
=== Externí odkazy ===
* [http://www.daswaldviertel.at/hefte_digital_66_70/das_waldviertel_1970_10_11_12_ocr.pdf Johann Kössner: 60 Jahre Lokalbahn Retz-Drosendorf], s. 267, Zeitschrift Das Waldviertel, 19. (30.) Jahrgang Oktober - Dezember 1970, Folge 10/12.

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>i6qaexzq224rzznmdmv2sxv3xbqfqdk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Architektura</title>
    <ns>14</ns>
    <id>7696</id>
    <revision>
      <id>31578</id>
      <timestamp>2016-05-27T08:16:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Amenhotep syn Hapuův</username>
        <id>5881</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „[[Kategorie:(vše)]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:(vše)]]</text>
      <sha1>n5semwpzpwrffimpthtnqusnisadvq8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Knihy o kovářství</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7697</id>
    <revision>
      <id>43825</id>
      <parentid>34948</parentid>
      <timestamp>2021-05-03T06:11:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>př</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2390" xml:space="preserve">'''Dávne slovanské kováčstvo,''' Darina Bialeková, 1981

'''Kovářství,''' František Drastík, 1984

'''Kovářství,''' Ivo Frolec, 2001

'''Kovářství a podkovářství,''' Čermák-Král,1956

'''Kovářská abeceda,''' Dobrovský-Drastík, 1952

'''Kováři a alchymisté,''' Mircea Eliade, 2000, První železo získával člověk z meteoritů, přisuzoval mu posvátný charakter jako nebesům, odkud pocházelo. Stejně pohlížel i na ty, kdo se železem a s kovy pracovali – na horníky, hutníky a kováře. Autor v knize sleduje vývoj prastarých mýtů, rituálů a symbolů, které začaly být se zmíněnými řemesly spojovány.

'''Kovářské výstrojky,''' M. Kašlík, 1943

'''Lidová výroba kovářská na moravském Šternbersku,''' F. Hrubý, 1909

'''Odborná nauka pro obory kovodělné,''' Ing.Jaroslav Hanzlíček, Ing Dalemil Dvořák, Ing. Vl. Bělovský, 1945

'''O starém romském kovářství,''' Daniel Bartoloměj, 1992, vydáno jako bulletin Muzea romské kultury (BMRK).

'''Podkovářství,''' Emanuel Král, 1970

'''Poznámky k historii a výrobě damascénské oceli,''' Rostislav Fabiánek, 2002

'''Praktický podkovář,''' Antonín Lechner, 1929

'''Řemesla našich předků,''' Miroslav Janotka, 1987

'''Staré evropské kovářství,''' Radomír Pleiner, 1962

'''Staletí kolem nás,''' Jaroslav Herout, 1981

'''Technologie I. - učební obor kovář,''' Bohuslav Dobeš,1960

'''Technologie kovářských prací I.,''' Miroslav Čermák, 1994

'''Umělecké kovářství,''' Goňa-Vondruška, 2005

'''Umělecké kovářství a zámečnictví,''' Goňa-Hluchý,1984

'''Umění a život zapomenutých řemesel,''' Hálová-Jahodová, 1955

'''Umělecké zámečnictví,''' Jindřich Baumgartner, 1961, odborná příručka určená řemeslníkům, mistrům a všem pracovníkům v oboru zámečnictví a kovářství. Na výkresové části spolupracovala Eva Baumgartnerová.

'''Volné ruční kování,''' František Drastík, 1967

'''Základy uměleckého kovářství,''' Jiří Kolář, 2016, učebnice určená pro žáky a příznivce kovářského řemesla, 96 stran, výkresová část i barevné fotografie základních kovářských postupů.

'''Zapomenutá řemesla,''' Janotka-Linhart, 1984

'''Tradiční zemědělské nářadí na jihovýchodní Moravě,''' J.Jančář,1909

[[Kategorie:Nezařaditelné]]</text>
      <sha1>s0wftddkmrymbp4ue21t8o4cjmseid2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Československá pošta</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7701</id>
    <revision>
      <id>39105</id>
      <parentid>38327</parentid>
      <timestamp>2019-02-27T11:22:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- whitespace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="13648" xml:space="preserve">Na rozpad habsburské monarchie a vznik Československa odpovědělo německé obyvatelstvo jižní Moravy vyhlášením autonomní rakouské provincie Německá jižní Morava. Zástupce vídeňského generálního ředitelství pošt a telegrafů dr. Tobiasch oznámil generálnímu řediteli pošt a telegrafů v Praze dr. Maxmiliánu Fatkovi kroky rakouské vlády v českém a moravském pohraničí. Záležitosti pošty měly zatím podléhat německo-rakouskému úřadu pro průmysl, obchod a živnosti. Centrální poštovní úřad se nacházel v Ústí nad Labem, samostatné poštovní, telegrafní a telefonní obvody byly zřízeny ve Vídni, Linci, Insbrucku, Štýrském Hradci a Opavě. Vídeňské poštovní ředitelství zahájilo poštovní provoz podle svých nařízení a pro poštovní úřady v pohraničí vydalo řadu oběžníků (složení slibu věrnosti poštovního personálu německo-rakouskému státu, podřízení se německo-rakouským zákonům, zákaz styků s československou poštovní spořitelnou) a oznámilo, že budou propuštěni všichni poštovní zaměstnanci, kteří se nepřihlásí k německé národnosti.

=== Německá jižní Morava - poštovní úpravy ===
Poštovní úředníci z Německé jižní Moravy příslušeli pod poštovní ředitelství ve Vídni. Znojemský krajský hejtman Teufel nařídil poštovním úřadům odvádění veškerých plateb prostřednictvím poštovního úřadu Znojmo 2. Oběžník z 29. listopadu upravoval dopravu pošty z Dolních a Horních Rakous, Štýrska, Korutan, Kraňska, Tyrolska a Vorarlbergu do pohraničních oblastí tak, aby nesměřovala přes české území. Vzhledem k tomu, že československá poštovní správa kontrolovala telegrafní a telefonní vedení do Vídně-Drážďan a přerušila telegrafní spojení do pohraničních oblastí, počítalo se na území Německé jižní Moravy s urychleným napojením německých obcí na rakouskou telefonní síť.

Pro německé obce v jihozápadní části Moravy připadalo v úvahu prodloužení telefonní linky z tržního městečka Vranova, které disponovalo díky svému turistickému věhlasu telefonním spojením už od roku 1912. Z Vranova měla linka pokračovat na Šafov, Drosendorf, Vratěnín, Rancířov, Písečnou a Slavonice.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Do, 21. November 1918, s. 2&lt;/ref&gt; Mezi Dolním Rakouskem a Německou jižní Moravou byla pro velitele domobrany (Volkswehr) zavedena kurýrní služba. Až do obsazení železnice platil nouzový jízdní řád (tabulka níže). Snahy jihomoravských německých obcí byly zmařeny československým vojenským zásahem z Jihlavy. Železniční stanice Šumvald a Olbramkostel byly obsazeny 10. listopadu, ve Slavonicích 18. listopadu, ve Znojmě a Šatově 16. prosince 1918.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Vlaky přijíždějící do Znojma od !! Čas!!Druh vlaku !!Vlaky odjíždějící ze Znojma do !!Čas !!Druh vlaku
|-
| Praha, Leszno ||5.11 h || osobní|| Vídeň, Břeclav, Brno ||4.00 h ||osobní
|-
| Břeclav|| 6.52 h ||osobní|| Vídeň ||5.25 h  ||osobní
|-
| Zellerndorf|| 7.31 h ||nákladní|| Německý Brod||5.36 h  ||nákladní
|-
| Děčín ||9.59 h ||nákladní|| Vídeň, Břeclav, Brno||7.46 h  ||osobní
|-
| Vídeň ||11.10 h ||osobní|| Vídeň||10.27 h ||nákladní
|-
| Vídeň, Hrušovany|| 11.15 h ||osobní|| Leszno, Praha||11.25 h ||osobní
|-
| Praha, Leszno|| 18.31 ||osobní || Zellerndorf||13.17 h ||nákladní
|-
| Vídeň ||19.35 h || nákladní|| Okříšky||14.25 h ||nákladní
|-
| Vídeň|| 21.09 h  ||osobní|| Vídeň, Břeclav||17.30 h ||osobní
|-
| Vídeň, Břeclav, Brno ||23.02 h || osobní|| Vídeň||18.51 h ||osobní
|-
| || || ||Děčín ||18.56 h ||nákladní
|-
| || || ||Leszno, Praha, Liberec ||22.33 h ||osobní&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Di, 10. Dezember 1918, s. 2&lt;/ref&gt;
|-
|}

=== Československé státní dráhy ===
Vznik československo-rakouské celní hranice v březnu 1919 s nově nastoleným zahraničně-politickým kursem ČSR měl na dopravní obslužnost jihozápadní Moravy dramatický dopad. Nejprve si Rakouské státní dráhy (od roku 1921 Rakouské spolkové dráhy) a Československé dráhy mezi sebou rozdělily železnice a vozový park. Tím zaniklo rychlíkové spojení Vídeň-Děčín, zrovna tak jako jednotný jízdní tarif (cena jízdného na 81 km z Vídně do Recu stála méně než na 11 km z Šatova do Znojma), s přestupováním, celními a pasovými kontrolami (na rakouské straně v Recu, na moravské straně ve Znojmě, od roku 1924 v Šatově) se prodloužila i doba cestování. V jihozápadním cípu Moravy ustala zrušením poštovních autobusů na trati Drosendorf-Vratěnín doprava mezi oběma státy zcela.

=== Vlaková spojení mezi Rakouskem a jižní Moravou ===

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Nádraží (červen 1923)&lt;ref&gt;Neues Wiener Tagblatt (Tages-Ausgabe), Fr, 1. Juni 1923, s. 10&lt;/ref&gt; !! Vlak !! Odjezd Vídeň !! Vlak !! Příjezd Vídeň!!Trať
|-
| Vídeň Severozápadní nádraží (nový rychlík) || D 305 || 12.30 h || D 306 || 16.05 h|| Vídeň-Šatov-Znojmo-Jihlava-Praha-Těšnov&lt;ref&gt;Osobní vlak z Vídně v 15.45 h neměl do Československa přípoj, ten měl až osobní vlak č. 317 s odjezdem z Vídně v 18.30 h.&lt;/ref&gt;
|-
| Vídeň Severní nádraží (rychlík)|| D 203 || v 11.50  ||  D 201 || 16.50 ||Vídeň-Břeclav-Brno-Praha Masarykovo nádraží
|-
| Laa nad Dyjí || P 1011 || 5.45  || P 1012 || 21.49 ||Laa-Krems-St. Pölten
|-
!Vídeň-[[w:Retz|Retz]]-Drosendorf (1929)&lt;ref&gt;(Linzer) Tages-Post, Sa, 16. März 1929, s. 4&lt;/ref&gt;  !! Vlak !! Odjezd !! Vlak !! Příjezd!!Trať
|-
| Vídeň-Severní nádraží || P 437 || 16.25 || || ||Wien-Retz-Unterretzbach
|-
| Retz-[[w:Retzbach (Dolní Rakousy)|Unterretzbach]] || P 495 || 16.42 ||  || ||přípoj na Drosendorf
|-
| Unterretzbach-Retz-Wien ||  ||  || P 434 || 19.50 ||přípoj na Drosendorf
|-
| Retz-Drosendorf || P 4653 || 12.15  || P 4654 || 14.04 ||
|-
| Retz-Drosendorf || P 4659 || 21.50  ||  || ||
|}

Znojemský okresní výbor na svém sezení 20. června 1929 rozhodl, že stavba okresní silnice Frejštejn - Korolupy spadá do působnosti vranovské silniční komise, které žádost přestoupil.

=== Československý automobilový klub pro Moravu a Slezsko ===
V roce 1925 okresní výbor ve Znojmě pověřil pobočku Československého automobilového klubu pro Moravu a Slezsko ve Znojmě výstavbou varovných dopravních značek pro řidiče nákladních automobilů, orientačních dopravních značek pro místní i dálkovou dopravu a cedulí s názvy obcí a měst. Dále také rozhodl, že ovocné stromy podél silnic spadají do kompetence místních silničních komisí, které také převezmou dozor nad prodejem ovoce z těchto stromů.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, 1929, ročník 80, číslo 47, s. 6&lt;/ref&gt;

Státní řidičský průkaz skládalo německé obyvatelstvo v Autoškole Ing. K. Grögler ve Znojmě, který absolventům pro další zdokonalení v jízdě zapůjčoval vlastní auta. V roce 1938 zde získal řidičský průkaz Rupert Högenauer z Vratěnína.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, 1937, ročník 88, číslo 95, s. 4&lt;/ref&gt; První auto v Korolupech si pořídil mladý pan nadučitel Felix Balzer.&lt;ref&gt;Viz článek Jen tak krátký život - vzpomínky&lt;/ref&gt;

=== Telefonní hovorny ===
C. k. hejtmanství v Dačicích zřídilo v Uherčicích samostatný c. k. poštovní úřad pro listovní a pojízdnou poštu se spořitelní službou v roce 1891. Každodenní pojízdná pošta spojovala c. k. poštovními úřady v Jemnici a Vratěníně. Dodací obvod poštovního úřadu v Uherčicích sestával z Uherčic a Korolup, které byly vyčleněny z dodacího obvodu c. k. poštovního úřadu ve Vratěníně.&lt;ref&gt;Listy ze západní Moravy, 17.10.1891, s. 4&lt;/ref&gt;

Poštovní a telegrafní úřad v Polici obdržel veřejnou telefonní hovornu 4. května 1923, 8. května pak poštovní a telegrafní úřad v Uherčicích (poštmistr Schwarz) a 12. května v Bítově. Zprvu se mohla hovorna používat pouze k služebním a státním telefonátům. Telefonní linky byly vedeny ve stávajícím telegrafním vedení obvodu Jemnice-Bítov a Police-Uherčice. Sběrnou stanicí byla Jemnice.&lt;ref&gt;Lidové noviny, Ročník 31, 30. 4. 1923, Číslo 216, s. 2&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Tomášková Helena: Historický vývoj poštovnictví a ředitelství pošt a telegrafů v Praze po roce 1918 do roku 1935, dipl. práce 2010&lt;/ref&gt; V roce 1924 jezdila povozní pošta z Jemnice přes Polici, Lubnici, Uherčice do Vratěnína.

Pošta ve Vratěníně nebyla vybavena telegrafním úřadem a úřednické poštovní místo bylo roku 1924 přeměněno na „zřízenecké”.&lt;ref&gt;Od Horácka k Podyjí, vlastivědný sborník západní Moravy, 12.1924, č. 4. s. 63&lt;/ref&gt; V roce 1927 „Ředitelství pošt a telegrafů v Brně” vyhlásilo konkurz pro místo poštovního expedienta na poštovním úřadě ve Vratěníně (lhůta do 1. března 1927). Legionáři podávali své žádosti prostřednictvím brněnské expozitury „Kanceláře čsl. legií”.&lt;ref&gt;Československý legionář, 18.2.1927, číslo 7, s. 10&lt;/ref&gt; V budově pošty se nacházela četnická stanice, obecní knihovna a obchod p. Paula.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''''Nové telefonní úřady''''' 

''Dne 4. května 1923 bude u poštovního a telegrafního úřadu v Polici u Jemnice, dne 8. května u poštovního a telegrafního úřadu v Uherčicích a dne 12. května u poštovního a telegrafního úřadu v Bítově přeměněn telegrafní úřad morseový na telegrafní úřad s telefonním provozem a zřízena telefonní hovorna. Nové telefonní úřady jsou v telefonním sazebním čtverci 5265 a zprostředkují prozatím pouze státní a služební hovory ve zdejším obvodě. Uvedené telegrafní úřady s telefonním provozem konají L službu a jsou zapojeny do telegrafního vedení s telefonním provozem Jemnice-Bítov, resp. Police u Jemnice-Uherčice. Sběrnou stanicí jest Jemnice. (Moravská orlice, 1.5.1923, strana 2)''
 
|}

Na konci roku 1946:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|''Na politickém okrese moravskobudějovickém je v užívání 372 telefonních stanic ve 38 obcích, takže 52 obcí není dosud telefonicky spojeno se světem. Zatím co elektrisace obcí je téměř úplná, telefon proniká daleko pomaleji. Z vedoucích měst okresu mají Mor. Budějovice 129 účastníků, Jemnice 87 a Jaroměřice n. Rok. 48. Z větších obcí pak Dešná a Uherčice 10, Police a Vratěnín 9, Lesonice 8 a Blížkovice 6 stanic. Poštovní správa usiluje, aby každá obec měla aspoň jednu stanici, neboť je to žádoucí z mnoha praktických důvodů.(Stráž na Dyji, 01.11.1946, číslo 8, strana 7) ''
|}

Rozvoj privátních telefonních stanic začal pro Korolupy a okolní obce až po roce 1989. Ještě v roce 1990 měla obec pouze tři účastnické linky (obecní úřad, JZD a rodina Bergrova).

=== Autobusová doprava ===
==== Poštovní autobusy ====
Provozovatelem linkových autobusů se v Československu stala poštovní správa řízená ministerstvem pošt a telegrafů v Praze. Ve 30. letech 20. století vyjížděl autobus z Vranova do Šumné (Šumvald) ke každému vlakovému spoji. Mimo těchto spojů zajížděly autobusy z Vranova také do Bítova a Frejštejna. Od 15. června 1927 spojovala nově zavedená turistická přeshraniční autobusová doprava železniční stanici Šumvald-Vrannov s obcemi Šafov, Langau, Drosendorf, Eibenstein a Raabs a. d. Th. Na rakouské straně mohli cestující přestoupit: v Langau na lokální železniční dráhu do Retzu, v Raabsu na bývalou dráhu císaře Františka Josefa do Göpfritzu, Waidhofenu a. d. Thaya a Zwettlu. Autobus ze Šumvaldu vyjížděl v 10.00 h, pokračoval přes hraniční přechod v Šafově a do Drosendorfu přijížděl ve 13.00 h a ve 14.00 h do Raabsu. Autobus z Raabsu vyjížděl v 10.00 h dopoledne, do Drosendorfu dorazil v 11.00 h a do Šumvaldu ve 12.40 h.&lt;ref&gt;Prager Tagblatt, Sa, 18. Juni 1927, s. 7&lt;/ref&gt; Od 19. listopadu 1937 byla v provozu autobusová linka Znojmo-Hardeg.&lt;ref&gt;Stráž orgán strany katolické národní na Západní Moravě, 2.12.1937, s. 3&lt;/ref&gt;

==== Autobusy ČSAD ====
K poštovním autobusům od konce roku 1927 přibyly autobusy Československých státních drah (ČSD), které od 1. ledna 1933 dopravu Československé pošty zcela převzaly, čímž došlo ke sloučení 132 autobusových trati ČSD se 169 tratěmi čsl. pošt. V souvislosti s budováním opevnění na rakouské hranici v roce 1936 byly linkové autobusy ve směru Vranov-Šafov-Frejštýn-Uherčice-Vratěnín-Písečné-Slavonice odkloněny na nově vybudovanou silnici kolem Vranovské přehrady. Od května 1936 jezdily linkové autobusy Znojmo-Štítary-Nový Bítov a Znojmo-Štítary-Jemnice. Z Bítova pak pokračovaly přes přehradní mosty do Vysočan, Korolup, Lubnice, Dešné, Písečné a Slavonic.&lt;ref&gt;Morgenpost: deutsches unparteiisches Tagblatt, Ročník 70, 04. 01. 1935, Číslo 3, s. 2&lt;/ref&gt; Frejštýn spojovaly s Novým Bítovem autobusy na lince Bítov-Vysočany-Uherčice-Libuňský mlýn (Loibingmühle)-Frejštýn.&lt;ref&gt;Morgenpost: deutsches unparteiisches Tagblatt 1936, Ročník 71, Číslo 212, s. 3&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Libuňský mlýn stával nedaleko prvního mostu přes Dyji u rakouských hranic ještě v roce 1952, kdy byl následně v hraničním pásmu železné opony zbořen. Mlýn měl čp. 15.&lt;/ref&gt;

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>bicn3lbmjke9pwyp9e9k1l3gn94bidq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Polévka z červené čočky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7702</id>
    <revision>
      <id>35697</id>
      <parentid>31673</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1042" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Polévka z červené čočky
  | originální jméno = &lt;!-- originální jméno --&gt;
  | obrázek = Dish and Knife.jpg
  | velikost = 180px
  | popis = Obrázek není k dispozici
  | čas = 30 minut
  | ingredience =
* 1 [[../Zelenina/Cibule|větší cibule]]  
* 3 lžíce [[../Ingredience/Olej/Olivový|panenského olivového oleje]]  
* 200 g [[../Ingredience/Čočka/Červená|červené čočky]] 
* 1 l [[../Zeleninový vývar|zeleninového vývaru]]  
* špetka [[../Koření/Koriandr|mletého koriandru]] 
* čerstvý koriandr nebo petržel 
* citronová kůra
  | původ = [[../Národní kuchyně/Česká kuchyně|Česko]] --&gt;
  | porce = 4
}}
* Na oleji v hrnci osmahněte najemno nakrájenou cibuli s mletým koriandrem
* Vsypte propláchnutou čočku a zalijte ji vývarem
* Vše asi čtvrt hodiny povařte. Čočka se varem rozpadne a polévku přirozeně zahustí. Jakmile je čočka měkká, polévku dochuťte. Ozdobte zelenými lístky koriandru nebo petržele, popř. proužky citronové kůry.</text>
      <sha1>dj7wjc7gkjnunxe7qmocwf9ekkr317t</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Ingredience/Olej/Olivový</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7703</id>
    <revision>
      <id>32728</id>
      <parentid>32708</parentid>
      <timestamp>2016-12-09T15:20:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>absolutní -&gt; relativní wikilinky</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="316" xml:space="preserve">Olivový olej je rostlinný [[../|olej]] získaný z oliv (Olea europaea) lisováním či jinými mechanickými postupy. Olivový olej je typickou součástí středomořské kuchyně. Konzumace olivového oleje je považována za zdraví prospěšnou, protože obsahuje mononenasycené mastné kyseliny a vitamin E.</text>
      <sha1>kg81lp1yxwe4qcerk2p1uscexse4cpr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Zeleninový vývar</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7704</id>
    <revision>
      <id>35728</id>
      <parentid>31669</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1224" xml:space="preserve">* Mrkev a celer oloupeme, opláchneme a nastrouháme na hrubo.
* Pórek rozkrojíme podélně, důkladně omyjeme a nakrájíme na půlkolečka.
* Petrželovou a celerovou nať opláchneme a nakrájíme na hrubo.
* Omytou neoloupanou cibuli rozkrojíme na čtvrtky.
{{Infobox - recept
  | jméno = Zeleninový vývar
  | originální jméno = &lt;!-- originální jméno --&gt;
  | obrázek = Dish and Knife.jpg
  | velikost = 180px
  | popis = Obrázek není k dispozici
  | čas = 90 minut
  | ingredience =
* 1 ks [[../Zelenina/Celer|celeru]] 
* 2 ks [[../Zelenina/Mrkev|mrkve]] 
* 1 ks [[../Zelenina/Cibule|cibule]] 
* 1/2 ks [[../Zelenina/Pór|pórku]] 
* 2 lžíce [[../Ingredience/Máslo|másla]] 
* 1 l vody 
* [[../Zelenina/Petržel|petrželová nať]]
* [[../Zelenina/Celer|celerová nať]]
  | původ = [[../Národní kuchyně/Česká kuchyně|Česko]]
}}
Na mírném ohni rozehřejeme máslo, přidáme k němu zeleninu a zprudka ji osmahneme. Po pár minutách přidáme vodu, osolíme a opepříme a přivedeme k varu. Vaříme na mírném ohni do změknutí zeleniny.

Hotový vývar zcedíme a necháme ho zprudka vychladit (nejlépe v ledové vodě). Vychlazený vývar je možné uchovat v lednici nebo zamrazit.</text>
      <sha1>5auhjsg1ljmfgfabc75bfksg5nl7ccx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Ingredience/Čočka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7705</id>
    <revision>
      <id>31675</id>
      <timestamp>2016-06-07T13:27:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rumini80</username>
        <id>5933</id>
      </contributor>
      <comment>Vytvoření</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="306" xml:space="preserve">Čočka pochází z Přední Asie. Po sojových bobech a konopí má čočka třetí nejvyšší obsah bílkovin ze všech rostlin - až 26%. Jednotlivé druhy se od sebe liší barvou i velikostí semen.

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Čočka jedlá}}
* {{Commons|kategorie=Lens culinaris}}</text>
      <sha1>8ovbf0j2g4907cj4siu5b6ibj5lfwda</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Statistické údaje z roku 1930</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7707</id>
    <revision>
      <id>37279</id>
      <parentid>32702</parentid>
      <timestamp>2018-10-05T09:52:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka Lyalikoff</username>
        <id>4811</id>
      </contributor>
      <comment>elektrizace obce, zdroj</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3163" xml:space="preserve">'''Počet domů a obyvatel'''

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! ROK !! DOMY !! OBYVATEL !! NĚMCI !! ČEŠI !! CHORVATÉ !! ŽIDÉ
|-
| 1921 || 78 || 462 || 299 || 143 || 20 || 0
|-
| 1930 || 83 || 432 || 255 || 164 || 13 || 1
|}

'''Celková plošná výměra''' obce činila 1 586,91 ha.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Domácí hospodářství !! Velkostatek a správa lesů!! Neplodná půda
|-
| 970,79 ha || 591,17 ha|| 24,95 ha
|-
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Pole !! Louky !! Zahrady !! Pastviny !! Lesy !! Stavební plochy !! Neplodné plochy !! Vodní plochy
|-
| 807,33 ha || 66,79 ha || 5,76 ha || 37,22 ha || 96,44 ha || 5,88 ha || 21,80 ha || 2,85 ha
|-
|}

V roce 1930 hospodařilo v Korolupech '''75 zemědělských závodů''' (zkratka ZZ) a 19 obyvatel provozovalo živnost.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Rozloha přes 30 ha !! Rozloha 20 - 30 ha !! Rozloha 10 - 20 ha !! Rozloha 5 -  10 ha !! Rozloha 2 - 5 ha !!Rozloha 1 - 2 ha !! Rozloha 0,10 - 1 ha 
|-
|ZZ 14 || ZZ 8 || ZZ 13 ||ZZ 13 ||ZZ 11 || ZZ 10 || ZZ 6
|}

'''Pěstované plodiny podle druhu a množství:'''

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Plodina !! Rozloha v ha !! Plodina  !! Rozloha v ha
|-
| Pšenice || 110,08 || Jetel červený || 102,02
|-
| Žito || 130,11 || Jetel bílý  || 23,94
|-
| Ječmen || 15,70 || Jetel švédský || 1,08
|-
| Oves || 193,60 || Jetel žlutý || 9,85 
|-
| Hrách || 12,46 || Vojtěška || 9,85
|-
| Čočka || 27,33 || Jetel směska || 6,13
|-
| Vikev|| 12,00 || Zelená směska || 28,53
|-
| Mák || 6,00 || Kukuřice || 4,20
|-
| Len || 14,00 || Střídavých luk || 1,34
|-
| Brambory || 66,44 || Úhor || 23,20
|-
| Řepa || 14,39 || Zelenina || se nepěstovala
|}

'''Chov hospodářských zvířat:'''

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Druh hosp. zvířete !! Počet kusů !! Druh hosp. zvířete !! Počet kusů
|-
| Koně || 90 (24 hříbat, 57 klisen, 9 valachů) || Skopci || 1
|-
| Telata || 161 || Kozy || 41
|-
| Jalovice || 75 || Slepice || 2 235
|-
| Býci chovní || 3 || Kuřata || 1 037
|-
| Býci na žír || 26 || Kachny || 5
|-
| Krávy || 236 ||Káčata  ||45
|-
| Volci || 21 || Housata || 416
|-
| Volci tažní || 60  || Husy || 75
|-
| Berani || 2 || Kanci || 3
|-
| Bahnice || 29 || Prasata ||407
|-
| Jehňata || 25 || Prasnice ||  55
|-
|Perličky  || 2 ||  || 
|}

'''Přehled ovocných stromů:'''

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Druh ovoc. stromu !! Odumřelé !! Zdravé !! Nově vysázené
|-
| Jabloně || 412 || 424 || 137
|-
| Hrušně || 108 || 90 || 37
|-
| Třešně || 13 || 5 || 14
|-
| Višně || 1 || 1 || 1
|-
| Švestky || 734 || 484 || 87
|-
| Slívy || 64 || 41 || 5
|-
| Meruňky || 0 || 2 || 0
|-
| Broskve || 0 || 2 || 0
|-
| Rybíz || 15 || 354 || 27
|-
| Angrešt || 0|| 2 || 0
|}

Obvodním lékařem ve Vratěníně byl v roce 1919 zemským výborem jmenován Med. dr. Otton Nagel. Na 16. schůzi okresního výboru v Moravských Budějovicích dne 14. ledna 1937 byla obci Korolupy schválena výpůjčka a použití kmenového jmění na ''elektrisaci'' obce.&lt;ref&gt;Stráž orgán strany katolické národní na Západní Moravě, 21.1.1937, č. 4, s. 7&lt;/ref&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>5c3nker1a7hbjxog9ezztvzxa9znyae</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Uživatelé:Boti/zablokovaní</title>
    <ns>14</ns>
    <id>7715</id>
    <revision>
      <id>31784</id>
      <timestamp>2016-07-02T21:22:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>zařazení do stromu kategorií</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="64" xml:space="preserve">[[Kategorie:Uživatelé:Boti| {{#titleparts:{{PAGENAME}}||-1}}]]</text>
      <sha1>pduot9lsf2jfnrx9zl17ikkkidnqhh4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny litoměřické diecéze/Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze od roku 2016</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7716</id>
    <revision>
      <id>45914</id>
      <parentid>45606</parentid>
      <timestamp>2022-07-18T05:07:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; - zbytečné centrování; fix link; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="55079" xml:space="preserve">'''Seznam zemřelých kněží (biskupů, kněží a jáhnů) litoměřické diecéze od roku 2016'''

Jedná se o [[w:Římskokatolická církev|římskokatolické]] ''[[w:kněz|kněze]] [[w:Diecéze|diecézní]]'' nebo ''kněze [[w:Řehole|řeholní]]'', kteří působili alespoň krátký čas v [[w:diecéze litoměřická|litoměřické diecézi]] a zemřeli po [[w:1. leden|1. lednu]] [[w:2016|2016]].

== Údaje v letech 1886-2015 ==
Období od roku [[w:1886|1886]] zachycuje: ''Diptychon sacerdotum Dioecesis Litomericensis inde ab anno 1886 pie in Domino defunctorum in eorundem memoriam'',&lt;ref&gt;{{citace monografie | jméno = Augustinus | příjmení = Volkery | odkaz na autora = w:Augustin Volkery | titul = Diptychon sacerdotum Dioecesis Litomericensis inde ab anno 1886 pie in Domino defunctorum in eorundem memoriam | url = | vydavatel = ''Verlagsbuchdruckerei „Union“, [[w:Litoměřice|Leitmeritz]], Domgasse 16'' | místo = [[w:Litoměřice|Litoměřice]] | rok = 1937 | počet stran = 104 | kapitola = | strany = | isbn = | jazyk = němčina}}&lt;/ref&gt; od [[w:Augustinus Volkery|Augustina Volkeryho]], který podává ucelený [[Dějiny litoměřické diecéze/Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1886-1937|seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze od roku 1886 do roku 1937]] (jedná se o údaje v časovém rozmezí 50 let). Na tento seznam navazuje [[Dějiny litoměřické diecéze/Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1937-1944|seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1937-1944]], který vypracoval [[w:Jaroslav Macek|Jaroslav Macek]] a dále [[Dějiny litoměřické diecéze/Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1945-2015|seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1945-2015]]. Dostupný je také [[Dějiny litoměřické diecéze/Seznam kněží z litoměřické diecéze zemřelých v cizině do roku 2010|seznam kněží litoměřické diecéze hlásících se k německé národnosti zemřelých v cizině do roku 2010]] pocházející od benediktinů z kláštera v bavorském Rohru.

== Údaje od roku 2016 ==
{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
|-
! foto
! příjmení a jméno kněze
! datum narození
! datum svěcení
! datum úmrtí
! věk
! jiné údaje
|-
| [[Soubor:Antonín Sporer.jpg|120px]]
| [[w:Antonín Sporer|Sporer Antonín, ThDr.]] 
| {{dts|07|05|1940}}
| {{dts|21|12|1965}}
| {{dts|12|03|2016}}
| 75
| Narodil 7. května 1940 v Malackách na Slovensku, kněžské svěcení přijal 21. prosince 1965 v Praze. Kněžskou službu vykonával v Moravských Budějovicích, Žďáru nad Sázavou, Radostíně nad Oslavou, Horních Borech, Rokytnici nad Rokytnou, Kloboukách u Brna, Brně - Komárově, Ústí nad Labem, Zvoli nad Pernštejnem, Rozsochách a [[w:Římskokatolická farnost Vysoké nad Jizerou|Vysokém nad Jizerou]]. Seminaristy vyučoval na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích vyučoval seminari. Byl jmenován osobním [[w:arciděkan|arciděkanem]]. Zemřel posílen svátostí nemocných v sobotu 12. března 2016 v jilemnické Masarykově nemocnici. Pohřební mše svatá se konala v kostele sv. Kateřiny ve Vysokém nad Jizerou v pátek 18. března 2016 ve 14.00 hodin a po obřadech byl uložen do kněžského hrobu na místním hřbitově.&lt;ref&gt;[http://www.dltm.cz/zemrel-p-thdr-antonin-sporer Zemřel P. ThDr. Antonín Sporer]&lt;/ref&gt;
|-
| [[Soubor:Stanislav Bečička při Misse chrismatis 2011.jpg|120px]]
| [[w:Stanislav Bečička|Bečička Stanislav]], OP
| {{dts|04|02|1926}}
| {{dts|24|06|1972}}
| {{dts|08|07|2016}}
| 90
| [[w:Řád bratří kazatelů|Dominikán]], osobní [[w:děkan|děkan]], [[w:Emeritura|emeritní]] farář v [[w:Římskokatolická farnost Kamenický Šenov|Kamenickém Šenově]] a emeritní [[w:kanovník|kanovník]] [[w:Katedrální kapitula u sv. Štěpána v Litoměřicích|Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích]]&lt;ref&gt;[http://www.dltm.cz/zemrel-stanislav-becicka Zemřel Stanislav Bečička]&lt;/ref&gt;
|-
| [[Soubor:Kanovník Vladislav Kara.jpg|120px]]
| [[w:Vladislav Kara|Kara Vladislav]]
| {{dts|05|04|1935}}
| {{dts|01|11|1975}}
| {{dts|09|10|2016}}
| 81
| čestný kanovník Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích
|-
| [[Soubor:Alexej Baláž, Missa Chrismatis, Litoměřice 7.4.2009.jpg|120px]]
| [[w:Alexej Baláž|Baláž Alexej]]
| {{dts|11|06|1943}}
| {{dts|24|06|1972}}
| {{dts|03|11|2016}}
| 73
| Pocházel ze Slovenska z Humenného, kde se narodil 11. června 1943. Jeho matka pracovala jako dělnice, otec sloužil jako důstojník československé armády. Po maturitě na zemědělské škole v Michalovcích roku 1963 nastoupil na Vysokou školu zemědělskou v Brně. Po ročním studiu se ucházel o studium bohoslovectví, nebyl však přijat. Od roku 1967 studoval teologii na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích. V roce 1972 jej tehdejší litoměřický biskup Štěpán Trochta vysvětil na kněze a ustanovil jako kaplana do Liberce. Odtud přešel po dvou letech Alexej Baláž jako administrátor do Krásné Lípy u Rumburka. Zde působil sedm let. V roce 1975 zahájil přes nesouhlas státních orgánů opravy kostela v ex currendo spravované farnosti Doubice, kde nechal na vlastní náklady opravit střechu. V roce 1981 se stal duchovním správcem ve [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Varnsdorf|Varnsdorfu]], kterým zůstal až do své smrti. V letech 1986–1989 byl jako prověřovaná osoba sledován Státní bezpečností. V roce 1995 byl Alexej Baláž jmenován sídelním [[w:kanovník|kanovníken]] [[w:Katedrální kapitula u sv. Štěpána v Litoměřicích|Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích]] s kanonikátem Svatoštěpánským I., téhož roku byl také jmenován okrskovým vikářem děčínského vikariátu. Ve funkci okrskového vikáře jej v roce 2014 nahradil [[w:Vojtěch Suchý|Vojtěch Suchý]]. Zemřel 3. listopadu 2016 v nemocnici v Děčíně. 
|-
|
| [[w:Pavel Bohumil Petřina|Petřina Pavel Bohumil]], O.Praem.
| {{dts|02|01|1926}}
| {{dts|07|01|1968}}
| {{dts|22|12|2016}}
| 90
| Strahovský premonstrát, v letech 1969-1970 kaplan v Žatci, poté administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Blšany|Blšanech]]. V letech 1986-1987 administrátor strahovské premonstrátské kanonie (formální hlava kanonie, vzhledem k politickým poměrům bez reálné pravomoci). V letech 1987-2003 převor v Praze na Strahově.&lt;ref&gt;[http://svjakub.cz/?module&amp;p=prispevek&amp;tema=&amp;pid=101339 Petřina Pavel Bohumil – smuteční oznámení]&lt;/ref&gt; Řadu let také obětavě sloužil řeholním sestrám a pacientům v pražské Nemocnici pod Petřínem. Na odpočinku žil ve Strahovském klášteře, v závěru života trpělivě snášel stupňující se zdravotní obtíže a jimi zapříčiněné dlouhodobé hospitalizace v nemocnici. Zemřel ve svém domovském klášteře a dne 29. prosince 2016 pak byl pohřben na řádovém hřbitově strahovských premonstrátů v Praze-Nebušicích.
|-
| [[Soubor:P. Václav Teplý SDB, 1928-2016.jpg|120px]]
| [[w:Václav Teplý|Václav Teplý]], SDB
| {{dts|08|12|1928}}
| {{dts|13|04|1952}}
| {{dts|27|12|2016}}
| 88
| Narodil se 18. 12. 1928 v Horní Rovni nedaleko Holic na Pardubicku. Měl tři bratry. Rodiče vlastnili statek, o který za komunismu přišli. Do obecné a měšťanské školy chodil v Rovni, v Hradci Králové pak vystudoval vyšší průmyslo-vou školu stavební. Se salesiány se setkal jako člen Orla při otvírání salesiánského ústavu v Pardubicích.  Následovala  Vysoká  škola  stavební  v Praze,  přičemž  v letech  1947–1949  dojížděl  na reálné gymnázium do Hradce Králové, aby složil maturitu. Od září 1947 byl ubytován v kobyliském salesiánském ústavu. Čilý ruch v oratoři, kterou denně navštěvovalo přes 100 kluků, život mezi  120 kluky v internátě, kobyliská dechovka a jmenování Štěpána Trochty litoměřickým biskupem – to vše se nezapomenutelně vrylo do Václavovy paměti a ovlivnilo jeho pozdější rozhodnutí stát se salesiánem. V Kobylisích také 14. dubna 1950 zažil likvidaci řeholních komunit. „Internisté“ mohli v domě zůstat do prázdnin. Asi 20 chlapcům potom salesiánští spolupracovníci zajistili bydlení v podnájmu. Již během  roku  1950  se  také  podařilo  zorganizovat  a  zahájit  tajné  studium  teologie  pro  zájemce o kněžství a salesiánský život, do kterého se Teplý zapojil. 18. července 1954 složil soukromý slib věrnosti Donu Boskovi. Po ukončení studia na stavební fakultě vroce 1952 nastoupil do Centroprojektu ve Zlíně a po půl roce na vojenskou službu k ženistům v Litoměřicích. Už na vojně se jen tak tak vyhnul vězení. Po návratu  byl  hlídán  a  zatčen  15. března 1955.  Po  třech  měsících  vyšetřování  s tvrdým  psychickým a fyzickým týráním byl odsouzen pro velezradu a jako náboženský terorista na 12 let, ze kterých mu po půl roce pro nejasnost důkazů dva roky odpustili. Dobu vyšetřování i výkonu trestu prožil ve věznicích v Pardubicích, na Ruzyni a Pankráci, ve Valdicích-Kartouzích, v Borech u Plzně a v Příbrami-Bytízi. Jeho otec zemřel v roce  1956. V únoru 1960 Teplému na Pankráci zjistili tuberkulózu, ale nijak ji neléčili. Po propuštění na amnestii mu bylo povoleno pouze domácí léčení, nemocenskou dostával jen rok, pak byl odkázán na pomoc bratra, který se také po šesti letech vrátil z vězení. V listopadu 1961 nastoupil jako dělník v Praze. Zde také pokračoval v tajném studiu teologie. 4. září 1962 složil první řeholní slib a 31. května 1965 slib trvalý. Na jáhna byl tajně vysvěcen biskupem  Schaffranem  6.  ledna  1968  v kryptě katedrály ve východoněmeckém Görlitz spolu s Václavem Komárkem. O den později přijali svěcení kněžské. Od Velikonoc 1969 začal vedle svého zaměstnání v OPBH vPraze působit jako výpomocný duchovní v Ústí nad Labem – v Trmicích a Předlicích. Primici v rodišti v Horní Rovni měl teprve 5. října 1969, kdy se maminka dověděla, že je knězem. Od konce září 1974 do roku 1996 působil jako farář a vikář ve Šluknově a spravoval kostely Království, Rožany, Císařství, Hraběcí, Panský a Kunratice, sloužil v šluknovském domově důchodců a denně u sester satmarek. V roce 1993 obdržel čestné občanství města Šluknov. Kromě toho  jezdil  na  salesiánské  prázdninové  chaloupky  s Járou  Lankem  a představeného Domina Františka Míšu vozil na návštěvy spolubratří po celém Československu. Při jedné takové cestě 24. dubna 1996  u  Zlatých Moravců havaroval. Po autonehodě už zůstal v komunitě v Praze-Kobylisích a od března 2016 byl v Charitním domově ve Staré Boleslavi. Několikrát byl hospitalizován v Nemocnici pod Petřínem. V Boleslavi oslavil 88. narozeniny a Vánoce. V úterý 27. prosince 2016 musel být kvůli vážným problémům s dýcháním odvezen na JIP do nemocnice v Brandýse nad Labem, kde téhož dne večer, po odpoledním udělení svátosti nemocných, zemřel. Poslední rozloučení s ním se konalo při mši svaté ve čtvrtek 5. ledna 2017 v 11 hodin v kostele sv. Terezičky v Praze-Kobylisích a poté byly jeho tělesné ostatky uloženy mezi spolubratry salesiány na ďáblickém hřbitově.&lt;ref&gt;[http://www.dltm.cz/file/17657/2016-parte-vaclav-teply-sdb.pdf Václav Teplý – smuteční oznámení]&lt;/ref&gt;
|-
| [[Soubor:P. Bartoloměj Josef Kulhavý, OP.png|120px]]
| [[w:Bartoloměj Josef Kulhavý|Kulhavý Bartoloměj Josef]], OP
| {{dts|06|03|1921}}
| {{dts|05|07|1945}}
| {{dts|30|12|2016}}
| 95
| [[w:Řád bratří kazatelů|Dominikán]], v letech 1968-1989 působil ve farní duchovní správě v královéhradecké diecézi (farnosti Knířov, Vraclav, Vysoké Mýto, Choceň, Běstovice a Zámrsk), v letech 1989-1990 působil jako kaplan sester dominikánek v Kadani, v letech 1990-2001 byl členem dominikánské komunity v Ústí nad Labem a vyučoval na ústecké [[w:Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem|Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně]].&lt;ref&gt;[http://www.bihk.cz/aktuality/zpravy/4395-zemrel-p.-bartolomej-josef-kulhavy-op.html Zemřel P. Bartoloměj Josef Kulhavý, OP]&lt;/ref&gt;
|-
| [[Soubor:Alexander Hanisko.jpg|120px]]
| [[w:Alexander Hanisko|Alexander Hanisko]]
| {{dts|09|03|1932}}
| {{dts|24|09|1994}}&lt;br /&gt;(jáhenské)
| {{dts|30|04|2017}}
| 85
| Narodil se 9. března 1932 ve Fiľakově, jáhenské svěcení přijal dne 24. září 1994, působil ve farním obvodu Turnov, kam byl ustanovený. Zemřel v noci z 29. na 30. dubna 2017 jako trvalý [[w:Jáhen|jáhen]] na odpočinku. Pohřeb se konal 11. května ve 14 hodin v kostele Narození Panny Marie v Turnově.&lt;ref&gt;[https://www.dltm.cz/zemrel-trvaly-jahen-alexander-hanisko Zemřel trvalý jáhen Alexander Hanisko]&lt;/ref&gt;
|-
| [[Soubor:Karl Kindermann 8.6.2007.jpg|120px]]
| [[w:Karl Kindermann|Karl Kindermann]]
| {{dts|23|12|1930}}
| {{dts|08|12|1958}}
| {{dts|29|08|2017}}
| 86
| Pocházel z [[w:Libouchec|Libouchce]]. Po roce 1945 byl vysídlen do Německa. Na kněze byl vysvěcen 8. prosince 1958. Žil ve Wiesbadenu a působil v diecézi Limburg. Měl rodové kořeny z ústeckého kraje a často přijížděl do litoměřické diecéze, aby podporoval komunistickým režimem pronásledovanou církev. Proto jej 28. listopadu 2001 spolu s dalšími knězem podobného osudu Vladislavem Karou jmenoval litoměřický biskup Josef Koukl čestným kanovníkem Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích.
|-
| [[Soubor:P. Jan Rob, SDB.jpg|120px]]
| [[w:Jan Rob|Jan Rob]], SDB
| {{dts|17|12|1914}}
| {{dts|20|06|1948}}
| {{dts|30|01|2018}}
| 103
| Narodil se 17. prosince 1914 v Příbrami. Jeho otec byl učitelem. Se svými rodiči a sestrou prožil mládí v Bratislavě. Po maturitě na gymnáziu odešel do Prahy. Zde studoval na Vysoké škole elektrotechnické, kterou ukončil v roce 1938 jako inženýr. Pak působil jako vyučující na průmyslové škole v Bratislavě a v Brně. Tam poznal v roce 1939 salesiány. Zamiloval si práci s mládeží a rozhodl se jít cestou Dona Boska. Noviciát prožil v Ořechově, věčné sliby složil v roce 1944. Teologické studium ukončil v Oseku u Duchcova, kde také přijal 20. června 1948 svátost kněžství z rukou litoměřického biskupa [[w:Štěpán Trochta|Štěpána Trochty]].

Nastoupil jako katecheta do salesiánské oratoře v Brně – Žabovřeskách, ale v dubnu roku 1950 byl v rámci Akce K eskortován spolu s ostatním salesiány do soustřeďovacího kláštera v Oseku. Odtud byl odvelen na vojnu do pomocných technických praporů (PTP). Od roku 1954 pracoval u elektromontážních závodů, přitom ale tajně vedl mladé salesiány. Státní bezpečnost jeho mimopracovní aktivity odhalila, otec Jan byl zatčen a odsouzen ke třem letům vězení. Strávil je ve věznicích v Opavě a na Pankráci. Po odpykání trestu nastoupil jako dělník do výrobny léků v Roztokách u Prahy. Když se v důsledku Pražského jara 1968 uvolnily politické poměry, dostal státní souhlas a nastoupil do duchovní správy na faře v Teplicích. Zde budoval společně s dalšími spolubratry salesiánskou komunitu.

V nastupujícím období politické normalizace se však řeholní komunita musela rozejít a každý salesián byl poslán na jinou faru. Rob odchází do [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Česká Kamenice|České Kamenice]], kde působil v letech 1973-1991. Po nabytí svobody odešel do Teplic, kde byla v roce 1990 založena nová salesiánská komunita. Zde žil a do své smrti ve středu 3. ledna 2018. Pohřební mši svatou sloužil litoměřický biskup Jan Baxant v neděli 7. ledna 2018 od 15 hodin v děkanském kostele sv. Jana Křtitele v Teplicích. Po mši svaté v Teplicích byly jeho ostatky uloženy v úterý 9. ledna 2018 v 11 hodin do salesiánského hrobu na hřbitově v Praze - Ďáblicích.&lt;ref&gt;[https://www.cirkev.cz/cs/aktuality/180104zemrel-salesian-p-jan-rob-bylo-mu-103-let Zemřel salesián P. Jan Rob. Bylo mu 103 let]&lt;/ref&gt;
|-
| [[Soubor:P. Jan Hurník, SDB.jpg|120px]]
| Jan Hurník, SDB
| {{dts|11|05|1952}}
| 1984
| {{dts|19|12|2018}}
| 66
| Narodil se 11. května 1952 Ostravě-Vítkovicích jako mladší ze dvou bratří. Pokřtěn byl v Ostravě-Vítkovicích, dětství prožil s rodiči v Polance nad Odrou. Jeho otec Arnošt Hurník pracoval jako elektromontér ve Vítkovických železárnách, matka Marie byla mnoho let v domácnosti a pracovala v zemědělství. Základní školu navštěvoval v Polance nad Odrou. Záhy začal se svým starším bratrem Václavem ministrovat v kostele sv. Anny v Polance. Vyučil se stolařem pro Vítkovické Železárny Klementa Gottvalda v Ostravě. Po vyučení požádal o odklad vojenské služby a studoval pětiletou večerní školu stavební v Ostravě Přívoze. Na vojně byl v Havlíčkově Brodě a v Liberci. Do konce totality pracoval jako stavební technik.

V mládí se zapojil do skautského hnutí, přes bratrance Aloise Hurníka se seznámil se salesiánem P. Václavem Filipcem. S bratrem Václavem se účastnili víkendových a prázdninových setkání mládeže v Dobré u Frýdku. Se salesiánem Pavlem Kuchařem a dalšími vrstevníky navštěvovali na Ostravici P. Josefa Novosada. V době normalizace absolvoval spolu s dalšími salesiány tajná kněžská studia. Významnou událostí salesiánské formace byly tzv. federály, které se konaly na horách a scházelo se na nich i více než stovka salesiánů a zájemců o spiritualitu Dona Boska.

Noviciát zahájil v roce 1974 pod vedením Václava Filipce. První sliby složil roku 1975 ve Velkých Karlovicích. Na kněze byl vysvěcen roku 1984 v Berlíně pomocným biskupem Wolfgangem Weiderem. V roce 1986 zakoupili s bratrem a dalšími salesiány dům poblíž poutního místa Maria Talhof u vesnice Filipovice na Opavsku, kde pořádali akce pro mládež, po roce 1989 rozjeli akce pro mládež na Orlím hnízdě nad vesnicí Čeladná. Později přibylo rekreační zařízení Vítkovických železáren Hadinka mezi vesnicemi Budišovice nad Budišovkou a osadou Klokočůvek u poutního místa Panna Maria ve skále.

V devadesátých letech se podílel na rekonstrukci kostela a salesiánského domu Don Bosko v Ostravě, který postupně přebírali od krajské vojenské správy. V roce 1995 odešel z Ostravy do Prostějova, kde spravoval farnosti Smržice a Olšany. V roce 1997 se přestěhoval do Vřesovic u Prostějova jako vychovatel na učiliště Don Bosko. Až do roku 2005 se s Jindřichem Hoňkem st. podílel na rozvoji díla střediska a kostela a kaple v Havířově. V roce 2007 odešel do místa svého posledního působiště v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Teplice v Čechách|Teplicích  v Čechách]], kde se stal členem tamní salesiánské komunity.

Zemřel v ostravském hospici sv. Lukáše 19. prosince 2018 ve věku 66. let. Poslední rozloučení s ním se konalo v pátek 28. prosince 2018 ve 12 hodin v kostele sv. Josefa (Don Bosco) v Moravské Ostravě, poté jeho tělo bylo uloženo do kněžského hrobu v Polance nad Odrou. V Teplicích se zádušní mše svatá za něho konala 2. ledna 2019 v 11 hodin v kostele sv. Jana Křtitele.&lt;ref&gt;[https://www.sdb.cz/novinky/zemrel-salesian-jenda-hurnik/ Zemřel salesián Jenda Hurník]&lt;/ref&gt;
|-
|
| Stanislav Prokop
| {{dts|09|07|1946}}
| {{dts|26|06|1971}}
| {{dts|25|01|2019}}
| 72
| Narodil se 9. července 1946 v Praze. Na kněze byl vysvěcen za pražskou arcidiecézi 26. června 1971. Působil jako administrátor ve farnostech Slaný, Hloubětín a od roku 1979 až do smrti ve farnosti Praha-Prosek. V letech 1983 až 2004 byl odborným asistentem nejprve na [[w:Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF]] v Litoměřicích a později na KTF UK v Praze. Od roku 1993 byl členem liturgické komise. Zemřel po krátké nemoci na svátek Obrácení sv. Pavla 25. ledna 2019 ve věku 72 let a ve 48. roce kněžské služby. Byl členem CCC. Poslední rozloučení s ním se konalo 5. února 2019 ve 12 hodin při mši svaté v bazilice sv. Václava na Proseku. Poté byly jeho ostatky uloženy do rodinného hrobu na proseckém hřbitově.&lt;ref&gt;[http://www.apha.cz/posledni-rozlouceni-s-p-stanislavem-prokopem/ Poslední rozloučení s P. Stanislavem Prokopem]&lt;/ref&gt;
|-
| [[Soubor:Wolf4.jpg|120px]]
| prof. ThDr. [[w:Václav Wolf|Václav Wolf]]
| {{dts|01|03|1937}}
| {{dts|26|06|1960}}
| {{dts|25|04|2019}}
| 82
| Narodil se 1. března 1937 v Praze, na  kněze  byl  vysvěcen 26. června 1960 v Litoměřicích jako kněz pražské arcidiecéze. Poté krátce působil jako administrátor v Řevnicích, dále jako kaplan v Praze na Žižkově, ve Vysočanech a jako výpomocný duchovní na Smíchově. V téže době absolvoval na CMBF  v Litoměřicích doktorské studium, kde poté působil jako odborný asistent a docent. V 70. letech 20. století se  staly jeho dalším působištěm pražské farnosti Strašnice, Malešice a Hostivař. V roce 1987 byl instalován sídelním kanovníkem Kolegiátní kapituly Všech svatých. V letech 1990 –1997 působil jako děkan KTF UK, kde byl současně až do roku 2003 řádným profesorem dogmatiky. Poté byl převeden rektorem Ivanem  Wilhelmem do Ústavu dějin UK. V roce 2004 se vrátil do žižkovské farnosti, kde vypomáhal až do své smrti. V roce 2012 byl jmenován čestným kanovníkem Kolegiátní kapituly Karlštejn. Poslední rozloučení s ním se konalo ve čtvrtek 2. května 2019 v 11.30 hodin v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Vinohradech. V 13.40 hodin bylo jeho tělo uloženo do hrobu na Olšanských hřbitovech.&lt;ref&gt;[https://www.dltm.cz/zemrel-prof-thdr-vaclav-wolf Zemřel prof. ThDr. Václav Wolf]&lt;/ref&gt;
|-
| [[Soubor:Jaroslav Vyterna 21.4.2011.jpg|120px]]
| Jaroslav Vyterna
| {{dts|28|07|1927}}
| {{dts|04|08|1954}}
| {{dts|04|06|2019}}
| 91
| Byl emeritním [[w:Římskokatolická farnost – proboštství Mělník|proboštem mělnickým]] a jedním  bývalých blízkých spolupracovníků kardinála [[w:Štěpán Trochta|Štěpána Trochty]]. Narodil se 28. července1927 v Běchovicích, kněžské svěcení přijal 4. srpna 1954 v Kladně-Rozdělově. Zemřel zaopatřen svatými svátostmi v Charitním domově ve Staré Boleslavi dne 4. června 2019. Svou kněžskou službu vykonával v Litoměřicích, Velkém Šenově, Mikulášovicích, Lipové u Šluknova, Mělníku, Mělníku-Pšovce, Byšicích, Nebuželích a Záboří. V závěru život kněžsky vypomáhal v Praze Uhříněvsi, Kolodějích a dalších pražských farnostech. Poslední rozloučení s ním se konalo při pohřební mši svaté v proboštském chrámu sv. Petra a Pavla na Mělníce ve čtvrtek 13. června 2019 v 15 hodin. Poté byly jeho ostatky uloženy do hrobky mělnických proboštů na mělnickém hřbitově sv. Václava na Pražské ul.&lt;ref&gt;[https://www.dltm.cz/zemrel-rd-jaroslav-vyterna Zemřel R.D. Jaroslav Vyterna]&lt;/ref&gt;
|-
| [[Soubor:P. František Kocman, obr. 1, 4.9.2006 Železný Brod.jpg|120px]]
| František Kocman
| {{dts|22|12|1936}}
| {{dts|25|06|1961}}
| {{dts|28|11|2019}}
| 82
| Narodil se 22. prosince 1936. Na kněze byl vysvěcen 25. června 1961 v Litoměřicích. Od 1. srpna 1961 byl kaplanem u Všech svatých v Litoměřicích. Od 1. října 1963 byl administrátorem v Hoštce a excurrendo administrátorem ve farnostech Hrušovany, Vetlá, Robeč a Chcebuz. Od 1. dubna 1977 mu byl odňat státní souhlas. Od 1. června 1980 byl vikaristou v katedrále sv. Štěpána v Litoměřicích a vypomáhal v Litoměřicích u Všech svatých. od 1. listopadu 1981 byl administrátorem ve farnosti Krásná Lípa a excurrendo administroval farnosti Doubice a Sněžná Hora. Dále vypomáhal v duchovní správě ve Varnsdorfu. Od 1. srpna 1982 se stal administrátorem v [[w:Římskokatolická farnost Rovensko pod Troskami|Rovensku pod Troskami]], kde se stal 1. února 1999 farářem. Zároveň spravoval farnost Hrubá Skála. Od 7. listopadu 1984 administroval excurrendo farnosti Vyskeř, Přepeře a Všeň. Od 1. března 1996 k tomu excurrendo přibyly i farnsoti Libuň, Újezd pod Troskami a Mladějov. 1. března 2019 byl uvolněn z úřadu a odešel na odpočinek. Zemřel 28. listopadu 2019 ve 14 hodin ve věku nedožitých 83 let. Zádušní mše se konala 6. prosince 2019 od 11 hodin v kostele sv. Vavřince v Tatobitech. Odtud byly jeho ostatky převezeny ke kostelu sv. Václava v Rovensku pod Troskami a ve 12.30 smuteční průvod jej doprovodil na místní hřbitov, kde byl pochován.&lt;ref&gt;[https://www.dltm.cz/zemrel-rd-frantisek-kocman Zemřel R.D. František Kocman]&lt;/ref&gt;
|-
| [[Soubor:P. Tomáš Genrt OFM, 25.6.2007 Frýdlant v Čechách.jpg|120px]]
| Tomáš Pavel Genrt, OFM
| {{dts|03|07|1932}}
| {{dts|26|12|1963}}
| {{dts|02|12|2019}}
| 87
| Narodil se 3. července 1932 ve Žďárkách, které patřily pod farnost Hronov nad Metují. Měl čtyři sourozence, tři sestry, z nichž nejstarší zemřela už v dětství, a  jednoho  bratra. Blízko maturity na gymnáziu vstoupil  do 3. řádu sv. Františka. S františkány měl kontakt také díky bratru Titovi Hanušovi pocházejícímu z téhož kraje, který se po zrušení klášterů a internaci na delší dobu  vrátil  do  rodiště. V roce 1957 Pavel  Genrt spolu  s bratrancem Pavlem Kejdanou odešel do Roztok u Prahy, kde pracovali na stavbě řeholníci včetně bratra Aleše Zlámala a  dalších  františkánů. Tam  u  obou  dozrálo  povolání  ke  kněžství  i k františkánství. Při tajné obláčce, kterou měli společně 9. června 1959 v kostele na Levém Hradci, přijal františkánský hábita řeholní jméno Tomáš. První sliby složil 6. září 1960, věčné sliby 26. prosince 1963, kněžské svěcení přijal tajně v červnu 1968. Na začátku roku 1969 se stal členem první obnovené františkánské komunity vzniklé na faře ve Vrchlabí pod vedením Jana Baptisty Bárty. Po jejím zrušení za nastupující normalizace od roku  1970  do roku 2013 působil v litoměřické diecézi ve farnostech [[w:Římskokatolická farnost Hrádek nad Nisou|Hrádek nad Nisou]], [[w:Římskokatolická farnost Chrastava|Chrastavě]] a okolí. Poslední roky strávil v pražském konventu Panny Marie Sněžné, kde kvůli nemocnému zraku s radostí vypomáhal alespoň ve zpovědní službě. Od závěru června 2019 pobýval v kněžském domově ve Staré Boleslavi v péči sester sv. Vincence. Zemřel v pondělí 2. prosince 2019 v pražské nemocnici na Bulovceve věku 87 let, v 59. roce řeholního života a v 51. roce kněžství. Poslední rozloučení s ním se konalo při zádušní mši svaté v kostele Panny Marie Sněžné v Praze v úterý 10. prosince 2019 v 10 hod. Poté byly jeho ostatky uloženy do hrobu bratří na olšanském hřbitově.&lt;ref&gt;[https://www.dltm.cz/zemrel-p-tomas-pavel-genrt-ofm Zemřel P. Tomáš Pavel Genrt OFM]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
 | příjmení1 = Valer
 | jméno1 = Dominik
 | příjmení2 = Mléčka
 | jméno2 = Bernard 
 | titul = Schematismus Provincie bratří františkánů sv. Václava v České republice
 | vydavatel = Provincie bratří františkánů
 | místo = Praha
 | rok vydání = 2020
 | počet stran = 42
 | strany = 15
}}&lt;/ref&gt;
|-
| [[Soubor:P. Bernard Petr Slaboch, O.Praem.jpg|120px]]
| Bernard Petr Slaboch, O.Praem.
| {{dts|20|03|1971}}
| {{dts|29|06|2000}}
| {{dts|07|01|2020}}
| 48
| Narodil se 20. března 1971 v Praze a celé dětství prožil v Úhonicích u Kladna. Koncem dospívání prožil vnitřní konverzi a během studia ekonomie dospěl k závěru, že každý produkt je zacílen jen na někoho, zatímco Pán Bůh se týká všech. Koncem září 1994 vstoupil do noviciátu Strahovského kláštera, k němuž se posléze slavnými sliby natrvalo přičlenil 1. května 1999. Po vysvěcení na kněze 29. června 2000 nastoupil jako kaplan v Jihlavě. V letech 2002-2004 působil v litoměřické diecézi ve [[w:Římskokatolická farnost Doksany|farnosti Doksany]] a [[w:Administrátor excurrendo|excurrendo]] ve [[w:Římskokatolická farnost Brozany nad Ohří|farnostech Brozany]] a [[w:Římskokatolická farnost Dolánky|Dolánky]]. V roce 2005 pak odešel na poutní místo Svatý Kopeček u Olomouce, jemuž zasvětil celý zbytek života. O čtyři roky později přebral vedení farnosti a věnoval se jí až do své hospitalizace v květnu 2019. Jeho péče měla rozmanitou podobu – zkrášlova poutní místo i jeho okolí, podporoval setkávání lidí, vedl k eucharistické zbožnosti a vypomáhal v okolní duchovní správě. Zemřel po dlouhé těžké nemoci v úterý po slavnosti Zjevení Páně 7. ledna 2020 ve věku 48 let v 26. roce svého řeholního a 20. roce kněžského života. Poslední rozloučení s ním se konalo 12. ledna v 15 hodin v poutní bazilice Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce a v úterý 14. ledna v 10 hodin v opatské bazilice Nanebevzetí Panny Marie v Praze na Strahově. Následně pak ve 12 hodin byly jeho ostatky uloženy na hřbitově v Úhonicích.&lt;ref&gt;[https://www.dltm.cz/zemrel-p-bernard-petr-slaboch-opraem Zemřel P. Bernard Petr Slaboch, O.Praem.]&lt;/ref&gt;
|-
| [[Soubor:Karel Jordán Červený.jpg|120px]]
| [[w:Karel Jordán Červený|Karel Jordán Červený]], III.OP
| {{dts|16|03|1943}}
| 1998
| {{dts|09|06|2020}}
| 77
| Narodil se 16. března 1943 v Praze. Vyučil se knihtiskařem, později absolvoval střední průmyslovou školu grafickou. Od roku 1968 spolupracoval s Tovaryšstvem Ježíšovým, usiloval o kněžství, z politických důvodů však musel teologii vystudovat tajně. Po roce 1989 se přihlásil litoměřickému biskupovi [[w: Josef Koukl|Josefu Kouklovi]] ke kněžské formaci. Byl nejdříve ustanoven jako pastorační pomocník v Turnově, v Čestlicích u Prahy a v Loukově u Semil. Kněžské svěcení přijal v roce 1998 v Jablonném v Podještědí z rukou biskupa Koukla. Od roku 1999 byl v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Česká Kamenice|České Kamenici]] ustanoven administrátorem farnosti a od roku 2006 děkanem. 26. prosince 2010 byl litoměřickým biskupem Janem Baxantem jmenován a 12. února 2011 instalován čestným kanovníkem Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích. Zemřel 9. června 2020 jako děkan v České Kamenici, čestný kanovník litoměřické kapituly a dominikánský terciář. Zádušní mši za něho sloužil litoměřický biskup [[w:Jan Baxant|Jan Baxant]] v sobotu 13. června 2020 v 10 hodin v děkanském kostele sv. Jakuba Většího v České Kamenici. Téhož dne v 15 hodin byly jeho ostatky uloženy do hrobky katedrální kapituly na litoměřickém městském hřbitově.&lt;ref&gt;[https://www.dltm.cz/zemrel-j-m-can-karel-jordan-cerveny Zemřel J. M. can. Karel Jordán Červený]&lt;/ref&gt;
|-
| [[Soubor:P. Pavel Uličný SVD.jpg|120px]]
| Pavel Uličný, SVD
| {{dts|07|06|1931}}
| {{dts|28|06|1975}}
| {{dts|04|08|2020}}
| 89
| Narodil se 7. června 1931 v Kluknavě. První řeholní sliby u [[w:Společnost Božího Slova|verbistů]] složil 8. září 1950 v Kluknavě. Po likvidaci klášterů musel přerušit formaci v řeholní společnosti a do roku 1970 pracoval v civilním zaměstnání. Při práci ukončil středoškolské vzdělání s maturitou a přihlásil se na studium teologie v Litoměřicích, kde byl 28. června 1975 vysvěcen na kněze. Doživotní sliby složil 8. prosince 1980 v Libáni v Čechách. Od 15. září 1976 do 1. srpna 1982 byl duchovním správcem ve [[w:Římskokatolická farnost Rovensko pod Troskami|farnosti Rovensko pod Troskami]] a [[w:Administrátor excurrendo|excurrendo spravoval]] také [[w:Římskokatolická farnost Hrubá Skála|farnost Hrubá Skála]]. Od roku 1982 působil na Slovensku – ve farnosti Uloža, Vyšné Repaše a ve Spišské Belé. V letech 1997-2019 působil jako duchovní správce v Charitním domově v Dolnom Smokovci. Od roku 2019 byl na odpočinku v misijním domě v Nitře na Kalvárii. Zemřel 4. srpna 2020. Zádušní mše se konala ve čtvrtek 6. srpna 2020 v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Nitře na Kalvárii. Poté byl pohřben na hřbitově sv. Cyrila a Metoděje na Cabajskej cestě v Nitre.&lt;ref&gt;[https://www.dltm.cz/zemrel-pavel-ulicny-svd Zemřel P. Pavel Uličný, SVD]&lt;/ref&gt;
|-
| [[Soubor:P. Ignác Petr Bürgl, OP.png|120px]]
| Ignác Petr Bürgl, OP
| {{dts|15|06|1966}}
| {{dts|20|06|1998}}
| {{dts|01|09|2020}}
| 54
| Narodil se 15. června 1966 v Olomouci. Na kněze byl vysvěcen 20. června 1998 v Olomouci. Od 14. září 2009 byl jmenován děkanem (farářem) farnosti-děkanství Jablonné v Podještědí ve vikariátu českolipském, rektorem baziliky minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí, strážcem hrobu sv. Paní Zdislavy, a dále excurendo administrátorem in spiritualibus farnosti Jitrava a Rynoltice ve vikariátu libereckém a farnosti Žibřidice ve vikariátu českolipském.&lt;ref&gt;ACEL 7/2009, s. 70.&lt;/ref&gt; Zemřel 1. září 2020. Poslední rozloučení s ním se konalo v sobotu 5. září 2020 v 15 hodin v kostele Panny Marie Pomocnice křesťanů v Hodolanech. Poté bylo jeho tělo uloženo do řádové hrobky na Ústředním hřbitově v Neředíně.&lt;ref&gt;[https://www.dltm.cz/zemrel-p-ignac-petr-burgl-op Zemřel P. Ignác Petr Bürgl OP]&lt;/ref&gt;
|-
| [[Soubor:P. Bohuslav Jozef Šprlák, O.Praem.jpg|120px]]
| Bohuslav Jozef Šprlák, O.Praem.
| {{dts|17|08|1951}}
| {{dts|25|06|1976}}
| {{dts|03|09|2020}}
| 69
| Narodil se 17. srpna 1951 v obci [[w:Kysucký Lieskovec|Kysucký Lieskovec]] na Slovensku. Na kněze byl vysvěcen 25. června 1976 v Litoměřicích. Od roku 1976 byl kaplanem v Liberci a od roku 1981 byl kaplanem v Chomutově.&lt;ref&gt;[https://www.yumpu.com/en/document/read/53943436/dieceze-1981-knezipdf-josef-hurt Stav kněží v duchovní správě v litoměřické diecézi k 1. lednu 1981]&lt;/ref&gt; V letech 1984-1990 byl duchovním správcem v Klášterci nad Ohří. Jako strahovský premonstrát přijal řeholní jméno Bohuslav. Později působil ve farní správě na Slovensku ve Vrbovém, dále jako farář v Novém Meste nad Váhom a v Holíči. V letech 2003-2007 byl převorem v Praze na Strahově. Poté se vrátil na Slovensko a po zbytek života od roku 2007 působil jako spirituál Školských sester de Notre Dame v Beckově. Zemřel ve čtvrtek 3. září 2020 ve věku 69 let, ve 48. roce řeholního života a v 45. roce kněžství. Zádušní mše svatá a pohřební obřady se konaly v kostele sv. Štěpána Uherského v Beckově v pondělí 7. září 2020 od 14 hodin. Poté bylo jeho tělo uloženo do hrobu na místním hřbitově v Beckově, podle jeho přání.&lt;ref&gt;[https://www.svjakub.cz/zemrel-p-bohuslav-rip/ Zemřel P. Bohuslav]&lt;/ref&gt;
|-
| [[Soubor:Evžen Jan Policer, katedrála Litoměřice 21.4.2011.jpg|120px]]
| [[w:Evžen Policer|Evžen Jan Policer]]
| {{dts|01|05|1941}}
| {{dts|19|11|2000}}&lt;br /&gt;(jáhenské)
| {{dts|01|10|2020}}
| 79
| Narodil se na Slovensku v Martině 1. května 1941. V jeho křestním listě z 28. května 1941 je uvedeno jméno Eugen Ján Richard Policer. Po druhé světové válce se s rodiči a sourozenci přestěhoval ze Slovenska do České Lípy. Od dětských let zde ministroval v českolipských kostelích. Každodenním ministrováním si u svých kamarádů vysloužil přezdívku „kostelník“. V letech studií byl aktivním členem folklorního tanečního souboru Student. V roce 1958 odmaturoval na jedenáctileté střední škole. Toutéž školou a ve stejném roce mu bylo zamítnuto další studium na vysoké škole. Začal pracovat jako pekař v novoborské pekárně. Protože nemohl studovat vysokou školu zapsal se na večerní studium Střední ekonomické školy a v roce 1962 složil další maturitu. Tato druhá maturita přinesla změnu zaměstnání. Nastoupil do kanceláře v ZZN Česká Lípa a zemědělství, především rostlinné výrobě, zůstal věrný až do svého odchodu do penze. V devadesátých letech po privatizaci českolipského podniku pracoval pro Státní hmotné rezervy Praha. Nejprve z Loun a později  Hradce Králové objížděl obilná sila a měl na starosti nákup, prodej, uskladnění a kvalitu státních zásob obilí. V porevolučním roce 1990 byl jmenován do funkce na tehdejším Městském národním výboru, do pozice Výboru lidové kontroly. Jednou z jeho povinností, ale i radostí na radnici, bylo vítání občánků a oddávání snoubenců. V roce 1989 završil své vzdělání pomaturitním studiem na Střední průmyslové škole potravinářství a služeb. Po roce 1990 začal studoval na biskupství v Hradci Králové u arcibiskupa Karla Otčenáška k trvalému jáhenství spolu s několika dalšími kandidáty. 19. listopadu 2000 jej vysvětil litoměřický biskupa Josef Koukl a za přítomnosti arcibiskupa Otčenáška, farníků a celé své rodiny v Bazilice Všech svatých v České Lípě na jáhna. Od té doby vykonával jáhenskou službu: vykonával přípravy na křest a křtil, dělal přípravy na biřmování, první svaté přijímání, oddával snoubence nebo pohřbíval zemřelé. K jeho úkolům patřilo na Českolipsku také navštěvovat nemocné, přinášet jim svaté přijímání a žehnat. V rámci jáhenské služby byl zapisovatelem vikariátních konferencí českolipského vikariátu a organizoval vzdělávací semináře pro trvalé jáhny. Zemřel 1. října 2020. Pohřben byl na hřbitově v Horní Polici u České Lípy.&lt;ref&gt;[https://www.dltm.cz/zemrel-evzen-jan-policer-trvaly-jahen-v-ceske-lipe Zemřel Evžen Jan Policer, trvalý jáhen v České Lípě]&lt;/ref&gt; 
|-
| [[Soubor:Otakar Richter, jáhen a varhaník.jpg|120px]]
| Otakar Richter
| {{dts|27|05|1924}}
| {{dts|08|12|1954}}&lt;br /&gt;(jáhenské)
| {{dts|01|10|2020}}
| 96
| Narodil se 27. května 1924 ve Velkých Hamrech a žil zde bytem Velké Hamry 147 až do své smrti. Na počátku 50. let studoval v pražském semináři za litoměřickou diecézi. Údaje z roku 1953, kdy se seminář přestěhoval do Litoměřic jej zachycují. Podle knihy „Catalogus ordinandorum I“, která je dochována mezi písemnostmi semináře, je uvedeno, že „Otacarus Richter“ přijal 5. 12. 1954 podjáhenské a 8. 12. 1954 jáhenské svěcení. Světitelem byl v obou případech pražský pomocný biskup Eltschkner. Jeho spoluseminaristé v červnu 1955 přijali kněžské svěcení, ale Richter již ne. Působil jako varhaník ve Velkých Hamrech, ale jáhenskou službu po svém vysvěcení v době komunistické totality ani po ní nevykonával. Poslední rozloužení s ním se konalo v pátek 9. října 2020 v 10 hodin v kostele sv. Václava ve Velkých Hamrech, poté byl pohřben na hřbitově v Kryštofově Údolí do rodinného hrobu
|-
| [[Soubor:R.D. Josef Rousek.jpg|120px]]
| Ing. Josef Rousek
| {{dts|20|02|1945}}
| {{dts|29|06|1974}}
| {{dts|09|10|2020}}
| 75
| Rodák ze Šonova (dnešní Provodov-Šonov, [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Nové Město nad Metují|farnost Nové Město nad Metují]] v královéhradecké diecézi). V mládí byl velmi ovlivněn osobností svého gymnaziálního profesora a později také kněze, Jaroslava Knittla. Vystudoval ''Vysokou školu zemědělskou'' v Praze, kde získal titul inženýr. V roce 1968 začal studovat teologii. Nesměl studovat za královéhradeckou diecézi, byl přijat za arcidiecézi pražskou. Kněžské svěcení přijal vzkládáním rukou pozdějšího kardinála Františka Tomáška v pražské katedrále v roce 1974. První Mši svatou slavil v kostele sv. Tomáše v Praze na Malé Straně, domácí primice mu nebyla umožněna. První rok byl bez státního souhlasu. Důvodem byly jeho &quot;podezřelé kontakty&quot; s tepelskými premonstráty, jejichž činnost byla tehdy považována za nezákonnou. Pracoval jako poštovní doručovatel v Bratislavě. Po získání státního souhlasu v roce 1975 působil ve farnostech ''Obříství'' a ''Mrtník'', později ve ''Strážišti'' a ''Plasích''. V 90. letech 20. století prožil nějaký čas v cisterciáckém opatství v Oseku u Duchcova. Kolem roku 2000 krátce působil v jižních Čechách. Od roku 2001 administrátor ve farnosti [[w:Římskokatolická farnost Jestřebí|Jestřebí]] u České Lípy a ex currendo administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Kravaře u České Lípy|Kravařích]], [[w:Římskokatolická farnost Holany|Holanech]], [[w:Římskokatolická farnost Pavlovice|Pavlovicích]], [[w:Římskokatolická farnost Stvolínky|Stvolínkách]] a [[w:Římskokatolická farnost Blíževedly|Blíževedlech]]. Od r. 2011 také ex currendo in spiritualibus v Dubé, Deštné a Tuhani. K 1. lednu 2019 jmenován v Jestřebí farářem. V Jestřebí inicioval vznik oblastní charity, která se především snažila pomáhat lidem &quot;na okraji společnosti&quot;. V závěru života rovněž vedle ostatních svých povinností obětavě vypomáhal ve farnosti Česká Lípa jako zastupující kněz při bohoslužbách a jako &quot;cizí zpovědník&quot;. Zemřel na jestřebské faře během ranní modlitby breviáře dne 9. října 2020.&lt;ref&gt;[https://www.dltm.cz/zemrel-p-ing-josef-rousek Zemřel P. Ing. Josef Rousek]&lt;/ref&gt; Byl členem kněžského společenství ''[[w:Sodalitas trecentorum|Sodalitas trecentorum]]'' (CCC). Dne 16. října 2020 dopoledne se konalo rozloučení se Mší svatou ve farním kostele sv. Ondřeje v Jestřebí, odpoledne téhož dne byl po druhé zádušní Mši svaté v kostele na Václavicích u Náchoda pohřben do rodinného hrobu na místním hřbitově. Pohřební obřady na Václavicích vedl jeho rodný bratr, rovněž kněz, Mons. [[w:Pavel Rousek|Pavel Rousek]].
|-
|
| František Pospíšil SDB
| {{dts|18|07|1930}}
| {{dts|04|11|1962}}
| {{dts|18|10|2020}}
| 90
| Narodil se 18. července 1930. Na kněze byl vysvěcen 4. listopadu 1962. V litoměřické diecézi působil na mnoha místech. Například v 70. letech 20. století žil v Mostě, kam jej poslal kard. Štěpán Trochta a kde mimo jiné dohlížel na depozitář přesouvaného děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie. Od začátku 21. století sídlil v salesiánské komunitě v Teplicích a teplickém vikariátu byl okrskovým vikářem. V roce 2015 se z Teplic přesunul na odpočinek k sestrám boromejkám do Moravských Budějovic, kde také 18. října 2020 ve věku 90 let zemřel.&lt;ref&gt;[https://www.sdb.cz/novinky/p-frantisek-pospisil-odesel-k-panu/ P. František Pospíšil odešel k Pánu]&lt;/ref&gt; Pohřben v hrobě kongregace salesiánů ve Fryštáku u Holešova. 
|-
| [[Soubor:P. Benno Beneš, 6.12.2012 Litoměřice.jpg|120px]]
| [[w:Benno Beneš|Benno Beneš]] SDB
| {{dts|19|04|1938}}
| 1972
| {{dts|01|12|2020}}
| 82
| Salesián, rodák z Oseku u Duchcova. Bývalý provinciál české salesiánské provincie. Podílel se na vzniku salesiánské misie v Bulharsku. Někdejší výpomocný duchovní v Teplicích. Ještě v pokročilém věku se alespoň zčásti účastnil pěších poutí s mládeží litoměřické diecéze. V závěru života žil u sester boromejek v Praze-Řepích, kde také zemřel.&lt;ref&gt;[https://www.dltm.cz/zemrel-salesian-p-benno-benes Zemřel salesián P. Benno Beneš]&lt;/ref&gt; Pohřben v hrobě kongregace salesiánů na hřbitově v Praze-Ďáblicích.
|-
| [[Soubor:Antonín Pavel Kejdana OFM.jpg|120px]]
| Antonín Pavel Kejdana OFM
| {{dts|03|01|1932}}
| {{dts|21|10|1968}}
| {{dts|08|12|2020}}
| 88
| Narodil se 3. ledna 1932 v Nízkém Dřevíči (dnes Velký Dřevíč) u Hronova. Měl čtyři sourozence, z nichž jeden zemřel v útlém věku. V roce 1945 nastoupil na gymnázium v Broumově, ale po pár měsících přešel do Náchoda, kde dokončil studia maturitou v roce 1951. Už tehdy měl v sobě touhu studovat teologii, ale nastoupil do gumárenského podniku Rubena Náchod, poté pracoval na stavbách v Hronově a Harrachově. V roce 1953 nastoupil dvouletou vojenskou službu, pro svůj nevhodný kádrový profil u Technických praporů, nástupců PTP. Díky P. Titovi Hanušovi s bratrancem Pavlem Genrtem (br. Tomášem) poznali františkány. V roce 1957 spolu odešli do Roztok u Prahy, kde pracovali někteří františkáni na stavbě. Po tajné obláčce 9. června 1959 v kostele na Levém Hradci, kde přĳal jméno Antonín, po roce složili první sliby 6. září 1960. Pak se načas cesty bratranců rozdělily. Antonína v roce 1961 zatkla StB, po šesti měsících vazby ho soud odsoudil ke třem letům vězení, po odvolání byl trest snížen na dva roky. Na svobodu se dostal na Novotného amnestii 9. května 1962. Věčné sliby složil 28. srpna 1963. Kněžské svěcení přĳal tajně opět s br. Tomášem v červnu 1968. Roku 1969 se oba stali členy první obnovené františkánské komunity vzniklé na faře ve Vrchlabí pod vedením P. Jana Baptisty Bárty. Po zrušení komunity za nastupující normalizace roku 1970 ještě nedlouho působil v blízkém Dolním Lánově, než musel roku 1971 opustit hradeckou diecézi. Odešel do litoměřické diecéze opět za br. Tomášem, který dostal na starosti farnosti v Hrádku nad Nisou a okolí. Antonín řadu let oficiálně pracoval jako údržbář u řeholních sester Panny Marie Jeruzalémské v Chrastavě, kterým tak mohl sloužit i jako kněz. Později spravoval farnosti v Raspenavě (1986) a ve Vysokém nad Jizerou a okolí (1987–1989). Na jaře roku 1989 se po dalším odebrání státního souhlasu stal představeným tajné komunity františkánů v Liberci, kde také prožil návrat svobody. Františkáni následně dostali do správy farnosti na kraji Liberce (Vratislavice, Rochlice a později obnovenou farnost Ruprechtice). Tento kraj se s výjimkou let 1997—2003, kdy byl představeným konventu v Uherském Hradišti, stal jeho plodným doživotním působištěm. V duchu františkánské spirituality měl vždy otevřené srdce pro lidi bez domova a ostatní potřebné. Zemřel 8. prosince 2020 v domě bratří v Liberci.&lt;ref&gt;[https://www.dltm.cz/zemrel-p-antonin-pavel-kejdana-ofm Zemřel P. Antonín Pavel Kejdana OFM]&lt;/ref&gt;
|-
| 
| Viktor Maretta
| {{dts|09|12|1943}}
| {{dts|30|06|1973}}
| {{dts|01|02|2021}}
| 78
| V období 1. srpna 1973 až 31. března 1992 působil v Litoměřické diecézi, mj. ve [[w:Římskokatolická farnost Mojžíř|farnosti Mojžíř]]. Následně byl inkardinovaný do Spišské diecéze (Slovensko) a stal se farářem v Podbieli a následně kaplanem a výpomocným duchovním v Dolnom Kubíne. Poslední rozloučení s ním se konalo ve čtvrtek 4. února 2021 v 10 hodin ve farním kostele v Dolnom Kubíně. Jeho tělesné ostatky byly pochovány na místním hřbitově.&lt;ref&gt;[https://www.dltm.cz/zemrel-knez-viktor-maretta Zemřel kněz Viktor Maretta]&lt;/ref&gt; 
|-
| 
| František Pevný, SJ
| {{dts|16|02|1921}}
| {{dts|05|07|1947}}
| {{dts|26|03|2021}}
| 100
| Jezuita. V roce 1969 krátce působil v duchovní správě v Bohosudově. Později působil v olomoucké arcidiecézi na Velehradě a v letech 1971-1993 jako farář ve Vítkově u Opavy. Následně byl po čtyři roky novicmistrem jezuitského noviciátu v Kolíně. Od r. 1997 působil v brněnské jezuitské komunitě, přičemž pečoval o duchovní správu v Masarykově onkologickém ústavu na Žlutém kopci. Poslední léta života prožil v Domově sv. Alžběty v Žernůvce u Tišnova. Pohřben v kryptě brněnského jezuitského kostela.&lt;ref&gt;[https://www.dltm.cz/ve-veku-100-let-zemrel-jezuita-p-frantisek-pevny Ve věku 100 let zemřel jezuita P. František Pevný]&lt;/ref&gt; 
|-
| 
| ThLic. Filip Maria Antonín Stajner, III.OP
| {{dts|29|07|1964}}
| {{dts|29|06|1991}}
| {{dts|01|05|2021}}
| 56
| Rodák z Karlových Varů, původně kněz dominikánského řádu. V litoměřické diecézi působil v Ústí nad Labem a v Mladé Boleslavi. Později z dominikánského řádu odešel, působil pak krátce ve farní duchovní správě v Římově v jižních Čechách. V roce 2000 mu bylo diagnostikováno závažné neurodegenerativní onemocnění (ALS), které jej postupně fyzicky zcela paralyzovalo. Nějaký čas žil v českobudějovickém kněžském domově, později v péči přátel, kteří o něj pečovali celkem 19 let. Inkardinován byl do královéhradecké diecéze, s dominikánským řádem zůstával spojen jako terciář. Pomocí vlastního systému nonverbální komunikace (založeného na mrkání očí) se věnoval překládání náboženské literatury. Pohřben v Poděbradech.&lt;ref&gt;[https://www.dltm.cz/zemrel-p-filip-stajner Zemřel P. Filip Stajner]&lt;/ref&gt;
|-
| 
| Vladimír Jedlička CSsR.
| {{dts|31|08|1932}}
| {{dts|24|06|1972}}
| {{dts|05|10|2021}}
| 89
| Narodil se 31. srpna 1932 na Slovensku v obci Cífer, jako čtvrtý z osmi dětí. V roce 1945 vstoupil do juvenátu redemptoristů v Podolínci. Gymnaziální studia absolvoval v Rožňavě a v Trnavě, kde v roce 1953 odmaturoval. V letech 1953 — 1957 studoval na Vysoké škole pedagogické v Bratislavě. Následně působil do roku 1959 jako profesor na Pedagogickém gymnáziu v Lučenci, v letech 1959 — 1962 působil jako profesor na Slovenském gymnáziu v Jablonce Orawské v Polsku, v letech 1962 — 1963 jako odborný asistent na Pedagogickém institutu v Martině, v letech 1963 — 1969 jako odborný asistent na Pedagogické fakultě v Banskej Bystrici a v roce 1969 jako vychovatel v Čsl. st. lázních v Nimnici. Noviciát absolvoval tajně u P. Jozefa Bednárika CSsR. První řeholní sliby složil tajně 9. června 1967. V roce 1969 začal studovat na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích. Doživotní sliby v Kongregaci Nejsvětějšího Vykupitele složil 9. června 1972. Na kněze byl vysvěcen 24. června 1972 v Litoměřicích kardinálem Štěpánem Trochtou. V letech 1972 — 1975 působil jako kaplan v Jablonném v Podještědí. Od roku 1975 do roku 1986 působil jako administrátor v Mimoni, od roku 1986 do roku 1990 byl administrátorem v Bohušovicích nad Ohří. V letech 1990— 1993 byl administrátorem v Podbořanech. Od 1. ledna 1994 do 31. prosince 1999 působil v klášteře redemptoristů na Králíkách, kde vedl Poutní dům. Od roku 2000 do roku 2006 byl administrátorem klášterního kostela v Července, kde dva roky spravoval také farnost v Pňovicích. Od května 2006 do dubna 2007 byl členem komunity kláštera redemptoristů v Tasovicích. Od května 2007 do května 2014 byl kaplanem u sester trapistek v Poličanech u Neveklova, v okrese Benešov. Od června 2014 byl na odpočinku v klášteře na Svaté Hoře. Zemřel posílen svátostmi v úterý 5. října 2021 ve věku 89 let ve 49. roce svého kněžství. Poslední rozloučení s ním bylo 13. října 2021 v 15 hodin v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Svaté Hoře. Po zádušní mši svaté a obřadech posledního rozloučení byl uložen do hrobu redemptoristů v Příbrami.&lt;ref&gt;[https://www.dltm.cz/zemrel-p-vladimir-jedlicka-cssr Zemřel P. Vladimír Jedlička CSsR.]&lt;/ref&gt;
|-
| [[Soubor:06-2009 ředitelé církevní škol Jindřiška Vopatová a Jiří Čunát, foto Karel Stein z Děčína.jpg|120px]]
| Mgr. Jiří Čunát
| {{dts|11|08|1965}}
| {{dts|27|10|2002}}&lt;br /&gt;(jáhenské)
| {{dts|18|10|2021}}
| 56
| Narodil se 11. srpna 1965 ve Dvoře Králové nad Labem. Vystudoval KTF UK v Praze a Pedagogickou fakultu Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Učil na Základní škole ve Velkém Šenově, na Zvláštní škole v České Kamenici, v letech 1998–2001 byl ředitelem Školy v přírodě v Horním Prysku. V letech 2004–2012 je ředitelem Biskupského gymnázia Varnsdorf. Jako trvalý jáhen byl inkardinován v Litoměřické diecézi. Vydal několik knih, pravidelně publikoval v tisku a  vystupoval v rozhlasových pořadech. Režisér Milan Kučera o něm natočil filmový dokument „Správce farnosti“. Je spoluzakladatelem Akademie příslibu (2010), podnětného prostředí pro mládež a Schrödingerova institutu–střediska volného času pro Šluknovský výběžek (2011), který pomáhá řešit sociální znevýhodnění regionu. Zemřel 18. října 2021.&lt;ref&gt;[https://www.cbdb.cz/autor-81359-jiri-cunat Československá bibliografická databáze – Jiří Čunát]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[https://www.dltm.cz/zemrel-trvaly-jahen-mgr-jiri-cunat Zemřel trvalý jáhen Mgr. Jiří Čunát]&lt;/ref&gt;
|-
| [[Soubor:František Opletal, 8.6.2007.jpg|120px]]
| J.M. can. [[w:František Opletal|František Opletal]]
| {{dts|03|05|1930}}
| {{dts|23|06|1963}}
| {{dts|15|12|2021}}
| 91
| V důsledku okolností nemohl studovat bohosloví za rodnou olomouckou arcidiecézi, do  semináře byl přijat s podmínkou, že bude studovat za diecézi litoměřickou. Po kněžském svěcení působil jako kaplan v Liberci, následně v l. 1974-1975 ve farnosti u Vech svatých v Litoměřicích. Poté byl až do roku 1982 spirituálem litoměřického kněžského semináře. V letech 1982-1990 duchovní správce v Dolní Poustevně. V letech 1990-2010 arciděkan v Liberci. Kanovník katedrální kapituly v Litoměřicích. Od r. 2010 žil na penzi v rodišti na Moravě, od téhož roku emeritní kanovník. V roce 2011 byl na vlastní žádost z litoměřické diecéze exkardinován a následně inkardinován do arcidiecéze olomoucké.&lt;ref&gt;[https://www.dltm.cz/zemrel-emeritni-liberecky-arcidekan-a-kanovnik-p-frantisek-opletal Zemřel emeritní liberecký arciděkan a kanovník P. František Opletal]&lt;/ref&gt;
|-
| 
| [[w:Ladislav Tichý|Latislav Tichý]]
| {{dts|27|03|1948}}
| {{dts|30|06|1973}}
| {{dts|01|03|2022}}
| 73
| V letech 1980–1990 učil na CMBF v Litoměřicích.&lt;ref&gt;[https://www.dltm.cz/zemrel-mons-prof-ladislav-tichy-thd Zemřel Mons. prof. Ladislav Tichý, Th.D.]&lt;/ref&gt;
|}

== Odkazy ==
=== Reference ===
&lt;references /&gt;

=== Související články ===
* [[Dějiny litoměřické diecéze/Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1886-1937|Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1886-1937]]
* [[Dějiny litoměřické diecéze/Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1937-1944|Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1937-1944]]
* [[Dějiny litoměřické diecéze/Seznam kněží z litoměřické diecéze zemřelých v cizině do roku 2010|Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1944-2010]] [[w:Vysídlení Němců z Československa|vysídlených po II. sv. válce do ciziny]]
* [[Dějiny litoměřické diecéze/Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1945-2015|Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1945-2015]]

[[Kategorie:Diecéze litoměřická]]</text>
      <sha1>87kq87xj7jc3t5nhuyfjmxfcdmp9tsy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Provincie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7720</id>
    <revision>
      <id>36407</id>
      <parentid>35266</parentid>
      <timestamp>2018-05-30T08:43:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3323" xml:space="preserve">{{Sloučit|Pokladnice her/Židi}}
''Zdravim omlouvam se za chybejici diakritiku popripadne chyby ,jinak se budu snazit psat co nejvic spisovne.''

'''Provincie:''' 1 az (a ted si nejsem jistej xD) Hracu

Uvod (nejake plky mozna i historie :D)
''Tuto hru mi poprve ukazal kamarad na zakladni skole.Asi okolo 8.tridy.Jakmile jsem hru pochopil a zacal zkouset tak bylo jasne ze piskvorky se na to nechytaji ,nejspis diky me ideologii :D. Kazdopadne me mrzi ze to uz leta nikde na netu nemuzu najit.Pritom to je vyborna hra i kdyz je nakonec mozna pro nekoho omezena krapet(ne vic nez piskvorky) ,tak i pres to, to muze byt tezke. Jak se rika v &quot;jednoduchosti tkvi kouzlo ci sila&quot; ,ci tak nejak. Clovek ktery mi hru ukazal nakonec semnou uz nechtel hrat (protoze jsem ho porad porazel,proste zak prekonal mistra :D ):D :D zezacatku sportovne machroval (pycha predchazi pad) a nikdo jiny to nejspis neumi a neumel ci nehraje.''

'''Pravidla'''

''(zkusim zatim pouze strucne slovy pozdeji mozna pridam nejakou ilustraci pokud nekdo bude zadat)''

-Hra- se hraje na ctvereckovanem papire (cim vetsi ,tim delsi hra) a taky se hra hraje na tahy ,kdy v kazdem tahu muze kazdy hrac na papir umistit pouze jednu tecku/bod.(ltere by meli byt barevne rozlisene

-Body- se umistuji pouze tam kde se linie ctvereckovaneho papiru protinaji (a znazornuji v podstate + / krizovatku)

-Cil- Jednotlivi hraci by se meli snazit obklopit protihracovou tecku (mimochodem ,nejlepe je zacinat ve stredu papiru (kraj skyta neprustrelnou obranu,ktera hned zezacatku neni moc '''spor'''tovni) a tecky umistovat tesne k souperovym aby se dali snaze obklopit) jinak muze byt hra dost nudna i kdyz to nejspis v prubehu hrani vyzkousite :D ale je to podobne trolleni a hra ztraci kouzlo)

-obklopovani- pri obklopovani soupere spojujeme jednotlive body (nasycuje ideologii :D) ..pozdeji vice (zatim jen at mate predstavu)
pri spojivani muzeme vest spoj vzdy pouze pres jednu kostricku ci kraje kosticky a to celkem do 8mi smeru.Tzn. i do krize ne jen podel kosticek. ale aby jsme policko mohli spojit tak musime mit vsude tecky/body u sebe vzdalene prave tu jednu uz zminovanou kosticku.

-aby jsme mohli spojovat ,tak musime mit obklopenou alespon jednu souperovou tecku.Muzeme take obklopit uz obklopeny prostor soupere ale jeho jiz spojene tecky se nepocitaji jako bod.Tzn. pokud uvnitr neni jedina jeho volna tecka ,tak to sice muzeme obklopit/spojit (spojit je vhodnejsi oznaceni) ale nebudete mit z toho nakonec zadny bod,tak jako protihrac ;).Vyhrava ten ktery obklopi nejvic nespojenych bodu nepritele.Muzou to byt i vysoke pocty :D

tipy triky: nejedte moc dlouho do krize spatne se to brani.treba 1x do krize 2x rovne a dokola...ci nekdy muzete udelat mezeru aby jste dohonili/predhonili soupere a nasledne si ji ubranit a pokracovat dal..ale bude tam dirka a moznost obratu.proste kdyz si predstavite ctverec a vas bod v jednom rohu (jakemkoli) + protilehlem a souper by mel zbyvajici 2rohy (s body/tecky a take protilehle) tak v tom miste muzou spojovat oba pokud by meli kopletni obvod.A ten kdo to driv spoji ,zrusi tuto moznost souperi. Snad jsem to vysvetlil jednoduse ,tak jak by se spravne melo vse vysvetlovat.A ne sobecky.

Jelikoz jsem hru nikde na netu nenasel ,tak nevim jaky ma puvod.Ale ukazal mi ji dobry byvaly kamarad R.Zelios.</text>
      <sha1>cvz1o82wb0emgsg1rjzemhpanm4vexn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Java/Klíčová slova</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7723</id>
    <revision>
      <id>36383</id>
      <parentid>36166</parentid>
      <timestamp>2018-05-27T21:00:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="11258" xml:space="preserve">Java má jako [[:w:klíčové slovo|klíčová slova]] následující: [[#abstract|abstract]], [[#assert|assert]] (od Javy 1.4), [[#boolean|boolean]], [[#break|break]], [[#byte|byte]], [[#case|case]], [[#catch|catch]], [[#char|char]], [[#class|class]], [[#const|const]], [[#continue|continue]], [[#default|default]], [[#do|do]], [[#double|double]], [[#else|else]], [[#enum|enum]] (od Javy 5.0), [[#extends|extends]], [[#final|final]], [[#finally|finally]], [[#float|float]], [[#for|for]], [[#goto|goto]], [[#if|if]], [[#implements|implements]], [[#import|import]], [[#instanceof|instanceof]], [[#int|int]], [[#interface|interface]], [[#long|long]], [[#native|native]], [[#new|new]] , [[#package|package]], [[#private|private]], [[#protected|protected]], [[#public|public]], [[#return|return]], [[#short|short]], [[#static|static]], [[#strictfp|strictfp]] (od Javy 1.2), [[#super|super]], [[#switch|switch]], [[#synchronized|synchronized]], [[#this|this]], [[#throw|throw]], [[#throws|throws]], [[#transient|transient]], [[#try|try]], [[#void|void]], [[#volatile|volatile]] a [[#while|while]].

== abstract ==
Klíčové slovo abstract se používá u tříd a u metod.
* Použití u třídy značí, že daná třída nemůže být instancována (zdánlivá výjimka níže), jedná se o takzvanou ''abstraktní třídu'' (instancovatelná třída se nazývá ''konkrétní''). Z pochopitelného důvodů se nemůže jednat o třídu [[#final|finální]] – aby měla abstraktní třída smysl, musíme mít možnost odvodit od ní podtřídy. Klíčové slovo se u tříd píše obvykle za modifikátory přístupu a za případně použité klíčové slovo [[#static|static]].
* U metody je možné použít abstract pouze tehdy, je-li metodou abstraktní třídy. Abstraktní metoda se pouze deklaruje, neimplementuje se. Proto nemůže být [[#final|finální]], [[#static|statická]], [[#native|nativní]] ani [[#private|soukromá]]. Píše se před návratovou hodnotu metody.
U abstraktních tříd (a jejich metod) se nejčastěji použijí až podtřídy, abstraktní metody je ovšem možné implementovat i přímo při instancování – ve skutečnosti pak jde o ovšem o instancování nepojmenované jednorázové podtřídy.

{{Kód|jazyk=java|kód=
public abstract class AbstraktniTrida {
    /** Abstraktní metoda nemá žádnou implementaci ani tělo */
    public abstract void abstraktniMetoda();
    /** Konkrétní metoda implementaci má */
    public void konkretniMetoda() {
        System.out.println(&quot;Již implementováno.&quot;);
    }
}
…
  // implementace abstraktní metody při instancování
  // mojeInstance je instancí nepojmenované podtřídy!
  AbstraktniTrida mojeInstance = new AbstraktniTrida () {
      public void abstraktniMetoda() {
         System.out.println(&quot;Už je implementováno.&quot;);
      }
  }
}}

== assert ==
Klíčové slovo assert se používá pro [[:w:aserce|aserce]], což jsou tvrzení o stavu programu, která by měla být pravdivá z hlediska jeho vnitřní logiky a jejichž případné nekontrolování nebude mít vliv na správný běh odladěného programu. Nepoužívají se například na ověřování správného vstupu od uživatele. Jejich syntaxe je:
{{Kód|jazyk=java|kód=
assert výraz1 [: výraz2];
}}
kde první výraz musí být vyhodnocen jako pravdivý, jinak je vyvolána [[../Výjimky|výjimka]] s druhým výrazem jako parametrem. Například
{{Kód|jazyk=java|kód=
assert seznam != null &amp;&amp; seznam.délka() &gt; 0 : &quot;seznam je prázdný&quot;;
Object hodnota = seznam.get(0);
}}
Aserce, tedy kontrolování v nich uvedených podmínek, je možné zapnout či vypnout. Obvykle slouží k jejich zapnutí přepínače -ea nebo -enableassertions z příkazového řádku.

== boolean ==
Klíčové slovo boolean označuje stejnojmenný [[../Primitivní typy|primitivní typ]] proměnné. Jedná se o proměnné nabývající jen dvou možných hodnot: [[#true|true]] (pravda) a [[#false|false]] (nepravda). Jejich přednastavenou hodnotou je [[#false|false]].

== break ==
Klíčové slovo ''break'' se používá pro opuštění cyklu a také pro ukončení větve příkazu [[#switch|switch]].
Příklad pro cyklus:
{{Kód|jazyk=java|kód=
for (int i = 0; ; i++) {
  System.out.println(&quot;Iterace &quot; + i);
  if ( i == 5 ) {
    break; // 5* je dost
  }
}
}}

Příklad pro ''switch'':
{{Kód|jazyk=java|kód=

int i;
String den;
…
switch (i) {
  case 1: den = &quot;pondělí&quot;;
          break;
  case 2: den = &quot;úterý&quot;;
          break;
  case 3: den = &quot;středa&quot;;
          break;
  case 4: den = &quot;čtvrtek&quot;;
          break;
  case 5: den = &quot;pátek&quot;;
          break;
  case 6: // není ukončeno breakem, takže vykonávaní pokračuje přes case 7
  case 7: den = &quot;víkend&quot;;
          break;
}
}}

== byte ==
Klíčové slovo ''byte'' označuje jeden z [[../Primitivní typy|primitivních typů]], totiž osmibitové znaménkové celé číslo. Používá se na patřičných místech, kde se používají datové typy, například pro deklaraci proměnné:
{{Kód|jazyk=java|kód=
byte hodnota = 4;
}}

== case ==
Klíčové slovo ''case'' se používá v blocích příkazu [[#switch|switch]] pro uvození jednotlivých hodnot určujících jednotlivé větve.

== catch ==
Klíčové slovo ''catch'' je součástí mechanismu [[../Výjimky|výjimek]] a používá se v blocích uvozených klíčovým slovem ''[[#try|try]]''.

== char ==
Klíčové slovo ''char'' definuje jeden z [[../Primitivní typy|primitivních typů]]. Je zkratkou anglického ''character'' – ''znak'' a je určeno pro jednotlivé znaky standardu Unicode. Lze jej používat také jako neznaménkové šestnáctibitové číslo.

== class ==
Klíčové slovo ''class'' uvozuje deklaraci a definici [[../Třídy a objekty|třídy]].

Rozvitá Backusova-Naurova forma deklarace třídy vypadá následovně:
 deklarace-třídy ::= &lt;nowiki&gt;[&lt;/nowiki&gt;[[../Přístupové modifikátory|přístupové modifikátory]]&lt;nowiki&gt;]&lt;/nowiki&gt; '''class''' identifikátor
                       [''rozšiřuje''] [''implementuje''] 
                       ''tělo-třídy''
 
 rozšiřuje ::= '''[[#extends|extends]]''' ''jméno-třídy''
 implementuje ::= '''[[#implements|implements]]''' ''jména-rozhraní'' 
 jména-rozhraní ::= ''jméno-rozhraní'' [&lt;code&gt;,&lt;/code&gt; ''jména-rozhraní'']
 tělo-třídy ::= '''&lt;code&gt;{&lt;/code&gt;''' [''členské-deklarace''] '''&lt;code&gt;}&lt;/code&gt;'''
 členské-deklarace = ''členská-deklarace'' [''členské-deklarace'']
 členská-deklarace = ''deklarace-položky'' 
                      | ''inicializátor'' 
                      | ''konstruktor'' 
                      | ''deklarace-metody''
                      | ''deklarace-třídy''

== const ==
Klíčové slovo ''const'' je sice rezervované, ale v dosavadních verzích Javy není nijak využívané. K označení entit za konečné slouží klíčové slovo [[#final|final]].

== continue ==
Klíčové slovo ''continue'' slouží k ukončení stávající iterace cyklu. Na rozdíl od klíčového slova [[#break|break]] ovšem neukončuje cyklus; běh pokračuje další iterací. Například
{{Kód|jazyk=java|kód=
for (int i = 1; i &lt;= 3; i++){
   if (2 == i) continue;
   System.out.println(&quot;Iterace č. &quot; + i);
}
}}
vypíše hlášku pro první a třetí iteraci, druhá je ukončena před výpisem.

== default ==
Klíčové slovo ''default'' je součástí konstrukce příkazu [[#switch|switch]]. Jedná se o uvození větve, která je zvolena, pokud žádná jiná větev nevyhovuje.

== do ==
Klíčové slovo ''do'' uvozuje [[../Cykly#do-while|cyklus ''do-while'']], jehož konstrukce je
{{Kód|jazyk=java|kód=
do {
  // příkazy
} while (podmínka)
}}
Tedy například
{{Kód|jazyk=java|kód=
int i=1;
do {
  i += 1;
  System.out.println(i);
} while (i &lt;= 10)
}}

== double ==
Klíčové slovo ''double'' označuje jeden z [[../Primitivní typy|primitivní typů]]. Jedná se o 64bitová číslo s plovoucí řádovou čárkou. Existuje k němu i standardní třída java.lang.Double pro případy, kde je vhodnější s takovými čísly operovat jako s objekty.

== else ==
Klíčové slovo ''else'' je volitelnou součástí podmíněného příkazu ''if''. Je jím uvozen blok příkazů, které se mají provést, pokud není podmínka splněna.

Příklad:
{{Kód|jazyk=Java|kód=
if (hodnota &gt; 5) {
  System.out.println(&quot;Je to víc než pět.&quot;);
} else {
  System.out.println(&quot;Není to více než pět.&quot;);
}
}}

== enum ==
Klíčové slovo ''enum'' umožňuje deklarovat výčtový typ.

Příklad:
{{Kód|jazyk=Java|kód=
/** Výčet dnů */
enum Den { Pondeli, Utery, Streda, Ctvrtek, Patek, Sobota, Nedele };
}}

== extends ==
Klíčové slovo ''extends'' slouží při definici [[../třída|třídy]] (klíčové slovo ''[[#class|class]]'') nebo [[../rozhraní|rozhraní]] (klíčové slovo ''[[#interface|interface]]'') k určení, jakou třídu, respektive rozhraní, rozšiřuje.

Příklady:
{{kód|jazyk=java|kód=
public class NovaTrida extends StaraTrida 
{
  //...
}
 
public interface NoveRozhrani extends StareRozhrani
{
  //...
}
}}

== final ==
Klíčové slovo ''final'' má různý významy podle toho, zde se užije u deklarace [[Java/Třída|třídy]], [[Java/Metody|metody]] a nebo [[Java/Proměnné|proměnné]].

=== Použití u třídy ===
U třídy použití klíčového slova ''final'' zakazuje odvozování potomků. Jedná se tedy o určitý protiklad klíčového slova [[#abstract]] a použití obou slov zároveň u stejné třídy je nemožné.

=== Použití u metod ===
U metod použití klíčového slova ''final'' zakazuje překrytí metody v potomcích.

=== Použití u proměnných ===
U proměnné znamená použití slova ''final'', že smí být nastavena pouze jednou. Pokud se jedná o [[Java/Primitivní typy|primitivní typ]], znamená to, že už se nesmí změnit jeho hodnota. Pokud je proměnná odkazem na objekt, znamená to, že nesmí být nastavena na jiný objekt, ale objekt sám se měnit může.

== finally ==
Klíčové slovo ''finally'' uvozuje podblok kódu v rámci bloku ''[[#try|try]]'', který se má provést na konci, ať už došlo nebo nedošlo k [[Java/Výjimky|výjimce]], dokonce i v případě, že je dříve v bloku příkaz ''[[#return|return]]''.

== float ==
Klíčové slovo ''float'' deklaruje jeden z [[../Primitivní typy|primitivních typů]], dvatřicetibitové znaménkové číslo s [[:w:pohyblivá řádová čárka|pohyblivou řádovou čárkou]].
{{Kód|jazyk=java|kód=
float teplota = 21.37;
}}

== for ==
Klíčové slovo ''for'' uvozuje [[../Cykly|cyklus]] typu ''for''.

Například kousek kódu:
{{Kód|jazyk=java|kód=
for ( int i=1; i &lt; 4; i++ ) {
  System.out.println(&quot;Toto je &quot; + i + &quot;. iterace.&quot;);
}
}}

vypisuje

 Toto je 1. iterace.
 Toto je 2. iterace.
 Toto je 3. iterace.

== goto ==
Klíčové slovo '''goto''' je rezervováno pro budoucí užití.

== if ==
Klíčové slovo '''if''' uvozuje podmíněný příkaz:
{{Kód|jazyk=java|kód=
if (podmínka) {
  příkaz_pokud_splněna_podmínka;
} else {
  příkaz_pokud_nesplněna_podmínka;
}
}}
Jak je vidět z příkladu, často je používáno současně s klíčovým slovem [[#else|else]].

[[Kategorie:Kurz programování v Javě]]</text>
      <sha1>3jnp6uassx38ymc9dgr8s5boghl0ky9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Svaz československého hasičstva</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7725</id>
    <revision>
      <id>40757</id>
      <parentid>40420</parentid>
      <timestamp>2019-11-08T09:54:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka Lyalikoff</username>
        <id>4811</id>
      </contributor>
      <comment>doplnění úvodu, zdroj</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5671" xml:space="preserve">Sbory dobrovolných hasičů v pohraničí v podstatě zanikly s odsunem německého obyvatelstva. Nově sestavované sbory přebíraly strojírny po německých dobrovolných hasičích a mužstvo často tvořili hasiči, kteří dosud u hasičstva nepůsobili. V srpnu 1946 započala Okresní hasičská jednota ve Znojmě (OHJ Znojmo), která sídlila ve strojírně na Slepičím trhu, s prvními hasičskými školeními pro velitele, podvelitele a strojmistry (ve Znojmě, v Hrádku, ve Vranově a v Mašůvkách). Školení prováděl znojemský sbor, sestávající z velitele br. Nováka a devítičlenného mužstva. Účelem školení mělo být seznámit účastníky se stroji a s poskytováním prvé pomoci při požárech. Vzhledem k tomu, že Okresní sbor bojoval s nedostatkem členů, žádal zejména mládež a muže, aby se přihlásili do sboru a pomohli vybudovat nový Okresní hasičský sbor OHJ, který by odpovídal současné potřebě města a okresu.&lt;ref&gt;Týdeník pro pohraničí. Znojmo: Okresní vedení KSČ, 31.08.1946, 2(35).&lt;/ref&gt;

Zvláště pak svolával bratry hasiče, kteří se přistěhovali do pohraničí. K mobilizaci pohraničních hasičských sborů od léta 1946 docházelo také na jihozápadní Moravě. Jeden z nejsilnějších venkovských sborů v pohraničí se utvořil ve Vratěníně (starosta Bohumil Pařízek, náčelník František Vlach) a v Korolupech.&lt;ref&gt;V únoru 1947 se konala valná hromada hasičů ve Vratěníně: zvoleni starosta B. Pařízek, místostarosta J. Fic, jednatel J. Kuba, pokladník K. Pejřil, hospodář F. Poláček, vzdělavatel J. Mátl, velitel Vrba, I. podvelitel J. Křivánek, II. podvelitel J. Novotný, strojmistr F. Hvězda, cvičitel J. Křivánek. In:Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 07.02.1947, 2(6). s. 7.&lt;/ref&gt; Vzhledem k tomu, že oproti hasičskému sboru v Korolupech postrádal Vratěnín hasičskou stříkačku, uspořádali tamní hasiči v obcích jemnického pohraničí svépomocnou veřejnou sbírku na zakoupení motorové stříkačky. Na sbírce se podílely obce [[w:Vratěnín|Vratěnín]] částkou 7 330 Kčs, [[w:Rancířov|Rancířov]] 610 Kčs,[[w:Hluboká (Dešná)| Hluboká]] 1 680 Kčs, [[w:Lubnice|Lubnice]] 2 200 Kčs, [[w:Mešovice|Mešovice]] 1 720 Kčs, [[w:Dančovice|Dančovice]] 1 150 Kčs, [[w:Dešná (okres Jindřichův Hradec)|Dešná]] 1 239 Kčs a [[w:Plačovice|Plačovice]] 410 Kčs. Zbytek obnosu 1 634 Kčs z celkové částky 16 339 Kčs věnovali vratěnínští po zakoupení stříkačky české sociální pomoci.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 29.11.1946, 1(12).&lt;/ref&gt;

Podle sdělení ZHJ zůstal hasičský stejnokroj až na malé výjimky nezměněn: na služebním modrém stejnokroji se již nenosil na rameni státní znak a označení župy, odznak na vycházkové čepici měl být nahrazen novým znakem se státním lvíčkem. Nové uniformy pro pohraničí se vydávaly po vyplnění tiskopisu, který se odevzdával veliteli OHJ k potvrzení. Školení velitelů sborů OHJ se začalo provádět po jednotlivých obvodech a po skončení tohoto nácviku v jednotlivých okrscích vyslal každý sbor jedno mužstvo na celodenní školení. Ve všech pohraničních obvodech mělo také dojít ke zřízení samaritské školy. ZHJ apeloval na novoosídlence v pohraničí, aby se dobrovolně hlásili do řad hasičů, aby tak mohly být přebrány všechny hasičské sbory po Němcích. Hasičstvo se stalo součástí Svazu brannosti, kde mu byla vyhraněna služba ženijní a samaritská, z toho důvodu byl ve sborech volen branný referent.&lt;ref&gt;Šumavský hraničář: orgán osidlovacích komisí v šumavském pohraničí. Vimperk: Osidlovací komise v pohraničí, 03.05.1946, 2(11). s. 5.&lt;/ref&gt;

Po únoru 1948 považovalo Ministerstvo vnitra sbory dobrovolných hasičů za jednu z posledních bašt, kde si tzv. vesničtí kulaci (sedláci) uchovávali své vedoucí funkce a kteří v případě potřeby poskytovali koňské potahy nebo traktory. V roce 1951 na konferenci Československého hasičstva, kterého se účastnila KSČ a členové akčních výborů Národní fronty, byl proveden přísný kádrový výběr aktivistů pro okresní a krajské orgány požární ochrany. V roce 1952 následovala „očista” od kulaků v místních hasičských jednotách.&lt;ref&gt;Karel Jech: Kolektivizace a vyhánění sedláků z půdy, Albatros Media a.s., 01.01.2008&lt;/ref&gt;

== Služba civilní ochrany ==
Podle výnosu ministerstva vnitra ze dne 12. 10. 1948 došlo s účinností od 1. 11. 1948 k reorganisaci požární bezpečnosti. Byla zřízena služba civilní ochrany (CO). V každém správním okrese vznikl okresní inspektorát CO, který byl součástí ONV v rámci bezpečnostního referátu. Za součinnosti požárního inspektora oblastního velitelství SNB se v prvním pololetí roku 1948 započalo s prohlídkami hasičských zbrojnic. Hasičské zbrojnice vykazovaly značné nedostatky, zejména pokud šlo o vybavení a udržování hasičského nářadí. Následně proběhly za účelem vyzkoušení pohotovosti sboru a zjištění výkonnosti strojů po okrese pohotovostní srazy všech sborů dobrovolných hasičů.&lt;ref&gt;Zpráva ke IV. pololetnímu sjezdu dne 19. prosince 1948 v Mikulově, Okresním národní výbor v Mikulově, 1949&lt;/ref&gt;

== Reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>akg0apcys1q33sulci50o26b9gvwj79</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Hitlerova inspekční cesta jižní Moravou</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7726</id>
    <revision>
      <id>35999</id>
      <parentid>35998</parentid>
      <timestamp>2018-02-03T08:55:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka Lyalikoff</username>
        <id>4811</id>
      </contributor>
      <minor />
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4402" xml:space="preserve">Po odstoupení československých pohraničních oblastí zahájil Adolf Hitler inspekční cesty po připojených územích. Jižní Moravu navštívil ve dnech 26. – 27. 10. 1938. Cestu zahájil ve Vídni 26. října 1938 v 8 hodin ráno, kdy ve svém služebním automobilu Mercedes Benz s poznávací značkou WH 37925 odjel směrem k jihozápadní Moravě. Na cestě ho doprovázeli vrchní velitel pozemního vojska 5 generál Siegmund Wilhelm Walther von List, jeho štábní velitel generálporučík Richard Ruoff, dále velitel 17. armádního sboru generál Werner von Kienitz (General der Infanterie und erster Kommandierender General des XVII. Armeekorps), jeho štábní velitel plukovník Lothar Rendulic (k 1. dubnu 1938 reaktivován, Oberst im Generalstab der Wehrmacht), velitel Luftwaffe v Rakousku generálporučík Alexander Löhr (Oberbefehlshaber der Heeresgruppe E der deutschen Wehrmacht), jeho štábní velitel podplukovník Günther Korten (též Körten, Oberst und Generalstabschef der in Österreich stationierten Luftflotte 4), říšský místodržitel Konrád Henlein, župní vedoucí Josef Bürckel (Gauleiter und Reichsstatthalter), župní vedoucí Dr. Hugo Jury (Gauleiter und Reichsstatthalter in Niederdonau), říšský místodržitel Dr. Arthur Seyβ-Inquart (Reichsstatthalter) a další.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, č. 84, 27. 10. 1938, s. 1&lt;/ref&gt;

Přes městečko Horn pokračoval na Waidhofen an der Thaya a přes hraniční přechod Fratres do Slavonic, kde ho přivítal velitel rakouské 44. pěší divize generálporučík Albrecht Schubert. Navštívil zde opevnění, shlédl vojenskou přehlídku a vyslechl projev generála Kienitze. Dále pokračoval přes Písečné až k Rancířovu a nedaleko silnice zastavil u lehkého opevnění vzoru 37 (objekt 3/1146/A-140Z).&lt;ref&gt;Vondrovský, Ivo: Hitlerovy návštěvy čs. opevnění. In: Fortsborník č. 7/II, Brno 2002, s. 81-82&lt;/ref&gt; Jako všechna opevnění, která vůdce navštívil, byl i tento řopík po jeho návštěvě náležitě vyzdoben: do otvoru po periskopu umístěn stožár s vlajkou, namalovány hákové kříže, okolí objektu upraveno a před obě střílny zasazeny stromy svobody (strom zasazený před pravou střílnou roste dodnes). Na střeše objektu stály dva protitankové a jeden protipěchotní překážce se zabudovanou pamětní deskou s německým nápisem ''„Pravda zvítězila! Tento za francouzské peníze a české velikášství postavený bunkr navštívil 26. 10. 1938 stvořitel Velkoněmecké říše a zachránce sudetských Němců Adolf Hitler.''&quot; Vyzdobený objekt byl také zachycen na dobové pohlednici.&lt;ref&gt;Lakosil, Jan – Svoboda, Jan - Čermák, Ladislav: Souboj bez vítěze. Německé přípravy na dobývání čs. opevnění v roce 1938. Praha 2010, s. 145-146&lt;/ref&gt;

Z Rancířova Adolf Hitler pokračoval přes Vratěnín do Vranova. Místní obyvatelstvo si s největší pravděpodobností takovou událost nenechalo ujít a Vratěnín byl dozajista náležitě vyzdoben. Ve Vranově si prohlédl přehradu a odcestoval přes rakouské území do Znojma. U Šatova znovu přejel bývalou československou hranici, kde převzal hlášení od velitele genenerálmajora Edlera von Hubicki a potom pokračoval přes Chvalovice, Vrbovec, Oblekovice, Starý Šaldorf do Znojma, kam přijel Vídeňskou ulicí. Po slavnostním přivítání ve Znojmě se kolona vydala do městečka Laa an der Thaya, kde „Vůdce” přenocoval ve svém vlaku a ráno v něm vyjel do Mikulova. Kolem deváté hodiny ranní dorazil ve stejném doprovodu na vlakové nádraží. Po přivítání přestoupil do automobilu, ve kterém projížděl v předešlém dni jižní Moravou. Celá kolona aut odjela přes Mikulov, Drnholec a Březí zpět do Mikulova. Po svém projevu v Mikulově nastoupil do svého vlaku a odjel do Vídně. Na zpáteční cestě se krátce zastavil na nádraží v Břeclavi. Další návštěva jižní Moravy se uskutečnila v prosinci 1938.&lt;ref&gt;Josef Novák, Československé opevnění z let 1935–1938 na jižní Moravě ve spojitosti s inspekční cestou Adolfa Hitlera, 2014&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Harald Sandner: Hitler – Das Itinerar (Band III): Aufenthaltsorte und Reisen von 1889 bis 1945 – Band III: 1934–1939, s. &lt;/ref&gt;

== Reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>m18z1qrpfo6bnoavsvi20kwon7rzlr7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Trhy - týdenní, výroční a dobytčí</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7728</id>
    <revision>
      <id>41603</id>
      <parentid>34724</parentid>
      <timestamp>2020-05-07T18:10:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka Lyalikoff</username>
        <id>4811</id>
      </contributor>
      <minor />
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="27305" xml:space="preserve">[[Soubor:Bauernkalender 1847 1.jpg|náhled|Obálka kalendáře z roku 1847 (Bauernkalender)]]
Pro korolupské sedláky a řemeslníky platilo tržní městečko Vratěnín za nejbližší a nejstarší tržní odbytiště. V okolí postupně přibývalo nejen výročních, ale také týdenních a dobytčích trhů, jejichž konání nově upravil císařský patent Marie Terezie z roku 1764. Na Moravě pak došlo v roce 1774 k rozdělení tržních míst do čtyř tříd. Dalším významným počinem se pro výročný trhy stal za vlády Josefa II. dvorský dekret z 24. června 1784, který na výročních trzích umožnil vzájemné obchodování mezi německými, českými a haličskými provinciemi. Což mělo význam zejména v pohraničních oblastech, kdy zemská hranice přestala pro výroční trhy existovat. Moravští a dolnorakouští prodejci tak mohli obchodovat na obou stranách hranice. 

Rakouský zákoník pro výrobní a obchodní živnosti v německých, českých, haličských, italských a maďarských provinciích z roku 1830 rozděloval trhy do kategorií, předepisoval způsob prodeje, upravoval tržní poplatky a řád na tržištích.&lt;ref&gt;W. Gustav Kopetz: Allgemeine österreichische Gewerbs-Gesetzeskunde in den deutschen, böhmischen, galizischen, italienischen und ungarischen Provinzen des österreichischen Kaiserstaates, [http://dlib-pr.mpier.mpg.de/m/kleioc/0010/exec/books/%22161985%22 2. Unterabth. Von den verschiedenen Hilfs- und Beförderungs-Anstalten des innern Handels und Absatzes], Wien 1830, s. 229 - 259 (§ 445 - § 465)&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Provinzial-Handbuch für Mähren und Schlesien für das Jahr 1845, Brünn, gedruckt bei Franz Gastl, na konci seznamu: Jahrmärkte des Markgrafthums Mähren; nach der Classification der marktberechtigten Ortschaften&lt;/ref&gt; Skutečnou svobodu podnikání přinesl až císařský patent Františka Josefa I. z 20. prosince 1859, který se ale nevztahoval na zemědělskou, lesnickou a vedlejší domácí výrobu (i některé další oblasti). Tržního prodeje se týkaly § 62 - § 71 (Marktverkehr).&lt;ref&gt;Kaiserliches Patent vom 20. December 1859, womit eine Gewerbe-Ordnung für den ganzen Umfang des Reiches, mit Ausnahme des venetianischen Verwaltungsgebietes und der Militärgränze, erlassen, und vom 1. Mai 1860 angefangen in Wirksamkeit gesetzt wird.&lt;/ref&gt;

V 19. století se staly u sedláků oblíbeným literárním artiklem kalendáře (Bauernkalender), které podomní prodejci (knihohandlíři kolportéři) nabízeli nejen po vsích ale také na tržištích.&lt;ref&gt;Knihkupci (nebo jejich zaměstnanci) mohli v rámci své živnostenské činnosti chodit dům od domu a nabízet své zboží. Lidé si vybírali podle ukázkového výtisku, učinili objednávku a prodejce ji vyřídil poštou.&lt;/ref&gt; Kalendáře sestávaly ze tří částí. Kalendářová část obsahovala dny v měsíci, církevní svátky a jména svatých. Literární část seznamovala sedláky s významnými událostmi uplynulého roku, pranostikami, radami pro domácnost a hospodářství. Třetí částí tvořil seznam trhů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, který byl řazen abecedně podle místa konání trhů, u každého města byly vypsány termíny a označení typu trhu. Sedláci zde nalezli také přehled kolkovních a poštovních sazeb, evropských měn a úroků, v době zavádění metrické soustavy převodní tabulky vah a měr.&lt;ref&gt;Zdenka Bosáková: Knižní kalendáře 19. století a možné způsoby jejich bibliografického popisu. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2011. 149 s. Vedoucí práce doc. PhDr. Petr Voit, CSc. Práce je uložena v Knihovně T. G. Masaryka v Praze-Jinonicích&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://www.alterbauernkalender.at/kalenderarten/index.php Alte Bauernkalender ]&lt;/ref&gt; 

Seznamy trhů byly součástí i tištěných úředních příruček (Provinzial-Handbuch für Mähren und Schlesien) a připomínal je i lokální tisk, například &quot;Jahrmärkte in Mähren und Schlesien: Am 15. Juli: Briesau, Busau, Freudenthal, Knihnitz, Olmütz, Teschen, Wischau. Am 16. Juli: Fratting, Hradisch, Jaromeritz, Mönitz, Nedweditz, Nikolsburg, Tischtin, Neu Wessely. Am 17. Juli: Altbrünn. Am l8. Juli: Zlin. In Nieder-Oesterreich: Am 18. Kirchberg.&quot;&lt;ref&gt;Nikolsburger Wochenschrift, 13.7.1861, Číslo 28, s. 112&lt;/ref&gt;

Mimo skupiny obchodníků, továrníků a řemeslníků, kteří prodávali své zboží na trzích, v obchodech a stáncích, ale také zemědělců a venkovských řemeslníků přinášejících své produkty na trhy, existovala skupina tzv. potulných kramářů, kteří nosili k prodeji vlastní nebo cizí výrobky z místa na místo (potulní kramáři, překupníci a sběratelé, zvěrokleštiči, dráteníci, brusiči, potulní loutkoherci, hudebníci a další). Zboží nabízeli od jara do podzimu na ulicích, v hospodách nebo po domech ve dnech od pondělí do soboty. 

Podomní prodej, tzv. hauzírování, nebyl v živnostenském zákoně z roku 1859 obsažen, jelikož ho upravoval císařský patent z roku 1852 (Hausierhandel).&lt;ref&gt;Císařský patent ze dne 4. září 1852, c. 252 r. z. (v Československu platil až do roku 1926). Kaiserliches Patent vom 4. September 1852, RGBl. Nr. 252, gültig für das gesammte Kaiserreich, mit Ausschluß der Militärgränze, wodurch ein neues Gesetz über den Hausierhandel erlassen wird.&lt;/ref&gt; Korolupy navštěvoval ještě na začátku 20. století jednou za čtrnáct dní kramář, který nabízel knoflíky, nitě, šroubky, kšandy ke kalhotám, gumy, přezky nebo také kudličky. Brusič nožů a nůžek se před každým domem ohlašoval zvoněním na zvonec a jednou za měsíc přicházel do vsi dráteník. Místní Žid ''Willi'' skupoval po vsích králičí kůže.

Ke konci 19. století byl obchod či nákup zboží na jihozápadní Moravě, potažmo ve Vranovském okrese (kam až do roku 1890 Korolupy spadaly), závislý na místních dopravních možnostech. Okresem vedla Severozápadní dráha se zastávkou Šumvald-Vranov, která umožnila nejen přepravu osob, ale také zboží. O silnice pečoval okresní silniční výbor ve Vranově. 

Z Vranova do Znojma vedla silnice směrem na Liliendorf (Lesná), Vracovice, Milíčovice, Citonice a dále ke Znojmu. V Liliendorfu (Lesná) se dalo odbočit na silnici do Šumvaldu, Štítar, Šreflové a dále k Jemnici. Na Jemnici se z Vranova cestovalo přes Šafov, Křtálky (Stálky), Frejštejn, Uherčice a dále na Lubnici. Ze silnice vranovsko-znojemské se v Milíčovicích odbočovalo do Břečkova, Čížova a do Hardeka v Rakousích a v Břečkově do Lukova a Podmolí na Znojemsku. 

Z Bítova, který byl s Vranovem spojen silnicí a od roku 1892 novým železným obloukovým mostem přes Dyji, vedla silnice do Vel. Dešova. Do Dolních Rakous se zemská hranice přecházela ze silnice, která vedla od Vranova přes Stálky, Uherčice a Vratěnín do Drozdovic (Drosendorf), další silnice vedla ze Šafova do Lanavy (Langau), ze Šafova do Pleissingu (Plešnice). Z Vratěnína pak pokračovala silnice od Vranova a Frejštejna dál na Písečné a Slavonice.

== Druhy trhů ==
=== Týdenní trhy a trhy o poutích ===
Týdenní trhy sloužily zpočátku k prodeji a nákupu potravin. Konaly se jeden nebo více dní v týdnu a fungovaly jen jako odbytiště místních prodejců. Trhy o poutích (Kirchtag-Märkte) využívali i obchodníci a řemeslníci z blízkého okolí, sousedních okresů, ale také ze sousedních provincií.

=== Výroční trhy ===
Výroční trhy (Jahrmärkte) v německých, českých a haličských provinciích garantovaly obchodníkům a řemeslníků absolutní volnost prodeje. Právo volného prodeje se vztahovalo také na podomní prodejce, pokud své zboží nabízeli na tržišti ve stánku či boudě. Kupci a obchodníci mohli nabízet také zboží, které nepatřilo do oblasti jejich živnostenského oprávnění. Takový prodej se musel odehrávat přímo na zaplaceném tržním místě a ne ve vlastní prodejně. Pouze podomní prodejci knih se museli před zakoupením tržního místa prokazovat živ. listem (v Čechách také vetešníci). Volný přístup na výroční trhy měli také Židé v Dolním Rakousku, Čechách, Moravě, Slezsku a Haliči (v Čechách neměli přístup na výroční trhy v hornických městech).

=== Koňské a dobytčí trhy ===
Samotný název koňských a dobytčích trhů poukazuje na jejich význam. Trhy byly často spojeny s týdenními trhy nebo se konaly jen v určité dny. Zavedení těchto trhů mělo sloužit hlavně zemědělcům k rozšíření chovu koní. Všechna omezení týkající se nákupu a prodeje ze strany soudů byla zrušena a trhy podléhaly hlavně hygienické kontrole. Z hygienických důvodů se dobytčí trhy ve Slavonicích odehrávaly od roku 1901 mimo město.

=== Vlněné trhy ===
Vlněné trhy byly v Čechách zavedeny v roce 1756 hlavně kvůli soukeníkům (Tuch-Fabrikanten), aby tak mohli potřebnou vlnu nakupovat z první ruky a předešlo se židovskému překupnictví. Podle Vratislavského (Breslau) vzoru se konaly 2 až 3 dny a každý výrobce vlny mohl své zboží nabízet jak na tržišti tak i doma. V roce 1772 byla města Hradec Králové, Mladá Boleslav, Litoměřice, Plzeň, Strakonice a Budějovice (České Budějovice) vyhlášena kvůli textilním manufakturám ve svém okolí za hlavní vlněná tržiště. V roce 1805 povolil císař Franz I. dva vlněné trhy městu Slavonicím (manufaktura na výrobu hedvábných stuh, manufaktura na výrobu punčoch, manufaktura na pletené zboží, manufaktura tkané zboží a manufaktura na vlněné šátky).

== Udělování a obnovování tržních práv ==
=== Žádost o nové tržní právo ===
Žádosti o nová tržní práva se podávaly u příslušného krajského úřadu, který posoudil nejen nezbytnost či užitečnost takové žádosti, ale v případě týdenních trhů také kontaktoval okolní přilehlá tržní města, zda proti zavedení nového trhu nic nenamítají. Rozložení trhů mělo být rovnoměrné a neměly si vzájemně překážet. V případě, že bylo dané území týdenními a obilnými trhy dostatečně vybavené nebo by nový trh poškozoval sousední tržní města, úřad nový trh nepovolil. Oproti tomu při udělování práva výročního trhu nehrála blízkost jiného tržního města žádnou roli. Stačilo, že mezi termínem výročního trhu sousedního města a termínem nového trhu ležely dva nebo tři týdny. Tržní práva se udělovala zásadně městům a tržním městečkům. Pokud chtěla obdržet tržní právo obec, musela být nejprve povýšena na tržní město. Všeobecně ale úřady vznik nových trhů a tržišť podporovaly, zvláště v pohraničních oblastech, kde se nabízela skrze zahraniční kupující větší návštěvnost nebo v takových případech, kde by se zlepšila potravinová obslužnost měst a tržních městeček. Listinu s tržními privilegii podepisoval zemský panovník, který ji přeposlal zemskému úřadu. Úkolem zemského úřadu bylo zajistit tržnímu místu nerušené provozování jeho výsad a oznámení nově zapůjčeného tržního práva po celé zemi.

=== Úřední sazby ===
Sazby za udělení nových tržních privilegií se dělily do tří kategorií a řídily se zámožností měst a městysů. Nejmenší městečka platila 25 guldenů, středně velká města 50 guldenů a velká města 100 guldenů. V případě udílení nového tržního práva či potvrzování starého tržního práva se platil jeden poplatek, při udělování vícero tržních privilegií se musela zaplatit daná sazba pro každý trh zvlášť.

=== Obnovování tržních práv ===
Při každém novém nástupci trůnu musela být tržní privilegia u zemské správy obnovována. Na základě dvorského dekretu z 26. září 1791 mohla tržní města žádat o obnovení stávajících tržních privilegií u krajského úřadu. Ten doručené tržní listiny překontroloval, opatřil posudkem a zaslal zemskému úřadu, který je pak shromažďoval a po nástupu panovníka hromadně zasílal ve čtvrtletních intervalech k potvrzení.

=== Dodržování tržních privilegií ===
Tržní privilegia se musela přesně dodržovat a neexistovalo, aby si je tržní města svévolně obměňovala, překládala trhy na jiné dny, prodlužovala tržní dobu, navyšovala počet v roce povolených trhů nebo dokonce měnila druh trhů (například výměna koňského trhu za výroční). Z tohoto důvodu vedly krajské úřady písemné seznamy všech trhů s dnem konání, které následně vycházely v tištěných provinčních kalendářích.

== Přeložení tržního termínu ==
Přeložení trhů na jiný den povolovala zemská správa v Čechách a na Moravě pouze z důvodů jako byly na stejný den připadající židovské svátky, hrozící nebezpečí ze strany nepřítele, nebezpečí požáru nebo shoda termínu s okolními výročními trhy. V takovém případě zažádalo tržní město skrze krajský úřad u zemské správy o změnu termínu. Na Moravě se tržním městům a židovským obcím doporučovalo zažádat o změnu termínu minimálně tři měsíce před nově požadovaným termínem, aby tak mohly být se změnou včas obeznámeny i okolní tržní města, popřípadě zemská správa v přilehlých provinciích. Přeložení trhu z povětrnostních důvodů se připouštělo jen v případě, že trh nešlo v takovém počasí uskutečnit vůbec, jinak se na počasí nebral zřetel. Pokud výroční trhy a týdenní trhy připadly na neděli nebo svátek, musely být přeloženy na nejbližší pracovní dny následujícího týdne (dvorní dekret z 29. května 1807). V případě, že se nejednalo o jednorázové přeložení termínu, ale o zcela nově zavedený termín na další roky, bylo potřeba souhlasu okolních tržních měst a žádost putovala ke dvoru.

== Délka trvání výročních trhů ==
Dobu trvání trhů určovala zpravidla přiznaná privilegia. Na Moravě vstoupila roku 1774 v platnost úprava tržních míst do 4. tříd (Jahrmarkts-Freyungs-Regulativ). Tržní místa 1. třídy (Brno a Olomouc) mohly výroční trhy provozovat po dobu 14 dní, města druhé třídy (např. Znojmo) po dobu 8 dní, v okresních a menších městech 3. třídy po dobu 4 dní a nakonec malá tržní městečka 4. třídy po dobu 2 dní. Za účelem zřetelného oznámení začátku a konce trhu používala města zvonění, troubení nebo jiná zvuková znamení (ve Vranově byl zvon umístěn na radnici). Nad dodržováním počtu tržních dní ostře bděla vrchnost, městská správa, ale také samotní obchodníci. Pokud se trhy konaly po dobu vícero dní, dbaly úřady zejména na to, aby případné neděle a svátky během trhů nebyly do tohoto období započítávány. Svátky musely být nahrazeny stejným počtem všedních dní. Pokud byli po ukončení trhu přistiženi podomní prodejci či brusiči při obchodu, postihla je konfiskace zboží.

=== Trhy 2. třídy (výroční trhy 8 dní) ===
[[Soubor:Adolf van der Venne - Unterwegs zum Jahrmarkt.jpg|náhled|Adolf van der Venne: Unterwegs zum Jahrmarkt/ Na cestě k výročnímu trhu (1880)]]
[[Soubor:Uem che porta ciavei.jpg|náhled|Podomní prodejce 1880, Gröden (Dolomity) ]]
[[Soubor:Emil Mayer 016.jpg|náhled|Židovský podomní prodejce ve Vídni (1905 - 1914)]]
[[Soubor:Der Hausirer.jpg|náhled|Podomní prodavač knih, 19. století]]
==== Znojmo (Znaim) ====
Výroční trhy:
# v úterý po sv. Dorotě
# v úterý po 3. postní neděli (Oculi)
# v úterý po sv. Jiří
# ve čtvrtek po sv. Janu Křtiteli
# ve čtvrtek po Narození Pany Marie
# ve čtvrtek po sv. Šimonu a Judovi
# ve čtvrtek po svátku Neposkvrněného početí Panny Marie

Dobytčí trhy se konaly den před výročním trhem, pak v pondělí před sv. Urbanem, v pondělí před sv. Rochem a v pondělí před sv. Leopoldem. Každý výroční trh trval tři dny. Pokud padl na den výročního trhu svátek, odbýval se ve čtvrtek a dobytčí trh ve středu v tom samém týdnu. Týdenní trhy se konaly každou sobotu.

=== Trhy 3. třídy (výroční trhy 4 dny) ===
==== Slavonice (Zlabings) ====
Výroční trhy se konaly:
# v pondělí po svátku [[w:Epifanie|Tří králů]]
# v pondělí po [[w:Postní doba|5. postní (Smrtné) neděli]] (hl. Judica)&lt;ref&gt;Judica: pátá postní neděle o Velikonocích (Passionssonntag)&lt;/ref&gt;
# v pondělí po [[w:Jan Křtitel|svatém Janu Křtiteli]]
# v pondělí po [[w:Matouš (evangelista)|svatém Matoušovi]]
# v pondělí po [[w:Alžběta (matka Jana Křtitele)|svaté Alžbětě]]
 
Roku 1805 povolil císař Franz I. městu dva vlněné trhy, které se konaly v pondělí:
# před svatým Petrem a Pavlem (29. června) a
# po [[w:Svatý Václav|svatém Václavu]]

Velké týdenní trhy:
# na [[w:Zelený čtvrtek|Zelený čtvrtek]]
# v pondělí před [[w:Letnice|Letnicemi]]
# na [[w:Tomáš (apoštol)|sv. Tomáše apoštola]]

Dobytčí trhy, které městu propůjčil roku 1784 císař Joseph II., se konaly:
# v sobotu před každým výročním trhem
# a celoročně každé pondělí (pokud na pondělí připadl svátek, tak další pracovní den) před začátkem [[w:Postní doba|prvního postního týdne]] až do [[w:Martin z Tours|svatého Martina]] každé pondělí od 14 do 14 dnů. Týdenní trhy se konaly každé pondělí.

==== Jemnice ====
Koňský a dobytčí trh se konal ve všední den před výročním trhem (do roku 1845 i každé první úterý v měsíci), týdenní trh každé úterý (do roku 1845 i každou sobotu) a výroční trhy:
# na sv. Apolenu
# v pondělí po Jubiláte&lt;ref&gt;Jubilate: třetí neděle o Velikonocích&lt;/ref&gt;
# v pondělí po Božím Těle
# na sv. Jakuba
# na sv. Michaela
# v pondělí po sv. Ondřeji

=== Trhy 4. třídy (výroční trhy 2 dny) ===
==== Vranov (Frain) ====
Dobytčí trhy se konaly před výročními trhy, které se odehrávaly:
# poslední úterý v únoru (na Popeleční středu)
# první úterý v květnu (na sv. Floriána)
# první úterý v srpnu (na sv. Annu)
# poslední úterý v září (pondělí na sv. Pavla 25. ledna/Bekehrung des hl. Apostels Paulus, na sv. Václava)
# v úterý po Všech svatých (na sv. Všech svatých, 1. listopadu)

Právo jednoho týdenního trhu na každou středu a tří trhů výročních městečku udělil 14. září 1642 Ferdinand III. Habsburský. Listinu znovu potvrdili 24. března 1716 císař Karel VI. a 27. února 1747 Marie Terezie. Ještě v roce 1845 se konaly koňské trhy v sobotu před 25. lednem (Bekehrung des hl. Apostels Paulus) a dobytčí v sobotu po sv. Filipovi a Jakubovi (3. května), v sobotu po sv. Anně (26. července), v sobotu po sv. Michaelu (29. září) a v pracovní den před svátkem Všech svatých. V roce 1877 se konal dobytčí trh na masopustní pondělí a pak před každým výročním trhem. Připadl-li výroční trh na svátek, konal se dobytčí trh před ním a výroční trh po něm. Připadl-li dobytčí trh na svátek, konal se výroční i dobytčí trh ve všední den po svátku.

==== Vratěnín (Fratting) ====
Koňský a dobytčí trh se konal před každým výročním trhem. Výroční trhy se konaly:
# na svátek svatého Fabiána a Šebestiána
# v úterý po Květné neděli (dříve také v úterý v Pašijovém týdnu, v úterý po Zvěstování Panny Marie)
# v úterý po svaté Markétě
# v úterý po svatém Jiljí
# v úterý po svaté Kateřině

Padlo-li Zvěstování Panny Marie na úterý, konal se dobytčí trh den předem a výroční trh den po té. Připadl-li svátek sv. Markéty, sv. Jiljí a sv. Kateřiny na úterý, konal se výroční trh ten samý den a dobytčí trh den předem. Právo výročního trhu si Vratěnín užíval od roku 1325, kdy ho český král Jan Lucemburský povýšil na městečko.

==== Šafov (Schaffa) ====
V Šafově se konaly dobytčí trhy každý první pátek v měsíci a týdenní trhy každý pátek. Pokud padly výroční trhy na neděli nebo svátek, odbývaly se následující všední den, jinak se konaly:
# v úterý po svátku Cyrila a Metoděje (9. březen, později po přeložení svátku po sv. Františce)
# na svátek svatého Víta (15. června)
# na svátek svatého Bartoloměje (24. srpna)
# na svátek svatého Havla (16. října)

Roku 1540 obnovil císař Ferdinand I. Habsburský Šafovu městská práva a povolil výroční trh na sv. Bartoloměje. Později práva potvrdili Ferdinand II., Karel VI., Marie Terezie, Josef II., František II. a naposledy Ferdinand I. v roce 1839. Každý z nich městečku přidal další výhody a výsady.

==== Štítary (Schiltern) ====
Ve Štítarech se konaly koňské a dobytčí trhy před každým výročním trhem a výroční trhy se odehrávaly v úterý:
# před poslední masopustní nedělí
# po svátku Nanebevstoupení Páně
# po svátku Nanebevzetí Panny Marie
# před svátkem Neposkvrněného početí Panny Marie&lt;ref&gt;Hasičský kalendář rodinný na obyčejný rok, 1896, Ročník 2, Číslo 1, s. 156 - 166&lt;/ref&gt;

Štítary povýšil na tržní městečko roku 1346 Karel IV., král český a markrabě moravský, a udělil k tomu právo týdenní trhu na každou středu. V roce 1539 udělil městečku císař Ferdinand I. také právo výročního trhu.

=== Dolnorakouské trhy ===
==== Drosendorf ====
Koňské a dobytčí trhy se konaly den před výročními trhy. Výroční trhy se odehrávaly:
# v úterý po 5. postní (Smrtné) neděli
# ve čtvrtek po svátku Těla a Krve Páně
# ve čtvrtek po sv. Matyášovi
# ve čtvrtek po sv. Tomášovi

==== Waidhofen na der Thaya ====
Každou sobotu dobytčí a týdenní trhy. Výroční trhy:
# 25. ledna
# na sv. Filipa a Jakuba
# na svátek Archanděla Michaela (Michaeli - Jahrmarkt, 29. září)

== Tržní řád ==
Provoz na výročních tržištích se řídil místními policejními nařízeními k udržení veřejného pořádku. Velká tržiště mívala speciální tržní řád (Jahrmarktsordnung). Tržní řády zamezovaly podvodům, zajišťovaly na tržištích volný a svobodný prodej, udržovaly veřejný pořádek a bezpečnost. Dvorní dekret z 27. prosince 1786 se týkal svobodného a pro všechny stejného práva prodeje a nákupu surovin, polotovarů a hotových výrobků. Nikdo nesměl po celou dobu trhu bránit obchodníkům a řemeslníkům vyložení jejich zboží nebo jinak omezovat dobu jejich prodeje či upřednostňovat domácí před cizinci. Dekret učinil přítrž také podfukům na českých a moravských tržištích, kde se prodejci snažili pozdním odpoledním vyložení zboží a krátkou dobou k nákupu tlačit na kupující, kteří pak z nedostatku času často sáhli po nekvalitním zboží. Podle nového dekretu museli všichni prodávající vyložit své zboží nejpozději do jedné hodiny odpoledne, pokud tak neučinili, byl jim prodej zakázán. Upřednostněni byli novým dekretem prodejci, kteří vykládali své zboží hned na začátku, za což měli nárok na lepší prodejní místa. Města a městečka ručila během konání trhů za veřejný pořádek, za protipožární bezpečnost a dozírala na to, aby se na trhu nepohybovali žádní tuláci, povaleči, pobudové, potulní zpěváci a obchodníci (Bilderpeitscher, Sänger, Pfennigkrämern). Zakázány byly také všechny hazardní hry (1830). Pokud potřeboval obchodník v tržní boudě přenocovat, musel se napřed nahlásit policejnímu úřadu. Během nocování v ní nesměl svítit nebo topit.

=== Způsob prodeje ===
Prodejci mohli zboží nabízet ve vlastních nebo pronajatých obchodech, v podloubích nebo v boudách či stáncích. Pro získání tržního místa se ohlašovali u místní správy, která jim prodejní místo přidělovala. Zrovna tak bylo na tržišti povoleno rozložit zboží na vozech, kárách, stolech, v koších nebo na zemi. Podomní prodej byl však zakázán. Pokud kupující obchodníka výslovně požádal, mohl mu zanést zboží do domu. Podomní prodejci směli na tržišti prodávat jen v případě, že si na tržišti zakoupili tržní místo.

=== Tržní poplatky ===
Obce s tržním právem vybíraly za prodejní místo tzv. tržné (Standgeld), které pak využívaly většinou k údržbě silnic. Výška tržného byla buď stanovena už v tržním privilegiu nebo vycházela z místních poměrů. Vzhledem k tomu, že obchodníci a řemeslníci byli obíráni i o další poplatky a města si často samovolně navyšovala i samotné tržné, došlo dvorním dekretem z 29. listopadu 1784 k nápravě. Města mohla vybírat jen takové tržné, které stanovovalo jejich privilegium či jeho úřední úprava. Tržné bylo nadále odstupňováno podle způsobu prodeje (stánky, otevřená prodejní místa, stoly, povozy, trakaře či jen zem). Všechny poplatky musely být nadále obcí vyúčtovány a zaneseny do městské kasy. Krajské úřady prováděly kontroly, vedly seznamy tržišť a jejich tržních práv, která musela být vyvěšena na tržištích nebo radnicích.

== Změny po císařském patentu (1860) ==
Liberální živnostenské a obchodní zákony, které vstoupily v platnost od 1. května 1860, se promítly i v tržním obchodování. Na tržištích se mohlo obchodovat s jakýmkoliv zbožím, které druh trhu připouštěl. Zboží, které bylo vázáno na koncesní oprávnění, mohli nabízet pouze jejich držitelé. Pod volnými živnostmi byli vedeni trhovci, kteří si z obchodování na tržišti vytvořili živnost (Warenhändler, Markthahrer). Cizinci disponovali stejnými právy jako domácí. Na výročních trzích a poutích se mohlo obchodovat s jakýmkoliv zbožím, pokud to přímo účel trhu nevylučoval jako třeba v případě vlny, obilí, dobytka či hraček atd.

Obchodními artikly týdenního trhu se staly potraviny a syrové přírodní produkty, hospodářské a polní nářadí, pro dotyčnou tržní oblast obvyklé vedlejší zemědělské produkty a výrobky pro běžnou denní potřebu (§ 66). Jiné zboží mohli na týdenním trhu nabízet pouze místní živnostníci. V případě, že by zboží místních živnostníků neodpovídalo poptávce obyvatelstva, mohl zemský úřad povolit i zboží nabízené přespolními živnostníky. Všichni kupující si byli rovni a upřednostnění místního obyvatelstva v prvních hodinách bylo možné jen na týdenních trzích u prodeje potravin a pokud se takový postup slučoval s místními zvyklostmi a potřebami.

Městům byl povolen výběr takových poplatků, které přímo souvisely s prodejem na tržišti (za místo, stánek nebo boudu, popřípadě jiné vybavení). Každé město disponovalo tržním řádem, který obsahoval nejen tržní poplatky, ale také regulaci na tržišti nabízených nápojů a jídla. Tržní řád schvaloval zemský policejní úřad.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>6h9c0erunk3cd1g58sio1afot06hbb8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Restricted-displaytitle-ignored</title>
    <ns>8</ns>
    <id>7729</id>
    <revision>
      <id>31942</id>
      <timestamp>2016-08-21T00:07:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Systém:Stránky s ignorovanými zobrazovanými názvy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="54" xml:space="preserve">Systém:Stránky s ignorovanými zobrazovanými názvy</text>
      <sha1>5lfd5z0spalloecjli95cros8vyhtwr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Aragonština</title>
    <ns>14</ns>
    <id>7733</id>
    <revision>
      <id>31989</id>
      <timestamp>2016-08-29T18:32:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>752</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „[[Kategorie:Jazyky]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>62e2b441qm26guw05gk51wohn6ofgqe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Asturština</title>
    <ns>14</ns>
    <id>7734</id>
    <revision>
      <id>31990</id>
      <timestamp>2016-08-29T18:32:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>752</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „[[Kategorie:Jazyky]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>62e2b441qm26guw05gk51wohn6ofgqe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Baskičtina</title>
    <ns>14</ns>
    <id>7735</id>
    <revision>
      <id>31991</id>
      <timestamp>2016-08-29T18:32:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>752</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „[[Kategorie:Jazyky]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>62e2b441qm26guw05gk51wohn6ofgqe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Extremadurština</title>
    <ns>14</ns>
    <id>7736</id>
    <revision>
      <id>31992</id>
      <timestamp>2016-08-29T18:33:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>752</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „[[Kategorie:Jazyky]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>62e2b441qm26guw05gk51wohn6ofgqe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Galicijština</title>
    <ns>14</ns>
    <id>7737</id>
    <revision>
      <id>31993</id>
      <timestamp>2016-08-29T18:33:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>752</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „[[Kategorie:Jazyky]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>62e2b441qm26guw05gk51wohn6ofgqe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Katalánština</title>
    <ns>14</ns>
    <id>7738</id>
    <revision>
      <id>31994</id>
      <timestamp>2016-08-29T18:33:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>752</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „[[Kategorie:Jazyky]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>62e2b441qm26guw05gk51wohn6ofgqe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Uzbečtina</title>
    <ns>14</ns>
    <id>7739</id>
    <revision>
      <id>31995</id>
      <timestamp>2016-08-29T18:33:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>752</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „[[Kategorie:Jazyky]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>62e2b441qm26guw05gk51wohn6ofgqe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/První rok po válce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7743</id>
    <revision>
      <id>45816</id>
      <parentid>42789</parentid>
      <timestamp>2022-06-05T04:07:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="115768" xml:space="preserve">Situaci v německém pohraničí jihozápadní Moravy v prvních poválečných dnech zachycují obecní kroniky velmi poskrovnu nebo vůbec. Po přechodu fronty vnikaly do pohraničí různé partyzánské skupiny a Revoluční gardy, které si většina usedlého obyvatelstva dodnes spojuje s prvními represemi a rabováním během domovních prohlídek (např. s krádežemi radiopřijímačů, šatstva, prádla, potravin, jízdních kol, obuvi atd.). Na zámku v Uherčicích se usídlila posádka Rudé armády, s kterou začaly v tomto prostoru operovat i další ozbrojené formace Národní stráže, československé vojenské jednotky a později i Sbor národní bezpečnosti (SNB).

Obsazování četnických stanic na úseku mezi Vranovem a Rancířovem probíhalo od 12. května 1945 jednak ze směru od Slavonic&lt;ref&gt;Lucie Tarasová: Politický okres Dačice v období let 1938 -1945&lt;/ref&gt;, kde místní revoluční výbor přijímal pokyny revolučního ONV v Dačicích, a zároveň z druhé strany od Znojma, kde pokyny udělovalo Okresní četnické velitelství (velitel Josef Kriegl, štábní strážmistr, člen part. oddílu Horácko, krycí jméno Matouš) zřízené zdejším revolučním ONV. Do každé stanice měli být vysláni dva četníci a 15 dobrovolníků z Národní stráže (NS) a pokud to bylo možné, také vládní komisař.&lt;ref&gt;SOkA Znojmo, Z/ONV-III, Úřední knihy (zápisy z rad a pléna ONV), Opatření usnesená v sezení ONV ve Znojmě dne 12. 5. 1945.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;SOkA Jindřichův Hradec, fond ONV Dačice, karton č. 23/1 (Písemnosti zpravodajského oddělení ONV 1945), i. č. 197.&lt;/ref&gt; Současně docházelo na českém i rakouském území ke zřizování sběrných táborů (Český Rudolec, [[w:Staré Hobzí|Staré Hobzí]], Matějovec, Holešice, Moravské Budějovice, Šreflová/nyní Zálesí, Waidhofen an der Thaya, Edelbach atd.).

Od 21. května 1945 pokračoval rozvoz členů finanční stráže a četníků v roli pohraničních strážníků do stanic dřívější finanční pohraniční stráže. Na hranici s Rakouskem byly obnoveny čs. pohraniční celní úřady: Slavonice, Vratěnín, Šafov, Čížov, Hnánice, Šatov, Hatě u Znojma, Jaroslavice, Hevlín, Hrušovany n. Jev., Nový Přerov, Mikulov, Valtice a Poštorná. Na začátku července vydalo ministerstvo financí výnos, kterým stanovilo hlavní celní úřady (okresní finanční ředitelství) v Brně, Olomoucí, Uh. Hradišti, Mor. Ostravě a Opavě. Hlavni celní úřad Brno zahrnoval soudní okresy: Svitavy, Mor. Třebová, Jevíčko, Kunštát, Boskovice, Tišnov, Blansko, Vyškov, Bučovice, Slavkov, Brno-město, Brno-venkov, Ivančice, Pohořelice, Židlochovice, Klobouky, Hustopeče, Mikulov a Mor. Krumlov. Hlavní celní úřady obstarávaly administraci spotřebních daní, lihového monopolu podle říšských zákonů a agendu dopravních daní, regálů a tabákového monopolu (trafik) podle čs. resp. protektorátních předpisů, trestní agendu těchto daní a cel podle celního zákona z r. 1927.

Zemské finanční ředitelství v Brně převzalo celní agendu bývalých hlavních celních úřadů Brno, Jihlava, Luhačovice, Olomouc, Uherské Hradiště a Mor. Ostrava, jakož i pro část obvodu hlavních celních úřadů Lanškroun, Neustadt, Ratiboř, Český Těšín a Znojmo.&lt;ref&gt;Slovo národa, orgán československé strany národně-socialistické, 14.07.1945, č. 56, s. 2&lt;/ref&gt; Po odchodu Rudé armády dorazily asistenční oddíly vojenských pohraničních divizí, na začátku srpna přibyl do Jemnice prapor 31. pěšího pluku z Jihlavy, kterému velel mj. r. I. Špičák.&lt;ref&gt;MZA, fond Ústřední správy Collaltů Brtnice, kniha 124.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Obecní kronika obce Uherčice, s. 49.&lt;/ref&gt;

Odsun německého obyvatelstva probíhal na jihozápadní Moravě ještě před [[w:Postupimská konference|Postupimskou konferencí]] v květnu a červnu 1945. Směrem od Slavonic vysídloval německé pohraniční obce na základě výnosu ONV Dačice od 6. června 1945 partyzánský expediční oddíl plukovníka jezdectva [[w:Vladimír Hobza|Vladimíra Hobzy]] a v protisměru v režii revolučního úřadu ONV ve Znojmě „pohraničí čistily“ vojenské formace policejního ředitelství ve Znojmě (ředitel JUDr. František Pořízek). Jako první bylo 23. května vysídleno německé obyvatelstvo [[w:Vranov nad Dyjí|Vranova]], dále v několika etapách od 3. do 28. června německé obyvatelstvo jihozápadních obcí Podmyče (Pomitsch), Starý Petřín (Altpetrain), Šafov (Schaffa), Nový Petřín (Neupetrain), Lančov (Landschau), [[w:Podhradí nad Dyjí|Frejštejn]] (Freistein), Jazovice (Jasowitz) a Stálky (Stallek). Obce Vratěnín (Fratting), Mešovice (Nespitz), Uherčice (Ungarschitz), Lubnice (Hafnerluden) a Korolupy (Kurlupp) vysídlovali Hobzovi partyzáni 9. června.&lt;ref&gt;Karel Koc: Obnovení a činnost orgánů bezpečnosti v pohraničí znojemského okresu (květen 1945–leden 1946)&lt;/ref&gt; Bezprostředně po odsunu se do těchto obcí stěhovalo české obyvatelstvo z okolních obcí.

Podle týdeníku „Naše demokracie” byla většina obcí už 29. června osídlena českým obyvatelstvem a německý majetek pod národní správou. Po celém okrese docházelo, mimo konajících se oslavných bohoslužeb, manifestací a církevních poutí, také k postupnému přerodu revolučních obecních správ v regulérní národní výbory. Největším poválečným problémem se stala „obživa národa” a tedy i nastávající žně. Vzhledem k tomu, že čeleď z okolních vesnic bývalého protektorátu odcházela za „lepším” do vysídlených obcí, ocitli se tamní statkáři rázem bez pomocných zemědělských dělníků a množily se jejich stížnosti na nedostatek pracovních sil. Většina z nich to zpočátku řešila zaměstnáním zatím ještě neodsunutého místního německého obyvatelstva nebo žádala velitelství Rudé armády o přidělení německých válečných zajatců ze sběrného tábora (Korolupy ze Starého Hobzí).

Po zrušení zajateckých táborů a odchodu Rudé armády přijížděla do pohraničí na žebřiňácích s vyhrnutými rukávy nejen modrokošilatá mládež (SČM), ale úrodu zachraňovali také junáci, dělnictvo a úřednictvo z měst. Na statku Kopka u Police a v Kdousově byl odliv čeládky tak velký, že zde musela být z důvodu nedostatku pracovních sil nařízena „pracovní povinnost”. Mužská pracovní síla se nedostávala také díky v létě se konajícím odvodům. Odvody branců ročníků 1917, 1918, 1919 až 1923 se konaly v Jemnici dne 1. 2., 3., 4. srpna 1945 a v Moravských Budějovicích dne 6., 7., 8., 9., 10., 11., 13.. 14. srpna 1945. Jen 1. srpna bylo ze soudního okresu Jemnice odvedeno 110 branců. Branná pohotovost státu skončila 31. prosince 1945.&lt;ref&gt;Vládní vyhláška č. 162/1945 Sb. z 11. prosince 1945.&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|
„''Průběh byl, jak se na svobodné republikány patří, velice důstojný. Ráno shromáždili se branci v Podolí a pochodovali za státní vlajkou a v doprovodu hudby do města k odvodní místnosti. Odvedeno bylo ze 127 branců 110. Po ukončení odvodů byl položen věnec k pomníku padlých na městském hřbitově, kde předseda MNV Jan Kratochvíl promluvil na místě skutečně vhodném, k srdcím nastávajícím čsl. vojínům. Velké pozornosti v průvodu těšili se tři bratři Slávek, Bedřich a Bohumil Coufalovi, kteří byli všichni odvedeni. Poslední byl mnoho měsíců v [[w:Koncentrační tábor Dachau|koncentračním táboře Dachau]].''”&lt;ref&gt;Týdeník Naše Demokracie, rok 1945&lt;/ref&gt;
|}

Po přechodu fronty zůstala kolem silnic a cest nejen spousta poničené vojenské techniky, ale po lesích a polích také spousta munice, granátů, pancéřových pěstí či zakopaných min. Tisk neustále varoval před možným nebezpečím a referoval o vážných zraněních či ztrátách na životech. V pátek 29. června 1945 zastihla rodinu Hankovu z Kdousova a Stroblovu z Korolup smutná zpráva. V lesním chvalatickém revíru roztrhal granát čeledína Karla Hanka zaměstnaného u Františka Matějky v Kdousově. Zbytky jeho roztrhaného těla byly pochovány za mohutné účasti na kdousovském hřbitově. Pohřbu se zúčastnili i jeho blízcí kamarádi student Josef Cvak a František Dočkal.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, Podnázev: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě, 14.07.1945, číslo 6, s. 3&lt;/ref&gt; Další neštěstí se v tomto revíru odehrálo při svozu munice, kdy na nákladním automobilu jeden granát vybuchl a na místě zabil dvě osoby. Několik jich bylo těžce zraněno, další zemřely při převozu do nemocnice. Přestože školy neustále na děti apelovaly a před takovým nebezpečím varovaly, hned o prázdninách se stalo u Slavíkovic další neštěstí, když si zde tři chlapci hráli s nevybuchlým nábojem, jeden hoch zemřel a další dva byli zraněni. V neděli 5. srpna 1945 byl pochován i pyrotechnik Oldřich Pelán.&lt;ref&gt;Naše demokracie, zprávy z roku 1945.&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|„''Pozor na nevybuchlé střely. Stále se vyskytují případy, že došlo k neštěstí, při neopatrném a neodborném odstraňování nalezených nevybuchlých střel, aneb na tyto, které nebyly zavčas zpozorovány, bylo naraženo a došlo již v mnohých případech nejen ku zmrzačení, ale přímo ku zničení lidských životů. К politování hodnému neštěstí došlo tento týden nedaleko Olbramkostela, kde bylo zničeno několik lidských životů.''” (Naše demokracie, 23.06.1945) 
|}

V prosinci roku 1945 se ministerstvo zemědělství s Národním pozemkovým fondem dohodlo, že dosavadní národní správcové za nabytou půdu zaplatí cenu jedné až dvou sklizní, kterou budou moci splatit do 15 let. Dále jim hodlalo poskytnout úvěr na krytí drobnějších vydání (jako třeba na osivo, nářadí atd.) a druhý dlouhodobý investiční úvěr. Úvěr na krytí drobnějších vydání se řídil bonitou půdy: v oblasti řepařské, chmelařské a vinařské 2 500 Kčs/1 ha, v oblasti obilnářské 2 290 Kčs/1 ha, bramborářské 2 180 Kčs/1 ha a pícninářské 2 050 Kčs/1 ha. U obou těchto úvěrů se po dohodě s bankou předpokládala úroková sazba 4%.&lt;ref&gt;Slovo národa, 29.12.1945&lt;/ref&gt;

== Internační tábory ==
=== Zajatecký tábor ve Starém Hobzí ===
Krátce po osvobození zřídila Rudá armáda zajatecký tábor pro maďarské a německé vojáky i nedaleko Korolup. Tábor se nacházel po obou stranách silnice ze Starého Hobzí do Slavonic (na pravé Němci a na levé Maďaři). Podle svědků zde mělo být soustředěno až na 40 000 zajatců, které rudoarmějci postupně přepravovali z vlakového nádraží ve Slavonicích do [[w:Gulag|gulagů na Sibiř]]. Další velký zajatecký tábor se nacházel u Českého Rudolce. Tábor ve Starém Hobzí fungoval přibližně od 12. května do 16. července 1945. V opuštěném táboře došlo během zneškodňování granátů ve středu 1. srpna 1945 k požáru, jehož následkem zde vyhořelo 20 baráků.&lt;ref&gt;Naše demokracie, 12.08.1945&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| „'''''Nedostatek zemědělských pracovních sil se odstraňuje.''' Na Jemnicku dostalo se pochopením příslušných vojenských činitelů značné pomoci tím, že jim byly přiděleny pracovní síly v uspokojivém množství z tábora vojenských zajatců německých ve Starém Hobzí. Upozorňovali jsme na tuto možnost a rolnictvo jí využilo. Při dobré vůli se dají i ostatní potíže překonati a letošní dobrá sklizeň bude zajištěna.''” (Naše Demokracie, 29.06.1945)&lt;ref&gt;Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 29.06.1945, 1(4). s. [2].&lt;/ref&gt;
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|„''Jednu celkem morbidní historku mi vyprávěl pán ze Starého Hobzí, který měl s bratrem pole v blízkosti lágru. Na podzim prý zaorávali pšenici, kterou nikdo nestačil sklidit a sama vypadala. Uprostřed pole našli asi 15 mrtvých německých zajatců. Prý už byli v rozkladu. Zřejmě se prý pokusili o útěk a Rusové je tam popravili a nechali ležet. Střelba v lágru prý byla na denním pořádku. Na moji otázku, co jste s nima udělali, mi odpověděl s absolutním klidem: &quot;No coby, brácha je zavoral&quot;. Tady na tom příkladu je vidět vztah Čechů vůči Němcům krátce po válce. Jejich život, ani důstojnost po smrti, neměli absolutně žádnou cenu''”.&lt;ref&gt;[http://www.detektory-kovu-jizni-cechy.cz/home/zajatecky-tabor-stare-hobzi-8 Zajatecký tábor Staré Hobzí]&lt;/ref&gt;
|}

=== Pracovní tábor ve Šreflové ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|'''Opustili bez povolení pracovní tábor'''

„''Ve Šreflové opustili 5. července pracovní tábor samovolně Němky 18letá Anna Schneiderová, 17letá Barbora Stolhofrová, 20letá Kateřina Futscheková a 17letá Anna Lampertová, a odešly do Bítova, vzdáleného 7 km od Šreflové. Z této &quot;procházky&quot; se pak vrátily po 19. hodině. Lampertová kromě toho přestupku se dopustila dalšího, když od 19. 6. každé noci přespávala u šafáře Bajgla v Bítově, ač jí i Bajglovi bylo známo, že zdržování se mimo ubikaci, zvláště pak v noci, jest zakázáno. Kromě svrchu uvedených opustila tábor týž den i 17letá Němka Anna Stagerová, která šla na schůzku s Janem Průžou a vrátila se po 22. hod. Všechny Němky i oba Češi Bajgl i Průža nemohli na své ospravedlnění nic udati a byli všichni dodáni do donucovací pracovny ve Znojmě.“'' (Deník KSČ ve Znojmě, 14. 7. 1945)&lt;ref&gt;Deník KSČ ve Znojmě, 14. 7. 1945. Obec Šreflová, dnes Zálesí na Vranovsku.&lt;/ref&gt;
|}

=== Návraty vyhnaného obyvatelstva ===
Několik vyhnaných obyvatel z Vratěnína našlo po překročení hranice svá první přístřeší u známých v dolnorakouské příhraniční obci Luden a později v obci Kl. Meiseldorf, kde posádka Rudé armády likvidovala továrnu „Edelweiß”. Jeden z rudoarmějců si vyslechl příběh vyhnaných občanů z Vratěnína a za přítomnosti tlumočníka se rozhodl, že by si dotyční mohli dodatečně něco ze svého majetku zanechaného ve Vratěníně přivést. Tři vratěnínští občané se pak nabídli, že si společně s oběma vojáky Rudé armády nějaký ten majetek pro nutné přežití dovezou a odjeli ve vojenském „Jeepu” do Vratěnína. Hned po příjezdu je obklopil rozlícený dav již nově osídleného obyvatelstva a vojáci Rudé armády zanechali tři německé obyvatele v obci a rychle ujeli. Všichni tři byli zatknuti, přes noc internováni ve Vratěníně a na druhý den odvezeni do pracovního tábora v Moravských Budějovicích, kde byli po dobu šesti týdnů využíváni na zemědělské práce. Teprve po dokončení sklizně, byli znovu přepraveni k hranici a znovu vyhnáni do Dolního Rakouska.&lt;ref&gt;Maria Hager, Kl. Meiseldorf: [http://holzer.uxs.eu/pdf/zeit-zeugen.pdf Als Heimat vertriebene nochmals zurück], s. 38 &lt;/ref&gt;

== Správa obcí ==
V těsném závěru války vznikl v Jemnici '''místní revoluční národní výbor''' ve složení: 
* předseda Jan Doležal (ředitel školy), 
* členové: František Jelínek (dělník), M. Valvoda (okres. soudce), M. Moltl (pošmistr), A. Fiala (dělník), L. Teplík (kaplan), K. Kasárník, (měst. oficiál), T. Chocholouš (dělník), J. Karban (šofér), JUDr. V. Filipský (notář), J. Vrána, J. Schlesinger (stavař), J. Nevěčný (tesař), A. Zacharník (soukromník), P. Hloušek (rolník), Jan Břečka (obchodník), S. Lojka (dělník), V. Brabenec (rolník), K. Nevrkla, J. Máca (dělník). 

Přibráni byli: Kverek (dělník), St. Svojsík (ředitel hlavní školy), Přívětivý (školník), Jan Knesl (penzista). Také v celém jemnickém soudním okrese docházelo po ukončení války k tzv. „lidové spravedlnosti“, která byla namířena hlavně proti zdejšímu německému obyvatelstvu, žijícímu v pohraničních obcích.&lt;ref&gt;SOkA Třebíč, fond MěstNV Jemnice, Kniha zápisů ze schůzí pléna 1945-1946&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Břečka, Jan: Revoluční národní výbor v Jemnici v květnu 1945 ve vzpomínkách Jana Břečky. In: Západní Morava: vlastivědný sborník. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, roč. VI., 2002&lt;/ref&gt;

=== Mimořádný lidový soud v Jemnici ===
Dne 18. května 1945 se revoluční NV v Jemnici dohodl na zřízení lidového soudu se dvěma senáty pod vedením soudního komisaře Jaroslava Schlesingera (člen Československé strany národně socialistické, Sokola a Svazu osvobozených politických vězňů) a Jana Knesla (člen Svazu osvobozených politických vězňů, Svazu přátel SSSR).&lt;ref&gt;Svaz přátel SSSR odbočka Jemnice pořádala dne 9. října 1945 veřejnou schůzi v sále u Eisnerů. Na programu byla, kromě organisačních záležitostí, také přednáška přítele Jana Kressla „O státním zřízení SSSR“. Přednáška byla vyslechnuta četnými a vděčnými posluchači a končila výzvou bratrského přátelství našeho národa s národy Sovětského svazu. In: Národní demokracie, 21.10.1945&lt;/ref&gt; Revoluční národní výbor (RNV) požadoval, aby při lidových soudech rozhodovali „občané z dělnických vrstev, občané z ostatních vrstev společnosti a též občané věznění německým režimem za politické a vojenské delikty“. V květnových dnech měl revoluční národní výbor a lidový soud v Jemnici na starosti zatýkání, intervenci a trestání válečných zločinců, zrádců a kolaborantů. Podle podacího protokolu soud obdržel přes 180 podání. Fungoval asi měsíc do ukončení odsunu německého obyvatelstva. Na konci června 1945 přebral jeho agendu lidový soud ve Znojmě.&lt;ref&gt;Břečka, Jan: Revoluční národní výbor v Jemnici v květnu 1945 ve vzpomínkách Jana Břečky. In: Západní Morava: vlastivědný sborník. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, roč. VI., 2002&lt;/ref&gt;
=== Rolnické komise pro osídlení ===
Ve čtvrtek 21. června 1945 promluvil v rozhlase ministr zemědělství Julius Ďuriš a vyzval k okamžité konfiskaci zemědělského majetku:
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|„''Máte již zákon o okamžité konfiskaci a rozdělení německé a zrádcovské půdy. Proveďte okamžitě toto velké dílo. Utvořte ihned místní a okresní rolnické komise z oprávněných uchazečů, zabavte půdu zrádců a nepřátel, dohodněte se na podílech a úhradě a předložte okamžitě své návrhy přes zemské Národní výbory ministerstvu zemědělství.''“
|}

V obcích se zemědělskou půdou „německých provinilců a českých zrádců“ měly být z uchazečů o tento majetek okamžitě tvořeny rolnické komise, které by na podkladě „Úředního listu republiky čsl. z 21. června 1945” konfiskovaný majetek osídlovaly. O majetek v pohraničí si mohli zažádat: deputátníci a zemědělští dělníci, malozemědělci s půdou do 14 ha, výrobní zemědělská družstva, pro veřejné účely také obce a okresy, dále dělnici, veřejní a soukromí zaměstnanci, maloživnostníci pro stavbu vlastního domu nebo pro zřízení zahrady nejvýše do výměry půl ha. Přednostní právo měli občané, kteří se vyznamenali v národně osvobozovacím boji, političtí vězňové, jejich rodinní příslušníci, jejich dědici a nakonec rolníci poškození válkou.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, Podnázev: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě, 07.07.1945, číslo 5, s. 4 &lt;/ref&gt;

Jako první byla ustanovena z popudu „Jednotného svazu českých zemědělců” Okresní rolnická komise (ORK) v Moravských Budějovicích, která zpracovávala přihlášky zájemců o usazení v pohraničí. Předsedou Okresní rolnické komise byl jmenován František Klimeš. Při MNV v Mor. Budějovicích vznikla zemědělská komise, která rozhodovala o parcelačním řízení zemědělské půdy v jejím katastru. Komisi předsedal Karel Římovský. Pohraniční obce na jihozápadní Moravě byly ale osídleny mnohem dříve. Valná většina německého majetku se nacházela již na konci června a začátku července 1945 pod národní správou.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Opět jedna z pohraničí''' 

''Na dům čp. 31 v Bělčovicích dostal dekret svědomitý hospodář Ant. Marek. Usedlost je uvedena do náležitého pořádku a snad proto projevil o ni zájem někdo jiný a nebo proto, že A. Marek není příslušníkem komunistické strany. V úterý večer přijel k p. Markovi úředník pozemkového fondu pan L. Horák a žádal předložení dekretu. Otec A. Marka dekret na požádání předkládal, přičemž pan Horák mu dekret vytrhl z ruky a rozmačkal s po známkou: „Tak se to dělá s dekretem“. To byl nepěkný výstup, u kterého také byla matka Markova a když protestovala proti chování p. Horáka, byla tímto udeřena do obličeje, až jí tekla krev. Při tomto útoku bylo již třeba zavolati na pomoc SNB telefonicky z Chvalkovic. Odtud však přišla odpověď, že do toho nemohou zasahovat! A jako rada přišla jenom zpráva, aby MNV sepsal protokol. Tak se stalo a my máme všechny doklady po ruce, které postoupíme na patřičná místa. Nebudeme předbíhat šetření, jenom chceme našim čtenářům ukázat, jak se poctivým lidem daří v pohraničí. (Naše Demokracie, 25.12.1946)&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 25.12.1946, č. 51-52,
 s. 3&lt;/ref&gt;'' 
|}

=== Zřízení správních komisařů, správních komisí a národních výborů ===
Pohraniční obce byly ze začátku řízeny správními komisaři (ve Vratěníně Bohumil Pařízek,&lt;ref&gt;Čin: list české sociálně-demokratické strany dělnické pro osvobozené části Moravy. V Brně: Česká sociálně-demokratická strana dělnická, 30.08.1945, 1(95). s. 3.&lt;/ref&gt; v Korolupech Bohumil Tříletý, majitel zbytkového statku). Na začátku srpna 1945 se ale začaly ze stran novoosídlenců množit stížnosti na jejich chování. Jako první se tímto problémem zabýval ONV ve Znojmě a následně i ONV v Moravských Budějovicích. Někteří komisaři museli být pro nevhodné chování odvoláni. Správa obcí přešla na správní komise a dosavadní vládní komisaři jim byli přiděleni k ruce.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, Podnázev: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě, 12.08.1945, číslo 9, s. 4&lt;/ref&gt; 

Po doplnění revolučních národních výborů o zástupce z politických stran Národní fronty přešla správa na regulérní národní výbory. V polovině září 1945 tak měly obce Lubnice a Korolupy ustanoveny Místní národní výbory. Obě obce se staly na dosídleném Vratěnínsku také baštami Československé strany lidové a měly ustaveny místní lidové jednoty.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, Podnázev: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě, 16.09.1945, číslo 14, s. 3&lt;/ref&gt; Zprávy z pohraničí vydávaly svědectví o nedodržování poměrného zastoupení politických stran NF v místních NV.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|'''Oslnovice'''

„''U nás máme dosud revoluční MNV. Odchodem několika členů RNV však vznikla mezera, která dosud není vyplněna. V zájmu řádné správy obce by však bylo, aby MNV byl reorganisován na základě zásady parity.''”
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|'''Oslnovice'''

„''Jaká je to demokracie? V naší obci je přes 50 organisováných členů Čsl. strany lidové a asi 1 ze strany komunistické. V MNV však lidová strana má jen jednoho zástupce. Proč není národní výbor složen poměrně podle počtu členů stran? Doba diktatury už minula.''”
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|'''Lubnice'''

„''Co se děje ve zdejším národním výboru? Dosud jsme byli toho mínění, že máme u nás místní národní výbor. Aspoň úřední razítko by tomu nasvědčovalo. Proto nás překvapilo, že mělo dojíti ke změně vedení národ. výboru, aniž by členové MNV byli o tom dříve zpraveni. Když však se proti tomu ve veřejnosti ozval odpor, jakási vyšší moc opět dosadila dosavadní předsednictvo. Tážeme se. Máme v Lubnici národní výbor nebo správního komisaře? Občanstvo žádá vysvětlení.''”&lt;ref&gt;Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 31.10.1945, 1(21). s. [3].&lt;/ref&gt;
|}

=== Okresní Národní výbor Moravské Budějovice ===
V Moravských Budějovicích proběhlo na schůzi okresního Národního výboru dne 14. června 1945 ustanovení rady ONV:
* předseda rady František Přikryl, úředník spořitelny (M. Budějovice), 
* I. náměstek P. Josef Opletal, děkan a farář (Mor. Budějovice), 
* II. náměstek Sylvestr Talla, knihkupec (M. Budějovice), 
* III. náměstek Emil Beneš, ředitel okresní nemocenské pojišťovny (M. Budějovice)
* Členové rady ONV: Antonín Šindler, dělník (M. Budějovice), Jan Láník, dělník (M. Budějovice), P. Jindřich Hladík, farář (Babice), Karel Sochna, dělník (M. Budějovice). 

Předsedou rolnické komise byl zvolen Antonín Plichta, rolník (Šebkovice). Vedoucím okresního zemědělského oddělení při ONV byl jmenován Ing. V. Akindinov z Mukačeva (člen KSČ). V srpnu byl předseda ONV F. Přikryl přeložen spořitelnou do Frývaldova (Jeseník), takže ho vystřídal tajemník ONV p. Cihla a na jeho místo byl jmenován p. Emil Beránek z Mor. Budějovic.

Dnem 23. srpna 1945 se Revoluční ONV rozešel a byl ustaven nový ONV na základě parity. Za jednotlivé politické strany Národní fronty byli zvoleni:
&lt;gallery&gt;
Emblem of the Communist Party of Czechoslovakia.svg|Znak [[w:Komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]], KSČ
Czechoslovak Social Democracy.png|Znak [[w:Česká strana sociálně demokratická|Československé sociální demokracie]], ČSSD
Czechoslovak People's Party historical logo.svg|Znak [[w:KDU-ČSL|Československé strany lidové]], ČSL
Logo of the Czechoslovak National Socialist Party.svg|Znak [[w:Česká strana národně sociální|Československé strany národně socialistické]], ČSNS
&lt;/gallery&gt;

'''Komunistická strana Československa''' (KSČ): Karel Svitavský, okresní soudce z M. Budějovic, Sylvestr Talla, knihkupec z M. Budějovic, Jaroslav Samek, dělník z Jemnice, Stanislav Máca, dělník z Jemnice, Josef Ošmera, dělník z Jaroměřic, Vojtěch Kadlčík, štábní strážmistr z M. Budějovic;

'''Československá sociální demokracie''' (ČSSD): Emil Beneš, ředitel okresní nemocenské pojišťovny z M. Budějovic, František Tušer, strojník z M. Budějovic, Vilém Strnad, zřízenec spořitelny z M. Budějovic, Josef Hrůza, stavitel z Jemnice, dr. Boleslav Kvapil, advokát z Jemnice, František Horký, dělník z Jaroměřic; 

'''Československá strana národně socialistická''' (ČSNS): Josef BuchaL, mlynář z Jakubova, Josef Čapek, zaměstnanec ČSD z Jemnice, dr. Miloš Horňanský, správce úřadu ONV z M. Budějovic, Jaroslav Kroutilík, řídící učitel z Dešné, Stanislav Michal, školník z M. Budějovic, Karel Tondl, rolník z Dolních Lažan;

'''Československá strana lidová''' (ČSL): P. Jindřich Hladík, farář z Babic, František Dvořák, rolník z Krnčic, Jan Brož, odborný učitel z Jemnice, Josef Sedlák, elektrotechnik z M. Budějovic, Antonín Plichta, rolník z Šebkovic, Josef Konvalina, rolník z Blížkovic.&lt;ref&gt;Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 02.09.1945, 1(12). s. [2]. &lt;/ref&gt;

Do rady ONV pak byli zvoleni: Karel Svitavský (KSČ), Vojtěch Kadlčík (KSČ), P. Jindřich Hladík (ČSL), František Dvořák (ČSL), Emil Beneš (ČSSD), František Tušer (ČSSD), Josef Buchal (ČSNS) a Josef Čapek (ČSNS). 

* předseda ONV Josef Buchal, mlynář z Jakubova (ČSNS)
* I. místopředseda: Karel Svitavský, okresní soudce z M. Budějovic (KSČ)
* II. místopředseda: P. Jindřich Hladík, farář z Babic (ČSL)
* III. místopředseda: Emil Beneš, ředitel okresní nemocenské pojišťovny z M. Budějovic (ČSSD)
* referát dopravní: Josef Buchal (ČSNS)
* referát sociální, zdravotní a vojenský: P. Jindřich Hladík (ČSL)
* referát školský, kulturní a veřejné správy: Emil Beneš (ČSSD)
* referát pohraničí: Jaroslav Kroutilík, řídící učitel z Dešné (ČSNS) 
* referát německého majetku: František Tušer, strojník z M. Budějovic (ČSSD)
* referát policejní a pro koncentrační tábor: Vojtěch Kadlčík, štábní strážmistr z M. Budějovic (KSČ)
* referát zemědělství a družstevnictví: František Dvořák, rolník z Krnčic (ČSL)
* referát pro státní občanství a německou otázku: Karel Svitavský, okresní soudce z M. Budějovic (KSČ).&lt;ref&gt;Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 02.09.1945, 1(12). s. [2]. &lt;/ref&gt;

Vedoucím okresního zemědělského oddělení zůstal i nadále Ing. V. Akindinov z Mukačeva (před válkou konsulent Zemědělské komory při Okresním hospodářském spolku v Mukačevu, v roce 1947 za KSČ člen ONV ve Znojmě a volební kandidát, po únoru 1948 okresní agronom ve Znojmě).&lt;ref&gt;Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 16.09.1945, 1(14). s. [3].&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Zemědělská ročenka, Nákl. Syndikátu zemědělských novinářů a spisovatelů v RČS., 1938, s. 54.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 17.10.1947, 3(40). s. [4].&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 19.03.1948, 3(12). s. 2.&lt;/ref&gt;

Rada ONV na své schůzi dne 13. srpna 1946 vyhověla odvolání proti odsunu: Marie Altmanové z Dešné, Ludmily Herrerové z Dešné, Anežky Vídeňské z Lubnice, Marie Soukupové z Lubnice, Antonie Koukalové z Flandorfu, Marie Leitnerové, Jana a Marie Zvěřinových, Josefy Beiglové a Fr. a Hedviky Obrdlíkových z Uherčic a rozhodla, že se jedná vesměs o osoby české národnosti a státně spolehlivé. Naopak zamítla žádosti o odvolání: A. Eidherové z Uherčic a Fr. Stolhofa z Lubnice, kdy je uznala za Němce.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 23.08.1946, č. 33, s. 5&lt;/ref&gt;

=== Sbor předsedů MNV soudního okresu Jemnice ===
Dne 3. prosince 1945 se předsedové místních národních výborů na Jemnicku sloučili do „Sboru předsedů MNV okresu jemnického” (obdoba okresních starostenských sborů). 

* Předsedou sboru se stal Jan Kratochvíl, předseda MNV z Jemnice, 
* I. místopředsedou bratr Josef Tříletý, předseda MNV z Police (zastával post starosty také během Protektorátu Čechy a Morava, majitel řeznictví a uzenářství)&lt;ref&gt;Moravská orlice, 7. 4. 1940, s. 14&lt;/ref&gt;, 
* II. místopředsedou František Šálek, předseda MNV z Kdousova, 
* jednateli sboru byli zvoleni bratr Jan Břečka z Jemnice (Břečka Jan, módní látky a konfekce Jemnice) a bratr František Bastl z Hluboké, 
* pokladníkem byl zvolen bratr J. Toman z Třebětic, 
* zapisovatelem Karel Dvořák z Pálovic.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 22.12.1945, s. 3.&lt;/ref&gt;

Další volby do Okresního sboru předsedů MNV se konaly v pátek 13. prosince 1946 a byli zvoleni: 
* předseda sboru Jan Kratochvíl, předseda MNV z Jemnice, 
* I. místopředseda František Coufal, předseda MNV z Vratěnína, 
* jednatel a zapisovatel Jan Zelenka, předseda MNV z Mladoňovic, 
* pokladník Jan Brychta, předseda MNV z Budkova, 
* revizoři Jan Kopr, předseda MNV z Bačkovic a Karel Dvořák, předseda MNV z Pálovic,
* členové výboru: Josef Jurka, předseda MNV z Chvalkovic, Jindřich Pospíchal, předseda MNV z Louky, Adolf Kopecký, předseda MNV z Budkova. 

Po volbě následoval kurz pro obecní funkcionáře, na němž přednášel ředitel Karel Polášek z Brna a předseda ONV inž. Čech, dále dr. Dusík, inž. Lukšů, vrchní účetní tajemník Filipský aj.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 20.12.1946, s. 2.&lt;/ref&gt;

Také prosinec roku 1947 přinesl volební schůzi přípravného výboru Sboru předsedů MNV podle výsledku voleb do ÚNS. Tentokrát se volební schůze účastnili zástupci Ústředí moravskoslezských obcí, měst a okresů v Brně a předseda ONV v M. Budějovicích ing. Čech.

* Předsedou byl opět zvolen Jan Kratochvíl, předseda MNV z Jemnice,
* místopředsedou František Coufal, předseda MNV z Vratěnína, 
* jednatelem a zapisovatelem Jan Zelenka, předseda MNV z Mladoňovic, 
* pokladníkem soudruh Jan Brychta, předseda MNV z Budkova. 

Vedle dalších zvolených členů výboru byli členy předsednického sboru zvoleni předsedové nebo zástupci MNV obcí soudního okresu a členové ONV ze soudního okresu jemnického.  

Následně se konal kurz pro obecní funkcionáře a úředníky soudního jemnického okresu; o obecním zřízení, o základních pojmech obce a o její působnosti přednášel František Balásek z Ústředí, vrchní ředitel moravskoslezských obcí, měst a okresů, úředníci ONV v Mor. Budějovicích účastníkům přiblížili pojmy jako obecní úřadování, zařízení kanceláří, podací protokol, vyřizování spisů, registratury, úřední hodiny atd.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, 03.01.1947, s. 6.&lt;/ref&gt; Na Znojemsku se měly Sbory starostů MNV utvořit až v roce 1947. Pro jeho rozlehlost se počítalo s jedním sborem pro okres znojemský a jaroslavský, s druhým pro soudní okres vranovský.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, 30.01.1947, s. 7.&lt;/ref&gt;

== Jednotný svaz českých zemědělců ==
Na podkladě rozhodnutí ministerstva zemědělství o zrušení protektorátního „Svazu zemědělství a lesnictví pro Čechy a Moravu” se sešla v úterý 3. července 1945 v Zemském domě v Brně likvidační komise, která zemský svaz rozpustila a připravila půdu pro vznik nové zemědělské organizace „[[w:Jednotný svaz českých zemědělců|Jednotného svazu českých zemědělců]] (JSČZ) pro Moravu a Slezsko”.&lt;ref&gt;11/1945 Ú.l. Vyhláška o zrušení Svazu zemědělství a lesnictví pro Čechy a Moravu z 28. května 1945&lt;/ref&gt; Jednotný svaz českých zemědělců jako orgán odborové zemědělské samosprávy spolupracoval s národními výbory a ministerstvem zemědělství, zasahoval do všech zemědělských otázek (v obci, okrese a celé republice). Přípravný výbor JSČZ v Brně zřídil již na konci června svoji expozituru ve Znojmě, jejímž vedením byl pověřen JUDr. Bohumil Sochor.

První svazové snahy se upnuly na zřizování okresních a místních skupin JSČZ. Okresní přípravný výbor Jednotného svazu českých zemědělců pro politický okres Mor. Budějovice pověřil v červenci 1945 budováním svazových organizací a vedením úřadovny tajemníka Josefa Rychteckého. Přípravný výbor se věnoval také osídlení pohraničí, plánoval zřízení hospodářského učiliště a pokusného statku. Okresní úřadovna se nalézala v budově Okresního hospodářského družstva v Mor. Budějovicích (telefon 118, úřední hodiny od 8 do 14 hodin, v sobotu do 12 hodin).&lt;ref&gt;Naše Demokracie, Podnázev: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě, 28.07.1945, číslo 8, s. 4&lt;/ref&gt;

Z celkového počtu 90 obcí okresu Moravské Budějovice se podařilo zřídit místní odbočky v 50 obcích. Mnohem hůře probíhalo zakládání místních organizací v pohraničí.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, Podnázev: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě, 19.08.1945, číslo 10, s, u&lt;/ref&gt; V neděli 2. září 1945 se v Moravských Budějovicích konal v sále sokolovny okresní sjezd JSČZ, kterého se zúčastnilo přes 500 zemědělců. K účastníkům promluvil předseda JSČZ Havel, dále vystoupil předseda ONV Josef Buchal, vedoucí okresního zemědělského oddělení ONV inž. V. Akindinov z [[w:Mukačevo|Mukačeva]], tajemník svazu J. Rychtecký&lt;ref&gt;Josef Rychtecký, v roce 1937 tajemník stavebního družstva «Domovina» ze Znojma (Stráž, 11.11.1937, s. 5), spojeného se stranou sociálních demokratů, po odstoupení pohraničí odešel do Moravských Budějovic, kde byl v prosinci roku 1938 organizátorem přípravného výboru nové okresní organizace [[w:Strana národní jednoty|Strany národní jednoty]] (Stráž Západomoravská, 29.12.1938, s. 4), politický vězeň v koncentračním táboře (Jiskra, 9.2.1946, s. 4; 25.8.1946, s. 1), 1945 člen KSČ, okresní tajemník JSČZ, okresní místopředseda KSČ v Moravských Budějovicích (Jiskra, 30.6.1946, s. 4), kandidát do ONV za KSČ, zvolen členem rady ONV v Moravských Budějovicích (družstevní, osidlovací a přídělový referent ONV): &quot;Josef Rychtecký, příslušník komunistické strany, nechal několikrát cyklostylovat stranické komunistické oběžníky v úředních místnostech JSČZ a na úředním cyklostylu. Je to již několikátý případ, kdy pan Rychtecký slouží komunistické straně, místo aby plnil práci uloženou mu Jednotným svazem českých zemědělců.&quot; (Národní obroda, 28.02.1947, s. 4).&lt;/ref&gt; a za moravsko-slezský JSČZ JUDr. Bohumil Sochor. Na valné hromadě proběhla volba okresního výboru JSČZ, jehož předsedou se stal Bohumil Brabenec, rolník z Velkého Újezdu. Ustavující schůze okresního výboru JSČZ proběhla v kanceláři svazu ve čtvrtek 13. září 1945 v osm hodin ráno.&lt;ref&gt;Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 16.09.1945, 1(14). s. [3]. &lt;/ref&gt;

Datum konání krajského sjezdu pro okresy Znojmo, Moravské Budějovice, Moravský Krumlov a Mikulov bylo stanoveno na 28. září 1945 a krajská úřadovna ve Znojmě se proto snažila o získání vlastního spolkového domu. Podprůměrná sklizeň v okrese se projevila u ovsa a brambor, ovoce bylo z velké části červivé. Zemědělci se potýkali s nedostatkem potahů a tažných zvířat. Na podzim padly ze strany JSČZ první zmínky o zcelování půdy. Akční výbor zemědělců z vranovského okresu zřídil ve Vranově nad Dyjí rolnickou družstevní mlékárnu. Svaz se také rozhodl rozšířit stávající síť hospodářských lidových škol. Ministerstvo zemědělství začalo poskytovat peněžní náhrady za dobytek zabavený Rudou armádou.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, Podnázev: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě, 02.09.1945, číslo 12, s. 4&lt;/ref&gt; Na podzim roku 1945 začala znojemská krajská úřadovna JSČZ vyzývat k zakládání místních spolků pro chov drobného zvířectva a pod její záštitou se také ve Znojmě konala od 30. prosince 1945 do 1. ledna 1946 okresní výstava drobného zvířectva.

Problém s JSČZ nastal před volbami v roce 1946, kdy se strany Národní fronty nemohly dohodnout, jakým způsobem bude organizace fungovat a kdo ji bude financovat. Přestože předseda zemědělského výboru (ZV) nejprve souhlasil s návrhem slovenských poslanců, aby se do 7. května (po dobu parlamentních prázdnin) ve vyjednávání nepokračovalo, ZV Poslanecké národní sněmovny (PNS) nakonec 25. dubna 1946 osnovu vládního návrhu zákona o Jednotném svazu českých a slovenských zemědělců projednal. Poslanec [[w:Jan Kopecký (politik)|Ing. Jan Kopecký]] navrhl, aby projednání osnovy zákona bylo postoupeno stranám NF, ale návrhy přijaty nebyly. Lidovci a národní socialisté v jednání nepokračovali a opustili schůzi. Komunisté a sociální demokraté pak zákon v nepřítomnosti jmenovaných stran přijali.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 09.05.1946, č. 19, s. 3&lt;/ref&gt;

Na podkladě návrhu zákona o nové organizaci zemědělců Československé republiky mělo dojít k povinnému sloučení zemědělsko-zahradnických, lesnických, mysliveckých, šlechtitelských a chovatelských organizací pod JSČZ. Tyto organizace byly postupně zrušeny, sloučeny a nově založeny pod svazem jako samostatné právnické osoby. Jednotný svaz českých zemědělců připravoval od listopadu 1946 nové stanovy pro přičleněné organizace a započal s vyjednáváním o začlenění též organizací včelařů a rybářů.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 08.11.1946, č. 44, s. 4&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://www.psp.cz/eknih/1946uns/tisky/t0184_01.htm Vládní návrh zákona ze dne 18. října 1946 o organizaci zemědělců republiky Československé.] Digitální knihovna Poslanecké sněmovny: Ústavodárné NS RČS 1946-1948, tisky.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://www.psp.cz/eknih/1945pns/tisky/t0189_00.htm Vládní návrh zákona ze dne 8. února 1946 o Ústřední radě zemědělců republiky Československé.] Digitální knihovna Poslanecké sněmovny: Ústavodárné NS RČS 1946-1948, tisky.&lt;/ref&gt;
=== Poukazy na obuv a textilie pro statky nad 30 ha ===
Okresní sdružení Jednotného svazu českých zemědělců v dubnu roku 1946 upozorňovalo Místní sdružení Jednotného svazu českých zemědělců, aby žadatelé o poukazy na obuv a textilie pro statky nad 30 ha ve svých žádostech, řádně ověřených Místním sdružením Jednotného svazu českých zemědělců a Místním národním výborem uvedli výměru užitkové i orné plochy a počet pracovních sil národnosti české, slovenské a německé, dále pro urychlení agendy i úplné adresy žadatelů s udáním pošty a okresu.&lt;ref&gt;Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 19.04.1946, 2(16). s. [4].&lt;/ref&gt;
=== Zapůjčení a nákup zemědělských strojů ===
První dodávka zemědělských strojů z pomocné akce UNRRA přišla do Brna už 27. června 1945 z Konstanty. Stroje byly předávány národním výborům a JSČZ, které je rozesílaly do nejvhodnějších oblastí. Do konce roku 1946 byly UNRRA-traktory rozmístěny po celém území Čech, Moravy a Slovenska. Bohužel pro nedostatek náhradních dílů a nafty nemohly být všechny traktory použity již pro setbu na podzim 1945. Dodávka traktorů měla velký význam pro obživu obyvatelstva. Další problém představoval kvalifikovaný personál pro obsluhu traktorů, což UNRRA vyřešila dodáním potřebné technické literatury, instruktážních filmů a čtyř odborníků, kteří po určitý čas na venkově učili montovat traktory. Jeden z nich pak sepsal výborný manuál, který vláda v češtině vydala. Vedle více jak 4 000 traktorů poslala UNRRA i mnoho kombajnů, pluhů, brán, secích strojů, rozprašovačů a mnoho jiných zemědělských strojů, zasílala také semena, pesticidy, lesnické a veterinární potřeby.&lt;ref&gt;Jana Frydryšková: Hospodářská zahraniční pomoc při poválečné obnově ČSR se zaměřením na pomoc ze Spojených států (1944 -1948), dipl. práce, 2006&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''''Všem řidičům zemědělských traktorů.''' Ministerstvo zemědělství vydá v nejbližší době několik příruček, jež budou obsahovat stručné pokyny pro používání a obsluhu zemědělských traktorů všeho druhu. Především jde o to, aby stroje dodané k nám z pomocné akce UNRRA byly obsluhovány tak, aby jejich výkon v našich poměrech byl co nejlepší. Příručky budou kapesního formátu, aby jich řidiči mohli použíti kdykoliv.'' (Naše pravda, 28.11.1946)&lt;ref&gt;Naše pravda: Orgán krajského vedení KSČ. Zlín: Okresní vedení KSČ ve Zlíně, 28.11.1946, s. 3. Národní archiv.&lt;/ref&gt;
 
|}
 
V říjnu 1946 JSČZ nabízel jako jednu z možností vyřešení nedostatku zemědělských strojů spojení zemědělských závodů do družstva. Takto vzniklá zemědělská strojní družstva byla pak ministerstvem zemědělství vybavována přednostně hospodářskými stroji a nářadím. Zemědělské stroje bylo možno také zapůjčit od [[w:Správa Spojených národů pro pomoc a obnovu|akce UNRRA]].&lt;ref&gt; UNRRA byla mezinárodní organizace, jejímž úkolem bylo poskytovat pomoc státům poškozeným ve válce formou dodávek potravin, léčiv, oděvů, spotřebního zboží, strojů a dopravních prostředků. Svou činnost v Československu ukončila 10. června 1947. Ve stejném okamžiku československá vláda pod nátlakem J. V. Stalina odvolala svou účast na pařížské konferenci, která se zabývala Marshallovým plánem. In: ČAPKA, František. Dějiny zemí Koruny české v datech, Praha: Libri, 2010, s. 731.&lt;/ref&gt; Na zapůjčení měli přednostní nárok zemědělci do 20 ha (v případě, že byl stejný stroj zničen válečnými událostmi anebo byl žadatel vyznamenán v soutěži o výstavbě státu), pak státní a družstevní strojní stanice a místní družstevní stanice. V pohraničních obcích, kde dosud nefungovaly místní skupiny JSČZ, se žádosti předkládaly prostřednictvím okresních správních komisí. Žádosti o zapůjčení strojů musel potvrdit okresní národní výbor.

V případě nákupu zemědělských strojů do ceny 2 000 korun bylo třeba vyplnit tiskopis žádosti a předložit výpis ze statkového sešitu. Tuto žádost pak potvrdil místní národní výbor a místní skupina JSČZ. Na podkladě takto ověřené žádosti pak výrobce mohl dodat objednaný stroj. U velkých strojů musel výrobce obdržet potvrzenou žádost, ten následně potvrdil cenu a zda je možné stroj do 3 měsíců dodat. Potvrzená žádost následně putovala do oblastní úřadovny Jednotného svazu českých zemědělců, která ji projednala s ministerstvem zemědělství, které ji muselo povolit. Formuláře žádostí i výpisů ze statkového sešitu vydával sekretariát JSČZ. Na ministerstvu zemědělství se hromadily tisíce žádostí, takže JSČZ tuto cestu doporučoval jen ve velmi nutném případě.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, Podnázev: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě, 07.10.1945, číslo 17, s. 4&lt;/ref&gt;

Vyhláškou ministerstva zemědělství č. 1339 o přidělování zemědělských strojů a nářadí ze dne 16. května 1946 (změna vyhlášky z března 1946) byl povolen volný prodej (bez povolení) pro: potahové pluhy, potahové kultivátory, řezačky na píci, lukořezy, drapákové výtahy na seno, brány pro potah, železné válce, sázecí stroje na brambory, krouhačky na motor. pohon, trioury, stříkačky na hubení hmyzu (motorické), šrotovníky, secí stroje a rozmetadla umělých hnojiv, obracečky jetele a vojtěšky (pavouky), vylušťovače jetele, lisy na slámu a seno, pařící kolony, třídiče brambor, širokomlátičky, plečky, pohrabovače, vidlicové obraceče sena, kultivátory za traktor, vyorávače brambor, mlátičky čistící, výfuky na seno a slámu, výfuky zrní, drtiče hrud, kotoučové brány, pluhy za traktor, drapákové výtahy na seno a slámu. Povolení ministerstva zemědělství bylo nadále potřeba pro stroje v ceně nad 5 000 Kčs, bez ohledu na cenu pro půdní frézy, všeroby, secí stroje obilní, samovazače, [[w:Mlátička|mlátičky]] čistící nad 30 cm, výfukové řezačky nad 14 cm, traktory a žací mlátičky, lisy na slámu o šířce 130 cm atp.&lt;ref&gt;Naše pravda. Orgán krajského vedení KSČ. ISSN: 1803-3547. Národní archiv, 6.6.1946, č. 106, s. 5&lt;/ref&gt;

=== Zemědělské přednášky a kurzy JSČZ ===
Ministerstvo zemědělství a KSČ zahájily ideologickou propagandu na jihozápadní Moravě už v lednu 1946, kdy Jednotný svaz českých zemědělců pro politický okres Mor. Budějovice rozběhl ve spolupráci s ONV v Mor. Budějovicích, poradnami hospodářských škol v Jemnici a Jaroměřicích n. R. a Okresní radou JSČZ akci „Rozhovory se zemědělci”. Přednášky pro zemědělce hodlal JSČZ uspořádat ve všech 90 obcích politického okresu M. Budějovice, dále pak plánoval pro novoosídlence v obcích Lubnice, Korolupy, Uherčice, Mešovice, Vratěnín a Dešná pořádání čtyřdenních zemědělských kurzů. Celou akci svaz odstartoval „hospodyňskými kursy” ve [[w:Dešov|Vel. Dešově]] a [[w:Mladoňovice (okres Třebíč)|Mladoňovicích]]. Pro akci bylo vyčleněno 25 zemědělských referentů z okresu Mor. Budějovice.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 13.01.1946, č. 2, s. 2&lt;/ref&gt;

Hospodyňský kurz konzervování masa pro 25 účastnic se konal v Mladoňovicích 31. ledna 1946 v prostorné kuchyni na statku u Nekulů. Ve Velkém Dešově zahájil kurz konzervování masa ve čtvrtek 7. února 1946 sám tajemník JSČZ Rychtecký. Kurz vedla, tak jako v předešlé obci, odborná učitelka slečna Šimoníková z Moravských Budějovic. Kurzu se zúčastnilo taktéž 25 zemědělských žen, hospodyň a dcer rolníků. Mužské zemědělce svaz pozval na „Rozhovory se zemědělci”. Po tříděních „Rozhovorech se zemědělci“ v Dešné se konal 7. а 8. února 1946 zemědělský kurs ve Vratěníně. Kurzu se účastnilo 120 národních správců. V pátek navštívil kurs ministerský rada Ing. Kunčický z ministerstva zemědělství, který byl nár. správci z Vratěnína, Dešné a Mešovic požádán, aby vyřídil ministru [[w:Július Ďuriš|J. Ďurišovi]] jejich projev důvěry a též osobní díky za urychlené provedení osídlovací akce. Ze zasedání zemědělců byl ministru J. Ďurišovi odeslán pozdravný telegram.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 16.02.1946, č. 7, s. 2&lt;/ref&gt;

Další „Rozhovory se zemědělci” se v únoru konaly v obcích: Lukov, Dolní Lažany, Vratěnín, Rozkoš, Hostim, Štěpánovice, Louka, Vracenovice, Vranín, Třebelovice, Jakubov, Litohoř, Šebkovice a Lubnice. V měsíci březnu se JSČZ chystal do vsí na Jemnicku, a sice do Budkova, Oponešic, Lomů, Mladoňovic, Pálovic, Kostník, Police a Martínkova. Kurs konzervování masa v Budkově byl naplánován na pátek 8. března 1946.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 08.03.1946, č. 10, s. 3&lt;/ref&gt;

=== Náhrada pracovních sil v zemědělství ===
Ministerstvo vnitra rozhodlo o náhradě pracovních sil v zemědělství na podzim roku 1946. Podle rozeslaného oběžníku mělo být okamžitě uvolněno 10 % úředníků a zaměstnanců státních a ve veřejné správě pro výpomoc při sklizni úrody, zejména cukrové řepy. Účast byla dobrovolná. Dobrovolníkům příslušela placená dovolená v rozmezí nejméně 14 a nejvýše 21 dnů. Seznamy přihlášených se zasílaly na adresu Jednotného svazu českých zemědělců do Prahy (Praha II, Panská ul. čp. 6), do Brna (Brno, Divadelní ul. čp. 8) a ústředním sklizňovým komisím při Úřadu ochrany práce. Tyto orgány pak vydávaly poukázky pro bezplatnou dopravu do místa pracoviště. V místě pak měli dobrovolníci zajištěné ubytování a stravu zdarma, k tomu jim příslušela mzda podle vyhlášky pro zemědělské zaměstnance.&lt;ref&gt;Naše pravda. Orgán krajského vedení KSČ. ISSN: 1803-3547, Národní archiv, 15.10.1946, č. 238, s. 3&lt;/ref&gt;

== Opravy poškozených usedlostí ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|'''Žádost zemědělců o cement''' 

„''Žádost o příděl cementu pro zemědělce na vnitřní opravy zemědělských budov zasílají se do ministerstva zemědělství odd. IV/2 Praha XII, Slezská ulice č. 7., nejdéle do 15. každého měsíce. V každé žádosti musí být uvedeno kolik ha pozemků zemědělec obhospodařuje, na jaké opravy cement žádá a jaký má stav dobytka (koně, hovězí dobytek, prasata). Správnost žádosti ověřuje místní národní výbor.''”
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|'''Nový pořádek při žádostech o příděl skla''' 

„''Blíží se podzim (1945) a s úzkostí díváme se na rozbité oken. tabule, jak nám bude příjemně, až přijdou podzimní studené plískanice. Aby bylo možno vyhověti naléhavým potřebám, staveb. úřad vydává zájemcům tiskopisy, kde uvedou, potřebu skla. Po odevzdání formulářů bude zjišťována potřeba, aby bylo možno alespoň zasklíti venkovní okenní tabule v obývacích místnostech.''”&lt;ref&gt;Naše demokracie, 9. září 1945&lt;/ref&gt;
|}

== Školství ==
=== Národní školy ===
Ve Znojmě proběhl zápis do národních škol ve dnech 30. a 31. května 1945. Vyučování bylo zahájeno školní slavností 4. června v sále kina na Brantově ulici. Ve Slavonicích začal školní rok pro mateřské, národní a měšťanské školy slavnostním zahájením v sále kina dne 1. 9. 1945.

Měšťanka v [[w:Lubnice|Lubnici]] byla zprovozněna pro 130 starších žáků a 20 mladších žáků z 12 spádových obcí v říjnu 1945. Ředitelem školy byl jmenován Oldřich Bartes.&lt;ref&gt;Oldřich Bartes, narozen 18.1.1905 v Lukově, okr. Mor. Budějovice, v roce 1948 pověřen vedením nové měšťanky v obci Domamil.&lt;/ref&gt; U vzdálených obcí nastaly za špatného počasí potíže s návštěvností. Místní komisařská správa v [[w:Dešná (okres Jindřichův Hradec)|Dešné]] v čele s předsedou řídícím učitelem Františkem Kroutilíkem&lt;ref&gt;1935 – 1939 řídící učitel v Babicích, před tím Střelice&lt;/ref&gt; a za podpory všech politických stran požadovala nové spádové školní centrum v Dešné. Předseda Kroutilík udával, že měšťanka v obci je naprostou nutností: &quot;...děti z Dešné mají do vzdálené Lubnice neschůdnou cestu, nemají potřebné ošacení a obuv...&quot;. Do boje o udržení vlastní měšťanské školy se zapojila i Police, kam byla po odstoupení pohraničí měšťanka z Lubnice přeložena a působila zde po celou dobu protektorátu pod ředitelem Josefem Kosem.

Pohraničí se potýkalo s nedostatkem kvalifikovaných učitelů, což se projevovalo obzvláště v nově osídlených obcích. V Korolupech začal nový školní rok 18. září 1945. Vyučovalo se v budově bývalé německé školy, která byla nákladem 6 000 korun opravena. Jako první pováleční učitelé působili na škole ředitel Jaromír Václavek (r. 1934 učitel v Ohrazenicích u Jaroměřic, v Korolupech 1945-1947) a učitelka ručních prací Antonie Tvrdá z Lubnice (provdaná Řezáčová, v Lubnici v letech 1945-57). Školu navštěvovalo ve školním roce 1945/1946 45 žáků a měšťanku v Lubnici 13 žáků. Po odsunu německého obyvatelstva z 2. dubna 1946 ubylo 11 německých školou povinných žáků. V obci zůstaly pouze děti českých novousedlíků a děti ze smíšených manželství. Ředitel Václavek obýval byt ve škole, paní učitelka Tvrdá docházela z Lubnice. Škola v Lubnici obdržela v roce 1946 subvenci 80.000 Kčs na první a nejnutnější opravy, zejména instalatérské, zednické a malířské.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, 22.09.1946, s. 4&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|'''Rancířov'''

„''Je nesporné, že správa pohraniční obce tak vzdálené jako je naše, ukládá veřejným činovníkům zvláštní práci. Přes to však tím nesmí trpěti jiné neméně naléhavé a pro budoucnost národa důležité úkony. Vyučování dítek nesmí býti zanedbáváno. Nikdy nemůže neučená síla nahraditi práci kvalifikovaného učitele.''”
|}

V prosinci 1946 schválil Zemský národní výbor v Brně městu Jemnici půjčku 5 mil. Kčs pro stavbu nové školy.&lt;ref&gt;Naše pravda. Orgán krajského vedení KSČ. ISSN: 1803-3547. Národní archiv, 12.12.1946, č. 286, s. 3&lt;/ref&gt;

=== Střední a odborné školy ve Znojmě ===
Na základě rozhodnutí vlády o znovuzřízení českých škol v pohraničí došlo ve Znojmě k otevření veškerých českých středních a odborných škol, které zde studenti navštěvovali před odstoupením pohraničí. Písemné přihlášky s udáním třídy nebo ročníku přijímala ředitelství uvedených škol, jež zahájily provoz od počátku školního roku 1945/1946:
* Reálné gymnasium - v původní budově na nám. Komenského;
* Učitelský ústav a ústav pro vzdělání učitelek domácích nauk (se cvičnou školou) - v původní budově v Alešově (býv. Leiningenově ul.);
* Obchodní škola a akademie - v budově bývalé německé ob. a měšťanské školy na Benešově nám. (u měst. divadla),
* Odborná škola pro ženská povolání „Vlasta“ - na Malinovského (býv. Hankově tř.);
* Městská hudební škola - prozatím v Otakarově škole na Václavském nám., která hodlala pořádat pro venkovské varhaníky pravidelné varhanické kursy;
* Živnostenská škola - v dosavadní budově v ul. Mládeže (býv. Schillerově) a
* Nižší hospodářská (rolnická) škola (za okupace v Příměticích);
* nově byla vládou povolena nižší Hospodyňská škola a Odborná škola zahradnicko- ovocnářská.

Ubytování a stravování studentům poskytoval internát po bývalém německém státním „Schülerheimu“, jehož opravy budovy a vnitřního zařízení běžely už od léta 1945. Znojmo se mělo stát střediskem obnoveného Znojemského kraje s politickými okresy Dačice, Znojmo, Mikulov, Mor. Budějovice a Mor. Krumlov, i v případě připravované školské reformy mu tak měly být školy zachovány. Po obdržení směrnic ministerstva školství a osvěty byly zápisy a přijímací zkoušky (v rozsahu před rokem 1938) oznámeny vyhláškou na školních budovách (do I. ročníků kolem 20. července, do vyšších ročníků po prázdninách).&lt;ref&gt;Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 07.07.1945, 1(5).&lt;/ref&gt;

=== Vzdělávání učitelů ===
Nedostatek učitelů v pohraničí se odrazil v přijímání uchazečů do I. ročníku Učitelského ústavu ve Znojmě. O studium se mohli ucházet žáci, jež ''dovršili 15 let, byli k učitelskému povolání tělesně způsobilí a prospěšně absolvovali měšťanskou, resp. hlavní školu, nižší střední školu a ve výjimečných případech způsobených válkou i žáci s nižším vzděláním''. Písemné i ústní přijímací zkoušky se konaly z učiva češtiny, počtů a geometrie na měšťanské školy (resp. nižší střední školy) a z hudebních vědomostí, kdy se při pohovoru zjišťoval především hudební sluch a cit pro rytmiku. Při přijímacích zkouškách dále předkládali ''ukázky z krasopisu a z kreslení'' (sešity, výkresy) a dívky též ''ukázky ženských ručních prací''. Do vyšších ročníků se mohli hlásit nejen žáci, kteří do Znojma přestupovali z jiného učitelského ústavu nebo z jiných vyšších tříd středních škol, ale i všichni další uchazeči, kterým stačilo ''podrobit se zkouškám do příslušného vyššího ročníku''.

Do Ústavu pro vzdělání učitelek domácích nauk se mohly hlásit uchazečky, ''které dovršily nejméně 17 let, s úspěchem absolvovaly Odbornou školu pro ženská povoláni a byly k učitelskému povolání tělesně způsobilé''. Přijímací zkoušky se konaly ve stejném rozsahu jako na učitelský ústav. Přihlášky přijímalo ředitelství znojemského ústavu písemně i ústně denně od 8.00 do 12.00 hod. Informace o zápisu a přijímacích zkouškách oznámily oba ústavy hned po doručení pokynů z ministerstva školství a osvěty vyhláškou na školní budově, tiskem a předvoláním přihlášených na 3. a 4. září 1945.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, Podnázev: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě, 07.07.1945, číslo 5, s. 3&lt;/ref&gt;

=== Vánoční prázdniny ===
Z důvodů úspory paliva a snížení vánočního zatížení dopravy byly na školách stanoveny vánoční prázdniny:
* na všech odborných školách od 19. prosince 1945 do 7. ledna 1946 
* na všech středních školách a učitelských ústavech od 20. prosince 1945 do 8. ledna 1946
* na národních školách od 22. prosince 1945 do 9. ledna 1946.&lt;ref&gt;Týdeník pro pohraničí. Znojmo: Okresní vedení KSČ, 14.12.1945, 1(2). s. 5.&lt;/ref&gt;

=== Lidová zemědělská škola ve Vratěníně ===
Okresní přípravný výbor „Jednotného svazu českých zemědělců” pro politický okres Mor. Budějovice v čele s tajemníkem Josefem Rychteckým avizoval zřízení ''hospodářského učiliště'' v pohraničí již v prvních dnech svého působení v létě 1945. Dne 5. září 1946 se podařilo JSČZ zimní dvouletou «Lidovou zemědělskou školu» ve Vratěníně uvést do provozu, na čemž měl zásluhu hlavně Karel Niederhafner,&lt;ref&gt;Karel Niederhafner pocházel z Menhartic, v letech 1932-1935 studoval na státním koed. ústavu učitelském ve Znojmě, r. 1935 složil zkoušku dospělosti. In: Výroční zpráva státního koed. ústavu učitelského ve Znojmě za školní rok. Znojmo: Státní koedukační ústav učitelský, 1935, 1935(8). s. 9. (též výroční zpráva 1932, 1933, 1934).&lt;/ref&gt; řídící učitel a správce vratěnínské základní školy, který školní prostory zemědělské škole poskytl. Slavnostního zahájení se účastnil sám tajemník J. Rychtecký. Dostatečný počet žáků měl být zajištěn tím, že pro zemědělskou mládež obcí Vratěnín, Mešovice, Uherčice, Lubnice a Korolupy byla návštěva školy povinná. Na škole vyučoval říd. uč. K. Niederhafner, zemědělec pan Venhoda, absolvent vyšší školy zemědělské, učitelky Věra Kasalová a Jaroslava Buňková. Další učňovská zimní dvouletá zemědělská škola byla otevřena v Dešné pro pro obce Županovice, Chvalkovice, Bělčovice, Lovčovice, Plačovice, Dančovice, Rancířov, Hlubokou a Dešnou. Správou školy v Dešné byl pověřen Antonín Moltaš, říd. uč. z Rancířova. Mimo těchto dvou v pohraničí se nacházely ještě v Moravských Budějovicích a Blížkovicích.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, krajinský týdeník československé sociální demokracie, 15.09.1946, č. 1, s. 6 a 17.10.1947, č. 41, s. 3&lt;/ref&gt; 

Ve škole se vyučovala:
* Občanská nauka, 
* Hospodářská nauka,  
* Zemědělská nauka,  
* Zemědělské počty,  
* Čeština a  
* Ruština. 

Dívky se vzdělávaly v předmětech: Občanská výchova, Čeština a písemnosti, Zemědělské počty, Zemědělská nauka a Nauka hospodyňská a péče o dítě.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|''Rychlého řešení vyžadují pohraniční měšťansk. školy. Řídké osídlení, značné vzdálenosti do škol při všeobecně neutěšeném zdravotním stavu žactva nutí k zřizování zvláštních autobusových linek pro školáky. Tak Police plánuje linku, která má vésti z Třebelovic přes Mladoňovice, Hornice, Kdousov a Kostníky do Police. Obtížnější je řešení linky pro jedinou měšťanskou školu v pohraničí okresu — Lubnici. Nejvýhodnější zdá se býti linka, spojující přirozená střediska - Uherčice, Vratěnín, Rancířov a Dešnou — s Lubnicí. Ve střediscích by se soustřeďovaly děti z okolních vesnic. Uskutečnění plánu je podmínkou dosažitelnosti vzdělání měšť. školy i pro mládež ze Županovic, Hluboké atd. (Stráž na Dyji, krajinský týdeník československé sociální demokracie, 15.09.1946, č. 1, s. 3, Okresní školská komise v Moravských Budějovicích)'' 
|}
V srpnu 1948 přeměnilo MŠO svým výnosem z 10. srpna 1948 lidové zemědělské školy na základní odborné školy zemědělského a hospodyňského směru.&lt;ref&gt;Věstník MŠO, č. 122/1948, Výnos MŠO z 10. srpna 1948, č. A-168 384-IV.a: Přeměnalidových škol zemědělských na základní odborné školy zemědělského a hospodyňského směru.&lt;/ref&gt; Po únoru 1948 nesla zimní dvouletá škola ve Vratěníně název „Základní odborná škola rolnická”. Vyučovaly se předměty: 
* Družstevnictví, 
* Základy zemědělské ekonomiky, 
* Odborná zemědělská nauka (či hospodyňská), 
* Dějepis a hospodářský zeměpis, 
* Občanská nauka a literární besedy.

=== Okresní školská komise ===
K obnovení Okresní školské komise došlo až v létě roku 1947. Dne 19. července se konala její první ustavující schůze. Na základě komisí vyhlášených konkurzů se podařilo do 15. srpna 1947 obsadit místa řídících učitelů v obcích: Boňově, Vel. Dešově, Domamilu, Flandorfu, Horkách, Lomech, Ohrazenicích, Rozkoši, Slavíkovicích, Štěpkově, Vratěníně, Hostimi, Jakubově, Příštpě, Vraníně, Pálovicích a Bělčovicích. O místo zatímního řídícího učitele v Korolupech zájem nebyl a do konkurzu se nikdo nepřihlásil.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji krajinský týdeník československé sociální demokracie, 01.08.1947, s. 5&lt;/ref&gt;

== Nedostatek uhlí a elektřiny ==
Nedostatek uhlí pro výrobu elektřiny vedl v polovině prosince 1945 k omezením ve spotřebě a to zejména v době největšího zatížení elektráren, tedy ráno od 6.00 do 8.30 hod. a večer od 16.00 do 20.00 hod. V těchto hodinách se mělo svítit jen v nejnutnějším případě, ostatní spotřeba elektrické energie měla být přeložena na jiné hodiny, pokud možno na noc nebo na neděli. K tomu byla zavedena další opatření: 
* Osvětlení kaváren, restaurací, kanceláří, obchodů se řídilo válečným nařízením. Osvětlení výkladů a reklam se mělo vypnout zcela.
* Počátek práče v obchodech, kancelářích, živnostech, dílnách byl posunut na 8.00 až 8.30 hodin.
* V domácnostech se v uvedené domě nemělo žehlit a prát (veškeré používání el. spotřebičů odložit na sobotu a neděli), povoleno bylo svítit jen jednou žárovkou. 
* V továrnách, živnostech a dílnách se mělo ve špičkovém čase svítit jen v nejnutnějších případech, zapínat jen nejnutnější vykládací a nakládací zařízení, ventilátory apod, ostatní výroba se organizovala tak, aby při ní nebylo potřeba používat elektrických strojů a zařízení.
* Zcela zakázáno bylo k vytápění místností používání elektrických sluníček a kamínek.&lt;ref&gt;Týdeník pro pohraničí. Znojmo: Okresní vedení KSČ, 14.12.1945, 1(2). s. 7. &lt;/ref&gt;

== Doprava ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Dva okresy, nepostižené válkou'''

„''V pátek podnikli předseda zemského národního výboru Fr. Loubal a místopředseda St. Šulc inspekční cestu do Mor. Budějovic a Dačic. Oba okresy nebyly válkou vůbec postiženy a poskytují proti jiným okresům dojem naprosté idyly. Lidé zde nemají tolik starostí, jako na Brněnsku a v jiných krajích, jimiž prošla fronta. Lépe a klidněji se zde pracuje a ti, jímž byla svěřena správa veřejných věcí mohou se klidně věnovat cílevědomému plánování. Úroda v obou okresích byla dobrá, dobytka je tam početně stejný stav, jenže dobytek je nedorostlý. V Dačicích konalo se současně komisionální šetření pro stavbu nemocnice, která zde byla povolena již před válkou. Nyní se konají přípravy, aby ještě letos na podzim s použitím německých zajatců, kteří dosud pracují na polích, byly zahájeny práce na úpravě terénu, na výkopu k základům nemocnice a položením základů. Dačice jsou sídlem okresu, nemají větší školství a proto usilují o zřízeni střední hospodářské školy a o zlepšení dopravního spojení s Brnem. Zní to skoro jako paradox, že rychlíkem jsou lidé z Dačic o tři hodiny dříve v Praze nežli v Brně. Proto Dačice žádají, aby byla vybudována již dříve projektovaná dráha Jemnice-Dačice-Jindřichův Hradec a aby bylo co nejdříve zřízeno státní autobusové spojení, které bude ohromnou výpomocí kraji. Okresy jsou zcela evakuovány od Němců. Kromě zajatců, kteří jsou tam na práci, není v obou okresích jediného Němce.” (Slovo národa, 14.10.1945)''
|}

=== Železniční doprava ===
Hned v prvních poválečných dnech se započalo s obnovou železniční dopravy ze Znojma ve směru na Jihlavu a Prahu, v polovině května se rozběhla i železnice na Mikulov a Břeclav. Znojemské nádraží bylo ale nadále plné ohořelých vagónů a zničených kolejnic. Vlaky do Znojma neustále plnili cestující z Jihlavska, Třebíčska a jiných končin ''s kufry, batohy, ranci a demižony na víno'', často přijíždějící za účelem přesídlení do pohraničí, takže se množily stížnosti pracujících, kteří denně pendlovali do práce. Dráha následně cestování omezila a k cestování vlakem do Znojma bylo zapotřebí povolení MNV. Dne 29. července 1945 vyjel poprvé rychlík č. 23 Praha - Znojmo, který vyjížděl z Prahy v 15.58 hod. a přijížděl do Znojma ve 21.20 hod. Druhého dne 30. července vyjel ze Znojma (3.12 hod.) do Prahy (8.15 hod. ) rychlík č. 24.

Už v prvních poválečných dnech se jemnický obchodník p. Břečka a místní vojenská správa zasazovali o železniční dráhu na trase Moravský Krumlov-Hrotovice-[[w:Železniční trať Moravské Budějovice – Jemnice|Moravské Budějovice-Jemnice]]-Dačice-Jindřichův Hradec ([[w:Železniční trať Kostelec u Jihlavy – Slavonice|Železniční trať Kostelec u Jihlavy – Slavonice]]). V roce 1946 se konaly v Jemnici velké oslavy ke 100. výročí založení dráhy.&lt;ref&gt;Slovo národa: orgán československé strany národně-socialistické. V Brně: Přípravný výbor československé strany národně-socialistické, 08.11.1946, 2(258). s. 8.&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|„''Je nám zima v naší milé lokálce (Jemnice-Mor. Budějovice). Nedopustíme na naši lokálku. Myslíme však, že není třeba, abychom mrzli proto, že musíme každý den ráno jeti ve vagonech s rozbitými okny. Stačilo by několik prkének a hřebíčků, aby železniční správa rozbitá okna aspoň zabednila. Kdyby ani toho správa sehnati nemohla, složili by se cestující sami na to. Nebude toho však třeba, neboť naše dráha, která vždy ráda vyhoví, postará se o své publikum i v této věci.''” (Národní demokracie, 21.10.1945)
|}

Na den 19. října 1947 byla do Dačic svolána schůze Výboru pro postavení dráhy Brno - Jindř. Hradec - České Budějovice, na které se projednával stav přípravných prací. Velké naděje na uskutečnění plánů se vkládaly právě do úseku Jindř. Hradec - Mor. Budějovice. Na základě připomínek dopravního výboru ÚNS ze dne 26. října 1946 nechalo ministerstvo národní obrany vypracovat pro tento úsek studii a v části úseku [[w:Železniční trať Moravské Budějovice – Jemnice|Jemnice - Dačice]] už byla celá trasa vykolíkována.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 17.10.1947, 2(41). s. 3.&lt;/ref&gt; V květnu 1948 dodala kartografická kancelář »Kartografia« z Brna první předběžné situační a vrstevnicové mapy pro trasu Jemnice — Dačice v měřítku 1:5000, takže mohlo být přikročeno k zadání projekčních prací.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 21.05.1948, 3(21), s. 3.&lt;/ref&gt; Se začátkem budováním železné opony bylo v 50. letech od projektu zcela upuštěno.

=== Soukromí autodopravci ===
Vzhledem k tomu, že veřejná i soukromá doprava v pohraničí ustala už před koncem války, začali ji zpočátku suplovat soukromí autodopravci. Na silnicích stály uražené nebo zlomené ukazatele, většina se jich ale válela v příkopech nebo byly použity jako topivo.&lt;ref&gt;Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 16.09.1945, 1(14), s. 4&lt;/ref&gt; Neutěšený stav silnic přetrvával po celé poválečné období a nakonec byly rekonstrukce silnic zahrnuty až do [[w:První pětiletka (Československo)|prvního pětiletého plánu]] («Silnice země Moravskoslezské v 5letém plánu obnovy». ZNV Brno): obnova státní silnice I. třídy ze Znojma do Mor. Budějovic a z Mor. Budějovic přes Dědice, Třebelovice a Jemnici do Dačic a odtud dále do Slavonic, silnice z Dačic přes Třešť a Telč na Jihlavsku. Přičemž bylo konstatováno, že se jedná o pomoc hospodářsky zanedbanému koutu jihozápadní Moravy.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 28.03.1947, 2(13). s. 2. &lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|„''Sem tam najdeme nějakou hůl s prkýnkem, kde je skromně inkoustovou tužkou napsáno, jak se tato obec jmenuje. Projdete-li celý kraj, najdete sotva dvě obce, které si opatřily nové orientační tabule. A přece nikdy nepotřebovali jsme ukazovatele směru více než nyní, kdy je zde spousta nových lidi neznající krajinu. Při dobré vůli nechají se ještě mnohé znovu upotřebiti. Kdo však dá k tomu popud?''”(Naše Demokracie, 16.09.1945) 
|}

V srpnu 1945 si Matěj Stehlík z Vranova zřídil ve zbrojnici po německém hasičském sboru (čp. 307) garáž a začal přepravovat cestující mezi Vranovem a železniční zastávkou Šumvald (nyní Šumná). Nákladní auto o 3,5 t značky bylo na korbě vybaveno lavičkami a opatřené plachtou. ČSD v Brně nahradily z jara roku 1947 dosavadní nákladní auto autobusem Škoda 256 a v prosinci 1947 dodaly autobus Praga RN s 20 místy k sezení a 20 místy k stání. Druhý vranovský autodopravce Karel Sára zajišťoval nákladní dopravu, vozil dřevo pro pilu v Lesné (národní správce Kříž). Ve Vranově také vznikl po únoru 1948 a následném znárodnění dispečink ČSAD (Československá státní automobilová doprava, Krajský národní podnik Brno, závod 613 Znojmo, provozovna Vranov nad Dyjí) a

Na trati Police-Mor. Budějovice provozoval autodopravu pro obce Police, Vysočany, Velký Dešov, Lubnice, Korolupy a Uherčice p. František Nevrkla, obchodník a hostinský v Polici. Výletníky z Police do Bítova dopravoval za 2 Кčs. V únoru 1946 ve věku 65 let zemřel.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 03.02.1946, č. 5, s. 2&lt;/ref&gt; Ve Vratěníně se věnoval autodopravě Jaroslav Bouda čp. 9.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 23.10.1947, 2(42-43), s. 8.&lt;/ref&gt; V Jemnici provozoval koncesovanou autobusovou dopravu Jan Karásek, jezdil nejen na trati Jemnice-Moravské Budějovice, ale po celém pohraničí, pro zájezdy a svatby.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 08.11.1946, 1(9), s. 7.&lt;/ref&gt; Jinak se chodilo pěšky nebo jezdilo na kole. Zemědělci používali zemědělské povozy.

=== Autobusová linka Znojmo-Vranov-Frejštejn-Slavonice ===
V říjnu 1945 se začalo hovořit o obnově autobusového spojení Znojmo-Bítov-Korolupy-Dešná-Slavonice, nakonec ale musel oblastní národohospodářský sbor ve Znojmě kvůli absenci autobusového spojení v osídlovaných německých obcích jihozápadní Moravy upřednostnit obnovu příhraniční autobusové linky mezi Znojmem a Slavonicemi přes [[w:Vranov nad Dyjí|Vranov]] a [[w:Podhradí nad Dyjí|Frejštejn]]. Veškeré plány ale stěžoval nedostatek pohonných hmot a nedostatečný počet ČSD autobusů.

Na začátku prázdnin 1945 byla zprvu obnovena autobusová doprava na lince Znojmo-Vranov nad Dyjí; v úterý, ve čtvrtek a v sobotu vyjížděl autobus ze Znojma v 7.15 hod. s přípojem do Vranova n. D. v 8.10 hod. a odjížděl z Vranova v 16.00 hod. s přípojem do Znojma v 17.00 hod.&lt;ref&gt;Čin: list české sociálně-demokratické strany dělnické pro osvobozené části Moravy. V Brně: Česká sociálně-demokratická strana dělnická, 15.07.1945, 1(57). s. 2. &lt;/ref&gt; V září 1945 pak byla linka prodloužena až do Frejštejna.&lt;ref&gt;Svobodné noviny: List Sdružení kulturních organisací. Praha: Orbis, 6.9.1945, s. 3.&lt;/ref&gt; Nedostatek uhlí a pohonných hmot se projevil zejména v zimě, kdy docházelo k výpadkům dopravy.&lt;ref&gt;Slovo národa, orgán československé strany národně-socialistické, 01.01.1946, č. 1, s. 5&lt;/ref&gt; Na lince Znojmo-Frejštejn nejezdily od prosince 1945 dva spoje (1/2 a 5/6).&lt;ref&gt;Rovnost, list sociálních demokratů českých, 15.12.1945, č. 185, s. 3&lt;/ref&gt; Obdobné situace během zimního období se opakovaly i v dalších dvou letech.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''ODJEZD AUTOBUSŮ ČSD ze Znojma''' od nádraží: — Do Frejštejna: 11.00. 18.00 (ve všední dny). — Ze Šumvaldu nádraží do Frejštejna 14.10, do Vranova n. D. 8.45. 14.10. 17.00. 18.50 (denně). (Stráž na Dyji, 22.09.1946)
|}

Ještě v dubnu roku 1946 nebyla situace v autobusové dopravě uspokojivá a ONV ve Znojmě na konci listopadu 1946 znovu hovořil o posílení pohraniční autobusové linky Slavonice-Vratěnín-Uherčice-Frejštejn-Znojmo, které se mělo týkat hlavně přepravy dělníků a školní mládeže.&lt;ref&gt;Týdeník pro pohraničí, 30.11.1946, č. 48, s. 5&lt;/ref&gt; Což ostatně korespondovalo s dvouletým hospodářským plánem ČSD, podle kterého mělo dojít ''v nejbližších dnech'' k zavedení autobusové linky Slavonice-Znojmo, která by propojila Dačice se Znojmem, dále pak autobusové linky, která by spojila Znojmo s Telčí. Zahájení linek bylo samozřejmě opět podle slov ředitelství ČSD limitováno získáním nových autobusů.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 22.09.1946, 1(2). s. 4.&lt;/ref&gt;

Národohospodářský krajový sbor ve Znojmě si v dubnu 1946 vytkl taktéž celou řadu úkolů, které měly přispět k národohospodářské obnově a jejichž součástí byla i doprava na jihozápadní Moravě:

* zřízení dráhy Ivančice — Hrotovice — Mor. Budějovice — Jemnice — Dačice — Jindřichův Hradec,
* zřízení dráhy Šumvald — Vranov n. D.,
* zřízení dráhy Znojmo — Hrotovice — Náměšť,
* zřízení státní silnice Brno — Ivančice — Hrotovice — Mor. Budějovice — Jemnice — Dačice — Jindřichův Hradec,
* '''zřízení pohraniční státní silnice Jindřichův Hradec — Slavonice — Frejštejn — Vranov n. D. — Znojmo — Hrušovany n. J. — Mikulov — Valtice — Břeclav — Bratislava''',
* dobudování státní silnice Mor. Budějovice — Třebíč,
* zřízení autolinky Znojmo — Jemnice — Dačice — Jindřichův Hradec,
* zdokonalení autolinky Mor. Budějovice — Hrotovice — Brno,
* zavedeni rychlíkové dopravy: a) Praha — Znojmo — Vídeň, b) Znojmo — Mor. Budějovice — Praha, c) Znojmo — Mor. Krumlov — Brno, atd.&lt;ref&gt;Týdeník pro pohraničí. Znojmo: Okresní vedení KSČ, 20.04.1946, 2(16). s. 2.&lt;/ref&gt;

[[Soubor:Lešany, Vojenské muzeum, autobus Praga.JPG|náhled|Autobus Škoda 256, tímto typem byli přepravováni cestující na lince Znojmo-Slavonice od května 1947&lt;ref&gt;Vranovský zpravodaj, 4/2014.&lt;/ref&gt;]]
[[Soubor:Autobus Praga RN.jpg|náhled|Autobus Praga RN, tento typ vozu zavedlo ředitelství ČSD v Brně na lince Znojmo-Slavonice od zimy 1947&lt;ref&gt;Vranovský zpravodaj, 4/2014.&lt;/ref&gt;]]

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''''Silnice kolem Cornštýna nebude.''' Již při stavbě údolní přehrady ve Vranově bylo usilováno o to, aby byl vystavěn kus silnice kolem zříceniny hradu Cornštýna, která by pod zříceninou navazovala na novou silnici k Novému Bítovu a na druhé straně na silnici za Lančovem. Tím by se získala krásná lesní autopartie a vlastně jakýsi podyjský okruh Znojmo—Vranov—Lančov—Cornštýn—Nový Bítov—Štítary—Šumvald—Znojmo, jehož značná část vede lesem. Dnes vede kolem Cornštýna pouze nemožná a i v létě pro auta těžko sjízdná lesní cesta, takže automobilista, který přijel zhlédnout vranovskou přehradu a mohl by se krásně podívati na zbytky Bítova pod vodou, prohlédnouti si zříceninu největšího hradu v Podyjí Cornštýna, spatřiti dva mosty přes záplavu, Nový Bítov a také přístupný zámek Bítov, je o tento požitek ochuzen, neboť kdyby to chtěl vidět, musel by se vracet až na Šumvald a oklikou se dostat do Nového Bítova. Silnice kolem Cornštýna by tuto trasu umožnila a přispěla by nemálo k pozvednutí turistiky. Dovídáme se však s lítostí, že ONV ve Znojmě, jenž byl požádán, aby cestu upravil na silnici, odložil tuto věc až na příští rok. No a napřesrok? Zase o rok?'' (Stráž na Dyji, 09.05.1947)&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 09.05.1947, 2(19). s. 3. &lt;/ref&gt;
|}

Autobusovou linku Znojmo-Slavonice se podařilo ředitelství ČSD v Brně (od 1949 [[w:Československá státní automobilová doprava|ČSAD]]) zprovoznit až od 4. května 1947, i když ze začátku jen s dvěma spoji autobusem Škoda 256; autobus vyjížděl ráno ze Slavonic v 5.45 hod. a do Znojma přijížděl v 9.20 hodin, ze Znojma se vracel v 16.00 hodin a do Slavonic přijížděl v 19.35 hod.&lt;ref&gt;Týdeník pro pohraničí. Znojmo: Okresní vedení KSČ, 26.04.1947, 3(17), s. 2.&lt;/ref&gt; Ředitelství ČSD přesto konstatovalo, že „''další rozšíření spojů bude provedeno až podle získaných zkušeností o skutečné potřebě a podle dotace nových vozů''”, jejichž počet byl stále nedostatečný a neodpovídal dané potřebě.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 09.05.1947, 2(19). s. 3.&lt;/ref&gt; V prosinci 1947 zavedlo ČSD druhou linku, na kterou dosadilo autobus [[w:Praga RN/RND|Praga RN]] s 20 místy k sezení a 20 místy ke stání.&lt;ref&gt;Vranovský zpravodaj, 4/2014: O Vranově v dávné době, aneb čtení z první vranovské kroniky, s. 13.&lt;/ref&gt;

V roce 1949 byla zavedena okružní autobusová linka, která měla vyřešit propojení obcí v jihozápadním koutě Moravy: Jemnice-Dešná-Písečné-Slavonice-Staré Hobzí-Dačice-Jemnice-Vratěnín.&lt;ref&gt;Jiskra, týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 12.2.1949, s. 6.&lt;/ref&gt;

=== Dálková autobusová linka Brno-Mor. Budějovice ===
Od 5. října 1947 započaly jezdit dva autobusy na lince Brno-Mor. Budějovice. První autobus z Mor. Budějovic vyjížděl do Brna v 5.10 hodin, do Brna přijížděl v 8.20 hodin. Z Brna vyjížděl v 15.50 hodin a do Mor. Budějovic přijížděl 19.00 hodin. Druhý autobus vyjížděl z Brna ve 4.50 hodin, s příjezdem do Mor. Budějovic v 7.45 hodin, z Mor. Budějovic odjížděl 16.00 hodin a do Brna přijížděl v 19.10 hodin.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 10.10.1947, s. 5&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''''Autobusové spojení mezi Znojmem a Vídní.''' 16. září 1946 byla zahájena autobusová doprava ČSD Znojmo-Vídeň s přestupováním v Hatích státní hranice. Repatrianti, kteří hodlají autobusy ČSD použíti, musí se přihlásiti k záznamu u autobusové stanice ČSD Znojmo, Wilsonova 28. Odjezd aut od nádraží v 10 hodin dopoledne, příjezd zpět 11.50 večer. Jízda ze Znojma do Hatí, státní hranice 10 Kčs, zavazadelné za kus 5 Kčs. Z Hatí, státní hranice do Vídně 8 šilinků za osobu. Autobus jezdí jen ve všední dny.'' (Stráž na Dyji, 29.09.1946)&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 29.09.1946, 1(3). s. 4.&lt;/ref&gt;
|}

== Celní úřady a pohraniční ostraha hranice ==
Ministerstvo financí stanovilo v červenci 1945 svým výnosem hlavní celní úřady (okresní finanční ředitelství) v Brně, Olomoucí, Uh. Hradišti, Mor. Ostravě a Opavě. Hlavní celní úřad Brno zahrnoval soudní okresy: Svitavy, Mor. Třebová, Jevíčko, Kunštát, Boskovice, Tišnov, Blansko, Vyškov, Bučovice, Slavkov, Brno-město, Brno-venkov, Ivančice, Pohořelice, Židlochovice, Klobouky, Hustopeče, Mikulov a Mor. Krumlov.

Hlavní celní úřady obstarávaly administraci spotřebních daní, lihového monopolu podle říšských zákonů a agendu dopravních daní, regálů a tabákového monopolu (trafik) podle čs. resp. protektorátních předpisů, a trestní agendu těchto daní i cel podle celního zákona z r. 1927. Přímý dozor nad podniky měly na starosti celní dozorčí služebny. Agenda okresních celních komisařů byla prozatím přenesena na přednosty celních dozorčích služeben a působnost vrchního finančního presidenta v oboru nepřímých daní a monopolů na zemské finanční ředitelství v Brně a na exposituru v Mor. Ostravě.

Celní agendu bývalých hlavních celních úřadů Brno, Jihlava, Luhačovice, Olomouc, Uherské Hradiště a Mor. Ostrava, jakož i hlavních celních úřadů Lanškroun, Neustadt, Ratiboř, Český Těšín a Znojmo přejalo taktéž zemské finanční ředitelství v Brně. Na jižní hranici byly obnoveny čs. pohraniční celní úřady: Slavonice, Vratěnín, Šafov, Čížov, Hnánice, Šatov, Hatě u Znojma, Jaroslavice, Hevlín, Hrušovany n. Jev., Nový Přerov, Mikulov, Valtice a Poštorná.&lt;ref&gt;Slovo národa, orgán československé strany národně-socialistické, 14.07.1945, s. 2&lt;/ref&gt;

Již v roce 1946 byly po celé délce jižní hranice zřízeny SNB-útvary a vojenská posádka se 26. dubna 1946 nastěhovala do objektu zámku v Uherčicích. Ve Vratěníně fungovala obvodní stanice [[w:Sbor národní bezpečnosti|Sboru národní bezpečnosti]] (SNB) s pohraničním oddílem a u hraničního přechodu [[w:Vratěnín|Vratěnín]]-[[w:Drosendorf-Zissersdorf|Drosendorf]] se na celnici usídlila Finanční stráž (FS). Obnovená Finanční stráž se při výkonu pohraniční strážní činnosti koncentrovala hlavně na trestnou činnost hospodářského charakteru a její členové se rekrutovali ve valné míře z předválečných stavů.

Pohraniční oddíl Sboru národní bezpečnosti (SNB) byl oproti FS tvořen sympatizanty KSČ, partyzány, vojáky bývalé Svobodovy armády, příslušníky Revolučních gard a místními mladými muži, kteří hledali práci mimo zemědělský sektor. Hlavní úlohou ostrahy hranice bylo především zamezení nelegálních přechodů, navrácení už dříve vysídleného obyvatelstva zpátky na území Dolního Rakouska a bránit pašování. V této činnosti pomáhala i místní obvodní stanice SNB ve Vratěníně a dislokované vojsko v Jemnici.&lt;ref&gt;Karel Koc: Obnovení a činnost orgánů bezpečnosti v pohraničí znojemského okresu (květen 1945–leden 1946)&lt;/ref&gt;

== Svazy a politické strany ==
Vratěnín se stával znovu obvodním centrem pro okolní obce. Sídlily zde místní odbočky Svazu přátel SSSR, Svazu brannosti a Svazu české mládeže, dokonce také sportovní klub kopané a vybíjené. V Lubnici a v Korolupech se rozběhla činnost místní Lidové jednoty Čsl. strany lidové. Živnostníci a obchodníci podnikali vesměs v takových živnostech, které odpovídaly jejich národní správě nad konfiskovanými něm. majetkem. Scházelo to, co zrekvírovala Rudá armáda, partyzáni a Revoluční gardy či podobné ozbrojené formace v prvních poválečných dnech (dobytek, zemědělské stroje a mnohé vybavení drobných živnostníků, rádia, jízdní kola, hodinky, atd.) I když se novoosídlenci snažili, obraz bývalých německých obcí byl po prvním roce stále neutěšený.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|'''Županovice'''

„''Naše obec byla válečnými událostmi zvláště postižena. Přišli jsme sem a přebírali jsme namnoze vybrakované statky. S největším úsilím snažíme se dostáti všem povinnostem, abychom jako dobří hospodáři splnili naděje, které národ do nás skládá. Nedostává se nám však nutně některých věcí. Jsme odříznuti od světa, pošta dochází jen občas a nemáme pro obec ani rádio. Nebylo by možno dopomoci nám k rád. přístroji pro obec? Také bychom potřebovali zvonek pro zvoničku, kováře pro obecní kovárnu, při které je 13 měřic pole a autobusové spojení se světem. Kdo se nás ujme?''”
|}

== Zájem o zámky a parcelování velkostatků ==
V okrese Moravské Budějovice se jednalo o zámky: v [[w:Moravské Budějovice (zámek)|Mor. Budějovicích]], [[w:Jaroměřice nad Rokytnou (zámek)|Jaroměřicích]], [[w:Jemnice (zámek)|Jemnici]], [[w:Staré Hobzí (zámek)|Starém Hobzí]], [[w:Police (okres Třebíč)|Polici]], [[w:Zámek Uherčice (1946–1989)|Uherčicích]], [[w:Budkov (zámek)|Budkově]], [[w:Nové Syrovice (zámek)|Nových Syrovicích]] a [[w:Hostim|Hostimi]]. Nejhůře dopadly ty, které po přidělení využívala armáda a zemědělci (JZD, Státní statky). To byl případ zámku v Jemnici a Uherčicích, potažmo Police.

=== Uherčice ===
Velkostatek v Uherčicích, ke kterému patřil mimo zámeckého areálu také statek Mitrov, fungující lihovar, z provozu odstavená cihelna a vápenka, zaznamenal velké ztráty již na konci července 1945 po opuštění zámku Rudou armádou, která si odvezla: 20 tažných koní v ceně 300 000 Kčs, 5 chovných starších krav za 20 000 Kčs, 36 koňských postrojů v hodnotě 108 000 Kčs, nákladní auto Praga za 80 000 Kčs, osobní automobily Alfa Romeo za 60 000 Kčs a Lancia za 140 000 Kčs.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''''Rychlostní skříň k nákl. autu SAURER''' 6ti válcovému 120, HP, 5 tun, dobře zaplatíme i protihodnotou. - Nabídky správě velkostatku Uherčice u Jemnice.'' (Jiskra, 29.10.1945)&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 29.10.1945, 1(25). s. 8.&lt;/ref&gt;
|}

[[w:Zámek Uherčice (1946–1989)|Zámek v Uherčicích]] sestával z 86 místností (63 obytných), 1 velké jídelny, 1 velkého sálu, 4 koupelen, 1 velké kuchyně a 16 záchodů, do zámku byl zaveden vodovod (do prvního patra se voda čerpala ruční pumpou) a byl vytápěný uhlím a dřevem. Nacházel se zde ještě rakouský nábytek ze zámku v [[w:Schönbrunn|Schönbrunnu]], jehož dočasnou správou byl [[w:Collaltové|Oktavián Collalto]] et San Salvatore pověřen. V zámeckém lesoparku stál obelisk, romantická zřícenina, oranžerie, zachovalý jednopatrový švýcarský domek,&lt;ref&gt;Švýcarský domek se nacházel kousek od obelisku, katastr Uherčice, č. 67/1.&lt;/ref&gt; lovecký pavilon&lt;ref&gt;Lovecký pavilon, katastr obce Korolupy, č. 100.&lt;/ref&gt; a v lesním revíru hájovna.&lt;ref&gt;Hájovna se nacházela na katastru obce Korolupy, č. 1070/1 a 1070/2.&lt;/ref&gt; V zámecké kapli se konaly jednou týdně bohoslužby.&lt;ref&gt;Obecní kronika obce Uherčice.&lt;/ref&gt;

Konfiskace majetku Oktaviána Collalto et San Salvatore proběhla nejprve na základě dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. a vyhlášky Okresního národního výboru (ONV) v Jihlavě ze dne 11. července 1945. MNV Uherčice začal zámecké prostory využívat pro obecní účely (jako kulturní sál, sokolovnu, svatební síň, pro ubikace brigádníků, atd.) Z rozhodnutí ZNV v Brně ze dne 16. ledna 1946 byl následně veškerý majetek movitý i nemovitý velkostatků [[w:Brtnice (zámek)|Brtnice]], [[w:Český Rudolec (zámek)|Německý Rudolec]] a [[w:Zámek Uherčice (1946–1989)|Uherčice]] dán pod národní správu a to ve dvou samostatných celcích (Brtnice a Uherčice). Národním správcem byl jmenován Ing. Stanislav Krupica, vrchní lesní rada, hospodářským správcem v Uherčicích byl ustanoven Stanislav Jaš. Již ke konci dubna 1946 se do zámku v Uherčicích nastěhovala vojenská posádka, která zámek a nedaleké bývalé dělnické domy (Arbeiterkolonie) využívala jako kasárna. Stanislav Krupica dne 3. dubna 1947 zemřel a ZNV v Brně jmenoval dne 22. dubna 1947 novým národním správcem vrchního lesního radu Františka Stejskala.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| ''Výše zmíněný velkostatek byl spravován centrálním ředitelstvím v Brtnici, pod kterou spadalo několik dalších institucí, a to: Lesní úřad v Brtnici, Lesní správa v Německém Rudolci, Hospodářská správa v Brtnici, Hospodářská správa v Okřížkách, Správa velkostatku v Uherčicích, Správa rybnikářství. Dále velkostatku podléhaly průmyslové podniky: v Okřížkách to byla výrobna generátorového dříví a cihelna, v Brtnici pivovar a v Uherčicích cihelna, vápenka a lihovar.'' (Monika Krejčová, Příběh uherčického zámku. Poválečná historie v letech 1945-1979)
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| ''Zemědělští a lesní zaměstnanci velkostatku Brtnice, Uherčice a Německý Rudolec sepsali v Brtnici dne 16. února 1946 prohlášení na obranu knížete Oktaviána Collalta et San Salvatore. Zmíněné prohlášení se skládalo z několika bodů, které například upozorňovaly na skutečnosti, že „kníže Oktavián Collalto měl vždy plné pochopení pro sociální poměry svých zaměstnanců, bez rozdílu, zda to byl dělník neb úředník.“ Byl proti přijímání německých zaměstnanců, při zatčení svého zaměstnance gestapem podporoval rodinu dotyčného a snažil se zakročit ve prospěch postiženého. Zaměstnanci poukazovali na fakt, že když kníže Collalto přispíval na německé sociální účely, nečinil tak dobrovolně. Podporoval partyzány na svém území, když mohl. Jeho rodina nikdy nebyla občany považována za Němce, ale za Italy s pozitivním vztahem k českým zemím a českému obyvatelstvu. Zaměstnanci se vyslovili, že jim „není známo, že by majitel (kníže Oktavián) byl zrádcem a nepřítelem českého národa.'' (Monika Krejčová, Příběh uherčického zámku. Poválečná historie v letech 1945-1979)
|}

O přidělení konfiskovaného uherčického velkostatku se ucházela nejen [[w:Československé státní lesy a statky|správa Státních lesů a statků]] v Uherčicích (od ledna 1946 správa SLS ve Znojmě), ale i místní drobní zemědělci, kteří se těšili na rozparcelované pozemky. O příděl konfiskovaného uherčického zámku si taktéž zažádal [[w:Jednotný svaz českých zemědělců|Jednotný svaz českých zemědělců]] (zemská expozitura JSČZ pro Moravsko-Slezsko se sídlem v Brně). Do zámku hodlal umístit internátní zemědělské učiliště a byty pro učitele, další zámecké prostory chtěl využívat k rekreaci sociálně slabých členů JSČZ.&lt;ref&gt;Muzejní a vlastivědná práce, svazky 41-42, Národní muzeum, 2003, s. 196&lt;/ref&gt; Okresní úřadovna JSČZ v Moravských Budějovicích dokonce na jaře 1946 utvořila přípravný výbor pro převzetí uherčického lihovaru.&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 25.8.1946, 2(34). s. 6: Dvě nová zemědělská družstva na Budějovicku.&lt;/ref&gt;

K převzetí lesního majetku, sestávajícího z menších lesních a zemědělských pozemků velkostatku Oktaviána Collalta, došlo 24. května 1946 na základě rozhodnutí Ministerstva zemědělství a ústředního ředitelství Státních lesů a statků v Praze, kdy byl předán do vlastnictví státu - do správy státního podniku Státních lesů a statků. Zaměstnanci velkostatku byli ponecháni na svých pracovních pozicích. Státnímu podniku SLS (Státní lesy a statky) přidělila rolnická komise z velkostatku 55 ha.&lt;ref&gt; SOA Jihlava, fond Brtnice - korespondence konfiskát Collalto (1946 - 1951), inv. č. 20, Protokol ze dne 16. 4. 1946&lt;/ref&gt; Cihelna&lt;ref&gt;Ještě v roce 1952 zastřešená budova na katastru obce Korolupy, č. 2597, mapa www.kontaminace.cenia.cz&lt;/ref&gt; a vápenka&lt;ref&gt;Za hosp. dvorem směrem na Mitrov, katastr Uherčice, č. 72)&lt;/ref&gt; se nacházely kvůli nedostatku financí na nákladnou opravu, nedostatku pracovních sil a hlavně kvůli nedostatečným přídělům uhlí pro výpal stále mimo provoz.

V srpnu roku 1946 nařídil průmyslový referát ZNV v Brně, aby byla vápenka v Uherčicích zařazena do skupiny hospodářsky významných cihelen (tzv. skupiny „A2”) a zahájila okamžitě provoz. Zároveň ZNV vápence přidělil 300 q uhlí.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 23.08.1946, č. 33, s. 5&lt;/ref&gt; K zprovoznění vápenky skutečně došlo a v létě 1947 národní správa velkostatku Uherčice inzerovala, že přijme do lomu ve vápence 3 lamače kamene.&lt;ref&gt;Národní obroda: ústřední orgán Československé strany lidové. V Brně: Československá strana lidová, 25.07.1947, 3 (171). s. 4.&lt;/ref&gt; V listopadu 1947 navrhl Okresní sbor předsedů MNV ze soudního jemnického okresu, aby bylo zprovoznění cihelny v Uherčicích a mlékárny ve Vratěníně zařazeno do pětiletého hospodářského plánu.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, 28.11.1947, s. 3&lt;/ref&gt;

Dne 12. srpna 1949 zrušila rada Krajského národního výboru v Jihlavě ustanovení o národní správě a velkostatek přešel pod správu nově zřízeného [[w:Československé státní statky|národního podniku Československé státní statky]]. Ke stejnému dni byl také odvolán z funkce národní správce vrchní lesní rada František Stejskal. Zatím nepřidělené části velkostatku převzal Národní pozemkový fond. Zámecký inventář z Uherčic obdržel národní podnik Antikva, část inventáře byla inventarizována Národní kulturní komisí, část byla zařazena do aukčního prodeje a část odkoupil sám národní podnik Čsl. státní statky (za 88 000 Kčs). Inventarizace se netýkala nábytku dovezeného z vídeňského dvora.&lt;ref&gt;Monika Krejčová: [https://is.muni.cz/th/xbu08/His._bak._komp..pdf Příběh uherčického zámku. Poválečná historie v letech 1945-1979]&lt;/ref&gt;

=== Moravské Budějovice, Jemnice, Jaroměřice nad Rokytnou ===
Osvětová komise MNV v Moravských Budějovicích si od počátku plánovala do zámku přemístění „Krajinského muzea” a „hudební školy”. Zatím v něm sídlila úřadovna „Okresní odborové rady” a MNV žádal ministerstvo zemědělství, aby mu byl zabavený zámek s přilehlým parkem přidělen. Na zámku v Jemnici sídlila po odchodu Rudé armády od října 1945 československá vojenská posádka pěšího pluku č. 31 (Pěší prapor I/31 01.10.1945-01.01.1951, Pohraniční rota 1/3 07.1946-03.1948 Jemnice). Jaroměřický zámek převzaly do správy Československé státní dráhy (ČSD), které zde zřídily rekreační středisko pro děti železničářů a útulek pro přestárlé či invalidní železničáře.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|„''Jaroměřický zámek navštívili v pátek dne 31. srpna novináři všech brněnských deníků. Rovněž referent ČTK, tiskový referent ČSD a zástupce Čsl. rozhlasu. Vedeni ředitelem ČSD dr. Sporem z Brna, prohlédli si hosté zámecký park i budovu zámku, která jest urychleně adaptována, aby mohla být použita jako rekreační středisko pro přestárlé železničáře a děti těchto. Bude zde umístěno na 450 až 500 rekreantů. Bude též vyčištěno koryto řeky Rokytné a zřízena plovárna, kterou město dosud postrádá. — V minulých 14 dnech bylo zde zatím umístěno 40 dětí z Ostravska a Brněnska. Děli se zde za těch několik dnů velmi zotavily, z čehož lze soudit, že středisko bude velmi výhodné pro tento účel. Zámku byl přidělen též hospodářský statek „Dvorek“ u Blatnice.''” (Naše demokracie, 9. září 1945)
|}

=== Police ===
Přirozeně také MNV v Polici si činil nároky na místní zámek, v kterém provizorně sídlila obecná škola. V roce 1945 uvažoval o zřízení dětského ústavu a prosazoval rozparcelování pozemků. Baron Alfred Wražda z Kunvaldu, majitel velkostatku Police, se sice hlásil k české šlechtě, ''„ale podle MNV by k parcelaci mohlo dojít, jelikož majiteli bylo 90 let a neměl české dědice, načež už na podzim započal s řízením”.'' Vzhledem k tomu, že obec [[w:Kdousov|Kdousov]] nevlastnila žádný les a panské lesní pozemky se k obecním přimykaly, požadoval parcelaci kvůli získání obecního lesa taktéž MNV v Kdousově.&lt;ref&gt;Naše demokracie, ročník 1945&lt;/ref&gt; V roce 1947 měl získat asi 18 ha lesa, sousedícího s obecním katastrem.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 24.01.1947, s. 5&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Bydlí Wražda z Kunvaldu ve svém zámku?''' 
''Wražda z Kunvaldu, křestním jménem Alfred, dnes devadesátiletý kmet, je posledním potomkem starého českého rodu pánů z Kunvaldu, jejichž jméno nalézáme mezi českými rody postiženými ztrátou statků pro účast na povstání českých pánů proti Habsburkům v době bitvy na Bílé hoře. Zůstal si vědom svého českého původu a hlásil se k české národnosti, čehož důkazem je fakt, že po celou dobu protektorátu dostával české potravinové lístky a že Němci mu chtěli na jeho statek uvaliti vnucenou správu, jak to udělali všem českým velkostatkům. Proto správu převzala jeho dcera Wickenburgová, vášnivá odpůrkyně Hitlerova, která po muži je státní příslušnicí rakouskou. Za doby, kdy vedla správu, skrývala na svém statku gestapem pronásledované Čechy, například p. učitele Šmolku, mnohým umožnila, aby nebyli odvlečeni do Německa na nucené práce tím, že je přijala formálně za zaměstnance velkostatku. Hraběnka byla se svými dětmi vyvezena na rakouské hranice (pozn. při odsunu v létě 1945), velkostatek rozparcelován a starý baron tráví svá poslední léta se svojí manželkou dosud ještě v polickém zámku. Kam půjde až bude zabrán i zámek? Při té příležitosti, kdy bude třeba, aby veřejnost se postarala o oba staré lidi, by bylo záhodno, aby se dozvěděla skutkovou podstatu, proč byl Wraždovi zabaven majetek na základě dekretu proti Němcům a Maďarům. (Naše Demokracie, 09.02.1946)''&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 09.02.1946, č. 6, s. 2&lt;/ref&gt;

|}
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Police. Zámek ani za 100.000''' 

''Nenalézá se kupec, který by za tento směšný obnos byl ochoten koupiti zdejší zámek. Asi proto, že není dosud jisto, zda-li má býti prodán s baronem nebo bez barona. A to je důležité. Jinak se všeobecně zde inventář prodal velmi levně. — Mirek Nevrkla byl odsouzen na dva měsíce a 10.000 Kčs pokuty. Ostatní Nevrkli byli osvobozeni. (Naše Demokracie, 22.02.1946)''&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 22.02.1946, č. 8, s. 5&lt;/ref&gt;
|}

Při únorové vichřici došlo u kaple v Hájku k poškození věžičky. Národní správa velkostatku Police se k opravě neměla.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 22.02.1946, č. 8, s. 5&lt;/ref&gt; Komunistická agitace proti stařičkému baronovi nechyběla v Polici ani během první komunisty pořádané oslavě 1. máje:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|''„Národu už nikdy nebudou poroučet takoví Lichtensteinové a vám tady váš baron” volal řečník. „Hanba mu! Fuj!“ volal jeden z posluchačů. Tento pán (nyní veliký komunista) asi zapomněl, že ještě před krátkým časem byl baronovým zaměstnancem a že dával velmi dobrý pozor, aby žádný chudý člověk si z baronových polí neodnesl opravdu ani kousek jetele pro králíky. Lidé však nezapomněli na jeho působení v baronových službách a po projevu ho velmi pěkně kritisovali. (Naše Demokracie, 09.05.1946)''&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 09.05.1946, č. 19, s. 5&lt;/ref&gt;
|}

V červnu 1946 obdržela obec od ZNV v Brně finanční dar 250 000 Kčs na vybudování kulturního domu s biografem, který chtělo obecní vedení vybudovat ze stájí polického velkostatku, ačkoliv bylo zřejmé, že se jedná o hodně nákladnou adaptaci a prostory stájí se k tomu účelu nehodily.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 27.06.1946, č. 26, s. 5&lt;/ref&gt; V únoru 1947 byla ukončena parcelace zemědělské půdy o výměře 308 ha drobným zemědělcům. Lesy o výměře 472 ha převzal stát. Část lesů obdrželo lesní společenstvo. Pod národní správou zůstala zámecká budova s veškerým zařízením a rozsáhlým parkem (3,49 ha). Pobočka Národního pozemkového fondu ve Znojmě ustanovila pro tento majetek likvidačního národního správce Krištofa Škardu (též pro zámek Nové Syrovice).&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 21.02.1947, s. 3&lt;/ref&gt; V létě 1949 přidělilo Ministerstvo zemědělství zámek v Polici do vlastnictví obce (MNV).&lt;ref&gt;Jiskra, týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 2.7.1949, s. 5.&lt;/ref&gt;

=== Nové Syrovice, Budkov a Hostim ===
Velkostatek v [[w:Nové Syrovice (zámek)|Nových Syrovicích]], sestávající ze zámku s parkem, pily a lihovaru, byl 12. 7. 1945 jako konfiskát dán pod národní správu a sloužil jako vojenská kasárna. V únoru 1947 byla dokončena parcelace veškeré zemědělské půdy o výměře 265 ha mezi místní zemědělce. Lesy o výměře 685 ha s pilou převzal stát. Současně s lesy získal i pilu se strojním zařízením na výrobu dřevité vlny a všechny budovy související s lesním hospodářstvím. Pod národní správou zůstala zámecká budova s parkem, ovocný sad a zeleninová zahrada, o kterou si za účelem zřízení sociálního ústavu zažádal ONV v M. Budějovicích.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 21.02.1947, s. 3&lt;/ref&gt;

Správa státních lesů a statků přebrala lesy velkostatku [[w:Budkov (zámek)|budkovického]], takže ani zde nestálo parcelaci zemědělského majetku nic v cestě. Přidělování statkových pozemků do majetku drobných uchazečů proběhlo ve [[w:Slavíkovice (okres Třebíč)|Slavíkovicích]]. Výnosem ministerstva zemědělství ze dne 19. 12. 1947 byl budkovský zámek s parkem, zahradou, skleníky, dvěma obytnými budovami a vytříděným užitkovým inventářem přidělen obci.&lt;ref&gt;Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 09.01.1948, 4(2). s. [3].&lt;/ref&gt; MNV v [[w:Hostim|Hostimi]] požadoval zámecký konfiskát Ferdinanda z [[w:Trauttmansdorffové|Trautmannsdorffu]] pro obecní účely, kde hodlal zřídit obecní kanceláři, služebnu četnictva, mateřskou školku, záložnu a kino, dále pak pro pořádání kulturních a společenských akcí.&lt;ref&gt;Markéta Dušková: Mobiliární fondy státních hradů a zámků, mobiliární fond Hostim&lt;/ref&gt;

== Správa státních lesů ve Znojmě ==
V roce 1945 byla nejprve obnovena dřívější lesní správa Československých státních lesů a statků v Uherčicích (za pomoci lesní správy v Jaroměřicích nad Rokytnou). Od ledna 1946 byla už správa uherčického polesí přeložena do Znojma, zpočátku se jednalo o čtyři polesí v předválečném rozsahu. Po konfiskacích okolních velkostatků (bítovského, vranovského, plavečského, hrušovanského, lechovického a fryšavského), lesů německých starousedlíků ve Štítarech, Korolupech a dalších rozličných drobných lesů vzrostla výměra lesů k 31. prosinci 1946 na 11 448,23 ha (z toho 10 681,33 ha lesů a 450,42 ha polí) a počátkem roku 1947 spravovala znojemská lesní správa už sedm polesí o rozloze 11 256 ha a jednu pilu. 

V roce 1947 nabízel státní podnik [[w:Československé státní lesy a statky|Československé státní lesy a statky]] (Správa státních lesů) při koupi dřeva, řeziva, písku, kamene apod. menší slevy. O slevu mohli žádat pozůstalí po partyzánech a účastníci odboje, vdovy po lesních dělnících nebo invalidé, kteří utrpěli při práci v lese úraz. Sleva byla poskytována v obvodu příslušné správy státních lesů na návrh místního sdružení [[w:Jednotný svaz českých zemědělců|Jednotného svazu českých zemědělců]]. Žádost o slevu musel potvrdit Místní národní výbor. Správa Státních lesů mohla poskytnout také slevu na materiál při stavbě mostů (přes které bylo dřevo přepravováno) nebo hasičským sborům. O poskytnutí slevy do výše 300 Kčs rozhodovaly příslušné lesní správy, ostatní žádosti spadaly do kompetence Ústředního ředitelství Československých státních lesů a statků.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 17.01.1947, s. 3&lt;/ref&gt;

Po reorganizaci státních lesů po únoru 1948 držela znojemská lesní správa už jen malou část bítovských lesů. Většinu bítovských lesů s bývalými uherčickými velkostatkovými lesy podél levého břehu Dyje předala Správě státních lesů v Jemnici a lesy bývalého plavečského velkostatku Správě státních lesů v Jaroměřicích nad Rokytnou. V září roku 1948 spravovala v pěti polesích 6 765,95 ha půdy (lesy 6 310 ha, drobné konfiskáty 1 389,62 ha).

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Odstřel zvěře v roce 1946.''' 

V obvodu Státní lesní správy v Jemnici činil 335 kusů srnčí zvěře, 2 300 kusů zajíců, 59 koroptví, 18 králíků, 29 bažantů a 13 kachen. 50% z této zvěřiny bylo na řádných dodávkách odesláno do měst. Z čísel u srnčí zvěře a zajíců je zřejmý národohospodářský význam myslivosti na jihozápadní Moravě a dobrý stav zvěře v minulém roce. (Stráž na Dyji, 21.02.1947, s. 7)
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Znojemsko volá lesní dělníky.''' 

Citelný nedostatek lesních dělníků je u správy státních lesů ve Znojmě, ačkoliv tamní správa zajistila v dohodě s Místními národními výbory pro lesní dělníky a jejich rodiny celkem 24 domů (v '''Uherčicích''' 2, ve '''Frejštejně''' 4, v '''Jazovicích''' 42, v '''Lančově''' 3, ve '''Vranově n. D.''' 14). Ve vlastních domcích pro lesní dělníky reservuje správa lesním dělníkům dalších 9 bytů (ve '''Frejštejně''' 1 a v '''Bítově-Vranč''' 8), takže může ubytovati ihned 33 rodin stálých dělníků. Potřebné polnohospodářské pozemky ve výměře 3 až 4 ha jsou zajištěny přímo s budovami nebo je má správa státních lesů ve Znojmě pro rodiny stálých lesních dělníků reservovány pro tento účel zkonfiskovaných polnohospodářských pozemků. 

Místní národní výbory projevily zájem, aby budovy byly pokud možno nejdříve osídleny stálými lesními dělníky. Tito lesní dělníci budou míti celoroční zaměstnání; v zimě káceti a zpracovávati dříví, na jaře vypomohou i příslušníci jejich rodin při zalesňování a pracích v lesních školkách, v létě při úpravách lesních cest a pod. Při tom budou míti vždy možnost věnovati se podle potřeby pracím polnohospodářským na svých pozemcích. Vedle všeobecně platných mezd pro lesní práce dostává se stálým lesním dělníkům v pohraničí značného nadlepšení dosud nebývalým zvýšením naturálních požitků. Podrobné informace dá správa státních lesů ve Znojmě. (Naše Demokracie, 30.08.1946, s. 3)
|}

Dnem 1. ledna 1949 došlo ke zrušení státního podniku Československé státní lesy a statky, které byly nahrazeny národními podniky: „Československé státní lesy” a „Československé státní statky”. Nově ustavenému znojemskému Ředitelství národního podniku Československé státní lesy připadly počátkem roku 1949 od Ředitelství státních lesů v Jaroměřicích nad Rokytnou konfiskované lesy plavečského velkostatku. V roce 1950 tak spravovalo 9 polesí o rozloze 11 460 ha. K 1. lednu 1951 převzalo od Ředitelství lesního závodu v Jemnici také někdejší lesy uherčického velkostatku spolu s částí konfiskovaných lesů bítovského velkostatku a některými menšími lesními majetky (celkem kolem 1051 ha). V prosinci roku 1951 spravovalo v 8 polesích 10 427 ha. Těžbu dřeva započal provádět od roku 1952 národní podnik Středomoravský lesní průmysl, těžební závod v Moravském Krumlově.&lt;ref&gt;Průvodce po archivních fondech, Band 3, Státní oblastní archiv v Brně, Vladimír Voldán, Alois Kocman, Archivní správa Ministerstva vnitra, 1966&lt;/ref&gt;

== Převody zemědělských nemovitostí a pachty zemědělských podniků ==
Převody zemědělských nemovitostí a pachty zemědělských podniků musely být podle vládního nařízeni z 9. října 1938, čís. 218-38 Sb schvalovány příslušným ONV. Pokud proti zamýšlenému právnímu jednání byly z hlediska veřejného zájmu vzneseny námitky, mohl ONV na základě § 5 souhlas odepřít a odmítnout schválení uzavřené kupní nebo pachtovní smlouvy. Z toho důvodu ministerstvo vnitra uložilo okresním národním výborům výnosem z 30. září 1946, č. j. B-2523/23 IV-46, aby při schvalování předložených smluv zamítaly majetkoprávní dispozice u pozemkového majetku, jenž byl propuštěn ze záboru podle § 11 záborového zákona č. 215/1919 Sb. nebo ponechán původnímu vlastníku podle § 20 přídělového zákona č. 81/1920 Sb. a neschvalovaly kupní nebo pachtovní smlouvy týkající se takovýchto nemovitostí.

Totéž platilo o pozemkovém majetku, přiděleném podle přídělového zákona nebo získaném odprodejem ze zabrané půdy podle § 7
záborového zákona, jestliže prodávající nebo pronajímající byl vlastníkem přidělené půdy ve výměře nad 30 ha půdy zemědělské nebo 50 ha půdy vůbec. Na základě tohoto nařízení pak ONV (ve snaze nedovolit schválení převodu nebo propachtování nemovitostí) požadovaly od prodávající nebo pronajímající strany písemné prohlášení, jež strany musely připojit hned k žádosti o schválení:&lt;ref&gt;Naše pravda. Orgán krajského vedení KSČ. ISSN: 1803-3547. Národní archiv, 25.10.1946, č. 247, s. 3&lt;/ref&gt;

{|class=&quot;wikitable&quot;
|-
|''Prohlašuji na svoji čest a svědomí, že pozemkový majetek, jenž je předmětem právního jednání, o jehož schválení podle vlád. nař. č. 2187 1938 Sb. žádám, nepochází z majetku:''

''a) propuštěného ze záboru dle § 11 žák. záb. č. 215/1919 Sb.,''

''b) propuštěného a ponechaného ze záboru podle § 20 přídělového zákona č. 81/1920 Sb.,''

''c) přiděleného dle přídělového zákona č. 81/1920 Sb. a že nejsem vlastníkem přidělené půdy o výměře nad 30 ha půdy zemědělské nebo 50 ha půdy vůbec,''

''d) získaného odprodejem dle § 7 zaboř, zákona ř. 215'1919 Sb. o výměře nad 30 ha půdy zemědělské nebo 50 ha půdy vůbec.''
|}

== Odkazy ==
=== Reference a poznámky ===
&lt;references /&gt;
=== Externí odkazy ===
* Bývalé [http://www.siloarchiv.org/silo/112/ Okresní hospodářské družstvo] v Moravských Budějovicích

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>82gxprqg2j4v0tp99bsfnrj07allgww</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Živnostníci a obchodníci</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7745</id>
    <revision>
      <id>44157</id>
      <parentid>40426</parentid>
      <timestamp>2021-05-31T22:38:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka Lyalikoff</username>
        <id>4811</id>
      </contributor>
      <comment>/* Inzerce živnostníků na Vratěnínsku a blízkém okolí v roce 1947 */ hostinský Uherčice</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="34295" xml:space="preserve">Dekretem prezidenta republiky č. 5/1945 Sb. o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů se stal stát vlastníkem mnoha menších průmyslových závodů, živností a obchodů. Do těchto závodů byly dosazováni národní správci.&lt;ref&gt;[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1945-5 Dekret presidenta republiky o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů]&lt;/ref&gt;


== Úprava prodejní doby ==
Prodejní dobu upravovalo nařízení zemského národního výboru v Brně ze dne 9. října 1945, č. j. 7470-III/12-45, o úpravě prodejní doby v prodejních místnostech maloobchodních živností a v příbuzných podnicích v zemi Moravskoslezské a později vyhláška zemského národního výboru v Brně ze dne 2. prosince 1947 o úpravě prodejní doby v prodejních místnostech maloobchodních živností a v příbuzných obchodních podnicích dne 21. a 27. prosince 1947.&lt;ref&gt;Nové zákony a nařízení Československé republiky, Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart, 1945-1949&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Slovo národa, 14.10.1945&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! OBCHODY !! PONDĚLÍ - PÁTEK !! SOBOTA
|-
| Obchody s potravinami, lahůdkami a maloobchodní podniky  || 8—12.00, 14—18 hod || 7—14 hod
|-
| Odborné obchody s mlékem || 7—11.00, 15—18 hod || 7—11 hod
|-
| Prodejní místnosti podniků pekařských || 7—12.00, 15—18 hod || 7—14 hod
|-
| Prodejní místnosti podniků cukrářských || 9—13.00, 15—18 hod || 9—14 hod 
|-
|Obchody, které neprodávají potraviny || 8—12.30, 15—18 hod ||  8—14 hod
|-
|Odborné obchody s cukrovinkami || 8—12.30, 15—18 hod ||  8—14 hod
|-
|Odborné obchody s lihovinami || 8—12.30, 15—18 hod ||  8—14 hod
|-
|Obchody podniků výrobních a řemeslných || 8—12.30, 15—18 hod ||  8—14 hod
|-
| Obchodní domy, prodejní domy a domy s jednotkovými cenami  || 8—12.30, 15—18 hod ||  8—14 hod
|-
|Obchody, ve kterých nepřevládá obchod s potravinami || 8—12.30, 15—18 hod ||  8—14 hod
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! ŽIVNOSTI !! PONDĚLÍ  !!ÚTERÝ - ČTVRTEK !!PÁTEK !!SOBOTA
|-
| Živnosti řeznické a uzenářské || zavřeno || 7.00—12.30, 15.30—18.00 ||7.00—12.30, 15.30—19.00  ||7.00—14.00 
|-
| Živnosti pouze řeznické || zavřeno || 7.00—12.30, 15.30—18.00 ||7.00—12.30, 15.30—19.00  ||7.00—14.00 
|-
| Živnosti pouze uzenářské (§ 38 živ. řádu) || 15.00—18.00  || 7.00—12.30, 15.30—18.00 ||7.00—12.30, 15.30—18.00 ||7.00—15.00 

|}

== Národní správa konfiskovaných živnostenských podniků ==
Vratěnín fungoval již před válkou jako živnostenské centrum a v roce 1928 bylo v obci založeno Řemeslnické družstvo pro Vratěnín a okolí („Genossenschaft der handwerksmäßigen Gewerbe in Fratting und Umgebung”), zastřešené německým Ústředním svazem živnostenských výdělkových a hospodářských družstev se sídlem v Brně („Zentralverband der gewerblichen Erwerbs- und Wirschaftsgenossenschaften mit deutscher Geschäftssprache in Mähren, Schlesien, der Slovakei u. d. Podkarpatská Rus”). V roce 1946 proběhlo v pohraničí přidělování drobných živnostenských podniků národním správcům.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|''Dne 1. října 1946 konala se 35. schůze rady zem. nár. výboru a z našeho kraje projednala předně konfiskaci nepřátel. majetku firmy Karö, továrna na poživatiny v Jemnici,&lt;ref&gt;Karo-Franck Kaffee Ersatz, pravá Franckova přísada do kávy, krátce “Franckovka”, která se prodávala v oválných červených balíčcích nebo hnědých krabičkách a pod názvem “Karo-Franck” byla k dostání ve formě kostek.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;1944: KARO, potravinářská společnost s.r.o. v Jemnici (KARO mouka, KARO krupice), továrna s ruční balírnou v dřevěných barácích, od r. 1958 národní podnik Balírny obchodu, který měl monopol na pražení a rozvoz kávy po celém Československu a v Jemnici zřídil závod na balení čajů.&lt;/ref&gt; firmy Ant. Hrubý, mlýn v Šimkově-Bačkovicích u Jemnice, '''tesařského závodu a parní pily Eduarda Pragera v Uherčicích''', továrny na kovové zboží Alois Rychlý v Jihlavě, dále schválila změny obvodů společenstva cukrářů, mlynářů, klempířů, lakýrníků a natěračů v Jihlavě, změnu obvodu společenstva lakýrníků a natěračů v Třebíči.'' ''(Stráž na Dyji, krajinský týdeník československé sociální demokracie, 06.10.1946, strana 2)''
|}

Tajemník MNV ve Vratěníně Antonín Široký (předseda odbočky Svazu brannosti, jednatel Svazu přátel SSSR) měl na starosti zásobovací úřad a vystavoval potravinové odběrní listy i živnostníkům z okolních osídlovaných obcí.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 14.02.1947, 2(7). s. 2.&lt;/ref&gt;

Na konci března 1948 byl odvolán dosavadní správce firmy Karö, továrna na poživatiny v Jemnici Alois Anděl a novým správcem byl jmenován František Jelínek, rolník z Jemnice. Ministerstvo vnitřního obchodu jmenovalo také novou národní správu firmy Jan Pokorný, velkoobchod obilím v Jemnici. Národními správci jmenovalo ministerstvo 3 odborníky z Prahy a z Brna.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 26.03.1948, 3(13). s. 5.&lt;/ref&gt;

== Převádění živnostenských podniků do vlastnictví ==
Dne 17.03.1947 vstoupil v platnost zákon o některých zásadách při rozdělování nepřátelského majetku, konfiskovaného podle dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, jež v § 5 řešil příděl drobných živnostenských podniků a rodinných domků v pohraničním území. Po přijetí vládního nařízení č. 106/1947 Sb. o přídělu drobných konfiskovaných živnostenských podniků, jež vstoupil v platnost 01.07.1947, započal osidlovací úřad s převáděním živnostenských podniků do trvalého vlastnictví. Rozhodným dnem se pro uchazeče drobných živností, jež byli ustanoveni jejich národními správci před 1. říjnem 1946, stal 31. prosinec 1946 (případně konec hospodářského roku po tomto datu); pro uchazeče živnostenských podniků, jež byli ustanoveni jejich národními správci v době po 30. září 1946, se stal rozhodným dnem vždy konec měsíce, v němž uplynula tříměsíční doba od ustanovení národním správcem.

Jen ve výjimečných případech mohl Osidlovací úřad povolit posunutí rozhodného dne a to nejdéle do 31. prosince 1947. К takto stanovenému rozhodnému dni pak národní správcové sestavovali na podkladě směrnic Osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy závěrečné vyúčtování národní správy. Po rozhodném dni již hospodařili ve svůj vlastní prospěch, a to i přesto, že nebylo provedeno formální převedení do vlastnictví.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 10.10.1947, s. 3&lt;/ref&gt;

Ministerstvo financí sice u konfiskovaného majetku svým výnosem z 16. července 1947 upustilo od vymáhaní a zajištění daní za berní rok 1946 (a roky předchozí), avšak upozorňovalo národní správce, že daně za berní rok 1947 musí včas zaplatit. Berní úřad ve Znojmě tak na konci října 1947 rozesílal upomínky a vyzýval národní správce k zaplacení prošlých čtvrtletních splátek a běžného IV. čtvrtletí 1947 (stanovených podle předpisu na berní rok 1946, popřípadě podle očekávaných předpisů na berní rok 1947). Osidlovací úřad zahájil přídělové řízení nejdříve v pohraničí. Správní okres Znojmo, v němž se započalo s přídělem v listopadu 1947 patřil mezi 20 prvních přídělových okresů.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|Uchazeč musí prokázati, že je

a) československým státním občanem, nebo že je za něho považován podle §§ 1 nebo 2 ústavního zákona ze dne 12. dubna 1946, č. 74 Sb., o udělení státního občanství krajanům vracejícím se do vlasti,

b) české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti,

c) národně a státně spolehlivý,

d) soudně bezúhonný,

e) způsobilý podle živnostensko-právních předpisů k provozování podniku, o který se uchází, a že

f) tento podnik jako národní správce řádně spravuje po dobu nejméně tří měsíců.

(2) Ustanovení o národnosti [odstavec 1, písm. b)] neplatí pro uchazeče uvedené v §§ 1 a 6 zák. č. 255/1946 Sb. Uchazeči uvedení v § 84, odst. 1 zák. č. 164/1946 Sb. musí však prokázati, že nejsou národnosti německé nebo maďarské.

(3) Výjimky a úlevy od povinnosti předložiti plný průkaz způsobilosti lze povoliti jen podle platných živnostensko-právních předpisů.

§ 23.

Zvláštní podmínky pro národní správce-uchazeče v pohraničním území.
(1) Pro uchazeče o podnik v pohraničním území platí tyto další podmínky:

a) že nemá jinde vlastního bytu nebo že se ho vzdá pro případ přidělení podniku,

b) že jeho rodinní příslušníci, žijící s ním ve společné domácnosti, nejsou národnosti německé nebo maďarské a že jsou soudně bezúhonní a státně spolehliví. Výjimku, pokud jde o národnost rodinných příslušníků, lze povoliti jen tehdy, nejde-li o manželství uzavřená po 21. květnu 1938.

(2) Uchazeč, který je národním správcem v pohraničním území (§ 5, odst. 1, č. 3 zákona), musí mimo všeobecné podmínky (§ 22, odst. 1) prokázati, že jsou u něho splněny ještě tyto další podmínky:

a) že nejpozději ode dne nabytí účinnosti zákona má bydliště v místě, kde je podnik jím spravovaný, nebo v jeho nejbližším okolí,

b) že podnik osobně spravuje, a to nejpozději od 1. května 1946; tato podmínka však neplatí pro přednostní uchazeče.

(3) Za rodinného příslušníka podle odstavce 1, písm. b) se považuje manželka nebo manžel, děti manželské, nemanželské a osvojené, rodiče a prarodiče a družka nebo druh za předpokladu, že žijí s uchazečem ve společné domácnosti. U dětí do 18 let se předpokládá, že splňují podmínky § 22, odst. 1, písm. a) až c) stejně jako uchazeč. Soudní bezúhonnost nutno však prokazovati vždy po dovršení 14 roků.

(4) Děti, které nežijí s uchazečem ve společné domácnosti, se považují za rodinné příslušníky, pokud uchazeč na ně pobírá výchovné podle platných předpisů.

§ 24.

Příděl právnické osobě.
(1) Právnické osobě lze přiděliti podnik přede všemi uchazeči, jsou-li pro to dány závažné důvody (odstavec 2) a prokáže-li, že jsou splněny tyto podmínky:

a) národní správce byl v tomto podniku ustanoven před účinností zákona za šetření zákonných předpisů, zejména zákona č. 255/1946 Sb.,

b) národní správce byl ustanoven z pověření právnické osoby,

c) právnická osoba je oprávněna k provozu spravovaného podniku.

(2) Za závažné důvody podle § 10, odst. 2 zákona, pro které může býti právnické osobě dána přednost přede všemi uchazeči, považují se zejména významné důvody hospodářské, zvláště podpora výrobnosti a zlevňování cen, důvody sociální a kulturní, úkoly budovatelského plánu a skutečnost, že podnikání právnické osoby je v zájmu veřejném důležitější než podnikání jednotlivce; při tom musí býti zkoumáno, zda takové podniky bývají obvykle provozovány také právnickými osobami. O tom, zda jde o závažné důvody a zda takové podniky bývají obvykle provozovány také právnickými osobami, rozhodne osidlovací úřad po slyšení příslušných hospodářských svazů.

(3) Jinak se mohou právnické osoby ucházeti o příděl po uspokojení osob uvedených v § 7, odst. 3 konfiskačního dekretu, jsou-li ustaveny podle § 25, odst. 2, nebo prokáží-li, že podnik, o jehož příděl se ucházejí, je řádně spravován národním správcem, ustanoveným z jejich pověření po dobu nejméně tří měsíců.&lt;ref&gt;Nařízení vlády č. 106/1947 Sb., Vládní nařízení o přídělu drobných konfiskovaných živnostenských podniků (přídělové nařízení pro živnostenské podniky)&lt;/ref&gt;
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|''Bylo by záhodno, aby národní správci konfiskovaných živností plnili daňové povinnosti řádně a včas a nenechávali si narůsti daně do značných částek, jejichž úhrada by je v budoucnu značně zatěžovala. Současně upozorňujeme na řádné a včasné odvádění obratové daně a daně ze mzdy, které ani za léta 1946 a předchozí nebyly uvedeným výnosem ministerstva financí dotčeny.''&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 31.10.1947, s. 4&lt;/ref&gt;
|}

=== Obchodní družstvo pro Jemnici a okolí ===
V březnu roku 1947 došlo k ustanovení [[w:Tata Global Beverages Czech Republic|Obchodního družstva]] pro soudní okres Jemnice a přilehlé obce sousedních okresů. Na ustavující schůzi, kterou svolali a řídili František Dolák a Stanislav Řehák, se sešlo 46 obchodníků a živnostníků z Jemnice a okolí. Obchodní družstvo převzalo úkoly dosavadních velkoobchodníků „Ferdinanda Fučíka” (obchod se smíšeným zbožím čp. 308, r. 1947 místopředseda Sokola) a národního správce velkoobchodu „Ignác Kreuter” (arizovaný majetek Karla Mayera)&lt;ref&gt;Arizace v Jemnici: vnuceným správcem na jemnickém velkostatku a lihovaru se stal Ferdinand Vyhnálek, správcem zabaveného velkoobchodu Karla Mayera se stal Ignatz Kreuter, Němec E. Zofal z Moravských Budějovic správcem obchodu Rudolfa Mayera a později také železářského obchodu Mayer, krátce působil jako správce velkoobchodu Karla Mayera, uzavřeny byly živnosti Lea Konstreichera (zabývajícího se nákupem a prodejem kůžek, drůbeže, másla a vajec), cukrářství Arnošta Konstreichera a obchod s drůbeží Eduarda Konstreichera.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Z. IV/S JV. Igl. 413/43 Sbö/Z byl odvolán dosavadní správce (Treuhänder) Ignatz Kreuter, Jemnice 61 a novým správcem s účinností od 1. února 1943 ustanoven Leo Falb, Komotau, Grillparzerstraße 39. Krajský soud v Třebíči, odd. V., dne 5. února 1943. (Úřední list Československé republiky, Ministerstvo vnitra, 1943, s. 3370).&lt;/ref&gt; Obě firmy se vzdaly funkcí velkoobchodů a po vysvětlení významu družstva proběhla volba:

* Dozorčí rada: František Moravec, František Dolák, Jan Pokorný mladší, Adolf Krobauer, Max Augusta, všichni z Jemnice, Stanislav Jelínek z Dešné,
* náhradníci DR: Jaroslav Moos a Rudolf Váka z Jemnice,
* předsednictvo: předseda Roman Ferdan z Jemnice, náměstek J. Novák z Uherčic,
* členové předsednictva: Antonín Pejčoch, M. Kasárník, Stanislav Svojsík, všichni z Jemnice,
* náhradníci: Leopold Bastl z Třebětice a Josef Benda.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji krajinský týdeník československé sociální demokracie, 21.03.1947, s. 5.&lt;/ref&gt;

=== Podpora pro řemeslníky poškozených válkou ===
V květnu roku 1947 vyhlásilo ministerstvo průmyslu podporu na obnovu dílenského zařízení zničeného válkou nebo odvlečeného okupanty. Na rozšíření podniku se podpora nevztahovala. Žádosti na předepsaných tiskopisech a potvrzené úřadovnou Ústředního svazu čsl. řemesla a MNV se dokládaly: 1. vysvědčením o majetkových poměrech, 2. potvrzení o tom, že škoda byla přihlášena a jak byla oceněna, popřípadě zda byla vyplacena nějaká záloha. Žádosti se podávaly ministerstvu průmyslu prostřednictvím Ústředního svazu čsl. řemesla na adrese Haštalská ul. čp. 27, Praha I. do konce května 1947. Na žádosti neúplné nebo pozdě došlé se nebral zřetel. Tiskopisy žádosti si zájemci mohli vyžádat v úřadovnách Ústředního svazu čsl. řemesla (ve Znojmě Leninova ul. čp. 16).&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 23.05.1947, s. 4&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Upozornění'''. ''Majitelé elektrických spotřebičů (t. j. vařičů, sporáků atd.) jakož i živnostníci s motorovým pohonem se upozorňují, že až do odvolání nesmějí používati svých spotřebičů a motorů v době ranní a večerní proudové špičky, t. j. od 6.00 hod. do 8.30 hod. ráno a od 16.30 do 20.00 hod. več. V sobotu a v neděli toto omezení neplatí. El. vytápění místností je zakázáno vůbec. (07.11.1947)''&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 07.11.1947, s. 6&lt;/ref&gt;
|}

=== Přidělování živností přednostním uchazečům ===
Při konečném přidělování konfiskovaných drobných živnostenských podniků do rukou nových českých majitelů bylo ze zákona pamatováno také na umístění existenčně nezajištěných osob, které se účastnily ''národního boje za osvobození''. Lhůta pro podání takovýchto žádostí byla stanovena vyhláškou Osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy na dobu od 1. října do 31. prosince 1947. Žádosti přednostní uchazeči podávali na tiskopisech Osidlovacího úřadu, jež jim vydávalo ústředí jejich odbojové organisace, invalidním žadatelům ministerstvo sociální péče a Státní úřad pro válečné poškozence.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| ''V podaných žádostech musí pak přednostní uchazeči prokázati, že splňují zákonem stanovené podmínky pro příděl, t. j., že jsou československými státními občany, nebo za ně jsou považováni, že jsou národně a státně spolehliví, soudně bezúhonní a že také členové jejich domácnosti jsou národně a státně spolehliví, soudně bezúhonní a nejsou národnosti německé, nebo maďarské. Povolilo-li v tomto bodě ministerstvo vnitra výjimku, je nutno tuto skutečnost rovněž doložiti. Všichni žadatelé musí pak ještě předložiti doklad o svém přednostním právu a invalidé také doklad, že nejsou národnosti německé, nebo maďarské. Pokud by snad žadatel nemohl ve stanovené lhůtě předložiti spolu se žádostí všechny požadované doklady, může chybějící listiny předložiti dodatečně, nejpozději však do 28. února 1948. Nepředloží-li je však ani v této lhůtě, bude žádost považována za nepodanou.'' 

''Uchazeče, kteří splňují požadované podmínky pro získání konfiskovaného živnostenského podniku, umístí pak osidlovací úřad na národních správách těch drobných živností, jejichž národní správci nesplnili podmínky pro příděl, a kteří proto byli odvoláni. Kdyby se však nepodařilo všechny přednostní uchazeče o příděl živností takovýmto způsobem umístiti, může Osidlovací úřad zaříditi, aby byli odvoláni někteří národní správcové v pohraničí, kteří nemají přednostní právo a byli tam ustanoveni teprve po 1. květnu 1946, nebo, aby byli odvoláni někteří národní správcové konfiskovaných živností bez přednostního práva ve vnitrozemí, a to bez ohledu na to, kdy byli ustanoveni.''&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, 17.10.1947, titulní strana&lt;/ref&gt; 
|}

Přednostní uchazeči, kteří byli dosazeni na uprázdněná místa jako národní správcové živnostenských podniků, po uplynutí tří měsíců po převzetí národní správy podávali přihlášku o přidělení spravovaného podniku do trvalého vlastnictví. Tímto způsobem získávali příděl živnostenských podniků přednostní uchazeči, kteří až dosud nebyli umístěni a existenčně zajištěni.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, 17.10.1947, titulní strana&lt;/ref&gt;

=== Inzerce živnostníků na Vratěnínsku a blízkém okolí v roce 1947 ===

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Jméno !! Živnost !! Obec&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, 1947&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Moravská orlice, 7.4.1940, s. 15&lt;/ref&gt;
|-
| BARTOŠ Karel || Pekařství || Police&lt;ref&gt;Živnostníci v Polici z roku 1939: Lékaři — MUDr. Bohuslav Meduna; MUDr. Karel Votoček. Autodoprava — František Nevrkla. Cement. zboží — Josef Boudný. Holiči — Jan Finda; Jaroslav Horník. Hostince — František Máca; František Nevrkla. Koláři — Antonín Pokorný. Kominíci — Jan Samek. Pobočka dělnického konzumu „Vzájemnost - Včela“. Kováři — Jan Smejkal. Krejčí — Bartoloměj Bajgl; Alois Ondrák; Karel Pavlík; Jan Svoboda. Lihovary — Družstevní lihovar - Alfred Wražda. Mlýnské výrobky — Karel Bartoš. Mlýny — František Čurda (nový mlýn v Polici Karel Čurda); Petr Dvořák. Obuvníci — František Brychta; Antonín Nehyba; Matouš Rainhart; František Řídký; Bartoloměj Švanda. Pekaři — Bartoloměj Bartoš. Pojišťovací jednatel — Karel Kornalský; Jan Matějka, Lambert Svoboda. Řezníci — Josef Tříletý. Sedláři — František Raab. Smíšené zboží — František Chlum; Jaroslav Mráz; František Nevrkla. Spořitelní a záloženský spolek v Polici. Trafiky — Hedvika Gebauerová; Karel Krpoun. Truhláři — Leopold Matějka; František Raab; Ignác Wallner. Velkostatkáři — Alfred Wražda (náj. Leopold Stein a Richard Kohn). Zámečnici — František Fišl: Adresář Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, 1939&lt;/ref&gt;
|-
| BOBEK František || Pokrývač || Uherčice&lt;ref&gt;Schválila rada ONV v M. Budějovicích v listopadu 1947: Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 28.11.1947, 2(47). s. 2.&lt;/ref&gt;
|-
| BOUDA Jaroslav || Autodoprava || Vratěnín čp. 9
|-
| BLAHOUDEK Josef || Hostinec a obchod || Korolupy (otec Blahoudek Jakub, řezník a hospodský ve Velkém Dešově)&lt;ref&gt;Adresář Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, Praha 1939&lt;/ref&gt;
|-
| FIC Eduard  || Hostinec, řeznictví, prodej kuřiva || Vratěnín čp. 10&lt;ref&gt;Jindřich Fic, řezník v obci Bobrůvka, okr. Nové Město na Moravě, Adresář Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, s. 1392&lt;/ref&gt;
|-
| HABR Josef || Strojní kovářství a podkovářství  || Vratěnín čp. 4&lt;ref&gt;Habr Ludvík, hostinec a obchod v obci Bezkov, okr.  M. Budějovice, Adresář Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, s. 1386&lt;/ref&gt;
|-
| HAVLÍK František || Holičství || Vratěnín čp. 72&lt;ref&gt;Havlík Ferdinand, rolník z obce Bezkov, Adresář Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, s. 1392&lt;/ref&gt;
|-
| HOTAŘ Rostislav || Auto- a strojní zámečnictví || Vratěnín čp. 61
|-
| JELÍNEK Rudolf, po něm AMPAPA Alois || národní správce pily „Eduard Prager” || Uherčice&lt;ref&gt;Veškeré práce tesařské -
 obytné budovy - chaty - novodobé konstrukce - montované stavby - veškeré řezivo - vzorné kurníky, provede a dodá Alois Ampapa, tesařský mistr, nár. spr. firmy Ed. Prager (Stráž na Dyji, krajinský týdeník československé sociální demokracie, 23.10.1947, s. 8). Jaroslav Ampapa vlastnil od 40. let pilu v Okříškách / Klein-Wartenberg (r. 1943: Zimmerei, Holzhandlung und Dampf-Sägewerk JAR. AMPAPA, Klein-Wartenberg, Volksdeutsche Zeitung, Tagblatt der deutschen Volksgruppe in der Tschecho-Slowakei, Do 14. Oktober 1943, s. 7). Obě pily byly znárodněny na základě vyhlášky ministra průmyslu o znárodnění podniků podle zákona č. 114/1948 Sb.&lt;/ref&gt; 
|-
| MÁCOVI rodina || Hostinec || Police (František Máca)
|-
| KUBA Jan || Strojní kolařství || Vratěnín čp. 85
|-
| PAŘÍZEK Bohumír || BP - obchodní dům Bohumír Pařízek, prodej uzenin „K. Táborský - Jemnice” || Vratěnín čp. 6&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 17.10.1947, 2(41), s. 3.: „Vratěnínský občan v Mexiku. Národní podnik Baťa vyslal jednoho ze svých spolupracovníků, Gustava Pařízka do Mexika, kde má založiti sesterskou společnost, jejíž spolupráce s mateřským závodem ve Zlíně má nám nejen umožniti dostat se na mexické trhy s našimi výrobky, ale opatřovati pro nás nám scházející druhy zboží a suroviny. Gustav Pařízek jest rodákem z Nových Sadů u Písečná n. Dyjí s domovskou příslušností do Vratěnína, kdež jest jeho rodina usazena od r. 1910. Otec jeho vlastnil ve Vratěníně obchod. Obchodní tradici rodiny obnovil po několikaleté přestávce v obci v r. 1945 Bohumír Parízek, bratr jmenovaného. Gustav Pařízek slíbil nám zasílati reportáže z jeho cesty do Mexika, jakož i o životě této země.”&lt;/ref&gt;
|-
| PEJŘIL Karel || Sedlářství a řemenářství || Vratěnín čp. 8
|-
| PŘIDAL Antonín || Strojní kovářství a podkovářství, výroba zemědělských strojů || Vratěnín čp. 17
|-
| ŘEZÁČ Jan, po něm DOHNAL Stanislav || Hostinec a řeznictví || Uherčice&lt;ref&gt;Jan Řezáč, bývalý předseda MNV v Jaroměřicích nad Rokytnou, po únoru 1948 se MNV v Uherčicích (složené z komunistů a sociálních demokratů) useneslo, že bude vyměněn za Stanislava Dohnala (Jiskra, 29.2.1948, 4(9). s. 2).&lt;/ref&gt;
|-
| SIMANDL Karel || Pekárna || Vratěnín
|-
| SVOBODA Josef || Mlýn a pila, obstarává veškeré mletí || Vysočany, pošta Velký Dešov&lt;ref&gt;Původní majitel i před rokem 1938.&lt;/ref&gt; 
|-
| ŠTĚPÁNEK Bohuslav || Oprava elektromotorů, přestavba na kul. ložiska || Korolupy čp. 20
|-
| ŠVÉDA František || Truhlářství, stolařství - nábytkové a stavební || Vratěnín čp. 64
|-
| ŠLÁPOTA Josef || Obchod a hostinec || Vysočany (i před válkou)&lt;ref&gt;Adresář Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství 1939, s. 1920&lt;/ref&gt;
|-
| TESAŘ Ladislav || Výroba veškerého pečiva a žitného chleba || Korolupy čp. 20
|-
| TŘÍLETÝ Josef || Řeznictví a uzenářství || Police
|-
|}

== Obnova cihelen a vápenek ==
Cihelny a vápenky, důležité pro stavební průmysl, se v moravsko-budějovickém okrese nedařilo obnovit až do poloviny roku 1947. Hlavním důvodem byl nedostatek uhlí, nedostatek pracovních sil, hlavně odborného personálu (mistrů), a chybějící náhradní díly pro opravu strojního zařízení. Průmyslový referát ZNV v Brně sice v srpnu 1946 nařídil, aby vápenka v Uherčicích byla zařazena do přednostní skupiny A2, obdržela státní příděl 300 q uhlí a zahájila okamžitě provoz, ale pravděpodobně se nedařilo zajistit její pravidelnou výrobu (''„v našem správním okrese mohly býti cihelny uvedeny v chod až hodně pozdě a jediná vápenka nepracovala téměř po celý rok”'').&lt;ref&gt;Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 23.08.1946, 2(33). s. [5].&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 21.12.1947, 3(49-50). s. [1].&lt;/ref&gt; Obdobná situace panovala u cihelen.

Všechny cihelny na Jemnicku a Moravskobudějovicku nebyly ještě na konci roku 1946 v činnosti. Jako první byla uvedena do provozu ruční kruhová cihelna Karla Svobody v Moravských Budějovicích. Na její provoz ale město doplácelo neúměrně vysokými částkami, jelikož jako cihelna s ruční výrobou neměla nárok na státní příděl uhlí.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 05.09.1947, 2(35). s. 5.&lt;/ref&gt; Také jemnická cihelna Antonína Pokorného disponovala pouze ruční výrobou, takže se MNV v Jemnici snažil o převedení strojového zařízení z okolních cihelen, aby mohla být cihelna přeřazena do kategorie, která by zaručovala přednostní zásobování uhlím.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 29.09.1946, 1(3). s. 6.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Cihelny Jemnice: Adresář Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, Svazek II Morava, 1939.&lt;/ref&gt;

Do operační plánu ZNV v Brně nakonec dodatečně zařadil parní cihelnu v [[w:Lhotice (okres Třebíč)|Lhoticích]] (cihelna a cementárna Josefa Schlegelhofera),&lt;ref&gt;Josef Schlegelhofer, vládní komisař Jemnice, byl r. 1945 vzat v Jemnici do vazby a převezen do internačního tábora ve Znojmě. In: Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 15.09.1946, 1(1). s. 2.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;O konfiskaci cihelny a cementárny Josefa Schlegelhofera rozhodla rada ZNV v Brně 22. října 1946. In: Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 25.10.1946, 1(7). s. 1.&lt;/ref&gt; jejíž strojová výroba byla zastavena za okupace a nyní se nacházela pod národní správou MNV v Jemnici. Zahájení provozu a slavnostní ukrojení první cihly proběhlo 5. května 1947. Do lhotické cihelny byla z Jemnice přenesena část zařízení a zásoba nevypálených cihel. Státní úřad plánovací potvrdil, že cihelna bude dodatečně zařazena do výrobního programu a následně obdržela na měsíc duben příděl 50 tun uhlí. Výrobní program pro zbytek roku 1947 měl činit 390 tisíc kusů cihel a 190 tisíc kusů tašek. V cihelně se nacházela hlína z období před zastavením provozu, s jejímž množstvím by vystačila po celý rok. Během národní správy bylo v cihelně dodatečně nakopáno kolem 600 m³ hlíny, což odpovídalo množství 170 tisíc cihel. Cihelna zaměstnávala jednoho mistra a 11 dělníků, po zahájení pálení se počítalo s navýšením počtu na 20 dělníků.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 09.05.1947, 2(19). s. 5.&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| ''Podle operativních plánů ve stavebnictví na rok 1947 jeví se potřeba cihel v soudním okrese jemnickém 2 mil. kusů a tašek 200 tisíce kusů. Zařízení lhotické cihelny, kterou má MNV v Jemnici v národní správě a která jediná je schopna krýti větší část této spotřeby do operativních plánů, je podmínkou výstavby jemnicka. Zařazení cihelny do operativního plánu a přidělení potřebného uhlí pro výpal, je zajištěno. V cihelně se provádí nutné opravy a strojní zařízení se doplňuje. Při výkopu hlíny je zaměstnáno 9 dělníků. ONV v Mor. Budějovicích byl požádán, aby v dohodě s Fondem národní obnovy provedl, pokud možno nejdříve, revisi národní správy cihelny a cementárny firmy Josef Schlegelhofer od května 1945 do jejího převzetí MNV v Jemnici dne 31. XII. 1946.'' (Stráž na Dyji, 28.03.1947)&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 28.03.1947, 2(13). s. 2.&lt;/ref&gt;
|}

V listopadu 1947 navrhl Okresní sbor předsedů místních národních výborů soudního okresu jemnického zařadit do [[w:Pětiletka|1. pětiletého hospodářského plánu]]:
# zprovoznění cihelny v Uherčicích
# zprovoznění cihelny v Mladoňovicích
# zřízení sušárny brambor v Oponešicích
# zprovoznění mlékárny ve Vratěníně a upozornil rovněž na možnost zřízení holičských živností po obvodech (např. Budkov s okolím).&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, 28.11.1947, s. 3.&lt;/ref&gt;

Většina produkce lhotické cihelny šla na výstavbu města Jemnice. Vzhledem k tomu, že dosavadní výkonnost v roce 1948 už nestačila, objednal MNV v brněnských [[w:Královopolská|Gottwaldových závodech]] nové stroje a začal se zajímat o přidělení cementárny z konfiskátu Josefa Schlegelhofera.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 05.03.1948, 3(10). s. 6.&lt;/ref&gt; Na rok 1949 počítal MNV v rozpočtu ve lhotické kruhové cihelně se stavbou Kellerových sušáren za 520 000 Kčs, se zprovozněním jemnické cihelny za 100 000 Kčs a s doplněním strojního zařízení lhotické cementárny za 50 000 Kčs.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 07.05.1948, 3(19). s. 3.&lt;/ref&gt;

== Výroční trhy ==
První zmínka o konání poválečného výročního trhu ve Vratěníně v úterý 3. září 1946 pochází z Volného Slova, listu československé strany národně socialistické z 01.09.1946.&lt;ref&gt;Volné Slovo, 01.09.1946, č. 200, s. 4: Termíny výročních trhů na Moravě&lt;/ref&gt; Kalendář Národní obrody mezi místy trhu na rok 1948 v zemi Moravskoslezské Vratěnín už neuvádí.&lt;ref&gt;[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:93080b2d-77af-4adb-b807-f359a89c9221?page=uuid:2b0302c9-1a12-4031-a2c4-4b1b8200216b&amp;fulltext=HALENKOV Trhy na rok 1948 v zemi Moravskoslezské]&lt;/ref&gt;

== Odkazy ==
=== Reference a poznámky ===
&lt;references /&gt;
=== Externí odkazy ===
* Zákon č. 31/1947 Sb., [https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1947-31#oddil3 Zákon o některých zásadách při rozdělování nepřátelského majetku, konfiskovaného podle dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy]
* Nařízení vlády č. 106/1947 Sb., [https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1947-106 Vládní nařízení o přídělu drobných konfiskovaných živnostenských podniků (přídělové nařízení pro živnostenské podniky)]

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>dqgk80ny8n11lt5lz6172ewboqpv6xp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Majitelé usedlostí a rozloha polností</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7746</id>
    <revision>
      <id>44185</id>
      <parentid>39785</parentid>
      <timestamp>2021-06-04T21:11:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka Lyalikoff</username>
        <id>4811</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>zdroj</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9525" xml:space="preserve">Podle vládního prohlášení z 8. července 1946 mělo dojít v rámci dvouletého plánu ke zřízení okresních strojních stanic a k rozšíření již stávající sítě místních a obvodních strojních družstev. Zároveň se vláda rozhodla, že podpoří scelování půdy, provede revizi první [[w:Pozemková reforma v Československu|pozemkové reformy]] a vydáním „zákona o Ústřední radě družstev a odborných svazech družstev” podpoří zakládání družstev.&lt;ref&gt;Stenoprotokoly: [http://www.psp.cz/eknih/1946uns/stenprot/003schuz/s003003.htm Vystoupení Klementa Gottwalda]&lt;/ref&gt; V říjnu 1946 připravilo ministerstvo zemědělství návrhy šesti zemědělských zákonů, mezi nimiž se nacházel i scelovacího zákon.&lt;ref&gt;1. zákon o revisi pozemkové reformy, provedené podle zákona záborového a právních předpisů jej provádějících, 2. zákon o technicko-hospodářských úpravách pozemků (scelovacího zákon), 3. zákon o myslivosti, 4. zákon o zaknihování přídělů ze zkonfiskovaného a jiného zemědělského majetku a o zajištění úhrad za přidělený majetek, 5. zákon o zajištění zemědělského výrobního plánu a 6. zákon o úpravě dělení zemědělských podniků v pozůstalostním řízení a o zamezení drobení zemědělské půdy.&lt;/ref&gt; Ten byl přijat až 21. března 1948 pod názvem zákon o technicko-hospodářských úpravách pozemků a byl zveřejněn pod č. 47/1948 Sb. (2. [[w:Július Ďuriš|Ďurišův]] zákon). Pro odpor nekomunistických stran Národní fronty musela být vypuštěna ustanovení o družstevním obhospodařování půdy a upraveno vytváření tzv. pozemkových rezerv v rámci scelovacího řízení (§ 82-86 zákona). K naplnění zákona sloužily oblastní a zemské komise pro technicko-hospodářské úpravy pozemků (HTÚP), kterou prováděla místní scelovací družstva. Ke scelování půdy se v Korolupech přistoupilo v období od 25. 4. do 25. 9. 1947. V listopadu 1949 se už sešel přípravný výbor ve složení komunistů: Tomáš Smilek, Jaroslav Štěpnička a František Denner, který celou akci k založení [[w:Jednotné zemědělské družstvo|JZD]] rozběhl a poslední [[w:Kolektivizace v Československu|technicko-hospodářské úpravy pozemků (HTÚP)]] do roku 1950 ukončil. Scelené lány se nazývaly [[w:Hon|hony]].

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! čp. (rok 1950) !! Majitel !! Rozloha polnosti v ha !! Zastavěná plocha !! Rozloha scelených honů&lt;ref&gt;Kronika obce Korolupy 1945-79&lt;/ref&gt;
|-
| 1 (mlýn) || ROHLÍK Jaroslav a Marie || 5,43 || 1,20 || 4,23
|-
| 2 (mlýn výměnek)|| PŘÍVĚTIVÝ Josef a Františka || 2,59 || 0,90 || 1,59
|-
| 3 || ČELOUD František a Marie || 4,39 || 0,81 || 3,58
|-
| 4 || KOUTNÝ Ludvík a Anastasie || 1,06 || 0,64 || 0,42
|-
| 5 || SMILEK Tomáš a Marie || 12,20 || 1,00 || 11,20
|-
| 6 || ŠULA Ladislav a Anna || 11,95 || 0,80 || 11,18
|-
| 7 || ŠŤÁVA Jan a Karolína || 11,67 || 0,60 || 11,07
|-
| 8 || BÍLEK František a Františka || 11,63 || 0,86 || 10,77
|-
| 9 || VIDLÁK František a Anežka || 12,37 || 0,91 || 11,46
|-
| 10 || POSPÍŠIL František a Anna || 11,50 || 1,08 || 10,42
|-
| 11 || NAVRÁTIL Rudolf a Marie || 11,99 || 0,91 || 11,08
|-
| 12 || JELÍNEK Bohumil  || 12,35 || 0,90 || 11,45
|-
| 13 || BINDER Bohuslav ||12,33  || 0,67 || 11,50
|-
| 14 || ŠEBESTA Stanislav a Aloisie || 12,48 || 1,02 || 11,45
|-
| 15 || BAJGL Antonín a Františka || 12,69 || 0,97 || 11,66
|-
| 16 || KARÁSEK František a Františka || 12,33 || 0,77 || 11,56
|-
| 17 || BROŽ Antonín a Františka || 12,52 || 0,78 || 11,74
|-
| 18 || HONZÁK František || 4,13 || 0,38 || 3,75
|-
| 19 || DVOŘÁK Emil a Růžena || 11,88 || 0,99 || 10,89
|-
| 20 || MÁTL Jan a Pilagie || 12,53 || 1,03 || 11,53
|-
| 21 || SIMANDL Alois a Anna || 12,67 || 0,88 || 11,79
|-
| 22 (zbytkový statek) || TŘÍLETÝ Bohuslav || 28,50 (původně 39 ha)&lt;ref&gt;Dvůr „Korolupy” (48 ha) přidělil Státní pozemkový úřad téměř celý Zemskému moravskému výboru, který obdržel z jeho polností 39 ha. Zbytek polností a lesů, náležejících ke dvoru, bylo zestátněno (8 ha). Zdroj: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, Středisko regionálních dějin (Olomouc, Czechoslovakia), Univerzita Palackého. Kabinet regionálních dějin, 1967, s. 177.&lt;/ref&gt; || 1,00 || 9,00 
|-
| 23 || VESELÝ Alfons a Marie || 8,91 || 0,56 || 8,35
|-
| 24 || LJAŠKO Petr a Vlasta || 4,59 || 0,47 || 4,12
|-
| 25 || BERKA Josef a Marie || 7,00 || 1,01 || 5,99
|-
| 26 || KŘIVÁČEK Václav a Antonia || 12,98 || 0,70 || 12,28
|-
| 27 || DOSTÁL Antonín a Marie || 5,41 || 0,43 || 7,98
|-
| 28 || PIKAL Jiří a Františka || 12,10 || 1,00 || 11,10
|-
| 29 || NAVRÁTIL Bohuslav a Antonie || 11,96 || 1,08 || 10,88
|-
| 30 || GRÁF Josef a Anežka || 12,20 || 0,99 || 11,21
|-
| 31 || ŠTĚPNIČKA Jaroslav a Zdena || 12,36 || 1,13 || 11,23
|-
| 32|| ČÍHAL Jan a Marie  ||11,66  || 0,87 || 10,79
|-
| 33 || KORBEL Václav a Růžena&lt;ref&gt;Za svobodna Růžena Plačková. Růžena se narodila 6. srpna 1924 v Nových Syrovicích č. 47. Její otec byl Leopold Plaček a matka byla Marie Chaloupková (Plačková). Její prarodiče z otcovy strany byli Pavel Plaček a Karolina Štěpanovská (Plačková). Měla pět bratrů a jednu sestru, jménem Josef, Karel, Augustín, Jindřich, Leopold a Marie. Byla druhá nejmladší z celkem sedmi dětí. Zemřela 10. dubna 2004 ve věku 79 let v Dančovicích č. 12. In: Rodinné stránky Pavla Poláka ze Znojma. &lt;/ref&gt; ||12,05  || 0,93 || 11,12
|-
| 34 || VÁVRA Antonín a Růžena || 12,01 || 1,20 || 10,81
|-
| 35 || KAŠPÁREK Josef a Teresie || 12,12 ||0,87  || 11,25
|-
| 36 || MATULA Adolf a Františka || 12,19 ||0,94  || 11,25
|-
| 37 || BÖHM Karel a Marie ||11,27  || 1,19 || 10,08
|-
| 38 || DENNER František a Štěpánka || 12,21 || 0,79 || 11,42
|-
| 39 || NIEDERHAFNER Václav || 11,97 || 0,97 || 11,00
|-
| 40 || KARÁSEK Bohumil a Božena || 12,12 ||0,99  || 11,13
|-
| 41 || NOVÁČEK Karel a Františka || 12,09 ||0,97  || 11,12
|-
|42  || SMRČKA Emanuel a Julie || 11,92 || 1,23 || 10,69
|-
| 43 || ČERNÝ Václav a Helena || 12,13 || 1,00 || 11,13
|-
| 44 ||STROBL Marie  || 5,34 || 0,88 || 4,46
|-
| 45 || KALÁB Alois a Růžena || 6,27 || 1,03 || 5,24
|-
| 46 || KŘIVAN Jan a Anastazie || 12,03 || 1,06 || 10,97
|-
|47  || KAMENÍK František || 4,93 || 0,40 || 4,53
|-
| 48 || KOVAŘÍK Karel a Marie || 7,28 || 0,60 || 6,68
|-
| 49 || SPURNÝ Jiří a Amalie || 11,65 || 0,99 || 10,66
|-
| 50 || PLAČEK Augustin a Antonie&lt;ref&gt;Leopold Plaček se narodil 9. listopadu 1886 v Nových Syrovicích č. 100. Jeho otec byl Pavel Plaček a matka byla Karolina Štěpanovská (Plačková). Jeho prarodiče z otcovy strany byli Jan Plaček a Antonie Růžičková (Plačková). Měl dva bratry jménem Antonín a Jan. Byl druhý nejstarší z celkem tří dětí. ‌Leopold Plaček a Marie Marie Chaloupková (Plačková) byli oddáni církevním sňatkem 6. února 1912 v Moravských Budějovicích. Měli pět synů a dvě dcery, jménem Josef, Karel, ''Augustin'', Jindřich, Leopold, Marie a Růžena. Leopold Plaček zemřel 19. října 1961 ve věku 74 let v Korolupech č. 57. ''Augustin Plaček'' se narodil 23. srpna 1921 v Nových Syrovicích č. 47. Jeho otec byl Leopold Plaček a matka Marie Chaloupková (Plačková). Jeho prarodiče z otcovy strany byli Pavel Plaček a Karolina Štěpanovská (provdaná Plačková). Měl čtyři bratry a dvě sestry: Josef, Karel, Jindřich, Leopold, Marie a Růžena. Byl čtvrtý nejstarší z celkem sedmi dětí. Zemřel 5. února 1980 ve věku 58 let v Dačicích. ‌Augustin Plaček a Antonie Bauerová byli oddáni církevním sňatkem 2. září 1944 v Nových Syrovicích. Narodil se jim syn Ladislav. In: Rodinné stránky Pavla Poláka ze Znojma.&lt;/ref&gt; ||11,61  ||0,68  || 10,93
|-
| 51 (obchod a hostinec)|| BLAHOUDEK Josef a Vlasta || 2,34 || 1,00 || 1,34
|-
| 52 || BAJGL František a Anna ||0,42  || 0,42 || -
|-
| 53 (obecní úřad)|| BENEŠ Matěj || 5,58 || 0,47 || 5,41
|-
| 54 || PEJDL Jaromír a Anežka || 10,81 || 0,35 || 10,36
|-
| 55 || PIKAL Jiří a Anastazie ||9,28  || 0,80 || 8,48
|-
| 56 || STRNAD Jakub a Marie || 12,43 || 1,11 || 11,32
|-
| 57 || PICKA Josef a Josefa || 7,56 || 1,18 || 6,38
|-
| 58 || ZAMAZAL Ladislav a Bohumila || 6,21 || 0,55 || 5,66
|-
| 59 || TESAŘ Ladislav a Františka || 0,70 || 0,70 || -
|-
| 60 || MELZER Stanislav a Štěpánka || 3,80 || 0,75 || 3,05
|-
| 61 || TŮMA Josef a Františka&lt;ref&gt;Dcera Františka Tůmová ‌a Leopold Plaček byli oddáni církevním sňatkem 17. března 1951. Měli dva syny jménem Leopold (nar. 1959, oženil s Bednářová) a Zdeněk. Františka Plačková (rozená Tůmová) se narodila 17. února 1932 v Jemnici na Podolí 149 v Tejnici. Zemřela 13. ledna 2007 ve věku 74 let v Moravských Budějovicích. Syn Zdeněk Plaček se oženil s Anna Daňhelová (nar. 1956), narodila se jim dcera Renata. In: Rodinné stránky Pavla Poláka ze Znojma.&lt;/ref&gt; || 5,69 || 1,04 || 4,65
|-
| 62 || VÍT Vincenc a Josefa || 6,11 || 0,92 || 5,19
|-
| 63 || DVOŘÁK Ladislav a Vlasta || 2,20 ||1,14  || 1,06
|-
| 65 || ULLREICH František a Marie || 0,47 || 0,47 || -
|-
| 66 || SMILEK Jaroslav  || 0,53 || 0,52 || -
|-
| 67 || ČERNÝ Alfons || 0,48 || 0,48 || -
|-
|  || OBEC - JZD || 8,00 || - || 8,00
|-
|}

== Reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>67lyi2mkc08xcqhwlry9g9whi8xoego</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Sous-vide</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7747</id>
    <revision>
      <id>35714</id>
      <parentid>33871</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="655" xml:space="preserve">Sous-vide je metoda pomalého vaření využívající vlastností vakua. Tato metoda není často používaná v domácnostech kvůli vysokým cenám náčiní používaného pro tuto metodu. Tato metoda se používá hlavně protože si jídlo neztratí chuť a z jídla se nevyvaří živiny.
 
== Návod ==
=== Co je k tomu potřeba? ===
* '''Vodní lázeň'''
* '''Vakuovačka'''
* '''Plastové pytlíky určené k vákuování'''

=== Jak se to dělá? ===
Nejdřív jídlo které chceme udělat zavakuujeme do plastového pytlíku. Poté si dáme zavákuované jídlo do vodní lázně přesně nastavenou teplotou a necháme vařit několik hodin.</text>
      <sha1>glpbni0f6pbfuogcnyjaeuh871bclxk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Bramborová kaše</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7748</id>
    <revision>
      <id>35613</id>
      <parentid>32175</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:35:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="812" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Bramborová kaše
  | originální jméno = 
  | obrázek = MashedPotatoes.jpg
  | velikost = 180px
  | popis = Bramborová kaše, bezslupková
  | čas = 25 minut
  | ingredience =
* 750 g brambor
* 250 ml mléka
* máslo nebo margarín
  | přílohy = 
  | původ = 
}}
Brambory umyjeme, poté oloupeme (nové brambory lze vařit a konzumovat i se slupkou), nakrájíme a vložíme do hrnce s vodou. Vodu poté osolíme a přivedeme k varu. Brambory vaříme dokud nejsou měkké, delší doba nevadí. Slijeme vodu a začneme brambory rozšťouchávat, přičemž postupně přidáváme máslo nebo margarín. Nakonec za stálého šťouchání přiléváme vlažné mléko do dosažení požadované konzistence kaše.

[[Kategorie:Snadné recepty (jídlo)|Bramborová kaše]]</text>
      <sha1>lcopx3mid6sd0u34838uzqqxz2k6ecs</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Ingredience/Vejce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7750</id>
    <revision>
      <id>41701</id>
      <parentid>38582</parentid>
      <timestamp>2020-05-14T05:54:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Moson81</username>
        <id>7871</id>
      </contributor>
      <comment>+čárka, -nespisovnost</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="860" xml:space="preserve">[[Soubor:Eggs of hummingbird, hen, and ostrich.jpg|náhled|Porovnání velikosti kolibřího, slepičího a pštrosího vejice]]
Vejce je vajíčko ptáků, ale též plazů a některých savců. Lidé požívají vejce výhradně ptačí.
 
== Zásady skladování vajec ==
* Vejce by měly být skladovány ideálně při teplotě 4-8&amp;nbsp;°C.
* Skořápka se nesmí umývat, protože by se poškodil povlak který chrání vejce.
* Vůbec by se neměla kupovat nakřáplá vejce.

== Články ==

=== Seznam konzumních vajec ===
* [[Wikikuchařka/Ingredience/Vejce/Slepičí|Slepičí vejce]]
* [[Wikikuchařka/Ingredience/Vejce/Křepelčí|Křepelčí vejce]]
* [[Wikikuchařka/Ingredience/Vejce/Pštrosí|Pštrosí vejce]]

=== Části vajec ===
* [[Wikikuchařka/Ingredience/Vejce/Žloutek|Žloutek]]
* [[Wikikuchařka/Ingredience/Vejce/Bílek|Bílek]]</text>
      <sha1>77smayhdoj9xhld4pclndigw763m4jc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Vejce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7751</id>
    <redirect title="Wikikuchařka/Ingredience/Vejce" />
    <revision>
      <id>32087</id>
      <timestamp>2016-09-21T08:09:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Walter Klosse</username>
        <id>5883</id>
      </contributor>
      <comment>Walter Klosse přesunul stránku [[Wikikuchařka/Vejce]] na [[Wikikuchařka/Ingredience/Vejce]]: lepší vyhledatelnost</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="48" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Wikikuchařka/Ingredience/Vejce]]</text>
      <sha1>ljdnvduhvx0wnblgimqedm3vpo7ia2z</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Poválečný vývoj obce Korolupy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7752</id>
    <revision>
      <id>44886</id>
      <parentid>38308</parentid>
      <timestamp>2022-01-17T21:07:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; optimalizace kódu; vhodnější sémantika; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="56337" xml:space="preserve">Dne 26. května 1946 proběhly v zemi volby do [[w:Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé|Ústavodárného Národního shromáždění]] – Československé parlamentní volby 1946. V Čechách a na Moravě získala jasnou převahu [[w:Komunistická strana Československa|Komunistická strana]], na Slovensku obsadila druhé místo. Komunistická strana se tak stala v celostátním měřítku nejsilnější stranou.&lt;ref&gt;[http://www.fronta.cz/dotaz/volby-1946-vitezstvi-ksc-a-odsun-nemcu Volby 1946 - vítězství KSČ a odsun Němců]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha : Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 468. (česky)&lt;/ref&gt; Výsledky těchto voleb v podstatě předznamenaly další politický vývoj v obci, který vyvrcholil celostátním komunistickým pučem v únoru 1948 a po přijetí nové ústavy 9. května 1948 započala KSČ likvidovat demokratický systém.&lt;ref name=&quot;demokracie&quot;&gt;
{{Citace elektronické monografie
|url= http://www.ustrcr.cz/cs/kolektivizace-venkova-v-ceskoslovensku
|vydavatel= www.ustrcr.cz
|titul= Kolektivizace venkova v Československu
|datum přístupu= 2013
|jazyk=česky}}
&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Růžička, Miloslav: Vyhnanci : akce &quot;Kulak&quot; : zločin proti lidskosti!, 2008-2011&lt;/ref&gt;

Komunisté se na převzetí moci velmi dlouho připravovali. Po celé republice vznikaly Akční výbory Národní fronty, řízené přímo ministrem vnitra [[w:Václav Nosek|Václavem Noskem]], které připravovaly (svojí agitací po obcích) komunistům podmínky pro převzetí moci. Dne 22. února 1948 se konal v režii komunistů sjezd závodních rad a závodních odborových organizací. Jednotky [[w:Sbor národní bezpečnosti|SNB]] obsadily všechny důležité objekty v Praze (rozhlas, tiskárny, nakladatelství, vydavatelství, redakce a sekretariáty konkurenčních politických stran). Byla ustavena ozbrojená složka KSČ – Lidové milice. To byl počátek pronásledování a zatýkání politických odpůrců. Od pondělí 23. února 1948 bylo možno vycestovat do zahraničí pouze na cestovní pas s [[w:výjezdní doložka|výjezdní doložkou]] ministerstva vnitra, která se udělovala jen v naléhavých a odůvodněných případech.&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Počátkem února 1948 rozhodl Ústřední výbor KSČ, aby v závodech byly zřizovány strážní oddíly složené výhradně z členů KSČ a jejich sympatizantů. Tyto ozbrojené skupinky se pak staly zárodkem Lidových milicí. Vyzbrojení Lidových milicí zajistil komunistický ministr vnitra Václav Nosek, když 23. února 1948 jim bylo na jeho pokyn dovezeno 10000 pušek a 2000 samopalů. Existence Lidových milicí se neopírala o žádné ustanovení v zákonech, vycházela pouze s usnesení vydaných ÚV KSČ.&lt;/ref&gt;&lt;ref name=&quot;IV. okresní&quot;&gt;Komunistická strana Československa. Okresní výbor (Moravské Budějovice, Česko) Zpráva ke IV. okresní konferenci KSČ v Mor. Budějovicích / Komunistická strana Československa. Okresní výbor. Moravské Budějovice Mor. Budějovice : nákl. vl., 1949&lt;/ref&gt;

== StB hlavní nástroj politické moci ==
V Jihlavě vznikla Obvodní oddělení [[w:Státní bezpečnost|Stb a ZOB/II]] hned v roce 1945.&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Citace - Zemský odbor bezpečnosti, ZOB byl nově zřízená bezpečnostní složka založená výnosem předsedy ZNV 20. října 1945 jako řídící orgán pro vnitřní národní bezpečnost. ZOB se skládaly ze čtyř sekcí - ZOB I. vnitro, ZOB II. zpravodajská služba, ZOB III. právní a správní úsek, ZOB IV. dopravní sekce. ZOB/II - Tento zpravodajský sektor zemských odborů bezpečnosti neměl výkonnou pravomoc. Informace, které získal zpravodajskou cestou, předával do rukou Stb a v případě informací zajímavých pro politický boj i Ústřednímu výboru KSČ. Po celou dobu své krátké existence tato skupina překračovala své zákonem stanovené pravomoci, například vyšetřovala bývalé příslušníky nacistického bezpečnostního aparátu, byť k této činnosti neměla pravomoc. Po výkonné stránce spolupracovala s OStb, které žádala o zatčení konkrétních osob, zahájení vyšetřování, nebo na jejich půdě prováděla výslechy za přítomnosti zpravodajského orgánu Stb. 15.dubna 1947 došlo k reorganizaci politického zpravodajství, v rámci které došlo i k přebudování struktury ZOB/II, byla zrušena stávající oddělení zpravodajských centrál a namísto nich vznikl operativní sektor MV. 11.července 1947 byl přijat zákon 149/47 Sb., v rámci kterého byl vytvořen jednotný Sbor národní bezpečnosti. Národně socialistické strany ale během připomínkování zákona prosadily omezení existence ZOB do 31.12.1947. Tyto a další snahy o omezení vlivu KSČ v ZOBu vedly k přijetí návrhu Štěpána Plačka o začlenění nižších složek ZOB/II do tzv. Referátů „Z“ působících u přednostů OStb. Díky tomuto sloučení se KSČ povedlo to, o co usilovala po celou dobu, ovládnutí Stb a dosazení svých dělnických kádrů do řad Stb, kteří neměli možnost proniknout do Státní tajné bezpečnosti běžnou cestou, ať už kvůli svým zkušenostem, nebo vzdělání. Hlavním velitelstvím ZOB/II byl odbor Z MV, později VII. odbor MV, kterému podléhaly ZNV v Praze, Brně a v Ostravě. Ta byla přímými nadřízenými ZOB/II. Centrály ZOB/II byly v českých zemích zřízeny pouze tři, jim podléhaly OZO, popřípadě v některých okresech byly zřízeny ještě OZPO. Tyto úřadovny byly slabě personálně obsazeny, některé dokonce neměly zřízeny ani vlastní pracoviště a pracovníci byli nuceni svoji práci vykonávat u sebe v bytech nad rámec svého civilního povolání, většinou byla OZO obsazena třemi až čtyřmi pracovníky, OZPO dokonce pouze jedním. Rodinný stav, stranická příslušnost a jména se u ZOB/II přísně střežila kvůli konspiračním metodám, které praktikovala. Tato situace se řešila u ZOB/II Brno tak, že byla utvořena zvláštní samostatná organizace KSČ napojená přímo na Krajský výbor KSČ v Brně a příslušníci ZOB/II vůbec nebyli vedeni v oblastních organizacích. Hubert Ondra - Sonda do vývoje Státní bezpečnosti v Jihlavském kraji v letech 1948-1960&lt;/ref&gt; OStb Jihlava&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Citace - Již v roce 1945 bylo v Jihlavě založeno Obvodní oddělení Stb i ZOB/II, obě složky spadaly pod brněnská velitelství. Prvním velitelem OStb Jihlava se stal vrchní kriminální komisař Josef Košacký (*1906), prvním velitelem OZO Jihlava se stal Milan Moučka. Později byl nahrazen Vratislavem Jelínkem, který se stal po sloučení StB a ZOB/II velitelem referátu „Z“ a zároveň zástupcem velitele Stb Josefa Košackého. Začátkem roku 1948 byl vydán Jindřichem Veselým, velitelem III/A MV, příkaz k šetření o personálním obsazení a politické příslušnosti velitelů Stb, který měl být splněn do 15. února. OStb Jihlava úzce spolupracovala a napomáhala krajskému politickému tajemníku Pavelkovi zvládnout porevoluční politickou situaci v kraji. V dubnu 1948 byl Vratislav Jelínek oficiálně pověřen velením OStb Jihlava, po svém jmenování přistoupil k politickým čistkám v rámci Stb, propuštěním politicky nespolehlivých a náborem nových dělnických kádrů. 25. března zákonem 33/1948 Sb. byla obnovena činnost tzv. Lidových soudů, v březnu 1948 byla obnovena činnost osvětových komisí, které byly zrušeny na nátlak národních socialistů na podzim 1947. Komunistická strana zahájila prověrku všech svých členů, na základě, které přišli někteří pracovníci Státní bezpečnosti o své členství v KSČ, ale je nutné poznamenat, že i po ztrátě svého členství nebyli propuštěni z řad Stb. V roce 1948 mělo OStb Jihlava 59 zaměstnanců včetně dvou kancelářských sil, jednoho přednosty, šesti exponovaných orgánů a dvou pracovníků v podatelně. OStb Jihlava spravovalo 5 politických okresů a mělo jednu pobočku v Dačicích. Na jihlavském oddělení pracoval velice mladý kolektiv včetně nejvyššího vedení OStb Jihlava. Sám oblastní velitel měl pouze 27 let a dva roky, osm měsíců praxe v oboru. In: Hubert Ondra - Sonda do vývoje Státní bezpečnosti v Jihlavském kraji v letech 1948-1960&lt;/ref&gt; úzce spolupracovala s [[w:krajský tajemník|krajským tajemníkem]] Pavelkou na porevoluční politické situaci v kraji. V roce 1948 přistoupil Vratislav Jelínek k politickým čistkám v rámci Stb a propustil politicky nespolehlivé a nabral nové dělnické kádry. Zrušením zemského zřízení zákonem č. 280/1948 Sb. z roku 1948 vznikl na území Československa k 1. lednu 1949 nový státněsprávní útvar – Jihlavský kraj. Centrem kraje se stala Jihlava. Jihlavský kraj byl členěn do 13 okresů: jihlavského, třebíčského, žďárského, dačického, havlíčkobrodského, humpoleckého, kamenického, ledečského, moravskobudějovického, pacovského, pelhřimovského, třešťského a velkomeziříčského. Jihlavsko se řadilo k zemědělskému kraji s vysokým náboženským cítěním obyvatel. Zároveň s ustanovením Jihlavského kraje vznikla i Krajská úřadovna Stb Jihlava pod krycím názvem 520-A, její základy tvořilo Obvodní oddělení Stb Jihlava.&lt;ref name=Ondra&gt;Hubert Ondra: Historický ústav, Masarykova univerzita Filozofická fakulta, Sonda do vývoje Státní bezpečnosti v Jihlavském kraji v letech 1948–1960, Brno 2011&lt;/ref&gt;&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt; Stb se potýkala i na velitelských postech s velmi nízkým vzděláním a teprve v roce 1957 všichni její příslušníci dosáhli vzdělání na úrovni bývalé osmiletky, což ale neodstranilo problémy, které byly s jejich nízkým vzděláním spojeny.&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Velení Státní bezpečnosti (StB)&lt;ref name=Ondra /&gt;
|-
! Jméno
! Funkce
|-
| Josef Košacký || 1945 prvním velitelem OStb Jihlava, vrchní kriminální komisař
|-
| Milan Moučka || prvním velitelem OZO Jihlava
|-
| Vratislav Jelínek || 1949 velení OStb Jihlava, 1949 krajský velitel KV-Stb Jihlava
|-
| [[w:Jiří Syrovátka (krajský velitel KV-Stb Jihlava)|Jiří Syrovátka]] || 1952 krajský velitel KV-Stb Jihlava
|-
| Jiří Syrovátka || 1954 krajský velitel KV-Stb a VB Jihlava
|-
| František Pohanka || 1957 krajský velitel KS-MV Jihlava
|-
| Josef Dvořáček || 1960 prvním náčelníkem vzniklého OO-MV Jihlava
|-
| Bohumil Pekárek || 1952 prvním velitelem OStb Moravské Budějovice
|}

=== Kolektivizace a založení družstva ===
Ustavující schůze přípravného výboru JZD se konala v Korolupech 1. 11. 1949 a 3. 5. 1950 proběhla volba představenstva JZD. Do družstva vstoupilo 38 členů. K upevnění JZD a omezení vlivu vesnických boháčů vznikla na základě vládního nařízení z 11. prosince 1951 funkce místního tajemníka. Mělo jít o člověka zvenčí, který by se neostýchal tvrdších postupů a napomáhal socializaci vesnice. Jeho úkolem bylo tvrdě postupovat proti kulakům a dohlížet na plnění úkolů v zemědělské výrobě. Po 24. 8. 1950 započalo JZD s hospodářskou úpravou na JZD II. typu. Do JZD vstoupili pod nátlakem všichni obyvatelé Korolup a na jaře 1951 po finančním vyúčtování dvě třetiny opět vystoupili. V létě 1951 došlo ke společnému ustájení dobytka a tím k ukončení etapy přechodu na JZD III. typu.

Během padesátých let KSČ systematicky likvidovala a perzekvovala sedlácký stav a [[w:Pronásledování katolické církve v Československu|církev]]. Podle „směrnice tří ministrů“, kterou schválil Ústřední výbor Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) měla Státní bezpečnost (StB) a prokurátoři využívat v kulackých kauzách více trestu zákazu pobytu, jež se měl týkat nejen odsouzeného, ale také jeho rodiny. Zákaz pobytu mohly vydávat soudy i národní výbory. Celý proces nesl název [[w:Kolektivizace v Československu|„Akce kulak“]] a proběhl i v obci Korolupy.&lt;ref name=&quot;represe&quot;&gt;
{{Citace elektronické monografie
|url= http://www.ustrcr.cz/cs/represe-diskriminace
|vydavatel=www.ustrcr.cz
|titul= Dokumenty - represe
|datum přístupu= 2013
|jazyk=česky}}&lt;/ref&gt; Vládní nařízení dále zvyšovalo sedlákům povinnost dodávek o 10 % oproti ostatním zemědělcům. Místní národní výbor sestavil seznam [[w:Kulak|„vesnických boháčů“]]. Později získal ONV v Moravských Budějovicích pravomoc „vesnickým boháčům“ daně až o 30 % navýšit.&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt; § 159 (1) Nejvyšší přípustná výměra půdy, která smí být v soukromém vlastnictví jednotlivce nebo spoluvlastníků nebo společně hospodařící rodiny, je 50 hektarů. http://www.psp.cz/docs/texts/ constitution_1948.html., Zemědělec s výměrou nad 20 ha zaplatil oproti drobnějšímu hospodářství o 213% více. Rokosová, Šárka: Administrativní opatření, s. 158.&lt;/ref&gt;&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Znění § 36: Sabotáž, (1) Kdo neplní nebo poruší povinnost vyplývající z jeho veřejné funkce, úřadu, služby, povolání nebo zaměstnání nebo plnění takové povinnosti obchází v úmyslu mařiti nebo ztížiti provádění nebo plnění jednotného hospodářského plánu, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, pro zločin těžkým žalářem od jednoho roku do pěti let.(2) Těžkým žalářem od pěti do deseti let bude viník potrestán; a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 za branné pohotovosti státu nebo v době ozbrojeného napadení republiky, b) dopustí-li se takového činu jako člen spolčení k hospodářské sabotáži, c) bylo-li zmařeno nebo ztíženo provádění nebo plnění jednotného hospodářského plánu v podstatném úseku, nebo je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. Schváleno (Vydáno): 06.10.1948 Účinnost od: 24.10.1948., http://spcp.prf.cuni.cz/lex/231-48.doc&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Stehlík, Michal: Jihlavský kraj a proces kolektivizace 1948-1960. In Dačický vlastivědný sborník IV. Dačice 2007, s. 211.&lt;/ref&gt;&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;zákon č. 125/1927 a dekret ze dne 1.října 1945 č. 88/1945 Sb. Jech, Karel: Soumrak, s. 73., Dekret presidenta republiky ze dne 19. května 1945 o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů. § 3 Národní správa budiž zavedena do všech podniků (závodů) i do všech majetkových podstat, kde toho vyžaduje plynulý chod výroby a hospodářského života, zejména v závodech, podnicích a majetkových podstatách opuštěných nebo takových, které jsou v držbě, správě, nájmu nebo pachtu osob státně nespolehlivých. http://www.psp.cz/docs/laws/dek/51945.html&lt;/ref&gt;

=== Babice nástroj strachu a propagandy ===
Do roku 1959 spadala obec Korolupy pod politický okres Moravské Budějovice a vývoj kolektivizace v obci byl taktéž ovlivněn vykonstruovaným případem v obci Babice. Ve dnech 12.–14. července 1951 proběhl v jihlavském dělnickém domě proces s občany Babic a okolí, kteří byli komunistickým státním soudem obviněni, že se podíleli na zastřelení tří funkcionářů KSČ dne 2. července 1951 v Babicích. Lidový soud vynesl 7 rozsudků smrti, v následných procesech dalších 5 rozsudků smrti a celkem odsoudil asi 200 lidí z okresů Moravské Budějovice a Znojmo. Průběh procesu komunisté vysílali rozhlasem a proces byl doprovázen, podobně jako soud s Miladou Horákovou, peticemi ze závodů a institucí, žádající nejpřísnější potrestání pro babické vrahy. Celý proces posloužil k zastrašeni soukromích zemědělců, kteří zatvrzele odmítali vstoupit do Jednotných zemědělských družstev a lidí hlásících se k římskokatolické církvi.&lt;ref&gt;Janoušek, Pavel: Případ Babice. In: Komunismus na Vysočině, Stalo se v době nesvobody a třídní nenávisti III, Jihlava 2001&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Dálnopis Slánského krajským výborům do rukou vedoucích tajemníků ze dne 5. července 1951. Jech, s. 187.&lt;/ref&gt;

Ukázkou cílené propagandy byl státní pohřeb se třemi zavražděnými funkcionáři (T. Kuchtík, J. Roupec, B. Netolička), který se konal dne 6. července 1951 na Stalinském náměstí v Moravských Budějovicích. Na náměstí se shromáždilo velké množství lidí společně se složkami SNB, Lidových milicí a vojska, dále Sboru dobrovolných hasičů, sokolové, zástupci škol a obcí z celého kraje. Pohřbu se zúčastnili i státní představitelé Václav Kopecký (ministr informací a osvěty), Gríša Spurný (náměstek ministra vnitra), Miroslav Holzbauer (vedoucí tajemník KV KSČ), František Hons (předseda KNV) a Jaroslav Svoboda (předseda ONV v Moravských Budějovicích).&lt;ref&gt;NAVARA, Luděk – KASÁČEK, Miroslav: Mlynáři od Babic – nová fakta o osudovém dramatu padesátých let. Brno, Host, 2008, ISBN : 978-80-7294-281-7&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Kaplan, Karel - Paleček, Pavel: Komunistický režim a politické procesy v Československu. Brno, 2001&lt;/ref&gt;

=== Hromadné vystupování z družstva ===
V roce 1953 po smrti Stalina a Gottwalda a po květnové amnestii dochází vlivem politického uvolnění k hromadnému vystupování z násilně založeného a špatně hospodařícího družstva (1953, 1954 předseda JZD: František Čeloud národní správa čp. 3 – 4,39 ha).&lt;ref name=&quot;kulak&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie
|url= http://www.ustrcr.cz/cs/represe-diskriminace|vydavatel=www.ustrcr.cz|titul= Diskriminace &quot;vesnických boháčů&quot;|datum přístupu= 2013|jazyk=česky}}
&lt;/ref&gt; JZD se rozpadala po celé republice a v pohraničí nedosahovala produkce výroby zdaleka hodnoty ve vnitrozemí. Ne každý člen, který družstvo, opustil se vracel k soukromému hospodaření, někteří v obci přecházeli do průmyslu, kde měli mnohem vyšší příjem. Členové JZD v obci trpěli nízkou životní úrovní. I když vystupování z družstev se v pohraničí stalo masovým jevem, většina družstevníků v Korolupech v JZD nakonec zůstala. Ani ne tak z přesvědčení, ale prostě proto, že samostatně hospodařit by nedokázali anebo na jakoukoli změnu už rezignovali. Šlo především o osídlence, kteří v družstvu viděli jedinou záchranu před úpadkem. V družstvu setrvávali i někteří zkušení hospodáři. Sice s kolektivizací nesouhlasili, ale uvědomovali, že jako soukromí rolníci by se stejně časem pod nátlakem režimu (vysoké povinné dodávky a daně, případně přidělení rezervní půdy) o pár let později museli nuceně vrátit.

== Odpor slábne ==
[[Soubor:Uherčice u Znojma, zámek (38).JPG|náhled|Rota v obci Uherčice byla součástí 4. bPS Znojmo (útvar 5688). Sídlila (od roku 1952) v zámku Uherčice, a to až do roku 1964, kdy se vojáci přestěhovali do nově blíže postavené roty Vratěnín k SH. Zámek postupně chátral a v 80. letech se ocitl až na pokraji zániku.]]
[[Soubor:Hraniční pásmo.JPG|náhled|Cedule s oznámením hraničního pásma se nacházely po celém okolí obce]]
Odpor ke vstupu do JZD byl u novoosídlenců v pohraničních obcích o proti obcím ve vnitrozemí a severu okresu Moravské Budějovice výrazně slabší. Vstupem do JZD se totiž majitelům bývalého německého majetku naskytla příležitost zbavit se finančních závazků za přidělenou půdu. V roce 1956 se ve vládním usnesení konstatovalo: ''„Zastavuje se placení splátek za majetek vnesený do společného hospodaření a za půdu u těch členů JZD IV. typu a členů JZD III. typu, kde peněžní důchod družstva je rozdělován výhradně podle pracovních jednotek.“'' Půdu v takovém případě předávali novopečení členové JZD Korolupy do bezplatného trvalého užívání družstva. Obnovením platební povinnosti KSČ zabránila pokusům o vystoupení z JZD. Všichni zemědělci, kteří i nadále odmítali vstoupit do JZD, měli splatit pohledávky nejpozději do 10 let.&lt;ref group=&quot;pozn.&quot; name=&quot;NA Praha&quot;&gt;Již koncem roku 1949 ministr zemědělství doporučoval zbavit osídlence povinnosti platit za přidělenou půdu za předpokladu, že ji převedou do JZD. Viz NA Praha, f. MZ-S, 1945–1960, k. 371, str. 191. Problémy zemědělství v pohraničí, s. 3–6. Tamtéž, f. MZ-kolegium, 1949–1962, k. 36, str. 302. Schůze kolegia str. 287 z roku 1952. Návrh směrnic o poskytování výhod pro JZD v pohraničí z 30. října 1952.&lt;/ref&gt;

=== Žalostné Sudety, dosídlování a neustálé dotování ===
Situační zprávy Pohraniční stráže pro potřeby úřadu vlády v roce 1953 podávají žalostný obraz zanedbaného venkova. Československo podle politiky a ekonomiky Sovětského svazu investovalo do militarizace, těžkého průmyslu a nestíhalo finančně pokrýt požadavky pohraničního venkova. Sociální situace v obci se ještě více zhoršila po červnové měnové reformě. X. sjezd KSČ v polovině roku 1954 ve snaze čelit rostoucímu počtu odhlášek z JZD vyzýval k zesílení trestání „neplničů“ a „kulaků-sabotérů“. Komunistický režim opět zesílil štvavou propagandu. Nicméně pohraničí, které v této době připomínalo zemi zapomenutou Bohem, donutilo vládu připravit pro dosídlení řadu dotací a úlev.

Každý dosídlenec měl právo na přidělení domku či usedlosti za velmi nízkou přídělovou cenu a maximálně třinácti hektarů půdy, kterou ovšem musel vnést do družstva. Dosídlovací akce měly vést k obnově JZD. Pokud dosídlenec nevlastnil žádný dobytek, obdržel zdarma jednu krávu. Mohl žádat o úvěr u banky na nízký úrok, novomanželé dostávali nábytek v určité ceně a všem dosídlencům se hradily náklady spojené s přestěhováním. Stačilo vydržet v pohraničí nejméně tři roky. Podobné výhody mohli využít i soukromí zemědělci, ale jen pokud přesídlili do obce, kde nebylo JZD. Soukromí rolníci neměli právo na žádný mrtvý ani živý inventář a maximální úvěrová částka (do začátku) patnáct tisíc korun nestačila na vybavení, nákup osiv a výživu rodiny. Koncem roku 1954 vláda výhody rozšířila i na dosídlence do státních traktorových stanic, státních statků a na zemědělské odborníky do JZD. Vláda pro ně zavedla náborové příspěvky, mzdové vyrovnání a odlučné. Tyto výhody se později týkaly všech zemědělských dosídlenců a od roku 1956 i lesních dělníků a cestářů. Až do konce padesátých let se výhody měnily jen málo, systém zůstával stejný.&lt;ref group=&quot;pozn.&quot; name=&quot;NA Praha&quot;/&gt;&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;(1955, 1956, 1957 předseda JZD: Jan Mátl) a v roce 1957 je tak zaznamenán hromadný vstup do JZD (1958, 1959, 1960 předseda JZD: J. Simonides). V červenci 1960 prezident Antonín Novotný slavnostně vyhlásil vítězství socialismu v Československu.&lt;/ref&gt;&lt;ref name=&quot;JZD&quot;&gt;
{{Citace elektronické monografie
|url= http://www.ustrcr.cz/cs/represe-diskriminace
|vydavatel= www.ustrcr.cz
|titul= Represe a diskriminace
|datum přístupu= 2013
|jazyk=česky}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:http://www.psp.cz/eknih/1976fs/tisky/t0070_00.htm Sociální zákony pro zvýhodnění družstevníků]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2010091116 Zapomenutý kraj]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=36724&amp;Section=1&amp;IdPara=1&amp;ParaC=2 Rozpočtová skladba 1986]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;METODICKÉ POKYNY ZE DNE 10.8.1966 PRO VYPRACOVÁNÍ NÁVRHU STÁTNÍHO PROVÁDĚCÍHO PLÁNU A STÁTNÍHO ROZPOČTU NA ROK 1967 20.9.1966 | Sbírka: 69/1966 Sb. | Částka: 26/1966&lt;/ref&gt;&lt;ref name=&quot;Kovařík&quot;&gt;David Kovařík: Demoliční akce v pohraničí v letech 1945–1960, Disertační práce, Brno 2009&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://www.epravo.cz/_dataPublic/sbirky/archiv/sb03-72.pdf Zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://pravyprostor.cz/10-nejcastejsich-lzi-o-komunistech-a-socialismu/ Deset základních lží o komunismu]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[https://racek.vlada.cz/usneseni/usnweb.nsf/0/46443C7FD49DC12FC12571B6006CBE30 Opatření k obnově a rozvoji pohraničních oblastí České republiky po Sametové revoluci 1993]&lt;/ref&gt;

=== Železná opona ===
Jižní oblasti Jemnicka a tedy i obec Korolupy se dostaly na počátku padesátých let na desetiletí přímo do hraničního pásma. Do oblasti se nasunulo vojsko a [[w: Pohraniční stráž Znojmo|pohraniční stráž]]. V těsné blízkosti obce tak vzniklo hraniční pásmo, do kterého byl povolen vstup pouze na speciální propustku. Tento úsek široký 4 až 10 km se stal pro obyvatele ČSSR nepřístupný. Na hraničním úseku u Vratěnína působila [[w: Pohraniční stráž Znojmo|1. rota PS Vratěnín 1. praporu 4. znojemské brigády ]] (Pohraniční rota 4. bPS). Budova roty byla postavena v roce 1964, kdy se sem také nastěhovala rota ze zámku Uherčice (opuštění zámku k 31. 5. 1964).&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Od dubna 1950 byla OSH prováděna vojáky ZVS. Personální samostatnost byla zajištěna pravidelným doplňováním stavů odvedenci. Vzhledem k tomu, že pro službu na hranicích bylo vyžadováno silné prostranické myšlení, byli do služby k PS často zařazováni odvedenci, u nichž byl předpoklad ztotožnění se s režimem, tedy kandidáti či členové KSČ, svazáčtí funkcionáři a jiní angažovaní a „politicky spolehliví“ jedinci.&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Sestava pohraničních praporů a rot 4. brigády po organizační změně v červnu 1955
|-
! 1. prapor Jemnice  !! 2. prapor Vranov!!3. prapor Znojmo !!4. prapor Hrušovany!! 5. prapor Břeclav
|-
| 1. rota Slavonice (typ 56) || 6. rota Stálky (typ 47)||11. rota Podmolí (typ 56) ||17. rota Dyjákovice (typ 56)||24. rota Valtice I (typ 56) 
|-
| 2. rota Slavětín (typ 56) ||7. rota Šafov (typ 47)||12. rota Devět Mlýnů (typ 56)||18. rota Hevlín (typ 56) ||25. rota Valtice II (typ 56) 
|-
| 3. rota Písečné (typ 56)||8. rota Kr. hájenka (typ 56)||13. rota Šatov (typ 56) ||19. rota Hrabětice (typ 56) || 26. rota Boří Dvůr (typ 56) 
|-
| 4. rota Rancířov (typ 56)  ||9. rota Čížov (typ 56)||14. rota Hatě (typ 56) ||20. rota Novosedly (typ 56) ||27. rota Poštorná (typ 56)
|-
| 5. rota Uherčice (typ 56) ||10. rota Lukov (typ 47) ||15. rota Ječmeniště (typ 56)||21. rota Březí (typ 56)||28. rota Lány (typ 47)
|-
|  || ||16. rota Jaroslavice (typ 56) ||22. rota Mikulov (typ 56) ||29. rota Doubravka (typ 47)
|-
| ||  ||  ||23. rota Sedlec (typ 56)||30. rota Ruské Domky (typ 56) 
|}

=== Pomocníci pohraniční stráže ===
[[w:Pohraniční stráž (Znojmo)|Pomocníci pohraniční stráže]] (PPS) z řad civilního korolupského obyvatelstva dobrovolně spolupracovali s pohraničními rotami v místě svého bydliště. Svými informacemi pomáhali odhalit osoby, snažící se nějakým způsobem „narušit“ hraniční režim. Taktéž se podíleli na hraničních operacích a v neposlední řadě také na ochranně státního a družstevního majetku. Mezi stanovišti PS bylo vybudováno stálé polní telefonní spojení. Pomocníci PS byli vybaveni skládacími přenosnými mikrotelefony (pojítky), které mohli zapojit do telefonního vedení jednoduchými zástrčkami v prostorech střežení a podávat hlášení. Železná opona se na hranici budovala již od roku 1948. Železnou v pravém slova smyslu se stala až v letech 1952 a 1953. K dokonalému zabezpečení státních hranic bylo zavedeno v pásmu střežení PS elektrické zařízení k vedení proudu o vysokém napětí, které při taktickém využití s živými pohraničníky dopomohlo zabránit pronikání „všech nepřátelských živlů“ do ČSR a naopak. (Z rozkazu velitele Pohraniční a Vnitřní stráže č.90/1953)&lt;ref name=&quot;hraniční pásmo&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie
|url= http://www.ustrcr.cz/cs/dokumentace-usmrcenych-statni-hranice
|vydavatel=www.ustrcr.cz
|titul= dokumentace usmrcených na státní hranici
|datum přístupu= 2013
|jazyk=česky}}&lt;/ref&gt;&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Propustka s razítkem &quot;Vstup do hraničního povolen&quot; do tzv. zakázaného pásma.&lt;/ref&gt; V blízkosti hraničního pásma se nesmělo pohybovat v noci, fotografovat a filmovat, provádět zeměměřičské práce, náčrtky krajiny, mapování a hlavně vést rozhovory s cizími státními příslušníky na státní hranici.

== Socialistické budování ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Seznam vedoucích tajemníků a tajemníků krajských a okresních výborů strany, předsedů KKRK a OKR, ZO KSČ 1988&lt;ref&gt;Seznam vedoucích tajemníků a tajemníků krajských a okresních výborů strany, předsedů KKRK a OKR duben – květen 1988 | [http://www.ustrcr.cz Ústav pro studium totalitních režimů]&lt;/ref&gt;
|-
! Funkce
! Jméno
|-
| Vedoucí tajemník || Zdeněk Rada (* 25.6.1938)
|-
| tajemník pro politickoorganizační práci || Bohuslav Šmerda (* 14.8.1947)
|-
| tajemník pro ideologickou práci || Jaroslav Blüml (* 7.1.1942)
|-
| tajemník pro průmysl || Antonín Rychlík (* 5.1.1941)
|-
| tajemník pro zemědělství || František Ján (* 9.12.1946)
|-
| předseda KKRK a OKRK KSČ (Krajská a Okresní kontrolní a revizní komise) || Miloslav Nevrkla (* 3.7.1936)
|-
| předseda ZO KSČ (Základní organizace) || Jaroslav Štěpnička
|}

Špatný stav bytového fondu zůstával v obci dosti zřetelný. Politbyro ÚV KSČ v květnu 1957 rozhodlo o demolici opuštěných domů a rozvalin v hraničním pásmu (ne však z bezpečnostních důvodů), chyběly peníze na opravu a dosídlenci nepřibývali. Politické zdůvodnění znělo: „Ruiny jsou údajně dobře viditelné přes hranici, při návštěvách zahraničních turistů vyvolávají rozpačité až stísňující pocity, a tudíž nevytvářejí dobrý obraz o socialistickém Československu“. Protože se demolice v celém pohraničí táhly a MNV na ně v rozpočtu neměly finance, bourání se ujmula armáda a ministerstvo vnitra.&lt;ref name=&quot;Kovařík&quot; /&gt;

=== Typizovaná výstavba ===
[[Soubor:KSC legitimace.jpg|náhled|Legitimace KSČ - jinak nazývaná také rudá knížka. Její vlastník - člen KSČ - patřil ke kastě privilegovaných. Rudý průkaz člena KSČ přinášel normálnímu člověku značné výhody. Občan bez vyššího vzdělání nebo jen vyučený dělník mohl zastávat post ředitele významné státní instituce nebo podniku či se mohl stát tzv. &quot;papalášem&quot; (třeba tajemník krajského výboru KSČ). Děti rodičů bez členství v KSČ se jen velmi těžce dostávaly na studium středních a vysokých škol. Na venkově byla například rudá knížka nezbytná k povolení držet loveckou zbraň a stát se tak členem mysliveckého sdružení. V pohraničním pásmu označovala spolehlivé a prověřené obyvatelstvo.]]
Postupně v krajině kolem Korolup chátraly a zanikaly kapličky, křížky, sochy a další prvky, které po staletí utvářely její duchovní charakter. Zničené budovy částečně nahrazovala od roku 1960 zvýhodněná družstevní i státní výstavba. Tak i v Korolupech vznikly typizované sídlištní prvky budov nebo typizované stavby vilového charakteru typu Šumperák, které hrubým způsobem narušily tvář obce. Období od roku 1960 až 1980 lze charakterizovat jako dobu výrazných stavebních proměn socialistické obce Korolupy. Konsolidace zemědělství zajistila finanční krytí a lepší zásobování stavebním materiálem. To umožnilo zahájení hromadné přestavby i nové výstavby v obci.&lt;ref name=&quot;Kovařík&quot; /&gt;

Při úpravách domu byla obnova fasád spojená s výměnou oken na tří i čtyřdílná. Nejhrubší závadou byla ovšem břizolitová omítka v šedém tónu (někde se snaha o výtvarné odlišení domu soustředila na ornamenty nebo stylizované květinové motivy, provedené v cementové omítce sgrafitovou technikou. Projekty vznikaly na okresním projektovém pracovišti ve Znojmě a byly určeny pro zaměstnance Strojní a traktorová stanice a Jednotného zemědělského družstva. V 70. a 80. letech se rozmohla typizovaná výroba panelových dřevostaveb, která zasáhla i Korolupy. Jihomoravské dřevařské závody, n. p., Brno – závod Uherčice se specializoval na objekty občanské vybavenosti, zařízení staveniště, zahradní besídky, systémy STAMO, příhradové vazníky, lepené nosníky s PDP stojinou a kusovou ruční výrobu. Závod lifroval do celého okolí dřevostavby určené pro bydlení, tedy rodinné domy a bytové domy, ale i stavby občanské vybavenosti jako školky, školy a prodejny. (řadové domy TL 70, prodejna P3 systém TL, RD STAMO 61 aj.)&lt;ref&gt;[http://www.lightbuilding.cz/data/cs/mod_novinky/5/files/panelov_devostavby_v_obdob_relnho_socialismu.pdf Panelové dřevostavby v reálném socialismu]&lt;/ref&gt;

=== Slučování družstev ===
Celostátně uskutečněný převod zemědělské techniky a mechanizace ze státních traktorových stanic do JZD zatížil družstvo dluhy. Ekonomické potíže družstva nakonec KSČ vyřešila likvidací JZD a jeho převodem do státního statku. V roce 1974 došlo ke sloučení JZD Oslnovice a JZD Korolupy.&lt;ref&gt;Státní okresní archiv Znojmo. Jednotné zemědělské družstvo Korolupy. Usnesením členské schůze ze dne 6. 11. 1973 a se souhlasem rady ONV ve Znojmě ze dne 18. 7. 1974 bylo schváleno sloučení Jednotného zemědělského družstva Oslnovice s Jednotným zemědělským družstvem Korolupy jako družstvem přejímajícím - usnesením členské schůze sloučených družstev ze dne 7. 2. 1974 schválených ONV ve Znojmě ze dne 18. 7. 1974 byl název družstva změněn na: Jednotné zemědělské družstvo Korolupy-Oslnovice se sídlem v Korolupech - usnesením členské schůze ze dne 9. 9. 1975 a se souhlasem rady ONV ve Znojmě ze dne 22. 4. 1976 (č.j. zem. 702/203/3/1976 ze dne 30. 04. 1976) bylo Jednotné zemědělské družstvo Korolupy-Oslnovice sloučeno s Jednotným zemědělským družstvem &quot;Pokrok&quot; ve Starém Petříně.&lt;/ref&gt; V roce 1976 s JZD Starý Petřín pod názvem JZD Pokrok. V roce 1982 převzal komplex Státní statek Lesná. Státní statek Lesná působil od roku 1960 a vyčlenil se z okrajových částí Státních statků Znojmo a Jaroměřice nad Rokytnou, tvořený obcemi Vranov nad Dyjí, Štítary, Uherčice, Vysočany a Zálesí. V roce 1962 se do statku připojila jednotná zemědělská družstva Šumná, Vratěnín, Stálky, Lančov, Podhradí nad Dyjí a Podmyče.&lt;ref&gt;Moravský zemský archiv v Brně, Státní statek Lesná, n. p. 1960-1996 &lt;/ref&gt; V roce 1964 převzal statek JZD Lubnice a v roce 1965 dříve sloučená JZD Bítov-Chvalatice-Zblovice. Začleněním JZD Pokrok Starý Petřín se stal Státní statek Lesná jediným zemědělským podnikem v západní části okresu Znojmo. V roce 1984 zaměstnával 1 076 zaměstnanců. Členové družstva nejvíce záviděli pracovníkům státních statků jejich o něco vyšší životní úroveň. Sociální situace družstevníků se přechodem do státního statku zlepšila. Disponovali nyní jako ostatní státní zaměstnanci pevným platem a všemi sociálními výhodami (za ztrátu záhumenku). Kolektivizace a násilné nahánění do JZD i v Korolupech skončilo nezdarem.&lt;ref&gt;Hlavní zásady nových zákonů připravených ministerstvem zemědělství, 1946.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Pšeničková, J.-Juněcová, J.: Zemědělské družstevnictví, Kolektivizace zemědělství, Vznik JZD 1948-1949.&lt;/ref&gt;

=== Zestátnění matrik a zánik MNV v Korolupech ===
Tržní městečko Vratěnín si zachovávalo i po ukončení druhé světové války a odsunu německého obyvatelstva úlohu střediska pohraničních obcí, zejména pro Uherčice, Korolupy, Lubnici a Mešovice. Církevní matriční úřady v obcích Vratěnín, Lubnice a Korolupy zanikly v podstatě (až na krátké poválečné intermeco) již po odstoupení pohraničního území a to na základě říšského matričního zákona (Personenstandsgesetz), který vstoupil v župě Dolní Podunají (Gau Niederdonau) v platnost 1. ledna 1939.&lt;ref&gt;ALEX: Gesetzblatt für das Land Österreich 1938-1940, 1938&lt;/ref&gt; V župě vzniklo na 600 obvodních matričních okresů. Matriční okres (Standesamtsbezirk) Vratěnín pro obce: Uherčice, Korolupy, Lubnice, Vratěnín a Mešovice s matričním úřadem ve Vratěníně vedl knihu narození, knihu manželství a knihu úmrtí (Geburten-, Sterbe- und Heiratsmatriken). Obvodní matriční úřad sestával z jednoho matr. úředníka (Standesbeamter) a jeho zástupce (Stellvertreter).&lt;ref&gt;Kundmachung des Reichsstatthalters in Österreich, wodurch die Verordnung über die Einführung des deutschen Personenstandsrechts im Lande Österreich vom 2. Juli 1938 bekanntgemacht wird: ALEX: Gesetzblatt für das Land Österreich 1938-1940, 1938, s. 1019&lt;/ref&gt; Církevní matriky mohly být nadále vedeny pouze jako doplňující.

==== Svoz církevních matrik ====
Dne 7. 12. 1949	se Národní shromáždění republiky Československé usneslo na tzv. matričním zákoně č. 268/1949 Sb., jímž byla církevní matriční agenda zestátněna a dne 29. 12. 1949 pověřilo MV ČSR vedením matrik národní výbory. Na základě §9 mohl krajský národní výbor sdružit dva nebo více místních národních výborů k vedení matrik; v takovém případě vedl matriky pro každou obec odděleně jeden ze sdružených místních národních výborů určený k tomu krajským národním výborem. Krajským národním výborem v Jihlavě tak byla sdružená matriční agenda pro okolní obce ponechána při MNV ve Vratěníně.

V květnu roku 1951 sestavil vedoucí Krajského archivu v Telči PhDr. Vladimír Voldán, CSc.&lt;ref&gt;PhDr. Vladimír Voldán, CSc. (* 22.11.1921 Náměšť nad Oslavou – † 24.1.1982 Brno), archivář, historik, gymnázium v Třebíči (1940 maturita),
1945–1952 FF MU v Brně - historie, latina a současně Státní archivní škola, Archiv pro dějiny průmyslu, obchodu a technické práce v Brně, prosinec 1950 – červenec 1956 vedoucí Krajského archivu v Telči, od července 1956 zemědělsko-lesnické oddělení Státního oblastního archivu v Brně (později vedoucí II. oddělení), 1972–1974 ředitel MZA&lt;/ref&gt; seznam far pro evidenci matrik. V době od 16. března do 22. dubna 1952 byly svezeny matriky ONV (Dačice, Havlíčkův Brod, Humpolec, Jihlava, Kamenice nad Lipou, Ledeč nad Sázavou, Moravské Budějovice, Pacov, Pelhřimov, Třebíč, Třešť, Velké Meziříčí, Žďár nad Sázavou) do Krajského archivu v Telči. Do Brna byl jihomoravský díl matrik (939 matrik) převezen před 29. říjnem 1962 (doplněny roku 1970 a 1972).&lt;ref&gt;Mojmír Švábenský: E 67 - Matriky (Inventář), Státní oblastní archiv v Brně, 1982&lt;/ref&gt;

==== Budování železné opony ====
Na moravském úseku státní hranice s Rakouskem došlo rozkazem velitele PS čj. Rd-002764/1-50 z 30. prosince 1950 v lednu 1951 ke zřízení pohraničního oddílu se 4 prapory – v Jemnici, Znojmě, Hrušovanech nad Jevišovkou a Břeclavi. Tímto okamžikem započal zásadní zásah do života pohraničního obyvatelstva, který do budoucna vyřešil i jistou rivalitu o získání statutu ''střediska pohraničí'' mezi Vratěnínem a Uherčicemi. V květnu 1951 se přesunula 4. rota PS z Podhradí do Uherčic (i když zámek využívala z části již od prosince 1950 a to s kapacitou posádky asi 200 mužů), 5. rota ze Šafova do Stálek a další sídlila v Rancířově. Rokem 1951 je datován také vznik Pohraničního a Zakázaného pásma. Pohraniční pásmo sahalo od státní hranice 2 - 6 km do vnitrozemí (popřípadě až 12 km) a Zakázané do 2 km, kam místní občané mohli jen na propustku a v doprovodu PS. V letech 1951 - 1955 se také započalo s výstavbou ženijně-technického zabezpečení státní hranice. Po výstavbě nové budovy a devastaci uherčického zámku se rota přesunula přímo na hranici k Vratěnínu, kde byla vyhlášena též stavební uzávěra a další rozvoj obce zpečetěn.

==== Integrace místních národních výborů ====
Na základě usnesení plenárního zasedání ONV Znojmo č. XXI-57/01 ze dne 27. 04. 1976 byl s platností ode dne vyhlášení voleb (22. a 23. říjen 1976) od 01. 04. 1976 v obci Uherčice zřízen společný MNV pro obce: Korolupy, Lubnice, Uherčice se sídlem v Uherčicích. Předsedou MNV Uherčice se po volbách stal Ladislav Tesař. MNV pro sloučené obce sestával z 23 poslanců. Za obec Korolupy byli zvoleni poslanci: Dostálová Jana, Daniel Karel, Štěpnička Jaroslav, Vávra Antonín, Smrčka Stanislav, Honzák František, Brož Antonín.&lt;ref&gt;Zákon o národních výborech č. 27/1972 Sb.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Státní okresní archiv Znojmo&lt;/ref&gt; Pro obec Korolupy zřídil MNV Uherčice občanský výbor se členy: Dostálová Jana, Štěpnička Jaroslav, Vávra Antonín, Křivan Miroslav a Hanek František.

Usnesením plenárního zasedání ONV Znojmo č. XIX-503/16 ze dne 24. 04. 1980 bylo schváleno s platností od 01. 07. 1980 zřízení společného MNV pro obce: Korolupy, Lubnice, Uherčice, Vratěnín se sídlem v obci Uherčice. Dne 27. dubna 1982 odsouhlasila Česká národní rada novelu zákona o národních výborech (zákon č. 49/1982 Sb.), kdy na návrh okresního národního výboru mohl krajský národní výbor určit obec ''„střediskovou obec”'', ve které pak působil místní národní výbor s rozšířenou působností. V roce 1982 v souvislosti se snahou o posílení pravomocí byla na místní národní výbory přenesena řada agend z okresních národních výborů. Od 01. 01. 1986 byl zřízen nový matriční obvod se sídlem v Uherčicích: Uherčice, Korolupy, Lubnice, Vratěnín.&lt;ref&gt;Státní okresní archiv Znojmo: Místní národní výbor Vratěnín, MNV Lubnice, MNV, Korolupy, MNV Uherčice&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Vyhláškou Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů zřízen matriční úřad Uherčice pro obce: Korolupy, Lubnice, Uherčice a Vratěnín.&lt;/ref&gt;

=== Socialistické školství ===
Po roce 1945 začala jednotřídní česká škola fungovat v budově původní německé školy (zapsaných žáků 45, do měšťanky odešlo 13 žáků). Vzhledem k tomu, že 2. 4. 1946 došlo k druhému odsunu Němců, odešlo ze školy 11 německých žáků. Na škole zůstaly děti českých novousedlíků a děti ze smíšených nebo českých manželství starousedlíků. Osmiletou školní docházku změnil zákon o jednotné škole z roku 1948, který prodloužil školní docházku na devět roků a současně s tím i pozměnil celou strukturu školského systému.&lt;ref&gt;[http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1948-95 Zákon o jednotné škole]&lt;/ref&gt; Nová „Jednotná škola“ měla sjednotit požadavky na stejně staré žáky, na něž měly být dosud kladeny různě vysoké nároky (gymnázia, reálky, měšťanky). Jednotřídní školou se stala zase od roku 1949-1952. Dvě třídy musely být otevřeny od roku 1952-1963, kdy byla škola v Lubnici a ve Vratěníně rozhodnutím ÚV KSČ zrušena.&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Obec Vratěnín byla nyní již vedena jako zániková se stavební uzávěrou.&lt;/ref&gt;

Na základě zákona z roku 1953 se stala škola opět osmiletkou. Zákon rozpracovával usnesení sekretariátu ÚV KSČ, které vyžadovalo, aby byla vytvořena nová struktura školství (maximálně připodobněná struktuře sovětského školství) a současně aby nově vytvořený systém „respektoval nové potřeby národního hospodářství“. Obecné a měšťanské školy byly nahrazeny osmiletými základními školami. Žáci je ukončovali závěrečnými zkouškami (ze dvou povinných a jednoho výběrového předmětu). Úplně zrušena byla gymnázia, která nahradily jedenáctileté střední školy se všeobecným středním vzděláním. Ve školním roce 1953/54 končili na základní škole žáci dvou ročníků. Žáci dřívějších 8. ročníků měli na svém vysvědčení uvedeno, že je „rovnocenné s vysvědčením budoucí osmileté školy“ a mohli buď pokračovat ve studiu v deváté třídě nové jedenáctiletky nebo mohli být přijati do učilišť státních pracovních záloh, ale mohli také zůstat na své původní škole a tam absolvovat jednoroční učební kurz (JUK).

K prodloužení povinné školní docházky na devět roků došlo znovu zákonem z prosince 1960. Byly zřízeny základní devítileté školy a na ně navazující střední všeobecně vzdělávací školy (na doporučení sjezdu KSČ měla mít do roku 1970 „převážná většina mládeže“ úplné středoškolské vzdělání). Tímto byla zprovozněna znovu škola v Lubnici a škola v obci po úbytku žáků vyučovala od roku 1963 opět jako jednotřídní. Poslední předlistopadové změny vycházely znovu z materiálu ÚV KSČ z července 1973. KSČ počítala s uceleným dvanáctiletým vzdělávacím cyklem a zavedla desetileté vzdělávání. Současně ale zákon zkracoval dosavadní devítiletou základní školou na osm roků (první stupeň byl zkrácen na čtyři roky). Všichni žáci pak museli dokončovat povinnou školní docházku na některé střední škole, přičemž střední odborná učiliště&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Na některých byly nově zavedeny i maturity, protože bylo „politicky neúnosné, aby se mladá generace dělnické třídy nemohla ucházet o vysokoškolské vzdělání“, pro které byla maturita nezbytnou podmínkou.&lt;/ref&gt; byla prohlášena za hlavní proud středního školství.

Cílem této tzv. „nové koncepce“ mělo být vybudování všeobecně vzdělávací polytechnické desetileté střední školy, tak jako v ostatních zemích pod diktátem Sovětského svazu. Zákone o nové koncepci školství zasadil české škole v obci poslední ránu. Vládním usnesením o rušení malotřídních škol byla v roce 1977 ZDŠ v Korolupech zrušena. Žáci 1. - 3. ročníku začali dojíždět do školy v Uherčicích a žáci 4. - 9. ročníku do Lubnice. V budově školy vybudovalo JZD družstevní jídelnu a po „sametové revoluci“ budovu zastupitelstvo obce prodalo k průmyslovým účelům.&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;V současnosti je majitelem budovy a pozemku: Zámečnictví Dejmková, Korolupy 32, 67107.&lt;/ref&gt;

=== Myslivecké sdružení ===
V roce 1947 vydalo Národní shromáždění zákon o myslivosti[http://www.zakonypreludi.sk/zz/1947-225], který myslivost zpřístupnil široké veřejnosti. Zároveň také stanovil povinné členství v jednotné myslivecké organizaci. Držení a používání zbraně komunisté v roce 1949 rozšířili zákonem o zbraních a střelivu.[http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=21601&amp;Section=1&amp;IdPara=1&amp;ParaC=2] I když bylo právo držení a nošení zbraně zachováno, státní orgány dostaly instrukce, komu ho lze povolit a komu ne. Např. v roce 1962 byla k tomuto účelu vydána tajná směrnice Ministerstva vnitra. Povolení a tzv. zbrojní pas byl zcela na libovůli SNB. Zákon o myslivosti z roku 1962 č. 23/1962 zajistil právo myslivosti (odloučením od vlastnictví pozemku) státním podnikům jako byly státní lesy, státní statky a JZD. Ty pak za úplatu dovolovaly mysliveckým sdružením pozemky používat. Jisté uvolnění nastalo až po roce 1983 zákonem 147/1983, což pravděpodobně mělo souvislost s rozvojem myslivosti a sportovní střelby (Svazarm). Udělit zbrojní pas však stále mohly jen orgány SNB, samozřejmě s dodatkem, že to musí být ve „veřejném zájmu“. Myslivecké sdružení v Uherčicích fungovalo pod Okresním mysliveckým sdružením Znojmo. Myslivci byli z valné části členy KSČ a po většinou pracovali u státních lesů nebo v JZD, později státním statku Lesná. V mysliveckém sdružení byli organizováni i myslivci Korolup. V každém případě se jednalo o prověřené a podle vzoru KSČ spolehlivé občany.&lt;ref&gt;Státní okresní archiv Znojmo, Český myslivecký svaz, okresní výbor Znojmo (Spolek přátel lovů a myslivosti pro Znojmo a okolí po r. 1948 Okresní myslivecké sdružení Znojmo 1948 - 1981 &lt;/ref&gt;

=== Výdobytky socialismu ===
[[Soubor:Nenačovice, tabulka Akce-Z.jpg|náhled|Akce Z – práce vykonaná v době pracovního volna a zdarma – využívaná pro budování socialismu]]
Socialistické stavby a adaptace:
* areál JZD s velkokapacitním seníkem
* Strojní traktorová stanice z konfiskovaného zemědělského závodu „kulaka“ (rodina Tříletý)
* 1967 obecní sál (ještě v roce 2014 bez pitné vody) – požární zbrojnice přemístěna
* budova čp. 94 (na parcele č. 15 nyní č. 120) – požární zbrojnice
* obecní prádelna „Waschstatt“ prodána soukromému majiteli na čp. 21 (parcela 11/2 a 11/)
* obecní rybníček „Schweme“ (požární nádrž) před sálem zavezen – vybudován park s jehličnany a růžemi v pěticípé hvězdě
* adaptace obecní kovárny – klubovna Svazu chovatelů drobného zvířectva
* budova školy rekonstruována a po roce 1977 zrušena – adaptována na družstevní jídelnu
* služební dům pro učitelku MŠ
* adaptace veřejné obecní váhy – vybudována autobusová zastávka
* demolice kuželny a hospodářských budov u hostince (sklep ke skladování ledu adaptován na jímku) – adaptace na sklad a zásobovací rampu
* jednotná stoková síť – jediná stoka pro odvádění splašků i srážkové vody svedená k říčce Blatnici
* typizovaná dřevostavba MNV (bez napojení na pitnou vodu a kanalizaci)
* rekonstrukce MŠ a rozvod ústředního topení
* typizovaná řadová zástavba (čp. 78, 79, 80, 81, 82, 83 a čp. 86, 87, 88, 89, 90)
* pomník hrdinům 1. světové války – odstraněna deska se jmény hrdinů a zničena, osásázení jehličnany
* devastace a demolice stodol, hospodářských budov a několika zemědělských objektů

Od konce padesátých bylo možné v obci sledovat některé pozitivní změny v infrastruktuře, službách, školství a v celkové životní úrovni obyvatel. I když se v těsné blízkosti obce podařilo vybudovat vodní nádrž Vranovské přehrady již za první republiky, kohoutkem z veřejného vodovodu si obyvatelé nemohli otočit ještě v roce 2014 a jímky s načerno vybudovaným přepadem vytékaly kanalizací do potoka. Jemnicko sice oživilo několik nových podniků, bohužel situace v obci po odsunu německého obyvatelstva dosáhla takové míry, že s vnitrozemím nemohla obec v žádném případě udržet krok. Problémy se objevovaly stále ve službách, kvalitním zásobování, ve veřejné dopravě a především v kultuře, která se omezila na oslavy politických výročí a schůzování. Tradiční lidová kultura nabrala úpadkovou podobu a nakonec jediným kulturním zařízením se stal hostinec s pravidelnou konzumací alkoholu. Podstatnou část německého zkonfiskovaného majetku KSČ jednoduše prohospodařila. Padesátá léta se podepsala na odrovnání venkovské inteligence i soukromého sektoru a socializací v dalších letech se v obci projevil kulturní a duchovní úpadek. Vysídlené pohraničí zůstane ještě dlouho tou nejhorší vizitkou politiky Komunistické strany Československa a vlády dělníků a rolníků.

== Odkazy ==
=== Poznámky ===
&lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;

=== Reference ===
&lt;references /&gt;

=== Literatura ===
* Dosídlení pohraničí: Přehled hlavních zásad předpisů vyd. k dosídlení pohraničí a jejich výklad, Příručka obsahuje texty směrnic a vyhlášek o dosídlování pohraničí, náboru a evidenci dosídlenců, jejich materiálních výhodách, přidělování půdy atd., V Praze: Státní zemědělské nakladatelství, 1957, Národní knihovna České republiky.
* Periodikum: Vlasta. Číslo: 12. Ročník 11 (1957). Stránka 7 - článek o mládeži v Korolupech
* Periodikum: Kladivo a srp 22. Časopis komunistické strany Československa na Jihlavsku. Ročník 2 (1946). Stránka 102 - slavnostní předání dekretů
* Periodikum: Rudé právo. Číslo 65. Ročník 38 (1958). Stránka 2 - předseda JZD Korolupy Mátl odsouzen
* Doleček, Jan; spolupracovali Josef Maceček, Petra Žemlíková, městské a obecní úřady Jihomoravského kraje: Jihomoravský kraj: města a obce Jihomoravského kraje: tradice, historie, památky, turistika, současnost. Rožnov pod Radhoštěm: Proxima Bohemia, 2008, obec Korolupy str. 392
* Nekuda, Vladimír: Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno, Muzejní a vlastivědná společnost, 1997
* Smutný, Bohumír, vedoucí autorského kolektivu: Kdo byl kdo na jihozápadní Moravě: Dačicko, Jemnicko, Slavonicko, Telčsko. Městské muzeum a galerie v Dačicích, 2000
* Jak žijí a pracují družstevníci okresu Moravské Budějovice: materiál z jednotných zeměd. družstev. Jihlava: Zeměd. správa rady KNV, 1955
* Pravda je na straně komunistů!: odpověď místní organisace KSČ v Mor. Budějovicích na lživé psaní lidovecké Naší demokracie. Moravské Budějovice, 1947
* Zpráva k 3. všeodborové konferenci konané dne 25. září 1949 v Moravských Budějovicích. Moravské Budějovice 1949
* Komunistická strana Československa. Okresní výbor Moravské Budějovice. Zpráva ke IV. okresní konferenci KSČ v Mor. Budějovicích. Mor. Budějovice 1949
* Jaromír Olejníček: Rok budování Komunistické Strany Československa ve Znojmě 1947, Okresní výbor KSČ 1948
* Zpráva 7. okresní konference KSČ v Mor. Budějovicích 29. a 30. března 1952
* Znojemsko: Orgán OV KSČ a ONV Znojmo. Znojmo 1959-1990
* Výchova k rodičovství: Výběrová bibliografie pro učitele zaměřená na pomoc při plnění usnesení vlády ČSR čís. 137/1972 a opatření rady ONV ve Znojmě čís. 031-11 ze dne 13. 7. 1972. Znojmo: Okresní knihovna, 1972
* Okresní národní výbor. V. okresní pololetní sjezd delegátů lidové správy na okrese znojemském: Zprávy referentů ONV k sjezdu dne 16. července 1949 ve Znojmě. Znojmo 1949
* Růžička, Miloslav: Vyhnanci: akce &quot;Kulak&quot;, zločin proti lidskosti! 2008-2011
* Feierabend, L.: Zemědělské družstevnictví v Československu do roku 1952. Nakladatelství Stehlík, Volary 2007
* Procesy s vesnickými boháči. Národní archiv Praha, fond Státní prokuratura Praha, nezpracováno sp. zn. 7SPt I 75/52. Hodnotící zpráva Státní prokuratury v Praze 14. 6. 1952
* Národní archiv Praha, fond 02/5 – Politický sekretariát ÚV KSČ, svazek 29, archivní jednotka 101, Návrh zásad k provedení očisty zemědělských škol od dětí vesnických boháčů v době prázdnin ze dne 11. 6. 1952
* Národní archiv Praha, fond Komunistická strana Československa - Ústřední výbor, svazek 3, archivní jednotka 119, Zásady k provedení očisty vysokých škol zemědělských a veterinárních od dětí vesnických boháčů a městské buržoazie schválené politickým sekretariátem ÚV KSČ dne 13. srpna 1952
* Pšeničková, J. (ed.): Zemědělské družstevnictví: kolektivizace – Vznik JZD 1950. Státní ústřední archiv, Praha 1998

=== Externí odkazy ===
* [http://www.ustrcr.cz/cs/citanka-kolektivizace Čítanka kolektivizace]
* [http://www.ustrcr.cz/data/pdf/citanka-kolektivizace/protikulacke-karikatury.pdf Protikulacké karikatury]
* [http://www.ustrcr.cz/data/pdf/citanka-kolektivizace/zena-hrdina.pdf Žena hrdina]
* [http://www.pametnaroda.cz/ Paměť národa]
* [https://www.youtube.com/watch?v=m1SdV4st5xg Komunisté nepatří ke kormidlu]
* [http://www.protiztratepameti.cz/2014/prehled-akci#signForm Proti ztrátě paměti]
* [http://www.totalita.cz/ Totalita]

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>5kotn2gex16dlr9m0oeltt3ykb22krl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Pečení</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7754</id>
    <revision>
      <id>35691</id>
      <parentid>32103</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="294" xml:space="preserve">{{upravit}}
Pečení je úprava pokrmů za suchého tepla, nejčastěji se peče v troubě. Je to také jedna z nerozšířenějších úprav pokrmů. Je to hlavně kvůli jednoduchosti provedení, stačí totiž jenom položit pokrm do trouby a jednou za čast polít vodou proti připálení.</text>
      <sha1>ptk24jcu33tm4731sqkx5y1bc6kvlln</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Kauzál-finál</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7756</id>
    <revision>
      <id>32475</id>
      <parentid>32299</parentid>
      <timestamp>2016-11-09T14:09:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>85.70.17.94</ip>
      </contributor>
      <comment>doplnenie ďalších údajov</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3891" xml:space="preserve">'''Kauzál-finál''' je pád, který odpovídá na otázku ''pro koho?'' / ''pro co?'', anebo ''v zájmu koho?'' / ''čeho?'' Poukazuje na důvod, účel, cíl, respektive na prospěch někoho / něčeho. Jeho význam je srovnatelný s českým druhým pádem.

== Tvoření ==
* Charakteristická je koncovka ''-ért'', jejíž podoba teď ale nezávisí na [[../Samohlásková harmonie|samohláskové harmonii]]. Tato koncovka se přidává ke všem podstatným jménům stejně:
: világ = svět —&gt; a világ'''ért''' sem = ani '''za''' svět
: szabadság = svoboda —&gt; a szabadság'''ért''' harcol = bojuje '''za''' svobodu
: orvos = doktor —&gt; orvos'''ért''' ment = šel '''po''' doktora
: isten = bůh —&gt; az isten'''ért''' = proboha


* Koncové samohlásky '''a''' a '''e''' se také dlouží. Příklady:
: macska = kočka —&gt; a macsk'''áért''' = '''pro''' kočku
: élni valakiért = žít pro koho —&gt; Zsuzsik'''áért''' él = žije '''pro''' Zuzku
: kedv = chuť, nálada —&gt; a kedv'''éért''' = '''kvůli''' komu (doslova ''pro jeho chuť'')
: szülők = rodiče —&gt; a szülők kedv'''éért''' = '''kvůli''' rodičům


* Stejně se pravidlo uplatňuje, pokud podstatné jméno přijímá [[../Podstatná jména|plurálové a přivlastňovací koncovky]]:
: telek = pozemek —&gt; telek'''ért''' = pro pozemek
: telke = jeho / její pozemek —&gt; telk'''éért''' = pro jeho / její pozemek (zároveň dloužení samohlásky '''e''')
: telkek = pozemky —&gt; telkek'''ért''' = pro pozemky
: telkei = jeho / její pozemky —&gt; telkei'''ért''' = pro jeho / její pozemky

== Další běžné vazby ==
Synonyma pro ''-ért'' s identickým významem jsou:

* '''számára:''' az iskola számára = pro školu
: osobní přivlastňovací formy: az én számomra, a te számodra, az ő számára
::::::::: a mi számunkra, a ti számotokra, az ő számukra

: vykání: a maga / maguk számára, az ön / önök számára


* '''részére:''' dohányzók részére = pro kuřáky
: osobní přivlastňovací formy: az én részemre, a te részedre, az ő részére
::::::::: a mi részünkre, a ti részetekre, az ő részükre

: vykání: a maga / maguk részére, az ön / önök részére


* '''érdekében:''' a köz érdekében = v zájmu společnosti
: osobní přivlastňovací formy: az én érdekemben, a te érdekedben, az ő érdekében
::::::::: a mi érdekünkben, a ti érdeketekben, az ő érdekükben

: vykání: a maga / maguk érdekében, az ön / önök érdekében


* '''kedvéért:''' a biztonság kedvéért = pro jistotu
: osobní přivlastňovací formy: az én kedvemért, a te kedvedért, az ő kedvéért
::::::::: a mi kedvünkért, a ti kedvetekért, az ő kedvükért

: vykání: a maga / maguk kedvéért, az ön / önök kedvéért

== Zájmena ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Zájmeno || Význam || Kauzál-finál
|-
! colspan=&quot;3&quot; | Ukazovací
|-
| ez || tento, tato, toto || ezért
|-
| az || tamten, tamta, tamto || azért
|-
| ezek || tito, tyto, tato || ezekért
|-
| azok || tamti, tamty, tamta || azokért
|-
! colspan=&quot;3&quot; | Osobní
|-
| én || já || értem
|-
| te || ty || érted
|-
| ő || on, ona, ono || érte
|-
| maga, ön || Vy (jedn.) || magáért, önért
|-
| mi || my || értünk
|-
| ti || vy || értetek
|-
| ők || oni, ony, ona || értük
|-
| maguk, önök || Vy (množ.) || magukért, önökért
|}

== Věty a formulace ==
: Jani kitett magáért! = Janči se ukázal!
: Ti jótálltok értem. = Vy se zaručujete za mně.
: Beszóltak érted egy pillanatra. = Zaskočili k tobě na chvilku.
: Azért még nem fordul fel a világ! = Pro toto se svět ještě nezhroutí!


: azért sem = navzdory tomu ne
: szemet szemért = oko za oko
: semmi pénzért sem = za žádnou cenu (doslova ''za žádné peníze'')
: felel a következményekért = ručit za následky

[[Kategorie:Maďarština|Kauzál-finál]]</text>
      <sha1>aevrehznhlw31wr5yyr5mdh64happjn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Recepty podle náročnosti</title>
    <ns>14</ns>
    <id>7757</id>
    <revision>
      <id>36392</id>
      <parentid>32172</parentid>
      <timestamp>2018-05-27T21:02:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="93" xml:space="preserve">Zde se nachází kategorie přípravy jídel podle náročnosti.

[[Kategorie:Wikikuchařka]]</text>
      <sha1>i346u55z4gj7180arjhmfjg4kjzinhh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Snadné recepty (jídlo)</title>
    <ns>14</ns>
    <id>7758</id>
    <revision>
      <id>32165</id>
      <parentid>32164</parentid>
      <timestamp>2016-09-21T15:24:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Walter Klosse</username>
        <id>5883</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Walter Klosse přesunul stránku [[Kategorie:Snadné recepty]] na [[Kategorie:Snadné recepty (jídlo)]]: chci udělat novou s pitím</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="40" xml:space="preserve">[[Kategorie:Recepty podle náročnosti]]</text>
      <sha1>3azr5alq3zn9r9eibga1x4fm5wfzgyy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Snadné recepty (nápoje)</title>
    <ns>14</ns>
    <id>7760</id>
    <revision>
      <id>32167</id>
      <timestamp>2016-09-21T15:25:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Walter Klosse</username>
        <id>5883</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „[[Kategorie:Recepty podle náročnosti]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="40" xml:space="preserve">[[Kategorie:Recepty podle náročnosti]]</text>
      <sha1>3azr5alq3zn9r9eibga1x4fm5wfzgyy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Středně obtížné recepty (jídlo)</title>
    <ns>14</ns>
    <id>7761</id>
    <revision>
      <id>32168</id>
      <timestamp>2016-09-21T15:47:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Walter Klosse</username>
        <id>5883</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „[[Kategorie:Recepty podle náročnosti]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="40" xml:space="preserve">[[Kategorie:Recepty podle náročnosti]]</text>
      <sha1>3azr5alq3zn9r9eibga1x4fm5wfzgyy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Středně obtížné recepty (nápoje)</title>
    <ns>14</ns>
    <id>7762</id>
    <revision>
      <id>32169</id>
      <timestamp>2016-09-21T15:48:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Walter Klosse</username>
        <id>5883</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „[[Kategorie:Recepty podle náročnosti]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="40" xml:space="preserve">[[Kategorie:Recepty podle náročnosti]]</text>
      <sha1>3azr5alq3zn9r9eibga1x4fm5wfzgyy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Terminativ</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7765</id>
    <revision>
      <id>35066</id>
      <parentid>32495</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3195" xml:space="preserve">'''Terminativ''' je pád, který odpovídá na otázku ''Jak dlouho?'', a taktéž ''Jak daleko?''

Vyjadřujeme ním nějaký limit ve vzdálenosti i v budoucnosti. Poukazuje na limit jak v čase (až do), tak i v místě (až do / po), ale i na určitou míru, určitý stupeň. Má jen takovou formu pro všechny slova.

== Tvoření ==
* Charakteristická je koncovka ''-ig'', jejíž podoba nezávisí na [[../Samohlásková harmonie|samohláskové harmonii]]. Tato koncovka se přidává ke všem podstatným jménům stejně. Příklady:
: derék = dřík —&gt; derék'''ig''' = '''po''' dřík
: csepp = kapka —&gt; az utolsó csepp'''ig''' = '''do''' poslední kapky
: reggel = ráno —&gt; reggel'''ig''' = '''do''' rána
: sok = mnoho —&gt; sok'''áig''' = dlouho


* Koncové samohlásky '''a''' a '''e''' se také dlouží. Příklady:
: ma = dnes —&gt; egészen m'''áig''' = '''až po''' dnešek
: szerda = středa —&gt; szerd'''áig''' = '''do''' středy
: széle = okraj čeho —&gt; az erdő szél'''éig''' = '''po''' okraj lesa
: vége = konec čeho —&gt; élete vég'''éig''' = '''do''' konce jeho života


* Stejně se pravidlo uplatňuje, pokud podstatné jméno přijímá [[../Podstatná jména|plurálové a přivlastňovací koncovky]]:
: telek = pozemek —&gt; telk'''ig''' = až po pozemek
: telke = jeho / její pozemek —&gt; telk'''éig''' = až po jeho / její pozemek (zároveň dloužení samohlásky '''e''')
: telkek = pozemky —&gt; telkek'''ig''' = až po pozemky
: telkei = jeho / její pozemky —&gt; telkei'''ig''' = až po jeho / její pozemky

== Další běžné vazby ==
* S koncovkou ''-ig'' souvisejí koncovky ablativu ''-tól'' / ''-től'' ve vazbách '''od ... do''', kterými ukazujeme na časové vztahy, na míru děje anebo věcí, například v běžných slovních vazbách:
: reggeltől estig = od rána do večera
: ősztől tavaszig = od podzimu do jara
: tetőtől talpig = od hlavy po paty
: elejétől végig = od začátku do konce


* '''Otázky''' tvoříme nasledovně:
: Mettől medd'''ig'''? = Odkdy '''dokdy'''?
: Mettől medd'''ig'''? = Odkud '''dokud'''?
: Medd'''ig''' maradsz Brünnben? = '''Dokdy''' zůstáváš v Brně?


* S tímto souvisejí i výrazy:
: ameddig = dokud, pokud
: amíg = až do / po —&gt; addig amíg = dokud, pokud (trvání)
: az = tamto —&gt; addig = dovtedy, do té doby, až tam
: ez = toto —&gt; eddig = až dosud, potud, k tomu, až sem

== Zájmena ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Zájmeno || Význam || Terminativ
|-
! colspan=&quot;3&quot; | Ukazovací
|-
| ez || tento, tato, toto || eddig
|-
| az || tamten, tamta, tamto || addig
|-
| ezek || tito, tyto, tato ||
|-
| azok || tamti, tamty, tamta ||
|}

== Věty a formulace ==
: A kerítéstől házig húsz méter van. = Od plotu k domu je to dvacet metrů.
: Csütörtökig kell a projektnek elkészülnie. = Do čtvrtka musí být projekt připraven.
: Kettőig sem tud számolni. = Neví počítat ani do dvou.
: Várjatok, amíg nem jövök! = Počkejte, než přijdu!


: félig-meddig = napůl, jakž takž
: fülig szerelmes = až po uši zamilovaný
: bizonyos mértékig = do jisté míry
: ízig-vérig = do morku kosti

[[Kategorie:Maďarština|Terminativ]]</text>
      <sha1>fjgos5wywy1o4hjsyvozypbn2jpbhbm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Kultura, spolky a politické strany</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7766</id>
    <revision>
      <id>41435</id>
      <parentid>40409</parentid>
      <timestamp>2020-04-22T08:56:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka Lyalikoff</username>
        <id>4811</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Osvěta a film - místní rady osvěty */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="45627" xml:space="preserve">== První poválečné oslavy ==
=== Jemnice - svatodušní svátky ===
V neděli na Boží hod svatodušní ('''20. května''') se konala v Jemnici velká národní manifestace. Přesně o půl desáté dorazil na náměstí Svobody mohutný krojovaný průvod v čele s prapory čsl. republiky a SSSR. Na „táboru lidu” promluvil za NV předseda J. Doležal (ředitel místní Spořitelny) a člen NV M. Valvoda (okresní soudce). Manifestaci ukončila čsl. a ruská hymna. Po té se konal na náměstí koncert a odpoledne taneční veselice v sále a zahradě sokolovny. Na svatodušní pondělí ('''21. května''') celebroval ve farním kostele děkovné bohoslužby za osvobození českého národa člen ONV dp. P. Teplík. Také bohoslužby byly ukončeny státními hymnami čsl. a ruskou.&lt;ref&gt;Naše demokracie, 23.05.1945&lt;/ref&gt;

=== Jemnice - svatovítská pouť Barchan ===
V předvečer slavné svatovítské pouti zvané Barchan vyvěsil po odeznění klekání městský oficiál p. Karel Kasárník z okna [[w:Jemnice|jemnické radnice]] ceny pro zítřejší závodníky: na žerdi na způsob praporu připevněný barchan (I. cena), na něm uprostřed bílý květovaný šátek (II. cena), přes něj křížem bílé punčochy (III. cena) a přes šátek a punčochy věnec z prostého polního kvítí (IV. cena). Pod radnicí seřazená desetičlenná vojenská hlídka zahájila na povel důstojníka salvu a kapela pod vedením A. Bačáka spustila české pochodové a národní písně. Následovaly další salvy od kostela, od Branky a z Podolí. Po setmění vypouštěl hlásný z věže farního kostela červené, zelené a modré světlice.

Nedělní ráno '''17. června''' 1945 započalo z věže kostela fanfárami z Libuše a následně budíčkem trubače a bubeníka v ulicích města. Zástupy lidí se do města vyzdobeného prapory hrnuly ze všech stran. V půl desáté se církevní průvod v čele s [[w: Eucharistie|Nej. Svátostí]] a dp. děkanem z Třebětic P. Ludvíkem Nekulou vydal alejí staletých lip ke kostelíčku sv. Víta. Asi desetitisícový zástup mládeže, družiček, duchovenstva a ostatních mužů a žen se rozestoupil kolem kazatelny pod kapistránskou lípou. Na kazatelnu nejprve vstoupil bývalý jemnický katecheta dp. Josef Gross, který celou svou řeč zasvětil památce v koncentračních táborech zahynulým [[w:Nová Říše (klášter)|premonstrátům z Nové Říše]]. Svatou mši pod klenbou lip sloužil dp. děkan třebětický. Svatovítskou pouť ukončil ve farním chrámu děkan Nekula děkovným požehnáním. Cestou zpět zpíval církevní průvod děkovnou píseň „Bože chválíme Tebe”.

Ačkoliv na slavnost většinou prší, tentokrát bylo nebe o půl třetí odpoledne bez jediného mráčku. Před radnicí se ozvaly znovu vojenské salvy a hudba kapelníka Bačáka. Ve tři hodiny se dav přesunul k závodišti, kde již stála žerď s cenami. Utvořeným špalírem pak v červených historických kostýmech (kalhoty u kolen připevněné, červené punčochy, červená kazajka a červená čapka se pštrosím perem) proběhli o závod poslové. Jako první Havlík Jaroslav (I. cena několik loktů barchanu), Habanec Jan (II. cena bílé punčochy), Vrána Viktor (III. cena červený květovaný šátek), Přibyl Jan (IV. cena věnec z polních kvítí). Krojovaná mládež a zástupci Národního výboru v čele s předsedou Janem Doležalem pak vítězné posly doprovodili k městské Spořitelně. Nejprve promluvil z balkonu Spořitelny o nových poválečných úkolech předseda Doležal a po něm o významu svatovítské pouti Barchan Jan Kratochvíl. Slavnost ukončily obě hymny, čsl. a „ruská”. Odpoledne se konal koncert a taneční veselice.&lt;ref&gt;Naše demokracie, 29.06.1945&lt;/ref&gt;

* '''Lubnice''': neděle '''24. června''' 1945 první česká bohoslužba v nově osídleném pohraničí
* '''Pouť z Moravských Budějovic do Hlubokých Mašůvek''': v sobotu '''7. července''' 1945 o sedmé hodině ranní

== Svaz české mládeže ==
Svaz české mládeže (SČM) byl ustaven 12. května 1945 pod politickým vlivem a záštitou KSČ, která také řídila základní jádro mladých komunistů ve svazácké organizaci. Předsedou okresního Svazu české mládeže byl v Jemnici zvolen Bohumil Coufal. V místních organizacích pak vedení svazu pořádalo manifestace, dny mládeže, společné táborové ohně s Junáky či dožínkové slavnosti a cvičení se Sokolem.

=== Moravské Budějovice - manifestace česko-ruské vzájemnosti ===
ONV a MNV v Moravských Budějovicích pořádaly na památku „napadení sovět. Ruska Německem před 4 lety” a slavného vítězství Rudé armády nad německou armádou dne '''22. června''' 1945 manifestaci česko-ruské vzájemnosti. Průvod shromážděných (od dětí z mateřských škol až po dospělé členy všech místních organizací) se vydal za hudebního doprovodu od okresního domu směrem na hřiště „Na valech“, kde proběhly za přítomnosti Rudé armády projevy zástupců ONV (děkan Opletal), čsl. armády (ppl. Pilát), MNV (předseda Vedra), kulturního referenta ONV (prof. Hora), žen (prof. Kozinová) a Svazu české mládeže (Goldmann). Vzpomenuto bylo také maršála Stalina a presidenta Beneše, jimž byly zaslány holdovací telegramy. Po projevech následovaly tělocvičné a sportovní ukázky cvičenců Sokola z řad mládeže a dospělých. Sportovní odpoledne zakončil táborový oheň Junáka a ohňostroj. V České Besedě pak proběhl večer recitací, zpěvu a tance. Na den 23. června uspořádal Svaz české mládeže a MNV v kinosále pásmo básní a národních písní. Autor článku v týdeníku Naše demokracie také podotkl, že ''„lze očekávati, že v duchu nové doby budou večery také obohaceny recitacemi, zpěvy a tanci ruskými a vůbec jihoslovanskými.”''

=== ﻿Manifestační slavnost Svazu české mládeže v Uherčicích ===
Na začátku července 1945 se konala v Uherčicích slavnostní manifestace Svazu české mládeže. Program započal na návsi koncertem dechové hudby. Ze všech okolních vesnic se postupně sjížděly ověnčené vozy se zpívající mládeží. Na tisíc mládežníků v národních krojích s vlajkami a hesly se vydalo přes ves k zámeckému nádvoří. Průvod, který se zastavil před tribunou ověnčenou chvojím, ruskými a československými vlajkami, přivítal předseda SČM v Uherčicích a předseda OSČM v Jemnici Bohumil Coufal. Předseda SČM z Uherčic předal veliteli zdejší pohraniční stráže na památku první okrskové manifestace SČM brokátový hraničářský prapor.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, Podnázev: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě, 14.07.1945, číslo 6, s. 4&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|„''Předseda vykonal slavnostní příslib za všechnu mládež. Slíbil, že všichni hraničáři budou státi sjednoceni pod tímto praporem a nebudou váhat položiti v boji i svůj život za naši drahou vlast. Po projevu usedla si mládež i staří ke stolům a nastala volná zábava, která pokračovala až do večera. Tato organizovaná manifestace měla býti příkladem pro všechnu českou mládež a zvláště pro mládež v pohraničí.''”
|}

* '''Oponešice''': Dožínková krojovaná slavnost '''15. srpna''' 1945

=== Jemnice - národní dožínkové slavnosti ===
Na ukončení národních žní na Jemnicku připravil SČM v neděli '''19. srpna''' 1945 dožínkovou slavnost. Dopoledne se konal na náměstí Svobody velký koncert a odpoledne dožínky, kterých se zúčastnili zástupci MNV, místní vojenské posádky, krajského sdružení mládeže ve Znojmě a široké vrstvy obyvatelstva města Jemnice a zemědělců z okolí. Slavnostní průvod mládeže v národních krojích, banderia na koních, junáků, mládeže na ozdobených vozech, žacích strojích a traktorech se vydal z Podolí městem na sokolské cvičiště. Předseda MNV a zástupce krajského SČM ve Znojmě pak promluvili k lidu o významu státních dožínek. Po provolání zdaru generalisimu Stalinovi, presidentu Dr. Edv. Benešovi a čsl. republice byly odevzdány čestné odznaky pracujícím pionýrům, kteří se zasloužili při žních. Následovaly nacvičené výstupy mládeže, Moravská beseda a taneční veselice.&lt;ref&gt;Naše demokracie, Číslo: 11, r. 1945&lt;/ref&gt; Krajské dožínkové slavnosti západní Moravy se měly konat podle ministerstva zemědělství v Třebíči, kde už to bylo za přítomnosti členů vlády a samotného ministra Ďuriše, gen. L. Svobody, zástupců Rudé armády, ústředních organisací SČM, JSČZ, Ústřední rady odborů (ÚRO), polit. stran NF, okresních úřadů aj.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|''Svaz české mládeže v Jemnici pořádá za veškeré mládeže soudního okresu v neděli dne 19. 8. 1945 velkou slavnost. Na programu proslov, beseda, průvod, který se seřadí o 2. hod. odpol. na Dačické a Loucké sil — ve 2 hod odchod. Po programu všeobecná veselice. Účinkují dvě hudby. Mládež se dostaví v krojích a svérázech a na ověnčených vozech. — V sobotu dne 18. 8. o 10. večerní táborový oheň Junáka.''
|}

=== Kurs pro kulturní referenty ===
O prázdninách '''od 24. do 30. srpna''' 1945 proběhl na zámečku v Jinošově u Náměště „kurs pro kulturní referenty Svazu české mládeže a vedoucí Junáka”. Novopečení kulturní referenti se pak na podkladě získaných vědomostí a instrukcí z dialektického a historického materialismus a marxistické hospodářské soustavy rozjeli do všech krajů republiky vést kulturní život mládeže.&lt;ref&gt;http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:b850b676-8cdc-4196-9e8b-364be967ce6c?page=uuid:2695eeda-7886-4d02-8f2f-1d76012d67e5&amp;fulltext=kulturn%C3%AD%20referenty&lt;/ref&gt;

Ve dnech 23. – 24. 4. 1949 proběhla ustavující konference [[w:Československý svaz mládeže|Československého svazu mládeže]] (ČSM). Současně byla ustavena jednotná dětská organizace – [[w:Pionýrská organizace Československého svazu mládeže|Pionýrská organizace ČSM]] . Svaz byl složkou [[w:Národní fronta Čechů a Slováků|Národní fronty]]. V roce 1957 se v Korolupech nacházelo 20 členů ČSM. Klubovna ČSM byla zřízena na čp. 15, kterou po Bohumilovi Jelínkovi (před odsunem Franz Komenda) vlastnilo JZD.&lt;ref&gt;Týdeník Vlasta, 21.03.1957, s. 7.&lt;/ref&gt;

== Junák ==
Členové předválečného Junáka začali s obnovou hned v prvních poválečných dnech roku 1945, k založení došlo v Moravských Budějovicích, v Jemnici, ve Vranově a ve Znojmě (vodácký oddíl Old-Skautů). Na začátku léta 1945 se začali skauti a junáci objevovat v údolí na soutoku Bihanky a Želetavky (Mácův mlýn, Svobodův mlýn, Rajmundský mlýn) a „''v neděli pak spořádaně zpívajíc pochodovali na mši svatou do blízkého Kdousova''”. Znojemští Old-Skauti si oblíbili vodácké tábory u [[w:Podhradí nad Dyjí|Frejštejna (Podhradí nad Dyjí)]].

Jemnický Junák pořádal svou první schůzi 13. 7. 1945 a na konci srpna sdružoval 70 junáků, 30 vlčat, 70 junaček a 20 světlušek. Do konce roku to již bylo 227 junáků a junaček: v 1. oddílu junaček a světlušek, ve 3. oddílech junáků, 1. smečce vlčat a junáckými oddíly v [[w:Třebelovice|Třebelovicích]], [[w:Dešná (okres Jindřichův Hradec)|Dešné]], [[w:Menhartice|Menharticích]], [[w:Vratěnín|Vratěníně]] a [[w:Police (okres Třebíč)|Polici]]. V roce 1946 se junácké středisko skládalo z oddílů v Jemnici (s družinami v Menharticích a Lomech), Budkově, Třebelovicích a Polici. Klubovna se nacházela nejprve v jednom z domů na Husově ulici, následně na Dolních Valech čp. 476. V roce 1950 byla klubovna vykradena a všechny kroniky odcizeny.

=== Táborové ohně ===
Ve středu dne 15. srpna 1945 se konal v Citonicích společný táborový oheň Junáků z celého okolí, kam se v největším počtu dostavili Junáci z Moravských Budějovic. Vranovští Junáci uspořádali společný táborový oheň s Junákem z M. Budějovic 18. srpna a na druhý den dožínkové slavnosti. V Dešné se ustavil odbor Skautů pod vedením br. Kubíka, který si zřídil tábořiště u dvoru Šimkov (Šimkův mlýn). V sobotu 18. srpna se předvedl jemnický Junák na táborovém ohni na sokolském hřišti.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|''Junák v Jemnici pořádal 18. 8. 1945 o 10. hod večer veřejný táborák za přítomnosti p. předsedy MNV Kratochvíla, p. majora Špičáka, předsedy MTV Doláka a jiných předních členů. Pan předseda MNV pronesl proslov, ve kterém výstižnými slovy povznesl Junáctví, jeho smysl a jeho výchovnou metodu. Dále promluvil poručík osvěty Růžička, který ve své řeči zdůraznil význam Junáctví pro naši budoucí armádu. Bratr Antonín Dolák předvedl ve svém proslovu celkový smysl tělovýchovy, jak po stránce tělesné, tak i duševní. Po těchto třech projevech byl zahájen vlastní táborák. Na programu byly různé výstupy, jednoduché, ale které velmi dobře pobavily. Táboráku přihlíželo asi 500 lidí.''
|}

Dne 29. srpna 1945 uspořádali junáci z Jemnice táborový oheň „s veselými výstupy, zpěvem a hudbou” ve Starém Hobzí. Zábavný večer zahájil proslovem místní farář P. Teplík a střediskový velitel Milan Bálek z Jemnice. V sobotu 8. září 1945 pořádalo středisko Junáka v Mor. Budějovicích táborový oheň na stadiónu „Na valech”. Junáků se sešlo na 980 a před zapálením táboráku promluvil referent SČM R. Kračmar o výchovných úkolech Junáka. Od podzimu se junáci většinou účastnili odhalování pamětních desek jako třeba v neděli 30. září 1945 ve Velkém Dešově na rodném domě novináře Ant. Pešla. Od 20. září do 25. prosince 1945 byla junáckým oddílům po dohodě mezi ministerstvem národní obrany a velitelstvím Junáka nařízena v mimoškolní době pohotovost k strážní službě při přesunu vojenského materiálu.

=== Působení v MTNV ===
Od září 1945 se organizace Junáka zapojila do sjednocené tělovýchovy a působila v místních tělovýchovných národních výborech (MTNV). Ideu sjednocené tělovýchovy pod „Tělovýchovným svazem Sokola” (TSS), který měl být jediným představitelem československé národní tělesné kultury, se do konce roku 1945 nepodařilo realizovat. [[w:Fotbalová asociace České republiky|Čsl. svaz footballový]] (ČSSF) se distancoval, [[w:Junák – český skaut|Junák]] se včlenil do [[w:Československý svaz mládeže|Československého svazu mládeže]] a [[w:Orel (spolek)|Orel]] nehodlal vychovávat mládež podle marxistického materialismu. Na poradě 7. září 1945 se zástupci vlády ministr školství a osvěty [[w:Zdeněk Nejedlý|Zdeněk Nejedlý]] a ministr informací [[w:Václav Kopecký|Václav Kopecký]], zástupci Ústředního národního tělovýchovného výboru (ÚNTV), Svazu české mládeže (SČM) a Junáka jednomyslně dohodli, ''„že junácká výchova je organisována výlučně ve Svazu české mládeže. Pokud existují junácké (skautské) oddíly v jiných tělovýchovných organizacích, jež se sloučí v Tělovýchovném svazu Sokol (TSS), budou tylo junácké oddíly spojeny s ústředím Junáka v SČM, takže i junácké linutí bude plně jednotné“''.&lt;ref&gt;Národní demokracie, Junácká hlídka, ročník 1945&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Pokyny o členství SČM - Junák, dohoda mezi SČM - ÚNTV, Svaz české mládeže, 1945&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Přednášky z prvé školy ÚNTV pro instruktory dorosteneckých škol konané ve dnech 22.-29. července 1945 v Nymburku, ČOS, 1945&lt;/ref&gt;

=== Táboření ===
Ve druhém roce pořádal jemnický Junák pro 26 skautů s jedním vedoucím letní „Tábor ranních mlh” u [[w:Staré Hobzí|Starého Hobzí]] (8.7.-22.7.1946) u řeky Dyje (Coufalův mlýn, dříve Bruckmühle, Loucký mlýn, čp. 73). V roce 1947 se zúčastnilo 12 jemnických junáků tábora („Tábor Bratrství 471”) na řece Jihlavě u Dalešic (31.7-21.8.1947), který organizoval třebíčský Junák. V roce 1948 se tábor nekonal. V roce 1949 opět u Dyje (Staré Hobzí) na louce pana Mrázka z obce [[w:Holešice (Cizkrajov)|Holešice]] (1.7.-1.8.1949). Poslední, už vlastně skoro nelegální, v roce 1950 (1.7.-31.7.1950) opět na stejném místě. V letech 1951-1954, po začlenění Junáka do Pionýrské organizace a zrušení jemnického oddílu, už jen pár junáků navštěvovalo zdejší místa a nostalgicky vzpomínalo. V roce 1955 se v těchto místech započalo s budováním železné opony.&lt;ref&gt;Adam Slaninka: Dějiny skautingu v Jemnici, časopis Abahoa č. 110, rok 2002&lt;/ref&gt;

== Sokol - západomoravská župa plukovníka Švece ==
Po ukončení války se začali z koncentračních táborů navracet i přední představitelé Sokola. Již 17. května 1945 se konala v Moravských Budějovicích první schůze u Antonína Babáka, kde 15 přítomných sokolů odsouhlasilo usnesení k přípravě sloučené tělovýchovy, do níž měly do 15. září vstoupit všechny organizace zabývající se tělovýchovou a sportem. Schůzi předsedal: František Žák. Složení prvního výboru sestávalo: z předsedy Jana Osvačila, místopředsedů J. Láníka, Petra Vedry, náčelníka Josefa Horáka, jednatele Františka Žáka a členů O. Kučery, K. Hory, MUDr. J. Žáka, O. Veselého, J. Fencla, Jiřího Šálka, Rostislava Kračmara, Bohumila Jenerála, Františka Böhma.

=== Mládežnické akce v Polici ===
Po válce navázala odbočka Sokola na svoji prvorepublikovou činnost a 26. srpna uspořádala společně se Svazem české mládeže na Doubravě „Den mládeže” s kulturním vystoupením a tělovýchovnými závody. Cvičiště hýřilo národními kroji a k programu přispěli i novoosídlenci z německých obcí, vesměs sokolové z odboček z Police, Budkova, Dešova či Mladěnovic (Čurda, Jelínek, Simandl, Nevrkla, Tesař, Bajgl, Jenerál z Mor. Budějovic a další). Nechyběla ani dožínková slavnost.

=== Tábořiště a turistické chaty ===
[[w:Sokol (spolek)|Jednota Sokola]] v Moravských Budějovicích provozovala od července 1946 turistickou chatu ve [[w:Chvalatice|Chvalatické zátoce]] u Vranovské přehrady, kterou obdržela od MNV ve Chvalaticích. Letním správcem chaty byl jmenován pan Kračmar s manželkou a hospodář Ota Veselý. Chata sloužila především jako žákovské letní tábořiště. Znojemská Tělovýchovná jednota Sokol založila dorostenecký tábor v [[w:Šumná (okres Znojmo)|Šumvaldu (Šumné)]], ve spolupráci s TJS z Třebíče rekreační tábor ve [[w:Historie cestovního ruchu ve Vranově nad Dyjí|Vranově nad Dyjí]] a feriální osadu v Bítově.

V letech 1948 až 1952 přecházely po slučovacích schůzích zrušené organizace do sjednocené tělovýchovy, kterou v podstatě řídila a ovládala „Československá obec sokolská” (ČOS) a její organizační složky. ČOS obdržel k 31. březnu 1948 i majetek tělovýchovných a sportovních organizací a na základě zákona č. 187/1949 Sb. ze dne 14. 7. 1949 také majetek z německých konfiskátů. Začleňování majetku pod ČOS probíhalo až do roku 1952. V roce 1950 zřídila ČOS ke správě majetku sokolské družstvo služeb „Vzlet” a to také převzalo i většinu turistických chat a ubytovacích hostinců. Tímto způsobem získal Sokol areál „Peksova mlýna” na řece Želetavce, konfiskovaný ubytovací „hostinec” národního správce Jan Adama v [[w:Podhradí nad Dyjí|Podhradí nad Dyjí]] a „hotel” paní Marie Kornelliové na Bítově.&lt;ref&gt;Lyalikoff Lenka: Cestovní ruch a turistika ve Vranově nad Dyjí na pozadí čtyř státních útvarů, 2016&lt;/ref&gt;

Od roku 1953 se z družstva Vzlet stal v rámci socializace „národní podnik Vzlet” a ČOS zanikla. Od 17. 12. 1952 tento majetek spravoval „Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport” (SVTVS), který 14. 2. 1954 rozhodl o likvidaci n. p. Vzlet. Na ustavujícím sjezdu ve dnech 3. a 4. března 1957 byl založen „Československý svaz tělesné výchovy a sportu” (ČSTV, zákon č. 68/1956 Sb. o organisaci tělesné výchovy a sportu s účinností od 1.1.1957), který převzal majetek i funkce, do té doby vykonávané SVTVS (včetně vesnických jednot s původním názvem SOKOL a odborových organizací ROH). ČSTV sestával z „Tělovýchovných jednot” (TJ) se sportovními oddíly. Turistické aktivity přešly pod odbory turistiky TJ. Po Listopadu 1989 obnovil svoji činnost „Klub českých turistů” (KČT), některé odbory uplatněním zákona č. 173/1990 Sb. dosáhly navrácení kdysi „začleněného“ majetku.

== Místní tělovýchovné výbory a sjednocená tělovýchova ==
Komunistická strana prosadila programové zásady boje za jednotu mládežnického hnutí už do Košického vládního programu. Zástupci československých tělovýchovných a sportovních organizací Československé obce sokolské (ČOS), Svazu dělnických tělocvičných jednot (DTJ), Junáka, Československého všesportovního výboru a komunistické Federace proletářské tělovýchovy (FPT) vydali 9. května 1945 prohlášení o sjednocení československé tělovýchovy a pod nově založeným „Ústředním národním tělovýchovným výborem” (ÚNTV) začaly tyto organizace v průběhu léta 1945 zakládat „Místní národní tělovýchovné výbory” (MNTV). Každý MNTV volil do čela předsedu, 2 – 3 místopředsedy, jednatele, pokladníka a jednotlivé spolky zastupovali členové ve výboru (3 - 6). Samozřejmě nesměl chybět kulturně - propagační vedoucí a ve vedení sociálně zdravotní pracovník. Tímto mohli členské organizace využívat tělocvičny a hřiště svých kolegů.

Na Moravsko-Budějovicku se zakládaní MTV rozjelo až po zářijové výzvě ÚNTV o sjednocení všech tělovýchovných a sportovních organizací. V M. Budějovicích se do „Místního národního tělovýchovného výboru” (MNTV) sloučily organizace Sokol, Atletický fotbalový klub (AFK), Junák a Svaz české mládeže. U příležitosti formálního rozpuštění Sokola a zapojení do sjednocené tělovýchovy připravil Sokol slavnostní valnou hromadu. Darem se měla sjednocené tělovýchově stát nová stavba sokolovny s přilehlými pozemky „Na valech”. Místnímu národnímu tělovýchovnému výboru v Jemnici (SČM, Junák, Sokol) předsedal pan Antonín Dolák. Orel Československé strany lidové se distancoval zejména od politické výchovy mládeže a akcí v podobném protikřesťanském duchu. Do místních tělovýchovných výborů zpravidla nevstupoval a společné akce neorganizoval. Ještě v květnu 1948 se v pohraničních obcích nenacházela žádná tělovýchovná nebo sokolská jednota a ČOS bylo konstatováno, že založení by „nejvíce slušelo” Uherčicím, Vratěnínu a Dešné.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, krajinský týdeník československé sociální demokracie, 07.05.1948, č. 19, s. 3&lt;/ref&gt;

== Svaz politických vězňů ==
V neděli 5. srpna 1945 svolal prozatímní výbor Svazu politických vězňů do Národního domu v Mor. Budějovicích valnou hromadu politických vězňů mor. budějovického kraje, na které založili přítomní účastníci odbočku Svazu politických vězňů. Na
valné hromadě byl zvolen předsedou svazu Dr. František Novák, jeho zástupcem Antonín Šindler, jednatelem Vilém Strnad, pokladníkem Karel Abrahám, zapisovatelem František Žák, členy výboru Vojta Jurek, dr. Miloš Horňanský, Karel Simoník, Antonín Urbánek a František Petříček. Kraj jaroměřický a jemnický měl ustanovit vlastní odbočku. Odbočka až na
další hodlala sdružovat vězně výlučně politické. Za obec legionářskou pozdravil účastníky dr. Miloš Horňanský. Členové odbočky přijali stanovisko, že se sice jako svaz nebudou domáhat zastoupení ve veřejné správě, ale že svým programem ve výborech veřejné správy budou působit jako členové politických stran.&lt;ref&gt;Naše demokracie, 12.08.1945&lt;/ref&gt;

== Svaz přátel SSSR ==
[[w:Svaz přátel SSSR v Československu|Svaz přátel SSSR]] vznikl na návrh V. sjezdu Komunistické strany Československa (KSČ) už v roce 1930. Svaz seznamoval československé občany hlavně s úspěchy socialistické výstavby v Sovětském svazu, se společenským a kulturním životem sovětského lidu a ve Znojmě měl už desetiletou tradici. Zrovna tak dlouho se znojemská odbočka družila se [[w:Stachanovské hnutí|Stachanovským hnutím]] v SSSR. Svoji agitační činnost zahájil Svaz přátel SSSR téměř bezprostředně po odsunu německého obyvatelstva a v srpnu pořádala znojemská odbočka kurzy ruského jazyka.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 12.08.1945, č. 9, s. 4&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|„''Svaz přátel SSSR hodlá všude na celém okrese znojemském zavésti odbočky Svazu přátel SSSR. Žádáme MNV, aby ihned učinily příslušná opatření a získaly pro naši věc interesenty. Stačí pro začátek 10 až 20 dobrých českých lidí. Naše odbočka vyšle potom delegáta, který po přednášce o Svazu přátel SSSR a účelu jejího zakládání utvoří místní odbočku a provede volby výboru a jejich funkcionářů.''” (Naše demokracie, 26. srpna 1945)
|}

Svaz přátel SSSR v Mor. Budějovicích pořádal 13. ledna 1946 okresní konferenci, které se zúčastnil předseda krajského výboru Svazu přátel SSSR ředitel J. Mička. Během své přednášky seznámil přítomné se svazovými směrnicemi a členům poradil, jak si mají v obcích při zakládání odboček počínat. Po okresní konferenci následovala veřejná členská schůze okresní odbočky Svazu přátel SSSR. Předseda J. Mička pohovořil nejprve o významu a úkolech Svazu přátel SSSR v Československu a po projevu následovala volba členů mor. budějovického okresního prozatímního výboru, do kterého byli zvoleni:
* předseda O. Prchal (majitel pražírny),
* místopředseda Jan Osvačil (továrník),
* pokladník Zd. Veselý (textil. obchodník),
* jednatel Vl. Švitorka (odb. učeň) a
* členové výboru: Dr. Novák, Šálková, Kračmanová, všichni z Mor. Budějovic, Toman z Popovic, Mattner z Litohoře, Švejda z Dědic, Vavroušek z Hostimě, Mikešová z Lesůněk a Šnajdr ze Zvěrkovic.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 20.01.1946, č. 3, s. 3&lt;/ref&gt; Svaz uspořádal vzpomínkový večer k výročí smrti V. I. Lenina a po agitaci v obcích přibyly odbočky v Babicích, Lesonicích a Šebkovicích.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 01.03.1946, č. 9, s. 5&lt;/ref&gt;

Odbočka Svazu přátel SSSR v Jemnici a Vratěníně začala fungovat již od léta 1945. Pravidelnými svazovými oslavami byla výročí říjnové revoluce, kterou v Jemnici oslavovali společně s vojáky z jemnické posádky.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 15.11.1946, č. 45, s. 4&lt;/ref&gt; Dne 1. října 1946 byla odbočka Svazu přátel SSSR ve Vratěníně schválena na 35. schůzi rady Zemského národního výboru v Brně.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, krajinský týdeník československé sociální demokracie, 06.10.1946, č. 4, s. 2&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|''Svaz přátel SSSR odbočka Jemnice pořádala dne 9. října t. r. veřejnou schůzi v sále u Eisnerů. Na programu, kromě organisačních záležitostí, byla přednáška přítele Jana Kressla „O státním zřízení SSSR“. Přednáška byla vyslechnuta četnými a vděčnými posluchači a končila výzvou bratrského přátelství našeho národa s národy Sovětského svazu. (Naše Demokracie, 21.10.1945)''
|}

== Svaz brannosti ==
Na základě dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945 o zřízení Svazu brannosti (SB) byly do tohoto svazu sloučeny „Svaz československého důstojnictva”, „Svaz národních střeleckých gard”, „Svaz československých rotmistrů” a „Svaz československých záložníků”. Svaz brannosti převzal pod dozorem ministerstva národní obrany veškerý branný výcvik ve státě, přičemž branná tělesná průprava probíhala v úzké spolupráci se sjednocenou organizací tělesné výchovy, na místní úrovni s Místními národními tělovýchovnými výbory (MNTV). Po dohodě s ministerstvem školství a osvěty se branná průprava ''mravní a nauková'' řídila směrnicemi ministerstvem národní obrany.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Dekret presidenta republiky ze dne 27. října 1945 o zřízení Svazu brannosti.'''

K návrhu vlády a po dohodě se Slovenskou národní radou ustanovuji:

§ 1.

Aby byly zajištěny co nejširší spolupráce a účast občanstva při obraně státu a úspěšné plnění úkolů, stanovených zákonem ze dne 1. července 1937, č. 184 Sb., o branné výchově, zřizuje se pro celou oblast státu Svaz brannosti (SB), ve který se slučují Svaz československého důstojnictva, Svaz národních střeleckých gard, Svaz československých rotmistrů a Svaz československých záložníků.

§ 2.

(1) Svaz brannosti přejímá jako jediná celostátní veřejnoprávní korporace pod přímým dozorem ministerstva národní obrany veškerý branný výcvik.

(2) Podle směrnic vydaných ministerstvem národní obrany cvičí Svaz brannosti vojensky organisované jednotky, aby se jich mohlo použíti podle § 28 branného zákona, podle § 206 branných předpisů a podle jiných ustanovení jako stráží, strážních oddílů, bojových svazů, pomocných služeb vojenských, protiletecké ochrany, výpomoci při ochraně hranic, při živelních pohromách a pod.

(3) Branná průprava tělesná ve Svazu brannosti se děje v úzké součinnosti se sjednocenou organisací tělesné výchovy. Branná průprava mravní a nauková se řídí směrnicemi, vydanými ministerstvem národní obrany v dohodě s ministerstvem školství a osvěty.

§ 3.

(1) Organisaci Svazu brannosti a jeho stanovy určí vláda nařízením.

(2) Vláda vydá také prováděcí nařízení k tomuto dekretu.

§ 4.

(1) Na Svaz brannosti přecházejí veškerý movitý a nemovitý majetek a veškerá práva a závazky Svazu československého důstojnictva, Svazu národních střeleckých gard, Svazu československých rotmistrů a Svazu československých záložníků.

(2) Přechod nemovitostí a práv uvedených v odstavci 1 na Svaz brannosti zapíší na návrh Svazu brannosti s poukazem na tento dekret soudy, v jejichž veřejných knihách jsou tyto nemovitosti nebo tato práva zapsány.

§ 5.

Právní jednání, písemnosti a úřední úkony nutné k provedení ( § 4) tohoto dekretu jsou osvobozeny od daně z obratu, kolků a poplatků a od dávek za úřední úkony ve věcech správních.

§ 6.

(1) Vláda může nařízením povoliti, aby i jiné spolky a organisace splynuly se Svazem brannosti, při čemž stanoví zároveň podmínky, za jakých se tak stane.

(2) Pro převod majetku takových spolků a organisací na Svaz brannosti platí ustanovení § § 4 a 5.

§ 7.

Použivatelnost vládního nařízení ze dne 31. března 1939, č. 105 Sb., jímž se zbavují účinnosti zákon ze dne 1.července 1937, č. 184 Sb., o branné výchově a předpisy jej provádějící, se zrušuje.

§ 8.

Tento dekret nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.
|}

=== Zakládání okresních odboček ===
Dne 22. září 1945 se konala v 19.45 hod. v sále jemnické radnice valná hromada odbočky prvorepublikového „Svazu čsl. důstojnictva”. Hlavním bodem valné hromady se stal návrh svazového výboru k začlenění do „Svazu brannosti” (SB). Všichni přítomní vojenští gážisté vyslechli nejprve rozhlasovou relaci projevu státního tajemníka [[w:Mikuláš Ferjenčík|generála Dr. Mikuláše Ferjenčíka]]. Následně došlo ke zvolení přípravného výboru Svazu brannosti pro soudní okres jemnický. Kromě vojáků svaz sdružoval nadále všechny místní složky spolkového života, které měly nějaký vztah k brannosti а k branné výchově.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 30.09.1945, s. 3&lt;/ref&gt; Z příkazu ústředí SB měla být založena poboční organizace též ve Vratěníně, čímž jemnická odbočka převzala střediska: Jemnici, Flandorf, Třebětice, Třebelovice, Budkov a Polici. Vratěníská odbočka SB měla mít střediska ve Vratěníně, Ranciřově, Dešné a Lubnici.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 09.01.1947, s. 5&lt;/ref&gt;

Znojemská odbočka SB ve Znojmě sídlila na Lidické ulici, čp. 6 a cvičila každou středu a pátek na dvoře učitelského ústavu v Alšově ul. v čase od 19.00 do 21.00 hod. Na konci prosince 1946 měly Svazy brannosti založeny všechny obce okresu Znojmo. Znojemský svaz obdržel také od MNV novou budovu na Jesuitském náměstí (bývalá škola), kam přenesl svoji kancelář z Lidické ulice.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 06.09.1946, č. 35, s. 5; 27.09.1946, č. 38, s. 4 a 5; 25.12.1946, č. 51-52, s. 14&lt;/ref&gt;

K ustanovení okresní i místní odbočky Svazu brannosti v Moravských Budějovicích došlo až 10. září 1946 na ustavující schůzi v sokolské restauraci. K účasti byli vyzváni všichni záložní důstojníci, rotmistři a poddůstojníci. Předsedou byl zvolen Vlad. Novotný, velitelem J. Zerych, jednatelem Chaloupka.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, ročník 1946&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''''Tělovýchova v brannosti.'''''

''Armáda má eminentní zájem na tom, aby se konečně uskutečnila řádně organisovaná a účelně prováděná tělovýchova v brannosti. Armáda se musí věcí zabývat, protože bude ve válce disponovati všemi složkami národa a lze očekávat, že i 16letým budou svěřovány úkoly. Proto musí armáda prosazovat své požadavky hlavně v tělovýchovných oborech a osnovách, které je nutno v branné výchově pěstovat. Tím je také odůvodněn zájem vojenského vedení na jednotné tělesné výchově a odůvodněna jeho snaha tuto jednotnost uskutečniti a usměrniti, aby vyhovovala potřebám brannosti a státu. Každý pochopil, že branný tělocvik potřebuje pro účelnou přípravu příštích bojovníků jiné výcvikové discipliny než ony, které se pěstují v tělocvičných organisacích.''

''Jsou to discipliny přizpůsobené vojenské potřebě. Takové disciplíny vojenská správa připravila a bude žádat, aby je všechny školy a tělovýchovné organisace zařadily do svých osnov a povinně je prováděly pod dozorem vojenských cvičitelů. Samozřejmé, že i tělocvičny musí být odlišné od civilních. Nebudou to stadiony s rovným pěstovaným trávníkem, ani luxusně zařízené tělocvičny s žíněnými matracemi. Budou to polní tělocvičny, vybavené napodobeninami přírodních a umělých překážek, vybavené jen řádnými umývárnami. Na těchto tělocvičnách se bude cvičit za každého počasí. Takové tělocvičny připraví vojenská správa ve všech svých posádkách a umožní, aby je školy a tělovýchovné organisace používaly k výcviku žáků a členů. Ministerstvo národní obrany s hlavním štábem připravilo ukázky některých disciplín a polního tělocviku a pozve na předvedení těchto ukázek zástupce Svazu brannosti, novináře a zástupce tělovýchovných korporací do jednoho z výcvikových středisek. Tím bude učiněn první důležitý a účelný krok pro sjednocení naší tělovýchovy.(Naše Demokracie, 08.08.1946)''&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 08.08.1946, č. 31, s. 6&lt;/ref&gt;
|}

=== Vratěnín - středisko branné výchovy ===
V listopadu 1946 dostalo vedení obce Vratěnín, zastávající v moravsko-budějovickém okrese úlohu střediska pohraničního kraje, za úkol založit odbočku Svazu brannosti a to s činností pro všechny bývalé německé pohraniční obce okresu: [[w:Vratěnín|Vratěnín]], [[w:Uherčice (okres Znojmo)|Uherčice]], [[w:Mešovice|Mešovice]], [[w:Korolupy|Korolupy]], [[w:Lubnice|Lubnice]], [[w:Dešná (okres Jindřichův Hradec)|Dešná]], [[w:Dančovice|Dančovice]], [[w:Plačovice|Plačovice]], [[w:Ranciřov|Rancířov]], [[w:Hluboká (Dešná)|Hluboká]], [[w:Županovice (okres Jindřichův Hradec)|Županovice]] a [[w:Lovčovice|Lovčovice]], se středisky ve Vratěníně, Rancířově, Dešné a Lubnici.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji krajinský týdeník československé sociální demokracie, 29.11.1946, č. 12, s. 6&lt;/ref&gt; Dne 29. prosince 1946 se konala její valná hromada, na které byl zvolen výbor odbočky SB. Předsedou byl opětovně zvolen Antonín Široký, místopředsedou František Coufal, osvětovým náčelníkem Bohumil Pařízek, jednatelem Arnošt Kovařík, pokladníkem Josef Bok. Velitelem odbočky se stal Karel Niederhafner, velitelem střediska Vratěnín M. Plichta, vedoucí žen A. Boháčková.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, krajinský týdeník československé sociální demokracie, 17.01.1947, s. 7&lt;/ref&gt; Na rok 1947 plánoval Vratěnín též výstavbu sportovního hřiště, které mělo sloužit nejen SB, ale též Sportovnímu klubu (SK) Vratěnín, organizaci SČM, hasičstvu a školám.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, 17.01.1947, s. 7&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''''Selské jízdy brannosti na Znojemsku podle vzoru jízdy sokolské''', tvoří Svaz brannosti — okresní velitelství ve Znojmě, aby vedle všeobecného branného výcviku mohli venkovští příslušnici pěstovati speciální výcvik v jízdě, čímž se ušlechtilé zájmy spojí se službou vlasti a národu. Svaz brannosti vychází z poznání, že nové proudy společenské a sociální, nové pojetí služby národu a státu potřebují nový duch a jinou náplň i pro organisaci chovatelů koní a milovníků jízdy našeho venkova, zejména v pohraničí.''&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, 22.08.1947, s. 5.&lt;/ref&gt;
|}

== Svaz československého hasičstva ==
V roce 1945 byla na jednání zemských jednot ustanovena celostátní organizace „Svaz československého hasičstva“ (ČSH) se čtyřmi zemskými jednotami.

V listopadu 1946 založil MNV ve Vratěníně pod zemskou Moravskou hasičskou jednotou (MHJ) sbor dobrovolných hasičů. Starostou sboru byl jmenován Bohumil Pařízek a náčelníkem František Vlach. Po obcích jemnického pohraničí uspořádal pak se svolením ONV v Moravských Budějovicích veřejnou sbírku na zakoupení motorové stříkačky, jež vynesla 16 339 Kčs. Na sbírce se podílely obce: Vratěnín částkou 7 330 Kčs, Rancířov 610 Kčs, Hluboká 1 680 Kčs, Lubnice 2 200 Kčs, Mešovice 1 720 Kčs, Dančovice 1 150 Kčs, Dešná 1 239 Kčs a Plačovice 410 Kčs. Z celkového výtěžku věnovali vratěnínští hasiči 1 634 Kčs na sociální pomoc v okrese Mor. Budějovice.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, krajinský týdeník československé sociální demokracie, 29.11.1946, č. 12, s. 7&lt;/ref&gt;

V neděli 7. září 1947 pořádali dobrovolní hasiči z Vratěnína ve spolupráci s JSČZ a ostatními zde působícími složkami dožínky. Dožínkový průvod, sestávající z krojované skupiny ženců a žneček, ověnčených strojů a vozů, prošel nejprve obcí, na poli za dědinou pak následovala dožatá. Odtud se pak průvod odebral na náves, kde pokračovalo přání ženců hospodáři a hospodyni. Slavnostní projev držel Josef Rychtecký, tajemník JSČZ, jež zemědělcům poděkoval jménem ONV. Dožínková oslava pak byla zakončena taneční zábavou.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 12.09.1947, s. 5&lt;/ref&gt;

== Osvěta a film - místní rady osvěty ==
Od začátku roku 1946 byly v obcích zakládány Místní rady osvěty (MRO). V polovině prosince 1946 uspořádalo Středisko pro úzký film v Mor. Budějovicích společně s okresní osvětovou radou v Korolupech osvětový večírek, na němž promluvil okresní osvětový inspektor Josef Popelínský o škodlivosti alkoholu, p. Šimeček k dějinám národa, který početnému poslucháčstvu promítl i několik úzkých filmů. Další osvětový večírek se konal v Rancířově.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 13.12.1946, 1(14). s. 8. &lt;/ref&gt;
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''''Z orelské činnosti''''' 

''Nyní tvoří se v obcích místní rady osvětové, v nichž mají míti i Jednoty Československého Orla své zastoupení. Nedejte se proto nikde odstrčiti a uplatněte všude svůj nárok na členství v MRO a tam též prosazujte návrhy na kulturu katolickou. (Naše Demokracie, 09.02.1946, č. 6, s. 5) ''
|}

Jednatelem MRO Vratěnín byl ustanoven říd. uč. Karel Niederhaftner.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, krajinský týdeník československé sociální demokracie, 04.04.1947, č. 14, s. 7&lt;/ref&gt; Obec Vratěnín získala od Zemského národního výboru investiční půjčku 72 333 Kčs (např. na opravu školy).

=== Putovní biografy ===
Správa státních kin v Praze ve spolupráci s místními osvětovými radami začala s organizováním putovních biografů již v roce 1945. Na podzim roku 1946 navštívilo putovní kino řadu obcí také na jižní Moravě.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''''Putovní biograf na Jižní Moravě''''' 

''V těch to dnech jsme viděli ve Znojmě velké auto, které bylo označeno jako biograf s posláním pro pohraničí. Dostane se tudíž i hodnotných filmů těm, kteří nemohou shlédnouti kina ve městech pro velkou vzdálenost. Je dobré, že na programu jsou hodnotná představení, která uvedou diváky i postránce mravní na dobrou cestu. Jsou to především „Rozina Sebranec” a „Bohdan Chmelnický“. К těmto se bude družit čas od času nová produkce. Naše pohraničí takovýchto, když už nestálých potřebuje velmi nutně a také potřebuje vůdčí kulturní pracovníky. (Naše Demokracie, list československé strany lidové na jihozápadní Moravě, 22.11.1946, č. 46, s. 2)''
|}

V následujícím roce pokračovala akce putovního biografu na Mikulovsku, Krumlovsku, Znojemsku, Budějovicku a Dačicku od 9. dubna do 4. května 1947. První představení se konalo v Loděnicích ve středu 9. dubna 1947. Po velikonocích následovaly obce: Dyjákovičky 18. dubna, Lechovice 19. dubna, Prosiměřice 20. dubna, Únanov 21. dubna, Bezkov 22. dubna, Šumvald 23. dubna, Starý Petřín 24. dubna, '''Vratěnín 25. dubna''', Dešná 28. dubna, '''Police 27. dubna''', Mladoňovice 28. dubna, Staré Hobzí 29. dubna, Cizkrajov 30. dubna, Markvarec 1. května, Kostelní Vydři 2. května, Brandlín 3. května, Mrákotín 4. května 1947.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 18.04.1947, s. 3&lt;/ref&gt;

=== Biograf Uherčice ===
V listopadu 1946 schválil ONV v Mor. Budějovicích žádost MNV Uherčice o povolení zápůjčky ve výši 100 000 Kčs na stavbu obecního biografu.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, list československé strany lidové na jihozápadní Moravě, 22.11.1946, č. 46, s. 5&lt;/ref&gt; Biograf měl být umístěn v bývalé české menšinové mateřské škole o dvou odděleních, která bývala přepažena dřevěnou stěnou, po jejímž složení vznikal malý sál pro divadelní představení a jiné kulturní akce. Místnost podle obce Uherčice vyhovovala a vyžadovala nepatrných adaptací, pří nichž nemělo dojít ke zničení jeviště.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, krajinský týdeník československé sociální demokracie, 29.11.1946, č. 12, s. 7&lt;/ref&gt; Uherčické kino „Hraničář” hrávalo v roce 1947 každou sobotu a neděli.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, krajinský týdeník československé sociální demokracie, 5.12.1947, č. 48, s. 3&lt;/ref&gt; Biograf byl z valné většiny navštěvován obyvateli Vratěnína, jinak by zel prázdnotou. Což jen dosvědčovalo, že bylo velikou chybou, že biograf nebyl zřízen ve Vratěníně, jak bylo původně kinofikací v Praze plánováno.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 30.01.1948, 3(5). s. 6.&lt;/ref&gt;
=== Biograf Police ===
V Polici měl být biograf (dům osvěty) umístěn v hospodářských objektech pro ustájení skotu (podél silnice uprostřed obce) konfiskovaného velkostatku. V kinosále si obec představovala i prostorné jeviště pro ochotnické divadlo. Plány vypracoval opět prof. architekt Josef Šálek z Kdousova (původem z Brna). Ministerstvo zemědělství poskytlo obci podporu 250. 000,- Kčs. V sobotu 4. října 1947 byl kinosál s jevištěm a postranní knihovnou slavnostně otevřen. Před zahájením promítaní promluvil předseda MNV br. Josef Tříletý (hostinský), předseda ONV ing. Jaroslav Čech z Mor. Budějovic, okresní osvětový inspektor Josef Popelínský z Mor. Budějovic&lt;ref&gt;Po únoru 1948 dosazený do funkce předsedy Okresního akčního výboru Národní fronty, viz http://milan.i-line.cz/gymnazium100let/machat.html&lt;/ref&gt; a zástupce znárodněného filmu z Brna („Zemské filmové ústředí v Brně“) ředitel Planeta.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 10.10.1947, s. 5&lt;/ref&gt; V 1. poschodí se nacházely 2 třídy obecné školy.

== Reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>58el67qfa6huj7dwcuz747dlabp743h</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Československá strana lidová</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7777</id>
    <revision>
      <id>44172</id>
      <parentid>42793</parentid>
      <timestamp>2021-06-03T19:05:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka Lyalikoff</username>
        <id>4811</id>
      </contributor>
      <comment>KSČ v obcích 1946</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="40230" xml:space="preserve">Na jihozápadní Moravě zahájila [[w:Dějiny KDU-ČSL|Československá strana lidová]] (ČSL) svoji činnost už ke konci května 1945. První číslo regionálního týdeníku „Naše demokracie” ze dne 22. května oznamovalo, že strana je připravena hájit zájmy živnostníků, obchodníků a středních vrstev. ČSL se zároveň snažila sjednotit křesťanský venkov a oslovit zemědělce z bývalé strany agrárníků. Sekretariáty Čsl. strany lidové se nacházely v Moravských Budějovicích v bývalé Lidové záložně na Horním náměstí čp. 59,&lt;ref&gt;V současnosti v přízemí sídlí Česká pošta, nám. ČSA 59, 676 01 Moravské Budějovice.&lt;/ref&gt; v Jemnici v domě pekaře Roberta Knesla na náměstí Svobody čp. 61, ve Znojmě na Stalinově náměstí čp. 21 (Náměstí Svobody). V sekretariátu strany ve Znojmě sídlila také redakce listu Naše Demokracie, filiální redakce deníků strany a v přízemí prodejna novin s katolickou knihovnou. Namísto farních organizací zakládala ČSL místní „Lidové jednoty”.&lt;ref&gt;[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:53e5b1d7-cfde-4259-a73a-e732d31ec41d Naše Demokracie]: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 15.06.1945, 1(2).&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 05.12.1947, 3(47). s. [5].&lt;/ref&gt;

Agitaci zahájila též Komunistická strana Československa, která ovšem nebyla na Moravskobudějovicku úspěšná. V březnu roku 1946 získala nejvíce členů v obci Dešná, kde místní organizace KSČ čítala 62 nových členů, KSČ Šebkovice získala 40 nových členů (90 procent obyvatel). Počtem členů vedla KSČ v Jemnici (86 členů), Dešné (62 členů), Jaroměřicích (54 členů), Šebkovicích (40 členů), Mor. Budějovicích (30 členů), Lukově (30 členů), Uherčicích (27 členů), Vratěníně (24 členů), Martínkově (20 členů), Blížkovicích (18 členů), Lubnici (17 členů), Mladoňovicích (15 členů), Lesonicích (14 členů), Radoticích (10 členů).&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 10.3.1946, 2(10). s. 3. &lt;/ref&gt; 

== Československá strana lidová - jihozápadní Morava ==
Československá strana lidová obnovila svou činnost na jihozápadní Moravě na konci května 1945. Její okresní sekretariáty se nacházely: v Moravských Budějovicích v domě bývalé Lidové záložny, v Jemnici na Náměstí Svobody v domě pekaře Roberta Knesla a ve Znojmě na Stalinově náměstí 21 (dříve Náměstí Svobody). Ustavila okresní výbory, vybudovala sít důvěrníků a zároveň začala od 23. května vydávat informační list pro jihozápadní Moravu «Naše Demokracie». Členové strany se zapojili do práce v místních i okresních Národních výborech.&lt;ref&gt;MNV Moravské Budějovice: za ČSL Abrahám Karel, Černohous Josef, Dvořák Jan, Hazuka Jaroslav, Sedlák Josef, Šálek Jiří, Tichý František. In: Naše demokracie, 14.07.1945.&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| „''Všechny naše pp. důvěrníky žádáme, aby do konce měsíce června provedli všude nábor členstva do čsl. strany lidové. Po skončení náboru, zašlete řádně vyplněné a podepsané přihlášky svému příslušnému okresnímu sekretariátu. — Zároveň prosíme pp. důvěrníky, aby učinili soupis odběratelů našeho týdeníku a zaslali tento buďto administrací ve Znojmě, Stalinovo nám. 21 aneb svému okresnímu sekretariátu. Oznamte nám také na jaké prodejny máme náš list zasílati. Naším pp. důvěrníkům a pracovníkům zasíláme toto číslo ku propagaci. Rozšiřte toto mezi členstvem a získejte odběratele listu, který počne po skončení náboru vycházeti ve zvětšeném formátě.''”&lt;ref&gt;Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 23.06.1945, 1(3). s. [4].&lt;/ref&gt;
|}

=== Národní manifestace ===
Poválečné oslavy se nejprve nesly na vlně národních manifestací a církevních poutí. V Jemnici se manifestovalo již v neděli na [[w:Letnice|Boží hod svatodušní]] 20. května 1945 a na svatodušní pondělí 21. května pak celebroval dp. P. Teplík (člen ONV) ve farním chrámu Páně děkovné bohoslužby za osvobození národa, které byly ukončeny československou a sovětskou hymnou.&lt;ref&gt;Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 23.05.1945, 1(1). s. [2].&lt;/ref&gt; V neděli 17. června 1945 se konala jemnická svatovítské pouť Barchan.&lt;ref&gt;Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 23.06.1945, 1(3). s. [4].&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 29.06.1945, 1(4). s. [4].&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Velká národní manifestace''' českého lidu konala se v Jemnici na Boží hod svatodušní dopoledne na náměstí Svobody. Přesně o půl 10. hod. přišel na ná městí mohutný průvod zpestřený národními kroji dívek, v jehož čele byly neseny, prapor čsl. republiky a prapor SSSR. Na náměstí konal se mohutný tábor lidu, na kterém promluvil za NV v Jemnici jeho předseda, řed. Doležal, jehož řeč byla vyslechnuta za naprostého ticha tisícihlavého zástupu. Pak pro mluvil ještě člen NV soudce Valvoda. Státními hymnami čsl. a ruskou byla skončena mohutná manifestace. Po ní byl na náměstí koncert a odpoledne veselice v sále a zahradě sokolovny. (Naše Demokracie, 23.05.1945)
|}

Ve Znojmě se konala národní manifestace v neděli 10. června 1945. Z tribuny na Stalinově náměstí ke shromážděnému lidu shlíželi zástupci Rudé armády (projev byl pronesen v ruštině), Čsl. armády, Okresního a Místního národního výboru a zástupci hlavního města Brna. Tribuna byla obklopena krojovanou mládeží. Na Divišově náměstí pak defilovalo nově se tvořící československé vojsko.&lt;ref&gt;Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 15.06.1945, 1(2). s. [3].&lt;/ref&gt; 

Okresní a Místní Národní výbor v Moravských Budějovicích uspořádal národní manifestaci na počest čtyřletého výročí napadení Sovětského Svazu nacistickým Německem v pátek 22. června 1945 a to formou průvodu za zvuku hudby, který byl ukončen na hřišti Atletického fotbalového klubu sociální demokracie „Na valech” sportovním vystoupením a táborovým ohněm Junáků. Svaz české mládeže a MNV na druhý den pokračovaly v oslavách večerem recitací, zpěvu a tance v kinosálu České besedy.&lt;ref&gt;https://www.fotbalmb.cz/historie&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 29.06.1945, 1(4). s. [2].&lt;/ref&gt; Obdobnou oslavu s vojenskou přehlídkou uspořádalo také Znojmo.&lt;ref&gt;Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 29.06.1945, 1(4). s. [4].&lt;/ref&gt;

=== Církevní poutě ===
Již v sobotu 7. června 1945 se vydali poutníci z Moravských Budějovic na velkou pouť do [[w:Křížová cesta (Hluboké Mašůvky)|Hlubokých Mašůvek]] a 15. srpna na svátek Nanebevzetí Panny Marie vyšlo procesí z Jemnice k [[w:Kostel Panny Marie Bolestné (Mutná)|poutnímu kostelu Montserrat]] u [[w:Mutná|Mutné]].&lt;ref&gt;Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 29.06.1945, 1(4). s. [2].&lt;/ref&gt; Také pouť ke [[w:Kostel Narození Panny Marie (Kostníky)|kostelíku Panny Marie v Kostníkách]], tzv. Hájecká pouť na svátek „[[w:Narození Panny Marie|Narození Pany Marie]]” se konala opětovně v den 8. září a to za účasti nového obyvatelstva v pohraničních obcích, kde k věřícím promluvil administrátor František Hamerský z Dešné.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, list Československé strany lidové na jihozápadní Moravě, 02.09.1945, číslo 12, s. 3 a 16.09.1945, číslo 14, s. 3&lt;/ref&gt;

V neděli 9. září se sešlo na tisíc věřících na pouti v Dobré Vodě u Mladoňovic. Procesí z vratěnínské farnosti vedl P. Isfrid Muška a promluvu měl farář z Kdousova Vilém Klim.&lt;ref&gt;Citace:„P. Vilém Klim: Narozen 7. 9. 1900 ve Vídni, vysvěcen 5. 7. 1924 v Brně. Před příchodem do Žatčan byl kaplanem v Šaraticích a ve Znojmě, kde byl od roku 1936 farářem. Do Žatčan nastoupil v roce 1938, ale pro dlouhodobou nemoc vykonával úřad jen krátce, od roku 1941 byl kaplanem v Domamili a od roku 1945 farářem v Kdousově, kde také v roce 1946 zemřel a je pohřben.” In: Duchovní správa žatčanské farnosti na www.farnostujezdubrna.cz.&lt;/ref&gt; Průvod krojované mládeže s obrazem Panny Marie vyšel o desáté hodině dopoledne z kostela v Kdousově. Obraz bohorodičky byl následně umístěn na nově zrestaurovaném oltáři v poutní kapli Panny Marie. Oltář restauroval Vladimír Kolbábek z Náměště nad Oslavou.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, Podnázev: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě, 16.09.1945, číslo 14, s. 3&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| „'''''Pouť hraničářů v Hájku a Děkovná pouť u Dobré Vody.''' Vzhůru na pouť hraničářů v Hájku, která se koná na svátek Narození Panny Marie v Hájku u Kostník. Z Dešné vyjde k této poutí procesí s hudbou. Pouť se koná v Hájku o půl 11. hod. Odpoledne o půl 3 hod. požehnání. Národní děkovná pouť u Dobré Vody u Mladoňovic bude velkolepým projevem věřícího lidu jihozápadní Moravy. Přijďte všichni vzdáti úctu Matce Boží a poděkovat jí v nově obnoveném kostelíku před novým oltářem a novým milostným obrazem. Pouť se koná v neděli 9. září o pul 11. hod.''”&lt;ref&gt;Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 09.09.1945, 1(13). s. [2].&lt;/ref&gt;
|}

Pouť k Panně Marii se konala též ve Znojmě ve dnech 8. a 9. září 1945.&lt;ref&gt;Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 09.09.1945, 1(13).&lt;/ref&gt; Také poutníci z Velkého Meziříčí se vydali 9. září do Vranova ke [[w:Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Vranov nad Dyjí)|kostelu Nanebevzetí Panny Marie]].&lt;ref&gt;Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 23.09.1945, 1(15).&lt;/ref&gt; Obnovena byla též pouť z [[w:Mladoňovice (okres Třebíč)|Mladoňovic]] do [[w:Kostel Panny Marie Karmelské (Kostelní Vydří)|Kostelního Vydří]] k Panně Marii Karmelské (zmiňuje [[w:Josef Stanislav Menšík|Josef Stanislav Menšík]]). Z Kostník k Panně Marii do Dobré Vody se putovalo podle staré tradice také v neděli 7. října 1945 v den [[w:Panna Maria Růžencová|Růžencových slavností]] (Rosenkranzfest).&lt;ref&gt;Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 14.10.1945, 1(18).&lt;/ref&gt;

=== Osazení farností a zakládání místních lidových jednot ===
[[w:Lubnice|Lubnice]] byla už na konci června téměř celá osídlena novými českými zemědělci. Ve zdejším [[w:Kostel svatého Jiří (Lubnice)|kostele sv. Jiří]] se také konala první česká bohoslužba ve vysídleném pohraničí. V neděli 24. června 1945 ji celebroval farář Vilém Klim z [[w:Kostel svatého Linharta (Kdousov)|Kdousova]].&lt;ref&gt;Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 29.06.1945, 1(4). s. [4].&lt;/ref&gt; Další pohraniční fary se na Jemnicku započaly osazovat českými duchovními na konci srpna a začátkem září 1945.&lt;ref&gt;Naše demokracie, 29.06.1945, s. 4: První české bohoslužby v osvobozené Lubnici.&lt;/ref&gt;

Do [[w:Staré Hobzí|Starého Hobzí]] nastoupil jako správce fary bývalý jemnický kaplan dp. Ludvík Teplík, do [[w:Dešná (okres Jindřichův Hradec)|Dešné]] dp. František Hamerský z Kdousova (r. 1946 dp. František Hrabal, Fr. Hamerský do Tvrdonic),&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 27.01.1946, s. 3&lt;/ref&gt; do [[w:Korolupy|Когоlup]] a Lubnice dp. Metoděj Sláma&lt;ref&gt;Narozen 13. 9. 1911 v Černá Hoře (okres Blansko), studoval na gymnáziu v Boskovicích. Katolický kněz, doktor přírodních věd (Národní knihovna ČR), 1949-1960 farář v Hrušovanech, 1.7. – 30.9. 1960 administrátor v Lanžhotě. pak v Dolních Věstonicích.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;http://valousek.me.cz/thumbnails.php?album=375&lt;/ref&gt; z [[w:Velký Újezd (Kojatice)|Velkého Újezdu]], do [[w:Vratěnín|Vratěnína]] přišel P. František Vorlíček, do [[w:Rancířov|Rancířova]] P. Antonín z [[w:Nová Říše (klášter)|Nové Říše]] a na faru v [[w:Kostel svatého Linharta (Kdousov)|Kdousově]] jako ''kooperátor novosvěcenec'' Stanislav Bláha z [[w:Kostel svatého Prokopa (Domamil)|Domamile]]. [[w:Nová Říše (klášter)|Premonstráti z Nové Říše]] se ujali také opuštěných klášterních far. Do Rancířova vyslali P. Bronislava Svobodu a do Vratěnína P. Isfrida Mušku.

V Lubnici, [[w:Hluboká (Dešná)|Hluboké]], Dešné, Korolupech (předseda Ladislav Šula čp. 6) a [[w:Dančovice|Dančovicích]] byly také už v létě 1945 ustanoveny místní „Lidové jednoty” [[w:Dějiny KDU-ČSL|Československé strany lidové (ČSL)]].&lt;ref&gt;Naše Demokracie, Podnázev: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě, 16.09.1945, číslo 14, s. 3&lt;/ref&gt; Od ledna 1946 spadaly německé obce Dešná, Staré Hobzí, Lubnice, Rancířov, Nové Sady (po vysídlení něm. faráře nastoupil dp. Ferdinand Hrušata) a Vratěnín opět do [[w:Římskokatolická farnost Jemnice|děkanství jemnického]].&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 20.01.1946, s. 3&lt;/ref&gt;

Místní organizace lidové strany v Jemnici uspořádala v neděli 12. 8. 1945 oslavu k 75. narozeninám pana náměstka předsedy vlády a předsedy strany Msgre. Dr. [[w:Jan Šrámek|Jana Šrámka]]. V 10 hod. dopoledne promluvil katecheta P. Josef Gross (* 12.8.1906 Oslavany – † 6.11.1967 Brno) a po té se konaly v kostele sv. Stanislava slavnostní děkovné bohoslužby. Josef Gross přežil koncentrační tábor v [[w:Mittelbau-Dora|Nordhausenu]] (KZ Dora-Mittelbau) a po návratu do Jemnice měl své první kázání 17. června 1945 na [[w:Jemnice|Svatovítské pouti]].&lt;ref&gt;Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 29.06.1945, 3(4).&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[https://www.encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&amp;load=14098 R. D. Josef Gross]: na kněze byl vysvěcen 5. 7. 1930 v Brně, poté působil jako kaplan v Moravských Budějovicích a jako katecheta v Jemnici a v Brně (po válce opět v Jemnici a v Brně u sv. Jakuba).&lt;/ref&gt;

Ve dnech 27.-28. září 1945 pořádal krajský odbor mládeže čsl. strany lidové ve Znojmě první „Svatováclavské oslavy”. Oslavám předcházely porady ve spol. domě ve Znojmě, které řídil krajský a okresní předseda odboru mládeže čsl. strany lidové br. Antonín Machát. Sjezdová kancelář v době oslav se nacházela v kanceláři sekretariátu čsl. strany lidové ve Znojmě, nám. Svobody 21. Na oslavy dorazila krojovaná mládež z oblastí od Třeště až po Mikulov, od Dačic až po Mor. Krumlov a Hrotovice. Na znojemském stadiónu probíhala přehlídka národních zvyků a tanců. Svatováclavské oslavy ukončilo díkuvzdání „''Pánu světa a Svatému knížeti Václavu''”.

=== Krajský sjezd Československé strany lidové 1945 ===
První poválečný krajský sjezd západomoravské ČSL se konal 15.-16. prosince 1945 ve stranickém domě v Jihlavě. Sjezd zahájil krajský předseda ČSL poslanec [[w:Alois Janáček|Alois Janáček]]. Jednotlivé sekce a odbory se pak věnovaly vlastnímu programu.

* Zemědělská sekce: řídil krajský předseda Josef Zacha z Radošova
* Živnostenská sekce: řídil Karel Černý z Velkého Meziříčí
* Dělnicko-zaměstnanecká sekce: řídil P. Vilém Klim z Kdousova
* Odbor mládeže: řídil předseda krajského odboru mládeže bratr Antonín Machát ze Znojma
* Odbor žen: řídila Emilie Vejvodová z Velkého Meziříčí

Delegáti západomoravského kraje po pracovních schůzích pokračovali ve 14.30 hodin na plenární schůzi krajské lidové rady v budově Besedy. Sjezdová neděle započala v 8.00 hodin ráno mší svatou v [[w:Kostel svatého Ignáce z Loyoly (Jihlava)|kostele sv. Ignáce]], kterou celebroval ministr pošt [[w:Monsignore|monsignore]] [[w:František Hála|František Hála]] a ministrovali poslanci Alois Janáček a [[w:Cyril Charvát|Cyril Charvát]]. Po deváté hodině se delegáti sešli v sále [[w:Horácké divadlo Jihlava|jihlavského divadla]], kde je přivítal společně s ministrem Hálou, ostatními poslanci kraje, zástupci úřadů a politických stran [[w:Národní fronta Čechů a Slováků|NF]] předseda Alois Janáček.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, Podnázev: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě, 22.12.1945, číslo 24, s. 2&lt;/ref&gt;

Čsl. strana lidová se zasazovala o lepší postavení zemědělců v nově osídleném pohraničí.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|„''Proto žádají naši hraničáři, aby vláda splnila slib o rychlém přidělení do úplného vlastnictví a neprodleně přikročila ku přidělování do vlastnictví. Dále si stěžují naši národní správci na nedostatek hotových peněz. Ptají se, proč je jim vypláceno za obilí a výrobky jen 50% ceny a ostatní zadržováno? Je sice pravda, že jsou jenom národními správci a stát zadržuje tyto peníze pro konečné vyúčtování, je však stejně pravda, že osídlenci už chtějí býti jednou plnoprávnými pány na svých usedlostech. Na mnohých místech, kde převzali vybrakovaná hospodářství, naříkají na nedostatek potahů, dobytka, povozů a strojů. Tato místa bude třeba zjistiti a tam především pomoci z dodávek z ciziny, jak strojů tak i hospodářského dobytka. Nesmíme zanedbávati naše pilné a svědomité hraničáře, ale všemožně jim pomáhati. Vybízíme ONV, aby těmto otázkám věnoval zvýšenou pozornost.''”
|}

Živnostníci a obchodníci při živnostensko-obchodnickém odboru Československé strany lidové, kteří se sešli na schůzi 2. prosince 1945 ve Znojmě, se usnesli na rezoluci:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|'''RESOLUCE'''

''1. Kompetence různých ministerstev v záležitostech obchodníku a živnostníků budiž přenesena a soustředěna jedině v řádně vybudovaném ministerstvu obchodu a živností.''

''2. Rozhodování o udílení živností nebudiž však vyhrazováno ministerstvu, nýbrž naopak budiž provedena účelná decentralisace řízení v  živnost. záležitostech a zasahování ministerstva do živnostenské samosprávy buď co nejvíce omezeno.''

''3. Vliv ÚRO ve věcech živností a obchodu budiž omezen na záležitosti zaměstnanecké.''

''4. Žádáme co nejširší samosprávu pro zemi Moravskoslezskou.''

''5. Žádáme znovuustavení zemských jednot živnostenských v zemi Moravskoslezské.''

''6. Žádáme znovuzřízení obchodních grémií na místo okupanty zavedených hospodář. skupin.''

''7. Žádáme znovuvybudování živnostenských škol.''

''8. Provádění učňovských zkoušek buď ponecháno obchodním grémiím a společenstvům, nikoliv obchodní komoře.''

''9. Zaměstnavatelům budiž přiznáno přiměřené zastoupení ve správních výborech Okresních úřadů ochrany práce.''

''10. Státní a družstevní podniky buďtež podrobeny stejnému daňovému zatížení a vůbec stejným povinnostem jako podnikání soukromé.''

''11. Vázané vklady potřebné pro podnikání a nákup zboží buďtež ihned uvolněny, aby nevznikly těžké poruchy v hospodářském životě a zaměstnanosti.''

''12. Zvláštní požadavky osvobozeného pohraničí (býv. Sudet).''

''a) Markové vklady obchodníků a živnostníků v pohraničí, kde marka zůstala i po osvobození delší dobu zákonným platidlem, složené u poštovních a berních úřadů, buďtež uvolňovány ve stejné míře v nové měně, jako vklady korunové.''

''b) Osvobozenému pohraničí budiž ihned přiznáno řádné poměrné zastoupení ve všech centrálních institucích.''

''Tato resoluce byla zaslána: pp. minister. předsedovi Zd. Fierlingerovi. náměstku předsedy vlády dr. Šrámkovi, ministru průmyslu B. Laušmanovi, ministru vnitřního obchodu dr. Ivanu Pietorovi, ministru pošt Františku Hálovi, klubu poslanců čsl. strany lidové v Praze, ústř., sekretariátu čsl. strany lidové v Praze, zemskému sekretariátu v Brně, kraj. sekretariátu v Jihlavě, poslancům kraje p. Ing. Janáčkovi v Jihlavě, J. Konvalinovi v Blížkovicích a Charvátovi ve Vel. Meziříčí.''
|}

== Orel západomoravská župa Václava Kosmáka ==
Všechny pokyny pro jednoty, orelská zpravodajství a organizační zprávy uveřejňovalo župní vedení v týdeníku „Naše demokracie“ a každá jednota musela také povinně odebírat jeden výtisk. Župním starostou byl zvolen bratr Antonín Kokeš. Župní kancelář se nacházela v Třebíči ve Spolkovém domě „Sušil”. Ústřední kancelář čsl. Orla sídlila v Brně na ulici Starobrněnské čp. 19-21.&lt;ref&gt;Patron župy P. Václav Kosmák (1843 - 1898), kněz a spisovatel. Jako kněz působil v Moutnicích, Tvarožné a Prostoměřicích u Znojma. Od roku 1871 začal brněnský časopis Hlas uveřejňovat jeho básně a vzpomínky. Později se začal věnovat i větším literárním útvarům.&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|''Br. místním radám jednot čsl. Orla!''

''Doba letošních krátkých prázdnin je u konce, proto svolejte co nejdříve schůzi míst. rady společně s cvičitelským sborem a proveďte důkladné přípravy pro zahájení činnosti a pravidelného cvičení všech kategorií. Nelekejte se případných nedostatků a obtíží. Začneme nyní po třetí a pozvedneme se zas! Všichni do práce! Jsme ve svobodné, demokratické republice a činnost Orelstva nesleduje jen cíl a prospěch vlastní, nýbrž je prokazatelně zaměřena valnou měrou k podpoře a dobru celého národa i československého státu!''
|}

Ve Znojmě došlo oproti vnitrozemí k založení orelské jednoty až v neděli 9. prosince 1945. Starostou byl zvolen bratr Stanislav Sysel, místostarostou bratr Jan Zima, jednatelem bratr Stanislav Jiříček, pokladníkem bratr Ferdinand Bělobradič, náčelníkem bratr Jan Vídeňský a náčelnicí sestra Joža Nováková.

Ústředí Čs. Orla v Brně vydalo na začátku října 1946 jako doplněk k prozatímnímu kroji tkané odznaky. Nosil se na levé straně prsou, u košile (halenky) na levé kapsičce, u cvičebního úboru a tílka též uprostřed. Sportovci (lyžaři, turisté, branný úbor) nosili znak na levém rukávu sportovního nebo civilního obleku. Ve žlutém erbu se nacházela státní vlajka kombinovaná s nápisem Orel ve formě kříže. Cena odznaku činila 5 Kčs.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 04.10.1946, s. 4&lt;/ref&gt;

Ve čtvrtek dne 6. února 1947 se konala valná hromada jednoty Čsl. Orla v Jemnici. Starostou byl zvolen br. Jan Vaněk, místostarostou páter M. Kolík a K. Finda, jednatelem br. Fr. Svoboda, vzdělavatelem br. páter Ludvík Gazda (od roku 1949 působil na faře v Korolupech), matrikářem L. Michal, pokladníkem J. Jelínek, hospodářem A. Janoušek, náčelníkem Ant. Havelka, náčelnicí s. Ant. Slámová. Zároveň byl přijat návrh přistoupit do Svazu brannosti.

== ČSL ve volbách do Ústavodárného národního shromáždění 1946 ==
Před senátními volbami 1946 uspořádali lidovci ve Vratěníně dvě velké schůze pro obce Vratěnín, Uherčice, Mešovice, Lubnice a Korolupy. Na druhé schůzi (na konci dubna 1946) vystoupil lidovecký poslanec [[w:Alois Janáček|Alois Janáček]] z Moravských Budějovic a krajský tajemník Karel Linhart z Jihlavy. Oba zdůraznili nekompromisní stanovisko lidové strany ve věci přídělu zabraných statků do úplného vlastnictví a vyloučení veškeré stranickosti při přidělování usedlostí. Zároveň slíbili, že se lidová strana přičiní, aby zemědělské celky (tak jak se během historického vývoje utvořily) nebyly parcelovány a přešly v této podobě společně se selskými lesy do rukou národních správců. Schůze měla úspěch a zúčastnili se jí i duchovní dpp. Halík a Klima.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 01.05.1946, č. 18, s. 5&lt;/ref&gt; Členské a veřejné schůze ČSL na Moravsko-budějovicku pak plynule pokračovaly i po celý květen 1946:

* Nové Syrovice 3. květen,
* Martínkov a Litohoř 5. květen,
* Budkov 13. květen, referující poslanec [[w:Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé|Národního shromáždění]] [[w:Josef Konvalina|Josef Konvalina]] (rolník z Blížkovic),
* Mladoňovice 14. květen, ref. posl. J. Konvalina,
* Příložany, 15. květen, ref. posl. J. Konvalina,
* Korolupy, 16. květen, ref. posl. J. Konvalina,
* Jakubov, 16. květen, ref. profesor František Vítek z Třebíče (člen [[w:Zemský národní výbor|ZNV v Brně]]),
* Blížkovice, 17. květen, ref. prof. F. Vítek (člen ZNV v Brně).&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 09.05.1946, č. 19, s. 4&lt;/ref&gt;

=== Výsledky voleb ===
Československé parlamentní volby 1946, které se konaly v neděli 26. května 1946, komunistická strana v okrese Moravské Budějovice i přes veškerou předvolební agitaci prohrála. Vedla pouze v bývalých německých obcích, kde těsně před volbami rozdala národním správcům dekrety o majetku půdy. Obce Korolupy a Lubnice se staly baštou čsl. strany lidové, obce Vratěnín a Uherčice baštou stran komunistické a soc. demokracie.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| ''V poslední májové neděli dosáhla čsl. strana lidová svého kýženého a opravdu zaslouženého vítězství. Lid okresu moravsko- budějovického spontáně vyjádřil svou důvěru odevzdáním svého hlasu straně lidové a tím zjevně a otevřeně se přihlásil k těm ideálům a zásadám, které hájí jediná nesocialistická strana lidová.'' (Naše Demokracie, Zasloužené vítězství lidové strany na Budějovicku. Budějovický okres bašta lidového hnutí na jihozápadní Moravě)&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 30.05.1946, č. 22, s. 1-2&lt;/ref&gt; 
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Výsledky voleb v bývalých německých obcích okresu M. Budějovice  !! Výsledky voleb v přilehlých českých obcích okresu M. Budějovice&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 30.05.1946, č. 22, s. 1-2&lt;/ref&gt; 
|-
| '''Vratěnín''': KSČ 125, ČSL 22, ČSD 64, ČSNS 38  || '''Police''': KSČ 157, ČSL 117, ČSNS 97, ČSD 60  
|-
| '''Uherčice''': KSČ 157, ČSL 34, ČSD 60, ČSNS 27 || '''Kostníky''': ČSL 93, KSČ 51, ČSNS 16, ČSD 0
|-
| '''Korolupy''': KSČ 73, ČSL 69, ČSD 9, ČSNS 8 || '''Kdousov''': ČSL 79, KSČ 16, ČSNS 20, ČSD 9
|-
| '''Lubnice''': KSČ 54, ČSL 50, ČSNS 33, ČSD 2  || '''Dešov Malý''': ČSL 99, ČSNS 25, ČSD 6, KSČ 2 
|-
| '''Mešovice''': KSČ 54, ČSL 35, ČSNS 9, ČSD 3  || '''Dešov Velký''': ČSL 189, ČSNS 84, KSČ 60, ČSD 6
|-
| '''Rancířov''': ČSL 19, KSČ 12, ČSNS 25, ČSD 7  || '''Bačkovice''': ČSL 82, KSČ 75, ČSNS 10, ČSD 3
|-
| '''Dešná''': KSČ 121, ČSL 13, ČSNS 40, ČSD 5 || '''Jiratice''': ČSL 61, KSČ 8, ČSD 1, ČSNS 0
|-
| '''Županovice''': KSČ 35, ČSL 12, ČSNS 2, ČSD 0 ||'''Radotice''': ČSL 114, KSČ 51, ČSD 2, ČSNS 0
|-
| '''Dančovice''': KSČ 40, ČSL 21, ČSD 29, ČSNS 2 || '''Menhartice''': ČSL 75, ČSD 45, KSČ 0, ČSNS 0
|-
| '''Frauendorf''': KSČ 14, ČSD 60, ČSL 0, ČSNS 0 || '''Pálovice''': ČSL 77, KSČ 77, ČSNS 10, ČSD 7
|-
| '''Lovčovice''': ČSL 33, KSČ 17, ČSD 2, ČSNS 2 || '''Slavíkovice''': ČSL 101, KSČ 55, ČSNS 38, ČSD 21 
|-
| '''Bělčovice''': KSČ 38, ČSL 18, ČSD 0, ČSNS 0  || '''Mladoňovice''': ČSL 184, KSČ 76, čSD 49, ČSNS 8
|-
| '''Chvalkovice''': ČSL 32, KSČ 25, ČSD 12, ČSNS 9 || '''Jemnice''': ČSL 774, KSČ 595, ČSNS 543, ČSD 357
|-
| '''Plačovice''': ČSL 9, KSČ 7, ČSD 0, ČSNS 0 || '''Moravské Budějovice''': ČSL 10 091, KSČ 7 103, ČSNS 4 300, ČSD  2873, В 92
|-
|}

Nový ONV v Mor. Budějovicích byl na základě volebních výsledků složen z 10 členů lidové strany, 7 komunistů, 4 národních socialistů a 3 sociálních demokratů. Kandidátní listina ČSL do ONV byla navržena takto:

# Ing. Jaroslav Čech, vládní rada ve výslužbě z Moravských Budějovic
# P. Jindřich Hladík, farář z Babic
# František Dvořák, rolník z Krnčic
# Josef Sedlák, majitel elektrozávodu z Moravských Budějovic
# Jan Brož, řídící učitel z Jemnice
# Bohuslav Břinek, rolník z Domamile
# Josef Vacek, cestář z Jemnice
# Jan Jurka, rolník z Třebelovic
# Antonín Plichta, rolník z Šebkovic
# Vladimír Spousta, odborný učitel z Moravských Budějovic

'''Náhradníci:''' 

# Eduard Kuba, berní tajemník z Moravských Budějovic
# Stanislav Krotký, rolník z Jakubova
# František Zdražil, hostinský z Jemnice
# František Gregor, železniční zřízenec ve výslužbě z Jaroměřic
# Alois Šimka, rolník z Velkého Dešova
# Jan Bořecký, rolník z Ctidružic
# Rudolf Čapoun, zemědělský národní správce z Hluboké
# Karel Netík, šofér z Jemnice
# Michal Šrámek, rolník z Blížkovic
# Josef Šumbera, berní tajemník z Moravských Budějovic&lt;ref&gt;Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 05.07.1946, 2(27). s. [5].&lt;/ref&gt;

=== Budování organizací lidovecké mládeže 1947 ===
Vzhledem k tomu, že se měl v květnu roku 1947 konat v Praze sjezd lidovecké mládeže, plánovala strana během února 1947 v každé obci zřizování odborů mladých lidovců. Mladí lidovci se věnovali hlavně nácviku písní a po večerech vyšívali vlajky nebo standarty. Stejnokroj sestával u bratrů z bílých košilí a modrých vázanek, u sester z modrých sukní, bílých košil a modrých vázanek, s připnutými tkanými odznaky.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 31.01.1947, s. 2&lt;/ref&gt;

=== Okresní valná hromada ČSL Moravské Budějovice ===
Okresní valná hromada Čs. strany lidové se konala v Moravských Budějovicích ve čtvrtek 13. března 1947 v Národním domě. Schůzi za hojné účasti delegátů a místních organizací předsedal poslanec br. [[w:Josef Konvalina|Konvalina]]. Během referátů bylo konstatováno, že strana vyvíjí na okrese bohatou a úspěšnou činnost a že si je vědoma svého vedoucího postavení. Spokojena byla i s přílivem nových členů z řad drobných podnikatelů a zemědělců. V nově zvoleném výboru zasedli opětovně osvědčení činovníci: předseda br. Konvalina, I. místopředseda páter J. Hladík, II. místopředseda br. J. Hazuka, III. místopředseda br. J. Sedlák, jednatel br. Ed. Kuba, organizátor br. Kříž, pokladník br. Maloň, referentka žen slečna Tichá, kulturní ref. br. Plšek, zdravotní a sociální ref. farář J. Opletal, referent mládeže br. Kučera, školský ref. slečna Petráková, družstevní ref. bratři Abrahám, Kežlínek a Čuka, živnostenský ref. br. Černohous, dělnicko-zaměstnanecký ref. br. Hazuka, zemědělský ref. br. Dvořák a tiskový ref. farář Šrámek.&lt;ref&gt;Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 21.03.1947, 3(11).&lt;/ref&gt;

=== Lubnice - ochotnické divadlo ===
V březnu 1947 sehráli lubničtí ochotníci činohru dra Josefa Mouřinovského&lt;ref&gt;Mouřínovský, Josef, 1893-1959: Tři Marie -sladkobolný obraz ze života venkovského o 5 jednáních s proměnou / od Josefa Bedřicha Mouřinovského, nakl. v Žarošicích, Josef Bedřich Mouřinovský, [mezi 1918 a 1938] (ve Vyškově tiskem Fr. Obziny), fond Národní muzeum - Knihovna Praha, sign. Div 05175&lt;/ref&gt; „Tři Marie” (s velkým úspěchem též v Radoticích a Vysočanech). Čistý výtěžek pak věnovali na potřeby farního kostela v Lubnici. Ve hře z vesnického života vystupoval student, který měl rád dvě Marie, jeho srdce však přilnulo k Panně Marii a vstoupil do kněžského semináře.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 18.04.1947, s. 4&lt;/ref&gt;

=== Korolupy - farní činnost ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''''Farní knihovna v pohraničí.''' Pro povzbuzení a upevnění náboženského Života ve farnosti je dobrá kniha nesporným apoštolem zvláště v pohraničí. Obracíme se na všechny lidi dobré vůle o pomoc při vytvoření farní knihovny zasláním buď knih náboženských (životopisy svátých) a zábavných s křesťan. pojetím (též vhodné knihy pro mládež) anebo peněžitým darem. Všem dárcům již předem upřímné P. Bůh zaplať! Řím. katol. farní úřad v Korolupech. p. Uherčice.'' (Naše Demokracie, 18.04.1947)&lt;ref&gt;Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 18.04.1947, 3(15). s. [5].&lt;/ref&gt;
|}
Na jaře 1947 se P. Metoděj Sláma rozhodl zřídit v Korolupech farní knihovnu.&lt;ref&gt;Národní obroda, 10.05.1947, s. 7.&lt;/ref&gt; V neděli 7. září 1947 se konalo v kostele ve tři hodiny odpoledne svěcení nové sošky Panny Marie, kterou si farnost pořídila z darů katolických žen a dívek pro mariánské poutní průvody. Sošku v ceně 8 000 Kčs vyrobil brněnský sochař a řezbář Jaroslav Vaňka (* 31.3.1914 – † 4.10.1991).&lt;ref&gt;https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&amp;load=14123&lt;/ref&gt; V neděli 14. září 1947 slavila svoji premiéru při prvním farním putování k Panně Marii v [[w:Dobrá Voda (Mladoňovice)|Dobré Vodě]].

O půl šesté ráno se v kostele sv. Vavřince korolupští farníci sešli při tiché mši svaté za korolupské a lubnické farníky, po ní se průvod vydal do Lubnice, kde následovala další tichá mše svatá o půl sedmé v tamním kostele a následně se přidali i farníci lubničtí. Poprvé od konce války se poutě do Dobré Vody účastnilo procesí z pohraničních obcí Vratěnína, Lubnice a Korolup v tak hojném počtu. Novou sošku Panny Marie nesly v čele průvodu družičky.

Po příchodu na poutní místo se u příležitosti [[w:Svátost smíření|sv. zpovědi]] konalo též [[w:Svaté přijímání|sv. přijímání]], dopoledne v 10.30 hod. následovala hlavní mše s kázáním dp. [[w:Kostel Panny Marie Karmelské (Kostelní Vydří)|karmelitána]] Dr. Prokopa Valeny z Kostelního Vydří, odpoledne v 15.00 hod. sv. požehnání, rozloučení s P. Marií Dobrovodskou a návrat domů. Poutníci Matce Boží děkovali za ochranu poskytnutou v nebezpečných dobách minulé války a zároveň si vyprosili Boží požehnání a pomoc Mariinu pro svůj těžký začátek a šťastný život v novém domově. Pouť korolupští farníci zakončili v [[w:Kostel svatého Vavřince (Korolupy)|kostele sv. Vavřince v Korolupech]] chvalozpěvem [[w:Te Deum laudamus|Те Deum]], sv. požehnáním a večerní modlitbou.

V listopadu 1947 se v Korolupech konaly [[w:Lidové misie|sv. misie]], jejichž cílem bylo oživení života farnosti a prohloubení víry farníků, popřípadě obrácení k víře. Účastnili se jich též [[w:Řád menších bratří kapucínů|kapucíni]] a [[w:Kostel svatého Jiří (Lubnice)|lubničtí farníci]].&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 05.09.1947, s. 5 a Naše Demokracie, 12.09.1947, s. 5&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Korolupy'''. ''Také v Korolupech mají dítě dvouletky. V rodině předsedy místní organisace (ČSL) br. Lad. Šuly narodila se na Nový rok dceruška, která dostala jméno Anna a ze státní pokladny tisícovku.''&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 07.02.1947, s. 5&lt;/ref&gt;
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|'''Korolupy'''. ''Milému bratru Jaroslavu Šebestovi a jeho vyvolené sl. Mařence Tříleté blahopřeje k jejich sňatku dne 21. října 1947 a na společné cestě životem vyprošuje hojnost Božího požehnání. Sbor dobrovolných hasičů v Korolupech.''&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 17.10.1947, s. 4&lt;/ref&gt;
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|'''Duchovní obnova farnosti korolupské a lubnické'''. ''V sobotu 15. listopadu 1947 večer počíná duchovní obnova v Коrolupech a skončí ve středu 19. listopadu ráno. Duchovní vedení převzal ochotně P. Arnold Bachan, [[w:Kvardián|kvardián]] [[w:Karmel Matky Boží (Dačice)|františkánského řádu z Dačic]]. — Řím. katol. farní úřad v Коrоlupech.''&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 07.11.1947, s. 2&lt;/ref&gt;
|}

== Stranický tisk ==
Československá strana lidová vydávala v letech 1945-48 několik svých listů: deníky «[[w:Národní obroda (deník)|Národní obroda]]» a «[[w:Lidová demokracie|Lidová demokracie]]», na jihozápadní Moravě krajský týdeník «[[w:Naše demokracie (krajský týdeník)|Naše demokracie]]», zemědělské týdeníky «Zemědělská svoboda» a «Zemědělská demokracie», týdeník pro dělnictvo, zaměstnance a závodní organizace «Obrana práce», týdeník pro živnostníky, obchodní a výrobní sektor «Hospodářská demokracie».

Naše demokracie, týdeník pro jihozápadní Moravu, vydával Výkonný výbor Československé strany lidové. Redakční kruh vedl Ondřej Obruča, odpovědným zástupcem listu Stanislav Bartušek. Redakce a administrace týdeníku se nacházela v Mor. Budějovicích na Horním náměstí čp. 55. Vycházela každý pátek (Tisk V. Dvořák, Mor. Budějovice). Roční předplatné činilo 96 Kčs, na půl roku 46 Kčs, na čtvrt roku 24 Kčs. Uzávěrka týdeníku se konala v úterý večer. Od 23. února 1948 přesídlila redakce týdeníku a okresní sekretariát ČSL do prostor v prvním patře Národního domu (později již Okresní osvětový dům, tzv. Beseda).

Týdeník «Naše demokracie» vyšel naposledy 27. února 1948 (4. ročník, č. 9), už jen o 4 stránkách. Přinesl též zprávu, že deník «Lidová demokracie» se stala tiskovým orgánem akčního výboru Národní fronty a že «Svobodné noviny» (List Sdružení kulturních organisací) převzal taktéž akční výbor, který šéfredaktorem listu jmenoval [[w:Jan Drda|Jana Drdu]].

Na šéfredaktora týdeníku «Vývoj», [[w:Pavel Tigrid|Pavla Tigrida]], který byl členem Lidové demokracie, ústředního orgánu Československé strany lidové a týdeníku «Obzory», byl vydán zatykač. Deník «Národní obroda» vydával od č. 47 (26.02.1948) Krajský akční výbor Národní fronty v Brně a poslední číslo vyšlo 28. února 1948. Lidová demokracie vyšla 25. února 1948 už jako orgán ustanoveného akčního výboru. Ostatní lidovecká periodika přestala vycházet.&lt;ref&gt;Moravská zemská knihovna v Brně, deníky Národní obroda a Lidová demokracie, týdeník Naše demokracie.&lt;/ref&gt;

== Reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>8xq7y4s9hzlikb3deqctzvihkcp352y</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Jemnice</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7779</id>
    <revision>
      <id>37507</id>
      <parentid>34695</parentid>
      <timestamp>2018-10-25T19:42:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka Lyalikoff</username>
        <id>4811</id>
      </contributor>
      <minor />
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="10303" xml:space="preserve">Na konci 40. let 20. století čítalo město Jemnice (450 m n. m.) na 3 253 obyvatel. Vedla jím železniční dráha z [[w:Jemnice|Jemnice]] do [[w:Moravské Budějovice|Moravských Budějovic]] a dál pak do [[w:Grešlové Mýto|Grešlového Mýta]] a [[w:Okříšky|Okříšek]]. Autobusová linka Jemnice - [[w:Dačice|Dačice]] a z Moravských Budějovic přes [[w:Hrotovice|Hrotovice]] na [[w:Brno|Brno]]. Sídlil zde okresní soud, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, poštovní úřad, četnická stanice, Inspektorát pohraniční stráže a Sbor dobrovolných hasičů. Nacházela se zde klášterní Státní škola pro lesní hajné, zemská odborná hospodářská škola, obchodní grémium, společenstvo řemeslných a koncesovaných živností, dva katolické kostely a jedna synagoga. V Moravských Budějovicích sídlil Okresní úřad a Okresní četnické velitelství, Krajský soud v [[w:Jihlava|Jihlavě]].&lt;ref&gt;Adresář Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství: Za použití úředních pramenů. Svazek II, Praha, Název vydavatele: Rudolf Mosse, Datum vydání: 1939, Národní knihovna v Praze Signatura: III 000714/Sv.2&lt;/ref&gt;

Obce soudního okresu: Báňovice (Banowitz), Bačkovice (Batschkowitz), Bělčovice (Wispitz), Budkov (Budkau), Županovice (Zoppanz), Dančovice (Dantschowitz), Dešná (Döschen), Frandorf (Frauendorf), Hluboká (Tiefenbach), Chrlopy (Kurlupp), Chvalkovice (Qualkowitz), Jiratice (Irratitz), Jemnice (Jamnitz), Kdousov (Gdossau), Kostníky (Gößling), Lhotice (Lhotitz), Lomy (Lomm), Louka (Lauka), Lovčovice (Lospitz), Lubnice (Hafnerluden), Markéta (Margarethen), Menhartice (Menhartitz), Mešovice (Nespitz), Mladoňovice (Ladonowitz), Modlava (Mudlau), Nové Sady (Neustift), Oponěšice (Opneschitz), Ostejkovice (Wostejkowitz), Pálovice (Palowitz), Písečné (Piesling), Plačovice (Plospitz), Police (Pullitz), Rácovice (Ratzowitz), Radotice (Radotitz), Rancířov (Ranzern), Slavětín (Slawathen), Slavíkovice (Laukowitz), Staré Hobzí (Althart), Třebelovice (Trebelowitz), Třebětice (Trebetitz), Uherčice (Ungarschitz), Václavov (Wenzelsdorf), Vratěnín (Fratting).

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Adresář - průmyslníci, živnostníci, obchodníci a zemědělci !!   Jména a příjmení, názvy firem (1938 - 1939)
|-
| '''Lékaři''' || MUDr. Kohn Richard,  MUDr. Šustáček Josef, MUDr. Eichl Vítěslav, MUDr. Matouš Karel
|-
| '''Zvěrolékaři'''  || MUDr. Tržil Jan 
|-
| '''Advokáti''' || JUDr. Dvořák Jan, JUDr. Kvapil Boleslav
|-
| '''Notáři'''  || JUDr. Bílek Stanislav
|-
| '''Autodílny''' || Fedra Jan, Hudec Jan, Seitl Jan, Strnad Eman
|-
| '''Autodoprava'''  || Vlček Alois, Fučík Čeněk, Hruška Antonín, Kadlec Bohumil, Karásek Jan, Doležal Karel
|-
| '''Barvírny'''  || Lichtneger Josef
|-
| '''Bednáři''' || Vit Jan
|-
| '''Biografy'''  || Bio „Sokol”
|-
| '''Výroba cement. zboží''' || Brázdová Marie, Pokorný Antonín, Schlegelhofer Josef 
|-
| '''Cihelny'''  || Pokorný Antonín, Schlegelhofer Josef 
|-
| '''Cukráři''' || Bartůšek Josef, Kornstreicher Arnošt
|-
| '''Cukrovinky - obchody''' || Růžičková Marie
|-
| '''Drogerie''' || Mácka František, drogerie u Bílého kříže v Jemnici, Pavlík Ladislav
|-
| '''Fotoateliér''' || Bednář Tomáš, Drachovský Antonín
|-
| '''Galantérní zboží - obchody''' || Nevrkla Arnošt, Radová Cecilie, Tesařová Františka
|-
| '''Hasičské potřeby - výroba''' || Dolák Antonín, Doležal Ludvik
|-
| '''Hodináři'''  || Bělohrad František, Šubert Josef
|-
| '''Holiči'''  || Císař Ludvík, Karásek Raimund, Michal František, Mikeš František, Neshyba Ladislav, Pospíšil František, Votýpka Gustav
|-
| '''Hostince'''  || Bakeš ml. Josef, Jelínek Antonín, Janoušek Jan, Mauritz Jan, Návara Ondřej, Nádražní restaurace (Bedřich Janoušek), Sedláček František, Sigmunda vd., J., Táborský Klement, Zásměta Antonín, Seitl Jan, Zdražil František
|-
| '''Hotely'''  || Hotel „Eisner“ (Josef Eisner), Hotel „U bílého koně“ (Karel Mrkva dědic.), Hotel „U zlatého lva” (nájemník Jos. Štěrba)
|-
| '''Kamnáři''' || Vopelka Jan
|-
| '''Kapelníci''' || Peří Bedřich, Kreuter Ignác, Bačák Antonín
|-
| '''Klempíři''' || Michal Antonín, Oulehla František
|-
| '''Knihaři'''  || Fučík Jindřich
|-
| '''Koláři'''  || Daňhel Jan, Daňhel Ondřej, Kačenka František, Svoboda Antonín
|-
| '''Kominici'''  || Doležal Josef
|-
| '''Konsumní spolek''' || Vzájemnost „Včela“
|-
| '''Kováři''' || Holeček Josef, Marek Josef, Mucha Rudolf, Svoboda Josef, Štefl Antonín
|-
| '''Kožišníci''' || Slabý Jan, Žejdl Jan
|-
| '''Krejčí'''  || Kadrnoška Leopold, Langer Ondřej, Netík Jan, Roušal Gracián, Sikmund Josef, Slabý Josef, Táborský Josef,  Bastl Jan
|-
| '''Kůže - obchody''' || Mayer Moritz (Emil M.), Mikula Ladislav 
|-
| '''Lékárny'''  || Lékárna „U zlatého anděla“ Ph. Mr. Ant. Streit (Marie Streitová)
|-
| '''Lepidla - výroba'''  || Dolák Antonín 
|-
| '''Lihovary'''  || Kohn Samuel (Ludwig K.) 
|-
| '''Lihoviny - výroba''' || Kaufried Friedrich 
|-
| '''Malíři (роkojů)''' || Brančovský Petr, Javůrek Rudolf, Šuckerle František, Šuckerle Stanislav
|-
| '''Máslo a vejce - obchody''' || Karásková Marie
|-
| '''Mechanici'''  || Dolák Antonín, Hudec Jan, Rakušan Josef, Strnad Eman
|-
| '''Mlékárenské výrobky''' || Břínek Ladislav, Chocholouš Josef, Jakoubek Jan
|-
| '''Mlýny''' || Pálek Jindřich, Kasárník Jan 
|-
| '''Modistky, krejčí''' || Doležalová Josefa, Horníková Berta, Suchánková Milada, Tesařová Anastázie, Buček Jiljí
|-
| '''Obuv - obchody'''  || Baťa, a. s., Slabý Alois
|-
| '''Obuvnici'''  || Coufal Jan, Slabý Rudolf, Tobolka Stanislav
|-
| '''Ovoce a zelenina (Obchody)''' || Hrbek Stanislav
|-
| '''Papír - obchody''' || Talla Josefa
|-
| '''Pekaři''' || Renda Josef, Boček Viktor, Holčapek Antonín, Knesl Bedřich, Knesl Robert, Rezek Alois, Záboj Jan, Adam Bedřich, Fak Stanislav
|-
| '''Pily'''  || Dvořák a spol.,  L. stavitelství a tesařství v Jemnici (Jan D.), Kasárník Jan (parní pohon) 
|-
| '''Pivo lahvové (stáčírny)''' || Janoušek Antonín
|-
| '''Pivovary'''  || Štěpánek Karel
|-
| '''Plakátovací ústavy''' || Šmikmátor Josef
|-
| '''Pojišťovací jednatelství''' || Doležal Josef, Kopřiva Josef, Vitásek František, Zoufal Eman, Pejčoch Karel, Valenta František, Adamec Karel
|-
| '''Pokrývači''' || Fučík Josef, Pišinger Theodor, Růžička Antonin, Toffl Lambert
|-
| '''Porodní asistentky''' || Musilová Anna, Reitingerová Albína, Šubertová Marie
|-
| '''Povoznictví''' || Mrkva Karel dědic., Povolný Tomáš
|-
| '''Provazníci'''  || Bindr Vincenc, Nerad Míla
|-
| '''Puškaři''' || Liška Julius
|-
| '''Radiopřístroje a součástky - obchody''' || Hotař Bohumil, Hudec Jan, Rakušan Josef
|-
| '''Rolníci'''  || Daníček Jan, Finda Josef, Hotař Josef, Chvátal Jan, Jelínek František, Kuchař František, Pešl Jan, Simandl Antonín
|-
| '''Řezníci'''  || Zásměta Antonín, Filkuka Jan, Mauritz Alois, Moos Jaroslav, Návara Ondřej, Táborský Klement, Vratislavský Michal
|-
| '''Sedláři''' || Kundrum Josef, Liščák Konrád
|-
| '''Skladiště hospodářská''' || Hospodářské družstvo Mor. Budějovice (fil.), Lagerhaus Jemnice der Bezugs- u. Verwertungszentrale Brünn, Fil., Zemědělská družina, Mor. Budějovice (fil.) 
|-
| '''Sklenáři''' || Kreuter Mořic, Plucar Gustav
|-
| '''Smíšené zboží - obchody''' || Ferdan Roman, Fučík Ferdinand, Knesl, Rob., Koranda Karel, Koutný František, Krobauerová Marie, Mayer Karel, Mayer Ludwig, Pejčoch Karel (Ant. a Karel P.), Pokorný Jan, Moravec František, Záboj Jan, Dolák J. (Juliana D.), Jiroušková Anežka
|-
| '''Sodová voda - výroba''' || Augusta Max.
|-
| '''Spořitelny a záložny''' || I. Spar- u. Kreditverein Jemnice, GmbH, Spořitelna města Jemnice, Raiffeisenova záložna v Jemnici, z. sp. s n. r. , Živnostensko-rolnická záložna v Jemnici, z. sp. s r. o.
|-
| '''Stavební firmy''' || Dvořák J. a spol., stavitelství a tesařství v Jemnici (Jan a JUDr. Jan D.), Faast Josef a Ing. Antonín Králík, stavitel v Jemnici (Antonín K., Josef a Josefa Schlegelhoferová)
|-
| '''Střižní zboží - obchody''' || Břečka Jan, Kramář Vavřín - obchod se střižním zbožím v Jemnici, Nunvář Rud., Šárka Ladislav
|-
| '''Šicí stroje (sklady)''' || Šubert Josef
|-
| '''Lesní školky''' || Kreuzwieser Karel
|-
| '''Švadleny''' || Hrbková Anna
|-
| '''Tesař. mistři''' || Dvořák Jan, Hrůza Josef, Matějka Josef 
|-
| '''Trafiky''' || Křivánek Antonín, Smejkal Josef, Strašil Tomáš, Votýpka František
|-
| '''Truhláři''' || Daněček Jan, Kelbler Josef, Nekula Raimund, Rada Jan, Suchánek Antonín, Suchánek Leopold, Nekula Raimund, Rada Jan, Suchánek Antonín, Suchánek Leopopold, Juránek František
|-
| '''Uhlí - obchody''' || Fučík Ferdinand, Kundrumová Julie, Mayer Karel 
|-
| '''Uzenářské zboží - obchody'''  || Jelínek Antonín
|-
| '''Velkostatkáři''' || Kohn Ludwig, Pallavicini Alfons, Ředitelství státních lesů a statků 
|-
| '''Velocipédy (obch. a zast.)'''  || Habr J., Strnad Emanuel, Šubert Josef, Dolák Antonín
|-
| '''Vetešníci'''  || Süssenbeck Josef
|-
| '''Zahradnictví''' || Kreutzwieser Karel, Pallavicini Alfons
|-
| '''Zámečníci'''  || Fedra Jan, Kačenka František, Habr František, Liška Julius, Nevrkla Oskar, Seitl Karel
|-
| '''Zedn. mistři''' || Hrůza Josef, Matějka Josef
|-
| '''Zemědělské a lesnické výzkumné ústavy''' || Státní pokusná stanice lesnická
|-
| '''Zemské plodiny - obchody'''  || Gutfreund Emil (Heřman G.), Pokorný Antonín, Schwairzbart Eduard (Josef Sch.) 
|-
| '''Zubní ateliér''' || Bix Karel, Kulhánek Jindřich
|-
| '''Zvěřina a drůbež - obchody'''  || Augusta Max, Kornstreicher Leo, Kornstreicher Eduard
|-
|'''Železo - obchody'''   || Mayer Moritz (Emil M.), Moravec František, Uhlíř František, Uhlířová Marie, Vápeníček František
|}
== Reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>3826o678qoje1ezxi5ez16o4rj9mu3q</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Okresní město Jemnice</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7780</id>
    <redirect title="Dějiny Korolup/Jemnice" />
    <revision>
      <id>32302</id>
      <timestamp>2016-09-30T10:04:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka Lyalikoff</username>
        <id>4811</id>
      </contributor>
      <comment>Lenka Lyalikoff přesunul stránku [[Dějiny Korolup/Okresní město Jemnice]] na [[Dějiny Korolup/Jemnice]]: Jemnice nebyla okresním městem, ale sídlem Okresního soudu, tedy soudní okres</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="40" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Dějiny Korolup/Jemnice]]</text>
      <sha1>4dfhwzqgjiaqxjmpidk6lbjw5fd4suc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Vázané hospodářství</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7781</id>
    <revision>
      <id>42816</id>
      <parentid>42815</parentid>
      <timestamp>2021-01-28T22:24:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka Lyalikoff</username>
        <id>4811</id>
      </contributor>
      <comment>/* 33. přídělové období - spotřebitelské průkazy (prosinec 1947) */ zákaz prodeje masových konzerv, vázaný prodej sladových výrobků</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="120980" xml:space="preserve">[[Soubor:Lebensm2.JPG|náhled|Říšské potravinové lístky pro normální spotřebitele, věková skupina děti a mládež od 6-18 let („Jgd” Lebensmittelkarte) z roku 1945]]
[[Soubor:Protectorate of Bohemia and Moravia ration stamps 255.jpg|náhled|Protektorátní přídělové lístky]]
[[Soubor:Příděl.jpg|náhled|Československé přídělové lístky na cukr a jádrové mýdlo, šatenka z období přídělového systému 1945-1953]]
'''Protektorátní přídělový systém''' vstoupil v platnost po vydání vládního nařízení ze dne 18. září 1939. Úpravou hospodaření některými potravinami a krmivy bylo pověřeno ministerstvo zemědělství. Dne 20. září 1939 vydal ministr průmyslu, obchodu a živností vyhlášku č. 7/1939 Ú.l., o zajištění spravedlivého zásobování obyvatelstva životními potřebami, kterou obecní úřady pověřil vydáním „''kmenových lístků''”. Každý odběratel (domácnost, jednotlivec, podnik) si musel vybrat jednoho obchodníka, od kterého následně odebíral daný druh zboží. Obecní úřad pak vystavil dva kmenové lístky, jeden sloužil k evidenci a kontrole na obecním úřadě, druhý si ponechal příjemce potravin. Na podkladě kmenových lístků starostové obcí sestavili do 27. září 1939 podle věkových kategorií seznamy budoucích odběratelů a uvedli počet případných „''samozásobitelů''”. Během víkendu od 30. září do 1. října 1939 byla celá akce ukončena a v tisku občanům oznámena.

Zásobovací (přídělové) období, na které se běžné přídělové lístky vydávaly, bylo (tak jako říšské) vymezeno 28 dny a začínalo každé čtvrté pondělí. Některé lístky byly vydávány na více období (brambory) či celý rok (mýdlo). Vzhledem k tomu, že v Protektorátě Čechy a Morava byl přídělový systém zaveden o něco později, číslování jednotlivých období se s říšským neshodovalo a po 43. období bylo dorovnáno třítýdenním přídělovým obdobím s číslem 44/45. Lístek na poživatiny opravňoval k zakoupení různých druhů potravin, například těstovin, ovesných vloček, rýže, cukru či vajec a i když docházelo k mnohým úpravám, příděl poživatin nepodléhal dělení podle věkových kategorií (až na poslední 75. období). Lístky na maso, tuky, chléb, mléko a cukr byly vydávány pro různé věkové kategorie, někdy na ně spotřebitelé obdrželi i jiné druhy potravin (umělý med). 

Dávky přidělovaných potravin (druh zboží) se řídily státní příslušností, příslušností rasovou (židé), pohlavím a věkem. Podle věku se obyvatelstvo dělilo na tři skupiny odběratelů: do 6 let, od 6 do 18 let a nad 18 let. Zvláštní skupinu tvořili tzv. „''samozásobitelé''”, kteří nedostávali příděly potravin vůbec nebo v omezeném množství. Existovaly lístky pro cestující a hostince, nouzové, lokální, pro Němce s protektorátním občanstvím nebo pro příslušníky armády (Wermachtangehörige). Se zhoršující se hospodářskou situací přibývaly lístky i na další zboží: oblečení (roční šatenky koncem roku 1939), boty, mýdlo (roční od září 1939), krmiva, tabákové výrobky (tabačenky 1941, od 72. období na lístky a dobu 4 týdny) nebo pohonné hmoty.

'''Říšský přídělový systém''' prošel od roku 1939 do roku 1944 mnoha úpravami a až do 67. zásobovacího období (do 15. 10. 1944) mu byl protektorátní hodně podobný. Na začátku února 1945 nařídil říšský ministr výživy (Reichsernährungsminister) další nutnou úpravu v racionaci potravin a přechodně prodloužil 72. a 73. přídělové období o jeden týden, takže spotřebitelé museli vystačit s dávkami potravin po devět týdnů. Potravinové lístky 72. přídělového období přestaly platit 11. března (místo 4. března 1945) a lístky 73. období 8. dubna (místo 1. dubna 1945). Samozásobitelé máslem nemuseli sice za týden od 2. do 8. dubna odvést dávky másla, ale zato odpovídající větší množství v 73. období. Následné 74. období trvalo jen 3 týdny.

Zahraniční civilní dělníci obdrželi v 73. období jen tři týdenní «AZ» potravinové lístky. Podniky společného stravování musely s přidělenými potravinami vydržet taktéž až do 8. dubna 1945. Racionace se netýkala mléka, které bylo nadále vydáváno na „''Mléčné průkazy pro domácnosti''” (Haushaltsausweise für Milch).&lt;ref&gt; V 74. období pro děti do 6 let ½ litru plnotučného mléka denně, pro děti nad 6 let nezměněné množství odtučněného mléka denně.&lt;/ref&gt; Pro brambory vydalo říšské ministerstvo výživy speciální úpravu. Během obou prodloužených období se nevydávaly výrobky z bramborové moučky. S cukrem muselo obyvatelstvo vystačit nejen v prodlouženém zásobovacím období, ale i v 74., kdy nebyl vydáván vůbec (náhrada marmeládou).&lt;ref&gt;Neues Wiener Tagblatt (Tages-Ausgabe), Sa, 3. Februar 1945, Seite 3&lt;/ref&gt;

'''Samozásobitelům''' obilím byla platnost „''říšských mlecích průkazů''” (Reichsmahlkarte) pro 71., 72. a 73. zásobovací období prodloužena (původně do 1. dubna 1945) do 15. dubna 1945. Nové mlecí průkazy pro 74/76. období vstoupily v platnost od 16. dubna 1945.&lt;ref&gt;Neues Wiener Tagblatt (Tages-Ausgabe), Sa, 31. März 1945, Seite 2&lt;/ref&gt; Namísto dosavadní uvolněné dávky obilí 10,5 kg na osobu obdrželi od 74. období jen 5,3 kg na osobu a lístek na chleba je opravňoval v novém zásobovacím období k nákupu 4,9 kg pšeničné mouky nebo 6,5 kg pšeničného chleba.&lt;ref&gt;Neues Wiener Tagblatt (Tages-Ausgabe), Mi, 28. März 1945, Seite 2&lt;/ref&gt;

Samozásobitelům v zemědělství (skupina A) bylo přídělové období (Hausschlachtungsjahr 1945) prodlouženo o dvě přídělová období, což pro samozásobitele znamenalo, že s dávkami museli vystačit až do 6. ledna 1946. Samozásobitelé oprávnění k nákupu masa (Fleischberechtigungsschein) museli s dávkami na maso a tuky (72. a 73. období) vystačit 9 týdnů, tedy do 8. dubna 1945. Pro 74. období obdrželi oprávnění k nákupu na tři týdny, tak jako normální spotřebitelé. U samozásobitelů, kteří nebyli zemědělci (skupina B), proběhla racionace prodloužením současného přídělového období (mezi 30. dubnem a 22. červencem 1945) o 4 týdny, přídělového období od 23. červencem do 14. října 1945 o 6 týdnů, přídělového období od 15. října 1945 do 6. ledna 1946 o 8 týdnů a po 7. lednu 1946 o 10 týdnů. Pokud jim nárok na dávky propadl do 30. dubna 1945, nebyl již prodloužen. Dávky masa a tuku pro samozásobitele nad 6 let činily 650 g a pro samozásobitele pod 6 let 325 g.&lt;ref&gt;Neues Wiener Tagblatt (Tages-Ausgabe), Di, 3. April 1945, Seite 2&lt;/ref&gt;

Nová úprava vstoupila v platnost od prvního týdne 74. přídělového období 2. dubna 1945. Zjednodušený systém sjednotil lístky základní (Grundkarten) a přídavkové (Ergänzungskarten) a rozeznával: 1. „''normální spotřebitele''” (Normalverbraucher), rozdělené do tří věkových skupin, «E» (Erwachsene / dospělí, osoby starší 18 let), «Jgd» (Kinder und Jugendliche / děti a mládež od 6 do 18 let) a «K» (Kinder / děti do 6 let); 2. „''částečné samozásobitele''” «TSV» (Teilselbstversorger), rozdělené na samozásobitele máslem (TSV/B) a samozásobitele masem a sádlem (TSV/Schl, Fleisch und Schlachtfett): «TSV/B/E» (samozásobitelé máslem, dospělé osoby nad 18 let), «TSV/B/Jgd» (samozásobitelé máslem, děti a mládež od 6 do 18 let), «TSV/B/K» (samozásobitelé máslem, děti do 6 let), «TSV/Schl/E» (samozásobitelé masem, dospělé osoby nad 18 let), «TSV/Schl/Jgd» (samozásobitelé masem, děti a mládež od 6 do 18 let), «TSV/Schl/K» (samozásobitelé masem, děti do 6 let); 3. „''samozásobitele''” (Vollselbstversorger), kteří obdrželi lístky: «SV» (na cukr, sýr, tvaroh a kávovou náhražku), «SV/K» (pro děti do 6 let na poživatiny, cukr, sýr, tvaroh a kávovou náhražku) a «SV/Brottkarten» (lístky na chleba).&lt;ref&gt;Neues Wiener Tagblatt (Tages-Ausgabe), Sa, 31. März 1945, Seite 2&lt;/ref&gt;

K tomu byly vytištěny „''přídavkové lístky pro pracující''“ (Arbeiterzusatzkarten): «S» (Schwerarbeiter / dělníci těžce pracující), «Sst» (Schwerstarbeiter / dělníci velmi těžce pracující) a týdenní lístky «AZ» pro zahraniční civilní dělníky (ausländ. Zivilarbeiter).&lt;ref&gt;Neues Wiener Tagblatt (Tages-Ausgabe), Sa, 31. März 1945, Seite 2: „Kartenzuteilung an die AZ-Arbeiter. Die ausländischen Zivilarbeiter haben in der 73. Zuteilungsperiode nur für drei Wochen Lebensmittelkarten erhalten. Sie haben daher in der 74. Zuteilungs-Periode Anspruch auf vier Wochen Wochenkarten. ­Für die erste Woche erhalten sie die AZ-Karte 73 der vierten Woche, von der Nährmittelabschnitte sowie der Brotabschnitt IVa ungültig sind. Die Warenabgabe auf die Karten der übrigen drei Wochen wird wie für die Normalkarten durch Aufruf bekanntgegeben. Die Abschnitte 730 auf der Karte der zweiten Woche, 745 auf der Karte der dritten Woche und 758 auf der Karte der vierten Woche sind zur Vorausbestellung der entrahmten Frischmilch bestimmt. Die Betriebsführer haben diesmal die AZ-Karten wieder wochenweise den Arbeitern auszuhändigen.”&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Neues Wiener Tagblatt (Tages-Ausgabe), Do, 4. April 1945, Seite 2: „Warenbezug auf die AZ-Karten. Ausländische Zivilarbeiter erhalten auf den Kartoffelabschnitt der vierten Wochenkarte der 75. Zuteilungsperiöde, die für die erste Woche der 74. Zuteilungsperiode ausgegeben wurde, 2 kg Kartoffeln. Auf den Abschnitt W 21 dieser Wochenkarte erhalten sie noch 3 kg Kartoffeln im Vorausbezug. Die restlichen 2 kg für die 74. Zuteilungsperiode Werden auf den Abschnitt 760 der AZ-Karten 74 der vierten Woche abgegeben. Auf die Abschnitte W 19 und W 20 der vierten Wochenkarte 73 kann je ein Ei bezogen werden. Die Nährmittelabschnitte dieser Wochenkarte sind ungültig. Zur Vorbestellung der entrahmten Frischmilch in der 74. Zuteilungsperiode sind die Abschnitte 730 der zweiten Woche, 745 der dritten Woche und 759 (statt 758) der vierten Woche bestimmt. Die Aufrufe auf die übrigen Nummernabschnitte der AZ-Wochenkarten 74 erfolgen gemeinsam mit den Aufrufen für die übrigen Verbrauchergruppen.”&lt;/ref&gt; Pro stravování dělníků v kantýnách nyní sloužily namísto „''známek''” (Marken für Werkküchen- und ­Kantinenverpflegung) přímo očíslované ústřižky potravinových lístků.&lt;ref&gt;www.bochumer-bunker.de, Ernährungslage Teil 2. Také: Neues Wiener Tagblatt (Tages-Ausgabe), Do, 5. April 1945, Seite 2.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Pro jednoho strávníka kantýny to znamenalo na týden 100 g masa, 30 g tuku, 200 g chleba, 25 g poživatin. V rámci tohoto množství použili němečtí dělníci ústřižky z lístků «E74» (2 na maso po 50 g, 6 na tuky po 5 g, 4 na chleba po 50 g, 1 na poživatiny po 25 g) a zahraniční dělníci týdenní lístky «AZ 74» (2 na maso po 50 g, 6 na tuky po 5 g, 5 na chleba po 50 g.&lt;/ref&gt;

Válečný přídělový systém skončil v průběhu 75. přídělového období, vymezeném 30. dubnem a 27. květnem 1945. V pohraničí se jednalo o říšský přídělový systém. Na území Československé republiky přestaly od 23. května 1945 platit říšské odběrní lístky. Obyvatelstvo německé národnosti muselo své lístky odevzdat. Tímto zákazem utrpělo v obci ale i české obyvatelstvo, které zde zůstalo po odstoupení pohraničního území v roce 1938. Po zrušení říšských odběrních dokladů přišlo o lístky s delší dobou platností, například o lístky na brambory nebo o šatenky na oděvy a boty. Až do vydání nových dokladů na konci roku 1945 zůstalo bez těchto lístků.&lt;ref&gt;Barbora Štěpková: Přídělové systémy a jejich právní aspekty na československém území v letech 1939-1953, dipl. práce 2010/2011&lt;/ref&gt;

V druhé polovině května 1945 vstoupila v platnost dvě vládní nařízení:
* Vládní nařízení ze dne 17. května 1945 č. 6/1945 Sb., o některých opatřeních zásobování obyvatelstva potravinami, podle kterého přestaly od 23. května 1945 platit na území Československé republiky říšské odběrní doklady. Německé obyvatelstvo mělo po odevzdání přídělových lístků obdržet přídělové dávky jako židé za války. Dočasně muselo dojít k místním úpravám u českého obyvatelstva v pohraničí, které rázem přišlo o říšské poukázky (například brambory se vydávaly na lístek pro poživatiny, podobné úpravy platily u ošacení a obuvi). Nařízení zrušilo všechna přídělová omezení týkající se židů.
* Vládní nařízení ze dne 25. května 1945 č. 10/1945 Sb., kterým se zmocňuje ministr výživy k úpravě výroby, oběhu a spotřeby potraviny a poživatin.
== Rok 1945 ==
Německé hlavni sklady tabáku převzaly berní úřady a zboží z německých trafik přešlo na české trafiky, kam byly převedeny i seznamy kuřáků. Zároveň německé tabačenky pozbyly platnost. Dávka kuřiva činila 15 cigaret na týden.
=== Červen (1/76. přídělové období) ===
První poválečné přídělové období započalo 28. května 1945. U lístků na potraviny se na poslední chvíli podařilo odstranit německé nápisy, ale všechny poukázky s číslem 76 ještě postrádaly počáteční jedničku pro nové číslování. Lístky do bývalých říšských obcí se v prvním odběrovém období zajistit nepodařilo, nejenže chyběly potřebné údaje o počtu a druhu nebo věku příjemců, ale ani zkolabovaná doprava neumožňovala případnou distribuci. Některá města si lístky natiskla sama (např. Znojmo) a jinde se z nouze sáhlo opět k původním říšským.

Všechny lístky na potraviny se nepodařilo také vytisknout na jednotném papíře stejné barvy. Kromě základní barvy fialové, byla vytištěna část lístků na papíře jiné barvy a to:
# Na bílém papíře byly vytištěny lístky na chléb 14 a 14 K, dále spojené lístky pro děti do 6 let, pro mladistvé od 6-18 let, část spojených lístků pro spotřebitele nad 18 let, spojené lístky na mléko a lístky pro Němce nad 6 let,
# na žlutém papíře část lístků spojených pro spotřebitele nad 18 let,
# na modrém, zeleném a tmavě-fialovém papíře část lístků pro cestující a hostince,
# na modrém papíře veškeré lístky na potraviny tištěné v Plzni pro Plzeň a okolní okresy.

==== Navýšení dávek chleba, poživatin a soli u čtyř kategorií ====
Vláda Československé republiky provedla první navýšení přídělu potravin počínaje dnem 4. června 1945 nejprve v Praze a postupně v ostatních částech republiky. Do kategorie „velmi těžce pracujících” přiřadila ještě vědecké pracovníky, vyšší duchovenstvo, spisovatele, umělce, lékaře a vedoucí technické pracovníky, do kategorie „těžce pracujících” železničáře, elektrikáře, šoféry, veřejné i soukromé úředníky, četnictvo, policii a pod.

Zaměstnancům zařazeným v 1. kategorii „velmi těžce pracujících” zvýšila dávky chleba na den a osobu z dosavadních 470 g na 550 g, zaměstnancům v 2. kategorii „těžce pracujících” z dosavadních 400 g na 500 g, v 3. kategorii „ostatním zaměstnancům” z dosavadních 243 g na 400 g denně a ve 4. kategorii „normálním spotřebitelům” z 243 g na 300 g denně. U poživatin: 1. zaměstnancům zařazeným v kategorii „velmi těžce pracujících” z dosavadních 10 g na 45 g denně, 2. zaměstnancům zařazeným v kategorii „těžce pracujících” z dosavadních 10 g na 85 g denně, 3. „ostatním zaměstnancům” z dosavadních 10 g na 30 gramů denně, 4. „normálním spotřebitelům” z dosavadních 10 g na 25 g denně. U soli byla zvýšena dávka bez rozdílu na 400 g měsíčně na osobu. U ostatních produktů a zboží zůstaly dosavadní dávky nezměněny.&lt;ref&gt;Rudé právo. Ústřední orgán Komunistické strany Československa. ISSN: 0032-6569. Moravská zemská knihovna, 1.6.1945, č. 22, s. 1-2&lt;/ref&gt;

=== Červenec (2/77. přídělové období) ===
Druhé poválečné přídělové období už znamenalo pro německé obyvatelstvo poukázky s potiskem „Deutsche”, odpovídající židovským válečným přídělům. Věkové kategorie pro příděl byly převzaty z válečného systému: děti do 6 let, od 6 do 18 let a dospělí nad 18 let. Poválečné příděly odpovídaly poslednímu válečnému období, takže byly nižší než v roce 1944. Slibované brzké změny nenastaly. Lístky se vydávaly pro období 4 týdnů.

Podle vyhlášky ministra výživy obdrželi všichni příjemci přídavkových lístků „pro těžce a velmi těžce pracující” zvláštní příděl 150 g pražené zrnkové kávy. Stejný příděl zrnkové kávy byl vydán také výkonným zaměstnancům železničních drah, provozním a technickým zaměstnancům pouličních drah a zaměstnancům poštovní správy nižších kategorií, kteří vykonávali tělesnou práci.&lt;ref&gt;Rudé právo, 28.6.1945, č. 45, s. 3&lt;/ref&gt;

=== Srpen (4/79. přídělové období) ===
Chystanou úpravu v rozdělení obyvatelstva do tří kategorií ohlásil ministr výživy Václav Majer v tisku již v polovině července 1945. Vyhláška 154/1945 o dávkách potravin na 4. (79.) přídělové období vyšla v Úředním listu 10. srpna 1945.&lt;ref&gt;154/1945 Ú.l. Vyhláška ze dne 10.8.1945 o dávkách potravin ve 4. (79.) přídělovém období.&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| „''Připravuje se nový vyživovací plán, podle něhož budou spotřebitelé rozděleni do tří kategorií. V první budou normální spotřebitelé, kteří nejsou zaměstnání (děti, ženy, pensisté). V druhé budou všichni pracující bez rozdílu, nejen dělníci, ale i ostatní zaměstnanci a také živnostnicí a příslušníci svobodných povoláni. Ve třetí dělníci těžce pracující (horníci, hutníci, skláři a p.). Pro Němce se počítá se sníženými dávkami.''”

''Ministr výživy Václav Majer, Rudé právo''&lt;ref&gt;Rudé právo, 14.7.1945, č. 57, s. 3. Moravská zemská knihovna&lt;/ref&gt;
|}

==== Přídavkové lístky P3 a T4 ====
Ve 4. poválečném přídělovém období nastaly úpravy u přídavkových lístků. „Těžce pracující” obdržely poukázky s označením P3 a „velmi těžce pracující” s označením T4. Průkazy P3 a T4, na které se přídavkové lístky vydávaly, musely být potvrzeny od závodních rad nebo důvěrníků podniku, případně od zaměstnavatelů. Přídavkové lístky P3 na maso, tuky a chleba měli obdržet všichni zaměstnaní, živnostníci, umělci, studenti, ženy v domácnosti (bez služebných a s dětmi), rodiny s více než 3 dětmi. Těhotné ženy obdržely mimo své příděly ještě poukázky pro děti do 6 let.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Potravinové lístky na 4. přídělové období''' 

''Podle oznámení ministerstva výživy budou provedeny, počínajíc 4. (79.) přídělovým obdobím (20. VIII. až 16. IX. 1945) v roztřídění obyvatelstva na věkové skupiny pro příjemce potravinových lístků tyto změny: věková skupina mladistvých bude rozšířena na spotřebitele do 20 let (místo dosavadních 18 let); věková skupina dospělých bude pak od 20 let výše. Věková skupina děti do 6 let zůstane beze změny.''
 
''Vydávány budou tedy: pro věkovou skupinu 0 až 6 let lístky čís. 1D, 5, 9, 14, spojený lístek 17, resp. celkový spojený lístek; pro věkovou skupinu 6 až 20 let lístky čís. 1M, 2B, 10, 12, 16 A, resp. celkový spojený lístek; pro věkovou skupinu od 20 let výše lístky čís. 1V, 2A, 11, 16A, resp. spojený lístek. Zvláštní lístek 14 K pro děti do 18 měsíců zůstává v platnosti.'' 

''Kromě toho bude počínajíc 4. přídělovým obdobím změněn systém výdeje přídavkových lístků a to tak, že přídavkové lístky budou vydávány spotřebitelům přímo obcemi a nikoli prostřednictvím podniků. Přídavkový lístek pro pracující zaměstnance «P3» (odpovídající dosavadnímu přídavkovému lístku pro těžce pracující „T3”) bude vydáván na potvrzení zaměstnavatele všem zaměstnancům (i veřejným zaměstnancům), t, j. osobám, podléhajícím nějakému sociálnímu pojištění a kromě toho ještě některým osobám v samostatném povolání. Bližší směrnice vydá později ministerstvo výživy.'' 

''Přídavkový lístek pro těžce pracující „T4” (odpovídající dosavadnímu přídavkovému lístku pro velmi těžce pracující „Vt4”) je určen pro dosavadní příjemce přídavkových lístků pro velmi těžce pracující. U Němců zůstává věková skupina nezměněna a rovněž tak příděl přídavkového lístku «P3» a «r4» bude se díti podle dosavadních směrnic pro přídavkové lístky «T3» a «Vt4».''

''Okresní národní výbory hlaste ihned telefonicky Zemskému národnímu výboru V Praze odděl. III-1b, telefon 431-95 nebo 410-42, přípojky 890, 895 neb 897, potřebný počet potravinových lístků podle uvedených věkových skupin. (Ze Zemského národního výboru).''

''Rudé právo, 19.7.1945, Výživa a zásobování''&lt;ref&gt;Rudé právo, 19.7.1945, s. 2 - Výživa a zásobování. Moravská zemská knihovna.&lt;/ref&gt;
|}

V průběhu čtvrtého a pátého přídělového období se hospodářská situace nezlepšila a u přídavkových lístků na maso a tuky se dávky snížily, dokonce v sedmém období bylo možné dostat na přídavkový lístek P3 jen chleba, mouku a pečivo.&lt;ref name=&quot;Příděly&quot;&gt;Barbora Štěpková: Přídělové systémy a jejich právní aspekty na československém území v letech 1939-1953, dipl. práce 2010/2011&lt;/ref&gt;

Na konci září 1945 povolilo ministerstvo výživy, aby se přídavkové lístky P3 na 5. přídělové období vydávaly i osobám, které se vrátily po 1. květnu 1945 a nebyly v zaměstnaneckém poměru. Ostatním repatriantům, kteří se vrátili po 5. srpnu 1945, byly vydávány přídavkové lístky (pokud nebyly v zaměstnaneckém poměru) po předložení registračního průkazu a lístku pro domácnost.

Pro nemocné politické vězně, kteří se vraceli z věznic a koncentračních táborů, povolilo na podkladě „Lékařského návrhu na potravinové přídavky&quot; vydávání odběrních listů na zrnkovou kávu. Nejvyšší povolená dávka činila 50 gramů zrnkové kávy pro osobu a na týden. „Lékařský návrh&quot; platil po dobu 4 týdnů, po té musel být obnoven.

=== Září (5/80. přídělové období) ===
V 5. (80.) přídělovém období ministerstvo výživy povolilo, aby osobám, které nastoupily do zaměstnání do 3. září 1945 a kterým nebyly dosud vydány přídavkové lístky vůbec, byl na 5. přídělové období vydán buď přídavkový lístek pro těžce pracující T4 (uvedených v seznamu příslušné vyhlášky ministra výživy Úřední list č. 70 z 9. srpna t. r.) anebo přídavkový lístek na chleba P3 (pátého vydání) a přídavkový lístek P3 (čtvrtého vydání), ten však jen s ústřižky, na které se vydávalo zboží v 5. přídělovém období, t. j. s ústřižky na 800 g masa a 140 g umělých jedlých tuků. Nárok na přídavkový lístek nezačínal dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání, nýbrž až po obdržení potvrzení o nároku v příslušném průkazu a to tehdy, jestliže pracoval v předcházejícím přídělovém období alespoň tři týdny. Pouhá příslušnost k některé skupině těžce pracujících ještě k výdeji přídavkového lístku pro těžce pracující neopravňovala.&lt;ref&gt;Práce, list Revolučního odborového hnutí. Moravské vydání ISSN: 0231-6374, Moravská zemská knihovna, 14.09.1945, č. 109, s. 5&lt;/ref&gt;

==== Zavodní a táborové kuchyně ====
Ve 3. (78.) přídělovém období byl závodním a táborovým kuchyním vydán mimořádný příděl 100 g zrnkové pražené kávy na jednoho strávníka.&lt;ref&gt;Rudé právo, 13.7.1945, č. 56, s. 2&lt;/ref&gt; V 5. (80.) přídělovém období a v dalších přídělových obdobích obdržely zavodní a táborové kuchyně zvláštní příděl 500 g pšeničné mouky 00 hrubé. Dosavadní zvláštní příděl 720 g pšeničné mouky 00 byl upraven na 220 g. Závodní kuchyně tudíž v 5. přídělovém období obdržely jako zvláštní příděl celkem na osobu a přídělové období 500 g pšeničné mouky 00 a 500 g pšeničné mouky hrubé; táborové kuchyně 550 g pšeničné mouky 00 a 500 g hrubé pšeničné mouky. Ostatní zvláštní příděly zůstaly nezměněny.&lt;ref&gt;Práce, list Revolučního odborového hnutí. Moravské vydání ISSN: 0231-6374, Moravská zemská knihovna, 14.09.1945, č. 109, s. 5&lt;/ref&gt;

=== Říjen (6/81. přídělové období) ===
==== Odběr hrubé mouky ====
V 6. přídělovém období ministerstvo výživy povolilo, aby na lístky na chléb a poživatiny 11, 12 a 14 bylo mimo 750 g hrubé mouky, která se mohla odebrat na ústřižky „a1“ a „a3“ lístků na chléb a poživatiny 11 a 12 a na ústřižky „a1” a „a2” lístků na chléb a poživatiny 14 odebráno ještě 375 g pšeničné mouky hrubé a to na: zvláštní ústřižek „V“ z lístku na chléb a poživatiny 11, zvláštní ústřižek „M” z lístku na chléb a poživatiny 12, zvláštní ústřižek „D/l” z lístku na chléb a poživatiny 14, pokud byl s tímto zvláštním ústřižkem předložen z těchto lístků ještě některý ústřižek „a” nebo „R”, znějící na 500 g.&lt;ref&gt;Práce, list Revolučního odborového hnutí. Moravské vydání ISSN: 0231-6374, Moravská zemská knihovna, 26.10.1945, č. 144, s. 8&lt;/ref&gt;

=== 8. přídělové období (vánoce 1945) ===
==== Směrnice o vydávání šatenek a poukazů ====
Vyhlášku o spotřebě textilního zboží a směrnice o vydávání šatenek a poukazů vydalo ministerstvo vnitřního obchodu 1. prosince 1945. Od 12. prosince tak vstoupily v platnost zásady o spotřebě textilního zboží, které bylo zčásti vázané a zčásti volné. Vázané textilní zboží mohli občané obdržet:
# na šatenku,
# na odběrní poukazy na textilní zboží
# na odběrní poukazy na pracovní šatstvo a
# na zvláštní poukazy na textilní zboží

Pro zásobovací údobí od 15. prosince 1945 do 31. prosince 1946 byla vydávána šatenka:

* pro kojence (do dokončeného 1. roku), pro děti (do dokončeného 3. roku), pro dívky (do dokončeného 15. roku), pro chlapce (do dokončeného 15. roku), pro ženy (od dokončeného 15. roku), pro muže (od dokončeného 15. roku)

* šatenka pro členy cizích zastupitelských úřadů a jejich rodinné příslušníky.

V případě úmrtí se vydávaly na žádost dodatkové šatenky pro matky, dcery, sestry a manželky (družky) zemřelých. Šatenku obdržel také každý soukromý spotřebitel. Spotřebitelé zaopatřeni státem (např. branná moc, ústav) šatenky nedostávali. Odběrní ústřižky oddělené z celé šatenky byly považovány za neplatné. Některým osobám se vydávaly dodatečné šatenky pro mateřství.

Na šatenku se odebíralo: svrchní šatstvo a spodní prádlo pro muže a ženy a děti od 1 do 15 let, oděv a prádlo pro kojence, pokrývky hlavy, rukavice, šály, nákrčníky, punčochy a onuce, krajky, výšivky, tréningové obleky, deštníky a slunečníky, látky na oděvní součástky, příze pletací na ruční práce, ručníky a utěrky na nádobí, ubrusy a ubrousky, šicí potřeby.

Na odběrní poukazy se odebíralo: ložní prádlo, ložní zboží, stolní domácí a kuchyňské prádlo, pokrývky a plachty, tkané a vázané koberce, závěsy, záclony, svrchní šatstvo z kůže. Vadné, zašpiněné a vybledlé textilní zboží se vydávalo za polovinu předepsaného počtu bodů, zrovna tak dekorační vzorky a nošené předváděcí šaty a punčochy či metrové zbytky atd. Směrnice v Úředním listě stanovovaly také bodovou hodnotu každého zboží.&lt;ref&gt;Slovo národa, 05.12.1945 &lt;/ref&gt;

==== Lístky na potraviny v 1. týdnu 8. přídělového období (10.12. - 16.12.) ====

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Druh přídělu !! Přídělové lístky
|-
| 1. Poživatiny || Ústřižky „p3” lístků na chléb a poživatiny 11, 12 a 14 na pšeničnou mouku hrubou: zvláštní ústřižek 14 lístku na chléb a poživatiny 14 na 330 g pšeničné krupice.
|-
| 2. máslo  || Ústřižek „a1” lístku na tuky 6 na 60 g, ústřižek „a1” lístku na tuky 9 na 135 g, ústřižek „a1” lístku na tuky 10 A a 10 B na 90 g, ústřižky 1 až 4 lístku na tuky „N6” po 35 g másla nebo 28 g přepuštěného másla.
|-
| 3. umělé jedlé tuky || Ústřižek „a1” lístku na tuky 6 na 170 g, ústřižky „c1” lístků na tuky 10 A a 10 B na 170 g a ústřižek „c3” lístků na tuky 10 A a 10 B na 70 g, ústřižky „c1” a „c2” lístku na tuky N6 po 20 g umělých jedlých tuků.
|-
| 4. mouka, strouhanka  || Na všechny „a” ústřižky na chléb a na ústřižek R 7 mohla být odebrána pšeničná mouka 00 v poměru 100:75 nebo strouhanka v poměru 100:70.
|-
| 5. chléb, mouka || Na všechny „R” ústřižky na chléb (mimo ústřižek R7) mohl být odebrán podle volby spotřebitele chléb nebo pšeničná mouka 00 nebo u maloobchodníků (nikoliv pekařů) žitná mouka v poměru 100:75.
|-
| 6. vejce || Na ústřižky „v1” a „v2” lístků na různé potraviny 1/D (pro děti do 6 let) po 1 vejci, na ústřižky „v1” a „v2” lístků na různé potraviny l/M nebo 1/V se vejce nevydávala.
|-
| 7. pšeničná mouka hrubá || Na ústřižky „a1”, „a2”, „a3” a „a4” lístků na chléb a poživatiny 11, 12 a 14, pokud na ně už nebylo odebráno bílé pečivo nebo pšeničná mouka 00.
|-
| 8. ovocný sirup || Na zvláštní ústřižek lístku na různé potraviny 1/D na 250 g.
|-
| 9. brambory ||  10 kg brambor na ústřižky 1 až 4.
|-
| 10. mléko || Spotřebitelé od 6 do 14 let obdrželi ¼ litru mléka na den (egalisovaného), spotřebitelé od 14 do 20 let ¼ litru čerstvého odstředěného mléka na den, spotřebitelé nad 20 let 1 litr čerstvého odstředěného mléka na 16 dní a osobu (jedna šestnáctina litru na den), děti do 6 let množství podle předtisku. 
|-
| 11. cukr || Na ústřižky 1 až 4 lístků na různé potraviny 1/D, l/M, l/V po 300 g, celkem 1.200 g; na ústřižek „c2” lístku na tuky 6 na 250 g, ústřižky „c2” a „c4” lístku na tuky 10 A a 10 B po 250 g, celkem 500 g.
|-
| 12. Sýr || 100 g, případně větší množství stanovené zvlášť Svazem na ústřižky na sýr lístku na tuky 6 a 10 B.
|-
| 13. Tvaroh || 250 g měkkého nebo 180 g tvrdého konsumního tvarohu na ústřižek „a2” lístku na mléko 17 A  a 16.
|-
| 14. Sůl || 150 g na ústřižek na sůl lístků na různé potraviny 1/D, l/M, l/V po předběžné přihlášce objednacím lístkem na sůl.
|-
| 15. [[w:Kávovina|Kávovina]] || Dávka činila 250 g kávovinové směsi, podle volby spotřebitele mohlo být z tohoto množství odebráno ⅔ [[w:Melta|obilné kávy]] a ⅓ [[w:Cikorka|cikorky]]. 
|-
| 16. Cukroví || 300 g na ústřižek D nebo M lístků na různé potraviny 1/D nebo l/M a 200 g na ústřižek V lístku na různé potraviny l/V.
|}

Spotřebitelé starší 20 let, kteří nedostávali přídavkový lístek P3/I a nebyli samozásobiteli obilím, obdrželi k vánocům zvláštní přídavek potravin na zvláštní lístek s označením „zvláštní příděl k vánocům”, který činil 1 500 g bílého pečiva nebo 1 125 g pšeničné mouky hrubé, 150 g poživatin, 100 g marmelády nebo 75 g cukru a 250 g cukru. U poživatin se vydávalo na ústřižky „p3” celkem 75 g pšeničné mouky hrubé a na ústřižky „p4” celkem 75 g těstovin.&lt;ref&gt;Rudé právo. Ústřední orgán Komunistické strany Československa. ISSN: 0032-6569. Moravská zemská knihovna, 8.12.1945, č. 181, s. 7&lt;/ref&gt;

Nejvyšší cenový úřad stanovil nové ceny cukru. Spotřebitel zaplatil za běžný druh, to je za 1 kg krystalu 15 Kčs, za moučku a krupici nebo pudr 15,20 Kčs, za lisované kostky (do obchodu přišlo velmi málo) 15,70 Kčs.

==== Tabačenky ====
Mimořádný vánoční příděl tabákových výrobků oprávněným spotřebitelům činil pro 57. zásobovací období (počínající dnem 17. 12. 1945) na tabačenky kromě normálního přídělu ještě zvláštní vánoční příděl 60 tabákových jednotek. V tomto zvláštním přídělu bylo obsaženo 10—12 tabákových jednotek v doutnících, zbytek podle stavu zásob. Příděl na zvláštní tabačenky (zvláštní poukazy) se pro zmíněné zásobovací období zvýšil na 4 tabákové jednotky denně.

== Rok 1946 – únor 1948 ==
Zřízení nového bodového systému se dotklo 11. - 26. přídělového období (od 4. března 1946 do 31. května 1947). Bodový systém se uplatňoval hlavně u zboží ze [[w:Správa Spojených národů pro pomoc a obnovu|Správy Spojených národů pro pomoc a obnovu]] (UNRRA). Na podzim roku 1946 došlo od 18. přídělového období (od 16. září 1946) k rozdělení obyvatelstva do 4 věkových kategorií: děti do 6 let, děti od 6 do 12 let, mládež od 12 do 20 let a dospělí nad 20 let.

V 19. přídělovém období se změnilo označování přídělových lístků, kdy písmeno na poukázce označovalo věkovou kategorii (a, b, c, d) a číslo druh lístku (lístek na cukr a jiné potraviny měl číslo 1, lístek na maso 2, lístek na tuky 3, lístek na mouku a chléb 4 a lístek na mléko 5). Od 25. přídělového období se přídělové období krylo s kalendářním měsícem. Rok 1947 nepřinesl zlepšení, příděly se naopak snižovaly a kvůli změnám se musely přečíslovat i některé lístky, např. lístek na maso obdržel číslo 2, na mléko číslo 3 lístek, na mouku a chléb číslo 4, na máslo číslo 5.&lt;ref name=&quot;Příděly&quot; /&gt;
=== 9. přídělové období (1946) ===
Při osídlování pohraničí se stávalo, že se někteří novoosídlenci neodhlásili v místě původního trvalého bydliště nebo místní národní výbor v novém bydlišti nepožadoval předložení odhlašovacího lístku z přídělového systému ve starém bydlišti a poskytl nové přídělové lístky, čímž docházelo k čerpání přídělů potravin na dvou místech. Ministerstvo výživy proto v lednu 1946 připomínalo dodržování kroků při odhlášení a přihlášení.

==== Odhlašovací a přihlašovací řízení ====
U obce dosavadního bydliště museli spotřebitelé přídělového systému předložit: policejní přihlášku, lístek pro domácnost, lístek na tuky, potvrzení o odhlášení u dodavatelů tuků. Dodavatel másla potvrdil spotřebiteli na předepsaném tiskopise vyškrtnutí ze seznamu zákazníků a potvrdil zbývající nevyčerpané množství pro zbytek přídělového období. V případě nevyčerpaných přídělů mléka si musel spotřebitel vyžádat objednací týdenní lístky od dodavatele nazpět a dodavatel přeškrtl na objednacích lístcích pro mléko své firemní razítko. Spotřebitel pak předložil lístek na mléko s objednacími lístky k přihlášce k odběru mléka u dodavatele v novém bydlišti.

Obec vystavila osvědčení o odhlášení z přídělového zásobování s poznámkou, do které doby byly potravinové lístky čerpány. U samozásobitelů obec osvědčila dobu a způsob samozásobení. Při přesídlení celé rodiny obec odebrala lístek pro domácnost, při přesídlení jednotlivých členů rodiny byl lístek vrácen přednostovi rodiny po provedené změně. Na množství másla, které byl spotřebitel ještě pro zbytek přídělového období oprávněn odebrat, mu obec vydala lístky pro cestující a hostince a před vydáním znehodnotila ústřižky pro tuky, vázané na objednací lístek, tzn. ústřižky na máslo. Následně obec poznamenala na potvrzení o odhlášení u dodavatelů tuků výdej lístků pro cestující a hostince na máslo. Obec pak předala jednotlivá potvrzení dodavatelů místům, která dodavatelům vystavovala odběrní listy, aby tak mohli být dodavatelé na nových odběrních listech zkráceni o udané množství.

Dodavatel vajec vydal spotřebiteli při předložení osvědčení a potvrzení o odhlášení množství vajec, které byl ještě oprávněn odebrat podle odevzdaných objednacích lístků pro zbytek přídělového období. Lístek na brambory se spotřebiteli, který neodebral brambory k uskladnění, ponechal v případě, že se nestěhoval na Slovensko nebo do ciziny. Dosavadní obchodník byl povinen stěhujícímu se spotřebiteli při předložení osvědčení o odhlášení vydat brambory, které mu pro zbytek přídělového období náležely, najednou. Odhlašovací řízení platilo i pro osoby nastupující vojenskou službu.

Povinností obce v novém místě trvalého bydliště bylo požadovat: policejní přihlášku, osvědčení o odhlášení ze zásobování od obce dřívějšího pobytu, potvrzení o národnosti, případně státní příslušnosti, jakou měl spotřebitel ve III. a IV. lístku pro domácnost. To vydávala obec dřívějšího pobytu. Mužstvo čs. armády předkládalo místo osvědčení o odhlášení ze zásobování potvrzení vojenské hospodářské správy, která ztvrzovala vyjmutí z počtu živených vojenských osob. Obec pak na základě předloženého osvědčení vystavila nový lístek pro domácnost. Při přijímání do již stávající domácnosti byl spotřebitel zapsán na lístek o domácnosti. Osvědčení o domácnosti obec uchovávala s duplikátem lístku pro domácnost do nejbližšího výdeje lístků na potraviny.&lt;ref&gt;Naše pravda. Orgán krajského vedení KSČ. ISSN: 1803-3547. Národní archiv, 22.1.1946, č. 9,
 s. 3&lt;/ref&gt;

==== Vyloučení osob vyhýbajících se práci ====
Na konci ledna 1946 vyloučilo ministerstvo výživy z přídělu potravinami osoby vyhýbající se práci a to na základě dekretu prezidenta republiky č. 71/45 Sb. o pracovní povinnosti osob, které pozbyly čs. státní občanství a podle dekretu č. 85/45 Sb. o všeobecné pracovní povinnosti.

==== Samozásobitelé vejci ====
Směrnice pro samozásobitele vejci vydával „Svaz pro drůbež, vejce a med”. Předpis byl i pro rok 1946-47 přibližně stejný. Za samozásobitele vejci byli považováni samozásobitelé obilím z vlastní sklizně a nedostávali lístky na vejce pro všechny členy domácnosti (ani když tato domácnost slepice nechovala). Chovatelům nosnic a členům jejich domácnosti, kteří nebyli samozásobiteli obilím z vlastní sklizně nebo byli samozásobiteli obilím, ale nikoliv z vlastní sklizně, se z povinné dodávky vylučovala vždy jedna slepice na jednoho člena domácnosti. Volný prodej vajec na trzích nebyl v roce 1946 (a počítalo se i 1947) ještě povolen. Chovatelé nosnic mohli svá přebytečná vejce nabídnout sběrně vajec. V roce 1947 „Svaz pro drůbež, vejce a med” počítal na jednu nosnici dva členy domácnosti, z této nosnice se vejce neodváděla a tito členové byli určeni za samozásobitele vejci. Po splnění dodávky vajec na kontingent mohli chovatelé nosnic se zbytkem vajec volně nakládat, případně vejce prodávat (přímo spotřebitelům).&lt;ref&gt;Naše pravda. Orgán krajského vedení KSČ.
ISSN: 1803-3547. Národní archiv, 9.8.1946, č. 149, s. 4&lt;/ref&gt;

==== Přechodné doplňkové vlněné zboží ====
Ministerstvo vnitřního obchodu povolilo, aby vlněné přikrývky (spací a cestovní přikrývky z vlny nebo vlnu obsahující, cestovní plaidy a sportovní spací pytle skup. 8121, dále bavlněné přikrývky, spací a též cestovní přikrývky, bavlněné nebo bavlnu obsahující cestovní plaidy a sportovní spací pytle skup. 8122, jakož i přikrývky z hrubé příze skupiny 8123) byly spotřebitelům vydávány též na šatenku a to do konce měsíce února 1946.

==== Administrativní zjednodušení výdeje lístků na potraviny ====
Pro zjednodušení a usnadnění výdeje a vyúčtování lístků na potraviny povolilo ministerstvo výživy, aby všechny obce (bez ohledu na počet obyvatel), u nichž počet nesamozásobitelských spotřebitelů činí alespoň jednu třetinu všech spotřebitelů, vydávaly těmto spotřebitelům od 11. přídělového období spojené lístky na potraviny místo dosud vydávaných jednotlivých lístků. Obce si rozdělily všechny domácnosti (červené lístky pro domácnost) na dvě skupiny: 1. Domácnosti, které nejsou (ani přechodné) samozásobiteli obilím, masem, sádlem, mlékem a máslem anebo vejci. 2. Ostatní domácností (samozásobitelé). Prvé skupině domácností vydávaly spojené lístky na potraviny, které pak vykazovaly v tiskopise. Ostatním domácnostem (samozásobitelským) se vydávaly jednotlivé lístky po odstřižení ústřižků jako dosud.

==== Rozšíření přídavkových lístků ====
Se zřetelem k zvláštní povaze služby a silnému provozu povolilo ministerstvo výživy, aby: 1. železničním zaměstnancům provozní služby, 2. poštovním zaměstnancům provozní služby, 3. jízdnímu personálu (řidičům i průvodčím) pouličních elektrických drah a autobusů, 4. příslušníkům hasičských sborů z povolání, pokud uvedení zaměstnanci nebyli oprávněni k příjmu dodatkového lístku P 3/II, případně T 4, byl od 8. přídělového období až do dalšího rozhodnutí vydán zvláštní přídavkový lístek P 3/I bez ústřižku na chléb. Přídavkový lístek P 3/I bez ústřižku na chléb směl být zaměstnancům, uvedeným v bodě č. 4, vydán jen tehdy: a) vykonávali-li pravidelné podle služebního rozvrhu noční službu, b) byli pravidelně zaměstnáni nad předepsanou zákonnou pracovní dobu. Všechny žádosti týkající se přiznáni zvýšeného přídělu potravin dalším skupinám spotřebitelů, jako například lékařům, kontrolním orgánům, členům divadelních společností nešlo se zřetelem k všeobecné zásobovací situaci vyhovět.

==== Navýšení textilního zboží v obchodech ====
Ministerstvo vnitřního obchodu povolilo a postupně od června 1946 přidělovalo maloobchodu a velkoobchodu textilní zboží: asi za 50 000 000 bodů stávkového a pleteného zboží, asi 5 125 000 párů dámských punčoch, 30 000 kg pletací příze, asi 4 000 000 m různých tkanin umělohedvábných a bavlněných, kartusových a zboží bílého. Kromě toho bylo ministerstvem vnitřního obchodu rozděleno asi 193 000 m vlněných látek, 290 000 m látek na výrobu prádla, jakož i 168 000 kusů nového hotového šatstva a prádla dodaných UNRRA. Platnost odběrních poukazů na textilní výrobky z 12. prosince 1945 byla ministerstvem prodloužena do 12. března 1946 (tři měsíce). Textilní zboží vyrobené výhradně z papírového vlákna (slamníky, podhlavníky) nepodléhalo vázanému prodeji.&lt;ref&gt;Naše pravda. Orgán krajského vedení KSČ. ISSN: 1803-3547. Národní archiv, 26. - 27.1.1946, č. 13, s. 3&lt;/ref&gt;

=== 10. přídělové období  (1946) ===
==== Luštěniny a sojová mouka ====
Vzhledem k tomu, že nastaly v 9. období problémy s distribucí těstovin, povolilo ministerstvo výživy prodejcům na tyto lístky „p4” odebírat stejné množství luštěnin. Kvůli nedostatku pšeničné mouky byla od 10. období spotřebitelům na lístky k dispozici namísto obilné mouky sojová. Pro nemocné tuberkulózou ministerstvo výživy navýšilo po dohodě s ministerstvem zdravotnictví v 10. období příděl a okruh potravin.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! ZNAČENÍ !! DRUH POTRAVIN !! DO 20 LET !! NAD 20 LET !! P3/Ia T4
|-
| 1a || Chleba R || 5 100 g* || 4 100 g* || 4 200 g
|-
| 1b || Bílé pečivo - a || 4 500 g** || 4 030 g*** || 1 600 g
|-
| 1c || Pšeničná mouka OO || - || - || -
|-
| 1d || Pšeničná mouka OO hrubá || - || - || -
|-
| 2 || Poživatiny ||  ||  || 
|-
| a || Těstoviny || - || - || -
|-
| b || Kroupy || - || - || -
|-
| c || Krupice || 150 g || 150 g || -
|-
| d || Luštěniny || 150 g || 150 g || -
|-
| e || Kroupy || - || - || -
|-
| 3 || Maso || 950 g || 750 g || 2,4 kg
|-
| 4 || Máslo || 250 g || 140 g || -
|-
| 5 || Umělý jedlý tuk || 180 g || 100 g || 180 g
|-
| 6 || Vepřové sádlo || 250 g ||250 g || 640 g
|-
| 7 || Cukr || 1 200 g || 1 200 g || -
|-
| 8 || Marmeláda || 700 g || 700 g**** || -
|-
| 9 || Kávoviny || 230 g || 230 g  || -
|-
| 10 || Brambory || 10 kg || 10 kg || -
|-
| 11 || Vejce || 2 ks***** || 2 ks || -
|-
| 12 || Odstředěné mléko || 7 l || 1,75 l || -
|-
| 13 || - || - || - || -
|-
| 14 || Cukrovinky || 200 || 200 || -
|-
|}
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|*  || Místo chleba bylo možno vydat též odb. list na pšeničnou mouku 00 podle vyhlášky o dávkách.
|-
|** || Nebo 3 375 g pšeničné mouky 00, z toho 1 875 g pšeničné mouky hrubé a 375 g pšeničné krupice.
|-
| *** || Nebo 3 038 g pšeničné mouky 00, z toho 1 875 g pšeničné mouky hrubé nebo 1 500 g pšeničné mouky hrubé a 375 g pšeničné krupice.
|-
| **** || Nebo 350 g cukru.
|-
|*****  || Komise pro zásobování pracujících přidělovala na osobu 10 g záměnných látek za vejce.&lt;ref&gt;Naše pravda. Orgán krajského vedení KSČ. ISSN: 1803-3547. Národní archiv, 14.2.1946, č. 26, s. 4&lt;/ref&gt;

|}

==== Jízdní kola ====
Ve velmi naléhavých případech vydávalo ministerstvo obchodu známky na jízdní kola, známky pak pro své zaměstnance zajišťovala příslušná ministerstva (například ministerstvo pošt pro zaměstnance pošt), pro zaměstnance průmyslu a zemědělství obstarávala známky na jízdní kola a součástky Ústřední rada odborů (ÚRO).&lt;ref&gt;Naše pravda. Orgán krajského vedení KSČ. ISSN: 1803-3547. Národní archiv, 14.2.1946, č. 26, s. 4&lt;/ref&gt;

==== Žádost o snížení dodávky vepřového sádla ====
Žádosti o snížení dodávek sádla z domácích porážek vepřů musely od února obsahovat údaje:
# Kdy a kde byl vepř poražen.
# Živou i mrtvou váhu vepře.
# Dobu, po kterou byl vepř krmen.
# Kolik sádla ve stavu syrovém bylo z něho získáno.
# Rozlohu orné půdy a počet samozásobitelů v domácnosti žadatelově.
# Jak plní příslušný samozásobitel dodávkové povinnosti.
# Kolik vepřů chová na dodávku i pro samozásobení a jaká je jejich alespoň přibližná váha.

Údaje k žádosti musely být potvrzeny: 1. Obvodním veterinářem nebo prohlížitelem masa. 2. Vážným popřípadě komisí, která mrtvou váhu vepře zjišťovala (nutný byl podpis všech členů komise). 3. Předsedou zemědělské komise. K takto potvrzené žádosti musel místní národní výbor (správci komise) připojit své vyjádření. Žádost musel žadatel odeslat (doporučeně) po porážce vepře do 8 dnů na ONV.

==== Kamna, sporáky, vařiče a kouřové roury ====
RTE známky na kamna sporáky, vařiče a kouřové roury vydávaly spotřebitelům místní národní výbory, s výjimkou elektrických sporáků, dvouplotýnkových elektrických vařičů, plynových sporáků a plynových vařičů, na které vydávaly známky ONV na základě čtvrtletní žádosti potvrzené MNV do 5. ledna, 5. dubna, 5. června a 5. října, tak jako u nádobí. Kamna a sporáky z černého plechu nesmaltované byly volně dostupné, rovněž keramická, nepřenosná (kachlová) kamna stavěná kamnáři.

=== 11. přídělové období (1946) ===
==== Omezení přídavkových lístků pro samozásobitele ====
Výnosem ministerstva výživy ze dne 25. srpna 1945 bylo stanoveno za jakých předpokladů se vydávaly přídavkové lístky P3/1 zemědělcům jako osobám samostatně hospodařícím a příslušníkům jejich rodin, jestliže svým pracovním výkonem plně nahrazovali námezdní pracovní síly. Od března 1946 se zemědělcům nevydávaly z přídavkových lístků P3/1 ústřižky na ten druh potravin, ve kterých byl příjemce samozásobitelem. Pokud tedy zemědělec byl samozásobitelem obilím a masem a tuky, neměl na přídavkový lístek nárok. Totéž se týkalo i členů jeho domácnosti. Pokud byl zemědělec nebo jeho členové jen samozásobitelem obilí, odstřihly se mu z lístku pouze všechny ústřižky na chleboviny a ústřižky na maso a tuky obdržel. Nárok na zvýšený přiděl chlebovin byl u samozásobitelů zahrnut ve zvýšené samozásobitelské dávce, která činila 18 kg chlebového obilí na osobu a 4 týdny.

==== Přídavky potravin zaměstnancům německé národnosti v zemědělství ====
Výnosem ministerstva výživy č. 28.830-VI/2-1946 ze dne 22. 3. 1946, bylo povoleno, aby příslušníkům německé národnosti, kteří se zúčastní jarních polních prací (jarní osev, práce při kulturách, okopanin zeleniny atd.) jako výpomocní zemědělští dělníci, byly vydány přídavky potravin podle ustanovení výnosu ze dne 20. 12. 1945, č. j. 38.702-VI/2- 45, odst. 6 na den a osobu: 150 g chleba, 100 g (bílého pečiva, 10 g tuku, 25 g masa. Na základě výnosu ministerstva výživy č. j. 3267-IV/3-45 ze dne 26. 6. 1945 mohl přídavek obdržet v pracovní dny pouze zemědělec, který německé dělníky zaměstnával. Pokud dělníky zaměstnával jen hodinově, neměl na přídavek nárok a jednotlivé hodiny nešlo sčítat. Povolení přídavku prováděla obec na základě žádosti zemědělce, který dělníky zaměstnával. Obec pak vydala: na maso a tuky příslušné ústřižky lístků pro cestující na tuky a ústřižky lístků na maso 2A. Přídavek na chleba poskytoval zemědělec z vlastních zásob obilí a příslušné množství оbilí (pšenice a žita) mu obec připočítala při vystavování mlecího povolení. Pokud si nemohl zemědělec opatřit obilí z vlastní sklizně (a to ani sousedskou výpomocí), vydala mu obec ústřižky pro cestující na chléb (R ústřižky). Každý zemědělec si pak musel nechat od německých dělníků každý den podpisem potvrdit, že se u něj stravoval nebo že příslušné lístky obdržel.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 19.04.1946, č. 16, s. 4&lt;/ref&gt;

=== 12. přídělové období (1946) ===
==== Cukrovinky, kávoviny a marmeláda na body ====
Od 12. přídělového období bylo možno odebírat kávoviny a cukrovinky už jen na body. Výjimku tvořily potravinové lístky pro matky s podtiskem „Deutsche”. Bodová hodnota kávoviny 250 g byla stanovena na 4 body, u cukrovinek všech druhů (vyjma čokolády) 1000 g na 20 bodů, což byl 1 bod za 50 g. Čokoláda se vydávala na ústřižek u různých potravin: 100 g pro každé dítě a mladistvé do 20 let. Čokoládová tyčinka akce UNRRA, pokud byla ještě na skladě, byla na body. Rovněž na body začala být i marmeláda domácího původu, její hodnota činila 20 bodů za 1 kg.&lt;ref&gt;Naše pravda. Orgán krajského vedení KSČ. ISSN: 1803-3547. Národní archiv, 6. - 7.4.1946, č. 64, s. 6&lt;/ref&gt; Kvůli zavařování měla posílit zásoby cukru v domácnostech výměna přídělových lístků na 375 g pšeničné mouky nebo 500 g bílého pečiva za 250 g krystalového cukru, na přídavkové lístky P3/I pak dalších 250 g kryst. cukru.

==== Přídavkové lístky pro žáky měšťanských škol ====
Na základě výnosu ministerstva výživy ze dne 9. srpna 1945 byl přídavkový lístek P3/1 poskytován studujícím, starším 15 let, na středních a jim na úroveň postavených odborných školách, odborných školách s právem veřejnosti, jakož i studujícím na vysokých školách. Výnosem ze dne 22. března 1946 doplnilo ministerstvo výdej přídavkových lístků P3/1 žáky měšťanských škol, starších 15 let.

==== Vitamínová akce ====
Nedostatek vitamínu C donutil ministerstvo zdravotnictví k celostátní vitamínové akci, která započala dne 18. dubna 1946. Ministerstvo zdravotnictví přidělilo všem veřejným lékárnám vitaminové tablety C a to ve dvou baleních po 1,50 Kčs, které se vydávaly na ústřižky lístků na potraviny z 12. přídělového období (barva modrá) na zvláštní ústřižek „V” lístku na různé potraviny „1/V” pro spotřebitele do 20 let a na zvláštní ústřižek „M/20” lístku na různé potraviny „1/M” pro spotřebitele od 6 do 20 let. V obcích, kde nebyla lékárna, prováděly akci pod dozorem příslušného úředního lékaře místní národní výbory (správní komise).

=== 13. přídělové období (1946) ===
==== Zvláštní příděly potravin a lihovin na rodinné události ====
Výnosem ze dne 26. dubna 1946 (č. j. 35.670-VI/2/ 1946) povolilo ministerstvo výživy, aby při příležitosti sňatků, stříbrných a zlatých svateb a promocí byl poskytován zvláštní příděl potravin a lihovin. Potraviny pro jednu osobu se povolovaly v množství 200 g masa, 20 g tuku, 200 g chleba nebo bílého pečiva nebo 150 g mouky, 1 vejce, 40 g cukru, nejvýše však pro 12 účastníků; lihoviny v množství 2 dl na jednu osobu, nejvýše pro 25 účastníků.

Zvláštní příděl při svatbě povolovala příslušná obec bydliště nevěsty (obec, v níž byla nevěsta zapsána na lístku pro domácnost); to platilo i tehdy, pořádala-li se svatební hostina v jiném místě. Při stříbrných a zlatých svatbách vydávala odběrní lístky obec bydliště manželů, při promoci obec bydliště promovaného (kde byl zapsán v lístku pro domácnost).

Jako doklad se k žádosti předkládal lístek pro domácnost, lístek pro zvláštní povolení, potvrzení o ohláškách, případně oddací list manželů, případně osvědčení vysoké školy o konání promoce. Odběrní listy, které byly vydány pro zvláštní rodinné a jiné události, se vydávaly s platností na 6 týdnů a v pravém rohu se označovaly slovem svatba. Jako oprávněný příjemce se při svatbě zapisovala nevěsta, při jubileu stříbrné a zlaté svatby manžel.

Nevěsta ze samozásobitelské domácnosti a manželé samozásobitelé slavící stříbrnou nebo zlatou svatbu (popřípadě jeden z manželů byl samozásobitel) předkládali odběrní listy k dodávce obchodníkovi. Na odběrní listy na lihoviny mohli vydat zboží (uvedené ve vyhlášce Svazu pro brambory a škrob) výrobci lihovin (tzn. výrobci, kteří směli přijímat odběrní listy, případně i oprávnění dodavatelé lihovin, maloobchodníci apod.), kteří obstarali odběr od výrobce. Odběrní listy na potraviny s označením „svatba&quot; mohly být zaúčtovány při vydání odběrních listů obchodníkům na odběrní listy zároveň s ostatními předloženými doklady (ústřižky objednacích lístků).

Zvláštní příděly při jiných rodinných příležitostech (jako byly křtiny, maturita, zasnoubení, biřmování, pohřby apod.) se neposkytovaly. Množství potravin, vydaných pro shora uvedené rodinné události, muselo být zapsáno v závěrečných zprávách oddělení C, tiskopisu „Ob 5” v řádce „ostatní příjemci&quot; a muselo být v příslušné příloze k této zpravě zvlášť uvedeno. Vydávání zvláštních odběrních listů pro tyto příležitosti a evidence poskytovaných množství se přísně kontrolovalo.&lt;ref&gt;Naše pravda. Orgán krajského vedení KSČ. ISSN: 1803-3547. Národní archiv, 8.5.1946, č. 84, s. 4&lt;/ref&gt;

==== Povinná dodávka zvěřiny ====
Vyhláškou ministra výživy z 24. 5. 1946 o povinné dodávce zvěřiny (Úřední list č. 93), musel oprávněný k výkonu myslivosti odevzdávat jednu polovinu úlovku do veřejného zásobování. V listopadu ministerstvo výživy povolilo pro lesní dělnictvo u správ se státními honitbami, které byly propachtovány lidovým loveckým společnostem, z tohoto ustanovení výjimku. Z poloviny úlovku zvěřiny pro veřejné zásobování si mohli od listopadu ponechat 10% zvěřiny. V praxi to znamenalo, že oprávněný k honitbě si ponechal jednu polovinu úlovku; 10% úlovku odevzdal ke stravování lesního dělnictva správě státních lesů (příslušné závodní radě SSL) a 40% z celkového úlovku šlo na veřejné zásobováni podle shora uvedené vyhlášky.&lt;ref&gt;Naše pravda. Orgán krajského vedení KSČ. ISSN: 1803-3547. Národní archiv, 20.11.1946, č. 267, s. 3&lt;/ref&gt;

=== 15. přídělové období (1946) ===
==== Výdej lístků na tuky samozásobitelům mlékem a máslem ====
Samozásobitelé mlékem a máslem nedostávali dosud lístky na tuky č. 6 a č. 10. Počínaje 15. přídělovým obdobím začali dostávat tyto lístky také samozásobitelé mlékem a máslem (pokud nebyli samozásobiteli masem a sádlem). Na lístky na tuky č. 6 a č. 10 mohli nyní obdržet vepřové sádlo (ústřižek „b1”), na jeden ústřižek 160 g.&lt;ref&gt;Naše pravda. Orgán krajského vedení KSČ. ISSN: 1803-3547. Národní archiv, 19.6.1946, č. 114, s. 2&lt;/ref&gt;

==== Maso bez odběrních lístků ====
Bez odběrních lístků se vydávaly u řezníka nebo v uzenářství vnitřnosti a masné výrobky: u [[w:Hovězí maso|hovězího masa]] hovězí plíce, slezina, vemeno, tlama, [[w:Dršťky|dršťky]], maso z jícnu, všechny kosti a krev, u telat plíce, srdce, slezina, okruží, hlava bez mozku a jazyku, nožky, ořez s kostí, všechny kosti a krev. [[w:Vepřové maso|Z vepřů]] plíce, srdce, slezina, kůže, uši, nožky, ořez s kostí, jícny, všechny kosti a krev. Dále byla volně dostupná [[w:Jelito|jelita]], krevní tučnice domácí výroby v krabicích, krevní [[w:Tlačenka|tlačenka]], salát z volské tlamy, [[w:Huspenina|huspenina]] a aspik. Při výdeji [[w:Uzené maso|uzeného masa]] a [[w:Turistický salám|turistického salámu]] museli řeznici (resp. jiní prodavači) provést srážky:
* 10% u uzeného masa s vrostlými kostmi
* 20% u uzeného masa bez kosti
* 20% u uzené šunky syrové, bez kosti
* 25% u uzené šunky vařené, bez kosti

Turistický salám se vydával v množství o 10% menším, než na které zněly odběrní lístky. Prakticky to znamenalo, že kupující 75 dkg uzené šunky vařené odevzdal lístky na maso v hodnotě 1 kg.

==== Cena domácího ovoce a zeleniny ====
V období od 9. do 15. 6. 1946 byly stanoveny nejvyšší ceny ovoce a zeleniny: cibule vykvetlá (zbounka) 1 kg 5 Kčs, hrachové lusky l kg 10,60 Kčs, kapusta rychlená (hlávka alespoň 400 g) l kus 10,30 Kčs, kedlubny s natí (o prům. alespoň 6 cm) 1 kus 1,50 Kčs, kedlubny rozpukané l kus 50 hal., kopr l kg 5 Kčs, květák rychlený: uzavřené pevné růžice o prům. alespoň 18 cm l kus 13,30 Kčs, o prům. alespoň 12 cm (avšak méně než 18 cm) l kus 8,90 Kčs, mrkev (karotka) s natí ve svazcích po 10 kusech, l svazek 1(10 kusů) 3,70 Kčs, okurky pařeništní l kg 24,60 Kčs, pažitka řezaná l kg 10,60 Kčs, petržel rychlená s kořínkem l kg 12 Kčs, petrželová nať kadeřavá l kg 6,40 Kčs, pór: I. velikost o prům. alespoň 35 mm, l kg 7,10 Kčs, II. velikost o prům. alespoň 10 mm (avšak méně než 25 mm) l kg 5,70 Kčs, rajská jablíčka l kg 41,10 Kčs, salát hlávkový o váze hlávky alespoň 200 g l kus 1,50 Kčs, špenát, l ks 5 Kčs, zelí rychlené o váze hlávky alespoň 500 g l kus 10,20 Kčs. Třešně: I. cenová skupina, l kg 17,20 Kčs, II. cenová skupina, l kg 14,20 Kčs, III. cenová skupina l kg 4,70 Kčs. Višně: I. cenová skupina l kg 21,70 Kčs, II. cenová skupina l kg 15,70 Kčs. Jahody: I. velikost (alespoň 25 mm) 1 kg 32 Kčs, II. velikost (méně než 25 mm) l kg 24 Kčs.&lt;ref&gt;Naše pravda. Orgán krajského vedení KSČ. ISSN: 1803-3547. Národní archiv, 14.6.1946, č. 111, s. 5&lt;/ref&gt;

=== 16. přídělové období (léto 1946) ===

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Vázaná potravina !! Přídělové lístky
|-
| Máslo || Na ústřižek „a1” obdržel spotřebitel 45 g, na lístek č. 9 na tuky 125 g, na lístek na tuky č. 10 na jeden ústřižek „a1” 70 g. Lístek na tuky N6 měl 4 ústřižky (a1 - a4), na každý z nich bylo možné obdržet 35 g másla nebo po 28 g přepuštěného másla.
|-
| Umělé jedlé tuky || Na lístek na tuky č. 6: na ústřižek „c6” obdržel spotřebitel 70 g, za ústřižek „c15” 40 g tuku. Na tukový lístek č. 10: na ústřižek „c10” 150 g, na ústřižek „c15” 40 g tuku. Na lístek na tuky N6 se vydávalo na ústřižky „cn5” a „cn7” po 35 g uměl. jedlých tuků.
|-
| Vepřové sádlo || Na ústřižek „b1” lístku na tuky č. 6 a 10 po 120 g.
|-
| Pšeničná mouka 00 || Mohla být odebírána na všechny chlebové lístky s označením „a” v poměru 100:75.
|-
| Strouhanka || Na všechny chlebové ústřižky „a” v poměru 100:70.
|-
| Pšeničná mouka hrubá || Na ústřižky „al”, „a2”, „a7” lístku na chléb č. 14.
|-
| Pšeničná krupice || Na ústřižky „al”, „a2”, „a7” lístku na chléb č. 14.
|-
| Vejce || Všichni spotřebitelé (děti, mladiství i dospělí) obdrželi v tomto př. období 4 vejce na osobu a to na lístek č. 19. Děti do 6 let obdržely další 4 vejce na lístek na cukr a na různé potraviny 1/D. 
|-
| Cukr || Každý spotřebitel obdržel nejméně 1 kg a 400 g cukru, což byl řádný příděl na lístky cukru a na lístky na různé potraviny 1/D, 1/M a 1/V. Na chlebové lístky bylo možno dostat cukr na ústřižek „a3” lístků 11, 12 a 14, dále pak na ústřižek a5 přídavkového lístku P3, přičemž 500 g bílého pečiva šlo vyměnit za 250 g cukru.
|-
| Mléko || Děti od 6ti let obdržely ¾ litru a mladiství od 6 do 15 ½ litru egalizovaného mléka. Mladiství od 15 do 20 let ¼ litru egalizovaného mléka a spotřebitelé nad 20 let ⅛ litru čerstvého odstředěného mléka na den a osobu.
|-
| Maso || Mimo normálních dávek bylo možné obdržet po 150 g masa na ústřižky 5/1 a 5/2 u lístků na maso č. 5 (někdo na 2 A/1 a 2 A/2 nebo 2 B/1 a 2 B/2), celkem tedy přídavek 300 g. Na lístek č. 1000 R všech lístků na chleba bylo možno odebrat maso v konzervách. Masové konzervy bylo možné odebrat na chlebové lístky ústřižku „R” a „a”, přičemž zásada byla 1 000 g chleba na 200 g masa v konzervě. Masové konzervy se vydávaly každý týden ve čtvrtek a v pátek.
|-
| Zrnková káva || Káva byla k dostání na ústřižek „f10” lístku na cukr a různé potraviny 1/D, 1/M a 1/V, ke každému ústřižku se muselo dodat ještě 20 bodů.
|-
| Rýže || Rýže byla jen pro děti, do 6 let ½ kg, mladiství od 6 do 20 let ¼ kg. 
|-
| Čokoláda || Jen na ústřižek M/D lístku na cukr a různé potraviny 1/D a 1/M, na každý k dostání 100 g čokolády.
|-
| Sýr || Sýr byl z větší části už volný, některé jeho druhy se vydávaly na lístky na tuky č. 6 a 10.
|-
| Sůl || 250 g na příslušný ústřižek z lístku na cukr a různé potraviny .
|-
| Ovocný sirup || K dostání na příslušný ústřižek listku na cukr a různé potraviny l/D.
|}

Každý padesátigramový ústřižek „R” na chléb a přídavkového lístku P3 platil jako 1 bod, jako deset bodů platily ústřižky č. 4 a č. 7 lístku na chléb 11 a ústřižky č. 5 a 7 lístku na chléb 12. Tyto ústřižky platily na všechny druhy zboží, které se prodávaly na body.
 
==== Ceny plné penze v hostincích ====
Nejvyšší cenový úřad stanovil, že v hostinských podnicích I. cenové skupiny se může požadovat za celodenní stravu a plnou penzi nejvýše 29,50 Kčs, v II. cenové skupině 36,00 Kčs a ve III. cenové skupině 42 Kčs.&lt;ref&gt;Až do roku 1975 platila kategorizace hotelů podle vládního nařízení z roku 1939 (č. 194/1939 Sb.) a zrovna tak jednotlivé cenové skupiny restaurací upravovala vyhláška cenového úřadu z roku 1941 (č. 279/41), kdy III. cenová skupina byla považována za nejlepší. Období normalizace přineslo zavedení jednotné kategorizace veřejného stravování (ON 73 5413 z 1. 4. 1972) a ubytovacích zařízení (ON 73 5422 z 16. 6. 1975 s dodatkem z roku 1978). Ministerstvo obchodu ČSR a SSR rozdělilo stravovací zařízení na pět kategorií a původní nejnižší I. cenová skupina odpovídala současné IV. cenové skupině, kam spadaly hostince s nejnižší cenou, ve kterých se prodávaly nápoje i pokrmy (zahrnovala bufety a automaty), podniky ve III. cenové skupině poskytovaly o něco lepší vybavení a pokrmy s nápoji roznášel obsluhující personál. Vyšší ceny u II. cenové skupiny odpovídaly lepšímu vybavení a obsluze ovládající základy cizích jazyků. Poslední nejlepší kategorií byla I. a výběrová cenová skupina. In: Vládní nařízení č. 194/1939 ze dne 13. července 1939 o třídění podniků hostinských živností s oprávněním k ubytování cizinců. In: Kubla Jindřich: Comparison of pricing in restaurants between years 1948-1989 and after year 1989, 2014&lt;/ref&gt; Snídaně sestávala z teplého nápoje a dvou housek, oběd z polévky, masitého jídla (50 g) s přílohou a moučníku, večeře z polévky, masitého pokrmu (30 g) s přílohou. Dvakrát týdně se k obědu a k večeři podávalo bezmasé jídlo. Za masité jídlo o 100 g (též ze zvěřiny a ryb) se platil příplatek 3 Kčs a za drůbeží maso 15 Kčs.&lt;ref&gt;Naše pravda. Orgán krajského vedení KSČ. ISSN: 1803-3547. Národní archiv, 25.7.1946, č. 138, s. 6&lt;/ref&gt;

==== Přihlášení k hromadnému stravování ====
Během pobytu dětí v prázdninových koloniích nebo dospělých spotřebitelů v lázních a zotavovnách se museli účastníci v místě pobytu přihlašovat na místním národním výboře k hromadnému stravování, kde odevzdávali příslušný počet ústřižků (nikoliv celé lístky s kmenovou častí a příp. zvláštními ústřižky). Na tyto ústřižky se během přídělového období vydávaly některé mimořádné příděly (např. káva, rýže pro děti). Pokud účastníci hromadného stravování nechtěli přijít o nespotřebované příděly, museli si nespotřebované ústřižky vyžádat na místních národních výborech nazpět.&lt;ref&gt;Naše pravda. Orgán krajského vedení KSČ. ISSN: 1803-3547. Národní archiv, 2.8.1946, č. 144, s. 5&lt;/ref&gt;

==== Zrušení bezmasých pátků a omezení moučných jídel v hostincích ====
Z důvodu šetření moukou přistoupilo ministerstvo výživy v 16. přídělovém období s okamžitou platností v hostincích a veřejných vývařovnách ke zrušení bezmasých pátků. Spotřebitelé mohli k placení masitých pokrmů využít zvýšených dávek masa na ústřižek „500 g bílé pečivo” nebo ústřižek „100 g maso”. Dále omezil v hostincích a restauracích (či podobných podnicích), ve kterých se dosud podávaly k hlavním jídlům z masa moučné přílohy (knedlíky a pod.), veškeré moučné přílohy k masovým hl. jídlům na středu a neděli. Tímto ministerstvo výživy sledovalo větší využívání brambor.

==== Závodní a táborové kuchyně ====
Od 26. července mohly závodní a táborové kuchyně nakupovat zeleninu a ovoce přímo ve sběrnách za pěstitelské ceny. V úvahu přicházely hlavně okurky, rajčata, zelí a kapusta, z ovoce pak všechny domácí druhy. Komise pro zásobování pracujících ÚRO připomínala, že lze požadovat jen takové druhy, které jsou běžně na skladě. Kuchyně mohly nakupovat u kterékoliv sběrny a správě kuchyně bylo umožněno zaměstnancům kuchyně dovezenou zeleninu a ovoce prodávat za nákupní cenu s připočtenými náklady za dopravu.&lt;ref&gt;Naše pravda. Orgán krajského vedení KSČ. ISSN: 1803-3547. Národní archiv, 3.- 4.8.1946, č. 145, s. 5&lt;/ref&gt;

==== Volný prodej citronů a vína ====
Od 16. přídělového období se začaly vydávat citrony volně. Na ústřižek „DM&quot;, na který se ve l4. a 15. přídělovém období vydávaly citrony, se v 18. přídělovém období spotřebitelům do 20 let vydávalo po 100 g čokolády.&lt;ref&gt;Naše pravda. Orgán krajského vedení KSČ. ISSN: 1803-3547. Národní archiv, 2.8.1946, č. 144, s. 5&lt;/ref&gt; V celé republice došlo také k uvolnění prodeje vína, takže živnostníci s pozastaveným oprávněním výčepu vína mohli v příslušné úřadovně Hospodářské skupiny hostinských živností podat oznámení o obnovení výčepu. Svaz zahradnicko-vinařský dále oznamoval, že nejvyšší pěstitelská cena u hroznového tabulového vína se pohybuje kolem 1 500 Kčs za 100 kg, spotřebitelská cena nejvýše 21,20 Kčs za l kg.

==== Nemocní cukrovkou a výdej soli ====
Po dohodě s ministerstvem zdravotnictví povolilo ministerstvo výživy diabetickým kontrolním stanicím při nemocnicích a klinikách a pod. léčebných ústavech pro nemocné cukrovkou nové paušální přídavky potravin. Vzhledem k tomu, že nedorazila objednaná sůl z ciziny, muselo ministerstvo výživy vyhlásit připravené zvláštní ústřižky na 500 g soli, vytištěné na lístku na cukr a různé potraviny, za neplatné. Navýšení dávek soli mělo sloužit ke konzervování zeleniny. Dávka soli v 16. přídělovém období činila opět 250 g na osobu.&lt;ref&gt;Naše pravda. Orgán krajského vedení KSČ. ISSN: 1803-3547. Národní archiv, 30.7.1946, č. 141, s. 5&lt;/ref&gt;

==== Uvolnění prodeje některých stavebních hmot ====
Vládním nařízením ze 7. 6. 1946 přešly některé stavební hmoty do volného prodeje. Z vázaného prodeje bylo uvolněno tesané jehličnaté dřevo, řezivo z měkkého jehličnatého dřeva, cement, součásti montovaných staveb, krycí a izolační lepenka. Vázanými stavebními hmotami zůstalo všechno ostatní dřevo, železo, cihly a tašky.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 15.08.1946, č. 32, s. 4&lt;/ref&gt;

==== Vývoz potravin do ciziny ====
V souvislosti s prázdninovými výjezdy do zahraničí povolilo ministerstvo výživy správním komisím při ONV vystavovat povolení k vývozu potravin, které československý státní příslušník s sebou vyvážel pro svou vlastní potřebu. Správní komise vystavovaly povolení po předložení čs. cestovního pasu (případně propustky) všem čs. státním příslušníkům, kteří odjížděli do ciziny služebně, za obchodním posláním, z různých rodinných důvodů atp. Z vývozu potravin byly vyjmuty: pečené věci, konzervy, UNNRA zboží a vejce. Všechny ostatní případy (například cizí státní příslušníky) nadále řešilo a povolovalo ministerstvo výživy.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 15.08.1946, č. 32, s. 4&lt;/ref&gt;

==== Uvolnění prodeje jatečních koňů ====
Dle dosavadních směrnic o ''scizování koní'' musel každý, kdo chtěl prodat k práci neschopného koně na maso, nejprve získat osvědčení o jatečném koni. Toto osvědčení potvrdil nejprve předseda místního „Jednotného svazu českých zemědělců”, následně musel majitel koně předvést ke komisní prohlídce ONV, po které pro koně obdržel „potvrzení o jatečnosti”. Teprve potom mohl být kůň prodán koňskému řezníkovi na maso. Výnosem z 31. 7. 1946 zrušilo ministerstvo zemědělství potřebu jatečního potvrzení pro koně starší 14 let. Při prodeji takového koně muselo být ale v dobytčím pase uvedeno jeho stáří. Pro koně na maso mladší 14 let zůstaly stávající směrnice v platnosti.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 15.08.1946, č. 32, s. 4&lt;/ref&gt;

=== 17. přídělové období (1946) ===
==== Bodová hodnota a cena hus a kachen ====
Na začátku srpna se začaly prodávat na body domácí (i zahraniční) husy a kachny, výrobky z drůbežího masa. Bodová hodnota byla stanovena na 4 body za 100 g, tzn. 40 bodů za 1 kg raných hus či kachen. Spotřebitel je mohl obdržet celé nebo půlené. Spotřebitelská cena za zabité, částečně prokrmené, oškubané, nevyháčkované husy a kachny (domácího původu) činila při živnostenském prodeji nejvýše 63 Kčs za 1 kg. Za vyháčkování směla být k této ceně připočtena přirážka až 4 Kčs za 1 kg.

Pokud spotřebitel odebíral husu či kachnu, která nepodléhala dodávce, přímo od držitele, neodevzdával žádné body, ale prodej se musel dít na základě předepsaných cen: u hus a kachen živých, nekrmených za 1 kg 43 Kčs, u hus a kachen živých, částečně krmených za 1 kg 50 Kčs, u hus a kachen zabitých, částečně prokrmených za 1 kg 53 Kčs. Při dodávce živých, jatečních hus a kachen do svazu činila výkupní cena za 1 kg 43 Kčs. Oškubány mohly být nejdéle 21 dní před dodávkou.&lt;ref&gt;Naše pravda. Orgán krajského vedení KSČ. ISSN: 1803-3547. Národní archiv. 26.7.1946, č. 139, s. 6&lt;/ref&gt;
 
==== Mouka ====
Dávky chleba, bílého pečiva, mouky a pšeničné krupice zůstaly stejné jako v období 16. V platnosti zůstalo i ustanoveni, že na ústřižek a/3 (s trojúhelníkem) lístků na chléb 11, 12, a 14 a na ústřižek a/5 přídavkového lístku P3/I bylo možné odebrat 250 g cukru místo 500 g bílého pečiva nebo 375 g pšeničné mouky 00. Pokud nebyla na 500 g ústřižky „a&quot; ze 16. období odebrána pšeničná mouka nebo maso, mohla být odebrána pšeničná mouka 00 i v 17. přídělovém období. Maso se na tyto ústřižky v 17. období již vydávat nesmělo. Rovněž se nemohly v 17. přídělovém období vydávat masové konservy na 1 000 g ústřižky, ty byly nadále vydávány pouze na body ve stanovené bodové hodnotě.

==== Tuky a maso ====
U přídělu tuků se objevily změny. Na 17. období dostali dospělí spotřebitelé celkem 100 g másla, 200 g vepřového sádla a 190 g umělých jedlých tuků. Mladiství od 6 do 20 let 250 g másla, 160 g vepřového sádla a 270 g umělých tuků. Děti do 6 let 500 g másla. Od 17. období se vydávala na příslušné lístky na vepřové sádlo výhradně slanina (solené syrové sádlo). Ostatní druhy sádla (dovezené škvařené sádlo UNRRA a domácí sádlo škvařené nebo syrové) nesměly být až do vyčerpání zásob soleného
sádla z akce UNRRA vydávány. Pokud někteří řezníci slaninu udili, směli snížit dávku sádla o 10%. Tato slanina byla vydávána po dobu dvou období. Základní dávky masa zůstaly nezměněny. Zvláštní přídavek byl zvýšen z dosavadních 400 g na 500 g pro všechny spotřebitele na jedno období.

==== Mléko ====
Děti do 6 let dostaly celkem ¾ litru egalizovaného (upravené s nižším obsahem tuku) mléka denně. Mladiství od 6 do 15 let měli denní dávku ½ litru egalizovaného mléka a mladiství od 15 do 20 let ¼ litru egalizovaného mléka denně. Dospělí nad 20 let obdrželi denně ⅛ litru egalizovaného mléka, i když byla na lístcích předtištěna dávka jiná. Odstředěné mléko se vydávalo od 17. období volně bez lístků.

==== Sýr a vejce ====
Spotřebitelé mladiství a dospělí mohli odebrat na lístky na tuky číslo 6 a 10 na ústřižek „sýr&quot; bez předchozí přihlášky po 100 g sýra. Dávka vajec pro děti do 6 let činila na 17. období celkem 8 kusů. Mladiství a dospělí spotřebitelé obdrželi na 17. období celkem 2 vejce.

==== Sůl ====
Dávka kuchyňské soli byla stanovena na 250 g a vydávala se na ústřižek „sůl&quot; bez předchozí objednávky. Zvláštní přiděl kuchyňské soli v množství 500 g, který byl v minulém období odvolaný, byl se svolením ministerstva výživy vydáván na ústřižek f/12 lístků na cukr a různé potraviny ze 16. přídělového období. Na uvedené ústřižky z 16. přídělového období se mohl 500 g zvláštní přídavek soli odebrat i během celého 17. období.

==== Cukr ====
Normální příděl 1 400 g cukru na osobu zůstal nezměněn. Náhradou za sníženou dávku umělých tuků byl vydávám cukr na ústřižek „c2&quot; lístků na tuky „6” 250 g a na lístek „10” ústřižek „c4&quot; 500 g cukru. Kromě toho si spotřebitelé mohli odebrat na ústřižek „a3&quot; lístků na chléb 11, 12, a 14 a na ústřižek „a5&quot; přídavkového lístku P3/I a to po 250 g cukru místo příslušného množství bílého pečiva nebo pšeničné mouky 00. Mimo normálních dávek cukru obdrželi všichni spotřebitelé na ústřižek „f12” lístků na cukr a různé potraviny 17. období 500 g cukru na zavařování.

==== Kakaový prášek a ovocný sirup ====
V 17. období se vydávalo dětem a mladistvým do 20 let po 100 g kakaového prášku na odevzdání ústřižku „kakaový prášek&quot; lístků na cukr a různé potraviny I/D a 1/M na 17. období. Kakaový prášek mohl být na uvedené ústřižky vydáván i v 18. období.	Ovocný sirup se vydával na ústřižek na ovocný sirup lístku na různé potraviny a cukr 1/D pro děti do 6 let.

==== Bodové potraviny ====
Další přiděl potravin na body „P17&quot; obdrželi spotřebitelé podle směrnic za tímto účelem vydaných a podle stavu zásob zboží UNRRA, které bylo neustále doplňováno novými druhy konzerv. Bodová hodnota některých druhů zboží byla snížena, například bodová hodnota kávovin činila z dosavadních 16 jen 4 body za jeden kilogram. Zrnková káva byla v 17. období vydávána pouze na body bez odevzdání ústřižku „fl0”. Některé zboží UNRRA přešlo do volného prodeje, například hrachová polévka.&lt;ref&gt;Naše pravda. Orgán krajského vedení KSČ. ISSN: 1803-3547. Národní archiv, 27.8.1946, č. 161, s. 4&lt;/ref&gt;

=== 18. přídělové období (podzim 1946) ===
==== Přídavkové lístky P3/I ====
Na četné žádosti z řad spotřebitelů, kteří požadovali spravedlivější úpravu přídavkových lístků P3/I, odpovědělo ministerstvo výživy zvláštní vyhláškou. Podle nově upraveného výdeje přídavkových lístků P3/I počínaje 18. přídělovým obdobím ('''od 16. září 1946''') je měli obdržet všichni dosavadní příjemci a také příjemci noví: pensisté, důchodci veřejnoprávního sociálního pojištění (dělnického, pensijního, úřednického, hornického a úrazového pojištění), příjemci zaopatřovacích požitků podle zákona o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce, dále osoby dosud na výměnku, jakož i osoby na odpočinku, a to jak muži tak i ženy. Podmínkou bylo, aby nepodléhali pracovní povinnosti nebo nebyli této povinnosti podle platných předpisů zproštěni.

Dále obdržely přídavkový lístek P3/I ženy živnostníků, obchodníků, osob samostatně činných atd., ženy zaměstnané v podniku manželově, pokud jejich pracovní poměr byl řádně hlášen okresnímu úřadu ochrany práce, rovněž tak ženy v domácnostech, pokud již nedostávaly přídavkové lístky podle dosud platných předpisů (bez zřetele na počet přídavkových lístků, které již příslušníci rodiny pobírali). Vyloučeny zůstaly ženy v domácnostech, které byly mladší 60 let a nepečovaly alespoň o jedno dítě do 15 let anebo o osobu se stíženou tělesnou vadou nebo nemocí, která podle dobrozdání lékaře takovou osobu činila trvale nezpůsobilou k výkonu zaměstnání, dále byly vyloučeny ženy, v jejichž domácnosti se nacházela služebná a osoby mladistvé od 12 do 20 let.

Přídavkové lístky P3/I se vydávaly na „Průkaz P3&quot;. Potvrzování „Průkazů P3&quot; bylo nadále zjednodušeno. Ve velké řadě případů měly být „Průkazy P3&quot; potvrzovány pouze jednou na šest přídělových období dopředu. Pokud místní národní výbory uznaly za vhodné a usnadnilo jim to práci, nemusely „Průkazy P3&quot; držitelům, jimž bylo uděleno potvrzení na 6 přídělových období, vracet, ale mohly si je ponechat u sebe a připojily je k růžovému lístku pro domácnost, v němž byli dotčení spotřebitelé zapsáni. Před uplynutím doby, na kterou bylo potvrzení udíleno, bylo pak nutné spotřebitelům „Průkazy P3&quot; vrátit, aby si mohli včas opatřit další potřebné potvrzení. Přídavkový lístek P3/I byl pro zjednodušení připojen k příslušným lístkům na potraviny pro obyčejné spotřebitele příslušné věkové skupiny. Osobám, které nepředložily řádně vyplněný „Průkaz P3&quot; se ústřižky na přídavek P3/I při výdeji lístků odstřihávaly.&lt;ref&gt;Naše pravda. Orgán krajského vedení KSČ. ISSN: 1803-3547. Národní archiv, 11.9.1946, č. 172, s. 4&lt;/ref&gt;

Počínaje 18. přídělovým obdobím se započalo s volným prodejem všech sýrů a ovocného sirupu, základní dávky potravin doznaly také změn. V druhé polovině 18. přídělového období (od 30. září do 12. října 1946) bylo započato s přídělovým prodejem čokoládových cukrovinek všem spotřebitelům.

==== Mouka ====
Na lístky na chléb, pečivo a mouku pro všechny spotřebitelské kategorie mohl být podle potřeby zákazníka vydáván buď chléb, nebo bílé pečivo nebo pšeničná mouka hladká 00 anebo stanovené množství pšeničné mouky hrubé či pšeničné krupice. Základní dávka činila: u dospělých nad 20 let 8 600 g, u dětí od 6 do 12 let 10 500 g, mladiství od 12 do 20 let obdrželi 14 500 g a děti do 6 let 6 000 g. Spotřebitelé nad 20 let, pokud měli nárok na přídavkový lístek P3/1, dostali k základní dávce také 4 400 g chleba, bílého pečiva nebo 3000 g pšeničné mouky hladké 00. Na ústřižky označené „V” nebo „M” nebo „D” nebo „d” všech lístků na mouku a chléb mohlo být odebráno buď po 500 g chleba nebo bílého pečiva nebo 375 g pšeničné mouky hladké 00 anebo po 100 g masa nebo masných výrobků.

==== Tuky ====
Dospělí spotřebitelé obdrželi na lístek na tuky 680 g másla, na ústřižek b/1 240 g sádla a 250 g uměých jedlých tuků. Spotřebitelé, kteří neměli nárok na přídavkový lístek P3/I, obdrželi jen 190 g umělých tuků. Ústřižek c/l5 jim byl při výdeji lístků oddělen. Na ústřižek c/2 se umělé tuky nevydávaly v žádném případě, nýbrž 150 g cukru. Děti do 6 let měly nárok na 500 g másla na lístek na tuky 9. Děti od 6 do 12 let obdržely 200 g másla, na ústřižek b/1 240 g sádla a 320 g umělých tuků na lístek 10A. Na ústřižek c/4 se umělé tuky nevydávaly, nýbrž 350 g cukru. Na lístek na tuky 10 pro mladistvé od 12 do 20 let se vydávalo 200 g másla, na ústřižek b/1 240 g sádla a 320 g umělých tuků. Na ústřižek c/4 se umělé tuky nevydávaly, nýbrž 350 g cukru. Příděl másla se prováděl až po předchozí přihlášce objednacím lístkem na máslo. U přídělu cukru místo umělých tuků nastalo nepatrné snížení.

==== Maso ====
Děti do 6 let měly nárok na 600 g, a to 400 g na 50 g ústřižky a 200 g na ústřižky 5/1 a 5/2 po 100 g. Děti od 6 do 12 let 1 300 g a to 1 000 g na ústřižky po 50 a 25 g a 300 g na ústřižky 2C/1, 2C/2 a 2C/3 po 100 g. Mladiství spotřebitelé od 12 do 20 let měli nárok na 1 900 g masa, a to 1 000 g na ústřižky po 50 g a 25 g a 900 g na ústřižky 2B/1, 2B/2, 2B/3, 2B/4, 2B/5, 2B/6, 2B/7, 2B/8 a 2B/9 po 100 g. Dospělí nad 20 let obdrželi 1 050 g, a to 750 g na ústřižky po 50 a 25 g, 300 g na ústřižky 2A/1, 2A/2 a 2A/3 po 100 g. Spotřebitelé nad 20 let, kteří měli nárok na přídavkový lístek P3/I obdrželi dávku na ústřižek 350 g na 50 g ústřižek s velkým černým puntíkem a na ústřižky 2A/4, 2A/5 a 2A/6 po 100 g masa. Tito spotřebitelé obdrželi celkem 1 400 g masa. Kromě uvedené dávky masa všichni spotřebitelé obdrželi přídavek masa nebo masných výrobků ve výši nejméně 200 g. Tento přídavek měl být vydáván spotřebitelům nad 20 let na ústřižek 2A, mladistvým od 12 do 20 let na zvláštní ústřižek 2B, dětem od 6 do 12 let na zvláštní ústřižek 2C a dětem do 6 let na zvláštní ústřižek 5/d.

==== Mléko a vejce ====
Dávka mléka zůstala i pro 18. přídělové období zachována v dosavadní výši a Svaz pro mléko a tuky byl zmocněn, aby v místech, kde to dopravní poměry dovolovaly, zvýšil dospělým spotřebitelům dávku mléka na ¼ litru denně. Dávka vajec činila pro děti do 6 let 8 kusů. Děti od 6 do 12 let, mladiství od 12 do 20 let a dospělí spotřebitelé obdrželi na 18. období 2 vejce.

==== Kuchyňská sůl ====
Dávka činila 250 g a vydávala se na ústřižek „sůl&quot; lístku na cukr a různé potraviny. Kromě uvedené dávky soli mohli spotřebitelé odebírat ještě zvláštní příděl 500 g soli na odevzdání ústřižku f/12 lístku na cukr a různé potraviny z 18. přídělového období. Tento zvláštní přiděl soli mohl být odebrán i během příštího, t. j. 19. přídělového období na uvedený ústřižek z 18. období.

==== Cukr a čokoláda ====
Dávka cukru v 18. přídělovém období činila 1 400 g. Spotřebitelé mohli na ústřižky na cukr, označené písmem „d” nebo „D” nebo „M” nebo „V”, odebrat místo 200 g cukru 100 g masa nebo masných výrobků. V 18. přídělovém období se čokoláda vydávala dětem a mladistvým do 20 let po 100 g čokolády přímo na ústřižek „čokoláda&quot; lístků na cukr a různé potraviny 1/d, 1/D, l/M z 18. přídělového období. Pokud na tyto ústřižky nemohla být čokoláda vydána v 18. období, mohla se vyčerpat v 19. období.

==== Zboží na body ====
Ministerstvo výživy stanovilo u některých druhů zboží na body novou bodovou hodnotu. Z tohoto důvodu nařídilo soupis určitých druhů bodového zboží ke dni 15. září 1946. Soupis byl prováděn ve dnech 16. až 18. záři 1946. Obchodníci, kteří prodávali zboží podléhající soupisu, měli v těchto dnech zavřeno.&lt;ref&gt;Naše pravda. Orgán krajského vedení KSČ. ISSN: 1803-3547, Národní archiv, 18.9.1946, č. 177, s. 4&lt;/ref&gt;

=== 19. přídělové období (1946) ===
==== Zvýšení přídělu masa ====
Děti do 6 let: celková dávka činila 1 200 g a vydávala se - 400 g na 50 g ústřižky, 200 g ústřižky 5/1 a 5/2 po 100 g a na zvláštní ústřižek 5/d 600 g. Děti od šesti do 12 let: celková dávka činila 1 900 g a vydávala se - 1000 g na ústřižky po 80 g a 25 g, 300 g na ústřižky 2C/1. 2C/2 a 2C/3 po 100 g a na zvláštní ústřižek 2C 600 g. Děti a mládež od 12 do 20 let: celková dávka činila 25OO g a vydávala se - l000 g na ústřižky po 50 a 25 g, 900 g na ústřižky 2B/1, 2B/2, 2B/3, 2B/4, 2B/5, 2B/6, 2B/7, 2B/8, 2B'9 (na každý 100 gramů), a na zvláštní ústřižek 2B 600 g.

Spotřebitelé nad 20 let: celková dávka činila 2 000 g u spotřebitele s nárokem na přídavkový lístek P3/I (po právě provedené úpravě nároků na přídavkový lístek P3/I, který nepobíraly osoby nepracující) byla spotřebiteli vydávána na tyto ústřižky: 780 g na ústřižky po 50 g, 25 g; 800 g na ústřižky 2A/1, 2A/2, 2A/3 po 100 g; na přídavkový lístek P3/I 380 g a to na ústřižek 50 g s velkým černým puntíkem a na ústřižky 2A/4, 2A/5 a 2A/6 po 100 g a 600 g na zvláštní ústřižek 2A. Maso a masné výrobky bylo možné zakoupit také na dva ústřižky lístku na cukr a různé potraviny, označené písmenem „d&quot;, D&quot;, „M&quot; nebo „V&quot;.&lt;ref&gt;Naše pravda. Orgán krajského vedení KSČ. ISSN: 1803-3547. Národní archiv, 25.9.1946, č. 182, s. 4&lt;/ref&gt;

==== Zásobení textilem, obuví a mýdlem ====
Situace v textilu a obuvi byla nadále velmi špatná. U některých výrobků, které nemohly být z řízené distribuce dosud uvolněny, bylo přikročeno k ulehčenému odběru (některé druhy obuvi na ústřižek šatenky). Trvající nedostatek textilního zboží, v prvé řadě vlněných tkanin, byl důvodem k nezrušení tzv. bodového systému. Svízelná situace byla nadále v zásobování vlněnými látkami. Počínaje čtvrtým čtvrtletím roku 1946 stát přednostně zásoboval vycházkovou obuví těhotné ženy na podkladě předložení přídavkového lístku na potraviny. U vycházkové obuvi s koženými svršky se očekávalo malé zlepšení na jaře 1947. Dávky mýdla na říjen až prosinec 1946 byly upraveny tak, že za mýdlo jednotné se po dobu dvou měsíců začalo vydávat již plnohodnotné mýdlo jádrové.&lt;ref&gt;Naše pravda. Orgán krajského vedení KSČ. ISSN: 1803-3547. Národní archiv, 19.10.1946, č. 242, s. 2&lt;/ref&gt;

=== 20. přídělové období ===
==== Regulace u hostinské koncese ====
Živnostenská komise poslanecké sněmovny podala návrh, aby se na počet 500 obyvatel (v Praze 300 obyvatel) udělovala jen jedna hostinská živnostenská koncese.&lt;ref&gt;Naše pravda. Orgán krajského vedení KSČ. ISSN: 1803-3547. Národní archiv, 22.11.1946, č. 269, s. 1&lt;/ref&gt;

=== 21. a 22. přídělové období (vánoce 1946) ===
Z důvodu úspory nákladů na potřebný papír, byly potravinové lístky pro 21. a 22. období vytištěny najednou. Nové lístky měly společnou kmenovou část a na jedné straně se nacházely ústřižky pro 21. období, na druhé straně pro 22. období. 

Lístky na cukr a různé potraviny č. 1 měly nyní ústřižek na cukr, opravňující k odběru 1000 g cukru; záměnné ústřižky, na které bylo možno odebrat cukr nebo maso, byly opětovně uspořádány tak, že pokud si spotřebitel chtěl odebrat cukr, mohla být celá dávka dvakrát 200 g oddělena najednou, v případě, že se rozhodl pro odběr masa nebo cukru, mohla být oddělena celá dávka dvakrát 100 g masa rovnéž najednou. 

U lístku 1d, který platil pro spotřebitele starší 20 let, byly ústřižky na cukr uspořádány tak, že při výdeji celého množství 1400 g bylo možné oddělit ústřižky na cukr v jednom celku. Ústřižky pro případ zvláštních přídělů měly sice stejná označení, ale jejich tisk byl odlišný zrovna jako označení přídělového období.

Lístky na maso měly opět 50 g a 100 g ústřižky, přičemž vždy dva 50 g ústřižky dávaly velikost ústřižku 100 g, takže pokud byly odděleny vcelku, mohly být předkládány zároveň s ústřižky po 100 g. Jinak se ústřižky lišily jenom různým označením přídělového období. Ústřižky na 21. přidělové období se u všech lístků nacházely na pravé straně.

Také u lístků na tuky byly ústřižky pro 21. přídělové období umístěny po pravé straně a ústřižky pro 22. přídělové období po levé straně. Ústřižky na sádlo měly tentokrát předtištěno množství, jelikož v době tisku byla dávka sádla již známá. K ústřižkům na máslo a k ústřižkům na umělé jedlé tuky byl připojen jeden vyrovnávací ústřižek, jelikož dávka naopak známá nebyla.

U lístků na chléb byly 50 g ústřižky zmenšeny na polovic, takže mohly být předkládány k vystavení odběrních listů v obálce zároveň se 100 g ústřižky na pečivo. U lístků na chléb 4b, 4c a 4d byly zavedeny nové ústřižky v hodnotě 2 000 g pečiva; dále byly u lístků na chléb zavedeny ústřižky na 750 g hrubé mouky nebo krupice nebo 1000 g pečiva.

Lístky na mléko měly jednu kmenovou část pro obě přídělová období a objednací lístky a ustřižky byly uspořádány tak, že objednací lístky a ústřižky na 21. přídělové období se nacházely po pravé straně a pro 22. přídělové období po levé straně. Dodatkové lístky byly tištěny pro každé přídělové období zvlášť. Lístek na maso pro samozásobitele 2SZ byl vydán též pro obě přídělová období najednou.&lt;ref&gt;Naše pravda: Orgán krajského vedení KSČ. Zlín: Okresní vedení KSČ ve Zlíně, 4.12.1946(279). s. 4.&lt;/ref&gt;

==== Sádlo ====
Ve 21. přídělovém období si spotřebitelé mohli na poukázky pro sádlo koupit: škvařené sádlo, solenou slaninu a výběrovou konzervovanou slaninu UNRRA. Řezníci v prodejnách přidělovali sádlo na základě zásob, takže nebylo možné si jednotlivé druhy sádla vybírat. Solená slanina a slanina UNRRA se vydávala v poměru 1:1, tzn. za 100 g ústřižek zákazník obdržel 100 g sádla (Svaz pro mléko a tuky). Domácí porážka vepřů se i v roce 1946 povolovala jen tehdy, pokud zemědělec splnil předepsané dodávky a dílčí kontingent.

==== Vánoční kapři a husy ====
Příděl vánočních kaprů činil o vánocích 1946 20 dkg na osobu. Na podzim byly dány do prodeje vykrmené vánoční husy. Cena za vykrmenou husu se pohybovala u polotučné (1 kg sádla z 1 kg s červeným razítkem) kolem 72 Kčs za 1 kg, u plnotučné (3 kg sádla z 1 kg s černým razítkem) kolem 80 Kčs za 1 kg.

==== Maso a ryby ====
Mraženého hovězího masa bylo na skladě dostatek. Problémy nastaly s vepřovým masem, jehož bylo z potřebného množství na skladě jen 20%. Z Holandska došla zásilka [[w:Sleď obecný|sleďů]] a [[w:Makrela obecná|makrel]] v oleji, ze Švédska krabičky [[w:Tuňák|tuňáků]] a [[w:Šprot obecný|brislinků]] (šprotů) v oleji a Dánsko poskytlo [[w:Ostrouni|ostrouny]] a 140 000 kg čerstvých sleďů, které konzervárny zpracovaly na uzenáče.&lt;ref&gt;Naše pravda. Orgán krajského vedení KSČ. ISSN: 1803-3547. Národní archiv, 18.12.1946, č. 291, s. 1&lt;/ref&gt;

==== Ovoce ====
Výdej citronů byl volný. Vánoční příděl jablek činil podle vyhlášky ministerstva výživy půl kg na osobu. Jednalo se o jablka ze Švýcarska a Jugoslávie, která se měla dostat do prodeje od 15. prosince a to na ústřižek f-10. Jablka ze Švýcarska ale cestou zmrzla na kost a pomeranče kvůli mrazivému počasí uvázly v Rakousku.

==== Ostatní zásobování ====
Zásobování moukou, zeleninou, solí a cukrem bylo plynulé, zásobování vepřovým masem nakonec ve vánočním týdnu nedostačující a výroba sýrů velmi omezena. Velmi vážná situace nastala v zásobování máslem, kdy pro zbývající dva týdny přídělového období nebylo zajištěno a očekávala se zásilka másla z ciziny.&lt;ref&gt;Naše pravda. Orgán krajského vedení KSČ. ISSN: 1803-3547. Národní archiv, 24.12.1946, č. 296, s. 2&lt;/ref&gt; V prosinci 1946 platily přídělové lístky pro jádrové mýdlo „č. 3 mýdlo 12 1946”. Zemský národní výbor v Brně povolil obchodníkům v neděli 22. prosince 1946 dobrovolnou „zlatou vánoční neděli”.&lt;ref&gt;Naše pravda. Orgán krajského vedení KSČ. ISSN: 1803-3547, Národní archiv, 24.10.1946, č. 246, s. 2&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Ministerstvo výživy upozorňuje, že ztíženou dopravou v cizině se zdržel dovoz pomerančů k nám. Zatím došla teprve první zásilka, která pochopitelně nestačí, aby mohly být všechny okresy včas zásobeny. Zbývající část dojde postupně. Není však třeba mít obav, že by se na všechny spotřebitele nedostalo. Ministerstvo výživy stanovilo přiděl podle zjištěných dodávek a nikdo proto o svůj příděl nepřijde. Výdej zboží závisí však na dovozu ze zahraničí. Se zřetelem k těmto obtížím nebude možno vydat pomeranče všem spotřebitelům již ve 22. přídělovém období. Spotřebitelé se proto znovu upozorňují, aby si ústřižek f12 lístku na cukr a různě potraviny z toho období uschovali do té doby než jim pomeranče budou vydány.&lt;ref&gt;Naše pravda: Orgán krajského vedení KSČ. Zlín: Okresní vedení KSČ ve Zlíně, 28.1.1947(23). s. 4.&lt;/ref&gt;
|}

=== 23. a 24. přídělové období (1947) ===
Lístky na potraviny pro 23. a 24. přídělově období obdrželi spotřebitelé opět najednou pro obě přídělová období. Potraviny se vydávaly podle platnosti příslušných lístků, tedy na lístky pro 24. přídělové období se nesmělo vydávat zboží pro 23. přídělové obdobi a naopak; s počátkem 23. přídělového období byly zrušeny samostatné lístky na tuky a příslušné ústřižky byly připojeny k ostatním lístkům, ústřižky na sádlo a umělé jedlé tuky k lístkům na maso, ústřižky na máslo k lístkům na mléko. 

Samozásobitelé obilím neobdrželi lístek na mouku a chléb. Samozásobitelé vepřovým masem a sádlem nedostali lístek na maso a tuky, ale obdrželi na obě přídělová období lístek na maso pro samozásobitele „ZSZ” a to na osobu starší 6 let celý lístek na 1600 gramů masa a pro děti do 6 let 800 gramů masa. Samozásobitelé mlékem a máslem nedostali lístek na máslo a mléko. Kromě toho se samozásobitelům mlékem a máslem starší 6 let, jež nebyli zároveň samozásobiteli vepřovým masem a vepřovým sádlem, před výdejem lístků na maso a tuk oddělovaly všechny ústřižky na umělé jedlé tuky.

Lístky na potraviny se spotřebitelům vydávaly s příslušnými body. V případě, že jednotliví samozásobitelé neobdrželi příslušný lístek, neměli nárok ani na body. Dodatkové lístky P3/2 nebo T4 se vydávaly podle dosavadních předpisů prostřednictvím podniků na každé přídělové období zvlášť.&lt;ref&gt;Naše pravda: Orgán krajského vedení KSČ. Zlín: Okresní vedení KSČ ve Zlíně, 28.1.1947(23). s. 4.&lt;/ref&gt; 

Na začátku roku 1947 byl zrušen přídavkový průkaz „P3”. Přídavky, jež se dosud vydávaly na tento lístek, se začaly započítávat do základních dávek pro všechny pracující spotřebitele nad 20 let.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 24.01.1947, s. 4&lt;/ref&gt;

=== 25. a 26. přídělové období - shodné s kalendářním měsícem (duben-květen 1947) ===
Od 31. března 1947 zavedlo ministerstvo výživy přídělová období shodná s kalendářními měsíci, období '''od 31. března do 30. dubna bylo označeno jako 25. přídělové období''', '''od 1. do 31. května jako 26. přídělové období'''. Lístky na potraviny se i nadále vydávaly na dvě přídělová období najednou; počet ústřižků na potraviny pro jednotlivá období byl navýšen i o ústřižky podle dávek připadajících na tři dny. 

Lístky na mléko měly mít pouze tři objednací lístky, označené pořadovými čísly na každou dekádu (10 dní). Dosavadní lístky na mléko pro nemocné č. 30, 31, 32 a 33 a lístky pro matky po porodu 41 MP měly platit i nadále a to vždy na čtyři týdny do vyčerpaní zásob. U lístků na vejce od 25. přídělového období platilo číslo vytištěné velkým typem (neplatilo vytištěné datum v dolní části ústřižku, takže např. ústřižky 25/1 a 25/2 platily od 31. března do 30. dubna, ústřižky 33/1 a 33/2 od 1. do 31. prosince 1947).&lt;ref&gt;Naše pravda: Orgán krajského vedení KSČ. Zlín: Okresní vedení KSČ ve Zlíně, 8.2.1947(33). s. 4.&lt;/ref&gt; 

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Předpis rýže pro nemocné.''' Jelikož zásoby rýže jsou nepatrné a není naděje na dovoz ze zahraničí, upozorňuje ministerstvo výživy všechny nemocnice, sanatoria a léčebné ústavy, aby s rýží co nejvíce šetřily, jelikož další příděl nebude možno již povolit. Rýže nechť se předepisuje nemocným jen v případech skutečně odůvodněných a nezbytně nutných. Při předepisování rýže budiž pamatováno především na kojence a děti.&lt;ref&gt;Naše pravda: Orgán krajského vedení KSČ. Zlín: Okresní vedení KSČ ve Zlíně, 8.2.1947(33). s. 4.&lt;/ref&gt;
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Spotřebitelské dávky skořápkových vajec''', jež byly v 23. zásobovacím období značně zvýšeny, budou kryty převážné chladírenskými a vápennými vejci, dovezenými z Dánska a Holandska. Následkem silných mrazů během přepravy však popraskaly u mnohých vajec skořápky, takže mnohdy přicházejí do obchodu vejce s naprasklou skořápkou, ačkoli jsou jinak plnohodnotné. Upozorňujeme spotřebitele na tuto okolnost se žádostí, aby takováto vejce neodmítali, poněvadž nebude možno za ně poskytnout náhradu. Pokud nejsou vejce určena k okamžité spotřebě, doporučujeme jejich uschování v chladné místnosti. (Svaz pro drůbež, vejce a med.)&lt;ref&gt;Naše pravda: Orgán krajského vedení KSČ. Zlín: Okresní vedení KSČ ve Zlíně, 8.2.1947(33). s. 4.&lt;/ref&gt;
|}
==== Mimořádný příděl gumových holínek pro zemědělce ====
Pro 4. čtvrtletí roku 1947 obdržela expozitura JSČZ v Brně 43 800 poukazů na gumové holinky. Na příkaz Ústředí JSČZ v Praze si 3 800 poukazů ponechala pro krytí „nejnaléhavější potřeby” (povodeň, živelné pohromy, atd.) Žádosti o tento mimořádný příděl si zemědělci museli nechat potvrdit okresním sdružením JSČZ, přes které je expozitura pak zasílala.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 10.10.1947, s. 4&lt;/ref&gt;

=== 31. přídělové období ===

==== Sýry opět na lístky ====
Od 31. přídělového období (tedy od 1. října 1947) rozhodlo ministerstvo výživy, že všechny druhy sýra budou opět vázané na lístky. Spotřebitelé se museli nejpozději do konce 30. přídělového období přihlásit odevzdáním objednacího lístku k odběru sýra. Dávky pro sýr se stanovovaly každé přídělové období zvlášť. Na 31. přídělové období byla stanovena dávka 100 g sýra na osobu a to u všech druhů (sýrů přírodních, tvarůžků, sýrů bez kůry). K odběru této dávky se spotřebitelé přihlášovali odevzdáním ústřižku 8/31 lístku na cukr a různé potraviny. 

Samozásobitelé mlékem mohli v 31. přídělovém období obdržet na ústřižky 8/31 namísto 100 g sýru 150 g měkkého tvarohu nebo 120 g tvrdého konzumního tvarohu. Nemocní tuberkulosou v ambulantním léčení měli nárok na dávku 500 g až 1000 g měkkého tvarohu nebo 350 g až 700 g konzumního tvarohu tvrdého, a to na odběrní list vydaný na návrh ošetřujícího lékaře po přezkoušení protituberkulosní poradnou. Rovněž nemocní v ambulantním léčení měli nárok na 250 g až 300 g měkkého tvarohu nebo 170 g až 350 g tvrdého konzumního tvarohu na odběrní list vydaný na návrh ošetřujícího lékaře po přezkoušení úředním lékařem. 

Závodní kuchyně obdržely 100 g sýra a 200 g měkkého nebo 150 g tvrdého konzumního tvarohu na každou stravovanou osobu. Táborové kuchyně 200 g sýra a 300 g měkkého tvarohu nebo 250 g tvrdého konzumního tvarohu na osobu. Nemocnice a léčebné ústavy dostaly 200 g sýra a 300 g měkkého tvarohu nebo 250 g tvrdého konzumního tvarohu na každou osobu v ústavním léčení. Hostince a obdobné podniky obdržely na každý 1 kg jedlého umělého tuku 150 g sýra.&lt;ref&gt;Naše pravda: Orgán krajského vedení KSČ. Zlín: Okresní vedení KSČ ve Zlíně, 26.9.1947(225). s. 3.&lt;/ref&gt;

=== 33. přídělové období - spotřebitelské průkazy (prosinec 1947) ===
Od 33. přídělového období zavedlo ministrstvo výživy '''spotřebitelské průkazy'''. Jednalo se o další úsporné nařízení, které mělo omezit nadměrný nákup volných potravin. Děti do 6 let obdržely spotřebitelský průkaz č. 21, děti od 6 do 12 let č. 22, mladiství od 12 do 20 let č. 23 a spotřebitelé nad 20 let spotřebitelský průkaz č. 24. Spotřebitelské průkazy se vydávaly též pro každou osobu ve společném stravování, přičemž ústavu, táborové kuchyni či jinému zařízení bylo ponecháno rozhodnutí, zda si průkazy ponechá k hromadnému nákupu nebo zda je vydá jednotlivým strávníkům. Spotřebitelské průkazy s uvedeným jménem a bydlištěm byly nepřenosné. Potraviny na ně směly být vydávány jen v té obci, která byla na kmenové části označena razítkem MNV. 

Spotřebitelský průkaz sestával ze čtyř částí: z kmenové části, z přihlášek označených písmeny А, В, С, D, E, G, H, dále z ústřižků ve dvou blocích označených číslicemi 1-27. U jednotlivých přihlášek se nacházelo volné orámované místo pro potvrzení přihlášky. Ústřižky 1-36 byly tištěny slabě a jednalo se o tzv. volné ústřižky, silně tištěné ústřižky 37-72 se nazývaly kontrolní. Přihlášky a kontrolní ústřižky 37-72 směli obchodníci přijímat a oddělovat jen na pokyn ministerstva výživy. Volné ústřižky 1-27 určilo ministerstvo pro nákup volných potravin, které mohly být nakoupeny jen u toho obchodníka, pro kterého se spotřebitel jako jeho stálý zákazník rozhodl a který si volné zboží měl objednávat jen v přiměřeném množství. Odběr určitých druhů potravin na spotřebitelské průkazy, množství potravin a způsob jejích výdeje mělo ministerstvo výživy stanovovat zvlášť nebo všeobecně či od případu k případu.&lt;ref&gt;Naše pravda: Orgán krajského vedení KSČ. Zlín: Okresní vedení KSČ ve Zlíně, 23.11.1947(273). s. 5.&lt;/ref&gt;

==== Omezení dodatkových lístků na potraviny ====
Od 33. přídělového období nařídilo ministerstvo výživy výdej dodatkových lístků vždy jen na jedno přídělové období a zároveň z nároku na ně vyloučilo všechny osoby, které podle ministerstva nevyhovovaly předepsaným podmínkám. Proto uložilo okresním národním výborům, aby od 33. přídělového období (od 1. prosince 1947) přiznávaly právo na dodatkový lístek T4 jen těm zaměstnancům, kteří skutečně trvale těžce pracují, tedy vykonávají práci, jež se nápadně odlišuje od běžné průměrné tělesné práce. 

Tělesně pracujícím zaměstnancům mohl být přiznán dodatkový lístek T4 jen tehdy, pokud vykonávali průměrnou tělesnou práci trvale za zvlášť ztížených pracovních podmínek. Dodatkový lístek P3 II mohli obdržet zaměstnanci, kteří trvale vykonávali práci, jež byla co do tělesné námahy shodná s tělesnou prací stavebního nebo nábytkového truhláře. Zároveň ministerstvo výživy uložilo závodním radám a důvěrníkům, aby do konce 33. přídělového období přezkoumaly pracovní podmínky všech příjemců dodatkových lístků a na 34. přídělové období vyžadovaly dodatkové lístky jen pro osoby, u nichž jsou předepsané podmínky nepochybně splněny.&lt;ref&gt;Národní obroda: ústřední orgán Československé strany lidové. V Brně: Československá strana lidová, 23.11.1947, 3(272). s. 11.&lt;/ref&gt; 

==== Mléko pro děti do 6 let a těhotné ženy z akce UNRRA ====
S platností od 1. prosince 1947 zavedlo ministerstvo výživy novou úpravu odběru mléka. Lístky na mléko 3K pro děti do 1 roku a těhotné ženy, které opravňovaly k odběru 3/4 litru mléka denně a lístek na mléko 3a pro děti od 1 do 6 let, na který se vydávalo 1/2 litru mléka denně, měly na 33. přídělové období kromě obvyklých objednacích lístků a ústřižků na mléko ještě „přihlášku k odběru mléka na účet ministerstva sociální péče” s 12 kupony na mléko. 

Děti do 1 roku a těhotné ženy tak obdržely zdarma na účet příspěvku ministerstva sociální péče z akce UNRRA 12 denních dávek po 3/4 litru mléka a děti od 1 do 6 let 12 denních dávek po 1/2 litru mléka. Vzhledem k tomu, že se jednalo o různé druhy mléka, stanovilo ministerstvo pro příspěvek průměrnou cenu podle egalisovaného mléka nalévaného z konví. Přihláška 3K měla hodnotu 37,80 Kčs a jednotlivé kupony K1-K12 hodnotu 3,15 Kčs, přihláška 3a měla hodnotu 25,20 Kčs a jednotlivé kupony a1-a12 hodnotu 2,10 Kčs. Pokud spotřebitel odebíral mléko jiného druhu, musel cenu doplatit.&lt;ref&gt;Naše pravda: Orgán krajského vedení KSČ. Zlín: Okresní vedení KSČ ve Zlíně, 23.11.1947(273). s. 5.&lt;/ref&gt;

==== Přihlášky k odběru cibule, česneku a jablek na spotřebitelský průkaz ====
Nejpozději do 30. listopadu 1947 se měli spotřebitelé přihláškami A21, A22, A23 a A24 přihlásit u svého obchodníka k odběru ovoce a zeleniny. Z přihlašování byli vyloučeni všichni pěstitelé zeleniny a ovoce a spotřebitelé, kteří měli cibuli, česnek a jablka z vlastní sklizně anebo z jiného důvodu doma v množství, které vydávalo. Cibule z dovozu se vydávala na přihlášky v množství 1/2 kg na osobu, později též 50 g česneku a 1/2 kg jablek na osobu. Cibule se vydávala až od 3. prosince a to pouze v těch okresech, kde již byla na skladě; v ostatních okresech teprve od té doby, kdy z ciziny zásilka dorazila.&lt;ref&gt;Národní obroda: ústřední orgán Československé strany lidové. V Brně: Československá strana lidová, 23.11.1947, 3(272). s. 11.&lt;/ref&gt;

==== Vánoční káva ====
Nejpozději do konce listopadu se měli spotřebitelé přihlásit k odběru kávy a to ústřižkem 4/33 z lístku na cukr a různé potraviny. Pokud zákazník požadoval čaj, mohlo mu být ihned vydáno 10 g čaje. S výdejem 100 g kávy mohli obchodníci započít teprve dnem 13. prosince 1947.&lt;ref&gt;Naše pravda: Orgán krajského vedení KSČ. Zlín: Okresní vedení KSČ ve Zlíně, 23.11.1947(273). s. 5.&lt;/ref&gt; 

==== Vánoční příděly pro kuřáky ====
Ve 33. zásobovacím období se vydával vánoční přídavek cigaret; mužům kromě normálního přídělu 160 kusů cigaret různé domácí výroby přídavek 20 jednotek a 30 cigaret Star; ženám pak kromě normálního přídělu 30 cigaret Partyzánek přídavek 10 cigaret Star. Měsíční výdej 30 cigaret Star mužům a 10 cigaret Star ženám mimo přiděl zůstal nedotčen. Celkem bylo tedy v prosinci mužům vydáno 160 jednotek, 60 cigaret Star, ženám 30 cigaret Partyzánek a 20 kusů Star. 

Výdej přídělů byl v prosinci rozdělen: mužům se v prvních dvou čtvrtinách měsíce vydávalo po 40 jednotkách a 15 cigaretách Star, ženám pro první polovinu měsíce po 10 Partyzánkách a 10 Star; v druhých dvou čtvrtinách prosince mužům po 30 jednotkách a 15 cigaretách Star, ženám pro druhou polovinu prosince po 20 Partyzánkách a 10 Star. Včas neodebrané příděly propadaly. Ve volném prodeji zůstávaly nadále cigarety Morava domácí výroby a jugoslávské cigarety. V prosinci obdržely všechny prodejny tabáku v první polovině měsíce normální množství viržinek a v druhé polovině měsíce jako přídavek další stejné množství viržinek.&lt;ref&gt;Naše pravda: Orgán krajského vedení KSČ. Zlín: Okresní vedení KSČ ve Zlíně, 23.11.1947(273). s. 5.&lt;/ref&gt;

==== Zákaz prodeje masových a rybích konzerv ====
Zákaz prodeje masových a rybích konzerv se vztahoval na čistě masové, smíšené, z koňského masa a rybí. Zákazu nepodléhaly tuzemské rybí konzervy (zavináče, ryby v rosolu, apod.), dále rybí konzervy v oleji (sardinky, makrely, šproty), pokud byly vydávány spotřebitelům na přihlášku z 31. přídělového období.

==== Opět řízená výroba a odbyt sladových přípravků a vín ====
Na základě nedostatečné sklizně ječmene rozhodlo ministerstvo výživy obnovit řízení výroby a odbytu sladových výtažků, sladové moučky a sladových vín, jímž pověřilo Svaz pro chmel, slad a pivo. Sladové výtažky a moučka k výrobě pečiva se nadále dodávaly jen pekařům a cukrářům na odborní listy pro pšeničnou mouku a výrobncům trvanlivého pečiva na odběrní listy pro žitnou mouku nebo pro pšeničnou mouku a to v poměru za 1 kg žitné nebo pšeničné mouky 1 kg sladových přípravků.&lt;ref&gt;Naše pravda: Orgán krajského vedení KSČ. Zlín: Okresní vedení KSČ ve Zlíně, 23.11.1947(273). s. 5.&lt;/ref&gt;

=== 34. přídělové období (leden 1948) ===
==== Jedlý tuk ====
Od 1. ledna 1948 (34. přídělové období) se umělý jedlý tuk vydával místo másla na ústřižky na máslo lístku 41 MP.
==== Ceny zeleniny a ovoce ====
Od 1. do 7. ledna 1948 začaly platit spotřebitelské ceny zeleniny a ovoce (cena v Kčs za 1 kg). Ceny se vztahovaly také na zboží dovezené ze Slovenska nebo celní ciziny.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Ceny zeleniny a ovoce 1948&lt;ref&gt;Naše pravda: Orgán krajského vedení KSČ. Zlín: Okresní vedení KSČ ve Zlíně, 31.12.1947(302). s. 3.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Národní obroda: ústřední orgán Československé strany lidové. V Brně: Československá strana lidová, 26.02.1948, 4(47). s. 2.&lt;/ref&gt;
|-
! Druh !! od 1. do 7. ledna !! od 26. února do 10. března
|-
| celer bez natě podle velikosti || 10,40 a 14,20  || 12,90 a 17,60
|-
| celerová nať || 3,50  || -
|-
| cibule podle velikosti || 8,40 a 9,30 || 9,20 a 10,20
|-
| perlovka  || 10,50 || -
|-
| čekankové puky  || 10,50 || 10,50
|-
| černý kořen  || 5,40 || 5,40
|-
| červená řepa || 4,30 || 4,70
|-
| česnek || 51,70|| 57,50
|-
| kadeřávek|| 3,50 || 3,50
|-
| kapusta || 7,20 || 8,50
|-
| kapusta růžičková || 15,40 || 15,40
|-
| karotka bez natě || 7,70 || 8,50
|-
| kedlubny bez natě || 4,30 || 4,70
|-
| křen podle velikosti || 17,00 a 12,20 || 19,30 a 23,00
|-
| pastinák || 4,10 || 4,10
|-
| pažitka s kořenovým balem na váhu nebo kus  || 100 g svazek nebo kus 3,90  || 100 g svazek nebo kus 3,90
|-
| pažitka na váhu nebo kus || 200 g svazek nebo kus 6,00 ||200 g svazek nebo kus 6,00
|-
| petržel bez natě || 7,70 || 8,50
|-
| polníček || 11,40 || 11,40
|-
| tuřín || 1,80 || 1,90
|-
| špenát || 11,40 || 11,40
|-
| vodnice || 1,70 || 1,80
|-
| červené zelí || 8,60 || 9,50
|-
| bílé zelí || 6,90 || 8,10
|-
| čínské zelí ||9,10|| 9,10
|-
| hrušky podle jakosti ||8,10 - 11,80 - 14,60|| 8,80 - 12,90 - 16,00
|-
| jablka podle jakosti ||11,50 - 15,50 - 20,40|| 11,60 - 16,40 - 21,50
|}

==== Tabačenky ====
Cigarety značky „Morava” a cigarety z Jugoslávie byly k dostání volně. Na tabačenky se vydávaly cigarety značky „Partyzánka” a „Star”, doutníky a dýmkový tabák. Ve 34. zásobovacím období v lednu 1948 se vydávaly na tabačenku mužům 160 jednotek cigaret Partyzánka (popřípadě doutníky a dýmkový tabák), ženám 30 jednotek Partyzánek. Mimo tento normální příděl měl být vydáván přídavek 10 kusů Partyzánek pro muže i pro ženy (ten mohl být ale kdykoliv odvolán). Mužům v prvních třech čtvrtinách ledna 40 jednotek a 10 cigaret Star, v poslední čtvrtině 50 jednotek, ženám v první a třetí třetině ledna 10 Partyzánek a 5 Star, v druhé a ve čtvrté čtvrtině měsíce 10 Partyzánek. Cigarety Star se vydávaly na tabačenku: mužům mimo příděl 30 kusů, ženám 10 kusů.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 02.01.1948, strana 1.&lt;/ref&gt;

== Přídělový systém po komunistickém puči 1948 ==
Nejprve komunisté přistoupili ke sjednocení českého a slovenského přídělového systému. Od listopadu 1948 zavedli novou věkovou kategorii přídělových lístků pro zaměstnané osoby nad 20 let, které vůči soukromým zemědělcům, umělcům, duchovním atd. zvýhodnili. Zákonem č. 274/1948 Sb., ze dne 1. prosince 1948 získal ministr pro výživu pravomoc na celém území ČSSR. V červnu 1949 vláda přijala zákon, který předal agendu hospodaření a distribuce zboží ministru vnitřního obchodu a od 18. srpna 1950 vstoupily na Slovensku v platnost české potravinové lístky a opačně. Od července 1951 stanovoval dávky pro výživu pouze ministr pro výživu.

V prosinci 1951 komunisté přitvrdili a ministr vnitřního obchodu vyhláškou o odběru zboží vázaného trhu vyloučil z přídělového systému soukromé podnikatele, zaměstnávající námezdní síly, vesnické boháče a jejich rodinné příslušníky. Některé výjimky poskytla vyhláška pouze dětem do 18 let a zaměstnaným příbuzným ve veřejném sektoru.
Kategorie dospělých byla definována třemi skupinami:
# zaměstnaní (jimž komunisté přiznali nejvyšší příděly)
# důchodci a penzisté
# ostatní
 
V lednu 1952 musely být zavedeny nové přídělové lístky: na cukr, mýdlo a potraviny. V roce 1953 přišly na řadu další represe. Komunisté vyloučili z přídělového systému také děti a osoby zaměstnané ve veřejném sektoru, pocházející z rodin podnikatelů a vesnických boháčů, dále pak důchodce, kteří před rokem 1945 vykonávali funkce vyšších státních úředníků (důstojníci četnictva, policie, hejtmani atd.) V červnu 1953 následovala měnová reforma a po čtrnácti letech došlo i na zrušení přídělového hospodářství.&lt;ref name=&quot;Příděly&quot; /&gt;

=== Duben 1948 - stavební materiál pro zemědělce ===
Zemědělci mohli v době do 30. dubna 1948 pro druhé čtvrtletí roku 1948 žádat o příděl cihel, cementu a dřeva na provedení naléhavých udržovacích oprav ve svých hospodářstvích.

Cihly se přidělovaly pouze na naléhavé úpravy, například úpravy dlažeb a odpadů ve stájích a jiné opravy, nutné pro zachování provozu v hospodářství. O cihly se žádalo u okresního národního výboru (ONV M. Budějovice). Žádosti o příděl cihel na udržovací práce a nutné opravy zemědělských zařízení musel potvrdit MNV a doporučit místní sdružení Jednotného svazu českých zemědělců. Místní národní výbor potvrdil správnost žádosti jen po předložení hospodářského výkazu zemědělce, kam pak byly odebrané cihly zaznamenány.

Cement mohl být přidělován jen na nejnutnější udržovací práce zemědělských staveb (na opravu močůvkových jímek, žlabů, dlažeb ve stájích a na jiné nutné úpravy), zvláště pak k odstranění zdravotních a provozních závad na hospodářských budovách a za řízeních. Pro novostavby, přístavby a adaptace v zemědělství, které vyžadovaly stavební povolení, se cement určený pro údržbu zásadně nepřiděloval. O cement zemědělci žádali u ministerstva zemědělství, žádosti potvrzovaly MNV a ONV na doporučení místního sdružení JSČZ.

Z kontingentů řeziva a kulatiny mohla býti kryta potřeba dříví pro provozní a udržovací práce (například pro stání ve chlévech, přepážky, kotce a koryta ve vepřínech, opravy vozů, zemědělského nářadí, vrat, pump, výběhů pro dobytek, pařenišť, plotů a hrazení pastvin, také na kůlny bez základů a pod.), pokud k jejich provedení nebylo potřeba stavební povolení. O dřevo se žádalo u zemských národních výborů (na Moravě na hospodářsko-technickém oddělení ZNV v Brně, Žerotínovo nám. 3). Žádosti potvrzoval MNV na doporučení příslušného okresního státního agronoma.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, 23.04.1948, s. 2.&lt;/ref&gt;

== Odkazy ==
=== Reference ===
&lt;references /&gt;
=== Externí odkazy ===
* [https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=8071&amp;Section=1&amp;IdPara=1&amp;ParaC=2 Vládní nařízení 206/1939 Sb. ze dne 18. září 1939], kterým se zmocňuje ministerstvo zemědělství k úpravě hospodaření některými potravinami a krmivy.
* [https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=8080&amp;Section=1&amp;IdPara=1&amp;ParaC=2 Vyhláška předsedy vlády 215/1939 Sb. ze dne 29. září 1939 o zavedení odběrních lístků na potraviny].
* [https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=10281&amp;Section=1&amp;IdPara=1&amp;ParaC=2 Vyhláška ministra zemědělství a lesnictví 172/1942 Sb. ze dne 8. května 1942] o samozásobitelích zemědělskými výrobky.
* [https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=11034&amp;Section=1&amp;IdPara=1&amp;ParaC=2 Vyhláška ministra zemědělství a lesnictví 307/1943 Sb. ze dne 8. prosince 1943], kterou se mění a doplňuje vyhláška ministra zemědělství a lesnictví ze dne 8. května 1942, Sb. č. 172, o samozásobitelích zemědělskými výrobky.
* [https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=11572&amp;Section=1&amp;IdPara=1&amp;ParaC=2 Vyhláška ministra zemědělství a lesnictví 237/1944 Sb. ze dne 11. října 1944], kterou se mění § 7, odst. 2 vyhlášky ministra zemědělství a lesnictví ze dne 8. května 1942, Sb. č. 172, o samozásobitelích zemědělskými výrobky.
* [https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=12020&amp;Section=1&amp;IdPara=1&amp;ParaC=2 Dekret presidenta republiky 118/1945 Sb. ze dne 27. října 1945] o opatřeních v řízení vyživovacího hospodářství.
* Jádrové mýdlo Jelen: [http://www.zenysro.cz/blogy/osobni-rozvoj/kde-se-vzalo-mydlo-s-jelenem obrázky, historie]

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>4j6ly6s3ljy2uz3t8xg6hfdxwkcy85d</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Počítačové sítě/Virtuální lokální sítě</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7782</id>
    <revision>
      <id>35306</id>
      <parentid>33487</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:31:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7348" xml:space="preserve">'''Virtuální lokální sítě (VLAN)''' je způsob oddělení zařízení na 2. vrstvě ISO/OSI modelu. Například je vhodné&lt;ref&gt;Většinou z důvodu preference VoIP (Voice over IP - IP telefonie) komunikace, nastavení DHCP option pro provisioning telefonů nebo různým omezením pro hlasovou a datovou část sítě.&lt;/ref&gt;, aby počítače a IP telefony byly v oddělených sítích. Nicméně v současné době se preferuje jedna komunikační infrastruktura (tzv. ''converged network'') - data, hlas i video jsou přenášena přes jednu infrastrukturu. Řešením je potom oddělení sítí virtuálně.

Zkratka '''VLAN''' je z anglického ''Virtual Local Area Network''.

= VLAN tag =
'''VLAN tag''' nebo ''VLAN značka'' je volitelná, 4bajtová část [[Počítačové sítě/Ethernet#Rámec|ethernetového rámce]]&lt;ref&gt;https://en.wikipedia.org/wiki/IEEE_802.1Q&lt;/ref&gt; (v obrázku část ''802.1Q (volitelné)''). Tato část zahrnuje 16 bitů pro identifikátor tagování ''(Tag protocol identifier (TPID))'' a 16 bitů pro kontrolní informace tagování ''(Tag control information (TCI))''. Kontrolní informace tagování jsou pak rozdělěny na ''Priority code point (PCP)'' (3 bity), ''Drop eligible indicator (DEI)'' (1 bit) a ''VLAN identifier (VID)'' (12 bitů).

Zajímavá je část PCP, která se používá pro Quality of Service (QoS), tedy pro ''upřednostňování důležitějšího provozu''. Důležitým provozem se většinou myslí časově kritické aplikace - například IP telefonie, videokonference či streamování videa.

{{Poznámka|Časově kritické aplikace nemusí data přenášet ''rychle'', ale je určen časový limit, do kterého budou data se stoprocentní jistotou přenesena. Například pro IP telefonii je časový limit 100-150ms. Po jeho překročení je postřehnutelné zpoždění v komunikaci.}}

Pro virtuální lokální sítě je nejdůležitější částí VID - identifikátor virtuální sítě. Ten používají přepínače pro oddělení provozu jednotlivých VLAN. Oddělení provozu si lze představit tak, že v přepínači je pro každý VID další, virtuální přepínač, který se stará pouze o rámce identifikované číslem VID.

         0               1               2               3         &lt;- oktet
  0 1 2 3 4 5 6 7 0 1 2 3 4 5 6 7 0 1 2 3 4 5 6 7 0 1 2 3 4 5 6 7  &lt;- bit oktetu
 ~                                                               ~
 |                                                               |
 +-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+
 |              TPID             | PCP |D|             VID       |
 +-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+
 |                                                               |
 ~                                                               ~

== Nejdůležitější pojmy ==
* ''Tag protocol identifier (TPID)'' je na stejné pozici jako EtherType&lt;ref&gt;[[Počítačové sítě/Ethernet#Nejdůležitější pojmy]]&lt;/ref&gt; netagovaného rámce (rámce bez VLAN značky), má hodnotu 0x8100 a tím identifikuje rámec jako tagovaný.
* ''Tag control information (TCI)'' obsahuje následující informace:
** ''Priority code point (PCP)'' je 3bitové číslo, které označuje třídu preference služby&lt;ref&gt;https://en.wikipedia.org/wiki/IEEE_P802.1p&lt;/ref&gt;, používá se pro QoS&lt;ref&gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Quality_of_service&lt;/ref&gt;.
** ''Drop eligible indicator (DEI)'' je 1bitový identifikátor použitelný pro označení rámců, které nejsou tak důležité a v případě potřeby (vysoký datový provoz, který síťové prvky nestíhají zpracovat) mohou být zahozeny.
** ''VLAN identifier (VID)'' je 12bitové číslo identifikující VLAN. Hodnoty 0x000 a 0xFFF jsou vyhrazené. 0x000 říká, že se má použít pouze PCP (případně DEI) část TCI (VID nenese žádnou informaci). Takovému VLAN tagu se říká ''priority tag''. Výchozí VLAN je identifikována jako 0x001 (VLAN 1). Hodnota 0xFFF se nesmí konfigurovat nebo posílat (požívá se v implementaci, např. jako wildcard maska pro filtrování).

= Accessový port =
Ne všechna zařízení umí ''tagovat'', tedy přiřazovat ethernetovému rámci VLAN tag. Takovým zařízením, které bežně netaguje, je počítač. O tagování rámce se pak musí postarat jiné zařízení, většinou přepínač. Počítač se připojí do portu přepínače, který se v přepínači nastaví jako '''accessový port''' pro nějakou VLAN. Accessový port pak ''příchozí rámce'' opatří VLAN tagem obsahujícím VID dané VLAN, takže v přepínači je rámec už tagovaný a ''odchozí rámce'' VLAN tagu zbaví, takže k počítači se přenáší rámec bez VLAN tagu, jak je počítač zvyklý. '''Accessový port''' lze vnímat jako vstup do VLAN.

Pokud by existovaly pouze accessové porty, tak problém, který pomocí VLAN řešíme (jedna komunikační infrastruktura - converged network, na které je možné oddělit datové, hlasové a video služby), by byl vyřešený napůl. Tagování a accessové porty řeší problém více přepínačů - stačí pouze jeden na několik služeb.

{{Příklad|Přepínač má nastavené accessové porty 1-6 pro datovou VLAN s tagem (VID) 10, porty 7-12 pro hlasovou VLAN s tagem 20 a porty 13-18 pro video VLAN s tagem 30. Porty 19-24 nejsou použity. Zařízení připojená k jednotlivým accessovým portům ve stejné VLAN spolu na 2. vrstvě ISO/OSI mohou komunikovat, ale komunikace mezi zařízeními připojených do accesových portů různých VLAN není možná. Přepínač je tedy nakonfigurován tak, jako by na jeho místě byly tři samostatné přepínače.}}

Druhá polovina problému je v kabeláži. Větší počítačové sítě mají typicky větší počet přepínačů, které jsou vzájemně propojeny. Pokud by se na propojení přepínačů použily accessové porty, pro každou VLAN by byl potřeba samostatný kabel propojující dva porty na obou přepínačích.

= Trunkový port =
Problém několikanásobné kabeláže propojující přepínače rozlehlejší sítě řeší '''trunkové porty'''. Kabelu, který '''trunkové porty''' přepínačů propojuje, se říká '''trunková linka'''. Přes '''trunkovou linku''' se přenáší ''rámce'' opatřené VLAN tagem.

Na '''trunkových portech''' se řeší filtrování a preferování jednotlivých VLAN.

{{Příklad|Přepínač má nastavené accessové porty 1-6 pro datovou VLAN s tagem (VID) 10, porty 7-12 pro hlasovou VLAN s tagem 20 a porty 13-18 pro video VLAN s tagem 30. Port č. 24, nastavený jako trunkový port, je trunkovou linkou připojen do druhého přepínače se stejnou konfigurací. Pak zařízení připojená k jednotlivým accessovým portům ve stejných VLANách obou přepínačů spolu na 2. vrstvě ISO/OSI mohou komunikovat, ale komunikace mezi zařízeními připojenými do accessových portů různých VLAN není možná.}}

== Nativní VLAN ==
Na trunkové lince by se neměl objevit ''rámec'' bez VLAN tagu. Přesto k takové situaci může dojít, ať už z důvodů nesprávné nebo speciální konfigurace. V takovém případě spadá rámec do '''nativní VLAN'''.

= Reference =
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Počítačové sítě|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>i7pjbzinkm0ew2pgm3z7spup0yugg7p</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Regionální tisk</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7783</id>
    <revision>
      <id>44663</id>
      <parentid>44662</parentid>
      <timestamp>2021-11-13T21:00:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka Lyalikoff</username>
        <id>4811</id>
      </contributor>
      <comment>/* Felix Bornemann */ po roce 1950, zdroj</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="36053" xml:space="preserve">== Znaimer Tagblatt ==
Deník bez podtitulku; od 23. 1. 1927, č. 18: podtitulek Erfolgreichstes Insertiosorgan Südmährens; od 28. 4. 1940, č. 100: Mitteilungsblatt der NSDAP für den Kreis Znaim. Nachrichtenblatt des Landrates in Znaim. Amtsblatt des Znaimer Bürgemeisters. Vyd. knižní nakladatelství Fournier und Haberler; od 1.3. 1924, č. 51: Hans Bornemann, Znojmo. Roč. 1 (1897) — 21 (30. 12. 1917)] — 22 (1. leden 1918) — 47 (30. červen 1944, do č. 47). Od roku 1939 nakladatelství Südmährischer Zeitungsverlag.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt. Vydával Hans Bornemann, Kopalplatz 3, redaktor Dipl.-Ing. Richard Bornemann, Kernekerstr. 31. Nakladatelství: Südmährischer Zeitungsverlag.&lt;/ref&gt; 

== Znaimer Sonntagsblatt — Südmährische Rundschau ==
Příloha deníku Znaimer Tagblatt vydávaná 1x týdně knižním nakladatelstvím Karla Bornemanna ve Znojmě. Roč. 1 (16. 11. 1902) — 16 (23. 12. 1917) — 17 (6. leden 1918) — 18 (8. červen 1919, do č. 22). Od 22. 6. 1919 č. 23 vycházel pod názvem: Südmährische Rundschau; vyd. Fournier u. Haberler; od 2. 3. 1924, č. 23: Hans Bornemann, Znojmo. Roč. 18 (22. červen 1919)— 41 (11. září 1938, do č. 37). Od 1939: Südmährische Grenzwacht. 

== Zlabingser Nachrichten — Neueste Zlabingser Nachrichten ==
Jednou týdně vycházející [[w:völkisch|völkisch]] zpravodajský list pro jihozápadní Moravu (příloha deníku Südmährische Rundschau). Vydával Hans Bornemann, Znojmo. Ročník 1 vycházel od 20. listopadu 1932 do 18. prosince 1932 do č. 5. Od 25. prosinec 1932 (č. 6) do roku 1938 (č. 38) vycházel týdeník pod názvem Neueste Zlabingser Nachrichten, od roku 1939 pod hlavičkou Südmährische Grenzwacht.&lt;ref&gt;KUBÍČEK, Jaromír. Bibliografie novin a časopisů na Moravě a ve Slezsku v letech 1918-1945. Brno: Státní vědecká knihovna, 1989&lt;/ref&gt;

== Frainer Wochenblatt ==
Od roku 1931 vycházející Frainer Wochenblat (völkisches) pro jihozápadní Moravu a obce: tržní městečko Frain, Schaffa, Schilltern, Alt-Petrein, Chwallatitz, Edenthurn, Frainersdorf, Freistein, Jasowitz, Landschau, Liliendorf, Luggau, Milleschitz, Neu-Petrein, Ober-Fröschau, Pomitsch, Schönwald, Stallek, Windschau, Zaisa, též pro oblast Fratting; od 1932, č. 6: . . . Fratting, Döschen a Zlabings, vycházel jednou týdně. Vydával Hans Bornemann, Znojmo. Roč. 1 (6.12.1931) — 4 (3.6.1935, do č. 26). Hlavičkový list časopisu Südmährische Rundschau, politicky bezbarvý. Úředně zastaven 27. 9. 1938.&lt;ref&gt;KUBÍČEK, Jaromír. Bibliografie novin a časopisů na Moravě a ve Slezsku v letech 1918-1945. Brno: Státní vědecká knihovna, 1989&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;https://vufind.mzk.cz/Record/MZK01-000235003&lt;/ref&gt; Od roku 1939 příloha pod hlavičkou deníku Südmährische Grenzwacht.

V roce 1939 Bornemannovo nakladatelství „Südmährischer Zeitungsverlag“ sjednotilo všech 11 dosud samostatně vycházejících titulů (Auspiker Wochenblatt, Feldsberger Zeitung, Frainer Wochenblatt, Lundenburger Zeitung, Neueste Zlabingser Nachrichten, Südmährische Rundschau, atd.) pod hlavičku '''Südmährische Grenzwacht'''.&lt;ref&gt;Der Zeitungs-verlag: Fachblatt für das gesamte Zeitungswesen, Svazek 40, S. 393.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Sperlings Zeitschriften- und Zeitungs- Adressbuch: Handbuch der deutschen Presse, Svazek 61, H. O. Sperling, 1939, S. 437: Znaim (Niederdonau). 29800 Einw. Südmährische Grenzwacht. HS: Hans Bornemann. V: Südmährischer Zeitungsverlag.&lt;/ref&gt; 

=== Carl Bornemann ===
Carl Bornemann se narodil 10. srpna 1852 v saském Hohensteinu. V 70. letech se přistěhoval do Znojma. Tehdy zde působilo od roku 1863 úspěšné knižní nakladatelství Fournier &amp; Haberler, provozované společníky Leopoldem rytířem von Haberler a Arnoštem Josiášem Fournierem (* 13.03.1809 Berlín, † 28.08.1878 Znojmo).&lt;ref&gt;http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:af6bd740-eead-11e3-adbd-5ef3fc9bb22f?page=uuid:0ffbdfd0-f028-11e3-a2c6-005056827e51&amp;fulltext=FOURNIER%20Znaim&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:bcb668c0-ee67-11e3-97c9-001018b5eb5c?page=uuid:a5ad2260-f4d7-11e3-97df-5ef3fc9bb22f&amp;fulltext=FOURNIER%20Znaim&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Knihkupec Arnošt Josiáš Fournier (* 13.03.1809 Berlín, † 28.08.1878 Znojmo) získal firmu sňatkem s vdovou po znojemském knihkupci E. Haberlovi (založenou v roce 1835).&lt;/ref&gt; V roce 1881 se stal Carl Bornemann společníkem firmy Fournier &amp; Haberler&lt;ref&gt;http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:43ebe6c0-daec-11e7-adb0-005056825209?page=uuid:89c09120-daf9-11e7-8cdd-5ef3fc9bb22f&amp;fulltext=Haberler%20Bornemann&lt;/ref&gt; a v roce 1885 firmu koupil. Dne 29. července 1885 byla u c.k. krajského obchodního soudu ve Znojmě v důsledku rozpuštění společnosti vymazána z obchodního rejstříku firma Fournier &amp; Haberler, jejímiž společníky byli Leopold rytíř von Haberler a Carl Bornemann. Zároven byla do obchodního rejstříku zapsána firma: Fournier &amp; Haberler, jejímž jediným majitelem byl Carl Bornemann, vlastník knižního, uměleckého a hudebního obchodu s psacími potřebami a půjčovnou knih.&lt;ref&gt;http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:f11b3d30-3790-11e4-8c14-5ef3fc9bb22f?page=uuid:3d210ef0-37c1-11e4-8413-5ef3fc9ae867&amp;fulltext=Haberler%20Bornemann&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[hhttps://digital.slub-dresden.de/data/kitodo/Brsfded_39946221X-18850924/Brsfded_39946221X-18850924_tif/jpegs/Brsfded_39946221X-18850924.pdf Změna Haberler-Fournier], s.7/24 - 4499, značka 47166 Znojmo 6. srpna 1885&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;http://www.suedmaehren.at/persoenlichkeit/karl-bornemann/&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:da685a60-fe10-11e2-9584-001018b5eb5c?page=uuid:d0da55f0-006a-11e3-9584-001018b5eb5c&amp;fulltext=Karl%20Bornemann&lt;/ref&gt; V roce 1896 koupil rohový měšťanský dům na nynější Obrokové ulici č. 25 / Zámečnické ulici 1 (Schlossergasse), kam vyhlášené znojemské knihkupectví a tiskárnu Fournier &amp; Haberler přestěhoval. V roce 1920 obdrželi synové Hans a Felix v otcově firmě prokuru.&lt;ref&gt;http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:62400900-6976-11e6-a9cc-005056825209?page=uuid:38ebe690-6990-11e6-9f9c-001018b5eb5c&amp;fulltext=Haberler%20Bornemann&lt;/ref&gt; Carl Bornemann zemřel ve Znojmě 29. prosince 1923 a 1. ledna 1924 se stal syn Felix majitelem obchodu a syn Hans tiskárny a nakladatelství.&lt;ref&gt;Adressbuch für den Buch-, Kunst-, Musikalienhandel und verwandte Geschäftszweige von Österreich, Svazek 57, S. 226.&lt;/ref&gt;

'''Synové:'''
* '''Otto Friedrich Ferdinand Bornemann''', redaktor (* 08.06.1882 Znojmo, + 10.11.1960 Vídeň), důstojník Rakousko-uherské armády 1914-1918, C. a k. pěší pluk č. 99&lt;ref&gt;Brünn, Fliedergasse 13 (C.-Sl.). Lieutenant - Rechnungsführer i. d. Res. (zugeteilt I.-R. 38); 1. Oktober 1915 gold. Verdienstkreuz (G.V.K.); železný záslužný kříž (E.Z.V.R.K.) II. Kl.&lt;/ref&gt;
* '''Karl Bornemann''' (* 15.09.1885 Znojmo, † 20.02.1979 Vídeň), důstojník Rakousko-uherské armády 1914-1918, C. a k. pěší pluk č. 99&lt;ref&gt;Österreich in Geschichte und Literatur, Svazek 23: Stiasny Verlag, 1979, S. 248: „General Karl Bornemann, der am 20. Februar 1979 im 94. Lebensjahr in Wien gestorben war. Obwohl ihn sein Vater zu seinem Nachfolger in der Verlagsbuchhandlung in Znaim vorgesehen hatte, ergriff er die Offizierslaufbahn und diente bei den heimischen 99ern.“&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Bornemann Karl, St. Polten (N.-Oe.). Hauptmann d. Generalstab.; Oberstleutnant (podplukovník) 3. Bgde. St. Polten; O. d. Eis. Kreuz III. Kl. (2 mal); vojenský záslužný kříž (M.V.Kr.) III. Kl.; S.M.V.M. (2 mal)/Vojenská záslužná medaile stříbrná; bronzene Militär-Verdienstmedaille (B.M.V.M.)/Vojenská záslužná medaile bronzová; Železný kříž 1939 II. třídy&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;1912-1914 Válečná škola ve Vídni. Vyznamenání: Německý kříž ve zlatě; Železný kříž 1939 I. třídy; ; Čestný kříž světové války 1914-1918 pro bojovníky; Jubilejní kříž 1908.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;http://www.geocities.ws/orion47.geo/WEHRMACHT/HEER/Generalleutnant/BORNEMANN_KARL.html&lt;/ref&gt;
* '''Leo Bornemann''', majitel tiskárny ve Fürstenfeldu (* 13.09.1888 Znojmo), důstojník Rakousko-uherské armády 1914-1918, C. a k. pěší pluk č. 99 &lt;ref&gt;Rechngssstellv. i. d. Res.; železný záslužný kříž, Buchdruckereibesitzer, Fürstenfeld (Steiermark).&lt;/ref&gt;
* '''Hans Bornemann''', spisovatel a majitel tiskárny (* 03.04.1892 Znojmo, + 29.05.1966 Stuttgart), důstojník Rakousko-uherské armády 1914-1918, C. a k. pěší pluk č. 99&lt;ref&gt;Bornemann Hans, Buchdruckereibesitzer, Znaim E.-Sl. Schlossergasse 1. Leutnant-Rechnungsführer; gold. Verdienstkreuz/zlatý záslužný kříž; kleine silbene Tapferkeitsmedaille; Karl-Truppen-Kreuz (K.T.K.); Verwundetenmedaille (Verw. M.); železný záslužný kříž (E.Z.V.R.K.) II. Kl.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Ortsgruppenleiter der Ortsgruppe Znaim-Mitte Hans Bornemann Verlagsleiter Znaimer Tagblatt, SA Sturmführer.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Brünner Heimatbote: Nachrichtenblatt der &quot;Bruna&quot;. Leonberg: Bruna Heimatverband der Brünner, 01.07.1962, 14(13), s. 376: Dne 23. července 1962 zemřela manželka Hanse Bornemanna, Tilli Bornemann, ovdovělá Lammel, rozená Hess. Dne 27. července 1962 proběhlo ve Stuttgartu její zpopelnění. Tilli Bornemann bydlela do roku 1956 v Passau, potom společně s Hansem Bornemannem na adrese Stuttgart-Büsnau, Sonntagweg 9a/II. In: Brünner Heimatbote: Nachrichtenblatt der &quot;Bruna&quot;. Leonberg: Bruna Heimatverband der Brünner, 02.11.1956, 8(22), s. 572. (Büsnau ist ein Stadtteil des Ortes Stuttgart in Baden-Württemberg und gehört zum Verwaltungsbezirk Stuttgart-Vaihingen). V roce 1989 bydlela Irma Bornemann na adrese Waldburgstr 247, 7000 Stuttgart.&lt;/ref&gt;
* '''Felix Bornemann''', majitel tiskárny (* 02.03.1894 Znojmo, † 27.11.1990 Regensburg), důstojník Rakousko-uherské armády 1914-1918, C. a k. pěší pluk č. 99&lt;ref&gt;Felix Bornemann (Politiker) na de.wikipedia&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Bornemann Felix, Buchhändler, Znaim, Riegerstr. 44. Leutnant in der Reserve; bronzene Tapferkeitsmedaille; Karl-Truppen-Kreuz (K.T.K.)&lt;/ref&gt;
* '''Ing. Richard Bornemann''', redaktor (* 25.08.1900 Znojmo, † 19.04.1974 Ellhofen okres Heilbronn), důstojník Rakousko-uherské armády 1914-1918, C. a k. pěší pluk č. 99&lt;ref&gt;Liste der Offiziere des Infanterie-Regiments Nr. 99: Ingr., Redakteur, Znaim, Futtergasse 25. Kadett i. d. Res.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;SA Sturmführer&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;http://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/view/uuid:20adab89-b7b1-4c7e-a52a-6eb58f1e381f?page=uuid:01c67400-a0b1-11ea-b5af-001b63bd97ba&amp;fulltext=Leo%20Bornemann&lt;/ref&gt;

=== Otto Bornemann === 
Otto Friedrich Ferdinand Bornemann (* 08.06.1882 Znojmo, + 10.11.1960 Vídeň), syn Karla Bornemanna (1852-1923). V rodinném podniku se vyučil knihkupcem. Žurnalistickou praxi získal v redakcích několika deníků v Čechách a v Tyrolsku. Své dosavadní vědomosti a znalosti si doplnil studiem dějepisu na filozofické fakultě vídeňské univerzity. S chotí Antonií měli tři děti, které v Brně 26. června 1923 nabily domovské právo. Otto Bornemann v Brně působil jako redaktor listu Tagesbote, šéfredaktor Brünner Tagblatt a korespondent vídeňského Neue Wiener Tagblatt. Věnoval se komunální politice, ekonomice a vlastivědě Moravy. Přispíval do několika česko-německých odborných časopisů a deníků, psal i pojednání z dějin Moravy. Po válcebyl v roce 1945 z Brna odsunut, usadil se ve Vídni a od roku 1953 vedl odborný časopis s názvem Das österreichische graphische Gewerbe.&lt;ref&gt;https://www.knihovnazn.cz/component/search/?searchword=Bornemann&amp;searchphrase=all&amp;Itemid=219&lt;/ref&gt; 

=== Leo Bornemann ===
Leo Bornemann (* 13.09.1888 Znojmo), syn Carla Bornemanna, se 25. března 1920 nahlásil k trvalému pobytu ve Slavonicích, kde si v domě Johanna Niederhofera v Nádražní ulici 135 pronajal jeden byt. Druhý byt v domě měla pronajatý Marie Novotná.&lt;ref&gt;https://digi.ceskearchivy.cz/638008/251/762/2025/150/0&lt;/ref&gt; K začátku dubna 1920 se ve Znojmě oženil s Mizzi (Marie) Winkelhofer.&lt;ref&gt;https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ztb&amp;datum=19200413&amp;query=%22Bornemann%22+%22Zlabings%22&amp;ref=anno-search&amp;seite=4&lt;/ref&gt; V témže roce si nechal ve Slavonicích zaprotokolovat firmu Papírnictví Leo Bornemann, zabývající se prodejem papírenského zboží, kreslícími, psacími, kuřáckými potřebami, galantérií, hračkami, prodejem kalendářů, školních a modlitebních knih (Papierhandlung Leo Bornemann, Zlabings Bahnhofstraße, Handel mit Papier-, Schreib­- und Zeichenwaren, Rauchrequisiten, Galanterie- und Spielwaren, Verkauf von Kalendern, Schul- und Gebetbüchern).&lt;ref&gt;https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ztb&amp;datum=19200714&amp;query=%22Leo%22+%22Bornemann%22+%22Zlabings%22&amp;ref=anno-search&amp;seite=4&lt;/ref&gt; Aktivně začal působit ve slavonickém Turnvereinu, kde zastával pozici Dietwarta (ideového školitele).&lt;ref&gt;https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ztb&amp;datum=19200515&amp;seite=3&amp;zoom=33&amp;query=%22Leo%22%2B%22Bornemann%22%2B%22Zlabings%22&amp;ref=anno-search&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ztb&amp;datum=19200519&amp;query=%22Leo%22+%22Bornemann%22+%22Zlabings%22&amp;ref=anno-search&amp;seite=3&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ztb&amp;datum=19200611&amp;query=%22Leo%22+%22Bornemann%22+%22Zlabings%22&amp;ref=anno-search&amp;seite=4&lt;/ref&gt; V obchodě se dala objednat veškerá literatura německých obranářských spolků a německé deníky pro jižní a jihozápadní Moravu Znaimer Tagblatt a Niederösterreichischer Grenzbote.

Někdy mezi lety 1922-1927 přestěhoval Leo Bornemann svůj obchod do centra města na Radniční ulici (Rathaus-Gasse), spojující Horní a Dolní náměstí.&lt;ref&gt;Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. V Praze: Rudolf Mosse, 1927, 1927(2), s. 1817. Papierhandlung Leo Bornemann.&lt;/ref&gt; Přibližně kolem roku 1931 obchod na Radniční ulici převzala Maria Killian, která zde nabízela papírenské zboží, pohlednice a upomínkové zboží až do roku 1938 (Maria Killian, Zlabings, Rathaus-Gasse, Papier- und Ansichtskarten Handlung).&lt;ref&gt;BLÖSL, Joachim. Führer für das Thayathal von Znaim - Retz - Hardegg - Frain - Vöttau - Freistein - Drosendorf - Raabs - Waidhofen - Zlabings. Nikolsburg: Bartosch, 1931&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;BLÖSL, Joachim. Führer für das Thayathal von Znaim - Retz - Hardegg - Frain - Vöttau - Freistein - Drosendorf - Raabs - Waidhofen - Zlabings. Nikolsburg: Bartosch, 1931, s. 85&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;https://digi.ceskearchivy.cz/128097/142/3521/1409/32/0&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;https://digi.ceskearchivy.cz/638008/139/4324/1200/44/0&lt;/ref&gt; Od roku 1932 začal Hans Bornemann vydávat také týdeník „Neueste Zlabingser Nachrichten“ (1932-1938).&lt;ref&gt;Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. V Praze: Rudolf Mosse, 1935, 1935(2), s. 2594. Papierhandlung Maria Killian. Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. V Praze: Rudolf Mosse, 1938, 1938(2), s. 2621. Papierhandlung Marie Killian.&lt;/ref&gt;

Leo Bornemann se v roce 1928 ze Slavonic odstěhoval do jihovýchodního Štýrska, kde ve Fürstenfeldu (maďarsky Fölöstöm), jež se ve 20. a 30. letech stal centrem rakouské pobočky NSDAP, koupil bývalo tiskárnu „Zum Gutenberg“ (zal. 1909)&lt;ref&gt;https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=gtb&amp;datum=19280324&amp;query=%22Leo%22+%22Bornemann%22+%22F%c3%bcrstenfeld%22&amp;ref=anno-search&amp;seite=21&lt;/ref&gt; a v roce 1931 ohlásil založení firmy: Leo Bornemann, Buchdruckerei Zum Gutenberg se sídlem na Schillerově náměstí 5. Společníky se stali Arthur Henglmüller a spolek „Verein Ostland“.&lt;ref&gt;Industrie-Compass: Österreich, Čechoslowakei, Jugoslavien, Ungarn. Compassverlag, 1931, strana 1298: Fürstenfeld, Schillerplatz 5., Stmk. Leo Bornemann, Buchdruckerei Zum Gutenberg (od r. 1909).&lt;/ref&gt; Také zde se Leo Bornemann aktivně zapojil do nacionálních spolků a již v roce 1929 byl zvolen do výboru zdejšího Turnvereinu.&lt;ref&gt;https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=gtb&amp;datum=19290310&amp;query=%22Leo%22+%22Bornemann%22+%22F%c3%bcrstenfeld%22+%22Druckerei%22&amp;ref=anno-search&amp;seite=21&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=alp&amp;datum=19310613&amp;query=%22Leo%22+%22Bornemann%22+%22F%c3%bcrstenfeld%22&amp;ref=anno-search&amp;seite=22&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=fbu&amp;datum=19320313&amp;query=%22Leo%22+%22Bornemann%22+%22F%c3%bcrstenfeld%22&amp;ref=anno-search&amp;seite=5&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=gtb&amp;datum=19320219&amp;query=%22Leo%22+%22Bornemann%22+%22F%c3%bcrstenfeld%22&amp;ref=anno-search&amp;seite=5&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=gtb&amp;datum=19340504&amp;query=%22F%c3%bcrstenfeld%22+%22Bornemann%22&amp;ref=anno-search&amp;seite=7&lt;/ref&gt; Tiskárnu vybavil sazečkou, rychlolisem a tlačidly.&lt;ref&gt;Anton Durstmüller: 500 Jahre Druck in Österreich: Die österreichischen graphischen Gewerbe zwischen 1918 und 1982, Hauptverband der Graphischen Unternehmungen Österreichs, 1988, S. 532-534.&lt;/ref&gt;

Rakouská republika se na jaře 1933 nacházela téměř na počátku občanské války, skoro každý den docházelo k násilným střetům mezi národními socialisty, Heimwehrem, sociálními demokraty, komunisty a křesťanskosociálními polovojenskými útvary zvanými „Ostmarkische Sturmscharen“. Dne 9. února 1933 vyšel v deníku Grazer Tagblatt článek o „jistém národním socialistovi Bornemannovi“, který v opilosti zastřelil 27 letého dělníka a komunistu Martina Leuschera.&lt;ref&gt;Grazer Tagblatt 9. února 1933: „Die Tat eines Betrunkenen. Kb. Harburg-Wilhelmsburg, 8. Februar. Die Tötung des 27jährigen Arbeiters Martin Leuscher ist durch das Geständnis eines gewissen Bornemann, eines der drei nach der Tat verhafteten Nationalsozialisten, geklärt worden. Bornemann gibt zu, mehrmals geschossen zu haben. Durch die Schüsse wurde Leuscher getötet und ein zweiter Arbeiter erheblich verletzt. Bornemann will angetrunken und durch Bedrohungen seitens der Kom­munisten erregt gewesen sein.“&lt;/ref&gt; V témže roce uzavřel životní pojištění a v případě úmrtí stanovil pro vyplacení pojistného své dvě děti Gerharta a Herwigu.&lt;ref&gt;Wiener Zeitung: Fr, 3. Oktober 1947, S. 5: Polizze Nr. 385.013/A der Adriatischen Versicherungsgesellschaft‚ Wien, I., Tegetthoffstraße 7, Ausstellungstag 12. September 1937, Versicherungssumme alte österr. S 3000‚ neue österr. S 2000. Versicherungsbeginn 30. September 1933, Ablauf 30. September 1958, Versicherungsnehmer und Versicherter Leo Bornemann, Fürstenfeld. Bezugsberechtigt im Ablebensfall die Kinder des Versicherten Gerhart und Herwig Bornemann zu gleichen Teilen. Bezugsberechtigt im Erlebensfalle der Versicherte. Derzeitiger Wert der Urkunde S 810, auf Antrag des Leo Bornemann, Druckereiangestellten, Fürstenfeld‚ Hauptplatz 11, Steiermark (47 T 1079/47).&lt;/ref&gt; Syn Gerhart pravděpodobně padl na frontě. Jeho jméno je ve Fürstenfeldu uváděno na pomníku padlým vojákům (Bornemann Gerhard 12.07.1943).&lt;ref&gt;http://www.denkmalprojekt.org/2014/fuerstenfeld_ev-kirche_bez-hartberg-fuerstenfeld_steiermark_wk1_wk2_oesterr.html&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;https://portal.zedhia.at/page/public/cpa_000202-34/compass-industrielles-jahrbuch-oesterreich-1934&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;https://portal.zedhia.at/page/public/cpa_000345-35/compass-industrielles-jahrbuch-1937-oesterreich&lt;/ref&gt;

V letech 1929-1945 vydávalo nakladatelství „Ostlandverlag“ týdeník „Ostland: Wochenblatt für Südoststeiermark“, který byl tištěn v Bornemannově tiskárně (Schillerplatz 5), jeho redaktory byli Adolf Frankl (Zweiggasse 1), od 1936 Hermann Pferschy (* 04.01.1892 Fürstenfeld, † 20.11.1968 Fürstenfeld) a od 1939 Leo Bornemann.&lt;ref&gt;Sperlings Zeitschriften- und Zeitungs-Adressbuch: Handbuch der deutschen Presse, Svazek 60, Börsenvereins der Deutschen Buchhändler, 1937, S. 519: „Fürstenfeld (Steiermark), Ostland Leo Bornemann (HS); Hermann Pferschy (S); Ostlandverlag (V); Schillerplatz 5; 41: 28; seit 1929; 1 RM oder 2,5 Sch; Anzeige durch Österreich. Anzeigen-Ges. Wien I.”&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Walther Heide: Handbuch der deutschsprachigen Zeitungen im Ausland, Walter de Gruyter GmbH &amp; Co KG, 09.03.2020, Seite 147: „Zeitschrift Ostland, Fürstenfeld. Adresa: Fürstenfeld, Schillerplatz 5. Nakladatelství Ostlandverlag. Tiskárna L. Bornemann, založena 1929. Vedoucí Adam Frankl, Zweiggasse 1; 8 příloh; náklad 3025; vych. v sobotu pro oblast Oststeiermark a Südburgenland.“ Dodatek: Dieser Titel aus dem De Gruyter-Verlagsarchiv ist digitalisiert worden, um ihn der wissenschaftlichen Forschung zugänglich zu machen. Da der Titel erstmals im Nationalsozialismus publiziert wurde, ist er in besonderem Maße in seinem historischen Kontext zu betrachten.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;http://data.onb.ac.at/rec/AC03232939&lt;/ref&gt;V letech 1936-1937 Leo Bornemann ve Fürstenfeldu vydával ročenku pro oblast východního Štýrska a jižního Burgenlandu „Ostland-Jahrbuch. Schreib- u. Auskunftskalender für Oststeiermark u. Südburgenland“.&lt;ref&gt;https://search.onb.ac.at/primo-explore/fulldisplay?docid=ONB_alma21257824230003338&amp;context=L&amp;vid=ONB&amp;lang=de_DE&amp;search_scope=ONB_gesamtbestand&amp;adaptor=Local%20Search%20Engine&amp;tab=default_tab&amp;query=any,contains,Leo%20Bornemann%20F%C3%BCrstenfeld%20&amp;mode=basic&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Rudolf Grasmug: Anläßlich &quot;110 Jahre Stadt Feldbach&quot;: zur Stadtgeschichte Feldbachs; Kampf um Steiermarks Südgrenze: 1918 - 1920; Krieg in Slowenien 1991; Hügelgrab Kohlberg, Gnas; ein jüdisches Einzelschicksal und weitere Beiträge, Südoststeir. Verein für Heimatkunde, 1994, S. 88: „Ostland-Verlag (Eig., Hrsg., Verl.); ab Okt. 1938: Leo Bornemann (Hrsg.); ab Nov. 1938: Artur Henglmüller (Hrsg.), Leo Bornemann (Hrsg.); ab Okt. 1941: Artur Henglmüller (Hrsg.) - Redakteure: Adolf Frankl; ab Jan. 1936: Hermann Pferschy; ab Sept. 1939: Leo Bornemann.“&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;https://books.google.at/books?id=iXZbHAAACAAJ&amp;dq=Leo+Bornemann&amp;hl=cs&amp;sa=X&amp;redir_esc=y&lt;/ref&gt; 

Po válce Leo Bornemann z firmy vystoupil a působil v ní jako zaměstnanec. V roce 1947 je uváděn na adrese Hauptplatz 11.&lt;ref&gt;Wiener Zeitung: Fr, 3. Oktober 1947, S. 5: Polizze Nr. 385.013/A der Adriatischen Versicherungsgesellschaft‚ Wien, I., Tegetthoffstraße 7, Ausstellungstag 12. September 1937, Versicherungssumme alte österr. S 3000‚ neue österr. S 2000. Versicherungsbeginn 30. September 1933, Ablauf 30. September 1958, Versicherungsnehmer und Versicherter Leo Bornemann, Fürstenfeld. Bezugsberechtigt im Ablebensfall die Kinder des Versicherten Gerhart und Herwig Bornemann zu gleichen Teilen. Bezugsberechtigt im Erlebensfalle der Versicherte. Derzeitiger Wert der Urkunde S 810, auf Antrag des Leo Bornemann, Druckereiangestellten, Fürstenfeld‚ Hauptplatz 11, Steiermark (47 T 1079/47).&lt;/ref&gt; V roce 1948 začal ve Fürstenfeldu v oboru podnikat Hans Köck, jehož firma v roce 1950 sídlila na bývalé adrese Bornemanovy tiskárny (Schillerplatz 5) a jejím spolumajitelem byl bývalý Bornemannův společník Arthur Henglmüller. Od roku 1968 už byl jediným majitelem tiskárny Hans Köck. V roce 1950 založil Leo Bornemann ve Fürstenfeldu vlastní podnik (v roce 1952 měla firma 3 zaměstnance). V roce 1962 (v 77 letech) jej pronajal Manfredovi Seidlovi, který v letech 1964-1970 vystupoval už jako majitel. Po roce 1970 zmizela firma z obchodního rejstříku.&lt;ref&gt;Anton Durstmüller: 500 Jahre Druck in Österreich: Die österreichischen graphischen Gewerbe zwischen 1918 und 1982, Hauptverband der Graphischen Unternehmungen Österreichs, 1988, S. 532-534.&lt;/ref&gt;

=== Felix Bornemann ===
Felix Bornemann (* 02.03.1894 Znojmo, † 29.11.1990 Regensburg), dlouholetý funkcionář Německé národně socialistické strany dělnické (Deutsche nationalsozialistiche Arbeiterpartei – DNSAP) a SdP a od prosince 1938 okresní vedoucí NSDAP ve Znojmě. V prosinci 1938
získal v doplňovacích volbách poslanecký mandát do Říšského sněmu.&lt;ref&gt;Jan Zumr: 99. SS-Standarte. Vznik, organizace a činnost znojemského pluku Allgemeine-SS, in: STUDIE securitas imperii.&lt;/ref&gt; 

V roce 1913 maturoval na znojemském gymnáziu, pokračoval studiem oboru strojnictví a elektrotechnika (Maschinenbau, Elektrotechnik) na Německé vysoké škole technické v Brně (ze zájmu též čtyři semestry architektury). Po vypuknutí první světové války se jako dobrovolník hlásil na frontu. Po zamítnutí nakonec narukoval až v květnu 1915. Bojoval na východní frontě v Rusku, kde onemocněl nervovým šokem a zápalem plic. Z lazaretu se nechal přivelet opět na frontu a v roce 1916 složil důstojnické zkoušky. Z italské fronty se po otravě plynem v květnu 1918 vrátil do Znojma v hodnosti poručíka rezervy. V roce 1920 obdržels bratrem Hansem u otcova podniku prokuru. V roce 1922 otec onemocněl a Felix Bornemann musel převzít knihkupectví, které po otcově smrti zdědil. Od 1. ledna 1924 jej vedl již pod svou firmou.&lt;ref&gt;Působil v celé řadě národnostních obranných spolcích (předseda bytového družstva „Bezpečný domov“, pomáhal s přeměnou Německého domu a působil v německé Radě Lidé na jižní Moravě, člen Ústředního výboru Německý dům, ředitel Sealsfieldovy školy, kurátor Jihomoravského muzea, zakladatel Sdružení moravských obchodníků a Německého divadelního spolku, zakladatel Sdružení pro místní historii, člen školní rady, člen německého Turnvereinu, člen Svazu Němců a člen německého Kulturního svazu.&lt;/ref&gt;

V letech 1918–1933 se angažoval v krajně nacionální straně DNSAP a působil v jejím znojemském regionálním vedení. V roce 1935 vstoupil do Henleinovy SdP a vystupoval jako řadový funkcionář strany v hospodářské oblasti. V dubnu 1938 se zúčastnil karlovarského sjezdu SdP. Na dalším sjezdu SdP v srpnu 1938 v Praze již vystupoval jako zástupce JUDr. Alfreda Kottka, znojemského vedoucího SdP. Na konci září 1938 se nacházel v Brně v preventivní vazbě, takže se neúčastnil akcí Freikorpsu (dobrovolnického sboru sudetských Němců) v jihomoravském pohraničí. Po propuštění z vazby se 7. října 1938 vrátil do Znojma a při obsazování pohraničí se účastnil u celního úřadu Hatě symbolického vyvrácení hraničního kamene. Na základě ustanovení župního vedoucího vykonával od 6. prosince 1938 do 9. listopadu 1941 funkci komisařského Kreisleitera NSDAP ve Znojmě, od 9. listopadu 1941 ji vykonával na základě jmenování dekretem z 27. března 1942 (se zpětnou účinností od 9. 11.1941).&lt;ref&gt;MZA Brno, Mimořádný lidový soud ve Znojmě, C 144, ka 51, Ls 66/47.&lt;/ref&gt; K 99. SS-Standarte (Abschnitt SD) byl přiděleni jen na krátký čas, službu vykonával pouze honorárně a k 30. lednu 1939 byl povýšen do hodnosti SS-Sturmbannführera SS.&lt;ref&gt;Jan Zumr: 99. SS-Standarte. Vznik, organizace a činnost znojemského pluku Allgemeine-SS, in: STUDIE securitas imperii.&lt;/ref&gt;

Dne 7. května 1945 v pozdních večerních hodinách opustil Znojmo s finanční hotovostí strany NSDAP, nejprve směřoval do rakouského Waidhofenu, kde měl stranickou pokladnu předat svému nadřízenému Gauleiterovi (župnímu vedoucímu NSDAP). Vzhledem k tomu, že ten se ve Waidhofenu již nezdržoval, byl tamním oddělením odkázán do Freistadtu, kde ho rakouská policie 1. června 1945 zatkla. Při výslechu se policii doznal ke své činnosti i funkcím v NSDAP, vypovídal též ve věci údajné evakuace pokladny znojemské NSDAP a kategoricky odmítl návrat do Znojma. Rakouská policie Bornemanna následně vydala sovětské vojenské policii a ta ho 30. července 1945 vrátila na území Československa.

Dne 31. července 1945 obdrželo znojemské Ředitelství Národní bezpečnosti (NB) ze stanice NB v Českých Velenicích (okres Jindřichův Hradec) přípis, že Felix Bornemann je zadžován v prozatímní vazbě tamního hoposádkového velitelství pěšího pluku 29 v Českých Velenicích, odkud ho příslušníci NBS Znojmo eskortovali 7. srpna 1945 do věznice Krajského soudu ve Znojmě, následně byl obviněn ze spáchání několika zločinů podle retribučního dekretu.&lt;ref&gt;Karel Koc: Obnovení a činnostorgánů bezpečnostiv pohraničí znojemského okresu(květen 1945–leden 1946), Sborník Archivu bezpečnostních složek 10, rok 2012, kapitola 4.&lt;/ref&gt; V roce 1947 byl znojemský okresní vedoucí NSDAP SS-Obersturmbannführer Felix Bornemann mimořádným Lidovým soudem ve Znojmě odsouzen na doživotí,&lt;ref&gt;https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=lvb&amp;datum=19470503&amp;query=%22Leo%22+%22Bornemann%22+%22Graz%22&amp;ref=anno-search&amp;seite=1&lt;/ref&gt; ale v roce 1955 byl propuštěn a odsunut do Německa.&lt;ref&gt;Jan Zumr: 99. SS-Standarte. Vznik, organizace a činnost znojemského pluku Allgemeine-SS, in: STUDIE securitas imperii.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Nie wieder Gau Wien und Niederdonau, s. 4: „Felix Bornemann (2.3.1894-27.11.1990). Wohnort: Regensburg, Berneckerstraße 12, Inhaber der Buchhandlung Fournier &amp; Haberler seit 1.1.1924; Die Buchhandlung Fournier kam 1938 oder 1939 in den Besitz von Franz Wiche. Mitglied des Reichstags des Gaus Niederdonau, SS-Sturmbannführer 1918-1924, Hauptschriftleiter des Znaimer Tagblatts, 1918 Mitglied der DNSAP (Vorläufer der NSDAP) und zahlreicher völkischer Verbände und der SdP, mehrmals inhaftiert nach 1945: „Heimatkreisbetreuer“ aller in Westdeutschlandlebenden ehemaligen Umsiedler aus dem Kreis Znaim, Sudetendeutsche Landsmannschaft (BRD).“&lt;/ref&gt; Odtud utekl do Německa, kde působil také jako funkcionář sudetoněmeckého spolku Sudetendeutsche Landsmannschaft (Heimatkreisbetreuer der Sudetendeutschen Landsmannschaft des Kreises Znaim-Südmähren, do roku 1969 Kulturbeauftragter des südmährischen Landschaftsrates in der Sudetendeutschen Landsmannschaft).&lt;ref&gt;Martin Markel: Felix Bornemann v historické paměti aneb Konec sudetoněmecké národní historiografie? Sborník Státního okresního archivu Znojmo / Brno : Moravský zemský archiv v Brně, 2010 [vyd. 2011] Publikace Moravského zemského archivu v Brně, Státního okresního archivu Znojmo. ; 31. Ediční řada I. - Ročenky (sborníky). 210 s. : fotografie 978-80-86931-58-6. Sv. 25, (2010 [vyd. 2011]), s. 7-17&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Sudetenpost. Offizielles Organ der Sudetendeutschen Landsmannschaft in Österreich, 21. März 1974, s. 3: Arch. Bornemann, schon am 2. März 80 Jahre wurde, stammt aus Znaim. Nach Studium und Kriegsdienst leitete er mit seinem Bruder die väterlichen Betriebe, er war Schriftleiter beim Znaimer Tagblatt, Südmährischen Rundschau und Südmährischen Volkszeitung, und er wirkte vielfach im öffentlichen Leben seiner Vaterstadt. Nach harten Kerkerjahren unter den Tschechen war er ab 1956 sogleich wie für die Sache Landsleute tätig. Er gestaltete stets die vielbeachteten Heimatausstellungen, er war 1960 Mitbegründer des Dachverbandes Südmährer in Österreich, auf seine Initiative geht die Gründung Sealsfield Gesellschaft (Bornemann Geschäftsführer) zurück, 1970 wurde er zum Ehrenlandschaftsbetreuer gewählt, seit 1970 ist er Mitglied im Ostdeutschen Kulturrat in Bonn, um nur einige Leistungen zu würdigen wurde ihm als erstem Südmährer die Adalbert-Stifter-Medaille verliehen, und 1971 erhielt er den Südmährischen Kulturpreis. Auch die Landsleute in Österreich gratulieren den so beispielhaften Jubilaren aus Südmähren herzlich!&lt;/ref&gt;

* Felix Bornemann: Die Motorkultur in Deutschland / Unter Mitw. von B. Donath, Verlag Berlin: Parey, 1913
* Felix Bornemann: Znaim: Ein kurzer Führer f. Einheimische u. Fremde / Im Auftr. d. Arbeitsgemeinschaft f. Heimatkunde u. mit Unterstützg d. Sektion zur Förderung d. Fremden- u. Geschäftsverkehrs in Znaim, Verlag Znaim: Fournier &amp; Haberler (Hans Bornemann), 1929
* Felix Bornemann: Katalog der Gedenk-Ausstellung zum 20. Todestag des Malers Professor Alexander Pock / Felix Bornemann, Verlag Geislingen/Steige: Südmährischer Landschaftsrat, 1970
* Felix Bornemann: Ratschläge zur Abfassung von Ortsgeschichten und Heimatbüchern: Sonderabdr. aus Informationsbrief für Sudetendt. Heimatarchive u. Heimatmuseen, 7./8. Folge, München 1974 / von Felix Bornemann. Südmähr. Landschaftsrat in Geislingen/Steige 1975
* Felix Bornemann: Heimat Südmähren : Schrifttum zur Geschichte u. Landeskunde Südmährens in d. Bibliothek d. Südmähr. Landschaftsrates in Geislingen / Felix Bornemann, Verlag Geislingen/Steige: Südmähr. Landschaftsrat, 1981. Zweite Ausgabe 1983 a 1985.
* Felix Bornemann: Kunst und Kunsthandwerk in Südmähren / Felix Bornemann, Verlag Geislingen/Steige: Südmährischer Landschaftsrat, 1990&lt;ref&gt;https://portal.dnb.de/opac/showNextResultSite?currentResultId=auRef%3D130561630%26any&amp;currentPosition=0&lt;/ref&gt;

=== Richard Bornemann ===
Richard Bornemann (* 25.08.1900 Znojmo, † 19.04.1974 Ellhofen okres Heilbronn), syn Karla Bornemanna, studoval nejprve na státní škole, dobrovolně odešel do vojenské služby a v roce 1918 bojoval na italské frontě - do Znojma se vrátil s hodností seržanta. Po válce studoval na univerzitě zemědělských věd ve Vídni obor lesnictví. Absolvoval v roce 1923. Po smrti otce nastoupil do rodinného podniku. Stal se dopisovatelem několika velkých deníků ve Znojmě, Brně, Praze a Vídni. Teprve po připojení jižní Moravy k Německé říši byl Bornemann schopen splnit si svůj sen. Stal se zástupcem vedoucího lesnictví a správy nemovitostí města Znojma. Po vypuknutí druhé světové války bojoval od prvního do posledního dne jako záložní důstojník. Po válce byl odsunut. Nové útočiště našel i s rodinou v Bavorsku. Bornemann byl aktivní i jako spisovatel a napsal řadu povídek a román Georg Hörweg, za který získal v roce 1937 literární cenu Moravy.   

== Znaimer Volksstimme ==
Týdeník a orgán pracujícího lidu znojemského volebního okresu. Vydavatel Wilhelm Niessner, Brno. Místo vydání: Znojmo. Roč. 1 (1913) — 5 (28. 12. 1917)] — 6 (5. leden 1918) — 7 (26. prosinec 1919). Po zániku byl nahrazen týdeníkem Volkswille. 

== Znaimer Wochenblatt ==
Týdeník vycházející dvakrát týdně, nejprve bez podtitulku; podtitulek od 16. 1. 1940, č. 5: Nachrichtenblatt des Landrates in Znaim; od 15. 4. 1940, č. 95: Nachrichtenblatt des Landrates in Znaim, mit den Bekanntmachungen des Bürgemeisters von Znaim. Vydavatel M. F. Lenk, Znojmo. Roč. 1 (1850) — 68 (29. 12. 1917)1 — 69 (2. leden 1918) — 94 (29. červen 1943, do č. 77). Příloha: Deutsche Bauernzeitung, 1. 1925 — 6. 1930; Südmährerland, 1. 1919 — 19. 1938; Unsere Heimat, 1. 1928 — 3. 1930; Der Volksarzt, 1. 1922 — 4. 1925. Od 3. 7. 1943, č. 79 vycházel pod názvem: Heimatblatt für die Kreise Znaim, Neubistritz und Nikolsburg (früher Znaimer Wochenblatt Neubistritzer Zeitung). Nachrichtenblatt des Landrates in Znaim, mit den Bekanntmachungen des Bürgemeisters von Znaim. Vydával Hans Bornemann a Georg Bleek, Znojmo. Roč. 94 (3. červenec 1943) — 94 (31. prosinec 1943, do č. 157) 3x týdně.

== Zlabingser Wochenblatt ==
Německý [[w:völkisch|völkisch]] týdeník pro obce: Althart, Böhm. Rudoletz, Danschowitz, Döschen, Fratting, Hafnerluden, Holleschitz, Hoßtes, Kurlupp, Laskes, Lidhersch, Lipolz, Lospitz, Maires, Margarethen, Modes, Mudlau, Mutten, Muttischen, Neustift, Petschen, Piesling, Plospitz, Qualitzen, Qualkowitz, Ranzen, Sitzgras, Slawathen, Stallek, Stoitzen, Tiefenbach, Ungarschitz, Unt.-Radisch, Urwitz, Wispitz, Wölking, Zlabings a Zoppans. Od 12. ledna 1939, č. 2: Wochenblatt für das Zlabingser Ländchen. Vydával M. F. Lenk, Znojmo. Roč. 1 (17. listopad 1932) — roč. 9 (13. leden 1940, do č. 2). Týdeník.&lt;ref&gt; Kubíček Jaromír: Bibliografie novin a časopisů na Moravě a ve Slezsku v letech 1918-1945, s. 270 &lt;/ref&gt;

== Reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>9arur9quw3le1vgx78psy1hy8s9dsl8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Jednotné zemědělské družstvo Korolupy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7784</id>
    <revision>
      <id>44871</id>
      <parentid>44161</parentid>
      <timestamp>2022-01-12T19:07:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; optimalizace kódu; vhodnější sémantika; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="68615" xml:space="preserve">Státní statky, které se měly stát vzorem socialistické zemědělské výroby, postupně v pohraničí přebíraly konfiskáty velkostatků, které se nacházely pod národní správou. Rada krajského národního výboru v Jihlavě 12. srpna 1949 rozhodla zrušit ustanovení o národní správě na velkostatku Uherčice a zatím nepřidělené části velkostatku převzal Národní pozemkový fond, ke stejnému dni byl také odvolán z funkce národní správce velkostatku vrchní lesní rada František Stejskal. Po vytřídění zbylého zámeckého mobiliáře a převezení na jiné zámecké objekty sloužil zámecký areál socialistické zemědělské velkovýrobě. 

V 50. letech se nalézal ve správě [[w:Československé státní statky|Státního statku]] Jaroměřice nad Rokytnou, oddělení Uherčice (1954–1981 Semenářský státní statek Jaroměřice nad Rokytnou, OSEVA, semenářský statek Jaroměřice nad Rokytnou).&lt;ref&gt;http://badatelna.eu/fond/16350/&lt;/ref&gt; Státní statek Jaroměřice nad Rokytnou byl zřízen 1. ledna 1950 a převzal půdu od bývalé Správy státních statků v [[w:Janov (Staré Hobzí)|Janově u Starého Hobzí]] a státního rybářství ve Velkém Meziříčí o celkové výměře 2 046 ha (na území bývalých okresů Moravské Budějovice a Třebíč). Od 1. srpna 1960 přešel uherčický zámek pod správu Státního statku Lesná, který v 80. letech po ukončení slučovacího procesu tvořilo pět závodů (bývalých JZD): v Korolupech, ve Starém Petříně, v Uherčicích, ve Štítarech a v Lančově.&lt;ref&gt;[http://badatelna.eu/fond/20666/ Státní statek Jaroměřice nad Rokytnou]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://badatelna.eu/fond/17859/?q=St%C3%A1tn%C3%AD%20statek%20Lesn%C3%A1 Státní statek Lesná]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Monika Krejčová: Příběh uherčického zámku. Poválečná historie v letech 1945-1979.&lt;/ref&gt; Obec Uherčice byla jedinou obcí na jihozápadní Moravě, kde nebylo založeno JZD.

Jednotné zemědělské družstvo v Korolupech bylo založeno na základě prováděcího nařízení ministra zemědělství ze dne 17. března 1949 č. 75/1949 Sb. a zákona o jednotných zemědělských družstvech. V praxi se ale zakládání družstev od navrženého postupu poněkud lišilo. Akční plán ministerstva zemědělství předpokládal, že první fázi zakládání JZD převezme Jednotný svaz českých zemědělců (JSČZ) a to pod vedením ministra zemědělství a Komunistické strany Československa (KSČ) v úzké spolupráci s ÚRD. Do 10. února 1949 mělo dojít k ustavení správního sboru pro JZD v ústředí ÚRD, do 20. února 1949 na krajích a okresech ustavení odborů JZD a do 25. března 1949 k sestavení kandidátek prvních přípravných výborů JZD. Dozor nad vybranými kádry do přípravného výboru měl na starosti okresní sekretariát KSČ a okresní akční výbor Národní fronty. Lhůtu pro vznik okresní a krajské rady Jednotných zemědělských družstev stanovoval akční plán do 31. března 1949. JZD měla vznikat hlavně v obcích, kde už existovalo strojní či jiné družstvo nebo v obcích, kde by o založení požádala organizace KSČ.

== Společné obdělávání půdy - I. typ JZD  (1949) ==
Na základě nastaveného úkolu ÚV KSČ Ministerstvo zemědělství vypracovalo a výnosem ze dne 6. dubna 1949 (č. j. 53.209/49-VII/62) schválilo '''návrh vzorových stanov JZD''', které následně zveřejnilo v Úředním listu II. č. 89 ze dne 15. dubna 1949 jako přílohu vyhlášky ministerstva zemědělství č. 548/1949 Ú. l. II (díl oznamovací). '''Jednací řád''' (JŘ) byl podrobněji rozepsán v II. části vzorových stanov. Vzorové stanovy s provozním řádem byly vydány sice ve formě brožury, ale byly považovány za právní předpis. Vstupu tzv. vesnických boháčů (kulaků) do JZD mělo být zabráněno a pokud se tak stalo, mělo dojít k jejich vyloučení.

Jako I. typ JZD se označovala družstva se zavedeným společným osevem, společným organizováním polních prací za použití strojů a potahů v soukromém vlastnictví nebo v majetku JZD. Jednotlivé pozemky mohly být stále odděleny mezemi. Každý zemědělec obdržel sklizeň ze své parcely. Organizací a řízení zemědělských prací provádělo představenstvo, které uzavíralo se státní (okresní) strojní stanicí smlouvu o postřiku ovocných stromů a smlouvu o strojní pomoci při žních a podzimních pracích. Předseda JZD měl denně zapisovat přehled vykonaných prací, pro které členové poskytovali nejen všechny své zemědělské stroje, potahy, ale i pracovní síly. Společný osevní plán se ještě řídil požadavky členů, kdy si mohli určit kam kterou plodinu zasázet. Osiva, sádě a hnojiva nakupovalo JZD hromadně pro celou obec. Odměna za jarní práce se vyplácela v penězích. Výše odměny závisela na obtížnosti práce a kvalifikaci. Vyúčtování se schvalovalo na členské schůzi. Každému členovi se z odměny odčítaly náklady prací vykonaných na jeho vlastních polích. Tento typ provozovalo JZD Korolupy až do podzimu roku 1950, kdy došlo po sklizni k dokončení výměry osmi honů.

=== Konfiskace zemědělských strojů ===
Již v listopadu 1948 bylo na plénu ÚV KSČ rozhodnuto, že mechanizační prostředky smějí nadále získávat pouze státní strojní stanice, menší stroje místní strojní družstva a jen omezeně soukromí zemědělci. Na konci roku 1949 přistoupily OV KSČ a zemědělské oddělení ONV v Moravských Budějovicích k výkupu zemědělských strojů u velkých zemědělců a k 27. březnu 1950 ONV v Mor. Budějovicích evidoval 593 vykoupených zemědělských strojů. Přidělování mechanizačních prostředků jednotlivým JZD a státní traktorové stanici (STS) v Moravských Budějovicích mělo na starosti zemědělské oddělení ONV. Celková cena zkonfiskovaných strojů se v létě 1951 pohybovala kolem 4 150 133 Kčs. V obci Korolupy ONV zkonfiskoval u 6 zemědělců a Zemědělského strojního družstva (ZSD) 12 strojů v ceně 99 307 Kčs. Mechanizační prostředky nebyly zemědělcům nikdy zaplaceny a skutečná cena byla mnohem vyšší. Od roku 1952 mechanizaci vykupovalo skrze krajské a okresní výbory nově vzniklé ministerstvo výkupu.

=== Příprava družstevních kádrů ===
Ministerstvo zemědělství rozhodlo, že v roce 1949 projdou všichni zaměstnanci JZD politicko-družstevními kurzy. Školení III. stupně sestávalo z 10 politických a dvou družstevně-ideologických přednášek. Od ledna do konce dubna 1949 probíhala politická školení družstevních kádrů také v Jihlavském kraji, celkem bylo v tomto období zorganizováno 18 kurzů a 10 jich probíhalo (v družstvech hospodářských, mlékařských, spotřebních, lihovarských i lesních).&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 30.4.1949, [5](17). s. [12].&lt;/ref&gt;

Současně s probíhajícím výkupem a konfiskacemi zemědělské mechanizace pro potřeby JZD byla zahájena také školení traktoristů. Výcvikové akce se z pověření ministerstva zemědělství měl ujmout Jednotný svaz českých zemědělců, který v Jihlavském kraji již v polovině května 1949 zahájil sérii těchto kurzů. Účelem těchto kurzů bylo družstevníky seznámit s traktorem a s jeho obsluhou a naučit je provádět jednoduché opravy. Výcvik se měl soustředit na co největší počet mládeže.&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 16.7.1949, [5](27). s. 2.&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''K zahájení I. trakterového kursu Jihlavskéhe kraje''' ... Výchově kádrů musí být věnována veliká péče. Tohoto úkolu se ujal Jednotný svaz českých zemědělců, který na všech okresech pořádá za pomoci státních strojních stanic, základních odborných škol, ONV a KSČ traktorové kursy. V kursech přednášejí odborníci strojaři, aby si každý účastník osvojil theoretickou i praktickou část. Školeni budou nejen po stránce prohloubeného odborného vzdělání, ale dostane se jim i třídní výchovy na základě učení marxismu leninismu, aby se stali průkopníky a nositeli zemědělského pokroku na vesnicích... - Frant. Loužek, kraj. taj. JSČZ (Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 30.4.1949&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 30.4.1949, [5](17). s. 5. &lt;/ref&gt;
|}

V lednu a únoru roku 1950 probíhaly ve všech okresech Jihlavského kraje týdenní účetní kurzy pro pokladníky, předsedy dozorčích rad a účetní jednotných zemědělských družstev, celkem v tomto období kurzy absolvovalo 260 osob (z toho 26 žen).&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 1.4.1950, [6](13). s. 3.&lt;/ref&gt;

=== Založení Jednotného zemědělského družstva Korolupy ===
V dubnu 1949 začali agitovat po celém Jihlavském kraji referenti krajského národního výboru KSČ, krajského národního výboru, krajské družstevní rady a jiných organizací. Nejprve pořádali informativní schůze, ve druhé fázi schůze stranické a teprve ve třetí etapě schůze veřejné. Největšího úspěchu dosahovali na okrese Jihlava a Havlíčkův Brod, během dubna tak bylo založeno 134 přípravných výborů JZD a 21 JZD uspořádalo ustavující valnou hromadu.&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 30.4.1949, [5](17). s. [12].&lt;/ref&gt;

Naopak na okrese Moravské Budějovice neprobíhalo zakládání JZD už tak lehce, obzvláště ve vnitrozemí, kde sedláci sídlili na gruntech po staletí. Ani pozice KSČ zde nebyla nejsilnější. Ve volbách v roce 1946 se umístila KSČ na okrese jako druhá a vítězství patřilo Československé straně lidové. Jedinou výjimku tvořily nově osídlené německé obce v pohraničí, kde si komunistická strana své příznivce z bezzemků, zemědělských dělníků a malorolníků za statky po Němcích v podstatě koupila. Do konce roku 1949 se komunistům na moravskobudějovicku podařilo založit pouze osm JZD (10% ze všech obcí okresu), mezi těmito prvními se nacházela JZD ve Vratěníně a Korolupech. 

Ve Vratěníně byl přípravný výbor JZD ustanoven už koncem března 1949 a na konci června 1949 svolána valná hromada, na které byl zvolen řádný výbor JZD. Valné hromady se účastnili také zemědělci z obcí Mešovice, zástupci JZD Kdousov a JZD Blanné (družstevnice s. Anežka Dohnalová, přededkyně odboru žen OV Jednotného svazu zemědělců), zástupci OV KSČ a ONV z Mor. Budějovic (vedoucí politický tajemník KSČ s. Vladimír Valík a s. Holzmann), ředitel Okresního hospodářského družstva (OHD) z Mor. Budějovic (s. František Klimeš), patron obce Vratěnína - ředitel mlékárny v Mor. Budějovicích (s. Josef Rychtecký) a tajemník Ústřední rady družstev (ÚRD) z Jihlavy (s. Josef Zeman).&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 16.7.1949, [5](27). s. 2.&lt;/ref&gt; Vratěnínské JZD pod patronátem Státního statku v Uherčicích mělo sloužit jako vzor ostatním JZD v okrese.&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 1.4.1950, [6](13). s. 3.&lt;/ref&gt; V Korolupech se přípravný výbor JZD sešel 1. listopadu 1949 a 3. května 1950 svolal zakládající valnou hromadu.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Valná hromada JZD Vratěnín červen 1949
|-
| Obec Vratěnín je na katastru 600 ha; velká část, a sice 170 ha, patří ke státnímu statku v Uherčicích. Má 105 čísel se 470 obyvateli, je zde 60 usedlostí, malých rolníků je 15, středních zbytek, velcí tu nejsou žádní. Do valné hromady JZD bylo členů JZD 88, z toho 25 žen. Ti střední rolníci mají výměru kolem 13 ha. Osídlenci jsou většinou z okresu Moravské Budějovice, kam i nyní patří; ze Syrovic, Jaroměřic a soudruh Lustig, předseda přípravného výboru JZD, ten je až z Olomoucka...Zatím mají zde zařízenou prádelnu, pařícé kolonu, čisticí stroj, mlátící garnituru a dva Dieselový motory...Potřebovali by ještě jednu mlátičku, tu mají také objednanou, samovazač a nějaký traktor a ještě šrotovník. I tyto stroje jsou již objednány. Zažádali si o úvěr 180.000 Kčs...

Do představenstva JZD zvolili si rolníci jako předsedu rolníka Josefa Svobodu, místopř. Jana Mátla; členy jsou: Marie Novotná, Fr. Hvězda, Josef Michálek, Jakub Ptáček, Lad. Česnek, Alois Caha a pan farář Rud. Neumann; náhradníci: Šarounová, Komín, Novotný Boh. a Petr Válka. Do dozorčí rady byl zvolen předsedou rolník Jan Lamač, místopřed. Marie Valová, členy: Karel Vavříček, Frant. Venhoda, Josef Bulík a náhr. St. Lustig a Marie Cahová...Členský podíl byl stanoven ve výši 100 Kčs... (Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 16.7.1949)&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 16.7.1949, [5](27). s. 2.&lt;/ref&gt;
|} 

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Článek k JZD Vratěnín v regionálním týdeníku komunistické strany 1.4.1950
|-
| Ve Vratěníně má Jednotné zemědělské družstvo všechny předpoklady, aby se stalo vzorným. Bude mu poskytnuta veškerá péče a pomoc strany, lidové správy a ostatních zájmových složek...Pohraniční obec musí být skutečným příkladem ostatním, jak o tom mluvil na zasedání ÚV KSČ soudruh Slánský...Také pro okresní výbor strany v Moravských Budějovicích vyplývají zde velké úkoly. Je třeba provádět řádnou instruktáž vesnické organisace, přesvědčovat dosud stranou stojící rolníky o velkých výhodách JZD a pod. Státní traktorová stanice musí se vratěnínským polím opravdu svědomitě věnovat, posílat sem jen nejlepší traktoristy... (Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 1.4.1950)&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 1.4.1950, [6](13). s. 3.&lt;/ref&gt;
|}

Teprve na konci roku 1952 (po zinscenovaném babickém procesu) se komunistům podařilo založit JZD i ve vnitrozemí okresu; celkem 48 JZD, z toho 29 JZD III. typu, 15 JZD II. typu, 3 JZD I. typu a 1 JZD IV. typu ve Vratěníně.

V Korolupech se nacházel před založením JZD jediný sedlák s polnostmi nad 20 ha, majitel prvorepublikového zbytkového statku Bohuslav Tříletý. U všech ostatních 39 dosídlených sedláků s rozlohou polností od 11 do 13 ha se jednalo o zemědělské konfiskáty (nejprve v národní správě). Po obdržení dekretu o vlastnictví zemědělské usedlosti, vyčíslení konečné částky hodnoty majetku a zaknihování započali novoosídlenci státu tento majetek splácet. V roce 1946 založili sedláci v Korolupech Strojní zemědělské družstvo. Takto zakoupené stroje mohly být za poplatek ostatními zemědělci využívány.

Perzekuce namířené proti tzv. kulakům v 50. letech se v obci týkaly jediného sedláka Bohumila Tříletého. Už během scelování polností obdržel ze svých 28,50 ha v honech pouhých 9,00 ha, zbytek mu byl přidělen různě po okrajích katastru. Ostatní sedláci a obzvláště členové KSČ vstupovali do JZD hned v první fázi dobrovolně (Böhm Karel, Štěpnička Jaroslav, Denner František, Smilek Tomáš, Pospíšil František, Bajgl Antonín, Dvořák Emil, Křiváček Václav, Nováček Karel), popřípadě po nastavení velkých dodávek, následných pokutách za jejich neplnění či po dokončení Hospodářsko-technické úpravy půdy (HTÚP).

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| „Vlastní zakládání JZD proběhne ve třech etapách dle směrnic KSČ. Instruktory dodá KSČ, oficielně Okresní rada družstev. Přípravný výbor JZD navrhne interně KSČ, oficielně místní akční výbor… Návrh bude úředně schválen Okresní radou družstev.“ (Vznik JZD 1948-1949. Zápis z jednání tzv. akční čtyřky 15. 3. 1949) 
|}

=== Ustavení přípravného výboru JZD Korolupy ===
Okresní výbor [[w:Komunistická strana Československa|KSČ]] v Moravských Budějovicích nejprve vybral vhodné osoby, které by zastávaly funkci instruktorů JZD (agitátorů) a následně zajistil, aby Okresní rada družstev (ORD) instruktory do funkce jmenovala. Na okrese jich do května 1950 agitovalo po obcích kolem 400. Místní organizace KSČ v Korolupech pak navrhla složení přípravného výboru [[w:Jednotné zemědělské družstvo|JZD]] (Tomáše Smilka, Jaroslava Štěpničku, Františka Dennera) a agitátor ORD zajistil, aby místní akční výbor [[w:Národní fronta Čechů a Slováků|Národní fronty]] (NF) přípravný výbor schválil. Hned nato byla v obci na den 1. listopadu 1949 svolána ustavující schůze přípravného výboru, které se měli zúčastnit jak členové dosavadního strojního družstva tak i ostatní zájemci o vstup do JZD. Úlohou agitátora bylo na ustavující schůzi vyložit zásady a úkoly JZD. Akční výbor NF následně na schůzi navrhl kandidátku přípravného výboru a zajistil její schválení:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Navržený přípravný výbor JZD Korolupy 1949
|-
! Funkce
! Jméno
! Bydliště
! Výměra polností
|-
| Předseda || Smilek Tomáš || Korolupy čp. 5 || 12,20 ha
|-
| Jednatel || Štěpnička Jaroslav || Korolupy čp. 31 || 12,36 ha
|-
| Provozní hospodář || Denner František || Korolupy čp. 38 || 12,21 ha
|}

Do Jednotného zemědělského družstva se přihlásilo šest členů:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Seznam osob, které vstoupili do JZD 1. listopadu 1949
|-
! Jméno
! Bydliště
! Výměra polností
|-
| Pospíšil František || Korolupy čp. 10 || 13, 00 ha
|-
| Berka Josef || Korolupy čp. 30 || 08,00 ha
|-
| Zamazal Luboš || Korolupy čp. 71 || 08,00 ha 
|-
| Bajgl Antonín || Korolupy čp. 16 || 13,00 ha
|-
| Beneš Matěj || Korolupy čp. 66 || 07,00 ha 
|-
| Nováček Karel || Korolupy čp. 46 || 14,00 ha 
|}

Okresní rada družstev v Moravských Budějovicích kandidátku schválila a OV KSČ v Moravských Budějovicích určil nebo potvrdil předsedu přípravného výboru a nakonec ORD schválené kandidátky oznámila MNV v Korolupech. Vzhledem k tomu, že se do JZD přihlásilo velmi málo členů, probíhala agitace do JZD až do května 1950, kdy se agitační komisi podařilo získat ještě 15 členů.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Seznam osob, které vstoupili do JZD v období od listopadu 1949 do května 1950
|-
! Jméno
! Bydliště
! Výměra polností
|-
| Rohlík Jaroslav || Korolupy čp. 1 || 05,43 ha
|-
| Smilek Jaroslav || Korolupy čp. 66 || 00,53 ha
|-
| Čeloud František || Korolupy čp. 3 || 04,39 ha 
|-
| Dvořák Emil || Korolupy čp. 19 || 11,88 ha
|-
| Blahoudek Josef || Korolupy čp. 51 (hostinec) || 02,34 ha 
|-
| Böhm Karel || Korolupy čp. 37 || 11,27 ha 
|-
| Honzák František || Korolupy čp. 18 || 04,13 ha 
|-
| Křiváček Václav || Korolupy čp. 26 || 12,98 ha 
|-
| Melzer Stanislav || Korolupy čp. 60 || 03,80 ha 
|-
| Přívětivý Josef || Korolupy čp. 2 (pila u mlýna) || 02,59 ha 
|-
| Kaláb Alois || Korolupy čp. 45 || 06,27 ha 
|-
| Chaloupka Vladislav || Korolupy - škola (ředitel školy) || 00,00 ha 
|-
| Kovařík Karel || Korolupy čp. 48 || 07,28 ha 
|-
| Kasal Jan || Korolupy - fara || 00,00 ha 
|-
| Dostál Antonín || Korolupy čp. 27 || 08,41 ha 
|}

=== Přidělení konfiskované mechanizace ===
Zemědělská komise ONV v Moravských Budějovicích přidělila z konfiskované mechanizace JZD Korolupy:
* 1 traktor [[w:Bulldog (traktor)|Bulldog 25]] německé firmy Heinrich Lanz AG
* 1 traktorový [[w:Pluh|pluh]] dvouradličný
* 1 čtyřradličnou vložku
* 1 výfukovou řezačku slámy
* 1 samovaz pětistopý (vazač slámy)
* 1 samovaz šestistopý

Ze strojního družstva v Korolupech obdrželo JZD:
* 2 samovazy
* 1 lis na slámu

Z půjčky u Okresní spořitelny JZD zakoupilo:
* 1 [[w:Valník|vlečný vůz]] v hodnotě 30 000 Kčs

=== Ani zrno nesmí přijít nazmar! ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| První zprávy o stavu pokoseného obilí na Moravskobudějovicku jsou velmi příznivé. Obce, v kterých jsou žně již v plném proudu, jsou ve znamení usilovné práce. Každý den vyjíždějí traktory dostatečně vyzbrojené pohonnými látkami. V obcích Příštpo, Hostim, Biskupovice, Velký Újezd a Korolupy mají už velký kus práce za sebou. Rolníci ihned po posečení začínají všude s podmítkou... Rovněž tak v obci Uherčice byly minulý týden žně slavnostně započaty. (Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 30.7.1949)&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 30.7.1949, [5](29).&lt;/ref&gt;
|}

V červnu roku 1950 soudružka Anežka Dohnalová z Mor. Budějovic na celostátní konferenci JZD v Bratislavě referovala, že okresní žňový plán na okrese moravskobudějovickém je úkolem celého okresu a že okresní komise pro zemědělskou výrobu a výkup už ''podchytila'' všechen strojový park, zajistila potažní síly, pracovní síly, zajistila skladovací prostory u družstev a filiálek. Taktéž byl sestaven elektrifikační plán výmlatu. Začalo se s budováním dětských žňových útulků, aby všechny ženy mohly být po dobu žní zapojeny do práce. Komise pro zemědělskou výrobu a výkup provedla ve strojních stanicích taková opatření, aby stroje byly plně využívány a to nejvíce drobnými a středními rolníky. Žně měly být rozděleny do pracovních oblastí, aby mohly být stroje postupně přesouvány. Vypomáhat měly [[w:Strojní a traktorová stanice|státní strojní stanice]] z Jihlavského okresu, kde žně začínaly později.&lt;ref&gt;Rudé právo: Ústřední orgán Komunistické strany Československa. Praha: Komunistická strana Československa, 28.6.1950, 30 - 31(152). s. 3.&lt;/ref&gt;

Ústředí pro hospodaření se zemědělskými výrobky v Praze ke dni 30. září 1950 konstatovalo, že jak v soukromém tak i v socialistickém sektoru dodávky obilí v Jihlavském kraji nebyly splněny na okresech Třebíč, Moravské Budějovice a Dačice.&lt;ref&gt;Rudé právo: Ústřední orgán Komunistické strany Československa. Praha: Komunistická strana Československa, 4.10.1950, 30 - 31(235). s. [1].&lt;/ref&gt;

Koncem roku 1951 došlo k reorganizaci zemědělských referátů NV. Místo komise pro zemědělskou výrobu a výkup tuto agendu začali vykonávat ustanovení tajemníci MNV v obcích. Od roku 1952 mechanizaci vykupovalo skrze krajské a okresní výbory nově vzniklé ministerstvo výkupu. Výši povinných dodávek měl na starosti okresní plnomocník výkupu (dodávková povinnost JZD, drobných a středních zemědělců a tzv. vesnických boháčů).

=== Valná hromada a volba představenstva JZD Korolupy 1950 ===
Podle vzorových stanov bylo předsednictvo voleno valnou hromadou na funkční období dvou let a schvalováno Okresní družstevní radou. Sestávalo z předsedy, místopředsedy a dalších 3-8 členů. Minimálně čtyři pětiny členů představenstva musely pocházet z řad malých a středních rolníků a zrovna tak stanovy určovaly přiměřené zastoupení žen. JZD navenek zastupoval předseda a jeden člen předsednictva. Orgán JZD tvořila volená dozorčí rada, sestávající z předsedy, místopředsedy a 1-4 další členů. Nejvyšším orgánem JZD byla valná hromada, která volila členy představenstva, dozorčí rady, jejich předsedy a místopředsedy, usnášela se na výši členského podílu, mohla navrhovat změny stanov, jednacího řádu a provozních řádů. Hlasování probíhalo aklamací. 

Valnou hromadu JZD svolal přípravný výbor JZD Korolupy na 3. května 1950, kde také proběhla volba představenstva JZD. Členská základna (i rodinní příslušníci) sestávala z 38 členů. Prozatímním traktoristou byl určen obchodník a hospodský Josef Blahoudek, jediný držitel řidičského průkazu v JZD.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Předsednictvo JZD Korolupy zvolené 3. 5. 1950
|-
! Funkce
! Jméno
|-
| Předseda || Smilek Tomáš
|-
| Místopředseda || Berka Josef
|-
| Pokladník a jednatel || Chaloupka Vladislav
|-
| Členové předsednictva || Denner František, Přívětivý Josef, Melzerová Štěpánka
|-
| Předseda dozorčí rady || Honzák František
|}

Zemědělská mechanizace v majetku JZD v roce 1950:
* 1 traktor
* 5 samovazů
* 1 vlečný vůz
* 1 pluh
* 1 diskový válec
* 1 diskové brány
* 1 výfuková řezačka slámy

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Výměra polí JZD Korolupy
|-
! Členů
! JZD
! Celkem
|-
| 203,27 ha || 17,27 ha || 220,54 ha
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Na Moravskobudějovicku 5 obcí rozoralo meze.''' Na nejjižnějším cípu našeho kraje, v okrese Moravské Budějovice, se mohou pochlubit, že je zde JZD Vratěnín, které je družstvem IV. typu. Vratěnínští byli první, kteří provedli hospodářsko-technickou úpravu půdy. Přikladu vratěnínských následovala i jiná JZD a to: Lesonice, Blanné, Police, Hostím, Uherčice, Želetava, Grešlovo Mýto a Horky. Na technicko hospodářské úpravě půdy pracují i JZD Radkovice, Jakubov, Korolupy, Oslnovice a připravují se JZD v Lesné a Prokopově. (Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 2.9.1950)&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 2.9.1950, [6](35).&lt;/ref&gt;
|}

== Scelování pozemků - II. typ JZD ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Na Moravskobudějovicku 5 obcí rozoralo meze.''' Na nejjižnějším cípu našeho kraje, v okrese Moravské Budějovice, se mohou pochlubit, že je zde JZD Vratěnín, které je družstvem IV. typu. Vratěnínští byli první, kteří provedli hospodářsko-technickou úpravu půdy. Přikladu vratěnínských následovala i jiná JZD, a to: Lesonice, Blanné, Police, Hostím, Udeřice, Želetava, Grešlovo Mýto a Horky. Na technicko hospodářské úpravě půdy pracují i JZD Radkovice, Jakubov, Korolupy, Oslnovice a připravují se JZD v Lesné a Prokopově. (Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 2.9.1950)&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 2.9.1950, [6](35).&lt;/ref&gt;
|}

Provozní řád JZD II. typu už počítal se závazkem společného osevu a společného obdělávání půdy na vlastních pozemcích členů i pozemcích JZD. Meze a brázdy mezi jednotlivými parcelami byly odstraněny, pole spojená do velkých lánů (honů). Na základě žádosti podané u Krajského národního výboru (KNV) pak probíhalo v obci scelovací řízení, čímž JZD dosáhlo odstranění roztříštěnosti parcel. Následně pak představenstvo ve spolupráci se státní strojní stanicí vypracovalo plán zemědělských prací a podepsalo smlouvu o poskytnutí mechanizačních prostředků, se členy JZD smlouvy o výrobě a dodávce za použití svých strojů, potahů a pracovní síly. Podle PŘ mohlo JZD podle potřeby (na základě zákona č. 55/1947 Sb.) využívat i stroje a potahy vesnických boháčů. Po dokončení scelovacího řízení, při kterém došlo na celém korolupském katastru ke scelení polností do 8 honů (v pěti kvalitách půdy a, b, c, d, e), činila rozloha honů celkem 533,72 ha, z toho připadlo na JZD 194,20 ha a zbytek byl v držení majitelů pozemků. Takto donuceni vstoupili všichni obyvatelé Korolup do JZD a 30. září se konala valná hromada s volbou nového předsednictva a dozorčí rady.

=== Valná hromada, volba předsednictva a dozorčí rady ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Představenstvo JZD Korolupy zvolené na valné hromadě 30. 9. 1950
|-
| Předseda || Mátl Jan&lt;ref&gt;Periodikum: Rudé právo. Stránka: 2. Číslo: 65. Ročník: 38  (1958)&quot;...předseda JZD Korolupy..., přestal mu stačit plat předsedy...&quot; &lt;/ref&gt;
|-
| Místopředseda || Berka Josef
|-
| Členové výboru || Černý Václav, Pikal Jiří, Karásek Bohumil, Chaloupka Vladislav, Štěpnička Jaroslav, Denner František, Číhal Jan, Zamazal Ladislav
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Dozorčí rada zvolená na valné hromadě 30. 9. 1950
|-
| Předseda || Smilek Tomáš
|-
| Místopředseda || Simandl Alois
|-
| Členové dozorčí rady || Honzák František, Beneš Matěj, Melzerová Štěpánka, Kašpárek Josef
|}

{|
|-
| „''Byl zaveden osmihonný osevní postup a přikročeno k setí ozimů, které však nebyly dosety, poněvadž brzy přišly podzimní plískanice. Za velkých potíží, pracovními brigádami celé obce, byly dobývány brambory a řepa. Ne špatné počasí, ale vinnou velkého finančního odměňování a částečně i vinou pracovní morálky po finančním vyúčtování podzimních prací dvě třetiny členů z družstva vystoupily a na jaře 1951 byla jim opět půda oddělena. Družstvu zůstalo asi 200 ha orné půdy.“ (Kronika obce Korolupy)''
|}

Úpadek a rozpad jednotlivých JZD přičítala KSČ navenek ''nepřátelským živlům'', vnitřní směrnice a zpracované zprávy uváděly i další důvody jako špatné plánování sezónních prací a neschopnost vedoucích funkcionářů JZD. Zpráva ze zasedání vlády z prosince 1951 deklarovala pro družstva III. a IV. typu „''vhodné dodávkové podmínky''“, díky kterým mělo dojít ke „''zvýšení životní úroveň družstevníků''”. Družstva III. a IV. typu se tak začala těšit nemalé podpoře státních a následně i místních orgánů.&lt;ref&gt;Zpráva ze zasedání vlády. Rudé právo, 5. 12. 1951.&lt;/ref&gt; K tomu se komunistická strana a vláda v červnu 1952 usnesly na zastavení splátek za „[...] ''majetek vnesený členy družstva do společného hospodaření''“, oproti tomu naopak zůstala družstevníkovi „''povinnost splácet obytné a hospodářské budovy, živý i mrtví inventář''”, který si ponechal ve svém vlastnictví.&lt;ref&gt;Usnesení strany a vlády o upevnění a dalším rozvoji JZD. Rudé právo, 8. 6. 1952.&lt;/ref&gt;

Na konci roku 1950 nebo počátkem roku 1951 Jednotná zemědělská družstva II. typu provedla finanční vyúčtování a proplácela členům družstva za jejich práci stanovenou odměnu, dále vyúčtovala náklady na obdělávání jejich pozemků. Při vyúčtování JZD pomáhaly finanční instruktoři z okresních záložen a spořitelen, patronátních závodů a orgánů lidové správy, přičemž měli pracovat přímo v místě a do finančního účetnictví zasvětit samotné družstevníky.&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 13.1.1951, [7](2). s. 3.&lt;/ref&gt;

== Majetek ve společném hospodaření - III. typ JZD ==
III. typ JZD se od předchozích typů značně lišil. Členové družstva sice zůstali formálně majiteli své půdy a ostatních výrobních prostředků, museli se ale zavázat, že je předají do družstva ke společnému hospodaření a setrvají v JZD nejméně tři roky. Pokud by došlo k vystoupení, měl teoreticky člen družstva i nadále právo získat vložený majetek zpět, ale jen v případě, že by to nenarušilo chod družstva. Vrátit tak mohlo JZD i jiné pozemky se stejnou výměrou a hodnotou. Ve III. typu družstva si rodina člena JZD mohla ponechat pro své vlastní hospodaření pouze záhumenek o výměře 1 ha a určitý počet hospodářských zvířat. Povinností člena bylo přenechání JZD (za náhradu) živý a mrtvý inventář a tomu odpovídající zásoby osiv, sadby a krmiv. Obytné budovy zůstávaly ve vlastnictví i užívání členů. Společně sklizená úroda už patřila družstvu.

Rozhodujícím parametrem pro práci se stalo množství práce vykonané za jednu směnu a počet odpracovaných dnů tzv. pracovní jednotka. Odměnu za práci určoval podíl člena na výsledku hospodaření JZD, tedy počet odpracovaných jednotek. Odměnu družstvo vyplácelo v penězích a v naturáliích. Družstevníci pracovali ve skupinách a pokud možno ve stejném složení. Jmenování vedoucích pracovních skupin (tzv. skupinářů) se odehrávalo na členské schůzi. Za užívání půdy se ještě platila členům náhrada, ale ta nesměla přesáhnout více než 10-20 % čistého důchodu společného hospodaření.

V lednu 1951 se v obcích Jihlavského kraje dokončoval rozpis směrných čísel zemědělské výroby a dodávky pro rok 1951 na jednotlivé zemědělské usedlosti a to podle zásady: malým a středním zemědělcům ulehčovat a velkým ukládat více. Úkolem do přištího roku mělo být dokončení adaptací a společné ustájení dobytka, přičemž bylo pro adaptování kravínů ze starých budov a nevyúžívaných stájí doporučeno zejména období po skončení podzimních polních prací. Stavební materiál měl pocházet z valné míry z vlastních zdrojů (využít bouraček) a pokud možno stavět vlastními silami. 

Dosavadní účetní knihy po vzoru národních podniků byly od ledna 1951 vyměňovány za nové účetní knihy a nový způsob účetnictví v JZD, což bylo úkolem účetních instruktorů, kteří měli zapracovat vlastní účetní JZD. Od prosinci 1950 proto probíhalo školení kádrů JZD. První běh čtyřtýdenní školy pro účetní JZD absolvovalo 29 posluchačů (členů JZD). Druhý běh pro účetní JZD byl zahájen v pondělí 8. ledna 1951. 

Za pomoci důvěrníka pro zemědělskou výrobu a výkup, agronoma a vedoucího traktoristy z brigády STS mělo dojít k projednání provozního řádu, norem, odměňování za práci podle pracovních jednotek, vypracování celoroční výrobního plánu pro rok 1951. Účetní instruktor JZD zajistil vypracování bilanční uzávěrky JZD. Pracovním skupinám byly v plánu přiděleny jednotlivé úkoly.

Vesnické organizace KSČ za spolupráce představenstva JZD a za po moci patronátu, Jednotného svazu českých zemědělců, odboru žen při JSČZ, Československého svazu mládeže a ostatních masových organizací NF obdržely pokyn pro nábor dalších členů do družstva. Dalším vytyčeným úkolem pro JZD se stala očista venkova ''od úhlavních nepřátel socialistické velkovýroby v zemědělství'' - ani jeden vesnický boháč v kraji tak neměl nalézt útočiště v JZD.&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 13.1.1951, [7](2). s. 3. &lt;/ref&gt;

=== Společné ustájení dobytka 1951-1953 ===
Počátkem léta 1951 hodlalo JZD Korolupy započít s třetím typem JZD a se společným ustájení dobytka. Do konce 3. července 1951 se mu skutečně podařilo 50 kusů dobytka po hospodářských budovách členů družstva ustájit. V zimně 1952/53 postihla skot slintavka. Výstavba společného družstevního kravína pro 100 dojnic byla ukončena v lednu roku 1953.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Ve společných kravínech přibývá mléka''' - V září dokázala JZD III. typu v okrese Mor. Budějovice, že jen spoléčné ustájení je základem vyšší dojivosti. Až na Korolupy všechna družstva překročila celoroční průměr 4 litry mléka na den a krávu... Uherčicích 4,76 litrů, ve Vratěníně 4,75 litrů, v Korolupech 4,1 litrů... (Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 27.10.1951)&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 27.10.1951, [7](43). s. 4. &lt;/ref&gt;
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Společné ustájení v hospodářských budovách v majetku členů JZD
|-
! Člen JZD || Ustájení ve vlastních stájích || Vloženo do JZD 
|-
| Mátl Jan || čp. 20 || 12,53 ha
|-
| Simandl Alois || čp. 21 || 12,67 ha
|-
| Dostál Antonín || čp. 27 || 08,41 ha
|-
| Matula Adolf || čp. 36 || 12,19 ha
|-
| Jelínek Bohumil || čp. 12 || 12,35 ha
|-
| Černý Alfons || čp. 67 || 00,48 ha
|-
| Černý Václav || čp. 43 || 12,13 ha
|}

Po výměně učitele v obci zastával místo pokladníka ředitel školy Václav Brychta. Bohatí sedláci byli z družstva vyloučeni, což se týkalo hlavně rodiny Tříletých. 

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Mládež Jihlavského kraje pomáhá při adaptacích.''' Po dobrých výsledcích, které dosáhla mládež našeho kraje v pomoci při žních a v podzimním období, úspěšně pomáhá družstevníkům při společném ustájení. Jedni z prvních, kteří pochopili důležitost pomoci při adaptacích, byli soudruzi a soudružky ze závodní skupiny na KNV, kteří projednali svou pomoc na své schůzi, kde též vyhlásili závazek, že k 34. výročí založení Komsomolu odpracují 250 hodin při pomoci na adaptacích a zároveň vyzvali bleskovkou ostatní skupiny v kraji k následování...Tak závodní skupina na ONV v Pelhřimově se zavázala, že odpracuje 200 hodin, Účetní škola zemědělská v Pelhřimově 500 hodin, SPD Agrostroj 500 hodin. Svazáci z SPD ÚMEZ v Moravských Budějovicích odpracovali 442 hodin v JZD Korolupy a Prokopov. (Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 9.12.1952)&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 9.12.1952, 8(59), s. 3.&lt;/ref&gt;
|}

=== Akce kulak ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Vodítkem pro celou naši stranu musí být '''slova soudruha Slánského ze zasedáni UV KSČ''': »Ze zkušeností Sovětského svazu víme, že kulak v družstvu je ještě nebezpečnější než mimo družstvo a že nikdy ve svém boji proti jednotným družstvům neustává. Proto nesmíme pustit vesnického boháče do JZD, proto třeba všude tam, kde ho už i do JZD pustili, svolat členskou schůzi a vysvětlit členům, proč musí provést jeho vyloučení. (Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 10.3.1951)&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 10.3.1951, [7](10). s. [1]. &lt;/ref&gt;
|}

Za kulaky označila KSČ všechny zemědělce, kteří obhospodařovali více než 15 ha. V první polovině 50. let připravili komunisté množství zákonů, které jim umožňovaly [[w:Kolektivizace v Československu|tzv. kulaky]] tvrdě postihovat, pokutovat, trestat odnětím svobody, zabavovat jim majetek ve prospěch státu a násilně je vystěhovávat z obcí a okresů. K zastrašování místního obyvatelstva posloužil také [[w:Případ Babice|vykonstruovaný případ v Babicích]]. Státní pohřeb se třemi zavražděnými komunistickými funkcionáři Tomášem Kuchtíkem, předsedou MNV a MO KSČ, Josefem Roupcem, místopředsedou MNV, členem KSČ a Bohumírem Netoličkou, pokladníkem MNV, členem KSČ se konal dne 6. července 1951 na Stalinském náměstí v Moravských Budějovicích. Na náměstí se shromáždilo velké množství lidí společně se složkami [[w:Sbor národní bezpečnosti|SNB]], [[w:Lidové milice|Lidových milicí]] a [[w:Československá lidová armáda|vojska]], dále [[w:Sbor dobrovolných hasičů|Sboru dobrovolných hasičů]], [[w:Sokol (spolek)|sokolové]], zástupci škol a obcí z celého kraje. Pohřbu se zúčastnili i státní představitelé [[w:Václav Kopecký|Václav Kopecký]] (ministr informací a osvěty), Gríša Spurný (náměstek ministra vnitra), Miroslav Holzbauer (vedoucí tajemník KV KSČ), František Hons (předseda KNV) a Jaroslav Svoboda (předseda ONV v Moravských Budějovicích).&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 14.7.1951, [7](28).&lt;/ref&gt;

{|
|-
| „''Kulaci byli omezováni nejen vysokými nároky na povinné dodávky, ale pokud je nesplnili, nesměli zabíjet prasata a dobře živit rodinu. V roce 1949 byli připraveni o šatenky. Další rok je dostali, ale byli znevýhodněni ti, kteří neustájili. Když do vesnice přijela pojízdná prodejna s textilem a botami, mohli zde nakupovat pouze ti, co svedli dobytek do společného ustájení. Sedláci nesměli mlít obilí ani šrotovat, když neměli splněné dodávky. Mlátit mohli v noci a za stálého dohledu SNB. Z obilí jim zbylo pouze to, co si ukryli někde doma nebo u menších zemědělců, u kterých si nechávali i semlít obilí.“'' &lt;ref&gt;Markéta Kalábová: Represe venkovských boháčů v 1. pol. 50. let 20. stol. na příkladu obce Mladoňovice&lt;/ref&gt;
|}

V Korolupech se „akce kulak” týkala Bohuslava Tříletého, který byl potrestán odnětím svobody a veškerý majetek mu byl státem zkonfiskován. Rodina sedláka Tříletého bydlela následně v pronájmu na zemědělské usedlosti Josefa a Anežky Gráfových (tehdy čp. 30). V [[w:Lubnice|Lubnici]] se stal obětí násilné kolektivizace sedlák Antonín Švanda a ve [[w:Vysočany (okres Znojmo)|Vysočanech]] sedláci Rupert Veidenthaler a Alois Černý. Všichni tři byli postiženi nejen odnětím svobody, zabavením majetku, ale také vystěhováním celé rodiny z okresu Moravské Budějovice.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Výzvy jednotných zemědělských družstev, '''závazky pracovních skupin k docílení vyšších hektarových výnosů''' u brambor i obilovin ukazují cestu všem dosud soukromě hospodařícím rolníkům. Vždyť jedině na velkých lánech jde s ú spěchem používat všech vymožeností sovětské vědy a agrotaologie, využít velikých mechanisačnich prostředků, křížového setí, hnízdové výsadby brambor a jiných vymožeností zemědělské vědy...Podobné závazky uzavřeli i družstevníci v JZD Korolupy, kteří oseli 28 ha křížovým způsobem... (Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 9.5.1952)&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 9.5.1952, 8(19). s. 7.&lt;/ref&gt;
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Práce družstev III. typů na Moravskobudějovicku.''' ... Podle provozního řádu III. typu pracovalo na okrese Moravské Budějovice v roce 1952 celkem 22 družstev. Výsledky jejich práce jsou nejlépe vyjádřeny tím, že JZD Horky, Hostím, Jiřice, Prokopov, Grešlové Mýto a Blatnice zvýšila hodnotu pracovní jednotky, JZD Mladoňovice mohlo zvýšit hodnotu pracovní jednotky o 10 Kčs...Dalších 13 družstev dodrželo jednotku dle plánu a jenom dvě družstva III. typu jednotku snížila a sice JZD Jaroměřice o 3 Kčs a JZD Korolupy o 2 Kčs. (Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 20.2.1953)&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 20.2.1953, [9](15). s. [1].&lt;/ref&gt;
|}

Členská schůze s volbou nového předsednictva se konala 7. května 1953. Po výroční členské schůzi v roce 1955 zůstaly funkce v JZD na další dva roky až na nového předsedu Jana Mátla stejně obsazené.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Volba funkcionářů na členské schůzi 7. května 1953
|-
| Předseda || Čeloud František
|-
| Místopředseda || Simandl Alois
|-
| Členové předsednictva || Denner František, Nováčková Františka, Simonidesová, Kašpárek Josef
|-
| Hospodář || Mátl Jan
|-
| Dozorčí rada || Smilek Tomáš (předseda), Bajgl František, Beneš Matěj
|-
| Zootechnik || Berka Josef
|-
| Skladník || Kovařík Karel
|}

Na podzim roku 1953 obdržel Jihlavský kraj 1000 ovcí plemene stavropolské merino (vlnařské plemeno), přičemž doprava ze [[w:Stavropol|stavropolské gubernie]] k československým hranicím trvala více jak měsíc. Stádo ovcí chovalo též JZD v Korolupech a střiž z jedné ovce činila v roce 1954 průměrně 3,5 kg.&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 23.4.1954, [10](32). s. 8.&lt;/ref&gt; 


{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Špatný příklad.''' V některých místech Moravskobudějovicka jsou obce, které nedělají dobré jméno tomuto okresu. V Korolupech například mají část obilí ještě nesklizenou. Také Lubnice nezůstává pozadu — má na polích směsku a Vratěnín zase slámu po kombajnu. Takový stav byl v těchto vesnicích ještě k 10. říjnu. Nehanbíte se trochu, soudruzi? (Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 15.10.1954)&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 15.10.1954, [10](82).&lt;/ref&gt;
|}


{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Dělníci pomáhají družstevníkům.''' — Družstevníci v pohraničních Korolupech na moravskobudějovickém okrese staví velkou porodnici prasnic. Zednických prací si udělali hodně sami a při tesařských jim nabídli pomoc dělníci z Horáckého závodu v Uherčicích Dejmek, Kříž, Liška, Vyskočil a Tříletý. Ti zhotovili ve volném čase kompletní krov na stavbu, takže korolupská porodnice prasnic je již pod střechou. Dělníci odpracovali po sobotách a nedělích půldruhého tisíce hodin a někteří, například soudruh Liška, jezdili na pracoviště až 12 km. (Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 15.7.1955)&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 15.7.1955, [11](56). s. [1]. &lt;/ref&gt;
|}

== Hospodářské budovy zemědělských usedlostí v majetku JZD - IV. typ JZD ==
Ve IV. typu JZD už musely být rozorány meze a dokončena HTÚP. Velikost záhumenku se členům družstva snížila na 0,5 ha. K vystoupení členů z JZD mohlo dojít po tříleté lhůtě a předběžném (nejméně šest měsíců před sklizní) oznámení představenstvu. Hospodářské budovy členů družstva se předávaly do majetku družstva. JZD hospodařilo podle celoročního výrobního plánu, se státní strojní stanicí (v Moravských Budějovicích) uzavíralo smlouvu na celý rok. Zemědělské práce probíhaly ve stálých pracovních skupinách, v jejichž čele stáli vedoucí skupináři. Skupináře řídil přímo předseda JZD.

Odměny v naturáliích i penězích vyplácelo JZD IV. typu už výhradně na základě odpracovaných pracovních jednotek. Pracovním skupinám s lepšími výsledky náležela zvláštní odměna. IV. typ PŘ už také předepisoval pořadí použití rostlinných a živočišných výrobků ze společného hospodaření. Na prvém místě stálo splnění dodávek, na druhém osivový a krmivový fond JZD, na třetím prodej na volném trhu a na čtvrtém teprve rozdělení mezi členy. JZD zakládalo peněžní důchody: 1. pojistný (splátky úroků, daně), 2. na úhradu výrobních a správních nákladů, 3. na založení či doplnění fondů a 4. na rozdělení zbytku mezi členy podle pracovních jednotek). JZD mělo udržovat: 1. nedělitelný (investiční) fond, 2.
osivový a krmivový fond, 3. sociální fond a 4. kulturní fond.

V případě členů, kteří měli povinnost splácet státu přídělovou cenu za pozemky (což byli v Korolupech až na tzv. „kulaka” Tříletého a pár drobných domorodých zemědělců všichni), mělo JZD IV. typu požádat ministerstvo zemědělství, aby jim byla tato povinnost pozastavena. Členovi, který by po uplynutí tříleté lhůty z JZD vystoupil, se povinnost splácení za přidělenou půdu obnovovala. V provozním řádu byl zahrnut také boj proti vesnickým boháčům. Na počátku roku 1952 vydalo ministerstvo zemědělství nové provozní řády JZD (IV. typu „Řád společného hospodaření JZD Ředhošť“ a „Řád společného hospodaření JZD Přestavlky”). V roce 1953 byla přijetím nových vzorových stanov JZD v podstatě kolektivizace a socializace zemědělství ukončena.

=== Hospodářské budovy v majetku JZD ===

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Společně ustájený dobytek a využití zemědělských usedlostí pro účely JZD 
|-
! Člen JZD
! Druh ustájeného dobytka
! Místo
|-
| Šťava Jan || koně || čp. 7
|-
| Plaček Augustin || koně || čp. 50
|-
| Böhm Karel || koně || čp. 37
|-
| Bílek František || ovce || čp. 8
|-
| Pikal Jiří || ovce || čp. 55
|-
| Štěpnička Jaroslav || vepřový dobytek || čp. 31
|-
| Mátl Jan || hovězí dobytek || čp. 20
|-
| Korbel Václav || hovězí dobytek || čp. 38
|-
| Vávra Antonín || hovězí dobytek || čp. 34
|-
| Pejdl Jaromír || hovězí dobytek || čp. 54
|-
| Číhal Jan || hovězí dobytek || čp. 32
|-
| Rohlík Jaroslav || volný výběh || čp. 1 (stodola u mlýna)
|-
| Tříletý Bohuslav || včelín || čp. 30 (vystěhován po konfiskaci majetku do podnájmu na čp. 30) 
|-
| Křivan Jan || včelín || čp. 46
|-
| Šebesta Stanislav || sýpka || čp. 14 stodola
|-
|  Vidlák František || sýpka || čp. 9 stodola
|-
|}

=== Výroční členská schůze 1956 ===

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Volba funkcionářů na členské schůzi 13. února 1956
|-
| Předseda || Mátl Jan
|-
| Místopředseda || Simandl Alois
|-
| Členové předsednictva || Beneš Matěj, Berka Josef senior, Doležal Milan
|-
| Revizní komise || Štěpnička Jaroslav, Vidlák František, Šťáva Jan
|}

V letech 1955/56 mělo JZD Korolupy 44 členů, pro které vedení uzavřelo hromadnou úrazovou pojistku. V podstatě se vrátilo na stav v době zakládání družstva, čemuž nasvědčuje i volba funkcionářů. V období let 1956 až 1958 došlo v JZD za předsedování Jana Mátla k největšímu rozkrádání majetku, za což byl také potrestán odnětím svobody. Mátlovo rozkrádání se dostalo nejen do regionálního tisku, ale i na stránky Rudého práva.&lt;ref&gt;Rudé právo. Číslo 65. Ročník 38 (1958). Stránka 2 - Předseda JZD Korolupy Mátl odsouzen.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 4.3.1958, 3 (18). &lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 9.9.1958, 3(72). &lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Družstvo - to jsem já!''' ...Tak například tuhle v Korolupech na Moravskobudějovicku si zahrál na lokálního ďiktátůrka bývalý předseda JZD Mátl. „Družstvo, to jsem já a kdo se mi postaví, tak ho dám vystěhovat z obce&quot;, prohlašoval jako Ludvík král a jako Paris uchvátil pro své záměry Helenu v podobě a personě bývalého účetního družstva Františka Staroby. 

Obžalovaný Mátl byl křesťan, soudě podle toho, že o Božím těle doprovázel velebníčka pod nebesy. Pod čepicí však měl zbožnou vychytralost. A tuhle sotva bohulibou vlastnost spojil se ziskuchtivostí. zanedlouho tekla krev i z družstevního. Zprvu čůrkem: na částky 150 a 167 korun Mátl vystavil falešné doklady a peníze strčil do kapsy. Pak si vypůjčil od vedoucí prodejny Jednoty 500 korun a dal je připsat na futro družstvu. A pak? Pak tekla krev bystřinou: 370 korun, které se „změnily” v doklad na připojištění hříbat, 60 litrů lihovin se zase jakýmsi zázrakem na faktuře změnilo na 193 kilogramy cukru pro družstevní včely. Za tuhle bylo třeba odměny. Tak usoudil a přiznal si ji ve formě 3.873 korun z titulu předsedy družstva (mimo paušálu 100 pracovní jednotek měsíčně) a ve formě 25.000 Kčs co by zálohu na jednotky bez schválení členské schůze. A pak? Mátl vyjel se spartakem. — Vyjížděl ostatně často a v polích mezi lidmi při práci a doma mezi dětmi jej bylo vidět velmi málo. V kanceláři družstva rovněž. Ta mu sloužila pro pořádáni „dýchánků” a za hospodu.

Tohle všechno nemohl dělat sám i takový fiškus Mátl. Spojencem a pochybným kompaňonem se mu v tom stal bývalý účetní Staroba. Ten se záhy naučil dělat to, co Mátl — zcela podle zásady: „Co může dělat hlava, může i krk”. Zpronevěrami si „zvýšil životni úroveň” o 7.037,20 korun, které posílil dvěma tisíci osobního dluhu. Dluh družstvu nesplatil, nýbrž promptně a kulantně, bez schválení členské schůze, vyúčtoval jako svoji odměnu za bilanční práce. O tom, zdali Staroba splatil další dluh, — půjčku na nábytek ve výši 3.700 korun, se neví, protože všechny doklady o svém tureckém hospodaření za rok 1956 „obezřetně zničil”. — I tak je však té špíny dost. Nejčernější ta špína je i na 16 korunách za stovku partyzánek pro brigádníky. Cigarety vykouřil „brigádnicky” sám.

Mátlovi a Starobovi se snažili maskovat. Chtěli družstevníkům (jenom jim?) zalepit oči tím, že částku 100.000 korun určenou pro investiční výstavbu družstva záměrně převedli do provozu a „zdvihli” tak výši pracovní jednotky z 18 na 22 Kčs. Některým Mátl vyplácel navíc po několika stovkách za „drobné úsluhy”, jiné vozil svým vozem na flámy. Kdo z družstevníků nesedl na jednu z těchto vějiček, byl u Mátla „blbý, přeskočilo mu v hlavě” a bylo třeba dát mu tolik práce, aby neměl čas myslet na to, jak si družstvo vede, jak hospodaří a hlavně, aby neměl čas kritisovat. To Mátl zvláště nesnášel a proto také přestával svolávat i členské schůze... (Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 4.3.1958)&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 4.3.1958, 14(18). s. 3.&lt;/ref&gt;
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''''Když chybí kontrola''''' 

''Podivně začal před časem »hospodařit« předseda JZD Korolupy na Moravskohudějovicku Jan Mátl. Přestal mu stačit více než slušný příjem předsedy pro jeho »náročný« osobní život, vyznačující se četnými výlety Spartakem a velkou spotřebou lihovin, a začal si přisazovat z družstevního. Začaly se množit falešné doklady na neexistující nákupy pro družstvo, objevila se nikým neschválená odměna 3 873 Kčs, záloha 25 000 korun na pracovní jednotky aj. To by ovšem nemohl dělat, kdyby nenašel kumpána v účetním družstva Františku Starobovi, který si počínal stejně. Vypůjčil si na příklad z družstevního 2 000 Kčs, které však nevrátil, nýbrž si pohotově vyúčtoval jako odměnu za bilanční práce.''

''Nic však netrvá věčně, a tak se i Mátl a Staroba octli před lidovým soudem v Moravských Budějovicích, který jim vyměřil spravedlivou odměnu, tentokrát ovšem nikoliv v pracovních jednotkách nebo mimořádných odměnách, které si s takovou oblibou vypláceli, nýbrž v podobě nepodmíněného trestu. Staroba byl odsouzen k dvěma a půl letům odnětí svobody, Mátl k dvěma letům a navíc oba k náhradě škody, způsobené přímými zpronevěrami ve výši téměř 10 000 Kčs. Mimoto je může družstvo dále žalovat za škodu 100 000 Kčs, způsobenou nesprávným zvýšením pracovní jednotky. Nelze se však omezit na konstatováni, že rozkrádači družstevního majetku byli potrestáni. Zároveň je nutno si položit otázku, jak se to mohlo stát, zda takovým zjevům nelze zabránit.'' 

''A tady by bylo možno jmenovat všechny ty, kteří tomu mohli zabránit, kdyby lépe kontrolovali práci družstva a jeho vedoucích. Byl by mezi nimi i okresní národní výbor v Moravských Budějovicích, komunisté v obci, i místní národní výbor. Především však členové družstva. Jednotlivec může vždy zklamat důvěru, je zde však jedna pojistka, aby tím netrpěl celek — družstevní stanovy, vnitrodružstevní demokracie, kontrola vedoucích kolektivem. A základem kousků Matlá a Staroby bylo, že stanovy byly v Korolupech ve psí. Členské schůze se konaly zřídka, družstevníci na ně nechodili, revisní komise nefungovala, předseda o všem diktátorsky rozhodoval sám. To budiž poučením pro všechna naše družstva. (Rudé právo, 6.3.1958, č. 65, s. 2)''
|}

Na obecních pozemcích, které připadly JZD, se započala plánovat stavba druhého kravína, přes cestu na východním konci obce stály drůbežárny sestávající z montované stavby a dvou zděných vedle sebe stojících budov. V roce 1958 byl dostavěn druhý kravín, jeden vepřín a dřevěné boudy pro vepře. V rámci reorganizace ministerstva zemědělství roce 1959 připadly státní lesy na katastru Korolup pod JZD. Po vzniku ministerstva lesního a vodního hospodářství a samostatného ministerstva zemědělství v roce 1967 došlo k jejich oddělení.&lt;ref&gt;V roce 1951 bylo z ministerstva zemědělství odebráno lesní hospodářství a v roce 1953 i správa státních statků, pro kterou bylo vytvořeno samostatné ministerstvo státních statků. Na podzim téhož roku se spojilo ministerstvo zemědělství a ministerstvo ministerstvo státních statků, které bylo zrušeno až v roce 1956, kdy vzniklo ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství. V roce 1960 se ministerstvo přeměnilo na ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství. Další změna následovala v roce 1965, kdy agenda vodního hospodářství přešla do Ústřední správy vodního hospodářství a ministerstvo se změnilo opět na ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství. V roce 1967 bylo zřízeno ministerstvo lesního a vodního hospodářství a vzniklo samostatné ministerstvo zemědělství.&lt;/ref&gt;

== Dokončení socializace obce 1957 ==
Základním směrnicí pro venkov v roce 1957 se stala výzva Krajského výboru KSČ „Do konce roku 1957 ani jedna obec na Vysočině bez JZD”. Dnem 20. srpna 1957 byla na okrese Moravské Budějovice dokončena socializace venkova - hospodařilo zde 81 JZD a v 7 obcích státní statky. V obci Rozkoš, Bačkovice, Korolupy, Lubnice, Třebelovice, a v dalších obcích vstoupili všichni rolníci do JZD.&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 23.8.1957, [13](67). s. [1].&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Volba funkcionářů na členské schůzi 21. února 1958
|-
| Předseda || Simonides Jan&lt;ref&gt;V 80. letech působil jako pracovník ředitelství Státního statku Znojmo a předseda celostatkového výboru KSČ. In: Lidová demokracie, 17.07.1982, s. 3; Rudé právo, 1.8.1978, s. 1.&lt;/ref&gt;
|-
| Místopředseda || Simandl Alois
|-
| Členové předsednictva || Navrátil Bohuslav, Černý Václav, Křivan Jan, Smilek Tomáš, Karásek František, Spurný Jiří, Kovařík Karel
|-
| Revizní komise || Berka Josef, Karásek Bohumil, Křiváček Václav, Šebesta Stanislav, Šula Ladislav
|-
| Zootechnik || Brož Antonín
|-
| Skladník || Kašpárek Josef
|-
| Pokladník || Kovařík Karel
|-
| Skupináři || Štěpnička Jaroslav, Smilek Tomáš
|}


{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''V Korolupech''' v okrese Mor. Budějovice se vytvořila 12členná pracovní skupina svazáků. A měli byste je vidět, jak se osvědčili už při sbírání brambor. Nyní chtějí převzít do své péče celé hony, aby se o ně starali od zasetí až do sklizně. Chystají se vyzvat k budovatelské soutěži a k založení dalších pracovních svazáckých skupin i chlapce v ostatních družstvech okresu. Jistě to půjde v Bačkovicích, Slatině, Uherčicích i jinde. (Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 10.1.1958)&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 10.1.1958, 14(3). s. 2.&lt;/ref&gt;

|}

== Státní statek Lesná ==
Organizační výstavba státních statků prodělala významné změny v roce 1960, na jejíž reorganizaci se v souvislosti s novou územní správou okresů a krajů ve smyslu zákona č. 36/1960 Sb. vláda usnesla 20. dubna 1960. V Jihomoravském kraji vláda vytvořila 14 okresů (Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Zlín, Hodonín, Jihlava, Kroměříž, Prostějov, Třebíč, Uherské Hradiště, Vyškov, Znojmo, Žďár nad Sázavou), Dačický a Moravskobudějovický okres ke dni 30. června 1960 zanikly.

Státní statek Lesná se v roce 1960 vyčlenil z okrajových jihozápadních částí Státního statku Znojmo a Státního statku Jaroměřice nad Rokytnou (1949 - 1963), tvořený obcemi Vranov nad Dyjí, Uherčice, Vysočany a Zálesí. Sedmdesátá normalizační léta socialistického zemědělství přinesla nejen výstavbu velkopodniků pro chov prasat a drůbeže, ale další proces slučování JZD, které v konečném důsledku znamenalo další ekonomické a ekologické problémy.

V důsledku polohy u železné opony byla v roce 1962 do statku začleněna Jednotná zemědělská družstva Šumná (1951 - 1961),&lt;ref&gt;Jednotné zemědělské družstvo Šumná k 1. 1. 1962 integrováno do Státního statku Lesná - převedeno podle vládního usnesení č. 992/1961 na státní statek a usnesením rady ONV ve Znojmě č. 186-04 ze dne 13. 05. 1964 - zánik JZD rozhodnutím ONV ve Znojmě 19. 06. 1964 (č.j. zem. 1262/1964). In: Státní okresní archiv Znojmo.&lt;/ref&gt; Vratěnín (1949 - 1960),&lt;ref&gt;Jednotné zemědělské družstvo Vratěnín - k 1. 1. 1962 integrováno do Státního statku Lesná - převedeno podle vládního usnesení č. 992/1961 na státní statek a usnesením rady ONV ve Znojmě č. 186-04 ze dne 13. 05. 1964 - zánik JZD rozhodnutím ONV ve Znojmě 19. 06. 1964 (č.j. zem. 1262/1964). In: Státní okresní archiv Znojmo.&lt;/ref&gt; Stálky (1951 - 1961),&lt;ref&gt;Jednotné zemědělské družstvo Stálky - k 1. 1. 1962 integrováno do Státního statku Lesná - převedeno podle vládního usnesení č. 992/1961 na státní statek a usnesením rady ONV ve Znojmě č. 186-04 ze dne 13. 05. 1964 - zánik JZD rozhodnutím ONV ve Znojmě 19. 06. 1964 (č.j. zem. 1262/1964). In: Státní okresní archiv Znojmo.&lt;/ref&gt; Lančov (1951 - 1960),&lt;ref&gt;Jednotné zemědělské družstvo Lančov - k 1. 1. 1962 integrováno do Státního statku Lesná - převedeno podle vládního usnesení č. 992/1961 na státní statek a usnesením rady ONV ve Znojmě č. 186-04 ze dne 13. 05. 1964 (č.j. zem. 1262/1964). In: Státní okresní archiv Znojmo.&lt;/ref&gt; Podhradí nad Dyjí (1951 - 1961)&lt;ref&gt;Jednotné zemědělské družstvo Podhradí nad Dyjí - k 1. 1. 1962 integrováno do Státního statku Lesná - převedeno podle vládního usnesení č. 992/1961 na státní statek a usnesením rady ONV ve Znojmě č. 186-04 ze dne 13. 05. 1964 - zánik JZD rozhodnutím ONV ve Znojmě 19. 06. 1964 (č.j. zem. 1262/1964). In: Státní okresní archiv Znojmo.&lt;/ref&gt; a Podmýče (1952 - 1960)&lt;ref&gt;Jednotné zemědělské družstvo Podmýče - k 1. 1. 1962 integrováno do Státního statku Lesná - převedeno podle vládního usnesení č. 992/1961 na státní statek a usnesením rady ONV ve Znojmě č. 186-04 ze dne 13. 05. 1964 - zánik JZD rozhodnutím ONV ve Znojmě 19. 06. 1964 (č.j. zem. 1262/1964). In: Státní okresní archiv Znojmo.&lt;/ref&gt;. V roce 1964 převzal statek neprosperující JZD Lubnice, v roce 1965 sloučená JZD Bítov, Chvalatice, Zblovice&lt;ref&gt;Jednotné zemědělské družstvo Bítov - k 1. 1. 1965 integrováno do Státního statku Lesná (sloučené JZD Bítov, Chvalatice, Zblovice) - JZD Bítov převedeno dnem 01. 04. 1964 do Státního statku Lesná na základě přípisu Krajské výrobní zemědělské správy Brno ze dne 16. 03. 1964 č.j. 470/64-plán. - rozhodnutím ONV ve Znojmě ze dne 05. 08. 1964 č.j. zem. 1368/1964 družstvo zaniklo dnem 01. 04. 1964. In: Státní okresní archiv Znojmo.&lt;/ref&gt; a v roce 1975 JZD Štítary.&lt;ref&gt;Jednotné zemědělské družstvo ve Štítarech, v likvidaci - podle usnesení členské schůze družstva ze dne 27. 12. 1974 bylo Jednotné zemědělské družstvo ve Štítarech převedeno na organizaci Státní statek v Lesné, národní podnik ke dni 1. 1. 1975 a započato s jeho likvidací - k 1. 1. 1975 integrováno do Státního statku Lesná - souhlas k převodu JZD Štítary na Státní statek Lesná byl dán ministerstvem zemědělství a výživy přípisem č.j. 1228/74-III/4 ze dne 10. 1. 1975. In: Státní okresní archiv Znojmo.&lt;/ref&gt; Státní statky prošly celou řadou složitých reorganizací a slučováním. V roce 1981 bylo do Státního statku Lesná integrováno i Jednotné zemědělské družstvo „Pokrok” se sídlem ve Starém Petříně, čímž se stal na jihozápadní části okresu Znojmo jediným zemědělským podnikem.

=== JZD Korolupy-Oslnovice ===
* Usnesením členské schůze ze dne 6. 11. 1973 a se souhlasem rady ONV ve Znojmě ze dne 18. 7. 1974 bylo schváleno sloučení Jednotného zemědělského družstva Oslnovice s Jednotným zemědělským družstvem Korolupy jako družstvem přejímajícím. Usnesením členské schůze sloučených družstev ze dne 7. 2. 1974 schválených ONV ve Znojmě ze dne 18. 7. 1974 byl název družstva změněn na: „Jednotné zemědělské družstvo Korolupy-Oslnovice” se sídlem v Korolupech.

=== JZD „Pokrok” Starý Petřín ===
* Usnesením členské schůze ze dne 22. 2. 1974 a se souhlasem rady ONV ve Znojmě ze dne 17. 7. 1975 bylo schváleno sloučení Jednotného zemědělského družstva v Šafově s Jednotným zemědělským družstvem Starý Petřín jako družstvem přejímajícím. Usnesením členské schůze sloučených družstev ze dne 17. 1. 1975 schválených ONV ve Znojmě ze dne 17. 7. 1975 byl název družstva změněn na „Jednotné zemědělské družstvo «Pokrok» Starý Petřín”.
* Usnesením členské schůze ze dne 9. 9. 1975 a se souhlasem rady ONV ve Znojmě ze dne 22. 4. 1976 (č.j. zem. 702/203/3/1976 ze dne 30. 04. 1976) bylo Jednotné zemědělské družstvo Korolupy-Oslnovice sloučeno s Jednotným zemědělským družstvem «Pokrok» ve Starém Petříně.
* Usnesením členské schůze ze dne 5. 9. 1975 a se souhlasem rady ONV ve Znojmě ze dne 22. 4. 1976 (č.j. zem. 702/203/3/1976 ze dne 30. 04. 1976) bylo schváleno sloučení Jednotného zemědělského družstva Korolupy-Oslnovice s Jednotným zemědělským družstvem &quot;Pokrok&quot; se sídlem ve Starém Petříně jako družstvem přejímajícím.

=== Státní statek Lesná, národní podnik ===
* Usnesením výroční členské schůze ze dne 6. 3. 1981, se souhlasem MZVž ČSR ze dne 12. října 1981 č.j. 1644/81-314 a podle rozhodnutí vydaného odborem VLHZ ONV ve Znojmě dne 12. 5. 1982 č.j. zem. 658/82/206/1 a podle usnesení rady ONV ve Znojmě ze dne 29. 4. 1982 přešlo Jednotné zemědělské družstvo &quot;Pokrok&quot; se sídlem ve Starém Petříně bez likvidace do Státního statku v Lesné, národní podnik s účinností od 1. 1. 1982.&lt;ref&gt;Státní okresní archiv Znojmo, Jednotná zemědělská družstva&lt;/ref&gt; Po posledním sloučení Státního statku Lesná s JZD Pokrok Starý Petřín v něm v roce 1984 pracovalo 1 076 zaměstnanců.&lt;ref&gt;[[w:Miroslav Grebeníček|Miroslav Grebeníček]]: Združstevňování zemědělské malovýroby v pohraničních oblastech Jižní Moravy 1949-1960, Univerzita J. E. Purkyně, 1988.&lt;/ref&gt;

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Použitá literatura ==
* Kronika obce Korolupy 1945 - 1979, dopisována v 50. letech
* Zich Leoš: Vznik jednotných zemědělských družstev a jejich právní zakotvení, Praha, květen 2012
* Pochobradská Helena: Vývoj správy státních zemědělských podniků na území východních Čech po roce 1945 se zvláštním zřetelem na vývoj státních statků, Pardubice 2012
* Pokorný Radek: Kolektivizace zemědělství na Moravskobudějovicku, Brno 2013
* Kalábová Markéta: Represe venkovských boháčů v 1. pol. 50. let 20. stol. na příkladu obce Mladoňovice, Brno 2008
* Kovařík David: Demoliční akce v českém pohraničí v letech 1945–1960, Brno 2009

== Externí odkazy ==
* [http://www.psp.cz/eknih/1948ns/tisky/t0216_00.htm Vládní návrh zákona o jednotných zemědělských družstvech]
* [http://www.psp.cz/eknih/1948ns/stenprot/067schuz/s067009.htm Zpráva výboru zemědělského k vládnímu návrhu zákona o dodávkové povinnosti a o výkupu zemědělských výrobků]
* [https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1952-105#p1 Nařízení vlády č. 105/1952 Sb.], kterým se se vyhlašují dodávkové normy některých zemědělských výrobků a stanoví dodávkové oblasti pro rok 1953
* Vyhláška ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 49/1961 Sb., kterou se vyhlašují [https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1961-49 Vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev]

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}} || 2}}]]</text>
      <sha1>hkna8ar5kis0itvh32ljhh7puzmhvhv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Švédština/S-tvary sloves</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7785</id>
    <revision>
      <id>44906</id>
      <parentid>41344</parentid>
      <timestamp>2022-01-22T19:07:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2670" xml:space="preserve">Slovesné tvary zakončené -s mají nejčastěji pasivní význam a vyjadřují trpný rod, jejich využití je však ve švédštině širší.

== Tvoření ==
Zakončení -s je možné připojit ke kterémukoliv slovesnému tvaru kromě příčestí. V přítomném čase odpadá zakončení -r. Příklad:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Tvar
! Aktivum
! Pasivum
|-
| Infinitiv
| tala&lt;br /&gt;''mluvit''
| talas&lt;br /&gt;''být mluven''
|-
| Přítomný čas
| talar&lt;br /&gt;''mluví''
| talas&lt;br /&gt;''mluví se''
|-
| Minulý čas
| talade&lt;br /&gt;''mluvil''
| talades&lt;br /&gt;''bylo mluveno''
|-
| Supinum
| talat&lt;br /&gt;*
| talats&lt;br /&gt;*
|}

&lt;sup&gt;*&lt;/sup&gt;Tvary supina se používají při tvoření [[../Perfektum|perfekta]] a [[../Pluskvamperfektum|pluskvamperfekta]]: har talats, hade talats.

== Trpný rod ==
* Podrobněji v kapitole [[../Trpný rod|Trpný rod]].

S-tvary se nejčastěji používají k vyjádření trpného rodu, tzv. zvratného pasiva:
* Tekniken utvecklas mer or mer. = Technika se rozvíjí víc a víc.
* En man skadades vid en trafikolycka i Malmö. = Při dopravní nehodě v Malmö se zranil / byl zraněn jeden muž.

== Deponentní slovesa ==
Některá slovesa se používají v trpném (pasivním) tvaru, ačkoliv jejich význam je činný (aktivní). Jsou to například slovesa:

* andas = dýchat
* avundas = závidět
* brås på = podobat se
* envisas = trvat na
* fattas = chybět
* finnas = existovat, být (ve vazbě ''[[../Vazba det finns|det finns]]'')
* frodas = prospívat, vzkvétat
* färdas = jet, cestovat
* hoppas = doufat
* kräkas = zvracet
* lyckas = podařit se
* låtsas = předstírat
* minnas = pamatovat si
* misslyckas = nepodařit se, neuspět
* skämmas = stydět se
* svettas = potit se
* trivas = být spokojen
* tyckas = zdát se, působit
* töras = odvážit se
* umgås = stýkat se
* vistas = zdržovat se
* väsnas = rámusit
* åldras = stárnout
* änglas = třást se strachy

'''Příklady:'''
* Han andades djupt. = Zhluboka dýchal.
* Jag misslyckades med att hinna i tid. = Nepodařilo se mi stihnout to včas.
* Jag minns hennes ögon. = Pamatuji si její oči.

Odborně taková slovesa nazýváme deponencia.

== Reciproční slovesa ==
Recipročními slovesy můžeme vyjádřit vzájemnost. Do češtiny je obvykle překládáme zvratnými slovesy:

* De träffades på torget. = Setkali se na náměstí.
* Vi träffas varje månad. = Scházíme se každý měsíc.
* Två pojkar slogs på skolgården idag. = Dnes se na školním dvoře prali dva chlapci.

Vzájemnost lze vyjádřit i pomocí zájmena varandra (navzájem):
* Vi träffar varandra varje månad.

[[Kategorie:Švédština|S-tvary sloves]]</text>
      <sha1>egu5la39997ay0wmepkhx1iraucdzau</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Švédština/Vazba det finns</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7786</id>
    <revision>
      <id>32371</id>
      <timestamp>2016-10-14T22:44:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lamprus</username>
        <id>3238</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „Skutečnost, že někde něco existuje, vyjádříme ve švédštině vazbou ''det finns'' (doslova ''to se nachází''). Má stejný význam jako anglick…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1535" xml:space="preserve">Skutečnost, že někde něco existuje, vyjádříme ve švédštině vazbou ''det finns'' (doslova ''to se nachází''). Má stejný význam jako anglické ''there is / there are'', německé ''es gibt'' nebo italské ''c’è / ci sono''. Do češtiny tuto vazbu obvykle překládáme pouhým ''je'' nebo ''jsou''.

'''Příklady:'''
* Det finns ingen hjälp för honom. = Není mu pomoci.
* Det finns många människor på torget. = Na máměstí je mnoho lidí.
* Finns det nagra fel i min uppsats? = Nacházejí se / jsou v mé práci nějaké chyby?
* Det finns en gräns för allt. = Všechno má své meze. (Pro všechno jsou /existují hranice.)
* Det fanns en flicka på gatan. = Na ulici byla dívka.

Vazba je stejná v jednotném i v množném čísle. Otočením slovosledu tvoříme otázku. [[../S-tvary sloves|Deponentní]] sloveso ''finnas'' se může vyskytovat i v jiných časech, především v čase minulém: ''det fanns''.

Tento typ vět odpovídá na otázku: Co/kdo tam je? Ptáme-li se, kde to je, vazba ''det finns'' se nepoužívá:
* Han är hemma. = Je doma.

Kromě vazby ''det finns'' se ve švédštině používají i další podobné větné konstrukce se zájmenem ''det'', předevší se slovesy jako ''gå'' (jít, chodit), ''stå'' (stát) nebo ''ligga'' (ležet):
* Det står en man på gatan. = Na ulici stojí muž.
* Det ligger en bok på mitt bord. = Na mém stole leží kniha.
* Det går en älg i min trädgård. = V mé zahradě chodí los.

[[Kategorie:Švédština|Vazba det finns]]</text>
      <sha1>44kvmvqi6l6g6t74xdtnww91i8feu90</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Umělá inteligence: Zpracování informace lidským intelektem a počítačem</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7787</id>
    <revision>
      <id>38553</id>
      <parentid>35563</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3159" xml:space="preserve">Proč je, pro práci v oboru umělé inteligence, důležité vědět, čím se liší principy zpracování informace lidskou psýchou a počítačem? Umělá inteligence si vytkla za cíl imitovat činnost člověka, která se považuje za inteligentní, vhodným umělým zařízením, za které se všeobecně považuje počítač (program) či kognitivní robot. Je proto účelné vědět, jak taková imitace může být uskutečněna a kde jsou její meze, jak tomu u imitace vždy je. Budeme v tomto ohledu vycházet z publikace „Křemen, J.: '' Nový pohled na možnosti automatizovaného (počítačového) odvozování.''“. Všimneme si přitom řetězce: poznání, zpracování informace (myšlení) a sdělování, a to jak u člověka, tak u umělého zařízení. Důvod je ten, že v tomto řetězci je primárním činitelem právě poznání (zdroj informace), které vyžaduje jisté vlastnosti jazyka, který poznání provází a nakonec poznané umožňuje sdělovat. Jinými slovy, typ poznání (podle filtru poznání) se otiskuje do vlastností odpovídajícího jazyka. Přirozené poznání člověka používající jako filtr vágnost, vyžaduje neformální jazyk (vnitropsychický a vnější sdělovací) vybavený jistou dávkou nezávaznosti postavenou na (vnitřní) vágnosti. Naproti tomu umělé poznání používající Newtonův diskrétní filtr, vyžaduje umělý formální jazyk se zakázanou (nulovou) vnitřní vágností. Umělý formální jazyk je společný umělému poznání, tedy exaktní vědě a světu exaktních strojů, kterým říkáme počítače, viz heslo Exaktní. Exaktní jazyk je vázán na exaktní (Newtonovo viz Exaktní věda) poznání. Je to poznání exaktních věd a umělých zařízení (čidel, detektorů …). Všímáme si tedy dvou světů: lidského neexaktního protchnutého (vnitřní) vágností a umělého exaktního se zakázanou (nulovou) vnitřní vágností. Umělá inteligence současnosti jde cestou: lidský svět modelovat světem exaktním. Jaká omezení pro umělou inteligenci z toho plynou, ukážeme v dalším.

Jiná cesta umělé inteligence, a to odhalování struktury lidského mozku a její modelování, je zatím málo rozvinutá. Naráží jednak na složitost dosud poznaných částí lidského mozku, neboť lidský mozek má řádově 100 miliard neuronů a každý z nich je velmi složitým útvarem s vlastním informačním hospodářstvím a mezi neurony existuje cca 10&lt;sup&gt;15&lt;/sup&gt; synaptických propojení. Dále možnost modelování naráží i na zatím nepoznané jiné části mozku. To tedy na úvod.

'''OBSAH'''
* [[/Poznání/]]
* [[/Přirozené nástroje/]]
* [[/Umělé nástroje – když vnitřní vágnost vadí/]]
* [[/Umělý formální systém/]]
* [[/Ztráta hybatele inference/]]
* [[/Dva typy znalostí, mezi nimiž je propast/]]
* [[/Formalizace/]]
* [[/Člověk a stroj/]]
* [[/Závěrem/]]

== Externí odkazy ==
{{Wikipedie|článek=Umělá inteligence}}

[[Kategorie:Umělá inteligence: Zpracování informace lidským intelektem a počítačem| ]]
[[Kategorie:Technika]]
[[Kategorie:Počítače]]</text>
      <sha1>alaq5hccffc0ffq8bfofdi4686jhh5h</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Umělá inteligence: Zpracování informace lidským intelektem a počítačem/Poznání</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7788</id>
    <revision>
      <id>35566</id>
      <parentid>32398</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1193" xml:space="preserve">Nejdříve dva důležité pojmy (zavedené a používané v oboru umělé inteligence):

* Znalostí se rozumí vztah rozpoznaný mezi daty.
* Kognitivní model je soubor znalostí o dané části reálného světa.

Je třeba rozeznávat kognitivní model vnitřní tj. vnitropsychický, uchovávaný a zpracovávaný v lidském vědomí (a asi i nevědomí), v hypotetických vnitřních jazycích: představovém, pocitovém a přirozeném a v jejich směsici, a dále pak vnější model, reprezentovaný ve vhodném vnějším sdělovacím jazyce.
Schopnost poznání je základní přírodní výbavou člověka (a i jiných tvorů) umožňující mu získávat informace o reálném světě, v němž žije, a tak orientaci a přežití. Jedním z hlavních úkolů poznání je z vnímané části gnoseologicky infinitní (nekonečně rozsáhlé a hluboké) reality vytvořit kognitivní model, který je konečný z hlediska množství obsažené informace. Při poznávání tak nutně dochází k redukci informace na základě selekce. Pro tento účel musí existovat filtr poznání.

[[Kategorie:Umělá inteligence: Zpracování informace lidským intelektem a počítačem]]</text>
      <sha1>gordqiblkeq7f33ey7xmm5oeu2guc68</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Umělá inteligence: Zpracování informace lidským intelektem a počítačem/Přirozené nástroje</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7789</id>
    <revision>
      <id>35567</id>
      <parentid>32400</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3777" xml:space="preserve">Jako filtr přirozeného poznání vytvořený přírodou slouží vágnost - rozmazanost, mlhavost, neurčitost, podrobněji v &lt;ref&gt; Křemen, J.: &quot;Modely a systémy&quot;, ACADEMIA, Praha 2007.&lt;/ref&gt;. Projevuje se vágností vnímání a následného vágního zpracování informace v lidském vědomí (a asi i nevědomí).

Pro každou část reality, kterou člověk vnímá, si vytváří vnitropsychický kognitivní model oné části reality, sestávající z inherentně vágních znalostí. Jiné než vágní znalosti člověk svým přirozeným poznáním hmotného světa není schopen získat &lt;ref&gt; Russell, B.: &quot;Vagueness.&quot; The Australasian Journal of Psychology and Philosophy 1, June 1923, p. 84 – 92. &lt;/ref&gt;, a myšlení je s touto vágností inherentně spjato. Vágnost vnesenou do znalostí filtrem poznání označujeme jako vágnost vnitřní; je to vágnost primární &lt;ref&gt; Křemen, J.: '' Nový pohled na možnosti automatizovaného (počítačového) odvozování.'' &lt;/ref&gt;, &lt;ref&gt; Křemen, J.: &quot;Modely a systémy&quot;, ACADEMIA, Praha 2007.&lt;/ref&gt;. Vnitřní vágnost může tak existovat pouze v lidském vědomí (a asi i nevědomí), je to vágnost vnitřních (vnitropsychických) jazyků. Vnitřní vágnost jakožto vágnost vitropsychických jazyků, je neuchopitelná jakýmikoli dosud známými nástroji popisu entit, a tak je zatím nemožné ji modelovat. Jinak řečeno, v současné době nedovedeme vytvořit žádné umělé prostředí (model) vágního filtru poznání a následného vágního zpracování informace.
Člověk má od přírody schopnost své vágní znalosti sdělovat dalším lidem (adresátům). Jazykové konstrukce (například věty) přirozeného jazyka tedy zákonitě musí mít vágní význam, vágnost jazyka je sekundární, indukovaná. Při sdělování lze do určité míry rozhodnout, jaký díl vágnosti adresátovi vyjevíme vhodnou jazykovou konstrukcí, tedy jak vágní bude sdělení. S vnitřní vágností lidské vědomí a asi i nevědomí vágně interpretuje (říkáme konotuje - konotaci někteří psychologové chápou jako vágní, subjektivní a emocionálně zabarvenou interpretaci &lt;ref&gt; Osgood, C. E, Suci, G., Tannenbaum, P.: &quot; The Measurement of Meaning.&quot; Illinois, Urbana, University of Illinois Press, 1957. &lt;/ref&gt;.) jazykovou konstrukci přirozeného (obecně: neformálního) jazyka a tím jí přiřazuje význam – vnitropsychický kognitivní model. Vágnost sdělovacího jazyka, označujeme jako vágnost vnější &lt;ref&gt; Křemen, J.: '' Nový pohled na možnosti automatizovaného (počítačového) odvozování.'' &lt;/ref&gt;, &lt;ref&gt; Křemen, J.: &quot;Modely a systémy.&quot;, ACADEMIA, Praha 2007.&lt;/ref&gt;. Ukazuje se, že uvedené dva typy vágnosti mají rozdílnou roli. První je skutečně niterná, veskrze prolínající lidské vědomí; je podmínkou a součástí myšlení, cítění a bytí člověka. Druhá, vnější, je produktem myšlení a doprovází informaci natolik zpracovanou, že tato může vnitropsychický kognitivní model opustit – být sdělena. Vágnost přirozeného jazyka se projevuje jednak vágní interpretací (říkáme jí konotace) jazykových konstrukcí (tu může adresát spíš tušit a odhadovat) a pak znejisťujícími a znepřesňujícími jazykovými konstrukcemi, např. neurčitými kvantifikátory: možná, přibližně, několik apod., které adresáta na neurčitost upozorňují. Sdělovacími jazyky neformálními či formálními lze tedy uchopit – modelovat, jen vágnost vnější. Hranice mezi oběma typy vágnosti je u neformálních jazyků nevyhraněná a do jisté míry pohyblivá.

== Reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Umělá inteligence: Zpracování informace lidským intelektem a počítačem]]</text>
      <sha1>se5qa4uwm61zvbsm2e7scvi2rbo3404</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Umělá inteligence: Zpracování informace lidským intelektem a počítačem/Umělé nástroje – když vnitřní vágnost vadí</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7790</id>
    <revision>
      <id>45234</id>
      <parentid>35568</parentid>
      <timestamp>2022-02-25T10:17:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Silesianus</username>
        <id>3505</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6442" xml:space="preserve">Vnitřní vágnost sdělení jednoho člověka je pro druhého člověka utajená, může jí jen tušit, odhadovat. S vnitřní vágností se buď musíme smířit, což je lidské, nebo se můžeme pokusit ji zmenšovat, případně zcela odstranit, což je vědecké. Nároky na přesnost formulace vědeckých poznatků a jejich sdělování vyžadují minimalizovat vnitřní vágnost, s níž člověk interpretuje jazykové konstrukce sdělovacího jazyka, a takto zlepšovat přesnost sdělení.
Pro upřesnění poznamenejme, že i při nulové vnitřní vágnosti může být vnější vágnost sdělení nenulová. Znamená pak neurčitost, s jakou jsme schopni či potřebujeme pozorovat a jazykově popisovat entity reálného světa. Vnější vágnost lze pak vyjadřovat např. stochastickými hodnotami veličin, stochastickými funkcemi popisující vztahy mezi veličinami, fuzzy logikou&lt;ref&gt; Novák, V., Dvořák, A. Fuzzy logika. Ostravská univerzita, Ostrava 2006 &lt;/ref&gt;., apod.

Nejrůznější vědecké postupy mají za cíl zkvalitňovat důvěryhodnost a přesnost získaných vědeckých poznatků. Pro jejich formulaci je však třeba budovat přesnější jazyk, s menší vnitřní vágností sdělení, než je běžné v denním životě. Slouží k tomu účelově (oborově) budované terminologie umožňující přesněji popsat zkoumanou realitu. Lidé vzdělaní v oboru znají odborné termíny s malou vnitřní vágností, tedy s dost přesnou interpretací a tak dost přesně vědí, co jednotlivé pojmy znamenají. Základní termíny jsou tvořeny na základě konsensu, odvozené pak z nich definicí. Potřeba snížit vnitřní vágnost až do extrému, tedy nuly, byla uskutečněna Galileou a Newtonem. Vědy neexaktní, (říkáme jim popisné vědy) využívají principu přirozeného lidského poznání, pouze vhodně zpřesňovaného. Vědy exaktní (postavené na požadavku nulové vnitřní vágnosti interpretace všech jazykových konstrukcí popisující znalosti) se samozřejmě musí filtru vágnosti zříci a nahradit ho jiným, umělým filtrem a tak používat umělé poznání.

Vnitřní vágnost má těsnou souvislost s relativně novou veličinou a tou je sémantický diferenciál. Souvislost je ta, že jedním z projevů vnitřní vágnosti je vágní, subjektivní a emocionálně zabarvená interpretace (konotace) jazykových konstrukcí přirozeného jazyka a tu právě sémantický diferenciál vyjadřuje. Sémantický diferenciál umožňuje našemu chápání poněkud přiblížit, a též (principiálně) měřit, jinak neuchopitelnou vnitřní vágnost.
Sémantickým diferenciálem se rozumí rozdíl v konotaci přiřazující význam jisté jazykové konstrukci různými lidskými individui. Každé z individuí konotaci provádí na základě svého subjektivního, inherentně vágního, vnitropsychického kognitivního modelu. Ještě zde přistupuje faktor času. Každé z oněch lidských individuí v čase poněkud mění svůj vnitropsychický kognitivní model a tak i konotaci dané jazykové konstrukce. Sémantický diferenciál je tedy veličina závislá na (n+1) proměnných, kde n je počet uvažovaných lidských individuí a zbývající proměnná je čas.

Sémantický diferenciál byl zaveden v práci tří amerických psychologů: Osgooda, Suciho a Tannenbauma &lt;ref&gt; Osgood, C. E, Suci, G., Tannenbaum, P. The Measurement of Meaning. Illinois, Urbana, University of Illinois Press, 1957.&lt;/ref&gt;, kde je uvedena i jedna z metod jeho měření. Tito autoři sémantický diferenciál prezentují především jako metodu měření intenzity psychologických a sociologických postojů toho kterého člověka k dané situaci, nejčastěji v 5 až 7stupňové škále. Jde o získání dat kvantifikujících sémantický diferenciál.

Nulová hodnota sémantického diferenciálu odpovídá nulové hodnotě vnitřní vágnosti konotace a tak limitnímu případu spočívajícímu v naprosté shodě všech komunikujících účastníků na významu jisté jazykové konstrukce. V tomto případě tedy lze jazykovou konstrukci exaktně interpretovat. Toto je základem umělého poznání a základem exaktních věd. '''Umělému poznání přísluší umělý formální jazyk''', vždy s nulovou vnitřní vágností interpretace všech jazykových konstrukcí. Pro upřesnění poznamenejme, že i při nulové vnitřní vágnosti může být vnější vágnost sdělení nenulová. Znamená pak neurčitost, s jakou jsme schopni či potřebujeme pozorovat a jazykově popisovat entity reálného světa. Vnější vágnost lze pak vyjadřovat např. stochastickými hodnotami veličin, stochastickými funkcemi popisující vztahy mezi veličinami, fuzzy logikou apod. Jinými slovy: '''Vágnost smí být v hodnotách veličin a ve vztazích mezi veličinami (vnější vágnost), nesmí být v jejich interpretaci (vnitřní vágnost).'''

'''Nulový sémantický diferenciál''' je též nutnou podmínkou pro použití '''umělých formálních jazyků''' – matematika, logika a dalších (v umělé inteligenci též: soustavy pravidel, různé typy logik, sémantické sítě, rámce, apod.) a nutnou podmínkou pro funkci formální inference (viz dále).

Připomeňme zde, že jednou z funkcí vágnosti ve sdělení je vyladění - optimalizace pravdivosti sdělení – nejmenší ztráta informace. Optimalizace pravdivosti sdělení ''adekvátní vágností'' říká: &quot;Sdělení má mít stejnou vágnost jakou má informace získaná poznáním.&quot; Vysvětlení: Vnáší-li sdělující do sdělení větší vágnost, než odpovídá jeho poznání (zdroji informace), ošizuje adresáta o informaci. Na druhou stranu, zmenšuje-li vágnost sdělení oproti vágnosti svého poznání, „vymýšlí si“ a znehodnocuje předávanou informaci.&lt;ref&gt; Křemen, J.: '' Nový pohled na možnosti automatizovaného (počítačového) odvozování.''&lt;/ref&gt;.

Extrémní případ nastává, jestliže požadujeme odbourat vnitřní vágnost ve sdělení zcela (sdělovacím jazykem je pak umělý formální jazyk), pak ovšem musí být vágnost nejprve zcela odbourána v poznání (zdroji informace) a toho, jak víme, lze dosáhnou pouze Newtonovým umělým poznáním.

== Reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Umělá inteligence: Zpracování informace lidským intelektem a počítačem]]</text>
      <sha1>6v37wbtgtjitge10cddr4xu28h1wjb2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Umělá inteligence: Zpracování informace lidským intelektem a počítačem/Umělý formální systém</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7791</id>
    <revision>
      <id>35569</id>
      <parentid>32402</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3061" xml:space="preserve">Není zde místo pro zevrubné vysvětlení toho, co se rozumí formálním systémem. Čtenáře, který se chce hlouběji seznámit s problematikou umělých formálních systémů, odkazujeme na čtivě a vtipně, přitom erudovaně, napsaný článek&lt;ref&gt;Havel, I. M., Hájek, P. Filozofické aspekty strojového myšlení. In Sborník SOFSEM'82, 1982, str. 171-211.&lt;/ref&gt;

Ve formálním systému důsledně rozlišujeme část

* formální tj. symbolovou a odvozovací (inferenční) – čistě syntaktické útvary

* sémantickou tj. významovou, přiřazenou interpretací

Formální systém je tvořen těmito čtyřmi základními stavebními kameny:
 
* vybranou abecedou jazyka (množinou symbolů)

* stanovenými axiomy (jsou to pro inferenci výchozí syntaktické tvary - řetězce symbolů)
 
* stanovenými pravidly formace tj. podmínkami, které musí splňovat správně utvořené formule jazyka (řetězce symbolů)

* stanovenými inferenčními (odvozovacími) pravidly

Příklady formálních systémů: Jazyk kterékoli partie matematiky se považuje za umělý formální jazyk a s inferenčními pravidly tvoří formální systém např. predikátová logika, fuzzy logika, ucelené partie algebry či diferenciálního a integrálního počtu, exaktní hry (šachy, dáma, Hanojské věže, karetní hry atp.). Za umělou paralelu přirozeného myšlení je považována inference (odvozování) v umělém formálním systému, neboť vede k získání nové znalosti, podobně jako je tomu u lidského myšlení&lt;ref&gt;Havel, I. M., Hájek, P. Filozofické aspekty strojového myšlení. In Sborník SOFSEM'82, 1982, str. 171-211.&lt;/ref&gt;; operuje se s jazykovými konstrukty (symboly) místo s myšlenkami&lt;ref&gt; Filosofický slovník. Nakladatelství Svoboda Praha 1985, heslo: JAZYK FORMALIZOVANÝ.&lt;/ref&gt;

Inferenci známe jako odvozování v matematice a logice. Matematika, logika a jiné formální systémy mohou popisovat znalosti a operace s nimi. Pokud je inference v umělém formálním jazykovém systému modelována na počítači, mluví se obvykle o symbolické reprezentaci znalostí a o symbolické manipulaci (s nimi). Počítačové modelování inference bylo v 50. letech min. století považováno za základ nového oboru umělé inteligence a u jeho zrodu stály práce&lt;ref&gt;Newell, A., Shaw, J.C., Simon, H.A. Report on a general problem-solving program. In Proceedings of the International Conference on Information Processing. p. 256–264, 1959. (Idea těchto autorů, poněkud odvážná a nepodložená, byla: Formal models of the mind: Symbolic processing is a necessary and sufficient condition for intelligent behavior).&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Newell, A., Shaw, J.C., Simon, H.A. Logic Theorist, 1956. (Počítačové odvozování teorémů).&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Samuel, A. Programming Computers to Play Games. Advances in Computers, Vol. 1, 1960, p. 165-192. (Program na hraní šachu).&lt;/ref&gt;

== Reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Umělá inteligence: Zpracování informace lidským intelektem a počítačem]]</text>
      <sha1>7ncdar47lyp5opj0rflp8b4yjf844ev</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Umělá inteligence: Zpracování informace lidským intelektem a počítačem/Ztráta hybatele inference</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7792</id>
    <revision>
      <id>32403</id>
      <timestamp>2016-10-20T09:06:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Palu</username>
        <id>1790</id>
      </contributor>
      <comment>nová, přenesením z [[w:Umělá inteligence]]; autor: Kremen; OTRS: 2016080910011249</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="718" xml:space="preserve">Vykázáním vnitřní vágnosti za hranice formálního systému, jsme vykázali nejen lidského ducha invence žijícího v hypotetickém vágním představovém a pocitovém jazyce, ale s ním i invenční schopnost samohybnosti myšlení. Tak jsme přišli o hybatele inference v rámci formálního systému. Ztráta samohybnosti inference, nemožnost jejího přenosu do formálního systému se zakázanou vnitřní vágností, je krokem od člověka ke stroji; je krokem od živého k neživému v informatickém smyslu.&lt;ref&gt;Křemen, J.: Modely a systémy, ACADEMIA, Praha 2007.&lt;/ref&gt;

== Reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Umělá inteligence: Zpracování informace lidským intelektem a počítačem]]</text>
      <sha1>biuj9x11rurs6enui6crc9wfiyak1l2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Umělá inteligence: Zpracování informace lidským intelektem a počítačem/Dva typy znalostí, mezi nimiž je propast</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7793</id>
    <revision>
      <id>35564</id>
      <parentid>32404</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1729" xml:space="preserve">Mezi znalostmi o reálném světě získanými přirozeným poznáním a znalostmi získanými poznáním Newtonovou metodou exaktních věd, je kvalitativní propast. V prvém případě se na svět díváme filtrem vágnosti, v druhém případě filtrem diskrétním. V prvém případě získáváme znalosti s inherentní vágností a můžeme je popsat (representovat) a sdělovat jen a jen neformálním jazykem, nejčastěji přirozeným. V druhém případě se na svět díváme diskrétním („dírkovaným“) filtrem Newtonovým, a „dírkami“ vidíme pouze zástupce reálného světa: veličiny, parametry a matematicky reprezentované vztahy mezi nimi. Získáme tak znalosti exaktní, bez vnitřní vágnosti interpretace, a můžeme použít exaktního umělého formálního jazyka. Použít v tomto případě přirozeného jazyka je principiálně možné, ale není to příliš účelné, zejména proto, že složitější vztahy jsou nepřehledné a tak je zápis nepoužitelný, a pak, že přicházíme o velice efektivní nástroj formální inference - odvozování; nemůžeme tedy nic „vypočítat“. V tomto případě neděláme nic jiného, než že přirozeným jazykem hovoříme o veličinách, parametrech a matematicky reprezentovaných vztazích mezi nimi. V žádném případě nelze použít umělého formálního jazyka pro popis inherentně vágních znalostí. Je to proti principu umělých formálních jazyků, je to popřením jejich ustavujících podmínek: nulové vnitřní vágnosti interpretace všech ve formálním systému užitých symbolů - jazykových konstrukcí.

[[Kategorie:Umělá inteligence: Zpracování informace lidským intelektem a počítačem]]</text>
      <sha1>irb5xjualdc6q1fx65pd0ihjbk5qovw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Umělá inteligence: Zpracování informace lidským intelektem a počítačem/Formalizace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7794</id>
    <revision>
      <id>35565</id>
      <parentid>32405</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1976" xml:space="preserve">Setkáváme se s ní původně při výkladu formální logiky a nověji v umělé inteligenci. Obvykle se jí rozumí: jazykovou konstrukci přirozeného jazyka s inherentní vnitřní vágností nahradit jazykovou konstrukcí formálního jazyka s nulovou vnitřní vágností za podmínky zachování významu, tedy odpovídajícího vnitropsychického kognitivního modelu. Což je nemožné. Vnitřní vágnost poznání je inherentní, je neodstranitelná. Je to nedomyšlený pokus, lidský svět vágního poznání a myšlení modelovat exaktními nástroji, jak jsme uvedli na začátku.

Je třeba s obdivem říci, že Newton, o 250 let dříve než Russell a jiní, pochopil, že formalizace je možná, jen a jen když se s ní počítá již od počáteční fáze poznávání a vybudují se pro ten účel vhodné nástroje cestou zastupování reálných entit veličinami, parametry a vztahy mezi nimi. Tak dojde k použití filtru diskrétního místo filtru vágnosti. Toto nelze provést dodatečně, byl-li už použit filtr vágnosti, jak se o to pokouší formalizace. Nápad s formalizací připomíná známé úsměvné filmové rozbíjení atomu kladivem na kovadlině, tedy myšlenkový pohyb v nesprávném paradigmatu. Formalizace je blud šířený od třicátých let minulého století po současnost. Tento omyl vznikl v prvé polovině 20. století, kdy tvůrci formální logiky sice správně aplikovali logiku na matematické entity, logika se tak stávala metajazykem matematiky, ale posléze neuváženě rozšířili aplikační oblast na inherentně vágní znalosti a nedůsledně definovali výrok. Tento omyl přežívá do současnosti ve výkladu logiky i v umělé inteligenci&lt;ref&gt;Rich, E., Knight, K. Artificial Intelligence. McGraw-Hill, Inc., N. York, St. Louis San Francisco, Toronto, 1991.&lt;/ref&gt;

== Reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Umělá inteligence: Zpracování informace lidským intelektem a počítačem]]</text>
      <sha1>mxoza55mxi4faceqp4kee1j91kkz95d</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Umělá inteligence: Zpracování informace lidským intelektem a počítačem/Člověk a stroj</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7795</id>
    <revision>
      <id>45286</id>
      <parentid>35571</parentid>
      <timestamp>2022-03-12T12:07:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4057" xml:space="preserve">Pro poznání a myšlení člověka je charakteristický faktor vágnosti: vágní funkce lidských smyslů, vágní prostředí lidského vědomí i nevědomí. Takové prostředí je zatím uměle nenapodobitelné a všechna umělá zařízení – stroje (počítač vybavený čidly pro sběr dat, kognitivní robot, kosmická sonda provádějící průzkum – poznání jisté části vesmíru), mohou „vidět“ a poznávat pouze umělým Newtonovým filtrem, tedy měřit hodnoty předem daných veličin a parametrů a zpracovávat je. Tak i život hledaný ve vesmíru musí být definován množinou (Newtonovských) veličin. Za umělou paralelu lidského myšlení je považována inference ve vhodném formálním systému; toto je „myšlení“ strojů. I tato inference, jak jsme uvedli, je však schopna pracovat pouze se znalostmi získanými Newtonovou metodou.

Jelikož, jak jsme zmínili, lze umělé poznání ve srovnání s přirozeným použít pouze na nepatrnou část reálného světa, pro kterou jsme schopni zavést veličiny a parametry, jsou takto omezeny současné stroje. Výzkum vnitřní vágnosti směřující k jejímu modelování je dnes zřejmě aktuální záležitostí, podobně jako na přelomu 19. a 20. století výzkum ve fyzice v oblasti mikročástic. Stroje, snad v budoucnu užívající filtr vágnosti a vágního prostředí pro zpracování informace (myšlení), by měly mnohem širší působnost a uplatnění srovnatelné s člověkem. Díky rozlišení vlastností znalostí získaných každým z filtrů poznání, jsme schopni vymezit možnosti člověka a dnešního stroje, dosud jen tušené a to mnohdy nepatřičně a tak zamezit bloudění v hledání nedosažitelného. Pro ctitele Turingova testu poznamenejme, že při znalosti nových, zde předložených poznatků by Alan Turing byl býval svůj imitační test formuloval zřejmě obezřetněji.

Vnitropsychické jazyky (velká vágnost znalostí) jsou schopny reprezentovat větší množinu znalostí než přirozený jazyk (menší vágnost znalostí než vnitropsychické jazyky) – některé znalosti člověkem běžně a úspěšně používané, jsou nesdělitelné. Důvod i s příkladem je podrobně uveden v „Křemen, J.: Modely a systémy, ACADEMIA, Praha 2007“. Jen část poznaného je člověk schopen transformovat do přirozeného jazyka (formulovat a sdělovat). Přirozený jazyk je schopen reprezentovat větší množinu znalostí než umělý formální jazyk&lt;ref&gt;Filosofický slovník. Nakladatelství Svoboda Praha 1985, heslo: JAZYK FORMALIZOVANÝ.&lt;/ref&gt; (nulová vnitřní vágnost). Toto porovnání jazyků vypovídá o rozdílných schopnostech člověka a stroje, co do možné šíře záběru poznání a zpracování poznané informace. Myšlení člověka se odehrává na větší množině znalostí (vnitropsychický model) než pak sdělování, u stroje jsou obě množiny tytéž. Diskrétní filtr poznání velice omezuje oblast poznání. Filtr vágnosti umožňuje vágně znát mnohé, diskrétní filtr umožňuje exaktně znát nemnohé. Je třeba zdůraznit, že Newtonovou metodou lze probádat a popsat jen velice specifickými postoji vymezenou, nepatrnou část reálného světa, pro kterou jsme schopni zavést měřitelné veličiny a parametry, tedy znalosti reprezentovat umělým formálním jazykem. Formální jazyk svým neúprosným požadavkem nulové vnitřní vágnosti interpretace všech jazykových konstrukcí velice omezuje oblast poznání. Umožňuje popisovat pouze to, co jsme schopni poznat doopravdy exaktně, a toho je relativně málo. V následujícím obrázku je zobrazena hierarchie jazyků se zvyšující se vyjadřovací silou v závislosti na zvyšující se (vnitřní) vágnosti, tak, jak jsme o tom mluvili v předchozím textu.

[[Soubor:Obr. Hierarchie jazyků.jpg|střed|600px|Hierarchie jazyků]]
== Reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Umělá inteligence: Zpracování informace lidským intelektem a počítačem]]</text>
      <sha1>tc8zonqc98o7pn3s0degtvntaivzlnu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Umělá inteligence: Zpracování informace lidským intelektem a počítačem/Závěrem</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7796</id>
    <revision>
      <id>35570</id>
      <parentid>32407</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3668" xml:space="preserve">Až dosud předpokládanou oblast aplikace strojového odvozování, v níž se v posledních padesáti letech, ve velké míře objevují soubory inherentně vágních znalostí, získaných přirozeným poznáním (v terminologii umělé inteligence se jim říká povrchové znalosti), je nutno redukovat a znalosti s inherentní vágností zcela oželet, vypustit je. Je přípustné používat pouze znalosti získané metodou exaktních věd (v terminologii umělé inteligence se jim říká hloubkové znalosti), tedy znalosti vyjádřené veličinami, parametry a matematicky reprezentovanými vztahy mezi nimi.

Entity, které mohou být použity při automatizovaném odvozování, tedy při zachování nulové vnitřní vágnosti interpretace všech jazykových konstrukcí formálního systému, jsou jen a jen tyto:

* matematické entity (např. dokazování teorémů)
* exaktní hry – umělé formální systémy materializované do podoby figur, karet apod. (např. šachy, karetní hry)
* znalosti získané Newtonovou metodou exaktních věd (odvozování ve vědě a technice, hloubkové znalosti v umělé inteligenci např. automatizovaná optimalizace logických obvodů).
   
Dalším problémem automatického odvozování je nesamohybnost formální inference. Je nutno vytvořit umělého hybatele. Učebnicové návody na vytvoření hybatele např. metrizací stavového prostoru (tj. prostoru vytyčeného všemi dovolenými pohyby inference), a tak akcentování jisté inference na úkor jiných aplikovatelných v daném bodě stavového prostoru, je použitelná jen v ojedinělých případech. Jen ve spíše vzácných případech lze pro celý stavový prostor vytvořit globálně působícího hybatele. Ve většině reálných případů musí tvůrce systému nalézt vhodný podnět pro pohyb inference pro každý bod stavového prostoru, což je velice obtížná a namáhavá úloha, uvážíme-li, že takových bodů jsou stovky i tisíce.

Do jaké míry jsou tato závěrečná konstatování známa odborné veřejnosti? Zajímavým dokumentem je úvodní sešit manuálu prázdného znalostního systému SMART ELEMENTS V. 2.0, od firmy Neuron Data&lt;ref&gt;SMART ELEMENTS, Neuron Data, 156 University Avanue, Palo Alto, California 94301.&lt;/ref&gt;. Ilustrativním příkladem pro uživatele je v manuálu uveden fyzikální problém přepouštění kapaliny mezi nádržemi. Tedy zvolen příklad z oboru newtonovských exaktních věd. Jsou tvůrci SMART ELEMENTS vědoucí, nebo je to náhoda? Spíš vědí, ale mlčí, aby prodali. Dále, pro uživatele používající pro budování znalostního systému přirozený jazyk reprezentující inherentně vágní znalosti člověka, je jim tvůrci systému připraven pestrý rejstřík nástrojů pro ovládání každého inferenčního kroku uživatelem. Proč? Protože, jak víme, formální inferenci nelze v tomto případě použít, vzdělaní tvůrci SMART ELEMENTS to nejspíš vědí, a nevědoucímu zákazníkovi - uživateli vycházejí oněmi nástroji vstříc. Uživatel tak může nastoupit klopotnou cestu nekončícím bludištěm svých ad hoc nápadů, jak vést jednotlivé inferenční kroky, jichž jsou stovky, ale spíš tisíce. Je to nekončící „bastlení“. Výsledky takového úsilí dosti nelichotivě hodnotí prof. Dreyfus, H. L. ve své knize „Dreyfus, H. L.: &quot;What Computers Still Can't Do. A Critique of Artificial Reason.&quot; The MIT Press, Cambridge – Massachusetts, London - England, 1993.“

== Reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Umělá inteligence: Zpracování informace lidským intelektem a počítačem]]</text>
      <sha1>5qr6fsxaj636ij3nvqw0go46y3bb0jg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Umělá inteligence: Zpracování informace lidským intelektem a počítačem</title>
    <ns>14</ns>
    <id>7797</id>
    <revision>
      <id>32409</id>
      <timestamp>2016-10-20T09:13:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Palu</username>
        <id>1790</id>
      </contributor>
      <comment>nová</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="48" xml:space="preserve">[[Kategorie:Technika]]
[[Kategorie:Počítače]]</text>
      <sha1>h17bjsk3gzjtj4x8cg3b1s3g0r8mk4h</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Plevele</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7802</id>
    <revision>
      <id>34864</id>
      <parentid>32806</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6025" xml:space="preserve">{| class=&quot;wikitable&quot;
! Obrázek 
! Název česky 
! Název latinsky 
! Poznámka
|-
| [[Soubor:101 Prunella vulgaris.jpg|bezrámu|100x100pixelů]] 
| '''Černohlávek obecný''' 
| ''Prunella vulgaris'' 
| Trvalka, častá v trávnících, léčivka
|-
| [[Soubor:Matricaria discoidea — Flora Batava — Volume v20.jpg|bezrámu|100x100pixelů]] 
| '''Heřmánek terčovitý''' 
|''Matricaria discoidea'' 
| Jednoletka
|-
| [[Soubor:Cleaned-Illustration Lamium purpureum.jpg|bezrámu|100x100pixelů]] 
| '''Hluchavka nachová''' 
| ''Lamium purpureum'' 
| Jednoletka až dvouletka, léčivka
|-
| [[Soubor:194 Arabidopsis thaliana, Turritis glabra.jpg|bezrámu|100x100pixelů]] 
| '''Huseníček rolní''' 
| ''Arabidopsis thaliana'' 
| Jednoletka
|-
| [[Soubor:Illustration Trifolium repens1.jpg|bezrámu|100x100pixelů]] 
| '''Jetel plazivý''' 
| ''Trifolium repens'' 
| Trvalka, v trávnících, množí se semeny a odnožemi
|-
| [[Soubor:WWB-0054-022-Plantago lanceolata-crop.png|bezrámu|100x100pixelů]] 
| '''Jitrocel kopinatý''' 
| ''Plantago lanceolata'' 
| Trvalka, v trávnících; léčivka
|-
|[[Soubor:Illustration Plantago major0 clean.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Jitrocel větší'''
|''Plantago major''
|Trvalka
|-
| [[Soubor:Capsella bursa-pastoris Sturm23.jpg|bezrámu|100x100pixelů]] 
| '''Kokoška pastuší tobolka''' 
| ''Capsella bursa-pastoris'' 
| Jednoletka
|-
|[[Soubor:Illustration Urtica dioica0 clean.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Kopřiva dvoudomá'''
|''Urtica dioica''
|Trvalka; léčivka
|-
|[[Soubor:Urtica urens — Flora Batava — Volume v5.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Kopřiva žahavka'''
|''Urtica urens''
|Jednoletka; léčivka
|-
|[[Soubor:Polygonum cuspidatum - Curtis's Botanical Magazine, t. 6503.png|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Křídlatka japonská'''
|''Reynoutria japonica''
|Trvalka, množí se agresivními oddenky; léčivka
|-
|[[Soubor:455 Poa annua.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Lipnice roční'''
|''Poa annua''
|Jednoletka
|-
| [[Soubor:351 Chenopodium album.jpg|bezrámu|100x100pixelů]] 
| '''Merlík bílý''' 
| ''Chenopodium album'' 
| Jednoletka, častá na bývalých polích
|-
|[[Soubor:46 Sonchus oleraceus.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Mléč zelinný'''
|''Sonchus oleraceus''
|Jednoletka
|-
|[[Soubor:Potentilla reptans — Flora Batava — Volume v1.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Mochna plazivá'''
|''Potentilla reptans''
|Trvalka, v trávnících; léčivka
|-
|[[Soubor:20160814Lemna minor3.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Okřehek menší''' (žabinec)
|''Lemna minor''
|Vodní rostlina, množí se semeny a dělením
|-
|[[Soubor:105 Convolvulus sepium.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Opletník plotní'''
|''Calystegia sepium''
|Trvalka
|-
|[[Soubor:162 Ranunculus ficaria.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Orsej jarní'''
|''Ficaria verna''
|Trvalka, množí se hlízkami
|-
|[[Soubor:36 Taraxacum officinale.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Pampeliška lékařská'''
|''Taraxacum officinale''
|Trvalka, v trávnících
|-
| [[Soubor:181 Cirsium arvense Scop.jpg|bezrámu|100x100pixelů]] 
| '''Pcháč rolní''' 
| ''Cirsium arvense'' 
| Trvalka, množí se semeny a agresivními podzemními výhony
|-
|[[Soubor:Marchantia polymorpha — Flora Batava — Volume v12.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Porostnice mnohotvárná'''
|''Marchantia polymorpha''
|Játrovka, množí se výtrusy
|-
| [[Soubor:Cleaned-Illustration Euphorbia helioscopia.jpg|bezrámu|100x100pixelů]] 
| '''Pryšec kolovratec''' 
| ''Euphorbia helioscopia'' 
| Jednoletka, na obdělávané půdě (pole, zahrady)
|-
| [[Soubor:Sämmtliche Giftgewächse Deutschlands (Taf. 12) (6130294707).jpg|bezrámu|100x100pixelů]] 
| '''Pryšec okrouhlý''' 
| ''Euphorbia peplus'' 
| Jednoletka, na obdělávané půdě (pole, zahrady)
|-
|[[Soubor:Cleaned-Illustration Ranunculus repens.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Pryskyřník plazivý'''
|''Ranunculus repens''
|Trvalka, množí se semeny a odnožemi
|-
|[[Soubor:515 Equisetum arvense.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Přeslička rolní'''
|''Equisetum arvense''
|Trvalka
|-
|[[Soubor:Stellaria media våtarv.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Ptačinec prostřední'''
|''Stellaria media''
|Jednoletka; léčivka
|-
| [[Soubor:Illustration Elytrigia repens1.jpg|bezrámu|100x100pixelů]] 
| '''Pýr plazivý''' 
| ''Elymus repens'' 
| Trvalka, množí se dělením a agresivními podzemními výhony
|-
|[[Soubor:Polygonum persicaria — Flora Batava — Volume v2.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Rdesno červivec'''
|''Persicaria maculosa''
|Jednoletka
|-
| [[Soubor:Illustration Cerastium arvense0.jpg|bezrámu|100x100pixelů]] 
| '''Rožec rolní''' 
| ''Cerastium arvense'' 
| Trvalka, častá v trávnících
|-
| [[Soubor:Achillea millefolium - Köhler–s Medizinal-Pflanzen-149.jpg|bezrámu|100x100pixelů]] 
| '''Řebříček obecný''' 
| ''Achillea millefolium'' 
| Trvalka, v trávnících; léčivka
|-
| [[Soubor:Cardamine hirsuta — Flora Batava — Volume v2.jpg|bezrámu|100x100pixelů]] 
| '''Řeřišnice srstnatá''' 
| ''Cardamine hirsuta'' 
| Jednoletka
|-
|[[Soubor:35 Bellis perennis.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Sedmikráska chudobka'''
|''Bellis perennis''
|Trvalka; léčivka
|-
|[[Soubor:Illustration Senecio vulgaris0.png|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Starček obecný'''
|''Senecio vulgaris''
|Jednoletka
|-
|[[Soubor:104 Convolvulus arvensis.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Svlačec rolní'''
|''Convulvulus arvensis''
|Trvalka, množí se semeny a agresivními oddenky
|-
|[[Soubor:Rumex crispus — Flora Batava — Volume v7.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Šťovík kadeřavý'''
|''Rumex crispus''
|Trvalka
|-
|[[Soubor:Polygonum aviculare — Flora Batava — Volume v3.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Truskavec ptačí'''
|''Polygonum aviculare''
|Jednoletka; léčivka
|-
| [[Soubor:ElodeaCanadensis.jpg|bezrámu|100x100pixelů]] 
| '''Vodní mor kanadský''' 
| ''Elodea canadensis'' 
| Vodní bylina
|}

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>mmvrlxonxlkm7bk6h2zcyobit9aqe7v</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Počítačové sítě/Ethernet</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7806</id>
    <revision>
      <id>45339</id>
      <parentid>42391</parentid>
      <timestamp>2022-03-20T06:07:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link; absolutní -&gt; relativní odkazy na části; absolutní -&gt; relativní odkazy na kapitoly</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="10746" xml:space="preserve">'''Ethernet''' je v počítačových sítích nejrozšířenější protokol na 1. a 2. vrstvě ISO/OSI modelu. Počítač připojený UTP kabelem k síti používá '''Ethernet'''. Mobilní telefony se připojují k Internetu přes WiFi, což je podmnožina protokolu '''Ethernet'''.

{{Upozornění|Mobilní telefony se připojují k Internetu i přes bezdrátovou síť operátora, například 4G, 3G nebo GPRS, a to už jsou jiné protokoly.}}

= Sdílené médium =
Každé zařízení, které chce komunikovat s ostatními, potřebuje přístup k médiu, které přenáší komunikační signály.

== Koaxiální kabel a sběrnicová topologie ==
[[Soubor:Topologie bus.png|náhled|Sběrnicová topologie]]
V začátcích Ethernetu se používaly [[../Přístup k síti#Koaxial|koaxiální kabely]], které propojovaly zařízení do sběrnicové topologie.

Nevýhodami této topologie jsou především:
* špatná rozšiřitelnost
* nefunkčnost sítě při porušení hlavního kabelu
* nefunkčnost sítě při porušení napojovacích konektorů.

== UTP kabel a hvězdicová topologie ==
[[Soubor:Topologie star.png|náhled|Hvězdicová topologie]]
Vývoj Ethernetu pokračoval nahrazením koaxiálních kabelů za [[../Přístup k síti#UTP|UTP kabely]] a použití hvězdicové topologie, kde nevýhoda ''hlavního kabelu'' byla vystřídána nevýhodou ''centrálního zařízení'' - síť je při poruše ''centrálního zařízení'' nefunkční. Při porušení napojovacích konektorů, které lze v hvězdicové topologii chápat jako porty ''centrálního zařízení'', dojde však k výpadku pouze té části sítě, která je připojená přes porušený port.

V porovnání se sběrnicovou topologií lze hvězdicovou lépe rozšiřovat - při potřebě rozšíření sítě lze přidat další ''centrální zařízení'' a tím síť zvětšit. V praxi se navíc ukázalo, že pokud je centrálním prvkem ''zařízení'' a nikoli ''kabel'', má to více výhod.

Rozdíl mezi zmíněnými topologiemi je nutné chápat z hlediska umístění zařízení a kabeláže. Z pohledu [[../Přístup k síti#Fyzická vrstva|1. vrstvy ISO/OSI modelu]] je ale komunikace stejná - připojené zařízení pošle signál přes ''sdílené médium'' a ten je dostupný všem zařízením, která jsou ke ''sdílenému médiu'' připojena. Sběrnicová i hvězdicová topologie tedy používá [[../Úvod k sítím#Broadcast|broadcast]] způsob komunikace, kdy jedno zařízení vysílá data a ostatní tato data přijímají.

== Kolizní doména ==
'''Kolizní doménu''' lze definovat jako skupinu všech zařízení připojených k '''jednomu sdílenému médiu''', na kterém dochází z pohledu [[../Přístup k síti#Fyzická vrstva|1. vrstvy ISO/OSI modelu]] k broadcast komunikaci. Problém nastává, když se dvě zařízení ve stejné '''kolizní doméně''' snaží najednou vysílat data. V takovém případě dochází ke '''kolizi''' a ostatní zařízení nejsou schopna data správně přijmout.

{{Příklad|Příkladem může být vyučovací hodina dějepisu s učitelem, který nedokáže studenty zaujmout. Studenti se začnou nekontrolovaně bavit a přestože jsou mezi nimi tací, kteří mají o dějepis stále zájem, přes ostatní spolužáky nejsou schopni učitele slyšet. Jedním z řešení tohoto problému je, že student či učitel, který takovouto kolizi detekuje, začne křičet. Během křiku se všichni přestanou bavit, nastává ticho a následně lze pokus o broadcast komunikaci obnovit.

V Ethernetu se tomuto přístupu říká [[../Přístup k síti#Obsahem řízený přístup k médiu|CSMA/CD]].}}

= Opakovač a rozbočovač =
Jedním z prvních aktivních prvků v Ethernetu postaveném na UTP kabelech je '''[https://cs.wikipedia.org/wiki/Opakova%C4%8D opakovač]''' (anglicky ''repeater'') a '''[https://cs.wikipedia.org/wiki/Hub rozbočovač]''' (anglicky ''hub''). Opakovač má dva porty a zesiluje signál - to, co jedním portem přijde, je zesíleno a posláno na druhý. Rozbočovač má portů více, ale funkčnost je stejná. Příchozí signál je zesílen a přeposlán na všechny porty kromě příchozího. Rozbočovač lze tedy použít pro zvyšování počtu zařízení připojených ke sdílenému médiu, zároveň ale ''zvětšuje kolizní doménu'' a tím roste počet kolizí, ke kterým v síti dochází.

= Most a přepínač =
Pro zlepšení efektivity bylo třeba minimalizovat počet kolizí, k čemuž začaly sloužit '''[https://cs.wikipedia.org/wiki/Bridge mosty]''' (anglicky ''bridge''). Síťový most je ''opakovač'', který má navíc dvě důležité funkce:
# Učení: Z každého [[#Rámec|rámce]], který na most přijde, si uloží '''zdrojovou MAC adresu''' a '''příchozí port''' do ''tabulky MAC adres''.
# Rozhodování: Po přijetí rámce hledá '''cílovou MAC adresu''' ve svojí ''tabulce MAC adres'' a následně:
## Pokud záznam najde, pustí rámec '''pouze''' na ''uložený port''.
## Pokud záznam nenajde, chová se jako ''opakovač'' - signál zesílí a přepošle.

Síťový most se ''naučí'' MAC adresy zařízení připojených k portu mostu. Poté, díky ''rozhodování'', umožňuje současnou komunikaci v obou částech sítě. Každá část sítě je kolizní doménou - sdíleným médiem, na kterém dochází z pohledu 1. vrstvy ISO/OSI modelu k broadcast komunikaci. Celá síť se jako sdílené médium chová jen výjimečně (když chybí záznam v ''tabulce MAC adres'' nebo probíhá komunikace mezi zařízeními oddělenými mostem). Síťový most tedy ''zvětšuje počet kolizních domén'' a tím klesá počet kolizí.

'''[https://cs.wikipedia.org/wiki/Switch Přepínač]''' (anglicky ''switch'') se od ''mostu'' liší počtem portů - typické domácí přepínače mají 5 nebo 8 portů. Stejně jako síťový most, má přepínač dvě důležité funkce:
# Učení: Z každého [[#Rámec|rámce]], který na most přijde, si uloží '''zdrojovou MAC adresu''' a příchozí port do ''tabulky MAC adres''.
# Rozhodování: Po přijetí rámce hledá '''cílovou MAC adresu''' ve svojí ''tabulce MAC adres'' a následně:
## Pokud záznam najde, pustí rámec '''pouze''' na ''uložený port''.
## Pokud záznam nenajde, chová se jako ''rozbočovač'' - signál zesílí a přepošle na všechny porty, kromě příchozího.

== Rozdíl mezi přepínačem a rozbočovačem ==
Zásadní rozdíl mezi přepínačem a rozbočovačem je v počtu ''kolizních domén''. Zatímco rozbočovač funguje jako sdílené médium a kolizní doménu zvětšuje (je tedy jen jedna), přepínač, díky funkcím ''učení'' a ''rozhodování'', má na každém portu jednu kolizní doménu. V současnosti se běžně používají přepínače a [[../Přístup k síti#Duplex|full-duplex]] komunikace, takže kolize v síti prakticky neexistují.

= Rámec =
'''Rámec''' je PDU (Protocol Data Unit) Ethernetu. Ethernet zapouzdří data z vyšší vrstvy (typicky [[../Internet#Packet|IP packet]]) tak, že k nim přidá ''hlavičku'' obsahující zdrojovou a cílovou MAC adresu, přenášený protokol a další informace a ''patičku'' obsahující kontrolní součet FCS (Frame check sequence).

         0               1               2               3         &lt;- oktet
  0 1 2 3 4 5 6 7 0 1 2 3 4 5 6 7 0 1 2 3 4 5 6 7 0 1 2 3 4 5 6 7  &lt;- bit oktetu
 +-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+
 |                                                               |
 +                           Preamble            +-+-+-+-+-+-+-+-+
 |                                               |      SFD      |
 +-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+
 |                                                               |
 +           Zdrojová            +-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+
 |            adresa             |            Cílová             |
 +-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+            adresa             +
 |                                                               |
 +-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+
 |                      802.1Q (volitelné)                       |
 +-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+
 |           Ethertype           |                               |
 +-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+                               +
 |                                                               |
 ~                              DATA                             ~
 |                                                               |
 +-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+
 |                              FCS                              |
 +-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+
 |                                                               |
 +                          Interpacket                          +
 |                              gap                              |
 +                                                               +
 |                                                               |
 +-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+

== Nejdůležitější pojmy ==
* ''Preamble'' slouží k synchronizaci hodin přijímače, je to konstanta:
 10101010 10101010 10101010 10101010 10101010 10101010 10101010.
* ''SFD'' (anglicky ''Start of frame delimiter'') uvozuje začátek rámce, je to konstanta:
 10101011.
* ''Zdrojová adresa'' je MAC adresa vysílajícího zařízení.
* ''Cílová adresa'' je MAC adresa adresovaného zařízení.
* ''802.1Q'' se používá ve [[../Virtuální lokální sítě|virtuálních lokálních sítí]] a pro QoS, tento parametr je v Ethernetovém rámci volitelně.
* ''Ethertype'' - pro standard [https://en.wikipedia.org/wiki/Ethernet_II Ethernet II] obsahuje identifikátor přenášeného protokolu a pro standard [https://en.wikipedia.org/wiki/IEEE_802.3 802.3] velikost rámce.
* ''DATA'' jsou data vyšší vrstvy, typicky [[../Internet#Packet|IP packet]].
* ''FCS'' (anglicky ''Frame check sequence'')&lt;ref&gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Frame_check_sequence&lt;/ref&gt; je kontrolní součet rámce, který se vypočítá jako [https://en.wikipedia.org/wiki/Computation_of_cyclic_redundancy_checks CRC] (anglicky ''Cyclic redundancy check'').
* ''Interpacket gap'' je minimální mezera mezi Ethernetovými rámci, nutná například pro obnovení hodin přijímače nebo detekci kolizí&lt;ref&gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Interpacket_gap&lt;/ref&gt;.

= Související LABy =
* [[../LAB: Hub vs. Switch]]

= Reference =
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Počítačové sítě|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>iingfddnk1xyypmmz0x25wleremghq6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Městská data - Brno</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7807</id>
    <revision>
      <id>43255</id>
      <parentid>35077</parentid>
      <timestamp>2021-03-11T16:07:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>URL -&gt; wikilink</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5524" xml:space="preserve">Soupis podstatných informací zaznamenaných v souvislosti s mapováním dat Statutárního města Brna

== Městská data a aplikace ==
* [http://www.brno.cz/aktivni-obcan oficiální seznam]
* [[w:Wikipedie:Otevřená data/Brno|wiki seznam]]

== Organizační členění ==
=== [https://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/ Magistrátu města Brna] ===
=== [[w:Městské části Brna|Městské části]] ===

=== Obchodní společnosti s majoritní majetkovou účastí města Brna ===
==== [https://www.brno.cz/sprava-mesta/urady-a-instituce-v-brne/mestske-organizace-a-spolecnosti/ zřízené městem] ====
# Brněnské komunikace, a. s. | 100% | [http://www.bkom.cz/o-nas/struktura-spolecnosti-64 statutární orgány] | [http://www.bkom.cz web]
# Brněnské vodárny a kanalizace, a. s. | 51 % | [http://www.bvk.cz/o-spolecnosti/organy-spolecnosti/ statutární orgány] | [http://www.bvk.cz web]
# Dopravní podnik města Brna, a. s. | 100% | [http://www.dpmb.cz/?seo=informace-o-povinnem-subjektu statutární orgány] | [http://www.dpmb.cz web]
# Lesy města Brna, a. s. | 100% | [http://www.lesymb.cz/organy-spolecnosti.html?id=471 statutární orgány] | [http://www.lesymb.cz/ web]
# Pohřební a hřbitovní služby města Brna, a. s. | 100% | [http://web.pohrby.cz/o-nas/organy-spolecnosti/ statutární orgány] | [http://www.pohrby.cz web]
# SAKO Brno, a. s. | 100% | [http://www.sako.cz/stranka/cz/134/statutarni-organy-spolecnosti/ statutární orgány] | [http://www.sako.cz web]
# STAREZ-SPORT, a. s. | 100% | [http://www.starezsport.cz/organy-spolecnosti statutární orgány] | [http://www.starezsport.cz web]
# Technické sítě Brno, akciová společnost | 100% | [http://www.tsb.cz/?akce=organy-spolecnosti statutární orgány] | [http://www.tsb.cz web]
# Teplárny Brno, a. s. | 100% | [http://www.teplarny.cz/stranka/115/organy-spolecnosti/ statutární orgány] | [http://www.teplarny.cz web]
# Veletrhy Brno, a. s. | 95 % | [http://www.bvv.cz/veletrhy-brno/spolecnost/management/ statutární orgány] | [http://www.bvv.cz web]

==== zřízené městskými částmi ====

=== Příspěvkové organizace ===
==== [http://www.brno.cz/sprava-mesta/urady-a-instituce-v-brne/mestske-organizace-a-spolecnosti/ zřízené městem] ====
# Centrum experimentálního divadla, příspěvková organizace | [http://www.ced-brno.cz web]
# Centrum sociálních služeb, příspěvková organizace | [http://www.css.brno.cz web]
# Divadlo Radost, příspěvková organizace | [http://www.divadlo-radost.cz web]
# Domov pro seniory Foltýnova, příspěvková organizace | [http://www.fol.brno.cz web]
# Domov pro seniory Holásecká, příspěvková organizace | [http://www.hol.brno.cz web]
# Domov pro seniory Kociánka, příspěvková organizace | [http://www.koc.brno.cz web]
# Domov pro seniory Koniklecová, příspěvková organizace | [http://www.kon.brno.cz web]
# Domov pro seniory Kosmonautů, příspěvková organizace | [http://www.kos.brno.cz web]
# Domov pro seniory Mikuláškovo nám., příspěvková organizace | [http://www.min.brno.cz web]
# Domov pro seniory Nopova, příspěvková organizace | [http://www.nop.brno.cz web]
# Domov pro seniory Okružní, příspěvková organizace | [http://www.okr.brno.cz web]
# Domov pro seniory Podpěrova, příspěvková organizace | [http://www.pod.brno.cz web]
# Domov pro seniory Věstonická, příspěvková organizace | [http://www.ves.brno.cz web]
# Domov pro seniory Vychodilova, příspěvková organizace | [http://www.vyc.brno.cz web]
# DROM, romské středisko, příspěvková organizace | [http://www.drom.cz web]
# Dům umění města Brna, příspěvková organizace | [http://www.dum-umeni.cz web]
# Filharmonie Brno, příspěvková organizace | [http://filharmonie-brno.cz/ web]
# Hvězdárna a planetárium Brno, příspěvková organizace | [http://www.hvezdarna.cz web]
# Chovánek – dětské centrum rodinného typu, příspěvková organizace | [http://www.dcbrno.cz web]
# Kancelář architekta města Brna, příspěvková organizace | [http://www.kambrno.cz web]
# Knihovna Jiřího Mahena v Brně, příspěvková organizace | [http://www.kjm.cz web]
# Mateřská škola Brno, Štolcova 51, příspěvková organizace | web (nemá)
# Mateřská škola Brno, Veslařská 256, příspěvková organizace | [http://www.matskola.unas.cz web]
# Městské divadlo Brno, příspěvková organizace | [http://www.mdb.cz web]
# Muzeum města Brna, příspěvková organizace | [http://www.spilberk.cz web]
# Národní divadlo Brno, příspěvková organizace | [http://www.ndbrno.cz web]
# Nemocnice Milosrdných bratří, příspěvková organizace | [http://www.nmbbrno.cz web]
# Sdružení zdravotnických zařízení II Brno, příspěvková organizace | [http://www.polza.cz web]
# Správa hřbitovů města Brna, příspěvková organizace | [http://www.hrbitovybrno.cz web]
# Turistické informační centrum města Brna, příspěvková organizace | [http://www.ticbrno.cz web]
# Úrazová nemocnice v Brně | | [http://www.unbr.cz web]
# Veřejná zeleň města Brna, příspěvková organizace | [http://www.vzmb.cz web]
# Waldorfská základní škola a mateřská škola Brno, Plovdivská 8, příspěvková organizace | [http://www.waldorf-brno.cz web]
# Základní škola Brno, Čejkovická 10, příspěvková organizace | [http://www.ebsbrno.com web]
# Zoo Brno a stanice zájmových činností, příspěvková organizace | [http://www.zoobrno.cz web]

==== zřízené městskými částmi ====</text>
      <sha1>1l4qvdycw55kd03dvaoj3t955pwzx76</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Gramatické výrazy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7808</id>
    <revision>
      <id>35055</id>
      <parentid>32541</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9336" xml:space="preserve">'''MAĎARSKO — ČESKY'''


* '''A Á'''
: ablativus — ablativ
: adessivus — adessiv
: ajakkerekítés nélküli magánhangzók — nelabializované samohlásky
: ajakkerekítéses magánhangzók — labializované samohlásky
: alak — tvar
: alany — podmět
: alanyi (határozatlan) ragozás — neurčité časování
: alapfok — pozitiv
: allativus — allativ
: aposztróf — odsuvník, apostrof
: ábécé — abeceda
: ábécésorrendben — v abecedném pořadí
: állítás — výpověď
: állítmány — přísudek
: állító mondat — konstatační věta
: állító szó — afirmativní částice
: általános névmás — všeobecné zájmeno


* '''B'''
: beálló melléknévi igenév — slovesné přídavné jméno budoucí
: befejezett melléknévi igenév — slovesné přídavné jméno minulé
: betű — písmeno
: birtok — vlastnictví
: birtoklás — vlastnictví
: birtokos — vlastník
: birtokos eset — posesivní genitiv
: birtokos névmás — přivlastňovací zájmeno
: birtokos szerkezet — přivlastňovací vazba
: birtokviszony — přivlastňování


* '''D'''
: delativus — delativ
: distributivus — distributiv
: distributivus - temporalis — distributiv - temporál


* '''E'''
: egyenes beszéd — přímá řeč
: egyenes szórend — přímý slovosled
: egyes szám — jednotné číslo, singulár
: egytagú szó — jednoslabičné slovo
: elativus — elativ
: eldöntendő kérdés — zjišťovací věta
: ellentétes mellékmondat — odporovací souvětí
: előtag — předpona
: elválasztás — rozdělování
: eset — pád
: eszközhatározós eset — instrumentál


* '''F'''
: felkiáltás — zvolání
: felkiáltó jel — výkřičník
: felsőfok — superlativ
: felszólító mód — rozkazovací způsob (imperativ)
: feltételes mód — podmiňovací způsob (kondicionál)
: fok — stupeň
: fokozás — stupňování
: folyamatos melléknévi igenév — slovesné přídavné jméno přítomné
: fonetika — fonetika
: fonetikus — fonetický
: fonéma — foném
: fordított szórend — inverze
: főige — hlavné sloveso
: főmondat — hlavní věta
: főnév — podstatné jméno
: főnévi igenév — neurčitek, infinitiv
: függő beszéd — nepřímá řeč
: függő kérdés — nepřímá otázka


* '''G'''
: gondolatjel — pomlčka


* '''GY'''
: gyakorító ige — frekventativní sloveso


* '''H'''
: hajlító nyelv — flektivní jazyk
: hanglejtés — intonace
: hangrend — vokálová harmonie
: hangrendi szabály — pravidlo vokálové harmonie
: hangsúly — přízvuk
: hangsúlyos mondatok — důrazové věty
: hangsúlyos szó (elem) — zdůrazněné slovo
: hangsúlytalan — nepřízvučný
: hangsúlytalan mondatok — bezdůrazové věty
: hasonulás — asimilace
: határozatlan névelő — neurčitý člen
: határozatlan névmás — neurčité zájmeno
: határozatlanságot kifejező szó — částice vyjadřující neurčitost
: határozó — příslovečné určení
: határozói — adverbiální, příslovečný
: határozói igenév — slovesné příslovce (přechodník)
: határozószó — příslovce
: határozott névelő — určitý člen
: ható igék — potenciální slovesa
: helyesírás — pravopis
: helyhatározó — příslovečné určení místa
: helyhatározószó — příslovce místa
: hímnem — mužský rod


* '''I'''
: idegen szó — cizí slovo
: idézet — citace
: idézés — citát
: idő — čas
: időhatározó — příslovečné určení času
: időhatározószó — příslovce času
: ige — sloveso
: igei állítmány — slovesný přísudek
: igeidő — čas sloves
: igekötő — slovesná předpona
: igenév — jmenný tvar slovesný
: igerag — slovesná přípona
: igeragozás — časování sloves
: igető — slovesný kmen
: igevonzat — závislý člen
: ikes ige — ikove sloveso
: illativus — illativ
: inessivus — inessiv
: intonáció — intonace


* '''J'''
: jel — znak
: jelen idő — přítomný čas
: jelen idejű melléknévi igenév — příčestí přítomné
: jelentés — význam
: jelentésbeli különbség — rozdíl ve významu
: jelző — přívlastek
: jövő idő — budoucí čas


* '''K'''
: kapcsolatos mellékmondat — slučovací souvětí
: kettős pont — dvojtečka
: képzés — tvorba
: képző — slovotvorná přípona
: kérdő mondat — tázací věta
: kérdő névmás — tázací zájmeno
: kérdőjel — otazník
: kérdőszó — tázací slovo
: kiegészítendő kérdés — doplňovací otázka
: kiejtés — výslovnost
: kifejezés — výraz
: kijelentő mondat — oznamovací věta
: kijelentő mód — oznamovací způsob (indikativ)
: kölcsönös névmás — vzájemné zájmeno
: kötőhang — spojovací samohláska
: kötőjel — spojovník
: kötőszó — spojka
: következtető mellékmondat — důsledkové souvětí
: közvetett felszólítás — nepřímý rozkaz
: közvetett kérdés — nepřímá otázka
: közvetlen felszólítás — přímý rozkaz
: közvetlen kérdés — přímá otázka
: középfok — komparativ


* '''L'''
: létige — existenciální sloveso být


* '''M'''
: magas hangrendű magánhangzó — vysokozvuká samohláska
: magas hangrendű szó — slovo s vysokými samohláskami
: magánhangzó — samohláska
: magánhangzóvesztő szó — slovo s vokálovým vyřazením
: magyarázó mellékmondat — vysvětlovací souvětí
: mássalhangzó — souhláska
: mellékmondat — vedlejší věta
: melléknév — přídavné jméno
: melléknév fokozása — stupňování přídavných jmen
: melléknévi igenév — slovesné přídavné jméno (příčestí)
: mellérendelő mellékmondat — souvětí souřadné
: mély hangrendű magánhangzó — nízkozvuká samohláska
: mély hangrendű szó — slovo s nízkými samohláskami
: mondat — věta
: mondathangsúly — větný důraz
: mondatrész — větný člen
: morféma — morfém
: mód — způsob
: módhatározó — příslovečné určení způsobu
: módhatározószó — příslovce způsobu
: módosítószó — částice, partikule
: múlt idejű melléknévi igenév — příčestí minulé
: múlt idő — minulý čas
: mutató névmás — ukazovací zájmeno
: műveltetés — kauzace
: műveltető ige — kauzativní sloveso


* '''N'''
: nem — rod
: névelő — člen
: névmás — zájmeno
: névszó — podstatné jméno
: névszói állítmány — jmenný přísudek
: névszói-igei állítmány — slovesno-jmenný přísudek
: névszórag — pádová přípona / koncovka
: névszóragozás — skloňování, deklinace
: névutó — záložka, postpozice
: nőnem — ženský rod


* '''NY'''
: nyelv — jazyk
: nyelvtan — gramatika


* '''Ó'''
: óhajtó mondat — přací věta
: óhajtó mód — přací způsob
: óhajtószó — přací částice


* '''Ö'''
: összetett mondat — souvětí
: összetett szó — složené slovo


* '''P'''
: pont — tečka
: pontosvessző — tečkačárka


* '''R'''
: rag — pádová koncovka, osobní koncovka
: ragasztó nyelv — aglutinační jazyk
: ragozás — skloňování, časování
: rendhagyó alak — nepravidelný tvar
: rendhagyó ige — nepravidelné sloveso
: rendszeres (szabályos) ige — pravidelné sloveso
: régi (archaikus) betűk — archaická písmena
: részeseset — dativ


* '''S'''
: segédige — pomocné sloveso
: semleges nem — střední rod
: simuló — enklitický
: sorszámnév — řadová číslovka


* '''SZ'''
: szabályos alak — pravidelný tvar
: szám — číslo
: számnév — číslovka
: származékszó — odvozenina
: személy — osoba
: személyes névmás — osobní zájmeno
: személyrag — osobní přípona
: személytelen szerkezet — neosobní vazba
: szenvedő szerkezet — trpný rod
: szó — slovo
: szófaj — slovní druh
: szórend — slovosled
: szótag — slabika
: szótár — slovník
: szótő — kmen slova


* '''T'''
: tagadás — zápor
: tagadószó — záporka
: tárgy — přímý předmět
: tárgyas ige — předmětné sloveso
: tárgyas (határozott) ragozás — určité časování
: tárgyatlan ige — bezpředmětné sloveso
: tárgyeset — akuzativ, přímý předmět
: társhatározós eset — komitativ
: tiltószó — zakazovací částice
: toldalék — přípona
: többes szám — množné číslo, plurál
: többjegyű mássalhangzók — spřežkové souhlásky
: többszörös birtokviszony — vícenásobný posesivní genitiv
: többszörös tagadás — vícenásobný zápor
: törtszámnév — zlomková číslovka
: tőmondat — holá věta
: tőszámnév — základní číslovka


* '''U'''
: utalószó — odkazovací slovo


* '''V'''
: választó mellékmondat — vylučovací souvětí
: vegyes hangrendű szó — slovo se smíšenými samohláskami
: vessző — čárka
: végződés — koncovka
: visszaható névmás — zvratné zájmeno
: vonatkozó névmás — vztažné zájmeno
: vonatkozói mellékmondat — vztažná vedlejší věta
: vonzat — závislý člen rekce
: vonzatos ige — frázové sloveso


* '''Z'''
: zárójel — závorka

[[Kategorie:Maďarština|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>dgsmsg0akmmr9ttpufm47gt7io6qagg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Pravidla pravopisu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7809</id>
    <revision>
      <id>37421</id>
      <parentid>32560</parentid>
      <timestamp>2018-10-17T18:21:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Zuza Chvatik</username>
        <id>7429</id>
      </contributor>
      <comment>Opraveno množství překlepů.</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5764" xml:space="preserve">* '''Pravidlo způsobu psaní podle výslovnosti'''
: – Slova píšeme tak, jak je slyšíme (kása, sajt, hajó)


* '''Pravidlo způsobu psaní podle slovního rozboru'''
: – V některých případech se souhlásky asimilují ve výslovnosti.
: – Pravidlem je, že když slovo rozdělíme na kmen a přípony / předpony, zjistíme jak se píší jednotlivé části slova, které
:: použijeme při psaní (např. egészség [egésség] = egész + ség).
: – Složená slova rozdělíme na základní slova a tak zjistíme jejich pravopis (např. vízszint [vísszint] = víz + szint).
: – Složená slova, ve kterých při spojení by měly stát tři stejné souhlásky, rozdělíme pomlčkou (např. sakk - kör).
: – Přípony ''-val'', ''-vel'', ''-vá'', ''-vé'' se úplně asimilují, čili značíme to i v pravopise (např. kép + vel = képpel).


* '''Zjednodušující pravidlo způsobu psaní'''
: – Spřežkové souhlásky se zkrátí, když vedle sebe stojí dvě stejné spřežkové souhlásky (např. hosszú = hosz + szú).
: – Když slovo končí na dvě stejné souhlásky a přípona začíná tou stejnou souhláskou (máme vedle sebe tři stejné
:: souhlásky), jedna z nich vypadne a píšeme jen dvě souhlásky (např. több + ből = többől).


* '''Pravidlo tradičního způsobu psaní'''
: – Některá slova si zachovala archaický pravopis a obsahují souhlásku ''ly'' (např. lyuk). Jsou to vlastně jako vybraná slova,
:: která se musíme naučit.
: – Některá maďarská jména si zachovala archaický pravopis, přičemž se výslovnost neřídí podle pravopisu (např. Egressy
:: [egresi], Batthyány [battyányi]).


* '''Psaní malých a velkých začátečních písmen'''
: – Obvykle slova píšeme s malými písmeny.
: – S malými písmeny píšeme názvy významných dní, svátků, akcí, národů a národností, jazyků.
: – Větu vždy začíname s velkým písmenem.
: – Při oslovení (v dopisech a e-mailech) všechna slova píšeme s velkým začátečním písmenem; výjimku tvoří spojky
:: (např. Tisztelt Németh Úr!).
: – Texty a názvy tabulek, grafů, informačních tabulí apod. začínáme s velkým písmenem.
: – Každý člen vlastních podstatných jmen se píše s velkým začátečním písmenem (např. Németh Gábor, Magyar
:: Tudományos Akadémia, Olaszország, Észak-Afrika, Velencei-tó).


* '''Rozdělování slov'''
: Slova rozdělujeme podle pravidla slabikování:
: – Kolik samohlásek ve slově, tolik máme slabik (např. ka-to-na).
: – Slabika vždy začíná na samohlásku nebo na jednu krátkou souhlásku (např. ka-to-na).
: – Slova, které obsahují jen jednu samohlásku, nerozdělujeme (např. nyolc).
: – Když je jedna souhláska mezi dvěma samohláskami, souhláska patří k druhé slabice (např. ró-zsa).
: – Když jsou dvě souhlásky mezi dvěma samohláskami, jedna souhláska patří k první a druhá k druhé slabice (např.
:: am-per).
: – Když se jedná o dlouhou spřežkovou souhlásku, píšeme ji krátce v jedné i druhé slabice (např. mennyi —&gt; meny-nyi).
: – Když jsou tři souhlásky mezi dvěma samohláskami, do druhé slabiky přejde jen jedna souhláska (např. Veszp-rém).
: – Složená slova rozdělujeme podobně jako jednoduchá slova, výjimka nastane při spojení těchto slov. Rozdělujeme je
:: tam, kde první člen složeného slova končí (např. rend-őr).


* '''Číslovky psané slovem'''
: – Základní číslovky do 2 000 píšeme spolu. Například: 1 676 = ezerhatszázhetvenhat
: – Nad 2 000 píšeme spolu jen celé tisícovky a milióny. Například: 6 000 = hatezer, 2 000 000 = kétmillió
: – Číslovky nad 2 000, když po tisícovce ještě číslo pokračuje, rozdělujeme pomlčkou po třech číslech. Například: 13 428
:: = tizenháromezer - négyszázhuszonnyolc


* '''Číslovky psané číslicemi'''
: – Čísla se značí arabskými číslicemi. Rozdělujeme je po třech číslech od 10 000. Například: 18 236, 2 526 357
: – Po řadových číslovkách píšeme tečku. Tečku píšeme i v případě, kdy se k číslovce přidává přípona. Například:
:: 10., 18., 17.-nek, 28.-ba
: – Když píšeme řadové číslovky ve formě od – do, oddělujeme je pomlčkou a tečka stojí jen na konci. Například: a 10 –
:: 12. oldalon, X – XII. század
: – Římskými číslicemi obvykle píšeme století, pořadí panovníků, městských obvodů a pod. Například: XIV. század, I.
:: László, XIX. kerület
: – Čas (hodiny a minuty) píšeme v 24 hodinovém formátu. Hodiny a minuty oddělujeme tečkou. 10.30, 15.40-kor


* '''Psaní data'''
: – Pořadí je ROK MĚSÍC DEN.
: – Rok píšeme vždy arabskými číslicemi a ukončíme tečkou. Rovněž den píšeme arabskými číslicemi a ukončíme tečkou.
: – Měsíc můžeme psát arabskými číslicemi, římskými číslicemi, písmeny nebo zkratkou.
: – Jednotlivé části data můžeme oddělovat i pomlčkou. V takovém případě píšeme vše arabskými číslicemi.
: – Po roce píšeme nejčastěji tečku:
:: 1848. 03. 15., 1848. 3. 15., 1848. III. 15., 1848. március 15., 1848. már. 15., 1848. márciusi, 1848. március havában
: – Nepíšeme za rokem tečku, když:
:: – po roce následuje záložka nebo přídavné jméno tvořené ze záložky (1848 előtt, 1848 utáni)
:: – rok je vlastníkem v přivlastňovací vazbě (1848 hősei, 1848 márciusa)
:: – rok je podmětem věty (1492 fordulópont az emberiség történelmében.)
: – Když se přidává přípona za rokem nebo za dnem, tečku nepíšeme (1848-ban, 1848. március 15-én).

[[Kategorie:Maďarština|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>55eksu0160orgc1g1rbpio5yw7eocdi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Interpunkce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7810</id>
    <revision>
      <id>32550</id>
      <parentid>32486</parentid>
      <timestamp>2016-11-22T14:56:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3419" xml:space="preserve">* '''TEČKA (PONT)'''
: Píše se na konci oznamovací věty, za některými zkratkami, za řadovými číslovkami, za datem, apod. V případě, že hlavní věta obsahuje oznámení, a po ní následuje tázací nebo rozkazovací vedlejší věta, na konec věty píšeme tečku.

: Nepíšeme tečku po titulech knih, po názvech jednotlivých kapitol, po názvech časopisů a po textech na informačních tabulích, ani po zkratkách měrných jednotek, peněžních měn a po iniciálových zkratkách.


* '''ČÁRKA (VESSZŐ)'''
: Čárka odděluje vícenásobné větné členy, souřadicí souvětí, podřadicí souvětí, větu vloženou do další věty, oslovení vložené do věty, předložku ''mint'', když s ní uvádíme porovnání.

: Čárka se nepíše před spojkami ''és'', ''s'', ''meg'', ''vagy'', jestliže spojují vícenásobné větné členy.


* '''DVOJTEČKA (KETTŐSPONT)'''
: Uvádí citace, přímou řeč, vyjmenování, apod. V citacích a přímé řeči píšeme za dvojtečkou velké písmeno.


* '''POMLČKA (GONDOLATJEL, NAGYKÖTŐJEL)'''
: V maďarštině existují dva typy pomlček: ''gondolatjel'' a ''nagykötőjel''.

: Před a za pomlčku zvanou ''gondolatjel'' dáváme mezeru. Píše se před přímé řeči a vymezuje začátek a konec uvozených vět.

: Před ani za pomlčku zvanou ''nagykötőjel'' nedáváme mezeru. Tuto pomlčku používáme při spojování národních jmen (např. ''magyar-cseh szótár''). Pomlčkou se naznačuje též rozpětí mezi dvěma krajními body, a to ve smyslu časovém i prostorovém (např. ''Bécs-Budapest útvonal'').


* '''UVOZOVKY (IDÉZŐJEL)'''
: Citáty uvádíme v uvozovkách. Citát začíná velkým začátečním písmenem. Pokud je citát součástí našeho textu (věty), začínáme ho malým začátečním písmenem.

: Uvozovkami můžeme vyjádřit, že slovo jimi ohraničené je použito v posunutém či opačném významu.


* '''OTAZNÍK (KÉRDŐJEL)'''
: Otazník se píše na konci tázací věty. Píše se i na konci souvětí, když je hlavní věta tázací.


* '''VYKŘIČNÍK (FELKIÁLTÓJEL)'''
: Vykřičník píšeme na konci vět zvolacích, rozkazovacích a přacích. Píše se též na konci souvětí, pokud přísudek v hlavní větě vyjadřuje rozkaz. Píšeme ho také po osloveních.


* '''SPOJOVNÍK (KÖTŐJEL)'''
: Spojovníkem se spojují některé složené zeměpisné názvy a složená příjmení. Spojovník spojuje také některá složená slova. Spojovníkem spojujeme přípony k číslicím a zkratkám.

: Čísla větší než dva tisíce zařazujeme odzadu do trojicových skupin a spojujeme spojovníkem v tom případě, když je píšeme slovy.

: Spojovníkem spojujeme také opakující se slova (např. ''egy-egy'').

: Spojovníkem připojujeme ke slovu také tázací částici ''-e''.


* '''MEZERA (SZÓKÖZ)'''
: Mezery se dávají mezi jednotlivá slova, za věty, které jsou uzavřené interpunkčním znaménkem, před i za závorkou a uvozovkami, apod.

: Před tečkou, otazníkem, vykřičníkem, čárkou, středníkem a dvojtečkou se mezera nepíše.


* '''ZÁVORKA (ZÁRÓJEL)'''
: Do závorky dáváme vedlejší, méně důležité poznámky, dokonce i věty. Pokud se závorky nacházejí u čárky, která rozděluje souvětí, čárka se píše po závorkách.

[[Kategorie:Maďarština|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>n8epze1srpvfnwz3if58mzb58tfnedi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Souvětí</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7811</id>
    <revision>
      <id>35064</id>
      <parentid>32552</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8975" xml:space="preserve">'''Souvětí''' je forma těsného textového spojení výpovědí. Podle syntaktického vztahu vět rozeznáváme:
: souvětí s podřazováním (souvětí podřadné)
: souvětí s řazením (souvětí souřadné)

== Souvětí podřadné ==
Souvětí s podřazováním obsahuje hlavní větu a vedlejší větu. Vedlejší věty se rozlišují podle toho, jaký větný člen vyjadřují (zastupují). Obvykle se rozlišují tyto druhy vedlejších vět:
: – podmětná, zastupuje podmět
: – přísudková, zastupuje jmenný přísudek nebo jmennou část slovesno-jmenného přísudku
: – předmětná, zastupuje předmět
: – příslovečná, zastupuje příslovečné určení
:: (místní, místní obrazová, časová, způsobová, příčinná, stavová, prostředková, sociativní, původová, výsledková, podílná, účelová, číselná, srovnávací, měrová)
: – přívlastková, zastupuje přívlastek
:: (kvalitativní, kvantitativní, vysvětlovací, přivlastňovací)
: – jiná
:: (podmínková, účinková, přípustková)


Vedlejší věty se někdy dělí také podle způsobu spojení, a to na:
: – spojkové, které se uvozují podřadicí spojkou
: – vztažné (relativní), které se uvozují vztažným zájmenem


* '''Vedlejší věta podmětná'''
: Otázky: ''ki?'', ''mi?'', ''kik?'', ''mik?''
: Odkazovací slova: ''az'', ''azok''
: Spojky: ''aki'', ''akik'', ''ami'', ''amik'', ''amelyik'', ''amelyek'', ''hogy''


* '''Vedlejší věta přísudková'''
: Otázky: ''ki?'', ''mi?'', ''milyen?'', ''mekkora?'', ''mennyi?'' atd.
: Odkazovací slova: ''az'', ''olyan'', ''akkora'', ''annyi'' atd.
: Spojky: ''aki'', ''ami'', ''amilyen'', ''amekkora'', ''ahány'', ''hogy'' atd.
: Jelikož v maďarštině existuje i jmenný přísudek, samotná otázka přísudkové vedlejší věty nám nepomůže, může nás zavádět. Proto musíme zkoumat, jakou roli má odkazovací slovo. Když zastupuje přísudek, v tom případě se jedná o vedlejší větu přísudkovou.


* '''Vedlejší věta předmětná'''
: Otázky: ''kit?'', ''mit?'', ''kiket?'', ''miket?''
: Odkazovací slova: ''azt'', ''azokat''
: Spojky: ''aki'', ''akit'', ''ami'', ''amit'', ''hogy''


* '''Vedlejší veta příslovečná místní'''
: Otázky: ''hol?'', ''honnan?'', ''hova?'', ''merre?'', ''meddig?'' atd.
: Odkazovací slova: ''ott'', ''onnan'', ''oda'', ''arra'', ''addig'' atd.
: Spojky: ''ahol'', ''ahonnan'', ''ahova'', ''amerre'', ''ameddig'' atd.


* '''Vedlejší věta příslovečná časová'''
: Otázky: ''mikor?'', ''mióta?'', ''meddig?'' atd.
: Odkazovací slova: ''akkor'', ''azóta'', ''addig'', ''aközben'' atd.
: Spojky: ''amikor'', ''amióta'', ''ameddig'', ''amíg'', ''amire'', ''miközben'' atd.


* '''Vedlejší věta příslovečná způsobová'''
: Otázky: ''hogy?'', ''hogyan?'', ''miként?''
: Odkazovácí slova: ''úgy'', ''akként''
: Spojky: ''ahogy'', ''ahogyan'', ''hogy'', ''amint'', ''mint'', ''mintha''


* '''Vedlejší věta příslovečná příčinná'''
: Otázky: ''miért?'', ''mi okból?''
: Odkazovací slovo: ''azért''
: Spojky: ''mert'', ''mivel'', ''minthogy'', ''mivelhogy''


* '''Vedlejší věta příslovečná stavová'''
: Otázky: ''hogyan?'', ''milyen állapotban?''
: Odkazovácí slova: ''úgy'', ''olyan állapotban''
: Spojky: ''mint''


* '''Vedlejší věta příslovečná prostředková'''
: Otázky: ''mivel?'', ''mi által?''
: Odkazovací slova: ''azzal'', ''azáltal''
: Spojky: ''amivel'', ''hogy''


* '''Vedlejší věta příslovečná sociativní'''
: Otázky: ''kivel?'', ''kikkel?''
: Odkazovací slova: ''azzal'', ''azokkal'', ''azzal együtt'', ''azokkal együtt''
: Spojky: ''aki'', ''akik'', ''akivel'', ''akikkel''


* '''Vedlejší věta příslovečná původová'''
: Otázky: ''miből?'', ''miből ered?'', ''miből származik?''
: Odkazovací slova: ''abból'', ''azokból''
: Spojky: ''amiből'', ''amit'', ''amiket''


* '''Vedlejší věta příslovečná výsledková'''
: Otázky: ''mivé?'', ''milyenné?''
: Odkazovací slova: ''azzá'', ''ollyá'', ''olyanná''
: Spojky: ''ami'', ''amilyen'', ''mintha''


* '''Vedlejší věta příslovečná podílná'''
: Otázky: ''kinek?'', ''kiknek?'', ''kinek a részére?'', ''kinek a számára?''
: Odkazovací slova: ''annak'', ''azoknak''
: Spojky: ''aki'', ''akik'', ''akit'', ''akiket'', ''akinek'', ''akiknek''


* '''Vedlejší věta příslovečná účelová'''
: Otázky: ''miért?'', ''mi célból?''
: Odkazovací slovo: ''azért''
: Spojky: ''hogy'', ''nehogy''


* '''Vedlejší věta příslovečná číselná'''
: Otázky: ''hányszor?'', ''hányadszor?''
: Odkazovací slovo: ''annyiszor''
: Spojky: ''ahányszor'', ''mint''


* '''Vedlejší věta příslovečná srovnávací'''
: Otázky: ''kinél?'', ''minél?''
: Odkazovací slovo: ''annál''
: Spojky: ''mint'', ''ahogy''


* '''Vedlejší věta příslovečná měrová'''
: Otázka: ''minél?''
: Odkazovací slovo: ''annál''
: Spojka: ''minél''


* '''Vedlejší věta přívlastková kvalitativní'''
: Otázky: ''milyen?'', ''melyik?''
: Odkazovací slova: ''az'', ''olyan'', ''akkora'' atd.
: Spojky: ''mint'', ''hogy''
: Vztažná zájmena: ''aki'', ''amely'', ''ami'', ''amilyen'' atd.


* '''Vedlejší věta přívlastková kvantitativní'''
: Otázky: ''mennyi?'', ''hány?''
: Odkazovací slovo: ''annyi''
: Spojky: ''amennyi'', ''ahány'', ''hogy'', ''mint''


* '''Vedlejší věta přívlastková vysvětlovací'''
: Tato vedlejší věta se v tom liší od přívlastkové kvalitativní a kvantitativní, že odkazovací slovo stojí samostatně, odděleně od hlavní věty, t. j. vysvětluje.
: Otázky: ''milyen?'', ''melyik?'', ''mennyi?'', ''hány?''
: Odkazovací slova: ''az'', ''olyan'', ''akkora'', ''annyi'' atd.
: Spojky: ''mint'', ''hogy'', ''amennyi'', ''ahány''
: Vztažná zájmena: ''aki'', ''amely'', ''ami'', ''amilyen'' atd.


* '''Vedlejší věta přívlastková přivlastňovací'''
: Otázky: ''kié?'', ''kinek a?'', ''minek a?'', ''kiknek a?'', ''miknek a?''
: Odkazovací slova: ''annak'', ''azoknak''
: Spojky: ''aki'', ''ami'', ''hogy'' atd.


* '''Vedlejší věta podmínková'''
: Otázky: ''milyen esetben?'', ''milyen feltétellel?'', ''mikor?'', ''milyen állapotban?''
: Odkazová slova: ''akkor'', ''úgy'', ''abban az esetben'' atd.
: Spojky: ''ha'', ''hogyha''


* '''Vedlejší věta účinková'''
: Vyjadřuje důsledek konstatování hlavní věty. Ptáme se s tázacím slovem toho větného členu, jehož vyjadřuje vedlejší věta.
: Spojky: ''hogy'', ''úgyhogy''


* '''Vedlejší věta přípustková'''
: Obsah této věty vyjadřuje okolnost, která je v nesouladu s obsahem věty řídící.
: Spojky: ''bár'', ''noha'', ''pedig'', ''holott'', ''jóllehet'', ''ha ... is'' atd.

== Souvětí souřadné ==
Pokud souvětí obsahuje alespoň dvě věty, které jsou na sobě mluvnicky nezávislé a mohly by stát jako samostatné věty (tzv. hlavní věty), jsou spojeny souřadně a souvětí označujeme jako souvětí souřadné. Mezi dvojicemi souřadně spojených vět může být různý vztah. Ten lze odhadovat podle použité spojky nebo způsobu spojení.


* '''Slučovací souvětí''' vyjadřuje sounáležitost, spojitost vyjadřovaných skutečností. Jsou spojena slučovacími spojkami ''és'', ''meg'', ''is'', ''sem'', ''pedig'', ''is – is'', ''sem – sem'', ''nemcsak – hanem ... is''.
: Například:
: Elaludtam, és szépet álmodtam.
: Sem eső nem esik, sem felhő nem látszik.
: Nemcsak tudni kell a jót, hanem meg is kell tenni.


* '''Důsledkové souvětí''' vyjadřuje fakt vyplývající z jiného faktu jako nutný závěr. Spojovací prostředky jsou ''ezért'', ''így'', ''tehát'', ''ennélfogva'', ''ígyhát''.
: Například:
: Az olaj könnyebb a víznél, ezért a víz felszínén úszik.
: A vas nehezebb a víznél, tehát a vízben lesüllyed.


* '''Vysvětlovací souvětí''' znamená, že druhá věta vysvětluje tvrzení v první věte. Spojovací výrazy jsou ''ugyanis'', ''hiszen'', ''tudniillik'', ''vagyis'', ''azaz''.
: Například:
: Nem mehet dolgozni, ugyanis magas lázam van.


* '''Odporovací souvětí''' vyjadřuje nesoulad dvou faktů. Spojovací výrazy jsou: ''de'', ''azonban'', ''ellenben'', ''mégis'', ''mégsem'', ''hanem'', ''pedig'', ''viszont'', ''ám'', ''csak'' atd.
: Například:
: Kevese szól, sokat mond.
: Sokat akar a szarka, de nem bírja a farka.
: Nem a rózsa szúr, hanem a tövise.


* '''Vylučovací souvětí:''' V něm je vyjádřen disjunktivní vztah mezi obsahy vět: platí-li jedno, neplatí druhé nebo jde sice o dějě, které nemohou platit současně, ale mohou se realizovat střídavě. Spojovací výrazy jsou: ''vagy'', ''vagy – vagy'', ''akár – akár''.
: Například:
: Vagy megírod a leckét, vagy nem kapsz vacsorát.
: Éj van-e, vagy szemem világa veszett ki?

[[Kategorie:Maďarština|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>o0bqvjfdhc7lbfusrhazkrgdfmugs4k</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Translativ</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7812</id>
    <revision>
      <id>38421</id>
      <parentid>32498</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:29:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3399" xml:space="preserve">'''Translativ''' je gramatický pád, který indikuje změnu v stavu někoho nebo něčeho. Jeho všeobecný význam je ''stát se něčím'' / ''nejakým'', anebo ''změnit se v něco''.
Je to jeden z méně frekventovaných pádů v maďarštině. Dá se nejvíce přirovnat k českému 7. pádu (instrumentálu).

Nejčastější slovesa, která se spojují s translativem, jsou ''válik'' (proměnit se), ''lesz'' (bude) a ''tesz'' (dělat), ale i synonyma jako například ''csinál'' (činit), ''változik'' (změnit se).
Do konkrétního kontextu se hodí i odlišná slovesa jako ''zúz'' (drtit), ''szétterít'' (rozložit), ''érik'' (dozrát), ''varázsol'' (vykouzlit)...

== Tvoření ==
* Charakteristická přípona translativu je ''-vá'' / ''-vé''. Její podoba závisí na [[../Samohlásková harmonie|samohláskové harmonii]]. Nízká přípona ''-vá'' se spojuje se slovy, ve kterých jsou nízké samohlásky. Vysoká přípona ''-vé'' se spojuje se slovy, ve kterých jsou vysoké samohlásky:
: ki = kdo —&gt; ki'''vé''' = změnit se '''v koho'''
: mi = co —&gt; mi'''vé''' = změnit se '''v co'''
: hajlandó = ochotný —&gt; hajlandó'''vá''' tesz = naklonit někoho na svou stranu (doslova ''ochotným udělat'')
: kő = kámen —&gt; kő'''vé''' változtat = proměnit se v kámen


* Koncové samohlásky '''a''' a '''e''' se však dlouží. Příklady:
: fia = jeho syn —&gt; fi'''ává''' fogad = adoptovat za svého syna
: levente = junák —&gt; levent'''évé''' válik = stane se junákem


* Hláska ''v'' v příponách asimiluje s poslední souhláskou slova:
: jég = led —&gt; jé'''ggé''' válik = stát se ledem, změnit se v led
: ártalmatlan = neškodný —&gt; ártalmatla'''nná''' csinál = zneškodnit


* Výjimkou je hláska ''h'', která se nezdvojuje když je neznělá (viď článek [[../Abeceda a výslovnost|Abeceda a výslovnost]] —&gt; Souhlásky). Tento jev se objevuje jenom v několika slovech, jako například:
: düh = zlost —&gt; düh'''vé''' = v zlost

== Další běžné vazby ==
* Příponami translativu taky tvoříme sloveso z přídavného jména:
: nevetséges = směšný —&gt; nevetsége'''ssé''' tesz = zesměšnit
: szép = krásný —&gt; szé'''ppé''' lesz = zkrásnět


* Anebo uděláme někoho / něco nějakým / čím:
: koldus = žebrák —&gt; koldussá tesz valakit = ožebračit někoho
: boldogtalan = nešťastný —&gt; boldogtalanná tesz = udělat nešťastným
: felelős = zodpovědný —&gt; felelőssé tesz valakit = udělat někoho zodpovědným
: egész = celý —&gt; egésszé tesz = zcelit něco

== Zájmena ==
Pro tento pád existují jenom ukazovací zájmena:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Zájmeno || Význam || Translativ
|-
! colspan=&quot;3&quot; | Ukazovací
|-
| ez || tento, tato, toto || ezzé
|-
| az || tamten, tamta, tamto || azzá
|-
| ezek || tito, tyto, tato || ezekké
|-
| azok || tamti, tamty, tamta || azokká
|}

== Věty a formulace ==
: A kéziratot könyvvé szerkesztették. = Z rukopisu sestavili knihu.
: Bolonddá tett engem. = Dělala si blázna ze mě.
: Értéktelenné lett az okmánybélyeg. = Kolek se znehodnotil.
: Lót felesége sóvá változott. = Lotova manželka se změnila v sůl.


: élénkké tesz = bystřit
: magáévá tesz = osvojit si
: porrá omlik = rozpadávat se na prach
: martalékává válik = stát se obětí (čeho)

[[Kategorie:Maďarština|Translativ]]</text>
      <sha1>fphl8jq823yalvndeo0cedb3rxkyev0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Essiv-formál</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7813</id>
    <revision>
      <id>32500</id>
      <parentid>32499</parentid>
      <timestamp>2016-11-12T19:20:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>85.70.17.94</ip>
      </contributor>
      <comment>doplnenie koncoviek</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3156" xml:space="preserve">'''Essiv-formál''' je pád, ve kterém se kombinuje význam essivu a formálu. Poukazuje na nějakou pozici, stav, úlohu, anebo způsob, či obyčej. V češtině mu odpovídá vazba se spojkou ''jako''.

Význam přípony ''-ként'' v systému skloňování je ale diskutován z dvou důvodů:
: – Všeobecně platí, že pádové přípony v maďarštině jsou absolutně na konci slova, zatímco přípona ''-ként'' dovoluje připojování další přípony ''-i'' (je to tzv. lokatívni přípona).

: – Většina pádových přípon v maďarštině spadá pod [[../Samohlásková harmonie|samohláskovou harmonii]], zatímco přípona ''-ként'' nespadá. Některé moderní analýzy maďarského pádového systému (například od autora Antal László, publikace: A magyar esetrendszer), nepokládají essiv-formál za pád.

== Tvoření ==
* Charakteristická je přípona ''-ként'', jejíž podoba nezávisí na [[../Samohlásková harmonie|samohláskové harmonii]]. Přidává se ke všem jménům (podstatným, přídavným) stejně. Příklady:
: mi = co —&gt; mi'''ként''' = jakým způsobem
: első = první —&gt; első'''ként''' = jako první
: színész = herec —&gt; színész'''ként''' = jako herec
: orvosság = lék —&gt; orvosság'''ként''' bevette = užil něco jako lék


* Jestli slovo končí samohláskou '''a''' a '''e''', tyto se teď nedlouží:
: kutya = pes —&gt; kutya'''ként''' = jako pes
: gesztenye = kaštan —&gt; gesztenye'''ként''' barna = hnědý jako kaštan


* Stejně se pravidlo uplatňuje, pokud podstatné jméno přijímá [[../Podstatná jména|plurálové a přivlastňovací koncovky]], i když takové tvary se v běžné konverzaci velmi nevyskytují. Přípona ''-ként'' je vždy poslední:
: barátod = tvůj přítel —&gt; barátod'''ként''' = jako tvůj přítel
: raktárok = sklady —&gt; raktárok'''ként''' felhasznál = využít jako sklady
: tárolók = zásobníky —&gt; tárolók'''ként''' felhasznál = využít jako zásobníky


* '''Pozor!''' Příponu ''-ként'' si nemylme s příponou ''-nként'' (spolu s její varianty ''-enként'', ''-önként'', ''-anként'', ''-onként''), která zastupuje pády [[../Distributiv|Distributiv]] a [[../Distributiv-temporál|Distributiv-temporál]]. Tyto přípony nejsou totožné!

== Zájmena ==
Pro tento pád existují jenom ukazovací zájmena:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Zájmeno || Význam || Essiv-formál
|-
! colspan=&quot;3&quot; | Ukazovací
|-
| ez || tento, tato, toto || ekként
|-
| az || tamten, tamta, tamto || akként
|-
| ezek || tito, tyto, tato ||
|-
| azok || tamti, tamty, tamta ||
|}

== Věty a formulace ==
: Önként jelentkezik a hadseregnél. = Dobrovolně se hlásí u armády.
: Zeus öreg emberként jelent meg előtte. = Zeus se před ním zjevil jak starý muž.
: Melyik vallás nem tekinti Jeruzsálemet Szent Városként? = Které náboženstvo nepovažuje Jeruzalém jako Svaté Město? (kvízová otázka... odpověď je například hinduismus)


: főként = hlavně
: madárként szabad = svobodný jako pták
: mérnőkként dolgozott = pracoval jako inženýr

[[Kategorie:Maďarština|Essiv-formál]]</text>
      <sha1>t7ok9esgt0x9cg7qsva5wyu01ozu418</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Essiv-modál</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7815</id>
    <revision>
      <id>35054</id>
      <parentid>32527</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2978" xml:space="preserve">'''Essiv-modál''' je pád, kterým vyjadřujeme buď stav, způsobilost, anebo úlohu, ve které někdo je, anebo ji má. Také vyjadřujeme způsob, kterým buď nějaká akce je vykonána, anebo nějaká událost se stala.

Význam mezi pádem essiv-formál (přípona ''-ként'') a pádem essiv-modál je docela podobný. K podstatnému jménu lze připojit obě přípony, ale jednodušší je naučit se termíny uvedeny ve slovnících.

== Tvoření ==
* Charakteristická je přípona ''-ul'' a ''-ül'', jejíž podoba závisí na [[../Samohlásková harmonie|samohláskové harmonii]]. Nízká přípona ''-ul'' se spojuje se slovy s nízkými samohláskami. Vysoká přípona ''-ül'' se spojuje se slovy s vysokými samohláskami:
: hanyag = nedbalý —&gt; hanyag'''ul''' = nedbale
: virgonc = čiperný —&gt; virgonc'''ul''' = čiperně
: remek = skvělý —&gt; remek'''ül''' = skvěle
: perfekt = perfektný —&gt; perfekt'''ül''' = perfektně


* Jestli slovo končí samohláskou '''a''' a '''e''', tyto samohlásky se dlouží:
: példa = příklad —&gt; péld'''ául''' = například
: hitele = důkaz něčeho —&gt; ennek hitel'''éül''' = na důkaz toho


* Stejně se pravidlo uplatňuje, pokud podstatné jméno přijímá [[../Podstatná jména|plurálové a přivlastňovací koncovky]], i když takové tvary se v běžné konverzaci velmi nevyskytují. Přípona ''-ul'' / ''-ül'' je vždy poslední:
: barátja = jeho přítel —&gt; barátjá'''ul''' fogad = přijmout jako přítele
: osztályrésze = jeho príděl —&gt; osztályrészé'''ül''' jutott = dostalo se mu za úděl


* '''Pozor!''' Přípony ''-ul'' a ''-ül'' si nepomylme s příponami ''-stul'' a ''-stül'', které reprezentuji pád komitativ.

== Další běžné vazby ==
* Přípony pádu essiv-modál aplikujeme, pokud je řeč o jazycích mluvených, psaných, učených někým:
: Beszélek orosz'''ul'''. = Mluvím po rusky.
: Tanul franciá'''ul'''. = Učí se po francouzsky.


* Aplikujeme je taky za přídavná jména s těmito zápornými příponami: ''-talan'', ''-atlan'', ''-telen'', ''-etlen'':
: céltalan = bezcílný —&gt; céltalan'''ul''' = bezcílně
: beszámíthatatlan = nezapočítatelný —&gt; beszámíthatatlan'''ul''' = nezapočítatelně
: fegyvertelen = neozbrojený —&gt; fegyvertelen'''ül''' = neozbrojeně
: rendíthetetlen = neoblomný —&gt; rendíthetetlen'''ül''' = neoblomně

== Zájmena ==
Pro tento pád neexistují ani ukazovací zájmena, ani osobní zájmena.

== Věty a formulace ==
: A királyfi feleségül vette Hófehérkét. = Princ si vzal Sněhurku za ženu.
: Minden, amit próbált, balul ütött ki. = Všechno, co vyzkoušel, se nepodařilo.
: Behívták a házba és vendégül látták a koldust. = Žebráka pozvali do domu a pohostili ho.


: a kiadvány hiteléül = za správnost vyhotovení
: szolgál ürügyül = sloužit jako záminka
: fivérül szeret = mít rád jako brata

[[Kategorie:Maďarština|Essiv-modál]]</text>
      <sha1>jr92e6aqjb0wyiop5f1k9zamtcvb0j8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Temporál</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7816</id>
    <revision>
      <id>35065</id>
      <parentid>32529</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3845" xml:space="preserve">'''Temporál''' je pád, kterým v mluvnici indikujeme, specifikujeme čas. Poukazuje na nějaké časové ohraničení, na nějaký časový interval. V češtině tomuto pádu odpovídají předložky ''o'', ''za'', ''v'' / ''ve'' (časově).

== Tvoření ==
* Charakteristická je přípona ''-kor'', jejíž podoba nezávisí na [[../Samohlásková harmonie|samohláskové harmonii]]. Přidává se bez spojovací samohlásky k podstatných jménům, přídavným jménům, zájmenům a k číslovkám stejně. Příklady:
: mi = co —&gt; mi'''kor'''? = kdy?
: szürkület = soumrak —&gt; szürkület'''kor''' = '''za''' soumraku
: Karácsony = Vánoce —&gt; Karácsony'''kor''' = '''o''' Vánocích
: rossz = špatný —&gt; rossz'''kor''' = '''v''' nevhodnou dobu


* Nejčastejší použití je pro stanovení času '''v ... hodin'''. Přípona se může přidat k základní číslovce, anebo k podstatnému jménu ''óra'' (hodina):
: találkozunk öt'''kor''' = setkáme se '''o''' páté
: találkozunk öt óra'''kor''' = setkáme se '''v''' pět hodin


* Jestli slovo končí samohláskou '''a''' a '''e''', tyto se teď nedlouží:
: napnyugta = západ slnka —&gt; napnyugta'''kor''' = při / počas západu slunce
: napkelte = východ slnka —&gt; napkelte'''kor''' = při / počas východu slunce


* V předešlých formách ''-kor'' je na konci slova jako přípona. Tu je ale potřebné naučit se a rozlišovat ''-kor'' jako příponu a ''kor'' jako podstatné jméno (viz níže) připojené za jiné podstatné jméno. V druhém případě za podstatné jméno ''kor'' jdou ještě některé pádové přípony (nejčastější terminativu, inessivu, sublativu a ablativu). Takových složenin je v běžné konverzaci jen několik. Například:
: kőkor = doba kamenná —&gt; kőkor'''tól''' = od doby kamenné
: középkor = středověk —&gt; középkor'''ig''' = do středověku
: életkor = životní věk —&gt; életkor'''ban''' = ve věku
: mindenkor = vždy —&gt; egyszer s mindenkor'''ra''' = jednou a navždy


* '''Pozor!''' Příponu ''-kor'' si nemylme s podstatným jménen ''kór'' (choroba) spolu s jeho odvozeninami (například ''kórház'' – nemocnice), a taky s ''kör'' (kruh) spolu s jeho odvozeninami (například ''körvonal'' – kružnice) !

== Další běžné vazby ==
* ''Kor'' je podstatní jméno znamenajíci ''doba'', ''období'', ''věk''. Běžné výrazy jsou například:
: hajlott kor = pokročilý věk
: élet = život —&gt; életkor = věk (v životě)
: kamasz = chlapec / děvče v pubertě —&gt; kamaszkor = puberta
: közép = střed —&gt; középkor = středověk


* Další odvozenina je ''kora'' (skorý, skoro, včasný, včasně) a ''korai'' (raný, včasný). Běžná spojení:
: kora reggel = včas ráno
: kora tavasz = včasné jaro
: korai gótika = raná gotika

== Zájmena ==
Pro tento pád existují jenom ukazovací zájmena:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Zájmeno || Význam || Temporál
|-
! colspan=&quot;3&quot; | Ukazovací
|-
| ez || tento, tato, toto || ekkor
|-
| az || tamten, tamta, tamto || akkor
|-
| ezek || tito, tyto, tato || ezekkor
|-
| azok || tamti, tamty, tamta || azokkor
|}


* ''Akkor'' (v tomto čase) je používán ve významu ''tehdy'':
: Mikor jössz haza? Akkor látlak. = Kdy přijdeš domů? Potom tě uvidím.
: Amikor Tel Avivban reggel 8 óra van, akkor Sydneyben már 16 óra van. = Když v Tel Avivě je ráno 8 hodin, tehdy v Sydney je už 16 hodin.

== Věty a formulace ==
: Gyermekkorától fogva ismerem. = Znám ji od jejího dětství.
: Ekkorra készül el a kiállítás. = Do tohto času bude výstava zorganizována.
: Ekkor kezdődött a generációnk szabadságharca. = Tehdy se začal boj naší generace za svobodu.


: jókor = v pravý čas
: koros = v letech, starší
: mikor hogy = jako kdy

[[Kategorie:Maďarština|Temporál]]</text>
      <sha1>4cjfxo2n417zzw68nxybl1e02v20iwo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Distributiv</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7817</id>
    <revision>
      <id>32538</id>
      <parentid>32537</parentid>
      <timestamp>2016-11-19T13:23:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>85.70.17.94</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1995" xml:space="preserve">'''Distributiv''' je jmenný pád, který v maďarštině vyjadřuje způsob dělení, kdy něco se děje po jednom každému členovi nějaké skupiny. Existuje jen v jednotném čísle. Přípona jde k podstatným jménům v jednotném čísle, ale také k základním číslovkám, které zastupují podstatná jména.

Tomuto významu odpovídají české předložky ''na'', ''po'' a ''podle''. V menším měřítku neurčité zájmeno ''každý''.

== Tvoření ==
* Charakteristická je přípona ''-nként'' spolu s variantami ''-enként'', ''-önként'', ''-anként'', ''-onként''. Volíme je v souladu se [[../Samohlásková harmonie|samohláskovou harmonii]]. Nízké varianty ''-anként'' a ''-onként'' se spojují se slovy s nízkými samohláskami. Vysoké varianty ''-enként'' a ''-önként'' se spojují se slovy s vysokými samohláskami:
: fej = hlava —&gt; fej'''enként''' = na osobu / hlavu
: sor = pořadí —&gt; sor'''onként''' = podle pořadí
: kanál = lžíce —&gt; kanal'''anként''' = po lžíci


* '''Pozor!''' Příponu ''-nként'' (spolu s varianty ''-enként'', ''-önként'', ''-anként'', ''-onként'') si nemylme s příponou ''-ként'', která zastupuje pád [[../Essiv-formál|Essiv-formál]]. Tyto přípony nejsou totožné!

== Další běžné vazby ==
* Neexistují další slovní vazby s příponami distributivu. Nejběžnější vazby, které označují způsob dělení, jsou uvedeny též v slovnících.

== Zájmena ==
Pro tento pád neexistují ani ukazovací zájmena, ani osobní zájmena.

== Věty a formulace ==
: Személyenként változó a citosztatikumok hatása. = Účinky cytostatík se na každou osobu mění.
: Állított ki tételenkénti számlát. = Vystavil položkový účet.
: Apránként elloptak millió eurót a jegybankból. = Pozvolna ukradli milion eur z emisné banky.


: helyenként = místama, kde-tady
: hármanként = po třech
: esetenként = z případu na případ

[[Kategorie:Maďarština|Distributiv]]</text>
      <sha1>h5cb7pphc1zq09bf5x3b0awxhfcwuiz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Distributiv-temporál</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7818</id>
    <revision>
      <id>32539</id>
      <timestamp>2016-11-19T14:25:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>85.70.17.94</ip>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „'''Distributiv-temporál''' je jmenný pád, kterým označujeme opakující se časové vztahy v nějakém časovém intervalu, tedy jak často se něco d…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2122" xml:space="preserve">'''Distributiv-temporál''' je jmenný pád, kterým označujeme opakující se časové vztahy v nějakém časovém intervalu, tedy jak často se něco děje. Přípona jde k podstatným jménům jen v jednotném čísle. V maďarštině spadá pod tento pád jenom pár podstatných jmen.

== Tvoření ==
* Charakteristická je přípona ''-nta'' (s variantami ''-anta'' a ''-onta'') a ''-nte'' (s variantou ''-ente''). Volíme je v souladu se [[../Samohlásková harmonie|samohláskovou harmonii]]. Nízká varianta ''-nta'' / ''-anta'' / ''-onta'' se spojuje se slovy s nízkými samohláskami. Vysoka varianta ''-nte'' / ''-ente'' se spojuje se slovy s vysokými samohláskami:
: nap = den —&gt; nap'''onta''' = denně
: régen = dávno —&gt; rég'''ente''' = v dávných dobách

== Další běžné vazby ==
* Frekvence v čase v pádu Distributiv-temporál alternuje s příponou pádu [[../Distributiv|Distributiv]]. Označuje se totiž příponou ''-nként'' (s variantami ''-enként'', ''-önként'', ''-anként'', ''-onként''):
: hét = týden —&gt; het'''enként''' = týdně
: vasárnap = neděle —&gt; vasárnap'''onként''' = po nedělích
: hétfő = pondělí —&gt; hétfő'''nként''' = každé pondělí


* Jestli slovo končí samohláskou '''a''' a '''e''', tyto se dlouží:
: óra = hodina —&gt; or'''ánként''' = každou hodinu
: este = večer —&gt; est'''énként''' = po večerech


* '''Pozor!''' Příponu ''-nként'' (a její varianty ''-enként'', ''-önként'', ''-anként'', ''-onként'') si nemylme s příponou ''-ként'', která zastupuje pád [[../Essiv-formál|Essiv-formál]]. Tyto přípony nejsou totožné!

== Zájmena ==
Pro tento pád neexistují ani ukazovací zájmena, ani osobní zájmena.

== Věty a formulace ==
: Tisztán tízezret keres évente. = Ročně zarobí deset tisíc v čistém.
: Nyaranta meglátogatja őket. = Každé léto je navštíví.
: Ugatás időnként zavar minket. = Štěkot nás z času na čas vyrušuje.


: éjjelente = v noci
: havonta = měsíčně
: csütörtökönként = každý čtvrtek

[[Kategorie:Maďarština|Distributiv-temporál]]</text>
      <sha1>07l5p1l3722jxh5zigc1bntbifss6o5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Magiclink-tracking-isbn</title>
    <ns>8</ns>
    <id>7819</id>
    <revision>
      <id>32545</id>
      <timestamp>2016-11-21T13:54:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Systém:Stránky obsahující kouzelné odkazy ISBN</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="51" xml:space="preserve">Systém:Stránky obsahující kouzelné odkazy ISBN</text>
      <sha1>ecv1zxzyf2kyv3xba9nis9l7rwlrl2q</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Komitativ</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7820</id>
    <revision>
      <id>32548</id>
      <timestamp>2016-11-21T20:36:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>85.70.17.94</ip>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „'''Komitativ''' je gramatický pád, kterým označujeme průvod, průvodní jev, průvodní znak. V češtině se průvod vyjádřuje předložkou ''s'',…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2308" xml:space="preserve">'''Komitativ''' je gramatický pád, kterým označujeme průvod, průvodní jev, průvodní znak. V češtině se průvod vyjádřuje předložkou ''s'', a také spojením ''spolu s''.

Předložka ''s'' má sice podobné místo v instrumentálu (jak v češtině, tak i v maďarštině), no nemožno si význam pádu instrumentál plést s významem pádu komitativ. Komitativ označuje nějaký '''silnější vztah'''.


Jsou dva zásadní rozdíly mezi instrumentálem a komitativem:

: – Přípona komitativu jde k podstatným jménům jen v jednotném čísle, zatímco přípona instrumentálu jde k jménům (podstatným, přídavným) v jednotném i v množném čísle.

: – V maďarštině spadá pod komitativ jenom pár podstatných jmen, no přípony instrumentálu lze připojit téměř ke všem jménům (podstatným, přídavným).

== Tvoření ==
* Charakteristická je přípona ''-stul'' a ''-stül''. Volíme je v souladu se [[../Samohlásková harmonie|samohláskovou harmonii]]. Nízká varianta ''-stul'' se spojuje se slovy s nízkými samohláskami. Vysoka varianta ''-stül'' se spojuje se slovy s vysokými samohláskami:
: család = rodina —&gt; családo'''stul''' = '''s''' někoho celou rodinou
: minden = všechno —&gt; mindene'''stül''' = '''se''' vším, od základů


* '''Pozor!''' Jelikož příponu komitativu neaplikujeme za podstatná jména v pluráli, je při určitých podstatných jménach v singuláru trocha nezřetelné, jedná se jen o singulár, anebo i plurál. Příklad:
: Gyerekestül mentek nyaralni. = Šli na dovolenou se svým dítětem / se svými dětmi.


* '''Pozor!''' Přípony ''-stul'' a ''-stül'' si nemylme s příponami ''-ul'' a ''-ül'', které zastupují pád [[../Essiv-modál|Essiv-modál]]. Tyto přípony nejsou totožné!

== Zájmena ==
Pro tento pád neexistují ani ukazovací zájmena, ani osobní zájmena.

== Věty a formulace ==
: Szívességét kamatostul visszafizette. = Svoji službu vrátil i s úrokama.
: Gyökerestül kiirtja a bajt. = Vyhubí zlo i s kořenem / kořeny.
: Ruhástul állt a zuhany alatt. = Stál pod sprchou i s oděvem na sobě.


: szőröstül-bőröstül = se vším, i s chlupy
: seregestül = houfně, hromadně
: ruhástul = so oděvem na sobě

[[Kategorie:Maďarština|Komitativ]]</text>
      <sha1>dv2p4zb0y4ljb05r3wzh8x83fnfq5k2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Modál</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7821</id>
    <revision>
      <id>32566</id>
      <parentid>32553</parentid>
      <timestamp>2016-11-24T22:19:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>85.70.17.94</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1542" xml:space="preserve">'''Modál''' je gramatický pád, kterým označujeme mnoho jevů. Například způsobilost, úmysl, nutnost, závazek, povolení, pravděpodobnost. Příponami modálu často tvoříme z přídavných jmen příslovce způsobu.

V některých jazycích je význam tohoto pádu nahrazen modálními slovesami (smět, moci, mohl by, byl by...)

== Tvoření ==
* Charakteristické jsou přípony ''-képp'' a ''-képpen''. Můžou být navzájem rovnocenné. Samohlásková harmonie se při nich neuplatňuje. Přípony se připojují ke všem jménům (podstatným, přídavným) stejně. Příklady:
: mi = co —&gt; mi'''képpen''' = jakým způsobem
: ellentét = opak —&gt; ellentét'''képpen''' = opačně
: fő = hlavní —&gt; fő'''képp''' / fő'''képpen''' = hlavně
: más = jiný —&gt; más'''képp''' / más'''képpen''' = jinak


* '''Pozor!''' Pád modál není totožný s pádem [[../Essiv-modál|essiv-modál]] (přípona ''-ként''), ačkoliv některé mluvnice uvádějí odlišné informace.

== Zájmena ==
Pro tento pád neexistují ani ukazovací zájmena, ani osobní zájmena.

== Věty a formulace ==
: Megtanulja, miképpen kell csinálni valamit. = Naučí se, jak třeba něco dělat.
: Másképp próbálkozik. = Vezme něco z jiného konce. (doslova ''Jinak se pokouší.'')
: Hányan is vannak tulajdonképpen? = Kolik je jich vlastně?


: kellőképpen megsütött hús = náležitě upečené maso
: következőképpen = následujícím způsobem
: hasonlóképpen = podobně

[[Kategorie:Maďarština|Modál]]</text>
      <sha1>ocym0b4pg77phcemhe204akygre9c3g</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Hlavní dopravní trasy z Vídně směrem na jihozápadní Moravu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7822</id>
    <revision>
      <id>32928</id>
      <parentid>32587</parentid>
      <timestamp>2017-01-10T09:47:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="13285" xml:space="preserve">Rudolph E. v. Jenny vydal v roce 1823 příručku hlavních dopravních tras pro cestující z Rakouska do přilehlých zemí: Handbuch für Reisende in dem österreichischen Kaiserstaate mit mehreren Hauptrouten der angränzenden Länder. Nach den neuesten Länder-, Orts- und Reisebeschreibungen, vielen handschriftlichen Quellen und eigenen Reisebemerkungen, die am linken Donau-Ufer gelegenen deutschen Provinzen, das Königreich Galizien nebst der Bukowina, und die ungarischen Erblande
(nebst einigen Hauptrouten durch Sachsen, Preußisch-Schlesien und Pohlen,) enthaltend.&lt;ref&gt;[http://books.googleusercontent.com/books/content?req=AKW5QadJDED6GZs4q8cNMt-BZiT49CaU7Yr5tM7QOzeBgdsZh87zaKTlVeUMtakl4fZs_kAQ2ZusjkZt5Bmu3Wjv97G3DCSeaira0cRmaToesCQ_32NkQ1RnjY9DYLlbVdA_nNhgE3d8LzVaSPsIIfp3f20f2U0Ku-8BmqRbVk6bwX3TQDtuW5E0EzQ-qRf61Dat2SV6FjQp2x81EKSiP63v6MmhlgMY5KAtJgzxGQKBXBiItSY1eSF4GOAoBkQQhje7KPx3OTRM61HvKDu6m1VaV_2sYpWUKDRG1TSKeYz1FCPk9vP7V4Q Handbuch für Reisende]&lt;/ref&gt;

=== Poštovní cesta z Vídně přes Prahu, Karlovy Vary, Cheb do Hofu ===

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Poštovní stanice a expedice !! Délka&lt;ref&gt;1 Posten = 2 německé nebo poštovní míle&lt;/ref&gt;!!Dědiční poštmistři a pošt. expeditoři
|-
| '''Wien''' - Floridsdorf am Spitz || 0||
|-
| '''Lang-Enzersdorf''' - Kornneuburg || 1||1817 Ludwig Krakowitzer, 1846 Karl Würth&lt;ref&gt;Finanz- und Hofkammerarchiv [http://monasterium.net/mom/AT-HKA/Urkunden/fond?block=39 Urkunden 1700 - 1850] &lt;/ref&gt;
|-
| '''Stockerau''' - Sitzendorf  || 1||
|-
| Ober Mallebern - Göllersdorf || 1||
|-
| '''Ober- Hollabrunn''' - Grund - Güntersdorf || 1||Josef Auer, 1804 vdova Elisabeth Auer, 1812 syn Josef Auer
|-
| '''Jetzelsdorf''' - zemská hranice - řeka Dyje - Chvalovice/Kalendorf || 1||1785 Karl Oberhammer, Anna Maria Raiger (provd. Oberhammer), 1805 Johann Zeller, 1807 Johann Widhalm, 1823 Ernst Widhalm, 1830 Michael Strohmayer 
|-
| '''Znojmo/Znaim''' - Olbramovice/Wolframitzkirchen) || 1¼||
|-
| '''Vranovská Ves/Freynersdorf''' - [[w:Zálesí|Neuhof/Nový Dvůr]] - Vesce - Německá Ves/Deutschdorf&lt;ref&gt;Lánové rejstříky: poř. č. 114, Sign. 104, Moravské Budějovice - Heřmanice, Jakubov u Moravských Budějovic, Lažínky, Lukov, Moravské Budějovice, Německá Ves a Malá Víska, Vesce, Vranín&lt;/ref&gt; || 1 ||1767 Josef Johann Jeech, 1778 Jakob Marcsia, 1796 Johann Anderle 
|-
| '''Moravské Budějovice/M. Budwitz''' - Martínkov/Martinkau - [[w:Šašovice|Šašovice/Schassowitz]] || 1||1750 Fridrich de Grammond, vdova Johana de Grammond (roz. Weither, provd. za Carl Schreibers von Grünnreith), 1763 František Havelka (manželka Marie roz. Koudelová), 1793 Anton Winter (s Vratěnínem), 1803 Thaddäus Pollack, 1806 Anton Georg Winter dědičné privilegium na poštu Neudorf bei Staatz, 1807 Leopold Kunrath
|-
| '''Želetava/Schelletau''' - Dlouhá Brtnice/Langen-Pirnitz, || 1||1804 Franz Schmuttermayer
|-
| '''Stonařov/Stannern''' - Prostředkovice/Mitteldorf - Suchá/Dirre - Beranovec/Porrenz - [[w:Cerekvička|Nová Ves/Klein Neustift]] - Rančířov/Ranzern. || 1||1805 Johann Karl Buchta (zdědil po rodičích), 1810 Michael Fink, 1819 Johann Gottlieb, 1835 Ignaz Bittner
|-
| '''Jihlava/Iglau''' - Pávov/Pfauendorf - Zvonějov/Wonnau || 1||Johann Michael Scholze, 1773 dcera Anna Maria (provdaná za Georg Haug)
|-
| Štoky/Stecken - [[w:Květnov (Havlíčkův Brod)|Květnov/Blumendorf]] || 1||
|-
| '''[[w:Havlíčkův Brod|Německý Brod/Deutsch-Brod]]''' - Radostín/Ochsenberg - Skuhrov || 1||
|-
| '''Kámen/Steinsdorf''' - Habry/Habern -  Frydnava/Fridenau || 1||1771 Josef Koczi
|-
| '''Golčův Jeníkov/Goltsch-Jenikau''' || 1||1795 Ignatz Edlen von Herzfeld, 1817 Leopold Stöger, 1834 Vincenz Girovitz
|-
| '''Čáslav/Czaslau''' - Kostel sv. Bonifáce (Lochy)/St. Bonifaz - Wasserkratschen - Malín || 1||1795 Adalbert Rosenkranz, 1810 Ignaz Rit. von Widmann
|-
| Kolín/Collin || 1||
|-
| Plaňany/Planian || 1||
|-
| '''Český Brod/Böhmisch-Brod''' || 1||1777 Jakob Schwarz, 1798 Anton Wondrak, 1812 Mathias Krzepinsky, 1832 Alois Krzepinsky 
|-
| '''[[w:Běchovice|Běchovice/Biechowitz]]''' || 1||1781 Anton Habel, 1802 Georg Häusler 
|-
| '''Praha''' - Ruzyně/Rusin - Kněževes/Groß Herrndorf || 1||
|-
! Trasa Vídeň-Praha !! 21¼ Posten!!
|-
| '''Středokluky/Stredokluk''' - Stehelčeves/Stelzowes - Brandýsek/Brandeisel || 1||1786 Bartholomäus Guldener von Lobes, 1787 Christoph Kubetsch
|-
| '''Slaný/Schlan''' || 1||1794 Johann Bettmann, 1802 Christoph Krieger, 1807 Josef Franz Dreyschok, 1813 Karl v. Stöhr
|-
| '''Řenčov''' (Řevničov)/Rentsch - Krupá || 1¼||
|-
| '''Hořesedly/Horosedl''' - Hořovičky/Horsowitz - Bílenec/Willenz - Petrohrad/Petersburg - Lubenec/Lubenz  || 1||
|-
| '''Libkovice''' (Lubenec)/Liebkowitz - Herstošice (Bochov)/Herscheditz || 2||
|-
| '''Bochov/Buchau''' - Žalmanov/Sollmes (Sollmus) - Andělská Hora/Engelhaus || 1||
|-
| Karlovy Vary/Carlsbad || 1||1766 Johann Thomas Trottmann
|-
! Trasa Praha-Karlovy Vary !! 8¼ Posten!!
|-
! Trasa Vídeň-Karlovy Vary !! 29½ Posten!!
|-
| Svatava/Zwodau || 1½||
|-
| Cheb/Eger - Dolní Lomany/Unter Lohma - Seeberg - Hazlov/Haslau || 1½||
|-
| Aš/Asch || 1½||
|-
| [[w:Hof (město)|Hof]] || 1¾||
|-
! Trasa Vídeň-Cheb  !! 32½ Posten!!
|-
! Celkem !! 35¾ Posten!!
|}

=== Cesta z Vídně přes Hollabrunn, Pulkau, Vratěnín, Slavonice do Jindřichova Hradce ===

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Název obce !! Délka !! Popis místa a trasy
|-
| Vídeň - Hollabrunn || 8  || Délka udána v poštovních mílích.
|-
| Schöngrabern || ½ || Ze vsi Schöngrabern vedla kratší cesta přes Mittergrabern a Großnonndorf do Pulkau, delší přes Ober-Mirnitz, Prutzendorf, Ober-Höflein, Langau a přes řeku Dyji v Unter-Thürnau  do Vratěnína.
|-
| Pulkau || 2½ || 
|-
| Langau || 2½ || 
|-
| Vratěnín || 1¼ || Tržní městečko s 600 obyvateli a 80 staveními, v úrodné krajině Jihlavského okresu, po němž následovaly vsi Rancířov, Písečné, Slavětín a Chvaletín.
|-
| Slavonice || 3 || Slavonice s 1 750 obyvateli v 345 staveních. Cesta pokračovala přes Český Rudolec, Walterschlag/Valtínov na Moravě, Diemeschlag (Temerschlag)/Mosty v Čechách do městečka Kunžaku.
|-
| Kunžak || 3 || Městečko s 210 staveními u břehů rybníka Komorník/Kammer-Teich, přes Tieberschlag/Lomy, Hosterschlag/Člunek, Köpferschlag/Hospříz a Ottenschlag/Otín do města Neuhaus/Jindřichův Hradec. 
|-
| Jindřichův Hradec || 2 || 
|-
! Trať Hollabrunn - J. Hradec !! 14½ !! 
|-
! Celkem !! 22½ !! 
|}

=== Poštovní cesta z Vídně přes Plzeň do Chebu ===

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Poštovní stanice !! Délka&lt;ref&gt;1 Posten = 2 německé nebo poštovní míle&lt;/ref&gt; !! Poštmistři
|-
| '''Wien - Lang-Enzersdorf''' || 1||Délka měřena v jednotce &quot;Posten&quot;. 1 Posten = 2 německé míle.
|-
| '''Stockerau''' - Wolfpassing - Nieder-Rußbach || 1||Anna von Eberl (znovu provdaná Szombathely), 1806 Paul Schurz
|-
| '''Weikersdorf''' - Klein-Wetzdorf - Ziersdorf  || 1½||1772 Maximilian Sessler, 1796 Vinzenz Urbanek, 1811 Leopold Mantsch, 1812 Franz Koll, 1822 Franz Hampel, 1826 Michael Dienstl
|-
| '''Meissau''' - Harmannsdorf - Mördersdorf - Mold  || 1||1785 Josef Hakel, 1819 Paul von Bouward
|-
| '''Horn''' || 1||1774 Anton Muck, 1779 Mathäus Mayr, 1791 Michael Schmidt (manžel Elisabeth roz. Mayr), 1793 Johann Jakob Glas, 1797 Johann Nepomuk Lettl, 1799 Leopold Puchberger, 1804 Josef Porowansky, 1808 Leopold Gosko von Sachsenthal, 1811 Josef Hackl, 1828 Adolf Braun &lt;ref&gt;1. Jänner 1774: Maria Theresia verleiht dem Anton Muck die Post zu Horn erblich, wie sie sein Vorgänger Johann Schmid besessen hat. Unterschriften: Maria Theresia, Leopold Graf von Kollowrat, Johann Anton Edler von Mayer.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;9. September 1779, Wien: Maria Theresia verleiht dem Mathäus Mayr die Post zu Horn, wie sie Anton Muck besessen hat, erblich. Unterschriften: Maria Theresia, Josef Georg Graf von Batthyany, Georg Ignatz Saumil.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;15. Dezember 1791, Wien: Leopold II. verleiht dem Postmeister in Horn Michael Schmidt die Post in Horn, die er durch seine Gattin Elisabeth geb. Mayr von seinem Schwiegervater, ehemaligen Postmeister in Horn übernommen hat, erblich. Unterschriften: Leopold, Johann Rudolf Graf Chotek, Franz Xaver Edler von Dornfeld.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;12. Juni 1793, Wien: Franz II. verleiht dem Postmeister in Horn Johann Jakob Glas die Post zu Horn erblich. Unterschriften: Franz, Leopold Graf von Kollowrat, Heinrich Graf von Rottenhan, F.W. Greiner.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;24. März 1797, Wien: Franz II. verleiht dem Postmeister in Horn Johann Nepomuk Lettl die Post zu Horn erblich, wie sie vorher Johann Jakob Glas besessen hat. Unterschriften: Franz II., Prokop Graf von Lazanski, Josef Graf und Herr von Pergen.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;2. April 1799, Wien: Franz II. verleiht dem Postmeister in Horn, Leopold Puchberger, die Post in Horn erblich, wie sie vorher Johann Nepomuk Lettl besessen hat. Unterschriften: Franz II., Franz Graf v. Saurau, Johann Franz Strobl.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;29. März 1804, Wien: Franz II. verleiht dem Postmeister in Horn Josef Porowansky die Post zu Horn erblich, wie sie vorher Leopold Puchberger besessen hat. Unterschriften: Franz, Karl Graf v. Zichy, Franz Xaver Oswalder.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;30. Juni 1808, Wien: Franz II. verleiht dem Leopold Gosko von Sachsenthal die Post zu Horn, die er von Josef Borowansky gekauft hat, erblich. Unterschriften: Franz II., Karl Graf von Zichy, Josef Edler v. Flach.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;8. August 1811, Wien: Josef Hackl erhält von Franz I. das PEP zu Horn.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;16. April 1828, Wien: Adolf Braun erhält von Franz I. das PEP zu Horn.&lt;/ref&gt;   
|-
| '''Göpfritz''' - Scheideldorf || 1½ ||1768 Anton Havelka, 1779 Vinzenz Urbaneck, 1793 Anton Egger, 1796 Franziska Egger, 1797 Johann Nepomuk von Cratey, 1801 Veit Josef Püschl (také pošta v Schrems)&lt;ref&gt;2. September 1779, Wien: Maria Theresia verleiht dem „Vinzenz Urbaneck“ die Post zu Göpfritz erblich. Unterschriften: Maria Theresia, Josef Georg Graf Batthyany, Georg Ignatz Saumil.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;1. Februar 1793, Wien: Franz II. verleiht dem Postmeister zu Göpfritz in Niederösterreich Anton Egger die Post in Göpfritz erblich. Unterschriften: Franz, Leopold Graf von Kollowrat, Heinrich Graf von Rottenhan, Anton Friedrich von Mayern.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;4. August 1796, Wien: Franz II. verleiht der Postmeisterin zu Göffritz in Niederösterreich Franziska Egger die Post zu Göffritz erblich. Unterschriften: Franz, Prokop Graf von Lazanski, Josef Graf Pergen.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;18. August 1797, Wien: Franz II. verleiht dem Johann Nepomuk von Cratey, Postmeister in Göpfritz in Niederösterreich, die Post in Göpfritz erblich. Unterschriften: Franz II., Prokop Graf von Lazanski, Anton Edler von Kranzberg.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;26. April 1801, Wien: Franz II. verleiht dem Postmeister zu Göpfritz und Schrems und Gutsbesitzer in Göfritz Veit Josef Püschl die ihm von Franz Emmanuel Lorenz abgetretene Post zu Schrems erblich. Unterschriften: Franz, Karl Graf v. Zichy, Franz Xaver Oswalder.&lt;/ref&gt;   
|-
| '''Schwarzenau''' - Vitis || 1||1766 Cyrill Czepel (přeložen ze Slavonic), 1777 Franz Karl Fiegelmüller, 1810 Franz Koll, 1815 Franz Anton Strele, 1816 Alexander Himberger, 1817 Dominik Riegler
|-
| '''Schrems''' || 1½||1774 Ignatz de Violand, 1782 Franz Frh. von Gemingen, Johann Glaser, 1800 Franz Emmanuel Lorenz, 1801 Veit Josef Püschl (také pošta v Göpfritz), 1810 Franz Weigl, 1812 Georg Scherer, 1825 Johann Wisgrill
|-
| Tušť/Schwarzbach (Suchdol nad Lužnicí) - St. Maria-Magdalena || 1½||
|-
| Třeboň/Wittingau || 1½||
|-
| Veselí nad Lužnicí/Wessely || 1½||
|-
| Týn nad Vltavou/Moldautein || 1½||
|-
| '''Písek''' || 2||1785 Wenzel Giresch
|-
| '''Strakonice/Strakonitz''' || 1½||1835 Jos. Haller
|-
| '''Horažďovice/Horaschdowitz''' || 1||1782 Franz Schönhanszel, 1831 Josef Schönhansel
|-
| Zelená Hora/Grünberg (Nepomuk) || 1½||
|-
| '''Plzeň/Pilsen''' || 2||1801 Karl Wittig von Streitfeld
|-
! Trasa Vídeň-Plzeň (Wien-Pilsen)  !! 23½ !!
|-
|Stříbro/Mies|| 2||
|-
| Černošín/Czernoschin || 1||
|-
| Planá/Plan|| 1||1801 Jos. Mattheus Rasp 
|-
| Žandov/Sandau || 1½||
|-
| Cheb/Eger || 1||
|-
! Trasa Plzeň-Cheb  !! 6½  !!
|-
! Celkem !! 30  !!
|}

=== Cesta z Hornu přes Geras, Vratěnín, Slavonice do Jindřichova Hradce ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Název obce !! Délka !! Popis místa a trasy
|-
| '''Vídeň - Horn''' || 11  || Po poštovní cestě směřující z Vídně přes Plzeň do Chebu. Měřeno v mílích.
|-
| Breiteneich ||   || 
|-
| Rodingersdorf ||   || 
|-
|  Hetzelsdorf||   || 
|-
| Goggitsch ||   || 
|-
|'''Geras'''  || 3  || Tržní městečko s 69 staveními, nedaleko moravské hranice, v roce 1188 založený premonstrátský klášter (Prämonstratenser-Stift) pány z Pernecku.
|-
| Wolfsbach||   || 
|-
| Heinrichsreut ||   || 
|-
| Unter-Thiernau ||   || 
|-
| '''Vratěnín/Fratting''' || 2½  || 
|-
| Jindřichův Hradec/Neuhaus || 13½  || Cesta z Vratěnína přes Rancířov, Písečné, Slavětín, Chvaletín, Slavonice a Kunžak.
|-
! Celkem !! 24½ !!
|}
=== Cesta z Hornu přes Slavonice do Jihlavy ===
=== Reference ===
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>ljw8ndgkcj8icec164cu83s28d8wfl0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Počítačové sítě/LAB: IP telefony</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7823</id>
    <revision>
      <id>42694</id>
      <parentid>35288</parentid>
      <timestamp>2020-12-30T22:07:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6233" xml:space="preserve">= Požadavky =
* 1x Asterisk na Debian serveru (v příkladu použito Raspberry Pi s OS Raspbian)
* ?x IP telefon (v příkladu použit Linksys SPA942 a Cisco 303)
* Funkční síť, funkční DHCP server

== Co je VoIP ==
'''VoIP''' (anglicky ''Voice over IP'') je způsob přenosu hlasové a multimediální komunikace přes protokol IP&lt;ref&gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Voice_over_IP&lt;/ref&gt;.

== Co je SIP ==
'''SIP''' (anglicky ''Session Initiation Protocol'') je protokol sloužící pro navázání komunikace, často používán ve ''VoIP''&lt;ref&gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Session_Initiation_Protocol&lt;/ref&gt;.

== Co je dial plan ==
'''Dial plan''' je očekávaná sekvence čísel používaná v telefonii pro zavolání funkce (jednou z funkcí je např. Dial - snaží se spojit hovor)&lt;ref&gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Dial_plan&lt;/ref&gt;.

= Zadání =
Zprovozněte komunikaci mezi IP telefony, které budou navazovat spojení přes Asterisk server.

== Schéma ==

== Úkoly ==
* Sestavit síť podle schématu
* Nastavit Asterisk ústřednu
* Nastavit telefony
* Otestovat komunikaci

= Řešení =
== Nastavení Raspberry Pi ==
Zjištění IP adresy Raspberry Pi pomocí příkazu &lt;code&gt;ip addr&lt;/code&gt;:
 root@raspberrypi:~# ip addr
 1: lo: &lt;LOOPBACK,UP,LOWER_UP&gt; mtu 65536 qdisc noqueue state UNKNOWN group default qlen 1
     link/loopback 00:00:00:00:00:00 brd 00:00:00:00:00:00
     inet 127.0.0.1/8 scope host lo
        valid_lft forever preferred_lft forever
     inet6 ::1/128 scope host
        valid_lft forever preferred_lft forever
 2: eth0: &lt;BROADCAST,MULTICAST,UP,LOWER_UP&gt; mtu 1500 qdisc pfifo_fast state UP group default qlen 1000
     link/ether b8:27:eb:f2:f1:17 brd ff:ff:ff:ff:ff:ff
     inet 192.168.1.21/24 brd 192.168.1.255 scope global eth0:0
        valid_lft forever preferred_lft forever
     inet6 fe80::ba27:ebff:fef2:f117/64 scope link
        valid_lft forever preferred_lft forever

Je třeba nainstalovat SIP ústřednu Asterisk:
 root@raspberrypi:~#apt-get update
 root@raspberrypi:~#apt-get install asterisk

== Nastavení Asterisk ==
Nejvíce práce je s nastavením Asterisk ústředny. Pro konfiguraci slouží dva soubory: &lt;code&gt;sip.conf&lt;/code&gt; a &lt;code&gt;extensions.conf&lt;/code&gt; uložené v adresáři &lt;code&gt;/etc/asterisk&lt;/code&gt;. Pro jejich editaci použijeme program ''nano''. Po editaci souboru se změny uloží pomocí klávesové zkratky &lt;code&gt;Ctrl-O&lt;/code&gt;, je třeba potvrdit jméno souboru &lt;code&gt;[Enter]&lt;/code&gt; a ukončit ''nano'' klávesovou zkratkou &lt;code&gt;Ctrl-X&lt;/code&gt;.

Soubor &lt;code&gt;sip.conf&lt;/code&gt;&lt;ref&gt;http://www.voip-info.org/wiki/view/Asterisk+config+sip.conf&lt;/ref&gt; slouží k autentizaci jednotlivých uživatelů :
 root@raspberrypi:~#cd /etc/asterisk
 root@raspberrypi:/etc/asterisk#nano sip.conf

Ukázková konfigurace pro 3 telefony:
  [tel1]            ; ID uzivatele
  type=friend
  host=dynamic
  secret=a123       ; heslo uzivatele
  context=locals    ; kontext
  
  [tel2]
  type=friend
  host=dynamic
  secret=b234
  context=locals
  
  [tel3]
  type=friend
  host=dynamic
  secret=c345
  context=locals

Soubor &lt;code&gt;extensions.conf&lt;/code&gt;&lt;ref&gt;http://www.voip-info.org/wiki/view/Asterisk+config+extensions.conf&lt;/ref&gt; slouží jako ''dialplan'' - říká, co se stane, když uživatel na telefonu vytočí nějaké číslo&lt;ref&gt;Ve skutečnosti uživatel nevytáčí číslo, ale tzv. ''extension'', což můžou být libovolné alfanumerické znaky.&lt;/ref&gt;:
 root@raspberrypi:/etc/asterisk#nano extensions.conf

Ukázková konfigurace pro 3 telefony:
  [locals]                         ; kontext
  exten =&gt; 123,1,dial(SIP/tel1)    ; kdokoli vytoci 123, zavolej tel1
  exten =&gt; 234,1,dial(SIP/tel2)
  exten =&gt; 345,1,dial(SIP/tel3)

{{Upozornění|Je třeba, aby parametr &lt;code&gt;context&lt;/code&gt; v souboru &lt;code&gt;sip.conf&lt;/code&gt; byl stejný jako jméno uvedené v hranatých závorkách &lt;code&gt;[]&lt;/code&gt; v souboru &lt;code&gt;extensions.conf&lt;/code&gt;.}}


== Spuštění Asterisk ==
Spuštění Asterisk ústředny se provede pod uživatelem ''root'' příkazem:
 root@raspberrypi:~# asterisk -r
 raspberrypi*CLI&gt;
Tím se zároveň spustí konzole sloužící k ovládání Asterisk ústředny. V konzoli je po změně autentizačního souboru &lt;code&gt;sip.conf&lt;/code&gt; třeba aktualizovat seznam uživatelů, následně lze aktuální uživatele vypsat:
 raspberrypi*CLI&gt; sip reload
 raspberrypi*CLI&gt; sip show users

Po změně souboru &lt;code&gt;extensions.conf&lt;/code&gt; je třeba dial plan aktualizovat:
 raspberrypi*CLI&gt; dialplan reload

Vypsání kontextu (v tomto LABu byl použit kontext ''locals''):
 raspberrypi*CLI&gt;dialplan show locals

{{Poznámka|Pokud dojde k nějaké chybě v Asterisk ústředně (většinou způsobené špatnou konfigurací v souborech &lt;code&gt;sip.conf&lt;/code&gt; a &lt;code&gt;extensions.conf&lt;/code&gt;, zobrazí se tato chyba v konzoli.}}

== Nastavení telefonu Linksys a Cisco ==
IP adresa telefonu se získá z menu (tlačítko s obrázkem listu papíru) -&gt; Network. Lze použít i zkratku menu -&gt; 9.

Přihlásit se do webového rozhraní IP telefonu -&gt; Admin login (vpravo nahoře) -&gt; Ext1 a vyplnit následující údaje:
* Proxy: IP adresa Asterisk serveru
* User ID: Identifikátor ze &lt;code&gt;sip.conf&lt;/code&gt; (ID uzivatele)
* Password: Heslo ze &lt;code&gt;sip.conf&lt;/code&gt; (heslo uzivatele)

== Pokročilé nastavení Asterisk ==
Asterisk ústředna má mnoho možností nastavení, včetně vytvoření plně automatického systému. Jednoduchý příklad, který po vytočení čísla 999 zvedne hovor, řekne ''hello world'' a zavěsí se nastaví v souboru &lt;code&gt;extensions.conf&lt;/code&gt;:
  exten =&gt; 999,1,Answer
          same =&gt; n,Background(hello-world)
          same =&gt; n,HangUp

= Testování =
Při testování se vytočí číslo sousedního přístroje, ten by měl začít zvonit. Hovor se přijme, otestuje se kvalita hovoru a zavěsí se.

Při testování automatické ústředny se vytočí číslo automatu, měla by se ozvat hláška ''hello world''.

= Závěr =
Byla nastavena pobočková ústředna Asterisk a na ní připojeny IP telefony. Pomocí SIP protokolu došlo k navázání spojení mezi telefony, načež byla otestována kvalita hovoru.

= Reference =
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Počítačové sítě|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>7e5twty4xza6r2whn2vmgp21vzcas9q</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>JLPT</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7824</id>
    <revision>
      <id>38367</id>
      <parentid>34853</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:28:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1814" xml:space="preserve">{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width: 100%&quot;
! Úroveň N5 !! Úroveň N4 !! Úroveň N3 !! Úroveň N2 !! Úroveň N1
|-
|
* [[/JLPT N5 Slovíčka|Slovíčka]]
* [[/JLPT N5 Kandži|Kandži]]
* [[/JLPT N5 Grammar|Gramatika]]
|
* [[/JLPT N4 Slovíčka|Slovíčka]]
* [[/JLPT N4 Kandži|Kandži]]
* [[/JLPT N4 Grammar|Gramatika]]
|
* [[/JLPT N3 Slovíčka|Slovíčka]]
* [[/JLPT N3 Kandži|Kandži]]
* [[/JLPT N3 Grammar|Gramatika]]
|
* [[/JLPT N2 Slovíčka|Slovíčka]]
* [[/JLPT N2 Kandži|Kandži]]
* [[/JLPT N2 Grammar|Gramatika]]
|
* [[/JLPT N1 Slovíčka|Slovíčka]]
* [[/JLPT N1 Kandži|Kandži]]
* [[/JLPT N1 Grammar|Gramatika]]
|}

Před rokem 2010 byly jen čtyři úrovně JLPT testu a agentura vydávala oficiální přehledy slovíček a gramatiky. Později byla jedna úroveň rozdělena na dvě části, které tvoří současnou úroveň N2 a N3. Od té doby agentura nevydává oficiální přehledy. Následující seznamy lze brát tedy jako orientační na základě zkušeností absolventů jednotlivých úrovní.

== Viz též ==
* [[Japonština]]

== Externí odkazy ==
Některé webové stránky nebyly aktualizovány tak, aby odrážely změny k roku 2010. Pokud tedy web hovoří pouze o úrovních 4 až 1, odkazuje se na staré zkušebních úrovně.

* [http://www.JPDrills.com JLPT Quizzes] – Japanese JLPT quiz bank.
* [http://learnjapanese.elanguageschool.net Japanese Test Lists] – Study kanji with vocabulary lists.
* [http://www.manythings.org/japanese/jlpt ManyThings.org] – JLPT Vocabulary list
* [http://www.jlptstudy.com/ jlptstudy.com] – JLPT Vocabulary list, grammar, etc.
* [http://www.readthekanji.com/ ReadTheKanji.com] – A spaced repetition system (SRS) web app to test you on JLPT kanji.

[[Kategorie:JLPT| ]]

[[en:JLPT Guide]]
[[pl:Japoński/Przewodnik JLPT]]</text>
      <sha1>rl3l31aggnnc7cv966iv99isdbgtg8d</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>JLPT/JLPT N5 Slovíčka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7825</id>
    <revision>
      <id>34854</id>
      <parentid>32644</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="536" xml:space="preserve">Níže jsou uvedeny seznamy slovíček pro úroveň N5 na zkoušku JLPT úrovně N5. Slovník je uspořádán podle japonského slabičného řazení.

* [[/Řada A|あ行]] - Řada A
* [[/Řada Ka|か行]] - Řada Ka
* [[/Řada Sa|さ行]] - Řada Sa
* [[/Řada Ta|た行]] - Řada Ta
* [[/Řada Na|な行]] - Řada Na
* [[/Řada Ha|は行]] - Řada Ha
* [[/Řada Ma|ま行]] - Řada Ma
* [[/Řada Ja|や行]] - Řada Ja
* [[/Řada Ra|ら行]] - Řada Ra
* [[/Řada Wa|わ行]] - Řada Wa

[[Kategorie:JLPT]]

[[en:JLPT N5 Vocabulary]]</text>
      <sha1>9yk016p781q8p9rsm838ckc844tkjk3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:JLPT</title>
    <ns>14</ns>
    <id>7826</id>
    <revision>
      <id>32645</id>
      <timestamp>2016-12-02T19:15:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Limojoe</username>
        <id>3052</id>
      </contributor>
      <comment>+ kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="25" xml:space="preserve">[[Kategorie:Japonština]]</text>
      <sha1>49t74ijd0r140977uvo6wglt3heiuy2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>JLPT/JLPT N5 Slovíčka/Řada A</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7827</id>
    <revision>
      <id>45893</id>
      <parentid>32646</parentid>
      <timestamp>2022-07-09T13:07:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>náhrada zastaralého prezentačního atributu vhodnější konstrukcí; - __NOTOC__</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="12196" xml:space="preserve">Slovní zásoba pro test japonského jazyka JLPT úrovně N počínaje あーお.

{| class=&quot;wikitable&quot;
! Kana
! Kadži
! Slovní druh
! Význam (angl.)
|-
| [[wikt:ああ|ああ]]
| &amp;nbsp;
| (感)
| Oh!, Ah!
|-
| [[wikt:あう|あう]]
| 【[[wikt:会う|会う]]】
| (動I)
| meet
|-
| [[wikt:あおい|あおい]]
| 【[[wikt:青い|青い]]】
| (形)
| blue
|-
| [[wikt:あかい|あかい]]
| 【[[wikt:赤い|赤い]]】
| (形)
| red
|-
| [[wikt:あかるい|あかるい]]
| 【[[wikt:明るい|明るい]]】
| (形)
| bright
|-
| [[wikt:あき|あき]]
| 【[[wikt:秋|秋]]】
| (名)
| autumn, fall
|-
| [[wikt:あく|あく]]
| 【[[wikt:開く|開く]]】
| (動I)
| open, to be opened
|-
| [[wikt:あける|あける]]
| 【[[wikt:開ける|開ける]]】
| (動II)
| to open
|-
| [[wikt:あげる|あげる]]
| 【[[wikt:上げる|上げる]]】
| (動II)
| raise, give
|-
| [[wikt:あさ|あさ]]
| 【[[wikt:朝|朝]]】
| (名)
| morning
|-
| [[wikt:あさごはん|あさごはん]]
| 【[[wikt:朝御飯|朝御飯]]】
| (名)
| breakfast
|-
| [[wikt:あさって|あさって]]
| 【[[wikt:明後日|明後日]]】
| (名)
| the day after tomorrow
|-
| [[wikt:あし|あし]]
| 【[[wikt:足|足]]】
| (名)
| foot, leg
|-
| [[wikt:あした|あした]]
| 【[[wikt:明日|明日]]】
| (名)
| tomorrow
|-
| [[wikt:あそこ|あそこ]]
| 【[[wikt:彼処|彼処]]】
| (代)
| there, over there
|-
| [[wikt:あそぶ|あそぶ]]
| 【[[wikt:遊ぶ|遊ぶ]]】
| (動I)
| to play, to amuse oneself
|-
| [[wikt:あたたかい|あたたかい]]
| 【[[wikt:暖かい|暖かい]]】
| (形)
| warm
|-
| [[wikt:あたま|あたま]]
| 【[[wikt:頭|頭]]】
| (名)
| head, brains
|-
| [[wikt:あたらしい|あたらしい]]
| 【[[wikt:新しい|新しい]]】
| (形)
| new, fresh
|-
| [[wikt:あちら|あちら]]
| 【[[wikt:彼方|彼方]]】
| (代)
| there, that
|-
| [[wikt:あつい|あつい]]
| 【[[wikt:暑い|暑い]]】
| (形)
| hot (weather, etc), warm
|-
| あつい
| 【[[wikt:熱い|熱い]]】
| (形)
| hot (things), heated
|-
| あつい
| 【[[wikt:厚い|厚い]]】
| (形)
| thick
|-
| [[wikt:あと|あと]]
| 【[[wikt:後|後]]】
| (名)
| back, rear, after, later, the rest
|-
| [[wikt:あなた|あなた]]
| 【[[wikt:貴方|貴方]]】
| (代)
| you, dear (what a wife calls a husband)
|-
| [[wikt:あに|あに]]
| 【[[wikt:兄|兄]]】
| (名)
| elder brother
|-
| [[wikt:あね|あね]]
| 【[[wikt:姉|姉]]】
| (名)
| elder sister
|-
| [[wikt:あの|あの]]
| 【[[wikt:彼の|彼の]]】
| (連体)
| that, those
|-
| [[wikt:あの#Interjection|あの]]
| &amp;nbsp;
| (感)
| er, umm, uh  
|-
| [[wikt:アパート|アパート]]
| &amp;nbsp;
| (名)
| apartment, apartment building
|-
| [[wikt:あびる|あびる]]
| 【[[wikt:浴びる|浴びる]]】
| (動II)
| to pour on oneself, to bathe in
|-
| [[wikt:あぶない|あぶない]]
| 【[[wikt:危ない|危ない]]】
| (形)
| dangerous
|-
| [[wikt:あまい|あまい]]
| 【[[wikt:甘い|甘い]]】
| (形)
| sweet
|-
| [[wikt:あまり|あまり]]
| 【[[wikt:余り|余り]]】
| (副)
| not very (with negative sentence), not much
|-
| [[wikt:あめ|あめ]]
| 【[[wikt:雨|雨]]】
| (名)
| rain
|-
| [[wikt:あらう|あらう]]
| 【[[wikt:洗う|洗う]]】
| (動I)
| to wash
|-
| [[wikt:ある|ある]]
| &amp;nbsp;
| (動I)
| to be (usu. of inanimate objects), to exist, to be located, to have, to possess, to take place
|-
| [[wikt:あるく|あるく]]
| 【[[wikt:歩く|歩く]]】
| (動I)
| to walk
|-
| [[wikt:あれ|あれ]]
| &amp;nbsp;
| (代)
| that, that one
|-
| [[wikt:いい|いい]]
| 【[[wikt:良い|良い]]】
| (形)
| good, right, excellent, fine, suitable
|-
| [[wikt:いいえ|いいえ]]
| &amp;nbsp;
| (感)
| no
|-
| [[wikt:いう|いう]]
| 【[[wikt:言う|言う]]】
| (動I)
| say, state, express, be said, be called, named
|-
| [[wikt:いえ|いえ]]
| 【[[wikt:家|家]]】
| (名)
| house, home, household, family
|-
| [[wikt:いく|いく]]
| 【[[wikt:行く|行く]]】
| (動I)
| go, come, proceed
|-
| [[wikt:いくつ|いくつ]]
| 【[[wikt:幾つ|幾つ]]】
| (名)
| how old, how many
|-
| [[wikt:いくら|いくら]]
| 【[[wikt:幾ら|幾ら]]】
| (名，副)
| how much, how many, hardly any, not much, however~, no matter how~
|-
| [[wikt:いけ|いけ]]
| 【[[wikt:池|池]]】
| (名)
| pond, pool, basin
|-
| [[wikt:いしゃ|いしゃ]]
| 【[[wikt:医者|医者]]】
| (名)
| doctor, physician, surgeon
|-
| [[wikt:いす|いす]]
| &amp;nbsp;
| (名)
| chair, sofa
|-
| [[wikt:いそがしい|いそがしい]]
| 【[[wikt:忙しい|忙しい]]】
| (形)
| be busy, be engaged
|-
| [[wikt:いたい|いたい]]
| 【[[wikt:痛い|痛い]]】
| (形)
| be painful, be sore, hurts
|-
| [[wikt:いち|いち]]
| 【[[wikt:一|一]]】
| (名)
| one
|-
| [[wikt:いちにち|いちにち]]
| 【[[wikt:一日|一日]]】
| (名)
| one day, all day
|-
| [[wikt:いちばん|いちばん]]
| 【[[wikt:一番|一番]]】
| (副)
| most, best, number one, first
|-
| [[wikt:いつ|いつ]]
| &amp;nbsp;
| (名)
| when
|-
| [[wikt:いつか|いつか]]
| 【[[wikt:五日|五日]]】
| (名)
| the fifth of the month, five days
|-
| [[wikt:いっしょに|いっしょに]]
| 【[[wikt:一緒に|一緒に]]】
| (副)
| together
|-
| [[wikt:いつつ|いつつ]]
| 【[[wikt:五つ|五つ]]】
| (名)
| five items, five years of age
|-
| [[wikt:いつも|いつも]]
| &amp;nbsp;
| (副)
| always
|-
| [[wikt:いま|いま]]
| 【[[wikt:今|今]]】
| (名)
| now, at present, just now, soon
|-
| [[wikt:いみ|いみ]]
| 【[[wikt:意味|意味]]】
| (名，～する)
| meaning, sense, significance
|-
| [[wikt:いもうと|いもうと]]
| 【[[wikt:妹|妹]]】
| (名)
| younger sister
|-
| [[wikt:いや|いや]]
| 【[[wikt:嫌|嫌]]】
| (形動)
| disagreeable, unpleasant, distasteful, offensive
|-
| [[wikt:いりぐち|いりぐち]]
| 【[[wikt:入口|入口]]】
| (名)
| entrance
|-
| [[wikt:いる|いる]]
| 【[[wikt:居る|居る]]】
| (動II)
| be, exist, live, reside
|-
| いる
| 【[[wikt:要る|要る]]】
| (動I)
| need, be necessary
|-
| [[wikt:いれる|いれる]]
| 【[[wikt:入れる|入れる]]】
| (動II)
| put in, add, send, include, prepare
|-
| [[wikt:いろ|いろ]]
| 【[[wikt:色|色]]】
| (名)
| colour
|-
| [[wikt:いろいろ|いろいろ]]
| &amp;nbsp;
| (副，形動，～の)
| various, several
|-
| [[wikt:うえ|うえ]]
| 【[[wikt:上|上]]】
| (名)
| up, upward, above, top, higher, superior, older
|-
| [[wikt:うしろ|うしろ]]
| 【[[wikt:後|後]]】
| (名)
| the back, the rear, behind, in back of
|-
| [[wikt:うすい|うすい]]
| 【[[wikt:薄い|薄い]]】
| (形)
| thin, weak
|-
| [[wikt:うた|うた]]
| 【[[wikt:歌|歌]]】
| (名)
| a song, singing
|-
| [[wikt:うたう|うたう]]
| 【[[wikt:歌う|歌う]]】
| (動I)
| sing
|-
| [[wikt:うち|うち]]
| &amp;nbsp;
| (名)
| a house, a household
|-
| [[wikt:うまれる|うまれる]]
| 【[[wikt:生まれる|生まれる]]】
| (動II)
| be born, come into existence
|-
| [[wikt:うみ|うみ]]
| 【[[wikt:海|海]]】
| (名)
| sea, ocean
|-
| [[wikt:うる|うる]]
| 【[[wikt:売る|売る]]】
| (動I)
| to sell
|-
| [[wikt:うわぎ|うわぎ]]
| 【[[wikt:上着|上着]]】
| (名)
| coat, suit jacket, upper garment, outerwear
|-
| [[wikt:え|え]]
| 【[[wikt:絵|絵]]】
| (名)
| picture, painting, drawing
|-
| [[wikt:えいが|えいが]]
| 【[[wikt:映画|映画]]】
| (名)
| movie, motion picture
|-
| [[wikt:えいがかん|えいがかん]]
| 【[[wikt:映画館|映画館]]】
| (名)
| a movie theatre
|-
| [[wikt:えいご|えいご]]
| 【[[wikt:英語|英語]]】
| (名)
| English, the English language
|-
| [[wikt:ええ|ええ]]
| &amp;nbsp;
| (感)
| yes, yeah
|-
| [[wikt:えき|えき]]
| 【[[wikt:駅|駅]]】
| (名)
| station
|-
| [[wikt:エレベーター|エレベーター]]
| &amp;nbsp;
| (名)
| elevator
|-
| ～[[wikt:えん|えん]]
| 【～[[wikt:円|円]]】
| (名，尾)
| ~yen
|-
| [[wikt:えんぴつ|えんぴつ]]
| 【[[wikt:鉛筆|鉛筆]]】
| (名)
| pencil
|-
| [[wikt:おいしい|おいしい]]
| &amp;nbsp;
| (形)
| good-tasting, delicious
|-
| [[wikt:おおきい|おおきい]]
| 【[[wikt:大きい|大きい]]】
| (形)
| big, large, great
|-
| [[wikt:おおぜい|おおぜい]]
| 【[[wikt:大勢|大勢]]】
| (名)
| a great number of people, a crowd
|-
| [[wikt:おかあさん|おかあさん]]
| 【[[wikt:お母さん|お母さん]]】
| (名)
| mother
|-
| [[wikt:おかし|おかし]]
| 【[[wikt:お菓子|お菓子]]】
| (名)
| sweets, confectionary, cake, pastry
|-
| [[wikt:おかね|おかね]]
| 【[[wikt:お金|お金]]】
| (名)
| money
|-
| [[wikt:おきる|おきる]]
| 【[[wikt:起きる|起きる]]】
| (動I)
| wake up, get up; be up, be awake; take place, occur;
|-
| [[wikt:おく|おく]]
| 【[[wikt:置く|置く]]】
| (動I)
| put, place, lay, leave
|-
| [[wikt:おくさん|おくさん]]
| 【[[wikt:奥さん|奥さん]]】
| (名)
| wife, married woman
|-
| [[wikt:おさけ|おさけ]]
| 【[[wikt:お酒|お酒]]】
| (名)
| liquor, alcoholic beverage; sake, Japanese rice wine
|-
| [[wikt:おさら|おさら]]
| 【[[wikt:お皿|お皿]]】
| (名)
| dish, plate, saucer, etc
|-
| [[wikt:おじさん|おじさん]]
| &amp;nbsp;
| (名)
| uncle, a middle-aged man
|-
| [[wikt:おじいさん|おじいさん]]
| &amp;nbsp;
| (名)
| grandfather, an old man
|-
| [[wikt:おしえる|おしえる]]
| 【[[wikt:教える|教える]]】
| (動II)
| teach; tell, inform
|-
| [[wikt:おす|おす]]
| 【[[wikt:押す|押す]]】
| (動I)
| push; stamp, seal
|-
| [[wikt:おそい|おそい]]
| 【[[wikt:遅い|遅い]]】
| (形)
| late; slow
|-
| [[wikt:おちゃ|おちゃ]]
| 【[[wikt:お茶|お茶]]】
| (名)
| tea
|-
| [[wikt:おてあらい|おてあらい]]
| 【[[wikt:お手洗い|お手洗い]]】
| (名)
| lavatory, rest room, Ladies' Room, Men's Room
|-
| [[wikt:おとうさん|おとうさん]]
| 【[[wikt:お父さん|お父さん]]】
| (名)
| father
|-
| [[wikt:おとうと|おとうと]]
| 【[[wikt:弟|弟]]】
| (名)
| younger brother
|-
| [[wikt:おとこ|おとこ]]
| 【[[wikt:男|男]]】
| (名)
| man, male
|-
| [[wikt:おとこのこ|おとこのこ]]
| 【[[wikt:男の子|男の子]]】
| (名)
| boy
|-
| [[wikt:おととい|おととい]]
| &amp;nbsp;
| (名)
| the day before yesterday
|-
| [[wikt:おととし|おととし]]
| &amp;nbsp;
| (名)
| the year before last
|-
| [[wikt:おとな|おとな]]
| 【[[wikt:大人|大人]]】
| (名)
| an adult, a grown up
|-
| [[wikt:おなか|おなか]]
| &amp;nbsp;
| (名)
| stomach
|-
| [[wikt:おなじ|おなじ]]
| 【[[wikt:同じ|同じ]]】
| (形動)
| the same, alike
|-
| [[wikt:おにいさん|おにいさん]]
| 【[[wikt:お兄さん|お兄さん]]】
| (名)
| older brother
|-
| [[wikt:おねえさん|おねえさん]]
| 【[[wikt:お姉さん|お姉さん]]】
| (名)
| older sister
|-
| [[wikt:おばさん|おばさん]]
| &amp;nbsp;
| (名)
| aunt; a middle-aged woman, a lady
|-
| [[wikt:おばあさん|おばあさん]]
| &amp;nbsp;
| (名)
| grandmother; an elderly lady
|-
| [[wikt:おべんとう|おべんとう]]
| 【[[wikt:お弁当|お弁当]]】
| (名)
| box lunch
|-
| [[wikt:おぼえる|おぼえる]]
| 【[[wikt:覚える|覚える]]】
| (動II)
| memorize, remember, know; learn, master
|-
| [[wikt:おもい|おもい]]
| 【[[wikt:重い|重い]]】
| (形)
| heavy; severe, grave
|-
| [[wikt:おもしろい|おもしろい]]
| &amp;nbsp;
| (形)
| amusing, funny; pleasant, entertaining; interesting
|-
| [[wikt:およぐ|およぐ]]
| 【[[wikt:泳ぐ|泳ぐ]]】
| (動I)
| swim
|-
| [[wikt:おりる|おりる]]
| 【[[wikt:降りる|降りる]]】
| (動II)
| get off, disembark
|-
| [[wikt:おわる|おわる]]
| 【[[wikt:終る|終わる]]】
| (動I)
| to end; to finish doing something
|-
| [[wikt:おんがく|おんがく]]
| 【[[wikt:音楽|音楽]]】
| (名)
| music
|-
| [[wikt:おんな|おんな]]
| 【[[wikt:女|女]]】
| (名)
| woman, female
|-
| [[wikt:おんなのこ|おんなのこ]]
| 【[[wikt:女の子|女の子]]】
| (名)
| girl
|}

[[Kategorie:JLPT]]</text>
      <sha1>i2z4i3vuafu364xcyk86wxe9eib42ce</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Ingredience/Olej/Slunečnicový</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7835</id>
    <revision>
      <id>32760</id>
      <parentid>32709</parentid>
      <timestamp>2016-12-10T21:49:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>absolutní -&gt; relativní wikilinky</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="198" xml:space="preserve">Slunečnicový [[../|olej]] je olej získávaný ze semínek slunečnice. Je to nejlepší olej pro fritování a smažení. Obsahuje velké množství vitamínu E a nenasycených mastných kyselin.</text>
      <sha1>go02px309u09jpp673qiyfq1u9p2xi2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Letní hosté a letní byty</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7837</id>
    <revision>
      <id>34703</id>
      <parentid>32931</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:23:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1312" xml:space="preserve">=== Letní byt v Korolupech na mlýně ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Sommerwohnung in Kurlupp'''

2 Zimmer, 1 Keler und 1 Küche, samt Möbel. Kann auch in 2 Wohnungen separiert werden. Bahnstation Hötzelsdorf, auch Jamnitz oder Schönwald. Poststation Ungarschitz, Vöttau. Auskunft Peter Wanek, Mühlenbesitzer in Kurlupp. Post Ungarschitz, Mähren.

'''Letní byt v Korolupech'''

2 pokoje, 1 sklep a 1 kuchyně, s nábytkem. Může být použit také jako 2 byty. Železniční stanice Hötzelsdorf, Jemnice nebo Šumvald. Poštovní stanice Uherčice, Bítov. Informace Peter Wanek, majitel mlýna v Korolupech. Pošta Uherčice. Morava.&lt;ref&gt;Neues Wiener Tagblatt (Tages-Ausgabe), Di, 24. April 1906, s. 39&lt;/ref&gt;

|}

=== Letní byt v Uherčicích ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Sommerwohnung, möblirt,'''

2 Zimmer, auch einzeln zu vermiethen in Ungarschitz an der Franz-Josephsbabn. Näheres I. Bezirk Wien, Rathhausstraße 21, beim Portier.

'''Letní byt se zařízením,'''

2 pokoje, také možno pronajmout odděleně v Uherčicích na Dráze císaře Františka Josefa. Bližší informace I. okres Vídeň, Rathhausstraße 21, u portýra.&lt;ref&gt;Neue Freie Presse, Mi, 3. Juli 1895, s. 18&lt;/ref&gt;
|}

=== Reference ===
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>q7cwfapx6sjfeu5ab92xrz2a1x1boqt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Volby a politické strany</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7838</id>
    <revision>
      <id>39783</id>
      <parentid>39782</parentid>
      <timestamp>2019-06-21T08:59:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka Lyalikoff</username>
        <id>4811</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Obecní volby v roce 1931 */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="880" xml:space="preserve">=== Obecní volby v roce 1931 ===
Do obecních voleb v roce 1931 vstupovaly Korolupy se třemi kandidátkami:&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, 1931, ročník 82, číslo 76, s. 4&lt;/ref&gt;
# Česká volební skupina, v čele kandidátky Josef Slabý, kovářský učeň
# [[w:Německá křesťansko sociální strana lidová|Německá křesťansko sociální strana lidová/ Deutsche Christlichsoziale Volkspartei]], v čele kandidátky Anton Waněk, mlynář v penzi
# [[w:Německý svaz zemědělců|Německý svaz zemědělců/ Bund der Landwirte]], v čele kandidátky Leopold Soukopp, sedlák

Komunistická strana byla založena v dubnu 1923 v Jemnici, během roku pak její místní organizace v Uherčicích a Polici.&lt;ref&gt;Časopis Matice moravské, 1989, č. 108, s. 9.&lt;/ref&gt;

=== Reference a poznámky ===
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>be9nnxtiotxs9aqvztm2qiq73c70nkd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Otevřená města, z. s.</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7839</id>
    <revision>
      <id>35108</id>
      <parentid>32792</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:29:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3718" xml:space="preserve">Cílem této wikiknihy je v praxi ověřit maximálně otevřené nízkoprahové sdílení znalostí a zkušeností vznikajících činností spolku Otevřená města, z. s. Neboť jsme prostřednictvím členských obcí financování z veřejných zdrojů, usilujeme o maximální vracení výstupů zpět společnosti.
Jednotlivé kapitoly vznikají přirozeně na základě potřeb a rozvíjení jednotlivých témat. Chcete-li se s námi tohoto vztrušujícího experimentu zúčastnit, jste srdečně zváni. Začít můžete právě tady a teď.

== Kategorie a zástupci software používaného na obcích ==
* agendové systémy veřejné správy
** přístup do základních registrů
*** Kukátko
* e-mail klient
* e-mail server
* finanční SW
** Ginis
* geograický SW (GIS)
* kancelářský balík (textový editor, tabulkový procesor, prezentace, ..)
** LibreOffice
** Microsoft Office
* správa dokumentů

== Spolkem používané nástroje ==
Propaguje maximálně standardizovaná řešení a minimální závislost na dodavateli, což se promítá do volby nástrojů.
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Etherpad Etherpad] - pro [https://cs.wikipedia.org/wiki/Ad_hoc ad hoc] [https://en.wikipedia.org/wiki/Collaborative_real-time_editor souběžné kolaborativní psaní] (např. sestavování programu rady, konference, konceptu článku či zprávičky), konkrétně instanci provozovanou zakládajícím spolkem [https://cs.wikipedia.org/wiki/OpenAlt,_z.s. OpenAlt z.s.]
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/GitLab GitLab] (repozitářová služba) - je využívána jako:
** sdílené verzované úložiště dokumentů
** vývojové prostředí pro naše softwarové projekty
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Jekyll_(software) Jekyll] - je jednoduchým webovým serverem, využívající pro editaci textů značkovací jazyk [https://cs.wikipedia.org/wiki/Markdown Markdown]. Ten náš najdete jako součást služby GitLab
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Mumble Mumble] - pro účely pořádání audiokonferencí (nejčastěji jednání výboru). Server - OpenAlt
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Redmine Redmine] - je využíván k přidělování úkolů a řízení projektů. Poskytuje OpenAlt
* servery používáme virtualizované, konkrétně z nabídky spolku [https://vpsfree.cz/o-vpsfree/ vpsFree.cz, z.s.]
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Sympa Sympa] - pokrývá potřeby e-mailových konfrencí, mailing listů. Poskytuje OpenAlt

== Právní aspekty ==
=== řešené otázky ===
* pravomoc členské schůze - není zakotveno právo rozhodovat o zakládání právnických osob nebo nabývání majetkových podílu (vazba na čl. 3.1.7)
** komentář Jakub: souhlas, lze nicméně vyřešit usnesením na první členské schůzi, kde se uloží úkol výboru založení právnické osoby předem projednat na členské schůzi
* výbor schvaluje rozpočet a účetní závěrku, je otázkou zda by tato kompetence neměla patřit členské schůzi (vazba na čl. 8.4. 2 a 8.4.3.)
** komentář Jakub: obecně si to nemyslím, členská schůze si to může vyhradit (viz první odpověď)
* kontroloři - stanovami umožněno, že jich bude více a každý může jednat samostatně, je otázkou jak řešit situaci, pokud se budou kontrolní zprávy lišit (vazba na čl. 8.6)
** komentář Jakub: Může být zvoleno i více kontrolorů, pak jedná každý samostatně. Kontrolor (...) předkládá zprávu o výsledcích kontroly výboru, který s nimi seznamuje členy spolku ve výroční zprávě o činnosti,Z toho je zjevné, že každý kontrolor zašle svou zprávu výboru a výbor pak o všech zprávách informuje členy souhrnně ve výroční zprávě o činnosti.</text>
      <sha1>109q3lmpeklvlhtpeiu39pp4xhnypqx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Škůdci a choroby</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7841</id>
    <revision>
      <id>34887</id>
      <parentid>32873</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="205" xml:space="preserve">* [[/Poškození listů/]]
* [[/Poškození výhonů/]]
* [[/Poškození květů/]]
* [[/Poškození plodů/]]
* [[/Poškození podzemních částí/]]
* [[/Poškození trávníku/]]

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>6vop8ulceth4xiy5xztjiybr1dzu8j5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Škůdci a choroby/Poškození listů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7842</id>
    <revision>
      <id>45294</id>
      <parentid>34888</parentid>
      <timestamp>2022-03-16T16:07:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava hierarchie nadpisů; oprava kódu; optimalizace kódu; typografické úpravy; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="19192" xml:space="preserve">Poškození listů může mít různou podobu i příčinu:

== Hmyz na listech ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
!
! Poškození/Škůdce
! Napadané rostliny
! Příznaky
! Období výskytu
! Prevence
! Řešení
|-
| [[Soubor:Coccidae.jpg|100px]]
| '''Červci''' ''(Coccoidea)''
| téměř všechny, venkovní i pokojové a skleníkové
| Malé šupinky či kupky hnědé, šedé nebo i bílé barvy, zejména na spodní straně listů a podél žilek. Listy vypadají ušpiněné, začerněné, protože je druhotně napadají i houby (čerň).
| Po celý rok
| Pravidelná prohlídka rostlin a včasný zásah; u stromů v zimě nátěr kmenů olejovými přípravky (hubí přezimující stadia)
| Postřik olejovým přípravkem; postřik insekticidem; otírání listů vodou s mýdlem (u pokojových rostlin)
|-
| [[Soubor:Sacchiphantes abietis-d.jpg|100px]]
| '''Korovnice'''
| Smrk, borovice, modřín, douglaska tisolistá
| Na spodní části jehlic kolonie malých tmavých mšic, částečně pokrytých bílými vlákny; hálky na mladých výhonech.
| Duben až květen
| Pravidelná prohlídka stromů a včasný zásah
| Začátkem jara zničení larev; na malých stromech i aplikace postřiku proti mšicím
|-
| [[Soubor:Weisse-Fliege.jpg|100px]]
| '''Molice''' ''(Aleyrodoidea)''
| zelí, fazole, rajčata, skleníkové a pokojové rostliny
| Malé bílé „mušky“ přisáté na spodní straně listů.
| Na venkovních rostlinách květen až září; uvnitř po celý rok
| Prohlídka nově přinesených rostlin
| Postřik insekticidem
|-
| [[Soubor:Cucurbita pepo 'Zucchini Grey' (semillería Florensa) - aphids (&quot;pulgones&quot;) on the adaxial side of the leaf.jpg|100px]]
| '''Mšice''' ''(Aphidoidea)''
| téměř všechny, venkovní i pokojové a skleníkové
| Na listech je přisáto větší množství drobného, obvykle bezkřídlého hmyzu s oválným tělem různé barvy. Mladé listy (ale i výhonky a květy) mohou být pokroucené, zdeformované. Listy vypadají ušpiněné, začerněné, protože na medovici vylučované mšicemi na povrch listů vyrůstají houby (čerň).
| Na venkovních rostlinách zejména jaro a léto; uvnitř po celý rok
| Ochrana přirozených nepřátel mšic
| Přirození nepřátelé (sluníčka, pestřenky); odstranění silně napadených výhonů; postřik insekticidem
|}

== Proděravění a okousání listů ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
!
! Poškození/Škůdce
! Napadané rostliny
! Příznaky
! Období výskytu
! Prevence
! Řešení
|-
| [[Soubor:Galerucella kz1.jpg|100px]]
| '''Bázlivec leknínový''' ''(Galerucella nymphaeae)''
| Lekníny
| Vykousané listy, především podél žilnatiny; někdy i poškozené květy
| Červen až srpen
| Pravidelná prohlídka stromů a včasný zásah
| Opláchnutí listů tlakovou vodou (smytí brouků a larev do vody, kde je sežerou ryby)
|-
| [[Soubor:Stellwaag 00300a01.jpg|100px]]
| '''Dřepčík''' ''(Phyllotreta)''
| Brukvovité
| Drobné proděravění mladých listů; malí skákaví brouci
| Jaro (ve slunečné dny)
| Časný osev, udržování dostatečné vlhkosti zeminy
| Postřik insekticidem (pyrethroid, rotenon)
|-
| [[Soubor:Stikkilsberjarunn skemmdir.jpg|100px]]
| '''Housenice pilatek'''
| Rybíz, angrešt, růže a další rostliny
| Silně okousané až zcela sežrané listy, z nichž zbývá jen žilnatina
| Duben až srpen
| Pravidelná prohlídka stromů a včasný zásah
| Postřik insekticidem
|-
| [[Soubor:Mottled leaf on 2010-10-03.JPG|100px]]
| '''Housenky motýlů'''
| Zejména stromy a keře, méně byliny
| Nepravidelně okousané listy s velkými dírami, někdy i zcela zničené
| Na venkovních rostlinách jaro až podzim; ve skleníku po celý rok
| Ochrana přirozených nepřátel housenek (ptáci)
| Ruční sběr housenek; při silném napadení postřik ''(Bacillus thuringiensis)''
|-
| [[Soubor:Tuinboon bladrandkever.jpg|100px]]
| '''Listopas čárkovaný''' ''(Sitona lineatus)''
| Bobovité
| Okousané okraje listů
| Březen až červen
| Dodržování osevního postupu (larvy nenajdou v okamžiku líhnutí potravu)
| Při silném napadení postřik insekticidem
|-
| [[Soubor:Epinotia.sordidana5.-.lindsey.jpg|100px]]
| '''Obaleči'''
| Stromy, keře i byliny
| Mladé listy okousané a obalené jemným vláknem
| Na venkovních rostlinách duben až červen; ve skleníku po celý rok
| Ochrana přirozených nepřátel housenek obalečů (ptáci); pravidelná prohlídka rostlin
| Odřezávání a ničení napadených listů; při silném napadení postřik ''(Bacillus thuringiensis)''
|-
| [[Soubor:Slug damage (14377760856).jpg|100px]]
| '''Plži'''
| Téměř všechny rostliny, zejména lilie, tulipány, saláty, hrachor
| Nepravidelně okousané, na okrajích často proděravělé listy, se stopami slizu
| Jaro až podzim, především při větším vlhku
| Ochrana přirozených nepřátel slimáků (ptáci, ježci, žáby); rozhoz pilin, hoblin či popela a sazí kolem choulostivých rostlin (brzdí postup slimáků)
| Ruční sběr plžů; při silném napadení granule proti plžům
|-
| [[Soubor:F-auricularia M - HngFBK20080915 A023.jpg|100px]]
| '''Škvor obecný''' ''(Forficula auricularia)''
| Jiřinky, plamének a další rostliny
| Okousané listy
| Květen až říjen
| Rozmístění plochého materiálu ke kořenům rostlin (střešní tašky, dno květináče) - škvoři se pod ním ukrývají, takže je lze po nahromadění zlikvidovat nebo přemístit jinam (škvoři pomáhají hubit mšice)
| Ruční sběr škvorů
|}

== Skvrny na listech ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
!
! Poškození/Škůdce
! Napadané rostliny
! Příznaky
! Období výskytu
! Prevence
! Řešení
|-
| [[Soubor:White rust symptoms.jpg|100px]]
| '''Albugo bělostné''' ''(Albugo candida)''
| Brukvovité
| Výrůstky na listech (občas i na lodyhách), naplněné bílým práškem výtrusů a často s lesklým povrchem
| Po celé období růstu
| Pravidelná prohlídka rostlin a včasný zásah
| Odstraňování a pálení nemocných listů
|-
| [[Soubor:Marssonina.betulae.-.lindsey.jpg|100px]]
| '''Antraknóza'''
| Různé rostliny
| Malé hnědé až černé skvrny na listech; předčasný spad listů
| Jaro, někdy i vlhké léto
| Postřik fungicidem v době rašení listů a v létě
| Spálení opadaných zasažených listů; odříznutí a spálení napadených výhonů
|-
| [[Soubor:Black spot.jpg|100px]]
| '''Černá skvrnitost růží''' ''(Diplocarpon rosae)''
| Růže
| Tmavohnědé až černé oválné skvrny; následně žloutnutí a opadávání listů
| Po celé období růstu
| Zamezení výsadby na chladná a vlhká místa
| Odstranění napadených listů; při prvních příznacích postřik fungicidem
|-
| [[Soubor:Tomaquera amb Fusarium HV.JPG|100px]]
| '''Fusariové vadnutí''' (''Fusarium)''
| Hvozdíky, hrachor, hrách, fazole, mečíky, frézie
| Ztráta barvy a následné zasychání listů
| Po celou období růstu
| Dodržování osevního postupu
| Vytrhání a spálení napadených rostlin
|-
| [[Soubor:P. capsici blight on sweet pepper.jpg|100px]]
| '''Fytoftorová hniloba''' ''(Phytophthora)''
| Stromy, keře i byliny
| Šednutí listů a následné odumírání celých výhonů (houba se vyvíjí v cévách rostliny a může ji zahubit)
| Po celý rok
| Přiměřená zálivka, aby nedošlo k přemokření substrátu
| Při prvních příznacích zalití půdy fungicidem
|-
| [[Soubor:David Elm with DED 2.jpg|100px]]
| '''Grafióza jilmů''' ''(Ophiostoma novo-ulmi)''
| Jilm
| Žloutnutí, později hnědnutí listů, které zůstávají viset na odumřelých větvích (houba zamezuje protékání mízy, až nakonec uschne celý strom)
| Květen až září
| Pravidelná prohlídka stromů a včasný zásah
| Likvidace odumřelých stromů (zejména kmenů). Některé stromy lze zachránit odřezáním napadených větví a aplikací fungicidu (karbendazim) do kmene
|-
| [[Soubor:Chrysanthemum leaf damage caused by Aphelechoides ritzemabosi.jpg|100px]]
| '''Háďátka (hlístice)'''
| Stromy, keře i byliny
| Žluté nebo hnědé skvrny mezi žilnatnou, někdy i pokroucené listy
| Po celé období růstu, zejména při větším vlhku
| Zalévání bez smáčení listů a výhonů
| Zničení zasažených rostlin; cibuloviny nesázet do napadené půdy nejméně tři roky
|-
| [[Soubor:Early blight on tomato leaves (7871930010).jpg|100px]]
| '''Hnědá skvrnitost rajčat''' ''(Alternaria solani)''
| Skleníková rajčata, brambory
| Červenohnědé, postupně se zvětšující skvrny s typickým žlutým lemováním; později žloutnutí listů a opadávání
| Duben až červen
| Použití zdravého, mořeného osiva; výběr odolných odrůd; dobré větrání skleníku
| Při prvních příznacích postřik fungicidem (Rovral Flo); po likvidaci choroby desinfekce skleníku
|-
| [[Soubor:20120817 9999 100u.JPG|100px]]
| '''Chloróza''' (nedostatek železa)
| Všechny rostliny, zejména ovocné stromy, hortenzie, růže
| Žloutnutí až bělání listů směrem od větví
| Po celé období růstu
| Zamezení výsadby do silně zásadité a vápenité půdy; přiměřená zálivka
| Okyselení půdy rašelinou; hnojení listovým hnojivem s obsahem železa
|-
| [[Soubor:Capsid or leaf hopper damage (14421039203).jpg|100px]]
| '''Křísek zelený''' ''(Cicadella viridis)''
| Růže, pelargonie, prvosenky a jiné
| Malé bílé skvrnky na listech; svlečky hmyzu pod listy
| Na venkovních rostlinách duben až říjen; uvnitř po celý rok
| Pravidelná prohlídka rostlin a včasný zásah
| Odstraňování hmyzu; při silném napadení postřik insekticidem
|-
| [[Soubor:Brassica oleracea Cauliflower Bloemkool stikstofgebrek.jpg|100px]]
| '''Nedostatek dusíku'''
| Všechny rostliny, zejména ovocné stromy a zelenina
| Změna barvy listů (nejprve světle zelenožlutá, pak žlutá a nakonec červená), malý vzrůst rostliny
| Po celé období růstu
| Dodávání hnojiva s obsahem dusíku nebo listovky
| Dodání hnojiva s obsahem dusíku
|-
| [[Soubor:Maize of magnesium deficiency, symptoms on leaves.jpg|100px]]
| '''Nedostatek hořčíku'''
| Všechny rostliny, zejména rajčata, jabloně, réva vinná
| Žluté až oranžové pruhy mezi žilnatinou, později hnědnoucí, zasychající listy
| Po celé období růstu, zejména po hnojení s větším obsahem draslíku
| Dodávání hnojiva s obsahem hořčíku
| Postřik listů roztokem síranu hořečnatého (15 g/1l vody) nebo dodání hnojiva s obsahem hořčíku
|-
| [[Soubor:Powdery mildew on leaves of a blackcurrant.jpg|100px]]
| '''Padlí''' ''(Erysiphales)''
| Begonie, brslen hvězdnice, rybíz, jabloň a jiné
| Bílé moučné skvrny na listech i výhonech, které se rychle rozrůstají a splývají až pokrývají celý povrch rostliny
| Po celé období růstu, zejména v suchém počasí koncem léta
| Výběr odolných odrůd
| Při prvních příznacích postřik fungicidem nebo prostředky na bázi síry
|-
| [[Soubor:Aprophoridae - Philaenus spumarius foam nest.JPG|100px]]
| '''Pěnodějka obecná''' ''(Philaenus spumarius)''
| Levandule, chryzantémy, růže, astry, vrby a jiné
| Chomáčky pěny na listech, v nichž jsou ukryté larvy pěnodějky, sající šťávu z listů
| Červen až červenec
| Pravidelná prohlídka rostlin a včasný zásah
| Omývání listů vodou
|-
| [[Soubor:Botrytis tomaat.jpg|100px]]
| '''Plíseň šedá''' ''(Botrytis cinerea)''
| Rajčata, réva vinná, chryzantémy, salát a jiné
| Šedý plísňový povlak na listech, který se ve vlhku zvětšuje
| Po celé období růstu, především ve vlhku
| Úsporné hnojení; sázení rostlin v dostatečné vzdálenosti; dobré větrání skleníku; postřik fungicidem
| Odstraňování a likvidace napadených částí rostlin
|-
| [[Soubor:Rust on garlic plants2.jpg|100px]]
| '''Rez'''
| Růže, pelargonie, sasanky, hvozdíky, máta, hledík, švestka, hrušeň
| Žlutá až hnědá prášivá ložiska či povlak na listech a lodyhách
| Po celé obobí růstu
| Pravidelná prohlídka rostlin a včasný zásah
| Odstraňování a pálení napadených listů (včetně opadaných); při prvních příznacích postřik fungicidem (opakovat za 10-14 dní)
|-
| [[Soubor:Coniothyrium.ilicis.-.lindsey.jpg|100px]]
| '''Černá skvrnitost čemeřice''' ''(Coniothyrium hellebori)''
| Čemeřice
| Kuhové až oválné skvrny na listech, pozdějí zasychání až úplně odumření listu
| Po celý rok, zejména v zimě a na jaře
| Pravidelný postřik fungicidem
| Odstranění a spálení napadených listů
|-
| [[Soubor:Venturia inaequalis 01.JPG|100px]]
| '''Strupovitost jádrovin''' ''(Venturia)''
| Jabloně, hrušně, jeřáb, hlohyně
| Tmavé skvrny na listech a plodech
| Po celé období růstu
| Výsadba odolných odrůd
| Sběr a likvidace napadených listů a plodů; na jaře před květem a po odkvětu postřik proti strupovitosti
|-
| [[Soubor:Starr 071024-0303 Prunus persica.jpg|100px]]
| '''Suchá skvrnitost listů peckovin''' ''(Clasterosporium carpophilum)''
| Peckoviny, zejména třešeň, slivoň, broskvoň, bobkovišeň
| Malé hnědé skvrnky, později díry v listech, způsobené usycháním a následným vypadáváním pletiva napadené části listu
| Po dobu růstu listů
| Dostatečné hnojení; pravidelný řez; preventivní postřik fungicidem
| Odstranění napadených listů, plodů a letorostů; shrabání a spálení napadeného listí
|-
| [[Soubor:Stokboon bonenspintmijt Phaseolus vulgaris with Tetranychus urticae.jpg|100px]]
| '''Sviluška chmelová''' ''(Tetranychus urticae)''
| Téměř všechny skleníkové i pokojové rostliny
| Jemné světlé tečky na listech, později blednutí a zasychání listů
| Po celý rok
| Udržování správné vlhkosti, zejména v suchém, horkém období
| Při silném napadení použít postřik proti roztočům
|-
| [[Soubor:2013 05 01 12319u.JPG|100px]]
| '''Sviluška ovocná''' ''(Panonychus ulmi)''
| Jabloně, hrušně, broskvoně, slivoně
| Žloutnutí, později zasychání a odumírání listů
| Květen až září
| Časně na jaře použití olejového přípravku, který zničí přezimující vajíčka
| Při silném napadení použít postřik proti roztočům
|-
| [[Soubor:2013 05 02 12485u.JPG|100px]]
| '''Sviluška smrková''' ''(Oligonychus ununguis)''
| Smrk, borovice, jalovec a další jehličnany
| Hnědnutí a opadávání jehličí; někdy jsou patrné i jemné pavučinky
| Červen až září
| Časně na jaře použití olejového přípravku, který zničí přezimující vajíčka
| V polovině června postřik proti roztočům
|-
| [[Soubor:Rhytisma acerinum brok 3 beentree.jpg|100px]]
| '''Svraštělka javorová''' ''(Rhytisma acerinum)''
| Javory
| Větší kulaté černé skvrny s lesklými žlutými okraji
| Léto
| Pravidelná prohlídka rostlin a včasný zásah
| Napadené listy po opadání spálit
|-
| [[Soubor:Melon Necrotic Spot Virus.png|100px]]
| '''Virózy'''
| Téměř všechny rostliny, zejména vegetativně množené
| Listy se žlutými čárami, tečkami i většími skvrnami, někdy i deformované, pokroucené
| Po celé období růstu
| Vysazování kvalitní, uznané sadby
| Vyrytí a spálení napadených jedinců
|-
| [[Soubor:2013 05 08 12880u.JPG|100px]]
| '''Vrtalky'''
| Zelenina, cesmína, gerbery, chryzantémy a jiné
| Světlé bělavé skvrny na listech, představující chodbičky vyžrané těsně pod horní pokožkou listu larvami vrtalek
| Květen až září
| Pravidelná prohlídka rostlin a včasný zásah
| Odstraňování a pálení napadených listů; při silném napadení postřik insekticidem
|}

== Deformace listů ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
!
! Poškození/Škůdce
! Napadané rostliny
! Příznaky
! Období výskytu
! Prevence
! Řešení
|-
| [[Soubor:XN Cynips quercusfolii gall 671.jpg|100px]]
| '''Hálky žlabatek'''
| Duby, vrby, růže
| Kulovité výrůstky na listech, někdy jednotlivě, jindy ve velkém množství
| Po celý rok
| Pravidelná prohlídka rostlin a včasný zásah
| Odřezání a likvidace napadených listů a lodyh
|-
| [[Soubor:Taphrina deformans 1.jpg|100px]]
| '''Kadeřavost broskvoně''' ''(Taphrina deformans)''
| Broskvoně, nektarinky, mandloně
| Silně deformované, ztlustlé a křehké listy, nejprve červené, později bílé a hnědé; předčasný spad listů
| Jaro, období rašení listů
| Postřik fungicidem před rašením listů a po vyrašení; ve vlhkém počasí opakování postřiku ještě po 14 dnech, případně i na podzim po opadání listů
| Odstranění a spálení napadené listy
|-
| [[Soubor:Johannisbeerblasenlaus 939.JPG|100px]]
| '''Mšice rybízová''' ''(Cryptomyzus ribis)''
| Rybíz
| Nepravidelné zelené či červené vybouleniny na listech; mšice na spodní straně listu
| Květen až červen
| Použití vhodného hnojiva; podpora přirozených nepřátel mšic (slunéčka, pestřenky); při rašení postřik přípravkem proti mšicím
| Odstranění napadených výhonů; při silném napadení šetrná aplikace insekticidu
|-
|
| '''Pilatka drobná''' ''(Blennocampa phyllocolpa)''
| Růže
| Listy podélně svinuté do trubiček
| Květen až červenec
| Pravidelná prohlídka rostlin a včasný zásah
| Odstranění a spálení napadených listů
|-
|
| '''Roztočík jahodníkový''' ''(Tarsonemus fragariae)''
| Jahodník, begonie, jiřinky, fuchsie, gerbery, kapradiny a jiné rostliny
| Malé, deformované listy, někdy na okrajích stočené, mírně zduřelé a lámavé
| Po celý rok
| Pravidelné vlhčení listů, které znemožňuje roztočům se usadit
| Při prvních příznacích aplikace přípravku proti roztočům; likvidace silně napadených rostlin
|-
| [[Soubor:Verticillium wilt dahliae.jpg|100px]]
| '''Verticiliové vadnutí''' ''(Verticillium)''
| Javory, rajčata, škumpa a jiné dvouděložné rostliny
| Částečně nebo zcela zvadlá rostlina i při dostatečné zálivce (půdní houba napadá cévy rostliny a znemožňuje průtok šťáv)
| Po celé období růstu
| Výsadba odolných odrůd; použití zdravého osiva; pravidelná prohlídka rostlin a včasný zásah
| Odstranění a likvidace napadených větví stromů a keřů; vykopání a spálení odumírajících rostlin; ve skleníku sterilizace půdy
|-
| [[Soubor:Eriophyes pyri 129.JPG|100px]]
| '''Vlnovníci'''
| Hrušeň, jeřáb, ořech, lípa, réva vinná, a jiné rostliny
| Stáčející se listy, pokryté po obou stranách množstvím žlutých až červenohnědých puchýřků
| Duben až srpen
| Pravidelná prohlídka rostlin a včasný zásah
| Odstraňování a pálení napadených listů; při silném napadení postřik přípravkem na bázi síry
|-
| [[Soubor:Gracillaria syringella BE-MK-1680a.jpg|100px]]
| '''Vzpřímenka šeříková''' ''(Gracillaria syringella)''
| Šeřík, ptačí zob
| Bílé nebo hnědé chodbičky v listech; později špičky listů spředené housenkami do úzkých trubiček
| Červen až říjen
| Pravidelná prohlídka rostlin a včasný zásah
| Odstranění a spálení napadených listů
|}

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>lhotbdb0k9choaq2npjy01wrhx4t3d6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Počítačové sítě/LAB: Logování přístupu k síti</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7843</id>
    <revision>
      <id>42717</id>
      <parentid>35290</parentid>
      <timestamp>2021-01-07T14:07:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="150" xml:space="preserve">= Požadavky =
= Zadání =
= Řešení =
= Testování =
= Závěr =
=Reference=

[[Kategorie:Počítačové sítě|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>rfa043fzbmlx3s11srtww8b9cdoqn5b</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Škůdci a choroby/Poškození výhonů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7844</id>
    <revision>
      <id>43526</id>
      <parentid>34892</parentid>
      <timestamp>2021-04-09T10:00:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>AnRo0002</username>
        <id>9218</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>([[c:GR|GR]]) [[c:COM:FR|File renamed]]: [[File:Coral Spot - Nectria cinnabarina (25856152470).jpg]] → [[File:Nectria cinnabarina (25856152470).jpg]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="10170" xml:space="preserve">Poškození výhonů může mít různou podobu i příčinu:

=== Hmyz na výhonech, stopy po žíru ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
!
!Poškození/Škůdce
!Napadané rostliny
!Příznaky
!Období výskytu
!Prevence
!Řešení
|-
|[[Soubor:Scale on red-stemmed dogwood.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Červci''' ''(Coccoidea)''
|Brslen, ovocné stromy, citrusy, pokojové rostliny
|Hnědé, šedé či bílé kupky, především na starších výhonech
|Po celý rok, zejména koncem jara a v létě
|Pravidelná prohlídka rostlin a včasný zásah
|Otírání postižených částí vodou s mýdlem; v zimě nátěr minerálním olejem (hubí přezimující stadia)
|-
|[[Soubor:A tree in Gryżyna.jpg|bezrámu|133x133pixelů]]
|'''Hlodavci'''
|Mladé stromy, okrasné keře, cibuloviny
|Ohryzaná kůra na kmeni či výhonu, obvykle těsně nad povrchem země
|Zima a počátek jara
|Ovinutí kmene pletivem s malými očky nebo speciálními chrániči
|
|-
|[[Soubor:Baumleichen4.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Kůrovci'''
|Jilmy, ovocné stromy, jehličnany
|Odlupování, odchlipování kůry; odumírání celých větví; po odloupnutí kůry dobře patrné chodbičky vykousané v lýku i dřevu
|Červen až duben
|Pravidelná prohlídka a včasný zásah
|V zimě pokácení a spálení napadených stromů
|-
|[[Soubor:Plant lice.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Mšice''' ''(Aphidoidea)''
|Téměř všechny rostliny, zejména růže a bob
|Na výhonech je přisáto větší množství drobného, obvykle bezkřídlého hmyzu s oválným tělem různé barvy. Výhonky (ale i listy a květy) mohou být pokroucené, zdeformované. 
|Na venkovních rostlinách květen až červenec; uvnitř po celý rok
|Ochrana přirozených nepřátel mšic (slunéčka, pestřenky)
|Přirození nepřátelé (sluníčka, pestřenky); při silném napadení odstranění zasažených výhonů a postřik insekticidem
|-
|[[Soubor:Agrotis ipsilon larva.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Osenice''' ''(Agrotis)''
|Salát a jiná zelenina
|Poškození rostlin při zemi, na níž lze najít velké housenky
|Začátek jara, konec léta
|Ochrana přirozených nepřátel housenek (ptáci)
|Ruční sběr a likvidace housenek
|-
|[[Soubor:Panonychus ulmi - eggs.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Sviluška ovocná''' ''(Panonychus ulmi)''
|Jabloně, hrušně, broskvoně, slivoně
|Hnědočervené kupky (vajíčka) na výhoncích
|Listopad až duben
|V předjaří aplikace olejového přípravku, který zničí přezimující vajíčka
|Při silném napadení postřik proti roztočům (akaricid)
|-
|[[Soubor:Puceron-lanigere.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Vlnatka krvavá''' (''Eriosoma lanigerum'')
|Jabloně, hlohyně, hloh, jeřáb, skalník
|Malé chomáčky vláken a kolonie mšic na kmeni a větvích; deformace semenáčků
|Duben až září
|Pravidelná prohlídka rostlin a včasný zásah
|Nátěr napadených částí insekticidem; postřik napadených semenáčků insekticidem
|}

=== Deformace a zasychání výhonů ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
!
!Poškození/Škůdce
!Napadané rostliny
!Příznaky
!Období výskytu
!Prevence
!Řešení
|-
|[[Soubor:The anthracnose disease of the raspberry and related plants (1917) (19372586661).jpg|bezrámu|170x170pixelů]]
|'''Antraknóza maliníku'''
|Maliník, ostružiník
|Bílé okrouhlé skvrny s purpurovým okrajem na bázi výhonů; později praskání kůry v místě skvrn
|Po celý rok
|Pravidelná prohlídka rostlin a včasný zásah
|Při prvních příznacích postřik fungicidem na bázi mědi; odříznutí a spálení silně napadených výhonů
|-
|[[Soubor:Apple tree with fire blight.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Bakteriální spála růžovitých''' ''(Erwinia amylovora)''
|Růžovité
|Bělavé, později zlatavé výtoky na výhonech; zasychání a odumírání rostliny (nejprve poupata a listy, později celé větve); 
|Zejména období květu
|Výsadba odolných druhů; desinfekce zahradního nářadí
|Odstranění a likvidace napadených jedinců (spála je závažnou karanténní chorobou)
|-
|
|'''Bakterióza šeříku'''
|Šeřík
|Hnědnutí a zasychání mladých výhonů (podobné příznakům zmrznutí)
|Jaro
|Pravidelná desinfekce zahradního nářadí; při odřezávání větví aplikace ochranného prostředku na místa řezu
|Odříznutí a spálení silně napadených větví
|-
|[[Soubor:Fasciated California Bluebell (Phacelia campanularia).jpg|bezrámu|150x150pixelů]]
|'''Fasciace (svazčitost) výhonků'''
|Různé rostliny
|Nápadně zploštělý průřez stonků a větví; srůsty několika lodyh
|V době intenzivního růstu
|Neexistuje - geneticky podmíněná porucha
|U dřevin a keřů odřezání postižených větví
|-
|[[Soubor:Sclerotinia sclerotiorum at Phaseolus vulgaris, sclerotiënrot stamsperzieboon.jpg|bezrámu|133x133bod]]
|'''Hlízenka hlíznatá''' ''(Sclerotinia sclerotiorum)''
|Různé rostliny, často jiřinky
|Bílý vatovitý povlak na lodyhách, obsahující černé výtrusy houby; chřadnoucí a odumírající lodyhy
|Jaro a léto
|Pravidelná prohlídka rostlin a včasný zásah
|Okamžité odstranění a spálení zasažených lodyh (před uvolněním sklerocií, které by kontaminovaly půdu)
|-
|[[Soubor:Камедь6.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Klejotok'''
|Stromy, zejména slivoně, třešně a višně
|Vytékání pryskyřičné hmoty z větví a kmene
|Po celý rok, zejména v létě
|Správná výživa; přiměřená zálivka; ochrana proti žíru a následnému napadení chorobami
|Odstranění příčiny klejotoku (napadení chorobou); odstranění odumřelého pletiva a ošetření hojivým balzámem
|-
|[[Soubor:Apfeltriebsucht.jpg|bezrámu|178x178pixelů]]
|'''Metlovitost výhonů'''
|Slivoně, břízy
|Netypické vyrůstání výhonků v chomáčích z jednoho bodu - tvorba čarověníků; menší listy netypické barvy a tvaru; černání a zasychání mladých výhonů (podobné příznakům zmrznutí)
|Po celý rok
|Pravidelná prohlídka rostlin a včasný zásah
|Odříznutí napadených výhonů pod čarověníkem
|-
|[[Soubor:Apium graveolens var. rapaceum Erwinia carotovora subsp. carotovora (Knolselderij Monarch hartrot).jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Mokrá bakteriální hniloba''' ''(Erwinia carotvora)''
|Pelargonie, brambory
|Černá hniloba při bázi lodyhy; změknutí napadených lodyh; žloutnutí listů
|Po odebrání řízků; u brambor počátek růstu
|Dodržování hygieny u hrnkových a skleníkových rostlin
|Likvidace napadených rostlin
|-
|[[Soubor:Gladiolus plant inoculated with B. gladioli.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Odumírání mečíků''' ''(Stomatinia gladioli)''
|Mečíky
|Žloutnutí a odumírání vnějších listů; lámání rostliny u báze, těsně nad hlízami; žlutohnědé skvrny na místě jizev po listech
|Po celé období růstu
|Pravidelná prohlídka rostlin a včasný zásah
|Likvidace zasažených rostlin
|-
|[[Soubor:Pinus taeda seedling damping off (cropped).jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Padání klíčních rostlin'''
|Všechny rostliny, zejména salát, hledík
|Zahnívání a zúžení kořenového krčku a následné odlomení semenáčku 
|Období klíčení a počátečního růstu
|Pečlivá desinfekce zahradnického nářadí a květináčů; přiměřená zálivka (nepřelévat); dostatečné větrání
|Postřik fungicidem
|-
|[[Soubor:Tomate Stängel Botrytis.jpg|bezrámu|133x133pixelů]]
|'''Plíseň šedá''' ''(Botrytis cinerea)''
|Rajčata, réva vinná, chryzantémy, salát a jiné
|Zasychání rostliny; uhnívání báze rostlin (napadené listy lze snadno odtrhnout); pokrytí lodyh a listů šedým mechovitým povlakem
|Po celé období růstu, především ve vlhku (náchylné jsou zejména skleníkové rostliny)
|Úsporné hnojení; sázení rostlin v dostatečné vzdálenosti; dobré větrání skleníku; postřik fungicidem
|Odstraňování a spálení napadených částí rostlin; ošetření fungicidem
|-
|
|'''Plíseň tulipánů''' ''(Botrytis tulipae)''
|Tulipány
|Odumírání napadených lodyh a listů u báze; pokrytí lodyh šedým mechovitým povlakem
|Jaro
|Výsadba každý rok na jiné místo; na podzim ošetření vykopaných cibulí fungicidem
|Likvidace napadených lodyh a cibulí
|-
|[[Soubor:Frost crack initiation point.JPG|bezrámu|134x134pixelů]]
|'''Praskání kůry'''
|Stromy
|Praskání kůry, otevírání prasklin
|Po celý rok
|Pravidelná prohlídka rostlin a včasný zásah
|Odříznutí odumřelých kusů dřeva; odstranění popraskané kůrya ošetření ran hojivým nátěrem
|-
|[[Soubor:2013 03 28 Brno 9999 6u.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Rakovina stromů'''
|Jabloň, hrušeň, dub, jeřáb, topol
|Různě velké nádory na větvích
|Po celý rok
|Pravidelná prohlídka rostlin a včasný zásah
|Odřezání a spálení napadených větví; při silném napadení ošetření přípravkem na bázi mědi (Kuprikol, Champion)
|-
|[[Soubor:Nectria cinnabarina (25856152470).jpg|bezrámu|150x150pixelů]]
|'''Rážovka rumělková''' ''(Nectria cinnabarina)''
|Stromy a keře, zejména javory, šácholany, rybíz
|Zasychání výhonů i větších větví; růžové puchýřky s výtrusy na odumřelých větvích
|Po celý rok
|Pravidelná prohlídka rostlin a včasný zásah
|Spálení odumřelých větví s puchýřky (odříznout 5-10 cm pod napadeným místem); přihnojení postižené dřeviny
|-
|[[Soubor:Phragmidium 0542.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Rez růží''' ''(Phragmidium mucronatum)''
|Růže
|Ztluštělá lodyha, která praská; rezavé shluky výtrusů v prasklinách
|Zejména jaro
|Pravidelná prohlídka rostlin a včasný zásah
|Sběr a spálení napadených listů; při prvních příznacích postřik fungicidem
|-
|
|'''Vadnutí plaménku'''
|Plamének
|Uvadání horních částí rostliny; černání listových řapíků ve spojení s čepelí; následně odumření celé rostliny
|Celé období růstu
|Pravidelná prohlídka rostlin a včasný zásah
|Odříznutí napadených lodyh (co nejníže); aplikace fungicidu
|}

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>89wjaiz6w9ppmw6wsndc3pl210v4nrp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Jednotné a množné číslo</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7845</id>
    <revision>
      <id>32855</id>
      <parentid>32852</parentid>
      <timestamp>2016-12-19T15:38:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>85.70.17.94</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5647" xml:space="preserve">== Jednotné číslo ==
* Jednotné číslo (singulár, lat. [numerus] singularis, zkráceně sg.) je gramatická kategorie, která označuje skutečnost, že se jedná o jeden kus něčeho. Používá se jak u jmen (podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno), tak u sloves.
* Jednotné číslo maďarských podstatných jmen je prostá záležitost. V každém slovníku je maďarské podstatné jméno v jednotném čísle spolu s jeho překladem.

== Množné číslo ==
* Množné číslo (plurál) má v maďarštině typickou koncovku '''-k''', případně '''-i''', následuje-li přivlastňovací přípona. Koncovka množného čísla se připojuje jako první před ostatními koncovkami:
# přímo k podstatnému jménu, končí-li toto jméno samohláskou. Často dochází k dloužení této samohlásky. Například: kutya – kuty'''ák''' (pes – psi)
# za vkladné -o- u slov obsahujících zadní samohlásky: abrosz – abrosz'''ok''' (ubrus – ubrusy)
# za vkladné -e- u slov obsahujících přední samohlásky: könyv – könyv'''ek''' (kniha – knihy)
# jinak: ajak – ajk'''ak''' (ret – rty) – navíc se vypouští -a-

* Množné číslo používáme v tom případě, když z něčeho je víc, ale '''neurčíme množství.''' Když určíme množství (tři, šest, mnoho, atd.), podstatné jméno zůstává v jednotném čísle:
: egy fa = (jeden) strom
: fák = stromy
: három fa = tři stromy (nikoliv ''három fák''!)
: sok fa = mnoho stromů (nikoliv ''sok fák''!)

* Jestliže podstatné jméno je podmětem ve větě, i sloveso zůstává v jednotném čísle:
: Három fa növekedik. = Tři stromy rostou.
: Egy fa növekedik. = Jeden strom roste.

* V množném čísle se na podstatná jména ptáme ''kik?'', ''mik?'' (''kdo?'', ''co?'').

* Za tázacími zájmeny ''hány?'', ''mennyi?'' (''kolik?'') podstatné jméno i sloveso je též vždy v jednotném čísle:
: óra = hodina —&gt; Hány óra van? = Kolik je hodin?
: esik = padat, padnout —&gt; Mennyi esik rám? = Kolik připadá na mně?

* Nepravidelné formy množného čísla podstatných jmen nevidíme ze základního slova, proto se je musíme naučit.

== Koncovky množného čísla ==
=== Pravidelná podstatná jména ===

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Jméno končíci se na / Kmen || Koncovka || Pravidlo || Nominativ singulár || Nominativ plurál
|-
| -a || -k || -a se prodlouží = -ák || alma || almák
|-
| -e || -k || -e se prodlouží = -ék || csésze || csészék
|-
| ostatní samohlásky || -k || koncovka množného čísla se jen přidá || kávé&lt;br /&gt;kapu || kávék&lt;br /&gt;kapuk
|-
| -alom&lt;br /&gt;-elem || -ak&lt;br /&gt;-ek || v množném čísle bude -alma-, -elme- + -k || lakodalom&lt;br /&gt;rejtelem || lakodalmak&lt;br /&gt;rejtelmek
|-
| souhlásku || -ök&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;-ek&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;-ok || když poslední slabika kmene obsahuje labializovanou vysokou samohlásku (ö, ő, ü, ű) a kmen obsahuje jen vysoké samohlásky&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;když poslední slabika kmene obsahuje nelabializo- vanou vysokou samohlásku (e, é, i, í) a kmen obsa- huje jen vysoké samohlásky&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;když kmen obsahuje nízké (a, á, o, ó, u, ú) nebo nízké i vysoké samohlásky || gyümölcs&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;szék&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;kalap || gyümölcsök&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;székek&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;kalapok
|-
| slova cizího původu || viz případy výše || rozhodující je poslední samohláska na určení přípony, postupujeme i tady podle pravidla vokálové harmonie || szoftver || szoftverek
|-
| složena slova || viz případy výše || rozhodující je poslední slovo na určení přípony, postupujeme podle výše uvedených pravidel || buszjegy&lt;br /&gt;(busz + jegy) || buszjegyek
|}


=== Nepravidelná podstatná jména ===

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Jméno končíci se na / Kmen || Koncovka || Pravidlo || Nominativ singulár || Nominativ plurál
|-
| -v kmen || -ak&lt;br /&gt;-ek || jednoslabičná slova končící na dlouhou samohlásku často změní kmen na v-kmen = -ak, -ek || tó&lt;br /&gt;cső || tavak&lt;br /&gt;csövek
|-
| vokálové zkrácení jednoslabičných a dvojslabičných kmenů  || -ak&lt;br /&gt;-ek || v některých jednoslabičných a dvojslabičných slovech se dlouhá samohláska zkrátí a pravidlo vokálové harmonie v některých případech neplatí || út&lt;br /&gt;híd&lt;br /&gt;tehén&lt;br /&gt;kéz || utak&lt;br /&gt;hidak&lt;br /&gt;tehenek&lt;br /&gt;kezek
|-
| jednoslabičná slova || -ak&lt;br /&gt;-ek || v některých případech jednoslabičná slova dostanou koncovky -ak / -ek a kmen slova se nezmění; pro slova s vysokými samohláskami se používá spojovací samo- hláska -e- a pro slova s nízkými nebo smíšenými samo- hláskami se používá spojovací samohláska -a- || ház&lt;br /&gt;toll&lt;br /&gt;őz || házak&lt;br /&gt;tollak&lt;br /&gt;őzek
|-
| dvojslabičný kmen s vokálovým vyřazením || -ök&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;-ek&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;-ok&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;-ak || V některých slovech se samohlásky poslední slabiky vyřadí:&lt;br /&gt;* když poslední samohláska změněného kmene je labializovaná vysoká samohláska, spojovací samo- hláskou je -ö-&lt;br /&gt;* když poslední samohláska změněného kmene je nelabializovaná vysoká samohláska, spojovací samo- hláskou je -e-&lt;br /&gt;* když poslední samohláska změněného kmene je a, á, o, ó, spojovací samohláskou je -o-&lt;br /&gt;* v některých případech může být i -a-, když poslední samohláska změněného kmene je a, á nebo poslední slabika slova je -jú || ököl&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;eper&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;bokor&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;sátor&lt;br /&gt;borjú || öklök&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;eprek&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;bokrok&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;sátrak&lt;br /&gt;borjak
|}

[[Kategorie:Maďarština|Podstatná jména]]</text>
      <sha1>rcdae40q9j94su8fvur41j4d7feb727</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Slovotvorné přípony podstatno-jmenné</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7846</id>
    <revision>
      <id>32991</id>
      <parentid>32865</parentid>
      <timestamp>2017-01-20T08:15:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2818" xml:space="preserve">Z mnohých sloves, podstatných jmen nebo přídavných jmen můžeme vytvořit nové podstatná jména. K tomu slouží slovotvorné přípony podstatno-jmenné:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Přípony || Vysvětlení || Příklady
|-
| -ás&lt;br /&gt;-és || tvoření podstatného jména ze sloves&lt;br /&gt;často vytváří slovo vyjadřující druh sportu a aktivity || kirándul + -ás = kirándulás&lt;br /&gt;(jet na výlet – výlet)
|-
| -ság&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;-ség || Vytváří podstatné jméno z přídavného jména nebo podstatného jména. Jedná se o slova vyjadřující pojmy, ideu nebo vlastnost. Často se takto vytvářejí názvy míst, povolání, a pod. || barát + -ság = barátság&lt;br /&gt;(prítel – přátelství)&lt;br /&gt;szép + -ség = szépség&lt;br /&gt;(krásný – krása)
|-
| -s&lt;br /&gt;-as&lt;br /&gt;-os&lt;br /&gt;-es&lt;br /&gt;-ös || vytváří hromadné podstatné jméno || káposzta + -s = káposztás (zelí – zelniště)&lt;br /&gt;nád + -as = nádas&lt;br /&gt;(rákos – rákosí)&lt;br /&gt;méh + -es = méhes&lt;br /&gt;(včela – včelín)
|-
| -s&lt;br /&gt;-as&lt;br /&gt;-os&lt;br /&gt;-es&lt;br /&gt;-ös || vytváří z podstatného jména povolání || hegedű + -s = hegedűs&lt;br /&gt;(housle – houslista)&lt;br /&gt;fazék + -as = fazekas&lt;br /&gt;(hrnec – hrnčíř)&lt;br /&gt;kombájn + -os = kombájnos (kombajn – kombajnista)
|-
| -ász&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;-ész || vytváří z podstatného jména povolání || hal + -ász = halász&lt;br /&gt;(ryba – rybář)&lt;br /&gt;seb + -ész = sebész&lt;br /&gt;(rána – chirurg)
|-
| -ó&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;-ő || ze slovesa vytváří povolání, anebo mužskou postavu / osobu || fordít + -ó = fordító&lt;br /&gt;(překládat – překladatel)&lt;br /&gt;értesít + -ő = értesítő&lt;br /&gt;(oznámit – oznamovatel)
|-
| -at&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;-et || vytváří název průmyslu nebo instituce z podstatných jmen (povolání) končící se na -ász / -ész&lt;br /&gt;vytváří ze slovesa podstatné jméno, které vyjadřuje výsledek činnosti || fodrász + -at = fodrászat&lt;br /&gt;(kadeřník – kadeřnictví)&lt;br /&gt;másol + -at = másolat&lt;br /&gt;(opsat – opis)
|-
| -né || z mužského příjmení vytváří ženské (u vdaných žen) || Kovács + -né = Kovácsné (paní Kovácsová)
|-
| -us || z vlastních jmen vytváří přezdívky || Magdolna – Magdus (Magdaléna – Magda)
|-
| -i&lt;br /&gt;-csi || z vlastních jmen vytváří přezdívky || Miklós – Miki (Mikuláš – Miki)&lt;br /&gt;János – Jancsi (Jan – Janči)
|-
| -ka&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;-ke || vytváří zdrobněliny a přezdívky || Mária – Marika&lt;br /&gt;(Marie – Marika)&lt;br /&gt;pici + -ke = picike&lt;br /&gt;(malý – malinký)
|-
| -(o)cska&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;-(e)cske || z podstatného jména vytváří zdrobněliny || harang + -ocska = harangocska&lt;br /&gt;(zvonec – zvoneček)&lt;br /&gt;rész + -ecske = részecske (část – částečka)
|}

[[Kategorie:Maďarština|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>38iutvr1r78u2lrris9jf1lu7k8c2le</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Nahrazování podstatných jmen</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7847</id>
    <revision>
      <id>32979</id>
      <parentid>32857</parentid>
      <timestamp>2017-01-18T08:57:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2325" xml:space="preserve">Když podstatné jméno nechceme stále opakovat, můžeme ho nahradit zájmenem, číslovkou nebo přídavným jménem. V tom případě koncovku podstatného jména dostane zájmeno, číslovka nebo přídavné jméno. Přípony se připojují podle pravidla vokálové harmonie. Například:

: a kék csészé'''ből''' (z modré šálky) —&gt; a kék'''ből''' (z modré)
: modern székek'''et''' (moderní stoličky) —&gt; modernek'''et''' (moderní)

== Zájmena ==
Podstatná jména se nejčastější nahrazují zájmenami:
* osobní (én, te, ő, mi, ti, ők) i v konkrétním pádu (bennem, engem...)
* osobní pro vykání (ön, maga, önök, maguk) i v konkrétním pádu
* přivlastňovací
:: v singuláru: az enyém, a tied, az övé, a mienk, a tietek, az övék
:: v plurálu: az enyéim, a tieid, az övéi, a mieink, a tieitek, az övéik
* zvratné (magam, magad, maga, magunk, magatok, maguk) i v konkrétním pádu s konkrétní příponou (magamnak,
:: magától...)
* vzájemné (egymás) i v konkrétním pádu s konkrétní příponou (egymásnak, egymáshoz...)
* ukazovací (ez, ezek, az, azok) i v konkrétním pádu s konkrétní příponou (ezt, ezeket, azt, azokat...)
* ukazovací kvalitativní (ilyen, ilyenek, olyan, olyanok) i v konkrétním pádu s konkrétní příponou
* tázací (mi?, ki?, milyen?, melyik?) i v konkrétním pádu s konkrétní příponou (minek?, kinek?, milyennek?,
:: melyiknek?...)
* vztažné (ami, amik, amely, amelyek, aki, akik...) i v konkrétním pádu s konkrétní příponou (amit, amiket, amelyet,
:: amelyeket, akit, akiket...)
* neurčité (valami, valaki, akármi, akárki, bármi, bárki, semmi, senki, minden, mindenki...) i s konkrétní příponou

== Číslovky ==
Číslovky, kterými můžeme nahrazovat podstatná jména, jsou:
* základní (kettő...) i v konkrétním pádu s konkrétní příponou (kettőt...)
* řadové (második...) i v konkrétním pádu s konkrétní příponou (másodikat...)
* neurčité (néhány, sok, kevés...) i v konkrétním pádu s konkrétní příponou (néhányat, sokat, keveset...)

== Přídavná jména ==
Přídavná jména, kterými můžeme nahrazovat podstatná jména, jsou v podstatě jakákoliv – podle významu a daného kontextu.

[[Kategorie:Maďarština|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>bjbrixhtj07njhl9wfhw4zlyx2dqnzv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Jednotné a množné číslo přídavných jmen</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7848</id>
    <revision>
      <id>32862</id>
      <timestamp>2016-12-19T18:51:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>85.70.17.94</ip>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „== Jednotné číslo == * Jednotné číslo (singulár, lat. [numerus] singularis, zkráceně sg.) je gramatická kategorie, která označuje skutečnost,…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2112" xml:space="preserve">== Jednotné číslo ==
* Jednotné číslo (singulár, lat. [numerus] singularis, zkráceně sg.) je gramatická kategorie, která označuje skutečnost, že se jedná o jeden kus něčeho. Používá se jak u jmen (podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno), tak u sloves.
* Jednotné číslo maďarských přídavných jmen je prostá záležitost. V každém slovníku je maďarské přídavné jméno v jednotném čísle spolu s jeho překladem.

== Množné číslo ==
* Množné číslo (plurál) má v maďarštině typickou koncovku '''-k'''. Množné číslo přídavných jmen se vyjadřuje znakem '''-k''' (s variantami ''-ak'', ''-ok'', ''-ek'', ''-ök'') jako u podstatných jmen.

== Koncovky množného čísla ==

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Jméno končíci se na / Kmen || Koncovka || Pravidlo || Nominativ singulár || Nominativ plurál
|-
| -a || -k || -a se prodlouží = -ák || sárga || sárgák
|-
| -e || -k || -e se prodlouží = -ék || fekete || feketék
|-
| -i&lt;br /&gt;-ú || -ak || slovo se smíšenými nebo nízkými samohláskami končící se na -i nebo -ú  || ázsiai&lt;br /&gt;hosszú || ázsiaiak&lt;br /&gt;hosszúak
|-
| -i&lt;br /&gt;-ű || -ek || slovo s vysokými samohláskami končící se na -i (původ značící slova) nebo -ű  || keleti || keletiek
|-
| ostatní samohlásky || -k || koncovka množného číslo se jen přidá || olcsó&lt;br /&gt;kicsi || olcsók&lt;br /&gt;kicsik
|-
| souhlásky || -ak&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;-ok&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;-ek&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;-ök || ve většině přídavných jmen s nízkými nebo se smíšenými samohláskami&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;po koncovce -tlan, -talan, -atlan a v některých přídavných jménech s nízkými nebo se smíšenými samohláskami&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;všechna přídavná jména s vysokými samohláskami&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;v případě jmen ''görög'' a ''török''
 || rossz&lt;br /&gt;piros&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;nyugtalan&lt;br /&gt;angol&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;fehér&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;görög&lt;br /&gt;török || rosszak&lt;br /&gt;pirosak&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;nyugtalanok&lt;br /&gt;angolok&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;fehérek&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;görögök&lt;br /&gt;törökök
|}

[[Kategorie:Maďarština|Přídavná jména]]</text>
      <sha1>spfjtx1rn9bc12bu7rc44jc6p9bqjz1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Porovnávání kvality a kvantity</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7849</id>
    <revision>
      <id>32987</id>
      <parentid>32863</parentid>
      <timestamp>2017-01-19T13:45:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1727" xml:space="preserve">== Porovnávání kvality ==
* Když mezi dvěma nebo více věcmi není kvalitativní rozdíl, používáme strukturu: ''&quot;(ugyan)olyan..., mint...&quot;'' (tak / stejně... jako...)
: Například: Ez az alma olyan nagy, mint az. = Toto jablko je tak velké jako tamto jablko.
:::::::::::: NEBO Toto jablko je stejně velké jako tamto jablko.

* Když mezi dvěma nebo více věcmi je kvalitativní rozdíl, používáme strukturu: ''&quot;...-bb, mint...&quot;'' (...-ší jak...) nebo ''&quot;...-bb... -nál / -nél&quot;'' (...-ší od...)
: Například: Ez az alma kisebb, mint az. = Toto jablko je menší jak tamto jablko.
:::: Ez az alma kisebb annál. = Toto jablko je menší od tamtoho jablka.

* Když z více věcí pojmenujeme nejextrémnější, používáme strukturu: ''&quot;a leg-...-bb&quot;'' (nej-...-ší)
: Například: Ez az alma a legkisebb. = Toto jablko je nejmenší.


'''Pozor!''' Před spojkou ''mint'' (jako, jak) je vždy čárka.

== Porovnávání kvantity ==
* Když mezi dvěma nebo více věcmi není kvantitativní rozdíl, používáme strukturu: ''&quot;(ugyan)annyi..., mint...&quot;'' (tolik... kolik)
: Např.: Itt annyi alma van, mint ott. = Zde je tolik jablk kolik je tam.

* Když mezi dvěma nebo více věcmi je kvantitativní rozdíl, používáme strukturu: ''&quot;több / kevesebb, mint...&quot;'' (více / méně jak)
: Např.: Itt több alma van, mint ott. = Zde je více jablk jak tam.
                
* Když z více věcí pojmenujeme nejextrémnější, používáme strukturu: ''&quot;a legtöbb / a legkevesebb&quot;'' (nejvíc / nejméně)
: Např.: Itt van a legtöbb alma. = Zde je nejvíc jablk.


'''Pozor!''' Před spojkou ''mint'' (jako, jak) je vždy čárka.

[[Kategorie:Maďarština|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>64twhr8kupogqquuzehk1xtmgrpi202</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Vyjádření míry kvantitativního rozdílu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7850</id>
    <revision>
      <id>33002</id>
      <parentid>32864</parentid>
      <timestamp>2017-01-23T15:13:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1102" xml:space="preserve">Míru kvantitativního rozdílu mezi tím, co porovnáváme, vyjadřujeme příslovečnou příponou ''-val'' / ''-vel''.

Ptáme se: ''Mennyivel ...-bb?'' (O kolik ...-ší?)


* Když mezi dvěma nebo více věcmi je malý rozdíl, použijeme strukturu: ''&quot;kicsivel ...-bb&quot;'' nebo ''&quot;valamivel ...-bb&quot;'' (o málo ...-ší nebo o něco ...-ší)
: Například: Ez az alma valamivel nagyobb, mint az. = Toto jablko je o něco větší než to druhé.

* Když mezi dvěma nebo více věcmi je velký rozdíl, použijeme strukturu: ''&quot;sokkal ...-bb&quot;'' nebo ''&quot;jóval ...-bb&quot;'' (o dost ...-ší)
: Například: Ez az alma sokkal nagyobb, mint az. = Toto jablko je o dost větší než to druhé.

* Když ukážeme na přesný rozdíl mezi dvěma věcmi, použijeme strukturu: ''&quot;mértékegység + -val / -vel ...-bb&quot;'' (o + měrná jednotka + ...-ší)
: Například: Ez az alma egy centiméterrel nagyobb, mint az. = Toto jablko je o jeden centimetr větší než to druhé.


'''Pozor!''' Před spojkou ''mint'' (jako, jak) je vždy čárka.

[[Kategorie:Maďarština|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>bk01ewxu9f7lyqvzp8uyel50p5zweu3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Maďarština/Slovotvorné přípony přídavno-jmenné</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7851</id>
    <revision>
      <id>32998</id>
      <parentid>32866</parentid>
      <timestamp>2017-01-22T16:25:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2665" xml:space="preserve">Z mnohých sloves, podstatných jmen nebo přídavných jmen můžeme vytvořit nové přídavná jména. K tomu slouží slovotvorné přípony přídavno-jmenné:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Přípony || Vysvětlení || Příklady
|-
| -s&lt;br /&gt;-as&lt;br /&gt;-os&lt;br /&gt;-es&lt;br /&gt;-ös || Tvoření přídavného jména z podstatných jmen. Spojovací samohlásky se přidávají podle pravidla množného čísla přídavných jmen. || hiba + -s = hibás&lt;br /&gt;(chyba – chybný)&lt;br /&gt;kép + -es = képes&lt;br /&gt;(obraz – obrazový)
|-
| -i || Tvoření přídavného jména z podstatných jmen. Koncovka -i značí místo, původ nebo čas.  || Afrika + -i = afrikai&lt;br /&gt;(Afrika – africký)&lt;br /&gt;tél + -i = téli&lt;br /&gt;(zima – zimní)
|-
| -(j)ú&lt;br /&gt;-(j)ű || Tvoření přídavného jména z podstatných jmen. Vytvořené přídavné jméno se používa s jiným přídavným jménem.  || jó humor + -ú = jó humorú&lt;br /&gt;(dobrý humor – někdo s dobrým humorem / dobrohumorný)
|-
| -talan&lt;br /&gt;-telen&lt;br /&gt;-tlan&lt;br /&gt;-tlen&lt;br /&gt;-atlan&lt;br /&gt;-etlen || Tvoření přídavného jména z jiného přídavného jména, ale i ze slovesa. Nově vytvořené slovo znamená opak původního slova (antonymum). Na konkrétní použití přípon není pravidlo. || egészséges – egészségtelen&lt;br /&gt;(zdravý – nezdravý)&lt;br /&gt;udvarias – udvariatlan&lt;br /&gt;(zdvořilý – nezdvořilý)&lt;br /&gt;enged + -etlen = engedetlen&lt;br /&gt;(pustit – neposlušný)
|-
| -ékony&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;-ékeny  || ze slovesa vyjadřuje charakteristiku něčeho, případně nějaké akce || gyúl + -ékony = gyúlékony &lt;br /&gt;(zapálit se – zápalný)&lt;br /&gt;gördül + -ékeny = gördülékeny (valit se – valivý)
|-
| -só&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;-ső || poukazuje na blízkou příslušnost k nějakému místu || hát + -só = hátsó&lt;br /&gt;(záda – zadní)&lt;br /&gt;fel + -só = felső&lt;br /&gt;(nahoru – horní)
|-
| -beli || poukazuje na blízkou příslušnost k něčemu jinému || írás + -beli = írásbeli&lt;br /&gt;(psaní – písemný)&lt;br /&gt;tér + -beli = térbeli&lt;br /&gt;(prostor – prostorový)
|-
| -szerű || poukazuje na podobnost s něčím jiným || cél + -szerű = célszerű&lt;br /&gt;(cíl / účel – účelný)&lt;br /&gt;idő + -szerű = időszerű&lt;br /&gt;(doba – dobový)
|-
| -féle || něco je podobné něčemu jinému || öt + -féle = ötféle&lt;br /&gt;(pět – paterý)&lt;br /&gt;gyümölcs + -féle = gyümölcsféle&lt;br /&gt;(ovoce – nějaký typ ovoce)
|-
| -fajta || něco je druhem něčeho jiného || más + -fajta = másfajta&lt;br /&gt;(jiný – jiného druhu)&lt;br /&gt;minden + -fajta = mindenfajta&lt;br /&gt;(všechno – všeho druhu)
|}

[[Kategorie:Maďarština|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>qq89g2b187qufhryrgzrs0oxzfo13c4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Škůdci a choroby/Poškození květů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7852</id>
    <revision>
      <id>32870</id>
      <timestamp>2016-12-22T10:45:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Chartep</username>
        <id>5366</id>
      </contributor>
      <comment>nové</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5573" xml:space="preserve">Poškození květů může mít různou podobu i příčinu:
{| class=&quot;wikitable&quot;
!
!Poškození/Škůdce
!Napadané rostliny
!Příznaky
!Příčina
!Období výskytu
!Prevence
!Řešení
|-
|
|'''Černá skvrnitost čemeřice''' ''(Coniothyrium hellebori)''
|Čemeřice, stračka
|Černé skvrny na květech
|Houbová choroba
|Po celé období květu
|Pravidelný postřik fungicidem na bázi mědi (Kuprikol)
|Odstranění a spálení napadených částí
|-
|
|'''Květopas jabloňový''' ''(Anthonomus pomorum)''
|Jabloně
|Hnědnoucí, zasychající poupata, která se neotevírají 
|Brouk, jehož larvy vyžírají květy
|Duben a květen
|Pravidelný postřik insekticidem v době rozvíjení květů; při silné nákaze předchozího roku aplikace postřiku již před vývojem poupat (zasáhne samičky ještě před kladením vajíček)
|
|-
|[[Soubor:Heliothis armígera. (5422495084).jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Housenky'''
|Růže, chryzantémy, jabloně a jiné
|Ožraná poupata i květní lístky; housenky na květech
|Motýli, jejichž housenky požírají květy
|Na venkovních rostlinách březen až červen; ve skleníku po celý rok
|Pravidelná prohlídka rostlin a včasný zásah
|Ruční sběr housenek; při silném napadení postřik proti housenkám
|-
|[[Soubor:Asteryellowsmarigold.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Mycoplasma'''
|Různé rostliny - prvosenky, jahodníky, narcisy, chryzantémy
|Nedostatečně vyvinuté, zelené a často zdeformované květy
|Bakterie, které narušují fyziologii rostlin
|Po celé období růstu
|Pravidelná prohlídka rostlin a včasný zásah
|Likvidace napadených rostlin
|-
|
|'''Nevyvinutost květů'''
|Narcisy, tulipány
|Zasychání květů ještě před rozvinutím
|Zasychání kořenů
|Po celý rok
|Skladování cibulí na chladném a suchém místě; správně načasovaná výsadba; přiměřená zálivka
|
|-
|
|'''Plíseň pivoňková''' ''(Botrytis paeoniae)''
|Pivoňky
|Zahnívání poupat a pokrytí šedým povlakem; odumírání výhonů u báze
|Houbová choroba
|Po celé období růstu
|Pravidelná prohlídka rostlin a včasný zásah
|Odříznutí napadených lodyh těsně u země, ošetření místa řezu fungicidem
|-
|
|'''Plíseň šedá''' ''(Botrytis cinerea)''
|Bramboříky, chryzantémy
|Skvrny na květních lístcích, později zahnívání a pokrytí šedým povlakem
|Houbová choroba
|Období květu
|Úsporné hnojení; sázení rostlin v dostatečné vzdálenosti; dobré větrání skleníku; postřik fungicidem
|Odstranění napadených květů; postřik fungicidem
|-
|
|'''Plíseň tulipánů''' ''(Botrytis tulipae)''
|Tulipány
|Malé hnědé skvrny na okětních lístcích; někdy i hniloba květů a šedý povlak
|Houbová choroba
|Po celé období květu
|Ošetření fungicidem - po vykopání cibulí, po vyrašení listů o výšky cca 5 cm a poté každých 10 dní až do kvetení; výsadba každý rok na jiné místo
|Likvidace napadených rostlin
|-
|
|'''Ploštice''' ''(Heteroptera)''
|Okrasné rostliny, například chryzantémy, jiřinky
|Zdeformované květy; poupata, která se nerozvíjejí
|Hmyz vysávající poupata
|Na venkovních rostlinách červen až říjen; ve skleníku po celý rok
|Pravidelná prohlídka rostlin a včasný zásah
|Ruční sběr a likvidace hmyzu
|-
|[[Soubor:Goldcrest, eating the silver birch buds (11585923184).jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Poškození poupat ptáky'''
|Dřeviny - švestky, rybíz, třešně
|Ozobané pupeny včetně poupat
|Poškození ptáky
|Listopad až duben
|Zakrytí dřeviny sítí
|
|-
|[[Soubor:Forficula.auricularia.-.lindsey.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Škvor obecný''' ''(Forficula auricularia)''
|Plamének, chryzantémy, jiřinky
|Ožrané květní lístky
|Poškození hmyzem
|Květen až říjen
|Rozmístění plochého materiálu ke kořenům rostlin (střešní tašky, dno květináče) - škvoři se pod ním ukrývají, takže je lze po nahromadění zlikvidovat nebo přemístit jinam (škvoři pomáhají hubit mšice)
|Ruční sběr škvorů
|-
|
|'''Třásnokřídlí''' ''(Thysanoptera)''
|Okrasné rostliny, například mečíky, narcisy, hvozdíky, kosatce
|Zdeformované květy s malými bílými skvrnami
|Poškození hmyzem
|Červen až září
|Hlízy či cibule před výsadbou namočit do insekticidu
|
|-
|[[Soubor:Tulip mosaic virus.jpg|bezrámu|183x183pixelů]]
|'''Virová mozaika'''
|Různé trvalky - macešky, hvozdíky, tulipány, lilie, jiřinky, chryzantémy 
|Zdeformované květy; nestandardně zbarvené okvětní lístky (světlejší, tmavší, s bílými pruhy)
|Virová choroba
|Po celé období růstu
|Pravidelná prohlídka rostlin a včasný zásah
|Likvidace napadených rostlin
|-
|
|'''Viróza lilií'''
|Lilie
|Zdeformovaná poupata, která se správně nerozvíjejí
|Virová choroba
|Po celý rok
|Pravidelná prohlídka rostlin a včasný zásah
|Likvidace napadených rostlin
|-
|
|'''Vlnovník rybízový''' ''(Cecidophyopsis ribis)''
|Rybíz
|Abnormálně zvětšené pupeny
|Roztoč, napadající pupeny rybízu
|Jaro
|Pravidelná prohlídka rostlin a včasný zásah
|Oloupání a spálení napadených pupenů; po otevření prvních květů postřik na bázi síry (opakovat za 3 týdny)
|-
|[[Soubor:Araignée 03026 les Trous de Leu.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Zlatohlávek zlatý''' ''(Cetonia aurata)''
|Růžovité
|Okousané tyčinky a korunní lístky
|Poškození broukem
|Červen až září
|Pravidelná kontrola květů
|Ruční sběr brouků
|}

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>338xue18bwkmbvo0dmh1lz5mii0mlko</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Škůdci a choroby/Poškození plodů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7853</id>
    <revision>
      <id>34889</id>
      <parentid>32871</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5613" xml:space="preserve">Poškození plodů může mít různé podoby a příčiny:
{| class=&quot;wikitable&quot;
!
!Poškození/Škůdce
!Napadané rostliny
!Příznaky
!Období výskytu
!Prevence
!Řešení
|-
|[[Soubor:Colletotrichum lindemuthianum.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Antraknóza fazolu''' ''(Colletotrichum lindemuthianum)''
|Fazol
|Černohnědé skvrny na luscích; hnědé skvrny na lodyhách a listech; někdy předčasný opad listů
|Po celé období růstu, zejména ve studeném vlhkém létě
|Výsev jen zdravých, kontrolovaných semen (v případě předchozího výskytu choroby na nové místo)
|Likvidace napadených jedinců včetně semen (nepoužívat k dalšímu výsevu); při silném napadení postřik fungicidem před vykvetením
|-
|[[Soubor:Blossom end rot.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Hniloba špiček rajčat'''
|Rajčata
|Kulaté hnědé až černé skvrny na špičkách plodů
|V době růstu plodů
|Pravidelná zálivka, přiměřená rovnoměrná výživa
|Odstranění napadených plodů
|-
|[[Soubor:Malus domestica 'Summerred' bitterpit, kurkstip (c).jpg|bezrámu|114x114pixelů]]
|'''Hořká pihovitost jablek'''
|Jabloň
|Malé hnědé skvrnky na slupce i v dužině kvůli nerovnováze ve výživě stromu (nadbytek dusíku a draslíku, nedostatek vápníku); hořká chuť postižených míst
|Po celé období růstu; zejména ve vlhkých obdobích
|Správné hnojení; přiměřená zálivka (nedopustit vyschnutí zeminy)
|Vápnění půdy; omezení hnojení dusíkem
|-
|[[Soubor:Frambozenkever.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Malinovník plstnatý''' ''(Byturus tomentosus)''
|Maliník, ostružiník
|Zasychající, u stopy hnědnoucí plody, jež zevnitř vyžírají larvy malinovníka
|Červen až srpen
|Pěstování raných odrůd
|Není potřeba
|-
|[[Soubor:Monilia fructigena1 2006-08-24.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Moniliová hniloba'''
|Všechny ovocné stromy
|Hnědnutí plodů, následně rašení soustředných kruhů s výtrusnicemi hub; sesychání plodů, často ještě na stromě
|Léto a doba skladování
|Pravidelná prohlídka rostlin a včasný zásah
|Likvidace napadených plodů a odumřelých větví
|-
|[[Soubor:Madige-Apfel-Frucht.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Obaleč jablečný''' ''(Cydia pomonella)''
|Ovocné stromy, především jabloně a hrušně
|Housenky v plodech, které vyžírají zevnitř
|Červen až srpen
|Podpora přirozených nepřátel housenek obalečů (ptáci); pečlivý sběr a likvidace spadaných plodů, aby se housenky nezakuklily
|Při silném napadení postřik insekticidem
|-
|
|'''Obaleč hrachový''' ''(Laspeyresia rusticella)''
|Hrách
|Housenkami vyžrané kuličky hrachu (patrné až po otevření lusků)
|Červen až červenec
|Výsadba raných odrůd
|Při silném napadení postřik ''(Bacillus thuringiensis)''
|-
|[[Soubor:Echter Mehltau der Rebe.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Padlí''' ''(Erysiphales)''
|Vinná réva, jahodník, angrešt
|Bílý pudrovitý povlak na plodech, který postupně hnědne; bobule révy  vinné navíc praskají
|Celé období růstu
|Výběr odolných odrůd
|Při prvních příznacích postřik fungicidem nebo prostředky na bázi síry
|-
|[[Soubor:Plommonstekel ugglan.jpg|bezrámu|103x103pixelů]]
|'''Pilatky''' ''(Hoplocampa)''
|Jabloně, švestky
|Deformace plodů (jablka), předčasné opadání plodů (švestky), poškozených vyžíráním larvami pilatek
|Květen až červen
|Při silném napadení příští rok po odkvětu postřik insekticidem
|Pečlivý sběr a likvidace opadaných plodů
|-
|[[Soubor:Tomaat Phytophthora.jpg|bezrámu|112x112pixelů]]
|'''Plíseň rajčat'''
|Rajčata
|Rozsáhlé hnědnutí plodu, které se z povrchu šíří i do dužiny; následně hniloba plodu
|Konec léta, zejména při vyšším vlhku
|Výsadba odolných odrůd mimo  výrazně vlhká místa; dodržování osevního postupu
|Při vysoké vzdušné vlhkosti postřik fungicidem
|-
|[[Soubor:Aardbei Lambada vruchtrot Botrytis cinerea.jpg|bezrámu|125x125pixelů]]
|'''Plíseň šedá''' ''(Botrytis cinerea)''
|Drobné ovoce (jahody, maliny), rajčata, ve velkém vlhku hrách či fazol
|Plody pokryté šedou plísní
|Období květu a tvorby plodů; především ve vlhku
|Úsporné hnojení; sázení rostlin v dostatečné vzdálenosti; dobré větrání skleníku
|Utržení a  spálení napadených plodů
|-
|
|'''Ploštice''' ''(Heteroptera)''
|Zejména jabloně, hrušně
|Vybouleniny s kožovitým povrchem na zralých plodech, způsobené sáním hmyzu
|Duben až srpen
|Pravidelná prohlídka rostlin a včasný zásah
|Postřik insekticidem
|-
|
|'''Praskání plodů'''
|Jabloně, hrušně, švestky, třešně, rajčata
|Praskající slupka plodů (obvykle kvůli nepravidelné výživě)
|Období růstu a zrání plodů
|Zajištění stálého (pravidelného) přísunu vláhy a minerálních látek
|Pravidelná zálivka 
|-
|
|'''Sluneční úpal plodů'''
|Ovocné dřeviny, zejména vinná réva, angrešt
|Větší tmavé, často vpadlé skvrny na ozářených plochách
|Horká období
|Zastínění a větrání skleníku
|Odstranění poškozených plodů dříve, než začnou hnít
|-
|[[Soubor:Apfelschorf.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Strupovitost jádrovin''' ''(Venturia)''
|Jabloň, hrušeň, hlohyně
|Tmavé skvrny na listech a plodech, které mohou při velkém počtu způsobit popraskání povrchu plodu
|Po celé období růstu
|Výsadba odolných odrůd
|Sběr a likvidace napadených listů a plodů; na jaře před květem a po odkvětu postřik proti strupovitosti
|}

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>aisq7u1bst2jr0rhvbhwfqvkbh3kwq0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Škůdci a choroby/Poškození podzemních částí</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7854</id>
    <revision>
      <id>34890</id>
      <parentid>32872</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9806" xml:space="preserve">Poškození podzemních částí rostlin může mít různé podoby a příčiny:

=== Poškození cibulí, hlíz, oddenků ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
!
!Poškození/Škůdce
!Napadané rostliny
!Příznaky
!Období výskytu
!Prevence
!Řešení
|-
|
|'''Bakteriální hniloba kosatců'''
|Kosatce
|Měkká, žlutá páchnoucí hniloba na cibulkách a oddencích, způsobující oslabení listů
|Po celé období růstu, zejména ve vlhku
|Vyhnout se sázení do vlhké hlíny; zabránit poškození cibulek a oddenků; ničit plže
|Zlepšení odvodnění rostlin; odřezání napadených části a ošetření řezu přípravkem na bázi mědi; likvidace silně napadených rostlin
|-
|[[Soubor:Agrobacteriumgall.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Bakteriální boulovitost kořenů''' ''(Agrobacterium tumefaciens)''
|Různé rostliny
|Různě velké výrůstky na kořenech (velikost hrášku až míče)
|Po celé období růstu
|Pravidelná prohlídka rostlin a včasný zásah; přiměřená zálivka
|Likvidace rostlin s nádorky na hlavních kořenech; odstranění vedlejších kořenů s výrůstky; zajištění dobrého odtoku vody (aby nedocházelo k přemokření půdy)
|-
|
|'''Bakterióza mečíků'''
|Mečíky
|Tmavé lesklé prohlubně se zvýšenými okraji na hlízách
|Léto
|Pravidelná prohlídka rostlin a včasný zásah
|Při prvních příznacích vytržení a spálení napadených rostlin
|-
|
|'''Bílá hniloba cibule'''
|Cibule, méně i česnek, šalotka, pórek
|Zahnívající báze cibule a kořeny pokryté bílou plísní
|Po celou dobu růstu, zejména na počátku jara
|Střídání pěstebních ploch
|Vytržení a spálení napadených rostlin
|-
|
|'''Cibulovka narcisová''' ''(Lampetia equestris)''
|Narcisy
|Měknutí a zahnívání cibulí; v nichž jsou drobné hnědé larvy
|Duben až červen
|Pečlivá prohlídka cibulí
|Likvidace napadených cibulí
|-
|[[Soubor:Wireworm - Flickr - treegrow.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Drátovci'''
|Brambory, mrkev, okrasné cibuloviny
|Štíhlé tvrdé hnědožluté larvy kovaříků, vyžírající kořeny, hlízy a cibule rostlin
|Březen až listopad
|Zrytí půdy před novou výsadbou; pěstování raných odrůd
|
|-
|[[Soubor:PotatoNematodeCysts.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Háďátko bramborové''' ''(Globodera rostochiensis)''
|Brambory, rajčata
|Žluté a hnědé cysty na kořenech; zasychání a odumírání rostlin
|Květen až srpen
|Dodržování osevního postupu; střídání pěstebních ploch (výsadba na stejné místo  nejdříve po 5 letech)
|Vykopání a spálení napadených jedinců
|-
|
|'''Háďátko zhoubné''' ''(Ditylenchus dipsaci)''
|Narcisy, tulipány, hyacinty
|Praskání a zahnívání cibulí; slabé, zdeformované výhonky
|Po celý rok
|Při předchozím napadení sázet cibuloviny alespoň 3 roky na jiné místo
|Vykopání a spálení napadených jedinců
|-
|
|'''Hnědá hniloba bramboru''' ''(Ralstonia solanacearum)''
|Brambory
|Červenohnědě zbarvená dužina; následně zahnívání postižených částí
|Léto až podzim
|Používání zdravé sadby
|Likvidace napadených hlíz
|-
|[[Soubor:Verticillium wilt.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Hniloba kořenů prvosenek'''
|Prvosenky, méně i jahodníky
|Vadnutí rostlin; černání a zahnívání kořenů a kořenového krčku
|Po celé období růstu, především ve vlhku
|Při předchozím napadení sázet několik let na jiné místo; na jaře postřik fungicidem
|Vytrhání a spálení napadených rostlin
|-
|
|'''Hniloba krčků'''
|Rajčata, fazol, hrách, hrachor
|Ztráta barvy a zahnívání na bázi rostliny, následně odumírání kořenů
|Po celé období růstu
|Dodržování osevního postupu; používání čerstvé zeminy pro rostliny v květináčích
|Likvidace napadených rostlin
|-
|[[Soubor:Mold on onion.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Hniloba krčku cibulovin''' &lt;u&gt;''(Botrytis cinerea)''&lt;/u&gt;
|Šafrány, narcisy, lilie, cibule
|Zahnívání báze a kořenů cibule nebo hlízy; na cibuli navíc šedavý povlak
|Po celý rok, zejména při skladování
|Střídání pěstebních ploch; skladování cibulí na suchém, vzdušném místě
|Likvidace napadených cibulí a hlíz
|-
|[[Soubor:Dégat salade.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Hrotnokřídlec zahradní''' ''(Korscheltellus lupulina)'' 
|Trvalky
|Šedavě bílé housenky v zemi, ožírající kořeny a kořenové krčky rostlin
|Po celý rok
|Časté odstraňování plevele, snižující riziko výskytu housenek
|
|-
|
|'''Kořenová háďátka'''
|Skleníkové rostliny, zejména rajčata, okurky, begonie, bramboříky
|Malé nepravidelné bulky na kořenech
|Po celý rok
|Střídání pěstebních ploch
|Vyrytí a spálení silně napadených rostlin
|-
|[[Soubor:Rootmealy2 ies.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Kořenové mšice a červci'''
|Tulipány, mečíky, kosatce, šafrány
|Kolonie mšic či červců na kořenech
|Konec léta a podzim; ve skleníku po celý rok
|Pravidelná prohlídka rostlin a včasný zásah
|Zálivka s insekticidem
|-
|[[Soubor:Uienvlieg maden.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Květilka cibulová''' ''(Delia antiqua)''
|Cibule, pórek, šalotka
|Změknutí a zahnívání cibule (uvnitř jsou larvy květilky, vyžírající hnijící pletiva zevnitř)
|Květen až srpen
|Zhruba 14 dní od výsadby postřik insekticidem
|Likvidace napadených rostlin
|-
|[[Soubor:Koolvlieg bloemkool.jpg|bezrámu|157x157pixelů]]
|'''Květilka zelná''' ''(Delia radicum)''
|Zelí, kapusta, květák, ředkev
|Larvy, vyžírající zevnitř kořenové krčky až do odumření rostlin
|Duben až srpen
|Dodržování osevního postupu; zhruba týden po zasazení sazenic postřik insekticidem
|Likvidace napadených rostlin
|-
|[[Soubor:Otiorhynchus damages on plant 05.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Lalokonosec rýhovaný''' ''(Otiorhynchus bisulcatus)''
|Bramboříky, begonie, prvosenky, lomikameny a jiné
|Tlusté bílé larvy s hnědými hlavičkami poblíž kořenů, které ožírá
|Po celý rok, zejména v zimě  a počátkem jara
|Pravidelná prohlídka rostlin a včasný zásah
|Sběr a likvidace larev; při silném napadení postřik insekticidem 
|-
|
|'''Mšice na cibulovinách'''
|Tulipány, mečíky, kosatce, šafrány
|Kolonie mšic na cibulích, hlízkách či lodyhách 
|Listopad až duben
|Pravidelná prohlídka rostlin a včasný zásah
|Zálivka s insekticidem
|-
|[[Soubor:Club root of crucifers symptoms.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Nádorovitost kořenů brukvovitých''' ''(Plasmodiophora brassicae)''
|Brukvovité
|Deformace kořenů v nádory, slábnutí a žloutnutí nadzemních částí rostliny
|Po celé období růstu
|Dodržování osevního postupu; střídání pěstebních ploch
|Zajištění dobrého odtoku vody ze záhonu (drenáž); snížení kyselosti půdy (vápnění)
|-
|
|'''Nedostatek boru'''
|Řepa, pastinák, tuřín
|Šedé či hnědé skvrny v dužině horní části bulvy často i černání kořenového krčku
|Květen až srpen
|Pravidelná prohlídka rostlin a včasný zásah
|Obohacení půdy borem (přidat cca 2 g boraxu na 1 m²
|-
|
|'''Plíseň tulipánů''' ''(Botrytis tulipae)''
|Tulipány
|Malé černé hrudky na zahnívajících cibulích
|Těsně před výsadbou nebo hned po ní
|Každoroční střídání pěstebních ploch; na podzim ošetření vykopaných cibulí fungicidem
|Likvidace napadených lodyh a cibulí
|-
|
|'''Plži'''
|Brambory, narcisy, tulipány a jiné
|Nepravidelné dutiny a jamky v hlízách, kořenech, oddencích i cibulkách; uvnitř dutin někdy i plži
|Jaro až podzim; u skladovaných cibulí a hlíz i v zimě
|Rozhoz návnady (granulí)
|
|-
|[[Soubor:Wortelvlieg Amsterdamse Bak.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Pochmurnatka mrkvová''' ''(Chamaepsila rosae)''
|Mrkev, méně i petržel, celer
|Larvy mouchy, vyžírající chodbičky v kořenech 
|Květen až říjen
|Dodržování osevního postupu; zakrytí záhonu netkanou textilií; odchyt mušek na lepové desky
|Likvidace napadených rostlin
|-
|
|'''Septoriová skvrnitost mečíků''' ''(Septoria gladioli)''
|Mečíky
|Černohnědé, lehce propadlé skvrny s ostrými okraji na hlízách; tvrdnutí a scvrkávání hlíz
|Léto
|Používání zdravé sadby; namočení hlíz a cibulí před skladováním či výsadbou do fungicidu
|Likvidace napadených cibulí a hlíz
|-
|[[Soubor:Common scab on potato.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Strupovitost brambor''' ''(Streptomyces scabies)''
|Brambory
|Nepravidelné drsné strupy na povrchu hlíz
|Po celé období růstu, především v době sucha
|Pěstování odolných odrůd; dodržování osevního postupu; udržování dostatečné vlhkosti půdy
|Likvidace nakažených hlíz; omezení vápnění a hnojení půdy hnojem (využívat spíše zelené hnojivo)
|-
|
|'''Suchá hniloba cibulí a hlíz'''
|Šafrány, frézie, mečíky, brambory
|Malé tmavé, postupně se zvětšující skvrnky na hlízách a cibulích; postupně zasychání a odumírání celé cibule či hlízy
|Doba skladování
|Namočení hlíz a cibulí před skladováním či výsadbou do fungicidu
|Likvidace napadených cibulí a hlíz
|-
|[[Soubor:Tipula cover.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Tiplice'''
|Zelí, kapusta, různé okrasné rostliny
|Kořeny ožírané velkými šedohnědými larvami s kožovitým tělem; následně žloutnutí a odumírání rostlin
|Duben až červen
|
|
|-
|[[Soubor:Necrotic ringspot.JPG|bezrámu|173x173pixelů]]
|'''Virózy bramboru'''
|Brambory
|Rezavě hnědé skvrny a puchýře na hlízách; rezavě hnědé skvrny v dužině
|Po celé období růstu
|Používání zdravé sadby; střídání pěstebních ploch
|Likvidace silně napadených hlíz
|}

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>0w7rwphjs4d2i2iazxm9v5uw7j51f06</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Škůdci a choroby/Poškození trávníku</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7855</id>
    <revision>
      <id>34891</id>
      <parentid>32874</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1479" xml:space="preserve">Poškození trávníku může mít různou podobu a příčiny:
{| class=&quot;wikitable&quot;
!
!Poškození/Škůdce
!Příznaky
!Období výskytu
!Řešení
|-
|[[Soubor:Heksenkring in weiland.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Čarodějné kruhy'''
|Soustředné kruhy výrazně tmavší trávy a mezi nimi pásy odumírají trávy; v létě a na podzim (obvykle při deštích) v prstencích tmavé trávy plodnice hub
|Po celý rok
|Průběžné vyhrabávání plodnic hub; provzdušnění a přihnojení poškozených ploch, případně i nový výsev trávy
|-
|[[Soubor:Rotspitzigkeit.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Červená nitkovitost trav - Kornatka travní''' ''(Laetisaria fuciformis)'' 
|Červeně zbarvené listy napadených trav
|Podzim, zejména ve vlhku
|Provzdušnění trávníku; na jaře hnojení dusíkem
|-
|[[Soubor:Mos in gazon (Moss in lawn).jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Lišejníky a mechy'''
|Prořídlá místa v trávníku, zarostlá mechy či lišejníky (zejména ve stínu)
|Po celý rok
|Vyhrabání mechů a lišejníků, posypání poškozených míst pískem a následně nový výsev trávy a přihnojení; provzdušnění trávníku
|-
|[[Soubor:Monographella nivalis-2013-Brno-2.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Plíseň sněžná''' ''(Monographella nivalis)''
|Odumřelá tráva pokrytá bílým až světle růžovým podhoubím plísně
|Po celý rok, zejména na podzim a v zimě
|Provzdušnění trávníku
|}

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>clklj2v1iui35h53rltptjbhpm1jqmd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Pokojové rostliny</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7856</id>
    <revision>
      <id>34866</id>
      <parentid>33475</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1588" xml:space="preserve">[[Soubor:Monasterio_Ntra._Sra._de_Loreto_12.JPG|náhled]]
Pokojové rostliny jsou obvykle pěstovány jako okrasné. Rozlišují se dvě hlavní kategorie:
# Rostliny ozdobné listem
# Rostliny ozdobné květem
Pro pokojové rostliny je jednou z nejzásadnějších otázek volba vhodného místa, s přiměřenou teplotou a osvětlením. Všechny rostliny potřebují čerstvý vzduch, nicméně jen málo druhů dobře snáší průvan a velkou zimu. Naopak místo nad ústředním topením se vyznačuje výrazně suchým vzduchem, který většině rostlin nesvědčí. A ačkoliv velká část rostlin potřebuje dostatečné osvětlení, přímé sluneční světlo nemusí být vždy optimální a v jasných letních dnech je třeba rostliny zastiňovat (například záclonou). Přímý svit může rostliny dokonce spálit.

Protože pokojové rostliny žijí v ohraničeném prostoru, zcela odděleném od okolí, je třeba oproti volně rostoucím květinám věnovat zvýšenou péči kvalitě zeminy i zálivce.
* [[Jak na zahradu/Pokojové rostliny/Péče o pokojové rostliny|Péče o pokojové rostliny]]
* [[Jak na zahradu/Pokojové rostliny/Množení pokojových rostlin|Množení pokojových rostlin]]
* [[Jak na zahradu/Pokojové rostliny/Hydroponie|Hydroponie]]
* [[Jak na zahradu/Pokojové rostliny/Bonsaje|Bonsaje]]
* [[Jak na zahradu/Pokojové rostliny/Kaktusy|Kaktusy a sukulenty]]
* [[Jak na zahradu/Pokojové rostliny/Orchideje|Orchideje]]
* [[Jak na zahradu/Pokojové rostliny/Přehled pokojových rostlin|Přehled pokojových rostlin]]

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>41emu74qqvjq26ckpo50nk5sa4c2yt3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Pokojové rostliny/Péče o pokojové rostliny</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7857</id>
    <revision>
      <id>45802</id>
      <parentid>44843</parentid>
      <timestamp>2022-05-27T18:07:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8430" xml:space="preserve">== Zalévání ==
[[Soubor:Walther Firle Früh am morgen.jpg|náhled|''Walther Firle (1896)'']]
K zalévání rostlin je nejvhodnější dešťová voda. Voda z vodovodu není obvykle problém, obsahuje však vyšší podíl vápníku, což některé rostliny špatně snáší (může například docházet ke žloutnutí listů azalek). Vápenaté soli se rovněž sráží na povrchu půdy nebo i květináče.

Množství vody, potřebné pro každou rostlinu se liší podle jejího druhu, teploty vzduchu i ročního období. Pokojové rostliny spíše než suchem trpí nadměrným zaléváním, které je velmi častou příčinou jejich odumírání. Obecně je potřebná větší zálivka v době růstu a kvetení (jaro, léto), zatímco na podzim a v zimě by měla být slabší. Větší spotřebu vody mívají rostliny se širokými listy než druhy s malými a úzkými listy. Přírodním podmínkám je bližší bohatší zálivka jednou týdně než každodenní příděl malého množství vody. V období růstu je potřebné zálivku pravidelně doplňovat vhodným hnojivem.

Rostliny s vysokými lodyhami je možné zalévat přímo na povrch půdy v květináči. Přisedlým rostlinám, rostoucím z nízkého trsu či hlízy svědčí spíše zálivka do misky pod květináčem, odkud se voda do zeminy nasákne. Přímé zalévání do květníku však může způsobit hnilobu kořenového krčku. Podobně není zalévání shora prospěšné ani pro rostliny, jejichž listy pokrývají jemné chloupky. Specifické je zalévání [[w:Broméliovité|broméliovitých]] - listy vytvářejí jakousi cisternu, kam je možné dešťovou vodu nalít.

V případě delší nepřítomnosti, kdy není možné rostliny zalévat, je vhodné vytvořit jednoduchý systém automatické závlahy: Květináče postavit kolem vědra naplněného vodou a umístěného na menším soklu (například na dvou cihlách). Do půdy v každém květináči vložit knot, na jehož druhém konci je uvázaný kamínek, ponořený do vědra s vodou. Knot nasává vodu a udržuje půdu v květináčích dostatečně vlhkou. Spotřebu vody lze navíc významně snížit odsunutím rostlin od oken (mimo přímý sluneční svit) či odstraněním všech květů a poupat.

Silně vyschlou rostlinu lze zachránit ponořením celého květináče do vodní lázně. Květináč stačí umístit do hluboké nádoby, která se naplní vodou až do úrovně povrchu zeminy v květináči. Dostatečného nasáknutí vodou je dosaženo tehdy, když se na povrchu vody přestanou dělat bublinky. Pak je třeba květináč vyndat a nechat drenážními otvory odtéct přebytečnou vodu.
[[Soubor:Stomates on Chinese-fir needle.jpg|náhled|256x256pixelů|''Dobře patrné průduchy k dýchání na listu ostrolistce (Cunninghamia)'']]

=== Rosení ===
Některé pokojové rostliny pocházejí z oblastí s vysokou vzdušnou vlhkostí, proto jim vyhovuje zvlhčování vzduchu rosením. To dokáže zmírnit také nepříznivý vliv ústředního topení, které vzduch v místnosti nadměrně vysušuje. Během horkého léta se doporučuje každodenní rosení.

== Čistota listů ==
Listy slouží rostlinám k dýchání i přijímání vzdušné vlhkosti. Proto musí být udržovány v čistotě, a to z obou stran. Taková péče je důležitá především ve vytápěných a zaprášených místnostech. K čištění se doporučuje rosení listů jednou měsíčně. Velké listy lze otřít vlhkým hadříkem. Méně choulostivé rostliny je možné v teplejších ročních obdobích vystavit i mírnému dešti.

Listům s jemnými chloupky (například u africké fialky) voda příliš nesvědčí, což se projevuje vznikem skvrn. Takové listy je proto lepší oprášit jemným štetečkem.

== Přesazování ==
[[Soubor:Wurzelboden einer Topfpflanze während des Umtopfens.JPG|náhled|228x228bod|''Takto rozrostlé kořeny již potřebují větší květináč''|vlevo]]
Rostliny je třeba přesadit do větší nádoby, pokud již kořeny zcela vyplnily prostor květináče a vyčerpaly všechny živiny. Takové rostliny obvykle přestávají růst nebo je jejich růst výrazně zpomalený. Zemina v květináči také rychle vysychá, a to i přes časté zalévání. Navíc mohou kořeny prorůstat drenážními otvory květníků.

Obvyklé je přesazování jednou za rok, nejlépe na jaře nebo začátkem léta. Starší, vzrostlé květiny mohou být přesazovány jen jednou za dva až tři roky nebo i méně často. Vzhledem k tomu, že již výrazně nerostou, lze je přesadit i do stejně velkého květináče nebo jen vyměnit zeminu. Větší květináč je potřeba jen v případě, že je prostor z velké části vyplněn propletenými kořeny.

Zemina musí obsahovat dostatečné množství všech potřebných živin (dusík, fosfor, draslík), a to ve správném poměru. Neměli by v ní být přítomni škůdci ani žádné choroboplodné zárodky (doporučuje se sterilizace zeminy). Substrát obvykle tvoří humózní půda, vláknitý materiál (nejčastěji rašelina) a písek.

=== Postup přesazování: ===
* Květinu vyjmout ze stávajícího obalu - rostlinu uchopit jednou rukou za bázi (báze) stonku a dlaní přitom přikrýt zeminu, druhou rukou květináč otočit dnem vzhůru a rostlinu vyjmout (pokud pevně drží, lze poklepat květináčem například o hranu stolu)
* Z kořenového balu odstranit část zeminy a uvolnit kořeny (nesmí dojít k poškození kořenů)
* Pečlivě vymýt původní nebo nový květináč k odstranění choroboplodných zárodků
* Nové keramické květináče namočit alespoň na 12 hodin do vody, aby nesály vlhkost ze substrátu
* Větší drenážní otvor květníku překrýt plochým střepem, který zabraňuje vyplavování zeminy, ale umožní odtok vody; menší otvory není třeba překrývat
* Květináč naplnit substrátem asi do výšky 3-5 cm
* Na substrát postavit rostlinu do středu květináče tak, aby se báze stonku nacházela asi 1,5 cm pod úrovní květináče.
* Jednou rukou přidržovat květinu a současně ji druhou rukou obsypávat substrátem až do úrovně okraje květníku
* Květníkem poklepat o podložku, aby zemina dobře slehla, případně substrát dosypat, poté lehce stlačit tak, aby zemina sahala asi 1 cm pod úroveň okraje nádoby
* Nově přesazenou květinu dostatečně zalít

== Neduhy pokojových rostlin ==
Potíže pokojových rostlin obvykle souvisí s nedostatkem světla nebo živin, s nadměrnou zálivkou, případně s příliš suchým vzduchem.
{| class=&quot;wikitable&quot;
!Potíže
!Problém
!Řešení
|-
|Vytáhlé slabé lodyhy, bledé a slabé listy; rostlina nekvete vůbec nebo jen málo
|Nedostatek světla
|Kvetoucím rostlinám přisvítit zářivkami s bílým světlem, rostliny ozdobné listem dát na denní světlo
|-
|Nepravidelně rostoucí lodyha, natočení listů k jedné straně
|Špatné (jednostranné) osvětlení
|Otáčet květináčem denně o 90°
|-
|Celkově slabá rostlina; zahnědlé či uhnívající kořeny
|Přelití
|Snížit zálivku, aby zemina mohla proschnout
|-
|Pomalý růst; vysychání zeminy i při dostatečné zálivce; prorůstání kořenů drenážním otvorem
|Nedostatek místa pro kořeny
|Přesadit rostlinu do většího květináče
|-
|Pomalý nebo nepravidelný růst rostliny
|Nedostatek hnojiva, přelití, nedostatek místa pro kořeny
|Přihnojit, snížit zálivku, přesadit do většího květináče
|-
|Uvadání rostliny
|Slabá zálivka, suchý vzduch, příliš mnoho světla, tepla nebo vody, nedostatek místa pro kořeny
|Často rosit, snížit zálivku (kontrolovat množství vody v květináči), přesadit do většího květináče
|-
|Opadávání květů, poupat i listů
|Teplotní šok, příliš mnoho světla, průvan
|Zlepšit podmínky pro rostlinu (změna stanoviště)
|-
|Zelenání barevných listů
|Nedostatek světla, příliš mnoho hnojiva
|Odstranit zelené listy, zlepšit osvětlení, snížit množství hnojiva
|-
|Hnědnutí listů na okraji nebo skvrny na listech
|Horký a suchý vzduch, přelití, spálení sluncem, příliš mnoho hnojiva, nedostatek místa pro kořeny
|Zlepšit podmínky pěstování (zálivka, hnojení, velikost květináče, stanoviště); odstranit nejvíce poškozené listy
|}

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>6v5pnsx741n0z2czn31weas9fmzn1nr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Pokojové rostliny/Množení pokojových rostlin</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7858</id>
    <revision>
      <id>45791</id>
      <parentid>34870</parentid>
      <timestamp>2022-05-24T11:07:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="13000" xml:space="preserve">== Výsev semen ==
[[Soubor:Horticulture Tray1.jpg|náhled|''Semenáčky připravené k přesazení'']]
Množství rostlin lze vypěstovat přímo ze semen.

Výsev se provádí nejčastěji koncem jara nebo v létě do květináčů, obsahujících výsevní substrát. Semena se po překrytí tenkou vrstvou písku nebo zeminy nechají klíčit při teplotě asi 18&amp;nbsp;°C.

Semenáčky s dvěma listy již lze přesadit do samostatných květníků, vyplněných lehkým výživným substrátem. Správné teplotě, osvětlení i zálivce je třeba věnovat zvýšenou pozornost, aby se mladé rostlinky ujaly a dobře zakořenily.

== Dělení trsů ==
[[Soubor:2007-06-24-Chlorophytum comosum-02.jpg|vlevo|náhled|157x157pixelů|''Trs zelence lze snadno rozdělit'']]
Dělení trsů je patrně nejjednodušším způsobem množení rostlin, je ovšem využitelné jen u některých druhů. Trs lze rozdělit kdykoliv během růstu, tedy od jara do podzimu.

'''Postup:'''
* Květinu vyjmout ze stávajícího obalu - rostlinu uchopit jednou rukou za bázi (báze) stonku a dlaní přitom přikrýt zeminu, druhou rukou květináč otočit dnem vzhůru a rostlinu vyjmout (pokud pevně drží, lze poklepat květináčem například o hranu stolu)
* Z kořenového balu odstranit část zeminy a uvolnit kořeny (nesmí dojít k poškození kořenů)
* Nadzemní část rostliny chytit do obou rukou a plynulým tahem (ne trhnutím) rozdělit
* Pokud není možné kořeny dobře oddělit, lze nejpevnější části oddělit ostrým nožem nebo nůžkami
* Oddělené rostliny zasadit do květináčů jako při běžném [[Jak na zahradu/Pokojové rostliny/Péče o pokojové rostliny|přesazování]]

== Oddělování odnoží ==
Tento způsob množení je vhodný pro rostliny, které u báze vytvářejí odnože ([[w:Bromélie|bromélie]], [[w:Hvězdník|hvězdník]], [[w:Aglaonema|aglaonema]], [[w:Prodara|prodara]] a jiné). Odnože lze bez potíží oddělit, pokud dosáhly poloviční velikosti matečné rostliny. Nejlépe tento zákrok rostliny snáší v létě (od června do srpna)

'''Postup:'''
* Květinu vyjmout ze stávajícího obalu
* Z kořenového balu oklepat část zeminy a uvolnit kořeny
* Jednou rukou přidržet mateřskou rostlinu, současně druhou rukou odtrhnout nebo odříznout odnož i s kořeny (nemělo by dojít k velkému poškození kořenů)
* Na dno květináče dát 3-5 cm silnou vrstvu vlhké rašeliny nebo kompostovky
* Odnož vložit do středu květináče s bází asi půl centimetru pod okrajem květináče
* Jednou rukou přidržovat odnož a současně ji druhou rukou obsypávat lehkým výživným substrátem až do úrovně okraje květníku
* Zeminu mírně stlačit prsty a nově vysazenou odnož dobře zalít
Větší odnože je vhodné na jeden měsíc (než pevně zakoření) podepřít tenkou tyčkou, k niž se rostlina na 1 či 2 místech lehce přiváže. Dále je třeba věnovat zvýšenou pozornost správné teplotě, osvětlení i zálivce, aby se mladé rostlinky ujaly a dobře zakořenily.
[[Soubor:Ranunculus flammula Sturm46.jpg|vlevo|náhled|212x212pixelů|''Šlahouny pryskyřníku'']]

== Množení šlahouny ==
Tento způsob množení využívá přirozený způsob šíření některých rostlin ([[w:Lomikámen|lomikámen]], [[w:Zelenec|zelenec]], [[w:Jahodník|jahodník]]), u nichž na koncích dlouhých šlahounů vyrůstají nové mladé rostliny. Ty lze v místě oddělení od mateřské rostliny odříznout a zasadit do samostatného květináče do směsi listovky, rašeliny a písku. Rostlina se vsadí do mělké jamky v úrovni asi 1,5 cm od okraje květináče a okolní zemina se dobře stlačí. Pro správné zakořenění mladé rostlinky se doporučuje květináč na 10 dní zakrýt igelitovým sáčkem, připevněným gumičkou a udržovat v teplotě asi 18&amp;nbsp;°C mimo přímé slunce. Není nutná velká zálivka, jen lehké zvlhčení substrátu. Asi po třech týdnech je možné odříznout šlahoun z mateřské rostliny.

== Množení vrcholovými řízky ==
[[Soubor:Stickling1.jpg|náhled|''Růst kořínků ve sklenici s vodou'']]
[[Soubor:Pelargonium zonale rooted cutting 2005-12-15.jpg|vlevo|náhled|''Řízky pelargonie, sázené do země'']]
Nekvetoucí vrcholky nebo vedlejší výhonky o délce 5-10 cm lze z rostliny odebírat od června do srpna. Po odříznutí z matečné rostliny a odstranění malých lístků se řízek dá do sklenice s vodou. Během 10-15 dní by se měly objevit kořínky - pak je možné řízkovance zasadit do lehké, na živiny bohaté zeminy (listovka, ornice a rašelina, rašelina s přídavkem hrubozrnného písku, speciální množící substrát).

Některé rostliny lze zasadit do země ihned po odříznutí. Do zeminy v květináči se špejlí nebo malým klacíkem udělá několik otvorů o hloubce 2-3 cm. Řízky se vsadí do otvorů a zemina se kolem nich mírně stlačí. Pak je nutno řízky zalít. Pro snazší zakořenění se květináč překryje igelitovým sáčkem zajištěným gumičkou nebo dnem plastové lahve. Květináč by měl stát ve stínu při teplotě cca 18&amp;nbsp;°C. Kořínky jsou dostatečně pevné asi po 3-4 týdnech, kdy se také objeví nové listy. Pak je možné igelit odstranit a řízkovance přesadit do samostatných květináčů.

== Množení listovými řízky ==

=== Řízky z celých listů ===
[[Soubor:Saintpaulia budding.JPG|náhled|''Africká fialka množená listovým řízkem'']]
Řízky z celých listů lze množit pokojové rostliny se silnými, masitými či ochlupenými listy (např. [[w:Africká fialka|africká fialka]], [[w:Begónie|begónie]], [[w:Gloxinie|gloxinie]], [[w:Pepřinec|pepřinec]]). Nejvhodnější dobou k tomuto typu množení je léto (červen až září).

'''Postup:'''
* Z mateřské rostliny odebrat cca 4 zdravé listy i s řapíkem délky 2,5-3,5 cm
* Každý řapík lehce naříznout ostrým nožem
* Květináč naplnit téměř po okraj směsí z 1 dílu rašeliny a 1 dílu hrubozrnného písku nebo speciálním množícím substrátem
* V zemině udělat špejlí nebo malým klacíkem 4 jamky o hloubce 1,5-2,5 cm
* Do jamek vložit listy tak, aby držely v jamce, ale aby se listová čepel nedotýkala zeminy a neuhnívala
* Zeminu kolem listů stlačit prsty a prolít vodou (přebytečnou vodu nechat odtéct drenážními otvory)
* Květináč zakrýt igelitovým sáčkem a přichytit gumičkou - zemina by neměla vyschnout, ale sáček se nesmí příliš zamlžit (pak je potřeba jej otočit naruby nebo vyměnit)
* Listy by měly zakořenit během 3-5 týdnů - po uplynutí této doby je lze přesadit do samostatných květináčů se směsí listovky, písku a rašeliny
* Správné teplotě, osvětlení i zálivce je třeba věnovat zvýšenou pozornost, aby se mladé rostlinky ujaly a dobře zakořenily

=== Řízky z naříznutých listů ===
U některých rostlin s dostatečně velkými listy lze z jednoho listu vypěstovat několik nových jedinců. Příkladem takové rostliny může být [[w:Begónie|begónie královská]].

'''Postup:'''
* Z mateřské rostliny odebrat v době od června do září dospělý list s řapíkem délky jen asi 5 mm
* Ostrým nožem či žiletkou naříznout na několika místech žilky na spodní straně listu, vždy poblíž větvení hlavních žilek
* List položit horní plochou vzhůru do velkého květináče, naplněného lehkou písčitou zeminou a zatížit kaménky nebo střepy
* Květináč zakrýt igelitovým sáčkem a postavit na místo s teplotou asi 21&amp;nbsp;°C
* Asi po měsíci začnou v místech pořezaných žilek vyrůstat nové lístky - pak je možné igelit odstranit, květináč je však třeba dále držet ve stínu a teple
* Zhruba po 2-3 týdnech lze jednotlivé rostlinky zasadit do samostatných květináčů
[[Soubor:Succulents (5023006106).jpg|náhled|''Řízky z listových čepelí se dolní polovinou zasunou do hlíny'' ]]

=== Řízky z částí čepelí ===
Takovéto množení lze na jaře použít u listů [[w:Sanseviera|tenury]] (tzv. tchýnin jazyk).

'''Postup:'''
* Z mateřské rostliny odříznout u báze silný jednoletý list a rozřezat jej ostrým nožem na kousky o délce 2,5 cm (je nutné si pamatovat orientaci, tj. horní a dolní část listu)
* Květináč naplnit lehkou písčitou zeminou a do ní spodní částí vsadit asi 4 řízky (zhruba do poloviny výšky řízku)
* Zalít vlažnou vodou, překrýt igelitovým sáčkem a dát do stínu s teplotou asi 21&amp;nbsp;°C
* Řízky zakoření zhruba za 6 týdnů - pak je možné sáček odstranit a jednotlivé řízkovance přesadit do samostatných květináčů
[[Soubor:Baltet - L'art de greffer - fig68.jpg|náhled|249x249pixelů|''Šikmé naříznutí kmínku, podobně jako při roubování'']]

== Vzdušné hřížení ==
[[Soubor:Air layering of Ulmus pumila Faculty of Forestry Belgrade 7.6.1986.jpg|vlevo|náhled|''Vzdušné hřížení na jilmu'']]
Jedná se o způsob získávání nových rostlin z odřezávaných částí matečné rostliny. Provádí se na jaře, například na [[w:Fíkus|fíkusu pryžodárném]].
* Ostrým nožem odříznout v místě budoucího odstranění výhonu listy (těsně u kmínku)
* Na kmínku (lodyze) udělat zářez, začínající pod kolénkem a vedený šikmo vzhůru v délce asi 3 cm; do řezu vsunout kousek dřívka nebo zápalku, aby zůstal otevřený
* Kmínek (lodyhu) upevnit k podpěře pod i nad zářezem
* Asi 10 cm pod zářezem ovinout kmínek plastovou folií, která dosáhne ještě 10 cm nad místo řezu a dobře připevnit
* Folii naplnit vlhkou rašelinou a dobře upěchovat, poté folii pevně uzavřít i nahoře kolem kmínku, aby neunikala vlhkost
* Během 8-10 týdnů v uzavřené části kolem řezu začnou vyrůstat kořeny - pod nimi lze kmínek po sejmutí folie uříznout a zasadit do samostatného květináče
* Následující 2-3 týdny je nutné věnovat zvýšenou pozornost správné teplotě, osvětlení i zálivce, aby se nové kořeny ujaly

== Pěstování exotických rostlin ==
[[Soubor:Green top pineapple.jpg|náhled|220x220pixelů|''K zakořenění ananasu pomůže „skleník“ z plastové lahve'']]
Zajímavé exotické rostliny lze úspěšně vypěstovat i z konzumovaného ovoce - avokáda, citrusů i ananasu. Přestože rostlinám se může dařit poměrně dobře, sklizeň plodů je méně pravděpodobná.

=== Ananas ===
Z plodu se odřízne růžice listů v úrovní první řady šupin slupky a řez se nechá 2-3 dny zaschnout. Někteří pěstitelé doporučují odstranit z listů zbytky dužiny, aby nezahnívala.

Po zaschnutí se listy mohou zasadit do květináče - nádoba se vyplní vlhkou zeminou do úrovně asi 2 cm pod okraj a na ni se nasype centimetrová vrstvička písku. Na písek se uloží růžice z ananasu a její spodní část se lehce zasype pískem. Vše se zakryje igelitovým sáčkem nebo dnem plastové lahve a postaví na stinné místo s teplotou kolem 18&amp;nbsp;°C. Zálivka se nejlépe provádí rosením - substrát by měl být stále mírně vlhký.
[[Soubor:GrowingAvocadoFromSeed.JPG|vlevo|náhled|167x167pixelů|''Klíčení pecek avokáda'']]
Během dvou měsíců by listy měly zakořenit, takže začnou dorůstat nové lístky. Pak je možné sundat igelitový „skleník“ a rostlinu přesadit do většího květináče.

=== Avokádo ===
[[Soubor:Avocado sprout.jpg|vlevo|náhled|232x232pixelů|''Mladá rostlinka avokáda'']]
Pecka z [[w:Avokádo|avokáda]] se asi v polovině výšky propíchne třemi či čtyřmi párátky. Pak se postaví špičkou vzhůru na sklenici s vodou, přičemž párátka přidržují její horní polovinu nad hladinou vody. Sklenici je třeba umístit na okno nebo jiné místo s dostatkem světla. Také je nutné pravidelně (po cca 5 dnech) měnit vodu, aby nedošlo k růstu plísní a hub. Po 6-8 týdnech by již na spodní části pecky měly být patrné bílé kořínky.

Naklíčenou pecku lze přesadit do většího květináče, vyplněného zeminou. Horní část pecky by měla vyčnívat - z ní nakonec vyrazí lodyha s listy. Rostlina vyžaduje dostatek světla a bohatou zálivku.
[[Soubor:Phipps - 011.JPG|náhled|''Citrusy lze pěstovat i jako bonsaje'']]

=== Citrusy ===
Zasadit lze semena citronu, grepu i pomeranče. Květináč o průměru 10 cm se naplní výsevním substrátem, případně zeminou, složenou z jednoho dílu listovky a jednoho dílu rašeliny. Asi 4 - 6 semen se ihned po vyjmutí z plodů zatlačí do silně navlhčené zeminy do hloubky zhruba 1 cm. Květináč se přikryje igelitovým sáčkem, upevněným gumičkou a postaví na místo s teplotou kolem 18&amp;nbsp;°C.

Po několika týdnech semena vyklíčí a objeví se malé rostlinky. Pak je možné odstranit igelit. Po zakořenění se rostlinky přesadí do samostatných květináčů.

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>48d3aocjqvbyu1ncob8y8ifi78085wx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Pokojové rostliny/Hydroponie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7859</id>
    <revision>
      <id>45792</id>
      <parentid>34868</parentid>
      <timestamp>2022-05-25T13:07:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4219" xml:space="preserve">[[Soubor:Leafy Greens Hydroponics.jpg|náhled|223x223pixelů|''Hydroponické pěstování salátu'']]
Hydroponie je způsob pěstování rostlin bez půdy v živném roztoku a lze jej uplatnit i v případě pokojových rostlin. Zvláště vhodné jsou [[w:Fíkovník|fíkovníky]], [[w:Břečťan|břečťan]], [[w:Dracéna|dracéna]], [[w:Difenbachie|difenbachie]], [[w:Bromélie|bromélie]], [[w:Žumen|žumen]] nebo [[w:Filodendron|filodendrony]].

Zakladateli moderní hydroponie jsou němečtí botanikové Julius von Sachs a Wilhelm Knop, kteří se pěstováním rostlin bez půdy zabývali v 60. až 70. letech 19. století. Jejich výsledky se rychle ujaly a byly dále rozvíjeny. Problém byl především s ukotvením rostlin. Původně se rostliny provlékaly otvorem v korkové zátce, uzavírající nádobu s živným roztokem. Dále se využívaly i běžné květináče, vyplňované drcenou střešní krytinou, drcenou pemzou, drobnými oblázky a podobným materiálem. Jako ideální se ovšem ukázaly speciální keramicé granule - [[w:Keramzit|keramzit]].
[[Soubor:Roots of a hydroponically-grown plant.jpg|náhled|''Kořeny hydroponicky pěstované rostliny'']]

=== Podstata hydroponie ===
Rostliny půdu pro svoji výživu v zásadě nepotřebují. Zemina slouží jen k ukotvení kořenů, které sají vodu s rozpuštěnými živinami. Ty se sice do vody dostávají i z půdy, nicméně se dají získat i jiným způsobem a poté rozpustit přímo ve vodě. Pokud je tedy rostlina ukotvena jiným způsobem, stačí kořenům dodávat správně sestavený roztok živin. Pěstování rostlin bez půdy je v mnoha ohledech snazší než klasické sázení do zeminy, je však třeba pečlivě dbát na přesné dávkování minerálních solí.

=== Výhody hydroponie ===
* Stačí méně častá zálivka - kořeny ponořené v živném roztoku mají dostatek vody (není problém s delší nepřítomností)
* Odpadají problémy se špatnou výživou a nevhodným zaléváním - rostliny mají po celou dobu k dispozici živiny namíchané ve správném poměru
* Není nutné každoroční přesazování
* Snižuje se výskyt škůdců a chorob rostlin[[Soubor:Hydroton.jpg|náhled|''Keramzit'']]

=== Živiny, osvětlení, teplota ===
Živný roztok tvoří voda s rozpuštěným hnojivem. K naředění hnojiva lze použít běžnou vodu z vodovodu s výjimkou velmi tvrdé (silně vápenité) vody. K dispozici jsou speciální hnojiva pro hydroponické pěstování, obsahující všechny potřebné živiny. Množství roztoku v nádobě s rostlinou kontroluje ukazatel úrovně hladiny (ta je obvykle zakryta vrstvou keramických granulí). Je třeba jej doplňovat zhruba každých 4-6 týdnů.

Hydroponicky pěstované rostliny potřebují dostatek světla. Škodí jim průvan i vysušený vzduch. Velmi důležitá je stabilní teplota, asi v rozmezí 18-26&amp;nbsp;°C. Výrazné změny teploty vzduchu přitom ovlivňují i kolísání teploty živného roztoku a nepříznivě ovlivňují růst rostlin.
[[Soubor:Fortunaa.jpg|náhled|''Hydroponicky pěstované konopí'']]

=== Příprava pro hydroponii ===
Kořeny rostlin, které dosud rostly v zemi a mají být nadále pěstovány v živném roztoku je třeba nejprve pečlivě očistit. Je nutné omýt veškeré zbytky zeminy. Manipulaci s kořeny rostliny nejlépe snášejí na jaře.

Omyté rostliny již lze vložit do květináčů:
* Na dno květináče nasypat vrstvu předem namočeného keramzitu o síle asi 3 cm
* Na granule umístit připravenou rostlinu (sází se vždy víc do hloubky než u klasického pěstování v půdě, takže krček rostliny by měl být asi ve dvou třetinách výšky květináče)
* Jednou rukou přidržovat rostlinou a současně druhou rukou zasypávat vrstvou keramzitu až k hornímu okraji nádoby
* Rostlinu zalít a květináč vložit do hydroponické nádoby (do velké nádoby lze vložit více květináčů)
* Přidat ukazatel hladiny roztoku a mezery mezi jednotlivými nádobami zasypat keramickými granulemi
* Po dobu 3-4 týdnů zalévat jen vodou, později již živným roztokem (vždy když ukazatel hladiny dosáhne minima)

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>mbixz0kxme6rpa81plspt9kkki8r74x</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Pokojové rostliny/Bonsaje</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7860</id>
    <revision>
      <id>34867</id>
      <parentid>32893</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="694" xml:space="preserve">[[Soubor:Bonsaisyd.jpg|vpravo|bezrámu]]
Bonsaj je staré asijské umění pěstování stromů v miskách. Název bonsai doslova znamená ''strom v misce.'' Tradice patrně pochází z Číny, odkud se v 6. století dostala do Japonska, jež se pěstováním bonsají proslavilo.

K tvarování se hodí listnaté opadavé stromy (dub, javor), jehličnany i stálezelené keře (skalník, hlohyně). Exotické rostliny se ve střední Evropě pěstují jen jako pokojové, nicméně místní druhy lze mít i v zahradě či na terase.

Zkušení pěstitelé začínají výsevem semen. Již malé semenáčky lze tvarovat pomocí měkkého vázacího drátu a provázku.

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>s7q37tbrki4jc00efefrzzzavl1yq8k</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Pokojové rostliny/Přehled pokojových rostlin</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7861</id>
    <revision>
      <id>36522</id>
      <parentid>34873</parentid>
      <timestamp>2018-06-19T17:49:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Draceane</username>
        <id>2529</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>([[c:GR|GR]]) [[c:COM:FR|File renamed]]: [[File:Vallota speciosa flowers.jpg]] → [[File:Cyrtanthus elatus flowers.jpg]] [[c:COM:FR#FR3|Criterion 3]] (obvious error)</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="49868" xml:space="preserve">=== Rostliny s ozdobnými listy ===
{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!
!Rostlina
!Latinsky
!Vzhled
!Výška
!Náročnost
!Minimální teplota
!Stanoviště
!Množení
!Zálivka
!Hnojení
|-
|[[Soubor:AsparugusPlumosus.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Asparágus (chřest) peřitý
|''Asparagus setaceus (A. plumosus)''
|Jasně zelené listy přeměněné v šupiny až trny
|60 cm
|Nenáročná
|10&amp;nbsp;°C
|Plné světlo, krátkodobě polostín; rašelinný substrát
|Výsev semen, dělení trsů (jaro)
|Od jara do podzimu vydatná zálivka a každodenní rosení, udržování vlhkého substrátu; v zimě (při nižší teplotě) nepřelévat, spíše udržovat v suchu
|Od května do září jednou za 14 dní
|-
|[[Soubor:Blattbegonie_(Begonia_rex)_(22669311052).jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Begonie královská 
|''Begonia rex''
|Zelené, červené, fialové i šedé vzorované listy se zvlněným okrajem
|15-20 cm
|Nenáročná až středně náročná; nesnáší znečištěné ovzduší
|15&amp;nbsp;°C
|Polostín; rašelinný substrát
|Listové řízky (pozdní léto a podzim),  vrcholové řízky, dělení oddenků
|Zálivka vždy až po vyschnutí substrátu, časté rosení vzduchu (listy nesnáší vodu), v zimě snížená vlhkost, rostlina špatně snáší přelití
|Na jaře a v létě jednou za 14 dní
|-
|[[Soubor:English Ivies.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Břečťan popínavý
|''Hedera helix''
|Zelené listy, někdy s barevnou (krémovou, šedou, žlutou) kresbou
|300 cm
|Nenáročná; vhodné jsou  podpěry lodyh
|Mrazuvzdorný
|Plné světlo až polostín
|Vrcholové řízky (jaro, podzim)
|Po celý rok mírná zálivka, udržování stálé vlhkosti, rosení listů
|Od dubna do září jednou měsíčně
|-
|[[Soubor:Grejpfrut.jpg|bezrámu|133x133pixelů]]
|Citroník, pomerančovník
|''Citrus''
|Lesklé, tmavě zelené vejčité listy
|Nejméně 50 cm
|Středně náročná
|7&amp;nbsp;°C
|Plné světlo až polostín, v létě přenést ven
|Řízkování (jaro, léto)
|V létě vydatná zálivka; v zimě spíše sucho (nesnáší přelití); časté rosení
|Na jaře a v létě jednou za 14 dní
|-
|[[Soubor:Dieffenbachia_seguine-02.jpg|bezrámu|132x132pixelů]]
|Difenbachie 
|''Dieffenbachia''
|Velké oválné stříbřité či tmavě zelené skvrnité listy (je jedovatá, nebezpečná v kontaktu se sliznicemi očí a úst)
|Nejméně 50 cm
|Středně náročná až náročná
|16&amp;nbsp;°C
|Plné slunce, v létě polostín; nesnáší průvan
|Vrcholové řízky
|Mírná zálivka, udržování stálé vlhkosti častým rosením
|
|-
|[[Soubor:Cordyline Thai Dwarf.jpg|bezrámu|178x178pixelů]]
|Dračinka
|''Cordyline''
|Dlouhé, vejčité, zašpičatělé  listy na úzkém kmínku
|100-150 cm
|Nenáročná
|5&amp;nbsp;°C
|Plné slunce až polostín
|Kořenové odnože (léto)
|V létě silná zálivka, v zimě jen mírná
|
|-
|[[Soubor:Ficus benjamina1.jpg|bezrámu|135x135pixelů]]
|Fikovník (fíkus) malolistý 
|''Ficus benjamina''
|Světle zelené, stářím tmavnoucí listy
|180 cm
|Nenáročná až středně náročná
|16&amp;nbsp;°C
|Polostín; nesnáší průvan
|Řízkování vedlejších větví
|V létě silná zálivka, v zimě jen mírná; časté rosení
|
|-
|[[Soubor:Ficus elastica2.jpg|bezrámu|135x135pixelů]]
|Fíkovník (fíkus) pryžodárný
|''Ficus elastica''
|Velké, tmavě zelené vejčité lesklé listy
|50-200 cm
|Nenáročná
|10&amp;nbsp;°C
|Polostín; rašelinný substrát
|Vrcholové řízky
|V létě střední zálivka vždy po mírném vyschnutí substrátu, v zimě jen mírná vlhkost; časté rosení
|Jednou za 14 dní
|-
|[[Soubor:Philodendron scandens subsp oxycardium1.jpg|bezrámu|214x214pixelů]]
|Filodendron popínavý 
|''Philodendron hederaceum''
|Srdčité, leskle zelené listy
|Nejméně 120 cm
|Nenáročná; vhodné jsou  podpěry lodyh a zaštipování výhonků, aby se rostlina větvila
|13&amp;nbsp;°C
|Plné slunce až polostín; vyžaduje kyselý (rašelinný) substrát
|Řízkování (květen až červen)
|V létě silná zálivka, v zimě spíše sucho; časté rosení, udržování stálé vlhkosti
|
|-
|[[Soubor:Fittonia TP1.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Fitónie Verschaffeltova
|''Fittonia verschaffelti''
|Malé, tmavě zelené vejčité listy s barevnou kresbou
|7-10 cm
|Náročná
|16&amp;nbsp;°C
|Stín
|Řízkování (březen až  duben, červen až červenec)
|V létě silná zálivka, v zimě jen mírná
|
|-
|[[Soubor:Calathea_makoyana_(115).JPG|bezrámu|133x133pixelů]]
|Kalatea
|''Calathea''
|Listy s výraznou kresbou připomínající malbu
|20-60 cm
|Náročná
|16&amp;nbsp;°C
|Polostín až stín
|Dělení trsů (jaro)
|V létě silná zálivka a každodenní rosení; v zimě nižší vlhkost (nepřelévat)
|Od května do září jednou za 14 dní
|-
|[[Soubor:Aspidistra_02_(fcm).jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Kořenokvětka 
|''Aspidistra elatior''
|Dlouhé, tmavě zelené, tuhé listy s ostrou špičkou
|30 cm
|Nenáročná
|10&amp;nbsp;°C
|Jakékoliv, mimo přímé slunce
|Dělení trsů (jaro)
|V létě silná zálivka, v zimě jen střední
|V létě jednou měsíčně
|-
|[[Soubor:Croton Petra edited CROPET10.jpg|bezrámu|115x115pixelů]]
|Kroton
|''Codiaeum''
|Lesklé, různě zbarvené listy
|60 cm
|Středně náročná
|19&amp;nbsp;°C
|Plné slunce až polostín, nesnáší průvan
|Řízkování (březen až červen)
|Silná zálivka, v létě časté rosení listů
|
|-
|[[Soubor:Pteris cretica 'Albo-lineata' a1.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Křídelnice krétská 
|''Pteris cretica''
|Zpeřené, světle zelené listy, někdy se světlými pruhy
|30-50 cm
|Nenáročná
|7&amp;nbsp;°C
|Plné slunce až polostín
|Výsev výtrusů (jaro)
|V létě silná zálivka; zajištění stálé vlhkosti (nenechat nikdy vyschnout)
|V létě jednou měsíčně
|-
|[[Soubor:Tuberous sword fern.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Ledviník 
|''Nephrolepis''
|Dlouhé zpeřené zelené listy
|60 cm
|Středně náročná
|10&amp;nbsp;°C
|Plné slunce až polostín; vyžaduje kyselý (rašelinný) substrát; nesnáší průvan
|Dělení trsů (léto)
|Na jaře a v létě silná zálivka a časté rosení, v zimě nižší vlhkost
|
|-
|[[Soubor:Saxifraga stolonifera a1.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Lomikámen výběžkatý 
|''Saxifraga stolonifera''
|Oválné zelené listy se stříbřitými žilkami, někdy s barevnou kresbou
|20 cm
|Nenáročná
|10&amp;nbsp;°C
|Plné slunce až polostín; v létě spíše chladnější místo
|Množení šlahouny
|Střední zálivka, v zimě mírnější
|
|-
|[[Soubor:Marantaceae 018.jpg|bezrámu|112x112pixelů]]
|Maranta
|''Maranta''
|Oválné zelené listy s barevnými skvrnami (na noc se svinují)
|15 cm
|Náročná
|16&amp;nbsp;°C
|Stín; nesnáší průvan
|Dělení trsů (jaro)
|V létě silná zálivka a rosení, v zimě velmi mírná zálivka
|Od května do září jednou za 14 dní
|-
|[[Soubor:Coleus-1.jpg|bezrámu|106x106pixelů]]
|Molice („africká kopřiva“) 
|''Plectranthus (Coleus)''
|Listy podobné kopřivě, s různobarevnou kresbou
|50 cm
|Středně náročná; vhodné je zaštipování výhonků, aby se rostlina větvila
|13&amp;nbsp;°C
|Plné slunce
|Výsev semen; řízkování
|Na jaře a v létě silná zálivka, v zimě nižší vlhkost
|Na jaře a v létě jednou týdně
|-
|[[Soubor:Monstera deliciosa4.jpg|bezrámu|133x133pixelů]]
|Monstera skvostná
|''Monstera deliciosa''
|Velké lesklé listy s hlubokými zářezy a otvory
|200 cm
|Středně náročná; vhodné jsou podpěry lodyh
|10&amp;nbsp;°C
|Plné slunce až polostín; nesnáší průvan
|Řízky z výhonů (v létě)
|V létě silná zálivka a rosení
|
|-
|[[Soubor:Adiantum_fragrans_(aka).jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Netík
|''Adiantum''
|Trojúhelné, třikrát až čtyřikrát zpeřené, zelené až zelenošedé listy s červenými řapíky
|20-60 cm
|Nenáročná až středně náročná
|7&amp;nbsp;°C
|Polostín, bez průvanu
|Dělení trsů
|V létě silná zálivka, v zimě snese nižší vlhkost (nelít vodu na listy)
|Od dubna do září jednou měsíčně
|-
|[[Soubor:Peperomia obtusifolia 3-OB9.jpg|bezrámu|117x117pixelů]]
|Pepřinec tupolistý
|''Peperomia obtusifolia''
|Lesklé, tmavě zelené listy, někdy s bílými či stříbřitými skvrnami
|40 cm
|Nenáročná až středně náročná; vhodné je zaštipování výhonků, aby se rostlina větvila
|16&amp;nbsp;°C
|Stín; bez průvanu
|Řízky z výhonů (počátek jara)
|Na jaře a v létě silná zálivka, v zimě jen mírná
|Od jara do podzimu jednou za 14 dní
|-
|[[Soubor:Peperomia caperata 1-OB9.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Pepřinec zkadeřený
|''Peperomia caperata''
|Silně strukturované, olivově zelené listy
|15 cm
|Středně náročná
|10&amp;nbsp;°C
|Jakékoliv; mimo průvan
|Výsev semen, listové řízky
|V létě mírná zálivka a občasné rosení, v zimě spíše sucho
|Květináče je dobré vložit do větších nádob s rašelinou
|-
|[[Soubor:Pilea cadierei 2.jpg|bezrámu|133x133pixelů]]
|Pilea Cadierova
|''Pilea cadierei''
|Tmavě zelené listy s bílou či stříbřitou kresbou
|40 cm
|Nenáročná až středně náročná; vhodné je zaštipování výhonků, aby se rostlina větvila
|16&amp;nbsp;°C
|Polostín až stín; nesnáší průvan
|Řízkování
|Na jaře a v létě silná zálivka, v zimě spíše sucho; časté rosení a udržování vyšší vzdušné vlhkosti 
|Od jara do podzimu jednou za 14 dní
|-
|[[Soubor:Tradescantia.fluminensis.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|Podeňka světlá
|''Tradescantia fluminensis''
|Světle zelené listy s bílými či stříbřitými pruhy, často zbarvené do růžova
|20 cm
|Nenáročná
|7&amp;nbsp;°C
|Jakékoliv mimo přímé slunce
|Řízkování
|Od dubna do září silná zálivka, v zimě nízká vlhkost
|Od dubna do září jednou za 14 dní
|-
|[[Soubor:Starr 980529-4283 Unknown sp..jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Prodara japonská (Arálie)
|''Fatsia japonica''
|Lesklé, tmavě zelené listy
|120 cm
|Nenáročná
|7&amp;nbsp;°C
|Plné slunce až polostín
|Výsev semen (jaro, léto); řízkování
|Od jara do podzimu silná zálivka, v zimě jen mírná
|
|-
|[[Soubor:X Fatshedera lizei1.jpg|bezrámu|188x188pixelů]]
|Prodarovec břečťanový 
|''x Fatshedera lizei''
|Lesklé, tmavě zelené kožovité listy, někdy s krémovou kresbou
|120 cm
|Nenáročná; vhodné jsou  podpěry lodyh
|7&amp;nbsp;°C
|Plné slunce až polostín
|Vrcholové řízky (po celý rok)
|V létě silná zálivka a časté rosení, v zimě nízká zálivka
|Na jaře v létě jednou měsíčně
|-
|[[Soubor:Gynura aurantiaca Purple Velvet Plant გინურა.JPG|bezrámu|137x137pixelů]]
|Protažitka
|''Gynura aurantiaca''
|Tmavě zelené listy pokryté jemným fialovým chmýřím
|45-75 cm
|Nenáročná
|10&amp;nbsp;°C
|V létě polostín, v zimě plné světlo
|Řízkování (duben až květen)
|Střední zálivka (nesmáčet listy)
|
|-
|[[Soubor:Tradescantia pendula kopfstecklinge.jpg|bezrámu|105x105pixelů]]
|Pruhovatka visutá (Zebrina převislá) 
|''Tradescantia zebrina (Zebrina pendula)''
|Listy shora zelené se stříbřitými pruhy, zdola purpurové 
|20 cm
|Nenáročná; vhodné je zaštipování výhonků, aby se rostlina větvila
|13&amp;nbsp;°C
|Jakékoliv mimo přímé slunce
|Řízkování
|V létě silná zálivka, v zimě jen mírná
|V létě jednou za 14 dní
|-
|[[Soubor:Earth_Star_(Cryptanthus_bivittatus)_5.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Skrytěnec 
|''Cryptanthus''
|Protáhlé, zužující se listy se zvlněnými okraji a s barevnou kresbou
|12 cm
|Středně náročná
|10&amp;nbsp;°C
|Plné slunce až polostín
|Oddělování odnoží (jaro, léto)
|Na jaře a v létě silná zálivka; v zimě jen mírná
|
|-
|[[Soubor:Cyperus.alternifolius.variegatus.jpg|bezrámu|133x133pixelů]]
|Šáchor střídavolistý 
|''Cyperus alternifolius''
|Tenké, bledě zelené trávovité listy v plochých přeslenech na vrcholku lodyhy
|80 cm
|Nenáročná
|10&amp;nbsp;°C
|Polostín
|Dělení trsů, řízkování
|Silná zálivka nebo vložení květináče do vody; v létě časté rosení, udržování stálé vlhkosti
|V létě často
|-
|[[Soubor:Schefflera elegantissima.jpg|bezrámu|150x150pixelů]]
|Šeflera (dizygotéka) ozdobná 
|''Schefflera (Dizygotheca) elegantissima''
|Složené listy z dlouhých, úzkých, na okrajích zubatých lístků
|50-120 cm
|Středně náročná
|16&amp;nbsp;°C
|Rozptýlené slunce; mimo průvan
|Výsev semen; řízkování
|Střední zálivka; časté rosení
|V létě jednou za 14 dní
|-
|[[Soubor:Silver Vine (Scindapsus pictus) 7.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Šplhavník 
|''Scindapsus''
|Jasně zelené listy, často se žlutou kresbou
|180 cm
|Nenáročná až středně náročná; vhodné jsou  podpěry lodyh
|16&amp;nbsp;°C
|Jakékoliv mimo přímé slunce a průvan
|Řízkování
|V létě mírná zálivka, v zimě spíše sucho; časté rosení a udržování vyšší vzdušné vlhkosti
|
|-
|[[Soubor:Snake plant.jpg|bezrámu|133x133pixelů]]
|Tenura trojžilná („tchýnin jazyk“) 
|''Sanseviera trifasciata''
|Mečovité, masité, tmavě zelené listy se světlou kresbou
|50 cm
|Nenáročná
|13&amp;nbsp;°C
|Jakékoliv
|Dělení trsů či listové řízky (jaro, léto)
|V létě mírná zálivka; v zimě spíše sucho
|
|-
|[[Soubor:Small red elephant ears plant.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Užovník
|''Caladium''
|Velké šípovité listy různých barev (na podzim odumírají)
|25-50 cm
|Náročná
|7&amp;nbsp;°C
|Plné slunce až polostín
|Dělení hlíz (březen až duben)
|Silná zálivka, časté rosení
|
|-
|[[Soubor:Clorofito.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Zelenec 
|''Chlorophytum''
|Úzké trávovité listy se světlými pásky
|25 cm
|Nenáročná
|10&amp;nbsp;°C
|Plné slunce až polostín
|Dělení trsů (jaro); dělení ze šlahounů
|Od jara do podzimu silná zálivka; rosení
|Jednou týdně
|-
|[[Soubor:Cissus_antarctica_kz1.JPG|bezrámu|140x140pixelů]]
|Žumen jižní
|''Cissus antarctica''
|Zelené lesklé listy
|Nejméně 120 cm
|Nenáročná; vhodné jsou  podpěry lodyh
|10&amp;nbsp;°C
|Plné slunce až polostín
|Řízkování (únor až září)
|Od dubna do září silná zálivka; v zimě jen střední
|Od dubna do září jednou za 14 dní
|-
|[[Soubor:The_compound_leaves_of_Cissus_rhombifolia.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Žumen routolistý
|''Cissus rhombifolia (C. rhomboidea)''
|Tmavě zelené lesklé listy
|120-180 cm
|Nenáročná
|7&amp;nbsp;°C
|Rozptýlené slunce až polostín
|Řízkování (únor až září)
|V létě mírná zálivka a občasné rosení, v zimě spíše sucho
|V létě jednou za 14 dní
|}

=== Rostliny s ozdobnými květy a plody ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
!
!Rostlina
!Latinsky
!Popis
!Výška
!Náročnost
!Minimální 
teplota
!Stanoviště
!Množení
!Zálivka
!Hnojení
|-
|[[Soubor:Zebra Plant (Aphelandra squarrosa).jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Afelandra drsná
|''Aphelandra squarrosa'' 
|Výrazné listy se světlou kresbou; bohatá květenství žlutých květů (červen až listopad)
|60-150 cm
|Středně náročná až náročná
|15&amp;nbsp;°C
|Plné (i přímé) slunce, bez průvanu
|Vrcholové řízky (leden až březen; červenec až září)
|V létě silná zálivka, v zimě jen mírná; každodenní rosení
|Během květu jednou týdně
|-
|[[Soubor:Gardenology.org-IMG 0869 rbgs10dec.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Achimenes
|''Achimenes''
|Bohaté dekorativní listy; jemné trubkovité květy
|15-60 cm
|Středně náročná
|4&amp;nbsp;°C
|Polostín až stín
|Dělení oddenků (březen až duben), řízkování (únor až duben)
|Silnější zálivka, časté rosení
|
|-
|[[Soubor:Allamanda - Kolkata 2011-08-02 4615.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|Alamanda počistivá
|''Allamanda cathartica''
|Popínavá rostlina; velké žluté či fialové květy  (červenec až září)
|až 300 cm
|Středně náročná
|10&amp;nbsp;°C
|Stín
|Výsev semen (jaro); řízkování (červenec až srpen)
|V létě spíše silná zálivka; v zimě téměř úplné sucho
|
|-
|[[Soubor:Amaryllis 'Apple Blossom' in cactus house Victorian walled garden Quex House Birchington Kent England.jpg|bezrámu|133x133pixelů]]
|Amarylka
|''Amaryllis''
|Dlouhé, úzké listy; velké nálevkovité květy na silném stonku (říjen až červen)
|30-60 cm
|Středně náročná
|7&amp;nbsp;°C
|Plné slunce
|Dělení dceřinných cibulí (jaro, po zatažení listů)
|Střední žálivka, v zimě udržovat ve vlhku
|
|-
|[[Soubor:Gardenology.org-IMG 7591 qsbg11mar.jpg|bezrámu|133x133pixelů]]
|Ananasovník chocholatý
|''Ananas comosus'' &quot;Variegatus&quot;
|Růžice trnitých listů s bílými okraji; modrofialové květy v protáhlých květenstvích (červenec až srpen)
|100 cm
|Středně náročná
|21&amp;nbsp;°C
|Plné slunce
|Zakořenění uříznuté růžice listů z vršku plodu
|Silná zálivka
|
|-
|[[Soubor:Azalea Indica.jpg|bezrámu|133x133pixelů]]
|Azalka indická
|''Rhododendron simsii''
|Červené, růžové, oranžové či bílé květy (září až květen)
|30 cm
|Středně náročná až náročná
|13&amp;nbsp;°C
|Jakékoliv mimo přímé slunce, bez průvanu
|Řízkování (červen)
|Zálivka měkkou vodou 
|V době květu jednou za 14 dní; po odkvětu přesadit a nechat v polostínu venku, na podzim přenést opět dovnitř
|-
|[[Soubor:四季海棠.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Begonie stálokvětá („ledovka“)
|''Begonia cucullata''
|Růžové, červené či bílé květy (po celý rok)
|20 cm
|Nenáročná až středně náročná
|15&amp;nbsp;°C
|Plné slunce
|Výsev semen (léto)
|Mírná až silná zálivka podle teploty, v době květu časté rosení
|
|-
|[[Soubor:Billbergia Nutans Bromeliad.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Bilbergie nicí („čínský oves“)
|''Billbergia nutans''
|Růžovo-zelené květy s modrou obrubou (květen až červenec)
|50 cm
|Nenáročná
|12&amp;nbsp;°C
|Plné slunce až polostín
|Dělení trsů nebo oddělování odnoží (červen, červenec)
|Nálevka mezi bázemi listů by měla být stále plná dešťové vody; v zimě nízká vlhkost
|Od května do září jednou týdně
|-
|[[Soubor:Whf white 05.jpg|bezrámu|133x133pixelů]]
|Blahokeř Thomsonové
|''Clerodendrum thomsoniae''
|Svěšené květy s bílými kalichy a karmínovými květními lístky (červen až září)
|100-150 cm
|Středně náročná
|13&amp;nbsp;°C
|Polostín
|Řízkování (duben až červen)
|Na jaře a na podzim silná zálivka
|
|-
|[[Soubor:Pot Flowers2.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Brambořík
|''Cyclamen''
|Růžové, červené či bílé květy (říjen až březen)
|20 cm
|Středně náročná; nesnáší znečištěné ovzduší, citlivá na kolísání teplot a nepravidelnou zálivku
|13&amp;nbsp;°C
|Plné slunce; mimo průvan
|Výsev semen (jaro, podzim)
|Zalévat vždy až po vyschnutí zeminy, po odkvětu na jaře nechat zaschnout, vyjmout hlízu z květináče; v létě hlízu přesadit a znovu začít zalévat
|
|-
|[[Soubor:Bougainvillea in a pot.JPG|bezrámu|133x133pixelů]]
|Bugenvilea lysá
|''Bougainvillea glabra''
|Popínavá rostlina; tmavě zelené vejčité listy; jasně barevné listeny kolem drobných nenápadných květů (červen až září)
|90-120 cm
|Nenáročná
|6&amp;nbsp;°C
|Plné slunce
|Řízkování
|V létě silná zálivka, v zimě jen velmi mírná
|
|-
|[[Soubor:Aechmea fasciata20140104 027.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Echmea pruhovaná
|''Aechmea fasciata''
|Nevýrazné modré květy v nápadném květenství, obklopené růžovými listeny (květen až srpen)
|60 cm
|Nenáročná až středně náročná; nesnáší znečištěné ovzduší
|13&amp;nbsp;°C
|Plné slunce
|Oddělování odnoží 
|V létě silná zálivka a časté rosení, udržování vysoké vzdušné vlhkosti; nálevka mezi bázemi listů by měla být stále plná dešťové vody
|
|-
|[[Soubor:Lipstick Plant (Æschynanthus lobbianus) (3072500113).jpg|bezrámu|150x150pixelů]]
|Eschynantus Lobbův
|''Aeschynantus lobbianus''
|Převislá rostlina, vejčité, masité, matně lesklé listy; šarlatové či žluté trubkovité květy (květen až září)
|50 cm
|Náročná
|10&amp;nbsp;°C
|Stín
|Řízkování (květen až červen)
|Silná zálivka, udržování stále vlhké zeminy i vzduchu
|
|-
|[[Soubor:Gerbera cv. (red) 05.JPG|bezrámu|133x133pixelů]]
|Gerbera
|''Gerbera''
|Velká vytrvalá květenství v pastelových barvách (červenec až březen)
|50 cm
|Středně náročná
|7&amp;nbsp;°C
|V létě polostín, v zimě plné světlo
|Výsev semen (únor až březen)
|Střední zálivka
|
|-
|[[Soubor:Gardenology.org-IMG 0738 rbgs10dec.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Glorióza
|''Gloriosa''
|Popínavá cibulovina, úponky na špičkách listů, barevné květy připomínající lilie (červen až září)
|100-200 cm
|Náročná
|7&amp;nbsp;°C
|Polostín
|Dělení hlíz (jaro)
|V době růstu silná zálivka
|
|-
|[[Soubor:Starr 030418-0016 Grevillea robusta.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Grevilea statná
|''Grevillea robusta''
|Tmavě hnědé členěné listy s hedvábnou spodní plochou, kartáčovité květy (duben až září)
|60-200 cm
|Středně náročná; snáší tvarování řezem
|7&amp;nbsp;°C
|Plné slunce až polostín; půda bez vápníku; v létě vynést ven
|Výsev semen (únor až březen)
|Střední zálivka
|
|-
|[[Soubor:White freesia in Portela - Apr 2013.jpg|bezrámu|156x156pixelů]]
|Frézie
|''Freesia''
|Úzké listy, aromatické květy v pastelových barvách na tenkých lodyhách (prosinec až březen)
|30-45 cm
|Středně náročná, je vhodné podepřít lodyhy tenkými podpěrami
|7&amp;nbsp;°C
|Plné světlo
|Výsev semen (leden až březen), dělení dceřinných hlíz (červen až srpen)
|Střední zálivka
|
|-
|[[Soubor:Sinningia speciosa (cultivar) 01.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Gloxinie nádherná
|''Sinningia speciosa''
|Růžové, fialové, červené nebo bílé trubkovité květy (březen až srpen)
|15-25 cm
|Středně náročná
|16&amp;nbsp;°C
|Polostín
|Výsev semen a dělení trsů na jaře; listové řízky v létě
|Udržování stále vlhké zeminy do doby, než začnou žloutnout listy, poté hlízy vyjmout; zasadit opět v únoru a začít zalévat
|V době růstu jednou  týdně
|-
|[[Soubor:Hippeastrum.overallview.arp.jpg|bezrámu|145x145pixelů]]
|Hvězdník (Amarylka)
|''Hippeastrum''
|Červené, růžové či bílé květy na vysokém stonku (jaro)
|30-60 cm
|Středně náročná
|13&amp;nbsp;°C
|Plné slunce
|Výsev semen, dělení dceřinných cibulí (počátek jara)
|Před zahájením růstu mírná zálivka, poté silnější
|V době růstu do doby žloutnutí listů jednou týdně; přesazovat každé 3 roky (cibuli zasypat písčitou zeminou do poloviny výšky)
|-
|[[Soubor:Hibiskus flowers.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|Ibišek čínská růže
|''Hibiscus'' ''rosa-sinensis''
|Lesklé listy, velké nálevkovité květy (květen až říjen)
|100-200 cm
|Nenáročná
|7&amp;nbsp;°C
|Polostín
|Řízkování (duben až květen)
|V létě silná zálivka, v zimě jen mírná
|
|-
|[[Soubor:Saintpaulia20090426 35.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Jonátka africká (africká fialka)
|''Saintpaulia ionantha''
|Přisedlá růžice oválných listů, pokrytých jemnými chloupky; bohaté květy různých barev (téměř celý rok)
|10-15 cm
|Středně náročná
|13&amp;nbsp;°C
|Jakékoliv mimo přímé slunce
|Výsev semen (leden, únor), listové řízky (leden až březen) 
|Zálivka spodem (na misku), udržování stálé vlhkosti bez přelévání; udržování vyšší vzdušné vlhkosti
|V létě jednou za 14 dní
|-
|[[Soubor:Columnea microphylla 1.jpg|bezrámu|145x145pixelů]]
|Kolumnea
|''Columnea''
|Převislé výhonky s lesklými listy, ohnivě červené květy (říjen až duben)
|60 cm
|Náročná
|13&amp;nbsp;°C
|Polostín
|Řízkování (únor až březen)
|Střední zálivka, v létě rosení
|
|-
|[[Soubor:Tatton Park 2015 40 - Lily.jpg|bezrámu|150x150pixelů]]
|Kornoutnice africká (&quot;kala&quot;)
|''Zantedeschia aethiopica''
|Srdčité listy, někdy s drobnými světlými skvrnami, květenství drobných květů zastíněné velkým bílým či žlutým listenem (březen až červen)
|30-90 cm
|Středně náročná
|5&amp;nbsp;°C
|Plné slunce, půda bohatá na živiny
|Dělení oddenků (říjen až leden)
|Silná zálivka, v zimě spíše sucho
|
|-
|[[Soubor:Crossandra infundibuliformis,クロサンドラ8158412aa.jpg|bezrámu|136x136pixelů]]
|Krosandra nálevkovitá
|''Crossandra infundibuliformis''
|Vejčité či kopinaté tmavě zelené lesklé listy; velké květy jasně červené, oranžové až žluté barvy, vějířovitě složené květní lístky (po celý rok)
|30-60 cm
|Náročná
|10&amp;nbsp;°C
|Polostín (v zimě plné světlo)
|Výsev semen (březen až duben), řízkování (březen až červen)
|V létě silná zálivka, v zimě jen mírná; časté rosení
|
|-
|[[Soubor:Solanum pseudocapsicum.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Lilek korálový 
|''Solanum pseudocapsicum''
|Drobné bílé hvězdicovité květy (červen až červenec); jasně červené bobule (srpen až prosinec)
|25-50 cm
|Středně náročná; vhodné je zaštipování výhonků, aby se -rostlina rozvětvila
|10&amp;nbsp;°C
|Plné slunce; v době květu vynést ven
|Výsev semen (únor)
|V době květu rosení, poté mírná zálivka, po opadu plodů spíše sucho
|Po objevení prvních plodů až do opadu jednou za 14 dní
|-
|[[Soubor:Sparrmannia5.jpg|bezrámu|139x139pixelů]]
|Lípěnka africká
|''Sparrmannia africana''
|Bílé květy s purpurovou kresbou (květen až červen)
|Nejméně 60 cm
|Nenáročná
|7&amp;nbsp;°C
|Plné slunce až polostín; nesnáší průvan
|Vrcholové řízky z udržovacího řezu (jaro) 
|V létě silná zálivka, v zimě mírná; rosení, udržování stálé vzdušné vlhkosti
|
|-
|[[Soubor:Abutilon megapotamicum5.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Mračňák poříční
|''Abutilon megapotamicum''
|Červené či žluté svěšené květy s výrazným kalichem (květen až říjen)
|60-200 cm
|Nenáročná
|3&amp;nbsp;°C
|Plné slunce (zima) až polostín (léto); má ráda pohyb vzduchu
|Výsev semen (leden až únor)
|V létě silná zálivka, v zimě mírnější
|
|-
|[[Soubor:Abutilon-1.jpg|bezrámu|150x150pixelů]]
|Mračňák zvrhlý
|''Abutilon x hybridum''
|Dlanité listy, často se světlou kresbou; velké zvonkovité květy (květen až říjen)
|60-100 cm
|Nenáročná
|5&amp;nbsp;°C
|Plné slunce (zima) až polostín (léto)
|Výsev semen (leden až únor)
|V létě silná zálivka, v zimě mírnější
|
|-
|[[Soubor:Passiflora caerulea (11).jpg|bezrámu|133x133pixelů]]
|Mučenka modrá
|''Passiflora caerulea''
|Popínavá rostlina, laločnaté tmavě zelené listy, hvězdicovité květy (červen až květen)
|120-180 cm
|Náročná
|1&amp;nbsp;°C
|Plné slunce
|Výsev semen (březen až duben), řízkování (červenec), hřížení (březen až duben)
|Silná zálivka, časté rosení
|
|-
|[[Soubor:Impatiens walleriana rote Zuchtform.JPG|bezrámu|133x133pixelů]]
|Netýkavka sultánská
|''Impatiens walleriana''
|Červené, růžové, oranžové či bílé květy (po celý rok)
|60 cm
|Nenáročná; vhodné je zaštipování výhonů, aby se rostlina rozvětvila
|10&amp;nbsp;°C
|Plné slunce
|Výsev semen (jaro); řízky z nekvetoucích výhonů (jaro až podzim)
|V létě silná zálivka, v zimě mírnější; udržování vyšší vlhkosti vzduchu
|Jednou týdně
|-
|[[Soubor:Acalypha hidpida a1.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Palnice žláznatá (&quot;kočičí ocásek&quot;)
|''Acalypha hispida''
|Převislá červená květenství s délkou až 50 cm (červen až říjen); jedovatá
|90-200 cm
|Náročná
|16&amp;nbsp;°C
|Polostín; nesnáší průvan
|Řízkování (prosinec až leden)
|Silná zálivka, udržování vlhké zeminy i vzduchu
|
|-
|[[Soubor:Zimmer-Pantoffelblume (Calceolaria herbeohybrida).jpg|bezrámu|150x150pixelů]]
|Pantoflíček zvrhlý
|''Calceolaria hybrida''
|Žluté, oranžové či červené, nápadně zduřelé (pyskaté) květy (duben až červen)
|15-40 cm
|Nenáročná; jednoletá rostlina (po odkvětu likvidace)
|7&amp;nbsp;°C
|Polostín
|Výsev semen (červenec, září)
|V létě bohatá zálivka, v zimě nižší vlhkost
|
|-
|[[Soubor:Capsicum annuum1.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Paprika setá
|''Capsicum annuum''
|Drobné bílé zvonkovité květy (červen až srpen); červené, oranžové či žluté plody (podzim, zima)
|15-40 cm
|Nenáročná; jednoletá rostlina (po opadání plodů likvidace)
|10&amp;nbsp;°C
|Plné slunce
|Výsev semen (březen až duben)
|V době květu každodenní rosení; v době růstu a tvorby plodů silná zálivka
|Od objevení prvních plodů  jednou za 10 dnů
|-
|[[Soubor:Pelargon.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Pelargonie páskatá (muškát)
|''Pelargonium zonale''
|Fialové, červené, růžové i bílé květy (květen až říjen, někdy i v zimě)
|30-60 cm
|Nenáročná
|7&amp;nbsp;°C
|Plné slunce
|Výsev semen (leden až duben), řízkování (březen až duben, červenec až srpen)
|Od jara do podzimu mírná zálivka; v zimě spíš sucho
|
|-
|[[Soubor:Pelargonium grandiflorum 'Imperial' 01.jpg|bezrámu|133x133pixelů]]
|Pelargonie velkokvětá (muškát královský)
|''Pelargonium grandiflorium (P. regale)''
|Červené, růžové, oranžové či bílé květy, často s žilkami v kontrastních barvách (květen až říjen)
|30-45 cm
|Nenáročná; vhodné je zaštipování výhonků, aby se rostlina rozvětvila
|7&amp;nbsp;°C
|Plné slunce
|Vrcholové řízky (červen až červenec)
|Od jara do podzimu mírná zálivka; v zimě spíš sucho
|
|-
|[[Soubor:Mexican Shrimp Plant (Justicia brandegeeana) 3.jpg|bezrámu|178x178pixelů]]
|Právenka (Beloperona) tečkovaná
|''Justicia brandegeana (Beloperone guttata)''
|Bílé nevýrazné květy, zastíněné lososovými listeny (po celý rok)
|40-60 cm
|Nenáročná; v březnu prosvětlování odřezáním odkvetlých lodyh
|7&amp;nbsp;°C
|Plné slunce
|Řízkování (březen až duben)
|Od dubna do září bohatá zálivka, v zimě nízká
|Od dubna do září jednou týdně
|-
|[[Soubor:Viele bunte Primeln.JPG|bezrámu|133x133pixelů]]
|Prvosenka
|''Primula''
|Květy různých barev (prosinec až květen)
|20-30 cm
|Nenáročná; jednoletá rostlina (po odkvětu se obvykle likvidují, ale lze je vysadit na zahradu)
|7&amp;nbsp;°C
|Plné slunce až polostín
|Výsev semen (leden až květen) 
|Střední zálivka, trvale vlhká půda
|V období květu jednou týdně
|-
|[[Soubor:Euphorbia pulcherrima als Topfpflanze.JPG|bezrámu|133x133pixelů]]
|Pryšec nádherný (vánoční hvězda)
|''Euphorbia (Poinsettia) pulcherrina''
|Nenápadné květy, lemované nápadnými, červeně, růžově či bíle zbarvenými listeny (listopad až duben)
|60 cm
|Náročná; nesnáší znečištěné ovzduší
|13&amp;nbsp;°C
|Plné slunce
|Vrcholové řízky (duben až srpen)
|V době růstu silná zálivka; po odkvětu nižší zálivka (nechat zeminu proschnout); na jaře přesadit a znovu začít zalévat
|V době růstu a květu jednou za 10 dní
|-
|[[Soubor:Clivia miniata IP0903001.jpg|bezrámu|110x110pixelů]]
|Řemenatka (Klivie) červená
|''Clivia miniata''
|Podlouhlé listy; velké, trubkovité, oranžové či červené květy (počátek jara až podzim)
|60 cm
|Nenáročná až středně náročná
|7&amp;nbsp;°C
|Plné slunce až polostín
|Výsev semen (hned po dozrání); dělení trsů (jaro, po odkvětu)
|V létě mírná zálivka a příležitostné rosení; v zimě nízká vlhkost
|V létě občasné hnojení; přesazování každé 2-3 roky
|-
|[[Soubor:Flickr - brewbooks - Cineraria.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Starček krvavý (cinerárie)
|''Senecio x hybridus''
|Velké, srdčité, tmavě zelené listy, bohatá květenství různých barev (prosinec až květen)
|30-60 cm
|Nenáročná
|1&amp;nbsp;°C
|V době květu spíše stín
|Výsev semen (duben až květen)
|Střední zálivka, rosení
|
|-
|[[Soubor:2007-03-20Streptocarpus03.jpg|bezrámu|125x125pixelů]]
|Tořivka zahradní
|''Streptocarpus x hybridus''
|Velké nálevkovité květé modré, růžové či šarlatové barvy (květen až říjen)
|25-30 cm
|Nenáročná
|7&amp;nbsp;°C
|Polostín
|Dělení trsů (březen až duben), listové řízky (duben až květen)
|V létě silná zálivka a časté rosení, v zimě mírnější
|
|-
|[[Soubor:Lepelplant 16.JPG|bezrámu|150x150pixelů]]
|Toulcovka Wallisova (T. kolumbijská) 
|''Spathiphyllum wallisii''
|Krémově žluté nenápadné květy v palici, zastíněné velkým bílým toulcem
|30 cm
|Náročná
|13&amp;nbsp;°C
|Polostín
|Dělení trsů (na jaře nebo po odkvětu)
|V době růstu silná zálivka a rosení listů; v zimě jen mírná vlhkost; udržování vyšší vzdušné vlhkosti
|Po celý rok jednou za 14 dní až jednou za měsíc
|-
|[[Soubor:Anthurium scherzerianum (cultivar) 02.jpg|bezrámu|150x150pixelů]]
|Toulitka Scherzerova
|''Anthurium scherzerianum''
|Nevýrazné květy v palici, zdobené jasně červeným toulcem
|30 cm
|Náročná
|15&amp;nbsp;°C
|Polostín
|Dělení trsů (jaro, léto)
|V létě silná zálivka vlažnou vodou, v zimě mírnější; časté rosení, udržování vyšší vzdušné vlhkosti (a tepla)
|
|-
|[[Soubor:Cyrtanthus elatus flowers.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Valota červená
|''Vallota speciosa (V. purpurea)''
|Řemenovité listy, velké červené nálevkovité květy (červenec až září)
|60 cm
|Středně náročná až náročná
|10&amp;nbsp;°C
|Plné slunce
|Dceřiné cibule (jaro, časné léto)
|Po přesazení cibule mírná zálivka; po nasazení poupat silnější až do zvadnutí listů; poté až do června udržovat v suchu
|V době růstu jednou  týdně 
|-
|[[Soubor:Stephanotis floribunda variegata 21.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|Věncovec květnatý
|''Stephanotis floribunda''
|Popínavá rostlina, tuhé kožovité listy, květenství malých bílých, velmi aromatických masitých květů (květen až říjen)
|100-150 cm
|Náročná
|10&amp;nbsp;°C
|Plné slunce, choulostivý na změnu stanoviště
|Řízkování (květen až červen)
|Silná zálivka a časté rosení
|
|-
|[[Soubor:Hoya carnosa Exotica1C2000.jpg|bezrámu|133x133pixelů]]
|Voskovka masitá
|''Hoya carnosa''
|Popínavá rostlina, tučné aromatické listy, květenství malých masitých hvězdicovitých květů bílé či růžové barvy (červenec až říjen)
|100-150 cm
|Nenáročná
|7&amp;nbsp;°C
|Plné slunce až polostín
|Řízkování (květen až červen)
|V létě silná zálivka; v zimě jen mírná
|
|-
|[[Soubor:Vriesia Bromeliaceae.png|bezrámu|119x119pixelů]]
|Vrisea zářivá
|''Vriesea spiendens''
|Mramorované či pruhované žlábkovité listy tvořící velkou nálevku; žluté květy, zastíněné jasně červenými listeny (květen až září)
|40 cm
|Středně náročná až náročná
|16&amp;nbsp;°C
|Stín; bohatý propustný substrát 
|Výsev semen, oddělování odnoží (březen až duben) 
|V létě silná zálivka dešťovou vodou; nálevka mezi bázemi listů by měla být stále plná vody; v zimě slabší zálivka; udržování stálé vyšší vzdušné vlhkosti
|Od jara do podzimu jednou za 14 dní
|-
|[[Soubor:Campanula isophylla1.jpg|bezrámu|133x133pixelů]]
|Zvonek stejnolistý
|''Campanula isophylla''
|Poléhavá až převislá rostlina; světle modré či bílé květy (červenec až říjen)
|15-20 cm
|Nenáročná
|7&amp;nbsp;°C
|Plné slunce až polostín
|Výsev semen (jaro); řízkování (březen až duben)
|V době květu střední zálivka, v zimě nižší vlhkost
|V době květu jednou za 14 dní
|}

=== Kaktusy a sukulenty ===
{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!
!Rostlina
!Latinsky
!Vzhled
!Výška
!Náročnost
!Minimální teplota
!Stanoviště
!Množení
!Zálivka
!Hnojení
|-
|[[Soubor:A003 Agave Americana - Flickr - Juan Ignacio 1976.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Agáve
|''Agave''
|Velké masité listy s ostnatým okrajem a velkým trnem na špičce
|20-100 cm
|Nenáročná
|5&amp;nbsp;°C
|Plné slunce
|Oddělování odnoží, výsev semen
|Mírná zálivka
|
|-
|[[Soubor:Alovira plant.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|Aloe 
|''Aloe''
|Masité zelené listy s voskovitým povlakem a zoubkovaným okrajem
|15-100 cm
|Nenáročná 
|5&amp;nbsp;°C
|Plné slunce
|Oddělování odnoží, výsev semen, řízkování
|Mírná zálivka
|
|-
|[[Soubor:Cereus IMGP0534 tabletop demo slow sync flash.jpg|bezrámu|150x150pixelů]]
|Cereus
|''Cereus jamacaru''
|Sloupcovité tělo, dlouhé bílé květy (léto)
|15-200 cm
|Nenáročná
|5&amp;nbsp;°C
|Plné slunce
|Řízkování
|V létě mírná zálivka, v zimě sucho
|
|-
|[[Soubor:DelospermaCooperi001.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|Delosperma
|''Delosperma cooperi''
|Úzké dlouhé válcovité listy, nápadné růžové květy (jaro)
|25 cm
|Nenáročná
|5&amp;nbsp;°C
|Plné slunce až polostín
|Oddělování odnoží, řízkování
|Mírná zálivka
|
|-
|[[Soubor:Echinocereus pectinatus 3.JPG|bezrámu|133x133pixelů]]
|Echinocereus hřebínkatý
|''Echinocereus pectinatus''
|Silnější válcovité tělo, růžové až fialové květy
|15 cm
|Nenáročná
|5&amp;nbsp;°C
|Plné slunce
|Výsev semen
|V létě mírná zálivka, v zimě sucho
|
|-
|[[Soubor:Cactus en fleur-1.jpg|bezrámu|102x102pixelů]]
|Echinopsis
|''Echinopsis chamaecereus ''
|Nízký, hustě větvený trs, červené květy (konec jara)
|10-15 cm
|Nenáročná
|5&amp;nbsp;°C
|Plné slunce až polostín
|Výsev semen, řízkování, oddělování odnoží
|V létě mírná zálivka, v zimě sucho
|
|-
|[[Soubor:ECHINOPSIS CHACOANA.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Echinopsis
|''Echinopsis rhodotricha''
|Kulovité až nízce sloupcovité tělo, dlouhé bílé květy (léto)
|25 cm
|Nenáročná
|5&amp;nbsp;°C
|Plné slunce až polostín
|Výsev semen, oddělování odnoží
|V létě mírná zálivka, v zimě sucho
|
|-
|[[Soubor:Cactus à fleurs rouges.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Epifylum (ševcovský kaktus)
|''Epiphyllum''
|Zploštělé článkovité výhony, velké oranžové až červené květy (počátek léta)
|60 cm
|Středně náročná
|5&amp;nbsp;°C
|Mimo plné slunce (epifytický kaktus)
|Řízkování
|V zimě nutná vyšší vzdušná vlhkost
|
|-
|[[Soubor:Gymnocalycium amerhauseri1MAWI.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Gymnokalycium
|''Gymnocalycium''
|Kulovité tělo, bílé květy
|10 cm
|Nenáročná
|5&amp;nbsp;°C
|Plné slunce až polostín
|Výsev semen, oddělování odnoží
|V létě mírná zálivka, v zimě sucho
|
|-
|[[Soubor:Haworthia margaritifera Succulents exhibition in Botanical Garden of Charles University 2016.jpg|bezrámu|121x121pixelů]]
|Havortie perlovitá
|''Haworthia margarithifera''
|Růžice trojúhelných vzorovaných listů
|15 cm
|
|5&amp;nbsp;°C
|Polostín
|Výsev semen, řízkování
|Mírná zálivka
|
|-
|[[Soubor:Cleistocactus strausii.JPG|bezrámu|133x133pixelů]]
|Kleistokaktus Strausův
|Cleistocactus strausii
|Sloupcovité tělo s dlouhými bílými chloupkovitými trny, červené květy (léto)
|15-30 cm
|Nenáročná
|5&amp;nbsp;°C
|Plné slunce až polostín
|Řízkování
|V létě mírná zálivka, v zimě sucho
|
|-
|[[Soubor:Crveno cvekence vo Rogačevo (6).JPG|bezrámu|149x149pixelů]]
|Kolopejka Blossfeldova
|''Kalanchoe blossfeldiana''
|Velké temně zelené listy, bohatá květenství růžových květů (jaro)
|30 cm
|Nenáročná
|10&amp;nbsp;°C
|Plné slunce až polostín
|Výsev semen, řízkování (jaro)
|V létě mírná zálivka, v zimě spíše sucho
|Během léta jednou za 14 dní
|-
|[[Soubor:Carpobrotus Piombino 1.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|Kosmatcovník
|''Carpobrotus acinaciformis''
|Trsy šedozelených trojúhelných listů, velké purpurové květy (jaro) 
|20 cm
|Nenáročná
|5&amp;nbsp;°C
|Plné slunce až polostín
|Výsev semen, řízkování
|Mírná zálivka
|
|-
|[[Soubor:2 Carpobrotus edulis Cape Town.jpg|bezrámu|133x133pixelů]]
|Kosmatcovník jedlý
|''Carpobrotus edulis''
|Trsy šedozelených trojúhelných listů, velké purpurové nebo žluté květy (jaro)
|20 cm
|Nenáročná
|5&amp;nbsp;°C
|Plné slunce až polostín
|Výsev semen, řízkování
|Mírná zálivka
|
|-
|[[Soubor:Amicorum-1009.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Lithops (živé kameny)
|''Lithops''
|Silně dužnaté listy vzhledem připomínající kameny se štěrbinou uprostřed
|5 cm
|Nenáročná
|5&amp;nbsp;°C
|Plné slunce až polostín
|Výsev semen, dělení trsů
|V létě mírná zálivka, v zimě sucho
|
|-
|[[Soubor:Mammillaria bocasana (26413016563).jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Mamilarie
|''Mammillaria bocasana''
|Kulovité tělo s hustými chloupky, krémové květy (léto)
|15 cm
|Nenáročná
|5&amp;nbsp;°C
|Plné slunce až polostín
|Oddělování odnoží, řízkování
|V létě mírná zálivka, v zimě sucho
|
|-
|[[Soubor:Bryophyllum delagoense in Tropengewächshäuser des Botanischen Gartens 02.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Náduť 
|''Bryophyllum delagoense'' 
|Rozvětvené úzké dlouhé listy s drobnými rostlinkami na špicích, které opadávají a zakořeňují
|25 cm
|Nenáročná
|5&amp;nbsp;°C
|Plné slunce až polostín
|Řízkování
|Mírná zálivka
|
|-
|[[Soubor:Opuntia ficus-indica, Springbokvlakte.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Opuncie mexická
|''Opuntia ficus-indica''
|Keřovitá rostlina s rozvětvenými lodyhami z oválných článků, velké, žluté či purpurové květy (jaro)
|500 cm
|Nenáročná
|5&amp;nbsp;°C
|Plné slunce
|Řízkování
|Mírná zálivka
|
|-
|[[Soubor:Cacti1005.jpg|bezrámu|185x185pixelů]]
|Opuncie 
|''Opuntia microdasys''
|Lodyhy z oválných článků s jemnými ostny, žluté květy (léto)
|30 cm
|Nenáročná
|5&amp;nbsp;°C
|Plné slunce
|Výsev semen, řízkování
|Mírná zálivka
|
|-
|[[Soubor:Oscularia deltoides.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Oskularie
|''Oscularia deltoides''
|Bohatě větvené trsy šedozelených drobných listů, hojné růžové květy (léto)
|30 cm
|Nenáročná
|5&amp;nbsp;°C
|Plné slunce
|Výsev semen, řízkování
|Mírná zálivka
|
|-
|[[Soubor:Parodia haselbergii.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Parodie
|''Parodia haselbergii''
|Kulovité tělo s jemnými chloupky
|10 cm
|Nenáročná
|5&amp;nbsp;°C
|Plné slunce až polostín
|Výsev semen, řízkování
|V létě mírná zálivka, v zimě sucho
|
|-
|[[Soubor:Pleiospilos bolusii.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Pleiospilos
|''Pleiospilos bolusii''
|Silně dužnaté listy vzhledem připomínající kameny, velké žluté květy (začátek podzimu)
|10 cm
|Nenáročná
|5&amp;nbsp;°C
|Plné slunce až polostín
|Výsev semen
|V létě mírná zálivka, v zimě sucho
|
|-
|[[Soubor:Crown of Thorns (Euphorbia milii) 2.jpg|bezrámu|178x178pixelů]]
|Pryšec zářivý (trnová koruna)
|''Euphorbia milii''
|Nenápadné redukované listy, drobné květy lemované výraznými červenými listeny
|60-150 cm
|Nenáročná
|10&amp;nbsp;°C
|Polostín
|Výsev semen, řízkování
|Mírná zálivka
|
|-
|[[Soubor:Echeveria derenbergensis.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Pupovice
|''Echeveria derenbergii''
|Šedozelené listy v pevně sevřené přízemní růžici
|15 cm
|Nenáročná
|5&amp;nbsp;°C
|Plné slunce až polostín
|Řízkování
|Mírná zálivka
|
|-
|[[Soubor:Rebutia minuscula4.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Rebucie maličká
|''Rebutia minuscula''
|Kulovité tělo s četnými odnožemi, růžové až červené květy (konec jara)
|10 cm
|Nenáročná
|5&amp;nbsp;°C
|Plné slunce až polostín
|Výsev semen, oddělování odnoží
|V létě mírná zálivka, v zimě sucho
|
|-
|[[Soubor:Hatiora gaertneri (cultivar) 01.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Ripsalidopsis Gaertnerův (velikonoční kaktus)
|''Hatiora gaertneri''
|Bohaté trsy lodyh z plochých článků, červené květy (jaro)
|50 cm
|Středně náročná
|10&amp;nbsp;°C
|Mimo plné slunce (epifytický kaktus)
|Řízkování
|V zimě nutná vyšší vlhkost
|
|-
|[[Soubor:Zygocactus bonsai.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Schlumbergera (vánoční kaktus)
|''Schlumbergera''
|Bohaté trsy lodyh z plochých článků, bohaté květy (zima)
|50 cm
|Středně náročná
|10&amp;nbsp;°C
|Mimo plné slunce (epifytický kaktus)
|Řízkování
|V zimě nutná vyšší vlhkost
|
|-
|[[Soubor:Tillandsias on driftwood.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Tilandsie
|''Tillandsia''
|Úzké jemné listy, květenství v klasech stíněných růžovými listeny
|25-50 cm
|Nenáročná
|10&amp;nbsp;°C
|Polostín
|Dělení odnoží
|Střední zálivka, udržování vlhkého substrátu
|
|-
|[[Soubor:Crassula lycopodioides.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Tlustice plavuňovitá
|''Crassula muscosa''
|Drobné, hustě uspořádané světle zelené lístky
|30 cm
|Nenáročná
|5&amp;nbsp;°C
|Plné slunce až polostín
|Řízkování
|Mírná zálivka
|
|-
|[[Soubor:Crassula-falcata.jpeg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Tlustice srpovitá
|''Crassula perfoliata''
|Zploštělé listy, nápadné červené květy (léto)
|30 cm
|Nenáročná
|5&amp;nbsp;°C
|Plné slunce až polostín
|Řízkování
|Mírná zálivka
|
|}
=== Orchideje ===
{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!
!Rostlina
!Latinsky
!Vzhled
!Výška
!Období klidu
!Délka kvetení
!Minimální teplota
!Stanoviště
!Zálivka
!Hnojení
|-
|[[Soubor:A and B Larsen orchids - Brassia Orange Delight DSCN0995z.jpg|bezrámu|125x125pixelů]]
|Brasie
|''Brassia''
|Řemenité listy; velké květy (7-15 cm) vzhledem připomínající pavouky
|45 cm
|Krátké
|35-40 dní
|16&amp;nbsp;°C
|Polostín
|V době růstu střední zálivka a občasné rosení, v zimě (při nižší teplotě) mírná zálivka
|Ne
|-
|[[Soubor:Cymbidium Orchidee (5409825139).jpg|bezrámu|133x133pixelů]]
|Člunatec
|''Cymbidium''
|Úzké kožovité zelené listy, množství voskovitých květů různé barvy (5-10 cm)
|50-90 cm
|Krátké (podzim)
|50-60 dní
|4&amp;nbsp;°C
|Od března do srpna polostín, v zimě plné slunce
|V době růstu silná zálivka a časté rosení, v zimě (při nižší teplotě) mírná zálivka
|
|-
|[[Soubor:Coelogyne massangeana Orchi 02.jpg|bezrámu|133x133pixelů]]
|Dutojazýček
|''Coelogyne''
|Vejčité listy; bílé, lososové až hnědé, silně aromatické květy (4-10 cm)
|25-30 cm
|Nutné k rozvoji květů
|10-21 dní (leden až srpen)
|10&amp;nbsp;°C
|Polostín
|V době růstu střední zálivka a občasné rosení, v zimě (při nižší teplotě) mírná zálivka
|Ne
|-
|[[Soubor:Odontoglossum crispum Orchi 06.jpg|bezrámu|133x133pixelů]]
|Jazykovec
|''Odontoglossum''
|Různě barevné menší květy (5-10 cm)
|25-100 cm
|Nevýrazné
|10-21 dní (listopad až duben)
|16&amp;nbsp;°C
|Polostín
|V době růstu střední zálivka a občasné rosení, v zimě (při nižší teplotě) mírná zálivka
|Ne
|-
|[[Soubor:Calanthe triplicata Orchi 030.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Kalante
|''Calanthe''
|Široce eliptické až vejčité listy, drobné světlé květy (5 cm) 
|60-90 cm
|Po odkvětu
|10-14 dní (září až prosinec)
|16&amp;nbsp;°C
|Polostín
|Silnější zálivka
|Ano
|-
|[[Soubor:Cattleya aquinii0.jpg|bezrámu|136x136pixelů]]
|Katleja
|''Cattleya''
|Nápadné, aromatické květy (10-20 cm)
|50-55 cm
|Po odkvětu
|10-28 dní (srpen až březen)
|16&amp;nbsp;°C
|V zimě plné světlo, v létě polostín
|Na jaře a v létě silnější zálivka a časté rosení, v zimě jen mírná vlhkost
|Ne
|-
|[[Soubor:Maxillaria vulcanica plant (27246414216).jpg|bezrámu|133x133pixelů]]
|Maxilarie
|''Maxillaria''
|Úzké řemenité listy, obvykle aromatické květy (2-13 cm)
|25-45 cm
|Zima
|10-30 dní (červenec až duben)
|10&amp;nbsp;°C
|V zimě plné světlo, v létě polostín
|V době růstu střední zálivka a občasné rosení, v zimě (při nižší teplotě) mírná zálivka
|Ne
|-
|[[Soubor:Miltonia spectabilis2.jpg|bezrámu|133x133pixelů]]
|Miltonie
|''Miltonia''
|Velké, křehké, aromatické květy (10-15 cm)
|30-45 cm
|Zima
|10-28 dní (květen až prosinec)
|18&amp;nbsp;°C
|Polostín
|V době růstu silná zálivka a rosení, v zimě jen velmi mírná vlhkost
|Ne
|-
|[[Soubor:Florissimo 2015 042.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Můrovec
|''Phalaenopsis''
|Vejčité kožovité listy; velké, nápadné, vytrvalé květy různých barev
|25-27 cm
|Nevýrazné
|21-100 dní (celoročně)
|17&amp;nbsp;°C
|Polostín až stín
|Silná zálivka, časté rosení
|Ano
|-
|[[Soubor:OncidiumFlexuosum.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Oncidium
|''Oncidium''
|Množství menších květů (3-8 cm) ve velkých hroznech, obvykle žluté barvy
|20-100 cm
|Nevýrazné
|21-45 dní (duben až prosinec)
|14&amp;nbsp;°C
|Polostín
|Střední zálivka, zvýšená vlhkost i v době vegetačního klidu
|Ne
|-
|[[Soubor:Dendrobium nobile-IMG 2111.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Stromobytec
|''Dendrobium''
|Malé vejčité listy, početné drobné křehké květy
|30-60 cm
|Dlouhé, nutné k rozvoji květů
|10-60 dní (říjen až květen)
|5-16&amp;nbsp;°C
|Polostín
|V době růstu střední zálivka a občasné rosení, v zimě (při nižší teplotě) mírná zálivka
|
|-
|[[Soubor:Paphiopedilum spicerianum Orchi 112.jpg|bezrámu|143x143pixelů]]
|Střevíčníkovec
|''Paphiopedilum''
|Velké, okrasné, trvanlivé květy (7-15 cm)
|25-50 cm
|Nevýrazné
|21-42 dní (říjen až duben)
|20&amp;nbsp;°C
|V zimě plné světlo, v létě polostín
|Silná zálivka, bez rosení
|Ne
|-
|[[Soubor:Trudelliacristata240.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Vanda
|''Vanda''
|Kožovité, řemenité listy; odolné, velké, často aromatické květy (5-11 cm)
|35-100 cm
|Krátké, po odkvětu
|21-42 dní (březen až září)
|15&amp;nbsp;°C
|Plné světlo
|Silná zálivka, v létě časté rosení
|Ne
|-
|[[Soubor:Angraecum sesquipedale (14671225958).jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Větrobýl (Betlémská hvězda)
|''Angraecum''
|Tuhé kožovité řemenité listy, větší, obvykle bílé květy (3-15 cm)
|30-60 cm
|Nevýrazné
|40-50 (červenec až únor)
|16&amp;nbsp;°C
|Plné světlo až polostín
|Silnější zálivka
|Ne
|}

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>1cgmu4iudpdy208zkitx027z8ycxlb7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Pokojové rostliny/Kaktusy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7862</id>
    <revision>
      <id>45797</id>
      <parentid>34869</parentid>
      <timestamp>2022-05-26T03:07:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8815" xml:space="preserve">[[Soubor:Echinopsis lateritia BlKakteenT120.jpg|náhled|☁]]
Kaktusy a jiné sukulenty patří mezi oblíbené pokojové či skleníkové rostliny.

Sukulenty jsou rostliny, které umí hromadit v rostlinných pletivech (především v listech) vodu, aby přežily nepříznivá, suchá období roku. Proto jsou typické pro pouštní a polopouštní oblasti. V tropických vlhkých lesích však rostou v korunách stromů také epifytické kaktusy. Kaktusy jsou specifickou skupinou sukulentů, hromadící vodu zejména ve stonku (těle). Dalším typickým znakem kaktusů jsou areoly - drobné výčnělky na těle, z nichž vyrůstají trny i květy. Představují zakrnělé postranní větévky, zatímco trny jsou přeměněnými listy.

Vodu, která je potřebná k přežití, získávají sukulenty během krátkého období dešťů. V této době také rostou a kvetou. Následuje dlouhé klidové období sucha. Původní oblastí výskytu kaktusovitých je Severní a Jižní Amerika, ve světě jsou ale hojně rozšířené početné druhy jiných sukulentů, ve střední Evropě například [[w:Rozchodník|rozchodníky]] nebo [[w:Netřesk|netřesky]].

== Péče o kaktusy ==
Zvláštní vzhled i způsob života kaktusů fascinoval generace pěstitelů, zabývajících se pouze těmito druhy rostlin. Kaktusy mají specifické nároky, ale některé druhy lze úspěšně pěstovat i ve střední Evropě jako pokojové rostliny. Vzhledem k jejich potřebě slunečního svitu by měly stát na jižním či západním okně, v létě jim navíc prospěje venkovní umístění na přímém slunci. Kaktusy pěstované na okně je vhodné průběžně otáčet, aby měly všechny části stejný přístup ke světlu. Pokud dostatečné osvětlení není možné, pak je lepší pěstovat kaktusy z tropických lesů, které jsou stínomilné (např. velikonoční či vánoční kaktus).

Kaktusy kvetou jen tehdy, mohou-li být v době zimního klidu v chladném a suchém prostředí. Proto musí být v topné sezóně umístěny v nevyhřívané místnosti s teplotou asi 5-10&amp;nbsp;°C. Při přezimování pak ani nevyžadují tolik světla.

Rostliny by rovněž neměl pokrýt prach, proto je třeba druhy s hladkým tělem občas otřít vlhkým hadříkem .

=== Zálivka a hnojení ===
Kaktusy je třeba pravidelně zalévat zejména v období růstu, zatímco v době vegetačního klidu (zhruba od listopadu do března) mohou být téměř bez vody. Výjimkou jsou lesní kaktusy, které je třeba zalévat i v zimě. Nadměrné množství vody může způsobit uhnívání kořenů, proto by měl mezi jednotlivými zálivkami substrát zcela proschnout.

V době vrcholného růstu (květen, červen) je vhodné dodávání živin tekutým hnojivem zhruba jednou za 14 dní.
[[Soubor:Echinocereus Subdenudata - Flickr - Juan Ignacio 1976.jpg|náhled]]

=== Přesazování ===
Kaktusy se přesazují dle potřeby, když již vyčerpaly všechny živiny z půdy nebo jakmile kořeny zcela vyplnily květináč. Nejvhodnější dobou na přesazování je jaro. Při přesazování je zároveň dobré zkontrolovat kořeny, zda je nenapadly kořenové mšice.

'''Postup:'''
* Poklepat květináčem, aby se uvolnila zemina a kaktus vyjmout ze stávajícího obalu (pokud pevně drží, lze substrát nadzdvihnout vsunutím tužky či klacíku do drenážního otvoru)
* Kořeny očistit od staré zeminy (nesmí dojít k poškození kořenů)
* Pečlivě vymýt původní nebo nový květináč k odstranění choroboplodných zárodků
* Nové keramické květináče namočit alespoň na 12 hodin do vody, aby nesály vlhkost ze substrátu
* Větší drenážní otvor květníku překrýt plochým střepem, který zabraňuje vyplavování zeminy, ale umožní odtok vody; menší otvory není třeba překrývat
* Květináč naplnit při dně substrátem
* Na substrát postavit kaktus do středu květináče
* Jednou rukou přidržovat kaktus a současně jej druhou rukou či lžičkou obsypávat substrátem
* Květníkem poklepat o podložku, aby zemina dobře slehla, případně substrát dosypat
* Nově přesazený kaktus nejméně týden nezalévat, aby kořeny nenapadla hniloba

=== Neduhy kaktusů ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
!Potíže
!Příčina
!Řešení
|-
|Světle hnědé skvrnky
|Poškození kořenovými mšicemi a sviluškami nebo nepravidelná zálivka
|Neexistuje; nepoškozené části lze odříznout a znovu zasadit
|-
|Výrazné soustředné zóny růstu, užší u vrcholku rostliny
|Nedostatek vláhy a živin
|Přesadit, během období růstu zalévat a hnojit
|-
|Vadnutí, slábnutí rostliny, pomalý či zastavený růst
|Nedostatek vláhy (může být i hniloba kořenů)
|Pravidelně zalévat
|-
|Bledé, zeslabené výhonky, růst do „špičky“
|Nedostatek světla a vysoká teplota
|Zlepšit osvětlení, udržovat nízkou teplotu při přezimování
|-
|Měkká, zavlhlá spodní část rostliny, „propadání“ do substrátu
|Hniloba báze těla
|Neexistuje; zdravé části lze odříznout a znovu zasadit
|}

== Množení kaktusů ==
[[Soubor:Astrophyta 20days.jpg|náhled|''Semenáčky rodu Astrofytum'']]

=== Výsev semen ===
Výsev semen se obvykle provádí od března do května.

'''Postup:'''
* Vhodnou nádobu pečlivě vymýt, naplnit při dně vrstvou štěrku a překrýt výsevním substrátem
* Do připravené nádoby vysít semena, pouze na povrch substrátu (nepřikrývat zeminou)
* Nádobu postavit do vody a nechat dobře nasáknout vodou, až povrch zeminy zvlhne
* Nádobu se semeny uzavřít plastovým či skleněným víčkem a nechat klíčit na teplém světlém místě (cca 15-27&amp;nbsp;°C). Přímé slunce může semena i sazeničky zničit.
* Po vyklíčení lze překrytí nádoby odstranit nebo nahradit prodyšným víkem s otvory
* Sazenice s průměrem asi 5 mm lze přesadit do samostatných květináčů

=== Množení řízky ===
Části lodyhy z mateřské rostliny lze odříznout, ať už mají kulovitý, zploštělý nebo válcovitý tvar. U ostatních sukulentů lze často odebrat jednotlivé listy. Místo řezu je třeba nechat řádně zaschnout. Poté se řízky zapíchnou do suchého písčitého substrátu, postaví se na teplé místo mimo přímé slunce a často se rosí (zemina nesmí být příliš mokrá, aby nedošlo k hnilobě).
[[Soubor:Cactus display.jpg|náhled|241x241pixelů]]
Některé kaktusy i sukulenty také často tvoří odnože či větvě. Mnohé mají na odnožích i vlastní kořeny. Takové odnože lze oddělit od mateřské rostliny a zasadit do suchého substrátu. Rovněž odnože bez kořínků lze odříznout a nechat zakořenit podobně jako řízky.

=== Roubování ===
Roubování je specifická technika, která umožňuje spojení dvou druhů kaktusů v jediný živý celek. Cílem nemusí být nutně jen množení kaktusů, tedy získání většího počtu jedinců. Na podnož z odolného, dobře rostoucího kaktusu se roubuje choulostivý druh, který při běžném pěstování špatně vegetuje na vlastních kořenech. Roubováním tak lze bez problémů pěstovat i druhy, které jinak velmi obtížně rostou, rostliny však ztrácí svůj přirozený vzhled a charakter.

Nejvhodnější dobou k roubování je období od května do června. Roubování lze uplatnit i jindy, ovšem srůstání může být pro rostlinu obtížnější. Úspěšný srůst komplikuje nejen deštivé chladné počasí, ale i silná vedra.
[[Soubor:2010. Выставка цветов в Донецке на день города 75.jpg|náhled|203x203pixelů]]
Podnož musí pocházet z rostliny, která je nenáročná na pěstování i množení. Velmi oblíbené jsou podnože z rostlin rodu ''Trichocereus, Echinopsis'' či ''Eriocereus''. Ideální je, pokud má podnož podobnou velikost (průměr) jako roub.

'''Postup:'''
* Čistým ostrým nožem odříznout vrcholovou část budoucí podnože kolmo ke směru růstu
* Šikmo seříznout hrany podnože, aby se odstranily trny a aby roub nepropadl do těla podnože
* Seříznout roub do rovné hladké plochy
* Obě rostliny k sobě dobře přiložit, opatrně přitlačit a lehce pootočit, aby se odstranily případné vzduchové bubliny mezi řeznými plochami
* Roub zafixovat dvěma zkříženými gumičkami, které se přetáhnou přes roub a zachytí pod květináčem. Vrcholek roubu lze před poškozením chránit malým smotkem vaty. Gumičky nesmí vytvářet příliš silný tlak, aby nedocházelo k poškození pletiv.
* Naroubovanou rostlinu nechat na teplém stinném místě srůstat, nevystavovat přímému slunečnímu svitu
* Rostliny by měly být dobře srostlé asi po dvou týdnech, poté je možné gumičky odstranit

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>8vw3c7ckehyhkynbby5ny0aipmis0yg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Počítačové sítě/LAB: Hub vs. Switch</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7863</id>
    <revision>
      <id>42681</id>
      <parentid>35286</parentid>
      <timestamp>2020-12-26T22:07:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1654" xml:space="preserve">= Požadavky =
* 3x Debian PC
* 1x switch
* 1x hub

= Zadání =
Úkolem je zapojit do switche 3 počítače a na dvou z nich pustit WireShark. Ze třetího počítače proběhne testování příkazem &lt;code&gt;ping&lt;/code&gt;. Na jednom z počítačů by ve WireShark měl být vidět příjem packetů, na druhém ne. Proč?
{{Poznámka|Ve skutečnosti na druhém počítači může být jeden packet zachycen. Proč?}}

Následujícím krokem je vyměnit switch za hub. K jakým dojde změnám? Proč?

== Schéma switch ==
[[Soubor:Schema_LAB_hub-vs-switch_switch.jpg|náhled|žádné|Zapojení switche]]

== Schéma hub ==
[[Soubor:Schema_LAB_hub-vs-switch_hub.jpg|náhled|žádné|Zapojení hubu]]

= Řešení =
Pro obě zapojení se z počítače &lt;code&gt;192.168.1.1/24&lt;/code&gt; pustí příkaz &lt;code&gt;ping 192.168.1.100&lt;/code&gt;.

= Testování =
== Wireshark logy ==
[[Soubor:LAB_hub-vs-switch_switch-wireshark-log.png|náhled|žádné|Wireshark log pro zapojení se switchem]]

[[Soubor:LAB_hub-vs-switch_hub-wireshark-log.png|náhled|žádné|Wireshark log pro zapojení s hubem]]

= Závěr =
Na prvním logu je vidět, že počítač &lt;code&gt;192.168.1.100/24&lt;/code&gt; (vlevo) přijímá ICMP packety (echo request) a odpovědi (echo reply) posílá zpět odesílateli &lt;code&gt;192.168.1.1/24&lt;/code&gt;. Počítač &lt;code&gt;192.168.1.200/24&lt;/code&gt; (vpravo) zachytí pouze první packet.

Na druhém logu je vidět, že počítač &lt;code&gt;192.168.1.200/24&lt;/code&gt; (vpravo) zachytává kompletně celou komunikaci mezi počítači &lt;code&gt;192.168.1.100/24&lt;/code&gt; a &lt;code&gt;192.168.1.1/24&lt;/code&gt;.

=Reference=

[[Kategorie:Počítačové sítě|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>4srrip2jp2ap6k1otb3ke94aw7y7vch</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Počítačové sítě/LAB: OpenVPN</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7864</id>
    <revision>
      <id>42714</id>
      <parentid>35292</parentid>
      <timestamp>2021-01-05T21:07:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="150" xml:space="preserve">= Požadavky =
= Zadání =
= Řešení =
= Testování =
= Závěr =
=Reference=

[[Kategorie:Počítačové sítě|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>rfa043fzbmlx3s11srtww8b9cdoqn5b</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Počítačové sítě/LAB: Základní útoky na switch</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7865</id>
    <revision>
      <id>42715</id>
      <parentid>35299</parentid>
      <timestamp>2021-01-06T21:07:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="150" xml:space="preserve">= Požadavky =
= Zadání =
= Řešení =
= Testování =
= Závěr =
=Reference=

[[Kategorie:Počítačové sítě|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>rfa043fzbmlx3s11srtww8b9cdoqn5b</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>ZTD mailem</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7866</id>
    <revision>
      <id>44320</id>
      <parentid>44319</parentid>
      <timestamp>2021-07-28T19:38:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Qeef</username>
        <id>5131</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Slovníček */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="10345" xml:space="preserve">Konečně jsem se dostal k tomu, co jsem slíbil. Popíšu ti, co je '''ZTD''', jak se to dá použít a jak to používám já.

= Zen To Done =
[https://zenhabits.net/zen-to-done-ztd-the-ultimate-simple-productivity-system/ Zen To Done (ZTD)] je systém pro sebeřízení (selfmanagement) Lea Babauty, podle kterého ''je to o návicích a dělání, ne o systému a nástrojích''. Leo Babauta zjednodušil [http://gettingthingsdone.com/ Getting Things Done (GTD)] od Davida Allena, který je o hodně komplexnější než ZTD.

== Principy zavádění ZTD ==
Pokud je to možné, každý návyk, ze kterého se ZTD skládá, se uč a trénuj samostatně. Doporučená doba je jeden návyk za měsíc.

Víc než 2-3 nové návyky by ses neměla učit najednou, určitě doporučuju začít ''sesbíráním''.

== Návyky ZTD ==

=== Sesbírej ===
'''Vše zapiš!''' Ať už jde o úkoly, nápady, projekty, informace - prostě všechno dostaň z hlavy. Ideální je vybrat si jednoduchý (!), přenosný a snadno použitelný nástroj, který budeš mít pořád u sebe. Leo doporučuje notýsek, obecně se tomu říká ''schránka''. Později vše ze schránky přesuneš do seznamu úkolů (TODO list).

=== Roztřiď ===
'''Dělej rychlá rozhodnutí, co s položkami ve schránce - nenechávej je tam!''' Položky ze schránky je třeba roztřídit alespoň jednou denně. Postupuj shora dolů takhle:
# pokud je čas řešení menší než 2 minuty -&gt; ''udělej to''
# pokud je to hloupost -&gt; ''zahoď to''
# pokud je to možné -&gt; ''deleguj to''
# pokud jde o konkrétní datum/čas -&gt; ''zapiš to do kalendáře''
# jinak ''to zapiš do seznamu úkolů''

{{Upozornění|Na konci fáze třídění musíš mít schránku prázdnou! Vážně! To je fakt důležité!}}

=== Plánuj ===
'''Nastav si nejdůležitější úkoly na den/týden.''' Každý týden projdi ''základní kameny'' - zásadní věci, kterých chceš tenhle týden dosáhnout - a naplánuj je jako první. Na každý den si naplánuj 1-3 nejdůležitější úkoly. Nejdůležitější úkoly dne splň jako první - ideálně na začátku dne - ať je jisté, že ''je vážně splníš''.

Seznam základních kamenů měj krátký, obsahuje opravdu jen to nejdůležitější. Nezapomínej si nechat čas na maličkosti a ostatní úkoly. Základní kameny plánuj do kalendáře, ať je jasné, že na ně máš vyhrazený čas. Buď hrdá na každý dokončený úkol!

=== Udělej ===
'''Dělej v jednom okamžiku jednu věc bez rozptýlení pozornosti!''' To je jeden z nejdůležitějších návyků. Nejdřív eliminuj všechny rušivé faktory - všechno vypni (zvuk na mobilu, maily, Facebook a tak), schoď ze stolu, dej si sluchátka, zavři dveře - ať je jisté, že tě nikdo nevyruší! Když tě něco napadne, zapiš si to (sesbírání) a pokračuj v práci. Tenhle čas patří jednomu úkolu. Můžeš si nastavit [https://en.wikipedia.org/wiki/Pomodoro_Technique časovač].

=== Jednoduchý a důvěryhodný systém ===
'''Jednoduché seznamy, denní kontrola.''' Máš různé projekty - to je základ pro ''kontexty''. Kontext můžeš brát jako samostatný seznam úkolů. Nemá smysl zkoušet pořád nové nástroje, nemá smysl učit se nic komplikovaného - v jednoduchosti je síla, takže seznam je jen seznam úkolů, nic víc. Určitě nezapomeň na kontext ''Možná'', kam budeš dávat svoje nápady. Někdo má vedle projektů i kontexty ''Čekám na'', ''Zavolat'' a tak. S počtem kontextů to ale nepřeháněj.
 
=== Uspořádej ===
'''Všechno má své místo.''' Všechno, co máš řešit, je nejdřív ve schránce. Odtud to přesuň, kam to patří. Přesouvání do správného kontextu neodkládej.

=== Hodnoť ===
'''Každý týden zhodnoť svůj systém a cíle!''' Každý týden projdi svoje roční cíle - jak ses k nim přiblížila? Co naplánuješ na další týden? Každý měsíc si dej chvilku na měsíční zhodnocení a každý rok zhodnoť svoje roční a životní cíle. O trochu méně důležité je hodnocení systému - není moc komplikovaný? Jde zjednodušit? Má vše své místo?

=== Zjednoduš ===
'''Omezuj své cíle a úkoly na ty nejdůležitější.''' Projdi seznamy úkolů a zjisti, jestli nejdou zjednodušit. Ujisti se, že projekty a úkoly odpovídají tvým ročním a životním cílům. Tohle dělej denně, ale rychle a v malém rozsahu. Pomůže to vyfiltrovat blbosti.

=== Rutiny ===
'''Vytvoř si a udržuj rutiny.''' Dělej pravidelně stejné věci, obzvlášť ty nudné. Nejhorší je začít, ale vytvoření rutin v konečném důsledku usnadňuje a urychluje práci.

=== Najdi svou vášeň ===
'''Hledej práci, ze které budeš nadšená!''' Tohle komentář nepotřebuje.

= Papír a tužka =
Snažím se, aby byl systém co nejjednodušší. Bez čeho se neobejdeš? Určitě kalendář. Bude v něm i pár volných stránek pro schránku (sesbírání), ale ty brzo dojdou, takže notýsek. Ten nezapomeň mít vždycky u sebe, ať se děje, co se děje. Nebo můžeš zkusit [http://www.43folders.com/2004/09/03/introducing-the-hipster-pda hipster PDA] - jednoduše kartičky spojené svorkou. Jejich výhoda je, že si jich můžeš vzít, kolik chceš, udělat si vlastní vzor pro kalendář, mít barevné kontexty. A nebo kombinace obou.

Ještě ke schránkám - můžeš jich mít víc. Nemusí to být jen notýsek, ale třeba i pošta, krabice na stole nebo přihrádka v kuchyňce. Moc to ale nepřeháněj, u schránek platí ''čím míň, tím líp''. Když pak třídíš, bereš jednu schránku po druhé od shora dolů.

Kontexty nemusíš mít pořád u sebe, hlavně když jde o rozsáhlejší projekty. Měla bys je mít u sebe když třídíš, abys mohla správně zařadit úkoly. A samozřejmě když na projektu (v kontextu) pracuješ.

No a kalendář. To záleží. Můžeš ho mít pořád u sebe, ale ty bývají malé a nevím, jestli se ti tam vše vejde. Velký zase nebudeš tahat pořád s sebou, že jo.

Takže co je základ? '''Schránka''', '''kontexty''', '''kalendář'''. Notýsek, desky a diář.

= Nebo mail =
Já chtěl véčko a kartičky, vypadá to cool. Jenže v kapse mám spíš smartfoun než notýsek a naučil jsem se zálohovat. Všechno. Kromě toho, ať chci nebo ne, největší část mojí komunikace je přes maily - moje hlavní schránka. A protože je výhodné mít co nejmenší počet schránek...

== Schránka ==
Posílám si maily. Když mi přijde mail ode mě, automaticky se označí jako přečtený, ale zůstane v příchozí poště. To aby mě to nerušilo. Dřív se mi maily stahovaly automaticky, teď je kontroluju ručně a tak mě nerozptylují. V adresáři mám kontakt ''@TDL'' - ''@'' aby byl na začátku a ''TDL'' jako TODO List. Na počítači používám skript -- do příkazové řádky napíšu ''tdl nějaký úkol'' a tak se mi pošle mail.

== Kontext ==

V mailové schránce mám kromě ''Doručená pošta'' a podobných další tři adresáře: ''@'' -- adresáře aktuálních projektů, ''Projekty'' -- neaktivní projekty a ''zz_nepoužité'' -- archivní projekty a tak. Adresář ''Možná'' mám v ''@''. V počítači mám adresáře pojmenované po projektech a v nich mám soubory, které se nevešly do mailu.

== Kalendář ==
Používám ten od [https://calendar.google.com/ Googlu]. Až budu mít čas, nastavím si vlastní [https://owncloud.org/ ownCloud], abych svoje data nesdílel s reklamní firmou. Ale na to potřebuju čas.

== Výhody ==
* Maily jsou na serveru, mám k nim přístup z notebooku, mobilu a každého zařízení, které je připojené k Internetu.
* Všechno mám zálohované. Když ztratím mobil, do nového jen zadám svoje údaje a pustím synchronizaci.
* Data v počítači jsou kompaktnější než spousta papíru.
* Kalendář mi umí připomenout, na co jsem zapomněl.
* Z mailu můžu přímo vytvořit záznam do kalendáře - to používám často.
* Protože mail používám tak jako tak, nemám další schránku na věci, co mě napadnou.

== ZTD návyky ==
A jak moje návyky vypadají?
* '''Sesbírej''' - Pošlu mail na @TDL kontakt.
* '''Roztřiď''' - Doručenou poštu mám seřazenou od nejstarší, postupuju shora. Do kalendáře uložím jedním tlačítkem, do kontextu mail přetáhnu.
* '''Plánuj''' - Plánuju do kalendáře.
* '''Udělej''' - Na počítači (i v prohlížeči) mám jen to, co souvisí s úkolem. Na mobilu vypnu zvuk a otočím displejem dolů. Když je hluk, nasadím sluchátka.
* '''Jednoduchý a důvěryhodný systém''' - Občas přemýšlím nad tím, jak snížit počet kontextů. Proto jsem si třeba udělal ''@'' pro aktivní a ''Projekty'' pro neaktivní - ''@'' používám denně, ''Projekty'' občas.
* '''Uspořádej''' - Občas nějaký kontext chybí. Třeba pro nákupní seznam mail nepoužívám, protože nenakupuju tak často. Až se to změní, tak kontext přidám. Pro maličkosti mám kontext ''Maličkosti'' a snažím se vybudovat si návyk ''řešit maličkosti hoďku každý večer''.
* '''Hodnoť''' - Projdu svoje kontexty a kouknu, jak jsem na tom. Roční plány mám zatím na jedné áčtyřce.
* '''Zjednoduš''' - Snažím se o to pořád, filtrovat blbosti. Když si nejsem jistý, pošlu si mail a zamyslím se nad tím později.
* '''Rutiny''' - Moje první vybudovaná rutina je čištění zubů. Druhá třídění a další mytí nádobí hned po jídle. Všechny tyhle činnosti jsou otravné, rutina je dělá zkousnutelné a určitě zjednodušují život.
* '''Najdi svou vášeň''' - Tohle je snad celoživotní úkol.

= Co z toho plyne? =
Úplně nejdůležitější je, aby ti systém seděl - máš ho přece používat ráda. Každý jsme jiný. Pro mě je nepředstavitelné úkoly z mailu přepisovat na papír, někdo je spokojený, když může úkol škrtnout. Chce to promyslet pro a proti, systém malinko upravit a pak ho začít používat. Nezkoušej ale pořád něco nového, je to ztráta času. Spíš svůj systém postupně zjednodušuj.

= Slovníček =
* Seznam úkolů (TODO list) - místo, kde je na jednotlivých řádcích napsáno, co je potřeba udělat.
* Kontext - čeho můžeš právě teď dosáhnout na základě toho, kde jsi a jaké máš k dispozici nástroje.</text>
      <sha1>2sf8l58020wgq3busaabu4veg3wotlc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Smažená cola</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7867</id>
    <revision>
      <id>35711</id>
      <parentid>33218</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1231" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Smažená kola
  | originální jméno = Fried Coke
  | obrázek = Fried_Coke.jpg
  | velikost = 260px
  | popis = Usmažená kola
  | čas = 1/2 hodiny
  | ingredience =
* 1 lžička [[Wikikuchařka/Ingredience/Cukr|cukru]] 
* 3 [[Wikikuchařka/Ingredience/Vejce|vejice]] 
* 2 plechovky koly 
* 2 lžičky [[Wikikuchařka/Ingredience/Prášek na vaření|prášku na vaření]] 
* 1/2 lžička [[Wikikuchařka/Ingredience/Sůl|soli]] 
* [[Wikikuchařka/Ingredience/Olej/Slunečnicový|Olej]] pro smažení 
* 2 hrníčky [[Wikikuchařka/Ingredience/Mouka|mouky]]
  | přílohy =
* Šlehačka 
* Kandovaná třešnička
  | původ = [[Wikikuchařka/Národní kuchyně/Americká kuchyně|Amerika]]
}}
Rozmícháme spolu vejce, kolu a cukr. Poté v jiné míse smícháme 2 šálky mouky, 2 lžičky prášku na vaření a přidáme ji do předochozí směsi. Směs začněte míchat a zároveň do ní přidávejte mouku dokud těsto nebude mít ideální konzistenci. Ve fritéze (nebo v hrnci s olejem) rozehřejeme olej na 190 stupňů celsia. Poté dáme kuličky vytvořené z těsta do fritézi na 2 až 3 minuty. Můžete servírovat se šlehačkou.

[[Kategorie:Wikikuchařka|Smažená kola]]</text>
      <sha1>516v7vu9urnpzl4bkrkdljfud4lrxbf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Robotní povinnost a úrok v 17. století</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7868</id>
    <revision>
      <id>42234</id>
      <parentid>42232</parentid>
      <timestamp>2020-08-12T11:11:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka Lyalikoff</username>
        <id>4811</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Osídlení Korolup 1770-1783 */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="24033" xml:space="preserve">Na začátku 17. století patřily ke vsi Korolupy lesní pozemky, dva mlýny se čtyřmi rybníky a svobodný poplužní dvůr (Glöschenský dvůr). Jeden vodní mlýn se dvěma mlýnskými chody a rybníkem se nacházel u zámku. V rybníce se vysazoval kapří potěr v hodnotě 40 kop míšenských grošů (''německy Schock Meißner Groschen'') a mlýn semílal 90 měřic zrna (''3 Muth, 1 Muth = 30 Metzen''), v druhém rybníce u korolupského mlýna taktéž se dvěma mlýnskými chody se vysazoval kapří potěr za 60 kop grošů (''Schock'') a semlelo se v něm též 90 měřic zrna, přičemž tzv. ''Hofwalder'' nemusel platit mýto za semletí. Další dva chovné rybníky se nalézaly pod panským Dubovým lesem (''Eichenwald''), v horním rybníce se choval kapří potěr za 24-30 kop grošů a v menším dolním za 15 kop grošů. Tři z těchto rybníků u Korolup jsou viditelné ještě na mapě 1. vojenského mapování. Čtvrtý u zámku byl v dalších letech v rámci zahradních úprav zrušen, později i dva rybníky u Dubového lesa.

Dominikální půdu obdělávala vrchnost ve vlastní režii prostřednictvím robotní práce a námezdních pracovníků. Na společně obhospodařovávaném poplužním dvoře s polnostmi (Glöschensky) bydlel šafář s minimálním personálem, jelikož každý držitel poddanského gruntu měl povinnost robotovat jistý počet dní na dominikálu (buď sám nebo s vlastním potahem). Robota vězela na gruntu, sedlák tedy nemusel robotovat, mohl poslat čeledína (nebo kohokoli, kdo byl ochoten robotu za něj převzít). Čím byl sedlák bohatší, tím víc odváděl roboty (nejbohatší tři dny v týdnu). 

Zbytek vrchnostenské půdy byl rozparcelovaný na poddanské grunty, na kterých byli usazení gruntovníci (sedláci nebo tzv. osedlí), kteří na nich hospodařili. Tato půda se nazývala rustikál. Sedlák, který držel grunt, ho nevlastnil, měl pouze právo dědičného pronájmu. Za držení poddanského gruntu odváděl pravidelný úrok. Při prodeji uherčického panství svobodnému pánovi Jakubovi Berchtoldovi v roce 1628 byl pořízen soupis celého panství i se všemi poddanskými dávkami a povinnostmi poddaných. 

Sedláci v Korolupech odváděli úrok dvakrát ročně a to na sv. Jiří (24. dubna) a na sv. Michaela (29. září). Pravidelná platba sestávala z domovního úroku (''Hauszins'') a služby panské kuchyni (''Kuchelzins''). Úrok odvádělo v Korolupech celkem 17 celoláníků (sedláků), 12 pololáníků, 1 čtvrtláník, 8 chalupníků a 5 domkářů. Celkově činil domovní a kuchyňský úrok na sv. Jiří 24 zlatých 28⅔ krejcarů a na sv. Michaela zrovna tak. Úrok z panských polí Glöschensky (''Glöschensky Hofackern'')&lt;ref&gt;Německý název polní trati u korolupského poplužního dvora se zachoval ve tvaru ''Kleeschenzi''. Svatý Mikuláš je nazýván v Bavorsku a Rakousku (Altbayern, Österreich) hl. Nikolo a Nikló, v Jižním Tyrolsku a na jihu Rakouska (Österreich, Südtirol) St. Niklas, ve Švýcarsku (Schweiz) Samichlaus nebo Santiglaus a v oblasti Luxemburg (1482–1794 Habsburské Nizozemí) Zinniklos, '''Kleeschen'''. V Hesensku zdrobnělina Klaus, Kläus, Klees. V urbáři uherčického panství z roku 1628 jsou pole u poplužního dvorce uváděna jako ''Glöschensky'' či ''Gläschensky'' (Kleeschensky, Kleeschenského). Mohlo by se jednat o pole v držení jistého Nikolase, Niklase. V souvislosti se vsí Korolupy jsou z předhusitské doby známa jména Niklas Planker (rychtář v Drozendorfu) a Nikolaus Fux (farář z Ranzern u Jihlavy, dosazený klášterem z Gerasu). Klause nebo také Kläuschen (Kleeschen) je ve švýcarském a jihoněmeckém prostředí označení pro osamoceně stojící statek (Einzelhof) nebo poustevnu (viz lat. clausur).&lt;/ref&gt; činil na sv. Michaela 3 zlaté 30 krejcarů, úrok kuchyni (''Kuchelzins'') se odváděl v naturáliích a vrchnost obdržela ze vsi celkem 48½ slepic a 727 vajec.

Ves Korolupy odváděla vrchnosti jednou ročně v neděli po svátku korolupského patrona sv. Vavřince (''Kirchtag'') 10 sudů (''Eimer'') vína, dřevo z obecních lesů dřevo (6 a 2 ''Quantum Gross'')&lt;ref&gt;1 Dutzend = 12, 1 Mandel nebo Malter = 15, 1 Schock = 60 = 4 Mandel, 1 Gross = 144 = 12 Dutzend/tucet.&lt;/ref&gt; Z polí náležejících vsi Korolupy odváděla malý a velký desátek, z nově odlesněných polí tzv. ''Neu Reuten''&lt;ref&gt;Roden, nd., reuten „Rodung“ (Entfernen der Bäume mitsamt der Wurzel), „das gerodete Land“ (odlesněné pozemky).&lt;/ref&gt; polovinu úrody a ze 4 polí náležejících k poplužnímu dvoru ''Glöschensky'' plný desátek a zrovna tak plný desátek odváděli Hanns Schwarz a Michel Schmaltz z polí nazývaných ''Überland Acker'', která připadla koupí nebo dědictvím jinému majiteli.&lt;ref&gt;Friedrich Benedict Weber: Allgemeines deutsches terminologisches ökonomisches Lexicon und Idioticon, Überland - s. 604&lt;/ref&gt; Veškerý zbytek desátku odváděla bítovské faře.&lt;ref&gt;Novotný Jaroslav, PhDr.: Opisy moravských urbářů. Digitalizovaný: Moravský archiv Brno, Inv. č. 529, signatura Uherčice: Vratěnín, okr. Znojmo, Podhradí nad Dyjí, Stálky, Hluboká, Mešovice, Korolupy, Dešná, Rancířov, urbář 43 s., r. 1628, karton 12, [http://www.mza.cz/a8web/a8apps1/G371/G371-Inventar.pdf Korolupy s. 92]&lt;/ref&gt; Třicetiletá válka, morové útrapy a územím procházející vojsko se podepsalo na stavu vsi, už v roce 1628 bylo v urbáři evidováno 12 zpustlých polí či gruntů a jeden vyhořelý.

== Pravidelný úrok za držení poddanského gruntu ==

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Držitel gruntu !! Popis gruntu !! Domovní úrok (Hauszins)&lt;ref&gt;Úrok=daň, kterou poddaní odváděli z polí a domu pánům a držitelům statků dvakrát do roka, v Korolupech o sv. Jiří a sv. Michaelovi.&lt;/ref&gt; a služba vrchnostenské kuchyni (Kucheldienst)&lt;ref&gt;Kü­chen­dienst, služné z kuchyně mohlo být odváděno v penězích nebo v naturáliích, v Korolupech odváděli držitelé gruntu dvakrát do roka na sv. Jiří a na sv. Michaela slepice a vajíčka.&lt;/ref&gt; 
|-
| 1. Weidner Hans || ¼ láník&lt;ref&gt;Člověk držící jeden lán byl řádný sedlák (gruntovník), láník, někdy také osedlý. Podle velikosti lánu se pak rozdělovali na polosedláky, pololáníky, čtvrtsedláky, čtvrtláníky, půlníky, čtvrtníky.&lt;/ref&gt;, tři pole (27 měřic), 2 louky (1 fůra sena), zahrada u stavení || 2x ročně 15 krejcarů, z vrchnostenských polí nazývaných ''Hofacker'' na sv. Michaela 20 bílých grošů (46⅔ krejcarů), 1 slepice, 8 vajíček
|-
| 2. Peter Stefan || láník (sedlák), tři pole (90 měřic), 4 louky (4 fůry sena), zahrada u stavení  || 2x ročně 1 moravský zlatý, 2 slepice, 30 vajec
|-
| 3. Pöhaimb (Böhaimb)&lt;ref&gt;Böhaimb = Böhmen&lt;/ref&gt; Hans ||½ láník, tři pole (36 měřic), 3 louky (3 fůry sena), malá zahrádka u stavení || 2x ročně 30 krejcarů, 1 slepice, 15 vajec
|-
| 4. Turimbl Veith || ½ láník, tři pole (36 měřic), 3 louky (3 fůry sena), malá zahrádka u stavení || 2x ročně 30 krejcarů, 1 slepice, 15 vajec
|-
| 5. Ganggo&lt;ref&gt;Ganggo = ist Alemannisch (Südbadisch), freundlicher Helfer, gutmütiger Mensch, [http://www.badische-seiten.de/alemannisch/lexikon.php?le=1558 www.badische-seiten.de]&lt;/ref&gt; Georg || láník, tři pole (90 měřic), 3 louky (3 fůry sena), zahrada u stavení || 2x ročně 1 moravský zlatý, 2 slepice, 30 vajec
|-
| 6. Zach Michel || ½ láník, tři pole (36 měřic), 2 louky (3 fůry sena), malá zahrádka u stavení|| 2x ročně 30 krejcarů, 1 slepice, 15 vajec
|-
| 7. Schmaltz Jakob || ½ láník, tři pole (36 měřic), 1 louky (2 fůry sena), malá zahrádka u stavení  || 2x ročně 30 krejcarů, 1 slepice, 15 vajec
|-
| 8. Mach Urban  ||láník, tři pole (90 měřic), 2 louky (2 fůry sena), zahrada u stavení || 2x ročně 28 bílých grošů tzv. stříbrňáků (2 zlatý 10⅔ kr), 2 slepice, 30 vajec
|-
| 9. Fischer Jakob ||láník, tři pole (30 měřic), 2 louky (3 fůry sena), zahrada u stavení || 2x ročně 1 moravský zlatý, 1 slepice, 15 vajec
|-
| 10. Bär (Beer) Linhart ||láník, tři pole (30 měřic), 2 louky (1 fůra sena), zahrada u stavení || 2x ročně 1 moravský zlatý, 2 slepice, 30 vajec
|-
| 11. Tunckel (Tunkler, Dunkler) Veith||láník, 3 pole (90 měřic), 2 louky (2 fůry sena), zahrada u stavení || 2x ročně 24 bílých grošů (1 zlatý 52 kr), 2 slepice, 30 vajec
|-
| 12. Khittl (Küttl) Ambross || láník, 3 pole (72 měřic), 1 louka (2 fůry sena), zahrada u stavení ||  2x ročně 1 moravský zlatý, 2 slepice, 30 vajec
|-
| 13. Gatternack Lorentz  ||láník, 3 pole (osévá 72 měřic), 1 louka (2 fůry sena), zahrada u stavení  || 2x ročně 1 moravský zlatý, 2 slepice, 30 vajec
|-
| 14. Schwarz Hans ||láník, tři pole (30 měřic), 2 louky (3 fůry sena), zahrada u stavení || 2x ročně 1 moravský zlatý, 2 slepice, 30 vajec
|-
| 15. Khalt Bartholomeus ||domkář, 1 malé políčko, zahrada u domu  ||2x ročně 1 bílý groš (4⅔ kr), na sv. Michaela z Gläschensky Hofacker 35 krejcarů
|-
| 16. Üaelack Michel ||láník, '''pole u stavení leží zpustlá''', tři pole, 2 louky (1 fůra sena), zahrada u stavení  || 2x ročně 1 moravský zlatý, 2 slepice, 30 vajec
|-
| 17. Schneider Paul || chalupník (Hofstadt, Hofstatt)&lt;ref&gt;Hofstaat = středohornoněm. hovestat, hofstat, základem je pojem chudobné dvorské čeledi.&lt;/ref&gt;, 3 pole (12 měřic), 1 louka (2 fůry sena), zahrada u stavení  ||2x ročně 1 bílý groš (4⅔ kr), na sv. Michaela úrok z Gläschensky Hofacker 40 bílých grošů (1 zlatý 33⅓ kr), ½ slepice, 8 vajec
|-
| 18. Schifferschneider Jakob  || chalupník, ''leží celé zpustlé'', 1 pole (3 měřice), 1 louka (1 fůry sena), zahrada u stavení ||2x ročně 1 bílý groš (4⅔ kr), ½ slepice, 8 vajec
|-
| 19. Veith Thoman || chalupník, '''leží celé zpustlé''', 3 malá pole (6 měřic), 1 louka (1 fůra sena), zahrada u stavení ||2x ročně 1 bílý groš (4⅔ kr), ½ slepice, 8 vajec
|-
| 20. Sebaschky Simon || ½ láník, 3 pole (36 měřic), 2 louky (1 fůra sena), zahrada u stavení  ||2x ročně 35 krejcarů, žádné slepice ani vajíčka
|-
| 21. Gubo (Kubo) Jakob ||láník, 3 pole (86 měřic), 1 louka (5 fůr sena), zahrada u stavení  ||2x ročně 1 moravský zlatý 10 krejcarů (2 zl 20 kr) žádné slepice ani vajíčka
|-
| 22. Schuck Christof || láník, '''leží celé zpustlé''', 3 pole (84 měřic), 2 louky (3 fůry sena), zahrada u stavení ||2x ročně 1 moravský zlatý (2 zl), 2 slepice, 30 vajec
|-
| 23. Schmaltz Niklas || domkář, '''leží zpustlé''', zahrada u stavení, 1 louka ||2x ročně 1 bílý groš (4⅔ kr) 
|-
| 24. Tschierny (Černý) Toman || ½ láník, 3 pole (24 měřic), 1 louka (1 fůra sena), zahrada u stavení  ||2x ročně 30 krejcarů (1 zl), 1 slepice, 15 vajec
|-
| 25. Nedatschko Hanns || ½ láník, '''leží zpustlé''', 3 pole (24 měřic), 1 louka (1 fůra sena), zahrada u stavení  ||2x ročně 30 kr (1 zl), 1 slepice, 15 vajec
|-
| 26. Wolf Albrecht || chalupník, '''leží celé zpustlé''', 3 malá pole (6 měřic), 1 louka (1 fůra sena), zahrada u stavení ||2x ročně 1 bílý groš (4⅔ kr), ½ slepice, 8 vajec
|-
| 27. Wuchto Veith || ½ láník, 3 pole (36 měřic), 1 louka (3 fůry sena), zahrada u stavení ||2x ročně 30 krejcarů (1 zl), 1 slepice, 15 vajec
|-
| 28. Scheiffelein Mathias || ½ láník, 3 pole (30 měřic), 1 louka (3 fůry sena), zahrada u stavení ||2x ročně 30 krejcarů (1 zl), 1 slepice, 15 vajec
|-
| 29. Wöchtl (Wichtl) Georg ||láník, 3 pole (70 měřic), 4 louky (4 fůry sena), zahrada u stavení, 3 Schäffel Holz||2x ročně 1 moravský zlatý (2 zl), 2 slepice, 30 vajec 
|-
| 30. Paudep Peter || láník, 3 pole (90 měřic), 4 louky (5 fůr sena), zahrada u stavení, 3 Schäffel Holz ||2x ročně 1 moravský zlatý (2 zl), 2 slepice, 30 vajec 
|-
| 31. Marsch Paul ||láník, 3 pole (90 měřic), 1 louka (2 fůry sena), zahrada u stavení, 3 Schäffel Holz ||2x ročně 1 moravský zlatý (2 zl), 2 slepice, 30 vajec 
|-
| 32. Schwarz Niclas ||láník, 3 pole (90 měřic), 2 louky (3 fůry sena), zahrada u stavení, 3 Schäffel Holz ||2x ročně 1 moravský zlatý (2 zl), 2 slepice, 30 vajec  
|-
| 33. Petter Stefan || ½ láník, 3 pole (30 měřic), 2 louky (3 fůry sena), zahrada u stavení ||2x ročně 30 krejcarů (1 zl), 1 slepice, 15 vajec 
|-
| 34. Fischer Jacob || ¾ láník, '''leží zpustlé''', 3 pole (30 měřic), 2 louky (1 fůra sena), zahrada u stavení ||2x ročně 45 krejcarů (1 zl 30 kr), 1½ slepice, 22½ vajec
|-
| 35. Gunggo Georg || chalupník, '''leží zpustlé''', 3 malá pole (6 měřic), 1 louka (1 fůra sena), zahrada u stavení ||2x ročně 1 bílý groš (4⅔ kr), ½ slepice, 8 vajec
|-
| 36. Hetzmann Sebastian || domkář, zahrada u domu || 2x ročně 6 krejcarů (12 kr)
|-
| 37. Gartner Gallus || chalupník, '''leží zpustlé''', 3 malá pole (6 měřic), 1 louka (1 fůra sena), zahrada u stavení ||2x ročně 1 bílý groš (4⅔ kr), ½ slepice, 8 vajec
|-
| 38. Widancko Thoman || chalupník, '''leží zpustlé''', 3 malá pole (6 měřic), 1 louka (1 fůra sena), zahrada u stavení ||2x ročně 1 bílý groš (4⅔ kr), ½ slepice, 8 vajec
|-
| 39. Pey Andree || chalupník, '''leží zpustlé''', 3 malá pole (6 měřic), 1 louka (1 fůra sena), zahrada u stavení ||2x ročně 1 bílý groš (4⅔ kr), ½ slepice, 8 vajec 
|-
| 40. Gubo Paul ||láník, 3 pole (90 měřic), 2 louky (2 fůry sena), zahrada u stavení  ||2x ročně 1 moravský zlatý (2 zm), 2 slepice, 30 vajec
|-
| 41. Pleicher Paul || domkář, 1 zahrada, zahrada u stavení || 2x ročně 6 krejcarů (12 kr), na sv. Michaela úrok z Gläschensky Hofacker 35 kr, 3 vajíčka
|-
| 42. Paudep Georg || domkář, zahrada u stavení|| 2x ročně 3 bílé groše (14 kr)
|-
| 43. Paudep Peter || ½ láník, '''pole leží u domu zpustlá, stavení vyhořelé''', 3 pole (45 měřic), 2 louky (1 fůra sena), zahrada u stavení || 2x ročně 30 krejcarů (1 zl), 1 slepice, 15 vajec&lt;ref&gt;http://www.mza.cz/a8web/a8apps1/g371/docs/G0371-529.htm&lt;/ref&gt;
|}

== Lánové rejstříky 1672 ==
Z druhé lánové vizitace, která se konala v letech 1669-1679, vzešel nejstarší dochovaný moravský katastr tzv. lánové rejstříky. V rámci lánového systému byli v každé obci držitelé gruntů rozděleni podle velikosti orné půdy (či vinic): na láníky, půlláníky, čtvrtláníky, podsedníky, zahradníky, chalupáře, domkáře na panském a na obecním, někde také na podruhy bez polí. V lánovém rejstříku jsou držitelé gruntů též děleni: 1. na osedlé, kterým byl grunt přiznán již v roce 1657, 2. nově osedlé (grunt přiznán po roce 1657), 3. zpustlé po roce 1657 a 4. zpustlé grunty před rokem 1657. Podle lánového rejstříku Korolup ze 17. července 1672 se ve vsi nacházelo 43 hospodářství, z toho 3 usedlosti byly nově osazeny v letech 1664-1668. Ve vsi hospodařili:

=== Celoláníci ===
* Gregor Zankl (r. 1668 nově osazen, zpustl za Leonarda/Linharta Bära), 
* Matauß Stiepan (před ním Stiepan Stiepanin vdova), 
* Georg Baar (před ním Leonard/Linhart Gritsch), 
* Thoma Skotak, 
* Jan Skotakh, 
* Jakub Turekh, 
* Matauß Küttl (před ním Ambros Küttl), 
* Paul Turekh, 
* Niklaß Schwarz (před ním Wenzel Schwarz), 
* Jan Katerna, 
* Jacob Hofbauer, 
* Friedrich Wide (před ním Mathiß Gritsch), 
* Georg Wichtl (r. 1660 mu zabralo panstvo celý jeden lán),
* Mathauß Preuer, 
* Thomas Marsch (před ním Pawel Marsch), 
* Urban Stiepani, 
* Matias Janiczku (před ním Pawel Janiczku).

=== Třičtvrtěláník ===
* Andreas Play (před ním Paul Play = Bley)

=== Pololáníci ===
* Hans Pleyer, 
* Wondra Stiepanu, 
* Jan Czoffa (před ním Jan Hofbauer), 
* Jakob Marsch, 
* Hans Platzer (před ním Stephan Platzer), 
* Pawel Stiepanu (před ním Martin Stiepanu), 
* Thomas Czerny (před ním Blasius Schwarz), 
* Mertl Eupltawer = Appeltauer (před ním Thoma Baltreich), 
* Matauß Wyhlydal (před ním Georg Wüchtl), 
* Waczlaw Machu (před ním Mathias Scheubele), 
* Matias Czoffa (před ním Veith Czoffa).

=== Čtvrtláník ===
* Lorenz Schmaltz

=== Osminoví láníci ===
* Mathias Skanta (r. 1664 nově osazen, zpustl za Georga Gunkhla = Dunkler), 
* Mathes Gritsch (r. 1664 nově osazen, zpustl za Galluse Gartnera), 
* Jan Witt (před ním Simon Schuster), 
* Merth Harrer (před ním Martin Paudex), 
* Ondra Kutschera (před ním Friedrich Witte), 
* Gregor Schwarz (před ním Niklas Schwarz), 
* Urban Wilanko (před ním Thoma Wilanko), 
* Blaziek Janiczku (před ním Matauß Wyhledal).

=== Chalupníci s polem ===
* Abraham Wol (před ním Thoma Kalt), 
* Maties Kreigczy (před ním Martin Schuster), 
* Ursula (vdova po Peter Sturm), 
* Walka Wyhlidal (před ním Walka Lepssy), 
* Martin Paudex (před ním Jan Schwarz).&lt;ref&gt;Moravský zemský archiv v Brně, [http://www.mza.cz/a8web/a8apps1/d1/D1-Inventar.pdf Lánové rejstříky], Korolupy č. 237 a 261&lt;/ref&gt;

== Osídlení Korolup 1770-1783 ==

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Matriky 1770-1783 (od r. 1770 uváděna čísla domů)&lt;ref&gt;Moravský zemský archiv Brno, matriky Bítov 13400: N: 1751 - 1783 O: 1751 - 1783 Z: 1751 - 1783.&lt;/ref&gt;
|-
! Číslo domu !! Jméno !! Spolubydlící nájemníci, podruzi a příbuzní
|-
| 1 || '''Beer''' Joannes (molitor/'''mlynář''') a Catharina|| Na mlýně bydlela dcera Anna Maria provdaná r. 1782 za sedláka Wohl Joannes.
|-
| 2 || '''Stipani''' Joannes Georgius (rusticus/sedlák) a Anna Maria|| '''Stipany''' Andreas (pololáník) a Katharina
|-
| 3 || '''Scharka''' Sebastianus (rusticus/sedlák) a Ursula || Poltrei Catharina (zemřela r. 1781)
|-
| 4 || Text buňky || Text buňky
|-
| 5 || Text buňky || Text buňky
|-
| 6 || '''Stipani''' Joannes (rusticus/'''sedlák''') a Theresia ||'''Schleintz''' Thomas (sartor/'''krejčí''' z Frejnštejna) a Sophia (rozená Stipani), Martinus (Schuhmeister/švec) a Elisabeth
|-
| 7 || '''Dunkler''' Joseph a Elisabeth || Text buňky
|-
| 8 || '''Stipani''' Andreas (rusticus/sedlák) a Elisabeth || 
|-
| 9 || '''Appeltauer''' Philipus (rusticus/'''sedlák''') a Theresia || 
|-
| 10|| '''Socupp''' Joseph (textor/'''tkadlec''') || syn Mathias Socupp a Anna Maria (rozená Schwarz čp. 29)
|-
| 11 || '''Jandl''' Jacobus (rusticus/'''sedlák''') a Anna Maria || 
|-
| 12 || '''Apeltauer''' Mathias (rusticus/sedlák) a Elisabeth || 
|-
| 13 || '''Dunkler''' Jakobus (rusticus/sedlák) a Theresia || ovdovělý Dunkler Jakobus se r. 1783 oženil s Catharinou (dcerou Jakuba Jandla čp. 11)
|-
| 14 || '''Stipani''' Wenceslaus (rusticus/sedlák) a Theresia || 
|-
| 15 || '''Reiber''' Andreas (rusticus/sedlák) a Apolonia|| Reiber Catharina, vdova po sedláku Václavovi, od r. 1782 Schleintz Thomas (sartor/krejčí) a Sophia
|-
| 16 || '''Soucupp''' Mathias (inquilinus/podruh, nájemník, příbuzný domácího) a Anna Maria || 
|-
| 17 || '''Schwarz''' Wenceslaus (domuncularius/'''domkář''' a textoris/'''tkadlec''') a Maria Anna (zemřela r. 1780) || r. 1781 se ovdovělý Schwarz Wenceslaus oženil s Anna Maria Růžička z Vysočan
|-
| 18 || '''Schwarz''' Josephus (rusticus/'''sedlák''') a Elisabeth || 
|-
| 19 || Text buňky || Text buňky
|-
| 20 || '''Dunkler''' Martinus (rusticus/'''sedlák''') a Anna Maria || též Stipani Mathias a Ursula
|-
| 21 || '''Strobl''' Mathias (sartor/'''krejčí''') a Anna Maria (rozená Pigall) || 
|-
| 22 || '''Teuffl''' Josephus (villicus/'''šafář''') na poplužním dvoře || 
|-
| 23 || '''Czoffa''' Joannes Georgius (inquilinus/podruh, nájemník, příbuzný domácího) a Anna Maria|| Marisch Mathias (inquilinus/podruh, nájemník, příbuzný domácího) a vdova Anna Maria, Elisabeth Czoffa, vdova (po zemřelém inquilinus) se provdala do Hluboké (Tiefenbach)
|-
| 24 || '''Schrekenschlager''' Joannes Georgius || syn Joannes Srekenschlager (pastoris/pastor gregis/'''pastýř stáda''') a Anna Maria (rozená Apeltauer)
|-
| 25 || Text buňky || Text buňky
|-
| 26 ||  || Text buňky
|-
| 27 || '''Schauaus''' Mathias (domuncularius/'''domkář''') || Schauaus Martin (Häusler/domkář) a Elisabeth
|-
| 28 || '''Kotzian''' Josephus (rusticus quadrantarius/'''čvrtláník''') a Theresia || 
|-
| 29 ||'''Schwarz''' Andreas (rusticus/'''sedlák'''), zemřel r. 1780  || Wohl Antonius
|-
| 30 || '''Apeltauer''' Jacobus (rusticus/'''sedlák''' a judex/'''rychtář''') a Catharina || 
|-
| 31 || '''Stiepani''' Andreas (rusticus/'''sedlák''') a Elisabeth ||
|-
| 32 || '''Poltrey''' Mathias (rusticus quadrantarius/'''čvrtláník''') a Johanna || 
|-
| 33 || '''Kotak''' Martinus (rusticus/'''sedlák''', pololáník) a Catharina || 
|-
| 34 || '''Appeltauer''' Andreas (rusticus/'''sedlák''', zemřel r. 1781) a Magdalena|| '''Stipani''' Sebastianus (syn sedláka z čp. 40) a vdova Magdalena po Appeltauer Andreas
|-
| 35 || '''Reiber''' Andreas (rusticus/'''sedlák''') a Appolonia || '''Praschl''' Laurentius (inquilinus/podruh, nájemník, příbuzný domácího/ čvrtník) a Catharina (rozená Reiber), syn Praschl Andree z čp. 35 a Catharina, dcera šafáře (villicus) Josepha Teuffla z čp. 22
|-
| 36 || '''Plotzer''' Antonius (rusticus/'''sedlák'''), zemřel r. 1780 || '''Stipani''' Mathias (sedlák) a Justina, Plotzer Johannes (sedlák) a Anna Maria
|-
| 37 || '''Stipani''' Mathias (rusticus/'''sedlák''') a Justina || od r. 1784 '''Schleintz''' Thomas (sartor/'''krejčí''' z Frejnštejna) a Sophia (rozená Stipani) - dříve na čp. 6
|-
| 38 || '''Wohl''' Mathias (rusticus/'''sedlák''')  || a Catharina
|-
| 39 || '''Wohl''' Joannes Georgius (rusticus/'''sedlák''') a Catharina|| Wohl Antonius a Sophia
|-
| 40 || '''Stipani''' Martini (rusticus/'''sedlák''') a Anna Maria (zemřela r. 1780) || druhý sňatek s Maria Anna
|-
| 41 || '''Lux''' Joannes (faber/'''kovář''') a Catharina || 
|-
| 42 || '''Grits''' Laurentius (socius faber lignarius/'''tesařský tovaryš''') a Barbara|| 
|-
| 43 || '''Gankl''' Thom (rusticus quadrantarius/'''čvrtláník''')  || 
|-
|44 || '''Soukupp''' Joannes ((domuncularius/'''domkář''' a textor/'''tkadlec''') a Magdalena || 
|-
| 45 || Text buňky || Text buňky
|-
| 46 || Text buňky || Text buňky
|-
| 47 || Johannes (Zimmermann/tesař) a Elisabeth || Text buňky
|-
| 48 || Text buňky || Text buňky
|-
| 49 || '''Jandl''' Bartholomeus (faber lignarius/'''tesař''') a Anna Maria|| Strammer Martinus (inquilinus/podruh, nájemník, příbuzný domácího) a Catharina, oba do roku 1783 zemřeli, Appeltauer Josephus (rusticus quadrantarius/'''čvrtláník''') a Anna Maria
|-
| 50 || '''Pöltrey''' Josephus (rusticus/'''sedlák''') a Magdalena|| 
|-
| 51 || Isak Bartl (Zimmermann/tesař) a Anna Maria || od r. 1784
|-
| 52 || '''Schwarz''' Casparus (rusticus/'''sedlák''') a Margaretha || '''Schwarz''' Casparus (rusticus/'''sedlák''', pololáník) a Theresia
|-
| 53 || '''Komenda''' Nicolaus (rusticus/'''sedlák''') || '''Isak''' Bartholomeus (Zimmermann/tesař) a Anna Maria, Komenda Simon (sedlák) a Johanna
|-
| 54 || '''Blei''' Josephus (rusticus/'''sedlák''', pololáník) a Anna Maria || Dzoffa Joannes Georgius (inquilinus/podruh, nájemník, příbuzný domácího), zemřel 1783
|-
| 55 || '''Gollinger''' Joannes (cauponis/'''hostinský''') a Catharina || 
|-
| 56 || '''Jirsik''' Joannes (domuncularius/'''domkář''') a Magdalena || 
|-
| 57 || '''Beer''' Joannes Michael (molitor/'''mlynář''') a Catharina || později zde bydleli i mlynář Beer Joannes a jeho žena Catharina, r. 1777 zemřel Beer Joannes (50 let) a vdova Catharina se r. 1782 provdala za Poppingera Mathiase (ludi magister/učitele) v Korolupech a bydleli společně na čp. 57
|-
| Text buňky || Text buňky || Text buňky
|}

== Reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>7atbdklvoexir4558mv2hiui0mt5ryd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Uherčické panství: Uherčice, Vratěnín, Frejštejn, Stálky, Hluboká, Mešovice, Korolupy, Dešná, Rancířov, Lubnice</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7870</id>
    <revision>
      <id>41394</id>
      <parentid>41393</parentid>
      <timestamp>2020-04-15T14:17:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka Lyalikoff</username>
        <id>4811</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Mešovice */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="15653" xml:space="preserve">== Vratěnín ==
Za Krajířů z Krajku se na zač. 15. století v městečku nacházel panský dvůr se dvěma lány polí, jemuž byli robotou povinováni: láníci jedním dnem orbou na jaře a na podzim, pololáníci půl dne. Všichni dohromady pak vázáním ovsa, svozem jaře a ozimu a na louce u dvora sušením, hrabáním a svozem sena.&lt;ref&gt;Historická geografie, Svazek 34, Komise pro historickou geografii při Historickém ústavu ČSAV, 2007, s. 70&lt;/ref&gt; Majiteli panství městečko odvádělo jednou ročně 51 krejcarů (kr) 25 grošů (gr) 5 denárů (d)&lt;ref&gt;Moravský zlatý se rovnal kopě míšenské, tedy polovici kopy české, měl 30 grošů bílých, 1 groš bílý 7 bílých denárů, 1 bílý denár 2 halíře. Vedle moravského zlatého se na panství Uherčice a Vratěnín v urbáři uvádí tolar o 70 groších (viz Slezský sborník: Acta Silesiaca, Band 58, Slezský ústav Československé akademie věd., 1960, strana 97).&lt;/ref&gt; a úrok z lesů, který se pohyboval kolem 7 kr. Adam odváděl z luk a ze mlýna 4 gr 2 d. Mýto z každého vozu činilo 2 d, z toho odvádělo ročně kolem 10 kr. Hajný měl na starosti les směrem na Vratěnín.&lt;ref&gt;Časopis Společnosti přátel starožitností československých v Praze, 1928, Svazek 36, s. 138&lt;/ref&gt;

V roce 1628 se zde nacházel barokní zámeček, obdařený desátkem, který byl pustý a patřila k němu ovocná zahrada s ledárnou (Eisgrube) a vyhořelý hospodářský dvůr (Meierhof), jehož pole (Hofbreiten), louky (Wiesmauten) a lesy nyní spadaly společně se zámeckým statkem, ovčínem a ostatním hospodářským zařízením k uherčickému zámku. Centrum městečka dotvářela fara (na panských pozemcích) s kostelem sv. Jakuba, k níž patřilo 8 polí (Hofleiten) s úroky, ovšem mimo roboty odváděné majiteli panství. Faru a kostel osazoval klášter v Jeruši (Geras) jedním duchovním, kterému byl majiteli panství jednou ročně povinován 4 mírami pšenice (4 Muth) a 2 mírami ovsa (2 Muth).&lt;ref&gt;1 dolnorakouská míra (1 Muth) = 4 čtvrtce, 8 osmerek, 16 mejtníků, 160 žejdlíků, 30 měřic = 480 mázů (Massel) = 1.920 Futtermassel = 3.840 Becher (žejdlík).&lt;/ref&gt;

Mýtné (Wagenmaut), totiž 3 krejcary za každý naložený vůz, na městečko převedl již Václav Krajíř z Krajku. Výběrčí mýtného pak na nový rok odváděl majiteli panství 10 tolarů a do městské pokladny 4 tolary.&lt;ref&gt;Rakouský (moravský) tolar obsahoval v letech 1623–1657 o 1,83 g a od r. 1659 (v Tyrolsku již od r. 1577) o 2,18 g méně čistého stříbra, než u tolarů ražených podle říšské normy. Císařské a francouzské tolary (i jiné ražené podle říšského zrna a stříže) měly platit 2 zlaté, holandské, burgundské, švýcarské a jiné tolary měly hodnotu 35 grošů, tj. 1 zlatý a 45 krejcarů.&lt;/ref&gt; Vratěnín disponoval též právem volného výčepu vína, které mu dovolovalo nakupovat víno i mimo panství. Panstvu odvádělo 7 krejcarů za každé vytočené vědro vína (Eimer)&lt;ref&gt;1 Eimer (vědro) = 40 Mass (mázů) = 160 Seidel (žejdlík) = 320 Pfiff = 56,589 l.&lt;/ref&gt; nebo 1 moravský tolar za víno ze sudu (vom Fass) po 10 vědrech (10 Eimer) a vratěnínskému soudu 6 feniků (Pfennig) za každé vytočené vědro (1 Eimer). Za odběr panského piva a vína obdrželo panstvo ročně 14 moravských zlatých (zlm). Služba ze dvou řeznických regálů sestávala na sv. Martina z 24 liber (Pfund) vykostěného mladého masa.&lt;ref&gt;1 libra (Pfund) = 32 lotů (1 cent po 100 librách, 1 libra měla 32 lotů, 1 lot - 4 kvintlíky/Quentchen)&lt;/ref&gt;

Poddaní Vratěnína (23 láníků, 24 pololáníků a 11 chalupníků) odváděli každý půlrok, na sv. Jiří a na sv. Michaela, domovní úrok (Hauszins) v celkové hodnotě 85 zlm 3⅓ kr, 8 vratěnínských chalupníků příslušelo k faře. Úrok z polí nazývaných ''Überlandackern'' odváděli poddaní na sv. Michaela, zrovna tak jako desátek, taktéž na panství Uherčice: Valtin Hörman 1 zlm 10 kr, 14 poddaných z polí zvaných ''Galgenberg'' (Šibeniční vrch) 2 zlm 41 kr, poddaní ze vsi Schaditz (Dolní Rakousko) rychtáři z Vratěnína z polí ''Schonowitz'' 3 zlm. Zmíněn je také vratěnínský poštmistr, který držel 1 malou panskou louku, z které odváděl 10 liber úroku a jednu louku dobrovolně sekal.

''Schanowitzhof'' (či Schonowitzhof, Schanowický poplužní dvůr) stával kdysi v blízkosti Rancířova a tvořil součást léna, které Karel IV. v roce 1348 propůjčil spolu s tržištěm ''Vreting'' (Fratting, Vratěnín) Jidřichu/Heinrichu von Waldsee. V roce 1523 byl tento poplužní dvůr, patřící proboštství Eisgarn, již pustý a jeho pozemky užívali poddaní ze Zimní ulice (Winter Zeile) v Rancířově a poddaní z dolnorakouské vsi Schaditz.

== Frejštejn ==
Městečko Frejštejn se zpustlým hradem, vískami, mlýny, lovnými vodami, lesy a revírem pro divokou (''Wildbahn'')&lt;ref&gt;Eine Wildbahn (ursprünglich Wildbann) ist im historischen Sinn ein Forst, der vorrangig der Hege von Wild, insbesondere Reh- und Rotwild dient. Im allgemeinen Sprachgebrauch wird heute mit freier Wildbahn auch freie Natur gleichgesetzt.&lt;/ref&gt; a soudem (Gericht) odvádělo na zámek v Uherčicích jednou ročně v neděli po svátku patrona sv. Oldřicha (Kirchtag) 10 věder (Eimer) vína, o vánocích řeznický regál (Fleischbank) 12 liber (Pfund) mladého vykostěného masa, 24 poddaných vedle roboty (Handrobot) domovní úrok (Hauszins) na sv. Jiří a sv. Michaela 4 moravské zlaté (zlm) 21⅓ krejcarů (kr), na sv. Václava úrok z luk (Wiesenzins) 10 zlm 22 kr, ze služby zámecké kuchyni (Kucheldienst) 20 starých nebo 40 mladých slepic a z rybolovu 14 zlm. Paní baronka Štrejnová městečku povolila vyklučit a zúrodnit malý lesík nazývaný ''Schwarz Holzl'' (Černý lesík), teprve po jeho zúrodnění odvádělo panstvu i desátek ze zrna.

K Hornímu mlýnu (Ober Mühle) s jedním mlýnským kamenem a pilou patřilo 11 polí. Ročně se v něm semlelo kolem 11 měr (Muth). Úrok z mlýna činil 30 zlm, z pronájmu jedné setnice vedle bytu mlynáře 2 tolary ročně. Dolní mlýn (Unter Mühle) s dvěma ml. kameny, pilou a 8 poli vykazoval ročně 3½ - 4 měr (Muth) semleté pšenice a zrna, z čehož mlynář odváděl vrchnosti úrok 2 moravské tolary. Vedle bytu mlynáře se na mlýně nacházelo bydlení panského myslivce (Hofjäger), které sestávalo ze dvou setnic, komory, kuchyně a sklepa. K mlýnu patřila ovocná a zeleninová zahrada s malou zahrádkou pro běžnou potřebu kuchyně (Kuchelgartl). Krmivo a zrno se ukládalo do stodoly. Další panská stodola se nacházela mezi mlýny, do ní bylo sváženo k mlácení obilí od poddaných.&lt;ref&gt;Novotný Jaroslav, PhDr.: Opisy moravských urbářů. Digitalizovaný: Moravský archiv Brno, Inv. č. 529, signatura Uherčice: Vratěnín, okr. Znojmo, Podhradí nad Dyjí, Stálky, Hluboká, Mešovice, Korolupy, Dešná, Rancířov, urbář 43 s., r. 1628, karton 12.&lt;/ref&gt;

== Stálky ==
Ve vsi se nacházel kostel s farou, které nechal po vyhoření majitel panství a držitel patronátního práva znovu na své náklady vystavět. K panství patřily také veškeré lesy a jeden rybník. Tři dvorce u vsi ležely zpustlé. Ves odváděla jednou ročně v neděli po svátku Nejsvětější Trojice 10 věder (Eimer) vína. Na sv. Jiří a sv. Michaela se odvádělo celkem: 1 dvorec, 21 láníků, 19 pololáníků a 9 chalupníků úrok z domu ve výši 35 zlm 39⅓ kr, na sv. Jana úrok z luk 8 zlm 3⅓ kr, služba kuchyni činila 134 starých slepic a 999 vajíček, držitelka gruntu z polí zvaných ''Zetlitz'' (Überlandacker, Zettlitz ves u Drosendorfu) jednou ročně na sv. Michaela 2 bílé groše (weisgr., 4⅔ kr).

== Hluboká ==
Ve vsi se nacházelo 12 láníků, 8 pololáníků a 6 chalupníků přifařených k Rancířovu, ale jinak náležejících se všemi právy a povinnostmi k uherčickému panství. Celkově odváděli na sv. Jiří a sv. Michaela 27 zlm 16 kr, ves pak na sv. Jiří 1 Muth (30 měřic) tzv. fojtského ovsa (Vogt-Habern).

== Mešovice ==
Jindřich starší z Hradce (Jindřich III. z Hradce) držel po svém strýci telecké panství s 11 vsemi a majetky v Radkově. V roce 1373 prodal Lomy u Jemnice, v roce 1373 dva lány v Korolupech, dvůr v Mešovicích a dva lány v Radkově (nacházející se na výsluze po Vikartovi z Trnavy). Dva lány v Korolupech a u Mešovic dvorec nazývaný „Holdenobsky” (curia in Chirlobw) nechal intabulovat rytíři Seidlinovi z Lubnice (nobilis Zeydlino de Lubnycz mility) a Henslinovi z Vydří. Dvůr v Mešovicích zdědil po Henslinovi z Vydří jeho syn Filip, který se psal po Lubnici i Mešovicích. Tento majetek nakonec získali Krajířové z Krajku.

Urbář Uherčického panství z roku 1638 uvádí, že se zde nacházel pod č. 11 poplužní dvorec nazývaný '''Rappensteiner Hof''', snad podle majitele ''Joachima von Rappenstain''.&lt;ref&gt;UHERČICE: Vratěnín, okr. Znojmo, Podhradí nad Dyjí, Stálky, Hluboká, Mešovice, Korolupy, Dešná, Rancířov urbář, 43 str.: http://www.mza.cz/a8web/a8apps1/g371/docs/G0371-529.htm&lt;/ref&gt; K dvoru (tzv. ''Rappensteiner Hof'') patřila 3 pole s úrodou 90 měřic obilí, 5 luk - s pěti fůrami, 1 zahrada u domu a 1 les, z čehož měl původní majitel Joachim von Rappenstain odváděl namísto roboty pšenici (Kuchelfuhren) a na sv. Martina 1 bílou vykrmenou husu s červenýma očima.&lt;ref&gt;Joachim von Rappenstain (řečený Mötteli), r. 1525 &quot;''gerichtsherr zu Pfyn vnd Tetikofen (Dettighofen TG)''&quot; (Švýcarsko - kanton Thurgau), Státní archiv Lucern, Amtliche Sammlung der ältern Eidgenössischen Abschiede (1245-1798), s. 742. Archiv für die schweizerische Reformationsgeschichte, Herder 1875 s. 109. Otec Jakob von Rappenstain, manželka Joachima Maria Petronela von Ulm. Zemřel 4. března 1549 bezdětný na zámku Sulzberg, který byl v držení jeho bratra. Rod vymřel r. 1576 po meči. Držitelé dvorců Pfyn a Tetikofen v 15. století: Kaspar von Klingenberg († 1439) a jeho synové Albrecht a Hanns von Klingenberg (Joachim J. Halbekann Kohlhammer: Gräflich von Bodmansches Archiv - Urkundenregesten 1277-1902, Herausgegeben von Landesarchiv Baden-Württemberg 2001, s. 141).&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Die Mötteli vom Rappenstein in Goldach, [http://download.burgenverein-untervaz.ch/downloads/dorfgeschichte/1964-Die%20M%C3%B6tteli%20vom%20Rappenstein%20in%20Goldach.pdf in: Reck Josef: 500 Jahre Goldach ], Die Herren von Rappenstein, genannt Mötteli&lt;/ref&gt;, 

Dvůr č. 13 byl ke dni 10. června 1636 prodán jako pole obci. Ostatní zbytek ze dvora (jako např. dva lesy na dřevo a roští, štěrkoviště) připadl k zámku. 

Ze vsi Mešovic obdržel majitel panství: domovní úrok na sv. Jiří (4 zlm 26 kr), na sv. Michaela (9 zlm 1⅓ kr), z fojtského ovsa (Vogt-Habern) 15 měřic, do kuchyně 23 starých slepic, 1 husu, 479 vajec. ''Rappenstainer Hof'' (nyní s jedním lánem) odváděl na sv. Jiří a na sv. Michaela 1 zlm 45 kr.

== Dešná ==
Ves Dešná, až na léno olomouckého biskupství kostela s farou, náležela s patronátním právem a všemi ostatními právy a povinnostmi v roce 1628 svobodnému pánu Jakubovi Berchtoldovi. Ves odváděla na sv. Michaela 15 vrchovatých fůr sena nebo 7 moravských tolarů, ročně 105 tolarů nebo 122 zlm 30 kr. Dále pak taktéž na sv. Michaela 10 zlm z husí a dvakrát v den svátku zdejšího patrona sv. Jana a sv. Michaela 10 Eimer vína.

Ve vsi hospodařilo 22 láníků, 13 pololáníků, 14 chalupníků a jeden tzv. přespolní (Überländer). Jejich úrok a služba panství Uherčice činila dohromady: domovní úrok na sv. Jiří 29 zl a na sv. Michaela 29 zl 45½ kr, ze slepic na sv. Jiří 7 zl, z husí na sv. Michaela 10 zl, za robotu na sv. Michaela 15 vrchovatých fůr sena nebo 122 zl 15 kr a na vánoce 156 zl 20 kr. V roce 1936 jim byla suma z roboty jednou tolik navýšena na 312 zl 40 kr.

Jeden poddaný z Rancířova odváděl z 1 akru polí ''Hoffeld'' jednou ročně na sv. Michaela 1 zlm 10 kr a další se svými sourozenci taktéž. K faře v Dešné náležel s celým desátkem jeden láník (Benedickt Messenpeck), s polovičním desátkem tři pololáníci a s celým desátkem všichni chalupníci z Dešné. Ostatní poddaní odváděli desátek na zámek do Uherčic.

== Rancířov ==
Ve vsi se nacházel kostel Nanebevzetí Panny Marie (z roku 1257) s farou (1646 vypálen Švédy). V roce 1348 patřila polovina vesnice ke klášteru v Gerasu, druhá k Vratěnínu. Vsí protékal potůček, který ves rozděloval na Letní a Zimní ulici (Sommer Zeile a Winter Zeile). Proboštství Eisgarn a klášter v Gerasu v Dolním Rakousku uplatňovaly vlastnická práva k „Letní ulici“ (Sommer Zeile). Kvůli značné vzdálenosti odváděli poddaní místo naturální roboty roční daně.

Poddaní ze „Zimní ulice“ dodávali každoročně do Drosendorfu v den sv. Martina (11.11.) jednu bílou husu s červenýma očima (tzn. dobře vykrmenou) a do proboštského dvora v Eisgarn za mezizemské pozemky (Überlandacker) zpustlého dvora „Schanowitzhof“ v den sv. Jiřího a sv. Michaela 3 pf. Pfenn (Pfund Pfennig = hřivna pfeniků), kromě tehdy běžné daně ze slepic, husí a vajec. Jeden poddaný byl v roce 1563 od daní z drůbeže a vajec osvobozen a musel za to udržovat jeden most. V roce 1761 zahrnovaly „Schanowické pozemky“ 16 částí, na kterých hospodařilo ze Zimní ulice 11 poddaných.

Východním směrem od vsi ležela na místě zaniklého poplužního dvora „Koberkitz“ stejně nazývaná pole (Koberkitz Hoffacker), tehdy v majetku Leopolda z Krajku. V roce 1435 vlastnil poplužní dvůr Niklas von Latein, který jej téhož roku odprodal za 40 šoků grošů čeledínu Hannsu Fülserovi a Paulu Siebenländerovi. Pole tohoto dvora později přešla k panství
Uherčice a v roce 1628 je obhospodařovalo 15 poddaných Zimní ulice v Rancířově, kteří majiteli panství odváděli na Nový rok tucet dřevěných misek nebo za každou 3 kr, robotní daň ve výši 15 zl 52 kr a desátek. Probošt Ezechiel Ludwig Vogel z Eisgarn tento poplužní dvůr ve svém protokolu o Rancířově nazýval v roce 1675 ''Höffl'' (dvoreček).

== Korolupy ==
Viz Nejstarší historie/[[Dějiny Korolup/Robotní povinnost a úrok v 17. století|Robotní povinnost a úrok v 17. století]]

== Lubnice ==
Při Lubnici se na místě, kde kdysi stával dvůr, rozprostíralo do tří stran 6 lánů polí, jejichž část obhospodařovali i s loukami za plat 14 zlm 4 gr poddaní. V urbáři zápis uváděl, že je na dosavadních polích možno vyseti na zimu 4 měřice pšenice a žita a 2 měřice ovsa. Z polí odváděli poddaní také desátek. V případě, že by došlo k obnovení dvora, počítalo panstvo s užitkem 90 zlm z pšenice a žita, zrovna tak 90 zlm z ovsa. Vzhledem k tomu, bývalý dvůr disponoval i dostatkem luk, naskýtala se možnost chovu 15 dojných krav a 15 jalovic, dále pak prodeje masa a mléč. výrobků za 85 zlm.

Pěstovala se pšenice, hrách, pohanka, chovaly husy, slepice (, v lesích vlci, lišky, zajíci, ptáci (užitek za 15 zlm), z řeky a lovu štik, kaprů, parem a hojnost drobných živočichů a raků, dva jezy se jednou ročně loví (užitek 15 zlm). Lubnice byla povinna brát pivo z panského pivovaru (užitek 10 zlm)


== Poznámky a reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>o60k91ghb2sdffjw7bzsfw6ac1qoshz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Slanina s čokoládou</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7875</id>
    <revision>
      <id>35709</id>
      <parentid>33051</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="855" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Slanina s čokoládou
  | originální jméno = Bacon with chocolate
  | obrázek = Chocolate covered bacon.JPG
  | velikost = 260px
  | popis = 
  | čas = 
  | ingredience =
* [[Wikikuchařka/Ingredience/Slanina|Slanina]]
* [[Wikikuchařka/Ingredience/Čokoláda|Čokoláda]]
  | přílohy = 
  | původ = [[Wikikuchařka/Národní kuchyně/Spojené státy americké|Spojené státy americké]]
}}
Rozkrájíme slaninu na zhruba stejné plátky a necháme do křupava smažit na předem rozehřáté pánvi. Až bude slanina hotová tak ji necháme na papírových ubrouscích aby ze sebe dostala tuk. Mezitím si připravíme vodní lázeň do které následně dáme roztavit čokoládu. Až bude čokoláda roztavená tak začneme slaninu v ní máčet. Poté necháme čokoládu na slanině vystydnout a máme hotovo.</text>
      <sha1>opxlxu6rb3gp1nsn435y6kisvieqied</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Španělština/Slovíčka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7878</id>
    <revision>
      <id>35846</id>
      <parentid>33327</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:38:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2938" xml:space="preserve">Tak že tohle je pár základních vět a slovíček co by jste měli umět když pojedete do Španělska, na Kanárské ostrovy, Argentiny a tak dále :).

Španělština je pro Čechy ideální v tom že &lt;nowiki&gt;''&lt;/nowiki&gt;jak vám zobák narostl, tak i budete mluvit,, samozřejmě jsou tu i výjimky :). Jinak ve Španělsku nemají střední rod a hlavně nezapomínejte mužský rod - el , ženský rod - la , a pro více věcí - los.

''Slovíčka:''

Países - země:

Alemania - Německo

Brasil - Brazílie

Eslovaquia - Slovensko

República Checa - Česká Republika

Nacionalidades - národnosti: (Jinak oni mají národnosti s malými písmenky.)

alemán-a - němec/ka

eslovaco-a - slovák, slovenka

checo-a - čech, češka

Mundo - svět:

capital - hlavní město (c před a,o,u se čte k před e,i se čte jako s)

lengua - jazyk

moneda - měna, mince

presidente - prezident

rey, reyna - král, královna

Gente - lidé: (G před e,i se čte jako ch jinak jako g)

apellido - příjmení ( 2 l se čtou jako j apejído.)

compañero-a - spolužák, spolužačka, kolega, kolegyně

nombre - jméno

Otras palabras (další slova)

cómo - jak

¿De dónde eres? - Odkud si?

de - od, z

y - a

no - ne

sí - ano

con - s

que - co

Věty:

Hola - Ahoj (ve Španělsku si spíše tykají, h se ve španělštině nečte - ola)

bunos días - dobré ráno, dobrý den

buenas tardes - dobré odpoledne

buenas noches - dobrý večer, dobrou noc

hasta luego - ahoj (při loučení)

adiós - sbohem, na shledanou

¿Qué tal? - Jak se máš, jak je?

(Muy) bien, mal. / Regular. - (Velmi) dobře, špatně. / Normálně, jde to.

Užitečné výrazy:

Lo siento - Omlouvám se, Je mi líto.

Perdon - Pardon

Por favor - Prosím.

Gracias - Děkuji, Díky.

De nada. - Nění zač., Za nic.

Zeptat se na národnost a odpovědět:

De donde eres? - Odkud jsi?

Soy checo. / Soy de la República Checa. - Jsem čech. / Jsem z České republiky.

Hovořit o jazykových znalostech:

Hablas espanol? - Mluvíš španělsky?

Sí, un poco. / No, ni una palabra. - Ano, trochu. / Ne, ani slovo.

Que lenguas hablas? - Jakými jazyky mluvíš?

Inglés, alemán y un poco de espanol. - Anglicky, německy a trochu španělsky.

Dorozumět se:

Como se dice? - Jak se řekne...?

Que significa? - Co znamená...?

No sé. - Nevím.

No entiendo. - Nerozumím.

Otra vez , por favor. - Ještě jednou, prosím.

Puede repeti? - Můžete (to) zopakovat?

Más despacio, por favor. - Pomaleji prosím.

Typické věci Španělska:

el jamon - šunka

las playas - pláž

la paella - jejich specialita s mořskými plody

el flamenco - tanec flamengo

las aceitunas - olivy

los toros - bíci (bičí ,,závody&quot;)

číslovky do 10

uno - 1

dos - 2

tres - 3

cuatro - 4

cinco - 5

seis - 6

siete - 7

ocho - 8

nueve - 9

diez - 10

Snad vám to pomůže :).

[[Kategorie:Španělština|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>9hb4bvokl801j5n08usyfxjdimmg9cl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Zákon o propůjčování míst legionářům</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7884</id>
    <revision>
      <id>43402</id>
      <parentid>40424</parentid>
      <timestamp>2021-03-24T15:19:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka Lyalikoff</username>
        <id>4811</id>
      </contributor>
      <comment>/* Pracovní místa okresních cestářů */ koupě pozemku od obce Lubnice</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="10422" xml:space="preserve">Na podkladě návrhu Legionářského výboru pro úpravu hospodářských a sociálních poměrů legionářů a jejich rodin vydalo Národní shromáždění 24. července 1919 zákon o propůjčování míst legionářům:&lt;ref&gt;Národní shromáždění československé 1918 – 1920, digitální knihovna, tisk 1429. [http://www.psp.cz/eknih/1918ns/ps/tisky/t1429_00.htm Zákon o propůjčování míst legionářům.]&lt;/ref&gt;

{|
|-
| '''§ 4.'''

''Místa služební legionářům vyhražená jsou:''

a)
	
''Všechna místa sluhů a dohlížitelů (dozorců) u státních úřadů, trestnic a jiných ústavů, na které stát buď celý náklad, nebo část nákladu nese, rovněž tak ve službách zemských, okresních a obecních úřadů a fondů veřejných.''

b)
	
''Místa sluhů úředních a kancelářských, také k nižší službě dohlížitelské a provozovací náležející, u železnic, paroplavby a u jiných závodů a podniků státem podporovaných a zaručených, k nimž teprve se dává koncese, nebo které jsou již povoleny, ale stanovami svými, koncesními listy neb jiným způsobem jsou zavázány, aby při obsazování míst přihlížely k déle sloužícím poddůstojníkům.''

''Všech výše jmenovaných míst vyhražuje se pro legionáře 50 procent do té doby, dokud kancelář českoslov. legií při ministerstvu Národní obrany neprohlásí, že na určitá místa pro legionáře nereflektuje.''

'''§ 5.'''

''Při obsazování úřednických míst manipulačních kancelářských u úřadů, soudů a závodů, jmenovaných v § 4 pod lit. a) a b), budiž dávána přednost před jinými spolužadateli legionářům, kteří mají nárok o taková místa žádati a prokáží k nim úplnou způsobilost.''

''Tatáž přednost náleží jim při obsazování míst ve státní civilní stráži bezpečnosti a ve stráži finanční.''

|}

K provedení zákona ze dne 23. května 1919 přijala vláda 30. prosince 1920 prováděcí předpisy, které vstoupily v platnost 19. ledna 1921.&lt;ref&gt;Nařízení vlády republiky Československé ze dne 30. prosince 1920 [https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=2290&amp;Section=1&amp;IdPara=1&amp;ParaC=2 ku provedení zákona ze dne 23. května 1919, č. 282 Sb. z. a n.,] o úlevách při přijímání legionářů do státních úřadů číslo 12/1921 Sb.&lt;/ref&gt; Kancelář čs. legií při MNO (Ministerstvo národní obrany) zřídila svoji expozituru na Moravě v Bystřici pod Hostýnem. Ve svém tisku „Československý legionář“ pak na základě přijatého zákona o propůjčování míst legionářům zveřejňovala nabídky práce.

== Pracovní místa okresních cestářů ==
Na začátku května 1930 vypsal Okresní národní výbor v Moravských Budějovicích dle zákona č. 17. z prosince 1919 požadavek na místo okresního cestáře na okresní silnici '''Vratěnín-Slavonice''' v úseku od 1 800 km do 6 400 km (území obce Vratěnína a Rancířova) v II. platové stupnici. Roční služné činilo 1 400 Kč, k tomu obdržel cestář 280 Kč tzv. ''příbytečné'' a roční ''drahotní přídavek'' 1 320 Kč, všechny částky byly vyplácené v měsíčních splátkách. Po čekatelské pětileté lhůtě měl cestář nárok na definitivu. Přihlášky o místo cestáře se podávaly do 10. května 1930.&lt;ref&gt;Československý legionář, 17.1.1930, číslo 3, s. 8&lt;/ref&gt;

O měsíc později vyhlásil Okresní národní výbor v Moravských Budějovicích veřejnou poptávku na místo okresního cestáře za stejných platových podmínek na silnici '''Dančovice-Mešovice-Vratěnín''' v úseku od 0.00 km do 5.000 km.&lt;ref&gt;Československý legionář, 6.6.1930, číslo 23, s. 10&lt;/ref&gt;

Na jaře 1931 Okresní národní výbor v Moravských Budějovicích nabízel místo okresního cestáře s bytem '''v Korolupech''' a se službou na tratích: '''Dobrá Voda-Šafov-Riegesburg''' v úseku od 10.400 km do 12.240 km, '''Korolupy-Vysočany''' v úseku od 0.44 do 4.094 km, '''Korolupy-Oslnovice''' v úseku od 0.00 do 0.724 km. Služební požitky a povinnosti vycházely ze zákona č. 17 z roku 1920 Sb. z. a n. a z právoplatného usnesení zastupitelstva v Moravských Budějovicích z 5. května 1931. Počáteční služební plat obnášel 5 040 Kč ročně. Po stanovené roční čekatelské lhůtě byl zájemce jmenován právoplatným okresním cestářem.&lt;ref&gt;Československý legionář, 12.1931, číslo 494, s. 7&lt;/ref&gt;

Na jaře 1936 vyhlásil Okresní výbor v Mor. Budějovicích konkurz na 14 volných míst okresních cestářů. Žádosti se podávaly nejpozději do 15. března 1936 a 12. hodiny polední u okresního úřadu v Mor. Budějovicích:
# Mor. Budějovice-Jaroměřice-Hrotovice, Jaroměřice-Hostim ke státní silnici. '''Sídlo Blatnice'''.
# Mor. Budějovice-Jaroměřice-Hrotovice, Mor. Budějovice-Jemnice-Slavonice. '''Sídlo Mor. Budějovice'''.
# Lesonice-Výčapy, Šebkovice-Loukovice. '''Sídlo Šebkovice'''.
# Jaroměřice-Lipník, Jaroměřice-Ratibořice-Výčapy. '''Sídlo Jaroměřice''' nebo Boňov.
# Jakubov-Vícenice, Jakubov průjezdná spojka. '''Sídlo Jakubov''' nebo Vícenice.
# Budkov-Lomy-Rabštejn, Budkov-Stěpkov, Domamil-Budkov-Dobrá Voda. '''Sídlo Budkov'''.
# Domamil-Budkov-Dobrá Voda, Mladoňovice-Lhotice, Lhotice průjezdná. '''Sídlo Mladoňovice'''.
# Znojmo-Jemnice-Dačice. '''Sídlo Jemnice'''.
# Jemnice-Hluboká, Pálovice-Menhartice. Sídlo '''Menhartice'''.
# Jemnice-Hluboká, Bačkovice-Lovčovice-Nové Sady. '''Sídlo Lovčovice''' nebo Menhartice.
# Mor. Budějovice-Jemnice-Slavonice, Jemnice průjezdná. '''Sídlo Jemnice'''.
# Jemnice-Pálovice-Báňovice, Pálovice-Bělčovice. '''Sídlo Pálovice'''.
# Jemnice-Hluboká, Hluboká odbočka. Sídlo '''Rancířov'''.
# Korolupy-Vysočany (od 0.44 do 4.094 km), Korolupy-Oslnovice (od 0.00 do 0.724 km), Jemnice-Bačkovice-Lubnice-Uherčice (od 10.4 km do 12.030 km). '''Sídlo Lubnice'''.

Přednost měli ze zákona uchazeči z řad legionářů ve věku do 45 let (ostatní žadatelé do 35 let, v případě, že by místo nemohlo být obsazeno legionářem). Žádost o místo se dokládala: rodným listem, osvědčením o československém státním občanství, vysvědčením úředního lékaře, vysvědčením o zachovalosti a legionářským potvrzením, rodným listem, osvědčením o státním občanství, vysvědčením úředního lékaře, vysvědčením zachovalosti a u legionářů legionářským průkazem. Oproti dřívějším veřejným soutěžím se v roce 1936 nemuselo předkládat vysvědčení o vyučení v oboru zedník nebo tesař.&lt;ref&gt;Stráž orgán strany katolické národní na Západní Moravě, 20.2.1936, s. 5&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Československý legionář, 14.2.1936, číslo 7, s. 12&lt;/ref&gt;

ONV v Moravských Budějovicích na své 13. schůzi 5. listopadu 1936 projednával odprodej domků a koupi pozemku na stavbu domku pro okresní cestáře v Lubnici.&lt;ref&gt;Stráž: orgán strany katolické národní na Západní Moravě. V Brně: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebické, 19.11.1936, 38(45). s. 7.&lt;/ref&gt; Na své 9. schůzi v roce 1937 se ONV nakonec rozhodl, že v Lubnici koupi pozemku p. č. 186 zruší a od obce Lubnice koupí pro stavbu rodinného dvojdomku pro okresní cestáře pozemek č. 695.&lt;ref&gt;Stráž: orgán strany katolické národní na Západní Moravě. V Brně: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebické, 18.11.1937, 39(45).&lt;/ref&gt;

== Prodejny tabáku (trafiky) ==
Legionáře upřednostňovala také okresní finanční ředitelství ve veřejných soutěžích při obsazování trafik. „Okresní finanční ředitelství” v Jihlavě obsazovalo trafiky v Uherčicích, Vratěníně, Lubnici a Korolupech:

* r. 1921 v Uherčicích na čp. 50, předchozí hrubý roční výdělek činil 4 216 Kč (nabídky do 28. 2. 1921),&lt;ref&gt;Československý legionář, 18.2.1921, číslo 8, s. 6&lt;/ref&gt;
* r. 1924 ve Vratěníně na čp. 59, předchozí hrubý roční výdělek činil 4 256 Kč (nabídky do 23. února 1924),&lt;ref&gt;Československý legionář, 15.2.1924, ročník 6, číslo 7, s. 7&lt;/ref&gt;
* r. 1924 ve Vratěníně na čp. 66/67, předchozí hrubý roční výdělek činil 3 470 Kč (nabídky do června 1924),&lt;ref&gt;Československý legionář, 6.6.1924, ročník 6, číslo 23, s. 8 &lt;/ref&gt;
* r. 1933 v Lubnici na čp. 37, předchozí hrubý roční výdělek činil 3 319 Kč (nabídky do 12. 7. 1933),&lt;ref&gt;Československý legionář, 7.7.1933, číslo 27 - 28, s. 9&lt;/ref&gt;
* r. 1933 v Korolupech, předchozí hrubý roční výdělek činil 3 308 Kč (nabídky do 6. 11. 1933).&lt;ref&gt;Československý legionář, 27.10.1933, ročník 15, číslo 43 - 44, s. 12 &lt;/ref&gt;

V roce 1934 „Okresní finanční ředitelství” v Jihlavě některé trafiky dosavadním držitelům odebrala, vesměs hostinským nebo obchodníkům. Přednost ve veřejné soutěži měli mít invalidé, vdovy nebo jejich sirotci. Současně finanční ředitelství sloučilo ve Vratěníně trafiky na čp. 59 a čp. 66 v jednu na čp. 59 s ročním hrubým ziskem 6 810 Kč (nabídky do 1. 7. 1934). Zrovna tak byla sloučena trafika v Dešné na čp. 63 a 73 se ziskem 8 518 Kč.&lt;ref&gt;Československý legionář, 25.5.1934, číslo 21, s. 14: konkurz na trafiku ve Vratěníně na čp. 59, předchozí roční výdělek činil 6 810 Kč, nabídky do 1. 7. 1934.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Stráž orgán strany katolické národní na Západní Moravě, 14.6.1934, s. 7&lt;/ref&gt;
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Vyhláška.''' Ve veřejné soutěži zadá se (nově zřízená) trafika ve Vratěníně čp. 66 a 59 s hrubým výnosem v roce (ročním období) 1935 per 6.123 Kč, oferty na předepsaných tiskopisech jest podati nejdéle do 8. února 1936 do 10 hodin dopoledne u okresního finančního ředitelství v Jihlavě. Podmínky zadání uvedeny jsou na úřední tabuli u okresního finančního ředitelství v Jihlavě a na obecní tabuli ve Vratěníně. Bližší sdělí uvedené finanční ředitelství, nebo důchodkový kontrolní úřad v Jemnici. (Stráž, 30.1.1936)&lt;ref&gt;Stráž: orgán strany katolické národní na Západní Moravě. V Brně: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebické, 30.1.1936, 38(5). s. 6. &lt;/ref&gt;
|}

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>f65wqevcdiwa982owq0fyzbc2egtb4h</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Vývoj lidstva</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7886</id>
    <revision>
      <id>35608</id>
      <parentid>33296</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:35:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5093" xml:space="preserve">== 1. etapa (cca 3 miliony let př. n. l. — 4. tisíciletí př. n. l.) ==
Lidé na samém začátku žili v tlupách a velmi pomalu si osvojovali dovednosti jako rozdělat oheň, opracovávat kameny, z nichž si vytvářely první nástroje, jako kladivo, oštěpy, nebo pazourek, vývoj byl velmi pomalý i proto, že jednotlivé skupiny lidí žily daleko od sebe, a pokud se setkaly, většinou reagovaly agresivně. Využívaly přírodních úkrytů jako jeskyně, ale také si stavěli první domy z pouhých větví, mechu a dalšího přírodního, většinou ne příliš opracovaného materiálu.

== 2. etapa (4. tisíciletí př. n. l. — 200 př. n. l. (v česku do roku 625)) ==
Během tohoto období se lidé naučili zemědělství a opracovávání kovů, které jsou k výrobě nástrojů daleko vhodnější než kámen a také se naučili výrobě keramiky. Základním (a také nejvyšším) společenským útvarem je kmen, čítající obvykle desítky členů, a mezi těmito kmeny dochází k prvním obchodům a předávání zkušeností.

== 3. etapa (200 př. n. l. — 400) ==
Ve střední Itálii se utváří římská říše, která začíná jednotlivé kmeny a první malé, roztroušené národy spojovat a vznikají tak první státní útvary, mezi lidmi začíná fungovat vzájemná komunikace a spolupráce, jejímž výsledkem je technický, kulturní i sociologický pokrok, vzniká první parlament, armáda, jenž je na svoji dobu skutečně elitní, římané dokázali vytvořit i věci jako je kanalizace, či složité těžební systémy. V oblasti česka se tato etapa nevyskytuje a z druhé etapy se přechází rovnou do čtvrté.

== 4. etapa (400 (v česku 625) — 1500) ==
Zvaná také středověk. Římská říše se rozpadá a po ní zůstaváji roztroušené národy, s neuspořádanou vnitřní strukturou a značným podílem místní samosprávy. To samé ve střední evropě, kde jsou jednotlivé kmeny spojovány ve větší celky a vznikají tak první státní útvary a nastává přechod do systému panství, zvaného feudalismus. Vývoj lidstva však kvůli izolovanosti jednotlivých skupin (nevolnictví) stagnuje a životní úroveň je jen lehce vyšší než v první etapě.

== 5. etapa (1500 — 1800) ==
Evropské mocnosti začínají skutečně fungovat jako stát, začíná fungovat výběr daní, soudnictví, úřednictví, státy dokážou svoje území kontrolovat, a brzo se zmůžou na námořní výpravy do celého světa, jejichž výsledkem je kolonizování dalekých zámořských oblastí, z nichž se získavají nové plodiny, suroviny a lidská síla, ve formě otroctví. Zlepšuje se i mezilidská komunikace a dochází k rozvoji kultury, umění, technologií, a znalostí.

== 6. etapa (1800 — 1990) ==
Také zvaná technická revoluce. Díky dobré vzájemné komunikaci, začíná technologický vývoj přímo raketově stoupat, v roce 1825 se objevují první veřejné železnice a okolo 1850 i první automobily a v druhé polovině 19. století se objevují i další vynálezy, schopné zaznaménávat obraz, přenášet zvuk, a mnoho dalších. Životní úroveň běžného obyvatelstva také velmi rychle stoupá, zlepšuje se hygiena, velký rozvoj zaznamenává zdravotnictví. Bohužel však lidské myšlení zůstává stále primitivním a tak v kombinaci s rychlým vývojem dochází i k strašlivým válkám, vývoj časem dosahuje takové výše, že dochází k situaci, kdy je lidstvo vzájemně schopno se vymýtit a tak se tehdejší znepřátelené mocnosti (USA a SSSR) dohodnou na postupném vzájemné ukončení studené války a postupném odzbrojení. Padá také železná opona a tím končení izolace západní a východní evropy.

== 7. etapa (od roku 1990) ==
Zásadním pokrokem je, že lidstvo upoučtí od válečného řešení státních záležitostí a přechází k diplomatickému, mezi evropskými státy dochází k pocitu sounáležitosti a schopnosti spolupracovat na celoevropské úrovni, a po vzoru USA, dochází de facto k federalizaci (Schengen) a poprvé v historii evropy k situaci, kdy může kterýkoliv evropan svobodně cestovat po celé evropě, na začátku etapy se stává běžně dostupným a použitelným nový, fenomenální vynález, který umožňuje komukoliv přístup k téměř jakékoliv informaci, a značně přispívá k dalšímu intenzivnímu prolínání kultur, sdílení zkušeností a komunikaci, internet. Díky internetu se lidé stávají daleko vzdělanějšími a je mnohem těžší je oblbovat a hlavně, přimět je opět vzít do ruky zbraň a jít do války, což dokazuje situace během ukrajinské krize. Snadné je i cestování, i pro průměrného evropana je relativně snadné, dostat se až na druhý konec světa. Opravdu nových vynálezů sice nepřibývá, jako v technické revoluci, ale ty stávající se stále zdokonalují. Pokračuje i zvyšování životní úrovně, hodnota jednotlivého člověka je daleko vyšší než před tím.

[[Kategorie:Historie]]</text>
      <sha1>26x3f9fwiuow9wuohx3lqb430jyisbc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Říšská dráha a pošta</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7887</id>
    <revision>
      <id>34735</id>
      <parentid>34325</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:24:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="24787" xml:space="preserve">[[Soubor:38österreich.jpg|náhled|Výnos o začlenění Rakouské poštovní a telegrafní společnosti pod Německou říšskou poštu]]
Pro poštovní styk s obsazenými sudetoněmeckými kraji zavedla Německá říšská pošta s okamžitou platností tuzemské poštovné pro dopisy, pohlednice a telegramy. Ředitelství říšské pošty ve Vídni zahájilo částečný provoz na poštovních úřadech Znojmo 1 a Znojmo 2, Břeclav 1 a Břeclav 2, Mikulov, Valtice, Dolní Dunajovice, Šatov, Hustopeče, Lechovice, Vranov, Pohořelice, Lednice, Sedlec, Slavonice, Nová Bystřice a Petržalka už od 13. října 1938&lt;ref&gt;(Österreichische) Volks-Zeitung, Do, 13. Oktober 1938, s. 5&lt;/ref&gt; a od 18. října na připojeném jihomoravském území omezený provoz poštovní dopravy na linkách Vídeň-Holabrunn-Znojmo s přípojkami do Vranova.&lt;ref&gt;Vídeňské Noviny, Di, 18. Oktober 1938, s. 4&lt;/ref&gt; Stejně rychle zavedly Říšské dráhy železniční spojení Vídeň-Stockerau-Znojmo-Šumvald.

V listopadu probíhalo dokončování telefonní sítě od Slavonic směrem na Znojmo.&lt;ref&gt;Neues Wiener Tagblatt (Tages-Ausgabe), Sa, 26. November 1938, s. 17&lt;/ref&gt;

== Doprava 1938-1942 ==
=== Jednání mezi Československem a Německou říší ===
Jednání mezi Československem a Německou říší o vzájemném železničním a poštovním styku byla dokončena 30. října 1938. Na více jak 50 československo-německých pohraničních stanicích mohlo být obnoveno od 31. října železniční spojení. Osobní a nákladní železniční doprava mezi Slezskem a Východní markou (od února 1942 Alpen- und Donau-Reichsgaue) probíhala na dvou železničních tratích: [[w:Annaberg-Buchholz|Annaberg]]-Břeclav a [[w:Mezilesí (Polsko)|Mittelwalde]]-[[w:Břeclav|Břeclav]]. Doprava byla osvobozena od celní, pasové a devizové kontroly. V sobotu 5. listopadu 1938 došlo k zahájení provozu z Annabergu, [[w:Bohumín (nádraží)|Bohumína]], [[w:Přerov|Přerova]], Břeclavi a Mittelwalde, [[w:Česká Třebová (nádraží)|České Třebové]] a Brna přes Břeclav.

Říšské dráhy plánovaly, že železniční doprava mezi Německem a Československem se bude odehrávat na stejné úrovni jako mezi Německem a [[w:Prusko|Východním Pruskem]]. Tento styk neměl být podroben pasové, celní a devizové kontrole. Dozor ve vlacích měli dle potřeby vykonávat zvláštní němečtí úředníci, německé vlaky a německý personál dopravu na průjezdních tratích (z [[w:Praha|Prahy]] do [[w:Brno|Brna]] a [[w:Olomouc|Olomouce]], z Brna do Břeclavi a z [[w:Přerov|Přerova]] do [[w:Moravská Ostrava|Moravské Ostravy]]). Říšské dráhy obdržely podle zásad o provádění předání odstoupeného území také značný počet lokomotiv, motorových vozů, osobních a nákladních vagonů (21. listopadu 1938 vrátilo Československo do sudetské oblasti 838 lokomotiv, z toho 117 rychlíkových, dále 2 160 osobních a služebních vozů a 23 000 vozů nákladních).

Výměna zboží mezi odstoupeným územím a Československem se děla od 1. listopadu 1938 na základě sjednaného platebního styku. Dovoz československých výrobků do odstoupeného území a obráceně výrobků z odstoupeného území do Československa byl prozatím bezcelní. Dále došlo k zahájení pravidelného poštovního, telefonního a telegrafního styku.&lt;ref&gt;Vídeňské Noviny, Mo, 31. Oktober 1938, s. 2&lt;/ref&gt; V sobotu 29. října vedla jednání mezi říšskou poštou a čs. poštovní správou k podepsání úmluvy o sporných otázkách. Na nových hranicích došlo ke zřízení zvláštních výměnných poštovních úřadů, které začaly působit se zahájením železničního styku. Jednání o přenosu pohledávek obyvatel z odstoupeného území u poštovní spořitelny se ještě projednávala.&lt;ref&gt;Vídeňské Noviny, Do, 31. Oktober 1938, s. 4&lt;/ref&gt;

=== Železniční spojení s Československem ===
Zpočátku se muselo při jízdě z Vídně do [[w:Bratislava|Bratislavy]] v [[w:Marchegg|Marcheggu]] přestupovat. Odjezd a příjezd vlaků z vídeňského [[w:Wien Südbahnhof|Východního (Jižního) nádraží]]: 6.27 h a 19.00 h; z Marcheggu: 7.59 h, 20.36 h. Do Bratislavy přijely vlaky v 8.48 h, 21.25 h. Z Bratislavy přes Marchegg byly vypravovány vlaky: 6.25 h, 18.11 h s příjezdem do Marchegu v 7.15 h a v 18.58 h; příjezdem do Vídně na Východní nádraží v 8.48 h a 20.48 h.

Do Prahy vyjížděly denně z vídeňského nádraží Františka Josefa (Wien Franz-Josefs-Bahnhof) rychlíky v 7.35 h. Cestující ještě podléhali dosud platným pohraničním a celním předpisům. Tento vlak odjížděl z [[w:Gmünd (Dolní Rakousy)|Gmündu]] na Prahu v 10.18 h a na tamní [[w:Praha hlavní nádraží|Wilsonovo nádraží]] přijel ve 13.43 h. Z Prahy vyjížděl denně rychlík z Wilsonova nádraží v 6.30 h; do Gmündu přijel v 9.55 h a na nádraží Františka Josefa ve Vídni ve 12.32 h. Mimo to byly z Vídně vypravovány také osobní vlaky přes Gmünd do [[w:Veselí nad Lužnicí II|Veselí-Mezimostí]]: odjezd z nádraží Františka Josefa v 6.30 h a 13.06 h. V opačném směru z Veselí-Mezimostí přes Gmünd do Vídně v 6.07 h a 15.23 h. Do Vídně přijížděly tyto vlaky ve 12.58 h a ve 22.48 h.&lt;ref&gt;Vídeňské Noviny, Fr, 4. November 1938, s. 4&lt;/ref&gt;

Ještě na konci října 1938 bylo spojení mezi Vídní a Brnem obtížné a to vlaky z Břeclavi přes Přerov. Vyjednávání osobní dopravy přes Břeclav, [[w:Lanžhot|Lanžhot]], Bratislavu byla ukončena 8. listopadu. O dopravě na ostatních železničních tratích (Vídeň-[[w:Vratislav (město)|Vratislav]]) se stále jednalo.&lt;ref&gt;Vídeňské Noviny, Fr, 4. November 1938, s. 4&lt;/ref&gt; Dne 20. listopad vyjely poprvé z Berlína rychlíkové D-vlaky s lůžkovými vagony na trati Berlín-Vratislav-Bohumín-Vídeň, dne 21. listopadu z Vídně do Berlína. Ve vlaku odpadla pasová, celní a devizová kontrola. Říšská dráha vypravovala dva rychlíky ráno a dva v noci.&lt;ref&gt;Vídeňské Noviny, Mi, 16. November 1938, s. 4&lt;/ref&gt; Přímé rychlíkové spojení Vídeň-Berlín (přes Jihlavu, Kolín, Liberec, Žitavu) se nepodařilo vyjednat, to zavedly říšské dráhy až 4. května 1942.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Di, 5. Mai 1942, s. 5&lt;/ref&gt; Osobní vlaky z Vídně do Znojma vyjížděly ze Severního nádraží ve Vídni (Wien Nordbahnhof, Praterstern).&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Do 25. November 1943, s. 3&lt;/ref&gt;

=== Slevy jízdného ===
Od 13. října 1938 byla na říšských autobusech zavedena stoprocentní sleva pro rodiny s větším počtem dětí (nejméně čtyřmi svobodnými do 21 let) bydlících u rodičů ve společné domácnosti. Nejnižší jízdné činilo 20 feniků, děti do čtyř let byly od jízdného osvobozeny.&lt;ref&gt;Vídeňské Noviny, Do, 13. Oktober 1938, s. 4&lt;/ref&gt; Autobusy Říšské pošty se rozjely na 187 linkách Dolního Podunají až od května 1939.&lt;ref&gt;(Neuigkeits) Welt Blatt, Mi 17. Mai 1939, s. 5&lt;/ref&gt; Pro sudetské Němce zavedly říšské dráhy od 1. prosince 1938 60% slevu na jízdné po celém německém území (mimo oblast Sudet).&lt;ref&gt;Agrarische Post, Sa, 29. Oktober 1938, s. 15&lt;/ref&gt;

=== Počáteční euforie ===
Do Podyjí a zejména Vranova začalo proudit tolik turistů, že nestačily hostinské pokoje. Všude se to hemžilo turisty a autobusy NS-organizace „Radostí k síle” (NS.-Gemeinschaft Kraft durch Freude). Na začátku roku 1939 „Landesfremdenverkehrsverband Niederdonau” (Zemský svaz pro cestovní ruch) dokonce uvažoval o výstavbě železní dráhy Znojmo-Slavonice-Nová Bystřice (Bahnprojekt Znaim-Zlabings-Neubistritz) a taktéž o železniční přípojce ze Šumvaldu do Vranova, která měla vzniknout na místě zrušené stavební vlečky k přehradě a zajistit přímé napojení výletních vlaků z Vídně.&lt;ref&gt;Neues Wiener Tagblatt (Tages-Ausgabe), Di, 17. Januar 1939, s. 10&lt;/ref&gt;

=== Omezení autobusové dopravy (1940) ===
První omezení na autobusových linkách ROB (Reichsomnibuslinien), Říšských drah a Autobusové dopravní společnosti se objevila od 9. června 1940. Říšské ministerstvo dopravy zrušilo všechny spoje o nedělích a svátcích na linkách:

* B Znojmo-Nová Bystřice / Znaim-Neubistritz,
* H Znojmo-Vranov-Frejštejn-Vratěnín / Znaim-Frain-Freistein-Fratting,
* C Znojmo-Hardegg / Znaim-Hardegg,
* D Znojmo-Waldsee / Znaim—Waldsee (1938-1945 spojené obce Chvalatice a Šreflová),
* M Znojmo-Hevlín / Znaim—Höflein,
* N Znojmo-Pohořelice / Znaim—Pohrlitz

K mírným omezením došlo o nedělích a svátcích na linkách N Znojmo-Moravský Krumlov / Znaim-Mähr. Kromau, P Znojmo-Oleksovice / Znaim—Groß Olkowitz, X Znojmo-Brno / Znaim—Brünn:

* N Moravský Krumlov-Znojmo: 5.35 a 16.20 h, Znojmo-Moravský Krumlov: 10.40 a 18.30 h
* P Oleksovice-Znojmo: 17.00 h, Znojmo-Oleksovice: 18.20 h
* X Znojmo-Brno: 16.00 h, Brno-Znojmo: 17.05 h

V pracovní dnech se omezení objevila jen v malé míře. Na lince N končily a začínaly vozy Wn8, Wn9 a Wnl4 v Miroslavi. Obyvatelstvo bylo ale upozorňováno, aby cestovalo pouze ve velmi nutném případě.&lt;ref&gt;Reichsverkehrministerium, Verkehrseinschränkungen, Znaimer Tagblatt, 6. Juni 1940, s. 4 &lt;/ref&gt;

V roce 1942 ukončila provoz lodní doprava na Vranovské přehradě. Nad hrází přibyla záchranná síť na mohutných sloupech jako ochrana před bombardováním spojeneckých vojsk. Také fasáda zámku obdržela maskovací nátěr.&lt;ref&gt;Wilhelm Anderle/ Walter Schmidt Frain, einst die Perle im Thayatal&lt;/ref&gt;

=== Říšské dráhy - nový jízdní řád (1942/1943) ===
Dne 4. května 1942 vstoupil v platnost nový jízdní řád. Obzvlášť s nadšením to kvitovali obyvatelé z kraje Znojmo/Landkreis Znaim. Po vzniku Československa bylo přímé spojení mezi Vídní ze [[w:Nádraží Wien Praterstern|Severního nádraží]] a Znojmem zrušeno. Znojmo uvítalo zavedení rychlíku Vídeň-Znojmo-Jihlava-Berlín a přímého spěšného vlaku do Jihlavy s radostí.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Di, 5. Mai 1942, s. 5&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Richard Cily: „Hlavní změna byla od jízdního řádu dne 4. května 1942, kdy byly zavedeny na trati Jihlava - Znaim opět mezinárodní rychlíky. Byl to jeden pár vojenského rychlíku Dmw 93/94 spojující Berlin - Liberec - Nymburk - Jihlava - Znojmo - Vídeň, jezdící denně. Tyto vlaky patřily do kategorie rychlíků s označením DmW / Rsv značící, že se jednalo o rychlík z části sestavený z vozů pro vojsko. Proto měl vlak v označení uvedeno, že veze uzavřené vozy pro cestující projíždějící Protektorátem bez propustky. Doprava rychlíku s lokomotivami řady 464.0 na úseku Vídeň - Reichenberg / Liberec spadala vozebně od 17.srpna 1942 k výtopně Jihlava.”&lt;/ref&gt;

* Na trati Znojmo-Břeclav vyjížděl osobní vlak (P) 4735 ze Znojma v 9.15 h (místo v 8.25 h) jako přípoj na rychlík Vídeň-Berlín. Vlak P 4753 vyjížděl ze Znojma ve 23.05 h (dříve 22.35 h) a měl přípoj na vlak z Vídně. V neděli byl zrušen vlak P 4751, který nahradil vlak P 4739 s odjezdem ve 12.30 h.

* Na trati Znojmo-Vídeň a Znojmo-Šumvald/Vranov se odjezdy a příjezdy vlaků lišily jen v minutách. Znovu obnoveny byly osobní P-vlaky (Personenzug) P 1745 a P 1746 mezi Znojmem a Šumvaldem, odjezd Znojmo 17.20 h, příjezd Vranov 18.31 h.

* Spěšný E-vlak 33 (Eilzug) vyjížděl z Jihlavy v 5.55 h, ze Znojma v 8.11 h, do Vídně přijížděl v 10.09 h (zástávka: Retz, Zellerndorf, Hollabrunn a Stockerau). V protisměru vyjížděl vlak E 34 z Vídně v 19.06 h, ze Znojma ve 21.17 h a do Jihlavy přijížděl ve 23.33 h.

* Rychlík D 94 (Diesel-Zug) Vídeň-Berlín (přes Znojmo, Jihlavu, Kolín, Liberec, Žitavu) vyjížděl z Vídně v 7.01 h, přijížděl do Znojma v 9.03 h, vyjížděl ze Znojma v 9.08 h (Jihlava 11.52 h, Kolín 13.56 h, Liberec/Reichenberg 16.53 h) a přes Žitavu do Berlína (Görl.-Bf.) dorazil ve 21.58 h. Rychlík D 93 Berlín-Vídeň vyjížděl z Berlína přes Žitavu v 7.38 h (Liberec/Reichenberg 13.08 h, Kolín 16.05 h, Jihlava 18.08 h), ve Znojmě byl ve 20.31 h a na Vídeň vyjížděl ve 20.36 h, kam dorazil ve 22.32 h (zastávka: Zellerndorf). D-Rychlíky vedly po území protektorátu zvláštní uzavřené vozy (Sperrwagen). Všechny vlaky měly vagóny 1., 2. a 3. třídy.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Di, 5. Mai 1942, s. 6&lt;/ref&gt;

=== Válečná omezení v autobusové dopravě (1942) ===
Od 23. listopadu 1942 byl na všech autobusových linkách (ROB-Reichsomnibuslinien) zaveden válečný provoz.

* Cestování autobusem muselo být věrohodně doloženo a to z důvodu pracovního, válečného nebo jinak životně důležitého.
* V zóně do 3 km došlo s okamžitou platností ke zrušení všech slev na jízdné. Výjimku tvořily jen slevy pro osoby tělesně postižené.
* Cestující z míst se železničním spojením (např. Šumvald-Vranov nebo Drosendorf) byli nadále odkázáni na využívání spojů Říšských drah (obnoveny osobní vlakové spoje Znojmo-Vranov P 1745 a P 1746).
* Na frekventovaných autobusových linkách pro pracující a studenty se nadále povoloval jen omezený počet cestujících s jednorázovou jízdenkou.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Sa, 21. November 1942, s. 5: ROB (Reichsomnibuslinien), Deutsche Reichsbahn, Omnibusverkehrsgesellschaft m. b. H., Betriebsleitung Znaim.&lt;/ref&gt;

== Doprava a pošta 1943-1945 ==
V únoru 1943 zavřelo Říšské ministerstvo hospodářství všechny podniky z odvětví obchodu, řemesel a veřejného stravování, které přímo nesouvisely se zásobováním obyvatelstva. Vyhláška se netýkala obchodu s potravinami, uhlím, osivem, hnojivem, krmivem a se zemědělskými stroji. Na pekaře, řezníky a mlynáře se vztahovala výjimka. V oblasti cestovního ruchu ministerstvo uzavřelo všechny zábavné podniky, bary, noční podniky a nebo hotely, které k provozu potřebovaly velký počet zaměstnanců. Z vyhlášky vyloučilo provozy sloužící wehrmachtu, zařízení KLV-táborů a všechny ubytovací i stravovací podniky podobného účelu.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, 5. Februar 1943, s. 3&lt;/ref&gt;

=== Nábor maturantů k Říšské poště ===
Dne 9. března 1943 započal u Říšské pošty nábor mužských maturantů (do 23 let, maximálně 40 let) tzv. „kandidátů na poštovního inspektora”. Žádosti s přiloženým maturitním vysvědčením, dvěma fotografiemi (přední a boční pohled), životopisem a označením pošty v místě bydliště se zasílaly na říšské ředitelství pošt do Vídně. Vybraní kandidáti, kteří z důvodu absolvování říšské pracovní nebo vojenské služby (Reichsarbeits- oder Wehrdienstes) nemohli nastoupit službu u Říšské pošty, byli sice přijati, ale vedeni jako nasazení s celým nebo částečným platem dle dané vyhlášky.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Di, 16. März 1943, s. 4&lt;/ref&gt;

=== Zdražení pohonné nafty ===
S účinností od 1. října 1943 se zdražovala pohonná nafta pro privátní spotřebitele. Nařízení se zatím netýkalo wehrmachtu, Říšských drah, Říšské pošty a velkých dopravních společností. Cena pro velkoodběratele při nákupu do kanystrů (lahví) byla nově stanovena na 45 RM/100 kilogramů do 1034 kg, při větším odběru cena adekvátně klesala. Pro privátní odběratele byl stanoven příplatek ve výši 1 RM na 100 kilogramů.&lt;ref&gt;Kleine Volks-Zeitung, Mi, 13. Oktober 1943, s. 3&lt;/ref&gt;

Vzhledem k tomu, že ve Vídni probíhaly od roku 1943 deportace vídeňských židů ze Severního nádraží,&lt;ref&gt;Wikipedia.de Wien Nordbahnhof&lt;/ref&gt; vyjížděly vlaky na Znojmo od 1. listopadu 1943 ze Severozápadního nádraží (Wien Nordwestbahnhof, Brigittenau). Změna neplatila v pracovní dny pro osobní vlaky P 1001, P 1777, P 1756 a P 1024.&lt;ref&gt;Neues Wiener Tagblatt (TagesAusgabe), 24 Oktober 1943, s. 5&lt;/ref&gt;

=== Omezení vánoční pošty na frontu ===
Doručování dopisů do 20 gramů, dopisy do 100 gramů a noviny a časopisy až do 100 gramů hmotnosti zůstaly během vánočního doručování pošty bez omezení. Soukromé balíkové zásilky a balíčky na frontu do 100 gramů musely být v období od 10. do 30. listopadu 1943 označovány frontovým číslem (Feldpostnummer ) a frontovou známkou. Známky pro zasílání balíčků na frontu (Zulassungsmarken) obdrželo obyvatelstvo pro měsíc listopad a prosinec už v říjnu. Vánoční balíkové zásilky musely být na poště odevzdány nejpozději do 30. listopadu 1943. Balíčky do hmotnosti jednoho kilogramu se označovaly frontovou známkou (Zulassungsmarke) a poštovní známkou v hodnotě 20 feniků, do hmotnosti dva kilogramy dvěma frontovými známkami a poštovní známkou 40 feniků. Vojáci bez příbuzných odevzdávali frontové známky velitelům svých místních skupin NSDAP. Od 1. do 28. prosince 1943 pošta balíkové zásilky na frontu nepřijímala.&lt;ref&gt;Illustrierte Kronen Zeitung, So, 31. Oktober 1943, s. 4&lt;/ref&gt; Pokud se nejednalo o zásilky na frontu, přijímala pošta od října i větší privátní balíky do velikosti 2,50 m (namísto 1,30 m).&lt;ref&gt;Illustrierte Kronen Zeitung, So, 31. Oktober 1943, s. 6&lt;/ref&gt;

=== Poštovní směrovací čísla (leden 1944) ===
V lednu 1944 Říšská pošta zavedla poštovní směrovací čísla, která se připisovala k adrese zleva do kroužku. Území Třetí říše bylo rozděleno do 24 oblastí. Župa Vídeň, Dolní Podunají a Štýrsko měly číslo „12 a”.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Mo, 17. Januar 1944, s. 3&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Směrovací číslo !! Župa !! Z župy vybrané správní území
|-
| 1. || Gau Berlin || 
|-
| 2. || Gau Mark Brandenburg  || 
|-
|  || Gau Pommern / Pomořansko|| Schneidemühl / Piła (město), kraje Arnswalde / Choszczno, Friedeberg (Neumark), Netzekreis
|-
| 3. || Gau Mecklenburg / Meklenbursko || 
|-
| 4. || Gau Pommern || 
|-
| 5. a|| Gau Danzig-Westpreußen / Gdaňsk-Západní Prusko || 
|-
| 5. b || Gau Ostpreußen / Východní Prusko || 
|-
| 5. c || Reichskommissariat Ostland / Řišský komisariát Východní země || 
|-
| 6. || Gau Wartheland / Povartí || 
|-
| 7. a || Generalgouvernement / Generální gouvernement || 
|-
| 7. b || Reichskommissariat Ukraine || 
|-
| 8. || Gau Niederschlesien  || 
|-
|  || Gau Sudetenland (Ost)  ||kraj Grulich
|-
| 9. a || Gau Oberschlesien || 
|-
| 9. b || Gau Sudetenland (Ost) || 
|-
| 10. || Gau Sachsen || 
|-
|  || Gau Halle-Merseburg  || 
|-
|  || Gau Thüringen  || kraj I Altenburg
|-
| 11. a|| Gau Sudetenland (West)  || 
|-
| 11. b|| Protektorat Böhmen und Mahren  || 
|-
| 12. a|| Gau Wien || 
|-
|  || Gan Niederdonau / Dolní Podunají || 
|-
| || Gau Steiermark / Štýrsko || 
|-
| 12. b || Gau Kärnten / Korutany || 
|-
|   ||  Gau Oberdonau || 
|-
|   || Gau Salzburg || 
|-
|   || Gau Tirol-Vorarlberg || 
|-
| 13. a || Gau Bayreuth  || 
|-
|  || Gau Franken || 
|-
|  || Gau Mainfranken || 
|-
| 13. b || Gau Munchen-Oberbayern || 
|-
|  || Gau Schwaben || 
|-
|  || Gau Bayreuth || okres Niederbayern
|-
| 14. || Gau Württemberg-Hohenzollern || 
|-
| 15. || Gau Thüringen || 
|-
| 16. || Gau Hessen-Nassau || 
|-
|  || Gau Kurhessen || 
|-
| 17. a|| Gau Baden || 
|-
| 17. b|| Gau Baden|| Elsaß
|-
| 18. || Gau Westmark || 
|-
| 19. || Gau Magdeburg-Anhalt || 
|-
| 20. || Gau Ost-Hannover || 
|-
| || Gau Süd-Hannover-Braunschweig || 
|-
| 21. || Gau Westfalen-Nord || 
|-
|  || Gau Westfalen-Süd || 
|-
| 22. || Gau Düsseldorf || 
|-
|  || Gau Essen || 
|-
|  || Gau Köln-Aachen || 
|-
|  || Gau Moselland || 
|-
| 23. || Gau Weser-Ems || 
|-
| || Gau Ost-Hannover || kraje Bremervörde, Wesermunde, Verden (Aller), Rotenburg (Hannover) und Osterholz-Scharmbeck 
|-
| || Gau Süd-Hannover-Braunschweig  || kraje Grafschaft Hoya und Diepholz
|-
| 24. || Gau Hamburg  || 
|-
|  || Gau Schleswig-Holstein ||
|-
| || Gau Ost-Hannover ||kraje Land Hadeln, Stade, Lüneburg, Harburg a město Cuxhaven
|}

=== Přesídlovací akce matek s dětmi na venkov (únor 1944) ===
Od pondělí 7. února 1944 začaly z Vídně vyjíždět první přesídlovací vlaky (Umquartierungszug) s matkami a dětmi do bezpečnějších oblastí Dolního Podunají. Celou akci měla na starost organizace NSV. Vagóny nesly názvy určeného místa pobytu, na nádraží vypomáhala HJ a BDM mládež, cestující ve vlaku doprovázeli: jeden lékař, NSV-zdravotní sestry a NSV-pomocnice a NSV-vedoucí politického oddělení. Přesídlené rodiny byly ubytovány u rodin, v hostincích nebo pensionech. Valná část zavazadel se posílala napřed. Po příjezdu do cílové železniční stanice byly matky s dětmi rozváženy autobusy do jejich místa pobytu, kde je měli na starost: NSDAP Ortsgruppenleiter, NS- Frauenschaft, NSV a obec.&lt;ref&gt;Das kleine Volksblatt, Mi, 9. Februar 1944, s. 4&lt;/ref&gt;

=== Totální nasazení pro zaměstnance pošty a dráhy (červenec 1944) ===
Dne 26. července 1944 vyhlásil Adolf Hitler totální válečné nasazení také pro všechny státní úředníky, včetně Říšských drah (Reichsbahn) a Říšské pošty (Reichspost), pro všechny úředníky veřejných institucí, zařízení a podniků. Nepotřebné pracovní síly měly být okamžitě využity pro válečnou výrobu nebo narukovat k wehrmachtu. Také veřejný život měl být přizpůsoben požadavkům totální války.&lt;ref&gt;Das kleine Volksblatt, Do, 27. Juli 1944, s. 3&lt;/ref&gt; Dne 14. srpna 1944 vyšla nařízení k totálnímu válečnému nasazení Říšské pošty. Příjem balíků byl omezen na doručování válečně důležitých balíků. Pro balíky byly zavedeny jen dvě poštovní zóny: blízká do 75 km a dálková nad 75 km. Nadále fungovalo jen doručování listovních zásilek v pracovních dnech a vybírání poštovních schránek muselo být omezeno na nejnižší míru. Polní a služební pošty se nařízení netýkala. Zrušení se týkalo:

* doručování balíčků
* poštovních poplatků a spěšných balíků
* poplatku za doručení balíku
* poštovních cestovních šeků
* doručování novin, reklam, letáků a obchodních papírů
* doručování spěšných listovních zásilek
* doručování listovních zásilek v neděli
* doručování listovních zásilek tam, kde listonoš docházel jen jednou o pracovním dnu
* telefonních linek, které nesloužily válečným účelům a životně důležitým úkolům&lt;ref&gt;Amtsblatt des Reichspostministeriums, 14. August 1944&lt;/ref&gt;

=== Další dopravní omezení ===
V červenci 1944 přišlo další zpřísnění. Bez zvláštního povolení se mohlo cestovat pouze rychlíky a osobními vlaky do vzdálenosti 100 km, s povolením na síťovou okresní průkazku, na jízdenky wehrmachtu, ze zahraničí a do zahraničí jen při souvisejícím vyřízeném povoleném průjezdu na propustku (Durchlaßschein) do Protektorátu, Generálního gouvernementu a Bělostoku. Za účelem zotavení byla povolena pouze jedna cesta ročně a to v případě, že dotyčný vlastnil úředně orazítkovanou čtvrtou šatenku (Reichskleiderkarte).&lt;ref&gt;ReichsvekehrsministeriumZnaimer Tagblatt, 15. Juli 1944, s. 6&lt;/ref&gt;

Leden 1945 přinesl další úspornou reorganizaci Říšských drah:

* Rychlíky (D) a spěšné vlaky (E) byly zcela zrušeny. K dispozici zůstalo z vojenských, služebních a hospodářských důvodů jen několik spojů vyhrazených pro cestování na povolenku od ředitelství železnic.

* Do 25. ledna byly ještě povoleny velmi nutné služební cesty, ale od 26. ledna vstoupila v platnost i omezení pro služební a obchodní cesty, které mohly být absolvovány jen v případě, že se jednalo o důležitou cestu v zájmu obrany říše, tedy v rámci válečného zbrojního průmyslu.

* Všechna dosavadní povolení ztratila od 26. ledna svoji platnost. Bez povolenky bylo možné cestovat na jízdenky wehrmachtu, povolávací rozkazy wehrmachtu, RAD a HJ nebo s platnou průjezdnou jízdenkou do a ze zahraničí. Zrušeny byly také všechny síťové a okresní jízdenky do 75 km. Bez povolení se mohlo nadále cestovat pouze osobními vlaky do vzdálenosti 75 km z místa bydliště do místa pracoviště a za tímto účelem na měsíční a týdenní jízdenky.&lt;ref&gt;Niederösterreichischer Grenzbote, So, 18. Februar 1945, s. 6&lt;/ref&gt;

== Prameny ==
* Amtlicher Taschenfahrplan der Reichsbahndirektion Wien - Jahresfahrplan 1943. Gültig vom 17. Mai 1943 - Reichsbahndirektion Wien (Historische Fahrpläne der Deutschen Reichsbahn)

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>1xba0nv6lptl7xkbnnyf6dl2x83zr6q</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Buchtičky s krémem</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7896</id>
    <revision>
      <id>33330</id>
      <parentid>33329</parentid>
      <timestamp>2017-04-11T13:58:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Walter Klosse</username>
        <id>5883</id>
      </contributor>
      <minor />
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="851" xml:space="preserve">Buchtičky a vanilkový krém se připravují zvlášť.

== Buchtičky ==
Uděláme kvásek ze 30 [[g]] droždí a necháme ho kynout. Utřeme 120g másla se dvěma žloutkama a jednou polévkovou lžicí cukru. Poté přidáme 2 vejce, sůl trochu rozinek, trochu citronové kůry, 700 g mouky a vykynutý kvásek. Těsto poté rozválíme a nakrájíme na malé kostičky. Pekáč je nutné vymazat máslem a buchtičky před pečeníím pomazat rozehřátým máslem. Kostiček (budoucích buchtiček) můžeme dát na sebě 2-3 vrstvy. Poté je vyndáme z trouby a ještě teplé polejeme vanilkovým krémem.

== Vanilkový krém ==
500 [[ml]] smetany, vanilkový lusk, 100 g cukru a 6 žloutků vyšleháme na sporáku až vše zhoustne. Pokud chceme dát méně žloutků dáme žloutky čtyři a místo nich dáme 1 polévkovou lžíci mouky.</text>
      <sha1>92uv4mkuk4jwi7vhm9i2t912k4v1x0z</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7897</id>
    <revision>
      <id>45256</id>
      <parentid>43884</parentid>
      <timestamp>2022-03-04T19:07:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link; optimalizace kódu; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="277" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;font-weight: bold; text-align: center;&quot;&gt;
[[Soubor:Wikijunior Animal Alphabet.jpg|500px]]
&lt;div style=&quot;font-size: xx-large;&quot;&gt;Zvířecí abeceda&lt;/div&gt;
Klikněte na písmenko dole pro zobrazení zvířete
&lt;/div&gt;

{{Zvířecí abeceda}}

[[Kategorie:Zvířecí abeceda]]</text>
      <sha1>o46rbo4qea8i429wjju30xy8dyhp2l4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda/A</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7898</id>
    <revision>
      <id>43918</id>
      <parentid>41163</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T09:59:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>kategorzace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="185" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''A''' jako '''A'''ligátor&lt;/div&gt;


[[Soubor:A aligator.png|střed|500px]]
 

{{Zvířecí abeceda}}

[[Kategorie:Zvířecí abeceda]]</text>
      <sha1>njceiuj7bdzg4390s3ia7mibbxccmcq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Zvířecí abeceda</title>
    <ns>10</ns>
    <id>7899</id>
    <revision>
      <id>41191</id>
      <parentid>41161</parentid>
      <timestamp>2020-03-12T13:58:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>optimalizace kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="905" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;font-size: large; text-align: center;&quot;&gt;
[[Zvířecí abeceda/A|A]] [[Zvířecí abeceda/B|B]] [[Zvířecí abeceda/C|C]] [[Zvířecí abeceda/Č|Č]] [[Zvířecí abeceda/D|D]] [[Zvířecí abeceda/E|E]] [[Zvířecí abeceda/F|F]] [[Zvířecí abeceda/G|G]] [[Zvířecí abeceda/H|H]] [[Zvířecí abeceda/CH|CH]] [[Zvířecí abeceda/I|I]] [[Zvířecí abeceda/J|J]] [[Zvířecí abeceda/K|K]] [[Zvířecí abeceda/L|L]] [[Zvířecí abeceda/M|M]] [[Zvířecí abeceda/N|N]] [[Zvířecí abeceda/O|O]] [[Zvířecí abeceda/P|P]] [[Zvířecí abeceda/Q|Q]] [[Zvířecí abeceda/R|R]] [[Zvířecí abeceda/Ř|Ř]] [[Zvířecí abeceda/S|S]] [[Zvířecí abeceda/Š|Š]] [[Zvířecí abeceda/T|T]] [[Zvířecí abeceda/U|U]] [[Zvířecí abeceda/V|V]] [[Zvířecí abeceda/W|W]] [[Zvířecí abeceda/X|X]] [[Zvířecí abeceda/Y|Y]] [[Zvířecí abeceda/Z|Z]] [[Zvířecí abeceda/Ž|Ž]]
&lt;/div&gt;</text>
      <sha1>20aqa5lcwgaqh3ppw5qe05la9cdyflr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda/B</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7900</id>
    <revision>
      <id>43919</id>
      <parentid>41165</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:00:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="197" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''B''' jako '''B'''obr&lt;/div&gt;


[[File:Alfabet_zwierząt_-_literka_B.png|střed|500px]]

 
{{Zvířecí abeceda}}

[[Kategorie:Zvířecí abeceda]]</text>
      <sha1>tizbd9ipb6ytxrbwiplrsy5atbwub67</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda/CH</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7901</id>
    <revision>
      <id>43927</id>
      <parentid>38674</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:03:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="185" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''CH''' jako '''Ch'''ameleon&lt;/div&gt;


[[Soubor:Chameleon02.jpg|střed|450px]]
 
{{Zvířecí abeceda}}
[[Kategorie:Zvířecí abeceda]]</text>
      <sha1>2a19ysl3xan3fjowmgslehvufquu0kx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda/Č</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7902</id>
    <revision>
      <id>43921</id>
      <parentid>41201</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:01:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="190" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''Č''' jako '''Č'''melák&lt;/div&gt;


[[Soubor:Č jako Čmelák.jpg|střed|500px]]
 
{{Zvířecí abeceda}}

[[Kategorie:Zvířecí abeceda]]</text>
      <sha1>6gesvqxq90eaz66v6m81q1fdzr6gc3h</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda/S</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7903</id>
    <revision>
      <id>43937</id>
      <parentid>41177</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:07:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="199" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''S''' jako '''S'''ova&lt;/div&gt;


[[Soubor:Alfabet_zwierząt_-_literka_S.png|střed|500px]]
 

{{Zvířecí abeceda}}

[[Kategorie:Zvířecí abeceda]]</text>
      <sha1>oepu6fhlf4kt4b5flble2e2qae417i1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/OpenCola</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7904</id>
    <revision>
      <id>41960</id>
      <parentid>36542</parentid>
      <timestamp>2020-06-12T08:24:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Mykhal</username>
        <id>6472</id>
      </contributor>
      <comment>/* Recept na sirup */ upř. / doplň. dle enwiki či receptu (v 1.1.3)</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1173" xml:space="preserve">Následující receptura slouží k výrobě cca 24 litrů nápoje.

== Recept na koncentrát ==
Smíchejte:
* 10 [[w:gram|g]] [[w:arabská guma|arabské gumy]]
* 5 g [[w:guarana|guarany]]
* 3,5 [[w:litr#Mililitr|ml]] [[w:pomeranč|pomeranč]]ové [[w:silice|silice]]
* 3 ml [[w:voda|vody]]
* 2,75 ml [[w:limetka|limetkové]] silice
* 1,25 ml [[w:skořice|skořicové]] silice
* 1 ml [[w:citron|citron]]ové silice
* 1 ml silice z [[w:muškátový oříšek|muškátového oříšku]]
* 0,25 ml [[w:koriandr|koriandr]]ové silice
* 0,25 ml silice z hořkých pomerančů
* 0,25 ml [[w:levandule|levandulové]] silice

== Recept na sirup ==
Smíchejte dvě lžičky koncentrátu s:
* 2,36 [[w:kilogram|kg]] cukru
* 2,28 [[w:litr|l]] vody
* 30 ml [[w:karamel|karamel]]ového barviva
* tři a půl čajové lžičky 75% [[w:Kyselina fosforečná|kyseliny fosforečné]] nebo [[w:Kyselina citronová|citronové]]
* půl čajové lžičky [[w:kofein|kofein]]u (volitelné)

== Pokyny k přípravě ==
K přípravě hotového nápoje smíchejte sirup s vodou v poměru 1:5. Voda by se správně měla nasytit [[w:oxid uhličitý|oxidem uhličitým]].

[[Kategorie:Wikikuchařka]]</text>
      <sha1>8czdgfp96zfc7njvjyxlsowr6izwaj0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Chladnik</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7906</id>
    <revision>
      <id>45772</id>
      <parentid>36447</parentid>
      <timestamp>2022-05-17T17:07:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1928" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Chladník
  | originální jméno = Халаднiк
  | obrázek = Dish and Knife.jpg
  | velikost = 180px
  | popis = 
  | čas = 60 minut
  | ingredience =
*  1 l (převařená) voda
* 2 ks vařená řepa
* 2 ks vařená vajíčka
* 2 okurky nakládačky
* 1 kg mladé brambory
* 50 g máslo
* 1 svazek kopr
* 1 svazek jarní cibilka
* 350 g zakysaná smetana
* černý pepř
  | původ =
* [[../Národní kuchyně/Běloruská kuchyně|Bělorusko]]
}}
Chladník se obvykle jí s mladými brambory, které jsou tradičně uvařené s mladým koprem. Brambory se můžou podávat buď horké s máslem, anebo studené bez másla.

===== Polévka =====

Polévka se dělá se studenou vodou. Nejlépe vodu uvaříme předem a necháme vychladnout. V případě, že se polévka bude konzumována hned po přípravě, může se použít čerstvá nepřevařena voda.
#
# Červenou řepu uvaříme a potom necháme úplně vychladnout. Chlazení může trvat několik hodin.
# Vajíčka uvaříme natvrdo a necháme vychladnout.
# Řepu očistíme a nastrouháme nahrubo.
# Vajíčka očistíme a nakrájíme na jemné kostičky.
# Okurky oloupeme (nebo ne, podle chutě) a nakrájíme na kostičky.
# Kopr a cibulku umyjeme, necháme okapat a vyschnout, nakonec kopr a cibulku nasekáme.
#
Nastrouhanou řepu, nakrájená vajíčka a okurky opatrně smícháme dohromady a přidáme vodu. Necháme v lednici asi 30 minut.

===== Brambory =====

Mladé brambory se opatrně oloupou, třeba hadříkem. Vaří se brambory vždy vcelku s koprem (několik celých větviček) a soli.

===== Servírování =====

Do talíře s polévkou se přidá velká lžíce zakysané smetany, čerstvě nasekaný kopr a cibulka.

Teplé brambory se podávají zvlášť s máslem.
Studené brambory se můžou podávat zvlášť nebo se můžou nakrájet přímo do polévky.

[[Kategorie:Wikikuchařka|Chladnik]]</text>
      <sha1>93djp2qbjsmq5jh1vdt7av6h1i3kuu4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Paljandvica</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7907</id>
    <revision>
      <id>45771</id>
      <parentid>35686</parentid>
      <timestamp>2022-05-16T14:07:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1729" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Paljandvica
  | originální jméno = Паляндвiца
  | obrázek = Dish and Knife.jpg
  | velikost = 180px
  | popis = 
  | čas = 1-2 tydny
  | ingredience =
* 1 kg vepřová panenka
* 40 g sůl
* 5 ks bobkový list
* 20 g kmín
* 5 až 10 stroužky česnek
* 1 balení lékařský obvaz
* 1 metr špágat
  | původ =
* [[../Národní kuchyně/Běloruská kuchyně|Bělorusko]]
}}
===== Nakládání masa =====

Maso omyjeme a necháme okapat. Maso pravidelně natřeme soli, umístíme do prostorné nádoby a necháme v lednici 1 den. Za jeden den maso vyloučí stavu a je zapotřebí tu stavu vylít, maso otočit a nechat maso odležet další 1 až 2 dny.

===== Ochucení a sušení masa =====

Česnek nastrouháme nebo namačkáme. Bobkový list nameleme nebo nalámeme na jemné kousky. Potom česnek, bobkový list a kmín smícháme dohromady a natřeme touto směsí panenku.

Panenku zabalíme do několika vrstev obvazů tak aby nejlépe maso neprosvítalo. Potom 'mumií' utáhneme špagátem a pověsíme na vzdušné místo s průvanem. Dobré místo je u otevřeného okna (v létě), u digestoře, u topení (v zimě) atd.

===== Servírování =====

Panenka se může jíst již po několika dnech, avšak ještě nebude sucha. Většinou se jí po týdnu až dvou. Výborná je i úplně uschlá.
Panenka se nakrájí na tenké plátky a podává se.

===== Uskladnění =====

Již po týdnu nebo dvou (podle tloušťky a míry usušení) se panenka v obvazů může dát do ledničky. Také se může uskladňovat v pečicím papíru. Nikdy se nesmí skladovat v plastové nádobě nebo sáčku a podobně aby se nezkazila.

[[Kategorie:Wikikuchařka|Paljandvica]]</text>
      <sha1>834ics8g0nqyoojzjvd0vw6lt2oghz6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Ledová tříšť</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7908</id>
    <revision>
      <id>35658</id>
      <parentid>33425</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:36:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="658" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Ledová tříšť
  | originální jméno = Slush
  | obrázek = Slushscoop1b.jpg
  | velikost = 260px
  | popis = Modrá ledová tříšť
  | čas = 
  | ingredience =
* 2 šálky vody 
* 1 hrníček [[Wikikuchařka/Ingredience/Cukr|cukru]] 
* 2 hrníčky ledu
* Příchuť jakou chcete
* Potravinářské barvivo (není nutné)
  | přílohy = 
  | původ = [[Wikikuchařka/Národní kuchyně/Americká kuchyně|Amerika]]
}}
Smíchejte cukr s vodou tak aby se v ní kompletně rozpustil potom k ní přilíjte příchuť a barvivo. Směs potom mixérem rozmixujte dokud se z ledu nestane kaše.

[[Kategorie:Wikikuchařka]]</text>
      <sha1>srwv6ony9kdb4tk1g91ausm31cpv5r0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Vodní lázeň</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7910</id>
    <revision>
      <id>36544</id>
      <parentid>36543</parentid>
      <timestamp>2018-06-25T11:51:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="484" xml:space="preserve">Vodní lázeň je způsob vaření za tepla za pomoci vodní páry, díky které se bude jídlo ohřívat rovnoměrně.
 
== Jak na to ==
Na vodní lázeň se častokrát používá hrnec s dvojitým dnem, ale pokud takový hrnec nemáme, tak nám postačí dva hrnce (jeden větší a jeden menší). Do prvního (většího) hrnce dáme vodu a nad ni dáme menší hrnec, ale dejte si pozor, aby se nedotýkal dna. A už na něm můžete začít vařit.

[[Kategorie:Wikikuchařka]]</text>
      <sha1>o5j69yici86o57acsie3ikb83iljy1u</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda/D</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7911</id>
    <revision>
      <id>43922</id>
      <parentid>41167</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:01:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="189" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''D''' jako '''D'''elfín&lt;/div&gt;


[[Soubor:D_is_for_Dolphin.jpg|střed|500px]]
 

{{Zvířecí abeceda}}

[[Kategorie:Zvířecí abeceda]]</text>
      <sha1>mmx74635gl30tepsbq18xiv7rnvg9rf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda/E</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7912</id>
    <revision>
      <id>43923</id>
      <parentid>41168</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:01:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="197" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''E''' jako '''E'''mu&lt;/div&gt;


[[Soubor:Alfabet_zwierząt_-_literka_E.png|střed|500px]]
 

{{Zvířecí abeceda}}
[[Kategorie:Zvířecí abeceda]]</text>
      <sha1>q58xibol2ewmcqtm919j535h9u5qzfu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda/P</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7913</id>
    <revision>
      <id>43935</id>
      <parentid>42494</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:06:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="179" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''P''' jako '''P'''es&lt;/div&gt;


[[Soubor:P jako Pes.jpg|střed|500px]]
 

{{Zvířecí abeceda}}

[[Kategorie:Zvířecí abeceda]]</text>
      <sha1>m0jjugp3le1ky9nhklslwq3y8b6fdjb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda/L</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7914</id>
    <revision>
      <id>43931</id>
      <parentid>41173</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:04:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="181" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''L''' jako '''L'''ev&lt;/div&gt;


[[Soubor:L is for Lion.jpg|střed|500px]]
 

{{Zvířecí abeceda}}
[[Kategorie:Zvířecí abeceda]]</text>
      <sha1>dyew6896u60dzs0ladpmdljmr5yethd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Theodor Čejka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7915</id>
    <revision>
      <id>35552</id>
      <parentid>33450</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:34:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="24387" xml:space="preserve">'''Skvělý bystřický učitel a zakladatel esperanta v našich zemích'''

'''Theodor Čejka ( 1878 – 1957 )'''

Theodor Nepomuk Čejka se narodil dne 10. ledna 1878 v Holešově v domku v Malé ulici jako prvorozený syn Jana Čejky, c. k. desátníka četnictva v Holešově a jeho manželky Josefy, rozené Očadlíkové, jež pocházela z rodiny holešovských tkalců. Postupně se rodina rozrostla o jeho šest dalších sourozenců, takže se rodiče měli co ohánět. Jeho otec byl později, již jako četnický strážmistr, přeložen do městečka Bílá u Starých Hamrů – do místní části, jež se jmenovala Baraní a rozkládala se na moravsko - slovenském pomezí. Měl zde těžkou službu, protože to už byla hranice Uher, kde docházelo mimo jiné i ke střetům s pašeráky a pytláky. Jeho táta však byl zanedlouho opět služebně přeložen, a tak se rodina přestěhovala na Hukvaldy se starobylým rozsáhlým hradem a nádhernou oborou i s panenskou přírodou na březích horských řek - Ostravice a Lubiny.

'''Dětství a rané mládí:'''

Zde vnímavý chlapec prožil velkou část svého skromného, ale radostného dětství. Při svých toulkách zdejší krásnou přírodou občas zahlédl i mladého Leoše Janáčka, jenž zde rád přijížděl, aby v rodném kraji trávil prázdniny a nabral sil. Po ukončení základního vzdělání nadaný Theo v letech 1893 – 1898 vystudoval Učitelský ústav v Příboře u Nového Jičína. Po maturitní zkoušce nastoupil v roce 1898 na své první (i poslední) učitelské místo - stal se prozatímním učitelem na nové moderní Obecné a měšťanské škole císaře Františka Josefa I. v Bystřici pod Hostýnem. Po dalším studiu, zkouškách a pedagogické praxi byl na uvedené škole jmenován definitivním učitelem.

'''Učitelem:'''

Vyučoval na prvním stupni a vedl žáky od prvního do pátého ročníku. Byl velmi svědomi-tým učitelem, využíval nejnovější pedagogické metody. Vychovával své žáky k lásce k vlasti, k přírodě, kladl důraz na poznávání jejích zákonitostí. Učil žáčky základům sadařství a vedl je k životu v souladu s matkou přírodou. Vštěpoval nejmladší generaci základní myšlenky skautingu a založil a vedl dětský skautský oddíl, s nímž pokračoval až do staršího věku svých bývalých žáků. Vedl děti k lásce k rodnému kraji, pěstoval s nimi turistiku, propagoval lyžování a později i moder-ní cyklistiku.

 V období první světové války pracoval ve vojenském středisku Červeného kříže, které tehdy bylo dislokováno v arcibiskupském zámku v Kroměříži. Po první světové válce pod vlivem moderního myšlení a svobodomyslného pohledu na svět dne 13. listopadu  1919 vystoupil z církve. Poznal svou velkou životní lásku, a tak dne 26. srpna  1925 uzavřel na kroměřížské radnici sňatek se slečnou Dobroslavou Ryčanovou, dcerou kroměřížského obvodního lékaře, jež byla velmi aktivní členkou sokola i skautského hnutí. Z úcty ke své ženě, jež mu byla po celý život mimořádnou morální oporou, používal podobně jako T. G. M.  její rodové jméno - podepisoval se Theodor Ryčan Čejka, nebo Th. R. Čejka.  Dne 31. srpna 1929 se do šťastného manželsví narodil jediný syn, jemuž společně s manželkou vybrali jméno Mirek. Chlapec prožil své dětství v láskyplném rodinném prostředí.  

Theodor Čejka si po čtyřiceti letech, kdy bydlel v bystřické Nádražní ulici, podle vlastního návrhu vybudoval svůj nový rodinný domek uprostřed přírody nad Bystřicí pod Hostýnem, na svahu Hostýna. Jeho malý, ale útulný domek na „Podlesí“, jak pojmenovali toto místo, byl obestřen krásnou zahradou, a tak k němu na návštěvu rády přicházely významné osobnosti bystřického společenského a kulturního života. Na zahradě rád poseděl mimo jiné i spisovatel a básník František Táborský, který býval vítaným hostem.

Pan učitel Theodor Čejka v roce 1937 po více než čtyřicetileté pedagogické praxi odešel ze školství na zasloužený odpočinek. Podílel se pak na rozvoji bystřického kulturního a společen-ského života.

'''Zakladatelem esperanta v našich zemích:'''
 
Pan učitel Theodor Čejka se svou neuvěřitelnou pílí stal zakladatelem českého esperant-ského hnutí u nás. Už za svých studií na Učitelském ústavu v Příboře se spřátelil se svými student-skými kolegy - s Valentinem Bilíkem, jenž později učil ve Vnorovech u Strážnice a s Janem Holubem, který po maturitě působil jako učitel ve Veřovicch u Frenštátu pod Radhoštěm a později se stal řídícím učitelem v Kopřivnici.

Zvídaví studenti se spolu ve svých častých debatách zabývali problematikou mezinárodního jazyka, jež se nedávno zrodil. Theodor Čejka se pak dozvěděl podrobnější informace o existenci tohoto jazyka prostřednictvím Rusa Ivana Šetalova z Petrohradu. Vzápětí napsal zakladateli tohoto jazyka - povoláním očnímu lékaři - Dr. Lazaru Ludwígu Zamenhofovi ( 1859 – 1917) do Varšavy. Poprosil jej o podporu jejich snažení a získal od něj potřebné materiály.( jeho první stručná učebnice esperanta byla vydána v roce 1887 ). A tak se velci přátelé - Čejka, Bilík a Holub snažili proniknout do tajů tohoto nového mezinárodního jazyka, který si postupně osvojili a začali jej propagovat. Z německého jazyka přeložili do češtiny a vydali vlastním nákladem vůbec první propagační brožurku nazvanou „Světová řeč esperanto“. Později zpracovali a v roce 1900 vydali učebnici „Esperanto. Mezinárodní řeč. Úplná mluvnice a cvičebnice se slovníkem esperantsko - českým a česko - esperantským“ . Byla to první, obsáhlá, významná česká učebnice esperanta v našich zemích. ( Měla dvě sta stran ). Překonala tak svým rozsahem i kvalitou první učebnici esperanta Františka Vladimíra Lorence „Esperanto por Bohemoj“ z roku 1890. Vydání této obsáhlé a dobře zpracované učebnice mělo velký význam pro ustavení významného esperantského spolku pod názvem „První spolek esperantistů rakouských v Brně“ v roce 1901.

Pan učitel Theodor Čejka později část učebnice, jež obsahovala gramatiku, přepracoval a doplňoval prvními obšírnými esperantskými slovníky a čítankami. Tyto učebnice jako první učební pomůcky pro samouky a pro kurzy esperanta vyšly v několika vydáních ve dvacátých letech minu-lého století.

V té době se Theodor Čejka seznámil s dalším výtečným pedagogem s Josefem Krum-polcem, jenž předtím působil jako učitel na obecné škole ve Fryštáku . Později, v roce 1902 byl přeložen do Bystřice pod Hostýnem, takže se spolu setkali jako kolegové na zdejší chlapecké škole, a tak se rozvinula úzká přátelská spolupráce.

Theodor Čejka založil a redigoval esperantské časopisy „Revuo internacia. Monata gazeto“ ( vycházel krátce v letech 1902 - 1903 ), „Český esperantista“ - „Bohema esperantisto“ ( ve spolu-práci s Josefem Krumpolcem (v roce 1904 ), dále „Der Deutsche Esperantist.Germana esperan-tisto“ a „Internacia Pedagogia Revuo“. ( vycházel od listopadu 1908 - do července 1910 a byl dokonce vydáván v Bystřici pod Hostýnem.

Zpracoval a většinou vydával svým vlastním nákladem učebnice esperantského jazyka – „Učebnice esperanta po samouky a kursy“ ( 1908 ), „Úplná učebnice esperanta“ ( 1908 ) společně s Josefem Krumpolcem „Esperanto – malá učebnice“ ( 1918 ) Byl velmi plodným autorem učebnich textů, o čemž svědčí, že vydal celkem 14 učebnic esperanta, jazykových publikací a slovníkových materiálů.

Pan učitel Theodor Čejka pro své esperantské časopisy psal své vlastní články, publikoval články kolegy Josefa Krumpolce, překládal mimo jiné i myšlenky Jana Amose Komenského, historika Františka Palackého, profesora Tomáše Garrigue Masaryka, jehož velmi ctil, stejně jako i verše básníka Josefa Svatopluka Machara, jenž rovněž patřil k jeho přátelům.

'''Účast na kongresech:'''

Bystřický pan učitel Theodor Čejka se zúčastnil mnoha zahraničních kongresů esperantského hnutí jako delegát za české země i za Rakousko – Uhersko. Na příklad Prvního světového kongresu esperantistů za předsednictví zakladatele světového esperantského hnutí - Dr. Ludwiga Zamenhofa v severofrancouzském Boulogne sur Mer nedaleko Lamanšského průlivu (1905), jenž byl památný tím, že zde byla přijata „Buloňská deklarace“, jež stanovila základní principy světového esperant-ského hnutí. Dále se zúčastnil kongresů ve švýcarské Ženevě ( 1906), v britském universitním městě Cambridgi (10. - 17. 8. 1907 ) a v holandském Amsterodamu. Byl přizván jako člen čestného výboru Prvního všerakouského sjezdu esperantistů, jenž se uskutečnil ve dnech 15. a 16. května 1910 ve Vídni za předsednictví profesora pražské university Dr. Františka Krejčího, biskupa ve Lvově - Dr. L Bandurského, dále sekčního šéfa v rakouském ministerstvu železnic JUDr. F. von Schonka a spisovatelky B. Suttnerové. Theodor Čejka byl jmenován členem čestného výboru jako významný - zakládající člen „Svazu českých esperantistů“ . Kongresu se zúčastnilo více než 100 delegátů, kteří zastupovali 86 esperantských spolků německých, českých, polských a srbských.

Své cesty na kongresy esperantistů Čejka rád spojil s poznáváním cizích zemí. Při cestě na esperantský kongres v Ženevě v roce 1906 spolu s Josefem Krumpolcem projížděli alpskými zeměmi do známého přístavního města Terstu a do severní Itálie přes tunel Monte Cegres do Francie a odtud do Ženevy. Putování na kongres v Cambridgi v roce 1907, kam opět vyrazil spolu se svým kolegou a blízkým spolupracovníkem a přítelem Josefem Krumpolcem, vedlo po trase - Bystřice pod Hostýnem- Vídeň - Mnichov - Norimberk - Frankfurt nad Mohanem - Cáchy - Amsterodam - Hilversum - Blaricum - Naarden - Haarlem - Leyden - Haag - Scheveningen - Rotterdam - Antverpy - Brusel - Ostende - Dover - Londýn - Cambridge ( zde strávili týden ) - znovu Londýn ( zde poznávali město rovněž celý týden) - Southampton - Le Havre - Rouen - Paříž - Dijon - Neuchatel - Bern - Luzern - Zürich - Schaffhausen - Kostnice - Bregenz - Vídeň - Bystřice pod Hostýnem. Později Theodor Čejka sám absolvoval šestitýdenní cestu po Dánsku, kde přednášel v esperantských klubech a na zdejších vyšších školách.

'''Období po první světové válce:'''

Po první světové válce a po zániku Rakousko - Uherska a utvoření nových státních útvarů v Evropě došlo k ústupu mezinárodního jazyka esperanta ve prospěch jazyků světových - francouzštiny, angličtiny i španělštiny. Theodor Čejka se pak zaměřil na pedagogickou a osvětovu práci v Bystřici pod Hostýnem a v celém tehdejším okrese. Ale na své esperanto nezapomněl. Publikoval v esperantských časopisech, zastupoval české eperantské skauty na světovém kongresu esperanta v Praze v roce 1921 a v roce 1927 se stal delegátem 19. světového esperantského kongresu v polském Gdaňsku. .

Od mládí jej zaujaly myšlenky profesora T. G. Masaryka a Čejka se stal jeho stoupencem a později členem jeho realistické strany. V období Masarykovy předvolební kampaně před volbami do říšského sněmu v roce 1907 se setkával s členy Masarykova volebního týmu. T. G. Masaryk v tomto roce přijel na Moravu a absolvoval své předvolební akce na Valašsku. Využil vstřícnosti a přátelské nabídky pana učitele Theodora Čejky a a ubytoval se po dobu tří dnů v jeho domě v bystřické Nádražní ulici. Jejich druhé přátelské setkání se uskutečnilo při Masarykově další památné návštěvě v Bystřici pod Hostýnem dne 23. června 1928.

Theodor Čejka po celý svůj život ctil myšlenky T. G. Masaryka a prosazoval jeho program boje poti alkoholismu. V období první republiky měl názorově blízko k sociální demokracii. I když nebyl členem této strany, byl za ni zvolen do městského zástupitelstva. Podporoval družstevní hnutí, a tak se stal se spoluzakladatelem Konzumního spotřebního družstva Bystřici pod Hostýnem. Podílel se i na založení bystřické spořitelny. Stal se též zakládajícím členem velmi kvalitního vyda-vatelského spolku Družstevní práce v Praze, jenž vydával nejlepší knihy naší i světové literatury pro čtenáře z celé republiky. Theodor Čejka jako důvěrník spolku knihy na Bystřicku distribuoval. Dokonce inicioval založení bystřické městské knihovny a čítárny. Po několik let vykonával funkci předsedy Okresního osvětového sboru a pečoval o jeho knihovnu až do poloviny čtyřicátých let. Měl i velký zájem o zahrádkářství a ovocnářství, jež nadšeně propagoval. S velkým zaujetím vzorně pečoval o svou zahradu, pěstoval a šlechtil její ovocné stromy.

'''Rozkvět a osudy esperantského hnutí u nás:'''
  
Pan učitel Theodor Čejka měl velkou radost, že se esperantské hutí u nás ujalo a velmi čile se rozvíjelo. Podporoval jeho činnost ze všech svých sil. V nedalekém Přerově se esperantský klub rozvíjel již před rokem 1923. Dokonce již 27. 5. 1912 se v tomo městě konal sjezd esperantistů, jehož účastníci byli zvěčněni na fotografii, avšak z této doby nejsou o esperantském hnutí v Pře-rově žádné písemné doklady. Můžeme však přepokládat, že Theodor Čejka měl na založení jejich esperantkého klubu svůj podíl.

Podle dochovaných záznamů - dne 6. února 1923 založili v Přerově esperantský spolek, byly vypracovány stanovy spolku a ustavující valná hromada spolku se pak uskutečnila dne 24. dubna 1923 za přítomnosti přátel z esperantského klubu z Olomouce. Prvním předsedou byl zvolen pan Adolf Malík. Přerovští esperantisté rozvíjeli bohatou společenskou, kulturní a vzdělávací činnost. Již v následujícím roce 1924 měl jejich spolek 62 členů. Se spolkem úzce spolupracoval další významný činitel esperantského hnutí a přítel Theodora Čejky - Josef Krumpolc, který od roku 1925 působil jako ředitel přerovské školy Jana Blahoslava a též i jako správce Muzea Komenského v Přerově. V roce 1927 byl jmenován čestným členem spolku. O tomto čestném člentví mu byl předán diplom. V roce 1929 pan ředitel Josef Krumpolc dokonce doporučil přerovskému spolku, aby zpracoval návrh na udělení Nobelovy ceny prezidentu republiky - profesoru T. G. Masarykovi. V roce 1930 vedl Josef Krumpolc esperantský kroužek dvaceti dívek chlapců ze Sdružení evange-lické mládeže.

Slibně se rozvíjející činnost spolku byla přerušena politickými událostmi, které spěly ke druhé světové válce. Za okupace bylo fašisty esperantské hnutí striktně zakázáno. Čejka za doby nesvobody splupracoval s ilegálním hnutím bystřických vlastenců, z něhož se pozdějit ustavil ilegální národní výbor. Bohužel, jejich činnost doplatila na zradu a téměř všichni tito vlastenci zahynuli ke konci války v koncentračním táboře Mauthausen.

Po roce 1945 se činnost spolku obnovila, ale po roce 1948 byla vládnoucí stranou znovu potlačována. V roce 1952 byl Český esperantský svaz dokonce rozpuštěn a zakázán. Přerovský klub však pracoval dále. Do klubu přicházejí mladí lidé - „junularo“ - tedy mládež, která měla velký zájem o kursy esperanta. Přerovští esperantisté tedy aktivně pokračovali ve své činnosti.

V letech 1954 – 1960 byl zvolen předsedou esperantského klubu v Přerově pan Richard Jůrka, jenž navázal velmi přátelský kontakt s významnou osobností našeho esperantského hnutí - s panem učitelem Theodorem Čejkou. Jeho vztah s esperatnským spolkem v Přerově se i po několik dalších let zdárně rozvíjel. Svědčí o tom i přátelská korenspondence právě s předsedou přerovského spolku Richardem Jůrkou, z níž se dozvídáme, jak velké problémy měl pan učitel s vydáváním, skladováním a distribucí esperantských učebnic a slovníků.

Památnou byla akce přerovských esperantistů v letním čase roku 1953, kdy skupina nadšenců z přerovského klubu navštívila pana učitele Theodora Čejku a jeho vzácnou paní v jejich domku na svahu Hostýna. Na krásné přijetí hostitelů a opravdu srdečné, přátelské posezení na zahradě domku Čejkových Přerovští dosud s velkou úctou vzpomínají.

'''Ohlas osobnosti Theodora Čejky'''

Při studiu materiálů k medailonu o Theodoru Čejkovi jsem náhodou objevil ve Zpravodaji města Bystřice pod Hostýnem z února 1975 text dopisu, který zaslal redakci zpravodaje pan učitel ve výslužbě - Antonín Sattek z Příbora. V dopisu datovaném 20. října 1975 s obdivem zdůrazňuje, že Bystřice pod Hostýnem je kolébkou esperantského hnutí. Dále uvádí, že v městském parku v Příboře byl na základě jeho podnětu a za významné podpory zdejšího esperantského kroužku i za podpory vedení města Příbora v roce 1964 slavnostně odhalen důstojný pomník Theodoru Čejkovi - zakladateli esperantského hnutí u nás, který v tomto městě v letech 1894 - 1898 studoval na Učitelském ústavu.

Dále pro zajímavost uvádí, že Theodor Čejka měl v době rozkvětu esperanta své přátele a dobré známé po celé Evropě i v tehdejším carském Rusku. Své tvrzení dokládá sdělením, že obdržel od svého současného ruského kolegy - profesora Sikorského z Omsku Čejkovu „Úplnou učebnici esperanta“ z roku 1908 ( 4. vydání ), dále „Slovník esperantsko - český“ ( autor Theodor Čejka ) a dále „Česko - esperantský slovník“ a „Učebnici esperanta“, kterou spojenými silami zpracovali Theodor Čejka a Josef Krumpolc.

Tyto knihy údajně daroval Theodor Čejka v roce 1908 panu R. Franklovi na památku založení „Světového esperantského svazu“ - UEA - “Universale Esperanto Asocio“.

Pan učitel Antonín Sattek dále zdůrazňuje jedinečnou věc, že totiž Čejka a Krumpolc společně vydávali pro učitele pedagogicky orientovaný, kvalitní časopis „Internacia Pedagogia Revuo“ ( „Mezinárodní pedagogickou revui“), jejíž první číslo vyšlo v roce 1908. V závěru dopisu vyzývá příborský učitel Antonín Sattek bystřické funkcionáře města, aby všechny dostupné materiály, týkajcí se činnosti učitele Theodora Čejky soustředili a zachovali k trvalému uctění památky této mimořádné osobnosti světového esperantského hnutí.

Velmi aktivní přerovští esperantisté v roce 1998 na přerovské Základní škole Jana Blahoslava ( nyní Základní škola praktická a speciální v Přerově ) odhalili pamětní desku s tímto textem: „Na paměť učitelům Josefu Krumpolcovi a Theodoru Čejkovi, zakladatelům esperantského hnutí a klubu v Přerově v roce 1923, Přerov , Oktobro 1998 . Dedičas Esperantistoj“. Tato pamětní deska byla při opravě školy bohužel poškozena, avšak po opravě fasády školy zde byla na podzim roku 2008 instalována pamětní deska nová - se stejným textem.

Ve zpravodaji „Obec Chvalčov oznamuje“ z roku 2007 je uvedeno, že známá bystřická paní učitelka a moje bývalá vzácná kolegyně - paní Mgr. Milena Hašková vzpomínala na pana učitele Theodora Čejku jako na moudrého, vysoce vzdělaného a pohledného pána, jenž jakoby vystoupil z galerie významných osobností našich národních dějin. Ráda vzpomněla i na dar, který věnoval pan učitel jejich rodině, když se přestěhovali a zakládali novou zahradu. Pan učitel jim totiž s láskou předal pravděpodobně svůj vlastní sadařský výpěstek tak zvané sladkovišně. Když vyrost-la, tak krásně kvetla a vydávala nádherně zbarvené plody jedinečné lahodné chutí. Jeho vzácná paní - Dobroslava Čejková v její paměti natrvalo zůstala jako milá, vlidná a laskavá dáma a pozorná hostitelka.

Obdobné pocity sdílela i současná pamětnice - jednatelka a kronikářka přerovského esperantského spolku - paní Květoslava Černá, rozená Jůrková. z Přerova ( narozená v roce 1939 ). V červnu 1953 měla jako mladá adeptka esperanta možnost zúčasnit spolu se svými rodiči návštěvy delegace přerovských esperantistů u pana učitele Čejky u něj doma. Dodnes si s láskou vzpomíná, že se s panem učitelem i s jeho paní setkali při velmi srdečném, přátelském posezení na zahradě jejich domu pod Hostýnem. Měl jsem to štěstí, že mi při mé návštěvě u ní doma dne 13. dubna 2017 poskytla k nahlédnutí několik dopisů jejího otce - korenspondenci s panem učitelem Čejkou a několik cenných fotografií. Dále mi sdělila, že pan učitel Theodor Čejka na ni zapůsobil jako mimořádná, velmi kultivovaná a přátelská osobnost. Promluvil s ní tehdy laskavě, i když byla vlastně ještě čtrnáctileté děvčátko, jako s každým zkušeným esperantistou z jejich tehdejší delegace. Jak se mi ráda svěřila, doslova obohacující setkání s tak mimořádnou osobností i s jeho vzácnou paní se jí na celý život hluboce vrylo do paměti.
              Osobnost světového esperantského hnutí - bystřický pan učitel Theodor Čejka prožil opravdu bohatý život plný práce pro druhé a pro společnost. Zesnul ve věku 79 let dne 27. listopadu 1957 a jeho urna byla pietně uložena na bystřickém hřbitově v urnovém háji. 

'''Esperanto stále živé:'''

O tom, že esperanto i osobnost bystřického pana učitele Theodora Čejky jsou stále živé, svědčí významná akce - oslava stoletého výročí založení Esperantského klubu v Olomouci, jež se ukutečnila dne 11. června 2011. Vzpomínková oslava proběhla za krásného letního počasí u památného pomníku esperanta v olomouckém Parku Bedřicha Smetany za účasti asi stovky zástupců esperatských klubů z celé republiky.

Program slavnostního setkání zahájil předseda Esperantské sekce Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci - Jan Duda. Význam tohoto výročí zvýraznili svou účastí primátor města Olomouce - Martin Novotný a předsedkyně celorepublikového Českého esperantského klubu - Jana Melichárková z Ratíškovic. Jako tehdejší aktivní člen Literárního klubu Olomouc jsem na tuto slavnost obdržel pozvánku. Rád jsem na tuto významnou akci pozval svého dobrého známého - našeho významného bohemistu, linkvistu a překladatele - docenta Masarykovy univerzity v Brně - PhDr. Mirka Čejku, CSc. - syna pana učitele Theodora Čejky, jenž byl požádán, aby v úvodu oslavy přednesl hlavní slavnostní projev.

Jeho proslov, v němž vyzvedl celoživotní snahu svého drahého otce o co největší rozšíření esperantského hnutí s cílem, aby sloužilo k rozvoji spolupráce, přátelství a miru mezi národy celého světa, byl přijat účastníky tohoto setkání s nadšením.

K důstojné oslavě přispělo i výtečné vystoupení skvělých esperantských hudebníků – houslisty Jana Dudy z Olomouce a akordeonisty Václava Noska z Kojetína.

Mgr. Zdeněk Smiřický

'''Prameny a literatura:'''
* Matrika narozených, římskokatolický farní úřad Holešov
* Korenspondence Theodora Čejky s Richardem Jůrkou

'''Časopisy: '''
* Český esperantisa IV.
* La Progreso , 1. 12. 1930

'''Zpravodaje: '''
* Zpravodaj města Bystřice pod Hostýnem, únor 1975
* Obec Chvalčov oznamuje, 2007, č. 5 (září - řijen)
* Devadesáté výročí esperantského klubu v Přerově, sborník, vydal Esperantský klub Přerov, 2013

Moje velké poděkování za pomoc patří panu Miroslavu Malovcovi z Klubu esperantistů v Brně a dále pak za velkou pomoc a vstřícnost paní jednatelce Květoslavě Černé z Přerova a vzácnému příteli Václavu Noskovi z Kojetína, aktivním členům členům Esperantského klubu v Přerově.</text>
      <sha1>t7i7ytuu0pcjocz2acmr33qeyhsfexi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jan Trojan - muzikolog</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7916</id>
    <revision>
      <id>38372</id>
      <parentid>34899</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:28:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="26537" xml:space="preserve">'''Odešel skvělý přítel našeho kraje – výtečný muzikolog, emeritní profesor Janáčkovy akademie múzických umění v Brně – PhDr. Jan Trojan, CSc. ( 31. 5. 1926 – 26. 1. 2015 ) '''

Byla to neuvěřitelně šťastná náhoda, nebo snad řízení osudu, že jsem v srpnu roku 1991 navštívil svou velmi dobrou známou - olomouckou spisovatelku Helenu Lisickou a jejího manžela PhDr. Antonína Roubice, který byl skvělým olomouckým archivářem a historikem, jehož jsem si též velice vážil. Paní Helena Lisická byla mimo jiné významnou znalkyní hanáckého folkloru a jedním z hlavních organizátorů připravované konference o lidové kultuře na Hané, jež se pak uskutečnila v Muzeu Kroměřížska v Kroměříži ve dnech 26. až 28. listopadu 1991.

Paní Helena Lisická mě při mé tehdejší návštěvě poprosila, zda bych se mohl aktivně zúčastnit této konference a promluvit za naše Hostýnské Záhoří. Já jsem měl tehdy již rozpra-covaný příspěvek o národopisné výstavě záhorské lidové kultury, která se konala za velkého nad-šení našich předků v Dřevohosticích v 23. až 25. července 1893 a byla skvělou ukázkou záhorské lidové kultury.

Takže jsem rád přislíbil svou účast a dne 26. listopadu 1991 jsem na této konferenci vystoupil se svou studií. Můj přípěvek byl trochu delší, a tak jsem byl trochu roztrpčený tím, že mi hlavní organizátor a moderátor celé akce - docent PhDr. Ludvík Kunz ( rodák z Osíčka u Bystřice pod Hostýnem) - vedoucí pracovník Etnografického ústavu Moravského zemského muzea v Brně vzal naštěstí až ke konci mého projevuu slovo a vyhlásil polední pausu.

Během ní ke mně přistoupil pro mne tehdy zcela neznámý vysoký pán a představil se mi jako profesor Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, PhDr. Jan Trojan, CSc. Řekl mi tehdy, že jej zaujal můj příspěvek a že mě taky potěší. Sdělil mi velmi radostnou zprávu, že po mnoha letech bádání objevil, že se u nás v Dřevohosticích narodil a byl pokřtěn dne 2. ledna 1718 významný hudební skladatel období baroka - kantor Josef Schreier. Byl jsem tímto jeho sdělením neuvěřitelně nadšený, a tak jsme si od prvního okamžiku našeho setkání s panem profesorem Trojanem úžasně porozuměli a později se stali velkýmí přáteli.

Za několik dní po konferenci jsem pana profesora Trojana písemně poprosil, zda by mohl přístupnou formou napsat článek o našem skladateli do dřevohostického zpravodaje. Pan profesor se odmlčel, ale později mi zaslal třídílné povídání o našem skladateli. Z nichž pouze první část uveřejnil dřevohostický zpravodaj, ale celý článek pak vycházel na pokračování v našem okresním týdeníku &quot;Naše Přerovsko&quot; od 11. června do počátku července 1993 . Koncem července toho roku se totiž v Dřevohosticích konaly mnou iniciované velké oslavy 100. výročí národopisné výstavy Záhoří. Články pana profesora PhDr.Jana Trojana byly redakcí týdeníku otiskovány jako úvod k těmto, nakonec velmi úspěšným oslavám.

Vzhledem k tomu, že pan profesor PhDr. Jan Trojan, CSc. tehdy ještě naplno učil – přednášel dějiny hudby a teorii hudby na Janáčkově akademii múzických umění v Brně a já jsem tehdy jako ředitel Zvláštní školy v Holešově řídil generání opravu školní budovy, nezbývalo nám oběma mnoho volného času. Takže naše spolupráce byla tehdy pouze sporadická.

Naplno se však rozjela v roce 2002, kdy jsme již nebyli zatěžování svými funkcemi. A tak dne 9. července 2002 zavítal pan profesor Trojan na základě mého pozvání do Dřevohostic Jeho velkým přáním bylo poznat rodný kraj našeho téměř zapomenutého skladatele, kantora Josefa Schreiera, který v našem městečku prožil dětství i rané mládí a získal zde základy hudebního vzdělání. Pan profesor se ubytoval u mě doma a byl později přijat na dřevohostickém obecním úřadě. Po krátkém rozhovoru s tehdejším starostou Ladislavem Sigmundem si se zájmem prohlédl dřevohostický renesanční zámek a jeho okoli i náměstí, tedy prostředí, které pravděpo-dobně formovalo první krůčky našeho hudebního génia. V odpoledních hodinách si v mém doprovodu prohlédl další pamětihodnosti a malebná zákoutí našeho městečka a vyslechl epizody z dávné historie naší obce.

Ve středu 10. července 2002 náš vzácný host spolu se mnou a ve společnosti ředitele Zá-kladní umělecké školy v Bystřici pod Hostýnem - Mgr. Petra Hlavizni ( který byl za studí na JAMU v Brně žákem pana profesora ) navštívil nedalé městečko Kelč, které se může pochlubit velkou kulturní tradicí, protože je rodištěm skladatele Jaroslava Křičky a jeho bratra – básníka a spisovatele - Petra Křičky. Zde jsme si prohlédli jejich pamětní síň a vyslechli zasvěcený výklad paní průvod-kyně. Odsud jsme se vrátili do Bystřice pod Hostýnem, kde byl pan profesor Jan Trojan přivítán na Městském úřadu, kde jej přijal Mgr. Pavel Malének v zastoupení pana starosty, který byl, bohužel, zaneprázdněn. Přijetí bylo velmi srdečné a doslova jiskřilo novými podněty a vzájemným porozu-měním. Pak byl pan profesor pozván panem ředitelem Mgr. Petrem Hlavizňou na návštěvu bystřic-ké Základní umělecké školy, kde se obeznámil s významnou kulturní tradicí této vzdělávací instituce i s úspěchy zdejších pedagogů, žáků i absolventů školy. Odsud jsme se za překrásného počasí společně vydali na nedalekou malebnou vesnici Rusavu, kde byl pan profesor Trojan velmi pěkně přijat zdejším starostou Bohumilem Škarpichem a za jeho výkladu si prohlédl zdejší výstavu velkého ctitele tohoto rázovitého valašského kraje – akademického malíře Aloise Schneiderky. Odsud jsme se vrátili zpět do Dřevohostic, kde si pan profesor zaslouženě odpočinul.

V odpoledních hodinách následujícího dne - 11. července 2002 jsme spolu dorazili do Olomouce, kde jsem měl prostřednictvím spisovatelky Heleny Lisické domluveno velmi důležité setkání. Byli jsme totiž spolu s panem profesorem Trojanem velmi srdečně přijati v domě význam-ného olomouckého hudebního pedagoga - docenta PhDr. Zdeňka Fridricha, kolegy a dobrého přítele pana profesora Trojana z dob studií. Tento renomovaný znalec varhanní hudby a a vynikající odbor-ník na stavbu varhan ( postavil si je v každém patře svého třípatrového domu ) nás neuvěřitelně krásně přijal. Při tomto setkání se pan profesor Trojan osobně seznámil se spisovatelkou Helenou Lisickou, která svou vstřícností i osobností přispěla ke zdaru tohoto setkání. Přítomna byla i pro nás velmi důležitá osoba - sbormistryně výzmamného olomouckého pěveckého sboru &quot;Collegium vocale&quot; - paní Růžena Saligerová, jíž pan profesor Trojan osobně předal partituru vánoční mše našeho skladatele a prodebatoval s ní první novodobá provedení díla našeho skladatele po 250 letech od doby vzniku. Ta se se pak podle tamní domluvy uskutečnila dne 25. 12. 2002 v chrámu sv. Michala Olomouci a 28. 12. 2012 v kostele sv. Havla v jeho rodných Dřevohosticích. Pro tato novo-dobá provedení jsem získal osobním jednáním záštitu ministra kultury vlády České republiky - Pavla Dostála. Pro provedení v Dřevohosticích jsem poprosil o úvodní slovo rovněž skvělého znal-ce barokní hudby - olomouckého světícího biskupa, Mos. Josefa Hrdličku.

Bylo velmi potěšitelné, že se o našem setkání s panem profesorem Trojanem v Dřevohos-ticích a v Bystřici pod Hostýnem vzápětí dozvěděla sbormistryně bystřického pěveckého sboru &quot;Tregler&quot; - paní Mgr. Marta Pořízková, která měla o toto dění mimořádný zájem a již v pátek 26. července 2002 ode mne převzala partituru Schreierovy vánoční mše, jež pak zazněla v menším nástrojovém obsazení jako bystřická preméra na Štěpána - 26. 12. 2002 v kostele sv. Jiljí v Bystřici pod Hostýnem.

První novodobé provedení vánoční mše Josefa Schreiera &quot;Missa pastoralis in C boemica&quot; v plném nástrojovém obsazení podle notového zápisu, který objevil pan profesor Trojan v hudeb-ním archivu kláštera v Rajhradě v r. 1983, zaznělo dne 25. 12. 2002 v interpretaci vynikajícho pě-veckého sboru a orchestru &quot;Collegium vocale&quot; Olomouc za řízení paní Růženy Saligerové v chrá-mu sv. Michala v Olomouci. Pan profesor Trojan, který byl osobně přítomen, byl provedením vel-mi nadšen a potěšen i tím, že chrám byl vnímavými a nadšenými posluchači zcela zaplněn.

V sobotu dne ne 28. 12. 2002 pak zazněly velebné tóny Schreierovy vánoční mše v kostele sv. Havla v jeho rodných Dřevohosticích. Zde úvodní slovo pronesl skvělý znalec duchovní hudby, olomoucký světící biskup Mons. Josef Hrdlička, který se pak po premiéře srdečně setkal a pohovo-řil s panem profesorem Trojanem u nás doma.

Těmto premiérám předcházely mnou iniciované a organizačně zajištěné hudební večery, které jsme s panem profesorem při setkání u nás doma prodebatovali a nazvali je:&quot;Barokní pastorely moravských kantorů&quot; - s přihlédnutím k dilu Josefa Schreiera. Tyto besedy se uskutečily v pátek 29. listopadu 2002 v besedním sále Muzea umění v Olomouci a v úterý 3. prosince 2002 v překrásné Mervartově síni Muzea Komenského v Přerově. Po mém úvodním slovu a moderování pořadu hovořil zasvěceně pan profesor PhDr Jan Trojan, který pak sám zasedl ke klavíru a svou hrou doprovázel naši excelentní zpěvačku – paní Mgr. Marcelu Buchmannovou (rodačku z Dřevo-hostic ), zástupkyní ředitele ZUŠ v Bystřici pod Hostýnem.

Po skvělém ohlasu novodobých premiér z díla našeho skladatele jsem upozornil pana profe-sora PhDr. Jana Trojana, že bychom měli ještě pokračovat v seznamování širokého okolí s osobnos-tí a dílem našeho skladatele, což pan profesor Jan Trojan přijal s velkým nadšením. A tak jsme za velkého pochopení pana ředitele ZUŠ Bystřice pod Hostýnem - Mgr. Petra Hlavizni - vytvořili tým, kdy jsme spolu s panem profesorem Trojanem, pěvkyní Mgr. Marcelou Buchmannovou a kla-víristkou - emeritní zástupkyní ředitele ZUŠ Bystřice pod Hostýnem - paní Jaroslavou Navrátilovou absolvovali velkou sérii hudebních večerů. A tak jsme seznamovali s dílem našeho skladatele a s pastorelami dalších Moravanů posluchače v Muzeu Kroměřížska, v Muzeu Komenského v Pře-rově, v Muzeu umění v Olomouci, v Muzeu Valašska ve Vsetíně, v sokolovně v Dřevohosticích, v koncertním sále ZUŠ Bystřice pod Hostýnem, v Uherském Hradišti, v kulturním centru &quot;Alterna-tiva&quot; Zlín a v salla tereně zámku v Holešově.

Vrcholem naší přednáškové činnosti bylo srdečné pozvání vedení Společnosti Bedřicha Smetany ( místopředsedou RNDr. Ing. Václavem Němcem CSc.) v Praze a představitelů Matice české k &quot;Adventnímu setkání&quot; dne 8. prosince 2007 - tedy k hudebnímu podvečeru v přednáš-kovém sálu Národního muzea v Praze. Já jsem opět celou naši přednášku uváděl, pan profesor Trojan zasvěceně přednášel, svým překrásným sólovým zpěvem ukázek z děl moravských kantorů a hlavně z díla Josefa Schreiera vystoupila Mgr.Marcela Buchmannová a na klavír ji tentokrát doprovázela paní učitelka Zuzana Outratová. Za závěr jsem promítnul DVD dokument z prvního zahraničního provedení Schreierovy vánoční mše Uničovskými v chrámu sv. Karla Boromejského ve Vídni. Naše vystoupení bylo přijato s velkým nadšením asi 120 Pražanů, kteří nás pro velký zájem ani nechtěli pustit na vlak.

Pan profesor PhDr. Jan Trojan všechny tyto hudební večery, které jsem inicioval a organi-začně zajišťoval, velmi rád absolvoval a rád se dělil s účastníky besed o jeho nově nabyté poznatky.

V předvánočním čase roku 2003 zaznělo výtečné provedení vánoční mše Josefa Schreiera v Uničově v provedení tamního Smíšeného pěveckého sboru a Komorního orchestru ZUŠ Uničov, řízeného Františkem Mlynářem. Provedení díla našeho skladatele zde mělo i díky sbormistryni Dr. Květoslavě Folprechtové neuvěřitelně skvělý ohlas. Takže o rok později - 18. 12. 2004 - provedl díky aktivitám jednatelky sboru – Jiřiny Nohavičkové uničovský pěvecký sbor Schreierovu vánoční mši na základě pozvání našich krajanů v překrásném chrámu sv. Karla Boromejského v centru Vídně. Byl to oficielní koncert na závěr oslav vstupu naší země do Evropské unie za účasti magistrátu města Vídně i představitelů rakouské vlády a velvyslanců České a Slovenské republiky.

Pan profesor Trojan byl na toto prvé zahraniční provedení díla Josefa Schreiera Uničovský-mi pozván, nemohl se však ze zdravotních důvodů zúčastnit. A tak jsem jím byl pověřen, abych jej zastoupil.

Dne 12. července 2004 jsme spolu s panen profesorem Trojanem absolvovali výpravu do Bílovic u Uherského Hradiště, kde jsme se snažili vypátrat při setkání se starostou obce Dr. Františ-kem Janků, s místním panem farářem i starým kronikářem obce nějaké stopy po osobnosti našeho skladatele Josefa Schreiera, který zde jako kantor řadu let působil. Setkali jsme se zde i se skvělou virtuoskou hry na cimbál - se Zuzanou Lapčíkovou.( rovněž žákyní pana profesora, která na něj velmi pěkně vzpomínala ). Bohužel, pátrali jsme marně.

Při návštěvě pana profesora Jana Trojana u nás v Dřevohosticích na počátku roku 2005 jsem v přátelské domluvě navrhl, že by pan profesor Trojan měl o našem skladateli napsat monografii. Profesor Trojan se zamyslel a slíbil mi, že se do díla pustí. Koncem dubna toho roku mi předal text monografie, zpracovaný na počítači. Pověřil mě, abych pro knihu napsal úvod o našem městečku a zpracoval dokumentární a fotografickou přílohu. Řekl mi tehdy přátelsky: &quot;Dělej, co umíš&quot;.

Zpracoval jsem potřebné a začal jsem jednat s různými nakladatelstvími. Bez úspěchu. Roz-jel jsem se pak do Olomouce a pokoušel jsem se pro vydání knihy získat zdejší nakladatelství Fon-tána, ale uspěl jsem až po několikerém jednání v nakladatelství Votobia Olomouc. Jeden ze šéfů nakladatelství pan Petr Jüngling se mnou projednal podrobnosti a mi nezbývalo než od poloviny měsíce září až do poloviny listopadu nejméně dvakrát týdně z Bystřice pd Hostýnem, kde jsem učil, dojíždět do olomouckého nakladatelství a doslova bojovat o každou stránku a o solidní vydání knihy. A tak se nakonec podařilo, že koncem listopadu 2005 byla na světě kniha autora Jana Trojana : &quot;Josef Schreier ( 1718 - ? ) - Podivuhoné osudy života a díla zapomenutého moravského skladatele a kantora&quot;. Pan profesor byl šťastný, že se dobrá věc podařila. Monografie o rozsahu 160 stran byla redaktorkou Českého rozhlasu Radiožurnál – paní Janou Klusákovou zařazena do pořadu &quot;Kniha týdne&quot; a byla jí jak po stránce obsahové, tak po stránce grafické vysoce hodnocena. Paní redaktorka mi pak soukromě telefonicky sdělila, že knihy, které recenzuje, tak prakticky všechny rozdává. Ale tu knihu pana profesora Jana Trojana, tu že i ponechá, ta je prý pro ni &quot;pokladem&quot;.

Naším velkým úspěchem byla i novodobá premiéra vánoční mše našeho skladatele na půdě symfonického orchestru, kterou jsem po naší debatě a z pověření pana profesora prosadil po třech letech jednání s dramaturgyní Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně – s Mgr. Jindřiškou Keferovou. A tak 21. prosince 2007 zazněla vánoční mše Josefa Schreiera poprvé v provedení profesionálního symfonického hudebního tělesa – Filharmonie Bohuslava Martinů a pěveckého sboru Cantica laetitia v Domě umění ve Zlíně - pod taktovkou skvělého dirigenta Jaroslava Kyzlinka. Tehdejší provedení mělo mezi posluchači rovněž velký ohlas, pan profesor Trojan tehdy nevýslovně zářil, protože proběhlo šest &quot;děkovaček&quot; a nadšení posluchačů nebralo konce.

V neděli 1. června 2008 uspořádalo Město Bystřice pod Hostýnem ve spolupráci se Zlín-ským krajem v bystřickém zámku důstojný vzpomínkový pořad ke 140. výročí úmrtí Františka Sušila - sběratele lidových písní a zakladatele moravské folkloristiky. Těmto oslavám předcházela v pátek 30. května 2008 velmi fundovaná přednáška pana profesora Trojana o životě a díle Františ-ka Sušila a o jeho významu pro naši národní kulturu. Jeho výklad byl doprovázen vystoupeními dětského pěveckého sboru &quot;Vrabčáci&quot;( zpívali &quot;Královničky&quot; ), řízeného Mgr. Pavlou Caletkovou a smíšeným pěveckým sborem &quot;Tregler&quot; pod taktovkou Mgr. Marty Pořízkové.

S panem profesorem Trojanem jsme se několikrát během roku setkávali na přátelských pracovních schůzkách, ať již u nás v Dřevohosticích nebo v domku pana profesora v Brně - Malo-měřicích. Při jedné takové návštěvě u pana profesora Trojana u něj doma padla z jeho strany zmínka, že by se mohla nějaká stopa díla našeho skladatele Josefa Schreiera objevit v Muzeu hudby na bratislavském hradě. Avšak hned utrousil poznámku, že nikam nejede, že už je starý, aby někam jezdil a spal třeba někde na studentských kolejích. Načež jsem hned konstatoval, že bychom měli do Bratislavy zajet, že tam mám rodinu, která nás jistě s otevřenou náručí přijme. A tak jsme dne 3. června 2003 vyrazili na naši dvoudenní studijní cestu do hlavního města Slovenské republiky. Moje rodina - neteře Jany Bilačičové ( rozené Smiřické ) nás velmi pěkně přijala, bydleli jsme sami v bytě jejich dcery, která právě odjela na dovolenou.

V Muzeu hudby na bratislavském hradě nás krásně přijali, a tak jsme se společně ponořili do studia zdejších katalogů. Objevili jsme zde kolem třiceti záznamů o dílech našeho skladatele. Ale byla to převážně torsa. Pouze jedno dílo našeho skladatele se jevilo panu profesorovi kompletní. Byla to Schreierova slavnostní mše &quot;Missa solemnis&quot; . Kopie partitury si pan profesor nechal poslat domů a později toto dílo, jak říkal, &quot;spartoval&quot; - připravil pro novodobé provedení. Zaznělo při mnou iniciované premiéře k důstojné oslavě 290. výročí narození našeho skladatele - v neděli 27. 7. 2008 v kostele sv. Havla v Dřevohosticích v provedení pěveckého sboru a orchestru mladých ctitelů baroní hudby z celé republiky - &quot;Musica Figuralis&quot; pod taktovkou výtečného dirigenta MgA. Marka Čermáka ( rodáka z Přerova, který rovněž studoval u pana profesora). Pan profesor Trojan byl tehdy nadšený a nevýslovně šťastný, že se tímto provedením dalšího díla Josefa Schreiera podařilo dokázat jedinečnost jeho tvorby, kterou důkladným studiem jeho předešlých děl již sám dávno poznal. (Skvělou rozhlasovou reportáž z této novodobé premiéry natočil redaktor Českého rozhlasu Olomouc – MgA. Jan Sulovský ) .

Chtěl jsem samozřejmě pokračovat v našem snažení a povzbudit pana profesora Trojana v jeho stáří, které již přinášelo první trápení a nemoci. Přemýšlel jsem jak dál. Napsal jsem dopis Jeho Eminenci Dominiku, kardinálu Dukovi, který mě přijal v audienci ve čtvrtek 8. září 2011. Ve velmi přátelské atmosféře, která náš rozhovor doprovázela, mi tehdy slíbil, že Schreierova vánoční mše &quot;Missa pastoralis in C boemica&quot; zazní v katedrále sv. Víta o Vánocích příštího roku.

Pan profesor Trojan byl nesmírně rád, ale moc tomu nevěřil. Když jsem mu však o rok později sdělil, že vánoční mše našeho skladatele zazní v katedrále sv. Víta na Boží hod vánoční – tedy 25. 12. 2012 v provedení Pražského katedrálního sboru za řízení MgA. Josefa Kšici - tak mě radostně prosil, abychom na tuto pražskou premiéru jeli zase spolu. Zajistil jsem samozřejmě dopravu autem, a tak jsme jen očekávali, jaké bude počasí, abychom cestu do Prahy bez nehody zvládli. Do Prahy nás měl jel podpořit plný autobus občanů Dřevohostic, který pohotově zajistili představitelé Městyse Dřevohostice.

Na Štědrý den pozdě večer mi však paní Trojanová ( manželka pana profesora) sdělila, že pan profesor náhle onemocněl. Samozřejmě, že mi při úžasné premiéře v katedrále sv. Víta velice chyběl. Bylo to totiž moje velké poděkování tomuto skvělému příteli. Za všechnu jeho práci, kterou věnoval osobnosti a dílu našeho zapomenutého skladatele, jehož vyzvedl na světlo Boží.

Samozřejmě, že jsem pana profesora v následujícím dnu telefonicky infomoval a slyšel jsem z jeho hlasu velkou radost. Měl tuto mou informaci již potvrzenu i ze strany svého syna - Ing. Kar-la Trojana, který se této premiéry v katedrále sv. Víta zúčastnil i se svou rodinou.

Byl jsem velice rád, že naší přátelé z Prahy ( tým šesti amatérských kameramanů pod vede-ním pana Václava Fořta ) natočili z premiéry v katedrále sv. Víta - DVD dokument a o půldruhého měsíce později, tedy koncem února 2013 natočili i rozhovor s panem profesorem u něj v bytě v Maloměřicích, což jsem rovněž rád zprostředkoval. Vznikl tak velmi zdařilý dokument, který nás bude provázet po celý náš další život.

Během roku 2013 a 2014 jsem pana profesora vždy několikrát navštívil v jeho útulném domě v Brně – Maloměřicích. A měli jsme si vždycky mnoho co říci, i když jsme spolu udržovali písemný nebo telefonický styk. Avšak zdravotní stav pana profesora Trojana se každým měsícem zhoršoval. Moje poslední návštěva u něj v bytě v Maloměřicích se uskutečnila 22. října 2014, kdy jsem se s panem profesorem viděl naposled. Nebyl na tom fyzicky dobře, ale oplýval pořád svým osobitým humorem. Jeho stav se však rapidně zhoršil. Zesnul tiše dne 26. ledna 2015.

Na posledním rozloučení s panem profesorem Janem Trojanem dne 2. února. 2015 v obřadní síni v Brně, na Jihlavské ulici, jehož se zúčastnil i ředitel ZUŠ v Bystřici pod Hostýnem pan Mgr. Petr Hlavizňa se svou zástupkyní Mgr. Marcelou Buchmannovou – promluvil za nás za všechny profesor Masarykovy university v Brně, PhDr. Miloš Štědroň, DrSc. - jedna z největších osobností naší současné muzikologie. Loučil se s panem profesorem jako s mimořádnou a neuvěřitelně pracovitou pedagogickou i vědeckou osobností Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, jako s jednou z nejvýznamnějších osobností brněnské kultury, protože pan profesor Trojan kromě svého pedagogického působení byl znám jako skvělý redaktor vážné hudby brněnského rozhlasu a reno-movaný divadelní a hudební kritik.

Odešel vzácný člověk, skvělý hudební vědec, přitel našeho podhostýnského kraje, jehož malebnou krásu si na celý zbývající život zamiloval .

Vážený pane profesore PhDr. Jane Trojane, milý Jendo, vzácný příteli, děkujeme Ti ze srdce za vše, co jsi pro náš podhostýnský kraj a pro osobnost dřevohostického barokního skladatele Josefa Schreiera vykonal. Nezapomeneme... .

Mgr. Zdeněk Smiřický


'''Profesor PhDr. Jan Trojan. CSc.( 1926 – 2015 )'''

Narodil se 31. května 1926 v Brtnici nedaleko Třebíče. Studoval historii a hudební vědu na Filosofické fakultě Masarykovy university v Brně. Na pedagogické fakultě později studoval hudební výchovu u profesora PhDr. Bohumíra Štědroně, DrSc. Stal se jeho žákem a pokračova-telem. Pracoval též jako redaktor hudebního vysílání brněnského rozhlasu. Od roku 1991 působil jako odborný asistent Janáčkovy akademie múzických umění v Brně . V roce 1990 byl jmenován jejím profesorem pro obor teorie hudby a dějiny hudby.

Soustavně se věnoval historii hudebního dění v 18. a 19. století na Moravě. Zabýval se také dějinami hudebního divadla, zejména opery. Je autorem knihy &quot;Moravská lidová píseň, její melo-dika a harmonika&quot; ( Praha 1980 ) v níž podal teorii její melodické a harmonické složky. Jeho zájem o lidovou píseň vyústil v publikaci &quot;Lidové písně z Moravy a Slezska&quot; ( 1995 ) a &quot;Nové národní písně moravské Františka Bartoše ( 1882 )&quot; - (vydáno r. 1996 ).

Rekonstruoval řadu skladeb staré české hudby ( 91 ) z nichž mnohé využily hudební redakce rozhlasu v Brně, Plzni, Ostravě, Olomouci a v Praze. K tisku připravil 16 skladeb Leoše Janáčka.

Působil i jako hudební a divadelní kritik brněnských listů. Kromě vysokoškolských skript ( 17 ) napsal na 140 drobnějších pramenných příspěvků z historie hudby a více než 190 rozsáhlej-ších hudebně historických studíí, vydaných v odborných vědeckých časopisech.

V roce 1989 mu vyšla v Ostravě ( Profil ) kniha – výbor fejetonů o hudbě &quot;Přívětivá krajina hudby&quot;. Výsledkem jeho studia venkovské hudební kultury je velmi úspěšná monografie &quot;Kantoři na Moravě v 17. a 18. století &quot;. ( Muzejní a vlastivědná společnost, Brno 2000 ). Spolupráce s brněnským divadlem a operní scénou JAMU v Brně pak vyústila v jeho hluboký zájem o minulost opery a divadla v Brně v období národního obrození , o čemž vydal řadu studií. Svého rozsáhlé znalosti dějin opery shrnul do skvělé monografie &quot;Dějiny opery&quot; ( Paseka 2001 ). Vzhledem k tomu, že se dlouhodobě věnoval studiu osobnosti zapomenutého hudebního skladatele rodáka z Dřevohostic u Přerova, kantora Josefa Schreiera, zpracoval poutavou monografii &quot;Josef Schreier ( 1718 - ? ) - Podivuhodné osudy moravského skladatele a kantora&quot; ( Votobia Olomouc 2005 ). Jeho poslední prací je kniha &quot;České zpěvohry 18. století&quot; ( JAMU v Brně 2007 ).

Jeho obdivuhodný, opravdu úctyhodný život, až po okraj naplněný hudbou, napsal do partitury jeho žití poslední notu - zesnul tiše dne 26. prosince 2015.
  
Mgr. Zdeněk Smiřický
Dřevohostice


== Externí odkazy ==
[http://www.mubph.cz/clanek.php?id=3274 Část mého článku v bystřickém zpravodaji]</text>
      <sha1>8oj4qh38d3gk6po50n2d7vvcrk7vwcy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda/C</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7917</id>
    <revision>
      <id>43920</id>
      <parentid>41194</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:00:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="181" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''C''' jako '''C'''ejn&lt;/div&gt;


[[Soubor:C jako Cejn.jpg|střed|500px]]
 

{{Zvířecí abeceda}}

[[Kategorie:Zvířecí abeceda]]</text>
      <sha1>effxeqbx69x2txyemz4am3z5fqumyk7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda/F</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7918</id>
    <revision>
      <id>43924</id>
      <parentid>42443</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:02:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="185" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''F''' jako '''F'''enek&lt;/div&gt;


[[Soubor:F is for Fennec.jpg|střed|500px]]
 
{{Zvířecí abeceda}}

[[Kategorie:Zvířecí abeceda]]</text>
      <sha1>moe60k9q6mtpol5bozhrfswkby283wf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda/K</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7919</id>
    <revision>
      <id>43930</id>
      <parentid>43458</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:04:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="189" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''K''' jako '''K'''ormorán&lt;/div&gt;


[[Soubor:K_jako_Kormoran.jpg|střed|500px]]
 

{{Zvířecí abeceda}}
[[Kategorie:Zvířecí abeceda]]</text>
      <sha1>cdevo46vaeb2z79og6lra8onfnkw7iu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Pokojové rostliny/Orchideje</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7922</id>
    <revision>
      <id>34871</id>
      <parentid>33910</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5882" xml:space="preserve">[[Soubor:Florissimo 2015 148.jpg|náhled]]
Orchideje (Vstavačovité) je čeleď jednoděložných rostlin, z níž množství druhů roste v tropických vlhkých oblastech. Jsou velmi ceněné pro nápadné květy různých barev, vyžadují však správné zacházení, dostatečně vysokou teplotu i vlhkost.

Orchidejím se nejlépe daří na severním či východním okně, v zimě pak na jihu či na západě. Nároky na teplotu se mohou u jednotlivých druhů značně lišit. Zatímco některé orchideje přežijí zimní teplotu 7-10&amp;nbsp;°C, jiné vyžadují minimálně 16&amp;nbsp;°C. Vysokou vzdušnou vlhkost je třeba udržovat pravidelným a častým rosením. Pokud podmínky v bytě nestačí, je možné orchideje umístit do miniaturních skleníků, v nichž lze vytvořit odpovídající mikroklima.

== Péče o orchideje ==

=== Zálivka a hnojení ===
Orchideje špatně snáší studenou vodu s vyšším obsahem vápníku. K zalévání se proto hodí měkká (dešťová) voda pokojové teploty. Rostliny se zalévají dostatečně, ale až při proschnutí substrátu. Zálivku lze nahradit i chvilkovým ponořením celého květináče do nádoby s vodou.
[[Soubor:2016 Singapur, Ogrody botaniczne (342).jpg|náhled|299x299pixelů]]
Velká část orchidejí vyžaduje ke správnému růstu období klidu, obvykle od konce léta do poloviny podzimu. Tehdy mohou opadávat listy, takže z celé rostliny zůstávají pouze pahlízy, z nichž později vyraší nové výhony. V době vegetačního klidu je nutné snížit zálivku i teplotu.

V období růstu (od konce jara do konce léta) lze orchideje přihnojit, a to jednou za 14 dní.

=== Přesazování ===
Orchideje je vhodné přesazovat v létě, kdy je dostatečně rozvinutý kořenový systém. Při přesazování je možné oddělit jednotlivé pahlízy, čímž lze rostliny vegetativně množit. Některé druhy mají vysoké listy nebo lodyhy s květy, které by se mohly ulomit nebo vyvrátit. V takovém případě je třeba květináč opatřit vhodnou podpěrou, k níž se vysoké části přiváží.

Exotické orchideje mají i specifické nároky na substrát. S úspěchem se používají různé směsi borové kůry (borky), rašeliníku, listí i vláken z kokosových ořechů, vylehčené drceným polystyrenem nebo umělým kamenivem (keramzit). Dostatečný odtok vody lze zajistit použitím děrovaného květináče nebo vyložením dna květníku vrstvou keramických střepů.
[[Soubor:A and B Larsen orchids - Odontoglossum Burkhard Holm 417-6.jpg|náhled]]
'''Postup:'''
* Odtrhnout staré zhnědlé listy, pokud jdou snadno oddělit
* Květinu vyjmout ze stávajícího obalu - rostlinu uchopit jednou rukou za bázi (báze) stonku a dlaní přitom přikrýt zeminu, druhou rukou květináč otočit dnem vzhůru a rostlinu vyjmout (pokud pevně drží, lze poklepat květináčem například o hranu stolu)
* V případě dělení trsu na několik menších nechat rostlinu, aby se pahlízy od sebe samy oddělily a ve vzniklé přirozené linii dělení celek rozříznout velkým ostrým nožem (včetně kořenového balu)
* Rostlinu zbavit starého substrátu, odstranit staré odumřelé kořeny
* Pečlivě vymýt původní nebo nový květináč k odstranění choroboplodných zárodků (nové keramické květináče namočit alespoň na 12 hodin do vody, aby nesály vlhkost ze substrátu)
* Větší drenážní otvor květníku překrýt plochým střepem, který zabraňuje vyplavování zeminy, ale umožní odtok vody
* Dno vysypat silnější vrstvou keramických střepů nebo štěrku (asi do pětiny výšky nádoby) nebo využít květináč s vyvrtanými otvory
* Drenážní materiál překrýt substrátem
* Na substrát postavit rostlinu do středu květináče tak, aby se báze stonku nacházela asi 2 cm pod úrovní květináče. Staré pahlízy bez listů by měly být při okraji květináče, mezi nimi a stěnou nádoby by ale mělo být asi 5 cm místa k růstu nových pahlíz
* S rostlinou udělat několik krouživých pohybů, aby se kořeny do květináče spirálovitě složily
* Jednou rukou přidržovat květinu a současně ji druhou rukou obsypávat substrátem až do úrovně okraje květníku
* Květníkem poklepat o podložku, aby zemina dobře slehla, případně substrát dosypat, poté lehce stlačit tak, aby zemina sahala asi 1 cm pod úroveň okraje nádoby
* Než se začnou vyvíjet nové kořeny, je třeba listy i substrát dostatečně rosit, poté je možné přejít k normální zálivce

=== Neduhy orchidejí ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
!Potíže
!Problém
!Řešení
|-
|Drobné ploché oválné štítky na listech i pahlízách
|Červci (puklice, štítenky)
|Rostlinu i s květináčem opatrně otočit kořeny vzhůru a ponořit do roztoku insekticidu
|-
|Drobné bílé chomáčky na listech i pahlízách, žloutnutí listů
|Červci (vlnatky)
|Odstranění chomáčků měkkým štětečkem namočeným v alkoholu, postřik insekticidem
|-
|Zdeformované květy, skelné skvrny na listech
|Viróza
|Likvidace napadené rostliny
|-
|Hnědé skvrny na květech, žloutnutí listů
|Nadměrná vzdušná vlhkost
|Intenzivnější větrání, snížení zálivky
|-
|Malé či slabé listy i pahlízy, slabé nebo žádné kvetení
|Nedostatek hnojiva nebo přelití
|Přesazení do nového substrátu, rozdělení příliš velkých trsů, opatrná zálivka
|-
|Žloutnutí listů, změna barvy až do hnědočervena, místy odumírání listů
|Spálení a zapaření listů nedostatečným zastíněním a špatnou ventilací v horkém období
|Zastínění rostliny, intenzivnější větrání
|-
|Pomalé rozvíjení květů, předčasné opadání poupat
|Příliš nízká či vysoká teplota, sucho
|Zajištění správné teploty a dostatečné zálivky
|}

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>nhpamxeh8eiiuzgmjfez9dmkbx3jenk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Ploty</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7926</id>
    <revision>
      <id>34865</id>
      <parentid>33495</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2983" xml:space="preserve">[[Soubor:Фрагмент огражения Летнего сада.jpg|náhled|''Náročně provedený plot palácové zahrady'']]
Plot je součástí téměř každé zahrady - vymezuje její plochu, poskytuje soukromí a zajišťuje bezpečí majitelů. Může také sloužit k zadržení domácích zvířat a k jejich ochraně před dravci. Existuje velké množství různých druhů oplocení, které je možné zvolit s ohledem na bezpečnost, potřeby majitelů i vzhled celé zahrady.

Nutnou součástí oplocení je brána či alespoň malá branka, umožňující vstup do zahrady. Materiál k její výstavbě obvykle odpovídá materiálu vlastního oplocení.

Podle § 3, odst. 1 c) vyhlášky č. 85/1976 Sb. je oplocení drobnou stavbou, na níž se vztahuje jen ohlašovací povinnost, pokud si stavební úřad nevyhradí nutnost stavebního povolení.

=== Zděný plot ===
Zdi z cihel, betonu, kamene a podobného materiálu jsou pevné a poskytují dostatečné zabezpečení pozemku, obvykle však (zejména při značné výšce) nemají velkou estetickou hodnotu. Lépe vypadají nízké zídky, které pouze vymezují hranice pozemku, ty lze však snadno přehlédnout i překonat. Proto mohou být alternativou nízké podezdívky, kombinované s dřevěným plotem, kovanou mříží a podobnými nástavbami.
[[Soubor:Bajuwarenhof Kirchheim Kräutergarten 2012-08-05.jpg|náhled|''Proutěné oplocení'']]
[[Soubor:Seaside garden.jpg|vlevo|náhled|''Tradiční dřevěný plot doplněný vegetací'']]

=== Dřevěný plot ===
Dřevěné nebo proutěné oplocení může být stále dostatečně pevné, je však pohledově prostupnější. Přírodní materiál obvykle dobře splývá s okolím a nevytváří tak ani při značné výšce takovou bariéru jako zděné konstrukce. Dřevo a proutí je tradičním materiálem na stavbu plotů, používaným již od pravěku. Při vhodném ošetření a údržbě může být zároveň velmi trvanlivé. Dřevěný plot lze kombinovat s nízkou podezdívkou.
[[Soubor:Hecke Liguster hc.JPG|náhled|''Živý plot'']]

=== Pletivo ===
Na trhu je k dispozici nepřeberné množství pletiva s různou velikostí ok, silou drátu, typem propletení a také s různou výškou. Pletivo je v porovnání s jinými materiály levné a jednoduše se montuje. Napíná se na kovové sloupky, obvykle kotvené do podkladu pomocí betonu. Proto je vhodné pro rozsáhlé pozemky nebo jako provizorní oplocení. Obvykle nemá příliš velkou estetickou hodnotu, lze je však zakrýt pomocí živého plotu nebo jiné hustší vegetace, vysazené v blízkosti oplocení.

=== Živý plot ===
Živý plot je linie vymezená rostlinami - většinou hustšími keři. Může vytvářet přirozenou hranici, zapadající do okolní krajiny, je ovšem snadno prostupná a nezamezí návštěvám divokých zvířat. Proto se často používá jako doplňkový prvek k jinému typu oplocení.

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>nxv01tw9zq9wwmcnyk1k8cu1w5r8kn4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Zahradní nářadí</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7927</id>
    <revision>
      <id>40798</id>
      <parentid>34886</parentid>
      <timestamp>2019-11-15T09:30:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>CommonsDelinker</username>
        <id>173</id>
      </contributor>
      <comment>Removing [[:c:File:Heavy_Duty_Electric_Hedge_Trimmer.jpg|Heavy_Duty_Electric_Hedge_Trimmer.jpg]], it has been deleted from Commons by [[:c:User:Gbawden|Gbawden]] because: per [[:c:Commons:Deletion requests/Files uploaded by Harisingh&amp;sons|]].</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6207" xml:space="preserve">Zahradní nářadí je nezbytné pro každého zahradníka, ačkoliv se jeho složení může lišit podle druhu zahrady a způsobu práce v ní. Na trhu je k dispozici nepřeberné množství různých typů. Zvláště kvalitnější kusy mohou být dražší, ale zároveň značně ušetří čas i sílu.

Trvanlivost nářadí však závisí i na správném používání a vhodné údržbě. Po ukončení prací je třeba veškeré pomůcky očistit od zbytků zeminy, kovové části pak občas (nejméně na konci sezóny) ošetřit konzervačním olejem proti korozi. Lopaty, motyky, vidle a podobné náčiní je třeba také pravidelně brousit.

=== Ruční nářadí ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|[[Soubor:Mini-rateau rouge - dessous.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Hrabičky
|K urovnávání zeminy na záhoncích
|-
|[[Soubor:Hoe2.jpg|bezrámu|133x133pixelů]]
|Motyčka
|K okopávání a pletí záhonků
|-
|[[Soubor:Plastic dibber.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|Sázecí kolík
|Umožňuje bezpečně vyjmout rostlinu ze země i s kořenovým balem, vhodná i k obsypání přesazovaných rostlin zeminou
|-
|[[Soubor:Trowel.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|Sázecí lopatka
|Nástroj nezbytný při sázení k přípravě jamek pro sazeničky
|-
|[[Soubor:Avvolgisagola plastica.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Zahradní šňůra
|Umožňuje vytyčit rovné řádky pro výsev, pomáhá i při střihání živého plotu
|}

=== Nářadí s násadou ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|[[Soubor:Flohacka.png|bezrámu|352x352pixelů]]
|Motyka
|Slouží ke kypření hlíny a hloubení rýh
|-
|[[Soubor:NHB Groundbreaking Shovel - Flickr - The Central Intelligence Agency.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Lopata
|Slouží k odhazování materiálu při hloubení jam, k přemisťování kompostu a podobně
|-
|[[Soubor:Grabe- und Bauspaten.JPG|bezrámu|133x133pixelů]]
|Rýč
|Slouží k rytí zeminy při přípravě záhonů, lze použít k seřezávání okrajů trávníku
|-
|[[Soubor:July 2006 781.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Vidle
|Slouží k přemisťování sena, slámy, suchého listí, ale i hnoje
|-
|[[Soubor:Blue pitchfork.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Rycí vidle
|Nahrazují rýč v kamenité, těžké zemině (hroty se zapíchnou snáz než plocha rýče)
|-
|[[Soubor:Wooden rake.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Hrábě
|Slouží ke shrabování trávy, listí, k sušení sena i k urovnávání půdy na záhonech
|-
|[[Soubor:Fan-shaped leaf rake.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Hrábě na trávník
|Slouží k vyhrabování suchého listí a jiného materiálu z trávníku - hroty jemně pronikají mezi trsy trávy a porost nepoškozují
|}

=== Řezání, střihání, sekání ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|[[Soubor:Opinel No7 No10 No10-billhook.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Zahradnický nůž
|Univerzální nástroje k drobným úpravám rostlin, k očkování i roubování
|-
|[[Soubor:Secateur ouvert.jpg|bezrámu|112x112pixelů]]
|Zahradnické nůžky
|Silné masivní nůžky ke stříhání pevnějších částí rostlin, výhonů, prutů a tenkých větví
|-
|[[Soubor:Bypass loppers pruners.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Nůžky na větve
|Pevné nůžky s dlouhými rukojeťmi, sloužící ke střihání silnějších větví - netrhají kůru ani vlastní dřevo a provádějí čistý řez
|-
|[[Soubor:Taille haie.jpg|bezrámu|136x136pixelů]]
|Nůžky na živý plot
|Slouží k pečlivému a přesnému zastřihání živého plotu
|-
|
|Plotostřih
|Elektrické nůžky na živý plot, usnadňují a urychlují střihání živého plotu
|-
|[[Soubor:M-ms241cbem-l001.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Řetězová pila
|Slouží k odstraňování silnějších větví, k řezání dříví a podobně
|-
|[[Soubor:20.Falz.JPG|bezrámu|133x133pixelů]]
|Srp
|Slouží k vyžínání trávy na menších plochách
|-
|[[Soubor:Rozier - Cours d’agriculture tome 7 Pl. VI fig12.JPG|bezrámu|190x190pixelů]]
|Kosa
|K sekání trávy tradičním způsobem
|-
|[[Soubor:2015-05-27 12 41 21 A lawn mower on Tranquility Court in the Franklin Farm section of Oak Hill, Fairfax County, Virginia.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Sekačka
|Urychluje a usnadňuje sekání trávy. Velké množství typů, které lze zvolit s ohledem na velikost sekané plochy, členitost terénu a podobně
|}

=== Zavlažování ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|[[Soubor:Regadera, jardín del molino, Sierra de San Felipe, Setúbal, Portugal, 2012-05-11, DD 01.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|Kropicí konev
|Nezbytná pro zálivku menších ploch, záhonů a květníků 
|-
|[[Soubor:Garden hose.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Zahradní hadice
|Obvykle gumová hadice slouží k zalévání větších ploch a míst vzdálenějších od zdroje vody
|-
|[[Soubor:Rasensprenger.JPG|bezrámu|133x133pixelů]]
|Kruhový zavlažovač
|Jednoduchý systém k zavlažování větší plochy pomocí trysek, napojených na zahradní hadici
|-
|[[Soubor:Irrigational sprinkler.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Nízký rotační zavlažovač
|Jednoduchý systém k zavlažování větších rovných ploch, zejména trávníků
|-
|[[Soubor:Tuinslang.JPG|bezrámu|134x134pixelů]]
|Vozík na hadice
|Užitečný pomocník ke skladování a převozu zahradní hadice
|}

=== Další pomůcky ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|[[Soubor:Chainsaw gloves.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Rukavice'''
|Chrání před trny, ostrými kameny i hroty, ale i před infekcí a větším znečištění rukou
|-
|[[Soubor:Pulvérisateur à gachette - coté gauche.jpg|bezrámu|151x151pixelů]]
|'''Postřikovač'''
|Nástroj k rosení pokojových i skleníkových rostlin
|-
|[[Soubor:Mansprayingkeroseneoil.jpg|bezrámu|128x128pixelů]]
|'''Tlakový postřikovač'''
|Díky pumpě se natlakuje a usnadňuje postřik keřů i stromů
|-
|[[Soubor:Thermometer.jpg|bezrámu|133x133pixelů]]
|'''Teploměr'''
|Vhodný zejména pro sledování přiměřené teploty ve skleníku či pařeništi
|-
|[[Soubor:Brouette en bois.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|'''Kolečko'''
|Nezbytné pro přemísťování většího množství zeminy, těžkých pytlů, květináčů, suchého listí, dřeva a podobně
|}

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>7wfug68aev8ill7rzy9g6g9zw5wna64</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Předání dekretů národním správcům</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7929</id>
    <revision>
      <id>43617</id>
      <parentid>40639</parentid>
      <timestamp>2021-04-25T23:19:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka Lyalikoff</username>
        <id>4811</id>
      </contributor>
      <comment>/* Předání dekretů v bývalých něm. obcích na Jemnicku */ doplnění, zdroj</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="32501" xml:space="preserve">Ministerstvo zemědělství, vedené komunistickou stranou, zařadilo v roce 1946 do předvolební agitace rychlou akci předávání dekretů o vlastnictví půdy.&lt;ref&gt;Ve vnitrozemí bylo zkonfiskováno 80.000 ha zemědělské půdy a 360.000 ha lesa; v pohraničí 1,500.000 ha půdy a 750.000 ha lesů. In: Kladivo a srp, 08.03.1946, strana 1.&lt;/ref&gt; KSČ samozřejmě neopomněla svůj počin při slavnostních předáváních zdůraznit a hlásat na agitujících předvolebních plakátech. Komunistický ministr zemědělství J. Ďuriš celou akci odstartoval za přítomnosti sekčního šéfa osidlovacího odboru ministerstva zemědělství J. Koťátka v neděli 17. března 1946 v obci [[w:Dvory (Karlovy Vary)| Dvory]] na Karlovarsku. Přítomen byl taktéž generál vyššího velitelství v Karlových Varech Vladimír Hobza a zástupce Rudé armády generál Leonid Petrovič Drožin, dřívější partyzánský kádrovák.&lt;ref&gt;Rudé právo, úterý 19.3.1946, strana 1: V pohraničí česká půda opět v českých rukou&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;V květnu 1944, po jednání Klementa Gottwalda se sovětskou stranou, zřídil velitel Ukrajinského štábu partyzánského hnutí (ÚŠPH) gen. T. A. Strokač v Obarově (''Обарів'') u [[w:Rovno|Rovna]] československý výcvikový prapor, kterému velel kapitán A. M. Kozlov, bojový výcvik řídil gard. kpt. Trembaščev, ženijní přípravu nadpor. M. V. Klokov a taktický výcvik plukovník L. P. Drožin. Zástupcem velitele pro věci politické byl určen vedením KSČ Augustin Schramm. ÚV KSČ mělo právo mít při Ukrajinském štábu partyzánského hnutí svého stálého zástupce, který byl současně představitelem československé vlády. Byl jím jmenován Rudolf Slánský. Zároveň byla zřízena zvláštní operační skupina pro plánování operací na území Československa při ÚŠPH, které velel sám gen. T. A. Skrokač. L. P. Drožin jako zástupce náčelníka UŠPH (Ukrajinský štáb partyzánského hnutí) a náčelník kádrového oddělení ÚŠPH dbal na výběr a celou přípravu partyzánů. In: Partyzáni v Československu, 1941-1945.&lt;/ref&gt;

Na Jihlavsku komunisté započali dekrety rozdávat v nově osídlených obcích kolem Jihlavy během mohutné akce v neděli 28. dubna 1946 na Masarykově náměstí v Jihlavě, kam dorazil průvod ze seřadiště od pobočky [[w:Banka československých legií|Legiobanky]] (vedený praporečníky Selské jízdy se vztyčenými státními vlajkami, vojenskou hudbou, zástupci armády, SNB, tělovýchovných organisací a českých spolků, korporací a družstev jihlavského kraje, jež doplňovala krojovaná Selská jízda na koních s ověnčenými povozy a hesly).&lt;ref&gt;Kladivo a srp, 03.05.1946.&lt;/ref&gt; Zde obdrželo 635 národních správců zemědělských usedlostí z obcí: Jihlava, [[w:Hruškové Dvory|Hruškové Dvory]], [[w:Henčov|Henčov]], [[w:Helenín|Helenín]], [[w:Kosov (Jihlava)|Kosov]], [[w:Pístov (Jihlava)|Pistov]], [[w:Měšín|Měšín]], [[w:Vysoká (Jihlava)|Vysoká]], [[w:Kostelec (okres Jihlava)|Kostelec]], [[w:Salavice|Salavice]], [[w:Popice (Jihlava)|Popice]], [[w:Rančířov|Rančířov]], [[w:Čížov|Čížov]], [[w:Vílanec|Vílanec]], [[w:Cerekvička|Cerekvička]], [[w:Rosice (Cerekvička-Rosice)|Rosice]], [[w:Loučky (Vílanec)|Loučky]], [[w:Beranovec|Beranovec]], [[w:Suchá (okres Jihlava)|Suchá]], [[w:Prostředkovice|Prostředkovice]], [[w:Stonařov|Stonařov]] a osad [[w:Horní Kosov|Hor. Kosov]], [[w:Rantířov|Rantířov]], [[w:Studénky|Studénky]], [[w:Sokolíčko|Falknov]] a [[w:Sasov|Sasov]] dekrety o vlastnictví půdy s celkovou výměrou 10.000 ha.&lt;ref&gt;Kladivo a srp, 27.04.1946.&lt;/ref&gt; Dekrety o vlastnictví půdy neměly právní opodstatnění, jelikož nebyly závazné, neměly vlastnické právo k přidělené půdě a nemohly být zapsány do pozemkových knih, neboť neobsahovaly ani výměru půdy. Dekrety byly součástí komunistické zemědělské politiky v období předvolební agitace.


== Předání dekretů v bývalých něm. obcích na Jemnicku ==
Všichni národní správci, kteří přišli ihned po osvobození a osvědčili se, mohli zůstat na usedlostech. Jejich kontrola probíhala ke konci roku 1945. Na příkaz ministerstva zemědělství se kontrolní komise, které klasifikovaly hospodaření a práci národních správců, skládala z jednoho člena Okresní rolnické komise, ze dvou členů osidlovací komise a jednoho SNB.&lt;ref&gt;Stráž severu: deník Národní fronty v českém pohraničí. Liberec: Akční výbor Národní fronty v Liberci, 29.12.1945, 1(177), s. 2.&lt;/ref&gt; 

Slavnostní předání „dekretů o vlastnictví půdy” se konalo v neděli 12. května 1946 na zámku v Uherčicích. Předání se účastnilo 160 národních správců selských usedlostí do výměry 20 ha z Uherčic, Коrolup, Lubnice, Vratěnína a Mešovic.&lt;ref&gt;Obce: Vratěnín, Uherčice, Mešovice, Lubnice, Korolupy od roku 1938 župa Dolní Podunají, landrát Horn.&lt;/ref&gt; Slavnost započala v zámeckém parku v 10.00 hodin dopoledne polní mší, kterou celebroval dp. P. Vilém Klim, farář z Kdousova. Při mši hrála hudba z Mor. Budějovic píseň „[[w:Bože, cos ráčil|Bože, cos ráčil, před tisíci lety]]“.
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|1. Bože, cos ráčil před tisíci roky / rozžati otcům světlo víry blahé, / jenžto jsi řídil apoštolů kroky / z východu k naší Moravěnce drahé. [: K tobě hlas prosby z této vlasti vane: / Dědictví otců zachovej nám, Pane! :]

2. Na Velehradě bratři ze Soluně, / Cyril a Metod, kázali nám spásu; / ochranu skytli v církve svatém lůně, / učili národ znáti ctnosti krásu. [: Od doby té nám světlo víry plane: / Dědictví otců zachovej nám, Pane! :]

3. Jazykem rodným Boží chválu pěli, / mateřskou řečí knihy svaté psali, / získali láskou Kristu národ celý, / život nám na vše věky zachovali. [: Nezhyne rod, jenž věřit neustane: / Dědictví otců zachovej nám, Pane! :]

4. Kolik to bouří nad vlastí se sneslo, / o život bylo zápasit nám v boji, / mohutné sídlo Svatopluka kleslo, / Velehrad víry bez pohromy stojí. [: Apoštolů to dílo požehnané: / Dědictví otců zachovej nám, Pane! :]

5. Velehrad náš, ten rozkvétá vždy znova / a žádná moc už nám jej nerozboří, / pokud náš národ v hloubi srdce chová / důvěru k Matce, která divy tvoří. [: Maria za nás prosit nepřestane: / Dědictví otců zachovej nám, Pane! :]

6. Otcové naši, svatí apoštolé, / ctí vaše jména stále národ vděčný. / Neopouštějte nikdy svého pole, / ať vaše setba dozraje v plod věčný. [: Ať na ni rosa požehnání kane: / Dědictví otců zachovej nám, Pane! :]

7. I když se pyšná nevěra kol vzmáhá / a peklo seje koukol nových zmatků, / nebudem dbáti odvěkého vraha, / nedáme sobě bráti věčných statků. [: Víře vždy věrní budou Moravané: / Dědictví otců zachovej nám, Pane! :]&lt;ref&gt;Kancionál Vl. Šťastný 1893, z polské národní písně: [http://kancional.cz/828 kancionál 828]&lt;/ref&gt;
|}

Odpoledne ve 14.00 hodin se pak průvod, vedený čestnou vojenskou rotou a čtyřmi obecními kapelami, odebral do zámku, kde byly po proslovech Josefa Buchala (předsedy ONV v M. Budějovicích), p. Malera (zástupce ministerstva zemědělství) a Josefa Rychteckého (tajemníka a zástupce Jednotného svazu českých zemědělců) národním správcům zemědělských usedlostí předány dekrety o vlastnictví půdy do soukromého, úplného a dědičného vlastnictví. Slavnostní program zakončila lidová veselice v zámeckém parku.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 17.05.1946, č. 20, s. 6&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Znění dekretu: Dekret o vlastnictví půdy. V roce osvobození Československé republiky vyšla vláda Národní fronty okamžité vstříc volání. Českých a slovenských rolníků a bezzemků po důsledném uskutečnění nové pozemkové reformy a po očistě české a slovenské půdy od Němců, Maďarů a zrádců. Vedena snahou vzíti jednou provždy českou a slovenskou půdu z rukou cizáků a dáti ji do rukou českého a slovenského rolnictva i bezzemků - odčiniti Bílou horu a učiniti z českého a slovenského pohraničí pevnou hradbu obrany hranic státu - vláda republiky se usnesla na konfiskaci a urychleném rozdělení pozemkového majetku Němců, Maďarů a zrádců. President republiky podepsal dne 21. června 1945 dekret č. 12 Sb. o konfiskaci a urychleném rozdělení a dne 20. července 1945 dekret č. 28 Sb. o osídlení německého, maďarského i zrádcovského pozemkového majetku. Prováděje tuto historickou národní očistu české a slovenské půdy, přiděluje ministr zemědělství dnem 12. května 1946 oprávněným uchazečům o příděl půdy v osidlovacím řízení __Jméno a příjmení (například Josefovi a Boženě Nevěčným)__ usedlost čp. (26) v obci Korolupy, okres Moravské Budějovice do vlastnictví v rozsahu a za podmínek uvedených v prohlášení, jež tvoří součást této listiny. Je povinností nových českých a slovenských nabyvatelů půdy, osvobozené silou zbraní Rudé armády a odbojem českého a slovenského lidu, aby tuto národní půdu již navždy udrželi, uhájili ji proti všem nepřátelům a hospodařili na ní vzorně ku prospěchu českého a slovenského národa a Československé republiky. V Praze v roce 1946 (vlevo dole pod státním znakem), ministr zemědělství, podpis J. Ďuriš (vpravo dole).&lt;/ref&gt;

Ve čtvrtek 16. května 1946, na svátek sv. Jana Nepomuckého, se předávaly dekrety národním správcům z Dešné a z okolních obcí (Bělčovice, Dančovice, Hluboká, Chvalkovice, Lovčovice, Panenská, Plačovice, Rancířov, Županovice). Obdobně jako v Uherčicích zahajovala slávu bohoslužba, celebrovaná dešovským farářem dp. Františkem Hrabalem, jemuž asistovali dp. Jindřich Hladík z Babic a Vilém Klim z Kdousova († 29. listopadu 1946).&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 17.05.1946, č. 20, s. 6&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 06.12.1946, s. 1: úmrtí Vilém Klim - šéfredaktor listu Naše Demokracie, předseda vydavatelství „Naše Demokracie“, předseda krajské kulturní rady ČSL, člen ústředního výkonného výboru Čs. strany lidové v Praze, člen MNV v Kdousově atd., kněz P. Vilém Klim, farář na Kdousově, vydechl svou šlechetnou duši v pátek dne 29. listopadu 1946 v nemocnici v Hradci Králové.&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|''Všeobecnou pozornost vzbudila řeč předsedy zemské osidlovací komise p. inženýra Živolského. Zatím co řeči ostatních řečníků lze označiti za věcné, nelze se ubrániti dojmu, že řeč p. předsedy sledovala účel propagandy. Příliš zřejmě vystupovala snaha propagovat a ospravedlniti názor komunistické strany na všenárodní oslavně ve všenárodní věci. Zatím co zástupce samého p. ministra Ďuriše, který přečetl osobní poselství pana ministra, citoval poctivě slova samotného p. ministra, že vláda Národní fronty, celá vláda, předává osídlencům půdu do plného vlastnictví, projev p. předsedy až nápadně jednostranně podobal se komunistickým volebním plakátům, které tvrdí, že půdu odevzdává pan ministr a komunistická strana.'' 

''Zásluhy západních mocností o naše osvobození zakryl poukazem na to, že Amerika dovolí přes milionu Němců nastěhovati se do této země blahobytu, zapomenuv při tom dodati, že to jistě nebudou nacisté a Anglie, že vezme několik tisíc dětí z Německa na zotavenou dodávaje, že to budou ta hitlerovská děcka, která po nás plivala. Po zásluze ocenil význam Rudé armády pro naše osvobození, což jest správné. Nesprávné však je, vyvozovat z toho právo, aby si komunistická strana čsl. přisvojila sama zásluhu o novou pozemkovou reformu a dělala tak, jakoby ona sama měla všechny zásluhy o toto dílo. Pan předseda tedy náležité zdůraznil zásluhu jedné strany komunistické o toto dílo tam, kde je to příjemné.''

''Věc má také nepříjemnou stránku. Totiž tu, že mezi osídlenci je veliká nespokojenost s dekrety, protože jsou něčím jiným než oni očekávali a bylo jim slibováno. Každý osídlenec si představoval, že dostane statek, na kterém se už rok lopotí, do vlastnictví, to jest, že mu dekret řekne: Ty jsi vlastníkem selské usedlosti v tom místě č. domu, parcely té a té. Na místě toho musel přijmouti dekret, kterým se mu neurčují čísla parcel, ani výměra. Za to však musel podepsati prohlášení, které jest neoddělitelnou součástí dekretu, kterým se zavazuje, že se podrobí disposicím Národního pozem. fondu s převzatou půdou, povolí zcelovací a meliorační řízení a samozřejmě přijme jinou usedlost, bude-li mu místo dosavadní z důvodů, které za správné uzná fond, přikázáno. To jsou podmínky, které přirozeně působí u přídělců, kteří si věc představovali jako příděl do plnoprávného majetku tak, jak to soukromý majetek žádá a to jest, určení místa, usedlosti, výměry, zaknihování s disposičním právem. To jsou velmi nepříjemné skutečnosti při věci, která má býti mohutným důkazem toho, že to komunistická strana, která tyto statky přiděluje míní s národními správci upřímně. (Naše Demokracie, Proč vzbuzuje způsob předávání konfiskované půdy do vlastnictví nelibost veřejnosti a pocit zklamáni u podělených?)''&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 23.05.1946, č. 21, s. 5&lt;/ref&gt;
|}

== Výsledky voleb ==
Československé parlamentní volby 1946, které se konaly v neděli 26. května 1946, komunistická strana v okrese Moravské Budějovice i přes veškerou předvolební agitaci prohrála. Vedla pouze v bývalých německých obcích, kde těsně před volbami rozdala národním správcům dekrety o majetku půdy. Obce Korolupy a Lubnice se staly baštou čsl. strany lidové, obce Vratěnín a Uherčice baštou stran komunistické a soc. demokracie.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| ''V poslední májové neděli dosáhla čsl. strana lidová svého kýženého a opravdu zaslouženého vítězství. Lid okresu moravsko- budějovického spontáně vyjádřil svou důvěru odevzdáním svého hlasu straně lidové a tím zjevně a otevřeně se přihlásil k těm ideálům a zásadám, které hájí jediná nesocialistická strana lidová.'' (Naše Demokracie, Zasloužené vítězství lidové strany na Budějovicku. Budějovický okres bašta lidového hnutí na jihozápadní Moravě)&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 30.05.1946, č. 22, s. 1-2&lt;/ref&gt; 
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Výsledky voleb v bývalých německých obcích okresu M. Budějovice  !! Výsledky voleb v přilehlých českých obcích okresu M. Budějovice&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 30.05.1946, č. 22, s. 1-2&lt;/ref&gt; 
|-
| '''Vratěnín''': KSČ 125, ČSL 22, ČSD 64, ČSNS 38  || '''Police''': KSČ 157, ČSL 117, ČSNS 97, ČSD 60  
|-
| '''Uherčice''': KSČ 157, ČSL 34, ČSD 60, ČSNS 27 || '''Kostníky''': ČSL 93, KSČ 51, ČSNS 16, ČSD 0
|-
| '''Korolupy''': KSČ 73, ČSL 69, ČSD 9, ČSNS 8 || '''Kdousov''': ČSL 79, KSČ 16, ČSNS 20, ČSD 9
|-
| '''Lubnice''': KSČ 54, ČSL 50, ČSNS 33, ČSD 2  || '''Dešov Malý''': ČSL 99, ČSNS 25, ČSD 6, KSČ 2 
|-
| '''Mešovice''': KSČ 54, ČSL 35, ČSNS 9, ČSD 3  || '''Dešov Velký''': ČSL 189, ČSNS 84, KSČ 60, ČSD 6
|-
| '''Rancířov''': ČSL 19, KSČ 12, ČSNS 25, ČSD 7  || '''Bačkovice''': ČSL 82, KSČ 75, ČSNS 10, ČSD 3
|-
| '''Dešná''': KSČ 121, ČSL 13, ČSNS 40, ČSD 5 || '''Jiratice''': ČSL 61, KSČ 8, ČSD 1, ČSNS 0
|-
| '''Županovice''': KSČ 35, ČSL 12, ČSNS 2, ČSD 0 ||'''Radotice''': ČSL 114, KSČ 51, ČSD 2, ČSNS 0
|-
| '''Dančovice''': KSČ 40, ČSL 21, ČSD 29, ČSNS 2 || '''Menhartice''': ČSL 75, ČSD 45, KSČ 0, ČSNS 0
|-
| '''Frauendorf''': KSČ 14, ČSD 60, ČSL 0, ČSNS 0 || '''Pálovice''': ČSL 77, KSČ 77, ČSNS 10, ČSD 7
|-
| '''Lovčovice''': ČSL 33, KSČ 17, ČSD 2, ČSNS 2 || '''Slavíkovice''': ČSL 101, KSČ 55, ČSNS 38, ČSD 21 
|-
| '''Bělčovice''': KSČ 38, ČSL 18, ČSD 0, ČSNS 0  || '''Mladoňovice''': ČSL 184, KSČ 76, čSD 49, ČSNS 8
|-
| '''Chvalkovice''': ČSL 32, KSČ 25, ČSD 12, ČSNS 9 || '''Jemnice''': ČSL 774, KSČ 595, ČSNS 543, ČSD 357
|-
| '''Plačovice''': ČSL 9, KSČ 7, ČSD 0, ČSNS 0 || '''Moravské Budějovice''': ČSL 10 091, KSČ 7 103, ČSNS 4 300, ČSD  2873, В 92
|-
|}

== Úvěry k pořízení provozovacích prostředků ==
Národní pozemkový fond pod vedením komunisty [[w:Josef Smrkovský|Josefa Smrkovského]] odsouhlasil vzápětí pro nabyvatele dekretů o vlastnictví půdy možnost úvěru k pořízení provozovacích prostředků. Půjčku poskytovaly vybrané peněžní ústavy: 1. Zemědělská banka v Praze a její filiálky v Českých Budějovicích, Hradci Králové, Jičíně, Litoměřicích, Plzni, Příbrami, Táboře, Žatci, Brně, Břeclavi, Kroměříži, Olomouci, Opavě a Uherském Hradišti, 2. Okresní hospodářské záložny v Čechách, 3. peněžní ústavy sdružené u peněžních ústředí zemědělských družstev v Praze, Brně a Opavě (t.j. u Kampeliček, Lidových záložen v Čechách, u Spořitelních a zál. spolků, Rolnických založen, Hospodářských záložen a pod. na Moravě, u Spořitelních a zál. spolků a pod. ve Slezku). Tiskopisy pro žádosti u peněžních ústavů o zápůjčky místní odbočky Jednotného svazu českých zemědělců, popřípadě místní rolnická komise (kde odbočky JSČZ nebyly).&lt;ref&gt;Kladivo a srp, 07.06.1946.&lt;/ref&gt;

== Osidlovací příplatek ==
Těsně před vánocemi schválilo Národní shromáždění zákon ze dne 20. prosince 1946 o jednorázovém osidlovacím příspěvku na úhradu mimořádných stěhovacích a zařizovacích výloh. Osidlovací příspěvek příslušel:
* zaměstnancům státu, státních a státem spravovaných ústavů, podniků, fondů a zařízení, učitelům, na něž se vztahoval učitelský zákon ze dne 24. června 1926, č. 104 Sb., dále zaměstnancům zemí, okresů a obcí, jakož i jejich (jimi spravovaných) ústavů, podniků, fondů a zařízení; zaměstnancům (učňům) v průmyslových a řemeslných podnicích, které vyhlásil podle výrobních oborů a územních oblastí osidlovací úřad po slyšení Ústřední rady odborů v dohodě s příslušným ministerstvem a ministerstvem financí; zaměstnancům v zemědělství a lesnictví.

* československým státním příslušníkům české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti, státně a národně spolehlivým, kteří po dni faktického skončení německé nebo maďarské okupace přesídlili do dne 28. únor 1947 do území obsazeném v roce 1938 cizí brannou mocí, za účelem trvalého usídlení a trvalého zaměstnání (včlenění do práce) jako zaměstnanci oborů zmíněných v odstavci 1.

Osidlovací příspěvek byl hrazen ze státních prostředků a na jeho vyplácení byla uvolněna 1 miliarda Kčs. Lhůtu pro přihlášku o osidlovací příspěvek vláda nakonec prodloužila do 30. dubna 1947 a příspěvek činil u zaměstnanců do 16 let 1200 Kčs, u ostatních zaměstnanců 2400 Kčs. К tomuto osidlovacímu příspěvku náležel příplatek 1200 Kčs pro manželku nebo družku, státně a národně spolehlivou, pokud nedostala samostatně příspěvek jako zaměstnankyně, dále příplatek 800 Kčs na každého nezaopatřeného příslušníka rodiny. Až do výše jedné poloviny mohl být příspěvek navýšen veřejným a státním zaměstnancům, jež měli se stěhováním vlastního nábytku a zařízení ''značná vydání'', například způsobená vzdáleností od místa nového působiště; až o polovinu se příplatek mohl navýšit také pro služební nebo pracovní místa v pohraničních obcích a okresech s ''obtížnými pracovními, hospodářskými nebo životními poměry'', jež následně stanovila vláda.

Osidlovací příspěvek byl veřejným a samosprávným zaměstnancům vyplácen jejich úřady, zaměstnancům průmyslu, řemesel a zaměstnancům v zemědělství a lesnictví okresními úřady práce. Do měsíce po přesídlení, nejpozději však do konce dubna 1947, si zaměstnanci podali nekolkovanou žádost o přiznání příspěvku. Pokud se z pohraničí vystěhovali před uplynutím jednoho roku po přijetí osidlovacího příspěvku, museli příspěvek vrátit. V případě, že vystěhování osídlence nebo příslušníka rodiny bylo způsobeno ''okolnostmi, na které neměl vliv'', mohlo mu být navrácení zcela nebo zčásti prominuto. Příspěvek nepodléhal dani důchodové a nezapočítával se do pracovního výdělku podle předpisů o veřejnoprávním sociálním pojištění. Vyplácení osidlovacího příspěvku naplánoval Osidlovací úřad - Fondu národní obnovy v Praze na základě vyhlášky, uveřejněné v Úředním listě Československé republiky pod čís. 2141/46, na období, ve kterém se v pohraničí konal prodej nábytku, na jehož koupi byly osídlencům uvolněny vázané vklady.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, 10.01.1947, titulní strana.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Dekret č. 91/1945 Sb., [https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1945-91 Dekret presidenta republiky o obnovení československé měny], Skládání starých platidel&lt;/ref&gt;

Vyhláškou Osidlovacího úřadu v Praze čís. 302/1947 Ú.l.l, kterou se vydávají směrnice o přiznávání a vyplácení jednorázového osidlovacího příspěvku a jež vstoupila v platnost 29. března 1947, se přiznával nárok na osidlovací příspěvek '''všem československým občanům, kteří přesídlili a nastoupili zaměstnání v pohraničních územích do 30. dubna 1947'''. Přihlášku mohli přesídlenci podat teprve po uplynutí kalendářního měsíce následujícího po přesídlení, nejpozději však do 30. června 1947. Do této doby musely přihlášku podat též osoby (s nárokem na osidlovací příspěvek), které v době rozhodné pro podávání přihlášky konaly vojenskou službu.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, 26.04.1947, s. 4.&lt;/ref&gt; V srpnu 1947 se výše vyplacených osidlovacích příspěvků na okresech Znojmo, Mikulov, Mor. Krumlov a Mor. Budějovice pohybovala kolem 2 799 000 Kčs.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''''К výplatě osidlovacího příspěvku.''' Úřad ochrany práce ve Znojmě provádí proplácení osidlovacího příspěvku. Žadatelům z oblasti politických okresů Znojmo, Mikulov, Mor. Krumlov a Mor. Budějovice bylo dosud na osidlovacím příspěvku vyplaceno 2 799 000 Kčs. Celkem bude vyplacena částka čtyřnásobná. Přibližně je asi 10 procent všech podaných žádostí o osidlovací příspěvek zamítnuto pro opožděné podání žádosti. Úřad ochrany práce dostává mnoho dopisů od osob, které přesídlily do pohraničí a na něž se nevztahuje zákon o nároku na osidlovací příspěvek.''&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, 22.08.1947, s. 5.&lt;/ref&gt;
|}

== Zákaz osidlování domácími uchazeči ==
V rámci dosídlování pohraničí reemigranty z Volyně,&lt;ref&gt;Československé vojenství na www.vojenstvi.cz/vasedotazy, dotaz č. 1533, citace: „Vojenská skupina Žatec vznikla v létě 1945 a jejími příslušníky se stali vojáci 1. čs. armádního sboru pocházející z Volyně, kteří měli zájem o reemigraci do ČSR. Jednotky skupiny byly rozmístěny v Libočanech (I. prapor), Dobříčanech (II. prapor), Radičevsi (III. prapor) a Velemyšlevsi (dělostřelecký oddíl). Celkem se jednalo o několik set osob (cca 200 až 300). Nejednalo se ovšem o klasický vojenský útvar, protože jeho příslušníci byli vyzbrojeni pouze ručními zbraněmi bez ohledu na název jednotky, ke které oficiálně příslušeli. Ten vyjadřoval pouze jejich „stavovskou“ příslušnost a vždy šlo o vojáky v záloze, kteří pouze vykonávali dočasnou vojenskou službu. Úkolem skupiny Žatec bylo připravit podmínky pro reemigraci osob pocházejících z Volyně do ČSR, ať již mezi ně patřili vojáci 1. čs. armádního sboru, jejich rodinní příslušníci či jiné civilní osoby, které o reemigraci projevily zájem. Skupina Žatec svoji činnost ukončila v roce 1947.”&lt;/ref&gt; Bulharska a Rumunska navštívili zástupci ministerstva zemědělství, Osidlovacího úřadu a Národního pozemkového fondu 15. a 16. dubna 1947 pohraniční obce (např. Vrbovec, Stošíkovice na Louce), třetí den se pak konala společná schůze se zástupci samosprávy z okresů mikulovského, mor. budějovického a mor. krumlovského. Z té pak vzešlo sepsané ujednání, které uvádělo, že zákaz osidlování domácími uchazeči se ruší pro obce z okresu Znojmo, Mikulov a jmenovitě pro obce Rancířov, Hluboká, Korolupy z okresu M. Budějovice.

Ovšem s dodatkem, že domácími uchazeči nemohou být osídleny usedlosti, které již „''styční důstojníci''” zajistili pro dosídlení volyňských Čechů. V těch obcích, kde styční důstojníci doposud neprovedli výběr usedlostí pro reemigranty, musel být k dosídlení v každém případě přizván styčný důstojník. Dosídlení domácími uchazeči muselo schvalovat ministerstvo zemědělství, které je povolovalo jen v případě, že v současně obývané usedlosti hrozilo její zhroucení, nevyhovovalo zdravotně nebo „''se s ohledem na veřejné zájmy''” počítalo s její likvidací. Dodatečně tak mělo dojít k udělení asi 1 500 dekretů na okrese mikulovském a několika stovek na okrese znojemském.

Znovuocenění přidělených budov se mělo provádět „''od případu k případu''”. Vzhledem k tomu, že bez provedeného zaknihování nemohlo dojít k poskytování dlouhodobých investičních úvěrů, měl NPF urychleně přistoupit k zaknihování přidělených usedlostí, následně do těchto zmíněných okresů vyslat své zmocněnce, kteří by pak zprostředkovali poskytnutí „''levných''” úvěrů a to i těm osídlencům, kteří dosud dekrety neobdrželi.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 25.04.1947, s. 3&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://www.digitalniknihovna.cz/nacr/view/uuid:df0d8fb0-c501-11dd-9a16-000d606f5dc6?page=uuid:7e20b270-c2c9-11dd-b34d-000d606f5dc6&amp;fulltext=Korolupy Naše pravda], 1.5.1947.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://www.digitalniknihovna.cz/nacr/view/uuid:92b4b090-c500-11dd-b71c-000d606f5dc6?page=uuid:b3dbfc20-c225-11dd-8d1f-000d606f5dc6&amp;fulltext=Korolupy Naše pravda], 19.4.1947.&lt;/ref&gt;

== Odklad a rozdělení splátek ze zemědělského majetku osídlenců ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Naléhavá interpelace'''
:poslanců Ing. dr. Rostislava Sochorce, Josefa Tomáška a druhů ministru zemědělství
:'''ve věci odkladu 10% splátky ze zemědělského majetku osídlenců za rok 1946/47 a úměrné rozdělení splátek'''.
:Letošní neúroda těžce poškodila naše zemědělce a jedni z nejvíce poškozených jsou osídlenci usazení na zkonfiskovaném majetku. Poněvadž tito občané převzali hospodářství ve velké většině s nedostatečným kapitálem, jeví se u nich naprostý nedostatek peněz a kdyby museli v letošním roce zaplatiti 10 % splátku z výnosu za hospodářský rok 1946/47 Národnímu pozemkovému fondu, byli by mnozí finančně tak podlomeni, že by šli zcela určitě do zadlužení.

:Další potíže, s nimiž osídlenci zápasí, je rozvržení splátek. Národní pozemkový fond požaduje nejvyšší procento splátek už v :prvních letech hospodaření. Některým osídlencům to neuškodí, mnohým však ano. Během okupace se všeobecně méně opravovalo, :takže většina osídlenců je nucena provádět nejnutnější opravy na budovách, aby nenastávala větší škoda. Také hospodářské :stroje vyžadují buď opravy nebo doplnění. 

:Ježto hospodářská situace osídlenců jest neutěšená a okamžité vymáhání splátek by je existenčně ohrozilo, je třeba neprodleně :poskytnouti jim odklad a proto podepsaní podávají tuto naléhavou interpelaci a táží se pana ministra zemědělství, zda je :ochoten zaříditi:
:'''1. aby 10% splátka NPF byla z. roku 1946/47 odložena o jeden rok,'''
:'''2. aby rozložení splátek bylo pro prvních pět let nižší a teprve potom aby nastalo úměrné zvyšování až do úplného zaplacení.'''

:V Praze dne 9. října 1947.
:Ing. dr. Sochorec, Tomášek, Ing. Janáček, Hořínek, Brukner, dr. Chudoba, Nermuť, Pexa, Julius Klimek, Štambachr, dr. Bunža, Horák, dr. Řehulka, Ant. Fránek, Plojhar, Polomský, Štěpán, M. Trojanová, Petr, Desenský, Ing. Synek, Plesl, dr. Rozehnal, Hynek, Broj, Sova, Matýsek, Kaďůrek, Charvát, Soukup, dr. Ducháček, Ing. Herl, Konvalina.&lt;ref&gt;[http://www.psp.cz/eknih/1946uns/tisky/t0835_00.htm Interpelace ve věci odkladu 10% splátky ze zemědělského majetku osídlenců
za rok 1946/47 a úměrné rozdělení splátek.]&lt;/ref&gt;

|}

== Stavební materiál pro zemědělce ==
Zemědělci mohli v době do 30. dubna 1948 pro druhé čtvrtletí roku 1948 žádat o příděl cihel, cementu a dřeva na provedení naléhavých udržovacích oprav ve svých hospodářstvích.

Cihly se přidělovaly pouze na naléhavé úpravy, například úpravy dlažeb a odpadů ve stájích a jiné opravy, nutné pro zachování provozu v hospodářství. O cihly se žádalo u okresního národního výboru (ONV M. Budějovice). Žádosti o příděl cihel na udržovací práce a nutné opravy zemědělských zařízení musel potvrdit MNV a doporučit místní sdružení Jednotného svazu českých zemědělců. Místní národní výbor potvrdil správnost žádosti jen po předložení hospodářského výkazu zemědělce, kam pak byly odebrané cihly zaznamenány.

Cement mohl být přidělován jen na nejnutnější udržovací práce zemědělských staveb (na opravu močůvkových jímek, žlabů, dlažeb ve stájích a na jiné nutné úpravy), zvláště pak k odstranění zdravotních a provozních závad na hospodářských budovách a za řízeních. Pro novostavby, přístavby a adaptace v zemědělství, které vyžadovaly stavební povolení, se cement určený pro údržbu zásadně nepřiděloval. O cement zemědělci žádali u ministerstva zemědělství, žádosti potvrzovaly MNV a ONV na doporučení místního sdružení JSČZ.

Z kontingentů řeziva a kulatiny mohla býti kryta potřeba dříví pro provozní a udržovací práce (například pro stání ve chlévech, přepážky, kotce a koryta ve vepřínech, opravy vozů, zemědělského nářadí, vrat, pump, výběhů pro dobytek, pařenišť, plotů a hrazení pastvin, také na kůlny bez základů a pod.), pokud k jejich provedení nebylo potřeba stavební povolení. O dřevo se žádalo u zemských národních výborů (na Moravě na hospodářsko-technickém oddělení ZNV v Brně, Žerotínovo nám. 3). Žádosti potvrzoval MNV na doporučení příslušného okresního státního agronoma.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, 23.04.1948, s. 2.&lt;/ref&gt;

== Přesídlení německého obyvatelstva z pohraničí do vnitrozemí ==
S příchodem jara 1948 počítala vláda, že začne s přesídlením německého obyvatelstva z pohraničních obcí do vnitrozemí. Jednalo se o okresy: Benešov, Beroun, Brandýs n. Labem, Český Brod, Čáslav, Kutná Hora, Jílové, Kamenice n. L., Kladno, Kolín, Kralupy, Ledeč n. S., Louny, Mělník, Milevsko, Nymburk, Pelhřimov, Poděbrady, Praha venkov, Příbram, Rakovník, Říčany, Roudnice n. L., Sedlčany, Slaný, Tábor, Vlašim. O pracovní síly německé národnosti se mohly ucházet firmy s nedostatkem pracovních sil a se sídlem v některých z uvedených okresů. Podmínkou bylo, že musely zajistit ubytování pro celou přesídlenou rodinu.&lt;ref&gt;Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 30.01.1948, 4(5). s. [3].&lt;/ref&gt;

== Odkazy ==
=== Poznámky a reference ===
&lt;references /&gt;
=== Externí odkazy ===
* Zákon č. 250/1946 Sb., [https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1946-250 Zákon o jednorázovém osidlovacím příspěvku na úhradu mimořádných stěhovacích a zařizovacích výloh]

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>7fbgws8j6n0q3tnaz2niyxvusehlfew</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pentální účetnictví</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7930</id>
    <revision>
      <id>44690</id>
      <parentid>44190</parentid>
      <timestamp>2021-11-17T14:18:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>85.160.41.141</ip>
      </contributor>
      <comment>/* Účetní transakce speciálně vyplňované ve výkazu CF */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="32198" xml:space="preserve">'''Pentální účetnictví''' je přirozeným rozšířením základní matematické rovnice podvojného účetnictví pro účely sledování peněžních toků. K základním účetním údajům MD a DAL jsou přidány dva údaje Minus a Plus, které představují pentální položky. Minus a Plus jsou přesnou odpovědí na otázku, proč se výsledek hospodaření nerovná či rovná penězům. Podvojné účetnictví nejkompletněji popsal italský mnich matematik [[w:cz:Luca Pacioli|Luca Pacioli]] ([[w:cz:1445|1445]] [[w:cz:Sansepolcro|Sansepolcro]] – [[w:cz:19. června|19. června]] [[w:cz:1517|1517]] [[w:cz:Sansepolcro|Sansepolcro]]) ve své knize Summa de arithmetica, geometria, proportioni et proportionalita vydané v roce [[w:cz:10. listopadu|10. listopadu]] [[w:cz:1494|1494]] v Benátkách. Jeden výtisk &lt;ref&gt;PACIOLI, Luca. Summa di aritmetica, geometria, proporzioni e proporzionalita. P. 1-2. Venetiis: Paganinus de Paganinis 10.-20.9., 1494&lt;/ref&gt; má [[w:cz:Moravská zemská knihovna v Brně|Moravská zemská knihovna v Brně]].Podvojné účetnictví nevynalezl ani nevymyslel, pouze ho skvěle popsal.
Lze si všimnout, že na tomto nejznámějším obraze Luca Pacioliho, je pravidelný dodecahedron (pětiúhelníkový dvanáctistěn). [[w:cz:Johann Wolfgang von Goethe|Johann Wolfgang von Goethe]] prý označil podvojné účetnictví za osmý div světa.Nejedná se o žádný pokus uměle vytvořeného účetnictví, kterými jsou např. potrojné účetnictví, třídílné účetnictví, čtyřdílné účetnictví, konstantní účetnictví a jiné. Všechny tyto, odborníky vytvořené účetní systémy, nepřežily. Byly vytvořeny pro ručně vedené účetnictví. Jakýkoliv odklon od základů podvojného účetnictví se ukázal neživotaschopným &lt;ref&gt;JANHUBA, Miroslav. Potrojné účetnictví F. V. Jezerského (1836-1916). Český finanční a účetní časopis, 2011, roč. 6, č. 1, s. 94-98.[https://www.vse.cz/cfuc/100]
&lt;/ref&gt;.Předpokládánými směry rozvoje účetnictví jsou samostatně konstruované systémy pro výkazy peněžních toků&lt;ref&gt;JANHUBA, Miloslav. Základy teorie účetnictví. 2., upr. vyd. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1268-6.&lt;/ref&gt; . Pentální účetnictví je od roku 2009, kdy bylo objeveno([[w:cz:26. březen|26. března]] [[w:cz:2009|2009]] ),součástí účetního programu WINFAS, kde ho v roce 2016 využívá již více než 100 firem. Zatím je jeho největší využití pro naplnění výkazu cash flow. O možnostech pentálního účetnictví byl příspěvek na konferenci Západočeské univerzity v Plzni v roce 2011 &lt;ref&gt; SINGEROVÁ, Jitka. ''Pentální účetnictví v teorii a praxi českých podniků.'' FEK, ZČU v Plzni.Příspěvek k mezinárodní vědecké konferenci Trendy v podnikání 2011 [http://www.zcu.cz/pracoviste/vyd/Vydane-sborniky.html]
&lt;/ref&gt; včetně recenze &lt;ref&gt;DVOŘÁKOVÁ, L. ''Pentální účetnictví v teorii a praxi českých podniků.'' FEK, ZČU v Plzni : FEK, ZČU v Plzni, 2011. Recenze příspěvku k mezinárodní vědecké konferenci Trendy v podnikání 2011 [https://www.zcu.cz/research/publications/?id=43896073]
&lt;/ref&gt;. Čeká však na své další odborné využití.
[[Soubor:Pacioli.jpg|náhled|
Luca Pacioli na obraze z roku [[w:cz:1495|1495]], za jehož autora je považován Jacopo de'Barbari
]]
[[Soubor:Luca Pacioli in the Summa.jpg|náhled|
Luca Pacioli na kresbě z roku [[w:cz:1494|1494]], z jeho díla Summa]]

== Účetnictví je specifickým druhem matematiky ==
C.Köpf: ''Účetnictví jest jen tehdy účetnictvím, zůstane-li matematikou.''

Účetnictví je číselným zobrazením ekonomického světa. Jeho základ představují dva matematické [[w:cz:Vzorec|vzorce]] typu rovnic. Tj. matematický základ účetnictví není nic, co by bylo založeno na názoru, experimentu, intuici či zkušenosti. Každý si může při znalosti základů podvojného účetnictví a přehledu o peněžních tocích toto ověřit.

'''První vzorec se týká základního pravidla v podvojném účetnictví - rovnosti stran''':

                                                MD = DAL

V podvojném účetnictví jsou dvě strany účtů různě nazývané (MD/DAL, na vrub/ve prospěch, debet/kredit,….). Tyto názvy se přesně neshodují ve všech případech s obsahem účetní transakce. Obecně by mohly být tyto strany jen označeny:

                                               Levá / Pravá

'''Druhý vzorec se týká matematického vyjádření toku peněz - pentální rovnice:'''
                                      '''VH – Minus + Plus = Peníze            ®'''
VH = výsledek hospodaření (výsledkové účty DAL-MD)

Slovně lze vyjádřit tuto rovnici takto:
                             '''Minus a Plus je přesnou odpovědí na otázku, proč se nerovná či rovná výsledek hospodaření penězům.'''

V pentálním účetnictví jsou označeny položky tak, že navozují pouze a jen to, jak se  s nimi počítá v pentální rovnici. Není zde žádný matoucí významový název např. aktivum, pasivum apod. Těmito názvy jsou:
                                               Minus / Plus

Poznámka: hodnota Minus je pro větší názornost v rovnici uvedena s předznaménkem minus. Ale ve skutečnosti se přičítá.
Rovnice je matematicky: VH + Minus + Plus = Peníze.

U podvojného zápisu u elementární účetní transakce, kde je jen duální stav:

                                             MD/DAL

U pentálního zápisu mohou nastat tři stavy s nenulovou hodnotou Minus/Plus aby platila pentální rovnice (příklady uvedeny dále):
{|
|Mínus/0
|Příklad b)
|-
|align=right|&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;0/Plus
|Příklad a), c)
|-
|Minus/Plus
|Příklad e), f)
|}
                                        

Případ, kdy se VH přímo rovná penězům bez jakéhokoliv dalšího sledování v pentálních položkách této účetní operace je příklad d).
Pentální rovnice platí pro libovolný počet dvojic Minus Plus. Vždy ale musí být zachována platnost pentální rovnice pro každou jednotlivou dvojici. Jako příklad lze uvést úroky uhrazené z úvěrového účtu:

{| class=&quot;wikitable&quot;
| rowspan=&quot;2&quot; |'''MD'''
| rowspan=&quot;2&quot; |'''DAL'''
| rowspan=&quot;2&quot; |VH
| colspan=&quot;2&quot; |1. Úvěr
| colspan=&quot;2&quot; |2. Úroky
|-
|Minus
|Plus
|Minus
|Plus
|-
|'''562'''
|'''461'''
|Z
| 
|C1
|A3
|A15
|}

Pentální účetnictví neznamená, že musí účetní při účtování navíc pořizovat ručně pentální položky.PentálníPoložky lze v účetním programu automaticky plnit pomocí nastaveného číselníku souvztažností. Ukázka příkladu a):

{| class=&quot;wikitable&quot;
|'''MD'''
|'''DAL'''
|VH
|Minus
|Plus
|Minus
|Plus
|-
|'''518'''
|'''321'''
|Z
| 
|A22
| 
| 
|}
Při doplňování je několik specifik, které lze využít. Jde např. o úhrady faktur, kde probíhá doplňování Minus/Plus podle předpisu (např. úhrady investičních faktur). Z tohoto důvodu pentální účetnictví nevyžaduje zadávat speciální analytiky účtů pro tyto případy. 
Pentální účetnictví řeší možnost sledování peněžních toků zároveň s podvojným účtováním. Nelze tedy obecně tvrdit, že se výkaz cash flow „neúčtuje&quot; &lt;ref&gt;MLÁDEK, Robert. Světové účetnictví: US GAAP : české účetnictví: slovníky. Praha: Linde, 1998. Praktické příručky. Daně, účetnictví, ekonomie. ISBN 80-7201-109-X. str.302&lt;/ref&gt;.

== Proč zvolen název pentální účetnictví ==
[[Soubor:Pentalni eng big.jpg|náhled|Ochranná známka pentálního účetnictví]]

Pentální účetnictví představuje pět údajů:
{| class=&quot;wikitable&quot;
|Částka
|MD
|DAL
|Minus
|Plus
|}
Základem je i pětice údajů       ''' MD  DAL   VH   Minus  Plus (Debet Kredit Profit Minus Plus)'''

a pětice vazeb:                       ''' MD  DAL   Minus    Plus   MinusPlus'''

Tímto názvem je pak vše jednoznačně popsáno a definováno:

:-pentální přehledy

:-pentální osnova (pentální položky)

:-pentální souvztažnosti

:-pentální kontroly

Slovo pentální není používáno v žádné jiné oblasti lidské činnosti.Neuvádí ho např. [[w:cz:Ottův slovník naučný|Ottův slovník naučný]]. Pomocí tohoto názvu lze přesně popsat vše, co tohoto účetnictví týká.

Podle toho je i logo.

== Příklady ==
Základem je požadavek na vytvoření [[w:cz:Přehled o peněžních tocích|přehledu cash flow]]. Proto i zde jsou dále uváděny položky dle tohoto přehledu. Jako výchozí jsou uváděny dvě metody na jeho sestavení - metoda přímá a nepřímá. Na konečné sestavení přehledu cash flow existuje mnoho metod. Tyto metody mají jediný společný problém: neumožňují vytvoření tohoto výkazu ke kterémukoliv okamžiku. Jsou nutné určité kroky úprav a zjišťování – mnohdy pracně – dodatečných údajů. O této pracnosti svědčí řada odborné literatury, jak tento přehled sestavit. Z tohoto důvodu se proto provádí nejčastěji jen jedenkrát za rok při roční uzávěrce. Pomocí pentálního účetnictví lze získat tento přehled průběžně.

Aby byly následující příklady srozumitelné, je zde uveden oficiální přehled o peněžních tocích dle Českého účetního standardu ČÚS č. 023. Obecně platí, že jednotlivý řádek znamená pentální položku.

Tyto příklady zvládne každý, kdo má jen školní znalosti z účetnictví a zná položky přehledu cash flow.

Rada jak vyplňovat příklady (tj. pentálně účtovat):
 Nejprve vyplňte výsledek (Z) a peníze,
 pak částky Minus a Plus (musí platit pentální rovnice)
 a na konec pentální položky jen pod vyplněné hodnoty.  

{| class=&quot;wikitable&quot;
| colspan=&quot;5&quot; align=&quot;center&quot;|'''Účetní transakce'''
| colspan=&quot;4&quot; align=&quot;center&quot;|'''Pentální položky'''
|-
| rowspan=&quot;2&quot; |Př.
| rowspan=&quot;2&quot; align=&quot;center&quot;|Popis
| rowspan=&quot;2&quot; |Kč
| colspan=&quot;2&quot; |Účtování
| align=&quot;center&quot;|VH
| align=&quot;center&quot;|Minus
| align=&quot;center&quot;|Plus
| align=&quot;center&quot;|Peníze
|-
|MD
|DAL
|'''Výsledek'''
|align=&quot;center&quot;|'''-'''
|align=&quot;center&quot;|''' +'''
|''' = peníze'''
|-
| rowspan=&quot;2&quot; |a)
| rowspan=&quot;2&quot; |odpisy
| rowspan=&quot;2&quot; align=&quot;center&quot;|50
| rowspan=&quot;2&quot; |551
| rowspan=&quot;2&quot; |082
| align=&quot;center&quot;|'''-50'''
|''' '''
| align=&quot;center&quot;|'''+50'''
| rowspan=&quot;2&quot; align=&quot;center&quot;|'''0'''
|-
| align=&quot;center&quot; |Z
| 
| align=&quot;center&quot;|A11
|-
| rowspan=&quot;2&quot; |b)
| rowspan=&quot;2&quot; |nákup zboží
| rowspan=&quot;2&quot; align=&quot;center&quot;|30
| rowspan=&quot;2&quot; |131
| rowspan=&quot;2&quot; |321
| align=&quot;center&quot;|'''0'''
| align=&quot;center&quot;|'''-30'''
|'''+30'''
| rowspan=&quot;2&quot; align=&quot;center&quot; |'''0'''
|-
| align=&quot;center&quot;|Z
| align=&quot;center&quot;|A23
|A22
|-
| rowspan=&quot;2&quot; |c)
| rowspan=&quot;2&quot; |úhrada faktury za zboží
| rowspan=&quot;2&quot; align=&quot;center&quot;|30
| rowspan=&quot;2&quot; |321
| rowspan=&quot;2&quot; |221
| align=&quot;center&quot;|'''0'''
|'''-30'''
| align=&quot;center&quot;|
| rowspan=&quot;2&quot; align=&quot;center&quot;|'''-30'''
|-
| align=&quot;center&quot; |Z
|A22
| align=&quot;center&quot;|
|-
| rowspan=&quot;2&quot; |d)
| rowspan=&quot;2&quot; |prodej majetku (auto)
| rowspan=&quot;2&quot; align=&quot;center&quot;|80
| rowspan=&quot;2&quot; |311
| rowspan=&quot;2&quot; |641
| align=&quot;center&quot;|'''-80'''
|'''-80'''
| 
| rowspan=&quot;2&quot; align=&quot;center&quot;|'''0'''
|-
| align=&quot;center&quot;|Z
|A13
| 
|-
| rowspan=&quot;2&quot; |e)
| rowspan=&quot;2&quot; |příjem z prodeje majetku
| rowspan=&quot;2&quot; align=&quot;center&quot;|80
| rowspan=&quot;2&quot; |221
| rowspan=&quot;2&quot; |311
| align=&quot;center&quot; |'''0'''
| align=&quot;center&quot; |
| align=&quot;center&quot; |'''+80'''
| rowspan=&quot;2&quot; align=&quot;center&quot; |'''+80'''
|-
| align=&quot;center&quot; |Z
| align=&quot;center&quot; |
|B2
|-
| rowspan=&quot;2&quot; |f)
| rowspan=&quot;2&quot; |výplata dividend
| rowspan=&quot;2&quot; align=&quot;center&quot;|40
| rowspan=&quot;2&quot; |364
| rowspan=&quot;2&quot; |221
| align=&quot;center&quot; |'''0'''
| align=&quot;center&quot; |'''-40'''
| align=&quot;center&quot; |
| rowspan=&quot;2&quot; align=&quot;center&quot; |'''-40'''
|-
| align=&quot;center&quot; |Z
| align=&quot;center&quot;|C26
|
|-
| colspan=&quot;5&quot; |
| align=&quot;center&quot;|'''+30'''
| colspan=&quot;2&quot; align=&quot;center&quot;|'''CELKEM'''
| align=&quot;center&quot;|'''+10'''
|}
{| class=&quot;wikitable&quot;
| colspan=&quot;9&quot; |Část PE výkazu cash-flow
|-
| rowspan=&quot;2&quot; |'''PE'''

'''pol.'''
| rowspan=&quot;2&quot; |'''Název pentální položky'''
| colspan=&quot;6&quot; align=&quot;center&quot;|'''Příklad'''
| rowspan=&quot;2&quot; |'''Suma'''
|-
|align=&quot;center&quot;|a)
|align=&quot;center&quot;|b)
|align=&quot;center&quot;|c)
|align=&quot;center&quot;|d)
|align=&quot;center&quot;|e)
|align=&quot;center&quot;|f)
|-
|P
|Počáteční stav peněz
| 
| 
| 
| 
| 
| 
|align=&quot;right&quot;|1000
|-
|align=&quot;center&quot; |Z
|Výsledek hospodaření
| -50
|0
|align=&quot;right&quot;|0
| +80
|0
|align=&quot;right&quot;|0
|align=&quot;right&quot;| +30
|-
|align=&quot;center&quot;|A11
|Odpisy
| +50
| 
| 
| 
|align=&quot;right&quot;|
| 
|align=&quot;right&quot;| +50
|-
|A13
|Zisk/ztráta z prodeje majetku
|
|
|
| -80
|
|
|align=&quot;right&quot;| -80
|-
|A22
|Změna stavu krátkodobých závazků
|align=&quot;right&quot;|
| +30
| -30
| 
| 
|align=&quot;right&quot;|40
|align=&quot;right&quot;|0
|-
|A23
|Změna stavu zásob
| 
| -30
| 
| 
|
|&lt;nowiki&gt;-40&lt;/nowiki&gt;
|align=&quot;right&quot;| -30
|-
|B2
|Příjem z prodeje majetku
|
|
|
|
| +80
|
|align=&quot;right&quot;| +80
|-
|C26
|Výplata dividend
| 
| 
| 
| 
|
| -40
| align=&quot;right&quot; | -40
|-
| 
| colspan=&quot;7&quot; |(Celkem Minus a Plus A15 až A3)
| align=&quot;right&quot; | -20
|-
|F
|Peníze
|0
|0
| -30
|0
| +80
| -40
| align=&quot;right&quot; | +10
|-
|R
| colspan=&quot;7&quot; |Konečný stav peněz
| align=&quot;right&quot; |1010
|}

== Druhy pentálních přehledů ==
Podle pentálních položek lze zobrazit čtyři základní druhy přehledů. Zde jsou přehledně zobrazeny vazby mezi nimi.

Přehled CF a přehled Peníze ukazuje, z jakých pentálních položek je vytvořen konečný stav peněz.

Výsledovka PE a rozvaha PE ukazuje z jakých pentálních položek se vytvořil výsledek hospodaření. Zde nejsou uváděny peněžní operace s výjimkou přímých peněžních operací do výsledku hospodaření.

Zde uvedená čísla jsou jen ilustrativní, nesouvisí s výše uvedeným příkladem.

{| class=&quot;wikitable&quot;
| rowspan=&quot;2&quot; colspan=&quot;2&quot; |'''Řádek PE'''
| colspan=&quot;4&quot; align=&quot;center&quot;|'''Druh PE přehledu'''
|-
|Přehled  CF
|Peníze
|Výsledovka  PE
|Rozvaha  PE
|-
|P
|Počáteční stav peněz
| align=&quot;center&quot;|100
| align=&quot;center&quot;|100
| align=&quot;center&quot;|0
| align=&quot;center&quot;|0
|-
|Z
|Výsledek hospodaření
| align=&quot;center&quot;|150
| align=&quot;center&quot;|80
| align=&quot;center&quot;|80
| align=&quot;center&quot;|80
|-
|A
|Provozní
| align=&quot;center&quot;|A_c
| align=&quot;center&quot;|A_p
| align=&quot;center&quot;|A_v
| align=&quot;center&quot;|A_r
|-
| align=&quot;center&quot;|B
|Investiční
| align=&quot;center&quot;|B_c
| align=&quot;center&quot;|B_p
| align=&quot;center&quot;|B_v
| align=&quot;center&quot;|B_r
|-
| align=&quot;center&quot;|C
|Finanční
| align=&quot;center&quot;|C_c
| align=&quot;center&quot;|C_p
| align=&quot;center&quot;|C_v
| align=&quot;center&quot;|C_r
|-
| align=&quot;center&quot;|F
|Peněžní tok celkem
| align=&quot;center&quot;|20
| align=&quot;center&quot;|20
| align=&quot;center&quot;|70
| align=&quot;center&quot;|70
|-
| align=&quot;center&quot;|R
|Konečný stav peněz
| align=&quot;center&quot;|120
| align=&quot;center&quot;|120
| align=&quot;center&quot;|150
| align=&quot;center&quot;|150
|}

Tyto pentální přehledy a určitě i další zatím čekají na odborný popis a výklad.

== Programové řešení přehledu ==
Některé prameny uvádí, že neexistuje obecný programový algoritmus pro sestavení přehledu o peněžních tocích &lt;ref&gt;KLAINOVÁ, Naděžda. Programové zpracování přehledu o peněžních tocích – 2. část, Účetnictví 9/1998, str. 281&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;MÜLLEROVÁ, Libuše a Blanka JINDROVÁ. Praktický průvodce účetnictvím: příručka pro podnikatelskou sféru: základní dílo včetně 14 aktualizací - stav březen 1999. Praha: Verlag Dashöfer, 1999. ISBN 80-901859-3-2.,oddíl 10/4.1.4 str.3&lt;/ref&gt;. Nelze ani obecně tvrdit, že se výkaz cash flow „neúčtuje“ &lt;ref&gt;MLÁDEK, Robert. Světové účetnictví: US GAAP : české účetnictví: slovníky. Praha: Linde, 1998. Praktické příručky. Daně, účetnictví, ekonomie. ISBN 80-7201-109-X.str.302&lt;/ref&gt;. Přehled o peněžních tocích lze naplnit pomocí pentálního účetnictví&lt;ref&gt;DUŠEK, Jiří. Pentální účetnictví. Účetnictví č. 8., 2011, str. 16-18.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;DUŠEK, Jiří. Pentální účetnictví. Účetnictví č. 10., 2011, str. 19-22.&lt;/ref&gt;. Obecným algoritmem je pentální rovnice, pomocí níž je zaručena kontrola správnosti vyplnění a jednoznačné provázání na podvojné účetnictví.
Tam kde se vykazuji úhrady nikoliv předpis (např. nákup dlouhodobého majetku) se programově řeší tak, že se vezme pentální položka od účetního předpisu.

== Psaní příkladů v excelu = pentální účtování ==
Na stránce Pentální-účetnictví - viz. Externí odkazy, si lze stáhnout tabulku v excelu Příklady PE s přehledy PE.xlsx, ve které lze pentálně účtovat až 100 příkladů. Automaticky se zde plní Základní pentální přehledy i položkový přehled.
Tabulku si lze upravit dle vlastních potřeb, zamčené listy lze odemknout bez hesla.
V přehledu je doplněna položka A25 Změna stavu DPH, pokud chcete vidět DPH samostatně.

[[Soubor:Příklady_pentálního_účtování.png|645x645pixelů|Tabulka pro psaní příkladů]]


.

== Varianty pentálních položek Minus a Plus ==
Jsou jen 4 varianty možností splnění této rovnice, obdobně jako jsou jen 4 varianty správného účtování aktiv a pasiv.
:Varianty jsou dány vztahem hodnoty výsledku hospodaření (VH) a hodnotou peněz v účetní transkaci MD/DAL.
:Tyto hodnoty jsou buď nulové, stejné nebo jedna z nich nulová a druhá nenulová.


[[File:Varianty položek minus a plus.jpg|645x645pixelů|Varianty položek minus a plus v pentálním účetnictví]]

== Účetní transakce speciálně vyplňované ve výkazu CF ==
Při vyplnění výkazu CF je nutné znát jen několik odborností, kdy se určité transakce vykazují zvláštním způsobem. I zde platí pentální rovnice, která vždy vše kontroluje.
Existují jen čtyři skupiny speciálního vyplnění. Nejsou zde pro větší přehlednost uváděny řádky Z a F.
Rada: Pokud budete muset sestavovat výkaz CF nepřímou metodou, pak u nejasných případů si účetní transakci doplňte do pentální rovnice s přihlédnutím k těm těmto specifickým transakcím a budete mít výsledek určitě správně. Pentální rovnici nelze obejít.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ A. Účetní transakce, kde se vyplňují řádky Minus Plus, i když je rovnice splněna již tím, že VH = peníze (Z =F). Proto musí být vyplněno Minus i Plus, aby rovnice platila:
|-
! Př.!! Účetní transakce !! MD !! DAL !! Minus!! Plus
|-
| A.1 || Zaplacené úroky (bez předpisu) – vykazují se proti řádku vyúčtované úroky  ||562  ||221 ||A3 ||A15    
|-
| A.2 || Přijaté uhrazené úroky (bez přepisu) – proti řádku vyúčtované úroky  ||221  ||662 ||A15 ||A4    
|-
| A.3 || Přijaté dividendy a podíly na zisku bez předpisu – proti řádku výnosy z dividend||221  ||665 ||A14 ||A7    
|-
| A.4 || Nákup zásob na fakturu – vykazuje se jako  změna stavu zásob i závazků ||111 ||321 ||A23  ||A22     

|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ B. Účetní transakce, kde předpis se vykazuje ve výkazu CF v jiném řádku než úhrada:
|-
! Př.!! Účetní transakce !! MD !! DAL !! Minus!! Plus
|-
| B.1 || Nákladové úroky s předpisem - v řádku vyúčtované úroky||562  ||379 || - ||A15    
|-
|     || Úhrada těchto úroků ||379  ||221 ||A3 || -    
|-
| B.2 || Výnosové úroky s předpisem – v řádku vyúčtované úroky||378  ||662 ||A15 ||-    
|-
|  || Přijata úhrada těchto úroků||221  ||378 ||- ||A4    
|-
| B.3 || Předpis pro přijetí dividend a podílů na zisku – v řádku výnosy z dividend||351 ||665 ||A14 ||-    
|-
|  || Přijetí dividend a podílů na zisku||221  ||351||- ||A7    
|}
Poznámky: 
-	Konečný stav vykázání případů B.1 až B.3 musí být shodný s případy A.1 až A.3.
-	V řádku A15 tak vyjde celkový výsledek z vyúčtovaných úroků.


{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ C. Některé účetní transakce, kde předpis účetní transakce nevstupuje do výkazu CF. Ale jen úhrada:
|-
! Př.!! Účetní transakce !! MD !! DAL !! Minus!! Plus
|-
| C.1 || Nákup dl. majetku na fakturu – nevykazuje se předpis||042  ||321 || - ||-    
|-
|     || Úhrada těchto závazkové faktury ||321  ||221 ||B1 || -    
|-
| C.2 || Přiznané podíly na zisku – nevykazuje se předpis||566  ||364 ||- ||-    
|-
|  || Vyplacené podíly na zisku||364  ||221 ||C26 ||-    
|-
| C.3 || Předpis daně z příjmů – nevykazuje se předpis||591 ||341 ||- ||-    
|-
|  || Úhrada daně z příjmů||341 ||221||- ||A5    

|}


{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ D. Prodej dlouhodobého majetku – specialita ve vykazování:
|-
! Př.!! Účetní transakce !! MD !! DAL !! Minus!! Plus
|-
| D.1 || Vyřazení  dlouhodobého majetku při prodeji – zůstatková cena||541 ||082|| - ||A13    
|-
|     || Prodej dlouhodobého majetku  – předpis u faktury (nevykazuje se jako pohledávka)||315 ||641 ||A13|| -    
|-
| - || Úhrada této pohledávkové faktury ||221 ||315 ||- ||B2    

|}
Poznámka: V řádku A13 tak vyjde celkový zisk (ztráta ) z prodeje stálých aktiv.

== Pentální účetnictví a IFRS (GAAP) ==
IAS 7 uvádí popis k výkazu cash flow. Zde uvedený popis metodiky vytvoření výkazu je výchozím popisem pro národní popisy.

== Zajímavá shoda základů ekonomického a biologického světa ==

Biologický svět je postaven na šesti základních kamenech [[w:cz:DNA|DNA]] obdobně jako účetní svět. Šestý kámen je všeobecný v biologickém i ekonomickém světě. I toto může svědčit o tom, že se jedná o něco, co není odvislé od člověka. K podobnému názoru s významem DNA v tomto světě došel David WILCOCK &lt;ref&gt;WILCOCK, David. Klíč zvaný synchronicita: jak nám pomáhá skrytá inteligence. Praha: Dobrovský, 2014. ISBN 978-80-7306-584-3. &lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
| rowspan=&quot;7&quot; |Biologický svět
| colspan=&quot;6&quot; align=&quot;center&quot;|'''DNA''' (deoxyribonukleová  kyselina) se skládá z
|-
| colspan=&quot;6&quot; align=&quot;center&quot;|nukleotidů
|-
| rowspan=&quot;5&quot; align=&quot;center&quot;|'''Fosfát'''

'''(vše spojuje)'''
| colspan=&quot;5&quot; align=&quot;center&quot;|nukleosidů
|-
| rowspan=&quot;4&quot; align=&quot;center&quot;|'''Pentóza'''
| colspan=&quot;4&quot; align=&quot;center&quot;|bází
|-
| colspan=&quot;2&quot; align=&quot;center&quot;|Purinová
| colspan=&quot;2&quot; align=&quot;center&quot;|Pirimidinová
|-
|'''Adenin'''
|'''Thymin'''
|'''Cytosin'''
|'''Guanin'''
|-
| colspan=&quot;2&quot; align=&quot;center&quot;|A = T 
| colspan=&quot;2&quot; align=&quot;center&quot;|C  Ξ   G
|-
|'''Základní kameny'''
|align=&quot;center&quot;|'''6'''
|align=&quot;center&quot;|'''5'''
|align=&quot;center&quot;|'''4'''
|align=&quot;center&quot;|'''3'''
|align=&quot;center&quot;|'''2'''
|align=&quot;center&quot;|'''1'''
|-
| rowspan=&quot;5&quot; |Ekonomický svět

(účetní svět)
| rowspan=&quot;5&quot; align=&quot;center&quot;|'''Peníze'''

'''(objektivní'''

'''existence)'''
| rowspan=&quot;5&quot; |'''Výsledek'''
| colspan=&quot;2&quot; align=&quot;center&quot;|PÚ účetnictví
| colspan=&quot;2&quot; align=&quot;center&quot;|PE účetnictví
|-
|align=&quot;center&quot;|'''MD'''
|align=&quot;center&quot;|'''DAL'''
|align=&quot;center&quot;|'''Minus'''
|align=&quot;center&quot;|'''Plus'''
|-
| rowspan=&quot;3&quot; align=&quot;center&quot;|MD
| rowspan=&quot;3&quot; align=&quot;center&quot;|DAL
|align=&quot;center&quot;|Minus
|
|-
|
|align=&quot;center&quot;|Plus
|-
|align=&quot;center&quot;|Minus
|align=&quot;center&quot;|Plus
|-
| colspan=&quot;2&quot; |
| colspan=&quot;3&quot; align=&quot;center&quot; |Podvojné účetnictví
| colspan=&quot;2&quot; |
|-
| colspan=&quot;2&quot; |
| colspan=&quot;5&quot; align=&quot;center&quot;|'''Pentální účetnictví'''
|}

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Literatura ==
'''{ag}'''
* DRÁBKOVÁ, Zita a Jiří Dušek: Using CFEBT risk triangle and Pental accounting for detection risks of accounting errors and frauds. INPROFORUM 2017,International Scientific Conference,Faculty of Economics University of South Bohemia in České Budějovice.
'''{cs}'''
* BARTKOVÁ, Hana. Sbírka příkladů a kontrolních testů z účetnictví podnikatelských subjektů. Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2008. ISBN 978-80-248-1881-8.
* BAŘINOVÁ, Dagmar a Iveta VOZŇÁKOVÁ. Vyhodnocení a využití účetních výkazů pro manažery, společníky a akcionáře. Praha: Grada, 2005. Účetnictví a daně. ISBN 80-247-1115-X.
* DUŠEK, Jiří. Pentální účetnictví. Žďár nad Sázavou: Organizační kancelář, 2009. ISBN 978-80-254-5696-5.
* DUŠEK, Jiří. Účetní uzávěrka a závěrka v přehledech: snadno a rychle. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-5417-8.
* DUŠEK, Jiří. Pentální účetnictví. Účetnictví č. 8., 2011, str. 16-18.
* DUŠEK, Jiří. Pentální účetnictví. Účetnictví č. 10., 2011, str. 19-22.
* DVOŘÁKOVÁ, Dana. Základy účetnictví výkaz o peněžních tocích – 1. část, Účetnictví 8/2009, str.14-18
* DVOŘÁKOVÁ, Dana. Základy účetnictví výkaz o peněžních tocích – 2. část, Účetnictví 9/2009, str.17-22
* FREIBERG, František. Cash-flow: řízení likvidity podniku. 3. rozš. vyd. Praha: Management Press, 1997. ISBN 80-85943-37-9.
* HOLEČEK, Bohumír. Přehled o peněžních tocích. Účetnictví, daně a právo v zemědělství č. 5., 2004, str. 14-20.
* HORAD, Daniel. Jak poskládat cash-flow. Účetnictví č. 11., 2014, str. 5-17.
* HOUDEK, Václav. Cash flow a management. Účetnictví č. 6., 1994, str. 168-176.
* HOUDEK, Václav. Cash flow - nově. Účetnictví č. 3., 1996, str. 73-80.
* JANHUBA, Miloslav. Základy teorie účetnictví. 2., upr. vyd. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1268-6.
* JANHUBA, Miloslav. Teorie účetnictví: (výběr z problematiky). Praha: Oeconomica, 2010. Vysokoškolská učebnice. ISBN 978-80-245-1662-2.
* JANHUBA, Miloslav, Marie MÍKOVÁ, Jaroslava ROUBÍČKOVÁ a Vladimír ZELENKA. Finanční účetnictví: obecné otázky. V Praze: C.H. Beck, 2016. ISBN 978-80-7400-614-2.
* KLAINOVÁ, Naděžda: Nový cash flow (Přehled o peněžních tocích), Reklamní agentura TWIN, Olomouc 1996, ISBN 80-238-0545-2
* KLAINOVÁ, Naděžda. Programové zpracování přehledu o peněžních tocích – 1. část, Účetnictví 8/1998, str. 247-251
* KLAINOVÁ, Naděžda. Programové zpracování přehledu o peněžních tocích – 2. část, Účetnictví 9/1998, str. 278-281
* KLAINOVÁ, Naděžda. Programové zpracování přehledu o peněžních tocích – 3. část, Účetnictví 10/1998, str. 320-322
* KNÁPKOVÁ, Adriana, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 2., rozš. vyd. Praha: Grada, 2013. Prosperita firmy. ISBN 978-80-247-4456-8.
* KOVANICOVÁ, Dana. Jak porozumět světovým, evropským, českým účetním výkazům. Praha: Polygon, 2004. ISBN 80-7273-095-9.
* KOVANICOVÁ, Dana a Pavel KOVANIC. Poklady skryté v účetnictví. Díl 1, Jak porozumět účetním výkazům. 5. aktualiz. vyd. Praha: Polygon, 1998. ISBN 80-85967-73-1.
* KOVANICOVÁ, Dana a Pavel KOVANIC. Poklady skryté v účetnictví. Díl 2, Finanční analýza účetních výkazů. 4. aktualiz. vyd. Praha: Polygon, 1999. ISBN 80-85967-88-X.
* LANDA, Martin. Finanční plánování a likvidita. Brno: Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1492-6.
* LOUŠA, František. Cash flow snadno a rychle: software pro zpracování v EXCELU 5.0 : [návod na sestavení, vzory]. Praha: Bilance, 1998.
* MÍKOVÁ, Marie a Blanka JINDROVÁ. Příklady z finančního účetnictví. Praha: Trizonia, 1994. Příručky praktických podnikatelů. ISBN 80-85573-26-1.
* MLÁDEK, Robert. Světové účetnictví: US GAAP : české účetnictví: slovníky. Praha: Linde, 1998. Praktické příručky. Daně, účetnictví, ekonomie. ISBN 80-7201-109-X.
* MÜLLEROVÁ, Libuše a Blanka JINDROVÁ. Praktický průvodce účetnictvím: příručka pro podnikatelskou sféru: základní dílo včetně 14 aktualizací - stav březen 1999. Praha: Verlag Dashöfer, 1999. ISBN 80-901859-3-2.
* PASEKOVÁ, Marie. Účetní výkazy v praxi. Praha: Kernberg, 2007. Praxe. ISBN 978-80-903962-6-5.
* PROCHÁZKOVÁ, Dagmar, Radislav TKÁČ a Bohumír HOLEČEK. Obsah účetní závěrky pro podnikatele sestavované za účetní období započaté v roce .. Ostrava: Jiří Motloch-Sagit, 2003-^^^^. ISBN 80-7208-479-8.
* REZKOVÁ, Jiřina. Řízení cash flow a likvidity společnosti. Metodické aktuality Svazu účetních č. 4/98. Praha: BILANCE, 1998, ISSN 1211-4138.
* RYNEŠ, Petr. Cash flow v účetní závěrce: [komentář, příklady]. 3., aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, c2009. Účetnictví. ISBN 978-80-7263-490-3.
* RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka: průvodce podvojným účetnictvím k .. Olomouc: ANAG, 2017. Účetnictví. ISBN 978-80-7554-061-4.
* SEDLÁČEK, Jaroslav. Cash Flow. Brno: Computer Press, 2003. Praxe manažera. ISBN 80-7226-875-9.
* SCHOLLEOVÁ, Hana. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2012. Expert. ISBN 978-80-247-4004-1.
* SCHROLL, Rudolf. Výkaz peněžních toků. Účetnictví č. 11, 1992, Vložka účetnictví str. 109-114.
* SCHROLL, Rudolf. Výkaz peněžních toků. Účetnictví č. 12, 1992, Vložka účetnictví str. 117-120.
* STROUHAL, Jiří. Sestavení přehledu o peněžních tocích. Účetnictví v praxi č. 2., 2007, str. 13-15.
* ŠKAMPA, Jiří. Účetní závěrka '99: aktuální účetní a daňové problémy, praktické rady, cash-flow, podvojné účetnictví. Ostrava: Sagit, 1999. Daně a účetnictví. ISBN 80-7208-143-8.
* ŠTOHL, Pavel. Souvislý účetní příklad s účetními doklady 2012: pro studenty obchodních akademií a ostatních středních odborných škol s výukou účetnictví. 13., aktualiz. vyd. Znojmo: Pavel Štohl, 2012. ISBN 978-80-87237-52-6.
* VAŠEK, Libor. Výkaz peněžních toků – Mezinárodní standardy účetního výkaznictví a jejich srovnání s českou účetní legislativou. Praha: Český finanční a účetní časopis, 2006, roč. 1, č. 2, str. 39-58. ISSN: 1802-2200
* VORBOVÁ, Helena. Příloha účetní závěrky za účetní období 1196 a výkaz cash flow. Finanční poradce podnikatele č. 2 1997. Praha, str. 25-51
* VORBOVÁ, Helena. Výkaz cash flow a finanční analýza. 2., dopl. vyd. Praha: Linde, 1999. Daňová a hospodářská kartotéka. ISBN 80-86131-09-2.
* VORBOVÁ, Helena. Účetní závěrka 2000: uzávěrka, výpočet a zaúčtování daně z příjmů, cash flow, příloha k účetní závěrce. Ostrava: Sagit, 2001. Daně a účetnictví. ISBN 80-7208-211-6.

== Související články ==

&lt;!--
 [[Kategorie:Účetnictví| ]]
 [[Kategorie:Dějiny účetnictví| ]]
 [[Kategorie:Peněžní tok]]
 [[Kategorie:Přehled o peněžních tocích]]
 [[Kategorie:Rovnice]]
 
 --&gt;
'''{cs}'''

* {{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 7.&amp;nbsp;díl Pojištění a záruka vývozních úvěrů – Přímé daně v ČSR
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1935
 | isbn = 
 | kapitola = Potrojné účetnictví
 | strany = 141–182
 | jazyk = 
}}

'''{it}'''

* PACIOLI, Luca. Summa di aritmetica, geometria, proporzioni e proporzionalita. P. 1-2. Venetiis: Paganinus de Paganinis 10.-20.9., 1494.
* Digitalizovaný exemplář Summa wolfenbüttelské knihovny http://diglib.hab.de/inkunabeln/83-1-quod-2f/start.htm

== Externí odkazy ==
* [http://diglib.hab.de/inkunabeln/83-1-quod-2f/start.htm Digitalizovaný exemplář Summa wolfenbüttelské knihovny]
* {{Wikizdroje|dílo=Ottův slovník naučný}}
* [[w:cz:Encyclopædia Britannica|Encyclopædia Britannica]]
* [http://www.newadvent.org/cathen/ Catholic Encyclopedia - přepis původního vydání na odkazovaných internetových stránkách je volně použitelný (PD-old)]
* [http://www.cojeco.cz/ Co je co?]
* [http://www.pentalni-ucetnictvi.cz/ Stránky věnované pentálnimu účetnictví]
* [http://www.winfas.cz/ Účetní program WINFAS využívající pentální účetnictví]
* [http://divinecosmos.com/ David Wilcock]

== Související články ==

&lt;!--
 [[Kategorie:Účetnictví| ]]
 [[Kategorie:Dějiny účetnictví| ]]
 [[Kategorie:Peněžní tok]]
 [[Kategorie:Přehled o peněžních tocích]]
 [[Kategorie:Rovnice]]
 
 --&gt;</text>
      <sha1>icwb63mey4fow6fr9cel81jpa3mk1t1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Povinné dodávky zemědělských výrobků a jejich výkup v letech 1945-1948</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7931</id>
    <revision>
      <id>42804</id>
      <parentid>42794</parentid>
      <timestamp>2021-01-27T22:28:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka Lyalikoff</username>
        <id>4811</id>
      </contributor>
      <comment>/* Dodávky sádla a domácí zabíjačky */ Zrušení lístků na maso pro samozásobitele</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="50233" xml:space="preserve">Změna zemědělské politiky v roce 1939, ale hlavně po nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora na podzim 1941, přinesla podle vzoru říšskoněmeckého modelu (Ernährung und Landwirtschaft / Výživa a zemědělství) protektorátní válečné řízené hospodářství v zemědělství, jehož vrcholným orgánem se stalo protektorátní ministerstvo zemědělství a lesnictví. Ministerstvo zemědělství a lesnictví dozorovalo celý proces od samotné výroby až po zpracování nebo prodej zemědělských produktů. Část svých kompetencí pak přenášelo na podřízené orgány politické správy (hlavně okresní úřady) a tzv. ''trhové svazy'' a ''privilegované obchodní společnosti''.

Trhové svazy řídily a spravovaly trh s jednotlivými zemědělskými produkty: „''Českomoravský svaz pro dobytek, maso a ryby''” (1939-1949), „''Českomoravský svaz pro mléko a tuky''” (1939-1949), „''Českomoravský svaz pro chmel, slad a pivo''” (1939-1949), „''Českomoravský svaz pro drůbež, vejce a med''” (1940-1949), „''Českomoravský svaz zahradnicko-vinařský''” (1940-1949), „''Českomoravský svaz pro brambory a škrob''” (1940-1949), „''Českomoravský svaz pro řepu a cukr''” (1940-1949), „''Českomoravský svaz pro drůbež, vejce a med''” (1940-1949), „''Českomoravský svaz pro hospodaření obilím''” (1941-1949), „''Českomoravský svaz pro kakao, cukrovinky a trvanlivé pečivo''” (1942-1949). Vyhláškou ministra zemědělství a lesnictví ze dne 25. ledna 1943 byla zřízena ústřední organizace „''Svaz zemědělství a lesnictví v Čechách a na Moravě''” (SZAL), do kterého byly jednotlivé svazy začleněny (po válce nahrazen „''Jednotným svazem českých zemědělců''”)&lt;ref&gt;11/1945 Ú.l. Vyhláška o zrušení Svazu zemědělství a lesnictví pro Čechy a Moravu z 28. května 1945&lt;/ref&gt;. Zemědělci, kteří byli členy těchto družstev, se podíleli na jejich financování formou srážek z výkupních cen (po válce nahrazen „''srážkami pro zvelebovací fond''”).

Vzhledem k tomu, že „trhové svazy” měly úlohu pouze správní a řídící, byly pro výkup a prodej zemědělských produktů zřízeny monopolní (privilegované) obchodní společnosti. Výkupem a dodávkou jatečného dobytka, masa a masných výrobků se zabývala „''Výsadní dobytkářská společnost''” (dříve Prispol), výkupem a dodávkou mléka, mléčných výrobků, másla, sádla, loje a vajec „Společnost pro obchod s mléčnými výrobky, tuky, drůbeží a vejci”, s obilím a krmivem obchodovala „''Výsadní obilní společnost''”, s brambory „''Českomoravská společnost pro obchod brambory''”, vývozem a výkupem chmele „''Českomoravská chmelařská společnost''”, na podporu chovu ovcí založená společnost „''Zužitkování vlny pro Čechy a Moravu''”. Na základě vládního nařízení ze 14. ledna 1943 byla zřízena ústřední organizace „''Svaz zemědělských družstev pro Čechy a Moravu''”, do něhož byly na podkladě vládního nařízení ze dne 3. července 1942 dosavadní výdělkové a hospodářské společnosti včleněny (v roce 1948 nahrazen „''Ústřední radou družstev''”).&lt;ref&gt;[https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=10405&amp;Section=1&amp;IdPara=1&amp;ParaC=2 Vládní nařízení ze dne 3. července 1942 o svazech výdělkových a hospodářských společenstev]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=17604&amp;Section=1&amp;IdPara=1&amp;ParaC=2 Zákon ze dne 21. července 1948 o Ústřední radě družstev].&lt;/ref&gt; Veškeré ceny zboží a služeb stanovoval od roku 1939 „''Nejvyšší cenový úřad''”.

Okresní úřady zodpovídaly za plynulý chod zásobování, příděl potravin, osiva a krmiva, za vydávání „''odběrních lístků''” a vedení výkazů domácností. Prováděly také statistická šetření a kontroly, vedly evidenci zemědělské výroby (''porážkové listy'', ''mléčné záznamy'', ''statkové archy'' a ''pomocné knížky''). „''Statkové archy''” obsahovaly údaje o majiteli zemědělského závodu, jeho rodině, zaměstnancích, rostlinné a živočišné výrobě, přehledy obhospodařované půdy a údaje o strojním zařízení zemědělského závodu, výměru pěstovaných plodin, hektarové výnosy, spotřebu hnojiv, druhy a počet domácích zvířat, spotřebu krmiv, údaje o domácích porážkách, počty uhynulých zvířat, údaje o produkci vlny, mléka, másla a vajec a samozřejmě roční dodávkovou povinnost (kontingent). Menší zem. závody (2-5 ha půdy) vedly „''statkové výkazy''”. Za účelem kontingentace pak fungovaly při okresních a obecních úřadech podle druhu zemědělských výrobků komise a výbory (lnářské, chmelařské, mléčné, řepkařské, pro dodávku jatečného dobytka atd.), které byly v roce 1943 sloučeny do jediné „''zemědělské komise''”. V boji proti černému obchodu a hospodářské sabotáži pak sloužila zavedená kontrola nad vydanými vyhláškami a represivní aparát.

„''Samozásobitelé zemědělskými výrobky''” směli své zemědělské výrobky využívat jen ke krytí samozásobitelských dávek, krmení dobytka a osevu.&lt;ref&gt;[https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=10281&amp;Section=1&amp;IdPara=1&amp;ParaC=2 Samozásobitele] blíže definovala vyhláška předsedy vlády ze dne 23. listopadu 1939 a pak ministra zemědělství a lesnictví z 8. května 1942: držitelé zemědělských podniků, zemědělští zaměstnanci, stálí dělníci a deputátníci, sezonní dělníci, osoby zaměstnané v lesním a rybničním hospodářství, výměnkáři a držitelé vepře, krávy a drůbeže.&lt;/ref&gt; Volný obchod v podstatě neexistoval a držitelé zemědělských podniků odváděli tzv. „povinné dodávky”, zavedené již v září 1939 a v hospodářském roce 1943/1944 z části nahrazené tzv. smluvními dodávkami. Jednalo se o nucený výkup zemědělské produkce za úřední ceny. Jako první vstoupily v platnost na podzim 1939 povinné odvody z živočišné výroby, zejména chovu vepřů, v rostlinné výrobě pak na počátku roku 1940 tzv. „povinný osev” (len a olejniny). Povinné odvody samozásobitelům zemědělských výrobků stanovovalo ministerstvo zemědělství a lesnictví na podkladě obhospodařované zemědělské půdy. Z důvodu odchodu zemědělských dělníků za lepším výdělkem do průmyslových podniků zajišťovalo ministerstvo zemědělství a lesnictvích také nábor pracovních sil, od roku 1940 nábor sezónních dělníků z protektorátu a ze Slovenska, během žní pak i pomoc příslušníky vládního vojska a školní mládeží.&lt;ref&gt;Štolleová, Barbora: [https://books.google.at/books?id=S3afBwAAQBAJ&amp;pg=PA115&amp;lpg=PA115&amp;dq=svaz+pro+dr%C5%AFbe%C5%BE,+vejce+a+med&amp;source=bl&amp;ots=AvKToIGMMg&amp;sig=UKC5l9Gr_cN3lsJ74k5f1YQxaUY&amp;hl=de&amp;sa=X&amp;ved=0ahUKEwiHpYGQjLnUAhWJVxoKHYphBIAQ6AEIKjAB#v=onepage&amp;q=svaz%20pro%20dr%C5%AFbe%C5%BE%2C%20vejce%20a%20med&amp;f=false Pod kuratelou Německé říše]/Under the Custodianship of the German Empire, e-kniha, 1. vydání březen 2015, ISBN 9788024624419 (PDF)&lt;/ref&gt;

Strukturu a systém protektorátního válečného řízeného hospodářství v zemědělství i se svazy a monopolními obchodními společnostmi v podstatě převzalo poválečné ministerstvo zemědělství a ministerstvo výživy, které pro každý rok stanovovalo přesný rozpis povinných dodávek zemědělských produktů pro okresy, obce i jednotlivce. Zemědělci podepisovali na začátku roku dodávkové smlouvy o tom, jaký druh a množství budou dodávat a za jakou cenu. Přebytky pak mohli prodat na volném trhu. Výše dodávek se řídila výměrou obhospodařované půdy. Ministerstvo zemědělství a ministerstvo výživy zřídil prezident republiky dekretem ze dne 2. dubna 1945 o nové organisaci vlády a ministerstev v době přechodné. Vládním nařízením ze dne 25. května 1945 byl ministr výživy zmocněn úpravou výroby, oběhu a spotřeby potravin a poživatin a dekretem z 27. října 1945, č. 118/1945 Sb., o opatření v řízení vyživovacího hospodářství zmocnil prezident republiky ministerstvo výživy řízením výkupu, oběhu a spotřebou výrobků, původu rostlinného, živočišného a nápojů, a to jak původu domácího či cizozemského pokud sloužily lidské výživě.

Ministerstvo zemědělství v rukách KSČ rozhodlo 3. července 1945 o zrušení protektorátního ústředního „Svazu zemědělství a lesnictví pro Čechy a Moravu” a připravilo půdu pro vznik „''Jednotného svazu českých zemědělců pro Moravu a Slezsko''”. V květnu 1946 byl přijat zákon o zřízení dvou národních svazů: „''Jednotného svazu českých zemědělců v Praze''” a „''Jednotného svazu slovenských zemědělců v Bratislavě''”, které pak vláda Národní fronty sdružila pod nově zřízenou vrcholnou organizací „''Ústřední rady zemědělců republiky Československé''”. Zákon byl na návrh komunistů přijat za přítomnosti členů KSČ a členů ČSSD, lidovci (ČSL) a národní socialisté (ČSNS) návrh zákona nepodpořili a schůzi Poslanecké národní sněmovny (PNS) opustili. Na podzim roku 1946 přijala vláda zákon, kterým byly dosud samostatné trhové svazy začleněny pod „Jednotný svaz českých zemědělců se sídlem v Praze” (obdobně pod Jednotný svaz slovenských zemědělců se sídlem v Bratislavě), potažmo pak také pod „Ústřední radu zemědělců republiky Československé” se sídlem v Praze.&lt;ref&gt;Vládní návrh zákona ze dne 18. října 1946 o organisaci zemědělců republiky Československé. Digitální knihovna Poslanecké sněmovny: Ústavodárné NS RČS 1946-1948, tisky.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Vládní návrh zákona ze dne 18. října 1946 o organisaci zemědělců republiky Československé. Digitální knihovna Poslanecké sněmovny: Ústavodárné NS RČS 1946-1948, tisky.&lt;/ref&gt; Obchodní společnosti se podařilo komunistům centralizovat do „''Ústřední rady družstev''” až po převzetí moci v roce 1948.&lt;ref&gt;[https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=17604&amp;Section=1&amp;IdPara=1&amp;ParaC=2 Zákon ze dne 21. července 1948 o Ústřední radě družstev].&lt;/ref&gt;

Systém povinných dodávek zemědělských výrobků a jejich výkup využila KSČ po únoru 1948 jako nástroj své perzekuce selského stavu. Podle vládního nařízení z roku 1949 muselo každé zemědělské stavení uzavřít smlouvu o dodávce. V roce 1952 byl tento zákon nahrazen zákonem č. 56/1952 Sb., o dodávkových povinnostech a výkupu zemědělských výrobků, který silně znevýhodňoval „vesnické boháče“. Předepsané dodávky vláda komunistů navýšila natolik, že je rolníci mohli splnit pouze na úkor vlastní spotřeby nebo výkrmu hospodářského zvířectva. V rámci boje proti „třídnímu nepříteli” přijala komunistická vláda k postihování sedláků dva zákony, v červenci 1950 trestní zákon soudní č. 86/1950 Sb. a trestní zákon správní č. 88/1950 Sb. Likvidace selského stavu vyvrcholila centrálně řízenou „''Akcí kulak''”.

== Hospodářský rok 1945/46 (1. 8. 1945 - 31. 7. 1946) ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|'''Soustava řízeného hospodářství zůstává'''. 

„''Ministerstvo výživy Československé republiky znovu upozorňuje všechny Národní výbory, že dosavadní soustava řízeného hospodářství zůstává i nadále v platnosti. Spotřebitelé mají nároky na dávky potravin, které pro běžné přídělové období byly stanoveny podle lístků na potraviny na 75. přídělové období. Národní výbory nejsou proto oprávněny stanoviti dávky jiné, nýbrž pečují jen o to, aby zásoby potravin byly zajištěny a zabezpečeny a vyčkávají dalších rozhodnutí ministerstva výživy. Omezení, pokud jde o židy, se zrušují.''”&lt;ref&gt;Naše Demokracie, list československé strany lidové na jihozápadní Moravě, rok 1945, ročník 1, č. 1, s. 2&lt;/ref&gt;
|}
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Dodávky mléka, dobytka a olejnatých semen.'''

''Vyhláškou ministra zemědělství a lesnictví o nejmenší dodávce mléka, dobytku a olejnatých semen v kontingentním roce 1944/45 bylo stanoveno, že zemědělci jsou povinni dodat za dobu od 1. 8. 1944 do 31. 7. 1945 mléko, dobytek a olejnatá semena v množství nejméně 1000 mléčných jednotek z každého hektaru kontingentní plochy a že se nesplnění této dodávkové povinnosti bude trestat. V hospodářském roce 1944/45 však utrpěla zemědělská produkce značnou škodu jak událostmi z posledního období německé okupace, tak i tím, že přes některé naše kraje se přímo přehnala válečná vlna. Nyní je třeba hospodářský rok 1944/45 co nejrychleji, nejúčelněji a nejjednodušeji uzavřít, aby zemědělci mohli od 1. 8. t. r. začít nový hospodářský rok 1945/46 s čistým účtem. Proto mi ministerstvo výživy v dohodě s ministrem zemědělství rozhodlo, že nesplnění předepsané dodávkové povinnosti podle zmíněné vyhlášky o nejmenší dodávce mléka, dobytka a olejnatých semen nebude za kontingentní rok 1944/45 vůbec trestáno. Současně však ministerstvo očekává, že se zemědělci v kontingentním roce 1945/46 postarají o to, aby dodávkovou povinnost, která jim bude podle nových zásad předepsána, včas a zcela splnili.'' (Národní obroda, 02.08.1945)&lt;ref&gt;Národní obroda: ústřední orgán Československé strany lidové. V Brně: Československá strana lidová, 02.08.1945, 1(71). s. [3].&lt;/ref&gt; 
|}

Ministerstvo výživy pověřilo všechny „trhové svazy” a „privilegované obchodní společnosti” nerušeným chodem veřejného zásobování. „''Výsadní dobytkářská společnost pro Čechy a Moravu''” (dříve Prispol, a. s.) upozorňovala všechny zemědělce, že jejich závazky s dodáním vykrmeného vepře trvají a že každý zemědělec musí závazky bezpodmínečně splnit. „''Svaz pro mléko a tuky''” žádal všechny samozásobitele, kteří provedli domácí porážku vepře, aby urychleně odevzdali povinnou dávku sádla. Sběrny sádla pokračovaly v evidenci domácích porážek, vedly záznamy a zasílaly hlášení.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|„''Svaz pro mléko a tuky upozorňuje, že pouze v okresech sousedících s osvobozeným pohraničním územím je dovoleno provádět sběr sádla a loje z přilehlých osvobozených obcí, které dosud do sběrného obvodu nepříslušely, do nejbližších již existujících sběren. I tyto úpravy jsou jen prozatímní, musí býti provedeny v dohodě s okresními Národními výbory a oznámeny Svazu pro mléko a tuky. Jakékoliv jiné změny obvodu sběren jsou nepřípustné. Okresní Národní výbory, které zajistily vedoucí některých sběren, nechť se postarají o to, aby tyto sběrny byly nadále vedeny spolehlivou osobou a oznámí Svazu pro mléko a tuky tuto změnu. Převedení sběrny z jedné firmy na druhou může provésti jenom Svaz, protože musí nové sběrně vydati pověření a pomůcky.''”&lt;ref&gt;Rudé právo. Ústřední orgán Komunistické strany Československa. ISSN: 0032-6569. Moravská zemská knihovna, 7.6.1945, č. 27, s. 2&lt;/ref&gt;
|}

=== Kontingentace dobytka ===
Kontingentaci dobytka na období od 1. srpna 1945 do 31. prosince 1946 nařídilo ministerstvo výživy vyhláškou č. 65/1945 Sb. Rozpisem kontingentu byly v obcích pověřeny zemědělské komise při MNV. Povinné dodávky se řídily velikostí obhospodařované půdy. Za obhospodařovanou půdu se pokládala orná půda, do které se nepočítaly vinice, chmelnice, vrbovny, ovocné školky, zahrady a čtvrtina z pastevních ploch. Z jednoho hektaru obhospodařené půdy činily dodávky 50-80 kg živé váhy hovězího dobytka a 25-30 kg živé váhy vepřového dobytka. Na hospodářství s výměrou orné půdy do 1 ha se kontingentace sice nevztahovala, ale pokud majitel hospodářství vlastnil minimálně 0,3 ha půdy, vztahovala se na něj povinnost si vykrmit prase pro vlastní spotřebu. Kontingent se vypočítával podle přírůstkové hodnoty, která byla stanovena u telat na 140 kg, u mladého dobytka do 2 let na 160 kg, u tažných volů na 70 kg, u krav na 50 kg, u býků, volů a jalovic na 120 kg. Rozpis kontingentu jednotlivých hospodářství byl veřejný a každý zemědělec jej musel v seznamu stvrdit podpisem. V případě živelné katastrofy, nákazy či válečných škod se podávaly žádosti o snížení kontingentu prostřednictvím ONV u „''Svazu pro dobytek, maso a ryby''”.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|„''Příklad: Výměra polí činila 5 ha, stav dobytka: 1 tele, 2 krávy, 1 jalovice, 1 tažný vůl. Přírůstková hodnota za jedno tele činila 140 kg, za 2 krávy 100 kg, za 1 jalovici 120 kg, za 1 tažného vola 70 kg, celkem 430 kg : 5 = 86 kg na 1 ha. Vzhledem k tomu, že na 1 ha bylo možno předepsat nejvíce 80 kg, činil v tomto případě kontingent 80 kg na 1 ha a na celé hospodářství 100 kg.''” 
|}

=== Srážky pro zvelebovací fond u skotu a prasat ===
Na začátku roku 1946 „''Svaz pro dobytek, maso a ryby''” zavedl pro chovatele skotu a prasat s rozlohou orné půdy od 20 ha do 50 ha u povinných dodávek „''srážky do zvelebovacího fondu''”: u skotu 1 Kčs z každého kg živé váhy a u prasat 1,50 Kčs z každého kg živé váhy. U chovatelů hospodařících na více jak 50 ha orné půdy činily srážky: u skotu 2 Kčs z každého kg živé váhy a u prasat 3 Kčs z každého kg živé váhy. Srážky neplatily pro zemědělská pozemková družstva, státní statky a zemědělské závody, taktéž statky církevní, jejichž výnos skotu a prasat sloužil ke kulturním, charitativním a humánním účelům.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 20.01.1946, č. 3, s. 4&lt;/ref&gt;

=== Námezdní mletí a šrotování ===
Od července do srpna 1945 platila pro samozásobitele vyhláška ze dne 16.7.1945 o přechodném zastavení mletí ve mzdě. Zákaz mletí se nevztahoval na krmné obilí a jiná krmiva ke šrotování.&lt;ref&gt;91/1945 Ú.l. Vyhláška ze dne 16.7.1945 o přechodném zastavení mletí ve mzdě pro samozásobitele.&lt;/ref&gt; V září 1945 vydal „''Svaz pro hospodaření obilím''” směrnice a pokyny pro mletí ve mzdě a šrotování obilí na hospodářský rok 1945/46. Samozásobitelské období začínalo 20. srpnem 1945. Nová úprava námezdního mletí pro samozásobitele obsahovala navýšení dávek pšenice a žita ze 13 kg na 18 kg na osobu a čtyři týdny. Samozásobiteli se mohli stát i výměnkáři. Mlecí průkazy vydávaly MNV na období od čtyř do maximálně 12 týdnů. Ječmen mohl být i nadále semílán bez mlecího povolení. Zemědělci si tak své zásoby mohli navýšit neomezeným množstvím ječné mouky, kroupami a krupkami. Válečné rajonované mletí a přikazování obcí k jednotlivým mlýnům bylo svazem zrušeno. Šrotování krmného ječmene, ovsa a ostatních krmných plodin zůstalo volné a nebylo vázáno na šrotovací povolení.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 16.09.1945, č. 14, s. 4&lt;/ref&gt;

=== Povinný osev ===
V hospodářském roce 1944/1945 platila pro povinný osev v protektorátě vyhláška ze dne 30. 12. 1944, č. 288/1944 Sb., kterou se měnila a doplňovala vyhláška ministra zemědělství a lesnictví ze dne 8. června 1944, Sb. č. 127, o povinném osevu některých hospodářských plodin pro sklizeň 1945.&lt;ref&gt;Stejnopis sbírky zákonů a nařízení Protektorátu Čechy a Morava. [http://ftp.aspi.cz/aspi/opispdf/1944.html Ročník 1944]&lt;/ref&gt; Pro hospodářský rok 1945/1946 platil povinný osev ozimné řepky, chlebového obilí, brambor a cukrovky. Zemědělské závody s výměrou obhospodařované půdy větší jak 1 ha musely řepkou osít 5 % orné půdy. Ozimná řepka mohla být zcela nebo částečně nahrazena mákem, letní řepkou, řepicí, lnem nebo na základě uzavřené smlouvy s textilními závody olejopřadným nebo olejným lnem. Každý ha plochy pro chlebové obilí se směl nahradit 0,70 ha brambor nebo 0,50 ha cukrovky. Bližší informace podávaly MNV.

=== Příděl umělých hnojiv ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|'''Příděl umělých hnojiv jest i letos vázán''' 

„''Umělá hnojiva obdrží za úplatu zemědělské závody na:''

''1. předepsaný povinný osev ozimé řepky, bramborů a cukrovky a''

''2. smluvní osevní plochy u přadného lnu, zeleniny, raných a poloraných brambor.''

''Množství živin na 1 ha je stejné jako loni. Bližší informace podá každé hospodářské družstvo.''”
|}

=== Dodávky ovčí vlny na rok 1946 ===
Pro chovatele ovcí vstoupilo v platnost vládní nařízení č. 408-41, podle kterého podléhala všechna získaná ovčí vlna povinné dodávce. Sběrem vlny byla pověřena společnost „''Zužitkování vlny pro Čechy a Moravu''”, která přijímala zásilky vlny nad 30 kg. Menší množství vlny se odvádělo příslušným sběrnám při hospodářských družstvech. Pro místní obyvatelstvo přicházela v úvahu sběrna v Moravských Budějovicích, další se nacházely například v Telči a Třebíči.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 20.01.1946, č. 3, s. 4&lt;/ref&gt;

=== Dodávky drůbeže na rok 1946 ===
Ministerstvo výživy vyhlásilo na rok 1946 národní soutěž na dodávku vajec a zvýšení stavu slepic, kohoutů a kuřat. Cílem soutěže mělo být nejpozději do 30. září 1946 rychlé dosažení a překročení dodávek vajec, navýšení stavu nosnic a následné navýšení přídělů vajec z domácí produkce.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 08.08.1946, č. 31, s. 6&lt;/ref&gt;

Vyhláškou ze dne 15. května 1946 rozhodlo ministerstvo výživy, že dodávka drůbeže bude v roce 1946 plněna podle kontingentu hus a kachen. Kontingenty jednotlivých obcí stanovovaly příslušné Okresní národní výbory podle směrnic „''Svazu pro drůbež, vejce a med''”, schválené ministerstvem výživy a ministerstvem zemědělství. Množství odvedených kachen nesmělo přesahovat jednu pětinu celkového obecního kontingentu hus a kachen.

Husy z uznaných chovů (čekatelů) prodané podle směrnic „Jednotného svazu českých zemědělců” k chovným účelům, se započítávaly v plné váze jako dodávka na kontingent obce. Housata dodaná pro organizovanou „akci obnovy chovů” v oblastech zpustošených válkou a v pohraničí se započítávala na kontingent obce podle směrnic „''Svazu pro drůbež, vejce a med''”. Dodávky na kontingent se neukládaly:

# domácnostem nejvýše 4-členným, které nechovaly více než 3 letošní husy nebo 6 kachen
# domácnostem více než 4-členným, které nechovaly více než 4 letošní husy nebo 8 kachen

U domácností, které chovaly husy i kachny, se pro zjištění množství drůbeže počítaly dvě kachny za 1 husu. Husy a kachny, které nebyly určeny pro dodávku na kontingent (jakož i ostatní drůbež), mohl chovatel volně prodávat. Výkup drůbeže na živnostenskou koncesi směly provozovat jen osoby a podniky, které k němu obdržely povolení Svazu a kterému byl veškerý výkup hlášen.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 19.06.1946, č. 25, s. 4&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|'''Soutěž hospodářských družstev ve výkupu obilí'''

''Letošního roku je nutno v zájmu plynulého zásobování spotřebitelů moukou a chlebem v letních měsících co nejvíce urychliti výkup a dodávku obilí v červenci, srpnu a září. Stejně nutno je se i přičiniti, aby předepsaný dodávkový kontingent na všech okresích byl splněn, případně i překročen. Je nutno, aby podíl hospodářských družstev na tomto výkupu byl co největší a proto Kooperativa vypsala soutěž pro všechna družstva, která potrvá až do konce února 1947. Kooperativa pro tento účel věnovala 100 000 Kčs na odměny soutěžícím družstvům.''&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 15.08.1946, č. 32, s. 4&lt;/ref&gt;
|}

== Hospodářský rok 1946/47 (1. 8. 1946 - 31. 7. 1947) ==
Povinné dodávky pro zemědělské podniky a chovatele skotu, prasat a slepic v hospodářském roce 1946/1947 vyplývaly ze zákona ze dne 25. října 1946, č. 192 Sb., o dvouletém hospodářském plánu. Zemědělskými podniky se staly ze zákona všechny podniky (nemovitosti), které získávaly výrobky z rostlinné a živočišné prvovýroby. Chovatele skotu, prasat a slepic zákon definoval jako všechny osoby, které chovaly voly, býky, krávy, mladý hovězí dobytek včetně telat, prasata a slepice. Povinné dodávky stanovené jednotlivým provozovatelům nebo chovatelům zapisoval MNV každému zemědělci do „''Hospodářského výkazu zemědělce''”, popřípadě do „''Hospodářského výkazu chovatele drůbeže''” nebo do „''Hospodářského výkazu zahradníka''”.&lt;ref&gt;[http://www.noveaspi.sk/products/lawText/1/14177/1/2 Zákon ze dne 25. října 1946, č. 192 Sb., o dvouletém hospodářském plánu]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://www.noveaspi.sk/products/lawText/1/15325/1/2 Vládní nařízení ze dne 20. února 1947 o rozvržení úkolů, vyplývajících z dvouletého hospodářského plánu, na zemědělské podniky a na chovatele skotu, prasat a slepic v hospodářském roce 1946/1947]&lt;/ref&gt;

=== Kontingentace dobytka ===
Podle vyhlášky ministerstva výživy ze dne 17. července 1946 o nejmenší dodávce dobytka v kontingentním roce 1946/47 byli zemědělci povinni vyrobit a dodat pro veřejné zásobování 40-80 kg živé váhy skotu z každého hektaru zemědělsky obhospodařované půdy a 40 kg živé váhy prasat z každého hektaru orné půdy. Kontingentní rok začínal dnem 1. srpna 1946 a končil 31. července 1947. Směrnice o dodávce skotu a vepřů k vyhlášce ministerstva výživy vypracoval „''Svaz pro dobytek, maso a ryby''”.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 08.08.1946, č. 31, s. 6&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Směrnice č. 5/47 Svazu pro dobytek, maso a ryby, Praha: Věc: Prováděcí předpisy o nejmenší dodávce dobytka v kalendářním roce 1947 v rámci plnění dvouletého hospodářského plánu.&lt;/ref&gt;

Na začátku ledna 1947 Zemský národní výbor v Brně konstatoval, že výkup kontigentovaného obilí v zemi Moravskoslezské dosáhl do konce listopadu 1946 téměř 70% a že bylo vykoupeno celkem 11 464 vagonů chlebového obilí. Zásobování moukou označil jako plynulé, přičemž před Vánocemi se objevil nedostatek hrubé pšeničné mouky v Brně a Ostravě. Na proti tomu výkup ječmene a ovsa byl neuspokojující a dosáhl pouze 34% předepsaného kontingentu. 

Očekávané zásilky pomerančů se začínaly vydávat (nejdříve ve velkých městech a teprve následně v okresech), zásilky citronů nebyly dostatečné a s ovocem nastaly při mrazech značné obtíže. Docházely sušené švestky z Jugoslavie (cena za 1 kg byla stanovena na 28,- Kčs. Zásobování masem bylo plynulé, ale pokrytí vepřovým masem jen z 20% a telecím z 10%. Zásobování rybami se jevilo jako dosti uspokojivé. Oproti tomu zásobování mlékem bylo stále neuspokojivé, přestože se zvýšila výroba tvarohu a sýru. Zásobování máslem označil ZNV jako znepokojující, přičemž sklady ústředních sběren byly téměř vyčerpány. 

Na rok 1946 činil kontingent vajec 128 milionů kusů, dodáno bylo však jen 93 milionů kusů. Pro 22. zásobovací období byla stanovena dávka vajec pro děti do 6 let na 4 kusy vajec a 140 g vajec sušených, pro spotřebitele nad 6 let pak 140 g sušených vajec. Výkup drůbeže byl prakticky ukončen a z předepsaného kontingentu bylo vykoupena pouze čtrvrtina. Výkup medu nebyl značný, takže byl přidělován jen nemocnicím, sanatoriím a okresním péčím o mládež.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 10.01.1947, 2(2). s. 7. &lt;/ref&gt;

=== Dodávky sádla a domácí zabíjačky ===
S vydáním vyhlášky ministerstva výživy ze dne 7. listopadu 1946 „'''o úpravě domácího porážení vepřů'''” začaly od 11. listopadu 1946 platit nové předpisy. Dávky vepřového masa byly samozásobitelům zvýšeny z 3,2 kg na 4 kg na osobu a zásobovací období, na děti do 6 let z 0,6 na 2 kg. Kromě toho samozásobitelé vepřovým masem ještě obdrželi všechny lístky na hovězí maso: 0,8 kg na zásobovací období a osobu. Na základě těchto nových dávek pak ministerstvo výživy povolilo, aby si i dvoučlenná rodina mohla jednou za rok porazit '''jednoho vepře''' o lístkové váze 104 kg (přes 130 kg živé váhy). Dodávka sádla byla stanovena paušálně: 4 kg z jednoho kusu. Zemědělci, kteří splnili požadovaný kontingent, si k tomu mohli porazit ještě tzv. „''prémiového vepře''”, který se sice nezapočítával do lístků na potraviny, ale odvádělo se z něj 4 kg sádla.

'''Svaz pro mléko a tuky sděloval, že nynější odvodní dávky sádla činí:'''

a) při mrtvé váze vepře
* od 41 do 60 kg: 2 kg škvařeného sádla,
* od 61 do 70 kg: 2,50 kg škvařeného sádla,
* od 71 do 100 kg: 3,50 kg škvařeného sádla. Při mrtvé váze
* od 100 kg výše: se odvádí paušální dávka,

* u samozásobitelů skupiny B (samozásobitelé chlebovým obilím - pěstující žito a pšenici, masem a tuky - chovající vepře, masem - chovající skopový brav ovčí, mlékem - držící krávy a v domácnosti se stravující rodinní příslušníci) činily dodávky 3,50 kg škvařeného sádla,

* u samozásobitelů skupiny A 4&lt;ref&gt;Samozásobiteli skupiny A zemědělskými výrobky ve smyslu § 10 vyhlášky předsedy vlády ze dne 29. září 1939, č. 210 Sb., kterou se stanoví všeobecné zásady pro úpravu hospodaření potravinami a krmivy, byli: 1. Majitelé (t. j. vlastníci a jiní uživatelé, pokud na zemědělských podnicích hospodařili, a pachtýři) zemědělských podniků, též ti, kteří sice neměli stálé bydliště v podniku, avšak zodpovídali sami v plném rozsahu za chod podniku. Právnické osoby (obce, nadace, společnosti, společenstva, dědická společenstva a pod.), které byly majiteli zemědělských podniků, nepovažovaly se za samozásobitele; 2. osoby, kterou byly oprávněny k odběru naturálií: a) zemědělští zaměstnanci ve vyšších službách, pokud byli zaměstnáni přímo v zemědělském podniku a nekonali převážně kancelářské práce, b) stálí dělníci (čeleď, deputátníci, dojiči, zahradníci, řemeslníci a pod.), kteří byli zaměstnáni v zemědělském podniku v pevném mzdovém poměru, c) sezonní dělníci po dobu jejich zaměstnání v zemědělských podnicích, d) osoby trvale zaměstnané při lesním nebo rybničním hospodářství, pokud osoby jmenované pod písm. a) až d) dostávaly plat (mzdu) nebo jeho část v naturáliích nebo se v podniku stravovaly, e) výměnkáři, pokud dostávali výměnek v naturáliích, avšak jen, pokud měli bydliště v obci, ve které ležel zemědělský podnik, od něhož naturálie dostávali; 3. členové domácnosti osob uvedených pod 1. a 2., pokud se v jejich domácnosti stravovali, a pokud jejich hlavním povoláním bylo zemědělství nebo domácnost. Děti pod 14 let a ty, které chodily ještě do škol nebo byly v učení, jakož i práce neschopní staří lidé a invalidé se mohli považovat za samozásobitele jen tehdy, pokud byli příslušníky domácnosti alespoň jedno celé zásobovací období.&lt;/ref&gt; kg škvařeného sádla, z prémiového vepře se odvádělo 4 kg škvařeného sádla;

b) ve výjimečných případech může býti samozásobitelům příslušným ONV odvodní dávka snížena (případně prominuta) na základě směrnic, které budou vydány ministerstvem výživy. Kopie těchto výměrů obdrží sběrny od ONV. Tyto výjimky povoloval dosud Svaz pro mléko a tuky.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Zrušení lístků na maso pro samozásobitele.''' Od 26. přídělového období ('''od 1. května 1947''') se nevydávají samozásobitelům masem lístky na maso pro samozásobitele „2 SZ”. Lístky na maso pro samozásobitele „2 SZ&quot; na 26. přídělové období, které samozásobitele dostali zároveň s lístky na 25. přídělové období, se prohlašují za neplatné.&lt;ref&gt;Naše pravda: Orgán krajského vedení KSČ. Zlín: Okresní vedení KSČ ve Zlíně, 29.4.1947(100). s. 3.&lt;/ref&gt;
|}

=== Dodávky obilí ===
Na jaře 1946 vyhlásila vláda tzv. „''Boj o zrno''”.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|„''Za těchto okolností bude rok 1946 státi ve znamení skutečného boje o zrno. O zrno moučné i krmné, nezbytně potřebné pro tažná zvířata, také však pro dojnice a pro rychlý výkrm vepřů. Zdá se, že dovoz bílkovitých krmiv bude i v r. 1946 ještě silné váznout a zdaleka nepostačí potřebě. Bude to těžký boj o zrno s nepřízní a vrtkavostí počasí, s vyčerpanou půdou a nedostatkem hnojiv, s nedostatkem pracovních a tažných sil, s nedostatkem strojů a nářadí, s nedostatkem peněz atd. atd.! Nepřátel mnoho na samotného zemědělce!''”

''Boj o zrno ve svobodné republice, Naše Demokracie, 29.03.1946'' 
|}
==== Chlebové obilí ====
V zásadě byli pěstitelé obilí povinni dodat pro veřejné zásobování nejméně to množství chlebového obili, jež jim předepsal MNV za součinnosti místní organizace „''Jednotného svazu českých zemědělců''”. Povinné dodávky se stanovovaly tak, aby po splnění odvodu pěstiteli zůstalo v plné míře chlebové obilí pro osev na podzim roku 1946 a na jaře 1947 (nejvýš 200 kg na l ha osevní plochy), pro samozásobení (20 kg chléb. obilí na osobu a 4 týdny) a pro poskytování svačin výpomocnému dělnictvu (10 % samozásobitelské dávky). Zkrmovat chlebové obili bylo zakázáno, zkrmovat se mohla pouze tzv. „zadina”. Zvýšení samozásobilelských dávek. Pro hospodářský rok 1946/47 navýšilo ministerstvo výživy samozásobitelské dávky z 18 kg na 20 kg chlebového obilí (včetně deputátu a výměnku) na osobu a 4 týdny.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| ''Příklad: zemědělec obhospodařující 8 ha orné půdy při pěti členech domácnosti (samozásobitelích) si mohl ponechat toto množství chlebového obilí:'' 

''a) pro podzimní osev v roce 1946 na 2,5 ha 500 kg, pro osev na jaře 1947 na 0,20 ha 40 kg,''

''b) na samozásobitelské dávky pro pět osob 1 300 kg, na svačiny pro výpomocné dělníky 130 kg. Celkem 1 970 kg.''

|}

==== Příplatek za včasné dodávky chlebového obilí ====
Na návrh ministra výživy se vláda usnesla, že bude poskytovat zemědělcům na dodávky uskutečněné do 31. srpna 1946 k výkupním cenám chlebového obilí ze sklizně 1946 vykoupeného od zemědělců až do celkového množství nejvýše 25 000 vagonů příplatek v částce 20 Kčs za 1 q.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 08.08.1946, č. 31, s. 6&lt;/ref&gt;

==== Krmné obilí ====
Obdobným způsobem se zemědělcům předepisovala i dodávka krmného obilí, sena a slámy. Při rozpisu dávek se měl brát zřetel na výsledek sklizně uvedených plodin, na stav hospodářských zvířat a na případnou sklizeň ostatních krmiv (krmné řepy, brambor ke krmení apod.), tedy na celkovou krmivovou základnu zemědělského závodu. Krmné obilí se předepisovalo jednotně (nikoliv zvlášť ječmen anebo oves). Předepsaná dodávka krmného obilí mohla být splněna dodáním ječmene, ovsa, kukuřice, luštěnin, obilné směsi nebo směsky. Každých 100 kg průmyslového nebo sladařského ječmene, dodaných na povinnou dodávku krmného obilí, se započítávalo jako dodávka 125 kg.

==== Luštěniny ====
Dodávky jedlých luštěnin se započítávaly trojnásobným množstvím a dodávky krmných luštěnin, mimo koňský bob, dvojnásobným množstvím. Z olejnatých semen podléhaly dodávce: řepka, řepice, lněné a konopné semeno, mák, sója a slunečnice. Pro účely veřejného zásobování museli zemědělci dodat celou sklizeň těchto plodin, osivo jim bylo hrazeno. U máku si pěstitel mohl ponechat také samozásobitelské dávky, jež činily 3 kg na osobu a celý rok.

=== Mletí a šrotování ===
Od 19. srpna 1946 platily pro mletí ve mzdě nové předpisy; místo „''Mlecího povolení''” byl zaveden „''Mlecí výkaz''” a místo „''Seznamu vydaných mlecích povolení''” se nyní užíval „''Evidenční list pro samozásobitele obilím''”. Mlecí výkaz vystavoval MNV na celý rok a jeho držitel si mohl povolené množství obilí semlít buď najednou anebo postupně ve mlýně podle svého uvážení. Každý zemědělec nebo k tomu oprávněná osoba se musel prokázat „Mlecím výkazem” nejen při dopravě obilí do mlýna ale i při odvozu mlýnských výrobků, pěstitel obilí též „''Hospodářským výkazem''”. Mletí ječmene na mlýnské výrobky k lidské výživě, jakož i šrotování ječmene, ovsa a ostatních krmných plodin, mohli samozásobitelé provádět bez mlecího a šrotovacího povolení. Ve výjimečných případech byly ONV a MNV po dohodě s příslušnou organizací „Jednotného svazu českých zemědělců” oprávněny upravovat šrotovaní i mletí ječmene, šrotování ovsa, kukuřice, směsi obilí a směsek na šrotovací povolení.&lt;ref&gt;Naše pravda. Orgán krajského vedení KSČ. ISSN: 1803-3547. Národní archiv, 27. - 28.7.1946, č. 140, s. 6&lt;/ref&gt;

=== Předpis dodávek v Korolupech ===
Po stanovení povinných dodávek na hospodářské období 1946/47 nastala v Korolupech zajímavá skutečnost. Rozdělovač kontingentu stanovil národním správcům velkých gruntů dodávky menší než správcům malých hospodářských usedlostí, proti čemuž se obyvatelstvo vzbouřilo („rozdělovače kontingentu smetl hněv lidu”).&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 22.02.1946, č. 8, s. 5&lt;/ref&gt; Na tuto informaci v lidoveckém týdeníku „Naše Demokracie” zareagovala pisatelka z Korolup:&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 08.03.1946, č. 10, s. 2&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|''V posledním čísle N. D. četla jsem článek o rozdělovači dodávek obilí. Je sice pravdou, že dodávky byly dosti vysoké, ale rozumní lidé se řídí příslovím „kde není, ani smrt nebere“. Tím příslovím se musí řídit i kontroly, neb tyto kontroly měly příležitost přehlédnouti zásoby naší obce. Mnozí z národních správců, když zabírali statky v červnu 1945, měli hrubé zásoby obilí všeho druhu. Ti mohou i své dodávky nejenom splnit ale i hodně zvýšit a ti právě dělali poprask. S.K.''
|}

== Hospodářský rok 1947/1948 (1. 8. 1947 - 31. 7. 1948) ==
Na podkladě zákona o [[w:Dvouletý hospodářský plán|dvouletém hospodářském plánu]] nařídila vláda Československé republiky také v hospodářském období 1947/1948 pro zemědělské podniky a pro chovatele skotu, prasat a slepic povinný osev plodin (pšenice, žita a soureže, ječmene, ovsa, kukuřice, luštěnin, brambor, cukrovky, olejnin a pícnin) a rozvrhla výrobu živočišných výrobků (masa hovězího a vepřového, sádla, mléka a vajec) tak, aby zemědělské podniky a chovatelé skotu, prasat a slepic dosáhli v hospodářském roce 1947/1948 takového množství zemědělských výrobků, které stanovila pro rok 1948. Pouze u olejnin se plánované množství pro rok 1948 snížilo na 88 000 tun. Jednalo se o první direktivní hospodářský plán.&lt;ref&gt;Vládní nařízení ze dne 7. října 1947 o rozvržení úkolů, vyplývajících z dvouletého hospodářského plánu, na zemědělské podniky a na chovatele skotu, prasat a slepic v hospodářském roce 1947/1948.&lt;/ref&gt;
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''§ 8.'''

''(1) Rozsah osevu jednotlivých plodin, stanovený v plánech zemědělské výroby, jest stanoven jako minimální a musí býti splněn; pěstitelé mohou vypěstovati větší množství výrobků, zejména olejnin, pšenice, ječmene a cukrovky, nebude-li to na újmu jiné jejich výrobní povinnosti).''

''(2) Osev olejnin může býti splněn, pokud jde o ozimé olejniny, ozimou řepkou a ozimou řepici, a pokud jde o jarní olejniny, mákem, letní řepkou, letní řepicí, sojou, slunečnicí, světlicí, ředkví olejnou, tykví olejnou, konopím na semeno, lničkou a lnem přadným, olejopřadným nebo olejným lnem a hořčicí. V zelinářských oblastech, kde by křížokvěté olejniny mohly ohroziti pěstování některých zelenin, mohou okresní národní výbory zakázati pěstování křížokvětých olejnin, při čemž povinný osev olejnin musí býti splněn osevem olejnin ostatních.''

''Výrobní úkol v osevu olejnin jest u zemědělských podniků, které jsou majetkem nebo ve správě státu, svazků územní samosprávy nebo církví, dále u zemědělských podniků, které jsou v den vyhlášení tohoto nařízení v národní správě podle dekretu presidenta republiky ze dne 19. května 1945, č. 5 Sb., o neplatnosti některých majetkověprávních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů, stanoviti tak, aby dosáhl plných 10% výměry orné půdy podniku.''

''(3) Plochy osevu pšenice, žita a soureže, které pro nepříznivé počasí nebo z jiných podobných rozhodných důvodů nemohly býti ani na jaře osety týmž druhem obilí, musí býti osety v jarním období roku 1948 ječmenem nebo v krajích, kde je to možné, kukuřicí na zrno.''

'''§ 9.'''

''(1) Zaorávati porosty olejnin, chlebovin (pšenice, žita a soureže) a cukrovky lze pouze se souhlasem okresního národního výboru. Tohoto souhlasu není však třeba u cukrovky, která se nahradí cukrovkou, u ozimé pšenice a žita, které se nahradí jarní pšenicí a jarním žitem, a u olejnin, které se nahradí olejninami uvedenými v § 8, odst. 2.''

''(2) Pěstitel může vylepšiti poškozené porosty:''

''a) ozimé pšenice, ozimého žita a ječmene jarní pšenicí, jarním žitem, jarním ječmenem,''

''b) cukrovky novým osevem cukrovky.''

''(3) Zakazuje se spásati nebo sklízeti ke krmení porosty olejnin a chlebovin před jejich vyzráním.''

'''§ 10.'''

''(1) Patří-li k zemědělskému podniku několik samostatně obhospodařovaných hospodářských jednotek, považuje se podle této vyhlášky každá z těchto jednotek za samostatný zemědělský závod.''

''(2) Zemědělské podniky, kterým náleží několik samostatně obhospodařovaných zemědělských závodů (odstavec 1) v obvodu jednoho okresu, mohou provésti se souhlasem okresního národního výboru mezi jednotlivými zemědělskými závody přesuny v osetí ploch jednotlivými plodinami.''

'''§ 11.'''

''(1) Provozovatelé zemědělských podniků obdrží pro splnění úkolů stanovených podle tohoto nařízení za úplatu:''

''a) strojená hnojiva, jejichž množství pro jednotlivé plodiny stanoví po vyjádření pověřence zemědělství a pozemkové reformy ministr zemědělství vyhláškou v Úředním listě a v Úředním věstníku;''

''b) pokrutiny nebo extrahovaný šrot za každý kilogram jimi dodaných olejnin včetně semen divoce rostoucích olejnin v množství, které stanoví po vyjádření pověřenců výživy a zemědělství a pozemkové reformy ministr výživy v dohodě s ministrem zemědělství vyhláškou v Úředním listě a v Úředním věstníku;''

''c) jedlý olej nebo umělý jedlý tuk při dodávce olejnin za podmínek, které stanoví po vyjádření pověřenců výživy a zemědělství a pozemkové reformy ministr výživy v dohodě s ministrem zemědělství vyhláškou v Úředním listě a v Úředním věstníku;''

''d) lněné tkaniny za dodaný přadný len pěstovaný podle smlouvy (§ 13) za zvýhodněných podmínek, které stanoví po vyjádření pověřenců průmyslu a obchodu a zemědělství a pozemkové reformy ministr vnitřního obchodu v dohodě s ministrem zemědělství vyhláškou v Úředním listě a v Úředním věstníku''.

''(2) Pěstitelé semenaček řepy cukrové a krmné obdrží za úplatu za každých 100 kg, pěstitelé semenačky čekanky za každých 30 kg dodaného semene bez započtení do spotřební dávky jako prémii zvláštní dávku cukru ve výši, která bude stanovena vyhláškou podle odstavce 3.''

''(3) Pěstitelé cukrovky obdrží bez započtení do spotřební dávky cukru za úplatu jako prémii zvláštní dávku cukru; z této prémie vydají po 15. květnu 1948 pro podporu jarních řepných prací zemědělskému dělnictvu zálohově cukr, jehož množství spolu s celkovou výší cukerní prémie stanoví po vyjádření pověřenců výživy a zemědělství a pozemkové reformy ministr výživy v dohodě s ministrem zemědělství vyhláškou v Úředním listě a v Úředním věstníku.''

''(4) Pěstitelé cukrovky obdrží kromě cukerní prémie podle odstavce 3 za úplatu a bez započtení do spotřební dávky cukru jako další prémii cukr v poměru, který bude stanoven (odstavec 3) podle čisté váhy cukrovky dodané do cukrovaru nebo lihovaru. Totéž platí o pěstitelích čekanky.''

'''§ 12.'''

''Výdej přídavkových dodávek jedlého oleje, umělých jedlých tuků a cukru, jakož i cukru poskytnutého jako prémie bude proveden podle směrnic, které vydá ministr výživy v dohodě s ministrem zemědělství po vyjádření pověřenců výživy a zemědělství a pozemkové reformy.''

'''§ 13.'''

''Čekanku, kořeninovou papriku, tabák, přadný len, rané a polorané brambory a zeleninu pěstovati lze zásadně jen ve stanovených výrobních oblastech podle pěstitelských smluv, které podle zvláštních předpisů, jež o tom budou vydány ministrem zemědělství v dohodě se zúčastněnými ministry vyhláškou v Úředním listě, uzavírají pěstitelé s oprávněnými vykupovači, po případě zpracovateli uvedených plodin.'' 

''Z Vládního nařízení č. 189 ze dne 7. října 1947 o rozvržení úkolů v hospodářském roce 1947/1948''
|}

=== Vyhláška o úpravě pracovních a mzdových podmínek zemědělského dělnictva ===
Vyhláška č. 744 ministerstva sociální péče ze dne 11. července 1947 o úpravě pracovních a mzdových podmínek zemědělského dělnictva byla výsledkem jednání „Ústřední rady odborů” a „Jednotného svazu českých zemědělců” a „ministerstva zemědělství”. Reagovala na dvouletý plán, podle nějž měl být pokud možno zaveden systém výkonnostních mezd a počet zaměstnanců pracujících v úkolu oproti stavu z roku 1946 zdvojnásoben.

Například v § 21 zaváděla příplatky za obtížnou práci (nakládání a rozhazování hnoje, ruční sekání, rytí nebo hluboké kopání půdy, nošení a podávání snopů, nakládání a skládání nevázané plodiny, zelenou a suchou píci a okopaniny, dávání do řezačky, atd.) Příplatky byly přiznávány pouze dělníkům za denní mzdu, nikoliv zaměstnancům stálým, jimiž byli ve smyslu vyhlášky deputátníci, čeleď a statkoví řemeslníci. Příplatky zaváděla vyhláška pouze pro druhy prací, jež dělnictvo pro jejich obtížnost nebo nepříjemnost nerado vykonávalo.

V § 34 také příplatky za nakládání a skládání pícnin, v § 35 úkolové prémie za setí strojem, plečkování, oborávání bramborů, zaorávání, atd. Ustanovení §§ 34 a 35 o prémiích byla převzata z dřívější vyhlášky ministra ochrany práce a sociální péče ze dne 27. dubna 1946 o úkolových sazbách pro řepné práce, o přídavcích pro podzimní sklizeň bramborů, o zvláštním žňovém přídavku, o prémiových odměnách a o příplatcích za obtížné práce v zemědělství (b. č. 1125/1946 Ú. l. I).&lt;ref&gt; Ústavodárné NS RČS 1946-1948 - Tisky: 829. Odpověď ministra sociální péče na naléhavou interpelaci poslanců Smejkala, Bezděka, Ant. Gottvalda a Sluky (tisk 814) ve věci vyhlášky č. 744 ministerstva sociální péče ze dne 11. července 1947 o úpravě pracovních a mzdových podmínek v zemědělství.&lt;/ref&gt;

K úpravě pracovní doby a mzdy vydalo nakladatelství „Brázda“ (Praha II., Tř. Jana Opletala čp. 3) příručku Františka Nováčka „''Mzdová a pracovní úprava deputátníků, čeledě, dělníků na denní plat, statkových řemeslníků a zahradníků''”. Zakoupit si ji mohli zemědělci za 10 Kčs v uvedeném pražském nakladatelství nebo v jeho brněnské pobočce (na Radnické ul. čp. 11).&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 10.10.1947, s. 4&lt;/ref&gt;

=== Porážka domácích vepřů ===
Vyhláškou ministerstva výživy bylo pro rok 1948 nově upraveno porážení domácích vepřů. Ustanovení o paušálních a prémiových prasatech zůstala beze změny. Zrovna tak podmínky pro povolení domácích porážek. Naopak byly na podkladě tíživé zásobovací situace zvýšeny odvodní dávky sádla: u paušálních vepřů skup. A (ze 4 kg) i B (z 3,5 kg) na 4,5 kg; u prémiových vepřů ze 4 kg na 5 kg škvařeného sádla.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 28.11.1947, s. 3&lt;/ref&gt;

== Odkazy ==
=== Reference a poznámky ===
&lt;references /&gt;
=== Externí odkazy ===
* [http://www.digitalniknihovna.cz/kkvhb/view/uuid:067f11f4-e85c-451b-848b-1cdf51388cf1?page=uuid:9ca36485-536b-11e8-8c4f-001b63bd97ba&amp;fulltext=sb%C4%9Brna%20ml%C3%A9ka Poučení našim zemědělcům o hospodaření mlékem, tuky a vejci], rok 1940
* [http://www.digitalniknihovna.cz/kkvhb/view/uuid:a17d9ce6-39c2-4894-bb8c-a2f1a2aa6884?page=uuid:05e3c401-5372-11e8-8c4f-001b63bd97ba Sběrny vajec v Jihlavském kraji], rok 1940: Jemnice, čp. 177: Finda Stanislav - celý soudní okres Jemnice</text>
      <sha1>n16ukwh1bvzbxvdx96ekcrbq46niuj1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda/B/</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7933</id>
    <redirect title="Zvířecí abeceda/B" />
    <revision>
      <id>33695</id>
      <timestamp>2017-06-15T12:15:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Zvířecí abeceda/B/]] na [[Zvířecí abeceda/B]]: typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="37" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Zvířecí abeceda/B]]</text>
      <sha1>20cfxiiliaeqci2bzx5kg90jj5bp8wi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda/C/</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7936</id>
    <redirect title="Zvířecí abeceda/C" />
    <revision>
      <id>33731</id>
      <timestamp>2017-06-20T09:57:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Zvířecí abeceda/C/]] na [[Zvířecí abeceda/C]]: typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="37" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Zvířecí abeceda/C]]</text>
      <sha1>1os6frf7z16yalwcr1umh4slksmuvps</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda/Č/</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7937</id>
    <redirect title="Zvířecí abeceda/Č" />
    <revision>
      <id>33742</id>
      <timestamp>2017-06-29T23:47:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Zvířecí abeceda/Č/]] na [[Zvířecí abeceda/Č]]: typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="38" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Zvířecí abeceda/Č]]</text>
      <sha1>7e4zc3l4zkaeazd5uj9fyyfvwtk0ox8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda/D/</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7938</id>
    <redirect title="Zvířecí abeceda/D" />
    <revision>
      <id>33750</id>
      <timestamp>2017-07-04T20:36:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Zvířecí abeceda/D/]] na [[Zvířecí abeceda/D]]: typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="37" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Zvířecí abeceda/D]]</text>
      <sha1>qa3987hhf09ip98v1brvxylpqo4mbco</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda/E/</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7939</id>
    <redirect title="Zvířecí abeceda/E" />
    <revision>
      <id>33755</id>
      <timestamp>2017-07-07T10:05:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Zvířecí abeceda/E/]] na [[Zvířecí abeceda/E]]: typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="37" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Zvířecí abeceda/E]]</text>
      <sha1>h8xs7t5eq71dlhf6hjceb5igblypkmo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Skleníky a pařeniště</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7940</id>
    <revision>
      <id>34876</id>
      <parentid>33766</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5062" xml:space="preserve">[[Soubor:SmallGreenHouse.jpg|náhled|''Běžný zahradní skleník'']]
[[Soubor:Lednice, skleník - panoramio (1).jpg|náhled|275x275pixelů|''Historický skleník v Lednici'']]
'''Skleníky a pařeniště''' jsou pro užitkovou zahradu téměř nutností. Umožňují předpěstování rostlin v chladnějších ročních obdobích, než mohou být sazeničky přeneseny na venkovní záhony. Lze v nich ale trvale pěstovat i choulostivější plodiny nebo okrasné rostliny.

== Skleník ==
Vybudování skleníku není složité, přesto vyžaduje značné investice. Obvykle je nutné kromě vlastní stavby vyrovnat a zhutnit terén, vhodné je také přivedení vody a elektřiny. Stavební povolení není pro stavbu skleníku běžných rozměrů vyžadováno (ideální šířka skleníku pro drobné pěstitele je asi 2,5 m).

Umístění skleníku je třeba dobře promyslet. Měl by se nacházet poblíž domu, aby se usnadnilo zalévání nebo rosení. Zároveň musí stát na slunném místě, nestíněném okolními budovami nebo stromy. V prostředí střední Evropy je vhodná orientace skleníku kratšími stranami ve směru východ - západ, čímž k delším stranám ze severu a jihu proniká více světla.

Podle stanoviště i nároků pěstovaných plodin lze skleník opatřit automatickým či ručně ovládaným zastíněním (roletami) a větráním. Celoročně užívané skleníky je třeba vybavit vytápěním a tepelnou izolací pro zimní období. Střechu lze opatřit okapy, kterými dešťová voda steče do připravených nádrží (např. sudů). Tím se omezuje spotřeba pitné vody, rostlinám navíc dešťová voda prospívá.
=== Vytápění ===
[[Soubor:Laeken Greenhouses.jpg|náhled|273x273pixelů|''Královské skleníky v belgickém Laeken'']]Skleníky lze podle systému vytápění rozdělit do čtyř skupin:
* '''Studený skleník''' je nevyhřívaný a teplota v něm je asi o 6-8&amp;nbsp;°C vyšší než teplota vnější. Tento skleník může v mírnější zimě sloužit k uložení odolnějších kaktusů nebo cibulovin. Dále dovoluje jarní předpěstování nejrůznějších plodin a prodloužení jejich období růstu na podzim.
* '''Temperovaný skleník''' umožňuje udržovat teplotu nad hranicí 4&amp;nbsp;°C bez ohledu na vnější podmínky. Proto lze v zimě využít k přechovávání choulostivých rostlin včetně citrusů, palem, kaktusů a jiných sukulentů. Dále umožňuje jarní předpěstování nejrůznějších plodin a prodloužení jejich období růstu na podzim.
* '''Mírně vyhřívaný skleník''' je vybaven vytápěním, které dokáže udržet vnitřní teplotu nejméně 10-14&amp;nbsp;°C. Proto v něm může zimovat většina pokojových rostlin včetně náročných exotických druhů. Celoročně jej lze využít k pěstování salátu, ředkviček, okurek či rajčat.
* '''Vyhřívaný skleník''' je využíván především profesionálními pěstiteli. Teplota v něm nikdy neklesá pod 20&amp;nbsp;°C, proto má takový skleník speciální vytápění a velkou spotřebu energie. Kromě udržování stálé vysoké teploty je nutné skleník vybavit i dobrým osvětlením, protože exotické rostliny vyžadují i dostatek světla.
[[Soubor:Coldframe 1.jpg|náhled|''Pařeniště'']]

=== Údržba skleníku ===
Udržování čistoty brání většímu výskytu škůdců, plísní a jiných chorob. Kromě pravidelného čištění celého skleníku (omývání skleněných tabulí od prachu a řas) je nutné v čistotě udržovat i pěstební nádoby a nářadí. V období, kdy ve skleníku nejsou zasazeny žádné rostliny, se doporučuje celková desinfekce.

Také rostliny je třeba pravidelně prohlížet a sledovat výskyt škůdců či chorob, které se v uzavřeném prostředí rychle šíří.
[[Soubor:Парник &quot;&quot;Подснежник&quot;&quot;.png|náhled|''Foliový kryt záhonu'']]
== Pařeniště ==
'''Pařeniště''' jsou menší poklopy či tunely nad záhony, které umožňují rychlejší prohřátí půdy, čímž se urychluje růst rostlin i dozrávání plodů. Sklo může být nahrazeno plastem nebo silnější plastovou folií. Hlavní výhodou oproti skleníkům je jednodušší výstavba, neposkytují ovšem tolik prostoru.

Pařeniště obvykle tvoří zděný nebo dřevěný rám, překrytý skleněnou tabulí nebo například starým oknem. Sklo, upevněné na pantech, lze dle potřeby otevřít, čímž se umožní větrání i zálivka. Konstrukce umožňuje pěstovat rané druhy menší zeleniny, která není tak náročná na prostor (salát, ředkvičky). Pařeniště však mohou být rovněž vyhřívaná a pak umožní přezimování choulostivějších rostlin.

Foliové kryty lze vztyčit přímo nad záhonky a chránit tak rostoucí plodiny před mrazem i větrem. Urychlují vývoj rostlin a prodlužují dobu jejich pěstování. Ačkoliv se obvykle používají k pěstování raných druhů zeleniny nebo jahod, lze jimi zakrýt i záhony okrasných rostlin.

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>6og2cqcrmu2werejo8qjmrqir9bkk37</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Trávník</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7941</id>
    <revision>
      <id>34877</id>
      <parentid>33873</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6765" xml:space="preserve">[[Soubor:Groengazon.jpg|náhled]]
Upravený hustý trávník je ozdobou a doplněním každé zahrady. Existuje množství travních směsí, z nichž je možné vybírat podle klimatických a půdních podmínek, předpokládaného účelu trávníku i budoucího zatížení plochy.

Intenzivní, pohledově jednolitý trávník s krátkými hustými stébly vyžaduje značnou péči, ale při vhodném výběru snese nejen časté sekání ale i chůzi (používá se i na sportoviště). Je však v podstatě pouští, protože jej tvoří jen několik málo druhů travin. Přírodě bližší trávník, který přitahuje i větší množství hmyzu a jiných drobných živočichů má pestřejší skladbu a kromě travin obsahuje i zástupce jiných lučních rostlin.

V podmínkách střední Evropy se v travních směsích nejčastěji vyskytuje psineček obecný, kostřava mnohokvětá, kostřava červená výběžkatá, poháňka hřebenitá, jílek vytrvalý, lipnice luční a lipnice obecná.

== Zakládání trávníku ==

=== Příprava půdy ===
U novostaveb nebo dříve zastavěných ploch je třeba terén zarovnat a pečlivě odstranit veškeré zbytky stavebních materiálů včetně kamenů a cihel. Místo je pak nutné zbavit plevelů. K tomu je vhodné půdu prokypřit rytím nebo oráním. To povzbudí semena plevele ke klíčení, takže jejich likvidace je pak snazší. Současně se půda provzdušní, takže poskytne lepší podmínky i pro růst trávníku, pro proudění vzduchu a vody. Při orbě či rytí však nesmí být úrodná půda překryta spodní hlušinou. Poté lze povrch urovnat hráběmi, nejprve jedním směrem, poté napříč. Tím se vyberou i poslední zbytky kamenů a hrud. Příliš lehkou písčitou půdu lze obohatit vrstvou rašeliny nebo jiného substrátu (listovka, kompostovka).

Terén musí být před setím dostatečně zpevněný, což lze u menších ploch zajistit ušlapáním, na větší plochy se ovšem používá válec. Stejně jako při hrabání se postupuje nejprve v pásech jedním směrem a poté příčně. Udusávání se musí provádět v relativně suché půdě. Promáčená zemina by vytvořila nepropustný škraloup, neschopný přijímat a zadržovat vodu.

=== Výsev ===
Setí se nejlépe provádí v dubnu a květnu nebo poté od půlky srpna do poloviny září. Půda by měla být na povrchu suchá, ale v hloubce dostatečně vlhká. V pásech pak na plochu budoucíh trávníku rovnoměrně rozhazují semena připravené směsi. Hotové travní směsi bývají opatřeny pokyny, uvádějícími mimo jiné i spotřebu osiva na 1 m². Obvykle se toto množství pohybuje mezi 40-60 g/m².

Po rozhození semen se celá plocha uhrabe a převálcuje. Tím se semena vtlačí do půdy a rychleji vyklíčí.

V suchém počasí je nutné budoucí trávník zavlažovat, aby semena dobře vyklíčila. Jemné rozprašování na rozdíl od proudu vody zabrání vyplavení semen i obnažování kořenů mladých rostlin.

=== Pokládka koberce ===
Okrasný trávník lze rychle získat koupí předpěstovaných koberců, které se v pásech položí na připravenou půdu. Nejvýhodnější čas k takové pokládce je září či říjen, kdy nižší teploty a častý déšť podporují dobré zakořenění trávy. Položený trávník je třeba vyrovnat a stlačit válcováním a následně pročesat ostrým koštětem. Poté se celá plocha vydatně zalije, lépe rozprašováním než proudem vody. Vydatná zálivka v prvních dnech zabrání sesychání a smršťování hlíny, čímž by se mezi jednotlivými pásy vytvářely mezery.
[[Soubor:Irrigational sprinkler.jpg|náhled|''Rotační zavlažovač k zalévání trávníku'']]

== Údržba trávníku ==
Hustý, zelený trávník vyžaduje nejen pravidelné sekání, zalévání a hnojení, ale také provzdušňování, válcování, hrabání a zametání i odstraňování škůdců, hub a plevelů.

=== Zavlažování ===
Přirozeným travnatým plochám stačí v mírném počasí jen dešťové srážky. Intenzivně pěstěné trávníky je však nutno především v horkých suchých dnech zalévat, aby nedošlo k trvalému poškození porostu. K dodávání vláhy je nejvhodnější rotační zavlažovač. Pro dobrý růst musí spadnout až 20-30 litrů vody na 1 m², na písčitém podkladu každé 3-4 dny.
[[Soubor:Lawn mower 1.JPG|náhled|''Sekaček je na trhu nepřeberné množství'']]

=== Hnojení ===
Často sekaná tráva rychle vyčerpává půdu, kterou je tudíž nutné pravidelně přihnojovat. Hnojení se provádí dvakrát ročně - na jaře a na podzim. Podzimní hnojivo má přitom obsahovat větší množství fosforu a draslíku (posilují kořenový systém) a minimum dusíku (snižuje mrazuvzdornost). Hnojivo je třeba rozhazovat nebo rozstřikovat rovnoměrně, aby byl zajištěný rovnoměrný růst trávy (přebytek hnojiva navíc může trávu i spálit). Po aplikaci hnojiva je třeba trávník dostatečně zalít, aby se živiny rozpustily, vsákly do půdy a nepoškodily (nespálily) stébla.

=== Sekání ===
Od dubna do října je třeba trávu pravidelně sekat, a to v závislosti na rychlosti růstu. Intenzivně užívané trávníky se v létě sekají i dvakrát týdně, zásadně ale jen když je tráva suchá. Doporučuje se zkracování stébel nejvýše o jednu třetinu výšky, aby se zabránilo jejich poškození. Ze stejného důvodu není vhodné nechat trávu vyrůst příliš vysoko, aby se radikálním zkrácením zbytečně neničila.
V suchých horkých dnech lze posekanou trávu ponechat na trávníku, čímž se vytvoří ochranná clona proti slunci i vysokým teplotám. Ve vlhku se však musí tráva sbírat, protože by jinak vytvořila ideální prostředí pro plísně a houby.
[[Soubor:Lawn aerator attachment on a garden tiller.JPG|náhled|''Aerátor k provzdušňování trávníku'']]

=== Hrabání ===
Na jaře (před prvním sečením) a na podzim se trávník důkladně prohrabuje vějířovitými hráběmi, čímž se odstraní nashromážděné nečistoty a rostlinné zbytky. Hrabání trávníků je vhodné doplnit likvidací plevele. Kromě ručního vytrhávání lze při silném výskytu plevelů použít speciální postřiky, kterých je na trhu velké množství.

=== Provzdušňování ===
Brzy na jaře je třeba trávník provzdušnit, a to zejména v případě těžkých, málo propustných nebo silně udusaných půd.
Na menších plochách a lehkých půdách stačí propichování půdy vidlemi v odstupu asi 10 cm a do hloubky rovněž 10 cm. Na větší plochy nebo těžké půdy se používají speciální nástroje.

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>l4726na3r13hqtlqpfieqwlmu6kzznk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na molekulární gastronomii</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7942</id>
    <revision>
      <id>43828</id>
      <parentid>42753</parentid>
      <timestamp>2021-05-03T06:18:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Předělání</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="575" xml:space="preserve">Molekulární kuchyně je způsob přípravy jídel který připravuje pokrmy metodami známými spíše z laboratoří, čímž vytváří naprosto nečekané pokrmy. Tato kniha má popisovat různé techniky přípravy jídel v molekulární kuchyni.
 
== Techniky ==
* [[Jak na molekulární gastronomii/Emulgace|Emulgace]] - tvorba kapalin které se nesměšují
* [[Jak na molekulární gastronomii/Pěna|Pěna]] - přeměna tekutin na pěnu
* [[Jak na molekulární gastronomii/Sferifikace|Sferifikace]] - kuličkování tekutin

[[Kategorie:Molekulární gastronomie]]</text>
      <sha1>kj7rvlzkis8mxi47uahtl35896ngs16</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na molekulární gastronomii/Sferifikace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7943</id>
    <revision>
      <id>43829</id>
      <parentid>42748</parentid>
      <timestamp>2021-05-03T06:19:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <minor />
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2084" xml:space="preserve">[[Soubor:Spherification dessert.jpg|náhled|Dezert s umělým kaviárem|242x242pixelů]]
'''Sferifikace''' (anglicky '''Spherification''') je úprava tekutin do kuliček tím že kolem tekutiny vytvoříme membránu. Tím můžeme vytvořit umělý kaviár nebo také velké kuličky s tekutou náplní.

Upozorňujeme na to že mimo chloridu vápenatého se dá použít i mléčnan vápenatý (ve 2x větším množství než chlorid) a glukonát vápenatý (ve 4x větším množství než chlorid). Ale doporučujeme spíše chlorid kvůli tomu že je ho potřeba méně a také kvůli tomu že se dá lépe rozmíchávat ve vodě.
 
== Provedení ==
=== Klasická sferifikace ===
[[Soubor:Esferificación de Té.jpg|náhled|vpravo|Čaj sferifikovaný do umělého kaviáru]]
Klasickou sferifikaci provádíme tak že do tekutiny kterou chceme kuličkovat dáme alginát sodný (okolo 0.5 g na 100 g, ve větším množství má kyselo-slanou příchuť tak si dávejte pozor). Následně necháme směs odstát protože smíchání s alginátem může vytvořit bublinky a poté ji ponoříme do vody smíchanou s chloridem vápenatým (používá se 0.5 g chloridu vápenatého na 100 g vody) a tam je necháme 2 minuty. Vytvořenou kuličku ještě necháme chvíli ve vodě aby z povrchu zmizela chuť chloridu.
 
Pokud chceme vytvořit kaviár musíme směs do chloridu kapat po kapkách to můžeme udělat zapomocí injekční stříkačky nebo pipety a v chloridu smíchaném s vodou je necháme 1 minutu nebo méně pokud chceme aby v ní zůstala voda.

=== Obrácená sferifikace ===
Obrácená sferifikace (anglicky Reverse Spherification, také zpětná sferifikace) provádíme tak že směs chloridu vápenatého ponoříme do směsi z alginátu sodného. To má výhodu že můžeme ochutit obě směsi a tím docílíme dvojí chuti a barvy.

=== Obrácená zmrzlá sferifikace ===
Obrácená mrazená sferifikace (anglicky Frozen Reverse Spherification, také zmrzlá zpětná sferifikace)

[[Kategorie:Molekulární gastronomie|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>678kmebha3abp6cken8jlbfos5ojtw9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Toki pona</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7945</id>
    <revision>
      <id>36185</id>
      <parentid>35553</parentid>
      <timestamp>2018-04-07T12:51:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Walter Klosse</username>
        <id>5883</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+šablona {{Upravit}}</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="308" xml:space="preserve">{{Upravit}}
Toki pona je umělý minimalistický jazyk vytvořený tak aby se jednoduše učil a aby se díky němu vyjadřovalo jednoduchým a všem kulturám pochopitelným způsobem.
 
Lekce:
# [[/Abeceda|Abeceda]]
# [[/Písmo|Písmo]]
# [[/Jednoduché věty|Jednoduché věty]]

[[Kategorie:Toki pona| ]]</text>
      <sha1>pifls2dh3vi9nwjocbtwjc6lwint1pv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Toki pona/Abeceda</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7947</id>
    <revision>
      <id>36182</id>
      <parentid>35554</parentid>
      <timestamp>2018-04-07T12:44:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Walter Klosse</username>
        <id>5883</id>
      </contributor>
      <comment>doplněno o IPA</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="714" xml:space="preserve">Toki pona má pouze 14 písmen a je většinou zapisována latinkou (více v [[../Písmo|lekci písmo]]).
 
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Písmeno || A a || E e || I i || J j || K k || L l || M m || N n || O o || P p || S s || T t || U u || W w
|-
| Česká transkripce || A || E || I || J || K || L || M || N || O || P || S || T || U || W
|-
| IPA || a || ɛ || ɪ || j || k || l || m || n || o/ɔ || p || s || t || ʊ || v 
|}
Výslovnost všech písmen je stejná jako v češtině.
 
== Alternativní výslovnost ==
Některá písmena mají i alternativní výslovnost.
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Písmeno || Česká transkripce
|-
| P p || B 
|-
| T t || D 
|-
| K k || G 
|-
| S s || Z
|}

[[Kategorie:Toki pona]]</text>
      <sha1>ecu8lwos9r2h1zr94p4j6dfqyrgnf61</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Skalky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7948</id>
    <revision>
      <id>36077</id>
      <parentid>34875</parentid>
      <timestamp>2018-02-22T18:24:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Salicyna</username>
        <id>2154</id>
      </contributor>
      <comment>/* Přehled skalniček */ it's Veronica, not Myosotis</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="27485" xml:space="preserve">[[Soubor:Steingarten3.jpg|náhled|387x387pixelů|''Skalka'' ]]
'''Skalka''' (též '''alpinum''') je oblíbeným ozdobným prvkem domácích a někdy i veřejných zahrad. Obvykle napodobuje horskou nebo skalnatou stráň.

Mezi skalničky (alpinky) patří nízké keře i jehličnany a půdopokryvné trvalky. Všechny se vyznačují malými rozměry a pomalým růstem a daří se jim i na zídkách, schodech a dlažbě, v mezerách mezi jednotlivými kameny, cihlami nebo bloky betonu.

== Budování skalky ==
[[Soubor:Rockery at Cragside - geograph.org.uk - 785410.jpg|náhled|281x281pixelů]]

=== Stanoviště ===
Nejvhodnějším místem pro založení skalky je mírný svah s dostatkem slunce, orientovaný na sever nebo na jih. Plochu by neměly stínit vysoké zdi ani velké keře a stromy, z nichž navíc na podzim opadává listí. Dominantní prvky v blízkém okolí také neumožní skalce plně vyniknout.

Větší svah je možné rozčlenit terasami. Skalku může doplňovat i přirozený nebo umělý potůček či jezírko. Při větších terénních zásazích je ovšem třeba usilovat o maximální přirozenost, aby se celek podobal skalnatým horským svahům.

Plocha skalky by měla tvořit asi čtyř- až pětinásobek její výšky. Příliš vysoké skalky nevypadají přirozeně a navíc se obtížně udržují.

=== Podklad ===
Na skalce se nejlépe vyjímají kameny z blízkého okolí zahrady, které s celkem dobře splývají. Není vhodné používat současně kameny zaoblené i ostrohranné. Nejprve se ukládají balvany největší, až poté doplňované menšími kusy. Na zem se pokládají stranou, na níž ležely už dříve. Kameny se mírně naklání (všechny ve zhruba shodném úhlu), aby byly dobře ukotvené a stabilní, aby unesly váhu zeminy i rostlin. Dešťové voda po nich navíc bude dobře stékat a dostane se až ke kořenům rostlin.

Prostory mezi balvany se vyplňují půdou, která se silně upěchuje. Přes výsadbou je nutné počkat několik týdnů, než dešťová voda zateče do všech štěrbin. Půda pro skalku musí být lehká a dobře propustná. Může obsahovat příměs štěrku nebo hrubšího říčního písku. Většina skalniček má v oblibě vápnité půdy, ale jen minimum druhů snáší stinná místa s vlhčí půdou.
[[Soubor:Ministeingarten.jpg|náhled|''Miniaturní skalka''|209x209pixelů]]

=== Výsadba ===
Jako první se vysazují největší rostliny, tedy dřeviny včetně jehličnanů. Poté se osazují větší a menší keře a následně malé druhy. Asi dvě třetiny rostlin by měly být stálezelené, aby skalka vypadala úhledně i v zimním období. K pěknému vzhledu po celý rok je vhodné do skalky zapojit i druhy, kvetoucí koncem léta nebo na podzim, nejen na jaře. Než se skalničky dostatečně rozrostou, mohou se prázdná místa dočasně vyplňovat letničkami nebo dvouletkami. Vyšší rostliny a dřeviny vyniknou dobře v blízkosti větších balvanů, plazivé rostliny mohou být vysazeny poblíž terénního zlomu a cibulky lze zasadit i do malých spár. Suchomilné rostliny dobře porostou ve vertikálních spárách, kde nezůstává stát voda.

Skalničky lze koupit již předpěstované a stačí je na skalku jednoduše přesadit: na vhodném místě se vytvoří dostatečně velká jamka, rostlina se vyjme z nádoby i s kořenovým balem, vsadí se do jamky, zasype se zeminou a překryje vrstvou štěrku nebo písku o síle 1-2 cm. Ta bude bránit vypařování vody, ale současně ochrání kořenové krčky rostlin i před nadbytkem vláhy.

== Přehled skalniček ==
{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!
!Rostlina
!Latinsky
!Vzhled
!Rozměry
!Nároky
!Stanoviště
!Množení
|-
|[[Soubor:Acaena microphylla 2017-05-23 1220.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Acéna drobnolistá
|''Acaena microphylla''
|Polštářovitě rostoucí trvalka, červené či karmínové květy (červenec-září)
|výška 5-10 cm, šířka 40-60 cm
|Plné slunce či polostín; propustná půda
|Okraje dlážděných ploch
|Výsev semen, dělení trsů (podzim, časné jaro)
|-
|[[Soubor:Lupins.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Čechrava čínská
|''Astilbe chinensis''
|Keřovitě rostoucí trvalka, růžově fialové květy (červenec-srpen)
|výška 20-30 cm, šířka 30 cm
|Plné slunce či polostín; vlhčí půda
|
|Dělení trsů (březen až duben)
|-
|[[Soubor:Helianthemum 'lutea plena' 3.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Devaterník zahradní
|''Helianthemum x hybridum''
|Stálezelený polokeř, žluté, oranžové, červené či bílé květy (červen-září)
|výška 10-20 cm, šířka 30 cm
|Plné slunce; propustná půda
|Zídky, mezery v dlažbě
|Výsev semen (jaro), řízky z postranních výhonů (srpen-říjen)
|-
|[[Soubor:Oregano-Origanum vulgare Wild Marjoram.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Dobromysl obecná
|''Origanum vulgare''
|Trvalka, fialově růžové květy (červenec-září)
|výška 15 cm, šířka 15 cm
|Plné slunce; dobře propustná půda, místo chráněné proti větru
|Zídky, mezery v dlažbě, svahy, alpinkový skleník
|Výsev semen (duben až červen), dělení trsů, vrcholové řízky (duben až květen)
|-
|[[Soubor:Penstemon barbatus2.jpg|bezrámu|133x133pixelů]]
|Dračík vousatý
|''Penstemon barbatus''
|Trvalka, modré, růžové či červené květy (srpen-září)
|výška 40-60 cm, šířka 40 cm
|Plné slunce; bohatá půda
|Svahy, mezery v dlažbě, vřesoviště, alpinské trávníky, nízké květinové záhony
|Výsev semen (duben až květen), dělení trsů (časné jaro)
|-
|[[Soubor:Reinroser.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|Dryádka osmiplátečná
|''Dryas octopetala''
|Stálezelená trvalka, bílé květy (červen-červenec)
|výška 5-10 cm, šířka 60 cm
|Plné slunce až polostín; dobře propustná půda, může být i vápenitá
|Dlažba, alpinský trávník, okolí cibulovin
|Řízky z postranních výhonů (srpen až březen)
|-
|[[Soubor:Soldanelle des Alpes (Soldanella Alpina) (2).jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Dřípatka alpská
|''Soldanella alpina''
|Trvalka, purpurově fialové květy (březen-duben)
|výška 5-8 cm, šířka 15 cm
|Plné slunce až polostín; vlhká, dobře propustná půda
|Vřesoviště, alpinkový skleník
|Dělení trsů (časné jaro), výsev semen
|-
|[[Soubor:Andonisröschen, 5.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Hlaváček jarní
|''Adonis vernalis''
|Trvalka, žluté květy (květen)
|výška 20-25 cm, šířka 30 cm
|Vlhčí, dobře propustná půda (brzy na jaře obohatit listovkou nebo rašelinou)
|Vřesoviště, alpinský trávník
|Výsev semen (hned po dozrání)
|-
|[[Soubor:Gentiana acaulis, Botanischer Garten TU Dresden.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Hořec bezlodyžný
|''Gentiana acaulis''
|Trvalka, tmavě modré květy (květen-červen)
|výška 10 cm, šířka 30 cm
|Plné slunce; vlhčí, lehce hlinitá propustná půda
|Alpinský trávník, alpinkový skleník
|Výsev semen (hned po dozrání), dělení trsů (jaro)
|-
|[[Soubor:Arabis caucasica.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|Huseník kavkazský
|''Arabis caucasica''
|Stálezelená trvalka, bílé květy (březen-duben)
|výška 20 cm, šířka 60 cm
|Plné slunce; vlhčí, dobře propustná půda
|Zídky, mezery v dlažbě, svahy
|Řízkování, výsev semen
|-
|[[Soubor:Aster alpinus 001.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|Hvězdnice alpská
|''Aster alpinus''
|Fialové, růžové a bílé květy (květen-červen)
|výška 15 cm, šířka 15-20 cm
|Plné slunce či polostín; propustná půda
|Dlažba, alpinský trávník
|Řízkování, výsev semen
|-
|[[Soubor:Petrorhagia saxifraga sl18.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Hvozdíček lomikamenovitý
|''Petrorhagia saxifraga''
|Trvalka, růžové květy (červen-září)
|výška 15 cm, šířka 20 cm
|Plné slunce; suchá, propustná půda
|Zídky, okraje vyvýšených záhonů, okraje cest
|Výsev semen (jaro), řízkování (září až leden)
|-
|[[Soubor:Dianthus deltoides 05.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Hvozdík kropenatý (&quot;slzičky Panny Marie&quot;)
|''Dianthus deltoides''
|Kobercovitě rostoucí trvalka; tmavě červené květy s karmínovým očkem (červen-září)
|výška 15-20 cm, šířka 30 cm
|Plné slunce či polostín; dobře propustná půda, může být i vápenitá
|Zídky, mezery v dlažbě, svahy, alpinkový skleník
|Výsev semen (únor až červen), dělení trsů (duben až květen), řízky (červen až červenec)
|-
|[[Soubor:Draba bruniifolia Yellow Whitlow Grass ქუდუნა.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|Chudina různolistá
|''Draba bruniifolia''
|Zlatožluté květy (duben)
|výška 5-10 cm, šířka 15-20 cm
|Plné slunce; propustná půda (choulostivá na přeschnutí na jaře)
|
|Dělení trsů, výsev semen (březen až duben)
|-
|[[Soubor:Iberis saxatilis.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Iberka (šteničník) skalní
|''Iberis saxatilis''
|Stálezelený polokeř, bílé květy (duben-červen, často opakovaně ještě srpen či září)
|výška 5-10 cm, šířka 30 cm
|Plné slunce či polostín; úrodná, dobře propustná půda
|Zídky, mezery v dlažbě
|Řízkování (červen až srpen)
|-
|[[Soubor:Common Hepatica - Anemone hepatica (13214078354).jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Jaterník podléška
|''Hepatica nobilis''
|Stálezelená trvalka, fialově modré květy (březen-duben)
|výška 10 cm, šířka 15-20 cm
|Polostín či stín; vlhčí, dobře propustná půda obohacená rašelinou nebo listovkou
|Vřesoviště, alpinkový skleník
|Dělení trsů (po odkvětu v květnu až červnu nebo v srpnu)
|-
|[[Soubor:Acantholimon glumaceum photo.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|Ježourek pluchovitý
|''Acantholimon glumaceum''
|Trvalka tvořící zelené trsy, tmavě růžové květy (červen-srpen)
|výška 5-8 cm, šířka 20-30 cm
|Plné slunce; půda s hrubým pískem, vápenitá
|Svahy, zídky
|Řízky odebrané v červnu a červenci a na nové místo sázené na jaře (špatně zakořeňuje) 
|-
|[[Soubor:Geranium dalmaticum 1.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|Kakost dalmatský
|''Geranium dalmaticum''
|Trvalka, růžové květy (červen-srpen)
|výška 10-15 cm, šířka 20-30 cm
|Plné slunce či polostín; vlhčí, dobře propustná půda
|Svahy, dlažba
|Výsev semen (jaro), kořenové řízky (časné jaro)
|-
|[[Soubor:Antennaria dioica 'Minima' 4.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|Kociánek dvoudomý
|''Antennaria dioica''
|Nízká trvalka, růžové květy (květen-červen)
|výška 5-15 cm, šířka 30 cm
|Plné slunce; vlhčí, dobře propustná půda
|Mezery v dlažbě, skalky, alpinkový skleník, půdopokryvná rostlina v okolí cibulovin
|Dělení trsů (duben až červen)
|-
|[[Soubor:FotoenLellKüchenschelle.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|Koniklec německý
|''Pulsatilla vulgaris''
|Trvalka, fialové květy (duben-květen)
|výška 20 cm, šířka 15 cm
|Plné slunce; vlhčí, dobře propustná půda
|Mezery v dlažbě, alpinský trávník, alpinkový skleník
|Výsev semen (červenec)
|-
|[[Soubor:Genista tinctoria1.jpg|bezrámu|133x133pixelů]]
|Kručinka barvířská
|''Genista tinctoria''
|Kompaktní zakrslý keř, oranžově žluté plné květy (červen-srpen)
|výška 20-30 cm, šířka 40-60 cm
|Plné slunce; dobře propustná půda (může být i chudá a kamenitá)
|Suché zídky, svahy, okraje cest
|
|-
|[[Soubor:Genista pilosa sl2.jpg|bezrámu|133x133pixelů]]
|Kručinka chlupatá
|''Genista pilosa''
|Keř, zlatožluté květy (květen-červen)
|výška 20-40 cm, šířka 30-90 cm
|
|
|Řízky z postranních výhonů (srpen)
|-
|[[Soubor:Linum flavum 2.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Len žlutý
|Linum flavum
|Trvalka s dřevnatějícími výhony, zlatožluté květy (červen-srpen)
|výška 20 cm, šířka 20 cm
|Plné slunce; propustná lehká půda, v zimě nutné zakrytí větvemi
|Svahy, mezery v dlažbě, alpinkový skleník
|Výsev semen (březen až duben)
|-
|[[Soubor:Gaultheria procumbens 3.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|Libavka poléhavá
|''Gaultheria procumbens''
|Poléhavý, stálezelený polokeř, bílé květy (červenec-srpen), růžové plody
|výška 7-15 cm, šířka 60 cm
|Polostín; kyselá, vlhčí půda (nejlépe směs rašeliny a listovky)
|Mezery mezi vřesovcovitými rostlinami (rychle se rozrůstá)
|Řízky z postranních výhonů (červenec až srpen)
|-
|[[Soubor:Saxifraga aizoides (13435781513).jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Lomikámen vždyzelený
|''Saxifraga aizoides''
|Trvalky, tvořící trsy jednotlivých růžic listů, tmavě oranžové květy s červenými tečkami (léto-časný podzim)
|výška 15-20 cm, šířka 20 cm
|Plné slunce či polostín; kamenitá, propustná půda
|Zídky, mezery v dlažbě, alpinkový skleník
|Dělení růžic (jaro až léto)
|-
|[[Soubor:DAPHNE CNEORUM - GENTO - IB-291 (Flor de pastor).JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|Lýkovec vonný
|''Daphne cneorum''
|Poléhavý zakrslý keř, karmínově růžové květy (duben-červen)
|výška 15-20 cm, šířka 50-80 cm
|Plné slunce či polostín; dobře propustná půda
|Svahy, zídky, vřesoviště
|Řízkování (obebírání červenec až září, přesazování na jaře)
|-
|[[Soubor:Plants from Vajolet towers 02.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Mák alpský 
|''Papaver alpinum''
|Trvalka, bílé, žluté, oranžové i červené květy (červen-srpen)
|výška 10-20 cm, šířka 10-25 cm
|Plné slunce; dobře propustná půda, může být i zásaditá, místo chráněné proti větru
|Zídky, svahy, mezery v dlažbě, alpinkový skleník
|Výsev semen (březen až duben nebo září)
|-
|[[Soubor:2006-11-28Thymus citriodorus05.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Mateřídouška citronová
|''Thymus x citriodorus''
|Trvalka, drobné žloutnocí lístky, světle růžové květy (červenec-srpen)
|výška 30 cm, šířka 30 cm
|Plné slunce;  dobře propustná půda; na zimu vyžaduje zakrytí
|Zídky, mezery v dlažbě, alpinský trávník, svahy, alpinkový skleník
|Dělení trsů (duben až červenec)
|-
|[[Soubor:Potentilla nitida1LEST.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Mochna dolomitová
|''Potentilla nitida''
|Půdopokryvná trvalka, jemně růžové květy (červenec-srpen)
|výška 5-8 cm, šířka 30 cm
|Plné slunce;  propustná půda, může být i chudá
|Alpinkový skleník, svahy
|Výsev semen (podzim či jaro), dělení trsů (podzim či jaro)
|-
|[[Soubor:Saponaria ocymoides IT Tartscher Buehel 2010 05 06.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Mydlice bazalkovitá
|''Saponaria ocymoides''
|Trvalka, světle růžové květy (květen-červenec)
|výška 10-20 cm, šířka 20-60 cm
|Plné slunce;  propustná štěrkovitá půda
|Zídky, mezery v dlažbě, alpinský trávník
|Výsev semen (březen)
|-
|[[Soubor:Erinus alpinus 1.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Nemléč alpský
|''Erinus alpinus''
|Trvalka, purpurově růžové květy (květen-červen)
|výška 10-15 cm, šířka 15 cm
|Plné slunce či polostín; dobře propustná půda
|Zídky, cesty, svahy
|Výsev semen (v zimě, musí přemrznout)
|-
|[[Soubor:Blumen auf Steinen.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Netřesk pavučinatý
|''Sempervivum arachnoideum''
|Trvalka s růžicemi listů, světle růžové květy s červeným žilkováním (červenec)
|výška 3-10 cm, šířka 30 cm
|Plné slunce; dobře propustná půda
|Zídky, skalní štěrbiny, svahy, mezery v dlažbě, alpinkový skleník
|Dělení dceřinných růžic (duben až srpen)
|-
|[[Soubor:Plants in the Dolomites at Lake Sorapis 06.jpg|bezrámu|150x150pixelů]]
|Orlíček alpský
|''Aquilegia alpina''
|Modré květy (květen-červen)
|výška 40 cm, šířka 30 cm
|Plné slunce či polostín; vlhčí, dobře propustná půda
|Alpinský trávník, vřesoviště, alpinkový skleník
|Výsev semen (červenec až srpen)
|-
|[[Soubor:Arenaria montana 1.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Písečnice horská
|''Arenaria montana''
|Poléhavá trvalka, bílé květy (květen-červen)
|výška 8-10 cm, šířka 35 cm
|Plné slunce; dobře propustná vápenitá půda
|
|Výsev semen (jaro)
|-
|[[Soubor:Phlox douglasii 'Eva' 3.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|Plamenka Douglasova
|Phlox douglasii
|Polštářovitá trvalka, fialově růžové květy (květen)
|výška 5-10 cm, šířka 40 cm
|Plné slunce; propustná  půda
|Zídky, mezery v dlažbě, svahy
|Vrcholové řízky (srpen až září), dělení trsů (červenec až září)
|-
|[[Soubor:Androsace sarmentosa var watkinsii 2.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|Pochybek křovištní
|''Androsace sarmentosa''
|Trvalka, růžové květy (červen-červenec)
|výška 5-10 cm, šířka 20 cm
|Plné slunce až polostín; dobře propustná půda s vápencovým štěrkem
|Svahy, suché zídky, alpinkový skleník
|
|-
|[[Soubor:Androsace sempervivoides 6.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|Pochybek netřeskovitý
|''Androsace sempervivoides''
|Trvalka, bledě růžové květy (duben-květen)
|výška 2-4 cm, šířka 10 cm
|Plné slunce až polostín; dobře propustná půda s vápencovým štěrkem
|Svahy, suché zídky
|
|-
|[[Soubor:Myosotis scorpioides1.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Pomněnka bahenní
|''Myosotis palustris''
|Trvalka, blankytně modré květy (květen-červen)
|výška 7-10 cm, šířka 20 cm
|Plné slunce až polostín; vlhká půda
|Vyvýšené záhony, mezery v dlažbě, vlhké části skalky
|Samovýsev, dělení trsů (léto)
|-
|[[Soubor:Edelweiss del Bondon - panoramio.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Protěž alpská
|''Leontopodium alpinum''
|Trvalka, bílé květy s šedavým nádechem, pokryté vrstvou husté bílé plsti (červen-srpen)
|výška 20 cm, šířka 25 cm
|Plné slunce až polostín; dobře propustná půda
|Svahy, okraje cest, zídky, alpinkový skleník
|Výsev semen (do směsi zahradní půdy a štěrku ihned po dozrání)
|-
|[[Soubor:Primel.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Prvosenka bezlodyžná
|''Primula vulgaris''
|Trvalka, světle žluté květy s tmavším očkem (duben-květen)
|výška 8-10 cm, šířka 10-20 cm
|Plné slunce až polostín; dobře propustná  vlhká půda
|Vřesoviště, mezery v dlažbě
|Výsev semen
|-
|[[Soubor:Primula sieboldii 'Memory'.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Prvosenka Sieboldova
|''Primula sieboldii''
|Bílé, růžové, světle modré květy s bílými očky (květen-červen)
|výška 15 cm, šířka 10-20 cm
|Suchá místa v polostínu či vlhčí místa na plném slunci; jakákoliv půda
|Skalky, zídky
|Výsev semen, dělení trsů
|-
|[[Soubor:Primula vialii01.jpg|bezrámu|133x133pixelů]]
|Prvosenka vstavačokvětá
|''Primula vialii''
|Fialově purpurové květy (červen-červenec)
|výška 40-50 cm, šířka 15 cm
|Polostín; humózní, spíše suchá a kamenitá půda; v silným mrazech nutný kryt
|
|Výsev semen (jaro)
|-
|[[Soubor:Primula denticulata 2 (aka).jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Prvosenka zoubkatá
|''Primula denticulata''
|Trvalka, purpurově červené či tmavě fialové květy (březen-duben)
|výška 20-30 cm, šířka 15 cm
|Plné slunce až polostín; úrodná, vlhčí půda
|Vlhčí okraje skalek, okraje jezírek
|Výsev semen, dělení trsů, kořenové řízky
|-
|[[Soubor:Oenothera macrocarpa.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Pupalka velkoplodá
|''Oenothera macrocarpa''
|Trvalka, žluté květy s červeně kropenatými kalichy (červen-září)
|výška 10-20 cm, šířka 50 cm
|Plné slunce; dobře propustná půda
|Svahy, zídky, květinové záhony
|Výsev semen  (duben)
|-
|[[Soubor:Omphalodes cappadocica 1.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Pupkovec kappadocký
|''Omphalodes cappadocica''
|Trvalka, světle modré květy, obvykle s bílým očkem (časné jaro)
|výška 15-20 cm, šířka 50 cm
|Plné slunce až polostín; vlhčí půda s rašelinou či listovkou
|Vřesoviště, podrost dřevin, alpinský trávník
|Dělení trsů (březen až duben či po odkvětu)
|-
|[[Soubor:Ramondia pyrenaica.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Ramondie pyrenejská
|''Ramonda myconi''
|Stálezelená trvalka s listy v přízemních růžicích; modrofialové květy (květen-červen)
|výška 10-20 cm, šířka 20 cm
|Polostín; vlhčí úrodná humózní půda
|Zídky, vřesoviště, alpinkový skleník
|Výsev semen (hned po dozrání), řízkování (časné jaro), dělení dceřinných růžic (časné léto)
|-
|[[Soubor:Raoulia australis1.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Raulie jižní
|''Raoulia australis''
|Kobercovitá trvalka, stříbřité listy, žluté (málo patrné) květy (červenec-srpen)
|výška 3-5 cm, šířka 30 cm
|Plné slunce; propustná půda (nesnáší  vyšší vlhkost v zimě)
|Svahy, mezery v dlažbě, alpinkový skleník
|Dělení trsů (časné jaro)
|-
|[[Soubor:Giardino botanico alpino Viote - Polygonum affine1.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Rdesno příbuzné
|''Bistorta affinis''
|Půdopokryvná trvalka, sytě růžové květy (červen-září)
|výška 15-30 cm, šířka 60 cm
|Plné slunce; vlhčí půda s přídavkem rašeliny nebo listovky
|Vřesoviště, mezery v dlažbě, alpinský trávník (rychle se šíří a pokývá půdu)
|Dělení trsů (duben až srpen), řízkování (zakoření v zimě ve skleníku)
|-
|[[Soubor:20170525Sedum acre4.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Rozchodník ostrý
|''Sedum acre''
|Trvalka, žluté květy (červen)
|výška 5-10 cm, šířka 15 cm
|Plné slunce; písčitý, dobře propustný podklad
|Zídky, kameny a balvany, mezery v dlažbě
|Výsev semen (jaro, podzim), dělení výhonů (výsadba duben až srpen)
|-
|[[Soubor:Cerastium tomentosum 6.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Rožec plstnatý
|''Cerastium tomentosum''
|Poléhavá až plazivá trvalka, stříbřité listy, bílé květy (květen-červen) 
|výška 15-20 cm
|Plné slunce, jakákoliv půda (i vápenitá)
|Rozlehlé svahy, okraje cest, zídky (rychle se rozrůstá)
|Dělení trsů (jaro, podzim)
|-
|[[Soubor:Engsmelle02.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Silenka přímořská
|''Silene uniflora''
|Polštářkovitá trvalka, bílé květy (červen-září)
|výška 10-25 cm, šířka 30 cm
|Plné slunce či polostín; dobře propustná půda (i zasolená) 
|Svahy, mezery v dlažbě, zídky, alpinkový skleník
|Řízky (srpen až listopad), výsev semen (prosinec až květen)
|-
|[[Soubor:Aethionema grandiflorum Markvartice 2017 1.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Sivutka velkokvětá
|''Aethionema grandiflorum''
|Nízký rozvolněný polokeř; fialově růžové květy (červen-červenec)
|výška 15-25 cm, šířka 40 cm
|Plné slunce; dobře propustná půda
|Zídky, skalky, alpinkový skleník
|Výsev semen (v březnu do pařeniště či skleníku)
|-
|[[Soubor:Helichrysumthianschanicumicicles.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Smil tansanský
|''Helichrysum thianshanicum''
|Polštářovitá aromatická trvalka, žluté květy (červen-červenec)
|výška 20-30 cm, šířka 30 cm
|Plné slunce; vlhčí, dobře propustná půda obohacená rašelinou nebo listovkou
|Suché skalky, alpinkový skleník
|Dělení trsů (jaro)
|-
|[[Soubor:Asperula odorata a1.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Svízel vonný (mařinka vonná)
|''Galium odoratum''
|Trvalka, bílé květy (květen-červen)
|výška 15-20 cm, šířka 15 cm
|Plné slunce či polostín; dobře propustná půda
|Zídky, svahy (raději vlhčí mikroklima)
|Řízkování (duben až květen)
|-
|[[Soubor:Gypsophila cerastioides 4.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|Šater himalájský (&quot;nevěstin závoj&quot;)
|''Gypsophila cerastioides''
|Částečně stálezelená trvalka, bílé květy (květen-červen)
|výška 5-10 cm, šířka 30-45 cm
|Plné slunce; dobře propustná půda
|Zídky, mezery v dlažbě, alpinkový skleník, svahy
|Řízkování (květen), dělení trsů, výsev semen
|-
|[[Soubor:Epimedium grandiflorum 'Swallowtail' 001.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|Škornice velkokvětá
|''Epimedeum grandiflorum''
|Stálezelená půdopokryvná trvalka, bílé, růžové, nafialovělé i žluté květy (květen)
|výška 20-30 cm, šířka 30 cm
|Polostín; mírně vlhká půda obohacená rašelinou či listovkou
|Zastíněná část skalky, záhon
|Řízkování oddenků, dělení trsů (po odkvětu)
|-
|[[Soubor:Oxalis acetosella LC0191.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Šťavel kyselý
|''Oxalis acetosella''
|Půdopokryvná trvalka, bílé květy s červeným žilkováním (duben-květen)
|výška 5-15 cm, šířka 15 cm
|Plné slunce či polostín;  propustná půda obohacená rašelinou nebo listovkou
|Svahy, mezery  v dlažbě, vřesoviště, alpinkový skleník
|Dělení trsů (po odkvětu), výsev semen
|-
|[[Soubor:Aurinia saxatilis summit.jpg|bezrámu|126x126pixelů]]
|Tařice skalní
|''Aurinia saxatilis''
|Nízký hustý polokeř, zlatožluté květy (duben-květen)
|výška 20-30 cm, šířka 30-50 cm
|Plné slunce; dobře propustná půda
|Suché zídky, mezery v dlažbě
|Řízkování (červen), výsev semen (počátek léta)
|-
|[[Soubor:Aubretia x cultorum1.jpg|bezrámu|133x133pixelů]]
|Tařička zahradní
|''Aubrieta x cultorum''
|Stálezelená převislá trvalka, bílé, červené a fialové květy (duben-květen)
|výška 5-10 cm, šířka 40-60 cm
|Plné slunce; dobře propustná půda, může být i vápenitá
|Zídky, mezery v dlažbě
|Výsev semen (na jaře do pařeniště), řízkování (srpen)
|-
|[[Soubor:Grasnelke (Armeria caespitosa).jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Trávnička trsnatá
|''Armeria caespitosa''
|Stálezelená trvalka; světle růžové květy (duben-květen)
|
|Plné slunce; dobře propustná půda
|Zídky, skalky, alpinkový skleník
|Dělení trsů (léto)
|-
|[[Soubor:Hypericum calycinum in Fukuoka Prefectural Kasuga Park.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Třezalka kalíškatá
|''Hypericum calycinum''
|Stálezelený polokeř, žluté květy (červenec-září)
|výška 20-30 cm, šířka 30 cm
|Plné slunce či polostín; kamenitý podklad
|Svahy, dlažba
|Řízky z postranníh výhonů (únor až duben nebo srpen)
|-
|[[Soubor:Viola cornuta 2008.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Violka rohatá
|''Viola cornuta''
|Trvalka, fialové květy (květen-srpen)
|výška 10-20 cm, šířka 30 cm
|Plné slunce či polostín; vlhčí, kyprá půda
|Vřesoviště, mezery v dlažbě
|Výsev semen 
|-
|[[Soubor:AJUGA PYRAMIDALIS - GENTO - IB-287 (Búgula piramidal).JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|Zběhovec jehlancovitý
|''Ajuga pyramidalis''
|Rychle rostoucí půdopokryvná trvalka, světle modré květy (jaro), purpurově zabarvené listeny
|výška 20 cm, šířka 15 cm
|Polostín; vlhčí půda
|
|Dělení trsů
|-
|[[Soubor:Rombergpark-100516-12989-Günsel.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Zběhovec plazivý
|''Ajuga reptans''
|Půdopokryvná trvalka s množstvím odnoží, modré, růžové a bílé květy (květen-srpen)
|výška 15-20 cm, šířka 15 cm
|Polostín; vlhčí půda
|
|Dělení odnoží
|-
|[[Soubor:Physoplexis comosa Orchi 04.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Zvonečník chocholatý
|''Physoplexis comosa''
|Trvalka, bledě fialové květy (červenec-srpen)
|výška 10-15 cm, šířka 15 cm
|Plné slunce; propustná půda s přídavkem šterku
|Zídky, štěrbiny mezi balvany, alpinkový skleník
|Výsev semen (podzim)
|-
|[[Soubor:Campanula carpatica 03.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Zvonek karpatský
|''Campanula carpatica''
|Modré, purpurové a bílé květy (červenec)
|výška 20-30 cm, šířka 30-40 cm
|Plné slunce či polostín; dobře propustná půda
|Zídky, svahy, okraje cest, alpinkový skleník
|
|}

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>m0wrxacxle9e2sru9e2mzv7myybbut4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Toki Pona/Abeceda</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7951</id>
    <redirect title="Toki pona/Abeceda" />
    <revision>
      <id>33880</id>
      <timestamp>2017-08-24T16:20:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Toki Pona/Abeceda]] na [[Toki pona/Abeceda]]: správný zápis</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="34" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Toki pona/Abeceda]]</text>
      <sha1>g2slnaismk6r7tiry4w2k6hbh8rzxja</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Toki pona</title>
    <ns>14</ns>
    <id>7952</id>
    <revision>
      <id>33883</id>
      <timestamp>2017-08-24T16:24:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>zařazení do stromu kategorií</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>62e2b441qm26guw05gk51wohn6ofgqe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda/F/</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7953</id>
    <redirect title="Zvířecí abeceda/F" />
    <revision>
      <id>33891</id>
      <timestamp>2017-08-26T12:29:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Zvířecí abeceda/F/]] na [[Zvířecí abeceda/F]]: typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="37" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Zvířecí abeceda/F]]</text>
      <sha1>r0kkufkrp3iodxeaquxz7jnrzonv685</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda/CH/</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7954</id>
    <redirect title="Zvířecí abeceda/CH" />
    <revision>
      <id>33900</id>
      <timestamp>2017-08-28T21:04:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Zvířecí abeceda/CH/]] na [[Zvířecí abeceda/CH]]: typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="38" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Zvířecí abeceda/CH]]</text>
      <sha1>gyv49pvihyucxtdliep3706elq7k1nt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Jezírka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7955</id>
    <revision>
      <id>34863</id>
      <parentid>33911</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4666" xml:space="preserve">[[Soubor:ZilkerBotanicalJun2008-02.JPG|náhled|261x261pixelů]]
Vodní prvky jsou v zahradě nenahraditelné. Nejen, že mají značný estetický význam a dotvářejí celkový charakter zahrady, ale současně poskytují prostor pro vodní rostliny i živočichy a přitahují nejrůznější hmyz nebo ptáky. V horkých dnech poskytují žádané osvěžení i lidem. Vodní plocha přitom nemusí být nijak veliká. Zahradu oživí i mělké jezírko nebo jen zajímavě utvářená fontánka či umělý vodopád. Drobné vodopády jsou také skvělým doplňkem klasického jezírka, protože vodu okysličují a vytváří tím lepší podmínky pro ryby v nádrži.

Vodní nádrž by měla být zbudována na světlém, slunném místě, kde jsou vhodné podmínky pro růst a kvetení vodních rostlin.

== Stavba jezírka ==
Vodní plochu v zahradě lze vytvořit různými způsoby:
[[Soubor:Flickr - brewbooks - Seike Japanese Garden with Turtle.jpg|náhled|261x261pixelů]]

=== Výlisky z umělé hmoty ===
Pro vybudování menších jezírek lze využít hotové výlisky z umělé hmoty. Výlisky nejrůznějších tvarů jsou cenově dostupné a snadno se převáží. Nenáročná instalace se skládá z následujících kroků:
* Vyhloubení odpovídající (obvykle nevelké) jámy
* Umístění výlisku do jámy na pískový podklad
* Vyrovnání nádrže podle vodováhy
* Zasypání okrajů a mezer kolem nádrže půdou
Snadné a rychlé zbudování jezírka znevýhodňuje fakt, že plastikové tvary nejsou tak pevné a navíc bývají poměrně mělké, takže vodní rostliny (případně ryby) v nich nemohou zůstat přes zimu.
[[Soubor:Teichbau2-Teichfolie.JPG|náhled|259x259pixelů|''Pokrytí dna budoucího jezírka speciální fólií'']]

=== Folie ===
Ke stavbě větších jezírek lze použít speciální fólii, která je dostatečně tvárná, aby umožnila vytvoření jakéhokoliv tvaru nádrže. Nejvhodnější je fólie černé barvy, protože vytváří dojem větší hloubky.
* Na určeném místě se vyhloubí jáma žádané velikosti a tvaru (pro chov ryb i pro vodní rostliny je nutná hloubka nejméně 50 cm)
* Dno jámy se pokryje speciální fólií, která zabraňuje prosakování vody do půdy
* Fólie se po okrajích zatíží kameny, cihlami, dlaždicemi, apod.
* Do jezírka se napustí voda
* Po napuštění se přečnívající okraje fólie zastřihnou, po okrajích se nechá přesah jen asi 20 cm
* Zbytky fólie po okrajích se zasypou valounky, štěrkem, drcenou kůrou apod.

=== Beton ===
[[Soubor:India - Yelagiri Hills Adventure Camp - 02 - swimming in the well (4030991953).jpg|náhled|261x261pixelů]]
Stavba velké nádrže, vyzděné z kamenů nebo vylité betonem je náročná a obvykle vyžaduje dostatek zkušeností.
* Na určeném místě se vyhloubí jáma žádaných rozměrů (je třeba počítat s tím, že vrstva betonu sebere asi 8-10 cm po stranách i na dně)
* Dno se vyloží armovací mříží, postavenou na kamenné opěrky o výšce 5-6 cm
* Instaluje se odtok vody
* Armovací mříž se zalije betonem
* Po zatvrdnutí betonu na dně se hustou armovací sítí vyloží i stěny nádrže
* Stěny (kolmé či šikmé) se obloží prkenným šalováním a prostor za ním se rovněž vylije betonem (po zatvrdnutí lze šalování odstranit)
* Celý vnitřek nádrže se vyrovná vrstvou cementové malty, přičemž se vytvoří mírný sklon směrem k odtoku
* Břehy nádrže se obloží kameny, zasypou oblázky, šterkem, apod.
[[Soubor:Fish pond at the Gibraltar Botanic Gardens.jpg|náhled|261x261pixelů]]
== Údržba jezírka ==

Pro snadnou údržbu jezírka je nutné v nádrži nastolit správnou biologickou rovnováhu mezi rostlinami a živočichy. Ryby zabraňují přemnožení hmyzu, protože požírají jeho larvy i dospělce, svými výkaly navíc přihnojují vodní rostliny. Někteří plži (např. ''plovatka bahenní'' nebo ''okružák ploský'') zase brání rozvoji řas. Také ponořené vodní rostliny okysličují vodu a současně pohlcují oxid uhličitý produkovaný živočichy, čímž nejen brání rozvoji řas, ale současně usnadňují život rybám. Znečištění vody zabrání i pravidelné sbírání spadaného listí a jiných nečistot dříve, než klesnou ke dnu a začnou se rozkládat.

Ryby je možné do nádrže vysadit asi 6-8 týdnů po vysazení rostlin, kdy se již vytvořila rovnováha mezi vodou a rostlinami. Při vhodném osazení je obvykle není třeba dokrmovat, mohou se však přikrmit na podzim a brzy na jaře, aby lépe snášely chladné zimní období.

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>iskoh88rniqheo6s7rgg0kaowekrtux</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda/K/</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7956</id>
    <redirect title="Zvířecí abeceda/K" />
    <revision>
      <id>33907</id>
      <timestamp>2017-08-29T20:05:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Zvířecí abeceda/K/]] na [[Zvířecí abeceda/K]]: typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="37" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Zvířecí abeceda/K]]</text>
      <sha1>644j962wc6nf7nie47nt2rsmfw7rl5e</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Vodní rostliny</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7958</id>
    <revision>
      <id>34885</id>
      <parentid>33912</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="10765" xml:space="preserve">[[Soubor:Water_hyacinth.jpg|náhled|240x240pixelů|''Vodní hyacint'']]
Rostliny, vhodné k osazení do zahradního jezírka lze rozdělit na několik druhů:
* '''Vodní rostliny''' - jsou z velké části skryté pod hladinou, takže nefungují jako okrasné druhy, ale okysličují vodu v nádrži a pohlcují oxid uhličitý vydechovaný rybami, čímž pomáhají udržet biologickou rovnováhu celého jezírka (''vodní mor kanadský'', ''stolístek''). Jejich kořeny navíc tvoří potřebné úkryty pro ryby a jiné vodní živočichy.
* '''Plovoucí rostliny''' - volně plují na hladině a pomocí četných kořenů získávají potřebné živiny přímo z vody (''řezan pilolistý'', ''tokozelka nadmutá'' čili vodní hyacint)
* '''Pobřežní rostliny''' - kořeny a stonky zůstávají zčásti nebo zcela ve vodě, ale listy i květy jsou nad hladinou, proto fungují mimo jiné i jako ozdoba vodní plochy (''stulík'', ''leknín'', ''šípatka'', ''kosatec žlutý'', ''orobinec širokolistý'')
* '''Bahenní rostliny''' - vyžadují velmi vlhkou až podmáčenou půdu (''prvosenka japonská'', ''čechrava'', ''blatouch bahenní'')

== Výsadba leknínů ==
[[Soubor:A_pond_with_water_lilies_westwards_outside_the_Woodland_Trust_wood_Theydon_Bois_Essex_England.JPG|náhled|239x239pixelů|''Lekníny'']]
Lekníny ''(Nymphaea)'' jsou velmi častou ozdobou větších i menších vodních nádrží. Vysazují se obvykle do plastových děrovaných košů, které omezují rozrůstání, umožňují dobrou manipulaci s rostlinami a zároveň je chrání před rybami.

Mladé rostliny lze do vody usazovat od konce dubna:
* Koše na lekníny se vyloží silným plátnem
* Z oddenku se případně odříznou poškozené, nalomené výhony i suché listy
* Každý koš se naplní zeminou, na níž se vodorovně uloží oddenek a zakryje se další zeminou až k bázi stonků
* Substrát se lehce upěchuje, případně doplní
* Pokud v jezírku žijí i ryby, je nutné povrch koše pokrýt vrstvou štěrku, chránící kořeny před poškozením
* V případě, že jsou lekníny ještě nízké a listy nedosahují až na hladinu, je třeba koše postavit na podložky, které se postupně zmenšují, jak rostlina roste
Lekníny rostoucí v uzavřených koších však mají k dispozici jen málo půdy a tudíž i živin. Následkem toho žloutnou, mají málo květů a celkově jsou nehezké. Proto je třeba je každé jaro přihnojit kostní moučkou, přidávanou přímo do košů.

== Přehled vodních rostlin ==

=== Vodní rostliny ===
{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!
!Rostlina
!Latinsky
!Vzhled
!Rozměry
!Množení
!Poznámka
|-
|[[Soubor:Groenlandia densa 01 by-dpc.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Rdest hustolistý
|''Groenlandia densa''
|Lodyhy hustě pokryté llisty; hnědé či zelené květy (červen-srpen)
|výška 15-30 cm
|Řízkování, dělení trsů
|Produkuje hodně kyslíku
|-
|[[Soubor:Ceratophyllum demersum.jpg|bezrámu|133x133pixelů]]
|Růžkatec ostnitý
|''Ceratophyllum demersum''
|Bělavé, málo patrné květy
|
|Dělení trsů
|Velmi křehká rostlina, rychle se množí (nutno omezovat velikost trsů)
|-
|[[Soubor:Myriophyllum spicatum Potamogeton pectinatus 190812a.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|Stolístek klasnatý
|''Myriophyllum spicatum''
|Růžové, nenápadné květy (květen-červenec)
|délka 300 cm
|Řízkování
|
|-
|[[Soubor:ElodeaCanadensisFlowering.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Vodní mor kanadský 
|''Elodea canadensis''
|Bělavé, nenápadné květy, vyčnívající na dlouhých stoncích nad hladinu
|
|Řízkování, dělení trsů
|Produkuje hodně kyslíku
|-
|[[Soubor:HottoniaPalustrisSubmerse.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Žebratka bahenní
|''Hottonia palustris''
|Světle fialové květy, uspořádané v klasovitých květenstvích (květen-červen)
|výška 15-30 cm
|Dělení trsů
|Pupeny se vytváří v zimě, kdy je rostlina ponořená, květy se otevírají na jaře
|}

=== Plovoucí rostliny ===
{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!
!Rostlina
!Latinsky
!Vzhled
!Rozměry
!Nároky
!Množení
|-
|[[Soubor:Trapa natans kz6.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|Kotvice plovoucí
|''Trapa natans''
|Jednoletka, přezimující plody klesají na dno; bílé nenápadné květy (léto)
|
|
|Výsev semen
|-
|[[Soubor:Stratiotes aloides 1-OB9.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|Řezan pilolistý
|''Stratiotes aloides''
|Mečovité listy uspořádané do růžice, bílé květy (květen-srpen)
|
|
|Dělení trsů (jaro)
|-
|[[Soubor:Eichhornia crassipes (habitus) 1.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Tokozelka nadmutá (&quot;vodní hyacint&quot;)
|''Eichhornia crassipes''
|Světle fialové květy (léto)
|
|Choulostivá rostlina - v zimě nutno přemístit v nádobě s vodou na teplé místo, do jezírka vrátit v červnu
|Dělení odnoží
|}

=== Rostliny hluboké vody s listy na hladině ===
{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!
!Rostlina
!Latinsky
!Vzhled
!Nároky
!Hloubka výsadby
!Množení
|-
|[[Soubor:Aponogeton distachyo Jardins de Burgley House à Stamford Royaume-Uni Avril 2017a 05.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Kalatka dvouklasá
|''Aponogeton distachyos''
|Bílé aromatické květy v klasovitých květenstvích (jaro, podzim)
|Plné slunce
|30-90 cm
|Výsev semen
|-
|[[Soubor:Nymphaea 'Innerlight'.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Leknín 
|''Nymphaea''
|Bílé, růžové, červené i žluté květy (červen-září)
|Plné slunce až polostín
|10-80 cm dle odrůdy
|Dělení trsů
|-
|[[Soubor:Nymphoides peltata1.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Plavín štítnatý
|''Nymphoides peltata''
|Jasně žluté květy s roztřepenými konci korunních lístků (červen-červenec)
|Plné slunce; rychle se rozrůstá
|15-30 cm
|Dělení trsů
|-
|[[Soubor:Yellowwaterlili.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Stulík malý
|''Nuphar pumila''
|Žluté květy (léto)
|Plné slunce
|60 cm
|Dělení trsů
|-
|[[Soubor:Nuphar lutea zuti lokvanj 27052011 2.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Stulík žlutý
|''Nuphar lutea''
|Jasně žluté aromatické květy (květen-září)
|Plné slunce; rychle se rozrůstá
|60-150 cm
|Dělení oddenků
|}

=== Bahenní a pobřežní rostliny ===
{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!
!Rostlina
!Latinsky
!Vzhled
!Výška
!Hloubka výsadby
!Množení
!Poznámky
|-
|[[Soubor:Caltha palustris sl8.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Blatouch bahenní
|''Caltha palustris''
|Zlatožluté lesklé květy (březen-květen)
|20-40 cm
|do 20 cm
|Dělení trsů, výsev semen
|
|-
|[[Soubor:Calla palustris2.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Ďáblík bahenní
|''Calla palustris''
|Bílé květy (květen-srpen), červené plody (bobule)
|15-20 cm
|do 15 cm
|Dělení trsů
|Hodí se k pokrývání břehů jezírek
|-
|[[Soubor:Mimulus cupreus (8436535944).jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Kejklířka červená
|''Mimulus cupreus''
|Medově červené až žluté květy (červen-září)
|20 cm
|Nad hladinu, do vlhké půdy
|Dělení trsů, řízkování
|Na zimu vyžaduje zakrytí 
|-
|[[Soubor:Mimulus luteus-pjt.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Kejklířka žlutá
|''Mimulus luteus''
|Žluté květy s hnědými skvrnkami (květen-červen)
|15-30 cm
|do 8 cm nebo jen do vlhké půdy
|Dělení trsů, výsev semen
|
|-
|[[Soubor:杜若 勧修寺.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|Kosatec hladký
|''Iris laevigata''
|Jasně modré květy (červen-červenec)
|40-70 cm
|5-12 cm
|Dělení trsů
|
|-
|[[Soubor:Gele lis (Iris pseudacorus).jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Kosatec žlutý
|''Iris pseudacorus''
|Žluté květy (květen-červen)
|60-90 cm
|5-30 cm
|Dělení trsů
|
|-
|[[Soubor:Pontederia cordata1.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Modráska srdčitá
|''Pontederia cordata''
|Modré květy v klasech (červenec-srpen)
|40-80 cm
|5-20 cm
|Dělení trsů (jaro)
|Na zimu nutno zakrýt
|-
|[[Soubor:Typha angustifolia (habitus) 1.jpg|bezrámu|134x134pixelů]]
|Orobinec úzkolistý
|''Typha angustifolia''
|Hnědé květy v sametových válcích (červenec)
|100 cm
|10-15 cm
|Dělení trsů
|Rychle se rozrůstá, je nutno omezovat řezem a častým dělením oddenků
|-
|[[Soubor:Jonpapartis001.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|Pérovník pštrosí
|''Matteucia struthiopteris''
|Zpeřené listy vyrůstající z oddenků
|60-90 cm
|Do vlhké půdy
|Dělení trsů (jaro)
|Má rád vlhká stinná místa
|-
|[[Soubor:Myosotis scorpioides-IMG 7245.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|Pomněnka bahenní
|''Myosotis palustris''
|Světle modré květy (květen-červen)
|20-30 cm
|do 5 cm nebo jen do vlhké půdy
|Výsev semen
|Rychle se rozrůstá
|-
|[[Soubor:Acoretum calami Roguszów.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Puškvorec obecný
|''Acorus calamus''
|Zeleno-bílé pruhované listy; zelenavě žluté nenápadné květy v šiškovitých květenstvích - palicích (červen-červenec)
|60-80 cm
|10-30 cm
|Dělení trsů
|Na zimu nutno zakrýt
|-
|[[Soubor:Pitrus plant (Juncus effusus) (1).jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Sítina rozkladitá
|''Juncus effusus''
|Malé, spirálovitě zakroucené stonky, hnědé, nepatrné květy
|50 cm
|5-15 cm
|Dělení trsů
|
|-
|[[Soubor:Schoenoplectus lacustris 260605.jpg|bezrámu|137x137pixelů]]
|Skřípinec jezerní
|''Schoenoplectus lacustris''
|Hnědočervené květy uspořádané do lat
|90-120 cm
|15-45 cm
|Dělení trsů
|Rychle se rozrůstá; hodí se i pro pěstování v hluboké nebo tekoucí vodě
|-
|[[Soubor:Sagittaria sagittifolia, 2006-07-22.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|Šípatka vodní
|''Sagittaria sagittifolia''
|Bílé, plné květy (červenec-srpen)
|30-50 cm
|15-20 cm
|Dělení trsů
|
|-
|[[Soubor:20170806Butomus umbellatus1.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Šmel okoličnatý
|''Butomus umbellatus''
|Purpurové a bílé květy v plochých okolících (červen-srpen)
|60-100 cmm
|5-15 cm
|Dělení trsů
|V mělké vodě má bohatší květenství
|-
|[[Soubor:Houttuynia cordata - Parc floral.JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|Touleň srdčitá
|''Houttuynia cordata''
|Žlutavě zelené, drobné květy v klasech, obklopených bílými listeny (červen)
|20-30 cm
|Nad hladinu, do vlhké půdy
|Dělení trsů (jaro)
|Rychle se rozrůstá, občas je třeba omezovat šíření
|-
|[[Soubor:Fieberklee2 bright.jpg|bezrámu|100x100pixelů]]
|Vachta trojlistá
|''Menyanthes trifoliata''
|Poléhavá rostlina; bílé květy (květen-červen)
|15-30 cm
|do 40 cm
|Dělení trsů, výsev semen
|Rychle se rozrůstá, obrůstá břehy nádrží
|-
|[[Soubor:Alisma lanceolatum in rehovot vernal pool (7).JPG|bezrámu|100x100pixelů]]
|Žabník kopinatý
|''Alisma lanceolatum''
|Purpurově růžové květy uspořádané do lat (červen-srpen)
|30-50 cm
|15 cm
|Dělení trsů, výsev semen
|Rychle se rozrůstá, je třeba zabránit dozrání semen
|}

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>beoa7a9bo8e3vwxf69e3w0n650k3ig0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Užitková zahrada</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7959</id>
    <revision>
      <id>33922</id>
      <timestamp>2017-09-03T19:07:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Chartep</username>
        <id>5366</id>
      </contributor>
      <comment>nová</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="174" xml:space="preserve">* [[Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada|Ovocná zahrada]]
* [[Jak na zahradu/Užitková zahrada/Zeleninová zahrada|Zeleninová zahrada]]

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>5hki4us4b6zt89e6enfdunajbmrzxg1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Ekologie v zahradě</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7960</id>
    <revision>
      <id>34862</id>
      <parentid>33926</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3629" xml:space="preserve">[[Soubor:Coccinella growing up.jpg|náhled|''Larva slunéčka, pojídající mšice'']]
Desetiletí zkušeností se syntetickými hnojivy či postřiky umožnily poznat nejen jejich pozitivní, ale i negativní dopady. Zahrádkáři se tak stále častěji obracejí zpět k přírodním postupům, které jim zajistí bohatou a zdravou úrodu. Syntetické prostředky mohou být významným pomocníkem v boji se škůdci i různými chorobami, ne vždy je však jejich aplikace nutná nebo přínosná. Některé látky mohou zůstávat v půdě nebo i v plodech, z nichž se dostávají do lidského těla. Chemické prostředky (především insekticidy) také často zabíjejí nejen škůdce, ale i užitečné druhy živočichů.

V případě snahy o využívání čistě přírodních postupů je třeba mít na paměti i přírodní podmínky v místě budoucí zahrady. K výsadbě je třeba vybírat vhodné místo, které splňuje nároky daného druhu. Zdravé, vitální rostliny případnému napadení lépe odolají. Nevhodně zvolené rostliny budou vždy hůře prospívat a nebude se jim dobře dařit ani za použití syntetických prostředků. Dále je třeba vybírat vhodné odrůdy, odolné proti chorobám. Současně je třeba uvážit, že rozsáhlé porosty jediného druhu nebo odrůdy rostlin jsou náchylnější na rychlé zničení než plochy s pestřejší druhovou skladbou. Šíření chorob a škůdců napomáhá také příliš hustá výsadba.
[[Soubor:Insektenhaus 7169.jpg|vlevo|náhled|''Tzv. hmyzí hotel poskytující úkryt mnoha živočišným druhům'']]
Značný význam má vhodně zvolená skladba rostlin - stromy a keře chrání nižší rostliny před větrem i mrazem, kvetoucí rostliny přivábí do zahrady užitečný hmyz a některé aromatické druhy dokonce odpuzují škůdce, půdopokryvné rostliny zadrží v půdě vlhkost a omezí růst plevelů.

Šíření infekcí zamezí dobrá péče o rostliny, časté prohlídky, včasné ošetření ran, včasné odstraňování napadených částí rostlin, ale i ulomených výhonů i suchých listů, apod. Při včasném odhalení choroby lze použít postřiky na čistě přírodní bázi (např. odvar z přesličky rolní má fungicidní účinky, výluh z kapradí či kopřiv dokáže zlikvidovat mšice). K likvidaci škůdců lze využít i mikrobiologické metody (postřik obsahující parazitické mikroorganismy lze použít v boji s housenkami či lalokonosci).

K ochraně před nezvanými škůdci mohou pomáhat i ochranné sítě, natažené přes ohrožené rostliny.

Také živočichové mohou být vítanými pomocníky v zahradě. Když se jim zajistí dostatek úkrytů i potravy, udrží škůdce v přijatelných mezích - slunéčka a pestřenky likvidují mšice, ježci požírají slimáky a plzáky i jiné plže, ptáci zbaví zahradu velkého množství škodlivého hmyzu. K přezimování mnoha živočichů poslouží hromada listí či větví, trsy suché trávy i chvojí. Různé druhy ptáků do zahrady přilákají nejen husté stromy a keře, ale i ptačí budky či krmítka.

=== Zálivka ===
Zejména užitkové rostliny vyžadují v létě dostatek vody. Hospodaření s vodou usnadní shromažďování dešťové vody, která navíc nárokům rostlin odpovídá lépe než pitná voda z kohoutku. Vhodným řešením je barel nebo větší nádrž, umístěné pod okapem.

Zálivka se provádí ráno nebo večer, aby nedocházelo k nadměrnému odpařování v poledním horku. Vodu je třeba lít co nejblíže ke kořenům rostlin.

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>rjustj685htdycw45tjlbn3vmzot0py</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Půda</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7961</id>
    <revision>
      <id>34874</id>
      <parentid>33927</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7872" xml:space="preserve">[[Soubor:Horizons.gif|náhled|''Členění půdního horizontu'']]
Půda je základem každé zahrady. Rostlinám poskytuje veškeré živiny. Kromě nich obsahuje množství mikroorganismů, ale i hmyzu a jiných živočichů. Ty mohou být rostlinám prospěšné, ale mohou je i ničit.

Před vlastní výsadbou je třeba dobře poznat vlastnosti půdy na pozemku. Může být vápenitá i kyselá, těžká jílovitá i lehká pisčitá a každá vyhovuje jiným rostlinám. Vlastnosti půdy lze do jisté míry upravovat, úplná změna je však nákladná, často málo efektivní a nesmyslná. Proto je lépe přizpůsobit skladbu pěstovaných rostlin přírodním podmínkám na daném místě.

== Příprava půdy ==
Aby rostliny dobře prospívaly, musí být půda prokypřená a provzdušněná. Tomuto účelu poslouží rycí vidle.

Vhodné je též mulčování (nastýlání) - zakrytí volné půdy mezi rostlinami několika centimetry organického materiálu (posekaná tráva, suché listí), který pomáhá přirozeně udržet vlhkost v půdě, brání přehřívání a chrání před zhutněním povrchu zálivkou a srážkami.

Silně kyselou půdu lze upravit přidáním materiálů s obsahem vápníku (mletý dolomit, vápenec nebo sušené mořské řasy). Naopak silně vápenitou půdu okyselí pravidelné přidávání rašeliny.

Kvalitu (úživnost) půdy zvýší přidávání přiměřeného množství kompostu, který zvyšuje podíl organických látek, ale současně vylehčí těžkou jílovitou půdu nebo vylepší strukturu vápenité i silně kamenité půdy.

=== Vlastnosti půdy ===
{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!Typ půdy
!Barva
!Struktura
!Indikující rostliny
|-
|vápenitá
|světlá, bělavá
|sypká
|zvonek, mrkev, bažanka, silenka, svízel
|-
|písčitá
|světlá, šedavá
|sypká
|čilimník, kuřička, šťavel
|-
|hlinitá
|béžová až hnědooranžová
|ve vlhkém stavu lepkavá, dá se tvarovat; po vyschnutí tvoří tvrdé hrudky
|přeslička, jitrocel, pampeliška, pryskyřník, pcháč
|-
|jílovitá
|obvykle tmavá
|vlhká, lepkavá, dá se velmi dobře tvarovat
|rdesno, ostřice, přeslička, podběl, mochna
|-
|kyselá
|tmavá
|vláknitá a porézní
|vřes, hasivka orličí, šťovík, lipnice
|-
|bohatá na dusík
|obvykle hnědavá
|ve vlhkém stavu hutná
|merlík, lebeda, kopřiva, kostival
|}

== Obohacení půdy ==
[[Soubor:Compost (5268651566).jpg|náhled|257x257pixelů|''Kompostovaný materiál'']]

=== Kompost ===
Svrchní vrstva půdy se pěstováním rostlin postupně vyčerpává a ztrácí potřebné živiny. Proto je třeba je pravidelně doplňovat. Kompost, vznikající rozkladem organických látek, zajistí půdě dostatek humusu i minerálních látek a zároveň upravuje její strukturu, zajišťuje lepší prokypření a provzdušnění. Lze jej využít pro půdy vápenité i kyselé (rašelinné), těžké jílovité i lehké písčité.

Kompostér, tedy místo vytváření kompostu, se obvykle umísťuje na odlehlé, málo viditelné místo v zahradě, kam je však dobrý přístup i s kolečkem. Základem je ohraničený prostor bez dna, aby byl kompostovaný materiál v přímém kontaktu s půdou (mohou do něj prostupovat mikroorganismy, žížaly, apod.). Kompostér by měl být velký nejméně 1x1 m.
[[Soubor:Domaci kompostovani.jpg|náhled|255x255pixelů|''Typický domácí kompostér'']]
Do kompostu se ukládají veškeré rostlinné odpady, nejlépe vždy jen v malém množství nebo promíchané. Kompost se bude špatně vytvářet při ukládání velkých vrstev jednoho druhu odpadu (např. velká masa posekané trávy, velké množství shrabaného listí), rozkladný proces se zpomalí. Velké kusy odpadu (např. větve) je třeba nejprve nasekat či rozdrtit. Rozkladný proces mohou urychlit nejen komerčně dostupné přípravky, ale například i kopřivy nebo mladý plevel, výluh z kopřiv nebo kvalitní zeminy.

Kompost je třeba pravidelně přehazovat a větrat, nejlépe jednou za 2-3 měsíce. V suchých obdobích je také nutné přilévat vodu, aby masa nevyschla, zatímco při vytrvalých deštích je vhodné zakrytí kompostu, aby se zbytečně nevyplavovaly cenné živiny.

Kompost by měl být zralý zhruba 6-12 měsíců po založení, a to v závislosti na množství a složení odpadu, z něhož je vytvářen. Zralý kompost je poměrně homogenní, jemně hrudkovitý a má tmavou barvu. Před použitím je třeba jej proházet přes síto či prohazovačku, čímž se oddělí obtížně rozložitelné zbytky (ty lze kompostovat znovu, rozloží se po delší době).

Nezanedbatelným přínosem kompostu je snižování množství odpadu v domácnosti, respektive jeho využití.
[[Soubor:Cabbage grown in compost.jpg|náhled|254x254pixelů|''Rozdíl v pěstování zeleniny s kompostem (vlevo) a bez kompostu (vpravo)'']]
'''Materiál ke kompostování:'''
* posekaná tráva
* květiny
* sláma (v malém množství)
* dřevěný popel
* rozdrcené zbytky větví
* odpad z ovoce a zeleniny
* vaječné skořápky
* kávová sedlina, čajové sáčky
* opadané listí
* půda z květináčů či záhonů
* kopřivy
'''Materiál nevhodný ke kompostování:'''
* části nemocných nebo škůdci napadených rostlin
* zbytky rostlin ošetřených chemickými prostředky
* papír
* velké větve
* živočišný materiál (maso, kosti, kůže)

=== Zelené hnojení ===
Zelené hnojení je druh organického hnojení, při kterém se do půdy zapravuje biomasa rostlin vypěstovaných pro tento účel. Cílem je obohatit půdu o organickou hmotu i živiny a tím zvýšit úrodnost. Nejvhodnější k zelenému hnojení jsou rychle rostoucí jednoleté rostliny, často se používají bobovité ''(Fabaceae)'' nebo brukvovité ''(Brassicaceae).''

{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!Druh
!čeleď
!použití
!vlastnosti
|-
|hořčice
|brukvovité
|Výsev od jara do konce léta, zarytí před květem a příchodem mrazů
|Rychle roste, vhodná i do těžké půdy, desinfikuje půdu
|-
|svazenka
|brutnákovité
|Výsev na jaře nebo v létě, zarytí před koncem jara nebo léta
|Rychle roste, odpuzuje škůdce (háďátka), květy lákají opylovače a jiný hmyz, lze vysévat po všech druzích zeleniny (není příbuzná)
|-
|vikev
|bobovité
|Výsev od jara do léta, zarytí po odkvětu (asi po 4 měsících)
|Díky rozvětvenému kořenovému systému dobře obohacuje vápenité půdy a zlepšuje strukturu těžké či zhutněné půdy
|-
|pohanka
|rdesnovité
|Výsev od dubna do června, zarytí asi po 3 měsících
|Rychle roste, dodává do půdy množství organické hmoty, používá se k vylepšení chudých, kyselých půd, přispívá k odstranění pýru, květy lákají opylovače a jiný hmyz
|-
|jetel inkarnát
|bobovité
|Výsev před koncem léta, zarytí počátkem příštího jara (před vykvetením)
|Rychle roste, vytváří hustý porost, v zimě chrání půdu před erozí a jinými vlivy
|-
|traviny
|lipnicovité
|Výsev před koncem léta, zarytí počátkem příštího jara
|Vhodné pro kyselé půdy, přispívá k odstranění pýru
|}
[[Soubor:Hairy Vetch.jpg|náhled|
''Vikev''
]]

=== Obohacení dusíkem ===
Některé rostliny z čeledi bobovitých dokážou obohatit půdu dusíkem, který je nutný pro růst rostlinných pletiv. Takovými rostlinami jsou vikev, hrách, fazol, lupina či hrachor. Dusík, získávaný ze vzduchu se váže v jejich kořenech a do půdy se uvolňuje po odumření daných rostlin, po rozložení jejich pletiv. Vázání dusíku zajišťují bakterie rodu ''Rhizobium'', které jsou přítomné v kořenech bobovitých. Proto je vhodné takové rostliny trhat bez kořenů, které se nechají v půdě do jara rozložit, aby se uvolnily dusíkaté sloučeniny.

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>afkts726r20rx92knwxbxtykoacc1cx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7962</id>
    <revision>
      <id>34878</id>
      <parentid>34125</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6994" xml:space="preserve">[[Soubor:Blossoming Belle de Boskoop apple tree.JPG|náhled|''Kvetoucí jabloň'']]
Ovocná zahrada může mít mnoho podob, jež ovlivňují nejen osobní preference majitelů, ale i lokální podmínky a podnebí. Většina ovocných stromů a keřů krásně kvete, a tak nejen přináší užitek, ale má i estetický význam.

Ovocným stromům vyhovuje lehčí, hlinitopísčitá, mírně zásaditá (ne však silně vápnitá) a dobře odvodňovaná půda. Před zahájením výsadby je proto užitečné provést chemický rozbor půdy. Míru zamokření lze sledovat tak, že se vykope jáma o hloubce asi 80 cm a napustí se do ní voda (případně se jáma nechá zaplnit dešťovou vodou). V nezakryté jámě se pak během podzimu a zimy sleduje přítomnost vody. Pokud se nevsákne ani po 10-12 dnech, hrozí zadušení kořenů. V tom případě je třeba přemýšlet o drenáži.

Nejvhodnější pro ovocnou výsadbu je stanoviště otočené k západu a jihu. Musí mít také dostatek světla, pouze některé druhy (maliník, ostružiník) snesou polostín.

Ovocným stromům se nebude dobře dařit na stanovišti s vysokou hladinou spodní vody, v mrazových kotlinách ani na příliš větrných místech. Silný vítr brání stromům v růstu a může způsobit i předčasné opadání nedozrálého ovoce. Silnější poryvy mohou (zvláště v případě zatížení větví dozrávajícími plody) stromy polámat. Proti větru je však možné výsadbu ochránit větrolamy z různých rostlin a keřů. V oblastech se silnými a dlouhými mrazy se nebude dařit stromům, které kvetou brzy na jaře (např. meruňky).

Zdravé stromy a bohatou úrodu zajistí už jen pečlivý výběr odrůd, vhodných pro konkrétní klimatické podmínky a odolných vůči chorobám. Rychlému šíření škůdců nebo chorob zamezí druhová pestrost výsadby. Bohatství plodů podpoří i okolní výsadba kvetoucích rostlin, které do zahrady přivábí opylovače - patří mezi ně orlíček, pomněnka, brutnák, řeřišnice, lichořeřišnice, chrpa, kostival, dobromysl, plicník, svazenka, měsíček, rozrazil, zimolez i jetel.

== Výsadba ==
[[Soubor:Praha, Řepy, Sázení stromů III.JPG|náhled|''Výsadba stromku s kořenovým balem'']]
Stromky s kořenovým balem, kde kořenový systém chrání kvalitní zemina, lze vysazovat prakticky během celého roku (pokud není půda promrzlá). Naproti tomu stromky prostokořenné se vysazují pouze v době vegetačního klidu (podzim - jaro).

Vhodná vzdálenost mezi jednotlivými stromy se může značně lišit nejen podle jednotlivých druhů, ale i podle toho, jak bude stromek tvarován.

Půda by pro výsadbu neměla být zmrzlá, ale ani příliš vlhká. Jáma pro vysazení nového stromu musí být tak velká, aby se do ní pohodlně vešel celý kořenový bal nebo nejdelší kořeny. Pro zlepšení odvodu vody lze dno jámy vyložit několika kameny. Obnažené kořeny se doporučuje před výsadbou namočit alespoň na 2 hodiny do vody. Polámané nebo jinak poničené části je třeba odstřihnout zahradnickými nůžkami. Na dno jámy pro prostokořenné stromy lze nasypat několik lopat dobře rozloženého kompostu nebo humózní zeminy. Při zasypávání je vhodné stromkem občas zatřást, aby se zemina dobře uložila. Po úplném překrytí kořenů se celý prostor mírně udusá a zakryje poslední vrstvou zeminy, která se jen uhrabe.

Nový stromek je vhodné podepřít kůlem, který by měl být nejméně tak vysoký, jaká je výška kmene. Kůl je potřeba zarazit dostatečně hluboko.

== Péče ==
[[Soubor:Apple tree, Fryšták (5).jpg|náhled|''Podepření větví jako ochrana před zlomením'']]
Správná péče o ovocné stromy zahrnuje:
* pravidelné prořezávání výhonů a větví k prosvětlení a provzdušnění koruny
* důsledné odstraňování suchých větví, slabých výhonů i všech listů s příznaky chorob
* odstraňování mladých plodů s příznaky chorob i zbylých mumifikovaných plodů po opadu listí (jsou rovněž zdrojem různých chorob)
* probírka ovoce při nadměrné úrodě
* podpírání větví, zatížených dozrávajícími plody, aby nedošlo k přelomení
* shrabání opadaného listí pro zamezení šíření chorob a škůdců
Dále je vhodné na jaře kmeny jabloní a hrušní opatřit lepovými pásy proti mravencům, roznášejícím mšice a také feromonovými lapači, vábícími samce obaleče jablečného. Kmeny silně obrůstající mechem je vhodné očistit ocelovým kartáčem, protože v mechu mohou přezimovat někteří škůdci, například vlnatka krvavá.

Při silném napadení škůdci nebo chorobami je třeba zvážit užití odpovídajícího postřiku.
[[Soubor:Fruittreeforms.png|náhled|''Různé tvary řezu ovocných stromů'']]

=== Řez ===
Řez ovocných stromů lze rozlišit na tzv. výchovný (tvaruje mladé stromky do žádaného tvaru) a udržovací (udržuje již stabilizovaný růst a tvar koruny). Zatímco zásady výchovného řezu jsou pro všechny ovocné stromy téměř stejné, udržovací řez se u jednotlivých druhů liší.

Řez se obvykle provádí po opadu listí, tedy na konci podzimu a v zimě. Peckoviny je vhodné prořezat až na jaře, protože se u nich špatně zacelují rány, které pak mohou být napadené různými chorobami.

Pokud řez způsobuje velké rány, je třeba je ošetřit vhodným prostředkem, obvykle s obsahem fungicidů.

== Přehled ovocných stromů a keřů ==
* [[Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Angrešt|Angrešt]]
* [[Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Broskvoň|Broskvoň]]
* [[Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Vinná réva|Vinná réva]]
* [[Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Hrušeň|Hrušeň]]
* [[Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Jabloň|Jabloň]]
* [[Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Kaštanovník|Kaštanovník]]
* [[Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Kdouloň|Kdouloň]]
* [[Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Líska|Líska]]
* [[Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Maliník|Maliník]]
* [[Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Mandloň|Mandloň]]
* [[Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Meruňka|Meruňka]]
* [[Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Mišpule|Mišpule]]
* [[Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Ořešák|Ořešák]]
* [[Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Ostružiník|Ostružiník]]
* [[Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Rybíz černý|Rybíz černý]]
* [[Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Rybíz červený|Rybíz červený]]
* [[Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Slivoň|Slivoň]]
* [[Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Třešeň a višeň|Třešeň a višeň]]

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>3ilzekc7tdmr6bauj5o8i9ldhyq76ky</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Užitkové rostliny</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7963</id>
    <revision>
      <id>33929</id>
      <timestamp>2017-09-04T18:37:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Chartep</username>
        <id>5366</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „* [[Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Angrešt|Angrešt]] * [[Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Broskvoň|Broskvoň]] * J…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1426" xml:space="preserve">* [[Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Angrešt|Angrešt]]
* [[Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Broskvoň|Broskvoň]]
* [[Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Vinná réva|Vinná réva]]
* [[Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Hrušeň|Hrušeň]]
* [[Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Jabloň|Jabloň]]
* [[Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Kaštanovník|Kaštanovník]]
* [[Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Kdouloň|Kdouloň]]
* [[Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Líska|Líska]]
* [[Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Maliník|Maliník]]
* [[Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Mandloň|Mandloň]]
* [[Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Meruňka|Meruňka]]
* [[Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Mišpule|Mišpule]]
* [[Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Ořešák|Ořešák]]
* [[Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Ostružiník|Ostružiník]]
* [[Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Rybíz černý|Rybíz černý]]
* [[Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Rybíz červený|Rybíz červený]]
* [[Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Slivoň|Slivoň]]
* [[Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Třešeň a višeň|Třešeň a višeň]]

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>13lwb1bpxaoq0re1wd5ual1n8j0vf6w</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Savci</title>
    <ns>14</ns>
    <id>7967</id>
    <revision>
      <id>43959</id>
      <parentid>43958</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:29:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="22" xml:space="preserve">[[Kategorie:Biologie]]</text>
      <sha1>slrmnz20899dka6ip6r6qbdkgw18r91</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U modrého lva</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7968</id>
    <revision>
      <id>38226</id>
      <parentid>34618</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="120" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha Mala Strana Trziste 1 lev.jpg|střed|500px|U modrého lva]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>9w88qyt9bvjin2newat9b3mn9y6s8sx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U draka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7969</id>
    <revision>
      <id>38217</id>
      <parentid>34609</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="132" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha Mala Strana Janska 8 drak.JPG|střed|500px|U draka (Drachovský dům)]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>116vhtuehl39vkxfdt1vtyhd8m66qyo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U páva</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7970</id>
    <revision>
      <id>38229</id>
      <parentid>34621</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:26:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="127" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha Mala Strana U Luzickeho seminare 32 pav.JPG|střed|500px|U páva]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>q8paulvs6muccn6ysesi00h27h6wymj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny litoměřické diecéze/Seznam kněží z litoměřické diecéze zemřelých v cizině do roku 2010</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7971</id>
    <revision>
      <id>44008</id>
      <parentid>42427</parentid>
      <timestamp>2021-05-08T11:05:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Martin Davídek</username>
        <id>3201</id>
      </contributor>
      <comment>doplnění v tab.</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="65906" xml:space="preserve">'''Seznam kněží z litoměřické diecéze zemřelých v cizině do roku 2010''' doplňuje na wikiknihách [[Dějiny litoměřické diecéze/Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1886-1937|Seznamy zemřelých kněží litoměřické diecéze od roku 1886]]. Jedná se převážně o kněze, kteří byli vysvěceni v Litoměřicích nebo pro litoměřickou diecézi, avšak museli v důsledku II. světové války či v po ní odejít z Československa a začali působit v německy mluvících zemích, kde také zemřeli. Základ tohoto seznamu pochází z benediktinského kláštera v bavorském Rohru a je dílem benediktina z [[w:Benediktinský klášter Rajhrad|rajhradského opatství]] fr. Františka J. Teistera OSB.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
 | příjmení = Teister
 | jméno = František J.
 | titul = Kněžský nekrolog z Rohru
 | vydavatel = Opatství Rajhrad
 | rok = 2017
}}&lt;/ref&gt; Seznam obsahuje i jména kněží, kteří zemřeli v Československu nebo v České republice, ale hlásili se k německé národnosti.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!foto
!příjmení, jméno kněze
!narození
!svěcení
!úmrtí
!poznámka
|-
|
|[[w:Antonín Grohmann|Grohman Anton Dr.]]
|18. 03. 1887 Johannesberg
|16. 07. 1911 Litoměřice
|15. 01. 1944 Praskowitz
|Na kněze byl vysvěcen 16. července 1911 v Litoměřicích. Po svém vysvěcení se stal nejdříve kaplanem v Hrušovanech. V letech 1915-1916 byl administrátorem (intercalaris) v Zákupech. V roce 1917 jej biskup Josef Gross poslal jako katechetu do Chomutova. Od roku 1919 byl farářem v Hoštce. Od roku 1927 se stal vydavatelem rodinného časopisu pro výuku a zábavu: „Hausblätter pro Pfarrsprengel Gastorf.“ V tomto období také promoval z teologie a následně se stal konzistoriálním radou. Poté byl od 1. března 1940 farářem v Prackovicích nad Labem. Za svou vynikající práci byl povýšen na osobního děkana. Zde byl roku 1943 zatčen gestapem, protože v jednom kázání chválil Angličany za to, jak světí neděli. Byl odsouzen na 10 měsíců vězení. Zemřel krátce po svém propuštění 15. ledna 1944 zřejmě v Prackovicích.
|-
|
|Schuldes Robert
|08. 01. 1877 Udwitz
|14. 07. 1901 Litoměřice
|01. 01. 1953 Grossenbuch
|
|-
|
|Röttig Johann
|18. 03. 1889 Georgswalde
|13. 07. 1913 Litoměřice
|04. 01. 1960 Vilsbiburg
|
|-
|
|Preiss Eduard
|09. 07. 1914 Frankstadt
|29. 06. 1938 Litoměřice
|04. 01. 1969 Niedersachswerfen
|
|-
|
|Hatscher Georg
|23. 04. 1888 Döbern
|13. 07. 1913 Litoměřice
|04. 01. 1970 Mötzing
|
|-
|
|Walter Wilhelm
|15. 09. 1899 Mildenau
|25. 06. 1922 Litoměřice
|05. 01. 1950 Dittlofrod
|
|-
|
|Eger Eduard
|18. 09. 1890 Seifhennersdorf
|05. 07. 1914 Litoměřice
|05 01. 1973 Burgkunstadt
|
|-
|
|Goldammer Erich
|20. 06. 1909 Gablonz
|29. 06. 1933 Litoměřice
|05. 01. 1974 München – Karlsfeld
|
|-
|
|Paul Heinrich
|05. 06. 1871 Königswald
|07. 07. 1895 Litoměřice
|06. 01. 1947 Ostrau
|
|-
|
|Pils Vinzenz Johann OCist
|25. 01. 1886 Osek
|16. 07. 1911
|07. 01. 1959 Stift Wilhering
|
|-
|
|Russ Anton
|23. 10. 1868 Bilin
|17. 07. 1892 Litoměřice
|08. 01. 1952 Freiberg / Sasko
|
|-
|
|Vogel Reimund
|18. 04. 1880 Blottendorf
|18. 03. 1905 Řím
|08. 01. 1956 Bad Orb
|
|-
|
|Haibach Franz Dr.
|18. 02. 1899 Pfraumberg
|01. 07. 1923 Litoměřice
|09. 01. 1958 München
|
|-
|
|Heike Siegfried
|26. 10. 1882 Böhmisch Kamnitz
|14. 07. 1907 Litoměřice
|10. 01. 1962 Sünching
|
|-
|
|Melzer Franz Xav. SJ
|31. 05. 1891 Pahlet bei Komotau
|31. 08. 1919 Stams
|10. 01. 1971 Wien
|
|-
|
|Massanz Josef
|16. 02. 1883 Hagensdorf
|02. 07. 1916 Litoměřice
|10. 01. 1972 Pöhlde
|
|-
|
|Schoft Franz
|07. 09. 1913 Hermannseifen
|25. 02. 1940 Litoměřice
|10. 01. 1995 Erfurt
|
|-
|
|Bitterlich Adalbert ThDr.
|20. 12. 1895 Georgswalde
|27. 06. 1920 Litoměřice
|11. 01. 1972 Siegen
|
|-
|
|Marschner Heinrich
|13. 03. 1876 Georgswalde
|15. 07. 1900 Litoměřice
|12. 01. 1959 Atöttig
|
|-
|
|Künast Franz
|19. 12. 1889 Rumburg
|11. 07. 1915 Litoměřice
|12. 01. 1970 Würgendorf
|
|-
|
|Egerer Franz
|10. 08. 1893 Eisendorf
|29. 06. 1917 Litoměřice
|13. 01. 1968 Linz a. n. Donau
|
|-
|
|Hanusch Horst
|24. 12. 1938 Tetschen
|17. 12. 1966 Güstrow
|13. 01. 2008 Grevesmühlen
|
|-
|
|Sagner Benedikt
|01. 07. 1892 Zwoischen
|29. 06. 1917 Litoměřice
|14. 01. 1945 Diez / Lahn
|
|-
|
|Neugebauer Franz
|14. 12. 1901 Mährisch Rothwasser
|11. 07. 1926 Litoměřice
|14. 01. 1985 Mittewald / Osttirol
|
|-
|
|Herbrand Wilhelm
|08. 09. 1880 Gemünd
|21. 12. 1904 Litoměřice
|15. 01. 1954
|
|-
|
|Schale Johann
|23. 02. 1882 Schluckenau
|14. 07. 1907 Litoměřice
|15. 01. 1955 Altmyhl
|
|-
|
|Herrmann Josef Helmut
|03. 05. 1932 Böhmisch Kamnitz
|29. 06. 1959 Eichstätt
|15. 01. 1992 Neuendettelsau
|
|-
|
|Mildner Anton
|02. 06. 1874 Karolinenthal
|05. 03. 1899 Litoměřice
|16. 01. 1956 Burghagen
|
|-
|
|Kassner Karl
|05. 11. 1879 Leobschütz 
|18. 07. 1909 Litoměřice
|16. 01. 1965 Teiseng bei Mühldorf
|
|-
|[[Soubor:Adolf_Šelbický_(1869-1959).jpeg|120px]]
|[[w:Adolf Šelbický|Selbicky Adolf Dr.]]
|23. 12. 1869 Beneschau
|17. 07. 1892 Litoměřice
|17. 01. 1959 Senohrab
|Na kněze byl vysvěcen v 17. července 1892. Po vysvěcení sloužil jako farář v rodném Benešově, v letech 1903–1910 v Dolní Poustevně. V roce 1910 se stal kanovníkem Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích, posléze pak také profesorem bohosloví, kapitulním děkanem a v roce 1929 generálním vikářem litoměřické diecéze. Za svou činnost obdržel titul apoštolského protonotáře a vyznamenání Pro Ecclesia et Pontifice. Jako Čech se dostával do stále větších konfliktů se stoupenci německého národního socialismu, který v Sudetech stále sílil. Ke konci roku 1938 byl přinucen rezignovat na funkci generálního vikáře, nicméně litoměřický biskup Antonín Alois Weber ho jmenoval k 1. lednu 1939 do téže funkce pro zbytek diecéze v okleštěném Československu se sídlem v Libochovicích. Mons. Šelbický se obával zatčení, a proto odešel nejdříve do nemocnice v Lounech, ale tam se po poradě se svými důvěrníky rozhodl rezignovat na všechny své funkce a odejít do penze do Prahy. Tento úmysl biskup Weber schválil. Po komunistickém převratu byl zatčen 13. 10. 1949 v souvislosti s kauzou kněžské nemocniční poklady, vyslýchán a pro své stáří ponechán ve Státní léčebně psychiatrické v Kosmonosích. Zemřel v Praze a byl pohřben byl na Vinohradském hřbitově do rodinného hrobu.
|-
|
|Schnabel Franz Dr.   CSsR
|04. 03. 1905 Rumburg
|29. 03. 1905 Mautern
|17. 01. 1962 Kopenhagen
|
|-
|
|Padrta Johann
|15. 05. 1897 Tetschen
|25. 06. 1922 Litoměřice
|17. 01. 1963 Raspenau
|
|-
|[[Soubor:Hřbitov,_Příchovice,_detail_hrobu_P._Antona_Kollmanna.jpg|120px]]
|Kollmann Anton Dr.
|09. 06. 1897 Porstendorf
|26. 01. 1921 Litoměřice
|18. 01. 1959 Prichowitz
|
|-
|
|Richter Richard
|05. 05. 1879 Wegstädtl
|13. 07. 1902
|18. 01. 1960 Asucion / Paraguay
|
|-
|
|Leitelt Rainer ThDr.
|13. 09. 1912 Heinersdorf
|28. 06. 1938 Litoměřice
|18. 01. 1978 Tübingen
|
|-
|
|Klaus Josef
|13. 08. 1897 Tollenstein
|25. 06. 1922 Litoměřice
|19. 01. 1966 Ottobeuren
|
|-
|
|Zumpfe Josef
|08. 03. 1862 Pablowitz
|27. 05. 1888 Litoměřice
|20. 01. 1956 Zühr
|
|-
|
|Völkl Maximilian
|16. 01. 1906 Holtschitz
|29. 06. 1931 Litoměřice
|21. 01. 1976 Mackenzell / Fulda
|
|-
|
|Mayer Walter Wenzel
|31. 07. 1915 Neudau
|29. 06. 1939 Litoměřice
|21. 01. 2004 Schwäbisch Gmünd
|
|-
|
|Pleil Johann
|07. 10. 1910 Pressnitz
|27. 06. 1937 Litoměřice
|23. 01. 1994 Hofheim
|
|-
|
|Klaschka Johann
|06. 06. 1877 Körber
|25. 07. 1901 Hradec Králové
|24. 01. 1958 Zühr / Meckl.
|
|-
|
|Mally Josef
|29. 09. 1901 Girschen
|28. 06. 1925 Litoměřice
|24. 01. 1974 Kirchasch
|
|-
|
|Storms Christian
|16. 10. 1882 Heinsberg
|15. 07. 1906 Litoměřice
|25. 01. 1961 Heisberg
|
|-
|
|Sitte Josef
|25. 10. 1881 Warnsdorf
|17. 07. 1904 Litoměřice
|25. 01. 1972 Vöcklabruck
|
|-
|
|[[w:František Kunz|Kunz Franz]]
|30. 04. 1896 Gabel
|01. 09. 1918 Litoměřice
|27. 01. 1993 Kaaden
|Narodil se 30. dubna 1896 v Jablonném nad Orlicí. Jeho otec pracoval na dráze. Dne 1. září 1918 byl v Litoměřicích biskupem Josefem Grossem vysvěcen na kněze. Působil v Mikulovicích u Vernéřova, Jablonném (Jablonci) nad Nisou a od roku 1936 ve farnosti Boč nad Ohří. Po roce 1945 kdy došlo k poválečnému odsunu Němců z Československa se rozhodl zůstat ve své farnosti a neodejít do zahraničí. V roce 1985 patřil spolu s Josefem Kunzem a Arno Linkem mezi poslední tři žijící kněze, které ordinoval biskup Josef Gross. Poslední dvě léta života prožil u sester dominikánek v Kadani. Zemřel po delší nemoci 27. ledna 1993 ve věku 96 let. Poslední rozloučení s ním se konalo 3. února 1993 v klášterním kostele Svaté rodiny v Kadani.
|-
|
|Führich Walter
|23. 12. 1900 Tetschen
|24. 06. 1934 Litoměřice
|28. 01. 1977 Ingolstadt
|
|-
|
|Müller Karl
|03. 01. 1885 Niemes
|11. 07. 1909 Litoměřice
|29. 01. 1951 Teschen
|
|-
|
|Koldner Josef
|10. 11. 1914 Dittersbach bei Pol.
|29. 06. 1939 Litoměřice
|29. 01. 1993 Wien
|
|-
|
|Wagner Anton
|10. 06. 1896 Altenteich / Eger
|01. 07. 1923 Litoměřice 
|30. 01. 1967 Alberitz
|
|-
|
|Rösch Josef
|10. 07. 1915 Khoau
|29. 06. 1939 Litoměřice
|30. 01. 1996 Wettenberg – Launsbach
|
|-
|
|Reinwarth Wilhelm
|07. 06. 1870 Maria Sorg
|02. 07. 1893 Litoměřice
|31. 01. 1947 Schliersee
|
|-
|
|Juzek Augustin Jaroslav
|28. 10. 1884 Vodnian
|30. 06. 1907 Litoměřice
|31. 01. 1954 Modlany
|
|-
|
|Marschner Anton
|15. 02. 1882 Hainspach
|15. 07. 1906 Litoměřice
|31. 01. 1958 Herbstein – nem.
|
|-
|
|Paul Johann
|27. 10. 1914 Philippsdorf
|25. 02. 1940 Litoměřice
|31. 01. 1961 Augsburg
|
|-
|
|Forst Franz
|30. 12. 1874 Kaiserwalde
|10. 07. 1898 Litoměřice
|01. 02. 1951 Waren / Müritz
|
|-
|
|Puchhold Camill SDB
|07. 03. 1899 Teplitz – Schönau
|19. 10. 1930
|04. 02. 1971 Recife / Brazílie
|
|-
|
|Jäckl Josef CSsR
|29. 07. 1922 Gross Schönau
|19. 04. 1960 Hennef / Sieg
|04. 02. 1999 Regensburg
|
|-
|
|Krause Josef
|18. 04. 1870 Böhm. Kamnitz
|16. 02. 1896 Litoměřice
|07. 02. 1947 Waren / Müritz
|
|-
|
|Marschner Heinrich
|25. 07. 1874 Georgswalde
|09. 07. 1899 Litoměřice
|07. 02. 1958 Böhm. Kamnitz
|
|-
|
|Löbel Josef
|30. 08. 1888 Schneeberg
|14. 07. 1912 Litoměřice
|07. 02. 1965 Bachrain / Fulda
|
|-
|
|Steil Johann
|24. 09. 1897 Rosshaupt
|25. 06. 1922 Litoměřice
|07. 02. 1987 Ingolstadt
|
|-
|
|Mizera Franz
|14. 10. 1913 Neudorf / Neisse
|29. 06. 1938 Litoměřice
|07. 02. 1992 Schillimgsfürst
|
|-
|
|Janiczek August
|20. 05. 1874 Trzebianitz
|09. 07. 1899 Litoměřice
|08. 02. 1957 Neckargerach
|
|-
|
|Wittmann Konrad
|18. 02. 1905 Fuchsberg
|29. 06. 1931 Litoměřice
|08. 02. 1981 Bubach am Forst
|
|-
|[[Soubor:Rudolf_Sitte_1963.jpg|120px]]
|[[w:Rudolf Sitte (kněz)|Sitte Rudolf]]
|16. 01. 1910 Grottau
|24. 06. 1934 Litoměřice
|08. 02. 1983 Grottau
|Narodil se jako čtvrtý ze šesti dětí v Hrádku nad Nisou. Po absolvování gymnázia nastoupil do kněžského semináře v Litoměřicích, kde byl také 24. června 1934 vysvěcen na kněze. Poté se stal kaplanem ve Mšeně a od 1. prosince 1940 působil jako farář v Radnici u Kadaně. Později se stal okrskovým vikářem. Po skončení druhé světové války nebyl odsunut, ale zůstal v Radnicích. Od 16. února 1946 působil v Úhošťanech. Po nástupu komunistické totality v roce 1948 byl jako kněz velmi často terčem výslechů a persekucí ze strany státních orgánů. Později působil jako administrátor v Klášterci nad Ohří a od 27. srpna 1953 ve farnosti Mimoň. Dne 1. června 1959 byl přeložen do Nového Města pod Smrkem. Přes zdravotní potíže zde sloužil do 1. srpna 1972. Vypomáhali mu však Josef Slavík, administrátor ve Volfarticích a liberecký kaplan Leopold Dvořáček. Po pensionování se vrátil do Hrádku nad Nisou, kde zemřel 8. února 1983.
|-
|
|Leitelt Gabriel OSB
|09. 10. 1929 Teplitz – Schönau
|19. 03. 1957 Regensburg
|08. 02. 1994 Elisabethszell
|
|-
|
|Kocholaty Norbert Dr.
|25. 03. 1908 Prag
|23. 06. 1932 Litoměřice
|08. 02. 1992 Passau
|
|-
|
|Heimann Anton
|13. 01. 1872 Bukarest
|06. 08. 1897 Litoměřice
|09. 02. 1955 Wilhelmhorst
|
|-
|
|Bayer Ernst
|06. 03. 1908 Liesen
|24. 06. 1934 Litoměřice
|09. 02. 1984 Duisburg
|
|-
|
|Viehmann Rudolf
|11. 10. 1912 Brüx
|28. 06. 1936 Litoměřice
|10. 02. 1978 Serbitz
|
|-
|
|Runge Friedrich
|21. 12. 1914 Zwickau
|29. 06. 1939 Litoměřice
|10. 02. 1999 Kaufbeuren
|
|-
|
|Luttna Bernhard
|09. 11. 1895 Warnsdorf
|02. 06. 1918 Litoměřice
|11. 02. 1953 Postbauer bei Neumarkt
|
|-
|
|Neumann Alois Dr.
|01. 07. 1912 Schönwald / Friedland
|17. 12. 1938 Řím
|11. 02. 2003 Unterpfaffenhofen
|
|-
|
|Cohnen Leo
|29. 11. 1909 Aachen
|28. 07. 1940 Litoměřice
|12. 02. 1983 Woln
|
|-
|
|Ahne Georg
|08. 07. 1921 Parchen / Tetschen
|02. 04. 1949 Paderborn
|13. 02. 1983 Dresden
|
|-
|
|Eyting Albert
|07. 07. 1880 Rees
|12. 07. 1908 Litoměřice
|14. 02. 1962 Rumburg
|
|-
|
|Strasser Adolf
|23. 04. 1911 Aussig
|28. 06. 1936 Litoměřice
|14. 02. 1976 Brüx
|
|-
|
|Pompe Emil
|29. 01. 1888 Parchet
|16. 07. 1911 Litoměřice
|15. 02. 1960 Steibis / Allgäu
|
|-
|
|Tietze Rudolf Dr.
|15. 03. 1890 Neu Ehrenberg
|13. 07. 1913 Litoměřice
|16. 02. 1960 Stotterheim
|
|-
|
|Eckert Anton
|21. 02. 1877 Gebirgsneudorf
|15. 07. 1900 Litoměřice
|17. 02. 1957 Altöttig
|
|-
|
|Reinl Ignatz
|06. 06. 1912 Lindau bei Eger
|29. 06. 1939 Litoměřice
|17. 02. 1996 Mallersdorf
|
|-
|
|Möllenbruch Heinrich
|24. 06. 1872 Olsberg
|24. 09. 1900 Litoměřice
|18. 02. 1954 Neuburg an der Donau
|
|-
|
|Böckerler Peter OMI
|19. 11. 1881 Aachen
|12. 07. 1908 Litoměřice
|18. 02. 1960 Wien
|
|-
|
|Kindermann Pius
|03. 11. 1903 Fuga
|01. 07. 1928 Litoměřice
|18. 02. 1964 Dreilützow
|
|-
|
|Huebsh Emil
|13. 01. 1887 Nestomitz / Aussig
|24. 07. 1910 Wien
|18. 02. 1967 Spannberg
|
|-
|
|Prochaska Stephan
|19. 09. 1916 Kukele / Abtsdorf
|25. 02. 1940 Litoměřice
|18. 02. 1971 Loiwein
|
|-
|
|Rochlitz Rudolf SJ
|18. 07. 1910 Turn / Teplitz
|10. 03. 1940 Wien
|19. 02. 1996 Linz an der Donau
|
|-
|
|Kindermann Willibad
|29. 12. 1909 Fugau
|17. 02. 1935 Litoměřice
|20. 02. 1980 Richtenberg
|
|-
|
|Kapusta Franz
|27. 07. 1888 Dürchel
|14. 07. 1912 Litoměřice
|21. 02. 1954 Günz bei Memmingen
|
|-
|
|Eiselt Franz CSsR
|15. 11. 1904 Oberhennersdorf
|29. 06. 1929 Litoměřice
|21. 02. 1974 Mallersdorf
|
|-
|
|Kumpf Franz
|04. 05. 1888 Kaiserwalde
|14. 07. 1912 Litoměřice
|21. 02. 1974 Plass bei Memmingen
|
|-
|
|Zimmerhackel Franz
|21. 01. 1899 Tacha
|25. 06. 1922 Litoměřice
|22. 02. 1958 Turnau
|
|-
|
|Schubert Josef
|01. 02. 1906 Oschnitz
|29. 06. 1931 Litoměřice
|22. 02. 1990 Heilbad Heiligenstadt
|
|-
|
|Schwarz Anton
|06. 04. 1899 Raunek
|25. 06. 1922 Litoměřice
|23. 02. 1979 Glauburg – Stockkheim
|
|-
|
|Fischer Rudolf
|26. 10. 1889 Oberrosenthal
|05. 07. 1915 Litoměřice
|24. 02. 1948 Eisnach
|
|-
|
|Schwind Ferdinand
|28. 03. 1875 Schönwald / Friedland
|10. 07. 1898 Litoměřice
|24. 02. 1960 Dorfen
|
|-
|
|Gerner Wilhelm
|28. 03. 1909 Kummerpursch
|25. 06. 1933 Litoměřice
|24. 02. 1980 Singen
|
|-
|
|Vollmer Karl
|16. 09. 1913 Wolfersdorf
|25. 05. 1940 Litoměřice
|24. 02. 1998 Oberelldorf
|
|-
|
|Hatscher Leo
|16. 12. 1889 Klein Teuplitz
|13. 07. 1913 Litoměřice
|25. 02. 1974 Kassel
|
|-
|
|Kreysa Gerold
|11. 05. 1914 Grulich
|29. 06. 1938 Litoměřice
|25. 02. 1983 Hausen
|
|-
|
|Salomon Johann Dr.
|26. 12. 1906 Rumburg
|29. 06. 1931 Litoměřice
|26. 02. 2000 Tutzing
|
|-
|
|Böhm Norbert OMI
|07. 03. 1933 Warnsdorf
|28. 07. 1963 Hünfeld
|26. 02. 2003 Hünfeld
|
|-
|
|Sitte Hermann
|15. 11. 1883 Warnsdorf
|17. 07. 1908 Litoměřice
|27. 02. 1960 Ludenhausen
|
|-
|
|Rösler Hermann
|05. 09. 1897 Warnsdorf
|25. 06. 1922 Litoměřice
|27. 02. 1970 Adelberg bei Göppingen
|
|-
|
|Mizera Anton
|13. 06. 1905 Neudorf
|29. 06. 1930 Litoměřice
|27. 02. 1981 Bamberg
|
|-
|
|Scherling Johann Nep.
|06. 10. 1914 Reischdorf
|29. 06. 1939 Litoměřice
|27. 02. 1996 Holzkirchen
|
|-
|
|Kleissl Josef
|27. 07. 1875 Chotieschau
|28. 09. 1902 Litoměřice
|28. 02. 1960 Singen
|
|-
|
|Mach Ferdinand
|21. 01. 1881 Tuchorschnitz
|14. 07. 1907 Litoměřice
|28. 02. 1960 Tischenreuth
|
|-
|
|Mages Josef Ernst OESA
|19. 06. 1910 Girsch
|07. 04. 1935 Litoměřice
|28. 02. 1978 Ansbach
|
|-
|
|Brenner Julius
|21. 06. 1873 Giessen
|04. 06. 1898 Litoměřice
|01. 03. Kochen
|
|-
|
|Freisler Knud Rudolf OFMCap
|10. 05. 1917 Braunsdorf
|25. 02. 1940 Litoměřice
|02. 03. 2008 Aschaffenburg
|
|-
|
|Schütz Josef
|09. 07. 1893 Schönfeld
|02. 07. 1916 Litoměřice
|03. 03. 1948 Windsbach
|
|-
|
|Köhler Franz
|15. 03. 1904 Bokau / Aussig
|01. 07. 1928 Litoměřice
|05. 03. 1966 Zaunusstein – Wehen
|
|-
|
|Langer Josef
|23. 08. 1885 Böhmisch Leipa
|29. 06. 1917 Litoměřice
|06. 03. 1956 Moosburg / Isar
|
|-
|
|Mimberg Karl
|17. 07. 1880 Dortmund
|16. 07. 1905 Litoměřice
|06. 03. 1960 Georgswalde
|
|-
|
|Richter Anton
|09. 01. 1913 Brunnersdorf / Kaaden
|01. 05. 1938 Linz
|06. 03. 1980 Wels
|
|-
|
|Schnitter Heinrich
|07. 02. 1888 Postrum
|16. 07. 1911 Litoměřice
|08. 03. 1955 Leubach
|
|-
|
|Rech Ferdinand
|26. 02. 1914 Komotau
|29. 06. 1939 Litoměřice
|08. 03. 1995 Remsfeld
|
|-
|
|Röttig Johann
|21. 04. 1871 Neu Georgswalde
|07. 07. 1895 Litoměřice
|10. 03. 1947 Gundelfingen
|
|-
|
|Zerwes Johann
|19. 12. 1879 Wenigerath
|14. 07. 1907 Litoměřice
|10. 03. 1952 Wenigerath
|
|-
|
|Klement Rudolf
|24. 04. 1915 Unterlangendorf
|28. 07. 1940 Litoměřice
|10. 03. 1988 Ulm
|
|-
|
|John Ernst
|05. 01. 1901 Neschwitz
|28. 06. 1925 Litoměřice
|11. 03. 1983 Heiligenstatt (fara Burgkirchen)
|
|-
|
|Tittel Josef
|01. 11. 1897 Mariaschein
|26. 06. 1921 Litoměřice
|11. 03. 1993 Feldberg
|
|-
|
|Keil Johann
|10. 03. 1900 Rumburg
|01. 07. 1923 Litoměřice
|12. 03. 1964 Lichtenau
|
|-
|
|Klinger Anton
|26. 12. 1919 Rumburg
|29. 06. 1949 Regensburg
|12. 03. 2004 Pfaffenhofen
|
|-
|
|Dittrich Erhard OSB
|27. 10. 1924 Teplitz – Schönau
|13. 07. 1958 Salzburg
|13. 03. 2003 Wien
|
|-
|
|Kettner Josef
|06. 10. 1909 Barzdorf am Roll
|27. 06. 1937 Litoměřice
|14. 03. 1996 Fulda
|
|-
|
|Fickert Anton
|01. 04. 1893 Puschwitz
|02. 07. 1916 Litoměřice
|15. 03. 1955 Maria Neustift, Linz
|
|-
|
|Blaschke Franz
|29. 02. 1888 Nestomitz / Aussig
|13. 07. 1913 Litoměřice
|16. 03. 1967 Homberg
|
|-
|
|Klinger Ferdinand
|30. 05. 1910 Neuehrenberg / Rumburg
|06. 1936 Litoměřice
|16. 03. 1999 Bruck a. d. Leitha
|
|-
|
|Feierfeil Wenzel Dr.
|22. 02. 1868 Sirb
|17. 07. 1892 Litoměřice
|19. 03. 1941 Sirb
|
|-
|
|Loos Edwin
|16. 11. 1915 Aussig
|29. 06. 1939 Litoměřice
|19. 03. 2000 Seelingstädt
|
|-
|
|Renner Josef
|08. 07. 1894 Moldau
|02. 06. 1918 Litoměřice
|20. 03. 1974 Nürnberg
|
|-
|
|Leitelt Friedrich
|16. 10. 1898 Heinersdorf
|30. 07. 1922 Litoměřice
|21. 03. 1946
|
|-
|
|Grohmann Johann
|22. 05. 1886 Kaiserwalde
|17. 07. 1910 Litoměřice
|21. 03. 1955 Schluckenau
|
|-
|
|Palme Josef
|23. 07. 1908 Schüttenhofen
|17. 02. 1935 Litoměřice
|21. 03. 1977 Donauwörth
|
|-
|
|Jakob Augustin
|12. 07. 1870 Schluckenau
|17. 06. 1894 Litoměřice
|22. 03. 1947 Bensheim
|
|-
|
|Zöckel Adolf
|05. 01. 1898 Nixdorf
|25. 06. 1922 Litoměřice
|22. 03. 1967 Peuerbach
|
|-
|
|Luse Josef
|08. 04. 1887 Radowesitz / Bilina
|22. 11. 1911 Litoměřice
|22. 03. 1970 Ulmbach
|
|-
|
|Praschl Peter
|02. 09. 1898 Neusattl
|29. 06. 1924 Litoměřice
|22. 03. 1972 Tulln
|
|-
|
|Horn Josef
|26. 07. 1900 Mildenau / Friedland
|11. 07. 1926 Litoměřice
|23. 03. 1967 Hadar – Steinbach
|
|-
|
|Franke Ambros OESA
|28. 10. 1894 Böhmisch Leipa
|29. 06. 1924 Litoměřice
|23. 03. 1970 Günzburg
|
|-
|
|Miksch Friedrich
|15. 02. 1914 Böhmisch Leipa
|29. 06. 1938 Litoměřice
|23. 03. 1989 Fulda
|
|-
|
|Frenzel August
|31. 10. 1896 Gross Schönau / Schluckenau
|1921 Litoměřice
|24. 03. 1969 Calenberg
|
|-
|
|Stadlmann Wenzel
|24. 04. 1893 Prostobor
|02. 07. 1916 Litoměřice
|25. 03. 1970 Bad Elster
|
|-
|
|[[w:Nivard František Krákora|Krakora Nivard Franz OCist]]
|15. 07. 1902 Görkau / Komotau
|01. 07. 1928 Litoměřice
|25. 03. 1975 Oberleutensdorf
|Narodil se jako František Krákora 15. července 1902 Jirkově. V mládí vstoupil do kláštera v Oseku, kde přijal řeholní jméno Nivard (podle bratra sv. Bernarda z Clairvaux, blahoslaveného Nivarda). Po teologických studiích byl 1. července 1928 v Litoměřicích vysvěcen na kněze. Nejpozději od roku 1945 působil jako administrátor farnosti v Mariánských Radčicích, nedaleko Oseka. V roce 1946 byli němečtí osečtí cisterciáci odsunuti do Německa, a na Osecku zůstal pouze P. Krákora s formálním klášterním převorem, P. Kapicem. V roce 1956 odešel P. Kapic do důchodu a odstěhoval se k příbuzným do západních Čech. P. Krákorovi se podařilo udržet v klášterní farnosti v Radčicích až do smrti. V 60. letech byl okrskovým vikářem teplického vikariátu. Zemřel 25. března 1975 v Horním Litvínově, a je pohřben na mariánskoradčickém hřbitově. 
|-
|
|Törsiep Reinhold
|19. 04. 1935 Welbine / Teplitz
|09. 12. 1962 Limburg
|25. 03. 1991 Mittenaar
|
|-
|
|Melzer Ludwig
|04 11. 1894 Seestadtl / Komotau
|13. 07. 1919 Innsbruck
|27. 03. 1977 Lengfurt
|
|-
|
|Schuber Nikolaus
|01. 10. 1882 Stadelschwarzbach
|05. 06. 1909 Litoměřice
|28. 03. 1951 Klingenberg / Main
|
|-
|
|Röttig Johann
|08. 09. 1888 Georgswalde
|12. 07. 1912 Litoměřice
|28. 03. 1976 Schluckenau
|
|-
|
|Jülka Franz
|19. 09. 1885 Lobeditz
|17. 07. 1910 Litoměřice
|30. 03. 1953 Waldsassen
|
|-
|
|Gerbl Franz Dr.
|09. 05. 1878 München
|18. 11. 1900 Litoměřice
|31. 03. 1953 Wasserburg / Inn
|
|-
|
|Mornstein Alfons OCist
|16. 05. 1894 Hauptmannsdorf
|02. 06. 1918 Litoměřice
|01. 04. 1954 Mariebstern
|
|-
|
|Fischer Friedrich
|31. 07. 1880 Theresienstadt
|24. 07. 1904 Litoměřice
|02. 04. 1946
|
|-
|
|Hanke Raimund Dr. 
|07. 03. 1883 Kreibitz – Neudörfl
|14. 07. 1907 Litoměřice
|03. 04. 1950 Kanzach / Saulgau
|
|-
|
|Gun Franz SJ
|13. 03. 1903 Sychrov
|24. 06. 1931 Mariaschein
|04. 04. 1974 Kalksburg
|
|-
|
|Kunze Franz Xav. SJ
|17. 11. 1911 Schluckenau
|06. 10. 1940 St. Gabriel / Mödling
|04. 04. 2001 Wien
|
|-
|
|Marschner Heinrich
|05. 01. 1895 Georgswalde
|29. 06. 1919 Litoměřice
|06. 04. 1958 Augsburg
|
|-
|
|Schubert Josef
|08. 03. 1916 Bernsdorf
|29. 06. 1939 Litoměřice
|06. 04. 1982 Neustadt / Orla
|
|-
|
|[[w:Josef Pietschmann|Pietschmann Josef Msgre]]
|15. 07. 1906 Hainspach
|29. 06. 1931 Litoměřice
|08. 04. 1950 Bozi na Bilou
|
|-
|
|Fross Anton
|29. 12. 1874 Postelberg
|09. 07. 1899 Litoměřice
|10. 04. 1945 Aussig
|
|-
|
|Richter Eduard
|30. 09. 1912 Mariaschein
|21. 07. 1940
|10. 04. 1977 Wien – nem.
|
|-
|
|Klassen Wilhelm
|29. 11. 1886 Alt Hebendorf
|16. 07. 1911 Litoměřice
|11. 04. 1967 Deining
|
|-
|
|Johne Emil
|23. 02. 1893 Kratzau
|29. 06. 1917 Litoměřice
|12. 04. 1952 Hilders / Rhön
|
|-
|
|Werner Rudolf
|17. 05. 1902 Sandau
|21. 09. 1924 Litoměřice
|12. 04. 1959 Hochheim
|
|-
|
|Reinisch Reinhold
|26. 07. 1891 Warnsdorf
|11. 07. 1915 Litoměřice
|12. 04. 1966 Pberaula
|
|-
|
|Gläser Ferdinand
|15. 11. 1882 Brüx
|15. 07. 1906 Litoměřice
|12. 04. 1978 Rankweil / Vorarlberg
|
|-
|
|Finger Josef
|07. 01. 1874 Tschischkowitz
|10. 07. 1898 Litoměřice
|14. 04. 1948 Algersdorf
|
|-
|
|Endler Johann
|02. 04. 1890 Spremberg
|05. 05. 1914 Litoměřice
|14. 04. 1954 Montabaur
|
|-
|
|Thum Karl
|12. 03. 1902 Rückersdorf
|28. 06. 1925 Litoměřice
|14. 04. 1991 Waldkraiburg
|
|-
|
|Hrdy Johann
|30. 10. 1865 Wostromer
|25. 03. 1888 Litoměřice
|15. 04. 1946 Wien
|
|-
|
|Bist Emil
|19. 09. 1881 Königshütte
|28. 05. 1906 Litoměřice
|15. 04. 1950 Komotau
|
|-
|
|Kindermann Josef
|21. 11. 1883 Königshaim
|14. 07. 1907 Litoměřice
|15. 04. 1968 Münsterhausen
|
|-
|
|Schwarzbach Bruno
|22. 10. 1903 Neudörfen
|27. 06. 1937 Litoměřice
|16. 04. 1990 Röthenbach
|
|-
|
|Künstner Emil Msgre
|28. 10. 1903 Warnsdorf
|01. 07. 1928 Litoměřice
|17. 04. 1986
|
|-
|
|Richter Josef
|30. 04. 1907 Hainspach
|12. 07. 1931 Litoměřice
|17. 04. 1987 Senohraby
|
|-
|
|Halbhuber Kornelius
|14. 11. 1870 Kriegern
|                       Litoměřice
|21. 04. 1946
|
|-
|
|Ubl Andreas
|28. 08. 1859 Wottawa
|04. 10. 1886 Litoměřice
|21. 04. 1950 Neuburg / Donau
|
|-
|
|Gaudl Ferdinand
|18. 09. 1874 Kaaden
|10. 07. 1898 Litoměřice
|21. 04. 1951 Bösekendorf
|
|-
|
|Waldmann Josef
|29. 08. 1913 Haid
|29. 06. 1939 Litoměřice
|21. 04. 2001 Roth bei Nürnberg 
|
|-
|
|Renger Friedrich
|23. 07. 1890 Aussig
|07. 09. 1913 Litoměřice
|22. 04. 1977 Reisbach
|
|-
|
|[[w:Georg Simeth|Simeth Georg Dr.]]
|25. 10. 1885 Heuhof
|12. 07. 1908 Litoměřice
|23. 04. 1958 Niederhatzkofen b. Rottenburg
|
|-
|
|Schunert Carl
|02. 02. 1881 Mannersdorf
|12. 07. 1908 Litoměřice
|24. 04. 1949 Monheim
|
|-
|
|Thamm Max
|04. 08. 1881 Chemnitz
|12. 07. 1908 Litoměřice
|24. 04. 1970 Detmold
|
|-
|
|Hanreich Peregrin
|18. 07. 1877 Tracht
|08. 12. 1903 Litoměřice
|25. 04. 1952 Weisskirchen
|
|-
|
|Mühlbauer Josef
|11. 03. 1905 Sternhof
|29. 06. 1930 Litoměřice
|26. 04. 1964 Rohr b. Pfaffenhofen
|
|-
|
|Walter Wolfgang
|25. 10. 1906 Aussig
|29. 06. 1932 Litoměřice
|27. 04. 1988 Bad Orb
|
|-
|
|Spörlein Richard
|10. 06. 1912 Kulmbach
|28. 07. 1940 Litoměřice
|28. 04. 1966 Neuburg a.d. Donau
|
|-
|
|Krause Karl
|30. 03. 1913 Rückersdorf
|29. 06. 1938 Litoměřice
|28. 04. 1978 Landshut
|
|-
|
|Pilz Johann Eduard
|30. 09. 1914 Georgswalde
|27. 06. 1937 Litoměřice
|28. 04. 1996 Arnstorf
|
|-
|
|Elsner Gustav
|29. 08. 1883 Borkendorf
|16. 07. 1911 Litoměřice
|29. 04. 1964 Obermossau
|
|-
|
|Hintner Dietmar Dr.
|02. 10. 1941 Rumburg
|26. 06. 1966 Magdeburg
|29. 04. 1976 Wittenberg
|
|-
|
|Löffler Rudolf
|28. 06. 1902 Bunzendorf
|29. 06. 1929 Litoměřice
|29. 04. 1978 Staufersbuch
|
|-
|
|Weidl Edmund
|08. 08. 1910 Saaz
|24. 06. 1934 Litoměřice
|30. 04. 1977 Wien – nem.
|
|-
|
|Ruprecht Franz
|18. 01. 1893 Rumburg
|02. 06. 1918 Litoměřice
|30. 04. 1983 Burgkunstadt
|
|-
|
|Vater Anton
|28. 01. 1868 Kreibitz
|29. 06. 1890 Litoměřice
|01. 05. 1953 Lindenau
|
|-
|
|Mittasch Gerhard
|26. 01. 1913 Neu Bielau
|25. 02. 1940 Litoměřice
|01. 05. 1988 Frontenhausen
|
|-
|
|Blaha Otto
|25. 07. 1905 Podersam
|29. 06. 1931 Litoměřice
|02. 05. 1995 Eichstätt
|
|-
|
|Kindermann Johann
|16. 06. 1900 Fugau
|28. 06. 1925 Litoměřice
|03. 05. 1976 Kirchanschöring
|
|-
|
|Habel Josef
|19. 08. 1864 Nürnberg
|25. 03. 1888 Litoměřice
|04. 05. 1942 Freudenthal
|
|-
|
|Schrammel Kurt
|03. 06. 1911 Litoměřice
|16. 06. 1935 Litoměřice
|04. 05. 2000 Dietenheim – Regglisweil
|
|-
|
|Richter Josef Dr.
|03. 08. 1894 Reichenberg
|23. 12. 1916 Litoměřice
|05. 05. 1977 Ellwangen
|
|-
|
|Diessl Wilhelm Dr.
|23. 01. 1888 Saaz
|16. 07. 1911 Litoměřice
|07. 05. 1957 Oberköllnbach / Landshut
|
|-
|[[Soubor:Ludvík_Gala.jpg|120px]]
|[[w:Ludvík Gala|Gala Ludwig]]
|05. 06. 1876 Heiligkreuz
|08. 12. 1903 Litoměřice
|08. 05. 1957 Politz
|
|-
|
|Woletz Adolf
|18. 04. 1912 Körber
|28. 06. 1936 Litoměřice
|08. 05. 1984 Herxheim / Pfalz
|
|-
|
|Herkner Johann
|16. 06. 1885 Bergstadt Platten
|11. 07. 1909 Litoměřice
|09. 05. 1948 Rodach
|
|-
|[[Soubor:FDP-Rudolf Posselt.png|120px]]
|Posselt Rudolf
|22. 06. 1899 Gablonz
|01. 07. 1923 Litoměřice
|10. 05. 1965 Tuttlingen
|Narozen 22. 6. 1899 v [[w:Jablonec nad Nisou|Jablonci nad Nisou]], kněžské svěcení 1. 7. 1923 Litoměřice. Od 1. 5. 1937 farář v Lobendavě, po úmrtí P. Köllnera byl 20. 9. 1949 ustanoven administrátorem excurrendo v Dolní Poustevně. V září 1964 se přestěhoval za svou sestrou do německého města Schwabisch Gmünd. Zemřel 10. 5. 1965 v Mohringen ([[w:Zemský okres|okr.]] Tuttlingen) v Německu, pohřben 13. 5. 1965 v Stettenu.
|-
|
|Malzer Andreas SJ
|05. 04. 1899 Neu Gramatin
|21. 06. 1927 Mariaschein
|10. 05. 1967 München
|
|-
|
|Böhm Gustav
|23. 05. 1906 Wrchhaben
|29. 06. 1930 Litoměřice
|11. 05. 1963 Gerbstedt
|
|-
|
|Baukhage Josef
|01. 11. 1876 Neheim
|18. 03. 1899 Litoměřice
|11. 05. 1966 Postelberg
|
|-
|
|Jaksch Josef SJ
|05. 10. 1915 Niemes
|29. 06. 1939 Litoměřice
|12. 05. 2009 Unterhaching
|
|-
|
|Dausch Franz Sal.
|09. 01. 1904 Görkau
|24. 06. 1934 Litoměřice
|13. 05. 1961 Kleukheim
|
|-
|
|Weber Stanislaus
|23. 10. 1885 Gleiwitz
|05. 07. 1914 Litoměřice
|13. 05. 1964 Vienenburg
|
|-
|
|Rücker Alfons
|19. 10. 1904 Parschnitz
|29. 06. 1932 Litoměřice
|14. 05. 1969 Dömitz
|
|-
|
|Horschak Julius
|05. 03. 1866 Maffersdorf
|01. 06. 1890 Litoměřice
|15. 05. 1944 Ruppersdorf
|
|-
|
|Kunz Alfons
|14. 05. 1903 Zweibrücken
|14. 07. 1929 Litoměřice
|15. 05. 1969 Freiburg
|
|-
|
|Schiechel Hermann Friedrich OCist
|04. 11. 1913 Dux
|27. 06. 1937 Litoměřice
|16. 05. 2001 Simonsfeld
|
|-
|
|Kirchner Rudolf
|05. 05. 1912 Haida
|28. 06. 1936 Litoměřice
|17. 05. 1979 Küllstedt
|
|-
|
|Pollak Liborius
|28. 12. 1909 Ölhütten
|28. 06. 1936 Litoměřice
|17. 05. 1998 Limburg
|
|-
|[[Soubor:Franz_Xaver_Reike,_1940.jpg|120px]]
|[[w:Franz Xaver Reike|Reike Franz]]
|25. 07. 1871 Kommern
|28. 10. 1896 Litoměřice
|18. 05. 1951 Gössweinstein
|Narozen 28. července 1871 v Komořanech. Svá teologická studia zakončil ve Vídni v roce 1910 disertační prací na téma Augustin Bartoloměj Hille, biskup litoměřický. Svou disertační práci pak publikoval v tisku. Poté byl 28. října 1896 vysvěcen na kněze pro litoměřickou diecézi. V letech 1905–1914 byl spirituálem litoměřického kněžského semináře. Dne 1. dubna 1913 byl ustanoven sídelním kanovníkem litoměřické kapituly s kanonikátem königseggovským II. V letech 1930–1951 byl proboštem litoměřické kapituly a zároveň kanovníkem penitenciářem. Po skončení II. světové války byl zařazen do odsunu a v květnu 1946 odsunut. Za svou duchovní práci získal jako ocenění titul Tajný papežský komoří a posléze Papežský prelát. Zemřel 27. května 1951 v Gößweinsteinu, kde byl také na místním hřbitově pochován do společného hrobu s bývalým raspenavským farářem Franzem Vogelem. 
|-
|
|Bichler Peter
|08. 04 1882 Welschbillig
|14. 07. 1917 Litoměřice
|18. 05. 1952 Kamm
|
|-
|
|Patzelt Karl SJ
|10. 12. 1916 Warnsdorf
|07. 04. 1955 Řím
|19. 05. 1988 Regis Hall
|
|-
|
|Lorz Franz
|18. 07. 1913 Georgswalde
|29. 06. 1938 Litoměřice
|20. 05. 2008 Neubrandenburg
|
|-
|
|Aschenbrenner Anton
|12. 08. 1886 Eisenstein
|14. 07. 1912 Litoměřice
|21. 05. 1955 Gaustadt / Bamberg
|
|-
|
|Kollmann Anton Dr.
|09. 06. 1897 Porstendorf
|26. 01. 1921 Litoměřice
|21. 05. 1968 Prichowitz
|
|-
|
|Götz Wilhelm
|04. 03. 1913 Fleissen
|29. 06. 1939 Litoměřice
|22. 05. 1995 Eichstätt
|
|-
|
|Siegmund Willi
|12. 05. 1934 Bertdorf
|08. 12. 1931 Limburg
|24. 05. 2010 Lindenholzhausen
|
|-
|
|Hiebl Eduard
|09. 03. 1901 Neumark
|11. 07. 1926 Litoměřice
|25. 05. 1949 Neukirchen b. Furth
|
|-
|
|Braun Alois
|01. 08. 1879 Bornheim
|08. 12. 1903 Litoměřice
|25. 05. 1959 Burrweiler / Pfalz
|
|-
|[[Soubor:P._Franz_Vogl.jpg|120px]]
|Vogl Franz
|10. 10. 1860 Einsiedel
|17. 05. 1885 Litoměřice
|25. 05. 1959 Gössweinstein
|farář v [[w:Římskokatolická farnost Raspenava|Raspenavě]]
|-
|
|Jaksch Adolf
|25. 02. 1897 Niemes
|25. 06. 1922 Litoměřice
|26. 05. 1951 Wollbach / Neustadt
|
|-
|
|Hampel Josef
|26. 12. 1866 Leopoldsruh
|29. 06. 1890 Litoměřice
|28. 05. 1942
|
|-
|
|Daume Ignatz
|30. 03. 1878 Georgswalde
|13. 07. 1902 Litoměřice
|28. 05. 1948 Wien
|
|-
|
|Lang Augustin
|29. 08. 1869 Bad Kreuznach
|01. 05. 1897 Litoměřice
|30. 05. 1941 Dittersbach
|
|-
|
|Müller August
|19. 11. 1878 Neunz
|12. 07. 1903 Litoměřice
|30. 05. 1958 Eltville
|
|-
|
|Gürtler Josef
|13. 12. 1894 Warnsdorf
|02. 06. 1918 Litoměřice
|30. 05. 1969 Ossaich / Kërnten
|
|-
|
|Vater Robert
|15. 11. 1913 Nieder Kreibitz
|27. 06. 1937 Litoměřice
|31. 05. 1992 Teplitz
|
|-
|
|Otto Johann
|04. 05. 1885 Rumburg
|11. 07. 1909 Litoměřice
|01. 06. 1952 Gmunden
|
|-
|
|Behr Friedrich Anton
|20. 11. 1894 Görkau
|29. 06. 1917 Litoměřice
|02. 06. 1969 Grosshausen
|
|-
|
|Jiru Hermann
|22. 03. 1903 Deutsch Gabel
|01. 07. 1928 Litoměřice
|02. 06. 1979 Neuhaus / Elbe
|
|-
|
|Rimpl Franz
|14. 08. 1913 Reischdorf
|29. 06. 1938 Litoměřice
|02. 06. 2001 Engenthal
|
|-
|
|Fischer Franz
|19. 12. 1869 Rudelsdorf
|02. 07. 1939 Litoměřice
|03. 06. 1953 Brüx
|
|-
|
|Rösler Wenzel
|20. 10. 1883 Polaun
|14. 07. 1907 Litoměřice
|03. 06. 1958 Eisenach
|
|-
|
|Weisse Karl
|21. 10. 1904 Böhmisch Kamnitz
|29. 06. 1929 Litoměřice
|03. 06. 1985 Achern
|
|-
|
|Brazdil Herbert Franz
|07. 07. 1925 Zwickau
|23. 05. 1955 Dillingen
|03. 06. 2005 Meitingen
|
|-
|
|Rudolph Wilhelm
|11. 10. 1874 Hanau
|08. 12. 1903 Litoměřice
|04. 06. 1951 Lengenfeld u. St.
|
|-
|
|Homann Wilhelm
|06. 01. 1878 Nottuln
|14. 07. 1907 Litoměřice
|04. 06. 1960 Mönchsdeggingen
|
|-
|
|Kögler Josef
|16. 11. 1890 Nieder Kreibitz
|11. 07. 1915 Litoměřice
|05. 06. 1961 Sporkenheim / Rh.
|
|-
|
|Sauermann Otto Dr. OFM
|28. 01. 1906 Wiesenthal
|19. 07. 1931 Vídeň
|07. 06. 1968 Wien
|
|-
|
|Hubert Rudolf
|24. 06. 1896 Zwitte
|25. 06. 1922 Litoměřice
|07. 06. 1981 Götting b. Bad Aibling
|
|-
|
|Butzküven Matthias
|08. 02. 1870 Berrendorf
|14. 07. 1901 Litoměřice
|08. 06. 1950 Saaz
|
|-
|
|Scharnagl Theobald Andreas OCist
|04. 02. 1867 Heiligenkreuz
|17. 06. 1894 Litoměřice
|09. 06. 1943 Osseg
|
|-
|
|Glatz Karl
|07. 07. 1884 Heinersdorf
|12. 07. 1908 Litoměřice
|09. 06. 1956 Ebersroith
|
|-
|
|Preiss Maximilian
|15. 07. 1900
|11. 07. 1926 Litoměřice
|09. 06. 1968 Dippoldiswalde
|
|-
|
|Pietschmann Anton SJ
|02. 06. 1898 Schluckenau
|16. 07. 1930 Praha
|10. 06. 1969 Linz a.d. Donau
|
|-
|
|Schäfer Friedrich Dr.
|10. 09. 1907 Reichenberg
|29. 06. 1932 Litoměřice
|11. 06. 1963 Ibbenbüren
|
|-
|
|Horn Godefried Wenzel OPraem
|16. 08. 1857 Gablonz a.d. Neisse
|15. 07. 1884
|13. 06. 1947 Niemes
|
|-
|
|Vogel Otto
|07. 11. 1890 Blottendorf
|13. 07. 1913 Litoměřice
|13. 06. 1984 Deining b. Neumarkt
|
|-
|
|Storch Franz
|22. 03. 1896 Schluckenau
|01. 07. 1923 Litoměřice
|14. 06. 1968 Reichenbach
|
|-
|
|Löwe Anton SJ
|09. 10. 1919 Grünwalb / Teplitz
|31. 05. 1951 Shanghai
|14. 06. 2004 Wien
|
|-
|
|[[w:Hieronimus Bochnia|Bochnia Hieronymus]]
|29. 09. 1889 Stephanshain
|02. 07. 1916 Litoměřice
|16. 06. 1952 Podersam / Scheles
|Na kněze byl vysvěcen 2. července 1916 v Litoměřicích. V roce 1937 byl krátce duchovním správcem v Křímově. Dále byl farářem v Podbořánkách v litoměřické diecézi na území, které bylo zabrané nacistickém Německem v důsledku Mnichovské dohody v roce 1938. Nacistickými orgány byl zatčen koncem října 1940 a držen v Karlových Varech. Od 31. ledna 1941 byl v koncentračním táboře v Dachau. Zde se setkal také s Josefem Kentenichem, pozdějším zakladatelem Schönstattského hnutí. Odtud byl propuštěn 4. dubna 1945. Po II. světové válce působil ve farnosti Kryry a jako 1. kaplan v obci Žihle.
|-
|
|Bothe Adolf
|28. 07. 1898 Voitsdorf
|30. 07. 1922 Litoměřice
|16. 06. 1969 Altötting
|
|-
|
|Wagner Heinrich
|28. 11. 1916 Oberhohenelbe
|25. 02. 1940 Litoměřice
|17. 06. 1987 Böbing über Weilheim
|
|-
|
|Pristl Franz PA
|03. 03. 1937 Gross Tajax
|04. 07. 1964 Grosskrotzenburg
|17. 06. 2010 Haigerloch
|
|-
|
|Zechler Josef
|27. 07. 1862 Lobkowitz
|22. 05. 1887 Litoměřice
|18. 06. 1951 Mariaschein
|
|-
|
|Titzler Karl
|13. 09. 1908 Brüx
|29. 06. 1932 Litoměřice
|18. 06. 1975 Lauf / Pegnitz
|
|-
|
|Hofmann Johann Nep.
|17. 02. 1892 Hainspach
|02. 06. 1918 Litoměřice
|19. 06. 1952 Harmating
|
|-
|
|[[w:Robert Franze|Franze Robert]]
|13. 11. 1910 Nixdorf
|16. 06. 1935 Litoměřice
|19. 06. 2003 Ichenhausen
|Narodil se 13. listopadu 1910 v Mikulášovicích ve Šluknovském výběžku. Byl knězem litoměřické diecéze. Na kněze byl vysvěcen litoměřickým biskupem Antonínem Weberem 16. června 1935 v Litoměřicích. Po vysvěcení začal působit ve farnosti Nebočady jako kaplan. Dále se stal farářem po zemřelém Johannu Lindnerovi v Růžové v okrese Děčín. Během II. světové války byl nacisty zatčen a 13 měsíců vězněn v koncentračním táboře Dachau. Z tohoto věznění byl propuštěn 4. června 1942[ a vrátil se do své funkce faráře v Růžové. V rámci poválečného odsunu byl však v roce 1945 vysídlen do Německa. Ani tehdy však nezanevřel na litoměřickou diecézi, do níž byl inkardinován a během komunistické totality ji finančně, materiálně i dalšími aktivitami podporoval. Díky jeho podpoře se tak podařilo mnoho dobrých děl. Za svou pastorační činnost byl papežem oceněn titulem Monsignore. Zemřel v Německu 19. července 2003 ve stáří 92 let.  
|-
|
|Swoboda Alfred
|10. 03. 1879 Kaminitz
|15. 07. 1906 Litoměřice
|21. 06. 1961 Recklinghausen
|
|-
|
|Krowarz Johann
|19. 09. 1883 Lorzendorf
|13. 07. 1913 Litoměřice
|21. 06. 1966 Berkenbrück b. Berlin
|
|-
|
|Bitterlich Hansjörg
|04. 05. 1923 Schluckenau
|30. 03. 1952 Innsbruck
|23. 06. 1998 St. Gallen
|
|-
|
|Böing August Alois
|05. 05. 1880 Borkenwirth
|13. 07. 1913 Litoměřice
|24. 06. 1965 Borken
|
|-
|
|Holfeld Franz
|22. 09. 1874 Georgswalde
|09. 07. 1899 Litoměřice
|25. 06. 1952 Ingolstadt
|
|-
|
|Thiel August
|10. 02. 1885 Althof
|06. 07. 1911 Litoměřice
|26. 06. 1962 Unterafferbach
|
|-
|
|Wiblinger Johann Dr.
|05. 05. 1872 Schors
|01. 01. 1898 Litoměřice
|27. 06. 1945
|
|-
|
|Hesse Josef
|01. 11. 1888 Königswalde
|13. 07. 1913 Litoměřice
|27. 06. 1967 Neumarkt
|
|-
|
|Reichelt Franz
|21. 08. 1905 Leipa
|17. 02. 1935 Litoměřice
|28. 06. 1960 Köln
|
|-
|
|Struppe Otto
|19. 07. 1939 Komotau
|17. 07. 1965 Rottenburg
|28. 06. 1997 Schorndorf
|
|-
|
|Schindler Laurenz Dr. Msgre
|01. 04. 1874 Tollenstein
|26. 02. 1899 Litoměřice
|29. 06. 1952 Lengenfeld
|
|-
|
|Vielkind Karl
|09. 01. 1903 Grottau
|01. 07. 1928 Litoměřice
|30. 06. 1986 Bubenreuth
|
|-
|
|Reichenberger Emmanuel Dr. h.c. Msgre
|05. 04. 1888 Vilseck
|14. 07. 1912 Litoměřice
|02. 07. 1966 Wien – nem.
|
|-
|
|Zwiefelhofer Hans SJ
|24. 09. 1932 Aussig
|31. 07. 1963 München
|02. 07. 2008 Unterhaching
|
|-
|
|Sannig Theodor
|30. 11. 1881 Riemertsheide
|12. 07. 1908 Litoměřice
|03. 07. 1950 Wiesbaden
|
|-
|
|Sommer Karl 
|10. 01. 1875 Grottau
|05. 03. 1899 Litoměřice
|03. 07. 1950 Michelfeld
|
|-
|
|Plescher Josef
|20. 10. 1882 Suttom
|17. 07. 1910 Litoměřice
|03. 07. 1969 Leinefelde
|
|-
|
|Windrich Josef OMI
|25. 12. 1881 Wesseln / Aussig
|26. 07. 1907 Innsbruck
|03. 07. 1975 Steyr
|
|-
|
|Heidrich Matthäus Bruno OSB
|27. 06. 1895 Gablonz a.d. Neisse
|28. 10. 1951
|04. 07. 1974 Augsburg
|
|-
|
|Böhm Anton Msgre
|19. 03. 1907 Fischern
|29. 06. 1931 Litoměřice
|04. 07. 1998 Neutraubling
|
|-
|
|Tomsche Engelbert OCist
|15. 10. 1909 Bruch
|16. 10. 1932 Osseg
|11. 07. 1986 Horn
|
|-
|
|Gernert Josef
|12. 04. 1899 Levin
|01. 07. 1923 Litoměřice
|12. 07. 1976 Neukeferloh
|
|-
|
|Kühnel Heinrich
|03. 06. 1881 Steckenwald
|16. 07. 1905 Litoměřice
|14. 07. 1946
|
|-
|
|Ripp Ruprecht
|30. 08. 1913 Büchelberg
|09. 07. 1939 Litoměřice
|14. 07. 1960 Unfall Grossvenediger
|
|-
|
|Weigelt Franz
|28. 01. 1901 Bad Kunnersdorf
|29. 06. 1924 Litoměřice
|14. 07. 1968 Erbach / Rhg.
|
|-
|
|Ulrich Franz
|26. 09. 1911 Breslau
|25 02. 1940 Litoměřice
|14. 07. 1971 Strasslach
|
|-
|
|Schlösinger Helmut
|24. 11. 1923 Aussig
|29. 06. 1951 Regensburg
|14. 07. 1997 Neustadt / Waldnaab
|
|-
|
|Hattasch Laurentius Josef SVD
|18. 12. 1893 Gastorf / Leitemeritz
|
|15. 07. 1973 Mödling / Wien
|
|-
|
|Fiedler Albin
|11. 11. 1897 Gross Wohlen
|26. 06. 1949 Litoměřice
|17. 07. 1963 Rhederfeld b. Papenburg
|
|-
|
|Liebsch Franz
|03. 09. 1927 Schönborn / Rumburg
|29. 06. 1953 Freising
|17. 07. 2004 Gröbenzell
|
|-
|
|Blecher Otto Josef Dr.
|03. 12. 1884 Hildesheim
|14. 07. 1912 Litoměřice
|18. 07. 1971 Hannover – Langenhagen
|
|-
|
|Wünsche Josef
|15. 05. 1899 Rumburg
|01. 07. 1923 Litoměřice
|18. 07. 1979 Lengenfeld
|
|-
|
|Schröter Wenzel
|19. 06. 1879 Raschowitz
|09. 07. 1909 Litoměřice
|19. 07. 1847 Erfurt – nem.
|
|-
|
|Vogel Karl
|17. 11. 1876 Eidlitz / Komotau
|14. 07. 1901 Litoměřice
|19. 07. 1959 Velburg
|
|-
|
|Richter Rudolf Dr.
|01. 12. 1885 Hainspach
|11. 07. 1909 Litoměřice
|19. 07. 1963 Offenburg / Baden
|
|-
|
|Kisling Bernhard
|20. 01. 1898 Gross Tajax
|23. 07. 1922 Wien
|19. 07. 1971 Elsarn
|
|-
|
|Weber Norbert OFMCap
|24. 10. 1933 Rumburg
|29. 06. 1960 Eichstätt
|19. 07. 2000  Passau
|
|-
|
|Kindermann Friedrich
|25. 04. 1915 Fugau
|25. 02. 1940 Litoměřice
|20. 07. 1990 Schwerin
|
|-
|
|Winter Wenzel
|09. 09. 1911 Aujezd b. Kralowitz
|16. 06. 1935 Litoměřice
|20. 07. 1997 Wiener Neustadt
|
|-
|
|Pflaume Adolf
|18. 09. 1904 Schluckenau
|29. 06. 1929 Litoměřice
|24. 07. 1963 Hofheim
|
|-
|
|Gampe Anton
|04. 10. 1893 Neuehrenberg
|29. 06. 1917 Litoměřice
|25. 07. 1958 Barby / Elbe
|
|-
|
|Tugemann Wilhelm
|28. 08. 1881 Reichenberg
|16. 07. 1905 Litoměřice
|25. 07. 1963 Dellmensingen
|
|-
|
|Buder Adolf Dr.
|09. 04. 1889 Georgswalde
|15. 05. 1918 Innsbruck
|25. 07. 1971 Linz a.d. Donau
|
|-
|
|Tauber Wenzl
|03. 02. 1884 Wiedlitz
|11. 07. 1909 Litoměřice
|26. 07. 1954 Georgswalde
|
|-
|
|Rauer Josef
|16. 06. 1887 Fleyh
|17. 07. 1910 Litoměřice
|26. 07. 1961
|
|-
|
|Krisa Wendelin
|03. 03. 1871 Manetin
|17. 06. 1894 Litoměřice
|27. 07. 1950
|
|-
|
|Hübner Franz
|07. 11. 1914 Berzdorf
|25. 02. 1940 Litoměřice
|27. 07. 2006 Halle
|
|-
|
|Gubernath Johann Ernst OPraem
|08. 06. 1911 Zwug
|16. 06. 1935 Litoměřice
|29. 07. 196 Neumarkt
|
|-
|
|Loos Walter Dr.
|05. 01. 1905 Schwaz / Bilin
|29. 06. 1929 Litoměřice
|29. 07. 1974 Erfurt
|
|-
|
|Wittenbrink Johann Bapt.
|16. 11. 1873 Herbern
|18. 04. 1901 Litoměřice
|30. 07. 1951 Drenstenfurt
|
|-
|
|Wagner Josef
|15. 11. 1885 Niederrochlitz
|11. 07. 1909 Litoměřice
|01. 08. 1957 Hohenstein / Coburg
|
|-
|
|Lumpe Josef Leonessa OFMCap
|25. 03. 1900 Rumburg
|01. 07. 1923 Litoměřice
|02. 08. 1944 Scheles
|
|-
|
|Bergmann Rudolf
|03. 08. 1872 Niederhanichen
|11. 07. 1897 Litoměřice
|02. 08. 1952 Heiligenstadt
|
|-
|
|Kott Josef OPraem
|18. 12. 1908 Wiesengrund
|28. 06. 1936 Litoměřice
|02. 08. 1970 Gangkofen
|
|-
|
|Watzka Andreas Josef OPraem
|07. 04. 1910 Haid / Tachau
|27. 06. 1937 Litoměřice
|02. 08. 1988 Prgnitz
|
|-
|
|Fischer Franz
|04. 07. 1865 Böhmisch Kamnitz
|16. 05. 1889 Litoměřice
|03. 08. 1942
|
|-
|
|Melcher Erhard
|18. 09. 1930 Bartdorf
|13. 03. 1960 Bamberg
|03. 08. 2010 Tiefenpölz
|
|-
|
|Hellmich Franz
|11. 08. 1912 Zinnwald
|28. 06. 1936 Litoměřice
|05. 08. 2000 Hadamar – Steinbach
|
|-
|
|Hantsch Hugo Dr. OSB
|15. 01. 1895 Teplitz – Schönau
|30. 06. 1916 St. Pölten
|06. 08. 1972 Wien
|
|-
|
|Spotka Christof
|01. 01. 1892 Tachau
|11. 07. 1915 Litoměřice
|07. 08. 1966 Mallersdorf
|
|-
|
|Popp Wilhelm Alois OCist
|20. 09. 1909 Charlottenburg
|09. 03. 1940 Litoměřice
|08. 08. 1964 Salzburg
|
|-
|
|Nath Johann Nep.
|15. 03. 1895 Brüx
|29. 06. 1919 Praha
|08. 08. 1975 Mainz
|
|-
|
|Slach Herbert OStR
|25. 03. 1930 Böhmisch Kamnitz
|14. 04. 1955 Speyer
|09. 08. 1972 Tirol
|
|-
|
|Walter Egon
|25. 04. 1915 Probstan
|09. 02. 1941 Litoměřice
|09. 08. 2002 Regensburg
|
|-
|
|Rohn Karl
|08. 10. 1884 Grottau
|14. 07. 1907 Litoměřice
|12. 08. 1957 Erfurt
|
|-
|
|Schmidt Alfred
|13. 10. 1886 Jahmen
|05. 07. 1914 Litoměřice
|12. 08. 1958 Hermsdorf
|
|-
|
|Lang Erhard Prof. Dr.
|09. 01. 1909 St. Georgenthal
|25. 06. 1933 Litoměřice
|13. 08. 1967 Hofheim
|
|-
|
|Paul Franz
|21. 09. 1912 Nieder Einsiedel
|29. 06. 1939 Litoměřice
|13. 08. 1985 Haselstein
|
|-
|
|Steinbrecher Otto
|12. 11. 1891 Hochstüblau
|02. 07. 1916 Litoměřice
|14. 08. 1949 Rostock
|
|-
|
|Wartha Johann
|01. 10. 1884 Wiedlitz
|11. 07. 1909 Litoměřice
|14. 08. 1962 Greding
|
|-
|
|Heger Dionysius Franz OCist
|17. 05. 1887 Chiesch
|13. 07. 1913 Litoměřice
|15. 08. 1945 Fodina b. Wiesa
|
|-
|
|Focke Adolf SJ
|24. 12. 1916 Teplitz – Schönau
|25. 07. 1946
|15. 08. 1982 
|
|-
|
|Wirth Franz
|07. 12. 1884 Kaaden
|14. 07. 1907 Litoměřice
|16. 08. 1959 Kochertürn
|
|-
|
|Streit Alois
|11. 03. 1894 Schönwald
|29. 06. 1916 Litoměřice
|16. 08. 1970 Laupheim
|
|-
|
|Haman Wilhelm
|09. 08. 1886 Deutsch Gabel
|11. 07. 1909 Litoměřice
|16. 08. 1972 Zittau
|
|-
|
|Linhart Erich
|23. 05. 1914 Landskron
|29. 06. 1939 Litoměřice
|16. 08. 1997 Zamberk
|
|-
|
|Buder Eduard Dr.
|22. 08. 1907 Georgswalde
|24. 06. 1934 Litoměřice
|17. 08. 1961 Eschenlohe
|
|-
|
|Heine Eduard
|25. 06. 1903 Alt Ehrenberg
|29. 06. 1930 Litoměřice
|17. 08. 1997 Bubenreuth / Altenheim
|
|-
|
|Kastl Franz
|12. 07. 1888 Alberitz
|16. 07. 1911 Litoměřice
|18. 08. 1975 Lauingen
|
|-
|
|Böhm Otto
|30. 04. 1926 Teplitz – Schönau
|26. 03. 1951 Regensburg
|18. 08. 1992 Wilting
|
|-
|
|Langhans Franz Xav.
|04. 03. 1905 Lindenau / B. Leipa
|15. 08. 1933 Maastricht
|20. 08. 1994 Immenstadt
|
|-
|
|Dörner Wilhelm
|20. 05. 1911 Sattel
|29. 06. 1939 Litoměřice
|22. 08. 1966 Hof / Leithagebirge
|
|-
|
|Laurich Franz
|10. 01. 1907 Petersvurg
|29. 06. 1932 Litoměřice
|22. 08. 1973 Hildesheim
|
|-
|
|Wirl Willibald
|23. 06. 1913 Geischowitz
|29. 06. 1939 Litoměřice
|22. 08. 1976 München
|
|-
|
|Pyka Dominik
|02. 08. 1884 Quellenthal
|11. 07. 1915 Litoměřice
|23. 08. 1951 Landsberg / Lech – nem.
|
|-
|
|Hornig Karl
|06. 01. 1873 Tellnitz
|11. 07. 1897 Litoměřice
|23. 08. 1961 Fünfstetten
|
|-
|
|Eigermann Josef
|29. 03. 1893 Pfraumberg
|02. 07. 1916 Litoměřice
|24. 08. 1973 Waidhaus
|
|-
|
|Wollmann Johann
|22. 08. 1903 Rumburg
|29. 06. 1929 Litoměřice
|24. 08. 1984 Aussig
|
|-
|
|Raab Michael
|13. 09. 1887 Ostro
|01. 08. 1920 Litoměřice
|25. 08. 1971 Schmochtitz
|
|-
|
|Henke Heinrich
|05. 08. 1899 Lindenau b. B. Leipa
|01. 07. 1923 Litoměřice
|25. 08. 1974 Vörenbach
|
|-
|
|Maierhofer Wolfgang Franz
|18. 01. 1889 Vornholz
|27. 08. 1913 Litoměřice
|30. 08. 1951 Voerau
|
|-
|
|Schindler Anton
|21. 08. 1885 Grünwald
|12. 07. 1908 Litoměřice
|30. 08. 1968 Waltenhofen
|
|-
|
|Ramisch Alfons
|09. 08. 1902 Wallach
|11. 07. 1926 Litoměřice
|31. 08. 1957 Neuburg a.d. Donau
|
|-
|
|Miller Hraban OSB
|04. 01. 1907 Schluckenau
|29. 06. 1936 Prag
|31. 08. 1974 Regensburg
|
|-
|
|Bayer Josef
|14. 11. 1881 Humwald
|14. 07. 1907 Litoměřice
|02. 09. 1953 Regensburg
|
|-
|
|Schachenhofer Rudolf Josef OFMCap
|10. 03. 1914 Müglitz
|29. 06. 1939 Litoměřice
|03. 09. 1965 Moravec
|
|-
|
|Kade Josef
|28. 10. 1880 Georgswalde
|17. 07. 1904 Litoměřice
|03. 09. 1967 Köngetried bei Mindelheim
|
|-
|
|Bittner Josef
|08. 01. 1877 Gross Schönau
|13. 07. 1902 Litoměřice
|03. 09. 1970 Dresden
|
|-
|
|Schöler Josef
|03. 01. 1916 Kratzau
|25. 02. 1940 Litoměřice
|05. 09. 1999 Giessen
|
|-
|
|Elstner Emil
|10. 07. 1893 Schönbach
|02. 07. 1916 Litoměřice
|07. 09. 1946 Neustadt Glewe
|
|-
|
|Kindler Wolfgang
|10. 08. 1931 Teschen
|29. 06. 1958 Eichstätt
|08. 09. 2010 Beilngries
|
|-
|
|Fuchs Oskar
|27. 04. 1893 Brüx
|02. 07. 1918 Litoměřice
|12. 09. 1952
|
|-
|
|Skuthan Rudolf
|26. 06. 1897 Postelberg
|27. 06. 1920 Litoměřice
|12. 09. 1966 Biberach bei Cham
|
|-
|
|Sommer Rudolf
|18. 01. 1914 Turn bei Teplitz
|29. 06. 1938 Litoměřice
|12. 09. 1993 Wien
|
|-
|
|Schimmel Eduard
|20. 05. 1893 Dembitz
|29. 06. 1917 Litoměřice
|13. 09. 1952 Weisswasser
|
|-
|
|Seidl Karl
|24. 11. 1885 Hirschau
|11. 07. 1909 Litoměřice
|13. 09. 1964 Ossegg
|
|-
|
|Wenzel Maximilian Dr.
|02. 02. 1902 Kosten
|11. 07. 1926 Litoměřice
|13. 09. 1978 Erfurt
|
|-
|
|[[w:Georg Zischek|Zischek Georg ThLic.]]
|16. 02. 1892 Blisowa
|15. 10. 1915 Litoměřice
|14. 09. 1979 Eichstätt
|
|-
|
|Bittner Peter
|05. 02. 1882 Johannesthal
|12. 07. 1908 Litoměřice
|15. 09. 1967 Langenbruck
|
|-
|
|Gümther Hermann
|21. 04. 1913 Gottesgab
|28. 06. 1936 Litoměřice
|15. 09. 1984 Oppach bei Bautzen
|
|-
|
|Kovar Josef
|21. 03. 1906 Jungbunzlau
|29. 06. 1932 Litoměřice
|16. 09. 1970 Augezd bei Gross Skal
|
|-
|
|Hanisch Josef
|01. 06. 1865 Reichenberg
|16. 05. 1889 Litoměřice
|17. 09. 1944 Reichenberg
|
|-
|
|Šebor Josef
|21. 03. 1863 Nymburg
|27. 05. 1888 Litoměřice
|17. 09. 1951 Böhmisch Kamnitz
|
|-
|
|Bachseits Johann Bapt. OCist
|07. 05. 1884 Eger
|14. 07. 1907 Litoměřice
|17. 09. 1960  Marienstern
|
|-
|
|Krebs Josef
|13. 03. 1915 Warnsdorf
|25. 02. 1940 Litoměřice
|18. 09. 1986 Schlossberg / Rosenheim
|
|-
|
|Stracke Othmar SAC
|06. 12. 1929 Rumburg
|16. 07. 1959 Schönstatt
|18. 09. 2003 Bad Ems
|
|-
|
|Trompeter Theodor
|20. 01. 1887 Essen
|16. 07. 1911 Litoměřice
|21. 09. 1963 Wasserzell
|
|-
|
|Loos Alfred
|14. 06. 1915 Gablonz a.d. Neisse
|20. 07. 1969 Dillingen
|21. 09. 2009 Biessenhofen
|
|-
|
|Kühnel Franz
|22. 04. 1902 Böhmisch Kamnitz
|28. 06. 1925 Litoměřice
|22. 09. 1969 Hemau
|
|-
|
|Kunze Karl
|30. 01. 1900 Rosenhain
|11. 07. 1926 Litoměřice
|26. 09. 1971 Legau
|
|-
|
|Woda Karl Borromäus
|03. 07. 1880 Brüx
|16. 07. 1905 Litoměřice
|26. 09. 1972 Wien
|
|-
|
|Winkelmann Rudolf CSsR
|26. 01. 1886 Aussig
|31. 07. 1910 Mautern / Stmk.
|28. 09. 1952 Enschede (Holand)
|
|-
|
|Sommer Maximilian
|17. 03. 1896 Heinersdorf
|29. 06. 1919 Litoměřice
|28. 09. 1961 Altöttig
|
|-
|
|Leiner Paulus OPraem
|16. 10. 1894 Schönthal
|16. 06. 1935 Litoměřice
|28. 09. 1964 Bad Schwalbach
|
|-
|
|Dinnebier Alfred Dr.
|29. 09. 1903 Teplitz – Schönau
|11. 07. 1926 Litoměřice
|28. 09. 1976 München
|
|-
|
|Hesse Leopold Robert OCist.
|15. 02. 1885 Georgswalde
|17. 07. 1910 Litoměřice
|29. 09. 1961 Stift Heiligenkreutz
|
|-
|
|Klupak Friedrich
|08. 07. 1903 Theresienstadt
|27. 06. 1937 Litoměřice
|29. 09. 1961 Au am Inn
|
|-
|
|Herkner Josef
|16. 08. 1909 Bärringen - Fichtelsberg
|15. 03. 1936 Litoměřice
|29. 09. 1986 Grainet
|
|-
|
|Herschel !Friedrich
|22. 09. 1922 Aussig
|22. 03. 1953 Innsbruck
|29. 09. 2005 Weissenberg
|
|-
|
|Maier Anton 
|15. 09. 1887 Springenberg
|17. 07. 1910 Litoměřice
|01. 10. 1958 Modelshausen
|
|-
|
|Krahl Bernhard OCist. Dr.
|28. 03. 1903 Rennersdorf
|03. 07. 1927 Litoměřice
|03. 10. 1962 Stift Heiligenkreutz
|
|-
|
|Jäckl Laurenz
|22. 03. 1882 Gablonz a. d. Neisse
|16. 07. 1905 Litoměřice
|03. 10. 1968 Aschaffenburg
|
|-
|
| Kindermann Eugen OCist.
|28. 01. 1894 Georgswalde
|05. 04. 1919
|05. 10. 1952 Wien – Lainz
|
|-
|
|Wagner Heinrich Dr.
|20. 09. 1876 Niedereinsiedel
|10. 06. 1900 Litoměřice
|05. 10. 1952 Teplitz – Schönau
|
|-
|
|Schwalke Rudolf
|26. 04. 1891 Schönwald
|05. 07. 1914 Litoměřice
|06. 10. 1951 Herrnnhut
|
|-
|
|Donat Franz
|24. 03. 1899 Schluckenau
|22. 12. 1923 Bautzen
|06. 10. 1969 Dresden
|
|-
|
|Rudolf Anton Dr.
|01. 04. 1909 Schakwitz
|29. 06. 1938 Litoměřice
|06. 10. 1986 Uttenreuth
|
|-
|
|Weber Franz
|14. 04. 1885 Podersanka
|18. 07. 1911 Litoměřice
|07. 10. 1961 Augsburg
|
|-
|
|Altmann Karl
|18. 04. 1902 St. Katharina
|26. 06. 1927 Litoměřice
|07. 10. 1964 Trutzhain
|
|-
|
|Ritschel Karl
|07. 10. 1915 Fugau
|25. 02. 1940 Litoměřice
|07. 10. 1974 Pfronten
|
|-
|
|Peinelt Alfred
|04. 10. 1915 Reichsdorf
|25. 02. 1940 Litoměřice
|08. 10. 1959 Celle
|
|-
|
|Kostial Friedrich
|08. 01. 1890 Hennersdorf
|13. 07. 1913 Litoměřice
|08. 10. 1962 Bad Vilbel
|
|-
|
|Körner Gustav
|14. 02. 1895 Priesen
|02. 06. 1918 Litoměřice
|09. 10. 1957 Bamberg
|
|-
|
|Kreuz Adolf Dr.
|21. 10. 1891 Aussig
|05. 07. 1914 Litoměřice
|09. 10. 1966 Wien
|
|-
|
|Seifert Ludwig Dr.
|16. 04. 1901 Böhmisch Grüntal
|01. 07. 1928 Litoměřice
|09. 10. 1969 Pfronten Ried
|
|-
|
|Frind Wenzel
|30. 07. 1868 Hainspach
|24. 05. 1891 Litoměřice
|10. 10. 1952 Altdöbern
|
|-
|
|Mahrla Franz
|22. 08. 1891 Kottwitz
|02. 07. 1916 Litoměřice
|11. 10. 1965 Wels
|
|-
|
|Bartel Herwig
|14. 03. 1938 Warnsdorf
|29. 06. 1961 Erfurt
|12. 10. 1992 Bad Berka
|
|-
|
|Purkart Max
|16. 07. 1909 Teplitz – Schönau
|02. 07. 1933 Teplitz – Schönau
|14. 10. 1960 Unterschneidheim Nordhausen
|
|-
|
|Klimt Leopold
|30. 12. 1910 Georgswalde
|28. 06. 1936 Litoměřice
|14. 10. 1975 Zühr / Meckl.
|
|-
|
|Lissner Franz
|24. 11. 1890 Kaiserswalde
|02. 07. 1916 Litoměřice
|16. 10. 1978 Kempten
|
|-
|
|Köhler Wenzl
|19. 02. 1899 Mickenhan
|01. 07. 1923 Litoměřice
|17. 10. 1952 Altendorf
|
|-
|
|[[w:Josef Augst|Augst Josef]]
|29. 01. 1909 Maffersdorf
|16. 06. 1935 Litoměřice
|18. 10. 1984 Reihofen
|Na kněze byl vysvěcen 16. června 1935 v Litoměřicích. Od 1. února 1940 byl ve farnosti Řehlovice administrátorem excurrendo. Za II. světové války byl německými orgány zatčen údajně proto, že nutil děti k účasti na pohřbu jednoho českého faráře a také je nutil k účasti o Božím Těle a na mimořádném vyučování náboženství v kostele. Tím údajně vnášel neklid mezi lid. Na svobodu byl propuštěn z koncentračního tábora v Dachau 4. dubna 1945. Po skončení II. světové války, podle pokynu tehdejšího litoměřického biskupa Webera, jenž dal kněžím německé národnosti svobodnou volbu v této věci, se rozhodl odejít spolu s odsunutými sudetskými Němci, kněžsky působit do Německa. Zde také zemřel.
|-
|
|Pleyer Johann
|16. 09. 1874 Schönau
|17. 07. 1898 Litoměřice
|19. 10. 1955 Mainburg
|
|-
|
|Schneider Meinrad Rudolf OCist.
|16. 03. 1891 Neutitschein
|29. 06. 1917 Litoměřice
|20. 10. 1957 Mistelbach – nem.
|
|-
|
|Billich Wenzel
|16. 08. 1889 Zuhanzl
|14. 07. 1912 Litoměřice
|21. 10. 1950 Wippstetten bei Gerzen
|
|-
|[[Soubor:Jenatschke_Selfportrait_1919.jpg|120px]]
|[[w:Rudolf Jenatschke|Jenatschke Rudolf]]
|11. 12. 1879 Neštěmice
|17. 07. 1904 Litoměřice
|22. 10. 1947 Regensburg
|amatérský fotograf, krajinářský dokumentátor Ústecka i dalších regionů
|-
|
|Cyrys Peter OMI
|06. 09. 1884 Grabczok
|
|22. 10. 1944 Aussig
|
|-
|
|Franze Karl
|16. 06. 1907 Hainspach
|29. 06. 1932 Litoměřice
|22. 10. 1965 Thammenheim
|
|-
|
|Langhans Anton
|23. 12. 1914 Lindenau
|29. 06. 1939 Litoměřice
|22. 10. 1997 Immenstadt
|
|-
|
|Heine Heinrich
|29. 03. 1892 Oberhennersdorf
|02. 07. 1918 Litoměřice
|23. 10. 1949 Wülzberg bei Weissenburg
|
|-
|
|Rönelt Wenzel
|01. 03. 1888 Taucherschin
|13. 07. 1913 Litoměřice
|23. 10. 1960 Betzenstein
|
|-
|
|Schneider Ludwig
|18. 09. 1912 Boos
|28. 07. 1940 Litoměřice
|26. 10. 2000  Daun
|
|-
|
|Telgmann Edilbert Josef OFMCap.
|31. 12. 1890 Werne
|24. 04. 1915 Litoměřice
|29. 10. 1950 Salzburg
|
|-
|
|Seidl Franz
|14. 09. 1899 Springenberg
|25. 06. 1922 Litoměřice
|29. 10. 1980 Zell (Pfarre Grönenbach)
|
|-
|
|Schott Alfred Ernst OPraem
|31. 12. 1911 Wischezahn
|27. 06. 1937 Litoměřice
|29. 10. 1983 Vilingen
|
|-
|
|Rösler Eusebius OFMCap.
|21. 04. 1914 Polau
|04. 07. 1937 Litoměřice
|29. 10. 2002 Mainburg
|
|-
|
|Steiner Franz
|22. 06. 1887 Sorghof
|14. 07. 1912 Litoměřice
|30. 10. 1971 Willebadessen
|
|-
|
|Lauermann Paul
|23. 10. 1939 Schluckenau
|09. 06. 1984
|31. 10. 1994 Weissenfels
|
|-
|
|Persy Ferdinand
|29. 12. 1914 Mokrau
|29. 06. 1939 Litoměřice
|31. 10. 1997 Wien
|
|-
|
|Harzer Eberhard OCist. - opat
|21. 05. 1887 Zwittermühl
|13. 07. 1913 Litoměřice
|02. 11. 1949 Altötting
|
|-
|
|Voith Edmund
|07. 10. 1900 Töschen
|29. 06. 1924 Litoměřice
|02. 11. 1960 Menelzhofen / Allgäu
|
|-
|
|Gruss Josef
|06. 03. 1904 Briesen
|29. 06. 1930 Litoměřice
|02. 11. 1970 Wies bei Freising
|
|-
|
|Richter Franz Xav.
|26. 09. 1908 Mariaschein
|29. 06. 1932 Litoměřice
|02. 11. 1971 Payerbach
|
|-
|
|Preiss Hilarion Emanuel SVD
|06. 09. 1903 Litoměřice
|
|02. 11. 1988 St. Gabriel
|
|-
|
|Motz Richard
|11. 02. 1915 Zohsee
|29. 06. 1939 Litoměřice
|02. 11. 1995 Würzburg
|
|-
|
|Sladek Paulus Dr.
|28. 01. 1908 Trebnitz
|28. 06. 1931 Praha
|02. 11. 2002 Zwiesel
|
|-
|
|Peter Ubald OCist.
|17. 10. 1884 Duppau
|11. 07. 1909 Litoměřice
|03. 11. 1962 Marienstern
|
|-
|
|Mauder Konrad OCist.
|19. 05. 1911 Hegeholz
|24. 06. 1934 Litoměřice
|05. 11. 1969 Marienstern
|
|-
|
|Gröger Raymund Alfred OFMCap.
|26. 03. 1915 Römerstadt
|25. 02. 1940 Litoměřice
|05. 11. 1986 Londorf
|
|-
|
|Prinke Klemens Maria OFMCap.
|07. 05. 1889 Zuckmantel
|08. 09. 1911 Litoměřice
|06. 11. 1962 Altötting
|
|-
|
|Maschke Josef
|06. 07. 1888 Nixdorf
|14. 07. 1912 Litoměřice
|08. 11. 1952 Kützberg / Schweinfurt
|
|-
|
|Fritsche Anton
|23. 04. 1904 Alt Ehrenberg
|29. 06. 1930 Litoměřice
|08. 11. 1986 Graz
|
|-
|
|Sattmann Bonifazius FSC
|18. 10. 1891 Gross Tajax
|
|09. 11. 1977 Strebersdorf
|
|-
|
|Hanisch Eduard
|25. 08. 1909 Böhmisch Leipe
|25. 06. 1933 Litoměřice
|09. 11. 1981 Dortmund – Wellinghofen
|
|-
|
|Kunz Josef
|07. 10. 1901 Schreckenstein
|29. 06. 1924 Litoměřice
|09. 11. 1985 Steinschönau
|
|-
|
|Herrmann Josef
|06. 08. 1907 Schönborn
|29. 06. 1931 Litoměřice
|10. 11. 1981 Bad Mergentheim
|
|-
|
|Klima Leopold
|02. 05. 1909 Rothenbaum
|27. 06. 1937 Litoměřice
|10. 11. 1989 Bamberg
|
|-
|
|Növer Bernard
|20. 08. 1875 Dülmen
|15. 07. 1906 Litoměřice
|11. 11. 1952 Amelsbüren
|
|-
|
|Born Wenzel
|23. 06. 1887 Milleschau
|14. 07. 1912 Litoměřice
|12. 11. 1964 Güsten / Sachsanh.
|
|-
|
|Enzmann Vinzenz Albin OPraem
|09. 11. 1902 Stadt Tepl
|01. 07. 1928 Litoměřice
|12. 11. 1975 Bad Orb
|
|-
|
|Förster Raimund OCist.
|28. 04. 1894 Braunau
|27. 06. 1920 Litoměřice
|12. 11. 1978 Marienstatt
|
|-
|
|Pachler Josef CPPS
|2. 06. 1913 St. Georgen
|09. 07. 1939 Litoměřice
|12. 11. 1998 Ichenhausen
|
|-
|
|Mehl Anton
|08. 06. 1890 Döbern
|11. 07. 1915 Litoměřice
|13. 11. 1949 Marklkofen
|
|-
|
|Bensch Josef
|12. 08. 1880 Kriesdorf
|21. 12. 1904 Litoměřice
|13. 11. 1962 Bad Lippspringe
|
|-
|
|Mühldorf Karl
|19. 06. 1898 Ferbka
|22. 06. 1922 Litoměřice
|13. 11. 1970 Maria Rast in Steinbach
|
|-
|
|Reit Robert
|10. 01. 1917 Brüx
|25. 02. 1940 Litoměřice
|13. 11. 1984 Holzkirchen
|
|-
|
|Scholze Rudolf
|09. 06. 1914 Rumburg
|27. 06. 1937 Litoměřice
|15. 11. 1982 Polling bei Mühldorf / Inn
|
|-
|
|Klupak Bruno Josef OCist.
|22. 01. 1914 Teplitz – Schönau
|29. 06. 1938 Litoměřice
|15. 11. 1993 Freilassing
|
|-
|
|Rechner Otto
|23. 03. 1899 Rudig
|25. 06. 1922 Litoměřice
|17. 11. 1955 Eislingen
|
|-
|
|Sauer Benno Michael
|11. 09. 1911 Ralbitz
|29. 06. 1938 Litoměřice
|19. 11. 1986 Kamenz
|
|-
|
|Klimesch Rudolf
|13. 04. 1913 Laubendorf
|29. 06. 1939 Litoměřice
|19. 11. 1999 Grafrath
|
|-
|
|Wolf Melchior Alois OPraem
|15. 08. 1910 Nürschan
|27. 06. 1937 Litoměřice
|20. 11. 1986 Amberg
|
|-
|
|Donat Heinrich
|19. 04. 1881 Georgswalde
|15. 07. 1906 Litoměřice
|22. 11. 1943 Litoměřice
|
|-
|
|Hauschild Josef
|25. 04. 1878 Bernau
|14. 07. 1901 Litoměřice
|25. 11. 1947 Leipzig
|
|-
|
|Langer Johann Dr.
|10. 09. 1906 Georgswalde
|29. 06. 1932 Litoměřice
|25. 11. 1995 Kronach
|
|-
|
|Steffan Josef
|09. 03. 1876 Arnau
|09. 07. 1899 Litoměřice
|26. 11. 1947 Pössneck
|
|-
|
|Winkler Otto
|23. 03. 1910 Karbitz
|24. 06. 1934 Litoměřice
|26. 11. 1953 Obrigheim
|
|-
|
|Felber Karl OCist.
|08. 10. 1918 Comotau
|26. 06. 1949 Salvador / Brasilien
|28. 11. 2000 Hassfurt
|
|-
|
|Stumpf Georg
|19. 04. 1899 Tissa
|05. 07. 1925 Praha
|30. 11. 1948 Klingenberg / Main
|
|-
|
|Martini Kunibert
|30. 01. 1877 Haag
|15. 07. 1906 Litoměřice
|30. 11. 1958 Ruwer
|
|-
|
|Schneider Raimund
|10. 05. 1892 Hermsdorf
|02. 07. 1916 Litoměřice
|30. 11. 1958 Penkun
|
|-
|
|Fischer Norbert Ferdinand OCist.
|25. 01. 1907 Obernitz
|24. 06. 1931 Litoměřice
|30. 11. 1965 Marienstern
|
|-
|
|Eisen Josef
|24. 11. 1879 Einsiedel
|17. 07. 1904 Litoměřice
|01. 12. 1945 Gablonz
|
|-
|
|Muzikant Theodor OFMCap.
|30. 08. 1909 Mährisch Trübau
|14. 07. 1934 Litoměřice
|01. 12. 1981 Altötting
|
|-
|
|Rudolf Anton Johann ThDr.
|20. 01. 1894 Schluckenau
|29. 06. 1917 Litoměřice
|02. 12. 1977 Dresden
|
|-
|
|Hauser Hugo
|02. 03. 1909 Klemensdorf
|29. 06. 1938 Litoměřice
|02. 12. 1979 Wiesbaden
|
|-
|
|Beer Adrian OPraem
|13. 03. 1911 Zinwald
|29. 07. 1956 Maria Laach
|02. 12. 1987 Konstanz
|
|-
|
|Bär Ägidius Josef
|17. 03. 1911 Neudorf
|13. 03. 1937 Litoměřice
|02. 12. 1990 Leun / Verkehrsunfall
|
|-
|
|Wendler Johann
|17. 08. 1914 Rumburg
|29. 06. 1938 Litoměřice
|02. 12. 1996 Gerolzhofen
|
|-
|
|Nitsche Adolf
|26. 12. 1889 Aloisburg
|13. 07. 1913 Litoměřice
|04. 12. 1952 Dreilützow
|
|-
|
|Armstark Rudolf
|19. 11. 1911 Luck
|28. 06. 1936 Litoměřice
|04. 12. 1996 Fulda
|
|-
|
|Rotkovsky Franz Dr.
|22. 10. 1888 Klam
|07. 03. 1914 Litoměřice
|06. 12. 1947 Reichenbach
|
|-
|
|Holfeld Florian
|23. 12. 1875 Georgswalde
|15. 07. 1900 Litoměřice
|06. 12. 1958 Reichenberg
|
|-
|
|Franz Heinrich
|24. 04. 1892 Schönborn
|11. 07. 1915 Litoměřice
|06. 12. 1967 Rüdigheim
|
|-
|
|Schneider Rudolf Msgre
|27. 03. 1879 Molschen
|28. 09. 1901 Litoměřice
|07. 12. 1949 Bad Tölz
|
|-
|
|Neumann Franz
|08. 07. 1913 Gross Borowitz
|25. 02. 1940 Litoměřice
|07. 12. 1997 Montabaur
|
|-
|
|Hille Anton
|11. 03. 1915 Georgswalde
|02. 07. 1939
|08. 12. 1996 Ellingen
|
|-
|
|Rücker Leopold
|28. 03. 1915 Trautenau
|29. 06. 1939 Litoměřice
|09. 12. 1989 Bad Neuenahr – Grimmingen
|
|-
|
|Hille Josef Franz
|09. 11. 1914 Georgswalde
|29. 10. 1939 Řím
|09. 12. 2002 Waren / Müritz
|
|-
|
|Hoidn Johann
|01. 11. 1899 Sattelberg
|11. 07. 1926 Litoměřice
|10. 12. 1952 Aham
|
|-
|
|Stief Franz
|02. 01. 1888 Neudorf
|13. 07. 1913 Litoměřice
|10. 12. 1970 Altötting
|
|-
|
|Rawitzer Anton
|16. 07. 1915 Stiebenreith
|29. 06. 1939 Litoměřice
|10. 12. 1996 Echzell / Oberhessen
|
|-
|
|Jewschenak Karl
|04. 11. 1870 Hl. Geist
|19. 07. 1896 Litoměřice
|11. 12. 1958 Neundorf bei Kratzau
|
|-
|
|Fichtner Paul
|04. 03. 1891 Landeshut
|02. 07. 1913 Litoměřice
|12. 12. 1983 Sondershausen
|
|-
|
|Langhans Alois
|08. 05. 1902 Lindenau
|11. 07. 1926 Litoměřice
|12. 12. 1985 Untermaiselstein
|
|-
|
|Stössel Josef
|18. 03. 1874 Deutsch Gabel
|11. 07. 1897 Litoměřice
|13. 12. 1948 Rossthal
|
|-
|
|Forster Matthias
|22. 05. 1894 Eisendorf
|29. 06. 1917 Litoměřice
|13. 12. 1963 München
|
|-
|
|[[w:Augustin Volkery|Volkery Augustin]]
|22. 08. 1875 Ochtrup
|17. 07. 1904 Litoměřice
|13. 12. 1965 Ochtrup
|
|-
|
|Kunz Viktor
|09. 10. 1909 Rudelsdorf
|24. 06. 1934 Litoměřice
|13. 12. 1990 Wien
|
|-
|
|Wirsam Wilhelm
|22. 06. 1914 Sebnitz
|29. 09. 1939 Litoměřice
|14. 12. 2007 Rimsting
|
|-
|
|Friedl Josef
|14. 05. 1877 Seestadtl
|14. 07. 1901 Litoměřice
|15. 12. 1946 Wittenberg
|
|-
|
|Gürlich Anton
|07. 06. 1883 Niemes
|14. 07. 1907 Litoměřice
|16. 12. 1942 Graber
|
|-
|
|Tschida Wilhelm OFMCap.
|03. 11. 1915 Metzling
|17. 12. 1939 Litoměřice
|16. 12. 1976 München
|
|-
|
|Knobloch Franz
|11. 02. 1906 Niedereinsiedel
|29. 06. 1932 Litoměřice
|17. 12. 1979 Neumarkt
|
|-
|
|Hrncir Anton
|27. 11. 1914 Georgswalde
|02. 07. 1939 Litoměřice
|17. 12. 1983 Lichtenstein
|
|-
|
|Richter Franz CSsR
|01. 02. 1893 Georgswalde
|31. 07. 1917 Mautern
|19. 12. 1947 Graz – Feldhof
|
|-
|
|Wieden Friedrich
|05. 05. 1887 Haida
|16. 07. 1911 Litoměřice
|19. 12. 1973 Breitenholz
|
|-
|
|Schnek Alfred
|21. 12. 1905 Widhostitz
|29. 06. 1930 Litoměřice
|20. 12. 1965 Absberg
|
|-
|
|Kollmann Josef
|11. 02. 1899 Porstedorf
|28. 06. 1925 Litoměřice
|20. 12. 1974 Neubrandenburg
|
|-
|
|Böhm Johann
|03. 09. 1908 Prag
|24. 06. 1934 Litoměřice
|20. 12. 1979
|
|-
|
|Schmitz Peter
|22. 02. 1873 Altenessen
|01. 05. 1897 Litoměřice
|21. 12. 1946 Zühr / Meckl.
|
|-
|
|Böhm Andreas
|19. 01. 1876 Trebendorf
|10. 07. 1898 Litoměřice
|22. 12. 1944 Boreslau
|
|-
|
|Vytvar Anton
|15. 10. 1881 Reichenberg
|15. 07. 1906 Litoměřice
|23. 12. 1953 Kulm bei Aussig
|
|-
|
|Böhm Josef
|05. 01. 1869 Neugarten
|17. 07. 1892 Litoměřice
|26. 12. 1946 Erfurt
|
|-
|
|Neumann Walter
|25. 08. 1903 Albrechtsdorf
|29. 06. 1931 Litoměřice
|26. 12. 1975 Wallenfels
|
|-
|
|Braun Karl
|29. 10. 1881 Ludweis
|14. 07. 1907 Litoměřice
|27. 12. 1944 Krems
|
|-
|
|Lorenz Adolf
|01. 09. 1892 Schatzlar
|29. 06. 1917 Litoměřice
|27. 12. 1967 Deuna
|
|-
|
|Rosche Johann Nep. SJ
|16. 04. 1911 Fugau
|06. 10. 1940 St. Gabriel bei Mödling
|27. 12. 1979 Klagenfurt
|
|-
|
|Braunstein Karl Dr.
|01. 04. 1920 Hainspach
|29. 06. 1948 Regensburg
|27. 12. 1991 Baierbach
|
|-
|
|Liebscher Wolfgang OSB
|02. 07. 1928 Teschen
|16. 07. 1960 Altenburg
|27. 12. 1992 Fürstenfeldbruck
|
|-
|
|May Johann
|13. 12. 1904 Kaiserwalde
|29. 06. 1931 Litoměřice
|28. 12. 1968 Paulsdorf bei Amberg
|
|-
|
|Blaschko Gustav
|05. 01. 1875 Neugebäu
|28. 09. 1902 Litoměřice
|29. 12. 1950 Elster / Elbe
|
|-
|
|Weicht Gebhard Augustin OFMCap.
|19. 10. 1913 Odersch
|25. 02. 1940 Litoměřice
|29. 12. 1993 Donnersbach / Gratz
|
|-
|
|Glaser Bernhard
|29. 03. 1870 Dörfel
|07. 07. 1895 Litoměřice
|30. 12. 1948 Teplitz – Schönau
|
|-
|
|Mickel Dominik Georg OCist.
|17. 01. 1911 Doberschütz
|28. 06. 1936 Litoměřice
|30. 12. 1980
|
|-
|
|Seidl Franz
|06. 08. 1906 Hirschau
|29. 06. 1931 Litoměřice
|30. 12. 1982 Kaufbeuren
|}

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Související články ==
* [[Dějiny litoměřické diecéze/Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1886-1937|Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1886-1937]]
* [[Dějiny litoměřické diecéze/Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1937-1944|Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1937-1944]]
* [[Dějiny litoměřické diecéze/Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1945-2015|Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze 1945-2015]]
* [[Dějiny litoměřické diecéze/Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze od roku 2016|Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze od roku 2016]]

[[Kategorie:Diecéze litoměřická]]</text>
      <sha1>5hswlvpe5rnxjozuttmhadmb168zukz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Němčina/1. úroveň</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7973</id>
    <revision>
      <id>44336</id>
      <parentid>43176</parentid>
      <timestamp>2021-08-09T09:25:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="23" xml:space="preserve">[[Kategorie:Němčina]]</text>
      <sha1>93qchibdw6d1ct6a9a7p3nejkcre4l4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda/L/</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7983</id>
    <redirect title="Zvířecí abeceda/L" />
    <revision>
      <id>34064</id>
      <timestamp>2017-11-06T21:33:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Zvířecí abeceda/L/]] na [[Zvířecí abeceda/L]]: typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="37" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Zvířecí abeceda/L]]</text>
      <sha1>35ioa1fc6dfd9vkyk9y282r01tpe0yt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda/P/</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7984</id>
    <redirect title="Zvířecí abeceda/P" />
    <revision>
      <id>34067</id>
      <timestamp>2017-11-07T20:10:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Zvířecí abeceda/P/]] na [[Zvířecí abeceda/P]]: typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="37" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Zvířecí abeceda/P]]</text>
      <sha1>4fozqsyt63xhyyapnxqf77dytcdw6wf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Brněnská diecéze</title>
    <ns>14</ns>
    <id>7985</id>
    <revision>
      <id>34081</id>
      <timestamp>2017-11-13T17:27:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Vianney nove</username>
        <id>6592</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="29" xml:space="preserve">[[Kategorie:České dějiny]]</text>
      <sha1>lpzabyg6o8sxeazzf9mzbxzs8pfjp0d</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny brněnské diecéze/Seznam zemřelých kněží brněnské diecéze 1960-2015</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7986</id>
    <revision>
      <id>44756</id>
      <parentid>44559</parentid>
      <timestamp>2021-11-30T08:48:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Vianney nove</username>
        <id>6592</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="131877" xml:space="preserve">'''Seznam zemřelých kněží (biskupů, kněží a jáhnů) brněnské diecéze v letech 1960-2015'''

Jedná se o [[w:Římskokatolická církev|římskokatolické]] ''[[w:kněz|kněze]] [[w:Diecéze|diecézní]]'' nebo ''kněze [[w:Řehole|řeholní]]'', kteří působili alespoň krátký čas v [[w:diecéze brněnská|brněnské diecézi]] a zemřeli v rozmezí let 1960-2015. Jedná se o nekompletní seznam, řazený chronologicky podle data úmrtí.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!jméno a příjmení kněze
!datum narození
!datum svěcení
!datum úmrtí
!jiné údaje
|-
|Otakar Jindra
|{{dts|24|10|1898}}
|{{dts|05|07|1923}}
|{{dts|24|06|1960}}
|Rodák z Jemnice, jako kněz působil postupně v [[w:Římskokatolická farnost Brtnice|Brtnici]], [[w:Římskokatolická farnost Nové Veselí|Novém Veselí]], [[w:Římskokatolická farnost Měřín|Měříně]] a [[w:Římskokatolická farnost Volfířov|Volfířově]]. Od roku 1944 až do své smrti farář v [[w:Římskokatolická farnost Telč|Telči]]. 
|-
|Michael Václav Chaloupka, OP
|{{dts|22|06|1916}}
|{{dts|04|07|1943}}
|{{dts|12|12|1960}}
|[[w:Řád bratří kazatelů|Dominikán]], rodák z Horních Dubňan, po roce 1950 byl nějaký čas coby řeholník internován, po propuštění pracoval v civilním zaměstnání, na sklonku života žil v kněžském domově na [[w:Moravec|Moravci]].
|-
|Leopold Toman ml.
|{{dts|05|01|1895}}
|1919
|{{dts|30|01|1961}}
|Rodák z [[w:Olší nad Oslavou|Olší nad Oslavou]] (farnost [[w:Římskokatolická farnost Netín|Netín]]), farář v [[w:Římskokatolická farnost Myslibořice|Myslibořicích]].
|-
|[[w:Jakub Deml|Jakub Deml]]
|{{dts|20|08|1878}}
|1902
|{{dts|10|02|1961}}
|Vedle kněžské služby též spisovatel a básník. Jako kaplan působil v Babicích u Lesonic, poté administrátor ''ad interim'' v [[w:Římskokatolická farnost Martínkov|Martínkově]], následně kaplan v Bystrci u Brna. Od roku 1922 žil jako předčasný penzista ve svém rodišti - Tasově. Věnoval se zde hlavně básnické a spisovatelské činnosti, příležitostně však vedle toho vypomáhal s duchovní správou [[w:Římskokatolická farnost Tasov|tasovské farnosti]]. 
|-
|Albín Jaroslav Kvita, SDS
|{{dts|15|05|1915}}
|{{dts|29|06|1938}}
|{{dts|10|09|1961}}
|Salvatorián. Někdejší kaplan v Brně-Husovicích. Zemřel na následky pobytu ve vyšetřovací vazbě (ve vyšetřovací vazbě mu byla odepřena potřebná lékařská péče a v důsledku toho u něj propukla leukémie, pro kterou měl jeho rod dědičné dispozice). Pohřben v Rybí u Nového Jičína. 
|-
|Vladimír Koukal
|
|{{dts|25|06|1961}}
|{{dts|26|09|1961}}
|Novokněz, kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Telč|Telči]]. Zemřel tragicky, nešťastnou náhodou byl zasažen bleskem když se modlil v telčské kapli sv. Karla Borromejského. Pohřben v Rosicích u Brna, odkud pocházel. 
|-
|Jan Nepomuk František Kopáček, OSB
|{{dts|18|08|1888}}
|{{dts|24|08|1912}}
|{{dts|16|11|1961}}
|[[w:Klášter Rajhrad|Rajhradský]] [[w:Řád svatého Benedikta|benediktin]], někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Ostrovačice|Ostrovačicích]]. V roce 1950 byl internován v rámci Akce K, po propuštění dožil v Domašově u Brna. Pohřben v kněžském hrobě na hřbitově v Domašově.
|-
|Hynek Buš
|
|
|{{dts|18|11|1961}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Častohostice|Častohosticích]]. 
|-
|Josef Válka
|1882
|1906
|{{dts|31|01|1961}}
|V letech 1938-1941 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Bohdalov|Bohdalově]], poté v [[w:Římskokatolická farnost Tišnov|Tišnově]]. Děkan tišnovského děkanátu a arcikněz. 
|-
|Josef Rampula 
|{{dts|17|04|1884}}
|{{dts|18|06|1909}}
|{{dts|20|03|1962}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Drnovice|Drnovicích]], pak katecheta v Telči. 
|-
|Evžen Konečný, OFMCap.
|1914
|
|{{dts|18|04|1962}}
|[[w:Řád menších bratří kapucínů|Kapucín]], administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Přibyslavice|Přibyslavicích]]. 
|-
|Cyril Studený
|{{dts|05|07|1868}}
|1895
|{{dts|02|07|1962}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Pravlov|Pravlově]]. 
|-
|František Klimeš
|{{dts|20|01|1867}}
|1890
|{{dts|20|08|1962}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Havraníky|Havraníkách]], předtím v [[w:Římskokatolická farnost Bohdalov|Bohdalově]]. 
|-
|Mons. František Pelan
|
|
|{{dts|18|11|1962}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Radkovice u Hrotovic|Radkovicích u Hrotovic]]. 
|-
|Jan Procházka
|
|
|{{dts|30|12|1962}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Prace|Praci]].
|-
|Josef Rudolecký
|{{dts|20|12|1880}}
|
|{{dts|15|01|1963}}
|Duchovní správce farnosti při kostele sv. Mikuláše ve Znojmě, spisovatel. 
|-
|Mons. Karel Černý
|{{dts|02|11|1879}}
|{{dts|26|07|1904}}
|{{dts|23|01|1963}}
|Katecheta brněnských německojazyčných škol (do r. 1945). V roce 1950 byl ustanoven rektorem kostela Nalezení sv. Kříže v Brně (zde byl ustanoven hned poté, co byli z Brna vyhnáni v rámci Akce K kapucíni). Zpovědník brněnského biskupa Karla Skoupého. Během svého působení v kostele Nalezení sv. Kříže umožňoval zde dále působit některým kapucínským kněžím, kteří byli ustanovováni jako jeho kaplani (Zeno Diviš a Martin Ptáček). Byl čestným členem kapucínského řádu. Po většinu let žil téměř bez finančního zajištění. V roce 1961 byl přeložen jako výpomocný duchovní k brněnskému kostelu sv. Jakuba, zároveň se postupně zhoršoval jeho zdravotní stav. Zemřel v Nemocnici Milosrdných bratří, pohřben na brněnském Ústředním hřbitově. 
|-
|Karel Kočvara
|
|
|{{dts|06|02|1963}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Citonice|Citonicích]], předtím ve [[w:Římskokatolická farnost Strážek|Strážku]]. 
|-
|Prokop Alois Vostal, OSB
|{{dts|26|01|1909}}
|{{dts|10|04|1939}}
|{{dts|27|11|1963}}
|[[w:Klášter Rajhrad|Rajhradský]] [[w:Řád svatého Benedikta|benediktin]], farář v Syrovicích u Rajhradu, předtím novicmistr v Rajhradském klášteře. Rajhradské opatství zastupoval při jednáních o zřízení ''[[w:Slovanská benediktinská kongregace svatého Vojtěcha|Slovanské benediktinské kongregace sv. Vojtěcha]]''. Zemřel při nezaviněné dopravní nehodě (při níž utrpěl vážné poranění hlavy s následným krvácením do mozku) u Ivančic, když se vracel z Moravce, kde zaopatřoval svého umírajícího spolubratra Vojtěcha Jana Horáka OSB. Pohřben v kněžském hrobě na hřbitově v Syrovicích. 
|-
|Vojtěch Jan Horák, OSB
|{{dts|15|12|1881}}
|{{dts|14|07|1907}}
|{{dts|02|12|1963}}
|[[w:Klášter Rajhrad|Rajhradský]] [[w:Řád svatého Benedikta|benediktin]]. Někdejší kooperátor v Domašově a v Rajhradě. Zemřel v kněžském domově na Moravci, pohřben v benediktinské hrobce na hřbitově v Rajhradě.  
|-
|Bohumil Pešek
|{{dts|08|09|1913}}
|{{dts|05|07|1939}}
|{{dts|17|07|1964}}
|Rodák z Kochánova (farnost Netín). V letech 1946-1957 farář v [[w:Římskokatolická farnost Šatov|Šatově]], od roku 1957 až do své smrti působil jako duchovní správce ve Ždírci u Tišnova. 
|-
|Josef Hlaváč
|{{dts|08|02|1905}}
|{{dts|05|07|1928}}
|{{dts|01|09|1964}}
|Rodák z Velkého Meziříčí. V letech 1952-1963 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Třešť|Třešti u Jihlavy]]. Kanovník brněnské kapituly. Zemřel v Brně. 
|-
|[[w:Emanuel Masák|Emanuel Masák]]
|{{dts|25|12|1883}}
|{{dts|14|07|1907}}
|{{dts|24|09|1964}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Rouchovany|Rouchovanech]], následně katecheta v Brně-Židenicích. Spisovatel a literární historik. 
|-
|[[w:Jaromír Pořízek|Jaromír Pořízek]]
|{{dts|14|03|1903}}
|{{dts|05|07|1926}}
|{{dts|14|11|1964}}
|V letech 1939-1950 farář v Dolních Bojanovicích. Následně deset let vězněn jako politický vězeň. Po propuštění nedostal státní souhlas k výkonu duchovenské služby a žil jako soukromá osoba. Zemřel v Brně na Žlutém kopci. Pohřben v Bukovince u Křtin. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Antonín Zgarbík|Antonín Zgarbík]], SJ
|{{dts|27|08|1913}}
|1940
|{{dts|22|01|1965}}
|Jezuita. Někdejší rektor Biskupského gymnázia v Brně. V l. 1950-1959 v internaci. V r. 1959 byl zatčen. Zemřel ve věznici na Mírově - udusil se při astmatickém záchvatu, protože mu byla odepřena potřebná lékařská péče. 
|-
|Vincenc Vlach
|
|
|{{dts|10|05|1965}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Benetice|Beneticích]]. 
|-
|Jan Smrž, SJ
|{{dts|18|06|1892}}
|{{dts|17|07|1921}}
|{{dts|01|08|1965}}
|Jezuita. Někdejší ředitel brněnského biskupského gymnázia. V letech 1949-1950 vyučoval v kněžském semináři v Litoměřicích, 14. dubna 1950 byl internován. Z internace se dostal v roce 1954 do kněžského domova na Moravci. Odtud po nějaké době odešel jako duchovní správce k řeholním sestrám, sloužícím v domově důchodců v Budíškovicích (farnost Horní Slatina u Telče). Zde sloužil sestrám a obyvatelům domova po zbytek života. Příležitostně také vypomáhal v horoslatinské farnosti. V závěru života onkologicky onemocněl. Po sdělení perspektivy nabízené léčby (která by mu život prodloužila jen nepatrně, zato by jej vyčerpala a omezila by jeho službu) se odmítl léčit. Naopak se začal cíleně připravovat na smrt - například tím, že sám nadepsal obálky adresami lidí, kterým mělo být zasláno jeho parte. Pohřben na hřbitově v Horní Slatině. 
|-
|Jan Spurný
|
|1900
|{{dts|13|01|1966}}
|Dlouholetý farář v [[w:Římskokatolická farnost Rakvice|Rakvicích]].
|-
|Egydius Pytlíček, OFMCap.
|1882
|
|{{dts|17|07|1966}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Třebíč-Jejkov|Třebíči na Jejkově]].
|-
|Jan Nejedlý
|
|
|{{dts|22|10|1966}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Čejkovice|Čejkovicích]].
|-
|Konrád Maria Kubeš, SJ
|{{dts|25|11|1890}}
|{{dts|06|07|1913}}
|{{dts|10|04|1967}}
|Jezuita, rodák z pražského Smíchova. Duchovní správce řeholních sester v Břežanech u Znojma. Tamtéž pohřben. 
|-
|[[w:Václav Bělohlávek|Václav Bělohlávek]], OCr.
|{{dts|09|01|1870}}
|{{dts|14|07|1895}}
|{{dts|01|05|1967}}
|Křížovník s červenou hvězdou. Spisovatel (literární pseudonym ''Svatohor''). V letech 1917-1919 výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Hodonice|Hodonicích]], v letech 1919-1924 administrátor ve Znojmě [[w:Římskokatolická farnost Znojmo-Hradiště|na Hradišti sv. Hippolyta]]. Poté působil jako knihovník a archivář v hlavním domě řádu křížovníků v Praze. V letech 1934-1960 žil na penzi v Milevsku (českobudějovická diecéze), od r. 1960 až do své smrti žil v charitním domově v Senohrabech. Pohřben v řádové hrobce v Praze-Hloubětíně.
|-
|Stanislav Žáček
|{{dts|05|11|1891}}
|{{dts|05|07|1916}}
|{{dts|19|07|1967}}
|Rodák z Moutnic. V letech 1927-1938 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Brtnice|Brtnici]], poté v [[w:Římskokatolická farnost Horní Bojanovice|Horních Bojanovicích]], kde působil až do své smrti.
|-
|ThDr. [[w:Josef Budiš|Josef Budiš]]
|{{dts|27|03|1924}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|26|08|1967}}
|Rodák z Dubňan. Kaplan u sv. Jakuba v Brně. Výborný kazatel a zpovědník. Zemřel v pověsti svatosti. Pohřben na hřbitově v Dubňanech v kněžské hrobce.
|-
|Adolf Svára
|
|
|{{dts|30|09|1967}}
|Celkem 39 let působil ve [[w:Římskokatolická farnost Šlapanice u Brna|Šlapanicích]], od roku 1959 až do své smrti duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Podolí u Brna|Podolí u Brna]]. Pohřben na Ústředním hřbitově v Olomouci, pohřební obřady vedl jeho rodný bratr, R.D. Alois Svára († 1971), tehdejší duchovní správce v Černé Hoře u Blanska. 
|-
|[[w:Josef Gross (kněz)|Josef Gross]]
|{{dts|12|06|1906}}
|{{dts|05|07|1930}}
|{{dts|06|11|1967}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Cyrila a Metoděje, Brno-Židenice|Brně-Židenicích]].
|-
|Leopold Havlík
|1906
|1932
|{{dts|19|12|1967}}
|Duchovní správce ve [[w:Římskokatolická farnost Vysočany u Blanska|Vysočanech u Blanska]]. 
|-
|ThDr. JUDr. Josef Kratochvíl
|{{dts|19|03|1876}}
|{{dts|29|07|1900}}
|{{dts|06|05|1968}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Boskovice|Boskovicích]], později v Brně na Petrově. Kanovník brněnské kapituly. V letech 1953-1968 [[w:kapitulní vikář|kapitulní vikář]] brněnské diecéze.
|-
|František Vyskočil
|
|
|{{dts|16|03|1969}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vémyslice|Vémyslicích]] a později v [[w:Římskokatolická farnost Hartvíkovice|Hartvíkovicích]].
|-
|Jan František Valášek, O.Praem.
|{{dts|10|09|1901}}
|{{dts|22|03|1931}}
|{{dts|30|03|1969}}
|Rodák z Lutopecen ([[w:Římskokatolická farnost Hradisko u Kroměříže|farnost Hradisko u Kroměříže]], olomoucká arcidiecéze). Původně klerik jezuitského řádu, v roce 1926 přešel do premonstrátského řádu do kanonie v Nové Říši. Působil jako administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Dlouhá Brtnice|Dlouhé Brtnici]], později v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Zábrdovice|Brně-Zábrdovicích]]. V roce 1952 byl zatčen a odsouzen ke třinácti letům vězení. Později byl propuštěn, státní souhlas ke kněžské službě dostal až 5. března 1969. Již 30. března toho roku však zemřel. Pohřben byl do rodinné hrobky na hřbitově v Hradisku u Kroměříže. 
|-
|Augustin Pelikán
|{{dts|17|02|1895}}
|1918
|{{dts|27|07|1969}}
|Rodák z Nového Veselí. V letech 1927-1961 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Zvole nad Pernštejnem|Zvoli nad Pernštejnem]].
|-
|Josef Kubíček
|{{dts|24|09|1908}}
|{{dts|01|04|1933}}
|{{dts|15|08|1969}}
|Rodák z Tasova. Někdejší farář v Brtnici, později v Moravské Nové Vsi. Pohřben v rodišti. 
|-
|František Marek
|{{dts|27|01|1893}}
|{{dts|05|07|1917}}
|{{dts|22|08|1969}}
|Dlouholetý farář ve [[w:Římskokatolická farnost Křtiny|Křtinách]]. Terciář novoříšských premonstrátů. 
|-
|Augustin Jan Scherzer, OP
|{{dts|02|06|1901}}
|{{dts|05|07|1929}}
|{{dts|07|10|1969}}
|Dominikán, v letech 1936-1943 převor dominikánského kláštera ve Znojmě. Po roce 1945 odešel z Československa. Pracoval jako knihovník na dominikánské řádové univerzitě Angelicum v Římě.
|-
|[[w:Jan Surý|Jan Maria Surý]], SDB
|{{dts|18|10|1912}}
|1937
|{{dts|14|12|1969}}
|Salesián, v letech 1942-1943 kněz-katecheta v Brně-Žabovřeskách. Autor a režisér divadelních her s náboženskou tématikou. V roce 1950 byl jakožto řeholník internován v rámci Akce K. V roce 1954 se mohl vrátit do duchovní správy, byl však poslán do severních Čech. Nejprve působil ve venkovských farnostech na Mladoboleslavsku (Kováň a Skalsko). Od roku 1957 byl administrátorem městské farnosti v České Lípě. V roce 1969 předal českolipskou farnost na žádost biskupa Trochty augustiniánům (kteří ve městě historicky působili a do r. 1950 zde měli svůj konvent). Surý byl jmenován sídelním administrátorem v blízkých Zákupech (které již předtím spravoval jako excurrendo administrátor). Dne 14. prosince 1969 zemřel v zákupském farním kostele na infarkt krátce poté, co dosloužil nedělní bohoslužbu. 
|-
|Josef Dyčka
|1900
|1924
|{{dts|11|01|1970}}
|Rodák z Boskovic. V letech 1939-1969 farář v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Kounice|Dolních Kounicích]]. V letech 1952-1969 zároveň děkan [[w:Děkanát Rosice|rosického děkanátu]].
|-
|František Káňa
|{{dts|17|10|1910}}
|{{dts|05|07|1937}}
|{{dts|30|03|1970}}
|Rodák z Nedvědice. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Tvarožná|Tvarožné]]. Od roku 1943 až do své smrti farář v [[w:Římskokatolická farnost Lysice|Lysicích]], od roku 1967 navíc jmenován děkanem letovického děkanátu. 
|-
|Metoděj František Řezníček, OFM
|
|
|{{dts|14|06|1970}}
|Kaplan [[w:Římskokatolická farnost u kostela Matky Boží, Jihlava|farnosti při kostele Matky Boží v Jihlavě]]. Provinciál českomoravské františkánské provincie. 
|-
|J.M. can. [[w:Cyril Dlouhý|Cyril Dlouhý]]
|
|
|{{dts|06|10|1970}}
|Kanovník kolegiátní kapituly v Mikulově. 
|-
|Řehoř Josef Papež, OSA
|{{dts|25|02|1917}}
|1941
|{{dts|14|10|1970}}
|Augustinián. V letech 1941-1950 byl kaplanem na Starém Brně. V roce 1950 byl poslán do královéhradecké diecéze, kde převzal farnost v Číhošti (odkud byl krátce předtím odstraněn a následně ve vězení umučen P. [[w:Josef Toufar|Josef Toufar]]). Po roce z Číhoště odešel. Následně od roku 1954 byl duchovním správcem na Starém Brně. V roce 1960 byl přeložen na faru do [[w:Římskokatolická farnost Protivanov|Protivanova]]. Zde působil jen krátce, a v letech 1960-1962 byl vězněn. 
|-
|[[w:Alois Stork|Alois Stork]], SJ
|{{dts|16|05|1878}}
|1908
|{{dts|20|10|1970}}
|Jezuita. Někdejší spirituál brněnského kněžského semináře. V roce 1950 internován v rámci Akce K. Od r. 1953 žil v charitním domově na Moravci. Zde byl roku 1960 zatčen a prožil ve vězení 2 a půl roku. Poté se vrátil na Moravec, kde dožil a je pohřben. 
|-
|Oldřich Koutný
|{{dts|31|01|1914}}
|{{dts|16|07|1939}}
|{{dts|21|10|1970}}
|Kněz olomoucké arcidiecéze. Tam kdysi farářem v Bludově na Šumpersku. V letech 1944-1945 vězněn v Terezíně, pak se vrátil do bludovské farnosti. V roce 1950 byl jako &quot;reakční&quot; kněz internován v Želivi. V roce 1951 uvězněn, a až do roku 1956 vězněn z politických důvodů. Podle vlastních slov toto druhé uvěznění snášel hůře, než věznění od nacistů v Terezíně. Do roku 1960 pracoval v civilním zaměstnání. Poté získal státní souhlas ke kněžské službě komunitě řeholních sester v Plavči u Znojma ([[w:Římskokatolická farnost Únanov|farnost Únanov]]). Zde sloužil až do smrti. Pohřben v rodných Biskupicích u Jevíčka.
|-
|Václav Skalník
|
|1933
|{{dts|03|07|1971}}
|Rodák z Jimramova. Celý svůj kněžský život prožil v [[w:Římskokatolická farnost Čejkovice|Čejkovicích]]. Nejprve jako kaplan, od roku 1945 jako interkalární administrátor. V letech 1947-1966 byl v Čejkovicích farářem, poté zde až do své smrti byl výpomocným duchovním. 
|-
|Evermod František Fanta, O.Praem.
|{{dts|01|02|1915}}
|{{dts|05|07|1944}}
|{{dts|31|10|1971}}
|Rodák z Martínkova. Novoříšský premonstrát. Někdejší administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Vratěnín|Vratěníně]]. Od roku 1952 až do své smrti působil jako administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Rozseč u Třešti|Rozseči u Třešti]] a ex currendo administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Stará Říše|Staré Říši]]. Zemřel v nemocnici v Dačicích, pohřben v rodinném hrobě v Martínkově. 
|-
|Josef František Gabriel, OSA
|{{dts|09|10|1906}}
|1934
|{{dts|05|12|1971}}
|Augustinián. Rodák z Brna-Bosonoh. Do augustiniánského řádu vstoupil v roce 1929. Po kněžském svěcení působil jako kaplan na Starém Brně. V letech 1959-1960 pak byl kooperátorem v [[w:Římskokatolická farnost Břeclav|Břeclavi]]. V letech 1960-1962 politický vězeň. Pobyt ve vězení mu značně poškodil zdraví, do aktivní duchovní správy se pak již vrátit nemohl. Pohřben v hrobce augustiniánů na Ústředním hřbitově v Brně. 
|-
|Eduard Dospiva, OFMCap.
|
|
|{{dts|23|12|1971}}
|Kapucín, v letech 1970-1971 působil jako výpomocný duchovní a zpovědník v Brně v kostele Nalezení sv. Kříže a jako kvardián kapucínské komunity, kterou se podařilo krátkodobě poloilegálně obnovit. Zemřel na mozkovou mrtvici. 
|-
|František Vlach
|{{dts|30|10|1912}}
|1937
|{{dts|29|12|1971}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Ostrovačice|Ostrovačicích]]. 
|-
|František Zouhar
|
|
|{{dts|13|01|1972}}
|Někdejší farář v Dubňanech a později v Hartvíkovicích. 
|-
|prof. ThDr. [[w:Karel Skoupý|Karel Skoupý]]
|{{dts|30|12|1886}}
|{{dts|16|07|1911}}
|{{dts|22|02|1972}}
|Diecézní biskup brněnský (biskupská konsekrace 30. června 1946). V letech 1950-1968 mu státní moc znemožňovala faktický výkon úřadu, diecézi řídil státem kontrolovaný kapitulní vikář. Pohřbu tohoto biskupa se zúčastnilo asi 5000 lidí.
|-
|Ludvík Antonín Kašpárek, OP
|{{dts|12|01|1906}}
|{{dts|29|06|1933}}
|{{dts|19|05|1972}}
|Dominikán. Někdejší farář [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Kříže, Znojmo|farnosti při kostele sv. Kříže ve Znojmě]]. V závěru života sloužil jako duchovní správce sester dominikánek v Buchlovicích ([[w:olomoucká arcidiecéze|olomoucká arcidiecéze]]).
|-
|Stanislav Ledabyl
|{{dts|13|02|1919}}
|{{dts|19|06|1943}}
|{{dts|06|01|1973}}
|Někdejší administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Doubravník|Doubravníku]].
|-
|Karel Fanfrdla, OSA
|{{dts|01|01|1893}}
|
|{{dts|21|05|1973}}
|Augustinián na [[w:Starobrněnský klášter|Starém Brně]], duchovní správce [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Augustina, Brno-Masarykova čtvrť|farnosti při kostele sv. Augustina v Brně]]. Za druhé světové války perzekvován nacisty. 
|-
|Bruno Vilém Matzner, OP
|{{dts|01|01|1915}}
|{{dts|05|07|1938}}
|{{dts|13|06|1973}}
|Původně diecézní kněz brněnské diecéze. Po vstupu do dominikánského řádu působil jako katecheta ve Znojmě. Po roce 1950 přišel jako řeholník o státní souhlas s výkonem kněžské služby. Žil pak v Bystrci u Brna a působil zde jako varhaník. 
|-
|Václav Kuthan
|{{dts|03|04|1913}}
|{{dts|20|06|1937}}
|{{dts|20|12|1973}}
|Kněz pražské arcidiecéze. Perzekvován komunistickým režimem, vězněn v letech 1950-1960.  V letech 1968-1973 působil [[w:Římskokatolická farnost Třebíč-zámek|u sv. Prokopa v Třebíči]]. Zemřel v Okřešicích a je pohřben v Přibyslavicích u Třebíče. 
|-
|Jan Zapletal, CSsR
|{{dts|31|12|1894}}
|{{dts|18|07|1920}}
|{{dts|02|01|1974}}
|[[w:Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele|Redemptorista]]. V letech 1921-1926 působil v koleji redemproristů při brněnském kostele sv. Michala. Následně přešel do řeckokatolické větve redemptoristické kongregace a pak působil na východě Slovenska ve Stropkově a Michalovcích.   
|-
|František Hedvábný
|
|1940
|{{dts|30|01|1974}}
|Rodák z Olší nad Oslavou (farnost Netín). Farář v [[w:Římskokatolická farnost Blučina|Blučině]].
|-
|[[w:Jan Dokulil|Jan Dokulil]]
|{{dts|13|07|1910}}
|1935
|{{dts|01|02|1974}}
|V letech 1937-1950 farář v [[w:Římskokatolická farnost Uhřínov|Uhřínově]]. Během druhé světové války pomáhal ukrývat manželku a dceru generála [[w:Ludvík Svoboda|Ludvíka Svobody]] a podporoval příbuzné parašutisty [[w:Jan Kubiš|Jana Kubiše]]. V roce 1950 měl být zatčen, podařilo se mu však před těmi, kdo jej přišli zatknout, utéci. Sedm let se pak skrýval na venkově kolem Velkého Meziříčí. Nakonec byl zatčen a v letech 1957-1963 byl vězněn. Po propuštění pracoval pět let v civilním zaměstnání. V roce 1968 získal státní souhlas a zbytek života prožil jako administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Svitávka|Svitávce]] u Boskovic. Vedle kněžské služby byl též básníkem. 
|-
|Alois Rimeš
|
|1927
|{{dts|10|02|1974}}
|Rodák ze Zadního Zhořce (farnost Netín). Farář v [[w:Římskokatolická farnost Mrákotín|Mrákotíně]].
|-
|[[w:Antonín Hugo Bradáč|Antonín Hugo Bradáč]]
|{{dts|29|05|1911}}
|1939
|{{dts|28|04|1974}}
|Rodák z Olší nad Oslavou (farnost Netín). Dlouholetý farář v [[w:Římskokatolická farnost Pavlov u Radostína nad Oslavou|Pavlově u Radostína nad Oslavou]]. Básník a spisovatel. V roce 1961 kázal v Tasově na pohřbu kněze a spisovatele Jakuba Demla, ač Deml před svou smrtí výslovně žádal, aby Bradáč při jeho pohřbu nemluvil. 
|-
|Valerián Bohumil Filip, OFMCap.
|{{dts|13|04|1913}}
|{{dts|04|06|1937}}
|{{dts|05|06|1974}}
|Kapucín. V letech 1939-1941 kooperátor v Třebíči na Jejkově. 
|-
|Josef Melichar
|{{dts|24|10|1903}}
|1928
|{{dts|23|09|1974}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Radostín nad Oslavou|Radostíně nad Oslavou]]. 
|-
|František Toman
|{{dts|04|05|1914}}
|1939
|{{dts|02|12|1974}}
|Rodák z Kochánova ([[w:Římskokatolická farnost Netín|farnost Netín]]). Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Doubravice nad Svitavou|Doubravici nad Svitavou]]. Pohřben v Netíně v hrobě svých příbuzných. 
|-
|Vratislav Krátký, OCr.
|{{dts|28|11|1886}}
|{{dts|16|07|1911}}
|{{dts|21|02|1975}}
|Křížovník s červenou hvězdou. V letech 1928-1938 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Věteřov|Věteřově]]. 
|-
|dr. Adolf Vykopal
|
|
|{{dts|18|08|1975}}
|Kněz brněnské diecéze. Systematický teolog a biblista. Žil v exilu v Itálii. Exilový časopis českých a moravských kněží ''Vinculum'' jej charakterizoval v nekrologu jako ''učeného samotáře, který se málo s kým stýkal''. Věnoval se otázkám sociální nauky církve (viz jeho spisy ''Přebytečný majetek podle sv. Tomáše a encykliky Quadragesimo Anno'' a ''Hodnota a cena práce'').
|-
|Václav Suchý
|
|
|{{dts|30|08|1975}}
|Rodák z Rosic u Brna. V letech 1940-1970 farář v [[w:Římskokatolická farnost Knínice u Boskovic|Knínicích u Boskovic]]. Dožil v kněžském domově na Moravci. Pohřben v Rosicích. 
|-
|Rajmund Antonín Krause, OP
|{{dts|31|05|1911}}
|{{dts|05|07|1939}}
|{{dts|10|09|1975}}
|Dominikán. Někdejší katecheta ve Znojmě. Po roce 1945 byl odsunut z Československa a dožil ve Štýrském Hradci. 
|-
|Pavel František Šesták, OSA
|{{dts|05|01|1916}}
|1941
|{{dts|23|01|1976}}
|Augustinián. Po kněžském svěcení působil jako kaplan na Starém Brně. Po likvidaci kláštera v roce 1950 v rámci Akce K se po čtyři roky skrýval. Byl odhalen a odsouzen na osmnáct měsíců odnětí svobody. Díky prezidentské amnestii byl již po třech měsících propuštěn. V letech 1955-1956 pracoval v civilním zaměstnání. Poté dostal státní souhlas a byl ustanoven kaplanem v Rajhradě u Brna. V roce 1960 byl opětovně uvězněn a ve vězení strávil dva roky (za ilegální pokračování v řeholním životě). 
|-
|Josef Opletal
|{{dts|17|02|1893}}
|
|{{dts|29|01|1976}}
|Farář a děkan v [[w:Římskokatolická farnost Moravské Budějovice|Moravských Budějovicích]]. Za druhé světové války spolupracoval s protinacistickým odbojem. V 50. letech 20. století byl neprávem vězněn v souvislosti s [[w:Případ Babice|&quot;případem Babice&quot;]]. 
|-
|Zeno Diviš, OFMCap.
|1887
|
|{{dts|21|07|1976}}
|Kapucín, účastník 1. světové války. Někdejší kaplan při kostele Nalezení sv. Kříže v Brně. Dožil v kněžském domově na Moravci. Pohřben v Brně. 
|-
|Karel Ševela, SJ
|{{dts|06|02|1909}}
|
|{{dts|18|08|1976}}
|Jezuita. V letech 1950-1960 internován na Hoře Matky Boží u Králík (královéhradecká diecéze), v letech 1960-1962 politický vězeň. Po propuštění pracoval jako traktorista v JZD v rodných Mutěnicích. V roce 1967 dostal státní souhlas ke kněžské službě a nastoupil jako kaplan na Staré Brno. Po roce 1968 nějaký čas působil v Hradci Králové. Odtud byl opět nucen odejít do civilního zaměstnání. Působil jako varhaník v klášterním kostele v Letovicích. V roce 1976 byl raněn mozkovou mrtvicí a odstěhoval se do charitního domova na Moravci, kde dožil. Pohřben v Mutěnicích. 
|-
|Jan Kadeřábek
|{{dts|15|05|1916}}
|{{dts|05|07|1941}}
|{{dts|30|09|1976}}
|Rodák ze Synalova ([[w:Římskokatolická farnost Lomnice u Tišnova|farnost Lomnice u Tišnova]]). V letech 1945-1976 farář v [[w:Římskokatolická farnost Obyčtov|Obyčtově]]. Na obyčtovském hřbitově též pohřben. 
|-
|František Šprta
|{{dts|21|05|1912}}
|{{dts|05|07|1939}}
|{{dts|05|11|1976}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Křižanovice u Bučovic|Křižanovicích u Bučovic]].
|-
|František Šafář
|
|
|{{dts|19|02|1977}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Drnovice|Drnovicích]].  
|-
|Longin Novák, OFMCap.
|1914
|
|{{dts|17|03|1977}}
|Kooperátor při kostele Nalezení sv. Kříže v Brně. 
|-
|Josef Slouka
|{{dts|28|12|1912}}
|1937
|{{dts|22|06|1977}}
|Rodák z Vysočan u Blanska. Někdejší duchovní správce v Násedlovicích ([[w:Římskokatolická farnost Žarošice|farnost Žarošice]]). 
|-
|[[w:Leopold Benáček|Leopold Benáček]]
|{{dts|14|11|1901}}
|{{dts|05|07|1924}}
|{{dts|17|09|1977}}
|Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Nosislav|Nosislavi]], předtím v [[w:Římskokatolická farnost Olešnice na Moravě|Olešnici na Moravě]]. V Olešnici též pohřben. 
|-
|Jan Hřebíček
|{{dts|25|11|1912}}
|{{dts|05|07|1937}}
|{{dts|20|10|1977}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Podolí u Brna|Podolí u Brna]]. 
|-
|František Pešek
|{{dts|30|11|1910}}
|{{dts|05|07|1934}}
|{{dts|20|10|1977}}
|Rodák z Olší nad Oslavou (farnost Netín). Původně kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Troubsko|Troubsku]], od roku 1943 farář v [[w:Římskokatolická farnost Rožná nad Pernštejnem|Rožné nad Pernštejnem]]. 
|-
|Jan Klíma
|
|
|{{dts|04|11|1977}}
|Rodák z Obyčtova. Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Moutnice|Moutnicích]]. 
|-
|[[w:Josef Dancinger|Josef Dancinger]]
|{{dts|08|07|1924}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|18|11|1977}}
|Původně kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Lomnice u Tišnova|Lomnici u Tišnova]]. V letech 1964-1967 dómský vikář v Brně na Petrově, poté farář v Brně-Židenicích, následně v Brně-Řečkovicích. Zemřel na infarkt, když vykonával obřad posledního rozloučení v brněnském krematoriu. 
|-
|Florián Sláma
|{{dts|04|05|1907}}
|1933
|{{dts|28|12|1977}}
|Rodák z Němčiček. Po roce 1948 byl pod dlouhodobým nátlakem Státní bezpečnosti. V důsledku tohoto nátlaku se u něj začaly objevovat epileptické záchvaty. Kvůli tomuto onemocnění byl ještě v poměrně mladém věku uvolněn z aktivní duchovní správy do předčasné penze. Od 1. dubna 1955 vypomáhal v duchovní správě ve Věteřově. Zde byl mezi lidmi velmi oblíben pro své povahové vlastnosti. V roce 1976 odešel na odpočinek do charitního domova v Senohrabech (pražská arcidiecéze), kde dožil. Podle svého přání byl pohřben ve Věteřově v hrobě rodiny Markusovy.
|-
|Miloslav Humpolec
|{{dts|18|11|1911}}
|
|{{dts|09|06|1978}}
|V letech 1952-1976 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Bojanovice|Dolních Bojanovicích]].
|-
|Bohumil Kovář, SJ
|{{dts|20|09|1921}}
|{{dts|24|12|1950}}
|{{dts|26|01|1979}}
|Někdejší bohoslovec brněnské diecéze, v roce 1942 totálně nasazen v Německu. Po skončení druhé světové války se do kněžského semináře nevrátil, vstoupil do jezuitského řádu. V roce 1950 byl odeslán k [[w:Pomocné technické prapory|PTP]], téhož roku na Štědrý den přijal tajně kněžské svěcení. V roce 1960 byl zatčen a dva roky vězněn. V roce 1969 získal státní souhlas k výkonu kněžské služby a byl ustanoven do [[w:Římskokatolická farnost Hostim|Hostimi]], kde sloužil jako kněz po zbytek života. Pohřben v Dalešicích. 
|-
|[[w:Václav Jan Pokorný|Václav Jan Pokorný]], OSB
|{{dts|07|04|1894}}
|{{dts|05|07|1918}}
|{{dts|02|03|1979}}
|Opat benediktinského kláštera v Rajhradě u Brna. Po likvidaci kláštera v roce 1950 dožil v nucené internaci v Charitním domově v Žernůvce u Tišnova. Pohřben v hrobě č. 40 v tzv. &quot;kněžské zahrádce&quot; na rajhradském hřbitově.
|-
|Jan Hladký
|
|
|{{dts|11|03|1979}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Židlochovice|Židlochovicích]].
|-
|Karel Handlíř
|
|
|{{dts|15|09|1979}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Lanžhot|Lanžhotě]].
|-
|Karel Exler
|{{dts|20|01|1909}}
|{{dts|19|03|1932}}
|{{dts|09|11|1979}}
|Rodák z Netína. Osobní děkan. Postupně kaplan a farář v Rouchovanech. Pohřben v Trstěnicích. 
|-
|Arnošt Vlach
|
|1945
|{{dts|11|12|1979}}
|V duchovní správě působil v letech 1952-1956 jako administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Tvrdonice|Tvrdonicích]], v letech 1956-1959 v [[w:Římskokatolická farnost Cizkrajov|Cizkrajově]] a ex currendo ve [[w:Římskokatolická farnost Staré Hobzí|Starém Hobzí]]. V letech 1959-1967 byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Kamenice u Jihlavy|Kamenici u Jihlavy]] a poté v [[w:Římskokatolická farnost Klentnice|Klentnici]] a ex currendo v [[w:Římskokatolická farnost Perná|Perné]]. 
|-
|Kassián Bohumír Válek, OFMCap.
|1912
|
|{{dts|15|03|1980}}
|Kapucín. Farář v Třebíči na Jejkově. 
|-
|Stanislav František Tesař, OSB
|{{dts|14|10|1920}}
|{{dts|05|07|1969}}
|{{dts|02|10|1980}}
|Rajhradský benediktin, kaplan v Jemnici (od 1969), farář v Těšanech (od 1972). Pohřben v kněžském hrobě na hřbitově v rodných Cetkovicích. 
|-
|Kristián Hering
|{{dts|07|09|1906}}
|
|{{dts|17|12|1980}}
|Pocházel z olomoucké arcidiecéze. Působil v Žarošicích (zde především jako zpovědník) a v závěru života vypomáhal již jako penzista v duchovní správě ve Věteřově. Tamtéž pohřben.
|-
|Štěpán Václav Masiak, OP
|{{dts|19|09|1902}}
|{{dts|21|12|1930}}
|{{dts|19|12|1980}}
|Dominikán, výpomocný duchovní při kostele sv. Kříže ve Znojmě. Krátce před smrtí se odstěhoval do kněžského domova na Moravci. 
|-
|[[w:Dominik Pecka|Dominik Pecka]], dr.h.c.
|{{dts|04|08|1895}}
|{{dts|05|07|1918}}
|{{dts|01|05|1981}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Zvěstování Panny Marie, Brno-Tuřany|Brně-Tuřanech]] a gymnaziální profesor. Od roku 1980 žil v kněžském domově na Moravci.
|-
|Jakub Rabušic, SJ
|{{dts|27|01|1905}}
|{{dts|26|07|1933}}
|{{dts|13|02|1981}}
|Jezuita. Někdejší spirituál brněnského kněžského semináře. V letech 1950-1960 v internaci. Poté pracoval nějaký čas v civilním zaměstnání jako řidič tramvají v Brně. Po odchodu do důchodu získal souhlas ke kněžské výpomoci ve [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Cyrila a Metoděje, Brno-Židenice|farnosti Brno-Židenice]]. 
|-
|Václav Kosour
|{{dts|18|09|1914}}
|{{dts|05|07|1940}}
|{{dts|22|02|1981}}
|Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Bílovice|Velkých Bílovicích]]. 
|-
|František Bohumír Přívětivý
|{{dts|02|07|1920}}
|{{dts|05|07|1946}}
|{{dts|05|07|1981}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Třešť|Třešti u Jihlavy]]. 
|-
|František Blažek
|{{dts|02|07|1911}}
|
|{{dts|07|07|1981}}
|Výpomocný duchovní ve [[w:Římskokatolická farnost Křtiny|Křtinách]]. 
|-
|Metoděj Antonín Jedlička, OSB
|{{dts|15|02|1918}}
|{{dts|21|10|1945}}
|{{dts|15|07|1981}}
|Kněz, rajhradský benediktin. Do roku 1950 člen mnišské komunity v Rajhradě. Po násilné likvidaci kláštera byl nějaký čas v internaci. Po propuštění získal státní souhlas pro kněžskou službu v pražské arcidiecézi. Postupně působil jako kaplan v Načeradci a jako administrátor v Arnoštovicích. Pohřben ve Vraném nad Vltavou. 
|-
|Karel Šindelář
|{{dts|30|12|1915}}
|1940
|{{dts|07|11|1981}}
|V letech 1946-1960 administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Horní Věstonice|Horních Věstonicích]] a ex currendo v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Věstonice|Dolních Věstonicích]]. Od roku 1960 farář v Novém Veselí. Děkan žďárského děkanátu a arcikněz jihlavský. 
|-
|Jaroslav Janda
|{{dts|01|11|1912}}
|{{dts|05|07|1937}}
|{{dts|01|01|1982}}
|Rodák z Velkého Jeníkova (farnost [[w:Římskokatolická farnost Olšany u Dačic|Olšany u Dačic]]). Působil v několika farnostech brněnské diecéze. Po roce 1948 žil v emigraci v Torontu a působil zde v krajanské duchovní správě. Postavil zde kostel sv. Václava. V Torontu též pohřben. 
|-
|[[w:Václav Josef Holas|Václav Josef Holas]], OSA
|{{dts|30|08|1917}}
|1946
|{{dts|16|07|1982}}
|Augustinián, rodák z [[w:Ústup (okres Blansko)|Ústupu]] (farnost [[w:Římskokatolická farnost Olešnice na Moravě|Olešnice na Moravě]]). V letech 1968-1969 interkalární administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Bedřichov u Lysic|Bedřichově u Lysic]]. V roce 1969 odešel do litoměřické diecéze, kde krátce působil v původně augustiniánské [[w:Římskokatolická farnost Česká Lípa – in suburbio|farnosti Česká Lípa - in suburbio]]. Od roku 1970 až do své smrti byl administrátorem v Zákupech u České Lípy. 
|-
|ThDr. [[w:František Křehlík|František Křehlík]]
|{{dts|23|11|1907}}
|1932
|{{dts|13|08|1982}}
|Rodák z Olší nad Oslavou (farnost [[w:Římskokatolická farnost Netín|Netín]]). V letech 1939-1958 farář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jiljí, Brno-Líšeň|Brně-Líšni]]. Podílel se na organizaci výstavby [[w:Kostel Povýšení svatého Kříže (Brno)|kostela Povýšení svatého Kříže]] v [[w:Brno-Slatina|Brně-Slatině]]. Později farář v [[w:Římskokatolická farnost Pavlice|Pavlicích]] a děkan děkanátu Jevišovice. Dožil v kněžském domově na Moravci. Pohřben v Netíně.
|-
|Klement Benedikt Fuss, OP
|{{dts|25|08|1904}}
|{{dts|05|07|1930}}
|{{dts|05|12|1982}}
|Dominikán. Někdejší člen znojemského dominikánského konventu a současně administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Načeratice|Načeraticích]]. Syndik provincie. V roce 1950 byl internován v Broumově (královéhradecká diecéze). Po propuštění z internace se odstěhoval k příbuzným a pracoval v civilním zaměstnání. Žil, zemřel a byl pohřben v Bohuslavicích u Hlučína. 
|-
|Josef Špát
|{{dts|02|01|1910}}
|1933
|{{dts|25|01|1983}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Hartvíkovice|Hartvíkovicích]]. Pohřben na Moravci. 
|-
|Jaromír Mikulášek
|
|
|{{dts|12|05|1983}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Čejkovice|Čejkovicích]].
|-
|[[w:Emil Zouhar|Emil Zouhar]]
|{{dts|26|12|1912}}
|1941
|{{dts|05|06|1983}}
|Duchovní správce ve [[w:Římskokatolická farnost Vysočany u Blanska|Vysočanech u Blanska]].
|-
|František Kulhánek
|{{dts|14|01|1896}}
|{{dts|05|09|1919}}
|{{dts|27|06|1983}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Tomáše, Brno|Brně u sv. Tomáše]], děkan brněnského děkanátu. 
|-
|Jan Fejta
|{{dts|10|01|1909}}
|
|{{dts|08|07|1983}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Tišnov|Tišnově]], děkan tišnovského děkanátu. 
|-
|Vojtěch Kirchner
|{{dts|04|03|1896}}
|
|{{dts|20|07|1983}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Lovčice u Kyjova|Lovčicích]]. 
|-
|Petr Karel Miketta, OP
|{{dts|14|03|1908}}
|{{dts|05|07|1934}}
|{{dts|05|08|1983}}
|Dominikán. Duchovní správce sester boromejek na Hradišti u Znojma, později Školských sester sv. Františka ve Skalici u Znojma.  
|-
|Josef Sukop, SJ
|{{dts|09|02|1913}}
|{{dts|13|05|1942}}
|{{dts|10|09|1983}}
|V letech 1948-1950 vedoucí vychovatel v ''Malém semináři'' na Barvičově ulici v Brně. Později politický vězeň. V letech 1969-1975 výpomocný duchovní při kostele sv. Štěpána v Praze na Novém Městě. Od roku 1975 až do smrti bez státního souhlasu k duchovenské službě. 
|-
|Hubert Fojtík
|{{dts|06|03|1907}}
|{{dts|05|07|1930}}
|{{dts|30|10|1983}}
|Rodák z Hodonína. Primiční Mši svatou slavil 13. 7. 1930 v basilice na Starém Brně. Jako kaplan působil ve [[w:Římskokatolická farnost Zvole nad Pernštejnem|Zvoli nad Pernštejnem]], v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Loučky|Dolních Loučkách]] a v Bystrci u Brna. Od roku 1944 až do konce života působil (nejprve jako interkalární administrátor, později jako farář) v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Bartoloměje, Brno-Žebětín|Brně-Žebětíně]].  
|-
|Jaroslav Růžička
|
|1942
|{{dts|28|05|1984}}
|Rodák z Nového Veselí, v letech 1956-1977 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Osová Bítýška|Osové Bítýšce]]. Dožil v Charitním domově na Moravci. Pohřben v Novém Veselí.  
|-
|Lev Trojek, OFMCap.
|1911
|
|{{dts|25|07|1984}}
|Kapucín. Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Lechovice|Lechovicích]].
|-
|Ondřej Damborský
|1912
|1937
|{{dts|15|10|1984}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Pavlovice|Velkých Pavlovicích]]. Předtím duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Doubravník|Doubravníku]]. 
|-
|[[w:Václav Razik|Václav Razik]]
|{{dts|10|09|1921}}
|{{dts|29|07|1945}}
|{{dts|06|12|1984}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Domamil|Domamili]]. V 50. letech politický vězeň. Biskup skryté církve. Zemřel na silikózu plic, která byla důsledkem jeho někdejšího věznění. 
|-
|Cyril Emil Šíma, OP
|
|
|{{dts|07|12|1984}}
|Dominikán. Výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Křižanov|Křižanově]].
|-
|Vladislav Hub, CSsR
|{{dts|13|04|1920}}
|{{dts|28|06|1974}}
|{{dts|17|12|1984}}
|Redemptorista. Výpomocný duchovní ve Věteřově. Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně. 
|-
|Bernard Stanislav Rous, OSA
|{{dts|07|04|1908}}
|{{dts|05|07|1934}}
|{{dts|20|02|1985}}
|Augustinián. Rodák z [[w:Holubí Zhoř|Holubí Zhoři]] (farnost [[w:Římskokatolická farnost Velká Bíteš|Velká Bíteš]]).
|-
|Evarist Rozsypal, OFMCap.
|1913
|
|{{dts|06|04|1985}}
|Kapucín. Kaplan ve Znojmě. 
|-
|Josef Jaroslav Frk, OP
|{{dts|19|01|1912}}
|{{dts|04|07|1937}}
|{{dts|18|05|1985}}
|Dominikán. V letech 1968-1980 farář farnosti při kostele sv. Kříže ve Znojmě. Dožil v kněžském domově na Moravci.
|-
|Leopold Černý
|
|
|{{dts|20|07|1985}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Unín u Tišnova|Uníně]]. 
|-
|Josef Holeček
|
|
|{{dts|28|07|1985}}
|V letech 1965-1978 kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Meziříčí|Velkém Meziříčí]]. 
|-
|Josef Alois Fojtů, OP
|{{dts|08|05|1915}}
|{{dts|05|07|1941}}
|{{dts|10|08|1985}}
|Dominikán. Někdejší člen dominikánského konventu ve Znojmě. 
|-
|Josef Ducháček
|{{dts|20|10|1912}}
|{{dts|05|07|1937}}
|{{dts|25|09|1985}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jana Křtitele a sv. Jana Evangelisty, Brno-Bystrc|Bystrci u Brna]]. 
|-
|Martin Nosek, SJ
|{{dts|15|07|1916}}
|{{dts|29|06|1945}}
|{{dts|29|10|1985}}
|Jezuita. Rodák z Prušánek u Hodonína. V letech 1944-1945 byl vězněn v Terezíně, během věznění u něj došlo k velkému poškození zraku. V letech 1948-1956 politický vězeň komunistického režimu. Během tohoto druhého uvěznění na jedno oko oslepl úplně. Od roku 1956 žil jako soukromá osoba u své sestry v Brně, později se odstěhoval do charitního domova na Moravci. Nějaký čas působil jako zastupující duchovní správce řeholních sester v domově důchodců na [[w:Mitrov (zámek)|Mitrově]] ([[w:Římskokatolická farnost Strážek|farnost Strážek]]). Zemřel na Moravci a tamtéž pohřben. 
|-
|ThDr. [[w:Josef Bradáč|Josef Bradáč]]
|{{dts|12|05|1920}}
|{{dts|29|07|1945}}
|{{dts|28|02|1986}}
|Rodák z Velkého Meziříčí. Po kněžském svěcení postupně působil ve farnostech [[w:Římskokatolická farnost Troubsko|Troubsko]], [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Vavřince, Brno-Komín|Brno-Komín]] a [[w:Římskokatolická farnost Zbýšov u Brna|Zbýšov]]. Roku 1965 byl promován doktorem teologie, v letech 1968-1969 mu bylo umožněno studium na Liturgickém institutu v Trevíru. Působil pak jako vyučující liturgiky v kněžském semináři. V roce 1974 bylo na státní zásah jeho akademické působení ukončeno. Poté působil v duchovní správě ve [[w:Římskokatolická farnost Vrchoslavice|Vrchoslavicích]]. V závěru života kněžsky vypomáhal v rodném Velkém Meziříčí. Pohřben v rodinné hrobce na Karlově u Velkého Meziříčí. 
|-
|Alois Boček
|{{dts|19|06|1909}}
|{{dts|05|07|1935}}
|{{dts|28|02|1986}}
|Rodák z Třešti u Jihlavy. Působil ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Bílovice|Velkých Bílovicích]] a [[w:Římskokatolická farnost Křižanovice u Bučovic|Křižanovicích u Bučovic]]. Po roce 1948 odešel do emigrace. Později u něj propukla duševní porucha, takže nemohl být zapojen do běžné duchovní správy. Žil porůznu jako host řeholních komunit, nebo byl hospitalizován v ústevech pro duševně choré. Bylo mu umožněno poskytovat duchovní službu svým spolupacientům. 
|-
|Vlastimil Šenkýř
|{{dts|05|12|1921}}
|{{dts|05|07|1947}}
|{{dts|16|05|1986}}
|Rodák z Brna-Tuřan. Po kněžském svěcení působil postupně v Hostěradicích a Bystřici nad Pernštejnem. Od roku 1953 až do své smrti pak byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Bohdalov|Bohdalově]]. Zde se mimo duchovní služby věnoval též ochotnickému divadlu. Organizoval poloilegální tábory pro mládež ze své farnosti (např. v součinnosti s P. Stanislavem Krátkým), farní zájezdy a poutě. V letech 1973-1974 zároveň obstarával (po dobu nemoci P. Antonína Huga Bradáče) materiální správu [[w:Římskokatolická farnost Pavlov u Radostína nad Oslavou|farnosti Pavlov u Radostína nad Oslavou]]. Pohřben byl 22. května 1986 do kněžského hrobu na bohdalovském hřbitově. Pohřbu se účastnilo 60 kněží a velké množství věřících. 
|-
|Jakub Hradil
|{{dts|14|04|1910}}
|{{dts|30|07|1939}}
|{{dts|05|11|1986}}
|Řeckokatolický kněz - biritualista. Vzhledem k tomu, že ze státního rozhodnutí byla v roce 1950 postavena řeckokatolická církev mimo zákon, nemohl oficiálně působit jako její duchovní, a to ani po znovupovolení řeckokatolické církve v roce 1968. V letech 1971-1986 vypomáhal Jakub Hradil kněžsky v několika římskokatolických farnostech na území brněnské diecéze. 
|-
|Dominik Bohumír Jirků, OFM
|
|
|{{dts|08|11|1986}}
|Kolem roku 1970 krátce působil jako duchovní správce sester boromejek v Moravských Budějovicích. 
|-
|Viktor Jordán
|
|
|{{dts|17|12|1986}}
|Kanovník [[w:Královská stoliční kapitula sv. Petra a Pavla v Brně|Královské stoliční kapituly v Brně na Petrově]].  
|-
|Justin František Šít, O.Praem.
|
|
|{{dts|27|12|1986}}
|Strahovský premonstrát. Rodák z jihočeských Chyšek. Někdejší kaplan [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba, Jihlava|farnosti při kostele sv. Jakuba]] v Jihlavě.  
|-
|Zdeněk Chylík, SDB
|{{dts|31|08|1932}}
|
|{{dts|07|01|1987}}
|Salesián, rodák z Tišnova. Působil ve [[w:Římskokatolická farnost u kostela Neposkvrněného početí Panny Marie, Brno|farnosti Brno-Křenová]]. Zemřel na brněnském [[w:Ústřední hřbitov (Brno)|Ústředním hřbitově]] v přestávce mezi dvěma pohřby. 
|-
|František Lepařík, SDB
|{{dts|31|08|1907}}
|
|{{dts|11|01|1987}}
|Salesián. V Brně působil od roku 1939, v těžkých válečných časech se mu podařilo vybudovat brněnskou salesiánskou oratoř. Po roce 1950 zůstal v Brně jako soukromá osoba v neoficiální pastoraci. Zabýval se bylinkářstvím.  
|-
|František Pokorný
|{{dts|16|02|1909}}
|{{dts|05|07|1937}}
|{{dts|19|01|1987}}
|Kněz v Brně-Židenicích a muzikolog, hudební historik. Vynikající katecheta a kazatel. V letech 1953-1956 byl vězněn za &quot;neuctivé&quot; kázání při příležitosti smrti Klementa Gottwalda. Po propuštění se nemohl vrátit do duchovní správy. Věnoval se muzikologickému bádání. Dožil v Brně mimo aktivní duchovní správu, přičemž Mše svaté sloužíval soukromým způsobem v boční kapli židenického kostela.  
|-
|Jaroslav Zapletal
|{{dts|30|01|1922}}
|{{dts|05|07|1948}}
|{{dts|06|03|1987}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Archlebov|Archlebově]].
|-
|Antonín Stanislav Veselý, O.Praem.
|1927
|
|{{dts|04|02|1988}}
|Premonstrát. Administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Zhoř u Jihlavy|Zhoři u Jihlavy]]. 
|-
|František Xaverský Dítě, OCr. 
|{{dts|01|12|1909}}
|{{dts|24|06|1934}}
|{{dts|12|03|1988}}
|Křížovník s červenou hvězdou. V letech 1939-1942 farář ve Věteřově, později působil v pražské arcidiecézi (od roku 1975 byl arciděkanem na Kladně). Čestný kanovník karlštejnské kapituly. Činovník s komunisty kolaborujícího sdružení ''Pacem in terris''. Pohřben v Praze na Vinohradském hřbitově. 
|-
|Gaudenc Kašík, OFMCap. 
|1913
|
|{{dts|17|03|1988}}
|Kapucín, kněz. Někdejší ředitel ''Serafínské školy'' v Třebíči. V roce 1950 byl internován v rámci Akce K. Po propuštění z internace se mu podařilo získat &quot;státní souhlas&quot; pro Českobudějovickou diecézi. Nastoupil jako kaplan do Jindřichova Hradce, později působil v šumavských farnostech, dožil v Českých Budějovicích. 
|-
|František Peksa
|{{dts|09|04|1909}}
|{{dts|05|07|1934}}
|{{dts|21|04|1988}}
|Rodák z Olší nad Oslavou (farnost Netín). V letech 1934-1961 farář v [[w:Římskokatolická farnost Přibice|Přibicích]]. Následně administrátor v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Nejsvětějšího Srdce Páně, Brno-Husovice|Brně-Husovicích]], kde působil až do své smrti. Pohřben v Netíně. 
|-
|[[w:Felix Maria Davídek|Felix Maria Davídek]]
|{{dts|12|01|1921}}
|{{dts|29|07|1945}}
|{{dts|16|08|1988}}
|Po kněžském svěcení působil v letech 1945-1949 ve farnosti [[w:Římskokatolická farnost Horní Štěpánov|Horní Štěpánov]] u Boskovic jako kaplan. Člověk velmi rozsáhlého vzdělání. Později byl v rámci &quot;skryté církve&quot; vysvěcen na biskupa. Jeho působení však později začalo budit značné kontroverze, protože vzdor církevní praxi udělil svěcení několika ženám. Tato svěcení byla později prohlášena za neplatná od samého počátku. 
|-
|Adolf Peňáz
|{{dts|27|03|1906}}
|{{dts|05|07|1930}}
|{{dts|25|08|1988}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Boleradice|Boleradicích]], předtím ve [[w:Římskokatolická farnost Fryšava pod Žákovou horou|Fryšavě pod Žákovou horou]]. Konzistorní rada. V roce 1981 se odstěhoval na důchod do Prahy. Vypomáhal pak ve farnosti Praha-Kunratice. Pohřben v Novém Městě na Moravě. 
|-
|Kryštof František Hoffmann, OFMCap.
|1927
|
|{{dts|24|09|1988}}
|Kapucín. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Šitbořice|Šitbořicích]].
|-
|MUDr. [[w:Otto Opálka|Otto Opálka]]
|{{dts|19|08|1915}}
|1972
|{{dts|30|10|1988}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Mašovice|Mašovicích]]. Pohřben v hrobce sester boromejek na Hradišti u Znojma. 
|-
|Oldřich Zburník
|{{dts|19|11|1923}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|05|11|1988}}
|Rodák z Brna-Židenic. Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Pavlov u Mikulova|Pavlově u Mikulova]].
|-
|Josef Prnka
|{{dts|25|08|1909}}
|
|{{dts|16|06|1989}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Hodonín|Hodoníně]], arcikněz hodonínský. 
|-
|[[w:Jakub Antonín Zemek|Jakub Antonín Zemek]], OP
|{{dts|15|06|1914}}
|{{dts|04|07|1937}}
|{{dts|26|06|1989}}
|Dominikán. Někdejší převor dominikánského kláštera ve Znojmě. Za druhé světové války se účastnil protinacistického odboje (spolupracoval s R.D. Janem Dokulilem /viz r. 1974 tohoto seznamu/ na ukrývání příbuzných Ludvíka Svobody). V letech 1948-1960 politický vězeň.
|-
|Josef Soukop
|{{dts|17|05|1914}}
|{{dts|05|07|1938}}
|{{dts|20|10|1989}}
|Výrazná kněžská osobnost, velký Eucharistický a Mariánský ctitel. Po roce 1948 byl nějaký čas vězněn, pak pracoval v civilním zaměstnání jako zednický pomocník, protože nedostal státní souhlas k výkonu duchovenské služby. V závěru života farář v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Loučky|Dolních Loučkách]].
|-
|[[w:Jindřich Šilhan|Jindřich Šilhan]]
|{{dts|14|07|1917}}
|
|{{dts|04|12|1989}}
|Rodák z Čikova ([[w:Římskokatolická farnost Tasov|farnost Tasov]]). Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Nové Veselí|Novém Veselí]], později dlouholetý farář v [[w:Římskokatolická farnost Lipůvka|Lipůvce]]. Regionální historik, odborník na genealogii a filigranologii. Autor několika historických a vlastivědných publikací. Podrobně (ve třech sbornících) zpracoval historii obce Nové Veselí. 
|-
|Antonín Lepka, SJ
|{{dts|09|06|1905}}
|
|{{dts|13|03|1990}}
|Jezuita. Rodák z Kunštátu na Moravě. V letech 1944-1945 vězněn v Terezíně. V roce 1950 byl zajištěn v rámci Akce K a až do roku 1960 internován. Po propuštění pracoval jako topič v domově důchodců na Kamenné ulici v Brně. V tomto domově působily sestry alžbětinky. Brněnská konzistoř vyřídila dovolení, aby jim Lepka mohl vedle svého civilního zaměstnání sloužit jako kněz. Později byl přesunut na Hradiště u Znojma, kde vystřídal dominikána, P. Mikettu (viz r. 1983 tohoto seznamu) jako duchovní správce komunity sester boromejek. Později získal souhlas také k občasné výpomoci ve farnostech v okolí Znojma. V závěru života trpěl vážným onemocněním cév, kterému nakonec podlehl. 
|-
|Rosarius Antonín Petr, OP
|{{dts|01|01|1915}}
|{{dts|15|10|1939}}
|{{dts|13|03|1990}}
|Dominikán. Někdejší duchovní správce řeholních sester v Božicích u Znojma. Dožil u sester dominikánek v Kadani (litoměřická diecéze). 
|-
|Mons. [[w:Petr Lekavý|Petr Lekavý]]
|{{dts|28|06|1910}}
|{{dts|19|12|1936}}
|{{dts|29|03|1990}}
|Někdejší farní vikář u sv. Tomáše v Brně a prefekt brněnského [[w:Petrinum|Petrina]]. V roce 1948 odešel do emigrace. Byl ustanoven generálním vikářem pro politické uprchlíky z Československa, kteří zůstali na území jiných evropských států.
|-
|Ladislav Černý
|
|
|{{dts|03|04|1990}}
|Farář ve Velkém Meziříčí a děkan velkomeziříčského děkanátu.  
|-
|Petr Adolf Unger, OSB
|{{dts|17|06|1914}}
|{{dts|22|11|1942}}
|{{dts|10|04|1990}}
|Kněz, rajhradský benediktin. V roce 1951 byl odsouzen jako hlava skupiny &quot;Unger a spol.&quot; za &quot;špionáž pro vatikánskou rozvědku&quot;. Po propuštění z vězení se začal projevovat prorežimně. Kontroverzní osobnost. 
|-
|Jan Zelinka
|{{dts|26|08|1915}}
|{{dts|05|07|1940}}
|{{dts|12|04|1990}}
|Rodák z Brna-Židenic. Administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Bílovice|Velkých Bílovicích]]. 
|-
|Jaroslav Záruba, OFMCap.
|1922
|
|{{dts|23|04|1990}}
|Kněz, kapucín, působící v Brně. 
|-
|Bohuslav Vitula
|{{dts|03|09|1919}}
|{{dts|19|06|1943}}
|{{dts|28|06|1990}}
|Působil postupně v [[w:Římskokatolická farnost Ivančice|Ivančicích]], [[w:Římskokatolická farnost Moravský Krumlov|Moravském Krumlově]], [[w:Římskokatolická farnost Měřín|Měříně]], [[w:Římskokatolická farnost Velké Meziříčí|Velkém Meziříčí]] a [[w:Římskokatolická farnost Jemnice|Jemnici]]. Od roku 1960 byl farářem u sv. Jakuba v Jihlavě. Na důchodě byl výpomocným duchovním v Brně-Židenicích. Tamtéž pohřben. 
|-
|Fabián Knedlík
|{{dts|10|07|1932}}
|1956
|{{dts|22|07|1990}}
|Rodák z Mutěnic. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Lipovec u Blanska|Lipovci]] a ex currendo v [[w:Římskokatolická farnost Ostrov u Macochy|Ostrově u Macochy]].  
|-
|[[w:Bertrand Šnobl|Bertrand František Šnobl]], OP
|{{dts|03|10|1914}}
|{{dts|29|06|1940}}
|{{dts|26|07|1990}}
|Před rokem 1950 podpřevor dominikánského kláštera ve Znojmě. Později sloužil jako duchovní správce řeholních sester v Jiřetíně pod Jedlovou (litoměřická diecéze).
|-
|Mons. [[w:Josef Poul|Josef Poul]]
|{{dts|02|05|1910}}
|{{dts|05|07|1934}}
|{{dts|18|10|1990}}
|Rodák z Radostína nad Oslavou. Někdejší katecheta v Brně a vyučující v brněnském kněžském semináři. Po roce 1953 působil v litoměřické diecézi. Pohřben v hrobce profesorů bohoslovecké fakulty na hřbitově v Litoměřicích. 
|-
|Jaroslav Samson
|{{dts|01|11|1922}}
|1949
|{{dts|17|12|1990}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Újezd u Brna|Újezdě u Brna]].
|-
|Karel Sobotka
|{{dts|03|01|1911}}
|{{dts|05|07|1938}}
|{{dts|04|01|1991}}
|Od roku 1977 (zatím poslední) farář v [[w:Římskokatolická farnost Bory|Borech]] v děkanátu Velké Meziříčí. 
|-
|prof. [[w:Alois Ambroz|Alois Ambroz]]
|{{dts|14|11|1913}}
|1937
|{{dts|21|03|1991}}
|Někdejší farář ve Velkém Meziříčí a diecézní kampanolog (v Martinicích u Velkého Meziříčí fungovala v době jeho velkomeziříčského působení malá zvonařská dílna). Vedle duchovní služby vyučoval krátce na brněnské konzervatoři. Na odpočinku vypomáhal v duchovní správě v rodných [[w:Římskokatolická farnost Cetkovice|Cetkovicích]]. Tam je i pohřben. 
|-
|Alois Cveček
|{{dts|16|02|1925}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|30|04|1991}}
|Po vysvěcení krátce kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Tvarožná|Tvarožné]]. Na státní zásah musel z brněnské diecéze odejít. Působil poté až do smrti v královéhradecké diecézi. Jeho příbuzní vytrvale každý rok žádali, aby se mohl vrátit na Moravu a být ustanoven do některé farnosti brněnské diecéze. Žádosti nebylo nikdy vyhověno. Pohřben ve svém posledním kněžském působišti - v Týnci nad Labem. 
|-
|Josef Skála
|{{dts|16|03|1911}}
|{{dts|05|07|1935}}
|{{dts|13|09|1991}}
|Rodák z Rudolce ([[w:Římskokatolická farnost Bohdalov|farnost Bohdalov]]). Po kněžském svěcení působil postupně v Rosicích, [[w:Římskokatolická farnost Březník|Březníku]], [[w:Římskokatolická farnost Boskovice|Boskovicích]], [[w:Římskokatolická farnost Sloup v Moravském krasu|Sloupu v Moravském krasu]], [[w:Římskokatolická farnost Batelov|Batelově]] a [[w:Římskokatolická farnost Kostelec u Jihlavy|Kostelci u Jihlavy]]. V roce 1990 se odstěhoval na odpočinek na faru do Bohdalova a zde vypomáhal v duchovní správě až do své smrti. Dne 21. září 1991 byl pohřben do kněžského hrobu na bohdalovském hřbitově.
|-
|Oldřich Med, SDB
|{{dts|31|07|1914}}
|
|{{dts|23|09|1991}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Rosice u Brna|Rosicích u Brna]].
|-
|[[w:Jan Slabý|Jan Slabý]]
|{{dts|25|01|1913}}
|{{dts|05|07|1936}}
|{{dts|25|01|1992}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Budišov u Třebíče|Budišově u Třebíče]]. Ve svém působišti založil křesťanský skautský oddíl. Udržoval kontakty například s Janem Zahradníčkem, či Jakubem Demlem. 
|-
|Karel Sýkora
|{{dts|16|08|1917}}
|{{dts|19|06|1943}}
|{{dts|19|02|1992}}
|Rodák z Bobrůvky. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kdousov|Kdousově]].
|-
|Tomáš Veverka
|
|{{dts|05|07|1936}}
|{{dts|08|03|1992}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Želešice|Želešicích]].
|-
|[[w:Pavel Josef Kratochvíla|Pavel Josef Kratochvíla]], O.Praem. 
|{{dts|14|04|1924}}
|1951
|{{dts|16|03|1992}}
|Novoříšský premonstrát. Rodák velkobítešský. Bývalý administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Mikulčice|Mikulčicích]]. Od roku 1990 na odpočinku v kněžském domově na Moravci.  
|-
|Josef Šmíd
|1925
|{{dts|05|07|1949}}
|{{dts|26|05|1992}}
|Výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Pavlov u Radostína nad Oslavou|Pavlově u Radostína nad Oslavou]].
|-
|Alois Velísek
|
|
|{{dts|01|09|1992}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Němčice|Velkých Němčicích]].
|-
|Jan Horálek
|{{dts|27|01|1921}}
|{{dts|05|07|1947}}
|{{dts|11|10|1992}}
|Rodák z Rájce nad Svitavou. Po kněžském svěcení působil postupně v [[w:Římskokatolická farnost Židlochovice|Židlochovicích]], [[w:Římskokatolická farnost Kuřim|Kuřimi]], v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Tomáše, Brno|Brně u sv. Tomáše]], v [[w:Římskokatolická farnost Drásov|Drásově]] a od června 1970 až do své smrti v [[w:Římskokatolická farnost Lysice|Lysicích]]. 
|-
|Antonín Chramosta
|
|
|{{dts|11|01|1993}}
|Farář v Hartvíkovicích. Poslední kněz žijící v Hartvíkovicích.
|-
|Amand Švejcar, OFMCap.
|1918
|
|{{dts|26|02|1993}}
|Děkan znojemského děkanátu. Jubilant řeholních slibů. 
|-
|Václav Peša
|
|
|{{dts|01|04|1993}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Kuřim|Kuřimi]] a ex currendo v [[w:Římskokatolická farnost Čebín|Čebíně]].
|-
|Josef Votava
|{{dts|14|08|1923}}
|{{dts|05|07|1949}}
|{{dts|23|05|1993}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Měřín|Měříně]]. V roce 1957 byl zatčen a několik let vězněn kvůli tomu, že pomáhal spolubratru, knězi Janu Dokulilovi skrývat se před zatčením. Po propuštění z vězení pracoval v civilním zaměstnání. Do duchovní správy se mohl vrátit v roce 1964. Po zbytek života působil v [[w:Římskokatolická farnost Heraltice|Heralticích]]. 
|-
|Česlav Novotný, OSB
|{{dts|12|04|1927}}
|1973 (v Římě)
|{{dts|06|08|1993}}
|Původně, ještě coby laik, vedl gregoriánskou schólu u sv. Tomáše v Brně. Po roce 1948 emigroval. V důsledku roztroušené sklerózy částečně ochrnul a byl po zbytek života upoután na invalidní vozík. V roce 1982 se stal klaustrálním oblátem v římském benediktinském Opatství sv. Pavla za hradbami. Působil jako penitenciář (tj. zpovědník) v [[w:Bazilika svatého Pavla za hradbami|basilice sv. Pavla za hradbami]]. Dožil v péči řeholních sester v Collevalenze. Tamtéž pohřben. Rodný bratr jezuity Jiřího Novotného, SJ (viz r. 2002).
|-
|Václav Hynek, SDB
|{{dts|21|09|1908}}
|
|{{dts|15|09|1993}}
|Salesián. Duchovní správce brněnských sester alžbětinek. 
|-
|Pavel Václav Maria Svozil, OSB
|{{dts|28|08|1921}}
|{{dts|23|12|1950}}
|{{dts|01|10|1993}}
|Kněz, rajhradský benediktin. Dožil se obnovy mnišského života v rajhradském klášteře, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu se však už na ní nepodílel.
|-
|[[w:František Mikulášek|František Mikulášek]], SJ
|{{dts|24|04|1914}}
|
|{{dts|12|11|1993}}
|Jezuita. Rodák ze Šošůvky ([[w:Římskokatolická farnost Sloup v Moravském krasu|farnost Sloup v Moravském krasu]]). Působil na Velehradě (olomoucká arcidiecéze) a v Praze. V letech 1950-1959 politický vězeň. V závěru života působil v duchovní správě ve [[w:Římskokatolická farnost Znojmo-Hradiště|Znojmě na Hradišti sv. Hippolyta]]. Pohřben v jezuitské řádové hrobce v Praze na Vyšehradě. 
|-
|Jaroslav Novotný
|{{dts|11|09|1922}}
|1948
|{{dts|16|11|1993}}
|Rodák z Bohdalova. Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Biskupice u Hrotovic|Biskupicích u Hrotovic]].
|-
|[[w:Heřman Josef Tyl|Heřman Josef Tyl]], O.Praem.
|{{dts|31|07|1914}}
|1940
|{{dts|10|12|1993}}
|Premonstrát, původně patřící ke kanonii v Nové Říši u Telče. V letech 1940-1942 byl v Nové Říši kaplanem, 1942-1945 vězněn v koncentračním táboře. V roce 1945 na výzvu svých představených odešel do západních Čech, kde převzal řízení kanonie v Teplé. V 50. letech politický vězeň. V roce 1989 zvolen tepelským opatem. V roce 1992 rezignoval a dožil na faře v Mariánských Lázních. Pohřben v Teplé na klášterním hřbitově. 
|-
|Martin Ptáček, OFMCap.
|1920
|
|{{dts|30|12|1993}}
|Kněz, člen kapucínské komunity v Brně.  
|-
|Jan Vlček
|{{dts|15|01|1915}}
|1938
|{{dts|19|03|1994}}
|Někdejší duchovní správce ve [[w:Římskokatolická farnost Chvalkovice u Bučovic|Chvalkovicích u Bučovic]]. 
|-
|Mons. [[w:Jan Podveský|Jan Podveský]]
|{{dts|10|10|1909}}
|{{dts|05|07|1934}}
|{{dts|15|05|1994}}
|V letech 1936-1947 kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Jaroměřice nad Rokytnou|Jaroměřicích nad Rokytnou]], pak až do r. 1951 farář tamtéž. V letech 1951-1963 vězněn nespravedlivě v souvislosti s [[w:Případ Babice|&quot;případem Babice&quot;]]. Pak až do r. 1967 bez &quot;státního souhlasu&quot;. V l. 1967-1974 administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Letonice|Letonicích]], 1974-1975 administrátor ad interim v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Václava, Brno-Obřany|Brně-Obřanech]]. R. 1975 odešel do důchodu, kdy byl ustanoven rektorem filiálního kostela v Kuřimské Nové Vsi ([[w:Římskokatolická farnost Deblín|farnost Deblín]]), kde působil až do své smrti. Čestný kanovník litomyšlské kapituly.
|-
|František Monhort
|{{dts|19|11|1919}}
|
|{{dts|24|05|1994}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Třešť|Třešti u Jihlavy]]. 
|-
|Cyril Stanislav Látal, OSA
|1919
|
|{{dts|01|07|1994}}
|Augustinián, kněz. Převor kláštera na Starém Brně. 
|-
|Zdeněk Jelínek
|1922
|1949
|{{dts|23|10|1994}}
|Rodák ze Senetářova ([[w:Římskokatolická farnost Jedovnice|farnost Jedovnice]]). Farář v [[w:Římskokatolická farnost Rudíkov|Rudíkově]] a ex currendo v [[w:Římskokatolická farnost Trnava u Třebíče|Trnavě u Třebíče]]. 
|-
|Josef Maršálek
|{{dts|28|02|1915}}
|{{dts|05|07|1939}}
|{{dts|02|12|1994}}
|Rodák z Rajhradu. Po svém vysvěcení na kněze působil jako kooperátor v Tišnově (do r. 1940), Jedovnici (do r. 1941), Kuřimi (do r. 1943) a Přibyslavicích (do r. 1945). Po II. světové válce byl ustanoven katechetou v Třebíči (do r. 1946), pak profesorem náboženství v Jihlavě (do r. 1948).
Na základě vykonstruovaného soudního procesu byl 30. srpna 1952 u Okresního soudu v Jihlavě odsouzen k trestu odnětí svobody na 15 let za zneužití náboženské funkce ve Velkém Meziříčí, kde působil necelé čtyři roky. - Po svém propuštění v roce 1958 našel zaměstnání na Státním statku v Rajhradě. Teprve v roce 1970 byl po sedmiměsíčním působení v Rosicích ustanoven duchovním správcem ve [[w:Římskokatolická farnost Zbraslav u Brna|Zbraslavi u Brna]], kde 2. prosince 1994 dočkav se své rehabilitace zemřel a byl i pohřben. 
|-
|Mons. [[w:František Vavříček|František Vavříček]]
|
|
|{{dts|15|01|1995}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Jedovnice|Jedovnicích]].
|-
|Ludvík Hlaváč
|{{dts|27|07|1929}}
|1958
|{{dts|07|03|1995}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Radešínská Svratka|Radešínské Svratce]], od r. 1992 na odpočinku. V důchodu obětavě vypomáhal se slavením bohoslužeb a zpovídáním ve farnostech [[w:Římskokatolická farnost Netín|Netín]] a [[w:Římskokatolická farnost Uhřínov|Uhřínov]].
|-
|Arnošt Korec
|{{dts|31|12|1913}}
|{{dts|05|07|1937}}
|{{dts|05|06|1995}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Adamov|Adamově]].
|-
|[[w:František Hudeček (salesián)|František Hudeček]], SDB
|{{dts|02|07|1912}}
|{{dts|20|07|1939}}
|{{dts|07|08|1995}}
|Salesián, v letech 1939-1950 působil v brněnské salesiánské oratoři. Od roku 1950 v internaci v Králíkách (královéhradecká diecéze). Po propuštění z internace zůstal v Králíkách v civilním zaměstnání. Po roce 1989 zůstal na králicku a vypomáhal zde v duchovní správě, zejména jako zpovědník v poutním kostele na Hoře Matky Boží. 
|-
|Alois Jaroslav Moc, OFM
|{{dts|18|06|1918}}
|
|{{dts|17|08|1995}}
|Kněz, člen františkánské komunity v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Nejsvětějšího Srdce Páně, Brno-Husovice|Brně-Husovicích]]. Asistent ''Sekulárního františkánského řádu''. 
|-
|Arnošt Alois Tyl, O.Praem.
|{{dts|26|11|1915}}
|{{dts|29|07|1945}}
|{{dts|12|10|1995}}
|Novoříšský premonstrát. Kaplan v Brně-Židenicích. 
|-
|Rudolf Pazourek
|{{dts|21|09|1923}}
|{{dts|05|07|1947}}
|{{dts|21|10|1995}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Cetkovice|Cetkovicích]]. 
|-
|[[w:Tomáš Josef Martinec|Tomáš Josef Martinec]], OSA
|{{dts|04|08|1925}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|12|12|1995}}
|Farář na [[w:Římskokatolická farnost u baziliky Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Staré Brno|Starém Brně]] a 10. opat starobrněnského augustiniánského kláštera. Nástupcem v opatském úřadě se stal jeho synovec [[w:Lukáš Evžen Martinec|Lukáš Evžen Martinec]].
|-
|[[w:Augustin Machalka|Augustin Antonín Machalka]], O.Praem.
|{{dts|14|09|1906}}
|
|{{dts|03|01|1996}}
|Opat [[w:Klášter Nová Říše|kanonie premonstrátů v Nové Říši]]. Za nacismu i komunismu perzekvován. Dožil u sester premonstrátek v Radvanově u Mladé Vožice v jižních Čechách. Pohřben v řádové hrobce na hřbitově v Nové Říši. 
|-
|ThDr. Jan Ladislav Verner, OSA
|{{dts|10|02|1927}}
|{{dts|19|03|1953}}
|{{dts|01|02|1996}}
|Augustinián na Starém Brně. Od roku 1947 studoval v Holandsku, po &quot;vítězném únoru&quot; zůstal v emigraci. V listopadu roku 1995 se vrátil do České republiky a zbytek života prožil v augustiniánské komunitě na Starém Brně a jako kooperátor starobrněnské farnosti. Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně. 
|-
|František Kšica
|{{dts|21|08|1922}}
|{{dts|05|07|1946}}
|{{dts|07|03|1996}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Olešnice na Moravě|Olešnici na Moravě]]. 
|-
|Josef Dvořák
|{{dts|29|11|1948}}
|
|{{dts|11|03|1996}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Olešnice na Moravě|Olešnici na Moravě]]. 
|-
|Vladimír Truhlář
|{{dts|27|12|1915}}
|{{dts|05|07|1939}}
|{{dts|14|04|1996}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Velká Bíteš|Velké Bíteši]]. 
|-
|František Fučík
|{{dts|06|10|1913}}
|{{dts|05|07|1939}}
|{{dts|05|10|1996}}
|Rodák z Crhova (farnost Olešnice). V letech 1939 - 1951 působil jako kooperátor v Horních Dubňanech (od r. 1939), jako administrátor v Moravském Krumlově (od r. 1946), jako kaplan Boskovicích (od r. 1947) a Šlapanicích. Od 9. března 1955 jako diecézní kněz až do svého penzionování v roce 1990 spravoval benediktinům inkorporovanou [[w:Římskokatolická farnost Rajhrad|farnost Rajhrad]] (jako kooperátor zde působil již od roku 1951). Za jeho 45letou starost nejenom o opatský chrám sv. Petra a Pavla a armádou nezabranou část opatství jej rajhradští benediktini nechali pohřbít v hrobě č. 39 ve své tzv. &quot;kněžské zahrádce&quot; na rajhradském hřbitově. 
|-
|PhDr. ThDr. [[w:Metoděj Zemek|Metoděj Zemek]], CSc.
|{{dts|15|01|1915}}
|{{dts|05|07|1940}}
|{{dts|18|10|1996}}
|Původně kněz olomoucké arcidiecéze, historik a vědec. Kolem roku 1950 odešel z kněžské služby a oženil se. Působil jako archivář v SOkA Žďár nad Sázavou a následně v Bučovicích a Brně. Během badatelské činnosti se seznámil s augustiniánskými kanovníky v rakouském Klosterneuburgu. Po smrti manželky v roce 1991 mu bylo opětovně umožněno kněžské působení. Žil střídavě v klášteře v Klosterneuburgu a v Brně, kde vypomáhal v duchovní správě ve starobrněnské farnosti. Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.  
|-
|František Kusala
|1917
|
|{{dts|10|11|1996}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Bedřichov u Lysic|Bedřichově u Lysic]]. Dožil v kněžském domově na Moravci. 
|-
|[[w:Norbert Škrdlík|Norbert František Škrdlík]], OFMConv.
|{{dts|26|07|1910}}
|
|{{dts|21|12|1996}}
|Člen konventu bratří minoritů v Brně při kostele sv. Janů. Provinciál české provincie řádu bratří minoritů. 
|-
|ThDr. Marek Mayer, OFMCap.
|1913
|
|{{dts|29|01|1997}}
|V letech 1974-1987 administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Pravlov|Pravlově]]. V letech 1987-1989 byl spirituálem Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty v Litoměřicích. Po roce 1989 dožil v kapucínské komunitě v Praze na Hradčanech. 
|-
|[[w:Siard Ivan Klement|Siard Ivan Klement]], O.Praem. 
|
|
|{{dts|19|03|1997}}
|Novoříšský premontrát, biskup [[w:Podzemní církev|&quot;skryté církve&quot;]]. Po roce 1989 biskupskou službu nevykonával. V letech 1990-1997 byl farářem ve [[w:Římskokatolická farnost Stará Říše|Staré Říši]].
|-
|Otmar Kaplan 
|{{dts|22|12|1939}}
|{{dts|24|06|1962}}
|{{dts|03|07|1997}}
|Rodák z [[w:Otmarov|Otmarova]] ([[w:Římskokatolická farnost Rajhrad|farnost Rajhrad]]). Jako kněz byl často překládán z místa na místo, protože jeho oblíbenost zejména u mládeže komunistický režim nesnášel. Působil: v Telči (od 16. července 1962), po návratu z vojenské prezenční služby u sester „Františkánek“ na Žernůvce (od 1. října 1964), kde byl v té době v internaci brněnský biskup Msgre ThDr. Karel Skoupý; jako kooperátor na Vranově u Brna (od 1. listopadu 1964); jako kooperátor v Novém Městě na Moravě (od 11. ledna 1965); jako výpomocný duchovní v Hodoníně (od 15. listopadu 1966); jako kooperátor na Vranově u Brna (od 1. ledna 1967); jako kooperátor v Lysicích (od r. 1968), jako kooperátor v Pozořicích (od 1. června 1970); jako administrátor v Mikulčicích + ex. Lužici (od 1. října 1972); jako administrátor v Moutnicích + ex. v Žatčanech (od 1. ledna 1978), jako administrátor v Třebíči u sv. Martina (od 1. listopadu 1982) a jako farář v[[w:Římskokatolická farnost Tvrdonice|Tvrdonicích]] (od 1. srpna 1990). Zemřel při dopravní nehodě. 
|-
|Jaroslav Maxa
|
|
|{{dts|09|07|1997}}
|Výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Pavlov u Radostína nad Oslavou|Pavlově u Radostína nad Oslavou]]. 
|-
|Jaroslav Hudec
|{{dts|01|07|1912}}
|{{dts|07|07|1938}}
|{{dts|28|07|1997}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Šitbořice|Šitbořicích]]. 
|-
|[[w:Tadeáš Zdeněk Řehák|Tadeáš Zdeněk Řehák]], O.Praem.
|{{dts|06|06|1923}}
|{{dts|29|06|1947}}
|{{dts|04|08|1997}}
|Strahovský premonstrát. V letech 1954-1957 kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Telč|Telči]] a v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba, Jihlava|Jihlavě u sv. Jakuba]]. Později působil v litoměřické diecézi, a v letech 1993-1995 byl administrátorem premonstrátské kanonie v Teplé v západních Čechách. Od roku 1995 až do své smrti byl podpřevorem v Praze ve Strahovském klášteře. Autor několika knih o premonstrátské historii a spiritualitě. Pohřben na řádovém hřbitově v Praze-Nebušicích.
|-
|Karel Palata
|
|
|{{dts|20|08|1997}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Řeznovice|Řeznovicích]]. Pohřben v Tišnově.
|-
|Josef Honzírek
|{{dts|14|05|1910}}
|{{dts|05|07|1936}}
|{{dts|26|08|1997}}
|Emeritní katecheta v Brně-Řečkovicích.
|-
|[[w:Jindřich Kocman|Jindřich Kocman]]
|{{dts|20|01|1903}}
|{{dts|05|07|1935}}
|{{dts|14|09|1997}}
|Rodák z Blanska. V letech 1935-1938 kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Netín|Netíně]] u Velkého Meziříčí u Mons. [[w:Václav Hlavička|Václava Hlavičky]]. V letech 1938-1942 administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Předín|Předíně]]. V roce 1942 se vrátil do Netína jako farář a prožil zde celý zbytek života. Za druhé světové války spolupracoval s protinacistickým domácím odbojem (podporoval parašutisty z [[w:Operace Calcium|výsadku Calcium]], kteří se ukrývali v okolí Netína). V 60. letech zorganizoval generální rekonstrukci netínského kostela. Výrazná kněžská osobnost, která zanechala v netínské farnosti nesmazatelnou stopu. V Netíně též pohřben. 
|-
|Jan Topenčík
|{{dts|01|01|1924}}
|1969
|{{dts|22|10|1997}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vysočany u Blanska|Vysočanech u Blanska]]. Pohřben v rodných Dolních Bojanovicích.  
|-
|Josef Matušina
|{{dts|16|08|1919}}
|{{dts|05|07|1948}}
|{{dts|16|03|1998}}
|Rodák z Dubňan. Působil jako zastupující duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Bořitov|Bořitově]]. Později farář v [[w:Římskokatolická farnost Prušánky|Prušánkách]]. Pohřben na hřbitově v Dubňanech v kněžském hrobě.
|-
|Bohumír Obruča
|1918
|{{dts|05|07|1946}}
|{{dts|25|03|1998}}
|V letech 1946-1948 působil v brněnské diecézi. V roce 1948 byl nuceně přemístěn do litoměřické diecéze, kde působil postupně v Chrastavě, Josefodole a Smržovce. V roce 1969 byl ustanoven administrátorem na [[w:Římskokatolická farnost Prácheň|Práchni]] u Kamenického Šenova, kde byl ovšem státní mocí trpěn pouze devět měsíců. Poté přišel o &quot;státní souhlas&quot;. Odstěhoval se do Znojma, kde pracoval v civilním zaměstnání. Teprve po roce 1989 se mohl vrátit do duchovní správy a působil dále ve Znojmě jako výpomocný duchovní. 
|-
|Alois Stria
|{{dts|21|06|1920}}
|{{dts|05|07|1944}}
|{{dts|19|06|1998}}
|V letech 1947-1948 kaplan v Třešti u Jihlavy. Později působil v královéhradecké diecézi.   
|-
|Benedikt Karel Malý, OSB
|{{dts|13|08|1906}}
|{{dts|27|07|1937}}
|{{dts|25|07|1998}}
|Rajhradský benediktin (poslední, který pamatoval původní fungování kláštera před jeho násilnou likvidací v roce 1950). Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Ostrovačice|Ostrovačicích]]. Dožil v péči obnovené benediktinské komunity v Rajhradě. Pohřben v benediktinské hrobce na rajhradském hřbitově. 
|-
|Gilbert Jan Bednář, O.Praem.
|{{dts|17|06|1914}}
|{{dts|29|06|1940}}
|{{dts|01|08|1998}}
|Původně novoříšský premonstrát a kaplan v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Zábrdovice|Brně-Zábrdovicích]]. Po roce 1945 přešel s Heřmanem Josefem Tylem do tepelské kanonie v západních Čechách. Zemřel v Lounech (diecéze litoměřická), tamtéž pohřben.
|-
|Josef Nádeníček
|
|
|{{dts|05|11|1998}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Rokytnice nad Rokytnou|Rokytnici nad Rokytnou]].
|-
|Hugo Jos. Vozdecký, O.Praem.
|{{dts|27|09|1920}}
|{{dts|21|07|1946}}
|{{dts|10|12|1998}}
|Novoříšský premonstrát. Po kněžském svěcení působil postupně v Brně-Židenicích a Brně-Zábrdovicích. Později byl nějaký čas vězněn a po návratu mu nebylo umožněno vrátit se k duchovní službě. Po nějakém čase uzavřel civilní sňatek. Později však žil sám a bylo mu dovoleno soukromým způsobem sloužit Mše svaté. Před smrtí podle svědectví novoříšského opata Mariána Rudolfa Kosíka, O.Praem. obnovil své kněžské závazky a též řeholní sliby. Byl pak pohřben do řádové hrobky na hřbitově v Nové Říši. 
|-
|Tomáš Ždánský
|{{dts|23|07|1915}}
|{{dts|05|07|1941}}
|{{dts|13|12|1998}}
|Dlouholetý duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Žarošice|Žarošicích]]. 
|-
|Patrik Josef Trnečka, OP
|{{dts|16|02|1924}}
|{{dts|04|03|1950}}
|{{dts|21|12|1998}}
|V letech 1968-1974 působil v duchovní správě ve Znojmě. V letech 1974-1990 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Želetava|Želetavě]]. Poté žil v dominikánské komunitě v Uherském Brodě (olomoucká arcidiecéze). Dožil v péči řeholních sester v Kroměříži.  
|-
|Mons. ThDr. [[w:Vladimír Nováček|Vladimír Nováček]]
|{{dts|01|10|1918}}
|{{dts|19|12|1942}}
|{{dts|06|01|1999}}
|Po vysvěcení nastoupil jako kaplan do [[w:Římskokatolická farnost Cizkrajov|Cizkrajova]]. Zanedlouho odešel do emigrace a následně působil v hodnosti podporučíka v československé zahraniční armádě ve Velké Británii. V 50. letech byl perzekvován. V letech 1971-1999 probošt [[w:Význačná kolegiátní kapitula u sv. Václava v Mikulově|kapituly v Mikulově]].  
|-
|Mons. [[w:František Vorlíček (duchovní)|František Vorlíček]]
|{{dts|09|02|1913}}
|{{dts|05|07|1938}}
|{{dts|22|01|1999}}
|V letech 1946-1949 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Hevlín|Hevlíně]]. Emigroval, žil v Římě a pracoval na Kongregaci pro nauku víry.
|-
|František Xaverský Komárek
|{{dts|14|11|1920}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|15|02|1999}}
|Výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Moravský Krumlov|Moravském Krumlově]]. Emeritní děkan moravskokrumlovského děkanátu.
|-
|[[w:Antonín Dvořák (salesián)|Antonín Dvořák]], SDB
|{{dts|15|05|1907}}
|1935
|{{dts|20|02|1999}}
|Někdejší provinciál českomoravské salesiánské provincie, za období komunismu perzekvován. Od roku 1971 až do své smrti duchovní správce sester boromejek v Moravských Budějovicích. Nositel vyznamenání ''Pro Ecclesia et pontifice''.
|-
|Placid Jan Pekárek, OFM
|{{dts|19|08|1928}}
|{{dts|05|07|1969}}
|{{dts|11|05|1999}}
|Člen františkánské komunity spravující farnost [[w:Římskokatolická farnost u kostela Nejsvětějšího Srdce Páně, Brno-Husovice|Brno-Husovice]]. 
|-
|Karel Votoupal
|{{dts|15|01|1915}}
|
|{{dts|01|06|1999}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Mikulovice u Znojma|Mikulovicích u Znojma]]. 
|-
|Karel Tesařík
|{{dts|13|01|1913}}
|
|{{dts|09|06|1999}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Bořetice|Bořeticích]], pohřben v rodných Židlochovicích.
|-
|ThDr. Metoděj Trunečka
|{{dts|16|06|1910}}
|
|{{dts|29|06|1999}}
|Kněz olomoucké arcidiecéze. Na odpočinku žil v Dubňanech a vypomáhal v duchovní správě v [[w:Římskokatolická farnost Dubňany|místní farnosti]]. 
|-
|Mons. [[w:Alois Pekárek|Alois Pekárek]]
|{{dts|22|01|1915}}
|{{dts|05|07|1938}}
|{{dts|14|11|1999}}
|Rodák z Radešínské Svratky. Někdejší farář [[w:Římskokatolická farnost Třebíč-zámek|u sv. Prokopa v Třebíči]]. Známý kazatel. Dožil v hospicu sester těšitelek v Rajhradě u Brna. Pohřben na rajhradském hřbitově při kostele Povýšení sv. Kříže. 
|-
|Jiří Koudelka
|{{dts|20|03|1936}}
|{{dts|26|06|1971}}
|{{dts|01|12|1999}}
|Kněz královéhradecké diecéze. V závěru života žil v Třebíči. V Třebíči a Starči vypomáhal v duchovní správě. 
|-
|J.M. can. ThDr. Petr Franta
|{{dts|24|10|1909}}
|{{dts|04|07|1937}}
|{{dts|21|02|2000}}
|Rodák z Boršic u Buchlovic (olomoucká arcidiecéze). Působil nejprve na Ostravsku, později v Brně. Následně působil v duchovní správě v Blučině a Veverské Bítýšce, později byl kurátem psychiatrické léčebny v Brně-Černovicích. Posléze dlouhá léta byl rektorem brněnského kostela sv. Michala. Kanovník brněnské kapituly. 
|-
|František Caha
|{{dts|07|08|1924}}
|1949
|{{dts|13|03|2000}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Hostěradice|Hosteradicích]].  
|-
|Metoděj Josef Sládek, OFMCap.
|{{dts|17|02|1924}}
|1948
|{{dts|23|04|2000}}
|Kapucín. V letech 1964-1987 výpomocný duchovní v Třebíči a okolí, dlouholetý asistent ''Sekulárního františkánského řádu''. Překladatel. 
|-
|Ludvík Siuda, SDB
|{{dts|01|08|1912}}
|{{dts|20|06|1958}}
|{{dts|13|06|2000}}
|Salesián. Působil v brněnské salesiánské komunitě. Dožil v kněžském domově na Moravci. 
|-
|Josef Vaněčka, SJ
|{{dts|10|03|1912}}
|1943
|{{dts|13|06|2000}}
|Jezuita. V letech 1969-1990 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Horní Kounice|Horních Kounicích]], poté v [[w:Římskokatolická farnost Křepice u Hustopečí|Křepicích u Hustopečí]]. Dožil na odpočinku v jezuitské rezidenci na Velehradě. 
|-
|[[w:Ludolf Stanislav Barták|Ludolf Stanislav Barták]], O.Praem.
|{{dts|03|01|1915}}
|{{dts|05|07|1941}}
|{{dts|17|07|2000}}
|Novoříšský premonstrát, rodák ze Šaratic. Bývalý administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Otnice|Otnicích]] a emeritní děkan slavkovského děkanátu. V závěru života výpomocný duchovní v rodných Šaraticích. Tamtéž pohřben. 
|-
|[[w:Josef Manďák|Josef Manďák]], SDB
|{{dts|02|02|1924}}
|{{dts|08|04|1950}}
|{{dts|21|09|2000}}
|Salesián, rodák z Lukova u Zlína (olomoucká arcidiecéze). Kněžské svěcení přijal tajně z rukou biskupa Štěpána Trochty, až do roku 1984 nesměl oficiálně působit v duchovní správě. Až v uvedeném roce získal &quot;státní souhlas&quot; k výpomoci v duchovní správě ve farnosti Brno-Žabovřesky (ovšem bez nároku na jakýkoliv plat). Po roce 1989 dožil jako kněz-penzista v brněnské salesiánské komunitě. V Brně byl též pohřben na Ústředním hřbitově v salesiánské hrobce. 
|-
|Václav Knittl, OCr.
|{{dts|29|04|1913}}
|1938
|{{dts|27|09|2000}}
|Křížovník s červenou hvězdou. V letech 1947-1950 farář v [[w:Římskokatolická farnost Mašovice|Mašovicích]]. Poté byl internován, do duchovní správy se mohl vrátit až v roce 1954. Byl kaplanem v [[w:Římskokatolická farnost Břeclav|Břeclavi]] a následně ve [[w:Římskokatolická farnost Slavkov u Brna|Slavkově u Brna]]. Od roku 1995 farář a probošt ve [[w:Římskokatolická farnost Znojmo-Hradiště|Znojmě na Hradišti sv. Hippolyta]]. Pohřben v kryptě proboštského kostela na Hradišti u Znojma. 
|-
|[[w:Antonín Zdeněk Kovář|Antonín Zdeněk Kovář]], OFMCap.
|{{dts|25|10|1926}}
|1952
|{{dts|22|10|2000}}
|Kapucín. Rodný bratr jezuity Bohumila Kováře (viz r. 1979 tohoto seznamu). V roce 1942 vstoupil do kapucínského řádu a v roce 1947 složil věčné sliby. Po roce 1950 prožil několik let v internaci, nicméně během této doby v tajnosti přijal kněžské svěcení. Dne 26. září 1969 sloužil poprvé veřejnou Mši svatou ve svém rodišti (do té doby sloužil tajně). V době politického uvolnění mu byl umožněn krátký studijní pobyt u jezuitů v Innsbrucku. Po návratu do Československa působil v duchovní správě v několika farnostech brněnské diecéze. Naposledy od roku 1980 až do své smrti v [[w:Římskokatolická farnost Třebíč-Jejkov|Třebíči na Jejkově]]. 
|-
|Jan Formánek, SJ
|{{dts|23|02|1917}}
|{{dts|29|06|1945}}
|{{dts|26|11|2000}}
|Jezuita. Vězeň nacistického i komunistického režimu. Někdejší spirituál biskupského gymnázia v Brně. V letech 1969-1975 duchovní správce řeholních sester v Borotíně u Boskovic, později na Mendryce u Litomyšle v královéhradecké diecézi. Po roce 1989 socius novicmistra na Svatém Hostýně (olomoucká arcidiecéze). 
|-
|Hroznata Augustin Opravil, O.Praem.
|
|
|{{dts|12|12|2000}}
|Novoříšský premonstrát. Dlouholetý (1946-1995) duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Dlouhá Brtnice|Dlouhé Brtnici]]. Pohřben v premonstrátském řádovém hrobě na hřbitově v Nové Říši.  
|-
|Emil Boreček, OFMCap.
|1915
|
|{{dts|14|05|2001}}
|Kněz, kapucín. Člen kapucínského konventu v Brně při kostele Nalezení svatého Kříže. 
|-
|Alois Kadlec
|{{dts|16|01|1919}}
|{{dts|19|07|1944}}
|{{dts|11|11|2001}}
|Někdejší farář [[w:Římskokatolická farnost u kostela Matky Boží, Jihlava|farnosti při kostele Matky Boží]] v Jihlavě.  
|-
|Josef Zerzán, SDB
|{{dts|30|05|1907}}
|1942
|{{dts|04|01|2002}}
|Salesián. V letech 1972-1978 interkalární administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Hartvíkovice|Hartvíkovicích]] u Náměště nad Oslavou. Zemřel v pověsti svatosti v Přepychách u Opočna v královéhradecké diecézi. 
|-
|[[w:Josef Javora|Josef Javora]]
|{{dts|22|10|1934}}
|
|{{dts|13|02|2002}}
|Řeckokatolický kněz, básník. Od roku 2001 jako biritualista vypomáhal v římskokatolických farnostech na různých místech brněnské diecéze a jako zpovědník v brněnském kostele svaté Máří Magdaleny. Byl ženatý (řeckokatolický diecézní klérus není vázán celibátem). Otec římskokatolického kněze, R.D. Marcela Javory. 
|-
|[[w:Jiří Novotný (teolog)|Jiří Novotný]], SJ
|{{dts|28|02|1921}}
|{{dts|22|02|1951}}
|{{dts|15|02|2002}}
|Jezuita, brněnský rodák. Na kněze byl vysvěcen v Římě v byzantském ritu. Působil jako sekretář na [[w:Papežský biblický institut|Papežském biblickém institutu]] v Římě. Po roce 1990 učil střídavě na Řeckokatolické teologické fakultě Univerzity P. J. Šafaříka v Prešově a na římskokatolickém Institutu Teologické fakulty bratislavské Univerzity Komenského ve Spišské Kapitule. Později také přednášel na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Vypomáhal v řeckokatolické duchovní správě v Brně. Závěr života prožil v jezuitské koleji na Velehradě (olomoucká arcidiecéze). Pohřben je v kryptě [[w:Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Brno-město)|kostela Nanebevzetí Panny Marie]] v Brně. Rodný bratr P. Česlava Novotného, OSB (viz r. 1993). 
|-
|Mons. Stanislav Vídenský
|{{dts|07|11|1918}}
|{{dts|29|07|1945}}
|{{dts|24|03|2002}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Veverská Bítýška|Veverské Bítíšce]]. V nekrologu charakterizován slovy: ''Službu kněze plnil ochotně a nehledě na pohodlí.'' Často vypomáhal jako zpovědník v okolních farnostech, a to i přesto, že tuto výpomoc často odstonal.  
|-
|Peter Kolarovič, OP
|
|1981
|{{dts|03|04|2002}}
|Dominikán. Do roku 1994 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Hrotovice|Hrotovících]]. Za komunistické totality brutálně pronásledován (mimo jiné byl dlouhodobě bezdůvodně internován na uzavřeném psychiatrickém oddělení v Brně a byla mu podávána psychofarmaka až k hranici předávkování). V roce 1994 se vrátil na rodné Slovensko. Dřívější útrapy však na jeho zdraví zanechaly stopy. Zemřel v dominikánské komunitě v Košicích ve věku 49 let.
|-
|Metoděj Vladimír Vitula, O.Praem.
|{{dts|07|06|1921}}
|1947
|{{dts|06|04|2002}}
|Emeritní převor premonstrátské kanonie v Nové Říši. Rodný bratr R.D. Bohuslava Vituly (viz r. 1990 tohoto seznamu). 
|-
|Mons. [[w:Vladimír Petrů|Vladimír Petrů]]
|{{dts|06|10|1920}}
|{{dts|29|07|1945}}
|{{dts|15|05|2002}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Domašov|Domašově u Brna]]. Papežský kaplan a děkan rosického děkanátu. 
|-
|František Vrátil
|1924
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|19|05|2002}}
|Rodák z Třeště u Jihlavy. Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Vavřince, Brno-Řečkovice|Brně-Řečkovicích]] a [[w:Římskokatolická farnost Nové Sady|Nových Sadech u Slavonic]]. 
|-
|František Školař
|{{dts|03|08|1928}}
|{{dts|25|02|1969}}
|{{dts|04|07|2002}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Podolí u Brna|Podolí u Brna]].
|-
|Agapit Jaroslav Pátek, OFMCap. 
|
|1939
|{{dts|17|11|2002}}
|Kapucín, duchovní správce řeholních sester ve Znojmě na Hradišti. Od r. 1978 působil v olomoucké arcidiecézi jako farář farnosti Tatenice, kterým byl až do smrti. 
|-
|Josef Martinásek
|{{dts|22|04|1922}}
|{{dts|05|07|1948}}
|{{dts|27|11|2002}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Tasov|Tasově]]. Dožil v kněžském domově na Moravci. 
|-
|Bohumil Josef Podhorný, OFMCap.
|{{dts|16|05|1915}}
|{{dts|29|06|1940}}
|{{dts|30|12|2002}}
|Kapucín. V letech 1956-1959 duchovní správce sester vincentek v Černé Hoře u Blanska. 
|-
|Mons. [[w:Josef Navrkal|Josef Navrkal]]
|{{dts|25|01|1912}}
|{{dts|05|07|1936}}
|{{dts|15|03|2003}}
|V letech 1949-1950 a znovu 1957-1960 politický vězeň. V době, kdy byl bez státního souhlasu, pracoval jako skladník v autoopravně. Od roku 1993 až do své smrti farář v [[w:Římskokatolická farnost Lechovice|Lechovicích]].  
|-
|Josef Fabík, SDB 
|{{dts|06|04|1914}}
|
|{{dts|10|06|2003}}
|Salesián. Rodák z Kněževsi ([[w:Římskokatolická farnost Radostín nad Oslavou|farnost Radostín nad Oslavou]]). V letech 1947-1948 interkalární administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Telnice|Telnici]], později působil na Dačicku. Pohřben v Radostíně nad Oslavou. 
|-
|Ladislav Vrbňák
|
|
|{{dts|23|08|2003}}
|Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Letovice|Letovicích]]. 
|-
|Metoděj Slavíček
|{{dts|10|02|1923}}
|{{dts|05|07|1949}}
|{{dts|17|09|2003}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Tvarožná|Tvarožné]]. 
|-
|Felicián Josef Machač, OFMCap.
|{{dts|14|03|1915}}
|{{dts|26|06|1939}}
|{{dts|17|10|2003}}
|Knez, kapucín. Člen kapucínského konventu v Brně. 
|-
|Josef Vágner
|{{dts|22|04|1923}}
|1950
|{{dts|21|03|2004}}
|Někdejší farář ve [[w:Římskokatolická farnost Slavkov u Brna|Slavkově u Brna]]. 
|-
|Rafael Gregor Lexmann, OP
|{{dts|08|03|1910}}
|{{dts|05|07|1935}}
|{{dts|29|04|2004}}
|Dominikán. V letech 1937-1938 působil v dominikánském konventu ve Znojmě. Zemřel jako senior slovenské dominikánské provincie. 
|-
|[[w:Josef Groz|Josef Groz]], CSsR
|{{dts|14|02|1927}}
|{{dts|29|06|1969}}
|{{dts|09|06|2004}}
|Redemptorista. Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Lomnice u Tišnova|Lomnici u Tišnova]] a v [[w:Římskokatolická farnost Tasovice|Tasovicích]]. V letech 1996-1999 provinciál české provincie kongregace redemptoristů. Poté působil až do své smrti v redemptoristické komunitě na poutním místě Hora Matky Boží u Králík (královéhradecká diecéze). Pohřben v kongregačním hrobě v Tasovicích. 
|-
|Karel Hons
|{{dts|17|10|1929}}
|1972
|{{dts|11|06|2004}}
|Svůj kněžský život prožil převážně v pražské arcidiecézi. V roce 2001 odešel na odpočinek, na který se odstěhoval do Telče. V telčské farnosti pak podle svých možností vypomáhal v duchovní správě. 
|-
|Bohumil Pavlů
|{{dts|09|10|1919}}
|{{dts|29|07|1945}}
|{{dts|25|08|2004}}
|Někdejší farář [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Augustina, Brno-Masarykova čtvrť|v Brně u sv. Augustina]] v Masarykově čtvrti. Od roku 1990 na odpočinku v rodné Telči, kde vypomáhal v duchovní správě. 
|-
|Stanislav Bláha
|
|
|{{dts|22|09|2004}}
|Farář v Břežanech u Znojma a duchovní správce tamní komunity Kongregace sester sv. Hedviky.
|-
|[[w:Oldřich Navařík|Oldřich Navařík]], CRV
|{{dts|01|05|1934}}
|{{dts|23|06|1957}}
|{{dts|25|11|2004}}
|[[w:Windesheimští kanovníci|Augustinián-kanovník]] (Widesheimské kongregace), farář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Zvěstování Panny Marie, Brno-Tuřany|Brně-Tuřanech]]. 
|-
|Beda Lubomír Hugo Kukula, OSB
|{{dts|10|07|1960}}
|{{dts|22|05|2004}}
|{{dts|29|12|2004}}
|Rajhradský benediktin, novokněz. Farní vikář v [[w:Římskokatolická farnost Rajhrad|Rajhradě u Brna]]. Zemřel v důsledku vážného onemocnění sedm měsíců po svém svěcení. Pohřben v benediktinské hrobce na rajhradském hřbitově. 
|-
|Vlastimil Laštůvka
|
|
|{{dts|22|02|2005}}
|Trvalý jáhen brněnské diecéze.  
|-
|[[w:František Míša|František Míša]], SDB
|{{dts|05|05|1913}}
|{{dts|17|12|1939}}
|{{dts|03|03|2005}}
|Salesián. Kolem roku 1946 ředitel salesiánské oratoře v Brně. V letech 1969-1981 provinciál české salesiánské provincie. 
|-
|František Hynšt
|
|
|{{dts|04|03|2005}}
|Někdejší kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Podolí u Brna|Podolí u Brna]]. 
|-
|Ambrož Milan Matějíček, OSA
|{{dts|17|04|1928}}
|{{dts|24|09|1992}}
|{{dts|15|05|2005}}
|Augustinián na Starém Brně. Původně přijal kněžské svěcení tajně v rámci &quot;podzemní církve&quot; v roce 1968. Před rokem 1992 byl zaměstnán jako desinfektor v brněnské [[w:Dětská nemocnice (Brno)|Dětské nemocnici]]. Po podmínečném svěcení v roce 1992 působil jako farní vikář na Starém Brně a byl členem místní augustiniánské komunity. 
|-
|Eduard Václav Sedlický
|
|
|{{dts|08|12|2005}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Sněžné na Moravě|Sněžném]].  
|-
|Jan Handlíř
|
|
|{{dts|28|12|2005}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Korolupy|Korolupech]]. 
|-
|Stanislav Svoboda
|{{dts|27|10|1921}}
|{{dts|05|07|1947}}
|{{dts|20|01|2006}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Herálec pod Žákovou horou|Herálci pod Žákovou horou]]. 
|-
|Mgr. Jan Pavlů
|{{dts|25|01|1961}}
|1989
|{{dts|05|05|2006}}
|Do roku 2000 farář v [[w:Římskokatolická farnost Dubňany|Dubňanech]], poté ze zdravotních důvodů mimo aktivní službu. 
|-
|Antonín Blaha
|
|
|{{dts|15|06|2006}}
|V letech 1992-2006 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Bojanovice|Dolních Bojanovicích]].
|-
|Vladimír Stejskal
|{{dts|09|10|1923}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|25|06|2006}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Jaroslavice|Jaroslavicích u Znojma]], naposledy rektor filiálního kostela v Kuřimské Nové Vsi (farnost Deblín). Zemřel v hospicu sester těšitelek v Rajhradě. 
|-
|Oldřich Zadražil
|{{dts|12|10|1919}}
|1944
|{{dts|07|07|2006}}
|Emeritní farář v Lomnici u Tišnova. 
|-
|Antonín Landsmann
|
|
|{{dts|17|07|2006}}
|Dlouholetý farář v [[w:Římskokatolická farnost Lednice na Moravě|Lednici]].  
|-
|Vladimír Novotný
|{{dts|02|06|1926}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|01|08|2006}}
|Rodák z Bohdalova. Emeritní duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Bučovice|Bučovicích]]. 
|-
|Alois Bumbálek
|{{dts|29|04|1921}}
|{{dts|25|08|1980}}
|{{dts|10|08|2006}}
|Výpomocný duchovní v Třešti u Jihlavy. 
|-
|František Polák
|1922
|{{dts|26|06|1960}}
|{{dts|10|11|2006}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Babice nad Svitavou|Babicích nad Svitavou]]. 
|-
|Bohuslav Cemper
|{{dts|21|01|1925}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|13|11|2006}}
|Kanovník, farář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Neposkvrněného početí Panny Marie, Brno|Brně na Křenové]]. První duchovní rádce [[w:Orel (spolek)|Orla]] po jeho obnově po roce 1989. Zemřel v hospicu sester těšitelek v Rajhradě. Pohřben v kanovnické hrobce na Ústředním hřbitově v Brně.
|-
|Josef Ondráček
|
|
|{{dts|01|01|2007}}
|Do roku 2000 farář ve Cvrčovicích u Pohořelic (cvrčovická farnost byla posléze v roce 2006 administrativně zrušena a sloučena s [[w:Římskokatolická farnost Pohořelice|farností pohořelickou]]). Dožil v kněžském domově na Moravci.
|-
|Lev Hipsch, SJ
|{{dts|10|04|1914}}
|{{dts|29|06|1945}}
|{{dts|02|01|2007}}
|Jezuita. Vězeň nacistického i komunistického režimu. Někdejší spirituál biskupského gymnázia v Brně. Od roku 1974 působil u řeholních sester v Opavě. 
|-
|František Kvasnička
|
|
|{{dts|06|01|2007}}
|Emeritní duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Blížkovice|Blížkovicích]]. 
|-
|Metoděj Kuběna
|{{dts|10|05|1915}}
|{{dts|05|07|1941}}
|{{dts|07|01|2007}}
|Duchovní správce sester františkánek v Žernovce u Tišnova, předtím výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Nosislav|Nosislavi]]. 
|-
|Josef Hložek, SJ
|{{dts|19|10|1923}}
|{{dts|09|02|1952}}
|{{dts|16|01|2007}}
|Jezuita. Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Obyčtov|Obyčtově]] a ex currendo v [[w:Římskokatolická farnost Ostrov nad Oslavou|Ostrově nad Oslavou]]. Zemřel v nemocnici v Novém Městě na Moravě. Pohřben v Obyčtově ve stejném hřobě jako jeden z jeho předchůdců, R.D. Jan Kadeřábek (viz r. 1976 tohoto seznamu). 
|-
|Vítězslav Grmela
|1920
|1945
|{{dts|30|01|2007}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Sulkovec|Sulkovci]].
|-
|Josef Jandl
|{{dts|23|10|1927}}
|{{dts|05|07|1969}}
|{{dts|02|02|2007}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Pavlice|Pavlicích]].
|-
|Mons. Ing. [[w:Bedřich Provazník|Bedřich Provazník]]
|{{dts|31|05|1936}}
|{{dts|06|02|1968}}
|{{dts|04|02|2007}}
|Biskup [[w:Podzemní církev|&quot;skryté církve&quot;]]. Po roce 1989 biskupský úřad nevykonával a působil jako venkovský farář v [[w:Římskokatolická farnost Ostrovačice|Ostrovačicích]]. 
|-
|Petr Baran, SDB
|{{dts|18|02|1926}}
|1967
|{{dts|28|02|2007}}
|Salesián. Po roce 1989 působil v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Panny Marie Pomocnice v Brně-Žabovřeskách|Brně-Žabovřeskách]], kde organizoval stavbu kostela a ''Salesiánského střediska mládeže''. 
|-
|Jacek Jaroslav Horák, OP
|{{dts|28|06|1952}}
|{{dts|29|09|1994}}
|{{dts|03|04|2007}}
|Dominikán. V letech 2001-2003 výpomocný duchovní při kostele sv. Janů v Brně.  
|-
|Ladislav Veselý
|{{dts|09|06|1923}}
|{{dts|23|06|1957}}
|{{dts|09|04|2007}}
|Výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Bořetice u Hustopečí|Bořeticích]]. 
|-
|Ambrož Bohumil Svatoš, OP
|{{dts|12|06|1913}}
|{{dts|05|07|1936}}
|{{dts|12|07|2007}}
|Dominikán, dlouholetý provinciál české dominikánské provincie (funkci vykonával 38 let, což je, vzhledem k dominikánským zvyklostem, velká rarita). V letech 1970-1973 duchovní správce sester dominikánek ve Střelicích u Brna, později žil v kněžském domově na Moravci, v roce 1990 se odstěhoval do obnoveného dominikánského kláštera ve Znojmě. Pohřben v kryptě basiliky v Jablonném v Podještědí, poblíž hrobu sv. Zdislavy, jejímž byl celoživotním ctitelem. 
|-
|Česlav Ludvík Malík, O.Praem.
|{{dts|20|07|1922}}
|{{dts|06|07|1951}}
|{{dts|12|07|2007}}
|Strahovský premonstrát. Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Tasov|Tasově]]. Dožil na odpočinku v Třebíči. 
|-
|Josef Valoušek
|
|
|{{dts|17|07|2007}}
|Dlouholetý farář v [[w:Římskokatolická farnost Židlochovice|Židlochovicích]].
|-
|Vincenc Řehoř
|{{dts|15|05|1933}}
|{{dts|24|06|1956}}
|{{dts|07|07|2007}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Bořitov|Bořitově]]. 
|-
|Mgr. Vladislav Dvořák
|{{dts|21|05|1943}}
|{{dts|29|06|1974}}
|{{dts|10|08|2007}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Zaječí|Zaječí]]. 
|-
|Jan Kubíček
|
|
|{{dts|17|09|2007}}
|Trvalý jáhen v [[w:Římskokatolická farnost Rosice u Brna|Rosicích u Brna]].
|-
|Mons. [[w:Karel Onuca|Karel Onuca]]
|{{dts|07|10|1923}}
|{{dts|05|07|1947}}
|{{dts|08|12|2007}}
|Rodák z Jemnice. Někdejší farář [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Augustina, Brno-Masarykova čtvrť|u sv. Augustina v Brně]], poté v [[w:Římskokatolická farnost Podivín|Podivíně]]. V roce 1999 odešel na odpočinek do Ladné, kde dožil.  
|-
|Kryštof Václav Nečas, OP
|{{dts|02|12|1920}}
|{{dts|17|03|1945}}
|{{dts|31|12|2007}}
|Dominikán. Člen řádové komunity ve Znojmě. 
|-
|Mons. [[w:Ludvík Horký|Ludvík Horký]]
|{{dts|15|09|1913}}
|1939
|{{dts|05|01|2008}}
|Rodák z Rudy u Velkého Meziříčí. Po kněžském svěcení působil postupně jako kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Dačice|Dačicích]], [[w:kurát|kurát]] [[w:Psychiatrická nemocnice Brno|psychiatrické nemocnice v Brně-Černovicích]], středoškolský profesor a farář farnosti při brněnské katedrále. V letech 1972-1989 kapitulní vikář brněnské diecéze. Řadu let vypomáhal v brněnském kostele Nalezení sv. Kříže při konventu kapucínů. V roce 1990 byl jmenován apoštolským pronotářem. Zemřel v Nemocnici sv. Zdislavy v Mostištích u Velkého Meziříčí. Pohřben v kanovnické hrobce na Ústředním hřbitově v Brně. 
|-
|Hroznata Jan Svatek, O.Praem.
|{{dts|16|04|1916}}
|{{dts|29|06|1940}}
|{{dts|05|01|2008}}
|Strahovský premonstrát, někdejší kaplan u sv. Jakuba v Jihlavě. Později dlouhodobě působil v Žatci v Litoměřické diecézi a od r. 1998 ve farnosti Praha-Střešovice. Jubilant a senior kanonie. 
|-
|Ferdinand Hrušat
|
|
|{{dts|06|01|2008}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Moravany|Moravanech]]. 
|-
|Mons. František Baťka
|{{dts|02|12|1922}}
|{{dts|05|07|1947}}
|{{dts|17|06|2008}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Mikulčice|Mikulčicích]]. 
|-
|[[w:Vojtěch Antonín Jeniš|Vojtěch Antonín Jeniš]], CFSsS
|{{dts|27|09|1946}}
|{{dts|01|07|1972}}
|{{dts|25|06|2008}}
|Generální představený [[w:Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti|Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti]]. Do roku 2007 rektor kostela sv. Máří Magdaleny v Brně. Současně působil v [[w:Římskokatolická farnost Modřice|Modřicích]] a [[w:Římskokatolická farnost Moravany|Moravanech]]. Dožil v Českých Budějovicích. Tamtéž pohřben. 
|-
|Ladislav Havel
|{{dts|20|05|1923}}
|{{dts|05|07|1949}}
|{{dts|03|08|2008}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Červená Lhota|Červené Lhotě]].
|-
|[[w:Augustin Emil Dorničák|Augustin Emil Dorničák]], OSA
|{{dts|07|09|1929}}
|{{dts|26|06|1972}}
|{{dts|08|08|2008}}
|Titulární  převor  domažlický,  někdejší  pedagog  na  domažlickém gymnáziu.  Kněžsky  působil  především  ve  farnostech  litoměřické diecéze (Lobendava, Dolní Poustevna, Bakov nad Jizerou), od r. 1998 výpomocný duchovní na Starém Brně. Pohřben v řádové hrobce augustiniánů na Ústředním hřbitově v Brně. 
|-
|Mons. ThDr. JULic. [[w:Alois Krchňák|Alois Krchňák]]
|{{dts|06|12|1922}}
|{{dts|04|03|1950}}
|{{dts|29|08|2008}}
|Rodák ze Světlé u Boskovic ([[w:Římskokatolická farnost Cetkovice|farnost Cetkovice]]). Svými představenými byl poslán na studia do Říma a po únoru 1948 se rozhodl zůstat v zahraničí. Dále studoval a v roce 1950 byl v Římě vysvěcen na kněze. Věnoval se historickému bádání. Působil na mohučské univerzitě a současně jako advokát diecézního církevního soudu v Mohuči. Po roce 1990 se vrátil na Moravu. Působil jako výpomocný duchovní ve farnosti při brněnském kostele sv. Jakuba. Od roku 2005 žil v péči sester františkánek v Brně na Grohově ulici. Pohřben v Cetkovicích. 
|-
|Jan Smutný
|{{dts|10|09|1918}}
|{{dts|05|07|1942}}
|{{dts|19|10|2008}}
|Někdejší kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Oslavany|Oslavanech]]. Od roku 1949 v emigraci. 
|-
|Mons. [[w:Josef Hladík|Josef Hladík]]
|{{dts|08|03|1926}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|19|10|2008}}
|Rodák z Březí u Velké Bíteše. Záhy po kněžském svěcení byl odveden k PTP, kde prožil přes tři roky. V letech 1954-1955 kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Náměšť nad Oslavou|Náměšti nad Oslavou]]. Následně byl přeložen do [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba, Brno|farnosti při kostele sv. Jakuba v Brně]], kde prožil celý zbytek života, nejprve jako kaplan, později jako administrátor a farář, a nakonec jako výpomocný duchovní. Pohřben ve hrobce svatojakubského kostela.
|-
|Mons. [[w:Bohuslav Brabec|Bohuslav Brabec]]
|{{dts|16|07|1928}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|26|11|2008}}
|Rodák z osady Závist ([[w:Římskokatolická farnost Netín|farnost Netín]]). Vystřídal několik kněžských působišť (Třebíč-Jejkov, [[w:w:Římskokatolická farnost Zbýšov u Brna|Zbýšov u Brna]], [[w:Římskokatolická farnost Kuřim|Kuřim]], [[w:Římskokatolická farnost Prosiměřice|Prosiměřice]], [[w:Římskokatolická farnost Šlapanice u Brna|Šlapanice]], [[w:Římskokatolická farnost Telč|Telč]]). Naposledy farář v [[w:Římskokatolická farnost Radostín nad Oslavou.|Radostíně nad Oslavou]] a administrátor ex currendo v [[w:Římskokatolická farnost Pavlov u Radostína nad Oslavou|Pavlově]]. Krátce před smrtí se odstěhoval do rodného domu na Závisti, kde dožil. Pohřben v Netíně, ke kterému měl celý život poměrně silný vztah. 
|-
|[[w:Jan Pavlík|Jan Evang. Pavlík]], SJ
|{{dts|23|10|1920}}
|{{dts|19|06|1943}}
|{{dts|28|11|2008}}
|Jezuita a někdejší provinciál české provincie tohoto řádu. Původně byl bohoslovcem brněnské diecéze, k jezuitům vstoupil již jako kněz až v roce 1947. V roce 1950 byl jakožto řeholník internován v rámci ''Akce K''. V letech 1955-1960 politický vězeň. V letech 1963-1970 působil jako výpomocný duchovní na [[w:Římskokatolická farnost u baziliky Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Staré Brno|Starém Brně]]. V letech 1991-1998 spirituál kněžského semináře v Olomouci. Pohřben na Velehradě (olomoucká arcidiecéze). 
|-
|Josef Botek
|{{dts|14|01|1948}}
|{{dts|26|06|1976}}
|{{dts|11|12|2008}}
|Kněz olomoucké arcidiecéze. V letech 1998-2001 přechodně působil v brněnské diecézi.  
|-
|Jiří Palla
|{{dts|31|10|1943}}
|{{dts|26|06|1977}}
|{{dts|25|12|2008}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Brtnice|Brtnici]]. Dožil u sester těšitelek v Rajhradě u Brna.
|-
|Mons. ThDr. [[w:Josef Hrbata|Josef Hrbata]]
|{{dts|06|04|1924}}
|{{dts|21|02|1948}}
|{{dts|19|04|2009}}
|Rodák z Habrůvky ([[w:Římskokatolická farnost Křtiny|farnost Křtiny]]). Jako kaplan působil v [[w:Římskokatolická farnost Petrovice u Moravského Krumlova|Petrovicích u Moravského Krumlova]] a následně v Brně na Křenové. Současně s kaplanstvím na Křenové byl jedním ze sekretářů biskupa Karla Skoupého. V roce 1950 byl zatčen a deset měsíců držen ve vyšetřovací vazbě. Po propuštění se rozhodl emigrovat, což také ještě koncem roku 1950 učinil (přeplaval u Malacek řeku Moravu do Rakouska). Zůstal v Rakousku, kde mu bylo umožněno kněžsky působit v innsbrucké diecézi. V roce 1958 byl ustanoven farářem v Obergurgelu v Alpách. České exilové nakladatelství [[w:Velehrad (nakladatelství)|Velehrad]], sídlící v Římě vydávalo jeho zamyšlení nad liturgickými texty (např. ''Perly a chléb'' ''I.'' a ''II.'', ''Světlo v temnotách'', ...). Pohřben v Brně-Králově Poli.
|-
|Alois Weigl
|{{dts|07|02|1927}}
|{{dts|05|07|1970}}
|{{dts|11|05|2009}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Nové Veselí|Novém Veselí]] a ex currendo administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Bohdalov|Bohdalově]].
|-
|Josef Kotulan
|{{dts|16|07|1921}}
|{{dts|05|07|1947}}
|{{dts|21|06|2009}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Lanžhot|Lanžhotě]]. Později odešel do emigrace. Zemřel v Altöttingu.
|-
|František Šrámek
|{{dts|01|12|1920}}
|{{dts|05|07|1946}}
|{{dts|22|06|2009}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Přísnotice|Přísnoticích]], výpomocný duchovní ve [[w:Římskokatolická farnost Veverská Bítýška|Veverské Bítíšce]]. 
|-
|Rudolf Zbirovský
|{{dts|29|05|1915}}
|{{dts|05|07|1939}}
|{{dts|27|07|2009}}
|Výpomocný duchovní ve [[w:Římskokatolická farnost Střelice u Brna|Střelicích]]. 
|-
|František Nestrojil
|{{dts|23|01|1924}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|28|07|2009}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Drásov|Drásově]]. 
|-
|Karel Mach
|{{dts|12|08|1924}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|04|08|2009}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Nikolčice|Nikolčicích]]. 
|-
|Karel Hugo
|{{dts|02|02|1927}}
|{{dts|01|07|1972}}
|{{dts|27|09|2009}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Kounice|Dolních Kounicích]], výpomocný duchovní v rodných [[w:Římskokatolická farnost Ivančice|Ivančicích]].
|-
|Ing. Mgr. Jan Mendel
|
|
|{{dts|03|10|2009}}
|Trvalý jáhen na Starém Brně.
|-
|Bohumil Mihola
|
|
|{{dts|09|10|2009}}
|Výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Pavlice|Pavlicích u Znojma]]. 
|-
|Jaroslav Schneider
|{{dts|12|05|1921}}
|{{dts|02|07|1944}}
|{{dts|10|10|2009}}
|Výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Okříšky|Okříškách]].
|-
|Jaroslav Žalkovský
|{{dts|20|10|1928}}
|{{dts|29|06|1974}}
|{{dts|01|01|2010}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Rozsochy|Rozsochách]].
|-
|Václav Noll
|{{dts|07|10|1929}}
|{{dts|24|02|1968}}
|{{dts|15|02|2010}}
|Duchovní správce sester dominikánek ve Střelicích u Brna.
|-
|Václav Küchler
|{{dts|27|09|1922}}
|{{dts|05|07|1949}}
|{{dts|24|02|2010}}
|Emeritní děkan jaroměřický a moravskobudějovický. V letech 1959-1991 farář v [[w:Římskokatolická farnost Jaroměřice nad Rokytnou|Jaroměřicích nad Rokytnou]]. Dožil u sester boromejek v ''Domově svatého Antonína'' v Moravských Budějovicích. 
|-
|Jiří Bílek
|
|
|{{dts|04|03|2010}}
|Výpomocný duchovní ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Meziříčí|Velkém Meziříčí]]. 
|-
|František Grmolec
|{{dts|22|10|1922}}
|{{dts|05|07|1948}}
|{{dts|18|03|2010}}
|Emeritní farář ve [[w:Římskokatolická farnost Višňové u Znojma|Višňovém u Znojma]], dožil v kněžském domově na Moravci. Pohřben ve Višňovém. 
|-
|Mons. [[w:Karel Pavlíček (kněz)|Karel Pavlíček]]
|{{dts|26|05|1929}}
|{{dts|05|07|1970}}
|{{dts|17|05|2010}}
|Rodák z Budišova u Třebíče. Vstoupil do brněnského kněžského semináře. Ten byl ovšem v roce 1950 státní mocí zrušen a Karel Pavlíček byl odveden k PTP. Poté pracoval v civilním zaměstnání. V roce 1968 nastoupil do kněžského semináře v Litoměřicích, kde mu konečně bylo umožněno dokončit studia. Po dvou letech se dočkal kněžského svěcení. Jeho prvním působištěm se stala Třešť u Jihlavy. Později působil v [[w:Římskokatolická farnost Modřice|Modřicích]] a ex currendo v [[w:Římskokatolická farnost Moravany|Moravanech]]. V závěru života byl výpomocným duchovním v [[w:Římskokatolická farnost Pozořice|Pozořicích]]. 
|-
|Mons. [[w:Ladislav Simajchl|Ladislav Simajchl]]
|{{dts|04|06|1922}}
|{{dts|05|07|1948}}
|{{dts|05|07|2010}}
|V letech 1981-2000 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Fryšava pod Žákovou horou|Fryšavě pod Žákovou horou]]. Jeden z editorů [[w:Jednotný kancionál|Jednotného kancionálu]]. 
|-
|Mons. [[w:Metoděj Kotík|Metoděj Kotík]]
|{{dts|18|07|1915}}
|1940
|{{dts|19|07|2010}}
|Rodák z Dolních Borů ([[w:Římskokatolická farnost Bory|farnost Bory]]). V letech 1966-2005 farář v [[w:Římskokatolická farnost Křižanov|Křižanově]].
|-
|Josef František Doležal
|{{dts|07|06|1950}}
|{{dts|24|06|1979}}
|{{dts|22|09|2010}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Prušánky|Prušánkách]]. 
|-
|Kajetán Pavel Sasínek, OFMCap.
|1920
|{{dts|05|07|1947}}
|{{dts|01|11|2010}}
|Kapucín, rodák ze Starého Poddvorova ([[w:Římskokatolická farnost Čejkovice|farnost Čejkovice]]). V letech 1971-1985 výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Hodonín|Hodoníně]], Čejkovicích a [[w:Římskokatolická farnost Ratíškovice|Ratíškovicích]]. Později působil v olomoucké arcidiecézi. V letech 1994-2008 působil při brněnském kostele Nalezení sv. Kříže, zvláště jako vyhledávaný zpovědník. Dožil v kapucínském klášteře v Praze na Hradčanech. Pohřben do kapucínské hrobky na hřbitově v Praze na Břevnovském hřbitově.  
|-
|Antonín Němčanský
|{{dts|22|05|1918}}
|{{dts|05|07|1942}}
|{{dts|10|11|2010}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Horní Kounice|Horních Kounicích]]. 
|-
|[[w:Stanislav Krátký|Stanislav Krátký]]
|{{dts|11|11|1922}}
|{{dts|05|07|1946}}
|{{dts|13|11|2010}}
|Po kněžském svěcení působil jako kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Žarošice|Žarošicích]], později v Brně-Husovicích a Brně-Řečkovicích. Následně v letech 1958-1960 politický vězeň. K duchovní službě se mohl vrátit až v roce 1968, kdy byl ustanoven za interkalárního administrátora do [[w:Římskokatolická farnost Mutěnice|Mutěnic]]. Následně farářem v [[w:Římskokatolická farnost Kunštát na Moravě|Kunštátě na Moravě]]. Biskup &quot;skryté církve&quot;, po roce 1989 biskupský úřad nevykonával. Přes dvacet let působil v duchovní správě na [[w:Římskokatolická farnost Hrádek u Znojma|Hrádku u Znojma]] a v okolních farnostech. V roce 1999, po smrti Vladimíra Nováčka, se stal proboštem mikulovské kapituly. Podílel se na vzniku [[w:Radio Proglas|Radia Proglas]] a [[w:Tábor Radost|Tábora Radost]] v Orlických horách. Pohřben v kanovnické hrobce na hřbitově v Mikulově.
|-
|Libor Tomáš Pinkava, OFMCap.
|{{dts|19|07|1919}}
|{{dts|20|06|1948}}
|{{dts|15|11|2010}}
|V letech 1942-1945 nuceně nasazen v Německu. V letech 1948-1950, již jako kněz, byl členem kapucínské komunity v Třebíči na Jejkově. V letech 1950-1955 byl coby řeholník internován, následně pracoval v civilním zaměstnání. Krátce mohl působit v duchovní správě v litoměřické diecézi a pražské arcidiecézi. Začátkem 70. let 20. století mu aktivní pastorační služba byla opět státní mocí znemožněna. Až po odchodu do důchodu mohl opět kněžsky působit, tentokráte v olomoucké arcidiecézi. Od roku 1995 žil v kapucínské komunitě v Olomouci. Pohřben v Olomouci-Neředíně. 
|-
|Miroslav Bičiště
|
|
|{{dts|23|11|2010}}
|Kněz královéhradecké diecéze. Na odpočinku žil v kněžském domově na Moravci, zároveň však dle svých možností kněžsky vypomáhal ve [[w:Římskokatolická farnost Dalečín|farnosti Dalečín]]. Pohřben v Sádku u Poličky (královéhradecká diecéze). 
|-
|Karel Hrazdil
|{{dts|29|07|1927}}
|{{dts|18|06|1994}}
|{{dts|23|11|2010}}
|Výpomocný duchovní [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba, Brno|v Brně u sv. Jakuba]]. 
|-
|ThDr. [[w:Josef Pacal|Josef Pacal]]
|{{dts|10|10|1924}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|15|01|2011}}
|Rodák z Černé ([[w:Římskokatolická farnost Měřín|farnost Měřín]]). Krátce po kněžském svěcení byl odveden k PTP a do pastorace mohl nastoupit až v roce 1954. Od roku 1990 působil na ''Diecézním církevním soudu''. Kanovník brněnské kapituly. Někdejší farář a kustod brněnské katedrály. Od roku 2005 výpomocný duchovní [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Mikuláše, Znojmo|ve Znojmě u sv. Mikuláše]]. Pohřben v Měříně. 
|-
|Stanislav Pravec
|{{dts|14|04|1917}}
|{{dts|19|06|1943}}
|{{dts|20|01|2011}}
|Někdejší duchovní správce v Křižanovicích u Bučovic. Dožil v kněžském domově na Moravci. 
|-
|Alois Honek
|{{dts|30|06|1938}}
|{{dts|25|06|1961}}
|{{dts|14|05|2011}}
|Rektor kaple kněžského domova na Moravci. Dlouholetý diecézní cenzor.
|-
|Vítězslav Schneiderka, CSsR
|
|
|{{dts|26|06|2011}}
|Redemptorista, kněz, kdysi působící při kostele sv. Michala v Brně. 
|-
|František Sadílek
|{{dts|13|08|1948}}
|{{dts|25|06|1978}}
|{{dts|11|08|2011}}
|Rodák z Rozseče u Kunštátu ([[w:Římskokatolická farnost Sulíkov|farnost Sulíkov]]). Někdejší farář v Moravském Krumlově a děkan moravskokrumlovského děkanátu. Od roku 2009 farář v [[w:Římskokatolická farnost Netín|Netíně]]. Zde sloužil až do své smrti. Trpělivě snášel v závěru života vážnou nemoc a kněžsky sloužil až do konce. Poslední Mši svatou v netínském kostele sloužil 3. srpna 2011. Pohřben v Sulíkově. 
|-
|Jan Dobeš
|{{dts|23|09|1931}}
|{{dts|24|06|1956}}
|{{dts|04|02|2012}}
|Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Boskovice|Boskovicích]]. V roce 1994 přešel do olomoucké arcidiecéze.
|-
|[[w:Josef Dobiáš (kněz)|Josef Dobiáš]]
|{{dts|10|09|1919}}
|{{dts|14|06|1942}}
|{{dts|04|02|2012}}
|Od roku 1990 výpomocný duchovní v Holubicích ([[w:Římskokatolická farnost Pozořice|farnost Pozořice]]). Předtím působil v litoměřické diecézi. 
|-
|Prof. ThDr. JUDr. [[w:Miroslav Zedníček|Miroslav Zedníček]]
|{{dts|04|11|1931}}
|{{dts|27|06|1954}}
|{{dts|19|02|2012}}
|Rodák z Rudy. Po kněžském svěcení působil jako kaplan postupně v [[w:Římskokatolická farnost Moravské Budějovice|Moravských Budějovicích]] a [[w:Římskokatolická farnost Telč|Telči]]. Později vyučoval kanonické právo na CMBF v Litoměřicích. Autor českého překladu ''Kodexu kanonického práva''. Po roce 1989 vyučoval na KTF UK v Praze. Pohřben v Tišnově.
|-
|[[w:Jaroslav Olšava|Jaroslav Moštěk]]
|{{dts|06|04|1922}}
|{{dts|05|07|1948}}
|{{dts|17|03|2012}}
|Rodák z Nové Říše. Jako kněz působil v [[w:Římskokatolická farnost Hovorany|Hovoranech]]. Později byl na státní zásah přeložen do královéhradecké diecéze, kde působil ve Skuhrově u Havlíčkova Brodu. Byl literárně činný pod pseudonymem ''Jaroslav Olšava'', svá díla vydával povětšinou vlastním nákladem.  
|-
|Ing. Angelus Alois Glabasnia, OFM
|{{dts|08|03|1955}}
|{{dts|29|03|1987}}
|{{dts|22|04|2012}}
|Františkán. V letech 1998-2009 působil ve farnosti při kostele Nejsvětějšího Srdce Páně v Brně-Husovicích a byl členem tamní františkánské komunity.
|-
|Jan Zemánek, CSsR
|{{dts|23|01|1925}}
|{{dts|20|11|1949}}
|{{dts|08|06|2012}}
|Redemptorista, někdejší provinciál. V letech 2004-2007 působil v Tasovicích u Znojma. Vyhledávaný zpovědník a duchovní vůdce. V letech 2007-2008 působil na Hoře Matky Boží u Králík (královéhradecká diecéze), dožil v Charitním domově ve Staré Boleslavi. Pohřben v Tasovicích. 
|-
|Julián Vladimír Veškrna, CFSsS
|{{dts|23|02|1925}}
|{{dts|09|02|1968}}
|{{dts|17|06|2012}}
|Rodák z Brna-Husovic. Člen Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti. V letech 1992-1996 působil v Brně při kostele sv. Máří Magdaleny. Dožil v Českých Budějovicích, kde je též pohřben.
|-
|Bernardin Josef Mráz, OFMConv.
|{{dts|05|03|1909}}
|{{dts|12|07|1931}}
|{{dts|29|07|2012}}
|Nejstarší člen české provincie řádu minoritů. Před rokem 1950 působil v minoritském konventu při kostele sv. Janů v Brně. Dožil v Praze v konventu u sv. Jakuba na Starém Městě, kde zemřel ve věku 103 let. Pohřben v hrobce bratří minoritů na Olšanských hřbitovech v Praze. 
|-
|ThLic. [[w:Jeroným Filip Hofmann|Jeroným Filip Hofmann]], O.Praem.
|{{dts|08|06|1973}}
|{{dts|26|06|2003}}
|{{dts|14|09|2012}}
|Strahovský premonstrát, někdejší vrcholový sportovec. Někdejší administrátor v Praze-Střešovicích. Od roku 2008 farní vikář [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba, Jihlava|farnosti u kostela sv. Jakuba v Jihlavě]] a ex currendo administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Rančířov u Jihlavy|Rančířově]]. Zemřel na následky vážného úrazu. Pohřben na řádovém hřbitově v Praze-Nebušicích.
|-
|Josef Krchňavý
|{{dts|19|03|1925}}
|{{dts|05|07|1949}}
|{{dts|10|10|2012}}
|Výpomocný duchovní ve [[w:Římskokatolická farnost Žďár nad Sázavou-II|Žďáře nad Sázavou II]].
|-
|Mons. Ing. [[w:Jan Blaha|Jan Blaha]]
|{{dts|12|03|1938}}
|{{dts|12|07|1967}}
|{{dts|13|12|2012}}
|Biskup &quot;skryté církve&quot; (biskupská konsekrace 28. října 1967, světitel [[w:Peter Dubovský|Peter Dubovský]]). Po roce 1989 odmítl nabízený post světícího biskupa v Litoměřicích a po celý zbytek života sloužil jako farní vikář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Neposkvrněného početí Panny Marie, Brno|Brně na Křenové]]. Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.
|-
|Jan Kabátek
|{{dts|28|12|1927}}
|{{dts|05|07|1970}}
|{{dts|26|12|2012}}
|Emeritní děkan náměšťského děkanátu. Farář a později výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Mohelno|Mohelně]].
|-
|Vojtěch Srna
|{{dts|31|01|1932}}
|{{dts|24|06|1956}}
|{{dts|17|01|2013}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Žerotice|Žeroticích]].
|-
|Karel Volejníček
|{{dts|30|10|1936}}
|
|{{dts|01|02|2013}}
|V letech 1992-1997 farář v [[w:Římskokatolická farnost Dubňany|Dubňanech]], poté výpomocný duchovní v Brně-Židenicích.
|-
|Ambros Alois Kapeller, OSB
|{{dts|12|11|1943}}
|{{dts|28|06|1969}}
|{{dts|08|02|2013}}
|Benediktin z rakouského Göttweigu. V letech 2003-2005 farní vikář v [[w:Římskokatolická farnost Rajhrad|Rajhradě]]. 
|-
|Stanislav Jiří Fiala, OH
|{{dts|03|04|1930}}
|1972
|{{dts|02|03|2013}}
|Milosrdný bratr, v letech 1992-2004 provinciál české řádové provincie. Narozen v Lánech u Nymburka. Převor [[w:Klášter milosrdných bratří (Letovice)|konventu v Letovicích]] a rektor tamního klášterního kostela. Pohřben v hrobce tohoto kostela.
|-
|[[w:Tomáš Prnka|Tomáš Prnka]]
|{{dts|14|02|1926}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|29|03|2013}}
|Od roku 1973 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Křtiny|Křtinách]], od r. 2008 na penzi výpomocný duchovní tamtéž až do své smrti. V letech 1978-1999 zároveň děkan [[w:Děkanát Blansko|blanenského děkanátu]]. Rodný bratr R.D. Josefa Prnky (viz r. 1989 tohoto seznamu). Pohřben na hřbitově ve Křtinách ve stejném hrobě jako jeden z jeho předchůdců, František Marek (viz r. 1969 tohoto seznamu). 
|-
|Česlav Boleslav Chroboczek, OFMConv. 
|{{dts|27|11|1929}}
|{{dts|27|06|1954}}
|{{dts|31|03|2013}}
|Minorita. Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Božice|Božicích]] a děkan hrušovanský. 
|-
|Emanuel Marek
|{{dts|08|06|1926}}
|{{dts|29|06|1952}}
|{{dts|01|06|2013}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Urbanov|Urbanově]].
|-
|[[w:Josef Hinterhölzl|Josef Hinterhölzl]]
|{{dts|16|05|1915}}
|{{dts|05|07|1939}}
|{{dts|03|08|2013}}
|Rodák ze Šumné ([[w:Římskokatolická farnost Štítary na Moravě|farnost Štítary na Moravě]]). Biskup &quot;skryté církve&quot; (po roce 1989 biskupskou službu nevykonával). Farář v [[w:Římskokatolická farnost Jamné u Jihlavy|Jamném u Jihlavy]].
|-
|Josef Vaníček, SDB
|{{dts|06|08|1926}}
|{{dts|25|12|1968}}
|{{dts|06|08|2013}}
|Salesián, rodák z Vršovic u Opavy (nyní ostravsko-opavská diecéze). Kněžské svěcení přijal tajně vzkládáním rukou biskupa [[w:Štěpán Trochta|Štěpána Trochty]]. V letech 1971-1992 působil postupně v několika farnostech ([[w:Římskokatolická farnost Dačice|Dačice]], [[w:Římskokatolická farnost Staré Hobzí|Staré Hobzí]], [[w:Římskokatolická farnost Český Rudolec|Český Rudolec]], [[w:Římskokatolická farnost Studená|Studená]], [[w:Římskokatolická farnost Rosice u Brna|Rosice u Brna]]). V letech 1992-2007 působil v salesiánské komunitě v Brně-Líšni. Dožil v péči řeholních sester v Žernovce u Tišnova. 
|-
|Mons. [[w:Josef Šindar|Josef Šindar]]
|{{dts|29|03|1933}}
|{{dts|26|06|1960}}
|{{dts|17|09|2013}}
|Farář v Tišnově a děkan tišnovského děkanátu. 
|-
|František Kozár
|{{dts|14|06|1946}}
|{{dts|30|06|1973}}
|{{dts|03|10|2013}}
|Dlouholetý farář ve [[w:Římskokatolická farnost Sloup v Moravském krasu|Sloupě v Moravském krasu]]. V závěru života farář v [[w:Římskokatolická farnost Mikulčice|Mikulčicích]]. Biritualista. 
|-
|Josef Daněk, SDB
|{{dts|06|05|1951}}
|
|{{dts|10|12|2013}}
|Salesián. Farář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Panny Marie Pomocnice v Brně-Žabovřeskách|Brně-Žabovřeskách]]. 
|-
|Mons. [[w:Josef Stejskal (kněz)|Josef Stejskal]]
|{{dts|21|01|1922}}
|{{dts|05|07|1949}}
|{{dts|26|01|2014}}
|Rodák ze Šitbořic. Bratranec R.D. Vladimíra Stejskala (viz r. 2006 tohoto seznamu). Za druhé světové války jako bohoslovec totálně nasazen na Mostecku. Po kněžském svěcení působil v letech 1949-1951 jako kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Břeclav-Poštorná|Poštorné u Břeclavi]]. Poté byl &quot;za trest&quot; přeložen do litoměřické diecéze. V letech 1951-1954 vystřídal několik působišť (Podmokly u Děčína, Česká Lípa a Kvítkov). V roce 1954 byl ustanoven administrátorem farnosti při poutním kostele v Horní Polici u České Lípy. Zde pak prožil celý zbytek života, v roce 1991 byl v Horní Polici ustanoven farářem s titulem arciděkana. Vyhledávaný zpovědník a duchovní vůdce. Zemřel na faře v Horní Polici, pohřben na hornopolickém hřbitově. 
|-
|František Jindra
|{{dts|18|06|1924}}
|{{dts|05|07|1949}}
|{{dts|09|02|2014}}
|Kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Boskovice|Boskovicích]].
|-
|Mgr. Jaroslav Sojka
|
|
|{{dts|26|04|2014}}
|Rodák z Kochánova (farnost Netín). Trvalý jáhen v Brně-Lískovci.
|-
|Josef Malík
|{{dts|23|08|1951}}
|{{dts|26|06|1983}}
|{{dts|12|05|2014}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Mohelno|Mohelně]]. Zemřel během Mše svaté. 
|-
|Antonín Láník
|{{dts|07|05|1921}}
|{{dts|05|07|1947}}
|{{dts|10|06|2014}}
|Bývalý farář v [[w:Římskokatolická farnost Šaratice|Šaraticích]], premonstrátský terciář. 
|-
|Ludvík Tichý
|{{dts|08|02|1925}}
|1950
|{{dts|10|07|2014}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Hluboké Mašůvky|Hlubokých Mašůvkách]]. 
|-
|Leo Kuchař, SSS
|{{dts|16|02|1928}}
|{{dts|06|04|1960}}
|{{dts|19|07|2014}}
|Člen kongregace eucharistiánů. Kněžské svěcení přijal tajně v Polsku, poté působil v ilegální pastoraci v Brně. V závěru života působil v Rakousku. Pohřben na hřbitově Oberlaa ve Vídni. 
|-
|Václav Kamenický
|{{dts|03|08|1929}}
|{{dts|01|07|1972}}
|{{dts|14|08|2014}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Mikulovice u Znojma|Mikulovicích u Znojma]]. 
|-
|Ludvík Otradovec, SDB
|{{dts|11|12|1928}}
|{{dts|13|12|1967}}
|{{dts|14|11|2014}}
|Salesián. Rodák z Velkého Meziříčí. Kněžské svěcení přijal tajně a v duchovní správě mohl začít působit až v roce 1971. Postupně působil v několika farnostech brněnské diecéze ([[w:Římskokatolická farnost Jaroměřice nad Rokytnou|Jaroměřice nad Rokytnou]], [[w:Římskokatolická farnost Jemnice|Jemnice]], Jihlava, [[w:Římskokatolická farnost Jimramov|Jimramov]], [[w:Římskokatolická farnost Rouchovany|Rouchovany]]). V roce 1989 odešel ze zdravotních důvodů do penze, žil jako soukromá osoba v Brně-Jundrově a příležitostně vypomáhal v duchovní správě u spolubratří salesiánů v Brně-Žabovřeskách. 
|-
|Jan Chromeček, SJ
|{{dts|27|07|1932}}
|{{dts|21|01|1968}}
|{{dts|14|12|2014}}
|Jezuita. Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Věstonice|Dolních Věstonicích]]. 
|-
|Mgr. Pavel Horký
|{{dts|05|12|1950}}
|{{dts|29|06|1974}}
|{{dts|05|01|2015}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Stonařov|Stonařově]] a děkan jihlavského děkanátu. 
|-
|Berard Jaroslav Hasil, OFM
|{{dts|07|05|1923}}
|{{dts|29|06|1974}}
|{{dts|09|01|2015}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Nejsvětějšího Srdce Páně, Brno-Husovice|Brně-Husovicích]], až do své smrti pak výpomocný duchovní tamtéž. Člen tamní františkánské komunity.
|-
|Břetislav Vaněk, CSsR
|{{dts|05|02|1926}}
|{{dts|15|09|1951}}
|{{dts|19|05|2015}}
|Redemptorista. Někdejší výpomocný duchovní na [[w:Římskokatolická farnost u baziliky Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Staré Brno|Starém Brně]]. Dožil na Svaté Hoře u Příbrami v tamní komunitě redemptoristů, vypomáhal v duchovní správě svatohorské farnosti, zejména jako zpovědník. 
|-
|Cyril Vladimír Hron, III.OP
|{{dts|07|06|1954}}
|{{dts|12|12|1992}}
|{{dts|28|05|2015}}
|Kněz plzeňské diecéze a terciář dominikánského řádu. Někdejší výpomocný duchovní ve [[w:Římskokatolická farnost Chvalatice|Chvalaticích]].
|-
|Mons. [[w:Václav Fišer (kněz)|Václav Fišer]]
|{{dts|09|08|1923}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|22|06|2015}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Hustopeče u Brna|Hustopečích u Brna]]. 
|-
|Mgr. [[w:Jan Kabeláč|Jan Kabeláč]]
|{{dts|02|02|1937}}
|{{dts|29|06|1960}}
|{{dts|18|08|2015}}
|Kanovník brněnské kapituly, v letech 2006-2013 farář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Neposkvrněného početí Panny Marie, Brno|Brně na Křenové]], poté až do své smrti výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Cyrila a Metoděje, Brno-Židenice|Brně-Židenicích]]. Soudce diecézního církevního soudu. 
|-
|[[w:Odilo František Crkva|Odilo František Crkva]], OSB
|{{dts|23|02|1926}}
|{{dts|26|07|1953}}
|{{dts|29|09|2015}}
|Rodák z Brtnice. Benediktin, mnich Emauzského opatství v Praze. Po roce 1959 žil v emigraci v benediktinském opatství sv. Prokopa v Lisle u Chicaga v USA a věnoval se krajanské duchovní správě. Po roce 1989 podporoval obnovu působení benediktinů v České republice. Pohřben v Lisle.
|-
|[[w:Bernard František Palka|Bernard František Palka]], O.Praem.
|{{dts|09|08|1923}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|22|06|2015}}
|Novoříšský premonstrát, emeritní převor novoříšské premonstrátské kanonie a ex currendo administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Krasonice|Krasonicích]]. Dožil v charitním domově v Kroměříži. Pohřben v řádovém hrobě na hřbitově v Nové Říši. 
|}

[[Kategorie:Seznamy zemřelých kněží brněnské diecéze]]</text>
      <sha1>obcmreb02ktdkvj5eha0xm9coaayqjd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Kaštanovník</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7989</id>
    <revision>
      <id>34879</id>
      <parentid>34128</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2223" xml:space="preserve">[[Soubor:Nasavrky, Kaštanka (5).JPG|náhled|260x260pixelů|''Kaštanovník jedlý'']]
'''Kaštanovník jedlý''' ''(Castanea sativa)'' je velký listnatý strom z čeledi bukovité (''Fagaceae''). Dorůstá výšky 20–25 m a má širokou vejčitou korunu. Není nijak příbuzný se známějším koňským kaštanem (jírovec maďal).

Tradiční oblastí jeho pěstování je jižní Evropa a Přední Asie. Do západní a střední Evropy se však rozšířil již pod vlivem římské říše. Stromy jsou mrazuvzdorné, a tak jejich pěstování není problematické, ačkoliv nejlépe prospívají v teplých oblastech. Kaštanovník kvete dlouhými jehnědami, je však silným alergenem.

Plodem jsou lesklá hnědá semena, které dozrávají na podzim (září, říjen). Chrání je trnitá slupka - číška. V jedné slupce se běžně nachází 2-3 semena, existují však i odrůdy s jediným semenem. Kaštany se jedí obvykle vařené nebo pečené. Obsahují hodně škrobu, cukru a bílkovin a mají vyšší energetickou hodnotu než brambory. 

== Výsadba ==
Kaštanovník lze množit výsevem semen (kaštanů), ale v současnosti jsou k sehnání i roubované stromky. První kaštany se sklízejí asi po pěti letech.

Kaštanovník není plně samosprašný, takže lépe plodí, pokud se nedaleko od sebe nachází dva a více stromů.
[[Soubor:Chestnut02.jpg|náhled|''Semena v trnité slupce'']]

== Odrůdy ==
Pro podmínky střední Evropy byly vyšlechtěné odrůdy ''Bojar'' a ''Mistral'', místní klima však dobře snášejí i odrůdy ''Migoule'' a ''Marigoule''.

== Choroby ==
* '''Inkoustová choroba''' - hniloba způsobená houbami rodu ''Phytophthora'' (''P. cambivora, P. cinnamom''i), napadajícími kořeny stromu. Napadený strom obvykle umírá a není možné jej zachránit, neexistuje ani spolehlivá ochrana
* '''Korová nekróza kaštanovníku''' (též rakovina kůry) - choroba vyvolaná houbou ''Cryphonectria parasitica'' se projevuje usycháním celých větví. Léčba se provádí pomocí hypovirulentních kmenů téže houby. V České republice se tato choroba v současnosti nenalézá, ačkoliv dříve byla zaznamenána.

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>c9kmhs2ppggjpo82mgntijctmiqxw9t</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Mandloň</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7990</id>
    <revision>
      <id>34882</id>
      <parentid>34129</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1704" xml:space="preserve">[[Soubor:037 2016 02 19 Wiki Loves Earth 2016.jpg|náhled|''Kvetoucí mandloň'']]
'''Mandloň obecná''' (''Prunus dulcis'') pochází ze Středomoří, ale pěstovat se dá i ve střední Evropě. Je to rostlina z teplého, slunečného prostředí, takže dobře snáší sucho, ale na středoevropské poměry kvete velmi brzy, proto ji ohrožují jarní mrazíky. U některých odrůd se šlechtěním podařilo posunout kvetení na pozdější dobu, takže je lze pěstovat i v České republice. Běžnější je výskyt mandloní v teplejších oblastech Moravy než v Čechách.
[[Soubor:PikiWiki Israel 7025 Amond blossom.jpg|náhled|''Zralé plod''y]]

== Výsadba ==
Mandloň nesnáší těžké, zamokřené půdy. Vyžaduje propustnou, na živiny bohatou zeminu, ale s vysokým množstvím vápníku. Tento prvek je nezbytný pro pravidelné nasazování plodů.

Jen některé odrůdy jsou samosprašné, takže pro zajištění dobré úrody je vhodné vysadit alespoň dva jedince.

== Choroby ==
Mandloně trpí obdobnými chorobami a škůdci jako broskvoně, švestky a meruňky. Patří mezi ně:
* '''obaleči'''
* '''mšice'''
* '''krasec temný''' - v ČR se jako škůdce nevyskytuje
* '''kadeřavost listů''' - původcem je houba palcatka broskvoňová (''Taphrina deformans'')
* '''moniliová hniloba peckovin''' - původcem je houba hlízenka (''Monilia'')
* '''bakteriální rakovina peckovin''' - původcem je houba ''Fusicoccum''
* '''strupovitost''' - vytváří malé šedavé skvrny, rámované červeným prstencem na výhoncích a černé skvrny na mladých plodech (plody nerostou a nedozrávají). Je třeba odstraňovat zasažené části.

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>acqiol2xz16egh85jz2bthirjv1218g</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Java/Jednoduchá třída</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7996</id>
    <revision>
      <id>34914</id>
      <parentid>34343</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:27:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1064" xml:space="preserve">Jako úvod do objektového programování si ukážeme příklad deklarace třídy Bod a vytvoření její instance.

== Příklad ==
Deklarujeme třídu Bod:
{{Kód|jazyk=java|kód=
public class Bod {
private int souradniceX; // soukroma souradnice X
private int souradniceY; // soukroma souradnice Y

public Bod(int souradniceX, int souradniceY) { // konstruktor
	this.souradniceX = souradniceX; // inicializace X
	this.souradniceY = souradniceY; // inicializace Y
}

@Override
public String toString() { // prevedeni souradnic na String
	return &quot;{&quot; + souradniceX + &quot;, &quot; + souradniceY + &quot;}&quot;; // a navraceni String-u
}

public static void main (String args[]) { // pocatek behu programu
	Bod bod = new Bod(200, 150); // vytvořeni a inicializace instance tridy Bod
	System.out.println(bod); // vytisteni souradnic bodu (je volana metoda toString())
}
}
}}

Po spuštění se objeví text:

{200, 150}

== Odkazy ==
* Java pro zelenáče – ISBN 80-86330-17-6 od Miroslava Viria

[[Kategorie:Kurz programování v Javě|Úvod do OOP]]
[[Kategorie:Programování]]</text>
      <sha1>ivcd0e7xljjkqrze2tuykein4q4jqqv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Školství 1938-1945</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7997</id>
    <revision>
      <id>40727</id>
      <parentid>36372</parentid>
      <timestamp>2019-10-28T09:58:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="49525" xml:space="preserve">[[w:Adolf Hitler|Adolf Hitler]] ve škole viděl pouze předstupeň [[w:Wehrmacht|wehrmachtu]].&lt;ref&gt;Slovník spisovného jazyka českého i Nový akademický slovník cizích slov: v odborné válečné literatuře, kde jde často o citátové užití jednotlivých pojmů, je možné zápis s velkým písmenem tolerovat. Podstatné jméno wehrmacht je podle Pravidel českého pravopisu rodu mužského (2. p. wehrmachtu).&lt;/ref&gt; Škola měla z dětí vychovávat přesvědčené národní socialisty a jejím nejdůležitějším úkolem bylo vštípení [[w:Nacismus|rasové ideologie]]. Primárně neměla zprostředkovávat vzdělávání, ale vychovat následovníky nacismu. Nicméně pro [[w:Národně socialistická německá dělnická strana|národní socialisty]] nebyla škola až tak důležitá, NS-výchova dětí a mládeže probíhala hlavně na úrovni mimoškolní v organizaci „[[w:Hitlerjugend|Hitlerova mládež”]] (HJ).

Krátce po převzetí moci nacisty (Machtergreifung) byl 3. dubna 1933 vydán zákon (Gesetz zur Wiederherstellung des Berufsbeamtentums, tzv. Berufsbeamtengesetz, zkratka BBG), na jehož základě museli školy opustit židovští učitelé. Obdobně došlo k propuštění učitelů, kteří se nepodrobili ideologii národního socialismu, [[w:Pacifismus|pacifistů]], [[w:Sociálnědemokratická strana Německa|sociálních demokratů]] a [[w:Komunistická strana Německa|komunistů]]. Učitelé se stali státními úředníky a měli nadále sloužit státní ideologii.
&lt;ref&gt;Schule und Bildung, NS Zeit na [http://www.zeitklicks.de/nationalsozialismus/zeitklicks/zeit/alltag/schule-und-bildung/ www.zeitklicks.de]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=dra&amp;datum=1933&amp;page=300&amp;size=45 Reichsgesetzblatt ze 7. dubna 1933 na stránkách Österreichische Nationalbibliothek]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://ns-quellen.at/gesetz_anzeigen_detail.php?gesetz_id=11910&amp;action=B_Read Zweite Verordnung über Maßnahmen auf dem Gebiet des Beamtenrechts]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Verordnung über die vorläufige Regelung des Berufsschulwesens im Reichsgau Sudetenland und in den Reichsgauen der Ostmark vom 31. Mai 1940, Deutsches RGBl. I S. 832, Verordnung zur Einführung des Reichsschulpflichtgesetz im Reichsgau Sudetenland z 24. června 1940, Verordnung zur Durchführung des § 10 Abs. 1 des Reichsschulpflichtgesetzes vom 12. Mai 1941, Deutsches RGBl. I s. 255, Durchführungsverordnung zur Verordnung über die vorläufige Regelung des Berufsschulwesens im Reichsgau Sudetenland und in den Reichsgauen der Ostmark vom 15. Mai 1941, Deutsches RGBl. I s. 276, Verordnung über den Fortfall der Berufsschulbeiträge vom 20. Februar 1942, Deutsches RGBl. I s. 85, Zweite Verordnung zur Durchführung der Verordnung über die vorläufige Regelung des Berufsschulwesens in den Reichsgauen Kärnten, Niederdonau, Oberdonau, Salzburg, Steiermark und Tirol-Vorarlberg vom 22. Juli 1942, Deutsches RGBl. I s. 499, Verordnung zur vorläufigen Regelung der Errichtung und Unterhaltung der Hauptschulen vom 31. März 1943, Deutsches RGBl. I S. 249, § 22 Abs. 3 des Behörden-Überleitungsgesetzes, StGBl. Nr. 94/1945&lt;/ref&gt;

== Nová úprava školství ==
V květnu 1938 navštívil Bernhard Rust, říšský ministr pro vědu, výchovu a vzdělávání (Reichsminister für Wissenschaft, Erziehung und Volksbildung) Vídeň, v červenci vydal Adolf Hitler nový zákon o povinné školní docházce, který ve Východní marce vstoupil v platnost nařízením z 25. července 1939 (RGBl. I. S. 1337) a v připojených sudetských oblastech nařízením z 24. června 1940 (RGBl. I. S. 955). Střední školy měly být přetvořeny na školy vyšší (Oberschule), obměnou prošly také profesorské tituly, profesorům se nyní říkalo „studijní rada” (Studienrat), ředitelům „vrchní studijní ředitel” (Oberstudiendirektor), výpomocným učitelům „studijní asesoři” a učitelům na zkoušku „studijní referendáři”. Ve školství obecném a hlavním zpočátku podstatné změny nenastaly.&lt;ref&gt;Vídeňské Noviny, 3O. května 1938, č. 85, s. 2&lt;/ref&gt; Všem soukromým školám bylo odňato právo veřejnosti.

=== Učitelé z povolání říšskými úředníky ===
V říjnu 1938 vyšlo ve sbírce říšských zákonů nařízení o prozatímní úpravě školství v říšské župě Sudety a ve Východní marce, které stanovilo učitele na veřejných školách bezprostředními říšskými úředníky. O školy nadále finančně pečovaly okresní městské a venkovské správy (Kreislandrat). Členství učitelů v náboženských organizacích se podle zákona neslučovalo s „postavením úředníků a učitelů” a od října 1938 mohli nadále působit pouze ve svazech nacionální socialistické strany.&lt;ref&gt;Vídeňské Noviny, 13. října 1938, č. 164, s. 4&lt;/ref&gt; Národně socialistický svaz učitelů (NS Lehrerbund, zkratka NSLB) zároveň uspořádal v [[w:Horn|Hornu]] pro učitelé školení, na kterém vystoupil jako hlavní mluvčí okresní vůdce svazu NSLB (Kreischulleiter). Tento den měli žáci ve školách volno.

=== Obecná škola ===
Začátek školního roku 1938/39 se již konal v atmosféře očekávaného návratu sudetských [[w:Sudetští Němci|Němců]] do [[w:Nacistické Německo|Říše]]. První náznak stínu přineslo [[w:Adolf Hitler|Hitlerovo]] rozhodnutí o zrušení výuky [[w:náboženství|náboženství]] a školních modliteb. Sedláci byli přeci jen po dlouhá léta srostlí s katolickou vírou a venkovské učitele stálo hodně námahy, aby u rodičů „Vůdcovy kroky” vysvětlili. Dne 9. listopadu 1938 žáci slavili „Gedenktag der Toten der Bewegung“ (Pamětní den za zemřelé hrdiny NSDAP). Od roku 1940 začínal každý nový školní rok jednoduchou ranní slávou na školním dvoře, vytažením státní vlajky na stožár (Flaggenhissung) a týdenním motivačním citátem či mottem (Wochenspruch).

Na obecné škole v Korolupech nadále vyučoval ředitel školy Felix Balzer (* 1890), který složil učitelskou zkoušku v roce 1909 a na škole působil od roku 1911. Vedlejší učitelka ručních prací (dom. nauk) Amalie Körner (* 1888) složila zkoušku uč. způsobilosti pro obecné školy roku 1906 a zkoušku způsobilosti pro měšťanské školy roku 1910.&lt;ref&gt;Seznam národních škol a jejich učitelstva v Československé republice podle stavu ze dne 31. října 1933, s.&lt;/ref&gt; Během školního roku se škola podílela na různých vzpomínkových slavnostech k uctění památky zemřelých ([[w:Hans Knirsch|Hanse Knirsche]], [[w:Horst Wessel|Horsta Wessela]]), dne 13. března 1939 školy oslavovaly první výročí návratu Východní marky (Ostmark) do [[w:Nacistické Německo|Velkoněmecké říše]].&lt;ref&gt;Kraas, Andreas: Lehrerlager 1932-1945, Politische Funktion und pädagogische Gestaltung, Bad Heilbrunn, 2004, ISBN: 3-7815-1347-5&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Schulverwaltung und Schulaufbau, Landesarchiv Baden-Württemberg, NS-Lehrerbund (NSLB) Gauwaltung&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Deutsche Nationalbibliothek, Nationalsozialistischer Lehrerbund / Gauwaltung, Mitteilungsblatt des NSLB, Gauwaltung Wien, ZB 37272, Bereitstellung in Leipzig, &lt;/ref&gt;

Konec školní roku 1939 byl ve Východní marce stanoven na 7. července. Prázdniny trvaly devět týdnů. Dne 12. září 1939 započal nový školní rok a všechny děti, které dne 5. září dosáhly 6 let, musely být přihlášeny do škol, a sice 23. a 26. května. Přihlášení se odehrávalo v ředitelnách obecných škol. Rodiče dětí, které měly dosáhnout šesti let teprve v době od 16. září 1939 do 15. ledna 1940, podávali povinně žádost o dispens a to nejpozději do 26. května u příslušné okresní školní rady.&lt;ref&gt;Vídenské Noviny, Mo, 15. Mai 1939, s. 4&lt;/ref&gt;

Ve školním roce 1939/40 bylo v okrese Horn povoláno k wehrmachtu asi kolem 30 učitelů, takže už takto velký nedostatek učitelských sil se ještě více prohloubil. Do škol muselo nastoupit mnoho [[w:Starobní důchod|penzionovaných]] učitelů, pokud byli duševně a tělesně zdatní, nic nebránilo jejich výuce až do stáří 70. let. Nakonec venkovské školy řídily i ženy. V tomto školním roce se změnilo i hodnocení prospěchu žáků. Na místo čtyř známek učitelé hodnotili až do známky šest, známky za pilnost byly zrušeny:

# velmi dobré (hodně přesahující dobré)
# dobré (značně nad průměrem)
# uspokojivé (plnohodnotný a normální výkon bez doplňování)
# dostačující (dostačující výkon, i když se slabinami)
# nedostačující (výkon s mezerami, ale se základy učiva, která se dají brzo dohnat)
# neuspokojivé (zcela nedostačující výkon, bez jistých základů a doplnění lze dohnat jen po delším čase)

Hodnocení vedení a spolupráce:
# velmi uspokojivé
# uspokojivé
# méně uspokojivé
# neuspokojivé

== Dokončení školské nacionálně-socialistické reformy ==
[[Soubor:Schrifterlass Antiqua1941.gif|náhled|Nařízení Adolfa Hitlera z roku 1941 o změně oficiálního písma ze [[w:Švabach|švabachu]] (Švabach nebo také [[w:kurent|kurent]] (Kurrentschrift), vyučovaný v sudetských oblastech až do roku 1941) / Schwabacher Fraktur na latinku ([[w:Antikva|Antiqua]])]]
[[Soubor:Deutsche normalschrift ab 01091941.jpg|náhled|Začátkem školního roku 1941/1942 vstoupila v platnost výuka normálního německého písmo (deutsche Normalschrift)]]
Říšské ministerstvo výchovy vydalo v Berlíně 4. února 1940 nová ustanovení pro výchovu a vyučování na obecných a středních školách, čímž dokončilo nacionálně-socialistickou reorganizaci školství. Základní školy (čtyři nižší ročníky obecných škol) usměrňovalo ministerstvo vydávanými směrnicemi již od roku 1937. V první etapě v červenci 1938 procházelo přeměnou střední školství (vyšší školství), při kterém byly rozličné typy vyšších škol reorganizovány na základní typ německé vyšší školy (Oberschule) a pobočné typy gymnasií.

Poslední etapa v únoru roku 1940 se týkala obecných a středních škol, vydání nových učebních osnov a obsáhlých ustanovení pro výchovu a vyučování podle říšských nacionálně-socialistických principů, čímž se dostalo učitelům „zřetelných” pokynů pro jejich práci. Obecná škola se podle nových směrnic již nesměla omezovat na pouhé vyučování v rozmanitých oborech. Do popředí mělo vystoupit její nacionálně-socialistické výchovné poslání, branný duch a branná politika (cvičení a sporty). Dále ministerstvo z osnov vyloučilo všechny učební předměty, které se na obecnou školu dostaly „''na základě překonaných názorů a které nemají se životními požadavky nic společného''”.

Počet žáků v jedné třídě nesměl převyšovati 45 dětí, na obecných a měšťanských (hlavních) školách byly vyučovací hodiny zkráceny na 45 minut. Od druhé třídy obecných škol přibylo ve všech ročnících o jednu hodinu tělesné výchovy. Všechny žákovské, učitelské a veřejné knihovny prošly revizí. Novým předmětem se stala nauka o dědičnosti. Dále učební osnovy školám dovolovaly „''individuální přístup k potřebám města i venkova''”, kladly důraz na požadavek národně-socialistické školní i třídní pospolitosti a na účast na státním a národním dění. Začátek školního roku 1940/1941 byl stanoven na 9. září 1940 (z původního 15. září).&lt;ref&gt;Kleine Volks-Zeitung, Mi, 28. August 1940, s. 7 &lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| „''Středoškolák chodí proto také do školy o dvě léta déle, nežli žák obecné školy. Učí se angličtině jakožto povinnému předmětu a ve čtyřech vyšších třídách druhému cizímu jazyku podle vlastní volby. Ve všech oborech střední školy vystupují do popředí směrnice systematického probírání látky, aby získané vědomosti byly života schopné a praktické. Proto se vedle oborů matematických a přírodovědeckých silně zdůrazňují obory technicko-rukodělné (nauka o nářadích, zahradnictví, těsnopis, psaní na stroji a na dívčích školách práce domácí a ruční). Směrnice se starají o to, aby nadaný žák obecné školy mohl po vychození šesti ročníků školy dohonit ve čtyřech dalších letech (v tzv. Aufbauklassen) cíl střední školy a je postaráno o přestup z obecných a středních škol na školy vyšší.''” (Ve Vídni v úterý dne 6. února 1940)&lt;ref&gt;Vídeňské Noviny, Di, 6. Februar 1940, titulní strana&lt;/ref&gt;
|}

=== Zákaz soukromého vyučování ===
Výnosem říšského ministerstva vyučování z července 1940 museli učitelé veřejných škol, kteří hodlali dávat soukromé hodiny, žádat svého nadřízeného o svolení. Ředitel byl povinen přezkoumat, zda se vedlejší činnost v přiměřené míře slučuje s učitelským služebním výkonem či neexistují-li důvody k zákazu. Na povolení měli nárok spíše učitelé bez stálého místa a učitelé na veřejných školách takové povolení obdrželi jen ve výjimečném případě. Rozhodně bylo nepředstavitelné, aby učitel dával soukromé hodiny žákům oné třídy, ve které sám vyučoval. Soukromé vyučování hudbě bylo upraveno zvlášť.&lt;ref&gt;Vídeňské Noviny, 11. července 1940&lt;/ref&gt;

=== Zavedení normálního německého písma ===
Se začátkem školního roku 1941/1942 zavedl říšský ministr výchovy normální německé psací písmo (deutsche Normalschrift, Antiqua Schrift). Během přechodného období dvou následujících let se počítalo s výukou čtení v německém tiskacím písmu (deutschen Druckschrift / Fraktur) a dosavadní německé psací písmo bylo s definitivní platností zrušeno. Ve školním roce 1941/42 nebyly ještě ve všech župách slabikáře (Fibel) a tabule s abecedou (Alphabet) k dispozici. Písmo mělo být vyučováno, oproti původnímu stojatému, se sklonem doprava, měla mu být věnována mnohem větší péče a to i na vyšších stupních.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Fr, 12. September 1941, s. 3&lt;/ref&gt;

=== Válečné úpravy prázdnin ===
Z nařízení říšského ministra vyučování ze dne 10. června došlo s platností od začátku školního roku 1941/42 k úpravě školních prázdnin. Školní rok začínal po letních prázdninách a končil koncem letních prázdnin příštího roku. Celkově činilo školní volno 85 dní včetně nedělí a svátků. Škola měla nárok na 75 „prázdninových dnů” (15 dní pro vánoční prázdniny, 7 dní pro velikonoční prázdniny, 1 den pro svatodušní prázdniny a 52 dní pro letní prázdniny), 10 zbývajících prázdninových dnů si mohla podle místních potřeb a zvyklostí přidat k letním prázdninám. Svatodušní prázdniny se prodlužovat nesměly, u letních prázdnin bylo povoleno prodloužení maximálně na osm týdnů. Letní prázdniny se dělily na tři turnusy; první začínal koncem června, druhý na začátku července a třetí v polovině července. Pro venkovské obecné a čtyřtřídní hlavní školy se velké prázdniny dělily na letní a podzimní (kvůli zemědělství).&lt;ref&gt;Vídenské Noviny, Di, 10. Juni 1941, s. 3&lt;/ref&gt; Letní prázdniny byly v roce 1942 v župách Východní marky (Wien, Niederdonau, Oberdonau, Steiermark, Kärnten, Tirol a Salzburg) stanoveny v délce 7½ týdne od 4. července do 24. srpna. Venkovským školám bylo doporučeno brát zřetel (tak jako v minulém roce) na sklizňové období.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Do, 26. Februar 1942, s. 6: „Für die ländlichen Volksschulen ist mit Rücksicht auf die verschieden liegenden Erntezeiten bereits im Vorjahr eine unterschiedliche Festlegung der Termine der Sommerferien erlaubt worden. Auch für 1942 gelten die vorjährigen Bestimmungen.”&lt;/ref&gt;

=== Zavedení uhelných prázdnin ===
Také v tomto školním pokračovaly školy ve sběru léčivých bylin ([[w:šípek|šípek]], květ arniky, maliní, [[w:heřmánek|heřmánek]], [[w:trnky|trnky]], [[w:blatouch|blatouch]], kopřivy, květ černého rybízu) a ve sbírkách pro wehrmacht (láhve a šátky). Dne 26. ledna 1942 doporučil Adolf Hitler z důvodu nedostatku uhlí také župě [[w:Říšská župa Dolní Podunají|Dolní Podunají / Niederdonau]] přerušení školní docházky. Učitelé se měli během této doby hlásit ke službě na obcích, u stranických organizací NSDAP nebo u zemědělských závodů. Dne 15. března 1942 konstatoval krajský školní vedoucí (Kreischulleiter) z Hornu, že se chybějící školní dny nejvíce odrazily na prvním školním stupni. Školní rok ukončovaly obecné školy 11. července 1942 malou oslavou.

== Jedna říše - jedna škola ==
=== Školní rok 1942/1943  ===
Začátkem školního roku 1942/1943, který započal jednotně 1. září, vstoupilo po celé říši v platnost nejen jednotné školství, ale také vzdělávání učitelů. Reorganizace, která probíhala nejprve v sudetských oblastech, byla postupně uplatňována i v Protektorátu Čechy a Morava. Školství sestávalo po celém říšském území ze čtyř tříd obecné školy (Volksschule), na kterou navazovaly čtyři třídy hlavní školy (Hauptschule) nebo osmitřídní vyšší školy (Oberschule). Hlavní školy měly nadále žáky připravovat na praktický život, vyšší školy ke studiu na vysokých školách (Hochschulen). Adolf Hitler zároveň rozhodl o jednotném učitelském studiu, které začalo probíhat na pětiletých učitelských ústavech (Lehrerbildungsanstalten), kam přecházeli budoucí studenti po dosažení 14. roku podle přísného výběru z hlavních škol (Hauptschule), obzvláště nadaní žáci z obecné školy. Učitelské ústavy získaly charakter internátních škol (Internats-Charakter).&lt;ref&gt;[http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno-plus?aid=fzn&amp;datum=1942&amp;pos=243&amp;qid=1E4RXCAQ2CP1HGJOHP0WRA59Z14XX4 Frontzeitung. Kreiswaltung Nikolsburg des N.S.-Lehrerbundes], Heft 10, s. 13-17&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Neues Wiener Tagblatt (Tages-Ausgabe), 07.11.1943, Seite 5. Reichsminister Rust an die Lehrer: „Die deutsche Schule wird das sein, was der deutsche Lehrer aus ihr macht. Wo in unsern Kindern sich eine große Zukunft anzeigt, weil sie gesund und rassisch hochwertig sind, gehören sie an eine Stelle, die sie über die andern heraushebt. Dies geschieht in erster Entscheidung durch die Hauptschulen. Wer künftig auf die Hochschule will, muß die Reife für die Hauptschule nachweisen, die in erster Linie für das praktische, handwerkliche Leben erzieht. In den Stunden der Not und Gefahr sollen die Lehrer noch mehr, als sie es bisher waren, zu Vorbildern und Führern der Jugend werden. In diesen Jahren gilt es, der deutschen Schule den Platz zu erkämpfen, den sie später einnimmt. Wir müssen für einen Nachwuchs sorgen, der es gelernt hat, durchzustehen, und auch von sich aus mit ganzer Kraft zum Sieg beiträgt.”&lt;/ref&gt;

Vzhledem k tomu, že vyšší školy byly nadále považovány za elitní, mohlo být do prvního ročníku přijímáno nejvýše 35% žactva ze 4. postupného ročníku obecné školy. Měšťanská škola (občanská škola) ve Vranově / Frain an der Thaya a ve Slavonicích / Zlabings plnila nadále funkci školy hlavní s 5. - 8. postupným ročníkem a navazovala na 4. ročník obecné školy. Vyšší školu mohli žáci navštěvovat ve Znojmě, kde byla z reálky zřízena „Vyšší škola pro dívky” (Oberschule für Mädchen) a „Vyšší škola pro chlapce” (Oberschule für Jungen). V roce 1942 byly také zrušeny místní školní rady a jejich pravomoc převzal starosta obce. Z válečných důvodů nastalo šetření s papírem, což se ve školách odrazilo na spotřebě školních sešitů. Ředitel školy musel popsané sešity podepsat, orazítkovat a vystavit žákovi objednávku. Situace se ke konci války zhoršila natolik, že školy používaly staré dobré tabulky.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|'''Vyšší škola pro dívky ve Znojmě, přihlášení k přijímacím zkouškám do 1. ročníku pro školní rok 1942/43''' 

„''Rodiče, kteří chtějí své dcery po ukončení 4. třídy obecné školy nebo ukončené hlavní školy přihlásit na vyšší školu pro dívky ve Znojmě, to musí nejpozději do 15. června 1942 oznámit písemně nebo ústně vedoucímu ústavu. Zápisy a přijímací zkoušky do 1. třídy se konají 25. června, do vyšších tříd 26. června 1942. Rodiče zároveň předloží: 1. rodný list žákyně, 2. potvrzení o árijském původu (Ahnenpaß), 3. poslední školní vysvědčení. Přijímací zkoušky do 1. ročníku sestávají z písemné a ústní zkoušky z němčiny a matematiky. Žákyně hlavní školy (Hauptschule) mohou být přijati do následujícího vyššího ročníku vyšší školy (Oberschule) po absolvování přijímacích zkoušek z angličtiny. Odklad přijímací zkoušky je možný. Informace o požadavcích u přijímacích zkoušek poskytuje ústně nebo písemně vedoucí ústavu - Karl Meder, ředitel vyšší školy (Oberstudiendirektor)''”&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, 4. Juni 1942, s. 4&lt;/ref&gt; 
|}

Vánoční prázdniny (Weihnachtsferien) se konaly pro všechny školy jednotně v období od 14. prosince 1942 do 11. ledna 1943, přesto některým školám bylo z hospodářských důvodů povoleno prodloužení, jako například vyšším školám ve Znojmě, které započaly s výukou až 18. ledna 1943.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Di, 12. Januar 1943, s. 4&lt;/ref&gt; Podle deníku „Neues Wiener Tagblatt” bylo na obecných a hlavních školách pondělí 5. července stanoveno posledním dnem vyučování, vysvědčení se rozdávala v úterý 6. července a od středy 7. července do 27. srpna 1943 trvaly letní prázdniny. Rodiče tisk upozorňoval, že všechny děti, které dovršily dnem 31. prosince 1943 šesti let, se staly školou povinnými a jejich nepřihlášení je trestné. Pro žáky židovského původu nebo za židy považované podle norimberských rasových zákonů platily odlišné dny zápisu. U zápisu rodiče předkládali: 1. rodné listy dítěte, rodičů a prarodičů (Geburtsschein, Taufschein), oddací listy rodičů a prarodičů (Trauscheine), očkovací průkaz dítěte (Impfzeugnis) a dokument, kterým bylo možné doložit bydliště dítěte (Heimatszuständigkeit des Kindes). V sobotu 28. srpna 1943 se měly všechny děti nacházet ve svých školách.&lt;ref&gt;Neues Wiener Tagblatt (Tages-Ausgabe), Mo, 3. Mai 1943, s. 3&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Letní prázdniny ve třech etapách'''

„''Říšský ministr školství vypracoval pro letošní prázdniny následující pokyny. Rozdělení prázdnin na tři etapy musí být zachováno. Rozdělením prázdnin se zabrání nadměrnému zatížení dopravních prostředků. Tři etapy letních prázdnin začínají následovně: 1. turnus v pátek 25. června (první den prázdnin), 2. turnus ve středu 7. července, 3. turnus ve čtvrtek 15. července. Celková délka prázdnin ve školním roce nesmí přesáhnou 85 dní. Neděle a svátky na začátku nebo na konci prázdnin jsou zahrnuty v jejich celkové délce. Vzhledem k tomu, že vánoční prázdniny trvají 22 dní a velikonoční 11 dní, zbývá na letní prázdniny v roce 1943 52 dnů. Pokud by někde došlo k prodloužení vánočních nebo velikonočních prázdnin a jejich délka by přesáhla 33 dnů, musí být velké prázdniny odpovídajícím způsobem zkráceny. Rozšíření letních prázdnin o více než 52 dní se v žádném případě nepovoluje.''”&lt;ref&gt;Neues Wiener Tagblatt (Tages-Ausgabe) 26. März 1943, s. 3&lt;/ref&gt;
|}

=== Školní rok 1943/1944  ===
Školní rok 1943/1944 započal na obecných a hlavních školách (Volks- und Hauptschulen) v pondělí 30. srpna 1943 v osm hodin ráno, kdy probíhaly též doplňovací zápisy (Nacheinschreibungen) na Znojemsku pobývajících dětí z oblastí ohrožených bombardováním (Luftgefährdeten Gebieten). Na vyšších školách (ve Znojmě „Oberschule für Jungen” a „Oberschule für Mädchen”) se konaly 28. srpna a 30. srpna doplňovací přijímací zkoušky, řádné vyučování začalo v úterý 31. srpna ranní slavností (Morgenfeier), na dívčí v osm hodin ráno, na chlapecké v devět hodin ráno.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Di, 24. August 1943, s. 4&lt;/ref&gt; Obecné školy pokračovaly ve sběru léčivých bylin a starého materiálu. Pro vojáky na [[w:Východní fronta (druhá světová válka)|ruské frontě]] se na školách pořádaly sbírky teplého oblečení.

Vánoční prázdniny začínaly na všech školách 18. prosince 1943 ve dvě hodiny odpoledne. Žáci cestující z německých provincií mohli nastoupit cestu domů odpoledne 18. prosince, 19. prosince, 20. a 21. prosince. Pro cestu zpět vyhradilo říšské ministerstvo školství zprvu 8. a 9. leden 1944.&lt;ref&gt;Banater Deutsche Zeitung, Mi, 8. Dezember 1943, s. 5&lt;/ref&gt; Těsně před vánočními prázdninami říšský ministr školství ustoupil od jednotného ukončení vánočních prázdnin a školám doporučil dodržení základních linií: přizpůsobit se válečným potřebám s minimálním výpadkem výuky a šetřit uhlím během topné sezóny, takže větší část velikonočního volna měla být přidělena k vánočním prázdninám a s výukou po vánocích se nemělo začít dříve než od poloviny ledna roku 1944.&lt;ref&gt;Alpenländische Rundschau, Sa, 16. Dezember 1944, s. 2&lt;/ref&gt; Školní rok 1943/1944 patřil k těm nejdelším. Ve středu 12. července se konal poslední den výuky, ve čtvrtek 13. července se rozdávala vysvědčení a prázdniny trvaly od 14. července do 3. září 1944.&lt;ref&gt;Niederösterreichischer Grenzbote, So, 23. Juli 1944, s. 3: Jahresbilanz der Schule&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Illustrierte Kronen Zeitung, So, 7. Mai 1944, s. 11&lt;/ref&gt;

=== Školní rok 1944/1945  ===
V pondělí 4. září 1944 se měly všechny školou povinné děti nacházet v osm hodin ráno ve škole. Vánoční prázdniny musely být kvůli nedostatku uhlí prodlouženy (verlängerte Weihnachtsferien). Vyučování na vzdělávacích ústavech (Bildungsanstalten), státních odborných školách (Staatsgewerbeschulen, Bau- und Ingenieurschulen) a zvláštních školách s internáty (Sonderschulen mit Heimen) začínalo 17. ledna 1945. Školám obecným, hlavním, pomocným a zvláštním bez internátu (Hilfs- und Sonderschulen ohne Heime), vyšším (Höheren Schulen) a odborným učilištím (Berufsfachschulen) započala výuka 6. února 1945.&lt;ref&gt;Deshalb soll der größere Teil der Osterferien den Weihnachtsferien zugeteilt werden, so daß nach Weihnachten der Unterricht im allgemeinen nicht vor Mitte Jänner wieder aufgenommen wird.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Kleine Wiener Kriegszeitung, So, 14. Januar 1945, s. 8&lt;/ref&gt; Do škol přibývali další žáci z bombardováním ohrožených oblastí města Vídně ([[w:Kinderlandverschickung|Kinderlandverschickung]]). Vzhledem k tomu, že vyučování bylo neustále narušováno leteckými poplachy, docházeli žáci do školy velmi nepravidelně. Škola v Korolupech sloužila od 8. dubna 1945 vojákům wehrmachtu. Vyučování probíhalo nepravidelně a v provizorních podmínkách. V noci 7. května 1945 nastal přesun v obci ubytovaného vojska.&lt;ref&gt;Iveta Hosová: Historie a současnost regionu Bítov ve výuce prvouky na 1. stupni základní školy&lt;/ref&gt;

== Odborná učiliště ==
Říšský zákon o povinné školní docházce žákům stanovil, že po ukončení povinného základního vzdělávání jim začíná povinnost navštěvovat odbornou školu (Reichsberufsschulrecht). Odborné vzdělávání se nařízením z 29. října 1937 dělilo na „Berufsschulen” (BS), Berufsfachschulen” (BFS) a „Fachschulen” (FS),&lt;ref&gt;Erlass des Reichsministeriums für Wissenschaft, Erziehungund Volksbildung vom 29. Oktober 1937 zur „Vereinheitlichung der Benennung der Berufs- und Fachschulen“&lt;/ref&gt; přičemž povinné vzdělávání na odborném učilišti trvalo tři roky a příprava na zemědělská povolání dva roky. Do kategorie „Berufsschulen” spadaly všechny školy, které navštěvovala mládež (absolvující praktickou výuku, pracující nebo nezaměstnaná) povinně.&lt;ref&gt;Erlass vom 29. Oktober 1937: „sämtliche Schulen, die pflichtmäßig von gleichzeitig in der praktischen Ausbildung [...] oder in Arbeit befindlichen jungen Menschen, sowie von erwerbslosen Jugendlichen besuchtwerden. Dazu sind auch sämtliche als Ersatzberufsschulen anerkannten‚ Werkschulen, Innungsfachschulen, usw. zu rechnen“.&lt;/ref&gt; Pojmem „Berufsfachschulen” zákon označoval všechny dobrovolné školy s celodenní výukou, které při zápisu nepředpokládaly praktickou přípravu a jejich výuka trvala minimálně jeden rok.&lt;ref&gt;Erlass vom 29. Oktober 1937: „alle Schulen, die, ohne eine praktische Berufsvorbildung voraus[zu]setzen, freiwillig in ganztägigem Unterricht, der mindestens 1 Jahr umfasst, zur Vorbereitung auf einen [...] Beruf besucht werden“.&lt;/ref&gt; Nejnižší stupeň odborného vzdělávání tvořily „Fachschulen”, dobrovolné minimálně půlroční kurzy s celodenní praktickou výukou.&lt;ref&gt;Erlass vom 29. Oktober 1937: „die der [...] Ausbildung dienenden Schulen, die freiwillig, und zwar nur mit ausreichender praktischer Berufsvorbildung besuchtwerden können, deren Lehrgang mindestens einen Halbjahreskurs mit Ganztagsunterricht oder in der Regel insgesamt 600 Unterrichtsstunden umfasst, und die nicht als Hochschulen anerkannt sind“.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Die Klassifizierung von Schulen als Mittel der Schulsteuerung und lokalen Profilbildung. Begleitumstände, nachkriegszeitliche Anpassungsprobleme und aktuelle Folgen der Klassifizierung des berufsbildenden Schulwesens seit dendreißiger Jahren des 20. Jahrhunderts, Zeitschrift für Pädagogik 52 (2006) 1, S. 108-126, Deutsches Institut für Internationale Pädagogische Forschung (DIPF), Jahrgang 52, Heft 1 Januar/Februar 2006&lt;/ref&gt;

=== Odborná škola živnostenská, obchodní a pro ženská povolání ===
Německá živnostenská škola (Gewerbliche Fortbildungsschule in Znaim), obchodní škola a škola pro ženská povolání tvořily základ pro nově zřízenou „Berufschule”, která po 9. říjnu 1938 sídlila v budově bývalé české odborné školy živnostenské na Schillerově ulici 3 (Vrchlického, nyní ulice Mládeže). Budova školy byl na konci války během jednoho z mnoha náletů spojeneckých vojsk zasažena a silně poškozena.&lt;ref&gt;[http://www.zsmladeze.cz/historie ZŠ Znojmo, Mládeže 3]&lt;/ref&gt;

Česká odborná škola pro ženská povolání „Vlasta” vyklidila školní budovu na Haukově ulici 8 (dnešní ulice Jana Palacha) před 9. říjnem 1938 a přestěhovala se do Moravských Budějovic. Dne 1. února 1941 byla tato školní budova společně s dívčí internátní budovou Vlasty (Schülerinnenheim, dnešní Vančurova ulice) předána německé veřejné odborné škole pro ženská povolání (dosud sídlící na Kernekerově třídě 21, nyní Rooseveltova ulice), kde sídlila až do prosince roku 1944, kdy se musela přestěhovat do městského chudobince v ulici F. Rapénové (dnešní Jarošova ulice) a prostory školní budovy uvolnila vojenskému lazaretu.&lt;ref&gt;Mobiliář školy se po válce nalézal také v domě Kubeschově v dnešní ulici Pontassievské (po válce Leninova ulice) a ve Vlkově škole v Malé Michalské ulici.&lt;/ref&gt; Ve školních letech 1936/1937 až 1940/1941 vedla ústav ředitelka Hermine Frank.&lt;ref&gt;Krechler, Eduard: 30 let „Znojemské Vlasty“. Znojmo, 1947&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Di, 4. Februar 1941, s. 6&lt;/ref&gt;

==== Školní rok 1940/41 ====
Zápis všech učňů na odbornou školu ve Znojmě pro školní rok 1940/41 se konal v pátek 30. srpna od 8.00 do 12.00 hodin a od 14.00 do 17.00 hodin; v sobotu 31. srpna od 8.00 do 12.00 hodin a od 14.00 do 17.00 hodin a v neděli 1. září od 8.00 do 12.00 hodin. Škola požadovala předložení posledního vysvědčení a složení příspěvku na školní film 80 Rpf. Návštěva školy byla povinná pro všechny učně bez rozdílu věku.

Školní okrsek tvořily obce: Velké Znojmo, Waldberg (Německá Konice a Popice), Naschetitz (Načeratice), Dörflitz (Derflice), Rausenbruck (Strachotice), Mühlfraun (Milfron, Dyje), Kirchfeld, Gurwitz (Krhovice), Possitz (Božice), Neuweidenbach (Božice, Groß Grillowitz / České Křídlovice), Schattau (Šatov), Kaidling (Havraníky), Gnadlersdorf (Hnanice), Schiltern (Štítary), Schönwald (Šumvald, Šumná), Urbau (Vrbovec), Klein Tajax (Dyjákovičky), Kallendorf (Chvalovice), Lechwitz (Lechovice), Pratsch (Práče), Panditz (Bantice), Teßwitz a. d. Wiese (Stošíkovice na Louce), Proßmeritz (Prosiměřice), Bonitz (Bohunice), Wainitz (Vitonice), Baumöhl (Podmolí, Luggau / Lukov, mit Ruine Neuhäusel / Nový Hrádek), Oberfröschau (Horní Břečkov), Edenthurn (Vracovice), Frainersdorf (Vranovská Ves), Borotitz (Borotice), Groß Olkowitz (Oleksovice), Mausdorf, Schakwitz (Čejkovice u Znojma)=Hermannsdorf (Heřmanice, Heřmanov), Gaiwitz (Kyjovice), Selletitz (Želetice).

Pro stavební a dřevařské profese také obce Mietzmanns (Micmanice), Zulb (Čule, Slup), Klein Olkowitz (Oleksovičky), Waltrowitz (Valtrovice), Klein Grillowitz (Křídlůvky), Joslowitz (Jaroslavice), Erdberg (Hrádek u Znojma), Groß Tajax (Dyjákovice), Grusbach (Hrušovany nad Jevišovkou), Schöngrafenau (Schönau / Šanov nad Jevišovkou a Grafendorf / Hrabětice), Höflein (Hevlín), Frain (Vranov) a Frischau (Fryšava, Břežany u Znojma).&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Mi, 28. August 1940, s. 4&lt;/ref&gt;

DAF (Berufserziehungswerk der der Deutschen Arbeitsfront) a její „Dílny pro odborné vzdělávání” na škole pořádaly od 19. do 27. října 1940 svářečský kurz pro vedoucí provozů (Betriebsführer), který započal v sobotu 19. října 1940 v 17.00 hodin v budově školy na Schillerstraße 3. Kurzovné sestávalo ze školného 20,00 RM a pojištění 0,50 RM.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Fr, 18. Oktober 1940, s. 4&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Sa, 19. Juli 1941, s. 7: Praktische Berufsschule auf dem Lande durch das BDM.-Werk&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Di, 26. August 1941, s. 3: Aus der Arbeit des Reichsmütterdienstes im Deutschen Frauenwerk&lt;/ref&gt;

Dívky se mohly ve Znojmě vyučit na odborných školách (Frauenberufsfachschulen): tříleté škole pro ženská povolání (Hauswirtschaftsschule, BS byla ve výstavbě); dvouleté odborné škole pro ženská povolání (zweijahrige Fachschule, před válkou Deutsche öffentliche Fachschule für Frauenberufe in Znaim / Německá odborná škola pro ženská povolání ve Znojě) a jednoleté mistrovské třídě (BFS - Meisterinnenklasse); jednoleté škole pro udržování domácnosti (BFS Haushalthaltungsschule); dokončujícím řemeslném učilišti (Gewerbliche Lehrwerkstätte / pro učnice živnostenského oděvnictví); vzdělávacím učitelském ústavu pro učitelky mateřských škol a vychovatelky (Bildungsanstalt für Kindergartnerinnen und Hortnerinnen).&lt;ref&gt;Ostmark Jahrbuch 1942. &quot;Der alte Krakauer-Schreibkalender&quot; 188. Jahrgang. Unter Mitwirkung des Organisationsamtes der NSDAP Gau Wien und der Behörde des Reichstatthalters in Wien, Niederdonau NSDAP und staatliche Verwaltung&lt;/ref&gt;

==== Školní rok 1941/42 ====
Na základě vyhlášky župního vůdce pro Dolní Podunají z 15. Srpen 1941 vyzval vedoucí odborné školy Ing. Otto Widlhalm všechny učně, učnice a pomocný personál na úřadech k povinnému zápisu na odborné škole pro živnosti, obchod a ženská povolání. Školní okrsek tvořily oblasti:
# soudní okres Znojmo: pro všechna řemesla (mimo zahradnictví)
# soudní okres Vranov (bez obcí Vratěnín, Mešovice a Uherčice) pro všechna řemesla&lt;ref&gt;Do soudního okresu Vranov byly přiřazeny obce Vratěnín, Uherčice, Mešovice, Korolupy, Lubnice z okresu (Landkreis) Horn.&lt;/ref&gt;
# soudní okres Jaroslavice: pro obchodníky, malíře pokojů, zedníky, kadeřníky, dřevaře, obuvníky, krejčí a švadleny
# soudní okres Retz: pro řemesla malíř, natěrač, stavební a dřevařské profese
# okres (Landkreis) Znojmo: pro natěrače, kadeřníky, krejčí a švadleny, stavební a dřevozpracující profese, též pro profese v potravinářském průmyslu
Zápis se konal v pátek 5. září od 8.00 do 12.00 hodin a od 14.00 do 17.00 hodin; v sobotu 6. září od 8.00 do 12.00 hodin a od 14.00 do 17.00 hodin a v neděli 7. září od 8.00 do 12.00 hodin. K předložení bylo poslední vysvědčení a k zaplacení 80 Rpf za školní výukový film. Vyučování započalo 8. září 1941.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Mi, 3. September 1941, s. 4&lt;/ref&gt;

==== Školní rok 1942/43 ====
Na konci léta vyzval vedoucí školy Dipl.-Ing. Jul. Kotrnetz k zápisu na odborné školy řemeslnou, obchodní a pro ženská povolání ve Znojmě na Schillerstrasse 3 (Gewerbliche, Kaufmännische und Hauswirtschaftliche Berufsschule des Reichsgaues Niederdonau in Znaim), který se konal od 4. září do soboty 9. září 1944 od 8.00 do 12.00 hodin. Škola požadovala složení příspěvku 2 RM na vyučovací materiál (včetně výukového filmu) a předložení posledního vysvědčení.

Školní okrsek odborné školy řemesel tvořily oblasti:
# soudní okres Znojmo: pro všechna řemesla (mimo zahradnictví)
# soudní okres Vranov (bez obcí Vratěnín, Mešovice a Uherčice):&lt;ref&gt;Do soudního okresu Vranov byly přiřazeny obce Vratěnín, Uherčice, Mešovice, Korolupy, Lubnice z okresu (Landkreis) Horn.&lt;/ref&gt; pro všechna řemesla
# soudní okres Jaroslavice: pro obchodníky, malíře pokojů, zedníky, kadeřníky, dřevaře, obuvníky, krejčí a švadleny
# soudní okres Retz: pro malíře a natěrače, dřevaře a zedníky
# okres (Landkreis) Znojmo: pro malíře a natěrače, kadeřníky, krejčí a švadleny, obuvníky, zedníky a dřevaře

Školní okrsek odborné školy obchodní tvořily obce okresu Znojmo, soudního okresu Vranov a Jaroslavice. Zápis na obchodní školu se týkal i mladistvých, kteří byli zařazeni do služby u veřejné správy a mladistvých bez učňovské smlouvy.

Školní okrsek školy pro ženská povolání zahrnoval obce okresu Znojmo, soudního okresu Vranov a Jaroslavice. Školu navštěvovaly dívky, které nedovršily 18. let (v případě, že nehodlaly nenavštěvovat zemědělskou školu).&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Sa, 2. September 1944, s. 4&lt;/ref&gt; Výuka po prodloužených vánočních prázdninách byla zahájena na živnostenské a obchodní škole 27. března 1944.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt,
 Sa, 25. März 1944, s. 6&lt;/ref&gt;

==== Školní rok 1943/44 ====
Zápis pro školní rok 1943/44 se na odbornou školu (Berufsschule Znaim) konal od pondělí 30. srpna do soboty 4. září 1943 od 8.00 do 12.00 hodin. Škola požadovala poslední vysvědčení a zaplacení příspěvku na výukový film 0,80 RM.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Sa, 21. August 1943, s. 6&lt;/ref&gt;

Školní okrsek tvořily oblasti:
# soudní okres Znojmo: pro všechna řemesla (mimo zahradnictví)
# soudní okres Vranov (bez obcí Vratěnín, Mešovice a Uherčice) pro všechna řemesla&lt;ref&gt;Do soudního okresu Vranov byly přiřazeny obce Vratěnín, Uherčice, Mešovice, Korolupy, Lubnice z okresu (Landkreis) Horn.&lt;/ref&gt;
# soudní okres Jaroslavice: pro obchodníky, malíře pokojů, zedníky, kadeřníky, dřevaře, obuvníky, krejčí a švadleny
# soudní okres Retz: pro řemesla malíř, natěrač, stavební a dřevařské profese
# okres (Landkreis) Znojmo: pro natěrače, kadeřníky, krejčí a švadleny, stavební a dřevozpracující profese, též pro profese v potravinářském průmyslu

==== Školní rok 1944/45 ====
&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Di, 29. August 1944, s. 4&lt;/ref&gt;

=== Odborná škola zemědělská ===
Zápis na dvouletou odbornou rolnickou školu v Oblekovicích se konal pro oba ročníky (1939/40 a 1940/41) v neděli 29. října 1939 od 10.00 do 12.00 hodin. Do prvního ročníku se měli přihlásit všichni chlapci a děvčata (také děvčata vypomáhající v rámci povinné říšské služby v zemědělství) ve věku od 14. do 15. let. Zápis se netýkal žáků z vyšších škol a z odborných škol pro ostatní povolání. Vyučování započalo v pátek 3. listopadu 1939 ve 13.00 hodin.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Do, 26. Oktober 1939, s. 6 &lt;/ref&gt;

V roce 1941 byla návštěva odborné zemědělské školy v Oblekovicích (Landwirtschaftliche Berufsschule in Znaim-Oblas, Leitung Hans Kohlmann) povinná pro veškerou mládež, která byla činná v zemědělství. Výuka začínala ve středu 5. listopadu a končila na konci března, vyučovalo se každé úterý a pátek od 13.00 do 17.00 hodin. Do školy měli nastoupit všichni žáci, kteří ukončili obecnou a hlavní školu v roce 1940 a v roce 1941 v oblasti Velké Znojmo/Groß-Znaim, Suchohrdly/Zuckerhandl a katastrální území Mannsberg.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Sa, 1. November 1941, s. 5&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Do, 30. April 1942, s. 6&lt;/ref&gt;

Od začátku listopadu roku 1943 se na škole konaly sedmiměsíční kurzy pro válečné invalidy (Fachschule). První končil na konci května roku 1944.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Do, 21. Oktober 1943, s. 3&lt;/ref&gt; Následující sedmiměsíční kurz (Schlepperkurs) pro 26 válečných invalidů, které pro ně uspořádal „NSKK.-Motorsturm 12/M 296 Znojmo”, končil na konci ledna 1944. Absolventi pokračovali v kurzu pro získání oprávnění k řízení vozů se spalovacím motorem (Betriebsberechtigungsschein für Generatorfahrzeuge).&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Mo, 31. Januar 1944, s. 3&lt;/ref&gt;

Poslední zápis na odborné zemědělské škole pro všechny zemědělské dívky a chlapce mezi 14. a 18. rokem se konal v úterý 19. září 1944 ve 14.00 hodin ve škole vedle divadla ve Znojmě. Školní okrsek zahrnoval obce spadající pod Velké Znojmo (Oblas, Alt- und Neuschallersdorf, Edelspitz, Pumlitz, Esseklee, Kleinteßwitz, Zuckerhandl, Mannsberg, Pöltenberg, vzdáleně také Baumöhl, Grossmaispitz, Kaidling, Mühlfraun a Waldberg).&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Sa, 16. September 1944, s. 4&lt;/ref&gt;

Další zemědělské školy v župě Dolní Podunají (1941): Auspitz, Bruck a. d. Leitha, Edelhof - od roku 1943 „Georg-Ritter-von-Schönerer-Schule” (Zwettl), Eisenstadt, Feldsberg, Gießhübel (Amstetten), Hollabrunn, Kirchschlag, Krems a. d. Donau, Langenlois (Zwettl), Mistelbach, Nikolsburg (Mikulov), Obersiebenbrunn, Pohrlitz (Pohořelice), Pyhra, Retz, Tulln, Tullnerbach, Weigelsdorf. Župní zemědělské závody (Gaueigene Betriebe): Landwirtschaftlicher Eigenbetrieb Reuhof, Post Pillichsdorf, Landwirtschaftlicher Eigenbetrieb Kymberg bei Pyhra, Schiffsverkehr Hainburg-Thebe.&lt;ref&gt;Ostmark Jahrbuch 1942. &quot;Der alte Krakauer-Schreibkalender&quot; 188. Jahrgang. Unter Mitwirkung des Organisationsamtes der NSDAP Gau Wien und der Behörde des Reichstatthalters in Wien, Niederdonau NSDAP und staatliche Verwaltung&lt;/ref&gt;

=== Další odborné školy ===
Na podzim 1942 byly v župě Dolní Podunají povoleny nové odborné školy v Lobau u Vídně (für Landmaschinenwerk / pro opraváře zemědělských strojů), v [[w:Herzogenburg|Herzogenburgu]] dívčí odborná zemědělská škola a pro okresy [[w:Gmünd|Gmünd]], [[w:Nová Bystřice| Neu Bistritz]], [[w:Waidhofen an der Thaya|Waidhofen a. d. Th.]] a Zwettl internátní odborná řemeslná škola pro stavební obory (Bauhandwerk) u [[w:Zwettl|Zwettlu]], tzv. „Lehrbauhof” (Schloss Haindorf), kterou osobně otevřel v březnu 1943 u příležitosti HJ-oslavy župní vůdce Dr. Jury.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Mo, 16. November 1942, s. 4&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Das kleine Volksblatt, Di, 30. März 1943, s. 4&lt;/ref&gt; Od 1. března 1944 došlo k rozšíření školního okrsku o okres [[w:Hollabrunn|Hollabrunn]] a [[w:Oberpullendorf|Oberpullendorf]], od podzimu 1944 o další okresy [[w:Gänserndorf|Gänserndorf]], [[w:Mistelbach|Mistelbach]], Znojmo a [[w:Krems|Krems]]. Zedničtí a tesařští učňové z těchto nově přidělených okresů se měli na základě říšského školního zákona povinně přihlásit na škole ve Zwettlu.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Mo, 16. Oktober 1944 a Fr, 1. Dezember 1944, s. 3&lt;/ref&gt; Ve Zwettlu byla otevřena v roce 1940 také internátní vyšší škola pro dívky a chlapce.&lt;ref&gt;Illustrierte Kronen Zeitung, Mi, 18. September 1940, s. 7&lt;/ref&gt; Zimní zemědělská škola ve Štítarech sloužila pro svoji nevýhodnou polohu k jiným účelům.

== NSV-sestry a ošetřovaltelky ==
NSV-zdravotní-, dětské- nebo obecní sestry se uplatňovaly v nemocnicích, obecních školkách, pomáhaly v rodinách ve venkovských oblastech, v mateřských a kojeneckých domovech (Müter- und Säuglingsheime), mateřských školkách (Kinderkrippen), mléčných kuchyních (Milchküchen), SS-lazaretech, sanatoriích, ozdravovnách (Erholungsheimen), též ve zdravotních pokojích zřizovaných na školách DAF a NSDAP (Reichsschulungsburgen), např. Schloss Altkettenhof Schwechat. Dětský domov z Vranova byl na začátku roku 1939 přeložen do Moravského Krumlova.&lt;ref&gt;Das kleine Volksblatt, Fr, 10. Februar 1939, s. 8&lt;/ref&gt; Vzdělávací zařízení pro zdravotní a dětské sestry (Krankenpflege- oder Säuglingspslegeschulen) pro župu Dolní Podunají se nacházely ve městech: Wr.-Neustadt, St. Pölten, Znojmo (Odborná škola pro ženská povolání, Hauswirtschaftliche Berufsschule) a Brno. Dívky je ukončovaly státní závěrečnou zkouškou s diplomem.

=== Žňové mateřské školky ===
S uzákoněním povinné návštěvy mateřských škol dětí ve věku od čtyř let zřídila „Národněsocialistická organizace pro péči o blaho lidu” (Nationalsozialistische Volkswohlfahrt, zkratka NSV) v červnu 1940 v Korolupech v budově obecního úřadu v prostorách bývalé jednotřídní české školy sklizňovou mateřskou školu (Erntekindergarten). „Erntekindergarten” poskytovaly ve venkovských oblastech péči o předškolní děti během sklizňových měsíců, většinou od dubna do října, někdy i listopadu. O předškolní děti se ve školách staraly právě NSV-sestry (Kranken-, Säuglings- oder Gemeindeschwester, NS-Reichsbund Deutscher Schwestern). V březnu 1942 pořádala NS-Volkswohlfahrt ve [[w:Historie cestovního ruchu v Podhradí nad Dyjí|Frejštejně]] výukové kurzy pro nové učitelky sklizňových mateřských škol a na konci dubna týdenní pracovní seminář, na kterém si absolventky kurzů osvojovaly nabyté znalosti v praxi.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Sa, 28. März 1942, s. 7, Znaimer Tagblatt, Mo, 27. April 1942, s. 6&lt;/ref&gt;

=== Mobilizace mladších a starších ročníků ===
V únoru 1943 přinesl deník Znaimer Tagblatt výzvu i pro mladší dívky, které dosud nedosáhly studijního věku a nemohly být přijaty do NS-Svazu německých sester (Reichsbund Deutscher Schwestern), aby se hlásily u výše zmíněných vzdělávacích škol jako tzv. „předškolačky” (Vorschülerinnen). NSV je pak nasazovala jako předpraktikantky (Vorpraktikum) do domácností, různých domovů a útulků. Zároveň se u zdravotních škol mohly hlásit všechny ženy ve věku od 18 do 38 let, které by se „''rozhodly změnit dosavadní životní náplň a rozvíjet své ženské a mateřské vlohy''”. Bližší informace poskytovala každá NSV-úřadovna a župní vedení ve Vídni (Gauamtsleitung Niederdonau der NS,-Volkswohlfahrt, Wien 4., Wiedner Hauptstraße 23/25).&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Fr, 26. Februar 1943, s. 4&lt;/ref&gt;

V září roku 1944 upozorňoval Dipl.-Ing. Jul. Kotrnetz, vedoucí Odborné školy řemeslné, obchodní a pro ženská povolání, všechny dívky, pomocnice v domácnosti, BDM-dívky na povinné říšské službě (Pflichtjahrmädchen) a učnice rodinných škol z okresu Znojmo, které vykonávaly službu v rodičovské nebo cizí domácnosti a nedovršily 18 let, že je pro ně (v případě, že nenavštěvovaly zemědělskou školu) studium na odborné škole pro ženská povolání ve Znojmě (Hauswirtschaftliche Berufsschule) povinné. Zápis se konal od pondělí 11. září do středy 13. září od 10.00 do 12.00 hodin.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Sa, 9. September 1944, s. 6&lt;/ref&gt; Po ukončení prodloužených vánočních prázdninách vyhlásil vedoucí školy, že až do odvolání se výuka na obchodní, řemeslné a rodinné škole na Schillerstraße 3 nekoná.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Mi, 17. Januar 1945, s. 4&lt;/ref&gt;

== Odkazy ==
=== Reference ===
&lt;references /&gt;
=== Externí odkazy ===
* [http://www.zeitklicks.de/nationalsozialismus/zeitklicks/zeit/alltag/schule-und-bildung/ NS Zeit, Schule und Bildung] (Škola a vzdělávání)
* [http://www.bnmsp.de/home/e.huber/schulmuseum/kinderwelt1943/ Die Kinderwelt im Dritten Reich] (Svět dětí ve Třetí říši)
* [http://www.verfassungen.de/de/de33-45/schulpflicht38.htm Zákon o povinné školní docházce v Německé říši] / Gesetz über die Schulpflicht im Deutschen Reich (Reichsschulpflichtgesetz) z 6. července 1938

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>jrg2qkzk7eul4muo5ojw3g6dwgx1whb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Nucené práce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7999</id>
    <revision>
      <id>44879</id>
      <parentid>41145</parentid>
      <timestamp>2022-01-14T21:07:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; optimalizace kódu; vhodnější sémantika; zlepšení přístupnosti; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="11522" xml:space="preserve">[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-J10852, Ausländische Arbeiter im III. Reich.jpg|náhled|Mladé Ukrajinky odjíždí do Třetí říše na práci - 1943]]
Masové nasazování zahraničních pracovních sil na jihu Moravy (na národnostní hranici) se nelíbilo hlavně [[w:Heinrich Himmler|Heinrichu Himmlerovi]]. Spatřoval v tom neustálé riziko odcizení místních Němců, znečištění [[w:Blut und Boden|německé krve]] nebo zvýšenou možnost výskytu sabotáží. NS předáci české menšině na protektorátní hranici nedůvěřovali a bylo jim jasné, že křesťanské zvyky a chování sedláků k čeledínům jako k členům rodiny ani národně-socialistická ideologie neodbourala. Rigidní rasové a politické představy, prosazované od začátku války Himmlerem, se na jižní Moravě nepodařilo zcela prosadit. Právě kvůli těmto rozporům mezi aspektem hospodářských a aspektem čistoty rasy se z příkazu [[w:Heinrich Himmler|Heinricha Himmlera]] v dubnu roku 1940 obrátil [[w:Josef Bürckel|Josef Bürckel]] ve věci zaměstnávání polských pracovních sil na [[w:Hermann Göring|Hermanna Göringa]]. Himmler se totiž s říšským ministrem dohodl, že v národnostně a politicky ohrožených okresech Znojmo, Mikulov a Bystřice jsou polské pracovní síly zakázané. Bürckel naopak operoval s tím, že práce Poláků je v této zemědělské oblasti, kde se po odvodech sedláků neustále objevuje velký nedostatek zemědělských pracovníků, hospodářskou nutností a že místní obyvatelstvo je na práci pracovních sil z Polska již od dob Rakouska-Uherska zvyklé. Pracovní síly v obci Korolupy můžeme rozdělit do tří hlavních skupin: civilní zahraniční pr. síly, váleční zajatci a madarští Židé (nasazení ke konci války).&lt;ref&gt;Eminger Dr, Stefan, wissenschaftlicher Mitarbeiter des NÖ Instituts für Landeskunde und des NÖ Landesarchivs, Zwangsarbeit an der „Volkstumsgrenze“, Zivile ausländische Arbeitskräfte, Kriegsgefangene und „ungarische Juden“ in Südmähren, &lt;/ref&gt;

== Nucené práce / Zwangsarbeit ==
=== Civilní zahraniční pracovní síly ===
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-J05124, Ausländische Arbeitskräfte im III. Reich, Ostarbeiterinnen.jpg|náhled|Ostarbeiterinnen - při společném obědě s nášivkou OST - 1943]]
Podle úředních záznamů z pracovního úřadu ve Znojmě, pod který obec spadala, je na jižní Moravě viditelné (Mikulov, Znojmo, Nová Bystřice) nadprůměrné nasazení žen (39 % - 47 %) v zemědělství a lesnictví oproti celé župě Dolní Podunají. Ženy přicházely zejména ze sousedního Protektorátu. Po roce 1944 se již jedná téměř výlučně o Češky a Čechy. Ostatní zahraniční dělníci přicházeli z Polska a Slovenska (postupně jich ubývalo). Mnohem menší část tvořily tzv. Ostarbajtři - zejména z Ukrajiny. Dělníci a dělnice byli ubytováni po jednom a to přímo na statku (zemědělském závodě). Co se životních podmínek týče, byli na tom v Říši nejlépe dělníci z tzv. západních zemí, hned po nich následovali Češi a Srbové. Nejhůře se jednalo s Poláky a s dělníky ze Sovětského svazu. Ti strádali nejen po stránce potravin, ale byli i nedostatečně oblečeni a obuti. Z hlášení policejních stanic se dovídáme o skupinových krádežích Ukrajinců zaměstnaných v průmyslu (fabrikách). &lt;ref&gt;Eminger Dr, Stefan: wissenschaftlicher Mitarbeiter des NÖ Instituts für Landeskunde und des NÖ Landesarchivs, Zwangsarbeit an der „Volkstumsgrenze“, Zivile ausländische Arbeitskräfte, Kriegsgefangene und „ungarische Juden“ in Südmähren, &lt;/ref&gt;

=== Váleční zajatci ===
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 121-0427, Französische Kriegsgefangene.jpg|náhled|Francouzští váleční zajatci - 1940]]
Váleční zajatci tvořili druhou největší skupinu zahraničních dělníků v obci. O proti celkovému množství ostatních civilních zahraničních dělníků jich bylo značně méně. V pracovním okrese Znojmo dominovali Srbové (36 %) a hned po nich Francouzi (31 %). Po září 1943 přibyla zvl. skupina zajatců z Itálie tzv. „Militärinternierte“ (27 %). Vzhledem k italskému původu hraběte Collalta je pravděpodobné nasazení na statku v Uherčicích. V porovnání s jinými zahraničními dělníky Italové neudržovali s místními Čechy a českými nasazenými dělníky styky v takové míře, proto je nacisté nasazovali právě na národnostní hranici s velkou oblibou. Samozřejmě i v této skupině docházelo k porušování vyžadovaného odstupu. Životní podmínky válečných zajatců se řídily Ženevskou smlouvou z roku 1929, která jim zaručovala jistá privilegia: nesměly vykonávat práci, kterou by tělesně nezvládli nebo by byla nebezpečná, měli právo na odpočinkové pauzy, daný počet pracovních hodin atd. Na to se dbalo hlavně u amerických a anglických zajatců. U zajatců ze Sovětského svazu se nedodržovaly vůbec.&lt;ref&gt;SCHÖN, Rosa: Der Ernst des Lebens beginnt, Südmähren, Korolupy / Niederösterreich, „Landdienst der HJ – Hitlerjugend“, 1940&lt;/ref&gt;

Všichni museli nosit označení země. Poláci měli např. P na 5×5 cm kusu látky, které se připevňovalo viditelně na pravé straně prsou. Váleční zajatci nosili trestaneckou uniformu s označením vícero červených trojúhelníků a s nápisem KGF (Kriegsgefagene – válečný zajatec). Ubytování a dohled nad tzv. východními dělníky (Ostarbeiter) záležel zcela na sedlácích. KGF bydleli pohromadě v nějakých prázdných budovách nebo kasárnách. V Korolupech byli ubytováni na statku na konci vesnice. Z rasových důvodů nesměli jíst nasazení dělníci a zajatci, tak jak to bylo na statku běžné, u jednoho stolu a z jednoho hrnce s ostatními. Opak byl v obci pravidlem. Tento fakt dokládají i obě výpovědi očitých svědků (Rupert Tschoffa, Rosa Schön).&lt;ref&gt;SCHÖN, Rosa: Der Ernst des Lebens beginnt, Südmähren, Korolupy / Niederösterreich, „Landdienst der HJ – Hitlerjugend“, 1940&lt;/ref&gt;

=== Maďarští Židé ===
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-680-8285A-26, Budapest, Festnahme von Juden.jpg|náhled|Budapešť říjen 1944 - zatýkání Židů]]
V Dolním Podunají se ke konci války nedostatek pracovních sil zvýšil natolik, že po obsazení Maďarska Němci využívali i pracovního nasazení dovlečených maďarských Židů a to minimálně na 170 místech. Židé byli nasazováni v průmyslu i v zemědělství, ale hlavně v lesnictví. V pracovních lágrech patřili Židé k nejvíce diskriminovaným dělníkům. Z transportu ze [[w:Strasshof an der Nordbahn|Strasshofu]] jsou doložené židovské lágry jak na jižní Moravě tak i v dnešním Dolním Rakousku. Nedaleko obce se nacházely židovské pracovní lágry v [[w:Hardegg (Niederösterreich)|Pleißingu]], v [[w:Niederfladnitz (zámek)|Niederfladnitzu]], v [[w:Geras|Gerasu]], ve [[w:Waidhofenu an der Thaya|Waidhofenu an der Thaya]], v Kattau, ve [[w:Slavonice|Slavonicích]] a [[w:Nová Bystřice|Nové Bystřici]] atd.&lt;ref&gt;Ortsübersicht: Zivil- und Zwangsarbeitslager für ungarische Juden in Östereich (Niederdonau) - [http://www.deutschland-ein-denkmal.de/ded/database/category;jsessionid=948DBF88BD8577891E397411F0E9765D?cat=f.ung www.deutschland-ein-denkmal.de]&lt;/ref&gt;

Kvůli zuboženému stavu, ve kterém se Židé nacházeli, úřady z jejich pracovního nasazení zrovna nadšeny nebyly a landráty na jižní Moravě se přijímání židovských pracovních sil vyloženě bránily. Například landrát ze Znojma poukazoval na slabou výkonnost židovských dělníků: ''„jedná se o starce a děti, neschopné dělníky z odvětví obchodu a řemesla, učitele a lékaře”''. Landrát z Mikulova zase neshledával vhodným, aby zaměstnával Židy právě na původně zcela židovském území a poukazoval na možný kladný vztah Čechů k Židům: ''„zvláště staří a zničení Židé mohou u Čechů vyvolávat lítost, takže by Židy ve svém okrese nerad viděl, ale kvůli sklizni řepy bude muset tyto síly najmout”''. Vedoucí lesního úřadu v Nové Bystřici si stěžoval na katastrofální zdravotní stav 126 židovských lesních dělníků, neschopných práce a ještě před zimou se jich chtěl zbavit.&lt;ref&gt;Richtlinien über die Behandlung ungarischer Juden vom 9. 8. 1944, in: Eichbauer, Judenlager, 1987, Anhang 4., německy&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;NÖLA, RStH, Lageberichte, Ia-10, Zl. 23/1944, Schreiben des Landrates des Kreises Nikolsburg an RStH am 14. 8. 1944; NÖLA, RStH, Ia-1, Zl. 240/1944, Schreiben des Landrates des Kreises Neubistritz an den RStH am 9. 9. 1944; ebenda, Ia-1, Zl. 240/1944, Schreiben des Landrates, německy&lt;/ref&gt;

Do jaké míry byla židovská pracovní síla využívána v obci není známo. S oblibou byla využívána v lesnictví, což také potvrzují směrnice pro zacházení s maďarskými Židy pro župu Dolní Podunají z 2. srpna 1944, kdy župní vedoucí lékař (Gauärzteführer) Dr. Richard Eisenmenger nařídil všem landrátům v Dolním Podunají, aby nechali v lágrech pro nasazené z východu (Ostarbeiterlager) zřídit z jedné třetiny baráků nemocniční stanice pro maďarské Židy. Ze zprávy je zřetelné, že se taková nemocniční stanice (Krankenstützpunkt) nacházela v Kattau (Wehrmachtslehrgut in Kattau) u dolnorakouské obce Meiseldorf (okres Horn), ke které příslušeli nasazení Židé na dolnorakouském zámku Wildberg (Schloss Wildberg) nedaleko Gerasu (okres Horn) a u Říšské lesní správy v lesním revíru Uherčice (Reichsforstverwaltung Ungarschitz, lesy na území zabrané Správy státních lesů Znojmo).&lt;ref&gt;Eleonore Lappin-Eppel: Ungarisch-jüdische Zwangsarbeiter und Zwangsarbeiterinnen in Österreich 1944/45: Arbeitseinsatz, Todesmärsche, Folgen, str. 128, poznámka 370 (In folgenden Orten sollten „Stützpunkte&quot; eingerichtet werden: Kreis Neu Bistritz (Nova Bystrice): Stützpunkt im Forstamt Neubistritz der Reichsforstverwaltung ... W. Hartl, Echsenbach; Kreis Horn: Stützpunkt bei Wehrmachtslehrgut in Kattau mit zugehörigen Judeneinsatzstellen Schloss Wildberg und Revier Ungarschitz der Reichsforstverwaltung).&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Civilní, zahraniční pracovní síly a váleční zajatci evidovaní v Dolním Podunají a v okrese Úřadu práce Znojmo 1941-1944&lt;ref&gt; Der Arbeitseinsatz im Gau Niederdonau, Statistisches Mitteilungsblatt des Gauarbeitsamts Niederdonau (20. 5.1944), str. 4, německy&lt;/ref&gt;
|-
! Dolní Podunají - rok || domácí pracovní síly || Civilní zahraniční pracovní síly || Pracovní síly váleční zajatci || Pracovní síly dohromady 
|-
| Aug. 41 || 344.561 79,0% || 54.521 12,5% || 37.099 8,5% || 436.181 100,0%
|-
| Aug. 42 || 323.096 70,9% || 90.303 19,8% || 42.418 9,3% || 455.817 100,0%
|-
| Aug. 43 || 343.179 66,0% || 136.101 26,2% || 41.033 7,9% ||520.313 100,0%
|-
| Mai. 44 || 335.249 63,6% || 144.223 27,4% || 47.578 9,0% || 527.050 100,0%
|-
! Okres Znojmo - rok ||  ||  ||  ||
|-
|  Aug. 41 || 26.445 77,2% || 6.463 18,9% || 1.365 4,0% || 34.273 100,0%
|-
| Aug. 42 || 25.035 67,4% || 10.536 28,4% || 1.578 4,2% || 37.149 100,0%
|-
| Aug. 43 || 28.977 67,2% || 12.818 29,7% || 1.354 3,1% || 43.149 100,0%
|-
| Mai. 44 || 27.913 64,8% || 13.5533 1,5% ||1.594 3,7% || 43.060 100,0%
|}

== Reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>ci09wgq96j1ffiogqmiha9mlosd49zg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Říšský vyživovací stav</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8000</id>
    <revision>
      <id>45255</id>
      <parentid>44583</parentid>
      <timestamp>2022-03-04T10:57:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tomas62</username>
        <id>3615</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>nedoklep</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="62620" xml:space="preserve">[[Soubor:Der Ortsbauernführer.jpg|náhled|Cedule pro označení služebny Ortsbauernführer]]
[[Soubor:Anerberecht gemäß Reichserbhofgesetz I.jpg|náhled|Anerberecht (právo zemědělské dědičnosti) ve Třetí říši]]
Základ národně socialistického zemědělství formuloval zákon o předběžné výstavbě německého zemědělství (Reichsnährstandes) a opatřeních týkajících se regulace trhu a cen zemědělských produktů (Gesetz über den vorläufigen Aufbau des Reichsnährstandes und Maßnahmen zur Markt- und Preisregelung für landwirtschaftliche Erzeugnisse) z roku 1933 a druhé nařízení o předběžné výstavbě německého zemědělství (Zweite Verordnung über den vorläufigen Aufbau des Reichsnährstandes) z roku 1934.&lt;ref&gt;[http://www.verfassungen.de/de/de33-45/reichsnaehrstand33-2.htm Gesetz über den vorläufigen Aufbau des Reichsnährstandes]&lt;/ref&gt; Dohled nad Úřadem pro výživu vykonával říšský ministr pro výživu a zemědělství ([[w:R. Walter Darré|R. Walter Darré]], od roku 1942 [[w:Herbert Backe|Herbert Backe]]), který byl zároveň říšským zemědělským vůdcem (Reichsbauernführer).

Již 18. března 1938 započal v Rakousku působit prozatímní zemědělský úřad (Bauernberufsvertretung), obdobný Říšskému vyživovacímu stavu.&lt;ref&gt;Michael Mooslechner, Robert Stadler: Landwirtschaft und Agrarpolitik. In: Emmerich Tálos, Wolfgang Neugebauer (Hrsg.): NS-Herrschaft in Österreich 1938–1945 (= Österreichische Texte zur Gesellschaftskritik. Bd. 36). Verlag für Gesellschaftskritik, Wien 1988, ISBN 3-900351-84-8, strana 69–94&lt;/ref&gt; Výstavbou rakouského Reichsnährstandu byl pověřen [[Anton Reinthaller]].&lt;ref&gt;Anton Reinthaller (* 14. dubna 1895 Mettmach, Horní Rakousko; † 6. března 1958 Mettmach, Horní Rakousko), rakouský sedlák, od roku 1938 ministr zemědělství v kabinetu Seyße-Inquarta po anšlusu, NSDAP-poslanec v Říšském sněmu (Reichstags abgeordneter) a od roku 1939 do konce války vysoký státní úředník (Unterstaatssekretär) v Berlíně. Po válce působil jako spolkový předseda FPÖ.&lt;/ref&gt; Rakouský Reichsnährstand byl oficiálně začleněn pod Třetí říši 14. května 1938 a zároveň převzal povinnosti rozpuštěného ministerstva zemědělství a výživy. Většina jeho úředníků pocházela ze Staré říše.&lt;ref&gt;Arno Buschmann: Nationalsozialistische Weltanschauung und Gesetzgebung. 1933–1945. Band 2: Dokumentation einer Entwicklung. Springer, Wien u. a. 2000, ISBN 3-211-83407-9, strana 113&lt;/ref&gt; Hlavním úkolem Reichsnährstandu bylo optimalizovat rakouské zemědělství v souladu s vojenskými požadavky, k čemuž mělo dojít mimo jiného také za pomoci státních pobídek a dotací. Stejně jako Reichsnährstand vstoupil 27. července 1938 v platnost také „Reichserbhofgesetz”, ideologicky založený zákon na podporu zadlužených zemědělců, a s ním právo zemědělské dědičnosti „Anerberecht”.

Členy Reichsnährstandu se podle zákona staly všechny zemědělské závody i se zaměstnanci, všechna zemědělská, spořitelní a úvěrová družstva, veškerý obchod s obilovinami, hospodářskými zvířaty, mlékem, vejci, ovocem a zeleninou, dále všechna prodejní a zpracovatelská družstva, mlýny, jatka, lihovary apod. Pod úřad patřilo také zahradnictví, lesnictví a rybářství. Říšský vyživovací stav (Reichsnährstand, zkratka RNST) zemědělce nejen sdružoval, ale i kontroloval, centrálně plánoval a řídil národně socialistické zemědělství a výživu. Členství rolníků a zákonem jmenovaných korporací bylo ve svazu povinné.

Organizačně se Říšský vyživovací stav členil na Zemská rolnická společenstva (Landesbauernschaft Donauland: Niederdonau, Oberdonau a Wien, sídlo Linz), která se dále členila na Okresní rolnická společenstva (Kreisbauernschaft Niederdonau: Amstetten, Gmünd, Hollabrunn, Horn, Krems, Waidhofen a. d. Thaya, Sankt Pölten, Lilienfeld, Neunkirchen, Scheibbs, Zwettl, Melk, Baden, Bruck a. d. Leitha, Tulln, Korneuburg, Mistelbach, Gänserndorf, Oberpullendorf, Wr. Neustadt, Eisenstadt) a nejnižší článek tvořilo Místní rolnické společenstvo (například Ortsbauernschaft Kurlupp) v čele s rolnickým vůdcem (Ortsbauernführer, zkratka OBF). Říšský vyživovací stav zaměstnával z valné části penzisty.

== Zemský družstevní svaz Donauländischer Raiffeisenverband ==
Rakouský družstevní svaz (Österreichischer Genossenschaftsverband) byl po anšlusu Rakouska v červnu 1938 začleněn do říšského svazu „Deutscher Genossenschaftsverband“, přičemž byl rozdělen do dvou zemských družstevních svazů: 1. '''Landesverband der donauländischen landwirtschaftlichen Genossenschaften - Raiffeisen''' (Donauländischer Raiffeisenverband) se sídlem ve Vídni,&lt;ref&gt;[https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=krz&amp;datum=19390614&amp;query=%22Verband%22+%22donaul%c3%a4ndischen%22+%22landwirtschaftlichen%22+%22Genossenschaften%22&amp;ref=anno-search&amp;seite=5 Illustrierte Kronen Zeitung, Mi, 14. Juni 1939, s. 5.]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno-plus?aid=dgo&amp;datum=1938&amp;page=163&amp;size=45&amp;qid=5KGKJUJ0IW1B748UJPQH84QRXVNWOO Die Genossenschaft 1938], č. 14, 15. červen 1938.&lt;/ref&gt; jehož působnost se vztahovala k území říšských žup Dolního Podunají, Horního Podunají a k části Burgenlandu; 2. '''Landesverband der alpenländischen Genossenschaften - Raiffeisen''' (Alpenländische Genossenschaftsverband) se sídlem v Klagenfurtu, pro území Štýrska (Steiermark), Solnohradu (Salzburg), Korutan (Kärnten), Tyrolska (Tirol) a Vorarlberska (Vorarlberg). Oba zemské svazy spadaly přímo ústřední říšský družstevní svaz Deutscher Genossenschaftsverband se sídlem v Berlíně.&lt;ref&gt;Mistlbachner, K.: „Die Volksbanken in Österreich“; Die Genossenschaftsideologie und historische Analyse der gewerblichen Kreditgenossenschaften; Dissertation, Wirtschaftsuniversität Wien, Wien 1976, s. 194.&lt;/ref&gt;

V rámci družstevní přestavby byla pod říšskou vyrovnávací pokladnu „Deutscher Genossenschaftsring“ zařazena též rakouská ústřední družstevní pokladna „Österreichische Zentralgenossenschaftskasse” (ÖZK), která nesla nadále název „Zentralkasse südostdeutscher Genossenschaften reg. Gen.m.b.H.“ a plnila funkci vyrovnávací pokladny pro oba rakouské zemské revizní družstevní svazy.&lt;ref&gt;Mistlbachner, K.: „Die Volksbanken in Österreich“; Die Genossenschaftsideologie und historische Analyse der gewerblichen Kreditgenossenschaften; Dissertation, Wirtschaftsuniversität Wien, Wien 1976, s. 194.&lt;/ref&gt;
=== Převzetí jihomoravských družstev ===
Po odstoupení pohraničních území zřídil brněnský zemský svaz „Zentralverband der deutschen landwirtschaftlichen Genossenschaften Mährens, Schlesiens und der Slowakei” 6. října 1938 ze znojemské obchodní centrály svou pobočku s 235 jihomoravskými družstvy a obsadil ji dvěma revizory, kteří měli v přechodné době připravit převzetí těchto družstev rakouským revizním svazem „Donauländischer Raiffeisenverband“ se sídlem ve Vídni. Slavnostní předání se uskutečnilo 23. ledna 1939 ve spolkovém Německém domě (Deutsches Haus) ve Znojmě. Účastnilo se ho více jak 500 zástupců jihomoravských družstev, okresní vedoucí NSDAP Sogl z Drnholce (Dürnholz), ředitel brněnského svazu Franz Hilmer, vedoucí rakouského svazu Karl Mayerzedt, ředitel Dolnorakouské hospodářské ústřední družstevní pokladny (Niederösterreichische landwirtschaftliche Genossenschafts-Zentralkasse) Wieser z Vídně a ředitel centrálního skladiště (Warenzentrale der landwirtschaftlichen Lagerhausgenossenschaften in Niederdonau Wien) Tributsch z Vídně.

=== Reorganizace ústředního svazu v Brně ===

== Zemské rolnictvo Donauland / Landesbauernschaft Donauland ==
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-16033-0006, Rostock, Hafen, Getreidesilo.jpg|náhled|Getreidesilo / obilné silo, typická stavba přístavního sila z období Třetí říše. Zavedení čtyřletého plánu úzce souviselo s budováním normovaných a typizovaných sil tzv. „Reichstypenspeichern”, které byly budovány Říšským úřadem pro výživu (Reichsnährstand). [[w:Hermann Göring|Göring]] nastartoval výstavbu sil s celkovým obsahem 25 mil. tun obilí už v roce 1938. Mimo velkoskladišť jako jsou třeba [[w:Wien-Albern|Wien-Albern]], [[w:Krems|Krems]]&lt;ref&gt;http://www.geheimprojekte.at/t_kremsh.html&lt;/ref&gt;, [[w:Pöchlarn|Pöchlarn]], [[w:Linz|Linz]], se budovala podél železnice i malá finančně nenáročná skladiště (Lagerhallen) ze dřeva.]]
[[Soubor:Bundesarchiv_B_145_Bild-P016202,_Ostpreußen,_Zubereitung_von_Tilsiter_Käse.jpg|náhled|Výroba sýru Tilsiter, Ostpreußen, název podle litavského města Tilsit (Zdroj:&amp;nbsp;Bundesarchiv)]]

Zemské rolnictvo Donauland tvořily hospodářské svazy:
* Getreidewirtschaftsverband Ostmark (Hospodářský svaz pro obilí)
* Kartoffelwirtschaftsverband Ostmark (Hospodářský svaz pro brambory)
* Weinbauwirtschaftsverband Ostmark (Hospodářský svaz pro vinařství)
* Brauwirtschaftsverband Ostmark (Hospodářský svaz pro sladovnictví)
* Zuckerwirtschaftsverband Ostmark (Hospodářský svaz pro cukr)
* Viehwirtschaftsverband Donauland (Hospodářský svaz pro dobytek)
* Milch- und Fettwirtschaftsverband Donauland (Hospodářský svaz pro mléko a tuky)
* Eierwirtschaftsverband Donauland (Hospodářský svaz pro vejce)
* Gartenbauwirtschaftsverband Donauland-Alpenland (Hospodářský svaz pro zahradnictví)
* jedna pobočka (Außenstelle) pro výrobu cukrovinek (Süßwarenwirtschaft) a jedna pobočka pro rybářský průmysl (Fischwirtschaft) ve Vídni pro celou Východní marku
 
Z počátku zemědělská družstva (a potažmo sedláci) díky povinným dodávkám a státním pobídkám a dotacím (elektrifikace, nákup zemědělských strojů, stavební úpravy) profitovala. V listopadu 1938 vydalo nakladatelství Reichsnährstandu v Linci první výtisk NS-selského kalendáře „Donauländische Bauernkalender 1939”.&lt;ref&gt;Agrarische Post, Sa, 5. November 1938, s. 12&lt;/ref&gt;

=== Zrušení cla na dovoz zemědělských strojů ze Staré říše ===
Vyhláškou z března 1938 zrušil říšský ministr pro výživu a zemědělství ve Východní marce dovozní cla na německé zemědělské stroje. Celní poplatek včetně krizového příplatku (Krisenzuschlag) činil přibližně: u pluhu o hmotnosti 80 kilogramů 52 [[w:Rakouský šilink|šilinků]], u secího stroje pro 17 řádků (Sämaschine) 470 šilinků, u drtiče větví (Häcksler) 222 šilinků, u čističky obilí (Getreideputzmaschine) o hmotnosti 800 kilogramů 370 šilinků, u čističky obilí o hmotnosti 2000 kilogramů 875 šilinků, u travní sekačky (Grasmäher) 360 šilinků. Přinejmenším o tento cenový rozdíl musel rakouský sedlák zaplatit za dovezený zemědělský stroj více.&lt;ref&gt;Das kleine Volksblatt, 27. 03. 1938, s. 10: Landmashinen Billiger&lt;/ref&gt;
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|'''Zemědělské stroje i v malých podnicích'''

''S ohledem na nedostatek pracovních sil v zemědělství provádí úřadovny Reichsnährstandu ve spolupráci s Německou pracovní frontou osvětovou bitvu v zemědělských podnicích za účelem zvýšení zemědělské mechanizace. V kontextu těchto snah by měly menší zemědělské podniky zintenzivnit svou práci ve výrobní bitvě pomocí zemědělských strojů bez investic do pracovních sil.''&lt;ref&gt;Kleine Volks-Zeitung, Di, 17. Januar 1939, s. 12&lt;/ref&gt;
|}

=== Dotace na chov drobného zvířectva ===
V dubnu roku 1938 poskytl říšský ministr pro výživu a zemědělství dotace na podporu chovu drobného zvířectva. Finanční podpora se týkala pořizování mladé drůbeže, výstavby [[w:Kurník|kurníků]], zřizování umělých drůbežích líhní a výměny kohoutů pro selské a zemědělské závody, nákupu plemenářsky evidovaných kohoutů s [[w:Plemeno|plemennou knihou]] (Herdbuch), nákupu barevných kroužků pro kroužkování mladé drůbeže, zakládání včelstev, úlů a včelařského šlechtitelského zařízení a zařízení na ochranu proti včelím chorobám, stavebního vylepšení [[w:Králíkárna|králíkáren]], nákupu plemenných králíků a samic, výroby [[w:Srst angorského králíka|angory]], výstavby kozínů a chlívků pro plemenné kozli, nákupu samičích kůzlat, pěstování [[w:Bourec morušový|bource morušového]] a nákupu [[w:Morušovník|morušovníků]].&lt;ref&gt;Reichsministerialblatt der landwirtschaftlichen Verwaltung Nr. 17 vom 21. April 1938&lt;/ref&gt;

V říjnu 1938 vstoupilo v platnost jednotné nařízení „Reichsholzmessungsanweisung” (HOMA) pro těžbu dřeva (formování, měření a klasifikace). Toto nařízení platilo ve Východní Marce pro zimní těžbu od 1. října 1938 a letní těžbu od 1. dubna 1939.&lt;ref&gt;Agrarische Post, Sa, 19. November 1938, s. 5-6&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Surové dřevo: Derbholz (řezivo) a Nichtderbholz (neřezivo), podle upotřebení: Nutzholz (Langnutzholz, Schichtnutzholz a Nutzrinde) und Brennholz (Brennderbholz, Brennreisig, Stockholz a Brennrinde).&lt;/ref&gt;

=== Podpora zemědělství v sudetoněmeckých oblastech ===
Téměř současně s odstoupením pohraničních oblastí rozšířil říšský ministr pro výživu a zemědělství W. Darree finanční podporu a dotace také na tato území. Jednalo se o snížení cen a lepší dodací podmínky pro dusíkatá a draselná hnojiva, dotace na výstavbu [[w:Hnojiště|hnojišť]] a žump, státní příspěvky na stavby pro silážování zeleného krmiva a brambor (silážování a senážování), prémie za pěstování lnu a odvody lněné slámy, dotace na nákup a chov kvalitních samčích plemenných zvířat, dotace (do výše 1000 RM) na výstavbu, přestavbu nebo vylepšení stájí, o půjčky s nízkou úrokovou sazbou na rozvoj chovu ovcí a zvýšení produkce vlny, prémie za vlnu, která narostla do devíti měsíců, ale i dovoz a zásobování potravinami ze Staré říše.&lt;ref&gt;Agrarische Post, Sa, 26. November 1938, s. 5&lt;/ref&gt;

Do konce roku 1939 mohli sedláci využít říšské dotace na nákup bramborových pařících kolon (Reichsbeihilfen für Kartoffel-Dämpfkolonnen). Finanční podpora činila 25 procent z nákupní ceny na území Staré říše (Altreich) a na území Němel (Memelland) a 40 procent z nákupní ceny na území Východní Marky a Sudet. Žádost si mohl podat každý zájemce, který zpracovával minimálně 300 tun brambor ročně, takže se sedláci za účelem nákupu slučovali do společenstev (Dämpfgemeinschaft).&lt;ref&gt;Agrarische Post, 29 července 1939, s. 11.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://www.horn.gv.at/index.php/Horner-Museen/Die-Dampfkolonne.html Kartoffel-Dämpfkolonne - Dämpfgemeinschaft Etzelsreith]&lt;/ref&gt;

Pro zřízení nebo oplocení již stávajících trvalých travních ploch bylo možné od srpna 1939 na území Východní marky a sudetských oblastí zažádat u příslušné úřadovny RNS o dotace v průměrné výši 100 RM pro hektar, pro změnu již oplocených travních ploch o něco méně&lt;ref&gt;Agrarische Post, Sa, 5. August 1939, s. 6&lt;/ref&gt;.

=== Elektrifikace zemědělství ===
Další podpora se týkala elektrifikace a výstavby malých elektráren v horských oblastech (stavební úpravy dosud stávajících elektráren, elektráren na dřevoplyn nebo el. zařízení a motorů). V úvahu přicházela zemědělská stavení ležících výše jak 1000 metrů nad mořem nebo výše jak 150 metrů nad dnem údolí či více než 100 metrů nad poslední silnicí nebo ve velmi strmých svazích.&lt;ref&gt;Agrarische Post, Sa, 11. März 1939, s. 6&lt;/ref&gt; Hrazením poloviny výrobních nákladů ze státních prostředků došlo ve Východní marce také ke snížení cen el. spotřebičů (el. pařících kotlů na krmivo, sporáků, bojlerů) a elektromotorů potřebných v zemědělství.&lt;ref&gt;Agrarische Post, Sa, 29. Juli 1939, s. 11&lt;/ref&gt;

Součástí elektrifikačního plánu bylo i připojení dalších oblastí do soustavy elektrické sítě. Největší elektrárenská společnost na Moravě [[w:Západomoravské elektrárny|Západomoravské elektrárny]] (Westmährische Elektrizitätswerke Akt. Ges., zkratka WEAG) získávala el. energii z uhelné elektrárny v [[w:Elektrárna Oslavany|Oslavanech]], teplárny v Brně, [[w:Vodní nádrž Vranov|vodní elektrárny ve Vranově]] a vodní elektrárny v Brně-Komín, dále pak přebytky el. energie z cukrovaru v [[w:Hrušovany nad Jevišovkou|Hrušovanech]] (během řepné kampaně), [[w:Cementárna Maloměřice|cementárny v Maloměřicích]] a čtyř malých vodních elektráren. V říjnu 1938 připadlo 29 obcí (severní oblast) a 192 obcí (jižní oblast s 542 km vedení vysokého napětí a 614 km vedení nízkého napětí) k Třetí říši. V roce 1938 zásobovaly Západomoravské elektrárny 11 obcí v severní části a 153 obcí na jihu.&lt;ref&gt;Neues Wiener Tagblatt (Tages-Ausgabe), So, 15. Oktober 1939, s. 13&lt;/ref&gt;

=== Reorganizace hospodářských svazů v rámci válečných úspor ===
Na konci listopadu 1942 nařídil říšský ministr pro výživu a zemědělství částečnou reorganizaci prozatímních zemských hospodářských svazů. Pro celou oblast Alpenland a Donauland (Oberdonau, Niederdonau, Wien, Kärnten, Steiermark, Salzburg a Tirol-Vorarlberg) zřídil čtyři svazy se sídlem ve Vídni:
* Zuckerwirtschaftsverband Alpen- und Donauland
* Kartoffelwirtschaftsverband Alpen- und Donauland
* Brauwirtschaftsverband Alpen- und Donauland
* Getreidewirtschaftsverband Alpen- und Donauland

Dále se sídlem v Linci jeden „Viehwirtschaftsverband Donauland”, jeden „Milch-, Fett- und Eierwirtschaftsverband Donauland” pro oblast Oberdonau, Niederdonau a Wien. Se sídlem ve Vídni jeden „Gartenbauwirtschaftsverband Donauland, Salzburg und Tirol-Vorarlberg” (oblast Oberdonau, Niederdonau, Wien, Salzburg, Tirol-Vorarlberg) a jeden „Weinbauwirtschaftsverband Donauland, Salzburg und Tirol-Vorarlberg” (oblast Oberdonau, Niederdonau, Wien, Salzburg, Tirol-Vorarlberg).&lt;ref&gt;Neues Wiener Tagblatt (Tages-Ausgabe), Mi, 25. November 1942, s. 6&lt;/ref&gt;

=== Nedostatek zemědělských strojů, nářadí a náhradních dílů ===
Zajištění zemědělských usedlostí stroji měla nejprve alespoň částečně kompenzovat řízená distribuce strojů a technických výrobních prostředků. Po vyhlášení totální války se v prosinci 1942 objevily zprávy o nedostatku zemědělských strojů, nářadí a náhradních dílů, nedostatku materiálu (železa a oceli) a pohonných látek. Zemědělci byli nabádáni, aby stroje a nářadí včas prohlédli a opravy co nejrychleji prodiskutovali v místních opravnách. Jedině tak měli šanci, aby si zemědělskou techniku a mazadla (Schmiermittel) zajistili ještě před začátkem jarních prací.

K zajištění nejnaléhavější potřeby zemědělských strojů vydal zplnomocněný zástupce pro strojní výrobu dne 23. září 1942 (Reichsanzeiger Nr. 272 Ergänzungsbestimmungen) nařízení k regulaci prodeje zemědělských strojů, podle kterého mohli spotřebitelé od výrobců (nebo obchodníků) zemědělských strojů až do 31. prosince 1942 nakupovat nové stroje (traktorové pluhy, secí stroje, žací stroje, mlátičky, strojů na čištění osiva, stroje pro přípravu krmiv, třídiče, atd.) výměnou za navrácení již nepoužívaného starého zemědělského stroje. Dodání nového zemědělského stroje se uskutečnilo až po navrácení stroje nebo na základě potvrzení, že zemědělec předal stroj do šrotu.&lt;ref&gt;Agrarische Post, Sa, 5. Dezember 1942, s. 8&lt;/ref&gt;

== Getreidewirtschaftsverband ==
=== Půdní cenové oblasti ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Roggen (žito) !! Landeshauptmannschaft Niederösterreich!!Cena !!Příplatek !!Celková cena RM
|-
| R-VIII || okresy Gmünd, Melk, Waidhofen an der Thaya, Zwettl||172,00 ||12,00 ||184,00
|-
| R-X || okresy Bruck (Leitha), Gänserndorf, Hollabrunn, Horn, Korneuburg, městský okres Krems, venkovský okres Krems, Mistelbach||174,00||12,00||186,00
|-
| R-XII || město Wien, okresy Amstetten, Baden, Eisenstadt, Lilienfeld, Neunkirchen, Oberpullendorf, městský okres St. Pölten, venkovský okres St. Pölten, Scheibbs, Tulln, městský okres Wiener-Neustadt, venkovský okres Wiener-Neustadt||176,00||12,00||188,00 
|}

=== Výstavba obilných sil ===
Už od roku 1934 budoval RNS po celé Německé říši skladovací prostory a budovy pro armádní stravování podle standardizovaných stavebních plánů. Stavební parcely pro stavby obilných sýpek (Reichstypenspeicher, Reichsgetreidespeicher, Reichsgetreidesilos) nejvyšší říšské úřady vybíraly na základě strategických a logistických hledisek. Rozhodujícím měřítkem byla blízkost vodních toků, železničních tratí a dopravních uzlů. Na základě výzvy župního vůdce a vyhlášení čtyřletého hospodářského plánu z 10. srpna 1938 se započalo se zajišťováním prostor pro skladování zrna také v Rakousku.&lt;ref&gt;Kundmachung des Reichsstatthalters in Österreich, wodurch die Anordnung des Beauftragten für den Vierjahresplan zur Sicherstellung des Lagerraums für Zwecke der Getreidelagerung vom 10. August 1938 bekanntgemacht wird.&lt;/ref&gt; V únoru 1939 se na území Třetí říše nacházelo 4 700 obilných skladišť s celkovým objemem 25 milionů tun. RNS uskladnil jen v roce 1939 8,8 milionu tun obilí, což bylo dost na to, aby obyvatelstvo v říši zásobil více než rok chlebem.&lt;ref&gt;Adam Tooze: Ökonomie der Zerstörung. Die Geschichte der Wirtschaft im Nationalsozialismus. 2. Auflage. Siedler, München 2007, ISBN 978-3-88680-857-1&lt;/ref&gt;

Program „zrychlené výstavby obilných skladišť” (Programm für den beschleunigten Bau von Getreidelagerräumen) za účasti Úřadu pro hospodářský rozvoj říše (Reichsstelle für Wirtschaftsausbau) se zaměřoval na výstavbu nových typizovaných skladových budov a plnil zemědělské, armádní a politické cíle NSDAP, wehrmachtu a „Reichsnährstandu”. Jejich výstavbou byly pověřovány místní stavební společnosti. Vídeň se měla stát obilným skladištěm Německé říše. Hlavní říšské silo s velkým přístavištěm se začalo v březnu 1939 budovat na Dunaji u Albern (Donaukanalmündung bei Albern-Kaiser-Ebersdorf).&lt;ref&gt;Banater Deutsche Zeitung, Do, 2. März 1939, s. 7&lt;/ref&gt;
Na území župy Dolního Podunají (Reichsgau Niederdonau) se předpokládala výstavba asi 28 menších obilných skladišť pro 1000-3000 tun zrna. Ve Waldviertlu se jednalo o obilná skladiště na tratích: [[w:Dráha císaře Františka Josefa|Franz Josef Bahn]] (například [[w:Gmünd|Gmünd]], [[w:Irnfritz-Messern|Infritz – Wappoltenreith]]) a lokální dráze Retz-Drosendorf (například [[w:Sigmundsherberg|Sigmundsherberg]]). Sedláci z Vratěnína, Uherčic, Mešovic, Korolup a Lubnice vozili obilí do skladiště u železniční stanice v [[w:Drosendorf|Drosendorfu]] (1939-1946 název „Drosendorf Thaya&quot;).&lt;ref&gt;Litschauer, M. T.: Architekturen des Nationalsozialismus – Erhaltene bzw. geplante/entfernte Bauten der Region Waldviertel / NÖ.; Böhlau-Verlag Wien-Köln-Weimar; Wien 2012, německy &lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Stadler, Gerhard A.: Das industrielle Erbe Niederösterreichs - Geschichte-Technik-Architektur, ISBN 3-205-77460-4, německy&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Rosa Schön: projekt „Menschen schreiben Geschichte” - citace: „Du fährst mit der Nordbahn nach Wien, von dort nach Drosendorf ...Der Fahrdienstleiter ging mit mir zur Lagerhalle, da stand ein Bauer mit einem Pferdefuhrwerk, um die vorgeschriebene Ernte abzuliefern.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;1938: Gesetz über die Aufhebung des Einfuhrverbotes und der Lizenzgebühren für Futtermittel, Kundmachung des Reichsstatthalters in Österreich, wodurch das Gesetz zur Ordnung des Marktes für Getreide, Hülsenfrüchte und Futtermittel vom 31. Juli 1938 bekanntgemacht wird, Kundmachung des Reichsstatthalters in Österreich, wodurch die Anordnung des Beauftragten für den Vierjahresplan zur Sicherstellung des Lagerraums für Zwecke der Getreidelagerung vom 10. August 1938 bekanntgemacht wird&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;1939: Kundmachung des Reichsstatthalters in Österreich, wodurch die Verordnung über die Landbeschaffung für den Bau reichseigener Getreidelagerhallen und Speicher vom 18. Februar 1939 bekanntgemacht wird,
Kundmachung des Reichsstatthalters in Österreich, wodurch die Bekanntmachung des Vorsitzenden des Verwaltungsrats der Reichsstelle für Getreide, Futtermittel und sonstige landwirtschaftliche Erzeugnisse vom 28. Februar 1939 verlautbart wird, Kundmachung des Reichsstatthalters in Österreich, wodurch die Verordnung zur Regelung der Getreidepreise für das Land Österreich im Wirtschaftsjahr 1938/39 vom 23. Dezember 1938 bekanntgemacht wird, Kundmachung des Reichsstatthalters in Österreich, wodurch die Verordnung zur Regelung der Getreidepreise für die sudetendeutschen Gebiete im Wirtschaftsjahr 1938/39 vom 27. Februar 1939 bekanntgemacht wird, Kundmachung des Reichskommissars für die Wiedervereinigung Österreichs mit dem Deutschen Reich, wodurch die Anordnung des Beauftragten für den Vierjahresplan zur Sicherstellung des Lagerraumes für Zwecke der Getreidelagerung vom 21. April 1939 bekanntgemacht wird&lt;/ref&gt;

== Viehwirtschaftsverband ==
Nařízením z 3. dubna 1939 začala ve Východní marce platit přísná ustanovení pro obchod s jatečným skotem (Schlachtviehmarktordnung), nové obchodní podmínky, fakturování (Schlußschein)&lt;ref&gt;Schlußzettel, Schlußnote, Schlußschein, die vom Makler ausgestellte, zuweilen auch von den Parteien zu unterschreibende und diesen sofort einzuhändigende Bescheinigung über ein von ihm vermitteltes Handelsgeschäft (Deutsches Handelsgesetzb. § 94).&lt;/ref&gt;, odvody jatečného skotu a kontingenty, pravidla pro úpravu cen jatečného skotu a velkoobchodního masa (kategorizace skotu,&lt;ref&gt;Agrarische Post, Sa, 13. Mai 1939, s. 5&lt;/ref&gt; prasat, telat a ovcí), nová ustanovení pro zpracovatelské závody: nahlašování, příděly, kontingenty pro porážku a nákup masa, povolení k porážkám (Schlachtschein) a regulace pro obchodování se střevy, žaludky a močovými měchýři.&lt;ref&gt;Agrarische Post, Sa, 8. April 1939, s. 5&lt;/ref&gt;

S účinností od 1. července 1939 vstoupil v platnost říšský zákon o dani z příjmů z porážky ze dne 24. března 1934 (Schlachtsteuergesetz), který stanovil, že každá porážka skotu (včetně telat), prasat a ovcí se musí ohlašovat na okresním velitelství (Bezirkshauptmannschaft) nebo jeho úřadovnách. Z porážky byla stanovena daň a poplatek pro svaz. Od 1. července do 31. prosince 1939 se ve Východní marce odváděla porážková daň ve výši jedné třetiny platné sazby ve Staré říši a od 1. ledna do 30. června 1940 dvě třetiny z platné sazby. Nedanila se porážka telat a prasat o hmotnosti nižší než 40 kilogramů a ovcí o hmotnosti nižší než 20 kilogramů živé váhy.&lt;ref&gt;Agrarische Post, Sa, 29. Juli 1939, s. 11&lt;/ref&gt;

Úřadovna hospodářského svazu pro dobytek ve Znojmě (Außenstelle Znaim des Viehwirtschaftsverbandes Donauland, 9. Oktober Nr. 28) byla od 4. dubna 1943 rozšířena o oblast „Landkreis Hollabrunn”, takže nyní zodpovídala za okresy Znojmo, Mikulov a Hollabrunn.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Mi, 7. April 1943, s. 4&lt;/ref&gt;

== Milch-und Fettwirtschaftsverband ==
=== Povolení k prodeji mléka ===
Mnozí sedláci se snažili příkazy a nařízení svazu obcházet, mlékárnám dodávali jen mléko a vlastní máslo prodávali živnostníkům, čímž v mlékárnách klesla produkce mléka. Vzhledem k tomu vydal svaz nařízení č. 11, podle kterého byli všichni sedláci, kteří mlékárnám odváděli i sebemenší množství mléka a smetany, povinni všechno vyrobené mléko a smetanu (mimo množství pro vlastní spotřebu) dodávat těm mlékárnám, kterým dodávali i v roce 1938.

Od ledna 1939 směli zemědělci prodávat mléko, mléčné výrobky a smetanu mimo stálou provozovnu nebo přímo na statku pouze v případě, že od Svazu pro mléko a tuky (Milch-und Fettwirtschaftsverband Donauland, zkratka MFWV) obdrželi písemné povolení k vlastnímu prodeji (tzv. Selbstmarkterberechtigung). Zemědělci o povolení žádali prostřednictvím místního rolnického vůdce (Ortsbauernführer). Žádost obsahovala údaje: jméno a přesnou adresu žadatele; průměrný počet držených krav; předpokládané množství prodaného mléka v následujícím roce a zda je prodej rovnoměrný nebo kolísá. O prodeji vedli sedláci denní záznamy, které na vyžádání svazu předkládali ke kontrole. Svaz pro mléko a tuky měl nárok na paušální vyrovnávací poplatek z prodeje.&lt;ref&gt;Agrarische Post, Sa, 7. Januar 1939, s. 5-6&lt;/ref&gt;

=== Mlékárna Langau ===
V roce 1939 se stalo „Mlékárenské družstvo” [[w:Langau|Langau]] (Molkereigenossenschaft Langau) členem Hospodářského svazu pro mléko a tuky (Milch-und Fettwirtschaftsverband Donauland). Na území o rozloze 900 km² sdružovalo 78 obcí. Členem svazu se staly povinně také sedláci v Korolupech, sdružení v „Mlékárenském družstvu Korolupy” (Milchgenossenschaft Kurlupp). V prosinci 1940 nechalo „Zemské rolnictvo Donauland” vystavět nové mlékárny v [[w:Břeclav|Břeclavi]] (Lundenburg) a [[w:Horn (Dolní Rakousy)|Hornu]], nové sýrárny (Käserei) v [[w:Pöggstall|Pöggstallu]] a Langau. Další se stavěly ve [[w:Zwettl|Zwettlu]], [[w:Wels|Welsu]] a [[w:Waidhofen an der Ybbs|Waidhofenu a. d. Y.]]&lt;ref&gt;Kleine Volks-Zeitung, Sa, 21. Dezember 1940, s. 8&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Neues Wiener Tagblatt (Tages-Ausgabe), Do, 2. Juli 1942, s. 4&lt;/ref&gt; Stavební plány pro mlékárnu v Langau vypracovali architekti [[w:Ernst Otto Hofmann|Ernst Otto Hofmann]] a [[w:Adolf Hoch|Adolf Hoch]]. Mlékárna zpracovávala kolem 15 000 litrů mléka denně. Výkupní oblast ohraničovaly obce [[w:Sigmundsherberg|Theras]], Korolupy, [[w:Raabs an der Thaya|Großau]] a [[w:Retz|Retz]]. [[w:Sýrárna|Sýrárna]] patřila mezi největší podniky župy Dolní Podunají, k výrobě sýru [[w:Tilsiter|Tilsiter]] zpracovávala ročně až 20 000 litrů mléka.&lt;ref&gt;Tilsiter ist ein Schnittkäse aus Kuhmilch mit Rotschmiere-Rinde mit 30 bis 60 % Fett in der Trockenmasse. Er ist nach der Stadt Tilsit (Litva), dem heutigen Sowetsk, benannt.&lt;/ref&gt;. Ze syrovátky se vyráběl [[w:alkohol|alkohol]], ovocné šťávy nebo máslo.&lt;ref&gt;Nová poválečná státní hranice znamenala pro mlékárnu velké ztráty, jelikož přišla o obce severně za hranicí. Zlepšení přichází s nástupem ředitele Holzapfela v roce 1951 (svoz mléka je zcela přebudován, autopark lépe nasazen, výroba [[w:Eidam|Edamu]] a [[w:Gouda (sýr)|Goudy]], 1954 zrání a trvanlivost za pomoci Polyamidfolie, chlazení s kompresorem na amoniak atd.) Dne 27. května 1962 média mlékárnu označují za &quot;nejmodernější&quot; mlékárnu Dolního Rakouska (přistavěna nová moderní budova (Landeshauptmann Leopold Figl). V roce 1962 byla mlékárna v Langau spojena s mlékárnou v Hornu. Bohužel hospodářský tlak na snižování cen nakonec vedl v roce 1972 ke zrušení a zastavení mlékárenské produkce.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Dorfchronik Langau&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;https://de.wikipedia.org/wiki/Tilsiter&lt;/ref&gt;[http://www.geocaching.com/geocache/GC52Y33_molkerei-langau]

Vyhláškou č. 8 z 26. února 1941 došlo k doplnění zákona o mléce (Reichsmilchgesetz, Reichsgesetzblatt z 26. února 1941), podle které mohly název mlékárna (Molkerei, Meierei), salaš (Sennerei) či sýrárna používat jen takové podniky k výrobě mléka, tvarohu, sýra, jogurtu, sušeného odstředěného mléka a másla, které zpracovávaly denně minimálně 500 litrů mléka nebo tomu odpovídající množství sýra či tvarohu, byly vybaveny odpovídající technikou a chod podniku řídila osoba s uvedeným odborným vzděláním.&lt;ref&gt;Als solcher Nachweis gilt der Besitz des Molkerei- oder Käsereimeisterbriefes des Reichsnährstandes oder der Besitz des Zeugnisses über eine molkerei- wirtschaftliche Betriebsleiterprüfung, die vor dem 1. Oktober 1936 entweder an einer Milchwirtschaftlichen Lehranstalt eines Landes oder Reichsgaues, einer früheren Landwirtschaftskammer oder des Reichsnährstandes oder unter staatlicher Aufsicht abgelegt worden ist. Als Nachweis der abgeschlossenen Fachausbildung gilt auch der Besitz eines vor dem 1. Oktober 1936 erworbenen Meisterbriefes einer Handwerkskammer. Dem Nachweis abgeschlossener Fachausbildung steht gleich eine mindestens zweijährige erfolgreiche, verantwortliche technische Leitung einer Molkerei, Sennerei, Meierei, Gutsmolkerei oder Käserei, sofern diese Tätigkeit vor dem 1. Oktober 1934 begonnen wurde und der zuständige Milch- und und Fettwirtschaftsverband darüber eine Bescheinigung ausgestellt hat. Die Fachausbildung gliedert sich in eine Lehrzeit, eine Gehilfenzeit, eine Obermeier- oder Oberkäserzeit und den Besuch von Lehrgängen an Milchwirtschaftlichen Lehranstalten. Die Gesamtausbildungszeit für die Erlangung des Meisterbriefes einschließlich der Lehrzeit und der Lehrgänge soll neun Jahre betragen.&lt;/ref&gt; Nařízení se netýkalo mléčných sběren a mléčných závodů (Milchsammelstellen, Rahmstationen, Gutsmolkereien, Sauermilchkäsereien, Dauermilchwerke, Alpsennereien und Butterei- und Käsereikleinbetriebe), které za poslední kalendářní rok nepřekročily dodávku větší než 3000 litrů mléka. Vyhláška se týkala také zacházení s odstředěným mlékem, které se mohlo používat k pití jen v případě, že prošlo procesem zahřátí, pasterizací a následným prudkým ochlazením, zrovna tak se muselo pasterovat i čerstvé mléko.&lt;ref&gt;Agrarische Post, Sa, 15. März 1941, s. 12 Neue Ergänzungen zum Milchgesetz&lt;/ref&gt;
=== Mléčné prémie ===
V srpnu 1942 vyhlásil Svaz pro mléko a tuky mléčné prémie, které se vypočítávaly z průměrné dodávky mléka ve spádové oblasti mlékárny a z hektaru využívané zemědělské půdy jednotlivého zemědělského závodu (statku). Nárok na mléčné prémie měl zemědělec při překročení 80% průměrné dodávky mléka:

* za dodávku nad 80% až 100% 2 Rpf (feniků) za každý liter mléka nebo 0,6 Rpf za tukovou jednotku,
* za dodávku nad 100% až 120% 5 Rpf za každý litr mléka nebo 1,5 Rpf za tukovou jednotku,
* za vyšší než 120% 8 Rpf za liter mléka nebo 2,4 Rpf za tukovou jednotku.

Za selské máslo činila prémie 1,20 RM za každý kilogram nad stanovenou dodávku stanovenou svazem. Prémie se vypočítávaly zpětně za uplynulý kalendářní rok a vyplácely najednou.&lt;ref&gt;Agrarische Post, Sa, 1. August 1942, s. 7&lt;/ref&gt;

=== Vlastní prodej mléka ===
Vlastní obchodování s mlékem bylo Svazem pro mléko a tuky zakázáno již od roku 1939 (nařízení A5 ze dne 6. 9. 1939, RNVBl. s. 641). Žádný zemědělec tedy nemohl spotřebitelům poskytovat mléko bez zvláštního povolení a nezáleželo na tom, zda se jednalo o prodej nebo bylo poskytnuto zdarma. Každý sedlák byl povinen dodávat veškeré vyprodukované mléko příslušným mlékárenským podnikům (sýrárnám), s výjimkou mléka pro svou spotřebu. Sběr a distribuce mléka se staly výhradní záležitostí mlékáren, ty byly odpovědné za zásobování obyvatelstva mlékem. Že k vlastnímu prodeji ale docházelo, je zřejmé z obsáhlého článku v deníku „Znaimer Tagblatt”, který 3. června 1943 upozorňoval:

# Vlastní obchod s mlékem byl povolen pouze po předložení lístků na mléko (Reichsmilchkarten) a pouze v uvedeném množství na den.
# Na lístku muselo být uvedeno jméno majitele, použité lístky se znehodnocovaly přeškrtnutím, procvaknutím nebo odtržením.
# Objednávkové formuláře, lístky na litr plnotučného mléka a osvědčení k odběru mléka se po uplynutí platnosti zasílaly příslušnému úřadu pro vydávání potravinových lístků (Kartenstelle), nejpozději do konce přídělového období.
# Na základě toho obdrželi prodejci mléka od příslušného úřadu (Kartenstelle) ve dvojím vydání potvrzení o dodávce mléka, jedno odevzdali mlékárně a druhé si ponechali pro případnou kontrolu.

Svaz proto připomínal přísné dodržování pravidel. Vlastní obchod s mlékem povolovala po dohodě s „obecní trojkou” (starosta, Ortsbauernführer a NSDAP Ortsgruppenleiter) příslušná mlékárna. Obecní trojka se také starala o to, aby byl počet individuálních prodejců (Selbstmarkter)&lt;ref&gt;Sedlák, který provozoval vlastní prodej ze dvora samotným spotřebitelů, byl ve Staré říši označován pojmem „Selbstmarkter”.&lt;/ref&gt; v obci co nejnižší. Ortsbauernführer mohl přechodně „''za účelem odstranění dočasných potíží v obci''” vlastní prodej producentům mléka nařídit. O tom musel neprodleně informovat mlékárnu ve spádové oblasti (pro Korolupy v Langau), která tuto skutečnost ohlásila Svazu pro mléko a tuky, na kterém leželo konečné rozhodnutí.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Do, 3. Juni 1943, s. 3&lt;/ref&gt;

=== Nařízení pro samozásobitele mlékem, máslem a sýrem ===
Říšský ministr pro výživu a zemědělství vydal 15. května 1944 nařízení pro samozásobitele mlékem, máslem a sýrem. Všichni držitelé krav byli tímto považováni za samozásobitele mlékem a mléčnými výrobky, přičemž se nařízení netýkalo držitelů koz a ovcí. Smyslem nařízení bylo zajistit plnotučné mléko pouze dětem samozásobitelů a to ve stejné míře jako u normálních spotřebitelů. Zkrmování mléka prasaty, selaty a hříbaty bylo přísně zakázáno. Za samozásobitele máslem byly považovány všechny zemědělské závody, které odváděly mléko mlékárnám, přičemž mohly zpětně od mlékárny obdržet nejvýše 80% másla z průměrné roční hodnoty dodaného mléka. Stejné množství másla si mohly pro vlastní potřebu ponechat ty selské závody, kterým bylo povoleno vyrábět selské máslo, samozásobení sýrem se povolovalo pouze výrobcům mléka a to v množství, které by připadlo normálním spotřebitelům.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Sa, 17. Juni 1944, s. 5&lt;/ref&gt;

== Kartoffelwirtschaftsverband ==
=== Centrální řízení a jednotné hospodaření ===
Veškeré rakouské bramborové hospodářství mělo být nejpozději do podzimu 1938 jednotně organizované pod Říšským vyživovacím stavem Hospodářským svazem pro brambory (Reichsnährstand). Jeho úkolem bylo:

# Regulovat produkci a prodej brambor a škrobu, derivátů bramborového škrobu, pšeničného, ​​kukuřičného a rýžového škrobu a dalších derivátů,
# upravovat rozsah činnosti zpracovatelských podniků,
# po dohodě s cenovým komisařem stanovovat ceny a cenové rozsahy
# a kontrolovat spotřebu.&lt;ref&gt;Neues Wiener Tagblatt (Tages-Ausgabe), Sa, 2. Juli 1938, s. 14&lt;/ref&gt;

Členy svazu pro brambory se měli stát všichni, co brambory pěstují (Erzeugergruppe), s brambory obchodují (Verteilergruppe) a brambory zpracovávají na škrob (Stärkegruppe) nebo bramborové vločky (Kartoffelflockengruppe).

Hospodářský svaz pro brambory vyzval všechny obchodníky s bramborami a bramborovými výrobky, aby se nejpozději do 1. srpna 1938 registrovali na adrese „Kartoffelwirtschaftsverband, Wien 1, Riemergasse 14” a vyplnili příslušné formuláře, které mohli obdržet také u příslušného Okresního rolnictva (Kreisbauernschaft). Teprve na základě této registrace jim svaz povolil další obchodování.

Zároveň v obchodních podmínkách stanovil nové obchodní názvy brambor:
# Speise Frühkartoffeln (stolní rané brambory)
# Speisekartoffeln (stolní brambory)
# Pflanzkartoffeln (brambory na sadbu)
# Futterkartoffeln (krmné brambory)
# Fabrikkartoffeln (brambory ke zpracování)

Evidovaní obchodníci potřebovali, pokud chtěli nakupovat brambory přímo od pěstitelů, „Schlußscheinbuch” (certifikační průkaz), který se vydával podle druhů brambor v různých barevných provedeních.&lt;ref&gt;Schlußschein - Schlußzettel, Schlußnote, die vom Makler ausgestellte, zuweilen auch von den Parteien zu unterschreibende und diesen sofort einzuhändigende Bescheinigung über ein von ihm vermitteltes Handelsgeschäft (Deutsches Handelsgesetzb. § 94)&lt;/ref&gt; Certifikát k nákupu jim byl svazem vydán na základě žádosti a prověření jejich „''způsobilosti a hospodářské nezbytnosti''”.&lt;ref&gt;Neues Wiener Tagblatt (Tages-Ausgabe), Sa, 3. September 1938, s. 13&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Ceny stolních brambor od 5. září 1938&lt;ref&gt;Erlass vom 1. September 1938, Z. R. St. 1-166.842&lt;/ref&gt;!! Bílé, modré a červené !! Žluté !! Juliperle (Juliniere)&lt;ref&gt;Juliperle - alte, nur in Österr. übliche speckige Kartoffelsorte&lt;/ref&gt; !! Rohlíčky (Kipfler)
|-
| Cena pro výrobce za 50 kg || 2,35 RM || 2,65 RM || 3,65 RM || 4,65 RM
|-
| Cena pro spotřebitele za 50 kg || 3,20 RM || 3,50 RM || 4,50 RM || 5,50 RM
|-
| Cena pro spotřebitele za 5 kg || 0,37 RM || 0,40 RM || 0,50 RM || 0,60 RM
|-
| Cena pro spotřebitele za 1 kg || 0,08 RM || 0,09 RM || 0,10 RM || 0,12 RM
|-
|}

Od října 1938 se ve svazu museli zaregistrovat (jméno, právní forma společnosti, obrat za poslední dva roky) všichni obchodníci se sadbovými bramborami, výrobci prášku do pečiva, pudinku a jim podobní výrobci.&lt;ref&gt;Neues Wiener Tagblatt (Tages-Ausgabe), So, 2. Oktober 1938, s. 20&lt;/ref&gt;

=== Výstavba skladovacích hal pro brambory ===
Na jaře roku 1942 se začalo hovořit „''o problému skladování brambor a jejich dopravy''”. V celé říši se měly ke skladování konzumních brambor zatím provizorně využívat budovy velkých garáží, tržní haly a obdobné budovy, přičemž se v létě 1942 započalo s výstavbou jednotných typizovaných bramborových skladišť s kapacitou 1 000 t (Reichskartoffellagerhallen). Výstavbu sice financoval stát (Reichsbauverwaltung), ale stavební pozemky, nacházející se v blízkosti vlakových stanic, měly bezplatně poskytnout obce a města. Ve Vídni se počítalo s deseti takovými skladišti a současně se k nim prodlužovala tramvajová kolejiště.&lt;ref&gt;Neues Wiener Tagblatt (Tages-Ausgabe), Sa, 4. Juli 1942, s. 5&lt;/ref&gt; Bramborová skladiště typu A měla na podélné straně čtyři průchody a typu B, která byla vyvinuta speciálně pro železniční dopravu, jeden nebo dva podélné průchody.&lt;ref&gt;[https://www.geschichtsspuren.de/forum/viewtopic.php?t=13014&amp;postdays=0&amp;postorder=asc&amp;start=0 Obrázek Reichskartoffellagerhalle]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[https://www.e-periodica.ch/cntmng?pid=sbz-002:1944:123:124::447 Massenlagerung von Kartoffeln], Schweizerische Bauzeitung, 29. Juli 1944, s. 61&lt;/ref&gt;

== Eierwirtschaftsverband ==
[[Soubor:Deutsches Reichsgesetzblatt 39T1 082 0856.jpg|náhled|Nařízení o zavedení nařízení o vejcích a nařízení o provádění nařízení o vejcích ve Východní marce/Verordnung über die Einführung der Eierverordnung und der Verordnung zur Durchführung der Eierverordnung in der Ostmark]]
[[Soubor:Deutsches Reichsgesetzblatt 39T1 103 0993.jpg|náhled|Nařízení, kterým se mění nařízení o maximálních spotřebitelských cenách kuřat a kachních vajec/Verordnung zur Änderung der Verordnung über Verbraucherhöchstpreise für Hühner- und Enteneier]]
Od 15. května 1939 v sudetských oblastech a od 1. července 1939 ve Východní marce vstoupilo v platnost nařízení říšského ministra pro výživu a zemědělství o vejcích (Verordnung über die Einführung der Eierverordnung und der Verordnung zur Durchführung der Eierverordnung in den sudetendeutschen Gebieten, [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=dra&amp;datum=19390004&amp;seite=00001056 Verordnung über die Einführung der Eierverordnung und der Verordnung zur Durchführung der Eierverordnung in der Ostmark]). Chovatelé nosné drůbeže začali jednou týdně povinně odvádět vejce „Hospodářskému svazu pro vejce” (Eierwirtschastsverband Donauland).

Slepičí a kachní vejce vybírali výběrčí sběrných stanic za svazem stanovenou cenu ([http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=dra&amp;datum=1939&amp;page=1224&amp;size=45 Verordnung zur Änderung der Verordnung über Verbraucherhöchstpreise für Hühner- und Enteneier]) a od nich je pak odvážel „Úřad pro označování vajec” (Eierkennzeichnungsstelle). Od 1. února do 15. listopadu platily letní ceny a od 16. listopadu do 31. ledna zimní ceny. K tomu byly zavedeny dvě jakostní třídy (plně čerstvá a čerstvá vejce). Za špinavá vejce se chovatelům strhával malý obnos, špatná vejce se vracela. Změna nastala ve výkupu, kdy se vejce vykupovala podle váhy. Povinná dodávka byla stanovena na 60 vajec na jednu nosnici za rok. Z dodávkové povinnosti samozásobitelů byla vyňata vždy 1 nosnice na 2 osoby. Výměr se stanovoval na základě počtu nosnic (Eierablieferungsbescheid).

Úřad pro označování vajec (Eierkennzeichnungsstelle) vejce kontroloval, nevhodná vyřazoval (vzduchová bublina větší než 5 mm), třídil podle váhy a razítkoval. V kruhovém razítku se nacházelo písmeno označující váhovou třídu, pod ním číslo zemského hospodářského svazu pro vejce (Eierwirtschastsverband Donauland) a číslo příslušného úřadu pro označování vajec (Kennzeichnungsstelle):&lt;ref&gt;Illustrierte Kronen Zeitung, Sa, 6. April 1940, s. 5&lt;/ref&gt;
* „S&quot; (speciální) - vejce s váhou vyšší než 65 gramů
* „A&quot; (velká) - vejce s váhou od 60 do 65 gramů
* „B” (středně velká) - vejce s váhou od 55 do 60 gramů
* „C” (normální) - vejce s váhou od 50 do 55 gramů
* „D” (malá) - vejce s váhou od 45 do 50 gramů

Spotřební ceny se v odvodním roce 1939/40 pohybovaly v létě u jakosti 1. (plně čerstvá vejce) od 13 feniků (S) do 10,5 feniků (D) a v zimě od 15 do 12,5 feniků, u jakosti 2 (čerstvá vejce) v létě od 12,75 (S) do 10,25 feniků (D) a v zimě od 14,75 do 12,25 feniků. V přechodném období v době zavádění nařízení se neoznačená vejce a vyřazená vejce prodávala za ještě nižší cenu (kolem 10 feniků).&lt;ref&gt;Deutsches Reichsgesetzblatt Teil I 1867-1945, [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=dra&amp;datum=1939&amp;page=1224&amp;size=45 Verordnung zur Änderung der Verordnung über Verbraucherhöchstpreise für Hühner- und Enteneier]&lt;/ref&gt; V dubnu roku 1940 už byl celý proces přeměny odvodů a označování vajec ukončen a na trhu se nacházela pouze vejce, která prošla Úřadem pro označování vajec.&lt;ref&gt;Illustrierte Kronen Zeitung, Sa, 6. April 1940, s. 5&lt;/ref&gt;

Od srpna 1939 platila v župách Horní a Dolní Podunají stejná pravidla výkupu (Geflügelerfassung) a prodeje skrze svaz pro vejce také pro živou a poraženou drůbež (husy, kachny, kohouty, slepice, kuřata, krůty, krocany a perličky). Drůbež vykupovaly sběrny vajec.&lt;ref&gt;Neues Wiener Tagblatt (Tages-Ausgabe), Mi, 2. August 1939, s. 16&lt;/ref&gt;

=== Výjimky u některých plemen ===
Nejasnosti u odvodu vajec nastávaly u drobných drůbežích plemen, takže v září 1941 si mohli chovatelé [[w:Perličkovití|perliček]], malých slepic a [[w:Krocan|krůt]] podat u Hospodářského svazu pro vejce písemnou žádost o uvolnění z odvádění vajec. Jednalo se o plemena: Asil/Asilka, Brahma/Brahmánka, Cochin/Kočinka, Holländer Weißhauben/Holandská Chocholatá slepice, Jokohama/Jokohamka, Kämpfer/Bojová plemena, Malaisien/Malajka, Paduaner/Paduánka, Phönix/Fénička, Seidenhühner/Hedvábnička, Sultan/Sultánka, Sumatra/Sumatranka.

Úleva se netýkala chovatelů [[w:Kachna|kachen]] (a to plemen Landente/[[w:Kachna domácí|Kachna domácí]], Deutsche Pekingente/Německá pekingská kachna, Khakiente/Khaki kachna, Deutsche Campbellente/Německá Kampbelka a Laufente/[[w:Indický běžec|Indický běžec]]). Odvodní kontingent činil nadále 60 vajec na jednu kachnu za rok. U kachních plemen s malou snůškou (např. Rouenente, Ahslesburyente, Cayugaente) si chovatelé mohli podat žádost pro snížení odvodního kontingentu na 40 vajec.&lt;ref&gt;Illustrierte Kronen Zeitung, Mo, 8. September 1941, s. 6&lt;/ref&gt;

Od 41. přídělového období (na konci září 1941) zavedl „Hlavní vyživovací úřad” pro velkospotřebitele v plechovkách balená mražená vejce (Gefrierei). Restaurace, pekárny, cukrárny, tovární kuchyně a jídelny nyní pobíraly na místo 20 vajec 1 kg mražených vajec.&lt;ref&gt;Das Kleine Blatt, So, 27. September 1942, s. 16&lt;/ref&gt;

=== Prémie za odvod vajec, jateční drůbeže a medu ===
Říšský ministr výživy a zemědělství Herbert Backe nařídil v červenci 1942 finanční prémie také za odvod slepičích a kachních vajec, jateční drůbeže a držitelům včelstev za odvod medu, čímž ministerstvo sledovalo zvýšení „vybíjení“ drůbeže a zvýšení jejich nosnosti. Vyplácení prémií za odvod slepičích a kachních vajec vstoupilo v platnost dne 4. října 1941, prémií za porážku jatečné drůbeže dne 1. srpna 1942 a za odvod medu 1. května 1942.

Nárok na prémie měl každý chovatel drůbeže, který v období od 1. října do 30. září 1941 odvedl (Sammelstellen, Kennzeichnungsstellen, Nichtselbstversorger, sonstige Bezugsberechtigte) více jak 60 vajec za jednu slepici nebo kachnu. Do prémií se započítávala veškerá odvedená slepičí a kachní vejce po posledním sčítání dobytka a po odečtení jeden a půl slepice nebo kachny na každého člena domácnosti. Pokud již chovatel drůbeže slepice a kachny nechoval (měl jen jeden a půl slepice či kachny na jednoho člena domácnosti pro vlastní spotřebu), pak se prémie vypočítávaly z veškerého odvedeného množství vajec. Prémie činily při překročení dodávky 60 vajec 4 Rpf za jedno vejce, pokud odvod nebyl stanoven, tak z počtu vajec, které samozásobitel odvedl z množství pro vlastní spotřebu.

Prémie se poskytovaly také za každý kus drůbeže (mimo platné výkupní ceny) dodaný sběrně jatečné drůbeže, popřípadě jejímu výkupci, přičemž byla stanovena minimální váha jednotlivých kusů. Prémie činily 8 RM za každou jateční husu (minimální živá váha 4½ kg), 4 RM za každou netučnou husu (minimální váha 3½ kg), 8 RM za každou krůtu (minimální váha 2½ kg), 3 RM za každou kachnu (minimální váha 1½ kg), 3 RM za každou slepici, kohouta a perličku (minimální váha 1½ kg), 1 RM za brojlery a kohoutky o minimální váze 400 g.

Na prémie za dodávky medu měli nárok včelaři, kteří během říšské včelařské akce (Sonderaktion der Reichsfachgruppe Imker) odvedli více jak 2 kg medu na včelstvo (Bienenvolk), těm se pak se zpětnou platností vyplácely skrze místní skupinu včelařů (Ortsfachgruppen Imker) 2 RM za jeden kg medu.&lt;ref&gt;Agrarische Post, Sa, 1. August 1942, s. 7&lt;/ref&gt;

V odvodním roce 1943/44 prodloužil „Svaz pro mléko, tuky a vejce” z důvodu nesplněných kontingentů odvodní období z 31. května až do 3. června a zároveň chovatelům nařídil, aby své výměry předkládali výběrcům vajec a sběrnám.

V lednu roku 1944 vyhlásil Svaz pro mléko, tuky a vejce finanční prémie pro chovatele drůbeže, kteří v kvartálu od 1. října 1942 do 30. prosince 1943 překročili odvodní dávku 60 vajec. Prémie činila 4 RM za jedno vejce. Žádosti se podávaly nejpozději do 22. ledna 1944.&lt;ref&gt;Das kleine Volksblatt, Mo, 10. Januar 1944, s. 8&lt;/ref&gt; Také v odvodním roce 1944/45 sedláci odváděli týden co týden vejce a svaz sedláky vyzval, aby pokud možno odváděli i vejce pro vlastní spotřebu. Výkupní cena vajec se na konci války pohybovala kolem 9 feniků.

=== Nedostatek krmiva a opatření pro chov drobného zvířectva ===
Na chatrnou krmivovou základnu reagovalo nařízení o chovu drobného zvířectva z 26. března 1944 (Der Deutsche Reichsanzeiger Nr. 79, 3. April 1944), které povolovalo chov drobného zvířectva jen v případě, že bylo krmivo zajištěno vlastní výrobou nebo z vlastního hospodářského a domácího odpadu a že se jednalo o drobné zvířectvo, které už bylo v době nařízení chováno. Zakládání nových chovů nebo rozšiřování stavu bylo přísně zakázáno. Nařízení se týkalo drůbeže, králíků a kožešinové zvěře a pro domácnosti byly stanoveny maximální limity.

Všechny druhy slepic a kuřat se mohly chovat v takovém množství, které bylo oznámeno k poslednímu soupisu hospodářských zvířat dne 3. prosince 1943 nebo které chovatel držel během přechodného období do dne 4. dubna 1944. Takovou drůbež mohl prodávat za předepsané ceny svazu, věnovat, vyměňovat za jiný druh nebo sám spotřebovat. Odvod vajec zůstal stejný. U ostatní drůbeže nařízení stanovilo limity: kachny a husy se mohly držet maximálně tři, krocani a krůty maximálně dva kusy a taktéž pouze dva kusy u perliček.

Chovatelé králíků směli držet dva králíky (samce a samici) pro domácnost a jejich mladé prodávat, věnovat, vyměňovat nebo spotřebovat. Držitelé králíků, kteří neměli samici a mladé si opatřovali za účelem spotřeby, směli od 1. června 1944 držet jednoho králíka na jednu osobu žijící v domácnosti. Důležité bylo, aby měl každý chovatel a držitel na konci roku jen povolený počet chovných zvířat, všechna ostatní musela být do 31. prosince spotřebována či prodána za stanovené ceny Svazu pro mléko, tuky a vejce.&lt;ref&gt;Der Landbote, Sa, 20. Mai 1944, s. 9&lt;/ref&gt;

Nejpozději do tří dnů pak museli chovatelé a držitelé králíků povinně odvést králičí kůže: prodat ve sběrnách Říšského svazu pro drobné zvířectvo (Reichsverband Deutscher Kleintierzüchter)&lt;ref&gt;„Reichsverband Deutscher Kleintierzüchter” zahrnoval 8 oblastí pro chov drobného zvířectva s odpovídajícími 8 říšskými odbornými skupinami (Reichsfachgruppen). Svaz se dále dělil na 20 zemských skupin a v každé župě na 8 zemských odborných skupin (Landesfachgruppen: králíci, drůbež, včely, hedvábnictví, kožešinová zvěř, kozy, atd.) Pod zemské skupiny spadaly okresní skupiny (Kreisgruppen) s 8 okresními odbornými skupinami (Kreisfachgruppen) a ty zahrnovaly místní skupiny (Ortsgruppen) se všemi místními chovateli drobného zvířectva (Dieter Kühn: Gertrud Kolmar: Leben und Werk, Zeit und Tod, S. Fischer Verlag, 6. 11. 2009, s. 75). Svaz vydával například brožované výtisky: Das Huhn in der Erzeugungsschlacht (Fritz Pfenningstorff, Verlag für Tierzucht und Landwirtschaft, Berlin 1940), Der Seidenbau in der Erzeugungsschlacht (Fritz Pfenningstorff, Verlag für Tierzucht und Landwirtschaft, Berlin), Aufgaben und Ziele der Kleintierzucht in der Erzeugungsschlacht (Fritz Pfenningstorff, Verlag für Tierzucht und Landwirtschaft, Berlin 1937), Ertragreiche Bienenwirtschaft. Eine Anleitung zur sicheren Bienenhaltung und gesteigerten Honig- und Wachsgewinnung (Berlin-Lichterfelde, Fritz Pfenningstorff Verlag für Tierzucht und Landwirtschaft, 1944), Der zeitgemäße Kaninchenstall - Eine Sammlung von 24 Plänen zum Bau zeitgemäßer Kaninchenställe (Entworfen von der Reichsfachgruppe Kaninchenzüchter, Fritz Pfenningstorff, Verlag für Tierzucht und Landwirtschaft, Berlin 1943), Richtige Kleintierstallungen für Siedlungen - Erprobte Stalltypen für alle Arten Kleintiere, deren Haltung auf beschränktem Raum möglich ist (Fritz Pfenningstorff, Verlag für Tierzucht und Landwirtschaft, Berlin 1944), Jahrbücher (např. Jahrbuch für Kaninchenzüchter vereinigt mit Wahls Taschenkalender 1942), Kleintierzucht und -Haltung (Landwirtschaftlicher Sonderlehrgang 1943; 43. Sammelband der Schriftenreihe &quot;Soldatenbriefe zur Berufsförderung&quot; - Geflügelzucht, Kaninchenzucht, Ziegenhaltung, Pelztierzucht, Bienenzucht) a oficiální měsíční časopis „Der Kleintierhof” pro chovatele drůbeže, králíků, včel, kožešinových zvířat, koz a pěstitele bource morušového.&lt;/ref&gt; a ve sběrnách obchodu s kožešinami (Fellhandel) nebo zdarma odvést do sběren druhotného materiálu (Altmaterial-Erfassungsstellen der NSV).&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Mi, 20. Dezember 1944, s. 3-4&lt;/ref&gt; Od 1. ledna 1945 následovaly přísné kontroly.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Di, 19. Dezember 1944, s. 4: Kleintierkontrolle&lt;/ref&gt; Dne 5. ledna 1945 vyhlásil [[w:Joseph Goebbels|Joseph Goebbels]], [[w:Heinrich Himmler|Heinrich Himmler]] a [[w:Walter Funk|Walter Funk]] sběrnou akci „Volksopfer für Wehrmacht und Volkssturm” (také Volksopfer 1945), pro kterou byly zřízeny speciální sběrny.&lt;ref&gt;[https://www.wien.gv.at/rk/historisch/1945/jaenner.html Wien im Rückblick]&lt;/ref&gt; Od února 1945 odváděli chovatelé a držitelé králíků pod parolou hesla „Žádný králík nebo kožešina nesmí přijít nazmar!” (Kein Kaninchen- oder Tierfell darf umkommen!) vysušené a čerstvé králičí kůže zdarma těmto sběrnám a po ukončení „Volksopfer” akce (28. února 1945) sběrnám druhotného materiálu.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Mi, 7. Februar 1945, s. 2&lt;/ref&gt;

Na začátku března 1945 vyhlásil říšský ministr pro výživu a zemědělství další drastická opatření pro chov drobného zvířectva. Držení hus, kachen a krůt bylo od 1. dubna 1945 zakázáno. Slepice a brojlery směly nadále držet jen osoby a provozovny, které pro chov disponovaly krmivem z vlastní výroby a od 1. srpna 1945 směla v domácnosti každá německá osoba držet jen jednu slepici (k čemuž nedošlo). Za člena domácnosti se počítaly také osoby, které v době vyhlášení byly povolány k wehrmachtu nebo k „Říšské pracovní službě” (Reichsarbeitsdienst). Podle prováděcích předpisů krmivo pro vlastní výrobu zahrnovalo také hospodářský a domácí odpad a krmiva získaná jako plat v naturáliích za říšskou službu v zemědělství. Na chov 1 až 15 slepic byl povolen jeden kohout, na více jak 15 slepic dva kohouti. Ke každé slepici se ročně povolovala dvě kuřata, přičemž k 31. červenci 1945 se nesmělo držet víc kuřat než byl povolený počet slepic a kohoutů a k 3. prosinci 1945 se mohl v chovu nalézat jen povolený počet slepic a kohoutů.

Nařízení se nevyhnulo ani chovu koz, který byl od počátku řízeného hospodářství vítaným přilepšením a jejich produkce nebyla vázána
kontingentem ani nucenou dodávkou. Držitelé koz (Ziegenhalter) ztratili nárok na lístky: domácnosti lístky pro tuky, plnotučné a odstředěné mléko (das volle Bezugsrecht), samozásobitelé lístky na máslo a plnotučné mléko (Selbstversorgungsrecht). Domácí porážka koz starších než 6 týdnů se ohlašovala Úřadu pro výživu (Ernährungsamt - Kartenausgabestelle) a z masa se odvádělo 5 kg na kozu. Jehňata kozlů musela být poražena nejpozději do 6 týdnů. Průmyslové porážky se ohlašovaly rozdělovacím úřadům Hospodářského svazu pro dobytek (Marktgemeinschaft oder Verteilungsstelle oder Kreissachbearbeiter für Viehwirtschaft). Výjimky se povolovaly z hospodářských důvodů pro držitele větších stád. Těm mohl svaz po odvedení veškerého mléka a mléčných výrobků povolit lístky pro domácnosti nebo samozásobitele. Zrovna tak si mohli o výjimku zažádat chovatelé plemenných koz vedených u Říšského svazu pro drobné zvířectvo (Reichsverband Deutscher Kleintierzüchter).&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Fr, 9. März 1945, s. 2&lt;/ref&gt;

== Forstwirtschaft, Holzwirtschaft a Jagdwesen ==
Říšský lesní úřad (Reichsforstamt) byl nejvyšším orgánem pro lesnictví, myslivost, dřevařský průmysl, ochranu přírody a přírodní dědictví. Pod odstoupení pohraničních oblastí (38 správ SLS) s rozlohou více než 140 000 ha státních lesů na nich bylo vytvořeno 41 říšskoněmeckých lesních správ. Na Těšínsku nejprve vzniklo provizorní lesní ředitelství v Těšíně a od listopadu 1939 „Říšský lesní úřad” v Opolí. Pro přechodnou dobu Říšský lesní úřad zřídil také „Ředitelství lesů a statků” pro sudetoněmecké území v Liberci. Na zabrané části jižní Moravy byly lesní úřady podřízeny „Vládnímu lesnímu úřadu” ve Vídni. Po vytvoření Dolnodunajské župy spravoval s nově vytvořenými říšskými lesními úřady státní majetek, menší majetky obcí a vykonával i dohled nad hospodařením v lesích selských. Většina lesnicky moderních nařízení z let 1939-1945 z období Třetí říše byla po roce 1945 zachována v podobě obdobných předpisů.&lt;ref&gt;Josef Lenoch: Dějiny lesního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu, učební text, Mendelova univerzita v Brně, 2014&lt;/ref&gt;
* Oběžník říšského lesnického úřadu (Runderlaß vom 6. März 1939): od 1. dubna 1939 byla v Grazu zřízena [http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=agp&amp;datum=19390826&amp;query=%22Reichsforstamt%22&amp;ref=anno-search&amp;seite=5 kancelář pro selské lesy] ve Východní marce (Einrichtungsamt für den Bauernwald der Ostmark)
* Vyhláška č. 1452 z 23.12.1939 (Gesetzblatt für das Land Österreich): [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=glo&amp;datum=19390004&amp;seite=00005083 Einführung der Dritten Verordnung zur Durchführung des Forstlichen Artgesetzes und der Ersten Anordnung zur Durchführung dieses Gesetzes in der Ostmark und im Reichsgau Sudetenland]
* Heinrich Rubner: Deutsche Forstgeschichte 1933-1945. Forstwirtschaft, Jagd und Umwelt im NS-Staat
* Oliver Rathkolb, Maria Wirth, Michael Wladika: [https://books.google.at/books?id=AA0AabE7kx8C&amp;pg=PA79&amp;lpg=PA79&amp;dq=Deutsche+Forstgeschichte+1933-1945&amp;source=bl&amp;ots=0IFfQKt7Fn&amp;sig=Wzf-i9S0RpTQvlLd2IdM-TNxVi0&amp;hl=cs&amp;sa=X&amp;ved=0ahUKEwi-_ovatrbYAhWsAcAKHQvZALI4ChDoAQhcMAg#v=onepage&amp;q=Deutsche%20Forstgeschichte%201933-1945&amp;f=false Die &quot;Reichsforste&quot; in Österreich 1938-1945]: Arisierung, Restitution, Zwangsarbeit und Entnazifizierung : Studie im Auftrag der Österreichischen Bundesforste AG, 2010

== Odkazy ==
=== Reference ===
&lt;references /&gt;</text>
      <sha1>7na9pr4grzqopfpliy6r8bw1zerme0t</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny brněnské diecéze/Seznam zemřelých kněží brněnské diecéze od roku 2016</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8005</id>
    <revision>
      <id>45776</id>
      <parentid>45340</parentid>
      <timestamp>2022-05-19T14:15:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Vianney nove</username>
        <id>6592</id>
      </contributor>
      <minor />
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="27785" xml:space="preserve">'''Seznam zemřelých kněží (biskupů, kněží a jáhnů) brněnské diecéze od roku 2016'''

Jedná se o [[w:Římskokatolická církev|římskokatolické]] ''[[w:kněz|kněze]] [[w:Diecéze|diecézní]]'' nebo ''kněze [[w:Řehole|řeholní]]'', kteří působili alespoň krátký čas v [[w:diecéze brněnská|brněnské diecézi]] a zemřeli po roce 2016. Jedná se o nekompletní seznam, řazený chronologicky podle data úmrtí.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!jméno a příjmení kněze
!datum narození
!datum svěcení
!datum úmrtí
!jiné údaje
|-
|Mgr. Zdeněk Pospíšil
|{{dts|15|12|1933}}
|{{dts|30|06|1973}}
|{{dts|02|02|2016}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Český Rudolec|Českém Rudolci]]. 
|-
|Mgr. [[w:Robert Maria Mayer|Robert Maria Mayer]], OFMConv.
|{{dts|06|01|1974}}
|{{dts|12|04|2008}}
|{{dts|05|02|2016}}
|Minorita. Farář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Janů, Brno|Brně u sv. Janů]] a člen tamní komunity bratří minoritů, zemřel na následky vážného úrazu. Pohřben v hrobce kostela sv. Janů. 
|-
|ThDr. [[w:Antonín Sporer|Antonín Sporer]]
|{{dts|07|05|1940}}
|{{dts|21|12|1965}}
|{{dts|12|03|2016}}
|Někdejší farář ve [[w:Římskokatolická farnost Zvole nad Pernštejnem|Zvoli nad Pernštejnem]]. Po r. 2010 inkardinován do litoměřické diecéze, kde působil jako farář ve Vysokém nad  Jizerou.  Zemřel  v Masarykově nemocnici v Jilemnici, pohřben ve Vysokém nad Jizerou.
|-
|Ing. Petr Chovanec, SDB
|{{dts|19|12|1959}}
|{{dts|04|07|1992}}
|{{dts|26|03|2016}}
|Salesián. Farní vikář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jiljí, Brno-Líšeň|Brně-Líšni]]. 
|-
|Mons. [[w:Josef Valerián|Josef Valerián]]
|{{dts|15|03|1925}}
|{{dts|05|07|1949}}
|{{dts|27|03|2016}}
|V letech 1949-1951 kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Jaroměřice nad Rokytnou|Jaroměřicích nad Rokytnou]], pak spolu s P. Janem Podveským (viz r. [[Dějiny brněnské diecéze/Seznam zemřelých kněží brněnské diecéze 1960-2015|1994]]) zatčen a nespravedlivě vězněn v souvislosti s &quot;případem  Babice&quot;. Později působil v [[w:Římskokatolická farnost Lanžhot|Lanžhotě]], odkud byl přeložen jako farář na [[w:Římskokatolická farnost Moravec|Moravec]].
|-
|Josef Perout
|{{dts|18|08|1922}}
|{{dts|05|07|1946}}
|{{dts|22|05|2016}}
|Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Jevišovice|Jevišovicích]]. Postupem času přišel o zrak a dožil v kněžském domově na Moravci.
|-
|Mgr. Josef Vítek
|{{dts|03|11|1935}}
|{{dts|22|06|1958}}
|{{dts|10|06|2016}}
|Výpomocný duchovní při kostele sv. Máří Magdaleny v Brně. 
|-
|Alois Sedlák
|{{dts|07|06|1922}}
|{{dts|05|07|1948}}
|{{dts|16|08|2016}}
|Emeritní duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Kostelní Myslová|Kostelní Myslové]]. 
|-
|Ing. Jiří Sedláček, CRV
|{{dts|04|04|1942}}
|{{dts|29|06|1991}}
|{{dts|24|09|2016}}
|Augustinián-kanovník (Widesheimské kongregace), farní vikář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Zvěstování Panny Marie, Brno-Tuřany|Brně-Tuřanech]]. Předtím administrátor v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Vavřince, Brno-Komín|Brně-Komíně]]. 
|-
|Stanislav Richter, SJ
|{{dts|10|11|1923}}
|{{dts|05|07|1947}}
|{{dts|31|10|2016}}
|Jezuita. Emeritní duchovní správce ve [[w:Římskokatolická farnost Vísky u Letovic|Vískách u Letovic]]. Dožil v kněžském domově na Moravci. 
|-
|Vojtěch Václav Málek, OH
|{{dts|20|08|1927}}
|{{dts|23|06|1973}}
|{{dts|09|11|2016}}
|Milosrdný bratr. Rektor [[w:Kostel svatého Leopolda (Brno)|kostela sv. Leopolda v Brně]] a člen tamní komunity Řádu milosrdných bratří sv. Jana z Boha. Přes vysoký věk a vlastní zdravotní obtíže obětavě sloužil nemocným v brněnské Nemocnici Milosrdných bratří až do své smrti.
|-
|Václav Kelnar, SDB
|{{dts|30|03|1929}}
|{{dts|13|12|1970}}
|{{dts|21|12|2016}}
|Salesián. Trvalý jáhen v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Panny Marie Pomocnice v Brně-Žabovřeskách|Brně-Žabovřeskách]].  
|-
|[[w:Jan Josef Budil|Jan Josef Budil]], OSA
|{{dts|07|03|1928}}
|{{dts|05|07|1970}}
|{{dts|19|04|2017}}
|Augustinián. Před r. 1989 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Mutěnice|Mutěnicích]]. Výpomocný duchovní na Starém Brně a člen tamní augustiniánské komunity. Kaplan-senior Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského. Pohřben v hrobce augustiniánů na brněnském Ústředním hřbitově. 
|-
|Antonio Rivas Gonzales, OSA
|1968
|1992
|{{dts|01|08|2017}}
|Augustinián původem ze Španělska. V letech 1998-2000 působil na Starém Brně, v letech 2000-2017 pak v augustiniánské komunitě v klášteře při kostele sv. Tomáše v Praze na Malé Straně, naposledy jako farář malostranské farnosti. Zemřel nešťastnou náhodou během dovolené (utopil se). Pohřben v řádové hrobce augustiniánů ve španělské [[w:Palencia|Palencii]].
|-
|Mons. [[w:Jiří Krpálek|Jiří Krpálek]], O.Melit. 
|{{dts|06|09|1931}}
|{{dts|29|09|1967}}
|{{dts|06|08|2017}}
|Maltézský rytíř. Někdejší biskup &quot;skryté církve&quot;, po roce 1989 biskupský úřad nevykonával. Dlouholetý farář v [[w:Římskokatolická farnost Kuřim|Kuřimi]]. Od roku 2013 byl na odpočinku a sloužil jako duchovní správce sestrám dominikánkám ve Střelicích u Brna. 
|-
|Josef Fasora
|{{dts|08|03|1936}}
|{{dts|05|07|1970}}
|{{dts|13|12|2017}}
|Rodák z Brna. Po kněžském svěcení působil v několika farnostech brněnské diecéze ([[w:Římskokatolická farnost Hodonín|Hodonín]], [[w:Římskokatolická farnost Dambořice|Dambořice]], [[w:Římskokatolická farnost Popice u Hustopečí|Popice u Hustopečí]]). V roce 1978 emigroval a poté až do roku 1997 působil v Bolívii jako misionář. Po návratu byl ustanoven do Letovic a od r. 2001 jako farář do [[w:Římskokatolická farnost Nosislav|Nosislavi]]. V roce 2006 odešel na odpočinek a vypomáhal ve farnosti [[w:Římskokatolická farnost Deblín|Deblín]]. Pohřben v Tišnově.
|-
|Ing. Jan Rob, SDB 
|{{dts|17|12|1914}}
|{{dts|20|06|1948}}
|{{dts|03|01|2018}}
|Salesián. V letech 1948-1950 katecheta v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Panny Marie Pomocnice v Brně-Žabovřeskách|Brně-Žabovřeskách]]. V letech 1950-1954 v internaci, pak v civilním zaměstnání. Po roce 1968 působil ve farnostech litoměřické diecéze.  
|-
|Jiří Balabán 
|{{dts|12|04|1958}}
|{{dts|26|06|1983}}
|{{dts|23|01|2018}}
|Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Batelov|Batelově]] a ex currendo v [[w:Římskokatolická farnost Panské Dubenky|Panských Dubenkách]]. V závěru života vypomáhal ve [[w:Římskokatolická farnost Vranov nad Dyjí|Vranově nad Dyjí]]. 
|-
|MUDr. Pavel Princ 
|{{dts|27|03|1929}}
|{{dts|01|07|1972}}
|{{dts|08|03|2018}}
|Původně vystudoval medicínu a po pět let působil jako lékař. V letech 1968-1972 studoval teologii. Po kněžském svěcení působil krátce v [[w:Římskokatolická farnost Rosice u Brna|Rosicích u Brna]], poté přešel jako kooperátor do [[w:Římskokatolická farnost Moravské Budějovice|Moravských Budějovic]]. V letech 1980-2005 působil nejprve jako administrátor, později jako farář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Václava, Brno-Obřany|Brně-Obřanech]]. V letech 2005-2013 byl nemocničním kaplanem psychiatrické léčebny v Brně-Černovicích. Od r. 2013 žil na odpočinku v kněžském domově na Moravci. 
|-
|Matouš Sleziak, OFM 
|{{dts|08|02|1930}}
|{{dts|01|09|1968}}
|{{dts|13|04|2018}}
|Františkán. V závěru 70. let 20. století krátce působil v ilegální františkánské komunitě v Brně. Později byl nějaký čas duchovním správcem sester františkánek v Lechovicích. V letech 1991-2000 provinciál české provincie františkánského řádu. Dožil v kněžském domově ve Staré Boleslavi. Pohřben v hrobce františkánů na Olšanských hřbitovech v Praze.  
|-
|Heřman Josef Gustav Rakowski, O.Praem. 
|{{dts|08|08|1945}}
|{{dts|23|06|1968}}
|{{dts|14|04|2018}}
|Strahovský premonstrát. V letech 1992-1999 farář v Křenovicích u Slavkova. V letech 2008-2010 působil jako převor v Praze na Strahově. Poté v ostravsko-opavské diecézi, naposledy jako rektor duchovní správy na Mariahilf u Zlatých Hor (2012-2016). Zemřel v péči řeholních sester v Kroměříži, tamtéž pohřben v hrobě svých příbuzných. 
|-
|Mgr. Karel Pavlík, CSc.
|
|
|{{dts|27|04|2018}}
|Trvalý jáhen brněnské diecéze.  
|-
|František Puchnar
|{{dts|24|02|1934}}
|{{dts|01|07|1971}}
|{{dts|20|05|2018}}
|Někdejší kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Bystřice nad Pernštejnem|Bystřici nad Pernštejnem]] a později v [[w:Římskokatolická farnost Moravská Nová Ves|Moravské Nové Vsi]]. Později působil jako spirituál v kněžském semináři v Olomouci. V letech 1993-2010 byl pak farářem [[w:Římskokatolická farnost Třebíč-zámek|u sv. Prokopa v Třebíči]]. V letech 2010-2016 pak vypomáhal v rodném [[w:Římskokatolická farnost Kdousov|Kdousově]]. Dožil v péči sester františkánek ve Velkém Újezdě u Jemnice. 
|-
|Josef Šiška
|{{dts|18|03|1934}}
|{{dts|30|06|1973}}
|{{dts|19|06|2018}}
|Rodák z Brna, někdejší kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Boskovice|Boskovicích]]. V letech 1990-2014 byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Lipovec u Blanska|Lipovci u Blanska]]. Od r. 2014 žil na odpočinku v charitním domově v Žernůvce u Tišnova. Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně. 
|-
|Stanislav Kryštof
|{{dts|21|12|1939}}
|{{dts|26|06|1983}}
|{{dts|08|08|2018}}
|Rodák z Dubňan, někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Královopolské Vážany|Královopolských Vážanech]]. V letech 2002-2007 výpomocný duchovní ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Meziříčí|Velkém Meziříčí]], [[w:Římskokatolická farnost Netín|Netíně]], [[w:Římskokatolická farnost Bory|Borech]] a [[w:Římskokatolická farnost Uhřínov|Uhřínově]]. Od roku 2007 výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Korolupy|Korolupech]], kde dožil. V Korolupech též pohřben. 
|-
|Bohuslav Bláha
|{{dts|24|02|1932}}
|{{dts|23|06|1957}}
|{{dts|23|08|2018}}
|Rodák z Domamili u Moravských Budějovic. Jako kooperátor působil postupně ve farnostech Třebíč-zámek, Prosiměřice, Dačice a v Jihlavě u sv. Jakuba. Po ztrátě &quot;státního souhlasu&quot; pracoval několik let v civilním zaměstnání, později souhlas získal znovu a působil nějaký čas v olomoucké arcidiecézi. Poté se mohl vrátit do brněnské diecéze. Celkem 32 let byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Všech svatých, Ořechov|Ořechově]]. Od roku 2013 žil na odpočinku a vypomáhal v Brně [[w:Kostel svaté Máří Magdalény (Brno)|u sv. Máří Magdaleny]]. Pohřben na brněnském Ústředním hřbitově. 
|-
|Stanislav Muzikář, CSsR
|{{dts|23|07|1932}}
|1973
|{{dts|19|11|2018}}
|Redemptorista. V letech 1999-2004 působil v [[w:Římskokatolická farnost Tasovice|Tasovicích u Znojma]]. Od roku 2004 působil na Svaté Hoře u Příbrami, přičemž v letech 2004-2011 byl navíc ex currendo administrátorem [[w:Římskokatolická farnost Třebsko|farnosti Třebsko]] (obojí pražská arcidiecéze). Na Svaté Hoře dožil. Pohřben v hrobě redemptoristů na hřbitově v Příbrami. 
|-
|[[w:Alois Pernička|Alois Pernička]]
|{{dts|15|01|1948}}
|{{dts|29|06|1974}}
|{{dts|28|11|2018}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Horní Slatina|Horní Slatině]]. 
|-
|[[w:Jan Palacký (kněz)|Jan Palacký]], SJ
|{{dts|21|12|1937}}
|{{dts|21|11|1971}}
|{{dts|31|12|2018}}
|Jezuita, člen brněnské jezuitské komunity. Vypomáhal v pastoraci při brněnském jezuitském kostele a v brněnské řeckokatolické farnosti. Nositel ''Ceny Celestina Opitze''.
|-
|Mgr. [[w:Dominik Josef Doubrava|Dominik Josef Doubrava]], O.Praem.
|{{dts|07|12|1945}}
|{{dts|24|06|1972}}
|{{dts|23|01|2019}}
|Strahovský premonstrát. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Dambořice|Dambořicích]], Břeclavi a Jihlavě. V letech 1976-1990 administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Rožná nad Pernštejnem|Rožné nad Pernštejnem]]. V letech 1990-1991 byl duchovním správcem v Brně-Židenicích. V letech 1991-2001 byl farářem v Jihlavě u sv. Jakuba. V letech 2001-2009 působil v olomoucké arcidiecézi na Svatém Kopečku u Olomouce. V roce 2009 odešel do českobudějovické diecéze a byl celkem 6 let administrátorem ve [[w:Římskokatolická farnost Lhenice|Lhenicích]] u Prachatic, přičemž rovněž vypomáhal v duchovní správě u ''Šedých sester III. řádu sv. Františka'' na Lomci u Vodňan. Roku 2015 odešel na odpočinek. Žil pak v kněžském domově v Českých Budějovicích-Suchém Vrbném a následně po přestěhování kněžského domova do Veselí nad Lužnicí v tamním ''Domově sv. Františka''. Pohřben v Chyškách u Milevska.
|-
|J.M. can. [[w:Milan Norbert Badal|Milan Badal]], ECLJ
|{{dts|15|08|1956}}
|{{dts|23|03|1991}}
|{{dts|24|03|2019}}
|Do roku 2016 dominikán (řeholním jménem Norbert), poté kněz pražské arcidiecéze. V letech 1996-2010 výpomocný duchovní na Starém Brně. V závěru života byl osobním tajemníkem kardinála Dominika Duky a administrátorem farnosti Hostivice v pražské arcidiecézi. V roce 2018 byl jmenován a ustanoven čestným kanovníkem karlštejnské kapituly. Církevní komtur Řádu sv. Lazara. 
|-
|Mgr. Ing. Pavel Kilian
|{{dts|20|02|1942}}
|
|{{dts|26|03|2019}}
|Trvalý jáhen ve [[w:Římskokatolická farnost Střelice u Brna|Střelicích]] a [[w:Římskokatolická farnost Troubsko|Troubsku]]. 
|-
|Augustin Ladislav Gazda, OSB
|{{dts|22|02|1960}}
|{{dts|29|06|1991}}
|{{dts|19|06|2019}}
|Benediktin. Převor-administrátor [[w:Benediktinský klášter Rajhrad|benediktinského opatství v Rajhradě u Brna]] a farář [[w:Římskokatolická farnost Rajhrad|rajhradské farnosti]]. 
|-
|Mgr. Jan Kubát
|{{dts|05|04|1936}}
|{{dts|27|09|1958}}
|{{dts|25|06|2019}}
|V letech 1974-1992 farář v [[w:Římskokatolická farnost Radostín nad Oslavou|Radostíně nad Oslavou]]. Výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Rožná nad Pernštejnem|Rožné nad Pernštejnem]]. Pohřben v Radostíně nad Oslavou.
|-
|Mgr. Josef Havlát
|
|
|{{dts|29|06|2019}}
|Trvalý jáhen ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Němčice|Velkých Němčicích]]. Pohřben v Brně-Soběšicích. 
|-
|Michal František Pometlo, OFM
|{{dts|18|10|1935}}
|{{dts|29|06|1974}}
|{{dts|20|08|2019}}
|Františkán. V letech 1974-1975 působil v ilegální františkánské komunitě v Brně. Od r. 1975 působil v tehdejší západní části pražské arcidiecéze (dnes plzeňská diecéze), od r. 1994 působil v různých funkcích v Praze v klášteře u Panny Marie Sněžné na Novém Městě (např. jako kvardián místní františkánské komunity, v l. 1998-2004 jako farář u Panny Marie Sněžné. Byl vyhledávaným zpovědníkem. 
|-
|Josef Čupr, SJ
|{{dts|30|01|1934}}
|{{dts|18|03|1972}}
|{{dts|09|10|2019}}
|Jezuita. Rodák z Býkovic ([[w:Římskokatolická farnost Dlouhá Lhota|farnost Dlouhá Lhota]]). Někdejší redaktor české sekce Vatikánského rozhlasu. Bývalý provinciál české provincie jezuitského řádu. Od roku 2013 člen brněnské jezuitské komunity a duchovní správce sester františkánek komunity v klášteře na Grohově ulici. Pohřben v kryptě brněnského jezuitského kostela Nanebevzetí Panny Marie. 
|-
|Libor Salčák
|{{dts|16|01|1950}}
|{{dts|30|06|1990}}
|{{dts|19|12|2019}}
|Rodák ze Skalice na Slovensku. Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Bílovice|Velkých Bílovicích]] a ex currendo administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Zaječí|Zaječí]].
|-
|Mgr. Bernard Petr Slaboch, O.Praem.
|{{dts|20|03|1971}}
|{{dts|29|06|2000}}
|{{dts|07|01|2020}}
|Strahovský premonstrát. Rodák z Úhonic u Kladna v pražské arcidiecézi. V letech 2000-2002 farní vikář u sv. Jakuba v Jihlavě. Později působil v litoměřické diecézi a od roku 2009 byl farářem na Svatém Kopečku v olomoucké arcidiecézi. Zemřel v důsledku vážného onemocnění. Pohřben v rodných Úhonicích. 
|-
|Josef Lacko
|{{dts|16|12|1926}}
|{{dts|09|07|1986}}
|{{dts|22|01|2020}}
|Emeritní duchovní správce ''Kongregace Milosrdných sester III. řádu sv. Františka pod ochranou sv. Rodiny'' v Brně. Pohřben na brněnském Ústředním hřbitově.
|-
|Mgr. Jiří Landa
|{{dts|06|07|1947}}
|{{dts|29|06|1974}}
|{{dts|11|02|2020}}
|Výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Nejsvětější Trojice, Brno-Královo Pole|Brně-Králově Poli]]. 
|-
|ThLic. Jordán Jaromír Vinklárek, OP
|{{dts|25|01|1925}}
|{{dts|27|06|1964}}
|{{dts|30|03|2020}}
|Dominikán, rodem ze Všechovic v olomoucké arcidiecézi. V letech 1990-1991 působil jako kaplan při kostele sv. Michaela a Brně. Posléze přednášel dogmatiku a spirituální teologii na CMTF UP v Olomouci a byl členem olomouckého dominikánského konventu. Od roku 2001 pak působil v Praze v dominikánském konventu a jako výpomocný duchovní při klášterním kostele sv. Jiljí. 
|-
|Mons. ICLic. Mgr. [[w:Jan Daněk (kněz)|Jan Daněk]]
|{{dts|11|05|1950}}
|{{dts|29|06|1974}}
|{{dts|23|06|2020}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Nové Město na Moravě|Novém Městě na Moravě]] a děkan žďárského děkanátu. Soudce a defensor vinculi ''Diecézního církevního soudu v Brně'', homiletik (autor homiletických cyklů ''Sváteční slovo'', které vydávala olomoucká ''Matice cyrilometodějská''). V roce 2010 byl papežem Benediktem XVI. jmenován kaplanem Jeho Svatosti s titulem Monsignore. Pohřben v kněžské hrobce na novoměstském hřbitově. 
|-
|Karel Bobek
|{{dts|09|01|1935}}
|{{dts|27|06|1976}}
|{{dts|08|07|2020}}
|Původní profesí středoškolský pedagog v Dačicích. Po kněžském svěcení vystřídal několik působišť a od roku 1976 působil jako duchovní správce ve [[w:Římskokatolická farnost Vratěnín|Vratěníně]]. V roce 2009 odešel na odpočinek, přičemž zůstával ve Vratěníně jako výpomocný duchovní. V roce 2016 odešel do Domova svaté Anežky ve Velkém Újezdě, kde dožil. Pohřben ve Vratěníně. 
|-
|Vladimír Konečný
|{{dts|09|04|1926}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|09|07|2020}}
|V letech 1971-2008 farář v [[w:Římskokatolická farnost Brumovice na Moravě|Brumovicích na Moravě]], posléze až do smrti výpomocný duchovní tamtéž. Emeritní děkan klobouckého děkanátu. Pohřben na brumovickém hřbitově. 
|-
|Tomáš Aleš Pospíšil, OP
|{{dts|09|05|1951}}
|{{dts|22|08|1987}}
|{{dts|02|10|2020}}
|Dominikán. V letech 2002-2008 působil ve znojemském dominikánském konventu. Poté po celý zbytek života v řádovém konventu v Plzni. Pohřben v řádové hrobce na plzeňském Ústředním hřbitově. 
|-
|Antonín Vokáč
|{{dts|30|06|1924}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|16|10|2020}}
|Krátce po kněžském svěcení byl nucen nastoupit službu u PTP. Dlouhá léta pak působil v civilních zaměstnáních. Až od roku 1991 mohl začít veřejně kněžsky působit, jako kaplan ve farnosti Matky Boží v Jihlavě. V roce 2006 odešel na odpočinek. Od roku 2019 žil v kněžském domově na Moravci. Zemřel v nemocnici v Novém Městě na Moravě. Pohřben v Jihlavě.
|-
|František Pospíšil, SDB
|{{dts|18|07|1930}}
|{{dts|04|11|1962}}
|{{dts|18|10|2020}}
|Salesián. Většinu kněžského života prožil v litoměřické diecézi. Dlouholetý okrskový vikář teplického vikariátu. Od 1. listopadu 2015 působil v brněnské diecézi. Byl členem salesiánské komunity v Moravských Budějovicích a vypomáhal zde jako penzista v duchovní správě farnosti. Pohřben v salesiánské hrobce ve Fryštáku u Holešova.
|-
|Mons. Vnislav Fruvirt
|{{dts|11|07|1923}}
|{{dts|05|07|1947}}
|{{dts|25|10|2020}}
|Po kněžském svěcení nastoupil jako kaplan do Tvarožné, později byl administrátorem farnosti Mašovice. V letech 1952-1953 vojenská služba u PTP. V letech 1953-1960 politický vězeň. Do duchovní správy se mohl vrátit až v roce 1966. Od roku 1974 působil jako administrátor a následně jako farář v Brně-Bystrci. Od roku 1986 soudce a později víceoficiál Diecézního církevního soudu v Brně. Poslední půlrok života prožil v kněžském domově na Moravci. Zemřel v nemocnici v Novém Městě na Moravě. Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně. 
|-
|Mgr. Josef Ondráček
|{{dts|24|12|1941}}
|{{dts|05|07|1970}}
|{{dts|18|11|2020}}
|Někdejší farář v Břeclavi a děkan břeclavského děkanátu. Za jeho působení byl v Břeclavi postaven nový farní kostel. Od r. 2017 působil v Břeclavi jako výpomocný duchovní. 
|-
|Jindřich Petrucha
|{{dts|04|02|1930}}
|{{dts|01|07|1972}}
|{{dts|11|12|2020}}
|Rodák z Kněždubu v olomoucké arcidiecézi. Někdejší administrátor v Obyčtově a Ostrově nad Oslavou. V letech 1999-2007 farář v Jaroměřicích nad Rokytnou, poté výpomocný duchovní v Nosislavi. Zemřel v Domově sv. Karla Boromejského v Praze-Řepích. Pohřben v rodišti.
|-
|Václav Hurník, SDB
|{{dts|21|09|1945}}
|1984
|{{dts|26|12|2020}}
|Salesián. V letech 1994-2018 působil v Moravských Budějovicích a okolních farnostech (Litohoř, Jakubov, ...). Od roku 2018 působil v ostravské salesiánské komunitě, pastoračně působil hlavně v Charitním domě sv. Václava v Ostravě-Heřmanicích a jako zpovědník v ostravském salesiánském kostele sv. Josefa. Pohřben v Polance nad Odrou.
|-
|Mons. Josef Fiala
|{{dts|29|03|1925}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|31|12|2020}}
|V letech 1956-2007 působil v Běhařovicích, postupně jako kooperátor, administrátor a farář. Od r. 2007 působil v Břežanech u Znojma jako výpomocný duchovní u sester sv. Hedviky. Sloužil také obětavě nemocným v místním domově pro osoby se zdravotním postižením. Pohřben ve své někdejší farnosti v Běhařovicích. 
|-
|Mgr. Pavel Hruška
|{{dts|23|11|1955}}
|{{dts|17|03|1996}}
|{{dts|13|01|2021}}
|Původně člen Řádu řeholních kanovníků sv. Augustina windesheimské kongregace (CRV), v roce 2004 odešel z řádu a stal se knězem brněnské diecéze. Do roku 2012 vypomáhal v duchovní správě při kostele sv. Jakuba v Brně. V roce 2012 odešel ze zdravotních důvodů z aktivní služby. Žil pak u sester těšitelek v Rajhradě u Brna a vypomáhal zde podle svých možností v duchovní správě. Později odešel do kněžského domova ve Staré Boleslavi (arcidiecéze pražská), kde rovněž vypomáhal v duchovní správě, zejména jako zpovědník. Od prosince 2020 žil u sester boromejek v Praze-Řepích, kde také završil svůj život. Pohřben v Brně-Tuřanech.
|-
|Stanislav Peroutka, SJ
|{{dts|21|09|1933}}
|{{dts|06|12|1969}}
|{{dts|03|02|2021}}
|Jezuita. V brněnské diecézi působil v letech 1971-1995 ve farnostech Bučovice, Šlapanice, Žďárec, Šakvice, Popice, Pouzdřany, Šatov, Hnanice, Velký Újezd a Perná. Od roku 1996 působil v olomoucké arcidiecézi na Velehradě současně jako představený jezuitské komunity a jako farář místní farnosti. Od roku 2003 působil na Svatém Hostýně. V závěru ledna 2021 u něj byla zjištěna nákaza koronavirem. Zemřel v nemocnici v Kroměříži. Pohřben na svatohostýnském hřbitově. 
|-
|[[w:František Lízna|František Lízna]], SJ
|{{dts|11|07|1941}}
|{{dts|28|06|1974}}
|{{dts|04|03|2021}}
|Jezuita. Bývalý politický vězeň. V letech 1990-1995 rektor brněnského jezuitského kostela Nanebevzetí Panny Marie. Později působil v olomoucké arcidiecézi jako duchovní správce farností Vyšehorky a Mírov. Pomáhal bezdomovcům a bývalým vězňům. Několik let byl rovněž kaplanem mírovské věznice. Podnikl několik pěších poutí napříč Evropou. V závěru února roku 2021 onemocněl koronavirem a musel být hospitalizován. Na toto onemocnění následně také zemřel. Pohřben v kryptě kostela Nanebevzetí Panny Marie v Brně. 
|-
|[[w:František Fráňa|František Fráňa]]
|{{dts|11|02|1938}}
|{{dts|25|03|1968}}
|{{dts|11|07|2021}}
|Kněz a středoškolský pedagog, někdejší spirituál biskupského gymnázia ve Žďáře nad Sázavou a výpomocný duchovní ve žďárské farnosti při kostele sv. Prokopa. Řadu let organizátor táborů pro mládež v Orlických horách. V roce 2010 vyznamenán ''medailí Za zásluhy'' prezidentem republiky. Od roku 2017 žil na odpočinku v charitním domově v Žernůvce u Tišnova, kde také zemřel. Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.
|-
|Leopold Nesveda
|{{dts|07|09|1943}}
|{{dts|24|06|1979}}
|{{dts|26|07|2021}}
|Výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Rakvice|Rakvicích]].
|-
|Mons. ThDr. [[w:Petr Esterka|Petr Esterka]]
|{{dts|14|11|1935}}
|{{dts|09|03|1963}}
|{{dts|10|08|2021}}
|Rodák z Dolních Bojanovic. V roce 1957 emigroval. Teologii vystudoval jako alumnus římského Nepomucena. Po kněžském svěcení byl vyslán do krajanské duchovní správy v Texasu. Nějakou dobu působil také jako vojenský kaplan při americkém letectvu. V roce 1986 jej v exilu působící biskup Jaroslav Škarvada jmenoval svým vikářem pro USA a Kanadu. Dne 5. července 1999 byl papežem Janem Pavlem II. jmenován titulárním biskupem cefalenským a světícím biskupem brněnským. Biskupskou konsekraci přijal 11. září 1999 - hlavním světitelem byl brněnský sídelní biskup Vojtěch Cikrle, spolusvětiteli moravský metropolita, olomoucký arcibiskup Jan Graubner a tehdejší apoštolský nuncius v České republice, Giovanni Coppa. Esterka se nadále věnoval krajanské duchovní správě v USA. Zároveň byl pověřen duchovní péčí o české katolíky, žijící v zahraničí. V roce 2013 byla papežem přijata jeho rezignace, kterou nabídl již v roce 2010, kdy dosáhl kanonického věku pro rezignaci. Nadále zůstal žít v USA. Pohřben byl v rodných Dolních Bojanovicích. 
|-
|Mons. Antonín Pospíšil
|{{dts|14|09|1925}}
|{{dts|11|12|1949}}
|{{dts|15|08|2021}}
|Kněz olomoucké arcidiecéze, na odpočinku v Brně-Žabovřeskách.
|-
|Mgr. Jaroslav Svoboda
|{{dts|22|12|1962}}
|{{dts|30|06|1990}}
|{{dts|21|01|2022}}
|Narozen v Třebíči. Někdejší duchovní správce v Brtnici a Střížově u Jihlavy. Od roku 2012 farář v Pohořelicích, děkan mikulovského děkanátu, od roku 2014 navíc pověřen duchovní službou v Oblastní charitě Břeclav. Pohřben v rodinném hrobě v Rokytnici nad Rokytnou.
|-
|Mons. prof. [[w:Ladislav Tichý|Ladislav Tichý]], Th.D.
|{{dts|27|03|1948}}
|{{dts|30|06|1973}}
|{{dts|01|03|2022}}
|Kněz brněnské diecéze, kdysi působící na Starém Brně a v Třebíči. V roce 1974 získal doktorát teologie na bohoslovecké fakultě v Litoměřicích. Od roku 1980 vyučoval biblistiku v litoměřickém kněžském semináři, po roce 1990 pak na Cyrilometodějské teologické fakultě v Olomouci. V letech 1991-1997 děkan této fakulty. V roce 2005 jmenován profesorem a v roce 2008 sídelním kanovníkem olomoucké kapituly. Pohřben v Olešnici na Moravě.
|-
|ThLic. Michael Špaček, Th.D.
|{{dts|11|11|1950}}
|{{dts|26|06|1976}}
|{{dts|18|03|2022}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Mikulčice|Mikulčicích]]. Odborný asistent teologické fakulty v Olomouci. V roce 2007 mu biskup Vojtěch Cikrle udělil medaili sv. Petra a Pavla. Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.
|}

[[Kategorie:Seznamy zemřelých kněží brněnské diecéze]]</text>
      <sha1>5jjl0uqlp0hvw6i5e5x8keyux9obhve</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Java/Líný singleton</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8008</id>
    <revision>
      <id>36286</id>
      <parentid>36276</parentid>
      <timestamp>2018-05-07T08:20:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Flanagancz</username>
        <id>6283</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Odkazy */ oprava</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2511" xml:space="preserve">K programování v Javě jistě patří programová konstrukce singleton. Ukážeme si jeho &quot;línou&quot; verzi, jednoduché logování do souboru.

Co to je líná inicializace a proč se používá? Líná inicializace slouží k odložení spuštění výpočetně nebo časově náročnější části kódu, což přináší zejména rychlejší start programu a někdy dojde též k celkovému urychlení programu. Celkové urychlení programu nastává zejména, když u líného kódu vůbec nenastane fáze inicializace.

== Příklad ==
Deklarujeme třídu SingletonLazy:
{{Kód|jazyk=java|kód=
package wikibooks;

import java.io.File;
import java.io.FileWriter;
import java.io.IOException;

/** Trida SingletonLazy provadi line logování do souboru. */
public class SingletonLazy {
private static SingletonLazy single = null;
private static String fileName = &quot;c:/temp/log/log.txt&quot;;
private FileWriter fw;

/** Soukromy konstruktor vytvari instanci Singletonu
@throws IOException */
private SingletonLazy() throws IOException {
	File file = new File(fileName);
	File dir = file.getParentFile();
	if(!dir.exists()) { dir.mkdirs(); } // zajistit existenci adresare pro log-soubor
	if(file.exists()) { file.delete(); } // zajistit neexistenci predchoziho log-souboru
	if(file.createNewFile()) { /* vytvoren novy soubor */ }
	fw = new FileWriter(file.getAbsoluteFile(), true); // filewriter pro zapisy na konec souboru (append)
}

/**
Vzdy navraci jednu a tu samou instanci Singletonu, ktera pak provadi operace. Bezpecnost
cteni a zapisu promenne single, ve ktere je instance tridy, zajistuje volatile.
@return
@throws IOException */
public static synchronized SingletonLazy getInstance() throws IOException {
	if(single == null) { single = new SingletonLazy(); }
	return single;
}

/**
provede logovani do souboru
synchronizovano pro atomicitu operace, aby logovani bylo postupne
@param stol
@throws IOException */
public synchronized void log(String stol) throws IOException {
	fw.write(&quot;\n&quot; + stol); // zapis textu do souboru
	fw.flush(); // zajistit skutecny/fyzicky zapis do souboru (vyprazdnit buffer)
}

public static void main(String[] args) throws IOException {
	SingletonLazy.getInstance().log(&quot;txt3&quot;);
	SingletonLazy.getInstance().log(&quot;txt4&quot;);
}
}
}}

Po spuštění se zajistí existence uvedené cesty a souboru log.txt . V něm potom dva řádky s textem:

txt3&lt;br /&gt;
txt4

== Odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Singleton}}
* {{Wikipedie|článek=Odložené vyhodnocování}}

[[Kategorie:Java]]</text>
      <sha1>fi1rugzahu4celw7ifemnolu85k38ko</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Mišpule</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8009</id>
    <revision>
      <id>34883</id>
      <parentid>34338</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="876" xml:space="preserve">[[Soubor:Medlar pomes and leaves.jpg|náhled|''Plody mišpule obecné'']]
'''Mišpule obecná''' ''(Mespilus germanica)'' je dřevina z čeledi růžovité (''Rosaceae''). Pochází z lesů jihozápadní Asie, ale byla rozšířena i do západní a jihovýchodní Evropy. V Čechách se pěstovala nejpozději od středověku, ale v 17.-18. století byla vytlačena jinými druhy ovocných stromů.

Mišpule ocení teplé, otevřené a slunné stanoviště, kde může dorúst výšky 5-6 metrů. Ve stínu bude mít spíše keřovitý vzrůst a malé plody. Bílé květy se objevují v květnu až červnu. Plody, připomínající malé hrušky, se sklízí koncem října nebo v listopadu, po přemrznutí (teprve tehdy změknou a ztrácí trpkost). Plody šlechtěných odrůd mají velikost až 7 cm, zatímco plané mišpule bývají menší.

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>dvd3nkh2hlq6jr7xo6qnlhhwau2zj22</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Ořešák</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8010</id>
    <revision>
      <id>34884</id>
      <parentid>34348</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1169" xml:space="preserve">[[Soubor:Kvasice, ořešák (5).jpg|náhled|''Ořešák královský'']]

'''Ořešák královský''' ''(Juglans regia)'' je mohutný strom z čeledi ořešákovitých (''Juglandaceae''). Květy se objevují v květnu, ale jsou velmi citlivé na mráz. Plody - vlašské ořechy - dozrávají obvykle v září.

== Výsadba ==
Ořešák vyžaduje slunné a osamocené stanoviště, protože jeho koruna dosahuje často úctyhodných rozměrů. Navíc také čerpá z půdy velké množství živin a tím omezuje růst okolních rostlin. Vyhovuje mu hluboká, vlhčí humózní půda.
[[Soubor:Danba, Garze, Sichuan, China - panoramio (3).jpg|náhled|''Dozrávající vlašské ořechy'']]

== Řez ==
Vzrostlý ořešák nevyžaduje žádný řez, u mladých stromků lze odstranit přebytečné vedlejší větve.

== Odrůdy ==
* '''Apolo''' - částečně samosprašná odrůda, plody velké, vejčité, dozrávající koncem září
* '''Jupiter''' - cizosprašná odrůda, plody velké, mírně zvrásnělé, dozrávající od poloviny září
* '''Magdon''' - částečně samosprašná odrůda, plody velké, dozrávající koncem září

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>duc6vdqpnx8busda1kbek60o1681mzy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Líska</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8011</id>
    <revision>
      <id>34881</id>
      <parentid>34346</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1925" xml:space="preserve">[[Soubor:Port noisetier.JPG|náhled|''Líska obecná'']]
'''Líska obecná''' ''(Corylus avellana)'' je rozložitý keř z čeledi břízovitých (''Betulaceae''). Nenápadné květy i samčí jehnědy se objevují poměrně brzy na jaře a jsou náchylné na poškození mrazem. Plody - lískové oříšky - dozrávají na podzim, v září a říjnu.

== Výsadba ==
Lísky nejsou náročné na kvalitu půdy. Vytvářejí však složitý kořenový systém, který omezuje růst okolních rostlin. Kořeny také tvoří mykorhizu s někteřými druhy lanýžů či s hřibem smrkovým.

Lísky jsou samosprašné, opylované větrem. Přesto je vhodné vysadit v blízkosti větší množství keřů, aby bylo zajištěno dobré opylení.
[[Soubor:3 hazelnuts.jpg|náhled|''Lískové oříšky'']]

== Řez ==
Nové výhony se každoročně v počátcích jara zkracují asi o polovinu. Lísce nevadí ani radikálnější prořezání, které podpoří růst nových výhonů a bohatou úrodu oříšků.

== Odrůdy ==
* '''Hallská obrovská''' - bujně rostoucí, plně mrazuvzdorný keř; cizosprašná odrůda; větší kuželovité plody s protáhlou špičkou dozrávající koncem září až začátkem října
* '''Lombardská bílá''' - menší až středně velký keř, náchylnější na mráz; samosprašná odrůda; středně velké plody dozrávající v polovině září
* '''Webbova''' - bujně rostoucí mrazuvzdorný keř s většími nároky na kvalitní půdu; samosprašná odrůda; střední až velké plody
* '''Lenka''' - středně velký, plně mrazuvzdorný keř; malé až středně velké kulovité plody

== Škůdci ==
* '''Nosatec lískový''' - malý brouk, jehož larvy vyžírají jádra ořechů. Vhodné je zpřístupnit keře slepicím, které larvy zlikvidují, když v srpnu a září oříšky opouštějí - zachrání tak úrodu pro příští rok.

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>5d1o6m4wlynaex12ob35aswdj3hi5k1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Kdouloň</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8012</id>
    <revision>
      <id>34880</id>
      <parentid>34351</parentid>
      <timestamp>2017-12-30T13:26:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1213" xml:space="preserve">[[Soubor:Quittenbaum cydonia oblonga.jpg|náhled|''Kdouloň obecná'']]
'''Kdouloň obecná''' (''Cydonia oblonga)'' je dřevina z čeledi růžovité (''Rosaceae''). Na přelomu května a června kvete velkými květy s narůžovělými lístky. Silně aromatické, kulovité či podlouhlé plody dozrávají na podzim a sklízí se těsně před prvními mrazy. Plně zralé plody ztrácí jemnou plst, kterou jsou pokryté během zrání.

== Výsadba ==
Kdouloň nemá žádné zvláštní požadavky na kvalitu a typ půdy. Neprospívá jí zásaditá půda, naopak dobře prospívá v hlinité, vlhčí půdě.
[[Soubor:Cydonia oblonga Quince კომში.jpg|náhled|''Kdoule'']]

== Řez ==
Vzrostlá kdouloň nevyžaduje pravidelný řez. Koncem zimy se jen odstraňují mrtvé nebo nemocné větve a mrazem poškozené výhony se zkrátí nad prvním zdravým pupenem. U mladých stromků se první 3-4 roky nové přírůstky zkracují asi na polovinu.

== Choroby a škůdci ==
Kdouloně ve střední Evropě nejsou nijak významně zasažené chorobami či škůdci, ovšem může je ohrožovat '''bakteriální spála růžovitých''', pocházející ze Severní Ameriky.

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>74ysuptas3tw2t6omtle1k6belq2alr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Říšský přídělový systém</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8015</id>
    <revision>
      <id>40685</id>
      <parentid>36370</parentid>
      <timestamp>2019-10-09T09:10:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="42663" xml:space="preserve">Nařízením o správě říšskoněmeckého hospodářství z 27. srpna 1939 byly u okresních správních úřadů (Landräten) zřízeny Úřady pro výživu a hospodářství (Ernährungsämter und Wirtschaftsämter), v jejichž kompetenci leželo zavedení povinného přídělového systému a zajištění spravedlivého zásobování obyvatelstva životními potřebami. Ty však měly možnost přenést část své agendy na obce a obecní úřady, čehož většinou
využívaly. Obce vedly evidenci o tom, kdo je odběratelem a jaké odběrní doklady se mu vydávají. Od 1. září 1939 zřídil Okresní hospodářský úřad v Hornu (Kreiswirtschaftsamt) několik pro více obcí společných Obecních hospodářských úřadů (Gemeindewirtschaftsämtern), které měly na starost výdej lístků (Bezugsscheinausgabe) pro textilní (Spinnstoffware) a obuvnické zboží (Schuhwaren).&lt;ref&gt;Amtsblatt der Bezirkshauptmannschaft Hollabrunn, Fr, 6. Oktober 1939&lt;/ref&gt;

Základní časovou jednotkou říšského přídělového systému, na kterou byly lístky pro běžné spotřebitele vydávány, bylo tzv. zásobovací či přídělové období, které trvalo čtyři týdny, tj. 28 dní. Některé přídělové doklady se vydávaly na více období či dokonce na celý rok. Doba platnosti přídělových dokladů mohla být prováděcími předpisy podle potřeby upravována. První přídělové období započalo v pondělí 28. srpna a skončilo v neděli 3. září 1939, poslední nedokončené 75. přídělové (pondělí 30. dubna do neděle 27. května 1945) bylo ukončeno kapitulací Třetí říše.&lt;ref&gt;Die Verordnung über die Wirtschaftsverwaltung vom 27. August 1939 (Reichsgesetzblatt Teil 1, Seite 1495) soll von der Presse vorläufig nicht übernommen werden. (Walter de Gruyter: NS Presseanweisungen der Vorkriegszeit, 1939. Quellentexte Mai bis August, 3004 DNB-Rundruf 28. August 1939, s. 889)&lt;/ref&gt;

== Potravinové lístky pro říšské Němce ==
S vyhlášením války Polsku 25. srpna 1939, kdy Adolf Hitler tento termín během tří hodin stáhl a nahradil novým 1. září 1939, uvedl Hermann Göring celý proces přídělového systému do chodu. Na 80 miliónů růžových potravinových lístků, uchovávaných od roku 1937 v trezoru, putovalo v neděli 27. srpna 1939 ke svým spotřebitelům. Ve stejný den přineslo nedělní vydání „Deutsche Reichsanzeiger” oznámení o prvním prováděcím nařízení o dočasném zabezpečení životně důležitých potřeb německého národa / Bekanntmachung zur Ersten Durchführungsverordnung zur Verordnung zur vorläufigen Sicherstellung des lebenswichtigen Bedarfs des Deutschen Volkes. V pondělí ráno patřily všechny zemědělské výrobky státu. Obyvatelstvo se v podstatě nacházelo ve válečném stavu ještě předtím, než padl první výstřel. Se začátkem druhého přídělového období, tedy od 25. září 1939, vstoupily v platnost různé spotřebitelské skupiny obyvatelstva.&lt;ref&gt;Nicole Petrick-Felber: Kriegswichtiger Genuss: Tabak und Kaffee im Dritten Reich, Die Geschichte nationalsozialistischer Konsumpolitik am Beispiel der Genussmittel Tabak und Kaffee, 2015&lt;/ref&gt;

=== Těžce pracující a velmi těžce pracující ===
Těžce pracující a velmi těžce pracující obdrželi na speciální lístky (Schwer- und Schwerstarbeiterkarten) vyšší dávky tuku, masa, chleba a mouky. Za těžkou práci se nepovažovala přechodná, nepravidelná namáhavá práce vykonávaná jen po několik hodin či dnů, musela být vykonávána trvale. Za těžkou práci se považovala také trvale vykonávaná průměrná tělesná práce za stížených pracovních podmínek (velké horko, zvýšená prašnost, zdraví škodlivé látky nebo použití ochranné dýchací masky). Za velmi těžce pracujícího byl uznán spotřebitel, u kterého nastaly obě skutečnosti najednou, tedy trvalá těžká práce a trvale stížené zdravotní podmínky.&lt;ref&gt;Amtsblatt der Bezirkshauptmannschaft Hollabrunn, Fr, 6. Oktober 1939, s. 7: „Der Betriebsführer hat eine Liste der in seinem Betrieb beschäftigten Schwer- und Schwerstarbeiter anzulegen, die Vor- und Zuname, Wohnort, Straße und Hausnummer dieser Arbeiter, die Angabe der von ihnen regelmäßig ausgeübten Tätigkeit und die Abteilung des Betriebes, in dem sie beschäftigt sind, enthält. Diese Liste ist in doppelter Ausfertigung an das Gewerbeinspektorat in Wien, I., Hanuschgasse Nr. 3 einzusenden. Das Gewerbeinspektorat überprüft diese Liste, stellt fest, wer als Schwer- bezw. Schwerstarbeiter zu gelten hat und übermittelt diese Liste dem Ernährungsamt. Das Ernährungsamt überschickt sodann die Karten der Schwer- und Schwerstarbeiter an den Bürgermeister mit einem Verzeichnis der in jedem Betrieb als Schwer- und Schwerstarbeiter anerkannten Personen. Der Bürgermeister übergibt die Schwer- und Schwerstarbeiterkarten dem Betriebsführer, der die Karten dem Verzeichnis entsprechend austeilt und gleichzeitig die Normalkarten und etwaige Zusatzkarten einzieht und sie dem Bürger meister übergibt. Der Bürgermeister selbst hat über alle Schwer- und Schwerstarbeiter genaue Aufzeichnungen zu führen. Beim Umtausch der Karten sind von der Schwer- oder Schwerstarbeiterkarte mengenmäßig soviel Abschnitte zu entwerten, als von der Normalkarte bereits verwertet worden sind. Nach Ablauf der Kartenperiode erhält der Schwer- bezw. Schwerstarbeiter die neue Schwer- bezw. Schwerstarbeiterkarte von der Kartenausgabestelle gegen Vorlage des Stammes der abgelaufenen Schwer- bezw. Schwerstarbeiterkarte.”&lt;/ref&gt;

V pátek 6. října 1939 zveřejnily okresní Úřední věstníky (Amtsblatt der Bezirkshauptmannschaft) další omezení a úpravy.

=== Lístek na chleba / Reichsbrotkarte ===
# Běžný spotřebitel (Normalverbraucher): na ústřižek 1-4 1000 g chleba, na ústřižek 5-8 500 g chleba nebo 375 g mouky, na ústřižek 9-12 500 g chleba nebo 375 g mouky, na ústřižky „a” a „b” 50 g chleba.
# Těžce pracující (Schwerarbeiter): na ústřižek 1-4 1000 g chleba, na ústřižek 5-12 1000 g chleba nebo 750 g mouky, na ústřižky „a” a „b” 100 g chleba.
# Velmi těžce pracující (Schwerstarbeiter): na ústřižek 1-4 2000 g chleba, na ústřižek 5-12 1000 g chleba nebo 750 g mouky, na ústřižky „a” a „b” 100 g chleba.
# Děti do 6 let: na ústřižek 1-4 100 g chleba, na ústřižek 5-8 500 g chleba nebo 375 g mouky, na ústřižky označené křížkem (x) v období od 25. 9. do 22. 10. 1939 125 g dětské výživy.
# Děti od 6 do 10 let: na ústřižek 1-8 500 g chleba, na ústřižek 9-12 500 g chleba nebo 375 g mouky, na ústřižky „a” a „b” 100 g chleba, na ústřižky označené křížkem (x) neobdržely zatím žádné zboží.
# Na ústřižek „L32” mohly obdržet všechny spotřebitelské skupiny 750 g mouky.

Podrobnější údaje k různým druhům chleba a pekárenských výrobků se tiskly na ústřižky.

=== Kukuřičná mouka ===
Odběratel mohl obdržet na místo 100 g žitné nebo pšeničné mouky 133 g kukuřičné mouky, což znamenalo, že na ústřižek pro 375 g mouky obdržel 500 g kukuřičné mouky. U ostatní gramáže se prováděl odpovídající přepočet.

=== Odstředěné mléko ===
Dodávka plnotučného mléka se týkala pouze spotřebitelů do 14 let, těhotných žen a kojících matek, nemocných nebo jinak potřebných. Pro všechny ostatní bylo plnotučné mléko zakázáno a nahrazovalo ho mléko odstředěné. Místní selský vůdce (Ortsbauerführer) zodpovídal za to, že pekaři, hostinští, kavárníci a další podniky, všechny obchody a mlékárenská družstva nadále obchodovali pouze s mlékem odstředěným.

V místech s přímou dodávkou mléka do mlékárny (Langau) se prováděl rozvoz odstředěného mléka autem nebo povozem, v místech v blízkosti železniční dráhy vlakem. Ve všech ostatních obcích se museli selští vůdci postarat o odstředivky (Milchseparatoren, Zentrifugen) a zajistit potřebné množství odtučněného mléka v místě, následně získanou smetanu doručit v označené konvici do mlékárny. Cena odstředěného mléka měla být o 10 Rpf nižší, přičemž se mlékárnám povoloval cenový rozdíl 2 feniků, např. výstupní cena plnotučného mléka činila 20 feniků, výstupní cena odstředěného mléka 10 feniků a odběrní cena z mlékárny 8 feniků.

=== Zákaz prodeje ===
'''Koření''': zákaz prodeje platil pro pepř, nové koření, skořici, majoránku, hřebíček, kmín a hořčičná semena. Prodávat se směla paprika, hořčice, muškátový oříšek, muškátový květ, bobkový list a další. '''Luštěniny''': zásoby luštěnin se mohly zatím prodávat volně, ale každý prodejce se měl postarat o to, aby zbylo na každého spotřebitele a zboží nesloužilo křečkování (Hamsterzwecken). '''Kafe''': prodej pražené kávy byl v maloobchodě od 27. září 1939 zastaven, stávající zásoby se předávaly vojenským nemocnicím. '''Polévkové koření''': Maggi, Knorr a jiné bylo volně dostupné. '''Pudinkový prášek''' spotřebitelé obdrželi na ústřižky potravinových lístků: L 11, L 12, L 27, L 28 - na každý 25 g. '''Strouhanka''': na ústřižek pro 100 g chleba spotřebitel obdržel 75 g strouhanky. '''Čaj''': k dostání byl německý čaj a Maté, všechny ostatní druhy zakázány.

=== Restaurace a ubytovací zařízení ===
'''Na lístky''' se podávalo maso, chleba, moučníky, těstoviny, krupice a rýže, '''bez lístků''' polévky, bezlístkový (bezmasý nebo s malým množstvím masa) „Eintopf”, 1 vaječný pokrm, bramborové, luštěninové a zeleninové pokrmy, přísady tuk, mouka, zásmažka. Za pokrm z masa se odtrhávaly 2 ústřižky po 50 g z pravé strany lístků na maso nebo 2 ústřižky po 50 g cestovních lístků (Reisekarte), za Eintopf 1 ústřižek po 50 g z pravé strany lístků na maso nebo 1 ústřižek po 50 g z cestovních lístků. Kdo se stravoval v těchto zařízeních pravidelně, odevzdával útržky na levé straně lístků na maso a zároveň i objednávkový list (Bestellschein), v tomto případě následovalo po konzumaci znehodnocení ústřižku procvaknutím nebo zaškrtnutím (x). Pro '''pokrmy z divočiny''' platil poměr lístků na maso 1:2, tzn. za ústřižek 50 g se podávala porce 100 g masa. Za '''moučník''' hosté odevzdávali ústřižek po 50 g z chlebového lístku nebo z cestovního lístku, přičemž 50 g chleba odpovídalo 37 g mouky, proto musely moučníky obsahovat stejné množství mouky. '''Pudinky a dorty''' s malým obsahem mouky byly bez lístků. Za 1 krajíc chleba host odevzdal chlebový ústřižek po 50 g, za '''rýžové a těstovinové pokrmy''' 1 ústřižek po 25 g z lístků na potraviny (L 1-L 10 od 25. září do 22. října, L 17-L 26 od 9. října do 22. října 1939), za „[[w:Ságo|ságo]]” pokrmy od 25. září do 22. října 1 ústřižek po 25 g z lístků na potraviny (L 11, L 12, L 27, L 28) a za porci '''másla''' odpovídající množství na lístku pro tuky a cestovním lístku.

=== Žádost o textilní a obuvnické zboží ===
[[Soubor:Kleiderkarte vorne.JPG|náhled|Dritte Reichskleiderkarte (třetí průkaz na oděvy), 1942]]
Obecní hospodářské úřady zřizované ve spádových obcích (Vratěnín) pro výdej textilního a obuvnického zboží podléhaly zvláštním předpisům. V případě potřeby musel každý spotřebitel osobně v místě bydliště vyplnit a podepsat příslušný formulář (Bezugscheinantrag) a pravdivé prohlášení o tom, kolik stejných nebo podobných věcí vlastní, kolik z toho může používat, kolik lze opravit a kolik nelze používat a ani opravit. Za nezletilé děti podával žádost otec nebo matka, popřípadě k výchově oprávněná osoba. O ložní prádlo, domácí a kuchyňské prádlo žádal hlavní vedoucí domácnosti nebo jeho manželka.

Starosta obce pak překontroloval správnost žádosti a stvrdil podpisem, obecním úředním razítkem a doručil ke spádovému Obecnímu hospodářskému úřadu (Gemeindewirtfchaftsamt), což mohl provést žadatel osobně, obecní slouha, někdo z obecního úřadu nebo se tak mohlo dít poštovní cestou. Starosta obce příslušného hospodářského úřadu žádost znovu překontroloval, přičemž oba starostové se mohli (museli) o nutnosti žádosti přesvědčit osobně, nahrazovanou věc překontrolovat a odebrat. Nárok na novou věc vznikal tehdy, pokud klesla běžná zásoba. Za pokus o podvod nebo uvedení nesprávných údajů hrozil peněžitý trest od 80 000 RM výše, soud a trest odnětí svobody ve věznici nebo nápravném zařízení.&lt;ref&gt;Kleine Volks-Zeitung, Fr, 1. Dezember 1939, s. 6: Morgen kommen Reichskleiderkarten zur Ausgabe &lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Amtsblatt der Bezirkshauptmannschaft Hollabrunn, Fr, 29. Dezember 1939, s. 6&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg, Sa, 14. September 1940, s. 15: Ausgabe der zweiten Reichskleiderkarte erfolgt mit der Übergabe der Lebensmittelkarten für die 15. Zuteilungs-Periode &lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Agrarische Post, Sa, 21. September 1940, s. 14: Die neue Reichskleiderkarte (zweite)&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Mi, 17. Juni 1942, s. 4: Geltungsdauer der zweiten Reichskleiderkarte für Männer, Frauen, Knahen, Mädchen, Kleinkinder und der zweiten Zusatzkleiderkarte für Jugendliche über den 31. August 1942 hinaus um ein weiteres Jahr bis zum 31. August 1943 verlängert.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Di, 7. Oktober 1941, s. 4: Neuerungen bei der Reichskleiderkarte 1942, Verlängerung der Laufzeit um vier Monate, 120 Punkte für den Normalverbraucher&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Do, 12. November 1942, s. 3: Die vierte Reichskleiderkarte kommt (1. Jänner 1943 bis zum 30. Juni 1944)&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Das kleine Volksblatt, Di, 4. Juli 1944, s. 4: Die 5. Reichskleiderkarte neu ausgegeben (1. Juli 1844 bis 31. Dezember 1945), &quot;Kleinkinder vom vollendeten 1. bis zum vollendeten 3. Lebensjahr, Knaben und Mädchen vom 3. bis 15., Burschen und Maiden vom 15. bis zum vollendeten 18. Lebensjahr. Erwachsene erhalten keine 5. Reichskleiderkarte &lt;/ref&gt;

== Luxusní poživatiny káva a tabák ==
Nacistický režim se v době svého počátečního hospodářského rozmachu choval v případě konzumování kávy a cigaret velkoryse. S vypuknutím války se situace náhle změnila. Dovoz ze zámoří klesl, pravá zrnková káva byla k dispozici pouze pro wehrmacht, kvalita tabáku se zhoršila, cigarety se rozdělovaly nerovnoměrně. Přistoupit k zákazu „''nebezpečného jedu lidstva''” (gefährlichen Gifte der Menschheit) bránila NS-vůdcům jak nespokojenost obyvatelstva, způsobená sníženou kvalitou a zmenšujícím se množstvím, tak i rostoucí fronty před obchody s tabákovým zbožím. Zdravotně-političtí ideologové [[w:Leonardo Conti|Leonardo Conti]] (Reichsgesundheitsführer) a [[w: Fritz Sauckel|Fritz Sauckel]] (NSDAP-Gauleiter) se nedokázali proti pragmatikovi, jako byl Joseph Goebbels, prosadit. Goebbels nakonec tabákový problém vyřešil tak, že zdravotní hledisko označil pro válečné období jako nepodstatné a konečné řešení odsunul na poválečné období.
[[Soubor:Bundesarchiv N 1603 Bild-181, Mittelmeer, 6. Räumflottille, Soldaten beim Kaffee.jpg|náhled|Středomoří, námořní flotila, vojáci při kávě a cigaretě, březen 1943 (ilustrační fotografie)]]
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-575-1822-30A, Italien, Fallschirmjäger, rauchend Recolored.jpg|náhled|Itálie, [[w:Fallschirmjäger|Fallschirmjäger]], 1943 (ilustrační fotografie)]]
Po zahájení války zmizela z veřejného života nejprve reklama na kávu, což vzhledem k tomu, že nebyla k mání, bylo stejně zbytečné. Tabákové reklamy zpočátku podléhaly přísným předpisům, až na konec zmizely zcela. V zimě roku 1941 bylo jasné, že konec války je v nedohlednu a úkolem NS-médií bylo především naladit obyvatelstvo na narůstající ''nedostatky'' a vyžadovanou ''výdrž'', přičemž bylo uchlácholeno zvláštním vánočním přídělem luštěnin, čokolády, konzervovaných ryb, medu, jablek a každý dospělý ''Volksgenosse'' obdržel 60 g zrnkové kávy (následovaly ještě dva zvláštní vánoční příděly kávy)&lt;ref&gt;Historisches Archiv Mondelez International, Archiv Jacobs, Bd. 1, 1927-1971, S. 30f&lt;/ref&gt;. Od února 1942 byl odběr tabákových výrobků regulován výdejem „Reichsraucherkontrollkarte”.

Wehrmacht byl v přídělovém systému tabákových výrobků upřednostňován, muži měli nárok na dvakrát vyšší dávky než ženy, které byly navíc k nákupu tabákových výrobků oprávněné jen ve věku od 25 do 55 let. Rozdíly v přídělu byly učiněny také u státní příslušnosti nuceně nasazených pracovních sil (Zwangsarbeiter). Zrovna tak byly regulovány příděly tabáku pro věznice a koncentrační tábory, i když většina tabáku končila v rukou vedení tábora a dozorců, popřípadě se pak objevovala na černém trhu. Na spodní příčce systému stálo židovské obyvatelstvo, které bylo vyloučeno z přídělů šatstva a tabáku vůbec. Navzdory rostoucímu nedostatku dostávalo německé obyvatelstvo postižené leteckým bombardováním zvláštní příděly tabáku a zrnkové kávy tzv. „Zitterkaffee” nebo „Zittermokka”, čímž se nacistickému režimu dařilo předstírat péči o „německý národ” a zlepšit jeho náladu.

Přídělový systém se v průběhu války neustále měnil a dá se říci, že nacistické vedení nad konzumem tabáku a kávy ztratilo kontrolu, což bylo způsobeno hlavně (trpěným) černým trhem, jehož hlavní měnou se stále více stávaly cigarety. V přídělovém systému potravinami nakonec nacističtí vůdci před rasovými principy upřednostnili kritérium výkonnosti. „Zwangsarbeiter” získali statut „těžce pracujících” a tím pádem příděly stejné nebo i o něco vyšší než německé civilní obyvatelstvo. Přídělový systém tabáku fungoval, i když často za chaotických podmínek, až do okamžiku kapitulace. Ke zhroucení jeho zásobování došlo jen o vlásek dříve než k porážce vojenské.&lt;ref&gt;Nicole Petrick-Felber: Kriegswichtiger Genuss. Tabak und Kaffee im Dritten Reich, ISBN: 9783835316669&lt;/ref&gt;

=== Káva jen pro wehrmacht ===
[[Soubor:Weber's Carlsbader Kaffeegewürz.jpg|náhled|Weber's Carlsbader Kaffeegewürz (Kaffee-Surrogatfabrik Otto E. Weber), továrna na výrobu kávové náhražky Otty E. Webra byla v roce 1937 [[w:Arizace|arizována]] (Kathreiner's Malzkaffeefabriken AG) a během druhé sv. války vyráběla polévkové koření, vaječný prášek a kávové náhražky. Berlínská firma „Kathreiner“ uvedla v roce 1887 na trh „Kathreiner Feigenkaffee“ a o tři roky později „Kathreiner Kneipp Malzkaffee” na bázi ječmenného sladu, v roce 1910 konkurenční firma „Heinrich Franck” značku „Kornfranck” na bázi žitného sladu. Jejich konkurenční klání skončilo v roce 1943 sloučením do firmy „Franck &amp; Kathreiner“, jejichž válečné značky „Linde's Kaffee-Ersatz-Mischung” a „Roland Kaffee-Ersatz-Mischung” se staly synonymem pro „válečnou kávu”. Vídeňská „Imperial-Feigenkaffee-Fabrik” (Imperial, Karl Kuhlemann K.G, Wien. München) vyráběla kávovou náhražku „Korona Kaffeeersatz”, „Korona Kaffeemittelmischung” a „Imperator Malzkaffee“.&lt;ref&gt;Thomas Gladis: Einige Kaffee-Ersatzpflanzen aus botanischer und kulturgeschichtlicher Sicht, 16/2005&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://www.kaffeetraditionsverein.de/index.php/Franck_%26_Kathreiner Franck &amp; Kathreiner]&lt;/ref&gt;]]
Se zavedením přídělového systému měl každý normální spotřebitel nárok na 20 g zrnkové kávy a 43 g kávové náhražky („Päckli-Kaffee”).&lt;ref&gt;Malzkaffee (melty, směsi kořene čekanky, cukrové řepy, žita a ječmene), Zichorienkaffee, též Landkaffee (cikorky z praženého kořene čekanky, obilné kávy), Getreidekaffee (obilné kávy z pražené pšenice a žita), nastavované ovocnou kávou (Fruchtkaffee) z fíků, žaludů, bukvic a jedlých kaštanů.&lt;/ref&gt; Po oznámení ministra pro výživu a zemědělství z 8. září 1939 došlo v polovině druhého období sice k navýšení přídělu na 125 g, ale za cenu zákazu prodeje zrnkové kávy, jejíž veškeré zásoby připadly vojákům na frontě a všem ozbrojeným složkám v záloze. Předpokládalo se, že zásoby u maloobchodníků budou v rozmezí 8-14 dnů spotřebovány. Jenže v některých regionech se zásoby zrnkové pražené kávy doprodávaly ještě i po čtyřech týdnech.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Kaffee:''' ''Der Verkauf von Röstkaffee im Einzelhandel wird mit 27. September 1939 eingestellt. Etwa noch da oder dort vorhandene Vorräte an Röstkaffee sind an die Heeresspitäler abzugeben.''&lt;ref&gt;Amtsblatt der Bezirkshauptmannschaft Hollabrunn,
Fr, 6. Oktober 1939, s. 6: Lebensmittelkarte: Auf die Abschnitte L13 (vom 25. 9. bis 22. 10.), L29 (vom 2. 10. bis 22. 10.), L30 (vom 9. 10. bis 22. 10.) je 125 g Kaffeeersatz oder Kaffeezusatzmittel. Auf den Abschnitt L14 (vom 25. 9. bis 22. 10) 25 g Kaffee-Ersatz oder Kaffeezusatzmittel.&lt;/ref&gt;
|}

Ministerstvo výživy a zemědělství tedy přistoupilo od 10. října 1939 k absolutnímu zákazu zrnkové kávy u maloobchodníků. Veškeré stažené zásoby pak byly rozeslány stravovacím zařízením a hotelům, jež mohly zákazníkům nabízet namíchanou kávu a kávovou náhražku s maximálním množstvím 50% zrnkové kávy na jednu porci.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Röstkaffee''': ''Vorhandene Mengen Röstkaffee können wie folgt verwertet, bezw. verkauft werden: 1) durch Anbot an Heeresspitäler, Wehrmachtsteile und Anstalten der Gemeinde Wien, 2) durch Anbot an die Wirtschaftsgruppe Gaststättengewerbe, Wien, I., Judenplatz 3. Die Wirtschaftsgruppe Gaststättengewerbe wird den Kaffee, soferne derselbe kurant ist, per Kassa übernehmen. Als Preis gilt der Stoppreis. Preiserhöhungen sind verboten.''&lt;ref&gt;Amtsblatt der Bezirkshauptmannschaft Hollabrunn, Fr, 13. Oktober 1939, s. 6&lt;/ref&gt;
|}

Se začátkem třetího přídělového období, kdy vstoupily v platnost různé skupiny spotřebitelů, obdržel každý německý civilista bez ohledu na pohlaví a věk nadále 125 g kávové náhražky („Kaffee-Ersatz” nebo „Kaffee-Zusatzmittel”) na osobu a týden, jen s tím rozdílem, že se lístky nyní přejmenovaly z potravinových lístků „L“ na lístky pro poživatiny „R”.&lt;ref&gt;Verordnung über die öffentliche Bewirtschaftung von Getreide, Futtermitteln und sonstigen landwirtschaftlichen Erzeugnissen vom 7. September 1939&lt;/ref&gt; Toto množství zůstalo až do konce 15. přídělového období nezměněno. Od podzimu 1940 existovaly zvláštní příděly pro
rodinné oslavy do 12 osob (svatby i zlaté a stříbrné, pohřby): na jednu osobu/ 200 g mouky a chleba, 50 g poživatin, 100 g cukru, 25 g kávové náhražky a 1 vejce.

Na základě nařízení z 23. srpna 1940 o výdeji zrnkové kávy v 16. přídělovém období pro normální spotřebitele bylo u stálého prodejce možné objednat do 28. září 1940 na ústřižek R30 z lístků na poživatiny pro 15. přídělové období (namísto 125 g kávové náhražky nebo kávové přísady) 50 g zrnkové kávy. Objednanou kávu pak zákazníci (starší 1. let) obdrželi u svého prodejce na ústřižky R24 a R25 z lístků pro 16. přídělové období. Obdobně si mohly civilní osoby starší 18. let objednat 60 g zrnkové kávy pro 17., 18. a 19. přídělové období. Nárok na zrnkovou kávu neměli vězňové a váleční zajatci a od 17. přídělového období i pracovně nasazení Poláci („''In Lager zusammengefaßte Zivilpolen sind bei der Zuteilung von Bohnenkaffee unberücksichtigt zu lassen.''”)&lt;ref&gt;Amtsblatt der Bezirkshauptmannschaft Hollabrunn, Fr, 11. Oktober 1940, s. 6-7&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Amtsblatt der Bezirkshauptmannschaft Hollabrunn, Fr, 8. November 1940, s. 6&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Amtsblatt der Bezirkshauptmannschaft Hollabrunn, Fr, 29. November 1940, s. 6&lt;/ref&gt;

„Kávová akce“ na 60 g kávy místo 125 g kávové náhražky se v obdobném duchu nesla i v příštím roce, kdy byl zvláštní příděl umožněn pro 31. přídělovém období (15. prosinec 1941 - 11. leden 1942)&lt;ref&gt;Neues Wiener Tagblatt (Tages-Ausgabe), Fr, 5. Dezember 1941, s. 4: In der 31. Zuteilungsperiode (vom 15. Dezember 1941 bis 11. Jänner 1942) erhalten alle Verbraucher, die das 18. Lebensjahr vollendet haben, an Stelle van 125 Gramm Kafseee-Ersatz und -zusatzmitteln wahlweise 60 Gramm Bohnenkaffee, und zwar an die Abschnitte Nr. 24 und Nr. 25 der rosa und blauen Nährmittelkarten 31 für Normalverbraucher. Personen ohne ständigen Aufenthaltsort können gegen Vorlage der Wanderpersonalkarte Kaffee aus ihre Nährmittelkarte 31 ohne Vorbestellung beziehen. Aus der Sammelverpflegung Entlassene (nicht vorübergehend Beurlaubte) erhalten von den Ernährungsämtern eine Bescheinigung zum Bezug von Bohnenkaffee ohne Vorbestellung. Die Ernährungsämter sind auch angewiesen, den Wehrmachtsbeurlaubten die Berechtigungsscheine über 60 Gramm Bohnenkaffee auszuhändigen. Bei Wehrmachtsurlanbern hat eine Abrechnung auf die Käffee-Ersatzrationen zu unterbleiben.&lt;/ref&gt; a 33. přídělové období (9. únor - 8. březen 1942).&lt;ref&gt;Badener Zeitung, Sa, 6. Dezember 1941, s. 5: Vorbereitung für die Abgabe von Bohnenkafee in der 33. Zuteilungsperiode. In der 33. Zuteilungsperiode vom 9. Februar bis 8. März 1942 werden die Versorgungsberechtigten, die bis zum 11. Januar 1942 das 18. Lebensjahr vollendet haben, wiederum an Stelle von 125 g Kafee-Ersatz- und -Zusatzmitteln 60 g Bohnenkafee beziehen können. Die Vorbestellung hat bis zum 20. Dezember 1941 und die Einreichung der gesammelten Vorbestellungen (Abschnitt N 28 / N 29 der Nährmittelkarte 31 für Normalverbraucher einschließlich Selbstversorger) der Kartenstelle bis zum 31. Dezember 1941 zu erfolgen. Bis zum 7. Januar 1942 sind von der Kartenstelle die entsprechenden Bezugscheine über Kafee auszustellen. Die Verteiler haben bei der Entgegennahme der Vorausbestellungen den Stammabschnitt der Nährmittelkarte 31 mit ihrem Firmenstempel zu versehen.&lt;/ref&gt;

=== Tabák a tabákové zboží ===
Od 11. září 1939 vstoupilo v platnost zavedení 20% válečné přirážky u maloobchodní ceny tabáku (též u piva a šumivých vín), která od 3. listopadu 1941 vystoupila na 50%.&lt;ref&gt;Ersten Durchführungsbestimmungen über den Kriegszuschlag zur Einkommensteuer vom 4. September 1939 &lt;/ref&gt; U obyvatelstva však vzbudilo zdražení značný rozruch, jelikož už od 5. září 1939 byly trafiky z důvodu probíhajících inventur zavřené. Tabákový průmysl redukoval výrobu na dva druhy dýmkového a cigaretového tabáku, přičemž ke kvalitnímu tabáku se přimíchávala část méně kvalitního. Už od 28. září 1939 se kvalita kuřiva rapidně zhoršila. Jeden kg nejlevnějšího tabáku, který sestával z 85% z dřevitých částí, stál kolem 3 RM. Zákazníci přešli na balení cigaret, v trafikách se začaly prodávat jednotlivé kusy cigaret. Od 1. prosince 1939 si mohl zákazník koupit nejvýše pět doutníků nebo jeden balíček tabáku, přičemž ze 411 tabákových značek zůstalo na trhu 159. Od ledna 1940 se přistoupilo k tzv. dobrovolné racionizaci. Pokud zákazník nenakupoval u svého trafikanta, mohl obdržet jen dvě cigarety.&lt;ref&gt;Nicole Petrick-Felber: Kriegswichtiger Genuss: Tabak und Kaffee im Dritten Reich, 2015&lt;/ref&gt;

Od léta 1941 se začala situace rapidně zhoršovat a v některých oblastech Staré říše byla lokálně zaváděna „''Raucherkarte''”, což nebyl případ Východní marky.&lt;ref&gt;Neues Wiener Tagblatt (Tages-Ausgabe), So, 28. September 1941, s. 5&lt;/ref&gt; Kontrolní průkaz pro nákup tabákového zboží (Kontrollkarte für den Einkauf von Tabakwaren) nazývaný „Raucherkarte” se jménem, bydlištěm a jednotlivými denními ústřižky opravňujícími k nákupu tabákového zboží měl vstoupit v platnost ve Vídni, Dolním Podunají a Horním Podunají (Wehrwirtschaftsbezirk XVII) od 1. března 1942.&lt;ref&gt;Anordnung des Reichswirtschaftsministers über die Regelung des Kleinverkaufes von Tabakwaren vom 7. 1. 1942&lt;/ref&gt; O průkaz na tabákové výrobky si mohl zažádat každý muž starší 18 let nebo žena ve věku od 25 do 55 let. Vzhledem k tomu, že u žen byla stanovena vyšší věková hranice, mohly si o průkaz zažádat i mladší vdané ženy, pokud se jejich manžel nacházel na frontě. Výjimka u žen starších 55 let přicházela v úvahu v případě, že mohly prokázat manžela nebo svobodného syna na frontě, od léta 1942 pokud věrohodně prokázaly své kuřáctví a podložily jej písemným prohlášením: ''„Ich versichere wahrheitsgemäß, daß ich an den Genuß von Tabak gewöhnt bin und daher [...] Tabakwaren zum eigenen persönlichen Verbrauch benötige.”''

Průkaz se vydával na 4 týdny a jeho součástí byly též denní ústřižky s označením dnů. U první „Raucherkarte” s ústřižky od 1. února do 18. dubna 1942 týdeník „Znaimer Tagblatt” oznamoval, že tabákový průkaz začne výhledově platit od ústřižku s nápisem 15. únor 1942.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Do, 29. Januar 1942, s. 5: „Die Abschnitte vom 1. Februar 1942 bis zur tatsächlichen Gültigkeit der Kontrollkarte werden daher nicht eingelöst”.&lt;/ref&gt; Na jeden ústřižek mohl zákazník koupit 3 cigarety (s válečnou přirážkou), jeden doutník dražší než 10 Rpf (bez válečné přirážky), za dva ústřižky 3 doutníky za 10 Rpf (bez válečné přirážky), za 14 ústřižků 1 balení cigaretového tabáku po 50 g, za 7 ústřižků 1 balení dýmkového tabáku po 50 g nebo 1 balení listového tabáku (Strangtabak) po 100 g nebo 1 balení tabáku (Kübeltabake) po 125 g, za 2 ústřižky 1 balení žvýkacího tabáku a za 1 ústřižek 10 g šňupacího tabáku.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Fr, 27. Februar 1942, s. 4&lt;/ref&gt; Vzhledem k tomu, že o „Raucherkarte” si mohli zažádat i nekuřáci, stala se velmi brzy populárním dárkem a platidlem při výměnném obchodu.&lt;ref&gt;CH. M. Merki: Die nationalsozialistische Tabakpolitik, Vierteljahrshefte für Zeitgeschichte, Oldenbourg 1998, Jahrgang 46 (1998), Heft 1&lt;/ref&gt;
 
Nová úprava maloobchodního prodeje tabákového zboží v oblasti Vídně, Dolního a Horního Podunají (Wehrwirtachaftsbezirken XVII, Reichsgau Wien, Nieder- und Oberdonau) měla nastat od 1. března 1943. Na konci února došlo k vyhlášení o zavedení odběru na dvojité tabákové ústřižky („Rauchermarke” s dvoudenní dávkou), přičemž dosavadní jednotlivé lístky na odběrním lístku pro tabák (Raucherkarte) k dennímu odběru (Tagesabschnitt) zůstaly v platnosti, jen se na ně vztahovalo poloviční množství. Všechny druhy cigaret byly k dostání na jeden dvojitý ústřižek v počtu nejméně 6 kusů a nejvíce 12 kusů, popřípadě 3 doutníky do 10 Rpf či 2 doutníky nad 10 Rpf. Za pět dvojitých ústřižků obdržel zákazník 50 g cigaretového tabáku a za tři 50 g dýmkového tabáku, za čtyři dvojité ústřižky 100 g tabáku v celku k vlastnímu porcování (Strangtabak), za jeden dvojitý ústřižek 4 tyčinky žvýkacího tabáku nebo 50 g šňupacího tabáku.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Fr, 26. Februar 1943, s. 4&lt;/ref&gt;

Na konci března muselo ale dojít k další úpravě. Od 1. dubna 1943 přestala u nákupu cigaret platit možnost nejmenšího a nejvyššího možného množství a zároveň možnost výběru tabákové značky. Na jeden dvojitý ústřižek zákazník obdržel 8 cigaret, 3 doutníky do 12 Rpf či 2 doutníky nad 12 Rpf, za pět dvojitých lístků 1 balíček po 50 g dýmkového tabáku, za 10 dvojitých lístků 100 g listového tabáku (Strangtabak), za pět dvojitých lístků 1 balíček cigaretového tabáku po 50 g, za jeden dvojitý ústřižek 22 g (1 tyčinka) žvýkacího tabáku a za 2 dvojité ústřižky 1 balíček po 50 g šňupacího tabáku.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Mi, 31. März 1943, s. 4&lt;/ref&gt; S platností od 1. srpna 1943 obdržel zákazník na jeden dvojitý lístek (na dva dny) 6 cigaret, za pět dvojitých lístků 9 doutníků do 12 Rpf či 6 doutníků nad 12 Rpf, za 7 dvojitých lístků 1 balíček po 60 g dýmkového tabáku, za 14 dvojitých lístků 100 g listového tabáku (Strangtabak), za 7 dvojitých lístků 1 balíček cigaretového tabáku po 50 g, za 1 dvojitý lístek 22 g (1 tyčinka) žvýkacího tabáku a za 4 dvojité lístky 1 balíček po 50 g šňupacího tabáku.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Mo, 19. Juli 1943, s. 4&lt;/ref&gt;

Další racionizace tabákových výrobků nastala od 66. přídělového období (tedy od 21. srpna 1944). Na jeden dvojitý ústřižek už zákazník obdržel jen 4 cigarety. U doutníků byl zrušen válečný tabákový příplatek a za tři dvojité ústřižky si mohl koupit až 8 doutníků do 7 Rpf nebo až 4 doutníky v cenové relaci od 8 do 15 Rpf nebo až 2 doutníky v ceně nad 15 Rpf. Za 10 dvojitých ústřižků 50 g cigaretového a jemného dýmkového tabáku (druh „Milder Schäg” a „Jubiläumsmischung”) a za 7 dvojitých ústřižků 50 g hrubého dýmkového tabáku (druh „Dreikönig”, „Landtabak” a „Rio”). Za tři dvojité ústřižky si mohl dovolit také 2 balíčky žvýkacího tabáku po 22 g nebo 50 g šňupacího tabáku. Přitom lístky na tabák z 65. a 66. platily až do ukončení 67. přídělového období (tedy do 15. října 1944).&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Sa, 19. August 1944, s. 6&lt;/ref&gt;

Od 16. října 1944 začaly platit nové „Raucherkarten”, které nyní platily po dobu 4 přídělových období (16 týdnů): 68. od 16. 10. 1944 do 12. 11. 1944, 69. od 13. 11. 1944 do 10. 12. 1944, 70. od 11. 12. 1944 do 7. 1. 1945, 71. od 8. 1. 1945 do 4. 2. 1945. „Männer-Raucherkarte“ (M-Karte) obsahovala pro každé přídělové období 3 ústřižky (oproti dosavadním 14), označené 1/63, 2/68, 3/68, 1/69...až 3/71. „Frauen-Raucherkarte” (F-Karten) a „Polen-Raucherkarten” (P-Karten) disponovaly jen polovinou ústřižků, tedy na všechna 4 přídělová období 6 ústřižků, označené 1+2/68, 3/68+1/69, 2+3/69...až 2+3/71.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Fr, 13. Oktober 1944, s. 4: Zigaretten: 20 Stück für 1 Abschnitt; Zigarren: 12 Stück zum Kleinverkaufspreis (ohne Kriegszuschlag) bis zu 7 Pfg. einschl. für 1 Abschnitt, 6 Stück zum Kieinverkaufspreis (ohne Kriegszuschlag) von 8 bis 15 Pfg. einschl. für 1 Abschnitt, 3 Stück zum Kleinverkaufspreis (ohne Kriegszuschlag) von 16 Pfg. und höher für 1 Abschnitt; Rauchtabak: 50 g Feinschnitt aller Art (Regie-Zigarettentabak, Milder Schäg, Jubdäumsmischung) für 2 Abschnitte, 100 g Grobschnilt (3 König, Landtabak, Rio) für 3 Abschnitte; Kautabak: 4 Stück (Stange zu 22 g) für 1 Abschnitt; Schnupftabak: 100 g für 1 Abschnitt.&lt;/ref&gt;

Příručka „Tabakkleinanbau” (Anleitung für den Anbau, das Ernten, Trocknen, Fermentieren, Beizen und Verarbeiten von selbsterzeugtem Tabak zum Eigenverbrauch, von Prof. Dr. Paul Koenig) byla v roce 1944 hned rozebrána a rozmohlo se vlastní pěstování tabáku. Tabák rostl na předzahrádkách, balkonech, prostě všude, kde se jen dalo (lépe řečeno smělo).&lt;ref&gt;CH. M. Merki: Die nationalsozialistische Tabakpolitik, Vierteljahrshefte für Zeitgeschichte, Oldenbourg 1998, Jahrgang 46 (1998), Heft 1&lt;/ref&gt; Těsně před vánočními svátky a Novým rokem proběhla v župě Vídeň a Dolní Podunají výměnná výkupní akce pro malé pěstitele tabáku, jež si po odevzdání 2-12½ kg mohli ve výši 30% z odevzdaného sušeného tabáku vybrat přímo v tabákové továrně ve Vídni balený tabák (Regiezigarettentabak, Milder Schäg oder Landtabak Spezial).

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|'''Umtausch von Kleinpflanzertabak'''

''Der von Kleinpflanzern für den eigenen Hausbedarf in den Reichsgauen Wien und Niederdonau angebaute Tabak kann am 19., 20., 21., 27. und 28. Dezember von 8 Uhr 30 bis 12 Uhr bei der Bezirksabgabestelle für Obst und Gemüse (BAST), 10 Wien, Van-der-Nüll-Gasse 100 (nyní parkoviště), abgegeben werden. Die Höchstmenge, die jeder Kleinpflanzer zur Ablieferung bringen kann, beträgt 12½ Kilogramm als höchstmögliche Erntemenge von 200 Tabakpflanzen. Die Mindestmenge, die angenommen wird, beträgt zwei Kilogramm. Tabakpflanzer, die weniges als zwei Kilogramm geerntet haben, müssen sich für die Ablieferung mit anderen Tabakkleinpflanzern zusammentun, um die Mindestmenge zu erreichen. Übernommen werden nur reife und richtig getrockocte Tabakblätter. Die Tabake sollen von gelber oder brauner Farbe sein: unreife, grüne, schimmelige oder feuchte Blätter sowie der Stamm der Tabakpflanzen (Strunk) werden nicht übernommen.'' 

''Sollten die Tabake feucht sein, wird wesen eines späteren Abgabetermins noch eine Veröffentlichung erfolgen. Die SammelsteIle vergütet für je 1 Kilogramm netto überrnommenen Tabak 2 RM. Außerdem erhielt der Ablieferer von Kleinpflanzertabak eine numerierte Bescheinigung der Reichsstelle Tabak und Kaffee, die Ihn berechtigt, 30 v. H. des übernommenen Tabaks in Feinschnitt oder Pfeifentabak gegen den üblichen Kleinverkaufspreis zuzüglich Kriegszuschlag zu kaufen. Die Abgabe der Fabrikate erfolgt bei der Tabakfabrik, Wien, 10. Favoritenstrasse Nr. 219 (nedaleko Laaerberg). Ausgefolg werden nach freier Wahl die Sorten: Regiezigarettentabak, Milder Schäg oder Landtabak Spezial. Beim Bezug der Fertigfabrikate ist die Bescheinigung der Reichsstelle, mit der Empfangsbestätigung des Tabakkleinpflanzers versehen, abzugeben. Eine Anrechnung auf die Raucherkarte erfolgt nicht.''&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Do, 21. Dezember 1944, s. 3-4&lt;/ref&gt;
|}

Leden 1945 přinesl zprávu o „''zjednodušení výroby říšskoněmeckého tabákového průmyslu''”, což znamenalo pro zákazníky jen jeden druh cigaretového tabáku (1 kg za 14 RM) a jeden druh dýmkového tabáku (1 kg za 10 RM). „Nové tabákové zboží” s ještě horším obsahem a za jednotnou cenu se z důvodů válečného šetření papírem na trhu objevilo ve starém balení a s upozorněním, že nápis na obalech hlásající příměs tabáku ze zámoří nebo z Orientu je neplatný.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Sa, 6. Januar 1945, s. 3&lt;/ref&gt; Od 72. přídělového období (tedy od 5. února do 4. března 1945) platila Raucherkarte zase po dobu jednoho přídělového období (4 týdny). Raucherkarte pro muže (M-Raucherkarten) obsahovala 6 ústřižků a 4 pro zvláštní příděl (Sonderabschnitte S1, S2, S3, S4), pro ženy (F-Raucherkarte) 3 normální ústřižky a 3 pro zvláštní příděl ((A, B, C) a pro polské pracovní síly (P-Raucherkarten) se 3 normálními ústřižky a 4 pro zvláštní příděl (A, B, C, D). Zvláštní přídělové lístky měly stejnou hodnotu, ale platily jen v případě zvláštního vyhlášení.

Od pondělí 5. února 1945 měli spotřebitelé nárok na: 10 cigaret/1 ústřižek, 15 doutníků bez válečné přirážky v ceně od 7 do 10 Rpf/4 ústřižky nebo 12 doutníků bez válečné přirážky v ceně od 11 bis do 15 Rpf/4 ústřižky nebo 9 doutníků bez válečné přirážky v ceně od 16 do 20 Rpf/4 ústřižky nebo 6 doutníků bez válečné přirážky v ceně nad 20 Rpf/4 ústřižky nebo 50 g jemného tabáku (Feinschnitt, druhy Regiezigarettentabak, Milder Schäg, Jubiläumsmischung)/4 ústřižk; 50 g hrubého tabáku (3-König, Landtabak, Rio)/5 ústřižků nebo 5 balení po 22 g žvýkacího tabáku/5 ústřižků; 50 g šňupacího tabáku/1 ústřižek. Dávky tabákového zboží platily také pro zahraniční pracovní síly (pokud měly nárok na Raucherkarten).

Mimo to obsahovaly „M-Raucherkarten” a „P-Raucherkarten” pro období od 5. února do 27. května 1945: 1 ústřižek opravňující k nákupu 1 kousku holícího mýdla nebo 1 větší tuby holícího krému nebo dvou menších tub holícího krému. Nakupovat na lístky (ústřižky) dopředu bylo přirozeně zakázáno a trestné. V případě, že zákazník své zboží neobdržel, měl jednoduše smůlu, jelikož propadly. Náhradní „Raucherkarte” se vydávala jen v případě ztráty z důvodu leteckého bombardování. Nové „Raucherkarten”, vydávané od 5. února 1945, obsahovaly ústřižky s hodnotou 1 (10 cigaret) a s hodnotou ½ (5 cigaret). Staré „Raucherkarten” opravňovaly k nákupu do 4. března 1945.
&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Mo, 29. Januar 1945, s. 4: Abgabemengen für Tabakwaren in der 72. Zuteilungsperiode, Wien, den 23. Jänner 1945, Landeswirtschaftsamt für den Wehrwirtschaftsibezirk XVII. I. A. Dr. Hofmann&lt;/ref&gt;

V polovině března 1945 došlo na zrušení Raucherkarten pro wehrmacht, jejichž příděl tabákových výrobků probíhal ve vlastních armádních prodejnách a zásobování fronty mělo absolutní přednost. Všichni mužští příslušníci armádních složek nad 18 let (též ošetřující personál v lazaretech, nemocnicích a samozásobitelé) a ženy od 25 do 55 let obdrželi civilní Raucherkarten. Zvláštní příděly (ústřižky) pro civilní obyvatelstvo byly zrušeny.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Sa, 17. März 1945, s. 4&lt;/ref&gt;

Pád nacistického režimu byl přirozeně patrný i ve spotřebě tabáku. Jestliže v roce 1939 mohl německý občan vykouřit až patnáct cigaret denně (např. značky Lord, Nil, Juno nebo Leichte Regatta), ke konci války to byly dvě jednotné tenké cigarety velmi nízké kvality v nouzovém balení, při každém potažení škrábající v krku (pokud je vůbec obdržel). V posledních měsících války a po kapitulaci se stala cigareta oblíbeným obchodním artiklem a nakonec i běžně používaným platidlem na černém trhu. Již v polovině roku 1943 stála běžná cigareta za 4 Rpf na černém trhu 60 Rpf, na podzim roku 1944 se cena vyšplhala na 2 RM a v dubnu 1945 nakonec na 6 až 8 RM.&lt;ref&gt;CH. M. Merki: Die nationalsozialistische Tabakpolitik, Vierteljahrshefte für Zeitgeschichte, Oldenbourg 1998, Jahrgang 46 (1998), Heft 1&lt;/ref&gt;

== Odkazy a reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>t3hewy3acwamdcoh3wjvrbknb0ahws8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Samozásobitelé</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8017</id>
    <revision>
      <id>41135</id>
      <parentid>36368</parentid>
      <timestamp>2020-03-08T19:28:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9020" xml:space="preserve">Samostatnou kategorii v říšskoněmeckém přídělovém systému tvořili samozásobitelé (Selbstversorger), rozdělení na základě nařízení ministra pro výživu a zemědělství z 21. září 1939 a 14. listopadu 1939 (Selbstversorgerrationen) do třech skupin. Do skupiny A zemědělských samozásobitelů spadali a) držitelé zemědělských podniků, dále o osoby dostávající plat nebo jeho část v naturáliích, b) zemědělští zaměstnanci (správci, šafáři apod.), c) stálí dělníci (čeleď, deputátníci, salašníci) a řemeslníci v pevném mzdovém poměru, d) sezónní dělníci po dobu jejich zaměstnání v zemědělských podnicích, e) osoby trvale zaměstnané při lesním nebo rybničním hospodářství. Mezi zemědělské samozásobitele byli zařazeni i výměnkáři (pokud dostávali výměnek v naturáliích), propachtovatelé zemědělských podniků nebo pozemků (pokud dostávali pachtovné v naturáliích) a v neposlední řadě členové domácnosti držitele zemědělských podniků, pokud se v jeho domácnosti stravovali.

Do skupiny B spadaly osoby vyrábějící potraviny pro své zásobení, které ale nepatřily ke skupině A (osoby, které chovaly dobytek za účelem samozásobení masem a masnými výrobky a vykrmovaly jatečný dobytek k prodeji, osoby provozující lov lesní zvěře za účelem vlastní spotřeby, osoby chovající krávy, kozy a ovce za účelem samozásobení mlékem a mléčnými výrobky, též přechodně obchodující s dobytkem, osoby chovající dobytek (skot, včetně telat, ovcí a prasat) za účelem samozásobení tuky nebo za účelem obchodu s jatečním masem, osoby chovající drůbež za účelem samozásobení vejci nebo za účelem obchodu, jakož i příslušníci domácnosti těchto osob, včetně pomocných pracovních sil a na plný úvazek zaměstnané osoby v těchto závodech a jejich členové domácnosti.

Do skupiny C byly zařazeny nemocnice a další zařízení, které věnovaly pěstování nebo chovu výhradně za účelem samozásobování svých členů. Nevztahovala se na ně výše samozásobitelských dávek. Měly nárok pouze na dávky ve výši běžných spotřebních přídělů, pokud tato zařízení Úřad pro výživu za samozásobitele potvrdil. Ještě v roce 1939 se zúžil okruh propachtovatelů, jež směli přijmout platbu v naturáliích jen do výše běžné spotřební dávky. Samozásobitele dále precizovalo nařízení ministra výživy a zemědělství z 8. května 1942. Nově sem byly zařazeny nemocnice, kláštery a jiné ústavy, které se k zásobování
svých členů věnovaly pěstování nebo chovu, na ně se však nevztahovala „výše“ samozásobitelských dávek jako
u ostatních samozásobitelů, nýbrž pouze dávky ve výši běžných spotřebních přídělů. Dále byl počet
samozásobitelů zúžen v souvislosti s vytlačováním plateb za pachtovné v naturáliích.

== Nárok na přídělové lístky ==
Každý samozásobitel skupiny A měl nárok na lístky na poživatiny (zpočátku nazývané potraviny), lístky na cukr a lístky na marmeládu. Pokud bylo zřejmé, že nemohl u všech členů domácnosti částečně nebo zcela pokrýt spotřebu poživatin, obdrželi tito odpovídající přídělové lístky. Každý samozásobitel skupiny B a C obdržel lístky na chleba, maso, mléko, tuky, cukr a džem v tom případě, pokud bylo zřejmé, že si nemůže plně zajistit určený příděl z chovaných zvířat nebo pěstovaných plodin (Teilselbstversorger).&lt;ref&gt;Amtsblatt der Bezirkshauptmannschaft Hollabrunn, Fr, 20. Oktober 1939&lt;/ref&gt;

Samozásobitelé si směli z vypěstovaného nebo naturálního obilí (žita, pšenice a kukuřice) ponechat pro vlastní spotřebu 3 640 g pro 1 osobu / týden, skupina A a B z chovaného dobytka a domácího zvířectva 750 g pro 1 osobu / týden, pro část příslušníků domácnosti si v případě potřeby zažádat o přídělové lístky na maso pro normální spotřebitele, děti a malé děti. Maso z domácích porážek se podle členů domácnosti rozpočítávalo ve výši přiznaných dávek, takže samozásobitelem se mohl stát člověk i po dobu jednoho přídělového období. Dávka u sádla získaného z domácích porážek vepřů činila 340 g pro 1 osobu / týden, přičemž zase platily dávky pro normální spotřebitele, děti a malé děti. Jako samozásobitelé tuky z vlastních porážek neměli nárok nejen na margarín, umělé tuky a rostlinné oleje, ale na lístky pro tuky vůbec.

U plnotučného mléka bylo samozásobitelům doporučeno omezit spotřebu na nejnižší možnou míru. O dávky plnotučného mléka pro budoucí matky, kojící matky a děti si pak žádali na základě lékařského potvrzení. Samozásobitelé skupiny A pěstujících cukrovou řepu měli nárok na 17,5 kg na osobu a rok. Lístky na cukr a marmeládu odevzdávali Úřadu pro výživu nebo starostovi a na základě toho jim byl vydán objednávkový průkaz (Bezugsschein), na nějž pak kupovali cukr u příslušného cukrovaru. Neměli nárok na umělý med a cukr k zavařování (Einsiedezucker). Lístky pro poživatiny obdržely všechny tři skupiny samozásobitelů.

U výrobců mléka, kteří odváděli mléko nebo smetanu do mlékárny, se dávka másla vypočítávala z množství másla, které v uplynulém roce v tom daném období získávali od mlékárny zpět, z této měli nárok na 70%, přičemž se přihlíželo ke změnám v počtu členů domácnosti. Obdobně měli nárok na 70% vyrobeného másla i zemědělci, kteří si jej vyráběli sami. Samozásobitelé skupiny A mohli i bez lístků z mlékárny obdržet 62,5 g sýra nebo 125 g tvarohu na osobu/ týden.

== Domácí porážky ==
Zákaz nákupu jatečného dobytka a masa přímo u sedláků, svázání domácích porážek povolovacím řízením a kontingentací vepřového masa se staly prvními nástroji proti bujícímu černému trhu. Domácí porážky vepřů měly od září 1939 sloužit pouze vlastní spotřebě samozásobitelů a ohlašovaly se minimálně 24 hodin před porážkou na obci. O necelé dva měsíce později postavil svaz pro úpravu obchodu jatečným dobytkem „Hauptvereinigung der Deutschen Viehwirtschaft” domácí porážky (Hausschlachtungen) pod přímý dohled obecních úřadů. Žádosti o povolení se odevzdávaly starostovi obce, ten je zasílal Úřadu pro výživu (Ernährungsamt). V případě povolení porážky (do 8 dnů) byl samozásobitel povinen na obci nahlásit den porážky a váhu poraženého kusu. Starosta zodpovídal za stanovení váhy poráženého kusu, na základě platných norem stanovoval množství tuku podléhajícího povinné dodávce a rozpočítával zbývající množství tuku na samozásobitelskou dávku.&lt;ref&gt;Amtsblatt der Bezirkshauptmannschaft Hollabrunn, Fr, 24. November 1939, s. 4&lt;/ref&gt;

Od začátku roku 1940 došlo k zpřísnění u stanovení váhy poráženého kusu, kterou nyní prováděl veterinář (Fleischbeschautierarzt) nebo kontrolor masa určeného k prodeji (Fleischbeschauer).&lt;ref&gt;Erlaß des Reichsministers des Innern über Mitwirkung der Fleischbeschauer bei der Kontingentierung der Schlachtungen vom 9. Januar 1940)&lt;/ref&gt; Vážení prováděl na vlastní váze samozásobitel, kontrolor zapisoval údaj na váze do povolení (Genehmigungsbescheid) a starosta společně se selským vůdcem (Ortsbauernführer) provedli na místě odhad váhy (hovězího dobytka, telete, vepře, ovce), o čemž sepsali čestné prohlášení. Nařízení o domácích porážkách se nevztahovalo na hostince s řeznictvím, na řeznictví a hospody, které výkrm a porážku provozovaly v rámci živnosti. Výjimka se mohla povolit (Ernährungsamt, Abteilung A) v případě, že se provozovatel nahlásil u výdejce lístků (na obci) a porážka mu sloužila jen k vlastní spotřebě v domácnosti. U malých samozásobitelských zemědělských závodů s jedním nebo dvěma členy domácnosti mohl Úřad pro výživu poskytnout též z důvodu rychlého upotřebení (aby se maso nekazilo) povolení k vlastnímu prodeji řeznictvím nebo jiným samozásobitelským závodům. Takový prodej musel být dokumentován (množství, jméno kupce a jeho adresa).&lt;ref&gt;Amtsblatt der Bezirkshauptmannschaft Hollabrunn, Fr, 19. April 1940, s. 7&lt;/ref&gt; Zákaz se vztahoval také na vyplácení řezníka (Schlachtlohn) naturáliemi (výslužkou).&lt;ref&gt;§ 30 der Verordnung über die öffentliche Bewirtschaftung von landwirtschaftlichen Erzeugnissen vom 27. August 1939 RGBl. I, S. 1521&lt;/ref&gt;

Nařízení z října 1940 (RdErl. vom 18. Oktober 1940) ještě více specifikovalo proces vážení u domácích porážek samozásobitelů skupiny A a B, u porážky vepřů stanovilo (Anrechnungsgewicht)...

== Odkazy a reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>gnyuov4pqipkv9djxlhfmx1uyngphge</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Pic Ferdu do vazu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8023</id>
    <revision>
      <id>45784</id>
      <parentid>36386</parentid>
      <timestamp>2022-05-22T11:07:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4919" xml:space="preserve">== Karetní hra Pic Ferdu do vazu ==
Podle dohadů a písemných pramenů vznikla tato karetní hra na Chomutovském gymnáziu roku 2018. Za její tvůrce jsou považováni členové Klubu Mladého Karbaníka. Je obdobou světově proslulé hry Pic kozu do vazu. Hra je modifikována na školní poměry.

=== Pravidla a potřeby ===
* libovolný počet hráčů
* předání balíku po desítce probíhá po směru hodinových ručiček
* 1 balík hracích karet, nejlépe [[:Soubor:Bohemian pattern.png|jednohlavých mariášových německých]] (32 ks)

=== Průběh hry ===
* hráč zamíchá karty a položí je na stůl rubem vzhůru
* otáčí postupně karty tak, aby byly vidět pro všechny hráče současně lícové strany karet
* hráči se snaží co nejrychleji vykonat &quot;úkol&quot;, který daná karta vyžaduje
* hráč, který &quot;úkol&quot; vykoná nejpozději nebo mylně, bere kartu
* když hráči vykonají &quot;úkol&quot; shodně, kartu nechají na stole a bere ji ten, kdo prohraje další kolo
* vyhrává hráč, který má nejméně karet získaných skrz špatné splnění &quot;úkolů&quot;

=== &quot;Úkoly&quot; ===
* 7 - říci: &quot;Pic Ferdu do vazu!&quot;
* 8 - říci: &quot;Rastajane!&quot;(čti:[Rastadžéjn]) nebo zastarale &quot;Rastajana!&quot; a zároveň se plácnout do čela
* 9 - říci: &quot;Rohlík s Paštikou!&quot; a zároveň tlesknout
* 10 - říci: &quot;Všude jsem byl!&quot; a snímající hráč předá zbylý balík s kartami dalšímu hráči v pořadí, ten bude dále snímat

* spodek - říci: &quot;Bonjour, Malej Dobrej!&quot;
* filek - říci: &quot;Bonjour, Pani Chytrá!&quot;
* král - říci: &quot;Pane vrchní Vopičáku!&quot;
* eso - říci: &quot;Móňa!&quot; a plácnout rukou do stolu
[[Soubor:Pan učitel Ferda.png|náhled|Pan učitel Ferda]]
[[Soubor:Rj.png|alt=???|náhled|Co skrývá?]]
&lt;gallery&gt;

&lt;/gallery&gt;
==== Bonusové karty ====
Některé karty mají zvláštní hlášky. Tyto karty si ponechává hráč u sebe lícem vzhůru. Když se otočí jedna z těchto karet, tak hráč, který &quot;úkol&quot; vykoná první, si ji ponechá. V případě, že se v budoucnu ve hře dopustí chyby, odhodí kartu do středu a jeho chyba se nuluje. Tyto karty se na konci nepočítají k prohráným, když hráči zbydou vyložené.
* červená osmička - říci: &quot;Červená osmička jako Tlamička!&quot; a zároveň se plácnout do čela
* žaludové eso - říci: &quot;Toho Lucifera nám byl čert dlužen!&quot; a plácnout rukou do stolu
* zelená devítka - říci: &quot;Kdo chce všechno, nemá nic!&quot; a zároveň tlesknout (na počest HH)
Hráči nejsou povinni říkat hlášky bonusových karet, mohou říkat &quot;úkoly&quot; karet normálních. Pokud ale hráč jakýmkoli způsobem použije nepatřičně bonusovou hlášku, bere všechny prohrané karty ostatních hráčů.

== Pic Ferdu v jiných hrách ==

=== Pic Ferdu do záchoda ===
Pic Ferdu do záchoda je rozšířená verze. Kombinuje pravidla hry Pic Ferdu do vazu a tradiční hry [[w:Záchod_(karetní_hra)|Záchod]]. Hra probíhá podle standardních pravidel hry Záchod s níže popsanými pravidly a změnami. Při této hře se nehraje s bonusovými kartami.

* Záchodem se rozumí vytvořená &quot;stříška&quot; ze dvou karet. Podél dutých stran stříšky jsou svisle postaveny dvě karty (každá z jedné strany) a jedna karta na vrchu, která je otočena lícem dolů a je podkládána stříškou a dvěma kartami. Celkem je na záchod potřeba 5 karet.
* Záchod je postaven na náhodně rozházených kartách (avšak v rozumně malém okruhu) otočených lícem dolů.
* Cílem hráče je vytáhnout kartu ze směsi karet, které jsou pod záchodem, aniž by došlo k pádu záchodu.
* V okamžiku úspěšného odebrání karty musí hráč provést úkol dle pravidel hry Pic Ferdu do vazu (viz. &quot;Úkoly&quot; výše), s výjimkou karty 10 - zde se otočí směr odebírání karet a 7 - místo &quot;Pic Ferdu do vazu!&quot; se říká &quot;Pic Ferdu do záchodu!&quot;
* Za nesplnění úkolu je hráč povinen odebrat další kartu - trestnou kartu. Trestná karta je taková karta, která tvoří pomyslnou stavbu záchodu, i po odebrání této karty musí splnit úkol daný hodnotou karty.
* Hra končí pádem &quot;záchoda&quot; po které by měla z úst vítězů zaznít hláška &quot;Ferda se utopil!&quot; nebo také &quot;Ferda smrdí&quot;. Hlášky by měly být doprovázeny posměšky vůči poraženému, či zacpávání nosu z důvodu smradu z pádu do záchodu. Vyhrávají ti hráči, kterým záchod nespadl.

=== Pic Ferdu v mariáši ===
Neoficiální hrou je také hra Pic Ferdu v [[w:Mariáš|mariáši]]. Hraje se podle pravidel mariáše, hráč, který vezme jednotlivý zdvih, hlásí svou kartu &quot;úkolem&quot;, pokud ale vykoná úkol chybně nebo vůbec, připadá zdvih protistraně. Při 10 se pouze pronese hláška.

=== Pic Ferdu do zelené louky ===
Další neoficiální hrou je Pic Ferdu do zelené louky. Hra kombinuje pravidla Zelené louky a PFdV. (u 10 se kromě hlášky mění směr)

[[Kategorie:Karetní hry]]</text>
      <sha1>fxj8byio3phmq0metjcsfdvpwbb5af6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Vinná réva</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8024</id>
    <revision>
      <id>36382</id>
      <parentid>36103</parentid>
      <timestamp>2018-05-27T21:00:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3770" xml:space="preserve">[[Soubor:Grape Vines - Cliff Lede Winery.jpg|náhled|
''Réva vinná''
]]
'''Réva vinná''' (''Vitis vinifera'') je popínavá rostlina z čeledi révovitých ''(Vitaceae)''. Pne se se po oporách, k nimž se přichycuje pomocí úponků. Divoká réva ve volné přírodě může dosahovat výšky až 30 m a průměru kmene u země až 1,5 m. Na zahradách a vinicích jsou však rostliny ve svém vzrůstu výrazně omezovány pravidelným řezem.

== Výsadba a péče ==
Réva vyžaduje teplé, dobře propustné (písčité či hlinitopísčité) půdy s dostatkem živin a s vysokou hladinou spodní vody. Rostliny jsou světlomilné a teplomilné. Správnému dozrávání bobulí vyhovují horká suchá léta a dlouhý slunný podzim.

Vinná réva je samosprašná, přičemž opylování zajišťuje vítr. Hrozny se objevují jen na čerstvých výhonech, vyrůstajích na loňském dřevě.

Kořeny mohou dosahovat délky i 10 m, zálivka je proto potřebná pouze v případě dlouhodobého silného sucha.

== Řez ==
Řez je třeba provádět velmi brzy (již v únoru, pokud nejsou silné mrazy), než začne rostlinou proudit míza.
[[Soubor:Taille en Cordon de Royat.png|náhled|''Tvarování do vodorovného kordonu'']]
Nejčastější je tvarování révy Guyotovým řezem do vodorovného kordonu (tzv. ''rýnsko-hessenské vedení''). Rostliny se vyvazují k drátu, vodorovně nataženému mezi dvěma kůly v libovolné výšce (obvykle 40-80 cm nad zemí). Ve výšce 40 cm nad prvním je natažený druhý drát, sloužící k vyvázání plodonosných výhonů.
* Loni zasazená rostlina se na jaře zkrátí tak, aby nad nižším vodorovným drátem zůstalo 6-8 oček. Část s ponechanými očky (tažeň) se vyváže k tomuto drátu, očka na spodní částí (kmínku) se odstraní. Během jara a léta vyrostou z ponechaných oček první plodonosné výhony, které se přivazují k vyššímu drátu.
* V dalším roce se odstraní všechny odplozené výhony včetně předloňského tažně, ponechají se jen dva výhony, které jsou nejblíže u kmínku. První z nich se zkrátí nad druhým očkem, vzdálenější se ponechá opět v délce 6-8 oček a vyváže se vodorovně místo odstraněného tažně. Během sezóny z ponechaných oček opět vyrazí plodonosné výhony, přivazované k vyššímu z drátů.
[[Soubor:Après vendange en vert.jpg|náhled|
''Plodonosné výhony''
]]
Na malém prostoru se vinná réva obvykle pěstuje u zdi, a to ve tvaru svislého kordonu - tzv. ''vertiko''. Pro zdárný růst a dobrou úrodu je třeba vybrat zeď orientovanou k jihu.
* Nově zasazená rostlina se zkrátí nad druhým očkem nad zemí. Během léta vyrostou dva výhony, z nichž se jeden vyváže svisle vzhůru a druhý (případně i další vedlejší výhony) se zkrátí.
* Ze svislého prutu vyrostou další dva výhony. Slabší výhon se zcela odstraní, druhý (hezčí, vitálnější) se zkrátí ve výšce 30 cm nad zemí, nad třetím očkem a pak se vyváže k opoře.
* V následujícím roce se postranní výhony zkrátí nad druhým očkem, hlavní výhon 30 cm nad loňským řezem (a opět se vyváže vzhůru).
* Také v následujících letech se hlavní výhon seřízne vždy 30 cm nad předchozím řezem a vedlejší výhony nad druhým očkem.

== Choroby ==
* '''Padlí révové''' - hrozny a někdy i listy se rychle pokrývají bílým popraškem, napadené hrozny během zrání praskají
* '''Plíseň révová''' - deformuje výhony i hrozny, na listech se objevují žluté až hnědavé skvrny, za vlhka i bílý povlak
* '''Plíseň šedá''' - způsobuje zasychání květenství i hroznů, výhonky i hrozny pokrývá šedý hustý povlak výtrusů

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>q45ifp3t5amofj0x9u0fohhlfcgitfl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Meruňka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8026</id>
    <revision>
      <id>36377</id>
      <parentid>36109</parentid>
      <timestamp>2018-05-27T21:00:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2981" xml:space="preserve">[[Soubor:Appricot fruits on tree, Niğde 2017-08-05 01-8.jpg|náhled|''Meruňka obecná'']]
'''Meruňka obecná''' ''(Prunus armeniaca'', synonymum ''Armeniaca vulgaris)'' je strom z čeledi růžovitých (''Rosaceae''). Pochází z východní Asie a jedná se o poměrně choulostivý strom, který kvete velmi časně zjara a je tudíž ohrožovaný posledními mrazíky. Plody meruňky jsou peckovice s oranžovým oplodím.

== Výsadba a péče ==
Meruňka vyžaduje lehkou, propustnou a rychle se prohřívající půdu. Stromky jsou obvykle samosprašné. Zálivka je nutná pouze v případě dlouhodobého sucha.

Při nezvykle velké úrodě je vhodné provádět probírku plodů. Plody se objevují na jednoletých (loňských) větvích. Plně zralé jsou ve chvíli, kdy je lze snadno odtrhnout.

== Řez ==
[[Soubor:Apricot Orchard on Cascade Ave East Wenatchee Washington.jpg|náhled|''Kvetoucí meruňkový sad'']]
[[Soubor:Velkopavlovická meruňka.jpg|náhled|''Velkopavlovická odrůda'']]
Meruňky se obvykle pěstují jako nízkokmenné stromky s kotlovitou korunou, podobně jako broskvoně. Jednou za 3-4 roky lze provést prosvětlující řez, který umožní slunci i vzduchu pronikat do koruny kvůli dobrému dozrávání plodů.

== Odrůdy ==
* '''Bergeron''' - odrůda málo náchylná k chorobám a napadení škůdci; středně velké, šťavnaté plody dozrávají koncem července až počátkem srpna
* '''Karola''' - odrůda náchylná k houbovým chorobám; středně velké plody dozrávají zhruba v polovině července
* '''Maďarská''' - odrůda náchylná na výkyvy počasí, nesnáší těžké půdy; velké oválné plody dozrávají v poslední třetině července
* '''Rakovského''' - odrůda náchylná na výkyvy počasí, nesnáší těžké půdy; velké sladké plody dozrávají koncem července až počátkem srpna
* '''Sabinovská''' - odrůda náchylná na výkyvy počasí a na napadení houbovými chorobami, nesnáší těžké půdy; velké plody dozrávají v poslední třetině července
* '''Veecot''' - odrůda málo náchylná k chorobám a napadení škůdci; středně velké až menší plody dozrávají v závěru července
* '''Velkopavlovická''' - odrůda náchylná na výkyvy počasí a na napadení houbovými chorobami, nesnáší těžké půdy; velké kulovité, sytě oranžové plody dozrávají v poslední třetině července

== Choroby a škůdci ==
Meruňky jsou značně náchylné na různé houbové choroby, proto jim vyhovuje spíše suché podnebí.
* '''Rakovina meruněk''' - choroba způsobená bakteriální či houbovou infekcí rány po řezu
* '''Verticilióza''' - houbová choroba, napadá nejprve kořeny; způsobuje rychlé zasychání výhonů a opadávání listů, kmen pokrývají typické hnědé skvrny
* '''Kadeřavost listů''' - virová choroba projevující se mimo jiné i poruchami růstu; napadené stromy je nutné odstranit a spálit

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>sqfk56qyvbvywzg7d198wwk8avkyars</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Broskvoň</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8027</id>
    <revision>
      <id>36374</id>
      <parentid>36111</parentid>
      <timestamp>2018-05-27T21:00:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3950" xml:space="preserve">[[Soubor:Peach Orchards in Ararat Valley.JPG|náhled|''Broskvoň obecná'']]
'''Broskvoň obecná''' ''(Prunus persica)'' je menší strom či keř z čeledi růžovitých (''Rosaceae''). Pochází z Asie a jedná se o poměrně choulostivý strom, který špatně snáší prudké změny počasí a je náchylný na napadení různými chorobami. Problematické je rovněž časné kvetení, které ohrožují poslední jarní mrazíky. Plody jsou peckovice s červeným až žlutým oplodím, dozrávající v srpnu až září.

== Výsadba a péče ==
[[Soubor:Peach orchard in bloom.jpg|náhled|''Kvetoucí broskvový sad'']]
Broskvoně jsou teplomilné a vyžadují značné množství slunečního svitu. Vyhovuje jim vlhčí, ale propustná, mírně kyselá půda. Nesnáší zamokřenou půdu, ovšem zejména v době růstu a dozrávání plodů vyžadují dostatek vláhy. Stromky jsou samosprašné.

== Řez ==
Broskvoně se obvykle pěstují jako nízkokmenné stromky s kotlovitou (dutou) korunou. Kvůli bujnému růstu se doporučuje pravidelný prosvětlující řez, který umožní slunci i vzduchu pronikat do koruny pro dobré dozrávání plodů. Plody se navíc vytváří na loňských větvích, na odplozených výhonech se již netvoří (z nich rostou jen nové výhony). Neprořezávaná broskvoň je proto přerostlá, ale málo plodí, květy a broskve se objevují jen po obvodu koruny.

Kotlovitou korunu obvykle tvoří tři hlavní kosterní větve, pravidelně rozestavěné kolem kmínku v rozestupu 10 - 15 cm nad sebou. Ty se ponechají, zatímco ostatní výhony se zkrátí.
[[Soubor:Prunus persica - Peach Hungary.jpg|náhled|''Broskve'']]
Udržovací, prosvětlovací řez spočívá v odstranění starých, již odplozených výhonů.
* Loňský (plodný) výhon se na jaře zkrátí za druhým očkem. Z ponechaných oček vyrostou dva nové výhony.
* V druhém roce se jeden z výhonů zkrátí na délku 7-10 pupenů, zatímco druhý se zkrátí opět za druhým očkem. Na delším výhonu se objeví plody, zatímco z kratšího vyrostou opět dva nové výhony.
* Ve třetím roce se odstraní odplozený starý výhon, z jednoletých výhonů se opět jeden ponechá v délce 7-10 pupenů, zatímco druhý se zkrátí na dvě očka. V dalších letech se postup opakuje.
[[Soubor:Autumn (4424038505) (2).jpg|náhled|''Broskvový sad na podzim'']]

== Odrůdy ==
* '''Gracia''' - velmi pozdní odrůda; velké plody s dužinou snadno oddělitelnou od pecky
* '''Teska''' - raná odrůda, málo choulostivá na mráz a silně plodící; středně velké plody s výraznou chutí
* '''Teliesa''' - středně raná odrůda, málo choulostivá na mráz; střední až velké aromatické plody
* '''Termina''' - raná odrůda, choulostivější na mráz; velké žluté plody

== Choroby a škůdci ==
* '''Rakovina broskvoní''' - houbová choroba způsobující zasychání a zkroucení nových výhonů; je nutné odstraňovat a pálit napadené větve
* '''Stříbřitost listů''' - listy dostávají kovový nádech, letorosty jsou špatně vyvinuté, s postupujícími lety se projevy zhoršují až do odumření stromu; zpočátku lze odřezat napadené větve (nástroje desinfikovat, řeznou ránu ošetřit hojivým balzámem), při větším zasažení je nutné vykopat a spálit celý strom
* '''Kadeřavost listů''' - houbová choroba, napadající zejména listy, méně i květy a plody. Způsobuje hnědnutí a deformaci (zkadeření) listů
* '''Strupovitost''' - projevuje se malými hnědými skvrnami na plodech i zelených částech výhonů (nejlépe se šíří během vlhkých letních měsíců); při silném napadení je třeba aplikovat fungicidy
* '''Háďátko kořenové''' - projevuje se drobnými nádory a vybouleninami na kořenech, zastavením růstu a žloutnutím i uvadáním listů; postřik je třeba aplikovat před rašením pupenů

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>mxk7mblnxymw29j71eep8i6i9cgyq9m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Třešeň a višeň</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8028</id>
    <revision>
      <id>45891</id>
      <parentid>36381</parentid>
      <timestamp>2022-07-09T09:26:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Aristeas</username>
        <id>9933</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>([[c:GR|GR]]) [[c:COM:FR|File renamed]]: [[File:Beilstein-Billensbach - blühender Kirschbaum.jpg]] → [[File:Beilstein - Billensbach - blühender Kirschbaum.jpg]] [[c:COM:FR#FR1|Rename criterion 1]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2704" xml:space="preserve">[[Soubor:Prunus avium.jpg|náhled|''Třešeň obecná'']]
'''Třešeň obecná''' neboli '''třešeň ptačí''' ''(Prunus avium)'' a '''višeň obecná''' ''(Prunus cerasus)'' jsou vzrostlé stromy z čeledi růžovitých (''Rosaceae''). Pochází patrně z Asie. Plodem jsou kulovité, červené až temně rudé peckovice.

== Výsadba a péče ==
Třešním a višním vyhovuje hluboká, vlhčí, ale propustná půda. Třešeň vyžaduje mírně větší obsah živin než višeň.

Výsadba se provádí na podzim, aby se stromy lépe ujaly. Višně jsou samosprašné, zatímco třešně obvykle cizosprašné. Oba druhy mají mohutný kořenový systém, proto je zálivka nutná jen v případě dlouhotrvajícího silného sucha.

== Řez ==
[[Soubor:Beilstein - Billensbach - blühender Kirschbaum.jpg|náhled|''Kvetoucí třešeň'']]
Třešně plodí především na dvouletých a starších větvích, plodnost jednoletých výhonů je jen slabá. Pravidelný řez není potřeba, třešně ostatně hluboký řez nesnášejí. Občas lze jen odstraňovat přebytečné a příliš dlouhé výhony.
[[Soubor:Leningradi must 1.jpg|náhled|''Třešně'']]
Višně plodí zejména na nových výhonech, zatímco starší větve již plody nenesou (z nich rostou jen nové výhony). Neprořezávaná višeň je tudíž přerostlá, ale málo plodí, květy a višně se objevují jen po obvodu koruny. Proto je vhodný každoroční zmlazující řez.

== Odrůdy ==

=== Třešně ===
* '''Burlat''' - raná, cizosprašná odrůda, středně citlivá na mráz (zejména jarní mrazíky) a choroby; pravidelná, i když spíše slabší plodnost, velké chutné plody
* '''Granát''' - spíše pozdní, cizosprašná, nenáročná a mrazuvzdorná odrůda, ovšem lehce citlivá na jarní mrazíky; chutné, šťavnaté plody
* '''Napoleonova''' - pozdní, cizosprašná, nenáročná a plně mrazuvzdorná odrůda; chutné, šťavnaté plody

=== Višně ===
* '''Erdi Bötermö''' - raná, samosprašná, plně mrazuvzdorná odrůda; velmi šťavnaté plody
* '''Morela pozdní''' - velmi raná, samosprašná a plně mrazuvzdorná nenáročná odrůda s vysokou plodností
* '''Fanal''' - pozdnější, samosprašná a mrazuvzdorná odrůda, ovšem lehce citlivá na jarní mrazíky; velké šťavnaté plody, vhodné spíše ke konzervování

== Choroby a škůdci ==
* '''Bakteriální rakovina''' - kolem pupenů nebo v místech větvení výhonů se objevují propadlé plošky; následně odumírají celé větve; nejúčinnější je okamžité odstranění a spálení napadených částí
* '''Monilióza peckovin'''
* '''Vrtule třešňová'''
* '''Mšice'''

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>ejel673o62dtg0j3eozacrtuz21uj4j</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Slivoň</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8029</id>
    <revision>
      <id>36380</id>
      <parentid>36113</parentid>
      <timestamp>2018-05-27T21:00:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2707" xml:space="preserve">[[Soubor:Pastvisko u Lednice (014).jpg|náhled|''Slivoň'']]
'''Slivoň švestka''' ''(Prunus domestica)'' je menší strom z čeledi růžovitých (''Rosaceae''). Plodem jsou oválné či kulovité peckovice, které dozrávají podle druhu a odrůdy od července do října. Kromě pravých švestek sem patří také mirabelky, špendlíky a blumy.

== Výsadba a péče ==
[[Soubor:Eilenburg Berg Pflaumenbaum.jpg|náhled|''Kvetoucí slivoň'']]
Slivoně prospívají na různých druzích půdy, více jim však vyhovují těžší hlinité půdy než půdy písčité. Důležitá je dobrá propustnost zeminy. Stromy jsou celkově mrazuvdorné, ale obtížně snášejí jarní mrazíky. Některé odrůdy jsou samosprašné, velká část je ovšem cizosprašná a vyžaduje vysazení většího množství jedinců.

Lepší úrodu zajistí probírka plodů, kterou je nejlépe provádět počátkem léta, často ještě v červnu, po přirozeném opadu části plodů (slivoně často nasadí několikanásobně víc plodů, než kolik jich může dozrát). Probírka, která mimo jiné zajistí, aby se plody vzájemně nedotýkaly, současně brání rozšíření moniliózy.

== Řez ==
[[Soubor:Слива домашняя.jpg|náhled|''Švestky'']]
Rozsah řezu slivoní se liší podle odrůdy. Některé vyžadují poměrně radikální zásahy, jiné mohou dobře růst a plodit i bez pravidelného řezu.

== Odrůdy ==
* '''Čačanská lepotica''' - samosprašná, plně mrazuvzdorná odrůda, tolerantní na napadení šarkou (choroba neomezuje plodnost); velké oválné plody dozrávají v polovině srpna

* '''Gabrovská''' - částečně samosprašná, plně mrazuvzdorná odrůda, odolná proti šarce; středně velké, oválné, šťavnaté plody dozrávají v polovině září
* '''Malvazinka''' - mrazuvzdorná odrůda, ovšem málo odolná proti šarce; velké kulovité šťavnaté plody dozrávají v polovině sprna
* '''Nancyská mirabelka''' - středně mrazuvzdorná odrůda, odolná proti šarce; malé kulovité, zlatožluté plody dozrávají ve druhé a třetí třetině srpna
* '''Stanley''' - samosprašná, plně mrazuvzdorná odrůda, tolerantní na napadení šarkou; početné, velké, podlouhlé plody

== Choroby a škůdci ==
* '''Rez slivoní''' - projevuje se rezavými až černými skvrnami na listech a jejich předčasným opadáváním
* '''Šarka''' - rychle se šířící virová choroba, projevující se světlými skvrnami na listech a deformací plodů s částečně začervenalou, nekrotickou dužinou; plody často předčasně opadávají
* '''Bakteriální rakovina'''
* '''Monilióza peckovin'''
* '''Mšice'''

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>g5ri2a324jcpbkfo9w2p1xx4z7g2pwq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Hrušeň</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8030</id>
    <revision>
      <id>36375</id>
      <parentid>36114</parentid>
      <timestamp>2018-05-27T21:00:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2332" xml:space="preserve">[[Soubor:54 Baum.jpg|náhled|''Hrušeň obecná'']]
'''Hrušeň obecná''' ''(Pyrus communis)'' je dlouhověký strom z čeledi růžovitých (''Rosaceae'').

== Výsadba a péče ==
[[Soubor:20130429Birne Hockenheim01.jpg|náhled|''Kvetoucí hrušeň'']]
Hrušním vyhovuje slunné či mírně zastíněné stanoviště, chráněné před chladným větrem. Jsou méně odolné k vysušení půdy než jabloně, proto dobře rostou v hluboké, vlhčí, hlinité půdě.

Plody se sklízejí obvykle před dosažením plné zralosti, aby nebyly moučnaté.

== Řez ==
Způsob prořezávání je obdobný jako u jabloní. Stromy dobře snášejí i radikální zásahy.

== Odrůdy ==
* '''Amfora''' - středně velký strom, odolný proti mrazu i strupovitosti; středně velké plody dozrávají v listopadu
* '''Beta''' - středně velký strom s rozložitou korunou, středně odolný vůči mrazu i houbovým chorobám; velké lahvicovité plody dozrávají v říjnu až listopadu
* '''Boscova lahvice''' - středně velký cizosprašný strom s kuželovitou korunou, málo odolný vůči mrazu a náchylný na napadení strupovitostí; střední až velké lahvicovité plody dozrávají v listopadu
* '''Clappova''' - cizosprašný strom s široce pyramidální korunou a obloukovitě se ohýbajícími větvemi; málo náročný na klimatické podmínky, ale náchylný na napadení strupovitostí; velké baňaté plody dozrávají od poloviny srpna do září
* '''Karina''' - menší strom, málo odolný vůči mrazům, ale odolný vůči strupovitosti; středně velké nepravidelné plody dozrávají v září až říjnu
* '''Konference''' - středně velký cizosprašný strom, poměrně odolný vůči mrazu i strupovitosti; středně velké protáhlé plody dozrávají koncem září
* '''Lucasova''' - cizosprašný strom s širší jehlancovitou korunou, málo odolný vůči mrazu i strupovitosti; velké plody dozrávají v polovině října
* '''Omega''' - velký strom, vhodný do teplých oblastí; velké, protáhle kuželovité plody dozrávají v polovině října

== Choroby a škůdci ==
* '''Bakteriální spála růžovitých''' - způsobuje rychlé odumírání pletiv v době květu; napadený strom je nutno vykopat a spálit
* '''Strupovitost hrušek'''
* '''Mšice'''

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>osn6enr3a2nrm061olj8630ielgr1o5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>NixOps - přímočarý deployment</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8031</id>
    <revision>
      <id>42768</id>
      <parentid>41422</parentid>
      <timestamp>2021-01-22T21:07:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="10120" xml:space="preserve">Správné nastavení jednotlivých či spolupracujících serverových služeb je pracným a náročným úkolem, kde ani opakování „téhož“ postupu nemusí být bezbolestné. [https://nixos.org/nixops/ NixOps] zbavuje proces nasazování nahodilostí uplatněním striktně deklarativního přístupu tj. veškerá nastavení musí být explicitně uvedena v konfiguračním souboru. Výhody z toho plynoucí jsou:
* rozpoznání mnohých chybných nastavení před jejich aplikací díky zabudované kontrole
* rychlá a identická opakovatelnost postupu
* automatizovatelnost nasazení
* nastavení lze verzovat a vracet se tak i k před lety používaným konfiguracím
* jednou odladěné nastavení lze aplikovat na libovolný počet strojů
NixOps je použitelný pro tyto virtualizované nebo fyzické zdroje:
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Amazon_Elastic_Compute_Cloud Amazon EC2]
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Google_Compute_Engine Google Compute Engine]
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Hetzner Hetzner]
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/VirtualBox VirtualBox]
* [https://vpsfree.cz/ vpsFree.cz]
* NixOS kontejnery
* a jakýkoliv stroj s [https://en.wikipedia.org/wiki/NixOS NixOS]
Samotný nástroj funguje na různých platformách, ale pro lepší praktické pochopení a integritu je vhodné použít NixOS. Jedná se o v základu minimalistickou linuxovou distribuci určenou pro servery, avšak stejně dobře poslouží jako moderní uživatelská stanice. Klíčovým je Nix - unikátní plně funkcionální a deklarativní správce balíčků, díky kterému je systém velmi stabilní, spolehlivý a dobře udržovatelný. Nejlépe je přesvědčit se praxí

== Instalace NixOS ==
Nutnou podmínkou je mít na co instalovat. Připravujeme si půdu pro deployment pomocí NixOps, tudíž ideální bude virtuální stroj dostupný více lidem. (existují nějaké hotové image např. VirtualBox?? + kolik RAM a HD?) Máme-li nějaký postupujme dle tohoto minimalistického návodu (&lt;code&gt;#&lt;/code&gt; na začátku řádku signalizuje, že pracujete jako root, běžného uživatele značí &lt;code&gt;$&lt;/code&gt; . Příznak není součástí příkazu):
* stáhněte si Minimal installation CD z https://nixos.org/nixos/download.html
* nahrajte jej do vašeho virtualizačního prostředí tak, aby bylo dostupné pro nabootování
* nabootujte virtuální stroj
** bude potřeba přístup na Internet. Pokud nastavení neobstarala virtualizace nebo DHCP, použijte &lt;code&gt;ifconfig&lt;/code&gt;
** nevyhovuje-li vám konzole vaší virtulizace spusťte &lt;code&gt;# systemctl start sshd&lt;/code&gt; a připojte se pomocí ssh ze svého počítače. Přidělenou IP adresu zjistíte pomocí &lt;code&gt;# ip a&lt;/code&gt;. Ještě musíte nastavit heslo uživateli root, protože ssh přihlášení není bez hesla povolené. Provedete příkazem &lt;code&gt;passwd&lt;/code&gt; a pak dvakrát potvrdíte heslo
* připravte disk k použití
** rozdělte jej pomocí fdisku
*** &lt;code&gt;# fdisk /dev/sda&lt;/code&gt;
**** zmáčkněte klávesu &lt;code&gt;n&lt;/code&gt; – vytvoří novou oblast
**** všechny následující výzvy potvrďte klávesou &lt;code&gt;Enter&lt;/code&gt;
**** zmáčknutí klávesy &lt;code&gt;w&lt;/code&gt; provede zápis a ukončí fdisk
** vytvořte logické disky (LVM). Vystačíme si sice s jedním, ale zajistíme si flexibilitu pro případné změny
*** &lt;code&gt;# pvcreate /dev/sda1&lt;/code&gt;
*** &lt;code&gt;# vgcreate MyVolGroup /dev/sda1&lt;/code&gt;
*** &lt;code&gt;# lvcreate -l 100%FREE --name root MyVolGroup&lt;/code&gt;
** disk naformátujte
*** &lt;code&gt;# mkfs.ext4 -L nixos /dev/MyVolGroup/root&lt;/code&gt;
** a připojte
*** &lt;code&gt;# mount /dev/MyVolGroup/root /mnt&lt;/code&gt;
* nechte vygenerovat inicializační konfiguraci
** &lt;code&gt;# nixos-generate-config --root /mnt&lt;/code&gt;
* a upravte parametry dle potřeb svým oblíbeným editorem (vim, nano, ..). Seznam parametrů viz. [https://nixos.org/nixos/options.html web]
** &lt;code&gt;# vim /mnt/etc/nixos/configuration.nix&lt;/code&gt;
** určitě nezapomeňte na následující parametry (znakem &lt;code&gt;#&lt;/code&gt; začínají poznámky, řádek ukončuje &lt;code&gt;;&lt;/code&gt;)
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;nix&quot;&gt;
  boot.loader.grub.device = &quot;/dev/sda&quot;;
  networking.hostName = &quot;nixops&quot;;
  time.timeZone = &quot;Europe/Amsterdam&quot;;
&lt;/syntaxhighlight&gt;
*** jaký doplňkový software (je nějaký seznam, co je nainstalováno v základu??) bude nainstalován určíte následovně. Je to návrh, rozhodně však nepřehlédněte položku pro NixOps!
*** Důležitá poznámka. Pokud nějaký parametr vyžaduje instalaci odpovídajícího SW, není třeba jej uvádět explicitně tj. povolením ssh (viz. níže) bude OpenSSH nainstalováno a spuštěno jako služba
*** Seznam dostupných balíčků viz. [https://nixos.org/nixos/packages.html web]
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;nix&quot;&gt;
  environment.systemPackages = with pkgs; [
    htop
    lynx
    nixops
    screen
    vim
    wget
  ];
&lt;/syntaxhighlight&gt;
*** patrně se budete chtít na váš deploy server připojovat pomocí ssh a zároveň mít server zabezpečený – přihlašovat se výhradně pomocí ssh klíče (předvoleno). Nastavte tedy
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;nix&quot;&gt;
  services.openssh.enable = true;
  users.extraUsers.root.openssh.authorizedKeys.keys = [
    &quot;&lt;klíč_správce_1&gt;&quot;
    &quot;&lt;klíč_správce_2&gt;&quot;
  ];
&lt;/syntaxhighlight&gt;
* spusťte instalci. V jejím závěru budete vyzváni k zadání hesla pro uživatele root (vyžadují se dva shodné pokusy)
** &lt;code&gt;# nixos-install&lt;/code&gt;
* a restartujte
** &lt;code&gt;# reboot&lt;/code&gt;
** pokus o znovupřipojení pomocí ssh se nejspíš nezdaří, protože instalace změnila identifikaci stroje (ve výpisu uvidíte &lt;code&gt;REMOTE HOST IDENTIFICATION HAS CHANGED&lt;/code&gt;). Řešením je vymazání posledního řádku v souboru &lt;code&gt;~/.ssh/known_hosts&lt;/code&gt;
** pokud marně zadáváte heslo, pak jste se zapomněli přihlásit pomocí klíče. Příkaz upravte dle vzoru
*** &lt;code&gt;ssh -i ~/.ssh/&lt;váš_privátní_klíč&gt; root@&lt;IP_adresa_stroje&gt;&lt;/code&gt;

Máme nainstalováno včetně NixOps, je čas vrhnout se na první deploy.

== Deployment - cvičení ==
Dejme si za cíl nainstalovat Apache s upravenou výchozí stránkou a e-mailem na webmaster@otevrenamesta.cz pro případ výskytu chyby.&lt;br /&gt;
Nutným předpokladem je opět mít nějaké zdroje, na které budeme instalovat. Pro jednoduchost předpokládejme síťově dostupný stroj s rozběhnutým NixOS - viz. předchozí návod s touto odchylkou v nastavení OpenSSH (nastavení pro jednoduchost povolujete ssh přihlášení heslem, což &lt;code&gt;nixops deploy&lt;/code&gt; využije při svém [[#první_deploy|prvním běhu]] a zároveň vygeneruje vlastní ssh klíče, jenž bude napříště používat):
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;nix&quot;&gt;
  services.openssh.enable = true;
  services.openssh.permitRootLogin = &quot;yes&quot;;
&lt;/syntaxhighlight&gt;
NixOps (shodně s NixOS) rozlišuje mezi konfigurací logickou (= jaký a jak nastavený SW) a fyzickou (= na jakém a jak nastaveném HW). Nasazení požadovaného na různé cíle např. lokální virtuálku a produkční Amazon je tak velmi efektivní a není důvod ke kompromisům při oddělování vývojového, testovacího a produkčního prostředí.

(chybí tu vytvoření uživatele, ať to nedělá všechno root. Je lepší společný účet nebo sada individuálních??)


=== Postup: ===
* vytvoříme soubor &lt;code&gt;web-log.nix&lt;/code&gt; na nějakém vhodném místě, třeba složce &lt;code&gt;../deployment/cviceni/&lt;/code&gt; s tímto obsahem
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;nix&quot;&gt;
{
  network.description = &quot;Cvičení - web server&quot;;

  webserver =
    { config, pkgs, ... }:
    { services.httpd.enable = true;
      services.httpd.adminAddr = &quot;webmaster@otevrenamesta.cz&quot;;
      services.httpd.documentRoot = &quot;${pkgs.valgrind.doc}/share/doc/valgrind/html&quot;;
      networking.firewall.allowedTCPPorts = [ 80 ];
    };
}
&lt;/syntaxhighlight&gt;
* tamtéž pak &lt;code&gt;web-fyz.nix&lt;/code&gt; a v něm dle vaší situace upravte &lt;code&gt;targetHost&lt;/code&gt; (např. 192.168.122.120) a &lt;code&gt;device&lt;/code&gt; (např. 450a00a2-2565-48f1-a526-b9188ffd06ab) - najdete ve fyzické konfiguraci cílového serveru tj. přihlaste se na něj pomocí ssh a zadejte &lt;code&gt;cat /etc/nixos/hardware-configuration.nix&lt;/code&gt;
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;nix&quot;&gt;
{
  webserver =
    { config, pkgs, ... }:
    { deployment.targetHost = &quot;&lt;IP_cílového_stroje&gt;&quot;;
      boot.loader.grub.device = &quot;/dev/sda&quot;;
      fileSystems.&quot;/&quot; =
        { device = &quot;/dev/disk/by-uuid/&lt;UUID_vašeho_disku&gt;&quot;;
          fsType = &quot;ext4&quot;;
        };
    };
}
&lt;/syntaxhighlight&gt;
**
* jsme-li ve složce &quot;cviceni&quot; vytvoříme deployment pojmenovaný &quot;cviceni&quot; (typickými názvy jsou např. vyvoj, test, produkce, ..)
** &lt;code&gt;$ nixops create ./web-log.nix ./web-fyz.nix -d cviceni&lt;/code&gt;
*** úspěšné vykonání vypíše UUID deploymentu
*** kontrolní výpis provedete jako
**** &lt;code&gt;$ nixops list&lt;/code&gt;
*** stav konkrétního deploymentu prozradí
**** &lt;code&gt;$ nixops info -d cviceni&lt;/code&gt;
* &lt;span id=&quot;první deploy&quot;&gt;spustíme deploy&lt;/span&gt;
** &lt;code&gt;$ nixops deploy -d cviceni&lt;/code&gt;
* máme hotovo a web server běží na zvolené adrese.
** stav může zkontrolovat již uvedeným &lt;code&gt;nixops info&lt;/code&gt;
** terminál otevřeme takto (NixOps totiž vytváří unikátní pár ssh klíčů pro každý nový stroj a následujícím příkazem správný použije)
*** &lt;code&gt;$ nixops ssh -d cviceni webserver&lt;/code&gt;
** dostupnost webu zkontrolujete zadáním &lt;IP_cílového_stroje&gt; do internetového prohlížeče, chybový stav (ověřujeme, zda byl nastaven e-mail) vyvoláte zápisem neexistující stránky tedy &lt;IP_cílového_stroje&gt;/nic
* změny provedené v konfiguraci (souborech &lt;code&gt;*.nix&lt;/code&gt;) promítneme opětovným spuštěním deploy. Zajímá-li nás potřebný čas, pak takto
** &lt;code&gt;$ time nixops deploy -d cviceni&lt;/code&gt;
* pokud se již cvičit nepotřebujete a chcete po sobě uklidit (odstraňuje stroj, nikoliv deployment)
** &lt;code&gt;$ nixops destroy -d cviceni&lt;/code&gt;

== Zapracovat ==
* libvirt - https://kb.vpsfree.cz/navody/vps/vpsadminos/nixops

[[Kategorie:NixOps - přímočarý deployment| ]]
[[Kategorie:Linuxové distribuce]]
[[Kategorie:Distribuce software]]
[[Kategorie:Odkazy]]</text>
      <sha1>8qsztl7xqxdhix90gt2nndilz2mf1ed</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Jabloň</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8032</id>
    <revision>
      <id>45820</id>
      <parentid>36376</parentid>
      <timestamp>2022-06-07T06:46:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>CommonsDelinker</username>
        <id>173</id>
      </contributor>
      <comment>Replacing Schurft_bij_appel_(Venturia_inaequalis_on_Malus_domestica_'Schone_van_Boskoop'.jpg with [[File:Schurft_bij_appel_(Venturia_inaequalis_on_Malus_domestica_'Schone_van_Boskoop').jpg]] (by [[:c:User:CommonsDelinker|CommonsDelinker]] because: [[:c:CO</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9952" xml:space="preserve">[[Soubor:Malus domestica (Api Étoilé).jpg|náhled|''Jabloň domácí'']]
'''Jabloň domácí''' ''(Malus domestica)'' je dlouhověký strom z čeledi růžovitých (''Rosaceae'').

== Výsadba a péče ==
[[Soubor:Jablani na Verici.JPG|náhled|''Kvetoucí jabloňový sad'']]
Jabloně rostou dobře ve většině typů půd, nejvhodnější jsou však lehčí, propustné půdy.

Pro dobrou úrodu je vhodné provést po přirozeném opadu části plodů (v červnu) probírku, kdy se odstraňují malé, slabě vyvinuté či deformované kusy.

Rané odrůdy plodí jablka nevhodná ke skladování, vyžadující okamžitou konzumaci. Naopak plody pozdějších odrůd vydrží často až do jara. Je však vhodné oddělit jednotlivé odrůdy, protože plyny, uvolňované při dozrávání časnějších odrůd mohou způsobit předčasné dozrávání i u pozdních odrůd. Nejlépe se jablka skladují v temné a vlhké místnosti s přiměřeným přístupem čerstvého vzduchu.

== Řez ==
Jabloně jsou obvykle pravidelně seřezávány, čímž se omezuje vzrůst stromu a současně se zlepšuje úroda. Během prvních tří až čtyř let života stromu se uplatňuje tzv. výchovný řez, kdy je tvarována pevná a pravidelná kostra koruny. V dalších letech pak probíhá udržovací řez, který udržuje přiměřený růst a úrodnost stromu.

Doba prořezávání závisí na stavu stromu a plánovaném rozsahu řezu. Zejména významnější zásahy je třeba pečlivě naplánovat. Zimní řez (únor - duben) obnovuje vitalitu a zvyšuje tvorbu plodonosných výhonů, zatímco letní řez (červen - září) podporuje tvorbu poupat na úkor růstu nových výhonů. Zejména u letního řezu je však nutné jeho správné načasování, jinak se mine účinkem.

Obecně je řez veden těsně nad pupenem a ve směru jeho růstu. Je třeba rozlišovat pupeny květní (baňaté, zaoblené, tvořící budoucí květy, respektive plody) a listové (menší, plošší a špičatější, přiléhající k větvím, tvořící budoucí výhony).

=== Výchovný řez ===
* První rok se mladý stromek bez postranních větví (špičák) hned při výsadbě zkrátí na výšku 60-70 cm, a to těsně nad očkem. Na výhonu se ponechají 3 - 4 očka, z nichž vyrostou nové větve (očka by měla být pravidelně rozestavěná, aby se vytvořila pěkná koruna), ostatní očka se vylomí.
* V druhém roce z ponechaných oček vyrostou nové výhony, budoucí kosterní větve koruny. Ty se zkrátí na třetinu až polovinu délky, a to nad pupenem, otočeným ven z koruny. Současně se vylomí všechny pupeny, otočené směrem do středu budoucí koruny.
* Ve třetím roce se z nově vytvořených větví vyberou ty nejsilnější, které vytvoří vedlejší větve koruny (měly by být otočené ven z koruny). Ty se opět zkrátí na třetinu až polovinu délky, ostatní výhony se zkrátí na délku 4 pupenů.

=== Udržovací řez ===
Odrůdy plodící na dlouhých i zkrácených výhonech (ovoce roste nejčastěji při vrcholcích větví) vyžadují jen mírné zásahy, vedoucí k prosvětlení koruny a ke zvýšení tvorby nových výhonů.

Častější jsou však odrůdy, plodící výhradně na zkrácených výhonech - ty vyžadují radikálnější každoroční řez. Na stromech každý rok vyrostou nové výhony, na nichž se následující rok objevují plodonosné zkrácené výhonky (a mimoto další výhony). Plody se proto objevují na dvouletých větvích. Cílem řezu je obnovování plodonosných výhonků, jichž se v koruně udržuje stálé množství. Výhonky se ponechávají po dobu maximálně tří let, protože starší obrost již nese méně kvalitní plody. [[Soubor:Jabloně 6713.JPG|náhled|''Desítky let starý jabloňový sad, obnovený hlubokým řezem'']]
=== Zmlazovací řez ===
Staré, zanedbané stromy lze správně vedeným řezem zachránit a navrátit jim plodnost. Zmlazovací řez je ovšem radikálním zásahem, který je vhodné provádět spíše postupně, v průběhu 2 - 3 let.
* Nejprve se odstraní všechny mrtvé či nemocné větve.
* Následně se provádí prosvětlení koruny. Odstraní se všechny přebytečné silné větve uvnitř koruny a větve, které se kříží; zkrátí se příliš dlouhé větve u velkých stromů. Rány je vzhledem k rozsahu řezu vhodné ošetřit hojivým balzámem.
* Dále je třeba prosvětlit plodonosný obrost, tj. zkrátit vybrané a odstranit přebytečné výhony.
* Nakonec je vhodné ostranit plevel, rostoucí kolem kmene stromu v okruhu asi 2,5 m.
[[Soubor:Palmetta regolare g1.jpg|náhled|''Schéma pravidelného špalíru'']]

=== Tvarování vodorovného kordonu (špalíru) ===
[[Soubor:Horizontal espalier.JPG|náhled|''Ovocný strom jako vodorovný kordon'']]
Vodorovný kordon se tvaruje pomocí konstrukce z drátů, vodorovně natažených mezi svislými podpěrami (sloupky).
* První rok se mladý stromek bez postranních větví (špičák) hned při výsadbě zkrátí ve výšce 35 cm nad zemí nebo 5 cm nad prvním drátem podpůrné konstrukce, a to těsně nad očkem. Na kmínku se ponechají tři nejvyšší pupeny, zatímco ostatní se vylomí.
* Následující sezónu z ponechaných pupenů vyrostou nové výhony, které se přiváží pomocí tyček k podpůrné konstrukci - hlavní výhon, rostoucí z nejvyššího pupenu je veden svisle, zatímco oba postranní výhony porostou šikmo, zhruba pod úhlem 45°. Přiměřený růst výhonů lze regulovat jejich sklonem (čím více vodorovně je větev skloněná, tím pomaleji roste).
* Druhým rokem se na přelomu zimy a jara hlavní (svislý) výhon zkrátí asi 5 cm nad vyšším drátem, rovněž těsně nad pupenem. Opět se na něm ponechají tři nejvyšší očka, zatímco ostatní se vylomí. Vedlejší výhony se ohnou vodorovně tak, aby dosáhly úrovně nižšího drátu, k němuž se přiváží namísto dosavadních šikmých tyček. Tyto výhony se navíc o třetinu až polovinu délky zkrátí, čímž se podpoří růst nových, plodonosných výhonů. Obě postranní větve by řezem měly být zkráceny na stejnou délku.
* Během druhé sezóny z hlavního svislého výhonu vyrostou tři nové výhony - jeden bude veden svisle jako pokračování hlavní osy, zatímco oba postranní se opět přiváží pomocí šikmých tyček a vytvoří druhé patro koruny. Na loňských postranních větvích vyrazí z ponechaných pupenů plodonostné výhony.
* V následující zimě se opět loňské větve přesunou z šikmých tyček do vodorovné polohy a přiváží k druhému patru drátu.
* Obvykle se tvarují kordony o výšce 4 - 5 pater. Poslední patro se zakončí seříznutím osového výhonu ve výšce dvou pupenů nad drátem, přičemž se na něm ponechají právě jen dva pupeny. Ty vytvoří postranní výhony posledního patra kordonu, ale neponechá se pupen pro růst hlavního osového (svislého) výhonu.

== Odrůdy ==
* [[Soubor:Nordbaden Äpfel an Baum August 2011.JPG|náhled|''Jablka'']]'''Doris''' - středně velký strom s široce pyramidální korunou, středně odolný vůči houbovým chorobám, pravidelně hojně plodící; velké sladké plody se sklízí v září
* '''Gala''' - středně velký strom s kulovitou korunou, středně odolný vůči mrazu, náchylný na strupovitost, ale méně citlivý na padlí; menší nasládlé plody se sklízí v září až říjnu, vydrží do března
* '''Golden Declicious''' - velký samosprašný strom středně odolný vůči mrazu a padlí, ale náchylný na strupovitost, pravidelně hojně plodící; středně velké plody se sklízí v září až říjnu, vydrží do března či dubna
* '''Idared''' - středně velký strom, poměrně citlivý na mráz, velmi náchylný na padlí, ale poměrně odolný vůči strupovitosti, pravidelně hojně plodící; velké šťavnaté plody se sklízí v polovině října, vydrží i do května
* '''Jonagold''' - středně velký triploidní strom s širokou korunou, středně odolný vůči mrazu i strupovitosti, citlivější na padlí; středně velké plody se sklízí v říjnu, vydrží do března
* '''Jonathan''' - menší cizosprašný strom, odolný vůči mrazu i strupovitosti, ale citlivý na padlí, pravidelně hojně plodící; menší šťavnaté plody se sklízí počátkem října, vydrží do února či března
* '''Prima''' - středně velký strom, středně odolný vůči mrazu a plně odolný vůči strupovitosti i padlí; středně velké šťavnaté plody se sklízí v druhé polovině září, vydrží do listopadu či prosince
* '''Průsvitné letní''' - středně velký cizosprašný strom, odolný vůči mrazu i rakovině, ale citlivý na strupovitost a padlí; středně velké, šťavnaté plody se sklízí v červenci až srpnu a nejsou vhodné ke skladování
* '''Selena''' - středně velký strom s rozložitou až mírně převislou korunou, odolný vůči mrazu, strupovitosti i padlí, pravidelně hojně plodící; velké aromatické plody se sklízí koncem září, vydrží do ledna
* '''Spartan''' - menší cizosprašný strom, odolný vůči mrazu, ale náchylný na strupovitost, padlí i rakovinu, hojně plodící; středně velké šťavnaté plody se sklízí koncem září, vydrží do ledna
* '''Zvonkové''' - velký strom s pyramidální až kulovitou korunou, pravidelně plodící; velké oválné plody se sklízí v září, vydrží až do počátku léta
[[Soubor:Schurft bij appel (Venturia inaequalis on Malus domestica 'Schone van Boskoop').jpg|náhled|''Strupovitost'']]

== Choroby a škůdci ==
* '''Pilatka jablečná''' - vytváří na mladém ovoci malé dírky, často orámované tmavým kruhem; napadené ovoce předčasně opadává
* '''Strupovitost jabloní'''
* '''Mšice'''
* '''Obaleč jablečný'''

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>h736va3erlpprpl0h069dsi5og1bcnw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>NixOps - přímočarý deployment/založení účtu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8039</id>
    <revision>
      <id>42756</id>
      <parentid>36385</parentid>
      <timestamp>2021-01-18T21:07:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4328" xml:space="preserve">== (Text je konceptem intrukcí zakládání účtu wikiúčtů pro veřejnou správu) ==
* jako své '''uživatelské jméno''' zvolte profesní e-mail s tím, že jej
** přepíšete po jednotlivých slovech odzadu
** a znak &lt;code&gt;@&lt;/code&gt; nahradíte znakem &lt;code&gt;-&lt;/code&gt;
** z e-mailu &lt;code&gt;jan.novak@otevrenamesta.cz&lt;/code&gt; tedy dostaneme uživatelské jméno &lt;code&gt;cz.otevrenamesta-novak.jan&lt;/code&gt;
*** díky automatické konverzi se první písmeno změní na velké. Nelze s tím nic dělat, jen je dobré o tom vědět
***
* pro '''vytvoření účtu''' klikněte na &quot;[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det Vytvoření účtu]&quot; vpravo zcela nahoře
** zadané heslo si zapamatujte nebo bezpečně uschovejte
* dokončete nastavení tak, aby odpovídalo místním zvyklostem (vše budeme provádět v horním menu vpravo)
** upravíme '''podpis''', aby zobrazoval občanské jméno
*** klikněte na položku &lt;code&gt;Nastavení&lt;/code&gt; a na první kartě &quot;[[Speciální:Nastavení#mw-prefsection-personall|Údaje o uživateli]]&quot; vložte své občanské jméno do položky &lt;code&gt;Nový podpis&lt;/code&gt;. Vlevo dole klikněte na tlačítko &lt;code&gt;Uložit nastavení&lt;/code&gt;
** vlevo od předchozí najdete položku '''&lt;code&gt;Diskuze&lt;/code&gt;''' (červená barva signalizuje, že příslušná stránka dosud neexistuje). Založíte ji
*** kliknutím na &lt;code&gt;Diskuze&lt;/code&gt;
*** zobrazí se vám stránka končící výzvou &lt;code&gt;.. nebo tuto stránku založit&lt;/code&gt;. Na odkaz klikněte
*** a v editoru s nadpisem &lt;code&gt;Vytváření Diskuse s uživatelem:..&lt;/code&gt;
**** vyplňte pouze položku &lt;code&gt;Shrnutí editace&lt;/code&gt; např. textem &quot;založení diskuzní stránky&quot;
**** a rovnou klikněte na tlačítko &lt;code&gt;Zveřejnit stránku&lt;/code&gt;. Tím byla vaše diskuzní stránka vytvořena a ostatní wikipedisté s vámi mohou komunikovat
***** pokud by se snad napoprvé nic nedělo, klikněte na tlačítko &lt;code&gt;Zveřejnit stránku&lt;/code&gt; ještě jednou
** poslední červeně svítící položkou menu je vaše uživatelské jméno. Jedná se o vaši '''uživatelskou stránku''', kde ostatní očekávají pár slov o vás samotných. Zopakujeme předchozí postup, tedy
*** klikněte na odkaz s vaším uživatelským jménem
*** na konci zobrazené výzvy pak na text &lt;code&gt;tuto stránku založit&lt;/code&gt;
*** v editoru s nadpisem &lt;code&gt;Vytváření Uživatel:..&lt;/code&gt;
**** vyplňte &lt;code&gt;Shrnutí editace&lt;/code&gt; např. textem &quot;založení uživatelské stránky&quot;
**** a klikněte na tlačítko &lt;code&gt;Zveřejnit stránku&lt;/code&gt;
*** Poznámka: Svou uživatelskou stránku, stejně jako diskuzi nebo jinou stránku v prostředí wiki, můžete kdykoliv upravit prostřednictvím karty &lt;code&gt;Editovat&lt;/code&gt;. Stačí na tento nápis kliknout. Ostatní již znáte z předchozích kroků

Průběžné poznámky
* související [https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Pod_lípou_(pravidla)#pravidla_tvorby_profesních_účtů_veřejné_správy_(možná_profesních_účtů_obecně) diskuze]
* co je míněno &quot;[https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Loutkov%C3%BD_%C3%BA%C4%8Det Vlastní-li uživatel více účtů, důrazně se doporučuje, aby účty byly vzájemně propojeny]&quot; a jak realizovat?
* [https://meta.wikimedia.org/wiki/Help:Unified_login#How_to_unify_your_accounts nové účty] jsou globální ([https://meta.wikimedia.org/wiki/Help:Unified_login Unified login]) x nastavení podpisu pouze pro daný projekt
** kdyby snad ne, pomůže [[Speciální:MergeAccount|sjednocení účtů]]
** [https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:CentralAuth přehled historie účtu napříč projekty]
* povolené [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Username_policy#Usernames_with_non-Latin_characters znaky]
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Speciální:Uživatelé/sysop seznam adminů] (i běžných účtů) a [https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_Wikipedie#Po%C4%8Det_spr%C3%A1vc%C5%AF_a_editor%C5%AF statistika o editorech] české Wikipedie
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:WikiProjekt_Masarykova_univerzita/Odm%C4%9B%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD#Prohl%C3%A1%C5%A1en%C3%AD_o_%E2%80%9Eplacen%C3%A9m_editov%C3%A1n%C3%AD%E2%80%9C prohlášení o potenciálně placených editacích]

[[Kategorie:NixOps - přímočarý deployment|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>e17y9mikt9rgj1glpwx2cd5ro85fhvg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Angrešt</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8042</id>
    <revision>
      <id>36373</id>
      <parentid>36188</parentid>
      <timestamp>2018-05-27T21:00:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2189" xml:space="preserve">[[Soubor:20140326Ribes uva-crispa01.jpg|náhled|''Angrešt'']]
'''Meruzalka srstka''' ''(Ribes uva-crispa)'' neboli '''angrešt''' je nevelký keř z čeledi meruzalkovitých (''Grossulariaceae'').

== Výsadba a péče ==
[[Soubor:20140326Ribes uva-crispa10.jpg|náhled|''Kvetoucí angrešt'']]
Angrešt dobře roste v středně těžké, vlhčí, ale propustné půdě, bohaté na živiny. Vyhovuje mu plné slunce i polostín. Zálivka je nutná pouze během dlouhodobého sucha.

Keříky se vysazují na podzim, ve vzdálenosti asi 1,5 - 2 m od sebe. Příliš hustá výsadba nebo jiné omezení (např. pevný plot), bránící dostatečnému proudění vzduchu, podporuje výskyt plísní.

== Řez ==
Angrešty se pěstují ve formě keře či malého stromku. Nejlépe plodí výhony staré 3-5 let, na starších větvích již úroda klesá.

* V prvním roce se vyberou 3 - 4 nejsilnější větve, které se zkrátí na čtvrtinu původní délky, ostatní výhony se odstraní až u báze.
* V druhém roce se vybere dalších 6 - 8 nejsilnějších letorostů, které se zkrátí na třetinu až polovinu původní délky. Ostatní výhony se zastřihnou nad prvním pupenem.
* V následujících letech se nové výhony zkracují vždy na polovinu původní délky, odstraňují se též slabé a příliš tenké větve.

== Odrůdy ==

* [[Soubor:Groseilles à maqueraux - 1270.JPG|náhled|''Plody'']]'''Astrid''' - odrůda středně odolná vůči padlí, málo choulostivá na mráz; tmavě červené, velké plody
* '''Bílý nádherný''' - silně rostoucí odrůda, středně odolná vůči padlí i vůči mrazu; bělavě zelené, velké plody
* '''Karát''' - odrůda resistentní vůči padlí, minimum trnů na letorostech; fialově červené, kapkovité plody
* '''Zlatý fík''' - samosprašná odrůda, poměrně odolná vůči padlí i vůči mrazu; oranžově žluté, oválné plody

== Choroby a škůdci ==

* '''Padlí angreštové''' - houbová choroba; projevuje se bělavou, později hnědnoucí plísní na listech, větvích i plodech
* '''Pilatka rybízová''' - zelené, černě tečkované larvy pilatek požírají listy

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>dpfxkxokev6qyb1t9tnvmkp3ctprtup</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Ostružiník</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8043</id>
    <revision>
      <id>36190</id>
      <timestamp>2018-04-08T18:38:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Chartep</username>
        <id>5366</id>
      </contributor>
      <comment>nová stránka</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1551" xml:space="preserve">[[Soubor:Gewone braam (Rubus fruticosus).jpg|náhled|''Divoký ostružiník'']]
'''Ostružiník křovitý''' ''(Rubus fruticosus)'' je keř z čeledi růžovitých (''Rosaceae''). Ve střední Evropě se přirozeně vyskytuje v lesích i na jejich okrajích, v křovinách u cest i na mezích, je ale rovněž pěstován v zahradách.

== Výsadba a péče ==
[[Soubor:Withmoor Drove - geograph.org.uk - 591712.jpg|náhled|''Dozrávající ostružiny'']]
Keřům ostružiníku vyhovuje plné slunce i polostín. Dobře rostou ve vlhčí, dobře propustné půdě. Jsou samosprašné. Zálivka je nutná jen během dlouhodobého silného sucha.

Ostružiník vytváří dlouhé, popínavé výhony, které však plodí až následující rok. Výhony divokých ostružin jsou opatřeny trny, které však u některých vyšlechtěných odrůd chybí.

Ostružiníky se snadno množí odnožemi a hřížením. Mladé výhony, které se ohnou až k zemi, rychle zakořeňují, čehož se dá snadno využít. Koncem července lze mladé šlahouny záměrně ohnout a jejich vrchol zapustit do jamky, hluboké asi 15 cm. Takový šlahoun by měl do konce podzimu zakořenit. Pak jej lze od mateřské rostliny jednoduše odříznout.

== Řez ==
Každý rok po sklizni se odstřihávají odplozené výhony, a to až u země.

== Choroby a škůdci ==

* '''Malinovník plstnatý''' - brouk, jehož larvy využívají květy a plody jako úkryt i potravu
* '''Antraknóza''' - projevuje se tmavě purpurovými skvrnami na lodyhách

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>ac8j7773dfgjkkp33vzeb7myfj5mlag</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Maliník</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8044</id>
    <revision>
      <id>36191</id>
      <timestamp>2018-04-08T19:48:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Chartep</username>
        <id>5366</id>
      </contributor>
      <comment>nová stránka</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2631" xml:space="preserve">[[Soubor:Maliny.jpg|náhled|''Ostružiník maliník'']]
'''Ostružiník maliník''' ''(Rubus idaeus)'' je nenáročný keř z čeledi růžovitých (''Rosaceae''). Ve střední Evropě je původní domácí rostlinou a vyskytuje se tudíž přirozeně v prosvětlených lesích i křovinách, je ale rovněž v různých kultivarech pěstován v zahradách.

== Výsadba a péče ==
[[Soubor:2010-05-24 Himbeerblüte 01.jpg|náhled|''Kvetoucí maliník'']]
Maliníkům vyhovuje slunné stanoviště či polostín a mírně kyselá, vlhčí, ale propustná humózní půda. Maliníky snesou i vápenitou půdu, pokud je obohacená rašelinou, hnojem či kompostem. Keře jsou samosprašné.

Maliníky se obvykle sází na podzim do mělké rýhy (hloubka asi 8 cm, šířka 15-25 cm). Jednotlivé rostliny se do ní vkládají ve vzdálenosti asi 45 cm od sebe.

Na jaře je vhodné keře maliníku mulčovat. K tomu účelu se používá kompostovka, hnůj nebo rašelina, aby se v půdě udržela vlhkost. Během suchého léta se doporučuje maliníky hojně zalévat.

== Řez ==
[[Soubor:Fertődi zenit málna.jpg|náhled|''Dozrávající maliny'']]
Maliník obvykle plodí jen na ročních (loňských) výhonech. Odplozené výhony následně odumírají, proto se vždy po sklizni těsně nad zemí odstřihávají. Je přitom nutné zabránit poškození letorostů, které budou plodit teprve příští rok. Pokud maliník roste příliš bujně, lze jej prosvětlit odstříháním nadbytečných letorostů.

Některé vyšlechtěné odrůdy však plodí koncem léta a na podzim již na letorostech, přičemž začátkem následujícího léta dávají tytéž šlahouny ještě jednu úrodu. Takové keře se nazývají opakovaně plodící neboli remontující - jejich výhony se proto mohou odstranit až po druhé sklizni.

== Odrůdy ==

* '''Ada''' - nižší, kompaktní, opakovaně plodící (remontující) keře, poměrně odolné vůči houbovým chorobám
* '''Canby''' - řidší, vzpřímené, pravidelně plodící keře, odolné vůči houbovým chorobám
* '''Heritage''' - středně husté, nepříliš bohatě, ale opakovaně plodící (remontující) keře, středně odolné vůči houbovým i virovým chorobám
* '''Rubín''' - středně husté, vzpřímené, pravidelně plodící keře, středně odolné vůči houbovým chorobám

== Choroby a škůdci ==

* '''Malinovník plstnatý''' - brouk, jehož larvy využívají plody jako úkryt i potravu
* '''Antraknóza''' - projevuje se tmavě purpurovými skvrnami na výhonech či listech, skvrny později zešednou

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>ghu1h4s5qxbybef249ud8kxyxipiv2x</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Lodě</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8045</id>
    <revision>
      <id>37188</id>
      <parentid>36387</parentid>
      <timestamp>2018-09-06T17:34:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sikky</username>
        <id>3946</id>
      </contributor>
      <comment>typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1390" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů: '''2
* '''Cíl hry: '''Potopit všechny protihráčovy lodě

== Herní materiál ==
* 2 listy čtverečkovaného papíru
* 2 tužky
== Příprava hry ==
Na oba papíry hráči nakreslí dva čtvercové hrací plány o libovolné velikosti (standardně 10×10, ale může být i větší) a popíší je souřadnicemi A-J a 1-10. Určí si lodě. Lodě můžou být jakéhokoliv tvaru (nejběžnější je několik čtverečků v řadě). Lodí by nemělo být moc, aby se vešly na plán, ale ani málo, aby hra nebyla nudná. Každý hráč umístí všechny lodě do na jeden hrací plán, druhý je soupeřův. Může lodě otáčet. Hráč nesmí své postavení ukázat soupeři. Lodě se nesmí dotýkat sebe navzájem, a to ani rohem.

== Pravidla ==
Hráči se v tahu střídají. Kdo táhne, řekne soupeři souřadnice místa, kam střílí. Druhý hráč mu řekne, jestli zasáhl loď .Pokud je tato loď celá vystřílená, řekne, že je potopená. Oba hráči si na to políčko udělají symbol (tečku, křížek, apod.) Hráč, který potopí všechny soupeřovy lodě, vyhrál.
== Odkazy ==
{{Navigace|../Francouzko-pruský labyrint/|../Lov na vzteklou lišku/|LavenderBlush|Violet|title=[[../Hry s tužkou a papírem/]]}}

{{DEFAULTSORT:Lodě}}
[[Kategorie:Hry podle jména]]
[[Kategorie:Hry pro 2 hráče]]
[[Kategorie:Hry s tužkou a papírem]]</text>
      <sha1>2ra79l88n9oo2q9p8wa9p7k5kqlpkt0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny brněnské diecéze/Seznam zemřelých kněží brněnské diecéze 1777-1959</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8047</id>
    <revision>
      <id>45773</id>
      <parentid>45761</parentid>
      <timestamp>2022-05-18T05:22:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Teister</username>
        <id>9778</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="129635" xml:space="preserve">'''Seznam zemřelých kněží (biskupů, kněží a jáhnů) brněnské diecéze v letech 1777-1959'''

Jedná se o [[w:Římskokatolická církev|římskokatolické]] ''[[w:Kněz|kněze]] [[w:Diecéze|diecézní]]'' nebo ''kněze [[w:Řehole|řeholní]]'', kteří působili alespoň krátký čas v [[w:Diecéze brněnská|brněnské diecézi]] a zemřeli v rozmezí let 1777-1959. Jedná se o nekompletní seznam, řazený chronologicky podle data úmrtí.

Zelenou barvou jsou podbarveni ti, kteří se stali oběťmi nacistického a komunistického pronásledování katolické církve.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!jméno a příjmení kněze
!datum narození
!datum svěcení
!datum úmrtí
!jiné údaje
|-
|Filip Slavíček
|
|
|{{dts|15|06|1778}}
|Rodem ze Šumperka (olomoucká arcidiecéze). V letech 1764-1778 farář v [[w:Římskokatolická farnost Bohdalov|Bohdalově]].
|-
|Simplicián Siruczek, OFMCap.
|
|
|{{dts|03|09|1778}}
|Kapucín, provinciál. Působil v brněnském kapucínském konventu při kostele Nalezení sv. Kříže.
|-
|Joanin z Mikulova, OFMCap.
|
|
|{{dts|05|12|1778}}
|Kapucín, kněz při [[w:Kostel svatého Františka z Assisi (Mikulov)|kostele sv. Františka z Assisi]] v Mikulově a v tamním kapucínském konventu.
|-
|Konstantin z Jihlavy, OFMCap.
|
|
|{{dts|20|12|1778}}
|Kapucín, kněz v kapucínském konventu v Třebíči na Jejkově. 
|-
|Leodegar z Velké Střelné, OFMCap.
|
|
|{{dts|22|07|1779}}
|Kapucín, kněz v kapucínském konventu ve Znojmě. 
|-
|Lect. Reginald Allesch, OP
|
|
|{{dts|05|11|1779}}
|Dominikán. Někdejší prokurátor řádového konventu v Nymburce. Od roku 1776 působil v brněnském řádovém konventu a jako zpovědník dominikánských mnišek při brněnském kostele sv. Anny. 
|-
|Ondřej Bognar, OP
|{{dts|21|10|1737}}
|
|{{dts|19|12|1780}}
|Dominikán, kněz. Člen brněnského konventu, ředitel kůru v kostele sv. Michala. Výtečný hudebník,  
|-
|Hilarius z Pavlova, OFMCap.
|1724
|
|{{dts|05|01|1781}}
|Kapucín, kněz v konventu v Mikulově. Novicmistr.
|-
|ThDr. [[w:Otto Logk z Netky|Otto Logk z Netky]], O.Cist.
|{{dts|19|01|1714}}
|1738
|{{dts|25|04|1782}}
|Cisterciák. Někdejší vyučující filosofie a církevního práva na pražské teologické fakultě. Od roku 1770 (předposlední) opat [[w:Žďár nad Sázavou (klášter)|cisterciáckého opatství ''Fons Beatae Mariae Virginis'' ve Žďáře nad Sázavou]]. Pohřben v opatské hrobce žďárského klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie. 
|-
|Pius Tempis, OP
|{{dts|22|03|1739}}
|
|{{dts|05|04|1783}}
|Dominikán, kněz. V letech 1779-1782 působil v řádovém konventu v Brně.
|-
|Ignát Michel
|
|
|{{dts|26|09|1784}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kunštát na Moravě|Kunštátě]].  
|-
|Maxmilián Zuber, OP
|{{dts|07|11|1734}}
|
|{{dts|18|12|1784}}
|Dominikán, kněz. V letech 1774-1778 je uváděn jako kazatel v [[w:Římskokatolická farnost Boskovice|Boskovicích]]. Posléze působil ve Slezsku, naposledy v Těšíně.
|-
|Stanislav Weber, OP
|
|
|{{dts|31|03|1786}}
|Dominikán, kněz. ''Praedicator generalis.'' Krátce působil v brněnském řádovém konventu. 
|-
|Mons. [[w:Matyáš František Chorinský z Ledské|Matyáš František Chorinský z Ledské]]
|{{dts|04|10|1720}}
|1743
|{{dts|30|10|1786}}
|První brněnský biskup (biskupská konsekrace 1771, původně pomocný biskup v Hradci Králové, od r. 1774 v Olomouci). Sídelním biskupem v Brně jmenován v prosinci 1777. Intronizován v brněnské katedrále 22. února 1778. Zemřel behem kanonické vizitace [[w:Římskokatolická farnost Kuřim|farnosti Kuřim]]. Svůj majetek odkázal na přestavbu brněnské katedrály. 
|-
|Matouš Lendenhammer
|1729
|1753
|{{dts|26|02|1787}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Šitbořice|Šitbořicích]]. 
|-
|František Ant. Schich
|
|
|{{dts|25|04|1787}}
|Kaplan a později farář v [[w:Římskokatolická farnost Lysice|Lysicích]]. Od roku 1767 farář v Ořechově (není zřejmo, ve které ze dvou ořechovských farností). 
|-
|Jan Theodor Beer
|
|
|{{dts|06|02|1788}}
|Farář v Lysicích. 
|-
|Serafín Claudi, OP
|
|
|{{dts|18|08|1788}}
|Dominikán. Kooperátor při brněnské katedrále sv. Petra a Pavla. 
|-
|Ignác Alis, SJ
|{{dts|23|11|1733}}
|
|{{dts|30|09|1788}}
|Jezuita, kněz. Exhortátor studentů v ''domě třetí probace'' v Telči.
|-
|Ivan ze Znojma, OFMCap.
|
|
|{{dts|12|02|1790}}
|Kapucín, kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Znojmo-Louka|Louce u Znojma]]. 
|-
|Ambrož Čandl, OP
|{{dts|28|10|1715}}
|
|{{dts|11|03|1791}}
|Dominikán, rodák ze Znojma. Kněz. V letech 1752-1754 magistr kleriků v řádovém konventu v Brně, později převor znojemského konventu. 
|-
|Teodor z Mikulova, OFMCap.
|1751
|
|{{dts|21|01|1795}}
|Kapucín, kněz v brněnském kapucínském konventu při kostele Nalezení sv. Kříže.
|-
|Jan Bernard Hriss
|1731
|
|{{dts|14|04|1796}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Bohdalov|Bohdalově]].
|-
|Josef Slanečka
|
|
|{{dts|28|08|1797}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Drnovice|Drnovicích]].
|-
|Antonín Freindt, OP 
|
|
|{{dts|30|08|1797}}
|Dominikán, kněz. V roce 1761 je uváděn jako &quot;sváteční kazatel&quot; v Jihlavě. Později převor dominikánského konventu ve Znojmě. 
|-
|Kajetán Růžička, OP 
|
|asi 1761
|{{dts|24|04|1799}}
|Dominikán, kněz. Někdejší lektor brněnského řádového konventu. V letech 1776-1778 profesor kanonického práva v brněnském kněžském semináři. Později působil ve farní správě v jižních Čechách jako lokalista v Šumavských Hošticích a následně od roku 1791 až do své smrti jako farář v Sudoměřicích u Bechyně. 
|-
|Anselm Vlach, O.Praem.
|
|
|{{dts|07|06|1799}}
|Zábrdovický premonstrát. Po zrušení zábrdovické kanonie byl v Zábrdovicích ponechán jako farář tamní farnosti. Šlo o posledního zde působícího kněze z původní řeholní komunity někdejšího kláštera (po něm zde působil ještě v letech 1799-1805 jiný premonstrát, Chrysostom Lavička, který byl ovšem příslušný ke kanonii v Louce u Znojma).
|-
|Mons. [[w:Jan Křtitel Lachenbauer|Jan Křtitel Lachenbauer]], O.Crucig.
|{{dts|31|01|1741}}
|1764
|{{dts|22|09|1799}}
|Rodák z Broumova v královéhradecké diecézi. Vystudoval broumovské benediktinské gymnázium. Člen [[w:Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou|Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou]]. V letech 1784-1786 rektor generálního semináře ve Vídni. Byl přívržencem josefinského osvícenství. V letech 1786-1799 sídelní biskup brněnský (biskupská konsekrace 22. dubna 1787). Pohřben v kryptě brněnské katedrály.
|-
|Zosym z Kyjova, OFMCap.
|1736
|
|{{dts|03|06|1800}}
|Kapucín, někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Třebíč-zámek|Třebíči u sv. Prokopa]], později působil v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Bartoloměje, Brno-Žebětín|Žebětíně]]. 
|-
|Mansuet z Fryšavy, OFMCap.
|
|
|{{dts|04|06|1800}}
|Kapucín, kněz v brněnském kapucínském konventu při kostele Nalezení sv. Kříže.
|-
|Sigismund Jüstl, OP
|
|
|{{dts|05|10|1800}}
|Dominikán, kněz. Ředitel kůru dominikánského klášterního kostela ve Znojmě. 
|-
|Anselm z Brna, OFMCap.
|
|
|{{dts|05|03|1801}}
|Kapucín, kněz v brněnském kapucínském konventu při kostele Nalezení sv. Kříže. Lektor konventu.
|-
|Ladislav ze Žatčan, OFMCap.
|
|
|{{dts|25|12|1801}}
|Kapucín, duchovní správce sester alžbětinek v Brně. 
|-
|Karel Woltholtz
|
|
|{{dts|10|09|1802}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Nikolčice|Nikolčicích]], později v [[w:Římskokatolická farnost Archlebov|Archlebově]].
|-
|Karel Ptáček, O.Praem.
|{{dts|24|03|1736}}
|1760
|{{dts|10|09|1802}}
|Zábrdovický premonstrát. Někdejší kaplan ve Křtinách, v letech 1780-1803 farářem tamtéž. 
|-
|Hugo Parlamento, OP
|1741
|
|{{dts|17|10|1803}}
|Dominikán, kněz. Znojemský rodák. ''Sacrista maior'' a infirmář v řádovém konventu ve Znojmě. 
|-
|Arnošt Roth
|{{dts|17|02|1752}}
|{{dts|17|02|1775}}
|{{dts|27|10|1804}}
|Původně člen františkánského řádu. V letech 1785-1800 farář v Dalečíně. V roce 1800 byl přeložen do Šaratic. V roce 1803 vystoupil z řádu a byl inkardinován jako diecézní kněz do brněnské diecéze. V závěru života trpěl břišní chorobou a horečkami. Před smrtí odkázal půli svého majetku šaratickému kostelu a z druhé půle zřídil nadaci při brněnské Nemocnici Milosrdných bratří pro ošetřování případných nemocných ze šaratické farnosti. 
|-
|Jan Alitzer, OP
|
|
|{{dts|15|10|1805}}
|Dominikán, kněz. Člen řádového konventu ve Znojmě. 
|-
|Siard Beran, O.Praem.
|{{dts|01|01|1740}}
|1766
|{{dts|05|01|1806}}
|Zábrdovický premonstrát, někdejší novicmistr. V letech 1804-1806 duchovní správce ve Křtinách. 
|-
|Archangel z Mikulova, OFMCap.
|1739
|
|{{dts|27|03|1807}}
|Kapucín, kněz. Provinční definitor, člen kapucínského konventu v Třebíči. 
|-
|Jiří Schneider
|
|
|{{dts|14|08|1807}}
|Rodák z Budišova nad Budišovkou (olomoucká arcidiecéze). Působil původně jako kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Luleč|Lulči]], v roce 1791 byl ustanoven farářem v [[w:Římskokatolická farnost Rudíkov|Rudíkově]] (v roce 1801 organizoval zde stavbu nového kostela). V roce 1803 přešel na faru ve [[w:Římskokatolická farnost Zvole nad Pernštejnem|Zvoli nad Pernštejnem]], kde působil po zbytek života. 
|-
|[[w:Protasius Frank|Protasius Frank]], OFM
|1746
|
|{{dts|16|10|1807}}
|Františkán, kněz. Vyučoval teologii v rámci řádového domácího studia. V závěru života působil ve [[w:Karmel Matky Boží (Dačice)|františkánském konventu v Dačicích]] (původně františkánský klášter, později předaný sestrám karmelitkám).
|-
|Petr Maštalíř
|
|
|{{dts|22|10|1807}}
|Farář v Archlebově. 
|-
|Isidor Mareš
|
|
|{{dts|12|04|1808}}
|Farář v Novém Veselí a děkan žďárského děkanátu. Za jeho působení v Novém Veselí byla postavena nová fara. 
|-
|František Schlosser
|1732
|1757
|{{dts|05|10|1809}}
|Farář ve Slavkově u Brna.
|-
|František Libischer, OFMCap.
|1746
|1769
|{{dts|02|02|1810}}
|Farář v Šitbořicích.
|-
|Fabián Roučka, O.Cist.
|1745
|1772
|{{dts|13|05|1811}}
|Velehradský cisterciák, rodák ze Žďáru nad Sázavou. V letech 1784-1796 lokalista v Archlebově, poté až do smrti farář v [[w:Římskokatolická farnost Kdousov|Kdousově]]. 
|-
|PhDr. Josef Jurain
|{{dts|15|03|1726}}
|1754
|{{dts|15|11|1812}}
|Bývalý jezuita. Po zrušení jezuitského řádu působil v pastoraci v rodném Brně. Od roku 1777 byl kanovníkem brněnské kapituly. 
|-
|Felix z Prahy, OFMCap.
|
|
|{{dts|17|04|1813}}
|Kapucín, kněz. Člen řádového konventu v Třebíči. Zemřel v Brně v Nemocnici Milosrdných bratří. 
|-
|Hilarius Deng, OP
|
|
|{{dts|14|02|1814}}
|Dominikán. Brněnský rodák. Někdejší člen brněnského dominikánského konventu. Lokalista v [[w:Římskokatolická farnost Medlov nad Jihlavou|Medlově nad Jihlavou]]. 
|-
|František Antonín z Jihlavy, OFMCap.
|
|
|{{dts|21|03|1814}}
|Kapucín, kněz. Člen řádového konventu v Třebíči. 
|-
|Marcelín z Třebíče, OFMCap.
|
|
|{{dts|21|03|1814}}
|Kapucín. Lokalista v [[w:Římskokatolická farnost Dubňany|Dubňanech]]. 
|-
|Sigfrid Čáp
|
|
|{{dts|11|04|1814}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Drnovice|Drnovicích]].
|-
|[[w:Jakub Dvořecký|Jakub Dvořecký]]
|{{dts|21|07|1750}}
|1773
|{{dts|27|04|1814}}
|Rodák z Telče, někdejší kooperátor v Rokytnici nad Rokytnou. Později farář a děkan v [[w:Římskokatolická farnost Třebíč-město|Třebíči u sv. Martina]].
|-
|Franz Maurus Simonis, OFMCap.
|{{dts|11|07|1740}}
|{{dts|25|09|1763}}
|{{dts|21|03|1815}}
|Kapucín. Působil v brněnské farnosti sv. Jakuba jako kazatel pro německojazyčné obyvatelstvo města. V roce 1813 se stal farářem svatojakubské farnosti a byl jím až do smrti. Katalogizoval farní knihovnu. 
|-
|[[w:Vincenc Josef ze Schrattenbachu|Vincenc Josef kníže Schrattenbach]]
|{{dts|18|06|1744}}
|1768
|{{dts|25|05|1816}}
|Někdejší biskup lavantský (biskupská konsekrace 6. července 1777), v letech 1800-1816 biskup brněnský (3. od zřízení diecéze). 
|-
|Jan Gilg
|
|
|{{dts|15|11|1816}}
|Rodák z Nového Města na Moravě, někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Sloup v Moravském krasu|Sloupě]]. Od roku 1778 farář v [[w:Římskokatolická farnost Jedovnice|Jedovnicích]]. Vizitátor triviálních škol na území někdejšího jedovnického děkanátu. V Jedovnicích vedl obsahově zajímavou ''Pamětní knihu''. V roce 1814 jmenován navíc děkanem jedovnického děkanátu. 
|-
|Šimon z Třebíče, OFMCap. 
|1744
|
|{{dts|10|04|1817}}
|Kapucín, kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Moravské Budějovice|Moravských Budějovicích]]. 
|-
|Sanktus z Kunštátu, OFMCap. 
|1752
|
|{{dts|09|07|1817}}
|Kapucín, kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Třebíč-zámek|Třebíči u sv. Prokopa]]. 
|-
|Václav Maxmilián Dorazil
|
|1782
|{{dts|31|10|1817}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Lysice|Lysicích]] a děkan někdejšího děkanátu Letovice. 
|-
|[[w:Michael Daniel Marave|Michael Daniel Marave]], O.Praem.
|
|
|{{dts|01|10|1818}}
|Poslední opat premonstrátské kanonie v Zábrdovicích. Po zrušení kláštera v rámci josefinských reforem dožil na faře ve Křtinách.
|-
|Teopist z Mikulova, OFMCap.
|1744
|
|{{dts|31|10|1818}}
|Kapucín, jubilant kněžství a provinční definitor. Člen kapucínského konventu ve Znojmě.  
|-
|Jan Nep. Michele
|
|
|{{dts|12|01|1821}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Drnovice|Drnovicích]]. 
|-
|Ignác Cornova, SJ
|{{dts|25|07|1770}}
|
|{{dts|25|07|1822}}
|Jezuita, kněz. Někdejší profesor jezuitského gymnázia v Brně. 
|-
|Tertulián Předovský, OFMCap.
|1743
|
|{{dts|09|01|1823}}
|Kapucín, kněz. Člen řádového konventu v Třebíči, administrátor [[w:Římskokatolická farnost Třebíč-Jejkov|jejkovské farnosti]]. 
|-
|Josef Německý
|
|
|{{dts|25|02|1823}}
|Rodák z Nového Města na Moravě. V letech 1815-1823 farář v [[w:Římskokatolická farnost Herálec pod Žákovou horou|Herálci pod Žákovou horou]]. 
|-
|J.M. can. [[w:Jakub Příhoda|Jakub Příhoda]]
|
|
|{{dts|14|01|1824}}
|V letech 1773-1808 farář v [[w:Římskokatolická farnost Netín|Netíně]], poté farář a děkan ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Meziříčí|Velkém Meziříčí]]. Čestný kanovník brněnské kapituly. 
|-
|Benedikt Ranisch, OH
|
|
|{{dts|25|10|1824}}
|Milosrdný bratr, kněz. Rodák z Brandenburska. Převor konventu ve Valticích. 
|-
|Egidius z Boršova, OFMCap.
|
|
|{{dts|14|01|1825}}
|Kapucín. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Žerotice|Žeroticích]].
|-
|Václav Opletal
|{{dts|29|08|1748}}
|
|{{dts|04|02|1827}}
|Rodák z Bukovinky (farnost Křtiny). Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba, Brno|Brně u sv. Jakuba]], později farář ve Křtinách, z toho první diecézní po odchodu premonstrátů z této farnosti. 
|-
|Ondřej Kühnl, OFMCap.
|
|
|{{dts|15|01|1829}}
|Kapucín. Zámecký kaplan v Náměšti nad Oslavou. 
|-
|František Alois Dellinz
|1755
|1780
|{{dts|19|04|1829}}
|Rodák z Velkého Meziříčí. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Bohdalov|Bohdalově]]. 
|-
|[[w:Matěj Josef Sychra|Matěj Josef Sychra]]
|{{dts|21|12|1776}}
|{{dts|21|09|1801}}
|{{dts|19|03|1830}}
|v letech 1808-1824 farář v [[w:Římskokatolická farnost Jimramov|Jimramově]], později ve [[w:Římskokatolická farnost Žďár nad Sázavou-II|Žďáře nad Sázavou-II]], jazykovědec. Spolu s cisterciákem [[w:Bonifác Procházka (cisterciák)|Bonifácem Procházkou]] (+ 1813 v Ostrovačicích) má zásluhu na uchování poutního areálu na žďárské Zelené Hoře. 
|-
|Jakub Procházka
|1769
|
|{{dts|01|07|1830}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vémyslice|Vémyslicích]].
|-
|[[w:Augustin Koch|Augustin Koch]], OSB
|{{dts|13|06|1754}}
|{{dts|10|10|1779}}
|{{dts|23|11|1831}}
|Rajhradský benediktin. Rodák ze Žďáru nad Sázavou. Působil jako kooperátor postupně v [[w:Římskokatolická farnost Domašov|Domašově u Brna]] a v [[w:Římskokatolická farnost Ostrovačice|Ostrovačicích]]. V roce 1813 bylo rajhradské proboštství povýšeno na samostatné opatství a Augustin Koch byl zvolen historicky prvním rajhradským opatem. Klášter přivedl k hospodářskému rozkvětu a v klášteře za něj panoval též vzorný způsob života komunity. Zemřel na choleru. Je pohřben v benediktinské hrobce na rajhradském hřbitově. 
|-
|Jeroným Svoboda, OFMCap.
|1786
|
|{{dts|05|01|1832}}
|Kapucín, farář v [[w:Římskokatolická farnost Třebíč-Jejkov|Třebíči na Jejkově]].
|-
|Chrysostom Lavička, O.Praem.
|{{dts|04|03|1752}}
|1777
|{{dts|17|02|1832}}
|Loucký premonstrát. Někdejší kaplan v Prosiměřicích. V letech 1799-1805 farář v Zábrdovicích. Od roku 1805 až do své smrti působil jako farář v Podivíně. Osobní děkan. 
|-
|Josef Laštovička

|
|{{dts|03|06|1832}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Častohostice|Častohosticích]]. 
|-
|František Straka
|1775
|1803
|{{dts|15|09|1832}}
|V letech 1810-1820 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Zhoř u Jihlavy|Zhoři u Jihlavy]], v letech 1820-1832 pak farář v [[w:Římskokatolická farnost Heraltice|Heralticích]]. 
|-
|Jan Schaumann
|
|
|{{dts|16|08|1833}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Náměšť nad Oslavou|Náměšti nad Oslavou]].
|-
|Lukán Matěna, OFMCap.
|1761
|
|{{dts|06|05|1834}}
|Kapucín, lokalista v [[w:Římskokatolická farnost Mutěnice|Mutěnicích]].
|-
|Dismas Haller, OFMCap.
|1746
|
|{{dts|02|10|1835}}
|Kapucín, jubilant kněžství. Někdejší vojenský kaplan. Na sklonku života působil ve farnostech v okolí Mikulova. Zemřel v Mikulově.
|-
|Jan Leopold Pecháček
|1778
|1806
|{{dts|29|02|1836}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Uhřínov|Uhřínově]]. V letech 1830-1836 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Rudíkov|Rudíkově]]. 
|-
|Antonín Janků
|1793
|
|{{dts|05|04|1836}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Rakvice|Rakvicích]]. 
|-
|Antonín Neumann
|1765
|1790
|{{dts|20|08|1837}}
|Farář ve Slavkově u Brna.
|-
|Bonifác Ignác Buzek, SchP
|1788
|
|{{dts|21|06|1839}}
|Piarista, kněz. V letech 1836-1839 působil v piaristické koleji při [[w:Kostel svatého Jana Křtitele (Mikulov)|kostele sv. Jana Křtitele]] v Mikulově.
|-
|[[w:Tomáš Fryčaj|Tomáš Fryčaj]]
|{{dts|30|06|1759}}
|{{dts|07|09|1783}}
|{{dts|28|06|1839}}
|Buditel a básník. Autor kancionálu ''Kostelní písně duchovní'' (vyd. 1788). Někdejší duchovní správce brněnské trestnice, od r. 1819 až do své smrti byl pak farářem v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Václava, Brno-Obřany|Obřanech u Brna]]. 
|-
|Josef Karel Papež
|1782
|
|{{dts|05|02|1841}}
|Rodák z Měřína. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Bohdalov|Bohdalově]].
|-
|[[w:František Antonín Gindl|František Antonín Gindl]]
|{{dts|15|09|1786}}
|{{dts|15|09|1809}}
|{{dts|24|10|1841}}
|Jako kněz působil ve Štýrsku. V r. 1831 jmenován světícím biskupem olomouckým (biskupská konsekrace 22. 6. 1831). V letech 1832-1841 brněnský biskup. V roce 1841 byl jmenován biskupem v rakouském Gurku, brzy poté však zemřel. 
|-
|Josef Holásek
|
|
|{{dts|24|08|1844}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Blansko|Blansku]].
|-
|Rudolf Matějček, OFMCap.
|1805
|
|{{dts|01|07|1846}}
|Kapucín, kněz. Katecheta ve Znojmě. 
|-
|Antonín Liška, O.Praem.
|
|
|{{dts|16|04|1847}}
|Strahovský premonstrát, někdejší kaplan u sv. Jakuba v Jihlavě. Od r. 1826 působil v Polsku jako představený gymnázia v Bochnii.
|-
|[[w:František Ignác Kassián Halaška|František Ignác Kassián Halaschka]], SchP
|
|
|{{dts|12|07|1847}}
|Piarista, kněz. Pedagog na piaristických školách v Mikulově a v Brně. 
|-
|Jan Nepomuk Stokláska
|{{dts|27|05|1763}}
|{{dts|29|11|1789}}
|{{dts|14|07|1847}}
|Rodák z Blanska. Po kněžském svěcení byl zámeckým kaplanem v Rájci a zároveň kooperátorem v [[w:Římskokatolická farnost Doubravice nad Svitavou|Doubravici nad Svitavou]]. Později působil jako farář v Jedovnicích. 
|-
|Leopold Borzutský
|
|
|{{dts|25|12|1847}}
|V letech 1819-1847 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Veverská Bítýška|Veverské Bítýšce]].
|-
|Kašpar Urbánek
|1762
|1789
|{{dts|22|04|1848}}
|Rodák z Telče. Farář v Novém Veselí.
|-
|Dominik Kynský, SchP.
|1762
|1801
|{{dts|14|12|1848}}
|Piarista. Profesor všeobecných dějin a řečtiny na filosofickém ústavu v Brně. 
|-
|František Veselý
|1771
|1797
|{{dts|27|06|1849}}
|Někdejší lokalista v [[w:Římskokatolická farnost Měnín|Měníně]]. Později farář v Lysicích a děkan letovického děkanátu. 
|-
|František Jedlička
|
|
|{{dts|29|10|1853}}
|Rodák ze Želetavy. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Martínkov|Martínkově]]. Zvelebitel martínkovského farního kostela, léčitel.  
|-
|Jan Formánek
|1794
|1817
|{{dts|15|01|1854}}
|Rodák z Jedovnic. Farář v Bohdalově. 
|-
|ThDr. Václav Talský
|1781
|1807
|{{dts|06|04|1854}}
|Rodák z Bobrové, farář v [[w:Římskokatolická farnost Radostín nad Oslavou|Radostíně nad Oslavou]].
|-
|[[w:Viktor Schlossar|Viktor Schlossar]], OSB
|{{dts|28|10|1793}}
|{{dts|05|09|1819}}
|{{dts|16|08|1854}}
|Rajhradský benediktin. V letech 1819-1820 kooperátor v Rajhradě, později duchovní správce ve [[w:Římskokatolická farnost Šlapanice|Šlapanicích]]. Byl též novicmistrem a opatským sekretářem. Po smrti opata Augustina Kocha byl zvolen rajhradským opatem. Pohřben v benediktinské hrobce na hřbitově v Rajhradě. 
|-
|Cyril Martin Okaník, OSB
|
|
|{{dts|22|06|1855}}
|Rajhradský benediktin, v letech 1815-1821 kooperátor [[w:Římskokatolická farnost Rajhrad|rajhradské farnosti]]. Pohřben v benediktinské hrobce na hřbitově v Rajhradě.
|-
|Jan Nettner
|
|
|{{dts|29|06|1855}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Šardice|Šardicích]]. 
|-
|Jan Budinský
|1798
|
|{{dts|31|12|1857}}
|Rodák z Kočí u Chrudimi (královéhradecká diecéze), farář v [[w:Římskokatolická farnost Moutnice|Moutnicích]].  
|-
|František Jílek
|1765
|1790
|{{dts|15|10|1858}}
|Farář ve Slavkově u Brna.
|-
|Benedikt František Xaverský Richter, OSB
|{{dts|11|11|1791}}
|
|{{dts|10|07|1859}}
|Rajhradský benediktin. Děkan rosického děkanátu a farář v [[w:Římskokatolická farnost Ostrovačice|Ostrovačicích]]. 
|-
|[[w:Bedřich Franz|Bedřich Franz]], O.Praem.
|{{dts|01|12|1796}}
|
|{{dts|12|04|1860}}
|Rodák z Vysokého Veselí (královéhradecká diecéze). Někdejší profesor fyziky na olomoucké univerzitě, průkopník fotografování na Moravě. Stal se členem premonstrátského řádu v [[w:Klášter Nová Říše|kanonii v Nové Říši]] u Telče. Byl vysvěcen na kněze a v letech 1853-1860 byl novoříšským opatem.
|-
|František Švéda
|
|
|{{dts|11|06|1860}}
|Působil postupně jako kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Protivanov|Protivanově]] a [[w:Římskokatolická farnost Boskovice|Boskovicích]], později jako expozita ve [[w:Římskokatolická farnost Žďárná|Žďárné]], od r. 1859 byl farářem ve [[w:Římskokatolická farnost Křtiny|Křtinách]].
|-
|J.M. can. František Holub
|
|
|{{dts|10|07|1862}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Jinošov|Jinošově]], později farář a děkan v Náměšti nad Oslavou. Čestný kanovník brněnské kapituly, arcikněz jaroměřického arcikněžství. 
|-
|Benno Tiray, OSB
|
|
|{{dts|04|01|1864}}
|Rajhradský benediktin, kněz. Pohřben v benediktinské hrobce na hřbitově v Rajhradě. 
|-
|Lambert Jašek, OFMCap.
|
|
|{{dts|03|01|1865}}
|Kapucín, kněz. Člen konventu v Třebíči na Jejkově.
|-
|Josef Svoboda
|
|
|{{dts|29|11|1865}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Drnovice|Drnovicích]]. 
|-
|Jiří Kupčík
|1790
|1819
|{{dts|05|12|1865}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Šaratice|Šaraticích]], později působil v [[w:Římskokatolická farnost Pravlov|Pravlově]].
|-
|Josef Janeček
|
|
|{{dts|08|01|1867}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Archlebov|Archlebově]].
|-
|[[w:Vincenc Pavel Žák|Vincenc Pavel Žák]]
|{{dts|12|01|1797}}
|1820
|{{dts|30|03|1867}}
|Někdejší vězeňský kaplan v Brně na Špilberku, později profesor katechetiky v brněnském kněžském semináři. Od r. 1854 až do své smrti byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Podivín|Podivíně]]. Kanovník brněnské kapituly. 
|-
|[[w:Cyril František Napp|Cyril František Napp]], OSA
|{{dts|05|10|1792}}
|
|{{dts|22|07|1867}}
|Augustinián na Starém Brně, kněz. Opat starobrněnský.
|-
|František Jurovský
|1796
|1827
|{{dts|10|08|1867}}
|V letech 1830-1840 farář v [[w:Římskokatolická farnost Palupín|Palupíně]], posléze v [[w:Římskokatolická farnost Lovčice|Lovčicích]]. 
|-
|[[w:František Sušil|František Sušil]]
|{{dts|14|06|1804}}
|1827
|{{dts|31|05|1868}}
|Jako kaplan působil postupně v [[w:Římskokatolická farnost Olbramovice|Olbramovicích]] a [[w:Římskokatolická farnost Bohutice|Bohuticích]]. Později vyučoval novozákonní biblistiku v kněžském semináři v Brně. Už od dob svých bohosloveckých studií sbíral lidové písně z Moravy a vydal je později v několika sbornících. Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně. 
|-
|František Přikryl
|1779
|
|{{dts|20|06|1868}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Netín|Netíně]]. Pohřben v Netíně na starém hřbitově u kostela (za presbytářem, nad jeho náhrobkem byla vyzděna výklenková kaplička). 
|-
|Arnošt Šírek, O.Praem.
|
|
|{{dts|14|11|1868}}
|Opat kanonie premonstrátů v Nové Říši u Telče.
|-
|Martin Machálek
|1802
|1827
|{{dts|05|12|1868}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Citonice|Citonicích]].
|-
|Jiří Vrba
|1797
|1820
|{{dts|25|07|1869}}
|Rodák z Mutěnic. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Klobouky u Brna|Kloboukách u Brna]]. Konzistorní rada. 
|-
|Leopold Palla
|1829
|1853
|{{dts|25|03|1870}}
|Rodák ze Žďáru nad Sázavou. Někdejší výpomocný duchovní při hlavní škole v Hodoníně, později interkalární administrátor ve Velkých Pavlovicích. Od roku 1868 až do své smrti sloužil jako farář v [[w:Římskokatolická farnost Dubňany|Dubňanech]]. Zemřel na tuberkulózu. 
|-
|Lukáš Ficht, OFMCap.
|
|
|{{dts|18|01|1871}}
|Kapucín, duchovní správce sester alžbětinek v Brně. Zemřel v kapucínském klášteře ve Znojmě. 
|-
|[[w:Gregor Wolný|Řehoř Wolný]], OSB
|{{dts|20|12|1793}}
|
|{{dts|03|05|1871}}
|Rajhradský benediktin, kněz, historik, středoškolský učitel. V běžné duchovní správě byl pouze krátce, v letech 1818-1819 působil ve farnosti [[w:Římskokatolická farnost Dolní Kounice|Dolní Kounice]]. Později se naplno věnoval historiografické a pedagogické činnosti. Od roku 1847 byl pak podpřevorem rajhradského kláštera.
|-
|Vendelín Blažek
|
|1828
|{{dts|08|05|1871}}
|V letech 1834-1871 farář v Herálci pod Žákovou horou. 
|-
|Antonín Abzug
|
|
|{{dts|23|12|1871}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Šitbořice|Šitbořicích]]. Dožil na odpočinku v Brně. 
|-
|Josef Schwartz
|1810
|1834
|{{dts|15|08|1872}}
|V letech 1854-1872 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Bohdalov|Bohdalově]]. Krátce před smrtí přešel do [[w:Římskokatolická farnost Měřín|Měřína]]. 
|-
|František Myslím
|1811
|1838
|{{dts|03|10|1872}}
|Farář ve Slavkově u Brna.
|-
|Aurel Hauswirth, OFMCap.
|
|
|{{dts|01|02|1873}}
|Kapucín, kněz. Člen řádového konventu ve Znojmě. 
|-
|Inocenc Hawelka, OFMCap.
|
|
|{{dts|19|06|1873}}
|Kapucín, kněz. Člen kapucínského konventu ve Znojmě. 
|-
|František Dědek
|{{dts|08|07|1821}}
|{{dts|04|08|1846}}
|{{dts|30|08|1874}}
|Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Zvole nad Pernštejnem|Zvoli nad Pernštejnem]] a později v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Kounice|Dolních Kounicích]]. V letech 1861-1871 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Žďár nad Sázavou-II|Žďáře nad Sázavou-II.]], od r. 1871 děkan v Polné v královéhradecké diecézi. 
|-
|František Tálský
|1815
|1841
|{{dts|22|11|1874}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Prosiměřice|Prosiměřicích]].
|-
|Václav Raška
|{{dts|20|09|1803}}
|{{dts|08|09|1827}}
|{{dts|27|08|1875}}
|Rodák z Moravských Prus, po kněžském svěcení kaplan v Zábrdovicích. V letech 1835-1846 farář ve Žďárné, poté až do smrti v Šaraticích. Zemřel na záchvat mrtvice. Pohřben v Šaraticích do hrobu, v němž již od roku 1846 odpočívala jeho matka. 
|-
|Jáchym Müller, OFMCap.
|
|
|{{dts|17|02|1876}}
|Kapucín, kněz. Člen kapucínského konventu v Brně. 
|-
|Matouš Beyl
|1798
|1823
|{{dts|29|04|1876}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Křetín|Křetíně]].
|-
|[[w:Václav Eduard Krátký|Václav Eduard Krátký]], O.Praem.
|
|
|{{dts|12|08|1876}}
|Opat kanonie premonstrátů v Nové Říši u Telče.
|-
|Dismas Remenarik, OH
|
|
|{{dts|13|03|1877}}
|Milosrdný bratr, kněz. Převor konventu ve Valticích. Provinciál.
|-
|Jakub Vejvoda
|1806
|1833
|{{dts|19|08|1877}}
|Rodák z Rychtářova u Vyškova. Farář v Novém Veselí.
|-
|Benedikt Stein, OFMCap.
|
|
|{{dts|26|03|1878}}
|Kapucín, kněz. Člen kapucínského konventu ve Znojmě.
|-
|Karel Šmídek
|{{dts|17|05|1818}}
|1844
|{{dts|30|09|1878}}
|Rodák z Bystřice n. Pernštejnem. Někdejší kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Hustopeče u Brna|Hustopečích u Brna]]. Následně působil jako katecheta postupně v Jihlavě a ve Znojmě. 
|-
|[[w:František Bláha (poslanec Moravského zemského sněmu)|František Bláha]]
|{{dts|15|09|1813}}
|1835 (?)
|{{dts|05|03|1879}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Heraltice|Heralticích]].
|-
|Benignus Pfeifer, OFMCap.
|
|
|{{dts|26|03|1879}}
|Kapucín, kněz. Člen kapucínského konventu v Třebíči na Jejkově.
|-
|Jan Žaloudek
|1842
|1867
|{{dts|25|04|1879}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Bošovice|Bošovicích]].
|-
|Ambrož Václav Hončík, OPraem.
|
|
|{{dts|22|07|1879}}
|Strahovský premonstrát, někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Mikulovice u Znojma|Mikulovicích u Znojma]]. Dožil na odpočinku ve Znojmě. 
|-
|Milo Lefnar, OFMCap.
|1815
|
|{{dts|22|10|1879}}
|Kapucín, kněz. Člen kapucínského konventu v Brně, dlouholetý provinční definitor.
|-
|Josef Těšík
|{{dts|16|11|1813}}
|1838
|{{dts|30|01|1880}}
|Rodák z Horních Borů ([[w:Římskokatolická farnost Bory|farnost Bory]]). V letech 1850-1860 farář v [[w:Římskokatolická farnost Nosislav|Nosislavi]], pak farář a děkan v [[w:Římskokatolická farnost Telč|Telči]].
|-
|Engelbert Ostatek
|1850
|1874
|{{dts|08|02|1880}}
|Vikarista brněnské katedrály. 
|-
|Jiří Kadrnožka
|
|
|{{dts|25|03|1881}}
|Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Častohostice|Častohosticích]].
|-
|Otmar Sokol, OFMCap.
|1786
|
|{{dts|01|06|1881}}
|Kapucín. Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Třebíč-Jejkov|Třebíči na Jejkově]].
|-
|Jan Hehl
|1804
|1832
|{{dts|14|08|1881}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Rovečné|Rovečném]] a ve [[w:Římskokatolická farnost Fryšava pod Žákovou horou|Fryšavě pod Žákovou horou]]. Od roku 1867 až do své smrti farář v [[w:Římskokatolická farnost Lovčice|Lovčicích]]. 
|-
|Mons. [[w:Karel Nöttig|Karel Nöttig]]
|
|
|{{dts|14|01|1882}}
|V letech 1870-1882 brněnský biskup. 
|-
|Josef Jan Sankot
|{{dts|15|02|1825}}
|1863
|{{dts|11|07|1882}}
|Prvofarář v [[w:Římskokatolická farnost Radkov u Telče|Radkově u Telče]]. Pohřben v Telči.
|-
|Jiří Slotta
|
|1842
|{{dts|03|10|1882}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Moutnice|Moutnicích]] a následně v [[w:Římskokatolická farnost Šaratice|Šaraticích]]. Později působil na Slovensku. 
|-
|Tadeáš Frajs, OFMCap.
|1794
|
|{{dts|03|01|1883}}
|Kapucín. Administrátor [[w:Římskokatolická farnost Třebíč-Jejkov|farnosti v Třebíči na Jejkově]]. Provinční definitor. Jubilant kněžství a senior provincie.
|-
|[[w:Vintíř Kalivoda|Vintíř Kalivoda]], OSB
|{{dts|26|12|1815}}
|{{dts|16|07|1841}}
|{{dts|08|03|1883}}
|Rajhradský benediktin. Opat rajhradského kláštera. Oblíbený kněz. 
|-
|Antonín Suchánek
|{{dts|05|08|1813}}
|1836
|{{dts|09|08|1883}}
|Rodák z Lysic. V letech 1843-1867 farář v [[w:Římskokatolická farnost Olbramkostel|Olbramkostele]], poté v letech 1867-1883 v [[w:Římskokatolická farnost Podivín|Podivíně]]. 
|-
|Peregrin Weis
|{{dts|24|04|1807}}
|1832
|{{dts|10|09|1883}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Radostín nad Oslavou|Radostíně nad Oslavou]], arcikněz jihlavský.
|-
|Antonín Gottwald
|
|
|{{dts|15|05|1884}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Drnovice|Drnovicích]]. 
|-
|J.M. can. [[w:Karel Kandus|Karel Kandus]]
|
|
|{{dts|16|03|1885}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Obyčtov|Obyčtově]], později v Bystrci u Brna. Kanovník brněnské kapituly. 
|-
|[[w:Pavel Křížkovský|Pavel Křížkovský]], OSA
|
|
|{{dts|08|05|1885}}
|Augustinián na Starém Brně. Kooperátor [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Tomáše, Brno|brněnské svatotomášské farnosti]]. Hudební skladatel, učitel Leoše Janáčka. 
|-
|Vilém Procházka
|1835
|1861
|{{dts|09|06|1885}}
|Rodem z Černé Hory u Blanska. Farář na [[w:Římskokatolická farnost Ruda|Rudě]] u Velkého Meziříčí.
|-
|Jan Bazala
|1807
|1837
|{{dts|14|06|1885}}
|Rodák ze Slavic ([[w:Římskokatolická farnost Třebíč-Jejkov|farnost Třebíč-Jejkov]]). Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Bohdalov|Bohdalově]] (1872-1885). 
|-
|František Bystřický
|
|1850
|{{dts|30|07|1885}}
|Postupně působil jako kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Moutnice|Moutnicích]] a [[w:Římskokatolická farnost Újezd u Brna|Újezdě u Brna]], pak katecheta v rodné Telči. 
|-
|Karel Orel
|1825
|1849
|{{dts|30|07|1885}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Strážek|Strážku]]. Etnograf, sběratel lidových pohádek. 
|-
|Mons. ThDr. [[w:Augustin Bartenstein|Augustin Bartenstein]]
|1811
|
|{{dts|12|05|1886}}
|Probošt Kolegiátní kapituly v Mikulově. 
|-
|Jan Janoušek
|{{dts|11|05|1811}}
|1836
|{{dts|09|08|1886}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Uherčice u Hustopečí|Uherčicích]], později farář a děkan v [[w:Římskokatolická farnost Třebíč-město|Třebíči-městě]]. V roce 1883 se stal čestným občanem města Třebíče. 
|-
|Šimon Kroupa
|1840
|1867
|{{dts|22|02|1887}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Načeratice|Načeraticích]]. 
|-
|Ludvík Mosser
|
|
|{{dts|27|03|1887}}
|Rodák z Nového Města na Moravě, v letech 1883-1887 farář v Radostíně nad Oslavou. 
|-
|ThDr. [[w:Jan Evangelista Bílý|Jan Evangelista Bílý]]
|{{dts|09|12|1819}}
|1843
|{{dts|29|03|1888}}
|Rodák z Dolních Kounic. Žák Františka Sušila (viz r. 1868 tohoto seznamu). Propagátor slovanské vzájemnosti. Jako kaplan působil postupně v [[w:Římskokatolická farnost Židlochovice|Židlochovicích]], v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba, Brno|Brně u sv. Jakuba]] a v [[w:Římskokatolická farnost Tišnov|Tišnově]]. V letech 1859-1872 byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Předklášteří|Předklášteří u Tišnova]], od roku 1872 až do své smrti v Dolních Loučkách. Na hřbitově v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Loučky|Dolních Loučkách]] je též pohřben. 
|-
|Placidus Jan Mathon, OSB
|{{dts|24|02|1841}}
|1865
|{{dts|28|07|1888}}
|Rajhradský benediktin. Zakladatel ''Papežské knihtiskárny rajhradských benediktinů'' v Brně. 
|-
|Julius Jiřík
|1835
|1857
|{{dts|18|10|1888}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Slavkov u Brna|Slavkově u Brna]].
|-
|Mons. Matěj Procházka, dr. h. c.
|
|
|{{dts|25|11|1889}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Čejkovice|Čejkovicích]]. Později působil jako kooperátor ve farnostech [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jiljí, Brno-Komárov|Brno-Komárov]] a [[w:Římskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Zábrdovice|Brno-Zábrdovice]]. U příležitosti 50. výročí kněžství byl jmenován papežským komořím a na olomoucké teologické fakultě získal čestný doktorát teologie. Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně. 
|-
|Mons. dr. František Škorpík
|
|
|{{dts|17|01|1890}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kučerov|Kučerově]] a děkan bučovického děkanátu. Papežský komoří.
|-
|[[w:Beda Dudík|Beda František Dudík]], OSB
|{{dts|29|01|1815}}
|{{dts|20|08|1840}}
|{{dts|18|01|1890}}
|Rodák z Kojetína (olomoucká arcidiecéze). Rajhradský benediktin, historiograf, od roku 1887 titulární opat třebíčský.
|-
|Jan Vahala
|1843
|1866
|{{dts|02|05|1890}}
|Někdejší kaplan v Šaraticích, později působil v Třebíči na Jejkově.
|-
|Alois Wolf
|1814
|1839
|{{dts|03|10|1890}}
|Rodák z Bobrové. Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Sloup v Moravském krasu|Sloupu v Moravském krasu]].
|-
|Jan Perníček
|
|
|{{dts|25|10|1890}}
|Výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Mutěnice|Mutěnicích]]. Tamtéž pohřben. 
|-
|Jan Koudela
|
|
|{{dts|25|11|1890}}
|Rodák z Bohdalova. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Jemnice|Jemnici]]. 
|-
|Josef Chmelíček
|
|1847
|{{dts|15|03|1891}}
|Rodný bratr Jana Chmelíčka. Někdejší kaplan ve Křtinách, později v Doubravici nad Svitavou. Následně domácí katecheta u hrabat Mennsdorfů. 
|-
|Albert Chlumecký, OFMCap.
|
|
|{{dts|27|03|1891}}
|Kapucín, farář v [[w:Římskokatolická farnost Třebíč-Jejkov|Třebíči na Jejkově]].
|-
|Karel Bačák
|{{dts|04|11|1842}}
|{{dts|14|09|1870}}
|{{dts|22|05|1891}}
|Někdejší archivář brněnské konzistoře, českojazyčný kazatel v brněnském kostele sv. Michaela, archanděla. Krátce před smrtí byl ustanoven farářem v Třešti u Jihlavy. 
|-
|[[w:Karel Alois Šťastný|Karel Alois Šťastný]], OSB
|1858
|1883
|{{dts|20|06|1891}}
|Rajhradský benediktin. Žurnalista. 
|-
|František Diviš
|{{dts|09|04|1835}}
|
|{{dts|02|07|1891}}
|Farář ve [[w:Farnost Vladislav|Vladislavi]] a děkan třebíčského děkanátu. Národní buditel. 
|-
|Jan Chmelíček
|1825
|1850
|{{dts|30|11|1891}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Klobouky u Brna|Kloboukách u Brna]], později v [[w:Římskokatolická farnost Šatov|Šatově]]. Hudební skladatel. Vyučoval katechetiku a pedagogiku alumny brněnského semináře. Rodný bratr Josefa Chmelíčka.
|-
|Jan Nepomuk Soukop
|{{dts|10|05|1826}}
|1849
|{{dts|26|03|1892}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Lipovec u Blanska|Lipovci]] a následně v [[w:Římskokatolická farnost Doubravice nad Svitavou|Doubravici nad Svitavou]]. Básník a překladatel. 
|-
|Bernard Pátek
|
|
|{{dts|06|05|1892}}
|Farář ve Křtinách, strýc Bernarda Pátka (viz r. 1922).
|-
|Antonín Král
|
|
|{{dts|11|01|1893}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Drnovice|Drnovicích]].
|-
|Jakub Procházka
|
|1844
|{{dts|22|09|1893}}
|Rodák z Velkých Pavlovic, kde také nějaký čas působil jako kaplan. Od roku 1858 byl spirituálem a zpovědníkem brněnských sester voršilek. Od roku 1859 navíc vyučoval v brněnském kněžském semináři katechetiku. Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně. 
|-
|Vendelín Hrubý
|
|
|{{dts|14|06|1894}}
|Duchovní správce ve Vysočanech u Blanska.
|-
|František Maršovský
|1823
|
|{{dts|25|01|1895}}
|Čestný kanovník brněnské kapituly. Arcikněz. Duchovní správce kostela sv. Máří Magdaleny v Brně a zároveň ředitel brněnského ústavu hluchoněmých. 
|-
|Jan Prchlý
|1830
|1856
|{{dts|06|05|1895}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Borová|Bobrové]]. 
|-
|Josef Načeradský
|{{dts|26|02|1844}}
|1868
|{{dts|24|01|1896}}
|Působil jako farář postupně v [[w:Římskokatolická farnost Ostrov nad Oslavou|Ostrově nad Oslavou]], [[w:Římskokatolická farnost Křepice|Křepicích]] a [[w:Římskokatolická farnost Radostín nad Oslavou|Radostíně nad Oslavou]].
|-
|Jan Vopelka
|{{dts|12|01|1821}}
|{{dts|06|08|1846}}
|{{dts|13|01|1897}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Archlebov|Archlebově]].
|-
|J.M. can. Josef Nevolka
|
|
|{{dts|21|05|1897}}
|Někdejší kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Náměšť nad Oslavou|Náměšti nad Oslavou]]. Čestný kanovník brněnské kapituly. Arcikněz. 
|-
|Jan Kopka
|1839
|1865
|{{dts|20|01|1897}}
|Působil ve [[w:Římskokatolická farnost Slavonice|Slavonicích]]. 
|-
|Alois Straka
|
|
|{{dts|17|05|1897}}
|Rodák z Kochánova (farnost Netín). Byl vysvěcen na kněze, ale krátce poté, ve věku 27 let zemřel. O tom, zda a kde byl ustanoven chybí doklady. 
|-
|Eusebius Würfel, OFMCap.
|1848
|
|{{dts|04|02|1898}}
|Kapucín, kněz. Člen kapucínského konventu ve Znojmě, direktor třetího řádu.
|-
|[[w:Václav Kosmák|Václav Kosmák]]
|{{dts|05|09|1843}}
|{{dts|04|05|1866}}
|{{dts|15|03|1898}}
|Rodák z Martínkova. Po kněžském svěcení působil jako kaplan postupně v [[w:Římskokatolická farnost Moravské Budějovice|Moravských Budějovicích]], [[w:Římskokatolická farnost Hostim|Hostimi]] a [[w:Římskokatolická farnost Biskupice u Hrotovic|Biskupicích u Hrotovic]]. V letech 1870-1872 byl interkalárním administrátorem v [[w:Římskokatolická farnost Řeznovice|Řeznovicích]]. Později byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Borkovany|Borkovanech]] a následně v [[w:Římskokatolická farnost Moutnice|Moutnicích]]. Později byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Tvarožná|Tvarožné]]. Naposledy působil v letech 1893-1898 jako farář v [[w:Římskokatolická farnost Prosiměřice|Prosiměřicích]]. Byl autorem několika románů, fejetonů a satir. Původně byl pohřben v Prosiměřicích, poměrně záhy (po zhruba roce) byl přenesen na brněnský Ústřední hřbitov. 
|-
|Vojtěch Slouk, OSB
|
|
|{{dts|20|03|1898}}
|Rajhradský benediktin, kněz. V letech 1863-1893 farář [[w:Římskokatolická farnost Rajhrad|rajhradské farnosti]]. Člověk velmi vzdělaný, který se zabýval mimo jiné mechanikou, malířstvím a hudbou, lze jej považovat za renesanční osobnost. Autor farních pamětí. V rajhradském klášteře je uchováván jeho mechanický, samohybný globus. Příbuzný pozdějšího děkana brněnského děkanátu, Mons. [[w:Václav Slouk|Václava Slouka]]. 
|-
|František Plhal
|1827
|1853
|{{dts|05|04|1898}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Telč|Telči]]. 
|-
|Josef Večeřa
|
|1890
|{{dts|10|04|1898}}
|Katecheta v Třebíči. 
|-
|Václav Kučera
|1832
|
|{{dts|08|07|1898}}
|Kaplan a později farář ve [[w:Římskokatolická farnost Žďár nad Sázavou-II|Žďáře nad Sázavou-II]].
|-
|Jan Sarkander Navrátil, OSB
|
|
|{{dts|17|01|1899}}
|Rajhradský benediktin. Někdejší podpřevor v rajhradském klášteře. Od r. 1884 působil jako archivář ve Vatikánu. 
|-
|Alvarus Piringer, OP
|{{dts|20|09|1826}}
|{{dts|03|08|1850}}
|{{dts|03|06|1900}}
|Dominikán. Od roku 1889 působil ve Znojmě, postupně jako katecheta dívčí německé školy, zpovědník a kazatel. Jubilant řeholních slibů. 
|-
|Ignác Oplatek
|
|
|{{dts|11|06|1900}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Drnovice|Drnovicích]].
|-
|[[w:Antonín Petr Hauber|Antonín Petr Hauber]], O.Praem.
|{{dts|14|04|1821}}
|
|{{dts|27|09|1900}}
|Rodák z Nové Říše. Vstoupil do místní premonstrátské kanonie. V roce 1876 byl zvolen novoříšským opatem. V roce 1892 odešel na emerituru. Dožil v novoříšském klášteře.  
|-
|František Seifert
|
|1846
|{{dts|19|01|1901}}
|Farář v Rudíkově. Zvelebitel místního kostela, ve farnosti také posvětil 38 obnovených, nebo nově postavených křížů u cest. Celkem 12 let mu byl velkou oporou a výborným spolupracovníkem jeho kaplan, R.D. Jakub Pavelka (viz r. 1934 tohoto seznamu), který také po jeho smrti převzal rudíkovskou farnost jako interkalární administrátor (pouze na krátký čas, následně byl přeložen do Přibyslavic). František Seifert za dobu svého působení v Rudíkově (celkem 38 let) s touto farností a svými farníky velmi srostl. Bylo mu uděleno rudíkovské čestné občanství. 
|-
|Anselm Rambousek, OSA
|
|
|{{dts|26|01|1901}}
|Augustinián, opat na Starém Brně.
|-
|František Čermák
|{{dts|12|01|1823}}
|1848
|{{dts|25|02|1901}}
|Rodák z Nového Veselí. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Přibyslavice|Přibyslavicích]].
|-
|Mons. ThDr. František Zeibert
|1830
|
|{{dts|12|05|1901}}
|Rodák z Třebíče. Děkan brněnské kapituly. Dějepisec.
|-
|Josef Vejchodský
|
|1886
|{{dts|27|05|1901}}
|Rodák z Kunštátu. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Dambořice|Dambořicích]]. 
|-
|Jakub Kružík
|
|
|{{dts|04|06|1901}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Rakvice|Rakvicích]], tamtéž pohřben. 
|-
|Filip Toufar
|1850
|1873
|{{dts|12|02|1902}}
|Rodák z Kameničky ([[w:Římskokatolická farnost Kamenice u Jihlavy|farnost Kamenice u Jihlavy]]). Působil jako kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Čejkovice|Čejkovicích]] a posléze v [[w:Římskokatolická farnost Nové Veselí|Novém Veselí]]. V letech 1878-1882 interkalární administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Bohutice|Bohuticích]]. V letech 1881-1902 farář v [[w:Římskokatolická farnost Borkovany|Borkovanech]]. Výborný hudebník. 
|-
|[[w:František Poimon|František Poimon]]
|{{dts|29|01|1817}}
|1841
|{{dts|01|06|1902}}
|Rodák z Polné (královéhradecká diecéze). Po vysvěcení na kněze nějaký čas kaplanem ve Žďáře nad Sázavou, později v Brně u sv. Tomáše. V letech 1859-1863 byl duchovním správcem v [[w:Římskokatolická farnost Hluboké Mašůvky|Hlubokých Mašůvkách]]. Později byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Želetava|Želetavě]]. Dožil v rodišti. Sběratel lidových písní.  
|-
|František Straka
|1836
|1863
|{{dts|11|09|1902}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Nedvědice|Nedvědici]].
|-
|Ferdinand Šob
|1881
|
|{{dts|01|04|1903}}
|Rodák z Měřína. Zemřel v důsledku vážného onemocnění zřejmě ještě jako bohoslovec bez svěcení. 
|-
|Hubert Zelinka
|1827
|1852
|{{dts|05|04|1903}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Nové Veselí|Novém Veselí]]. 
|-
|[[w:Beneš Metod Kulda|Beneš Metod Kulda]]
|{{dts|18|03|1820}}
|1845
|{{dts|06|05|1903}}
|Po kněžském svěcení působil jako kaplan postupně v [[w:Římskokatolická farnost Židlochovice|Židlochovicích]], [[w:Římskokatolická farnost Loděnice u Moravského Krumlova|Loděnicích]] a [[w:Římskokatolická farnost Staré Hobzí|Starém Hobzí]]. V letech 1850-1859 působil jako duchovní správce ''Ochranovny pro zpustlou mládež'' v Brně na Cejlu. Poté odešel do Čech, dožil jako kanovník v Praze na Vyšehradě. V závěru života oslepl. Literát, básník, jeden z průkopníků české literární katolické moderny. 
|-
|Mons. ThDr. František Kyzlink
|1862
|1888
|{{dts|16|08|1903}}
|Profesor dogmatiky v brněnském kněžském semináři. 
|-
|Josef Anton Scherak
|{{dts|04|04|1824}}
|
|{{dts|08|09|1903}}
|Katecheta na ''Obecní reálce'' na Starém Brně. Později farář [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Tomáše, Brno|u sv. Tomáše v Brně]]. Původně byl pohřben na Ústředním hřbitově v Brně. Po roce 1918 byly jeho ostatky exhumovány a pohřbeny neznámo kde.
|-
|Augustin Forman
|
|
|{{dts|19|11|1903}}
|farář v [[w:Římskokatolická farnost Náměšť nad Oslavou|Náměšti nad Oslavou]].
|-
|Cyril Otava
|
|
|{{dts|06|01|1904}}
|Rodák z Nesvačilky (farnost Moutnice), farář v [[w:Římskokatolická farnost Oleksovice|Oleksovicích]].
|-
|Mons. [[w:Jan Evangelista Špirk|Jan Evangelista Špirk]]
|{{dts|29|12|1821}}
|1847
|{{dts|18|01|1904}}
|Rodák z Třebíče. Jako kaplan působil postupně v [[w:Římskokatolická farnost Babice u Lesonic|Babicích]], [[w:Římskokatolická farnost Horní Dubňany|Horních Dubňanech]] a v [[w:Římskokatolická farnost Rudíkov|Rudíkově]]. Později byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Zvěstování Panny Marie, Brno-Tuřany|Brně-Tuřanech]], kde inicioval přestavbu poutního areálu. 
|-
|Bartoloměj Spatina
|
|
|{{dts|17|03|1904}}
|V letech 1870-1875 farář v [[w:Římskokatolická farnost Dubňany|Dubňanech]], posléze ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Pavlovice|Velkých Pavlovicích]].
|-
|František Ebert
|
|
|{{dts|17|08|1906}}
|Farář v Lukově (není zřejmé, zda šlo o Lukov u Moravských Budějovic, či o Lukov u Znojma). 
|-
|ThDr. František Kolísek
|{{dts|03|10|1851}}
|1879
|{{dts|27|12|1906}}
|Dómský farář [[w:Římskokatolická farnost u katedrály sv. Petra a Pavla, Brno|v Brně na Petrově]], rodný bratr R.D. Ignáta Kolíska (viz r. 1927 tohoto seznamu) a Mons. [[w:Alois Kolísek|Aloise Kolíska]] (viz r. 1931 tohoto seznamu) a R.D. Karla Kolíska (viz r. 1947 tohoto seznamu). Vydavatel ''Kancionálku Cyrillského''.
|-
|ThDr. Antonín Stára
|
|
|{{dts|27|03|1907}}
|Někdejší profesor biblistiky v brněnském kněžském semináři. Od r. 1868 farář v [[w:Římskokatolická farnost Dyjákovičky|Dyjákovičkách]]. 
|-
|Augustin Krátký, OSA
|1829
|1852
|{{dts|14|04|1907}}
|Podpřevor augustiniánského opatství na Starém Brně.  
|-
|Josef Polák
|1880
|
|{{dts|11|05|1907}}
|Rodák z Telče. Kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Stařeč|Starči]]. Přítel a spolupracovník [[w:Jakub Deml|Jakuba Demla]]. 
|-
|Klement Antonín Janetschek, OSA
|{{dts|02|10|1857}}
|{{dts|25|05|1887}}
|{{dts|07|02|1908}}
|Augustinián na Starém Brně. Čestný občan Brna-Bohunic. Farář starobrněnské farnosti. Knihovník a archivář starobrněnského kláštera. 
|-
|Mořic Kuda
|
|
|{{dts|10|02|1908}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jana Křtitele a sv. Jana Evangelisty, Brno-Bystrc|Bystrci u Brna]]. 
|-
|Eduard Höchsmann
|1838
|1862
|{{dts|05|05|1908}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Matějovec|Matějovci]].
|-
|[[w:František Weber (kněz)|František Weber]]
|{{dts|30|12|1826}}
|{{dts|28|07|1850}}
|{{dts|06|06|1908}}
|Kněz olomoucké arcidiecéze a politik. Dožil na penzi ve farnosti [[w:Římskokatolická farnost Lovčice u Kyjova|Lovčice]].
|-
|[[w:Josef Pavel Karásek|Josef Pavel Karásek]], O.Praem.
|{{dts|01|01|1848}}
|{{dts|11|10|1871}}
|{{dts|11|10|1908}}
|V letech 1893-1908 opat premonstrátského kláštera v Nové Říši u Telče.
|-
|Mons. [[w:Robert Šuderla|Robert Šuderla]]
|1824
|1846
|{{dts|24|02|1909}}
|Děkan a první prelát brněnské kapituly. 
|-
|J.M. can. [[w:Karel Landsteiner|Karel Landsteiner]]
|{{dts|30|08|1835}}
|
|{{dts|03|04|1909}}
|Probošt [[w:Význačná kolegiátní kapitula u sv. Václava v Mikulově|kapituly v Mikulově]]. Byl literárně činný pod pseudonymem ''Artur Landsteiner''. 
|-
|Ludvík Škrda, OFMConv. 
|{{dts|30|08|1835}}
|
|{{dts|27|09|1909}}
|Minorita, kněz. Jistý čas působil v brněnském minoritském konventu při kostele sv. Janů. 
|-
|Jan Brabenec
|{{dts|05|05|1833}}
|1858
|{{dts|21|11|1909}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Bohdalov|Bohdalově]], pak v [[w:Římskokatolická farnost Brtnice|Brtnici]].
|-
|Konstanc Procházka, OP
|
|
|{{dts|21|05|1910}}
|Dominikán, kněz. Převor dominikánského kláštera ve Znojmě. 
|-
|Mons. Vladimír Šťastný
|
|1864
|{{dts|20|08|1910}}
|Rodák z Rudíkova. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Židlochovice|Židlochovicích]]. Později působil jako katecheta na českém gymnáziu v Brně. V r. 1890 odešel na odpočinek. V r. 1896 jmenován papežským komořím.
|-
|Antonín Špaček
|{{dts|07|04|1878}}
|1903
|{{dts|03|10|1910}}
|Rodák z Kotlas (farnost Nové Veselí). Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Kostelní Vydří|Kostelním Vydří]]. 
|-
|Eduard Vichta
|{{dts|16|03|1863}}
|1887
|{{dts|31|12|1910}}
|Rodák ze Skleného nad Oslavou ([[w:Římskokatolická farnost Bory|farnost Bory]]). Kooperátor a později farář v [[w:Římskokatolická farnost Lysice|Lysicích]]. 
|-
|Josef Kašpar
|
|
|{{dts|01|01|1911}}
|Katecheta na brněnském lyceu a školách ''Vesna''. Zemřel na zápal plic, pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.
|-
|Antonín Páral
|{{dts|05|04|1828}}
|1852
|{{dts|03|03|1911}}
|Rodák z Drnovic ([[w:Římskokatolická farnost Lysice|farnost Lysice]]). Dlouholetý farář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Václava, Brno-Obřany|Obřanech u Brna]]. Čestný občan obce Drnovice. 
|-
|[[w:Josef Ševčík (kněz)|Josef Ševčík]]
|{{dts|19|03|1857}}
|
|{{dts|20|10|1911}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Babice u Lesonic|Babicích u Lesonic]], auditor brněnské konzistoře, překladatel. Jeho kaplanem byl nějaký čas [[w:Jakub Deml|Jakub Deml]]. Jejich kontakty pokračovaly až do Ševčíkovy smrti, Deml na něj pak vděčně vzpomínal po celý zbytek svého života. 
|-
|Josef Kříž
|1834
|1862
|{{dts|09|02|1912}}
|Rodák z Kotlas ([[w:Římskokatolická farnost Nové Veselí|farnost Nové Veselí]]). Působil v [[w:Římskokatolická farnost Rovečné|Rovečném]] a [[w:Římskokatolická farnost Uhřínov|Uhřínově]]. V letech 1881-1882 v [[w:Římskokatolická farnost Lovčice|Lovčicích]]. 
|-
|[[w:Benedikt Karel Korčian|Benedikt Karel Korčian]], OSB
|{{dts|13|08|1840}}
|1865
|{{dts|08|05|1912}}
|Rajhradský benediktin, opat rajhradského kláštera. Velký milovník umění, finančně se podílel na renovaci a zvelebení hrobu svatého Benedikta (zakladatele benediktinského řádu a jeho mnišského patrona) na italském Monte Cassinu. Člověk lidumilný a štědrý. 
|-
|Alois Hrudička
|{{dts|24|04|1843}}
|{{dts|22|07|1868}}
|{{dts|02|08|1912}}
|Rodák z Třešti u Jihlavy. Katecheta v Třebíči, později farář v [[w:Římskokatolická farnost Telč|Telči]], od r. 1911 žil jako host v želivském klášteře (královéhradecká diecéze), kde i zemřel. Pohřben v rodišti.  
|-
|Alois Konečný
|{{dts|03|06|1858}}
|1882
|{{dts|03|12|1912}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Těšetice u Znojma|Těšeticích]].
|-
|[[w:Antonín Adamec|Antonín Adamec]]
|
|
|{{dts|17|06|1913}}
|Někdejší administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Letonice|Letonicích]], později kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Zábrdovice|Brně-Zábrdovicích]]. Kanovník brněnské kapituly a asesor brněnské konzistoře. 
|-
|[[w:Tomáš Eduard Šilinger|Tomáš Eduard Šilinger]], OSA
|{{dts|16|12|1866}}
|{{dts|26|07|1891}}
|{{dts|17|06|1913}}
|Augustinián na Starém Brně, novinář a poslanec Moravského zemského sněmu, zemřel během pobytu v Luhačovicích.
|-
|Emanuel Sedlák
|1841
|1867
|{{dts|09|07|1913}}
|Rodák z Lipovce. Postupně působil jako kaplan ve Křtinách, Dolních Kounicích a Lukách nad Jihlavou. Následně byl nějaký čas interkalárním administrátorem v [[w:Římskokatolická farnost Bory|Borech]]. Od roku 1901 působil jako farář v Rudíkově. Onemocněl rakovinou střev a přes všemožnou léčbu se nemoc nepodařilo zvládnout. Zemřel na rudíkovské faře. Jeho pohřbu se účastnilo 29 kněží a nespočet farníků. 
|-
|Emanuel Štikar
|
|
|{{dts|06|08|1913}}
|Kněz brněnské diecéze, rodák z Bohdalova.   
|-
|Kašpar Hojtgens, OFMCap.
|
|
|{{dts|06|10|1913}}
|Kapucín, kněz. Člen řádového konventu ve Znojmě.
|-
|František Drašar
|{{dts|30|10|1854}}
|1879
|{{dts|10|01|1914}}
|Někdejší kaplan ve Žďáře nad Sázavou, později farář v [[w:Římskokatolická farnost Dubňany|Horních Dubňanech]].
|-
|Metoděj Ignác Halabala, OSB
|
|1859
|{{dts|31|01|1914}}
|Rajhradský benediktin, farář v [[w:Římskokatolická farnost Syrovice|Syrovicích u Rajhradu]]. Konzistorní rada. 
|-
|Mons. ThDr. [[w:Robert Neuschl|Robert Neuschl]]
|{{dts|20|01|1856}}
|1879
|{{dts|31|01|1914}}
|Rodák z Nového Jimramova ([[w:Římskokatolická farnost Jimramov|farnost Jimramov]]). Po kněžském svěcení působil jako kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Moravská Nová Ves|Moravské Nové Vsi]]. Později vyučoval v kněžském semináři v Brně. Zabýval se christologií. Pedagogické působení mu oslabilo nervovou soustavu. Odešel na odpočinek ke svému bratru do Nedvědice pod Pernštejnem, kde dožil jako soukromá osoba. 
|-
|Arnošt Karel Gřiwnacký, OSB
|
|1859
|{{dts|17|01|1915}}
|Rajhradský benediktin, vyučující v kněžském semináři v Brně.  
|-
|Alois Dundáček
|1867
|{{dts|08|01|1897}}
|{{dts|01|03|1915}}
|Rodák z Veverské Bitýšky. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Pavlov u Radostína nad Oslavou|Pavlově u Radostína nad Oslavou]].
|-
|Josef Sychra
|{{dts|02|11|1845}}
|1873
|{{dts|05|05|1915}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Horní Štěpánov|Horním Štěpánově]], později ve [[w:Římskokatolická farnost Sloup v Moravském krasu|Sloupu]]. 
|-
|Josef Kocián
|{{dts|22|02|1850}}
|{{dts|25|07|1876}}
|{{dts|19|06|1915}}
|Rodák ze Slavkova u Brna. Dlouho působil jako kooperátor v Bedřichově u Lysic. V letech 1911-1915 byl pak farářem v Lysicích. 
|-
|[[w:František Xaver Marat|František Xaver Marat]], OCr.
|{{dts|22|02|1850}}
|1875
|{{dts|19|06|1915}}
|Křížovník s červenou hvězdou. V letech 1902-1915 řádový velmistr. Rada brněnského biskupství. Pohřben v Řevnicích u Prahy. 
|-
|[[w:František Saleský Bauer|František Saleský Bauer]]
|{{dts|26|01|1841}}
|{{dts|19|07|1863}}
|{{dts|25|11|1915}}
|Původně kněz olomoucké arcidiecéze. V letech 1882-1904 biskup brněnský a následně od r. 1904 až do své smrti arcibiskup olomoucký.  
|-
|Josef Blaha
|
|{{dts|31|07|1888}}
|{{dts|17|02|1916}}
|Rodák z Rozsíčky ([[w:Římskokatolická farnost Sulíkov|farnost Sulíkov]]). Působil postupně v Bedřichově u Lysic, [[w:Římskokatolická farnost Šlapanice|Šlapanicích]] a [[w:Římskokatolická farnost Strážek|Strážku]]. Od 1. září 1915 farář v [[w:Římskokatolická farnost Lysice|Lysicích]]. 
|-
|Ludvík Kadar
|
|
|{{dts|19|02|1916}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Zbraslav u Brna|Zbraslavi u Brna]]. Rodný bratr R.D. Ondřeje Kadara (viz r. 1919 tohoto seznamu).
|-
|Rafael Lakosil, OP
|{{dts|23|11|1861}}
|
|{{dts|13|05|1916}}
|Dominikán. Katecheta a nemocniční kaplan ve Znojmě. Ve Znojmě též pohřben.
|-
|Cyril Grebeníček, OP
|{{dts|17|01|1864}}
|{{dts|25|07|1890}}
|{{dts|23|05|1916}}
|Dominikán. Někdejší kaplan a později farář [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Kříže, Znojmo|farnosti při kostele sv. Kříže ve Znojmě]]. Pohřben v Praze. 
|-
|František Mikšánek
|
|
|{{dts|08|07|1916}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Němčice|Velkých Němčicích]]. Osobní děkan, biskupský a konzistorní rada. 
|-
|Václav Alois Oharek
|1845
|1868
|{{dts|27|08|1916}}
|Rodák z Vyškova (olomoucká arcidiecéze). Působil jako kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Hodonín|Hodoníně]], v letech 1875-1895 farář v [[w:Římskokatolická farnost Dubňany|Dubňanech]], pak v letech 1895-1900 u [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Mikuláše, Znojmo|sv. Mikuláše ve Znojmě]]. Folklorista.  
|-
|Klement Gottvald
|
|
|{{dts|04|09|1916}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Bílovice|Velkých Bílovicích]].
|-
|Arnošt Vlček
|1842
|1867
|{{dts|12|10|1916}}
|V letech 1890-1893 farář v [[w:Římskokatolická farnost Nové Veselí|Novém Veselí]], poté farář v [[w:Římskokatolická farnost Borkovany|Borkovanech]].
|-
|František Žaluda
|{{dts|26|11|1867}}
|{{dts|31|07|1892}}
|{{dts|28|12|1916}}
|Rodák z Petrova ([[w:Římskokatolická farnost Sulíkov|farnost Sulíkov]]). V letech 1905-1916 farář v [[w:Římskokatolická farnost Dalečín|Dalečíně]]. V červenci roku 1916 přeložen do [[w:Římskokatolická farnost Lysice|Lysic]]. Obtížně snášel pastorační podmínky, které v Lysicích byly těžší. Brzy byl uvolněn na zdravotní dovolenou a nedlouho poté zemřel. 
|-
|Jan Nep. Rubringer, OFMCap.
|
|
|{{dts|27|06|1917}}
|Kapucín, někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Třebíč-Jejkov|Třebíči na Jejkově]]. Provinční definitor a konzistorní rada. Zemřel v Mariazell v Rakousku.
|-
|František Ehrmann
|{{dts|05|05|1866}}
|1890
|{{dts|11|08|1918}}
|Někdejší farář ve Veverské Bítýšce. Angažoval se v unionistickém hnutí, usilujícím o sblížení katolické a pravoslavné církve. Velký vlastenec a dobrodinec chudiny. Později působil v Olomouci jako sekretář arcibiskupa Bauera a po jeho smrti byl vykonavatelem jeho poslední vůle. Pohřben ve Veverské Bítýšce, pohřební obřady vedl kanovník a někdejší dočasný administrátor brněnské diecéze Josef Pospíšil (viz r. 1926 tohoto seznamu). 
|-
|ThDr. [[w:Karel Eichler|Karel Eichler]]
|{{dts|13|01|1845}}
|1870
|{{dts|27|04|1918}}
|Rodák z Velkého Meziříčí. Po kněžském svěcení působil postupně v [[w:Římskokatolická farnost Hovorany|Hovoranech]], [[w:Římskokatolická farnost Kurdějov|Kurdějově]] a [[w:Římskokatolická farnost Hodonín|Hodoníně]]. V letech 1874-1880 vyučoval církevní dějiny a kanonické právo v kněžském semináři v Brně. V roce 1880 byl ustanoven farářem ve [[w:Římskokatolická farnost Veverská Bítíška|Veverské Bítíšce]]. Autor nápěvu k písni ''Ty Mocný, Silný, Veliký'' v Jednotném kancionálu. 
|-
|František Jančík
|
|
|{{dts|29|07|1918}}
|Farář v Moutnicích.
|-
|Ondřej Kadar
|{{dts|29|09|1861}}
|
|{{dts|01|01|1919}}
|Konzistorní rada. Někdejší kaplan v Brně-Zábrdovicích, později duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Rostěnice|Rostěnicích]]. Rodný bratr R.D. Ludvíka Kadara (viz r. 1916 tohoto seznamu). 
|-
|František Kunstmüller
|{{dts|31|01|1846}}
|1871
|{{dts|06|06|1919}}
|Působil jako farář a děkan ve své rodné [[w:Římskokatolická farnost Nové Město na Moravě|farnosti v Novém Městě na Moravě]]. 
|-
|[[w:Norbert František Drápalík|Norbert František Drápalík]], O.Praem.
|{{dts|23|09|1861}}
|
|{{dts|21|05|1920}}
|V letech 1909-1912 opat kanonie premonstrátů v Nové Říši u Telče, po sporech s komunitou rezignoval, žil pak jako soukromá osoba na Slovensku (''Sväta Chrasť'', dnes [[w:Vinohrady nad Váhom|Vinohrady nad Váhom]]).
|-
|[[w:František Florian|František Florian]]
|{{dts|02|04|1842}}
|1866
|{{dts|27|11|1920}}
|V letech 1873-1895 farář v [[w:Římskokatolická farnost Tasov|Tasově]], poté v letech 1895-1916 kooperátor ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Meziříčí|Velkém Meziříčí]]. Učitel Jakuba Demla. Pohřben ve Velkém Meziříčí na starém hřbitově ''&quot;na Moráni&quot;''.
|-
|Guala Konečný, OP
|
|
|{{dts|11|10|1920}}
|Dominikán, bývalý provinciál. Někdejší převor dominikánského konventu ve Znojmě. Výborný kazatel, katecheta a zpovědník. Dožil v Praze, v závěru života trpělivě snášel vážné onemocnění (v jehož důsledku musel podstoupit amputaci jedné nohy). 
|-
|Prokop Bartoloměj Šup, OSB
|{{dts|24|08|1866}}
|{{dts|31|07|1892}}
|{{dts|05|12|1921}}
|Rajhradský benediktin, opat rajhradského kláštera. Klíčová osobnost křesťanského sociálního hnutí v Českých zemích.
|-
|[[w:Vincenc Ševčík|Vincenc Ševčík]]
|{{dts|21|02|1862}}
|
|{{dts|16|10|1921}}
|Působil jako kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Boskovice|Boskovicích]], následně jako farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vísky u Letovic|Vískách]] a pak v [[w:Římskokatolická farnost Černá Hora|Černé Hoře u Blanska]]. Angažoval se též politicky. Zemřel na následky operace v sanatoriu v Podolí u Prahy. 
|-
|František Saleský Blažek, CSsR
|
|
|{{dts|26|02|1922}}
|Redemptorista, kněz. Šest let byl rektorem brněnské redemptoristické koleje při kostele sv. Michala. Dožil na Svaté Hoře u Přibrami. 
|-
|J.M. can. Josef Burian
|
|
|{{dts|23|05|1922}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Cerekev|Dolní Cerekvi]]. Později kanovník Vyšehradské kapituly v Praze. 
|-
|Jan Škarda
|{{dts|30|11|1862}}
|
|{{dts|08|06|1922}}
|Rodák z Rajhradu. Po kněžském svěcení v roce 1887 působil dlouhá léta jako kooperátor v Boskovicích. Farářem se stal ve Střížově (od roku 1900), následně v Běhařovicích (od roku 1904) a opětovně ve Střížově (od roku 1920), kde také zemřel a byl pohřben. 
|-
|Jaroslav Barvík
|{{dts|02|05|1878}}
|{{dts|28|07|1901}}
|{{dts|28|06|1922}}
|Rodák z Drnovic (farnost Lysice). Po kněžském svěcení působil postupně jako druhý kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Bystřice nad Pernštejnem|Bystřici nad Pernštejnem]], posléze jako kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Bučovice|Bučovicích]]. V letech 1921-1922 byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Adamov|Adamově]]. 
|-
|Bernard Pátek
|
|
|{{dts|19|07|1922}}
|Rodák z Brna. Po kněžském svěcení působil jako kaplan postupně v [[w:Římskokatolická farnost Moravské Budějovice|Moravských Budějovicích]] a [[w:Římskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Zábrdovice|Brně-Zábrdovicích]]. Pak přešel jako expozita do [[w:Římskokatolická farnost Ochoz u Brna|Ochozu u Brna]]. V roce 1892 převzal farnost ve [[w:Římskokatolická farnost Křtiny|Křtinách]], kde byl před ním farářem jeho strýc (rovněž ''Bernard Pátek'', † 6. května 1892). Zemřel na srdeční mrtvici po operaci kýly v ''Nemocnici Milosrdných bratří'' v Brně. Pohřben ve Křtinách.
|-
|Leopold Kolísek
|{{dts|14|11|1859}}
|{{dts|26|07|1885}}
|{{dts|25|08|1922}}
|V letech 1885-1888 katecheta v Kuřimi. V roce 1888 působil krátce jako interkalární administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Loučky|Dolních Loučkách]], ještě v roce 1888 se pak stal farářem v [[w:Římskokatolická farnost Tišnov|Tišnově]]. Později působil jako farář v [[w:Římskokatolická farnost Křižanovice u Bučovic|Křižanovicích]], kde působil až do své smrti. 
|-
|Cyriak Novotný
|{{dts|08|08|1869}}
|{{dts|30|07|1893}}
|{{dts|27|11|1922}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Měřín|Měříně]], v letech 1908-1922 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Zhoř u Jihlavy|Zhoři u Jihlavy]]. Byl jedním z kněží, kteří v mládí velmi ovlivnili pozdějšího kněze a mučedníka [[w:Josef Toufar|Josefa Toufara]], rodáka ze zhořské farnosti. 
|-
|Julius Koubek
|
|
|{{dts|19|01|1923}}
|Rodák z Bohdalova. V letech 1889-1908 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Zbýšov u Brna|Zbýšově u Brna]], v l. 1908-1923 v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jana Křtitele a sv. Jana Evangelisty, Brno-Bystrc|Bystrci u Brna]]. 
|-
|Josef Švaříček
|1862
|1885
|{{dts|21|01|1923}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Kounice|Dolních Kounicích]]. Tamtéž pohřben.
|-
|Jan Oulehla
|{{dts|06|10|1866}}
|1891
|{{dts|31|01|1924}}
|Rodák z Měřína. Katecheta v Novém Městě na Moravě. 
|-
|Mons. Dr. Jan Evang. Sedlák
|{{dts|04|12|1871}}
|1894
|{{dts|08|05|1924}}
|Rodák z Třebíče, někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Dyjákovice|Dyjákovicích]]. Od roku 1907 profesor starozákonní biblistiky v brněnském kněžském semináři. Zemřel v brněnské Nemocnici Milosrdných bratří na diabetes. Pohřben v Třebíči.  
|-
|Jan Konečný
|{{dts|16|04|1851}}
|1875
|{{dts|13|12|1924}}
|Duchovní správce na [[w:Římskokatolická farnost Ruda|Rudě u Velkého Meziříčí]].
|-
|František Chalupa
|{{dts|28|10|1853}}
|1879
|{{dts|22|02|1925}}
|Rodák z Měřína. V letech 1893-1898 farář v Novém Veselí, poté v Zábrdovicích. Od r. 1919 na odpočinku. 
|-
|Jiří Janoušek
|
|
|{{dts|26|02|1925}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Častohostice|Častohosticích]], v roce 1913 odešel na penzi. V Častohosticích dožil. 
|-
|Kašpar Král
|
|
|{{dts|04|03|1925}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Lovčice|Lovčicích]].
|-
|Jan Bádal
|{{dts|04|12|1856}}
|1881
|{{dts|13|05|1925}}
|Někdejší kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Náměšť nad Oslavou|Náměšti nad Oslavou]], zemřel ve Velké Bíteši. 
|-
|Antonín Podlaha, OFMCap.
|
|
|{{dts|02|08|1925}}
|Kapucín, kněz a provinční vikář. Člen řádové komunity v Třebíči na Jejkově. 
|-
|Moric Maršík
|
|
|{{dts|22|09|1925}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Bartoloměje, Brno-Žebětín|Žebětíně]] a [[w:Římskokatolická farnost u kostela Zvěstování Panny Marie, Brno-Tuřany|Tuřanech]].
|-
|Leopold Rozmarín
|{{dts|04|12|1871}}
|{{dts|12|03|1905}}
|{{dts|17|12|1925}}
|Rodák ze Stránecké Zhoři ([[w:Římskokatolická farnost Netín|farnost Netín]]), duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Lubnice|Lubnici]] (1911-1917) a poté ve [[w:Římskokatolická farnost Staré Hobzí|Starém Hobzí]] (1917-1925).
|-
|František Vlach
|
|
|{{dts|18|02|1926}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Dambořice|Dambořicích]].
|-
|Arnošt Kotínský
|{{dts|25|03|1861}}
|1885
|{{dts|18|04|1926}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Bobrová|Bobrové]].
|-
|Jan Kolouch
|{{dts|26|12|1852}}
|{{dts|04|08|1878}}
|{{dts|01|07|1926}}
|Rodák z Netína. V netínském kostele také přijal kněžské svěcení. Působil ve Velkém Meziříčí, v letech 1889-1926 byl pak farářem v [[w:Římskokatolická farnost Lažánky|Lažánkách]]. Byl znám jako výborný kazatel. 
|-
|František Setnička
|{{dts|08|08|1867}}
|1890
|{{dts|25|09|1926}}
|Rodák z Drnovic (farnost Lysice). Po kněžském svěcení byl nějaký čas kaplanem v [[w:Římskokatolická farnost Telč|Telči]], v letech 1901-1911 farář v [[w:Římskokatolická farnost Předín|Předíně]]. Posléze v letech 1911-1926 farář v [[w:Římskokatolická farnost Bory|Borech]] (děkanství velkomeziříčské). Zemřel v Okříškách. 
|-
|Mons. ThDr. [[w:Josef Pospíšil (kněz)|Josef Pospíšil]]
|{{dts|06|05|1845}}
|1870
|{{dts|19|12|1926}}
|Rodák z Oslavičky ([[w:Římskokatolická farnost Rudíkov|farnost Rudíkov]]). Profesor dogmatiky a fundamentální teologie v biskupském semináři v Brně. Podvakráte dočasný administrátor brněnské diecéze při uprázdnění biskupského stolce (1916-1917 a 1926). 
|-
|Konstanc Pechoč, OP
|{{dts|10|04|1871}}
|
|{{dts|14|02|1927}}
|Dominikán, někdejší katecheta a kaplan ve Znojmě. 
|-
|Mons. ThDr. [[w:Jakub Hodr|Jakub Hodr]]
|{{dts|01|07|1848}}
|1873
|{{dts|09|03|1927}}
|Kanovník [[w:Královská stoliční kapitula sv. Petra a Pavla v Brně|Královské stoliční kapituly v Brně]], někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Šlapanice|Šlapanicích]], pak prefekt brněnského kněžského semináře. V mládí se znal a přátelil s [[w:Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masarykem]]. Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.
|-
|Ignát Vyškovský
|{{dts|06|07|1860}}
|{{dts|10|06|1883}}
|{{dts|11|06|1927}}
|Rodák z Třebíče-Jejkova. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Brtnice|Brtnici]] a arcikněz jihlavský. 
|-
|Ignát Kolísek
|
|
|{{dts|02|07|1927}}
|Rodný bratr R.D. Františka Kolíska (viz r. 1906 tohoto seznamu) a Mons. [[w:Alois Kolísek|Aloise Kolíska]] (viz r. 1931 tohoto seznamu). Farář v [[w:Římskokatolická farnost Dobročkovice|Dobročkovicích]].
|-
|Zdislav Luskač, OP
|{{dts|19|06|1884}}
|{{dts|05|07|1912}}
|{{dts|25|07|1927}}
|Dominikán. Někdejší člen řádové komunity ve Znojmě. V letech 1922-1925 působil mezi českými vystěhovalci v Argentině. Vrátil se s podlomeným zdravím a za dva roky zemřel. 
|-
|František Beránek
|
|
|{{dts|15|08|1927}}
|Kněz brněnské diecéze, konzistorní rada. Pohřben v Tasově. 
|-
|František Maňoušek
|{{dts|19|09|1863}}
|{{dts|26|07|1886}}
|{{dts|22|12|1927}}
|Rodák z rolnické rodiny z Doubravice nad Svitavou. Působil postupně v Rouchovanech, Hostimi, Pavlicích a Našiměřicích. Od roku 1894 byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Budkov|Budkově]]. V roce 1921 měl odejít do penze, na prosby farníků však zůstal v aktivní službě. Hodný a oblíbený kněz. Dle vzpomínek pamětníků byl velice skromný (většinu svých příjmů vydával na podporu chudých farníků), skromný byl i co se jídla týče. Dne 22. prosince 1927 navštívil z Budkova pěšky Jemnici, kam byl pozván, aby zpovídal před vánočními svátky. Ze skromnosti odmítl po zpovídání na faře nabízené jídlo a ve velmi nevlídném, mrazivém  počasí se vydal na pěší cestu zpět. Cestou se potkal s fořtem, který mu nabídl doprovod se světlem. Kněz s díky odmítl s vysvětlením, že nechce nikoho takovou starostí obtěžovat. Vysílený umrzl v polích nedaleko Budkova. Nalezen byl až na druhý den ráno. Pohřben byl za velké účasti lidu i duchovenstva na budkovském hřbitově. Na místě jeho tragické smrti byla vystavěna kaplička. 
|-
|Alois Ličman
|
|
|{{dts|05|03|1928}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vysoké Popovice|Vysokých Popovicích]].
|-
|[[w:Ferdinand Antonín Hotový|Ferdinand Antonín Hotový]], O.Praem.
|{{dts|05|01|1853}}
|
|{{dts|01|05|1928}}
|V letech 1913-1928 opat kanonie premonstrátů v Nové Říši u Telče.
|-
|Maurus Kinter, OSB
|{{dts|21|02|1842}}
|{{dts|04|06|1864}}
|{{dts|26|06|1928}}
|Rajhradský benediktin, knihovník a archivář [[w:Rajhradský klášter|rajhradského kláštera]]. 
|-
|František Orel
|{{dts|17|07|1867}}
|1890
|{{dts|19|09|1928}}
|Katecheta v Brně-Žabovřeskách. 
|-
|-
|Mons. ThDr. [[w:František Bulla|František Bulla]]
|{{dts|14|02|1868}}
|1890
|{{dts|25|04|1929}}
|Někdejší regent brněnského semináře. Tajný papežský komoří. V závěru života žil ve Křtinách, kde je také pohřben.
|-
|Pavel Navrátil
|
|
|{{dts|30|12|1929}}
|V letech 1895-1902 farář v Dubňanech, poté v Hodoníně. Později arcikněz slavkovský. 
|-
|Mons. ThDr. [[w:Josef Samsour|Josef Samsour]]
|{{dts|07|08|1870}}
|{{dts|21|12|1892}}
|{{dts|04|03|1930}}
|Rodák z Vatína (pův. farnost Nové Veselí, později farnost Obyčtov). Působil jako interkalární administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Brod nad Dyjí|Brodě nad Dyjí]] (část roku 1893) a jako kooperátor v  [[w:Římskokatolická farnost Dolní Dunajovice|Dolních Dunajovicích]] (1893-1897). Později byl profesorem kanonického práva a církevních dějin v brněnském kněžském semináři. Působil též jako zpovědník brněnských sester voršilek a jako diecézní cenzor. Autor řady knih a několika odborných studií, které publikoval zpravidla v časopise ''Hlídka''. V roce 1926 byl v důsledku přepracování uvolněn na zdravotní dovolenou. Do aktivní služby se již nevrátil, zbytek života prožil v Brně. Pohřben v Obyčtově na novém hřbitově do hrobu svých rodičů. 
|-
|Alois Slovák
|{{dts|01|08|1859}}
|{{dts|10|09|1882}}
|{{dts|23|03|1930}}
|Působil jako kooperátor v Ivančicích, později jako druhý kaplan při brněnské katedrále. 
|-
|Augustin Strnad, OP
|{{dts|12|10|1874}}
|{{dts|22|07|1899}}
|{{dts|08|06|1930}}
|Dominikán. Rodák z Okříšek. Někdejší kaplan u sv. Kříže ve Znojmě a později převor znojemského dominikánského konventu. V závěru života působil v dominikánském konventu v Plzni. 
|-
|Augustin Alois Vrzal, OSB
|
|
|{{dts|28|10|1930}}
|Rajhradský benediktin. Působil postupně v [[w:Římskokatolická farnost Domašov|Domašově]], [[w:Římskokatolická farnost Syrovice|Syrovicích u Rajhradu]] a [[w:Římskokatolická farnost Ostrovačice|Ostrovačicích]]. V roce 1929 odešel ze zdravotních důvodů na odpočinek do rajhradského kláštera. Pozdější rajhradský opat Pokorný (viz r. 1979) jej v nekrologu popsal jako člověka opravdově zbožného, skromného a laskavého. 
|-
|Mons. [[w:Alois Kolísek|Alois Kolísek]]
|{{dts|01|04|1868}}
|1891
|{{dts|25|08|1931}}
|Rodák z Protivanova. Po kněžském svěcení působil postupně v [[w:Římskokatolická farnost Náměšť nad Oslavou|Náměšti nad Oslavou]], [[w:Římskokatolická farnost Miroslav|Miroslavi]] a [[w:Římskokatolická farnost Ivančice|Ivančicích]]. V letech 1918-1920 byl poslancem ''Revolučního národního shromáždění''. Od r. 1919 působil na Slovensku jako profesor teologické fakulty v Bratislavě. 
|-
|Filip Buchta
|
|
|{{dts|02|10|1931}}
|Působil v duchovní správě postupně v [[w:Římskokatolická farnost Šafov|Šafově]] a [[w:Římskokatolická farnost Diváky|Divákách]].
|-
|Jan Jeřábek
|{{dts|018|12|1855}}
|
|{{dts|31|12|1931}}
|Kněz brněnské diecéze. Vyučoval v Brně na Kadetní škole. Zemřel v Nemocnici milosrdných bratří. Pohřben na hřbitově v Brně-Králově Poli.
|-
|Egbert Belcredi
|
|
|{{dts|05|05|1932}}
|Člen hraběcího rodu Belcrediů. Po vysvěcení na kněze působil v [[w:Římskokatolická farnost Jimramov|Jimramově]] a později v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jiljí, Brno-Líšeň|Líšni]] (tehdy samostatný městys, k Brnu připojena až v r. 1944).
|-
|František Míča
|
|1885
|{{dts|21|05|1932}}
|V letech 1886-1890 kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Měřín|Měříně]]. Od roku 1891 až do smrti farář ve Zhoři u Jihlavy. 
|-
|Jan Novotný
|{{dts|25|03|1842}}
|
|{{dts|15|07|1932}}
|Rodák z Chroustova ([[w:Římskokatolická farnost Bohdalov|farnost Bohdalov]]), působil postupně v [[w:Římskokatolická farnost Herálec pod Žákovou horou|Herálci]], [[w:Římskokatolická farnost Křepice|Křepicích]], [[w:Římskokatolická farnost Sokolnice|Sokolnicích]] a v letech 1895-1917 v [[w:Římskokatolická farnost Radostín nad Oslavou|Radostíně nad Oslavou]]. Na penzi žil v Náměšti nad Oslavou.
|-
|Jakub Rosendorf
|{{dts|25|08|1866}}
|{{dts|28|07|1889}}
|{{dts|05|09|1932}}
|Farář ve Veverské Bítýšce. 
|-
|Mons. [[w:Norbert Jan Nepomucký Klein|Norbert Jan Nep. Klein]], OT
|{{dts|25|10|1866}}
|1890
|{{dts|09|03|1933}}
|Člen Řádu německých rytířů. V letech 1916-1926 brněnský diecézní biskup (biskupská konsekrace 28. ledna 1917 v Opavě, 11. února téhož roku v Brně intronizován). Po vzniku Československa byl shledán jako neproblematický a proto nová republika nevyvíjela snahy o jeho odstranění z funkce biskupa. Uvádí se, že s moravskými kněžími vycházel velice dobře. Od roku 1923 zároveň velmistr Řádu německých rytířů. V roce 1926 rezignoval na biskupský úřad v Brně a přijal titulární biskupství syenitské, velmistrem svého řádu zůstal až do smrti. 
|-
|Emanuel Kubíček, SJ
|{{dts|24|12|1873}}
|1896
|{{dts|31|05|1933}}
|Rodák z Biskupic u Moravského Krumlova. Teologii vystudoval jako diecézní bohoslovec a byl vysvěcen na kněze pro brněnskou diecézi. Působil jako kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Ivančice|Ivančicích]], poté byl interkalárním administrátorem v [[w:Římskokatolická farnost Hluboké Mašůvky|Hlubokých Mašůvkách]], v letech 1897-1899 byl pak kaplanem v [[w:Římskokatolická farnost Jevišovice|Jevišovicích]]. O rok později byl ustanoven farářem v [[w:Římskokatolická farnost Pavlice|Pavlicích]]. V roce 1900 však službu v diecézi ukončil a vstoupil do jezuitského řádu. Později jako jezuita působil již mimo brněnskou diecézi. Zemřel na následky zápalu plic, pohřben v jezuitské hrobce v Praze-Bubenči.
|-
|Bernard Lužný, OP
|
|
|{{dts|31|05|1933}}
|Dominikán. Od r. 1910 převor dominikánského konventu ve Znojmě. 
|-
|Josef Chlupáček, OP
|{{dts|28|10|1849}}
|{{dts|05|07|1875}}
|{{dts|09|10|1933}}
|Dominikán. Někdejší člen dominikánského konventu ve Znojmě. Zemřel v dominikánském konventu v Litoměřicích. V Litoměřicích též pohřben.  
|-
|Rudolf Sedlák 
|{{dts|01|02|1871}}
|1895
|{{dts|23|02|1934}}
|Působil jako farář postupně v [[w:Římskokatolická farnost Prušánky|Prušánkách]] a v [[w:Římskokatolická farnost Sulkovec|Sulkovci]].
|- 
|[[w:František Šebela(kněz)|František Šebela]]
|{{dts|07|10|1858}}
|{{dts|26|07|1885}}
|{{dts|28|02|1934}}
|Rodák z Ježkovic. Kněz, farář, auditor konzistoře, později konsistoriální rada. Působil 34 roků v [[w:Římskokatolická farnost Otnice|Otnicích]]. Mezi farníky byl značně oblíben. Na zasloužený odpočinek odešel do [[w:Římskokatolická farnost Újezd u Černé Hory|Újezdu u Černé Hory]]. Dožil tam pod starostlivou péčí rodiny Filkových v domě č.p.5, kterému se tam říkalo &quot;malá fara&quot;. Pochován tamtéž - hrob č.E39.  
|-
|Jakub Pavelka
|{{dts|19|07|1865}}
|
|{{dts|19|10|1934}}
|Rodák z Vážan nad Litavou. Františkánský terciář. V roce 1901 interkalární administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Rudíkov|Rudíkově]], v letech 1901-1922 farář v [[w:Římskokatolická farnost Přibyslavice|Přibyslavicích]] a následně v [[w:Římskokatolická farnost Hvězdlice|Hvězdlicích]]. Konzistorní rada. Básník. S Karlem Eichlerem (viz r. 1918 tohoto seznamu) spolupracoval na vydání kancionálu. Pohřben ve Hvězdlicích. 
|-
|Josef Jurek
|
|
|{{dts|07|01|1935}}
|Rodák z Nového Telečkova ([[w:Římskokatolická farnost Rudíkov|farnost Rudíkov]]), duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Archlebov|Archlebově]], pohřben na hřbitově v Brně-Juliánově (hřbitov byl později zrušen, jeho hrob již neexistuje).
|-
|Jan Miroslav Bakalář-Srbecký
|{{dts|16|07|1857}}
|1884
|{{dts|23|01|1935}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Křižanov|Křižanově]]. V letech 1887-1913 katecheta v Břeclavi. Poté působil až do roku 1918 v Rakousku. Po vzniku Československé republiky se vrátil na Moravu. Působil pak jako katecheta ve Valticích. Propagátor esperanta. Byl literárně činný. 
|-
|František Géduš
|{{dts|19|08|1863}}
|1886
|{{dts|18|04|1935}}
|V letech 1886-1892 kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Doubravice nad Svitavou|Doubravici nad Svitavou]]. Později byl farářem v Lipovci a následně farářem a děkanem ve Sloupu v Moravském krasu. 
|-
|František Hudec
|{{dts|04|02|1864}}
|
|{{dts|04|05|1935}}
|Rodák z Vysočan u Blanska. Jako kněz působil postupně ve [[w:Římskokatolická farnost Starý Petřín|Starém Petříně]], [[w:Římskokatolická farnost Sulíkov|Sulíkově]] a [[w:Římskokatolická farnost Lovčice|Lovčicích]].
|-
|František Venhuda
|
|1885
|{{dts|13|05|1935}}
|Rodák z Chvalkovic u Bučovic. V letech 1885-1886 katecheta v [[w:Římskokatolická farnost Podivín|Podivíně]], následně tři roky sloužil v Sarajevu, kde zakládal předměstskou farnost v Sarajevském Poli. Později působil v Brně při [[w:Kostel svatého Michaela archanděla (Brno)|kostele sv. Michala]]. Od roku 1894 byl katechetou v Brně-Husovicích a organizoval zde stavbu [[w:Kostel Nejsvětějšího srdce Páně (Brno)|kostela Nejsvětějšího Srdce Páně]]. Na penzi se vrátil do svého rodiště. 
|-
|Lect. theol. Sadok Verberger, OP
|{{dts|17|10|1869}}
|{{dts|29|01|1888}}
|{{dts|27|09|1935}}
|Dominikán. Někdejší kaplan při kostele sv. Kříže ve Znojmě. V závěru života působil v dominikánském konventu v Litoměřicích. Zde zemřel. Pohřben na litoměřickém hřbitově.
|-
|Leonard Jílek, OP
|{{dts|27|08|1881}}
|{{dts|05|07|1907}}
|{{dts|21|12|1935}}
|Dominikán. Někdejší kaplan u sv. Kříže ve Znojmě. V letech 1923-1932 kaplan sester dominikánek ve Střelicích u Brna, poté působil opět ve Znojmě, tentokráte především jako katecheta, kazatel a zpovědník. Člověk slabého zdraví, ale veliký modlitebník. Pohřben ve Znojmě. 
|-
|Lect. theol. Michal Kameníček, OP
|{{dts|03|04|1862}}
|{{dts|25|07|1884}}
|{{dts|20|01|1936}}
|Dominikán. V letech 1890-1893 byl zapůjčen na výpomoc do polské dominikánské provincie. Od r. 1893 působil v dominikánské komunitě ve Znojmě, zejména jako kazatel a horlivý zpovědník. Byl velkým milovníkem liturgie.    
|-
|Leopold Toman st.
|{{dts|26|11|1865}}
|{{dts|03|03|1905}}
|{{dts|16|07|1936}}
|Rodák z Kochánova ([[w:Římskokatolická farnost Netín|farnost Netín]]). Postupně působil jako farář v [[w:Římskokatolická farnost Bohuňov|Bohuňově]] a [[w:Římskokatolická farnost Přísnotice|Přísnoticích]]. 
|-
|František Hudec
|{{dts|16|07|1878}}
|{{dts|25|11|1900}}
|{{dts|03|08|1936}}
|Někdejší kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Doubravice nad Svitavou|Doubravici nad Svitavou]], později v [[w:Římskokatolická farnost Lukov u Moravských Budějovic|Lukově u Moravských Budějovic]]. Od r. 1906 působil v Brně-Zábrdovicích (nejprve jako kaplan, od r. 1918 jako farář). 
|-
|Mons. [[w:Jan Tenora|Jan Tenora]]
|{{dts|07|02|1863}}
|{{dts|26|07|1885}}
|{{dts|01|12|1936}}
|Rodák z Kunštátu na Moravě. Bratr Adolfa (viz r. 1943 tohoto seznamu) a Richarda Tenory (viz r. 1948 tohoto seznamu). Dlouholetý farář ve [[w:Římskokatolická farnost Chvalkovice u Bučovic|Chvalkovicích u Bučovic]], kanovník [[w:Význačná kolegiátní kapitula u sv. Václava v Mikulově|kapituly v Mikulově]] a církevní historik. Vyučoval církevní dějiny v brněnském a olomouckém kněžském semináři. V roce 1924 odešel do penze a dožil u svého bratra v Brně. Pohřben v Šaraticích. 
|-
|Jakub Vokoun
|{{dts|28|04|1868}}
|1892
|{{dts|07|01|1937}}
|Rodák z Netína. V letech 1917-1937 farář v Radostíně nad Oslavou. 
|-
|Jan Šubart, OP
|{{dts|11|06|1868}}
|{{dts|19|07|1896}}
|{{dts|29|09|1937}}
|Dominikán. Někdejší člen dominikánského konventu ve Znojmě, kde působil především jako kazatel a zpovědník. 
|-
|Bruno Janeš, OP
|{{dts|14|12|1869}}
|{{dts|25|07|1894}}
|{{dts|28|10|1937}}
|Dominikán. Někdejší kaplan při kostele sv. Kříže ve Znojmě. V závěru života žil v dominikánské komunitě v Košicích. V Košicích též pohřben.  
|-
|Antonín Hrubý
|1887
|1910
|{{dts|07|11|1937}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Bohdalov|Bohdalově]].
|-
|Hubert Růžička
|1893
|1917
|{{dts|01|01|1938}}
|Rodák z Bučovic. Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Kounice|Dolních Kounicích]].
|-
|Pavlín Krkoška, OFMCap.
|
|
|{{dts|21|01|1938}}
|Kapucín, kněz. Působil a zemřel v brněnské kapucínské komunitě v klášteře při kostele Nalezení sv. Kříže.
|-
|[[w:Pavel Julius Vychodil|Pavel Julius Vychodil]], OSB
|{{dts|18|04|1862}}
|1886
|{{dts|07|04|1938}}
|Rajhradský benediktin, spisovatel, překladatel a literární kritik, ředitel benediktinské knihtiskárny v Brně. 
|-
|Gunther Schüssler, OSB
|{{dts|16|06|1860}}
|1882
|{{dts|01|06|1938}}
|Rajhradský benediktin, někdejší převor rajhradského kláštera. Regenschori v opatském kostele v Rajhradě. 
|-
|Hubert Beránek
|{{dts|29|10|1874}}
|1898
|{{dts|30|08|1938}}
|Farář na [[w:Římskokatolická farnost Moravec|Moravci]].
|-
|Emanuel Janků
|{{dts|10|01|1871}}
|
|{{dts|13|01|1939}}
|Rodák z Moutnic. Téměř celý kněžský život působil v Dubňanech, postupně jako kooperátor, interkalární administrátor a farář. Jeho velkou zálibou bylo včelaření. 
|-
|František Mečíř, CSsR
|
|
|{{dts|19|01|1939}}
|Redemptorista, kněz. Působil v brněnské redemptoristické koleji při [[w:Kostel svatého Michaela archanděla (Brno)|kostele sv. Michala]]. 
|-
|[[w:Josef Skácel|Josef Skácel]]
|
|
|{{dts|16|03|1939}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Meziříčí|Velkém Meziříčí]]. Když se dozvěděl o tom, že nacističtí vojáci překročili české hranice, prohlásil (podle svědectví P. Bohumila Buriana /viz r. 1958/), že to nepřežije. Za několik hodin skutečně zemřel. 
|-
|František Pořízek
|{{dts|29|10|1863}}
|
|{{dts|04|05|1939}}
|Rodák z Bukovinky (farnost Křtiny). Strýc R.D. Jaromíra Pořízka (viz r. 1964). Farář v Dolních Bojanovicích. 
|-
|[[w:Antonín Bartoš (kněz)|Antonín Bartoš]]
|{{dts|13|06|1876}}
|1899
|{{dts|06|07|1939}}
|Rodák ze Židenic (tehdy ještě samostatná obec, později připojená k Brnu). Profesor na II. československé reálce v Brně. Organizoval poutě do Svaté země, průkopník sociální péče o studenty z chudých poměrů, pohřben v Křižanově, prelát Jeho Svatosti, komtur Řádu Božího Hrobu v Jeruzalémě.
|-
|Alois Pokorný, CSsR
|
|
|{{dts|26|07|1939}}
|Redemptorista, kněz. Působil v brněnské redemptoristické koleji při kostele sv. Michala. Propagátor úcty k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu. Horlivě konal lidové misie a exercicie, nehledě na vlastní slabé zdraví. Člověk laskavý a pokorný. Zemřel ve věku 49 let. 
|-
|Metoděj Frank, OFMCap.
|
|
|{{dts|28|09|1939}}
|Kapucín, kněz. Člen řádového konventu v Brně. 
|-
|Jan Nepomuk Pertlíček, CSsR
|{{dts|16|01|1893}}
|
|{{dts|12|10|1939}}
|Redemptorista, kněz. Působil především v Plzni. Závěr života prožil v brněnské komunitě redemptoristů. 
|-
|Vincenc Slezák
|{{dts|07|01|1876}}
|1898
|{{dts|04|11|1939}}
|Rodák z Netína. V netínském kostele přijal také kněžské svěcení. Působil jako katecheta v [[w:Římskokatolická farnost Třešť|Třešti]].
|-
|Rudolf Kalina
|
|
|{{dts|02|02|1940}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Jedovnice|Jedovnicích]]. 
|-
|Veremund Tvrdý, OH
|
|
|{{dts|05|02|1940}}
|Milosrdný bratr, kněz. Působil v konventu ve Valticích. V roce 1919 byl zvolen provinciálem a přesídlil do Prahy. Pohřben na pražských Olšanských hřbitovech. 
|-
|Antonín Starý
|
|
|{{dts|11|03|1940}}
|Farář ve Vysočanech u Blanska.
|-
|Vincenc Bureš
|{{dts|15|12|1862}}
|{{dts|30|07|1893}}
|{{dts|25|10|1940}}
|Duchovní správce na [[w:Římskokatolická farnost Vranov u Brna|Vranově u Brna]] a v letech 1922-1932 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Křtiny|Křtinách]]. Na penzi odešel do Náměště na Hané (olomoucká arcidiecéze), kde dožil a byl pohřben.
|-
|Josef Blažek
|
|
|{{dts|30|11|1940}}
|Rodák z Velkých Pavlovic. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Podolí u Brna|Podolí u Brna]]. Lidový povídkář a romanopisec (svá díla podepisoval zdvojeným příjmením, připomínajícím jeho rodiště: ''Josef Blažek-Pavlovický''). Konzistorní rada. 
|-
|František Krus, SJ
|{{dts|28|06|1871}}
|1901
|{{dts|30|01|1941}}
|V letech 1923-1925 spirituál [[w:Biskupský alumnát v Brně|kněžského semináře v Brně]]. Později vyučoval na jezuitském filosofickém institutu v Benešově u Prahy. Zde po čase podlehl srdeční slabosti a byl pohřben v řádové hrobce na místním hřbitově.
|-
|František Klíma
|{{dts|30|08|1847}}
|1872
|{{dts|31|01|1941}}
|Rodák ze Štěchovic (farnost Lysice). Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Čejkovice|Čejkovicích]]. Později působil jako farář postupně v [[w:Římskokatolická farnost Bohuňov|Bohuňově]] a [[w:Římskokatolická farnost Vémyslice|Vémyslicích]]. Výborný hudebník. Dožil v Suchonicích v olomoucké arcidiecézi. 
|-
|Mons. Otto Adámek
|
|
|{{dts|04|02|1941}}
|Rodák z Lysic, někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Hustopeče u Brna|Hustopečích u Brna]]. Konzistorní rada. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Alexius František Krotosz, OH
|{{dts|21|01|1875}}
|
|{{dts|17|07|1941}}
|Milosrdný bratr působící při brněnském [[w:Kostel svatého Leopolda (Brno)|kostele sv. Leopolda]]. Když jeho klášter přepadlo gestapo, došlo u něj v důsledku nervového vypětí k ruptuře aorty (oslabené aneurismatem) a zemřel. Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně. 
|-
|Cyril Vala
|{{dts|06|03|1859}}
|1886
|{{dts|06|10|1941}}
|V letech 1894-1909 farář ve Vysočanech u Blanska.
|-
|Václav Uhýrek
|{{dts|24|09|1856}}
|
|{{dts|03|12|1941}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Slavkov u Brna|Slavkově u Brna]]. 
|-
|Jan Filipovič
|{{dts|08|05|1876}}
|1901
|{{dts|27|12|1941}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Nové Veselí|Novém Veselí]].
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Jan Číhal
|{{dts|22|10|1894}}
|1917
|{{dts|29|03|1942}}
|Působil jako kaplan postupně v [[w:Římskokatolická farnost Modřice|Modřicích]], Novém Veselí a [[w:Římskokatolická farnost Bučovice|Bučovicích]]. Zapojil se do protinacistického odboje, byl zatčen a zemřel v koncentračním táboře v Osvětimi. 
|-
|Mons. [[w:Václav Hlavička|Václav Hlavička]]
|{{dts|14|12|1864}}
|{{dts|28|07|1889}}
|{{dts|01|04|1942}}
|Postupně působil jako kooperátor v Knínicích a Šaraticích, samostatně pak působil ve Slavonicích, Křepicích a Troskovicích. Od roku  1889 farář v [[w:Římskokatolická farnost Netín|Netíně]], kde  prožil zbytek života. Za něj byl netínský kostel nově vymalován a byl doň pořízen nový novogotický hlavní oltář, dodnes dochovaný (výmalba byla zabílena na přelomu 60. a 70. let 20. století). Kaplan Jeho Svatosti, čestný občan Netína, Olší nad Oslavou, Kochánova a Zadního Zhořce. Pohřben v Netíně na novém hřbitově. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Adolf Tesař
|{{dts|29|04|1885}}
|
|{{dts|16|06|1942}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Ivančice|Ivančicích]]. Spolupracoval s protinacistickým odbojem. Za ''druhého stanného práva'' byl zatčen, odsouzen k trestu smrti a popraven v Brně v Kounicových kolejích. Pohřben neznámo kde, symbolický hrob má na ivančickém hřbitově. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Václav Kostiha|Václav Kostiha]]
|{{dts|26|07|1900}}
|1925
|{{dts|01|07|1942}}
|Po kněžském svěcení působil postupně v [[w:Římskokatolická farnost Oslavany|Oslavanech]], [[w:Římskokatolická farnost Drnholec|Drnholci]], [[w:Římskokatolická farnost Tišnov|Tišnově]], [[w:Římskokatolická farnost Hovorany|Hovoranech]] a [[w:Římskokatolická farnost Prušánky|Prušánkách]]. Od r. 1940 byl farářem ve [[w:Římskokatolická farnost Ždánice|Ždánicích]] u Hodonína. V roce 1942 byl zatčen za pomoc protinacistickým odbojářům, dopraven do Kounicových kolejí v Brně a popraven. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|František Voneš
|
|
|{{dts|01|07|1942}}
|Kaplan ve Ždánicích u Hodonína, spolu s farářem Kostihou pomohl protinacistickým odbojářům a byl rovněž (ve stejný den a na stejném místě, jako jeho farář Václav Kostiha) popraven. 
|-
|Mons. František Vítek
|{{dts|04|09|1858}}
|{{dts|15|07|1883}}
|{{dts|05|10|1942}}
|Rodák z Týniště nad Orlicí v Čechách (královéhradecká diecéze). Vystudoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou, teologii studoval v Hradci Králové. Působil jako vikarista hradecké katedrály a později jako kaplan v Polné. Později přešel do diecéze brněnské. V letech 1891-1898 byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Jámy|Jamách]], poté v letech 1898-1912 farář v [[w:Římskokatolická farnost Nové Veselí|Novém Veselí]]. Od roku 1909 assesor brněnské konzistoře. V roce 1912 byl ustanoven děkanem v Polné (opět královéhradecká diecéze). Monsignorem od roku 1927. 
|-
|[[w:Alois Koudelka|Alois Koudelka]]
|{{dts|18|11|1861}}
|
|{{dts|09|12|1942}}
|Vystřídal několik kněžských působišť, v letech 1907-1933 byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Prace|Praci]]. Výborný lingvista, ovládající asi třicet jazyků. Překladatel. Od roku 1933 žil na odpočinku u augustiniánů na Starém Brně v ''Augustineu'' - ústavu pro staré a nemocné kněze (členem augustiniánského řádu se nestal). 
|-
|Klement Lahodný
|{{dts|18|04|1909}}
|{{dts|01|04|1933}}
|{{dts|12|12|1942}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Lysice|Lysicích]]. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|ThDr. [[w:Norbert František Hrachovský|Norbert František Hrachovský]], O.Praem.
|{{dts|11|09|1879}}
|
|{{dts|18|01|1943}}
|Původně bohoslovec olomoucké arcidiecéze, ze semináře byl vyloučen pro své kontakty s katolickou modernou, byl však přijat do kanonie premonstrátů v Nové Říši u Telče a po věčných slibech byl vysvěcen na kněze. Koncem května 1942 byl se skupinou svých spolubratří uvězněn v Kounicových kolejích v Brně, 16. ledna 1943 byl transportován do Osvětimi. Trpěl svalovou atrofií, a nebyl již schopen pohybu, po dvou dnech byl zavražděn injekcí s fenolem. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Zikmund Záběhlický|Zikmund Jindřich Záběhlický]], O.Praem.
|{{dts|15|07|1869}}
|
|{{dts|20|01|1943}}
|Novoříšský premonstrát, katecheta v Dolní Vilímči a farář [[w:Římskokatolická farnost Nová Říše|novoříšské farnosti]], 29. května 1942 byl spolu s několika spolubratry zatčen (i přesto, že krátce předtím prodělal mozkovou mrtvici a byl v léčení), ku podivu přežil výslechy a týrání v Kounicových kolejích, 16. ledna 1943 byl transportován do Osvětimi a po čtyřech dnech zemřel. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Vavřinec Novotný|Vavřinec Novotný]], O.Praem.
|{{dts|16|06|1873}}
|
|{{dts|27|01|1943}}
|Novoříšský premonstrát. Rodák z Milíkova ([[w:Římskokatolická farnost Měřín|farnost Měřín]]). Převor novořísšské premonstrátské kanonie. Zemřel v Rajsku (pobočný koncentrační tábor Osvětimi), kde o něj až do jeho smrti obětavě pečoval jeho spolubratr Siard F. Nevrkla. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Pavel Jan Souček|Pavel Jan Souček]], O.Praem.
|{{dts|23|06|1877}}
|1901
|{{dts|28|01|1943}}
|Opat novoříšské premonstrátské kanonie, zemřel v koncentračním táboře v Osvětimi. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Siard František Nevrkla|Siard František Nevrkla]], O.Praem.
|{{dts|11|09|1911}}
|1938
|{{dts|25|02|1943}}
|Novoříšský premonstrát, kaplan v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Cyrila a Metoděje, Brno-Židenice|Brně-Židenicích]], zemřel v koncentračním táboře v Rajsku (pobočka Osvětimi), kam byl transportován z Osvětimi na vlastní žádost, aby se mohl starat o svého spolubratra Vavřince Novotného. Zemřel cca měsíc po Novotného smrti. 
|-
|Mons. [[w:Adolf Tenora|Adolf Tenora]]
|{{dts|31|05|1865}}
|
|{{dts|26|02|1943}}
|Bratr Jana (viz r. 1936 tohoto seznamu) a Richarda Tenory (viz r. 1948 tohoto seznamu). Apoštolský pronotář, děkan [[w:Děkanát Brno|brněnského děkanátu]]. V září a říjnu 1939 byl držen nacisty jako rukojmí. Byl postupně kaplanem v [[w:Římskokatolická farnost Klobouky u Brna|Kloboukách u Brna]] a [[w:Římskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Zábrdovice|Brně-Zábrdovicích]], následně farářem v [[w:Římskokatolická farnost Šaratice|Šaraticích]]. 
|-
|Jaroslav Kalous, CSsR
|
|
|{{dts|13|03|1943}}
|Redemptorista, kněz. Působil zejména jako lektor juvenátu v klášteře v Července u Litovle (olomoucká arcidiecéze). Krátce působil také v brněnské redemptoristické koleji při kostele sv. Michala. Často konal lidové misie. 
|-
|doc. ThDr. Metoděj Marvan
|
|1897
|{{dts|10|05|1943}}
|Po kněžském svěcení byl kaplanem v [[w:Římskokatolická farnost Měřín|Měříně]] a následně v [[w:Římskokatolická farnost Brtnice|Brtnici]]. Poté byl poslán k dalšímu studiu do Říma. Zde získal docenturu v oboru církevního práva. Po návratu na Moravu působil jako regent v brněnském kněžském semináři, později tamtéž jako knihovník. Byl rovněž zpovědníkem řeholních sester z Kongregace sv. Cyrila a Metoděje. Pro tuto kongregaci také vytvořil stanovy. Byl znám jako velký odborník na církevní právo, a zároveň jako velice laskavý člověk. 
|-
|Mons. Metoděj Hošek
|{{dts|25|02|1860}}
|
|{{dts|02|09|1943}}
|Rodák z Doubravníku. Farář v Líšni, výborný kazatel. Podporovatel chudých. Dožil v péči sester boromejek v Líšni.  
|-
|[[w:František Bařina|František Bařina]], OSA
|{{dts|26|01|1863}}
|1887
|{{dts|22|09|1943}}
|Augustinián, opat na Starém Brně. Překladatel z polštiny a ruštiny. 
|-
|Metoděj Vladimír Cupal, OSA
|
|1906
|{{dts|29|10|1943}}
|Augustinián, farář na Starém Brně. 
|-
|Viktor Amand Kyas, OSB
|
|
|{{dts|03|03|1944}}
|Broumovský benediktin. Gymnaziální profesor. Na penzi žil v Brně-Žabovřeskách. 
|-
|Jiří Hrůza
|{{dts|31|03|1894}}
|{{dts|05|07|1920}}
|{{dts|24|05|1944}}
|Rodák z Medlic ([[w:Římskokatolická farnost Horní Kounice|farnost Horní Kounice]]). Od r. 1933 farář ve Veverské Bítýšce.  
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Benedikt Hronek, OP
|{{dts|12|02|1907}}
|
|{{dts|11|02|1945}}
|Dominikán. Někdejší katecheta ve Znojmě. Dne 12. května 1944 byl zatčen gestapem. Po velkém utrpení zemřel v koncentračním táboře v Terezíně.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Alfons Otakar Zadražil, OSA
|
|
|{{dts|22|02|1945}}
|Augustinián, kněz, působící v klášteře na Starém Brně. Za poslech zahraničního rozhlasu a nedovolené ozbrojování byl odsouzen k trestu smrti a popraven v Praze na Pankráci stětím. 
|-
|Řehoř Kaplan, OP
|{{dts|04|10|1872}}
|{{dts|18|07|1897}}
|{{dts|28|05|1945}}
|Farář [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Kříže, Znojmo|farnosti při kostele sv. Kříže ve Znojmě]], člen tamního dominikánského konventu. Autor historické studie ''Paměti dominikánského kláštera ve Znojmě''.
|-
|Christian Honsig, O.Praem.
|{{dts|14|02|1876}}
|{{dts|17|07|1900}}
|{{dts|07|06|1945}}
|Rodák z Jihlavy, v letech 1919 až 1941 farář [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba, Jihlava|u sv. Jakuba v Jihlavě]]. Podle některých údajů počátkem druhé světové války sympatizoval s nacismem, později však údajně z těchto sympatií vystřízlivěl. Podle posudku, který na něj vypracoval nacistický aparát, Honsig rozhodně nebyl přesvědčeným nacistou (patřil k příznivcům mocnářství před rokem 1918 a v nacismu snad zpočátku pouze spatřoval jakousi možnost návratu ke &quot;starým časům&quot;). V roce 1941 byl na vlastní žádost ze zdravotních důvodů penzionován a zůstal v Jihlavě žít jako soukromá osoba. Koncem války z Jihlavy odešel a uchýlil se na řádovou faru ve Velké Chyšce u Pacova. Po několika dnech se však rozhodl do Jihlavy vrátit. Záhy po návratu byl zatčen. Dne 6. června 1945 jej &quot;partyzánský soud&quot; odsoudil k trestu smrti. Druhý den byl spolu s dalšími jihlavskými Němci v Rančířovském lese u Jihlavy zastřelen. Pohřben v hromadném hrobě na rančířovském hřbitově. Jeho působení a zhodnocení skutečné míry kolaborace dodnes vzbuzuje mezi historiky spory.
|-
|Ladislav Necid
|1875
|1899
|{{dts|05|09|1945}}
|Rodák z Frankova Zhořce ([[w:Římskokatolická farnost Uhřínov|farnost Uhřínov]]). Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Bystřice nad Pernštejnem|Bystřici nad Pernštejnem]]. Později odešel mezi krajany do USA. Zde působil v clevelandské diecézi. 
|-
|Mons. PhDr. ThDr. [[w:Josef Dvořák (teolog)|Josef Dvořák]]
|{{dts|08|03|1864}}
|1887
|{{dts|30|11|1945}}
|Rodák z Třebíče. Spirituál a profesor dogmatiky v brněnském kněžském semináři. 
|-
|František Svoboda
|1886
|1910
|{{dts|11|01|1946}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Bobrová|Bobrové]].  
|-
|Ladislav Jakub Kokta
|1872
|{{dts|26|07|1897}}
|{{dts|29|04|1946}}
|Rodák z Doubravníku. Auditor konzistoře a biskupský rada. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Pavlov u Radostína nad Oslavou|Pavlově u Radostína nad Oslavou]]. 
|-
|Mons. Emil Procházka
|{{dts|17|09|1876}}
|1899
|{{dts|07|05|1946}}
|Kooperátor [[w:Kostel svaté Máří Magdalény (Brno)|u sv. Máří Magdaleny]] v Brně. Katecheta škol ''Vesna''. Účastník pouti do Jeruzaléma, o čemž napsal knihu ''Do svaté země''. 
|-
|dr. Placid Buchta, OSB
|
|
|{{dts|27|07|1946}}
|Rajhradský benediktin, někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Ostrovačice|Ostrovačicích]]. 
|-
|Mons. [[w:Augustin Kratochvíl|Augustin Kratochvíl]]
|{{dts|29|08|1865}}
|1892
|{{dts|18|08|1946}}
|Rodák z Bučovic. Jako kněz vystřídal postupně několik farností na západní Moravě (působil např. v [[w:Římskokatolická farnost Kostelec u Jihlavy|Kamenici u Jihlavy]]), nakonec v letech 1915-1945 působil jako farář v [[w:Římskokatolická farnost Budišov u Třebíče|Budišově u Třebíče]]. Vedle duchovní služby se věnoval též historiografii. Podílel se autorsky na ''[[w:Vlastivěda moravská|Vlastivědě moravské]]'', která vycházela mezi lety 1906-1907. Sepsal čtyři části tohoto monumentálního díla, mapující tehdejší politické okresy ivančický, velkomeziříčský, židlochovický a pohořelický. V roce 1945 odešel na odpočinek do rodiště a v následujícím roce zemřel. Pohřben v Bučovicích. 
|-
|Josef Kolář
|1887
|1911
|{{dts|25|08|1946}}
|Rodák z Bukové (farnost Protivanov). V letech 1926-1933 farář v Bobrové, poté působil v [[w:Římskokatolická farnost Jemnice|Jemnici]]. 
|-
|Mons. [[w:Pavel Huyn|Pavel Huyn]]
|{{dts|17|02|1968}}
|{{dts|07|06|1892}}
|{{dts|01|10|1946}}
|Působil jako zámecký kaplan v Křetíně, později ve farnostech [[w:Římskokatolická farnost Prosiměřice|Prosiměřice]], [[w:Římskokatolická farnost Trstěnice u Moravského Krumlova|Trstěnice]] a [[w:Římskokatolická farnost Běhařovice|Běhařovice]], od r. 1902 diecézní biskup brněnský, v letech 1916-1919 pak arcibiskup pražský. Po vzniku Československa byl donucen vzdát se úřadu a odejít do zahraničí. V roce 1921 byl jmenován patriarchou alexandrijským, šlo ovšem pouze o čestný titul bez jakékoliv reálné pravomoci. V roce 2016 byly jeho ostatky přeneseny do Rajhradu u Brna a pohřbeny v klášterním kostele Sester těšitelek Božského Srdce Ježíšova (tuto kongregaci pomáhal kdysi zakládat).  
|-
|pplk. Karel Kolísek
|
|
|{{dts|25|02|1947}}
|Vojenský duchovní. Rodný bratr R.D. Františka Kolíska (viz r. 1906 tohoto seznamu), R.D. Ignáta Kolíska (viz r. 1927 tohoto seznamu) a Mons. [[w:Alois Kolísek|Aloise Kolíska]] (viz r. 1931 tohoto seznamu). Organizoval spolu se svými bratry-kněžími impozantní poutě do Lourd, kterých se účastnívaly stovky lidí. 
|-
|Mons. Raimund Kobza
|{{dts|07|01|1869}}
|{{dts|28|07|1895}}
|{{dts|27|04|1947}}
|Rodák ze Stránecké Zhoři ([[w:Římskokatolická farnost Netín|farnost Netín]]). Katecheta ve Znojmě. Diecézní cenzor. 
|-
|[[w:Alois Kotyza|Alois Josef Kotyza]], OSB
|{{dts|27|02|1869}}
|{{dts|30|07|1893}}
|{{dts|21|07|1947}}
|Rajhradský benediktin, někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Domašov|Domašově u Brna]], od r. 1936 rajhradský opat. Zemřel při dopravní nehodě. 
|-
|Josef Peksa
|{{dts|26|02|1869}}
|{{dts|26|07|1891}}
|{{dts|15|12|1947}}
|Rodák z Olší nad Oslavou ([[w:Římskokatolická farnost Netín|farnost Netín]]), farář a děkan v [[w:Římskokatolická farnost Jaroměřice nad Rokytnou|Jaroměřicích nad Rokytnou]]. 
|-
|Josef Hodovský
|
|
|{{dts|21|12|1947}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Veverské Knínice|Veverských Knínicích]].  
|-
|Mons. [[w:Richard Tenora|Richard Tenora]]
|{{dts|25|06|1972}}
|
|{{dts|14|01|1948}}
|Farář a děkan v [[w:Římskokatolická farnost Náměšť nad Oslavou|Náměšti nad Oslavou]]. Bratr Adolfa (viz r. 1943 tohoto seznamu) a Jana Tenory (viz r. 1936 tohoto seznamu). Za druhé světové války vydával falešné křestní listy Židům, aby je uchránil deportace do koncentračních táborů. 
|-
|František Všetečka
|
|
|{{dts|31|05|1948}}
|Rodák z Rouchovan. Někdejší farář v Lovčicích. Emeritní spirituál brněnského kněžského semináře. Dožil na odpočinku v rodišti.
|-
|Antonín Sáňka
|1921
|
|{{dts|22|07|1948}}
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Vavřince, Brno-Řečkovice|Brně-Řečkovicích]]. Tragicky zahynul při koupání v brněnské přehradě. 
|-
|Česlav Přichystal, OP
|
|
|{{dts|06|10|1948}}
|Dominikán, duchovní správce sester dominikánek ve Střelicích u Brna. 
|-
|František Stejskal
|{{dts|02|06|1864}}
|
|{{dts|06|12|1948}}
|Biskupský a konzistorní rada. Farář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Vavřince, Brno-Řečkovice|Brně-Řečkovicích]].
|-
|Prof. ThDr. [[w:Augustin Alois Neumann|Augustin Alois Neumann]], OSA
|{{dts|14|06|1891}}
|{{dts|05|07|1916}}
|{{dts|26|12|1948}}
|Rodák z Olešnice na Moravě. Augustinián na Starém Brně. Církevní historik, vyučující na teologické fakultě v Olomouci.
|-
|Hilár František Haitl, OP
|{{dts|12|11|1871}}
|{{dts|18|07|1897}}
|{{dts|06|01|1949}}
|Rodák z Partutovic (olomoucká arcidiecéze). V letech 1924-1927 převor dominikánského konventu ve Znojmě. 
|-
|Filip Homola
|{{dts|13|04|1864}}
|1889
|{{dts|19|01|1949}}
|Rodák z Bohdalova. Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Hnanice|Hnanicích]]. Od r. 1938 na penzi. 
|-
|Jan Šoupal
|{{dts|05|09|1870}}
|{{dts|26|07|1896}}
|{{dts|02|04|1949}}
|Po kněžském svěcení působil postupně v několika farnostech, v letech 1924-1933 farář v [[w:Římskokatolická farnost Archlebov|Archlebově]]. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Josef Toufar|Josef Toufar]]
|{{dts|14|07|1902}}
|{{dts|29|06|1940}}
|{{dts|25|02|1950}}
|Rodák z Arnolce (farnost Zhoř u Jihlavy). Teologická studia započal až v pozdějším věku a na kněze byl vysvěcen teprve krátce před svými 38. narozeninami (což bylo v tehdejších poměrech dosti &quot;pozdní povolání&quot;). Byl inkardinován do královéhradecké diecéze. Kratičký čas po svém vysvěcení však provizorně vedl duchovní správu ve své rodné farnosti, vzhledem k nemoci a hospitalizaci tehdejšího zhořského faráře (R.D. Viktor Mastný). Poté již působil v královéhradecké diecézi, naposledy jako administrátor farnosti Číhošť. Začátkem roku 1950 byl zatčen a bez důkazů obviněn z inscenování tzv. ''Číhošťského zázraku''. Zemřel na následky brutálních výslechových metod ve vyšetřovací vazbě. Byl zakopán do hromadného hrobu na hřbitově v Praze-Ďáblicích. Teprve na podzim r. 2014 byly jeho ostatky identifikovány a exhumovány. Dne 12. července 2015 byl pak pohřben do nově zřízené hrobky v číhošťském kostele Nanebevzetí Panny Marie. Od r. 2013 probíhá jeho beatifikační proces. 
|-
|Jan Širůček
|{{dts|06|06|1880}}
|1905
|{{dts|23|03|1950}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Trstěnice u Moravského Krumlova|Trstěnicích u Moravského Krumlova]]. 
|-
|ThDr. [[w:Bohumil Spáčil|Bohumil Spáčil]], SJ
|{{dts|25|04|1875}}
|{{dts|28|10|1901}}
|{{dts|05|12|1950}}
|Jezuita. Rodák z Vémyslic u Moravského Krumlova. V letech 1901-1905 byl knězem brněnské diecéze, do jezuitského řádu vstoupil až poté. Byl prefektem brněnského semináře. V letech 1938-1945 byl provinciálem ''České provincie Tovaryšstva Ježíšova''. V roce 1950 byl se spolubratry internován ve zrušeném cisterciáckém opatství v Oseku u Duchcova v severních Čechách. Zde také zemřel. Pohřben je v hrobce jezuitů na Vyšehradském hřbitově v Praze. 
|-
|Jan Dopita
|
|
|{{dts|01|05|1950}}
|Farář ve Vysokých Popovicích.
|-
|Karel Toufar, OFMCap.
|1867
|
|{{dts|14|02|1951}}
|Kapucín, kněz. Nějaký čas působil v brněnském konventu u kostela Nalezení sv. Kříže. V roce 1950 nebyl v rámci Akce K vzhledem ke svému stáří internován. Se skupinou obdobně starých řeholníků se dostal do bývalého kapucínského konventu v Opočně (královéhradecká diecéze), kde dožil v péči Školských sester de Notre Dame. Krátce po jeho smrti byl opočenský &quot;charitní dům&quot; zrušen a zbylí řeholníci byli převezeni na Moravec. P. Karel Toufar byl strýcem kněze královéhradecké diecéze, R.D. Josefa Toufara, umučeného v souvislosti s tzv. ''Číhošťským zázrakem''. Svého synovce přežil o necelý rok. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Josef Koutný|Josef Koutný]]
|{{dts|04|01|1909}}
|1932
|{{dts|29|04|1951}}
|Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Křtiny|Křtinách]]. Později absolvoval studijní pobyt v Palestině a následně vyučoval biblistiku v brněnském semináři. Po roce 1948 začal být perzekvován a rozhodl se k odchodu do zahraničí. Při pokusu o přechod hranic byl zatčen a vyšetřován. Krátce po propuštění z vyšetřovací vazby za nejasných okolností zemřel (teorie, že by spáchal sebevraždu byla zpochybněna, protože na jeho těle shledali zaměstnanci pohřební služby jasné známky násilí, které si nemohl způsobit sám).
|-
|Eduard Pufberger
|1886
|asi 1910
|{{dts|09|07|1951}}
|Rodák z Dolních Bojanovic. Farář postupně ve [[w:Římskokatolická farnost Chlum u Třebíče|Chlumu u Třebíče]], později ve Sloupě. Od roku 1947 farář v Rudíkově. Dne 31. prosince 1949 byl raněn mozkovou mrtvicí, z čehož se již nikdy plně nevzpamatoval. Na výpomoc dostal R.D. Zdeňka Jelínka, který později, po jeho smrti rudíkovskou farnost převzal. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Václav Drbola|Václav Drbola]]
|{{dts|16|10|1912}}
|1938
|{{dts|03|08|1951}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Babice u Lesonic|Babicích u Lesonic]], byl zatažen do &quot;případu Babice&quot; a ač se reálně ničím neprovinil (v době vraždy funkcionářů KSČ v Babicích, která byla záminkou, byl již několik týdnů vězněn), byl odsouzen k trestu smrti a popraven oběšením (justiční vražda), probíhá jeho beatifikační proces.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:František Pařil|František Pařil]]
|{{dts|27|01|1911}}
|1937
|{{dts|03|08|1951}}
|V letech 1942-1943 interkalární administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Ostrov nad Oslavou|Ostrově nad Oslavou]], později farář v [[w:Římskokatolická farnost Horní Újezd u Třebíče|Horním Újezdě u Třebíče]], v r. 1951 byl zatažen do &quot;případu Babice&quot;, odsouzen k trestu smrti a popraven oběšením (justiční vražda), jeho ostatky byly poté zpopelněny, později byla však urna s jeho popelem vydána příbuzným, kteří ji provizorně pohřbili, v roce 2011 byla urna pohřbena do hrobu u hlavního kříže na hřbitově v Heřmanově u Velké Bíteše (do heřmanovské farnosti patří Pařilův rodný Vidonín), František Pařil má tedy jako jediný ze tří kněží, popravených v souvislosti s &quot;případem Babice&quot;, svůj vlastní hrob.
|-
|ThDr. Tomáš Akv. Hudec
|{{dts|07|01|1877}}
|1900
|{{dts|22|08|1951}}
|Rodák z Věrovan (olomoucká arcidiecéze), zřejmě kněz olomoucké arcidiecéze. Vyučující biblistiky v brněnském kněžském semináři. Později děkan CMTF v Olomouci. 
|-
|Prof. ThDr. [[w:Josef Heger|Josef Heger]]
|{{dts|07|05|1885}}
|1908
|{{dts|06|01|1952}}
|Rodák z Nyklovic ([[w:Římskokatolická farnost Sulkovec|farnost Sulkovec]]). Po kněžském svěcení působil dále v Brně. Podnikl cestu do Palestiny. Později působil jako katecheta na gymnáziu v Moravských Budějovicích. Od r. 1924 pak vyučoval biblistiku v brněnském kněžském semináři. V roce 1930 byl povolán k výuce na Katolickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po vypuknutí druhé světové války akademické činnosti zanechal a působil jako venkovský farář v moravské části Vysočiny. Dožil ve svém rodišti již značně nemocen. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Jan Bula|Jan Bula]]
|{{dts|24|06|1920}}
|{{dts|29|07|1945}}
|{{dts|20|05|1952}}
|Kaplan a později administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Rokytnice nad Rokytnou|Rokytnici nad Rokytnou]], v roce 1951 byl nespravedlivě odsouzen v souvislosti s &quot;případem Babice&quot; k trestu smrti a popraven oběšením (justiční vražda), probíhá jeho beatifikační proces.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Ferdinand Karel Nesrovnal|Ferdinand Karel Nesrovnal]], SJ
|
|
|{{dts|30|05|1952}}
|Jezuita. V letech 1948-1950 kooperátor v Bystrci u Brna. Po roce 1950 byl perzekvován komunistickým režimem.  V roce 1952 byl zatčen, a krátce poté byl na cele nalezen oběšen (záhadné úmrtí, příčiny smrti jsou nejasné, mohlo jít o sebevraždu, ale rovněž mohl být usmrcen svými vyšetřovateli). Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně. 
|-
|Osvald Šurý
|{{dts|09|08|1888}}
|{{dts|20|07|1913}}
|{{dts|18|06|1952}}
|Rodák z Drnovic (farnost Lysice). V letech 1924-1932 farář v [[w:Římskokatolická farnost Sulkovec|Sulkovci]], 1932-1936 ze zdravotních důvodů mimo aktivní službu. V letech 1937-1942 farář v [[w:Římskokatolická farnost Sebranice u Boskovic|Sebranicích u Boskovic]]. 
|-
|František Pohanka
|
|1899
|{{dts|16|07|1952}}
|Rodák z Kotlas (farnost Nové Veselí). V letech 1911-1914 farář v [[w:Římskokatolická farnost Ostrov nad Oslavou|Ostrově nad Oslavou]], od r. 1914 až do své smrti působil ve [[w:Římskokatolická farnost Studená|Studené]]. 
|-
|Felix František Svoboda, OP
|{{dts|01|04|1873}}
|{{dts|17|07|1898}}
|{{dts|01|03|1953}}
|Dominikán. Někdejší kaplan [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Kříže, Znojmo|u sv. Kříže ve Znojmě]]. Později působil v dominikánských konventech mimo brněnskou diecézi, naposledy v Ústí nad Labem (litoměřická diecéze). V roce 1950 byl vzdor špatnému zdravotnímu stavu odvezen do internace do Broumova. O rok později byl převezen do charitního domova na Moravci, kde dožil. Na hřbitově na Moravci je též pohřben. 
|-
|Mořic Ludva, OFMCap.
|1878
|
|{{dts|11|11|1953}}
|Kapucín, zpovědník řeholních sester na Moravci. Tamtéž zemřel.
|-
|Josef Kříž
|{{dts|15|03|1920}}
|1945
|{{dts|11|11|1953}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Bohdalov|Bohdalově]]. 
|-
|[[w:Alois Gryc|Alois Gryc]]
|{{dts|19|06|1880}}
|{{dts|30|07|1905}}
|{{dts|27|01|1954}}
|Rodák z Ruprechtova (farnost Krásensko v olomoucké arcidiecézi). Původně studoval práva, později přešel na studia teologie, kterou studoval střídavě v Olomouci a v Brně. V závěru teologických studií požádal, aby mohl působit v krajanské duchovní správě v USA. Protože včas nestihl dodat potřebné dokumenty k vycestování, musel zůstat na Moravě v brněnské diecézi. Po kněžském svěcení byl ustanoven kooperátorem v [[w:Římskokatolická farnost Bystřice nad Pernštejnem|Bystřici nad Pernštejnem]]. Do USA se mu podařilo vycestovat až v roce 1909. Po desetiletém působení v Iowě a Nebrasce u něj propukla závažná nervová nemoc. Byl nucen se vrátit na Moravu. Jelikož jeho stav se stále zhoršoval, a nemoc se později ukázala jako již trvalá, byl prohlášen za nezpůsobilého a byl mu ustanoven opatrovník v osobě jeho rodného bratra Josefa. Toto opatrovnictví trvalo po celý zbytek jeho života. Pohřben byl v rodném Ruprechtově. 
|-
|Jan Zouhar
|
|
|{{dts|25|08|1954}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Bílovice nad Svitavou|Bílovicích nad Svitavou]].  
|-
|Karel Endl
|
|
|{{dts|15|09|1954}}
|Kněz. Biskupský rada, děkan. Katecheta ve výslužbě v [[w:Římskokatolická farnost Bystřice nad Pernštejnem|Bystřici nad Pernštejnem]].
|-
|Antonín Keller
|
|
|{{dts|30|09|1954}}
|Duchovní správce ve Chvalkovicích u Bučovic.
|-
|Ludvík Mihola
|{{dts|17|12|1870}}
|1893
|{{dts|07|10|1954}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Tasovice|Tasovicích u Znojma]].  
|-
|Jan Gottwald
|
|
|{{dts|23|10|1954}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Osová Bítýška|Osové Bítýšce]].
|-
|František Musil
|
|
|{{dts|27|11|1954}}
|Konzistorní rada. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Želešice|Želešicích]].
|-
|Cyril Janšta
|
|
|{{dts|09|01|1955}}
|Kněz, konzistorní rada. Katecheta v Jihlavě. 
|-
|Eduard Rozmahel
|
|
|{{dts|31|01|1955}}
|Farář a děkan v [[w:Římskokatolická farnost Dačice|Dačicích]].
|-
|František Florián
|
|
|{{dts|05|02|1955}}
|Kněz. Katecheta ve výslužbě v Hodoníně. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Vojtěch Basovník|Vojtěch Basovník]], SDB
|
|{{dts|02|06|1939}}
|{{dts|17|03|1955}}
|Salesián. Krátce působil v salesiánské komunitě v Brně. V roce 1950 byl se svými spolubratry internován, o tři roky později zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen ke čtyřletému vězení. Trest nastoupil do pracovního tábora v Temném Dole ve Rtyni v Podkrkonoší. Zemřel v důsledku odepření potřebné lékařské péče na otravu krve. 
|-
|Amand Jan Dlapka, OP
|{{dts|23|06|1892}}
|{{dts|05|07|1916}}
|{{dts|25|05|1955}}
|Dominikán, znojemský rodák. Nějaký čas působil ve znojemském dominikánském konventu. V roce 1945 byl odsunut z Československa, jelikož byl hlášen k německé národnosti. Působil pak v rakouském Retzu, kde je také pohřben. 
|-
|Simeon Zapletal
|
|
|{{dts|05|07|1955}}
|V letech 1912-1944 farář v Telči. 
|-
|Stanislav Alois Víceník, OP
|{{dts|20|06|1879}}
|{{dts|29|07|1904}}
|{{dts|04|09|1955}}
|Dominikán. Po kněžském svěcení působil nějaký čas jako kaplan ve Znojmě. 
|-
|Josef Kristek
|
|
|{{dts|19|05|1956}}
|Kanovník brněnské kapituly. Rektor brněnského [[w:Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Brno-město)|kostela Nanebevzetí Panny Marie]].
|-
|František Martínek
|
|
|{{dts|06|06|1956}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kobylí na Moravě|Kobylí na Moravě]].
|-
|Antonín Vitula
|
|
|{{dts|01|07|1956}}
|Kněz, katecheta v Brně-Králově Poli.
|-
|František Dohnal
|{{dts|31|07|1876}}
|1900
|{{dts|28|07|1956}}
|Jako bohoslovec se účastnil literárních aktivit ''Katolické moderny'', přátelil se s [[w:Jakub Deml|Jakubem Demlem]]. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Křižanovice u Bučovic|Křižanovicích u Bučovic]].
|-
|Antonín Nevrkla
|
|
|{{dts|07|11|1956}}
|Farář v Osové Bítýšce.
|-
|Jakub Jeleček
|
|
|{{dts|23|12|1956}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Vavřince, Brno-Komín|Brně-Komíně]].
|-
|Emil Svoboda
|
|
|{{dts|01|01|1957}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Olší u Tišnova|Olší u Tišnova]].
|-
|Rudolf Neuman
|
|
|{{dts|01|01|1957}}
|Rodák ze Studence u Třebíče ([[w:Římskokatolická farnost Koněšín|farnost Koněšín]]). Někdejší duchovní správce ve [[w:Římskokatolická farnost Vratěnín|Vratěníně]]. Po roce 1948 byl různě šikanován státními orgány a nakonec skončil ve vězení. Po propuštění se mu podařilo odejít do zahraničí a působil pak v salzburské arcidiecézi v Rakousku. Později odešel do Kanady, kde se věnoval české krajanské duchovní správě v Torontu. Člověk mírné a ušlechtilé povahy.
|-
|Mons. Eduard Chadim
|
|
|{{dts|31|01|1957}}
|Někdejší kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Netín|Netíně]], emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Šitbořice|Šitbořicích]].
|-
|František Malík
|{{dts|24|03|1908}}
|
|{{dts|31|01|1957}}
|Rodák z Bukovinky (farnost Křtiny), působil jako farář v [[w:Římskokatolická farnost Drásov|Drásově]].
|-
|František Křehlík
|
|
|{{dts|18|02|1957}}
|Rodák z Olší nad Oslavou (farnost Netín, nezaměňovat s ThDr. [[w:František Křehlík|Františkem Křehlíkem]], který zemřel až v r. 1982), farář v [[w:Římskokatolická farnost Růžená|Růžené]].
|-
|Štěpán Jakub Rajda, O.Praem.
|
|
|{{dts|16|03|1957}}
|Novoříšský premonstrát, v letech 1942-1945 byl vězněn v koncentračním táboře. První poválečný převor novoříšského kláštera, v letech 1947-1950 zároveň duchovní správce novoříšské farnosti. 
|-
|Josef Parma
|{{dts|28|10|1910}}
|{{dts|05|07|1935}}
|{{dts|17|05|1957}}
|Někdejší kooperátor [[w:Římskokatolická farnost Moravec|farnosti Moravec]], později administrátor postupně v [[w:Římskokatolická farnost Horní Bojanovice|Horních Bojanovicích]] a [[w:Římskokatolická farnost Brtnice|Brtnici]]. Později byl duchovním správcem v [[w:Římskokatolická farnost Hluboké Mašůvky|Hlubokých Mašůvkách]]. Zemřel na následky mrtvice. 
|-
|Václav Šettner, SJ
|{{dts|05|06|1885}}
|
|{{dts|17|08|1957}}
|Jezuita, někdejší spirituál kněžského semináře v Brně.
|-
|Mons. ThDr. [[w:Josef Toman (kněz)|Josef Toman]]
|{{dts|14|01|1880}}
|{{dts|26|07|1904}}
|{{dts|08|12|1957}}
|Rodák z Netína. Po kněžském svěcení byl kaplanem v [[w:Římskokatolická farnost Prosiměřice|Prosiměřicích]] a následně farářem ve [[w:Římskokatolická farnost Starovice|Starovicích]], později působil v Brně jako vyučující v kněžském semináři. Kanovník brněnské kapituly. Byl velkým dobrodincem netínského kostela (věnoval do něj např. novou monstranci atd.). Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.
|-
|Filip Macek
|
|
|{{dts|015|01|1958}}
|Farář ve Žďárci u Tišnova. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Bohumil Burian|Bohumil Burian]]
|{{dts|25|11|1904}}
|{{dts|05|07|1929}}
|{{dts|29|04|1958}}
|Po kněžském svěcení působil jako kaplan v Lysicích, poté jako interkalární administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Obyčtov|Obyčtově]] a [[w:Římskokatolická farnost Černá Hora|Černé Hoře u Blanska]], poté byl do r. 1931 kaplanem v [[w:Římskokatolická farnost Netín|Netíně]]. Následně byl kooperátorem postupně ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Meziříčí|Velkém Meziříčí]] a [[w:Římskokatolická farnost Kunštát na Moravě|Kunštátě]]. Od r. 1937 byl zastupujícím duchovním správcem ve Velkém Meziříčí, po smrti tamního faráře, P. Skácela v roce 1939 byl ustanoven na jeho místo definitivně. Po roce 1948 začal být sledován komunistickými úřady. 29. dubna 1958 byl předvolán k výslechu na MNV ve Velkém Meziříčí. Neví se, jak &quot;výslech&quot; probíhal – Burian se ještě zvládl vrátit na faru. Záhy po návratu se však zhroutil a zemřel. 
|-
|Benedikt Novoměstský
|{{dts|20|03|1887}}
|1910
|{{dts|05|08|1958}}
|Rodák z Lovčic. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Litohoř|Litohoři]] a později v [[w:Římskokatolická farnost Jakubov u Moravských Budějovic|Jakubově u Moravských Budějovic]]. 
|-
|Prof. ThDr. PhDr. [[w:Jan Bernardin Skácel|Bernardin Jan Skácel]], OP
|{{dts|03|04|1884}}
|
|{{dts|02|01|1959}}
|Dominikán. Někdejší převor dominikánského konventu ve Znojmě, po zákazu činnosti dominikánského řádu v roce 1950 se stáhl do ilegality, žil v Litoměřicích a věnoval se ilegální formaci řádového dorostu (pro řád formoval například svého synovce [[w:Stanislav Bečička|Štěpána Stanislava Bečičku]], OP, který do dominikánského řádu vstoupil tajně a své členství držel v tajnosti po většinu svého života), pohřben v Litoměřicích. 
|-
|Mons. ThDr. [[w:Antonín Jelen|Antonín Jelen]]
|1880
|1904
|{{dts|23|02|1959}}
|Kanovník brněnské kapituly. Assesor brněnské konzistoře, jubilant kněžství. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Bohuslav Burian|Bohuslav Burian]]
|{{dts|16|10|1919}}
|1947
|{{dts|29|04|1959}}
|Brněnský rodák. Původně klerik augustiniánského řádu v opatství na Starém Brně. Život v klášteře se mu však stal příliš svazujícím. Po dohodě s představenými z řádu odešel a přestoupil do diecézního semináře. Na kněze byl vysvěcen již pro brněnskou diecézi. Působil jako kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Slavonice|Slavonicích]], poté v [[w:Římskokatolická farnost Moravská Nová Ves|Moravské Nové Vsi]]. Tehdy začal převádět lidi přes hranice (převedl mj. kněze Josefa Hrbatu), po odhalení této své činnosti byl zatčen a odsouzen na 20 let odnětí svobody. V roce 1959 se mu podařilo uprchnout z Leopoldova a několik dní unikal. Byl znovu chycen a dopraven na Mírov. Zde zakrátko zemřel na následky mučení a odepření potřebné lékařské péče. 
|-
|František Augustin
|{{dts|12|10|1888}}
|
|{{dts|04|05|1959}}
|Rodák z Bohdalova. V letech 1925-1930 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Fryšava pod Žákovou horou|Fryšavě pod Žákovou horou]], 1930-1937 ve [[w:Římskokatolická farnost Štěpánov nad Svratkou|Štěpánově nad Svratkou]] a nakonec 1937-1939 ve Střížově (není zřejmé zda ve Střížově-Číměři, či ve Střížově u Jihlavy). Dožil na odpočinku v rodišti. 
|-
|Ignác Kohl, OFMCap.
|
|
|{{dts|17|09|1959}}
|Kapucín, zpovědník řeholních sester na Moravci. Tamtéž zemřel.
|}

[[Kategorie:Seznamy zemřelých kněží brněnské diecéze]]</text>
      <sha1>dkiwqhnzsw096ju5lcfzu4xp8wt3ak7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Java/Singleton</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8051</id>
    <revision>
      <id>38376</id>
      <parentid>36615</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:28:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2220" xml:space="preserve">K programování v Javě jistě patří programová konstrukce singleton. Ukážeme si jeho klasickou verzi, jednoduché logování do souboru.

== Příklad ==
Deklarujeme třídu Singleton:
{{Kód|jazyk=java|kód=
package wikibooks.singletons;

import java.io.File;
import java.io.FileWriter;

/** Trida Singleton provadi logování do souboru. */
public class Singleton {
private static Singleton single;
private static String fileName = &quot;./log.txt&quot;; //log je v aktualnim adresari aplikace
private FileWriter fw;

/** Soukromy konstruktor pro jedinou instanci */
private Singleton() {
	try {
		File file = new File(fileName);
		File dir = file.getParentFile();
		if(!dir.exists()) { dir.mkdirs(); } // zajisti existenci adresare pro log-soubor
		if(file.exists()) { file.delete(); } // zajisti neexistenci predchoziho log-souboru
		if(file.createNewFile()) { /* vytvori novy soubor */ }
		// vytvori instanci tridy a vytvorit filewriter pro zapisy na konec souboru (append)
		fw = new FileWriter(file.getAbsoluteFile(), true);
	}
	catch(java.io.IOException e) { throw new java.lang.UnknownError(&quot;Souborova chyba&quot;); }
}

/** Staticky blok inicializuje Singleton */
static { single = new Singleton(); }

/**
Vzdy navraci jednu a tu samou instanci Singletonu, ktera pak provadi operace logovani
@return */
public static Singleton getInstance() { return single; }

/**
provede logovani do souboru, presněji ulozi jeden zaznam;
synchronizovano pro atomicitu-nedelitelnost operace, aby logovani bylo postupne
@param stolog */
public synchronized void log(String stolog) {
	try {
		fw.write(System.lineSeparator() + stolog); // zapis textu do bufferu
		fw.flush(); // zajistit skutecny/fyzicky zapis do souboru (vyprazdnit buffer)
	}
	catch(java.io.IOException e) { throw new java.lang.UnknownError(&quot;Souborova chyba&quot;); }
}
/**
zajisti testovaci volani provadeci metody &quot;log&quot;
 * @param args
 */
public static void main(String[] args) {
	Singleton.getInstance().log(&quot;radek 1&quot;);
	Singleton.getInstance().log(&quot;radek 2&quot;);
}
}
}}

Po spuštění se zajistí existence uvedené cesty a souboru log.txt . V něm potom dva řádky s textem:

radek 1&lt;br /&gt;
radek 2

== Odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Singleton}}

[[Kategorie:Java]]</text>
      <sha1>h4dz7bu08uhe505qr1zxyydsal8qcbr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Java</title>
    <ns>14</ns>
    <id>8052</id>
    <revision>
      <id>36285</id>
      <timestamp>2018-05-07T08:16:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Flanagancz</username>
        <id>6283</id>
      </contributor>
      <comment>úprava</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="28" xml:space="preserve">[[Kategorie:Programování]]</text>
      <sha1>apbtxu9888ne56ssid446voa3srbri2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Rybíz černý</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8053</id>
    <revision>
      <id>36378</id>
      <parentid>36295</parentid>
      <timestamp>2018-05-27T21:00:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2228" xml:space="preserve">[[Soubor:Blackcurrant 1.jpg|náhled|''Keř černého rybízu'']]
'''Rybíz černý''' ''(Ribes nigrum)'' je keř z čeledi meruzalkovité (''Grossulariaceae'').

== Výsadba a péče ==
Keře se obvykle sází na podzim ve vzdálenosti cca 1,8 m od sebe. Ihned po výsadbě se výhony zkracují na délku dvou pupenů nad úrovní půdy.

Černému rybízu vyhovuje slunné stanoviště či polostín. Půda by měla být vlhčí, ale propustná, bohatá na živiny. Vhodné je pravidelné jarní obohacování hnojem nebo listovkou. Keře jsou náchylné na jarní mrazíky a při dlouhodobém suchu vyžadují silnější zálivku.

== Řez ==
[[Soubor:Ribes nigrum a1.JPG|náhled|''Zralé plody'']]
Černý rybíz obvykle plodí na loňských výhonech. Ty vyrůstají buď přímo z kořenů, nebo i ze starších, již neplodících větví, přičemž jejich růst je podpořen odstraňováním starých zdřevnatělých výhonů. Keře se tak dle potřeby prosvětlují tím, že se odstraní část starých odplozených větví. S nimi se sice odříznou i nové výhony vyrůstající na koncích zdřevnatělých částí, současně je však podpořen růst nových, plodonosných výhonů přímo ze země. Část starých větví s novými výhony na koncích se neodstraňuje pro zachování rovnoměrného růstu keře.

== Odrůdy ==

* '''Ben Gairn''' - středně vysoký, kulovitý keř s většími bobulemi; raná až poloraná odrůda
* '''Ben Hope''' - vyšší, štíhlejší keř s většími bobulemi; středně raná odrůda
* '''Ceres''' - středně vysoký, kulovitý keř s velkými bobulemi; poloraná odrůda
* '''Démon''' - vyšší, kulovitý keř se středně velkými bobulemi; velmi raná odrůda
* '''Focus''' - středně vysoký, zploštěle kulovitý keř s velkými bobulemi; raná odrůda

== Choroby a škůdci ==

* '''Vlnovník rybízový''' - způsobuje nápadné zvětšení pupenů, které však rychle zasychají. Nutné je odstraňování a pálení napadených výhonů a listů.
* '''Virový zvrat rybízu''' - projevuje se celkovým oslabením keře, zmenšenými listy a sníženou tvorbou plodů. Nutné je vykopání a spálení napadených keřů.

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>24uvfl0cc1syktlleei8b05iduthawz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Rybíz červený</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8054</id>
    <revision>
      <id>36379</id>
      <parentid>36296</parentid>
      <timestamp>2018-05-27T21:00:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1609" xml:space="preserve">[[Soubor:Ribes rubrum 1.jpg|náhled|''Rybíz červený'']]
'''Rybíz červený''' ''(Ribes rubrum)'' je keř z čeledi meruzalkovité (''Grossulariaceae''). Existují odrůdy s červenými či bílými plody. Zatímco červené plody jsou spíše nakyslé, bílé jsou sladší.

== Výsadba a péče ==
Keře se obvykle sází na podzim ve vzdálenosti cca 1,5 m od sebe.

Rybízu vyhovuje slunné stanoviště či polostín. Půda by měla být lehká, vlhčí, ale dobře propustná. Vhodné je pravidelné jarní obohacování hnojem nebo listovkou. Keře kvetou poměrně brzy, jsou tudíž náchylné na jarní mrazíky.

== Řez ==
[[Soubor:Red currant blooming.jpg|náhled|''Kvetoucí rybíz'']]
Prořezávají se staré, málo plodící a suché výhony, což prosvětluje keř a umožňuje dobré vyzrání plodů. Pravidelné prořezávání navíc podporuje růst nových výhonů.

== Odrůdy ==

* '''Heinemannův Pozdní''' - mohutný, středně hustý keř s dlouhými hrozny červených bobulí; náchylnější ke spále listů
* '''Holandský Červený''' - vzpřímený vyšší keř se středně velkými červenými bobulemi; odolný vůči antraknóze
* '''Korál''' - vysoký kulovitý keř s dlouhými hrozny a velkými červenými bobulemi; odolný vůči většině chorob
* '''Jantar''' - široce kulovitý keř se světle žlutými bobulemi; náchylnější na napadení mšicemi
* '''Orion''' - vysoký, štíhlý, řidší keř se žlutými bobulemi; odolný vůči houbovým chorobám

== Choroby a škůdci ==

* '''Mšice'''
* '''Antraknóza rybízu'''

[[Kategorie:Zahrada]]</text>
      <sha1>4sfu6wmr8ctg2c0g02axib9epowvpfa</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Zdravotnická správa</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8058</id>
    <revision>
      <id>40692</id>
      <parentid>38322</parentid>
      <timestamp>2019-10-14T08:14:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="24326" xml:space="preserve">== Zákonná ustanovení pro uchazeče o místa obecních a obvodních lékařů ==

* Zákon ze dne 13. července 1922 č. Sb. z. a n., kterým se doplňují a částečně v činnost uvádějí ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920 č. 332 Sb. z. a n., jímž stát přejímá výkony zdravotně-policejní: § 10. Uprázdněná místa obecních a obvodních lékařů obsadí se zpravidla ze soutěže veřejné.
* Vládní nařízení ze dne 11. ledna 1923 č. 24 Sb. z. a n., o úpravě výkonů služby zdravotně-policejní.
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''§ 33.''' 

Lékařem obecním (městským) nebo obvodním může býti ustanoven toliko, kdo prokáže: 

1. že jest státním občanem republiky československé, 

2. že je oprávněn vykonávati praxi lékařskou,

3. že vykonal se zdarem zkoušku fysikátní, 

4. že je mravně zachovalý, tělesně a duševně zdráv a ke službě obecního nebo obvodního lékaře schopen, 

5. že jest slovem i písmem znalý jazyka československého, vedle toho pak že ovládá dostatečně jazyk obyvatelstva obce zdravotní nebo obvodu, pro nějž má býti ustanoven, 

6. že není starší 40 let. Od podmínky uvedené pod čís. 6 možno upustiti jen při nedostatku způsobilých žadatelů a jsou-li tu zároveň závažné okolnosti jiné.

'''§ 34.''' 

Mezi žadateli o uprázdněné místo obecního neb obvodního lékaře mají přednost: 

1. Ti, kdož byli činní jako lékaři obecní nebo obvodní a je-li takových žadatelů několik, při způsobilosti jinak stejné služebně nejstarší z nich; 

2. po nich ti, kdož sloužili: buď aspoň 2 léta v nemocnici veřejné, počítaje v to nejméně tříměsíční praxi v porodnici nebo na porodnické klinice — nebo aspoň jeden rok ve veřejné nemocnici a aspoň jeden rok v jiném ústavu veřejném, jakož i ti, kdož při dostatečné praxi nemocniční byli delší dobu jako praktičtí lékaři usedlí v (samostatné) obci zdravotní nebo ve zdravotním obvodu, kde se ucházejí o ustanovení.

'''§ 35.'''

Uprázdněná místa obecních a obvodních lékařů obsadí se zpravidla ze soutěže veřejné. Vyžaduje-li však toho nezbytný zájem státní nebo nezbytný zájem veřejné služby zdravotní, sjedná zemský úřad ohledně uprázdněného místa lékaře obecního neb obvodního smlouvu služební s některým z lékařů ve službě téhož druhu již ustanovených a v případě, že místo veřejnou soutěží obsaditi nebylo lze, i s jiným lékařem, a to bez soutěže veřejné.&lt;ref&gt;Zdravotnická ročenka československá 1930, s. 53 - 65.&lt;/ref&gt;
|}

* Vládní nařízení ze dne 17. března 1927 č. 23 Sb. z. a n., o úpravě platových poměrů státních obecních (městských) a obvodních lékařů.
* Výnos ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy ze dne 17. března 1927 čís. 13428: Soutěže na uprázdněná služební místa státních obecních (městských) a obvodních lékařů vypisují politické úřady, příslušné podle § 36. vlád. nař. č. 24/23 Sb. z. a n., a to v Úředním listě ČSR a zároveň v orgánu lékařských komor, služební místa národnostně smíšená s většinou německou také v »Ärztliche Nachrichten«.&lt;ref&gt;Zdravotnická ročenka československá 1930, s. 53 - 65.&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Konkursní lhůta končí čtyři týdny po uveřejnění soutěže v Úředním listě. Uchazeči, kteří nejsou ustanoveni ve veřejné zdravotní službě jako státní obecní (městští) nebo obvodní lékaři, dokládají svoje žádosti:

1. Průkazem státního občanství čsl. podle vyhlášky ministerstva vnitra ze dne 15. prosince 1926 č. 225 Sb. z. a n. (Výnos min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy ze dne 3. května 1927 čís. 8971). Osvědčení tato vydává okresní úřad, pokud jde o města se zvláštním statutem, zemský úřad, v jehož obvodu je domovská obec žadatelova.

2. Křestním (rodným) listem.

3. Vysvědčením mravní a politické bezúhonnosti.

4. Vysvědčením příslušného úředního lékaře o fysické způsobilosti žadatelově.

Vysvědčení toto nesmí býti starší jednoho roku a musí býti vydáno zdravotním referentem okresního úřadu, pokud jde o města se zvláštním statutem a se zřízeným magistrátem, úředním lékařem zemského úřadu, v jehož obvodu je pobyt žadatelův, v hlavním městě Praze také státním policejním lékařem. Vysvědčení vydané soukromým lékařem, státním, obecním (městským) neb obvodním lékařem a okresním městským lékařem v hlavním městě Praze k tomu účelu nepostačuje.

5. Lékařským diplomem.

6. Vysvědčením o fysikátní zkoušce.

7. Průkazem znalosti státního jazyka podle čl. 62 vládního nařízení č. 17/26 Sb. z. a n.,&lt;ref&gt;[https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=4091&amp;Section=1&amp;IdPara=1&amp;ParaC=2 Vládní nařízení ze dne 3. 2. 1926], jímž se provádí ústavní zákon jazykový pro obor ministerstva vnitra, spravedlnosti, financí, průmyslu, obchodu a živností, veřejných prací a veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, pro veřejné korporace podléhající těmto ministerstvům v Československé republice, jakož i pro úřady místní samosprávy&lt;/ref&gt; není-li tato znalost prokázána již některým z dokladů před tím uvedených.

8. Potvrzením o dosavadní nemocniční, porodnické a jiné lékařské praxi.

9. Podrobným curriculum vitae.

Doklady jest předložiti v originále nebo v úředně ověřených opisech. Uchazeči, kteří podávají žádosti současně o několik služebních míst státních, obecních (městských) neb obvodních lékařů, mohou k dalším těmto žádostem připojiti opisy shora uvedených dokladů úředně neověřené, jestliže se v žádosti na tuto okolnost odvolají.

Žádosti takto doložené a adresované ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, se podávají úřadu, který soutěž vypsal; žádosti podrobeny jsou kolku 5 Kč, doklady — pokud už nejsou kolkovány — každý kolku po 1 Kč. Státní, obecní (městští) a obvodní lékaři, kteří se účastní soutěže, podávají žádosti (kolkované, jak shora uvedeno) bez dokladů prostřednictvím správního úřadu, bezprostředně jim nadřízeného.&lt;ref&gt;Zdravotnická ročenka československá 1930, s. 53 - 65.&lt;/ref&gt;

|}

== Okresní zdravotní obvod Moravské Budějovice ==
Okresní zdravotní obvod Moravské Budějovice sestával ze zdravotních obecních obvodů: Jaroměřice nad Rokytnou, Jemnice město a Jemnice venkov, Lesonice, Police, Moravské Budějovice, Nové Syrovice, Blížkovice, Vratěnín. Okresním zdravotním referentem byl jmenován vrchní zdravotní rada MUDr. Jindřich Lederer,&lt;ref&gt;Již 14. října 1938 zaslala Česká lékařská komora společně s profesními komorami advokátů, notářů a inženýrů vládě Československé republiky tzv. ''Memorandum profesních komor'', v němž mimo jiného navrhla omezit počet a později vyloučit ze svých řad občany židovského původu (to se týkalo také židovského lékaře Jindřicha Lederera). V roce 2010 se Česká lékařská komora dohodla na omluvě židovským lékařům. In: Ivan Kazimour: Historie českého zdravotnictví, 2016&lt;/ref&gt; od roku 1934 MUDr. Schmidt František, po roce 1938 MUDr. Arnošt Bruckner ze Znojma. Po záboru pohraničí sestával okresní zdravotní obvod z obcí: Jaroměřice nad Rokytnou, Jevišovice, Kravsko, Lesonice, Jemnice, Police, M. Budějovice, Nové Syrovice, Blížkovice, Budkov, Mikulovice.

* '''Jaroměřice nad Rokytnou''': obvodní lékař MUDr. Viktor Šlechta (III. platový typ, cestovní paušál 2500,— Kč, promoce 1891, zač. ordinace 1892), od roku 1939 MUDr. Jurek Jan,
* '''Jemnice 1''': obvodní lékař MUDr. Josef Švejda (III. platový typ, cestovní paušál 4300,— Kč, promoce 1898, zač. ordinace 1899), MUDr. Kohn Richard (promoce 1922, zač. ordinace 1924). Lékárna „U zlatého anděla“: Ph. Mg. Ferdinand Holaň. Dále MUDr. Nekulová Božena (promoce 1930, zač. ordinace 1935), MUDr. Šustáček Josef (promoce 1931, zač. ordinace 1933), MUDr. Wertheimer Heřman (promoce 1875, obvodní veterinář), v Jemnici se nacházela též „Automobilová stanice první pomoci”.&lt;ref&gt;Zdravotnická ročenka československá, Praha: Piras, 1928-1939&lt;/ref&gt;
* '''Jemnice 2''': prozatímní zástupce obvodního lékaře MUDr. Josef Švejda (III. platový typ, cestovní paušál 2370,— Kč), od roku 1930 MUDr. Simandl Jaroslav (III. platový typ, cestovní paušál 2870,— Kč),&lt;ref&gt;MUDr. Simandl Jaroslav utekl z Hustopečí do Židlochovic, pak okresní lékař v Kloboukách, kde byl gestapem během [[w:Akce Albrecht I.|akce Albrecht I.]] 30. září 1939 zatčen. In: Zdeněk Štěpánek: Nacifikace a moravští lékaři (1939-1945), 2004&lt;/ref&gt; od roku 1935 MUDr. Matouš Karel (III. platový typ, cestovní paušál 2370,— Kč),
* '''Lesonice''': obvodní lékař MUDr. Josef Salač (III. platový typ, cestovní paušál 2960,— Kč, promoce 1924, zač. ordinace 1926), po něm MUDr. Šlechta Velen,
* '''Police''': obvodní lékař MUDr. Karel Votoček (10, III. platový typ, cestovní paušál 4180,— Kč, promoce 1863, zač. ordinace 1898), od roku 1936 MUDr. Meduna Bohuslav (III. platový typ, cestovní paušál 4180,— Kč),
* '''Moravské Budějovice''': obvodní lékař MUDr. Jaroslav Žák (III. platový typ, cestovní paušál 1680,— Kč, promoce 1920, zač. ordinace 1921), MUDr. Wagner Jindřich (promoce 1922, zač. ordinace 1924, praktický lékař)&lt;ref&gt;MUDr. Jindřich Wagner byl od počátku okupace členem Obrany národa a v odboji. In: František Vašek, Zdeněk Štěpánek: První a druhé stanné právo na Moravě: 1941-1942, 2002, s. 105&lt;/ref&gt;, MUDr. Wagnerová Zdenka (promoce 1922, zač. ordinace 1924),
* '''Nové Syrovice''': obvodní lékař MUDr. Rudolf Němec (III. platový typ, cestovní paušál 1830,— Kč),
* '''Blížkovice''': obvodní lékař MUDr. František Reif (III. platový typ, cestovní paušál 3 220 Kč, promoce 1914, zač. ordinace 1925),

=== Zdravotní obvod Vratěnín ===
[[w:Zemský výbor|Moravský zemský výbor]] v Brně jmenoval 21. června 1919 '''Dr. Otto Nagla''' (* 16. 7. 1888 v Uherčicích, † 10. 6. 1939) obvodním lékařem ve Vratěníně. Otto Rudolf Vinzenz Nagl byl synem Viktora Nagla, hospodářského ředitele na uherčickém velkostatku, vystudoval c. k. gymnázium ve Znojmě, v roce 1914 promoval na lékařské fakultě ve Vídni&lt;ref&gt;Brněnské noviny, Ročník 1919, 23. 06. 1919, Číslo 141, s. 2&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Jahres Bericht k. k. Gymnasiums in Znaim 1905, s. 67&lt;/ref&gt; a v roce 1918 započal soukromě ordinovat. Dne 30. prosince 1920 se oženil se studentkou medicíny Johannou Annou Antonií Stix, která promovala v roce 1923 (Dr. med. Stix-Nagl). Dům lékařské rodiny Naglů s ordinací a domácí lékárnou se nacházel ve Vratěníně na čp. 2.&lt;ref&gt;Berthold Weinrich: Niederösterreichische Ärztechronik: Geschichte der Medizin und der Mediziner Niederösterreichs, O. Möbius, 1990&lt;/ref&gt;

V roce 1928 započal ve Vratěníně ordinovat čerstvě promovaný '''MUDr. František Macek''', český praktický a později i obvodní lékař v Miroslavi. Po jeho jmenování ordinovali manželé MUDr. Nagl Otto a MUDr. Stixová-Naglová v Uherčicích a Drosendorfu.&lt;ref&gt;Uherčice (okr. M. Budějovice): od roku 1930: MUDr. Nagl Otto 1914 (1918) obv. lékař, MUDr. Stixová-Naglová 1923 (1923)&lt;/ref&gt;

V roce 1929 převzal obvodní ordinaci ve Vratěníně '''MUDr. Walter Kunrath''', syn nadučitele J. Kunratha z Hrádku u Znojma (německy Erdberg), jenž promoval 26. června 1926 v Praze.&lt;ref&gt;Prager Tagblatt, Sa, 26. Juni 1926, S. 5, též Znaimer Wochenblatt, 26.06.1926, s. 2&lt;/ref&gt; V roce 1936 byl přeložen na obvod do Jaroslavic a po odstoupení pohraničí se vrátil do Znojma, kde ordinoval na Divišově náměstí čp. 14a a od roku 1944 na Haukově ulici čp. 4.&lt;ref&gt;Jiří Říha: Zdravotnická ročenka československá 1937, s. 113&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt: Sa, 17. Juni 1944, s. 6, též Fr, 31. Dezember 1943, s. 6&lt;/ref&gt;

Od roku 1936 působili ve Vratěníně dva lékaři: '''MUDr. Josef Nestel-Eichhausen''' a obvodní lékař '''MUDr. Franz Strohschneider'''. MUDr. Josef Nestel-Eichhausen pocházel ze západních Čech (Teplice-Šanov) a promoval v roce 1928 v Praze.&lt;ref&gt;Rod Nestel-Eichhausen pozvednut do šlechtického stavu roku 1874: „Nestel Edlen von Eichhausen”, majetky především v oblasti Karlových Varů a Chebu. In: Allgemeine Zeitung München, 17. Januar 1874&lt;/ref&gt; Až do odstoupení pohraničí zůstala jeho pozice oficiálního obvodního lékaře ve Vratěníně nevyjasněná. MUDr. Franz Strohschneider promoval v roce 1929. Zdravotní praxi zahájil roku 1933 v Uherském Hradišti a od roku 1934 působil v [[w:Osvětimany|Osvětimanech]]. Po krátkém působení ve Vratěníně převzal v únoru roku 1937 místo obvodního lékaře ve Vranově, kde ordinoval v bytě po předcházejícím obv. lékaři MUDr. Teodorovi Pucherovi.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, 5. Februar 1937, s. 8 - inzerce&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Vranovský zpravodaj, číslo 3, rok 2012 - historie zdravotní péče&lt;/ref&gt; Po obsazení Vranova v roce 1938 se MUDr. F. Strohschneider přestěhoval do Ždánic u Hodonína. Dne 15. října 1938 byl Zemským úřadem v Brně jmenován obvodním lékařem ve Ždánicích, kde působil až do konce války.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| ''Proti tomuto rozhodnutí protestoval předseda Slovácké župy přípisem z 27. října 1938, který zaslal Zemskému úřadu a lékařské komoře. Protest zdůvodnil tím, že MUDr. F. Strohschneider je přesvědčením Němec a pochází z Haliče. Dne 9. listopadu 1938 se obrátila ÚJČSL na Ministerstvo sociální a zdravotní správy, aby zrušilo rozhodnutí Zemského úřadu o jmenování Strohschneidera. Jako důvod uvedla, že promoval na německé univerzitě, býval členem německé lékařské organizace&lt;ref&gt;Reichsverband der Deutschen Arztvereine in der Tschechoslowakischen Republik. Dne 13. října 1938 se výbor Ústřední jednoty československých lékařů (ÚJČL) usnesl, že nebude do řad své organizace přijímat členy bývalého něm. svazu Reichsverband der deutschen Arztvereine, jež měl své ústředí v Ústí nad Labem. In: Historie a vojenství, Band 43, Ausgaben 1-3, s. 72, Magnet, 1994&lt;/ref&gt; a československé státní občanství získal až po roce 1918, dříve příslušel do Polska. Jeho jmenování označila za rozporuplné s vládním nařízením č. 219/1938.'' 

''Dne 12. listopadu podal Strohschneider žádost o přijetí za člena Slovácké lékařské župy. V žádosti uvedl, že se narodil v Polsku, ale oba rodiče byli Češi. V roce 1918 se přestěhovali do Břeclavi, kde však bylo jen německé gymnázium. V rodině se mluvilo česky a sám se považoval za dobrého a uvědomělého Čecha. V pohraničí ztratil veškerý svůj majetek a prohlašoval, že není Žid a ani nikdo z předků nebyl příslušníkem této národnosti. Dne 16. listopadu zaslalo ministerstvo přípis Zemskému úřadu v Brně, aby podrobil nové úvaze rozhodnutí o Strohschneiderovi a navrhlo zjistit, zda by nebyl možný návrat dotyčného do pohraničí. Na základě tohoto stanoviska okresní úřad v Kyjově výnosem ze dne 18. listopadu nařídil Strohschneiderovi s výkonem praxe posečkat až do rozhodnutí kompetentního úřadu. V dalším jednání se však ukázalo, že jeho případ není v rozporu s vládním nařízením č. 219/1938.''&lt;ref&gt;Zdeněk Štěpánek, Nacifikace a moravští lěkaři (1939-1945), Matice moravská, 2004&lt;/ref&gt; 
|}

Všichni obvodní lékaři provozovali při ordinaci vlastní domácí lékárnu. Služební místo obvodního lékaře ve Vratěníně bylo zařazeno do nejnižší IV. platové kategorie s počátečním platem 6 000 Kčs a s roční částkou cestovního paušálu 1 820 Kčs.&lt;ref&gt;Platový typ se označoval římskou číslicí; počáteční služební plat obecního (městského) nebo obvodního lékaře činil v ročních částkách: typu I 15.000,— Kč, typu II 12.000,— Kč, typu III 9.000,— Kč, typu IV 6.000,— Kč. In: Zdravotnická ročenka československá, 1937, s. 84&lt;/ref&gt; Post státního obvodního lékaře ve Vratěníně zůstal pravděpodobně až do odstoupení pohraničí neobsazen, i když oba praktičtí lékaři (Dr. Nestel Eichhausen Josef, Strohschneider František) zde ordinovali. V roce 1936 uvádí Zdravotnická ročenka československá ordinaci MUDr. O. Nagla a Dr. Stixové-Naglové v Uherčicích, v roce 1937 v Uherčicích pouze ordinaci Dr. Stixové-Naglové.&lt;ref&gt;Zdravotnická ročenka československá, rok 1936, s. 636 a rok 1937, s. 639&lt;/ref&gt;

== Okresní nemocenská pojišťovna Moravské Budějovice ==
Zákon ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří vstoupil v platnost od 1. července 1926. V roce 1926 byla založena Ústřední sociální pojišťovna, která byla dozorčím orgánem nad nemocenskými pojišťovnami, mimo jiného vedla také agendu nemocenského, starobního a invalidního pojištění.
=== Okresní německá pojišťovna ===
Ve stejném roce (1926) upravila Ústřední sociální pojišťovna svým oběžníkem ze dne 1. října 1926, č. 17, ''o úpravě obvodů a sídel nemocenských pojišťoven'', počet dosavadních pojišťoven. Politický okres Moravské Budějovice tvořil obvod okresní nemocenské pojišťovny a od 1. října 1926 se Moravské Budějovice staly také sídlem německé pojišťovny, jež se následně nacházela v budově okresní nemocenské pojišťovny.&lt;ref&gt;Ministerstvo práce a sociální péče., 1926: Sociální revue, s. 532-534.&lt;/ref&gt; Výnosem Zemského úřadu v Brně (r. 1929) byla u okresní německé pojišťovny v Mor. Budějovicích ze zaměstnanců a zaměstnavatelů jmenována nová správní komise, dozorčí rada, rozhodčí soud a náhradníci. Členem rozhodčího soudu byl za zaměstnavatele jmenován také Ondřej Schwarz, rolník z Korolup.&lt;ref&gt;Horácko týdenník hájící zájmy pracujících vrstev lidových, 20.4.1929, s. 6.&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''''Kde budou zřízeny okresní nemocenské pojišťovny?''' Představenstvo Ústřední sociální pojišťovny konalo ve středu 29. m. m. (září) schůzi, v níž bylo definitivně rozhodnuto o sídlech okresních nemocenských pojišťoven v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Do budovy pojišťovny dostavila se celá řada deputací z různých měst, které vesměs žádaly, aby sídla okresních pojišťoven byla přiřknuta jim. Poněvadž však představenstvo zaujalo stanovisko, podle něhož okresní nemocenské pojišťovny mají zpravidla býti zřizovány v sídlech okresních politických správ, a poněvadž dále byla přijata zásada, že v místech, vykazujících méně než 4000 pojištěnců, nemají nemocenské pojišťovny napříště býti chovány v činnosti. dopadlo rozhodování představenstva v celé řadě případů proti snahám intervenujících stran. Ze sporných záležitostí byla m. j. příznivě vyřízena žádost okresní nemocenské pojišťovny v Mor. Budějovicích, která měla původně splynouti s pojišťovnou ve Znojmě. Po delším jednání bylo docíleno dohody v tom směru, že jak Mor. Budějovice, tak i Znojmo zůstanou i nadále sídly okresních nemocenských pojišťoven.'' &lt;ref&gt;Český Lloyd, časopis národohospodářský: orgán obchodního spolku Merkur: orgán ústředního spolku maloobchodníků (kupců) z Čech, Moravy a Slezska, 7. října 1926, s. 1.&lt;/ref&gt;
|}

Na základě vládního nař. č. 26/1930 (vydaného podle § 21a) zákona č. 221/1924 ve znění zák. č. 184/1928 Sb. z. a n.) proběhlo první hromadné vydávání legitimaci pojištěnců.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''§ 21a)''' 

''Legitimace pojištěnců (vl. nař. č. 26/1930). Zaměstnanci, kterým nemohly býti vyhotoveny průkazy v době prvního (hromadného) jich vyhotovení, jsou povinni doklady k vyhotovení legitimace odevzdat! zaměstnavateli ihned při vstupu do zaměstnání; jinak dopouští se podle § 15 cit. vl. nař. přestupku § 260, písm. h) zák. č. 221/1924 Sb. z. a n.''&lt;ref&gt;Pracovní právo časopis pro výklad dělnického práva a sociálního zákonodárství, 20.04.1936, s. 63: Moravská zemská knihovna.&lt;/ref&gt;
|}

Okresní německá nemocenská pojišťovna v Mor. Budějovicích zřídila na základě vl. nař. č. 26/1930 pro první hromadné vydávání legitimací pojištěnců okrskové kanceláře: v Mor. Budějovicích v budově okresní nemocenské pojišťovny, v Jemnici v kanceláři odbočky okresní nemocenské pojišťovny, ve školních budovách v obcích Litohoř, Blížkovice, Vel. Dešov, Hostim, Domamil, Lesonice, Jaroměřice nad Rokytnou, Police, v Budkov, Uherčice (pro obce Uherčice, Vratěnín, Korolupy, Lubnice a Mešovice) a v české škol. budově v obci Dešná (pro obce Dešná u Jemnice, Rancířov, Hluboká, Županovice, Chvalkovice, Bělčovice, Plačovice, Dančovice a Lovčovice). Pro vystavení legitimace každý pojištěnec předkládal: úřední doklad, obsahující den, měsíc, rok a místo narození (popřípadě ve své obci pořízený výpis z matriky narozených). Okrskové kanceláře začaly legitimace vydávat na konci listopadu 1930 (v Uherčicích 23. listopadu a v Dešné 22. listopadu) v době 9.00-12.00 a od 13.00-17.00 hodin.&lt;ref&gt;Horácko týdenník hájící zájmy pracujících vrstev lidových, 7.11.1930, s.4.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Stráž orgán strany katolické národní na Západní Moravě, 20.11.1930, s. 2.: Krajská knihovna Vysočiny.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:b2f2a6e8-d53b-439a-a32e-7b180255e595?page=uuid:2624713c-cafd-42b0-90a3-929c66f69679&amp;fulltext=nemocensk%C3%A1%20poji%C5%A1%C5%A5ovna%20Znojmo%20Znojm%C4%9B Protest proti zrušení Okresní nemocenské pojišťovny v Mor. Budějovicích.], Rovnost, list sociálních demokratů českých&lt;/ref&gt;

Zákon z roku 1924 vláda novelizovala vládním nařízením ze dne 15. června 1934, č. 112 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, kterému propůjčila platnost zákona.&lt;ref&gt;[http://www.psp.cz/eknih/1929ns/ps/tisky/t2690_01.htm 2690. Vládnímu nařízení ze dne 15. června 1934, č. 112 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří.]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří — zák. 221/24 — S. XII. 298.; prov. nař. 200/25; změna prov. nař. 90/26; změna §§ 275 a 276 zák. 118/26; zák. 237/26; zák. 178/26; změna zákona 221/24 — zák. 184/28; úplné znění zákona 221/24 v úpravě zákona 184/28 — vyhl. min. soc. péče 185/28; volební řád vl. nař. 24/30; legitimace vl. nař. 26/30; nedělitelnost týdenního pojistného vlád. nař. 27/30.&lt;/ref&gt; Zákon byl především zaměřen na snížení nemocenské, které přesáhlo určenou výši v období 14 až 6 týdnů neschopnosti, úpravu mzdových tříd a nemocenskou dávku od čtvrtého dne neschopnosti. Ke změně působnosti nemocenských pojišťoven došlo po odstoupení pohraničních území. Okresní nemocenská pojišťovna v Moravských Budějovicích pro obvody soudních okresů Moravské Budějovice a Jemnice sloužila od roku 1938 do roku 1945.&lt;ref&gt;Nové zákony a nařízení Protektorátu Čechy a Morava, Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart, 1939-1945, rok 1945, s. 731.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;V letech 1945-47 byl ředitelem okr. nemoc. poj. v M. Budějovicích Emil Beneš (člen čsl. sociální demokracie), zemřel 6. listopadu 1947 v 60 letech. In: Stráž na Dyji, 14.11.1947, s. 3.&lt;/ref&gt; V odstoupených německých obcích vstoupil v platnost od 1. ledna 1939 Reichsversicherungsordnung (Říšský pojišťovací řád, „RVO“).

== Reference a odkazy ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>prk8ou4mcsdzt5l5xhhdzo6minuivto</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Tox</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8060</id>
    <revision>
      <id>44130</id>
      <parentid>42489</parentid>
      <timestamp>2021-05-19T17:07:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5002" xml:space="preserve">Návod na použití [[w:Tox|sítě Tox]] pro decentralizované [[w:Instant messaging|okamžité zprávy]] a videohovory, který nabízí [[w:Koncové šifrování|end-to-end]] šifrování a s protistranou komunikuje bez jakéhokoliv prostředníka.

== První krok - vytvoření uživatelského profilu ==
Tox je zcela decentralizované řešení, tudíž neregistrujete svůj účet u žádného poskytovatele jako Facebook, Google, Microsoft, Seznam.. Uživatelský profil vzniká přímo na vašem zařízení (mobil, počítač) prostřednictvím nainstalovaného klienta sítě Tox. Jak na to:

=== bleskově ===
[[Soubor:Tox nastaveni.png|alt=Tox - nastavení češtiny|náhled|300x300pixelů]]

# nainstalovat aplikaci [[Tox#Klienti|qTox]] pro váš operační systém
#* macOS - [https://tox.chat/download.html na stránce] najít macOS, kliknout na odkaz &quot;qTox&quot;, stáhnout a nainstalovat
#* Linux (FreeBSD) - tito uživatelé si jistě hravě poradí s [https://wiki.tox.chat/clients/qtox#linux komunitním návodem]
#* Windows - [https://tox.chat/download.html na stránce] najít Windows, kliknout na odkaz &quot;qTox stable 64 bit&quot;, stáhnout a nainstalovat
# spustit qTox a vytvořit nový profil zadáním požadovaných údajů (uživatelské jméno, heslo) kliknutím na &quot;Create Profile&quot;
# pro nastavení češtiny je třeba kliknout na ozubené kolečko vlevo dole a v pravé části pod &quot;Language&quot; nastavit &quot;čeština&quot; (projeví se ihned)

=== podrobněji ===

* ..

== Použití ==
[[Soubor:Tox ID.png|alt=Tox ID|náhled|520x520pixelů]]

* uživatelské rozhraní je dost minimalistické, tudíž většina grafických prvků má nějakou funkci (nápověda se zobrazí po najetí myši)
* posílání zpráv je založeno na &quot;Tox ID&quot; a iniciátor komunikaci jej tedy musí znát
** hodnota ToxID se zobrazí po kliknutí na vaše uživatelské jméno (vlevo nahoře) pod položkou &quot;Vaše Tox ID&quot; a je potřeba jej sdělit protistraně (např. e-mailem, SMSkou, ..)
** k zahájení komunikace stačí kliknout na {{Klávesa|+}} (vlevo dole), do pole &quot;Tox ID&quot; vložit identifikátor protistrany, pod &quot;Message&quot; napsat oslovovací text (nebo ponechat výchozí) a kliknout na {{Klávesa|Odeslat požadavek příteli}}
** protistrana ještě musí zobrazit obdrženou výzvu {{Klávesa|1 Nová žádost o přátelství|#6bc260}} a kliknout na {{Klávesa|Přijmout}}. Tím je spojení navázáno
** a lze si začít psát vybráním kontaktu v levé části okna. Text sdělení patří do pole vpravo dole. Odesílá se pomocí {{Klávesa|Enter}} nebo zeleným tlačítkem
* změna uživatelského jména - vlevo nahoře kliknout na profilový obrázek nebo jméno a přepsat &quot;Moje jméno&quot; (tip: jméno můžete doplnit názvem organizace, případně pro totéž použít položku &quot;Můj status&quot; 

Další popis obsahuje článek &quot;[https://www.linux-mint-czech.cz/2016/03/zahodte-skype-zkuste-radeji-tox/ Zahoďte Skype, zkuste raději Tox]&quot;.&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=Zahoďte Skype, zkuste raději Tox|url=https://www.linux-mint-czech.cz/2016/03/zahodte-skype-zkuste-radeji-tox/|periodikum=www.linux-mint-czech.cz|datum přístupu=2020-10-19|příjmení=|jméno=|vydavatel=Linux Mint CZ&amp;SK|datum vydání=2016-03-29|url archivu=}}&lt;/ref&gt;

== Odpovědi ==

* Jak sdílet kontakt?
** Díky decentralizaci neexistuje adresář a je čistě na uživateli, jakou míru soukromí chce mít, tedy komu a jakým způsobem svoje Tox ID sdělí. Do webové stránky nebo patičky e-mailů jej lze vložit formou [[w:Hyperlink|odkazu]] jako tzv. [https://wiki.tox.chat/users/toxlinks?s%5B%5D=tox&amp;s%5B%5D=uri toxodkaz].&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Ne všechny nástroje interpretují URL odkazu správně, např. při použití v dokumentu [[w:LibreOffice|LibreOffice]] je interpretace korektní, gDocs jej nepochopí.&lt;/ref&gt;
* Jakého klienta si vybrat?
** Patrně nejobvyklejší je výše představovaný qTox. Kompletní přehled je v [https://wiki.tox.chat/include/clients_features?s%5B%5D=group&amp;s%5B%5D=chat&amp;s%5B%5D=history#features tabulce] včetně výčtu vlastností.&lt;ref name=&quot;:0&quot;&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=The Tox Wiki - funkce|url=https://wiki.tox.chat/include/clients_features?s%5B%5D=group&amp;s%5B%5D=chat&amp;s%5B%5D=history#features|periodikum=wiki.tox.chat|datum přístupu=2020-10-19|příjmení=|jméno=|vydavatel=Tox Foundation|datum vydání=|url archivu=}}&lt;/ref&gt; Samotná volba závisí na potřebách (typ zařízení, operační systém, ..) a osobních preferencích.
* Proč nevidím historii skupinového chatu?
** Tox síť předpokládá spíše komunikaci 1:1, tudíž tuto schopnost zatím většina klientů nemá&lt;ref name=&quot;:0&quot; /&gt; a s jejich vypnutím se historie ztrácí. (Neplést s opuštěním skupiny.) K dispozici je však nástroj na uložení obsahu. Stačí v textové oblasti kliknout pravým myšítkem a na konci kontextové nabídky zvolit &quot;Export do souboru&quot; .

== Poznámky ==
&lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;

== Reference ==
&lt;references /&gt;</text>
      <sha1>72e2094ghxrri8ciiq9fm4q5gwxdz5p</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Výbušniny</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8061</id>
    <revision>
      <id>41057</id>
      <parentid>41049</parentid>
      <timestamp>2020-02-22T07:11:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>/* Výbušniny */ +Dusičnan močoviny</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4227" xml:space="preserve">'''Výbušnina''' je obecné označení [[w:chemická látka|chemické látky]] nebo [[w:směsi|směsi]], která je schopna mimořádně rychlé exotermické reakce spojené s vývinem plynů o velkém objemu – [[w:výbuch|výbuchu]].
Technické pojmenování takové látky nebo směsi je '''výbušina''' (bez n); slovo výbušnina zde znamená zařízení připravené k výbuchu - bombu v kufříku, granát, patronu průmyslové trhaviny s rozbuškou a podobně. Česká legislativa zná i pojem výbušnina (např. zákon č. 61/1988 Sb. o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě). Obecně je používanější pojem výbušnina s n.

Ke spuštění chemické reakce výbušiny vedoucí k detonaci dochází mechanickým, chemickým, termickým nebo elektrickým podnětem. Součástí směsných výbušin je zpravidla [[w:oxidační činidlo|oxidační činidlo]], které dodá chemické reakci potřebný [[w:kyslík|kyslík]].

== Typy výbušin ==
Podle praktického využití dělíme výbušiny do několika typů.

* '''[[w:Třaskavina|Třaskavina]]''' je snadno vznítitelná výbušnina, které obvykle slouží k iniciaci výbuchu trhavin nebo střelivin. Při praktickém použití je přítomna pouze v nepatrném množství, např. třaskavina v [[w:roznětka|roznětce]] nábojnice, či rozbušky. Třaskaviny jsou citlivé na běžné údery, tření, plamen a zvýšenou teplotu, běžné výboje statické elektřiny a mnohé chemické reakce. Nejběžnějšími třaskavinami jsou azid olovnatý, velmi rozšířený je například fulminát rtuťnatý (třaskavá rtuť). Jiné třaskaviny se v praxi téměř nevyskytují pro malé iniciační schopnosti, extrémní citlivost, korozivní účinky či více těchto faktorů současně. Mezi silně nestabilní patří například pikrát železnatý, organické peroxidy jako HMTD, a mnoho dalších. Od trhavin se liší většina třaskavin s anorganickými kationty nízkou trhavou silou, danou velmi malým objemem plynů, vzniklých po explozi. Toto neplatí pro CHNO třaskaviny bez anorganických kationtů jako je HMTD, TATP, kyanurtriazid a DDNP. I některé třaskaviny s těžkými kovy (např. NHN) jsou silnými výbušninami.
* '''[[w:Trhavina|Trhavina]]''' je označení pro výbušninu/výbušinu, která je za normálních podmínek velmi málo citlivá k vnějším vlivům a naopak po iniciaci dokáže vyvinout detonaci o mimořádně vysoké trhavé síle. Používají se obvykle při trhacích pracích v dolech, lomech, ražbě tunelů, demolicích apod. Mezi nejznámější a nejpoužívanější trhaviny patří dusičnan amonný s palivem (DAP, popř. ANFO), dynamit, pentrit, hexogen, oktogen, trinitrotoluen, trinitrofenol a řada směsných průmyslových trhavin z nich složených a doplněných oxidačním činidlem a případně některými kovy v práškovém stavu.
* '''[[w:Střelivina|Střelivina]]''' se používá jako výmetná náplň v nábojích do [[w:palná zbraň|palných zbraní]]. Jejím účelem je uvolnit energie rychlým, avšak kontrolovaným vývinem velkého množství plynů a vypuzením střely z hlavně zbraně. Příkladem je černý střelný prach nebo bezdýmý střelný prach - nitrocelulóza.
* '''[[w:Pyrotechnická slož|Pyrotechnická slož]]''' je výbušnina používaná zpravidla pro různé efekty – světelné, kouřové, zvukové apod. V civilním sektoru se používají v zábavné pyrotechnice, ve výstražných svítidlech, pro kouřové efekty apod. Vojenské použití je obdobné – dýmovnice, světlice, imitace výbuchů a výstřelů a v neposlední řadě jako stopovka, jež je součástí svítící střely. Příkladem je směs 70 % KClO&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt; (chloristanu amonného) a 30 % pyrotechnického hliníku (velikost částic kolem 5&amp;nbsp;μm), která se nejběžněji používá do petard a dělobuchů.

== Výbušniny ==

* [[Výbušniny/Ammonal|Ammonal]]
* [[Výbušniny/Acetylid stříbrný|Acetylid stříbrný]]
* [[Výbušniny/Ammonal|Bleskový prach]]
* [[Výbušniny/Dusičnan močoviny|Dusičnan močoviny]]
* [[Výbušniny/Ammonal|HMTD]]
* [[Výbušniny/Ammonal|Peroxidy acetonu]]

[[Kategorie:Výbušniny]]</text>
      <sha1>eumjciv5g8bofcpqn5hrzsa06wole5c</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Zdravotní a sociální péče v pohraničí v letech 1945 - 1947</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8063</id>
    <revision>
      <id>43157</id>
      <parentid>43153</parentid>
      <timestamp>2021-03-05T21:06:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka Lyalikoff</username>
        <id>4811</id>
      </contributor>
      <comment>autobus Vratěnín-Dačice, zdroj</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="50921" xml:space="preserve">Po osvobození města Znojma se začali téměř ihned hlásit do zdravotnických služeb lékaři a zdravotníci z Brna, Třebíče a Moravských Budějovic.&lt;ref&gt;Zdravotní okres Morav. Budějovice: MUDr. Bruckner Arnošt, okresní zdrav. rada, zdravotní obvod Jaroměřice n. Rokytnou: MUDr. Jurek Jan, Jevišovice: MUDr. Kraus František, Kravsko: neuveden, Lesonice: MUDr. Šlechta Velen, Jemnice: MUDr. Matouš Karel, Police: MUDr. Meduna Bohuslav, Mor. Budějovice: MUDr. Žák Jaroslav, Nové Syrovice: MUDr. Němec Rudolf, Blížkovice: MUDr. Reif František, Budkov: MUDr. Krejčí Jan, Mikulovice: MUDr. Moudrý Josef.&lt;/ref&gt; Znojemskou okresní nemocnici se tak podařilo zprovoznit již v květnu 1945. Jejím primářem byl ustanoven MUDr. Ludvík Brázda (po něm v roce 1947 MUDr. Arnošt Dudek). MUDr. Bohuslav Janíček, rodák z Oslnovic, byl na konci července přeložen Zemským národním výborem v Brně z Rajhradu do znojemské nemocnice. Dne 7. září 1945 město předalo nemocnici do správy ONV.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, Podnázev: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě, 28.07.1945, č. 8, s. 3&lt;/ref&gt; V prosinci roku 1946 schválil Zemský národní výbor v Brně ONV ve Znojmě půjčku 20 mil. Kčs na stavbu nové okresní nemocnice, které se město dočkalo až 10. listopadu 1973.&lt;ref&gt;Naše pravda. Orgán krajského vedení KSČ. ISSN: 1803-3547. Národní archiv, 12.12.1946, č. 286, s. 3&lt;/ref&gt; V roce 1946 sestávala nemocnice z pěti odborných oddělení a disponovala 270 lůžky. Ženské oddělení bylo umístěno ve Starém Šaldorfu.&lt;ref&gt;http://www.nemzn.cz/historie-nemocnice-znojmo/d-139885&lt;/ref&gt; Dnem 6. března 1960 byla zahájena autobusová doprava z Vratěnína přes Slavonice do Dačic a zpět v neděli a ve svátky, která měla umožnit návštěvu nové nemocnice v Dačicích.&lt;ref&gt;Kronika Slavonic 1926-1965, s. 251&lt;/ref&gt; V roce 1964 podaly obce na jihozápadní Moravě z okresu Znojmo (Vratěnín, Mešovice, Uherčice, Korolupy a Lubnice) a z okresu Třebíč (Oponěšice, Police, Jiratice, Kdousov, Kostníky, Bačkovice, Třebelovice a Pálovice) s počtem obyvatel 1 200 žádost o začlenění k nemocnici v Dačicích.&lt;ref&gt;http://iregion.dacicko.info/dacice/nemoc.html&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;https://historie-dacic.estranky.cz/clanky/historie/historie-nemocnice-dacice.html&lt;/ref&gt;

== Zdravotnictví v pohraničí 1945-1948 ==
Zdravotní a lékařské zajištění v pohraničí se nacházelo v tristní situaci. V Jemnici ordinovala jediná lékařka MUDr. Božena Nekulová, která zde působila od roku 1935. Obvodní lékař MUDr. Josef Švejda se nacházel ze zdravotních důvodů v lázních a MUDr. Karel Matouš po odvodech na vojně. Zrovna tak byl do vojenské služby povolán obvodní lékař z Police MUDr. Bohumil Meduna, který měl být v prosinci 1945 z vojenské služby uvolněn.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 16.09.1945, s. 3&lt;/ref&gt; Ve Slavonicích (před válkou MUDr. Arnošt Romanovský), Vratěníně (před válkou MUDr. František Strohschneider) a Budkově (v roce 1940 MUDr. Jan Krejčí) se nepodařilo místa obvodních lékařů obsadit. Zdravotní péči a návštěvu nemocných obstarávala též Marie Prisca, milosrdná sestra [[w:Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského|Kongregace sv. Karla Boromejského]].&lt;ref&gt;Naše Demokracie, Podnázev: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě, 22.12.1945, číslo 24, s. 3&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;V brněnské diecézi působily též řádové sestry boromejky (Moravské Budějovice, Kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského).&lt;/ref&gt; Zubař se zde nevyskytoval ani jeden.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, Podnázev: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě, 16.09.1945, číslo 14, s. 3&lt;/ref&gt; Vzhledem k nedostatku lékařů a malým přídělům benzínu museli pacienti čekat na převoz do nemocnice i několik dní. Lékaři doporučovali návrat k válečným praktikám a úpravu jednoho sanitního auta na dřevoplyn, čímž by se podle nich dosáhlo minimálně jedné pojízdné sanitky.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, ročník 1945&lt;/ref&gt;

Ani v novém roce 1946 se situace v pohraničí nezlepšila. Místa obvodních lékařů v Budkově, Vratěníně a Slavonicích zůstávala neobsazena po celý tento rok.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 06.01.1946, č. 1, s. 3 a 22.12.1945, s. 3&lt;/ref&gt; MUDr. Bohumil Meduna otevřel ordinaci v Polici někdy před vánocemi, kde však dlouho neordinoval, jelikož v lednu roku 1947 byli obvodní lékaři (též ordinující v poradnách pro matky a děti) MUDr. Karel Matouš z Jemnice (zdravotník jemnického Sokola) a MUDr. Bohumil Meduna z Police (starosta polického Sokola) přeloženi do Znojma.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, 03.01.1947, s. 6&lt;/ref&gt; Od 1. ledna 1947 se vrátil ze Znojma MUDr. Bohumil Janíček, který byl přeložen na obvod do Budkova.&lt;ref&gt;Okresní zdravotní obvod M. Budějovice 1939-1940: MUDr. Bruckner Arnošt, zdravotní rada, Jaromeřice n. Rokytnou: MUDr. Jurek Jan, Jevišovice: MUDr. Kraus František, Kravsko: neuveden, Lesonice: MUDr. Šlechta Velen., Jemnice: MUDr. Matouš Karel, Police: MUDr. Meduna Bohuslav, M. Budějovice: MUDr. Žák Jaroslav, Nové Syrovice: MUDr. Němec Rudolf, Blížkovice: MUDr. Reif František, Budkov: MUDr. Krejčí Jan, Mikulovice: MUDr. Moudrý Josef. In: Zdravotnická ročenka československá, 1939-1940&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, 07.02.1947, s. 8&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Uprázdněné místo obvodního lékaře v Budkově bylo obsazeno od 1. ledna 1947 MUDr. Bohumilem Janíčkem, rodákem z Oslnovic, za války působícím v Rajhradě. Lékařský obvod byl zřízen r. 1938 pro 8 vesnic (Oponešice, Třebelovice, Rácovice, Mladoňovice, Lomy, Štěpkov, Komárovice, Budkov). Do konce války byl obvod obsazeno MUDr. Janem Krejčím, který po válce přesídlil do Brna. In: Naše Demokracie, 17.01.1947, s. 5&lt;/ref&gt; 

Z darů americké armády bylo pro město Dačice a okolí získáno jedno sanitni auto o dvou lůžkách. Žádosti o převoz byly směřovány na adresu František Körbler, kožešnictví, Dačice, telefon 89, v nočních hodinách se volal městský hasičský telefon.&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 14.4.1946, 2(15).&lt;/ref&gt; Okres Jemnice se nového sanitního auta dočkal od ministerstva zemědělství těsně po komunistickém únorovém puči. Sanitka musela být označena nápisem «dar ministerstva zemědělství» a ke kontrole dodržení podmínek byla ministerstvem zřízena zvláštní komise.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, 05.03.1948, s. 5: Nové sanitní auto.&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''''Obsazení místa st. obvodního lékaře v Jemnici.''' Po odchodu MUDr. Karla Matouše do Znojma zůstal v Jemnici pouze jediný lékař, který při rozlehlosti obvodu a při neobsazeném místě státního obvodního lékaře v Polici je přetížen. MNV v Jemnici usiluje o rychlé obsazení místa. Zájem projevil MUDr Jan Bernatík ze zemské nemocnice v Brně, který by nastoupil k 1. červenci.'' (Stráž na Dyji, 09.05.1947)&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 09.05.1947, 2(19). s. 5. &lt;/ref&gt;
|}
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Zdravotní brigády lékařů-komunistů.''' Pro naprostý nedostatek lékařů v pohraničí dačického okresu nevyhovuje zdravotní péče o školní mládež potřebě lidu. Zvláště na začátku školního roku jeví se největší potřeba zdravotního dozoru nad školní mládeží. Proto se nabídli lékaři, organisování v dačickém okrese v KSČ, že vypraví zdravotnickou brigádu, která by o nedělích provedla prohlídky školní mládeže v pohraničním dačickém okrese. 

Prohlídky mají být konány 8. září dopoledne od 9 hodin v Českém Rudolci pro děti z Českého Rudolce a okolí, odpoledne od 14 hodin v měšťanské škole ve Slavonicích pro slavonické a okolní děti; dne 15. září v měšťanské škole ve Starém Hobzí od 9 hodin pro děti ze Starého Hobzí a okolí, odpoledne od 14 hpdin v Písečném nad Dyjí pro tamní a okolní děti. Okresní výbor KSC v Dačicích vyzval oběžníkem všechny v úvahu přicházející místní národní výbory a správce škol, aby organisovali včasný nástup školní mládeže k prohlídkám v oznámených místech. 

Ježto není možno lékařům dojíždět do každé obce, je nutno se dostavit do určených středisek, která nejsou daleko od sebe. Vítáme tuto akci našich lékařů, ježto je známo, že zdraví mládeže na venkově je více ohroženo než ve městech, kde je možno každému onemocnění věnovat více pozornosti. Ještě radostnějším překvapením by bylo, kdyyby se k ní připojili i ostatní lékaři. (Jiskra, týdeník KSČ, 8.9.1946&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 8.9.1946, 2(36). &lt;/ref&gt;
|}

=== Zdravotní obvod ve Vratěníně (1947) ===
Za nevyjasněných podmínek nastoupil do Vratěnína ve věku 65 let MUDr. Arnošt Bruckner (* 11. listopadu 1882, [[w:Čejkovice (okres Znojmo)|Čejkovice]]), bývalý c. k. okresní lékař a po vzniku čsl. republiky okresní zdravotní rada ve Znojmě,&lt;ref&gt;Dr. Ernst Bruckner: r. 1913 k. k. Bezirksarzt in Znaim, r. 1926 Chefarzt der Znaimer Bezirkskrankenkasse (vedoucí lékař okresní zdravotní pojišťovny ve Znojmě): In: Znaimer Wochenblatt, 9. April 1926, S. 2 - příloha Südmährerland&lt;/ref&gt; po záboru pohraničí okresní zdravotní rada v Moravských Budějovicích. Dr. Arnošt Bruckner (německy Ernst Bruckner) promoval v roce 1908 ve Vídni, před 1. a 2. sv. válkou působil ve Znojmě: v letech 1929-1933 jako zdravotní rada okresního úřadu, v letech 1934-1938 jako lékař Policejního komisařství ve Znojmě. Na podzim roku 1938 uprchl do M. Budějovic. V roce 1939 se přihlásil k německé národnosti a v letech 1939-45 zastával v M. Budějovicích post okresního zdravotního rady.&lt;ref&gt;Zdravotnická ročenka československá 1939-1940&lt;/ref&gt; Po osvobození si podal žádost o udělení čsl. státního občanství. Místní národní výbor v M. Budějovicích se postavil ostře na odpor, kdežto ONV ministerstvu vnitra naopak udělení čsl. občanství doporučil.

Ministerstvo vnitra Brucknerovu žádost zamítlo. Ještě před vyřízením žádosti o čsl. státní občanství si A. Bruckner u ONV v Moravských Budějovicích zažádal o náhradu válečných škod ve výši tří a půl milionů Kčs, které mu vznikly v době, kdy byl internován v táboře a jeho majetek konfiskován.&lt;ref&gt;Odbočka svazu politických vězňů v Moravských Budějovicích konala v lednu roku 1947 členskou schůzi, na níž se členové usnesli na protestu proti zamýšlenému udělení státního občanství proti osobě, o níž se proslýchá, že na základě příslibu státního občanství podala si žádost o náhradu válečných škod ve výši několika milionů. In: Stráž na Dyji, 10.01.1947, s. 2: Neklid politických vězňů vzrůstá.&lt;/ref&gt; Na základě žádosti o udělení čsl. občanství obdržel místo obvodního lékaře v pohraničí. Vzhledem k tomu, že čsl. občanství neobdržel, počítalo se s tím, že bude ve Vratěníně nahrazen lékařem s čsl. státním občanstvím a následně přeřazen na jinou práci.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 28.02.1947, s. 5&lt;/ref&gt; V dubnu 1947 byl A. Bruckner souzen Trestní nalézací komisí ONV v M. Budějovicích, která řízení pro nedostatek důkazů zastavila. Po únoru 1948 nebylo pravděpodobně A. Brucknerovi bez čsl. občanství provozování lékařského povolání prodlouženo, jelikož kolem roku 1950 působil již jako praktický lékař v dolnorakouské obci Gastern ([[w:Okres Waidhofen an der Thaya|okres Waidhofen an der Thaya]]) a od roku 1961 v hornorakouském [[w:Wels|Welsu]], kde pravděpodobně také zemřel.&lt;ref&gt;Berthold Weinrich: Niederösterreichische Ärztechronik: Geschichte der Medizin und der Mediziner Niederösterreichs, O. Möbius, 1990, s. 320&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|'''Dr Arnošt Bruckner před TKN'''
''Před trestní komisí nalézací ONV v Mor. Budějovicích vystřídaly se již mnohé osobnosti, advokát, ředitel školy, poštmistr, státní zaměstnanci různých složek a nedávno také lékař Dr. Arnošt Bruckner. Osobnost, kolem níž se točily úžasné řeči. Trestní spis obsahuje několik desítek listů a čtení protokolů si vyžádalo dvě hodiny času. Dr. Bruckner byl v nich prohlédnut ze všech stran. Jako syn smíšeného manželství měl dostat podle vůle otcovy německou výchovu. Nevlastní otec jako český profesor změnil směs výchovy na českou, nezabránil však, aby syn nesměl studovat vysokou školu lékařskou ve Vídni. Konal praxi v Dolních Rakousích, Znojmě a naposled v Mor. Budějovicích, kde jej zastihla okupace. Němcem se nestal z náklonnosti k nacismu, nýbrž prý z majetkových důvodů.''

''Němci v něm nikdy neviděli spolehlivého soukmenovce a jejich nepřízeň mu potvrdil i jemnický Schlegelhofer.&lt;ref&gt;Josef Schlegelhofer, majitel cihelny a cementárny, 19. prosince 1940 jmenován členem zastupitelstva a městským policejním komisařem v Jemnici, po válce ve vazbě SNB v Jemnici, převezen do internačního tábora ve Znojmě.&lt;/ref&gt; Generální svědek v procesu proti Brucknerovi původní udání téměř celé odvolal a dalších 24 svědků vylíčilo Brucknera jako člověka pro Čechy v době okupace spolehlivého, nebojácného, ba odvážného. Nevlastního bratra [[w:Josef Grňa|prof. Dr. Grňu]] podporoval v odbojové činnosti vysokými částkami peněžními i materiálními. V době největšího útisku Čechů vzal z německých studií svou dceru a dal ji zapsat na českou školu. Zahájil i rozvodové řízení s manželkou-Němkou, aby se tak vyhnul náporu Němců. Po převratu uveřejnil MNV výzvu, aby byly proti němu podány námitky; nebyla podána ani jedna. Když bylo Dr. Brucknerovi oznámeno, že se trestní řízení proti němu zastavuje pro nedostatek důkazů, omluvil svou vznětlivou povahu, že však nikdy nepoužil proti českých lidem německých orgánů.''&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, 26.04.1947, s. 7&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Bruckner Arnošt, MUDr.: Státní okresní archiv Třebíč, Torzo rodinné korespondence, parte - 1919 - 1935&lt;/ref&gt;
|}

Na začátku února 1948 rozhodla vláda o odsunu německých lékařů z pohraničí, jednalo se přibližně o 200 německých lékařů, kteří měli být odsunuti do sovětského pásma. Do pohraničí měli být neprodleně dosazeni čeští lékaři.&lt;ref&gt;Rovnost: list sociálních demokratů českých. Brno: J. Opletal, 14.1.1948, 64(11). &lt;/ref&gt;

Po válce obstarávala celý okres veterinární stanice v M. Budějovicích. Na začátku září 1947 se podařilo do Vratěnína dosadit obvodního veterináře pro celé pohraničí MUDr. Františka Šoustala, který v březnu roku 1948 promoval na Vysoké škole veterinární v Brně.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, 05.09.1947, s. 5&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Čin: list české sociálně-demokratické strany dělnické pro osvobozené části Moravy. V Brně: Česká sociálně-demokratická strana dělnická, 07.03.1948, 4(57). s. 3.&lt;/ref&gt;

=== Zubní obvodní lékař ve Vranově ===
Od provádění podzimní zubní akce v roce 1946 musela OPM nejprve pro nedostatek zubařů upustit. Na Jemnicku se nenacházel jediný zubní lékař nebo koncesovaný dentista.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, krajinský týdeník československé sociální demokracie, 22.09.1946, č. 2, s. 5 &lt;/ref&gt; Teprve na jaře 1947, když vyslala „Česká zemská péče o mládež” v Brně na Jemnicko pojízdné zubní ambulatorium pod vedením zubní lékařky MUDr. Marie Kadlecové, mohla OPM 14. dubna 1947 započít v soudním okrese se školními zubními prohlídkami. Pojízdné zubní ambulatorium navštívilo nejprve školy v Jemnici, Třeběticích, Ostojkovicích, Báňovicích, Flandorfu, Pálovicích, Chvalkovicích a Menharticích, do konce dubna provedlo prohlídky v dalších obcích jemnického okresu. Pojízdná zubní ordinace byla zbudována v automobilu, jež v roce 1939 zakoupila firma Baťa pro čsl. armádu. Automobil byl po celou válku uschován a zazděn, teprve v květnu 1945 opět předán svému účelu.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 26.04.1947, s. 3&lt;/ref&gt;

Místo zubního obvodního lékaře pro celé Bítovsko, Vratěnínsko a Vranovsko bylo nakonec zřízeno od března roku 1947 ve Vranově, kde se již před válkou nacházel ''zubní ateliér Eugen Fryda''.&lt;ref&gt;Zubní technik Eugen Fryda převzal zubní ordinaci v roce 1937 po zubním technikovi Adalbertovi Šmajdovi. Ordinoval ve Vranově (úterý, středa, pátek, sobota: 8—12, 14-17) a v Šafově (čtvrtek: 8—12, 14-17, neděle: 8—12). In: Znaimer Wochenblatt, příloha Südmährerland, 25. Juni 1937, S. 8&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, 02.01.1935, s. 8&lt;/ref&gt; V roce 1946 měl nastoupit zubní technik Ladislav Babák z Brna, ten byl ale jako člen KSČ a konfident gestapa a zrádce mládeže odsouzen Lidovým soudem k patnáctiletému zostřenému žaláři, k trvalé ztrátě cti a majetku а k zaplaceni útrat soudního řízení. Trest si měl odpykat v pracovních táborech.&lt;ref&gt;[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:d6ba4683-f8b8-4271-841b-605ff7777179?page=uuid:bbb4e168-8830-4bcb-83b7-45e609de3f71&amp;fulltext=Ladislav%20Bab%C3%A1k Rovnost], 16. listopad 1946, s. 5.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:36cd140c-e104-465b-8013-8e6ffa5016ed?page=uuid:6f238fcd-4880-4f0c-89c9-0091a481de49&amp;fulltext=Ladislav%20Bab%C3%A1k&lt;/ref&gt; Do vily po německém zubním technikovi Frydovi se nastěhoval dentista Leo Žídek, jež zde ordinoval dopoledne od 8.00 do 12.00 hod. a odpoledne od 14.00 do 17.00 hod. Po únoru 1948 Leo Žídek s rodinou emigroval (po něm A. Ležal, r. 1966 MUDr. Štěpaník, r. 1967 MUDr. Křenecký).&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, 28.03.1947, s. 6&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;http://www.plavidla.cz/20042/paty/paty.htm&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Vranovský zpravodaj, číslo 3, rok 2012: Historie péče o zdraví ve Vranově&lt;/ref&gt;

Ve Vranově (zdravotní obvod pro obce Vranov, Onšov, Lančov, Podmyče, Starý a Nový Petřín, Jazovice, Šafov, Stálky a Frejštejn) poskytoval nejprve zdravotní službu německý lékař MUDr. Pucher, který ještě téhož roku odešel do Rakouska. Po něm převzal ordinaci (ve vile naproti oddělení Policie ČR ve Vranově nad Dyjí čp. 82) obvodní lékař MUDr. Inger Josef, který zde působil až do roku 1958. Do domu čp. 47 byla přestěhována lékárna z čp. 23, kde nyní fungoval obchod s kovovým zbožím a nádobím. Od roku 1950 se v domě čp. 47 nacházel Okresní ústav národního zdraví ve Znojmě - zdravotní středisko Vranov nad Dyjí.&lt;ref&gt;[http://www.ouvranov.cz/upload/vranovsky-zpravodaj/2012-3-vranovsky-zpravodaj.pdf Historie péče o zdraví ve Vranově], Vranovský zpravodaj, 2012/3, s. 14&lt;/ref&gt;

=== Kojenecký ústav ve Znojmě ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Úmrtnost dětí na Znojemsku'''. ''Na Znojemsku umírá 15 procent novorozeňat, což je nejvyšší číslice, zaznamenaná na Moravě. Proto Zemská péče o mládež zamýšlí ve Znojmě adaptovat značným nákladem objekt pro kojenecký ústav pro 50 kojenců v nejkritičtějším věku a pro 15 matek. Zde by mohly mladé a nezkušené matky z celého pohraničí pobýt s dětmi v prvních měsících života dítěte. Zřízení kojeneckého ústavu závisí v první řadě na tom, zda se najde pro tento účel vhodná budova. Nenajde-li se, bude míti Znojmo i s okolím stále smutný primát ve velké úmrtnosti dětí a kojenců.''&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, 20.12.1946, s. 2&lt;/ref&gt;
|}

Oblastní kojenecký ústav ve Znojmě pro 50 kojenců a 15 matek měl být do života uveden v letní sezóně roku 1947. Na adaptaci činžovních objektů (býv. sanatoria) v blízkosti znojemského nádraží a porodnice (nemocnice) uvolnila Zem. péče o mládež v Brně již na konci roku 1946 půl milionu Kčs. Působnost koj. ústavu se měla zaměřit hlavně na osídleneckou oblast jižní Moravy, Moravskobudějovicka a Mikulovska, kde úmrtnost kojenců byla jedna z nejvyšších (15%). Předpokládalo se, že kojenecký ústav povede vlastní lékař, který by měl na starost též poradenskou prenatální péči a poradny matek v okresech Znojmo, Vranov, Jaroslavice, Mikulov, Jemnice a Mor. Budějovice.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, 20.12.1946, s. 1&lt;/ref&gt; Ještě na podzim roku 1947 nebyl kojenecký ústav otevřen, zrovna tak jako nová okresní nemocnice.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, 23.10.1947, s. 1&lt;/ref&gt; Kojenecký ústav ve Znojmě svoji činnost zahájil až koncem roku 1949, kdy byla adaptace bývalého sanatoria dokončena.&lt;ref&gt;Kojenecký ústav ve Znojmě zahájil svoji činnost koncem roku 1949 v budově bývalého sanatoria na okraji města. V roce 1959, kdy již patřil pod OÚNZ ve Znojmě, byla zakoupena budova na ul. Mládeže 1020/10 a po její rekonstrukci v lednu 1962 byl zahájen provoz. V roce 1966 byl kojenecký ústav rozšířen o dětský domov s celkovou kapacitou 115 lůžek. V 70 letech se v ústavu započalo s rehabilitací kojenců a postižených dětí. Péče o postižené děti v okrese Znojmo postupně přecházela na Dětský domov s kojeneckým ústavem a v roce 1983 došlo ke zřízení rehabilitačního stacionáře pro postižené děti. Úsek patologických novorozenců se od listopadu 1988 nacházel v novém oddělení v nemocnici ve Znojmě. Budova se přebudovávala na první centrum komplexní péče o ohrožené a postižené děti a nesla název „Dětské centrum Znojmo”. Od 1.1.1992 je „Dětské centrum Znojmo” samostatným právním subjektem, zvláštní dětské zdravotnické zařízení s kapacitou 90 míst. V roce 1994 se stal jeho součástí dětský rehabilitační stacionář se speciální mateřskou školkou (na ul. Sv. Čecha čp. 15) s kapacitou 45 míst. Od 1. 1. 2003 je Dětské centrum Znojmo nestátním zdravotnickým zařízením, jehož zřizovatelem je Jihomoravský kraj. In: Dětské centrum Znojmo, příspěvková organizace, výroční zpráva 2008&lt;/ref&gt;

=== Masarykova liga proti tuberkulóze - poradny ===
V období mezi I. a II. světovou válkou se na zajišťování léčby tuberkulózy i na některých preventivních opatřeních podílela pouze charitativní organizace – Masarykova liga proti tuberkulóze (MLPT založena v roce 1919), jejímž cílem bylo zdravotně výchovnou, sociálně podpůrnou a preventivní léčebnou činností omezit šíření tuberkulózní nákazy. Za tímto účelem zřizovala ozdravovny, dětské prázdninové osady a léčebny pro osoby postižené tuberkulózou nebo spolupůsobila při při řešení otázek sociálního pojištění nemocných.
 
V Moravských Budějovicích byla poradna Masarykovy ligy proti tuberkulóze obnovena na původním místě vedle židovské modlitebny (na místě současného autobusového nádraží), kde ji v roce 1922 založil židovský lékař MUDR. Jindřich Lederer. Fungovala pro celý soudní okres mor. budějovický a pro 52 obcí ze soudního okresu hrotovického. Provoz poradny zaštítilo plicní sanatorium ve [[w:Velký Újezd (Kojatice)|Velkém Újezdě]] v čele s primářem MUDr. Jaromírem Onderkem,&lt;ref&gt;MUDr. Jaromír Onderek působil nejprve v zemské plicní léčebně v [[w:Paseka (okres Olomouc)|Olomouci-Paseka]] (nyní Odborný léčebný ústav Paseka), v letech 1944-1947 ve Velkém Újezdu (Časopis lékařů českých), potom v Krajské nemocnici v Ostravě jako přednosta plicního oddělení, později primář oddělení TBC (Zdravotnické noviny, 23.9.1961 a 6.5.1971 na s. 3).&lt;/ref&gt; který ze sanatoria do tuberkulózní poradny dojížděl.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 28.02.1947, s. 3&lt;/ref&gt; Sociální zdravotní ústav milosrdných sester III. řádu sv. Františka ve V. Újezdě byl dokončen v září roku 1937 a na plicní sanatorium byl přeměněn za války v roce 1942.&lt;ref&gt;Památka na svěcení sociálního zdravotního ústavu milosrdných sester III. řádu sv. Františka na Velkém Újezdě 28. září 1937, 1937&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;https://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:A8xOpzDbMSwJ:https://is.muni.cz/th/tefm8/diplomovaprace.txt+&amp;cd=2&amp;hl=de&amp;ct=clnk&amp;gl=at&lt;/ref&gt;

Ve Znojmě provozoval poradnu odbor Masarykovy ligy proti tuberkulóze na Marxově ulici čp. 4.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 03.10.1947, s. 6&lt;/ref&gt; Další protituberkulózní poradna se nalézala v Jemnici, do níž za pacienty dojížděl taktéž primář MUDr. Jaromír Onderek.&lt;ref&gt;https://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/domov-duchodcu-velky-ujezd-cirkev-20100429.html&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Masarykova liga proti tuberkulóze ve Znojmě''' ''poskytuje všem vrstvám občanstva bezplatné prohlídky roentgenologické, bakteriologické i klinické. Ordinace v poradně (Marxova ul. č. 4) koná se každé úterý a pátek od 11 do 13 hodiny. Zápis k prohlídce před ordinací od 9 až 11 hod. dopolední. Pro děti je zápis a ordinace ve středu. Pneumothoraxové náplně v pátek od 10 do 11 hod. dopoledne.''&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 04.10.194, s. 6&lt;/ref&gt;
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Masarykova liga proti tuberkulóze v Jemnici.''' ''Bez vší okázalosti, nehlučně, koná u nás Masarykova liga proti tuberkulóze svoje poslání. — Nyní, když je vyšetřována školní mládež z okolních škol, ožívá každou středu tiché náměstíčko před budovou Ligy. Autobus dováží mládež, jež je pak podrobována pečlivému vyšetřovaní p. primářem Onderkem z plicní léčebny na Újezdě. Počet vyšetřovaných značně stoupl proti loňskému roku a dosáhl již čísla 1.159 osob. Klinicky bylo vyšetřeno 304 osob, což je trojnásobný počet proti loňskému roku. Liga ze svých prostředků podpořila 23 rodiny, kterým přispívala značnými peněžními podporami, aby mohla býti poskytnuta nemocným vydatnější výživa.''&lt;ref&gt;Naše Demokracie,  29.11.1946, s. 5&lt;/ref&gt;
|}

Národní shromáždění republiky Československé zákonem č. 49/1947 Sb., o poradenské zdravotní péči ze dne 19. března 1947 převedlo poradenskou zdravotní péči o obyvatelstvo na okresní národní výbory, které za tímto účelem zřizovaly Okresní ústavy národního zdraví, které měly převzít i dosavadní MLPT-poradny. Plicní léčebna ve Velkém Újezdu byla rozhodnutím ministerstva zdravotnictví zrušena, do 15. května 1947 měla proběhnout její likvidace a předání řádovému ústavu pro přestárlé. MUDr. Jaromíra Onderek byl přeložen do Ostravy, čímž ztratily protituberkulózní poradny svého poradenského lékaře. Ještě před odchodem ukončil na okr. Jemnice prohlídky veškeré školní mládeže.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 26.04.1947, 2(17-18). s. 7.&lt;/ref&gt; Akční výbor pražského ústředí MLPT, ustavený 6. března 1948, ukončil činnost MLPT na 25. valném sjezdu dne 9. prosince 1950 v Lékařském domě v Praze. Následně pak vydal zásady pro sloučení Ligy do Čs. červeného kříže.&lt;ref&gt;[https://www.geum.org/files/shop-archiv-casopisu/pdf/91.pdf Začátky a konce Masarykovy ligy proti tuberkulóze – III. dí], Milan Kubín, s. 32&lt;/ref&gt;

Ve Znojmě zřídil sociální referát MNV „Školní zdravotní ústav MNV”, který do konce školního roku 1946/47 provedl lékařskou prohlídku u 2 709 dětí z mateřských, obecných a měšťanských škol. Děti tělesně slabé, s rodinnou anamnézou TBC, pozitivní tuberkulinovou reakcí a děti podezřelé z plicního onemocnění byly Školním zdravotním ústavem posílány k rentgenovému vyšetření plic (387 dětí). Pozitivní tuberkulinová reakce byla zjištěna u 262 dětí.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 17.10.1947, 2(41). s. 6.&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Akce »Pomoc tuberkulosním«.''' Osoby, trpící aktivní tuberkulosou, jejichž roční zdanitelný důchod nepřesahuje částku 36.000 Kčs (na každého příslušníka s nárokem na výživu se tato hranice zvyšuje o 3.600 Kčs) a ani jinak (z titulu pojištění!) nemají potřebnou pomoc dostatečně zajištěnu, mohou požádat o příspěvek na léčení ústavní, ambulantní (pneumothorax), na ošetřovné v domácnosti nebo na hospodářskou péči. Příspěvky se poskytují jednorázově nebo v pravidelných měsíčních splátkách. Návrhy podává a každému bližší informaci poskytne každá protituberkulosní poradna Ústavu národního zdraví. (Lidová demokracie, 25.07.1948)&lt;ref&gt;Lidová demokracie: orgán Československé strany lidové. Praha: Nakladatelství Lidová demokracie, 25.07.1948, 4(171). s. 4.&lt;/ref&gt;
|}

=== Domy zdraví ===
Na podzim roku 1946 zařadila plánovací komise při ONV v Mor. Budějovicích do rozpočtu pro rok 1947 budování «domů zdraví» na moravskobudějovickém okrese. Finanční obnos 2 mil. Kčs měl následně schválit ZNV v Brně. Jako první přicházely v úvahu domy zdraví v Moravských Budějovicích a v Jemnici. Jemnice měla v tomto ohledu oproti M. Budějovicím značný náskok, jelikož stavební plán města se nacházel ve schvalovací fázi a pro výstavbu domu zdraví již měla zajištěný pozemek (v tzv. sociální čtvrti, kde město plánovalo okresní Kallabův dorostový dům, jesle, Dům zdraví, starobinec a pavilon Tbc) a ideální podobu navrženou architektem [[w:Bohuslav Fuchs|Bohuslavem Fuchsem]].&lt;ref&gt;Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 29.11.1946, 2(47). s. [4].&lt;/ref&gt;

Na pracovní schůzi komunálních a sociálních pracovníků, konané 17. září 1946 v Jemnici, byl ustaven přípravný výbor pro stavbu „Domu zdraví” v Jemnici. Jeho členy se stali: všichni členové ONV v Mor. Budějovicích ze soudního okresu jemnického, 2 zástupci MNV v Jemnici a zástupci bezprostředně zúčastněných korporací: Okresní péče o mládež, Masarykovy ligy proti tuberkulóze, čsl. Červeného kříže a Charity. Jeho význačnými členy byli i vedoucí lékař plicní léčebny ve Vel. Újezdě MUDr. Onderek a stát. obvodní lékař MUDr. Matouš.

Do Domu zdraví v Jemnici měly být soustředěny poradny Ochrany matek a dětí, Masarykovy ligy proti tuberkulóze, poradna pro choroby srdeční, reumatismus a pro nemocné cukrovkou, popřípadě další. Zařízení Čs. Červeného kříže (garáže a pod.) se mělo nacházet ve zvláštní ústřední hospodářské budově, sloužící celé sociální čtvrti.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 29.09.1946, 1(3). s. 6. &lt;/ref&gt;

Zákonem ze dne 19. března 1947 č. 49/1947 Sb., o poradenské zdravotní péči byla celá ochranná (preventivní) zdravotní péče zestátněna a byla organizována především okresními národními výbory, které zřizovaly ústavy národního zdraví (OÚNZ).&lt;ref&gt;[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1947-49 Zákon o poradenské zdravotní péči]&lt;/ref&gt; Ve dnech 31. května a 1. června 1947 pořádala západomoravská župa lékařská v zámku ve Vranově nad Dyjí zemský sjezd lékařů země Moravskoslezské. Sjezdu se zúčastnil ministr zdravotnictví [[w: Adolf Procházka|Dr. Adolf Procházka]], zdravotní referent Zemského národního výboru Stanislav Šulc a zástupci lékařské fakulty z Brna.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, 26.04.1947, s. 3&lt;/ref&gt;

== Spolek péče o mládež ==
=== Prázdninová péče ve Velkém Brně ===
Spolek Okresní péče o mládež ve Velkém Brně uspořádal v létě 1945 pro děti ze sociálně slabších rodin prázdninovou ozdravnou akci. Vybrané děti byly umístěny do obcí: Biskupíc, Uherčic u Jemnice, Lubnice, Bítova, Dalečína, Kunštátu, Kostelce u Jihlavy, Račic, Dolních Hamrů u Ždáru, Vladislavy u Třebíče, Tavíkovic u Krumlova, do Kladrub a na Vlčí Kopec u Náměště. Děti se v osadách zotavovaly po šest týdnů, přičemž pětkrát denně měly obdržet vydatnou stravu. Kromě potravinových lístků obdržely též zvláštní potravinové přídavky (vejce, maso, tuk) a zemský Národní výbor v Brně povolil pro tento účel další nadlepšení. Prázdninové kolonie vedli učitelé a léčebný dozor prováděly diplomované sestry Čsl. Červeného kříže.&lt;ref&gt;Čin: list české sociálně-demokratické strany dělnické pro osvobozené části Moravy. V Brně: Česká sociálně-demokratická strana dělnická, 04.08.1945, 1(74). s. 2.&lt;/ref&gt;

=== Okresní péče o mládež - Jemnice ===
Okresní péče o mládež (OPM) v Jemnici obstarávala na konci září roku 1946 znovu otevřené poradny pro matky a děti v Bačkovicích, Polici, Pálovicích a Třeběticích, do provozu nemohly být uvedeny předválečné poradny v Mladoňovicích a v Budkově, kde zatím chyběl obvodní lékař. V pohraničí začala fungovat poradna v Uherčicích a v Dešné, přičemž uherčická poradna s odborem pro ochranu matek a dětí měla vedle Jemnice patřit k nejúspěšnějším na soudním okrese. OPM v Jemnici do budoucna plánovala otevření poraden v Rancířově a ve Vratěníně, čímž měla být síť OPM-poraden po celém jejím obvodu dokončena.

V červnu 1946 zahájila v Jemnici provoz poradna pro těhotné. Poradnu vedl MUDr. Karel Matouš a konala se každou druhou středu v měsíci. Nejprve byla umístěna na náměstí v budově „Masarykovy ligy proti tuberkulóze”, později byla přemístěna do „Dětského domova”. Dětské zemědělské útulky otevřela jemnická OPM v Budkově, Oponešicích, Polici, Radoticích, Dešné a Uherčicích.
V roce 1947 začala OPM v Jemnici pro své odbory a činovníky vydávat věstník pod názvem „Abychom se lépe poznali”. Druhé číslo seznamovalo blíže s okresní organizací a jejími odbory, přinášelo též adresář všech působících členů.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, 18.07.1947, s. 8&lt;/ref&gt;
=== Ošacovací a stravovací akce ===
Ošacovací a stravovací akce rodinného odboru OPM značně usnadnila pomocná mezinárodní akce ''[[w:Správa Spojených národů pro pomoc a obnovu|Správa Spojených národů pro pomoc a obnovu]]'' (UNRRA). Již v září roku 1945 se v Jemnici nacházelo větší množství UNRRA potravin a šatstva.

=== Dětská pobytová akce ===
Na podzim roku 1946 organizovala zemská OPM pohostinskou akci pro děti z postižených oblastí Slezska a Slovenska, pro které hledala vhodné hostitelské rodiny. Akce cílila především na slezské děti, „''narušené cizí ideologií, mluvící špatným jazykem a žijící ve velmi špatných sociálních poměrech''”. Dobré výchovy se jim mělo dostat v českých rodinách, v případě Slovenska se jednalo o děti z východoslovenských obcí, kde se stále nedařilo zajistit pravidelné školní vyučování.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, krajinský týdeník československé sociální demokracie, 22.11.1946, č. 11, s. 2&lt;/ref&gt; O děti, které měly být umístěny „''na vychování do dobrých českých rukou''”, se na Jemnicku přihlásilo 23 rodin z pěti obcí: Báňovic, Dančovic, Chvalkovic, Slavíkovic a Vratěnína. Požadována byla téměř výlučně děvčata, pouze 3 rodiny žádaly o chlapce.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, krajinský týdeník československé sociální demokracie, 13.12.1946, č. 14, s. 8&lt;/ref&gt;

=== Pohraniční obvod OPM ve Vratěníně ===
Okresní péče o mládež v Jemnici se nejprve starala o celý soudní okres s 36 obcemi, kde postupně obnovovala poradny pro ochranu matek a dětí. Poradnu ve Vratěníně otevřela v dubnu roku 1947. Od 1. srpna 1947 byl jemnický obvod OPM rozdělen do dvou sociálně-zdravotních obvodů. Jemnický obvod s jednou sociální pracovnicí obsluhoval poradny v Jemnici, Budkově, Mladoňovicích, Třeběticích, Pálovicích a Třebelovicích. Pohraniční obvod s centrem ve Vratěníně, jež obsluhoval místní obvodní lékař a od listopadu také jedna sociální pracovnice, se staral o poradny ve Vratěníně, Polici, Bačkovicích, Uherčicích, Dešné a Rancířově.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, krajinský týdeník československé sociální demokracie, 04.04.1947, č. 14, s. 1 a 14.11.1947, č. 45, s. 3&lt;/ref&gt;

Vratěnínská poradna obdržela novou lékařskou sloupkovou osobní váhu s měřidlem výšky. Dne 26. října 1947 byl založen „Klub ochrany matek a dětí” v Lubnici, jemuž předsedala paní Kovářová. Vzhledem k tomu, že nejbližší poradna v Uherčicích byla od Lubnice vzdálena 4 km, lékař ve Vratěníně 5 km a docházku navíc stěžoval kopcovitý terén, žádal nově založený klub zřízení vlastní „Poradny pro matky, děti a kojence”.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 07.11.1947, s. 2&lt;/ref&gt; V pohraničí se totiž poradny potýkaly s palčivým problémem dětské úmrtnosti, která činila v některých obcích více jak 25% narozených.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, krajinský týdeník československé sociální demokracie, 04.04.1947, č. 14, s. 1 a 14.11.1947, č. 45, s. 3&lt;/ref&gt;

=== Zákon o organizaci péče o mládež ===
Okresní péče o mládež byla až do roku 1947 organizována jako spolková (na základě spolkového zákona). Na základě zákona č. 48/1947 Sb. o organizaci péče o mládež byla péče o mládež přenesena na okresní a zemské národní výbory, které ji nadále vykonávaly prostřednictvím „komisí okresní péče o mládež” a „komise zemská péče o mládež”. Vládním nařízením z 18. 11. 1947 č. 202 byly tyto spolky OPM zrušeny a to s účinností od 31. 12. 1947.&lt;ref&gt;Okresní péče o mládež, Státní okresní archiv Znojmo&lt;/ref&gt;

Okresní péče o mládež v Jemnici konala svou likvidační valnou schůzi 22. února 1948, při které podala veřejnosti účty ze své činnosti v roce 1947. Schůzi řídil předseda Jan Břečka, proslovem ji zahájil učitel ve výslužbě Ant. Novák, čestný člen spolku, který zavzpomínal na počátky spolkové práce a jeho první členy, zejména obě ředitelky jemnických měšť. škol Vaněčkové a Papouškové. Následovaly obšírné zprávy o činnosti jednotlivých funkcionářů. Nově organizované péči o mládež předával spolek OPM dokonale vybavený okresní dětský domov. Okresní dětský domov byl dokončen v roce 1938 a od té doby jím prošlo 94 dětí.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| ''Druhým nehmotným pomníkem obětavé práce činovníků odboru ochrany matek a dětí, poradenských lékařů a sociálních pracovnic bylo podstatné snížené dětské úmrtnosti na Jemnicku. Kojenecká úmrtnost na Jemnicku činila v roce 1947 pouze 3,7%. Obsažná zpráva odboru ochrany matek a dětí nutí k přemýšlení, bylo-li správné oddělení tohoto pracovního úseku péče o mládež a jeho přičlenění k jinému resortu. Nesoustředěná péče o mládež, řízená nyní dvěma ministerstvy — sociální péče a zdravotnictví — bude jistě dražší. Rozdělením péče o mládež na úsek zdravotní a sociální rozmnoží se počet osob, které budou v tak úzce příbuzných oborech pracovati. Vyvstává konečně nebezpečí, že při zvýšeném osobním stavu budou povinnosti přesouvány s jednoho pracovního úseku na druhý.'' 

''Pěkným úspěchem se pochlubily odbory stavební a dorostový, které předávají komisi Opm rozestavěný Kallabův domov mládeže, finančně a zčásti i materiálově zajištěný. Toto dílo, výsledek houževnaté práce předsedy pana Jana Břečky, umožní snad již koncem roku hygienické bydlení pracujícímu dorostu v Jemnici. Z ostatních zpráv zaslouží pozornosti zpráva finančního odboru, která zjišťuje, že za posledních 9 let vzrostlo jmění spolku o více jak 1.500.000 Kčs, při čemž dětský domov i se zařízením je oceněn pouze pořizovacími náklady na 608.000 Kčs. Opm v Jemnici představuje milionový podnik s účetním obratem v roce 1947 přes 4 mil Kčs.''
|}

V závěru valné schůze poděkoval předseda nové komise Opm v Jemnici při ONV v Mor. Budějovicích soudruh František Šmolka všem činovníkům za jejich práci a požádal je o účast v nově organizované péči o mládež, kterou všichni přislíbili. Posledním usnesením bylo prohlášení dlouholetého předsedy p. Jana Břečky čestným členem za jeho zásluhy o postavení okresního dětského domova, za uskutečnění projektu Kallabova domova mládeže a za dlouholeté vzorné vedení spolku.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 12.03.1948, 3(11). s. 5.&lt;/ref&gt;

=== Stavba Kallabova domova mladých ===
Jemnice měla v plánování svého Domova mladých (Dorostového domu OPM) nesporné prvenství nejen na okrese moravskobudějovickém, ale v celé zemi Moravskoslezské. Dorostový dům OPM v Jemnici byl plánován jako část městské sociální čtvrti již dávno za okupace. V prvních poválečných dnech přikročila jemnická OPM k dalším přípravným krokům, vedle hotových stavebních plánů, což byl v době přetížení projektantů podstatný náskok, navezla na stavební místo tolik materiálu, že se stavbou mohla teoreticky ihned započít. Stavební komise OPM, která přípravné práce řídila, nečekala na stavitelské firmy a navezla na staveniště kámen a cihly, které pak hodlala předat firmě, vybrané v ofertním řízení. Dvouleté přípravné práce ke stavbě [[w:Jaroslav Kallab|Kallabova]] domova mladých v Jemnici probíhaly za houževnaté práce členů Okresní péče o mládež v Jemnici a zejména jejího předsedy Jana Břečky.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| „Jeho potřeba vyplývá ze značného počtu mladistvých, kteří pro nedostatek ubytovacích možností dojíždějí denně desítky kilometrů do zaměstnání v Jemnici. Jemnicko patří zajisté mezi kraje zanedbané, na něž také dvouletka zvlášť pamatuje a pro něž byl zřízen zvláštní fond. Domov mladých bude pro Jemnicko jedním z předpokladů dalšího rozvoje, podhoubím blahobytu kraje. Bez vytvoření těchto předpokladů není hospodářská pomoc kraji myslitelná. Jakožto hospodářsky zaostalý kraj postrádá Jemnicko vhodných objektů, do nichž by mohl býti přenesen průmysl z pohraničí. V případě Jemnice je možnost ubytování podmínkou zřízení dvouleté dřevařsko-pilařské školy, zřízení typové učňovské školy a rozšíření státní školy pro lesní hajné na dvouletou atd.” (Stráž na Dyji, 14.02.1947)&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 14.02.1947, 2(7). s. 2.&lt;/ref&gt;
|}

Okresní péče o mládež na své schůzi 30. března 1947 konstatovala, že příprava stavby Kallabova domova mladých, kterou měl na starosti dorostový odbor a stavební odbor, je ve fázi vypsáné veřejné soutěže na zemní, zednické a železobetonářské práce s lhůtou do 15. dubna 1947. Podle posledních zpráv z ministerstva sociální péče byl Kallabův domov mladých zařazen do dvouletky.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 04.04.1947, 2(14). s. 1. &lt;/ref&gt;
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''''Stavba Kallabova domova mladých v Jemnici.''' Ministerstvo sociální péče zařadilo výstavbu Kallabova domu mladých v Jemnici, projektovaného Okresní péčí o mládež v Jemnici, do dodatečného plánu pro rok 1948. QPM vypsala již veřejnou soutěž na stavbu tohoto domova. Došla jediná nabídka, a to firmy »Sloučené národní správy stavebních podniků v Brně«. Firma nabízí práce zemní, zednické a železobetonové za částku 3 592 033 Kčs.'' (Stráž na Dyji, 09.05.1947)&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 09.05.1947, 2(19). s. 5.&lt;/ref&gt; 
|}

Dne 15. září 1947 započala brněnská firma Spojené národní správy stavebních podniků s výkopem základů. Původní stavební plány arch. Ing. B. Fuchse z roku 1940 byly ale v poválečné době, kdy bylo nedostatek stavebního materiálu, přepracovány a zmenšeny o jedno křídlo.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 19.09.1947, 2. s. 5.&lt;/ref&gt; Základní kámen na stavbě Kallabova domova mládeže byl položen 30. října 1947 za přítomnosti členů výboru Okresní péče o mládež v Jemnici, zástupců MNV, zástupců stavbu provádějících firmy a dalších korporací. Materiálem z výkopu byl zavážen rybník V ráji, čímž mohlo dojít k rozšíření nepřehledná silnice.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 07.11.1947, 2(44). s. 3.&lt;/ref&gt;

V lednu roku 1948 povolilo ministerstvo sociální péče na rozestavěný Kallabův domov mládeže subvenci 4 mil. Kčs, první splátku ve výši 1 mil. Kčs zaslala hned jemnické „komisi okresní péče o mládež”, zbytek měl být proplácen podle postupujících stavebních prací.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 16.01.1948, 3(4). s. 6.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:42fdd300-82b1-11e3-8485-5ef3fc9bb22f?page=uuid:243db8a0-8b0c-11e3-8031-001018b5eb5c&amp;fulltext=domov%20ml%C3%A1de%C5%BEe%20Jemnici Domovy mladých na Moravskobudějovicku]&lt;/ref&gt; V druhé polovině ledna 1948 probíhalo betonování stropů nad přízemím a vyzdívání. Počátkem měsíce dubna 1948 stavba dosáhla úrovně a mohlo se pomalu přistoupit k zadáváním řemeslnických prací.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 26.03.1948, 3(13). s. 5. &lt;/ref&gt;. V roce 1950 byl Kallabův domov mládeže slavnostně otevřen.&lt;ref&gt;Jiskra, orgán OV KSČ a rady ONV v Třebíči, 21.10.1970, s. 4.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Jiskra, orgán OV KSČ a rady ONV v Třebíči, 15.4.1970, s. 5.&lt;/ref&gt;

=== Komise okresní péče o mládež ===
Poslední valná schůze spolku OPM se konala v neděli 22. února 1948 v 10 hodin v jídelně jemnické sokolovny. Pro likvidaci dosavadní Okresní péče o mládež byla stanovena lhůta do 20. března 1948. Ustavující schůze nové komise se konala na začátku března 1948 na jemnické radnici. Za úřad ONV v Mor. Budějovicích byl přítomen správce Dr. Miloš Horňanský. Odborného jemnického učitele s. Františka Šmolku zvolilo jako předsedu okresní komise péče o mládež v Jemnici plenární zasedání ONV v Moravských Budějovicích.
Na ustavující schůzi v Jemnici byl pak zvolen:
* zástupce předsedy: p. Jan Břečka,
* předseda finančního odboru: p. Karel Krobauer,
* předseda odboru sociálně právní ochrany: p. Jan Brož,
* předseda odboru ústavní péče: p. Alois Zachárník (obstarával provoz okres. dětského domova),
* předseda odboru zotavné péče: p. František Nevrkla,
* předseda stavebního odboru: p. Jan Břečka (pro stavbu Kallabova domova mládeže),
* předseda dorostového odboru: s. František Šmolka.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, 05.03.1948, s. 5.&lt;/ref&gt;

=== Zákon o sociálně právní ochraně mládeže ===
Podle zákona č. 62/1952 Sb. o sociálně právní ochraně mládeže převzaly ochranu mládeže zvláštní orgány státní správy - úřadovny ochrany mládeže při lidových soudech. Úřadovnám bylo přikázáno omezovat pěstounství v náhradních rodinách na minimum. Na základě těchto přípravných kroků se měly všechny děti bez rodičovské péče automaticky umisťovat do kolektivní péče v dětských domovech a nebo přicházela v úvahu adopce.

Likvidací pěstounské péče a následným masivním přílivem dětí do kolektivních výchovných zařízení docházelo ke kolapsu celého systému. Obzvláště chyběly dětské domovy pro děti od 3 do 6 let. Chyběla místa pro nezletilé děti odebírané z mravně závadných rodin. To byl také jeden z hlavních důvodů, proč byl dostavěný Kallabův domov mládeže využit k jiným účelům a posloužil jako velký Dětský domov pro předškolní mládež.&lt;ref&gt;Jiskra, týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 5.3.1954, s. 5.&lt;/ref&gt; V Jemnici fungovaly následně dva Dětské domovy souběžně. Přirozeně po únoru 1948 muselo zmizet i jméno Jaroslava Kallaba. V konečném důsledku se na rozmachu Jemnice podepsalo od roku 1954 [[w:Pohraniční stráž Znojmo|budování železné opony]].

== Sociální pomoc ==
Okresní kancelář „Sociální pomoci” se nalézala v Moravských Budějovicích a v roce 1946 vydala 638 435 Kčs podpor, z toho na vlastní podpůrnou činnost 604 635 Kčs, na Okresní péči o mládež v M. Budějovicích a Jemnici 26 650 Kčs, na léčebnou péči v ústavech 7 150 Kčs. Podporu udělovala přestárlým osobám, rodinám s větším počtem dětí a s nedostačujícím příjmem, nemanželským dětem, o něž se otcové nestarali, rodinám vojáků, osobám postiženým nemocí nebo nějakým jiným neštěstím. V roce 1946 zasáhla v 3 289 případech.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 28.02.1947, s. 3&lt;/ref&gt;

== Odkazy ==
=== Reference ===
&lt;references /&gt;
=== Externí odkazy ===
* [https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1947-48 Zákon č. 48/1947 Sb. o organisaci péče o mládež]
* [https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1952-69 Zákon č. 69/1952 Sb. o sociálně právní ochraně mládeže]
* [https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1947-49 Zákon č. 49/1947 Sb. poradenské zdravotní péči]
* [https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1951-103/zneni-19520101 Zákon č. 103/1951 Sb. o jednotné preventivní a léčebné péči]
* [https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1966-20/zneni-19660701#p83-1_p83-1-3 Zákon č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu]

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>a03eb2fmq4m8ijmxexbmqsxuin50eko</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Banánové smoothie s ovesnými vločkami</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8065</id>
    <revision>
      <id>36636</id>
      <parentid>36633</parentid>
      <timestamp>2018-08-01T16:57:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>překlep</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="553" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Banánové smoothie s ovesnými vločkami
  | originální jméno = 
  | obrázek = Dish and Knife.jpg
  | velikost = 180px
  | popis = Obrázek není k dispozici
  | čas = 5 minut
  | ingredience =
* 1 banán
* 250 ml mléka
* lžíce ovesných vloček
  | přílohy = 
  | původ = 
}}
Banán nakrájíme a vložíme do mixéru. Přidáme vločky a zalijeme mlékem. Mixujeme, dokud není směs tekutá, a podáváme.

[[Kategorie:Wikikuchařka|Míchaná vejce]]
[[Kategorie:Snadné recepty (nápoje)|Míchaná vejce]]</text>
      <sha1>756uio2nqw50mhq8x8m9pykj6fr6as3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>BIOS/Přístupové klávesy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8067</id>
    <revision>
      <id>44860</id>
      <parentid>38122</parentid>
      <timestamp>2022-01-05T21:07:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; optimalizace kódu; náhrada zastaralého prezentačního atributu vhodnější konstrukcí; vhodnější sémantika</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3007" xml:space="preserve">{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
|-
! Dodavatel BIOS || Přístupové klávesy
|-
| [http://www.business.com/directory/computers_and_software/advanced_logic_research,_inc/ ALR (Advanced Logic Research, Inc.)] PC/PCI || F2 
|-
| ALR PC/nonPCI || CTRL+ALT+ESC 
|-
| [http://www.amd.com/ AMD® (Advanced Micro Devices, Inc.)] BIOS || F1 
|-
| [http://www.ami.com/ AMI (American Megatrends, Inc.)] BIOS || DEL
|-
| [http://www.award-bios.com/ Award] BIOS || CTRL+ALT+ESC 
|-
| Award BIOS || DEL 
|-
| [http://www.dtk.at/ DTK (Datatech Enterprises Co.)] BIOS || ESC
|-
| [http://www.phoenix.com/ Phoenix] BIOS || CTRL+ALT+ESC
|-
| Phoenix BIOS || CTRL+ALT+S 
|-
| Phoenix BIOS || CTRL+ALT+INS 
|-
|}

{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
|-
! Dodavatel počítačů || Přístupové klávesy
|-
| [http://global.acer.com/ Acer] || F1, F2, CTRL+ALT+ESC 
|-
| Apple || Alt/Option (Boot menu only)
|-
| Apple (Old) || Alt/Option+Cmd+O+F
|-
| [http://www.ari-service.com/ ARI] || CTRL+ALT+ESC, CTRL+ALT+DEL
|-
| [http://ast.com/ AST] || CTRL+ALT+ESC, CTRL+ALT+DEL
|-
| [http://www.compaq.com/ Compaq] 8700 || F10
|-
| [http://www.compusa.com/ CompUSA] || DEL 
|-
| [http://cybermax.com/ Cybermax] || ESC 
|-
| [http://search.dell.com/results.aspx?s=gen&amp;c=us&amp;l=en&amp;cs=&amp;cat=sup&amp;k=bios Dell BIOS] hledání na stránkách || pro modely zde neuvedené 
|-
| Dell 400 || F3, F1
|-
| Dell 4400 || F12
|-
| Dell Dimension || F2 or DEL
|-
| Dell Inspiron || F2
|-
| Dell Latitude || Fn+F1 (při bootování)
|-
| Dell Latitude || F2 (při bootování) 
|-
| Dell Optiplex || DEL
|-
| Dell Optiplex || F2 
|-
| Dell Precision || F2
|-
| [http://www.e4me.com/ eMachine] || DEL , F2 
|-
| Fujitsu Manuals &amp; BIOS || [http://www.fujitsu.com/sg/services/computing/pc/support/manuals/ stažení manuálů a BIOS]
|-
| [http://gateway.com/index.shtml Gateway] 2000 1440 || F1 
|-
| Gateway 2000 Solo || F2 
|-
| [http://www.hp.com/ HP (Hewlett-Packard)] || F1, F2 (Laptop, ESC)
|-
| [http://www.ibm.com/ IBM] || F1
|-
| E-pro Laptop || F2
|-
| IBM PS/2 || CTRL+ALT+INS poté CTRL+ALT+DEL 
|-
| IBM Thinkpad (novější) || Windows: Programs-Thinkpad CFG. 
|-
| [http://intel.com/ Intel] Tangent || DEL
|-
| [http://www.lenovo.com/planetwide/select/selector.html Lenovo](původně IBM) || stránka [http://michaelstevenstech.com/lenovoBIOS.html Lenovo BIOS]
|-
| [http://micron.com/ Micron] || F1, F2, nebo DEL 
|-
| [http://www.packardbell.com/ Packard Bell] || F1, F2, Del
|-
| [http://www.seanix.com/en/index.asp Seanix] || DEL
|-
| [http://sony.com/ Sony] VAIO || F2
|-
| Sony VAIO || F3 
|-
| Tiger || DEL
|-
| [http://toshiba.com/ Toshiba] 335 CDS || ESC 
|-
| Toshiba Protege || ESC 
|-
| Toshiba Satellite 205 CDS || F1
|-
| Toshiba Tecra || ESC poté F1 nebo F2
|-
| style=&quot;vertical-align: top;&quot; | Toshiba Notebook (novější)
|
# Zapněte počítač držením vypínače a klávesy ESC.&lt;br /&gt;Počítač pípne a zobrazí: ''Check System, then press F1 key.''
# Uvolněte klávesu ESC
# Zmáčkněte klávesu F1
|}

[[Kategorie:BIOS]]</text>
      <sha1>cfdyhrcfms0vxmb3667hc58lynffqn6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>BIOS</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8068</id>
    <revision>
      <id>38121</id>
      <parentid>36934</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:25:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="212" xml:space="preserve">V této knize by měly být soustředěny informace k práci s BIOSem.

* [[/Přístupové klávesy/]] – ''jak se v rámci startu počítače dostat k interaktivnímu nastavování BIOSu''

[[Kategorie:BIOS| ]]</text>
      <sha1>58s82qkwg6qadghnxayne4811yw20zk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:BIOS</title>
    <ns>14</ns>
    <id>8069</id>
    <revision>
      <id>36935</id>
      <timestamp>2018-08-08T05:16:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „[[Kategorie:Počítače]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="25" xml:space="preserve">[[Kategorie:Počítače]]</text>
      <sha1>93szubfsdokde5f81xaed82o2u7z87s</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Izolace buněčných jader z listů Arabidopsis thaliana</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8070</id>
    <revision>
      <id>38366</id>
      <parentid>36995</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:28:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7103" xml:space="preserve">'''''Izolace buněčných jader z listů [[w:Arabidopsis thaliana|Arabidopsis thaliana]]''''' - jedná se o standardní metodu ke získání [[w:DNA|DNA]] a jiných jaderných komponentů. Tento proces se skládá z několika kroků, jejichž optimalizací lze dosáhnout standardního výtěžku požadované jaderné složky. Jednotlivými kroky jsou [[w:homogenizace|homogenizace]], odstranění nejaderných balastů, promytí a [[w:lýza|lýza]] jader.

== 1. Homogenizace a lýza buněčné stěny ==
Cílem tohoto procesu je rozdrcení [[w:Rostlinné buňky|rostlinné tkáně]] a rozbití vyšších rostlinných struktur, aby došlo k uvolnění jednotlivých buněk. Zároveň musí být tento proces šetrný, aby nepoškodil samotné buňky. Metod homogenizace je několik např.:
# mechanická,
# enzymatická,
# osmotická.
U rostlinných tkání se nejvíce osvědčila homogenizace mechanická. Za pomocí [[w:Tekutý dusík|tekutého dusíku]] jsou listy zmraženy a za přilévání dusíku do třecí misky drceny. Nejúčinnější homogenizace je ve chvíli, kdy se dusík odpaří, ale je třeba dbát na to, aby nedošlo k zahřátí vzorku, proto bez dusíku třeme co nejkratší chvíli a znovu dusíkem zchladíme. Dusík přiléváme opatrně, aby nedošlo ke ztrátě vzorku. Snažíme se třít co největší silou, pro co nejlepší výtěžek jader. Po dostatečné homogenizaci přeneseme vzorek (nejčastěji vychlazenou plastovou lžičkou) do lyzačního roztoku. Jedná se o roztok, který rozbije buněčné stěny a uvolní buněčné komponenty vč. Jader do roztoku. Lyzačních roztoky jsou různé, většinou obsahují sůl ([[w:NaCl|NaCl]], [[w:KCl|KCl]]), kyselinu (EDTA), [[w:sacharóza|sacharózu]], dále se liší dle použitého protokolu.&lt;ref&gt;Protein Analysis/Proteomics. In: Protein Analysis/Proteomics [online]. 2006 [cit. 2014-05-22].&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;BERGMÜLLER, Eveline, Peter M. GEHRIG a Wilhelm GRUISSEM. Characterization of Post-Translational Modifications of Histone H2B-Variants Isolated from Arabidopsis thaliana. Journal of Proteome Research [online]. 2007, vol. 6, issue 9, s. 3655-3668 [cit. 2014-05-22]. DOI: 10.1021/pr0702159. Dostupné z: http://pubs.acs.org/doi/abs/10.1021/pr0702159&lt;/ref&gt;

== 2. Odstranění balastů ==
Po lýze buněk dostáváme roztok obsahující směs veškerých [[w:protein|proteinů]] a složek tkáně listů. Je třeba odstranit co nejvíce těch složek při zachování jader. Složení promývacích roztoků se liší podle použitého protokolu, obsahují však vždy [[w:detergent|detergent]] solubilizující membránové proteiny ([[w:Triton X-100|Triton X-100]]&lt;ref&gt;Triton X-100. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-05-22]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Triton_X-100&lt;/ref&gt;, [[w:Tween|Tween]], aj.). Při promývání můžeme již pouhým okem vidět, jak vzorek bělá – odstraňuje se [[w:chlorofyl|chlorofyl]] a [[w:Cytosol|cytosolické]] složky a vzniká nám bílý pelet, obsahující hlavně jádra ale stále i další proteiny. Velmi výhodným krokem je použití Percollového [[w:pufr|pufru]]. Percoll způsobuje [[w:flotace|flotaci]] jader, proto po [[w:centrifugace|centrifugaci]] nacházíme jádra na hladině a ostatní balasty na dně [[w:zkumavka|zkumavky]]. Jádra opatrně sebereme do další zkumavky.&lt;ref&gt;CLP – ANALYSIS OF MOLECULAR MARKERS: DNA ISOLATION, RAPD, AFLP, PCR-RFLP – CZECH VERSION. In: CLP – ANALYSIS OF MOLECULAR MARKERS [online]. 2007 [cit. 2014-05-22].&lt;/ref&gt;

== 3. Promytí jader ==
Jádra je nutné promýt, pro odstranění detergentů, které by při další [[w:analýza|analýze]] interferovaly nebo pro odstranění Percollu z téhož důvodu. Promytí probíhá opět pomocí [[w:roztok|roztoků]], které se mohou lišit pouze tím, že neobsahují detergent, použitý při odstranění balastů. Po promytí jader bychom měli získat pelet čistých jader připravených k dalšímu zpracování nebo zamražení pro použití později. Pokud zamrazujeme je třeba jádra resuspendovat v promývacím purfu a smísit 1:1 s [[w:glycerol|glycerolem]], dobře promísit a ihned zmrazit v tekutém dusíku a následně uchovat při -80&amp;nbsp;°C. &lt;ref&gt;Izolace buněčných jader z rostlinných tkání. In: Izolace buněčných jader z rostlinných tkání [online]. 2008 [cit. 2014-05-22].&lt;/ref&gt;

== 4. Lýza jader ==
Čerstvá nebo rozmražená jádra po odstranění glycerolu je nutné lyzovat, jinak bychom se přes jadernou membránu nepropracovali k námi požadovaným proteinům. Lýza [[w:jaderná membrána|jaderné membrány]] by měla být co nejšetrnější, abychom nepoškodili proteiny. Po lýze dostáváme směs jaderných proteinů a [[w:Fragmentace (biologie)|fragmentů]] jaderné membrány. Následují specifické postupy [[w:extrakce|extrakce]], závisející na druhu proteinů, které chceme získat, př. Rotace peletu resuspendovaném v 0,2M H2SO4 po dobu 16 h pro extrakci jaderných [[w:histon|histonů]].

== 5. Roztoky ==
                           
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Lýza buněčné stěny: Pufr A
|-
| 10mM MES pH 6.0
|-
| 5mM EDTA
|-
| 10mM NaCL
|-
| 250mM sacharóza
|-
| 0,6% Triton X-100
|-
| 150 uM spermidin
|-
| 100 uM PMSF
|-
| 20 mM merkaptoetanol 
|-
|}
                  
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Lýza buněčné stěny: Lysis Buffer (LB)
|-
| 20 mM Tris-HCl, pH 7.4 2 ml (1 M)
|-
| 25% Glycerol 25 ml
|-
| 20 mM KCl 1 ml (2M)
|-
| 2 mM EDTA 0.4 ml (0.5M)
|-
| 2.5 mM MgCl2 0.25 ml (1M)
|-
| 250 mM Sucrose 12.5 ml (2M)
|-
| Add H2O to 100ml
|-
| Add DTT and PMSF to a final concentration of 1mM respectively, immediately before use
|-
|}
                                                                                                                                                              
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Odstranění balastů: Pufr B
|-
| 2,4 g pufru 5xA
|-
| 18g Percoll 
|-
| Těsně před použitím se přidá:
|-
| 14,2 ul merkaptoetanolu
|-
| 40ul 0,1M PMSF
|-
|}
                                                   
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Odstranění balastů: Nuclei Resuspension Buffer with 0.2%Tition-X100 (NRBT)
|-
| 20 mMTris-HCl, pH 7.4 2 ml (1M)
|-
| 25% Glycerol 25 ml
|-
| 2.5 mM MgCl2 0.25 ml (1M)
|-
| 0.2% Triton X-100 0.2 ml
|-
| Add H2O to 100ml
|-
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Promytí jader: Pufr C
|-
| 10mM Tris-Cl pH 7,7
|-
| 100mM síran amonný
|-
| 10mM MgCl2
|-
| 5mM merkaptoetanol
|-
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Promytí jader: Nuclei Resuspension Buffer (NRB)
|-
| 20 mMTris-HCl, pH 7.4 2 ml (1M)
|-
| 25% Glycerol 25 ml
|-
| 2.5 mM MgCl2 0.25 ml (1M)
|-
| Add H2O to 100ml
|-
|}
 
{|class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Lýza jader: Lyzační pufr
|-
| 100 mM NaCl
|-
| 3 mM EDTA
|-
| 50 mM Tris-Cl, pH = 8
|-
|1 % CHAPS
|-
|Inhibitory proteáz
|-
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Lýza jader: Lyzační pufr s močovinou
|-
| 8 M urea
|-
| 150 mM NaCl
|-
| 50 mM Tris-Cl, pH = 7,5
|-
| 5 mM DTT
|}

== Zdroje ==
&lt;references/&gt;

[[Kategorie:Biochemické metody]]</text>
      <sha1>5ud7fqhd53a7bnaaamh0b42tx3sdk0b</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Praktická elektronika/Příjem signálu DCF77</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8071</id>
    <revision>
      <id>38490</id>
      <parentid>36994</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:30:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5818" xml:space="preserve">== Signál DCF77 ==
Signál vysílače [[w:DCF77|DCF77]] slouží k přesné synchronizaci času a jeho nosný kmitočet je též možné použít jako zdroj přesného kmitočtu. Signál vysílače DCF77 je šířen v pásmu dlouhých vln na kmitočtu 77,5&amp;nbsp;kHz, což odpovídá délce vlny 3,87 km.

== Šíření signálu ==
Dlouhovlnné signály se šíří dvěma cestami. Ohybem podle povrchu Země (přízemní vlnou) a vícečetným odrazem od ionosféry (prostorová vlna). Odrazy signálu od ionosféry jsou přes den utlumeny, proto při přijmu signálu DCF77 během dne převládá přízemní vlna se stabilním signálem.

V noci se signál přízemní vlny sčítá se signálem odraženým mezi ionosférou a zemí. Ionosféra bývá nepravidelně zvlněná, proto je odražený signál šířen zároveň několika cestami. Úroveň jednotlivých složek signálu a jejich vzájemný fázový rozdíl se neustále mění. Proto dochází k značnému kolísání síly přijímaného signálu.

Signál je v noci sice silnější, ale jeho minima přicházejí tak často, že mohou znemožnit kompletní načtení časového telegramu, který trvá jednu minutu.

Pro příjem normálového kmitočtu je problém kolísání vzdálenosti, na kterou se šíří prostorová složka signálu. Pro dosažení přesnosti alespoň 0,1 ppm je potřeba fázi přijímaného signálu průměrovat za dostatečnou dobu, nestačí použít přijímaný signál bez úprav.

== Rušení signálu ==
Příjem signálů na dlouhovlnných pásmech je rušen několika zdroji.

=== Atmosferický šum ===
Vzniká především přes den v důsledku činnosti ionosféry a na kmitočtu 77,5&amp;nbsp;kHz může dosahovat až 80 dB nad tepelným šumem. Intenzita atmosferického šumu je v různých místech na zemi různá a zahrnuje též vliv vzdálených bouřek.

=== Průmyslové rušení ===
Vzniká různou průmyslovou činností (tyristorové regulace, obloukové pece, sršení VN vedení) a působí převážně na menší vzdálenost. Jeho úroveň bývá v některých místech i výrazně větší, než úroveň atmosferického šumu. Problém vzniku průmyslového rušení je i v tom, že normy na vyzařování (EMC) přísněji hlídají až kmitočty nad 150&amp;nbsp;kHz, kde začíná rozhlasové pásmo. Proto na kmitočtu 77,5&amp;nbsp;kHz nelze zaručit limity vyzařování.

== Antény pro příjem signálu ==
Vzhledem k velké délce vlny není možné pro přijímač použít rezonanční délku antény (délka čtvrtvlnného dipólu je 0,97 km), ale používají se silně zkrácené antény. Jejich zisk je nižší než zisk antény s rezonanční délkou. U antény mnohem kratší než délka vlny lze rozlišit příjem elektrické a magnetické složky signálu.

=== Příjem elektrické složky ===
Pro příjem lze použít drátovou nebo i prutovou anténu. Její signál je závislý na délce antény, na výšce nad zemí a je značně tlumený v budovách. Elektrická složka signálu v budovách je značně rušena kapacitní vazbou s elektroinstalací, signál ruší i výboj v zářivkách. Proto se u DCF přijímačů tyto antény prakticky nepoužívají, použitelná je pouze venkovní drátová anténa.

=== Příjem magnetické složky ===
Signál DCF77 lze přijímat feritovou nebo rámovou anténou (jádro cívky tvoří vzduch). Při příjmu magnetické složky nezáleží na výšce antény nad zemí a do přijímače proniká i méně rušení z elektroinstalace. Anténa může mít i mnohem menší rozměry, než by měla anténa pro elektrickou složku. Pro příjem signálu DCF77 se používají téměř výhradně feritové antény.

=== Velikost a zisk antény ===
Vzhledem k značné úrovni atmosférického šumu je zbytečné používat anténu, která na vstup přijímače dodá atmosferický šum s úrovní vyšší, než je šum vstupu přijímače. Pro příjem slabého signálu DCF77 postačuje kvalitní feritová anténa s délkou 150 mm, nebo rámová anténa s průměrem 0,5 m.

Pro zvýšení citlivosti DCF přijímače s malou feritovou anténou lze použít laděnou rámovou anténu s průměrem nad 1 metr, která se na feritku přijímače naváže přímo bez zesilovače. Odpadá tím potřeba napájení.

Anténu pro magnetickou složku je nutné správně nasměrovat, anténa potlačuje rušení ze směru kolmého na směr příjmu.

== Dosah vysílače DCF77 a síla signálu ==
[[Soubor:Síla signalu DCF Nerja.png|náhled|Síla signálu DCF77 na jihu Španělska, Nerja]]
Udávaný dosah vysílače DCF77 bývá 1500 až 2000 km. Dosah je závislý na parametrech přijímače (velikost a provedení antény, šum vstupu přijímače, selektivita) a na kvalitě programu pro dekódování signálu.

Síla signálu je závislá na vzdálenosti od vysílače a na denní době. V západní části České republiky je ve dne asi 1 mV/m,
v Nymburce 0,6 mV/m a na východě Slovenska (Spišká Nová Ves) 0,1 mV/m. Rozdíl mezi sílou signálu ve dne a v noci vzrůstá se vzdáleností.

U šíření signálu na velkou vzdálenost je též možné pozorovat soumrakový jev, kdy ráno a večer dochází k zvýšení útlumu signálu. Na obrázku je síla pole DCF77 změřená a zprůměrovaná za týden ve vzdálenosti cca 1800 km na jihu Španělska. Na příjem signálu v tomto místě má vliv i rozsáhlé a vysoké pohoří Sierra Nevada, jehož rozměry jsou větší než délka vlny a signál stíní. V přibližně stejné vzdálenosti v Bulharsku, kam signál přichází téměř po rovině, je jeho síla přes den vyšší a stabilnější.

== Externí odkazy ==
* [http://www.vaelektronik.cz/dcf_inf.html Další informace o příjmu signálu DCF77]

[[Kategorie:Praktická elektronika]]</text>
      <sha1>2z563usb8h4748xrycv42gw6fmzucey</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Základy matematiky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8072</id>
    <revision>
      <id>38683</id>
      <parentid>37018</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="435" xml:space="preserve">Tato kniha se věnuje základům matematiky na úrovni střední a základní školy (základoškolské poznatky mohou být formulovány se středoškolskou mírou abstrakce a nadhledu).

== Algebra ==
* [[/Vytýkání/]]
* [[/Rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou/]]

== Geometrie ==
* [[/Věty o pravoúhlých trojúhelnících/]]
* [[/Vzdálenost bodu od přímky/]]

[[Kategorie:Základy matematiky| ]]
[[Kategorie:Matematika]]</text>
      <sha1>lgeybuq1vneh2n6ywa16z8zlxj00056</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Základy matematiky</title>
    <ns>14</ns>
    <id>8073</id>
    <revision>
      <id>37001</id>
      <timestamp>2018-08-11T08:25:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „[[Kategorie:Matematika]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="24" xml:space="preserve">[[Kategorie:Matematika]]</text>
      <sha1>2oxgyq93h04mhqstspvln6m6hgvdj1f</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Základy matematiky/Vytýkání</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8074</id>
    <revision>
      <id>44511</id>
      <parentid>44510</parentid>
      <timestamp>2021-09-22T02:35:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>rv</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3621" xml:space="preserve">{{Upravit}}
'''Vytýkání''' je úprava [[matematický výraz|matematického výrazu]] tvaru [[mnohočlen]]u, při které se přepíše do [[součin]]ového tvaru, ve kterém jedním (&quot;vytýkaným&quot;) činitelem je jednočlen. Druhý činitel pak vznikne z původního mnohočlenu tak, že každý člen je vydělen vytýkaným jednočlenem. Obecně může mít vytýkaný výraz i složitější tvar, ale vždy součinový.

Opačnou úpravou je tzv. '''roznásobení''' výrazu ze součinového tvaru na tvar mnohočlenu.

Při obou úpravách se využívá [[distributivita|zákon distributivity]] násobení vůči sčítání.

;Příklady
(vytknutý činitel je naznačen znaménkem násobení)

:&lt;math&gt;8a^{3}b^{2}c^{2} - 4ab^{3}c + 16 a^{2}b^{3}c^{3} = 4ab^{2}c \cdot (2a^{2}c - b + 4abc^{2})&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;(x+y)(x-y)z - (x-y)^{2}z = (x-y)z \cdot (x + y - x + y)&lt;/math&gt;

Vztýkání je obdoba rozkladu ([[složené číslo|složeného]]) čísla na součin jeho dělitelů.

;Způsoby
Máme dva způsoby jak výraz zjednodušit, prvním je sečtení čísel či výrazů v závorce:
Např.

:&lt;math&gt;6(2+8)&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;6 \cdot 10&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;60&lt;/math&gt;

Druhým a častějším způsobem je roznásobení jednotlivých členů v závorce nebo vydělení společným číslem či výrazem:
Ukažme si to na předešlém příkladu:

:&lt;math&gt;6(2+8)&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;6 \cdot 2 + 6 \cdot 8&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;12 + 48&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;60&lt;/math&gt;

Oba výsledky jsou tedy stejné (ale první metoda nefunguje na mnohočleny, ale jen na čísla).

Opačným případem k vytýkání je roznásobování:

Roznásobíme výraz:

:&lt;math&gt;5 \cdot (4 + 7)&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;5 \cdot 4 + 5 \cdot 7&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;20 + 35&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;55&lt;/math&gt;

nebo

:&lt;math&gt;5 \cdot 11&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;55&lt;/math&gt;

Nemůžeme sčítat číslo s neznámou:
:&lt;math&gt;6 \cdot (x + 4)&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;6x + 6 \cdot 4&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;6x + 24&lt;/math&gt;

Následující případ je, když máme neznámou před závorkou:
:&lt;math&gt;x \cdot (4 + 173)&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;4x+173x&lt;/math&gt;

Dalším případem je, když máme neznámou před i v závorce, exponenty u neznámých se nám při násobení sčítají, takže si výraz:
:&lt;math&gt;4x \cdot (2x + 7)&lt;/math&gt;

můžeme převést na:

:&lt;math&gt;4x^{1} \cdot (2x^{1} + 7^{1})&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;8x^{2} + 28x&lt;/math&gt;

Můžeme si tedy ukázat další příklad:
Např.
:&lt;math&gt;2b + 6b &lt;/math&gt;,
před závorku vytkneme číslo 2 (výraz tedy vydělíme dvěma)
:&lt;math&gt;2(b + 3b)&lt;/math&gt;

Můžeme vyloučit i neznámou s mocnitelem (exponentem):

Např.
:&lt;math&gt;9e^{2} + 15e^{2}&lt;/math&gt;
Co mají tato dvě čísla či neznámé společného? obě čísla jsou násobky čísla 3 a neznámá má stejný exponent (stejného mocnitele), můžeme před závorku vyloučit:
:&lt;math&gt;3e^{2} (3 + 5)&lt;/math&gt;

Pomocí vytýkání můžeme zjednodušovat i zlomky:

:&lt;math&gt;\frac{3x^{2} + 7x}{x}&lt;/math&gt;

jako první zjednodušíme čitatele:
:&lt;math&gt;3x^{2} + 7x&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;x(3x + 7)&lt;/math&gt;

Poté dosadíme &lt;math&gt;x(3x + 7)&lt;/math&gt; do čitatele namísto &lt;math&gt;3x^{2} + 7x&lt;/math&gt;

:&lt;math&gt;\frac{x(3x + 7)}{x}&lt;/math&gt;

Zkrátíme x v čiateli s x ve jmenovateli a zbude nám:

:&lt;math&gt;\frac{1(3x + 7)}{1}&lt;/math&gt;

tedy &lt;math&gt;3x + 7&lt;/math&gt; jako výsledek.

Existuje ještě případ, kdy máme třeba výraz:

:&lt;math&gt;-2x^{2} - 8x&lt;/math&gt;
:&lt;math&gt;-2x(x+4)&lt;/math&gt;

pokud tedy máme v před oběma neznámými minus, vytýkáme jej před závorku.

== Externí odkazy ==
Stránky k procvičení nebo zopakování:
* http://www.matematika.cz/vytykani
* http://www.e-matematika.cz/zakladni-skoly/37-rozklad-na-soucin-postupne-vytykani-priklady.php

[[Kategorie:Základy matematiky]]</text>
      <sha1>2c4nvnxxiafzotb21alu770dsxtp8wi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Základy matematiky/Vzdálenost bodu od přímky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8075</id>
    <revision>
      <id>38685</id>
      <parentid>37038</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:32:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2189" xml:space="preserve">{{Upravit}}
== V rovině (v π &lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;) ==
&lt;br /&gt;
Vzdálenost bodu ''A[x&lt;sub&gt;a&lt;/sub&gt;, y&lt;sub&gt;a&lt;/sub&gt;]'' od přímky ''p'' v rovině najdeme tak, že nejprve odhalíme souřadnice kolmého průmětu ''X'' bodu ''A'' na přímku ''p''. Bod ''X'' je průsečíkem přímky ''p'' a přímky ''q'', která prochází bodem ''A'' a je kolmá na ''p''. Proto nejdřív musíme najít přímku ''q'', pro kterou musí platit, že její směrový vektor je normálový vektor přímky ''p'':
&lt;br /&gt;
Rovnici přímky ''p'' upravíme na obecný tvar:
: &lt;math&gt;ax + by + c = 0&lt;/math&gt;
Z této rovnice získáme normálový vektor přímky ''p'':
: &lt;math&gt;\mathbf{n} = (a;b)&lt;/math&gt;
Tento normálový vektor je směrovým vektorem přímky ''q'', proto normálový vektor přímky ''q'' je:
: &lt;math&gt;\mathbf{u} = (-b;a)&lt;/math&gt;
Takže obecná rovnice přímky ''q'' má následující tvar:
: &lt;math&gt;-bx + ay + d = 0&lt;/math&gt;
Proměnnou ''d'' získáme dosazením souřadnic bodu ''A'' do rovnice:
: &lt;math&gt;d = bx_a - ay_a&lt;/math&gt;
Nyní už jen dořešíme soustavu dvou lineárních rovnic, ze které získáme souřadnice bodu X a tyto souřadnice dosadíme spolu se souřadnicemi bodu A do vzorečku pro vzdálenost dvou bodů v rovině:
: &lt;math&gt;\left| AX \right| = \sqrt{\left( x_a - x_x \right)^2 + \left( y_a - y_x \right)^2}&lt;/math&gt;
Tímto postupem lze získat obecný vzoreček pro vzdálenost bodu od přímky v rovině:
&lt;math&gt;v = \frac{\left|ax_a + by_a + c\right|}{\sqrt{a^2 + b^2}}&lt;/math&gt;

== V prostoru (v π &lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;) ==
&lt;br /&gt;
Postup v prostoru je analogický s tím v rovině. Pouze tentokrát nebudeme hledat průsečík přímky ''p'' a na ní kolmé přímky ''q'', ale průsečík přímky ''p'' a roviny ρ, která je kolmá na ''p'' a leží v ní bod ''A''. Rovnici roviny ρ získáme stejným postupem jako předtím, musíme mít pouze na paměti, že přímku v prostoru nelze určit jedinou lineární rovnicí. Vzoreček pro vzdálenost dvou bodů v prostoru je podobný jako v rovině, pouze přibude jeden výraz:
: &lt;math&gt;\left| AX \right| = \sqrt{\left( x_a - x_x \right)^2 + \left( y_a - y_x \right)^2 + \left( z_a - z_x \right)^2}&lt;/math&gt;

[[Kategorie:Základy matematiky]]</text>
      <sha1>9bz7igi3ek3wbjqrbbjf51544zimwj7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Výbušniny/Peroxidy acetonu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8077</id>
    <revision>
      <id>44554</id>
      <parentid>42269</parentid>
      <timestamp>2021-10-17T21:07:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; náhrada zastaralého prezentačního atributu vhodnější konstrukcí</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="57903" xml:space="preserve">== Úvodní shrnutí ==

Kardinální pravidlo při práci s třaskavinami: '''třaskaviny se nikdy nesmí přiblížit prstům''' a nesmí být obaleny v materiálu, který produkuje nebezpečné střepiny. Minimální bezpečná vzdálenost mezi prsty ve dvojitých rukavicích a 2&amp;nbsp;g peroxidu acetonu je asi 10 až 15&amp;nbsp;cm, ideálně však více než 20 cm.

Hlavní body:
# Roztok s peroxidem acetonu je zfiltrován ještě před silným zhoustnutím směsi a promyt tak, aby na každém filtračním papíru bylo maximálně 100 - 200&amp;nbsp;mg peroxidu acetonu.
# Peroxid acetonu je pak sušen na velikých, oddělených a přehnutých papírech ve 100 - 200&amp;nbsp;mg hromádkách, které jsou přibližně uprostřed daných papírů.
# Peroxid je pak z papírů po maximálně 100 - 200&amp;nbsp;mg dávkách plněn do dlouhé trubičky uložené ve speciálním kbelíku s práškovou sádrou a následně je vrchních 10 - 15 cm trubičky naplněno vatou. Maximálně se do trubičky plní 2,5 gramu peroxidu acetonu.
# Jsou potřeba ochranné pomůcky - minimálně 2 páry pevných rukavic, kevlarové nebo kožené rukávy, pevné bavlněné oblečení (i krk musí být chráněn), obličejový štít a zároveň brýle, špunty do uší a/i sluchátka. V žádném okamžiku nesmí dojít k přiblížení prstů k peroxidu acetonu. Je potřeba si dávat pozor, chytat pouze okraje papírů a horní konec trubičky. Dopomáhat si lze špejlemi se smotkem vaty na konci a podobnými předměty.

== Obecný popis ==
== Vlastnosti, rizika při manipulaci a využití ==
Toto je popis pro pochopení bezpečné práce s peroxidy acetonu. Cílem této práce je co nejvíce snížit riziko toho, že právě vám se něco stane. Raději se do toho nepouštějte, ale pokud to hodláte riskovat, tak postupujte dle návodu a vlastního rozumného uvažování. Zbytečně neriskujte. Žít jako mrzák od 14 není nic pěkného.
Peroxidy acetonu* jsou obvykle bílé [[krystal]]ické látky s nízkou [[teplota tání|teplotou tání]], které lze snadno vyrobit z&amp;nbsp;běžně dostupných chemikálií. Jsou citlivé na náraz, tření, statickou [[elektřina|elektřinu]] nebo změny [[teplota|teploty]], mohou explodovat samovolně i za horkého dne (pokud obsahují stopy kyseliny sírové). Jsou značně nestálé, mají sklon k [[sublimace|sublimaci]] a již po několika dnech může dojít k rozkladu vlivem nečistot, popř. vzniku větších a o něco citlivějších krystalů. Čistý peroxid acetonu (bez stop kyseliny apod.) je chemicky poměrně stálý.

* V praxi se většinou setkáváme s trimerní formou peroxidu acetonu - TATP a někdy se lze setkat s dimerní formou (DADP).

Snadnost výroby a relativně vysoká explozivní síla a [[brizance]], je předurčují jako zbraň [[terorismus|teroristů]] a také jako oblíbený výrobek nezodpovědných amatérských [[pyrotechnika|pyrotechniků]]. Pravděpodobně právě tato látka má na svědomí největší počet úrazů „mladých chemiků“. Rozsah zranění je často výrazně umocňován zbytečně malou vzdáleností mezi prsty a peroxidy acetonu při manipulaci. Detonace 3 g peroxidu acetonů při přímém kontaktu s rukou obvykle vede k amputaci celé dlaně, 15cm vzdálenost při kombinaci s pevnými rukavicemi vyústí v relativně minimální nebo žádná zranění. Zdrojem těchto úrazů je vystavení TATP/DADP tření, nárazu, statické elektřině, zvýšené teplotě (nad 50&amp;nbsp;°C) nebo plameni. Typickým příkladem nehody je exploze TATP/DADP zachyceného v závitu nádoby při manipulaci s víčkem, popř. v důsledku rozdílné tepelné expanze víčka a nádoby při změně teploty. Proto se nesmí takové nádoby používat. Ideální je krátkodobé skladování množství menšího než jeden gram v papírových vaničkách (s připevněnými úchyty) překrytých bavlněnou tkaninou nebo papírem. Takto skladované peroxidy acetonu musí být mimo dosah jiných hořlavých materiálů pro nebezpečí vzniku požáru! Dalším zdrojem explozí jsou výboje statické elektřiny, zvláště v období kolem konce roku, kdy amatéři připravují a manipulují s peroxidy acetonu v suchém vzduchu (nižší než 60-70% relativní vlhkost vzduchu). Proto je nutné se tomuto vyvarovat. Obecně je nutno '''vždy mít několik centimetrů (5-10 cm, popř. více pro množství nad 1 g) vzdálenosti mezi danou látkou (peroxidem acetonu) a prsty''', čehož lze dosáhnout mimo jiné používáním špejlí, dlouhých dutinek a důkladných úvah. Jiným zdrojem nehod je sušení na přímém slunečním (UV) světlu, kde může dojít ke samovolné detonaci.

Dalším typem nehody je ulpění krystalků na povrchu zápalnice, kdy dojde k přenosu detonace do nálože, netěsnost kolem nálože a konce zápalnice. Tření neupevněné zápalnice uvnitř náložky v důsledku popotažení může rovněž vyvolat detonaci. Vzácnějším typem nehody je poškozená náplň zápalnice (může dojít k neočekávaně rychlému či pomalému hoření zápalnice - 30cm zápalnice může vyhořet během několika sekund i přesto, že jiné kusy totožné zápalnice hoří rychlostí 1 cm/s, popř. může dočasně žhnout obal zdánlivě uhašené zápalnice a taková zápalnice pak hoří dlouhé minuty než se znovu a náhle naplno rozjede) a amatérský elektrický odpal, kde dojde k použití příliš citlivého palníku, popř. neodborné manipulaci s vodiči před odpalem (nezkratované konce vodičů palníku, vysílající anténa mobilu či vysílačky u drátů, tažení obnažených konců drátů po vlhké zemi, odpal v blízkosti vedení vysokého napětí, nepoužití stromu jako krytu při spojování palníku a linky/zapojování palníku do dálkového odpalovacího zařízení apod.). Existují i případy detonace sušeného peroxidu acetonu na radiátorech, kde zvláště při použití kyseliny sírové jako kyselého katalyzátoru dochází při teplotách nad 50&amp;nbsp;°C ke vzniku nebezpečné nestability (ať už následkem existence malých množství kyseliny uzavřených v krystalech, popř. zakoncentrováním kyseliny z matečného roztoku /při nedostatečném promytí na filtru/ díky odparu vody na kamnech). Existují i případy detonace při tuhnutí směsi lepidlo/peroxid acetonu, pravděpodobně vlivem vnitřního tření. Při sušení je vždy nutné mít na jednom filtru méně než 1 g této látky! Ideálně však jen desítky až stovky mg. Peroxidy acetonu mohou detonovat až do 25% obsahu vody, tedy i značně vlhký peroxid/peroxidy acetonu jsou nebezpečné! Při syntéze a sušení většího množství je nutné mít více oddělených filtrů! Jakákoliv manipulace pak obecně vyžaduje odborné školení a ochranné vybavení, včetně pevných rukavic, pevného oblečení, pevné obuvi, obličejového štítu, další vrstvy brýlí a sluchátek. Vždy je nutné se vyvarovat používání kovových, keramických či skleněných nádob a pomůcek pro mimořádné nebezpečí vzniku nebezpečných střepin při náhodné detonaci. Obecně je pak papír vhodnější než typické plasty vzhledem k akumulaci statické elektřiny (hladké povrchy spolu s nevodivostí typických plastů) .
[[Soubor:Kbelík se sádrou.jpg|náhled|Příklad podomácku vyrobeného zařízení na plnění dutinek/rozbušek peroxidem acetonu. Amatérští experimentátoři používají podobná zařízení k minimalizaci zranění při plnění rozbušek. Při plnění dutinek díky zvýšenému tření a možnosti statického (elektrického) výboje existuje vysoké riziko náhodné detonace. Vatová ucpávka se vnáší pomocí dlouhé tyčky. Ucpávku je možno lehce stlačit a tím lehce stlačit náplň peroxidu acetonu. Tím se zabraňuje přesypávání peroxidu acetonu uvnitř dutinky. Přesypávání uvnitř dutinky je z bezpečnostních důvodů nežádoucí. Při plnění je pochopitelně použito více papíru s malými množstvími peroxidu acetonu. Je potřeba si dát pozor na to, aby se ve stopce trychtýře nezaseklo větší množství peroxidu acetonu. Proto je nutno přidávat peroxid po malých dávkách (desítky miligramú jedním pohybem tyčinky s vatou). Po zalepení dutinky se čeká alespoň hodinu na zatvrdnutí lepidla - chemické reakce nebo tření vyvolané tuhnutím lepidla mohou detonovat stopy peroxidu acetonu u hrdla a detonace se může přenést do hlavní náplně. Náhodná detonace malých množství peroxidu acetonu může při přímém kontaktu s rukou vyústit v amputaci či smrt.|vlevo|378x378pixelů]]
 [[Soubor:Rozbuška s vatou.jpg|náhled|&lt;small&gt;Příklad podomácku vyrobené rozbušky s peroxidem acetonu. Při manipulaci hrozí detonace a zásah fragmenty např. drátu, což může vyústit v těžké krvácení a jiná zranění.  Proto je nutné mít velmi pevné oblečení a několik vrstev ochrany očí ! Dlouhá vatová ucpávka brání pohybu peroxidu/peroxidů acetonu uvnitř dutinky a zároveň tak vytváří vzdálenost mezi prsty a samotným peroxidem acetonu! Materiál dutinky nesmí být lehce ohebný pro riziko přenosu tření dovnitř náplně peroxidu acetonu při manipulaci! Nesmí být ale z kovu či skla. Papír či plast je ideální. Povrch části zápalnice trčící z rozbušky nesmí být znečistěný krystalky peroxidu acetonu! Lepidlová ucpávka nesmí mít mezery z důvodu případného proniknutí jiskry dovnitř rozbušky! Lepidlo ale nesmí proniknout do vnitřku zápalnice! Tuhnoucí lepidlo generuje třecí síly, které mohou při přímém kontaktu s peroxidem aceton vyvolat samovolnou detonaci. Rozbuška, která selhala,  se nikdy nerozebírá! Rozbuška se vždy drží za konec s lepidlem/zápalnicí. Zápalnice ani palník se nikdy nepopotahuje. Rozbuška se nikdy do ničeho nerve, vždy se do nálože dopředu udělá díra tužkou. Padající rozbuška se ve vzduchu nikdy nechytá, ale nechá se spadnout na zem. Pevná pracovní obuv je při manipulaci rovněž nutná. Rozbuška se do nálože zasunuje až v místě odpalu. Přenášení rozbušky z místa na místo se musí dít mimo lidské tělo (taška, kufr auta) a to tak, že rozbuška je zahrabána uprostřed kbelíku s několika kilogramy sádrového prášku, popř. je ještě uvnitř vatového lůžka, které je obklopeno sádrou/jemným nehořlavým práškem. Rozbušku pro riziko rekrystalizace ve větší a citlivější krystaly nikdy neskladujeme déle než několik dnů.&lt;/small&gt;|480x480pixelů]]
[[Soubor:Filling blasting cap.webm|náhled|vlevo|Plnění rozbušky peroxidem acetonu (resp. simulantem z práškového cukru). Je potřeba si dát pozor, aby se neucpala stopka trychtýře. Při pochybnostech je vhodné si posvítit svítilnou do trychtýře]]
[[Soubor:Crushing hmtd.webm|náhled|Rozetření hrudek peroxidu acetonu (simulantu z cukru) s pomocí vaty na špejli. Dvě vrstvy rukavic, kevlarový rukáv + pevné oblečení. Skutečné hrudky peroxidu acetonu jsou více křehké a lze je tedy lépe rozetřít]]

&lt;br style=&quot;clear: both;&quot; /&gt;

Je potřeba zdůraznit, že citlivost třaskavin není stálá, ale proměnná. Typicky udávané citlivosti jsou udávané jako síly, popř. energie potřebné k odpálení 50 nebo 10 % vzorků. Ale např. v 1 případě z 1000 bude stačit i 70× menší síla. Nezkušení amatéři během pár pokusů často zjistí, že citlivost peroxidů acetonu &quot;není až tak veliká&quot;a myslí si, že odborníci a zkušení amatéři zbytečně straší - toto je bohužel důsledek pravděpodobnosti. A pak se během několika dalších pokusů stanou obětí toho případu, kdy je potřeba k odpálení peroxidů acetonů mnohem menší impuls (to je ten 1 případ z 1000). Samotné přesypávání na papíře je schopno generovat statické výboje a třecí síly potřebné k občasnému odpálení peroxidu acetonu (tj. ten 1 případ z 1000). Pokud tedy začátečník připraví 10 náložek, tak se vystavuje asi 1 % riziku amputace prstů.

Vyrábět více než přibližně 5 g je v domácích podmínkách krajně nebezpečné a proto většina amatérských experimentátorů používá tuto látku buď v malých množství přímo do malých výbušných zařízení, popř. do rozbušek k iniciaci jiných, ale bezpečnějších a zároveň stejně dobře dostupných trhavin na bázi dusičnanu amonného (DAP). Peroxidy acetonu nelze za žádných okolností míchat s jinými výbušninami nebo chemikáliemi a už v žádném případě nelze vytvářet nesmyslné a extrémně nebezpečné směsi dusičnanu amonného s peroxidy acetonu (APAN) a používat je jako sekundárních náloží s hmotností od několika gramů do několika kilogramů. Takové směsi nejsou nijak silnější než DAP, ale přitom jsou srovnatelně nebezpečné jako peroxidy acetonu samotné. Je známa řada smrtelných nehod, například uživatel Phone z Dánska, který zemřel po náhodné detonaci 800 g směsi peroxidů acetonu s dusičnanem amonným (APAN).&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika
| titul = Sciencemadness Discussion Board - Those who accidentally killed themselves on Roguesci.org? - Powered by XMB 1.9.11
| periodikum = www.sciencemadness.org
| url = http://www.sciencemadness.org/talk/viewthread.php?tid=14934
| datum přístupu = 2017-10-01
}}&lt;/ref&gt; Výbuch velikého množství peroxidů acetonu taktéž zabil 3 mladíky z Franice v roce 2015.[http://www.lefigaro.fr/actualite-france/2015/06/14/01016-20150614ARTFIG00140-haute-loire-la-mort-des-adolescents-causee-par-un-jeu-chimique.php] V roce 2018 výbuch peroxidu acetonu [https://www.channel3000.com/news/chemical-found-at-beaver-dam-apartment-is-explosive-tatp-health-official-says/715855498 zabil muže] v Beaver Dam. Další obětí náhodné detonace většího množství peroxidu acetonu byl [https://www.denverpost.com/2006/03/01/accident-not-suicide-killed-ou-student-2/ mladík z Denveru v roce 2006]. Známý je také případ smrtelné náhodné [http://www.businessinsider.com/afp-mother-of-satan-tatp-found-in-spain-bomb-factory-2017-8 detonace peroxidu acetonu ve Španělsku v roce 2017], který zasáhl teroristy. Představy o plastifikaci peroxidů acetonu např. vazelínou jsou rovněž naivní. Vzniklý materiál je jen o něco málo bezpečnější než samotný peroxid acetonu a proto je nutno se větším množství (nad několik gramů) rovněž vyvarovat. Hloupé experimenty související s deflagrací peroxidů acetonu jsou rovněž nebezpečné, neboť i malá množství peroxidu acetonu mohou bez varování přejít ihned v plnou detonaci, proto je vždy nutno zachovat bezpečný odstup rukou od peroxidu acetonu spolu s komplexní ochranou těla, rukou, chodidel, zraku a sluchu! [https://www.youtube.com/watch?v=lH6wJfEo5wc] [https://www.youtube.com/watch?v=mIbetQqznT8]


Jakékoliv důrazné lisování a stlačování peroxidů acetonu podomácku je extrémně nebezpečné a téměř jistě povede k náhodné detonaci! Snadno explodují i při přiblížení k plameni či potenciálnímu zdroji výboje statické elektřiny (prsty, kusy oděvu apod.), a to i v&amp;nbsp;malém množství.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Pachman
| jméno = J.
| příjmení2 = Matyáš
| jméno2 = R.
| příjmení3 = Künzel
| jméno3 = M.
| titul = Study of TATP: blast characteristics and TNT equivalency of small charges
| periodikum = Shock Waves
| datum = 2014-07-01
| ročník = 24
| číslo = 4
| strany = 439–445
| issn = 0938-1287
| doi = 10.1007/s00193-014-0497-4
| jazyk = en
| url = https://link.springer.com/article/10.1007/s00193-014-0497-4
| datum přístupu = 2017-09-30
}}&lt;/ref&gt;

&lt;div style=&quot;font-size: larger; font-weight: bold; text-decoration: underline;&quot;&gt;V žádném případě se peroxidy acetonu nesmí plnit do dutinek, které jsou přímo drženy v rukou! V žádném případě nelze takové dutinky držet v místech, kde se nachází peroxid acetonu! Peroxidy acetonu nelze přímo za použití prstů obalovat alobalem ani podobnými materiály!&lt;/div&gt;

== Výroba a využití ==

Diperoxid acetonu (C&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;12&lt;/sub&gt;O&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;) a triperoxid acetonu (C6H12O6) jsou nejvýznamnější látky ze skupiny peroxidů acetonu. Jsou to třaskavé látky, které vznikají reakcí [[Peroxid vodíku|peroxidu vodíku]] s [[aceton]]em.

2 H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; + 2 CH&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;COCH&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt; —&gt; C&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;12&lt;/sub&gt;O&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt; + 2 H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O

Jako katalyzátoru se používá minimální množství kyseliny sírové, popř. chlorovodíkové. Při použití většího množství kyseliny chlorovodíkové vznikají vedlejší halogenované deriváty. Obecně ale literatura uvádí, že stabilnějšího produktu se dosahuje právě s kyselinou chlorovodíkovou. Čím vyšší je pH, tím více vzniká trimeru (TATP) Dimer rychleji sublimuje, ale oproti trimeru má přibližně poloviční citlivost na náraz a tření. Při výrobě TATP je tedy nutno použít co nejméně kyseliny (řádové jednotky ml na 100 ml roztoku a méně). Krystalický TATP může samovolně přecházet na DADP. Reakční nádoba i reagenty musí být vychlazeny před výrobou a během syntézy musí být rovněž chlazeny, ideálně směsí ledu, chladné vody a velkého množství vychlazené soli a to tak, aby se reakční nádoba nepřevrhla v důsledku její ideálně vysoké výšky. Při použití soli je nutné hlídat obsah ledu (méně než více), aby směs kolem reakční nádoby neztvrdla. Alternativně lze použít jemný písek, ten ale musí být ještě jednou přesypán přes síto pro vyloučení přítomnosti kamínků. Opět musí být vychlazen. Krok s použitím písku/soli lze obejít při použití jiného zabezpečení reakční nádobky v chladicí lázni. Ideální je použití vysoké a široké nádobky, taková může stát v 5 cm chladicí směsi bez rizika převrhnutí i s minimem reakční směsi uvnitř. Zároveň je ale potřeba zajistit, aby reakční nádoba nestála nepovšimnutá delší dobu pro nebezpečí odpaření vody a vzniku hromady peroxidu acetonu na dně nádoby.

Jsou potřeba brýle a rukavice na ochranu rukou proti poleptání.

Směs bohatá na TATP se získává smícháním acetonu, peroxidu vodíku a kyseliny chlorovodíkové v molárním poměru 1:1:0.25. To odpovídá 3,75 ml acetonu, 5,1 ml 30% peroxidu vodíku a 1,1 ml 35 % kyseliny chlorovodíkové. Malé objemy kyseliny a peroxidu je možné odměřit tzv. inzulinkou, tj. stříkačkou na aplikaci inzulinu - bez kovové jehly. Při odměřování acetonu je nutno použít skleněné pomůcky. V případě použití plastových pomůcek (stříkačky je nutno pracovat velmi rychle, aceton napadá plast a v acetonu by se mohly rozpustit látky bránící úspěšné syntéze TATP. Ze stejného důvodu musí být reakční nádoba ze skla.
Nejdříve smícháme peroxid a aceton v chlazené skleněné nádobce a počkáme pár minut (musí být dobře vychlazená, v ledové lázni)a pak po kapkách a za míchání přidáme kyselinu chlorovodíkovou). Už při přidávání kapek kyseliny se začnou srážet první krystaly TATP, které se ale rychle rozpouští v acetonu reakční směsi. Směs se po přidání kyseliny rapidně zahřeje. Větší množství krystalů TATP se vyloučí během několika desítek minut. Kdybychom čekali půl dne, tak bychom získali plný výtěžek peroxidu acetonu - přes 3 gramy. Problém je v tom, že by vznikla hustá pasta, která se jen velmi špatně bezpečně filtruje. Proto je ideální čekat pouze jednu až dvě hodiny do stavu, kdy je reakční směs plná krystalů ale ještě dostatečně tekutá. Tou dobou by mělo být v nádobě kolem 2 g TATP. Pak přejdeme k filtraci. Pokud na filtraci není čas, tak po jedné až třech hodinách přidáme 5 - 15 ml vody, tím zpomalíme reakci a oddálíme nutnost filtrace o další jednu až dvě hodiny. přidávat vodu do kyseliny se nemusíme bát, protože toto pravidlo platí pouze pro koncentrované kyseliny - a koncentrace kyseliny chlorovodíkové v reakční směsi je z tohoto hlediska zanedbatelná.
Reakční nádobu pak umyjeme vodou, popř. acetonem (ten rozpouští peroxid acetonu). Rozhodně nelze zbytky peroxidu acetonu ze stěn skleněné nádoby seškrabovat pro riziko detonace a vzniku skleněných střepin.

''Alternativně lze použít 3% peroxid vodíku, poměry jsou 75 ml 3% peroxidu vodíku, 25 ml acetonu a 25 ml 35% kyseliny chlorovodíkové. Vše se ponechá reagovat 24 - 36 hodin, postup je zcela obdobný jako v předchozím případě, rozdíl je akorát v tom, že se nemusíme obávat vzniku husté pěny. Před filtrací tak lze nádobkou pouze zakroužit a promíchat tak usazeninu peroxidu acetonu. Výtěžek by měl být 0.5 až 1 g peroxidu acetonu.''

''další postup (filtrace) je opět psán po výrobu ze 30% peroxidu vodíku, při použití 3 % není obvykle nutno během filtrace doplňovat vodu - viz dále''

'''Filtrace'''

K filtraci je celkem zásadní si připravit co možná největší plastovou nálevku a co možná největší filtrační papíry či kávové filtry. Pro filtraci 2 g TATP je potřeba 10 - 15 filtračních papírů či kávových filtrů (ty poskytují rychlejší filtraci, zvláště ty skládané). Malé filtry (po rozložení mající průměr pod 20 cm) jsou z bezpečnostního hlediska nevhodné. Nálevka je pak upevněna buď v laboratorním stojanu/filtračním kruhu (kruh měl by být celý z plastu) a nebo nějak kreativně přímo vložena na nádobku, do které bude odtékat kapalina (tato nádoba by také měla být z plastu). Znovu je potřeba připomenout, že nálevka musí být z plastu. Do nálevky je vložen filtr, který je promyt vodou pro lepší přilnutí k nálevce a odplavení nečistot. Pak je do střední a nejspodnější části filtru odlito asi 1 - 2 ml roztoku (první odlití s sebou typicky strhne nejvíce TATP ze všech, nádobku bychom měli chytat za vrchní polovinu). Takto se ve středu filtru odchytí 100 - 200 mg TATP. Toto je pak několikrát promyto vodou s asi gramem rozpuštěné jedlé sody (100 ml) a pak čistou vodou (asi 700 - 1000 ml). Přídavky vody jsou vždy prováděny tak, aby hladina vody v nálevce/filtru nedosáhla výše než je asi polovina výšky filtru. TATP se totiž pak nezachytává na horních okrajích filtrů. Vodu na promývání pak ještě po tyčince několikrát pomalu nalijeme na vrchní okraj filtru, abychom spláchli zbytky matečného louhu z vrchních okraj filtru. Poté je filtr chycen prsty (popř. plastovými nebo dřevěnými tyčkami) za vrchní okraje, roztržen a přenesen na několik savých papírů. Za vrchní okraj se filtr uchopuje proto, aby prsty nepřišly do kontaktu s TATP. Vrchní okraje tedy musí být bez povlaku z krystalků TATP. Po pár minutách je pak tento papír přenesen na klasické papíry velikosti A4 nebo A5, které jsou uprostřed přehnuty (byly přehnuty předem). Takto připravené papíry s filtrem a 100 - 200 mg TATP jsou přeneseny na místo bez přímého slunečního svitu a mimo dosah snadno zápalných materiálů. Do nálevky je vložen další filtr. U druhé filtrace je už možno nalít trochu více matečného roztoku- celý proces se pak opakuje. Mezi filtracemi se do nádobky s matečným roztokem vždy přidá několik ml vody pro bezpečnější filtraci. TATP uchycené na stěnách nádoby se rovněž spláchne do roztoku proudem vody. Na konci filtrace tedy získáme 10 - 15 roztržených, velikých a samostatně sušených filtrů na oddělených podložkách z ve středu přehnutých listů papírů. Celkem se na filtrech bude sušit kolem 2 g TATP. Už po pár desítkách minutách sušení lze pokládat TATP za citlivou a nebezpečnou látku - proto je od tohoto bodu nutno nosit při manipulaci s TATP ochranné vybavení. K plnému vysušení dojde za 24 hodin. Vlhké TATP degraduje v řádu týdnů a v zásaditých i kyselých roztocích se rapidně rozkládá ale méně rapidně než HMTD). Volně položené TATP z filtrů odsublimuje během 2 až 3 dnů.


Třaskaviny nelze filtrovat za pomocí vakua (tj. za odsávání vzduchu pomocí pumpy) pro riziko vysušení třaskaviny na filtru, což by mohlo být zdrojem náhodné detonace.

'''Manipulace s filtry a přesypávání TATP'''

Tento krok lze už provádět pouze s ochrannými pomůckami (správně vložené špunty do uší - ideálně v kombinaci se sluchátky, brýle, obličejový štít, pevné oblečení s krytím krku, kevlarové rukávy a 2 páry rukavic z kevlaru a kůže). Pro přesun krystalků se zhotoví nástroj z dřevěné špejle, která je na konci celá obalena asi 3 cm vaty (nebo papírovými kapesníky stejné tloušťky). Vata (nebo kapesníky) brání vzniku velmi rychlých dřevných fragmentů při náhodné explozi a pomáhá s přesunem krystalků. Další postup si experimentátor musí zvolit sám po zvážení situace. Pokud je vrstva krystalků TATP dostatečně daleko od nejvzdálenějších okrajů filtrů, tak lze tyto okraje uchopit prsty (5 - 7 cm od prvních stop TATP na filtru by melo stačit - na celém filtru se nachází jen 100 - 200 mg TATP). Pokud ne, tak je potřeba použít krátké dřevné nebo plastové hůlky na uchycení rohu papíru (minimálně 2 cm široký okraj papíru - musí být rovněž bez stop TATP). Filtr je pak za okraj zdvižen a pomocí špejle s vatou se suché TATP přesune/přesype na střed předem prohnutých papírů. Pokud jsou papíry, na kterých spočívaly filtry, vlhké nebo pokroucené vlivem vlhkosti, tak se použijí nové, suché a rovněž ve středu předem prohnuté papíry velikosti A4 nebo A5 (je nutno použít více vrstev - třeba 5 nebo 7 - na sebe položených papírů - celkem tedy může být potřeba 50 - 105 listů suchého papíru). Obsah jednoho filtru patří na jeden papír (resp. stoh tvořený 5 - 7 papíry). Na konci operace tedy získáme 10 - 15 předem prohnutých stohů (5 - 7 listů papíru vysokých) suchého papíru se 100 - 200 mg hromádkami suchého TATP, které je přibližně uprostřed stohů papíru (v míst ohybu papírů). Odpad, který je kontaminován stopami TATP, se spláchne do záchodu. Tak se předejde náhodnému vysušení a zapálení stop TATP v koši/kontejneru. 100 mg volně nasypaného TATP odpovídá kvádříku 1 cm × 1 cm širokému a 3 mm vysokému nebo kopečku a průměru kolem 1 cm a v nejvyšším bode 5 - 6 mm vysokému.
V žádném případe se nelze prsty dotýkat filtrů v místech, kde je povlak TATP a to ani z druhé (čisté strany). V žádném případě se nelze prsty dotýkat papírů v místech, kde jsou hromádky TATP a to ani z druhé strany papírů.

'''Vážení'''

Vážení není nutným krokem. Většina kuchyňských vah nedisponuje požadovanou přesností na vážení 100 - 200 mg hromádek, zvláště ne vážení s velikým listem papíru. Před případným vážením by se miska/deska vah mela vynulovat s 10 - 20 dalšími listy papíru tak, aby byla dostatečná vzdálenost mezi kopečkem TATP a deskou vah pro eliminaci rizika vzniku střepin při náhodné detonaci(6 milimetrů papíru je při vážení 100 -200 mg dostačujících). Některé váhy mohou při vystlání desky papírem překonat maximální zatížení pro přesné vážení.

'''Plnění do trubičky, příprava náložky'''

Volně položené TATP po zásahu plamenem rychle shoří (občas ale detonuje i ve velmi malém množství). Pro jeho využití jako třaskaviny je nutné TATP bezpečně přemístit do trubičky. TATP reaguje s kovy a obecně by se při práci s třaskavinami nemělo využívat kovových trubiček (až na speciální případy při využití hliníkových trubiček s velmi tenkými stěnami). Budeme tedy potřebovat buď papírové nebo plastové trubičky. Při použití trubičky jako rozbušky je velmi důležitá její pevnost (proto se v některých případech s jinými třaskavinami dají použít tenké hliníkové trubičky) a absence prasklin. Spodní konec trubičky by měl být bez mezer a prasklin - uzavřen, ideálně už z továrny. Do mezery mezi ucpávkou a trubičkou na spodním konci by se totiž mohly dostat krystaly třaskaviny a to by i při malém vzájemném pohybu ucpávky a trubičky mohlo vyvolat detonaci. To samé platí pro praskliny na trubičce a její případné ohýbání.
Trubička by měla být schopná pojmout až 2 g TATP a zároveň dost vatové ucpávky na to, aby mezi koncem náplně TATP a vrchním koncem trubičky bylo alespoň 10 - 12 cm prostoru na vatovou ucpávku. Trubička by neměla být příliš tenká (zhoršuje to manipulaci, zvyšuje to šanci na náhodnou detonaci při pádu trubičky na zem) ani příliš široká (široká náplň TATP urychluje po detonaci fragmenty plastu na vyšší rychlosti než je nutné).
Ideálně by trubička měla mít vnitřní průměr kolem 10 - 15 mm a vnitřní délku kolem 180 - 250 mm. Síla plastových stěn by měla být 1 - 3 mm, u tvrdého papíru 2 - 5 mm. Prvních 3 - 5 cm trubičky vyplní 2 g TATP (po naplnění trubičky bude mít TATP hustotu kolem 0.5 g/cm&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;. Dalších 12 - 20 cm+ vyplní vata se zápalnicí či palníkem, poslední centimetr vyplní např. lepidlová ucpávka. Trubičku nelze v žádném případě celou vyplnit pouze TATP. 12 - 20 cm+ vatové ucpávky je pro bezpečnost naprosto zásadních - tvoří bariéru mezi prsty a TATP. Takovou trubičku ale nelze plnit přímo. Toto je zásadní chyba velké části domácích chemiků, kteří většinou právě při této činnosti (přímém plnění TATP do trubičky) zažijí náhodnou detonaci vlivem tření/výboje statické elektřiny a následnou amputaci prstů, poškození sluchu z absence sluchátek apod. Lze odhadnout, že v 1 případě z 1000 dojde při přímém plnění trubičky k náhodné detonaci a tedy i k amputaci prstů nebo dokonce celé ruky. Toto skutečně nemá smysl riskovat - trubička se plní vždy v kbelíku tak, jak je popsáno v této wiki-knize.

'''Plnění trubičky v kbelíku'''

Na plnění trubičky TATP se nejdříve připraví speciální aparát. Pro plnění 2 g TATP do trubičky stačí 5l až 10l kbelík se silnějšími stěnami (popř. 2, podobně velké 5l až 10l kbelíky které do sebe zapadají), 4 - 5 nebo až 10 kg práškové sádry (lze zaměnit nebo míchat s polohrubou moukou - hladká mouka je pro svoji potenciální hořlavost nevhodná). Papíry/menší knihy/časopisy na vystlání vrchu kbelíku, jeden nebo více plastových kelímků, ideálně průhledný plastový trychtýř/nálevka se stopkou s alespoň 5mm vnitřním průměrem, přenosnou svítilnu, vatu nebo kousky papírových kapesníků, několik dřevěných špejlí a jednu nebo dvě špejle obalené na svém konci 2 - 3 cm vaty nebo papírovými kapesníky.
Na dno kbelíku (kbelíku) se nejdříve nasype asi 10 cm sádry nebo mouky a do středu kbelíku se vtlačí převrácený plastový kelímek (do sebe vložené kelímky, pokud je jeden kelímek nedostatečně pevný). Získáme tak převrácené dno kelímku, které bude fungovat jako opora. Dutina kelímku musí být plná sádry/mouky - proto byl kelímek vtlačen do sádry/mouky). Na dno kelímku postavíme prázdnou trubičku a za držení trubičky dosypeme zbylé 3 - 4 kg sádry (asi 15 cm). Takto získáme zasypanou a uprostřed stojící trubičku, která má oporu v ve dnu kelímku na spodku. Povrch sádry/mouky se pak celý pokryje časopisy, papírem a knihami. Toto jednak stabilizuje trubičku proti převrhnutí, jednak brání možným plastovým střepinkám v letu a snižuje to hluk při případné detonaci. Přesnou metodu si musí každý zvolit sám, jsou možné kusy časopisů s dírami nebo po dvojicích naskládané malé knihy (dvě paralelně s cca 2 cm mezerou, aby se mezi ne vešla trubička a další dvě paralelně s mezerou, aby se mezi ně vešla trubička - ale kolmo na první dvojici. Vrstva papíru silná 10 - 15 mm je postačující. Do vrchu trubičky se pak vloží průhledný plastový trychtýř. Je důležité, aby vnitřní průměr jeho stopky byl alespoň kolem 5 mm, ideálně 8 - 12 mm (silnější stopka se nevleze do trubičky). Musí se totiž omezit tendence TATP ke zachytávání se v této stopce. I tak se bude muset přidávat TATP po velmi malých přídavcích.

'''Proces plnění'''

Zde se opět dostáváme do kontaktu se suchým TATP. Je nutné tedy opět mít obličejový štít, brýle, krytí krku a pevné oblečení (třeba dvě vrstvy bavlněné mikiny), kevlarové rukávy, kevlarové rukavice a na nich rukavice z kůže. Do uší se dají špunty (pozor: špunty musí dobře doléhat, tj. špunt se rolováním zmenší a vloží se do ucha, kde expanduje po dobu 10 - 20 sekund. Během této doby by člověk neměl moc hýbat hlavou. Během zavádění špuntu do sucha se druhou rukou drží horní okraj boltce ucha - ten se táhne od lebky a směrem nahoru. Pak se upustí (hned po vložení špuntu do ucha). Poznámka na okraj: špunty v prostředí kolem 0&amp;nbsp;°C a pod touto teplotou špatně expandují a jsou tedy jen omezeně použitelné při venkovních pracích. Špunty je téměř vždy vhodné doplnit ještě ochrannými sluchátky. Exploze 2 g TATP 70 cm od uší způsobí pískání v uších i při použití špuntů (ale k dlouhodobému poškození nejspíše nedojde). Při použití kombinace sluchátek se špunty pískání nenastane.
Je vhodné si upravit pracovní místo tak, aby nedocházelo k nebezpečným pádům. Pracovat lze jak na podlaze, tak i na pracovním stole.
Na jednom konci místnosti máme například 2 skříně a na nich 10 - 15 papíru s TATP (dohromady asi 2 g) pár těchto papírů (2 - 3) si přineseme na druhý konec místnosti, kde je kbelík s trubičkou. Papíry uchopujeme a držíme pouze za okraje, tak, abychom se prsty/dlaň nedostaly blíže jak 10 cm k TATP. Pokud je TATP v hrudkách (pravděpodobně bude), tak je nutné jej rozetřít na jemný prášek. V tomto případě je vhodné umístit papíry na knihy, tak, aby při náhodné detonaci nebyla poškozená podlaha/stůl. Hrudky se jednoduše roztírají vatovým koncem špejle s vatou. Je nutno rozdrtit všechny hrudky.
Přejdeme k plnění. Pro praváka je vhodné vzít jeden papír s 100 - 200 mg TATP (papír, resp. stoh papírů je už z minula přehnutý a ve svém středu má malinký kopeček či pár malinkých kopečků TATP), který se uchopí levou rukou za vzdálenější konec - přibližně někde uprostřed. Do pravé ruky se vezme špejle obalená vatou. Toto se přiblíží k plastovému trychtýři. Papír se velmi lehce nakloní a pomocí vatového konce špejle se do trychtýře posouvají malá množství TATP. Na jeden pohyb by se do trychtýře mělo dostat 10 - 20 mg TATP. Větší množství hrozí ucpáním stopky, což je zbytečně nebezpečné. Po každém přidání 10 - 20 mg TATP je papír s TATP položen a na trychtýř je z hora posvíceno svítilnou tak, abychom viděli, že se ve stopce nezachytilo větší množství TATP. Pokud ano, tak se do trychtýře lehce klepne dřevěnou či plastovou tyčkou. Pokud poklepávání nestačí, tak lze protáhnout stopku samotnou dřevěnou špejlí. Jak při poklepávání, tak i při protahování špejlí hrozí zvýšené riziko náhodné detonace. Ochranné vybavení by spolu s kbelíkem mělo vyloučit nebo minimalizovat riziko úrazu. Toto opakujeme asi 10×, dokud není celý obsah papíru bezpečně na dně trubičky. Pak si vezmeme další papír a opakujeme tento postup. Následně si zajdeme pro další papíry, rozetřeme hrudky TATP a zase opakujeme plnění. Na konci získáme trubičku, kde je na dně 2 g práškového TATP. Opět se svítilnou ujistíme, že stopka trychtýře není ucpaná TATP. Pokud ne, tak trychtýř vyjmeme a přejdeme na přidávání zápalnice/palníku a vatové ucpávky. Při vyjímání trychtýře hrozí zvýšené riziko detonace vlivem tření.
Doporučuji si proces plnění nacvičit s inertní látkou, třeba cukrem nebo moukou.

'''Vlastnosti a kontrola zápalnice/palníku'''

Je potřeba zkontrolovat šarži zápalnice (třeba den před plněním trubičky)(zápalnice se obvykle prodávají po metrových kusech) - ustřihne se několik kusů a ty se zapálí - zjistí se, jestli hoří tak, jak mají - používat podomácku vyrobené zápalnice není dobré - jsou obvykle nespolehlivé. Poté se ustřihne požadovaná délka (alespoň 25 cm, tak aby zápalnice zasahovala do konce trubičky). Použitý kus zápalnice by neměl mít ohyby (zlomy které se blíží 90° - zlomená zápalnice i po narovnání nemusí celá prohořet). Konec, který bude zasahovat do TATP, se lehce omotá potravinovou fólií/lepicí páskou tak, aby byla náplň zápalnice pomocí fólie izolovaná od TATP po vložení do trubičky. Palník se zkontroluje např. s pomocí multimetru - jestli vyhovuje daným specifikacím (měl by být alespoň středně odolný s odporem pilule kolem 0.4 Ohmů. Lze též udělat vizuální inspekci vodičů hned za pilulí pro případnou deformaci a spojení těchto vodičů mimo piluli (zkrat). Lze též vzít pár palníků ze šarže a odpálit je, středně odolný palník s krátkými vodiči by měl shořet po připojení k plně nabité 9V baterii, pro praktické využití je pak lepší 12V baterie, systémy s kondenzátory nebo paralelně/sériově zapojené 9V baterie...). Konec palníku s kovem a pilulí by měl být rovněž obalen potravinářskou fólií a/nebo lepicí páskou pro vyloučení kontaktu pilule a kovu s TATP. Je možné si poznačit 15 cm hranici od konce zápalnice/pilule pro jistotu vložení na dno trubičky.

'''Vložení zápalnice/palníku a vatové ucpávky'''

Kus zápalnice nebo palník se pak jednoduše vloží do trubičky tak, aby TATP bylo v dobrém kontaktu s koncem zápalnice, popř. pilulí palníku. Načechrané TATP nebude klást veliký odpor a tak je reálně opatrně zasunout konec zápalnice i více než 1 centimetr pod vrch vrstvy TATP. Zápalnice i palník budou přídavky vaty vytlačeny ke stěně trubičky, snažit se zápalnici dát do středu trubičky je tedy zbytečné.
Při tomto kroku je nutno zamezit kontaminaci povrchu horní poloviny zápalnice krystalky TATP. Ochranné rukavice by tedy měly během tohoto kroku být vyměněny za druhé nebo by měly být důkladně očištěny.
Pak se vezme velké množství malých kousků vaty nebo natrhaných papírových kapesníků. Čím menší kousky jsou, tím lepší (centimetrové smotky vaty jsou ideální).Smotky vaty se po jednotlivých kouscích dávají k ústí trubičky (ideálně pomocí tyček) a pak se zatlačují na dno trubičky pomocí dřevěné špejle nebo plastové tyčky. Tato tyčka/špejle by měla být alespoň 30 cm dlouhá a měla by se držet za vrchní konec. Alternativně lze použít nástroj ve tvaru T či L. Proč? Při tomto kroku hrozí velké riziko náhodné detonace a tak je vhodné mít ruce do nejvýše nad ústím trubičky či zcela mimo něj (trajektorie pro úlomky špejle mimo ústí trubičky jsou kryté časopisy a vrstvou sádrového prášku). Takto se vyplní horních cca 12 cm trubičky (asi 1 cm pod horní okraj trubičky). Poznámka: vata i natrhané kapesníky jsou poměrně hodně stlačitelné, takže jich bude potřeba více než se na první pohled zdá. Vložit ucpávku během jednoho kroku z jednoho kusu vaty je prakticky nemožné a navíc hrozí nedokonalé ucpání trubičky.

'''Uzavření/lepení trubičky'''

Dutinku je potřeba na horním konci uzavřít, např. vhodným lepidlem. Musí jít o lepidlo, které dokáže dobře zatuhnout ve vrstvě alespoň několik milimetrů silné a zároveň musí přilnout k materiálu trubičky/zápalnice/palníku. V případě tavné pistole se nepřibližuje pistole s horkou špičkou ale roztavené lepidlo se nejdříve nanese na špachtli a teprve ze špachtle se přidá do vrchu trubičky.
Po zalepení vrchu je nutné alespoň hodinu počkat na utuhnutí lepidla ideálně několik hodin). Na vrchu trubičky totiž mohou být zbytky TATP a ty mohou buď chemicky reagovat s lepidlem nebo mohou být odpáleny třecími silami, které vznikají v tuhnoucí vrstvě lepidla. A tato detonace by se mohla přenést do hlavní náplně.
Při použití zápalnice je nutné se ujistit, že lepidlo neproniká dovnitř zápalnice a že nebrání v jejím plném prohoření. Toho lze docílit například tak, že se udělá testovací dutinka s vatou a to tak, že se spodní konec uřezán a z něj trčí několik centimetrů zápalnice. Horní konec s vatou pak zalepíme a vyčkáme do uschnutí. Pak zápalnici zapálíme s sledujeme, jestli prohořela až na druhý konec.
V případ palníku není potřeba testovat odolnost proti lepidlu.
Po utuhnutí lepidla je možné trubičku (náložku) vyndat z kbelíků a prohlédnout na případné praskliny na povrchu a zkontrolovat, jestli není zápalnice na svém povrchu kontaminovaná krystaly TATP (lze na chvíli sundat obličejový štít a ofouknout). trubičku - vždy - držíme prsty jen za horní okraj! Za palník ani zápalnici nikdy netaháme silou. Pro zvýšení bezpečnosti lze u dlouhých 5m palníků ještě před vyndáním rozbušky z kbelíku třikrát lehce omotat palník kolem vrchního konce rozbušky, popř. ještě toto omotání podpořit kousíčkem lepicí pásky. Tak dosáhneme toho, že zatažení za dlouhý konec palníku nepřenese pohyb přímo dovnitř rozbušky a tak nehrozí náhodná detonace od tření pilule uvnitř rozbušky (před omotáváním se musíme ujistit, že omotávaný kousek trubičky není kontaminován peroxidem acetonu). Přenos na místo odpalu se realizuje tak, že se trubička(náložka) zahrabe doprostřed kbelíku se sádrovým práškem (tento kbelík je podobným tomu, ve kterém jsme náložku plnili). Náložku nikdy do ničeho silou nerveme, vždy napřed uděláme díru prsty/tužkou a až pak vložíme náložku. Náložku zapalujeme/odpalujeme zase s plným ochranným vybavením.
Námi připravená náložka by se neměla používat jako rozbuška (v absolutní nouzi to možné je). Příprava rozbušky je však do značné míry podobná, klade však trochu větší nároky na materiál trubičky, kvalitu a délku zápalnice/palníku a především je lepší se vyvarovat TATP a místo toho použít dvojsložkovou rozbušku na bázi SA.DS a ETN). Příprava rozbušky bude projednána v samostatné wikiknize.

'''Deflagrační experimenty - experimenty se zapálením malého množství peroxidu acetonu'''

Malá množství peroxidu acetonu (do 2 g) lze volně na vzduchu zapálit. Takto zapálený peroxid acetonu povětšinou shoří s nádherně žlutým plamenem (vytvoří ohnivou kouli), popř. jen rychle hoří (velmi vlhký peroxid acetonu). Je potřeba si uvědomit, že jakékoliv množství peroxidu acetonu může ihned detonovat. Proto je nutné mít výše zmíněné ochranné pomůcky a peroxid acetonu zapalovat alespoň 20 - 30 cm dlouhou špejlí (tedy dodržovat bezpečný odstup rukou od peroxidu acetonu pro případ detonace). Hrudky peroxidu acetonu jsou obzvláště náchylné na okamžitý přechod od deflagrace k detonaci. Papírová podložka při deflagraci suchého peroxidu acetonu obvykle nezačne hořet. Je nutno ji mít podloženou třeba knihou pro eliminaci poškození stolu při náhodné detonaci.

Při experimentech s otevřeným ohněm je pochopitelně nutno mít dobře dostupné hasicí prostředky (to platí pro manipulaci s peroxidem acetonu obecně).


Jsou známy též nehody z laboratorního prostředí, kde peroxidy acetonu (TATP) samovolně (oxidací vzdušným kyslíkem) vznikají z diisopropyletheru . [http://pubs.acs.org/doi/abs/10.1021/ja01248a501]


[[Soubor:Tatp cukr simulant.jpeg|náhled|Práškový cukr jako simulant peroxidu acetonu/HMTD. Takto vypadá hromádka peroxidu acetonu/HMTD o hmotnosti 150 - 200 mg v porovnání s rukou v rukavicích z kevlaru (a koženými pod nimi - ideální je mít kožené rukavice nad těmi kevlarovými) a kevlarovém rukávu, přehnutým papírem a mincí. Ruka je přiblížena k hromádce protože se jedná o cukr, jinak by musela být v dáli - ale ani na tuto vzdálenost by neměl výbuch 150 - 200 mg příliš zranit. Při manipulaci se skutečnou 200mg hromádkou HMTD/peroxidu acetonu by ale měla být ruka ve větší vzdálenosti - alespoň o 6 - 7 cm. Přiložená je přibližně 30 cm dlouhá špejle na pečení obalená asi 1,5 cm silnou vrstvou jemné tkaniny. Špejle se pochopitelně při manipulaci se skutečným HMTD/peroxidem acetonu drží za vzdálený konec. Prsty se nikdy nesmí přiblížit do bezprostřední blízkosti peroxidu acetonu/HMTD. Použitý je papír velikosti A4, větší papíry (A3) jsou ještě lepší.]]
[[Soubor:Peroxid sim syp.jpeg|náhled|Papír s rozetřeným cukrem (simulantem peroxidu acetonu nebo HMTD). Papír se drží vždy za okraj a prsty jsou daleko od hromádky třaskaviny (HMTD, peroxidy acetonu) se po papíru přesouvají smotkem vaty/látky na konci špejle. Zobrazené množství odpovídá 150 - 200 mg. Použitý je papír velikosti A4, větší papíry (A3) jsou ještě lepší.]]


'''Popis odpalu nálože s pomocí peroxidů acetonu'''

Na vhodné místo v lese zcela mimo dráty vysokého napětí (ideálně ráno nebo večer mimo loveckou sezónu, mimo dny s bouřkami a mimo velmi suché dny) je zanesena rozbuška s peroxidem acetonu uvnitř přepravního kbelíku se sádrovým práškem. Rozbuška obsahuje 2 - 2,5 g peroxidu acetonu a konec 5 m dlouhého palníku (minimálně se střední odolností, nízko-odolné palníky jsou zcela nevhodné, obecně je vhodné si koupit desítky palníků a ty pak doma před ostrým pokusem proměřit) a místo pro připevnění lanka. Je nalezeno přehledné místo s ideálně dvěma silnými kmeny stromů 3 - 4 m od sebe. Stromy by neměly mít v korunách volné kusy větví a ani výrazné kořeny u země (eliminace pádu větví, zakopnutí). Na 3 slepené pizza boxy (vrchní box je lehce prohnutý směrem dovnitř, pro eliminaci kutálení) je do středu umístěn papírový kelímek s 150 g ammonalu 80:20. Papírový kelímek má rovněž prstenec pro připevnění lanka. Celá sestava nálože s papírovými krabicemi je uložena k patě jednoho stromu. Hned na to se zbaví instalující osoba veškerých hodinek a především mobilních telefonů a vysílaček - i náhodný náraz může spustit hovor s následným smrtelným zraněním díky el. mag. indukci - takto nejčastěji dochází ke smrtelným detonacím v lomech. Pak je přenesen kbelík s rozbuškou k náloži, je odmotán palník (rozbuška stále v sádře) - vodiče palníku jsou taženy za druhý strom 3 - 4 m od odpaliště. Je velmi důležité, aby kovové konce vodiče palníku zůstaly smotané (obvykle z továrny, někdy nutno dodělat doma). Vodiče palníku by neměly být vůbec napnuté - 3,5 m v kombinaci s 5 m vodiči postačuje. Konec palníku je položen na nevodivou podložku (kartón) a zatížen menším kamínkem 30 cm od konce tak, aby nesjel z kartónu). Pak se jde zpátky k náloži, tužkou se v ammonalu udělá dírka a do ní se vloží rozbuška (čili opatrné předání z kýblíku do nálože, při vytáhnutí z kbelíku je ještě vhodná inspekce rozbušky na trhliny vzniklé při přepravě - pokud jsou přítomny trhliny, tak ji nelze použít) - zde je nutné postupovat tak, aby daná osoba nezakopla a nespadla na vodiče, nálož. Na dva opačné směry (cca 90°) jsou taktéž protažena lanka (15 - 20 m) jedno od nálože, jedno od rozbušky). Lanka je možno (ideálně) natáhnout už před vložením rozbušky do nálože. Pak se odejde za druhý strom - nasadí se brýle/brýle s obličejovým štítem a sluchátka (ideálně elektronická, tj. s mikrofonem a reproduktorem), vezmou se konce palníku, odmotají se kovové konce a připevní se buď k vodicí lince nebo terminálu pro odpal rádiem. U terminálu je s pomocí LEDky vidět funkční zapojení obvodu - systém posílá do rozbušky slabý proud. Pak se odejde 30 - 40 m od nálože (tak aby člověk šel vždy opačnou stranou - ne kolem nálože). Člověk si dřepne za třetí vhodný strom/spadlý kmen a vystrčí hlavu (to už může mít mobilní telefon) a minutu před odpalem křičí: &quot; Pozor výbuch za 60 s! Odejděte z prostoru!&quot; a toto několikrát opakuje - i když nikoho nevidí. Je nutno mít dobrý vizuální přehled odpaliště - proto je 30 - 40 m od nálože ideálním kompromisem mezi vzdáleností od nálože a přehledem. Po ujištění o prázdnotě prostoru je zmáčknuto tlačítko - a je odpálena nálož. Několik sekund po explozi lze opustit částečný úkryt za stromem, smotat linky, vybavení a utéct (je vhodné mít naplánované únikové cesty, svítilnu apod. - dobré je si i pamatovat, že při útěku přes křoví dojde k rapidní ztrátě dioptrických brýlí). Je vždy vhodné mít s sebou vodu a zkontrolovat (asi 60 s) místo odpaliště pro ohniska požáru - proto nelze odpalovat nálože v silném suchu). Obdobně není ani dobrý vítr - může sfouknout kelímek, papírové boxy a navíc snižuje impozantnost rány. U odpalu by měly být ideálně 2 osoby - 1 může mít problém se zavoláním rychlé záchranné služby, 3 a více pak zvyšuji pravděpodobnost zásahu střepinou.

Pokud dojde k selhávce, tak je vhodné pomocí 2 připravených lanek zkusit na dálku vytáhnout rozbušku (toto je nutno nacvičit na stejném místě den předem.. třeba s moukou místo trhaviny) - kelímek se jednoduše převrhne a rozbuška vytáhne. 20 m není ideálních, ale je to obvykle dost a delší lanka pro časté větve v lesích moc nefungují. Pokud má instalující osoba dost času na odstranění větví, tak je 30 - 40 m dlouhé lanko (lanka) výhodou. Následně se jde (bokem!) s brýlemi a sluchátky k druhému stromu a vodiče palníku jsou odstraněny z terminálu (popř. linky, smotány) a tím v podstatě končí celý pokus. Rozbuška se vezme za konec s vatou (s dvojitými rukavicemi, ochranou hlavy, předloktí, těla a sluchu) a vloží se zpět do kbelíku se sádrou.
Jde o to, že palník mohl např. při výrobě povyskočit vysoko nad náplň peroxidu acetonu. To by mohlo způsobit zapálení vaty kolem pilule a ne náplně peroxidu acetonu. Malé škvíry v lepidlové ucpávce či nově vytvořená dírka vlivem tepla z palníku by mohly dodávat kyslík a vata by pak mohla žhnout a toto žhnutí by se časem mohlo přesunout k náplni peroxidu acetonu, což by vyvolalo zpožděný výbuch rozbušky. Proto se tento typ selhávky rozebírá s pomocí lanek z bezpečné vzdálenosti a proto se pak odtažená rozbuška uchopuje pouze za její horní konec (rukavice, štít, sluchátka a další bezp. pomůcky jsou samozřejmostí).

Stromy fungují jako bariéra proti výbuchu a fragmentům, např. při elektrostatické iniciaci při přidávání vodičů palníku k terminálu - oba dva kmeny stromů vykryjí explozi tak, že je člověk pouhých 3,5 m od 150g nálože (s brýlemi, sluchátky) relativně v bezpečí. Pizza boxy eliminují vznik smrtících kamínků, které by výbuch vytrhal ze země. Navíc je jejich roztrhání při detonaci působivé. I vzdálené bouřky mohou bleskem iniciovat detonaci. Konce palníku jsou smotané a na kartónu pro eliminaci rizik ze statické elektřiny - přímý kontakt obnažených vodičů s vlhkou zemí (by) totiž uzavírá (l) obvod. Obdobně nesmí být v blízkosti (2 m) palníků vysílající antény mobilních telefonů apod. - díky smrtelnému riziku indukce el. proudu. 99% smrtící poloměr tlakové vlny (nálož - horní polovina těla) pro 150 g ammonalu 80:20 je mezi 40 - 60 cm, 50% je asi 60 - 75 cm, nad 2 m by neměla tlaková vlna výrazně zranit (mimo pískání v uších, pádu na zem ze šoku). Plastové fragmenty z obvyklých PET láhví jsou smrtící asi na 1 až 1,5 m - proto je papírový kelímek lepší. Nálože nad 150 až 200 g nemají v podmínkách ČR (silná inviligace, malé lesy) veliký smysl. 150 g ammonalu je ekvivalent asi 4 nejsilnějších dělobuchů, které lze vidět ve městech. 150 g může na 15-20 m vyvolat krátkodobé pískání v uších. Zakopávání náloží do země (zvláště do malé hloubky kolem 10 - 30 cm, kde vznikají veliká množství velmi rychlých fragmentů z kamínků v zemině) je pro nováčka čirým nesmyslem, stejně jako házení náloží do řek (kde je i na všechny vidět).

[[Soubor:Zapojení nálože.jpg|náhled|vlevo|Diagram zapojení 150g nálože ammonalu s rozbuškou v lese.]]

Odpal pomocí zápalné šňůry je podobný. Nejprve je nutno otestovat šarži zápalné šňůry. Potom je si na daném kousku zápalnice nutno pohlídat zlomy, silně zalomená zápalnice nefunguje. Je nutno použít alespoň 50 cm zápalnice - a to tak, že se použije jen jeden strom, nálož je za ním a konec zápalnice ho obepíná - tento konec se bude zapalovat. Po zapálení je nutno odcházet obvyklým krokem - nikoliv běžet. To lze až 5 m+ od nálože (riziko zakopnutí). U zápalnic hrozí přerušované hoření, 1/2 může hořet normálně, pak se hoření zpomalí na 20 minut a následně zbytek shoří za 3 s. Proto je u zápalnice použití lanek na dálkové rozebrání nálože více důležité - málokdo disponuje takovým klidem, aby čekal 2 hodiny na uhašení zápalnice (houbaři...). Nevýhodou je taktéž 50s+ prodleva, kdy se kdykoliv mohou vynořit třeba již zmínění houbaři. Jiskry z hořící zápalnice mohou zapálit střed zápalnice, popř. ihned proniknout do rozbušky (špatně zalepený konec rozbušky apod.) - proto se zapaluje konec omotaný kolem stromu. Pro amatéry v podmínkách ČR je elektrický odpal lepší.

Příprava ammonalu

Ammonal se připravuje z práškového hliníku a dusičnanu amonného. Domácí příprava kvalitního práškového hliníku je velmi náročná a tak je vhodné jej koupit v obchodě s pyrotechnikou, popř. jako stříbřenku či součást barvy. Dusičnan amonný se prodává ve směsi s vápencem, popř. dolomitem jako hnojivo. Asi 200 g hnojiva se rozpustí ve 200 ml teplé vody (rozpouštění dusičnanu může díky chladicímu efektu rozpouštění dusičnanu zabrat desítky minut, takže je vhodné kuličky hnojiva předem nadrtit, popř. nádobu se směsí hnojiva a vody dát do větší nádoby s velikým množstvím teplé vody. Tato směs je pak zfiltrována. Ideálně dvakrát. Získaný čirý roztok dusičnanu amonného ve vodě je pak odpařen na pánvičce. Zde spočívá jediné riziko při výrobě - ke konci odpařování vody může nastat rozklad dusičnanu amonného na dráždivé oxidy dusíku, který je doprovázen zhnědnutím čirého roztoku. Ke konci odpařování totiž může zůstat v pánvičce 20 g vody a 150 g dusičnanu amonného a i tato směs vypadá plně tekutě - ale její nízký obsah vody zabraňuje termoregulaci. Tomuto lze předejít pozorováním, postupným ubíráním síly vařiče a opatrností. I tak ale bude v konečné fázi unikat část dusičnanu amonného ve formě par a slabého dýmu- tyto nejsou dráždivé - větrání je ale doporučeno. Získaný roztok je pak ponechán chladnutí. Velmi rychle vykrystalizují krystaly dusičnanu amonného. Případně mohou vzniknout veliké kusy plátků dusičnanu - ty lze jednoduše rozlámat a rozdrtit na krystaly. Tyto jsou pak rozprostřeny v co nejméně tenké vrstvě na plech a sušeny v horkovzdušné troubě při teplotě 130 - 140&amp;nbsp;°C po dobu alespoň jedné hodiny (ze začátku se může stát, že vlivem vlhkosti dusičnan &quot;roztaje&quot; ve své vlastní vlhkosti a pak zase vykrystalizuje po odpařené vázané vody). Při teplotách nad 190&amp;nbsp;°C hrozí rozklad dusičnanu na dráždivé páry a při teplotách pod 110&amp;nbsp;°C hrozí nedokonalé sušení. Během sušení bude část dusičnanu sublimovat, větrání je nutností stejně jako následné vytření trouby. Vysušený dusičnan se nožem rozřeže, vyloupne a nechá se pár minut chladnout a pak je vložen do několika velmi dobře vzduchotěsně uzavřených obalů, aby nenasál vzdušnou vlhkost. Před použitím do ammonalu je nutno jej rozetřít na jemný prášek.

&lt;gallery style=&quot;clear: both;&quot;&gt;
File:5 l plastový kbelík.jpg
File:Plastový kbelík, 5 l s dvojicí kelímků uprostřed.jpg
File:Vkládání plastové zkumavky do kbelíku.jpg
File:Vkládání plastové zkumavky do 5l kbelíku.jpg
File:Zkumavka položená na kelímcích uvnitř 5 l kbelíku, zasypaná 4,5 kg polohrubé mouky.jpg
File:Pohled na zkumavku v kbelíku s 4,5 kg polohrubé mouky, dno tvoří dvojice kelímků.jpg
File:Vystlání povrchu kbelíku papíry.jpg
File:Zkumavka s plastovým trychtýřem.jpg
File:Pohled na trychtýř, 7 - 8 mm vnitřní průměr.jpg
File:Pohled na trychtýř s rukou.jpg
File:Zápalnice vložená do plastové zkumavky.jpg
File:Vkládání smotku vaty do ústí trubičky pomocí dvojice tyčinek.jpg
File:Upěchování smotku vaty pomocí tyčinky.jpg
&lt;/gallery&gt;

[[Kategorie:Výbušniny|{{SUBPAGENAME}}]]</text>
      <sha1>ebe0kbmju775lapzmijzpu0nxolzzzj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Český slang/Námořnický</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8078</id>
    <revision>
      <id>42722</id>
      <parentid>42721</parentid>
      <timestamp>2021-01-08T09:18:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>129.205.124.206</ip>
      </contributor>
      <comment>/* S */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="32042" xml:space="preserve">Následující slovník obsahuje výrazy, vybrané a zpracované námořními kapitány a prvními strojními důstojníky (Robert Kouřil, Jaroslav Hořelica, Ctibor Medek a Václav Jílek) za laskavé pomoci dalších emeritních i aktivních námořníků a přátel na FB skupinách Čeští námořníci a Československá námořní plavba.

Používané slangové výrazy jsou směsicí převzatých odborných i slangových termínů anglických, německých, polských a ruských námořníků.

Tento soupis slangových výrazů je jen připomenutím dnes již zanikajícího námořního řemesla čechoslováků. Rádi bychom, aby byl doplněný o slangové výrazy starých i dnešních plavců.

Šťastnou plavbu a tři stopy pod kýlem!

Polský námořnický slang s obrázky: http://www.full-ahead.net/Slownik/Obrazy/
Historie České námořní plavby: http://www.namorniplavba.cz/


{{SHORTTOC}}
 
== A ==
* ácécéčko - chemie na čištění vzuchových chladičů, ACC - air cooler cleaner ang.
* áftrpik - záďový balastový tank, after peak ang.
* agent - v přístavu oficiální zástupce nájemce (charterer) nebo rejdaře (owner)
* aldiska - na můstku uložená ruční lampa 24V k světelné signalizaci (Morse) z lodi, Aldis lamp ang.
* arabárna - země s arabským obyvatelstvem, též mahmuďárna
* arabský nevěstinec 	- loď přepravující ovce a kozy (většinou z Austrálie do Perského Zálivu)
* atlaska - vzduchová pistole na nástřik barvy, výrobce: Atlas Copco

== B ==

* babák - nepovedený, amatérský uzel, pokročilejší verze je tzv. babák s pojišťovákem
* bak - loďmistrův sklad pod příďovou palubou, podbačí, jít pod bak, je to pod bakem, die Back něm.
* balast - voda zatěžující /vyvažující loď bez nákladu
* balastovka - pumpa na čerpání balastové vody
* balk - loď na převoz hromadného, sypaného nákladu (uhlí, ruda, obilí), též rudovec, bulk carrier ang.
* balkhed - přepážka mezi prostory lodi, bulkhead ang.
* banana bout - člun, loďka domorodců
* barvárna - sklad barvy většinou pod příďovou palubou tedy vedle baku, podbačí
* baum - stožárový výložník, der Baum něm.
* berta	- mohutnější verze oklepávací pistole, nebo úvazného lana, tlustá berta
* bildž	- stoka ve strojovně, též zenza, studánka, bilge ang.
* blbec	- místní měna, též čmrlík
* bílá pláž - postel
* blaníkovec - jedna ze série v Polsku vyrobených sesterských lodí: Blaník, Radhošť, Sitno, Kriváň
* blekáč - totální výpadek strojů, blackout ang.
* blembák - pracovní přilba
* blok - kladka
* blinda - záslepka, zaslepení potrubí plnou přírubou
* bobket - malý bagřík umisťovaný do ládoven na shromadění zbytku sypkého nákladu, výrobce: Bobcat
* bocman - loďmistr
* bocmanka - úvazná jednoosobová sedačka (prkno) pro práci ve výškách nebo za burtou
* bolcen - zajišťovací čep
* bolt - šroub
* boltec - čep šakle s úchytem též závlačka
* brázda - stopa po zvířené hladině za lodí, kilwater, wake
* brestka - úvazné lano vede z lodi na pachole na molu kolmo do osy symetrie lodi, brest line ang.
* brezent - plachtovina
* bublina - menší tank u spalovače na ohřev, usazení a nakalení zbytků paliva a olejů ze stok pod hlavní mašinou, ke snadnějšímu spálení
* bulaj	- kulaté vodotěsné okno utahované křídlovými matkami, bull’s eye ang.
* bulina - zaplétaná rukojeť lodního zvonu
* buml - odbíječ, též fendr, cipl
* buzerantky - plážové pantofle, žabky, vietnamky
* bunkr	- tankování paliva, též bunkrování, bunkrovačka
* bunt - celní sklad na lodi s alkoholem, cigaretami atd., pečetěný v přístavu celníky
* burta	- paluba, též bok, strana lodi, hoď to přez/za burtu
* buxír	- remorkér, tugboat ang.

== C ==

* céóčko - stanice s CO2 plynem k hašení hlavní strojovny
* cesta	- plavba lodi přez oceán nebo moře, od nakládky po vykládku
* cipl - odbíječ
* cípant - opravný třmen, provizorní ucpávka děravého potrubí, guma a hadicové svorky
* cumovat - vázat loď

== Č ==

* čártr	- nájemce lodě, charterer ang.
* černá	- jednotka důkladné celní kontroly, též černá brigáda
* číf - vedoucí oddělení, palubní, mašinový, čífkuk, chief ang.
* čífkuk - šéfkuchař, chief cook ang.
* čmrlík - místní měna
* člunovka - paluba se záchrannými čluny
* čongat - tahat, makat, z polštiny
* čorízo - jihoamerická klobása

== D ==

* dalba - dřevěná sloupová konstrukce zapuštěná do dna s vícero funkcemi np. navigační znak, vázání menších lodí atd.
* dedvejt - celková tonáž zátěží lodi (náklad, zásoby, atd) kromě váhy lodě samotné, deadweight ang.
* déháčko - lodník, deck hand - DH ang.
* dejmanka - denní šichta na údržbu lodi 08-12 - 13-17, pauzy na kávu 1000-1015 a 1500-1515, obvykle bocman a tři námořníci
* dejviskap - nedělní prohlídka kabin, zda námořníci udržují majetek ownera v pořádku a čistotě
* dejvit - zařízení na spouštění a vytahování np. záchranných člunů, konstrukce a naviják s lanem, davit ang.
* delfín - vázací bóje, mooring dolphin ang., nebo ruční přístroj na mechanické odstraňování rzi
* derik	- stožárový výložník, derrick ang., též baum
* dlaník - kožený návlek s železným válečkem na dlaň k usnadnění šití plachtoviny, též dlaňovka, palečnice, seaming palm ang.
* dobírat slek - navíjet úvazné lano lodi tak, aby nevznikl tah
* domeček - prostor mezi ládovnami (vyvýšená paluba + ostění) - skládek pilotských žebříků a příslušenství
* driftovat - loď bez pohonu unášená proudy a větrem
* durchšlák - ocelový nástroj na vysekávání otvorů (výroba těsnění), děrovač, průbojník
* džajro - gyrokompas
* džambo - jakýkoliv větší stroj, np šverbaum
* dýzl - nafta, diesel oil - DO, gas oil - GO ang.

== E ==

* efko - klíč ve tvaru f na otevírání či utahování bajonetových uzávěrů požárních hadic
* ejbík	- námořník prvního stupně, able bodied seaman - AB ang.
* ejektor - sací zařízení užívající jiný proud vody, užívaný np. ke stripování balastových tanků atd.
* expanzák - expanzní ventil
* eva - evaporátor

== F ==

* fajrlajna - vedení požárního potrubí
* fajront - Padla!
* fala - vlna, z polštiny
* falen - lano na vázání záchranného člunu k lodi, painter ang.
* falšburta - ochranné plátové hrazení na levých a pravých krajích hlavní paluby
* fasung - den a hodina, kdy kapitán vydává alkohol, tabák a čokoládu
* fást - utáhnout na silno, na fást
* fendr	- odbíječ
* fera - loďka vezoucí z rejdy námořníky do přístavu a zpátky
* férvej - vybójkovaný koridor navádějící loď z moře do přístavu, fairway ang.
* finiška - finální nátěr povrchové barvy na dva základní nátěry
* fiting - ocelový materiál na upevňování, úchyt(np. bridge fitting)
* flanše - příruba, flanšna, flange ang.
* flapa	- protipožární nebo regulační klapka na ventilační šachtě strojovny
* flujdovat - nanášet antikorozní lanolinové mazadlo, výrobce: Fluid film
* flaglajna - provaz vhodného materiálu a průměru na uvazování vlajek apod.
* flagštok - záďový stožárek na uvazování vlajky
* fonarxka - jehlová oklepávací pistole, výrobce: Von Arx
* forkástl - konstrukce/prostor pod příďovou palubou kde se nachazí bak, barvárna a np. kompresorovna
* forklift - vysokozdvižný vozík
* fórmen - předák stevedorů, foreman ang.
* fórpik - příďový antikolizní tank, fore peak ang.
* foršot - čelní, přední stěna nástavby
* fudžina - pneumatická, disková, smirková bruska na ocel před nátěrem, výrobce: Fuji
* fumigovat - dezinsektovat, užití chemických prostředků k hubení hmyzu na lodi, prevence napadení nákladu škůdci
* fusblok - kladka
* fulservis - kompletní servis

== G ==

* gafa - silná plastová lepící páska, výrobce: Gaffa, duct tape nebo silver tape ang.
* gáje - ocelové lano a zařízení kladek a úchytů vychylující baum do stran, guy ang.
* galérka - ochoz hrazený zábradlím - relingem
* gang - parta stevedorů pracující na jednom z nakládacích/vykládacích zařízení nebo ládovně
* gántra - rámový jeřáb
* gauše	- očnice, plechová vložka do oka lana ve tvaru slzy
* gengvej - spouštěcí lodní schody na břeh, též trap, gangway ang.
* gonio	- anténa rádiolokátoru používajícího goniometr, np. Marconi Lodestone
* grab - výložník, drapák
* gregory - obrovské ocelové kryty ládoven, výrobce: Mac Gregor
* greting - dřevěný nebo železný mřížovaný podklad pro chůzi
* grizzly - vizour se šampusem


== H ==

* hajpres - systém klimatizačního zařízení pro celou nástavbu
* házečka - lano (8mm, 30m) se zátěží(pletená - monkey's fist nebo gumový hranolek), ručně vrhaný první fyzický kontakt lodi s obsluhou mola
* haupšlák - vázací smyčka, část uzlu
* havlinka - vidlice na veslo záchranného člunu
* hečvej - pojízdná a dosedací plocha hran pontonů na vrcholu jícnu ládoven, hatch way ang.
* hedlajna - příďové úvazné lano směřující dopředu
* heliograf - ruční signalizační zrcátko ve vybavení záchranného člunu
* hendysajz - loď vybavená vykládací technikou, dedvejt 10000-30000t, handy size ang.
* hizink - námořní provaz napuštěný extraktem borovicové pryskyřice, na marky, klajdung (viz. hesla), tarred marline ang.
* hospodář - šéf hotelového oddělení, purser ang.
* hotel	- cateringové oddělení na lodi
* hruška - kulovo-válcový výběžek podvodní části přídě
* hříbek - šroubovatelný uzávěr vyústění ventilace uzavřených prostor lodi ládovny, sklady atd.
* hupcuk - pákový, řehtačkový zvedák, řetězák
* hýf - svázaný materiál připravený na transport jeřábem, většinou dřevo

== I ==

* imigrejšn - pasový úředník
* incík	- spalovač odpadu, incinerator ang.
* indykáč - vzduchový ventil na hlavách valců, indicator cock ang.

== J ==

* jednoprsťák - pneumatické oklepávadlo rzi s jedním ostrým pístem
* jogurtservis - prázdné kelímky od jogurtu na tvrdý alkohol
* jola - pracovní lano np. na vázání bocmanky sterlingu, polypropylen, nylon 20-30mm
* jutovina - jutová tkanina používaná na děrované kryty studánek v ládovnách

== K ==

* kabajan - filipínská noclehárna, Nazdar krajane! fil.
* kabina - kajuta
* kábl - desetina námořní míle, cable ang.
* kablkarna - krátký vázací provaz na smotaná lana nebo hadice, rozplétaný z pramenů starých větších lan
* kaďour - kadet
* kafe - přestávka na kávu, 15 minut, coffee time ang.
* kalabuš - vězení
* kalamitka - ruční pákový mazací lis k plnění maznic vazelínou, též dekalamitka
* kalfatrování - temování mezer mezi dřevěnými prkny vtloukáním koudele a zalitím asfaltem
* kapestan - naviják na vázací lana lodi, s vertikální osou otáčení, u menších lodí na středu záďového manévrového stanoviště
* kapling - rychlo-spojovací koncovka np.u požárních hadic a proudnic, coupling ang.
* kapr - vazač lodi, na břehu chytá házečku hozenou z lodi, pomocí ní přitáhne úvazné lano na molo, kde oko lana hodí na pachole
* kapučíno - pěna z mazutu na vrchu hladiny v tanku po profouknutí bunkrovací hadice, mate při měření výšky zaplnění tanku
* karamba - rozpouštěč rzi ve spreji, ekvivalent WD-40, výrobce: Caramba
* kareluk - šváb
* kargo	- náklad
* kargohák - hák výložníku, jeřábu nebo baumu
* kartáč - karton (Objednám si pet kartáčů piva.)
* kaustik - NaOH, caustic soda ang.
* kej - molo, loď se váže ke keji
* kenter - oddělitelné oko kotevního řetězu na každém 27,4 metru řetězu tedy - šaklu (šakl je kromě třmenu i míra kotevního řetězu 15 sáhů tedy 27,4 metrů)
* keva - vodní vysokotlaký čistič, výrobce: KEV
* kingston - otvor v podvodní části lodi krytý děrovaným plátem k sání mořské vody do systému chlazení strojovny
* klajdung - konzervační ochrana zápletu na ocelovém lanu, vrstva smáru, látka a klajdovacím kladívkem namotaný hizink
* klapa	- ponton, zvedací poklop
* klárování - příprava vázacích lan na spouštění kluzami na břeh nebo remorkér přesným kladením dlouhých smyček vedle sebe na palubu
* klepačka - pneumatická, jehlová pistole na rez
* kluza	- průvlačnice
* klýrens - vzdálenost přídě nebo zádě od překážky - hlásí oficír při manévrech, clearance ang.
* kočka	- malá, ponorná pumpa nebo na „přehradách“ záďový traverzový jeřábek nebo hupcuk - řetězový zvedák
* kofitajm - pauza na kávu, na dejmance od 10:00 do 10:15 a od 15:00 do 15:15
* kofrdam - prázdný prostor mezi balastovými tanky (ve vodotěsných přepážkách), cofferdam ang.
* kolečko - kormidlo - jeho řídící část na můstku, Máš jít na kolečko (kormidlovat).
* kombajn - pojízdný elektrický přístroj na odstraňování rzi
* kominíček - chemické kapsle na čištění komína
* kominks - zvýšená a sekcemi zesílená obruba jícnu ládovny, hatch coaming ang.
* komunikáč - průchod hrazený relingem
* korma	- záď
* korytář - otevřený prostor na bocích lodi pod nástavbou
* kotelník - člen strojního oddělení, hanlivě
* koustgárd - coast guard, americká, příbřežní, strážní a kontrolní služba
* krůlista - seznam členů posádky, crew list
* křídlo - venkovní strážní a pozorovací stanoviště vybavené náměrníkem na obou stranách můstkové paluby
* křídlovka - křídlová matka
* kukarača - velký šváb
* kuplung - spojení, spřažení, zakuplovat, vykuplovat
* kýlblok - ocelový pilíř s dřevěným vrchem, na kýlblocích stojí loď na doku, keelblock ang.

== L ==

* ládovna - nákladový prostor
* lajncuk - kladkový lanový zvedák
* lašing - úvaz nákladu
* lekáž	- díra v lodi nebo v tanku
* list - přechyl na jeden z boků lodi
* lítačka - ryba s křídly, Beloniformes
* lochajzna - ocelový nástroj na vysekávání otvorů (výroba těsnění), děrovač, průbojník
* lojďák - inspektor námořní klasifikační společnosti Lloyd's Register
* lůček	- palubní sklad na zádi
* lůzování - popouštění lana

== M ==

* majle	- námořní míle
* majna	- povel: dolů! nebo povoluj!
* mamasan - vedoucí noclehárny
* manévry - pohotovost na stanovištích (můstek, velín, příď, záď) při připlutí/vyplutí z přístavu
* manifold - ústí sběrného potrubí, roura větvící se do několika otvorů
* manila - úvazné lano, dříve z vlákna akaby (tzv manilské konopí) dnes většinou z polypropylenu
* Manila bar - filipínská nálevna
* mankydek - pelingáč, monkey deck, monkey island ang.
* mankyledr - monkey ladder, provazový žebřík
* mankyvrenč - hasák, monkey wrench ang.
* mantala - úchytné lano visící po každé straně provazového žebříku, piloťáku, manrope ang.
* mantloch - vodotěsně zavíratelný, oválný průlez do uzavřených prostor, das Mannloch něm., manhole ang.
* marka	- zajištění lana bránící jeho samovolnému rozplétání na konci nebo u zápletu menším provazem, nití, drátem, seizing ang.
* marodka - místnost pro nemocné
* maršpikl - kolík na zaplétání lan, zaplétací jehla, též špicnágl, der Marlspieker, marlinspike,
* masthaus - domeček
* mástr	- kapitán, hlavní radar
* mašina - hlavní stroj pohánějící lodní šroub
* mašiňák - námořník pracující ve strojním oddělení
* mašt - stožár
* matka	- hlavní ukazatel gyrokompasu
* mazut	- těžké palivo, heavy fuel, IFO intermediate fuel oil ang.
* mejndek - hlavní paluba, main deck ang.
* mesa - jídelna
* mesinžr - servisní lano 8mm, dvě spojené házečky jedna na lodi, druhá na břehu
* midšip - střed trupu lodi označený stupnicí nákladových linií, volné burty a znakem Plimsolla nebo nulové vychýlení kormidla, midship ang.
* mocovat - vázat, upevňovat
* motorová myš - lodník
* mrtvá fala - doznívaní vlnění vzniklého na vzdálených místech, swell ang.
* mustrovat - naloďovat
* můringmen - viz kapr, mooringman ang.

== N ==

* náhoňák - erotický časopis
* nához	- lano (prvotní 2 smyčky) namotané na vinčkopu k vybírání
* nautila - větší ponorná pumpa
* na fást - na silno (np. utáhnout lano)
* na ful - na plno (np. otevřít ventil)
* na prasáka - jít v montérkách na jídelnu
* na žida - vázat dvě lana na jednom poleru
* napajcovat - rychle natřít
* nok - vrchol baumu
* noty - erotický časopis (Puč mi nějaký noty.)
* notys	- týdeník s opravami navigačních map britské admirality, admiralty notices to mariners ang.

== O ==

* obíhačka - vyřizování papírů na Plavbě (ČNP) před naloděním
* obracečka - u velkých motorů elektrické u malých motorů ruční zařízení na protočení motoru před startem, je třeba mít otevřené indikáče
* ocelák - ocelové lano
* odbava - vyřizování oficiálních formalit v přístavu, na jedné straně kapitán, C/O a C/E na druhé straně stolu imigrační, celní, přístavní, sanitární, hasičtí atd. úředníci, prostředníkem je lodní agent
* óesák	- námořník druhé třídy, Ordinary Seaman ang.
* oficír - důstojník
* ofpík	- lacinější satelitní telefonní přenos přes Inmarsat B, off peak,
* ojlspil - výtok mazutu, nafty, oleje, oil spill ang.
* oklepávat - mechanicky odstraňovat rez
* omega šakl - obloukový třmen se šroubovým manžetovým kolíkem
* ořech	- kolo kotevního navijáku, přez který vede kotevní řetěz z kotevní komory do kluzy
* osma - nához na polery
* ouner	- vlastník lodi, owner
* ounerka - kabina vlastníka lodi
* outor	- přechod obšívky mezi bokem a dnem lodi
* ouvrtajm - přesčas, overtime ang.

== P ==

* páčky	- ovladače palubních strojů (ládovny, jeřáby, vindy). Jdi na páčky.
* pajpa	- roura, pipe ang.
* pajsr	- páčidlo
* palubák - námořník pracující v palubním oddělení
* panama - příďová a záďová středová průvlačnice
* panenka - ruční, pákový, hydraulický zvedák, též džek, jag ang.
* pancířáky - vodotěsné dveře na nástavbě
* partie - fáze nakládky nebo vykládky
* patka	- držák na bottom twistlock, na palubě nebo na gregorech
* pecka	- pokročilá bodová koroze
* peg - skládek pod záďovou palubou
* pelingáč - nejvyšší paluba na lodi, střecha můstku, též mankydek
* pendant - krátší zátěžový nástavec (oko-oko) lana remorkéru podávaný na loď
* pentra - občerstvovna s kávovarem, lednicí a se stolem pro šest lidí
* péro - polypropylenový koncový nástavec (oko-oko) na ocelovém vázacím lanu (špringu)
* piliňák - laciný toastový chléb
* pilot	- lodivod
* piloťák - žebřík pro naloďování lodivoda
* pilotka - člun s lodivodem anebo na lodi kajuta lodivoda
* pin - čep
* plyty	- pochozí plechy v mašině, též plejty
* podpísťák - prostor pod písty hlavní mašiny, kde se shromažďují nespálené zbytky paliva
* pokrovec - kryt z plachtoviny s provazem na ovládací zařízení (hlavně elek.) vystavená na palubě dešti a mořské tříšti
* poler	- pachole, polery jsou dva svislé válce, na které se váže úvazné lano
* policajt - smyčka nad osmou na jednom z polerů
* polstr - polstrovaná sedačka na kajutě, v klubovnách, faulenc
* pomocňák - generátor, pomocný motor na výrobu elektřiny
* poplachy - nácvik havarijních situací: opuštění lodi, požár, muž přez palubu atd.
* port - přístav
* portstejt - Port State Control, oficální prohlídka lodi inspektorů v přístavu státu, vlajky, registru
* postoj - doba stání lodi v přístavu
* potnice - silnější dřevěná prkna nasazovaná na boky ládoven
* potník - bílá mřížková tkanina na zachytávání potu kolem krku a otírání obličeje 500x200mm, swaet rag ang.
* pozička - lístek na nástěnce s pozicemi vlastní a ostatních lodí ČNP
* požárka - požární pumpa, voda na splachování paluby
* prajmr - základovka
* prasátko - přenosný válec k rozvodu vzduchu z jedné na více rychlospojek vzduchových hadic
* prefendr - spoj z ocelového lana mezi baumem a okem na vrchní ploše falšburty
* propeler - lodní šroub
* přehrada - jedna ze série v Jugoslávii vyrobených sesterských lodí: Lipno, Orava, Orlík, Slapy
* přejezd - krátký mořský přejezd lodi z přístavu do přístavu
* přihodit - navléct plný vinčkop při dotahování úvazného lana
* psí vachta - strážní služba od půlnoci do čtyř nebo šesti do rána
* pucvól - textilní cupanina na čistění povrchu od oleje nebo smáru
* pumpovna - místnost s ovládáním na pumpy
* punčocha - přípravek, síťka z ocelového lana s úchyty k výměně lana jeřábu za nové, cable sock ang.
* půpdek - paluba nad hlavní palubou, poop deck ang.

== R ==

* radiják - radiodůstojník
* rajóny - úklid nástavby
* ramnek - asfaltová páska na lepení mezer mezi pontony ládovny, výrobce: Ram-Nek
* rastrymůvr - odrezovač, rust remover ang.
* redukčák - redukční ventil
* rejda	- kotviště před přístavem
* reling - zábradlí
* rener	- lano která zvedá kargohák
* retgard - kruhový kryt proti krysám nasazovaný z palub na úvazná lana, též štůrlapa, rat guard ang.
* rolna	- kladka na úvazné lano s vertikální hřídelí, umístěná v otvorech falšburty nebo na stojně

== S ==

* sajfovat - omývat venkovní části lodě saponátem
* sajdtank - side tank, boční svislý tank
* saundingy - výsledky měření sond tanků, soundings ang.
* sedlo	- vidlice, do které se nasazuje klín k zajišťování gregorů
* separace - materiál oddělující části nákladu od sebe (papír, dřevo, igelit)
* símeňák - dům pro námořníky, bar, pošta, internet, kulečník, pingpong, seamen’s club ang, Stella Maris
* sichrák - pojistný ventil
* singl ap - shoz většiny úvazných lan před vyplutím, zůstane hedlajna, sterlajna a špringy F&amp;A, single up ang.
* skajlajtr - velký otvor do mašiny nebo pod bak s vysokou obrubou a vodotěsným krytem
* skalops - kruhovité výřezy na rozích příčných přepážek tanků, aby se nekřížili sváry a volně proudila voda a vzduch
* skaprs - odtok z hlavní paluby zátkovaný před bunkrováním paliva, scupper ang.
* sladž	- odpad z paliva a olejů hlavní mašiny a jejích komponentů ztékající do stok, sludge ang.
* slek - moment zrovnovážení přilivu s odlivem (slack water); průvěs úvazného lana, též povel: Slek! Lůzuj!, Sleknout lano.
* sleming - bouchání přídě o hladinu při podélných náklonech (pitching) lodi
* sling	- zvedací popruh
* sluníčko - světlo do ládoven nebo v noci na přilákáná ryb, plechová kopule s žárovkami, mřížkou, kabelem a provazem
* smár - vazelína
* smárovat - mazat, na lana jeřábů se někdy používala tzv smárovací bedýnka
* sodobar - velký sodovkovač na chodbě v nástavbě
* softdrink - Cola, Fanta, Sprite, Tonic v 0,3 plechu
* sonda	- tenká roura do tanku s ústím na hlavní palubě k měření hladiny tekutiny v tanku
* spredr - ocelový rám, rozpěra, jeřábová traverza
* sprinkler - výstřiková hasící hlavice
* sračkamašina - čistička kanalizačního odpadu
* sračkatank - tank na kanalizační odpad, sewage tank ang.
* srdíčko - část pilotského žebříku stabilizační vložka mezi markou a stepem (příčka, šprušle), chock, distance piece, heart ang.
* stahovák - lanový napínák
* starej - kapitán
* stekr	- vozidlo na přepravu kontejnerů po přístavu
* step - příčka žebříku
* sterlajna - záďové lano směřující dozadu
* sterling - závěsná pracovní lávka pro dva lidi
* stevedoři - manipulanti nákladu v přístavu, smetají zbytky nákladu v ládovnách, upevňují (mocují)náklad atd.
* stojna - stojící podpěrná konstrukce
* stoper - krátké lano s šaklem sloužící k zadržení dotáhnutého lana, aby se shodilo z vinčkopu a uvázalo na polery
* stromeček - stožár se signalizačními světly a anténami na pelingáči
* stresy - momenty a síly deformující lodní těleso, jejich intenzita záleží na rozložení nákladu/balastu podél lodi
* stripovat - vysávání zbytků vody z balastového tanku pomocí ejektoru, stripping ang.
* stříhačka - rozpočítávání o to, který dejman propašuje do práce pivo, každý z účastníků na raz, dva, tři ukázal prsty jedné ruky číslo a začlo se rozpočítávat, jednička byl Neptun
* studánka - stoka v ládovně, stanice pitné vody v nástavbě, fasung
* suezka - kabina pro člunaře v Suezském Kanále
* sucháč - suchý dok, dry dock ang.
* sýčest - zásobník na mořskou chladící vodu, sea chest ang.

== Š ==

* šakl - obloukový třmen se šroubovým manžetovým kolíkem, je to také míra kotevního řetězu - od kotvy co 15 sáhů/27,4 metrů
* šermula - vystřelovač lanka, discharger rockets, vynálezce William Schermuly
* šerštok - uprostřed ládovny umisťovaná příčná vzpěra na uchycení čelní hrany tvindeku
* šestnáctka - mezinárodní námořní kanál VHF 16 do komunikace všech lodí na všech mořích s přenosy povinně sledovanými ve dne v noci 
* šífort - mořská i říční plavba, die Schiffahrt něm.
* šifting - posun lodi pomocí úvazných lan nebo změna pozice lodi v přístavu
* šiftovat - měnit pozici lodi v přístavu
* šipčák - firma zásobující loď proviantem a potřebným materiálem, shipchandler ang.
* šiping - námořní doprava, shippping ang.
* škunerka - ocelové lano mezi vrcholy dvou baumů
* šlák - nához, půlsmyčka
* šlojzna - plavební komora, die Schleuse něm.
* šmajska - házečka, žutka nebo servisní lano 8mm ke spouštění /vytahování lehčích věcí, nářadí, kbelíků
* šortík - krátké pracovní nasazení
* šot - stěna
* špicnágl - též maršpikl, die Spitznadel
* špinavka - práce, kde se člověk tutově, totálně zašpinil, málokdy extra zaplacená
* šplajs - záplet, longsplajs, splice ang.
* šplajzovat - zaplétat lano
* špring - úvazné lano mířící: na přídi dozadu a na zádi dopředu
* šrimsy - krevety
* štauplán - plán nakládky
* šroufovat - tahat, makat
* šteft	- svorník, stud bolt ang.
* štorm	- bouře
* štormovat - zabezpečit loď před bouří
* štormtrap - provazový žebřík
* štrop	- závěsné ocelové lano oko - oko
* štůrlapa - kruhový kryt proti krysám nasazovaný z palub na úvazná lana, též retgard
* šumivka - vlna, odbitá od přídě a větrem nesená na palubu
* šupna - podpalubní, záďový prostor na odpadky s otvíracím dnem, aby obsah padal přímo do moře nebo do bárky,
* švancparáda - nástup posádky před imigrační důstojníky, kontrola obličejů
* šverbaum - středový zesílený baum na těžký náklad

== T ==

* tajdy	- přílivy a odlivy
* talyman - sčítatel, zapisovatel kusového nákladu
* talymanka - kabina pro sčítatele kusového nákladu
* tanktop - vrchní část tanku
* telefon - podávání lana na dvě svázané házečky, též mesindžr nebo způsob vykládky/nakládky baumy
* telegraf - ruční páka na můstku a ve velíně k ovládání rychlosti lodi
* temovat - těsnit mezery, spáry
* topenant - topping lift, kladkový systém, lano spouštějící nebo zdvihající rameno jeřábu či baum
* toplift - příčné prodloužení maštu (pl:saling), kde se kotví kladky topenantu
* trap - spouštěcí lodní schody na břeh, též gengvej
* trejsink - šablona, průsvitka s předpřipavenou grafickou/textovou opravou mapy, tracing
* trejsr - vedení ohřevu podél potrubí s těžkým palivem
* triton - ulita křídlatce
* trim - rozdíl mezi ponorem na zádi a na přídi
* trimovat - rovnoměrně rozprostřít náklad
* tropiko - tropická dávka vína 0,2l den, oblečení do tropů
* třetina - pravidlo v přístavu, kdy třetina posádky musí zůstat na lodi - nejde na vycházku, držet třetinu
* tulej – válcovité nebo kuželovité kovové pouzdro, objímka k nasazení násady (tulejka)
* tunel	- průchod lodí z mašiny na příď na jednom nebo obou bocích lodi pod hlavní palubou
* tvindek - mezipalubí v ládovně, tween deck ang.
* tvistlok - zámek na roh kontejneru

== V ==

* vakl - vůle
* valva	- ventil, valve agn.
* vachta - strážní služba
* vachtovej - strážní námořník nebo motorář
* vejmlat - noční přesčas, waymlud ironicky
* velín	- kontrolní a řídicí centrum hlavní mašiny, well-in komicky
* vinčkop - vindy špulka vindy, na kterou se nahazovaly lana k vytažení, utahování, das Katzenkopf
* vinda	- kotevní a lanový naviják
* vingtank - horní, křídlový tank
* vira - povel: vytahuj!, vybírej!, tahej! zvedej!
* vizour - whisky
* voďár - vodka
* volná burta - délka od značky hrany hlavní paluby do hladiny vody
* votrvejzy - kanály nebo na zábrany (na gregorech) k řízení odtoku vody, waterways
* vraní hnízdo - plošina na příďovém stožáru
* vrbičky - nakládkové nebo vykládkové molo daleko od civilizace, Stáli jsme ve vrbičkách.
* vodník - sada na měření hladiny v tanku: pásmo, hadr, křída, water finding paste, klíč na zátku
* výfuková lampa - těleso výfukového ventilu
* vyjetina - námořník pracující dlouhý čas na lodi, vyjetej, vyjetóza, vyplávaný slov.
* vzdušník - roura na sání a odtah vzduchu z tanků

== Z ==

* zahrádka - venkovní posezení
* záplet - splet lana do oka nebo konce
* zavodnit se - pořádně se napít vody před prací
* zeglar - zajištění výložníků, krytů nákladových prostor a palub pro plavbu na moři, též povel: Zeglar!, segeln něm.
* záburťák - otvor s ventilem pro vypouštění vody do moře
* zárohák - zahnutý štětec
* zašívat se - schovávat se před prací, zašívárna, zašívák, zašít se
* zátka	- výpustný šroubový uzávěr ve dně lodi, člunu
* zenza	- stoka, nejnižší místo v trupu lodi, kde se sbírá kondenzát a rozlité nečistoty

== Ž ==

* žabka	- svorka na ocelová lana
* železo - kotva, hodit železo = hodit kotvu
* žutka	- viz házečka, rzutka pol.

== Výrazy polozapomenuté a zatím nedefinované ==

zápustka, pilar, puška

== Hlášky atd. ==

Domů, pane Berka, domů.
Tak nám to zase cinklo.
Tři vosum pod kůží.
Mejt se nebudu, prostěradlo to veme.
To je šiping.
To oklep štětcem.
Hoď to do velkýho skladu.
Máš jít ke starýmu.
Barva vodu vytlačí.
Ještě sem tě neznal a už si mě sral.
Palubáci, čuráci, přiděláváte nám práci.
Ještě mu hoří vajgl na nádraží a už by vyloďoval.
Máš jít na můstek naladit sirénu!
Máš jít na můstek pro ohýbačku na rohlíky! (jiná verze: pro brambory)
Rychle běž napsat dopis, v deset bude poštovní bóje!
More kruté, more krásné, more ja ťa jebem. Jaj kačica.
Čo to mátě, ukažtě to, to je pekné, dajtě mi to, kůpitě si nové.
Duj větře, duj, já se tě stejně nebojím.
Dřevěný šakle, kožený renery.
To nemáš v naloďováku.
Vrátím ti to na další lodi.
Starý unavený ejbík.
Dřív byly paluby ze dřeva a námořníci ze železa, dneska je to naopak.
Těžká navigační situace.
Na lodi je dvacet kuchařů a jeden kokot v kuchyni.
Lehký nátisk (při pití alkoholu z láhve).
Gargamel, Zlatý rohy, Zrzek (Šetena) a Pomáda.

== Hlášky ze šestnáctky (kanál VHF 16) ==
 
Filipino monkey, banana radio, I cannot see you, but I can smell you. Go back to jungle, Gorila.
This is crazy manoeuvre. Go back to school. Mario (vyvolávání ztraceného kolegy z lodi).
Filipino salsalero. Conicero maricon.

[[Kategorie:Český slang|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>lgbzby4bnyay0lgykj1qruplyjsy6hh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Výbušniny/Ammonal</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8079</id>
    <revision>
      <id>41133</id>
      <parentid>40689</parentid>
      <timestamp>2020-03-08T16:55:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ParallaxHunter</username>
        <id>7271</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="10771" xml:space="preserve">'''Popis odpalu nálože ammonalu s pomocí rozbušky'''
Toto je částečný popis postupu odpalu nálože ammonalu s pomocí rozbušky.

Má informativní charakter. Nejlepší je se o něco takového nepokoušet. Tento popis je především určen pro mladé experimentátory s cílem minimalizovat riziko nechtěného zranění.

Na vhodné místo v lese zcela mimo dráty vysokého napětí (ideálně ráno nebo večer mimo loveckou sezónu, mimo dny s bouřkami a mimo velmi suché dny) je zanesena rozbuška s peroxidem acetonu uvnitř přepravního kbelíku se sádrovým práškem. Rozbuška obsahuje 1,0 - 2,0&amp;nbsp;g výbušniny (buď samotná [[třaskavina]] nebo kombinace třaskavina/[[Erythritol tetranitrát|ETN]], [[Pentrit|PETN]] či [[Hexogen|RDX]]) a konec 5 m dlouhého palníku (minimálně se střední odolností, nízko-odolné palníky jsou zcela nevhodné, obecně je vhodné si koupit desítky palníků a ty pak doma před ostrým pokusem proměřit) a místo pro připevnění lanka. Je nalezeno přehledné místo s ideálně dvěma silnými kmeny stromů 3 - 4 m od sebe. Stromy by neměly mít v korunách volné kusy větví a ani výrazné kořeny u země (eliminace pádu větví, zakopnutí). Na tři slepené pizza boxy (vrchní box je lehce prohnutý směrem dovnitř, pro eliminaci kutálení) je do středu umístěn papírový kelímek s 150 g ammonalu 80:20. Papírový kelímek má rovněž prstenec pro připevnění lanka. Celá sestava nálože s papírovými krabicemi je uložena k patě jednoho stromu. Hned na to se zbaví instalující osoba veškerých hodinek a především mobilních telefonů a vysílaček - i náhodný náraz může spustit hovor s následným smrtelným zraněním díky elektromagnetické indukci - takto nejčastěji dochází ke smrtelným detonacím v lomech. Pak je přenesen kbelík s rozbuškou k náloži, je odmotán palník (rozbuška stále v sádře) - vodiče palníku jsou taženy za druhý strom 3 - 4&amp;nbsp;m od odpaliště. Je velmi důležité, aby kovové konce vodiče palníku zůstaly smotané (obvykle z továrny, někdy nutno dodělat doma). Vodiče palníku by neměly být vůbec napnuté - 3,5&amp;nbsp;m v kombinaci s 5&amp;nbsp;m vodiči postačuje. Konec palníku je položen na nevodivou podložku (kartón) a zatížen menším kamínkem 30 cm od konce tak, aby nesjel z kartónu). Pak se jde zpátky k náloži, tužkou se v ammonalu udělá dírka a do ní se vloží rozbuška (čili opatrné předání z kbelíku do nálože, při vytáhnutí z kbelíku je ještě vhodná inspekce rozbušky na trhliny vzniklé při přepravě - pokud jsou přítomny trhliny, tak ji nelze použít) - zde je nutné postupovat tak, aby daná osoba nezakopla a nespadla na vodiče, nálož. Na dva opačné směry (cca 90°) jsou taktéž protažena lanka (15 - 20&amp;nbsp;m) jedno od nálože, jedno od rozbušky). Lanka je možno (ideálně) natáhnout už před vložením rozbušky do nálože. Pak se odejde za druhý strom - nasadí se brýle/brýle s obličejovým štítem a sluchátka (ideálně elektronická, tj. s mikrofonem a reproduktorem - v tomto bodě ale panuje jistá nejistota - z průmyslu není nijak popsáno, že by elektronická sluchátka indukovala proud v palníku - pro jistotu lze tedy použít jen sluchátka klasická - ale ty připraví člověka o sluch a tedy i povědomí o okolí - typu houbaři), vezmou se konce palníku, odmotají se kovové konce a připevní se buď k vodicí lince nebo termínálu pro odpal rádiem. U terminálu je s pomocí LEDky vidět funkční zapojení obvodu - systém posílá do rozbušky slabý proud. Pak se odejde 30 - 40 m od nálože (tak aby člověk šel vždy opačnou stranou - ne kolem nálože). Člověk si dřepne za třetí vhodný strom/spadlý kmen a vystrčí hlavu (to už může mít mobilní telefon) a minutu před odpalem křičí: &quot; Pozor výbuch za 60&amp;nbsp;s! Odejděte z prostoru!&quot; a toto několikrát opakuje - i když nikoho nevidí. Je nutno mít dobrý vizuální přehled odpaliště - proto je 30 - 40&amp;nbsp;m od nálože ideálním kompromisem mezi vzdáleností od nálože a přehledem. Po ujištění o prázdnotě prostoru je zmáčknuto tlačítko - a je odpálena nálož. Několik sekund po explozi lze opustit částečný úkryt za stromem, smotat linky, vybavení a útéct (je vhodné mít naplánované únikové cesty, svítilnu apod. - dobré je si i pamatovat, že při útěku přes křoví dojde k rapidní ztrátě dioptrických brýlí). Je vždy vhodné mít s sebou vodu a zkontrolovat (asi 60 s) místo odpaliště pro ohniska požáru - proto nelze odpalovat nálože v silném suchu). U odpalu by měly být ideálně 2 osoby - 1 může mít problém se zavoláním rychlé záchranné služby, 3 a více pak zvyšuji pravděpodobnost zásahu střepinou.

Pokud dojde k selhávce, tak je vhodné pomocí 2 připravených lanek zkusit na dálku vytáhnout rozbušku (toto je nutno nacvičit na stejném místě den předem.. třeba s moukou místo trhaviny) - kelímek se jednoduše převrhne a rozbuška vytáhne. 20 m není ideálních, ale je to obvykle dost a delší lanka pro časté větve v lesích moc nefungují. Pokud má instalující osoba dost času na odstranění větví, tak je 30 - 40 m dlouhé lanko (lanka) výhodou. Následně se jde (bokem!) s brýlemi a sluchátky k druhému stromu a vodiče palníku jsou odstraněny z terminálu (popř. linky, smotány) a tím v podstatě končí celý pokus. Rozbuška se vezme za konec s vatou (s dvojitými rukavicemi, ochranou hlavy, předloktí, těla a sluchu) a vloží se zpět do kbelíku se sádrou.

Stromy fungují jako bariéra proti výbuchu a fragmentům, např. při elektrostatické iniciaci při přidávání vodičů palníku k terminálu - oba dva kmeny stromů vykryjí explozi tak, že je člověk pouhých 3,5 m od 150g nálože (s brýlemi, sluchátky) relativně v bezpečí. Pizza boxy eliminují vznik smrtících kamínků, které by výbuch vytrhal ze země. Navíc je jejich roztrhání při detonaci působivé. I vzdálené bouřky mohou bleskem iniciovat detonaci. Konce palníku jsou smotané a na kartónu pro eliminaci rizik ze statické elektřiny - přímý kontakt obnažených vodičů s vlhkou zemí (by) totiž uzavírá (l) obvod. Obdobně nesmí být v blízkosti (2 m) palníků vysílající antény mobilních telefonů apod. - díky smrtelnému riziku indukce el. proudu. 99% smrtící poloměr tlakové vlny (nálož - horní polovina těla) pro 150 g ammonalu 80:20 je mezi 40 - 60 cm, 50% je asi 60 - 70 cm, nad 2 m by neměla tlaková vlna výrazně zranit (mimo pískání v uších, pádu na zem ze šoku). Plastové fragmenty z obvyklých PET láhví jsou smrtící asi na 1 až 1,5 m - proto je papírový kelímek lepší. Nálože nad 150 až 200 g nemají v podmínkách ČR (silná inviligace, malé lesy) veliký smysl. 150 g ammonalu je ekvivalent asi 4 nejsilnějších dělobuchů, které lze vidět ve městech]. 150 g může na 15-20 m vyvolat krátkodobé pískání v uších. Zakopávání náloží do země (zvláště do malé hloubky kolem 10 - 30 cm, kde vznikají veliká množství velmi rychlých fragmentů z kamínků v zemině) je pro nováčka čirým nesmyslem, stejně jako házení náloží do řek (kde je i na všechny vidět).

[[Soubor:Zapojení nálože.jpg|náhled|Diagram zapojení 150g nálože ammonalu s rozbuškou v lese.]]

Odpal pomocí zápalné šňůry je podobný. Nejprve je nutno otestovat šarži zápalné šňůry. Potom je si na daném kousku zápalnice nutno pohlídat zlomy, silně zalomená zápalnice nefunguje. Je nutno použít alespoň 50 cm zápalnice - a to tak, že se použije jen jeden strom, nálož je za ním a konec zápalnice ho obepíná - tento konec se bude zapalovat. Po zapálení je nutno odcházet obvyklým krokem - nikoliv běžet. To lze až 5 m+ od nálože (riziko zakopnutí). U zápalnic hrozí přerušované hoření, 1/2 může hořet normálně, pak se hoření zpomalí na 20 minut a následně zbytek shoří za 3 s. Proto je u zápalnice použití lanek na dálkové rozebrání nálože více důležité - málokdo disponuje takovým klidem, aby čekal 2 hodiny na uhašení zápalnice (houbaři...). Nevýhodou je taktéž 50s+ prodleva, kdy se kdykoliv mohou vynořit třeba již zmínění houbaři. Jiskry z hořící zápalnice mohou zapálit střed zápalnice, popř. ihned proniknout do rozbušky (špatně zalepený konec rozbušky apod.) - proto se zapaluje konec omotaný kolem stromu. Pro amatéry v podmínkách ČR je elektrický odpal lepší.

Příprava ammonalu


Ammonal se připravuje z práškového hliníku a dusičnanu amonného. Domácí příprava kvalitního práškového hliníku je velmi náročná a tak je vhodné jej koupit v obchodě s pyrotechnikou, popř. jako stříbřenku či součást barvy. Dusičnan amonný se prodává ve směsi s vápencem, popř. dolomitem jako hnojivo. Asi 200 g hnojiva se rozpustí ve 300 ml teplé vody (rozpouštění dusičnanu může zabrat mnoho hodin, takže je vhodné kuličky hnojiva předem nadrtit. Tato směs je pak zfiltrována. Ideálně dvakrát. Získaný čirý roztok dusičnanu amonného ve vodě je pak odpařen na pánvičce. Zde spočívá jediné riziko při výrobě - ke konci odpařování vody může nastat rozklad dusičnanu amonného na dráždivé oxidy dusíku, který je doprovázen zhnědnutím čirého roztoku. Ke konci odpařování totiž může zůstat v pánvičce 20 g vody a 150 g dusičnanu amonného a i tato směs vypadá plně tekutě - ale její nízký obsah vody zabraňuje termoregulaci. Tomuto lze předejít pozorováním, postupným ubíráním síly vařiče a opatrností. Získaný roztok je pak ponechán chladnutí. Velmi rychle vykrystalizují krystaly dusičnanu amonného. Případně mohou vzniknout veliké kusy plátků dusičnanu - ty lze jednoduše rozlámat a rozdrtit na krystaly. Tyto jsou pak rozprostřeny v co nejméně tenké vrstvě na plech a sušeny v horkovzdušné troubě při teplotě 130 - 140&amp;nbsp;°C po dobu alespoň dvou hodin (ze začátku se může stát, že vlivem vlhkosti dusičnan &quot;roztaje&quot; ve své vlastní vlhkosti a pak zase vykrystalizuje po odpařené vázané vody). Při teplotách nad 190&amp;nbsp;°C hrozí rozklad dusičnanu na dráždivé páry a při teplotách pod 110&amp;nbsp;°C hrozí nedokonalé sušení. Vysušený dusičnan se nechá pár minut chladnout a pak je vložen do několika velmi dobře vzduchotěsně uzavřených obalů, aby nenasál vzdušnou vlhkost. Před použitím do ammonalu je nutno jej rozetřít na jemný prášek.

[[Kategorie:Výbušniny|{{SUBPAGENAME}}]]</text>
      <sha1>6fl3rpjbltfvwd5vy2tjmyfya3t20bw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Systém:Stránky obsahující kouzelné odkazy ISBN</title>
    <ns>14</ns>
    <id>8087</id>
    <revision>
      <id>37257</id>
      <parentid>37250</parentid>
      <timestamp>2018-10-02T21:45:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava řadicího klíče</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="72" xml:space="preserve">[[Kategorie:Systém:(vše)|Stránky obsahující kouzelné odkazy ISBN]]</text>
      <sha1>6ewk57mdsua2til9fmw9gzc578s3r1t</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Připojení k okresu Znojmo</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8088</id>
    <revision>
      <id>44183</id>
      <parentid>44182</parentid>
      <timestamp>2021-06-04T20:59:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka Lyalikoff</username>
        <id>4811</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Jihlavský kraj - okres Moravské Budějovice */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4318" xml:space="preserve">Od roku 1848 proběhlo na Vratěnínsku několik změn administrativně správního členění, čímž došlo ke změně hranic krajů a okresů. V roce 1949 nahradily zemskou správu kraje s nově uspořádanými okresy, které do jisté míry kopírovaly hranice soudních okresů. Okres Znojmo patřil ke kraji Brněnskému a okres Moravské Budějovice s Dačickem k nově vzniklému kraji Jihlavskému (s okresy: Dačice, Humpolec, Jihlava, Kamenice nad Lipou, Ledeč nad Sázavou, Moravské Budějovice, Pacov, Pelhřimov, Třebíč, Třešť, Velké Meziříčí, Žďár). Obec Korolupy měla k 1. únoru 1949 rozlohu 1 587 ha a 341 obyvatel.&lt;ref&gt;Seznam obcí v republice Československé. Díl I. Seznam obcí v zemích českých podle správního rozdělení z 1. února 1949, Praha: St. úřad statist., 1949, s. 95.&lt;/ref&gt;
 
== Jihlavský kraj - okres Moravské Budějovice (1949) ==
Okres Moravské Budějovice zahrnoval obce:
* soudního okresu Telč: Bítovánky, Šašovice, Lesná, Želetava (dosud patřící k okresu Dačice);
* soudního okresu Jemnice: Bačkovice, Oponešice, Budkov, Police, Jiratice, Rácovice, Kdousov, Radotice, Korolupy, Slavíkovice, Kostníky, Třebelovice, Lubnice, Uherčice, Mešovice, Mladoňovice, Vratěnín;
* soudního okresu Moravské Budějovice vyjma obce Horní Újezd;
* soudního okresu Hrotovice: Bačice, Pulkov, Biskupice, Radkovice, Krhov, Slatina, Litovany, Udeřice, Myslibořice, Přešovice, Újezd (dosud patřící k okresu Moravský Krumlov);
* soudního okresu Vranov: Oslnovice, Vysočany a Zblovice (dosud patřící k okresu Znojmo).&lt;ref&gt;Nařízení vlády č. 3/1949 Sb., [https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1949-3#p10 Vládní nařízení o územní organisaci okresů v českých zemích]&lt;/ref&gt;

V roce 1960 se státoprávní reforma týkala vzniku nových 8 krajů a 75 okresů. Moravské Dačicko se stalo součástí okresu Jindřichův Hradec. Nerespektování zemské hranice se dotklo i Jihlavska. Okres Moravské Budějovice zanikl. Obce na jeho západní výspě připadly k okresu Jindřichův Hradec.

== Jihomoravský kraj - okres Znojmo (1960) ==
K správnímu území nově vzniklého okresu Znojmo, sestávajícího z historických soudních okresů Znojmo, Jaroslavice a Vranov, byly připojeny:
* obce Blanné, Blížkovice, Boskovštejn, Ctidružice, Grešlové Mýto, Hostím, Jiřice u Moravských Budějovic, Prokopov a Rozkoš (malá část historického politického a soudního okresu Moravské Budějovice),
* obce Korolupy, Lubnice, Mešovice, Uherčice a Vratěnín (část soudního okresu Jemnice),
* obce Béhařovice, Dobronice, Františkov, Horní Kounice, Křepice, Přeskače, Ratišovice, Slatina, Stupešice, Tavíkovice a Újezd (malá část historického soudního okresu Hrotovice),
* obce Branišovice, Loděnice, Šumíce, Trnové Pole a Troskotovice (malá část historického soudního okresu Pohořelice),
* obec Litobratřice (z historického soudního okresu Mikulov).&lt;ref&gt;Chvátalová Jana, Problémy periferních oblastí na příkladu jihozápadní Moravy, diplomová páce 2008, Technická univerzita v Liberci&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Zákon č. 36/1960 Sb., Zákon o územním členění státu&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| „''Nástup KSČ k vládě v roce 1948 znamenal pro Československo výrazné oslabení vzájemných kontaktů s Rakouskem. Hranice se stala součástí železné opony. Z toho plynula dramatická omezení průchodnosti a vojensko-policejní režim v pohraničním pásmu. Navíc se stala hranicí mezi nekonvertibilními měnami a tvrdou bariérou, která přerušila kontakty mezi oběma stranami. Osídlování pohraničí z vnitrozemí se začalo zpomalovat. Noví osídlenci byli nespokojeni se svými životními podmínkami a celá čtvrtina obyvatel se v nejbližších letech vrátila zpět do vnitrozemí''.” (Chvátalová Jana, Problémy periferních oblastí na příkladu jihozápadní Moravy 2008).&lt;ref&gt;Chvátalová Jana, [https://dspace.tul.cz/bitstream/handle/15240/8440/mgr_14821.pdf?sequence=1 Problémy periferních oblastí na příkladu jihozápadní Moravy, diplomová páce 2008, Technická univerzita v Liberci], Historický vývoj sledovaných hranic&lt;/ref&gt;
|}

== Reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|Připojení k okresu Znojmo]]</text>
      <sha1>p6toccuksdick6oazuzs1pw278xgk70</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Lidové lovecké společnosti</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8089</id>
    <revision>
      <id>40770</id>
      <parentid>40769</parentid>
      <timestamp>2019-11-12T09:19:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka Lyalikoff</username>
        <id>4811</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Obecní lesní družstva v pohraničních dosídlených obcích */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="42195" xml:space="preserve">Myslivost se stala pro KSČ po volbách v roce 1946 další oblastí, kterou se snažila ovládnout. Komunistický ministr zemědělství [[w:Július Ďuriš|Július Ďuriš]] vydal dne 27. července 1946 výnos č. 1568 „''o využití společenstevních honiteb''”, a ještě téhož roku výnos čj. 25633-VIII/3-1946, „''o zvláštních podmínkách propachtování honebních okrsků''”, spravovaných ústředním
ředitelstvím Státních lesů a statků v Praze, čímž komunisté prakticky zabránili pronájmu jakýchkoliv státních honiteb jednotlivcům. Honitby byly následně pronajímány pouze tzv. ''lidovým loveckým společnostem'', jejichž funkci formuloval další komunistický výnos ministerstva zemědělství č. 32823/940-VI/7-47 ze dne 13. března 1947, „''o ustavení lidových loveckých společností a instruování žádostí o schválení stanov a o pachtu honiteb''”. Z jeho nařízení si mohly státní honitby pronajímat výlučně lidové lovecké společnosti, o jejichž ustavení rozhodovaly místně příslušné okresní výbory.

Lidová lovecká společnost měla přesně stanovené personální složení: polovinu členské základny museli tvořit místní zemědělci s nejvýše 20 ha orné půdy a druhá polovina členů měla vycházet ze zaměstnanců [[w:Československé státní lesy a statky|státních lesů a statků]], dělníků, zaměstnanců, drobných živnostníků a „z lidově demokratických vrstev“. Některé sociální vrstvy obyvatelstva se naopak členy lidové lovecké společnosti stát nesměly. Myslivecký zákon č. 225/1947 Sb. patřil mezi šest zemědělských zákonů předložených ministrem zemědělství J. Ďurišem,&lt;ref&gt;1. zákon o revizi první pozemkové reformy, 2. zákon o hospodářskotechnické úpravě pozemků, tzv. scelovací zákon, 3. zákon o myslivosti, 4. zákon o zaknihování přídělů ze zkonfiskování zemědělského majetku a o zajištění úhrad za přidělený majetek, 5. zákon o zajištění zemědělského výrobního plánu, 6. zákon o zamezení drobení zemědělské půdy.&lt;/ref&gt; a jež Národní shromáždění ČSR dne 18. prosince 1947 přijalo. Komunistům vyhovoval až do roku 1962 (zákon č. 23/1962 Sb.)
== Honební společenstva - volby honebních výborů ==
Výnos ministerstva zemědělství ze dne 15. dubna 1946 č. 5.750/1154-VI/6-46 obsahoval pokyny k zakládání honebních společenstev a k volbě honebních výborů: „''Všude tam, kde je již tolik čs. majitelů pozemků, že jejich pozemky tvoří společenstevní honitbu (250 ha), je třeba, aby došlo ke zrušení národní správy, utvoření honebního společenstva a ihned přikročeno k volbě honebního výboru a starosty (vyhl. min. zemědělství z 12. září 1945. Úřední list 4. X. 1945). Honební výbor je 3členný. Členy honebního výboru mohou být jen osoby státně spolehlivé. Volební právo musí každý člen vykonat osobně (plné moci neplatí). Při spoluvlastnictví volí jeden ze spoluvlastníků, jde-li o manžele, pak volí muž. O svolání valného shromáždění honebního společenstva je třeba uvědomit všechny členy (i když v obci nebydlí) 7 dní předem. Každý člen má bez ohledu na výměru pozemků jeden hlas. Rozhoduje se většinou hlasů. Nesvéprávní se dají zákonně zastupovat, stejně tak právnické osoby. O jednání se vede protokol. Výsledek usnesení bude po 15 dnů vyvěšen. Zvolený výbor a starostu je nutné oznámit nižšímu mysliveckému úřadu a ONV.''”&lt;ref&gt;Šumavský hraničář: orgán osidlovacích komisí v šumavském pohraničí. Vimperk: Osidlovací komise v pohraničí, 17.05.1946, 2(13). s. 7.&lt;/ref&gt;

== Změny dosavadních mysliveckých předpisů pro pohraničí ==
V pohraničních obcích nemohli osídlenci přebírat správu společenstevních honiteb, jelikož jim k tomu zpravidla chyběla myslivecká kvalifikace, stanovená pro uchazeče o pacht honitby. V mnohých dosídlovaných obcích se nenacházel ani jeden osídlenec, který by disponoval celoročním honebním lístkem. Ministr zemědělství [[w:Július Ďuriš|Július Ďuriš]] tak svou vyhláškou docílil zmírnění dosavadních ustanovení. Podle této vyhlášky mohla honební společenstva, jejichž většinu tvořili osídlenci podle dekretu prezidenta republiky č. 28/45, vykonávat ve svých honebních okrscích honitbu na vlastní účet, a to i osobami s menší kvalifikací než stanovovaly dosavadní předpisy; podle vyhlášky mělo být alespoň jednomu z drobných místních zemědělců-osídlenců umožněno '''získat roční honební lístek bez složení myslivecké zkoušky''' s podmínkou, že tuto zkoušku složí ještě před vydáním druhého ročního lístku, tedy do 31. března 1947.

Okresní národní výbory nebo okresní správní komise měly podle Ďurišova výnosu vyzvat místní národní výbory (nebo správní komise) v těch obcích, kde většinu členů honebního společenstva tvořili osídlenci podle zmíněného dekretu a jejichž honitba nebyla ještě právoplatně propachtována, a po dohodě s [[w:Jednotný svaz českých zemědělců|Jednotným svazem českých zemědělců]] měly následně vybrat důvěryhodnou osobu, které byl následně udělen dispens od složení myslivecké zkoušky. V pohraničních obcích, kde osídlenci již obdrželi dekrety o vlastnictví půdy, mělo dojít k okamžitému ustavení řádného honebního společenstva. V dosud nedosídlených obcích byly honitby ponechány v národní správě. Platnost zmocnění končila dnem 31. prosince 1946.&lt;ref&gt;Týdeník pro pohraničí. Znojmo: Okresní vedení KSČ, 26.10.1946, 2(43). s. [6].&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Využití společenstevních honiteb nově usedlými zemědělci v pohraničí.'''

Vyhláška ministerstva zemědělství č. 1568 z 27. července 1946 Ú.l. č. 135/46 umožňuje honebním společenstvům v pohraničí, jejichž většina členů jsou přidělenci podle dekretu presidenta republiky č. 28/45 Sb., vykonávati právo myslivosti ve svých honebních okrscích na vlastní účet i když mezi přidělenci není ani jediné osoby s platným celoročním honebním lístkem. Okresní národní výbory vyzvou Místní národní výbory v obcích, v nichž většina členů honebního společenstva jsou přidělenci uvedeného dekretu a jejichž společenstevní honitba není ještě pravoplatně propachtována, aby v případech, není-li v obci myslivců s platným roč. honebním lístkem, vybraly v dohodě s Okresním sdružením Jednotného svazu českých zemědělců z řad místních zemědělců jednu osobu, zaručující svými osobními vlastnostmi a zdatnosti správný výkon myslivosti a aby tuto navrhly Okresnímu národnímu výboru k udělení dispense. Osoba, která získá tímto dispensem celoroční honební lístek, může býti pověřena příslušným společenstvem k výkonu myslivosti ve smyslu ministerstva zemědělství č. 1568/40. Zkoušku z myslivosti vykoná do 31. března 1947. Platnost v udílení zmíněného dispensu končí 31. 12. 1946. (Volné Slovo: list československé strany národně socialistické, 12.10.1946)&lt;ref&gt;Volné Slovo: list československé strany národně socialistické. Olomouc: Župní výkonný výbor československé strany národně socialistické, 12.10.1946, 2(234). s. 5.&lt;/ref&gt;
|}

V důsledku vládního nařízení ze dne 30. dubna 1946 o zrušení nebo změně rozhodnutí správních úřadů z doby nesvobody a o úřadech, zřízených za doby nesvobody, přešla dnem 15. června 1946 působnost ve věcech mysliveckých v I. instanci na okresní národní výbory (správní komise), v II. instanci na zemské národní výbory a ve III. instanci na ministerstvo zemědělství. Tímto byly zrušeny nižší myslivecké úřady, které dosud rozhodovaly o mysliveckých záležitostech. Ministr zemědělství J. Ďuriš prosadil jejich zrušení s odůvodněním, ''že by působení těchto úřadů mohlo přímo znemožnit činnost lidových loveckých společností'', přičemž rozhodování o jejich zakládaní přenesl v I. instanci na orgány lidové správy — na okresní národní výbory.&lt;ref&gt;Šumavský hraničář: orgán osidlovacích komisí v šumavském pohraničí. Vimperk: Osidlovací komise v pohraničí, 28.06.1946, 2(19). s. 7.&lt;/ref&gt;

== Lidové lovecké společnosti ==
Lidové lovecké společnosti definovalo ministerstvo zemědělství výnosem č. 32823/940-VI/7-47 ze dne 13. března 1947, o ustavení lidových loveckých společností, k jejich zakládání vyzval ministr zemědělství J. Ďuriš už v rozhlasovém vysílání 20. května 1946.&lt;ref&gt;Národní obroda: ústřední orgán Československé strany lidové. V Brně: Československá strana lidová, 24.05.1946, 2(120). s. [5].&lt;/ref&gt; O ustavení takové společnosti rozhodoval místně příslušný okresní národní výbor na doporučení Jednotného svazu českých zemědělců. Lidová lovecká společnost měla nařízené sociální složení své členské základny: jednu polovinu tvořili místní výkonní zemědělci vlastnící nejvýše 20 ha orné půdy a druhou polovinu zaměstnanci státních lesů a statků, dělníci, zaměstnanci, drobní živnostníci a „myslivci lidově demokratických vrstev“.

=== Založení lovecké společnosti a propachtování honebního revíru ===
Myslivci, kteří hodlali založit lidovou loveckou společnost, si v okresní úřadovně Jednotného svazu českých zemědělců (v Moravských Budějovicích) vyzvedli 5 výtisků vzorových stanov, které vyplnili a přiložili k písemné žádosti o schválení společnosti. K té přiložili taktéž 5 výtisků se seznamem členů, ve kterých muselo být uvedeno povolání budoucího člena a jeho přesná adresa bydliště. Žádost, adresovaná ministerstvu zemědělství, musela obsahovat název revíru, o který se lovecká společnost ucházela. Žádost se podávala u příslušného okresního národního výboru.

Okresní národní výbor si následně vyžádal vyjádření okresního sdružení Jednotného svazu českých zemědělců a žádost přeposlal ministerstvu zemědělství ke schválení. Jakmile lovecká společnost obdržela vyrozumění ministerstva zemědělství o schválení stanov, předložila schválené stanovy příslušné správě státních lesů se žádostí o propachtování honebního revíru. Lovecká společnost následně uzavřela se správou státních lesů smlouvu dle zvláštních podmínek, vydaných generálním ředitelstvím státních lesů a statků v Praze (viz. výnos čj. 25633-VIII/3-1946, „''o zvláštních podmínkách propachtování honebních okrsků''”, spravovaných ústředním ředitelstvím Státních lesů a statků v Praze).

=== Členství v lidové lovecké společnosti ===
O členství v lidové lovecké společnosti se mohli ucházet: 1. myslivci z řad ''výkonných zemědělců'' (do 20 ha výměry), kteří měli na členství v lidových loveckých společnostech přednostní právo, 2. myslivci z řad ''zaměstnanců státních lesů a statků'', 3. ostatní venkovští myslivci z ''řad dělníků, zaměstnanců a drobných živnostníků'', 4. myslivci z ''lidových a demokratických vrstev''.

Počet členů v lidové lovecké společnosti měl být přizpůsoben rozloze a jakosti státních honebních revírů, jež přicházely pro společnost v úvahu. Na jednoho člena tak mělo připadnout 50-100 ha honební plochy. V případě, že by se hlásilo více uchazečů, doporučovalo ministerstvo zemědělství, aby byli uchazeči ze skupiny 4. a 3. začleněni do lovecké společnosti jako lovečtí hosté, které by pak lovecká společnost zvala na hony nebo k odstřelu zvěře. Zájemci o členství v lovecké společnosti si ze svého středu volili: předsedu, místopředsedu a lovčího. Všichni jmenovaní funkcionáři měli disponovat již po 3 roky honebními lístky.&lt;ref&gt;Šumavský hraničář: orgán osidlovacích komisí v šumavském pohraničí. Vimperk: Osidlovací komise v pohraničí, 28.06.1946, 2(19). s. 7.&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|„''Ministerstvo zemědělství předává tímto způsobem do rukou lidu revíry, na nichž od nepaměti kralovala jen hrstka privilegovaných pánů, nemající nikdy kladný poměr k drobnému pracujícímu člověku. Spravedlivým rozhodnutím ministerstva zemědělství je zaručeno zlidovění výkonu práva myslivosti ve státních lesích a statcích. O výkonu tohoto práva rozhodují dnes myslivci-zemědělci a myslivci z řad zaměstnanců státních lesů a statků. Okresní sdružení [[w:Jednotný svaz českých zemědělců|Jednotného svazu českých zemědělců]] spolu s okresními spolky [[w:Československá myslivecká jednota|Československé myslivecké jednoty]] a okresními národními výbory pomohou myslivcům při tvoření lidových loveckých společností a je na našich myslivcích, aby ukázali, že dovedou nejen střílet, ale i zvěř chránit.''” (Šumavský hraničář: orgán osidlovacích komisí, 28.06.1946)
|}

=== Okresní myslivecká komise JSČZ - Moravské Budějovice ===
V úterý 25. června 1946 došlo k ustanovení „Okresní myslivecké komise” (OMK) při okresním sdružení Jednotném svazu českých zemědělců (JSČZ) v Moravských Budějovicích. Předsedou byl zvolen Antonín Plichta, rolník ze [[w:Šebkovice|Šebkovic]], místopředsedou Karel Fridrich, kontrolor ONV v Mor. Budějovicích a jednatelem '''okresní tajemník JSČZ Josef Rychtecký'''. Okresní myslivecká komise následně vyzvala všechny předsedy MNV, aby provedli soupis zájemců o členství v lidových loveckých společnostech, které by převzaly do pronájmu státní lesní honitby (jejichž celková rozloha činila 9 000 ha), přičemž na moravsko-budějovickém okrese předpokládala zřízení 10 lidových loveckých společností. Zájemcům o členství komise vyložila směrnice a podmínky pro převzetí (pronájem) státních lesních honiteb. Stanovy a bližší informace k lidovým loveckým společnostem podávalo okresní sdružení JSČZ v Mor. Budějovicích, na ul. Pražská čp. 115.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 05.07.1946, č. 27, s. 5&lt;/ref&gt;

==== Založení Lidových loveckých společností na Moravskobudějovicku ====
V neděli 14. července 1946 se konala zakládající schůze lidových loveckých společností, které měly převzít státní lesní honitby na Moravskobudějovicku. Předsedy přípravných výborů pro jednotlivé revíry lidových mysliveckých společností byli zvoleni:
* pro „revír Rozkoš”, o výměře 1 800 ha, pan Karel Rivola, rolník v Jaroměřicích,
* pro „revír Hostim a Boskoštýn”, o výměře 1200 ha, pan Karel Bouzek, rolník z Hostimi,
* pro „polesí Police”, o výměře 420 ha, pan Bedřich Tříska, rolník z Jemnice čp. 164,
* pro „revír Nové Syrovice”, o výměře 774 ha, pan František Makovička, rolník v Lázu čp. 59,
* pro „revír Horky”, o výměře 1 248 ha, pan Jan Nováček, rolník v Martínkově čp. 37,
* pro „revír Cidliny”, o výměře 1 792 ha, pan Jaromír Durda, rolník v Cidlině čp. 5,
* pro „polesí Šebkovice”, o výměře 128 ha, pan Antonín Plichta, rolník ze Šebkovic.

Přihlášky ke vstupu do těchto lidových loveckých společností si zájemci podávali u výše zmíněných předsedů, po té mohlo dojít ke svolání ustavující schůze a k jednání o převzetí státní lesní honitby.&lt;ref&gt;Rovnost: list sociálních demokratů českých. Brno: J. Opletal, 18.07.1946, 62(163). s. 5.&lt;/ref&gt;

=== Okresní myslivecká komise JSČZ - Znojmo ===
Dne 20. srpna 1946 byla ustavena „Okresní myslivecké komise” při okresním sdružení Jednotného svazu českých zemědělců ve Znojmě. OMK ve znojmě měla složení: tři myslivci z JSČZ, dva myslivci z ONV (Okresního národního výboru), dva myslivci z OMS (Okresního mysliveckého sdružení). Ze svého středu zvolila předsedu (p. Bohumil Petrželka, rolník z Plavče) a v tisku vyzvala všechny zájemce z řad myslivců politického okresu znojemského, aby nejpozději do 7. září 1946 podali u okresního sdružení JSČZ ve Znojmě, Lidická čp. 4 písemné přihlášky o vstup do „lidových loveckých společností” na honebních revírech podniku „Státní lesy a statky”.

Okresní myslivecké komise JSČZ ve Znojmě plánovala (na podkladě výnosu ministerstva zemědělství ze dne 17. května 1946, č. 61254/VI-46) utvoření 12 lidových loveckých společností a pacht státních honiteb v revírech: [[w:Podmolí|Podmolí]], [[w:Čížov (Horní Břečkov)|Čížov]], [[w:Jazovice|Jazovice]], [[w:Uherčice (okres Znojmo)|Uherčice II.]] ([[w:Podhradí nad Dyjí|Frejštejn]]), [[w:Bítov (okres Znojmo)|Bítov]], [[w:Plaveč (okres Znojmo)|Plaveč]], [[w:České Křídlovice|Č. Křídlovice]], [[w:Hrušovany nad Jevišovkou|Hrušovany n. Jevišovkou]], [[w:Lechovice|Lechovice]], [[w:Šumná (okres Znojmo)|Šumvald-obora]], [[w:Štítary|Štítary]] a [[w:Vranov nad Dyjí|Vranov n. Dyjí]].

Přednostní právo ke vstupu do lidových lov. společností měli samozřejmě myslivci-zemědělci s výměrou do 20 ha orné půdy (tedy hlavně novoosídlenci). Ministerstvo zemědělství tak zásadně omezilo v lidových loveckých společnostech účast myslivců z vyšších vrstev obyvatelstva. Podmínkou vstupu do lidových loveckých společností bylo „''držení nejméně jednoročního honebního lístku a myslivecká spolehlivost''”.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 30.08.1946, č. 34, s. 3&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Český myslivecký svaz, okresní výbor Znojmo, Státní okresní archiv Znojmo&lt;/ref&gt; Za tímto účelem vydaná vyhláška ministerstva zemědělství č. 1568 z 27. července 1946 Ú.l. č. 135/46 umožňovala v pohraničí udělení výjimky a zkouška z myslivosti, potřebná k vydání honebního lístku, mohla být vykonána do 31. března 1947.

=== Pacht honitby a přednostní právo ===
Ministerstvo zemědělství stanovilo výnosem ze dne 4. července 1946 č. 74491/1825-VI 6/46 dvě kategorie osob, které měly přednostní právo na pacht společenstevních honiteb (z volné ruky či písemnými nabídkami). Do prvé kategorie náležely státně spolehlivé osoby, jimž byl v době nesvobody odebrán honební lístek z národních, rasových či politických důvodů, či které z těchto důvodů byly vyloučeny z pachtu honitby. Do druhé kategorie náleželi političtí vězňové a osoby, které se zasloužily v národně-osvobozovacím boji, místní uchazeči nebo lidové lovecké společnosti z členů místního honebního společenstva.

Všichni poživatelé přednostního práva si byli rovni, přičemž první kategorie měla přednost před druhou kategorií - uplatňovalo-li přednostní právo několik osob, náležejících např. do druhé kategorie, neměl přednost jeden před druhým, honební společenstvo pak rozhodlo podle své vůle, kterému z oněch uchazečů pronajme honitbu. Přednostní právo na pacht honitby mohlo být uplatněno jen jednou a osoby, uplatňující toto právo, byly povinné předložit písemné prohlášení o tom, že na základě jeho uplatnění ještě nezískaly pacht honitby.&lt;ref&gt;Rovnost: list sociálních demokratů českých. Brno: J. Opletal, 23.08.1946, 62(194). s. 3.&lt;/ref&gt;

Přislib pronájmu honitby mohl být dán jen té honební společnosti, ve které se alespoň z 50 procent nacházeli výkonní zemědělci do 20 ha. Pokud se o stejnou honitbu ucházela další lovecká společnost, měla se s první společností dohodnout. Následné rozhodnutí záviselo na okresním sdružení Jednotného svazu českých zemědělců. Společnosti nesplňující předepsané složení, mohly obdržet příslib pachtu jen tehdy, pokud Jednotnému svazu českých zemědělců předložily potvrzení, že z řad zemědělců není podobných uchazečů. Jednotlivci nemohla být státní honitba pronajata. Nájemné stanovovala cenová komise ONV (po odvolání cenová komise Zemského národního výboru).&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 13.12.1946, s. 3&lt;/ref&gt;

=== Vzdělávací kurzy pro složení zkoušek z myslivosti ===
Počátkem ledna 1947 odstartovalo okresní sdružení Jednot. svazu čes. zemědělců ve spolupráci se zemědělskými lidovými školami ve [[w:Vratěnín|Vratěníně]], [[w:Blížkovice|Blížkovicích]] a [[w:Litohoř|Litohoři]] po obcích ''hovory se zemědělci'', na kterých JSČZ informoval především o přípravných mysliveckých kurzech. Další hovory byly plánovány na období od 12. do 18. ledna 1947 v [[w:Hluboká (Dešná)|Hluboké]], [[w:Rancířov|Rancířově]] a v [[w:Ohrazenice (Jaroměřice nad Rokytnou)|Ohrazenicích]]. 

Ve čtvrtek 16. ledna 1947 se v Moravských Budějovicích konala první informační schůzka pro zájemce o zkoušky myslivosti, na které přednášel p. Václav Štrégl, ředitel Státní školy pro lesní hajné v Jemnici.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 17.01.1947, s. 5&lt;/ref&gt; V neděli 26. ledna 1947 zahájilo okresní sdružení Jednot. svazu čes. zemědělců ve spolupráci s Československou mysliveckou jednotou (ČMJ) v Jaroměřicích n. R. první nedělní ''přípravný kurz pro složení zkoušek z myslivosti''. Kurz se konal v Moravských Budějovicích v hostinci „U bílého koníčka” (pana Peroutky) v době od 9.00 hod. do 12.00 hod. Kurzu se účastnilo 110 zemědělců. Započal přednáškou o mysliveckých zbraních a jejich užití (p. Sadílek, prof. na Státní škole pro lesní hajné v Jemnici) a přednáškou o honebním zákonu (Karel Fridrich, kontrolor ONV M. Budějovice a místopředseda okresní lovecké komise).&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 31.01.1947, s. 3&lt;/ref&gt;

Program následujících nedělních kurzů:
* Neděle 9. února 1947: Honební zákon (přednášel Karel Fridrich, kontrolor ONV Mor. Budějovice); Organizace honů — Zužitkování zvěře (přednášel p. Václav Štrégl, ředitel na Státní škole pro lesní hajné v Jemnici);
* Neděle 16. února 1947: Pěstování zvěře (přednášel p. Jura, nadlesní z Hostimi); Ochrana zvěře (nadlesní Morisek); Organizace honů — Zužitkováni zvěře (přednášel p. Václav Štrégl, ředitel hájenské školy z Jemnice);
* Neděle 23. února 1947: Ochrana zvěře (přednášel p. Jura, nadlesní z Hostimi); Organizace honů — Zužitkováni zvěře (přednášel Václav Štrégl, ředitel hájenské školy z Jemnice); Zakládání lidových loveckých společností (přednášel Josef Rychtecký, tajemník JSČZ Mor. Budějovice). Po každé přednášce následovala diskuze.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 07.02.1947, s. 4&lt;/ref&gt;

Druhý přípravný myslivecký kurz ( pro 50 zemědělců) započal v neděli 30. března 1947 na jednoleté Státní škole pro lesní hajné v Jemnici. Probíhal souběžně s „kurzem pro hajné Státních lesů a statků”, kteří měli být přijati do služby na konfiskovaných lesích velkostatků. Kurz končil 17. srpna 1947. Do státní školy pro lesní hajné v Jemnici se pro školní rok 1947/48 hlásilo 387 žadatelů, z toho mohlo být přijato 30 uchazečů.&lt;ref&gt;Jednoletá lesnická škola (Státní škola pro lesní hajné) v Jemnici byla zrušena v roce 1951 a dočasně zde byl zřízen zvláštní ročník vyšší lesnické školy, kde se měli žáci z výcvikových středisek naučit látku I. a II. ročníku SVLŠ (Státní vyšší lesnické školy), aby mohli přejít přímo do III. ročníku státních vyšších lesnických škol. Později zde fungovalo lesnické odborné učiliště, které bylo v roce 1970 zrušeno. V jeho prostorách se následně nacházela poliklinika a od r. 1975 psychiatrické oddělení OÚNZ Třebíč.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;http://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-80-2001/lesnicka-prace-c-8-01/lesnicka-vyroci-srpen-2001&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 30.05.1947, 2(22). s. 5. &lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''''Školení myslivců.''' JSČZ v Jemnici pořádá ''myslivecký kurs pro uchazeče o první honební lístek''. Kurs se koná po čtyři nedělní dopoledne v kreslírně měšťanských škol a byl zahájen v neděli dne 30. března 1947. Přednáší členové profesorského sboru státní školy pro lesní hajné v Jemnici. Absolventi se podrobí v polovině měsíce května zkoušce z myslivosti u ONV v Mor. Budějovicích, případně v Jemnici''.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 04.04.1947, 2(14). s. 7. &lt;/ref&gt;
|}

=== Myslivecké zkoušky ===
Žádosti o připuštění k mysliveckým zkouškám podávali uchazeči trvale bydlící v obvodu mor. budějovického okresu u ONV v Mor. Budějovicích a to v předem vyhlášených termínech. Žádost o připuštění k myslivecké zkoušce za účelem dosažení 1. celoročního honebního lístku musela být opatřena 12 Kčs kolkem, k té se přikládaly přílohy:
:1. krátký životopis,
:2. osvědčení o československém státním občanství,
:3. osvědčení o státní a národní spolehlivosti,
:4. vysvědčení zachovalosti,
:5. potvrzení o bydlišti, všechny opatřené 2 Kčs kolkem.
První kolo zkoušek se konalo v polovině měsíce března 1947 (lhůta k podání žádostí běžela do 15. března 1947) a druhé kolo v polovině června 1947 (lhůta k podání žádostí běžela do 1. června 1947).&lt;ref&gt;Naše Demokracie: 07.03.1947, s. 5; 30.05.1947, s. 3; 30.05.1947, s. 3&lt;/ref&gt;

=== Nácvik mysliveckých honů a lečí ===
K myslivecké přípravě patřil i praktický nácvik honů a lečí. V září 1947 uspořádal Okresní myslivecký spolek z Moravských Budějovic ukázky: vzorových kolových a řadových honů, obstavné leče a české leče, jež zahájil předseda okresního mysliveckého spolku Emil Dobrovolný z Ratibořic, řídil je nadlesní p. Jura z obce [[w:Hostim|Hostim]]. Praktický nácvik končil členskou schůzí okresního mysliveckého spolku v [[w:Bohušice|Bohušicích]].

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Školení moravskobudějovických myslivců''' 
''Myslivecký spolek v Mor. Budějovicích uspořádal v sobotu odpoledne u »Mátlova boroví« a v okolí [[w:Blatnice (okres Třebíč)|Blatnice]] ukázky vzorných honů. Procvičeny byly hony kolové a řadové, dále leče obstavné a hlavně leč česká. Ukázky honů zakončeny byly členskou schůzí v [[w:Bohušice|Bohušicích]], na níž byla zhodnocena dosavadní činnost myslivecká a provedeny přípravy k honebnímu podzimnímu období. Mysliveckého srazu zúčastnilo se 260 členů ze soudního okresu moravskobudějovického a zahájil jej předseda spolku Emil Dobrovolný přivítáním účastníků, obzvlášť srdečně uvítal předsedu ONV p. vlád. r. Ing. Jaroslava Čecha a mysliveckého referenta ONV p. vrch. kom. Ant. Dusíka. Ukázky vzorných honů řídil s obvyklou pečlivostí p. nadlesní Jura z [[w:Hostim|Hostima]]. Sraz byl uspořádán proto, aby členstvo mysliveckého spolku bylo náležitě obeznámeno s pořádáním honů podle mysliveckých pravidel. Členstvu bylo zdůrazněno, že řádné uspořádání honů a dodržování mysliveckých zvyklostí je v zájmu české myslivosti, jejíž národohospodářský význam nelze přehlížeti. Myslivost sleduje nejen cíle materiální, ale směřuje též ke zvelebení a udržení veškeré naší zvěře.''&lt;ref&gt;Stráž na Dyji krajinský týdeník československé sociální demokracie, 12.09.1947, s. 2&lt;/ref&gt;
|}

== Lesy do každé vesnice ==
Vznik lidových loveckých společností v obcích byl zákonitě podmíněn dispozicí patřičné rozlohy lesa. Ministerstvo zemědělství vypsalo přihláškové řízení pro příděl zkonfiskovaných, státem nepřevzatých lesů nebo nepojatých do pastevních objektů. Lhůta k podávání přihlášek byla velmi krátká a končila dnem 30. dubna 1947. Seznam lesů se nacházel k nahlédnutí u '''Osidlovacích komisí ministerstva zemědělství''' (OKMZ). Žádat o příděl lesů mohly: '''obce''', '''lesní družstva''' (tvořená obcemi nebo ze zemědělců osídlenců), '''stát''' a '''okresy''' pro veřejné účely.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 25.04.1947, s. 3: Příděl lesu v pohraničí.&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| ''Lesní družstva se tvoří tak, že na společné schůzi si zvolí uchazeči prozatimní výbor družstva, t. j. předsedu, místopředsedu a jednatele, kteří vyřizují všechny záležitosti až do řádné valné hromady. Své přihlášky podávají jednotlivci výboru na tiskopise, který si hromadně vyzvednou u OKMZ. Výbor je zpracuje, uvede název lesa, katastrální území, čísla parcel a pokud možno i náčrtek požadovaného lesa na přihlášce družstevní, prvopis zašle OKMZ, druhopis ministerstvu zemědělství, odbor VII. Současně si vyžádá od téhož odboru vzorné stanovy a jednací řád a od Svazu zemědělských družstev v Brně směrnice pro zakládání lesních družstev. Doporučuje se, aby k právoplatnému ustavení družstva došlo až po oznámení, že příděl bude uskutečněn. Tak se zamezí zbytečné práci a roztrpčení. Osídlenci, kteří zanechali ve vnitrozemí les, jsou povinni odevzdati ho Národnímu pozemkovému fondu, žádají-li o příděl lesa v pohraničí.''&lt;ref&gt;Naše Demokracie,  25.04.1947, s. 3: Příděl lesu v pohraničí.&lt;/ref&gt;
|}

=== Obecní lesní družstva v pohraničních dosídlených obcích ===
Okresní národní výbor v Mor. Budějovicích (ve spolupráci s JSČZ) svolal na neděli 11. srpna 1946 do [[w:Dešná (okres Jindřichův Hradec)|Dešné]] (na den dožínkové oslavy) schůzi všech předsedů MNV a předsedů místních organizací JSČZ z dosídlených obcí. Přidělování konfiskovaných lesů se stalo hlavním bodem programu, o kterém referoval Josef Rychtecký, osidlovací referent ONV a tajemník JSČZ z Moravských Budějovic.&lt;ref&gt;Jiskra týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 25.8.1946, s. 6&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''''Porada předsedů MNV osídlované oblasti na moravskobudějovicku.''' Okresní národní výbor moravskobudějovický svolává na den 11. srpna t. r. (1946) o 9. hod. dopoledne do místnosti kanceláře MNV v Dešné poradu předsedů MNV z obcí Dešná, Plačovice, Dančovice, Lovčovice, Bělčovice, Chvalkovice, Vratěnín, Flandorf, Županovice, Rancířov, Hluboká, Uherčice, Mešovice, Korolupy a Lubnice. Předsedové budou informováni okresním osidlovacím referentem soudruhem Josefem Rychteckým v záležitosti konfiskace lesního majetku v pohraničí jednotlivých obcí. Nebudou-li obce na tento majetek reflektovati, bude rozhodnuto o jeho přidělení družstvům. Těchto porad mohou se zúčastniti také předsedové místních skupin JSČZ.''&lt;ref&gt;Jiskra týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 11.8.1946, s. 2&lt;/ref&gt;
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| „''V této oblasti je 15 obcí, kde stát přebíral určitou výměru lesa a lesní půdy a zbytek 580 ha zůstává pro příděl obcím. Jsou však obce, mající ve svém katastru přes 100 ha lesa a lesní půdy a naproti tomu opět některé s několika měřicemi neb dokonce několika ary. Osídlenci však chápou, že by bylo nespravedlivé, aby jedna obec měla tak velikou výměru, kterou by sama mohla těžko zaplatiti a naproti tomu opět obec, která by neměla možnost lesního hospodaření.''”&lt;ref&gt;Jiskra týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 25.8.1946, s. 6&lt;/ref&gt;
|}

Obec Korolupy patřila k obcím, které se měly svých lesů vzdát ve prospěch obcí s malou nebo žádnou lesní výměrou. V roce 1930 činila celková plošná výměra obce Korolupy 1 586,91 ha, z toho 970,79 ha patřilo soukromým zemědělským závodům, 591,17 ha velkostatku a státní lesní správě. Lesní plochy v katastru obce Korolupy zabíraly 96,44 ha. Po obšírné debatě a nakonec i za souhlasu všech zúčastněných byla na schůzi utvořena dvě ''obecní lesní družstva'' („''podle hospodářské účelnosti jednotlivých lesních oblastí''”):

* Lesní družstvo pro obce: [[w:Uherčice (okres Znojmo)|Uherčice]], [[w:Korolupy|Korolupy]], [[w:Lubnice|Lubnice]], [[w:Mešovice|Mešovice]] a [[w:Vratěnín|Vratěnín]],
* Lesní družstvo pro obce: [[w:Dešná (okres Jindřichův Hradec)|Dešná]], [[w:Plačovice|Plačovice]], [[w:Dančovice|Dančovice]], [[w:Rancířov|Rancířov]], [[w:Hluboká (Dešná)|Hluboká]], [[w:Bělčovice|Bělčovice]], [[w:Lovčovice|Lovčovice]], [[w:Županovice (okres Jindřichův Hradec)|Županovice]] a [[w:Chvalkovice (Dešná)|Chvalkovice]].

Pohraniční obce, které si již žádost o příděl státních lesů podaly, musely svoji žádost stáhnout a podat si novou - nyní jako obecní lesní družstvo.&lt;ref&gt;Jiskra týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 25.8.1946, s. 6&lt;/ref&gt;

=== Příděly lesů ostatním obcím na okrese M. Budějovice ===
V polovině března roku 1947 zaslala okresní rolnická komise a rada ONV v M. Budějovicích Zemskému národnímu výboru v Brně návrhy pro příděly zestátněných lesů pro obce:
# Babice, les „Háj” z majetku Udona, prince Löwenstein-Wertheim-Freudenberg ve výměře 24,91 ha,&lt;ref&gt;Po hraběti Nadasdym držela panství Lesonice (Lißnitz, okres Třebíč) od roku 1810 hraběnka Terezie Trautmannsdorfová, která je prodala hraběnce Emilii z Reichenbachu. Poté byla vlastníkem panství od roku 1880 princezna Löwenstein-Wertheim-Freudenberg, po níž je zdědil roku 1929 Udon, princ Löwenstein-Wertheim-Freudenberg.&lt;/ref&gt;
# Blatnice, les z majetku Wrbna-Kaunitz (z [[w:Bruntálští z Vrbna|Wrbna-Kounic-Rietberg-Questenbergu a Freudenthalu]]) ve výměře 28,54 ha,&lt;ref&gt;V roce 1897 získal [[w:Jaroměřice nad Rokytnou (zámek)|Jaroměřice nad Rokytnou]] [[w:Rudolf Kristián Wrbna-Kounic|Rudolf Kristián Wrbna-Kounic]].&lt;/ref&gt;
# Boskovštejn, les u cihelny z majetku [[w:Trauttmansdorffové|Viktora Trauttmansdorfa]] ve výměře 3,35 ha,&lt;ref&gt;Panství Hostim se nacházelo v majetku Trauttmansdorffovů od roku 1908.&lt;/ref&gt;
# Hornice, les „Velká syrovská stráň” z majetku [[w:Police (okres Třebíč)|polického panství]]-[[w:Vraždové z Kunvaldu|Alfreda Vraždy z Kunvaldu]] ve výměře 5,60 ha,
# Hostim, z majetku V. Trauttmansdorfa les „Daleká” ve výměře 71,37 ha, les „Telátko” ve výměře 1,59 ha, les „U lednice” ve výměře 0,62 ha, les „Amerika” ve výměře 1,40 ha,
# Prokopov, les „Seč” z majetku V. Trauttmansdorfa ve výměře 55,83 ha,
# Lesonice, les „Obora” z majetku prince Udo Löwensteina ve výměře 65,24 ha,
# Meziříčko, les „Stráně” z majetku Anny Attems ve výměře 62,76 ha,
# Lesní družstvo Šebkovice, les „Boroví” z majetku prince Udo Löwensteina ve výměře 81,06 ha,
# Loukovice, les „Boroví” z majetku prince Udo Löwensteina ve výměře 8,29 ha,
# Kostníky, „Raymanův les” z majetku polického panství-Wražda ve výměře 32,64 ha,
# Kdousov, „Raymanův les” z majetku polického panství-Wražda ve výměře 14,35 ha,
# Jemnice, z majetku [[w:Členové rodu Pallavicini na panství Jemnice - Staré Hobzí|Pallavicini]] lesy „Vlčí hora”, „Smrček”, „Bažantnice”, „Horní Strachovec”, „Obůrka”, „Menhartický les”, „U Dvořákovýho rybníka” v celkové výměře 120 ha,
# Mladoňovice, les z majetku Christiana Salma ve Slavíkovicích ve výměře 4,74 ha a les „Pálenice” z majetku Ludvíka Kohna ve výměře 2,12 ha,
# Budkov, les „Tři kříže” a les „Ježek” z majetku Christiana Salma ve výměře 26,91 ha,
# Police, les „Housenka”, les „U starého mlýna”, les „Hřebouška” z majetku polického panství-Wražda ve výměře 22,66 ha,
# Pálovice, les „Lukavce” z majetku Pallavicini ve výměře 18,20 ha,
# Lomy, les z majetku Anny Schaffgotsch ve výměře 12 ha,
# Lesním družstvům v pohraničních obcích byly přiděleny lesy ve výměře více jak 700 ha.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 14.03.1947, s. 4-5&lt;/ref&gt;

=== Příděly lesů na okrese Znojmo ===
Obdobně probíhal příděl lesů na znojemském okrese, kde osidlovací komise při ONV ve Znojmě za přítomnosti zástupců ministerstva zemědělství, okresní rolnické komise a lesního úřadu ve Znojmě započala s přídělem lesů obcím na konci června 1947. Pásmo lesů podél Dyje, počínaje obcí [[w:Krhovice|Krhovicemi]] až k [[w:Nový Hrádek (Lukov)|Hrádku]] mělo být přiděleno obecním družstvům. Jednotlivé obce obdržely: Kyjovice 55 ha, Německé Konice 12 ha, Police 19 ha, Stošíkovice 10 ha, město Znojmo 31 ha, Olexovice 174 ha, Horní Břečkov 26 ha, Čížov 47 ha, Frejštejn 25 ha, Jazovice 74 ha, Lukov 9 ha, Onšov 25 ha, Stálky 14 ha, St. Petřín 115 ha, Nový Petřín 23 ha, Podmýče 13 ha, Lančov 49 ha, Chvalatice 5 ha, Božice 27 ha, Čes. Křídlovice 6 ha, Hevlín 41 ha, Hrabětice 85 ha, Dyjákovice 6 ha, Fryšava 66 ha, Hrušovany 60 ha, Jaroslavice 19 ha, Šanov 17 ha, Mackovice 8 ha, Štítary 5 ha, Vracovice 3 ha, Vranov 3 ha, Pravice 66 ha, Podmolí 2 ha, Milíčovice 3 ha. Les v Havraníkách o 20 ha zůstal u pozemkového úřadu a obec o něj mohla následně zažádat.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, 27.06.1947, s. 2&lt;/ref&gt;

== Zákon o myslivosti ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Zlidovění honiteb.'''
:''Připravovaným zákonem, který má býti v nejbližší době projednán ÚNS, budou dosavadní honební poměry uspořádány v duchu lidových a demokratických zásad. Osnova tohoto zákona předpokládá, že honební pozemky v obvodu jedné politické obce (mimo vlastních honiteb a obor) budou vždy tvořiti jednu společenstevní honitbu. Tyto pozemky musí býti souvislé, s nejmenší výměrou 200 ha honební plochy. To znamená, že politické obce s výměrou honební plochy pod 200 ha, nemohou tvořiti samostatnou společenstevní honitbu, nýbrž musí se spojiti s některou ze sousedních honiteb. Vlastními honitbami rozumí se pouze souvislé honební lesní pozemky téhož vlastníka, neb těchže spoluvlastníků, mají-li nejméně 500 ha výměry. Mohou býti však také v obvodu více politických obcí. Jinak dosavadní vlastní honitby pod 500 ha připadnou společenstevním honitbám obcí. Tím dojde k vytvoření větších společenstevních honiteb а k většímu zlidovění myslivosti. Bude totiž většina zrušena. Pokud vlastní honitby zůstanou, budou to ony na souvislých honebních pozemcích nad 500 ha a ty patří především státu, městům nebo obcím.'' 

:''Vlastníci honebních pozemků jedné společenstevní honitby budou tvořiti společenstvo v čele se zvoleným honebním starostou a výborem. Společenstvo rozhoduje o způsobu využití společenstevní honitby a to buď ve vlastním provozu nebo propachtováním. Zásadně pachtýřem honitby bude moci býti jedině myslivecká společnost. Stanovy myslivecké společnosti bude schvalovati zemský národní výbor, pachtovní smlouvy pak okresní národní výbor. Velké honitby budou moci býti rozděleny na dvě nebo více honiteb, přičemž žádná z nich nesmí býti menší než 500 ha. Aby myslivost splnila svůj úkol i ve směru hospodářském, bude dbáno o její zvelebování, jakož i o náležitou ochranu zvěře a proto za účelem této ochrany a řádného dozoru budou okr. národní výbory jmenovati a bráti do přísahy myslivecké hajné na každých 500 ha honební plochy.''&lt;ref&gt;Volné Slovo: list československé strany národně socialistické. Olomouc: Župní výkonný výbor československé strany národně socialistické, 20.09.1946, 2(216). s. 4. &lt;/ref&gt;
|}
Nový zákon o myslivosti nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1948. Jedním z jeho ustanovení bylo (§ 54) zrušení všech starých honebních pachtovních smluv, uzavřených před 31. prosincem 1945 (v pohraničí před 31. prosincem 1946), pokud se na zrušení smlouvy usneslo valné shromáždění honebního společenstva do 30 dnů ode dne počátku účinnosti tohoto zákona a to ve stanovené lhůtě, nejpozději tedy do 31. ledna 1946.&lt;ref&gt;Volné Slovo: list československé strany národně socialistické. Olomouc: Župní výkonný výbor československé strany národně socialistické, 23.01.1948, 4(19). s. [5].&lt;/ref&gt;

Honební společenstva, tvořená většinou členů, kteří byli přídělci podle dekretu prezidenta republiky ze dne 20. července 1945, č. 28 Sb., o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci, mohla do konce roku 1949 (vyslovila-li se pro využití honitby na vlastní účet), pověřit výkonem práva myslivosti člena honebního společenstva, který se mohl vykázat ''alespoň jedním platným ročním loveckým lístkem'' a pokud obdržel doporučení místního národního výboru a okresního sdružení Jednotného svazu zemědělců. Honební společenstvo bylo následně povinné oznámit mysliveckého hospodáře okresnímu národnímu výboru.&lt;ref&gt;Nové zákony a nařízení Československé republiky. Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart, 1947, 9(1-12). s. 1296.&lt;/ref&gt;

== Odkazy ==
=== Reference ===
&lt;references /&gt;
=== Externí odkazy ===
* Zákon č. 126/1946 Zb., [http://www.epi.sk/zz/1946-126 Zákon o úpravě zemědělských pachtovních poměrů].
* Zákon č. 225/1947 Zb., [http://www.epi.sk/zz/1947-225#oddiel10 Zákon o myslivosti].

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>3kltvr8yveapcte8lwyygjg3ii0hmu4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Výbušniny/HMTD</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8093</id>
    <revision>
      <id>42823</id>
      <parentid>41773</parentid>
      <timestamp>2021-01-30T10:03:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ParallaxHunter</username>
        <id>7271</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Úvodní shrnutí */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="35459" xml:space="preserve">'''HMTD''' ('''hexamethylentriperoxodiamin''', 3,4,8,9,12,13-hexaoxa-1,6-diazabicyklo[4.4.4]tetradekan) je bílá jemně krystalická látka, patří do řady iniciačních [[w:třaskavina|třaskavin]]. Řadí se mezi nejčastěji amatérsky vyráběné výbušniny. Je zdrojem řady závažných nehod. Výroba malých množství je přestupkem, ale řada mladých domácích chemiků, často ve věku 9 - 14 let na toto vzhledem ke svému věku pod hranicí trestní odpovědnosti nedbá. Tito se pak stávají obětí různých záměrně nekompletních návodů na výrobu HMTD. Tato kniha je určena právě pro tyto mladé experimentátory. Nejlepší je samozřejmě HMTD vůbec nevyrábět, ale pokud se experimentátor k výrobě rozhodne, tak by měl pěčlivě prostudovat tento materiál a více/méně dodržovat popsané postupy.

== Úvodní shrnutí ==
Kardinální pravidlo při práci s třaskavinami: '''třaskaviny se nikdy nesmí přiblížit prstům''' a nesmí být obaleny v materiálu, který produkuje nebezpečné střepiny. Minimální bezpečná vzdálenost mezi prsty ve dvojitých rukavicích a 2&amp;nbsp;g [[w:HMTD|HMTD]] je asi 15 až 20&amp;nbsp;cm.

Hlavní body:
# Roztok s HMTD je zfiltrován ještě před silným zhoustnutím směsi a promyt tak, aby na každém filtračním papíru bylo maximálně 100 - 200&amp;nbsp;mg HMTD.
# HMTD je pak sušen na velikých, oddělených a přehnutých papírech ve 100 - 200&amp;nbsp;mg hromádkách, které jsou přibližně uprostřed daných papírů.
# HMTD je pak z papírů po maximálně 100 - 200&amp;nbsp;mg dávkách plněn do dlouhé trubičky uložené ve speciálním kbelíku s práškovou sádrou a následně je vrchních 10 až 15 cm trubičky naplněno vatou. Maximálně se do trubičky plní 2,5 gramu HMTD.
# Jsou potřeba ochranné pomůcky - minimálně dva páry pevných rukavic, kevlarové nebo kožené rukávy, pevné bavlněné oblečení (i krk musí být chráněn), obličejový štít a zároveň brýle, špunty do uší a/i sluchátka. V žádném okamžiku nesmí dojít k přiblížení prstů k HMTD. Je potřeba si dávat pozor, chytat pouze okraje papírů a horní konec trubičky. Dopomáhat si lze špejlemi se smotkem vaty na konci a podobnými předměty.

== Výroba a nakládání s HMTD ==

HMTD je třaskavina a jako taková je náchylná na nečekané náhodné exploze způsobené třením, nárazem, výbojem statické elektřiny, zvýšenou teplotou (nad přibližně 50&amp;nbsp;°C), silným UV zářením (např. v poledne na přímém slunečním světle) a přítomností kovů a kovových iontů. Nežádoucí samovolná exploze může nastat i vlivem samovolného pnutí uvnitř velmi velikých krystalů, např. po rekrystalizaci z [[w:chloroform|chloroformu]].

HMTD je v rámci třaskavin o něco více citlivý materiál na tření než je obvyklé. Je třeba také chápat, že citlivost na tření a na dopad nemá ostrou hranu. Běžné údaje o citlivosti jsou udávány jako F50 nebo F10, popř. H50 nebo H10 – to naznačuje sílu (výšku) kdy dojde k detonaci 50 % (10 %) zkoušených vzorků. I významně menší síly mohou způsobit detonaci v např. 1 z 1000 případů. Navíc je nutné si uvědomit, že dané třecí síly nemusí vzniknout na celé ploše, plně postačující je mikroskopický záhyb s vysokým třením. Vzniku nebezpečných výbojů statické elektřiny nelze v domácím prostředí zabránit, toto riziko lze však omezit prací ve vzduchu se 70% a vyšší relativní vlhkostí a nenošením oblečení s tendencí ke sbírání statického náboje (např. nylon).

Náhodné detonaci tedy nelze zabránit. Proto je nutné vždy pracovat s takovým množstvím HMTD, aby nedošlo k závažným následkům v případě detonace. Je také nutné si držet odstup části těla od HMTD. Toto v praxi znamená, že lze manipulovat s maximálně 2–3 g vzorky HMTD, v ochranném oblečení a s ochrannými pomůckami a k tomu je nutné mít vždy alespoň 10 cm vzdálenosti mezi prsty a vzorkem HMTD. Ideální je ale manipulovat ještě s menšími vzorky.

'''Výroba'''

Ještě před rozhodnutím o započetí syntézy je nutné si pořídit špunty do uší a ideálně i sluchátka. Chirurgické rukavice proti poleptání peroxidem. Jeden nebo dva páry kožených rukavic spolu s jedním nebo 2 páry rukavic z pevných vláken (Kevlar, Dyneema nebo Kevlar/ocelová vlákna) a kevlarové rukávy. Vhodné je mít také šálu na krytí krku a více kusů bavlněného oblečení (mikina). Dalším kusem vybavení jsou ochranné brýle a obličejový štít. Samotné brýle ani obličejový štít neposkytnou dobrou ochranu, je nutné je kombinovat. Ideální je koupit si 3 obličejové štíty a dva z nich rozebrat a vytvořit si obličejový štít ze 3 vrstev plastového hledí a toto kombinovat s brýlemi. Alternativně lze zvažovat použití podobných obranných pomůcek pro sporty.

Pořízení adekvátních ochranných pomůcek stojí v levnějším případě něco kolem 1000 Kč. A i jediný pár rukavic a brýle se špunty za 400 Kč jsou mnohem lepší než nic.

Kombinace kevlarových rukávů s kevlarovými rukavicemi a vrchní vrstvou kožených rukavic se používá v profesionálních laboratořích pro práci s třaskavinami.

HMTD se syntetizuje z hexamethylentetraaminu (urotropinu) a peroxidu vodíku (koncentrace pod 10 % poskytují velmi malé nebo žádné výtěžky, 30 % je ideálních) a slabé kyseliny – nejčastěji kyseliny citronové, použitelná je i kyselina vinná nebo octová.
Na rozdíl od výroby peroxidu acetonu je možné použít plastové nádoby, protože reakční směs neobsahuje látky agresivní vůči plastům. Typickým recept vypadá přibližně takto: 15 ml 30% peroxidu vodíku, 6 g kyseliny citronové a 3 g hexamethylentetraaminu. Nejdříve je nutné si nasadit chirurgické rukavice a brýle proti poleptání peroxidem. Kyselina citronová se rozpustí v peroxidu vodíku. Reakční nádobka by měla mít ideálně kolem 200 ml, menší ani výrazně větší nejsou vhodné. Menší nádobky nutí při pozdější manipulaci přibližovat prsty ke vzniklému HMTD a větší nádobky znesnadňují míchání směsi. Nádobka peroxidu vodíku s kyselinou citronovou je vložena do ledové lázně (to je směs kostek ledu s chladnou vodou) a to tak, aby se nepřevrhla. Po malých dávkách je pak přidáno celé množství hexamethylentetraaminu (3 g) za mícháni mezi přídavky – je potřeba, aby se všechen hexamethylentetraamin rozpustil. Přidávání po dávkách je pojistkou proti přehřátí směsi – při nechlazení směsi se teplota může vyšplhat až na 70&amp;nbsp;°C. Při přehřátí směsi dojde k omezení výtěžku a nebo dokonce žádnému výtěžku a vyvření směsi spolu s vývojem zapáchajících par. Dobrá ledová lázeň a pomalé přidávání hexamethylentetraaminu tomuto s jistotou předejde.

Z reakční směsi (která je po přidání hexamethylentetraaminu čirá) se časem začnou srážet bílé krystalky, část bude plavat spolu s bublinkami kyslíku na hladině směsi a část se bude zdržovat na hladině. Postupem času by se měl celý objem kapaliny zakalit. Během asi 12–24 hodin se vyloučí všechen HMTD. Problém je v tom, že na konci reakce při dobrém výtěžku (3 g HMTD) vznikne hustá pasta . Tomuto je kvůli jednoduchosti a bezpečnosti filtrace nutno zabránit. Je tak potřeba sledovat reakční nádobu a hned při prvních náznacích houstnutí směsi (testuje se plastovou tyčinkou) se přejde k filtraci směsi. Filtruje se tak směs, která je sice v celém svém objemu zakalená ale zároveň stále pěkně tekutá. V reakční nádobě bude tou dobou okolo 2 g HMTD. Ještě před filtrací je nutné přidat kolem 20–30 ml vody a lehce zamíchat, tím se usnadní proces filtrace. Zároveň jsou ze stěn do roztoku spláchnuty případné stopy HMTD, které se na nich mohly během výroby uchytit. Snažit se je silou seškrábat by mohlo být nebezpečné (to platí i pro čistění nádobky po zakončení výroby).

Reakční nádoba by neměla stát bez povšimnutí delší dobu (dny, týdny) pro riziko odpaření vody z reakční nádoby. Pokud se toto stane (např. nucená hospitalizace), tak se do nádobky nalije voda a vyčká se 48 hodin, než voda plně penetruje obsah nádoby. HMTD bude tou dobou z části rozložené, takže se obsah vylije do záchodu.

Pokoušet se vyrobit více než 2–5 g je velmi rizikové pro vyšší riziko náhodné detonace suchého produktu a neschopnost takový výbuch zvládnout bez zranění či materiálních škod.

'''Filtrace'''

K filtraci je celkem zásadní si připravit co možná největší plastovou nálevku a co možná největší filtrační papíry či kávové filtry. Pro filtraci 2 g HMTD je potřeba 10–15 filtračních papírů či kávových filtrů (ty poskytují rychlejší filtraci, zvláště ty skládané). Malé filtry (po rozložení mající průměr pod 20 cm) jsou z bezpečnostního hlediska nevhodné. Nálevka je pak upevněna buď v laboratorním stojanu/filtračním kruhu (kruh měl by být celý z plastu) a nebo nějak kreativně přímo vložena na nádobku, do které bude odtékat kapalina (tato nádoba by také měla být z plastu). Znovu je potřeba připomenout, že nálevka musí být z plastu. Do nálevky je vložen filtr, který je promyt vodou pro lepší přilnutí k nálevce a odplavení nečistot. Pak je do střední a nejspodnější části filtru odlito asi 1–2 ml roztoku (první odlití s sebou typicky strhne nejvíce HMTD ze všech, nádobku bychom měli chytat za vrchní polovinu). Takto se ve středu filtru odchytí 100–200 mg HMTD. Toto je pak několikrát promyto vodou (asi 700–1000 ml). Přídavky vody jsou vždy prováděny tak, aby hladina vody v nálevce/filtru nedosáhla výše než je asi polovina výšky filtru. HMTD se totiž pak nezachytává na horních okrajích filtrů. Vodu na promývání pak ještě po tyčince několikrát pomalu nalijeme na vrchní okraj filtru, abychom spláchli zbytky matečného louhu z vrchních okraj filtru. Poté je filtr chycen prsty (popř. plastovými nebo dřevěnými tyčkami) za vrchní okraje, roztržen a přenesen na několik savých papírů. Za vrchní okraj se filtr uchopuje proto, aby prsty nepřišly do kontaktu s HMTD. Vrchní okraje tedy musí být bez povlaku z krystalků HMTD. Po pár minutách je pak tento papír přenesen na klasické papíry velikosti A4 nebo A5, které jsou uprostřed přehnuty (byly přehnuty předem). Takto připravené papíry s filtrem a 100–200 mg HMTD jsou přeneseny na místo bez přímého slunečního svitu a mimo dosah snadno zápalných materiálů. Do nálevky je vložen další filtr. U druhé filtrace je už možno nalít trochu více matečného roztoku – celý proces se pak opakuje. Mezi filtracemi se do nádobky s matečným roztokem vždy přidá několik ml vody pro bezpečnější filtraci. HMTD uchycené na stěnách nádoby se rovněž spláchne do roztoku proudem vody. Na konci filtrace tedy získáme 10–15 roztržených, velikých a samostatně sušených filtrů na oddělených podložkách z ve středu přehnutých listů papírů. Celkem se na filtrech bude sušit kolem 2 g HMTD. Už po pár desítkách minutách sušení lze pokládat HMTD za citlivou a nebezpečnou látku – proto je od tohoto bodu nutno nosit při manipulaci s HMTD ochranné vybavení. K plnému vysušení dojde za 24 hodin. Vlhké HMTD degraduje v řádu týdnů a v zásaditých i kyselých roztocích se rapidně rozkládá.

Třaskaviny nelze filtrovat za pomocí vakua (tj. za odsávání vzduchu pomocí pumpy) pro riziko vysušení třaskaviny na filtru, což by mohlo být zdrojem náhodné detonace.

'''Manipulace s filtry a přesypávání HMTD'''

Tento krok lze už provádět pouze s ochrannými pomůckami (správně vložené špunty do uší – ideálně v kombinaci se sluchátky, brýle, obličejový štít, pevné oblečení s krytím krku, kevlarové rukávy a 2 páry rukavic z kevlaru a kůže). Pro přesun krystalků se zhotoví nástroj z dřevěné špejle, která je na konci celá obalena asi 3 cm vaty (nebo papírovými kapesníky stejné tloušťky). Vata (nebo kapesníky) brání vzniku velmi rychlých dřevných fragmentů při náhodné explozi a pomáhá s přesunem krystalků.
Další postup si experimentátor musí zvolit sám po zvážení situace. Pokud je vrstva krystalků HMTD dostatečně daleko od nejvzdálenějších okrajů filtrů, tak lze tyto okraje uchopit prsty (5–7 cm od prvních stop HMTD na filtru by melo stačit – na celém filtru se nachází jen 100–200 mg HMTD). Pokud ne, tak je potřeba použít krátké dřevné nebo plastové hůlky na uchycení rohu papíru (minimálně 2 cm široký okraj papíru – musí být rovněž bez stop HMTD). Filtr je pak za okraj zdvižen a pomocí špejle s vatou se suché HMTD přesune/přesype na střed předem prohnutých papírů. Pokud jsou papíry, na kterých spočívaly filtry, vlhké nebo pokroucené vlivem vlhkosti, tak se použijí nové, suché a rovněž ve středu předem prohnuté papíry velikosti A4 nebo A5 (je nutno použít více vrstev – třeba 5 nebo 7 – na sebe položených papírů – celkem tedy může být potřeba 50–105 listů suchého papíru). Obsah jednoho filtru patří na jeden papír (resp. stoh tvořený 5–7 papíry). Na konci operace tedy získáme 10–15 předem prohnutých stohů (5–7 listů papíru vysokých) suchého papíru se 100–200 mg hromádkami suchého HMTD, které je přibližně uprostřed stohů papíru (v míst ohybu papírů). Odpad, který je kontaminován stopami HMTD, se spláchne do záchodu. Tak se předejde náhodnému vysušení a zapálení stop HMTD v koši/kontejneru. 100 mg volně nasypaného HMTD odpovídá kvádříku 1 cm × 1 cm širokému a 3 mm vysokému nebo kopečku a průměru kolem 1 cm a v nejvyšším bode 5–6 mm vysokému.

V žádném případe se nelze prsty dotýkat filtrů v místech, kde je povlak HMTD a to ani z druhé (čisté strany). V žádném případě se nelze prsty dotýkat papírů v místech, kde jsou hromádky HMTD a to ani z druhé strany papírů.

'''Vážení'''

Vážení není nutným krokem. Většina kuchyňských vah nedisponuje požadovanou přesností na vážení 100–200 mg hromádek, zvláště ne vážení s velikým listem papíru. Před případným vážením by se miska/deska vah mela vynulovat s 10–20 dalšími listy papíru tak, aby byla dostatečná vzdálenost mezi kopečkem HMTD a deskou vah pro eliminaci rizika vzniku střepin při náhodné detonaci(6 milimetrů papíru je při vážení 100–200 mg dostačujících). Některé váhy mohou při vystlání desky papírem překonat maximální zatížení pro přesné vážení.

'''Plnění do trubičky, příprava náložky'''

Volně položené HMTD po zásahu plamenem rychle shoří (občas ale detonuje i ve velmi malém množství). Pro jeho využití jako třaskaviny je nutné HMTD bezpečně přemístit do trubičky. HMTD reaguje s kovy a obecně by se při práci s třaskavinami nemělo využívat kovových trubiček (až na speciální případy při využití hliníkových trubiček s velmi tenkými stěnami). Budeme tedy potřebovat buď papírové nebo plastové trubičky. Při použití trubičky jako rozbušky je velmi důležitá její pevnost (proto se v některých případech s jinými třaskavinami dají použít tenké hliníkové trubičky) a absence prasklin. Spodní konec trubičky by měl být bez mezer a prasklin – uzavřen, ideálně už z továrny. Do mezery mezi ucpávkou a trubičkou na spodním konci by se totiž mohly dostat krystaly třaskaviny a to by i při malém vzájemném pohybu ucpávky a trubičky mohlo vyvolat detonaci. To samé platí pro praskliny na trubičce a její případné ohýbání.

Trubička by měla být schopná pojmout až 2 g HMTD a zároveň dost vatové ucpávky na to, aby mezi koncem náplně HMTD a vrchním koncem trubičky bylo alespoň 10–12 cm prostoru na vatovou ucpávku. Trubička by neměla být příliš tenká (zhoršuje to manipulaci, zvyšuje to šanci na náhodnou detonaci při pádu trubičky na zem) ani příliš široká (široká náplň HMTD urychluje po detonaci fragmenty plastu na vyšší rychlosti než je nutné).

Ideálně by trubička měla mít vnitřní průměr kolem 10 mm a vnitřní délku kolem 180 mm. Síla plastových stěn by měla být 1–3 mm, u tvrdého papíru 2–5 mm. Prvních 5 cm trubičky vyplní 2 g HMTD (po naplnění trubičky bude mít HMTD hustotu kolem 0,5 g/cm³. Dalších 12 cm vyplní vata se zápalnicí či palníkem, poslední centimetr vyplní např. lepidlová ucpávka. Trubičku nelze v žádném případě celou vyplnit pouze HMTD. 12 cm vatové ucpávky je pro bezpečnost naprosto zásadních – tvoří bariéru mezi prsty a HMTD.
Takovou trubičku ale nelze plnit přímo. Toto je zásadní chyba velké části domácích chemiků, kteří většinou právě při této činnosti (přímém plnění HMTD do trubičky) zažijí náhodnou detonaci vlivem tření/výboje statické elektřiny a následnou amputaci prstů, poškození sluchu z absence sluchátek apod.

'''Plnění trubičky v kbelíku'''

Na plnění trubičky HMTD se nejdříve připraví speciální aparát. Pro plnění 2 g HMTD do trubičky stačí 5 až 10l kbelík se silnějšími stěnami (popř. 2, podobně velké 5l až 10l kbelíky které do sebe zapadají), 4–5, popř. 10 kg práškové sádry (lze zaměnit nebo míchat s polohrubou moukou – hladká mouka je pro svoji potenciální hořlavost nevhodná). Papíry/menší knihy/časopisy na vystlání vrchu kbelíku, jeden nebo více plastových kelímků, ideálně průhledný plastový trychtýř/nálevka se stopkou s alespoň 5mm vnitřním průměrem, přenosnou svítilnu, vatu nebo kousky papírových kapesníků, několik dřevěných špejlí a jednu nebo dvě špejle obalené na svém konci 2–3 cm vaty nebo papírovými kapesníky.

Na dno kbelíku (kbelíku) se nejdříve nasype asi 10 cm sádry nebo moukou a do středu kbelíku se vtlačí převrácený plastový kelímek (do sebe vložené kelímky, pokud je jeden kelímek nedostatečně pevný). Získáme tak převrácené dno kelímku, které bude fungovat jako opora. Dutina kelímku musí být plná sádry/mouky – proto byl kelímek vtlačen do sádry/mouky). Na dno kelímku postavíme prázdnou trubičku a za držení trubičky dosypeme zbylé 3–4 kg sádry (asi 15 cm). Takto získáme zasypanou a uprostřed stojící trubičku, která má oporu v ve dnu kelímku na spodku. Povrch sádry/mouky se pak celý pokryje časopisy, papírem a knihami. Toto jednak stabilizuje trubičku proti převrhnutí, jednak brání možným plastovým střepinkám v letu a snižuje to hluk při případné detonaci. Přesnou metodu si musí každý zvolit sám, jsou možné kusy časopisů s dírami nebo po dvojicích naskládané malé knihy (dvě paralélně s cca 2 cm mezerou, aby se mezi ne vešla trubička a další dvě paralelně s mezerou, aby se mezi ně vešla trubička – ale kolmo na první dvojici.
Vrstva papíru silná 10–15 mm je postačující.
Do vrchu trubičky se pak vloží průhledný plastový trychtýř. Je důležité, aby vnitřní průměr jeho stopky byl alespoň kolem 5 mm, ideálně 7–8 mm. Musí se totiž omezit tendence HMTD ke zachytávání se v této stopce. I tak se bude muset přidávat HMTD po velmi malých přídavcích.

'''Proces plnění'''

Zde se opět dostáváme do kontaktu se suchým HMTD. Je nutné tedy opět mít obličejový štít, brýle, krytí krku a pevné oblečení (třeba dvě vrstvy bavlněné mikiny), kevlarové rukávy, kevlarové rukavice a na nich rukavice z kůže. Do uší se dají špunty (pozor: špunty musí dobře doléhat, tj. špunt se rolováním zmenší a vloží se do ucha, kde expanduje po dobu 10–20 sekund. Během této doby by člověk neměl moc hýbat hlavou. Během zavádění špuntu do sucha se druhou rukou drží horní okraj boltce ucha – ten se táhne od lebky a směrem nahoru. Pak se upustí (hned po vložení špuntu do ucha). Poznámka na okraj: špunty v prostředí kolem 0&amp;nbsp;°C a pod touto teplotou špatně expandují a jsou tedy jen omezeně použitelné při venkovních pracích. Špunty je téměř vždy vhodné doplnit ještě ochrannými sluchátky. Exploze 2 g HMTD 70 cm od uší způsobí pískání v uších i při použití špuntů (ale k dlouhodobému poškození nejspíše nedojde). Při použití kombinace sluchátek se špunty pískání nenastane.

Je vhodné si upravit pracovní místo tak, aby nedocházelo k nebezpečným pádům. Pracovat lze jak na podlaze, tak i na pracovním stole.

Na jednom konci místnosti máme například 2 skříně a na nich 1015 papíru s HMTD (dohromady asi 2 g) pár těchto papírů (2–3) si přineseme na druhý konec místnosti, kde je kbelík s trubičkou. Papíry uchopujeme a držíme pouze za okraje, tak, abychom se prsty/dlaň nedostaly blíže jak 10 cm k HMTD. Pokud je HMTD v hrudkách (pravděpodobně bude), tak je nutné jej rozetřít na jemný prášek. V tomto případě je vhodné umístit papíry na knihy, tak, aby při náhodné detonaci nebyla poškozená podlaha/stůl. Hrudky se jednoduše roztírají vatovým koncem špejle s vatou. Je nutno rozdrtit všechny hrudky.

Přejdeme k plnění. Pro praváka je vhodné vzít jeden papír s 100–200 mg HMTD (papír, resp. stoh papírů je už z minula přehnutý a ve svém středu má malinký kopeček či pár malinkých kopečků HMTD), který se uchopí levou rukou za vzdálenější konec – přibližně někde uprostřed. Do pravé ruky se vezme špejle obalená vatou. Toto se přiblíží k plastovému trychtýři. Papír se velmi lehce nakloní a pomocí vatového konce špejle se do trychtýře posouvají malá množství HMTD. Na jeden pohyb by se do trychtýře mělo dostat 10 – 20 mg HMTD. Větší množství hrozí ucpáním stopky, což je zbytečně nebezpečné. Po každém přidání 10–20 mg HMTD je papír s HMTD položen a na trychtýř je z hora posvíceno svítilnou tak, abychom viděli, že se ve stopce nezachytilo větší množství HMTD. Pokud ano, tak se do trychtýře lehce klepne dřevěnou či plastovou tyčkou. Pokud poklepávání nestačí, tak lze protáhnout stopku samotnou dřevěnou špejlí. Jak při poklepávání, tak i při protahování špejlí hrozí zvýšené riziko náhodné detonace. Ochranné vybavení by spolu s kbelíkem mělo vyloučit nebo minimalizovat riziko úrazu. Toto opakujeme asi 10×, dokud není celý obsah papíru bezpečně na dně trubičky. Pak si vezmeme další papír a opakujeme tento postup. Následně si zajdeme pro další papíry, rozetřeme hrudky HMTD a zase opakujeme plnění. Na konci získáme trubičku, kde je na dně 2 g práškového HMTD. Opět se svítilnou ujistíme, že stopka trychtýře není ucpaná HMTD. Pokud ne, tak trychtýř vyjmeme a přejdeme na přidávání zápalnice/palníku a vatové ucpávky. Při vyjímání trychtýře hrozí zvýšené riziko detonace vlivem tření.

Doporučuji si proces plnění nacvičit s inertní látkou, třeba cukrem nebo moukou.

[[Soubor:Filling blasting cap.webm|náhled|vlevo|Plnění rozbušky HMTD (resp. simulantem z práškového cukru). Je potřeba si dát pozor, aby se neucpala stopka trychtýře. Při pochybnostech je vhodné si posvítit svítilnou do trychtýře]]
[[Soubor:Crushing hmtd.webm|náhled|Rozetření hrudek HMTD (simulantu z cukru) s pomocí vaty na špejli. Dvě vrstvy rukavic, kevlarový rukáv + pevné oblečení. Skutečné hrudky HMTD jsou více křehké a lze je tedy lépe rozetřít]]

'''Vlastnosti a kontrola zápalnice/palníku'''

Je potřeba zkontrolovat šarži zápalnice (třeba den před plněním trubičky) (zápalnice se obvykle prodávají po metrových kusech) – ustřihne se několik kusů a ty se zapálí – zjistí se, jestli hoří tak, jak mají – podomácku vyrobené zápalnice nebývají spolehlivé a tak je nelze doporučit. Poté se ustřihne požadovaná délka (alespoň 25 cm, tak aby zápalnice zasahovala do konce trubičky). Použitý kus zápalnice by neměl mít ohyby (zlomy které se blíží 90° – zlomená zápalnice i po narovnání nemusí celá prohořet). Konec, který bude zasahovat do HMTD, se lehce omotá potravinovou fólií/lepicí páskou tak, aby byla náplň zápalnice pomocí fólie izolovaná od HMTD po vložení do trubičky.
Palník se zkontroluje např. s pomocí multimetru – jestli vyhovuje daným specifikacím (měl by být alespoň středně odolný s odporem pilule kolem 0,4 Ohmů (palník by měl vydržet alespoň 0,25 A po dobu několika sekund, středně odolné palníky obvykle zahoří kolem 0,5 A). Lze též udělat vizuální inspekci vodičů hned za pilulí pro případnou deformaci a spojení těchto vodičů mimo piluli (zkrat). Lze též vzít pár palníků ze šarže a odpálit je, středně odolný palník s krátkými vodiči by měl shořet po připojení k plně nabité 9V baterii, pro praktické využití je pak lepší 12V baterie, systémy s kondenzátory nebo paralelně/sériově zapojené 9V baterie...).
Konec palníku s kovem a pilulí by měl být rovněž obalen potravinářskou fólií a/nebo lepicí páskou pro vyloučení kontaktu pilule a kovu s HMTD.
Je možné si poznačit 15 cm hranici od konce zápalnice/pilule pro jistotu vložení na dno trubičky.

'''Vložení zápalnice/palníku a vatové ucpávky'''

Kus zápalnice nebo palník se pak jednoduše vloží do trubičky tak, aby HMTD bylo v dobrém kontaktu s koncem zápalnice, popř. pilulí palníku. Načechrané HMTD nebude klást veliký odpor a tak je reálně opatrně zasunout konec zápalnice i více než 1 centimetr pod vrch vrstvy HMTD. Zápalnice i palník budou přídavky vaty vytlačeny ke stěně trubičky, snažit se zápalnici dát do středu trubičky je tedy zbytečné.

Při tomto kroku je nutno zamezit kontaminaci povrchu horní poloviny zápalnice krystalky HMTD. Ochranné rukavice by tedy měly během tohoto kroku být vyměněny za druhé nebo by měly být důkladně očištěny.

Pak se vezme velké množství malých kousků vaty nebo natrhaných papírových kapesníků. Čím menší kousky jsou, tím lepší (centimetrové smotky vaty jsou ideální).Smotky vaty se po jednotlivých kouscích dávají k ústí trubičky (ideálně pomocí tyček) a pak se zatlačují na dno trubičky pomocí dřevěné špejle nebo plastové tyčky. Tato tyčka/špejle by měla být alespoň 30 cm dlouhá a měla by se držet za vrchní konec. Alternativně lze použít nástroj ve tvaru T či L. Proč? Při tomto kroku hrozí velké riziko náhodné detonace a tak je vhodné mít ruce do nejvýše nad ústím trubičky či zcela mimo něj (trajektorie pro úlomky špejle mimo ústí trubičky jsou kryté časopisy a vrstvou sádrového prášku). Takto se vyplní horních cca 12 cm trubičky (asi 1 cm pod horní okraj trubičky). Poznámka: vata i natrhané kapesníky jsou poměrně hodně stlačitelné, takže jich bude potřeba více než se na první pohled zdá. Vložit ucpávku během jednoho kroku z jednoho kusu vaty je prakticky nemožné a navíc hrozí nedokonalé ucpání trubičky.

'''Uzavření/lepení trubičky'''

Dutinku je potřeba na horním konci uzavřít, např. vhodným lepidlem. Musí jít o lepidlo, které dokáže dobře zatuhnout ve vrstvě alespoň několik milimetrů silné a zároveň musí přilnout k materiálu trubičky/zápalnice/palníku. V případě tavné pistole se nepřibližuje pistole s horkou špičkou ale roztavené lepidlo se nejdříve nanese na špachtli a teprve ze špachtle se přidá do vrchu trubičky.

Po zalepení vrchu je nutné alespoň hodinu počkat na utuhnutí lepidla ideálně několik hodin). Na vrchu trubičky totiž mohou být zbytky HMTD a ty mohou buď chemicky reagovat s lepidlem nebo mohou být odpáleny třecími silami, které vznikají v tuhnoucí vrstvě lepidla. A tato detonace by se mohla přenést do hlavní náplně.

Při použití zápalnice je nutné se ujistit, že lepidlo neproniká dovnitř zápalnice a že nebrání v jejím plném prohoření. Toho lze docílit například tak, že se udělá testovací dutinka s vatou a to tak, že se spodní konec uřezán a z něj trčí několik centimetrů zápalnice. Horní konec s vatou pak zalepíme a vyčkáme do uschnutí. Pak zápalnici zapálíme s sledujeme, jestli prohořela až na druhý konec.

V případ palníku není potřeba testovat odolnost proti lepidlu.

Po utuhnutí lepidla je možné trubičku (náložku) vyndat z kbelíků a prohlédnout na případné praskliny na povrchu a zkontrolovat, jestli není zápalnice na svém povrchu kontaminovaná krystaly HMTD (lze na chvíli sundat obličejový štít a ofouknout). Trubičku – vždy – držíme prsty jen za horní okraj! Za palník ani zápalnici nikdy netaháme silou. Přenos na místo odpalu se realizuje tak, že se trubička(náložka) zahrabe doprostřed kbelíku se sádrovým práškem (tento kbelík je podobným tomu, ve kterém jsme náložku plnili). Náložku nikdy do ničeho silou nerveme, vždy napřed uděláme díru prsty/tužkou a až pak vložíme náložku. Náložku zapalujeme/odpalujeme zase s plným ochranným vybavením.

Námi připravená náložka by se neměla používat jako rozbuška (v absolutní nouzi to možné je). Příprava rozbušky je však do značné míry podobná, klade však trochu větší nároky na materiál trubičky, kvalitu a délku zápalnice/palníku a především je lepší se vyvarovat HMTD a místo toho použít dvojsložkovou rozbušku na bázi SA.DS a ETN). Příprava rozbušky bude projednána v samostatné wikiknize.

'''Deflagrační experimenty – experimenty se zapálením malého množství HMTD'''

Malá množství HMTD (do 2 g) lze volně na vzduchu zapálit. Takto zapálené HMTD povětšinou shoří s nádherně žlutým plamenem (vytvoří ohnivou kouli), popř. jen rychle hoří (velmi vlhké HMTD). Je potřeba si uvědomit, že jakékoliv množství HMTD může ihned detonovat. Proto je nutné mít výše zmíněné ochranné pomůcky a HMTD zapalovat alespoň 20–30 cm dlouhou špejlí (tedy dodržovat bezpečný odstup rukou od HMTD pro případ detonace). Hrudky HMTD jsou obzvláště náchylné na okamžitý přechod od deflagrace k detonaci. Papírová podložka při deflagraci suchého HMTD obvykle nezačně hořet. Je nutno ji mít podloženou třeba knihou pro eliminiaci poškození stolu při náhodné detonaci.

Při experimentech s otevřeným ohněm je pochopitelně nutno mít dobře dostupné hasicí prostředky (to platí pro manipulaci s HMTD obecně).

[[Soubor:Kbelík se sádrou.jpg|náhled|vlevo|Kbelík se sádrou – platí pro HMTD i peroxidy acetonu]]

[[Soubor:TATP blasting cap diagram.jpg|náhled|střed|Diagram náložky, platí jako pro TATP tak i pro HMTD, u HMTD je pilule s konecem drátu obalena fólií]]


[[Soubor:HMTD rozbuška s vatou.jpg|náhled|Příklad podomácku vyrobené rozbušky s HMTD. Při manipulaci hrozí detonace a zásah fragmenty např. drátu, což může vyústit v težké krvácení a jiná zranění. Proto je nutné mít velmi pevné oblečení a několik vrstev ochrany očí ! Dlouhá vatová ucpávka brání pohybu HMTD uvnitř dutinky a zároveň tak vytváří vzdálenost mezi prsty a samotným HMTD! Materiál dutinky nesmí být lehce ohybný pro riziko přenosu tření dovnitř náplně HMTD při manipulaci! Nesmí být ale z kovu či skla. Papír či plast je ideální. Povrch části zápalnice trčící z rozbušky nesmí být znečistěný krystalky HMTD! Lepidlová ucpávka nesmí mít mezery z důvodu případného proniknutí jiskry dovnitř rozbušky! Lepidlo ale nesmí proniknout do vnitřku zápalnice! Tunoucí lepidlo v kontaktu s HMTD může díky vnitřnímu tření vyvolat samovolnou detonaci. Selhanou rozbušku nikdy nerozebíráme!  Rozbuška se vždy drží za konec s lepidlem/zápalnicí. Zápalnice se nikdy nepopotahuje ani přímo nedrží. Rozbuška se nikdy do ničeho nezasouvá silou, vždy se do nálože dopředu udělá díra tužkou. Padající rozbuška se ve vzduchu nikdy nechytá, ale nechá se spadnout na zem. Pevná pracovní obuv je při manipulaci rovněž nutná. Přenášení rozbušky z místa na místo se musí dít mimo lidské tělo (taška, kufr auta) a to tak, že rozbuška je zahrabána uprostřed kbelíku s několika kilogramy sádrového prášku, popř. je ještě uvnitř vatového lůžka, které je obklopeno sádrou/jemným nehořlavým práškem.]]

[[Soubor:Tatp cukr simulant.jpeg|náhled|vlevo|Práškový cukr jako simulant peroxidu acetonu/HMTD. Takto vypadá hromádka peroxidu acetonu/HMTD o hmotnosti 150–200 mg v porovnání s rukou v rukavicich z kevlaru (a koženými pod nimi – ideální je mít kožené rukavice nad těmi kevlarovými) a kevlarovém rukávu, přehnutým papírem a mincí. Ruka je přiblížena k hromádce protože se jedná o cukr, jinak by musela být v dáli – ale ani na tuto vzdálenost by neměl výbuch 150–200 mg přiliš zranit. Při manipulaci se skutečnou 200mg hromádkou HMTD/peroxidu acetonu by ale měla být ruka ve větší vzdálenosti – alespoň o 6–7 cm. Přiložená je přibližně 30 cm dlouhá špejle na pečení obalená asi 1,5 cm silnou vrstvou jemné tkaniny. Špejle se pochopitelně při manipulaci se skutečným HMTD/peroxidem acetonu drží za vzdálený konec. Prsty se nikdy nesmí přiblížit do bezprostřední blízkosti peroxidu acetonu/HMTD Použitý je papír velikosti A4, větší papíry (A3) jsou ještě lepší.]]
[[Soubor:Peroxid sim syp.jpeg|náhled|střed|Papír s rozetřeným cukrem (simulantem peroxidu acetonu nebo HMTD). Papír se drží vždy za okraj a prsty jsou daleko od hromádky třaskaviny (HMTD, peroxidy acetonu). Tyto třaskaviny se po papíru přesouvají smotkem vaty/látky na konci špejle. Zobrazené množství odpovídá 150–200 mg. Použitý je papír velikosti A4, větší papíry (A3) jsou ještě lepší.]]

&lt;gallery style=&quot;clear: both;&quot;&gt;
File:5 l plastový kbelík.jpg
File:Plastový kbelík, 5 l s dvojicí kelímků uprostřed.jpg
File:Vkládání plastové zkumavky do kbelíku.jpg
File:Vkládání plastové zkumavky do 5l kbelíku.jpg
File:Zkumavka položená na kelímcích uvnitř 5 l kbelíku, zasypaná 4,5 kg polohrubé mouky.jpg
File:Pohled na zkumavku v kbelíku s 4,5 kg polohrubé mouky, dno tvoří dvojice kelímků.jpg
File:Vystlání povrchu kbelíku papíry.jpg
File:Zkumavka s plastovým trychtýřem.jpg
File:Pohled na trychtýř, 7 - 8 mm vnitřní průměr.jpg
File:Pohled na trychtýř s rukou.jpg
File:Zápalnice vložená do plastové zkumavky.jpg
File:Vkládání smotku vaty do ústí trubičky pomocí dvojice tyčinek.jpg
File:Upěchování smotku vaty pomocí tyčinky.jpg
&lt;/gallery&gt;

[[Kategorie:Výbušniny|{{SUBPAGENAME}}]]</text>
      <sha1>ikn17748exclmfllg50g6525fxoj5w4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Peroxidy acetonu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8096</id>
    <redirect title="Výbušniny/Peroxidy acetonu" />
    <revision>
      <id>37350</id>
      <timestamp>2018-10-13T16:36:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>Hugo přesunul stránku [[Peroxidy acetonu]] na [[Výbušniny/Peroxidy acetonu]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="45" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Výbušniny/Peroxidy acetonu]]</text>
      <sha1>kb3yx3yuecdchbsnhq8zo4pvoimn8jw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Družstevnictví</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8098</id>
    <revision>
      <id>43569</id>
      <parentid>43567</parentid>
      <timestamp>2021-04-21T02:35:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka Lyalikoff</username>
        <id>4811</id>
      </contributor>
      <comment>/* Spar- u. Darlehenskassen in Mähren und Slowakei / Spořitelní a úvěrové spolky na Moravě a Slovensku */ doplnění, úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="26158" xml:space="preserve">Již za bývalého Rakouska-Uherska věnovala vláda rozvoji živnostenského úvěrního družstevnictví velkou pozornost. V roce 1908 zřídila ve Vídni úřad pro živnostenské úvěrnictví (Dienststelle für gewerbliche Kreditangelegenheiten), který byl podřízen ministerstvu veřejných prací. S postupným nárůstem družstev, živnostenských záložen a provozovacích družstev vznikla potřeba ústředních živnostenských a družstevních svazů.&lt;ref&gt;V roce 1902 a 1903 byl založen «Ústřední svaz družstev živnostenských pro Moravu a Slezsko v Brně» a «Zentralverband der gewerblichen Erwerbs- und Wirtschaftsgenossenschaften mit deutscher Geschäftssprache in Mähren, Schlesien», der Slovakei und der Podkarpatská Rus (tehdy jako Německý svaz družstev živnostenských v Brně), v roce 1911 «Zemský svaz živnostenských záložen a družstev v Praze» (jehož agendu až do roku 1913 vedl Zemský úvěrní fond živnostenský v Praze), v roce 1912 «Deutscher gewerblicher Landes-Kredit-Verband» Aussig v ústí n. Labem (tehdy zřízen jako Německý svaz živnostenských záložen a družstev), v roce 1916 Český družstevní svaz k nákupu, výrobě a prodeji v Praze (sdružující družstva neúvěrní, v roce 1932 v likvidaci), v roce 1917 «Ústřední organisace nákupních družstev kupeckých» - Svaz českých obchodních družstev v Plzni.&lt;/ref&gt;

V roce 1919 se k dosavadním družstevním svazům přiřadila německá nákupní centrála «&quot;Gedeka-Zentrale&quot; deutscher kaufmännischer Einkaufsgenossenschaften v Mar. Lázních» (sídlo přeloženo do Ústí n. Labem), v roce 1922 «Jednota středostavovských družstev a záložen živnostenských v Čechách», jež od konce roku 1927 působila pod názvem Ústřední jednota živnostenských záložen a družstev středostavovských v Praze. V roce 1923 vznikl «Svaz živnostenských úvěrných ústavov a družstiev pre Slovensko a Podkarpatsku Rus v Bratislavě». V roce 1922 byla působnost «Zemského úvěrního fondu živnostenského v Praze» rozšířena na celé území republiky a v roce 1924 jeho stanovy pozměněny na fond plnící funkci «Peněžního ústředí družstevnictví živnostenského» pro celou Československou republiku.

Dne 1. června 1932 se Národní shromáždění republiky československé usneslo na [[w:Druhá vláda Františka Udržala|vládním]] návrhu zákona o Ústředí družstevnictví živnostenského se sídlem v Praze, jehož úkolem mělo být převzetí působnosti „''Peněžního ústředí družstevnictví živnostenského''”, dosud vykonávané „''Zemským úvěrním fondem Živnostenským v Praze''”.

K peněžní působnosti „Ústředí” náleželo: poskytování úvěrů svazům živnostenských družstev, přijímání zemských vkladů od družstevních svazů, od státu, zemí a jiných veřejných korporací a peněžních ústavů, úschova a správa svazových cenných papírů, obstarávání koupě a prodeje cenných papírů, inkaso kuponů, směnek a šeků pro svazy, přejímání záruky a skládání vádia a kauce za svazy.

Poradní činnost sestávala z podpory a šíření družstevnictví ve všech formách, hájení společných zájmů živnostenského družstevnictví, v péči o společnou statistiku svazů a živnostenských družstev, ve vydávání odborných spisů, vzorových stanov, jednacích řádů, v podávání návrhů ve věcech družstevních a pod., udržování kontaktu s ostatními ústředními družstevními organizacemi formou sjezdů, odborných kurzů, výstav, studijních cest. Třetí oblastí pak byla jeho revizní činnost.

Ústředí zastřešovalo:
* Zemský svaz živnostenských záložen a družstev v Praze

* Ústřední jednotu živnostenských záložen a družstev středostavovských v Praze
 
* Ústřední svaz družstev živnostenských pro Moravu a Slezsko v Brně
 
* Svaz živnostenských úvěrných ústavov a družstiev pre Slovensko a Podkarpatsku Rus v Bratislavě
 
* Deutscher gewerblicher Landes-Kredit-Verband Aussig v Ústí n. Labem
 
* '''Zentralverband der gewerblichen Erwerbs- und Wirtschaftsgenossenschaften mit deutscher Geschäftssprache in Mähren, Schlesien, der Slovakei u. d. Podkarpatská Rus v Brně'''
 
* Svaz československých obchodních družstev v Plzni

* Gedeka-Zentrale deutscher kaufmännischer Einkaufsgenossenschaften v Ústí n. Labem

Tímto vznikla třístupňová organizační struktura živnostenského družstevnictví, jež na prvním stupni zastřešovalo Ústředí družstevnictví živnostenského (jako finanční, revisní a organisační středisko svazů), na druhém stupni stálo 6 svazů živnostenských družstev (sdružujících družstva úvěrní a neúvěrní) s 2 svazy kupeckých družstev a třetí stupeň tvořily živnostenské záložny a živnostenská neúvěrní družstva.&lt;ref&gt;Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932. [http://www.psp.cz/eknih/1929ns/ps/tisky/t1810_01.htm Vládní návrh zákona o Ústředí družstevnictví živnostenského]&lt;/ref&gt;

== Německé hospodářské a svépomocné organizace ==
Oficiálními zástupci německého zemědělství byly německé sekce Zemědělských rad v Praze, Brně, Opavě a Bratislavě. Z více než 4 000 odborných zemědělských spolků a družstev, organizovaných v okresních a župních svazech, se jich převážná většina nacházela ve třech největších svazech: 
* »Zentralverband der deutschen landwirtschaftlichen Genossenschaften« / Ústřední svaz zemědělských družstev v Praze (r. 1928 1000 členů), 
* »Zentralverband der deutschen landwirtschaftlichen Genossenschaften Mährens, Schlesiens und Slowakei« / Ústřední svaz zemědělských družstev z Moravy, Slezska a Slovenska v Brně (r. 1928 přes 600 družstev) a 
* »Verband landwirtschaflichen Genossenschaften in Schlesien« / Ústřední svaz zemědělských družstev ve Slezsku v Opavě (r. 1928 přes 200 družstev). 

Všechny tyto tři svazy zastřešoval »Bund der deutschen landwirtschaftlichen Genossenschaftsverbände« / Svaz německých zemědělských družstev v Praze.

Ústřední poradnou a kanceláří všech německých zemědělských družstev v Československu byla od roku 1925 »Geschäftsstelle der deutschen Land- und Forstwirtschaft« / Úřad německého zemědělství a lesnictví v Praze, organizovaná pod společností »Arbeitsgemeinschaft der deutschen wirtschaftlichen Verbände« / Pracovní skupina německých hospodářských svazů, sdružující z největší části německé průmyslové, obchodní, živnostenské a zemědělské svazy (I. Deutscher Hauptverband der Industrie, II. Geschäftsstelle der deutschen Land- und Forstwirtschaft, III. Verband der deutschen Großgrundbesitzer, IV. Reichsverband der Kaufmannschaft, V. Geschäftsstelle für das deutsche Gewerbe, VI. Reichsverband der deutschen Gastwirtegenossenschaftsverbände, VII. Reichsverband deutscher Gewerbevereine, VIII. Bund deutscher Hausbesitzervereine, IX. Kaufmännischer Verein der Landwirte).

I. '''Bund der deutschen landwirtschaftlichen Genossenschaftsverbände''' / Svaz německých zemědělských družstevních svazů
:1. Zentralverband der deutschen landwirtschaitlichen Genossenschaften Böhmens in Prag
:2. Zentralverband der deutschen landwirtschaftlichen Genossenschaften Mährens, Schlesiens und der Slowakei in Brünn
:3. Zentralverband der deutschen landwirtschaftlichen Genossenschaften Schlesiens in Troppau
II. '''Allgemeiner Verband der deutschen Erwerbs- und Wirtschafts-Genossenschaften in Prag'''

III. '''Revisionsverband der deutschen Erwerbs- und Wirtschaftsgenossenschaften, Aussig'''
:1. „Gedeka-Zentrale“ deutscher kaufmännischer Einkaufsgenossen schaften, r. G. m. b. H., Aussig
:2. Verband deutscher Wirtschattsgenossenschaften
:3. Zentralverband der Heimatschollen, reg. Genossenschaft m. b. H.

IV. '''Deutscher gewerblicher Landes-Kredit-Verband, Aussig, registrierte Genossenschaft mit beschränkter Haftung'''

V. '''Zentralverband der gewerblichen Erwerbs und Wirtschaftsgenossenschaften mit deutscher Geschäftssprache in Mähren, Schlesien, der Slowakei und Podkarpatská Rus, reg, Gen, m, b. H., in Brünn'''

Koncem r. 1926 se v Československu nacházelo: 1593 německých úvěrních družstev, z toho 1170 Raiffeisenek, 311 občanských záložen, 95 živnostenských záložen, 14 úvěrních družstev; 1631 neúvěrních družstev, z toho 845 zemědělských, 286 živnostenských, 267 konsumních, 206 stavebních a bytových, 10 spotřebitelských, 17 obecně prospěšných. Německou kapitálovou sílu a finanční organizaci dokládala hustá síť peněžních ústavů (r. 1925 jich bylo 166 proti 193 českým), kterou doplňovala Rada německých pojišťoven a bank (např. »Kreditanstalt der Deutschen« měla přes 80 filiálek).&lt;ref&gt;Ročenka Československé republiky 1928, s. 355.&lt;/ref&gt;

Po odstoupení pohraničí přeložil pražský Svaz zemědělských družstev (Zentralverband der deutschen landwirtschaitlichen Genossenschaften Böhmens) svoje sídlo z Prahy do Karlových Varů. Zemědělský svaz v Brně (Zentralverband der deutschen landwirtschaftlichen Genossenschaften Mährens, Schlesiens u. der Slovakei) převzal všechna družstva se sídlem na území Protektorátu, která byla dříve členy pražského Ústředního zemědělského svazu (Central-Verband der deutschen landwirtschaftlichen Genossenschaften Böhmen in Prag) a svoje družstva z území severní a jižní Moravy odevzdal říšskoněmeckým svazům.

== Zentralverband der deutschen landwirtschaftlichen Genossenschaften Mährens, Schlesiens und der Slowakei in Brünn ==
Ústřední svaz německých zemědělských družstev pro Moravu, Slezsko a Slovensko se sídlem v Brně / Zentralverband der deutschen landwirtschaftlichen Genossenschaften Mährens, Schlesiens und der Slowakei in Brünn byl rozčleněn do žup a okresů. Župa Jižní Morava (Gau Südmähren) se organizačně členila na 4 okresy: Vranov, Znojmo, Mikulov, Jaroslavice. Členskou základnu župy „Gau Südmähren” tvořilo 70 raiffeisenek, 60 mlékárenských družstev, 3 mlátící družstva (Druschgenossenschaften), 2 zemědělské konzumní spolky, 1 družstvo na zužitkování medu (Honigverwertungsgenossenschaft), 1 stavební družstvo (Baugenossenschaft), 1 vinařské a sklepní družstvo (Winzer- und Kellereigenossenschaft); dále pak nákupní, prodejní a zelinářská spotřební družstva a vlastní závody Ústředního svazu německých zemědělských družstev.

Dne 22. dubna 1937 se konalo ve Znojmě v Selském domě (Bauernheim, Gasthaus Anderle) župní výroční shromáždění, kterého se zúčastnilo 50 raiffeisenek se 164 hlasy a ostatní družstva zastoupená 77 hlasy. Do ústředního výboru a do župního představenstva byli zvoleni za každý okres zástupci:

* za okres Vranov: Franz Efferl, člen dozorčí rady mléčného družstva, místopředseda mléčného družstva a ředitel nákupního a prodejního družstva z Horního Břečkova, jeho zástupce Franz Kaufmann, předseda nákupního a prodejního družstva z Horního Břečkova a člen představenstva Raiffeisenky ve Starém Petříně.

* za okres Znojmo: Joh. Gost z Těšetic, místopředseda Raiffeisenky a mléčného družstva z Těšetic a člen představenstva mléčného družstva z Prosiměřic, jeho zástupce hejtman R. Franz Soja, pokladník Raiffeisenky Znojmo

* za okres Mikulov: Anton Schwanzer, předseda Raiffeisenky a místopředseda obilného mlátícího družstva z Kolenfurtu (Brod nad Dyjí), jeho zástupce Andreas Grech, předseda mléčného družstva z Klentnice a člen představenstva mléčného družstva z Dolních Věstonic

* za okres Jaroslavice: Laurenz Markel, pokladník Raiffeisenky z Dyjákovic, jeho zástupce Karl Frey, předseda mléčného družstva z Hevlína

Do výboru ústředního svazu byli delegováni Franz Efferl z Horního Břečkova, do dozorčí rady ústředního svazu Johann Gost z Těšetic, Anton Schwanzer z Kolenfurtu a Laurenz Markel z Dyjákovic. Předsedou župy Jižní Morava byl zvolen Franz Efferl a jeho zástupcem Anton Schwanzer.&lt;ref&gt;[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:fa7a6d20-3885-11e3-bd38-5ef3fc9ae867?page=uuid:e18d3260-3890-11e3-b79f-5ef3fc9bb22f Znaimer Wochenblatt], 28.04.1937, ročník 88, příloha: Znaimer Wochenblatt. 18. [http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:083f2b50-387a-11e3-bd38-5ef3fc9ae867?page=uuid:fbae2270-3896-11e3-b62e-005056825209 Südmährerland], 30. 4. 1937, Beilage zum &quot;Znaimer Wochenblatt&quot; erscheinendes Blatt für das deutsche Volk Südmährern, s. 4 (Příloha)&lt;/ref&gt;

== Spořitelní a úvěrová družstva na jihozápadní Moravě ==
Spořitelní a úvěrové spolky (Spar- und Darlehenskassen Vereine) na Moravě byly v roce 1937 rozděleny do žup. Župa jižní Morava (Gau Südmähren) se členila na okresy Mikulov (Nikolsburg), Znojmo (Znaim), Moravské Budějovice (Mährisch Budwitz), Dačice (Datschitz) a Jihlavu (Iglau), ve kterých sídlilo okresní vedení. Okresní vedení spořitelních a úvěrových spolků v Moravských Budějovicích (Bezirksbehörde Mährisch-Budwitz) mělo na starosti spořitelny a úvěrová družstva v soudním okrese Jemnice (Gerichtsbezirk Jamnitz):&lt;ref&gt;KIRSTEN, R.. Das sudetendeutsche Volksgeldwesen und seine Köpfe. Prag: Kommissionsverlag Adolf Otto Czerny, 1938, s. 198. Dostupné také z: https://kramerius.kvkli.cz/uuid/uuid:065b5902-6820-11e5-9bb7-001b21d0d3a4&lt;/ref&gt;

* Spořitelna a úvěrová záložna v Dešné (Spar- und Darlehenskasse Döschen)
* Spořitelna a úvěrová záložna ve Vratěníně (Spar- und Darlehenskasse Fratting)
* Spořitelna a úvěrová záložna v Rancířově (Spar- und Darlehenskasse Ranzern)
* Spořitelna a úvěrová záložna v Korolupech (Spar- und Darlehenskasse Kurlupp)

Spořitelní a úvěrový spolek pro Korolupy (Spar- und Darlehenskassen-Verein für Kurlupp), registrované družstvo s neomezeným ručením bylo zaneseno do rejstříku společenstev u c. k. krajského soudu ve Znojmě dne 20. března 1903&lt;ref&gt;Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 26.03.1903, 1903(69), s. 2. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:4b7224c0-e8d4-11e4-9ebc-005056825209
&lt;/ref&gt; a Spořitelní a úvěrový spolek pro Dešnou a okolí (Spar- und Darlehenscassen-Verein für Döschen und Umgebung) 29. května 1903.&lt;ref&gt;Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 06.06.1903, 1903(128), s. 1. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:c73cff40-ee2d-11e4-9ebc-005056825209&lt;/ref&gt; Spořitelní a úvěrová záložna ve Vratěníně (Spar- und Darlehenskasse Fratting, GmuH) byla založena až v roce 1928.&lt;ref&gt;Compass. Finanzielles Jahrbuch, Band 1, 1928, Seite 374&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. V Praze: Rudolf Mosse, 1928, 1928(2), s. 2129.&lt;/ref&gt; 

=== Koupě obchodu a hostince (1937) ===
Stanovy Spořitelní a úvěrové záložny v Korolupech obsahovaly mimo mnoha dalších bodů ustanovení, ''„že za peníze, které jsou po ruce, reality, které v okrsku společenstvním leží, exekučně nabývá.”'' Nákup půdy a realit už od poloviny 30. let čím dál více korespondoval s představou Svazu Němců o „ochraně půdy”, kdy byl prodej z německé držby do české považován za zradu na jazykové hranici. Německým spolkům a družstvům se dařilo „hájit německou půdu” zejména díky provázanému řetězci «Bund der Deutschen - Heimatscholle - Raiffeisen-Genossenschaften - Svaz zemědělských družstev». 

„''Kolonizaci zněmčeného území''” měla v programu i Národní jednota. Úkolem každého ''hraničáře'' bylo takovému prodeji majetku z českých do německých rukou zabránit. Spořitelní a úvěrová záložna se pokoušela získat pro své účely budovu staré německé školy již v roce 1928. Tu však tehdy obdržela česká menšinová škola. Možnost získat vlastní budovu se korolupské raiffeisence naskytla až v roce 1937, kdy ve veřejné dražbě získala za 123 000 Kčs na návsi budovu hostince a obchodu čp. 63.

S nákupem hostince na návsi byla tehdy spojena velká aféra, kterou vyšetřovala četnická pátrací stanice ze Znojma. Obchodník Franc Blažek bydlel s manželkou Juliánou nejprve v usedlosti čp. 59 (stavení se nalézalo pod čp. 63, po 2. sv. válce zbořeno) a teprve po uvolnění staré německé školy a učitelského bytu se rodina přestěhovala do těchto obecních prostor na čp. 65, kde obec vybudovala v roce 1911 obchod (Greißlerei).&lt;ref&gt;Deutsches Südmährerblatt, Fr, 12. Mai 1911, S. 6: Kurlupp: &quot;''wurde mit großen Kosten die ehemalige Volksschule umgebaut, die jetzt eine Greislerei beherbergt.''&quot;&lt;/ref&gt; Dcera Johanna Blažková (provdaná Kallendová) pak s rodinou žila v otcovském domě čp. 59. Po smrti rodičů Blažkových získala budovu staré školy česká menšinová škola. 

Syn Josef Blažek zakoupil od rodiny Stroblů usedlost čp. 63, kde začal provozovat hostinec s obchodem. Na nákup této usedlosti si tehdy vzal bankovní půjčku, jenže už v roce 1932 se dostal do finanční tísně a banka začala hrozit exekucí. Dne 8. ledna 1937 byla nakonec nařízena veřejná dražba a šance se tehdy chopila německá Spořitelní a úvěrová záložna v Korolupech. 

Ještě před tím, než došlo ke dražbě, se Josef Blažek snažil potřebný finanční obnos získat pojistným podvodem a se svým kumpánem kovářem Antonínem Slabým z Korolup naplánoval požár své nemovitosti. Plán na zapálení se na první pokus nezdařil. K druhému žhářství již nedošlo, protože se Slabý dozvěděl, že hospodu a obchod má získat německá raiffeisenka, a nakonec celou plánovanou akci nahlásil četnické stanici.&lt;ref&gt;Moravská zemská knihovna, Moravská orlice, 14.1.1937, s. 2: Sud petroleje měl vybuchnout.&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| ''V Korolupech žijící 43letý mládenec Josef Blažek, majitel hostince a obchodu, dostal se v r. 1932 z vlastní viny do finanční tísně a byl před soudní exekucí. Vymotal se však z toho a protáhl celou záležitost až do minulých dnů, kdy se již soudnímu prodeji nemohl nikterak vyhnout, a to snad také byl hlavní důvod, proč se celá věc prozradila. Blažek věděl, že mu peněz ubývá a dům se stále více a více zadlužuje, ale přes to si hrál na velkého pána. Když nakonec nevěděl, kde peníze bráti, chtěl si pomoci zapálením stavení. Nebyl si jist, že se mu vše podle dobře promyšleného plánu povede a povolal si proto svého kamaráda 41letého Antonína Slabého z Korolup, kterého znal jako velmi šikovného člověka.''

''Zapálení nebylo tak jednoduché. Podle dobře promyšleného výpočtu měl požár na usedlosti vypuknout kolem půlnoci, když všichni spali, takže by nebylo na žádného podezření. Blažek viděl již velký poukaz z pojišťovny, u které byl pojištěn a Slabý si dělal nároky na velkou odměnu, jakmile se plán povede. Dům neshořel, ale shořel zato jejich plán.''

''Nad obchodem Josefa Blažka byla půda, kde měl obchodník nashromážděno několik beden a od kamen, které stály v přízemí, vedla trouba stropem přímo na půdu. Malý otvor v koleně měl býti příčinou požáru. Slabý s Blažkem nasypali k troubě piliny a drtiny, které polili sírou. Síra byla pak několik metrů nakapána až k bednám. Avšak ani tak si oba žháři nebyli jisti, že by stavení shořelo. Vydlabali si proto ve stropě otvor, kterým měla tam uložená sláma po zapálení padnout do obchodu na sud petroleje a ten měl vybouchnout. Tedy jistě velmi rafinovaný plán, z kterého však bohužel sešlo, když se jim poprvé hned nepodařil.''&lt;ref&gt;Moravská zemská knihovna, Moravská orlice, 14.1.1937, s. 2: Sud petroleje měl vybuchnout.&lt;/ref&gt;
|}

=== Getreidelagerhaus (1936) ===
Na základě vládního nařízení ze dne 13. července 1934 č. 137 Sb. z. a n. a vládního nařízení ze dne 13. července 1935, čís. 152 Sb. z. a n. a ze dne 20. července 1935, čís. 156 Sb. z. a n., o úpravě obchodu obilím, moukou a mlýnskými výrobky a některými krmivy došlo ke zřízení Československé obilní společnosti, která zemědělcům zaručovala stabilní a na konjunktuře nezávislé ceny obilí a konzumentům neměnné ceny mouky.

Zemědělci mohli nyní své obilí prodávat všem komisařům Čsl. obilní společnosti (skladištním družstvům, mlýnům, konsumním družstvům a obchodníkům), kteří jim byli povinni zaplatit cenu odpovídající místu jejich nakládky a zohlednit jejich náklady na přepravu k místu prodeje. K tomu velká úroda v roce 1935 způsobila, že skladištní kapacity téměř nestačily, leč 87 % obilí bylo něm. zemědělci prodáváno právě skladištním družstvům Ústředního svazu.

V roce 1936 tak následovala výstavba družstevních skladišť, obilných sil a nebo rozšíření či modernizace dosavadních skladišť tak, aby obilí mohlo být od zemědělců odebíráno v termínu a řádně skladováno. V župě Jižní Morava se jednalo o skladištní družstvo Jaroslavice (Joslowitz), které postavilo novou budovu v Božicích (Possitz) a skladištní sběrny obilí (Sammelstelle) v Korolupech, Vratěníně a Dešné, postavené ve spolupráci s místními raiffeisenkami.&lt;ref&gt;[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:083f2b50-387a-11e3-bd38-5ef3fc9ae867?page=uuid:fc089e80-3896-11e3-b62e-005056825209 Znaimer Wochenblatt]: 30.4.1937, Moravská zemská knihovna.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Po 2. sv. válce převzalo obilné silo Hospodářské družstvo v Moravských Budějovicích s filiálkami v Jemnici, Třebelovicích, Grešlově Mýtě a Želetavě. České družstevní sklady se nalézaly v obcích: Hostim, Ctidružice, Blížkovice, Nové Syrovice, Vysočany, Kdousov, Oponešice, Budkov, Budeč, Radotice, Jemnice-Podolí, a poválečně vybudovaná v obcích Lesonice a Meziříčko. K tomu přibyly obilné sklady v německých pohraničních obcích: Dešná, Korolupy, Vratěnín. In: Rovnost list sociálních demokratů českých, 2. února 1947, strana 11.&lt;/ref&gt;

Po druhé světové válce bylo obilné silo konfiskováno a přiřazeno pod okresní Hospodářské družstvo v Moravských Budějovicích, které spravovalo čtyři filiálky v Jemnici, Třebelovicích, Grešlově Mýtě a Želetavě, k tomu 14 skladů v obcích: Hostim, Ctidružice, Blížkovice, Nové Syrovice, Vysočany, Kdousov, Oponešice, Budkov, Budeč, Radotice, Jemnice-Podolí a tři obilné sklady bývalé Raiffeisenky v pohraničí v Dešné, Korolupech a Vratěníně.&lt;ref&gt;Rovnost: list sociálních demokratů českých. Brno: J. Opletal, 15.08.1946, 62(187). s. 4.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://www.siloarchiv.org/silo/112/ Silo Moravské Budějovice]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:1402a6d0-7aaa-11dd-8488-000d606f5dc6?page=uuid:85bcdca0-6493-11dd-b441-000d606f5dc6&amp;fulltext=hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%A9%20dru%C5%BEstvo%20M.%20Bud%C4%9Bjovice Okresní hospodářské družstvo], Moravské Budějovice 1944&lt;/ref&gt;

== Milchgenossenschaft in Kurlupp (1912) ==

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Mlékárenské družstvo Korolupy s.r.o. !!Období 1.1.1919 - 31.12.1919&lt;ref&gt;Družstva neúvěrní v republice Československé v roce 1919, Praha: Státní úřad statistický, 1926, s. 69 a s. 278. Národní knihovna ČR. &lt;/ref&gt;
|-
| Název || Milchgenossenschaft in Kurlupp
|-
| Členství ve svazu || ZVDLG&lt;ref&gt;Zkratka ZVDLG: Zentralverband der deutschen landwirtschaftlichen Genossenschaften Mährens, Schlesiens und der Slowakei v Brně &lt;/ref&gt;
|-
| Počet členů || 51
|-
| Výše podíl v Kčs || 10
|-
| Počet upsaných podílů || 110
|-
| Suma upsaných podílů v Kčs || 1 100
|-
| Suma splacených podílů v Kčs || 1 100
|-
| Suma ručení(kromě podílů) v Kčs || 11 000
|-
| Ručení trvá po zániku členství || 1 rok
|-
| Ručení je || desetinásobné
|-
| Výše zápisného v Kčs || 2
|-
| Vlastní jmění v Kčs || 2 377
|-
| Cizí jmění v Kčs || 61
|-
| Jiné příjmy v Kčs || 93
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Aktiva a pasiva mlék. družstva v Kčs!! Období 1.1.1919 - 31.12.1919&lt;ref&gt;Družstva neúvěrní v republice Československé v roce 1919, Praha: Státní úřad statistický, 1926, s. 69 a s. 278. Národní knihovna ČR. &lt;/ref&gt;
|-
| Budovy a pozemky || 0
|-
| Stroje, zařízení, dobytek || 874 
|-
| Zásoby || 0
|-
| Pohledávky  || 0
|-
| Uložená suma || 1 382
|-
| Pokladní hotovost  || 17
|-
| Ztráta za upl. rok || 165
|-
| Splacené podíly || 1 100
|-
| Nesplatné subvence a dary || 0
|-
| Rezervní fond || 1 277
|-
| Úrokové půjčky || 61
|-
| Obchodní dluhy || 0
|-
| Zisk z upl. roku || 0
|-
| Zisk z minul. let || 0
|-
| Jiná pasiva || 0
|-
| Úhrn aktiv a pasiv v Kčs || 2 438
|}

=== Genossenschaft der handwerksmäßigen Gewerbe ===
Německé živnostenské družstvo «Genossenschaft der handwerksmäßigen Gewerbe in Fratting und Umgebung» (Řemeslnické družstvo ve Vratěníně a okolí) bylo v roce 1928 založeno taktéž pod ústředním svazem «Zentralverband der gewerblichen Erwerbs- und Wirschaftsgenossenschaften mit deutscher Geschäftssprache in Mähren, Schlesien, der Slovakei u. d. Podkarpatská Rus, r. G. m. b. H. v Brně», sdružující živnostenská družstva s německou jednací řečí v zemi Moravskoslezské.&lt;ref&gt;Mitgliedsausweis und Satzungen der &quot;Sterbekasse&quot; für Miglieder der handwerksmässigen Genossenschaft in Fratting und Umgebung. [Členský průkaz a stanovy &quot;Úmrtního fondu&quot; pro členy řemeslnického sdružení ve V. a okolí. Fratting, Handwerkmässige Genossenschaft 1928. 7 s. In: Bibliografie okresu Znojmo, Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1992, s. 310&lt;/ref&gt;

== Odkazy ==
=== Reference ===
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>nexck3d0sfq8lvcipxugeqkj4cgxnl8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Veřejná správa 1848-1918</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8099</id>
    <revision>
      <id>41632</id>
      <parentid>41605</parentid>
      <timestamp>2020-05-07T21:40:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka Lyalikoff</username>
        <id>4811</id>
      </contributor>
      <comment>přesun mlýna pod nový článek</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="14811" xml:space="preserve">Revoluční rok 1848 přinesl základní změny v systému rakouské veřejné správy. K stabilizaci ústavního vývoje došlo až po tzv. [[w:Únorová ústava|únorové ústavě]] a později po [[w:Rakousko-Uhersko|rakousko-uherském vyrovnání]]. Dvorské úřady byly už v březnu roku 1848 nahrazeny ministerskou radou, kterou tvořila ministerstva zahraničních záležitostí a císařského domu, ministerstva vnitra, spravedlnosti, financí, války a později kultu a vyučování, veřejných prací, obchodu a v návaznosti na zrušení poddanství ministerstva orby.

== Politická správa ==
[[w:Patrimoniální správa|Patrimoniální správu ]] nahradila správa státní, jež vstoupila v platnost 1. ledna 1850. Císařským výnosem č. 295/1849 o nové organizaci správy a prozatímním obecním zákonem ze 17. března 1849 byla obec prohlášena za základ svobodného státu a stala se orgánem územní samosprávy. Základní územní jednotkou se staly politické okresy, vyššími jednotkami kraje, nejvyššími země. V letech 1849-1854 se Morava dělila na 2 kraje (Brněnský a Olomoucký) a 25 hejtmanství, Slezsko tvořilo jeden kraj se 7 okr. hejtmanstvími. Okresní znojemské hejtmanství představovalo prvoinstanční úřad politické samosprávy. V sídle Brněnského kraje byla zřízena krajská vláda v čele s krajským prezidentem, jež spadala přímo pod ministerstvo vnitra. C. k. zemský soud Znojemský a okresní soud trestní v sobě zahrnoval 3 okresní trestní soudy (Znojemský, Mikulovský, Krumlovský). K okresu trestního soudu Znojemského náležely císařské královské okresní soudy Moravsko-Budějovický, Vranovský a Znojemský.

=== C. k. okresní soud Vranovský (1849) ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! '''Bývalé panství''' !! Katastrální obec !! Osady !! Německý název !! '''Bývalé panství''' !! Katastrální obec !! Osady !! Německý název&lt;ref&gt;Morawske Nowiny (Noviny). (Mährische Zeitung.), Di, 2. Oktober 1849, s. 34&lt;/ref&gt;
|-
| '''Bítov''' || Chvalatice || Augustov || Augustenhof || '''Vranov''' || Jezovice ||  || Jasowitz
|-
|  ||  || Nové dvorce || Neuhof ||  || Lančov ||  || Landschau
|-
|  || Oslnovice ||  || Höslowitz ||  || Lukov ||  || Luggau
|-
|  || Vysočany ||  || Wysokein ||  ||  || Nová Ves || Neudorf
|-
|  || Zblovice ||  || Zblowitz ||   || Mlíčovice ||  || Milleschitz
|-
| '''Ctidružice''' || Schröffelsdorf ||  ||  ||  || Petřín nový ||  || Petrein neu
|-
| '''Uherčice''' || [[w:Korolupy|Chrlopy]] ||  || Kurlupp ||   || Petřín starý ||  || Petrein alt
|-
|  || [[w:Podhradí nad Dyjí|Freistein]] ||  ||  ||  || Pomyče ||  || Pomitsch
|-
|  || Stálky ||  || Stallek ||  || Šáfov ||  || Schaffa
|-
|  || [[w:Uherčice (okres Znojmo)|Uherčice]] ||  || Ungarschitz ||  || Štítary ||  || Schiltern
|-
|  || [[w:Vratěnín|Vratěnín]] ||  || Fratting ||  ||  || Šumvald || Schönwald
|-
| '''Vranov''' || Břečkov horní ||  || Ober-Fröschau ||  || Vračovice ||  || Edenthurn
|-
|  || Čížov ||  || Zaisa ||  ||  || Liliendorf || 
|-
|  || Hanušov ||  || Windschau ||  || Vranov ||  || Frain
|-
|}

=== Znojemský kraj 1855 ===
Na základě nejvyššího ustanovení o zřízení a úřední působnosti okresních úřadů, krajských úřadů, místodržitelství a soudních úřadů z 25. ledna 1853 byla 25. května 1855 uvedeny do života smíšené okresní (na Moravě 76) a krajské úřady (Brněnský, Olomoucký, Jihlavský, Znojemský, Hradišťský a Novo-Jičínský). V čele zemské politické správy stálo c. k. místodržitelství v Brně a v každém z šesti krajů c. k. krajský úřad. Smíšené okresní úřady převzaly působnost politickou, soudní, berní a pokladní. Znojemský kraj byl rozdělen na 9 okresů s 388 obcemi. C. k. vrchní zemský soud (Oberlandesgericht) měl sídlo v Brně, c. k. krajský soud (Kreisgericht) ve Znojmě.&lt;ref&gt;Korolupy: panství Uherčice, soudní okres 1850-1898 Vranov, 1898-1949 Jemnice (1938-1945 Horn - Rakousko), politický okres 1850-1855 Znojmo, 1855-1868 Vranov, 1868-1898 Znojmo, 1898-1949 Moravské Budějovice (1938-1945 Horn), správní okres 1949-1960 Moravské Budějovice, od roku 1960 okres Znojmo.&lt;/ref&gt;

V roce 1855 sídlil ve Znojmě krajský úřad pro okresy: '''Moravské Budějovice''', '''Vranov''' (s 10.279 obyvateli a obcemi: Chwalatitz, Deschau (Groß-), Deschau (Klein-), Edenthurn, Frain, Freystem, Fröschau (Ober-), Höslowitz, Jasowitz, Kurlupp, Landschau, Liliendorf, Lugau, Milleschitz, Petrein (Alt-), Petrein (Neu-), Pomitsch, Schaffa, Schiltern, Schröffelsdorf, Stallek, Vöttau, Windschau, Wisokein, Zaisa, Zblowitz), '''Hrotovice''', '''Jemnice''' (s obcí Lubnice a s obcemi bývalého uherčického panství Vratěnín,&lt;ref&gt;Panství Uherčice, soudní okres 1850-1949 Jemnice (1938-1945 Horn – Rakousko), politický okres 1850-1855 Dačice, 1855-1868 Jemnice, 1868-1896 Dačice, 1896-1949 Moravské Budějovice (1938-1945 Horn), správní okres 1949-1960 Moravské Budějovice, od roku 1960 Znojmo.&lt;/ref&gt; Mešovice, Uherčice)&lt;ref&gt;Panství Uherčice, soudní okres 1850-1949 Jemnice (1938-1945 Horn – Rakousko), politický okres 1850-1855 Dačice, 1855-1868 Jemnice, 1868-1896 Dačice, 1896-1949 Moravské Budějovice (1938-1945 Horn), správní okres 1949-1960 Moravské Budějovice, od roku 1960 Znojmo.&lt;/ref&gt;, '''Jaroslavice''', '''Mor. Krumlov''', '''Náměšť''', '''Mikulov''' a '''Znojmo''', politický okresní úřad, krajský soud, který byl též vyšetřovacím soudem pro okresy: Znojemský, Vranovský, Jemnický, Moravsko-Budějovický. Dále se zde nacházelo vyšší gymnasium a nižší reálka a hlavní škola.&lt;ref&gt;Nový prostonárodní popis Čech, Moravy a Slezska podlé posledního politického a soudního rozdělení, s přídavkem o Uherském Slovensku. Sepsal K. Vl. Z roku 1854&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Wiener Zeitung, So, 30. April 1854, s. 3&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Allgemeine Österreichische Gerichtszeitung, Di, 20. Februar 1855, s. 4&lt;/ref&gt;

Po pádu [[w:Absolutismus|absolutismu]] nastaly další úpravy v systému politické správy až na podkladě tzv. [[w:Prosincová ústava|prosincové ústavy]] a tento systém nakonec přebrala po rozpadu Rakouska-Uherska i Československá republika. Politická správa měla na starosti záležitosti, jež v nejvyšší instanci spadaly do kompetence ministerstva vnitra, kultu a vyučování, zemské obrany a veřejné bezpečnosti a ministerstva orby. V politických okresech převzaly správu opět okresní hejtmanství a soudní a správní moc byla oddělena.

=== Soudní okres Jemnice ===
Na základě zákona ze dne 11. června 1868, č. 59 říšského zákoníku byla obec Korolupy vyřazena ze soudního Vranovského okresu a přiřazena od 1. ledna 1899 k obvodu okresního soudu v Jemnici.&lt;ref&gt;Na základě zákona ze dne 11. června 1868, č. 59 ř. z se vylučuje obec Chrlopy z obvodu okresního soudu ve Vranově a přikazuje se k obvodu okresního soudu v Jemnici. Toto nařízení nabude platnosti 1. ledna 1899. In: Brünner Zeitung, Ročník 1898, 16. 07. 1898, 159. Amtsblatt, 1 titulní strana&lt;/ref&gt; V letech 1868-1896 spadala pod Okresní hejtmanství ve Znojmě, od roku 1896 pod Okresní hejtmanství v Moravských Budějovicích v soudním okrese Vranov a nařízením ministerstva spravedlnosti ze dne 2. července 1898 byla obec Korolupy, tehdy nazývaná česky Chrlopy a německy Kurlupp, od 1. ledna 1899 přiřazena k obvodu okresního soudu v Jemnici.&lt;ref&gt;Státní okresní archiv Znojmo, obec Korolupy&lt;/ref&gt;

=== Obecní samospráva ===
[[w:Prozatímní zákon obecní|Stadionovo obecní zřízení]] zavedlo dvojí působnost obce. Do její tzv. přirozené působnosti patřily všechny její vlastní záležitosti, přenesené ji delegoval stát. Každá obec musela mít ze zákona dva orgány. Obecní výbor, který byl volen na období tří let, měl usnášecí a dozorčí moc a volil ze svého středu obecní představenstvo. To se skládalo ze starosty (purkmistra) a minimálně dvou radních. Purkmistr měl výkonnou moc a prováděl usnesení obecního výboru. Obecní samospráva byla uvedena do chodu se zřízením politické správy v roce 1850. 

Na základě zásad z roku 1852 vstoupilo roku 1859 v platnost nové obecní zřízení (např. zrušena veřejná jednání, obecní představenstvo skládalo přísahu věrnosti, představenstvo potvrzovaly krajské úřady). V roce 1854 se po tříletém volebním období neuskutečnily nové volby a obecní orgány byly ponechány ve svém úřadě. Nové volby následovaly až na jaře 1861, kdy byla do obecního zřízení navrácena veřejnost jednání.&lt;ref&gt;Přednáška: [https://is.muni.cz/el/1456/jaro2007/PVVESP/3243435/Prednaska.3.podklady.pdf Veřejná správa 1620-1918]&lt;/ref&gt;

Dne 1. srpna 1909 se v '''Chrlopech''' ustanovilo '''obecní zastupitelstvo''' na volební období 1909 - 1912 ve složení:

* '''Starosta:''' Beigel Josef
* '''Obecní radní''': Luksch Mathias, Soukopp Franz
* '''Obecní výbor''': Apeltauer Laurenz, Schwarz Andreas, Jandl Franz, Apeltauer Jakob, Schwarz Jakob a Kotzian Laurenz
* '''Náhradníci''':  Apeltauer Franz, Apeltauer Ignatz, Apeltauer Andreas, Schwarz Franz, Gollinger Franz, Soukopp Johann

'''Místní školní rada''': předseda Pošvar Anton, místopředseda Apeltauer Franz, člen Blažek Franz, náhradníci Schwarz Johann, Stadler Franz.

'''Obecná škola''': správce Körner Ernest&lt;ref&gt;CHYTIL, Alois. Chytilův úplný adresář Moravy. [Brno?]: nákladem vlastním, 1911. s. 209.&lt;/ref&gt;

== Rybářské revíry ==
Na Moravě platil nejenom tzv. policejní zemský rybářský zákon ze dne 27. prosince 1881, č. 79 mor. z. z. z roku 1882, o některých opatřeních ke zvelebení rybářství ve vnitrozemských vodách, nýbrž kromě toho ještě tzv. produkční zemský rybářský zákon ze dne 6. června 1895, č. 62 mor. z. z. z roku 1896, vydaný k provedení říšského rybářského zákona č. 58/1885 ř. z. V tomto moravském produkčním zemském rybářském zákonu bylo upraveno rybářské hospodářství na veškerých tekoucích rybných vodách na hospodářské celky, tzv. rybářské revíry. V sobotu 12. února 1887 došlo v sále moravského Živnostenského spolku (mähr. Gewerbeverein) v Brně pod vedením předsedy přípravného výboru [[w: Emil Weeger|Emila Weegera]] ke konstituci zemského rybářského spolku „[[w:Moravský rybářský svaz|Mährischer Landes-Fischereiverein]]” (Moravský zemský rybářský spolek).

Moravský rybářský zákon rozeznával: a) revírní vody tekoucí, b) vody jiné. Tekoucí vody Zemský úřad rozděloval po jejich délce na rybářské revíry, a to tak, aby každý revír obsahoval nepřerušovanou trať, která dovolovala trvalé chování ryb a řádné hospodaření na revíru. Vody, které se pro rybářství nehodily nebo nebyly pouhými přítoky nebo odtoky rybníků, nesměly být do revíru pojímány.

Rybářský revír, na němž bylo vykonáváno jenom jedno vodní právo (náležející i několika osobám), musel být na žádost majitele uznán za '''rybářský revír vlastní'''. Ve vlastním revíru mohl majitel rybářského práva rybařit sám nebo je mohl propachtovat, ale to pouze v celku a bez rozdílu co do jednotlivých odvětí ryb. Všechny ostatní tekoucí vody tvořily tzv. '''složený rybářský revír''' a podle toho, kdo v něm rybářské právo provozoval se dělil na revír: ''pachtovní, družstevní nebo společnostní''. Naproti tomu v tekoucích vodách, které do revíru pojaty nebyly, a ve stojatých vodách, bylo oprávněnému ponecháno na jeho vůli, jakým způsobem chce právo vykonávat (sám nebo skrze pachtýře).

V roce 1906 byly vyznačeny rybářské revíry na řece Dyji a jejích přítocích, „Jaroměřice” a „[[w:Rokytka (přítok Rokytné)|Rokytné]]”, potocích [[w:Jevišovka (řeka)|Grešlovo-Mýtském]], [[w:Hostim|Hostimském]], [[w:Želetavka|Želetavce]] a v [[w:Blatnice (přítok Želetavky)|potoce Uherčickém]] v politickém okrese Mor. Budějovickém a v obcích [[w:Mutná|Mutné]] a [[w:Chvaletín|Chvaletíně]] v politickém okrese Dačickém na základě vyhlášky okresního hejtmanství v Mor. Budějovicích za níže uvedených podmínek nabídnuty ve veřejné dražbě do pachtu.&lt;ref&gt;Československé správní právo, vydal v Praze Melantrich 1936, s. 373-374.&lt;/ref&gt;

=== Rybářský pachtovní revír na Želetavce ===
Rybářský pachtovní revír obsahoval vodní trať [[w:Želetavka|potoka Želetavského]] od mostu okresní silnice v [[w:Dančovice|Dančovicích]] až k jezu u Mácova mlýna v [[w:Dešov|Malém Dešově]] se všemi přítoky a vodními stokami v obcích Dančovicích, [[w:Lubnice|Lubnici]], [[w:Police (okres Třebíč)|Polici]], [[w:Kostníky|Kostníkách]] a Malém Dešově; zvlášť byly pojaty: [[w:Blatnice (přítok Želetavky)|Uherčický potok]] od ústí do Želetavského potoka vzhůru až k mostu u vápenky v Chrlupech (48.9302056N, 15.6376581E), Kostnický potok od žlabu jezu u Raimundova mlýna v Kostníkách dolů až k ústí, dolní struha Raimundova mlýna v Kostníkách a horní struha Mácova mlýna v Malém Dešově. Přibližná délka revíru činila 11 km a vyvolávací cena 30 K.
=== Rybářský pachtovní revír na Uherčickém potoce ===
Rybářský pachtovní revír obsahoval vodní trať [[w:Blatnice (přítok Želetavky)|Uherčického potoka]] od mostu u vápenky v Chrlupech až k pramenu nad Dešnou (48.9800567N, 15.5004792E) se všemi přítoky a vodními stokami v obcích [[w:Plačovice|Plačovicích]], [[w:Dešná (okres Jindřichův Hradec)|Dešné]], [[w:Dančovice|Dančovicích]], [[w:Rancířov|Rancířově]], [[w:Hluboká (Dešná)|Hluboké]], [[w:Mešovice|Mešovicích]], [[w:Vratěnín|Vratěníně]], [[w:Uherčice (okres Znojmo)|Uherčicích]] a Chrlupech. Přibližná délka revíru činila 13 km a jeho vyvolávací cena 10 K.

Nájemní doba byla stanovena na 10 let, počínaje dnem 1. dubna 1906 a konče dnem 31. března 1916. Podle § 15 moravského rybářského zákona ze dne 6. června 1895, z. z. čís. 62 z roku 1896, se obce k nájmu nepřipouštěly a každé obcházení tohoto zákazu mělo za následek ztrátu vydraženého rybářství. Každý účastník dražby měl předem složit [[w:Jistota (zajištění závazků)|vadium]] v hodnotě vyvolávací ceny.&lt;ref&gt;[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:6282a2b0-cdb5-11e3-93a3-005056825209?page=uuid:148f26b0-cec2-11e3-93a3-005056825209&amp;fulltext=ryb%C3%A1%C5%99sk%C3%BD%20rev%C3%ADr%20dyje Vyhláška, Brněnské noviny 1906]&lt;/ref&gt;

== Reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>ma70j0hmewhea0mn6k83i435l230yl4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Císařsko - královské četnictvo</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8101</id>
    <revision>
      <id>44821</id>
      <parentid>41635</parentid>
      <timestamp>2021-12-16T04:40:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka Lyalikoff</username>
        <id>4811</id>
      </contributor>
      <comment>/* C. k. četnictvo na jihozápadní Moravě */ Slavonice od r. 1911</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4999" xml:space="preserve">V průběhu revolučních událostí v letech 1848 až 1849 se zrodila myšlenka vytvořit na celém území habsburské monarchie jednotnou bezpečnostní sílu. Předseda vlády hrabě Schwarzenberg navrhl převzít lombardské četnictvo. Ministr bezpečnosti Bach pak 8. června 1849 představil plán na založení četnictva, jehož koncept téhož dne císař František Josef I. schválil a zároveň nařídil zřízení komise, která měla organizaci četnictva na starosti. Dne 25. ledna vyšlo císařské nařízení, jímž se zavádělo četnictvo na celém území monarchie. Četnictvo působilo jako vojensky organizovaný strážní sbor, jež měl na starosti veřejnou bezpečnost, klid a pořádek. Četnické pluky podléhaly ministerstvu války a vojenské jurisdikci. Počátkem roku 1866 četnické pluky nahradila zemská četnická velitelství. Zákon („Das neue Gendarmarie-Gesetz vom 26. Februar 1876 über die k. k. Gendarmerie für die im Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder”) z roku 1876 vyňal pak četnictvo ze svazku armády.&lt;ref&gt;(Neuigkeits) Welt Blatt, Do, 2. März 1876, s. 10, též Do, 9. März 1876, s. 27.&lt;/ref&gt;

== C. k. četnictvo na jihozápadní Moravě ==
Vojenské záležitosti spravovalo c. k. vojenské zemské komando (k. k. Landes-Militär-Commando) v Brně. Od roku 1850 bděl nad veřejnou bezpečností Moravy nejprve jeden pluk [[w:C. k. četnictvo|c. k. četnictva]] v Brně, zčásti pěší a zčásti jízdný, rozestavěný podle potřeby po celé zemi. Nařízením z 28. ledna 1866 bylo v Brně zřízeno zemské četnické velitelství, pod nějž spadala jednotlivá okresní četnická velitelství v místech okresních hejtmanství v čele se strážmistrem. Okresnímu velitelství pak podléhaly jednotlivé četnické stanice s posádkou sestávající ze 2 – 16 mužů. C. k. četnictvo (k. k. Gendamerie) plnilo zpočátku funkci vojensky organizovaného strážního sboru k udržování práva, veřejné bezpečnosti a pořádku. Podle nového zákona o četnictvu (Gendarmarie-Gesetz vom 26. Februar 1876) bylo zcela odloučeno od armády.&lt;ref&gt;Státní okresní archiv Znojmo, Četnická stanice Vratěnín&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Nový prostonárodní popis Čech, Moravy a Slezska podle posledního politického a soudního rozdělení, s přídavkem o Uherském Slovensku. Sepsal K. Vl. Z roku 1854&lt;/ref&gt;

'''Okresní hejtmanství: Dačice (1885)'''
:Soudní okresy: Dačice, Jemnice, Telč
:Stavitelský okres: Znojmo
:Zdravotní okres: Dačice
:Vojenský doplňovací okr. č. 81, Jihlava
:Četnické hlídky: Dačice, Český Rudolec, Slavonice (od r. 1911),&lt;ref&gt;Kronika města Slavonice 1923-1965, předmluva r. 1911 s. 7.&lt;/ref&gt; Jemnice, Vratěnín, Telč, Studená, Želetava

'''Okresní hejtmanství: Znojmo - okolí (1885)'''
:Soudní okresy: Moravské Budějovice, Vranov, Jaroslavice, Znojmo
:Stavitelský okres: Znojmo
:Zdravotní okres: Znojmo
:Vojenský doplňovací okr. č. 99, Znojmo
:Četnické hlídky: Znojmo, Šatov, Prostoměřice, Jevišovice, Moravské Budějovice, Jaroměřice, Lesonice, Vranov, Bítov, Jaroslavice, Hrušovany&lt;ref&gt;Úplný topografický německo - český seznam osad markrabství moravského a vévodství slezského s abecedním německo-českým a česko-německým rejstříkem míst hledě ke školám, ku třídám platů učitelských, k farním úřadům, četnickým stanicím, stavebním a zdravotním okresům, k okresům pro doplňování vojska, k stanicím poštovním a telegrafním atd., uspořádaný dle okresních hejtmanství a soudních okresů, na základě sečtení obyvatelstva z roku 1880 s ohledem a veškeré pozdější změny a s několika statistickými přehledními tabulkami, Brno, 1885, s. 12 a 75&lt;/ref&gt;

=== Četnická stanice ve Vratěníně ===
Na podkladě nového zákona o četnictvu č. 19/1876 ř. z. a k němu zveřejněných služebních instrukcí (Okružní nařízení z 26. února č. 3717/1001-III, uveřejněné ve Věstníku četnictva č. 1/1876) byla ve Vratěníně k 1. září 1876 zřízena četnická stanice s obvodem zahrnujícím obce: Chvalkovice, Dančovice, Dešnou, Hlubokou, Rancířov, Županovice, Korolupy, Mešovice, Uherčice, Vratěnín a Lubnici. 

V roce 1892 vyznamenalo c. k. ministerstvo obrany strážmistra Antona Szajnara, velitele četnické hlídky z Vratěnína (Gendamerie-Wachtmeister-Postenkommandant), za dopadnutí zločince.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, Mi, 17. August 1892, s. 7&lt;/ref&gt; Penzionovaný A. Szajnar byl v roce 1896 jmenován poštmistrem na novém c. k. poštovním úřadě v Uherčicích.&lt;ref&gt;Brünner Zeitung, Ročník 1896, 29. 07. 1896, Číslo 174, Seite 3&lt;/ref&gt; Novým strážmistrem byl ve Vratěníně jmenován Václav Kratochvil, závodčím Klement Gottwald.&lt;ref&gt;CHYTIL, Alois. Chytilův úplný adresář Moravy. [Brno?]: nákladem vlastním, 1911. s. 216.&lt;/ref&gt;

== Reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>7ck25n7ual765g490fehj2sr0fyp52n</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Zdravotnictví</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8102</id>
    <revision>
      <id>43257</id>
      <parentid>43256</parentid>
      <timestamp>2021-03-11T19:49:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka Lyalikoff</username>
        <id>4811</id>
      </contributor>
      <comment>/* Okresní hejtmanství Dačice (1896) */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7467" xml:space="preserve">Dne 30. dubna 1870 podepsal císař František Josef I. zákon o organizaci veřejné zdravotní správě (Organisation des öffentlichen Sanitätsdienstes, tzv. Reichssanitätsgesetz), čímž byla po celém císařství uvedena do života jednotná zdravotnická správa. Od roku 1872 se stal titul doktor všeobecného lékařství (''Doctores medicinae'') na základě pětiletého akademického studia samozřejmostí a brzy na to byly diplomy doktorů ranhojičů (Wundarztdiplome) zrušeny. Zdravotnictví spadalo do kompetence c. k. ministerstva vnitra, při němž fungoval pomocný orgán nejvyšší zdravotní rada. Při zemském místodržitelství pak obdobně vznikla zemská zdravotní rada. Při okresních hejtmanstvích došlo k ustanoveni okresních lékařů, jež podléhali hejtmanovi. Po přijetí zemských zdravotních zákonů na Moravě v roce 1884 (''Gemeinde-Sanitäts-Organisation'') mohli být ustavováni i obvodní a obecní lékaři.

== Okresní hejtmanství Dačice (do r. 1896) ==
'''Zdravotní obvody:''' 1. Hobzí Staré-Slavonice 2. Dačice 3. Deštná 4. Vratěnín-Uherčice 5. Jemnice 6. Podolí-Jemnice 7. Mrakotín-Telč 8. Nová Říše 9. Písečné (Piesling) 10. Rudolec Český 11. Opatov-Želetava 12. Studená 13. Telč. 14. Slavonice.

'''Nemocnice:''' Soukromá nemocnice korunního prince Rudolfa v Nové Říši se 17 postelemi.&lt;ref&gt;https://dnnt.mzk.cz/view/uuid:7d1b98e0-0219-11ea-a20e-005056827e51?page=uuid:f1795132-6619-4bf7-b47a-f5bf86319b94&amp;fulltext=Pokorny%20P%C3%ADse%C4%8Dn%C3%A9%20Uher%C4%8Dice&lt;/ref&gt;

== Zdravotní obvod Vratěnín ==
Zdravotní obvod Vratěnín (Sanitätsdistrikt) se sídlem obvodního lékaře tamtéž, zahrnoval obce:
* Fratting/Vratěnín
* Hafnerluden/Lubnice
* Kurlupp/Korolupy
* Nespitz/Mešovice
* Ranzern/Rancířov
* Tiefenbach/Hluboká
* Ungarschitz/Uherčice
a jeho rozloha činila 62,98 km². V roce 1910 se jednalo o 2 230 obyvatel.

V roce 1879 byl pomocný lékař '''Melchior Czerny''' (Domicil Fratting) v hodnosti c. k. poručíka (''Lieutenant'') na základě podané žádosti a po splnění branné povinnosti propuštěn z Císařsko-královské zeměbrany.&lt;ref&gt;Oesterreichischer Soldatenfreund, Sa, 23. August 1879, s. 7 - Austritt.&lt;/ref&gt; V roce 1882 byl veden u c. k. ministerstva vnitra jako felčar (''Wundarzt'') ve Vratěníně, kdy patřil mezi několik málo lékařů provádějící plošné očkování proti neštovicím.&lt;ref&gt;Brünner Zeitung, Sa 25. Oktober 1882, s. 1.&lt;/ref&gt; Po přijetí zemských zdravotních zákonů (Gemeinde-Sanitäts-Organisation) zastával od roku 1885 místo obvodního lékaře.&lt;ref&gt;Handels- und Gewerbe Adressbuch der Markgrafschaft Mähren und des Herzogtumes Schlesien, Brno 1887 a Statistik und Beamten-Schematismus des Gross– Grundbesitzes in der Markgrafschaft Mähren und im Herzogthume Schlesien, 1885&lt;/ref&gt;

Na začátku roku 1910 vypsala obec Vratěnín konkurz na ''znovuobsazení'' uvolněného místa obvodního lékaře. Finanční ohodnocení sestávalo z platu ve výši 700 korun a příplatku 360 korun na jízdy k pacientům. Po přijetí zdravotního zákona se předpokládalo navýšení platu na 1 400 korun. Obec Vratěnín přispívala obvodnímu lékaři na bydlení 600 korun (tzv. ''Ouartierbetrag''), za kontrolu masa dostával od obce 60 korun a od okresní zdravotní pojišťovny 300 korun. Předpokládalo se, že bude zastávat i místo vrchnostenského lékaře (Herrschaftsarzt) v Uherčicích s dohodnutým paušálním honorářem (předchůdce pobíral ročně 1 000 korun).

Měsíční výplatu lékaři vyplácel finanční úřad v Jemnici. Ze zákona měl nárok na penzijní příplatky, zajištění vdovy a sirotků ve výši 700 korun. K jeho povinnostem patřilo vedení domácí lékárny, jejíž financování bylo od ordinace oddělené. Obec Vratěnín dávala přednost lékaři německé národnosti, katolického vyznání se znalostí českého jazyka (č. jazyk nebyl podmínkou) a s minimálně roční praxí. Žádosti o místo se podávaly Johannu Überreiterovi, předsedovi zdravotní komise ve Vratěníně, na základě § 11 zdravotního zákona z 10. února 1884.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, So, 23. Januar 1910, Seite 3&lt;/ref&gt; Moravský zemský výbor se 2. července 1910 usnesl na jmenování '''Med. dr. Viktora Schlesingera''' z Nového Jičína (&lt;ref&gt;Brněnské noviny, Ročník 1910, 04.07.1910 Číslo 149, s. 3&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Viktor Schlesinger: 1908 Reserve-Assistenzarzt-Stellvertreter, Doktor der gesamten Heilkunde: des Infanterieregiments Erzherzog Carl Nr. 3: Schlesinger Viktor zum Landwehrinfanterieregiment Brünn Nr. 14/Zeměbranecký pěší pluk č. 14 Brno (LIR 14), In: Verordnungsblatt für das k. u. k. Heer Personalangelegenheiten; 1909 lékař v Novém Jičíně (Im Stande der Tabakfabriksärzte wurde ernannt: Dr. Viktor Schlesinger zum Tabakfabriksarzte dritter Kategorie in Neutitschein mit dem Gehaltsbezuge der Zivilstaatsbeamten der elften Rangsklasse entsprechenden Honorar, Brünner Zeitung, Verordnungsblatt für den Dienstbereich des österreichischen Finanzministeriums 1909), 1910 obvodní lékař Vratěnín, 1929-1937 obvodní lékař Fryšava, 1936-1937 ústavní lékař pro slabomyslné dívky - Ústav pro úchylné školního vzděláni neschopné dívky ve Fryšavě. In: Zdravotnická ročenka 1929-1937&lt;/ref&gt;

V souvislosti s narukováním obvodního lékaře&lt;ref&gt;Verordnungsblatt für das k. u. k. Heer Personalangelegenheiten: 1915 udělena stříbrná medaile za chrabrost 1. třídy, 1916 das Goldene Verdienstkreuz mit der Krone am Bande der Tapserkeitsmedaille in Anerkennung vorzüglicher und aufopferungsvoller Dienstleistung vor dem Feinde: Landsturmoberarzt Doktor Viktor Schlesinger beim Feldspital Nr. 3/15, 1918 Silberne Tapferkeitsmedaille 2. Klasse: Feldwebel Schlesinger, Viktor (1892; 1913—276).&lt;/ref&gt; inzerovala obec Vratěnín v březnu roku 1914 opětovně. Plat obvodního lékaře byl skutečně podle zdravotního zákona, který vstoupil v platnost roku 1910, navýšen na 1 400 korun s pěti ročními příplatky ve výši 140 korun. Měsíční příplatek na cestovné nyní činil 240 korun. Vrchnostenská služba byla jištěna smlouvou s ročním platem 1 000 korun, měsíční příplatek okresní zdravotní pojišťovny 300 korun a poplatek za ohledání masa 60 korun zůstaly stejné. Tržní městečko Vratěnín nyní poskytovalo lékaři k bydlení bezplatně dům se zahradou. Jinak zůstaly požadavky stejné.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Do, 16. April 1914, Seite 2&lt;/ref&gt; Dne 17. července 1914 jmenoval Moravský zemský výbor obvodním lékařem '''Dr. Rudolfa Schönbauera z Vídně'''.&lt;ref&gt;Znaimer Tagblatt, Fr, 17. Juli 1914, s. 1. Brünner Zeitung, 15.07.1914, s. 2&lt;/ref&gt;

V novém Československu jmenovalo zastupitelstvo mor. zemského výboru na své schůzi 21. června 1919 obvodním lékařem ve Vratěníně Med. dr. Ottona Nagla.&lt;ref&gt;Brněnské noviny, Ročník 1919, 23. 06. 1919, Číslo 141, s. 2&lt;/ref&gt; Po něm zastával místo obvodního lékaře MUDr. Walter Kunrath.&lt;ref&gt;Zdravotnická ročenka československá, Praha: Piras, 1928-1939&lt;/ref&gt;

== Odkazy ==
=== Reference ===
&lt;references /&gt;
=== Externí odkazy ===
* Gesetz vom 30. April 1870, [https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung.wxe?Abfrage=Bundesnormen&amp;Gesetzesnummer=10010157 Organisation des öffentlichen Sanitätsdienstes]

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>0jpb7clbnar3homw0ipb8nntk8zq56w</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Četnictvo republiky Československé</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8103</id>
    <revision>
      <id>40630</id>
      <parentid>37415</parentid>
      <timestamp>2019-09-26T11:36:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4285" xml:space="preserve">Pod Zemské četnické velitelství pro Moravu v Brně spadala četnická oddělení v Brně, Jihlavě, Třebíči a Znojmě. Znojemskému četnickému oddělení bylo podřízeno okresní četnické velitelství v Moravském Krumlově a ve Znojmě. Jihlavskému četnickému oddělení okresní velitelství v Jihlavě, Dačicích a v Novém Městě na Moravě a třebíčskému okresní velitelství v Třebíči, Moravských Budějovicích a ve Velkém Meziříčí.

== Okresní četnické velitelství Znojmo ==
Stanice: Znojmo, Starý Šaldorf, Šatov, Kravsko, Prosiměřice, Jevišovice, Vranovská Ves, Hodonice, Želetice, Plaveč u Znojma, Chvalovice, '''Podmolí''', Strachotice, Lechovice, '''Vranov''', '''Bítov''', '''Liliendorf''', '''Frejštejn''', '''Šafov''', Jaroslavice, Hrušovany nad Jevišovkou, České Křídlovice, Hevlín, Fryšava.

== Okresní četnické velitelství Dačice ==
Stanice: Dačice, Budeč, Markvarec, Budíškovice, Řečice, '''Staré Hobzí''', '''Slavonice''', '''Písečné''', Český Rudolec, Bolíkov, Telč, Nová Říše, Želetava, Mrákotín, Studená, Popelín, Stará Říše, Urbanov, Panské Dubenky.

== Okresní četnické velitelství Moravské Budějovice ==
Stanice: Mor. Budějovice, Jaroměřice, Domamil, Hostím, Vel. Dešov, Lesonice, Blížkovice, Nové Syrovice, Horní Újezd, Jemnice, '''Vratěnín''', Police u Jemnice, Budkov, Flandorf, '''Dešná'''.&lt;ref&gt;Schematismus československé branné moci, 1927, s. 855&lt;/ref&gt;

== Zákon o četnictvu ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''§ 17'''

Mužstvo četnické doplňuje se přijímáním uchazečů dobrovolně k četnictvu se hlásících. Uchazeč přijímá se nejprve jako četník na zkoušku. Za četníka na zkoušku může býti přijat jen ten, kdo:

a)	
jest státním občanem republiky Československé,

b)	
jest bezúhonný, svéprávný a duševně způsobilý,

c)	
překročil 21. a nedosáhl ještě 35. roku věku,

d)	
jest svobodný neb bezdětný vdovec,

e)	
má silné, zdravé tělo a přiměřenou výšku,

f)	
je znalý v slově i písmě jazyka československého,

g)	
prokáže se vzděláním, jakého se nabývá na obecné škole,

h)	
má výcvik vojenský, konav službu vojenskou se zbraní nejméně po tu dobu, kterou branný zákon pro normální presenční službu vojenskou stanoví.

Ministerstvo vnitra může prominouti požadavek pod písmeny c) a d) uvedený vůbec, pak požadavek pod písmenem f) uvedený, tento však jen s podmínkou, že mu žadatel nejdéle do dvou let vyhoví. Dočasně na dobu potřeby, zejména v případě mobilisace, může ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem národní obrany doplnit četnictvo osobami vojenskými bez ohledu na to, zda hořejším požadavkům plně vyhovují čili nic.

'''§ 22'''

Příslušníci četnictva se propouštějí ze sboru:

1.	
když se během služby na zkoušku ukáže, že nejsou způsobilí k četnické službě;

2.	
když, obdrževše lhůtu k průkazu způsobilosti jazykové ( § 17), průkazu toho včas nepodají;

3.	
když vyslouživše dobu, na kterou se k službě zavázali (§ 19), déle sloužiti si nepřejí;

4.	
když stanou se tělesně ke službě nezpůsobilými, aniž nabyli nároku na výslužné;

5.	
když soud, odsoudiv je pro zločin nebo přečin, uznal při tom na ztrátu hodnosti;

6.	
cestou disciplinární, když spáchali takový čin, pro který sice nebylo soudním rozsudkem uznáno na propuštění, pro který by však vzhledem k dobrému jménu četnictva ve sboru trpěni býti neměli;

7.	
když o to žádají z rodinných důvodů a ministerstvo vnitra k tomu přivolí.&lt;ref&gt;[https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=onrf6mjzgiyf6mrzhewta Zákon ze dne 14. dubna 1920 o četnictvu].&lt;/ref&gt;

|}

== Odkazy ==
=== Reference ===
&lt;references /&gt;
=== Externí odkazy ===
* [https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=onrf6mjzgiyf6mrzhewta Zákon ze dne 14. dubna 1920 o četnictvu].
* Vládní nařízení 17/1926 Sb. ze dne 3. února 1926, [https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=4091&amp;Section=1&amp;IdPara=1&amp;ParaC=2 O jazykové způsobilosti státních zaměstnanců a orgánů]

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>i6sjmnas8mg8cq4u3jmdmy1zossetn3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Výbušniny/Bleskový prach</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8105</id>
    <revision>
      <id>40477</id>
      <parentid>37517</parentid>
      <timestamp>2019-08-30T11:04:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="749" xml:space="preserve">Bleskový prach je pyrotechnická slož schopná rychlého hoření za vzniku oslnivého záblesku. V uzavřeném prostoru může hoření bleskového prachu přejít v silnou explozi, která ale obvykle není pravou detonací. Jedná se o jemně práškové směsi oxidačních a redukčních činidel - nejvéce rozšířou variantou je směs pyrotechnického práškového hliníku a chloristanu amonného (petardy), v některých případech tvoří flash prachy i exotičtější směsi jako je směs práškové síry a jemného práškového hořčíku.

Tato kniha je krátkým obecným pojednáním o bleskovém prachu a o bezpečnostních rizicích a pravidlech pro nakládání s nim spojených.

[[Kategorie:Výbušniny|{{SUBPAGENAME}}]]</text>
      <sha1>74m4k7xi2fdhc9zo9d2emgrdhq2420y</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/ERRORLINE</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8108</id>
    <revision>
      <id>38527</id>
      <parentid>37641</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="123" xml:space="preserve">Funkce se zapisuje jako _ERRORLINE. Funkce _ERRORLINE vrátí číslo řádku v programu s nejčastějším výskytem chyb.</text>
      <sha1>as8h9oo3rw8kdhal4t9i7qudeziz4es</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/ALPHA</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8109</id>
    <revision>
      <id>37643</id>
      <parentid>37642</parentid>
      <timestamp>2018-11-08T18:30:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Petr QB64</username>
        <id>7471</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="116" xml:space="preserve">Funkce _ALPHA vrátí stupeň průhlednosti daného bodu. Vrácená hodnota je NEJBLIŽŠÍ barvová hodnota palety.</text>
      <sha1>i68u6psizfc9xglh5mvjxm7jumcsl63</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/ALPHA32</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8110</id>
    <revision>
      <id>37644</id>
      <timestamp>2018-11-08T18:34:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Petr QB64</username>
        <id>7471</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „Funkce _ALPHA32 vrátí hodnotu průhlednosti bodu na 32 bitové obrazovce, vytvořené příkazem SCREEN _NEWIMAGE (rozlišení X, rozlišení Y, 0 (text)…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="208" xml:space="preserve">Funkce _ALPHA32 vrátí hodnotu průhlednosti bodu na 32 bitové obrazovce, vytvořené příkazem SCREEN _NEWIMAGE (rozlišení X, rozlišení Y, 0 (text) nebo 256 (256 barev) nebo 32 (32 bitová obrazovka))</text>
      <sha1>f2ure7veqdn100du3sznth84qcwqymy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/AUTODISPLAY</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8111</id>
    <revision>
      <id>37645</id>
      <timestamp>2018-11-08T18:44:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Petr QB64</username>
        <id>7471</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „_AUTODISPLAY je funkce, nebo příkaz. _AUTODISPLAY jako příkaz obnoví automatické obnovování obrazovky, které předtím bylo vypnuto příkazem _DI…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="525" xml:space="preserve">_AUTODISPLAY je funkce, nebo příkaz. _AUTODISPLAY jako příkaz obnoví automatické obnovování obrazovky, které předtím bylo vypnuto příkazem _DISPLAY. Funkce _AUTODISPLAY vrací -1, pokud je automatické překreslování vypnuto, nebo 0 pokud je zapnuto. _DISPLAY a _AUTODISPLAY se používají k docílení plynulého chodu animací bez trhání, příkaz _DISPLAY je nutné používat vždy s hardwarovými obrázky (viz příkaz _MAPTRIANGLE, _NEWIMAGE), nebo může dojít k havárii ovladače grafické karty.</text>
      <sha1>4nc7aobz5ek86ql146uwfllhp1quwmu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/BACKGROUNDCOLOR</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8112</id>
    <revision>
      <id>37646</id>
      <timestamp>2018-11-08T18:53:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Petr QB64</username>
        <id>7471</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „Funkce _BACKGROUNDCOLOR vrací hodnotu barvy pozadí. Lze použít na libovolnou (i virtuální) obrazovku, kterou nastaví _DEST pro zápis a _SOURCE pro…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="163" xml:space="preserve">Funkce _BACKGROUNDCOLOR vrací hodnotu barvy pozadí. Lze použít na libovolnou (i virtuální) obrazovku, kterou nastaví _DEST pro zápis a _SOURCE pro čtení.</text>
      <sha1>qa1ggj21ka3uiffflyecicvyqyzh9s9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/BIT</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8113</id>
    <revision>
      <id>37647</id>
      <timestamp>2018-11-08T19:01:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Petr QB64</username>
        <id>7471</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „Datový typ, ale bohužel jeho podpora není ještě zcela dotažená pro použití s TYPE. Lepší je používat typ _BYTE a funkci AND pro přepočet na…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="211" xml:space="preserve">Datový typ, ale bohužel jeho podpora není ještě zcela dotažená pro použití s TYPE. Lepší je používat typ _BYTE a funkci AND pro přepočet na bity. Použití: DIM a AS _UNSIGNED _BIT * počet bitů.</text>
      <sha1>jonmhebm2q6p36uzf3r39zxbp2nva0t</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/ACOS</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8114</id>
    <revision>
      <id>37656</id>
      <timestamp>2018-11-08T21:26:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Petr QB64</username>
        <id>7471</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „Funkce vrátí úhel v radiánech v rozsahu od -1 do 1“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="54" xml:space="preserve">Funkce vrátí úhel v radiánech v rozsahu od -1 do 1</text>
      <sha1>j2cppno5flqewwlfe8gpvs0nq6s23zo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/ACOSH</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8115</id>
    <revision>
      <id>37657</id>
      <timestamp>2018-11-08T21:28:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Petr QB64</username>
        <id>7471</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „Vrací nezáporný hyperbolický kosinus oblouku x, vyjádřený v radiánech.“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="78" xml:space="preserve">Vrací nezáporný hyperbolický kosinus oblouku x, vyjádřený v radiánech.</text>
      <sha1>6o4cr2yoimrz751ol35x9hzinu51tp3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/ARCCOT</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8116</id>
    <revision>
      <id>37658</id>
      <timestamp>2018-11-08T21:32:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Petr QB64</username>
        <id>7471</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „Inverzní funkce k funkci cotangens. http://mathworld.wolfram.com/InverseCosecant.html“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="86" xml:space="preserve">Inverzní funkce k funkci cotangens. http://mathworld.wolfram.com/InverseCosecant.html</text>
      <sha1>ir4xe2n58v6l40qv4yheusbjkt7nuol</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/ARCCSC</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8117</id>
    <revision>
      <id>37659</id>
      <timestamp>2018-11-08T21:35:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Petr QB64</username>
        <id>7471</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „Inverzní funkce k funkci cosecant. Viz http://mathworld.wolfram.com/InverseCosecant.html“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="89" xml:space="preserve">Inverzní funkce k funkci cosecant. Viz http://mathworld.wolfram.com/InverseCosecant.html</text>
      <sha1>ls94802xred3olktvccu1jxb26janut</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/ARCSEC</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8118</id>
    <revision>
      <id>37660</id>
      <timestamp>2018-11-08T21:43:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Petr QB64</username>
        <id>7471</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „_ARCSEC je inverzní funkce k funkci Secant. http://mathworld.wolfram.com/InverseSecant.html“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="92" xml:space="preserve">_ARCSEC je inverzní funkce k funkci Secant. http://mathworld.wolfram.com/InverseSecant.html</text>
      <sha1>23u0ghxf2nwizqcpxfxw1unefwwgz2m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/ASIN</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8119</id>
    <revision>
      <id>37661</id>
      <timestamp>2018-11-08T21:48:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Petr QB64</username>
        <id>7471</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „Funkce _ASIN vrací hlavní hodnotu oblouku sinus x, vyjádřenou v radiánech.“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="79" xml:space="preserve">Funkce _ASIN vrací hlavní hodnotu oblouku sinus x, vyjádřenou v radiánech.</text>
      <sha1>hv746rji4duc2hdyamztvkq3hi86s5o</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/ASINH</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8120</id>
    <revision>
      <id>37662</id>
      <timestamp>2018-11-08T21:50:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Petr QB64</username>
        <id>7471</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „_ASINH vrátí hyperbolický sinus x, vyjádřený v radiánech.“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="64" xml:space="preserve">_ASINH vrátí hyperbolický sinus x, vyjádřený v radiánech.</text>
      <sha1>3ito17n0ekzjntap2yjypkces6jtse4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/ATAN2</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8121</id>
    <revision>
      <id>45699</id>
      <parentid>37664</parentid>
      <timestamp>2022-04-22T17:57:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: převod/oprava HTML</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="144" xml:space="preserve">Funkce _ATAN2 vrací úhel v radiánech mezi pozitivní osou x roviny a bodem daným souřadnicemi (x, y).
&lt;br /&gt;
Syntax: úhel! = _ATAN2 (y, x)</text>
      <sha1>cl3kcqcy317n6jhjw58wba5rlhwlz0z</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/ATANH</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8122</id>
    <revision>
      <id>45700</id>
      <parentid>38518</parentid>
      <timestamp>2022-04-22T17:57:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: převod/oprava HTML</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="161" xml:space="preserve">_ATANH vrací hyperbolický tangens x!, vyjádřený v radiánech.
&lt;br /&gt;
Hodnota! = _ATANH(x!)
&lt;br /&gt;
Vykřičník u X znamená, že proměnná X je typ SINGLE.</text>
      <sha1>nd2nbv7kfgvae2rpdd4yq37au1qdw10</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/EXIT</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8123</id>
    <revision>
      <id>45715</id>
      <parentid>38528</parentid>
      <timestamp>2022-04-22T17:57:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: převod/oprava HTML</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1133" xml:space="preserve">Funkce _EXIT kontroluje způsob ukončení programu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;

*           0 = nebyl proveden žádný požadavek na odchod od zahájení sledování _EXIT v programu.
*           1 = pokus o ukončení kliknutím na tlačítko X (zavřít) od posledního volání funkce. (Bit 0 je nastaven)
*           2 = pokus o ukončení s CTRL + BREAK od posledního spuštění. (Bit 1 je nastaven)
*           3 = obě klávesy CTRL + BREAK a tlačítko X byly použity od posledního spuštění. (Sada bitů 0 a 1)
&lt;br /&gt;
Pokud návratová hodnota není 0, program může odložit požadavek na ukončení na příhodnější dobu, je-li to nutné.
Po vrácení hodnoty funkcí _EXIT je hodnota _EXIT resetována na hodnotu 0, aby se ukládala aktuální hodnota, pokud program zpožďuje žádost o ukončení.
&lt;br /&gt;
Poznámka: Jakmile je _EXIT jednou použit, musí program sledovat požadavky uživatelů _EXIT, jinak může nastat situace, že program nepůjde ukončit.
Nepoužívejte pouze _EXIT, abyste zabránili předčasnému ukončení programu, protože to představuje špatnou praxi.</text>
      <sha1>ngjgsg0sipfnes7pfii2alo2f7c7r22</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/AXIS</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8124</id>
    <revision>
      <id>45701</id>
      <parentid>38519</parentid>
      <timestamp>2022-04-22T17:57:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: převod/oprava HTML</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="621" xml:space="preserve">Funkce _AXIS vrací relativní pozici zadaného čísla osy na zařízení řadiče.
&lt;br /&gt;
Funkce _AXIS vrací hodnotu typu SINGLE v rozsahu od -1 do 1, kde 0 je středová osa.
Když se myš pohybuje na obrazovce programu, pohyb vlevo nebo nad středem je negativní, zatímco pod nebo vpravo jsou pozitivní.
Číslo osy číslo musí být číslo, které nepřesahuje počet os nalezených funkcí _LASTAXIS.
Před použitím _DEVICE$, _DEVICEINPUT nebo _LASTAXIS je nutné číst _DEVICES.
&lt;br /&gt;
V nápovědě IDE QB64 v položce Alphabetical / _AXIS je pěkný ukázkový program. IDE lze stáhnout na www.qb64.org</text>
      <sha1>2bgl09txt510lbt2vz3p3e8smc3pzmj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/BLEND</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8125</id>
    <revision>
      <id>45702</id>
      <parentid>38520</parentid>
      <timestamp>2022-04-22T17:57:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: převod/oprava HTML</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="203" xml:space="preserve">Příkaz _BLEND zapne 32 bitovou alfa pro aktuální obraz nebo režim zobrazení a je výchozí.&lt;br /&gt;
Funkce _BLEND vrátí -1, pokud je alfa povolena, nebo 0 pokud je zakázána příkazem _DONTBLEND.</text>
      <sha1>59as7np5o48kadfq6xb96og4tltbl0q</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/BLINK</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8126</id>
    <revision>
      <id>45703</id>
      <parentid>37685</parentid>
      <timestamp>2022-04-22T17:57:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: převod/oprava HTML</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="214" xml:space="preserve">Příkaz _BLINK zapíná / vypíná blikající barvy na textové obrazovce v režimu SCREEN 0&lt;br /&gt;
Funkce _BLINK vrátí -1, pokud jsou blikající barvy povoleny, nebo 0, pokud jsou zakázány příkazem _BLINK.</text>
      <sha1>il7j2dftl0pj1qrofvcop2q6rlxvxmi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/BLUE</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8127</id>
    <revision>
      <id>37686</id>
      <timestamp>2018-11-09T17:39:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Petr QB64</username>
        <id>7471</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „Funkce _BLUE vrátí intenzitu palety nebo intenzitu modré složky 32bitové barvy obrazu.“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="91" xml:space="preserve">Funkce _BLUE vrátí intenzitu palety nebo intenzitu modré složky 32bitové barvy obrazu.</text>
      <sha1>h554kkabmec3swbhp2ths4qrujijok3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/BLUE32</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8128</id>
    <revision>
      <id>37687</id>
      <timestamp>2018-11-09T17:41:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Petr QB64</username>
        <id>7471</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „Funkce vrací intenzitu modré složky 32bitového obrazu nebo barvy povrchu. Hodnota je v rozsahu 0 - 255.“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="107" xml:space="preserve">Funkce vrací intenzitu modré složky 32bitového obrazu nebo barvy povrchu. Hodnota je v rozsahu 0 - 255.</text>
      <sha1>iw9unkigku8pb6o9iyuwm3w2xtp7s9x</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/BUTTON</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8129</id>
    <revision>
      <id>45704</id>
      <parentid>37688</parentid>
      <timestamp>2022-04-22T17:57:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: převod/oprava HTML</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="195" xml:space="preserve">Funkce vrátí hodnotu -1, když je stisknuto zadané číslo tlačítka na řídicím zařízení.&lt;br /&gt;
Před použitím této funkce je potřeba načíst dané zařízení příkazem _DEVICES.</text>
      <sha1>eb9tzyia0nlq241bzhlonn0mhm9ezf4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/BUTTONCHANGE</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8130</id>
    <revision>
      <id>37690</id>
      <timestamp>2018-11-09T17:51:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Petr QB64</username>
        <id>7471</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „Funkce _BUTTONCHANGE vrátí hodnotu -1 při stisku zadaného čísla tlačítka na řídícím zařízení, nebo 1 při jeho uvolnění a 0 pokud se s tla…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="238" xml:space="preserve">Funkce _BUTTONCHANGE vrátí hodnotu -1 při stisku zadaného čísla tlačítka na řídícím zařízení, nebo 1 při jeho uvolnění a 0 pokud se s tlačítkem nic neděje. Nejprve je potřeba zařízení načíst příkazem _DEVICES.</text>
      <sha1>8jb7frwwmi6mmlt7lyncdnkwaot6ljw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/BYTE</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8131</id>
    <revision>
      <id>37691</id>
      <timestamp>2018-11-09T17:53:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Petr QB64</username>
        <id>7471</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „_BYTE je datový typ. Může být typu _UNSIGNED _BYTE, pak má rozsah hodnoty 0 až 255 a nebo _BYTE, pak má rozsah hodnot od -128 do 127.“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="140" xml:space="preserve">_BYTE je datový typ. Může být typu _UNSIGNED _BYTE, pak má rozsah hodnoty 0 až 255 a nebo _BYTE, pak má rozsah hodnot od -128 do 127.</text>
      <sha1>8ywwo7kquauynw8saqo4genyhws92zj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/$CHECKING</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8132</id>
    <revision>
      <id>37692</id>
      <timestamp>2018-11-09T17:58:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Petr QB64</username>
        <id>7471</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „Všechny meta příkazy v QB64 začínají $. Metapříkaz $CHECKING:ON zapne kontrolu chyb událostí, $CHECKING:OFF ji vypne. Používá se pro zvýšen…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="258" xml:space="preserve">Všechny meta příkazy v QB64 začínají $. Metapříkaz $CHECKING:ON zapne kontrolu chyb událostí, $CHECKING:OFF ji vypne. Používá se pro zvýšení rychlosti běhu uvnitř některých smyček, například při mapování textur na 3D povrchy těles.</text>
      <sha1>ov7giozx1a1l5q76ikn4y87ssox58o5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/CEIL</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8133</id>
    <revision>
      <id>45705</id>
      <parentid>38521</parentid>
      <timestamp>2022-04-22T17:57:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: převod/oprava HTML</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="184" xml:space="preserve">_CEIL zaoukrouhlí číselnou honotu proměnné na nejbižší vyšší celé číslo. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PRINT _CEIL(2.1) vrátí číslo 3&lt;br /&gt;
PRINT _CEIL(-2.1) vrátí číslo -3&lt;br /&gt;</text>
      <sha1>2ua7hzpoktiiv9lz220hcnxxr6h0bec</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pokladnice her/Klasické karetní hry/Tupan</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8134</id>
    <revision>
      <id>38458</id>
      <parentid>37701</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:30:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2025" xml:space="preserve">* '''Počet hráčů:''' minimálně 2
* '''Karty:''' mariášové dvouhlavé - 32 listů (Vilém Tell)
* '''Cíl hry:''' Zbavit se všech karet
== Zahájení hry ==
Karty zamícháme a rozdáme hráčům tak, aby neviděli, jaké karty mají. Po celou dobu hráči vykládají vrchní kartu z balíčku aniž by viděli dopředu, co je na ní, získané karty dávají dospod balíčku.

== Pravidla hry ==
[[Soubor:Doppeldeutsche_Preference.JPG|náhled|Dvouhlavé karty]]
Hráč, který je na řadě, vyloží vrchní kartu. Podle obrázku musí každý hráč říct příslušný pojem či provést určitou akci. Hráč, který se splete nebo se výrazně opozdí, bere všechny dosud vyložené karty a dá si je dospod balíčku.
; Karty a akce
* Eso – všichni hráči musí na kartu plácnout dlaní. Poslední bere balíček.
* Král – všichni zasalutují a řeknou „Dobrý večer, sire“
U ostatních karet musí hráči říct příslušný název karty. Některé karty, včetně spodků, nemají název, hra tedy pokračuje
[[Soubor:Červené v kartách.jpg|náhled|Eso, Dobrý večer sire, Tupan, nic&lt;br /&gt; Tvrz, Hrad, Převozník, Špión]]
* Svršek – „Tupan“
* žaludová VII – „Domeček“
* žaludová VIII – „Věžička“
* červená VII – „Špión“
* červená VIII – „Převozník“
* červená IX – „Tvrz“&lt;ref group=&quot;pozn&quot; name=&quot;tvrz&quot; /&gt;
* červená X – „Hrad“&lt;ref group=&quot;pozn&quot; name=&quot;tvrz&quot; /&gt;
* kulová VIII – „Rodinka“
* kulová IX – „Klobouk“
* kulová X – „Kostel“
* zelená VII – „Srub“
* zelená VIII – „Terezín“
Hráč, který se první zbaví všech karet, vyhrává. Je možné hrát, dokud nezbude poslední hráč..


=== Poznámky ===
&lt;references group=&quot;pozn&quot;&gt;
&lt;ref group=&quot;pozn&quot; name=&quot;tvrz&quot;&gt;U nejčastěji používaných karet v Česku má hrad dvě stejné věže s cimbuřím, kdežto tvrz má jednu s cimbuřím a jednu se střechou&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;
{{DEFAULTSORT:Tupan}}
[[Kategorie:Klasické karetní hry]]</text>
      <sha1>gy80vyoo2x0rext076b1utz7tszk612</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Qb64</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8135</id>
    <revision>
      <id>38770</id>
      <parentid>38529</parentid>
      <timestamp>2019-01-12T14:45:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>základní formátování</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2225" xml:space="preserve">QB64 je výkonná 32/64 bitová, zpětně kompatibilní nadstavba programovacího jazyka QBasic. Příkazy pro QB64 se zapisují se znakem _ na začátku, metapříkazy mají na začátku znak $.

QB64 je ve verzích pro Linux, Windows a MacOS.

Komunita QB64 je celosvětově rozšířena, bohužel v ČR není moc známá. QB64 je stále vyvíjeno a vylepšováno.

== Co QB64 nabízí ==
* Podporu načítání obrázků ve formátech JPG, BMP, GIF, PNG (další lze dopsat), v komunitě QB64 je k dispzici i přehrávač animovaného formátu GIF od autora ZomB
* Podporu přehrávání audioformátů WAV, MP3, OGG, ve staré verzi i formát MOD.
* Možnost přehrávání nebo sestavení vlastního zvuku příkazem _SNDRAW (pak lze sestavit vizualizaci, jsou dostupná RAW audiodata)
* Možnost přímého přístupu do paměti a čtení proměnných přímo v RAM, nebo čtení polí, nebo přímé čtení údajů o barvách z načteného obrázku (příkaz _MEM), což je velice rychlá metoda
* Možnost přímého vytváření nových paměťových bloků v paměti, jejich editace a mazání
* DIM již není limitován velikostí, je limitován jen velikostí RAM a verzí použitého OS. To znamená, že v 32 bitovém operačním systému lze adresovat jen cca 3.5 GB RAM
* Podpora virtuálních obrazovek, velikost obrazovek není limitována velikostí jako u Qbasic. Zápisem SCREEN _NEWIMAGE (1980, 1050, 32) vytvoříte 32bitový screen o rozlišení 1980 x 1050 pixelů
* Podpora alfa kanálu (průhlednosti), možnost jeho nastavení
* Podpora síťové komunikace přes internet a nebo v LAN
* Podpora moderních tiskáren (i wifi tiskáren)
* Podpora 3D grafiky (QB64 používá OpenGL) a umožňuje jeho přímé volání, nebo vnitřní příkazy
* Podpora propojení externích knihoven DLL voláním DECLARE DYNAMIC LIBRARY
* Podpora fontů
* Podstatně vyšší rychlost oproti Qbasic při zachování maximální možné zpětné kompatibility s Qbasic
* Připojení externích zdrojů k hlavnímu zdroji metapříkazem $INCLUDE
* Kompilace zdroje do EXE
* Nadstavba InForm autora Fellippe Heitor, která umožnuje tvorbu profesionálních aplikací

== Externí odkazy ==
* http://www.qb64.org</text>
      <sha1>n8ze2w2oktg5qrqcz3hdx79gy97bzf6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/CLEARCOLOR</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8136</id>
    <revision>
      <id>45706</id>
      <parentid>37726</parentid>
      <timestamp>2022-04-22T17:57:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: převod/oprava HTML</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="236" xml:space="preserve">Funkce _CLEARCOLOR vrátí číslo barvy, která je v obrázku nastavená jako průhledná&lt;br /&gt;
Příkaz _CLEARCOLOR nastaví zadanou barvu jako průhlednou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lze použít jak pro 256 barevné, tak pro 32bitové obrazovky.</text>
      <sha1>fupyp4ld9fsiz09csiuzpr17qfb9t8d</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/CLIP</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8137</id>
    <revision>
      <id>37727</id>
      <timestamp>2018-11-11T11:09:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Petr QB64</username>
        <id>7471</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „_CLIP umožnuje příkazu PUT úplně, nebo částečně umístit obrázek mimo obrazovku.“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="90" xml:space="preserve">_CLIP umožnuje příkazu PUT úplně, nebo částečně umístit obrázek mimo obrazovku.</text>
      <sha1>7w9rmu3x34x661135apyfitdvrlkkrb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/CLIPBOARD$</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8138</id>
    <revision>
      <id>45707</id>
      <parentid>37730</parentid>
      <timestamp>2022-04-22T17:57:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: převod/oprava HTML</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="392" xml:space="preserve">Funkce _CLIPBOARD$ vrátí obsah schránky operačního systému jako řetězec. Pro upřesnění - označíte-li text a stisknete Ctrl+C, pak tato funkce vrátí tento označený text,&lt;br /&gt;
Příkaz _CLIPBOARD$ vloží obsah do schránky operačního systému. Pro upřesnění - zadáteli - li _CLIPBOARD$ = &quot;Ahoj&quot;, je to stejné jako označit např. ve Wordu text Ahoj a stisknout Ctrl+C.</text>
      <sha1>l6cvcnwcnug908ez9r0y8edovch27xb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/CLIPBOARDIMAGE</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8139</id>
    <revision>
      <id>45708</id>
      <parentid>38522</parentid>
      <timestamp>2022-04-22T17:57:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: převod/oprava HTML</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="252" xml:space="preserve">Funkce _CLIPBOARDIMAGE vrátí obrázek ze schránky operačního systému&lt;br /&gt;
Příkaz _CLIPBOARDIMAGE vloží obrázek do schránky operačního systému&lt;br /&gt;

[[Soubor:Clipboardimage.jpg|náhled|Ukázka použití příkazu _CLIPBAORDIMGE v QB64]]</text>
      <sha1>chyioaysj4g7ebuu30opvkmtyipeu37</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/COMMANDCOUNT</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8140</id>
    <revision>
      <id>45709</id>
      <parentid>38523</parentid>
      <timestamp>2022-04-22T17:57:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: převod/oprava HTML</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="461" xml:space="preserve">Funkce COMMANDCOUNT vrátí počet parametrů, které byly programu předány při jeho spuštění. To lze pak použít ke snadnému rozdělení parametrů předaných pomocí COMMAND$:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spustíte - li soubor program.exe s násedujícími parametry: program.exe -l &quot;parametr2&quot; -5 55 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
potom _COMMANDCOUNT vrátí číslo 4 (4 parametry), COMMAND$(1) bude &quot;-l&quot;, COMMAND$(2) bude &quot;parametr2&quot;, COMMAND$(3) bude &quot;-5&quot; a COMMAND$(4) bude &quot;55&quot;</text>
      <sha1>5cngjbdij1y9yh1k3xtrw67gpjwrj02</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/CONNECTED</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8141</id>
    <revision>
      <id>38524</id>
      <parentid>37740</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="496" xml:space="preserve">Funkce _CONNECTED vrátí hodnotu stavu pro připojení TCP/IP. -1 pro připojeno, 0 pro odpojeno. Navštivte fórum na [https://www.qb64.org/forum/index.php?topic=256.msg1398#msg1398 https://www.qb64.org/forum/index.php?topic=256.msg1398#msg1398] pro bližší informace, protože k ošetření síťových událostí je potřeba hlubší pochopení principu funkce protokolu TCP/IP a především je nutné ošetření chyb při přenosu dat. Toto fórum již obsahuje mnohé funkční ukázky.</text>
      <sha1>4mmsqecp0cg4touwhzf5srzd7yzywa1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/CONNECTIONADDRESS$</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8142</id>
    <revision>
      <id>37741</id>
      <timestamp>2018-11-11T13:32:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Petr QB64</username>
        <id>7471</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „Funkce vrátí TCP/IP adresu připojeného počítače jako řetězec.“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="70" xml:space="preserve">Funkce vrátí TCP/IP adresu připojeného počítače jako řetězec.</text>
      <sha1>mjjs9e6fmyuhl9sy3jawlbgcfq6rors</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/$CONSOLE</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8143</id>
    <revision>
      <id>37742</id>
      <timestamp>2018-11-11T13:34:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Petr QB64</username>
        <id>7471</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „Meta příkaz vytvoří textové okno (konzoli), která může být použita uvnitř programu k ladění.“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="105" xml:space="preserve">Meta příkaz vytvoří textové okno (konzoli), která může být použita uvnitř programu k ladění.</text>
      <sha1>dnwnp6mxrdew369en0dpnmgpdyks2oi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/CONSOLE</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8144</id>
    <revision>
      <id>45710</id>
      <parentid>37743</parentid>
      <timestamp>2022-04-22T17:57:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: převod/oprava HTML</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="175" xml:space="preserve">Příkaz _CONSOLE musí být vždy použit až po metapříkazu $CONSOLE. Má dva parametry:&lt;br /&gt;
_CONSOLE ON zapne okno $CONSOLE&lt;br /&gt;
_CONSOLE OFF vypne okno $CONSOLE&lt;br /&gt;</text>
      <sha1>ooc8fecienxzaftx9xfnjgy1lmzr4yl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/CONSOLETITLE</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8145</id>
    <revision>
      <id>37744</id>
      <timestamp>2018-11-11T13:42:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Petr QB64</username>
        <id>7471</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „Příkaz nastaví jméno okna $CONSOLE.“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="39" xml:space="preserve">Příkaz nastaví jméno okna $CONSOLE.</text>
      <sha1>9q41e1y5pn11rozom81xx13t4bubsr5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/CONTINUE</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8146</id>
    <revision>
      <id>45711</id>
      <parentid>37747</parentid>
      <timestamp>2022-04-22T17:57:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: převod/oprava HTML</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="345" xml:space="preserve">Přeskočí zbývající řádky ve smyčkách DO/LOOP, FOR/NEXT, WHILE/WEND&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad pseudo kódu:&lt;br /&gt;
DO&lt;br /&gt;
a = a + 1&lt;br /&gt;
IF A &gt; 5 THEN _CONTINUE&lt;br /&gt;
BEEP&lt;br /&gt;
LOOP&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program v tomto případě pípne 5x, potom ho příkaz _CONTINUE pošle rovnou na řádek s příkazem LOOP, takže k pípnutí už nedojde.</text>
      <sha1>eipdsvim1ushtmddz263wrp0v0yj5st</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/CONTROLCHR</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8147</id>
    <revision>
      <id>45712</id>
      <parentid>37749</parentid>
      <timestamp>2022-04-22T17:57:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: převod/oprava HTML</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="373" xml:space="preserve">Příkaz _CONTROLCHR má paramatry ON a OFF. Zapne, nebo vypne řídící znaky pro text, čili pokud zadáte _CONTROLCHR OFF, můžete bez problému vytisknout celou ASCII tabulku aniž by docházelo k formátování textu řídícími znaky ASCII tabulky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Funkce _CONTROLCHR vrací 1, pokud je nastaveno _CONTROLCHR OFF a 0, pokud je nastaveno _CONTROLCHR ON</text>
      <sha1>dxripzhmzl7h1rw8h61qnvymk7a2ahy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/COPYIMAGE</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8148</id>
    <revision>
      <id>37750</id>
      <timestamp>2018-11-11T14:10:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Petr QB64</username>
        <id>7471</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „Zkopíruje obrázek do nového paměťového bloku jako nový obrázek. Používá se i k převodu na hardwarové obrázky, které se následně používaj…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1198" xml:space="preserve">Zkopíruje obrázek do nového paměťového bloku jako nový obrázek. Používá se i k převodu na hardwarové obrázky, které se následně používají jako textury při práci s 3D možností příkazu _MAPTRIANGLE, ale samozřejmě lze použít všelijak. Důležité je nezapomenout uvolňovat již nepotřebné obrázky z paměti příkazem _FREEIMAGE, jinak dojde brzo k zaplnění paměti RAM. Momentálně nelze zadat příkaz ve smyslu B = _COPYIMAGE(obrazek32bit, 256), k tomuto účelu je potřeba použít _NEWIMAGE a například Floydovu–Steinbergovu metodu pro převod z 32 bit na 256 barev. Fórum QB64.ORG již obsahuje několik ukázkových programů. Pro převod 32 bitového obrázku na hardwarový obrázek (čili obrázek akcelerovaný grafickou kartou) zapište obrazek = _COPYIMAGE (obraz, 33), kde obraz je číslo obrázku, vrácený funkcí _LOADIMAGE. Z hardwarových obrázků lze číst výšku a šířku, ale nelze do nich kreslit. Při použití hardwarových obrázků VŽDY! používejte příkaz _DISPLAY, nebo může dojít k havárii ovladače grafické karty počítače (a tím pádem k pádu IDE a ztrátě neuloženého programu, osobně odzkoušeno)</text>
      <sha1>9vgrjnpxsph99e2t8icaqeuw6wwz2kv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/COPYPALETTE</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8149</id>
    <revision>
      <id>37751</id>
      <timestamp>2018-11-11T14:16:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Petr QB64</username>
        <id>7471</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „_COPYPALETTE zkopíruje barvovou paletu z jednoho obrázku do druhého. Podmínkou je, že zdroj i cíl mají 4 (16 barev), nebo 8 bitů (256 barev) na pix…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="394" xml:space="preserve">_COPYPALETTE zkopíruje barvovou paletu z jednoho obrázku do druhého. Podmínkou je, že zdroj i cíl mají 4 (16 barev), nebo 8 bitů (256 barev) na pixel. Toto lze zjistit příkazem _PIXELSIZE, který musí vrátit 1. 32 bitové obrázky paletu neobsahují, takže při pokusu o použití tohoto příkazu na 32 bitové obrázky dojde k chybě. _PIXELSIZE vrací 4 pro 32 bitové obrázky.</text>
      <sha1>a2jjd8jmhxi3ghk8075osgn82bx5i8v</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/COT</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8150</id>
    <revision>
      <id>40455</id>
      <parentid>38525</parentid>
      <timestamp>2019-08-25T18:55:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="94" xml:space="preserve">Funkce vrací kotangens, definovaný jako 1/TAN. [http://mathworld.wolfram.com/Cotangent.html]</text>
      <sha1>ir635prhqrwqmzuj9tpk4urjuadt50g</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/COTH</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8151</id>
    <revision>
      <id>37754</id>
      <timestamp>2018-11-11T14:26:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Petr QB64</username>
        <id>7471</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „Funkce vrací hyperbolický kotangens. http://mathworld.wolfram.com/HyperbolicCotangent.html“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="92" xml:space="preserve">Funkce vrací hyperbolický kotangens. http://mathworld.wolfram.com/HyperbolicCotangent.html</text>
      <sha1>p5s5rwootpq789jksm6futa5c79zspy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/COSH</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8152</id>
    <revision>
      <id>37756</id>
      <timestamp>2018-11-11T14:29:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Petr QB64</username>
        <id>7471</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „Funkce vrací hyperbolický cosinus. http://mathworld.wolfram.com/HyperbolicCosine.html“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="87" xml:space="preserve">Funkce vrací hyperbolický cosinus. http://mathworld.wolfram.com/HyperbolicCosine.html</text>
      <sha1>ak9anbwap3i8v0h43uhr00qncc45w50</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/CSC</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8153</id>
    <revision>
      <id>37759</id>
      <parentid>37758</parentid>
      <timestamp>2018-11-11T14:33:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Petr QB64</username>
        <id>7471</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="98" xml:space="preserve">Funkce vrací hodnotu cosecant, definovanou jako 1/SIN. http://mathworld.wolfram.com/Cosecant.html</text>
      <sha1>c0k21z3sujrkn9dxm0r3a8tmz058508</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/CSCH</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8154</id>
    <revision>
      <id>37760</id>
      <timestamp>2018-11-11T14:34:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Petr QB64</username>
        <id>7471</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „Funkce vrací hodnotu hyperbolický cosecant. http://mathworld.wolfram.com/HyperbolicCosecant.html“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="98" xml:space="preserve">Funkce vrací hodnotu hyperbolický cosecant. http://mathworld.wolfram.com/HyperbolicCosecant.html</text>
      <sha1>6x5jl8f5vycac6efnxx15782fut5a29</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/CV</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8155</id>
    <revision>
      <id>45713</id>
      <parentid>37762</parentid>
      <timestamp>2022-04-22T17:57:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: převod/oprava HTML</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="381" xml:space="preserve">_CV je funkce, která konvertuje libovolný typ _MK$, nebo řetězec na číslenou hodnotu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zápis: číslo = _CV (číselný typ, řetězcová hodnota MK$)&lt;br /&gt;
Číselný typ může být typ _SIGNED, nebo _UNSIGNED a to INTEGER, LONG, SINGLE, DOUBLE, _INTEGER64, _FLOAT, _BYTE nebo _BIT.&lt;br /&gt;
řetězcová hodnota MK$ je řetězcová hodnota generovaná _MK$&lt;br /&gt;</text>
      <sha1>4g4sgik769oianvf7f0tgp14gv31zhb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/CWD$</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8156</id>
    <revision>
      <id>45714</id>
      <parentid>37763</parentid>
      <timestamp>2022-04-22T17:57:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: převod/oprava HTML</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="271" xml:space="preserve">Funkce _CWD$ (z anglického Current Working Directory) vrací úplnou cestu do současného umístění pracovního adresáře. Výchozí cesta je stejná jako cesta k programu, pokud program tuto cestu změní příkazem CHDIR, vrací _CWD$ tuto změněnou cestu. &lt;br /&gt;</text>
      <sha1>pmjsp6nko6mrfqw570x4j8ks0l5uv6g</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/D2G</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8157</id>
    <revision>
      <id>37767</id>
      <parentid>37765</parentid>
      <timestamp>2018-11-11T16:05:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Petr QB64</username>
        <id>7471</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="54" xml:space="preserve">Funkce _D2G převede hodnotu ze stupňů na gradienty.</text>
      <sha1>07zo3gv3pgaxkjbe1atsxkkzj8kgmp5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/D2R</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8158</id>
    <revision>
      <id>37766</id>
      <timestamp>2018-11-11T16:05:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Petr QB64</username>
        <id>7471</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „Funkce _D2R převede hodnotu ze stupňů na radiány.“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="53" xml:space="preserve">Funkce _D2R převede hodnotu ze stupňů na radiány.</text>
      <sha1>64w2aoos6gzuvpwqaz1ct1xumpt8z9a</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/DECLARE LIBRARY (blok příkazů QB64)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8159</id>
    <revision>
      <id>38526</id>
      <parentid>37769</parentid>
      <timestamp>2018-12-30T18:31:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="301" xml:space="preserve">Umožňuje použití procedur externích knihoven SUB a FUNCTION podporovaných programem QB64 a například propojení s H soubory napsané v jayzce C. Toto se používá například pro volání některých přímo nepodporovaných funkcí GLUT (součást OpenGL), například pro volání qadriků.</text>
      <sha1>9pxa0fxe58sm9ym2c187ivt15ukom0k</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/DECLARE DYNAMIC LIBRARY (QB64 příkaz)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8160</id>
    <revision>
      <id>37771</id>
      <timestamp>2018-11-11T16:15:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Petr QB64</username>
        <id>7471</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „Umožňuje definování statické, uživatelské a nebo dynamické (DLL) knihovny, jejích podprogramů a funkcí. Pro podrobnější informace prosím nav…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="178" xml:space="preserve">Umožňuje definování statické, uživatelské a nebo dynamické (DLL) knihovny, jejích podprogramů a funkcí. Pro podrobnější informace prosím navštivte fórum QB64.org</text>
      <sha1>3gjamx0twfpf0x1pmz6m6ns76hhagii</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>QBasic/Klíčová slova QB64/DEFAULTCOLOR</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8161</id>
    <revision>
      <id>37772</id>
      <timestamp>2018-11-11T16:18:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Petr QB64</username>
        <id>7471</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „Funkce vrací hodnotu současné výchozí barvy textu v zadaném obrázku, nebo zvoleném screenu.“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="99" xml:space="preserve">Funkce vrací hodnotu současné výchozí barvy textu v zadaném obrázku, nebo zvoleném screenu.</text>
      <sha1>jk2xt2fasq76l71a3hga1rx7gfjvd8g</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Seznamy zemřelých kněží brněnské diecéze</title>
    <ns>14</ns>
    <id>8163</id>
    <revision>
      <id>37810</id>
      <timestamp>2018-11-15T21:23:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Vianney nove</username>
        <id>6592</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „[[Kategorie:Brněnská diecéze]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="33" xml:space="preserve">[[Kategorie:Brněnská diecéze]]</text>
      <sha1>ly64gxfr6q5lx7g6mavmm6n785i0whq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>BiTalino (r)evolution (manuál)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8164</id>
    <revision>
      <id>45765</id>
      <parentid>39910</parentid>
      <timestamp>2022-05-13T09:07:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="26342" xml:space="preserve">Data k jednotlivým součástem souboru nástrojů BiTalino (r)evolution, určeným k získávání dat tělesných signálů. Jedná se o překlad datových souborů do českého jazyka.

== Hardware: ==

==== Specifikace: ====
-	Vzorkovací frekvence – 1,10,100 nebo 1000Hz

-	Analogové porty: 4 vstupy (10-bit), 2 vstupy (6-bit), 1 pomocný vstup (baterie) + 1 výstup (8-bit)

-	Digitální porty: 2 vstupy (1-bit) + 2 výstupy (1-bit)

-	Komunikační rozhraní: Bluetooth nebo BLE

-	Dosah: až cca 10 m (v rámci vizuálního dosahu)

-	Senzory: EMG, ECG, EDA, EEG, ACC, LUX, BTN

-	Spouštěče: LED, BUZ

-	Rozměry: 100x65x6mm

-	Baterie: 500mA 3,7V LiPo (dobíjecí)

-	Spotřeba: cca 65mA

==== Využití: ====
-	Psychofyziologie

-	Biomedicínské projekty

-	Elektrické inženýrství

-	Interakce člověk-počítač

-	Robotika a kybernetika

-	Fyziologické studie

-	Bio-informace o těle

=== Verze: ===

==== 1)	Deska (Board) ====
Kompaktní přístroj, vše je připevněné k základní desce.

'''Příslušenství:''' 1x 3-lead kabel, 1x 2-lead kabel, 5x elektrod, 1x ProtoBIT

'''Vlastnosti:'''

-	Kompletní design, připravený k použití

-	Odpojitelné části

-	Přímý přístup k datům

-	Vestavěný modul k dobíjení baterie
==== 2)	Volné komponenty (Freestyle) ====
Obsahuje všechny části oddělené, připojitelné pomocí zásuvek (socket)

'''Příslušenství:''' 3x elektroda s kabelem (30cm), 2x elektroda s kabelem (10cm), 5x kolíky Crimp (Crimp pins), 2x zástrčka Molex Sherlock (3-pin), 4x zásuvka Molex Sherlock (4-pin), 5x elektroda, 1x ProtoBIT

'''Vlastnosti:'''

-	Ideální pro použití na prototypech hardwaru

-	Možno složit – zisk faktorů kompaktního zařízení

-	Přímý přístup k datům

-	Modul k dobíjení baterie

==== 3)	Zástrčkový (Plugged) ====
Obsahuje základní desku a jednotlivě připojitelné senzory (plug and play).

'''Příslušenství:''' 1x 3-lead kabel, 1x 2-lead kabel, 1x UC-E6 do UC-E6 senzorický kabel, 5x elektroda, 1x ProtoBIT

'''Vlastnosti:'''

-	Perfektní pro výzkumnou činnost

-	Zapojitelné oddíly

-	Přímý přístup k datům

-	Zabudovaný modul k dobíjení baterie

&lt;sub&gt;Poznámka překladatele: Vydavatel zde dále uvádí, že produkty jsou snadné k použití a cenově dostupné...&lt;/sub&gt;

=== Senzory: ===

==== Akcelerometr (ACC) ====
Překládá akcelerace vyvolané pohybem do číselných hodnot. Tento akcelerometr má omezenou šířku pásma, je speciálně upravený pro zisk kinematických a biomechanických dat. Analogový výstup na každé ose je přístupný jednotlivě, což rozšiřuje jeho potenciální využití. Typickým využitím je detekce postoje, odhad rozsahu pohybů, počítání kroků, aktigrafie, detekce pádu, analýza vibrací a analýza šoku. V základním nastavení je jen osa Z připojená, nicméně senzor má osy 3 a uživatel se může rozhodnout připojit i osu X a osu Y, když bude postupovat podle procedury na:

https://www.youtube.com/watch?v=RaJQ3hcdJqU

https://www.youtube.com/watch?v=rh8y_NsVLI4

===== Překládací funkce: =====
'''ACC (g) = (ADC-Cmin/Cmax-Cmin).2-1'''

ACC(g)…''hodnota ACC v násobcích gravitace (-3 až 3g)''

ADC…''vzorová hodnota z kanálu''

Cmin…''minimální kalibrační hodnota''

Cmax…''maximální kalibrační hodnota''

Kalibrační hodnota je získána provedením velmi pomalé rotace senzorové desky o 360°, tím je změřena základní gravitace (-1 a +1g)

===== Specifikace: =====
-	Dosah: ± 3g

-	Šířka pásma frekvence: 0-50Hz

-	Spotřeba: ~ 0,35mA

-	Rozpětí vstupního napětí: 1,8-3,6V

===== Vlastnosti: =====
-	Snímání ve 3 osách

-	Technologie MEMS

-	Přednastavený analogový výstup

-	Malý faktor tvaru

-	Přímý výstup dat

===== Použití: =====
-	Monitoring aktivit

-	Detekce náklonu

-	Měření vibrací

-	Interakce člověk-počítač

-	Robotika a kybernetika

-	Biomechanika

-	Testování biomedicínských přístrojů

==== Elektrokardiografie (ECG) ====
Srdeční údery jsou řízené bioelektrickými signály o malé amplitudě generovanými specializovanými srdečními buňkami ([[w:Sinoatriální uzel|SA uzel]]). Elektrokardiografie umožňuje překlad těchto signálů do číselných hodnot, využitelných v celé řadě dalších aplikací. Senzor umožňuje zisk dat nejenom z hrudníku, ale také z dlaní, a pracuje jak s gelovými tak s většinou typů suchých elektrod. Bipolární nastavení je ideální pro práci s nízkými hodnotami šumu.

===== Překládací funkce: =====
'''ECG(V) = ((ADC/2n)-1/2).VCC/GECG'''

&lt;sub&gt;ECG(mV) = ECG(V).1000&lt;/sub&gt;

VCC = 3.3V (operační napětí)

GE = 1100 (senzorové zesílení)

ECG(V)…''hodnota ECG ve Voltech (V)''

===== Specifikace: =====
-	Zesílení: 1100

-	Rozsah: ± 1,5mV (s VCC 3,3V)

-	Šířka frekvenčního pásma: 0,5-40Hz

-	Spotřeba: ~ 0,17mA

-	Rozsah vstupního napětí: 2,0-3,5V

-	Vstupní impedance: 7,5GOhm

-	CMRR: 86dB

===== Vlastnosti: =====
-	Bipolární rozdílové měření

-	Přednastavený analogový výstup

-	Vysoký poměr signál-šum

-	Nízký faktor tvaru

===== Použití: =====
-	Srdeční frekvence a její změny

-	Interakce člověk-počítač

-	Biometrie

-	Citlivé výpočty

-	Fyziologické studie

-	Psychofyziologie

-	Biologická zpětná vazba

-	Testování biomedicínských přístrojů

==== Kožní elektrická aktivita = elektrodermální aktivita(EDA) ====
Sekrece potních žláz je proces, který našemu tělu umožňuje regulovat naši tělesnou teplotu, ale je také spojený s aktivitou sympatického nervového systému. Kdykoliv jsme vzrušení (např.: nervózní) nebo v klidu, tento náš stav se částečně podepíše na naší produkci potu, která je budˇ zesílena nebo zeslabena na našich dlaních a nohách. To mění elektrický odpor naší kůže; sledování elektrodermální aktivity (EDA) umožňuje přeložit tyto změny odporu do číselných hodnot, což je možné různě využít. Mezi známá použití se řadí emocionální mapování, polygrafický test („detektor lži“), a informace o stresu či klidu organismu.

===== Překládací funkce: =====
'''EDA(μS) = ((ADC/2&lt;sub&gt;n&lt;/sub&gt;).VCC)/0.132'''

VCC = 3,3V (operační napětí)

EDA (μS)…''hodnota EDA v mikrosiemensech (μS)''

ADC…''vzorové napětí z kanálu''

n…''počet částí v kanálu &lt;small&gt;(závisí na rozlišení Překladače analog-digitálního signálu (ADC); v BiTalinu běžně n = 10 nebo n = 6)&lt;/small&gt;''

===== Specifikace: =====
-	Dosah: 0-25μS (při VCC = 3,3V)

-	Rozsah frekvence: 0-2,8Hz

-	Spotřeba: ~ 0,72mA

-	Rozsah vstupního napětí: 1,8-5,5V

===== Vlastnosti: =====
-	Měření odporu kůže

-	Přednastavený analogový výstup

-	Vysoký poměr signál-šum

-	Přímý přístup k datům

===== Použití: =====
-	Detekce vzrušení

-	Interakce člověk-počítač

-	Emocionální kartografie

-	Citové výpočty

-	Fyziologické studie

-	Psychofyziologie

-	Informace o uvolnění

-	Testování biomedicínských přístrojů

==== Elektroencefalografie (EEG) ====
Elektroencefalografický (EEG) senzor je speciálně vyvinut pro klasické i lokalizované EEG měření. Pokud chcete synchronně zaznamenávat EEG i non-EEG biosignály, tento senzor je ideální. Bipolární nastavení, se dvěma měřícími elektrodami detekuje elektrické potenciály v konkrétní oblasti lebeční klenby díky porovnání vůči referenční elektrodě (umístěné v oblasti s nízkou mozkovou aktivitou). Výsledný signál je zesíleným rozdílem mezi těmito dvěma přívody, což eliminuje obvyklé nežádoucí signály. Vhodný tvar umožňuje diskrétní umístění v oblastech jako je čelo, týl, a jiné.&lt;blockquote&gt;Varování! Tento senzor má velmi silný přírůstek zesílení, a proto je částečně citlivý na elektromagnetickou aktivitu či pohyb, což zvyšuje hladinu šumu. Pro ideální výkon je proto doporučené aby byla data sbírána ve vhodném prostředí. Energetické zdroje, osvětlení a další obvyklé domácí zařízení jsou náchylné k tvorbě nežádoucích signálů.&lt;/blockquote&gt;

===== Překládací funkce: =====
'''EEG (V) = (ADC/2&lt;sup&gt;n&lt;/sup&gt; - 1/2).VCC/G&lt;sub&gt;EEG&lt;/sub&gt;'''

&lt;small&gt;EEG (μV) = EEG (V).1x10&lt;sup&gt;6&lt;/sup&gt;&lt;/small&gt;

VCC = 3,3V (operační napětí)

G&lt;sub&gt;EEG&lt;/sub&gt; = 40000 (zisk senzoru)

EEG (V)...''hodnota EEG ve voltech (V)''

EEG (μV)...''hodnota EEG v mikrovoltech (μV)''

ADC...''vzorová hodnota kanálu''

n.''..počet částí kanálu &lt;small&gt;(závisí na rozlišení Překladače analog-digitálního signálu (ADC); v BiTalinu běžně n = 10 nebo n = 6)&lt;/small&gt;''

===== Specifikace: =====
-       Zisk: 40000

-       Rozsah: ±41,25μV (při VCC = 3,3V)

-       Šířka vlnového pásma: 0,8 – 48Hz

-       Spotřeba: ~3mA

-       Rozsah vstupního napětí: 1,8-5,5V

-       Vstupní impedance: &gt;100GOhm

-       CMRR: 100dB

===== Vlastnosti: =====
-       Jednokanálový senzor

-       Bipolární měření rozdílem

-       Přednastavený analogový výstup

-       Malý faktor tvaru

-       Přímý přístup k datům

===== Použití: =====
-       Interakce člověk-počítač

-       Analýza evokovaných potenciálů

-       Informace z CNS

-       Studie o spánku

-       Neurofyziologické studie

-       Psychofyziologie

-       Testování biomedicínských přístrojů

==== Elektrogastrografie (EGG) ====
Elektrogastrografický (EGG) senzor byl navrhnut pro uživatelsky přijatelné sledování elektrické aktivity v žaludku. Několik senzorů může být aktivováno najednou, a ať už je EGG senzor použit sám, nebo s dalšími, je výhodnou a přímou cestou k k střevní pohyblivosti a všeobecné aktivitě žaludku. Bipolární konfigurace, se dvěma měřícími elektrodami, detekuje elektrické potenciály ve specifických oblastech žaludku podle vaší volby, s ohledem na referenční elektrodu (umístěnou v oblasti nízké bioelektrické aktivity). Výsledný signál je zesíleným rozdílem mezi těmito dvěma vstupními signály; eliminuje obvyklé nechtěné signály. Jeho vhodný tvar umožňuje diskrétní použití v oblastech typických pro uložení EGG elektrody.&lt;blockquote&gt;Varování! Tento senzor má velmi silný přírůstek zesílení, a proto je částečně citlivý na elektromagnetickou aktivitu či pohyb, což zvyšuje hladinu šumu. Pro ideální výkon je proto doporučené aby byla data sbírána ve vhodném prostředí se subjektem v statické pozici. Energetické zdroje, osvětlení a další obvyklé domácí zařízení jsou náchylné k tvorbě nežádoucích signálů. Měření v dynamických podmínkách bývá ovlivněno pohybovými artefakty.&lt;/blockquote&gt;

===== Překládací funkce: =====
'''EGG (V) = (ADC/2&lt;sup&gt;n&lt;/sup&gt; - 1/2).VCC/G&lt;sub&gt;EEG&lt;/sub&gt;'''

&lt;small&gt;EEG (mV) = EEG (V).1000&lt;/small&gt;

VCC = 3,3V (operační napětí)

G&lt;sub&gt;EEG&lt;/sub&gt; = 6110 (zisk senzoru)

EEG (V)...''hodnota EEG ve voltech (V)''

EEG (mV)...''hodnota EEG v milivoltech (mV)''

ADC...''vzorová hodnota kanálu''

n.''..počet částí kanálu'' ''&lt;small&gt;(závisí na rozlišení Překladače analog-digitálního signálu (ADC); v BiTalinu běžně n = 10 nebo n = 6)&lt;/small&gt;''

===== Specifikace: =====
-       Zisk: 6110

-       Rozsah: ±0,27mV (při VCC = 3,3V)

-       Šířka vlnového pásma: 0,016-0,16Hz

-       Spotřeba: ~3mA

-       Rozsah vstupního napětí: 1,8-5,5V

-       Vstupní impedance: &gt;100GOhm

-       CMRR: 100dB

===== Vlastnosti: =====
-       Jednokanálový senzor

-       Bipolární rozdílové měření

-       Přednastavený analogový výstup

-       Malý faktor tvaru

-       Přímý přístup k datům

===== Použití: =====
-       Analýza pohybu střev

-       Detekce žaludečních stahů

-       Studie o spánku

-       Neurofyziologické studie

-       Psychofyziologie

-       Testování biomedicínských přístrojů

==== Elektromyografie (EMG) ====
Svalová aktivita je spuštěna bioelektrickými signály o velmi nízké amplitudě vyslanými z motorických neuronů v CNS do svalových vláken. Elektromyografie (EMG) umožňuje přeložit tyto elektrické signály do číselných hodnot, což může být různým způsobem využito. Tento senzor je specificky připravený pro povrchovou EMG, a pracuje jak s gelovými tak s běžnými suchými elektrodami. Bipolární konfigurace je ideální pro sběr nízkošumových dat, a přímý odvod dat umožňuje využití senzoru pro interakci člověk-počítač a podobné biomedicínské projekty.
&lt;br /&gt;
===== Překládací funkce: =====
'''EMG (V) = (ADC/2&lt;sup&gt;n&lt;/sup&gt; - 1/2).VCC/G&lt;sub&gt;EMG&lt;/sub&gt;'''

&lt;small&gt;EMG (mV) = EMG (V).1000&lt;/small&gt;

VCC = 3,3V (operační napětí)

G&lt;sub&gt;EEG&lt;/sub&gt; = 1009 (zisk senzoru)

EMG (V)...''hodnota EMG ve voltech (V)''

EMG (mV)...''hodnota EMG v milivoltech (mV)''

ADC...''vzorová hodnota kanálu''

n.''..počet částí kanálu'' ''&lt;small&gt;(závisí na rozlišení Překladače analog-digitálního signálu (ADC); v BiTalinu běžně n = 10 nebo n = 6)&lt;/small&gt;''

===== Specifikace: =====
-       Zisk: 1009

-       Rozsah: ± 1,64mV (při VCC = 3,3V)

-       Šířka vlnového pásma: 25-480Hz

-       Spotřeba: ~0,17mA

-       Rozsah vstupního napětí: 2,0-3,5V

-       Vstupní impedance: 7,5GOhm

-       CMRR: 86dB

===== Vlastnosti: =====
-       Bipolární rozdílové měření

-       Přednastavený analogový výstup

-       Vysoký poměr signál-šum

-       Malý faktor tvaru

-       Přímý přístup k datům

===== Použití: =====
-       Interakce člověk-počítač

-       Robotika a kybernetika

-       Fyziologické studie

-       Psychofyziologie

-       Biomechanika

-       Biologická zpětná vazba

-       Studie o svalových reflexech

-       Měření stavu nervového přenosu

-       Testování biomedicínských přístrojů

==== Elektrooculografie (EOG) ====
Tento elektrooculografický senzor (EOG) byl vytvořen pro bezproblémový přístup k EOG datům. Používaný buďto samostatně nebo v kombinaci s očním sledovačem, tento senzor umožňuje dodatečný vhled do pohledových vzorů sledovaného. Bipolární nastavení se dvěma měřícími elektrodami zachycuje elektrické potenciály ve specifické spánkové či obličejové oblasti dle výběru, vůči referenční elektrodě (umístěné v oblasti nízké bioelektrické aktivity). Výsledný signál je zesílen rozdílem mezi těmito dvěma vedoucími signály, což eliminuje běžné nechtěné signály. Jeho vhodný tvar umožňuje diskrétní aplikaci v lokacích typických pro měření EOG.

===== Překládací funkce: =====
'''EOG (V) = (ADC/2&lt;sup&gt;n&lt;/sup&gt; - 1/2).VCC/G&lt;sub&gt;EOG&lt;/sub&gt;'''

&lt;small&gt;EOG (mV) = EOG (V).1000&lt;/small&gt;

VCC = 3,3V (operační napětí)

G&lt;sub&gt;EOG&lt;/sub&gt; = 2040 (zisk senzoru)

EOG (V)...''hodnota EOG ve voltech (V)''

EOG (mV)...''hodnota EOG v milivoltech (mV)''

ADC...''vzorová hodnota kanálu''

n.''..počet částí kanálu'' ''&lt;small&gt;(závisí na rozlišení Překladače analog-digitálního signálu (ADC); v BiTalinu běžně n = 10 nebo n = 6)&lt;/small&gt;''

===== Specifikace: =====
-       Zisk: 2040

-       Rozsah: ±0,81mV (při VCC = 3,3V)

-       Šířka vlnového pásma: 0,05-41Hz

-       Spotřeba: ~3mA

-       Rozsah vstupního napětí: 1,8-5,5V

-       Vstupní impedance: &gt;100GOhm

-       CMRR: 100dB

===== Vlastnosti: =====
-       Jednokanálový senzor

-       Bipolární rozdílové měření

-       Přednastavený analogový výstup

-       Malý faktor tvaru

-       Přímý přístup k daům

===== Použití: =====
-       Interakce člověk-počítač

-       Analýza vzorců pohledu

-       Neurologická zpětná vazba

-       Studie o spánku

-       Neurofyziologické studie

-       Psychofyziologie

-       Testování biomedicínských přístrojů

==== Teploměr s vysokým rozlišením (NTC) ====
Tento teploměr s vysokým rozlišení (NTC) byl speciálně vyvinut pro biomedicínské využití, a je určen k měření rozsahu teplot vhodných pro měření na lidském těle. Tyto senzory produkují robustní, stabilní a přesná data s nízkou hodnotou tolerance. Geometrická rychlá odpověď je rovněž přidanou hodnotou, byť se jedná o ty nejnáročnější využití senzoru.

===== Překládací funkce: =====
'''NTC(V) = ADC.VCC/2&lt;sup&gt;n&lt;/sup&gt;'''

'''NTC(Ω) = 1x10&lt;sup&gt;4&lt;/sup&gt;.NTC(V)/(VCC-NTC(V))'''

'''TMP(°K) = 1/(α&lt;sub&gt;0&lt;/sub&gt;+α&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt;.log(NTC(Ω)) + α&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;.⟨log(NTC(Ω))⟩³)'''

TMP(°C) = TMP(°K) -273,15

VCC = 3,3V (operační napětí)

α&lt;sub&gt;0&lt;/sub&gt; = 1,12764514x10&lt;sup&gt;-3&lt;/sup&gt;

α&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt; = 2,34282709x10&lt;sup&gt;-4&lt;/sup&gt;

α&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; = 8,77303010x10&lt;sup&gt;-8&lt;/sup&gt;

NTC(V)...''NTC výstup ve Voltech (V)''

NTC(Ω)...''NTC odpor v Ohmech (Ω)''

TMP(°K)...''hodnota teploty v Kelvinech (°K)''

TMP(°C)...''.hodnota teploty v Celsiích (°C)''

ADC...''vzorová hodnota z kanálu''

n.''..počet částí kanálu'' ''&lt;small&gt;(závisí na rozlišení Překladače analog-digitálního signálu (ADC); v BiTalinu běžně n = 10 nebo n = 6)&lt;/small&gt;''

===== Specifikace: =====
-       Rozsah hodnot: 0-50&amp;nbsp;°C

-       Typ: NTC termistor

-       Průměr: 2,04mm

-       Čas do odpovědi (vzduch): 15s

-       Čas do odpovědi (voda): 2s

===== Vlastnosti: =====
-       PVC izolace na medicínské úrovni

-       Rychlá odpověď

-       Přednastavený analogový výstup

-       Vysoký poměr signál-šum

-       Ihned použitelný tvar

===== Použití: =====
-       Studie o délce života

-       Biomedicínský výzkum

-       Interakce člověk-počítač

-       Robotika a kybernetika

-       Fyziologické studie

-       Psychofyziologie

-       Biomechanika

-       Ergonomika

==== Světlo (LUX) ====
Senzory světla (LUX) jsou typicky používány pro měření světla v okolí. Nicméně, obvyklá potřeba při práci s biosignály je synchronizace mezi získanými daty a specifickým světelným zdrojem (např.: počítačová obrazovka a evokované potenciály) Pokud je aplikován na počítač, senzor LUX může zachytit chromatické změny v podnětu, proto zajišťuje synchronizaci. LUX senzor může být rovněž užitečný pro optickou synchronizaci se zařízeními třetí strany (například když takové zařízení může spouštět LED diodu), v použitích, kde je důležité mít elektricky oddělená zařízení.

===== Překládací funkce: =====
'''LUX(%) = ADC/2&lt;sup&gt;n&lt;/sup&gt;.100%'''

LUX(%)...''hodnota světla v procentech (%)''

ADC...''vzorová hodnota z kanálu''

n...''počet částí kanálu &lt;small&gt;(závisí na rozlišení Překladače analog-digitálního signálu (ADC); v BiTalinu běžně n = 10 nebo n = 6)&lt;/small&gt;''

===== Specifikace: =====
-       Rozsah: 360-970nm (při VCC = 3,3V)

-       Spotřeba: cca 50mikroA

-       Rozsah vstupního napětí: 2,0-6,0V

-       Úhel poloviční citlivosti: +-60°

===== Vlastnosti: =====
-       Odpovědi přizpůsobené lidské oční citlivosti

-       Přednastavený analogový výstup

-       Vysoký poměr signál-šum

-       Nízký faktor tvaru

-       Přímý přístup k datům

===== Použití: =====
-       Synchronizace s počítačovou obrazovkou

-       Detektor optických značek

-       Monitoring osvětlení prostředí

==== Tlačítko (BTN) ====
Obvyklá potřeba při nahrávání biosignálů je vysvětlivka k důležitým událostem, které nastanou v průběhu měření, synchronizovaná s daty biosignálu. Toto miniaturizované manuální tlačítko bylo vytvořena konkrétně pro tento případ.

===== Specifikace: =====
-       Typ: chvilkový, okamžitý (momentary)

-       Výstupní napětí: 0V (stlačení)

===== Vlastnosti: =====
-       Vestavěný proud-limitující rezistor

-       Miniaturizovaný tvar

===== Použití: =====
-       Vysvětlení událostí

==== Teplota (TMP) ====
Tento zkalibrovaný teplotní senzor (TMP) byl speciálně vybrán pro bezproblémové operace s BiTalino (r)evolution, zaměřuje se na měření tělesné teploty a teploty prostředí. Jeho vhodný tvar umožňuje snadné použití na jakémkoliv povrchu. Typické použití zahrnuje zisk dat o teplotě z periferiálních oblastí.

===== Překládací funkce: =====
'''TMP(°C) ´(ADC/2&lt;sup&gt;n&lt;/sup&gt;.VCC - 0,5).100'''

TMP(°F) = TMP(°C).9/5 + 32

VCC = 3,3V(operační napětí)

TMP(°C)...''hodnota TMP v Celsiích (°C)''

TMP(°F)...''hodnota TMP ve Fahrenheitech (°F)''

ADC...''vzorová hodnota z kanálu''

n...''počet částí kanálu &lt;small&gt;(závisí na rozlišení Překladače analog-digitálního signálu (ADC); v BiTalinu běžně n = 10 nebo n = 6)&lt;/small&gt;''

===== Specifikace: =====
-       Rozsah: -40 - +125&amp;nbsp;°C

-       Přesnost: ±2&amp;nbsp;°C

-       Přímočarost: ±0,5&amp;nbsp;°C

-       Spotřeba: ~0,05mA

===== Vlastnosti: =====
-       Zkalibrované přímo na °C

-       Malý faktor tvaru

-       Přímý přístup k datům

===== Použití: =====
-       Měření tělesné teploty

-       Analýza prostředí

-       Psychofyziologie

-       Biologická zpětná vazba

-       Testování biomedicínských přístrojů

=== Spouštěče: ===
Bzučák (BUZ)

Převaděč digitálního signálu na analogovový (DAC)

Světelná dioda (LED)

Vibrační motorický disk (VMD)
&lt;br /&gt;
== Software ==
Používaný software se jmenuje OpenSignals_(r)evolution. Dále následuje překlad manuálu k použití.

=== Začínáme ===
OpenSignals_(r)evolution je na webovém základě založená na programovém jazyku Python. OpenSignals je potřeba stáhnout a nainstalovat prohlížeč Google Chrome, pokud v počítači ještě není.

&lt;sub&gt;Software OpenSignals (r)evolution je možné stáhnout zadarmo na biosignalsplux a nebo na stránkách. Nové verze jsou pravidelně vydávané, proto je dobré sledovat updaty.&lt;/sub&gt;

Po úspěšné instalaci následujte níže popsaný instalační postup, určený také ke správnému nastavení Bluetooth pro propojení se zařízením.

==== Stažení a instalace prohlížeče Chrome ====

==== Stažení a instalace OpenSignals (r)evolution ====
Po stažení viz. nahoře:

===== Instalace pro Windows =====
Dvojitým kliknutím spusťte ''OpenSignals (r)evolution .EXE'' složku, kterou jste předtím stáhli a postupujte podle instalačního postupu Installation Wizard.

OpenSignals (r)evolution se poté objeví na ploše.

===== Instalace pro Mac OS X =====
Dvojitým kliknutím spusťte ''OpenSignals (r)evolution .PKG'' složku, kterou jste předtím stáhli a postupujte podle instalačního programu.

OpenSignals (r)evolution se poté objeví ve vaší složce aplikací.

===== Instalace pro Linux =====
Zvolte ''OpenSignals_(r)evolution_Linux_amd64_Beta .TAR.GZ'' složku, kterou jste předtím stáhli a extrahujte ''.tar.gz'' složku (Pravé tlačítko, ''Extrahovat zde''...).

Otevřete ''Terminal'' a vložte ukazatele vaší extrahovaného OpenSignals (r)evolution instalační složky použitím příkazu ''cd''.

Pokud si nejste jistí, jak správně určit cestu pro vaše extrahované soubory, zadejte příkaz ''cd'' do vašeho terminálu a přetáhněte a pusťte extrahovanou OpenSignals složku tam. POkud to uděláte správně, váš aktuální příkaz v terminál by měl být takovýto:

plux@ubuntu: ~$ cd /home/plux/Downloads/opensignals-revolution-linuxamd64_2017-09-20

Stiskněte Enter.

Abyste nainstalovali OpenSignals (r)evolution zadejte ''make install'' do vašeho terminálu a stiskněte Enter.

Zadejte své heslo a OpenSignals (r)evolution se nainstaluje na vaše zařízení.

Nyní byste měli být schopní najít OpenSignals (r)evolution ve své složce s aplikacemi.

==== OpenSignals (r)evolution updaty ====
Na novější verze softwaru budete automaticky upozorněni, jakmile jsou k dispozici, a budete moci stáhnout novou verzi, pokud budete chtít. Jestli budete chtít nainstalovat nové updaty klikněte na ''INSTALL'' nebo na ''NOT NOW'', pokud chcete stáhnout update později. Odklikněte okno ''Připomenout později'' (''Remind me later'') pokud si nepřejete být dále informováni.

==== Přídavné instalace ====
OpenSignals (r)evolution má mnoho volitelných možností doplňků pro přímé práci v reálném čase i pro následné zpracovávání, které mohou být využité, aby rozšířily možnosti vašeho softwaru. Tyto doplňky jsou buď zahrnuté v balíčku ''biosignalsplux'' nebo mohou být získány zvlášť (k práci s jakýmkoliv PLUX zařízením).

V obou případech musí být tyto doplňky aktivovány přes PLUX, aby byly připravené k použití. Internetové připojení je nezbytné pouze pro proces aktivace, a je zprostředkované na dálku během spuštění OPenSignals (r)evolution. Po aktivaci je možné používat softwarové doplňky bez stabilního internetového připojení.

Pro více informací o OpenSignals doplňcích se podívejte do sekce4 Doplňky.

==== Spojení přes Bluetooth ====
&lt;blockquote&gt;Poznámka: OpenSignals (r)evolution je schopný zajistit spojení Bluetooth s vaším zařízením kdykoliv přidáte PLUX zařízení ve vašem ''OpenSignals (r)evolution správci zařízení'' (''OpenSignals (r)evolution device manager''). V tomto případě není potřeba vytvořit spojení přes Bluetooth manuálně pomocí systémových nástrojů.&lt;/blockquote&gt;Když připojujete vaše zařízení, nejdřív musíte umožnit Bluetooth připojení na vašem počítači nebo musíte zapojit Bluetooth konektor do vašeho USB vstupu; pokud Bluetooth není ve vašem počítači nebo není spolehlivé při přenosu většího množství dat.

== Zdroje: ==
http://bitalino.com/en/learn/documentation

http://bitalino.com/downloads/OpenSignals_(r)evolution_User_Manual-print.pdf</text>
      <sha1>59rxjvbo3quejx6vctlfh87dvc535v5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Českobudějovická diecéze</title>
    <ns>14</ns>
    <id>8165</id>
    <revision>
      <id>37994</id>
      <timestamp>2018-12-07T12:05:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Vianney nove</username>
        <id>6592</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „[[Kategorie:České dějiny]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="29" xml:space="preserve">[[Kategorie:České dějiny]]</text>
      <sha1>lpzabyg6o8sxeazzf9mzbxzs8pfjp0d</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Seznamy zemřelých kněží českobudějovické diecéze</title>
    <ns>14</ns>
    <id>8166</id>
    <revision>
      <id>37995</id>
      <timestamp>2018-12-07T12:06:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Vianney nove</username>
        <id>6592</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „[[Kategorie:Českobudějovická diecéze]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="42" xml:space="preserve">[[Kategorie:Českobudějovická diecéze]]</text>
      <sha1>m9frq3hh4ye9ro4rih66b6woysv6k7l</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny českobudějovické diecéze/Seznam zemřelých kněží českobudějovické diecéze 1900-1999</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8167</id>
    <revision>
      <id>45908</id>
      <parentid>45901</parentid>
      <timestamp>2022-07-16T15:54:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Vianney nove</username>
        <id>6592</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="132700" xml:space="preserve">Jedná se o [[w:Římskokatolická církev|římskokatolické]] ''[[w:kněz|kněze]] [[w:Diecéze|diecézní]]'' nebo ''kněze [[w:Řehole|řeholní]]'', kteří působili alespoň krátký čas v [[w:diecéze českobudějovická|českobudějovické diecézi]] a zemřeli v rozmezí let 1900-1999. Jedná se o nekompletní seznam, řazený chronologicky podle data úmrtí. Oběti nacistického a komunistického pronásledování katolické církve jsou podbarveny zeleně. Soupis zahrnuje i kněze, kteří působili v té části českobudějovické diecéze, která byla po roce 1993 z ní vyjmuta a vtělena do nově založené diecéze plzeňské (část Klatovska a Chodsko). Teprve počínaje záznamy z roku 1993 jsou tyto oblasti ze soupisu vypuštěny. Zahrnuta je rovněž farnost Dolní Cerekev, která původně patřila do pelhřimovského vikariátu českobudějovické diecéze a po roce 2011 byla předána brněnské diecézi.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!jméno a příjmení kněze
!datum úmrtí
!jiné údaje
|-
|Josef Schuller
|{{dts|01|01|1900}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Jistebnice|Jistebnici]].
|-
|František Bureš
|{{dts|13|01|1900}}
|Diecézní kněz na odpočinku v Třeboni, bývalý farář v [[w:Římskokatolická farnost Bubovice|Bubovicích]]. 
|-
|Justin Bauer, O.Cist.
|{{dts|14|01|1900}}
|Vyšebrodský cisterciák, kněz. Rodák z Chvalšin. V duchovní správě působil v letech 1852-1857 jako kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Přídolí|Přídolí]], a následně v letech 1857-1858 jako kooperátor [[w:Římskokatolická farnost Vyšší Brod|vyšebrodské městské farnosti]]. Opatský sekretář. Jubilant mnišských slibů. Konzistorní rada tarnówské diecéze v Polsku. 
|-
|Šebestián Feyrer
|{{dts|30|01|1900}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Polná na Šumavě|Polné na Šumavě]]. Okrskový vikář někdejšího ''vikariátu Horní Planá''.
|-
|Karel Müller
|{{dts|02|02|1900}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kamenný Újezd|Kamenném Újezdě]].
|-
|[[w:Rafael Michael Pavel|Rafael Michael Pavel]], O.Cist.
|{{dts|14|02|1900}}
|Vyšebrodský cisterciák, někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Rožmberk nad Vltavou|Rožmberku nad Vltavou]], [[w:Římskokatolická farnost Boršov nad Vltavou|Boršově nad Vltavou]] a [[w:Římskokatolická farnost Přídolí|Přídolí]]. V závěru života převor vyšebrodského kláštera. Historik, klášterní knihovník. 
|-
|Alois Strassberger
|{{dts|02|03|1900}}
|Farář ve Všerubech a okrskový vikář domažlický. 
|-
|František Wildmann
|{{dts|09|03|1900}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Sudoměřice u Bechyně|Sudoměřicích u Bechyně]].
|-
|Josef Čurda
|{{dts|08|05|1900}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Sušice|Sušici]]. Později katecheta Občanské dívčí školy v Českých Budějovicích. 
|-
|Tomáš Honsa
|{{dts|11|05|1900}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Husinec|Husinci]].
|-
|Bernard od sv. Konstancie Kunstar, OAD
|{{dts|11|05|1900}}
|Člen řádu bosých augustiniánů, biskupský notář a čestný konzistorní rada, někdejší provinciál svého řádu, v letech 1857-1894 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Lnáře|Lnářích]].
|-
|ThDr. Jan Dobrý
|{{dts|03|08|1900}}
|Rodák z Domažlic, kněžské svěcení přijal v roce 1873. Prefekt Nižšího chlapeckého semináře v Českých Budějovicích (Nižší seminář bylo vzdělávací zařízení pro chlapce, u nichž se předpokládalo budoucí studium teologie v kněžském semináři, de facto šlo o specifický typ střední školy). Od roku 1889 děkan v Domažlicích a okrskový vikář domažlického vikariátu. 
|-
|[[w:Václav Klement Petr|Václav Klement Petr]], CFSsS
|{{dts|18|02|1901}}
|Zakladatel kongregace petrinů, někdejší vícerektor českobudějovického kněžského semináře.
|-
|Konrád Antonín Krepper, O.Cist.
|{{dts|01|09|1901}}
|Vyšebrodský cisterciák, kněz. Ekonom vyšebrodského opatství. 
|-
|J.M. can. [[w:Antonín Lenz|Antonín Lenz]]
|{{dts|02|10|1901}}
|Po kněžském svěcení byl krátce kaplanem v [[w:Římskokatolická farnost Jílovice|Jílovicích]], následně v [[w:Římskokatolická farnost Budislav|Budislavi]] a [[w:Římskokatolická farnost Deštná u Jindřichova Hradce|Deštné]]. V roce 1881 se stal sídelním kanovníkem v Praze na Vyšehradě, posléze se stal proboštem vyšehradské kapituly. Pod pseudonymem ''Jan Brázda ze Zlámané Lhoty'' psal (mnohdy velmi ostré) apologie církevní nauky a polemiky. Zvláště polemizoval s proticírkevními názory poslance mladočeské strany a propagátora ateismu [[w:Alfons Ferdinand Šťastný|Alfonse Ferdinanda Šťastného]].
|-
|Václav Kotáb
|{{dts|04|11|1901}}
|Někdejší kaplan v Písku. Později působil mimo českobudějovickou diecézi. 
|-
|Paulin Ant. Mörtl, O.Cist.
|{{dts|09|12|1901}}
|Vyšebrodský cisterciák, kněz. Katecheta německého gymnázia v Českých Budějovicích.  
|-
|[[w:Leopold Wackarž|Leopold Wackarž]], O.Cist.
|{{dts|13|12|1901}}
|Cisterciák. Opat ve Vyšším Brodě, v l. 1891-1900 zároveň generální opat cisterciáckého řádu.
|-
|Konrád Mandl
|{{dts|19|12|1901}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Stráž nad Nežárkou|Stráži nad Nežárkou]]. Sekretář třeboňského vikariátu. 
|-
|Václav Krůta
|{{dts|07|02|1902}}
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Rynárec|Rynárci]]. 
|-
|František Bodlák
|{{dts|09|04|1902}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kovářov|Kovářově]]. Předtím sídelní kaplan ve Varvažově ([[w:Římskokatolická farnost Čimelice|farnost Čimelice]]).
|-
|J.M. can. Jan Fanta
|{{dts|16|04|1902}}
|Rodák z Trhových Svinů. V duchovní správě působil nejprve jako kaplan v rodišti, v letech 1866-1867 byl kurátem českobudějovické vojenské nemocnice. Následně působil jako výpomocný duchovní na [[w:Římskokatolická farnost Chvojnov|Chvojnově]] u Pelhřimova, posléze opět duchovensky působil u armády. Od roku 1892 byl farářem pražského vojenského farního obvodu. V roce 1897 byl jmenován čestným kanovníkem českobudějovické kapituly ''extra statum''. V roce 1901 odešel na odpočinek. Dožil v Praze. 
|-
|Josef Mauritz
|{{dts|24|05|1902}}
|Rodák z Prachatic. Farář v Poběžovicích. 
|-
|František Sobotka
|{{dts|31|05|1902}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Tučapy|Tučapech]].
|-
|Tomáš Rejšek
|{{dts|19|06|1902}}
|Rodák z Dobrše. Na kněze byl vysvěcen v roce 1883. Působil jako rektor biskupského konviktu v Českých Budějovicích. Ještě v poměrně mladém věku u něj vypukla duševní choroba, která jeho aktivní službu ukončila. Dožil v ústavu choromyslných v Dobřanech, kde zemřel ve věku 42 let. 
|-
|Jan Schneider
|{{dts|19|06|1902}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Člunek|Člunku]]. Emeritní okrskový vikář jindřichohradeckého vikariátu. Konzistorní rada a osobní děkan. 
|-
|Jan Pangerl
|{{dts|21|07|1902}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Želnava|Želnavě]]. 
|-
|František Michal
|{{dts|27|07|1902}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Lišov|Lišově]]. Sekretář třeboňského vikariátu.  
|-
|Jan Burian
|{{dts|29|07|1902}}
|Někdejší interkalíární administrátor na [[w:Římskokatolická farnost Hosín|Hosíně]]. Dožil na penzi v Prostějově.  
|-
|Josef Nedvídek
|{{dts|30|08|1902}}
|Kněz. Katecheta na gymnáziu v Písku. 
|-
|Karel Geringer
|{{dts|23|09|1902}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Modrá Hůrka|Modré Hůrce]].  
|-
|Václav Žahourek
|{{dts|14|10|1902}}
|Diecézní kněz na odpočinku, někdejší farář ve [[w:Římskokatolická farnost Veselíčko|Veselíčku]].  
|-
|Tomáš Jungwirth
|{{dts|21|10|1902}}
|Vícerektor kněžského semináře v Českých Budějovicích.  
|-
|Václav Dvořák
|{{dts|18|03|1903}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Bukovsko|Dolním Bukovsku]].
|-
|Josef Matoušek
|{{dts|19|03|1903}}
|Kaplan-senior v Jindřichově Hradci. Biskupský notář a konsistorní rada.
|-
|Josef Mařík
|{{dts|09|06|1903}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Netolice|Netolicích]].
|-
|Dominik Eduard Peuker, O.Cist.
|{{dts|06|02|1904}}
|Vyšebrodský cisterciák, administrátor [[w:Římskokatolická farnost Vyšší Brod|farnosti Vyšší Brod]]. Arcikněz krumlovský. 
|-
|[[w:František Pravda|Vojtěch Hlinka]]
|{{dts|08|02|1904}}
|Literární pseudonym ''František Pravda''. Spisovatel. Zámecký kaplan na Hrádku u Sušice ([[w:Římskokatolická farnost Zbynice|farnost Zbynice]]).
|-
|František Havrda
|{{dts|17|04|1904}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Soběslav|Soběslavi]].
|-
|Benignus Josef Kacerovský, OSA
|{{dts|20|07|1904}}
|Obutý augustinián. Někdejší převor augustiniánského konventu v Domažlicích. 
|-
|Vojtěch Truhlář
|{{dts|22|07|1904}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Neznašov|Neznašově]]. Osobní děkan. 
|-
|Karel Marek
|{{dts|10|10|1904}}
|Diecézní kněz na odpočinku. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Kašperské Hory|Kašperských Horách]]. 
|-
|František Faschingbauer
|{{dts|20|10|1904}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Svéraz|Svérazu]]. Osobní děkan. 
|-
|Václav Řičák
|{{dts|28|12|1904}}
|Farář v Přešticích (tehdy českobudějovická diecéze). Osobní děkan a konzistorní rada. Pomolog 
|-
|[[w:Karel Štěpán Vodička|Karel Štěpán Vodička]], OFMConv.
|{{dts|28|03|1905}}
|Minorita, kněz. Jistý čas působil v minoritském konventu v Českém Krumlově.
|-
|Josef Hausmann
|{{dts|30|03|1905}}
|Farář v Dešenicích a okrskový vikář klatovského vikariátu. 
|-
|J.M. can. ThDr. Jan Raška
|{{dts|17|04|1905}}
|Profesor novozákonní biblistiky v českobudějovickém kněžském semináři. 
|-
|Petr Chalupa
|{{dts|05|06|1905}}
|Kněz, katecheta německých měšťanských a obecných škol v Českých Budějovicích. Pohřben na [[w:Hřbitov svaté Otýlie|Hřbitově sv. Otýlie]] v Českých Budějovicích v oddělení kněžských hrobů.
|-
|Petr Chvojan
|{{dts|05|06|1905}}
|Někdejší interkalární administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Velký Bor|Velkém Boru]]. 
|-
|František Fremund
|{{dts|09|06|1905}}
|Farář v Dnešicích, osobní děkan. 
|-
|Vojtěch Lexa
|{{dts|02|07|1905}}
|Původně byl členem kongregace redemptoristů. Později byl sekularizován (tj. dostal dispenz od řeholních slibů a vystoupil z kongregace) a byl inkardinován do českobudějovické diecéze jako diecézní kněz. Působil pak jako kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Malenice|Malenicích]] a následně jako kooperátor na Folmavě. Posléze působil v Osvračíně a od roku 1880 byl ustanoven farářem v [[w:Římskokatolická farnost Jílovice|Jílovicích]]. V roce 1903 odešel do penze. Dožil v Borovanech. 
|-
|Josef Hanzlovský
|{{dts|19|07|1905}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Sedlice|Sedlici]] a pak v [[w:Římskokatolická farnost Čížová|Čížové]]. Od roku 1885 až do své smrti děkan ve [[w:Římskokatolická farnost Vodňany|Vodňanech]]. Okrskový vikář vodňanského vikariátu a konzistorní rada českobudějovické diecéze.  
|-
|Tomáš Houška
|{{dts|29|07|1905}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Zbynice|Zbynicích]].
|-
|Karel Soukeník, CSsR
|{{dts|10|08|1905}}
|Redemptorista. Část svého kněžského života prožil v koleji redemptoristů v Českých Budějovicích. 
|-
|J.M. can. František Pech
|{{dts|23|10|1905}}
|Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Zbynice|Zbynicích]]. Později působil v [[w:Římskokatolická farnost Písek|Písku]], postupně jako katecheta, kaplan a nakonec děkan. Okrskový vikář píseckého vikariátu, čestný kanovník českobudějovické kapituly. 
|-
|Šimon Kabát
|{{dts|24|11|1905}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kunžak|Kunžaku]]. 
|-
|Matěj Farník
|{{dts|15|01|1906}}
|Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Volyně|Volyni]]. Později působil v krajanské duchovní správě v USA. 
|-
|J.M. can. Václav Macek
|{{dts|22|06|1906}}
|Kněžsky působil v [[w:Římskokatolická farnost Soběslav|Soběslavi]], [[w:Římskokatolická farnost Husinec|Husinci]], [[w:Římskokatolická farnost Doudleby|Doudlebech]] a [[w:Římskokatolická farnost Hluboká nad Vltavou|Hluboké nad Vltavou]]. Autor několika knih z oblasti spirituality a církevních dějin. Vykonal pouť do Palestiny a o této pouti vydal cestopis. 
|-
|Mons. [[w:Josef Hessoun|Karel Hessoun]]
|{{dts|04|07|1906}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Sedlice|Sedlici]] a [[w:Římskokatolická farnost Jinín|Jiníně]], od r. 1865 působil v krajanské duchovní správě v USA, zemřel v St. Louis.
|-
|Jan Nepil
|{{dts|09|11|1906}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Strmilov|Strmilově]].
|-
|Mons. Matěj Procházka
|{{dts|06|12|1906}}
|Kněz. Emeritní profesor českobudějovického gymnázia. 
|-
|Mons. ThDr. [[w:Martin Josef Říha|Martin Josef Říha]]
|{{dts|07|02|1907}}
|Diecézní biskup českobudějovický.
|-
|Jindřich Beránek, O.Melit.
|{{dts|01|03|1907}}
|Maltézský rytíř. Někdejší kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Horažďovice|Horažďovicích]]. Později působil v litoměřické diecézi (farnosti Volfartice a Horní Libchava). 
|-
|Mons. ThDr. [[w:Alois Jirák|Alois Jirák]] 
|{{dts|21|04|1907}}
|Probošt v [[w:Římskokatolická farnost – proboštství Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]], podílel se na vzniku ''Ottova slovníku naučného''. 
|-
|Vít Matouš Runt, O.Praem.
|{{dts|07|08|1907}}
|Strahovský premonstrát. Postupně působil jako farář v [[w:Římskokatolická farnost Sepekov|Sepekově]] a ve [[w:Římskokatolická farnost Velká Chyška|Velké Chyšce]]. Později byl děkanem v [[w:Římskokatolická farnost Milevsko|Milevsku]].
|-
|Augustin Forst
|{{dts|21|08|1907}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Bernartice (u Milevska)|Bernarticích u Milevska]]. 
|-
|Josef Baar
|{{dts|15|12|1907}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Putim|Putimi]]. Strýc kněze a spisovatele [[w:Jindřich Šimon Baar|Jindřicha Šimona Baara]].
|-
|Matěj Sedlák
|{{dts|25|01|1908}}
|Děkan v Klatovech. 
|-
|Jan Brdlík
|{{dts|08|02|1908}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Počátky|Počátkách]].
|-
|František Müller
|{{dts|13|05|1908}}
|Bývalý kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Chvalšiny|Chvalšinách]], v letech 1872-1896 farář v [[w:Římskokatolická farnost Prášily|Prášilech]]. Dožil na odpočinku v dolnorakouském Gross-Haselbachu.
|-
|Maximilian Schinko, O.Cist.
|{{dts|07|06|1908}}
|Vyšebrodský cisterciák, rodák z Českých Budějovic. Někdejší konventní knihovník ve Vyšším Brodě. Působil jako kaplan vyšebrodské městské farnosti a v letech 1887-1889 administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Omlenice|Omlenici]]. Následně byl katechetou ve Vimperku. Od roku 1900 žil jako konventuál ve vyšebrodském klášteře. 
|-
|Alois Winter
|{{dts|20|06|1908}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Černá v Pošumaví|Černé v Pošumaví]]. Biskupský notář. 
|-
|Edvard Šebesta
|{{dts|23|06|1908}}
|Prvoděkan v [[w:Římskokatolická farnost Protivín|Protivíně]]. Sekretář někdejšího vodňanského vikariátu a biskupský vikář. 
|-
|Jan Cabal
|{{dts|19|07|1908}}
|Někdejší kaplan ve Volarech a pak v Protivíně. V letech 1894-1897 kaplan-senior v Českém Krumlově, tamtéž v letech 1897-1898 interkalární administrátor. Poté v letech 1898-1907 farář v [[w:Římskokatolická farnost Hlasivo|Hlasivě]]. Následně byl přeložen jako farář do [[w:Římskokatolická farnost Němčice u Netolic|Němčic u Netolic]], kde po jedenáctiměsíčním působení zemřel.  
|-
|František Dítko
|{{dts|19|07|1908}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kvášňovice|Kvášňovicích]]. Biskupský notář. 
|-
|Matěj Beran
|{{dts|22|08|1908}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vrčeň|Vrčeni]]. 
|-
|Jan Forst
|{{dts|23|09|1908}}
|Prvoděkan v [[w:Římskokatolická farnost Mirovice|Mirovicích]]. Čestný konzistorní rada a biskupský notář.  
|-
|František Pfeifer
|{{dts|23|09|1908}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Čkyně|Čkyni]]. Osobní děkan a biskupský notář. 
|-
|Antonín Čáp
|{{dts|27|09|1908}}
|Diecézní kněz na odpočinku. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost – prelatura Český Krumlov|Českém Krumlově]].
|-
|Václav Mráz
|{{dts|12|10|1908}}
|Farář ve Švihově.
|-
|Benedikt Michl, O.Cist.
|{{dts|13|10|1908}}
|Vyšebrodský cisterciák, farář v [[w:Římskokatolická farnost Boršov nad Vltavou|Boršově nad Vltavou]].
|-
|Adrian Anton Lichtenauer, O.Praem. 
|{{dts|25|10|1908}}
|Schlägelský premonstrát. Někdejší farář ve [[w:Římskokatolická farnost Světlík|Světlíku]].
|-
|Matouš Tanzer
|{{dts|15|11|1908}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Orlík nad Vltavou|Starém Sedle]] (pozdějším Orlíku nad Vltavou). 
|-
|František Pliml
|{{dts|18|11|1908}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Šumavské Hoštice|Šumavských Hošticích]]. 
|-
|Bartoloměj Berger
|{{dts|28|11|1908}}
|Někdejší spirituál českobudějovického kněžského semináře. Od r. 1883 farář v [[w:Římskokatolická farnost Dubné|Dubném]]. Přísedící diecézního soudu a osobní děkan. 
|-
|J.M. can. Vilém Králík
|{{dts|16|01|1909}}
|Infulovaný probošt katedrální kapituly u sv. Mikuláše v Českých Budějovicích.
|-
|Jakub Kocábek
|{{dts|24|03|1909}}
|Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Lhenice|Lhenicích]]. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Křemže|Křemži]]. 
|-
|Řehoř Králík
|{{dts|06|02|1910}}
|Diecézní kněz na odpočinku, emeritní farář na [[w:Římskokatolická farnost Kvilda|Kvildě]]. 
|-
|Gustav Nožička
|{{dts|14|02|1910}}
|Diecézní kněz na odpočinku, emeritní farář ve [[w:Římskokatolická farnost Velký Bor|Velkém Boru]]. 
|-
|Jan Václav Podlaha
|{{dts|23|02|1910}}
|Autor teologických spisů. Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Stádlec|Stádleci]]. 
|-
|František Korecký
|{{dts|09|04|1910}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Tábor|Táboře]].
|-
|[[w:Jan Duben|Jan Duben]]
|{{dts|28|05|1910}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Nezamyslice u Horažďovic|Nezamyslicích u Horažďovic]]. Překladatel a politik.
|-
|J.M. can. Jakub Sponar
|{{dts|09|08|1910}}
|Kanovník, duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Purkarec|Purkarci]]. Bratr R.D. Jakuba Sponara (viz r. 1939). Pohřben na [[w:Hřbitov svaté Otýlie|Hřbitově sv. Otýlie]] v Českých Budějovicích v oddělení kněžských hrobů.
|-
|Václav Brůha
|{{dts|12|10|1910}}
|Rodák ze Sedlice u Blatné. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Chyšky|Chyškách]]. Biskupský notář a osobní děkan. 
|-
|František Uhl
|{{dts|11|11|1910}}
|Rodák ze Sušice. Prvoděkan v [[w:Římskokatolická farnost Lišov|Lišově]]. Po roce 1900 žil na odpočinku v rodišti.
|-
|[[w:Bedřich Kamarýt|Bedřich Kamarýt]]
|{{dts|21|05|1911}}
|Rodák z Velešína. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Hořepník|Hořepníku]], později působil v [[w:Římskokatolická farnost Černovice|Černovicích]] a [[w:Římskokatolická farnost Lidmaň|Lidmani]]. Byl nadaným malířem, psal rovněž povídky. Příbuzný obrozeneckého činitele a rovněž kněze [[w:Josef Vlastimil Kamarýt|Josefa Vlastimila Kamarýta]].
|-
|Godfried Josef Sukdol, O.Cist.
|{{dts|05|09|1911}}
|Vyšebrodský cisterciák. Arcikněz budějovický, administrátor ve Střížově a okrskový vikář někdejšího vikariátu Hluboká nad Vltavou.
|-
|Josef Lhotský
|{{dts|23|12|1911}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Týn nad Vltavou|Týně nad Vltavou]]. 
|-
|Hynek Hess
|{{dts|10|02|1912}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kotouň|Kotouni]]. Někdy uváděn také jako ''Ignác Hess''.
|-
|Václav Jíně
|{{dts|19|03|1912}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Blatná|Blatné]]. 
|-
|Antonín Kloboučník
|{{dts|20|05|1912}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Pacov|Pacově]]. Arcikněz táborský. 
|-
|Antonín Vodrážka
|{{dts|22|05|1912}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Sudoměřice u Bechyně|Sudoměřicích u Bechyně]].  
|-
|Mons. Ferdinand Ritter
|{{dts|12|06|1912}}
|Farář na [[w:Římskokatolická farnost Hosín|Hosíně]]. Osobní děkan. 
|-
|Mons. Tomáš Pfauser
|{{dts|02|07|1912}}
|Rodák z Dolní Radouně ([[w:Římskokatolická farnost Lodhéřov|farnost Lodhéřov]]). Apoštolský pronotář. Někdejší farář ve [[w:Římskokatolická farnost Zlatá Koruna|Zlaté Koruně]] a později v [[w:Římskokatolická farnost Křemže|Křemži]]. Od roku 1899 sídelní kanovník českobudějovické kapituly (od r. 1900 jako kanovník-kustod). Rada diecézního církevního soudu pro manželské záležitosti. 
|-
|Tomáš Fabian
|{{dts|05|07|1912}}
|Diecézní kněz na odpočinku. Někdejší děkan ve [[w:Římskokatolická farnost Veselí nad Lužnicí|Veselí nad Lužnicí]]. 
|-
|Jan Bäuml
|{{dts|17|07|1912}}
|Diecézní kněz na odpočinku. Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Lodhéřov|Lodhéřově]]. 
|-
|Theodor Zátka
|{{dts|17|07|1912}}
|Druhý kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Sušice|Sušici]]. 
|-
|Šimon Haláček
|{{dts|21|07|1912}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Římov|Římově]].
|-
|František Ullrich
|{{dts|07|08|1912}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Nová Bystřice|Nové Bystřici]]. Čestný konzistorní rada a biskupský notář. 
|-
|Antonín Diviš
|{{dts|15|08|1912}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Písek|Písku]].  
|-
|Arnošt Hubka, O.Melit.
|{{dts|01|11|1912}}
|Maltézský rytíř. Emeritní děkan v [[w:Římskokatolická farnost Radomyšl|Radomyšli]]. 
|-
|Julius Laštůvka
|{{dts|14|11|1912}}
|Kněz českobudějovické diecéze. Pohřben na [[w:Hřbitov svaté Otýlie|Hřbitově sv. Otýlie]] v Českých Budějovicích v oddělení kněžských hrobů.
|-
|František Čáp
|{{dts|14|12|1912}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Záhoří|Záhoří]]. 
|-
|Mons. [[w:Adolf Rodler|Adolf Rodler]]
|{{dts|30|12|1912}}
|Kanovník katedrální kapituly v Českých Budějovicích, zakladatel ''Diecézního muzea''.
|-
|Josef Nápravník
|{{dts|04|03|1913}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Dírná|Dírné]]. Biskupský notář. 
|-
|Jan Jetel
|{{dts|02|04|1913}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Čakov|Čakově]].
|-
|František Toušek
|{{dts|15|04|1913}}
|Farář v Albrechticích. Osobní děkan. 
|-
|Tomáš Pelnář
|{{dts|21|04|1913}}
|Emeritní farář v Meclově. Osobní děkan. 
|-
|Mons. Karel Trnka
|{{dts|29|06|1913}}
|Arciděkan v Horšovském Týně. 
|-
|Florián Kohout
|{{dts|20|07|1913}}
|Do roku 1912 farář v [[w:Římskokatolická farnost Malonty|Malontech]]. Tamtéž dožil na penzi. 
|-
|Bertold Holovský, OFMCap.
|{{dts|26|07|1913}}
|Kapucín, kněz. Člen řádové komunity v klášteře v Sušici. 
|-
|Jan Hromadník
|{{dts|13|08|1913}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Nový Rychnov|Novém Rychnově]] a biskupský notář. Horlivý, energický a laskavý kněz.
|-
|Jan Černý
|{{dts|30|12|1913}}
|Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Vodňany|Vodňanech]], od r. 1883 farář v [[w:Římskokatolická farnost Budislavice|Budislavicích]].
|-
|Josef Kovář
|{{dts|27|02|1914}}
|Osobní děkan. Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Petrovice u Sušice|Petrovicích u Sušice]], na odpočinku žijící v Sušici.
|-
|František Jenel
|{{dts|23|06|1914}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Chotoviny|Chotovinách]].
|-
|Josef Roller, CSsR
|{{dts|23|06|1914}}
|Redemptorista. V letech 1898-1902 rektor komunity redemptoristů v Českých Budějovicích. 
|-
|Štěpán Jos. Hoffmann, OFM
|{{dts|10|07|1914}}
|Františkán, rodák ze Soběslavi. V roce 1887 byl vysvěcen na kněze. Působil ve františkánském konventu v Jindřichově Hradci.  
|-
|Matěj Boháč
|{{dts|17|07|1914}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Javorná na Šumavě|Javorné na Šumavě]] a později v [[w:Římskokatolická farnost Horní Cerekev|Horní Cerekvi]]. Osobní děkan. Sekretář pelhřimovského vikariátu.  
|-
|Josef Jan Brčák
|{{dts|23|07|1914}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Častrov|Častrově]].
|-
|František Bürger
|{{dts|02|08|1914}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Horní Pěna|Horní Pěně]]. Osobní děkan. 
|-
|Vojtěch Lhotský
|{{dts|15|08|1914}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Červená Řečice|Červené Řečici]].
|-
|Václav Tesař
|{{dts|31|08|1914}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Hůrka|Hůrce]].
|-
|Dionýsius Schneider, O.Cist.
|{{dts|02|09|1914}}
|Vyšebrodský cisterciák. Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Přídolí|Přídolí]].
|-
|Josef Mrštík
|{{dts|04|09|1914}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Nová Bystřice|Nové Bystřici]]. Později působil v královéhradecké diecézi, naposledy jako probošt v Poděbradech.
|-
|Josef Nedbal, CSsR
|{{dts|19|03|1915}}
|Redemptorista. Část svého kněžského života prožil v koleji redemptoristů v Českých Budějovicích. 
|-
|Adam Martínek
|{{dts|02|04|1915}}
|Farář na Folmavě. Osobní děkan.
|-
|Matěj Sládek
|{{dts|11|04|1915}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Budislav|Budislavi]]. Na penzi žil na Královských Vinohradech v pražské arcidiecézi. 
|-
|Josef Kučera
|{{dts|19|04|1915}}
|Farář v Bernarticích u Milevska. 
|-
|Florián Ferdinand Březina, OFM
|{{dts|30|04|1915}}
|Františkán, kněz. Kvardián řádového konventu v Jindřichově Hradci.
|-
|Josef Růt
|{{dts|13|07|1915}}
|Emeritní děkan v [[w:Římskokatolická farnost Kasejovice|Kasejovicích]]. 
|-
|Josef Fanta
|{{dts|18|07|1915}}
|V letech 1887-1903 duchovní správce v [[w:Nový Svět (Borová Lada)|Novém Světě]] (zaniklá vesnice, jejíž zbytek se stal součástí obce Borová Lada, bývala zde samostatná farnost). Později působil v duchovní správě v [[w:Římskokatolická farnost Jílovice|Jílovicích]]. 
|-
|Josef Bildas
|{{dts|03|08|1915}}
|Diecézní kněz na odpočinku. Bývalý kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Železná Ruda|Železné Rudě]]. 
|-
|Emilián Wagner
|{{dts|12|08|1915}}
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Cetviny|Cetvinách]]. 
|-
|Jindřich Kümmel, O.Cist.
|{{dts|15|08|1915}}
|Vyšebrodský cisterciák. Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Horní Dvořiště|Horním Dvořišti]]. Od roku 1910 lokalista na [[w:Římskokatolická farnost Dobrá Voda u Nových Hradů|Dobré Vodě u Nových Hradů]]. 
|-
|Mons. František Beránek
|{{dts|13|12|1915}}
|Tajný papežský komoří, rytíř řádu císaře Františka Josefa I., biskupský konzistorní rada, osobní děkan, vikář a farář v [[w:Římskokatolická farnost Pohoří|Pohoří]]. Narodil se 7. 12. 1829 v Korytech u Mnichova Hradiště. Studoval gymnázium v Mladé Boleslavi a potom (v roce 1847–48) filosofii a teologii v Praze. Následovaly 4 roky studií v Litoměřicích, kde byl 25. 7. 1852 od biskupa Augustina Bartoloměje Hille vysvěcen na kněze. Od 1. 9. 1852 do 28. 11. 1872 byl fundačním kaplanem v Chorušicích u Mělníka, pak až do 1. 6. 1880 farářem v Záboří u Mělníka, kde spravoval vinici tepelským premonstrátům na tamní osadě za roční gáži 100 zlatých. Tuto osadu ho přiměl opustit až špatný stav kostela, který hrozil sesutím. Dne 13. 6. 1880 se odstěhoval do Pohoří. 8. 3. 1887 jmenován vikářem. V roce 1913 se vzdal úřadu faráře a od 1. 5. 1914 i vikáře. Pohřben na hřbitově v Pohoří.
|-
|Jan Jungbauer
|{{dts|27|02|1916}}
|Působil po kněžském svěcení jako kaplan postupně v [[w:Římskokatolická farnost Trhové Sviny|Trhových Svinech]], [[w:Římskokatolická farnost Nová Bystřice|Nové Bystřici]], [[w:Římskokatolická farnost Pohorská Ves|Pohorské Vsi]] a [[w:Římskokatolická farnost Velešín|Velešíně]]. Posléze byl katechetou v Prachaticích. Dožil na penzi v Českém Krumlově. 
|-
|dr. Ferdinand Maurer, O.Cist.
|{{dts|23|04|1916}}
|Cisterciák ve Vyšším Brodě, kněz. Biskupský rada. 
|-
|Andreas Kößler, CSsR
|{{dts|23|04|1916}}
|Redemptorista. Rektor koleje redemptoristů při kostele Obětování Panny Marie v Českých Budějovicích.
|-
|Vojtěch Ptáčník
|{{dts|22|05|1916}}
|Čestný konzistorní rada. Farář na Folmavě.
|-
|Cyril Grebeníček, OP
|{{dts|23|05|1916}}
|Dominikán. V roce 1915 krátce působil při kostele sv. Jana Nepomuckého v Českých Budějovicích. 
|-
|Theodor Jan Pecho, O.Cist.
|{{dts|07|07|1916}}
|Vyšebrodský cisterciák, kněz. Klášterní infirmář (tj. ošetřovatel nemocných mnichů) ve vyšebrodském opatství. 
|-
|Jan Koffer
|{{dts|08|07|1916}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Černice|Černici]].
|-
|Ludvík Kazda
|{{dts|14|07|1916}}
|Děkan v Lišově. Okrskový vikář třeboňský a arcikněz. 
|-
|Josef Thir
|{{dts|24|07|1916}}
|Emeritní děkan v [[w:Římskokatolická farnost Tábor|Táboře]]. 
|-
|Matěj Ziegloser
|{{dts|12|08|1916}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Strašín|Strašíně]]. 
|-
|Mons. ThDr. Václav Cába
|{{dts|14|09|1916}}
|Někdejší vojenský duchovní v Josefově (královéhradecká diecéze). Od roku 1907 infulovaný probošt v Jindřichově Hradci. 
|-
|Bedřich Holub
|{{dts|21|10|1916}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Křeč|Křeči]], osobní děkan. 
|-
|Jan Šimek
|{{dts|30|10|1916}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Chraštice|Chrašticích]].  
|-
|Vojtěch Fiedler
|{{dts|04|12|1916}}
|Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Svéraz|Svérazu]]. Později prefekt ''Strakovy akademie'' v Praze. 
|-
|Martin Másilko
|{{dts|05|01|1917}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Javorná na Šumavě|Javorné na Šumavě]]. 
|-
|Jan Bláha
|{{dts|14|01|1917}}
|Farář v Neurazech u Nepomuku. 
|-
|Jan Beneš
|{{dts|29|01|1917}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Pohoří|Pohoří]]. Narodil se Lipicích u Pelhřimova č. p. 13. Na kněze byl vysvěcen v roce 1870. Nejdříve byl kaplanem v Lašovicích, poté roku 1894 nebo 1895 byl ustanoven kaplanem v Pohoří. Od listopadu 1909 odešel do Drahenic a od 1. 10. 1912 byl farářem v Černivsku. V červnu 1916 se vrátil jako farář do Pohoří. Zemřel náhle raněn mrtvicí. Pohřben v Pohoří.
|-
|František Voráček
|{{dts|05|02|1917}}
|Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Volyně|Volyni]] a později v [[w:Římskokatolická farnost Trhové Sviny|Trhových Svinech]]. V letech 1905-1913 farář v [[w:Římskokatolická farnost Budislav|Budislavi]]. Od roku 1913 až do své smrti farář v [[w:Římskokatolická farnost Cetoraz|Cetorazi]].  
|-
|Petr Havel
|{{dts|09|02|1917}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Bílsko|Bílsku]]. Poté vystřídal několik dalších působišť. V roce 1893 se do Bílska vrátil jako farář, a setrval zde až do roku 1910, kdy odešel na odpočinek. Dožil ve Strunkovicích nad Blanicí. Čestný konzistorní rada, biskupský notář a osobní děkan.
|-
|Alois Brunner, O.Cist.
|{{dts|12|02|1917}}
|Vyšebrodský cisterciák. Někdejší kaplan v Přídolí. Později novicmistr vyšebrodského opatství. Senior opatství. 
|-
|Tomáš Zeman
|{{dts|08|03|1917}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Svojšice u Sušice|Svojšicích u Sušice]].
|-
|Josef Peschke
|{{dts|29|03|1917}}
|Farář v Horšovském Týně. Biskupský notář a osobní děkan. 
|-
|František Čuta
|{{dts|07|04|1917}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Hluboká nad Vltavou|Hluboké nad Vltavou]]. Na penzi dožil v Bystřici u Nýrska.
|-
|Antonín Maerz
|{{dts|15|04|1917}}
|Po kněžském svěcení působil v [[w:Římskokatolická farnost Kašperské Hory|Kašperských Horách]]. Od roku 1900 až do své smrti byl děkanem v Domažlicích. 
|-
|Mons. Petr Steinbach
|{{dts|17|04|1917}}
|Děkan v Hostouni. 
|-
|Jordan Stutz
|{{dts|21|04|1917}}
|Diecézní kněz na odpočinku, někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Nové Hutě|Novém Světě (nynější Nové Hutě)]]. Dožil v Českých Budějovicích. 
|-
|Bedřich Holý
|{{dts|16|07|1917}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Malonty|Malontech]]. Zemřel na zápal plic v Domažlicích, kde byl na návštěvě u příbuzných.  
|-
|František Šachl
|{{dts|31|08|1917}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Lišov|Lišově]].
|-
|Hugo de Pauli
|{{dts|10|10|1917}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kolinec|Kolinci]].
|-
|Jakub Janda
|{{dts|07|12|1917}}
|Kněz velmi vzdělaný a dobrý pedagog. Působil jako gymnaziální profesor a katecheta v Domažlicích. 
|-
|František Vacek
|{{dts|19|12|1917}}
|Kněz českobudějovické diecéze. Pohřben na [[w:Hřbitov svaté Otýlie|Hřbitově sv. Otýlie]] v Českých Budějovicích v oddělení kněžských hrobů.
|-
|Augustin Kaplický
|{{dts|14|02|1918}}
|Farář na [[w:Římskokatolická farnost Zhůří|Zhůří]].
|-
|Jan Mojžíš
|{{dts|25|05|1918}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Brloh|Brlohu]] a později ve [[w:Římskokatolická farnost Zdíkovec|Zdíkovci]]. Od r. 1914 kurát záložní vojenské nemocnice v Českých Budějovicích. V roce 1916 byl odvelen na italskou frontu jako kurát 9. horské brigády. Vážně zde onemocněl a byl převezen do záložní vojenské nemocnice v Pardubicích, kde zemřel na zápal plic kombinovaný se zánětem pohrudnice. Pohřben je ve svém rodném Velešíně. 
|-
|Josef Voňavka, CFSsS
|{{dts|16|07|1918}}
|Kněz kongregace petrinů. Kurát zeměbranského pěšího pluku v Písku. Padl v bitvě na Piavě v Itálii. 
|-
|Miloslav Jakubička
|{{dts|24|11|1918}}
|Zámecký kaplan v Orlíku nad Vltavou. 
|-
|Ladislav Faistauer, OFMCap.
|{{dts|25|12|1918}}
|Kněz, kapucín, člen řádové komunity v Sušici.
|-
|Mons. [[w:Antonín Skočdopole|Antonín Skočdopole]], dr. h. c.
|{{dts|16|01|1919}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Malý Bor|Malém Boru]]. Profesor pastorálky v budějovickém semináři. Do Českých Budějovic uvedl kongregaci [[w:Kongregace Školských sester de Notre Dame|Školských sester de Notre Dame]], pomohl jim zde zřídit klášter, sestry jej nechaly později v tomto svém klášteře dožít. Jeden z posledních českých národních buditelů.
|-
|Karel Kotrouš
|{{dts|19|01|1919}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Petrovice u Sušice|Petrovicích u Sušice]].
|-
|Mons. Antonín Pixa
|{{dts|08|03|1919}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Písek|Písku]].
|-
|Jakub Pesl
|{{dts|08|06|1919}}
|Diecézní kněz na odpočinku. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Ratibořské Hory|Ratibořských Horách]]. Biskupský notář. 
|-
|Jan Prieher
|{{dts|13|06|1919}}
|Diecézní kněz na odpočinku. Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Vlachovo Březí|Vlachově Březí]] a později katecheta ve Vodňanech. 
|-
|prel. Augustin Hartl
|{{dts|27|06|1919}}
|Infulovaný prelát v [[w:Římskokatolická farnost – prelatura Český Krumlov|Českém Krumlově]]. 
|-
|Yvo Pihale, O.Cist.
|{{dts|23|12|1919}}
|Vyšebrodský cisterciák, kněz. 
|-
|Václav Kraus
|{{dts|09|01|1920}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Mlázovy|Mlázovech]].
|-
|František Příhoda
|{{dts|30|01|1920}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Malonty|Malontech]]. Osobní děkan. 
|-
|Mons. Matěj Veselý
|{{dts|08|02|1920}}
|Děkan v Nepomuku a okrskový vikář. Biskupský notář a prelát Jeho Svatosti.
|-
|Mons. [[w:Josef Antonín Hůlka|Josef Antonín Hůlka]]
|{{dts|10|02|1920}}
|Diecézní biskup českobudějovický.
|-
|František Fiala
|{{dts|08|03|1920}}
|Diecézní kněz na odpočinku, emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Rynárec|Rynárci]].
|-
|Antonín Kamarýt
|{{dts|15|03|1920}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Trhové Sviny|Trhových Svinech]]. Vikariátní sekretář a biskupský notář.
|-
|Josef Winzig
|{{dts|30|03|1920}}
|Kaplan v Trhových Svinech. 
|-
|Josef Vítek
|{{dts|31|03|1920}}
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Suchdol nad Lužnicí|Suchdole nad Lužnicí]]. 
|-
|Václav Smolík, CSsR
|{{dts|03|05|1920}}
|Redemptorista. Část svého kněžského života prožil v koleji redemptoristů v Českých Budějovicích.
|-
|Jan Nep. Neubauer, O.Cist.
|{{dts|28|06|1920}}
|Vyšebrodský cisterciák. Emeritní administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Rychnov u Nových Hradů|Rychnově u Nových Hradů]]. Osobní děkan.
|-
|Otto Ondřej Kohout, O.Cist.
|{{dts|30|11|1920}}
|Vyšebrodský cisterciák. Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Rychnov u Nových Hradů|Rychnově u Nových Hradů]].
|-
|Mons. Jan Švéda
|{{dts|07|01|1921}}
|Rodák z Českých Budějovic. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Ledenice|Ledenicích]]. V letech 1866-1871 farář v [[w:Římskokatolická farnost Husinec|Husinci]], poté děkan v [[w:Římskokatolická farnost Prachatice|Prachaticích]]. Zemřel ve věku 93 let v 70. roce svého kněžství. Čestný občan Husince. Konzistorní rada a papežský prelát. 
|-
|J.M. can. Karel Poehnl
|{{dts|07|02|1921}}
|Čestný kanovník českobudějovické katedrální kapituly, arcikněz domažlický a osobní děkan. 
|-
|Martin Mareš
|{{dts|26|03|1921}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Rataje u Bechyně|Ratajích u Bechyně]]. 
|-
|Vojtěch Hajný
|{{dts|04|03|1921}}
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Vltavice|Dolní Vltavici]].
|-
|František Smutný
|{{dts|23|05|1921}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Chotoviny|Chotovinách]] (1875-1902). Dožil na odpočinku v Táboře. 
|-
|Alfons Klampfl, O.Cist.
|{{dts|24|07|1921}}
|Vyšebrodský cisterciák, někdejší administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Horní Dvořiště|Horním Dvořišti]]. Osobní děkan a čestný konzistorní rada. 
|-
|Jan Florian
|{{dts|18|11|1921}}
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Čestice|Česticích]] (v době úmrtí byl na dočasném odpočinku). Za 1. světové války sloužil jako polní kurát. 
|-
|František Bečvář
|{{dts|05|12|1921}}
|Po kněžském svěcení působil jako kaplan postupně v [[w:Římskokatolická farnost Bubovice|Bubovicích]] a v [[w:Římskokatolická farnost Bechyně|Bechyni]]. Posléze působil v pražské arcidiecézi. V roce 1919 odešel na odpočinek. Dožil v Českých Budějovicích. Osobní děkan a čestný konzistorní rada. 
|-
|Antonín Trčka
|{{dts|10|12|1921}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Ševětín|Ševětíně]]. Osobní děkan. Dožil na odpočinku v Hrdějovicích ([[w:Římskokatolická farnost Hosín|farnost Hosín]]). 
|-
|Matěj Frána
|{{dts|04|03|1922}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Sušice|Sušici]] a okrskový vikář. 
|-
|Martin Svoboda
|{{dts|02|10|1922}}
|Děkan ve [[w:Římskokatolická farnost Vodňany|Vodňanech]] a okrskový vikář. 
|-
|František Zeman
|{{dts|07|11|1922}}
|Farář ve Švihově. Hudebník a regionální historik.  
|-
|Jan Zeman
|{{dts|16|03|1923}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Olešnice|Olešnici u Trhových Svinů]].
|-
|František Smola
|{{dts|14|08|1923}}
|Děkan v Soběslavi.
|-
|[[w:František Lang|František Lang]]
|{{dts|24|01|1924}}
|Rodák ze Ždánova v okrese Domažlice. Na kněze byl vysvěcen v roce 1878. Působil v Milavčích (které tehdy patřily do českobudějovické diecéze). Zde se podílel na archeologických výzkumech. Po roce 1901 působil jako farář v [[w:Římskokatolická farnost Rejštejn|Rejštějně]]. Od roku 1922 žil na penzi v Domažlicích, kde je také pohřben. 
|-
|Mons. ThDr. Antonín Málek
|{{dts|02|02|1924}}
|Kanovník českobudějovické kapituly. Assesor českobudějovické konzistoře. 
|-
|Augustin Jan Kubeš, OFMCap.
|{{dts|16|07|1924}}
|Kapucín, kněz. Někdejší kvardián v Sušici, později provinciál. Zabýval se entomologií. 
|-
|Mons. [[w:Josef Brenner|Josef Brenner]]
|{{dts|23|07|1924}}
|Generální vikář.
|-
|Matěj Šindel
|{{dts|28|10|1924}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Myslív|Myslívě]]. Posléze děkan v [[w:Římskokatolická farnost – arciděkanství Nepomuk|Nepomuku]]. Vynikal obětavostí a upřímnou zbožností. 
|-
|[[w:Bruno Pammer|Bruno Pammer]], O.Cist.
|{{dts|22|11|1924}}
|Cisterciák. Opat ve Vyšším Brodě.
|-
|gen. v. v. [[w:Antonín Voneš|Antonín Voneš]]
|{{dts|14|01|1925}}
|Někdejší kaplan v Rudolfově, později ceremonář biskupa Jirsíka. Souběžně působil ve vojenské duchovní správě, nejprve v rakousko-uherské armádě, po roce 1918 v armádě československé. Jako vojenský duchovní působil postupně v Bratislavě, Hradci Králové a Liberci. V letech 1893-1922 farář v [[w:Římskokatolická farnost Kardašova Řečice|Kardašově Řečici]]. Od roku 1921 přednosta oddělení 4a Ministerstva národní obrany. Zastával názor, že kněz v armádě nemá působit jen jako duchovní, ale také jako mravní autorita, kulturní a osvětový pracovník. V roce 1922 odešel do vojenské výslužby a zároveň rezignoval na farní beneficium v Kardašově Řečici. Dožil zřejmě v Praze. Pohřben je na Vinohradském hřbitově. 
|-
|Štěpán Zach, O.Cist.
|{{dts|25|01|1925}}
|Vyšebrodský cisterciák, kněz. Ředitel gymnázia v Českých Budějovicích a vládní rada. 
|-
|Jan Kotek
|{{dts|17|08|1925}}
|Emeritní farář ve [[w:Římskokatolická farnost Střelské Hoštice|Střelských Hošticích]]. Osobní děkan. V závěru života zámecký kaplan v Hrádku u Sušice.
|-
|František z Assisi Blaťák, CSsR
|{{dts|02|11|1925}}
|Redemptorista. Kněz-katecheta v Českých Budějovicích.
|-
|J.M. can. [[w:František Xaver Paleček|František Xaver Paleček]]
|{{dts|16|01|1926}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kovářov|Kovářově]], čestný kanovník českobudějovické katedrální kapituly. Vyhledávaný zpovědník, přezdívaný ''&quot;český Vianney&quot;''.
|-
|Zephyryn Tobner, O.Cist.
|{{dts|01|04|1926}}
|Vyšebrodský cisterciák, kněz. Publicista. 
|-
|Mons. [[w:Georg Glosauer|Georg Glosauer]]
|{{dts|09|06|1926}}
|V letech 1890-1892 farář v [[w:Římskokatolická farnost Pačejov|Pačejově]]. Později působil v Boru u Tachova (tehdy pražská arcidiecéze, od roku 1993 plzeňská diecéze). Od roku 1917 pomocný biskup pražský a titulární biskup hermopolský. 
|-
|Vilém Janauschek, CSsR
|{{dts|30|06|1926}}
|Redemptorista, kněz. Část svého kněžského života prožil v koleji v Českých Budějovicích. 
|-
|Josef Hroch
|{{dts|05|07|1926}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kostelec nad Vltavou|Kostelci nad Vltavou]].
|-
|František Svátek
|{{dts|25|07|1926}}
|Kněz českobudějovické diecéze. Vydavatel. Pohřben v Novém Bydžově v královéhradecké diecézi. 
|-
|Ivan Frant. Kitzberger, O.Praem.
|{{dts|06|05|1927}}
|Strahovský premonstrát. Po kněžském svěcení byl nějaký čas kaplanem v [[w:Římskokatolická farnost Milevsko|Milevsku]]. Od roku 1922 byl farářem v Nebušicích u Prahy. Tamtéž pohřben.
|-
|Leopold Markvart, O.Cist.
|{{dts|07|07|1927}}
|Vyšebrodský cisterciák. Pocházel z Moravy. Kněz. 
|-
|Josef Mergl, O.Melit.
|{{dts|27|01|1928}}
|Maltézský rytíř. Rodák ze Strakonic. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Horažďovice|Horažďovicích]]. Později působil v litoměřické diecézi jako administrátor farnosti Volfartice. Dožil v rodišti. 
|-
|Filip Jan Konečný, OP
|{{dts|08|06|1928}}
|Dominikán, kněz. Někdejší vikář řeholního domu v Českých Budějovicích. Závěr života prožil ve farní duchovní správě v litoměřické diecézi. Účastnil se často debat a polemik, mimo jiné obhajoval nauku katolické církve proti názorům T. G. Masaryka. 
|-
|Karel Kalenský
|{{dts|22|07|1928}}
|Kněz-katecheta v Písku.
|-
|Řehoř Gottfried Fürst, O.Cist.
|{{dts|15|09|1928}}
|Vyšebrodský cisterciák. Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Rychnov u Nových Hradů|Rychnově u Nových Hradů]].
|-
|František Eliášek
|{{dts|08|10|1928}}
|Jako kněz působil v [[w:Římskokatolická farnost Třeboň|Třeboni]], pracoval též jako archivář. 
|-
|Josef Fabián 
|{{dts|24|11|1928}}
|Kněz českobudějovické diecéze, biskupský notář. Spisovatel (literárním pseudonymem ''Prokop Zaletěl''). Na penzi žil v Dřítni ([[w:Římskokatolická farnost Bílá Hůrka|farnost Bílá Hůrka]]), pohřben ve Křtěnově. 
|-
|Mons. Antonín Miláček
|{{dts|16|12|1928}}
|Děkan v Klatovech. 
|-
|Gustav Praxl
|{{dts|24|01|1929}}
|Někdejší kaplan ve Volarech, od r. 1899 až do své smrti farář v Horní Vltavici.  
|-
|Jan Kukla
|{{dts|21|02|1929}}
|Rodák ze Zbudova. Katecheta v Pelhřimově a následně na českojazyčném gymnáziu v Českých Budějovicích. Konzistorní rada a jubilant kněžství.
|-
|Otmar Josef Wohl, O.Cist.
|{{dts|10|03|1929}}
|Vyšebrodský cisterciák, kněz. Profesor gymnázia v Českých Budějovicích, magistr kleriků vyšebrodského opatství.
|-
|[[w:Jan Vacek (kněz)|Jan Evang. Vacek]]
|{{dts|18|12|1929}}
|Infulovaný probošt v Jindřichově Hradci. Na počátku 20. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.
|-
|Vojtěch Mach
|{{dts|15|06|1930}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Malonty|Malontech]], zemřel na komplikace po operaci slepého střeva. Do Malont pořídil nové zvony, které byly požehnány 18. května 1930. Po vyzdvižení do kostelní věže poprvé zvonily právě při jeho pohřbu. Pohřben v Doudlebech u Českých Budějovic v hrobě svých rodičů. 
|-
|Karel Balík
|{{dts|07|08|1930}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Černovice|Černovicích]]. Předtím působil postupně v [[w:Římskokatolická farnost Srní|Srní]] a v Poběžovicích.  
|-
|Vojtěch Hamerle
|{{dts|19|03|1931}}
|Zámecký kaplan v Hrádku u Sušice (farnost Zbynice).  
|-
|Adolf Šindelář, O.Cist.
|{{dts|23|05|1931}}
|Vyšebrodský cisterciák, farář ve [[w:Římskokatolická farnost Střížov|Střížově]]. 
|-
|Josef Bartoš Bělčický
|{{dts|01|07|1931}}
|Rodák z Bělčic. V duchovní správě působil postupně v Záboří, Horní Pěně a Nové Bystřici. 
|-
|Václav Zach
|{{dts|01|09|1931}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Sedlice|Sedlici u Blatné]].
|-
|Filibert Franz Panhölz, O.Cist.
|{{dts|10|02|1932}}
|Vyšebrodský cisterciák, administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Hořice na Šumavě|Hořicích na Šumavě]].
|-
|Mons. Mathias Wonesch
|{{dts|27|04|1932}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství u kostela sv. Mikuláše, České Budějovice|Českých Budějovicích]], probošt českobudějovické katedrální kapituly.
|-
|František Vodička
|{{dts|29|04|1932}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Dráchov|Dráchově]].
|-
|Antonín Javorský
|{{dts|22|06|1932}}
|Kněz českobudějovické diecéze na odpočinku.
|-
|Mons. [[w:Vavřinec Jakeš|Vavřinec Jakeš]]
|{{dts|13|07|1932}}
|Farář v Dolních Slověnicích (působil zde 41 let). Emeritní arcikněz jindřichohradecký a okrskový vikář třeboňský. Tajný papežský komoří. Jubilant kněžství. Skromný člověk svatého života, jehož Václav Petera ve svém spise ''Géniové církve a vlasti'' nazval ''&quot;jihočeským Vianneyem&quot;''. Pohřben na slověnickém hřbitově. 
|-
|František Kadlec
|srpen 1932
|Kněz královéhradecké diecéze, někdejší katecheta ve Dvoře Králové nad Labem. V únoru 1932 jako kněz-penzista přijal službu zámeckého kaplana na Hrádku u Sušice (farnost Zbynice). V srpnu téhož roku se ztratil během procházky a nebyl již nikdy nalezen. ''Ubidemque sepultus''.
|-
|prel. ThDr. Ladislav Dvořák
|{{dts|03|08|1932}}
|Farář-prelát v [[w:Římskokatolická farnost – prelatura Český Krumlov|Českém Krumlově]].  
|-
|Václav Janota
|{{dts|18|08|1932}}
|Kněz českobudějovické diecéze na odpočinku. 
|-
|Josef Smrt
|{{dts|21|08|1932}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Hroby|Hrobech]]. Pohřben v Milevsku. 
|-
|František Havel
|{{dts|08|11|1932}}
|Kněz českobudějovické diecéze.
|-
|Emanuel Honzík
|{{dts|29|11|1932}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kolinec|Kolinci]]. 
|-
|Alois od sv. Benedikta Majer, OAD
|{{dts|27|12|1932}}
|Člen řádu bosých augustiniánů, někdejší převor konventu ve Lnářích, v l. 1894-1921 lnářský farář.
|-
|František Kubata
|{{dts|24|07|1933}}
|Kněz českobudějovické diecéze.
|-
|Alois Pícha
|{{dts|29|10|1933}}
|Děkan ve [[w:Římskokatolická farnost Chvalšiny|Chvalšinách]]. 
|-
|Jan Podlaha 
|{{dts|05|01|1934}}
|Děkan ve [[w:Římskokatolická farnost Volyně|Volyni]]. 
|-
|Matěj Pužej
|{{dts|28|03|1934}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Lhenice|Lhenicích]]. Osobní děkan. Vikář prachatického vikariátu a arcikněz. 
|-
|Jan Zoubek
|{{dts|02|05|1934}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Bílsko|Bílsku]], později tamtéž interkalární administrátor. Později žil nějaký čas v konventu bosých augustiniánů ve Lnářích (řeholníkem se však zřejmě nestal). V závěru života byl expozitou v [[w:Římskokatolická farnost Nové Hutě|Nových Hutích]] (tehdejší farnost Nový Svět). 
|-
|Václav Jirsa
|{{dts|25|06|1934}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Petrovice u Sušice|Petrovicích u Sušice]].
|-
|Ignác Josef Češka, O.Cist.
|{{dts|16|08|1934}}
|Vyšebrodský cisterciák. Někdejší administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Přední Výtoň|Přední Výtoni]], později v [[w:Římskokatolická farnost Boršov nad Vltavou|Boršově nad Vltavou]].
|-
|J.M. can. Josef Pavlovic
|{{dts|26|09|1934}}
|Kanovník českobudějovické katedrální kapituly. 
|-
|J.M. can. Alois Simeth
|{{dts|02|10|1934}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost – prelatura Český Krumlov|Českém Krumlově]]. V letech 1893-1898 spirituál českobudějovického kněžského semináře. Kanovník českobudějovické katedrální kapituly. 
|-
|Mons. Vojtěch Traxler
|{{dts|02|11|1934}}
|Rodák z Jarošova nad Nežárkou. V letech 1890-1903 farář v [[w:Římskokatolická farnost Mnich|Mnichu]], poté po zbytek života děkan v [[w:Římskokatolická farnost Kamenice nad Lipou|Kamenici nad Lipou]]. Čestný konzistorní rada a od roku 1925 čestný papežský komoří a arcijáhen jindřichohradecký. Velký vlastenec. 
|-
|Beatus Adolf Böhm, CFSsS
|{{dts|21|11|1934}}
|Kněz kongregace petrinů v Českých Budějovicích. Patřil k prvním členům kongregace petrinů po jejím založení. 
|-
|Josef Frejlach
|{{dts|10|01|1935}}
|Děkan ve Vodňanech. 
|-
|Jan Žahourek
|{{dts|20|01|1935}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Hamr|Hamru]]. Překladatel ze srbštiny. 
|-
|František Domorázek
|{{dts|20|06|1935}}
|Původem z Vysočiny od Havlíčkova Brodu v královéhradecké diecézi. Přinejmenším v závěru života působil v duchovní správě v [[w:Římskokatolická farnost Bavorov|Bavorově]]. Regionální historik a publicista. 
|-
|Mons. ThDr. ICDr. [[w:Václav Černý (kněz)|Václav Černý]]
|{{dts|28|06|1935}}
|Biskupský notář českobudějovické diecéze. Vícerektor české papežské koleje ''Nepomucenum'' v Římě. Obětavě a svědomitě pečoval o záležitosti koleje. Vedle toho přednášel seminaristům filosofii a historii. Osobně byl znám jako člověk velmi skromný. Pohřben v Římě v kolejní hrobce na ''Campo Verano''.   
|-
|Mons. Antonín Mráz
|{{dts|01|07|1935}}
|Probošt katedrální kapituly v Českých Budějovicích. Apoštolský pronotář. Ordinariátní komisař. 
|-
|František Fau
|{{dts|22|10|1935}}
|Kněz a katecheta v Jindřichově Hradci. Archivář. 
|-
|Mons. Matěj Lhotský
|{{dts|08|02|1936}}
|Kněz, emeritní profesor učitelského ústavu v Soběslavi. Autor důkladných výkladů ke katechismu. Kněz velmi oblíbený. V závěru života ředitel učitelského ústavu ve Svatém Janu pod Skálou (pražská arcidiecéze). 
|-
|Ignác Hykede, OP
|{{dts|11|05|1936}}
|Dominikán. Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Třeboň|Třeboni]].
|-
|[[w:Karel Traxler|Karel Traxler]]
|{{dts|15|05|1936}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Dub|Dubu]] a později ve [[w:Římskokatolická farnost Veselí nad Lužnicí|Veselí nad Lužnicí]]. Šachista, autor tzv. [[w:Traxlerův protiútok|Traxlerova protiútoku]].
|-
|ThDr. Alois Essl
|{{dts|14|09|1936}}
|Někdejší profesor liturgiky v kněžském semináři v Českých Budějovicích. V roce 1900 z Českých Budějovic odešel a (poněkud překvapivě) přijal duchovní správu ve venkovské šumavské [[w:Římskokatolická farnost Zvonková|farnosti Zvonková]]. Zde prožil zbytek života a byl zde i pohřben. Člověk laskavý a pokorný. 
|-
|Mons. Ferdinand Kadláček
|{{dts|07|01|1937}}
|Farář ve Zbytinách a emeritní okrskový vikář prachatického vikariátu. Pohřben v Prachaticích. 
|-
|Karel Laub
|{{dts|21|01|1937}}
|Duchovní správce chlapecké vychovatelny v Nepomuku. 
|-
|Vojtěch Vincenc Frejka, O.Praem.
|{{dts|17|02|1937}}
|Strahovský premonstrát. Někdejší kaplan na Svatém Kopečku u Olomouce, kde založil ženskou kongregaci sester premonstrátek. Po roce 1906 působil krátce v premonstrátské kanonii v Nové Říši u Telče (brněnská diecéze). Nějaký čas byl farářem ve [[w:Římskokatolická farnost Velká Chyška|Velké Chyšce]]. Pohřben je na řádovém hřbitově strahovských premonstrátů v Praze-Nebušicích. 
|-
|František Čermák
|{{dts|30|06|1937}}
|Kněz českobudějovické diecéze, rodák z Pluhova Žďáru. 
|-
|Mons. Šimon Pokoj
|{{dts|18|09|1937}}
|Papežský komoří, konzistorní rada. Kněz-katecheta na české reálce v Českých Budějovicích. 
|-
|Antonín Svoboda
|{{dts|18|09|1937}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Písek|Písku]]. Spisovatel (používal pseudonym ''Antonín Svoboda-Pošumavský'').
|-
|Antonín Vorlíček, CSsR
|{{dts|02|10|1937}}
|Redemptorista, rektor kongregačního juvenátu v Libějovicích ([[w:Římskokatolická farnost Chelčice|farnost Chelčice]]).
|-
|Bruno Sauer, O.Praem.
|{{dts|22|10|1937}}
|Strahovský premonstrát, někdejší děkan v [[w:Římskokatolická farnost Milevsko|Milevsku]]. Později opat strahovské premonstrátské kanonie.
|-
|Pavel Jan Vondráček, O.Praem.
|{{dts|11|02|1938}}
|Strahovský premonstrát. Po dvacet let byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Hodušín|Hodušíně]]. Později probošt na Svatém Kopečku u Olomouce. 
|-
|František Seyvalter
|{{dts|20|03|1938}}
|Prvoděkan v [[w:Římskokatolická farnost Sedlice|Sedlici u Blatné]]. 
|-
|Mons. Tomáš Pícha
|{{dts|24|04|1938}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Libkova Voda|Libkově Vodě]], později v Mrákově (Mrákov tehdy patřil do českobudějovické diecéze). 
|-
|Josef Šmejkal
|{{dts|11|05|1938}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Veselíčko|Veselíčku]].
|-
|Mons. Jan Wolf
|{{dts|31|05|1938}}
|Kněz. Katecheta měšťanských škol v Klatovech v. v.
|-
|Antonín Brandejs
|{{dts|08|07|1938}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Zlatá Koruna|Zlaté Koruně]]. Osobní děkan. 
|-
|Johann Nepomuk Ullwer, CSsR
|{{dts|30|12|1938}}
|Redemptorista. V českobudějovické diecézi působil v redemptoristické koleji v Českých Budějovicích a na poutním místě Svatý Kámen u Kaplice. Zemřel během svého kázání přímo na kazatelně kostela Obětování Panny Marie v Českých Budějovicích. Pohřben je na českobudějovickém Hřbitově sv. Otýlie v hrobce kongregace redemptoristů.
|-
|Josef Forman
|{{dts|22|02|1939}}
|Kněz českobudějovické diecéze. Pohřben na [[w:Hřbitov svaté Otýlie|Hřbitově sv. Otýlie]] v Českých Budějovicích v oddělení kněžských hrobů.
|-
|Václav Nový
|{{dts|04|07|1939}}
|Arciděkan v Domažlicích. 
|-
|Mons. Václav Čubr
|{{dts|01|08|1939}}
|Kněz pražské arcidiecéze. Závěr života strávil v Blatné a v Hrádku u Sušice. 
|-
|Jan Komrska
|{{dts|06|08|1939}}
|Duchovní správce sester de Notre Dame v Horažďovicích.
|-
|Josef Hamršmíd, O.Melit.
|{{dts|21|08|1939}}
|Maltézský rytíř. Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Strakonice|Strakonicích]]. Později převor řádového konventu v Praze. 
|-
|Metoděj Martin Frank, OFMCap.
|{{dts|28|09|1939}}
|Kapucín, kněz. Kdysi působil v konventu v Sušici. Závěr života strávil v brněnské kapucínské komunitě. Celkem 23 let působil jako pohřebník na brněnském Ústředním hřbitově, kde zvláště pečoval o důstojné pohřbívání chudých lidí. Zanechal hlubokou stopu v srdcích lidí, kteří se s ním setkávali. Zemřel v pověsti svatosti. Pohřben v Brně. 
|-
|Štěpán Sponar
|{{dts|01|12|1939}}
|Děkan v Soběslavi. Bratr kanovníka Jakuba Sponara (viz r. 1910). Pohřben na [[w:Hřbitov svaté Otýlie|Hřbitově sv. Otýlie]] v Českých Budějovicích v oddělení kněžských hrobů ve stejném hrobě, jako jeho bratr Jakub.
|-
|František Roubík
|{{dts|16|02|1940}}
|Osobní děkan. V letech 1912-1928 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Starý Rožmitál|Starém Rožmitále]]. Poté působil až do své smrti jako farář v [[w:Římskokatolická farnost Onšov|Onšově]] u Pelhřimova. 
|-
|[[w:Alfons Bébar|Alfons Bohumil Bébar]], OSA
|{{dts|26|02|1940}}
|Obutý augustinián. Na kněze byl vysvěcen v roce 1906 a následně byl poslán do Domažlic (ty tehdy patřily do českobudějovické diecéze), kde byl převorem tamního augustiniánského konventu. Biskupský notář a konzistorní rada českobudějovické diecéze. 
|-
|Mons. Antonín Polánský
|{{dts|03|04|1940}}
|Rodák z Březí (farnost Týn nad Vltavou). Někdejší katecheta v Blatné, posléze v Domažlicích a Sušici. V letech 1900-1914 duchovní správce Školských sester de Notre Dame v Horažďovicích. Poté přešel do Českých Budějovic, kde byl instalován kanovníkem katedrální kapituly. Zároveň dále spolupracoval se sestrami de Notre Dame, tentokráte s jejich českobudějovickou komunitou. V roce 1935 mu byl udělen titul papežského preláta a o rok později se v českobudějovické kapitule stal děkanem. Byl členem několika katolických spolků.
|-
|Mons. [[w:Šimon Bárta|Šimon Bárta]]
|{{dts|02|05|1940}}
|Diecézní biskup českobudějovický. 
|-
|Jan A. Dvořák
|{{dts|17|05|1940}}
|Kněz českobudějovické diecéze. Regionální historik Zbudovských blat. 
|-
|Mauritius Pöschl, O.Cist.
|{{dts|02|08|1940}}
|Vyšebrodský cisterciák. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Zátoň|Zátoni]].
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Gotthard Felix
|{{dts|24|09|1940}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Jistebnice|Jistebnici]]. V letech 1939-1940 vězněn v koncentračním táboře Oranienburg, jako těžce nemocný byl propuštěn, záhy po propuštění však musel být hospitalizován. Zemřel v nemocnici v Praze na následky předchozího věznění. 
|-
|Josef Kubašta
|{{dts|04|11|1940}}
|Rodák z Prachaticka. Farář v Milavčích. 
|-
|Jaroslav Podhradský
|{{dts|20|11|1940}}
|Osobní děkan. Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Starý Rožmitál|Starém Rožmitále]]. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Johann Höfferl
|{{dts|24|11|1940}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Horní Planá|Horní Plané]]. Zemřel v koncentračním táboře.  
|-
|Václav Vošický
|{{dts|11|12|1940}}
|Rodák z Miřetic u Vlašimi, byl v r. 1897 vysvěcen na kněze v litoměřické diecézi a začal působit jako kaplan v Dolním Jiřetíně. V r. 1901 přešel do českobudějovické diecéze, kde byl ustanoven kaplanem v Čížové u Písku. Od r. 1912 působil v Drahenicích jako interkalární administrátor a následně (od r. 1913) jako farář. Od r. 1916 působil jako farář v Černívsku. V závěru života se vrátil do litoměřické diecéze. Dožil v Arnolticích u Děčína.   
|-
|Fulgenc od Nejsvětějšího Srdce Páně Novotný, OAD
|{{dts|03|03|1941}}
|Člen řádu bosých augustiniánů, v letech 1934-1937 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Lnáře|Lnářích]], biskupský notář.
|-
|František Šulc
|{{dts|25|06|1941}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Budislavice|Budislavicích]]. 
|-
|Josef Jána
|{{dts|02|10|1941}}
|Kněz českobudějovické diecéze, katecheta a konzistorní rada. Pohřben v Čížové. 
|-
|František Lorenc
|{{dts|28|11|1941}}
|Kněz českobudějovické diecéze.
|-
|Emanuel Fenzl
|{{dts|16|12|1941}}
|Kněz-katecheta v Českých Budějovicích na gymnáziu. 
|-
|Stanislav Turek
|{{dts|04|01|1942}}
|Rodák z Volyně. Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Petrovice u Sušice|Petrovicích u Sušice]]. Pohřben v rodišti. 
|-
|František Podhradský
|{{dts|24|01|1942}}
|Někdejší farář ve [[w:Římskokatolická farnost Hvožďany|Hvožďanech]]. Od roku 1925 až do své smrti děkan v [[w:Římskokatolická farnost Kasejovice|Kasejovicích]]. 
|-
|Hermann Kamarýt
|{{dts|04|02|1942}}
|Kněz českobudějovické diecéze, konzistorní rada. 
|-
|[[w:František Hanuš Žundálek|František Hanuš Žundálek]]
|{{dts|20|02|1942}}
|Rodem z Kundratic (farnost Křižanov v brněnské diecézi). V letech 1927-1930 zámecký kaplan v Hrádku u Sušice (farnost Zbynice). Od roku 1930 působil v Praze. Zde byl předsedou družstva ''Vlasť'', spolupracoval na vydávání ''Časopisu katolického duchovenstva'' a byl duchovním správcem ústavu slepých dívek na Kampě. 
|-
|Mikuláš Levý
|{{dts|01|04|1942}}
|Zámecký kaplan v Březnici, biskupský notář. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Aleš Bouz, III.OP
|{{dts|02|04|1942}}
|Bývalý dominikán (v r. 1937 byl sekularizován a zůstal jako diecézní kněz v Českobudějovické diecézi), duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Třeboň|Třeboni]], za &quot;pobuřující&quot; kázání 2. 11. 1942 byl zatčen, vězněn byl v Českých Budějovicích a následně v Praze na Pankráci, byl transportován do Osvětimi, kde zemřel (oficiálně na úplavici, podle neoficiální verze byl umlácen).
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|JUDr. Emanuel Hanuš
|{{dts|06|05|1942}}
|Podplukovník duchovní služby v. v., někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Kašperské Hory|Kašperských Horách]]. Na penzi žil u své sestry v Klatovech, 12. 2. 1942 zatčen, zavražděn v koncentračním táboře Dachau.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Adauktus Josef Krebs, CFSsS
|{{dts|07|05|1942}}
|Generální představený kongregace petrinů. Zemřel v koncentračním táboře Dachau. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Josef Pašek
|{{dts|21|05|1942}}
|V letech 1929-1941 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Olešnice|Olešnici u Trhových Svinů]]. Zemřel v koncentračním táboře v Dachau.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|František Vošta
|{{dts|28|05|1942}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Opařany|Opařanech]] u Tábora, osobní děkan. Vězněn v Dachau, odtud vyvezen transportem invalidů na smrt. 
|-
|[[w:Metoděj Jan Zavoral|Metod Jan Zavoral]], O.Praem.
|{{dts|26|06|1942}}
|Strahovský premonstrát. Někdejší kaplan v Jihlavě (brněnská diecéze) a následně v [[w:Římskokatolická farnost Sepekov|Sepekově]]. V letech 1906-1942 strahovský opat. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Franz Reinisch, SAC
|{{dts|21|08|1942}}
|Palottin. Na kněze byl vysvěcen v roce 1928. Za své protinacistické postoje byl perzekvován a v roce 1941 byl ustanoven farářem na [[w:Římskokatolická farnost Kvilda|Kvildě]] (umístění do odlehlé horské oblasti bylo rovněž formou trestu), mohl však pouze sloužit bohoslužby - nacistická moc mu zakazovala kázat. V březnu 1942 dostal povolávací rozkaz k Wehrmachtu. K odvodu se dostavil záměrně pozdě - již z dřívější doby byly známy jeho výroky o tom, že v nacistických ozbrojených složkách sloužit odmítá. Byl záhy zatčen a odsouzen k trestu smrti. Ten byl v srpnu 1942 vykonán. Jihoněmecká palottinská provincie usiluje o jeho beatifikaci. Je znám též jako &quot;tichý mučedník z Kvildy&quot;. 
|-
|Mons. [[w:Karl Petersilka|Karl Petersilka]]
|{{dts|20|09|1942}}
|Kněz. Vyučující v kněžském semináři v Českých Budějovicích. Částečně působil též v politice. V roce 1933 se jasně vyslovil proti nacismu. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Engelbert Blöchl|Engelbert Blöchl]], O.Cist.
|{{dts|01|11|1942}}
|Vyšebrodský cisterciák, někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Přídolí|Přídolí]]. Zemřel v koncentračním táboře Dachau. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Pavel Jan Souček|Pavel Jan Souček]], O.Cist.
|{{dts|28|01|1943}}
|Původně strahovský premonstrát. Ve druhé půli roku 1906 doložen jako kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Sepekov|Sepekově]]. Později přestoupil do premonstrátské kanonie v Nové Říši na Moravě. V roce 1929 byl vedením řádu jmenován novoříšským opatem (de facto proti vůli členů kanonie, ale časem si získal u spolubratří úctu a respekt). Zemřel jako mučedník v koncentračním táboře v Osvětimi spolu se čtyřmi dalšími novoříšskými premonstráty. 
|-
|František Blahovec
|{{dts|16|03|1943}}
|Někdejší děkan ve [[w:Římskokatolická farnost Volenice|Volenicích]], dožil na penzi ve Volyni.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Mons. [[w:František Bernard Vaněk|František Bernard Vaněk]]
|{{dts|01|04|1943}}
|Někdejší lokalista na [[w:Kostel Nejsvětější Trojice (Křemešník)|Křemešníku]], později (1906-1942) děkan v [[w:Římskokatolická farnost Pelhřimov|Pelhřimově]], spisovatel (zvl. kniha ''Na krásné samotě'', v níž vzpomíná na své působení na Křemešníku).
|-
|Mons. Vojtěch Příb
|{{dts|02|08|1943}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Netolice|Netolicích]]. 
|-
|František Haláček
|{{dts|17|08|1943}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Olešnice|Olešnici u Trhových Svinů]].
|-
|Richard Randák, OFMCap.
|{{dts|04|09|1943}}
|Kapucín, kněz. Člen řádové komunity v klášteře v Sušici. 
|-
|Mons. Leonard Rendl
|{{dts|09|09|1943}}
|Kanovník českobudějovické katedrální kapituly. V letech 1917-1920 infulovaný probošt v Jindřichově Hradci. Dožil na penzi ve Volšově u Sušice.  
|-
|Martin Maxa, O.Cist.
|{{dts|22|09|1943}}
|Vyšebrodský cisterciák, farář v [[w:Římskokatolická farnost Omlenice|Omlenici]]. 
|-
|Mons. Jan Pavel Hille
|{{dts|27|09|1943}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Blatná|Blatné]]. 
|-
|Josef Knap
|{{dts|21|10|1943}}
|Duchovní správce ve [[w:Římskokatolická farnost Střelské Hoštice|Střelských Hošticích]]. 
|-
|Franz Dichtl mladší
|{{dts|16|11|1943}}
|Synovec kanovníka Franze Dichtla staršího (viz r. 1897). Kaplan a později interkalární administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Chvalšiny|Chvalšinách]]. Pak farář v [[w:Římskokatolická farnost Rychnov nad Malší|Rychnově nad Malší]]. Jeden ze zakladatelů ''Díla biskupa Neumanna'' (Bischof-Neumann-Werk), které mělo pečovat o výchovu německojazyčných kněží pro českobudějovickou diecézi. Po roce 1938 byl často vyslýchán a šikanován gestapem. Pohřben v Polné na Šumavě.
|-
|Václav Pulec
|{{dts|23|06|1944}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Zahájí|Zahájí]]. Osobní děkan a čestný konzistorní rada. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Karel Nohel
|{{dts|12|07|1944}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Jílovice|Jílovicích]]. Nacistická perzekuce (časté výslechy na gestapu) způsobila jeho částečné pominutí smyslů. Zemřel v internaci v Zásmukách u Prahy, kde spadl do potoka a utopil se. 
|-
|Mons. ThDr. [[w:Karel Slavík (kněz)|Karel Slavík]]
|{{dts|12|12|1944}}
|Kněz, profesor teologie v českobudějovickém kněžském semináři. 
|-
|Václav Šílený
|{{dts|21|12|1944}}
|Osobní děkan. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Borovany|Borovanech]].
|-
|Robert Josef Filzbauer, O.Cist.
|{{dts|06|02|1945}}
|Vyšebrodský cisterciák. Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Kapličky|Kapličkách]].
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Engelmar Hubert Unzeitig|Engelmar Hubert Unzeitig]], CMM
|{{dts|02|03|1945}}
|Člen Kongregace Marianhillských misionářů. Interkalární administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Zvonková|Zvonkové]], zatčen v r. 1941. Znám jako ''&quot;anděl z Dachau&quot;'', zemřel na tyfovou nákazu při ošetřování nemocných. Dne 24. 9. 2016 beatifikován.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Josef Jílek (duchovní)|Josef Jílek]]
|{{dts|20|04|1945}}
|Působil v duchovní správě postupně v [[w:Římskokatolická farnost Kunžak|Kunžaku]], [[w:Římskokatolická farnost Katovice|Katovicích]] a [[w:Římskokatolická farnost Čestice|Česticích]], zapojil se do protinacistického odboje, v r. 1941 byl zatčen, koncem války byl nacisty popraven.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Antonín Pospíšil
|počátkem května 1945
|Farář v Klenčí pod Čerchovem (tehdy českobudějovická diecéze). V říjnu 1944 zatčen gestapem a poslán do Terezína. Zde zemřel v převratových dnech května roku 1945. Přesné datum smrti je nezjistitelné, jeho ostatky se rovněž nepodařilo identifikovat. Pohřben neznámo kde. 
|-
|[[w:František Teplý|František Teplý]]
|{{dts|11|06|1945}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Hoštice (u Tábora)|Hošticích u Tábora]]. Později působil jako archivář v Jindřichově Hradci. Dožil na penzi v Malenicích u Volyně, tamtéž pohřben. Regionální historik.
|-
|Jan Mottl
|{{dts|03|11|1945}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Sušice|Sušici]]. Překladatel z polštiny.
|-
|Josef Dík
|{{dts|11|02|1946}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Týn nad Vltavou|Týně nad Vltavou]]. Později působil v pražské arcidiecézi, na penzi žil v Čimelicích u Písku. 
|-
|[[w:Franz Andraschko|Franz Andraschko]]
|{{dts|12|04|1946}}
|Osobní děkan. Farář na [[w:Římskokatolická farnost Mouřenec|Mouřenci]].
|-
|Mons. Viktor Muchka
|{{dts|08|08|1946}}
|První arciděkan v Klatovech. 
|-
|Gerhard J. Nýdl, O.Cist.
|{{dts|17|08|1946}}
|Vyšebrodský cisterciák, převor vyšebrodského opatství. 
|-
|Václav Kůstka
|{{dts|29|09|1946}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Věžná|Věžné]].
|-
|František Žlábek
|{{dts|02|01|1947}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Nadějkov|Nadějkově]].
|-
|František Rada
|{{dts|30|01|1947}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Nákří|Nákří]].
|-
|Jaroslav Štucbart
|{{dts|05|04|1947}}
|Kněz. Katecheta v Přešticích (tehdy českobudějovická diecéze).
|-
|Petr Dolzer, O.Praem.
|{{dts|05|01|1948}}
|Schlägelský premonstrát. V letech 1918-1946 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Frymburk|Frymburku]].
|-
|Mons. Václav Řepa
|{{dts|09|06|1948}}
|Kanovník. Děkan katedrální farnosti u sv. Mikuláše v Českých Budějovicích. 
|-
|J.M. can. [[w:František Kroiher|František Kroiher]]
|{{dts|17|06|1948}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Ledenice|Ledenicích]]. Kanovník českobudějovické kapituly. 
|-
|Josef Rybička
|{{dts|01|08|1948}}
|Kněz-katecheta v Písku. Konzistorní rada a propagátor turistiky.
|-
|ThDr. [[w:Jan Budař (kněz)|Jan Budař]]
|{{dts|17|08|1948}}
|Rodák ze Staré Vožice. Studoval v Římě, kde byl promován doktorem teologie a dne 3. ledna 1892 vysvěcen na kněze. Po návratu do Čech působil jako katecheta na gymnáziu v Klatovech. V letech 1901-1923 vyučoval v kněžském semináři v Českých Budějovicích novozákonní biblistiku. Roku 1913 podnikl studijní cestu do Egypta a Palestiny, nějaký čas navštěvoval přednášky na ''Jeruzalémské biblické škole'' při jeruzalémském konventu dominikánů. Před vypuknutím první světové války se vrátil do Čech a pokračoval v pedagogické a vědecké činnosti v Českých Budějovicích. V roce 1923 se pak přesunul do Prahy, kde vyučoval na Katolické teologické fakultě University Karlovy. Pohřben byl v Praze na ''Krčském'' (též ''Nuselském'') ''hřbitově''. 
|-
|Jan Walter
|{{dts|01|10|1948}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Pacov|Pacově]].
|-
|Hilár Frant. Haitl, OP
|{{dts|06|01|1949}}
|Dominikán. V letech 1922-1923 představený dominikánské komunity v Českých Budějovicích. V letech 1923-1924 kaplan a katecheta v [[w:Římskokatolická farnost Třeboň|Třeboni]]. 
|-
|Mons. ThDr. Ludvík Matoušů
|{{dts|14|01|1949}}
|Kněz, profesor v českobudějovickém kněžském semináři, kanonista.
|-
|František Balík
|{{dts|23|01|1949}}
|Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Kunžak|Kunžaku]]. Dožil v Bezděkově u Klatov.
|-
|Josef Vandas
|{{dts|11|03|1949}}
|Kněz českobudějovické diecéze.
|-
|Jan od sv. Aloisia Procházka, OAD
|{{dts|27|09|1949}}
|Člen řádu bosých augustiniánů, několikrát zastával funkci převora řádového konventu ve Lnářích. V letech 1937-1942 zároveň lnářský farář.
|-
|Matěj Kolařík
|{{dts|09|10|1949}}
|Děkan v Sedlici u Blatné.
|-
|Felix Roman Lipl
|{{dts|25|10|1949}}
|Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Volyně|Volyni]]. 
|-
|Mons. Jan Timr
|{{dts|04|04|1950}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Prachatice|Prachaticích]] a v [[w:Římskokatolická farnost Ondřejov|Ondřejově]].
|-
|Jan Lysák
|{{dts|13|04|1950}}
|Farář v Nákří.
|-
|Mons. [[w:Jan Cais|Jan Cais]]
|{{dts|20|04|1950}}
|Generální vikář. Jeho pohřeb měl díky zásahu StB značně skandální průběh. Orgány StB totiž již před pohřbem nechaly odvézt jeho tělo na hřbitov, takže v českobudějovické katedrále nemohly být normální pohřební obřady (byla sloužena pouze Mše sv. za zesnulého). Následně bylo katedrální kapitule sděleno, že tělo Mons. Caise je již na Hřbitově sv. Otýlie. Tam pak proběhlo uložení do hrobu již normálním způsobem (poté, co si jeden z kanovníků, Mons. Boček, vynutil nahlédnutí do rakve, aby se přesvědčil, že je v ní skutečně Mons. Cais). 
|-
|František Kovář
|{{dts|06|07|1950}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Hořepník|Hořepníku]]. 
|-
|Ludvík Ostrý
|{{dts|16|07|1950}}
|Kněz-katecheta ve [[w:Římskokatolická farnost Starý Rožmitál|Starém Rožmitále]]. Farní kronika starorožmitálská jej zmiňuje jako bodrého člověka se zdravým humorem. Vypomáhal také ve [[w:Římskokatolická farnost Bubovice|farnosti Bubovice]] ve filiálním kostele v Pročevilech.  U věřících byl velmi oblíben. Zemřel náhle ve zpovědnici během zpovídání. 
|-
|J.M. can. [[w:František Čech (kněz)|František Čech]]
|{{dts|04|05|1951}}
|Kanovník českobudějovické katedrální kapituly.
|-
|František Dvořák
|{{dts|29|06|1951}}
|Kněz českobudějovické diecéze, osobní děkan. Konzistorní rada.
|-
|František Vít Früchtl, O.Cist.
|{{dts|07|09|1951}}
|Vyšebrodský cisterciák. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Rožmitál na Šumavě|Rožmitále na Šumavě]]. Po roce 1945 odešel z Československa. Dožil v Německu. 
|-
|Josef Zahrádka
|{{dts|05|11|1951}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Čachrov|Čachrově]]. 
|-
|Paulus Josef Heinrich, O.Cist.
|{{dts|23|11|1951}}
|Vyšebrodský cisterciák. Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Hořice na Šumavě|Hořicích na Šumavě]].
|-
|[[w:Florián Fencl|Florián Fencl]]
|{{dts|28|12|1951}}
|Kněz-katecheta ve [[w:Římskokatolická farnost Vodňany|Vodňanech]].
|-
|Viktorin Alexius Panhölz, O.Cist.
|{{dts|02|08|1952}}
|Vyšebrodský cisterciák, kněz. Novicmistr ve vyšebrodském klášteře. Po roce 1945 dožil v Rakousku. 
|-
|[[w:Tomáš Koupal|Tomáš Koupal-Blatenský]]
|{{dts|08|08|1952}}
|Někdejší zámecký kaplan v Kolodějích nad Lužnicí ([[w:Římskokatolická farnost Týn nad Vltavou|farnost Týn nad Vltavou]]), později působil ve farnosti Trhové Sviny, zvláště ve filiálním kostele ve Slavčích. Z důvodu vážné chronické nemoci později působil jako katecheta a výpomocný duchovní v Hluboké nad Vltavou a Českých Budějovicích. Po roce 1918 se velmi věnoval apologii katolické církve proti prvorepublikovému antikatolicismu. Věnoval se rovněž lokální historiografii. 
|-
|Jan Reindl
|{{dts|19|09|1952}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Čížová|Čížové]]. Konzistorní rada a osobní děkan. 
|-
|Václav Chalupský
|{{dts|20|10|1952}}
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Blatná|Blatné]] a později v [[w:Římskokatolická farnost – proboštství Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]]. Konzistorní rada.  
|-
|Vincenc Gross
|{{dts|24|10|1952}}
|Rodák z Jindřichova Hradce. Osobní děkan. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Rychnůvek|Rychnůvku]]. Pohřben v rodišti.
|-
|Johann Spannbauer
|{{dts|22|11|1952}}
|Někdejší arciděkan v [[w:Římskokatolická farnost Kašperské Hory|Kašperských Horách]]. Od roku 1946 žil a působil v Bavorsku.  
|-
|Petr Holub
|{{dts|20|12|1952}}
|Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Velhartice|Velharticích]]. Později katecheta v rodných Domažlicích.  
|-
|František Maňour
|{{dts|01|01|1953}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Záhoří|Záhoří]]. Zemřel v kostele u oltáře během bohoslužeb.  
|-
|[[w:Matthäus Quatember|Matthäus Quatember]], O.Cist.
|{{dts|10|02|1953}}
|Vyšebrodský cisterciák. Po kněžském svěcení působil nějaký čas v duchovní správě ve farnostech [[w:Římskokatolická farnost Malšín|Malšín]] a [[w:Římskokatolická farnost Horní Stropnice|Horní Stropnice]]. Od roku 1936 působil v Římě jako konzultor vatikánské ''Kongregace pro řeholníky''. V roce 1945 jej papež Pius XII. jmenoval titulárním opatem v Clairvaux. V roce 1950 byl zvolen generálním opatem cisterciáckého řádu. O tři roky později zemřel na rakovinu žaludku. Podle svého přání byl pohřben v [[w:Klášter Poblet|cisterciáckém klášteře Poblet]] v Katalánsku.
|-
|Jan Zadražil
|{{dts|29|12|1953}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Chýnov|Chýnově u Tábora]].
|-
|Antonín Chlebeček
|{{dts|09|02|1954}}
|Kaplan v Soběslavi.
|-
|[[w:Tecellin Jaksch|Tecellin Josef Jaksch]], O.Cist.
|{{dts|23|05|1954}}
|Opat cisterciáckého opatství ve Vyšším Brodě, za druhé světové války perzekvován nacisty, po roce 1948 dožil v exilu v opatství Rein v Rakousku.
|-
|Mons. prof. [[w:Kašpar Štojdl|Kašpar Štojdl]]
|{{dts|27|05|1954}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Trhové Sviny|Trhových Svinech]], později kanovník českobudějovické kapituly. Zpovědník biskupa Josefa Hloucha.
|-
|Valentin Jaroslav Krejčí, OP
|{{dts|26|08|1954}}
|Dominikán. Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Hořepník|Hořepníku]].
|-
|Karel Vondruška
|{{dts|01|10|1954}}
|Rodák z Hluboké nad Vltavou. Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vrčeň|Vrčeni]]. Měl literární a umělecké sklony. Zajímal se o fyziku. Byl znám mezi svými farníky jako člověk vlídný a skromný. Pohřben je na vrčeňském hřbitově. V témže hrobě je pohřbena jeho sestra, která mu vedla domácnost a bratr, prof. Felix Adam Vondruška.
|-
|Josef Adamec
|{{dts|23|11|1954}}
|Emeritní duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Planá nad Lužnicí|Plané nad Lužnicí]]. Osobní děkan. 
|-
|Mons. Matěj Bolech
|{{dts|24|11|1954}}
|Děkan v Soběslavi.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Mons. [[w:Tomáš Beránek|Tomáš Beránek]]
|{{dts|03|12|1954}}
|Děkan ve [[w:Římskokatolická farnost Vodňany|Vodňanech]] a okrskový vikář vodňanského vikariátu, zemřel ve vězení na následky mučení. 
|-
|Josef Matoušek
|{{dts|04|12|1954}}
|Duchovní správce v Dolní Cerekvi. Osobní děkan. 
|-
|Josef Hovorka
|{{dts|04|12|1954}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Němčice u Netolic|Němčicích u Netolic]]. Osobní děkan. 
|-
|Antonín Špale
|{{dts|20|12|1954}}
|Někdejší katecheta v Bechyni. Jubilant kněžství. Biblista. Pohřben v Hodušíně.
|-
|Mons. Leopold Klima
|{{dts|18|05|1955}}
|Někdejší spirituál kněžského semináře v Českých Budějovicích. Za druhé světové války byl vězněn v koncentračním táboře Dachau. Přes jasně antinacistické postoje byl po válce odsunut z Československa. Dožil v Bambergu, kde vypomáhal v duchovní správě při kostele sv. Kunhuty. Pod pseudonymem Wolfgang Rothenbaum napsal několik divadelních her. 
|-
|Antonín Tůma
|{{dts|02|06|1955}}
|Emeritní děkan v Černovicích u Tábora. 
|-
|Alberich Siegfried Sauer, O.Cist.
|{{dts|17|06|1955}}
|Vyšebrodský cisterciák. Někdejší administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Střížov|Střížově]]. Po roce 1945 dožil v cisterciáckém opatství Heiligenkreuz v Rakousku. 
|-
|Daniel Waschenpelz, O.Cist.
|{{dts|05|07|1955}}
|Vyšebrodský cisterciák. Osobní děkan. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Boršov nad Vltavou|Boršově nad Vltavou]].  
|-
|Mons. Antonín Maxa
|{{dts|14|07|1955}}
|Kněz. Archivář českobudějovické konzistoře.
|-
|Otakar Fric
|{{dts|22|07|1955}}
|Děkan v Klatovech.
|-
|Karel Smetana
|{{dts|14|10|1955}}
|Kněz českobudějovické diecéze, duchovní správce ve Vřeskovicích. Osobní děkan. 
|-
|František Břicháček
|{{dts|25|10|1955}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Písek|Písku]].
|-
|Jan Petrů
|{{dts|26|10|1955}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Doudleby|Doudlebech]]. Osobní děkan a biskupský notář.
|-
|František Kozel
|{{dts|30|10|1955}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Protivín|Protivíně]].
|-
|dr. Wenzel Houschka
|{{dts|29|11|1955}}
|Rodák z Polné na Šumavě. V letech 1923-1928 farář v [[w:Římskokatolická farnost Hodňov|Hodňově]], 1928-1946 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Svéraz|Svérazi]]. Okrskový vikář [[w:Vikariát Český Krumlov|českokrumlovského vikariátu]]. V roce 1946 vysídlen do Rakouska. 
|-
|Vojtěch Bumba
|{{dts|12|12|1955}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Čakov|Čakově]]. Osobní děkan.
|-
|Bedřich Prokoš
|{{dts|31|12|1955}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Svatý Jan nad Malší|Svatém Janu nad Malší]]. Osobní děkan.
|-
|Karel Smrčka
|{{dts|27|01|1956}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Malý Bor|Malém Boru]]. Osobní děkan.
|-
|Jan Pátek
|{{dts|22|03|1956}}
|V letech 1921-1935 duchovní správce v [[w:Nový Svět (Borová Lada)|Novém Světě]] (zaniklá vesnice, jejíž zbytek se stal součástí obce Borová Lada, bývala zde samostatná farnost). Dožil v Malonicích ([[w:Římskokatolická farnost Velhartice|farnost Velhartice]]). 
|-
|Karel Poucha
|{{dts|11|04|1956}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Předslavice|Předslavicích]].
|-
|Bedřich Mokráček
|{{dts|11|04|1956}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Drahenice|Drahenicích]]. 
|-
|Jan Pechuška
|{{dts|31|05|1956}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Jarošov nad Nežárkou|Jarošově nad Nežárkou]] a okrskový vikář jindřichohradecký. Zemřel zřejmě v charitním domově v Senohrabech (pražská arcidiecéze).  
|-
|Josef Posík
|{{dts|01|06|1956}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Zachotín|Zachotíně]]. 
|-
|Augustin Korber
|{{dts|01|06|1956}}
|Kněz. Katecheta v [[w:Římskokatolická farnost Lomnice nad Lužnicí|Lomnici nad Lužnicí]]. 
|-
|Karel Šolle
|{{dts|07|06|1956}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Ševětín|Ševětíně]]. Dožil v Českých Budějovicích.
|-
|Karel Smetana
|{{dts|04|08|1956}}
|Kněz. Katecheta ve výslužbě v Mladé Vožici.
|-
|Jaroslav Čech
|{{dts|15|08|1956}}
|Emeritní duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Rynárec|Rynárci]].
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Václav Říha
|{{dts|29|09|1956}}
|Někdejší spirituál českobudějovického kněžského semináře, později duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost – arciděkanství Nepomuk|Nepomuku]]. Od roku 1952 politický vězeň. Zemřel ve věznici na Mírově na infarkt, který dostal po silném psychickém otřesu. 
|-
|Václav Kahuda
|{{dts|06|11|1956}}
|Osobní děkan. Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Paračov|Paračově]].
|-
|Jan Sklenář
|{{dts|07|12|1956}}
|Kněz. Katecheta ve výslužbě v Pacově. 
|-
|Josef Mojžíš
|{{dts|26|12|1956}}
|Kněz českobudějovické diecéze. Na penzi žil ve Vyšném u Českého Krumlova. 
|-
|Josef Pragr
|{{dts|17|01|1957}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Chřešťovice|Chřešťovicích]]. Osobní děkan. 
|-
|Benedikt Alois Kastner, O.Cist.
|{{dts|21|01|1957}}
|Vyšebrodský cisterciák. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Hořice na Šumavě|Hořicích na Šumavě]], později farář v [[w:Římskokatolická farnost Malšín|Malšíně]]. V roce 1946 se vystěhoval do Rakouska.  
|-
|Jan Matějů
|{{dts|02|02|1957}}
|Bývalý duchovní správce v Kardašově Řečici.   
|-
|Eberhard Winter, O.Cist.
|{{dts|29|03|1957}}
|Vyšebrodský cisterciák. V letech 1919-1945 duchovní správce ve Strýčicích. V letech 1945-1946 žil ve vyšebrodském klášteře, v roce 1946 se vystěhoval do Rakouska. Dožil v cisterciáckém klášteře v Heiligenkreuzu. 
|-
|Jindřich Senft
|{{dts|30|03|1957}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Kolinec|Kolinci]] a později v [[w:Římskokatolická farnost Sušice|Sušici]]. 
|-
|Karel Stibral
|{{dts|22|08|1957}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Blatná|Blatné]], později působil v pražské arcidiecézi.  
|-
|Stanislav Jan Ploner, O.Cist.
|{{dts|04|10|1957}}
|Vyšebrodský cisterciák, někdejší administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Rožmberk nad Vltavou|Rožmberku nad Vltavou]]. Po roce 1945 dožil v Německu.
|-
|Tomáš Harant
|{{dts|19|10|1957}}
|Duchovní správce na Tannabergu u Domažlic. 
|-
|Mons. prof. [[w:Karel Reban|Karel Reban]]
|{{dts|01|11|1957}}
|Kanovník - kustod katedrální kapituly v Českých Budějovicích.
|-
|Cajetan Lang, O.Praem.
|{{dts|16|10|1958}}
|Schlägelský premonstrát. V letech 1941-1945 farář v [[w:Římskokatolická farnost Horní Planá|Horní Plané]]. V roce 1945 odešel do domovské schägelské kanonie v Rakousku. V roce 1946 zde byl zvolen opatem. 
|-
|ThDr. Jan Růžička
|{{dts|14|11|1958}}
|Kněz českobudějovické diecéze, někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Nýrsko|Nýrsku]]. Za 1. světové války polní kurát. Byl zajat na ruské frontě a jako zajatec se dostal až do Persie a k čínským hranicím. Po návratu do vlasti působil jako kněz-fundatista v Malých Svatoňovicích (královéhradecká diecéze). Dožil v Prachaticích, kde je i pohřben.
|-
|Tomáš Geist
|{{dts|30|11|1958}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Boletice|Boleticích]] (v Boleticích působil do roku 1946). Na penzi dožil v Českém Krumlově, pohřben je v Kájově. 
|-
|[[w:Jan Bernardin Skácel|Bernardin Jan Skácel]], OP
|{{dts|02|01|1959}}
|Dominikán. Někdejší spirituál českobudějovického kněžského semináře.  
|-
|Mons. ThDr. Laurenz Niescher
|{{dts|13|04|1959}}
|Rodák z Chvalšin. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Horní Pěna|Horní Pěně]] u Jindřichova Hradce. Někdejší vedoucí církevní [[w:Katolická akce|Katolické akce]] v českobudějovické diecézi. Po druhé světové válce mohl zůstat v Československu. Dožil jako soukromá osoba v Českých Budějovicích, zemřel téměř zapomenut. Pohřben byl na českobudějovickém ''Hřbitově svaté Otýlie''.
|-
|Václav Tlachána
|{{dts|09|05|1959}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Čkyně|Čkyni]]. 
|-
|Jakub Waldmann
|{{dts|05|03|1960}}
|Výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Sušice|Sušici]] a [[w:Římskokatolická farnost Zbynice|Zbynicích]]. Od roku 1959 na odpočinku v charitním domově v Senohrabech (pražská arcidiecéze).
|-
|Eduard Pechtl
|{{dts|06|05|1960}}
|Někdejší farář ve [[w:Římskokatolická farnost Zbytiny|Zbytinách]].
|-
|Josef Bouchal
|{{dts|16|06|1960}}
|Rodák z Lišova, kněz. Někdejší katecheta v Jistebnici. 
|-
|Franz Xaver Heidler
|{{dts|24|06|1960}}
|Kněžské svěcení přijal v roce 1915. Postupně působil ve farnostech [[w:Římskokatolická farnost Benešov nad Černou|Benešov nad Černou]], [[w:Římskokatolická farnost Chvalšiny|Chvalšiny]], [[w:Římskokatolická farnost Pohoří na Šumavě|Pohoří na Šumavě]], [[w:Římskokatolická farnost Blansko u Kaplice|Blansko u Kaplice]], [[w:Římskokatolická farnost Strážný|Strážný]] a [[w:Římskokatolická farnost Volary|Volary]]. Po roce 1945 se vystěhoval do Bavorska.
|-
|Štěpán Koželuha
|{{dts|07|07|1960}}
|V roce 1952 byl krátce (pouze pár měsíců) administrátorem v [[w:Římskokatolická farnost Kovářov|Kovářově]]. Později působil v olomoucké arcidiecézi, jako duchovní správce v Pivíně u Prostějova.
|-
|František Veselý
|{{dts|24|07|1960}}
|Rodák ze Staré Říše na Moravě. Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Soběslav|Soběslavi]]. 
|-
|Engelbert Schwarzbauer
|{{dts|23|11|1960}}
|Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Chvalšiny|Chvalšinách]], později farář v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Vltavice|Dolní Vltavici]] a osobní děkan. Jeden ze zakladatelů ''Díla biskupa Neumanna'' (Bischof-Neumann-Werk), které mělo pečovat o výchovu německojazyčných kněží pro českobudějovickou diecézi. V roce 1946 byl vysídlen do Německa. Dožil v Reinhardsachsenu v Bádensku-Württembersku. 
|-
|František Friedl
|{{dts|04|01|1961}}
|Infulovaný probošt v Jindřichově Hradci. V roce 1959 byl z Jindřichova Hradce na příkaz kapitulního vikáře Titmana odvolán. Dožil v Písku.  
|-
|Antonín Šmelc, O.Praem.
|{{dts|14|02|1961}}
|Premonstrát (zřejmě strahovský). Působil v duchovní správě v [[w:Římskokatolická farnost Milevsko|Milevsku]] a v letech 1957-1959 ve Kdyni. 
|-
|Mons. ThDr. PhDr. [[w:Antonín Eltschkner|Antonín Eltschkner]]
|{{dts|22|02|1961}}
|Generální vikář pražské arcidiecéze a světící biskup pražský. V roce 1940 jej papež Pius XII. jmenoval českobudějovickým biskupem, na nátlak nacistické správy protektorátu Čechy a Morava se však nemohl úřadu ujmout. Řízení diecéze převzal generální vikář, Mons. Jan Cais. Eltschkner se tedy nikdy nestal českobudějovickým biskupem, v letech 1940-1945 měl však vatikánské pověření k udílení biřmování a svěcení na území této diecéze. Po válce zřejmě očekával, že se bude moci úřadu ujmout, v roce 1947 však byl českobudějovickým biskupem jmenován Mons. Josef Hlouch. Eltschkner se poněkud stáhl do ústraní a dožil na Moravě. Po roce 1948 jako jediný z československých biskupů nebyl internován. 
|-
|Kosmas Josef Mlýnský, CCG
|{{dts|05|08|1961}}
|Kněz, člen [[w:Kongregace bratří těšitelů z Gethseman|Kongregace bratří těšitelů z Gethseman]], někdejší superior na [[w:Římskokatolická farnost Tábor-Klokoty|Klokotech u Tábora]].
|-
|Václav Vlášek
|{{dts|07|10|1961}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Bílsko|Bílsku]]. 
|-
|Ferdinand Mathe
|{{dts|05|01|1962}}
|Kněz-katecheta ve Vimperku. Po roce 1945 byl odsunut a dožil v Bavorsku. 
|-
|Bohuslav Poustka
|{{dts|26|02|1962}}
|Někdejší kaplan v Přešticích. Později působil v pražské arcidiecézi. 
|-
|Mons. ThDr. Jan Roubal
|{{dts|27|03|1962}}
|Kanovník katedrální kapituly v Českých Budějovicích.
|-
|Mons. plk. Gustav Šuman
|{{dts|07|04|1962}}
|Vojenský duchovní, rodák z Trhových Svinů. Za druhé světové války vězněn. V roce 1949 odsouzen v politickém procesu. Podařilo se mu uprchnout, emigroval do Německa. 
|-
|prel. Mons. Václav Přibek
|{{dts|06|09|1962}}
|V letech 1938-1946 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Týn nad Vltavou|Týně nad Vltavou]]. Posléze infulovaný prelát v Českém Krumlově. 
|-
|Jan Häusler, O.Melit.
|{{dts|01|12|1962}}
|Maltézský rytíř. Emeritní děkan ve [[w:Římskokatolická farnost Strakonice|Strakonicích]]. 
|-
|František Bouda
|{{dts|29|03|1963}}
|Někdejší katecheta v [[w:Římskokatolická farnost Blatná|Blatné]], v letech 1946-1954 administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Kotouň|Kotouni]]. Na penzi žil v Nepomuku.
|-
|František Kocián
|{{dts|11|08|1964}}
|V letech 1953-1959 interkalární administrátor v Domažlicích. 
|-
|Josef Bouza
|{{dts|30|01|1965}}
|Rodák z Pištína. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Černice|Černici]], vikariátní sekretář vikariátu Český Krumlov. 
|-
|Nikolaus Lonsing, O.Cist. 
|{{dts|08|11|1965}}
|Vyšebrodský cisterciák. Působil v duchovní správě ve farnostech Malšín, Přídolí a Vyšší Brod. Po druhé světové válce byl odsunut do Rakouska. Spolu s opatem Jakschem přišel do kláštera v Reinu a po Jakschově smrti se zde stal představeným pro mnichy z Vyššího Brodu v exilu. 
|-
|Jaroslav Böhm, O.Cr. 
|{{dts|18|12|1965}}
|Křižovník s červenou hvězdou, před rokem 1935 byl krátce kaplanem na cisterciácké faře v [[w:Římskokatolická farnost Boršov nad Vltavou|Boršově nad Vltavou]]. 
|-
|František Vondryska
|{{dts|22|05|1966}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Olešnice|Olešnici u Trhových Svinů]]. 
|-
|Bertrand Ludvík Húska, OP
|{{dts|19|06|1966}}
|Dominikán původem ze Slovenska. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Třeboň|Třeboni]]. 
|-
|J.M. can. Václav Klabouch
|{{dts|03|02|1967}}
|Někdejší farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vrčeň|Vrčeni]]. Od roku 1958 sídelní kanovník českobudějovické kapituly.
|-
|[[w:Václav Bělohlávek|Václav Bělohlávek]], O.Cr.
|{{dts|01|05|1967}}
|Křižovník s červenou hvězdou, někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Klučenice|Klučenicích]], později působil v brněnské diecézi na farách, inkorporovaných křižovnickému řádu. Na penzi žil v Milevsku, v závěru života pak v charitním domově v Senohrabech (pražská arcidiecéze).
|-
|Quirin Ludwig Pinner, O.Cist.
|{{dts|21|01|1968}}
|Vyšebrodský cisterciák. Někdejší farář v Omlenicích u Kaplice. Po roce 1945 nebyl zařazen do odsunu a zůstal v duchovní správě v Omlenicích až do roku 1948. Poslední Mši svatou v Omlenici sloužil 11. dubna 1948, poté se dobrovolně vystěhoval do Rakouska. Dožil v cisterciáckém opatství v Reinu ve Štýrsku. 
|-
|Adolf Hoftych
|{{dts|09|03|1968}}
|Kněz, někdejší katecheta v Kamenici nad Lipou. 
|-
|Bedřich Rožánek
|{{dts|02|04|1968}}
|Někdejší kaplan v Soběslavi.
|-
|[[w:Jan Evangelista Eybl|Jan Evangelista Eybl]]
|{{dts|21|06|1968}}
|Za první světové války byl polním kurátem Rakousko-uherské armády, od roku 1933 byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Kamenný Újezd|Kamenném Újezdě]]. Za druhé světové války vězněn v Terezíně a v Dachau. Dožil na penzi v Hrusicích (pražská arcidiecéze). Z období, kdy byl polním kurátem, se dochoval jeho deník, ve kterém je několikrát zmíněn spisovatel Jaroslav Hašek, který byl s Eyblem ve stejném pluku - z toho plynou domněnky, že Eybl mohl být předlohou feldkuráta Ibla z Haškova románu ''Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války''. Kromě podobnosti jména však pro tuto domněnku neexistují žádné důkazy. Eyblův deník z první světové války je dostupný [https://svejkmuseum.cz/doc/eybl/denik.pdf zde].
|-
|Jan Sukdol
|{{dts|02|01|1969}}
|Po kněžském svěcení působil jako výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Tučapy|Tučapech]]. Později byl kaplanem v [[w:Římskokatolická farnost Borovany|Borovanech]], v roce 1944 se po smrti děkana Šíleného stal v Borovanech farářem. V letech 1953-1960 byl politickým vězněm. Po propuštění se nemohl vrátit do českobudějovické diecéze. Působil jako duchovní správce řeholních sester v Albrechticích u Lanškrouna (královéhradecká diecéze), kde také zemřel. Pohřben byl v Borovanech za účasti biskupa Josefa Hloucha.
|-
|[[w:Adolf Pelikán|Adolf Pelikán]], SJ
|{{dts|18|11|1969}}
|Jezuita, kněz. V roce 1948 krátce spirituál českobudějovického semináře, posléze emigroval. 
|-
|Jan Václav Straka, OMI
|{{dts|02|01|1970}}
|Provinciál ''Kongregace Misionářů oblátů Panny Marie Neposkvrněné''. Od roku 1946 farář v Kájově a ex currendo administrátor v několika okolních farnostech. Obětavě konal bohoslužby i v odlehlých vesnicích, kam dojížděl i ve velkých mrazech na motocyklu. V důsledku toho mu od omrzlin začala odumírat tkáň na nohou, jedna noha mu byla amputována. Byl následně přeložen do Hluboké nad Vltavou a dojížděl na ambulantní léčbu do českobudějovické nemocnice. Posléze mu však musela být amputována i druhá noha. Utrpení spojené se svou nemocí statečně snášel. Pohřben je v Kájově. Jeho postava epizodicky vystupuje v ''Šumavské trilogii'', kterou sepsal kanovník František Hobizal. 
|-
|J.M. can. Antonín Jarolímek
|{{dts|02|03|1970}}
|Někdejší administrátor [[w:Římskokatolická farnost – děkanství u kostela sv. Mikuláše, České Budějovice|katedrální farnosti u sv. Mikuláše v Českých Budějovicích]], později duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Třeboň|Třeboni]]. Čestný kanovník katedrální kapituly. Bratr strahovského opata [[w:Stanislav Bohuslav Jarolímek|Stanislava Bohuslava Jarolímka]] († 1951). 
|-
|František Kubát
|{{dts|02|04|1970}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Tučapy|Tučapech]].
|-
|Franz Bayer
|{{dts|09|06|1970}}
|Někdejší farář ve [[w:Římskokatolická farnost Zbytiny|Zbytinách]]. 
|-
|Jan Unger
|{{dts|06|09|1970}}
|Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Rychnůvek|Rychnůvku]]. Později působil ve [[w:Římskokatolická farnost Vimperk|Vimperku]] a na [[w:Římskokatolická farnost Kvilda|Kvildě]]. V roce 1938 byl přeložen do [[w:Římskokatolická farnost Nedvědice u Soběslavi|Nedvědic u Soběslavi]] a později do [[w:Římskokatolická farnost Ševětín|Ševětína]]. Po druhé světové válce otevřeně vyjadřoval nesouhlas s plošným vysidlováním Němců z jižních Čech. Nějaký čas byl vězněn a později mu byl přikázán pobyt v charitním domově v Senohrabech v pražské arcidiecézi (šlo de facto o internaci). V Senohrabech dožil. Dochovaly se jeho česky psané vzpomínky na působení v Rychnůvku. Tyto Ungerovy vzpomínky jsou dostupné [https://www.kohoutikriz.org/autor.html?id=unger&amp;t=p zde]
|-
|[[w:Antonín Titman|Antonín Titman]]
|{{dts|11|09|1970}}
|V letech 1953-1968 kapitulní vikář diecéze. Dožil v ústraní. 
|-
|Antonín Mědílek
|{{dts|24|10|1970}}
|Rodák z Olešnice (farnost Červený Kostelec, královéhradecká diecéze), působil na Lomci u Vodňan, kde je také pohřben. 
|-
|ThDr. PhDr. František Xaver Hejda
|{{dts|08|01|1971}}
|Kněz, někdejší katecheta v [[w:Římskokatolická farnost Kašperské Hory|Kašperských Horách]].
|-
|ThDr. František Pernegr
|{{dts|09|05|1971}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Křemže|Křemži]]. 
|-
|Herbert Rudolf Pröl, O.Cist.
|{{dts|15|05|1971}}
|Vyšebrodský cisterciák, někdejší administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Přídolí|Přídolí]] a opatský sekretář. Po roce 1945 dožil v Rakousku.
|-
|Jaroslav Šálek
|{{dts|24|05|1971}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Zavlekov|Zavlekově]].
|-
|Josef Hrubý
|{{dts|06|06|1971}}
|Kněz českobudějovické diecéze.
|-
|ThDr. Josef Hlavnička
|{{dts|21|06|1971}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Jistebnice|Jistebnici]].
|-
|Josef Kukla
|{{dts|28|06|1971}}
|Rodák z Libkovy Vody. Kněz českobudějovické diecéze. Středoškolský profesor. 
|-
|Klement M. Svobodník, CFSsS
|{{dts|05|07|1971}}
|Generální superior Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti v Českých Budějovicích. 
|-
|František Korál
|{{dts|24|09|1971}}
|Dlouholetý (1916-1970) duchovní správce ve [[w:Římskokatolická farnost Strašín|Strašíně]]. 
|-
|Václav Makovec
|{{dts|01|10|1971}}
|Kněz českobudějovické diecéze a básník.
|-
|Josef Lávička, CSsR
|{{dts|17|11|1971}}
|Redemptorista. Duchovní správce na [[w:Římskokatolická farnost Lomec|Lomci u Vodňan]].
|-
|Mons. Prof. ThDr. [[w:Josef Hlouch|Josef Hlouch]]
|{{dts|10|06|1972}}
|Rodem Moravan z Lipníku u Třebíče, někdejší profesor teologické fakulty v Olomouci. Od roku 1947 diecézní biskup českobudějovický. Biskupský úřad mohl fakticky vykonávat pouze v letech 1947-1950 a 1968-1972. Dne 9. června 1972 byl zbit při výslechu příslušníky StB a následujícího dne zemřel. Bývá označován za nekrvavého mučedníka. Od března roku 2018 probíhá jeho beatifikační proces. 
|-
|Ignác Miklík, CSsR
|{{dts|04|09|1972}}
|Redemptorista. Ve 30. letech 20. století působil v juvenátě kongregace redemptoristů v Libějovicích (farnost Chelčice), po roce 1950 působil nějaký čas ve [[w:Římskokatolická farnost Rudolfov|farnosti Rudolfov]]. Dožil v Opavě u řeholních sester v ústavu ''Marianum''.
|-
|Václav Antony
|{{dts|07|09|1972}}
|Rodák z Blatné. Působil jako katecheta na gymnáziu v Domažlicích, pak v letech 1940-1949 arciděkan tamtéž. V letech 1949-1960 politický vězeň, pak v civilním zaměstnání. V roce 1969 se mohl vrátit do oficiální pastorace. Působil na děkanství při katedrále v Českých Budějovicích a následně v letech 1971-1972 ve Veselí nad Lužnicí. 
|-
|Emil Prukner
|{{dts|30|01|1973}}
|Rodák z Domažlic, někdejší administrátor ve Švihově. 
|-
|[[w:Dominik Kaindl|Dominik Kaindl]], O.Cist.
|{{dts|22|02|1973}}
|Vyšebrodský cisterciák. Opat-koadjutor vyšebrodského kláštera, po roce 1945 dožil v opatství Rein v Rakousku.
|-
|Karel Brčák
|{{dts|24|02|1973}}
|Kněz-katecheta v [[w:Římskokatolická farnost Březnice|Březnici]], později v téže funkci v Domažlicích (původně českobudějovická diecéze). Za druhé světové války perzekuován. V roce 1948 odešel na odpočinek do rodných Bernartic u Milevska, kde dožil. 
|-
|Ján Maria Polakovič, CCG
|{{dts|25|08|1973}}
|Slovák. Kněz, člen [[w:Kongregace bratří těšitelů z Gethseman|Kongregace bratří těšitelů z Gethseman]], v letech 1936-1939 superior řeholního domu těšitelů v Nepomuku. 
|-
|J.M. can. [[w:Miloslav Trdla|Miloslav Trdla]]
|{{dts|07|01|1974}}
|Kanovník českobudějovické kapituly. Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Tábor|Táboře]], v letech 1972-1974 navíc kapitulní vikář českobudějovické diecéze. 
|-
|Nivard Sulzer, O.Cist.
|{{dts|28|01|1974}}
|Vyšebrodský cisterciák, někdejší kaplan [[w:Římskokatolická farnost Vyšší Brod|farnosti Vyšší Brod]]. Dožil v Rakousku. 
|-
|Karel Josef Stuchlík, O.Praem.
|{{dts|11|03|1974}}
|Strahovský premonstrát. V letech 1939-1941 kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Sepekov|Sepekově]].
|-
|Josef Brož
|{{dts|04|09|1974}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Lidmaň|Lidmani]]. 
|-
|[[w:Ludvík Spurný|Ludvík Ant. Spurný]], OFM
|{{dts|09|09|1974}}
|Františkán. Někdejší kvardián františkánského kláštera v Jindřichově Hradci. 
|-
|Alois Havlíček
|{{dts|13|12|1974}}
|Dlouholetý farář v [[w:Římskokatolická farnost Pohoří|Pohoří]]. Narodil se v Přílepově, farnost Kostelec nad Vltavou. Na kněze vysvěcen v roce 1909. Necelý půlrok byl kaplanem v Zátoni, potom kaplanem v Pohoří, v roce 1916 krátce administrátorem. V letech 1916–1917 postupně administrátorem v Drahenicích a Černívsku. V roce 1917 se vrátil jako farář do Pohoří, kterým zůstal do roku 1964. Později jmenován osobním děkanem. Ještě do roku 1971 bydlel v Pohoří na faře a vypomáhal v duchovní správě, když už byla farnost administrována z Mirovic. V roce 1971 se odstěhoval do Putimi, kde v prosinci 1974 zemřel ve věku více než 90 let. Je pochován v Putimi.
|-
|Evermod Friedrich Gross, O.Praem.
|{{dts|24|01|1975}}
|Schlägelský premonstrát. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Horní Planá|Horní Plané]] a [[w:Římskokatolická farnost Frymburk|Frymburku]]. Po roce 1945 byl odsunut a dožil ve schlägelské kanonii premonstrátů v Rakousku. 
|-
|Jan Pour
|{{dts|27|12|1975}}
|Osobní děkan. V letech 1937-1960 farář v [[w:Římskokatolická farnost Kostelec|Kostelci]]. Za druhé světové války byl zapojen do protinacistického odboje a v letech 1942-1945 byl vězněn. Dožil na penzi ve Smilkově u Votic. Byl v Kostelci posledním sídelním duchovním správcem. 
|-
|Celsus Létavka, OFM
|{{dts|16|02|1976}}
|Františkán, kněz. Někdejší kvardián františkánského konventu v Jindřichově Hradci, představený řeholního domu v Českých Budějovicích-Čtyřech Dvorech. 
|-
|Antonín Kostelka, CSsR
|{{dts|28|02|1976}}
|Redemptorista, kněz. Nějaký čas působil v redemptoristické koleji v Českých Budějovicích.
|-
|Fritz Hofmann
|{{dts|09|01|1977}}
|Někdejší děkan v [[w:Římskokatolická farnost Prachatice|Prachaticích]]. Po roce 1945 nebyl nuceně odsunut (v Prachaticích po celou dobu druhé světové války nevystupoval protičesky, naopak byl všeobecně oblíben), ale bylo mu umožněno se mimo odsunovou vlnu vystěhovat do Bavorska. Vyučoval pak dogmatiku na teologických fakultách v Pasově a Würzburgu. Jako doprovod würzburgského biskupa se účastnil jednání druhého vatikánského koncilu. 
|-
|Jaromír Vochoč
|{{dts|02|11|1977}}
|Kněz českobudějovické diecéze, rodák z Domažlic. Později žil v exilu v Kanadě – stal se obětí svého povolání (byl svědkem dopravní nehody, a jelikož s sebou zrovna měl olej k pomazání nemocných, zaopatřoval umírající oběť nehody – přitom byl sám sražen autem jedoucím v protisměru a na místě zemřel).
|-
|Josef Schreier
|{{dts|19|12|1977}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Katovice|Katovicích]]. 
|-
|[[w:Antonín Voráček|Antonín Voráček]], O.Melit.
|{{dts|16|04|1978}}
|Maltézský rytíř. Rodák ze Švihova. Děkan ve [[w:Římskokatolická farnost Strakonice|Strakonicích]] a profesor na místním gymnáziu. Člen několika strakonických kulturních a sportovních organizací. Za druhé světové války se zapojil do protinacistického odboje. V letech 1953-1960 politický vězeň. Dožil jako soukromá osoba v rodišti, nicméně se nadále snažil ilegálně pokračovat v řeholním životě. 
|-
|Josef Šorna
|{{dts|11|10|1978}}
|Osobní děkan. Duchovní správce ve [[w:Římskokatolická farnost Hvožďany|Hvožďanech]].
|-
|Ludwig Jilek
|{{dts|23|01|1979}}
|Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost České Žleby|Českých Žlebech]]. Po roce 1945 žil a kněžsky působil v Bavorsku. 
|-
|Josef Hlavatý, SDB
|{{dts|31|03|1979}}
|Salesián, duchovní správce řeholních sester v Oseku u Strakonic (farnost Radomyšl). 
|-
|Karel Prokop Švarc
|{{dts|26|10|1979}}
|Někdejší farář ve [[w:Římskokatolická farnost Frymburk|Frymburku]].
|-
|[[w:Karel Method Klement|Method Karel Klement]], OSB
|{{dts|07|11|1979}}
|Emauzský benediktin. Někdejší spirituál českobudějovického semináře. 
|-
|Josef Pynta
|{{dts|07|11|1979}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Soběslav|Soběslavi]], později děkan v [[w:Římskokatolická farnost Jistebnice|Jistebnici]].
|-
|Vladislav Zborovský
|{{dts|27|11|1979}}
|Rodák z Uhlířských Janovic. Narodil se 19. dubna 1934 a v červnu 1957 byl vysvěcen na kněze. V letech 1958–1972 byl administrátorem v [[w:Římskokatolická farnost Mirovice|Mirovicích]] (od roku 1964 také excurrendo v [[w:Římskokatolická farnost Pohoří|Pohoří]]). Od roku 1972 byl administrátorem v [[w:Římskokatolická farnost Planá nad Lužnicí|Plané nad Lužnicí]] a od roku 1976 až do své smrti ve [[w:Římskokatolická farnost Staňkov|Staňkově]]. Na chodníku v ulici 28. října ve Staňkově jej zastihl infarkt, jemuž ve stodské nemocnici podlehl. Bylo mu 45 let. Pohřeb ve Staňkově proběhl 4. 12. 1979. Je pochován v rodinném hrobě v Uhlířských Janovicích. Mezi věřícími byl velmi oblíbený.
|-
|[[w:Antonín Jaroslav Kadaník|Antonín Jaroslav Kadaník]], CFSsS
|{{dts|31|12|1979}}
|Kněz kongregace petrinů. V letech 1940-1942 působil v petrinské komunitě v Písku a zároveň byl novicmistrem. Posléze se stal generálním superiorem kongregace petrinů. Po roce 1948 byl perzekvován, v roce 1953 byl odsouzen k deseti letům vězení. Po propuštění dostal &quot;státní souhlas&quot; k výkonu duchovenské služby, a nastoupil jako duchovní správce k sestrám Vincentkám, které pracovaly v domově důchodců v Přelouči (královéhradecká diecéze). Zde prožil celý zbytek svého života. 
|-
|Bedřich Bohdal
|{{dts|17|01|1980}}
|Rodem z Hlubočce u Opavy. Nějaký čas byl farářem v Klenčí pod Čerchovem. Dožil v rodišti. 
|-
|Jiří Jiljí Bouz, III. OP
|{{dts|30|08|1980}}
|Bývalý dominikán, pak dominikánský terciář. Bratr Aleše Bouze III. OP (viz r. 1942 tohoto seznamu). Ještě jako řeholník působil v Třeboni, po přechodu do třetího řádu vystřídal několik působišť na diecézních farách. V závěru života výpomocný duchovní v Dráchově u Veselí nad Lužnicí. Zemřel v nemocnici v Táboře. Pohřben v hrobě svých příbuzných v Kácově na Kutnohorsku.
|-
|Jiří Dvořák
|{{dts|08|09|1980}}
|Bývalý dominikán, v letech 1930-1932 kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Třeboň|Třeboni]]. 
|-
|[[w:Václav Wohlmut|Václav Wohlmut]]
|{{dts|16|09|1980}}
|Rodák ze Skašova u Nepomuku. Po maturitě na gymnáziu v Klatovech nastoupil na Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1939 se  stal jednou z obětí razie na vysokoškolské studenty a až do roku 1945 byl vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen. Zde mnoho trpěl a tehdy také dal slib Panně Marii, že pokud přežije, stane se knězem. Po skončení války skutečně vstoupil do kněžského semináře v Českých Budějovicích. Po završení studií a vysvěcení na kněze zůstal v kněžském semináři jako jeden z vyučujících. Po roce 1950, kdy byl českobudějovický seminář zrušen, nastoupil do farní pastorace. Vystřídal několik venkovských farností a nakonec v letech 1953-1962 působil ve [[w:Římskokatolická farnost Strmilov|Strmilově]]. V uvedeném roce mu byl odňat státní souhlas k veřejné kněžské službě. Poté až do roku 1968 pracoval v civilním zaměstnání. V roce 1968 mu bylo umožněno vrátit se k veřejné pastoraci. Krátce působil ve Zlaté Koruně na Českokrumlovsku, následně se mohl vrátit do Strmilova, kde již kdysi působil. Zde působil až do konce života.
|-
|Václav Čížek
|{{dts|24|09|1980}}
|Duchovní správce ve [[w:Římskokatolická farnost Střížov|Střížově]].
|-
|Josef Kníže
|{{dts|25|10|1980}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Křemže|Křemži]].
|-
|Josef Pitra
|{{dts|01|12|1980}}
|Někdejší kaplan v Soběslavi. Později působil v [[w:Římskokatolická farnost Týn nad Vltavou|Týně nad Vltavou]].
|-
|František Kukačka
|{{dts|28|04|1981}}
|Někdejší farář ve Lhenicích. Pohřben v Prachaticích. 
|-
|Václav od Nejsvětější Svátosti Karel Vystrčil, OAD
|{{dts|25|11|1981}}
|Člen řádu bosých augustiniánů, někdejší převor řádového konventu ve Lnářích, nějaký čas též spravoval [[w:Římskokatolická farnost Lnáře|lnářskou farnost]], v letech 1958-1981 administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Kasejovice|Kasejovicích]].
|-
|Karel Tomšů
|{{dts|25|01|1982}}
|Po vysvěcení na kněze působil ve [[w:Římskokatolická farnost Veselí nad Lužnicí|Veselí nad Lužnicí]] a následně v [[w:Římskokatolická farnost Týn nad Vltavou|Týně nad Vltavou]], od roku 1938 působil na českobudějovické konzistoři. Po roce 1950 byl nějaký čas z politických důvodů vězněn. V roce 1952 se mohl vrátit k veřejné kněžské službě. Působil postupně jako duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Bukovsko|Dolním Bukovsku]], [[w:Římskokatolická farnost Neustupov|Neustupově]] a nakonec od roku 1968 v [[w:Římskokatolická farnost Bechyně|Bechyni]]. Zemřel při autonehodě. 
|-
|Isidor Gabriel
|{{dts|08|05|1982}}
|Po kněžském svěcení byl ustanoven kaplanem v [[w:Římskokatolická farnost Nová Bystřice|Nové Bystřici]] a od roku 1931 ve [[w:Římskokatolická farnost Strážný|Strážném]]. Ve Strážném pak v letech 1936-1940 byl farářem. V letech 1940-1945 děkan ve [[w:Římskokatolická farnost Vimperk|Vimperku]]. V červenci 1946 byl odsunut do Bavorska, kde byl jmenován farářem farnosti Kirchberg am Wald v pasovské diecézi. V roce 1971 odešel do penze. I po odchodu na odpočinek se věnoval duchovní správě: vykonával duchovní službu v jednom z církevních charitních domovů. Pohřben byl v Kirchbergu.
|-
|[[w:Václav Josef Holas|Václav Josef Holas]], OSA
|{{dts|16|07|1982}}
|Obutý augustinián, kněz. V letech 1949-1950 převor augustiniánského konventu v Domažlicích. 
|-
|Štefan Pataky
|{{dts|30|01|1983}}
|Slovák, rodem ze Spišského Podhradie. Kněžské svěcení přijal v r. 1939 v Segedíně. V letech 1959-1964 interkalární administrátor v Domažlicích.  
|-
|Jan Stejskal
|{{dts|08|03|1983}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Chelčice|Chelčicích]].
|-
|Basil Bedřich Lang, OSB
|{{dts|02|04|1983}}
|Emauzský benediktin. Nějaký čas působil jako výpomocný duchovní v Kovářově. 
|-
|Stanislav Brabec
|{{dts|18|06|1983}}
|Duchovní správce Šedých sester III. řádu sv. Františka na Lomci u Vodňan.  
|-
|Pavel Nemeškal, SJ
|{{dts|16|09|1983}}
|Jezuita, rodem Moravan z brněnské diecéze. Na kněze byl vysvěcen v roce 1936. Vyučoval filosofii a psychologii v jezuitské škole v Děčíně. V roce 1950 byl internován v Bohosudově. Zde začal trpět sluchovými potížemi. Byl převezen do vězeňské nemocnice v Semilech, kde mu však tamní &quot;léčba&quot; spíše ještě více uškodila. V roce 1953 se dostal - již téměř zcela ohluchlý - do kněžského domova na Moravci (brněnská diecéze). Odtud se zhruba po deseti letech dostal jako domácí kněz k sestrám boromejkám, sloužícím v domově důchodců v Kůsově u Vimperka. Zde prožil zbytek života. Vedle obětavé kněžské služby se stále samostudiem vzdělával ve filosofických disciplinách. Poslední pozemské rozloučení se konalo ve farním kostele ve Stachách u Vimperka, pohřben byl v rodných Radkovicích u Hrotovic.  
|-
|Jan Skřivan
|{{dts|20|09|1984}}
|Někdejší děkan v [[w:Římskokatolická farnost Mirovice|Mirovicích]], později administrátor v Kasejovicích, dožil v charitním domově v Senohrabech (pražská arcidiecéze).
|-
|Jaroslav Jarma
|{{dts|26|09|1984}}
|Někdejší administrátor v Čížkově.
|-
|Hroznata Frant. Geršl, CCG
|{{dts|02|10|1984}}
|Kněz, člen [[w:Kongregace bratří těšitelů z Gethseman|Kongregace bratří těšitelů z Gethseman]], v letech 1941-1948 působil v [[w:Římskokatolická farnost – arciděkanství Nepomuk|Nepomuku]]. 
|-
|ThDr. [[w:Augustin Malý|Augustin Malý]]
|{{dts|16|11|1984}}
|Kněz, starozákonní biblista, vyučující v kněžském semináři v Českých Budějovicích, v letech 1968-1972 generální vikář diecéze. V závěru života duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Onšov|Onšově]]. Spolupracoval na překladu ''Jeruzalémské bible'' do češtiny.
|-
|Karel Janeček
|{{dts|09|03|1985}}
|Administrátor v Křemži a ex currendo v Kamenném Újezdě.
|-
|Norbert Vodenka, O.Cist.
|{{dts|30|03|1985}}
|Vyšebrodský cisterciák. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Malšín|Malšíně]]. Po druhé světové válce nebyl odsunut, nicméně v roce 1950 emigroval do Německa. Po smrti byl převezen do cisterciáckého opatství v Heiligenkreuzu a pohřben na tamním klášterním hřbitově. 
|-
|Alois Jakub Matulík, CCG
|{{dts|08|04|1985}}
|Kněz, člen [[w:Kongregace bratří těšitelů z Gethseman|Kongregace bratří těšitelů z Gethseman]], duchovní správce na [[w:Římskokatolická farnost Tábor-Klokoty|Klokotech u Tábora]].
|-
|Mořic Frant. Kunovjánek, OFM
|{{dts|21|04|1985}}
|Františkán, poslední kvardián konventu v Bechyni před jeho likvidací v rámci Akce K. Po záboru kláštera mu bylo umožněno působit ve farní duchovní správě. Postupně působil ve [[w:Římskokatolická farnost Vodňany|Vodňanech]] a v [[w:Římskokatolická farnost Myšenec|Myšenci]] u Protivína. 
|-
|[[w:Jan Blesík|Jan Blesík]], CSsR
|{{dts|14|06|1985}}
|Redemptorista. Jako kněz působil nějaký čas v redemptoristické koleji v Českých Budějovicích. Po roce 1950 byl deset let vězněn a závěr života strávil v Praze na hradčanském Novém Světě a vypomáhal v malostranském kostele sv. Kajetána. Spisovatel. 
|-
|Rudolf Kohout
|{{dts|29|08|1985}}
|Děkan ve [[w:Římskokatolická farnost Vimperk|Vimperku]]. Okrskový vikář prachatického vikariátu.
|-
|Bohumil Marouš
|{{dts|04|10|1985}}
|Osobní děkan. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Hartmanice|Hartmanicích]]. V roce 1949 byl zatčen za to, že pomáhal organizovat ilegální útěky za hranice komunistického Československa. Po propuštění byl nějaký čas bez &quot;státního souhlasu&quot; a pracoval jako dělník u Pozemních staveb. K oficiální pastorační činnosti se mohl vrátit až v roce 1968. Působil pak ve farnosti Dolní Lukavice a od 1. 5. 1974 do 31. 8. 1984 jako děkan ve Kdyni (okres Domažlice) a okolních farnostech (Svatá Anna-Tannaberk a Hyršov). Závěr života prožil v charitním domově na Moravci (brněnská diecéze).
|-
|František Bernard Šiman, CFSsS
|{{dts|17|01|1986}}
|Kněz kongregace petrinů, duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Sedlice|Sedlici u Blatné]].
|-
|Antonín Prokeš
|{{dts|03|05|1986}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Železná Ruda|Železné Rudě]].
|-
|Oldřich Hajtmar, OFMCap.
|{{dts|08|08|1986}}
|Kapucín, kněz. Před rokem 1950 působil v konventu v Sušici. V závěru života byl farářem v Tršicích v olomoucké arcidiecézi. 
|-
|Václav Nápravník
|{{dts|24|12|1986}}
|Působil jako kněz-katecheta v Lomnici nad Lužnicí a v Chlumu u Třeboně. Za druhé světové války byl internován spolu s jinými kněžími v Zásmukách u Prahy. Později farář v [[w:Římskokatolická farnost Římov|Římově]]. Osobní děkan. Pohřben na [[w:Hřbitov svaté Otýlie|Hřbitově sv. Otýlie]] v Českých Budějovicích.
|-
|Justin František Šít, O.Praem.
|{{dts|27|12|1986}}
|Strahovský premonstrát, někdejší farář ve Velké Chyšce. 
|-
|Udalrich Alois Klaschka, O.Cist.
|{{dts|12|05|1987}}
|Vyšebrodský cisterciák, někdejší převor vyšebrodského kláštera, za druhé světové války byl &quot;uklizen&quot; jako farář do [[w:Římskokatolická farnost Chanovice|Chanovic]] na Šumavě. Po válce byl krátce [[w:Římskokatolická farnost Vyšší Brod|vyšebrodským farářem]], 26. prosince 1950 emigroval tajně do Rakouska. Dožil v klášteře v Reinu v exilové vyšebrodské komunitě. 
|-
|Jan Skala
|{{dts|11|06|1987}}
|Někdejší duchovní správce ve Kdyni na Šumavě. 
|-
|Karel Petr Menhart, OP
|{{dts|07|01|1988}}
|V roce 1949 byl vysvěcen na kněze pro českobudějovickou diecézi, čtyři roky prožil jako kaplan v různých farnostech. Poté emigroval. Působil jako archivář na ordinariátu diecéze Feldkirchen v Rakousku. V roce 1983 vstoupil do dominikánského řádu (věčné řeholní sliby skládal již na smrtelné posteli).
|-
|Jaroslav Císler
|{{dts|18|02|1988}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Pacov|Pacově]]. 
|-
|Josef Nedoma
|{{dts|13|03|1988}}
|Administrátor ve Kdyni. Zemřel náhle při Mši svaté.
|-
|Gaudenc František Kašík, OFMCap.
|{{dts|17|03|1988}}
|Kapucín. Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Besednice|Besednici]]. 
|-
|Václav Matějů
|{{dts|19|06|1988}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Kamenice nad Lipou|Kamenici nad Lipou]].
|-
|Josef Dvořák
|{{dts|05|07|1988}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Bernartice (u Milevska)|Bernarticích u Milevska]]. 
|-
|Miroslav Pavlů
|{{dts|06|01|1989}}
|Rodák z Kunžaku. Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Vimperk|Vimperku]]. V roce 1950 emigroval. V letech 1951-1954 působil v Alžíru, od roku 1954 pak v Kanadě. 
|-
|Rudolf Tichý
|{{dts|11|11|1989}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Třebsko|Třebsku]]. Osobní děkan.
|-
|František Veselý
|{{dts|02|02|1990}}
|V letech 1945-1953 děkan v [[w:Římskokatolická farnost Mladá Vožice|Mladé Vožici]] (toho času byl nejmladším knězem s titulem děkana v českobudějovické diecézi). Z Vožice musel odejít nedobrovolně na státní zásah. V letech 1953-1972 byl administrátorem ve [[w:Římskokatolická farnost Vodňany|Vodňanech]]. Poté se mohl do Mladé Vožice vrátit. Byl mezi svými farníky všeobecně oblíbenou osobností. V Mladé Vožici je též pohřben. 
|-
|Ivan Josef Karkoška, O.Praem.
|{{dts|11|09|1990}}
|Strahovský premonstrát, někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Sepekov|Sepekově]].
|-
|František Benda
|{{dts|18|02|1991}}
|Kněz pražské arcidiecéze, duchovní správce sester boromejek v Kůsově ([[w:Římskokatolická farnost Stachy|farnost Stachy]]). 
|-
|František Bezpalec
|{{dts|10|03|1992}}
|Někdejší duchovní správce farnosti Bukovec u Domažlic, v roce 1955 se jej kapitulní vikář Titman pokusil suspendovat za to, že nečetl pastýřský list k desátému výročí osvobození Československa Rudou armádou. Tato suspenze byla později prohlášena za neplatnou. Bezpalec byl posléze ustanoven farářem v [[w:Římskokatolická farnost Hluboká nad Vltavou|Hluboké nad Vltavou]]. Pohřben na [[w:Hřbitov svaté Otýlie|Hřbitově sv. Otýlie]] v Českých Budějovicích v oddělení kněžských hrobů.  
|-
|Václav Skala
|{{dts|29|04|1992}}
|V letech 1952-1991 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Kovářov|Kovářově]]. Dožil v charitním domově na Moravci (brněnská diecéze). 
|-
|Mons. ThDr. Josef Krčál 
|{{dts|26|05|1992}}
|Narozen r.1913 v [[w:Římskokatolická farnost Pavlov u Radostína nad Oslavou|Pavlově]] v děkanství velkomeziříčském v brněnské diecézi. Kněžské svěcení v r. 1938 v Českých Budějovicích. Primice v r. 1938 v Pavlově. V r. 1946 doktorem theologie na Karlově univerzitě v Praze. V r. 1972 kaplan Svatého Otce monsignore. Jako duch. správce sloužil v [[w:Římskokatolická farnost Sušice|Sušici]], dále v Měčíně, Předslavi, Němčicích, dále v Drahově, Hamrech. Nejdéle pak od r. 1959-1991 ve [[w:Římskokatolická farnost Vyšší Brod|Vyšším Brodě]], Loučovicích a Malšíně. Osobní děkan. Na sklonku života pobýval v Charitním domově v Moravci. Je pochován na hřbitově ve Vyšším Brodě.   
|- 
|Cyril Václav Kaňák, CFSsS
|{{dts|05|08|1992}}
|Kněz kongregace petrinů. Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost sv. Cyrila a Metoděje České Budějovice – Suché Vrbné|Českých Budějovicích-Suchém Vrbném]] (tehdy zde ještě nebyla farnost). Později působil v duchovní správě v [[w:Římskokatolická farnost Hartvíkov|Hartvíkově]] a následně na Klatovsku. 
|-
|[[w:Jan Smrčina|Jan Smrčina]]
|{{dts|11|12|1992}}
|Na kněze vysvěcen v roce 1935. V letech 1941-1959 farář v [[w:Římskokatolická farnost Tochovice|Tochovicích]]. V letech 1959-1960 politický vězeň, poté až do roku 1968 byl bez &quot;státního souhlasu&quot;. Poté v letech 1968-1973 byl administrátorem farnosti Kamenický Šenov v litoměřické diecézi. V závěru života byl v téže diecézi výpomocným duchovním farnosti Horní Poustevna. Katalogy litoměřické diecéze jej uvádějí jako kněze českobudějovické diecéze, čili zřejmě přes dlouhodobé působení na severu Čech zůstal celoživotně inkardinován v Českých Budějovicích.
|-
|Jaroslav Holub
|{{dts|08|03|1993}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Trhové Sviny|Trhových Svinech]] a ex currendo administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Olešnice|Olešnici]]. V letech 1950-1963 vedl obsahově velmi zajímavou kroniku farnosti Trhové Sviny. V této kronice velmi otevřeně zaznamenával pro církev těžké poměry po komunistickém převratu. Zaznamenával také různé události z okolních farností (zejména jde o záznamy o překládání kněží mezi farnostmi atd.). Kroniku přestal vést v roce 1963 poté, co ji četl okresní církevní tajemník, a věci v ní zapsané použil jednak proti samotnému děkanu Holubovi, jednak proti některým věřícím.
|-
|Nepomucen Vojtěch Tvrdek, CFSsS
|{{dts|16|07|1993}}
|Někdejší generální superior kongregace petrinů. Duchovní správce na Lomci u Vodňan.
|-
|[[w:Josef Peksa (1919)|Josef Peksa]]
|{{dts|22|12|1993}}
|Působil postupně ve [[w:Římskokatolická farnost Velhartice|Velharticích]], [[w:Římskokatolická farnost Sušice|Sušici]] a [[w:Římskokatolická farnost Železná Ruda|Železné Rudě]]. V říjnu 1948 emigroval a od roku 1951 působil v krajanské duchovní správě v Austrálii, po roce 1989 se vrátil do vlasti. Dožil v charitním domově v Senohrabech (pražská arcidiecéze). 
|-
|Antonín Prager
|{{dts|23|06|1994}}
|Rodák z Myšence u Písku. Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Sušice|Sušici]].
|-
|Stanislav Skuhrovec, CSsR
|{{dts|06|08|1994}}
|Redemptorista, kněz. V letech 1949-1950 působil v koleji v Českých Budějovicích. 
|-
|[[w:Vladimír Třebín|Vladimír Třebín]]
|{{dts|12|08|1994}}
|Administrátor v Olešnici u Trhových Svinů. Bývalý agent StB.
|-
|[[w:František Daniel Merth|František Daniel Merth]]
|{{dts|11|04|1995}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Strašín|Strašíně]]. Básník.
|-
|[[w:Jan Preisler (kněz)|Jan Preisler]]
|{{dts|17|04|1995}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Čkyně|Čkyni]], předtím ve [[w:Římskokatolická farnost Vimperk|Vimperku]]. Zavražděn na čkyňské faře.
|-
|Jan Kotál
|{{dts|19|12|1996}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Sušice|Sušici]]. 
|-
|Karel Kostelecký
|{{dts|16|01|1997}}
|Kněz českobudějovické diecéze, narozen 20. listopadu 1916 v Nové Cerekvi, na kněze vysvěcen 1. 5. 1940, působil jako kaplan v Březnici (do roku 1947), dále krátce v Soběslavi (1947–1949) a Volenicích (1949–1951). V letech 1951–1954 absolvoval vojenskou službu u PTP. Potom působil v Klokotech (1954–1968), v Plané nad Lužnicí (1968–1972) a od roku 1972 jako duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Mirovice|Mirovicích]]. Pohřben byl  24. 1. 1997 na hřbitově v Klokotech.
|-
|Jan Václav Jindra, CFSsS
|{{dts|28|03|1997}}
|Kněz kongregace petrinů, duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Záhoří|Záhoří]].
|-
|ICDr. Kanisius Leopold Noschitzka, O.Cist.
|{{dts|20|05|1997}}
|Vyšebrodský cisterciák, někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Strýčice|Strýčicích]]. Později působil na generální kurii cisterciáckého řádu v Římě. V roce 1963 přešel do cisterciáckého opatství v Heiligenkreuzu, kde vyučoval morální teologii a církevní právo na místním teologickém učilišti (později ''Philosophisch-Theologische Hochschule Benedikt XVI. in Heiligenkreuz'').
|-
|Josef Šmídl
|{{dts|12|06|1997}}
|Někdejší kněz českobudějovické diecéze (nepodařilo se však dohledat, kde přesně působil). V roce 1947 přešel do litoměřické diecéze a v letech 1948-1950 byl jedním ze sekretářů biskupa Štěpána Trochty. Od r. 1991 čestný kanovník litoměřické kapituly. 
|-
|Václav Kraus
|{{dts|15|06|1997}}
|V letech 1982-1985 kaplan v Českém Krumlově a administrátor ex currendo v Přídolí. Následně v letech 1985-1992 děkan v Táboře, poté až do své smrti děkan v Mladé Vožici. Ex currendo působil rovněž ve farnostech Nová Ves u Mladé Vožice, Šebířov, Chýnov, Malšice, Opařany a Stádlec.
|-
|Mons. [[w:Jaromír Korejs|Jaromír Korejs]]
|{{dts|17|06|1997}}
|Na kněze byl vysvěcen pro litoměřickou diecézi. V roce 1952 byl krátce uvězněn, po propuštění byl až do roku 1956 bez &quot;státního souhlasu&quot;. V uvedeném roce získal &quot;státní souhlas&quot; pro českobudějovickou diecézi. V letech 1956-1968 postupně působil ve farnostech [[w:Římskokatolická farnost Chřešťovice|Chřešťovice]], [[w:Římskokatolická farnost Písek|Písek]], [[w:Římskokatolická farnost Strakonice|Strakonice]], [[w:Římskokatolická farnost Planá nad Lužnicí|Planá nad Lužnicí]] a [[w:Římskokatolická farnost Opařany|Opařany]]. V roce 1968 se mohl vrátit do litoměřické diecéze jako sekretář biskupa Štěpána Trochty. Po Trochtově smrti v roce 1974 odešel do pražské arcidiecéze a po zbytek života byl farářem farnosti Křečovice. 
|-
|Tomáš Pirný
|{{dts|04|09|1997}}
|Někdejší administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Jistebnice|Jistebnici]]. Později působil v litoměřické diecézi, naposledy jako duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Mašťov|Mašťově]].
|-
|Josef Novák
|{{dts|22|12|1997}}
|Administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Vrčeň|Vrčeni]].
|-
|Gabriel Vlastimil Kofroň, O.Praem.
|{{dts|18|01|1999}}
|Strahovský premonstrát. V letech 1990-1997 duchovní správce v Sedlici u Blatné. 
|-
|Roger Jaroslav Koleta, OFMConv. 
|{{dts|02|02|1999}}
|Minorita. Rodák z Červeného Kostelce v královéhradecké diecézi. V letech 1955-1956 interkalární administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Rožmberk nad Vltavou|Rožmberku nad Vltavou]]. 
|-
|[[w:Xaver Švanda|Xaver Švanda]], O.Cist.
|{{dts|10|03|1999}}
|Vyšebrodský cisterciák, někdejší administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Malonty|Malontech]] a později ve [[w:Římskokatolická farnost Lhenice|Lhenicích]]. Dožil ve vyšebrodském klášteře.
|-
|Václav Čeněk Sedláček, OSA
|{{dts|21|03|1999}}
|Obutý augustinián, kněz. V letech 1945-1949 převor augustiniánského konventu v Domažlicích. V roce 1949 emigroval do SRN a dožil v augustiniánském konventu ve Zwieselu. 
|-
|Anton Šimurda
|{{dts|14|06|1999}}
|Duchovní správce ve [[w:Římskokatolická farnost Smilovy Hory|Smilových Horách]].
|-
|Donát Barták, OFMCap.
|{{dts|24|06|1999}}
|Kapucín. Těměř čtyřicet let byl administrátorem v [[w:Římskokatolická farnost Protivín|Protivíně]]. Dožil jako duchovní správce Šedých sester III. řádu sv. Františka na Lomci u Vodňan.
|-
|Wolfgang Jileček
|{{dts|06|10|1999}}
|Rodák z Husince, někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Vimperk|Vimperku]], později farář v [[w:Římskokatolická farnost Jinín|Jiníně]]. Psán též jako ''Volfgang Jileček''. 
|-
|Jiří Mráz
|{{dts|15|12|1999}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Bělčice|Bělčicích]].
|}

[[Kategorie:Seznamy zemřelých kněží českobudějovické diecéze]]</text>
      <sha1>9og44j6otwi7rwg0737nlcculuqaf4z</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8170</id>
    <revision>
      <id>44519</id>
      <parentid>44463</parentid>
      <timestamp>2021-09-28T16:59:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>185.199.87.254</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6072" xml:space="preserve">Sbírka chemických pokusů.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
|-
! Název pokusu || Nebezpečnost
|-
| [[/Faraonovi hadi/]] || ZŠ pod dohledem
|-
| [[/Tančící rozinky/]] || ZŠ samostatně
|-
| [[/Stanovení teploty tání/]] || ZŠ, SŠ pod dohledem
|-
| [[/﻿Stanovení teploty varu/]] ||
|-
| [[/Stanovení hustoty/]] ||
|-
| [[/Filtrace/]] ||
|-
| [[/Krystalizace/]] ||
|-
| [[/Dekantace/]] ||
|-
| [[/Sublimace/]] ||
|-
| [[/Chromatografie (na křídě)/]] ||
|-
| [[/Chromatografie (na papíře)/]] ||
|-
| [[/Sublimace kofeinu/]] ||
|-
| [[/Extrakce listových barviv/]] ||
|-
| [[/Extrakce z kapaliny do kapaliny/]] ||
|-
| [[/Destilace (prostá)/]] ||
|-
| [[/Destilace za sníženého tlaku/]] ||
|-
| [[/Destilace s vodní párou/]] ||
|-
| [[/Příprava plynu reakcí s kyselinou (oxid uhličitý)/]] ||
|-
| [[/Odměrná analýza/]] ||
|-
| [[/Žíhání modré skalice/]] ||
|-
| [[/Dělení třísložkové směsi/]] ||
|-
| [[/Plynová chromatografie/]] ||
|-
| [[/Důkaz polárních a nepolárních látek/]] ||
|-
| [[/Vliv koncentrace na rychlost chemické reakce (Zn + HCl)/]] ||
|-
| [[/Vliv teploty na rychlost chemické reakce (Zn + HCl)/]] ||
|-
| [[/Vliv velikosti povrchu na rychlost chemické reakce (Zn + HCl)/]] ||
|-
| [[/Vliv koncentrace na rychlost chemické reakce (KMnO4 + (COOH)2)/]] ||
|-
| [[/Vliv teploty na rychlost chemické reakce (KMnO4 + (COOH)2)/]] ||
|-
| [[/Katalytický rozklad peroxidu vodíku/]] ||
|-
| [[/Vliv koncentrace na rychlost chemické reakce (Na2S2O3 + HCl)/]] ||
|-
| [[/Viditelný aktivovaný komplex (katalýza)/]] ||
|-
| [[/Oscilační reakce (modifikovaná Bělousova-Žabotinského)/]] ||
|-
| [[/Chemická rovnováha (demonstrace s vodou)/]] ||
|-
| [[/Vliv koncentrace a teploty na chemickou rovnováhu/]] ||
|-
| [[/Jodové hodiny/]] ||
|-
| [[/Rovnováha mezi ICl a ICl3/]] ||
|-
| [[/Vliv tlaku na rovnováhu/]] ||
|-
| [[/Hustota/]] ||
|-
| [[/Rozpustnost/]] ||
|-
| [[/Důkaz amoniaku pomocí Nesslerova činidla/]] ||
|-
| [[/Důkaz železnatých (Fe2+) a železitých (Fe3+) iontů/]] ||
|-
| [[/Důkaz fosforečnanů molybdenovou solucí/]] ||
|-
| [[/Důkaz nikelnatých iontů pomocí Čugajevova činidla/]] ||
|-
| [[/Tepelná vodivost vody/]] ||
|-
| [[/Tepelná vodivost pevných látek/]] ||
|-
| [[/Elektrická vodivost kapalin/]] ||
|-
| [[/Elektrická vodivost pevných látek/]] ||
|-
| [[/Exotermní a endotermní reakce/]] ||
|-
| [[/Reakce kyseliny se zásadou/]] ||
|-
| [[/Galvanický článek (Daniellův)/]] ||
|-
| [[/Elektrolýza chloridu měďnatého/]] ||
|-
| [[/Elektrolýza chloridu sodného/]] ||
|-
| [[/Elektrolýza vody/]] ||
|-
| [[/Rychlost rozpouštění/]] ||
|-
| [[/Difúze/]] ||
|-
| [[/Povrchové napětí/]] ||
|-
| [[/Emulgační účinek saponátu/]] ||
|-
| [[/Adsorpční vlastnosti aktivního uhlí/]] ||
|-
| [[/Hoření methanu/]] ||
|-
| [[/Důkaz uhlíku a vodíku v organických sloučeninách/]] ||
|-
| [[/Důkaz dusíku v organických sloučeninách/]] ||
|-
| [[/Důkaz síry v organických sloučeninách/]] ||
|-
| [[/Důkaz halogenů v organických sloučeninách/]] ||
|-
| [[/Hoření směsi propan-butan/]] ||
|-
| [[/Reakce alkanů a alkenů s bromem/]] ||
|-
| [[/Bromace fenolu/]] ||
|-
| [[/Nehořlavá bankovka/]] ||
|-
| [[/Vývoj a hoření acetylenu/]] ||
|-
| [[/Důkaz uhličitanů pomocí kyseliny chlorovodíkové/]] ||
|-
| [[/Reakce barnatých kationtů/]] ||
|-
| [[/Rozpouštění polystyrenu v acetonu/]] ||
|-
| [[/Rozpustnost fenolu ve vodě/]] ||
|-
| [[/Oxidace alkoholů/]] ||
|-
| [[/Pozorování hoření uhlovodíků/]] ||
|-
| [[/Jak odlišit methanol od ethanolu/]] ||
|-
| [[/Vznik acetaldehydu z ethanolu/]] ||
|-
| [[/Reakce kyseliny octové s hydrogenuhličitanem sodným/]] ||
|-
| [[/Chemiluminiscence/]] ||
|-
| [[/Esterifikace/]] ||
|-
| [[/Příprava mýdla/]] ||
|-
| [[/Vlastnosti mýdla/]] ||
|-
| [[/Reakce aldehydů s Fehlingovým činidlem (důkaz redukujících sacharidů)/]] ||
|-
| [[/Reakce aldehydů s Tollensovým činidlem (důkaz redukujících sacharidů)/]] ||
|-
| [[/Komplexní sloučeniny kobaltu/]] ||
|-
| [[/Domácí sopka/]] ||
|-
| [[/Důkaz škrobu/]] ||
|-
| [[/Důkaz bílkovin/]] ||
|-
| [[/Komplexní sloučeniny mědi/]] ||
|-
| [[/Komplexní sloučeniny železa/]] ||
|-
| [[/Izolace DNA/]] ||
|-
| [[/Denaturace bílkovin/]] ||
|-
| [[/Alfa-amyláza ve slinách/]] ||
|-
| [[/Rozpustnost lipidů/]] ||
|-
| [[/Katalasa v potravinách/]] ||
|-
| [[/Příprava ethenu depolymerací polyethylenu/]] ||
|-
| [[/Komplexní sloučeniny niklu/]] ||
|-
| [[/Důkaz vápenatých kationtů kyselinou šťavelovou/]] ||
|-
| [[/Reakce stříbrného kationtu s halogenidy/]] ||
|-
| [[/Reakce olovnatých kationtů/]] ||
|-
| [[/Zlatý déšť/]] ||
|-
| [[/Lávová lampa/]] ||
|-
| [[/Amoniaková fontána/]] ||
|-
| [[/Modrá baňka/]] ||
|-
| [[/Dehydratace kyselinou sírovou/]] ||
|-
| [[/Sloní zubní pasta/]] ||
|-
| [[/Různé barvy manganu/]] ||
|-
| [[/Manganistanový chameleon/]] ||
|-
| [[/Chemikova zahrádka/]] ||
|-
| [[/Bengálské ohně/]] ||
|-
| [[/Samozápalná směs (glycerol + manganistan draselný)/]] ||
|-
| [[/Barvení plamene kationty kovů 1. a 2. skupiny/]] ||
|-
| [[/Barvení plamene sodným kationtem/]] ||
|-
| [[/Hasicí přístroj/]] ||
|-
| [[/Syntéza nylonu/]] ||
|-
| [[/Gumový medvídek v chlorečnanu/]] ||
|-
| [[/Blesky ve zkumavce/]] ||
|-
| [[/Zkouška statečnosti/]] ||
|-
| [[/Nehořlavý kapesník/]] ||
|-
| [[/Duha z rajčatové šťávy/]] ||
|-
| [[/Leptání skla/]] ||
|-
| [[/Kouzelné písmo (CoCl2 . 6 H2O)/]] ||
|-
| [[/Vytěsňování mědi železem/]] ||
|-
| [[/Beketovova řada kovů - Mg a Zn/]] ||
|-
| [[/Malování do mléka/]] ||
|-
| [[/Extrakce tuků z mléka/]] ||
|-
| [[/Stříbrný stromeček (výroba stříbra z mědi)/]] ||
|-
| [[/Destilace červeného vína/]] ||
|-
| [[/Cukrová duha/]] ||
|-
| [[/Barevný déšť v baňce/]] ||
|-
| [[/Sněhová větvička - Sublimace kyseliny benzoové/]] ||
|-
| [[/Ledový ohňostroj/]] ||
|-
| [[/Přeměna vody ve víno/]] ||
|}

[[Kategorie:Chemie]]</text>
      <sha1>gsrzo3r83o7pavmb49j3t05jxr3tofi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Faraonovi hadi</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8171</id>
    <revision>
      <id>40774</id>
      <parentid>40093</parentid>
      <timestamp>2019-11-14T20:04:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="836" xml:space="preserve">{{Chemický pokus
  |Pomůcky = porcelánová miska, kávová lžička, papír, zápalky, špejle
  |nebezpečnost = hořlavé 
  |Typ = demonstrační 
}}

== Postup ==
Do porcelánové misky nasyp nehořlavý sypký materiál (písek, popel z ohniště) a udělej v něm důlek. Na papíru promíchej cukr a jedlou sodu v objemovém poměru 9 : 1 (dávkuj po lžičkách). Směs vsypej do důlku. Nehořlavý materiál kolem směsi v misce rovnoměrně ovlhči 5 ml ethanolu a směs hořící špejlí zapal. Sleduj průběh reakce.&lt;ref&gt;https://www.zsletohrad.cz/eu/chemie/pokus19.htm&lt;/ref&gt;

== Vysvětlení ==
Při hoření cukru vzniká uhlík tvořící tělo hada. Vznikajícím oxidem uhličitým tepelným rozkladem jedlé sody se uhlík nadouvá, proto had roste.

== Reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>lrkuqcjx7scm491giythnhysfy75vs5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Chemický pokus</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8174</id>
    <revision>
      <id>45400</id>
      <parentid>45399</parentid>
      <timestamp>2022-03-21T22:53:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ZuzanaBrabcova</username>
        <id>9489</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2266" xml:space="preserve">&lt;includeonly&gt;{{Infobox
| záhlaví = {{WD štítek|{{{Jméno|}}}}}
| podzáhlaví = {{{podtitul|{{#invoke:Wikidata|formatStatements|property=p1680|withlang=cs}}}}}
| styl záhlaví = background-color: #BFDFFF;
| styl podzáhlaví = background-color: #BFDFFF;
| styl nadpisů = background-color: #BFDFFF;

| obrázek =  {{Obrázek z WD
 | 1 = {{{obrázek}}}
 | parametr = obrázek
 | velikost obrázku = {{#if: {{{velikost obrázku|}}} | {{{velikost obrázku}}} | 250px }}
 | popisek = {{{popisek|}}}
 | alt = {{{alt|}}}
 | titulek = {{WD štítek|{{{jméno|}}}}}
}}

| popis1 = Chemikálie
| data1 = {{{Chemikálie|{{#invoke:Wikidata|formatStatements|property=p527|link=cswiki|showqualifier=P1552}}}}}

| popis2 = Pomůcky
| data2 = {{{Pomůcky|{{#invoke:Wikidata|formatStatements|property=p366|link=cswiki}}}}}

| popis3 = Typ pokusu
| data3 = {{{Typ|{{#invoke:Wikidata|formatStatements|property=p2283|link=cswiki}}}}}

| popis4 = Časová náročnost
| data4 = {{{Časová náročnost|{{#invoke:Wikidata|formatStatements|property=p4895|link=cswiki}}}}}

| popis5 = Bezpečnost
| data5 = {{{Chemický symbol nebezpečí GHS|}}}


| zápatí = {{#if:{{#invoke:Wikidata|getCurrentId}}|Některá data mohou pocházet z [[d:{{#invoke:Wikidata|getCurrentId}}|datové položky]].}}
| styl zápatí  = font-size: smaller;

}}&lt;/includeonly&gt;&lt;noinclude&gt;
&lt;templatedata&gt;
{
	&quot;params&quot;: {
		&quot;Jméno&quot;: {
			&quot;label&quot;: &quot;Jméno pokusu&quot;,
			&quot;required&quot;: true,
			&quot;suggested&quot;: true
		},
		&quot;Chemikálie&quot;: {
			&quot;type&quot;: &quot;string&quot;,
			&quot;suggested&quot;: true
		},
		&quot;Pomůcky&quot;: {
			&quot;type&quot;: &quot;string&quot;,
			&quot;suggested&quot;: true
		},
		&quot;Typ&quot;: {
			&quot;label&quot;: &quot;Typ pokusu&quot;,
			&quot;type&quot;: &quot;string&quot;,
			&quot;suggested&quot;: true
       	},
        &quot;Časová náročnost&quot;: {
			&quot;label&quot;: &quot;Časová náročnost&quot;,
            &quot;type&quot;: &quot;string&quot;,
			&quot;suggested&quot;: true
       	},
        &quot;Bezpečnost&quot;: {
			&quot;label&quot;: &quot;Bezpečnost&quot;,
            &quot;type&quot;: &quot;string&quot;,
			&quot;suggested&quot;: true
       	},
        &quot;Ilustrační obrázek&quot;: {
			&quot;label&quot;: &quot;Ilustrační obrázek&quot;,
			&quot;suggested&quot;: true
		}
	},
	&quot;description&quot;: &quot;Popis chemického pokusu&quot;,
	&quot;paramOrder&quot;: [
		&quot;Jméno&quot;,
		&quot;Chemikálie&quot;,
		&quot;Pomůcky&quot;,
		&quot;Typ&quot;,
        &quot;Časová náročnost&quot;, 
        &quot;Bezpečnost&quot;, 
        &quot;Ilustrační obrázek&quot;
	]
}
&lt;/templatedata&gt;
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>5xuumomwfkj2oflzdojqweqpkva6qem</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Korolupy po únoru 1948</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8176</id>
    <revision>
      <id>44194</id>
      <parentid>44187</parentid>
      <timestamp>2021-06-05T22:13:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka Lyalikoff</username>
        <id>4811</id>
      </contributor>
      <comment>úprava, přesun části čl.</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="28896" xml:space="preserve">V roce 1948 žilo ve Vratěníně 437 obyvatel, Mešovicích 182, Uherčicích 469, Korolupech 341 a Lubnici 256 obyvatel. Poštovní úřad se nacházel ve Vratěníně (též pro Mešovice) a v Uherčicích (též pro Korolupy), stanice Sboru národní bezpečnosti byla zřízena ve Vratěníně (další v Polici a v Dešné).&lt;ref&gt;Seznam obcí v Republice Československé, Díl 1, Státní úřad statistický (Czechoslovakia), Práce, 1948: Obec Korolupy, poštovní úřad Uherčice, stanice SNB Vratěnín, 341 obyvatel, Lubnice 256 obyvatel, Mešovice poštovní úřad ve Vratěníně, SNB ve Vratěníně, počet obyvatel 182, Vratěnín 473 obyvatel, Uherčice 469 obyvatel. Další poštovníúřad a stanice SNB se nacházely v Polici (539 obyvatel) - stanice SNB v Dešné, Jemnici, Budkově.&lt;/ref&gt;

== Zakládání akčních výborů NF ==
V neděli 22. února 1948 se rozběhlo zakládání akčních výborů NF napříč republikou a s infiltrovanými aktivovanými komunisty tak mohla započít komunisty proklamovaná „očista národa”. Po zřízení [[w:Akční výbory Národní fronty|Ústředního akčního výboru]] tzv. „obrozené” Národní fronty se od 26. února 1948 zřizovaly akční výbory také po celém okrese Moravské Budějovice.&lt;ref&gt;Okresní výbor Národní fronty Moravské Budějovice, Státní okresní archiv Třebíč, datace 1948 - 1959.&lt;/ref&gt;

=== Okresní akční výbor NF v Mor. Budějovicích ===
Okresní akční výbor NF v Mor. Budějovicích byl ustanoven 26. února 1948:
* předseda: okresní osvětový inspektor '''Josef Popelínský''' (za Svaz osvobozených politických vězňů, SOPV), místopředseda okresního Svazu brannosti,
* místopředseda: odborný učitel s. '''František Smolka''' (za Čs. soc. dem.), vzdělavatel Sokola Jemnice, člen MNV Jemnice, předseda Okresní péče o mládež v Jemnici,&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 13.02.1948, s. 5. Stráž na Dyji, 19.03.1948, s. 6.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[https://www.horacke-noviny.com/zprava-gottwalde,_gottwalde,_tak_si_te_nasli-2974.htm Čestném občanství Klementa Gottwalda v knize Dějiny Jemnice], Horácké noviny, 12. Ledna 2019&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, 05.03.1948, s. 5: Okresní péče o mládež.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;V letech 1934-39 vyučoval František Smolka na menšinové škole v Lubnici.&lt;/ref&gt;,
* zapisovatel a jednatel: '''Jan Pokorný''' (Ústřední rada odborů, ÚRO).

Členy výboru:
* za KSČ '''Rostislav Kračmar''' (předseda nově ustanoveného ONV Moravské Budějovice), '''Jaroslav Chalupa''' a jedno místo zůstalo vyhrazeno - v březnu jej obsadil s. '''Boh. Coufal''' z Jemnice,
* za ČSSD s. '''František Havlík''' a s. '''Bohumil Pařízek''' z Vratěnína,
* za Československou stranu národně socialistickou (ČSNS) '''Vlastimil Pelikán''',
* za Československou stranu lidovou (ČSL) Ing. '''Jaroslav Čech''',
* za Ústřední radu odborů (ÚRO) s. '''Jan Láník''' a '''Jakub Urbánek''',
* za Jednotný svaz českých zemědělců (JSČZ) s. '''Karel Římovský''' (rolník Moravské Budějovice)&lt;ref&gt;Karel Římovský, rolník Moravské Budějovice, před válkou člen Republikánské strany. In: Venkov, orgán České strany agrární, 1. listopadu 1932, s. 6.&lt;/ref&gt;, '''Josef Rychtecký''' (komunista, okresní tajemník JSČZ)&lt;ref&gt;Josef Rychtecký, v roce 1946 člen ONV Moravské Budějovice, odbor družstevnictví, osidlování a Fond národní obnovy, okresní tajemník JSČZ. In: Naše Demokracie, 21.07.1946, s. 7.&lt;/ref&gt; a '''Josef Burian''',
* za Svaz české mládeže (SČM) '''Vlad. Vedra''' (Moravské Budějovice) a '''Ant. Šindler''',
* za Svaz národní revoluce (SNR) '''J. Zerrich''' a '''Jar. Slavík''',
* za Svaz osvobozených politických vězňů (SOPV) s. '''Vilém Strnad''',
* za Čsl. obec legionářskou (ČsOL) por. '''Pitour''' (okresní velitel SNB) a Otakar Prchal, nahrazen v březnu '''Vladimírem Javůrkem'''.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, 05.03.1948, s. 2; 26.03.1948, s. 5.&lt;/ref&gt;

=== Akční výbor obrozené Národní fronty v Jemnici ===
Akční výbor obrozené Národní fronty v Jemnici měl složení:
* předseda '''František Bělík''' (KSČ, předseda MNV Jemnice),
* místopředseda '''Antonín Hofman''' (Čs. soc. dem.),
* členové: '''František Jelínek''' (KSČ), '''Emil Křivánek''' (SČM), '''Radislav Nečada''' (Svaz národní revoluce), '''Antonín Simandl''' (Čs. soc. dem.), '''Karel Hotař''' (Svaz osvobozených politických vězňů), '''Marie Nečadová''' (KSČ), '''Alois Zacharník''' (Čs. soc. pomoc), '''František Kadrnožka''' (Čs. soc. dem.), '''Jan Kratochvíl''' (Svaz přátel SSSR), '''Boh. Coufal''' st. (ROH), '''Leopold Hunger''' (KSČ), '''František Kubáček''' (KSČ).&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, 19.03.1948, s. 6.&lt;/ref&gt;

Ministr vnitra vydal vyhlášku, kterou na přechodnou dobu upravil odvolávání členů národních výborů nadřízenými orgány. Podle této vyhlášky mohl být člen národního výboru nebo člen jeho složky odvolán z členství nadřízeným orgánem také tehdy, navrhl-li to tomuto orgánu akční výbor Národní fronty, ustavený pro obvod působnosti národního výboru. Vyhláška byla uveřejněna v Úředním listu.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Akční výbory jsou a budou hybnou silou našeho budování a proto musí býti přísné a nekompromisní. Skutečnými vykonavateli vůle lidu budou jen tehdy, budou-li v nich lidé pokrokoví — skuteční socialisté. Nyní, kdy se poměry již značně uklidnily a každé město a víska se věnují poctivé práci a budování, je třeba myslet také na to, zdali se do akčních výborů nevloudily přes všechnu opatrnost zejména na vesnici lidé, kteří socialismus jen předstírají. Takoví nejsou hodni práce v AV a musí býti odstraněni. Stráž na Dyji, 23.04.1948&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, krajinský týdeník československé sociální demokracie, 23.04.1948, s. 1.&lt;/ref&gt; 
|}

== Předvolební investice do pohraničí ==
=== Sanitní auto ===
Po válce se nacházelo zdravotnictví v pohraničí v tristní situaci. Teprve rok 1947 přinesl částečné změny a dařilo se konečně obsadit bývalé posty obvodních lékařů. Největší potíže však činil převoz nemocných do znojemské nemocnice, jelikož pro celý soudní okres Jemnice bylo k dispozici jediné sanitní auto. K tomu celou situaci ztěžoval nedostatek pohonných hmot. Po únoru 1948 obdrželo město Jemnice od ministerstva zemědělství darem sanitní auto.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|Nové sanitní auto darovalo městu Jemnici ministerstvo zemědělství v rámci příspěvkové akce k 28. říjnu 1947. Činnost sanitního vozu, který musí býti podle podmínek ministerstva zemědělství viditelně označen jako dar ministerstva, bude kontrolovat zvláštní komise. (Stráž na Dyji, 05.03.1948)
|}

=== Pracovní příležitosti ===
Na začátku března 1948 započaly stavební práce k otevření státního kamenolomu u Police: prováděla se odkrývka lomu, byl postaven přejezd přes Želetavku, vytyčena příjezdní silnice v délce 1,2 km, vystavěny tři dřevěné baráky pro nouzové ubytování dělnictva, dopravován stavební materiál pro stavbu stálých ubikací pro dělníky, kterých zde bylo již 40 zaměstnáno a další přijímáni. Do kamenolomu byl dovezen nejmodernější kompresor o třech kladivech belgické výroby a z iniciativy inž. Zdeňka Kubity ze Správy státních silnic ve Znojmě měly dorazit další stroje. Počítalo se s regulací Želetavky a se zřízením koupaliště pro osazenstvo kamenolomu.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, 05.03.1948, s. 5.&lt;/ref&gt;

Na konci roku 1947 projevila firma Antonín Malec z Trutnova zájem o získání objektu bývalé Pánkovy továrny na hospodářské stroje v Jemnici, která hodlala do továrny přenést výrobu koberců a nábytkových látek. Na konci ledna 1948 dal MNV přednost fa Malec před dvěma místními nabídkami. Na začátku března 1948 firma Malec zahájila adaptační práce v továrních halách, po kterých mělo dojít ihned k stěhování a montáži strojů a dopravovány výrobní suroviny.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, 16.01.1948, s. 6 a 05.03.1948, s. 5.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt; Po znárodnění textilního průmyslu tam byla umístěna pobočka národního podniku Slavona ze Slavonic, kde se vyráběly pracovní obleky. Slavonu později nahradil n. p. Otavan (pobočka národního podniku z Třeboně), který sídlil v nově postaveném objektu u dnešního Motorpalu. Do opět uvolněného objektu staré Pánkovy továrny byl nastěhován dřevařský národní podnik Dřevona, který se v roce 1959 spojil do jednoho národního podniku s Jizerskými dřevařskými závody a Krušnohorskými dřevařskými závody, později Jihlavských dřevařských závodů, které fungovaly až do r. 1989. Dnes po několikaleté pauze objekt vlastní (od r. 2012) pan Pokorný a provozuje v něm kromě dřevovýroby také sklenářství. Jemnické listy / říjen 2016: 120. výročí založení nejstaršího průmyslového podniku v Jemnici – Pánkovy továrny.&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Na schůzi plena MNV v Jemnici dne 29. ledna 1948 bylo rozhodnuto o závažném přenesení průmyslu do Jemnice. Město Jemnice usilovalo již od osvobození o získání průmyslu, pro který je v Jemnici neobyčejně vhodný objekt bývalé Pánkovy továrny. Na možnost umístění průmyslu v Jemnici bylo upozorněno ministerstvo průmyslu, ZNV, státní plánovací úřad a jiní příslušní činitelé. Došlo též k řadě jednání s různými zájemci, která až do konce r. 1947 nevedla k cíli pro potíže komunikační, pro nemožnost okamžitého uvolnění objektu a konečně i proto, že těžký průmysl je vzhledem k poloze Jemnice předem vyloučen. Vedle cizích zájemců, ucházeli se v poslední době o tovární objekt také zájemci místní, zejména truhlářská firma F. Juránek a firma St. Finda, která hodlá rozšířiti svoji obvodovou sběrnu drůbeže a vajec o konservárnu, chladírnu, výkrm drůbeže atd. Koncem r. 1947 projevila zájem o objekt také firma Ant. Malec, výroba koberců a nábytkových látek v Trutnově. Zástupci firmy jednali několikrát v Jemnici, prohlédli si objekt a rozhodli se na přemístění podniku do Jemnice.

Schůze plena měla rozhodnouti o tom, bude-li dána přednost firmě Ant. Malec, či oběma jemnickým žadatelům. Před konečným rozhodnutím vyslal MNV svoje zástupce do Trutnova, kteří podali zevrubnou zprávu o výsledku své cesty také v Národní frontě. Bylo zjištěno, že firma Malec se těší na Trutnovsku nejlepší pověsti a že odchází z Trutnova jednak proto, že jí tam byly přiděleny nevhodné objekty, v nichž nemůže umístit své těžké textilní stroje a též proto, že průmyslem přesycené Trutnovsko nezaručovalo firmě dostatek pracovních sil. Firma hodlá v Jemnici postupně zaměstnat přes 200 pracovních sil, převážně ženských, které si sama zacvičí. Tyto a řada jiných důvodů rozhodly, že plenum bez ohledu na místní, osobní, stavovské a stranické zájmy dalo přednost firmě Malec, která byla ihned vyrozuměna a v nejbližších dnech zahájí převoz strojů a zásob surovin, které má uskladněny většinou na nádraží v Trutnově. Rozhodnutím plena byl učiněn jeden z posledních kroků, vedoucích k získání průmyslu pro Jemnici v hodině již vskutku dvanácté. (Stráž na Dyji, 06.02.1948, s. 2)
|}

== Volby do Národního shromáždění, jednotná kandidátka NF a soutěž o Vlasteneckou obec ==
[[w:Volby do Národního shromáždění 1948|Voleb do Národního shromáždění 30. května 1948]] se v kraji Jihlavském zúčastnilo 204 785 voličů, kteří 193 538 hlasy zvolili jednotnou kandidátku Národní fronty (95%). Nesouhlas s jednotnou kandidátkou NF vyjádřili voliči vhozením 11 247 bílých lístků (5%). V samotném okrese Moravské Budějovice volilo celkem 21 754 voličů, z toho 19 689 jednotnou kandidátku NF a 2 065 voličů vhodilo bílý lístek.&lt;ref&gt;Rovnost, list sociálních demokratů českých, 1.6.1948, strana 1-2: výsledky voleb&lt;/ref&gt;

Soutěž o «Vlasteneckou obec» v okrese Moravské Budějovice vyhrály obce: [[w:Dolní Lažany|Dolní Lažany]], [[w:Lesůňky|Lesůňky]], [[w:Vacenovice (Jaroměřice nad Rokytnou)|Vacenovice]], [[w:Bělčovice|Bělčovice]], [[w:Hluboká (Dešná)|Hluboká]], [[w:Lubnice|Lubnice]], [[w:Mešovice|Mešovice]], [[w:Rácovice|Rácovice]], [[w:Uherčice (okres Znojmo)|Uherčice]] a [[w:Vratěnín|Vratěnín]] (tedy 6 pohraničních obcí). Nejblíže k získání titulu vlastenecká obec měly obce: [[w:Jiřice u Moravských Budějovic|Jiřice]], [[w:Lesonice (okres Třebíč)|Lesonice]], [[w:Chvalkovice (Dešná)|Chvalkovice]] a [[w:Županovice (okres Jindřichův Hradec)|Županovice]], kde bylo vhozeno po jednom bílém lístku. Obec Korolupy, jako jedna z mála dosídlených pohraničních obcí, titul vlastenecké obce nezískala a ani se k tzv. „vítězství” nepřiblížila a voliči vhazovali do volební urny bílé lístky.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, krajinský týdeník československé sociální demokracie, 04.06.1948, s. 3: Kolik bylo vlasteneckých obcí.&lt;/ref&gt;

== Kulturně-osvětová práce ==
Osvětová činnost po únoru 1948 byla označována ''kulturně-osvětovou prací'' a měla KSČ sloužit jako propagační nástroj pro změny v kulturní politice. Od počátku byla směřována na venkov a hlavně do pohraničních oblastí (budování místních kin, kulturních domů a knihoven, kulturních družstev a působením patronátů). V srpnu 1948 se konal III. celostátní sjezd lidovýchovných pracovníků v Kroměříži, na němž ministr informací a osvěty Václav Kopecký přednesl referát o novém poslání osvětové práce. Jejím hlavním úkolem definoval dokončení třídního boje a vybudování socialismu.

Na moravskobudějovickém okrese byly ve všech obcích ustaveny Místní osvětové rady (MOR), které se zapojily do všech stranických akcí a oslav a přispěly k propagaci jednotné kandidátky. V létě 1948 provedly akci o zvýšení dodávky mléka, ochotnická divadla sehrála celkem 119 divadelních her. Ve větších místech okresu účinkovala oblastní scéna Horáckého divadla. V únoru a březnu 1948 byl v Jemnici pořádán divadelní kurz pro zvýšení úrovně ochotnického divadla. V září a v říjnu roku 1948 hrálo v 17 obcích [[w:Vesnické divadlo|Vesnické divadlo]]. V Dešné a v Korolupech Okresní rada osvětová&lt;ref&gt;Okresní osvětová rada, ustavená dne 7. března 1946, jejímž prvním předsedou byl člen ONV dr. Boleslav Kvapil, sestávala z osmi různých komisí kulturních a uměleckých. Zdroj: Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 31.3.1946, 2(13). s. 4.&lt;/ref&gt; v Moravských Budějovicích uspořádala pro divadelní ochotníky rozmluvy o divadle. Do obcí bez kina zajíždělo putovní kino ministerstva zemědělství (ve spolupráci s Čs. státním filmem). V roce 1948 bylo otevřeno státní kino v Dešné a v Budkově. Okresní rada osvětová (ORO) pořádala do obcí zájezdy s kulturními večery, které doplňovala promítáním úzkých němých i zvukovými filmů. Pro první 3 měsíce v roce 1949 plánovala 40 zájezdů, na nichž mělo být venkovské obyvatelstvo seznámeno s ''aktuálními otázkami'' a ''vhodnými filmy'', v 5 obcích se mělo pokračovat s agitací pro divadelní ochotníky v tématických rozhovorech o divadle, u 3 obcí se plánovalo zapojení do putovní osvětové školy. Od jara 1949 se počítalo s tím, že ORO obdrží pro svou kulturně-osvětovou práci do vzdálených a menších obcí vlastní autobus.&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 6.1.1949, [5](1). s. 8.&lt;/ref&gt; 

Již v průběhu roku 1949 začala Kulturní rada ÚV KSČ uvažovat o centrálně plánovaných kulturně-osvětových aktivitách a na podzim roku 1949 proběhla konference osvětových pracovníků. V červenci roce 1950 přednesl ministr informací a osvěty Václav Kopecký na sjezdu  osvětových pracovníků v Soběslavi programový projev, ve kterém vytyčil hlavní úkoly osvětové činnosti na další období. Téhož roku vydala vláda nařízení o zrušení osvětových rad a přenesení jejich působnosti na národní výbory.&lt;ref&gt;http://ftp.aspi.cz/opispdf/1945/055-1945.pdf&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1950-101&lt;/ref&gt; K socializaci nového člověka mělo sloužit divadlo a film, hudební a pěvecké soubory, kniha a přednášky, od roku 1958 se již před IV. sjezdem JZD hovořilo o celkové proměně kulturního života na venkově. 

Komunistický týdeník Jiskra uváděl: ''„Nyní jde o to, kulturou a osvětovou prací lidi změnit, převychovat, ovlivnit jejich práci, dát družstevníkovi pevnou politickou páteř, zvýšit jeho odborné vzdělání. A zde se musí sejít družstevní škola práce s pokusnickým kroužkem, odborný film s družstevní laboratoří, plány hudební a výtvarné výchovy s plány odborného růstu členů každého JZD, každého kulturního klubu a celé nové družstevní vesnice.”''

=== Lidové knihovny - střediska výchovy nového socialistického člověka ===
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Knihovnická úderka.''' Komunistům však nešlo jen o zákaz určitého titulu, ale také o výchovu čtenáře. Kam až se dalo jít ve snaze ovlivnit, co lidé mají večer na nočním stolku, dokládá tzv. tuchlovické hnutí. Na konci roku 1948 v Tuchlovicích u Slaného usoudili tamní pionýři, že do knihovny chodí málo obyvatel jejich obce. A tak obcházeli dům od domu a knihy nosili čtenářům až pod nos. Měli mapu, kde si zaznamenávali, který dům se již do akce zapojil a který ne. V atmosféře politických procesů, zavádění družstev a strachu to byl ideální mechanismus, jak kontrolovat občany i za prahem jejich domů. Noviny přinášely informace o tom, jak se hnutí tuchlovických pionýrů po vlasti rozmáhá a kde všude už jsou knihovnické úderky. (Martin Groman, Respekt, Soustružníci lidských duší, 6. 9. 2009)
|}

V duchu státní ideologie měla po komunistickém puči probíhat také výchova čtenáře. Tento úkol byl svěřen knihovnám a knihovníkům (odstranění nežádoucích skrze tzv. „očistu knižního fondu“, sestavení knihovních katalogů, v regálech volného výběru umístění žádoucí literatury -  socialistické beletrie, budovatelských děl, aktuální četby, státně politické literatury, propagace tuchlovického hnutí, Fučíkův odznak ČSM a čtenářské kroužky, knihovnická soutěž „Budujeme vzornou knihovnu”, pojízdné knihovny).

Tuchlovické hnutí&lt;ref&gt;https://www.svkkl.cz/en/ctenar/clanek/2577&lt;/ref&gt; na Moravskobudějovicku bylo odstartováno na konci února 1949, kdy se zde na instrukční poradě sešli skupina tzv. ''nejvýkonnějších'' knihovníků z okresu. Mnozí knihovníci se ihned přihlásili o zapojení do akce a s pomocí Svazu české mládeže a Sokola se rozhodli roznášet knihy po rodinách, které dosud neprojevily o veřejnou obecní knihovnu zájem. S roznáškou se mělo započít na podzim.&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 26.2.1949, [5](8). s. 4.&lt;/ref&gt;

Ještě v květnu roku 1951 konstatoval komunistický týdeník Jiskra, že venkovské lidové knihovny Jihlavského kraje vykazují závažná pochybení, zejména v nabídce volného výběru a tzv. braková literatura nebyla obzvláště na venkově zcela odstraněna. Proto už na konci dubna roku 1951 propůjčilo ministerstvo informací a osvěty IV. referátu KNV v Jihlavě pokusnou pojízdnou knihovnu (bibliobus). Oficiální předání provedl náměstek ministra Ing. Miroslav Kouřil na ústředním aktivu referentů KNV pro školství, osvětu a tělovýchovu a krajských osvětových inspektorů (obdobná akce proběhla též v severním pohraničí pro kraje Liberec a Ústí nad Labem). 

Pojízdná knihovna (autobus typu Praga-RND) byla vybavena asi 1300 svazky (české, slovenské, klasické a sovětské beletrie, politické a populárně naučné, zvláště v oboru agrobiologie a zootechniky), projekčním filmovým aparátem, rozhlasovou aparaturou s gramorádiem a souborem maňáskových loutek. Vybavení vozu mělo umožnit širokou agitační práci na venkově. Podle předem vypracovaného plánu zajížděla pojízdná knihovna do obcí s JZD vyšších typů, do středisek traktorových brigád, do újezdních i některých jiných obcí. Podle stranických pokynů měla pomáhat „''šíření pokrokových knih a prostředictvím promítání poulárně naučných filmů, výstupy agitačních skupin, soubory lidové tvořivosti a besedami se čtenáři vytvářet střediska nového kulturního a společenského života.''”&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 5.5.1951, [7](18). s. 9. &lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Lidové knihovny''' zaměřují svou činnost na podporu pětiletého plánu, na převýchovu lidu k novému poměru k práci a snaží se o to, aby kniha se stala mocným nástrojem při budování socialismu, aby pomáhala našemu lidu řešit životně důležité otázky, aby usnadňovala politické školení, aby šířila a prohlubovala přátelství k SSSR a podporovala boj za trvalý mír. (Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 6.2.1953)&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 6.2.1953, [9](11). s. 5.&lt;/ref&gt;
|}

Okresním a krajským knihovnám Jihlavského kraje tak v roce 1953 připadl též úkol „osvětový” - zřizování samostatných oddělení půjčoven pro dospělé, půjčoven pro mládež, čítáren pro dospělé se skříněmi studijní literatury, čítáren pro mládež, doplňovacích oddělení knižních souborů pro místní lidové knihovny v okrese, dokumentačních oddělení s argumentačním materiálem ke studiu RSŠ (Rok stranického školení) a lektorským sborům, poraden pro lidovou tvořivost a při krajské lidové knihovně využití pojízdné knihovna na pomoc kulturně politické práci v obcích. Ve všech jejich odděleních měl být zaveden volný výběr knih a pro zvyšování politické úrovně čtenářů pořádány besedy se čtenáři. Všechny lidové knihov se pak zapojovaly do celostátních anket o knihách a stranickou linii propagovaly nástěnkami, plakáty, fotografiemi a hesly.&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 6.2.1953, [9](11). s. 5.&lt;/ref&gt; 

=== Dobrovolné organizace ===
Na základě zákona č. 68 o dobrovolných organisacích a shromážděních ze dne 12. července 1951 se mohli občané sdružovat pouze v jednotné odborové organizaci ([[w:Revoluční odborové hnutí|Revoluční odborové hnutí]]), v jednotné organizaci žen ([[w:Československý svaz žen|Československý svaz žen]]), v jednotné organizaci mládeže ([[w:Československý svaz mládeže|Československý svaz mládeže]]), v jednotné lidové tělovýchovné a sportovní organizaci ([[w:Sokol (spolek)|Československá obec sokolská|]]), ve [[w:Svaz československo-sovětského přátelství|Svazu československo-sovětského přátelství]], [[w:Jednotný svaz českých zemědělců|Jednotném svazu českých zemědělců]], [[w:Červený kříž|Červeném kříži]] a v jednotných kulturních, technických a vědeckých sdruženích. Za pomoci tohota zákona se ostatní spolky likvidovaly nebo byly do těchto jednotných organizací zglajšaltovány.&lt;ref&gt;https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1951-68&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Jiří Knapík: V zajetí moci: kulturní politika, její systém a aktéři 1948-1956, Libri, 2006&lt;/ref&gt;

=== Vratěnín - vzorová socialistická obec ===
Osvětovou vlajkovou lodí v budování socialismu na Moravskobudějovicku se měla stát obec Vratěnín. V regionálním tisku se neustále objevovaly články vykreslující Vratěnín jako vzornou socialistickou obec, která jako jedna z prvních začala budovat nejen Jednotné zemědělské družstvo, ale dala se i na cestu budování socialistické vesnice. Oběma obcím bylo také bez zdůvodnění zamítnuto již dříve odsouhlasené přežazení k okresu Dačice.&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 19.2.1949, [5](7). s. 6. &lt;/ref&gt;

==== Kulturní družstvo ====
Dne 19.2.1949 přinesl týdeník Jiskra zprávu o tom, že obec Vratěnín společně s obcí Mešovice založily 4. února společné Kulturní družstvo se sídlem ve Vratěníně. Na ustavující valné hromadě bylo zvoleno 12 členů předsednictva, jehož předsedou se stal František Vlach, předseda JSČZ ve Vratěníně, místopředsedou Jenda Miroslav, předseda MNV v Mešovicích, jednatelem Bohumír Pařízek, předseda odbočky Svazu čs. sovětského přátelství ve vratěníně a pokladníkem zasloužilý zemědělec Antonín Vala z Vratěnína, předsedou osmičlenné dozorčí rady zemědělec František Chloupek z Mešovic, místopředsedou zemědělec Jakub Bartůšek z Vratěnína a zapisovatelem Karel Niederhafner, správce národní školy ve Vratěníně.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Kulturní družstvo''', které bylo založeno za podpory JSČZ v Praze a Ústřední rady družstev, převzalo další plnění programu, který vytýčil přípravný výbor pro zřízení kulturního domu a založení Kulturního družstva ve Vratěníně s činností i pro obec Mešovice. Úkolem Kulturního družstva jest koordinovat veškerý kulturní život v obci a ve spolcích, vybudovati kulturní dům, zříditi koupaliště a lázně, rozšířiti již zřízenou družstevní prádelnu a zříditi v ní sušárnu, zříditi konservační kuchyň, rozšířiti a řád- ně vybaviti knihovnu, zříditi čítárnu a dát do provozu opět hřiště, které jest již celý rok mimo činnost. Toto jsou úkoly, které si vytýčilo družstvo pro obec Vratěnín. 

Pro obec Mešovice má pak v programu zřízení družstevní prádelny a sušárny, rozšíření knihovny a úpravu sportovního hřiště. Pro kulturní dům, který bude sloužit oběma obcím, je vyhlédnuta budova MNV, kde by byl umístěn kinosál, tělocvična, poradna pro matky a děti, kanceláře MNV, KSČ a klubovna pro spolky a korporace, jakož i byty, čímž by se budova plně využila a byl by i odstraněn nedostatek bytů, který Vratěnín velmi tísní a dělá potíže při umísťování zaměstnanců státních úřadů. (Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 19.2.1949)&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 19.2.1949, [5](7). s. [4].&lt;/ref&gt;
|}

=== Prvomájový závazek obce Mešovice  (1950) ===
Místní sdružení [[w:Jednotný svaz českých zemědělců|JSČZ]] v [[w:Mešovice|Mešovicích]] se zavázalo, že přesvědčí drobné a střední rolníky o výhodách JZD a že do 10. dubna 1950 založí v obci JZD. Dále se zavázalo, že provedou společné sázení brambor, hubení plevele a kontrolu osevních ploch a že vypracují řádný plán pro společnou práci ve žních.&lt;ref&gt;Rudé právo: Ústřední orgán Komunistické strany Československa. Praha: Komunistická strana Československa, 7.4.1950, 30 - 31(83). s. [1].&lt;/ref&gt;
=== Sokolské jednoty a sokolské kroužky Československého svazu mládeže ===
Na konci roku 1950 se Statní úřad pro tělesnou výchovu a sport se rozhodl podpořit tělesnou výchovu v těch obcích, v nichž hospodařila nejlepší JZD. Průzkum prováděly Krajské národní výbory prostřednictvím tělovýchovných referentů, které pak navrhly udělení odměny v hodnotě 40.000 Kčs padesáti sokolským jednotám nebo sokolským kroužkům [[w:Československý svaz mládeže|ČSM]]. V této cenně obdržely obce [[w:Tělocvičné nářadí|tělocvičné nářadí]]: švédské lavičky, [[w:Švédská bedna|švédské bedny]], ribstoly, žíněnky, zvyšovací kladiny, lana na přetah, švihadla, disky, oštěpy, koule, míče. V Jihlavské kraji obdržely tuto podporu obce: [[w:Střítež (okres Jihlava)|Střítěž]], [[w:Slavonice|Slavonice]] a [[w:Vratěnín|Vratěnín]].&lt;ref&gt;Rudé právo: Ústřední orgán Komunistické strany Československa. Praha: Komunistická strana Československa, 27.12.1950, 30 - 31(305). s. [4].&lt;/ref&gt;

== Odkazy ==
=== Reference ===
&lt;references /&gt;
[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>dy8hst18zimm5arktjmilkz84z2wtvn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Dřevařský průmysl</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8177</id>
    <revision>
      <id>45094</id>
      <parentid>44096</parentid>
      <timestamp>2022-02-12T04:13:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>CommonsDelinker</username>
        <id>173</id>
      </contributor>
      <comment>Removing [[:c:File:RAD-Abteilung_2-105_Lager_Sprottischwaldau..jpg|RAD-Abteilung_2-105_Lager_Sprottischwaldau..jpg]], it has been deleted from Commons by [[:c:User:Ruthven|Ruthven]] because: Source of [[:c:COM:DW|derivative work]] not specified 2021.</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="95184" xml:space="preserve">Dřevařský průmysl prošel po konci války, následném znárodnění v roce 1948 a během budování „socialismu“ mnoha organizačními změnami. Areál bývalé parní pily „Eduard Prager” v Uherčicích (u silnice mezi Uherčicemi a Mešovicemi, v nivě říčky Blatnice), který je v majetku Petra Vejrosty (r. 2019), se nachází ve stavu [[w:Brownfield|brownfieldu]] o rozloze 25 000m². Objekt je demolován a pouze ve východní části zůstala hlavní budova a tři další zchátralé budovy.&lt;ref&gt;[http://www.brownfieldy-jmk.cz/detail/?id=7289 Pila Uherčice]&lt;/ref&gt;
== Historie dřevostaveb ==
Dánský rytmistr Johann Gerhard Clement Döcker si v roce 1880 nechal patentovat systém dřevěných staveb z dřevo-panelů, dřevěného rámu a tzv. „lisovaného Döckerova materiálu“. Panely svislých stěn se spojovaly zámkem se západkou, na panelové spoje se pak připevňovaly pomocí šroubů s křídlovými maticemi lišty. Spoj střešních panelů ve vrcholu domku byl řešen speciální šroubovou svorkou. Montáž i demontáž domků byla velmi rychlá, panely se daly stohovat a tak snadno skladovat a přepravovat.&lt;ref&gt;[http://www.holzbau-statik.de/ibr/downloads/03_gesch/Lebebensdauer%20Holzhaeuser%20Christoph%20Unmack.pdf Lebensdauer von Holzhäusern am Beispiel von Christoph&amp; Unmack, Niesky]&lt;/ref&gt;
[[Soubor:Fiedler-niesky.jpg|náhled|Reklamní plakát firmy Christoph &amp; Unmack]]
V roce 1882 získali oprávnění na výrobu mobilních Döckerových domků dánský konzul Christian Ferdinand Christoph a jeho společník architekt Christian Rudolf Unmack (firma Christoph &amp; Unmack). Pruský generální lékař Dr. V. Coler z Ministerstva války v Berlíně pak při objednávce domků pro pruské ministerstvo války prosadil přestěhování výroby z dánské Kodaně do Německa, takže od roku 1882 byly domky vyráběny v hornolužickém městečku [[w:Niesky|Niesky]] a to ve strojní továrně strýce Ch. F. Christopha pana J. E. Christopha.

V roce 1885 vyhlásil Mezinárodní červený kříž při příležitosti mezinárodní výstavy v Antverpách soutěž o nejlepší stavbu pro léčení raněných a infekčně nakažených pro válečné i mírové využití, kterou vyhrál ze šedesáti přihlášených právě panelový dům systému Döcker firmy Christoph &amp; Unmack (Čestná cena Jejího Veličenstva německé císařovny Augusty a zlatá medaile).&lt;ref&gt;Kromě Čestné ceny Jejího Veličenstva německé císařovny Augusty získaly montované domky dalších 28 zlatých, 12 stříbrných a 8 bronzových medailí; např. Medaili královského pruského ministerstva války; Královskou saskou medaili; Grand Prix St. Petersburg; Cenu císařovny Marie – Fedorovny na osmé mezinárodní konferenci Červeného kříže v Londýně; stříbrnou medaili (nejvyšší vyznamenání) na druhém mezinárodním kongresu školní hygieny v Londýně v roce 1907.&lt;/ref&gt; Následně objednal Německý svaz Červeného kříže 80 domů pro použití při humanitárních krizích a živelných katastrofách, podobnou zakázku učinil i rakouský Červený kříž. Domky byly využívány při epidemiích tyfu a neštovic nebo jako pavilóny pro léčení plicních onemocnění.

V roce 1899 firma vybudovala první montovanou školu, takže následovala expanze panelových dřevostaveb také do školství. Církev využívala Döckerovy domy jako nouzové kostely a modlitebny. Uplatnění našly ve školách v přírodě, také jako rekreační objekty, letní sídla, ale i obytné domy, koloniální stavby pro dopravní a důlní společnosti. Dřevostavby společnosti Christoph &amp; Unmack byly známé po celé Evropě, v koloniích, v Turecku, v severoamerických státech, v Brazílii, Argentině, Mexiku i Japonsku. Během první světové války sloužily Döckerovy také na všech bojištích.&lt;ref&gt;[https://www.europanel.cz/cz/aktualne/archiv-clanku/serial-historie-panelovych-drevostaveb-1.html Historie panelových dřevostaveb 1]&lt;/ref&gt;

V roce 1891 zahájila společnost Christoph &amp; Unmack výrobu ve [[w:Frýdlantský výběžek|Frýdlantském výběžku]] v obci [[w:Boleslav (Černousy)|Bunzendorf (Boleslav)]], lokalitě s dostatečnou zásobou dřeva z blízkých Jizerských hor a s dostatkem pracovních sil (další ve Francii / [[w:Fécamp|Fécamp]] a Polsku / Pelcowizna&lt;ref&gt;Nyní součást Varšavy - [https://commons.wikimedia.org/wiki/File:PL_Warsaw_pelcowizna_location.svg Praga-Północ]: Szmulowizna, Pelcowizna, Stara Praga a Nowa Praga.&lt;/ref&gt;). Jelikož závod v Bunzendorfu ležel mimo [[w:Železniční trať Liberec–Zawidów|železnici]], byla v roce 1912 v sousední obci [[w:Černousy|Tschernhausen]] (Černohousy, Černousy) vystavěna velká překladní hala. V roce 1915 továrna v Boleslavi vyhořela a výroba byla přesunuta do Černous. V Čechách se vyráběly Döckerovy domky ve všech variantách, dokonce i nemocniční a školní pavilony.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| TSCHERNHAUSEN (Černohousy) 

:Christoph &amp; Unmack, Fabrikation transportabler Baracken, 
:Zweigniederlassung Wien; 
:Inhaber Christian Ferdinand Christoph; 
:protokolliert 1891; 
:Postamt [[w:Habartice|Ebersdorf]], Telegraf [[w:Višňová u Frýdlantu|Weigsdorf]] I: Telegramm-Adresse: Doekker; 
:Erzeugung: Baracken, Holz- u. Blockhäuser, Hallenbauten, Brücken, Roll-Schränke. 

Adressbuch der handelsgerichtlich protokollierten Firmen und der Geldinstitute des Reichenberger Handelskammerbezirkes 1923, strana 154
|}
=== Dřevostavby po vzniku Československa ===
Němečtí zaměstnavatelé byli v Československu organizováni v pracovních hospodářských skupinách (Arbeitsgemeinschaft der deutschen wirtschaftlichen Verbände): I. Deutscher Hauptverband der Industrie, II. Geschäftsstelle der deutschen Land- und Forstwirtschaft, III. Verband der deutschen Großgrundbesitzer, IV. Reichsverband der Kaufmannschaft, V. Reichsverband der deutschen Gewerbegenossenschaftsverbände, VI. Reichsverband der deutschen Gastwirtegenossenschaftsverbände, VII. Reichsverband deutscher Gewerbevereine, VIII. Bund deutscher Hausbesitzervereine, IX. Kaufmännischer Verein der Landwirte, X. Ständige Delegation der deutschen Baumeister.&lt;ref&gt;Deutsches Wirtschaftsjahrbuch für die Tschechoslowakei, 1933, s. 259.&lt;/ref&gt;

=== Christoph &amp; Unmack ===
Od roku 1922 se hlavním výrobním programem akciové společnosti '''Christoph &amp; Unmack AG''' v Černousích staly rodinné domy.&lt;ref&gt;[http://liberec-reichenberg.net/stavby/karta/nazev/140-montovany-dum-firmy-christoph-&amp;-unmack Montovaný dům firmy Christoph &amp; Unmack, Černousy 63, r. 1926]&lt;/ref&gt; V roce 1926 obdržela firma Christoph &amp; Unmack AG zakázku od libereckého spolku „Deutsche Arbeitsgemeinschaft für Motor und Segelflug” (zkratka DAMS, Německý pracovní spolek pro motorové létání a plachtění) pro výstavbu školního letiště nově založené školy bezmotorového létání „DAMS Segelflugschule i. B”. Na školním letišti měla vystavět letecké hangáry, dílny pro výstavbu kluzáků a učebny.&lt;ref&gt;[http://www.digitalniknihovna.cz/kvkli/view/uuid:27369f60-e321-11dd-afe4-000d606f5dc6?page=uuid:1076a740-e0ef-11dd-b2ec-000d606f5dc6&amp;fulltext=Segelflugschule DAMS Segelflugschule]&lt;/ref&gt;

V roce 1927 vystavovala akciová společnost Christoph &amp; Unmack na velké veletržní výstavě v Berlíně, toho roku konané na téma „Das Wochenende” (od 16. dubna do 12. června 1927). Na téměř 50 000 m² výstavní plochy se nacházelo snad všechno, co nějak souviselo s trávením víkendu. Christoph &amp; Unmack AG zde předváděla standardizované víkendové chaty systémem panelové výstavby (All-Norm-Häuser in Tafelbauweise), navržené německým architektem Hansem Poelzigem (architektonická kancelář Potsdam-Wildpark West). Chaty se vyznačovaly jednoduchou přepravou, rychlou montáží a standardizovanými panely.&lt;ref&gt;[http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno-plus?aid=itj&amp;datum=1927&amp;page=426&amp;size=45 Illustrierte Technik für Jedermann], 1927, Heft 27, S. 6.&lt;/ref&gt;

V roce 1932 inzerovala firma Christoph &amp; Unmack AG v časopise „Deutscher Arbeitsdienst für Volk und Heimat” tzv. baráky pro pracovní službu (Arbeitsdienst-Baracken). Baráky se stavěly na půdorysu 30m x 7m, s plochou sedlovou střechou (výška štítu 3m) a 2m vysokými bočními stěnami, které byly ve vzdálenosti po 1m vyplněné řadou velkých oken. Už v létě 1933 mohla firma díky zakázkám Říšské pracovní služby (RAD) navýšit počet o 500 zaměstnanců.&lt;ref&gt;Illustrierte Technik für Jedermann, Jahr 1933, S. 25.&lt;/ref&gt;
[[Soubor:Adlershof Gemeinschaftsstraße-001.jpg|náhled|Christph&amp; Unmack, Niesky 1919, sídliště Adlershof, dřevovýstavba z panelů (Holztafelbau)]]
[[Soubor:20080823210DR Dresden-Leubnitz Bärenklauser Straße 18-20-22.jpg|náhled|Christph&amp; Unmack, Niesky, 1927, sídliště Dresden/Leubnitz-Neuostra, rámová (skeletová) dřevovýstavba (Holzgerippe- / Skelettbau)]]
[[Soubor:BingerStr14-16-DD.jpg|náhled|Christph&amp; Unmack, Niesky, 1927, sídliště Dresden-Nausslitz, Binger Straße, srubová dřevovýstavba (Holzblockbau) ]]
[[Soubor:Ludwigsfelde1 Holzhaussiedlung.JPG|náhled|Sídliště z dřevostaveb, Ludwigsfelde ([[w:Braniborsko|Braniborsko)]] 1943/44]]
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Für den Arbeitsdienst'''

'''Unterkunftsbaracken in transportabler Holzbauweise'''

:In kurzer Zeit lieferbar und ohne Materialverlust anderweitig aufzustellen. 
:Bitte verlangen Sie Angebot.

:'''Christoph &amp; Unmack A.-G.'''
:'''Niesky O.-L.'''

Älteste und größte Firma für Holzbauten aller Art. (Deutscher Arbeitsdienst, 2/1932)&lt;ref&gt;[https://books.google.at/books?id=UuYOR22sOq8C&amp;pg=PA241&amp;lpg=PA241&amp;dq=RAD+Genormte+Baracke+aus+Holzfertigteilen&amp;source=bl&amp;ots=G6Cn71UXD2&amp;sig=ACfU3U1ag4ArOsTKr8-9Lz2R2ua0BsbOaA&amp;hl=de&amp;sa=X&amp;ved=2ahUKEwip2_7D1fnfAhWCPFAKHSssApkQ6AEwBnoECAcQAQ#v=onepage&amp;q=Christoph%20%26%20Unmack&amp;f=false Deutscher Arbeitsdienst, 2/1932], Manfred Seifert: Kulturarbeit im Reichsarbeitsdienst, Waxmann Verlag, 1996, s. 239. Překlad: Pro pracovní službu ubytovací přepravovatelné dřevěné baráky. Lze dodat v krátké době a nastavovat bez ztráty materiálu. Požádejte o nabídku. Christoph &amp; Unmack A.-G. Niesky O.-L. Nejstarší a největší společnost pro dřevěné stavby všeho druhu.&lt;/ref&gt;
|}

Na krizi československého dřevařského a pilařského průmyslu reagovala Christoph &amp; Unmack AG v roce 1935 přeložením celé výroby z Černous do Německa, kde ještě v roce 1942 nabízelo přes 70 dřevařských firem prefabrikované dřevěné domy.&lt;ref&gt;[http://www.digitalniknihovna.cz/kvkli/view/uuid:42066040-ce3b-11de-8a12-000d606f5dc6?page=uuid:13287bc0-c9d9-11de-9fd7-000d606f5dc6&amp;fulltext=Christoph%20Unmack Ein Wirtschaftsbild des Friedländer Bezirkes]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://www.digitalniknihovna.cz/kvkli/view/uuid:d5270fd0-ceab-11de-8053-000d606f5dc6?page=uuid:00fe9f50-cdc2-11de-8215-000d606f5dc6&amp;fulltext=Tschernhausen%20Unmack Reichenberger Zeitung, 1.10.1935, s. 3.]&lt;/ref&gt; Teprve po odstoupení Sudet zahájila pobočka akciové společnosti „'''Sudetendeutsche Holzbau-Industrie Christoph &amp; Unmack'''” v Černousích znovu výrobu se 100 zaměstnanci, v roce 1939 přeměněná na obchodní společnost „Sudetendeutsche Holzbau-Industrie Christoph &amp; Unmack [[w:Společnost s ručením omezeným|G. m. b. H.]], Tschernhausen”.&lt;ref&gt;Handbuch der deutschen Aktiengesellschaften, Band 49, Teil 3, 1944, s. 2210.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://www.digitalniknihovna.cz/kvkli/view/uuid:71f3e035-e642-4260-9edd-f61d27d1118a?page=uuid:5cf9c9ec-bdcc-11e5-983c-001b21d0d3a4&amp;fulltext=Tschernhausen%20Unmack Gablonzer Tagblatt, Donnerstag, 17. November 1938, S. 6.]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[https://www.europanel.cz/cz/aktualne/archiv-clanku/serial-historie-panelovych-drevostaveb-2.html Historie panelových dřevostaveb 2]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[https://www.europanel.cz/cz/aktualne/archiv-clanku/serial-historie-panelovych-drevostaveb-3.html Historie panelových dřevostaveb 3]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://www.albert-gieseler.de/dampf_de/firmen6/firmadet60443.shtml Christoph &amp; Unmack Aktiengesellschaft]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;http://www.digitalniknihovna.cz/kvkli/view/uuid:27369f60-e321-11dd-afe4-000d606f5dc6?page=uuid:1076a740-e0ef-11dd-b2ec-000d606f5dc6&amp;fulltext=Tschernhausen&lt;/ref&gt;

=== Nové firmy s programem typizovaných dřevostaveb ===
Dřevovýrobou obytných a hospodářských budov se na území Československa začaly od 30. let 20. století zabývat i jiné firmy. V roce 1919 vznikly v [[w:Podolí (Praha)|Podolí]] u Prahy „'''Pražské dřevařské závody F. &amp; J. Hodek'''”, jež dodávaly hotové konstrukce obytných a hospodářských budov, speciální velké dvorany, hangáry a tovární místnosti o velkém rozpětí.&lt;ref&gt;Pražské dřevařské závody F. &amp; J. Hodek, Praha VI.-71 Telefon čís. 1150. První pražská elektr. pila v Podolí u Prahy. Telef. č. 9430. Parní pila v Praze VII, Holešovický přístav. Telef. č. 7626. Na skladě všecky druhy měkkého i tvrdého řeziva, prken, hranolů a fošen. Dle objednávek trámy, krovové dříví, hoblované podlahy, špalíčkové impregnov. dlažby, bedny atd. Prodej paliva, drtin a hoblovaček. Dodává hotové konstrukce obytných a hospodářských budov a staví specielní velké dvorany, hangáry a tovární místnosti o velkém rozpětí. In: Světozor, 21.01.1920, s. 6.&lt;/ref&gt;.&lt;ref&gt;[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:09b74150-c8b5-11e7-9c14-005056827e51?page=uuid:4d9265a0-c8c2-11e7-80e7-5ef3fc9bb22f&amp;fulltext=Pila%20Hodek%20Praha Václav Hodek, pila a provozovna Nusle-Pankrác], Nová svoboda 1928&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:be4e4900-4012-11e7-a7ae-001018b5eb5c?page=uuid:3c54e220-401b-11e7-a34b-005056827e51&amp;fulltext=Pila%20Hodek%20Praha Václav Hodek, pila (majitelka Anna Hodková)], Věstník hlavního města Prahy 1932&lt;/ref&gt;

Hrabě Jindřich Kolowrat Krakovský založil ve 30. letech 20. století na svém panství [[w:Velké Dvorce|Velké Dvorce]] velký dřevozpracující podnik, jež od roku 1932 pod obchodním jménem „'''Západočeské lesní podniky J. Kolowrat''', [[w:Diana (Rozvadov)|Dianaberg]]” zahájil výrobu dřevěných domků. Domky od jednoduchých konstrukcí až po honosné dřevěné vilky rozvážela Kolowratova nákladní auta po celých západních Čechách. Před 2. světovou válkou zaměstnával na 600 dělníků.&lt;ref&gt;[http://www.rozvadov.cz/vitame-vas/turistika/naucne-stezky-rozvadov/kolowratova-naucna-stezka/ Pila Diana]&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Dřevěně domky na výstavě stavebnictví a bydlení.''' 
Nevšednímu zájmu se těší výstava '''Západočeských lesních podniků, J. Kolowrat, Dianaberk-Přimda''', 
kterážto firma vystavuje některé modely svých dřevěných domů a plány všech svých typů ve strojovně na starém výstavišti. 

Zvláště velkému zájmu těší se '''typ ŠUMAVA I.''', '''HORSKÝ SEN''' a '''IDEÁL II.''' 

Tyto typy jsou nejen vnitřním uspořádáním účelně řešeny, nýbrž i vnějším vzhledem jsou krásné a splní přání všech těch, kteří si již dávno dřevěný dům přáli a cena při velmi hodnotném zpracování pevné a silné konstrukce je daleko nižší, nežli u domů zděných. (Národní listy, 8.9.1932, s. 2)
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Pamatujte si: 
:'''Dřevodomy Kolowrat,''' 
:'''věky musí přetrvat.''' 

Exposice dřevěných chat a vil na starém výstavišti před Průmyslovým palácem, po dobu veletrhů.
 
'''J. Kolowrat, Dianaberk-Přimda.''' (Expres, 09.03.1935, s. 2)
|}

Na Vsetínsku byl zásluhou Theodora Thoneta v roce 1929 obnoven provoz v továrně na Halenkově, který zde dal do provozu parní pilu pro výrobu bukového a jehličnatého řeziva, bukových hranolů a parket. Dne 10. června 1931 založil veřejnou obchodní společnost '''V. Thonet a spol.'''&lt;ref&gt;Svobodné noviny, 21.10.1945, inzerce s. 6.&lt;/ref&gt; Společníky byli bratři Victor a dr. Richard Thonetové (synové Jacoba Thoneta) a jejich synovec August Erwin Thonet (syn Theodora Thoneta), který firmu řídil. Později společnost rozšířila výrobu o stavební a nábytkové stolařství, výrobu dřevěných domků a staveb. Firma vypracovala několik typových projektů na výstavbu rekreačních chat, dřevěných domků a obytných nástaveb obchodů, jejichž provozní přízemí bylo zděné.&lt;ref&gt;[http://www.halenkov.cz/web_dwl/ouzp/20180917-140441-zpravodaj-halenkov-2018-2.pdf 150. let od založení továrny firmy Thonet na Halenkově], Halenkovský zpravodaj 2/2018&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Slovenská společnost «Drevodom»''', jež zakládá své odbočky ve všech větších městech, ujednala smlouvu s firmou Thonet ve Vsetíně, jež zařídila v Halenkově zvláštní pilu. Tam se budou vyráběti tři typy dřevěných ohnivzdorných domků s patentní omítkou Lapurus. Omítka se bude vyráběti v Bratislavě. К její výrobě je třeba chemikálií a proto očekává se oživení í tohoto odvětví. O stavbách dřevěných domků jednali zemský výbor slovenský, který ve snaze odpomoci dřevařské tísni, míní stavěti ze dřeva také školní budovy.(Lidové noviny, 31.3.1932, s. 10)
|}

=== Pila Eduard Prager Uherčice ===
Velkostatek Uherčice v majetku Emanuela Collalto et San Salvatore v Československu byl už v roce 1921 zařazen do první záborové etapy pozemkové reformy. Uherčický majetek o rozloze 1 606 ha sestával z pěti dvorů (dvůr Uherčice, dvůr Mitrovice, dvůr Korolupy, dvůr „Neuhof” u Mešovic, dvůr „Grössing” u Stálek), čtyř lesních revírů, vápenky, lihovaru s cihelnou a elektrárnou. Dvůr „Neuhof” a vodní mlýn s parní pilou se nacházely v pachtu. Ještě před ukončením pozemkové reformy hrabě Emanuel 11. prosince 1924 ve Vídni zemřel a v témže roce došlo také ke zrušení fideikomisu. Po složitém dědickém řízení převzal Manfred Eduard Collalto 28. července 1928 značně okleštěný uherčický velkostatek.

Od roku 1921 se veškerý majetek s půdou nacházel v záboru státního pozemkového úřadu. S prováděním pozemkové reformy započal v roce 1927 přídělový komisař ing. J. Malina společně s technickým úředníkem J. Puršem. Ze záboru bylo majiteli propuštěno 307,02 ha půdy, zestátněno 920 ha lesa (propuštěno 422 ha), k zbytkovým statkům přiděleno 198 ha půdy, rozparcelováno 88 ha a 12 ha ponecháno v záboru. V roce 1930 následovalo propuštění zámecké zahrady s parkem, lihovaru s cihelnou, vápenky a elektrárny. Parní pila propadla státu.

V roce 1935 ZNV v Brně rozhodl o prodeji uherčické pily, kterou odkoupil Eduard Prager, mistr tesařský z Drosendorfu.&lt;ref&gt;V 19. století zastával Franz Prager (mistr tesařský) v letech 1861 - 1863 post místostarosty v Drosendorfu-Staré město a Josef Prager (tesařský polír) byl zvolen radním. [https://books.google.at/books?id=a9VhAKj2RgIC&amp;pg=PA39&amp;dq=Eduard+Prager+Drosendorf&amp;hl=de&amp;sa=X&amp;ved=0ahUKEwjB5NOEh_bfAhVEPVAKHckmCkgQ6AEIMTAC#v=onepage&amp;q=Eduard%20Prager%20Drosendorf&amp;f=false Nieder-österreichischer Gemeinde-Schematismus]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Industrie-Compass: Österreich, Čechoslowakei, Jugoslavien, Ungarn, rok 1931, s. 134 a 1117.&lt;/ref&gt; Třicátá léta nebyla příhodným obdobím pro československý pilařský a dřevařský průmysl. Mnoho podniků vězelo v dluzích nebo krachovalo.&lt;ref&gt;[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:879039c0-3fb7-11e6-8361-5ef3fc9ae867?page=uuid:03bfc8f0-3fc0-11e6-8361-5ef3fc9ae867&amp;fulltext=pila%C5%99sk%C3%BD%20pr%C5%AFmysl Neutěšená situace na trhu dřeva:] Český Lloyd, 7. červen 1930, s. 1.&lt;/ref&gt; Je celkem možné, že se země Moravskoslezská v krizovém období státní pily v pohraničí obratně zbavila. Čemuž ostatně nasvědčuje i fakt, že to byl na Uherčickém panství jediný konfiskát z pozemkové reformy, který byl odprodán do německých rukou.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Situace pilařského průmyslu.''' 
Dne 3. května konala se v Praze 28. řádná valná hromada Svazu majitelů pil. V předsednické zprávě bylo konstatováno, že celková vnitrozemská přeprava, která za normálních dob převyšovala pravidelně 5 mil. tun ročně, činila za r. 1934 jen 2,2 mil. tun. Na počátku r. 1934 se zdálo, že vývoz dřeva se zlepší, leč toto očekávání splnilo se v plném rozsahu jen ve vývozu dřeva nezpracovaného. Vývoz zpracovaného dřeva vykazuje sice rovněž značný vzestup, který však omezil se pouze na expedici řeziva skladového, vyrobeného z poměrně levné suroviny. 

Pilařský průmysl v českých zemích pracuje dnes proto jen asi z jedné třetiny své kapacity. Vyhlídky pro letošní rok nejsou rovněž nijak uspokojivé. Zejména vázne stavební ruch. Obchod s Německem má nyní tendenci sestupnou, což jest přirozeným důsledkem obtíží v proplácení pohledávek za zboží v Německu. Také dodávky na vzdálené trhy západoevropské jsou stále ztěžovány levnou konkurencí z Polska, ze severských států a z Ruska. Jedině snad s Maďarskem podaří se sjednati kompensační dodávku větších položek dříví, jež by alespoň do určité míry odlehčily domácímu trhu. (Venkov, 05.06.1935)&lt;ref&gt;[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:1fd4aa80-4a20-11e8-bd42-5ef3fc9bb22f?page=uuid:7b900ff0-4a2e-11e8-afec-005056827e51&amp;fulltext=pila%C5%99sk%C3%BD%20pr%C5%AFmysl Situace pilařského průmyslu], Venkov, 05.06.1935&lt;/ref&gt;
|}

V dolnorakouském Hornu se pila „Prager” (Horn, Raabser Straße 49) nacházela již od roku 1860, kdy ji založil Alois Prager, mistr tesařský. Dvě katrové pily (značky Gebrüder Lein, Pirna in Sachsen) poháněl parní motor, podnik doplňovalo rozsáhlé hospodářství s početnými koňskými stájemi a dům pro dělníky. V sezoně jich zde pracovalo až 80. V roce 1908 Alois Prager rozšířil areál podniku o rodinný dům na druhé straně silnice. Po 2. sv. válce pilu „Prager Alois &amp; Sohn” odkoupil Karl Traschler, majitel stavební firmy z nedaleké obce [[w:St. Bernhard-Frauenhofen|St. Bernhard-Frauenhofen]].&lt;ref&gt;Karl Traschler, Bau- und Zimmermeister: Sägewerk, Hobelwerk, Holzbau, Betonwaren, Terazzo- und Kunststeinerzeugung, Horn, Raabser Straße 49&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Gerhard A. Stadler: Das industrielle Erbe Niederösterreichs: Geschichte, Technik, Architektur, Böhlau Verlag Wien, 2006, s. 370&lt;/ref&gt; Část rozvětvené tesařské rodiny Prager žila také až do vyhnání v roce 1945 v Uherčicích.&lt;ref&gt;PRAGER Franz, mistr tesařský, (otec Ferdinand a matka Franziska) a manželka Leopoldine: děti PRAGER Leopoldine, Franz, Otto, Hildegard (vdaná za hospodského ZAWADILA Alberta z Vratěnína čp. 59, otec Anton Zawadil hospodský, pachtýř uherčického dvora Neuhof u Mešovic), Maria, Anna.&lt;/ref&gt; 

Parní pila „Eduard Prager” v Uherčicích (Eduard Prager, Zimmerei, Dampfsäge, Holzindustrie, Ungarschitz) vsadila na turistický ruch v Podyjí, který po otevření Vranovské přehrady v roce 1934 ještě narostl. Mimo běžných tesařských prací, krovů, dřevěných schodů, podlah, stavebního a truhlářského dřeva nabízela víkendové chaty a sruby.&lt;ref&gt;Znaimer Wochenblatt, příloha Südmährerland; inzerce rok 1935, Fr. 9. August 1935, S. 8.&lt;/ref&gt; Dne 17. května 1941 byla u soudu ve Vranově vymazána firma: Franz Prager, Baumeister in Ungarschitz, následně pak zapsána u úředního soudu ve Znojmě jako firma Franz Prager, se sídlem ve Znojmě na Wienerstrasse 45, stavebnictví a cementářské výrobky, majitel Franz Prager, stavitel, bytem Znojmo, Wienerstrasse 45.&lt;ref&gt;ANNO Zeitungen, Völkischer Beobachter, Di, 17. Juni 1941, S. 7.&lt;/ref&gt;

== Dřevostavby za 2. světové války ==
V období 2. sv. války sloužila typizovaná dřevovýroba v Německé říši, Protektorátě Čechy a Morava a na dalších obsazených územích válečným účelům.&lt;ref&gt;[http://www.proholz.at/zuschnitt/36/operative-architektur/ Operative Architektur: Zur Geschichte transportabler Holzbaracken]&lt;/ref&gt; Vývojem typizovaných dřevěných baráků se zabývalo vedení [[w:Reichsarbeitsdienst|Říšské pracovní služby]] (Reichsarbeitsdienst, RAD) již v raném období národního socialismu. V roce 1934 existovalo několik prototypů tzv. RAD-baráků (např. typ IV pro ubikace, typ IVa pro toalety, typ V a XV pro správní budovy, typ VII pro hospodářské účely, typ XVII pro umývárny). Další typizované OKH-baráky vyvinulo Vrchní velitelství armády (Oberkommando des Heeres, OKH) pro stáje a garáže nebo např. typ OKH 260/9 pro ubikace až 400 válečných zajatců, Kancelář II Hlavního úřadu SS pro domácnost a stavby (Amt II im SS‑Hauptamt Haushalt und Bauten, HAHuB) nebo baráky vyráběné z příkazu zplnomocněnce pro dřevostavby (Bevollmächtigte für den Holzbau, typ HBF), které se daly využívat velmi flexibilně.

Vzrůstající nedostatek bytů, obzvláště od léta 1942, kdy započaly masivní útoky na německá průmyslová (později i na obytná) centra a kdy se započalo s přesouváním jednotlivých podniků z dosahu spojeneckých letadel, se řešil několika způsoby. Jednak přidělováním bytů po židovském obyvatelstvu, zabavováním místností ve stávajících bytech a umisťováním vybombardovaných rodin a německých dělníků (či dělníků ze spřátelených zemí) do nuceného podnájmu, zřizováním tzv. befehlsheimů (ubytoven) a lágrů v hostincích a zrušených výrobních halách a s postupem doby stále častěji v dřevěných montovaných barácích, jejichž výrobu zahájily pily a některé další dřevařské podniky na celém území říše, později i na území Protektorátu Čechy a Morava.

=== Odstoupení pohraničních území a zřízení Protektorátu Čechy a Morava ===

[[Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1984-075-18, Reichsautobahnbau, Baracke.jpg|náhled|Ubytovací baráky při stavbě Říšské dálnice (Reichsautobahn, RAB)]]
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1984-075-22, Reichsautobahnbau, Wohnraum im Lager.jpg|náhled|Ubikace v táboře při výstavbě Říšské dálnice (Reichsautobahn, RAB)]]

Po připojení pohraničních území k Německé říši nastal stavební boom. V rámci napojení do čtyřletého hospodářského plánu se stavěly budovy pro Wehrmacht, probíhala výstavba těžkého průmyslu a zbrojních závodů. Říšská dálnice a Říšské dráhy měly spojit západ s východem, zrovna tak v lodní dopravě kanály Rýn-Mohan-Dunaj a Dunaj-Odra-Labe (Adolf-Hitler-Kanall). Byly vyhlášeny velkolepé programy pro výstavbu bytů a sídlišť. Už 4. srpna 1939 nařídil generální zplnomocněnec pro stavebnictví Fritz Todt stavební uzávěru, z které byla vyjmuta výstavba sociálních bytů a dělnických kolonií u zbrojních závodů, 15. listopadu 1939 vydal zákaz veškerých novostaveb, jejichž cena převyšovala 5 000 RM.

Počáteční euforie v dřevařském a pilařském průmyslu panovala i v Protektorátě Čechy a Morava, kdy tisk oznamoval zvýšení lesní těžby, na trhu dostatečné množství kulatiny, čilý obchod se stavebním řezivem, jehož značný podíl zaujímaly veřejné dodávky.&lt;ref&gt;Venkov, orgán České strany agrární, 08.10.1939, s. 10: Dobrý odbyt dříví.&lt;/ref&gt; Obdobně jako v Německé říši našly dřevostavby a hlavně rozkládací dřevěné baráky nejprve uplatnění v pracovních táborech.&lt;ref&gt;Venkov, orgán České strany agrární, 05.02.1939, s. 5; [http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:de834430-59fe-11e8-b415-5ef3fc9bb22f?page=uuid:5ab3ceb0-5a10-11e8-afe6-005056825209&amp;fulltext=d%C5%99ev%C4%9Bn%C3%A9%20bar%C3%A1ky15.01.1939, s. 5.]&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|'''Weekend ve vlastním domku'''

Letošní sezóna přivedla na Valašsko opět zvýšený počet letních hostů. Tento přiliv v okleštěném státě poroste daleko rychleji a bude se zvyšovat zároveň s lepším železničním a silničním spojením. Jedinou bolestnou stránkou tohoto ruchu jest naprostý nedostatek vhodných bytů. Stálí letní hosté, kteří si zdejší kraj trvale oblíbili — a těch jest naprostá většina — mohli by tomuto nedostatku bytů brzy od pomoci postavením vlastních weekendových domků. 

Již před pěti lety zahájila firma Thonet na Halenkově sériovou výrobu trampských a weekendových chat. Jsou neobyčejně účelně a vkusně řešeny a poměrné velmi levné. Bylo jich již mnoho postaveno na Českomoravské vysočině a v Čechách. Mohou být postaveny na kterémkoliv místě. Vhodné koutky mají již mnozí návštěvníci vyhlédnuty. Uváži-li se, kolik půvabu a pohodlí poskytne bydlení ve vlastním domku, lze očekávat, že takových domků bude postaveno brzy po celém Valašsku na tisíce. 

Thonetovy chaty mají ještě tu výhodu, že poskytují znamenité přístřeší i v zimě, kdy nedostatek bytů jest ještě citelnější. Informujte se u firmy V. Thonet v Halenkově. Budete velmi překvapeni, jak levně si můžete zajistit stálý a pohodlný útulek ve vlastním domku, který Vás vždy ochotné přijme pod svůj krov a v němž můžete poskytnout i pohostinství Vašim přátelům. (Lidové noviny, 26.11.1938)&lt;ref&gt;[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:e37cd8c0-75c5-11dd-9c83-000d606f5dc6?page=uuid:ec90a5f0-75a1-11dd-b6b1-000d606f5dc6&amp;fulltext=pila%20La%C5%BEa Lidové noviny, 26.11.1938, s. 12]&lt;/ref&gt;
|}

[[w:Halenkov|Halenkovská továrna]], která v letech 1932 - 1937 vyráběla obytné dřevěné domky, chaty, okna, dveře a postupně i skříňový a kuchyňský nábytek, přešla v době německé okupace taktéž na výrobu dřevěných baráků a jen část výrobní kapacity byla zaměřena na výrobu tradičního skříňového nábytku. V továrně tehdy pracovalo okolo 260 zaměstnanců. V letech 1938-1940 proběhla rozsáhlá rekonstrukce pily na kapacitu cca 16 000 plm kulatiny, jejíž provoz byl na tehdejší poměry dobře zmechanizován.

V roce 1943 byl proveden u firmy „'''V. Thonet und Co., Holzwerke und Bauunternehmen'''”, se sídlem v Halenkově, výmaz společníka Ing. Hugo Thoneta a jediným majitelem společnosti zůstal August Erwin Thonet.&lt;ref&gt;Úřední list republiky Československé / Amtsblatt des Protektorates / Československé socialistické republiky, svazek, 5. vydání, Ministerstvo vnitra, 1943, s. 3563 - německy.&lt;/ref&gt; Počátkem roku 1945 se August Erwin Thonet rozhodl továrnu evakuovat a postavit nový závod v západních Čechách. Tehdy došlo k odvozu části výrobního zařízení. Ještě 2. května 1945 přijel August Erwin Thonet na Halenkov vyplatit dělníkům mzdy. Před příchodem Rudé armády Halenkov opustil.&lt;ref&gt;Halenkovský zpravodaj/Historie obce, číslo 2018/2&lt;/ref&gt;

=== Typizované dřevěné domy, haly a baráky ===
[[Soubor:Deutsches Reichsgesetzblatt 41T1 073 0361.jpg|náhled|Verordnung über die Lenkung und Verteilung der Fertigung im Holzhaus-, Hallen- und Barackenbau]]
Generální zmocněnec pro válečné hospodářství Herman Göring svým nařízením o řízení a distribuci výroby dřevěných domů, hal a baráků z 30. června 1941 (Verordnung über die Lenkung und Verteilung der Fertigung im Holzhaus-, Hallen- und Barackenbau, RGBI. l Nr. 73, s. 361) pověřil říšského ministra hospodářství [[w:Walter Funk|Walthera Funka]] řízením a zvýšenou výrobou dřevěných domů, hal a baráků, který jmenoval Oberstarbeitsführera Dipl.-Ing. Alfreda Künzela (Říšská pracovní služba, šéf Úřadu pro techniku a ubytování/Chef des Amtes für Technik und Unterkunft) zmocněncem pro dřevostavby.&lt;ref&gt;Das Archiv: Nachschlagewerk für Politik, Wirtschaft, Kultur, Ausgaben 94-105, O. Stollberg., 1942, S. 935.&lt;/ref&gt; Zároveň svým nařízením z 30. června 1941 (Anordnung über die Errichtung des deutschen Holzbauverbandes vom 30. Juni 1941, Reichsanzeiger Nr. 153 vom 4. Juli 1941) zřídil „Deutscher Holzbauverband”, jehož členy se povinně stali všichni výrobci dřevěných domů, hal a baráků (1. Hersteller von Holzhaus-, Hallen- und Barackenbauten, 2. Deutsche Holzbaukonvention und 3. Handwerkerholzbauverband, nyní „Deutscher Handwerk”).&lt;ref&gt;Völkischer Beobachter, Di, 8. Juli 1941, S. 4.&lt;/ref&gt;

=== Typizované nouzové domy - Behelfsheime ===
[[Soubor:Behelfsheime Berlin-Kaulsdorf.jpg|náhled|Sídliště nouzového bydlení tzv. behelfsheimů (Berlin-Kaulsdorf)]]

=== Dřevovýroba Hlavního úřadu SS ===
V březnu 1942 zřídil SS-Obergruppenführer [[w:Oswald Pohl|Oswald Pohl]] nový „Hlavní hospodářský a správní úřad SS” („SS-Wirtschafts-Verwaltungshauptamt”, SS-WVHA), kterému bylo podřízeno osm úřadů, rozdělených podle průmyslových odvětví. V letech 1942/1943 měl na starosti veškerou výrobu v koncentračních táborech. V případě IV. Úřadu pro závody s dřevovýrobou (Amt IV. Holzbearbeitungsbetriebe) se jednalo o firmy:
[[Soubor:WW2-Holocaust-Poland.PNG|náhled|Mapa německých koncentračních a vyhlazovacích táborů v západním Polsku 1939–1945 / Karte der deutschen Konzentrations- und Vernichtungslager in West-Polen, 1939–1945]]

* Deutsche Ausrüstungswerke GmbH (DAW), Berlin
* Deutsche Meisterwerkstätten GmbH, Prag
* Deutsche Edelmöbel AG, Butschowitz/Brünn
* Deutsche Heimgestaltung GmbH, Berlin
* Deutsche Sperrholz- und Furnierwerke GmbH, Prag
* Forst- und Sägebetrieb GmbH, Bachmanning/Linz

Na území [[w:Generální gouvernement|Generálního gouvernementu]] využívala akciová společnost Holzbau AG (zkráceně Hobag) otrockou práci uvězněného židovského obyvatelstva z vlastních koncentračních táborů a z židovských ghet. Hobag „Ost-Holzbau AG, Breslau” spravovala na území Distriktů Krakov a Halič (Distrikte Krakau und Galizien) 17 pilařských závodů. V roce 1943 Hobag převzala nově zřízená společnost „Delta Flugzeughallen- und Barackenbau GmbH, Berlin” (Delta Flugzeughallen- und Barackenbau GmbH, Breslau; Delta Flugzeughallen- und Barackenbau GmbH, Krakau; Delta Flugzeughallen- und Barackenbau GmbH, Lemberg).&lt;ref&gt;[https://www.deutsche-digitale-bibliothek.de//item/DA5QIOJ4IAVWH3LCF2RHZYEWSV3YGMGC Delta Flugzeughallen- und Barackenbau GmbH, Berlin], Bundesarchiv&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://www.nyka.home.pl/bibl_his/pl/27.htm Rüstungsbetriebe am Fusse der Hohe Tatra 1939–45]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Enno Georg: Die wirtschaftlichen Unternehmungen der SS, 2010&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Dieter Pohl: Nationalsozialistische Judenverfolgung in Ostgalizien 1941-1944: Organisation und Durchführung eines staatlichen Massenverbrechens, 2014&lt;/ref&gt; Například mezi únorem a dubnem 1945 zaměstnávala firma Delta-Flugzeughallen- u. Barackenbau, Breslau, specializovaná na stavbu leteckých hal, 4 německé tesaře na stavbě [[w:Podzemní továrna Rabštejn|podzemní továrny Rabštejn]] u [[w:Česká Kamenice|České Kamenice]].&lt;ref&gt;[http://www.cs-magazin.com/knihovna/Joza%20Rabstejnske%20udoli.pdf Historie průmyslové výroby a koncentračních táborů v Rabštejně u České Kamenice], s. 37.&lt;/ref&gt;
==== Vsetín - pila Otto Knöpfelmacher ====
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 192-287, KZ Mauthausen, Aufbau des Lagers Gusen.jpg|náhled|[[w:Koncentrační tábor Mauthausen-Gusen|KL-Mauthausen]], výstavba KT-Gusen]]
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 192-296, KZ Mauthausen, Aufbau des Lagers Gusen.jpg|náhled|[[w:Koncentrační tábor Mauthausen-Gusen|KL-Mauthausen]], výstavba KT-Gusen]]
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 192-186, KZ Mauthausen, SS-Baracken Lager Gusen.jpg|náhled|[[w:Koncentrační tábor Mauthausen-Gusen|KL-Mauthausen]], SS-baráky v KT-Gusen]]
Parní pila ve [[w:Vsetín|Vsetíně]] se od 30. let nacházela v majetku „Lesného družstva [[w:Košecké Podhradie|Veľké Košecké podhradie]]” a v pronájmu židovského obchodník Otto Knöpfelmachera, který pilařský závod 26. března 1939 se vším příslušenstvím odkoupil za 365 000 Kč.&lt;ref&gt;Dne 13. 12. 1939 se Karel Surý obracel na zlínský oberlandrát s žádostí o přidělení některé z židovských pil, a to buď „Kulka a spol.” v Novém Hrozenkově nebo „Knöpfelmacher Vsetín”. (SOkAVsetín, ONV Vsetín, inv. č. 1097, kart. 424, fol. 51r.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Dne 10. července 1946 obdržel národní správce Delty Jar. Včelička od JUDr. Felixe Biesse, advokáta v Brně, tento dopis: „Můj mandant Otto Knöpfelmacher, majitel pily a velkoobchodu se dřevem na Vsetíně, nyní firma Delta s.r.o. pod národní správou, mne informoval, že svůj majetek, tvořící nyní firmu Delta, nacházející se pod Vaší národní správou, pozbyl pod tlakem okupace a národní a rasové perzekuce.” (Revoluční cesta Valašska k socialismu, s. 242)&lt;/ref&gt; Pilařský závod Otto Knöpfelmachera patřil mezi první arizovaný podnik ve Vsetíně, jeho poslední obchodní obrat této firmy se v roce 1938 pohyboval přibližně ve výši 1,78 milionu korun. Pilu se snažil už v březnu odkoupit Alois Hambálek, dosavadní správce podniku. Zájem projevila také Zbrojovka Brno. Okupační správa měla s firmou zcela jiné úmysly.

Z rozhodnutí říšského protektora [[w:Konstantin von Neurath|Konstantina von Neuratha]] připadla pila německé akciové společnosti „Holzbau AG Breslau-Lemberg” (tzv. Hobag) se sídlem ve [[w:Vratislav (město)|Vratislavi]] (Breslau) a pobočkou ve [[w:Lvov|Lvově]] (Lemberg) na území [[w:Generální gouvernement|Generálního gouvernementu]]. Podle notářského zápisu z 13. března 1940 zaplatila za pilařský podnik „Otto Knöpfelmacher” obnos 450 000 korun a další příplatek 150 000 korun. Vzhledem k tomu, že firma Holzbau nepřevzala dílčí pohledávky a závazky pilařského závodu Otto Knöpfelmachera, zavedl Úřad říšského protektora nucenou správu. Na základě nařízení ze dne 31. března 1942 byl do zrušeného pilařského závodu Otto Knöpfelmacher dosazen treuhänder Julius Fischer z Frýdku, kterému se do 18. prosince 1943 podařilo všechny výše uvedené finanční transakce vyrovnat a mohl být výměrem z téhož dne Úřadem zemského prezidenta odvolán.&lt;ref&gt;[http://www.hiu.cas.cz/cs/download/casopisy-elektronicky-na-web/2013/md-1-2013m.pdf Jiří Flégl: Arizace židovského majetku na Vsetínsku v letech 1939–1945], MODERNÍ DĚJINY, Roč. 21, 2013, č. 1, s. 147–189&lt;/ref&gt;

Akciová společnost Holzbau odprodala celý závod dne 30. června 1944 společnosti „Delta Flugzeughallen und Barackenbau GmbH, Berlin”, která za něj zaplatila 6 mil. Kč. Delta do Vsetína přemístila jeden celý podnik z G. gouvernementu a zároveň provedla další investice, takže 5. května 1945 byl její majetek odhadnut na 7 mil. korun a zásoby surovin a hotových výrobků na 6 mil. korun.&lt;ref&gt;B. Klícha: Revoluční cesta Valašska k socialismu, Profil, 1975, s. 242.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Karel Krčmář, Jaroslav Klvač, Richard Pavlík: Vsetín, vydal K. Krčmár a J. Klvač, 1946, s. 134&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Dieter Pohl: Nationalsozialistische Judenverfolgung in Ostgalizien 1941-1944: Organisation und Durchführung eines staatlichen Massenverbrechens, Walter de Gruyter GmbH &amp; Co KG, 07.11.2014, s. 343&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[https://www.archivportal-d.de/item/DA5QIOJ4IAVWH3LCF2RHZYEWSV3YGMGC Delta Flugzeughallen- und Barackenbau GmbH, Berlin]&lt;/ref&gt;

==== Rájec - D. Drucker parní pily a továrny dřevařských výrobků ====
Z popudu SS-Obergruppenführera [[w:Oswald Pohl|Oswalda Pohla]] a pod záštitou „Deutschen Wirtschaftsbetriebe GmbH” založili (DWB) dne 8. července 1941 SS-Untersturmführer Dr. Kurt May (A. May, Möbelfabrik, Stuttgart), Gaujägermeister Eugen Passmann (Berlin) a Dr. Hanns F. J. Kropff (Wien) společnost „Deutsche Meisterwerkstätten GmbH”, která pak na začátku září 1942 koupila židovský konfiskát renomované pražské nábytkářské firmy Bedřicha Gerstela (továrna na nábytek Emil Gerstel v Praze 11., Hybernská 20).&lt;ref&gt;[https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/136187/ Nábytkářská firma Emil Gerstel Prague a její spolupráce s architekty]&lt;/ref&gt; Všichni tři společníci pak postoupili své podíly DWB. Dr. Kurt May vlastnil od roku 1939 také akcie nábytkářské firmy „D. Drucker parní pily a továrny dřevařských výrobků” (D. Drucker´s Dampfsägewerke und Holzwarenfabriken) v Brně s pobočkami v Praze, Rájci nad Svitavou a Bučovicích, kam byla taktéž v roce 1939 zavedena vnucená správa.&lt;ref&gt;V roce 1899 založil Julius Drucker firmu „D. Drucker´s Dampfsaegewerke und Holzwarenfabriken v Brně” s pobočkami v Rájci nad Svitavou a Bučovicích. Po vzniku Československa byla firma zapsána i pod českým názvem „D. Drucker parní pily a továrny dřevařských výrobků” se sídlem v Brně, s pobočkou v Praze a s vedením podniku v Bučovicích, v roce 1925 přeměněna na akciovou společnost.&lt;/ref&gt;

May hodlal s dalšími svými podniky („Möbelfabrik A. May, Tann/Rhön” a „Deutsche Wohnkultur GmbH, Wien”) vytvořit nábytkářské impérium, které se mělo zabývat hlavně sériovou výrobou levného typizovaného nábytku a bytového zařízení. Z toho důvodu také továrnu v Bučovicích značně rozšířil a zmodernizoval. Továrnu v Rájci, o kterou měla zájem jiná skupina kolem Georga Barthela, odprodal. Georg Barthel byl synem komerčního rady Hermanna Barthela a oba vlastnili většinu akcií společností „Dürkoppwerke A.-G., Bielefeld” a „Kugel-Fischer A. G., Schweinfurt”.&lt;ref&gt;Nyní Schaeffler-Gruppe, do koncernu patří FAG Kugelfischer (v roce 1987 převzala Dürkopp Adler AG).&lt;/ref&gt; Jako kupující závodu v Rájci měla vystupovat firma „Vereinigte Textilwerke, K. H. Barthel &amp; Co” se sídlem ve Vídni. V roce 1941 už firma „'''Mährische Holzindustrie Georg Barthel &amp; Co'''”, in Raitz (Moravské dřevozávody Georg Barthel a spol., v Rájci) inzerovala v německém odborném časopise „Deutsche Bauzeitung” pro architekturu, inženýrství a design, kde pro svůj závod v Rájci hledala odborníky pro výrobu dřevěných domů, hal a baráků:&lt;ref&gt;Moravský zemský archiv v Brně - Moravský dřevařský průmysl, Georg Barthel a spol., Rájec nad Svitavou, číslo fondu/sbírky: 3379&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Wir suchen für unsere Großunternehmen zum baldigen Antritt einen erfahrenen Holzbau-Architekten zur Leitung der technischen Büros für Holzhaus-, Hallen- und Barackenbau, der ein guter Statiker sein muß, sowie mehrere Holzbau-Techniker. Es wollen sich nur gute Holzbauspezialisten melden, die mit der modernen Holzbautechnik vertraut sind. Tschechische Sprachkenntnisse sind nicht erforderlich.

'''Mährische Holzindustrie, Georg Barthel &amp; Co., Raitz a. d. Zwittawa, Mähren.''' (Deutsche Bauzeitung, Heft 51/52 v. 17. 12. 1941, S. 878)&lt;ref&gt;[http://delibra.bg.polsl.pl/Content/15647/P-388_1941_No51-52.pdf Deutsche Bauzeitung, Heft 51/52]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Překlad: Pro náš velkozávod hledáme k brzkému nástupu zkušeného architekta pro dřevovýrobu k vedení technického oddělení dřevěné domy, haly a stavbu baráků, který ovládá statiku, stejně tak vícero techniků pro dřevovýrobu. Hlásit by se měli jen dobří odborníci pro dřevovýrobu, obeznámení s moderní technologií dřevovýstavby. Znalost českého jazyka není nutná. Moravské dřevozávody, Georg Barthel a spol., Rájec nad Svitavou, Morava.&lt;/ref&gt;
|}

SS-Obergruppenführer [[w:Oswald Pohl|Oswald Pohl]] byl plánům SS-Untersturmführera Dr. Kurta Maye nakloněn a dosadil ho do vedení SS-úřadu pro dřevovýrobu pod Hlavním úřadem SS (1942 zřízen SS-Wirtschafts- und Verwaltungshauptamt, WVHA: Amt IV. Holzbearbeitungsbetriebe, od června 1942 SS-Sturmbannführer Josef Opperbeck). Ještě v roce 1941 založila společnost DWB spolek „Deutsche Heimgestaltung e.V.” s prodejní centrálou „Deutsche Heimgestaltung GmbH”. Svými plány zaneprázdněný May dosadil do Bučovic treuhändera SS-Sturmbannführera Josefa Opperbecka.

V lednu 1942 valná část závodu v Bučovicích vyhořela a v červenci 1942 byl Dr. Kurt May zatčen gestapem, vyloučen z řad SS a uvězněn. Při vyšetřování požáru gestapo zjistilo, že May měl Druckerovi pomoci k útěku do zahraničí.&lt;ref&gt;Compas 1942: D. Druckers Damfsägewerke und Holzwarenfabrik A-G Prag/Brünn, D. Druckera parní pily a továrny dřevařských výrovbků a.s. Brno / Praha, Winterhollerplatz 3, Fabrik u. Leitung in Butschowitz, Filiale: Prag II, Brenntegasse 59 (Konstituiert 8.10. 1925), Aufsichtsrat; Dr. Fritz Höring (Vor. Sttutgart), Syndikus: Dr. Eduard Maier (Vor. Stellvertr. München), Dr. Karl Heinz Barthel (Wien), Dr. M. Löffler (Stuttgart), Gaujägermeister Eugen Passmann (Berlin), Kom. Rat Karl Pleva (Göding), Vorstand: Dr. Kurt May (Stuttgart Vors.), Dir. Kurt Brune (Prag), Dir. Reinhold Leest (Raitz). Die Gesellschaft entstand durch Umwandlung der Firma D. Drucker's Dampfsägewerke und Holzwaren-Fabriken in eine A.-G. Das Werk in Raitz wurde an die Mährische Hölzindustrie Georg Barthel &amp; Co. verkauft.&lt;/ref&gt; DWB (v rukou Hospodářského správního hlavního úřadu SS) odkoupila většinu akcií společnosti „D. Drucker AG Butschowitz” a 3. prosince 1942 ji přejmenovala na „Deutsche Edelmöbel, AG Butschowitz”. V roce 1943 do podniku značně investovala a převedla na zbrojařskou výrobu pro [[w:Messerschmitt|Messerschmitt AG]] (V-Leitwerk Messerschmitt-Jagdflugzeuge). Tímto byl navýšen také současný počet 200 zaměstnanců. Na výrobě se nadále podílelo 800 českých dělníků a úředníků.&lt;ref&gt;Enno Georg: [https://books.google.at/books?id=udvoBQAAQBAJ&amp;pg=PT80&amp;dq=Holzbau+AG+D.+Kurt+May&amp;hl=de&amp;sa=X&amp;ved=0ahUKEwiZ747bwP3fAhXGzqQKHXvxCYgQ6AEIKDAA#v=onepage&amp;q=Holzbau%20AG%20D.%20Kurt%20May&amp;f=false Die wirtschaftlichen Unternehmungen der SS], Walter de Gruyter, 01.10.2010, s. 79-80.&lt;/ref&gt;

== Poválečný dřevařský průmysl ==
Na základě dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945 o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků byly znárodněny: všechny pilařské podniky s více než 150 zaměstnanci podle průměru stavů ke dnům 1. ledna let 1938 až 1940; všechny pilařské podniky s dalším zpracováním dřeva, všechny podniky pro zpracování dřeva, s více než 300 zaměstnanci podle průměru stavů ke dnům 1. ledna let 1938 až 1940; všechny podniky pro tovární výrobu dýh, desek ze sklížených dýh, podle stavu v den počátku účinnosti tohoto dekretu. Zákon o likvidačním fondu měnovém sloučil prostředky z nacistických konfiskací (arizací) s vyvlastněnými majetky Němců, kolaborantů a zrádců a převedl je do tzv. Fondu národní obnovy a později do státního rozpočtu.

Na základě vládního nařízení ze dne 15. ledna 1946, č. 6 Sb., byl zřízen pro dřevozpracující průmysl
ústřední orgán: '''Československé závody dřevozpracující, národní podnik, Praha'''

a národní podniky:
:1. '''Českomoravská impregnace dřeva''', národní podnik, Soběslav
:2. '''Českomoravské pily''', národní podnik, Jihlava
:3. '''Koh-i-noor, tužkárna L. &amp; C. Hardtmuth''', národní podnik, České Budějovice
:4. '''SOLO závody na zápalky''', národní podnik, Sušice
:5. '''Spojené UP závody''', národní podnik, Brno
:6. '''Thonet, závody na ohýbaný nábytek''', národní podnik, Bystřice pod Hostýnem&lt;ref&gt;[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:88f76850-5718-11dd-ab71-000d606f5dc6?page=uuid:261d0760-54ea-11dd-a8b4-000d606f5dc6&amp;fulltext=pila%20V.%20Thonet%20a%20spol.%20Halenkov Svobodné noviny, 29.5.1947], s. 8: Citace: „Podnik V. THONET a SPOL., dřevozávody a podnikatelství staveb v Halenkově pod národní správou, je konfiskát pod generální národní správou národního podniku Thonet v Bystřici pod Hostýnem. O podnik se zajímá okres Vsetín, nebo bude znárodněn. Závod má 2 odděleni, technicky dobře vybavenou továrnu na nábytek, stavební práce truhlářské a parní pilu o kapacitě 15.000 m³ ročně. Závod má celkem nyní 140 zaměstnanců — továrna 100 lidí a parní pila 40 lidí. К podniku dříve náležel lesní velkostatek Vsetín, jako surovinová základna. Nyní je velkostatek rovněž pod národní správou.”&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;https://is.muni.cz/th/ghbj7/Text_prace.doc.&lt;/ref&gt;
:7. '''Závody na hračky a dřevěné zboží''', národní podnik, Albrechtice
:8. '''Závody na překližky a dýhy''', národní podnik, Praha

Oblastní orgán: '''Celulózové a papiernické závody''' na Slovensku, národní podnik, Bratislava s národními podniky:
:1. '''Povážské celulózky a papierne''', národný podnik, Ružomberok
:2. '''Spojené papierne''', národný podnik, Harmanec&lt;ref&gt;Nové zákony a nařízení Československé republiky 1945, s. 1006&lt;/ref&gt;

Českomoravským impregnačním závodům patřily: Českomoravská impregnace dřeva, národní podnik v Soběslavi, Pošumavské závody pro impregnaci dřeva ve Strakonicích, Sublima a. s. pro impregnaci dřeva v Březnici, Českomoravské závody na impregnaci dřeva v Brně, Brodecké impregnační a chemické závody a. s. Brodek u Přerova.

Českomoravské impregnaci dřeva, národní podnik v Soběslavi náležely dva závody v Soběslavi a v Bystřici nad Hostýnem, Pošumavským závodům pro impregnaci dřeva ve Strakonicích závod ve Strakonicích, 95% akcií této společnosti bylo v rukou Českomoravské impregnace dřeva, n. p. v Soběslavi. Sublimě a. s. pro impregnaci dřeva v Březnici náležely závod v Březnici a ve Vlkanové na Slovensku, 51% této akc. spol. patřilo národnímu podniku v Soběslavi. Českomoravským závodům na impregnaci dřeva v Brně patřily 3 závody a to Bohatec u Hodonína, Rosice n. L. a Srní u České Lípy (společnost v Srní byla konfiskátem a národnímu podniku v Soběslavi byla tehdy udělena generální národní správa). Brodecké impregnační a chemické závody a. s. Brodek u Přerova, 59% akcií tohoto podniku náleželo národnímu podniku v Soběslavi a zbývajících 41% Českomoravským závodům v Brně, které však Soběslav spravovala jako generální národní správa.&lt;ref&gt;Rudé právo, 18.12.1947, s. 4.: V roce 1938 se jednalo o podniky: Českomoravské závody na impregnování dřeva, a. s., Brno, Tř. Horsta Wessela 7, Českomoravské závody pro impregnování dřeva spol. s. r. o., Rohatec (M.), Českomoravské závody pro impregnování dřeva, akc. spol., Rosice nad Labem (Č.), „Impregna“, akc. spol., Bystřice pod Hostýnem (M.), „Imza”, všeobecné impregnační závody dřevní spol. s. r. o., Praha Ul. Lützowova 49, Pošumavské závody pro impregnaci dřeva, akc. spol., Strakonice (Č.),„Prodimp“, prodejna sdružených závodů pro impregnaci dřeva, sp. s. r. o., Mor. Ostrava, Ul. M. Hodži 13, „Prodimp“, prodejna sdružených závodů pro impregnaci dřeva, sp. s. r. o., Praha Ul. Riegrovo nábř. 34, „Sublima“, akc. spol. pro impregnaci dřeva, Březnice (Č.).&lt;/ref&gt;

== Znárodnění pily v Uherčicích a Okříškách ==
=== Pila Jaroslav Ampapa ===
První pilařský podnik v [[w:Okříšky|Okříškách]] (vybudován v letech 1883-1892 brněnským podnikatelem Františkem Engelmannem) v roce 1934 vyhořel. Novou parní pilu v obci vybudoval Jaroslav Ampapa z Opatova na počátku 40. let 20. století. Pila se nacházela při cestě do [[w:Přibyslavice (okres Třebíč)|Přibyslavic]]. V roce 1939 nebyla pila ještě v „Adresáři Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství” uvedena. V roce 1943 Jaroslav Ampapa hojně inzeroval v deníku „Volksdeutsche Zeitung”,&lt;ref&gt;Volksdeutsche Zeitung, Tagblatt der deutschen Volksgruppe in der Tschecho-Slowakei (od roku 1939 podtitulek Deutsches Tagblatt in Böhmenun Mähren): Freitag, 23. Juli 1943, Mittwoch, 4. August 1943, Freitag, 3. September 1943, Donnerstag, 14. Oktober 1943, Donnerstag, 4. November 1943&lt;/ref&gt; kde nabízel tesařské práce a obchod se dřevem (Jaroslav Ampapa: Zimmerei, Holzhandlung und Dampf-Sägewerk, Klein-Wartenberg).&lt;ref&gt;Volksdeutsche Zeitung, Tagblatt der deutschen Volksgruppe in der Tschecho-Slowakei, Do 14. Oktober 1943, s. 7&lt;/ref&gt; Lze předpokládat, že i jeho firma měla zkušenosti s výstavbou dřevěných baráků, jelikož po osvobození obdržela pila Jaroslava Ampapy zakázku na výstavbu provizorní nádražní budovy v Olbramkostele (na trati Znojmo-Okříšky), která po leteckém útoku sovětských letadel 8. května 1945 a po explozi zde umístěného vagonu naloženého municí vyhořela.&lt;ref&gt;[http://www.payne.cz/3xS43787/naletrudy.htm Sovětské nálety na konci války]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://www.digitalniknihovna.cz/kkvhb/view/uuid:7cd6ea49-0990-4f2f-81b8-96164757bfa0?page=uuid:aa52b6c1-d039-11e7-b266-001b63bd97ba&amp;fulltext=Z%C3%A1hady Záhady při stavbě nádražní budovy v Olbramkostelu], Jiskra-týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 29.9.1945, s. 4.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://www.digitalniknihovna.cz/kkvhb/view/uuid:19b0dc71-c455-4a32-9327-c5bd48ab1873?page=uuid:15a053a0-d027-11e7-9b61-001b63bd97ba&amp;fulltext=Ampapa Omluva], Jiskra-týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 13.10.1945, s. 5.&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Hledá se poctivý nálezce!''' 27. dubna 1946 vezl traktorem náklad kulatiny Jiří Štěpánek, zaměstnanec firmy Ampapa v Okříškách. Mezi Jaroměřicemi a Štěpánovem se porouchal motor a bylo nutno nechati zadní část traktoru na místě přes noc. To bylo v sobotu 27. dubna. Pro další část vozu přijel řidič až v pondělí a při tom zjistil, že chybí jedno plné kolo i s diskem. Soudruh Jiří Štěpánek, který je otcem 6 nezaopatřených dětí se na nás obrátil s prosbou, abychom uveřejnili jeho přání o vrácení kola, poněvadž závodní rada mu nařídila, že škodu musí nahraditi. Je to jistě velmi těžká ztráta pro otce 6 dětí. Prosíme proto každého, kdo o této věci něco ví, aby to oznámil na adresu Jiří Štěpánek, řidič, u Třebíče. (Jiskra-týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 26.5.1946, s. 3)
|}

V říjnu roku 1946 se firma Jaroslava Ampapy přihlásila do veřejné soutěže na provedení hrubé stavby okresního »Domu zdraví« ve Velkém Meziříčí, kterou vypsal ONV ve Velkém Meziříčí výnosem čís. B-5776/9-XI (v úředním listě republiky Československé II.) ze dne 20. října 1946. Otevření nabídek bylo provedeno dne 4. 11. 1946 u stavební správy Okresní veřejné nemocnice v Třebíči v 11. hod. dopoledne.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Veřejné soutěže na práce stavitelské, t. j. práci zemní, zednickou, železobetonovou, ležatou kanalisaci a práce venkovní zúčastnilo se 6 firem, a to: Fa Ampapa, Okříšky a Nehybka, Brno, celkovým obnosem Kčs 4 261 696,—, St. Neradil, stavitel Třebíč, celkovým obnosem Kčs 5 049 338,—, Spojené firmy Neděla, Brno, a Vaverka, Velké Meziříčí, celkovým obnosem Kčs 5 254 226,—, Spojené firmy Habanec, Brno a Lysák, Měřín, celkovým obnosem Kčs 5 755 760,—, Dr. Skorkovský a spol., Brno, celkovým obnosem Kčs 6 138 878,—, Ing. Čiževský, Brno, celkovým obnosem Kčs 6 349 165,—. 

Okresní národní výbor rozhodl se ve své schůzi konané dne 6. 12. 1946 zadati hrubou stavbu fě St. Neradil, stavitel v Třebíči za oferovaný obnos. Co se týče zadání prací tesařských, byly navrženy k zadání ze 6 oferujících firem fě Alois Milota, tes. mistr z Křižanova, jež se umístnila jako finančně nejvýhodnější částkou Kčs 234 645,— a fě Kozina, tes. mistr ve Velkém Meziříčí, jež oferovala obnosem Kčs 267 070,—. Táž schůze ONV zadala práce fě Milota Křižanov. 

Práce šamotových dlažeb a obkladů byly zadány fě A. Kožušníček, Brno, za obnos Kčs 210 667 50,— a práce terazzových podlah a sokliků fě F. Venclík, Zlín, za oferovaný obnos Kčs 228 265,—. Práce pokrývačské fě Jahoda ve Velkém Meziříčí za obnos Kčs 65 800,— a práce klempířské fě Prudič, Velké Meziříčí, za obnos Kčs 106 055,—. (Okresní věstník pro správní okres velkomeziříčský, 10.2.1947, s. 2)
|}

Po dlouhých jednáních rozhodl MNV v Třebíči, aby tržnice na plemenná zvířata byla postavena v Třebíči na pozemku, který pro tento účel poskytl MNV v Třebíči při silnici do Kožichovic. Stavbu tržnice umožnil příspěvkem okresní národní výbor, hospodářské družstvo, družstevní mlékárna, lesní družstvo v Náměšti a okresní spolek JSČZ. Zakázku na výstavbu tržnice obdržela firma Jan Boehm, stavitel z Třebíče a Jaroslav Ampapa, mistr tesařský a parní pila v Okříškách.&lt;ref&gt;Čin: list české sociálně-demokratické strany dělnické pro osvobozené části Moravy. V Brně: Česká sociálně-demokratická strana dělnická, 25.03.1947, 3(71). s. 4.&lt;/ref&gt;

Pila v Okříškách byla znárodněna na základě vyhlášky č. 1256/1948 ministra průmyslu ze dne 27. června 1948, následně přiřazena národnímu podniku Moravskoslezské pily se sídlem v Šumperku.&lt;ref&gt;Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, Band 12, Středisko regionálních dějin (Olomouc, Czechoslovakia), Univerzita Palackého. Kabinet regionálních dějin
Profil, 1967, s. 69.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;V roce 1989 zastával Ondřej Ampapa funkci vedoucího odbytu v podniku Horácký nábytek, Jihlava. In: Rudé právo, 28.09.1989, s. 4.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Občanské sňatky z roku 1947: dne 14. května: Jaroslav Ampapa a Božena Vobůrková. In: Věstník ústředního národního výboru zemského hlavního města Brna, 01.06.1947, číslo 8, s. 96.&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|Podle § 1, odst. 4 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 114 Sb., o znárodnění některých dalších průmyslových a jiných podniků a závodů a o úpravě některých poměrů znárodněných a národních podniků, vyhlašuji po slyšení pověřence průmyslu a obchodu, že dnem 1. ledna 1948 byly znárodněny zestátněním tyto podniky:
Podle § 1, odst. 1, č. 16 tohoto zákona, poněvadž jde o podniky pro tovární výrobu montovaných a polomontovaných staveb, jejich konstrukcí nebo dílců:
:1. '''Jaroslav Ampapa''', se sídlem v Okříškách, spr. okr. Třebíč,&lt;ref&gt;http://www.digitalniknihovna.cz/kkvhb/view/uuid:a92cd54b-2b2d-45e1-ac9b-ac2ed9869a41?page=uuid:afd46317-ce1b-11e7-8793-001b63bd97ba&amp;fulltext=Ampapa%20Ok%C5%99%C3%AD%C5%A1ky&lt;/ref&gt;
:2. '''Delta, dřevoprůmysl ve Vsetíně''', se sídlem ve Vsetíně,
:3. '''Ing. František J. Hodek''', se sídlem v Praze XV. - Braníku, Modřanská čp. 516 (Hodek František J. Ing., Prag)&lt;ref&gt;Compass. Industrie 1942: Böhmen und Mähren, Slowakei - Seite 59&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Industrie-Compass 1943: Böhmen und Mähren, Slowakei - Seite 56&lt;/ref&gt;
:4. '''Christopf &amp; Unmark''', se sídlem v Černousech, spr. okr. Frýdlant,
:5. '''Jindřich Kolowrat''', se sídlem v Dianaberku, spr. okr. Tachov,&lt;ref&gt;Citace: &quot;Dřevozpracující podnik, který kolem roku 1930 založil na svém panství Velké Dvorce hrabě Jindřich Kolowrat – Krakovský, se původně skládal z jedné parní pily. Již v roce 1932 zahájil podnik s obchodním jménem Západočeské lesní podniky J. Kolowrat, Dianaberg, výrobu dřevěných domků. Domky od jednoduchých konstrukcí až po honosné dřevné vilky rozvážela Kolowratova nákladní auta po celých západních Čechách. Podnik, který se rychle rozrůstal, zaměstnával před 2. světovou válkou na 600 dělníků. Na počátku války byla firma zabrána Velkoněmeckou říší, ale v roce 1945 připadla nakrátko původnímu majiteli. Po únoru 1948 byl Kolowrat donucen k emigraci a jeho majetek propadl státu. V roce  1950 došlo k likvidaci podniku, jehož zařízení bylo odesláno na Slovensko. Dnes z pily zbývá pouze štíhlý cihlový komín a základy výrobní haly u potoka. Jednou z nemnoha dochovaných staveb vyrobených v kolowratském podniku je kromě dianské dřevěné kaple a budovy první české školy v Dianě také dřevěná budova Penzionu Hubert za Novými Domky u Rozvadova.&quot; [http://www.rozvadov.cz/vitame-vas/turistika/naucne-stezky-rozvadov/kolowratova-naucna-stezka/ Pila Diana]&lt;/ref&gt;
:6. '''Moravský dřevoprůmysl''' Jiří Barthel a spol., se sídlem v Rájci, spr. okr. Boskovice,&lt;ref&gt;Dne 16. 2. 1948 Ministerstvo průmyslu výnosem č. II/5 - 35392/48 oznamuje Okresnímu úřadu a Fondu národní obnovy v Praze, že souhlasí s tím, aby konfiskát podniku „Mährische Holzindustrie Georg Barthel Co” v Rájci nad Svitavou byl přidělen Moravskoslezským pilám, n. p. v Šumperku. In: Rudolf Haša, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně: Historie Vysoké školy zemědělské v Brně a &quot;Masarykova lesa&quot;, 2007, s. 292.&lt;/ref&gt;
:7. '''Ing. Hubert Rösler''', výroba nábytku, se sídlem v Doksech, spr. okr. Dubá. (před rokem 1938 Stavební firma a tesařství: krovy, mosty, střechy velkých hal)&lt;ref&gt;[http://www.collegium-carolinum.de/fileadmin/Veranstaltungen/BohemistenTreffen_Exposes/Exposes_2017/2017-11-Renghart_Roesler-Briefe.pdf Die Briefe von Hubert Rösler an seine Familie]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=18450&amp;Section=1&amp;IdPara=1&amp;ParaC=2 Vyhláška ministra průmyslu ze dne 27. června 1948 o znárodnění podniků podle zákona č. 114/1948 Sb.]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[https://www.ovb-online.de/muehldorf/waldkraiburg/einem-baumeister-fings-3829527.html Hubert Rösler]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[https://de.wikipedia.org/wiki/Hubert_R%C3%B6sler_(Politiker,_1900)#Leben Hubert Rösler (Politiker, 1900)], Wikipedie.de&lt;/ref&gt;
|}

Pracovní morálku ve znárodněné firmě zachytil v kronice Brtnice farář Josef Kubíček:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Prvního května 1949 se mělo začít s opravou farního kostela. Práce s postavením lešení převzala firma Ampapa z Okříšek. Až 1. června začali vozit dříví na lešení a dali se do práce. Přísun dřeva byl liknavý, takže dělníci museli často čekat, proseděli mnoho hodin pod lípou a nesmělo se jim nic říci, aby práce vůbec nenechali. Lešení stavěli 5 týdnů. Dali se nato do rozebírání věžní báně. Plech přišel strhnout klempíř Svoboda z Olomouce. Ten hned po příjezdu do Brtnice dal se s tesaři do společného pití „na bratrství“ a opil se. Práce tesařské se protáhly do podzimu.&lt;ref&gt;Brtnický zpravodaj, Srpen 2016: Práce jako na kostele - úryvek z farní kroniky, s. 11.&lt;/ref&gt;
|}

=== Pila Eduard Prager ===
Po přechodu fronty vnikaly do pohraničí různé partyzánské skupiny a Revoluční gardy, které si většina usedlého obyvatelstva dodnes spojuje s prvními represemi a rabováním během domovních prohlídek. Podle publikace Emila Franzla měl být majitel pily Eduard Prager spolu s třemi dalšími osobami z Uherčic bestiálně zavražděn ve [[w:Podhradí nad Dyjí|Frejštejně]]. Konkrétně Pragra dovlekli Matyáš Kočí (Gutwasser / [[w:Dobrá Voda (Mladoňovice)|Dobrá Voda)]], Stanislav Kočí (Ungarschitz / Uherčice) a Oldřich Švarček (Grösinghof / dvůr Křeslík) až z dolnorakouského [[w:Drosendorf-Zissersdorf|Autendorfu]].&lt;ref&gt;Emil Franzel: Die Vertreibung, Sudetenland 1945/46, Podzun, 1967, S. 140: „Der Zimmermeister Eduard Prager und drei weitere Personen aus Ungarschitz, deren Namen ich bisher nicht erfahren konnte, wurden in Freistein ermordet. Prager, der bereits in Autendorf (Österreich) wohnte, wurde von den Tschechen Matthias Kočí aus Gutwasser, Stanislav Kočí aus Ungarschitz und Oldřich Švarček aus Grösinghof zurückgeholt und auf bestialische Weise umgebracht.”&lt;/ref&gt;

Prvním národním správcem konfiskované pily Eduard Prager byl ustanoven Rudolf Jelínek. Po přijetí vládního nařízení č. 106/1947 Sb. o přídělu drobných konfiskovaných živnostenských podniků, jež vstoupil v platnost 01.07.1947, započal osidlovací úřad s převáděním živnostenských podniků do trvalého vlastnictví. Pilu v Uherčicích tehdy získal do národní správy tesařský mistr Alois Ampapa, syn majitele pily Jaroslava Ampapy v Okříškách. Pila v Uherčicích nabízela tak jako před válkou mimo veškerých tesařských prací a řeziva, „''novodobé konstrukce, montované stavby i dřevovýrobu obytných budov a chat''”.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, krajinský týdeník československé sociální demokracie, 23.10.1947, s. 8&lt;/ref&gt;
Po únoru 1948 byly znárodněny další závody, ve kterých byla rámová pila s denní kapacitou pořezu 8 m3 pilařských výřezů.

Pila v Uherčicích byla znárodněna na základě vyhlášky č. 1768/1948 ministra průmyslu ze dne 27. července 1948:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|Podle § 1, odst. 4 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 114 Sb., o znárodnění některých dalších průmyslových a jiných podniků a závodů a o úpravě některých poměrů znárodněných a národních podniků, vyhlašuji po slyšení pověřence průmyslu a obchodu a předsedy osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy v Praze, že dnem 1. ledna 1948 byly znárodněny zestátněním tyto podniky:
Podle § 1, odst. 1, č. 17 tohoto zákona, poněvadž jde o pilu se zařízením o denní výkonnosti pořezu alespoň deseti plm kulatiny při osmihodinovém provozu: '''Eduard Prager''', se sídlem v Uherčicích, spr. okr. Moravské Budějovice.&lt;ref&gt;[https://www.noveaspi.sk/products/lawText/1/18966/1/2 Vyhláška ministra průmyslu ze dne 27. července 1948 o znárodnění podniků podle zákona č. 114/1948 Sb.]&lt;/ref&gt;
|}

Před parlamentními volbami v roce 1948 započali komunisté se stavbou státního kamenolomu v Polici, takže pila v Uherčicích se podílela na výrobě dřevěných baráků pro nouzové ubytování dělnictva.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, 05.03.1948, s. 5.&lt;/ref&gt; Po znárodnění v roce 1948 byl závod v Uherčicích přiřazen k národnímu podniku Delta, po reorganizaci správního území a přiřazení Vratěnínska k okresu Znojmo a k Jihomoravskému kraji, taktéž následné reorganizaci v dřevařském průmyslu, spadal závod v Uherčicích po roce 1973 pod Jihomoravské dřevařské závody, n. p., Brno (r. 1950 Horácké pily, n. p., Jihlava; r. 1953 Horácké dřevařské závody Jihlava; r. 1955 Jihlavské dřevařské závody Jihlava, n. p.; r. 1955 Středomoravské dřevařské závody, n. p., Brno, r. 1976 Jihomoravské dřevařské závody, n. p., Brno, r. 1989 Jihomoravské dřevařské závody, s. p., Brno).

== Vytvoření národního podniku Delta ==
Dřevovýroba podniku „'''Delta, spol. s.r.o.'''” ve Vsetíně a „'''V. Thonet a spol.'''” v Halenkově byla na základě dekretu prezidenta republiky ze dne 25. října 1945 o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy dána pod generální národní správu národního podniku Thonet v Bystřici pod Hostýnem. Národní správou konfiskátu Delta, spol. s.r.o. ve Vsetíně byl pověřen Jaroslav Včelička, národní správou konfiskátu V. Thonet a spol. v Halenkově Vladimír Burda.&lt;ref&gt;Jan Burda, majitel pily v Horním Hrozenkově&lt;/ref&gt; Dále ve Vsetíně působila parní pila a obchod se dřevem „Laža &amp; Hlubík” (Ladislav Laža, Jan Hlubík)&lt;ref&gt;[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:c91969f0-7b7c-11dd-87d4-000d606f5dc6?page=uuid:1f1430d0-67a3-11dd-aef8-000d606f5dc6&amp;fulltext=pila%20La%C5%BEa Lidové noviny, 21.8.1944, s. 4]&lt;/ref&gt; „Václav Jurán” (konfiskát), „Karel Hovořák” (konfiskát) a dřevoprůmyslový podnik „Hřib a. s.”&lt;ref&gt;[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:3532da40-7b78-11dd-8dd1-000d606f5dc6?page=uuid:1f1af650-679d-11dd-bd68-000d606f5dc6&amp;fulltext=pila%20H%C5%99ib Lidové noviny, 14.8.1944, s. 4.]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Karel Krčmář, Jaroslav Klvač, Richard Pavlík: Vsetín, vyd. K. Krčmár a J. Klvač, 1946, s. 134.&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Národní správa V. THONET a spol. dřevozávody a podnikatelství staveb HALENKOV u Vsetína''' 

Podnik V. THONET a SPOL., dřevozávody a podnikatelství staveb v Halenkově pod národní správou je konfiskát pod generální národní správou národního podniku Thonet v Bystřici pod Hostýnem. O podnik se zajímá okres Vsetín, nebo bude znárodněn. Závod má 2 oddělení, technicky dobře vybavená, a to továrnu na nábytek, stavební práce truhlářské a parní pilu o kapacitě 15.000 m³ ročně. Závod má celkem nyní 140 zaměstnanců — továrna 100 lidí a parní pila 40 lidí. 

К podniku dříve náležel lesní velkostatek, jako surovinová základna. Nyní je velkostatek rovněž pod národní správou. Organisačně jsou lesy a podnik sloučeny. Z důvodů hospodářských a poznatků z praxe pracujeme usilovně, správa závodu se závodní radou, za podpory správy lesů a okresního Národního výboru na Vsetíně, aby velkostatek a podnik opět tvořil jeden hospodářský celek, abychom nejužší spoluprací lesů s průmyslem dosáhli nejlepších výsledků, jak tomu je např. ve Velkých Karlovicích u národního podniku UP závodů. 

V okupaci náš závod se zabýval hlavně výrobou dřevěných baráků a z malé Částí výrobou nábytku a stavebních prací stolařských. Jako mnohé podniky, tak i my zápasíme a zápasili jsme hlavně po osvobozeni s velkými těžkostmi po všech stránkách, abychom splnili předpoklady. V prvé řadě likvidovali jsme výrobu dřevěných baráků, které jsou také vinny nynější zmenšenou těžbou dřeva a přeorganisovali jsme tuto výrobu s malými úpravami na výrobu nábytku a stavebních prací truhlářských. Překlenuli jsme těžkosti s naprostým nedostatkem surovin a kvalifikovaného dělnictva. Dnes důkazem určitého vzestupu je, že naše výrobky truhlářské jsou dobré jakosti, poměrně levné a plánovanou výrobu pro rok 1947 překračujeme. 

Naše pila v národní soutěži se umístila na druhém místě a to hlavně dík úzké spolupráci s lesní správou. Toto je důkazem, že mezi lesy, jako surovinovou základnou a dřevozpracujícími podniky musí být nejužší spolupráce, jestliže se má dosáhnout dobrých výsledků v národním hospodářství. Věříme, že také v našem případě budou brát rozhodující úřady a ministerstvo tuto skutečnost v úvahu a lesní velkostatek se závodem bude tvořit opět jeden hospodářský celek. Vyrábíme nábytek z největší části měkký, lidový, cenově přístupný nejširším vrstvám obyvatelstva. 

Hlavním naším zákazníkem stavebních prací je tohoto času Stavební a bytové družstvo OPTIKOTECHNY v Přerově, pro něž prozatím pracujeme na objednávce přes 1000 dveří, 800 oken a 250 vestavěných skříni v ceně několika milionů. Pro první 2 bloky obytných domů jsme truhlářské práce dokončili a pracujeme na 2 blocích dalších, které budou během tohoto roku dohotoveny. Naše dlouholeté odborné zkušenosti se, jako u jiných prací, tak i zde jistě projeví a věříme, že zaměstnanci Optikotechny budou také s naší prací spokojeni. 

'''VLADISLAV BURDA, národní správce'''. (Svobodné noviny - List Sdružení kulturních organisací, 29.5.1947)&lt;ref&gt;[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:88f76850-5718-11dd-ab71-000d606f5dc6?page=uuid:261d0760-54ea-11dd-a8b4-000d606f5dc6&amp;fulltext=%C3%9AP%20HALENKOV Svobodné noviny], 29.5.1947, s. 8.&lt;/ref&gt;
|}

V roce 1947 byla vsetínská Delta přiřazena jako pobočný závod k národnímu podniku „Moravskoslezských pil se sídlem v Šumperku” (s pobočným závodem Dřevostavba Jihlava), tehdy měla v nabídce také dřevěné domky s třípokojovým vybaveným bytem.&lt;ref&gt;Volné Slovo, 23.07.1947, s. 2: O stavbu dřevěných vilek.&lt;/ref&gt; Dřevovýroba v Halenkově připadla „Umělecko-průmyslovým závodům Bučovice” (UP Bučovice, n. p., Halenkov, okres Vsetín).&lt;ref&gt;Václav Brož: Hospodářsko-politická rukověť, díl 1, Československá tisková kancelář, 1967, s. 536. Miroslav Burger: Directory of the Czechoslovak Manufacturing Industries, Flegon P., 1967, s. 265.&lt;/ref&gt; V 80. letech národní podnik Halenkov produkoval jako jediný výrobce v ČSR vestavěné skříně do bytových jader.&lt;ref&gt;Ladislav Baletka: Okres Vsetín, Profil, 1987, Halenkov s. 116.&lt;/ref&gt;

=== Dřevostavby pro chov domácích zvířat ===
Vzhledem k tomu, že po válce přetrvával nedostatek mouky, cukru, vajec a tuků, vypsalo ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Jednotným svazem českých zemědělců (v jehož kompetenci ležela výstavba družstevních drůbežáren) na konci roku 1946 soutěž na dřevostavby pro chov domácího zvířectva, přičemž 600 kurníků pro pěstování čistokrevné drůbeže mělo ministerstvo poskytnout zdarma. Jednotný svaz českých zemědělců (JSČZ) proto pro kurníky agitoval. Ministerstvo poskytovalo na kurníky též státní subvenci, například náklady na kurník pro 30-40 slepic činily 9 860 Kčs, subvence z této částky něco kolem 3 000 Kčs.&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 15.12.1946, 2(50). s. 2.&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
|K soutěžnímu řízení o nejlepší kurníky pro drůbež byla přizvána celá řada firem a ze soutěže vítězně vyšel národní podnik '''DŘEVOSTAVBA v Jihlavě'''. Kurníky, vyráběné v Dřevostavbě, vyhovují opravdu všem potřebám a skvěle se všude osvědčily. Stěny kurníků jsou provedeny ze šesti dřevěných vrstev a jsou isolovány skelnou vatou, takže jejich teplivost se rovná cihelné zdi o šířce 56 cm. Montážní konstrukce je tak jednoduchá, že si ji každý rolník provede sám. Kurníky jsou standardní a vyráběny v různých velikostech. Nejmenší typ je pro 30 až 40 slepic, přičemž se počítá, aby na 1 m² byly umístěny tři slepice. Vybavení je tak dokonalé, že mnohá ložnice, možno říci, není tak hygienická. Okna jsou dvojitě zasklena a řešena tak, že slunko dopadne i na nejzazší hradlo, v každém okně je pak ventilační křídlo. V létě se dají okna odmontovat a místo nich tu zůstane jen drátěná síť. Ve stropě jsou zamontovány ventilační truhlíky, kterými se dá regulovat odchod zkaženého vzduchu. Pod hradly jsou trusníky, které lze lehce očistit, ježto jsou odmontovatelné pouhým vytažením. V kurníku jsou samozřejmě i kontrolní hnízda, takže evidence jednotlivých nosnic je velmi snadná. Světlost, patřičná teplota a dokonalé větráni, to jsou přednosti, na nichž závisí nejvíce nosnost jednotlivých slepic. A to vše má tento výrobek DŘEVOSTAVBY... (Jiskra, 15.12.1946)&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 15.12.1946, 2(50). s. 2.&lt;/ref&gt;
|}

=== Dřevostavby pro bytové účely ===
Poválečné Československo se muselo zabývat odstraněním bytové nouze, obnovou bytového fondu a zvýšením bytového standardu, takže z důvodu nedostatku cementu a cihel přišla na řadu opět rychlá a levná výstavba dřevěných domků a ubytoven, doplněná nejen zvýšenou poptávkou po výrobě dřevěných krovů, oken, dveří a podlah, ale i řemeslníků.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Pro stavbu obytných domů v Brně, Leninově ulici dodává veškerá okna, dveře a podlahy ve všech osmi blocích Moravský dřevoprůmysl v Rájci nad Svit. Jest to práce velmi rozměrná, neboť oken a dveří v 342 bytech jest několik set, ba snad několik tisíc. Rozsáhlost prací vyplývá již z toho, že k provedení jest zapotřebí téměř 2 tisíc m³ různého řeziva. Tak rozsáhlou práci mohl samozřejmě jedině převzít veliký podnik, zařízený pro tak rozsáhlé práce. (Národní obroda, 27.04.1947, s. 8.)
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Tesaře a stolaře pro sériovou výrobu dřevěných domků přijmeme za dobrých podmínek na úkolovou práci. Písemné neb osobní nabídky na závody: 
:Moravskoslezské pily. nár. podnik, závod Dřevostavba Jihlava
:nár. spr. fy Delta, dřevoprůmysl Vsetín
:nár. spr. fy R. Stein, dřevoprůmysl, Šternberk (Slovo národa, 30.12.1947, inzerce s. 5)
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Členové olomouckého ONV navštívili ve středu odpoledne národní podnik fy Delta ve Vsetíně, který vyrábí dřevěné domky. ONV hodlá totiž zakoupiti větší počet těchto domků a odpomoci tak velké bytové nouzi. Ačkoliv správce podniku p. Včelička byl o návštěvě předsednictva ONV uvědoměn, zástupci města Olomouce pana správce v podniku nezastihli. Nad tímto jednáním se členové ONV pozastavili a zdůraznili, že pan správce mohl ONV telefonicky uvědomiti, že nebude v závodě přítomen. I když podnik je velmi dobře zaměstnán, je tento postup ze strany správce Včeličky přinejmenším značně neobchodnický. Zástupci města Olomouce si prohlédli výrobek firmy a přivezli plány dřevěných vilek. Po přesném zjištění nákladů na stavbu jednoho domku rozhodne ONV definitivně, zda město provede stavbu zahradní kolonie dřevěných domků. (Volné Slovo, 26.07.1947, s. 1)
|}

Po znárodnění v roce 1948 byl vytvořen národní podnik Delta Praha, který sdružoval závody s převažující stavebně-truhlářskou výrobou. To byl také případ pily v Uherčicích (národní podnik Delta, závod Uherčice) a v Okříškách (národní podnik Delta, závod Ampapa v Okříškách). V roce 1949 se závod Delta v Uherčicích rozhodl pro regulaci potoka a rozšíření podniku.&lt;ref&gt;Jiskra, týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 19.3.1949 s. 2; 9.4.1949 s. 5; 23.7.1949, s. 7.&lt;/ref&gt; 

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Závazek zaměstnanců, který stojí opravdu za to.''' Na všech úsecích naší výroby se projevuje snaha po výší produktivitě práce a nezůstávají zde stranou ani naši soudruzi z dřevoprůmyslové výroby. Že tomu tak je, svědčí nejlépe tento případ. V Uherčicích u Jemnice v závodě DELTA. n. p., se zavázali naši soudruzi, že budou více vyrábět než tomu bylo dosud. Podnikové ředitelství podle svého plánu a na výrobní možnosti stanovilo pro tento závod výrobu čtyř dvojdomků, které vyrábějí pro ostravskokarvínské doly. Zaměstnanci tesárny po dobrém uvážení učinili závazek, kterým se zavázali vyrobiti každý měsíc o jeden domek více, takže ostravskokarvínské doly budou míti na místo čtyř dvojdomků pět dvojdomků. Protože jde o domky rodinné, jistě toto rozhodnutí zaměstnanců tesárny, n. p. DELTA má svůj veliký význam. (Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 23.7.1949)&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 23.7.1949, [5](28). s. 7.&lt;/ref&gt;
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Dar republice od zaměstnanců n. p. DELTA, závod Ampapa v Okříškách k IX. sjezdu KSČ.''' Závodní rada v dohodě se správou závodu se rozhodla, že ke dni sjezdu strany ušetří republice následující: 

# Odevzdá do sběru 3.000 kg železa, z čehož menší část bude barevných kovů, aby se zvýšila výroba stavebního kování, drátěnek a šroubů. Dále odevzdá do sběru 1000 kg staré gumy 
# Zastaralý parní stroj bude nahrazen elektrickým pohonem, čímž se do sjezdu ušetří 8.500 Kčs a důležitá surovina — dřevo, kterou bylo dosud v parním stroji topeno. 
# Všechny stroje, které slouží tesrně a truhlárně, budou do sjezdu řádně opraveny a plně využity, takže zvýšíme výkon o 15 procent, ježto ceník prací tesařských a truhlářských jest propočítán pro práci strojovou a nikoliv pro práci ruční 
# Správa závodu pořídí a vyvěsí řádný ceník úkolových prací před započetím té které práce. 
# Plně využít všechny pracovní síly v závodě a zlepšit produktivitu výroby. Nemíníme nadále trpět příživniky na úkor řádně pracujících.
# Zavčas opatřit potřebný materiál, aby provoz závodu nebyl často zbytečně bržděn.
# Do závodní rady budou zvoleni řádní členové KSČ a ROH. Povinnosti, které na sebe strana vzala, musí být řádně plněny již od zdola — to je cesta k socialismu.
# Dále vyzýváme všechny soudruhy — členy KSČ a ROH, aby všichni na svých místech, zvláště na místech odpovědných, plnili řádně své povinnosti. 
# Upozorňujeme důrazně všechny ty, kteří nemíní poctivě pracovat pro republiku a tím také pro sebe a řádně se nezapojí do produktivní práce, že nemají mezi námi, poctivě smýšlejícími a pracujícímu místa. (Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 9.4.1949)&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 9.4.1949, [5](14). s. 5.&lt;/ref&gt;
|}

DELTA, národní podnik se v Jihlavském kraji nacházel v Jemnici se závodem v Uherčicích, v Třebíči se závodem v Okříškách a v Jihlavě se závodem v obci Bedřichov u Jihlavy. Závod v Uherčicích byl v 50. letech přiřazen k národnímu podniku Horácké pily, od roku 1956 pod Jihlavské dřevařské závody a po reorganizaci krajů pod Jihomoravské dřevařské závody.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Dělníci pomáhají družstvu.''' Zaměstnanci Horáckého dřevařského závodu v Uherčicích na Moravskobudějovicku František Dejmek, Karel Kříž, Matěj Liška a Bohumil Tříletý viděli, že v sousední obci JZD Korolupy staví porodnici pro prasnice. „Pomůžeme jim s tesařskou prací, aby byla porodnice co nejdříve hotová”, řekli si dělníci. A tak ve volném čase, po sobotách a nedělích zhotovili vazbu krovu, kterou už také umístili na družstevní stavbě. (Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 22.7.1955)&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 22.7.1955, [11](58). s. 4. &lt;/ref&gt;
|}

Národní podnik Delta Praha fungoval až do roku 1960, kdy byl začleněn do VHJ Praha. Po zániku Jihlavského kraje a okresu Moravské Budějovice v roce 1960 byly dřevařské závody Uherčice a Okříšky začleněny pod Jihomoravské dřevařské závody, n. p., Brno, které vznikly sloučením Jihlavských dřevařských závodů a Středomoravských dřevařských závodů.

== Slučování dřevařských závodů - Jihomoravské dřevařské závody ==
V roce 1950 byly národní podniky České a Moravskoslezské pily zrušeny a rozděleny do 12 národních podniků v krajích. Závody na překližky a dýhy tvořily 2 národní podniky, zrovna tak byly na 2 národní podniky rozděleny Českomoravské impregnační závody. Nepozměněn zůstal akorát národní podnik Delta. Léta 1951, 1953, 1956 přinesla další reorganizace a v roce 1958 další sdružování podniků dřevařského průmyslu se sídlem v Praze&lt;ref&gt;Západočeské dřevařské závody (Tachov), Severočeské dřevařské závody (Česká Lípa), Východočeské dřevařské závody (Trutnov), Středočeské dřevařské závody, Středomoravské dřevařské závody, Jesenické dřevařské závody (Šumperk), Jihlavské dřevařské závody (Jihlava), Ostravské dřevařské závody, Valašské dřevařské závody.&lt;/ref&gt; a následně vznik tzv. výrobně-hospodářských jednotek.

Výrobně hospodářským jednotkám (VHJ) podléhaly jednotlivé podniky: jednak historicky vzniklé hospodářské celky nebo tzv. oborové podniky, podniky zaměřené na stejnou výrobu nebo stupně zpracování surovin (trust), ale i vzájemně propojené samostatné podniky s navazující či související výrobou (koncern). V roce 1960 byla založena Výrobně hospodářská jednotka Dřevařský průmysl Praha (VHJ DP Praha), sdružující 8 národních podniků nazvaných podle krajů:
* Jihočeské dřevařské závody, n. p. České Budějovice,
* Jihlavské dřevařské závody, n. p. Jihlava (Jihlavské a Středomoravské dřevařské závody sloučeny do Jihomoravské dřevařské závody, n. p. Brno)
* Středomoravské dřevařské závody, n. p. Brno,
* Severočeské dřevařské závody, n. p. Česká Lípa,
* Severomoravské dřevařské závody, n. p. Šumperk (spojené Jesenické, Valašské a Ostravské dřevařské závody)
* Středočeské dřevařské závody, n. p. Praha,
* Východočeské dřevařské závody, n. p. Trutnov,
* Západočeské dřevařské závody, n. p. Mariánské Lázně.

K tomuto dřevařskému trustu patřily také podniky Solo Sušice, Závody na překližky a dýhy Hodonín a účelová organizace Výzkumný a vývojový ústav dřevařský Praha. VHJ DP Praha organizovala a zastřešovala výrobu pilařských a impregnovaných výrobků, výrobu obalů, aglomerovaných desek, dýh, překližek a laťovek, oken a dveří, dále i dřevostaveb. Do těchto krajských podniků pak byly začleněny všechny dřevozpracující závody a provozy. Nedostatečné zabezpečení dřevoprůmyslu strojírenským zařízením vedlo v roce 1983 ke zřízení n. p. Dřevostroj Čkyně.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Mezi přední kolektivy dosahující trvale dobrých výsledků ve výrobě patří Jihočeské dřevařské závody ve Volarech, kde moderní dovezená linka na výrobu dřevotřískových desek pracuje již třetí rok v nepřetržitém provozu. Dřevostroj ve Čkyni zahájil vlastní výrobu progresivních dřevařských zařízení, jež byla dříve dovážena z nesocialistických zemí. (Rudé právo, 19.4.1983, s, 5)
|}

=== Výroba typizovaných montovaných staveb ===
Až do poloviny šedesátých let se v Československé socialistické republice k výrobě dřevostaveb používal panel s dřevěným rámem (sčepovaný nebo sbíjený). Ten byl z jedné strany pobit bedněním z prken nebo z palubek a opláštěn z obou stran azbestocementovou deskou. Panely se vyráběly bez tepelné izolace, popřípadě izolované v podobě měkkých dřevovláknitých desek nebo likusových desek z kukuřičných oklasků. Teprve druhá polovina šedesátých let přinesla izolaci na bázi skla a čediče a dřevotřískové desky. Výrobou rodinných domů (případně výrobou dílců pro rodinné domy) se zabývalo několik závodů v rámci VHJ DP Praha a Rudné doly Jeseník v Rýmařově, ale používané konstrukční systémy v 70. a 80. letech byly pouze tři:

# Stavební systém TL (dříve MONTI), jehož výrobu zahájily v roce 1969 Středočeské dřevařské závody, závod Nové Strašecí,
# Stavební systém STAMO (dříve MONTI), který vyvinul v roce 1976 VVÚD Praha pod názvem „Dřevěné celomontované rodinné domy”,
# Stavební systém OKAL, pro nějž v roce 1969 Rudné doly Jeseník&lt;ref&gt;Pro nové náhradní výrobní programy byly zřízeny závody Vápenná (1966), Ocelové stavby Jeseník (1967), Rýmařov (1971) a Stavebně montážní závod Jeseník s pobočkami v Praze a Hradci Králové (1969). V roce 1968 byl do podniku začleněn závod Lipová, který byl dosud jedním z provozů Armaturky Dolní Benešov.
K 1. září 1968 byl opatřením ministra hornictví změněn název podniku na RD Jeseník, národní podnik Jeseník.&lt;/ref&gt; zakoupily licenci OKAL – Otto Kreinbaum, SRN a to pro výrobu dřevostaveb v Rýmařově.
[[Soubor:Erstes OKAL Fertighaus 1959.png|náhled|První montovaný dům «na klíč» německé firmy OKAL z roku 1959 v německém Lauensteinu]]
[[Soubor:Nová Červená Voda H. Coop Jednota.jpg|náhled|Montovaná budova systému OKAL s typickou červenou střechou a tmavým štítem, [[w:Nová Červená Voda|Nová Červená Voda]] (okres Jeseník)]]
[[Soubor:Vysoký Potok E. Prodejna.jpg|náhled|Montovaná budova systému OKAL, [[w:Vysoký Potok|Vysoký potok]], okres Šumperk]]
[[Soubor:Černousy, Černousy, obecní úřad 01.jpg|náhled|Montovaná budova systému STAMO, obecní úřad v Černousích]]

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Ještě v letošním roce se můžete stát vlastníkem rekreační chaty typu''': 
:RYBANA v ceně 30 930 Kčs (dodací termín červen—červenec),
:YVETA v ceně 49 250 Kčs (dodací termín srpen až září),
:MONTI v ceně od 12 670 Kčs do 25 170 Kčs (dodací termín III. čtvrtletí 1970).
 
Prospekty a bližší informace na požádání zašlou Severočeské dřevařské závody, n. p., Žukovova 418, Česká Lípa. (Rudé právo, 24.4.1970)&lt;ref&gt;[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:e7d6d7a0-6ae7-11de-8986-000d606f5dc6?page=uuid:a82e9c50-65b0-11de-8021-000d606f5dc6&amp;fulltext=MONTI Rudé právo, 24.4.1970, s. 4.]&lt;/ref&gt;
 

'''Víte, jak získat ihned vlastní chatu?''' '''— Mimořádná příležitost, promptní dodání!'''

STŘEDOČESKÉ DŘEVAŘSKÉ ZÁVODY, nár. pod., prodejna Praha 7, Argentinská čís. 37, vám prodají ihned podle výběru:

:MONTI-CHATU podle 12 různých vnitřních alternativ v ceně od 12 280 Kčs,
:RYBANU za 30 930 Kčs, typ CH—70 z dovozu za 30 000 Kčs 
:a řadu dalších výhodných druhů montovaných chat.(Rudé právo, 26.6.1970)&lt;ref&gt;[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:84b10da0-667b-11de-8751-000d606f5dc6?page=uuid:33869c50-6645-11de-bc2b-000d606f5dc6&amp;fulltext=MONTI Rudé právo, 26.6.1970, s. 4.]&lt;/ref&gt;
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Uvažujete s výstavbou rodinného domku'''?

Pro příští rok vám nabízíme některý z našich 14 typů montovaných rodinných domků.
Můžete si vybrat: přízemní, řadový, přízemní s využitím podkroví, dvojdomek.

Kompletní soubor stavebních dílců tvořících stavebnici rod. domku je dodáván v cenách asi od 41 000 Kčs do 96 000 Kčs. Některý typ je dodáván i formou «na klíč» - na podsklepení připravené stavebníkem.

Informace poskytne: Dřevařský průmysl, generální ředitelství, Praha, oddělení rodinných domků, Žukovova 418 - Česká Lípa.(Rudé právo, 27.10.1972, s. 4)


'''V KRÁTKÉM ČASE —  POHODLNÉ BYDLENÍ''' 
:v montovaném rodinném domku nového typu. Rychlá montáž ze snadno smontovatelných prvků, plně využito požadavků moderního bydlení. K dodání již ve IV. čtvrtletí letošního roku.

'''RODINNÉ DOMKY — řady MONTI RD 1OO'''
:jsou jednopodlažní s využitým podkrovím,
:vhodné do města i na venkov pro 4—5člennou rodinu, 
:vrchní stavba bez podezdívky, MC 85—95 tisíc Kčs.

K dodání v dalších letech —

'''RODINNÉ DOMKY - řady MONTI RD 200'''
:dvoupodlažní, vhodné pro řadovou zástavbu.

'''NAVŠTIVTE LETOŠNÍ LVT!'''&lt;ref&gt;LVT - Liberecké výstavní trhy&lt;/ref&gt;
:Dozvíte se veškeré informace o nových typech, získáte možnost výběru, mimo maket, obrazového materiálu a prospektů, vystavujeme rodinný domek řady MONTI RD 100.

SEVEROČESKÉ DŘEVAŘSKÉ ZÁVODY, n. p., Česká Lípa. Žukovova čís. 118, telefon 2841—3. 
Po celý rok podává informace a přijímá objednávky odbytové oddělení. (Rudé právo, 2.7.1973)&lt;ref&gt;[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:24dd53a0-6bb9-11de-a3f6-000d606f5dc6?page=uuid:255bf980-6bb9-11de-8136-000d606f5dc6&amp;fulltext=MONTI Rudé právo, 2.7.1973]&lt;/ref&gt;
|}

=== Stavební systém STAMO ===
Z historické konstrukce panelu „Döcker” vycházel systém panelů MONTI Severočeských dřevařských závodů a MULTI Východočeských dřevařských závodů, jejichž nástupcem se stala stavební soustava STAMO, vyvinutá VVÚD Praha pro výrobu dřevostaveb v rámci celé VHJ DP Praha (až na BIOS Sedlčany a závody Novém Strašecí se systémem TL). Hlavním výrobcem byl přirozeně n. p. Severočeských dřevařských závodů Černousy, kde se vyráběly i cementovláknité desky „Lignát” a později „Cembalit”. Základním prvkem soustavy STAMO byl obvodový panel v dřevěném rámu, obložený azbestocementovou deskou a vyplněn vláknitou izolací na bázi skla nebo čediče, dále pak panel pro vnitřní nosné stěny bez izolace a pláštěm z Cembalitu. Na hotové stavby se nakonec připevňovala provětrávaná fasáda z azbestocementových desek (lignát, cembalit, ezalit, eternit) na svislém dřevěném roštu
bez dodatečného zateplení.

Soustava STAMO obsahovala obrovský počet dalších dílců, např. panely pro dělicí příčky, stropní desky, stropní záklopy, podlahové dílce, stropní lepeno sbíjené nosníky, nadokenní panely, parapetní panely, elektropanely, střešní nosníky, štítové dílce atd. Všechny tyto dílce byly vyráběny v mnoha rozměrech a provedeních. Výrobci soustavy STAMO měli na starost pouze dodávku hrubé stavby, dokončování prováděl investor. K nejúspěšnějším modelům patřil dům s obytným podkrovím «STAMO 81», čtyřbytový dům «STAMO 61», rekreační dům «STAMO 850/860», přízemní dům «STAMO 171», řadový dům «STAMO 31» a dům s obytným podkrovím «STAMO 821». Ještě v roce 1990 byl postaven prototyp domu «STAMO 822». V letech 1992 až 1994 bylo cca 60 těchto domů pod obchodním jménem «Brigitte» exportováno do Německa, čemuž musela ale předcházet certifikace podle DIN 1052.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Severočeské dřevařské závody, n. p., Česká Lípa !! Výroba
|-
| '''Závod Černousy''' || rodinné domky, objekty občanské vybavenosti, desky Lignát, Cembalit, systém MONTI a STAMO (malé plošné dílce), lepené a sbíjené nosníky, výroba kusová ruční&lt;ref&gt;[http://www.atrakcjetechniki.karr.pl/cz/pages/1183.html Pila Černousy], fotografie&lt;/ref&gt;
|-
| '''Závod Doksy''' || dřevěné lodžiové stěny, rekreační stavby, velkorozměrové plošné dílce, mechanizovaná
výrobní linka
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Východočeské dřevařské závody, n. p., Trutnov !! Výroba
|-
| '''Závod Golčův Jeníkov''' || rodinné domky, objekty občanské vybavenosti, systém MULTI a STAMO (malé plošné
dílce), lepené a sbíjené nosníky, výroba kusová ruční
|-
| '''Závod Hronov''' || rodinné domky, rekreační chaty, systém MULTI a STAMO (malé plošné dílce), lepené
a sbíjené nosníky, výroba kusová ruční
|-
| '''Závod Potštejn''' || rekreační chaty, malé plošné dílce, výroba kusová ruční
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Jihomoravské dřevařské závody, n. p., Brno !! Výroba
|-
| '''Závod Uherčice''' || objekty občanské vybavenosti, zařízení staveniště, zahradní besídky, systém STAMO (malé plošné dílce), příhradové vazníky, lepené nosníky s PDP stojinou, výroba kusová ruční
|-
| '''Závod Okříšky''' || objekty zařízení staveniště, malé plošné dílce, příhradové vazníky, výroba kusová ruční
|}

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>e5n183bz9cijg7phmgdlpexlnk989qj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Český slang/Korporátní</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8181</id>
    <revision>
      <id>42365</id>
      <parentid>41316</parentid>
      <timestamp>2020-09-10T21:07:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="127" xml:space="preserve">=== Z ===
* '''zákoš''' - zákazník
* '''pacoš''' - zákazník

[[Kategorie:Český slang|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>pu1fcxhyb3f4hoi76mq6ilap545qceo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny českobudějovické diecéze/Seznam zemřelých kněží českobudějovické diecéze 1785-1899</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8182</id>
    <revision>
      <id>45867</id>
      <parentid>45866</parentid>
      <timestamp>2022-06-21T14:41:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Vianney nove</username>
        <id>6592</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="106661" xml:space="preserve">Jedná se o [[w:Římskokatolická církev|římskokatolické]] ''[[w:kněz|kněze]] [[w:Diecéze|diecézní]]'' nebo ''kněze [[w:Řehole|řeholní]]'', kteří působili alespoň krátký čas v [[w:diecéze českobudějovická|českobudějovické diecézi]] a zemřeli v období od jejího založení v roce 1785 do roku 1899. Jedná se o nekompletní seznam, řazený chronologicky podle data úmrtí. Soupis zahrnuje i kněze, kteří působili v té části českobudějovické diecéze, která byla po roce 1993 z ní vyjmuta a vtělena do nově založené diecéze plzeňské (část Klatovska, Horšovskotýnsko a Chodsko).

{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!jméno a příjmení kněze
!datum úmrtí
!jiné údaje
|-
|Nepomucen Nossek, O.Cist. 
|{{dts|16|03|1785}}
|Zlatokorunský cisterciák. Někdejší duchovní správce na [[w:U Svatého Kamene|Svatém Kameni]] ([[w:Římskokatolická farnost Rychnov nad Malší|farnost Rychnov nad Malší]]), po roce 1770 farář v [[w:Římskokatolická farnost Křemže|Křemži]]. 
|-
|Augustin Hromada, O.Cist. 
|{{dts|05|11|1787}}
|Zlatokorunský cisterciák. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Černice|Černici]].
|-
|J.M. can. Anton Büttner
|{{dts|16|02|1788}}
|Sídelní kanovník českobudějovické katedrální kapituly. 
|-
|Placidus Ferdinand Josef Krab, O.Cist.
|{{dts|03|04|1788}}
|Vyšebrodský cisterciák. V letech 1771-1784 administrátor farnosti ve Střížově, dožil v komunitě ve vyšebrodském klášteře.
|-
|Laurentius Teysik, OSA
|{{dts|28|04|1788}}
|Obutý augustinián, kněz. Někdejší člen domažlického konventu. Později působil jako domácí kaplan u šlechtických dvorů Vilanských a Czerninů.  
|-
|[[w:Bohumír Bylanský|Bohumír Bylanský]], O.Cist. 
|{{dts|21|07|1788}}
|Cisterciák. Historicky poslední opat cisterciáckého opatství ve Zlaté Koruně. Po zrušení svého kláštera dožil v Chýnově u Tábora. V Chýnově je pohřben v hrobce farního kostela. 
|-
|Marian Staně, O.Cist. 
|{{dts|17|03|1789}}
|Zlatokorunský cisterciák. Jako kněz působil nejprve ve zlatokorunském klášteře. Po jeho zrušení odešel v roce 1786 na faru do [[w:Římskokatolická farnost Kájov|Kájova]]. Od roku 1788 byl výpomocným duchovním ve farnosti [[w:Římskokatolická farnost Brloh|Brloh]], kde působil až do své smrti. 
|-
|Jan František z Horního Slavkova, OFMCap. 
|{{dts|12|04|1789}}
|Kapucín. Kněz v kapucínském konventu v Horšovském Týně. 
|-
|Theobald Delphine, O.Cist. 
|{{dts|09|05|1789}}
|Vyšebrodský cisterciák, farář [[w:Římskokatolická farnost Vyšší Brod|vyšebrodské farnosti]]. Jubilant kněžství. 
|-
|Laurentin z Chrástu, OFMCap.
|{{dts|16|05|1789}}
|Kapucín. Kněz v kapucínském konventu v Sušici. 
|-
|Franz Strebl
|{{dts|30|12|1789}}
|Kaplan ve Vimperku.
|-
|Jan Polák
|{{dts|30|01|1790}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Lišov|Lišově]]. 
|-
|Korbinián z Mělníka, OFMCap.
|{{dts|03|02|1790}}
|Kapucín, kněz v kapucínském konventu v Horšovském Týně. 
|-
|Jan Vincenc Schuldes
|{{dts|16|09|1790}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Tábor|Táboře]].
|-
|Gedeon z Radomyšle, OFMCap.
|{{dts|26|12|1790}}
|Kapucín. Kněz v kapucínském konventu v Sušici. 
|-
|Tomáš z Prahy, OFMCap.
|{{dts|14|05|1791}}
|Kapucín. Kněz v kapucínském konventu v Sušici. 
|-
|Robert Schorsch, O.Cist.
|{{dts|03|10|1791}}
|Zlatokorunský cisterciák. ''&quot;Director horologii&quot;'' ve zlatokorunském klášteře. V letech 1765-1780 farář v [[w:Římskokatolická farnost Boletice|Boleticích]]. V roce 1785 byl v souvislosti se zrušením kláštera penzionován a s opatem Bylanským odešel do Chýnova u Tábora. Odtud však záhy odešel do Choustníka, kde prožil zbytek života. 
|-
|Zikmund Dvořák, O.Cist.
|{{dts|17|04|1792}}
|Zlatokorunský cisterciák, někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Kájov|Kájově]], později výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Křemže|Křemži]]. Po zrušení zlatokorunského opatství zůstal ve [[w:Římskokatolická farnost Zlatá Koruna|Zlaté Koruně]] jako výpomocný duchovní v tamní farnosti. V roce 1787 se odstěhoval do Českého Krumlova, kde dožil. 
|-
|Nivard Hartl, O.Cist.
|{{dts|04|11|1792}}
|Zlatokorunský cisterciák, kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Chvalšiny|Chvalšinách]]. 
|-
|Sigismund Flaschka, OSA
|{{dts|10|11|1792}}
|Obutý augustinián. Od r. 1783 kooperátor v Trhanově.
|-
|Matthias Hertzog
|{{dts|10|03|1793}}
|Rodák z Českých Budějovic. Teologii studoval ve Vídni a v roce 1780 přijal kněžské svěcení. Až do roku 1784 působil na několika místech jako výpomocný duchovní. Po vzniku českobudějovické diecéze byl biskupem Schaaffgotschem ustanoven dómským vikářem českobudějovické katedrály. Záhy se však začal chovat velmi problematicky. Zvláště kvůli tomu, že začal o biskupovi a jeho spolupracovnících šířit různé pomluvy. Zároveň se provinil proti armádě, neboť pomlouval i českobudějovickou vojenskou posádku. Po čase jeho excesy řešil diecézní církevní soud. Hertzog následně prožil několik měsíců v kněžské káznici. Záhy po propuštění byl z Českých Budějovic odvolán a ustanoven za výpomocného duchovního ve [[w:Římskokatolická farnost Kostelní Radouň|farnosti Kostelní Radouň]]. Zde se delší čas choval vzorně a vznikl dojem, že u něj došlo k nápravě. Proto byl v roce 1789 v Kostelní Radouni ustanoven (poté, co jeho předchůdce, P. Šebestián Želivský, odešel na penzi) farářem. Záhy se opět začal chovat neakceptovatelně. Byl obviněn z vybírání neúměrně vysokých poplatků za církevní úkony a následně z krádeže. V důsledku toho byl z českobudějovické diecéze vypovězen do diecéze litoměřické. 
|-
|František Skrbek
|{{dts|13|03|1793}}
|Lokalista v [[w:Římskokatolická farnost Olešnice|Olešnici u Trhových Svinů]]. 
|-
|J.M. can. Ignác von Vernier
|{{dts|25|07|1793}}
|Kanovník českobudějovické katedrální kapituly. Farář v Trhových Svinech.
|-
|Hyacint z Luk, OFMCap.
|{{dts|03|09|1793}}
|Kapucín. Vikarista českobudějovické katedrály. 
|-
|Anton Georg Josef Kitzhofer
|{{dts|16|10|1793}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Horní Planá|Horní Plané]]. 
|-
|Albán ze Sušice, OFMCap.
|{{dts|20|12|1793}}
|Kapucín. Kněz v kapucínském konventu v Sušici. 
|-
|Adrián ze Zvíkova, OFMCap.
|{{dts|21|12|1794}}
|Kapucín. Lokalista v [[w:Římskokatolická farnost Černá v Pošumaví|Černé v Pošumaví]]. 
|-
|Kryštof Doubek, OSA
|{{dts|08|01|1795}}
|Obutý augustinián, kněz. V letech 1763-1769 podpřevor konventu v Domažlicích. 
|-
|Gotthard Schneider, OP
|{{dts|30|05|1795}}
|Dominikán, lokalista v [[w:Římskokatolická farnost Budislavice|Budislavicích]]. 
|-
|Amadeus Wilt, O.Cist.
|{{dts|03|08|1795}}
|Zlatokorunský cisterciák. Lokalista v [[w:Římskokatolická farnost Jablonec|Jablonci]]. 
|-
|Prokop Harrer
|{{dts|18|01|1796}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Sušice|Sušici]]. Titulární biskupský rada. 
|-
|Christian Scheib, OSA
|{{dts|30|12|1796}}
|Obutý augustinián, kněz. Působil v domažlickém konventu a vyučoval na místním nižším gymnáziu. 
|-
|J.M. can. Franz Josef Hnyk
|{{dts|02|07|1797}}
|V letech 1767-1780 děkan v [[w:Římskokatolická farnost Bechyně|Bechyni]]. V době zřízení českobudějovické diecéze byl nejbližším spolupracovníkem biskupa Schaafgotsche, který jej jmenoval svým generálním vikářem, a instaloval jej jako kanovníka nově zřízené českobudějovické katedrální kapituly. 
|-
|Václav Ninger
|{{dts|02|02|1798}}
|Lokalista v [[w:Římskokatolická farnost Budislavice|Budislavicích]]. 
|-
|Jiří Kilián
|{{dts|09|11|1798}}
|Farář v Poběžovicích. 
|-
|Kunibert z Podvoří, OFMCap.
|{{dts|20|01|1799}}
|Kapucín. Celkem 14 let působil jako misionář v carském Rusku. Po návratu do vlasti působil jako lokalista v [[w:Římskokatolická farnost Korkusova Huť|Korkusově Huti]]. 
|-
|Gunther z Havlíčkova Brodu, OFMCap.
|{{dts|19|04|1799}}
|Kapucín. Lokalista v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Bukovsko|Dolním Bukovsku]].
|-
|Šebestián Lounský
|{{dts|29|05|1799}}
|Děkan v Domažlicích. 
|-
|Prokop od Proměnění Páně Procházka, OAD
|{{dts|21|08|1799}}
|Bosý augustinián. Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Lnáře|Lnářích]]. 
|-
|Florian Johann Höderle, O.Cist.
|{{dts|08|02|1800}}
|Zlatokorunský cisterciák. Jako kaplan působil postupně v Kájově a ve Chvalšinách, nějaký čas žil také přímo v klášteře, kde vyučoval filosofii v rámci domácího teologického studia. V roce 1781 se stal farářem v Boleticích, kde přečkal i zrušení svého domovského kláštera v rámci josefinských reforem. Od r. 1791 farář na Ktiši u Prachatic, kde působil až do své smrti.
|-
|Raymund Jecho, O.Cist.
|{{dts|17|02|1800}}
|Zlatokorunský cisterciák. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Kájov|Kájově]], od roku 1791 až do své smrti farář v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Vltavice|Dolní Vltavici]]. 
|-
|Hilarion ze Sušice, OFMCap.
|{{dts|12|07|1800}}
|Kapucín. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Petrovice u Sušice|Petrovicích u Sušice]].  
|-
|[[w:Ferdinand Kindermann|Ferdinand Kindermann]]
|{{dts|25|05|1801}}
|V letech 1771-1777 farář v [[w:Římskokatolická farnost Kaplice|Kaplici]]. Od roku 1790 biskup v Litoměřicích.   
|-
|Edmund Hayder, O.Cist.
|{{dts|07|12|1801}}
|Zlatokorunský cisterciák, farář v [[w:Římskokatolická farnost Polná na Šumavě|Polné na Šumavě]]. Jubilant mnišských slibů a kněžství. Pohřben v Polné na Šumavě.
|-
|Amadeus od sv. Josefa Kalasanského, SchP
|{{dts|31|12|1801}}
|Piarista, kněz, rodák z Moravského Berouna. Civilním jménem Engelbert Wentzl. Působil v piaristické koleji v Českých Budějovicích.
|-
|Zikmund Novák, O.Cist.
|{{dts|24|02|1802}}
|Vyšebrodský cisterciák, farář v Hořicích na Šumavě.
|-
|Václav Pivec
|{{dts|28|02|1802}}
|Rodák z Prahy. V letech 1760-1790 farář v [[w:Římskokatolická farnost Kasejovice|Kasejovicích]]. Dožil na odpočinku u bosých augustiniánů ve Lnářích. 
|-
|Eugen Eckl
|{{dts|29|04|1802}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Olešnice|Olešnici u Trhových Svinů]].
|-
|Kašpar Zachar
|{{dts|13|01|1803}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Starý Rožmitál|Starém Rožmitále]].
|-
|Amadeus Dinzenhofer, OSA
|{{dts|18|01|1803}}
|Obutý augustinián, kněz. Někdejší člen konventu v Domažlicích. 
|-
|Kandidus Vojtěch Jan Říb, O.Cist.
|{{dts|22|10|1803}}
|Vyšebrodský cisterciák. Rodák z Jičína v královéhradecké diecézi. Na kněze vysvěcen v r. 1768. Působil ve vyšebrodském klášteře jako sakristán. V roce 1780 jmenován administrátorem ve Strýčicích, kde působil až do své smrti.
|-
|Prokop Podlešnovec
|{{dts|18|04|1804}}
|Děkan v Sušici a okrskový vikář sušického vikariátu. 
|-
|[[w:Xaver Antonín Falk|Xaver Antonín Falk]], O.Cist.
|{{dts|20|06|1804}}
|Vyšebrodský cisterciák a kněz, profesor teologie na domácím teologickém studiu ve Vyšším Brodě, později učil na teologické fakultě v Praze.
|-
|Faustus Albert ze Sušice, OFMCap. 
|{{dts|09|08|1804}}
|Kapucín. Kaplan v Osvračíně. 
|-
|Wenceslaus Feigl de Streittenfeld, O.Cist. 
|{{dts|14|12|1805}}
|Vyšebrodský cisterciák. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Boršov nad Vltavou|Boršově nad Vltavou]]. 
|-
|Stanislav Placeda, O.Cist.
|{{dts|05|03|1806}}
|Zlatokorunský cisterciák, někdejší farář ve [[w:Římskokatolická farnost Chvalšiny|Chvalšinách]]. Dožil ve Zlaté Koruně, kde na penzi působil jako výpomocný duchovní ve farní duchovní správě.
|-
|J.M. can. Josef Kahl
|{{dts|17|03|1806}}
|Děkan [[w:Římskokatolická farnost – děkanství u kostela sv. Mikuláše, České Budějovice|farnosti u sv. Mikuláše v Českých Budějovicích]] a zároveň děkan katedrální kapituly.  
|-
|Rembert ze Stožce, OFMCap.
|{{dts|03|04|1806}}
|Kapucín. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kolinec|Kolinci]]. 
|-
|Emanuel z Karlových Varů, OFMCap.
|{{dts|25|05|1806}}
|Kapucín. Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Písek|Písku]].
|-
|Benedikt Petr, O.Cist.
|{{dts|09|12|1806}}
|Vyšebrodský cisterciák. Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Strýčice|Strýčicích]]. 
|-
|Bonaventura Worbs, OFMCap.
|{{dts|03|02|1807}}
|Kapucín, kněz v kapucínském konventu v Horšovském Týně. Předtím působil v Něžině na Ukrajině.
|-
|Dominik Jan Hoffmann, O.Cist.
|{{dts|07|05|1807}}
|Vyšebrodský cisterciák, kněz. Profesor biblických studií na domácím teologickém studiu ve vyšebrodském klášteře.
|-
|Josef Kraus
|{{dts|16|07|1807}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Hroby|Hrobech]].
|-
|Vojtěch Kruis
|{{dts|15|10|1807}}
|Někdejší kaplan v Záhoří, posléze fundační kaplan v Soběslavi.
|-
|[[w:Protasius Frank|Protasius Frank]], OFM
|{{dts|16|10|1807}}
|Františkán, kněz. Někdejší lektor filosofie na domácím studiu ve františkánském konventu v Jindřichově Hradci. V letech 1800-1803 provinční ministr české františkánské provincie, po roce 1803 kustod provincie. Závěr života strávil ve františkánském konventu v Dačicích (brněnská diecéze).  
|-
|Robert Novotný, O.Cist.
|{{dts|16|03|1808}}
|Zlatokorunský (původně sedlecký) cisterciák, kněz. Po zrušení zlatokorunského opatství dožil zřejmě jako soukromá osoba. 
|-
|Raimund Maria Weigner, OSM
|{{dts|27|09|1808}}
|Člen Řádu služebníků Mariiných (servitů), bývalý provinciál tohoto řádu. V letech 1790-1808 farář v Kasejovicích. 
|-
|Ignác Václav Steinbach
|{{dts|24|11|1808}}
|Farář ve Staňkově u Domažlic. Byl zavražděn.
|-
|Boleslav z Kutné Hory, OFMCap. 
|{{dts|25|07|1809}}
|Kapucín. Kněz v kapucínském konventu v Sušici. 
|-
|Bernard Hromádka, O.Cist.
|{{dts|22|12|1809}}
|Vyšebrodský cisterciák. Vojenský kaplan v Jindřichově Hradci. Zemřel na infekční nemoc. Pohřben ve Skalici na Slovensku.
|-
|Michael Iro, O.Cist.
|{{dts|10|01|1810}}
|Zlatokorunský cisterciák. Kooperátor [[w:Římskokatolická farnost Zlatá Koruna|farnosti Zlatá Koruna]]. 
|-
|František Raffius
|{{dts|16|04|1810}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vlachovo Březí|Vlachově Březí]]. Zemřel na následky vážné nemoci ve věku 45 let. 
|-
|Donát z Břví, OFMCap. 
|{{dts|16|08|1810}}
|Kapucín. Kněz v kapucínském konventu v Sušici. Jubilant řeholních slibů. 
|-
|Ansbert z Českých Budějovic, OFMCap. 
|{{dts|26|12|1810}}
|Kapucín. Lokalista v [[w:Římskokatolická farnost České Žleby|Českých Žlebech]].
|-
|[[w:Rogerius Křepelka|Rogerius Křepelka]], OFM 
|{{dts|15|05|1811}}
|Františkán, kněz. Kvardián konventu františkánů nejprve v Jindřichově Hradci a později v Bechyni. 
|-
|Wunibald z Horšovského Týna, OFMCap.
|{{dts|19|06|1811}}
|Kapucín. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Křeč|Křeči]].
|-
|Didak ze Strakonic, OFMCap. 
|{{dts|10|04|1812}}
|Kapucín. Kněz v kapucínském konventu v Sušici. Jubilant kněžství. 
|-
|František Pokorný 
|{{dts|22|07|1812}}
|Farář ve Vlachově Březí. Nadaný hudebník.  
|-
|Regalát z Jičína, OFMCap.
|{{dts|13|09|1812}}
|Kapucín. Kněz v kapucínském konventu v Horšovském Týně. 
|-
|Tobiáš od sv. Thekly Jermář, OAD
|{{dts|28|12|1812}}
|Bosý augustinián, v roce 1787 krátce lokalista v [[w:Římskokatolická farnost Budislavice|Budislavicích]]. Posléze působil v řádovém konventu v Lysé nad Labem (pražská arcidiecéze). 
|-
|Mons. [[w:Jan Prokop Schaaffgotsche|Jan Prokop Schaaffgotsche]]
|{{dts|08|05|1813}}
|Diecézní biskup českobudějovický. 
|-
|Tomáš Jan Čekal
|{{dts|05|06|1813}}
|Děkan v Táboře.
|-
|Jan František Popelka
|{{dts|17|07|1813}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Těmice|Těmicích]], později děkan v [[w:Římskokatolická farnost Kamenice nad Lipou|Kamenici nad Lipou]]. Biskupský vikář, konzistorní rada a školský dozorce. 
|-
|J.M. can. [[w:Matěj Blahota|Matěj Blahota]]
|{{dts|25|04|1814}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Mirovice|Mirovicích]], čestný kanovník vyšehradské kapituly. 
|-
|[[w:Severin Michalovic|Severin Michalovic]], OFM
|{{dts|05|10|1814}}
|Františkán, kněz. V letech 1761-1763 působil jako lektor filosofie ve františkánském konventu v Jindřichově Hradci. Zároveň byl tamtéž ustanoven jako ''praeses conferentiarum''. V pozdější době byl provinciálem české františkánské provincie. 
|-
|František Burgermcister
|{{dts|13|04|1816}}
|Farář v Olešnici u Trhových Svinů. 
|-
|Nikolaus Freyer, O.Cist.
|{{dts|15|12|1816}}
|Vyšebrodský cisterciák, kněz. Sakristán a domácí katecheta ve vyšebrodském opatství. 
|-
|J.M. can. Šimon Michael Kudler
|{{dts|25|10|1817}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Benešov nad Černou|Benešově nad Černou]], posléze kanovník českobudějovické katedrální kapituly.  
|-
|ThDr. Philipp Plank, O.Cist.
|{{dts|01|06|1818}}
|Zlatokorunský cisterciák, kněz. Někdejší sekretář zlatokorunského opata. Po zrušení zlatokorunského opatství odešel na odpočinek. Dožil v Českých Budějovicích v domě patřícím cisterciákům z Vyššího Brodu.
|-
|Otto Borový, O.Cist.
|{{dts|10|06|1818}}
|Zlatokorunský cisterciák, v letech 1781-1785 kněz-katecheta ve [[w:Římskokatolická farnost Zlatá Koruna|Zlaté Koruně]], 1786-1788 lokalista v [[w:Římskokatolická farnost Besednice|Besednici]], na penzi žil opět ve Zlaté Koruně, kde vypomáhal ve farní duchovní správě.
|-
|Václav Schneider
|{{dts|28|12|1818}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Bošilec|Bošilci]], od r. 1810 farář na [[w:Římskokatolická farnost Hosín|Hosíně]]. 
|-
|Bazil z Ušáku, OFMCap.
|{{dts|03|08|1819}}
|Kapucín. Kněz v kapucínském konventu v Sušici. Jubilant kněžství.
|-
|Nikodém Reithmayer, O.Cist.
|{{dts|21|08|1819}}
|Vyšebrodský cisterciák, farář v [[w:Římskokatolická farnost Boršov nad Vltavou|Boršově nad Vltavou]].
|-
|J.M. can. Wolfgang Seidl
|{{dts|29|03|1820}}
|Kanovník-kustod českobudějovické kapituly. Někdejší farář v Červeném Dřevě u Nýrska. Vrchní inspektor škol na území českobudějovické diecéze. 
|-
|Floribert z Hořic, OFMCap.
|{{dts|22|04|1820}}
|Kapucín. Kněz v kapucínském konventu v Sušici. 
|-
|Josef Hablesreither
|{{dts|16|06|1820}}
|Rodák z Nového Města na Moravě, někdejší profesor pastorálky v českobudějovickém kněžském semináři. V závěru života děkan v [[w:Římskokatolická farnost Trhové Sviny|Trhových Svinech]].
|-
|[[w:Antonín Jaroslav Puchmajer|Antonín Jaroslav Puchmajer]]
|{{dts|29|09|1820}}
|Rodák z Týna nad Vltavou. Po kněžském svěcení působil jako kaplan na [[w:Římskokatolická farnost Ktiš|Ktiši]], posléze byl tamtéž farářem. Následně byl nějaký čas farářem v [[w:Římskokatolická farnost Kamenný Újezd|Kamenném Újezdě]]. Poté působil již mimo území českobudějovické diecéze (Jinonice u Prahy, Cítoliby, Radnice u Plzně). Vlastenec, básník, spisovatel. První český romista. Pohřben v Praze na Olšanských hřbitovech. 
|-
|Vincenc Josef Rubricius
|{{dts|18|03|1821}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Nová Cerekev|Nové Cerekvi]], později děkan v [[w:Římskokatolická farnost Pelhřimov|Pelhřimově]] a od 1. ledna 1790 okrskový vikář pelhřimovského vikariátu. Po vydání ''Tolerančního patentu'' v roce 1781 zasedal v komisích, které se zabývaly těmi, kdo chtěli přestoupit k některému z povolených nekatolických vyznání. Zejména se zaměřoval na ty, kdo měli snahu se vyhnout úředně nařízeným rozhovorům a výkladům katolické věrouky před konverzí k nekatolictví. Pro důslednost, se kterou jednal, bývá dodnes někdy evangelíky vnímán velmi negativně (viz např. E. Melmuková: ''Evangelíci v raně toleranční době''). Šlo ovšem o člověka pečlivého a pracovitého, což uznávali i protestantští pastoři, kteří s ním jednali. Je po něm dochována jeho velmi pečlivě vedená úřední agenda - ''Exhibitní'' (tj. podací) ''protokoly'', v níž poslední záznam je datovaný ještě v den jeho smrti, čili svou pracovitost a pečlivost si evidentně udržel až do úplného konce života. 
|-
|Albert Egelseer, SchP
|{{dts|12|08|1821}}
|Piarista, kněz. Profesor českobudějovického gymnázia.
|-
|ThDr. PhDr. [[w:Aleš Vincenc Pařízek|Vincenc Aleš Pařízek]], OP
|{{dts|17|04|1822}}
|Dominikán. Na kněze byl vysvěcen v roce 1771. V letech 1783-1790 působil jako ředitel hlavní školy v Klatovech. V roce 1787 na vlastní žádost byl dočasně z dominikánského řádu uvolněn, knězem však zůstal. Podílel se na josefinské školské reformě v Čechách. Nějaký čas byl děkanem teologické fakulty v Praze. Konzistorní rada litoměřické diecéze, biskupský notář českobudějovický. Zemřel v Praze, pohřben byl ve Zlatníkách u Prahy. Do rakve byl podle svého přání oblečen do dominikánského hábitu.
|-
|Václav Rokos
|{{dts|19|04|1822}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Netolice|Netolicích]] a okrskový vikář. 
|-
|J.M. can. Josef Pingas
|{{dts|24|08|1822}}
|Rodák z východočeských Častolovic. Děkan českobudějovické katedrální kapituly. 
|-
|Norbert Horný
|{{dts|22|10|1822}}
|Farář v Kardašově Řečici. 
|-
|Josef Nagl
|{{dts|22|11|1822}}
|Někdejší profesor církevních dějin a kanonického práva v českobudějovickém kněžském semináři. Od roku 1810 až do své smrti působil jako farář v [[w:Římskokatolická farnost Němčice u Netolic|Němčicích u Netolic]]. 
|-
|Josef Hostovský
|{{dts|12|01|1823}}
|Lokalista v [[w:Římskokatolická farnost Budislavice|Budislavicích]]. 
|-
|Benedikt od sv. Jana Gürtler, OAD
|{{dts|27|03|1823}}
|Bosý augustinián, kněz. Převor konventu bosých augustiniánů ve Lnářích. 
|-
|Jan Wincenc Ruth
|{{dts|16|06|1823}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Kamenice nad Lipou|Kamenici nad Lipou]].
|-
|[[w:Vojtěch Kareš|Vojtěch Kareš]]
|{{dts|25|08|1824}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vlachovo Březí|Vlachově Březí]]. Obdivovatel díla Bernarda Bolzana a účastník národního obrození. 
|-
|Karel Rzidký
|{{dts|25|03|1825}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Písek|Písku]]. 
|-
|Gandulf z Hluboké, OFMCap.
|{{dts|17|01|1826}}
|Kapucín. Lokalista v [[w:Římskokatolická farnost Hlavňovice|Hlavňovicích]]. 
|-
|Damián z Hořic, OFMCap.
|{{dts|13|05|1826}}
|Kapucín. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Budislavice|Budislavicích]].  
|-
|Jiljí Wesselý
|{{dts|01|10|1826}}
|Děkan v Domažlicích. 
|-
|Ananiáš z Českých Budějovic, OFMCap.
|{{dts|24|03|1827}}
|Kapucín. Lokalista v [[w:Římskokatolická farnost Pěkná|Pěkné]].  
|-
|[[w:Isidor Teutschmann|Isidor Teutschmann]], O.Cist.
|{{dts|24|03|1827}}
|Cisterciák. Opat ve [[w:Klášter Vyšší Brod|Vyšším Brodě]]. 
|-
|Alexander Midlil, O.Cist.
|{{dts|08|08|1827}}
|Vyšebrodský cisterciák, kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Dvořiště|Dolním Dvořišti]]. 
|-
|Vojtěch Nechyba
|{{dts|27|08|1827}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kasejovice|Kasejovicích]].
|-
|František Holý
|{{dts|24|09|1827}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Volyně|Volyni]].
|-
|Václav Hronek
|{{dts|05|02|1828}}
|Rodák z Hluboké nad Vltavou. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Nákří|Nákří]], předtím katecheta ve Vodňanech. Zemřel na zápal plic. 
|-
|Eugen František Michael Pauernepl, O.Cist.
|{{dts|18|05|1828}}
|Vyšebrodský cisterciák, emeritní farář v Horním Dvořišti, na odpočinku ve vyšebrodském klášteře.
|-
|prel. Václav Šembera
|{{dts|01|11|1828}}
|Rodák z Blatné. Někdejší profesor církevních dějin a kanonického práva v českobudějovickém kněžském semináři. Posléze infulovaný prelát v [[w:Římskokatolická farnost – prelatura Český Krumlov|Českém Krumlově]]. 
|-
|Jan Evang. Hanykýř
|{{dts|26|06|1830}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Malšice|Malšicích]], poté farář v [[w:Římskokatolická farnost Planá nad Lužnicí|Plané nad Lužnicí]]. Konzistorní rada českobudějovické diecéze. Vikář táborský.
|-
|Antonín Weenmann z Weinfeldu
|{{dts|27|06|1830}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Tábor|Táboře]], sekretář táborského vikariátu. Někdejší ředitel táborské hlavní školy. Nekrolog v Časopise katolického duchovenstva o něm říká, že byl ''&quot;muž velmi vzdělaný a vážený.&quot;''
|-
|Jan Wetterle de Lauro
|{{dts|22|11|1830}}
|Děkan ve [[w:Římskokatolická farnost Vodňany|Vodňanech]]. 
|-
|Zachariáš Preitschopf, O.Cist.
|{{dts|02|02|1831}}
|Vyšebrodský cisterciák, kněz. Emeritní převor vyšebrodského kláštera. 
|-
|Adolf Rosenkranz
|{{dts|13|04|1831}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Hroby|Hrobech]]. Biskupský notář. 
|-
|J.M. can. Jakub Finger
|{{dts|05|08|1831}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Křemže|Křemži]] a později v [[w:Římskokatolická farnost Ratibořské Hory|Ratibořských Horách]]. V letech 1801-1802 interkalární administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Věžná|Věžné]], poté byl lokalistou ve [[w:Římskokatolická farnost Frantoly|Frantolech]]. V letech 1806-1809 byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Hluboká nad Vltavou|Hluboké nad Vltavou]], v letech 1809-1829 farářem v [[w:Římskokatolická farnost Lomnice nad Lužnicí|Lomnici nad Lužnicí]]. V roce 1829 byl jmenován kanovníkem českobudějovické kapituly. Zbytek života prožil v Českých Budějovicích. 
|-
|Osvald Hebler, OFMCap.
|{{dts|18|02|1832}}
|Kapucín. Lokalista ve [[w:Římskokatolická farnost Slavkov|Slavkově]]. Jubilant kněžství.
|-
|Arnošt Papstmann, OSA
|{{dts|31|05|1832}}
|Obutý augustinián. V letech 1781-1805 převor domažlického konventu. 
|-
|Sperát Elgeth, OFMCap.
|{{dts|21|02|1833}}
|Kapucín. Lokalista v Habarticích u Klatov. 
|-
|[[w:Josef Vlastimil Kamarýt|Josef Vlastimil Kamarýt]]
|{{dts|19|03|1833}}
|Rodák z Velešína. Duchovní správce na [[w:Římskokatolická farnost Tábor-Klokoty|Klokotech u Tábora]]. Básník. 
|-
|František Linhart
|{{dts|05|01|1834}}
|Kněz. Profesor kanonického práva na diecézním teologickém institutu v Českých Budějovicích. 
|-
|Josef Watrovský
|{{dts|02|04|1834}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Březnice u Příbrami|Březnici]]. Byl zavražděn na své faře zloději. 
|-
|Malachiáš Lausegger, O.Cist.
|{{dts|02|12|1834}}
|Vyšebrodský cisterciák, lokalista v [[w:Římskokatolická farnost Přední Výtoň|Přední Výtoni]]. 
|-
|Řehoř Seipel, OFMCap.
|{{dts|07|03|1837}}
|Kapucín. Kněz v kapucínském konventu v Sušici. Historik řádové provincie. 
|-
|Vavřinec Maschek
|{{dts|27|09|1837}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Písek|Písku]]. Assesor českobudějovické konzistoře. 
|-
|Josef Jiljí Schön
|{{dts|02|02|1838}}
|Kněz. Prefekt gymnázia v Písku. 
|-
|Řehoř František Zigenbauer, O.Praem.
|{{dts|13|12|1838}}
|Strahovský premonstrát, rodák pražský. Někdejší farář v Sepekově. Pohřben v Praze na Malostranském hřbitově v Košířích.
|-
|J.M. can. Johann Anton Klink
|{{dts|13|05|1839}}
|Kanovník českobudějovické katedrální kapituly.  
|-
|Mikuláš Töpper
|{{dts|08|07|1839}}
|Děkan v Kašperských Horách. Dlouholetý okrskový vikář a sekretář klatovského arcikněžství. Pohřben v Kašperských Horách v hrobce pod kaplí sv. Anny na místním hřbitově. 
|-
|František Xaver Maxmilián Millauer, O.Cist.
|{{dts|14|06|1840}}
|Vyšebrodský cisterciák. Kurát českobudějovické vojenské posádky. 
|-
|Willibald Swoboda, O.Cist.
|{{dts|03|05|1841}}
|Vyšebrodský cisterciák. Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Střížov|Střížově]]. 
|-
|Matěj Vopálecký
|{{dts|04|10|1841}}
|Lokalista v [[w:Římskokatolická farnost Prádlo|Prádle]].  
|-
|Vincenc Hörner
|{{dts|17|11|1841}}
|Rodák z Počátek. Kněz českobudějovické diecéze. 
|-
|J.M. can. Jiljí Augustin Filek
|{{dts|20|01|1842}}
|Rodák z Třeboně. Někdejší děkan v [[w:Římskokatolická farnost Chýnov|Chýnově]], posléze kanovník českobudějovické kapituly.
|-
|Josef Kraus
|{{dts|28|03|1842}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Netolice|Netolicích]]. 
|-
|Abel Österreicher, OFMCap.
|{{dts|16|04|1842}}
|Kapucín, kněz v konventu v Horšovském Týně, interkalární administrátor horšovskotýnské farnosti. 
|-
|[[w:Vojtěch Benedikt Juhn|Vojtěch Benedikt Juhn]]
|{{dts|28|11|1843}}
|Infulovaný probošt v [[w:Římskokatolická farnost – proboštství Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]]. 
|-
|Adam Fialka
|{{dts|17|12|1843}}
|Děkan v Sušici, okrskový vikář sušického vikariátu. Biskupský notář. 
|-
|Jan Kratochvíle
|{{dts|04|01|1844}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kamenný Újezd|Kamenném Újezdě]].
|-
|J.M. can. Jan Geith
|{{dts|07|07|1844}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Prachatice|Prachaticích]]. Později působil jako vikarista při českobudějovické katedrále a jako sekretář diecézní konzistoře. V roce 1820 byl jmenován kanovníkem českobudějovické kapituly. 
|-
|[[w:František Josef Sláma|František Josef Sláma-Bojenický]]
|{{dts|05|08|1844}}
|Teologii studoval ''summa cum laude'' v Litoměřicích, kněžsky sloužil nejprve jako zámecký kaplan na Zelené Hoře u Nepomuku. V letech 1818-1825 byl kaplanem v [[w:Římskokatolická farnost Prachatice|Prachaticích]]. Zde se mimo jiné věnoval studiu archivů a lokální historiografii. V závěru svého prachatického působení zorganizoval finanční sbírku pro oběti zhoubného požáru města. Následně byl ustanoven zámeckým kaplanem na Orlíku. V letech 1832-1841 byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Chraštice|Chrašticích]] a svůj život završil jako děkan v [[w:Římskokatolická farnost Bechyně|Bechyni]]. Psal drobné příspěvky do různých časopisů. Vydal též velký spis ''Obraz minulosti starožitného města Prachatic''. Výnos z této publikace věnoval na podporu chudých. Zemřel během léčby plicní choroby v Mariánských Lázních a tamtéž je i pohřben. 
|-
|Josef Matulka
|{{dts|09|09|1845}}
|Děkan v Táboře.
|-
|Mons. [[w:Arnošt Konstantin Růžička|Arnošt Konstantin Růžička]]
|{{dts|18|03|1845}}
|Diecézní biskup českobudějovický. 
|-
|Václav Krčma
|{{dts|13|09|1846}}
|Farář v Křakově, předtím v Horšovském Týně (tehdy farnosti českobudějovické diecéze). Okrskový vikář a okresní školdozorce. 
|-
|Florin Czipp, OFMCap.
|{{dts|03|02|1846}}
|Kapucín. Kněz v kapucínském klášteře v Sušici. 
|-
|PhDr. [[w:Antonín Liška (1791)|Antonín Liška]], O.Praem.
|{{dts|16|04|1847}}
|Strahovský premonstrát, kněz. Překladatel Homérových spisů do češtiny. Po vysvěcení na kněze byl nějaký čas kaplanem v Jihlavě u sv. Jakuba. V letech 1819-1826 působil jako pedagog na gymnáziu v Jindřichově Hradci. 
|-
|Antonín Vitoušek
|{{dts|24|06|1847}}
|Někdejší lokalista v [[w:Římskokatolická farnost Budislavice|Budislavicích]]. Koncem života působil v [[w:Římskokatolická farnost Sudoměřice u Bechyně|Sudoměřicích u Bechyně]].
|-
|František Slavíček
|{{dts|27|02|1848}}
|Farář v Dlažově u Klatov. Katechetik, biblista a překladatel. 
|-
|Alois Schiller, O.Cist.
|{{dts|08|08|1848}}
|Vyšebrodský cisterciák. Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vyšší Brod|Vyšším Brodě]]. Osobní děkan. 
|-
|J.M. can. Karel Halík
|{{dts|26|08|1849}}
|V letech 1813-1840 farář na [[w:Římskokatolická farnost Choustník|Choustníku]], poté působil v [[w:Římskokatolická farnost Kardašova Řečice|Kardašově Řečici]]. Probošt katedrální kapituly v Českých Budějovicích.
|-
|Mons. [[w:Josef Ondřej Lindauer|Josef Ondřej Lindauer]]
|{{dts|05|06|1850}}
|Diecézní biskup českobudějovický.
|-
|Augustin od Nejsvětější Trojice Wöber, OAD
|{{dts|26|06|1850}}
|Bosý augustinián, kněz. Převor konventu bosých augustiniánů ve Lnářích. 
|-
|Václav Pohan
|{{dts|25|07|1850}}
|Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Planá nad Lužnicí|Plané nad Lužnicí]]. Později působil v pražské arcidiecézi. 
|-
|Václav Renner
|{{dts|10|02|1851}}
|Farář v Olešnici u Trhových Svinů.
|-
|Jan Hřebeský
|{{dts|14|02|1851}}
|Kněz-katecheta v Jindřichově Hradci. 
|-
|Jan Mařík
|{{dts|12|03|1851}}
|Kněz. Prefekt českobudějovického kněžského semináře. 
|-
|František Rull
|{{dts|26|01|1852}}
|Lokalista v [[w:Římskokatolická farnost Pohnání|Pohnání]].
|-
|Josef Šmidinger
|{{dts|02|02|1852}}
|Rodák ze Strakonic. Dne 25. července 1833 přijal kněžské svěcení, ze zdravotních důvodů však nenastoupil do běžné duchovní správy. Působil v rodných Strakonicích jako učitel na hlavní škole a v duchovní správě pouze vypomáhal. Věnoval se šíření českojazyčných knih. Na sklonku života odešel do pražské arcidiecéze a sloužil jako výpomocný duchovní v Hostomicích pod Brdy. Zemřel ve věku nedožitých 51 let.
|-
|Josef Autěcha
|{{dts|06|02|1852}}
|Kněz českobudějovické diecéze na odpočinku v Českých Budějovicích.
|-
|Isidor Dittrich, O.Cist.
|{{dts|03|03|1852}}
|Vyšebrodský cisterciák, kněz. 
|-
|Antonín Wolf
|{{dts|21|05|1852}}
|Kněz českobudějovické diecéze na odpočinku ve Vodňanech.  
|-
|Jan Kalbatsch
|{{dts|18|06|1852}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Kovářov|Kovářově]]. 
|-
|Matěj Honetschläger
|{{dts|22|06|1852}}
|Kněz. Ředitel hlavní školy v Březnici.
|-
|Augustin Seiler, O.Cist.
|{{dts|04|12|1852}}
|Vyšebrodský cisterciák, farář v [[w:Římskokatolická farnost Boršov nad Vltavou|Boršově nad Vltavou]].
|-
|Johann Steinko
|{{dts|06|12|1852}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Polná na Šumavě|Polné na Šumavě]]. Později farář na [[w:Římskokatolická farnost Dobrá Voda u Sušice|Dobré Vodě u Sušice]]. Pohřben v Polné na Šumavě.
|-
|J.M. can. ThDr. Jan Körner
|{{dts|11|02|1853}}
|Profesor novozákonní biblistiky v českobudějovickém kněžském semináři. Kanovník českobudějovické kapituly.
|-
|Dionýsius Višnovský, O.Cist.
|{{dts|12|02|1853}}
|Vyšebrodský cisterciák. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Rychnov u Nových Hradů|Rychnově u Nových Hradů]].
|-
|František Vojtěch Novotný
|{{dts|17|04|1853}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Hůrky|Hůrkách]]. 
|-
|Jakob Kellner, SchP
|{{dts|17|05|1853}}
|Piarista, kněz. Prefekt českobudějovického gymnázia. 
|-
|Václav Emmanuel de Angelis
|{{dts|16|09|1853}}
|Rodák ze Sušice. Po kněžském svěcení působil postupně jako kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Nezamyslice u Horažďovic|Nezamyslicích u Horažďovic]] a v [[w:Římskokatolická farnost Katovice|Katovicích]]. Od roku 1806 byl vikaristou při českobudějovické katedrále. V roce 1811 byl jmenován sekretářem diecézní konzistoře a zároveň působil jako biskupský ceremonář. V roce 1827 se stal kanovníkem českobudějovické kapituly. 
|-
|Antonín Havlíček
|{{dts|16|04|1854}}
|Rodák z Bavorova. Farář v Kasejovicích. 
|-
|Karl Stiasny
|{{dts|09|07|1854}}
|Kněz českobudějovické diecéze, rodák z Prachatic. V Prachaticích též pohřben. 
|-
|Yvo Pascher, O.Cist.
|{{dts|09|12|1854}}
|Vyšebrodský cisterciák. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Rožmberk nad Vltavou|Rožmberku nad Vltavou]].
|-
|Josef Havelec
|{{dts|13|12|1854}}
|Někdejší kaplan v Kovářově. Později působil v pražské arcidiecézi. 
|-
|ThDr. Emmanuel Davídek, O.Cist.
|{{dts|19|01|1856}}
|Vyšebrodský cisterciák, kněz. Profesor dogmatické teologie v českobudějovickém kněžském semináři. 
|-
|Benedikt od sv. Zuzany Holý, OAD
|{{dts|01|04|1856}}
|Bosý augustinián, kněz. Převor konventu bosých augustiniánů ve Lnářích. 
|-
|Karel Formánek, OFMCap.
|{{dts|12|06|1856}}
|Kapucín, kněz. Člen kapucínské komunity v konventu v Horšovském Týně. 
|-
|MUDr. Josef Procházka-Devítský
|{{dts|18|06|1856}}
|Kněz a lékař. Narodil se, působil i zemřel v Jindřichově Hradci. Překladatel z němčiny,  autor vlastivědné literatury.
|-
|Šimon Bernard Vrána
|{{dts|05|10|1856}}
|Na kněze vysvěcen 19. srpna 1810. Dlouholetý farář v [[w:Římskokatolická farnost Mirovice|Mirovicích]]. Přispivatel ''Jungmannova Slovníku''. 
|-
|František Sviták
|{{dts|25|11|1856}}
|Od roku 1829 byl kaplanem v Hrobech. Od roku 1831 tamtéž farářem. Biskupský notář a okrskový vikář. 
|-
|Jan Faehnrich
|{{dts|28|01|1857}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Starý Rožmitál|Starém Rožmitále]].
|-
|J.M. can. [[w:Josef Leeb|Josef Leeb]]
|{{dts|28|01|1857}}
|Děkan českobudějovické katedrální kapituly, v roce 1848 se krátce zapojil do politiky jako poslanec Říšského sněmu, v roce 1849 již v politice nepůsobil.
|-
|Jan Krbec
|{{dts|27|04|1857}}
|Na kněze vysvěcen v roce 1815. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Blatná|Blatné]]. Od roku 1820 působil v pražské arcidiecézi, kde vystřídal několik venkovských farností, od roku 1829 působil jako zpovědník v katedrále sv. Víta na Hradčanech. Zároveň byl ředitelem hradčanské kněžské káznice v bývalém klášteře u sv. Jiří. 
|-
|Josef Štěpán Claudius
|{{dts|20|05|1857}}
|Kněz. Archivář v Jindřichově Hradci. Literát. 
|-
|Matěj od sv. Václava Jana, OAD
|{{dts|26|07|1857}}
|Bosý augustinián, kněz. Převor konventu bosých augustiniánů ve Lnářích. 
|-
|[[w:Valentin Schopper|Valentin Schopper]], O.Cist.
|{{dts|05|08|1857}}
|Cisterciák. Opat ve Vyšším Brodě.
|-
|Václav Boháček
|{{dts|02|01|1858}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kardašova Řečice|Kardašově Řečici]]. 
|-
|Mons. [[w:Vojtěch Lidmanský|Vojtěch Lidmanský]]
|{{dts|23|07|1858}}
|Někdejší vikář českobudějovické katedrály a sekretář konzistoře. Později biskup v Klagenfurtu. 
|-
|J.M. can. Václav Blažek
|{{dts|12|02|1859}}
|Kanovník-kustod českobudějovické kapituly. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Žumberk u Trhových Svinů|Žumberku]] a později ve [[w:Římskokatolická farnost Velešín|Velešíně]]. 
|-
|Ferdinand Anthofner, O.Cist.
|{{dts|22|05|1859}}
|Vyšebrodský cisterciák, kněz. Prefekt českobudějovického gymnázia. 
|-
|Jakub Trčka
|{{dts|10|02|1860}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Nová Včelnice|Nové Včelnici]], v letech 1835-1850 lokalista v Budislavicích. Po roce 1850 působil opět v Nové Včelnici. 
|-
|Jan Hruška
|{{dts|04|06|1860}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kájov|Kájově]]. 
|-
|Vojtěch Pöschl
|{{dts|03|01|1861}}
|Děkan v Táboře. Zemřel poté, co byl během bohoslužeb raněn mrtvicí přímo u oltáře. 
|-
|J.M. can. ThDr. Michael Schönbeck
|{{dts|24|01|1861}}
|Děkan katedrální kapituly, někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Kaplice|Kaplici]] a pak ve [[w:Římskokatolická farnost Svatý Jan nad Malší|Svatém Janu nad Malší]].  
|-
|Jan Weiss
|{{dts|02|07|1862}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Chýnov|Chýnově]] a pak ve [[w:Římskokatolická farnost Vimperk|Vimperku]]. Spirituál českobudějovického kněžského semináře. 
|-
|J.M. can. ThDr. [[w:Václav Vilém Václavíček|Václav Vilém Václavíček]]
|{{dts|19|09|1862}}
|Rodák z Choustníka. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Planá nad Lužnicí|Plané nad Lužnicí]], později působil v pražské arcidiecézi. Autor několika teologických spisů. Probošt pražské svatovítské kapituly. V letech 1829-1830 redigoval ''Časopis katolického duchovenstva''. Posléze arcibiskup v ukrajinském Lvově. 
|-
|J.M. can. [[w:Jan Schreglich|Jan Schreglich]]
|{{dts|19|11|1862}}
|Rodák českobudějovický. Po kněžském svěcení byl kaplanem v Nové Bystřici. Od roku 1826 se stal protokolistou a expeditorem českobudějovické konzistoře. Dne 24. září 1849 byl jmenován generálním vikářem diecéze a s účinností od téhož dne také kanovníkem katedrální kapituly. V roce 1850 byl úřadu generálního vikáře zproštěn. Zbytek života prožil jako infulovaný prelát v Českém Krumlově. Zároveň byl vikářem českokrumlovského vikariátu a okresním školdozorcem. 
|-
|Petr Matěj Tříska, OAD
|{{dts|26|11|1862}}
|Člen řádu bosých augustiniánů, kněz a novicmistr v klášteře ve Lnářích. Konventní kronikář. Zakladatel lnářské farní knihovny. Včelař. 
|-
|Karel Blažek, O.Cist.
|{{dts|16|12|1862}}
|Vyšebrodský cisterciák. Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Střížov|Střížově]].  
|-
|Matěj Drexler
|{{dts|21|12|1862}}
|V letech 1816-1821 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Skočice|Skočicích]], poté do roku 1926 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Věžná|Věžné]]. Poté až do své smrti spravoval farnost na [[w:Římskokatolická farnost Hosín|Hosíně]]. 
|-
|František Vojta
|{{dts|08|02|1863}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Netolice|Netolicích]]. Biskupský notář. 
|-
|Mořic Čakerl, O.Cist.
|{{dts|12|02|1863}}
|Vyšebrodský cisterciák. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Přídolí|Přídolí]]. 
|-
|Jakob Lenz
|{{dts|15|08|1863}}
|Někdejší zámecký kaplan v Čečovicích ([[w:Římskokatolická farnost Vrčeň|farnost Vrčeň]]). 
|-
|Vojtěch Václav Maršálek
|{{dts|16|11|1863}}
|Děkan v Kamenici nad Lipou, biskupský vikář. 
|-
|J.M. can. Prokop Knirsch
|{{dts|12|01|1864}}
|Kanovník senior českobudějovické katedrální kapituly. Konzistorní rada. 
|-
|František Vojta
|{{dts|08|02|1864}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Netolice|Netolicích]], biskupský notář.
|-
|Emanuel Aschwitz
|{{dts|04|06|1864}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vlachovo Březí|Vlachově Březí]].
|-
|Bernard Christelbauer
|{{dts|17|12|1864}}
|Po kněžském svěcení působil jako kaplan postupně v [[w:Římskokatolická farnost Borotín|Borotíně]], [[w:Římskokatolická farnost Kunžak|Kunžaku]] a [[w:Římskokatolická farnost Hlavňovice|Hlavňovicích]]. Poté byl lokalistou v [[w:Římskokatolická farnost Bubovice|Bubovicích]] a následně farářem ve [[w:Římskokatolická farnost Strmilov|Strmilově]]. Od roku 1858 byl děkanem v [[w:Římskokatolická farnost Kardašova Řečice|Kardašově Řečici]]. 
|-
|Vít Cíza
|{{dts|31|12|1864}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Albrechtice nad Vltavou|Albrechticích nad Vltavou]]. Iniciátor vzniku tamního unikátního hřbitova s kapličkami. 
|-
|Emanuel Walter
|{{dts|12|03|1865}}
|Děkan v Sušici.
|-
|J.M. can. František Jechl
|{{dts|07|05|1865}}
|Kanovník českobudějovické kapituly. Prefekt kněžského semináře. 
|-
|Karel Ctibor
|{{dts|20|05|1865}}
|Někdejší kaplan v Kamenici nad Lipou. Zde byl v únoru 1864 jmenován děkanem, již v květnu následujícího roku však zemřel. 
|-
|J.M. can. ThDr. Franz Nitsch
|{{dts|18|06|1865}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Kašperské Hory|Kašperských Horách]], poté vyučoval dogmatiku v českobudějovickém kněžském semináři. Od roku 1859 kanovník českobudějovické katedrální kapituly. 
|-
|Tomáš Žemlička
|{{dts|21|11|1865}}
|Kněz českobudějovické diecéze. Pohřben v kněžském hrobě na hřbitově v Sedlici u Blatné. 
|-
|Matěj Tinger
|{{dts|08|12|1865}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Písek|Písku]]. Biskupský notář. 
|-
|Jan Klenz
|{{dts|02|01|1866}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Stráž nad Nežárkou|Stráži nad Nežárkou]]. 
|-
|František Felix
|{{dts|07|06|1866}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Bechyně|Bechyni]]. Arcikněz.
|-
|Jiří Schweiner
|{{dts|15|08|1866}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Římov|Římově]].
|-
|[[w:Antonín Čechoslav Fikar|Antonín Čechoslav Fikar]]
|{{dts|20|08|1866}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Nadějkov|Nadějkově]]. Svědomitý kněz a horlivý vlastenec. Na studiích vydržoval několik studentů ze své farnosti a působil na ně ve vlasteneckém duchu. 
|-
|[[w:Gabriel Schneider|Gabriel Schneider]]
|{{dts|15|02|1867}}
|Rodák z Křemže. Po kněžském svěcení byl ustanoven pro výpomoc ve farnostech Hosín, Ševětín a Kamenný Újezd. Od roku 1838 kaplan v Klenčí pod Čerchovem. Z jeho iniciativy v českobudějovické diecézi vznikla Kongregace Školských sester de Notre Dame, která si zřídila svůj mateřinec v Horažďovicích. P. Schneider byl horlivým katechetou a zpovědníkem. Jeho život zachytil ve dvoudílném životopise pozdější arcibiskup pražský Josef kardinál Beran. 
|-
|Jan Marchal
|{{dts|05|03|1867}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Římov|Římově]].
|-
|Josef Wozabule
|{{dts|31|03|1867}}
|Rodák z Volyně, někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Kovářov|Kovářově]]. Od roku 1865 farář v [[w:Římskokatolická farnost Cetoraz|Cetorazi]]. Zemřel krátce po Mši svaté na záchvat mrtvice.
|-
|Jan Křtitel Fastr
|{{dts|04|04|1867}}
|Děkan v Domažlicích. Rodný bratr Jakuba Fastra, faráře v Klenčí p. Čerchovem. 
|-
|Matěj Fröhlich
|{{dts|29|12|1867}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Bělčice|Bělčicích]].
|-
|J.M. can. [[w:Karel Alois Vinařický|Karel Alois Vinařický]]
|{{dts|03|02|1869}}
|V letech 1849-1859 děkan v [[w:Římskokatolická farnost Týn nad Vltavou|Týně nad Vltavou]]. Činitel českého národního obrození. Básník, spisovatel a překladatel. V roce 1859 se stal kanovníkem kapituly v Praze na Vyšehradě. Spoluzakládal tzv. ''Dědictví sv. Prokopa'', sdružení, které vydávalo teologické spisy v českém jazyce. Psal studie z oboru historie, a rovněž satiry, v nichž se vyrovnával s problémy své doby. 
|-
|František Jaroslav Vacek-Kamenický
|{{dts|23|03|1869}}
|Rodák z Kamenice nad Lipou. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Březnice u Příbrami|Březnici]], později farář v Blovicích.
|-
|Vojtěch Šašek
|{{dts|25|04|1869}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Dražice|Dražicích]]. Od roku 1861 děkan v [[w:Římskokatolická farnost Tábor|Táboře]]. Okrskový vikář táborského vikariátu. 
|-
|Filip František Wobořil
|{{dts|11|05|1869}}
|Kněz českobudějovické diecéze. Rodák z Mirovic.
|-
|František Toušek
|{{dts|29|11|1869}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kamenný Újezd|Kamenném Újezdě]]. Biskupský notář.
|-
|Karel Císař
|{{dts|05|04|1870}}
|Děkan v Mirovicích. 
|-
|[[w:Václav Čeněk Bendl-Stránický|Václav Čeněk Bendl-Stránický]]
|{{dts|27|06|1870}}
|Rodák z Turnova v litoměřické diecézi. V roce 1860 přijal (ve věku 28 let) kněžské svěcení. Působil jako kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Volyně|Volyni]] a zároveň byl ředitelem volyňské hlavní školy. Psal básně a překládal díla Puškina a Lermontova do češtiny. Přispíval do časopisu ''Blahověst'', který vydával okruh autorů kolem probošta z pražského Vyšehradu, Václava Štulce. Pohřben je ve Volyni. 
|-
|František Švůgr
|{{dts|02|10|1870}}
|Emeritní farář v Kasejovicích, osobní děkan. 
|-
|Tomáš Vollgruber
|{{dts|12|12|1870}}
|Farář v Křakově. 
|-
|Josef Matěj Giskra, OSM
|{{dts|21|02|1871}}
|Kněz v konventu servitů v Nových Hradech. 
|-
|[[w:František Rudolf Bezděka|František Rudolf Bezděka]]
|{{dts|19|03|1871}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Blatná|Blatné]], později katecheta v Písku. Národní buditel. 
|-
|Vincenz Wortner
|{{dts|17|04|1871}}
|Děkan v Prachaticích a okrskový vikář prachatického vikariátu. Čestný občan města Vimperka.  
|-
|Jan Syka
|{{dts|18|04|1871}}
|Rektor kněžského semináře v Českých Budějovicích. 
|-
|František Paule
|{{dts|25|04|1871}}
|Farář v Poběžovicích.
|-
|František Forst
|{{dts|26|04|1871}}
|Vikarista českobudějovické katedrály.
|-
|[[w:Josef Ondřej Liboslav Rettig|Josef Ondřej Liboslav Rettig]], SchP
|{{dts|01|07|1871}}
|Piarista. Syn [[w:Magdalena Dobromila Rettigová|Magdaleny Dobromily Rettigové]]. Na kněze byl vysvěcen v roce 1948 a poté působil jako pedagog na hlavní škole v Českých Budějovicích a následně jako rektor piaristické koleje v Nepomuku. 
|-
|Josef Matějovic
|{{dts|13|07|1871}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Tochovice|Tochovicích]]. 
|-
|Josef Procházka
|{{dts|16|08|1871}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Besednice|Besednici]]. 
|-
|Filip Schwamberger
|{{dts|20|09|1871}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Žumberk u Trhových Svinů|Žumberku u Trhových Svinů]].
|-
|Tomáš Duchek
|{{dts|09|10|1871}}
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Písek|Písku]].  
|-
|Josef Kobler
|{{dts|26|11|1871}}
|Děkan v Klatovech. Biskupský notář, jubilant kněžství. 
|-
|Jordán Hašek, O.Cist.
|{{dts|27|12|1871}}
|Vyšebrodský cisterciák. Kaplan v Boršově nad Vltavou. 
|-
|Josef Rambousek
|{{dts|17|01|1872}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Jílovice|Jílovicích]]. 
|-
|Josef Samisch
|{{dts|30|01|1872}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Stráž nad Nežárkou|Stráži nad Nežárkou]].  
|-
|Mons. Rudolf Pfeiffer
|{{dts|31|01|1872}}
|Někdejší zámecký kaplan ve Lčovicích ([[w:Římskokatolická farnost Malenice|farnost Malenice]]), později farář v [[w:Římskokatolická farnost Kotouň|Kotouni]]. Od roku 1863 kanovník českobudějovické katedrální kapituly, papežský komoří. 
|-
|Josef Balzar
|{{dts|16|02|1872}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Pohoří na Šumavě|Pohoří na Šumavě]]. Osobní děkan.
|-
|Matěj Čádek
|{{dts|28|02|1872}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Nová Včelnice|Nové Včelnici]]. 
|-
|Arnošt Schönauer, O.Cist.
|{{dts|07|03|1872}}
|Vyšebrodský cisterciák, kněz. Správce řádového statku v Komařicích. 
|-
|Antonín Dušek
|{{dts|01|04|1872}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Chelčice|Chelčicích]].  
|-
|Emmanuel Kreuzer
|{{dts|13|04|1872}}
|Kněz českobudějovické diecéze.  
|-
|Filip Mohapl, OFMConv.
|{{dts|09|08|1872}}
|Minorita, kněz. Kvardián řádového konventu v Českém Krumlově.  
|-
|Gotthard Holubař, O.Praem.
|{{dts|17|08|1872}}
|Strahovský premonstrát. Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Milevsko|Milevsku]]. 
|-
|Vácslav Veselský
|{{dts|01|09|1872}}
|Celkem 34 let působil jako farář v [[w:Římskokatolická farnost Bukovník|Bukovníku]]. V kronice farní školy v Bukovníku je uvedeno, že velmi dbal o povznesení úrovně místního školství. Zmíněna je též jeho dobrosrdečnost a starost o dobrý stav kostela. 
|-
|Vojtěch Mugrauer
|{{dts|03|09|1872}}
|Farář ve Svérazi. Jubilant kněžství. 
|-
|J.M. can. František Schölzel
|{{dts|16|10|1872}}
|Kanovník českobudějovické katedrální kapituly. 
|-
|Tomáš Šebestl
|{{dts|22|10|1872}}
|Diecézní kněz na odpočinku, bývalý farář ve [[w:Římskokatolická farnost Lštění u Vimperka|Lštění]].  
|-
|Antonín Krejčí
|{{dts|29|10|1872}}
|Farář na Folmavě. 
|-
|Antonín Gregora
|{{dts|12|11|1872}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Trhové Sviny|Trhových Svinech]].  
|-
|Antonín Löw
|{{dts|07|01|1873}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Rabí|Rabí]]. 
|-
|Karel Blatenský
|{{dts|08|01|1873}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Bílá Hůrka|Bílé Hůrce]]. 
|-
|František Kvíčala
|{{dts|14|01|1873}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Hradešice|Hradešicích]]. 
|-
|Michaël Holba, O.Cist.
|{{dts|23|01|1873}}
|Vyšebrodský cisterciák, kněz. Emeritní farář. Biskupský notář. 
|-
|Ignác Tloušť
|{{dts|04|02|1873}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Předslavice|Předslavicích]], jubilant kněžství. 
|-
|Jiří Souček
|{{dts|05|02|1873}}
|Emeritní děkan v [[w:Římskokatolická farnost Černovice|Černovicích]]. 
|-
|Norbert Peyša
|{{dts|18|02|1873}}
|Farář na [[w:Římskokatolická farnost Dobrá Voda u Českých Budějovic|Dobré Vodě u Českých Budějovic]]. Konzistorní rada a biskupský notář. 
|-
|Jan Kundrát
|{{dts|11|03|1873}}
|Farář v Klenčí pod Čerchovem. 
|-
|František Weselý
|{{dts|23|03|1873}}
|Farář v Nemanicích u Domažlic. 
|-
|Tomáš Bayerl
|{{dts|27|03|1873}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Knížecí Pláně|Knížecích Pláních]]. 
|-
|Matěj Sonnberger
|{{dts|10|04|1873}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Horní Pěna|Horní Pěně]]. Jubilant kněžství. 
|-
|Josef Zátka
|{{dts|20|05|1873}}
|Infulovaný probošt v Jindřichově Hradci.
|-
|František Buděšínský
|{{dts|15|06|1873}}
|Lokalista v [[w:Římskokatolická farnost Těchonice|Těchonicích]]. Osobní farář, jubilant kněžství. 
|-
|Matěj Emmer
|{{dts|15|06|1873}}
|Emeritní farář v Těchnici (někdejší farnost, jejíž území je dnes zatopeno Orlickou přehradní nádrží). 
|-
|Vácslav Zloch
|{{dts|20|06|1873}}
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Jinín|Jiníně]].
|-
|Vácslav Dušek
|{{dts|01|07|1873}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Hořepník|Hořepníku]]. Osobní děkan a čestný biskupský konzistorní rada. 
|-
|J.M. can. Tomáš Johánek
|{{dts|01|07|1873}}
|Čestný kanovník českobudějovické katedrální kapituly. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Bošilec|Bošilci]]. Senior diecézního presbyteria. 
|-
|J.M. can. Vácslav Pavlovic
|{{dts|04|07|1873}}
|Čestný kanovník českobudějovické katedrální kapituly. Farář v Hojsově Stráži a arcikněz vimperský. Konzistorní rada.   
|-
|Honorius Korecký, OFMConv.
|{{dts|14|07|1873}}
|Minorita, kněz. Bývalý kvardián konventu minoritů v Českém Krumlově. 
|-
|Sigismund Pohl
|{{dts|18|07|1873}}
|Emeritní vikarista českobudějovické katedrály.  
|-
|Josef Přibil
|{{dts|23|07|1873}}
|Bývalý sídelní kaplan při poutním kostele na vrchu Kalvarii ve farnosti [[w:Římskokatolická farnost Čestice|Čestice]]. Vojenský kurát v záloze. 
|-
|Alois Bramberger
|{{dts|26|07|1873}}
|Farář v Děpolticích u Klatov. 
|-
|Jan Šebele
|{{dts|03|09|1873}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Suchdol nad Lužnicí|Suchdole nad Lužnicí]].
|-
|František Klein
|{{dts|10|09|1873}}
|Farář ve Švihově. Osobní děkan, jubilant kněžství. 
|-
|Jakub Fastr
|{{dts|15|01|1874}}
|Farář v Klenčí pod Čerchovem, později v Trhanově.
|-
|Václav Hanuss
|{{dts|19|02|1874}}
|Děkan ve Vodňanech. Arcikněz.
|-
|František Guntermann
|{{dts|06|06|1874}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Volyně|Volyni]].
|-
|Vojtěch Trnka
|{{dts|24|09|1874}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Štěkeň|Štěkni]].
|-
|Mons. ThDr. [[w:Karel Hanl|Karel Hanl]]
|{{dts|07|10|1874}}
|Od roku 1822 kanovník českobudějovické katedrální kapituly. V roce 1831 se stal biskupem v Hradci Králové. 
|-
|Josef Balcar
|{{dts|16|02|1875}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Pohoří|Pohoří]]. Narodil se 3. 5. 1803 v Rychnově nad Kněžnou. Po vysvěcení byl 6 let kaplanem v Jičíně, poté kaplanem ve Staňkově, kde byl nespokojen. První farářské místo nalezl v Černivsku, odkud v roce 1859 odešel do Pohoří u Mirovic. V roce 1864 zde nechal vystavět z vlastních zdrojů (7600 zlatých) novou farní budovu. Zemřel při mši svaté v pohořském kostele, kdy po svatém přijímání &quot;klesl a víc k sobě nepřišel.&quot; 
|-
|František Češka
|{{dts|27|02|1875}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Chotoviny|Chotovinách]]. Biskupský notář. 
|-
|Jan Šťastný
|{{dts|02|03|1875}}
|Diecézní kněz na odpočinku. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Žirovnice|Žirovnici]] a pak ve [[w:Římskokatolická farnost Strmilov|Strmilově]].
|-
|Viktorin Livora
|{{dts|11|03|1875}}
|Farář v Poleni u Klatov. Osobní děkan. 
|-
|Jan Kraušner
|{{dts|15|03|1875}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Jinín|Jiníně]]. 
|-
|Jindřich Hausner
|{{dts|22|06|1875}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Blatná|Blatné]]. Emeritní okrskový vikář. Konzistorní rada a emeritní okresní školdozorce. 
|-
|František Vrzák
|{{dts|22|07|1875}}
|Infulovaný probošt v [[w:Římskokatolická farnost – proboštství Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]].
|-
|Eusebius Breunl, OFMCap.
|{{dts|06|08|1875}}
|Kapucín. Kněz v konventu v Horšovském Týně. 
|-
|Emanuel Kögler
|{{dts|14|08|1875}}
|Kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Chvalšiny|Chvalšinách]].  
|-
|František Muchka
|{{dts|26|08|1875}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Velhartice|Velharticích]]. 
|-
|Jan Vlasák
|{{dts|31|08|1875}}
|Kaplan v Týně nad Vltavou. 
|-
|Karel Kortus
|{{dts|06|09|1875}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Velešín|Velešíně]].
|-
|Antonín Stranský
|{{dts|18|09|1875}}
|Kněz českobudějovické diecéze na odpočinku.
|-
|Jan Mráz
|{{dts|28|09|1875}}
|Novokněz českobudějovické diecéze (kněžské svěcení 18. července 1875), dosud bez ustanovení v duchovní správě. 
|-
|Vácslav Špatný
|{{dts|10|10|1875}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Zlatá Koruna|Zlaté Koruně]].  
|-
|Josef Kollmann
|{{dts|31|10|1875}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Pelhřimov|Pelhřimově]] a biskupský notář. 
|-
|Antonín Saska
|{{dts|31|10|1875}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Horní Cerekev|Horní Cerekvi]]. 
|-
|Antonín Kovařík
|{{dts|02|02|1875}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Křtěnov|Křtěnově]]. 
|-
|Jan Selibovský
|{{dts|10|05|1875}}
|Kněz českobudějovické diecéze. Působil postupně v Jistebnici, Putimi a Malenicích.
|-
|Michal Beránek, O.Melit.
|{{dts|13|12|1875}}
|Maltézský rytíř. Někdejší duchovní správce ve [[w:Římskokatolická farnost Strakonice-Podsrp|Strakonicích-Podsrpu]].
|-
|Jakub Stifter
|{{dts|23|12|1875}}
|Rodák z Horní Plané. Někdejší kaplan v Poběžovicích, později farář v Meclově. Zřejmě příbuzný spisovatele Adalberta Stiftera. 
|-
|Reinerius Bedřich Kerišer, SchP
|{{dts|05|01|1876}}
|Piarista, kněz. Učitel na národní škole v Nepomuku. 
|-
|Josef Čapek
|{{dts|15|01|1876}}
|Někdejší kancelista českobudějovické konzistoře, posléze farář v [[w:Římskokatolická farnost Hodňov|Hodňově]]. Biskupský notář, sekretář vimperského vikariátu. 
|-
|Jan Mls
|{{dts|23|02|1876}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vlachovo Březí|Vlachově Březí]]. 
|-
|Jan Wodička
|{{dts|06|03|1876}}
|Lokalista v [[w:Římskokatolická farnost Paračov|Paračově]].
|-
|František Rajský
|{{dts|03|04|1876}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Ševětín|Ševětíně]]. Jeho ševětínský nástupce, R.D. František Xaver Pinter jej nechal dožít u svých příbuzných ve Lhenicích u Prachatic. 
|-
|Vojtěch Michálek
|{{dts|22|05|1876}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Lišov|Lišově]].
|-
|Václav Řepiš
|{{dts|19|06|1876}}
|Na kněze byl vysvěcen 1. srpna 1846. V duchovní správě působil postupně ve [[w:Římskokatolická farnost Štěkeň|Štěkni]] a v [[w:Římskokatolická farnost Sedlice|Sedlici u Blatné]]. V letech 1852-1862 působil v USA, ale v důsledku tamní občanské války se na přechodnou dobu vrátil do Čech. V letech 1862-1865 byl výpomocným duchovním ve [[w:Římskokatolická farnost Vodňany|Vodňanech]] a [[w:Římskokatolická farnost Skočice|Skočicích]]. Následně odplul opět do USA, kde pak působil až do konce života v krajanské duchovní správě. Bratranec R.D. Václava Mosteckého (viz r. 1885).
|-
|Vácslav Peschke
|{{dts|20|08|1876}}
|Farář v Němčicích u Netolic. 
|-
|Jan Hodina
|{{dts|29|08|1876}}
|Osobní farář. Expozita v [[w:Římskokatolická farnost Kostelec|Kostelci]]. 
|-
|Jan Bauerhansl
|{{dts|26|09|1876}}
|Působil jako kaplan postupně v [[w:Římskokatolická farnost – prelatura Český Krumlov|Českém Krumlově]] a [[w:Římskokatolická farnost Pelhřimov|Pelhřimově]]. K 1. červnu 1845 odešel na odpočinek. 
|-
|Sebald Jaroslav Kinzl, OFMCap.
|{{dts|28|09|1876}}
|Kapucín. Kněz v řádovém konventu v Horšovském Týně. 
|-
|Matěj Hradecký
|{{dts|04|03|1877}}
|Kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Zbynice|Zbynicích]].  
|-
|František Grössl
|{{dts|11|03|1877}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Korkusova Huť|Korkusově Huti]].  
|-
|Šimon Mottl
|{{dts|14|03|1877}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Červená Řečice|Červené Řečici]].  
|-
|Jiří Kohout
|{{dts|23|03|1877}}
|Farář ve Všerubech u Domažlic. 
|-
|Hermann Dichtl
|{{dts|08|04|1877}}
|Někdejší vikář českobudějovické katedrály. V letech 1851-1866 působil v Praze u dvora odstoupivšího císaře Ferdinanda V. jako jeden z dvorních zpovědníků. V roce 1866 byl po určitých obtížích od dvora odstaven a zbytek života prožil jako zpovědník u sester boromejek v Praze-Řepích. Jubilant kněžství a čestný občan Českých Budějovic. 
|-
|Vácslav Sládeček
|{{dts|18|04|1877}}
|Farář v Červeném Dřevě (již neexistující obec v okrese Klatovy, zaniklá po roce 1950, byla zde samostatná farnost).
|-
|Matěj Iglauer
|{{dts|07|05|1877}}
|Rodák z Prachatic. Emeritní farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vimperk|Vimperku]], osobní děkan. Emeritní okrskový vikář a okresní školdozorce. 
|-
|Jan Tomáš Nováček
|{{dts|11|06|1877}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Stráž nad Nežárkou|Stráži nad Nežárkou]], předtím kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Kunžak|Kunžaku]]. 
|-
|Vincenc Nader, O.Cist.
|{{dts|18|07|1877}}
|Vyšebrodský cisterciák, kněz. Katecheta na německém gymnáziu v Českých Budějovicích.
|-
|Renatus Eberl, SchP
|{{dts|02|08|1877}}
|Piarista, kněz. Emeritovaný katecheta na německém gymnáziu v Českých Budějovicích. 
|-
|Arnošt Nemastil
|{{dts|09|08|1877}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Netolice|Netolicích]], od roku 1875 farář v [[w:Římskokatolická farnost Husinec|Husinci]].
|-
|Josef Smetana
|{{dts|25|09|1877}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Tochovice|Tochovicích]]. 
|-
|Ondřej Puhrer
|{{dts|07|10|1877}}
|Někdejší kaplan na Folmavě, později lokalista v [[w:Římskokatolická farnost Jablonec|Jablonci]]. Posléze působil v západní části diecéze.
|-
|František Wiktora
|{{dts|02|02|1878}}
|Farář na [[w:Římskokatolická farnost Ktiš|Ktiši]], osobní děkan. Jubilant kněžství. 
|-
|Jakub Wimmer
|{{dts|17|02|1878}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost – prelatura Český Krumlov|Českém Krumlově]]. Katecheta a profesor na německém gymnáziu v Českých Budějovicích. 
|-
|J.M. can. Petr Schmidt
|{{dts|18|02|1878}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Horní Vltavice|Horní Vltavici]]. Čestný kanovník českobudějovické katedrální kapituly a osobní děkan. Biskupský notář. 
|-
|Jan Dorotka
|{{dts|13|03|1878}}
|Kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Třeboň|Třeboni]].
|-
|Petr Rozporka
|{{dts|18|03|1878}}
|Diecézní kněz na odpočinku. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Trhové Sviny|Trhových Svinech]].
|-
|Jan Škopek
|{{dts|30|03|1878}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Zahájí|Zahájí]]. Arcikněz a osobní děkan. 
|-
|Kašpar Kamisch
|{{dts|04|04|1878}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Vltavice|Dolní Vltavici]]. Osobní děkan a biskupský notář.
|-
|Jan Matschl
|{{dts|20|04|1878}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kájov|Kájově]]. 
|-
|Vácslav Šavel
|{{dts|11|05|1878}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Hradešice|Hradešicích]]. Později farář v Kolovči. Osobní děkan. 
|-
|Martin Zátka
|{{dts|13|05|1878}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Strmilov|Strmilově]]. 
|-
|Josef Tichý
|{{dts|19|05|1878}}
|Farář v Měčíně u Klatov. 
|-
|[[w:Vojtěch Karel Kramer|Vojtěch Karel Kramer]], OSA
|{{dts|24|05|1878}}
|Obutý augustinián. Převor konventu v Domažlicích. Biskupský notář. Velmi podporoval chudé, v Domažlicích byl všeobecně respektovanou a oblíbenou osobností. 
|-
|Jan Turner
|{{dts|04|07|1878}}
|Infulovaný probošt v Jindřichově Hradci.
|-
|Pavel Klecan, OFMCap.
|{{dts|21|09|1878}}
|Kapucín, kněz v kapucínském konventu v Sušici.
|-
|Ondřej Mašek
|{{dts|03|12|1878}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Bělčice|Bělčicích]].
|-
|Jakub Líbl
|{{dts|25|12|1878}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Zachotín|Zachotíně]].
|-
|František Sixl
|{{dts|07|02|1879}}
|Kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Borovany|Borovanech]].
|-
|Martin Reisner
|{{dts|21|02|1879}}
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Pacov|Pacově]].
|-
|Jan Špitalský
|{{dts|13|03|1879}}
|Rodák z Třeboně. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Borovany|Borovanech]], konzistorní rada. Okrskový vikář ''vikariátu Nové Hrady''.
|-
|Jan Chrašťanský
|{{dts|16|03|1879}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Modrá Hůrka|Modré Hůrce]]. 
|-
|Kristián Jiří Rubner, OFMCap.
|{{dts|18|03|1879}}
|Kapucín, kněz. Člen kapucínského konventu v Horšovském Týně. Sloužil především jako zpovědník. V nekrologu řádu kapucínů uváděn pouze jako ''Rubner'', v Ordinariátním listu Českobudějovické diecéze však jako ''Rubnerwasch''.
|-
|[[w:Vojtěch Hron|Vojtěch Hron]], O.Praem.
|{{dts|27|03|1879}}
|Strahovský premonstrát. Někdejší farář ve Velké Chyšce a okrskový vikář někdejšího pacovského vikariátu. V závěru života opat strahovské premonstrátské kanonie. Konzistorní rada českobudějovické diecéze. 
|-
|Otomar Vítek, O.Praem.
|{{dts|10|04|1879}}
|Strahovský premonstrát. Kněz-katecheta v Pelhřimově. 
|-
|J.M. can. Vojtěch Plattner
|{{dts|16|04|1879}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Nová Bystřice|Nové Bystřici]]. Čestný kanovník českobudějovické kapituly. Arcikněz jindřichohradecký. 
|-
|[[w:František Dobromil Kamarýt|František Dobromil Kamarýt]]
|{{dts|30|04|1879}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Kaplice|Kaplici]]. Arcikněz a osobní děkan. 
|-
|Jan Wotawa
|{{dts|03|05|1879}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Katovice|Katovicích]], osobní děkan. 
|-
|Michal Tragl
|{{dts|21|05|1879}}
|Někdejší lokalista v [[w:Římskokatolická farnost Hůrky|Hůrkách]], později farář v Hojsově Stráži. Od r. 1877 na odpočinku. 
|-
|Jakub Kubašta
|{{dts|30|05|1879}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Nalžovské Hory|Nalžovských Horách]].
|-
|Josef Pravda
|{{dts|02|06|1879}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Pluhův Žďár|Pluhově Žďáru]]. 
|-
|Karel Mařík
|{{dts|12|06|1879}}
|Zámecký kaplan v Bratronicích ([[w:Římskokatolická farnost Záboří u Blatné|farnost Záboří u Blatné]]). 
|-
|Filip Fragner
|{{dts|23|06|1879}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Svatá Maří|Svaté Maří]].
|-
|Vojtěch Myška
|{{dts|02|07|1879}}
|Kněz českobudějovické diecéze. Ředitel vyšší dívčí školy v Písku. Vlastenec. 
|-
|J.M. can. Franz Grosser
|{{dts|05|07|1879}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Kašperské Hory|Kašperských Horách]]. Kanovník českobudějovické katedrální kapituly. 
|-
|Karel Markuzi
|{{dts|21|08|1879}}
|Diecézní kněz na odpočinku. Někdejší lokalista na Křemešníku (farnost Pelhřimov). 
|-
|Bernardin Spina, OFMCap.
|{{dts|22|08|1879}}
|Kapucín. Kněz v kapucínském konventu v Sušici. Jubilant řeholních slibů. 
|-
|Camillus Rang, OFM
|{{dts|23|12|1879}}
|Františkán, kněz. Kvardián kláštera v Jindřichově Hradci. 
|-
|Jan Mazanec
|{{dts|26|12|1879}}
|Bývalý farář v [[w:Římskokatolická farnost Kunžak|Kunžaku]]. 
|-
|Hugo Polák, O.Cist.
|{{dts|02|01|1880}}
|Vyšebrodský cisterciák. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Horní Dvořiště|Horním Dvořišti]], později podpřevor a magistr bratří konvršů ve vyšebrodském opatství. 
|-
|František Kotalík
|{{dts|20|01|1880}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Pohoří|Pohoří u Písku]]. Narodil se 17. 10. 1818 ve Veselíčku (kraj Táborský). V roce 1830 přišel do německé školy v Písku a poté tam studoval gymnázium. Následovala filosofická a teologická studia v Praze. Na kněze byl vysvěcen 22. 7. 1845 v Českých Budějovicích. Nejdřív byl kaplanem v Jiníně u Strakonic, od roku 1852 farním špitálním kaplanem v Čížové u Písku. 30. 5. 1872 byl v Hoříně prezentován od její jasnosti Anny kněžny z Lobkovic a Lichtenštejnu za faráře do Pohoří, kam se nastěhoval 10. 6. a o slavnosti sv. Petra a Pavla byl slavnostně instalován farářem a vikářem ze Starého Sedla Václavem Stropnickým. 
|-
|Jan Nušl, OFM
|{{dts|11|04|1880}}
|Františkán. Na kněze byl vysvěcen dne 6. prosince 1827. Kvardián františkánského konventu v Bechyni. 
|-
|Emmanuel Papír
|{{dts|14|04|1880}}
|Rodák z Velešína. Jako kaplan působil postupně v [[w:Římskokatolická farnost Kaplice|Kaplici]] a v [[w:Římskokatolická farnost Římov|Římově]]. Poté vikarista českobudějovické katedrály. Od r. 1863 farář v [[w:Římskokatolická farnost Benešov nad Černou|Benešově nad Černou]]. Osobní děkan. Konzistorní rada, biskupský notář a okrskový vikář kaplický.  
|-
|Gothard Tesarz, OFMCap. 
|{{dts|28|04|1880}}
|Kapucín, kněz v kapucínském konventu v Sušici. Konventní zpovědník. 
|-
|ThDr. Augustin Svoboda
|{{dts|08|05|1880}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Počátky|Počátkách]]. 
|-
|Karel Borromejský Hušek
|{{dts|10|05|1880}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Mnich|Mnichu]]. Osobní děkan. 
|-
|[[w:Jan Daniel Rozsypal|Jan Daniel Rozsypal]]
|{{dts|29|05|1880}}
|Rodák z Klatov. Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Vlachovo Březí|Vlachově Březí]] a později ve [[w:Římskokatolická farnost Vimperk|Vimperku]]. Následně byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Pačejov|Pačejově]].
|-
|Josef Diviš
|{{dts|21|06|1880}}
|V letech 1866-1880 děkan v Písku. Biskupský notář. 
|-
|Antonín Langweil
|{{dts|23|07|1880}}
|Prvofarář v [[w:Římskokatolická farnost Hartvíkov|Hartvíkově]]. 
|-
|Metoděj Jiří Urbánek, O.Praem.
|{{dts|05|10|1880}}
|Strahovský premonstrát. V duchovní správě působil v [[w:Římskokatolická farnost Sepekov|Sepekově]] a [[w:Římskokatolická farnost Smilovy Hory|Smilových Horách]]. Později působil ve farnosti Úhonice v pražské arcidiecézi. 
|-
|Karel Winter
|{{dts|27|12|1880}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Petrovice u Sušice|Petrovicích u Sušice]], osobní děkan a biskupský notář. 
|-
|prel. ThDr. JUDr. František Loberschiner
|{{dts|30|01|1881}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Malonty|Malontech]]. Později působil jako prelát v Českém Krumlově. Zároveň byl okrskovým vikářem českokrumlovského vikariátu. Konzistorní rada a assesor.
|-
|Karel Matějka
|{{dts|30|04|1881}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Těchonice|Těchonicích]]. 
|-
|Jan Mayer
|{{dts|29|06|1881}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Rychnov u Nových Hradů|Rychnově u Nových Hradů]]. Osobní děkan. 
|-
|Václav Bayer
|{{dts|01|07|1881}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vimperk|Vimperku]], osobní děkan.  
|-
|Valentin Černý
|{{dts|18|07|1881}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Písek|Písku]], později farář ve Strážově.   
|-
|Jan Figner
|{{dts|29|07|1881}}
|Farář v Dnešicích.  
|-
|Jan Poustka
|{{dts|06|09|1881}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Chraštice|Chrašticích]].  
|-
|Václav Tomášek
|{{dts|20|10|1881}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Stachy|Staších]]. 
|-
|Josef Sigmond
|{{dts|28|10|1881}}
|Někdejší lokalista ve [[w:Římskokatolická farnost Zbytiny|Zbytinách]]. 
|-
|Amandus Happl, OFM
|{{dts|08|11|1881}}
|Františkán. Kněz v řádovém konventu v Jindřichově Hradci.  
|-
|František Ryba
|{{dts|07|04|1882}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Zdíkov|Zdíkově]] a později ve [[w:Římskokatolická farnost Vodňany|Vodňanech]].
|-
|Josef Paleček
|{{dts|18|05|1882}}
|Někdejší farář v Neurazech. 
|-
|Václav Polák
|{{dts|19|05|1882}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Hlasivo|Hlasivu]].
|-
|Antonín Hrdlička
|{{dts|13|06|1882}}
|Děkan v Kardašově Řečici, biskupský notář. Národní buditel. 
|-
|J.M. can. ThDr. [[w:Vojtěch Mokrý|Vojtěch Mokrý]]
|{{dts|03|10|1882}}
|Probošt katedrální kapituly v Českých Budějovicích. 
|-
|Jan Zátka
|{{dts|31|12|1882}}
|Kněz-katecheta v Jindřichově Hradci. 
|-
|[[w:Emanuel František Hrdlička|Emanuel František Hrdlička]], OSB
|{{dts|06|02|1882}}
|Emauzský benediktin. Někdejší prefekt gymnázia v Klatovech (Klatovy tehdy patřily do českobudějovické diecéze), později převor-administrátor Emauzského opatství v Praze. Pohřben v Praze na Vyšehradském hřbitově. 
|-
|Augustin Straboch, OAD
|{{dts|05|02|1883}}
|Bosý augustinián, výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Horažďovice|Horažďovicích]].
|-
|František Fleischmann
|{{dts|19|02|1883}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Železná Ruda|Železné Rudě]], osobní děkan a arcikněz. 
|-
|Mons. [[w:Jan Valerián Jirsík|Jan Valerián Jirsík]]
|{{dts|23|02|1883}}
|Diecézní biskup českobudějovický. 
|-
|Jan Lopatko
|{{dts|04|03|1883}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Chyšky|Chyškách]]. 
|-
|Josef Šulc
|{{dts|16|03|1883}}
|Farář v Čížové. Okrskový vikář písecký a arcikněz strakonický. Konzistorní rada. Jubilant kněžství. Velký dobrodinec chudých lidí a vlastenec. Podporoval českojazyčnou literaturu a mezi farníky rozšiřoval české knihy. Zvelebil rovněž čížovský farní kostel. 
|-
|Tomáš Kouba
|{{dts|05|04|1883}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Chanovice|Chanovicích]]. 
|-
|Ignác Krýza
|{{dts|14|04|1883}}
|Diecézní kněz na odpočinku. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Lodhéřov|Lodhéřově]].
|-
|František Příkosický
|{{dts|11|05|1883}}
|Děkan ve Vřeskovicích. 
|-
|František Rull
|{{dts|07|08|1883}}
|Rodák z Jindřichova Hradce. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Chotoviny|Chotovinách]]. Později se vrátil do svého rodného města jako katecheta a ředitel hlavní školy. 
|-
|Vojtěch Nahmer
|{{dts|06|09|1883}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vlachovo Březí|Vlachově Březí]].
|-
|František Boš
|{{dts|13|10|1883}}
|Farář ve Starém Rožmitále. 
|-
|Mons. ThDr. [[w:Karel Průcha (kněz)|Karel Průcha]]
|{{dts|23|10|1883}}
|Světící biskup pražský, titulární biskup v Joppe. Dne 21. května 1883 byl jmenován českobudějovickým biskupem, již 22. července téhož roku podal rezignaci, aniž do té doby biskupský úřad fakticky převzal (nebývá proto obvykle uváděn ve výčtu českobudějovických biskupů, protože nebyl nikdy intronizován). Jako důvod rezignace uváděl špatný zdravotní stav, trpěl totiž depresemi, které se stále zhoršovaly. V záchvatu šílenství nakonec spáchal sebevraždu skokem z okna pražského arcibiskupského paláce. Pohřben byl do hrobky kněží pražské arcidiecéze v Praze na Olšanských hřbitovech.  
|-
|Franz Mardetschläger
|{{dts|18|04|1884}}
|Někdejší lokalista ve [[w:Římskokatolická farnost Slavkov|Slavkově]], kancelista českobudějovické konzistoře. Vedle kněžské služby se zabýval také regionální historií, vlastivědou a botanikou. Jeho historické dílo je důležité pro poznání prvních let existence českobudějovické diecéze. Na penzi dožil v Českém Krumlově a tamtéž je pohřben. Osobní děkan. 
|-
|Josef Zikmund
|{{dts|14|07|1884}}
|Diecézní kněz na odpočinku, bývalý kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Pohorská Ves|Pohorské Vsi]].
|-
|František Lemberger
|{{dts|25|08|1884}}
|Někdejší kaplan ve Velharticích. Farář v Kydlinách a sekretář klatovského vikariátu. 
|-
|Václav Stropnický
|{{dts|01|12|1884}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Orlík nad Vltavou|Starém Sedle]].
|-
|[[w:František Xaver Částka|František Xav. Částka]], OSB
|{{dts|26|03|1885}}
|Emauzský benediktin, někdejší profesor na gymnáziu v Klatovech, nad kterým tehdy měl jeho klášter patronát. V letech 1840-1871 opat emauzský, z toho poslední před předáním kláštera Beuronské benediktinské kongregaci. Víceředitel akademického gymnázia v Praze. 
|-
|Jan Klaus
|{{dts|15|05|1885}}
|Rodák z Kašperských Hor. Na kněze vysvěcen v roce 1843, začal působit jako kaplan v rodišti. Posléze kaplanoval postupně v Hamrech u Klatov,  Železné Rudě, Prášilech a Hostouni. V letech 1858-1867 farář v Děpolticích u Klatov. V letech 1867-1874 farář v [[w:Římskokatolická farnost Hodňov|Hodňově]]. Následně až do  smrti farářem v ''Terčí Vsi'' (dnes Pohorská Ves). Na tamním hřbitově byl třetí den po úmrtí pohřben.
|-
|[[w:Jakub Matěj Růžička|Jakub Matěj Růžička]]
|{{dts|02|06|1885}}
|Vyučoval na gymnáziu v Klatovech. Později působil nějaký čas na Slovensku, po návratu do Čech působil jako ředitel gymnázia a výpomocný duchovní v Jindřichově Hradci. Byl horlivým vlastencem, mezi svými studenty požíval značné obliby. Založil několik nadací na podporu chudých studentů. 
|-
|Václav Jiřík
|{{dts|20|06|1885}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Bukovník|Bukovníku]], osobní děkan. 
|-
|Václav Mostecký
|{{dts|20|06|1885}}
|Děkan ve [[w:Římskokatolická farnost Vodňany|Vodňanech]]. Bratranec R.D. Václava Řepiše (viz r. 1876).
|-
|Norbert Littmann, O.Cist. 
|{{dts|26|06|1885}}
|Vyšebrodský cisterciák. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Rožmberk nad Vltavou|Rožmberku nad Vltavou]]. Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Dvořiště|Dolním Dvořišti]]. 
|-
|Václav Kordík 
|{{dts|05|07|1885}}
|Farář na [[w:Římskokatolická farnost Mouřenec|Mouřenci]]. Osobní děkan. 
|-
|Petr Němec
|{{dts|06|07|1885}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Myslív|Myslívě]]. 
|-
|Antonín Maxa
|{{dts|25|10|1885}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Zbynice|Zbynicích]]. Člověk hluboké a upřímné zbožnosti, asketa a kajícník. Zemřel na zánět plic, který dostal poté, co pomáhal zdolávat požár v přifařené vsi Čejkovech. Bylo mu 40 let. 
|-
|Matěj Petr
|{{dts|18|12|1885}}
|Kaplan a katecheta v Sušici, od roku 1865 tamtéž děkanem. Strýc Václava Klementa Petra, zakladatele Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti (petrinů).  
|-
|Robert Haller, O.Cist.
|{{dts|22|12|1885}}
|Vyšebrodský cisterciák, kněz. Hospodářský správce vyšebrodského opatství. 
|-
|J.M. can. Josef Mašek
|{{dts|08|02|1886}}
|Čestný kanovník českobudějovické katedrální kapituly. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Zálší|Zálší]] a osobní děkan. 
|-
|Matěj Rosswald
|{{dts|15|02|1886}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Lažiště|Lažišti]] (1826-1864), posléze v [[w:Římskokatolická farnost Netolice|Netolicích]]. Na odpočinku žil v Bavorově. Senior diecézního presbyteria. 
|-
|Jan Mácha
|{{dts|27|03|1886}}
|Přátelil se s Karlem Hynkem Máchou (nebyli příbuzní, jde o pouhou shodu jmen) a ještě coby bohoslovec jej doprovázel na části jeho cesty do Itálie (ovšem pouze v krátkém úseku v jižních Čechách). Na kněze byl vysvěcen v roce 1836. Působil pak jako fundatista ve [[w:Římskokatolická farnost Strunkovice nad Blanicí|Strunkovicích nad Blanicí]] a od roku 1865 byl děkanem v rodném [[w:Římskokatolická farnost Bavorov|Bavorově]]. 
|-
|Martin Uchytil
|{{dts|08|10|1886}}
|Duchovní správce v Kardašově Řečici. 
|-
|Josef Bumba
|{{dts|10|01|1887}}
|Farář v Kamenném Újezdě. 
|-
|Josef Rozsypal
|{{dts|08|03|1887}}
|Děkan v Mirovicích a okrskový vikář. 
|-
|Mons. PhDr. Josef Alfons Šulák
|{{dts|02|04|1887}}
|Rodák pražský. Kněz českobudějovické diecéze (kněžské svěcení 16. 7. 1848). Působil jako vojenský duchovní, později vyučoval filosofii na univerzitě v Tübingen. Čestný konzistorní rada českobudějovické a bělehradské diecéze. Nositel bavorského královského řádu sv. Michaela 1. třídy a dalších vyznamenání. 
|-
|František Noska
|{{dts|22|04|1887}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Mirotice|Miroticích]]. Osobní děkan. 
|-
|František Tůma
|{{dts|08|05|1887}}
|Kaplan na [[w:Římskokatolická farnost Ktiš|Ktiši]].
|-
|Antonín Heinz
|{{dts|11|06|1887}}
|Děkan ve Kdyni.  
|-
|František Sommer
|{{dts|19|06|1887}}
|Rodák z Jindřichova Hradce. Na kněze vysvěcen v r. 1824. Dlouholetý farář ve [[w:Římskokatolická farnost Lštění u Vimperka|Lštění u Vimperka]] (1838-1886). Konzistorní rada. Jubilant kněžství. Dožil podle svého přání ve Lštění mezi svými farníky v prostých poměrech. 
|-
|J.M. can. Jan Šavel
|{{dts|02|10|1887}}
|Kanovník katedrální kapituly. Děkan českobudějovický. 
|-
|Jan Nep. Cori
|{{dts|13|10|1887}}
|Vojenský kurát v Jindřichově Hradci ve výslužbě. Historik. Konzistorní rada českobudějovické diecéze. 
|-
|Václav Papoušek
|{{dts|16|10|1887}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Brloh|Brloze]].   
|-
|Theodor Wetterschlager, O.Praem.
|{{dts|16|10|1887}}
|Premonstrát schlägelské kanonie v Rakousku. Kněz. Působil v Cerhonicích u Písku jako správce premonstrátského řádového velkostatku a sloužil bohoslužby v kapli sv. Vavřince na místním zámečku.  
|-
|Eberhard Wagner, O.Cist. 
|{{dts|05|11|1887}}
|Vyšebrodský cisterciák, administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Rožmberk nad Vltavou|Rožmberku nad Vltavou]]. Osobní děkan.  
|-
|Jakub Krejčí
|{{dts|25|11|1887}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Mladá Vožice|Mladé Vožici]].
|-
|František Maruška
|{{dts|12|12|1887}}
|Diecézní kněz nad odpočinku, bývalý farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vacov|Vacově]].
|-
|German Bauer, OFMConv.
|{{dts|14|12|1887}}
|Minorita, kněz. Někdejší kvardián řádového konventu v Českém Krumlově.
|-
|J.M. can. Emanuel Roth
|{{dts|05|01|1888}}
|Kanovník katedrální kapituly. V letech 1852-1860 farář v [[w:Římskokatolická farnost Polná na Šumavě|Polné na Šumavě]], pak v [[w:Římskokatolická farnost Kájov|Kájově]].
|-
|Josef Fremund
|{{dts|07|04|1888}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Netolice|Netolicích]]. 
|-
|Matěj Maschek
|{{dts|04|05|1888}}
|Emeritní vikarista při českobudějovické katedrále. 
|-
|[[w:Vilém Platzer|Vilém Platzer]]
|{{dts|27|10|1888}}
|Infulovaný probošt v Jindřichově Hradci. Dobrodinec chudých a studentů.  
|-
|Jan Matějček
|{{dts|01|03|1889}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Čachrov|Čachrově]].
|-
|Petr Malý
|{{dts|11|03|1889}}
|Někdejší kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Sudoměřice u Bechyně|Sudoměřicích u Bechyně]]. Od r. 1860 působil v krajanské duchovní správě v USA.
|-
|František Hraše
|{{dts|12|03|1889}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Pacov|Pacově]]. Okrskový vikář.
|-
|Josef Toušek
|{{dts|25|04|1889}}
|Někdejší farář v Klenčí pod Čerchovem. Od roku 1887 žil jako penzista ve Vráži u Písku. 
|-
|Karel Kosobud
|{{dts|05|05|1889}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Soběnov|Soběnově]].
|-
|Vojtěch Holý
|{{dts|06|05|1889}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Pelhřimov|Pelhřimově]]. 
|-
|František Pavlíček
|{{dts|14|05|1889}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Malenice|Malenicích]]. 
|-
|Karel Boromejský Hájek
|{{dts|01|06|1889}}
|Kaplan v Domažlicích. Autor vlastivědných prací.
|-
|František Šmat
|{{dts|01|07|1889}}
|Duchovní správce řeholních sester v Horažďovicích. 
|-
|František Mrazík
|{{dts|22|08|1889}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Bělčice|Bělčicích]]. 
|-
|Vojtěch Jambura, O.Melit.
|{{dts|15|02|1890}}
|Maltézský rytíř. Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Horažďovice|Horažďovicích]]. Biskupský notář. 
|-
|Václav Halek
|{{dts|20|03|1890}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Benešov nad Černou|Benešově nad Černou]]. 
|-
|František Hrabal
|{{dts|02|04|1890}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Mnich|Mnichu]]. 
|-
|Václav Mertl
|{{dts|02|04|1890}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Hroby|Hrobech]]. Osobní děkan.
|-
|Jan Gabriel
|{{dts|05|04|1890}}
|Kněz-katecheta v Jindřichově Hradci.
|-
|Coelestin Sedláček 
|{{dts|02|05|1890}}
|Kněz-katecheta v Přešticích.
|-
|Ludvík Pešek
|{{dts|14|05|1890}}
|Diecézní kněz na odpočinku. Někdější kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Štěkeň|Štěkni]]. 
|-
|Honorát Povolný, OFM
|{{dts|31|05|1890}}
|Františkán, kněz. V letech 1868-1874 působil v USA. Po návratu do vlasti byl ustanoven kvardiánem františkánského konventu v Jindřichově Hradci. 
|-
|Josef Hyťha
|{{dts|28|12|1890}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kardašova Řečice|Kardašově Řečici]]. 
|-
|Jan Nepomuk Galla, O.Melit.
|{{dts|07|04|1891}}
|Maltézský rytíř. V roce 1830 byl vysvěcen na kněze. Působil jako katecheta ve [[w:Římskokatolická farnost Strakonice|Strakonicích]]. Později se stal děkanem v [[w:Římskokatolická farnost Horažďovice|Horažďovicích]].
|-
|Bohumír Fuchs
|{{dts|03|08|1891}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Horní Planá|Horní Plané]]. Okrskový vikář hornoplánského vikariátu. Biskupský notář. 
|-
|Justin Jan Koblasa, O.Praem.
|{{dts|04|09|1891}}
|Strahovský premonstrát. Duchovní správce ve [[w:Římskokatolická farnost Smilovy Hory|Smilových Horách]].
|-
|Matěj Kubíček
|{{dts|31|12|1891}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Bavorov|Bavorově]], pak farář v [[w:Římskokatolická farnost Čestice|Česticích]]. 
|-
|Antonín Jenne
|{{dts|01|02|1892}}
|Farář v Budislavicích a později v Sudoměřicích u Bechyně.
|-
|František Šedivý
|{{dts|02|02|1892}}
|Duchovní správce v Kardašově Řečici. 
|-
|Václav Bayer
|{{dts|28|02|1892}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Rychnov nad Malší|Rychnově nad Malší]]. 
|-
|František Plech
|{{dts|09|03|1892}}
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Jarošov nad Nežárkou|Jarošově nad Nežárkou]].  
|-
|František Žlábek
|{{dts|26|03|1892}}
|Děkan v Netolicích. 
|-
|J.M. can. Johann Nepomuk Kubiček
|{{dts|30|04|1892}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Sedlice|Sedlici]], později farář v [[w:Římskokatolická farnost Čížová|Čížové]]. Kanovník katedrální kapituly, někdejší okrskový vikář píseckého vikariátu a školský dozorce. Nějaký čas byl také předsedou diecézního církevního soudu. Autor pětisvazkového kursu hry na varhany. Zemřel na Dobré Vodě u Českých Budějovic. 
|-
|J.M. can. [[w:František Daneš (kněz)|František Daneš]]
|{{dts|05|05|1892}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Jinín|Jiníně]]. Později působil jako domácí vychovatel u hrabat Dietrichsteinů. Čestný kanovník kapituly v Mikulově na Moravě. Od roku 1846 farář v Peruci v pražské arcidiecézi.
|-
|Josef Souhrada
|{{dts|05|05|1892}}
|Farář v Chudenicích. Biskupský notář. 
|-
|[[w:Vojtěch Pakosta|Vojtěch Pakosta]]
|{{dts|11|07|1892}}
|Rodák z Deštné u Jindřichova Hradce. Kněz, katecheta. Překladatel z polštiny a srbochorvatštiny, básník, beletrista. Působil převážně v pražské arcidiecézi. Závěr života prožil v Písku.  
|-
|Antonín Fleischmann
|{{dts|25|08|1892}}
|Kněz českobudějovické diecéze, rodák z Bavorova. Klasický filolog a publicista. 
|-
|Mons. Antonín Luger
|{{dts|06|09|1892}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Nová Cerekev|Nové Cerekvi]], okrskový vikář pelhřimovský. Konzistorní rada.
|-
|Mons. [[w:Josef Jan Evangelista Hais|Josef Jan Evang. Hais]]
|{{dts|27|10|1892}}
|Někdejší kaplan v Blovicích a později rektor kněžského semináře v Českých Budějovicích. Od roku 1873 kanovník českobudějovické kapituly. V roce 1875 se stal biskupem v Hradci Králové. V hradecké diecézi zavedl řadu opatření proti diskriminaci Čechů tam, kde převažovalo německojazyčné obyvatelstvo. Rovněž zavedl češtinu jako druhý úřední jazyk diecézní konzistoře a pro české kněze zavedl exercicie v českém jazyce. 
|-
|Matěj Laitl
|{{dts|18|11|1892}}
|V letech 1845-1858 farář v [[w:Římskokatolická farnost Běšiny|Běšinách]], pak 1858-1872 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Velhartice|Velharticích]]. Nakonec farář v [[w:Římskokatolická farnost Myšenec|Myšenci]]. 
|-
|Václav Bezděka
|{{dts|27|12|1892}}
|Diecézní kněz na odpočinku, bývalý farář na [[w:Římskokatolická farnost Dobrš|Dobrši]]. 
|-
|Jan Truhlář
|{{dts|01|02|1893}}
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Netolice|Netolicích]].
|-
|František Holub
|{{dts|09|02|1893}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Myslív|Myslívě]].
|-
|Jan Král
|{{dts|15|02|1893}}
|Někdejší fundatista na Klokotech u Tábora, později kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Ratibořské Hory|Ratibořských Horách]].
|-
|Matouš Švandrlík, O.Praem.
|{{dts|17|02|1893}}
|Strahovský premonstrát. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Hodušín|Hodušíně]].
|-
|Julius Kroner, O.Cist.
|{{dts|23|02|1893}}
|Vyšebrodský cisterciák, rodák z Horní Plané. Někdejší kaplan v Horní Stropnici. Emeritní ředitel gymnázia v Českých Budějovicích, profesor matematiky a fyziky. Čestný biskupský notář. V závěru života administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Horní Dvořiště|Horním Dvořišti]]. 
|-
|Václav Peřina
|{{dts|05|03|1893}}
|Diecézní kněz na odpočinku. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Nezamyslice u Horažďovic|Nezamyslicích u Horažďovic]]. 
|-
|Matěj Kratochvíl
|{{dts|12|03|1893}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Bukovník|Bukovníku]].  
|-
|Josef Klika
|{{dts|31|03|1893}}
|Farář v Petrovicích u Sušice. Osobní děkan a biskupský notář.  
|-
|Václav Roman Voříšek
|{{dts|23|04|1893}}
|Rodák z Horažďovic. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Římov|Římově]] a později v Žinkovech. Dožil na penzi v městečku Křivoklátě v pražské arcidiecézi. 
|-
|Josef Vačkář
|{{dts|13|05|1893}}
|Rodák ze Strunkovic nad Blanicí. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Ševětín|Ševětíně]]. 
|-
|Václav Pevný
|{{dts|18|05|1893}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Orlík nad Vltavou|Starém Sedle]], pozdějším Orlíku nad Vltavou. 
|-
|J.M. can. Josef Ctibor
|{{dts|14|09|1893}}
|Kněz, katecheta v Písku. Čestný kanovník českobudějovické kapituly. 
|-
|František Stuna
|{{dts|04|02|1894}}
|Někdejší vojenský kurát, později působil jako kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Dlouhá Ves|Dlouhé Vsi]] a ve [[w:Římskokatolická farnost Vimperk|Vimperku]]. Od r. 1886 děkan v Klatovech. 
|-
|František Taraba
|{{dts|14|03|1894}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Lašovice|Lašovicích]]. 
|-
|Filip Schneedorfer
|{{dts|17|03|1894}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Kaplice|Kaplici]]. 
|-
|Tomáš Žlábek
|{{dts|25|03|1894}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Bavorov|Bavorově]]. Biskupský notář, sekretář vodňanského vikariátu. 
|-
|Rajmund Patzelt, OFMCap.
|{{dts|05|05|1894}}
|Kapucín, kněz. Člen konventu kapucínů v Horšovském Týně. Provinční definitor. 
|-
|Václav Ryčan, O.Melit.
|{{dts|04|06|1894}}
|Maltézský rytíř. Administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Strakonice-Podsrp|Strakonicích-Podsrpu]].
|-
|Václav Kašpárek
|{{dts|30|06|1894}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Sedlice|Sedlici u Blatné]], osobní děkan. 
|-
|František Soukup
|{{dts|30|06|1894}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vacov|Vacově]]. Okrskový vikář, osobní děkan a konzistorní rada. 
|-
|prof. Karel Konrád
|{{dts|03|11|1894}}
|V letech 1865-1867 kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Rudolfov|Rudolfově]], v letech 1867-1870 kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Lomnice nad Lužnicí|Lomnici nad Lužnicí]]. Následně působil jako katecheta v Táboře a v roce 1893 přešel do pražské arcidiecéze. Pochován v Praze na Vyšehradském hřbitově.
|-
|J.M. can. [[w:Matěj Vaňous|Matěj Vaňous]]
|{{dts|18|12|1894}}
|Sídelní kanovník českobudějovické katedrální kapituly, konzistorní rada a assesor. Někdejší kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Sudoměřice u Bechyně|Sudoměřicích]] a kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Bechyně|Bechyni]]. 
|-
|Josef Lang
|{{dts|31|01|1895}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Knížecí Pláně|Knížecích Pláních]].
|-
|František Bronec
|{{dts|03|02|1895}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Malenice|Malenicích]].
|-
|Jan Pruner
|{{dts|04|03|1895}}
|Někdejší kancelista českobudějovické konzistoře. Později byl farářem ve [[w:Římskokatolická farnost Štěpánovice|Štěpánovicích]] a nakonec na Hosíně. Dožil na penzi v Českých Budějovicích.  
|-
|Karel Papež
|{{dts|10|03|1895}}
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost – proboštství Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]]. 
|-
|Václav Schwuger
|{{dts|27|03|1895}}
|Rodák z Kasejovic. Někdejší kaplan ve Kdyni, pak farář v Prostiboři.
|-
|Matěj Vlasák
|{{dts|18|04|1895}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Dráchov|Dráchově]] a okrskový vikář soběslavského vikariátu. 
|-
|Matěj Essl
|{{dts|19|04|1895}}
|Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Svéraz|Svérazu]]. Emeritní farář v Děpolticích. Biskupský notář.  
|-
|Jiří Tauschek
|{{dts|21|05|1895}}
|Diecézní kněz na odpočinku. Bývalý farář v [[w:Římskokatolická farnost Jablonec|Jablonci]]. Osobní děkan. 
|-
|Augustin Kraml
|{{dts|19|06|1895}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Bělčice|Bělčicích]], pak v [[w:Římskokatolická farnost Kadov u Blatné|Kadově]].
|-
|Jan Kubíček
|{{dts|24|06|1895}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vitějovice|Vitějovicích]].  
|-
|Josef Zemen
|{{dts|07|07|1895}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Budětice|Buděticích]]. 
|-
|Jan Thurnvald
|{{dts|29|07|1895}}
|Děkan v Sušici.  
|-
|[[w:Damian Šimůnek|Damián Šimůnek]]
|{{dts|09|08|1895}}
|V letech 1864-1889 farář v [[w:Římskokatolická farnost Choustník|Choustníku]]. Dožil v Dolním Bousově v litoměřické diecézi. 
|-
|Jan Trajer
|{{dts|11|10|1895}}
|Kněz. Archivář biskupského úřadu v Českých Budějovicích. 
|-
|Eduard Květ
|{{dts|21|11|1895}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Planá nad Lužnicí|Plané nad Lužnicí]], dožil na odpočinku v Táboře. Konzistorní rada a osobní děkan. Jubilant kněžství. 
|-
|Odilo Stocklöw, O.Cist.
|{{dts|17|01|1896}}
|Vyšebrodský cisterciák, kněz. 
|-
|Josef Bastl, O.Melit.
|{{dts|18|01|1896}}
|Maltézský rytíř. Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Radomyšl|Radomyšli]].
|-
|Norbert Josef Irsigler, O.Cist.
|{{dts|19|01|1896}}
|Vyšebrodský cisterciák. Farář v Rychnově u Nových Hradů. 
|-
|J.M. can. [[w:Johann Jungbauer|Johann Jungbauer]]
|{{dts|21|01|1896}}
|Rodák z Ondřejova na Šumavě. Jako kaplan působil postupně v [[w:Římskokatolická farnost Kašperské Hory|Kašperských Horách]] a na [[w:Římskokatolická farnost Ktiš|Ktiši]]. Nějaký čas byl sekretářem někdejšího ''vikariátu Kašperské Hory''. Následně byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Nicov u Stach|Nicově u Stach]]. Osobní děkan a arcikněz, od roku 1890 čestný kanovník českobudějovické kapituly. Je pohřben ve Vimperku. 
|-
|Hippolyt Randa
|{{dts|29|03|1896}}
|Působil na různých místech na západě českobudějovické diecéze. Osobní farář.  
|-
|Martin Voldřich
|{{dts|28|04|1896}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Onšov|Onšově]]. 
|-
|Josef Fischbeck
|{{dts|04|05|1896}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Pohoří na Šumavě|Pohoří na Šumavě]]. 
|-
|Josef Svoboda, SJ
|{{dts|10|05|1896}}
|Původně kněz českobudějovické diecéze. Po vysvěcení působil jako kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Albrechtice u Sušice|Albrechticích u Sušice]]. Později vstoupil do jezuitského řádu a působil v řádové koleji v Bohosudově (litoměřická diecéze). 
|-
|Jan Randa
|{{dts|22|05|1896}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Husinec|Husinci]]. Později kaplan v Trhanově a v Domažlicích. Od září roku 1895 na odpočinku. 
|-
|Jan Chochole
|{{dts|13|06|1896}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kraselov|Kraselově]]. 
|-
|Richard Wohlrab
|{{dts|25|06|1896}}
|Farář v Bělé nad Radbuzou.  
|-
|Vojtěch Hajný
|{{dts|11|07|1896}}
|Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Stachy|Staších]]. Kancelista českobudějovické konzistoře. Sekretář diecézního soudu pro manželské záležitosti. 
|-
|Josef Landkammer
|{{dts|08|08|1896}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Tábor|Táboře]]. Čestný táborský měšťan. 
|-
|Antonín Maňour
|{{dts|03|09|1896}}
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Chyšky|Chyškách]]. 
|-
|ThDr. Emanuel Mardetschläger
|{{dts|10|09|1896}}
|Kancelista českobudějovické konzistoře. Biskupský notář. 
|-
|Mons. Kajetán Prchal
|{{dts|06|10|1896}}
|Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Hvožďany|Hvožďanech]]. Později působil jako zámecký kaplan v Kolodějích nad Lužnicí ([[w:Římskokatolická farnost Týn nad Vltavou|farnost Týn nad Vltavou]]). Následně polní kurát v italském Udine a pak vojenský kaplan 2. třídy vojenského farního okrsku v Zadaru. Čestný papežský tajný kaplan a biskupský notář. V roce 1872 odešel na odpočinek a dožil v hornorakouském Schärdingu. 
|-
|František Vlasák
|{{dts|11|11|1896}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Božejov|Božejově]].
|-
|František Xaver Pinter
|{{dts|20|12|1896}}
|Rodák ze Lhenic. Kaplan a později farář v [[w:Římskokatolická farnost Ševětín|Ševětíně]]. V pozdější době přešel do litoměřické diecéze, kde byl ustanoven farářem v Chožově u Loun. Starší bratr R.D. Linharta Pintera, faráře ve Starém Rožmitále. 
|-
|Ignác Paták
|{{dts|06|01|1897}}
|Děkan v Mirovicích. 
|-
|Tomáš Masopust
|{{dts|11|02|1897}}
|Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Velešín|Velešíně]].
|-
|Jan Bakula
|{{dts|25|02|1897}}
|Farář v Olešnici u Trhových Svinů, následně působil v Českém Krumlově.  
|-
|Zeno Hoyer, O.Cist.
|{{dts|20|06|1897}}
|Vyšebrodský cisterciák. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Rožmitál na Šumavě|Rožmitále na Šumavě]].  
|-
|ThDr. [[w:Václav Šimanko|Václav Šimanko]]
|{{dts|11|08|1897}}
|Po kněžském svěcení působil jako kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Vodňany|Vodňanech]]. Později působil při seminárním kostele sv. Anny v Českých Budějovicích. Zároveň od roku 1882 vyučoval dogmatiku a filosofickou propedeutiku v kněžském semináři. V roce 1885 byl navíc jmenován přísedícím diecézního církevního soudu. Od roku 1889 byl radou tohoto soudu pro záležitosti manželských kauz. Svou činnost u diecézního soudu završil jako soudní rada. Částečně působil rovněž na teologické fakultě v Praze. 
|-
|Tomáš Zettl
|{{dts|21|08|1897}}
|Diecézní kněz na odpočinku. Bývalý farář v [[w:Římskokatolická farnost Cetviny|Cetvinách]]. 
|-
|František Fiala
|{{dts|17|09|1897}}
|Diecézní kněz na odpočinku. Bývalý farář v [[w:Římskokatolická farnost Horní Pěna|Horní Pěně]].
|-
|Jan Josef Jelen
|{{dts|28|09|1897}}
|Prvoděkan v Kasejovicích, předtím farář v [[w:Římskokatolická farnost Kadov u Blatné|Kadově]]. Biskupský notář. 
|-
|Gustav Kern, O.Cist.
|{{dts|31|10|1897}}
|Vyšebrodský cisterciák. Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Rožmitál na Šumavě|Rožmitále na Šumavě]].  
|-
|J.M. can. Franz Dichtl
|{{dts|22|12|1897}}
|Kanovník českobudějovické kapituly. Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Chvalšiny|Chvalšinách]]. Příbuzný R.D. Hermanna Dichtla, strýc R.D. Franze Dichtla mladšího (viz r. 1943). 
|-
|Mons. ThDr. [[w:Petr Špelina|Petr Špelina]]
|{{dts|22|12|1897}}
|Děkan českobudějovické katedrální kapituly. V letech 1885-1891 poslanec Říšské rady. 
|-
|Václav Korál
|{{dts|06|01|1898}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Týn nad Vltavou|Týně nad Vltavou]]. 
|-
|Mons. Josef Pekárek
|{{dts|06|01|1898}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Blatná|Blatné]], okrskový vikář blatenského vikariátu. Papežský komoří, arcikněz. 
|-
|Adolf Toberný, SchP
|{{dts|06|01|1898}}
|Piarista, kněz. Katecheta učitelského ústavu v Soběslavi.
|-
|Jakub Eremiáš
|{{dts|20|01|1898}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Protivín|Protivíně]]. Biskupský notář. 
|-
|Karel Smetana
|{{dts|24|02|1898}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Mladá Vožice|Mladé Vožici]]. V letech 1883-1894 farář v [[w:Římskokatolická farnost Lukavec|Lukavci]] (ten tehdy patřil do královéhradecké diecéze, až od r. 1993 patří do diecéze českobudějovické). Na odpočinku dožil v Mladé Vožici.  
|-
|Václav Vorel
|{{dts|05|03|1898}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Bechyně|Bechyni]] a arcikněz táborský. 
|-
|Vojtěch Thaller
|{{dts|10|03|1898}}
|V letech 1873-1894 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vitěšovice|Vitěšovicích]]. Dožil na odpočinku v Českém Krumlově. 
|-
|[[w:Karl Placidus Hammer|Placidus Karl Hammer]], SchP
|{{dts|28|03|1898}}
|Piarista, kněz. Ředitel lyceátního gymnázia v Českých Budějovicích. 
|-
|Viktorin Fojtík
|{{dts|15|04|1898}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Malšice|Malšicích]], osobní děkan. 
|-
|František Jany
|{{dts|24|06|1898}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Slavkov|Slavkově]]. 
|-
|Jan Wastl
|{{dts|29|06|1898}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Záblatí|Záblatí]], osobní děkan. Sekretář prachatického vikariátu.
|-
|Linhart Pinter
|{{dts|20|10|1898}}
|Rodák ze Lhenic. Mladší bratr R.D. Františka Xavera Pintera. Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Starý Rožmitál|Starém Rožmitále]], biskupský vikář. Pohřben na farním hřbitově ve Starém Rožmitále v kněžském hrobě.  
|-
|Petr Götz
|{{dts|28|11|1898}}
|Někdejší administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Hartmanice|Hartmanicích]]. Farář ve Strážově, okrskový vikář klatovského vikariátu. 
|-
|Václav Pajda
|{{dts|07|12|1898}}
|Interkalární administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Starý Rožmitál|Starém Rožmitále]]. 
|-
|Augustin Wrtilek
|{{dts|20|12|1898}}
|Rodák z Českých Budějovic. V letech 1870-1877 farář na [[w:Římskokatolická farnost Kvilda|Kvildě]]. Arcikněz krumlovský, od r. 1877 farář v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Vltavice|Dolní Vltavici]]. Osobní děkan. Okrskový vikář hornoplánského vikariátu a biskupský notář. 
|-
|J.M. can. [[w:Jan Milostín Kratochvíle|Jan Milostín Kratochvíle]]
|{{dts|10|01|1899}}
|Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Orlík nad Vltavou|Starém Sedle]] (později Orlík nad Vltavou). Biskupský notář a osobní děkan a arcikněz klatovský. Čestný kanovník českobudějovické kapituly a konzistorní rada. Od roku 1869 působil jako děkan v Blovicích (tehdy českobudějovická diecéze) a vikář nepomuckého vikariátu. Autor homiletických spisů. 
|-
|František Tyl
|{{dts|27|01|1899}}
|Kněz pražské arcidiecéze. Zámecký kaplan na Orlíku.  
|-
|František Tyl
|{{dts|01|02|1899}}
|Rodák z Kunžaku. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Jarošov nad Nežárkou|Jarošově nad Nežárkou]]. Sekretář jindřichohradeckého vikariátu a biskupský notář. 
|-
|Norbert Procházka
|{{dts|11|05|1899}}
|Farář ve Vřeskovicích.
|-
|J.M. can. František Jánský
|{{dts|06|07|1899}}
|Někdejší vícerektor kněžského semináře v Českých Budějovicích, později sekretář českobudějovické konzistoře. Od roku 1888 kanovník katedrální kapituly u sv. Mikuláše v Českých Budějovicích. 
|-
|Josef Hejna
|{{dts|08|08|1899}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Drahov|Drahově]]. 
|-
|Karel Konrad
|{{dts|24|08|1899}}
|Farář v Blížejově u Domažlic.  
|-
|Karel Mráček
|{{dts|22|09|1899}}
|Duchovní správce [[w:Kongregace Školských sester de Notre Dame|Školských sester de Notre Dame]] v Horažďovicích. 
|-
|Jan Evang. Hulakovský
|{{dts|06|10|1899}}
|Kněz. Někdejší katecheta na Reálném gymnáziu v Táboře. Později působil v pražské arcidiecézi.  
|-
|[[w:Placidus Blahusch|Placidus Blahusch]], O.Cist.
|{{dts|25|11|1899}}
|Vyšebrodský cisterciák, někdejší kaplan v Rožmberku nad Vltavou, pak v letech 1852-1854 farář v Dolním Dvořišti, v letech 1854-1857 farář v Hořicích na Šumavě. Nějaký čas vyučoval na českobudějovickém gymnáziu. Od roku 1857 žil ve vyšebrodském klášteře, kde vykonával různé funkce (převor, sekretář opata, archivář a nakonec podpřevor).
|-
|dr. Josef Hoffmann
|{{dts|22|12|1899}}
|Infulovaný probošt v Jindřichově Hradci.
|}

[[Kategorie:Seznamy zemřelých kněží českobudějovické diecéze]]</text>
      <sha1>8xijxwe3vhdys5v9t8xet4nbymjervg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Systém:Stránky s ignorovanými zobrazovanými názvy</title>
    <ns>14</ns>
    <id>8183</id>
    <revision>
      <id>39008</id>
      <timestamp>2019-02-11T01:02:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Dokumentace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="127" xml:space="preserve">{{MediaWiki:Restricted-displaytitle-ignored-desc}}

[[Kategorie:Systém:(vše)|Stránky s ignorovanými zobrazovanými názvy]]</text>
      <sha1>7xpj0z26tpqpke250o09cwlgfdc6ak9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda/S/</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8185</id>
    <redirect title="Zvířecí abeceda/S" />
    <revision>
      <id>39026</id>
      <timestamp>2019-02-15T14:20:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Zvířecí abeceda/S/]] na [[Zvířecí abeceda/S]]: typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="37" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Zvířecí abeceda/S]]</text>
      <sha1>ff2ccx93d7p974baxgqk51iwnu0hbck</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>ASŘ zemědělského podniku</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8186</id>
    <revision>
      <id>45758</id>
      <parentid>45241</parentid>
      <timestamp>2022-05-08T11:07:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link; typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="34008" xml:space="preserve">== Automatizovaný systém řízení (ASŘ) zemědělských podniků (60. - 80. léta) ==

Od 60-tých let se v ČSSR začali budovat [[w:Automatizované systémy řízení|Automatizované systémy řízení]]. Pouze v rezortu zemědělství se podařilo vybudovat jednotný a jedinečný celostátní systém ASŘ.
Reálné počátky využívání počítačů v zemědělství lze datovat do roku 1965, kdy byly do tohoto odvětví dodány první sálové počítače. Ty se nacházely především ve Výzkumném ústavu ekonomiky zemědělství a výživy a na vysokých školách a zemědělských v Praze a Brně. Primárně byly zprvu zaměřeny především na akademické využití v oblasti ekonomicko-matematických modelů využívaných k optimalizaci typů krmných směsí a dávek, využívání vnitropodnikové dopravy a optimalizování struktury a umístění zemědělské výroby.
Na toto období navazovaly postupně další projekty s cílem automatizovat a sjednotit určité části informačního systému. I na základě prohlubující se mezinárodní spolupráce v rámci RVHP , vše vyústilo ve vznik jednotného komplexního automatizovaného systému řízení zemědělského podniku a okresu ASŘ. Vzhledem k omezenému množství výpočetního času na sálových počítačích, které byly provozovány v rámci výpočetních středisek PRŘVT , byly nejdříve řešeny sociálně ekonomické agendy (mzdy, plánování apod.). Následovaly provozní agendy a to především z oblasti živočišné výroby, která díky své typovosti a to i v mezinárodním pojetí umožňovala úzkou spolupráci zemí v rámci RVHP. Zaměření těchto systémů bylo soustředěno především na kontrolu užitkovosti, šlechtění včetně kontrol dědičností a veterinárních opatření a to zejména pro skot a prasata.
Tempo rozvoje a zavádění ASŘ do jednotlivých zemědělských podniků bylo v 70. letech úctyhodné. V roce 1975 byl tento systém provozován pouze na několika desítkách průkopnických podniků, ale již o 4 roky později jej využívalo více než 800 podniků a v roce 1983 byl již nasazen prakticky na všech zemědělských podnicích v tehdejším ČSSR.
 
Vývoj nasazení ASŘ na zemědělské podniky v ČSSR:
[[Soubor:Počet podniků ASŘ v ČSSR.pdf|600x600pixelů|Počet zemědělských podniků zpracovávajících účetnictví ASŘ na počítači]]

S nárůstem objemu zpracovávaných informací rostla i potřeba zadávání vstupních dat do systémů, kterou zajišťovali pověření pracovníci ve výpočetních centech. To zvyšovalo tlak na decentralizaci zadávání vstupních informací a k instalaci jednoduchých zařízení přímo na jednotlivé podniky, na kterých uživatelé sami pořizovali vstupní data na děrné štítky a později magnetické pásky. V sedmdesátých letech vznikaly na jednotlivých Okresních zemědělských správách tzv. Aplikační skupiny. Ty zajišťovaly dodávky a servis výpočetní techniky na všechny zemědělské podniky v okrese včetně školení obsluhy. Současně zajišťovali i sběr napořizovaných prvotních dat a distribuci výstupních sestav ze zpracování na centrálních sálových počítačích.
Celý komplex ASŘ představoval v této době zhruba 800 programů, které byly rozděleny do jednotlivých subsystémů a veškeré části byly vzájemně propojeny tak, že tvořily integrovaný celek.
 
ASŘ zemědělského podniku především díky svému plošnému rozšíření umožnil sjednocení informačního systému téměř ve všech zemědělských podnicích a stal se tak dobrým základem jednak pro další vývoj, ale i jako inspirace a vzor pro sjednocování a integrace systémů v dalších odvětvích. Díky jednotnému systému pro celou ČSSR bylo zemědělství jediným rezortem, který měl automatické zpracování výkaznictví. Kromě nejrozšířenějšího ASŘ si i některé zemědělské podniky vyvíjely vlastní systémy jako například JZD Slušovice, Státní statky Šumava či Velkovýkrmny Třeboň. Tyto systémy ovšem byly především díky úzké spolupráci vývojářů velmi podobné ASŘ pouze se zapracováním konkrétních specifik pro dané podniky.

== Osobní počítače a ASŘ ZPoK (1985 - 1990) ==
Další etapa ve vývoji informačních systémů v zemědělství je velice úzce spjata s Doc. Karlem Novotným, CSc., který se jakožto dlouholetý zaměstnanec Agrodatu a metodik řady projektů včetně ASŘ na přelomu 80. a 90. let výrazně zasloužil o změny přístupu a modernizaci v této oblasti. Již v roce 1985 totiž přišel s revoluční myšlenkou zpracovávat celé účetnictví zemědělského podniku na osobním počítači. Ideový projekt byl zpracován pod názvem „ASŘ ZPOK“ (ASŘ Zemědělského potravinářského komplexu) a ihned po představení vzbudil odmítavé reakce především od vedení Agrodatu, ÚRŘP (Ústav racionalizace řízení a práce) a dalších státních složek. Nakonec se však našlo i několik zastánců především Dr. Pavol Kubaš, ředitel slovenského PRR (Podniku racionalizace a řízení) a tak se mohlo na projektu alespoň v ústraní začít pracovat.
Vzhledem ke značnému vytížení zaměstnanců Agrodatu, kteří museli i nadále hlavně udržovat a rozvíjet stávající systémy a především ASŘ, a minimální podpoře od vedení, byl celý projekt koncipován tak, aby na něm mohli pracovat i další projektanti z odštěpných závodů Agrodatu a PRR Bratislava. Konkrétně se jednalo především OZ Kladno, Košice, Nový Bor, později Příbram a další. Z teoretického hlediska se velice intenzivně zapojil Ing. Jiří Dušek z Aplikační skupiny ze Žďáru nad Sázavou.
Celý systém byl vyvíjen v prostředí PC-FAND a metodicky vycházel z osvědčených principů ASŘ. Jednalo se o otevřený modulární a vzájemně propojený systém, který by se již z dnešního pohledu dal jednoznačně zařadit do kategorie ERP. Obsahoval automatizované výpočty s možnostmi široké analytické evidence (až 6 úrovní) vhodné především pro zemědělské podniky, ale již nic nebránilo tomu využít systém i pro řízení podniků s jiným zaměřením. Základní osu tvořily moduly Účetnictví, Výkazy, Zásoby, Mzdy, Investiční majetek, Zvířata a Prodejna. Navíc systém již plně podporoval práci v síti či sehrávání dat pomocí disket.
Celý projekt se nakonec, i když se jednalo o jakési polo-pirátské dílo, především díky značnému nasazení a nadšení všech zúčastněných rychle rozvíjel a relativně brzo bylo vše připraveno k praktickému nasazení. Ani v této době však nepřicházela podpora z vedení a většina předpovídala projektu krach. Velké překvapení způsobila především informace, že od prvního ledna 1990 se tento projekt spustí na všech podnicích jednoho z největších okresů ČSSR, Žďár nad Sázavou.
Toto odvážné rozhodnutí, podpořené navíc vypovězením smlouvy o zpracování účetnictví na středním počítači v Agrodatu Brno k 1. 1. 1990, přivedlo Ing. Jiřího Duška, který se za celý projekt v tomto okrese postavil, do velmi svízelné situace. Neměl zatím žádné počítače pro podniky a měl neodzkoušený projekt, o kterém všichni „odborníci“ tvrdili, že musí krachnout. Musel přesvědčit všechny pracovníky zemědělských podniků v okrese, aby nakoupili osobní počítače. Bylo nutné sehnat dodavatele 100 kusů PC pro 40 zemědělských podniků. Ani jeden z nich neměl devizové prostředky. Proto se využila nabídka JZD Syrovice, které skutečně 100 ks PC dovezlo 23. 12. 1989 z Rakouska. Jeden počítač s barevným monitorem včetně široké jehličkové tiskárny přišel na 250 tis. Kč. Ovšem tato investice byla zaplacena za dva roky, protože se již nehradilo zpracování účetních agend na velkém počítači v Brně.
Velkým problém tehdy bylo, jak zaškolit 600 účetních na tento nový program a hlavně obsluhu počítače, který do té doby ještě nikdo ani neviděl. Neexistovaly žádné počítačové učebny. Aplikační skupina Žďár nad Sázavou měla za tímto účelem v předstihu připravenou agendu FANESA (FAndovská NESmyslná evidence Aut), kterou sama naprogramovala. Účetní obdrželi dvoustránkový návod. A pomocí této agendy se musely naučit počítač i program ovládat. Zvládli to perfektně a celý smělý a revoluční projekt se i přes řadu drobných problémů povedlo realizovat a stal se tak odrazovým můstkem ke změně přístupu ve zpracování informací v celém odvětví.
== Komercializace (1991 – současnost) ==
Počátek další etapy je opět spojen s Doc. Karlem Novotným, CSc. a jeho týmem. Ten na základě prvního úspěšného projektu s ARŘ ZPoK, kde si definitivně potvrdili směr, kterým se bude toto odvětví dále ubírat, připravil a předložil vedení Agrodatu plán na přebudování odštěpených závodů Agrodatu a výpočetních středisek v malé metodické útvary, které by se zabývaly poradenskou činností, školením zemědělských podniků, zaváděním projektů na osobních počítačích. Bohužel vedení Agrodatu se k této myšlence postavilo odmítavě a celý plán smetli ze stolu. U programátorů se však tato myšlenka začala prosazovat a řada z nich se často i přes nevoli jednotlivých ředitelů začala přihlašovat. Během šesti měsíců vzniklo u odštěpných závodů přes dvacet neoficiálních útvarů tohoto typu, které dostaly pracovní název Organizační kanceláře.
Klíčový okamžik nastal v lednu 1991, kdy byla svolána na ministerstvo zemědělství porada všech ředitelů odštěpených závodů Agrodatu a kde se mělo jednat o další budoucnosti Agrodatu. Zde byl ze strany Doc. Karla Novotného, CSc. opět přednesen návrh přebudovat Agrodat na síť Organizačních kanceláří, které by poskytovaly všem zemědělským podnikům služby účetní, daňové a právní, zajišťovaly by jim zavádění programů na personální počítače a pomoc při budoucí restrukturalizaci jejich výroby a organizace. Postoj byl bohužel opět zamítavý s tím, že je dále v plánu rozvíjet centralizované zpracovávání dat. To mělo za následek, že Doc. Karel Novotný, CSc. včetně jeho týmu podali v Agrodatu téměř okamžitě výpověď a obratem založili Organizační kancelář jako privátní sdružení fyzických osob. Tento krok postupně následovaly i další skupiny programátorů a metodiků na jednotlivých odštěpených závodech Agrodatu a vznikla tak po celé zemi řada soukromých firem s podobnými názvy „organizační kancelář“ z nichž většina funguje dodnes.
Tyto subjekty se zprvu skutečně zaměřovaly především na poskytování služeb v oblasti účetní, daňového a právní a právního poradenství, dodávky IT techniky a systému ASŘ ZPoK na zemědělské podniky. Avšak vzhledem k tomu, že se jednalo hlavně o bývalé programátory a metodiky, tak velmi brzo začala většina těchto firem projektovat vlastní informační systémy a to již s výrazně širším zaměřením než jen na zemědělskou problematiku. Mezi těmi více zemědělsky zaměřenými lze zmínit systém FAS a následně jeho verzi pro Windows WinFAS, který vyvinula a dále vyvíjí Organizační kancelář s.r.o. ze Žďáru nad Sázavou. Dále pak například systém Sidus, či informační systém IMES.
Po transformaci zemědělských podniků a jejich převodu do soukromého vlastnictví, souběžně se zánikem státního Agrodatu a zrušení centrálního zpracovávání dat dochází k obrovské diferenciaci mezi podniky v přístupu k IT. Řada podniků pochopila velice brzy význam a přínos informačních technologií pro další rozvoj a snaží se využívat nejnovějších SW produktů pro svoje podnikání. Bohužel ale vzhledem ke značné konzervativnosti v tomto odvětví existuje stále spousta zemědělských podniků, která ještě dnes využívá zastaralé, skomírající a již zcela nedostatečné DOSovské systémy což snižuje výrazně jejich efektivitu a negativně dopadá na celé odvětví. U těchto podniků lze bohužel konstatovat, že uvízly ještě v dobách socialismu a veškeré porevoluční změny fungování těmto podnikům spíše uškodily.
Celé odvětví se v 90. letech značně rozdrobilo a na trhu se postupně se objevily desítky systémů od jednoduchých typizovaných evidencí až po komplexní a robustní ERP systémy pro řízení velkých podniků.

Tyto přehledné informace převzaty z diplomové práce &lt;ref&gt;ŠTĚPÁNEK, Jan. Specifika ERP systémů pro zemědělskou prvovýrobu a integrace specializovaných SW nástrojů a datových služeb [online]. Hradec Králové, 2017 &lt;/ref&gt;.

== Životopis Doc.ing. Karla Novotného, CSc. ==
'''Karel Novotný''' (* [[w:13. březen|13. března]] [[w:1933|1933]] [[w:Písek (město)|Písek]]) je [[w:Česko|český]] [[w:Audit|auditor]], člen [[w:Komora auditorů České republiky|Komory auditorů České republiky]] (a též její rady&lt;ref&gt;{{Citace elektronické monografie
 | titul = Orgány Komory auditorů ČR
 | url = https://www.finance.cz/zpravy/finance/1115-organy-komory-auditoru-cr/
 | vydavatel = Finance.cz
 | datum_vydání = 1999-07-28
 | datum_přístupu = 2018-07-20
}}&lt;/ref&gt;).&lt;ref&gt;{{Citace elektronické monografie
 | titul = Detail auditora: doc. Ing. NOVOTNÝ Karel CSc.
 | vydavatel = Komora auditorů České republiky
 | url = https://www.kacr.cz/detail-auditora?nGoodsID=1326
 | datum vydání = 
 | datum přístupu = 2018-07-20
}}&lt;/ref&gt; Jedná se o velkého propagátora výpočetní techniky v zemědělství, který byl i jeho prvním průkopníkem od 60. let 20. století.&lt;ref&gt;CHROMEČEK, Milan. Výpočetní technika v řízení zemědělských organizací. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1985. Sbírka ekonomických a encyklopedických publikací (SZN), str. 31-41.&lt;/ref&gt;

Absolvoval [[w:Gymnázium|gymnázium]] [[w:Písek (město)|v Písku]]. Hlavně se věnoval hudbě a divadlu. Dálkově si vystudoval první ročník [[w:Konzervatoř|konzervatoře]] na fagot. V roce [[w:1948|1948]] byla jeho rodina označena za nepřátele [[w:Socialismus|socialismu]]. Doma jim čeští estébáci všechno zabrali. Jeho otec byl zavřen a odvezen bez soudu neznámo kam. Jemu zakázali dále studovat. Mohl si vybrat jít do hutí, dolů nebo zemědělství. Vybral si zemědělství.
Nastoupil na státní statek bývalého [[w:Schwarzenbergové|švarcenberského panství]]. Tam dělal účetního pro 35 vesnic. Zde se nejvíce naučil od ekonoma pana Kintnera, který měl tři vysoké školy. Ten jej naučil všem tajům, jak se prakticky vede účetnictví a celá správa panství.

=== Studium na vysoké škole a umístěnka ===
V roce [[w:1953|1953]] byla založena [[w:Vysoká škola ekonomická v Praze|Vysoká škola ekonomická v Praze]]. Měla nedostatek studentů a proto mohl jít studovat. Vysokou školu ukončil v roce [[w:1958|1958]]. V tomto roce se i oženil. Manželka Dagmar. Mají spolu tři děti.
Po škole nastoupil na [[w:Umístěnka|umístěnku]] na statek [[w:Votice|Votice]], který byl v tu dobu nejhorším ve středočeském kraji. Během pěti let se mu podařilo dát do pořádku účetnictví a statek začal prosperovat a dokonce vykazovat zisk.
Na benešovském okrese bylo pět státních statků a on byl jediným ekonomem, který nebyl ve straně. Během těchto pěti let v účetnictví měl neustále závazek vůči těm zemědělcům, kterým byl majetek sebrán. Zjišťoval, jestli existuje nějaký zákon, který by zakazoval jim to vyplatit. Když zjistil, že ne, tak jim to převodem na vkladní knížky vyplatil. Bylo to asi pět milionů korun. Hned si ho předvolala okresní [[w:Prokurátor|prokurátorka]] a chtěla vysvětlení, proč jim to vyplatil „těm [[w:Kulak|kulakům]] a nepřátelům“. On se naproti tomu optal, proč se dluhy nemají platit, kde to je napsáno. Výsledkem bylo, že ze státního statku musel odejít. Hledal si místo. Na všechny zemědělské podniky ve středočeském kraji šlo ale upozornění, že ho nesmí přijmout. Chtěli, abych se stal příživníkem a měli důvod ho zavřít.

=== Období práce v kancelářských stojích ===
Jel si tedy hledat místo do Prahy. Zcela náhodou potkal ředitele Kancelářských strojů, který ho přijal. Nastoupil do Kancelářských strojů do oddělení, kde byli samí takoví „nepřátelé socializmu“ a začal se učit a zavádět projekty a účetnictví. Nejprve zaváděl účtovací stroje a fakturovací stroje a dělal projekty pro účetnictví především pro zemědělské podniky. Později byl pověřen, aby připravil techniku a zavádění děrné pásky pro počítače. Posléze patřil do programátorského týmu, když se zaváděly první počítače v [[w:Československo|Československu]]. Byl u prvního počítače (Eliot 803 B), který se v zemi instaloval. Práce bylo dost a byla to nejkrásnější léta jeho zaměstnání.

=== Učitelem na vysoké škole ===
V roce 1966 když začínalo rašit Pražské jaro, se nechal přesvědčit a šel učit na [[w:Vysoká škola zemědělská v Praze|Vysokou školu zemědělskou v Praze]]. Odůvodněno to bylo tím, že ho tam studenti potřebují a hlavně, že se tam má instalovat počítač a nevědí si tam moc rady. Nastoupil tam a učil účetnictví, finance, praktikum účetnictví, projektování, a později teorii informací. Vytížen byl na sto procent, ale když přišel za ním jeden známý dobrý ekonom s žádostí, aby pro něj vyprojektoval prvý automatizovaný systém účetnictví pro zemědělství, neodolal. Objednal počítačový čas na celou noc a spolu s dalšími dvěma techniky se o to pokusili. Měli více nadšení než zkušeností, ale šlo to. Počítač Minsk 22 neměl žádný operační systém. Na vstupy si vypůjčili na celní záznam jeden sčítací stroj s děrnou páskou ADDO-X.

Práce se povedla a v roce 1967 mohli zorganizovat veřejný seminář na téma „Automatizovaný systém účetnictví zemědělského podniku“.

=== Práce v AGRODATu ===
Pak přišel rok [[w:1968|1968]]. Věnoval se hlavně [[w:Skauting|skautingu]]. Při prověrkách byl označen za potencionálního nepřítele socializmu. V roce 1969 ho oslovil náměstek ministra zemědělství JUDr. Chromeček, který obdržel od premiéra [[w:Lubomír Štrougal|Lubomíra Štrougala]] přidělenou kvótu 30 počítačů Tesla-200 a že nemají ani jednoho programátora, který by se toho ujal. Přistoupil tedy na návrh náměstka Chromečka a přešel do Agrodatu. Propočetl si, že zavádět programy pro každý podnik samostatně by bylo nehospodárné, vymyslel proto projekt Podnik-okres, Praha východ. To znamenalo, že se zaváděl projekt účetnictví vždy pro všechny podniky okresu najednou. Tím zvítězili nad konkurenčními projekty Slušovic, Tachova a Nitry. Zavádění tohoto projektu bylo organizačně náročné, neměli k tomu žádné odborníky. Proto vymyslel spolu s Ing. Amslerem, že na každém okrese zřídí „aplikační skupinu“. Tak úspěšně završili celý projekt pro celý rezort zemědělství v celém [[w:Československo|Československu]].

=== Práce na minipočítačích ===
Jenže technika se rychle vyvíjela a střední počítače byly nahrazovány tzv. minipočítači řady SK 3 a SK 4. Na tento typ počítačů vyvinuli soubor programů pro tzv. „Operativní řízení“. S tímto projektem poměrně slušně obstáli nejen v [[w:Československo|v Československu]], ale především [[w:Sovětský svaz|v sovětských republikách]], [[w:Litva|v Litvě]], [[w:Uzbekistán|Uzbekistanu]], [[w:Tádžikistán|v Tadžikistanu]], na veletrzích v [[w:Dušanbe|Dušanbe]], v [[w:Taškent|Taškentu]], [[w:Moskva|v Moskvě]]. Tento typ počítačů byl však brzo vystřídán tzv. osobními počítači.

Aby nezůstali pozadu, pustili se do projektování jiného typu projektu a sice pro podnikový účetní systém nazvaný ASŘ-ZPOK. Znamenalo to, že účetnictví si bude zpracovávat každý podnik doma na vlastním počítači. Znamenalo to zrušení Agrodatu a středních počítačů. Ke zdárnému vyřešení projektu přispěl především Ing. Jiří Dušek ze [[w:Žďár nad Sázavou|Žďáru nad Sázavou]], který neustálými připomínkami vylepšoval projekt. On byl první, kdo měl tu odvahu se svými spolupracovníky v aplikační skupině, celý projekt spustit od 1.1.[[1990]] na celém okrese Žďár nad Sázavou na 40 zemědělských podnicích. Předpovědi ředitelů Agrodatu, že projekt zkrachuje, se nesplnily. Program se úspěšně rozšířil po celém [[w:Československo|Československu]]. Na tomto projektu se nemalou měrou podílel kolektiv programátorů z [[w:Košice|Košic]].

=== Po roce 1989 ===
Už nebyl nepřítel lidu. Odolal nabídkám jít do politiky a na ministerstvo. V roce [[w:1990|1990]] obhájil dizertační práci a stal se [[w:Docent|docentem]]. V roce 1990 aby se Agrodat přeměnil na účetní a daňové služby, zrušit střední počítače a přeměnit závody a střediska AGRODATu na „Organizační kanceláře“. Neuspěl. Ředitelové Agrodatu nesouhlasili. Dal tedy výpověď a založil první „Organizační kancelář“. V hlavě měl připravený projekt [[w:Kuponová privatizace|Privatizace státních podniků]], tak se nebál, že se neuživí. Začínal jako „podnikatel“ v 57 létech. S kolegy programátory peníze neměli, tak si půjčili. Nejprve je „vypekl“ ministr privatizace pan [[w:Tomáš Ježek|Tomáš Ježek]].Projekt objednal pro celou [[w:Česká republika|Českou republiku]], ale na poslední chvíli odřekl a náklady, které s tím měli, (asi 600 tis.) jim nikdy neuhradili. Pak přišel slovenský ministr privatizace pan [[w:Ivan Mikloš|Ivan Mikloš]] a ten si projekt objednal pro celé [[w:Slovensko|Slovensko]] a zaplatil. Organizační kanceláře se rozrůstaly jako houby po dešti.

Po privatizaci přišla transformace zemědělských družstev. Díky Ing. Holečkovi a jeho pečlivosti byli připraveni i na tento projekt. Projekty transformace a restituce zemědělských podniků se ujaly a rychle rozšiřovaly. Následovala celá řada dalších zakázek včetně projektů pro účetnictví pro začínající podnikatele. (ÚOK, ORGIS, Zakladatelský projekt státních statků, Archivace, Sapard a další). Protože doba se rychle vyvíjela, bylo třeba také zapracovat na sobě. Neměli auditora pro účetnictví. Přihlásil se mezi prvními a přesvědčil další členy Organizační kanceláře Praha, aby si udělali zkoušky. Podobně to bylo i s osvědčením soudních znalců, protože ti také chyběli. Dále bylo potřeba vychovat si nástupce, aby Organizační kancelář Praha mohla pokračovat dále. I to se podařilo. On už jen jako pracující důchodce radí svým nástupcům a spolupracovníkům.

=== Jeho životní krédo ===
Jeho morálním krédem co radí i všem žákům a přátelům je to, co sám získal od svých rodičů - mít čistý štít.
Odkazuje při tom na úryvek z [[w:Edmond Rostand|Edmond Rostand]] [[w:Cyrano z Bergeracu|Cyrano z Bergeracu]]:

:::&quot;Vše mi berete, můj vavřín i mou růži,
:::jen berte, jedno přec zůstane tu muži,
:::co sebou odnesu, co večer vrátím Bohu,
:::až dvorným pozdravem se vznesu nad oblohu,
:::co nemá trhliny, ni skvrny v triumf jistý,
:::na vzdor to odnesu, to je štít svůj čistý.&quot;

=== Jeho vyjádření k problematice sucha ===

Kde se stala chyba, aneb kdo může za současný stav půdy, která odmítá zadržovat vláhu….

&lt;blockquote&gt;Při každém stěhování vyplavou doklady, které kdysi zapadly a které je dobře si připomenout. Tak tomu bylo v letošním roce, když jsme přestěhovávali sídlo Organizační kanceláře Praha. Našla se složka projektu, kterým jsme se v roce 2000 přihlašovali do soutěže na program dotací pro zemědělství, při vstupu do EÚ. Před tím jsme vyhráli projektem „SAPARD“, který byl úspěšně přijat a zaveden, proto jsme se přihlásili do projektu dotací. Hlavním rozdílem oproti současně zavedeným projektům byl v tom, že se měla vytvořit databáze všech zemědělských subjektů, která se dvakrát ročně aktualizovala a pomocí parametrů, uložených v číselnících se zemědělským subjektům měly nabízet dotace pro daný rok. Jedním z parametrů, které tam byly zabudovány, bylo zatížení dobytčími jednotkami na ha zemědělské půdy. (především hovězího dobytka). Orientačně se předpokládalo cca 0,4 DJ na ha zemědělské půdy. Kdo by měl méně,tomu by dotace byly kráceny a naopak, kdo by měl více, měl by zvýšené dotace. (Samozřejmě, že byly horní a dolní limity.) Důvodem tohoto opatření, nebylo zvyšování produkce živočišné výroby, ale zajištění množství hnoje. Vycházelo se ze zásady, že každá půda, aby si zachovala drobtovitou strukturu, potřebuje každé čtyři roky 50 tun hnoje na zaorání. Jinak bude půda chřadnout, rozpadat se a ztrácet schopnost zadržovat vláhu.
	Obával jsem se v našem přístupu toho, aby „podnikavé zemědělce“ nenapadl takzvaný analytický přístup k hospodaření a ve snaze získat co nejrychleji zisk, postavili si ve svých podnicích jednotlivé komodity, vypočítali si jejich rentabilitu, co je ziskové, na to se zaměřit a co je ztrátové vynechat a přestat vyrábět bez ohledu na to jaké to bude mít následky pro budoucnost. Zdůrazňoval jsem tak zvaný „organický přístup“, kdy některé komodity se vyplatí vyrábět prostě proto, že se tím zachová přirozený a léty prověřený přístup k hospodaření.
	Bohužel, tehdejší pan ministr zemědělství více poslouchal tzv. „loby pseudoodborníků“ a našeptávačů, vypsanou soutěž zrušil a zdůvodnil to tím, že by se nestihlo řešení, přihlášené projekty do soutěže zrušil a vybral si firmu, která odborný přístup zavrhla a prosadila, že dotace budou přidělovány pouze na půdu. Řada podnikatelů to uvítala a pobírala dotace bez ohledu na to, jestli mají živočišnou výrobu, jestli vyrábějí hnůj  a jestli něco vracejí do zemědělské půdy. 
	Postupně se tento „způsob hospodaření“ rozšiřoval i do dalších zemědělských podniků  a docházelo k tomu, že živočišná výroba je ztrátová a že lze hospodařit bez živočišné výroby, že stačí, když se ponechá na polích rozdrcená sláma a doplní se minerálními hnojivy. Nejhůře dopadly dojnice, protože se neustále argumentovalo tím, že mléko je ztrátové, nerentabilní a že jsou vlastně dojnice přítěží v dosahování zisku. Vůbec se nehledělo na to, že dojnice vyrábějí hnůj a že pro zachování struktury zemědělské půdy je nezbytný.  Argumenty, že výroba mléka je ztrátová se ozývaly i u čelných představitelů naší tzv. odborné veřejnosti.
	Podnikatelé si stěžovali, že se jim půda rozpadá, že není schopna zadržovat vláhu, že by měli obdržet další dotace na sucho a přitom si neuvědomovali, že podstatnou  chybou se na tom sami podílejí.  Ministerstva to řeší tím, že vypisují dotace na obnovu močálů a zatím žádný ze současných ministrů nepřišel na to, že dokud se neobnoví drobtovitá  struktura zemědělské půdy, žádný močál to nespasí. 
	Všichni si pamatujte, kde jsou Vaše kořeny a chraňte se toho, honit se za rychlým ziskem. To je vždycky podezřelé a v důsledku to přináší jenom škody.&lt;/blockquote&gt;


=== Jeho vyjádření k hřbitovům informací ===
&lt;blockquote&gt;V současné době je auditor svírán do dvou ramen kleští. Z jedné strany je to zákazník u kterého auditor provádí audit (tím nemyslím  tlak zákazníka na výsledek auditu, ale na předávání velkého množství informací které se skutečným auditem ani nemají přímou vazbu) a na druhé straně strach z kontroly dozorčí komise, aby mu nevytýkala něco, co nemají v auditorském spise. A tak, z obav, aby se na něco nezapomnělo, hromadí se ve spise auditora vše možné i nemožné, potřebné či nepotřebné, jen aby se na něco nezapomnělo když přijde kontrola, jen aby se pochlubili, že mají „vycpaný spis“ auditora.  
	Kdysi platilo a domnívám se, že stále ještě platí, že informace je taková „zpráva“, která snižuje entropii systému při našem rozhodování. To všechno ostatní jsou jen bezcenné zprávy, které nás zahlcují a místo toho, aby nám snižovaly naší nerozhodnost při našem rozhodování, jen zatemňují a zaplevelují naše rozhodování. Naše rozhodování se neubírá k tomu, abychom se dobrali pravdě při zkoumání daného objektu ( v našem případě sledované účetní jednotky), ale strachu, abychom vyhověli příští kontrole. Ve jménu toho pak plníme spis auditora všemi možnými i nemožnými zprávami a tak postupně budujeme „hřbitovy informací“, pokud to vznešené slovo „informace“ můžeme ještě informacemi nazvat. K těm hřbitovům se patrně již nikdy nebudeme vracet.
	Bohužel, tento jev se u nás stal jevem celonárodním a všechny instituce se živí především tím, že budují „hřbitovy informací“, zaplňují jimi všechny možné prostory a rozvoj informačních technologií tomu dále napomáhá, protože nám umožňuje ještě větší a ještě větší prostory .(elektronické prostory, elektronické hřbitovy informací.

Kdy se nám navrátí doba, kdy informace budeme používat skutečně k tomu, k čemu byly určeny, k snižování entropie systému a ke skutečnému poznávání daného objektu a nikoliv k tomu, abychom jimi plnili všechny možné i nemožné prostory, fyzické i elektronické a zbavili se strachu z kontroly.
Touto úvahou nechci snižovat důležitost auditorského spisu, ve kterém skutečně musí být objektivně popsány skutečnosti, kterými danou účetní jednotku charakterizují a upozorňují na nalezené skutečnosti, které nás vedou k objektivnímu výroku auditora. Chci jen upozornit na to, že v argumentaci při sbírání informací jsme vedeni snahou, abychom neměli potíže s kontrolou a plnili auditorský spis zprávami, ke kterým se už nikdy nebudeme vracet.
Podobně se s tímto jevem setkávám u dalších společností jako je  Zemědělský intervenční fond, PGRLF, stavební úřady, pozemkový fond a další instituce. Ty všechny ve svých prohlášeních už dvacet let slibují, jak zjednoduší a zpřehlední svůj systém, odstraní nepotřebné informace a přitom pravý opak je pravda. Všechny předchozí vlády ve svých nastupujících prohlášeních deklarovaly toto „líbivé prohlášení“ a doposud žádná pro to nic neudělala. Doporučuji všem, aby všichni jejich členové a zaměstnanci navštívili povinně některý z hřbitovů a tam povinně udělali inventuru.
Na závěr bych chtěl uvést jeden příklad, který kdysi formuloval jeden americký filozof a který jsem dával svým posluchačům za příklad: ….Byl jeden člověk, jehož hlavním a jediným úkolem bylo vysušit bažinu. Jakmile vstoupil do bažiny, napadli ho žraloci. Člověk musel nejprve odehnat žraloka. Jenže, jakmile odehnal jednoho, napadl jej druhý a on musel odhánět i toho druhého. Když jej odehnal, napadli jej další a tak musel odhánět ty další a další. Ten člověk už nikdy nevysušil bažinu, nesplnil svůj původní záměr, „vysušit bažinu“, jeho činnost se proměnila v „odhánění žraloků“. 
Proto se snažte, aby vaše životní náplň byla smysluplná a nestala se „odháněním žraloků“.&lt;/blockquote&gt;

=== Dílo ===
Projekty pro automatizované zpracování ekonomických agend:

* Projekt ASŘ okresu
* Projekt ASŘ ZPoK
* Projekt privatizace státních podniků
* Projekt transformace a restituce zemědělských podniků

Podílel se na více než 100 publikací, které se týkaly popisu ASŘ a ASŘ ZPOK.

== Galerie ==
&lt;gallery&gt;
File:ASŘ ZPOK.png|thumb|ASŘ ZPOK
File:Chozrasčotní odpočty.png|thumb|Chozrasčotní odpočty
File:Účetnictví ASŘ ZPOK.png|thumb|Účetnictví ASŘ ZPOK
File:Zpravodaj aplikačních skupin.png|thumb|Zpravodaj AS
&lt;/gallery&gt;

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Literatura ==

* NOVOTNÝ, Karel. Praktikum účetnictví a financování: Určeno pro posl. fak. provozně-ekon. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1968.
* NOVOTNÝ, Karel. Praktikum účetnictví: střední mechanizace : určeno pro posluchače provozně ekonomických fakult. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1969. ISBN (Brož.).
* NOVOTNÝ, Karel, Jaroslav PROCHÁZKA a Helena VOLNÁ. Praktikum účetnictví: parametrický systém programování hromadných dat : určeno pro posl. fak. provozně ekon. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1972. ISBN (Brož.).
* NOVOTNÝ, Karel. Informace v zemědělském podniku a jejich zpracování. PRAHA: VŠZ, 1970.
* NOVOTNÝ, Karel. Půda. PRAHA: PRŘVT MZVž ČSR, 1974.
* NOVOTNÝ, Karel. Projektování ASŘ. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 1978.
* ŠTĚPÁNEK, Jan. Specifika ERP systémů pro zemědělskou prvovýrobu a integrace specializovaných SW nástrojů a datových služeb [online]. Hradec Králové, 2017 [cit. 2018-05-13]. Dostupné z: &lt;https://theses.cz/id/modu33/&gt;. Diplomová práce. Univerzita Hradec Králové, Fakulta informatiky a managementu. Vedoucí práce Ing. Karel Mls, Ph.D., str. 16-22.</text>
      <sha1>otnzpx6xm81ql3fyyym3r2dtzln0bsb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny českobudějovické diecéze/Seznam zemřelých kněží českobudějovické diecéze od roku 2000</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8189</id>
    <revision>
      <id>45599</id>
      <parentid>45295</parentid>
      <timestamp>2022-04-04T00:51:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Vianney nove</username>
        <id>6592</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="29138" xml:space="preserve">Jedná se o [[w:Římskokatolická církev|římskokatolické]] ''[[w:kněz|kněze]] [[w:Diecéze|diecézní]]'' nebo ''kněze [[w:Řehole|řeholní]]'' a jáhny, kteří působili alespoň krátký čas v [[w:diecéze českobudějovická|českobudějovické diecézi]] a zemřeli v roce 2000 a později. Seznam je řazen chronologicky podle data úmrtí.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
|-
!jméno a příjmení kněze
!datum úmrtí
!jiné údaje
|-
|[[w:Josef Buchta|Josef Buchta]]
|{{dts|09|01|2000}}
|V letech 1950-1952 kapitulní vikář českobudějovické diecéze, dosazený tam státními orgány po internování biskupa Josefa Hloucha. Kontroverzní osobnost. V závěru života působil v litoměřické diecézi, jako farář v Březně u Mladé Boleslavi. 
|-
|Ivan Vladimír Vítek, CFSsS
|{{dts|31|05|2000}}
|Kněz kongregace petrinů. Administrátor v Bernarticích u Milevska.  
|-
|Jan Kubín
|{{dts|31|10|2000}}
|V letech 1952-1953 interkalární administrátor v [[w:Římskokatolická farnost – arciděkanství Nepomuk|Nepomuku]]. Do Nepomuku se vrátil ještě na sklonku života jako výpomocný duchovní. 
|-
|František Panoš
|{{dts|22|11|2000}}
|Někdejší děkan v [[w:Římskokatolická farnost Kaplice|Kaplici]]. Dožil v Charitním domově v Moravci na Vysočině.
|-
|doc. ThDr. [[w:Karel Flossmann|Karel Flossmann]]
|{{dts|22|12|2000}}
|Kněz vyučující na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Odborník na starozákonní biblistiku. 
|-
|Václav Košek
|{{dts|17|03|2001}}
|Emeritní administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Čížová|Čížové]]. 
|-
|J.M. can. [[w:František Hobizal|František Hobizal]]
|{{dts|08|07|2001}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Bavorov|Bavorově]]. Čestný kanovník českobudějovické katedrální kapituly. Spisovatel.
|-
|ThDr. Josef Jiran
|{{dts|10|08|2001}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Písek|Písku]]. Papežský prelát. V letech 1968 - 1990 v emigraci. Velký dobrodinec české církve v době komunismu i po pádu totality. 
|-
|ThDr. Stanislav Sasina
|{{dts|30|10|2001}}
|Někdejší politický vězeň. V letech 1991-1995 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Veselí nad Lužnicí|Veselí nad Lužnicí]]. Tamtéž dožil. 
|-
|Norbert Harant, OFMCap.
|{{dts|08|11|2001}}
|Kapucín. Kněz a kvardián kapucínského konventu v Sušici.  
|-
|Jan Kříž
|{{dts|16|11|2001}}
|Kněz českobudějovické diecéze.  
|-
|Benedikt Josef Kozel, CFSsS
|{{dts|23|01|2002}}
|Kněz kongregace petrinů. Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Pošná|Pošné]]. 
|-
|František Cibuzar
|{{dts|06|07|2002}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost – arciděkanství Nepomuk|Nepomuku]], okrskový vikář. Zemřel při autonehodě.  
|-
|ThLic. Piotr Szkobel
|{{dts|30|10|2002}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Týn nad Vltavou|Týně nad Vltavou]]. Zemřel při autonehodě.  
|-
|Zdeněk Vodička
|{{dts|23|01|2003}}
|V letech 1955-1960 administrátor na Chvojnově u Pelhřimova. Poté působil v pražské arcidiecézi coby duchovní správce řeholních sester v Budeničkách u Kladna. 
|-
|Josef Valerián, SDB
|{{dts|13|02|2003}}
|Salesián rodem z Moravy, duchovní správce Čechů a Slováků v Horních Rakousích. V 90. letech 20. století vyučoval jako externista na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
|-
|doc. [[w:Josef Petr Ondok|Josef Petr Ondok]], CFSsS
|{{dts|19|08|2003}}
|Kněz kongregace petrinů. Někdejší rektor [[w:Kostel Panny Marie Růžencové (České Budějovice)|kostela Panny Marie Růžencové]] v Českých Budějovicích. Vyučující na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. 
|-
|Mons. ThDr. [[w:Antonín Liška|Antonín Liška]], CSsR
|{{dts|15|10|2003}}
|Redemptorista. V letech 1988-1991 pomocný biskup pražský. Podílel se na Českém ekumenickém překladu Bible a byl oficiálem interdiecézního církevního soudu. V letech 1991-2002 v pořadí 11. diecézní biskup českobudějovický. V Českých Budějovicích-Suchém Vrbném založil kněžský domov pro kněze na odpočinku. V roce 2002 odešel na emerituru a dožil v Českých Budějovicích. Pohřben v hrobce kongregace redemptoristů na českobudějovickém Hřbitově sv. Otýlie. 
|-
|Mons. Prof. ThDr. [[w:Jaroslav Kadlec|Jaroslav Kadlec]]
|{{dts|03|01|2004}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Horní Cerekev|Horní Cerekvi]]. Církevní historik. Kanovník českobudějovické katedrální kapituly. Dožil v kněžském domově ve Staré Boleslavi. 
|-
|Josef Břicháček, CSsR
|{{dts|10|06|2004}}
|Redemptorista. Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Zavlekov|Zavlekově]]. V závěru života duchovní správce Šedých sester III. řádu sv. Františka na Lomci u Vodňan. 
|-
|Ladislav Daněk
|{{dts|29|06|2004}}
|V letech 1991-2003 administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Kamenice nad Lipou|Kamenici nad Lipou]]. Dožil v kněžském domově v Českých Budějovicích-Suchém Vrbném. 
|-
|[[w:Zdeněk Čížkovský|Zdeněk Čížkovský]], OMI
|{{dts|26|11|2004}}
|Kněz kongregace Misionářů oblátů Panny Marie Neposkvrněné. Počátkem 90. let 20. století působil nějaký čas v [[w:Římskokatolická farnost Tábor-Klokoty|Táboře na Klokotech]], později působil v Kroměříži (olomoucká arcidiecéze), kde také dožil a byl pohřben. 
|-
|Imrich Solnica, SVD
|{{dts|25|03|2005}}
|Kněz kongregace verbistů. V letech 1952-1955 administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Volary|Volarech]].
|-
|Jiří Jeřábek, O.Melit.
|{{dts|08|09|2005}}
|Maltézský rytíř. Administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Velešín|Velešíně]]. Zemřel při autonehodě. 
|-
|Bonfilius Franz Maria Wagner, OSM
|{{dts|11|10|2005}}
|Kněz řádu servitů. V letech 1990-2005 působil v [[w:Římskokatolická farnost Nové Hrady|Nových Hradech]] a okolních farnostech. 
|-
|Jan Tampír
|{{dts|07|12|2005}}
|V letech 1990-2000 duchovní správce ve [[w:Římskokatolická farnost Lhenice|Lhenicích]]. Malíř. 
|-
|Jaroslav Lilák
|{{dts|17|01|2006}}
|Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Železná Ruda|Železné Rudě]], [[w:Římskokatolická farnost Čachrov|Čachrově]] a v [[w:Římskokatolická farnost Benešov nad Černou|Benešově nad Černou]]. Dlouholetý sekretář biskupského ordinariátu v Českých Budějovicích. 
|-
|Ondřej Rytíř
|{{dts|15|09|2006}}
|Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Jistebnice|Jistebnici]]. 
|-
|Kamil Ján Hudák, CFSsS
|{{dts|05|01|2007}}
|Kněz kongregace petrinů. Působil v Českých Budějovicích při kostele Panny Marie Růžencové. 
|-
|František Honsa
|{{dts|21|07|2007}}
|Rodák z Libice nad Cidlinou (královéhradecká diecéze). Za druhé světové války byl nuceně nasazen v Německu. Na kněze byl vysvěcen v roce 1949. Záhy poté byl na tři a půl roku uvězněn. V roce 1955 dostal státní souhlas a následně prožil 16 let jako duchovní správce farnosti Brloh. Od roku 1971 pak působil ve Volarech a šesti dalších farnostech v okolí. V roce 2007 se chystal odejít na odpočinek, přičemž měl v úmyslu převzít duchovní správu na rodné Libici. Před přestěhováním však zemřel. Je pohřben na Libici v hrobě svých rodičů a svého bratra.  
|-
|Vendelín Šimeček
|{{dts|22|11|2007}}
|Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Katovice|Katovicích]] a [[w:Římskokatolická farnost Jinín|Jiníně]].
|-
|Václav Žitný
|{{dts|31|12|2007}}
|Emeritní děkan v [[w:Římskokatolická farnost Tábor|Táboře]].
|-
|[[w:Vojtěch Antonín Jeniš|Vojtěch Antonín Jeniš]], CFSsS
|{{dts|25|06|2008}}
|Generální superior kongregace petrinů, v závěru života rektor kostela Panny Marie Růžencové v Českých Budějovicích. 
|-
|Mons. [[w:Václav Dvořák (kněz)|Václav Dvořák]]
|{{dts|30|07|2008}}
|Působil ve farnostech Kardašova Řečice a Domažlice. V letech 1990-1999 generální vikář českobudějovické diecéze. Poté působil jako kaplan vazební věznice v Českých Budějovicích a výpomocný duchovní ve [[w:Římskokatolická farnost Ledenice|farnosti Ledenice]]. 
|-
|[[w:Augustin Emil Dorničák|Augustin Emil Dorničák]], OSA
|{{dts|08|08|2008}}
|Obutý augustinián, kněz, v letech 1990-1998 převor domažlického konventu (Domažlice pak v r. 1993 připadly do nově zřízené plzeňské diecéze). 
|-
|J.M. can. Michal Tkáč
|{{dts|15|08|2008}}
|Pocházel z východního Slovenska. V letech 1970-2003 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Frymburk|Frymburku]]. Přes zdravorní potíže a následně invaliditu (v roce 1975 mu byla diagnostikována cukrovka a postupně mu byly ze zdravotní indikace amputovány obě nohy) zbytek života působil tamtéž jako výpomocný duchovní. V roce 2000 byl jmenován čestným kanovníkem českobudějovické katedrální kapituly. 
|-
|Martin František Vích, CFSsS
|{{dts|08|10|2008}}
|Kněz kongregace petrinů. Dlouholetý duchovní správce na [[w:Římskokatolická farnost Dobrš|Dobrši]]. 
|-
|Bonfil Václav Bošek, OFMCap.
|{{dts|29|10|2008}}
|Kapucín. Dlouhá léta působil v litoměřické diecézi (farnost Lenešice). Po roce 1990 obnovoval kapucínský konvent v Sušici a vypomáhal v duchovní správě v okolních farnostech. 
|-
|[[w:Alberich Józef Siwek|Alberich Józef Siwek]], O.Cist. 
|{{dts|12|12|2008}}
|Cisterciák. Emeritní opat opatství Wachock v Polsku. V letech 1996-2007 opat-administrátor ve Vyšším Brodě. Závěr života prožil opět ve Wachocku, kde byl také pohřben v hrobce opatského kostela. 
|-
|Rafael B. Skřepek, CFSsS
|{{dts|14|12|2008}}
|Kněz kongregace petrinů. Někdejší duchovní správce v Bernarticích u Milevska a Veselíčku. Dožil v Milevsku. 
|-
|Josef Aleš Cihlář, OFMCap.  
|{{dts|30|12|2008}}
|Kapucín, rodák z Rovečného (brněnská diecéze). V letech 1943-1945 a znovu 1948-1950 kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Sušice|Sušici]]. 
|-
|Jan Krejsa
|{{dts|21|03|2009}}
|Narozen asi v roce 1931. Jako kněz působil ve farnostech Horažďovice, Vimperk, Svatá Máří, Horní Vltavice, Krokusova Huť, Nové Hutě, Kvilda, Strážný, Bohumilice a od roku 1971 jako duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Mirotice|Miroticích]]. Odtud excurrendo spravoval také Radobytce, Čimelice, Orlík nad Vltavou a Lašovice. Zastupoval též v Mirovicích a Pohoří. 14 let byl vikářem Píseckého vikariátu. Pohřben na hřbitově v Miroticích.
|-
|Petr Stulík
|{{dts|19|04|2009}}
|V letech 1978-2002 duchovní správce ve [[w:Římskokatolická farnost Starý Rožmitál|Starém Rožmitále]].  
|-
|[[w:Vojtěch Ivo Kvapil|Vojtěch Ivo Kvapil]], O.Cist.
|{{dts|26|06|2009}}
|Vyšebrodský cisterciák. Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Borotín|Borotíně]]. V letech 1990-1995 převor-administrátor vyšebrodského kláštera, přičemž v rozmezí let 1990-1999 byl zároveň duchovním správcem [[w:Římskokatolická farnost Vyšší Brod|vyšebrodské farnosti]]. V letech 1999-2005 administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Černice|Černici]]. Závěr života prožil v kněžském domově v Českých Budějovicích-Suchém Vrbném. Pohřben je na českobudějovickém hřbitově sv. Otýlie v oddělení kněžských hrobů. 
|-
|František Uhlíř
|{{dts|14|12|2009}}
|Někdejší administrátor v Nepomuku. 
|-
|Augustin Josef Petrucha, CCG
|{{dts|14|10|2010}}
|Člen Kongregace bratří těšitelů z Gethseman. Nějaký čas působil v duchovní správě na Klokotech u Tábora. Následně působil v Nížkově v královéhradecké diecézi. Dožil v péči sester těšitelek v Rajhradě u Brna. 
|-
|František Paroubek
|{{dts|28|10|2010}}
|Někdejší administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Kotouň|Kotouni]]. 
|-
|Václav Švarc
|{{dts|26|01|2011}}
|Duchovní správce sester ''Congregatio Jesu'' ve Štěkni.
|-
|Karel Zeman, CSsR
|{{dts|20|02|2011}}
|Redemptorista. Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Božejov|Božejově]]. 
|-
|[[w:Vojtěch Vágai starší|Vojtěch Vágai st.]]
|{{dts|23|02|2011}}
|Trvalý jáhen v [[w:Římskokatolická farnost – prelatura Český Krumlov|Českém Krumlově]] a [[w:Římskokatolická farnost Větřní|Větřní]]. První římskokatolický duchovní romské národnosti v České republice. 
|-
|Josef Hanžl, CSsR
|{{dts|24|03|2011}}
|Redemptorista. Administrátor na [[w:Římskokatolická farnost Chvojnov|Chvojnově]]. 
|-
|Mons. [[w:Vladimír Vyhlídka|Vladimír Vyhlídka]]
|{{dts|23|04|2011}}
|V letech 1991-1998 administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Tábor|Táboře]]. Kanovník kapituly v Praze na Vyšehradě.
|-
|Josef Šimsa
|{{dts|21|06|2011}}
|Někdejší duchovní správce v Horšovském Týně a posléze v Nýrsku a ex currendo v [[w:Římskokatolická farnost Železná Ruda|Železné Rudě]]. V roce 1993 byl inkardinován do nově vzniklé plzeňské diecéze. 
|-
|Mons. [[w:Josef Kavale|Josef Kavale]]
|{{dts|21|08|2011}}
|Někdejší kapitulní vikář českobudějovické diecéze. Farář [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jana Nepomuckého, České Budějovice|farnosti při kostele sv. Jana Nepomuckého v Českých Budějovicích]]. Kanovník českobudějovické katedrální kapituly. 
|-
|František Laňka
|{{dts|28|09|2011}}
|Dlouholetý duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Chraštice|Chrašticích]]. 
|-
|[[w:Josef Dobiáš (kněz)|Josef Dobiáš]]
|{{dts|28|01|2012}}
|Někdejší kaplan na Klokotech u Tábora. Později dlouhá léta působil v litoměřické diecézi (farnosti Cvikov a Liberec - arciděkanství). V závěru života působil jako rektor filiálního kostela v Holubicích (farnost Pozořice) v brněnské diecézi. Poslední cca rok svého života prožil v charitním domově v Kroměříži (olomoucká arcidiecéze). 
|-
|Václav Goldschmid
|{{dts|30|04|2012}}
|Někdejší administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Lažiště|Lažišti]]. Později působil v duchovní správě v [[w:Římskokatolická farnost Sušice|Sušici]]. V závěru života výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Horažďovice|Horažďovicích]]. 
|-
|Karel Rendl
|{{dts|02|05|2012}}
|Administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Chvalšiny|Chvalšinách]]. 
|-
|Vladimír Julián Veškrna, CFSsS
|{{dts|02|05|2012}}
|Kněz kongregace petrinů. Od roku 1996 působil jako novicmistr této kongregace při kostele Panny Marie Růžencové v Českých Budějovicích. 
|-
|Bernardin J. Mráz, OFMConv.
|{{dts|29|07|2012}}
|Minorita. Narodil se 5. března 1909, na kněze byl vysvěcen v Římě ve věku 23 let. Po návratu do vlasti působil postupně v minoritských konventech v Levoči, Opavě, v Brně a v Českém Krumlově. V krumlovském klášteře jej zastihla Akce K, při které byl jakožto řeholník internován. Zakrátko byl však propuštěn a mohl se vrátit do duchovní správy. Po zbytek života působil v Praze. Zemřel jako senior české provincie bratří minoritů ve věku 103 let. Pohřben v řádové hrobce na Olšanských hřbitovech v Praze.  
|-
|ThLic. [[w:Jeroným Filip Hofmann|Jeroným Filip Hofmann]], O.Praem.
|{{dts|14|09|2012}}
|Strahovský premonstrát, kaplan v Jihlavě u sv. Jakuba, odkud v letech 2009-2012 ex currendo spravoval farnost Výskytná nad Jihlavou, která do roku 2011 patřila do pelhřimovského vikariátu českobudějovické diecéze (od uvedeného roku patří do jihlavského děkanátu brněnské diecéze). Někdejší vrcholový sportovec. Zemřel na následky vážného úrazu ve věku 39 let. Pohřben je v Praze-Nebušicích v premonstrátském řádovém oddělení v horní části místního hřbitova. 
|-
|Heřman Fritsch
|{{dts|27|12|2012}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Blatná|Blatné]]. 
|-
|Mons. [[w:František Sobíšek|František Sobíšek]]
|{{dts|10|05|2013}}
|Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Rudolfov|Rudolfově]], později administrátor [[w:Římskokatolická farnost – děkanství u kostela sv. Mikuláše, České Budějovice|farnosti při českobudějovické katedrále]] a okrskový vikář českobudějovického městského vikariátu. Vystupoval proti výstavbě jaderné elektrárny v Temelíně a pravidelně vedl v kostele sv. Prokopa ve Křtěnově modlitby za obyvatele vsí okolo elektrárny, kteří byli v souvislosti s její výstavbou nuceni se vystěhovat. Od roku 2000 kanovník českobudějovické kapituly. V roce 2009 byl jmenován ''kaplanem Jeho Svatosti''.
|-
|Jaroslav Havrda
|{{dts|12|10|2013}}
|Emeritní děkan v [[w:Římskokatolická farnost Prachatice|Prachaticích]]. 
|-
|Ferdinand Kondrys
|{{dts|14|10|2013}}
|Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Počátky|Počátkách]]. Později působil ve farnosti Švihov, která pak byla v roce 1993 přeřazena do nově zřízené plzeňské diecéze. Tehdy byl tedy i Ferdinand Kondrys inkardinován do plzeňské diecéze. Na penzi se nicméně vrátil do diecéze českobudějovické a dožil v kněžském domově v Českých Budějovicích-Suchém Vrbném.
|-
|Hubert Zdislav Pešat, O.Praem.
|{{dts|18|10|2013}}
|V letech 1991-2010 administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Velhartice|Velharticích]]. Následně působil jako lokalista v Libíně ([[w:Římskokatolická farnost Štěpánovice|farnost Štěpánovice]]). V roce 2011 vstoupil v Praze na Strahově do premonstrátského řádu a přijal řeholní jméno Hubert. Nadále zůstal ve službě v diecézi. Závěr života strávil v Praze na Strahově vážně nemocen. Věčné řeholní sliby složil do rukou strahovského opata v pražské Nemocnici pod Petřínem týden před svou smrtí. Pohřben je na řádovém hřbitově strahovských premonstrátů v Praze-Nebušicích. 
|-
|Mons. [[w:Karel Fořt (kněz)|Karel Fořt]]
|{{dts|21|01|2014}}
|Rodák z Rožmitálu pod Třemšínem. V letech 1948-1950 kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Vimperk|Vimperku]]. V roce 1950 emigroval do Bavorska a působil v duchovní správě emigrantů v Mnichově a okolí. Spolupracoval s ''Rádiem Svobodná Evropa''. Po roce 1989 žil střídavě v Mnichově a v kněžském domově v Českých Budějovicích-Suchém Vrbném. Pohřben na Práchni u Horažďovic. 
|-
|Jan Koblih
|{{dts|28|02|2014}}
|Dlouholetý duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Blatná|Blatné]]. Dožil v kněžském domově v Českých Budějovicích-Suchém Vrbném.
|-
|J.M. can. Vladimír Vlček
|{{dts|01|05|2014}}
|Rodák ze Soběslavi, někdejší duchovní správce v řadě farností českobudějovické diecéze. Čestný kanovník českobudějovické kapituly a v závěru života výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Ševětín|Ševětíně]].
|-
|František Pich
|{{dts|04|09|2014}}
|Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Týn nad Vltavou|Týně nad Vltavou]], později kněz u ''Školských sester de Notre Dame'' v Kardašově Řečici. 
|-
|Mgr. Ondřej Huječek
|{{dts|22|04|2015}}
|Někdejší administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Trhové Sviny|Trhových Svinech]], posléze kaplan v [[w:Římskokatolická farnost – proboštství Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]] a ex currendo administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Jarošov nad Nežárkou|Jarošově nad Nežárkou]] a [[w:Římskokatolická farnost Nová Včelnice|Nové Včelnici]]. Závěr života prožil vážně nemocen v kněžském domově v Českých Budějovicích-Suchém Vrbném, kde zemřel ve věku 60 let. Pohřben na Hřbitově sv. Otýlie v Českých Budějovicích v oddělení kněžských hrobů. 
|-
|Jiří Prajer
|{{dts|08|10|2015}}
|Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Kardašova Řečice|Kardašově Řečici]]. Dožil v kněžském domově v Českých Budějovicích-Suchém Vrbném. Pohřben na Dobré Vodě u Českých Budějovic. 
|-
|J.M. can. František Lála
|{{dts|07|11|2015}}
|Emeritní děkan [[w:Římskokatolická farnost – děkanství u kostela sv. Mikuláše, České Budějovice|u sv. Mikuláše v Českých Budějovicích]]. Kanovník českobudějovické kapituly. 
|-
|Mons. [[w:Jiří Paďour|Jiří Paďour]], OFMCap.
|{{dts|11|12|2015}}
|Kapucín. V letech 1997-2001 světící biskup pražský, poté koadjutor biskupa Antonína Lišky v Českých Budějovicích. Jakožto koadjutor převzal po Liškově rezignaci na podzim roku 2002 automaticky vedení českobudějovické diecéze jako její 12. sídelní biskup. K 1. březnu 2014 podal ze zdravotních důvodů rezignaci. Poté žil střídavě v českobudějovické biskupské rezidenci a v kapucínském konventu v Praze na Hradčanech. V samotném závěru života byl hospitalizován u sester boromejek v Prachaticích v ''Hospici sv. Jana Nepomuka Neumanna'', kde také zemřel. Pohřben je v biskupské hrobce na Hřbitově sv. Otýlie v Českých Budějovicích. 
|-
|František Xaver Štribl, OT
|{{dts|24|01|2016}}
|Původně kněz českobudějovické diecéze. V letech 1966-1972 administrátor v [[w:Římskokatolická farnost – arciděkanství Nepomuk|Nepomuku]]. Později vstoupil do Německého řádu a působil ve Slezsku. 
|-
|Ing. [[w:František Benda (ministr)|František Benda]], CSc.
|{{dts|01|01|2017}}
|V letech 1992-1996 ministr životního prostředí ve vládě České republiky. Dne 8. 12. 2011 byl vysvěcen na trvalého jáhna a následně vykonával jáhenskou službu ve farnostech Dub, Frantoly, Husinec, Chroboly, Lažiště, Lštění u Vimperka, Předslavice, Vitějovice, Vlachovo Březí a Záblatí. Zemřel v ''Hospici sv. Jana Nepomuka Neumanna'' v Prachaticích. Pohřben ve Lštění u Vimperka. 
|-
|[[w:Hugo Josef Pitel|Hugo Josef Pitel]], O.Praem.
|{{dts|14|05|2017}}
|Tepelský premonstrát, bývalý převor tepelské premonstrátské kanonie. Někdejší administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Třeboň|Třeboni]] a prezident ''Diecézní charity České Budějovice''. V závěru života žil v ''Domově sv. Františka'' ve Veselí nad Lužnicí, kde byl rektorem tamní domácí kaple. Pohřben je v Třeboni. 
|-
|Kosma František Pavelek, O.Praem.
|{{dts|01|10|2017}}
|Strahovský premonstrát. Řadu let žil jako laický bratr, dne 29. 6. 2012 byl vysvěcen na trvalého jáhna. Působil v [[w:Římskokatolická farnost Milevsko|Milevsku]].
|-
|Rudolf Vošický
|{{dts|04|10|2017}}
|Emeritní administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Lukavec|Lukavci]]. Na penzi žil v kněžském domově ve Staré Boleslavi (pražská arcidiecéze). Ve Staré Boleslavi též pohřben. 
|-
|Mgr. Pavel Kubů
|{{dts|03|11|2017}}
|Někdejší kaplan v Jindřichově Hradci. V letech 2003-2013 rektor kaple sv. Gorazda v kněžském domově v Českých Budějovicích-Suchém Vrbném.
|-
|Mgr. Petr Antoš
|{{dts|11|12|2017}}
|Kněz pražské arcidiecéze. Od roku 1996 žil na odpočinku u sester boromejek v Prachaticích. Podle svých možností vypomáhal v duchovní správě ve farnostech prachatického vikariátu.
|-
|Mgr. Marcin Dawid Źelazny
|{{dts|28|12|2018}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Trhové Sviny|Trhových Svinech]]. Pohřben v Myslowicach v Polsku. 
|-
|Jindřich Hybler
|{{dts|31|12|2018}}
|Emeritní administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Volary|Volarech]].
|-
|Pius Josef Peterka, O.Praem.
|{{dts|15|01|2019}}
|Tepelský premonstrát. Na odpočinku žil nejprve v kněžském domově v Českých Budějovicích-Suchém Vrbném, později v ''Domově sv. Františka'' ve Veselí nad Lužnicí, přičemž nadéle obětavě vypomáhal v duchovní správě v okolí (zejména ve farnostech Třeboň a Majdalena). Pohřben na klášterním hřbitově v Teplé. 
|-
|Mgr. [[w:Dominik Josef Doubrava|Dominik Josef Doubrava]], O.Praem.
|{{dts|23|01|2019}}
|Strahovský premonstrát. Působil především v brněnské diecézi (v Rožné nad Pernštejnem, Brně-Židenicích a nakonec dlouho v Jihlavě u sv. Jakuba), v letech 2001-2009 byl farářem na Svatém Kopečku u Olomouce. V roce 2009 odešel do českobudějovické diecéze, kde přijal duchovní správu [[w:Římskokatolická farnost Lhenice|farnosti Lhenice]]. Zároveň vypomáhal se slavením bohoslužeb v klášteře Šedých sester III. řádu sv. Františka na Lomci u Vodňan. V roce 2015 byl z aktivní duchovní správy ze zdravotních důvodů uvolněn a zbytek života strávil v kněžském domově v Českých Budějovicích-Suchém Vrbném a následně v ''Domově sv. Františka'' ve Veselí nad Lužnicí. Po zádušních bohoslužbách v kostele sv. Mikuláše v Nechvalicích u Sedlčan byl pohřben na hřbitově v Chyškách u Milevska. 
|-
|Jaroslav Karl
|{{dts|19|03|2019}}
|V letech 1990-2003 děkan v [[w:Římskokatolická farnost Bechyně|Bechyni]]. Později žil v Klatovech v plzeňské diecézi. Pohřben v Sušici. 
|-
|Mgr. Edward Emil Maka
|{{dts|21|04|2019}}
|Kněz polské przemyślské arcidiecéze. Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Kardašova Řečice|Kardašově Řečici]]. 
|-
|J.M. can. Adolf Kubeš
|{{dts|12|08|2019}}
|Na kněze vysvěcen 24. 6. 1972. V letech 1972-1973 kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Prachatice|Prachaticích]], pak úředník biskupské konzistoře v Českých Budějovicích. Od roku 1990 děkan ve [[w:Římskokatolická farnost Velešín|Velešíně]]. V roce 2008 odešel na odpočinek. Od roku 2012 čestný kanovník českobudějovické katedrální kapituly. Pohřben v Českých Budějovicích-Mladém. 
|-
|Bořivoj Prajer
|{{dts|16|11|2019}}
|Trvalý jáhen (jáhenské svěcení v r. 1990) v českobudějovické katedrální farnosti a v Hluboké nad Vltavou. Pohřben na hřbitově sv. Otýlie v Českých Budějovicích.
|-
|Josef Daněk
|{{dts|13|09|2020}}
|Trvalý jáhen ve Vyšším Brodě. Pohřben v Kamenném Újezdě.
|-
|Ing. Josef Rousek
|{{dts|09|10|2020}}
|Rodem ze Šonova u Nového Města nad Metují (královéhradecká diecéze). Na kněze vysvěcen v Praze 29. 6. 1974. V českobudějovické diecézi působil krátce v letech 1999-2000, kdy žil v cisterciáckém opatství ve Vyšším Brodě a vykonával duchovní správu ve farnostech Vyšší Brod a Rožmberk nad Vltavou. Od roku 2000 působil po celý zbytek života ve farnosti Jestřebí v litoměřické diecézi, nejprve jako administrátor a od 1. ledna 2019 jako farář. Vedle toho se angažoval v katolické charitě a obětavě vypomáhal v různých farnostech českolipského vikariátu. Byl oblíben jako zpovědník. Zemřel náhle během ranní modlitby breviáře. Pohřben na Václavicích u Náchoda. 
|-
|Jiří Voráček
|{{dts|22|11|2020}}
|Původně trvalý jáhen, v roce 2016 přijal kněžské svěcení. Působil jako výpomocný duchovní v Sušici a jako ex currendo administrátor v Petrovicích u Sušice. Pohřben v kněžském hrobě na hřbitově v Sušici.
|-
|Mons. [[w:Václav Kulhánek|Václav Kulhánek]]
|{{dts|06|02|2021}}
|Rodák z Drahova u Tábora. Pro cestu kněžství se rozhodl ve svých čtrnácti letech v roce 1944. Absolvoval Jirsíkovo gymnázium a v roce 1949 zahájil formaci v českobudějovickém kněžském semináři. Ten byl za rok nato uzavřen a Václav Kulhánek byl na 40 měsíců odveden k PTP. Dlouhé roky zůstával věrný touze po kněžství. Teologická studia mohl dokončovat až od roku 1968 jako dálkový student. Kněžské svěcení přijal v roce 1973 ve svých 43 letech. Působil v Českých Budějovicích jako kaplan při katedrále a archivář biskupského úřadu. Řadu let byl soudcem církevního soudu. Roku 1997 byl jmenován kancléřem českobudějovického biskupství, roku 2000 byl jmenován kanovníkem českobudějovické kapituly a v roce 2010 mu byl udělen titul kaplana Jeho Svatosti (Monsignore). V posledních letech života sloužil bohoslužby převážně v českobudějovickém kostele Božského Srdce Páně při klášteře Sester Nejsvětější Svátosti. Po zhoršení zdravotního stavu byl 21. ledna 2021 převezen do Domova svatého Františka ve Veselí nad Lužnicí, kde dožil. Pohřben v kněžské hrobce na Hřbitově svaté Otýlie v Českých Budějovicích. 
|-
|Filip Maria Antonín Stajner, III.OP
|{{dts|01|05|2021}}
|Bývalý člen dominikánského řádu, krátce působil jako duchovní správce v Římově. Po 19 let trpěl závažným neurodegeneraivním onemocněním (ALS), které jej postupně zcela paralyzovalo. Dožil v péči přátel v Poděbradech. V závěru života byl inkardinován do královéhradecké diecéze a s dominikánským řádem zůstal spojen jako terciář. Pohřben v Poděbradech.
|-
|Jiří Cihelna
|{{dts|04|03|2022}}
|Bývalý duchovní správce v Sedlici u Blatné. Od roku 2013 výpomocný duchovní v Mladé Vožici. Pohřben v Hartvíkově.
|}

[[Kategorie:Seznamy zemřelých kněží českobudějovické diecéze]]</text>
      <sha1>mvc6nc5smtsmtl529ksvrvcrwvs76l6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikikuchařka/Mazanec</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8190</id>
    <revision>
      <id>40459</id>
      <parentid>39175</parentid>
      <timestamp>2019-08-25T18:56:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1078" xml:space="preserve">{{Infobox - recept
  | jméno = Jidáše
  | originální jméno = 
  | obrázek = Mazanec 3172-1.jpg
  | velikost = 260px
  | popis = 
  | čas = &lt;!-- čas přípravy --&gt;
  | ingredience =
*500 g [[../Ingredience/Mouka/Polohrubá|polohrubé mouky]]
*120 g [[../Ingredience/Máslo|másla]]
*120 g [[../Ingredience/Cukr|cukru]]
*2-3 [[../Ingredience/Vejce/Žloutek|žloutky]]
*40 g [[../Ingredience/Droždí|droždí]]
*špetka [[../Ingredience/Sůl|soli]]
*2 dl [[../Ingredience/Mléko|mléka]] 
*50 g [[../Rozinky|rozinek]]
*50 g [[../Mandle|mandlí]]
*špetka [[../Koření/Muškátový květ|muškátový květ]]
*vejce na potření
  | původ = [[../Národní kuchyně/Česká kuchyně|Česko]]
}}
&lt;gallery perrow=&quot;4&quot;&gt;
Mazanec 3147-1.jpg|zaděláme kvásek
Mazanec 3148-1.jpg|přimícháme mouku
Mazanec 3153-1.jpg|máslo
Mazanec 3155-1.jpg|vajíčko
Mazanec 3159-1.jpg|rozinky
Mazanec 3164-1.jpg|potřeme vejcem a křížem nařízneme
Mazanec 3168-1.jpg|upečený mazanec
Mazanec 3172-1.jpg|
&lt;/gallery&gt;

[[Kategorie:Wikikuchařka|Mazanec]]
[[Kategorie:Velikonoce|Mazanec]]</text>
      <sha1>simk5hikdwmn5cehckgf39tyi297zn1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>PubMed</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8191</id>
    <revision>
      <id>40454</id>
      <parentid>39217</parentid>
      <timestamp>2019-08-25T18:55:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3554" xml:space="preserve">[[Soubor:US-NLM-PubMed-Logo.svg|náhled|250px|Logo PubMed]]
'''PubMed''' je volně přístupné rozhraní k databázi MEDLINE, která obsahuje citace a většinou i abstrakta biomedicínských odborných článků v angličtině i národních jazycích. U většiny článků je i odkaz na plný text, ten však již může být zpoplatněn vydavatelem příslušného časopisu. PubMed je provozován United States National Library of Medicine a National Institutes of Health jako část informačního systému Entrez.

== Vyhledávání na PubMedu ==
Nejjednodušším způsobem vyhledávání je přímý dotaz, kdy se do vstupního pole vypíší vedle sebe pojmy, o kterých se vyhledávající domnívá, že jsou relevantní pro jím vyhledávanou informaci.

Příklad: ''Zajímá mě terapie stafylokokové infekce doxycyklinem''.
Do vstupního pole tedy zadám
 staphylococcus doxycycline
Výsledkem je (11.7.2008) 253 článků (záložka All), z nichž 18 je přehledových (záložka Review).

Tento způsob může být efektivní, nicméně počet nalezených článků je často neúměrně vysoký, například při obdobném hledání terapie penicilinem lze již nalézt tisíce článků. PubMed proto umožňuje vyhledávání omezit jen na určitá pole a dále do dotazu vkládat logické spojky.

Omezení vyhledávání na určité pole se dosáhne dopsáním omezující podmínky ve formátu:
* '''[au]''' - jméno autor
* '''[dp]''' - datum publikování (rok publikace nebo přesné datum ve formátu)
* '''[ip]''' - issue
* '''[la]''' - jazyk publikace
* '''[pg]''' - první strana publikace
* '''[pmid]''' - PubMed ID (číslo článku v PubMedu)
* '''[pt]''' - typ publikace (např. review [pt] - přehledový článek)
* '''[ta]''' - název časopisu
* '''[ti]''' - název článku
* '''[vol]''' - volume

Logické spojky
* '''AND''' - a současně
* '''OR''' - nebo
* '''NOT''' - neobsahuje

Navíc je možné spojovat do uvozovek víceslovné fráze.

Příklad: ''Zajímá mě, co psal v roce 1997 Čečetka o nádoru prsu nebo plic (breast or lung cancer) a cytostatiku irinotecan.'' Vyjdeme z toho, že některé časopisy neuvádějí interpunkci a proto bude dotaz vypadat následovně:
 ((Čečetka [au])OR(Cecetka [au]))AND((&quot;breast cancer&quot;)OR(&quot;lung cancer&quot;))AND(irinotecan)
lze předpokládat, že pokud jde o důležitou informaci, bude pojem v titulku a proto lze omezit hledání jen na titulek
 ((Čečetka [au])OR(Cecetka [au]))AND((&quot;breast cancer&quot;[ti])OR(&quot;lung cancer&quot;[ti]))AND(irinotecan[ti])
dotaz lze dále vylepšit a tak zvýšit pružnost hledání:
 ((Čečetka [au])OR(Cecetka [au]))AND((breast[ti])OR(lung[ti]))AND(cancer[ti])AND(irinotecan[ti])
poslední způsob je nejvhodnější, protože nalezne i neobvyklé formulace (např. ''...irinotecan in therapy of cancer of lung...'').

== Použití ==
Databáze PubMed obsahuje pouze bibliografické citace a abstrakty (shrnutí článků), k většině článků obsahuje odkazy na plnotextové varianty (Lze je zobrazit kliknutím na tlačítko '''LinkOut''', někdy je přímo odkaz na elektronický článek v podobě emblému databáze, ve které je obsažen).

Databáze PubMed je databází bez hodnocení kvality, indexuje všechny články všech indexovaných časopisů, nehodnotí kvalitu článků. K hledání vysoce kvalitních informací charakteru metaanalýz je vhodnější databáze [[Cochrane (databáze)|Cochrane]] .

== Externí odkazy ==
* [http://www.ncbi.nlm.nih.gov/sites/entrez/ PubMed Home]

[[Kategorie:Lékařství]]</text>
      <sha1>1aoz2k40wu4pkqt7agucehrautr7od6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>České dějiny/Rekatolizace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8193</id>
    <revision>
      <id>40463</id>
      <parentid>39487</parentid>
      <timestamp>2019-08-25T18:56:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8031" xml:space="preserve">Uzavřením ''Vestfálského míru'' v roce 1648 skončila třicetiletá válka. V mírovém ujednání byla mimo jiné zakotvena povinnost poddaných srovnat se ve víře se svou vrchností (tj. byl-li zeměpán katolík, všichni ostatní v jeho zemi museli přijmout jeho víru, naprosto stejná zásada byla aplikována i na nekatolické země, kde začali být pro změnu nuceni k přestupu k protestantismu katolíci /například v Anglii docházelo k velmi brutálnímu protikatolickému teroru již od 16. století/).

České země byly součástí habsburského soustátí, kde panovník vyznával katolickou víru. Důsledkem toho bylo zahájení tzv. rekatolizace (zvané též v pozdější době katolická reformace), která měla zajistit převedení obyvatelstva k panovníkem preferovanému vyznání. Proces rekatolizace neprobíhal na celém území stejným způsobem. Poklidnější průběh byl zejména v jižní a střední části Moravy, kde se i během stavovského povstání ve značné míře udržela katolická víra zcela přirozeně.

Protestantská šlechta vesměs obdržela lhůtu, během které měla buď přestoupit ke katolictví, nebo odejít do exilu. Prosté obyvatelstvo možnost vystěhování nedostalo, nezřídka však docházelo k tajným útěkům za hranice.

Rekatolizaci prováděli zejména členové mužských řeholních řádů (zpravidla jezuité, kapucíni nebo dominikáni). Docházelo ke kontrolám obyvatelstva ohledně podezření z přechovávání nekatolické a jiné závadné literatury. Zabavené knihy byly buď likvidovány, nebo umisťovány ve speciálních odděleních knihoven klášterů, kde pak sloužily jako &quot;studijní materiál&quot; pro budoucí rekatolizátory. Zabavována byla zejména ''Karlická Bible'' (nikoliv kvůli vlastnímu biblickému textu, ale kvůli poznámkovému aparátu, který vznikl již v 16. století a na mnoha místech vyzníval protikatolicky). Oproti tomu Bible, zvané Veleslavínky, které byly rovněž protestantské provenience byly svým majitelům ponechávány. Další zabavovanou literaturou byly zejména protestantské zpěvníky a náboženské výklady. Jeden z činovníků rekatolizace, jezuita [[w:Antonín Koniáš|Antonín Koniáš]], vytvořil soupis závadové literatury, který vydal pod názvem ''Klíč kacířské bludy k rozeznání otevírající, k vykořenění zamykající.'' Nekatolickou literaturu do Čech přinášeli ilegální kazatelé, kteří v tajnosti přicházeli z německojazyčných oblastí. Vedle kazatelů přinášeli tuto literaturu také někteří exulanti, kteří měli odvahu se na české území čas od času na nějakou dobu ilegálně vracet. Z těchto laických &quot;aktivistů&quot; lze zmínit Jiřího Vostrého, kterého ve svém románu Temno zachytil Alois Jirásek (nezachytil však již konec Vostrého života, kdy tento byl nějakou dobu v českém vězení a po propuštění dožil v jednom z pražských špitálů, přičemž dokonce před smrtí přijal katolickou víru).

Dalším nástrojem rekatolizace byly zpovědní evidence, kdy musel každý dospělý obyvatel doložit, že alespoň jednou ročně se vyzpovídal u katolického kněze a přijímal svaté přijímání v rámci katolické liturgie. Kněz takovému člověku vystavil písemné potvrzení o vykonání zpovědi a tím se měl dotyčný v případě potřeby prokázat. Jsou známy případy některých kněží, kteří vydávali potvrzení o zpovědi de facto každému, &quot;kdo si řekl&quot; a nechávali tyto lidi na pokoji. Ovšem v případě prozrazení bývali trestáni.

Metody rekatolizace nebyly zcela jednotné a zpravidla záleželo na samotných rekatolizátorech, jakou metodiku zvolí. Nelze tvrdit, že by šlo celoplošně o rekatolizaci násilnou. Nelze rovněž tvrdit, že by ohledně literatury docházelo pouze k jejímu zabavování a ničení. Sám již zmíněný jezuita Koniáš byl poměrně plodným spisovatelem a zabavovanou nekatolickou literaturu se snažil lidem nahrazovat literaturou katolickou (nezřídka vlastní provenience). Od roku 1677 vydávali jezuité vlastní překlad Bible do češtiny, tzv. ''[[w:Bible svatováclavská|Bibli svatováclavskou]]''. Na překladu se podílela zejména trojice jezuitů, Jiří Konstanc, Matěj Václav Šteyer a Jan Barner. Tito jezuité se také snažili dále pozvedat úroveň českého jazyka. Zmíněný [[w:Matěj Václav Šteyer|Matěj Václav Šteyer]] v roce 1668 vydal příručku české gramatiky (tzv. ''Žáčka'') a v roce 1683 pak vydal ''Český kancionál'' (sbírku písní, určených pro bohoslužby a pobožnosti, řada z nich se používá při liturgii dodnes).

Rekatolizátoři se nezřídka setkávali s násilným odporem. Z raného rekatolizačního období je znám například případ jezuity [[w:Matěj Burnatius|Matěje Burnatia]], který působil na Jičínsku. Katolické vojsko tehdy v Rovensku pod Troskami zapálilo místní zvonici a potlačilo lidové vzbouření. Sedláci podlehli dojmu, že vojáky na ně poštval tento jezuita (ovšem důkazy pro tento svůj dojem neměli žádné), přitrhli na faru do [[w:Římskokatolická farnost Libuň|Libuně]], kde se tehdy Burnatius zdržoval, a po krátké potyčce jej nabodli na vidle. Již zmíněný Antonín Koniáš se také několikrát stal terčem fyzického násilí.

Jako pozitivum tohoto období je třeba zmínit postupnou obnovu struktur církevní správy: docházelo k obnově farností, z nichž mnohé byly rozchváceny již od husitských válek. V roce 1655 byla vydělena severní část dosavadní pražské arcidiecéze a z ní zřízena nová diecéze se sídlem v Litoměřicích. Roku 1664 pak vznikla diecéze královéhradecká. Další diecéze byly zřízeny v 18. století (r. 1777 brněnská, r. 1785 českobudějovická). S touto dobou je rovněž spojen největší rozmach barokní architektury, která svá nejobvyklejší vyjádření nacházela v katolických sakrálních stavbách a na poutních místech. Svým způsobem přispívaly k rekatolizaci i barokní kostelní písně a další duchovní hudební skladby, které působily na lidské vnímání. V souvislosti s českou barokní hudbou je třeba zmínit zejména jindřichohradeckého regenschoriho Adama Václava Michnu z Otradovic a Václava Karla Holana-Rovenského, varhaníka v Rovensku pod Troskami.

Nutno podotknout, že v habsburském soustátí byla místa, kde bylo nekatolictví v zásadě v tichosti tolerováno. Šlo o část těšínského Slezska a hlavně o jižní Uhry (pozdější Maďarsko).

Období rekatolizace formálně skončilo vydáním ''Tolerančního patentu'' v roce 1781, samotný toleranční patent však umožňoval přestup k protestantství až poté, co zájemce o takový přestup absolvoval několik pohovorů s k tomu určeným katolickým knězem, který se měl pokusit mu přestoupení rozmluvit a naopak mu vyložit pravdivost a logiku víry katolické. Doba rekatolizace hluboce ovlivnila české země na dlouhá staletí. Některé její důsledky se projevily hned po vydání Tolerančního patentu, kdy v nemálo případech ti, kdo se chtěli přihlásit k nekatolickým vyznáním ani nevěděli, co je vlastně to, čemu věří. Tzv. toleranční přihlášky to výmluvně dokládají, protože jsou v nich zaznamenány mimo jiné důvody přihlášení se k nekatolickému vyznání, které lidé uváděli. Jde v řadě případů o nerealistické představy, odporující logice (asi teologicky zdaleka nejpodivnější je tvrzení, že daný člověk se přihlašuje ''&quot;k luteránské víře, kterou v ráji hlásal Kristus s apoštoly&quot;'', které se skutečně v jedné z tolerančních přihlášek objevuje). Mnozí lidé tak věděli pouze to, že katolicky nevěří, ale jejich vlastní víra byla po dlouhých desetiletích monopolu katolické nauky složená někdy z dosti velkých podivností.

[[Kategorie:České dějiny|Rekatolizace]]</text>
      <sha1>ah6706jdwyfoa5m6597iomyq3ga8lmy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Etický Kodex Hypnoterapeuta</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8194</id>
    <revision>
      <id>39515</id>
      <parentid>39509</parentid>
      <timestamp>2019-05-08T09:38:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>2A02:C7D:BB6:E800:2C26:2E65:A229:23A</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="15653" xml:space="preserve">=== Účel kodexu&lt;ref&gt;[https://www.kosmas.cz/knihy/236398/eticky-kodex-hypnoterapeuta/ Etický kodex hypnoterapeuta] (knižní vydání), autor Jakub Tenčl, PhD&lt;/ref&gt; ===
Účelem tohoto kodexu je popsat etické vedení ve vztahu mezi klientem a praktikem v hypnoterapii.

=== Základní principy ===
Praktik se řídí těmito základními etickými principy ve vztahu klienta a praktika:

* Přistupuje ke své práci v souladu se svým povoláním.
* Ctí subjektivitu terapeutické zkušenosti.
* Ctí klientovu subjektivitu, názory, přesvědčení, myšlenky a cíle.
* Respektuje obecně chápané hranice.
* Je schopen prověřit kvalitu své práce a praxe.

=== Poskytování služeb ===
Všichni praktici v hypnoterapii se zavazují dodržovat tato pravidla:

* Poskytnou službu klientům výhradně v oblastech, ve kterých jsou kompetentní.
* Mají odborné povědomí o „společenské rozmanitosti“. To znamená, že nezohledňují náboženské vyznání, národnost, pohlaví, sexuální orientaci, rodinný stav, věk, zdravotní postižení, politickou orientaci, sociální postavení, aby nedošlo k ovlivnění výsledku a průběhu terapie.
* Jakýkoliv stav vyplývající ze „společenské rozmanitosti“ není považován za „symptom“, který by mohl být léčen terapeutem ve smyslu změny nebo odstranění. Terapeuti musí vždy respektovat nejlepší zájem svých klientů:
*# Musí rozpoznat omezení své praxe. Pokud jim chybí příslušné školení a zkušenosti v otázkách menšinové sexuality, odkážou klienta na zkušenějšího terapeuta.
*# Pokud osobní, teoretické nebo náboženské přesvědčení znemožňuje práci nekonfliktním způsobem, pak je v nejlepším zájmu klienta, aby mu byl doporučen jiný terapeut.
*# Nesmí poskytovat terapii, která nabízí změnu sexuální orientace.
*# Nesmí poskytovat terapii, která se snaží odstranit nebo snížit přitažlivost stejného pohlaví u klientů.

* Poskytnou klientovi na vyžádání všechny relevantní informace o jejich členství v odborných organizacích, absolvovaných školeních, zkušenostech, kvalifikaci a možnosti stížnosti v případě, že by byli nespokojení s poskytnutou službou. Mohou poskytnout pouze informaci o relevantním členství a kvalifikaci, ke které mají doklad a oprávnění.
* Představují všechny služby a produkty jednoznačným způsobem (včetně jakýchkoli omezení a realistických výsledků terapie) a zajistí, aby si klient zachoval úplnou kontrolu nad rozhodnutím o nákupu takových služeb nebo produktů.
* Jsou srozumění s postupy při řešení stížností klientů.

=== Blaho klienta ===

* Všichni praktici hypnoterapie se zavazují, že budou mít vždy na paměti blaho klienta.
* Budou pracovat způsobem, který podporuje nezávislost a „blaho” klienta a který je zvolen a realizován s respektem vůči klientovi a s ohledem na jeho důstojnost.
* Jsou si vědomi svých vlastních omezení a kdykoliv to je vhodné, jsou připraveni doporučit klientovi jiného praktika nebo lékaře, u něhož se očekává, že nabídne vhodnou léčbu.
* V případě, že klient hledá pomoc při úlevě od fyzických příznaků, klientovi je doporučeno kontaktovat praktického lékaře. Pokud praktici nemají lékařské vzdělání, nesmí se pokoušet diagnostikovat fyzické příznaky.
* Jakýkoli hypnoterapeut, který používá zařízení (např. „biofeedback“), musí zajistit, aby při používání tohoto zařízení byly dodržovány všechny zdravotní a bezpečnostní předpisy a aby bylo zařízení řádně otestováno podle příslušných pokynů. Jakékoliv použití zařízení by mělo být klientovi jasně vysvětleno a zároveň by měl být srozuměn s tím, že může použití zařízení odmítnout. Zařízení by mělo být používáno pouze tehdy, pokud má pro klienta zřetelný terapeutický přínos, který nelze dosáhnout bez jeho použití. Při použití jakéhokoliv zařízení za účelem doplnění terapeutického procesu se neuvádí zdravotní požadavky. Žádný hypnoterapeut by neměl používat takové zařízení, které se považuje za zdravotnické zařízení, aniž by byl praktickým lékařem.
* Pokud praktik není lékařem podle zákona 95/2004 Sb. §4, který využívá terapii jako součást předepsané léčby nebo jako součást programu zdravotní péče, pak použití tlakoměru v kontextu hypnoterapie není dovoleno.
* Hypnoterapeuti si musí být vědomi, že pomoc každému klientovi, který k nim přišel na základě formálního doporučení od praktického lékaře, zůstává jejich klinickou odpovědností za předpokladu, že praktici budou informovat lékaře o pokroku klienta (to smí ale pouze tehdy, pokud klient poskytne písemný souhlas ke sdílení takových informací s lékařem). Zpětná vazba by měla mít formu obecných sdělení spíše než poskytnutí konkrétních podrobností. Praktici by měli být ochotni sdílet informace potřebné pro další léčbu s dalšími pracovníky ve zdravotnictví, kde dochází k překrývání nebo poskytování péče a kde jsou vymezené otázky důvěrnosti.
* Zajistí, aby jejich pracoviště a další zařízení pro klienty a doprovázející osoby byla v každém ohledu vhodná pro poskytované služby. Jedná se o jakoukoli poradenskou místnost, která se používá pro konzultaci a/nebo terapii s jakýmkoli klientem včetně recepcí a čekáren, které jsou spojené s těmito místnostmi.
* Provádí veškeré přiměřené kroky k zajištění bezpečnosti klienta a každé osoby, která ho může doprovázet.
* Praktici by neměli provádět „indukce hypnózy“ po telefonu či jakýmkoli jiným podobným médiem (například Skype) s výjimkou zvukových médií, ke kterým jsou přiložené pokyny k použití v psané formě.

* Nezneužijí důvěry, aby:

# překračovali profesionálně stanovené hranice vyplývající ze vztahu terapeut-klient nebo zneužívali klienta emocionálně, sexuálně, finančně nebo jakýmkoli jiným způsobem; pokud by došlo k tomu, že se vyvine jiný než profesionální vztah mezi terapeutem a klientem, a to platí i pro rodinné příslušníky, terapeut musí okamžitě přestat účtovat své služby a vhodným způsobem ukončit terapeutický vztah a doporučit klienta jinému vhodnému terapeutovi při nebližší příležitosti,
# se fyzicky dotkli klienta jakýmkoli způsobem, který může být nesprávně interpretován. Pokud je to například součástí indukce hypnózy, nejprve by mělo být vysvětleno a klient by s ním měl souhlasit před tím, než dojde k fyzickému kontaktu.

* „Dvojité“ vztahy nastávají, když mají praktici dva nebo více druhů vztahů současně s jedním klientem, například je to přítel i klient, kolega i supervizor. Takový vztah je zřídka neutrální a může mít silně prospěšný nebo škodlivý dopad, který nemusí být vždy snadno předvídatelný. Praktici musí zvážit důsledky takového vztahu s klientem, aby se odpovědně předešlo nežádoucím dopadům.

* Nepřijímají žádné nevhodné dary, odměny nebo výhody od klienta.
* Nikdy nepřekračují délku léčby zbytečně a ukončí ji v nejbližším možném okamžiku v souladu s dobrou péčí o klienta.

=== Důvěrnost, vedení záznamů a záznam sezení ===
Všichni praktici se zavazují, že budou respektovat následující pravidla:

* Přísně udržují důvěrné informace pouze v rámci vztahu mezi klientem a terapeutem. Výjimkou je případ, kdy je ohrožena bezpečnost terapeuta nebo klienta, člena rodiny klienta nebo jiného člena veřejnosti. Výjimkou je také případ, kdy je takové nezveřejnění důvěrných informací v rozporu s nějakým soudním sporem, kde je soudem přímo nařízeno zveřejnění důvěrných informací.
* Zajistí, že poznámky a záznamy klienta jsou zachovány v bezpečí a důvěrnosti a že uchovávání počítačových záznamů je v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů (101/2000 Sb.). Fyzické záznamy by měly být uzamčeny, pokud se nepoužívají, a elektronické záznamy by měly být chráněny heslem.
* Klientské záznamy by měly být uchovávány v zamčené skříni v uzamčené kanceláři. Pokud je nutné přenést klientské záznamy, pak v bezpečně uzamčeném prostoru.
* Klientské záznamy by měly obsahovat osobní údaje, psychologickou anamnézu, diagnózu stanovenou lékařem, akční plán (podle dohody s klientem), poznámky o průběhu terapie a kopii smlouvy.
* Získají písemné svolení od klienta nebo jeho zákonného zástupce ještě před pořízením záznamu sezení nebo před konzultací s jakoukoli osobou nebo před publikováním samotného případu prostřednictvím jakéhokoli média. („Pořízením záznamu“ se rozumí jakákoli jiná metoda, než je psaní případových poznámek.) Jde o případy, které nebyly dostatečně pozměněny, aby poskytly přiměřenou anonymitu všem stranám.
* Informují klienta, že některé případy mohou být využity ke vzdělávání terapeutů nebo pro účely supervize a zdrží se takového využití, pokud klient nebude souhlasit.

=== Obecné zásady jednání ===
Všichni praktici se zavazují dodržovat následující zásady jednání:

* Jednají v souladu s jejich profesním postavením tak, aby nedošlo k narušení důvěry veřejnosti v obor hypnoterapie a aby nedošlo k jejímu zneužití.
* Veřejně nekritizují, nepomlouvají nebo profesionálně neznemožňují jiného hypnoterapeuta, pokud se nejedná o otázku ochrany veřejnosti. V takovém případě kritika/znepokojení představuje formální postup podávání stížnosti.
* Respektují lékaře a zdravotnické pracovníky a hranice jejich profesionálních povinností.

=== Reklama ===
Všichni praktici se zavazují dodržovat tato pravidla týkající se reklamy:

* Veškerá reklama bez ohledu na to, v jaké formě je prezentovaná, představuje pravdivý a přesný obraz poskytovaných služeb, základních dovedností, kvalifikace včetně uváděného místa poskytovaných služeb. Veškeré nároky na úspěšný výsledek léčby (v jakékoli formě) musí být na základě ověřitelných a zdokumentovaných důkazů.
* Zajistí, aby veškerá reklama byla v souladu se zákonem 40/1995 Sb. o regulaci reklamy.
* Uvádí pouze platné a ověřitelné kvalifikace a certifikáty vydané příslušnými institucemi pořádajícími výcvikové kurzy. Součástí jsou i členské registrace a akreditace vydané nebo udělené příslušnými profesními organizacemi.
* Neuvádějí takovou kvalifikaci, pokud není plně podložená a pokud by mohlo dojít k zavádějící interpretaci, vysvětlí jeho provenience s náležitou péčí, aby se zajistilo, že žádný klient si nevysvětluje uvedený titul jako zdravotní způsobilost, pokud tomu tak není (viz zákon č. 111/1998 Sb.).

=== Léčba nezletilých osob a osob klasifikovaných jako zdravotně znevýhodněné osoby ===
Všichni praktici se zavazují k následujícímu jednání s nezletilými a zdravotně znevýhodněnými osobami:

* Získají písemný souhlas rodiče, zákonného zástupce nebo lékaře před zahájením léčby klientů, kteří jsou nezletilí nebo jsou považováni za zdravotně znevýhodněné osoby. Pokud se jedná o nezletilé osoby, terapeut je držitelem výpisu z rejstříku trestů, ne starším než 3 měsíce a na požádání jej předloží.

=== Supervize a profesní rozvoj ===
Od praktiků se očekává, že budou udržovat nebo zlepšovat svou úroveň dovedností a odborné způsobilosti vhodným způsobem odpovídajícím jejich povolání. To zahrnuje:

* Setkání s kolegou nebo kolegy za účelem diskuze o probíhajících případech a souvisejících problémech, zároveň z důvodu osobních záležitostí, které by mohlo ovlivnit vlastní postavení nebo schopnost terapeuta. Takové setkání může mít různé formy, z nichž nejběžnější je individuální supervize nebo účast v podpůrné skupině.
* Další vzdělávání buď formálně, tj. navštěvováním příslušných kurzů, nebo neformálně, prostřednictvím příslušného výzkumu za použití knih nebo internetu.
* Využití vhodných nástrojů auditu, např. formuláře pro zpětnou vazbu klientů.
* Udržování povědomí o výzkumu a vývoji.
* Vhodný osobní růst a rozvoj, včetně případného vyhledání psychologického poradenství.

=== Etika výzkumu ===
Pro všechny praktické účely by měl být „výzkumný subjekt“ považován za synonymum pro „klienta“ a v důsledku toho zůstávají použitelné všechny relevantní ustanovení v rámci obecného etického kodexu.

Zvláštní význam má potřeba výzkumného pracovníka:

* Veškerá účast výzkumných subjektů musí probíhat na zcela dobrovolném základě, nesmí být vyvíjen žádný „tlak“ pro zajištění účasti. (Platby nesmějí být takovým podnětem, že by povzbudily přijetí rizika nad rámec toho, co je jinak přijato v běžném každodenním životě účastníka.)
* Před zahájením výzkumného projektu je získán písemný souhlas. To platí zejména u nezletilých osob nebo osob se zdravotním postižením. To neplatí, pokud se provádí obecný výzkum pouze pro statistické účely. Při longitudinálním  výzkumu může být potřeba získat souhlas v opakovaných intervalech.
* Počáteční souhlas nevylučuje právo účastníka odstoupit v jakékoli fázi výzkumu a dále, účastník s tím musí být srozuměn před začátkem výzkumu.
* Za všech okolností je zachovaná otevřenost a upřímnost, pokud jde o účel a povahu výzkumu, který se provádí.
* Je třeba vzít v úvahu případné nepříznivé důsledky pro výzkumný subjekt v důsledku jakéhokoli zamýšleného výzkumného projektu.
* Pokud během studie účastník vykazuje stav, o kterém se zdá, že si jej neuvědomuje, vedoucí výzkumu je povinen ho informovat o tom, že pokračující účast ve výzkumu by pro něj  mohla mít nepříznivé budoucí následky.
* Pokud je to relevantní, je účastníkům poskytnuta péče v průběhu výzkumu s ohledem na nepříznivé účinky, které by mohly vzniknout v důsledku výzkumu a v přiměřené době po jejich zapojení do jakéhokoliv výzkumného projektu.
* Je za všech okolností dodržovaná zásada, že soukromí a psychická pohoda výzkumného subjektu je vždy důležitější než samotný výzkum.

=== Etika vzdělávání ===
Praktici hypnoterapie se zavazují, že:

* školení, které nabízí, splňuje obecně uznávané standardy,
* jasně uvedou, že nabízené školení je navrženo tak, že je na úrovni praktika, nebo že není dostatečné pro kvalifikaci studenta k praxi.
* Jasně informují své stávající, ale i potencionální studenty, zda je školení akreditované nebo schválené, či nikoliv.
* Akreditační nebo organizační členství se uvádí pouze tehdy, pokud je skutečně uděleno.
* Školení je jejich duševním vlastnictvím (v opačném případě musí mít formální písemný souhlas držitele autorských práv). Za všech okolností se praktikové vyhýbají plagiátorství.
* Neúčastní se přímo, nebo nepřímo (např. jako školitelé, manažeři, tazatelé) takového školení, které nesplňuje všechna výše uvedená kritéria pro etiku vzdělávání.

== Reference ==</text>
      <sha1>pzqs68ilqijfsjkrjx0oufclr37hpzw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Olivinická gabra u Korolup</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8196</id>
    <revision>
      <id>45811</id>
      <parentid>40414</parentid>
      <timestamp>2022-06-03T21:07:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5967" xml:space="preserve">[[w:Gabro|Gabro]] se u Korolup vyskytovalo na dvou lokalitách: asi 1,8 km západně od Korolup na křižovatce silnic, kde byla odkryta a lámána žíla gabra ke kamenickým účelům; jižně od Korolup na Šlapsech (vršku označeném na starších mapách jako „Zlapsy”), kde se nacházely volné kulovité balvany gabra. Obě gabra byla rozdílná; první je nazýváno gabro korolupské, druhé gabro uherčické.

Poprvé gabro u Korolup popsal v roce 1908 [[w:Franz Eduard Suess|Franz Eduard Suess]] (* 7. říjen 1867, Wien; † 25. leden 1941 Wien), profesor na [[w:České vysoké učení technické v Praze|Vysoké škole technické]] v Praze (1908-1910) a autor geologické mapy «[[w:Drosendorf-Zissersdorf|Drosendorfu]]» v článku „Die Beziehungen zwischen dem moldanubischen und dem moravischen Grundgebirge in dem Gebiete von Frain und Geras”. Fr. E. Suess (též psán Sueß) byl synem [[w:Eduard Suess|Eduarda Suesse]] (rakouského geologa a paleontologa, profesora na Vídeňské univerzitě, kde v letech 1911-1938 syn Franz Eduard taktéž vyučoval).&lt;ref&gt;[http://www.biographien.ac.at/oebl_14/33.pdf Sueß Franz Eduard], Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 14, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 2012–, ISBN 978-3-7001-7312-0, S. 33.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[https://opac.geologie.ac.at/wwwopacx/wwwopac.ashx?command=getcontent&amp;server=images&amp;value=VH1908_395_A.pdf Franz E. Suess]: Die Beziehungen zwischen dem moldanubischen und dem moravischen Grundgebirge in dem Gebiete von Frain und Geras. (Vorläufiger Bericht über die geologische Aufnahme der Osthälfte des Kartenblattes Drosendorf, Zone 10, Kol. XIII.) .&lt;/ref&gt; Podle Fr. E. Suesse se gabro nalézalo mezi Uherčicemi a Korolupy v podobě navětralých balvanů a bylo lámáno na náhrobní kameny (stejně jako u Nondorfu v Dol. Rakousích).

Prof. RNDr. Karel Zapletal (* 18.5.1903 Velká Bíteš – † 29.12.1972 Brno), geolog, zakladatel brněnské geologické školy, petrograf, profesor brněnské české techniky a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně zmínil v „Geologii a petrografii země Moravskoslezské“ (Vlastivědné publikace č. 1, 1931-1932) gabro jen letmo (u Chrlop a používá se na štěrk).&lt;ref&gt;[https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&amp;load=2306 Prof. RNDr. Karel Zapletal], Internetová encyklopedie dějin Brna.&lt;/ref&gt; Další, dosti stručné popsání obou gaber, uvedl v roce 1931 prof. Dr. Leo Waldmann (* 23.5.1899 Wien - † 3.12.1973 Wien) v „Erläuterungen zur geologischen Spezialkarte der Republik Oesterreich“ (Geologische Bundesanstalt in Wien 1931, str. 32).&lt;ref&gt;[https://www.zobodat.at/biografien/Waldmann_Leo_MittGeolGes_068_211-214.pdf Leo Waldmann], Mitt. Österr. Geol. Ges. 1971.&lt;/ref&gt;

Podrobněji pak pojednával Oskar Hackl s L. Waldmannem téhož roku v práci „Studien im Raume des Kartenblattes Drosendorf II. Der Gabbro von Nondorf und Kurlupp“ (Verhandlungen der Geologischen Bundesanstalt č. 7, str. 160, 1931) o nondorfském gabru, které je o něco málo kyselejší a obsahuje méně rudní substance, s čímž souvisí jeho menší hustota.&lt;ref&gt;[https://opac.geologie.ac.at/wwwopacx/wwwopac.ashx?command=getcontent&amp;server=images&amp;value=VH1931_159_A.pdf
 O. Hackl, L. Waldmann]: Studien im Raume des Kartenblattes Drosendorf II. Der Gabbro von Nondorf und Kurlupp.&lt;/ref&gt;

Prof. Václav Rosický (* 28. října 1850, Praha - † 8. února 1926, Nechvalice u Sedlčan), meteorolog, stenograf a astronom, při své exkurzi roku 1932 našel lom při křižovatce silnic opuštěný. Gabbro podle Rosického jevilo dokonalou kulovitou odlučitelnost. Vlastní jádra koulí byla tvořena gabrem zcela čerstvým, upomínajícím značně na gabro od Železného u Tišnova. Na periferii se nacházely koule ovětralé, dokonale slupkovité stavby a přecházely až do úplně ssutě, ve skále vykazovaly stále zachovalou kulovitou stavbu. Celkově měly koule gabra, pokud byly dostatečně pevné, průřez přes 1-2 metry. Přeměněné partie gabra na povrchu koulí svým vzhledem i složením připomínaly amfibolickou žilnou horninu z údolí Besénku u Tišnova. Jáma byla asi 7 metrů hluboká. Na východní stěně, ale i jinde, prostupovaly gabrem žíly, složené skoro jen ze žlutobílého křemene; přičemž nestejnoměrná šířka žil se pohybovala od několika cm do půl metru.&lt;ref&gt;Sborník Klubu přírodovědeckého v Brně za rok, rok 1935, ročník 17, číslo 1, strana 105: O některých básických vyvřelinách západomoravského krystalinika. Napsal Frant. Němec v Brně.&lt;/ref&gt;

Při své návštěvě lokalit v roce 1933 zjistil u korolupského gabra nezměněný stav věci, kulovité balvany gabra uherčického se nalézaly na vrcholku kopce Zlapsy (Šlapsy) a byly roztroušené po pastvině v blízkosti pěšiny, vedoucí z Korolup do Uherčic. Jejich průměr kolísal mezi 1 dm - 2 m. Směr žíly se mu nepodařilo určit, takže do plánku je zanesl všude tam, kde našel roztroušené kusy.

V roce 1983 obnovil národní podnik Kovohutě Příbram těžbu u křižovatky silnic a po dvou letech v roce 1985 ji ukončil. Lom byl následně rekultivován. Geologický průzkum na Šlapsech (viz hony a jména pomístní) výskyt podobné horniny neprokázal.&lt;ref&gt;Rybařík V. (1994): Ušlechtilé stavební a sochařské kameny České republiky. Nadace střední průmyslové školy kamenické a sochařské v Hořicích v Podkrkonoší. Jenček V. (1983): Vysvětlivky k základní geologické mapě 1:25000. 33-214 Uherčice. Ústř. Úst. geol. Praha.&lt;/ref&gt; V roce 2002 byl prováděn další výzkum, financovaný z grantu v rámci programu „Aktion Česká republika – Rakousko”&lt;ref&gt;Dobroslav Matějka, František Holub: Olivinické gabroidní horniny moldanubického batulitu, zpráva z výzkumu 2002.&lt;/ref&gt;.

== Odkazy ==
=== Reference ===
&lt;references /&gt;</text>
      <sha1>75ydcfnz0hhktfpefmgo933rn5s2t24</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>LaTeX/Rejstříky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8197</id>
    <revision>
      <id>39722</id>
      <parentid>39644</parentid>
      <timestamp>2019-06-17T03:51:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Balíček makeidx */ překlep</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3206" xml:space="preserve">LaTeX podporuje automatické vytváření rejstříků. Tedy možnost přímo v textu vyznačit slova, která potom budou v obsažena v abecedním rejstříku spolu s číslem stránek, kde byla vyznačena. K tomu slouží především balíček &lt;code&gt;makeidx&lt;/code&gt; a pomocný program &lt;code&gt;makeindex&lt;/code&gt;.

== Balíček makeidx ==
Aby bylo možné použít příkazy balíčku &lt;code&gt;makeidx&lt;/code&gt;, musí být balíček nahrán v [[../Kostra dokumentu|preambuli]] příkazem
{{Kód|jazyk=latex|kód=
\usepackage{makeidx}
}}
a následně musí být zavolán rovněž v preambuli příkaz
{{Kód|jazyk=latex|kód=
\makeindex
}}

Následně je možné kdekoliv v textu na jakémkoli místě použít příkaz
{{Kód|jazyk=latex|kód=
\index{nějaké sousloví}
}}
kterým dojde k zařazení slova a patřičné stránky do rejstříku.

Místo k umístění rejstříku do výsledného dokumentu se označí příkazem
{{Kód|jazyk=latex|kód=
\printindex
}}

=== Složitější formátování rejstříku ===
{|class=&quot;wikitable&quot;
!Zdrojový kód
!Výsledné zobrazení v rejstříku
!Poznámka
|-
|&lt;syntaxhighlight lang=&quot;Latex&quot; inline&gt;\index{hello}&lt;/syntaxhighlight&gt;
|hello, 1
|Běžná položka
|-
|&lt;syntaxhighlight lang=&quot;Latex&quot; inline&gt;\index{hello!Peter}&lt;/syntaxhighlight&gt;
|&amp;nbsp;&amp;nbsp;Peter, 3
|Podpoložka položky „hello“
|-
|&lt;syntaxhighlight lang=&quot;Latex&quot; inline&gt;\index{hello!Sam@\textsl{Sam}}&lt;/syntaxhighlight&gt;
|&amp;nbsp;&amp;nbsp;''Sam'', 2
|Podpoložka s formátováním a řazením
|-
|&lt;syntaxhighlight lang=&quot;Latex&quot; inline&gt;\index{Sam@\textsl{Sam}}&lt;/syntaxhighlight&gt;
|''Sam'', 2
|Položka s formátováním
|-
|&lt;syntaxhighlight lang=&quot;Latex&quot; inline&gt;\index{Lin@\textbf{Lin}}&lt;/syntaxhighlight&gt;
|'''Lin''', 7
|Jiná položka s formátováním
|-
|&lt;syntaxhighlight lang=&quot;Latex&quot; inline&gt;\index{Jenny|textbf}&lt;/syntaxhighlight&gt;
|Jenny, '''3'''
|Formátování čísla stránky
|-
|&lt;syntaxhighlight lang=&quot;Latex&quot; inline&gt;\index{Joe|textit}&lt;/syntaxhighlight&gt;
|Joe, ''5''
|Jiný příklad formátování čísla stránky
|-
|&lt;syntaxhighlight lang=&quot;Latex&quot; inline&gt;\index{ecole@\'ecole}&lt;/syntaxhighlight&gt;
|école, 4
|Řešení diakritiky
|-
|&lt;syntaxhighlight lang=&quot;Latex&quot; inline&gt;\index{Peter|see {hello}}&lt;/syntaxhighlight&gt;
|Peter, ''see'' hello
|Křížový odkaz
|-
|&lt;syntaxhighlight lang=&quot;Latex&quot; inline&gt;\index{Greeting|see {hello, Peter}}&lt;/syntaxhighlight&gt;
|Greeting, ''see'' hello, Peter
|Křížový odkaz podpoložky
|-
|&lt;syntaxhighlight lang=&quot;Latex&quot; inline&gt;\index{Jen|seealso{Jenny}}&lt;/syntaxhighlight&gt;
|Jen, ''see also'' Jenny
|Jiný způsob křížového odkazu
|}

== Překlad rejstříku ==
Při překladu zdrojového souboru (např. &lt;code&gt;soubor.tex&lt;/code&gt;) LaTeXem zapisují příkazy &lt;syntaxhighlight lang=&quot;Latex&quot; inline&gt;\index&lt;/syntaxhighlight&gt; všechny výrazy patřící do rejstříku do souboru s koncovkou &lt;code&gt;.idx&lt;/code&gt; (např. &lt;code&gt;soubor.idx&lt;/code&gt;) . Je-li tento soubor zpracován programem &lt;code&gt;makeindex&lt;/code&gt; volaným typicky
  makeindex ''soubor''
je vytvořen soubor s koncovkou &lt;code&gt;.ind&lt;/code&gt; (např. &lt;code&gt;soubor.ind&lt;/code&gt;). Při následném překladu dokumentu LaTeXem bude obsah tohoto souboru použit pro vytvoření rejstříku ve výsledném dokumentu.

[[Kategorie:LaTeX]]</text>
      <sha1>lqy9bte11n76w69qk21yjb0oui3tpku</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>LaTeX/Literatura</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8199</id>
    <revision>
      <id>41197</id>
      <parentid>39681</parentid>
      <timestamp>2020-03-14T10:12:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>+jeden internetový zdroj</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="658" xml:space="preserve">== Elektronické zdroje ==
* Seriál ''[https://www.root.cz/serialy/jak-na-latex/ Jak na LaTeX]'' na serveru root.cz

== Tištěná literatura v češtině ==

* {{Citace monografie
 | příjmení = Rybička
 | jméno = Jiří
 | rok = 2003
 | titul = LaTeX pro začátečníky
 | vydavatel = Konvoj
 | místo = 
 | stránky = 
 | poznámka = 
 | isbn = 80-7302-049-1
}}

* {{Citace monografie
 | příjmení = Kopka
 | jméno = Helmut
 | příjmení2 = Daly
 | jméno2 = Patrick W.
 | rok = 2004
 | titul = LaTeX - kompletní průvodce
 | vydavatel = Computer Press
 | místo = 
 | stránky = 
 | poznámka = 
 | isbn = 80-722-6973-9
}}

[[Kategorie:LaTeX]]</text>
      <sha1>mz4vmg3w6j97pdeanfmfluzcqfllm12</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>LaTeX/Poznámky pod čarou a na okraji</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8200</id>
    <revision>
      <id>40449</id>
      <parentid>39686</parentid>
      <timestamp>2019-08-25T18:55:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1039" xml:space="preserve">== Poznámky pod čarou ==
[[Soubor:LaTeX-footnote.png|náhled|Výsledek příkazu:&lt;br/&gt; &lt;syntaxhighlight lang=&quot;Latex&quot; inline&gt;Creating a footnote is easy.\footnote{An example footnote.}&lt;/syntaxhighlight&gt;]]
K vkládání číslovaných poznámek pod čarou slouží jednoduchý příkaz &lt;syntaxhighlight lang=&quot;Latex&quot; inline&gt;\footnote{text poznámky}&lt;/syntaxhighlight&gt;. Zdrojový kód
{{Kód|jazyk=latex|kód=
Creating a footnote is easy.\footnote{An example footnote.}
}}
vytvoří na patřičném místě malé číslo a pod čarou na konci stránky pak pod stejným číslem patřičný text:

== Poznámky na okraji ==
Základním příkazem pro poznámky na okraji je &lt;syntaxhighlight lang=&quot;Latex&quot; inline&gt;\marginpar{text poznámky}&lt;/syntaxhighlight&gt;. Při jednostranném rozvržení vkládá poznámku na pravý okraj, při oboustranném na vnější okraj. Pro vložení na druhý než přednastavený okraj slouží příkaz &lt;syntaxhighlight lang=&quot;Latex&quot; inline&gt;\reversemarginpar{text poznámky}&lt;/syntaxhighlight&gt;

[[Kategorie:LaTeX]]</text>
      <sha1>6jml3a444oy5i3pyzkqxacmc3t1fb0u</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U kamenného zvonu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8201</id>
    <revision>
      <id>40404</id>
      <parentid>39700</parentid>
      <timestamp>2019-08-25T18:52:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="129" xml:space="preserve">[[Soubor:Maison à la cloche en pierre Prague.JPG|střed|500px|U kamenného zvonu]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>89nnixyluphr5pctgyrwrqnuwn7fb8p</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/II. Nové Město/U Panny Marie Hromničné</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8202</id>
    <revision>
      <id>40405</id>
      <parentid>39701</parentid>
      <timestamp>2019-08-25T18:53:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="135" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha Nove Mesto Spalena 41 P Marie.jpg|střed|500px|U Panny Marie Hromničné]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>4d8mgfxprkpg65eu6bl25hgniczxh52</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/II. Nové Město/U zlatého slunce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8203</id>
    <revision>
      <id>39702</id>
      <timestamp>2019-06-14T12:04:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JiriMatejicek</username>
        <id>4254</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „[[Soubor:Měšťanský dům U zlatého slunce (Nové Město) Na Poříčí 22 (3).jpg|střed|500px|U zlatého slunce]]  Kategorie:Domovní znamení star…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="164" xml:space="preserve">[[Soubor:Měšťanský dům U zlatého slunce (Nové Město) Na Poříčí 22 (3).jpg|střed|500px|U zlatého slunce]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>2dppl7ogjqx1m48a3sc1aakhpkye1vq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>LaTeX/Hypertextové odkazy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8204</id>
    <revision>
      <id>39723</id>
      <timestamp>2019-06-17T03:58:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>začátek</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="902" xml:space="preserve">Pro vytváření hypertextových odkazů ve vytvářených souborech typu PDF slouží balíček &lt;code&gt;hyperref&lt;/code&gt;. Chceme-li jej použít, pak jej musíme standardně zahrnout v [[../Kostra dokumentu|preambuli]] příkazem
{{Kód|jazyk=latex|kód=
\usepackage{hyperref}
}}

== Příkazy ==
=== \url ===
Základním příkazem je &lt;syntaxhighlight lang=&quot;Latex&quot; inline&gt;\url{hodnota url}&lt;/syntaxhighlight&gt; jednak vytiskne do dokumentu zadané URL v neproporcionálním písmu, jednak v PDF výstupu bude uživatel mít možnost na toto vypsané URL kliknout a tím jej předat k otevření webovému prohlížeči.

=== \href ===
Příkaz &lt;syntaxhighlight lang=&quot;Latex&quot; inline&gt;\href{hodnota url}{text k zobrazení}&lt;/syntaxhighlight&gt; jednak vytiskne zadaný text, ale na ten bude moci uživatel v PDF výstupu kliknout a předat tak webovému prohlížeči k otevření zadané URL.

[[Kategorie:LaTeX]]</text>
      <sha1>kjfucyz74ur8aut0gkd7qfm9ymil0dr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/V. Josefov</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8207</id>
    <revision>
      <id>39752</id>
      <timestamp>2019-06-19T13:17:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JiriMatejicek</username>
        <id>4254</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „== V. Josefov == * [[/U dvou Malorusek/]] * [[/U tří mušketýrů/]]  [[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="116" xml:space="preserve">== V. Josefov ==
* [[/U dvou Malorusek/]]
* [[/U tří mušketýrů/]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>c6pbco6p8chn1ojkifqb29jayuu5p1c</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/V. Josefov/U dvou Malorusek</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8208</id>
    <revision>
      <id>39754</id>
      <parentid>39753</parentid>
      <timestamp>2019-06-19T13:19:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JiriMatejicek</username>
        <id>4254</id>
      </contributor>
      <minor />
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="116" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha Josefov Siroka 13 e.jpg|střed|300px|U dvou Malorusek]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>noxv9i5sk5hm37pvyufuq0zd9aewnbi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/V. Josefov/U tří mušketýrů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8209</id>
    <revision>
      <id>39755</id>
      <timestamp>2019-06-19T13:25:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JiriMatejicek</username>
        <id>4254</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „[[Soubor:Praha Josefov Siroka 15 c.jpg|střed|500px|U tří mušketýrů]] [[Soubor:Praha Josefov Siroka 15 g.jpg|střed|300px|U tří mušketýrů]] Sou…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="270" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha Josefov Siroka 15 c.jpg|střed|500px|U tří mušketýrů]]
[[Soubor:Praha Josefov Siroka 15 g.jpg|střed|300px|U tří mušketýrů]]
[[Soubor:Praha Josefov Siroka 15 h.jpg|střed|300px|U tří mušketýrů]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>7lwxrzc127u6u2h0a0gjy6zmbiex9fr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>LaTeX/Vlastní příkazy a prostředí</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8210</id>
    <revision>
      <id>40450</id>
      <parentid>39779</parentid>
      <timestamp>2019-08-25T18:55:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>1551</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3112" xml:space="preserve">== Vlastní příkazy ==
K vytvoření vlastního příkazu slouží v LaTeXu příkaz

{{Kód|jazyk=latex|kód=
\newcommand{\jméno}[počet]{definice}
}}

Ten má dva povinné parametry, ''jméno'' nového příkazu a jeho ''definici''. Nepovinný parametr ''počet'' udává počet parametrů příkazů a není-li uveden, pak LaTeX předpokládá, že příkaz parametry nemá. Počet parametrů příkazu je pevně dán při jeho vytvoření a může být od 0 do 9 a v samotné definici je jejich použití vyznačeno znakem ''#'' a číslem, tedy ''#1'' až ''#9''.

Příklad nového příkazu bez parametrů:
{{Kód|jazyk=latex|kód=
\newcommand{\vyrobek}{Patentní vyhledávač typografických nešvarů}
Děkujeme, že jste si zakoupili náš \vyrobek. Aby \vyrobek dobře fungoval, před použitím si přečtěte tento návod. \vyrobek je ...
}}

Výsledný text bude:

&lt;cite&gt;Děkujeme, že jste si zakoupili náš Patentní vyhledávač typografických nešvarů. Aby Patentní vyhledávač typografických nešvarů dobře fungoval, před použitím si přečtěte tento návod. Patentní vyhledávač typografických nešvarů je ... &lt;/cite&gt;

Příklad nového příkazu s dvěma parametry:
{{Kód|jazyk=latex|kód=
\newcommand{\paragrafu}[2]{paragrafu č. #1 zákona č. #2 Atlantské republiky}
S přihlédnutím k \paragrafu{13}{723} a na základě něj také k \paragrafu{17}{354} je jasné, že ...
}}

Výsledný text bude:

&lt;cite&gt;S přihlédnutím k paragrafu č. 13 zákona č. 723 Atlantské republiky a na základě něj také k paragrafu č. 17 zákona č. 354 Atlantské republiky je jasné, že ...&lt;/cite&gt;

== Vlastní prostředí ==
K vytváření vlastního prostředí slouží příkaz
{{Kód|jazyk=latex|kód=
\newenvironment{jméno}[počet][přednastaveno]{začátek}{konec}
}}

Povinný parametr jméno udává, co budeme obsahem příkazů &lt;syntaxhighlight lang=&quot;Latex&quot; inline&gt;\begin{jméno}&lt;/syntaxhighlight&gt; a &lt;syntaxhighlight lang=&quot;Latex&quot; inline&gt;\end{jméno}&lt;/syntaxhighlight&gt; kterými budeme prostředí ohraničovat. Zároveň v místě vložení prvního z příkazů dojde k vložení a zpracování obsahu parametru ''začátek'' a v místě druhého k vložení a zpracování parametru ''konec''. Parametr ''počet'' udává počet možných parametrů k uvozujícímu příkazu &lt;syntaxhighlight lang=&quot;Latex&quot; inline&gt;\begin{jméno}&lt;/syntaxhighlight&gt;, podobně jako u příkazu &lt;syntaxhighlight lang=&quot;Latex&quot; inline&gt;\newcommand&lt;/syntaxhighlight&gt;. Je-li využit i parametr ''přednastaveno'', pak je u příkazu &lt;syntaxhighlight lang=&quot;Latex&quot; inline&gt;\begin{jméno}&lt;/syntaxhighlight&gt; uvedení prvního z parametrů nepovinné a je zadáván do hranatých závorek. Pokud není uveden, je použita hodnota z ''přednastaveno''.

Následující příklad
{{kód|jazyk=latex|kód=
\newenvironment{king}
{ \rule{1ex}{1ex}\hspace{\stretch{1}&lt;!----&gt;} }
{ \hspace{\stretch{1}&lt;!----&gt;}\rule{1ex}{1ex} }

\begin{king}
My humble subjects \ldots
\end{king}
}}
[[Soubor:Latex example newenvironment.png|náhled|Výsledek příkladu]]
bude mít podobu dle obrázku.

[[Kategorie:LaTeX]]</text>
      <sha1>mt8aawo1mmplyvica3zrbenkh2yq53p</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/II. Nové Město/U města Vídně (U bílého lva)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8211</id>
    <revision>
      <id>39771</id>
      <timestamp>2019-06-20T12:25:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JiriMatejicek</username>
        <id>4254</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „[[Soubor:Praha Nove Mesto Hybernska 6 Hotel Meteor Plaza detail b.jpg|střed|500px|U města Vídně (U bílého lva)]]  Kategorie:Domovní znamení star…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="164" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha Nove Mesto Hybernska 6 Hotel Meteor Plaza detail b.jpg|střed|500px|U města Vídně (U bílého lva)]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>90v7l6k2oi6c73tczs1k0gb09f3pfi5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>LaTeX/O této wikiknize</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8212</id>
    <revision>
      <id>39795</id>
      <timestamp>2019-06-22T10:27:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „Tato kniha vzniká z velké části inspirací a překladem knihy ''[[:en:LaTeX|LaTeX]]'' na anglickojazyčných wikiknihách. Na českých wikiknihách js…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="313" xml:space="preserve">Tato kniha vzniká z velké části inspirací a překladem knihy ''[[:en:LaTeX|LaTeX]]'' na anglickojazyčných wikiknihách. Na českých wikiknihách jsou proto jednotlivé podstránky propojeny mezijazykovými odkazy do anglických wikiknih, kde lze plně dohledat všechny tamní autory.

[[Kategorie:LaTeX]]</text>
      <sha1>dbvnjs58u16ayyzd9lu1deyinh0c7f5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Okresní hospodářské družstvo</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8213</id>
    <revision>
      <id>45739</id>
      <parentid>42790</parentid>
      <timestamp>2022-04-28T13:07:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link; oprava textu odkazu; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="22758" xml:space="preserve">Ústřední svaz českých hospodářských společenstev v Československé republice se sídlem v Brně byl založen v roce 1918 (dříve r. 1899 Ústřední svaz českých hospodářských společenstev v Markrabství Moravském Brno). V roce 1920 zřídilo pražské ústředí [[w:Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu]] v Praze «Oddělení pro Moravu», jehož úpravou byl pověřen dosavadní důvěrník okresní organizace strany v Moravských Budějovicích a člen říšského zastupitelstva strany profesor Emil Dvořák. Veškerá agenda z Brna byla převedena do Prahy. V roce 1927 se v Brně v rámci Republikánské strany ze zaměstnanců v moravských družstvech ustanovilo Zemské sdružení úředníků a zaměstnanců.

Okresní hospodářské družstvo [[w:Moravské Budějovice|Moravských Budějovicích]] (viz družstevnictví) vzniklo v roce 1920 z popudu tamních agrárníků (Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu) a stalo se subkomisionářem „Obilního ústavu”. Z úsporných režijních důvodů byla některá hospodářská družstva postupně [[w:Fúze (obchod)|fúzována]] (například Hospodářské družstvo v Jaroměřicích převzalo Hospodářské družstvo v Hrotovicích).&lt;ref&gt;Dále Hospodářské družstvo v Jevíčku převzalo Hospodářské družstvo v Trnávce a Rolnické družstvo v Boskovicích, Hospodářské družstvo v Kroměříži převzalo Hospodářské družstvo v Hulíně, Hospodářské družstvo ve Slavkově převzalo Hospod. družstvo v Brně, Hosp. družstvo v Zábřeze převzalo Hosp. družstvo v Postřelmově.&lt;/ref&gt; V některých případech nebyla provedena fúze, ale dvě nebo více družstev bylo podřízeno společnému obchodnímu vedení. Společné obchodní vedení mělo od roku 1924 Hospodářské nákupní a prodejní družstvo v Telči pro hospodářská družstva v [[w:Dačice|Dačicích]], [[w:Třešť|Třešti]], [[w:Luka nad Jihlavou|Lukách]], [[w:Jaroměřice nad Rokytnou|Jaroměřicích]] a [[w:Moravské Budějovice|M. Budějovicích]].&lt;ref&gt;Dále se obchodně sloučilo Hospodářské družstvo v Mor. Krumlově s Hospodářským družstvem v Ivančicích.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 03.11.1927, 22(260). s. 7.&lt;/ref&gt;

V roce 1924 byla v Telči nákladem 110 000 Kč otevřena obilní čistící stanice a v Mor. Budějovicích nákladem 430 000 Kč nové obilní skladiště s čisticí stanicí.&lt;ref&gt;Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 08.11.1924, 19(262). s. 9.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 18.12.1925, 20(294). s. 9-10.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 10.12.1926, 21(290). s. 9-10.&lt;/ref&gt; V Jemnici proběhlo slavnostní předání obilního skladiště s čistící stanicí 22. května 1927. Skladiště se nacházelo na kolejích dráhy téměř u samého nádraží a jeho plány vyhotovil jemnický architekt Josef Hrůza.&lt;ref&gt;Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 26.05.1927, 22(124). s. 7.&lt;/ref&gt; Po pěti letech se hospodářské družstvo v Moravských Budějovicích osamostatnilo&lt;ref&gt;Svobodné noviny: List Sdružení kulturních organisací. Praha: Orbis, 22.7.1947, 3(169), s. 7.&lt;/ref&gt; a v roce 1935 sloučilo s Hospodářským družstvem v Grešlovém Mýtě, kde následně vznikla jeho filiálka.&lt;ref&gt;Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 09.11.1935, 30(261). s. 8: Sloučení hospodářských družstev.&lt;/ref&gt;

V roce 1936 hospodářské družstvo v M. Budějovicích postavilo na počest zemřelého agrárnického poslance [[w:František Staněk|Františka Staňka]] nové osmipatrové obilní silo a při silnici „Dům zemědělské osvěty”. Slavnostní otevření proběhlo 11. října 1936. V domě osvěty byla tehdy zřízena hospodářská záložna, místnost pro odbornou knihovnu, archiv, místnost pro hospodářský spolek a zemědělskou poradnu, spolková místnost pro menší porady a cvičná kuchyně pro kurzy. Jedno patro obilního sila pojalo 300 vagonů obilí.&lt;ref&gt;Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 16.07.1936, 31(164). s. 5.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Slovo národa: orgán československé strany národně-socialistické. V Brně: Přípravný výbor československé strany národně-socialistické, 03.06.1947, 3(128). s. 6.&lt;/ref&gt; Dne 25. října 1936 otevřelo také Hospodářské družstvo v Telči své nové obilní skladiště, na kterém současně odhalilo pamětní desku zesnulému poslanci Františku Staňkovi.&lt;ref&gt;Slavnost byla velkou manifestací celého kraje a zúčastnili se jí též ministr zemědělství dr. J. Zadina; který učinil na manifestaci projev. Slavnostním řečníkem byl též předseda Ústředního svazu Fr. Wenzl a při odhalení pamětní desky promluvil přís. V. Stoupal. Kromě toho učinili projevy parlamentní zástupci republikánské strany, zástupce Družstevní rady mladých a jiní. Současně byla v Telči uspořádána též výstavka památek na dr. Františka Staňka, družstevní výstavka. Na desce se nacházela posmrtná maska dr. Frant. Staňka a tento nápis: Poslanec, rolník, ministr. Předseda svazu poslanců, za války světové. — Ministr veřejných prací, pošt a telegrafů, zemědělství. — Předseda posl. sněmovny RÚS. — * 14. XI. 1867. † 19. VI. 1936. Praha. — Spolutvůrce svobody národa ve chvíli dějinné. — Obránce odkazu Kozinova, — Sedlák demokrat, — Vůdce statečný, — Věrný syn české půdy. In: Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 22.10.1936, 31(246). s. 5.&lt;/ref&gt;

V květnu 1939 proběhlo sloučení Ústředního svazu českých hospodářských družstev v Brně (tzv. Brnosvazu) a Ústřední Jednoty českých hospodářských společenstev úvěrních v Brně v jedno ústředí '''Moravská jednota záložen, raiffeisenek a družstev, zapsané společenstvo s ručením obmezeným v Brně''', zrovna tak se sloučilo Obchodního ústředí hospodářských družstev Moragra a s Jednotou hospodářských družstev v jednu instituci '''»Moragro«, jednota hospodářských družstev v Brně, zapsané společenstvo s ručením obmezeným'''.&lt;ref&gt;Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 24.06.1939, 34(146). s. 9.&lt;/ref&gt; V říjnu 1939 se na Moravě přistoupilo k přičlenění skladištních a výrobních družstev k Moravské jednotě všude tam, kde v místě působily dvě samostatná družstva (anebo jejich pobočky). V okresech a krajích, kde se křížily obvody příbuzných družstev, z nichž však každé mělo sídlo v jiném místě a z nichž jedno bylo přičleněno k Brnosvazu, kdežto druhé k Ústřední jednotě, měla zůstat zachována obě družstva, ale s tím, že dojde k účelné úpravě jejich obvodů. Zároveň s prováděním slučování hospodářských družstev skladištních a výrobních připravovala Moravská jednota záložen, raiffeisenek a družstev i slučování členských záložen a Raiffeisenek (Kampeliček).

V lednu 1944 byla pro plnění dodávkové povinnosti ovčí vlny pro rok 1943/44 u hospodářského družstva v Moravských Budějovicích zřízena sběrna vlny (další Frýdek, Nové Město na Moravě, Přerov, Telč, Tišnov u Brna, Třebíč-Podklášteří, Uherský Brod, Valašské Meziříčí (Zemědělské družstvo), Veselí n. Moravou, Vsetín (Moravská zemědělská prodejna), Zlín.&lt;ref&gt;Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 08.01.1944, 39(6). s. 5.&lt;/ref&gt;

== Sídlo a úřadovna JSČZ ==
Okresní hospodářské družstvo v Moravských Budějovicích (po zrušení agrárnické strany) bylo 25. května 1946 předáno do národní správy: lidovec Josef Černohous, mlynář a rolník v Mor. Budějovicích, národní socialista Josef Smýkal, statkář na zbytkovém statku v Mešovicích (Nový dvůr), komunista Josef Konvalina, malorolník z Blížkovic, sociální demokrat Adolf Lojda, náměstek ředitele Okresní nemocenské pojišťovny v Mor. Budějovicích a František Klimeš, ředitel Okresního hospodářského družstva v Mor. Budějovicích.&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 2.6.1946, 2(22). s. 4.&lt;/ref&gt; Areál hospodářského družstva se stal v podstatě hlavním sídlem JSČZ a celý majetek využíval. V čele družstva stál nejprve předseda soudruh František Klimeš, disponent Lad. Klička a pětičlenná závodní rada za předsednictví soudruha Karla Vedry. V létě 1947 se stal předsedou družstva v národní správě hraničářský pracovník Josef Smýkal z Nového dvora u Mešovic.&lt;ref&gt;Slovo národa: orgán československé strany národně-socialistické. V Brně: Přípravný výbor československé strany národně-socialistické, 03.06.1947, 3(128). s. 6. &lt;/ref&gt;

Vedle administrativní budovy s přednáškovým sálem (bývalý dům osvěty), kde si JSČZ zřídil okresní úřadovnu, postupně [[w:Jednotný svaz českých zemědělců|Jednotný svaz českých zemědělců (JSČZ)]] v družstvu vybudoval oddělení železa a hospodářských strojů, oddělení pro zpeněžování živočišné produkce, oddělení olejů a pohonných látek, oddělení pro osev a sadbu, oddělení paliva, krmiv a zboží. Od podzimu 1946 disponoval strojní stanicí, vybavenou šesti traktory, šesti samovazači, příslušným orným nářadím. Ke strojní stanici patřila montážní dílna a opravna traktorů a hospodářských strojů, skladiště hospodářských strojů a nářadí, podzemní uložiště pohonných látek. Ústředí JSČZ v M. Buděojovicích a jeho pobočka v Jemnici vlastnily pět nákladních vozů. Jemnická filiálka okr. hosp. družstva vystavěla v roce 1947 jednopatrové kancelářské budovy a garáže pro zřízení jemnické traktorové stanice, v roce 1948 počítala s vybudováním železobetonové sýpky a železniční vlečky.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 05.03.1948, 3(10). s. 6.&lt;/ref&gt;

Filiálky družstva se nacházely v Jemnici, Třebelovicích, Grešlově Mýtě, Želetavě a Budči; družstvo provozovalo 15 sýpek vlastních (Moravské Budějovice 4, Grešlové Mýto 2, Nové Sýrovice 1, Třebelovice 2, Jemnice 2, Budeč 2, Vysočany 1 a Radotice 1) a vedle toho pronajaté sýpky v Hostimi, Blížkovicích, Ctidružicích, Lesonicích, Budkově, Oponešicích, Kdousově, Vysočanech, Slavíkovicích a konfiskovaná německá obilná skladiště v Korolupech, Vratěníně a Dešné (dříve v majetku Raiffeisenky). Družstvo čítalo přes 2 000 členů, mělo roční obrat více jak 500000 Kčs a tržbu 82 000 Kčs.&lt;ref&gt;Národní obroda: ústřední orgán Československé strany lidové. V Brně: Československá strana lidová, 09.04.1947, 3(83). s. 4.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Rovnost: list sociálních demokratů českých. Brno: J. Opletal, 2.2.1947, 63(28). s. 11.&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| ''Velikým dobrodiním pro přespolní zaměstnance, kteří tvoří většinu osazenstva, bylo zřízení závodní kuchyně, kde se nestravují jen zaměstnanci družstva, ale i značná část pracovníků jiných závodů. Všichni jsou spokojeni. Pro účely osvětové postavilo družstvo osvětový dům s prostorným přednáškovým sálem pro 300 osob. Budou-li okolnosti jen poněkud příznivé, pomýšlí vedení družstva obnovit cvičnou kuchyni pro kursy vaření a zavařování, která byla za okupace uzavřena. V dohodě a za spolupráce s moravskobudějovickým MNV připravuje se projekt moderních oblastních jatek a chladíren. Během dvouletky se vybuduje čistírna obilí v Moravských Budějovicích a Jemnici, kde je též projektováno nové skladiště přibližně na 200 vagonů. Okresní hospodářské družstvo má v podniku pět nákladních vozů.'' (Rovnost, 2.2.1947)&lt;ref&gt;Rovnost: list sociálních demokratů českých. Brno: J. Opletal, 2.2.1947, 63(28). s. 11. &lt;/ref&gt;
|}

=== Strojní traktorová stanice ===
Konfiskovaný majetek velkostatků na moravsko-budějovickém okrese obdržela v srpnu 1946 okresní Strojní traktorová stanice v Mor. Budějovicích, která některé stroje rozprodávala mezi zřizovaná strojní družstva na okrese. Po stanovení částky za stroje nastalo mezi příslušníky družstev rozladění, jelikož stanovené částky byly pro mnohá strojní družstva neúnosné. Některé stroje v době žní úplně zklamaly a potřebovaly generální opravu.&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 11.8.1946, 2(32). s. 2.&lt;/ref&gt; V tomto období bylo založeno i strojní družstvo v Korolupech.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''''Jak takové strojní družstvo založiti?''' Předseda JSČZ po dohodě s předsedou MNV svolá veřejnou schůzi zemědělců za účelem založení strojního družstva. Po zahájení schůze nechá od přítomných podepsati listinu přítomných a některý ze zemědělců přednese přednášku o účelu strojních družstev. Poté podepíší přítomní, kteří chtějí vstoupiti za členy družstva, hromadnou členskou přihlášku. Přihlášení stávají se podepsáním hromadné přihlášky členy družstva, sami si zvolí ze svého středu představenstvo a dozorčí radu, o čemž nutno sepsati protokol. Zvolení členové představenstva a dozorčí rady zvolí si ze svého středu funkcionáře, předsedu, jednatele, pokladníka apod. I o tomto musí býti pochopitelně sepsán protokol. Opisy protokolů zašlou zemědělci a takto již členové strojního družstva, okresní radě družstev a přiloží hromadnou členskou přihlášku. Okresní rada družstev zařídí již u Svazu zemědělských družstev v Brně svolení k založení družstva, zápis do družstevního rejstříku krajského soudu a další. Podrobné pokyny, stanovy strojních družstev, vzorce zápisů, protokolů o ustavující schůzi a ostatní potřebné pokyny obdrží zemědělci u příslušných okresních úřadoven Jednotného svazu českých zemědělců.''&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 15.12.1946, 2(50). s. 2.&lt;/ref&gt; 
|}

Zbytek konfiskovaných strojů Strojní traktorová stanice pronajímala na základě písemné žádosti. Cena za orbu se u zapůjčených traktorů odvíjela od odpracovaných hodin. U středních traktorů s výkonem 1,5 měřice za hodinu činila hodinová sazba 119 Kčs, u traktoru „[[w:Lanz Bulldog|Buldog]]” 112 Kčs. Za jednu zoranou měřici zaplatili zemědělci v průměru 75-80 Kčs.&lt;ref&gt;Naše pravda, Orgán krajského vedení KSČ, 24.10.1946, č. 246, s. 3&lt;/ref&gt; Zakládání strojních družstev v obcích bylo vlastně nutností. Drobní zemědělci si tak svépomocí vypomohli v nedostatku pracovních sil a zemědělských strojů. Dalším důvodem bylo upřednostnění strojních družstev v přídělovém systému hospodářských strojů. Strojní družstvo při žádosti o přiděl strojů obdrželo totiž odběrní list s přednostním pořadím a pokud si objednalo samovazač, obilní žací stroj a jiné stroje, mělo takto naději, že je obdrží do příštích žňových prací v roce 1947. Ministerstvo zemědělství vydalo několik příruček, jež obsahovaly stručné pokyny pro používání a obsluhu zemědělských traktorů všeho druhu, hlavně pro stroje dodané z pomocné akce UNRRA. Příručky byly vydávány v kapesním formátu, aby je řidiči mohli mít neustále u sebe.&lt;ref&gt;Naše pravda. Orgán krajského vedení KSČ. ISSN: 1803-3547. Národní archiv, 28.11.1946, č. 27, s. 3&lt;/ref&gt;

=== Městská jatka v Jemnici ===
Se zavedením řízeného hospodářství v období Protektorátu Čechy a Morava byla zřízena rozdělovna porážkového dobytka v Jaroměřicích nad Rokytnou a správce moravskobudějovické rozdělovny dojížděl v určité dny pro maso do Jaroměřic. V poválečném období začaly Moravské Budějovice usilovat o vlastní oblastní jatky, jejichž výstavbu zařadily do období první dvouletky. Město udávalo, že je postaví v místě u nádraží a dobuduje k nim vlečku. Nová velká jatka v nákladu 15-18 milionů Kčs měla sloužit pro porážku dobytka ze všech okolních okresů, čímž by odpadla doprava živého dobytka na vzdálená jatka do Brna a Ostravy.&lt;ref&gt;Národní obroda: ústřední orgán Československé strany lidové. V Brně: Československá strana lidová, 21.02.1947, 3(Zemědělské vydání č. 44 (7)). s. 6.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 28.02.1947, 2(9). s. 2.&lt;/ref&gt; V dubnu roku 1947 MNV v Moravských Budějovicích uvedl: „Jenomže z jiné strany konají se již horlivé kroky celý plán zmařit, a to kroky nikoli bezvýznamné.”&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 11.04.1947, 2(15). s. 6.&lt;/ref&gt; O rozdělovnu žádalo také město Jaroměřice nad Rokytnou:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| ''Jaroměřice n. R. spolu s 13 přifařenými obcemi žádají Svaz pro dobytek, maso a tuky, aby v Jaroměřicích n. R. byla zřízena rozdělovna porážkového dobytka. Pro kladné vyřízení žádosti mluví tato fakta: V Jaroměřicích n. R. je pět řezníků a všichni mají vybavené jatky i chladírenská zařízení. Dojíždění pro maso do Mor. Budějovic znamená pro řezníky ztrátu dvou pracovních dnů v týdnu, protože se zde jedná o vzdálenost 8-14 km. Kromě toho v parných dnech se při dopravě na takovou vzdálenost maso znehodnocuje. Zemědělcům Jaroměřicka by také daleko lépe vyhovovala rozdělovna v Jaroměřicích n. R., protože dopravováním dobytka do Mor. Budějovic ztrácejí mnoho času, s kterým při dnešním nedostatku pracovních se musí úzkostlivě šetřit.'' (Stráž na Dyji, 21.02.1947)&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 21.02.1947, 2(8). s. 2.&lt;/ref&gt;
|}

Další jatka se nacházela v Jemnici. Už na podzim roku 1946 konstatovalo město Jemnice, že dosavadní městské jatky nevyhovují a že město uvažuje o vybudování nových, též chladíren a konzerváren masných výrobků.&lt;ref&gt;Slovo národa: orgán československé strany národně-socialistické. V Brně: Přípravný výbor československé strany národně-socialistické, 08.11.1946, 2(258). s. 8.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Ustavující schůze obecní rady v Jemnici, pátek večer dne 4. prosince 1931: Po zahájení schůze p. starostou E. Přívětivým byl vzat na vědomí zápis o poslední schůzi staré obecní rady a vyslechnuta zpráva o způsobu, jak se koná volba členů finanční komise. Při volbě komise vodárenské nedošlo pro jistou vzájemnou nedůvěru stran k sjednocení v počtu členů této komise a proto bylo usneseno, aby tato komise byla volena v počtu deseti členů jako obecní rada přímo zastupitelstvem podle zásady poměrného zastoupení. Stejně tak to dopadlo i při volbě komise stavební a proto bude provedena volba obou těchto komisí až ve schůzi obecního zastupitelstva dne 7. prosince večer. Pokud jde o jednotlivé '''referáty''' byly tyto přiděleny takto: '''městské sady a lesík''' p. Raimund Koczirz, nám. st. (lid.), '''obecní býčinec, kanec atd. a polní cesty''' p. Frant. Kuchař, rol. syn (lid.), '''trhy''' p. Antonín Křivánek, trafikant (lid.), '''jatky''' p. Jan Wágner, řezník (nár. dem.), '''obecní pozemky''' p. Ludvík Kohn, velkostatkář (rep.), '''lomy''' p. ]an Máca, dělník (soc. dem.), '''obecní budovy a studny''' p. Fr. ]elínek, zedník (kom.) '''Policejní referát''' byl přidělen devíti hlasy z desíti p. Janu Nevěčnému II. nám. st., ale ten volbu nepřijal a proto bude rozhodnuto o přidělení tohoto referátu až na schůzi zastupitelstva. Konečně byl podán návrh, aby bylo opětně požádáno ministerstvo sociální péče o další příspěvek na nouzové práce a příští stavební komise má sestaviti program prací, kterým bude tato žádost podložena.&lt;/ref&gt; Ke stejnému závěru dospěla na podzim 1947 revize veterinárního oddělení ZNV v Brně, která konstatovala, že městská jatka v Jemnici vykazují závažné nedostatky: chyběla odvěšovna masa a chladírna masa k nucenému výseku, šatna a umývárna pro zaměstnance, kancelář pro zvěrolékaře, která by současně sloužila jako laboratoř pro práci s infekčním materiálem, scházelo nutné vydláždění dvora a nevyhovoval ani byt jateckého.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 28.11.1947, 2(47). s. 3.&lt;/ref&gt; V roce 1947 bylo na jatkách poraženo 781 vepřů, 512 kusů hovězího dobytka, 332 telat, 213 selat, 89 ovcí a 34 koní.&lt;ref&gt;Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 16.01.1948, 4(3). s. [5].&lt;/ref&gt; V dubnu 1948 město zakoupilo u firmy «[[w:Lužec nad Vltavou|Bratři Horákové, výroba chladících strojů]]» jeden chladící box za 50 000 Kčs a rekonstrukci jatek, na kterou MNV vyčlenil 450 000 Kčs, zařadil do rozpočtu na rok 1949. Nové dobytčí tržiště smělo město na základě povolení ONV v M. Budějovicích používat do konce roku 1952 jako provizorní.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 02.04.1948, 3(14). s. 2.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 07.05.1948, 3(19). s. 3.&lt;/ref&gt;

== Odkazy ==

=== Reference ===
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>jlb9vda9oarltvtycwv3e6cpox4doil</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Mlékárna Zemědělské družiny</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8214</id>
    <revision>
      <id>44202</id>
      <parentid>44195</parentid>
      <timestamp>2021-06-08T19:16:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka Lyalikoff</username>
        <id>4811</id>
      </contributor>
      <comment>/* Mlékárna a drůbežárna po roce 1948 */ citace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="24269" xml:space="preserve">Areál lidovecké Zemědělské družiny v Mor. Budějovicích se nalézal nedaleko nádraží (nyní ul. Chelčického). Lidové straně se podařilo v roce 1935 vybudovat za finanční pomoci Jednoty hospodářských družstev v Brně a Ústřední jednoty českých hospodářských společenstev úvěrních v Brně družstevní obilní silo pro výkup. V témže roce bylo vybudováno lidovecké obilní silo Zemědělské družiny v Jemnici.&lt;ref&gt;Stráž: orgán strany katolické národní na Západní Moravě. V Brně: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebické, 5.9.1935, 37(34). s. 4.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Stráž: orgán strany katolické národní na Západní Moravě. V Brně: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebické, 22.8.1935, 37(32). s. 4. &lt;/ref&gt; V roce 1937 se Zemědělská družina v M. Budějovicích stala komisionářem Čs. obilní společnosti a začala ve svých skladech vykupovat obilí a dodávat hnojiva, krmiva, uhlí a další hospodářské potřeby pro obce: Mor. Budějovice, Jaroměřice n. R., Blížkovice, Třebelovice, Jemnice, Dačice, Telč, Maršov, Třešť, Luka, Kamenice, Jihlava, Nová Říše, Stará Říše, Budeč, Želetava, Krásonice, Grešlové Mýto, Batelov, Stonařov, Studená, Brtnice, Jamné.&lt;ref&gt;Stráž Západomoravská: týdeník čsl. strany lidové pro kraj jihlavský. Třebíč: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebické, 17.2.1938, 40(7). s. 7.&lt;/ref&gt;

Kancelář Obilní společnosti Zemědělská Družina v M. Budějovicích se nacházela v hostinci Fr. Sedláčka naproti obilnímu skladišti, kde podával potřebné informace skladník p. Alois Matlocha. Zemědělci organizovaní v lidové straně se měli obracet s prodejem obilí určenému pro výkup či jiným příležitostným nákupem výhradně na své vlastní hospodářské podniky pod heslem „Svůj k svému!”.&lt;ref&gt;Stráž: orgán strany katolické národní na Západní Moravě. V Brně: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebické, 5.9.1935, 37(34). s. 4.&lt;/ref&gt; V témže roce Zemědělská družina započala s výstavbou družstevní mlékárny, kterou na jaře 1939 plně dokončila.&lt;ref&gt;Stráž Západomoravská: týdeník čsl. strany lidové pro kraj jihlavský. Třebíč: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebícké, 17.2.1938, 40(7). s. [4].&lt;/ref&gt; Stavbu prováděl projektant a stavitel Josef Nejez z Moravských Budějovic, který se podílel též na stavbě a projektu obilného skladiště Zemědělské družiny v Třebíči, další nové silo přibylo v roce 1936 v Dačicích.&lt;ref&gt;Stráž: orgán strany katolické národní na Západní Moravě. V Brně: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebické, 8.10.1936, 38(39). s. 5.&lt;/ref&gt; Mlékárna byla vybavena nejmodernějšími stroji, disponovala výrobou másla a sýrů, mléka odstředěného, mléka zahuštěného a kondenzovaného, smetany, podmáslí, tvarohu a sušeného mléka.

V protektorátních podmínkách započala Mlékárna Zemědělské družiny, transformovaná do společnosti s ručením omezeným, s výstavbou drůbežárny, dostavěla chladírny vajec a druhým rokem samostatnou budovu pro sběrnu a manipulaci vajec.&lt;ref&gt;Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 24.08.1941, 36(199). s. 9.&lt;/ref&gt; V roce 1940 vyhlásil Českomoravský svaz pro mléko, tuky a vejce „Mlékárnu zemědělské družiny Moravské Budějovice” obvodní sběrnou pro vejce z obcí soudního okresu M. Budějovice a z českých obcí bývalého soudního okresu Vranov: Vysočany, Oslnovice, Zblovice, Bítov. Do čela podniku byl jmenován František Dvořák, rolník z [[w:Krnčice|Krnčic]]. Pro celý soudní okres Jemnice byla zřízena sběrna vajec u rolníka Stanislava Findy (Jemnice č. 177).&lt;ref&gt;Stráž Západomoravská: týdeník čsl. strany lidové pro kraj jihlavský. Třebíč: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebícké, 2.3.1940, 42(9). s. 3.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Stráž Západomoravská: týdeník čsl. strany lidové pro kraj jihlavský. Třebíč: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebícké, 1.4.1939, 41(13). s. 6.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Stráž: orgán strany katolické národní na Západní Moravě. V Brně: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebické, 22.10.1936, 38(41). s. [1].&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Českomoravský svaz pro mléko, tuky a vejce v roce 1940 ustanovil pro Jihlavský kraj jednou z několika obvodních sběren vajec „Mlékárna zemědělské družiny Moravské Budějovice” pro obce ze soudního okresu M. Budějovice: Malý Dešov, Velký Dešov, Hornice, Kojatice, Nimpšov, Dědice, Nové Syrovice, Láz, Krnčice, Jakubov, Moravské Budějovice, Litohoř, Vranín, Blanné, Martínkov, Domamil, Komárovice, Štěpkov, Lukov, Vícenice, Lažínky, Vesce, Častohostice, Zvěrkovice, Blížkovice, Ctidružice, Jackov a z bývalého soudního okresu Vranov: Vysočany, Oslnovice, Zblovice, Bítov. Knesl Eduard a spol., obchodník z Moravských Budějovic, měl na starost celý zbytek bývalého soudního okresu znojemského (Bezkov, Bojanovice, Citonice, Černín, Domčice, Horní Dunajovice, Jevišovice, Kravsko, Kuchařovice, Hluboké Mašůvky, Mikulovice, Mramotice, Němčičky, Olbramkostel, Pavlice, Plaveč, Plenkovice, Přímětice, Rudlice, Střelice, Tvořihráz, Únanov, Vevčice, Výrovice, Žerotice, Žerůtky). In: Stráž Západomoravská: týdeník čsl. strany lidové pro kraj jihlavský. Třebíč: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebícké, 2.3.1940, 42(9). s. 3.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Ústřední list Československé ̌socialistické ̌republiky, Protektorát 1939-1945, Ministerstvo vnitra 1942, s. 367.&lt;/ref&gt; V roce 1942 si požádal vnucený správce na jemnickém velkostatku a lihovaru Ferdinand Vyhnálek (Jemnice č. 28) o výstavbu dřevěné drůbežárny pro chov čistokrevných slepic. Drůbežárnu stavěl jižně od města v části Podolí zednický mistr Josef Hrůza.&lt;ref&gt;Jindřich Kadlec: Architektonický vývoj města Jemnice (okr. Třebíč) od 16. století až do roku 1945&lt;/ref&gt;

== Poválečné období a obnova provozu ==
Už v roce 1947 běžel provoz mlékárny naplno - obnovila se výroba másla a sýrů, mléka odstředěného, zahuštěného a kondenzovaného, smetany, podmáslí, tvarohu a také mléka sušeného. Vzhledem k tomu, že k odvádění dodávek mléka přibyly i bývalé německé obce v pohraničí, přestávala kapacita mlékárny na 15 000 l denně stačit a v další dvouletce se počítalo s přestavbou mlékárny (stavební náklady asi 6 000 000 Kčs, strojní zařízení nákladem asi 4 000 000 Kčs). Pro tento účel mlékárna vykoupila sousední stavební pozemky od hoteliéra Vincenta Bendy (dříve nájemce nádražní restaurace).&lt;ref&gt;Adresář Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství: Praha: Rudolf Mosse, 1939, s. 1706.&lt;/ref&gt; Z Dánska objednala stroje na výrobu kondenzovaného mléka, hodlala rozšířit sýrařské sklepy, vyměnit a rozšířit pasterizační stanici a výrobu sušeného mléka.
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| ''V závodě Mlékárna zemědělské družiny jsme spatřili velmi dokonalá zařízení a chtějí je stále ještě zdokonalovat. Mlékařský odborník, ředitel Gustav Čuka má na mysli právě ono nejdokonalejší zpracování mléka, zracionalisování provozu, zkrácení dopravy a zvýšení výroby z dosavadních 15.000 L denně na 30 000 L denně. Po zařízení nových máselnic budou produkovat až 8 q másla denně. Zařídí se nové chladírny, sušárny a zdokonalí drůbežárna v [[w:Krnčice|Krnčicích]]. Pro zaměstnance bude ve zvláštním traktu zřízena jídelna, šatna, koupelny i čítárna. Mlékárna zásobuje konsumním mlékem i oblast brněnskou. Pro spotřebitele nejširšího okruhu jsou připraveny sýry výtečné jakosti. Můžeme čtenářům prozradit, že jsme ochutnali nový výrobek Mlékárny zemědělské družiny v Mor. Budějovicích, sýr «bel paese», a slovo pochoutka je na místě.'' (Rovnost, 2.2.1947)&lt;ref&gt;Rovnost: list sociálních demokratů českých. Brno: J. Opletal, 2.2.1947, 63(28). s. 11.&lt;/ref&gt;
|}
[[Soubor:Bel Paese Cheese.jpg|náhled|Bel Paese (poetické označení pro Itálii, česky krásná země), sýr lombardské firmy Galbani, 1947 zařazen do výroby mlékárny]]
V plánu bylo zřízení pobočky na Jemnicku, kde by se zpracovávalo mléko kondenzováním a sušením, popřípadě i sušená smetana. Rada MNV v Jemnici se usnesla, že pro tento účel věnuje pozemek zdarma. V létě 1947 se dokonce uvádělo, že Mlékárna zemědělské družiny „postaví v roce 1948 deset vzorných sběren mléka na okrese moravskobudějovickém”, přičemž předpokládaný náklad na jednu sběrnu činil 200 tisíc Kčs.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 27.06.1947, 2(26). s. 5.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:4978271b-7e01-4ada-b515-890f288dffe4?page=uuid:98a79932-e128-4bac-bf8f-97a4a74ba272&amp;fulltext=ml%C3%A9k%C3%A1rna Rovnost]: list sociálních demokratů českých. Brno: J. Opletal, 2.2.1947, 63(28). s. 11. &lt;/ref&gt; V úvahu přicházelo i využití bývalých mlékárenských Raiffeisen-družstev ve Vratěníně a Korolupech. V listopadu 1947 navrhl Okresní sbor předsedů místních národních výborů soudního okresu jemnického zařadit zprovoznění mlékárny ve Vratěníně do 1. pětiletého hospodářského plánu.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji, 28.11.1947, s. 3.&lt;/ref&gt; V Krnčicích se začala budovat drůbežárna pro 400 slepic a líhně pro 80 000 kuřat, kam byly také přemístěny chladírny vajec z Moravských Budějovic.

=== Drůbežárna při Mlékárně zemědělské družiny ===
Od počátku února 1946 byly z USA do Československa letecky dopraveny 4 zásilky násadových vajec odrůd Leghorn a Rhode-Island, celkem se jednalo o počet asi 90 000 kusů. [[w:Jednotný svaz českých zemědělců|Jednotný svaz českých zemědělců (JSČZ)]] je následně započal rozdělovat líhňařským podnikům. Vejce byla Československu poskytována v rámci akce UNRRA zdarma a výtěžek z prodeje kuřat putoval do státní pokladny. V květnu 1946 dorazilo z New Yorku dalších 66 000 kusů násadových vajec.&lt;ref&gt;Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 01.05.1946, 2(18). s. [4].&lt;/ref&gt;
[[Soubor:Leghorn cockerel and hen.jpg|náhled|Kohout a slepice [[w:leghornky|leghornky]]]]
[[Soubor:Amberbock.jpg|náhled|[[w:Rodajlendka červená|Rodajlendka červená]] - slepice]]
Ministerstvo zemědělství vypsalo soutěž na hodnotné stavby pro chov domácího zvířectva. Vzhledem k fatální situaci ve stavebním průmyslu doporučovalo ministerstvo dřevovýrobu. K soutěžnímu řízení o nejlepší kurníky pro drůbež byla přizvána celá řada firem a ''ze soutěže vítězně vyšel'' konfiskát národní podnik „Dřevostavba v Jihlavě”.&lt;ref&gt;[http://www.digitalniknihovna.cz/kkvhb/view/uuid:5412a1f4-e51f-4f60-9816-41f3a75d410b?page=uuid:44f457c3-d11d-11e7-a857-001b63bd97ba Národní podnik Dřevostavba ve službě rolníkům], Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 15.12.1946.&lt;/ref&gt; Ministerstvo výživy vyhlásilo na rok 1946 národní soutěž na dodávku vajec a zvýšení stavu slepic, kohoutů a kuřat. Cílem soutěže mělo být nejpozději do 30. září 1946 rychlé dosažení a překročení dodávek vajec, navýšení stavu nosnic a následné navýšení přídělů vajec z domácí produkce.&lt;ref&gt;Naše Demokracie, 08.08.1946, č. 31, s. 6&lt;/ref&gt;

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| „'''''Nové kurníky'''. Jednotný svaz českých zemědělců, expositura pro zemi Moravskoslezskou v Brně organisuje akci nákupu kurníků pro zemědělce-chovatele. Dojednal s určitými firmami sériovou výrobu zdravotně a účelně vhodných kurníků za snížené ceny, které jsou tak nízké, že ani ve vlastní režii by za ně zemědělec podobný kurník nepostavil. Kurníky jsou prováděny ve 4 různých velikostech v ceně 7.520 Kčs bez vnitřního zařízení t. j. kontrolních hnízd, krmítek a hrabanišť, která se staví mimo kurník, 8.100 Kčs v kompletním vybavení bez hrabanišť, 8.500 Kčs v kompletním vybavení s hrabaništěm. Cena dalších typů je 10 až 42 tisíc, dle užitkové plochy. V cenách mohou nastat příp. nepatrné diference jak ve zvýšení, tak ve snížení. Zájemci o tyto kurníky se mohou přihlásiti závazně u Jednotného svazu českých zemědělců, expositury pro zemi Moravskoslezskou v Brně, Divadelní 3, který dodání zprostředkuje.''” (Naše Demokracie, 06.09.1946)&lt;ref&gt;Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 06.09.1946, 2(35). s. [4].&lt;/ref&gt;
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''''Moravskobudějovicko bude mít ušlechtilou drůbež.''' Letos na jaře založila mlékárna v Mor. Budějovicích drůbežárnu se 700 kuřaty, získané umělou líhní. Věnovala jim velkou péči, neboť šlo o novou věc, která měla přinést užitek až s odstupem času. Nyní byla drůbež přemístěna do nově zařizované farmy v Krnčicích, kde má mlékárna větší komplex pozemků. V nejbližší době bude přezkoumána krev drůbeže a od té chvíle započne hlavní úkol této nové drůbežárny: dodávat zemědělcům vejce nebo kuřata nejušlechtilejšího druhu a nosnosti. Jestliže bude u hospodyň dostatek pochopení a budou postupně vyměňovat slepice za lepší, je naděje, že okres moravskobudějovický v dohledné době se pochlubí, že má vyspělé drůbežnictví, jež ve dvouletce zaujímá důležité místo.'' (Stráž na Dyji, 13.12.1946)&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 13.12.1946, 1(14). s. 7. &lt;/ref&gt;
|}

Drůbežářský odbor Mlékárny zemědělské družiny začal od jara roku 1947 s líhnutím kuřat z násadových vajec ze státně uznaných čistokrevných chovů. Vzhledem k tomu, že od r. 1948 měla být dodávka vajec vypsána podle výměry zemědělské usedlosti, upozorňoval drůbežářský odbor zemědělce, aby si včas zajistili nebo doplnili stav nosnic podle velikosti svého hospodářství. Líhňařský podnik Mlékárny zemědělské družiny dodával kuřata: Leghorn, [[w:Vlaška|Vlašek koroptvích]], [[w:Vyandotka|Wyandotte]] a [[w:Rodajlendka červená|Rhode-Island]]. Kuřata si mohli zemědělci objednat u předsedy místního [[w:Jednotný svaz českých zemědělců|JSČZ]] nebo přímo v Mlékárně v Mor. Budějovicích. Ceny kuřat stanovovala vyhláška Nejvyššího úřadu cenového (NÚC). Dále Mlékárna nabízela z loňského líhnutí slepice Leghorn, červenky (Islandky - Rodajlendky červené) a všechny druhy plemenných kohoutů.&lt;ref&gt;Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 28.02.1947, 3(8). s. [6].&lt;/ref&gt;

Ředitelem mlékárny v národní správě se stal i po válce lidovec Gustav Čuka. Družstvo mělo 1 200 členů, přičemž se předpokládalo, že každý zemědělec, který do mlékárny dodává, bude jeho členem. Dodávka mléka dosáhla v podzimních měsících 1946 23 000 litrů mléka denně.&lt;ref&gt;Národní obroda: ústřední orgán Československé strany lidové. V Brně: Československá strana lidová, 09.04.1947, 3(83). s. 4. &lt;/ref&gt; V budově Zemědělské družiny sídlilo zpočátku zemědělské oddělení ONV v Mor. Budějovicích, v roce 1947 se přestěhovalo do domu p. Antonína Šplíchala, kde tehdy sídlilo již zásobovací oddělení a oba referáty se spojily. I tak byly z nedostatku místa úřadovny ONV roztroušeny ještě na pěti různých místech.&lt;ref&gt;Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 24.01.1947, 2(4). s. 7.&lt;/ref&gt; 

=== Dodávky mléka ===
Dne 23. prosince 1947 se konalo v zasedací síni ONV v Mor. Budějovicích slavnostní odevzdání čestných uznání a peněžitých odměn zemědělcům a obcím za vzorné dodávky mléka do mlékárny Zemědělské družiny. Slávy se účastnili předseda ONV Ing. Jaroslav Čech, předseda okresního sdružení JSČZ Boh. Brabenec, předseda mlékárny František Dvořák z Krnčic, zástupci lidové správy, představenstva a dozorčí rady mlékárny, zástupci mlékárny a zástupci odměněných obcí a odměnění zemědělci.&lt;ref&gt;Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 02.01.1948, 4(1). s. [4].&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 09.01.1948, 4(2). s. [3]: Oprava Lukov místo Budkov.&lt;/ref&gt;
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Zemědělci a obce !! Odměna mlékárny !! Odměna JSČZ !! Celková odměna 
|-
| 1. Kratochvíl К., Blížkovice 131 || 5 000 || 0 || 5 000
|-
| 2. Vojtěch B., Vícenice 25 || 4 500 || 0 || 4 500
|-
| 3. Bartes J., Lukov 17 || 0 || 5 000 || 5 000
|-
| 4. Bartes J., Lukov 66  || 4 000 || 3 500 || 7 500
|-
| 5. Vytopil J., Blížkovice 1 || 3 500 || 0 || 3 500
|-
| 6. Matějka J., Jackov 37 || 3 000 || 2 000 || 5 000
|-
| 7. Nesnídal J., Vícenice 14 || 2 500 || 0 || 2 500
|-
| 8. Novák B., Vícenice 52 || 2 000 || 0 || 2 000
|-
| 9. Čurda L., Krnčice 30  || 1 500 || 0 || 1 500
|-
| 10. Račický A., Louka 18  || 1 000 || 0 || 1 000
|-
| 11. Tržil J., Budkov 16 || 500 || 0 || 500
|-
| 1.  Uherčice || 0 || 10 000 || 10 000
|-
| 2. Lukov || 10 000 || 7 000 || 17 000
|-
| 3. Plačovice || 8 000 || 0 || 8 000
|-
| 4. Vícenice || 6 000 || 0 || 6 000
|-
| 5. Mešovice || 4 000 || 0 || 4 000
|-
| 6. Oponešice || 3 000 || 0 || 3 000
|-
| 7. Vranín || 1 500 || 0 || 1 500
|}

V lednu 1948 byla při MNV v Jemnici zřízena mimořádná vyživovací komise: předsedou komise byl zvolen Jaroslav Moos, členy Vít Slabý, František Bastl, Stanislav Hrbek a Josef Švanda, za spotřebitele M. Nečadová a Kr. Hrušková, za JSČZ Jan Hloušek a Boh. Prokeš, za ÚRO František Kadrnožka. Komise se usnesla, že na obecní tabuli bude zveřejňovat seznamy pěstitelů, plnicích dodávkové povinnosti. Proti pěstiteli, který nedodá 75% předepsaného kontingentu, zavede trestní řízení. ONV v Mor. Budějovicích zaslal komisi přípis, ve kterém upozorňoval, že mnoho mléka veřejnému zásobování uniká tím, že si samozásobitelé neoprávněné zvyšují dávky, volným prodejem mléka či volným prodejem selského másla.&lt;ref&gt;Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 09.01.1948, 4(2). s. [3].&lt;/ref&gt;

== Mlékárna a drůbežárna po roce 1948 ==
Už v březnu 1948 byl lidovecký ředitel Gustav Čuka zatčen státní bezpečností a odvezen do vazby krajského soudu ve Znojmě. Na jeho místo byl jmenován komunista Josef Rychtecký, dosavadní okresní tajemník JSČZ.&lt;ref&gt;Josef Rychtecký (člen KSČ), v roce 1946 člen ONV Moravské Budějovice, odbor družstevnictví, osidlování a Fondu národní obnovy, okresní tajemník JSČZ (Naše Demokracie, 21.07.1946, s. 7), od 26. února 1948 v Okresním akčním výboru NF v Mor. Budějovicíc zvolen členem výboru za Jednotný svaz českých zemědělců (Stráž na Dyji, 05.03.1948, s. 2; 26.03.1948, s. 5).&lt;/ref&gt; Mlékárna nesla od roku 1949 název „Okresní družstevní mlékárna a drůbežárna v Moravských Budějovicích s pobočkou v Jemnici”.&lt;ref&gt;Jiskra, týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 1.10.1949, s. 8.&lt;/ref&gt;

Dne 2. března 1949 konala národní správa mlékárny svou 101 schůzi, na které konstatovala, že dodávky mléka splnila na 102%, v témže roce obdrží z Dánska již zaplacené stroje na výrobu zahuštěného mléka v hodnotě 1 500 000 Kčs a koncem měsíce března 1949 obdrží ze Škodových závodů nové chladící zařízení. Nadále pokračovala přestavba podniku, na kterou bylo uvolněno 1 400 000 Kčs. Národní správa se také usnesla na změně stanov, přičemž měl nyní každý člen družstva pouze 1 hlas. Mlékárna poskytla dvěma družstevním prádelnám příspěvek po 5 000 Kčs a převzala patronát nad Okresním dětským domovem a národní dívčí školou v Mor. Budějovicích.&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 12.3.1949, [5](10). s. 6. &lt;/ref&gt; 

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| Mléko, drůbež, vejce vykupuje, máslo, tvaroh, sýr, sušené mléko vyrábí a kuřata dodává 
'''Okresní družstevní mlékárna a drůbežárna''' v Moravských Budějovicích s pobočkou v Jemnici.&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 5.2.1949, [5](5). s. 8.&lt;/ref&gt;
|}

V létě 1949 byla pod okresní mlékárnu začleněna mlékárna z Jaroměřic nad Rokytnou a název byl upraven na „Spojené mlékařské a drůbežnické podniky Okresní družstevní mlékárna a drúbežárna v Moravských Budějovicích se závodem v Jaroměřicích n. Rokytnou a pobočkou v Jemnici”.&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 30.7.1949, [5](29). s. [8].&lt;/ref&gt; Od podzimu 1949 byla zahájena týdenní školení na krajské družstevně-politické škole v Počátkách. Dnem 7. listopadu 1949 škola zahájila kurzy pro nové kádry hospodářských a mlékařských družstev.&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 12.11.1949, [5](45). s. 8. &lt;/ref&gt; 

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Závazky zaměstnanců mlékárny.''' Osazenstvo okresní družstevní mlékárny v Moravských Budějovicích na schůzi konané dne 24. srpna 1949 k II. všeodborovému sjezdu si vytyčilo následující úkoly: 

1. vyškolí 1 zaměstnance ve 4 nedělním kursu ROH, 

2. stoprooentní organisovanost v ROH a

3. propagací mezi rolníky usilovat o zvýšení dodávek mléka, selského másla a vajec. (Jiskra: týdeník komunistické strany, 10.9.1949)&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 10.9.1949, [5](35). s. 3. &lt;/ref&gt;
|}

Dne 3. dubna 1951 zadala Okresní družstevní mlékárna v Moravských Budějovicích Stavoprojektu n. p. v Jihlavě k vypracování dva projekty (rekonstrukci administrativní budovy a novou artézskou studni).&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 14.7.1951, [7](28). s. 4.&lt;/ref&gt; V roce 1952 byla začleněna pod Horácké mlékárny, n. p., Jihlava; r. 1953 Mlékařské závody, n. p., Moravské Budějovice; r. 1958 Jihlavské mlékárny, n. p., Jihlava, závody Moravské Budějovice a Jaroměřice; r. 1960 Lacrum, n. p., Brno, závod Moravské Budějovice, provoz Jaroměřice; r. 1994 a.s. Lacrum Brno; 1992 J + R MLÉKÁRNA s.r.o.&lt;ref&gt;Jiskra, týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 29.10.1949, s. 12.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;Znárodnění podle vyhlášky ministra výkupu č. 362/1952 Ú.l. ze dne 19. prosince 1952 o znárodnění družstevních podniků v oboru výkupu zemědělských výrobků a distribuce zemědělských potřeb a jejich začlenění do národních podniků výkupních: IX. V kraji Jihlavském: Okresní hospodářské družstvo v Moravských Budějovicích.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://badatelna.eu/fond/17326/zakladni-informace/ Mlékařské závody, n. p., Moravské Budějovice], Moravský zemský archiv v Brně&lt;/ref&gt;

== Odkazy ==
=== Reference ===
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>s8tr6apf0dneppbg4pl90lzuwwf8eyy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Wikidata</title>
    <ns>828</ns>
    <id>8221</id>
    <revision>
      <id>43534</id>
      <parentid>42691</parentid>
      <timestamp>2021-04-11T09:56:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>UrbanecmBot</username>
        <id>6429</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: Aktualizace Wikidata modulů</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="19425" xml:space="preserve">-- Tato stránka je pravidelně aktualizována robotem. Jakákoliv modifikace bude při příští aktualizaci přepsána a je třeba ji provádět na Wikipedii. 

require 'Modul:No globals'

local p = {}

local lib = require 'Modul:Wikidata/lib'
local i18n = mw.loadData('Modul:Wikidata/i18n')

local getArgs = (require 'Modul:Arguments').getArgs

local function outputBool(arg, ifexpr)
	local map
	if ifexpr then
		map = { [true] = 1, [false] = 0 }
	else
		map = { [true] = 1, [false] = '' }
	end
	return map[arg]
end

-- todo: move to lib
local function augmentArgs(args, defaults, prefix)
	local out = {}
	prefix = prefix or ''
	setmetatable(out, {
		__index = function (t, key)
			return args[prefix .. key] or defaults[key]
		end,
	})
	return out
end

local function getEntityIdFromStatements(statements)
	for _, statement in ipairs(statements) do
		if lib.IsSnakValue(statement.mainsnak) then
			if statement.mainsnak.datavalue.type ~= 'wikibase-entityid' then
				error(lib.raiseInvalidDatatype('getEntityIdFromStatements',
					statement.mainsnak.datatype, {'wikibase-item', 'wikibase-property'}))
			end
			local Formatters = require 'Modul:Wikidata/Formatters'
			return Formatters.getRawValue(statement.mainsnak, {})
		end
		break
	end
	return nil
end

local function getEntityIdFromEntity(entity, prop)
	local prop = mw.ustring.upper(prop)
	local statements = entity:getBestStatements(prop)
	return getEntityIdFromStatements(statements)
end

local function getEntityIdFromId(id, prop)
	local prop = mw.ustring.upper(prop)
	local statements = mw.wikibase.getBestStatements(id, prop)
	return getEntityIdFromStatements(statements)
end

local function getIdFromTitle(titleString, wiki)
	if wiki then
		return mw.wikibase.getEntityIdForTitle(titleString, wiki)
	end
	local title = mw.title.new(titleString)
	while title do
		local id = mw.wikibase.getEntityIdForTitle(title.prefixedText)
		if id then
			return id
		end
		title = title.redirectTarget
	end
	return nil
end

local function findEntityId(options)
	local id
	if options.entity and type(options.entity) == 'table' then
		id = options.entity.id
	end
	if not id and options.page then
		id = getIdFromTitle(options.page, options.wiki)
		if not id then
			return nil
		end
	end
	if not id then
		id = options.id or p.getCurrentId()
	end
	if id and options.of then
		id = getEntityIdFromId(id, options.of)
	end
	return id
end

local function findEntity(options)
	local entity
	if options.entity and type(options.entity) == 'table' then
		entity = options.entity
	end
	if not entity then
		if options.id then
			local id = options.id:upper()
			entity = mw.wikibase.getEntity(id)
			if entity and entity.id ~= id then
				mw.log(id .. ' je přesměrování na ' .. entity.id)
			end
		else
			if options.page then
				local id = getIdFromTitle(options.page, options.wiki)
				if id then
					entity = mw.wikibase.getEntity(id)
				end
			else
				entity = mw.wikibase.getEntity()
			end
		end
	end
	if options.of then
		if entity then
			local id = getEntityIdFromEntity(entity, options.of)
			if id then
				return mw.wikibase.getEntity(id)
			end
		end
		return nil
	end
	return entity
end

local function getSitelink(options)
	local id = findEntityId(options)
	if not id then
		return nil
	end

	local site = options.site or options[1]
	local sitelink = mw.wikibase.getSitelink(id, site)

	if not sitelink then
		return nil
	end

	if options.pattern then
		sitelink = lib.formatFromPattern(sitelink, options.pattern)
	end
	if lib.IsOptionTrue(options, 'addclass') then
		sitelink = lib.addWdClass(sitelink)
	end
	return sitelink
end

local function formatStatementAndData(statement, options)
	if not statement.type or statement.type ~= 'statement' then
		error(lib.formatError('unknown-claim-type', statement.type or '[neznámý]')) -- fixme: i18n
	end
	local Filterers = require 'Modul:Wikidata/Filterers'
	local Formatters = require 'Modul:Wikidata/Formatters'

	local result = { Formatters.getFormattedValue(statement.mainsnak, options) }
	local qualifiers
	if statement.qualifiers and options.showqualifier then
		local PropList = lib.textToTable(options.showqualifier)
		-- todo: move this to a better place (config)
		local default_options = {
			isQualifier = true,
			label = 'short',
			nolink = lib.IsOptionTrue(options, 'nolink'),
			precision = 9,
		}
		for _, property in ipairs(PropList) do
			local property = mw.ustring.upper(property)
			local Values = {}
			local qualifiers_options = augmentArgs(options, default_options, 'qualifiers ')
			if statement.qualifiers[property] then
				local Qualifiers = mw.clone(statement.qualifiers[property])
				qualifiers_options.property = property
				if not qualifiers_options.nolink then
					qualifiers_options.nolink = (Qualifiers[1].datatype == 'time')
				end
				Filterers.filterQualifiers(Qualifiers, qualifiers_options)
				for _, snak in ipairs(Qualifiers) do
					table.insert(Values, Formatters.getFormattedValue(snak, qualifiers_options))
				end
			elseif property == 'TIME' then
				local Data = {}
				-- todo: factor out
				for key, array in pairs(lib.props) do
					for _, prop in ipairs(array) do
						for _, snak in ipairs(statement.qualifiers[prop] or {}) do
							if lib.IsSnakValue(snak) then -- dokud nebude jasné, jak to používat
								Data[key] = snak
								break
							end
						end
					end
				end
				if Data.begin or Data.ending then
					qualifiers_options.nolink = true
					table.insert(Values, lib.formatDateRange(Data, qualifiers_options))
				end
			end
			if #Values &gt; 0 then
				-- TODO: remove duplicates
				result[property] = mw.text.listToText(Values, qualifiers_options.separator, qualifiers_options.conjunction)
			end
		end
	end
	if statement.references and lib.IsOptionTrue(options, 'showsource') then
		-- todo: configure custom formatter
		local Module = require 'Modul:Wikidata/cite'
		result.ref = Module.formatReferences(statement.references, options) -- or table of references?
	end
	return result
end

local function formatStatement(statement, options)
	local data = formatStatementAndData(statement, options)
	local result = data[1]
	if options.isQualifier == true then
		return result
	end

	local qualifiers
	if statement.qualifiers and options.showqualifier then
		local PropList = lib.textToTable(options.showqualifier)
		local tmp = {}
		for _, prop in ipairs(PropList) do
			local prop = mw.ustring.upper(prop)
			if data[prop] then
				table.insert(tmp, data[prop])
			end
		end
		if #tmp &gt; 0 then
			qualifiers = table.concat(tmp, i18n['qualifiers separator'])
		end
	end
	if not qualifiers and options.showtargetdata then
		local entity
		local Filterers = require 'Modul:Wikidata/Filterers'
		local Formatters = require 'Modul:Wikidata/Formatters'
		if lib.IsSnakValue(statement.mainsnak) then
			if statement.mainsnak.datavalue.type == 'wikibase-entityid' then
				entity = mw.wikibase.getEntity(Formatters.getRawValue(statement.mainsnak, {}))
			else
				error(lib.formatError('invalid-datatype', statement.mainsnak.property, statement.mainsnak.datatype, 'wikibase-item/wikibase-property'))
			end
		end
		if entity then
			local PropList = lib.textToTable(options.showtargetdata)
			local date
			local rank = 'best'
			if options.targetdate then
				if lib.isPropertyId(options.targetdate) then
					date = p.getRawValueFromLua{ entity = options.entity, property = options.targetdate }
				else
					date = options.targetdate
				end
				if date then
					rank = 'valid'
				end
			end
			local options = {
				addclass = false,
				autoformat = true,
				date = date,
				entity = entity,
				isQualifier = true,
				label = 'short',
				nolink = true,
				precision = 9,
				rank = rank,
				sort = {'date'},
			}
			local Snaks = {}
			for _, property in ipairs(PropList) do
				local result
				if mw.ustring.lower(property) == 'time' then
					local Data = {}
					for key, array in pairs(lib.props) do
						for _, prop in ipairs(array) do
							options.property = prop
							local Statements = Filterers.filterStatementsFromEntity(entity, options)
							for _, statement in ipairs(Statements) do
								Data[key] = statement.mainsnak
								break
							end
						end
					end
					if Data.begin or Data.ending then
						result = lib.formatDateRange(Data, options)
					end
				else
					options.property = property
					result = p.formatStatementsFromLua(options)
				end
				if result then
					table.insert(Snaks, result)
				end
			end
			if #Snaks &gt; 0 then
				qualifiers = table.concat(Snaks, i18n['qualifiers separator'])
			end
		end
	end

	if qualifiers then
		if options.delimiter then
			result = result .. options.delimiter .. qualifiers
		else
			result = result .. ' (' .. qualifiers .. ')'
		end
	end
	if data.ref and data.ref ~= '' then
		return result .. data.ref .. lib.category('references')
	end
	return result
end

local function formatStatements(statements, options)
	local formattedStatements = {}
	local set = {}
	for _, statement in ipairs(statements) do
		local formatted = formatStatement(statement, options)
		-- TODO: maybe make optional and move elsewhere
		if not set[formatted] then
			table.insert(formattedStatements, formatted)
			set[formatted] = true
		end
	end
	return formattedStatements
end

local function getStatements(id, options)
	if not id then
		return {}
	end
	local statements = mw.wikibase.getAllStatements(id, options.property:upper())
	local Filterers = require 'Modul:Wikidata/Filterers'
	Filterers.filterStatements(statements, options)
	return statements
end

local function prepareShowMore(options)
	if options.limit and lib.IsOptionTrue(options, 'showmore') then
		options.limit = options.limit + 1
		return true
	end
	return false
end

local function handleShowMore(values, limit, add_more)
	if add_more then
		if #values == limit then
			table.remove(values)
		else
			add_more = false
		end
	end
	return add_more
end

local function makeList(values, options, add_more, link)
	-- TODO: handle duplicates here
	if add_more then
		local parts = mw.text.split(link, '#', true) -- b/c
		table.insert(values, mw.ustring.format(i18n['more-on-Wikidata'], parts[1], parts[2] or ''))
	end
	local text
	if options.list == 'ul' or options.list == 'ol' then
		local li = {}
		for _, val in ipairs(values) do
			table.insert(li, mw.ustring.format('&lt;li&gt;%s&lt;/li&gt;', val))
		end
		text = mw.ustring.format('&lt;%s class=&quot;wd&quot;&gt;%s&lt;/%s&gt;', options.list, table.concat(li), options.list)
	else
		text = mw.text.listToText(values, options.separator, options.conjunction)
		if lib.IsOptionTrue(options, 'addlink') then
			-- TODO: data-bridge-edit-flow
			text = mw.ustring.format('%s &lt;sup class=&quot;wd-link&quot;&gt;([[d:%s|e]])&lt;/sup&gt;', text, link)
		end
		if tostring(options.addclass) ~= 'false' then
			text = lib.addWdClass(text)
		end
	end
	return text
end

local function getFormattedStatements(options)
	options.limit = tonumber(options.limit) --TODO default?
	local add_more = prepareShowMore(options)
	local id = findEntityId(options)
	local statements = getStatements(id, options)

	if #statements == 0 then return nil end
	add_more = handleShowMore(statements, options.limit, add_more)

	options.id = id
	-- Format statements and concat them cleanly
	local formattedStatements = formatStatements(statements, options)
	local property = mw.ustring.upper(options.property)
	local link = mw.ustring.format('%s#%s', id, property)
	local text = makeList(formattedStatements, options, add_more, link)
	if lib.IsOptionTrue(options, 'addcat') then
		text = text .. lib.category('used-property', property)
	end
	return text
end

local function getRawValue(options)
	if not options.rank then
		options.rank = 'best'
	end
	for _, statement in ipairs(p.getStatements(options)) do
		local Formatters = require 'Modul:Wikidata/Formatters'
		return Formatters.getRawValue(statement.mainsnak, options)
	end
	return nil
end

local function getQualifiers(args)
	if not args.qualifier then
		error(lib.formatError('param-not-provided', 'qualifier'))
	end
	if not args.rank then
		args.rank = 'best'
	end
	for _, statement in ipairs(p.getStatements(args)) do
		if statement.qualifiers then
			local qualifier_args = augmentArgs(args, {}, 'qualifiers ')
			local qualifiers = mw.clone(statement.qualifiers[mw.ustring.upper(args.qualifier)] or {})
			local Filterers = require 'Modul:Wikidata/Filterers'
			Filterers.filterQualifiers(qualifiers, qualifier_args)
			return qualifiers
		end
		return {}
	end
	return {}
end

----- API pro šablony -----

function p.compareStatements(frame)
	local args = getArgs(frame, { frameOnly = true })
	return p._compareStatements(args)
end

function p.dumpWikidataEntity(frame)
	local args = getArgs(frame, { frameOnly = true })

	return mw.dumpObject( mw.wikibase.getEntity( args.id ) )
end

function p.getBadges(frame)
	local args = getArgs(frame, { frameOnly = true })
	local site = args.site
	if not site then
		error(lib.formatError('param-not-provided', 'site'))
	end
	local entity = findEntity(args)
	local Badges = {}
	if entity and entity.sitelinks and entity.sitelinks[site] then
		local Formatters = require 'Modul:Wikidata/Formatters'
		for _, badge in ipairs(entity.sitelinks[site].badges) do
			table.insert(Badges, Formatters.formatRawValue(badge, 'wikibase-entityid'))
		end
	end
	return table.concat(Badges, ', ')
end

function p.getLabel(frame)
	local args = getArgs(frame, { frameOnly = true })
	local id = findEntityId(args)
	if not id then
		return nil
	end
	local lang, label = args.lang
	if lang then
		label = mw.wikibase.getLabelByLang(id, lang)
	else
		label, lang = mw.wikibase.getLabelWithLang(id)
	end
	if not label then return nil end
	label = mw.text.nowiki(label)
	if lib.IsOptionTrue(args, 'addclass') then
		if lang ~= i18n.lang then
			return lib.addWdClass(lib.formatTextInLanguage(label, lang))
		else
			return lib.addWdClass(label)
		end
	end
	return label
end

function p.getDescription(frame)
	local args = getArgs(frame, { frameOnly = true })
	local id = findEntityId(args)
	if not id then
		return nil
	end
	local lang, description = args.lang
	if not lang or lang == i18n.lang then
		description, lang = mw.wikibase.getDescriptionWithLang(id)
	else
		local entity = mw.wikibase.getEntity(id)
		if entity then
			description, lang = entity:getDescriptionWithLang(lang)
		end
	end
	if not description then return nil end
	description = mw.text.nowiki(description)
	if lib.IsOptionTrue(args, 'addclass') then
		if lang ~= i18n.lang then
			return lib.addWdClass(lib.formatTextInLanguage(description, lang))
		else
			return lib.addWdClass(description)
		end
	end
	return description
end

function p.getAliases(frame)
	local args = getArgs(frame, { frameOnly = true })
	local entity = findEntity(args)
	local lang = args.lang or i18n.lang
	if not entity or not entity.aliases or not entity.aliases[lang] then
		return nil
	end

	args.limit = tonumber(args.limit)
	local add_more = prepareShowMore(args)
	local limit = args.limit

	local Aliases = {}
	for i, alias in ipairs(entity.aliases[lang]) do
		table.insert(Aliases, mw.text.nowiki(alias.value))
		if i == limit then
			break
		end
	end
	add_more = handleShowMore(Aliases, limit, add_more)
	return makeList(Aliases, args, add_more, entity.id)
end

function p.getId(frame)
	local args = getArgs(frame, {
		frameOnly = false,
		parentOnly = false,
		parentFirst = false,
	})

	if not args[1] then
		return mw.wikibase.getEntityIdForCurrentPage()
	end

	for _, titleString in ipairs(args) do
		local id = getIdFromTitle(titleString, args.wiki)
		if id then
			return id
		end
	end
	return nil
end

function p.getSitelink(frame)
	return getSitelink(getArgs(frame, { frameOnly = true }))
end

function p.formatStatements(frame)
	local args = getArgs(frame, { frameOnly = true })
	if args.value then return args.value end -- b/c for other wikis
	local parent_args = getArgs(frame, { parentOnly = true })
	local add
	if parent_args.item and not args.id then
		args.id = parent_args.item
		add = lib.category('arbitrary-data')
	end
	local value = getFormattedStatements(args)
	if add and value then
		return value .. add
	end
	return value
end

function p.formatStatementsFromTemplate(frame)
	local args = getArgs(frame, {
		frameOnly = false,
		parentOnly = false,
		parentFirst = false,
	})
	return getFormattedStatements(args)
end

function p.getCount(frame)
	local args = getArgs(frame, { frameOnly = true })
	args.limit = nil
	return #p.getStatements(args)
end

function p.getRawValue(frame)
	return getRawValue(getArgs(frame, { frameOnly = true }))
end

function p.getQualifier(frame)
	local args = getArgs(frame, { frameOnly = true })
	args.limit = tonumber(args['qualifiers limit'] or args.limit)
	local add_more = prepareShowMore(args)
	local limit = args.limit
	args['qualifiers limit'] = limit
	args.limit = 1
	local qualifiers = getQualifiers(args)
	if #qualifiers == 0 then
		return nil
	end

	add_more = handleShowMore(qualifiers, limit, add_more)
	local Formatters = require 'Modul:Wikidata/Formatters'
	local formattedQualifiers = {}
	for _, qualifier in ipairs(qualifiers) do
		table.insert(formattedQualifiers, Formatters.getFormattedValue(qualifier, args))
	end

	local link = '' -- TODO: we don't have statement anchor
	-- TODO: references?
	return makeList(formattedQualifiers, args, add_more, link)
end

function p.getRawQualifier(frame)
	local args = getArgs(frame, { frameOnly = true })
	args.limit = 1
	for _, qualifier in ipairs(getQualifiers(args)) do
		local Formatters = require 'Modul:Wikidata/Formatters'
		return Formatters.getRawValue(qualifier, args)
	end
	return nil
end

function p.getCurrentId()
	return mw.wikibase.getEntityIdForCurrentPage()
end

function p.formatEntity(frame)
	local args = getArgs(frame, { frameOnly = true })
	args.id = args.id or p.getCurrentId()
	if args.id then
		local Formatters = require 'Modul:Wikidata/Formatters'
		return Formatters.formatRawValue(args.id, 'wikibase-entityid', args)
	end
	return nil
end

function p.entityExists(frame)
	return outputBool(
		mw.wikibase.entityExists(frame.args.id or frame.args[1]),
		lib.IsOptionTrue(frame.args, 'ifexpr'))
end

function p.isValidEntityId(frame)
	return outputBool(
		mw.wikibase.isValidEntityId(frame.args.id or frame.args[1]),
		lib.IsOptionTrue(frame.args, 'ifexpr'))
end

----- API pro moduly -----

function p.formatStatementsFromLua(options)
	return getFormattedStatements(options)
end

function p.getSitelinkFromLua(options)
	return getSitelink(options or {})
end

function p.getStatements(args)
	local id = findEntityId(args)
	return getStatements(id, args)
end

function p.getStatementsWithData(args)
	local statements = p.getStatements(args)
	local result = {}
	for _, statement in ipairs(statements) do
		table.insert(result, formatStatementAndData(statement, args))
	end
	return result
end

function p.getRawValueFromLua(options)
	return getRawValue(options)
end

function p.getRawValues(options)
	local Values = {}
	local Formatters = require 'Modul:Wikidata/Formatters'
	for _, st in ipairs(p.getStatements(options)) do
		table.insert(Values, Formatters.getRawValue(st.mainsnak, options))
	end
	return Values
end

p.formatStatementsTable = formatStatements

function p._compareStatements(args)
	if not args.value then
		error(lib.formatError('param-not-provided', 'value'))
	end
	local statements = p.getStatements(args)
	local compare = require 'Modul:Wikidata/compare'
	return compare.compareValues(args.value, statements, args)
end

return p</text>
      <sha1>18y2olca44v1wir27tf9j933l0v7mv2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Infobox</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8222</id>
    <revision>
      <id>43437</id>
      <parentid>43436</parentid>
      <timestamp>2021-03-27T12:17:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Nefronus</username>
        <id>2668</id>
      </contributor>
      <comment>do původního stavu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="31529" xml:space="preserve">&lt;templatestyles src=&quot;Šablona:Infobox/styles.css&quot; /&gt;&lt;table class=&quot;infobox {{{třída těla|{{{bodyclass|}}}}}}&quot; cellspacing=&quot;2&quot; style=&quot;text-align: left; {{{styl těla|{{{bodystyle|}}}}}}&quot;&gt;&lt;!--
 Titulek
--&gt;{{#if:{{{titulek|{{{title|}}}}}}|&lt;caption class=&quot;{{{třída titulku|{{{titleclass|}}}}}}&quot; style=&quot;{{{styl titulku|{{{titlestyle|}}}}}}&quot;&gt;{{{titulek|{{{title}}}}}}&lt;/caption&gt;}}
&lt;!--
 Záhlaví
--&gt;{{#if:{{{záhlaví|{{{above|}}}}}}|&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;{{{třída záhlaví|{{{aboveclass|}}}}}}&quot; style=&quot;text-align: center; font-size: 125%; font-weight: bold; {{{styl záhlaví|{{{abovestyle|}}}}}}&quot;&gt;{{{záhlaví|{{{above}}}}}}&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;}}&lt;!--
 Podzáhlaví 1
--&gt;{{#if:{{{podzáhlaví|{{{podzáhlaví1|{{{subheader|{{{subheader1|}}}}}}}}}}}}|&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;{{{třída podzáhlaví|{{{subheaderclass|}}}}}}&quot; style=&quot;text-align:center; {{{styl podzáhlaví|{{{subheaderstyle|}}}}}}&quot;&gt;{{{podzáhlaví|{{{podzáhlaví1|{{{subheader|{{{subheader1|}}}}}}}}}}}}&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;}}&lt;!--
 Podzáhlaví 2
--&gt;{{#if:{{{podzáhlaví2|{{{subheader2|}}}}}}|&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;{{{třída podzáhlaví|{{{subheaderclass|}}}}}}&quot; style=&quot;text-align:center; {{{styl podzáhlaví|{{{subheaderstyle|}}}}}}&quot;&gt;{{{podzáhlaví2|{{{subheader2}}}}}}&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;}}&lt;!--
 Obrázek 1
--&gt;

{{#if:{{{obrázek|{{{obrázek1|{{{image|{{{image1|}}}}}}}}}}}}|&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;{{{třída obrázku|{{{imageclass|}}}}}}&quot; style=&quot;text-align:center; {{{styl obrázku|{{{imagesstyle|}}}}}}&quot;&gt;{{{obrázek|{{{obrázek1|{{{image|{{{image1|}}}}}}}}}}}}{{#if:{{{popisek|{{{popisek1|{{{caption|{{{caption1|}}}}}}}}}}}}|&lt;div style=&quot;{{{styl popisku|}}}&quot;&gt;{{{popisek|{{{popisek1|{{{caption|{{{caption1|}}}}}}}}}}}}&lt;/div&gt; }}&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;}}

&lt;!--
 Obrázek 2
--&gt;{{#if:{{{obrázek2|{{{image2|}}}}}}|&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;{{{třída obrázku|{{{imageclass|}}}}}}&quot; style=&quot;text-align:center; {{{styl obrázku|{{{imagestyle|}}}}}}&quot;&gt; {{{obrázek2|{{{image2}}}}}} {{#if:{{{popisek2|{{{caption2|}}}}}}|&lt;div style=&quot;{{{styl popisku|{{{captionstyle|}}}}}}&quot;&gt;{{{popisek2|{{{caption2|}}}}}}&lt;/div&gt; }}&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;}}&lt;!--

--&gt;{{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis1|{{{header1|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis1|{{{label1|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data1|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída1|{{{class1|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis2|{{{header2|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis2|{{{label2|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data2|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída2|{{{class2|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis3|{{{header3|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis3|{{{label3|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data3|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída3|{{{class3|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis4|{{{header4|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis4|{{{label4|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data4|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída4|{{{class4|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis5|{{{header5|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis5|{{{label5|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data5|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída5|{{{class5|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis6|{{{header6|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis6|{{{label6|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data6|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída6|{{{class6|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis7|{{{header7|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis7|{{{label7|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data7|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída7|{{{class7|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis8|{{{header8|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis8|{{{label8|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data8|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída8|{{{class8|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis9|{{{header9|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis9|{{{label9|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data9|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída9|{{{class9|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis10|{{{header10|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis10|{{{label10|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data10|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída10|{{{class10|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis11|{{{header11|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis11|{{{label11|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data11|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída11|{{{class11|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis12|{{{header12|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis12|{{{label12|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data12|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída12|{{{class12|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis13|{{{header13|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis13|{{{label13|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data13|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída13|{{{class13|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis14|{{{header14|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis14|{{{label14|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data14|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída14|{{{class14|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis15|{{{header15|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis15|{{{label15|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data15|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída15|{{{class15|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis16|{{{header16|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis16|{{{label16|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data16|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída16|{{{class16|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis17|{{{header17|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis17|{{{label17|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data17|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída17|{{{class17|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis18|{{{header18|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis18|{{{label18|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data18|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída18|{{{class18|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis19|{{{header19|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis19|{{{label19|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data19|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída19|{{{class19|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis20|{{{header20|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis20|{{{label20|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data20|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída20|{{{class20|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis21|{{{header21|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis21|{{{label21|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data21|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída21|{{{class21|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis22|{{{header22|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis22|{{{label22|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data22|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída22|{{{class22|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis23|{{{header23|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis23|{{{label23|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data23|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída23|{{{class23|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis24|{{{header24|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis24|{{{label24|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data24|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída24|{{{class24|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis25|{{{header25|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis25|{{{label25|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data25|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída25|{{{class25|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis26|{{{header26|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis26|{{{label26|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data26|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída26|{{{class26|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis27|{{{header27|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis27|{{{label27|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data27|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída27|{{{class27|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis28|{{{header28|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis28|{{{label28|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data28|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída28|{{{class28|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis29|{{{header29|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis29|{{{label29|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data29|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída29|{{{class29|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis30|{{{header30|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis30|{{{label30|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data30|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída30|{{{class30|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis31|{{{header31|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis31|{{{label31|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data31|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída31|{{{class31|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis32|{{{header32|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis32|{{{label32|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data32|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída32|{{{class32|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis33|{{{header33|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis33|{{{label33|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data33|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída33|{{{class33|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis34|{{{header34|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis34|{{{label34|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data34|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída34|{{{class34|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis35|{{{header35|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis35|{{{label35|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data35|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída35|{{{class35|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis36|{{{header36|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis36|{{{label36|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data36|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída36|{{{class36|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis37|{{{header37|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis37|{{{label37|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data37|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída37|{{{class37|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis38|{{{header38|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis38|{{{label38|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data38|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída38|{{{class38|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis39|{{{header39|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis39|{{{label39|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data39|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída39|{{{class39|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis40|{{{header40|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis40|{{{label40|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data40|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída40|{{{class40|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis41|{{{header41|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis41|{{{label41|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data41|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída41|{{{class41|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis42|{{{header42|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis42|{{{label42|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data42|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída42|{{{class42|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis43|{{{header43|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis43|{{{label43|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data43|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída43|{{{class43|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis44|{{{header44|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis44|{{{label44|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data44|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída44|{{{class44|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis45|{{{header45|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis45|{{{label45|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data45|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída45|{{{class45|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis46|{{{header46|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis46|{{{label46|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data46|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída46|{{{class46|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis47|{{{header47|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis47|{{{label47|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data47|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída47|{{{class47|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis48|{{{header48|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis48|{{{label48|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data48|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída48|{{{class48|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis49|{{{header49|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis49|{{{label49|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data49|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída49|{{{class49|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis50|{{{header50|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis50|{{{label50|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data50|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída50|{{{class50|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis51|{{{header51|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis51|{{{label51|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data51|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída51|{{{class51|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis52|{{{header52|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis52|{{{label52|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data52|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída52|{{{class52|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis53|{{{header53|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis53|{{{label53|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data53|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída53|{{{class53|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis54|{{{header54|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis54|{{{label54|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data54|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída54|{{{class54|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis55|{{{header55|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis55|{{{label55|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data55|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída55|{{{class55|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis56|{{{header56|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis56|{{{label56|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data56|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída56|{{{class56|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis57|{{{header57|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis57|{{{label57|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data57|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída57|{{{class57|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis58|{{{header58|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis58|{{{label58|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data58|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída58|{{{class58|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis59|{{{header59|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis59|{{{label59|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data59|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída59|{{{class59|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis60|{{{header60|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis60|{{{label60|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data60|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída60|{{{class60|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis61|{{{header61|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis61|{{{label61|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data61|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída61|{{{class61|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis62|{{{header62|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis62|{{{label62|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data62|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída62|{{{class62|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis63|{{{header63|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis63|{{{label63|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data63|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída63|{{{class63|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis64|{{{header64|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis64|{{{label64|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data64|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída64|{{{class64|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis65|{{{header65|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis65|{{{label65|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data65|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída65|{{{class65|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis66|{{{header66|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis66|{{{label66|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data66|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída66|{{{class66|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis67|{{{header67|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis67|{{{label67|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data67|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída67|{{{class67|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis68|{{{header68|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis68|{{{label68|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data68|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída68|{{{class68|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis69|{{{header69|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis69|{{{label69|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data69|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída69|{{{class69|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis70|{{{header70|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis70|{{{label70|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data70|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída70|{{{class70|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis71|{{{header71|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis71|{{{label71|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data71|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída71|{{{class71|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis72|{{{header72|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis72|{{{label72|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data72|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída72|{{{class72|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis73|{{{header73|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis73|{{{label73|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data73|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída73|{{{class73|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis74|{{{header74|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis74|{{{label74|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data74|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída74|{{{class74|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis75|{{{header75|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis75|{{{label75|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data75|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída75|{{{class75|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis76|{{{header76|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis76|{{{label76|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data76|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída76|{{{class76|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis77|{{{header77|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis77|{{{label77|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data77|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída77|{{{class77|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis78|{{{header78|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis78|{{{label78|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data78|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída78|{{{class78|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis79|{{{header79|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis79|{{{label79|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data79|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída79|{{{class79|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis80|{{{header80|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis80|{{{label80|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data80|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída80|{{{class80|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis81|{{{header81|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis81|{{{label81|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data81|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída81|{{{class81|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis82|{{{header82|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis82|{{{label82|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data82|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída82|{{{class82|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis83|{{{header83|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis83|{{{label83|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data83|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída83|{{{class83|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis84|{{{header84|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis84|{{{label84|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data84|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída84|{{{class84|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis85|{{{header85|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis85|{{{label85|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data85|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída85|{{{class85|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis86|{{{header86|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis86|{{{label86|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data86|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída86|{{{class86|}}}}}}
}} {{Infobox/řádek
 |nadpis = {{{nadpis87|{{{header87|}}}}}}  |styl nadpisu = {{{styl nadpisů|{{{headerstyle|}}}}}}
 |popis  = {{{popis87|{{{label87|}}}}}}   |styl popisu  = {{{styl popisů|{{{labelstyle|}}}}}}
 |data   = {{{data87|}}}    |styl dat     = {{{styl dat|{{{datastyle|}}}}}}
 |třída  = {{{třída87|{{{class87|}}}}}}
}}&lt;!--
 Zápatí
--&gt;{{#if:{{{zápatí|{{{below|}}}}}}|&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;text-align:center; {{{styl zápatí|{{{belowstyle|}}}}}}&quot;&gt;{{{zápatí|{{{below|}}}}}}&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;}}&lt;!--
 Navbar
--&gt;{{#if:{{{název|{{{name|}}}}}}|&lt;tr&gt;&lt;td style=&quot;text-align:right;&quot; colspan=&quot;2&quot;&gt;{{navbar|{{{název|{{{name|}}}}}}|noedit={{{noedit|0}}}}}&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;}}
&lt;/table&gt;&lt;noinclude&gt;
{{Dokumentace}}
&lt;!-- Přídávejte kategorie a interwiki do podstránky /doc, děkujeme. --&gt;
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>aoi7fppsxv0iqyz34z2s2uoaolcaa90</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Infobox/řádek</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8223</id>
    <revision>
      <id>40003</id>
      <parentid>40002</parentid>
      <timestamp>2019-08-06T18:14:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Vermont</username>
        <id>7338</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>naimportováno 22 revizí z [[:w:Šablona:Infobox/řádek]]: Request from Urbanecm</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="690" xml:space="preserve">{{#if:{{{nadpis|}}}
 |&lt;tr&gt;&lt;th colspan=&quot;2&quot; style=&quot;text-align:center; {{{styl nadpisu|}}}&quot;&gt;{{{nadpis|}}}{{#if:{{{data|}}}{{{popis|{{{popisek|}}}}}}|[[Kategorie:Údržba:Chybné navržení infoboxu|{{PAGENAME}}]]}}&lt;/th&gt;&lt;/tr&gt;
 |{{#if:{{{data|}}}{{#ifeq:{{{název|}}}|{{#titleparts:{{PAGENAME}}|1}}|ukázka}}
  |&lt;tr&gt;{{#if:{{{popis|{{{popisek|}}}}}}
   |&lt;th style=&quot;{{{styl popisu|}}}&quot;&gt;{{{popis|{{{popisek|}}}}}}&lt;/th&gt;
    &lt;td class=&quot;{{{třída|}}}&quot; style=&quot;{{{styl dat|}}}&quot;&gt;
   |&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;{{{třída|}}}&quot; style=&quot;text-align:center; {{{styl dat|}}}&quot;&gt;
}}
{{{data|}}}&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
}}
}}&lt;noinclude&gt;
{{upravit dokumentaci}}
{{dlouhodobě zamčeno}}

[[Kategorie:Části infoboxů]]
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>hqfh00f593qs3iv8dr1uaz66lsm3jg2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Infobox/styles.css</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8224</id>
    <revision>
      <id>40004</id>
      <timestamp>2019-08-06T18:17:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Martin Urbanec</username>
        <id>5518</id>
      </contributor>
      <comment>kopie z [[w:mediawiki:Common.css]]</comment>
      <model>sanitized-css</model>
      <format>text/css</format>
      <text bytes="589" xml:space="preserve"> /*
=== infobox ===
převzato z en
 */
 .infobox
   {
   background-color: #f8f9fa;
   border: 1px solid #a2a9b1;
   clear: right;
   float: right;
   font-size: 90%;
   line-height: 1.5em;
   margin-bottom: .5em;
   margin-left: 1em; 
   padding: .2em;
   width: 270px;
   }

 .infobox caption
   {
   font-size: 125%;
   font-weight: bold; 
   margin-left: inherit;
   text-align: center;
   }

 .infobox tr
   {
   vertical-align: top;
   }

 .infobox.bordered
   {
   border-collapse: collapse;
   }

 .infobox.bordered td,
 .infobox.bordered th
   {
   border: 1px solid #a2a9b1;
   }</text>
      <sha1>9qcyodncxlzgkyjgdw0hvwi2ziuco4r</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Wikidata/Filterers</title>
    <ns>828</ns>
    <id>8225</id>
    <revision>
      <id>44250</id>
      <parentid>42686</parentid>
      <timestamp>2021-06-26T09:56:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>UrbanecmBot</username>
        <id>6429</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: Aktualizace Wikidata modulů</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="10965" xml:space="preserve">-- Tato stránka je pravidelně aktualizována robotem. Jakákoliv modifikace bude při příští aktualizaci přepsána a je třeba ji provádět na Wikipedii. 

require 'Modul:No globals'

local p = {}

local lib = require 'Modul:Wikidata/lib'

local function in_array(value, array)
	local TableTools = require 'Modul:TableTools'
	return TableTools.inArray(array, value)
end

local function checkLimit(array, limit)
	local limit = limit and tonumber(limit)
	if limit then
		return #array &gt;= limit
	end
	return true
end

local function applyLimit(array, limit)
	local limit = limit and tonumber(limit)
	while limit and #array &gt; limit do
		table.remove(array)
	end
end

local function isInLanguage(snak, langs)
	local langs = lib.textToTable(langs)
	if snak.datatype ~= 'monolingualtext' then
		error(lib.raiseInvalidDatatype('isInLanguage', snak.datatype, 'monolingualtext'))
	else
		return lib.IsSnakValue(snak) and in_array(snak.datavalue.value.language, langs)
	end
end

local function hasSnaktype(snak, somevalue, novalue)
	local snaktype = snak.snaktype
	if snaktype == 'somevalue' then
		return somevalue or false
	elseif snaktype == 'novalue' then
		return novalue or false
	end
	return lib.IsSnakValue(snak)
end

local function hasTarget(snak, target)
	local Formatters = require 'Modul:Wikidata/Formatters'
	return tostring(Formatters.getRawValue(snak)) == tostring(target)
end

local function hasQualifier(statement, prop, value)
	if statement.qualifiers then
		prop = prop:upper()
		for _, snak in ipairs(statement.qualifiers[prop] or {}) do
			if not value or hasTarget(snak, value) then
				return true
			end
		end
	end
	return false
end

local function withoutQualifier(statement, prop, value)
	return not hasQualifier(statement, prop, value)
end

local function hasRanks(statement, ranks)
	return in_array(statement.rank, ranks)
end

local function hasReferences(statement, options)
	if statement.references then
		if #p.filterReferences(statement.references, options) &gt; 0 then
			return true
		end
	end
	return false
end

local function hasLabel(snak)
	local datatype = snak.datatype
	if datatype ~= 'wikibase-item' and datatype ~= 'wikibase-property' then
		error(lib.raiseInvalidDatatype('hasLabel', datatype, { 'wikibase-item', 'wikibase-property' }))
	end
	if lib.IsSnakValue(snak) then
		local i18n = mw.loadData('Modul:Wikidata/i18n')
		local langs = mw.language.getFallbacksFor(i18n.lang)
		table.insert(langs, 1, i18n.lang)
		local Formatters = require 'Modul:Wikidata/Formatters'
		if lib.getLabelInLanguage(Formatters.getRawValue(snak), langs) then
			return true
		end
	end
	return false
end

local function hasSitelink(statement)
	local datatype = statement.mainsnak.datatype
	if datatype ~= 'wikibase-item' then
		error(lib.raiseInvalidDatatype('hasSitelink', datatype, { 'wikibase-item' }))
	end
	if lib.IsSnakValue(statement.mainsnak) then
		if mw.wikibase.sitelink(Formatters.getRawValue(statement.mainsnak)) then
			return true
		end
	end
	return false
end

local function isInstance(snak, instance)
	local datatype = snak.datatype
	if datatype ~= 'wikibase-item' and datatype ~= 'wikibase-property' then
		error(lib.raiseInvalidDatatype('isInstance', datatype, { 'wikibase-item', 'wikibase-property' }))
	end
	if lib.IsSnakValue(snak) then
		local Formatters = require 'Modul:Wikidata/Formatters'
		local item = Formatters.getRawValue(snak)
		if mw.wikibase.getReferencedEntityId(item, 'P279', lib.textToTable(instance)) then
			return true
		end
	end
	return false
end

local function hasUnit(statement, unit)
	local datatype = statement.mainsnak.datatype
	if datatype ~= 'quantity' then
		error(lib.raiseInvalidDatatype('hasUnit', datatype, { 'quantity' }))
	end
	if lib.IsSnakValue(statement.mainsnak) then
		return (lib.getItemIdFromURI(statement.mainsnak.datavalue.value.unit) or 'Q199') == unit
	else
		return false
	end
end

local function filter(array, callback, ...)
	local i = #array
	while i &gt; 0 do
		if not callback(array[i], ...) then
			table.remove(array, i)
		end
		i = i - 1
	end
end

local function filterMainsnak(statements, callback, ...)
	filter(statements, function (statement, ...)
		return callback(statement.mainsnak, ...)
	end, ...)
end

local function getValuesFromQualifiers(qualifiers)
	local Values = {}
	local Formatters = require 'Modul:Wikidata/Formatters'
	for key, array in pairs(lib.props) do
		for _, prop in ipairs(array) do
			for _, snak in ipairs(qualifiers[prop] or {}) do
				if lib.IsSnakValue(snak) then
					Values[key] = Formatters.getRawValue(snak, {})
					break
				end
			end
		end
	end
	return Values
end

function p.filterStatementsFromEntity(entity, options)
	if not options.property or options.property == '' then
		error(lib.formatError('param-not-provided', 'property'))
	end
	if not entity then
		return {}
	end

	local statements = mw.clone(entity:getAllStatements(options.property))
	if #statements ~= 0 then
		p.filterStatements(statements, options)
	end
	return statements
end

function p.filterStatements(statements, options)
	-- apply filter by rank
	local rank = options.rank or &quot;valid&quot;
	if rank ~= &quot;all&quot; then
		if rank == &quot;valid&quot; then
			filter(statements, hasRanks, { &quot;normal&quot;, &quot;preferred&quot; })
		elseif rank == &quot;best&quot; then
			local bestRank = &quot;normal&quot;
			for _, statement in ipairs(statements) do
				if statement.rank == &quot;preferred&quot; then
					bestRank = &quot;preferred&quot;
					break
				end
			end
			filter(statements, hasRanks, { bestRank })
		else
			filter(statements, hasRanks, { rank })
		end
		if #statements == 0 then return end
	end
	-- apply filter by source
	if options.ref then
		filter(statements, hasReferences, options)
		if #statements == 0 then return end
	end
	-- apply filter by snak type
	filterMainsnak(statements, hasSnaktype, options.somevalue and true, options.novalue and true)
	if #statements == 0 then return end
	-- apply filter by target value
	if options.withtarget then
		filterMainsnak(statements, hasTarget, options.withtarget)
		if #statements == 0 then return end
	end
	-- apply filter by qualifier property
	if options.withqualifier then
		filter(statements, hasQualifier, options.withqualifier, options.withqualifiervalue)
		if #statements == 0 then return end
	end
	if options.withoutqualifier then
		filter(statements, withoutQualifier, options.withoutqualifier, options.withoutqualifiervalue)
		if #statements == 0 then return end
	end
	-- apply filter by language
	if options.withlang then
		filterMainsnak(statements, isInLanguage, options.withlang)
		if #statements == 0 then return end
	end
	-- apply filter by unit
	if options.withunit then
		filter(statements, hasUnit, options.withunit)
		if #statements == 0 then return end
	end
	-- apply filter by time
	if options.date then
		local date
		local Time = require 'Modul:Time'
		if type(options.date) == 'table' then
			date = options.date
		elseif options.date == '#now' then
			local osDate = os.date('!*t')
			date = Time.new{
				year = osDate.year,
				month = osDate.month,
				day = osDate.day,
				precision = Time.PRECISION.DAY,
				calendar = Time.CALENDAR.GREGORIAN,
			}
		else
			date = Time.newFromIso8601(options.date)
		end
		if not date then
			error(lib.formatError('invalid-date', tostring(options.date)))
		end

		local oldStatements = mw.clone(statements)
		while #statements &gt; 0 do table.remove(statements) end
		for _, statement in ipairs(oldStatements) do
			local Values = getValuesFromQualifiers(statement.qualifiers or {})
			if Values.point then
				if date == Values.point then
					filter(statements, function(st)
						local val = getValuesFromQualifiers(st.qualifiers).point
						if val then
							return val == Values.point
						end
						return true
					end)
					table.insert(statements, statement)
				elseif Values.point &lt; date then
					if #statements == 0 then
						table.insert(statements, statement)
					else
						local same, ins
						for _, st in ipairs(statements) do
							local val = getValuesFromQualifiers(st.qualifiers).point
							if val then
								if date == Values.point then
									same = true
									break
								end
								if val == Values.point or val &lt; Values.point then
									ins = true
								end
							end
						end
						if ins and not same then
							filter(statements, function(st)
								local val = getValuesFromQualifiers(st.qualifiers).point
								return not val or val == Values.point
							end)
							table.insert(statements, statement)
						end
					end
				end
			else
				if Values.begin then
					if Values.begin &lt; date then
						if not Values.ending then
							table.insert(statements, statement)
						elseif date &lt; Values.ending then
							table.insert(statements, statement)
						end
					end
				elseif Values.ending then
					if date &lt; Values.ending then
						if not Values.begin then
							table.insert(statements, statement)
						elseif Values.begin &lt; date then
							table.insert(statements, statement)
						end
					end
				end
			end
		end
		if #statements == 0 then return end
	end
	if lib.IsOptionTrue(options, 'withlabel') then
		filterMainsnak(statements, hasLabel)
		if #statements == 0 then return end
	end
	if lib.IsOptionTrue(options, 'withsitelink') then
		filter(statements, hasSitelink)
		if #statements == 0 then return end
	end
	-- apply filter by class
	if options.instance then
		filterMainsnak(statements, isInstance, options.instance)
		if #statements == 0 then return end
	end
	-- sort statements if needed
	if options.sort then -- patří to sem?
		local Sorters = require 'Modul:Wikidata/Sorters'
		Sorters.sortStatements(statements, options)
	end
	-- apply filter by limit
	applyLimit(statements, options.limit)
end

function p.filterQualifiers(qualifiers, options)
	filter(qualifiers, hasSnaktype, options.somevalue and true, options.novalue and true)
	if #qualifiers == 0 then return end
	if options.withlang then
		filter(qualifiers, isInLanguage, options.withlang)
		if #qualifiers == 0 then return end
	end
	if lib.IsOptionTrue(options, 'withlabel') then
		filter(qualifiers, hasLabel)
		if #qualifiers == 0 then return end
	end
	if options.instance then
		filter(qualifiers, isInstance, options.instance)
		if #qualifiers == 0 then return end
	end
	if options.sort then
		local Sorters = require 'Modul:Wikidata/Sorters'
		Sorters.sortQualifiers(qualifiers, options)
	end
	applyLimit(qualifiers, options.limit)
end

function p.filterReferences(references, options)
	if options.ref == '#any' then
		-- @deprecated
		return references
	end

	local oldReferences, References = references, {}
	if options.ref == 'valid' then
		local map = (require 'Modul:Wikidata/cite').props
		for _, ref in ipairs(oldReferences) do
			for _, props in pairs(map) do
				for _, prop in ipairs(props) do
					if ref.snaks[prop] then
						table.insert(References, ref)
					end
				end
			end
		end
	end

	if options.min_ref and not checkLimit(References, options.min_ref) then
		return {}
	end
	-- @deprecated
	return References
end

return p</text>
      <sha1>sejagzdn3t7kwau2s7a90dk7s67bzab</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Wikidata/Formatters</title>
    <ns>828</ns>
    <id>8226</id>
    <revision>
      <id>40008</id>
      <timestamp>2019-08-06T18:24:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>UrbanecmBot</username>
        <id>6429</id>
      </contributor>
      <comment>Robot: Aktualizace Wikidata modulů</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="1687" xml:space="preserve">-- Tato stránka je pravidelně aktualizována robotem. Jakákoliv modifikace bude při příští aktualizaci přepsána a je třeba ji provádět na Wikipedii. 

require 'Modul:No globals'

local p = {}

p.Formatters = {}
setmetatable(p.Formatters, {
	__index = function(t, key)
		t[key] = require('Modul:Wikidata/Formatters/' .. key)
		return t[key]
	end
})

local lib = require 'Modul:Wikidata/lib'

local function formatSpecial(snaktype, options)
	local i18n = mw.loadData('Modul:Wikidata/i18n')
	return options[snaktype] or i18n[snaktype] -- todo: přeložit pomocí hlášení
end

function p.getRawValue(snak, options)
	if snak.snaktype == 'somevalue' or snak.snaktype == 'novalue' then
		return snak.snaktype
	elseif snak.snaktype ~= 'value' then
		return error(lib.formatError('unknown-snak-type', snak.snaktype))
	end

	return p.Formatters[snak.datavalue.type].getRawValue(snak.datavalue.value, options or {})
end

function p.formatRawValue(value, formatter, options)
	options = options or {}
	if value == 'somevalue' or value == 'novalue' then
		return formatSpecial(value, options)
	else
		return p.Formatters[formatter].formatRawValue(value, options)
	end
end

function p.getFormattedValue(snak, options)
	if snak.snaktype == 'somevalue' or snak.snaktype == 'novalue' then
		return formatSpecial(snak.snaktype, options)
	elseif snak.snaktype ~= 'value' then
		return error(lib.formatError('unknown-snak-type', snak.snaktype))
	end

	local formatter = options['value-formatter'] or snak.datavalue.type
	if formatter == 'built-in' then
		return mw.wikibase.formatValue(snak)
	else
		return p.Formatters[formatter].formatValue(snak.datavalue.value, options)
	end
end

return p</text>
      <sha1>s63xxcnyitffckaedl7ebjx2s701aqh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Wikidata/Formatters/approx</title>
    <ns>828</ns>
    <id>8227</id>
    <revision>
      <id>41791</id>
      <parentid>40009</parentid>
      <timestamp>2020-05-26T09:56:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>UrbanecmBot</username>
        <id>6429</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: Aktualizace Wikidata modulů</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="3189" xml:space="preserve">-- Tato stránka je pravidelně aktualizována robotem. Jakákoliv modifikace bude při příští aktualizaci přepsána a je třeba ji provádět na Wikipedii. 

require 'Modul:No globals'

local p = {}

local parent = require 'Modul:Wikidata/Formatters/quantity'

local inflection = {
	THOUSANDS = {
		['1'] = 'tisíc',
		['2'] = 'tisíc',
		['3'] = 'tisícům',
		['4'] = 'tisíc',
		['6'] = 'tisících',
		['7'] = 'tisíci',
	},
	MILLIONS = {
		one = {
			['1'] = 'milion',
			['2'] = 'milionu',
			['3'] = 'milionu',
			['4'] = 'milion',
			['6'] = 'milionu',
			['7'] = 'milionem',
		},
		few = {
			['1'] = 'miliony',
			['2'] = 'milionů',
			['3'] = 'milionům',
			['4'] = 'miliony',
			['6'] = 'milionech',
			['7'] = 'miliony',
		},
		many = {
			['1'] = 'milionů',
			['2'] = 'milionů',
			['3'] = 'milionům',
			['4'] = 'milionů',
			['6'] = 'milionech',
			['7'] = 'miliony',
		},
	},
}

p.getRawValue = parent.getRawValue

local function roundTo(value, factor)
	local remainder = value % factor
	if remainder &lt; (factor / 2) then
		return math.floor(value / factor) * factor
	else
		return math.ceil(value / factor) * factor
	end
end

local function willDisplayAsInteger(value, magn, decimals)
	local remainder = value % magn
	local minErr = magn / (2 * (10^decimals))
	if remainder &lt; minErr then
		return (value - remainder) / magn
	elseif remainder &gt;= (magn - minErr) then
		return (value - remainder) / magn + 1
	else
		return false
	end
end

local function doInflection(map, case)
	return map[case or '1']
end

function p.formatNumber(value, options)
	local formatNumber = parent.formatNumber
	if 1e3 &lt; value and value &lt; 1e4 then
		return mw.ustring.format('přibližně %s', formatNumber(roundTo(value, 100), {}))
	elseif 1e4 &lt;= value and value &lt; 999500 then
		return mw.ustring.format('přibližně %s %s',
			formatNumber(value / 1000, { round = 0 }),
			doInflection(inflection.THOUSANDS, options.case))
	elseif 999500 &lt;= value and value &lt; 1e7 then
		local decimals = 2
		local int = willDisplayAsInteger(value, 1e6, decimals)
		if int then
			local cases
			if int &gt; 4 then
				cases = inflection.MILLIONS.many
			elseif int &gt; 1 then
				cases = inflection.MILLIONS.few
			else
				cases = inflection.MILLIONS.one
			end
			return mw.ustring.format('přibližně %s %s',
				formatNumber(int, {}),
				doInflection(cases, options.case))
		else
			return mw.ustring.format('přibližně %s %s',
				formatNumber(value / 1e6, { round = decimals }),
				doInflection(inflection.MILLIONS.one, '2'))
		end
	elseif 1e7 &lt;= value and value &lt; 1e8 then
		local decimals = 1
		local int = willDisplayAsInteger(value, 1e6, decimals)
		if int then
			return mw.ustring.format('přibližně %s %s',
				formatNumber(int, {}),
				doInflection(inflection.MILLIONS.many, options.case))
		else
			return mw.ustring.format('přibližně %s %s',
				formatNumber(value / 1e6, { round = decimals }),
				doInflection(inflection.MILLIONS.one, '2'))
		end
	else
		return formatNumber(value, options)
	end
end

p.formatRawValue = p.formatNumber

function p.formatValue(value, options)
	parent.setFormatNumber(p.formatNumber)
	return parent._formatValue(value, options)
end

return p</text>
      <sha1>c6knqf4v1i428ne18nvb5yhhm6zwl6j</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Wikidata/Formatters/duration</title>
    <ns>828</ns>
    <id>8228</id>
    <revision>
      <id>40010</id>
      <timestamp>2019-08-06T18:24:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>UrbanecmBot</username>
        <id>6429</id>
      </contributor>
      <comment>Robot: Aktualizace Wikidata modulů</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="765" xml:space="preserve">-- Tato stránka je pravidelně aktualizována robotem. Jakákoliv modifikace bude při příští aktualizaci přepsána a je třeba ji provádět na Wikipedii. 

require 'Modul:No globals'

local p = {}

local parent = require 'Modul:Wikidata/Formatters/quantity'
local lib = require 'Modul:Wikidata/lib'

local SECOND_ITEM = 'Q11574'

local function formatDuration(number)
	local minutes, seconds = number / 60, number % 60
	-- todo: optional hours
	return mw.ustring.format('%d:%02d', minutes, seconds)
end

function p.formatValue(value, options)
	if lib.getItemIdFromURI(value.unit) == SECOND_ITEM then
		return formatDuration(tonumber(value.amount))
	else
		return parent.formatValue(value, options)
	end
end

setmetatable( p, { __index = parent } )

return p</text>
      <sha1>jei0s5rl4lh762e06nu6f1s1c8xau1r</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Wikidata/Formatters/email</title>
    <ns>828</ns>
    <id>8229</id>
    <revision>
      <id>44910</id>
      <parentid>40011</parentid>
      <timestamp>2022-01-25T09:56:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>UrbanecmBot</username>
        <id>6429</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: Aktualizace Wikidata modulů</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="689" xml:space="preserve">-- Tato stránka je pravidelně aktualizována robotem. Jakákoliv modifikace bude při příští aktualizaci přepsána a je třeba ji provádět na Wikipedii. 

require 'Modul:No globals'

local p = {}

local parent = require 'Modul:Wikidata/Formatters/string'

p.getRawValue = parent.getRawValue

function p.formatValue(value, options)
	local prefix = 'mailto:'
	if mw.ustring.sub(value, 1, #prefix) == prefix then
		local email = mw.ustring.sub(value, #prefix + 1)
		local text, n = mw.ustring.gsub(email, '([.@%-]+)', '&lt;wbr/&gt;%1')
		return mw.ustring.format('[%s %s]', value, text)
	else
		return parent.formatValue(value, options)
	end
end

p.formatRawValue = p.formatValue

return p</text>
      <sha1>42o0xojtjrkqecg3tzu7glivyjwd6m8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Wikidata/Formatters/empty</title>
    <ns>828</ns>
    <id>8230</id>
    <revision>
      <id>41784</id>
      <parentid>40012</parentid>
      <timestamp>2020-05-25T09:56:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>UrbanecmBot</username>
        <id>6429</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: Aktualizace Wikidata modulů</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="575" xml:space="preserve">-- Tato stránka je pravidelně aktualizována robotem. Jakákoliv modifikace bude při příští aktualizaci přepsána a je třeba ji provádět na Wikipedii. 

require 'Modul:No globals'

local p = {}

function p.getRawValue(value, options)
	-- extract a human readable value or just call a native module for this type
	return mw.dumpObject(value)
end

function p.formatRawValue(value, options)
	-- do formatting here
	return value
end

function p.formatValue(value, options)
	local raw = p.getRawValue(value, options)
	return p.formatRawValue(raw, options)
end

return p</text>
      <sha1>sjav0mq8e6nr8nx01sqdo8uxr76oqv0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Wikidata/Formatters/frequency</title>
    <ns>828</ns>
    <id>8231</id>
    <revision>
      <id>45894</id>
      <parentid>40013</parentid>
      <timestamp>2022-07-10T09:56:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>UrbanecmBot</username>
        <id>6429</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: Aktualizace Wikidata modulů</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="1159" xml:space="preserve">-- Tato stránka je pravidelně aktualizována robotem. Jakákoliv modifikace bude při příští aktualizaci přepsána a je třeba ji provádět na Wikipedii. 

require 'Modul:No globals'

local p = {}

local parent = require 'Modul:Wikidata/Formatters/quantity'

p.getRawValue = parent.getRawValue

local function isPositiveInteger(value)
	if value &gt; 0 then
		local int, fract = math.modf(value)
		if int == value then
			return true
		end
	end
	return false
end

local function formatNumber(value, options)
	-- todo: 0.5 days -&gt; twice a day
	if isPositiveInteger(value) then
		if value == 1 then
			return 'každý'
		else
			return mw.ustring.format('každý %d.', value)
		end
	else
		return parent.formatNumber(value, options)
	end
end

local function formatUnit(entityId)
	local Formatters = require 'Modul:Wikidata/Formatters'
	return Formatters.formatRawValue(entityId, 'wikibase-entityid', { nolink = true }) -- unset label = 'unitsymbol'
end

p.formatRawValue = p.formatNumber

function p.formatValue(value, options)
	parent.setFormatNumber(formatNumber)
	parent.setFormatUnit(formatUnit)
	return parent._formatValue(value, options)
end

return p</text>
      <sha1>fq1ux1lq7kj1cibxibi6jtfdn9rz0u5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Wikidata/Formatters/globecoordinate</title>
    <ns>828</ns>
    <id>8232</id>
    <revision>
      <id>41043</id>
      <parentid>41026</parentid>
      <timestamp>2020-02-03T09:56:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>UrbanecmBot</username>
        <id>6429</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: Aktualizace Wikidata modulů</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="1168" xml:space="preserve">-- Tato stránka je pravidelně aktualizována robotem. Jakákoliv modifikace bude při příští aktualizaci přepsána a je třeba ji provádět na Wikipedii. 

require 'Modul:No globals'

local p = {}

local lib = require 'Modul:Wikidata/lib'

function p.getRawValue(value, options)
	if not options.field then
		local GlobeCoordinate = require 'Modul:GlobeCoordinate'
		return GlobeCoordinate.newFromWikidataValue(value)
	elseif options.field == 'latitude' or options.field == 'longitude' or options.field == 'precision' or options.field == 'globe' then
		return value[options.field]
	else
		return error(lib.formatError('invalid-field', options.field))
	end
end

function p.formatValue(value, options)
	--local GlobeCoordinate = require 'Modul:GlobeCoordinate'
	--local _value = GlobeCoordinate.newFromWikidataValue(value)
	local Coord = require 'Modul:Souřadnice'
	local args = {
		value.latitude,
		value.longitude,
	}
	local globe = lib.getItemIdFromURI(value.globe)
	if globe and globe ~= 'Q2' then
		args.globe = Coord.myGlobes[globe]
	end
	setmetatable(args, { __index = options })
	return Coord._renderCoordinates(args, mw.getCurrentFrame())
end

return p</text>
      <sha1>pz0iy52ir8ylbhc8qf5rk1lnaohd2u8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Wikidata/Formatters/monolingualtext</title>
    <ns>828</ns>
    <id>8233</id>
    <revision>
      <id>40015</id>
      <timestamp>2019-08-06T18:24:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>UrbanecmBot</username>
        <id>6429</id>
      </contributor>
      <comment>Robot: Aktualizace Wikidata modulů</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="946" xml:space="preserve">-- Tato stránka je pravidelně aktualizována robotem. Jakákoliv modifikace bude při příští aktualizaci přepsána a je třeba ji provádět na Wikipedii. 

require 'Modul:No globals'

local p = {}

local lib = require 'Modul:Wikidata/lib'

local function formatValue(text, language, showlang)
	local formatted = lib.formatTextInLanguage(text, language)
	if showlang then
		local frame = mw.getCurrentFrame()
		local i18n = mw.loadData('Modul:Wikidata/i18n')
		return mw.ustring.format('%s (%s)',
			formatted, frame:callParserFunction('#language', language, i18n.lang))
	else
		return formatted
	end
end

function p.getRawValue(value, options)
	return value.text
end

function p.formatRawValue(value, options)
	return formatValue(value, options.language, lib.IsOptionTrue(options, 'showlang'))
end

function p.formatValue(value, options)
	return formatValue(value.text, value.language, lib.IsOptionTrue(options, 'showlang'))
end

return p</text>
      <sha1>t1mez6sqh1fxncvbx3iqpdxe3qgsc7w</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Wikidata/Formatters/quantity</title>
    <ns>828</ns>
    <id>8234</id>
    <revision>
      <id>45895</id>
      <parentid>44740</parentid>
      <timestamp>2022-07-10T09:56:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>UrbanecmBot</username>
        <id>6429</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: Aktualizace Wikidata modulů</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="3732" xml:space="preserve">-- Tato stránka je pravidelně aktualizována robotem. Jakákoliv modifikace bude při příští aktualizaci přepsána a je třeba ji provádět na Wikipedii. 

require 'Modul:No globals'

local p = {}

local formatNumber, formatUnit

local lib = require 'Modul:Wikidata/lib'
local i18n = mw.loadData('Modul:Wikidata/i18n')

local NO_UNIT_ID = 'Q199'

function p.formatUnit(entityId)
	local Formatters = require 'Modul:Wikidata/Formatters'
	return Formatters.formatRawValue(entityId, 'wikibase-entityid', { label = 'unitsymbol', nolink = true })
end

formatUnit = p.formatUnit

function p.formatNumber(number, options)
	local integer, fractional
	local prefix = ''
	if number &lt; 0 then
		number = -number
		prefix = '−'
	end
	number = tostring(number)
	if mw.ustring.find(number, '%.') then
		local decimals = tonumber(options.round)
		if decimals and decimals &gt;= 0 then
			number = mw.ustring.format('%.' .. mw.ustring.format('%d', decimals) .. 'f', number)
		end
		integer, fractional = mw.ustring.match(number, '^(.+)%.(.+)$')
	end
	if not integer then
		integer = number
	end
	local length = mw.ustring.len(integer)
	local i = length % 3
	if i == 0 then
		i = 3
	end
	local formatted_num = mw.ustring.sub(integer, 1, i)
	while i &lt; length do
		formatted_num = formatted_num .. i18n['thousands separator'] .. mw.ustring.sub(integer, i + 1, i + 3)
		i = i + 3
	end
	if fractional then
		local length = mw.ustring.len(fractional)
		local i = 3
		formatted_num = formatted_num .. i18n['decimal point'] .. mw.ustring.sub(fractional, 1, 3)
		while i &lt; length do
			formatted_num = formatted_num .. i18n['thousands separator'] .. mw.ustring.sub(fractional, i + 1, i + 3)
			i = i + 3
		end
	end
	return prefix .. formatted_num
end

formatNumber = p.formatNumber

local function getUnitAndCoef(unit, options)
	local entityId = lib.getItemIdFromURI(unit) or NO_UNIT_ID
	local coef
	-- having T234809 would be better and less expensive
	if options.unit and entityId ~= options.unit then
		local WD = require 'Modul:Wikidata'
		local props = { 'P2370', 'P2442', 'P1181' }
		for _, prop in ipairs(props) do
			coef = WD.getRawValueFromLua{
				id = entityId,
				property = prop,
				withunit = options.unit,
			}
			if coef then break end
		end
		if not coef then
			for _, prop in ipairs(props) do
				coef = WD.getRawValueFromLua{
					id = options.unit,
					property = prop,
					withunit = entityId,
				}
				if coef then
					coef = 1 / coef
					break
				end
			end
		end
		if coef then
			entityId = options.unit
		end
	end
	if entityId == NO_UNIT_ID then
		entityId = nil
	end
	return entityId, coef or 1
end

function p.setFormatNumber(callback)
	formatNumber = callback
end

function p.setFormatUnit(callback)
	formatUnit = callback
end

function p.getRawValue(value, options)
	local _, coef = getUnitAndCoef(value.unit, options)
	return tonumber(value.amount) * coef
end

p.formatRawValue = p.formatNumber

function p._formatValue(value, options)
	local unit, coef = getUnitAndCoef(value.unit, options)
	local amount = tonumber(value.amount) * coef
	local margin
	local funit
	if lib.IsOptionTrue(options, 'showmargin') then
		if value.upperBound then
			margin = tonumber(value.upperBound) * coef - amount
		end
	end
	amount = formatNumber(amount, options)
	if margin then
		amount = amount .. '±' .. formatNumber(margin, options)
	end
	if tostring(options.showunit) ~= 'false' then
		if unit then
			funit = formatUnit(unit)
			if funit == '°' then
				return amount .. funit
			else
				return amount .. '&amp;nbsp;' .. funit
			end
		end
	end
	return amount
end

function p.formatValue(value, options)
	p.setFormatNumber(p.formatNumber)
	p.setFormatUnit(p.formatUnit)
	return p._formatValue(value, options)
end

return p</text>
      <sha1>k80ypf3l55rw9dmhotyre04jazdb9et</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Wikidata/Formatters/rating</title>
    <ns>828</ns>
    <id>8235</id>
    <revision>
      <id>40017</id>
      <timestamp>2019-08-06T18:24:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>UrbanecmBot</username>
        <id>6429</id>
      </contributor>
      <comment>Robot: Aktualizace Wikidata modulů</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="665" xml:space="preserve">-- Tato stránka je pravidelně aktualizována robotem. Jakákoliv modifikace bude při příští aktualizaci přepsána a je třeba ji provádět na Wikipedii. 

require 'Modul:No globals'

local p = {}

local parent = require 'Modul:Wikidata/Formatters/string'

function p.formatValue(value, options)
	local ImageFormatter = require 'Modul:ImageFormatter'
	return ImageFormatter.makeImage(value, {
		alt = mw.wikibase.label(options.id),
		description = mw.wikibase.label(options.id) or mw.wikibase.label(options.of),
		link = mw.wikibase.sitelink(options.link) or ('d:' .. options.link),
		size = '25px'
	})
end

setmetatable( p, { __index = parent } )

return p</text>
      <sha1>9zkz30eqnlohrfcbdxa13slav5idlh7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Wikidata/Formatters/round</title>
    <ns>828</ns>
    <id>8236</id>
    <revision>
      <id>40018</id>
      <timestamp>2019-08-06T18:24:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>UrbanecmBot</username>
        <id>6429</id>
      </contributor>
      <comment>Robot: Aktualizace Wikidata modulů</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="1169" xml:space="preserve">-- Tato stránka je pravidelně aktualizována robotem. Jakákoliv modifikace bude při příští aktualizaci přepsána a je třeba ji provádět na Wikipedii. 

require 'Modul:No globals'

local p = {}

local parent = require 'Modul:Wikidata/Formatters/quantity'

p.getRawValue = parent.getRawValue

local function roundToOneDecimal(value)
	return tonumber(mw.ustring.format('%.1f', value))
end

function p.formatNumber(value, options)
	local formatNumber = parent.formatNumber
	local absolute = math.abs(value)
	if 10^6 &lt; absolute and absolute &lt; 10^9 then
		return mw.ustring.format('%s&amp;nbsp;mil.', formatNumber(roundToOneDecimal(value / 10^6), {}))
	elseif 10^9 &lt; absolute and absolute &lt; 10^12 then
		return mw.ustring.format('%s&amp;nbsp;mld.', formatNumber(roundToOneDecimal(value / 10^9), {}))
	elseif 10^12 &lt; absolute and absolute &lt; 10^15 then
		return mw.ustring.format('%s&amp;nbsp;bil.', formatNumber(roundToOneDecimal(value / 10^12), {}))
	else
		return formatNumber(value, options)
	end
end

p.formatRawValue = p.formatNumber

function p.formatValue(value, options)
	parent.setFormatNumber(p.formatNumber)
	return parent._formatValue(value, options)
end

return p</text>
      <sha1>pn23pmd5m4x1kadra72teh96fed6vcf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Wikidata/Formatters/scale</title>
    <ns>828</ns>
    <id>8237</id>
    <revision>
      <id>40019</id>
      <timestamp>2019-08-06T18:25:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>UrbanecmBot</username>
        <id>6429</id>
      </contributor>
      <comment>Robot: Aktualizace Wikidata modulů</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="572" xml:space="preserve">-- Tato stránka je pravidelně aktualizována robotem. Jakákoliv modifikace bude při příští aktualizaci přepsána a je třeba ji provádět na Wikipedii. 

local p = {}

local QuantityFormatter = require('Modul:Wikidata/Formatters').Formatters.quantity

local function formatScale(value)
	return mw.ustring.format('1:%s', value)
end

function p.getRawValue(value, options)
	return formatScale(QuantityFormatter.getRawValue(value, options))
end

function p.formatValue(value, options)
	return formatScale(QuantityFormatter.formatValue(value, options))
end

return p</text>
      <sha1>o5ecc0kpe5kdvgkcvl8jimanhm91ook</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Wikidata/Formatters/string</title>
    <ns>828</ns>
    <id>8238</id>
    <revision>
      <id>40020</id>
      <timestamp>2019-08-06T18:25:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>UrbanecmBot</username>
        <id>6429</id>
      </contributor>
      <comment>Robot: Aktualizace Wikidata modulů</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="992" xml:space="preserve">-- Tato stránka je pravidelně aktualizována robotem. Jakákoliv modifikace bude při příští aktualizaci přepsána a je třeba ji provádět na Wikipedii. 

require 'Modul:No globals'

local p = {}

local lib = require 'Modul:Wikidata/lib'

local function findPattern(property)
	local Statements = mw.wikibase.getBestStatements(property:upper(), 'P1630')
	for _, statement in ipairs(Statements) do
		if lib.IsSnakValue(statement.mainsnak) then
			return statement.mainsnak.datavalue.value
		end
	end
	return nil
end

function p.getRawValue(value, options)
	return value
end

function p.formatValue(value, options)
	if options.pattern then
		return lib.formatFromPattern(value, options.pattern)
	elseif lib.IsOptionTrue(options, 'autoformat') then
		local pattern = findPattern(options.property)
		if pattern then
			return lib.formatFromPattern(value, mw.ustring.format('[%s %s]', pattern, options.text or '$1'))
		end
	end
	return value
end

p.formatRawValue = p.formatValue

return p</text>
      <sha1>cebzwrs7namgm04l76muw1sel8wvdzj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Wikidata/Formatters/time</title>
    <ns>828</ns>
    <id>8239</id>
    <revision>
      <id>42595</id>
      <parentid>41765</parentid>
      <timestamp>2020-11-28T09:56:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>UrbanecmBot</username>
        <id>6429</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: Aktualizace Wikidata modulů</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="9539" xml:space="preserve">-- Tato stránka je pravidelně aktualizována robotem. Jakákoliv modifikace bude při příští aktualizaci přepsána a je třeba ji provádět na Wikipedii. 

require &quot;Modul:No globals&quot;

local p = {}

local lib = require 'Modul:Wikidata/lib'
local i18n = mw.loadData('Modul:Wikidata/i18n')

local function shouldConvertGregorian(timevalue, precision)
	return (
		(precision or timevalue.precision) &gt; timevalue.PRECISION.MONTH
		and timevalue.calendar == timevalue.CALENDAR.JULIAN
		and timevalue &gt; timevalue.newFromIso8601('1582-10-04')
	)
end

-- todo: move to lib
function p.yearDifference(sooner, later)
	local age = later.year - sooner.year
	if sooner.precision &gt; 10 then
		if later.precision &gt; 10 then
			if sooner.month &gt; later.month then
				age = age - 1
			elseif sooner.month == later.month and sooner.day &gt; later.day then
				age = age - 1
			end
			return age, age
		elseif later.precision == 10 then
			if sooner.month == later.month then
				return age - 1, age - 1 .. '–' .. age
			end
			if sooner.month &gt; later.month then
				age = age - 1
			end
			return age, age
		end
	elseif sooner.precision == 10 then
		if later.precision &gt; 9 then
			if sooner.month == later.month then
				return age - 1, age - 1 .. '–' .. age
			end
			if sooner.month &gt; later.month then
				age = age - 1
			end
			return age, age
		end
	end
	return age - 1, age - 1 .. '–' .. age
end

-- todo: move to lib
function p.julianToGregorian(timevalue)
	-- https://en.wikipedia.org/wiki/Gregorian_calendar#Difference_between_Gregorian_and_Julian_calendar_dates
	local year = timevalue.year
	local diff = math.floor(year / 100) - math.floor(year / 400) - 2
	if year % 100 == 0 and year % 400 ~= 0 then
		if timevalue.month == 2 and 30 - timevalue.day &gt; diff then
			diff = diff - 1
		end
	end
	local feb_days
	if year % 4 == 0 then
		feb_days = 29
	else
		feb_days = 28
	end
	local days = { 31, feb_days, 31, 30, 31, 30, 31, 31, 30, 31, 30, 31 }
	local newvalue = mw.clone(timevalue)
	newvalue.calendar = newvalue.CALENDAR.GREGORIAN
	newvalue.day = newvalue.day + diff
	if newvalue.day &gt; days[newvalue.month] then
		newvalue.day = newvalue.day - days[newvalue.month]
		newvalue.month = newvalue.month + 1
		if newvalue.month &gt; 12 then
			newvalue.month = 1
			newvalue.year = newvalue.year + 1
		end
	end
	return newvalue
end

local function stripZero(date, lang, year)
	-- odstraň nuly na začátku (rok &lt; 1000 a &gt; -1000)
	return mw.ustring.gsub(
		date,
		lang:formatNum(0) .. '+(' .. lang:formatNum(year, { noCommafy = true }) .. ')',
		'%1'
	)
end

function p.getRawValue(value, options)
	local Time = require 'Modul:Time'
	local timevalue = Time.newFromWikidataValue(value)
	if (
		lib.IsOptionTrue(options, 'gregorian')
		and shouldConvertGregorian(timevalue)
	) then
		timevalue = p.julianToGregorian(timevalue)
	end
	return timevalue
end

function p.formatRawValue(timevalue, options)
	local lang = mw.getContentLanguage()
	local precision = math.min(timevalue.precision, options.precision or timevalue.precision)
	local linked_app = ''
	if not lib.IsOptionTrue(options, 'nolink') then
		linked_app = '-linked'
	end
	local year, BCE, BCE_app
	if timevalue.year &lt; 0 then
		year = -timevalue.year - 1
		BCE = true
		if tostring(options.showera) ~= 'false' then
			BCE_app = '-BCE'
		else
			BCE_app = ''
		end
	else
		year = timevalue.year
		BCE = false
		BCE_app = ''
	end

	local newstring
	-- follows Wikibase/lib/includes/Formatters/MwTimeIsoFormatter.php
	local map = {
		[timevalue.PRECISION.GY] = { 'Gannum', 1e9, 1 },
		[timevalue.PRECISION.MY100] = { 'Mannum', 1e8, 100 },
		[timevalue.PRECISION.MY10] = { 'Mannum', 1e7, 10 },
		[timevalue.PRECISION.MY] = { 'Mannum', 1e6, 1 },
		[timevalue.PRECISION.KY100] = { 'annum', 1e5, 1e5 },
		[timevalue.PRECISION.KY10] = { 'annum', 1e4, 1e4 },
		[timevalue.PRECISION.KY] = { 'millenium', 1e3, 1, math.ceil },
		[timevalue.PRECISION.YEAR100] = { 'century', 100, 1, math.ceil },
		[timevalue.PRECISION.YEAR10] = { 'decade', 10, 10, math.floor },
		[timevalue.PRECISION.YEAR] = 'year',
		[timevalue.PRECISION.MONTH] = 'year-month',
		[timevalue.PRECISION.DAY] = 'year-month-day',
		-- TODO: hours, minutes and seconds (not on Wikidata yet)
	}
	if precision &gt;= timevalue.PRECISION.YEAR then
		local key = map[math.min(precision, timevalue.PRECISION.DAY)] .. BCE_app
		local pattern = i18n.date[key .. linked_app] or i18n.date[key]
		if shouldConvertGregorian(timevalue, precision) then
			local newvalue = p.julianToGregorian(timevalue)
			local jul_pattern
			if newvalue.year ~= timevalue.year then
				jul_pattern = i18n.date['year-month-day']
			elseif newvalue.month ~= timevalue.month then
				jul_pattern = i18n.date['month-day']
			else
				jul_pattern = i18n.date.day
			end
			if timevalue.month == 2 and timevalue.day == 29 then
				if year % 100 == 0 and year % 400 ~= 0 then
					timevalue.year = 2000 -- hack to force formatting 29th February
				end
			end
			newstring = mw.ustring.format('%s%s / %s%s',
				lang:formatDate(jul_pattern, tostring(timevalue)),
				i18n.date.julian,
				lang:formatDate(pattern, tostring(newvalue)),
				i18n.date.gregorian)
		else
			local timestring
			if BCE then
				timestring = mw.ustring.sub(tostring(timevalue), 2)
			else
				timestring = tostring(timevalue)
			end
			newstring = stripZero(lang:formatDate(pattern, timestring), lang, year)
		end
		if lib.IsOptionTrue(options, 'showera') and not BCE then
			newstring = mw.getCurrentFrame():preprocess(
				mw.message.newRawMessage(i18n.date.CE, newstring):plain())
		end
	elseif precision &gt;= timevalue.PRECISION.KY then  -- uses custom messages from Wikidata/i18n
		-- follows Wikibase/lib/includes/Formatters/MwTimeIsoFormatter.php
		local key = map[precision][1] .. BCE_app
		local shift = map[precision][2]
		local unshift = map[precision][3]
		local func = map[precision][4]
		local number = func(year / shift) * unshift
		newstring = mw.getCurrentFrame():preprocess(
			mw.message.newRawMessage(i18n.date[key .. linked_app] or i18n.date[key])
				:params(lang:formatNum(number, { noCommafy = true }))
				:plain()
			)
		if lib.IsOptionTrue(options, 'showera') and not BCE then
			newstring = mw.getCurrentFrame():preprocess(
				mw.message.newRawMessage(i18n.date.CE, newstring):plain())
		end
	else -- uses messages from Wikibase extension
		local round = function (x)
			local int, fract = math.modf(x)
			if fract &lt; .5 then
				return int
			else
				return int + 1
			end
		end
		-- follows Wikibase/lib/includes/Formatters/MwTimeIsoFormatter.php
		local key = 'wikibase-time-precision' .. BCE_app .. '-' .. map[precision][1]
		local shift = map[precision][2]
		local unshift = map[precision][3]
		local number = round(year / shift) * unshift
		newstring = mw.getCurrentFrame():preprocess(
			mw.message.new(key)
				:numParams(number)
				:plain()
		)
	end
	return newstring
end

function p.formatValue(value, options)
	local timevalue = p.getRawValue(value, options)
	local formatted = p.formatRawValue(timevalue, options)
	if lib.IsOptionTrue(options, 'birthdate') and timevalue.precision &gt;= timevalue.PRECISION.YEAR then
		local statements = mw.wikibase.getBestStatements(options.id, 'P570')
		local Filterers = require 'Modul:Wikidata/Filterers'
		Filterers.filterStatements(statements, { somevalue = true })
		if #statements == 0 then
			local Time = require 'Modul:Time'
			local osDate = os.date('*t')
			local currentTime = Time.new{
				year = osDate.year,
				month = osDate.month,
				day = osDate.day,
				precision = Time.PRECISION.DAY,
				calendar = Time.CALENDAR.GREGORIAN,
			}
			local age, age_text = p.yearDifference(timevalue, currentTime)
			if age &gt;= 0 and age &lt; 150 then
				formatted = mw.ustring.format('%s (%s)', formatted,
					mw.getCurrentFrame():preprocess(
						mw.message.newRawMessage(i18n.date.age)
							:params(age_text)
							:numParams(age)
							:plain()
					)
				)
			end
			if age &gt;= 100 then
				formatted = formatted .. lib.category('centenarians-living')
			elseif age &lt; 0 then
				formatted = formatted .. lib.category('failed-age-computing')
			end
		end
	elseif lib.IsOptionTrue(options, 'deathdate') and timevalue.precision &gt;= timevalue.PRECISION.YEAR then
		local statements = mw.wikibase.getBestStatements(options.id, 'P569')
		local Filterers = require 'Modul:Wikidata/Filterers'
		Filterers.filterStatements(statements, { somevalue = false, novalue = false })
		if #statements &gt; 0 then
			local Formatters = require 'Modul:Wikidata/Formatters'
			local TableTools = require 'Modul:TableTools'
			local ages = {}
			local invalid = 'INVALID'
			local age, age_text
			local min_age = math.huge
			for _, statement in ipairs(statements) do
				local birthvalue = Formatters.getRawValue(statement.mainsnak)
				if birthvalue.precision &gt;= birthvalue.PRECISION.YEAR then
					age, age_text = p.yearDifference(birthvalue, timevalue)
					ages[age_text] = true
					if age &lt; min_age then
						min_age = age
					end
				else
					ages[invalid] = true
				end
			end
			if TableTools.size(ages) == 1 and not ages[invalid] then
				formatted = mw.ustring.format('%s (%s)', formatted,
					mw.getCurrentFrame():preprocess(
						mw.message.newRawMessage(i18n.date['in-the-age'])
							:params(age_text)
							:numParams(min_age)
							:plain()
					)
				)
			end
			if min_age &gt;= 100 and min_age &lt; math.huge then
				formatted = formatted .. lib.category('centenarians')
			elseif min_age &lt; 0 then
				formatted = formatted .. lib.category('failed-age-computing')
			end
		end
	end
	return formatted
end

return p</text>
      <sha1>8v4m9dt18pmvvl87dhik0f1ep86pa5t</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Wikidata/Formatters/url</title>
    <ns>828</ns>
    <id>8240</id>
    <revision>
      <id>40022</id>
      <timestamp>2019-08-06T18:25:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>UrbanecmBot</username>
        <id>6429</id>
      </contributor>
      <comment>Robot: Aktualizace Wikidata modulů</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="463" xml:space="preserve">-- Tato stránka je pravidelně aktualizována robotem. Jakákoliv modifikace bude při příští aktualizaci přepsána a je třeba ji provádět na Wikipedii. 

require 'Modul:No globals'

local p = {}

local parent = require 'Modul:Wikidata/Formatters/string'

function p.formatValue(value, options)
	local URL = require 'Modul:URL'
	return URL._url(value, options.text)
end

p.formatRawValue = p.formatValue

setmetatable( p, { __index = parent } )

return p</text>
      <sha1>78fbrmqj5fy7too9nr6fxs0phbcvjh4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Wikidata/Formatters/wikibase-entityid</title>
    <ns>828</ns>
    <id>8241</id>
    <revision>
      <id>40655</id>
      <parentid>40094</parentid>
      <timestamp>2019-10-01T09:57:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>UrbanecmBot</username>
        <id>6429</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: Aktualizace Wikidata modulů</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="3796" xml:space="preserve">-- Tato stránka je pravidelně aktualizována robotem. Jakákoliv modifikace bude při příští aktualizaci přepsána a je třeba ji provádět na Wikipedii. 

require 'Modul:No globals'

local p = {}

local lib = require 'Modul:Wikidata/lib'
local i18n = mw.loadData('Modul:Wikidata/i18n')

local function constructLink(label, link, lang)
	if link then
		if label then
			if lang and lang ~= i18n.lang then
				return lib.formatTextInLanguage(mw.ustring.format('[[%s|%s]]', link, label), lang)
			else
				return '[[' .. link .. '|' .. label .. ']]'
			end
		else
			return '[[' .. link .. ']]'
		end
	end
	if label then
		if lang and lang ~= i18n.lang then
			return lib.formatTextInLanguage(label, lang)
		else
			return label
		end
	end
	return nil
end

local function getLabel(entityId, options)
	local label, lang
	local Module = require 'Modul:Wikidata'
	--if options.label and lib.isPropertyId(options.label) then
	if options.label == 'short' then
		local fallback
		if options.withlang then
			fallback = {options.withlang, 'mul'}
		else
			fallback = {i18n.lang, 'mul'}
		end
		for _, withlang in ipairs(fallback) do
			label, lang = Module.getRawValueFromLua{
				id = entityId,
				property = 'P1813',
				rank = 'valid',
				sort = {'rank'},
				withlang = withlang,
			}, withlang
			if label then
				break
			end
		end
		if not label then
			label = Module.getRawValueFromLua{
				id = entityId, property = 'P835',
			} or Module.getRawValueFromLua{
				id = entityId, property = 'P428',
			}
			lang = nil
		end
	elseif options.label == 'gender' then
		local gender = Module.getRawValueFromLua{
			id = options.id,
			property = 'P21'
		}
		local property = ({ Q6581072 = 'P2521', --[[ Q6581097 = 'P3321' ]] })[gender]
		if property then
			local fallback
			if options.withlang then
				fallback = {options.withlang}
			else
				fallback = {i18n.lang}
			end
			for _, withlang in ipairs(fallback) do
				label, lang = Module.getRawValueFromLua{
					id = entityId,
					property = property,
					rank = 'valid',
					sort = {'rank'},
					withlang = withlang,
				}, withlang
				if label then
					break
				end
			end
		end
	elseif options.label == 'unitsymbol' then
		local fallback
		if options.withlang then
			fallback = {options.withlang, 'en', 'mul'}
		else
			fallback = {i18n.lang, 'en', 'mul'}
		end
		for _, withlang in ipairs(fallback) do
			label = Module.getRawValueFromLua{
				id = entityId,
				property = 'P5061',
				withlang = withlang,
			}
			if label then
				break
			end
		end
	end
	if not label then
		if options.withlang then
			label, lang = mw.wikibase.getLabelByLang(entityId, options.withlang), options.withlang
		else
			label, lang = mw.wikibase.getLabelWithLang(entityId)
		end
		if label then
			label = mw.text.nowiki(label)
		end
	end
	return label, lang
end

local function getSitelink(entityId, options)
	if lib.IsOptionTrue(options, 'nolink') then
		return nil
	end
	local link
	if options.link then
		if options.link == 'wikidata' then
			link = entityId
		else
			link = mw.wikibase.getSitelink(entityId, options.link)
		end
		if link then
			link = lib.getInterwikiPrefix(options.link) .. link
		end
	else
		link = mw.wikibase.getSitelink(entityId)
	end
	return link
end

function p.formatEntityId(entityId, options)
	local options = options or {}
	local label, lang = getLabel(entityId, options)
	local link = getSitelink(entityId, options)
	return constructLink(label, link, lang) or lib.getLinkWhenNonexistingLabel(entityId)
end

function p.getRawValue(value, options)
	if lib.IsOptionTrue(options or {}, 'numeric') then
		return value['numeric-id']
	end
	return value.id
end

p.formatRawValue = p.formatEntityId

function p.formatValue(value, options)
	return p.formatEntityId(p.getRawValue(value, {}), options)
end

return p</text>
      <sha1>t3j38o0l7phtbycyvn8h9xbt1pfl3u4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Wikidata/Sorters</title>
    <ns>828</ns>
    <id>8242</id>
    <revision>
      <id>40024</id>
      <timestamp>2019-08-06T18:25:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>UrbanecmBot</username>
        <id>6429</id>
      </contributor>
      <comment>Robot: Aktualizace Wikidata modulů</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="4642" xml:space="preserve">-- Tato stránka je pravidelně aktualizována robotem. Jakákoliv modifikace bude při příští aktualizaci přepsána a je třeba ji provádět na Wikipedii. 

require 'Modul:No globals'

local p = {}

local lib = require 'Modul:Wikidata/lib'

local ValueTypeToDefaultMethod = {
	['monolingualtext'] = 'alpha',
	['quantity'] = 'quantity',
	['string'] = 'alpha',
	['time'] = 'time',
	['wikibase-entityid'] = 'alpha',
}

p.Sorters = {}
setmetatable(p.Sorters, {
	__index = function(t, key)
		t[key] = require('Modul:Wikidata/Sorters/' .. key)
		return t[key]
	end
})

local function resolveResult(result, inverted)
	if math.abs(result) &gt; 1 then
		return result &lt; 0
	else
		return (result &lt; 0) ~= (inverted or false)
	end
end

local function compareIncomplete(first, second)
	if first then
		return -2
	end
	if second then
		return 2
	end
	return 0
end

local function getDefaultMethodForSnak(snak)
	local valueType = lib.datatypeToValueType[snak.datatype]
	return ValueTypeToDefaultMethod[valueType]
end

local function getCallbackForQualifiers(method)
	return function(first, second)
		local sorter = p.Sorters[method]
		if not (sorter.mayCompareSnak(first) and sorter.mayCompareSnak(second)) then
			return error(lib.formatError('invalid-sort', method))
		end
		local first_complete = sorter.isCompleteSnak(first)
		local second_complete = sorter.isCompleteSnak(second)
		if not (first_complete and second_complete) then
			return compareIncomplete(first_complete, second_complete)
		end
		return sorter.compareSnaks(first, second)
	end
end

local function defaultCallbackForQualifiers(first, second)
	local default = getDefaultMethodForSnak(first)
	return getCallbackForQualifiers(default)(first, second)
end

local function getQualifierToCompare(statement, prop)
	local qualifiers = statement.qualifiers and statement.qualifiers[mw.ustring.upper(prop)]
	if qualifiers then
		qualifiers = mw.clone(qualifiers)
		if #qualifiers &gt; 1 then
			table.sort(qualifiers, function(first, second)
				return resolveResult(defaultCallbackForQualifiers(first, second))
			end)
		end
		return qualifiers[1]
	end
	return nil
end

local function getCallbackForStatements(method)
	return function(first, second)
		local sorter = p.Sorters[method]
		if not (sorter.mayCompareStatement(first) and sorter.mayCompareStatement(second)) then
			return error(lib.formatError('invalid-sort', method))
		end
		local first_complete = sorter.isCompleteStatement(first)
		local second_complete = sorter.isCompleteStatement(second)
		if not (first_complete and second_complete) then
			return compareIncomplete(first_complete, second_complete)
		end
		return sorter.compareStatements(first, second)
	end
end

local function resolveMethodForStatements(method)
	if method == 'default' then
		return function(first, second)
			local default = getDefaultMethodForSnak(first.mainsnak)
			return getCallbackForStatements(default)(first, second)
		end
	elseif lib.isPropertyId(method) then
		return function(first, second)
			local first_qualifier = getQualifierToCompare(first, method)
			local second_qualifier = getQualifierToCompare(second, method)
			if not (first_qualifier and second_qualifier) then
				return compareIncomplete(not not first_qualifier, not not second_qualifier)
			end
			local default = getDefaultMethodForSnak(first_qualifier)
			return getCallbackForQualifiers(default)(first_qualifier, second_qualifier)
		end
	end
	return getCallbackForStatements(method)
end

function p.sortStatements(statements, options)
	local methods = lib.textToTable(options.sort)
	local inverted = lib.IsOptionTrue(options, 'invert')
	local cache = {}
	table.sort(statements, function(first, second)
		local result
		for _, method in ipairs(methods) do
			if not cache[method] then
				cache[method] = resolveMethodForStatements(method)
			end
			result = cache[method](first, second)
			if result ~= 0 then
				return resolveResult(result, inverted)
			end
		end
		return false
	end)
end

local function resolveMethodForQualifiers(method)
	if method == 'default' then
		return defaultCallbackForQualifiers
	end
	return getCallbackForQualifiers(method)
end

function p.sortQualifiers(qualifiers, options)
	local methods = lib.textToTable(options.sort)
	local inverted = lib.IsOptionTrue(options, 'invert')
	local cache = {}
	table.sort(qualifiers, function(first, second)
		local result
		for _, method in ipairs(methods) do
			if not cache[method] then
				cache[method] = resolveMethodForQualifiers(method)
			end
			result = cache[method](first, second)
			if result ~= 0 then
				return resolveResult(result, inverted)
			end
		end
		return false
	end)
end

return p</text>
      <sha1>pjnzr77ky2s90g2mmkspekb8gnlkcvr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Wikidata/Sorters/alpha</title>
    <ns>828</ns>
    <id>8243</id>
    <revision>
      <id>40025</id>
      <timestamp>2019-08-06T18:25:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>UrbanecmBot</username>
        <id>6429</id>
      </contributor>
      <comment>Robot: Aktualizace Wikidata modulů</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="1480" xml:space="preserve">-- Tato stránka je pravidelně aktualizována robotem. Jakákoliv modifikace bude při příští aktualizaci přepsána a je třeba ji provádět na Wikipedii. 

require 'Modul:No globals'

local p = {}

local lib = require 'Modul:Wikidata/lib'
local Collation = require 'Modul:Collation'
local Formatters = require 'Modul:Wikidata/Formatters'

local cache = {}
local function getLabel(value)
	if not cache[value] then
		cache[value] = mw.wikibase.label(value) or false
	end
	return cache[value] or nil
end

local function getValue(snak)
	local value = Formatters.getRawValue(snak)
	if snak.datavalue.type == 'wikibase-entityid' then
		return getLabel(value)
	end
	return value
end

function p.isCompleteSnak(snak)
	return lib.IsSnakValue(snak) and (
		snak.datavalue.type == 'string' or
		snak.datavalue.type == 'monolingualtext' or
		((getValue(snak) and true) or false)
	)
end

function p.isCompleteStatement(statement)
	return p.isCompleteSnak(statement.mainsnak)
end

function p.mayCompareSnak(snak)
	local valueType = lib.datatypeToValueType[snak.datatype]
	return valueType == 'monolingualtext' or valueType == 'string' or valueType == 'wikibase-entityid'
end

function p.mayCompareStatement(statement)
	return p.mayCompareSnak(statement.mainsnak)
end

function p.compareSnaks(first, second)
	return Collation.compare(getValue(first), getValue(second))
end

function p.compareStatements(first, second)
	return p.compareSnaks(first.mainsnak, second.mainsnak)
end

return p</text>
      <sha1>f75cvzspwz3ebnt8o1yen2gor3bbn6y</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Wikidata/Sorters/date</title>
    <ns>828</ns>
    <id>8244</id>
    <revision>
      <id>40026</id>
      <timestamp>2019-08-06T18:25:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>UrbanecmBot</username>
        <id>6429</id>
      </contributor>
      <comment>Robot: Aktualizace Wikidata modulů</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="2005" xml:space="preserve">-- Tato stránka je pravidelně aktualizována robotem. Jakákoliv modifikace bude při příští aktualizaci přepsána a je třeba ji provádět na Wikipedii. 

require 'Modul:No globals'

local p = {}

local lib = require 'Modul:Wikidata/lib'
local Formatters = require 'Modul:Wikidata/Formatters'

local function getValues(qualifiers)
	local Values = {}
	if qualifiers then
		for key, array in pairs(lib.props) do
			for _, prop in ipairs(array) do
				for _, snak in ipairs(qualifiers[prop] or {}) do
					if lib.IsSnakValue(snak) then
						Values[key] = Formatters.getRawValue(snak)
						break
					end
				end
			end
		end
	end
	return Values
end

function p.isCompleteStatement(statement)
	local Values = getValues(statement.qualifiers)
	return (Values.begin or Values.ending) and true
end

function p.mayCompareStatement(statement)
	return true
end

function p.compareStatements(first, second)
	local FirstValues = getValues(first.qualifiers)
	local SecondValues = getValues(second.qualifiers)
	if FirstValues.begin and SecondValues.begin then
		if FirstValues.begin ~= SecondValues.begin then
			return lib.simpleCompare(FirstValues.begin, SecondValues.begin)
		end
		if FirstValues.ending and SecondValues.ending then
			return lib.simpleCompare(FirstValues.ending, SecondValues.ending)
		end
		if FirstValues.ending then
			return -1
		elseif SecondValues.ending then
			return 1
		else
			return 0
		end
	end
	if FirstValues.ending and SecondValues.ending then
		if FirstValues.ending == SecondValues.ending then
			if FirstValues.begin then
				return 1
			elseif SecondValues.begin then
				return -1
			else
				return 0
			end
		end
	end
	if FirstValues.begin and SecondValues.ending then
		return lib.simpleCompare(FirstValues.begin, SecondValues.ending)
	end
	if FirstValues.ending and SecondValues.begin then
		if FirstValues.ending &gt; SecondValues.begin then
			return 1
		else
			return -1
		end
	end
	return lib.simpleCompare(FirstValues.ending, SecondValues.ending)
end

return p</text>
      <sha1>artn8guxpxv2xd0gz8aqfxgsqw7wf4j</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Wikidata/Sorters/haslabel</title>
    <ns>828</ns>
    <id>8245</id>
    <revision>
      <id>40027</id>
      <timestamp>2019-08-06T18:25:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>UrbanecmBot</username>
        <id>6429</id>
      </contributor>
      <comment>Robot: Aktualizace Wikidata modulů</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="1284" xml:space="preserve">-- Tato stránka je pravidelně aktualizována robotem. Jakákoliv modifikace bude při příští aktualizaci přepsána a je třeba ji provádět na Wikipedii. 

require 'Modul:No globals'

local p = {}

local lib = require 'Modul:Wikidata/lib'
local Formatters = require 'Modul:Wikidata/Formatters'

local cache = {}
local function getLabel(value)
	if not cache[value] then
		cache[value] = mw.wikibase.label(value) or false
	end
	return cache[value] or nil
end

local function hasLabel(snak)
	return lib.IsSnakValue(snak) and getLabel(Formatters.getRawValue(snak)) and true
end

function p.isCompleteSnak(snak)
	return true
end

function p.isCompleteStatement(statement)
	return p.isCompleteSnak(statement.mainsnak)
end

function p.mayCompareSnak(snak)
	return lib.datatypeToValueType[snak.datatype] == 'wikibase-entityid'
end

function p.mayCompareStatement(statement)
	return p.mayCompareSnak(statement.mainsnak)
end

function p.compareSnaks(first, second)
	local first_has_label = hasLabel(first)
	local second_has_label = hasLabel(second)
	if first_has_label == second_has_label then
		return 0
	elseif first_has_label then
		return -1
	else
		return 1
	end
end

function p.compareStatements(first, second)
	return p.compareSnaks(first.mainsnak, second.mainsnak)
end

return p</text>
      <sha1>tbz27b7q3z9cmz4afjrphr6okcatlpp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Wikidata/Sorters/quantity</title>
    <ns>828</ns>
    <id>8246</id>
    <revision>
      <id>40028</id>
      <timestamp>2019-08-06T18:25:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>UrbanecmBot</username>
        <id>6429</id>
      </contributor>
      <comment>Robot: Aktualizace Wikidata modulů</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="912" xml:space="preserve">-- Tato stránka je pravidelně aktualizována robotem. Jakákoliv modifikace bude při příští aktualizaci přepsána a je třeba ji provádět na Wikipedii. 

require 'Modul:No globals'

local p = {}

local lib = require 'Modul:Wikidata/lib'

p.isCompleteSnak = lib.IsSnakValue

function p.isCompleteStatement(statement)
	return p.isCompleteSnak(statement.mainsnak)
end

function p.mayCompareSnak(snak)
	return lib.datatypeToValueType[snak.datatype] == 'quantity'
end

function p.mayCompareStatement(statement)
	return p.mayCompareSnak(statement.mainsnak)
end

local function getValue(snak)
	local Formatters = require 'Modul:Wikidata/Formatters'
	return Formatters.getRawValue(snak)
end

function p.compareSnaks(first, second)
	return lib.simpleCompare(getValue(first), getValue(second))
end

function p.compareStatements(first, second)
	return p.compareSnaks(first.mainsnak, second.mainsnak)
end

return p</text>
      <sha1>gdnyp2lqpfcd0ahwbolbd5bbmxfa5a3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Wikidata/Sorters/rank</title>
    <ns>828</ns>
    <id>8247</id>
    <revision>
      <id>40029</id>
      <timestamp>2019-08-06T18:25:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>UrbanecmBot</username>
        <id>6429</id>
      </contributor>
      <comment>Robot: Aktualizace Wikidata modulů</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="638" xml:space="preserve">-- Tato stránka je pravidelně aktualizována robotem. Jakákoliv modifikace bude při příští aktualizaci přepsána a je třeba ji provádět na Wikipedii. 

require 'Modul:No globals'

local p = {}

local lib = require 'Modul:Wikidata/lib'
local rankToNumber = {
	preferred = -1,
	normal = 0,
	deprecated = 1,
}

function p.isCompleteStatement(statement)
	return true
end

function p.mayCompareStatement(statement)
	return true
end

local function getNumber(statement)
	return rankToNumber[statement.rank]
end

function p.compareStatements(first, second)
	return lib.simpleCompare(getNumber(first), getNumber(second))
end

return p</text>
      <sha1>bll9az8kuylsdrkcvwqrxihuajz41wh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Wikidata/Sorters/snaktype</title>
    <ns>828</ns>
    <id>8248</id>
    <revision>
      <id>40030</id>
      <timestamp>2019-08-06T18:25:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>UrbanecmBot</username>
        <id>6429</id>
      </contributor>
      <comment>Robot: Aktualizace Wikidata modulů</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="646" xml:space="preserve">-- Tato stránka je pravidelně aktualizována robotem. Jakákoliv modifikace bude při příští aktualizaci přepsána a je třeba ji provádět na Wikipedii. 

require 'Modul:No globals'

local p = {}

local lib = require 'Modul:Wikidata/lib'
local snaktypeToNumber = {
	value = -1,
	somevalue = 0,
	novalue = 1,
}

function p.isCompleteStatement(statement)
	return true
end

function p.mayCompareStatement(statement)
	return true
end

local function getNumber(statement)
	return snaktypeToNumber[statement.snaktype]
end

function p.compareStatements(first, second)
	return lib.simpleCompare(getNumber(first), getNumber(second))
end

return p</text>
      <sha1>sgqaxq6wtwqsktcshdou1yx1jc5f7to</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Wikidata/Sorters/time</title>
    <ns>828</ns>
    <id>8249</id>
    <revision>
      <id>40031</id>
      <timestamp>2019-08-06T18:25:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>UrbanecmBot</username>
        <id>6429</id>
      </contributor>
      <comment>Robot: Aktualizace Wikidata modulů</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="864" xml:space="preserve">-- Tato stránka je pravidelně aktualizována robotem. Jakákoliv modifikace bude při příští aktualizaci přepsána a je třeba ji provádět na Wikipedii. 

require 'Modul:No globals'

local p = {}

local lib = require 'Modul:Wikidata/lib'

p.isCompleteSnak = lib.IsSnakValue

function p.isCompleteStatement(statement)
	return p.isCompleteSnak(statement.mainsnak)
end

function p.mayCompareSnak(snak)
	return lib.datatypeToValueType[snak.datatype] == 'time'
end

function p.mayCompareStatement(statement)
	return p.mayCompareSnak(statement.mainsnak)
end

function p.compareSnaks(first, second)
	local Formatters = require 'Modul:Wikidata/Formatters'
	return lib.simpleCompare(Formatters.getRawValue(first), Formatters.getRawValue(second))
end

function p.compareStatements(first, second)
	return p.compareSnaks(first.mainsnak, second.mainsnak)
end

return p</text>
      <sha1>ewipwi6a5pjedlqtk6camdkksc2f61r</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Wikidata/Statement</title>
    <ns>828</ns>
    <id>8250</id>
    <revision>
      <id>40032</id>
      <timestamp>2019-08-06T18:25:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>UrbanecmBot</username>
        <id>6429</id>
      </contributor>
      <comment>Robot: Aktualizace Wikidata modulů</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="4434" xml:space="preserve">-- Tato stránka je pravidelně aktualizována robotem. Jakákoliv modifikace bude při příští aktualizaci přepsána a je třeba ji provádět na Wikipedii. 

require &quot;Modul:No globals&quot;

local p = {}
local lib = require 'Modul:Wikidata/lib'
local Formatters = require 'Modul:Wikidata/Formatters'

function p.formatMainsnak(mainsnak, options)
	return Formatters.getFormattedValue(mainsnak, options)
end

function p.formatQualifiers(qualifiers, options)
	local Filterers = require 'Modul:Wikidata/Filterers'
	local PropList = lib.textToTable(options.showqualifier)
	local Snaks = {}
	for _, property in ipairs(PropList) do
		local Values = {}
		local property = mw.ustring.upper(property)
		local format_options = {
			autoformat = true,
			isQualifier = true,
			precision = options.qual_precision or 9,
			property = property,
		}
		if property == &quot;TIME&quot; then
			local Data = {}
			for key, array in pairs(lib.props) do
				for _, prop in ipairs(array) do
					for _, snak in ipairs(qualifiers[prop] or {}) do
						if lib.IsSnakValue(snak) then
							Data[key] = Formatters.getRawValue(snak)
							break
						end
					end
				end
			end
		elseif qualifiers[property] then
			local Qualifiers = Filterers.filterQualifiers(qualifiers[property], options)
			for _, snak in ipairs(Qualifiers) do
				if lib.IsSnakValue(snak) then
					table.insert(Values, Formatters.getFormattedValue(snak, format_options))
				end
			end
		end
		if #Values &gt; 0 then
			table.insert(Snaks, mw.text.listToText(Values))
		end
	end
	if #Snaks &gt; 0 then
		return table.concat(Snaks, '; ')
	end
	return nil
end

function p.formatTargetdata(mainsnak, options)
	local entity
	if lib.IsSnakValue(mainsnak) then
		if mainsnak.datavalue.type == 'wikibase-entityid' then
			entity = getEntityFromId(Formatters.getRawValue(mainsnak))
		else
			return error(lib.raiseInvalidDatatype('formatTargetdata', mainsnak.datatype, {'wikibase-item', 'wikibase-property'}))
		end
	end

	local Filterers = require 'Modul:Wikidata/Filterers'
	if entity then
		local PropList = lib.textToTable(options.showtargetdata)
		local options = {
			autoformat = true,
			date = options.targetdate,
			entity = entity,
			isQualifier = true,
			precision = 9,
			rank = (options.targetdate and 'valid') or 'best',
			sort = 'date'
		}
		local Snaks = {}
		for _, property in ipairs(PropList) do
			local result
			if mw.ustring.lower(property) == 'time' then -- TODO: pryč s tím
				local Data = {}
				for key, array in pairs(lib.props) do
					for _, prop in ipairs(array) do
						options.property = prop
						local Statements = Filterers.filterStatementsFromEntity(entity, options)
						for _, statement in ipairs(Statements) do
							Data[key] = Formatters.getRawValue(statement.mainsnak)
							break
						end
					end
				end
				local Date = require 'Modul:Wikidata/datum'
				if Data.point then
					result = Date.formatDateFromTimevalue(Data.point, options)
				elseif Data.begin or Data.ending then
					result = Date.formatDateRange(Data, options)
				end
			else
				options.property = property
				local Module = require 'Modul:Wikidata'
				result = Module.formatStatementsFromLua(options)
			end
			if result then
				table.insert(Snaks, result)
			end
		end
		if #Snaks &gt; 0 then
			return table.concat(Snaks, '; ')
		end
	end
	return nil
end

function p.formatStatement(statement, options)
	local mainsnak, qualifiers, targetdata, references
	if not lib.IsOptionTrue(options, 'qualifiersOnly') then -- b/c
		mainsnak = p.formatMainsnak(statement.mainsnak, options)
		if options.isQualifier == true then
			return mainsnak
		end
	end

	if statement.qualifiers and options.showqualifier then
		qualifiers = p.formatQualifiers(statement.qualifiers, options)
	end

	if not qualifiers and options.showtargetdata then
		targetdata = p.formatTargetdata(statement.mainsnak, options)
	end

	if statement.references and lib.IsOptionTrue(options, 'showsource') then
		local Module = require 'Module:Wikidata/cite'
		references = Module.formatSource(statement.references, options)
	end

	if not mainsnak then
		mainsnak = qualifiers or targetdata or ''
	elseif qualifiers or targetdata then
		if options.delimiter then
			mainsnak = mainsnak .. options.delimiter .. (qualifiers or targetdata)
		else
			mainsnak = mainsnak .. ' (' .. (qualifiers or targetdata) .. ')'
		end
	end

	if references then
		mainsnak = mainsnak .. references
	end
	return mainsnak
end

return p</text>
      <sha1>ex7c4vdqnx806syqcki5nc14zmhv9c7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Wikidata/Statement/caption</title>
    <ns>828</ns>
    <id>8251</id>
    <revision>
      <id>40033</id>
      <timestamp>2019-08-06T18:25:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>UrbanecmBot</username>
        <id>6429</id>
      </contributor>
      <comment>Robot: Aktualizace Wikidata modulů</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="997" xml:space="preserve">-- Tato stránka je pravidelně aktualizována robotem. Jakákoliv modifikace bude při příští aktualizaci přepsána a je třeba ji provádět na Wikipedii. 

local p = require 'Modul:Wikidata/Statement'
local lib = require 'Modul:Wikidata/lib'

function p.formatStatement(statement, options)
	options.showqualifier = {'P2096'}
	local caption = p.formatQualifiers(statement.qualifiers, options)
	if not caption then
		options.showqualifier = {'P585'}
		local qualifiers = p.formatQualifiers(statement.qualifiers, options)
		if qualifiers then
			caption = mw.ustring.format('%s (%s)',
				options.title or options.entity:getLabel() or mw.getCurrentTitle().text, qualifiers)
		end
	end

	caption = caption or ''
	if statement.references and lib.IsOptionTrue(options, 'showsource') then
		local Module = require 'Module:Wikidata/cite'
		references = Module.formatSource(statement.references, options)
	end
	if references then
		caption = caption .. references
	end
	return caption
end

return p</text>
      <sha1>6tq3doyq314q29dx93whk45yxpoc4g9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Wikidata/Statement/withtime</title>
    <ns>828</ns>
    <id>8252</id>
    <revision>
      <id>40034</id>
      <timestamp>2019-08-06T18:25:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>UrbanecmBot</username>
        <id>6429</id>
      </contributor>
      <comment>Robot: Aktualizace Wikidata modulů</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="1336" xml:space="preserve">-- Tato stránka je pravidelně aktualizována robotem. Jakákoliv modifikace bude při příští aktualizaci přepsána a je třeba ji provádět na Wikipedii. 

require &quot;Modul:No globals&quot;

local p = require 'Modul:Wikidata/Statement'
local lib = require 'Modul:Wikidata/lib'

local formatQualifiers = p.formatQualifiers

function p.formatQualifiers(qualifiers, options)
	local Formatters = require 'Modul:Wikidata/Formatters'
	local qualifiers = formatQualifiers(qualifiers, options)
	local Snaks = {}
	if qualifiers then
		table.insert(Snaks, qualifiers)
	end

	local Data = {}
	for key, array in pairs(lib.props) do
		for _, prop in pairs(array) do
			if qualifiers[prop] then
				for _, snak in pairs(qualifiers[prop]) do
					if snak.snaktype ~= &quot;novalue&quot; then
						Data[key] = Formatters.getRawValue(snak)
						if lib.IsSnakValue(snak) then
							break
						end
					end
				end
			end
		end
	end

	local format_options = {
		precision = options.qual_precision or 9,
		--linked = 
	}
	local Date = require 'Modul:Wikidata/datum'
	if Data.point then
		table.insert(Snaks, Date.formatDateFromTimevalue(Data.point, format_options))
	elseif Data.begin or Data.ending then
		table.insert(Snaks, Date.formatDateRange(Data, format_options))
	end
	if #Snaks &gt; 0 then
		return table.concat(Snaks, '; ')
	end
	return nil
end

return p</text>
      <sha1>1u30yym5glt2bdfdry59crz80tvezcz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Wikidata/TreeView</title>
    <ns>828</ns>
    <id>8253</id>
    <revision>
      <id>40035</id>
      <timestamp>2019-08-06T18:25:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>UrbanecmBot</username>
        <id>6429</id>
      </contributor>
      <comment>Robot: Aktualizace Wikidata modulů</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="15085" xml:space="preserve">-- Tato stránka je pravidelně aktualizována robotem. Jakákoliv modifikace bude při příští aktualizaci přepsána a je třeba ji provádět na Wikipedii. 

local p = {}
local wikidata = require('Modul:Wikidata')
-- from Module:Wikidata from wikidata https://www.wikidata.org/wiki/Module:Wikidata

function p.bestRanked(claims)
	if not claims then
		return nil
	end
	local preferred, normal = {}, {}
	for _, j in ipairs(claims) do
		if j.rank == 'preferred' then
			table.insert(preferred, j)
		elseif j.rank == 'normal' then
			table.insert(normal, j)
		end
	end
	if #preferred &gt; 0 then
		return preferred
	else
		return normal
	end
end

function p.isSpecial(snak)
	return snak.snaktype ~= 'value'
end

function p.getEntity( val )
	if type(val) == 'table' then
		return val
	end
	return mw.wikibase.getEntityObject(val)
end

function p.removeBlanks(args)
	for i, j in pairs(args) do -- does not work ??
		if (j == '') or (j == '-') then args[i] = nil end
	end
	return args
end

function p.getClaims( args ) -- returns a table of the claims matching some conditions given in args
	args = p.removeBlanks(args)
	if not args.property then
		return formatError( 'property-param-not-provided' )
	end
	if type(args.property) == 'table' then
		return getMultipleClaims(args)
	end
	--Get entity
	if args.item then -- synonyms
		args.entity = args.item
	end
	local entity = p.getEntity(args.entity)
	local property = string.upper(args.property)
	if not entity or not entity.claims or not entity.claims[property] then
		return nil
	end

	if not args.rank then
		args.rank = 'best'
	end
	local claims = {}
-- ~= '' lorsque le paramètre est écrit mais laissé blanc dans une fonction frame
	for i, statement in pairs(entity.claims[property]) do
		if
			(
			not args.excludespecial
			or
			not (p.isSpecial(statement.mainsnak))
		)
		and
		(
			not args.targetvalue
			or
			hasTargetValue(statement, args.targetvalue)
		)
		and
		(
			not args.qualifier
			or
			hasQualifier(statement, args.qualifier, args.qualifiervalues or args.qualifiervalue)
		)
		and
		(
			not args.withsource or args.withsource == '-'
			or
			hasSource(statement, args.withsource, args.sourceproperty)
		)
		and
		(
			not args.isinlanguage
			or
			isInLanguage(statement.mainsnak, args.isinlanguage)
		)
		and
		(
			args.rank == 'best' -- rank == best est traité à a fin
			or
			hasRank(statement, args.rank)
		)
		then
			table.insert(claims, statement)
		end
	end
	if #claims == 0 then
		return nil
	end
	if args.rank == 'best' then
		claims = p.bestRanked(claims)
	end
	if args.sorttype then
		claims = p.sortclaims(claims, args.sorttype)
	end

	if args.numval then
		return numval(claims, args.numval)
	end
	return claims
end

-- generator, see http://lua-users.org/wiki/LuaCoroutinesVersusPythonGenerators for lua doc
-- definition a function that when called several times will generate a sequence of strings
 
-- gensymbols = create_gensymbols(&quot;ABC&quot;)
-- gensymbols() == &quot;A&quot; 
-- gensymbols() == &quot;B&quot; g
-- gensymbols() == &quot;C&quot; 
-- gensymbols() == &quot;AA&quot; '
-- gensymbols() == &quot;BABBA&quot;
-- ...
function p.gensymbols(chars)
	local i = 0
	local charset = chars
 
	local generator = function ()
		local symbol = &quot;&quot;
		local rest
 
		rest = i
 
		repeat
			local j 
			j = rest % string.len(charset)
			rest = math.floor(rest / string.len(charset))
			symbol = symbol .. string.sub(charset, j+1, j+1)
		until rest &lt;= 0
		i = i + 1
		return symbol
	end
	return generator
end
 
---------------------------------------------------
 
--Only support items
function p.getPageName( id )
    if type( id ) == 'table' then
        return 'Q' .. id[2]
    else
        return id:upper()
    end
end
 
function p.children(query, itemId)
	mw.log(itemId)
    local childrens = {}
    local x = 1
    query.item = itemId
	local claims = p.getClaims(query) 
	if not claims then
		return {}
	end
	for  _,claim in pairs( claims ) do
		local value = claim.mainsnak.datavalue.value
		local nextitem = 'Q' .. value['numeric-id']
		childrens[x] = nextitem
        x = x + 1
    end
 
    return childrens
end
 
function p.outputTree( query, firstItemId, maxdepth, itemOutput, lang )
		----- topological sort and meta data of the DAG ( https://en.wikipedia.org/wiki/Topological_sorting )
	local function firstPass( query, firstItemId, item_repr )
		--while there are unmarked nodes do
		--    select an unmarked node n
		--    visit(n) 
		--function visit(node n)
		--    if n has a temporary mark then stop (not a DAG)
		--    if n is not marked (i.e. has not been visited yet) then
		--        mark n temporarily
		--        for each node m with an edge from n to m do
		--            visit(m)
		--        mark n permanently
		--        add n to head of L
 
	    local firstItem = mw.wikibase.getEntityObject(firstItemId)
	    local content = itemOutput( firstItem )
 
	    local opened = 1
	    local closed = 2
	    local incomplete = 3
 
	    local marks = {}
	    local datas = {}
		local childrens = {}
 
 
		local function setdata(n, key, val)
			if datas[n] == nil then
				datas[n] = {}
			end
			datas[n][key] = val
		end
		local function getdata(n, key, defval)
			if  datas[n] == nil or datas[n][key] == nil then
				return defval
			else
				return datas[n][key] 
			end
		end
 
		-- this function 
		-- * visits and builds the tree, DAG or graph,
		-- * in the same pass, computes a topological ordering for the DAG
		-- * annotates the nodes with informations
	    local function visit(n, depth, rank)
	    	mw.log(	depth ..  &quot;&gt;=&quot; .. maxdepth) 
 
			mw.log(n .. &quot; &quot; .. tostring(marks[n]))
			if marks[n] == opened then 
				setdata(n, &quot;status&quot;, &quot;loop&quot;)
				setdata(n, &quot;rank&quot;, rank)
				return rank
			elseif marks[n] ~= closed then
				marks[n] = opened
 
				childrens[n] = p.children(query, n)
 
				for _, node in ipairs(childrens[n]) do
					setdata(node, &quot;nparents&quot;, 
						getdata(node, &quot;nparents&quot;, 0) + 1
					) 
					if depth &lt;= maxdepth then
						rank = visit(node, depth + 1, rank + 1)
					end
				end
 
				if depth &lt;= maxdepth then
					if getdata(n, &quot;status&quot;, &quot;complete&quot;) ~= &quot;loop&quot; then
						setdata(n, &quot;status&quot;, &quot;complete&quot;)
					end
					marks[n] = closed
				else
					setdata(n, &quot;status&quot;, &quot;incomplete&quot;)
					marks[n] = incomplete
				end
 
				setdata(n, &quot;rank&quot;, rank)
			end
			return rank + 1
		end
		setdata(firstItemId, &quot;nparents&quot;, 0)
		visit(firstItemId, 1, 0)
 
		return datas, childrens
	end

	local langobj = mw.language.new(lang)
	-- link inside tree 
	local function formatSymbol(prefix)
		return '&lt;span class=&quot;Unicode&quot;&gt;&lt;small&gt;(' .. prefix .. &quot;)&lt;/small&gt;&lt;/span&gt;&quot;
	end
	local function genAnchor(id)
		return '&lt;span id=&quot;' .. firstItemId .. id .. '&quot;&gt;&lt;/span&gt;' 
	end
	local function anchorLink(id, content)
		return &quot;[[#&quot; .. firstItemId .. id .. &quot;|&quot; .. content .. &quot;]]&quot;
	end
	local function fmtTreeLinks(content)
		return mw.text.tag(&quot;sup&quot;, {}, content)
	end
 
	local function renderTree( itemId, datas, children, itemOutput, alreadyOuted, gs )
		local item = mw.wikibase.getEntityObject(itemId)
		local content = itemOutput( item )
		local state
 
		if datas[itemId][&quot;status&quot;] ~= nil then
			state = datas[itemId][&quot;status&quot;] 
		end
		mw.log(itemId .. &quot; &quot; .. state )
 
		if 	datas[itemId] [&quot;nparents&quot;] &gt; 1 and datas[itemId][&quot;symbol&quot;] == nil then
			setdata(itemId, &quot;symbol&quot;, gs() )
		end
		-- prevent infinite loops in non DAGs
		if state == &quot;loop&quot; then
			if datas[itemId][&quot;looped&quot;] == nil then
				datas[itemId][&quot;looped&quot;] = &quot;treated&quot;
				content =  fmtTreeLinks(&quot; ∞&quot;) .. &quot; &quot; .. content .. genAnchor(itemId)
			else
				return content ..  fmtTreeLinks(&quot;∞&quot; ..	&quot; ↑ &quot; .. anchorLink(itemId, formatSymbol( datas[itemId][&quot;symbol&quot;] )))
			end
		elseif state == &quot;incomplete&quot; or state == &quot;unvisited&quot; then
			content = content .. &quot; &quot; .. fmtTreeLinks(&quot;…&quot;)
			return content
		end
 
		-- has no chilren ? display as leaf
		if children[itemId] ~= nil and table.getn(children[itemId]) == 0 then
			return &quot; &quot; .. content .. &quot; • &quot; -- would be great to use &quot;🍁&quot;, but font problem
		end
 
 
		datas[itemId] [&quot;nparents&quot;] = datas[itemId][&quot;nparents&quot;] - 1
 
	    local parts = {}
 
		-- sort children topologycally
		if alreadyOuted[itemId] == nil then
			local order = children[itemId]
	    	table.sort(order, function (a, b) return datas[a][&quot;rank&quot;] &lt; datas[b][&quot;rank&quot;] end )
 
		    for i, childId in ipairs(order) do
		        table.insert( parts, renderTree( childId, datas, children, itemOutput , alreadyOuted, gs ) )
		    end
 
 
		    local l = table.maxn( parts )
		    for i = 1,(l - 1) do
		        parts[i] = mw.text.tag( 'li', {}, parts[i] )
		    end
		    parts[l] = mw.text.tag( 'li', { class = 'lastline' }, parts[l] )
 			local langobj = mw.language.new(lang)
		    local prefix = &quot; &quot;
		    if datas[itemId] [&quot;nparents&quot;] &gt; 0 then
		    	local arrow = langobj:getArrow()
		    	prefix = fmtTreeLinks(genAnchor(itemId) .. &quot; &quot; .. arrow .. &quot; &quot; .. formatSymbol(datas[itemId][&quot;symbol&quot;]))
	    	end
 
		    alreadyOuted[itemId] = prefix .. &quot; &quot; .. content  .. mw.text.tag( 'ul', {}, table.concat( parts ) )
		end
 
		if datas[itemId] [&quot;nparents&quot;] &lt;= 0 or state == &quot;loop&quot; then
			return alreadyOuted[itemId]
		else 
			return content .. &quot; &quot; .. fmtTreeLinks(anchorLink(itemId, formatSymbol(datas[itemId][&quot;symbol&quot;])) .. &quot; &quot; .. langobj:getArrow(forward))
		end
	end

	local gen
	-- gen = p.gensymbols(&quot;⦿⦾&quot;)
	-- gen = p.gensymbols(&quot;12&quot;)
	-- gen = p.gensymbols(&quot;★☆✴&quot;)
	gen = p.gensymbols(&quot;@*#&quot;) 
 
	local datas
	local children 
	datas, children = firstPass( query, firstItemId, gen)
	local alreadyOuted = {}
	local rendering = {}
	return  renderTree( firstItemId, datas, children, itemOutput, alreadyOuted, gen)
end
 
 
function p.outputForest( query, firstItemsId, maxdepth, itemOutput, lang )
    local content = ''
    mw.log(maxdepth)
 
    for _, item in pairs( firstItemsId ) do
       content = content .. mw.text.tag( 'li', {}, p.outputTree( query, item, maxdepth, itemOutput, lang ) )
    end
    local res =  mw.text.tag( 'div', { class = 'treeview' }, mw.text.tag( 'ul', {}, content ) )
    return res
    -- return &quot;&quot;
end

function p._outputTree(query, firstItemsId, maxdepth, lang, formatting)
	if not maxdepth then
		maxdepth = 10
	end
	query.excludespecial = true
	if tonumber(query.property) then --legacy format
		query.property = 'P'.. tostring(query.property)
	end
	local itemOutput
	if formatting and type(formatting) == 'function' then
		itemOutput = function( item ) return  formatting(item, lang) end
	elseif formatting and type(formatting) == 'table' then
		itemOutput = function(item) return mw.create.html('span'):css(formatting):wikitext(wikidata.formatEntity(item,{lang=lang})):done() end
	else
		itemOutput = function(item) return wikidata.formatEntity(item, {lang=lang}) end
	end
    return p.outputForest( query, firstItemsId, maxdepth, itemOutput, lang )
end

function p._familytree(item, lang, maxdepth)
	if not maxdepth then maxdepth = 3 end
	local birthvals = {}
	return p._outputTree( --query, firstItemsId, maxdepth, lang, formatting
		{ -- Define query
			property = 'P40', -- Property:Child
			sorttype = function(A, B) -- sort by birth Date 
				-- this is *memory* intensive there should be a way to desactive sorting above some number of nodes
				local personA, personB = wikidata.getmainid(A), wikidata.getmainid(B)
				local birthA, birthB = wikidata.getDate(personA), wikidata.getDate(personB)
				return wikidata.comparedate(birthA, birthB)
			end
		}, 
		{item},
		maxdepth,
		lang,
		function(item) -- Define displayformat
			local val =  wikidata.formatEntity(item, {lang=lang})
			local bgcolor = '#888888'
			local gender = wikidata._formatStatements{entity = item, property = 'P21', numval = 1, displayformat='raw', lang = lang}
			if gender == 'Q6581097' then
				bgcolor = '#006699'
			elseif gender == 'Q6581072' then
				bgcolor = '#990000'
			end
			if item.claims and item.claims.P569 and item.claims.P569[1].mainsnak.snaktype == 'value' then
				birthyear = item.claims.P569[1].mainsnak.datavalue.value
			end
			if item.claims and item.claims.P570 and item.claims.P570[1].mainsnak.snaktype == 'value' then
				deathyear = item.claims.P570[1].mainsnak.datavalue.value
			end

			if birthyear or deathyear then
				local daterange = require('Module:Daterange').compactdaterange({startpoint = birthyear, endpoint = deathyear}, lang)
				val = val .. ' ' .. require('Module:Linguistic').inparentheses(daterange,lang)
			end
			local desc = wikidata._formatStatements({entity = item, property = {'P39', 'P106'} , lang=lang}) or ''
			val = val .. ' &lt;small&gt;' .. desc .. '&lt;/small&gt;'
			local val = mw.html.create('span')
				:css({ ['border-style'] = solid, ['border-width'] = medium}) --, ['background-color'] = bgcolor, ['color'] = '#FFF'
				:wikitext(val)
				:done()
			return tostring(val)
	end) 
end

function p.outputTreeFromTemplate( frame )
    local frame = frame:getParent()
    local query = frame.args
 
    local firstItemsId = mw.text.split( frame.args.items, ' ' )
    if table.maxn( firstItemsId ) == 0 then
        return 'No items passed as parameter'
    end
    local maxdepth, lang
    if frame.args.recursion and frame.args.recursion ~= '' then
    	maxdepth = tonumber( frame.args.recursion )
    end
	if frame.args.lang and frame.args.lang ~= ''then
		lang = frame.args.lang
	else
		lang = frame:preprocess('{{int:lang}}')
	end
	return p._outputTree(query, firstItemsId, maxdepth, lang)
end

function p.outputTreeFromTemplateWithInstance( frame )
    local frame = frame:getParent()
    local query = frame.args
	
    local firstItemsId = mw.text.split( frame.args.items, ' ' )
    local item = frame.args[1]
    if table.maxn( firstItemsId ) == 0 then
        return 'No items passed as parameter'
    end
    local maxdepth, lang
    if frame.args.recursion and frame.args.recursion ~= '' then
    	maxdepth = tonumber( frame.args.recursion )
    end
	if frame.args.lang and frame.args.lang ~= ''then
		lang = frame.args.lang
	else
		lang = frame:preprocess('{{int:lang}}')
	end
	return p._outputTree(query, firstItemsId, maxdepth, lang,function(item) -- Define displayformat
			local val =  wikidata.formatEntity(item, {lang=lang})
			local optionsStatements = {}
			optionsStatements.property = &quot;P31&quot;
			optionsStatements.id = item.id
			
			--local optionsInstance = {}
			--optionsInstance.property='P31'
			--optionsInstance.of='P31'
			--optionsInstance.id=item['id']
			--local instance = wikidata._formatStatements({entity = item, property = {'P31'} , lang=lang}) or ''
			--local statements = wikidata.getStatements(optionsStatements)
			--optionsInstance.statements = statements
			local instance = wikidata.formatStatementsFromLua(optionsStatements)
			if instance == nil then
				instance = ''
			end
			--mw.logObject(statements)
			--local instance = item['id']
			mw.logObject(instance)
			val = val .. ' (&lt;small&gt;' .. instance .. '&lt;/small&gt;)'
			
			return val
	end)
end

function p.familytree(frame)
	local lang = frame.args.lang
	if not lang or lang == '' then
		lang = frame:preprocess('{{int:lang}}')
	end
	return p._familytree(frame.args[1], lang, tonumber(frame.args.maxdepth))
end 
return p</text>
      <sha1>55l1f9uniwcr1gi1lufe7cw5eghxgw9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Wikidata/build</title>
    <ns>828</ns>
    <id>8254</id>
    <revision>
      <id>40036</id>
      <timestamp>2019-08-06T18:25:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>UrbanecmBot</username>
        <id>6429</id>
      </contributor>
      <comment>Robot: Aktualizace Wikidata modulů</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="2670" xml:space="preserve">-- Tato stránka je pravidelně aktualizována robotem. Jakákoliv modifikace bude při příští aktualizaci přepsána a je třeba ji provádět na Wikipedii. 

local p = {}

local lib = require 'Modul:Wikidata/lib'

p.datatypes = {}
for dt in pairs(lib.datatypeToValueType) do
	table.insert(p.datatypes, dt)
end

function p.randomDatatype()
	return p.datatypes[math.floor(math.random(#p.datatypes))]
end

function p.randomLanguage()
	local langs = mw.language.fetchLanguageNames()
	local codes = {}
	for key in pairs( langs ) do
		table.insert( codes, key )
	end
	return codes[math.floor(math.random(#codes))]
end

local function buildAmount( number )
	return ( number &lt; 0 and tostring( number ) ) or '+' .. tostring( number )
end

function p.buildValueFromDatatype( args )
	if lib.datatypeToValueType[args.datatype] == &quot;string&quot; then
		return args.value
	elseif args.datatype == &quot;quantity&quot; then
		if type( args.value ) == &quot;table&quot; then
			return args.value
		elseif type( args.value ) == &quot;number&quot; then
			return {
				amount = buildAmount( args.value ),
				lowerBound = args.diff and buildAmount( args.value - args.diff ),
				unit = args.unit and mw.ustring.format( 'http://www.wikidata.org/entity/%s', args.unit ) or &quot;1&quot;,
				upperBound = args.diff and buildAmount( args.value + args.diff )
			}
		end
	elseif args.datatype == &quot;wikibase-item&quot; or args.datatype == &quot;wikibase-property&quot; then
		local value = {
			['entity-type'] = mw.text.split( args.datatype, '-', true )[2],
			['numeric-id'] = args.value,
		}
		value.id = lib.getEntityIdFromValue(value)
		return value
	elseif args.datatype == &quot;time&quot; then
		local obj = require('Modul:Time').newFromIso8601( args.value )
		local precision = obj.precision
		obj.precision = 14
		return {
			after = 0,
			before = 0,
			calendarmodel = &quot;http://www.wikidata.org/entity/Q1985727&quot;,
			precision = precision,
			time = obj:toIso8601(),
			timezone = 0,
		}
	elseif args.datatype == &quot;monolingualtext&quot; then
		return {
			language = args.lang or p.randomLanguage(),
			text = args.value
		}
	end
	return error()
end

function p.buildSnak( args )
	if not args.snaktype or args.snaktype == &quot;value&quot; then
		return {
			datatype = args.datatype or error('Missing datatype'),
			datavalue = {
				type = lib.datatypeToValueType[args.datatype] or error('Invalid datatype'),
				value = p.buildValueFromDatatype( args )
			},
			snaktype = &quot;value&quot;
		}
	else
		return {
			datatype = args.datatype,
			snaktype = args.snaktype
		}
	end
end

function p.buildStatement( args )
	return {
		mainsnak = p.buildSnak( args ),
		rank = args.rank or 'normal',
		type = 'statement',
		--qualifiers = {},
		--references = {},
	}
end

return p</text>
      <sha1>tg4vfhlklecnmm3ogd0pum266q7rpzc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Wikidata/cite</title>
    <ns>828</ns>
    <id>8255</id>
    <revision>
      <id>45899</id>
      <parentid>44466</parentid>
      <timestamp>2022-07-12T09:57:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>UrbanecmBot</username>
        <id>6429</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: Aktualizace Wikidata modulů</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="4934" xml:space="preserve">-- Tato stránka je pravidelně aktualizována robotem. Jakákoliv modifikace bude při příští aktualizaci přepsána a je třeba ji provádět na Wikipedii. 

require &quot;Modul:No globals&quot;

local p = {}

local lib = require 'Modul:Wikidata/lib'
local cache = {}

p.props = {
	accessdate = { 'P813' },
	-- archivedate = { 'P2960' }, TODO
	-- archiveurl = { 'P1065' }, TODO
	author = { 'P50' },
	date = { 'P577' },
	doi = { 'P356' },
	-- editor = { 'P90' }, TODO
	-- illustration = { 'P110' }, TODO
	isbn = { 'P212', 'P957' },
	-- lang = { 'P364', 'P407' }, TODO
	-- pages = { 'P304' }, TODO
	place = { 'P291' },
	published = { 'P1433' },
	-- publisher = { 'P123' }, TODO
	title = { 'P1476' },
	-- type = { 'P31' }, TODO
	url = { 'P854', 'P953', 'P2699' },
	work = { 'P248' },
}

local function dataToContent(data)
	local content = {}
	local Formatters = require 'Modul:Wikidata/Formatters'
	if data.author then
		local authors = {}
		for _, snak in ipairs(data.author) do
			table.insert(authors, Formatters.getFormattedValue(snak, {}))
		end
		table.insert(content, table.concat(authors, ', ') .. ':')
	end
	if data.title or data.work then
		local title
		if data.title then
			title = Formatters.getFormattedValue(data.title[1], {})
		end
		if data.work then
			title = Formatters.getFormattedValue(data.work[1], { text = title }) -- TODO
		end
		table.insert(content, mw.ustring.format(&quot;''%s''.&quot;, title))
	end
	if data.published then
		local published = Formatters.getFormattedValue(data.published[1], {})
		table.insert(content, mw.ustring.format(&quot;In: %s.&quot;, published))
	end
	if data.place then
		local places = {}
		for _, snak in ipairs(data.place) do
			table.insert(places, Formatters.getFormattedValue(snak, {}))
		end
		table.insert(content, table.concat(places, ', ') .. '.')
	end
	if data.date then
		local date = Formatters.getFormattedValue(data.date[1], { nolink = true }) .. '.'
		table.insert(content, date)
	end
	if data.isbn then
		local isbn = Formatters.getFormattedValue(data.isbn[1], { pattern = '[[Speciální:Zdroje knih/$1|$1]]' })
		table.insert(content, '[[International Standard Book Number|ISBN]] ' .. isbn .. '.')
	end
	if data.doi then
		local doi = Formatters.getFormattedValue(data.doi[1], {
			autoformat = true, property = data.doi[1].property,
		})
		table.insert(content, '[[Digital object identifier|DOI]] ' .. doi .. '.')
	end
	if data.url then
		local url = Formatters.getFormattedValue(data.url[1], { ['value-formatter'] = 'url', text = 'Dostupné online' }) .. '.'
		table.insert(content, url)
	elseif data.external then
		local url = Formatters.getFormattedValue(data.external[1], {
			autoformat = true, property = data.external[1].property, text = 'Dostupné online' -- todo: i18n
		}) .. '.'
		table.insert(content, url)
	end
	if #content &gt; 0 and data.accessdate then
		local date = Formatters.getRawValue(data.accessdate[1], {}):toString()
		table.insert(content, mw.ustring.format('[cit. %s]', date))
	end
	return table.concat(content, ' ')
end

local function dataFromItem(id, data)
	for key, props in pairs(p.props) do
		if not data[key] then
			local array = {}
			for _, prop in ipairs(props) do
				for _, statement in ipairs(mw.wikibase.getBestStatements(id, prop)) do
					if lib.IsSnakValue(statement.mainsnak) then
						table.insert(array, statement.mainsnak)
					end
				end
				if #array &gt; 0 then
					break
				end
			end
			if #array &gt; 0 then
				data[key] = array
			end
		end
	end
end

function p.formatReferences(references, options)
	local frame = mw.getCurrentFrame()
	local Formatters = require 'Modul:Wikidata/Formatters'
	local valid_refs = {}
	local limit = tonumber(options.max_ref)
	for _, ref in ipairs(references) do
		if cache[ref.hash] then
			table.insert(valid_refs, frame:extensionTag('ref', '', { name = ref.hash }))
		else
			local data = {}
			for key, props in pairs(p.props) do
				local array = {}
				for _, prop in ipairs(props) do
					if ref.snaks[prop] then
						for _, snak in ipairs(ref.snaks[prop]) do
							if lib.IsSnakValue(snak) then
								table.insert(array, snak)
							end
						end
					end
					if #array &gt; 0 then
						break
					end
				end
				if #array &gt; 0 then
					data[key] = array
				end
			end
			for prop, snaks in pairs(ref.snaks) do
				if snaks[1].datatype == 'external-id' or prop == 'P627' then --fixme
					data.external = { snaks[1] }
					break
				end
			end
			if data.work then -- P248
				local id = Formatters.getRawValue(data.work[1], {})
				dataFromItem(id, data)
			end
			local ref_content = dataToContent(data)
			if ref_content ~= '' then
				if lib.IsOptionTrue(options, 'addlink') then
					-- TODO
				end
				ref_content = lib.addWdClass(ref_content)
				table.insert(valid_refs, frame:extensionTag('ref', ref_content, { name = ref.hash }))
				cache[ref.hash] = true
			end
		end
		if limit and #valid_refs == limit then
			break
		end
	end
	return table.concat(valid_refs)
end

return p</text>
      <sha1>cviq3fz2vs74cy0n3n6ubz4h8yicle2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Wikidata/compare</title>
    <ns>828</ns>
    <id>8256</id>
    <revision>
      <id>40038</id>
      <timestamp>2019-08-06T18:25:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>UrbanecmBot</username>
        <id>6429</id>
      </contributor>
      <comment>Robot: Aktualizace Wikidata modulů</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="6732" xml:space="preserve">-- Tato stránka je pravidelně aktualizována robotem. Jakákoliv modifikace bude při příští aktualizaci přepsána a je třeba ji provádět na Wikipedii. 

require &quot;Modul:No globals&quot;

local p = {}

local lib = require 'Modul:Wikidata/lib'

-- @const
local br_split = '%s*&lt;[^&lt;&gt;%w]-br[^&lt;&gt;%w]-&gt;%s*'

local function in_array(value, array)
	for _, val in ipairs(array) do
		if val == value then
			return true
		end
	end
	return false
end

local function stripBrackets(text)
	return mw.ustring.gsub(text, '%s*%([^%)]+%)', '')
end

local function markValue(value, as, options)
	return '&lt;span class=&quot;wd-' .. as .. '&quot;&gt;' .. value .. '&lt;/span&gt;',
		lib.category(as, options.catbase or ('Vlastnost ' .. options.property))
end

function p.compareValues(value, Statements, options)
	if value == '' then
		return nil, nil
	end
	local title = mw.title.getCurrentTitle()
	if title.namespace ~= 0 and title.namespace ~= 14 then
		return nil, nil
	end

	if #Statements == 0 then
		return markValue(value, 'not', options)
	end

	local datatype = Statements[math.random(#Statements)].mainsnak.datatype
	local temp_value = mw.ustring.gsub(value, '&lt;([a-z]+)%f[^%w][^&gt;]-&gt;.-&lt;/%1&gt;%s*', '')
	if datatype == &quot;commonsMedia&quot; or datatype == &quot;string&quot; or datatype == &quot;external-id&quot; then
		for _, statement in ipairs(Statements) do
			if lib.IsSnakValue(statement.mainsnak) then
				local temp_value = stripBrackets(temp_value)
				if tostring(statement.mainsnak.datavalue.value) == tostring(temp_value) then --TODO: normalizing
					return markValue(value, 'same', options)
				end
			end
		end
		return markValue(value, 'diff', options)
	elseif datatype == &quot;monolingualtext&quot; then
		for _, statement in ipairs(Statements) do
			if lib.IsSnakValue(statement.mainsnak) then
				if statement.mainsnak.datavalue.value.text == mw.text.strip(temp_value) then
					return markValue(value, 'same', options)
				end
			end
		end
		return markValue(value, 'diff', options)
	elseif datatype == &quot;quantity&quot; then
		if mw.ustring.match(temp_value, '%d+') then
			for number in mw.ustring.gmatch(value, '(%-?%d+)') do
				for _, statement in ipairs(Statements) do
					if lib.IsSnakValue(statement.mainsnak) then
						local lowerBound = tonumber(statement.mainsnak.datavalue.value.lowerBound)
						local upperBound = tonumber(statement.mainsnak.datavalue.value.upperBound)
						number = tonumber(number)
						if number &gt;= lowerBound and number &lt;= upperBound then
							return markValue(value, 'same', options)
						end
					end
				end
				break -- only the first one
			end
		end
		return markValue(value, 'diff', options)
	elseif datatype == &quot;time&quot; then
		temp_value = mw.ustring.gsub(temp_value, '%[%[%s*([^|%]]+)%s*[^%]]*%]%]', '%1')
		temp_value = stripBrackets(mw.ustring.lower(temp_value))
		local Time = require 'Modul:Time'
		local Months = {
			[&quot;leden&quot;] = 1, [&quot;ledna&quot;] = 1,
			[&quot;únor&quot;] = 2, [&quot;února&quot;] = 2,
			[&quot;březen&quot;] = 3, [&quot;března&quot;] = 3,
			[&quot;duben&quot;] = 4, [&quot;dubna&quot;] = 4,
			[&quot;květen&quot;] = 5, [&quot;května&quot;] = 5,
			[&quot;červen&quot;] = 6, [&quot;června&quot;] = 6,
			[&quot;červenec&quot;] = 7, [&quot;července&quot;] = 7,
			[&quot;srpen&quot;] = 8, [&quot;srpna&quot;] = 8,
			[&quot;září&quot;] = 9,
			[&quot;říjen&quot;] = 10, [&quot;října&quot;] = 10,
			[&quot;listopad&quot;] = 11, [&quot;listopadu&quot;] = 11,
			[&quot;prosinec&quot;] = 12, [&quot;prosince&quot;] = 12
		}
		for _, statement in ipairs(Statements) do
			if lib.IsSnakValue(statement.mainsnak) then
				local timevalue = Time.newFromWikidataValue(statement.mainsnak.datavalue.value)
				if timevalue then
					for parsed in mw.text.gsplit(temp_value, br_split) do
						parsed = mw.ustring.sub(parsed, 1, mw.ustring.match(parsed, '%d?%d%d()%d') or -1)
						local parsedTable = {}
						for _, value in ipairs(mw.text.split(parsed, '[^%w]+')) do
							if tonumber(value) then
								table.insert(parsedTable, tonumber(value))
							else
								if Months[value] then
									table.insert(parsedTable, 2, Months[value])
								else
									parsedTable = {}
									break
								end
							end
						end
						local Table
						if #parsedTable == 1 then
							Table = Time.new{
								year = parsedTable[1]
							}
						elseif #parsedTable == 2 then
							Table = Time.new{
								year = parsedTable[1],
								month = parsedTable[2]
							}
						elseif #parsedTable == 3 then
							Table = Time.new{
								year = math.max(parsedTable[1], parsedTable[3]),
								month = parsedTable[2],
								day = math.min(parsedTable[1], parsedTable[3])
							}
						end
						if not Table then
							mw.log('Nepodařilo se zanalyzovat datum ' .. parsed)
						else
							if timevalue == Table then
								return markValue(value, 'same', options)
							end
						end
					end
				end
			end
		end
		return markValue(value, 'diff', options)
	elseif datatype == &quot;url&quot; then
		if not mw.ustring.match(temp_value, 'https?://') then
			return markValue(value, 'diff', options)
		end
		local WDValues = {}
		for _, statement in ipairs(Statements) do
			if lib.IsSnakValue(statement.mainsnak) then
				table.insert(WDValues, statement.mainsnak.datavalue.value)
			end
		end
		for url in mw.ustring.gmatch(temp_value, '(https?://[^%[%]%s]+)') do
			if not in_array(url, WDValues) then
				return markValue(value, 'diff', options)
			end
		end
		return markValue(value, 'same', options)
	elseif datatype == &quot;wikibase-item&quot; then
		local WDValues, parsedValues = {}, {}
		for _, statement in ipairs(Statements) do
			if lib.IsSnakValue(statement.mainsnak) then
				local id = lib.getEntityIdFromValue(statement.mainsnak.datavalue.value)
				local value = mw.wikibase.sitelink(id) or mw.wikibase.label(id)
				if value then
					table.insert(WDValues, lib.common.firstToUpper(value))
				end
			end
		end
		local link_match = '%[%[[^%]%[]-%]%]'
		local link_target = '%[%[%s*([^|%]]-)%s*[|%]]'
		if mw.ustring.match(temp_value, br_split) then
			for value in mw.text.gsplit(temp_value, br_split) do
				local value = stripBrackets(value)
				if mw.ustring.match(value, link_match) then
					for page in mw.ustring.gmatch(value, link_target) do
						table.insert(parsedValues, lib.common.firstToUpper(page))
					end
				else
					table.insert(parsedValues, mw.text.trim(value))
				end
			end
		elseif mw.ustring.match(temp_value, link_match) then
			for value in mw.ustring.gmatch(temp_value, link_target) do
				table.insert(parsedValues, lib.common.firstToUpper(value))
			end
		else
			table.insert(parsedValues, mw.text.trim(temp_value))
		end
		if #parsedValues == 0 then
			return markValue(value, 'diff', options)
		end
		for _, parsed in ipairs(parsedValues) do
			if not in_array(parsed, WDValues) then
				return markValue(value, 'diff', options)
			end
		end
		return markValue(value, 'same', options)
	end
	--elseif datatype == &quot;globecoordinate&quot; then
	return nil, nil
end

return p</text>
      <sha1>rc3trge84t49476aq42bnr0li1q794y</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Wikidata/i18n</title>
    <ns>828</ns>
    <id>8257</id>
    <revision>
      <id>42678</id>
      <parentid>41766</parentid>
      <timestamp>2020-12-22T09:57:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>UrbanecmBot</username>
        <id>6429</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: Aktualizace Wikidata modulů</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="3759" xml:space="preserve">-- Tato stránka je pravidelně aktualizována robotem. Jakákoliv modifikace bude při příští aktualizaci přepsána a je třeba ji provádět na Wikipedii. 

return {
	categories = {
		['arbitrary-data'] = '-',
		['centenarians'] = 'Monitoring:Století lidé',
		['centenarians-living'] = 'Monitoring:Žijící století lidé',
		['diff'] = 'Údržba:%s se liší od Wikidat',
		['failed-age-computing'] = 'Údržba:Chyba ve výpočtu věku',
		['missing-label'] = 'Údržba:Doplnit štítek na Wikidatech',
		['not'] = 'Údržba:%s není na Wikidatech',
		['references'] = 'Monitoring:Reference z Wikidat',
		['same'] = 'Monitoring:%s odpovídá Wikidatům',
		['used-property'] = 'Monitoring:Použití vlastnosti %s',
	},
	date = {
		['start'] = 'od %s',
		['end'] = 'do %s',
		['age'] = '$1&amp;nbsp;{{PLURAL:$2|rok|roky|let}}',
		['in-the-age'] = 've věku $1&amp;nbsp;{{PLURAL:$2|roku|let}}',
		['gregorian'] = '&lt;sup&gt;[[gregoriánský kalendář|greg.]]&lt;/sup&gt;',
		['julian'] = '&lt;sup&gt;[[juliánský kalendář|jul.]]&lt;/sup&gt;',
		['CE'] = '$1&amp;nbsp;n.&amp;nbsp;l.',
		['millenium'] = '$1.&amp;nbsp;tisíciletí',
		['millenium-linked'] = '[[$1. tisíciletí|$1.&amp;nbsp;tisíciletí]]',
		['millenium-BCE'] = '$1.&amp;nbsp;tisíciletí př.&amp;nbsp;n.&amp;nbsp;l.',
		['millenium-BCE-linked'] = '[[$1. tisíciletí př. n. l.|$1.&amp;nbsp;tisíciletí př.&amp;nbsp;n.&amp;nbsp;l.]]',
		['century'] = '$1.&amp;nbsp;století',
		['century-linked'] = '[[$1. století|$1.&amp;nbsp;století]]',
		['century-BCE'] = '$1.&amp;nbsp;století př.&amp;nbsp;n.&amp;nbsp;l.',
		['century-BCE-linked'] = '[[$1. století př. n. l.|$1.&amp;nbsp;století př.&amp;nbsp;n.&amp;nbsp;l.]]',
		['decade'] = 'Desetiletí od $1',
		--['decade-linked'] = '[[$1–{{#expr:$1+9}}|Desetiletí od $1]]',
		['decade-BCE'] = 'Desetiletí do $1 př.&amp;nbsp;n.&amp;nbsp;l.',
		--['decade-BCE-linked'] = '[[$1–{{#expr:$1+9}} př. n. l.|Desetiletí do $1&amp;nbsp;př.&amp;nbsp;n.&amp;nbsp;l.]]',
		['year'] = 'Y',
		['year-linked'] = '[[Y]]',
		['year-BCE'] = 'Y&quot;&amp;nbsp;př.&amp;nbsp;n.&amp;nbsp;l.&quot;',
		['year-BCE-linked'] = '[[Y&quot; př. n. l.|&quot;Y&quot;&amp;nbsp;př.&amp;nbsp;n.&amp;nbsp;l.&quot;]]',
		['year-month'] = 'F Y',
		['year-month-linked'] = 'F [[Y]]',
		['year-month-BCE'] = 'F Y&quot;&amp;nbsp;př.&amp;nbsp;n.&amp;nbsp;l.&quot;',
		['year-month-BCE-linked'] = 'F [[Y&quot; př. n. l.|&quot;Y&quot;&amp;nbsp;př.&amp;nbsp;n.&amp;nbsp;l.&quot;]]',
		['month-day'] = 'j.&quot;&amp;nbsp;&quot;xg',
		['day'] = 'j.',
		['year-month-day'] = 'j.&quot;&amp;nbsp;&quot;xg Y',
		['year-month-day-linked'] = '[[j. F|j.&quot;&amp;nbsp;&quot;xg]] [[Y]]',
		['year-month-day-BCE'] = 'j.&quot;&amp;nbsp;&quot;xg Y&quot;&amp;nbsp;př.&amp;nbsp;n.&amp;nbsp;l.&quot;',
		['year-month-day-BCE-linked'] = '[[j. F|j.&quot;&amp;nbsp;&quot;xg]] [[Y&quot; př. n. l.|&quot;Y&quot;&amp;nbsp;př.&amp;nbsp;n.&amp;nbsp;l.]]&quot;',
	},
	errors = {
		['entity-not-found'] = 'Entita nenalezena',
		['infobox-type-invalid'] = 'Neplatný typ hodnoty na řádce %s: %s.',
		['invalid-datatype'] = 'Nesprávný datový typ vlastnosti „%s“: „%s“; vyžadován „%s“', -- legacy
		['invalid-datatype2'] = 'Funkce „%s“ vyžaduje datový typ „%s“, poskytnut byl „%s“',
		['invalid-date'] = 'Neplatné datum „%s“',
		['invalid-field'] = 'Neplatné pole „%s“',
		['invalid-sort'] = 'Neplatný způsob řazení „%s“',
		['param-not-provided'] = 'Nezadán parametr „%s“',
		['unknown-claim-type'] = 'Neznámý typ tvrzení: %s',
		['unknown-datavalue-type'] = 'Neznámý typ datové hodnoty: %s',
		['unknown-entity-type'] = 'Neznámý typ entity: %s',
		['unknown-snak-type'] = 'Neznámý typ snaku: %s',
	},
	lang = 'cs',
	['missing-label'] = 'Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnit',
	['more-on-Wikidata'] = '…&amp;nbsp;více na [[d:%s#%s|Wikidatech]]',
	novalue = &quot;''bez hodnoty''&quot;, -- legacy
	somevalue = &quot;''neznámá hodnota''&quot;, -- legacy
	['decimal point'] = ',',
	['thousands separator'] = '&amp;nbsp;',
	['qualifiers separator'] = '; ',
}</text>
      <sha1>n7h02sicjbwwmlaecobvcwl92e36z27</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Wikidata/item</title>
    <ns>828</ns>
    <id>8258</id>
    <revision>
      <id>40040</id>
      <timestamp>2019-08-06T18:25:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>UrbanecmBot</username>
        <id>6429</id>
      </contributor>
      <comment>Robot: Aktualizace Wikidata modulů</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="224" xml:space="preserve">-- Tato stránka je pravidelně aktualizována robotem. Jakákoliv modifikace bude při příští aktualizaci přepsána a je třeba ji provádět na Wikipedii. 

return require 'Modul:Wikidata/Formatters/wikibase-entityid'</text>
      <sha1>m4n2mmynzb50hvv94fhluv0oeikynid</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Wikidata/lib</title>
    <ns>828</ns>
    <id>8259</id>
    <revision>
      <id>45875</id>
      <parentid>40095</parentid>
      <timestamp>2022-06-28T09:57:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>UrbanecmBot</username>
        <id>6429</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: Aktualizace Wikidata modulů</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="7320" xml:space="preserve">-- Tato stránka je pravidelně aktualizována robotem. Jakákoliv modifikace bude při příští aktualizaci přepsána a je třeba ji provádět na Wikipedii. 

require &quot;Modul:No globals&quot;

local p = {
	common = require &quot;Modul:Functions&quot;,
	props = {
		begin = { 'P569', 'P580' },
		ending = { 'P570', 'P582' },
		lang = { 'P364', 'P407' },
		point = { 'P571', 'P577', 'P585' },
	},
	datatypeToValueType = {
		['commonsMedia'] = 'string',
		['external-id'] = 'string',
		['geo-shape'] = 'string',
		['globe-coordinate'] = 'globecoordinate',
		['math'] = 'string',
		['monolingualtext'] = 'monolingualtext',
		['musical-notation'] = 'string',
		['quantity'] = 'quantity',
		['score'] = 'string',
		['string'] = 'string',
		['tabular-data'] = 'string',
		['time'] = 'time',
		['url'] = 'string',
		['wikibase-item'] = 'wikibase-entityid',
		['wikibase-property'] = 'wikibase-entityid',
		['wikibase-lexeme'] = 'wikibase-entityid',
		['wikibase-form'] = 'wikibase-entityid',
		['wikibase-sense'] = 'wikibase-entityid',
	},
}

local i18n = mw.loadData(&quot;Modul:Wikidata/i18n&quot;)

function p.addWdClass(str)
	return '&lt;span class=&quot;wd&quot;&gt;' .. str .. '&lt;/span&gt;'
end

function p.category(key, ...)
	local Category = require 'Modul:Kategorie'
	local title = mw.title.getCurrentTitle()
	if i18n.categories[key] ~= '-' then
		return Category.makeCategory(mw.ustring.format(i18n.categories[key], ...), '0,14', title.text)
	else
		return ''
	end
end

function p.getInterwikiPrefix(wiki)
	local prefixMap = {
		wiki = 'w:',
		wikibooks = 'b:',
		wikidata = 'd:',
		wikinews = 'n:',
		wikipedia = 'w:',
		wikiquote = 'q:',
		wikisource = 's:',
		wikiversity = 'v:',
		wikivoyage = 'voy:',
		wiktionary = 'wikt:',
	}
	if prefixMap[wiki] then
		return prefixMap[wiki]
	end
	local code, family = string.match(wiki, '^(.+)(wik.-)$')
	if prefixMap[code] and family == 'wiki' then
		return prefixMap[code]
	end
	if not code then
		code = wiki
	end
	local prefix = string.gsub(code, '_', '-') .. ':'
	return (prefixMap[family] or '') .. prefix
end

function p.augmentArgs(args, defaults, prefix)
	local out = {}
	prefix = prefix or ''
	setmetatable(out, {
		__index = function (t, key)
			if args[prefix .. key] ~= nil then
				return args[prefix .. key]
			end
			return defaults[key]
		end,
	})
	return out
end

function p.formatDateRange(snaks, options)
	local Formatters = require 'Modul:Wikidata/Formatters'
	local Y = require('Modul:Time').PRECISION.YEAR
	local defaults = { precision = Y }
	local options = p.augmentArgs(options, defaults)

	local begin_raw, ending_raw
	if snaks.begin then
		begin_raw = Formatters.getRawValue(snaks.begin, options)
	end
	if snaks.ending then
		ending_raw = Formatters.getRawValue(snaks.ending, options)
	end
	if not begin_raw or begin_raw == 'novalue' then
		if not ending_raw or ending_raw == 'novalue' then
			return ''
		end
		return mw.ustring.format(options['end-format'] or i18n.date['end'],
			Formatters.formatRawValue(ending_raw, 'time', options))
	end
	if not ending_raw or ending_raw == 'novalue' then
		return mw.ustring.format(options['begin-format'] or i18n.date['start'],
			Formatters.formatRawValue(begin_raw, 'time', options))
	end

	local begin, ending
	local connector = ' – '
	if begin_raw ~= 'somevalue' and ending_raw ~= 'somevalue' then
		local begin_precision = math.min(options.precision, begin_raw.precision)
		local ending_precision = math.min(options.precision, ending_raw.precision)
		local showera = {
			begin_raw.year &lt;= 0 and ending_raw.year &gt; 0,
			begin_raw.year &lt;= 0 or ending_raw.year &lt; 0,
		}
		while true do
			-- TODO: implement merging (1st - 2nd January 2020, 3rd January - 4th February 2020, etc.)
			defaults.precision = begin_precision
			begin = Formatters.formatRawValue(begin_raw, 'time', options)
			defaults.precision = ending_precision
			ending = Formatters.formatRawValue(ending_raw, 'time', options)
			if begin ~= ending then
				-- this must happen after equality test
				defaults.precision = begin_precision
				defaults.showera = showera[1]
				begin = Formatters.formatRawValue(begin_raw, 'time', options)
				defaults.precision = ending_precision
				defaults.showera = showera[2]
				ending = Formatters.formatRawValue(ending_raw, 'time', options)
				break
			end
			-- assumption: if the dates are same, they have the same precision
			if begin_precision == begin_raw.precision or ending_precision == ending_raw.precision then
				break
			end
			begin_precision = begin_precision + 1
			ending_precision = ending_precision + 1
		end
		if begin_precision == Y and ending_precision == Y and not showera[1] then
			connector = '–'
		end
	else
		begin = Formatters.formatRawValue(begin_raw, 'time', options)
		ending = Formatters.formatRawValue(ending_raw, 'time', options)
	end
	if begin == ending then
		return begin
	end
	return table.concat( { begin, ending }, connector )
end

function p.formatError(key, ...)
	return mw.ustring.format(i18n.errors[key], ...)
end

function p.formatFromPattern(str, pattern)
	local escaped = mw.ustring.gsub(str, '%%', '%%%%')
	return mw.ustring.gsub(pattern, '$1', escaped) .. '' --Hack to get only the first result of the function
end

function p.formatTextInLanguage(text, language)
	return mw.text.tag('span', { lang = language }, text)
end

-- @deprecated
function p.getEntityIdFromValue(value)
	local entityType = value['entity-type']
	if entityType == 'item' then
		return 'Q' .. value['numeric-id']
	elseif entityType == 'property' then
		return 'P' .. value['numeric-id']
	else
		return error(p.formatError('unknown-entity-type', entityType))
	end
end

function p.getItemIdFromURI(uri)
	return mw.ustring.match(uri, '(Q%d+)')
end

function p.getLabelInLanguage(entityId, langs)
	langs = p.textToTable(langs)
	local label, lang = mw.wikibase.getLabelWithLang(entityId)
	if label then
		for _, lg in ipairs(langs) do
			if lg == lang then
				return label, lang
			end
		end
	end
	return nil, nil
end

function p.getLinkWhenNonexistingLabel(entityId)
	local ImageFormatter = require 'Modul:ImageFormatter'
	return ImageFormatter.makeImage('Wikidata-edit.svg', {
		description = i18n['missing-label'],
		link = 'd:' .. entityId,
		size = '27x17px'
	}) .. '&lt;code&gt;[[d:' .. entityId .. '|' .. entityId .. ']]&lt;/code&gt;' .. p.category('missing-label')
end

function p.IsOptionTrue(options, key)
	if options[key] then
		if tostring(options[key]) == 'true' or tostring(options[key]) == 'yes' or tostring(options[key]) == '1' then
			return true
		end
	end
	return false
end

function p.isPropertyId(value)
	return mw.ustring.match(value, '^[Pp][1-9]%d-$') and true
end

function p.IsSnakValue(snak)
	return snak.snaktype == 'value'
end

function p.raiseInvalidDatatype(method, allowed, provided)
	if type(allowed) ~= 'table' then
		allowed = { allowed }
	end
	return p.formatError('invalid-datatype2', method, mw.text.listToText(allowed, '“, „', '“ nebo „'), provided)
end

function p.simpleCompare(first, second)
	if first == second then
		return 0
	end
	if first &lt; second then
		return -1
	else
		return 1
	end
end

function p.textToTable(something, options)
	if type(something) ~= &quot;table&quot; then
		local options = options or {}
		local split_pattern = options.split_pattern or &quot;%s*,%s*&quot;
		something = mw.text.split(something, split_pattern)
	end

	return p.common.cleanArgs(something)
end

return p</text>
      <sha1>ncfjlqa919hves150e0cmythnatvyk7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:No globals</title>
    <ns>828</ns>
    <id>8260</id>
    <revision>
      <id>40088</id>
      <parentid>40045</parentid>
      <timestamp>2019-08-07T09:56:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>UrbanecmBot</username>
        <id>6429</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: Aktualizace Wikidata modulů</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="471" xml:space="preserve">-- Tato stránka je pravidelně aktualizována robotem. Jakákoliv modifikace bude při příští aktualizaci přepsána a je třeba ji provádět na Wikipedii. 

local mt = getmetatable(_G) or {}
function mt.__index (t, k)
	if k ~= 'arg' then
		error('Tried to read nil global ' .. tostring(k), 2)
	end
	return nil
end
function mt.__newindex(t, k, v)
	if k ~= 'arg' then
		error('Tried to write global ' .. tostring(k), 2)
	end
	rawset(t, k, v)
end
setmetatable(_G, mt)</text>
      <sha1>r75hbmvyx4zrfjlz0txt3kyntn01jlj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Functions</title>
    <ns>828</ns>
    <id>8261</id>
    <revision>
      <id>40089</id>
      <parentid>40046</parentid>
      <timestamp>2019-08-07T09:56:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>UrbanecmBot</username>
        <id>6429</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: Aktualizace Wikidata modulů</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="1306" xml:space="preserve">-- Tato stránka je pravidelně aktualizována robotem. Jakákoliv modifikace bude při příští aktualizaci přepsána a je třeba ji provádět na Wikipedii. 

require &quot;Modul:No globals&quot;

local p = {}

-- Změní první písmeno řetězce na velké
-- @param řetězec
-- @return řetězec

function p.firstToUpper(str)
	return mw.ustring.upper(mw.ustring.sub(str, 1, 1)) .. mw.ustring.sub(str, 2)
end

-- Odstraní z tabulky prázdné parametry
-- @param tabulka
-- @return tabulka

function p.cleanArgs(args)
	local cleanArgs = {}
	for key, value in pairs(args) do
		if type(value) == 'string' then
			local value = mw.text.trim(value)
			if value ~= '' then
				cleanArgs[key] = value
			end
		elseif type(value) == 'table' then
			if not p.isTableEmpty(value) then
				cleanArgs[key] = value
			end
		else
			cleanArgs[key] = value
		end
	end
	return cleanArgs
end

-- Rozhodne, zda je tabulka prázdná (má žádné nebo prázdné parametry)
-- @param tabulka
-- @return bool

function p.isTableEmpty(Table)
	for key, value in pairs(Table) do
		if type(value) == 'table' then
			if not p.isTableEmpty(value) then
				return false
			end
		elseif type(value) == 'string' then
			if mw.text.trim(value) ~= '' then
				return false
			end
		else
			return false
		end
	end
	return true
end

return p</text>
      <sha1>1hrp5z2mbbkklbxd021oojtpkixvcrw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Arguments</title>
    <ns>828</ns>
    <id>8262</id>
    <revision>
      <id>40090</id>
      <parentid>40047</parentid>
      <timestamp>2019-08-07T09:56:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>UrbanecmBot</username>
        <id>6429</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Robot: Aktualizace Wikidata modulů</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="10211" xml:space="preserve">-- Tato stránka je pravidelně aktualizována robotem. Jakákoliv modifikace bude při příští aktualizaci přepsána a je třeba ji provádět na Wikipedii. 

-- This module provides easy processing of arguments passed to Scribunto from
-- #invoke. It is intended for use by other Lua modules, and should not be
-- called from #invoke directly.

local libraryUtil = require('libraryUtil')
local checkType = libraryUtil.checkType

local arguments = {}

-- Generate four different tidyVal functions, so that we don't have to check the
-- options every time we call it.

local function tidyValDefault(key, val)
	if type(val) == 'string' then
		val = val:match('^%s*(.-)%s*$')
		if val == '' then
			return nil
		else
			return val
		end
	else
		return val
	end
end

local function tidyValTrimOnly(key, val)
	if type(val) == 'string' then
		return val:match('^%s*(.-)%s*$')
	else
		return val
	end
end

local function tidyValRemoveBlanksOnly(key, val)
	if type(val) == 'string' then
		if val:find('%S') then
			return val
		else
			return nil
		end
	else
		return val
	end
end

local function tidyValNoChange(key, val)
	return val
end

local function matchesTitle(given, title)
	local tp = type( given )
	return (tp == 'string' or tp == 'number') and mw.title.new( given ).prefixedText == title
end

local translate_mt = { __index = function(t, k) return k end }

function arguments.getArgs(frame, options)
	checkType('getArgs', 1, frame, 'table', true)
	checkType('getArgs', 2, options, 'table', true)
	frame = frame or {}
	options = options or {}

	--[[
	-- Set up argument translation.
	--]]
	options.translate = options.translate or {}
	if getmetatable(options.translate) == nil then
		setmetatable(options.translate, translate_mt)
	end
	if options.backtranslate == nil then
		options.backtranslate = {}
		for k,v in pairs(options.translate) do
			options.backtranslate[v] = k
		end
	end
	if options.backtranslate and getmetatable(options.backtranslate) == nil then
		setmetatable(options.backtranslate, {
			__index = function(t, k)
				if options.translate[k] ~= k then
					return nil
				else
					return k
				end
			end
		})
	end

	--[[
	-- Get the argument tables. If we were passed a valid frame object, get the
	-- frame arguments (fargs) and the parent frame arguments (pargs), depending
	-- on the options set and on the parent frame's availability. If we weren't
	-- passed a valid frame object, we are being called from another Lua module
	-- or from the debug console, so assume that we were passed a table of args
	-- directly, and assign it to a new variable (luaArgs).
	--]]
	local fargs, pargs, luaArgs
	if type(frame.args) == 'table' and type(frame.getParent) == 'function' then
		if options.wrappers then
			--[[
			-- The wrappers option makes Module:Arguments look up arguments in
			-- either the frame argument table or the parent argument table, but
			-- not both. This means that users can use either the #invoke syntax
			-- or a wrapper template without the loss of performance associated
			-- with looking arguments up in both the frame and the parent frame.
			-- Module:Arguments will look up arguments in the parent frame
			-- if it finds the parent frame's title in options.wrapper;
			-- otherwise it will look up arguments in the frame object passed
			-- to getArgs.
			--]]
			local parent = frame:getParent()
			if not parent then
				fargs = frame.args
			else
				local title = parent:getTitle():gsub('/sandbox$', '')
				local found = false
				if matchesTitle(options.wrappers, title) then
					found = true
				elseif type(options.wrappers) == 'table' then
					for _,v in pairs(options.wrappers) do
						if matchesTitle(v, title) then
							found = true
							break
						end
					end
				end

				-- We test for false specifically here so that nil (the default) acts like true.
				if found or options.frameOnly == false then
					pargs = parent.args
				end
				if not found or options.parentOnly == false then
					fargs = frame.args
				end
			end
		else
			-- options.wrapper isn't set, so check the other options.
			if not options.parentOnly then
				fargs = frame.args
			end
			if not options.frameOnly then
				local parent = frame:getParent()
				pargs = parent and parent.args or nil
			end
		end
		if options.parentFirst then
			fargs, pargs = pargs, fargs
		end
	else
		luaArgs = frame
	end

	-- Set the order of precedence of the argument tables. If the variables are
	-- nil, nothing will be added to the table, which is how we avoid clashes
	-- between the frame/parent args and the Lua args.
	local argTables = {fargs}
	argTables[#argTables + 1] = pargs
	argTables[#argTables + 1] = luaArgs

	--[[
	-- Generate the tidyVal function. If it has been specified by the user, we
	-- use that; if not, we choose one of four functions depending on the
	-- options chosen. This is so that we don't have to call the options table
	-- every time the function is called.
	--]]
	local tidyVal = options.valueFunc
	if tidyVal then
		if type(tidyVal) ~= 'function' then
			error(
				&quot;bad value assigned to option 'valueFunc'&quot;
				.. '(function expected, got '
				.. type(tidyVal)
				.. ')',
				2
			)
		end
	elseif options.trim ~= false then
		if options.removeBlanks ~= false then
			tidyVal = tidyValDefault
		else
			tidyVal = tidyValTrimOnly
		end
	else
		if options.removeBlanks ~= false then
			tidyVal = tidyValRemoveBlanksOnly
		else
			tidyVal = tidyValNoChange
		end
	end

	--[[
	-- Set up the args, metaArgs and nilArgs tables. args will be the one
	-- accessed from functions, and metaArgs will hold the actual arguments. Nil
	-- arguments are memoized in nilArgs, and the metatable connects all of them
	-- together.
	--]]
	local args, metaArgs, nilArgs, metatable = {}, {}, {}, {}
	setmetatable(args, metatable)

	local function mergeArgs(tables)
		--[[
		-- Accepts multiple tables as input and merges their keys and values
		-- into one table. If a value is already present it is not overwritten;
		-- tables listed earlier have precedence. We are also memoizing nil
		-- values, which can be overwritten if they are 's' (soft).
		--]]
		for _, t in ipairs(tables) do
			for key, val in pairs(t) do
				if metaArgs[key] == nil and nilArgs[key] ~= 'h' then
					local tidiedVal = tidyVal(key, val)
					if tidiedVal == nil then
						nilArgs[key] = 's'
					else
						metaArgs[key] = tidiedVal
					end
				end
			end
		end
	end

	--[[
	-- Define metatable behaviour. Arguments are memoized in the metaArgs table,
	-- and are only fetched from the argument tables once. Fetching arguments
	-- from the argument tables is the most resource-intensive step in this
	-- module, so we try and avoid it where possible. For this reason, nil
	-- arguments are also memoized, in the nilArgs table. Also, we keep a record
	-- in the metatable of when pairs and ipairs have been called, so we do not
	-- run pairs and ipairs on the argument tables more than once. We also do
	-- not run ipairs on fargs and pargs if pairs has already been run, as all
	-- the arguments will already have been copied over.
	--]]

	metatable.__index = function (t, key)
		--[[
		-- Fetches an argument when the args table is indexed. First we check
		-- to see if the value is memoized, and if not we try and fetch it from
		-- the argument tables. When we check memoization, we need to check
		-- metaArgs before nilArgs, as both can be non-nil at the same time.
		-- If the argument is not present in metaArgs, we also check whether
		-- pairs has been run yet. If pairs has already been run, we return nil.
		-- This is because all the arguments will have already been copied into
		-- metaArgs by the mergeArgs function, meaning that any other arguments
		-- must be nil.
		--]]
		if type(key) == 'string' then
			key = options.translate[key]
		end
		local val = metaArgs[key]
		if val ~= nil then
			return val
		elseif metatable.donePairs or nilArgs[key] then
			return nil
		end
		for _, argTable in ipairs(argTables) do
			local argTableVal = tidyVal(key, argTable[key])
			if argTableVal ~= nil then
				metaArgs[key] = argTableVal
				return argTableVal
			end
		end
		nilArgs[key] = 'h'
		return nil
	end

	metatable.__newindex = function (t, key, val)
		-- This function is called when a module tries to add a new value to the
		-- args table, or tries to change an existing value.
		if type(key) == 'string' then
			key = options.translate[key]
		end
		if options.readOnly then
			error(
				'could not write to argument table key &quot;'
				.. tostring(key)
				.. '&quot;; the table is read-only',
				2
			)
		elseif options.noOverwrite and args[key] ~= nil then
			error(
				'could not write to argument table key &quot;'
				.. tostring(key)
				.. '&quot;; overwriting existing arguments is not permitted',
				2
			)
		elseif val == nil then
			--[[
			-- If the argument is to be overwritten with nil, we need to erase
			-- the value in metaArgs, so that __index, __pairs and __ipairs do
			-- not use a previous existing value, if present; and we also need
			-- to memoize the nil in nilArgs, so that the value isn't looked
			-- up in the argument tables if it is accessed again.
			--]]
			metaArgs[key] = nil
			nilArgs[key] = 'h'
		else
			metaArgs[key] = val
		end
	end

	local function translatenext(invariant)
		local k, v = next(invariant.t, invariant.k)
		invariant.k = k
		if k == nil then
			return nil
		elseif type(k) ~= 'string' or not options.backtranslate then
			return k, v
		else
			local backtranslate = options.backtranslate[k]
			if backtranslate == nil then
				-- Skip this one. This is a tail call, so this won't cause stack overflow
				return translatenext(invariant)
			else
				return backtranslate, v
			end
		end
	end

	metatable.__pairs = function ()
		-- Called when pairs is run on the args table.
		if not metatable.donePairs then
			mergeArgs(argTables)
			metatable.donePairs = true
		end
		return translatenext, { t = metaArgs }
	end

	local function inext(t, i)
		-- This uses our __index metamethod
		local v = t[i + 1]
		if v ~= nil then
			return i + 1, v
		end
	end

	metatable.__ipairs = function (t)
		-- Called when ipairs is run on the args table.
		return inext, t, 0
	end

	return args
end

return arguments</text>
      <sha1>9onw95hbn0j16kr01shztv4i70iqg7c</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:WD štítek</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8263</id>
    <revision>
      <id>40086</id>
      <parentid>40062</parentid>
      <timestamp>2019-08-06T19:12:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Martin Urbanec</username>
        <id>5518</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>není zamčeno</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1258" xml:space="preserve">&lt;includeonly&gt;{{#if: {{NAMESPACE}} &lt;!-- pouze hlavní jmenný prostor --&gt;
| {{#if: {{{1|}}}
 | {{{1}}}
 | {{FULLPAGENAME}}
 }}
| {{#if: {{#invoke:Wikidata|getLabel|lang=cs}}
 | {{#if: {{{1|}}}
  | {{{1}}}&lt;!-- existují oba, můžeme porovnávat --&gt;{{#if:{{{nocat|}}}||{{#switch: {{{1}}}
   | {{lcfirst:{{#invoke:Wikidata|getLabel|lang=cs}}}}
   | {{ucfirst:{{#invoke:Wikidata|getLabel|lang=cs}}}}
   | ''{{lcfirst:{{#invoke:Wikidata|getLabel|lang=cs}}}}''
   | ''{{ucfirst:{{#invoke:Wikidata|getLabel|lang=cs}}}}''
   | '''{{lcfirst:{{#invoke:Wikidata|getLabel|lang=cs}}}}'''
   | '''{{ucfirst:{{#invoke:Wikidata|getLabel|lang=cs}}}}'''
   | '''''{{lcfirst:{{#invoke:Wikidata|getLabel|lang=cs}}}}'''''
   | '''''{{ucfirst:{{#invoke:Wikidata|getLabel|lang=cs}}}}''''' = &lt;!-- v pořádku --&gt;
   | #default = {{Kategorie|Údržba:Wikidata mají jiný štítek||{{PAGENAME}}}}&lt;!-- parametr a štítek se liší --&gt;
   }}}}
  | {{#invoke:Wikidata|getLabel|lang=cs}}&lt;!-- lokální hodnota není --&gt;
  }}
 | {{#if: {{{1|}}}
  | {{{1}}}
  | {{PAGENAME}}&lt;!-- fallback --&gt;
  }}&lt;!-- na Wikidatech není štítek --&gt;{{#if:{{{nocat|}}}||{{Kategorie|Údržba:Články bez štítku na Wikidatech||{{PAGENAME}}}}}}
 }}
}}&lt;/includeonly&gt;&lt;noinclude&gt;
{{Dokumentace}}
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>8qz63zitxt41gmlfrmdg1cu7z4fnp5s</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Obrázek z WD</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8264</id>
    <revision>
      <id>45280</id>
      <parentid>45279</parentid>
      <timestamp>2022-03-10T20:09:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ZuzanaBrabcova</username>
        <id>9489</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1945" xml:space="preserve">&lt;includeonly&gt;{{#switch: {{{1}}}
| vypnuto = &lt;!-- potlačení --&gt;
| &lt;!-- parametr zadaný, ale prázdný --&gt;
| {{{((}}1{{))}}} &lt;!-- &quot;{{{1}}}&quot;, tj. šablona pouze z WD --&gt;
| {{{{{{parametr}}}}}} = &lt;!-- &quot;{{{obrázek}}}&quot;, tj. parametr nezadaný --&gt;{{#if: {{#if: {{{1}}} | {{#invoke:Wikidata|getRawValue|property={{#if:{{{vlastnost|}}}|{{{vlastnost}}}|P18}}}} | &lt;!-- pokud je parametr zadaný, ale prázdný, přeskoč WD rovnou k placeholderu --&gt; }}
 | [[Soubor:{{#invoke:Wikidata|getRawValue|property={{#if:{{{vlastnost|}}}|{{{vlastnost}}}|P18}}}}|{{{velikost obrázku}}}|{{První neprázdný|{{Popisek obrázku z WD|{{#invoke:Wikidata|getRawValue|property={{#if:{{{vlastnost|}}}|{{{vlastnost}}}|P18}}}}|raw=ano|vlastnost={{{vlastnost|}}}|titulek={{{titulek|}}}}}|jinak={{{popisek výchozí|}}}}}]]{{#if: {{{popisek|}}} | {{Kategorie|Údržba:Články s nezpracovaným popiskem v infoboxu}} }}

 | {{#if: {{{placeholder|}}}
  | [[Soubor:{{{placeholder}}}|256px|link=//commons.wikimedia.org/wiki/Special:UploadWizard?uselang=cs&amp;categories={{urlencode:Media uploaded from placeholders on Czech Wikipedia{{#if:{{{upload kategorie|}}}|{{!}}{{{upload kategorie}}}}}}}&amp;description={{urlencode:{{{titulek|}}}}}|alt=Chybí zde svobodný obrázek]]{{Kategorie|{{#if:{{{údržbová|}}}|{{{údržbová}}}|Údržba:Články bez obrázků}}}}{{#if: {{{popisek|}}} | {{Kategorie|Údržba:Články s nezpracovaným popiskem v infoboxu}} }}
  | &lt;!-- jsme bez obrázku --&gt;
  }}
 }}
| #default = [[Soubor:{{{1}}}|{{{velikost obrázku}}}{{#if:{{{volby|}}}|{{!}}{{{volby}}}}}{{#if: {{{alt|}}} | {{!}}alt={{{alt}}} }}|{{První neprázdný|{{{popisek|}}}|{{{popisek výchozí|}}}}}]]&lt;!-- parametr zadaný --&gt;{{#if: {{#invoke:Wikidata|getRawValue|property={{#if:{{{vlastnost|}}}|{{{vlastnost}}}|P18}}}} || {{Kategorie|Údržba:{{ucfirst:{{{parametr}}}}} není na Wikidatech||{{PAGENAME}}}} }}
}}&lt;/includeonly&gt;&lt;noinclude&gt;{{Dokumentace}}{{dlouhodobě zamčeno}}&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>i1xdxmjc12zcfh1t7gux7mddkbpdakp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Tančící rozinky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8265</id>
    <revision>
      <id>40775</id>
      <parentid>40099</parentid>
      <timestamp>2019-11-14T20:05:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="955" xml:space="preserve">{{Chemický pokus}}

== Postup ==
Do sklenice nalij asi 100 ml octa a přidej 5 - 6 rozinek, nech je dopadnout na dno. Do této směsi přidej polévkovou lžíci jedlé sody a pozoruj.
&lt;ref&gt;https://www.zsletohrad.cz/eu/chemie/pokus2.htm&lt;/ref&gt;

== Vysvětlení ==
Reakcí [[w:Ocet|octu]] s jedlou sodou ([[w:hydrogenuhličitan sodný|hydrogenuhličitan sodný]] NaHCO&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;) vzniká plynný [[w:oxid uhličitý|oxid uhličitý]] (CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;). Jeho uvolňující se bublinky se přichytí na povrch rozinky a vynesou ji na hladinu, kde prasknou a rozinka klesá opět ke dnu. Děj se opakuje, a proto říkáme, že rozinky tančí. Ve směsi jsou pozorovatelné tři složky - pevná (rozinky, popřípadě nezreagovaná jedlá soda), kapalná (ocet) a plynná (bublinky oxidu uhličitého). Vznikla různorodá směs, jejíž všechny tři složky se dají rozlišit pouhým okem.

== Reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>oq42nd63eittv2rk188v9zhn4kzx2xw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Stanovení teploty tání</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8266</id>
    <revision>
      <id>40776</id>
      <parentid>40380</parentid>
      <timestamp>2019-11-14T20:05:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1561" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Stanovení teploty tání}}

== Popis ==
[[w:Teplota tání|Teplota tání]] patří mezi základní vlastnosti látek. Je to teplota, při které látka přechází z pevného skupenství do kapalného. Stanovení teploty tání se používá k identifikaci látky a k ověření její čistoty.

== Postup ==
# Ze skleněné trubičky vytáhneme tenkostěnnou kapiláru o vnitřním průměru asi 2 mm.
# Asi 6 cm dlouhou kapitáru na jednom konci zatavíme v plameni kahanu.
# Do ústí kapiláry nabereme menší množství jemně rozetřeného vzorku (pevné látky), jehož teplotu tání máme stanovit.
# Mírným poklepáváním pomáháme zkoumané látce, aby vklouzla na dno kapiláry a vytvořila souvislý sloupeček vysoký asi 4 mm.
# Následně kapiláru i s obsahem připevníme pomocí gumičky k teploměru tak, aby látka v kapiláře byla ve výši zásobníku náplně teploměru a teploměr s připevněnou kapilárou vložíme do držáku upevněného na stojanu.
# Upevněný teploměr s kapilárou vložíme do kádinky s vodou (vodní lázně) na keramické síťce a na žíhacím kruhu. Teploměr s kapilárou musí být ve vodní lázni umístěn tak, aby nebyl v kontaktu se stěnami ani dnem kádinky. Horní konec kapiláry musí zůstat nad hladinou vodní lázně.
# Na teploměru odečítáme vždy teplotu, při které vznikne v kapiláře hladina (meniskus) rozpuštěné látky.
# Celkem provedeme tři měření teploty tání a vypočítáme průměrnou hodnotu.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>4fu8lsxsizxb0m31ihcoyxzfgzx89j5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/﻿Stanovení teploty varu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8268</id>
    <revision>
      <id>40777</id>
      <parentid>40401</parentid>
      <timestamp>2019-11-14T20:05:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1405" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Stanovené teploty varu}}
== Popis ==
Teplota varu patří mezi základní vlastnosti látek. Udává teplotu, při které dochází u kapalné látky ke změně skupenství na plynné. Stanovení teploty varu se používá k identifikaci látky a k ověření její čistoty.

== Postup ==
# Zkumavku naplníme vzorkem asi do 2/3 za pomoci polyethylenové injekční stříkačky a poté ji gumičkou připevníme k teploměru. K zamezení utajeného varu (vystříknutí kapaliny), vložíme do zkumavky užší kapiláru.
# Teploměr s připevněnou zkumavkou vložíme do držáku upevněného na stojanu.
# Upevněný teploměr se zkumavkou vložíme do kádinky s vodou (vodní lázně) na keramické síťce a na žíhacím kruhu. Teploměr se zkumavkou musí být ve vodní lázni umístěn tak, aby se dostal do středu šířky kádinky. Horní konec zkumavky musí zůstat nad hladinou vodní lázně.
# Při zahřívání vodní lázně a tím i vzorku ve zkumavce unikají zvolna bublinky vzduchu uvnitř i vně vložené kapiláry. Jakmile kapalina dosáhne teploty varu, vznikne souvislý proud bublinek par kapaliny.
# V této době odečteme na teploměru teplotu varu vzorku.
# Pokus opakujeme třikrát a z naměřených hodnot vypočítáme jejich průměrnou hodnotu.
# Ze zjištěné teploty varu určíme o kterou látku jde.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>gwvdc3uuqaryubolsr1ja7jrbddnimj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Stanovení hustoty</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8269</id>
    <revision>
      <id>40778</id>
      <parentid>40379</parentid>
      <timestamp>2019-11-14T20:06:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1393" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Stanovení hustoty}}
== Popis ==
Hustota patří k charakteristickým vlastnostem látek. Je dána podílem hmotnosti (m) a objemu (V) tělesa z určité látky. Obvykle ji měříme pomocí hustoměru nebo pyknometru.

== Postup ==
'''Postup práce s hustoměrem:'''
# Do odměrného válce nalijeme 250 ml roztoku chloridu sodného o neznámé koncentraci.
# Do roztoku ve válci opatrně vložíme hustoměr. Po vložení do kapaliny se musí hustoměr volně vznášet a nedotýkat se stěn nebo dna válce.
# Odečteme hodnotu hustoty ze stupnice hustoměru u spodního okraje menisku kapaliny.

'''Postup práce s pyknometrem:'''
# Vezmeme čistý vysušený pyknometr a zjistíme jeho hmotnost (i se zátkou).
# Do připraveného pyknometru nalijeme zkoumaný roztok chloridu sodného až po okraj, vložíme zátku a kapičku na zátce otřeme filtračním papírem.
# Pyknometr s roztokem opět zvážíme. Celý postup (body 1-3) opakujeme třikrát. Mezi jednotlivými měřeními pyknometr vždy znovu vymyjeme destilovanou vodou a vysušíme.
# Pomocí vzorce (viz výše – Princip) vypočteme hustotu zjištěnou pyknometrem.
# Porovnáme hustotu zjištěnou pyknometrem s hustotou naměřenou hustoměrem a následně s údaji v chemických tabulkách, abychom určili koncentraci zkoumaného roztoku chloridu sodného.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>1gdfngpt7y97w37ljmr9515pcwpefnz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Filtrace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8270</id>
    <revision>
      <id>40779</id>
      <parentid>40329</parentid>
      <timestamp>2019-11-14T20:06:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2086" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Filtrace}}
== Popis ==
Filtrace je jednoduchá separační metoda sloužící k oddělení kapaliny či plynu od pevných látek.

== Postup ==
'''Prostá filtrace'''
# Na stojan připevníme filtrační kruh a do něj vložíme filtrační nálevku. Kádinku na filtrát podstavíme pod nálevku tak, aby se šikmo seříznutý stonek nálevky dotýkal delším koncem vnitřní stěny kádinky.
# Z filtračního papíru vystřihneme čtverec. Ten následně přeložíme na polovinu a na čtvrtinu. Podle velikosti nálevky zastřihneme filtrační papír do čtvrtkruhu a otevřeme tak, aby vytvořil kužel. Ustřihneme rožek na volném konci (zlepšíme tak těsnost a tím pádem i rychlost filtrace). Filtr vložíme do nálevky (filtr by měl sahat asi 5-10 mm pod horní okraj nálevky). Filtr smočíme destilovanou vodou, aby přilnul na stěny nálevky.
# Směs naléváme na filtr po tyčince šikmo směřující k opačné vnitřní stěně nálevky (té tlustší obsahující 3 vrstvy papíru). Proud filtrované směsi nesmí nikdy směřovat přímo do ústí nálevky, aby nedošlo k protržení filtru.

'''Filtrace za sníženého tlaku'''
# Připevníme odsávací baňku k vodní vývěvě a do hrdla odsávací baňky umístíme gumové těsnění, do kterého vložíme Büchnerovu nálevku.
# Vystřihneme kruh z filtračního papíru dle velikosti Büchnerovy nálevky (s poloměrem menším o asi 2 mm než je dno nálevky).Filtr vložíme do Büchnerovy nálevky tak, aby zakrýval všechny otvory.
# Smočíme filtrační papír destilovanou vodou a zapneme vývěvu. Zkontrolujeme těsnost aparatury.
# Připravenou směs naléváme na filtr s použitím tyčinky tak, abychom vytvořili tenkou vrstvu.
# Vzniklý filtrační koláč zkompaktníme stlačením skleněnou zátkou.
# Filtrační koláč promyjeme destilovanou vodou. Po odsátí vody začne filtrační koláč praskat.
# Na konci experimentu odpojíme nejdříve hadici s vakuem od odsávací baňky a až poté vypneme vývěvu.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>77e378178oqlto2lf6nw7wi4mhoj6g2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Krystalizace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8271</id>
    <revision>
      <id>40780</id>
      <parentid>40347</parentid>
      <timestamp>2019-11-14T20:06:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1699" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Krystalizace}}
== Popis ==
Krystalizace je druh fázové přeměny, při které dochází k pravidelnému uspořádání částic do krystalové mřížky. Krystalizaci lze v chemii využít k čištění pevných látek.

== Postup ==
'''Krystalizace ochlazením'''
# Připravíme nasycený roztok pentahydrátu síranu měďnatého. V kádince zahřejeme 100 ml vody na teplotu 60&amp;nbsp;°C. Za stálého míchání tyčinkou přidáváme po částech skalici modrou tak dlouho, až vznikne nasycený roztok a část tuhé látky zůstane na dně nerozpuštěna. Roztok přefiltrujeme (nejlépe za horka, aby nedošlo ke krystalizaci už ve filtrační aparatuře).
# Polovinu filtrátu nalijeme do krystalizační misky a necháme zvolna chladnout (volná krystalizace).
# Druhou polovinu filtrátu převedeme do Erlenmeyerovy baňky, kterou ochladíme proudem studené vody za neustálého míchání (rušená krystalizace).
# Krystaly získané volnou i rušenou krystalizací zfiltrujeme a necháme vyschnout na filtračním papíře. Pozorujeme jejich rozdílný vzhled.

'''Krystalizace odpařením'''
# Připravíme nasycený roztok pentahydrátu síranu měďnatého. V kádince zahřejeme 100 ml vody na teplotu 60&amp;nbsp;°C. Za stálého míchání tyčinkou přidáváme po částech skalici modrou tak dlouho, až vznikne nasycený roztok a část tuhé látky zůstane na dně nerozpuštěna. Roztok přefiltrujeme (nejlépe za horka, aby nedošlo ke krystalizaci už ve filtrační aparatuře).
# Filtrát nalijeme do odpařovací misky a zahříváme na keramické síťce na varném kruhu, dokud se neodpaří veškerá voda.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>7crtlug7ocs4ab7mdvqvp1enhdvdfkr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Dekantace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8272</id>
    <revision>
      <id>40781</id>
      <parentid>40297</parentid>
      <timestamp>2019-11-14T20:06:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="612" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Dekantace}}
== Popis ==
Dekantace je jednoduchá separační metoda sloužící k oddělení kapaliny a nerozpuštěné pevné látky.

== Postup ==
# Do Erlenmeyerovy baňky (nebo kádinky) nalijeme 200 ml destilované vody a přidáme asi 50 g písku. Směs důkladně promícháme.
# Opřeme nádobu se suspenzí o korkový podstavec či jinou podložku tak, aby po usazení pevné složky a následném slévání kapaliny nedošlo k rozvíření usazeniny, a necháme chvíli stát.
# Po usazení písku odlijeme opatrně vodu z dekantační nádoby.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>ml3nerj3uzh5kglpcozclfvllyhqo1g</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Sublimace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8273</id>
    <revision>
      <id>40782</id>
      <parentid>40381</parentid>
      <timestamp>2019-11-14T20:07:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1015" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Sublimace}}
== Popis ==
Sublimace označuje skupenskou přeměnu pevné látky na plyn. V laboratoři můžeme využít sublimace (a následné desublimace) k čištění a izolaci některých krystalických látek. Sublimaci lze provádět za atmosférického nebo sníženého tlaku.

== Postup ==
# Na stojan připevníme varný kruh, na něj umístíme keramickou síťku a na ni suchou kádinku.
# Opatrně odebereme 1 malou lžičku jodu a nasypeme ji do kádinky.
# Do destilační baňky nalijeme vodu a přidáme led. Uzavřeme ji zátkou, aby se nám voda nevylila, a osušenou ji opatrně vložíme do hrdla kádinky s jodem.
# Výlevku kádinky utěsníme vatou.
# Opatrně zahříváme kádinku, dokud se nezačnou uvolňovat fialové páry jodu. Po skončení sublimace opatrně seškrábneme krystalky jodu ze dna chladicí nádoby i ze stěn kádinky na hodinové sklíčko. Zbytky jodu z kádinky i destilační baňky odstraníme ethanolem.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>0ztdc3ynr9zszv062clfx7o20mikh3v</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Chromatografie (na křídě)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8274</id>
    <revision>
      <id>40783</id>
      <parentid>40294</parentid>
      <timestamp>2019-11-14T20:07:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="928" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Chromatografie na křídě}}
== Popis ==
Chromatografie je souhrnné označení pro skupinu separačních technik spočívajících v rozdělování látek mezi dvě nemísitelné fáze - nepohyblivou (stacionární) a pohyblivou (mobilní), která se pohybuje určitým směrem. V tomto experimentu použijeme křídu jako stacionární fázi a vodu nebo ethanol jako mobilní fázi.

== Postup ==
# Na každé straně hranolu křídy vytvoříme příčnou čáru fixou (hnědá, zelená, oranžová, černá) o šířce 2-3 mm asi 1 cm od spodního okraje.
# Do kádinky nalijeme vrstvu asi 5 mm mobilní fáze (volíme podle typu fixů - voda, ethanol, popř. 50% roztok ethanolu), vložíme křídu a přikryjeme hodinovým sklem.
# Necháme rozpouštědlo vzlínat až do vzdálenosti 1 cm pod okraj křídy. Poté křídu vyjmeme a vyhodnotíme rozdělení barviv.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>ntc7r7ydrs16muchkm5t5bfrbwa7qnn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Chromatografie (na papíře)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8275</id>
    <revision>
      <id>40784</id>
      <parentid>40295</parentid>
      <timestamp>2019-11-14T20:07:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1790" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Chromatografie na papíře}}
== Popis ==
Chromatografie je souhrnné označení pro skupinu separačních technik spočívajících v rozdělování látek mezi dvě nemísitelné fáze - nepohyblivou (stacionární) a pohyblivou (mobilní), která se pohybuje určitým směrem. V tomto experimentu provedeme chromatografii v plošném uspořádání. Použijeme filtrační papír jako stacionární fázi a vodu nebo ethanol jako mobilní fázi.

== Postup ==
# Do kádinky nalijeme vrstvu asi 5 mm mobilní fáze (volíme podle typu fixů či obecně látek, které chceme dělit, např. voda, ethanol) a přikryjeme hodinovým sklem.
# Vystřihneme obdélník z filtračního papíru (velký tak, aby se vešel do kádinky) a tužkou označíme asi 1-2 cm od dolního okraje startovací čáru, na kterou uděláme puntíky fixami asi 1 cm od sebe (nebo naneseme vzorky kapilárou či kapátkem).
# Vložíme papír s nanesenými vzorky do kádinky tak, aby se nedotýkal stěn. Abychom zamezili kontaktu, můžeme horní okraj papíru navléct na špejli nebo drátek (případně papír můžeme přehnout do tvaru obráceného &quot;&quot;V&quot;&quot; a nanést vzorky na obě strany). Po vložení papíru opět přikryjeme kádinku hodinovým sklem.
# Necháme mobilní fázi vzlínat až do vzdálenosti 1 cm pod okraj papíru. Poté papír vyjmeme, označíme tužkou čelo mobilní fáze (= místo, kam vystoupala), papír usušíme a vyhodnotíme rozdělení barviv.
# V případě zájmu můžeme vypočítat retenční faktor Rf pro každou látku. K tomu potřebujeme určit vzdálenost, kterou urazila látka (střed skvrny) od startovní linie (a), a vzdálenost, kterou urazila mobilní fáze (b). Rf získáme jako podíl (a)/(b).&quot;

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>5jw0nwes6smvpa796z12f803kuuhxi0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Sublimace kofeinu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8276</id>
    <revision>
      <id>40785</id>
      <parentid>40382</parentid>
      <timestamp>2019-11-14T20:08:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="770" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Sublimace kofeinu}}
== Popis ==
Kofein obsažený v čajovích lístcích nebo kávě lze izolovat s využitím sublimace při teplotách 160–170&amp;nbsp;°C.

== Postup ==
# Na suchou Petriho misku (nebo hodinové sklo) nasypeme malou lžičku (asi 1 g) čajových lístků nebo rozemleté kávy.
# Opatrně zahříváme na elektrickém vařiči. Nejdříve dochází k odpaření přítomné vlhkosti. Až začneme pozorovat sublimaci bílé látky, přikryjeme Petriho misku druhým dílem (nebo hodinovým sklem). Vrchní díl misky chladíme chomáčkem vaty namočeným ve studené vodě (na vatu můžeme přidat kostku ledu).
# Pozorujeme vznik bílých až nažloutlých jehlicovitých krystalků kofeinu.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>lzrr9d4lzkji4udismlby59qw9od7jm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Extrakce listových barviv</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8277</id>
    <revision>
      <id>40786</id>
      <parentid>40327</parentid>
      <timestamp>2019-11-15T05:26:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1636" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Extrakce listových barviv}}
== Popis ==
Při extrakci dochází k přechodu látek ze směsi v pevné či kapalné fázi do rozpouštědla. Extrakci můžeme názorně demonstrovat s použitím listových barviv.

== Postup ==
'''Jednoduchá extrakce z pevné fáze do kapaliny'''
# Do třecí misky nastříháme na malé kousky hrst (několik gramů) čerstvých listů.
# Přidáme lžičku uhličitanu vápenatého a lžičku jemného písku. Tuto směs rozetřeme pomocí tloučku až do vzniku zelené kaše.
# Do misky přidáme 2 ml acetonu a znovu rozetřeme. Dojde k extrakci listových barviv do rozpouštědla.
# Vzniklou směs přefiltrujeme pomocí nálevky a filtračního papíru do čisté zkumavky. Pevnou fázi zachycenou na filtru promyjeme několika mililitry acetonu.

'''Extrakce z pevné fáze spojená s extrakcí z kapalné fáze'''
# Do třecí misky nastříháme na malé kousky hrst (několik gramů) čerstvých listů.
# Přidáme lžičku uhličitanu vápenatého a lžičku jemného písku. Tuto směs rozetřeme pomocí tloučku až do vzniku zelené kaše.
# Do misky přidáme 2 ml ethanolu a znovu rozetřeme. Dojde k extrakci listových barviv do rozpouštědla.
# Vzniklou směs přefiltrujeme pomocí nálevky a filtračního papíru do čisté zkumavky a zachycenou pevnou fázi promyjeme několika mililitry ethanolu.
# K filtrátu ve zkumavce přidáme 2 ml technického benzinu. Dojde k extrakci zelených a červených barviv (chlorofyly a karoteny) do benzinové fáze, žlutá barviva (xantofyly) zůstávají v ethanolové fázi.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>ii7csmevny1nsgsie3al4r5nuxdd11m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Extrakce z kapaliny do kapaliny</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8278</id>
    <revision>
      <id>40787</id>
      <parentid>40328</parentid>
      <timestamp>2019-11-15T05:26:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1392" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Extrakce z kapaliny do kapaliny}}
== Popis ==
Extrakce z kapaliny do kapaliny je založena na přechodu rozpuštěné látky z jedné kapalné fáze do druhé. Nejčastěji bývá jednou fází voda a druhou s vodou nemísitelné organické rozpouštědlo. Volba rozpouštědla závisí na charakteru látek, které mají být extrahovány (pro extrakci nepolárních látek je třeba používat nepolární nebo málo polární rozpouštědla a naopak).

== Postup ==
# V odměrné baňce o objemu 100 ml připravíme vodný roztok jodu (zředěný Lugolův roztok). V cca 20 ml destilované vody rozpustíme 1 g jodidu draselného a poté přidáme 0,5 g jodu. Po rozpuštění jodu doplníme destilovanou vodou po rysku.
# Nalijeme 50 ml roztoku jodu do dělicí nálevky a přidáme 20 ml petroletheru.
# Dělicí nálevku uzavřeme zátkou a obsah řádně protřepeme. Při třepání občas pootočíme nálevku kohoutem nahoru a otevřeme jej, abychom zabránili vzrůstlu tlaku v nálevce. Poté necháme v klidu ustavit rozhraní mezi dvěma nemísitelnými fázemi. Pozorujeme změny barvy.
# Převedeme zvlášť obě fáze do kádinek (nezapomeneme předtím vytáhnout zátku). Extrakci vodného roztoku můžeme ještě několikrát zopakovat a můžeme pozorovat změnu intenzity zabarvení petroletherových extraktů.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>mqg1p1ngl5zg3rup0fhos4e3i63hfuz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Destilace (prostá)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8279</id>
    <revision>
      <id>40788</id>
      <parentid>40299</parentid>
      <timestamp>2019-11-15T05:26:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1605" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Destilace (prostá)}}
== Popis ==
Destilace je metoda oddělování složek směsi založená na různé teplotě varu (těkavosti) jednotlivých látek.
V tomto pokusu si vyzkoušíme prostou destilaci roztoku manganistanu draselného.

== Postup ==
# V kádince připravíme roztok manganistanu draselného. Asi 1 lžičku manganistanu draselného rozpustíme v asi 250 ml destilované vody. Část roztoku (150 ml) převedeme do destilační baňky a přidáme několik varných kamínků.
# Sestavíme destilační aparaturu (viz obrázek). Ke stojanu připevníme varný kruh s keramickou síťkou a na ni uchytíme destilační baňku držákem ke stojanu. K chladiči zapojíme hadice na přívod a odvod vody (dáváme pozor na správné zapojení, voda by v chladiči měla proudit vzestupným směrem) a chladič upevníme ke druhému stojanu. Následně chladič spojíme s destilační baňkou destilační hlavou. Na spodní konec chladiče nasadíme alonž ústící do předlohy a obě spojení zajistíme klipsem. Nakonec na destilační hlavu nasadíme teploměr.
# Spustíme chladicí vodu a ověříme těsnost zapojení. Začneme zahřívat roztok v destilační baňce.
# Během destilace několikrát odečteme teplotu na teploměru a po získání asi 50 ml destilátu přerušíme destilaci a srovnáme intenzitu zabarvení výchozího roztoku, kapaliny v . předloze a zbývajícího roztoku v destilační baňce. Tok vody v chladiči vypínáme až v okamžiku, kdy vychladne celá aparatura včetně destilační baňky.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>4srofgiad9ly259boe51ejo3oa6whf1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Destilace za sníženého tlaku</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8280</id>
    <revision>
      <id>40789</id>
      <parentid>40301</parentid>
      <timestamp>2019-11-15T05:27:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2316" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Destilace za sníženého tlaku}}
== Popis ==
Destilace je metoda oddělování složek směsi založená na různé teplotě varu (těkavosti) jednotlivých látek. Při destilaci je těkavější složka směsi převedena v páru, která pak v oddělené části aparatury (chladiči) opět kondenzuje. U látek, které by se při své teplotě varu za normálních podmínek rozkládaly, nebo mají příliš vysoké teploty varu, se využívá destilace za sníženého tlaku.

== Postup ==
# V kádince připravíme roztok manganistanu draselného. Asi 1 lžičku manganistanu draselného rozpustíme v asi 250 ml destilované vody. Část roztoku (150 ml) převedeme do destilační baňky.
# Sestavíme aparaturu k destilaci za sníženého tlaku (viz obrázek). Ke stojanu připevníme varný kruh s keramickou síťkou a na ni postavíme olejovou lázeň. Do lázně vložíme destilační baňku, kterou uchytíme ke stojanu držákem, a také teploměr, který také uchytíme ke stojanu. K chladiči zapojíme hadice na přívod a odvod vody (dáváme pozor na správné zapojení, voda by v chladiči měla proudit vzestupným směrem) a chladič upevníme ke druhému stojanu. Následně chladič spojíme s destilační baňkou Claisenovým nástavcem. Na nástavec nasadíme zátku s kapilárou a teploměr. Na spodní konec chladiče nasadíme alonž ústící do předlohy. Zábrusové spoje zajistíme klipsy. K alonži připojíme tlustostěnnou hadicí manometr, který spojíme s vývěvou přes promývací lahev, kterou uchytíme ke stojanu (pozor na správné zapojení podle typu vývěvy).
# Spustíme chladicí vodu a ověříme těsnost zapojení. Poté spustíme vývěvu a po ustálení zvoleného tlaku začneme zahřívat roztok v destilační baňce. Teplota olejové lázně by měla být o 20-50&amp;nbsp;°C vyšší než je bod varu destilované kapaliny za zvoleného tlaku.
# Během destilace několikrát odečteme teplotu na teploměru a po získání asi 50 ml destilátu přerušíme destilaci vytáhnutím destilační baňky z olejové lázně a následným pomalým zavzdušněním aparatury.
# Srovnáme intenzitu zabarvení výchozího roztoku, kapaliny v předloze a zbývajícího roztoku v destilační baňce.&quot;

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>oiiham89r99r6epssox3g3yoycn5183</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Destilace s vodní párou</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8281</id>
    <revision>
      <id>40790</id>
      <parentid>40300</parentid>
      <timestamp>2019-11-15T05:27:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2567" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Destilace s vodní párou}}
== Popis ==
Destilace je metoda oddělování složek směsi založená na různé teplotě varu (těkavosti) jednotlivých látek. Při destilaci je těkavější složka směsi převedena v páru, která pak v oddělené části aparatury (chladiči) opět kondenzuje. U látek, které by se při své teplotě varu za normálních podmínek rozkládaly, nebo mají příliš vysoké teploty varu, lze využít destilaci s vodní párou. Nutnou podmínkou je, aby látky, které chceme touto metodou destilovat, nebyly ve vodě rozpustné.

== Postup ==
# Na stojan připevníme varný kruh s keramickou síťkou a na něj destilační baňku, kterou připevníme ke stojanu držákem. Takto upevníme i druhou destilační baňku.
# Do první destilační baňky nalijeme asi 150 ml destilované vody. Do druhé nalijeme stejné množství vody a přidáme jehličí, koření nebo pomerančovou kůru (můžeme před přidáním rozetřít v třecí misce pro zvýšení účinnosti izolace). Do obou baněk přidáme varné kamínky.
# Sestrojíme aparaturu pro destilaci s vodní párou (viz obrázek). Baňku s destilovanou vodou uzavřeme zátkou se dvěma otvory, do kterých umístíme pojistnou trubici (až na dno, délka trubice asi 50-70 cm) a trubičku pro vývod páry (končí těsně pod zátkou). Na baňku se vzorkem umístíme destilační nástavec, který shora uzavřeme zátkou s otvorem, a do něj vložíme skleněnou trubičku sahající až na dno baňky. Baňku se vzorkem nakloníme, aby při destilaci nedocházelo k přestřikování destilované směsi do chladiče. Spojíme trubičky z vyvíječe páry a baňky se vzorkem pomocí krátké hadičky. K chladiči zapojíme hadice na přívod a odvod vody (dáváme pozor na správné zapojení, voda by v chladiči měla proudit vzestupným směrem) a chladič upevníme ke třetímu stojanu. Následně chladič spojíme s destilační hlavou. Na spodní konec chladiče nasadíme alonž ústící do předlohy a spojení zajistíme klipsem.
# Spustíme chladicí vodu a ověříme těsnost zapojení. Začneme zahřívat kahany obě baňky.
# Jakmile dojde k varu, ponecháme zapálený kahan pouze pod baňkou s destilovanou vodou (vyvíječ páry).
# Pozorujeme průběh destilace. Po získání asi 50 ml destilátu přerušíme destilaci a přivoníme k získanému produktu. Tok vody v chladiči vypínáme až v okamžiku, kdy vychladne celá aparatura včetně obou destilačních baněk.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>kjjdeokcfdtkkpqyg8az13pxyxvzeku</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Příprava plynu reakcí s kyselinou (oxid uhličitý)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8282</id>
    <revision>
      <id>40791</id>
      <parentid>40362</parentid>
      <timestamp>2019-11-15T05:28:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2861" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Příprava plynu reakcí s kyselinou (oxid uhličitý)}}
== Popis ==
Pokud v laboratoři potřebujeme plynnou látku, ať už jako reaktant nebo k vytvoření potřebné atmosféry, často jsme nuceni si ji vyrobit. Plyny lze připravit tepelným rozkladem pevných látek nebo reakcí pevné látky s kapalinou. V tomto pokusu připravíme [[w:oxid uhličitý|oxid uhličitý]] a stanovíme jeho molární hmotnost.

== Postup ==
'''Příprava oxidu uhličitého'''
# Upevníme baňku držákem ke stojanu a nasypeme do ní 10&amp;nbsp;g CaCO&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;.
# Baňku uzavřeme zátkou a vsuneme do ní přikapávací nálevku, kterou upevníme ke stojanu. Boční vývod baňky spojíme se skleněnou trubičkou ve tvaru &quot;&quot;L&quot;&quot; pomocí hadičky.
# Naplníme skleněnou vanu z poloviny vodou a vložíme do ní velký odměrný válec, který naplníme vodou z vany a otočíme dnem vzhůru tak, aby voda nevytekla. Válec připevníme držákem ke stojanu. Do hrdla takto připraveného odměrného válce zavedeme skleněnou trubičku z aparatury.
# Do přikapávací nálevky s uzavřeným kohoutem nalijeme 60&amp;nbsp;cm&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; roztoku HCl s vodou v poměru 1:1 (k ředění použijeme malý odměrný válec, při ředění lijeme kyselinu do vody!).
# Mírným otočením kohoutu na přikapávací nálevce začneme přikapávat roztok HCl a pozorujeme vývoj plynu. Kyselinu přikapáváme tak, aby vyvíjení CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; nebylo příliš rychlé (bublinky uvolňované do válce se musí dát počítat).

'''Stanovení molární hmotnosti CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; (pokračování pokusu):'''
# Zastavíme vývoj plynu a na hadičku napojíme místo trubice &quot;&quot;L&quot;&quot; dlouhou rovnou trubičku.
# Plastovou odměrnou baňku o objemu 1&amp;nbsp;000&amp;nbsp;cm&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; vypláchneme ethanolem a vysušíme proudem vzduchu. Poté ji uzavřeme zátkou a zvážíme na předvážkách.
# Odměrnou baňku položíme na stůl, odzátkujeme a zasuneme do ní skleněnou trubici z aparatury až skoro na dno (popř. podložíme poskládaným filtračním papírem u hrdla tak, aby trubice nebyla ucpaná dnem baňky).
# Mírným otočením kohoutu na nálevce přikapáváme roztok HCl.
# Po odkapání 20&amp;nbsp;cm&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; kyseliny vyjmeme z baňky přívodní trubici, baňku zazátkujeme a zvážíme.
# Po zvážení znovu do baňky zavádíme CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; až do odkapání veškeré kyseliny, baňku poté opět zazátkujeme a zvážíme.
# Celou baňku naplníme vodou a zazátkujeme, po sejmutí zátky odpipetujeme pipetou a v odměrném válci změříme množství vody, které je v baňce nad ryskou, připočtením objemu k 1&amp;nbsp;000&amp;nbsp;cm&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; získáme objem celé baňky.
# Vypočítáme molární hmotnost CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;, porovnáme ji se správnou hodnotou a zdůvodníme případné rozdíly.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>rsqhh1w9evwoej48f5jzgqx5ahd8tnk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Odměrná analýza</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8283</id>
    <revision>
      <id>41224</id>
      <parentid>40792</parentid>
      <timestamp>2020-03-19T20:39:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>B.mertlik</username>
        <id>7125</id>
      </contributor>
      <comment>/* Postup */typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2194" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Odměrná analýza}}
== Popis ==
Odměrná analýza (též titrace nebo volumetrie) je běžná metoda chemické kvantitativní analýzy. Odměrná analýza využívá ke kvantitativnímu stanovení stechiometrických analytických reakcí. Podmínkou je, aby tyto reakce probíhaly dostatečně rychle a kvantitativně.

== Postup ==
# Na analytických vahách navážíme s přesností na 0,1 mg asi 0,62 až 0,64 g (COOH)2 · 2H2O.
# Do hrdla odměrné baňky (100 cm³) vsuneme nálevku s dlouhou stopkou tak, aby konec stopky nálevky byl pod ryskou, a kyselinu šťavelovou naváženou na lodičce beze zbytku spláchneme destilovanou vodou ze střičky do odměrné baňky. Zbytky kyseliny, které ulpí na nálevce, spláchneme rovněž do baňky. Rozpustíme pevnou kyselinu šťavelovou a baňku doplníme destilovanou vodou po rysku (spodní okraj menisku roztoku musí ležet na rysce).
# Navážíme asi 2 g hydroxidu sodného a převedeme ho do odměrné baňky (500 cm³), do které jsme již dříve nalili trochu destilované vody. Rozpustíme hydroxid sodný a baňku doplníme destilovanou vodou po rysku.
# Promyjeme byretu pomocí nálevky roztokem NaOH, jehož titr stanovujeme, a naplníme roztokem po rysku. Po vyjmutí nálevky musí spodní okraj menisku ležet na rysce označené nulou (pokud tomu tak není, zaznamenáme s přesností na 0,05 cm³ polohu spodního okraje menisku roztoku) a v byretě nesmí být bubliny vzduchu (ani za kohoutkem).
# Do titrační baňky odpipetujeme 20 cm³ připraveného roztoku (COOH)2 (pipetu nejdřív roztokem propláchneme), přidáme 2–3 kapky roztoku fenolftaleinu a titrujeme roztokem hydroxidu sodného za stálého míchání do červenofialového zbarvení. Pro lepší viditelnost barevného přechodu můžeme pod titrační baňku položit čtverec filtračního papíru.
# Stanovení provedeme 3× a pro výpočet titru použijeme průměrnou hodnotu spotřeby.
# Připravený roztok NaOH o známém titru můžeme použít jako odměrné činidlo při alkalimetrických stanoveních pro určení neznámé koncentrace kyseliny v roztoku (např. v octu).

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>duqkj0k7cm854jrll1mt66pz4t2vg5w</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Žíhání modré skalice</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8284</id>
    <revision>
      <id>42661</id>
      <parentid>40793</parentid>
      <timestamp>2020-12-15T16:58:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>109.164.104.126</ip>
      </contributor>
      <comment>odstraněn překlep</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1217" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Žíhání modré skalice}}
== Popis ==
Řada solí s krystalicky vázanou vodou, tzv. hydráty, jsou barevné (zpravidla díky přítomným aquakomplexům kationtů). Barva modré skalice je způsobena přítomností koordinačního kationtu [Cu(H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O)&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;]&lt;sup&gt;2+&lt;/sup&gt;. Při žíhání se modrá skalice zbavuje vázaných molekul vody a přechází na bílý bezvodý síran měďnatý.

== Postup ==
# Sestavíme žíhací aparaturu: na trojnožku umístíme triangl a pod něj plynový kahan.
# V suché třecí misce rozetřeme asi 3&amp;nbsp;g pentahydrátu síranu měďnatého.
# Zvážíme čistý a suchý žíhací kelímek a poté do něj navážíme asi 1,5&amp;nbsp;g rozetřeného pentahydrátu síranu měďnatého (přesné navážky zaznamenáme).
# Žíhací kelímek umístíme pomocí laboratorních kleští do trianglu a žíháme, dokud se zbarvení žíhané látky nezmění z modré na bílou.
# Kelímek necháme zchladnout, zvážíme jej a z rozdílů hmotnosti před a po žíhání vypočítáme obsah krystalové vody.
# Do bezvodého síranu měďnatého přikápneme pár kapek vody a pozorujeme změnu zabarvení.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>3ndq566wyuju9h7h26qg4vewga1s693</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Dělení třísložkové směsi</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8285</id>
    <revision>
      <id>40794</id>
      <parentid>40305</parentid>
      <timestamp>2019-11-15T05:28:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2003" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Dělení třísložkové směsi}}
== Postup ==
Pro dělení složitějších směsí je často výhodné použít kombinaci rozdělovacích metod či specifických chemických reakcí. Experimenty tohoto typu je možné zadat žákům po seznámení s jednotlivými separačními metodami jako problémovou úlohu, kdy není známý přesný postup a žáci na něj musí přijít na základě znalosti vlastností látek (a pomůcek, které dostanou k dispozici). Tento pokus spočívá v dělení směsi síranu barnatého, uhličitanu vápenatého a chloridu draselného o neznámém poměru.

== Popis ==
# Do kádinky nasypeme 20 g směsi síranu barnatého, uhličitanu vápenatého a chloridu draselného v neznámém poměru a ke směsi přidáme 100 ml destilovaé vody.
# Kádinku se směsí zahříváme asi 5 minut za současného míchání na teplotu 50&amp;nbsp;°C.
# Odfiltrujeme nerozpuštěný podíl (síran barnatý a uhličitan vápenatý) pomocí Büchnerovy nálevky. Filtrát nalijeme do odpařovací misky, kterou umístíme na keramickou síťku na žíhacím kruhu upevněnému ke stojanu a zahříváme kahanem, dokud se neodpaří veškerá voda. Získáme chlorid draselný.
# Nerozpuštěný podíl převedeme do kádinky a přidáme 100 ml 10% kyseliny chlorovodíkové. Směs zahříváme, dokud se nepřestane uvolňovat oxid uhličitý. Poté roztok ještě několik minut udržujeme za zvýšené teploty.
# Odfiltrujeme nerozpuštěný podíl (síran barnatý) pomocí Büchnerovy nálevky.
# Filtrát z přelijeme do kádinky a přidáme k němu nadbytek 15% roztoku uhličitanu sodného. Dojde k vysrážení uhličitanu vápenatého.
# Vyloučenou sraženinu opět zfiltrujeme pomocí Büchnerovy nálevky a několkrát promyjeme destilovanou vodou.
# Všechny oddělené látky vysušíme a zvážíme. Z výsledků určíme výtěžnost separace a hmotnostní zlomek jednotlivých látek v původní směsi.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>bebcvm0aso1v6op6sxs84iguwr5r83e</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Plynová chromatografie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8286</id>
    <revision>
      <id>44702</id>
      <parentid>40795</parentid>
      <timestamp>2021-11-21T03:49:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Postup */ typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1940" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Plynová chromatografie}}
== Popis ==
V tomto experimentu sestrojíme improvizovaný plynový chromatograf s pomocí U-trubice naplněné pracím práškem a použijeme jej k separaci těkavých uhlovodíků.

== Postup ==
'''Před demonstrací:'''
# Vysušíme prací prášek přes noc v troubě/peci.
# Vysušeným pracím práškem naplníme U-trubici těsně pod boční vývody. Jednu stranu trubice uzavřeme pryžovou zátkou a druhou zakryjeme pryžovým septem.
# Boční vývod u hrdla se septem napojíme na přívod plynu.
# Od malé injekční stříkačky odřízneme hrdlo a pomocí hadice napojíme spodní část stříkačky na boční vývod U-trubice u hrdla uzavřeného zátkou.
# Stříkačku upevníme držákem a svorkou ke stojanu tak do vertikální polohy tak, aby její ústní směřovalo vzhůru. Na upevněnou stříkačku nasuneme stříkačkovou jehlu.
# Postup se stříkačkou opakujeme a hadici napojíme na přívod plynu (vyrobíme referenční trysku). Druhou trysku upevníme ke stojanu blízko té předchozí.
# Nalijeme vařící vodu do skleněné vany/velké kádinky a ponoříme do ní U-trubici.

'''Demonstrace:'''
# Spustíme přívod plynů do improvizované chromatografické kolony i referenční trysky. Zapálíme plyn unikající z trysek a nastavíme proud tak, aby oba plameny hořely stejně (plamen by měl být asi 2 mm vysoký).
# Odebereme asi 20 μl pentanu do malé injekční stříkačky s jehlou. Jehlou propíchneme septum U-trubice, vsuneme ji do pracího prášku a nastříkneme pentan do trubice. Spustíme stopky a pozorujeme plamen. Poznačíme čas, kdy se plamen zvýší a stane se více viditelným ve srovnání s referenčním plamenem.
# Vyčkáme, až se plamen vrátí do původního stavu a poté zopakujeme předchozí bod s hexanem. Pozorujeme rozdílné časy změny velikosti a barvy plamene.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>kdbnfuq6dzlx40jyiwuvlc1hloucat2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Důkaz polárních a nepolárních látek</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8287</id>
    <revision>
      <id>40796</id>
      <parentid>40312</parentid>
      <timestamp>2019-11-15T05:29:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1053" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=důkaz polárních a nepolárních látek}}
== Popis ==
Pro stanovení polarity látek vyzkoušíme jejich rozpustnost v polárních a nepolárních rozpuštědlech. Využíváme při tom pravidlo, které znali již staří alchymisté - podobné se rozpouští v podobném (similia similibus solvuntur).

== Postup ==
# Do dvou zkumavek nalijeme 5 ml destilované vody a do dalších dvou 5 ml technického benzinu.
# Do jedné zkumavky s vodou a jedné zkumavky s benzinem přidáme malé množství pevného jodu (stačí pouze jeden krystalek). Do zbylých dvou zkumavek přidáme malé množství manganistanu draselného (na špičku lžičky). Zkumavky uzavřeme zátkou a protřepeme. Pozorujeme rozpustnost látek v různých rozpouštědlech (jod se rozpouští v benzinu zatímco manganistan ve vodě).
# Při slití dvou zkumavek se stejnou látkou (jod, manganistan) a různým rozpouštědlem pozorujeme vznik dvou nemísitelných fází a přítomnost látky pouze v jedné z nich.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>idrl2eqnf76y0ylk0cxvsoyh4wr2bph</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Vliv koncentrace na rychlost chemické reakce (Zn + HCl)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8288</id>
    <revision>
      <id>40797</id>
      <parentid>40391</parentid>
      <timestamp>2019-11-15T05:29:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="514" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Vliv koncentrace na rychlost chemické reakce  (Zn + HCl)}}
== Popis ==
Rychlost chemické reakce je podle rychlostního zákona úměrná koncentraci výchozích látek.

== Postup ==
# Do jedné zkumavky nalijeme asi 5 ml kyseliny o nižší koncentraci a do druhé zkumavky stejné množství kyseliny s vyšší koncentrací.
# Do obou zkumavek vhodíme zhruba stejně velkou granuli zinku. Pozorujeme rozdílnou rychlost reakce (uvolňování vodíku).

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>lalwdeqcyspl37jfum793nmu28pd23t</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Vliv teploty na rychlost chemické reakce (Zn + HCl)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8289</id>
    <revision>
      <id>40799</id>
      <parentid>40393</parentid>
      <timestamp>2019-11-16T17:10:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="581" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Vliv teploty na rychlost chemickéreakce (Zn + HCl)}}
== Popis ==
Zvýšení teploty urychluje průběh chemické reakce.

== Postup ==
# Do dvou zkumavek nalijeme asi 5 ml kyseliny chlorovodíkové a zkumavky umístíme do vodních lázní - první zkumavku do studené (voda s ledem) a druhou do teplé (voda ohřátá asi na 60&amp;nbsp;°C). Chvíli počkáme, než se obsah zkumavek vytemperuje.
# Do obou zkumavek vhodíme zhruba stejně velkou granuli zinku. Pozorujeme rozdílnou rychlost reakce (uvolňování vodíku).

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>e13sdmh4fugttdx3r1pbfi9nsjuxia4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Vliv velikosti povrchu na rychlost chemické reakce (Zn + HCl)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8290</id>
    <revision>
      <id>40800</id>
      <parentid>40395</parentid>
      <timestamp>2019-11-16T17:11:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="687" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Vliv velikosti povrchu na rychlost chemické reakce (Zn + HCl)}}
== Popis ==
Velikost reagujícího povrchu má vliv na rychlost reakce. Zvýšení povrchu reaktantů vede k rychlejší chemické reakci, protože se zvětšuje množství atomů či molekul, které jsou v kontaktu s ostatními reaktanty.

== Postup ==
# Do první zkumavky vložíme granuli zinku, do druhé zkumavky vložíme půl maké lžičky práškového zinku (hmotnost zinku by v obou případech měla být stejná).
# Do obou zkumavek současně nalijeme asi 5 ml kyseliny chlorovodíkové. Pozorujeme rozdílnou rychlost reakce (uvolňování vodíku).

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>afz6o3f2eumhrn3mmpx7hvxq2d5flxt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Vliv koncentrace na rychlost chemické reakce (KMnO4 + (COOH)2)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8291</id>
    <revision>
      <id>40801</id>
      <parentid>40389</parentid>
      <timestamp>2019-11-16T17:11:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="575" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Vliv koncentrace na rychlost chemické reakce (KMnO4 + (COOH)2)}}
== Popis ==
Rychlost chemické reakce je podle rychlostního zákona úměrná koncentraci výchozích látek.

== Postup ==
# Do obou kádinek nalijeme 25 ml 20% kyseliny sírové a 12,5 ml roztoku kyseliny šťavelové.
# Do větší kádinky přilijeme 125 ml destilované vody.
# Do obou kádinek přilijeme 10 ml roztoku manganistanu draselného a spustíme stopky. Měříme dobu, za kterou dojde k odbarvení roztoku v jednotlivých kádinkách.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>6ifstsq0f24s8rkehr5shzoyie60yiw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Vliv teploty na rychlost chemické reakce (KMnO4 + (COOH)2)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8292</id>
    <revision>
      <id>40802</id>
      <parentid>40392</parentid>
      <timestamp>2019-11-16T17:11:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="631" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Vliv teploty na rychlost chemické reakce (KMnO4 + (COOH)2)}}
== Popis ==
Zvýšení teploty urychluje průběh chemické reakce.

== Postup ==
# Do obou kádinek nalijeme asi 250 ml destilované vody, 25 ml 20% kyseliny sírové a 12,5 ml roztoku kyseliny šťavelové.
# Roztok v první kádince zahřejeme na teplotu 60&amp;nbsp;°C (ověříme teploměrem), druhý ponecháme při teplotě laboratoře.
# Do každé kádinky nalejeme 10 ml roztoku manganistanu draselného a spustíme stopky. Měříme dobu, za kterou dojde k odbarvení roztoku v jednotlivých kádinkách.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>crtpqledd5mcp7cwigk4oeawc4tabc5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Katalytický rozklad peroxidu vodíku</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8293</id>
    <revision>
      <id>40803</id>
      <parentid>40341</parentid>
      <timestamp>2019-11-16T17:12:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="562" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Katalytický rozklad peroxidu vodíku}}
== Popis ==
V tomto pokusu provedeme katalytický rozklad peroxidu vodíku na vodu a kyslík pomocí oxidu manganičitého (burelu), který při reakci funguje jako katalyzátor.

== Postup ==
# Do zkumavky nalijeme asi 1 ml peroxidu vodíku a přidáme malé množství burelu (na špičku lžičky). Začne probíhat bouřlivá reakce, při které dochází k uvolňování kyslíku.
# Pomocí doutnající špejle provedeme důkaz kyslíku (špejle se rozžhne).

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>9lokd5pjsgr6xq148qpuzv2oo7nl82m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Vliv koncentrace na rychlost chemické reakce (Na2S2O3 + HCl)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8294</id>
    <revision>
      <id>40804</id>
      <parentid>40390</parentid>
      <timestamp>2019-11-16T17:12:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1164" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Vliv koncentrace na rychlost chemické reakce (Na2S2O3 + HCl)}}
== Popis ==
Rychlost chemické reakce je podle rychlostního zákona úměrná koncentraci výchozích látek. V tomto experimentu se zaměříme na sledování rychlosti reakce thiosíranu sodného o různé koncentraci s kyselinou chlorovodíkovou. Při reakci vzniká koloidní síra, která postupně snižuje průhlednost roztoku.

== Postup ==
# Na bílý list papíru označíme 5 křížků fixou vedle sebe a na každý z nich postavíme 100ml kádinku.
# Do kádinek přidáme pomocí odměrného válce různá množství roztoku thiosíranu sodného (10 ml, 20 ml, 30 ml, 40 ml a 50 ml). Doplníme objem ve všech kádinkách na 50 ml pomocí destilované vody.
# Pomocí malého odměrného válce odměříme do pěti malých kádinek po 5 ml roztoku kyseliny chlorovodíkové.
# Přilijeme kyselinu do kádinek s roztokem thiosíranu sodného, zamícháme tyčinkou a spustíme stopky (případně provedeme postupně).
# U každé kádinky zaznamenáme čas, kdy vyznačený křížek na papíře pod ní přestane být vidět.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>0mbdt6ukxkanxf6l4de26hqgjotr37z</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Viditelný aktivovaný komplex (katalýza)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8295</id>
    <revision>
      <id>40805</id>
      <parentid>40386</parentid>
      <timestamp>2019-11-16T17:12:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="941" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Viditelný aktivovaný komplex (katalýza)}}
== Popis ==
V tomto pokusu budeme sledovat vznik aktivovaného komplexu při oxidaci vínanu sodno-draselného pomocí peroxidu vodíku za katalýzy chloridem kobaltnatým.

== Postup ==
# Připravíme roztok chloridu kobaltnatého - v 5 ml destilované vody rozpustíme 0.2 g hexahydrátu chloridu kobaltnatého.
# Připravíme roztok vínanu - v 60 ml destilované vody rozpustíme 5 g tetrahydrátu vínanu sodno-draselného.
# Přidáme 20 ml roztoku peroxidu vodíku do roztoku vínanu sodno-draselného a zahřejeme na 75&amp;nbsp;°C. Pozorujeme pomalý vývoj plynu (oxid uhličitý).
# Do reakční směsi přidáme roztok chloridu kobaltnatého. Po krátké chvíli pozorujeme změnu barvy roztoku z růžové na zelenou a prudké uvolňování oxidu uhličitého.
# Za asi 30 sekund pozorujeme návrat růžového zbarvení roztoku.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>6utmldlfc0ucegikshwrrq4fq56zkxs</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Oscilační reakce (modifikovaná Bělousova-Žabotinského)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8296</id>
    <revision>
      <id>40806</id>
      <parentid>40355</parentid>
      <timestamp>2019-11-16T17:13:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="992" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Oscilační reakce (modifikovaná Bělousova-Žabotinského)}}
== Popis ==
Při oscilačních reakcích dochází k periodickým změnám koncentrací některých složek, což lze efektně demonstrovat s využitím barevných látek.

== Postup ==
# Do velké kádinky nalijeme 750 ml destilované vody. Pomalu, za stálého míchání, přidáme opatrně 75 ml koncentrované kyseliny sírové. Roztok se ředěním kyseliny zahřeje asi na 50&amp;nbsp;°C. Počkáme, dokud se neochladí zpět na laboratorní teplotu.
# Zvlášť navážíme 9 g kyseliny malonové, 8 g bromičnanu draselného a 1.8 g monohydrátu síranu manganatého.
# Roztok kyseliny umístíme na magnetickou míchačku a nastavíme dostatečně vysoké otáčky, aby uprostřed vznikl vír.
# Přidáme do kyseliny naváženou kyselinu malonovou a bromičnan draselný. Až se rozpustí, přidáme síran manganatý. Pozorujeme probíhající oscilační reakci.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>etxnnxuqvbbjpr7hm13xtabqblhctg5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Chemická rovnováha (demonstrace s vodou)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8297</id>
    <revision>
      <id>40807</id>
      <parentid>40291</parentid>
      <timestamp>2019-11-16T17:13:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1104" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Chemická rovnováha (demonstrace s vodou)}}
== Popis ==
Tento pokus slouží k jednoduché simulaci chemické rovnováhy.

== Postup ==
# Jednu vanu (představující reaktanty) naplníme asi z 1/3 vodou, kterou pro lepší názornost obarvíme potravinářským barvivem.
# Současně přeléváme obsah van mezi sebou kádinkami o stejné velikosti. Pozorujeme úbytek objemu vody v kádince odebírající vodu z první vany (reaktanty) a příbytek vody v kádince odebírající vodu z druhé vany (produkty).
# Při dosažení stejných hladin dále přeléváme vodu a pozorujeme, že hladina se prakticky nemění - bylo dosaženo dynamické rovnováhy. Vodu z kádinek nalijeme do odměrných válců, měly by mít zhruba stejný objem.
# Vrátíme všechnu vodu do první vany a opakujeme experiment s kádinkami o různé velikosti. Po určité chvíli se hladiny ve vanách přestanou měnit, i když budou různé. Po dosažení rovnováhy opět přelijeme obsah kádinek do odměrných válců, objemy by měly být zhruba stejné.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>s72ekw6oteb9wfqy3tu0vdae6mr9thh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Vliv koncentrace a teploty na chemickou rovnováhu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8298</id>
    <revision>
      <id>40808</id>
      <parentid>40388</parentid>
      <timestamp>2019-11-16T17:14:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1361" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Vliv koncentrace a teploty na chemickou rovnováhu}}
== Popis ==
Cílem tohoto pokusu je demonstrovat vliv [[w:koncentrace (chemie)|koncentrace]] a teploty na chemickou rovnováhu s využitím různé barevnosti komplexů kobaltu.

== Postup ==
# V kádince rozpustíme 4 g hexahydrátu chloridu kobaltnatého ve 40 ml destilované vody, vzniklý roztok má růžovou barvu. Pomalu přidáme 60 ml koncentrované kyseliny chlorovodíkové. Vznikne roztok fialové barvy.
# Asi 2 ml okyseleného roztoku převedeme do každé ze šesti zkumavek a rozdělíme je na dvě trojice.

'''Vliv koncentrace na chemickou rovnováhu'''
# Vezmeme první trojici zkumavek. Jednu použijeme jako referenční, do druhé přikapáváme kapátkem za mírného protřepávání koncentrovanou kyselinu chlorovodíkovou a do druhé destilovanou vodu. Pozorujeme barevné změny. Můžeme demonstrovat vratnost probíhající reakce.

'''Vliv teploty na chemickou rovnováhu'''
# Do prázdné kádinky nalijeme vařící vodu a ve druhé vytvoříme ledovou lázeň.
# Vezmeme zbývající tři zkumavky s okyseleným roztokem chloridu kobaltnatého. Jednu použijeme jako referenční, další umístíme do horké vody a ledové lázně. Pozorujeme barevné změny. Můžeme demonstrovat vratnost probíhající reakce.&quot;

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>lrhh8wg9fxurwc4kfq5yssqq7ongcge</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Jodové hodiny</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8299</id>
    <revision>
      <id>40809</id>
      <parentid>40339</parentid>
      <timestamp>2019-11-16T17:14:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1213" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Jodové hodiny}}
== Popis ==
V tomto experimentu se zaměříme na sledování vlivu koncentrace reaktantů na rychlost chemické reakce.

== Postup ==
# 0,5 g škrobu rozpustíme ve 125 ml destilované vody ve větší kádince, povaříme a necháme vychladnout. Poté přidáme 0,05 g siřičitanu sodného. Roztok okyselíme 1,25 ml zředěné kyseliny sírové. Následně roztok doplníme destilovanou vodou do 250 ml (roztok A).
# V druhé větší kádince rozpustíme 0,5 g jodičnanu draselného v 250 ml destilované vody (roztok B).
# Připravíme si sadu Erlenmeyerových baněk a menších kádinek. Do jednotlivých Erlenmeyerových baněk převedeme 50 ml, 45 ml, 39 ml, 34 ml a 29 ml roztoku A a ve všech baňkách doplníme objem na 50 ml destilovanou vodou. Do kádinek převedeme stejné objemy roztoku B a také jej doplníme do 50 ml destilovanou vodou.
# Současně nalijeme obsah všech 5 kádinek do odpovídajících Erlenmeyerových baněk, a to tak, že sléváme roztoky s odpovídajícím ředěním (pro přehlednost je můžeme označit 1-5).
# V roztocích dochází postupně k barevnému přechodu z bezbarvé na modrou.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>gs6x1joixprhkybmupowix1yyrw9pws</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Rovnováha mezi ICl a ICl3</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8300</id>
    <revision>
      <id>40810</id>
      <parentid>40371</parentid>
      <timestamp>2019-11-16T17:15:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1643" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Rovnováha mezi ICl a ICl3}}
== Popis ==
V tomto pokusu je demonstrován vliv teploty a tlaku na rovnováhu ICl(l) + Cl&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;(g) → ICl&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;(s).

== Postup ==
# Do U-trubice umístíme 0.1 g jodu a sestrojíme aparaturu na obrázku.
# Nastavíme trojcestný ventil tak, aby do U-trubice proudil vzduch a zapneme vývěvu, aby v baňce s hydroxidem sodným mírně probublával plyn.
# Nastavíme trojcestný ventil tak, aby spojoval generátor chloru s U-trubicí a začneme pomalu přikapávat kyselinu chlorovodíkovou.
# Chlor přicházející do kontaktu s jodem tvoří hnědě zbarvená kapalina ICl. Nastavíme intenzitu přikapávání kyseliny tak, aby se udržoval vývoj chloru.
# Za několik sekund začne vznikat žlutá pevná látka (ICl&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;) uvnitř U-trubice. Pomocí trojcestného kohoutu odpojíme přívod chloru do U-trubice (chlor bude proudit do digestoře). Otevřeme zátku na U-trubici, aby přítomný chlor mohl uniknout. Žlutá pevná látka se přemění zpět na hnědou kapalinu.
# Opětovným uzavřením U-trubice a připojením vyvíječe chloru dojde opět ke vzniku žluté pevné látky.
# Demonstraci můžeme několikrát zopakovat.
# Pro sledování vlivu teploty na rovnováhu odpojíme vyvíječ chloru od U-trubice, uzavřeme hadice z obou stran svorkami a U-trubici vyjmeme z aparatury. Dno U-trubice umístíme do kádinky s vařící vodou. Pozorujeme vznik hnědé kapaliny. Následně ponoříme dno U-trubice do ledové lázně a pozorujeme vznik žluté pevné látky. Experiment můžeme několikrát zopakovat.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>fzj3qaf7sh5ratuphbefw40kcdsqmpl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Vliv tlaku na rovnováhu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8301</id>
    <revision>
      <id>40947</id>
      <parentid>40811</parentid>
      <timestamp>2020-01-01T19:31:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3152" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Vliv tlaku na rovnováhu}}
== Popis ==
V tomto experimentu předvedeme vliv tlaku na rovnováhu 
:2 NO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;(g) ⇌ N&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;(g).

== Postup ==
'''Před demonstrací'''
# Přes noc vysušíme asi 20 g [[w:dusičnan olovnatý|dusičnanu olovnatého]] v peci při asi 100&amp;nbsp;°C (pokud jej nepoužijeme přímo vytažený z pece, uchováváme jej v exsikátoru).
# V digestoři sestavíme aparaturu pro vývoj oxidu dusičitého podle obrázku 1. Snažíme se minimalizovat povrch pryžové hadice, která bude v kontaktu s plynem, protože s ní může reagovat.
# Olejem na mazání namažeme píst skleněné stříkačky, aby lépe těsnila. Na její ústí připevníme asi 5 cm dlouhý kousek průhledné hadičky a otestujeme, že drží při přetlaku.
# V digestoři opatrně žíháme dusičnan olovnatý, začne se uvolňovat plynný oxid dusičitý. Při příliš rychlém zahřívání může dojít k jeho rozkladu na oxid dusnatý. Uvolňovaný NO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; při ochlazení v ledové lázni kondenzuje za tvorby dimeru.
# Až dojde ke kondenzaci asi 2 ml kapalného N&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;, přestaneme zahřívat dusičnan olovnatý, odpojíme od sebe zkumavky a uzavřeme trubičku vedoucí ke zkumavce s kapalným N&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;.
# Připojíme boční vývod zkumavky k hadičce spojené se skleněnou stříkačkou (nejlépe trojcestným kohoutem).
# Z části naplníme stříkačku oxidem dusičitým lehkým zahřátím zkumavky s kapalným N&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt; (stačí uchopit do ruky, případně opatrně zahřát v horké vodě či kahanem).
# Vypustíme plyn do digestoře a stříkačku ještě několikrát promyjeme, aby v ní nebyl vzduch.
# Naplníme stříkačku oxidem dusičitým do poloviny a uzavřeme přívod plynu.

'''Demonstrace vlivu tlaku na rovnováhu'''
# Stlačíme píst stříkačky, abychom v ní vytvořili přetlak. Barva plynu bude nejdříve tmavnout vlivem vzrůstu koncentrace oxidu dusičitého, až v určité chvíli začne opět blednout - začne docházet k dimerizaci molekul plynu, který je bezbarvý. K ustavení rovnováhy je třeba chvíli počkat.
# Pustíme píst a postupně dojde k návratu původního zbarvení.
# Vytáhneme píst, abychom vytvořili ve stříkačce podtlak. Sledujeme zesvětlání barvy plynu.

'''Demonstrace vlivu teploty na rovnováhu'''
# Napustíme druhou skleněnou stříkačku do poloviny vzduchem a obě dvě upevníme vertikálně do vodní lázně ve velké kádince tak, aby byl celý objem stříkačky ponořený. Zaznamenáme teplotu lázně a objem plynu ve stříkačkách. Kádinku začneme zahřívat.
# Vždy když teplota vzroste o 10&amp;nbsp;°C, zaznamenáme teplotu a objem plynu v obou stříkačkách. Před odečtem hodnot odstavíme kahan a zamícháme lázeň. Zaznamenáváme hodnoty do dosažení cca 70-80&amp;nbsp;°C.
# Do grafu vyneseme závislost objemu plynů v obou stříkačkách na teplotě. Směs oxidů dusíku expanduje rychleji než vzduch, protože vlivem teploty dochází k posunutí rovnováhy směrem k monomeru.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>cm1dkhrq1zl6c9mbv16k7wrpqvyo4kj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Hustota</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8302</id>
    <revision>
      <id>40812</id>
      <parentid>40336</parentid>
      <timestamp>2019-11-16T17:17:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="370" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Hustota}}
== Popis ==
Názorný pokus k demonstraci hustoty.

== Postup ==
# Do odměrného válce opatrně postupně přidáme všechny kapaliny a pevné látky. Kapaliny přidáváme pipetou po stěně, abychom minimalizovali jejich vzájemné promíchávání.
# Pozorujeme uspořádání látek podle hustoty.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>72luvbs69539walelm2s34awmbjh4ap</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Rozpustnost</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8303</id>
    <revision>
      <id>40813</id>
      <parentid>40373</parentid>
      <timestamp>2019-11-16T17:18:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="380" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Rozpustnost}}
== Popis ==
Názorný pokus k představení rozpustnosti.

== Postup ==
# Zkumavky či kádinky naplníme z poloviny vodou.
# Postupně přidáme malou lžičku různých pevných a kapalných látek do jednotlivých zkumavek/kádinek, zamícháme skleněnou tyčinkou a pozorujeme, zda dojde k rozpuštění.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>ti8oiq1to7yfsrh91kjzldqfluonzmh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Důkaz amoniaku pomocí Nesslerova činidla</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8304</id>
    <revision>
      <id>40814</id>
      <parentid>40306</parentid>
      <timestamp>2019-11-16T19:44:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="447" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Důkaz amoniaku pomocí Nesslerova činidla}}
== Popis ==
Důkaz amonných kationtů lze provést pomocí Nesslerova činidla.

== Postup ==
# Do zkumavek nalijeme 2 ml různě koncentrovaných roztoků amoniaku.
# Do každé zkumavky přidáme několik kapek Nesslerova činidla a pozorujeme vzniklé zbarvení.
# Podle koncentrace amonných iontů bude zbarvení žluté až tmavohnědé.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>glrvowofp53kbz10t4dpuoeyk782ghw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Důkaz železnatých (Fe2+) a železitých (Fe3+) iontů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8305</id>
    <revision>
      <id>40815</id>
      <parentid>40318</parentid>
      <timestamp>2019-11-16T19:45:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1222" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Důkaz železnatých (Fe2+) a železitých (Fe3+) iontů}}
== Popis ==
Železnaté a železité ionty (Fe&lt;sup&gt;2+&lt;/sup&gt; a Fe&lt;sup&gt;3+&lt;/sup&gt;) reagují s činidly za vzniku různě barevných roztoků a sraženin.

== Postup ==
# Do čtyř zkumavek nalijeme 2 ml roztoku FeSO&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;.
# Do zkumavky 1 přidáme roztok NaOH, do zkumavky 2 přilijeme roztok červené krevní soli, do zkumavky 3 přilijeme roztok 1,10-fenanthrolinu. Zkumavku 4 máme jako kontrolu.
# Do dalších pěti zkumavek nalijeme 2 ml roztoku Fe&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;(SO&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;)&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;.
# Do zkumavky 5 přidáme roztok NaOH, do zkumavky 6 přilijeme roztok žluté krevní soli, do zkumavky 7 roztok KSCN, do zkumavky 8 kyselinu salicylovou a zkumavku 9 ponecháme jako kontrolu.
# Pozorujeme různě barevné roztoky a sraženiny:
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Číslo zkumavky !! Pozorování
|-
| 1 || zelenošedá sraženina
|-
| 2 || tmavě modrá sraženina
|-
| 3 || červený roztok
|-
| 4 || bezbarvý či slabě zelený roztok
|-
| 5 || rezavá sraženina
|-
| 6 || tmavě modrá sraženina
|-
| 7 || krvavě červený roztok
|-
| 8 || fialový roztok
|-
| 9 || slabě rezavý roztok
|}

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>e9fq1mlq4b6lg7u76rnh1ryl6vg550s</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Důkaz fosforečnanů molybdenovou solucí</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8306</id>
    <revision>
      <id>40816</id>
      <parentid>40309</parentid>
      <timestamp>2019-11-16T19:46:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat, indexy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="614" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Důkaz fosforečnanů molybdenovou solucí}}
== Popis ==
Bezbarvý fosforečnan spolu s molybdenovou solucí (žlutá) po zahřátí vytvoří hnědou sraženinu.

== Postup ==
# 2 ml roztoku Na&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;PO&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt; nalijeme do zkumavky a přidáme 1 ml molybdenové soluce.
# Zkumavku zahřejeme nad kahanem.
# Pozorujeme změny barev: molybdenová soluce - světle žlutá barva, roztok fosforečnanu sodného - bezbarvý, vzniklý roztok - světle žlutý (již zde je možné pozorovat sraženinu), roztok po zahřátí - jasně žlutá sraženina.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>tkqeqqizhugb8ge3v0awi32kr1n40o9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Důkaz nikelnatých iontů pomocí Čugajevova činidla</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8307</id>
    <revision>
      <id>40817</id>
      <parentid>40311</parentid>
      <timestamp>2019-11-16T19:47:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="495" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Důkaz nikelnatých iontů pomocí Čugajevova činidla}}
== Popis ==
Nikelnaté kationty reagují s Čugajevovým činidlem (1% roztok [[w:diacetyldioxim|diacetyldioximu]] v ethanolu) za vzniku červené sraženiny.

== Postup ==
# Do zkumavky k 2 ml roztoku NiCl&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; přikapáváme Čugajevovo činidlo.
# Pozorujeme barevné změny: roztok NiCl&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; - zelený, vzniklá krystalická sraženina - růžová až červená.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>s1yavktj71ntkt75ak28vs1rozb0hph</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Tepelná vodivost vody</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8308</id>
    <revision>
      <id>40818</id>
      <parentid>40385</parentid>
      <timestamp>2019-11-16T19:48:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="406" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Tepelná vodivost vody}}
== Popis ==
Jednoduchý experiment na vedení tepla v kapalině.

== Postup ==
# Zkumavku do třetiny naplníme nadrceným ledem a led zatížíme závažím.
# Zkumavku doplníme vodou téměř po okraj a její hrdlo zahříváme nad kahanem.
# Pozorujeme var vody u ústí zkumavky, zatímco na jejím dně zůstává led.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>0bx7njqlbdpubjb74gdyyjqou1mozj0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Tepelná vodivost pevných látek</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8309</id>
    <revision>
      <id>40819</id>
      <parentid>40384</parentid>
      <timestamp>2019-11-16T19:48:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="360" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Tepelná vodivost pevných látek}}
== Popis ==
Jednoduchý experiment na vedení tepla v pevné látce.

== Postup ==
# Na desky z různých materiálů umístíme po jedné kostce ledu.
# Sledujeme rychlost rozpouštění ledu. Led se rozpouští rychleji na materiálu s větší tepelnou vodivostí.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>hfuq0elv2ci6aej0f1rbw602kxjuwor</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Elektrická vodivost kapalin</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8310</id>
    <revision>
      <id>40820</id>
      <parentid>40760</parentid>
      <timestamp>2019-11-16T19:49:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="856" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Elektrická vodivost kapalin}}
== Popis ==
[[w:Elektrický proud|Elektrický proud]] v [[w:kapalina|kapalinách]] vedou volné částice s elektrickým nábojem. Ty jsou přítomny v roztocích iontových látek (např. soli ve vodě) nebo v taveninách solí.

== Postup ==
# Sestavíme uzavřený elektrický obvod s použitím [[w:žárovka|žárovky]], zdroje elektrického proudu a drátků a ověříme funkčnost žárovky.
# Sestavíme elektrický obvod s elektrodami v kádince.
# Do kádinky nalijeme destilovanou vodu. Pozorujeme, zda se žárovka rozsvítí.
# Do kádinky postupně nalijeme kohoutkovou vodu, minerální vodu a roztoky [[w:chlorid sodný|kuchyňské soli]] nebo [[w:cukr|cukru]] o různé [[w:koncentrace (chemie)|koncentraci]]. Pozorujeme, zda se žárovka rozsvítí.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>kkkdum8llr9ua4wulskuf45t5s4u1u4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Elektrická vodivost pevných látek</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8311</id>
    <revision>
      <id>40821</id>
      <parentid>40320</parentid>
      <timestamp>2019-11-16T19:49:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="581" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Elektrická vodivost pevných látek}}
== Popis ==
Elektrický proud v pevných látkách vedou zpravidla pohyblivé elektrony. Podle vodivosti rozlišujeme vodiče, polovodiče a nevodiče (izolanty).

== Postup ==
# Sestavíme uzavřený elektrický obvod s použitím žárovky, zdroje elektrického proudu a drátků a ověříme funkčnost žárovky.
# Sestavíme elektrický obvod pro testování vodivosti materiálů.
# Do elektrického obvodu zapojujeme různé materiály a pozorujeme, zda se žárovka rozsvítí.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>s2k9a8mbz779x2vgph3efhcgtsrs5nv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Exotermní a endotermní reakce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8312</id>
    <revision>
      <id>40822</id>
      <parentid>40326</parentid>
      <timestamp>2019-11-16T19:51:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1167" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=exotermní a endotermní reakce}}
== Popis ==
Při chemických reakcích může docházet k uvolňování nebo naopak ke spotřebě tepelné energie. Podle tepelného zabarvení reakcí hovoříme o exotermní (teplo se uvolňuje) či endotermní (teplo se spotřebovává) reakci. Exotermní reakce probíhají většinou samovolně, jejich nejběžnějším příkladem je hoření. Endotermní reakce ke svému průběhu naopak často potřebují dodávat energii (např. zahříváním). Existují však i endotermní reakce, které probíhají samovolně.

== Postup ==
# Zapálíme plynový kahan a do blízkosti plamene vložíme teploměr. Pozorujeme nárůst teploty.
# V jedné třecí misce rozetřeme asi 5 g thiokyanatanu amonného (5 lžiček). Ve druhé třecí misce rozetřeme asi 15 g [[w:hydroxid barnatý|hydroxidu barnatého]] (15 lžiček). Obsah misek přesypeme na porcelánovou misku a pomocí tyčinky důkladně promícháme. Do reakční směsi vložíme teploměr a pozorujeme. Po chvíli se směs dvou pevných látek začne měnit v nažloutlou kašovitou hmotu a teplota klesá.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>2ga42ox2p99ibxw9oay81ji1l6bi9wd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Reakce kyseliny se zásadou</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8313</id>
    <revision>
      <id>40823</id>
      <parentid>40368</parentid>
      <timestamp>2019-11-16T19:52:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat, odkazy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="730" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Reakce kyseliny se zásadou}}
== Popis ==
Při reakci kyseliny se zásadou (neutralizace) vzniká sůl a voda. Při reakci dochází ke změnám pH, které je v prostředí kyseliny &lt;7 a v prostředí zásady &gt;7. Při reakci ekvivalentního množství silné kyseliny a silné zásady je pH roztoku vzniklé soli neutrální (pH = 7).

== Postup ==
# Do 2 zkumavek nalijeme asi 2 ml roztoku [[w:kyselina sírová|kyseliny sírové]]. Přidáme pár kapek acidobazického indikátoru.
# Do jedné zkumavky postupně přikapáváme kapátkem roztok [[w:hydroxid sodný|hydroxidu sodného]]. Druhou zkumavku necháme jako referenci.
# Pozorujeme barevný přechod indikátoru.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>0eiwy8jzrr8pn5q9rpwwdnlp0tubf6k</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Galvanický článek (Daniellův)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8314</id>
    <revision>
      <id>40824</id>
      <parentid>40330</parentid>
      <timestamp>2019-11-16T19:53:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat, odkazy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="866" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Galvanický článek (Daniellův)}}
== Popis ==
Galvanický článek je zařízení, které využívá redoxní reakce jako zdroj elektrické energie. V tomto pokusu sestavíme tzv. [[w:Daniellův článek|Daniellův článek]] využívající měděnou a zinkovou elektrodu.

== Postup ==
# Vytvoříme dva poločlánky. Do jedné kádinky nalijeme roztok [[w:síran zinečnatý|síranu zinečnatého]] a vložíme do něj zinkovou elektrodu. Do druhé kádinky nalijeme roztok [[w:síran měďnatý|síranu měďnatého]] a vložíme měděnou elektrodu.
# Roztoky v kádinkách spojíme solným můstkem (můžeme použít filtrační papír namočený v koncentrovaném roztoku kuchyňské soli).
# K elektrodám připojíme pomocí svorek drátky a ty zapojíme do voltmetru. Odečteme napětí článku.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>n3yyhpjfucyfxtg7qns1pi8vurd452k</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Elektrolýza chloridu měďnatého</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8315</id>
    <revision>
      <id>41389</id>
      <parentid>41377</parentid>
      <timestamp>2020-04-14T13:30:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1015" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Elektrolýza chloridu měďnatého}}
== Popis ==
Při elektrolýze roztoku [[w:chlorid měďnatý|chloridu měďnatého]] putují rozpuštěné ionty Cu&lt;sup&gt;2+&lt;/sup&gt; ke katodě, kde dochází k jejich redukci na [[w:měď|elementární měď]]. Chloridové ionty naopak putují k anodě, kde dochází k jejich oxidaci na [[w:chlor|plynný chlor]]. Probíhající reakci můžeme zapsat: 
CuCl&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;(aq) → Cu + Cl&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;.

== Postup ==
# V kádince připravíme roztok chloridu měďnatého o koncentraci 1&amp;nbsp;mol/l.
# Ke stojanům upevníme pomocí držáků a svorek grafitové elektrody, které ponoříme do kádinky. Elektrody by měly být alespoň do 1/3 své délky ponořeny v elektrolytu a nesmí se dotýkat stěn ani dna kádinky a ani sebe navzájem.
# Na elektrody připojíme obvod se zdrojem stejnosměrného elektrického napětí.
# Pozorujeme vývoj plynného chloru na anodě a vylučování elementární mědi na katodě.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>fdgz8f4y7wtexuyzipiiwd6i31yp44q</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Elektrolýza chloridu sodného</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8316</id>
    <revision>
      <id>40826</id>
      <parentid>40322</parentid>
      <timestamp>2019-11-16T19:58:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat, odkazy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1174" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Elektrolýza chloridu sodného}}
== Popis ==
Při elektrolýze roztoku [[w:chlorid sodný|chloridu sodného]] putují rozpuštěné ionty Cl&lt;sup&gt;-&lt;/sup&gt; k anodě, kde dochází k jejich oxidaci na [[w:chlor|plynný chlor]]. Na katodě nedochází k vylučování elementárního sodíku, nýbrž vzniká [[w:vodík|plynný vodík]]. V okolí katody dochází ke zvýšení pH vlivem vznikajícího [[w:hydroxid sodný|hydroxidu sodného]]. Probíhající reakci můžeme zapsat:
:2 NaCl(aq) + 2 H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O → 2 NaOH + Cl&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; + H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;.

== Postup ==
# V kádince připravíme roztok chloridu sodného o koncentraci 1 mol/l.
# Ke stojanům upevníme pomocí držáků a svorek grafitové elektrody, které ponoříme do kádinky. Elektrody by měly být alespoň do 1/3 své délky ponořeny v elektrolytu a nesmí se dotýkat stěn ani dna kádinky a ani sebe navzájem.
# Na elektrody připojíme obvod se zdrojem stejnosměrného elektrického napětí.
# Do oblasti katody přikápneme několik kapek pH indikátoru.
# Pozorujeme vývoj plynného chloru na anodě a plynného vodíku na katodě.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>6ztpulz6f3e72lcvocl9li6seu60mra</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Elektrolýza vody</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8317</id>
    <revision>
      <id>43530</id>
      <parentid>40827</parentid>
      <timestamp>2021-04-10T11:07:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>HTML entity -&gt; Unicode znaky</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1149" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Elektrolýza vody}}
== Popis ==
Při [[w:elektrolýza|elektrolýze]] [[w:voda|vody]] v prostředí elektrolytu (např. [[w:kyselina sírová|kyseliny sírové]] nebo [[w:síran sodný|síranu sodného]]) putují rozpuštěné ionty H&lt;sup&gt;+&lt;/sup&gt; ke katodě, kde dochází k jejich redukci na plynný vodík. Na anodě naopak dochází k tvorbě elementárního kyslíku z vody. Probíhající reakci můžeme zapsat:
:2 H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O → 2 H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; + O&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;.

== Postup ==
# V kádince připravíme roztok síranu sodného o koncentraci 1 mol/l.
# Ke stojanům upevníme pomocí držáků a svorek inertní elektrody, které ponoříme do kádinky. Elektrody by měly být alespoň do 1/3 své délky ponořeny v elektrolytu a nesmí se dotýkat stěn ani dna kádinky a ani sebe navzájem.
# Na elektrody připojíme obvod se zdrojem stejnosměrného elektrického napětí.
# Pozorujeme vývoj plynného vodíku na katodě a plynného kyslíku na anodě. Do oblasti katody můžeme přikápnout několik kapek pH indikátoru (pokud jsme jako elektrolyt použili síran sodný).

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>1kfx8cww6ez5alsbmydcaycmd5n1v7p</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Rychlost rozpouštění</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8318</id>
    <revision>
      <id>40828</id>
      <parentid>40376</parentid>
      <timestamp>2019-11-16T20:16:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1215" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Rychlost rozpouštění}}
== Popis ==
Rychlejšího rozpouštění pevné látky v rozpouštědle dosáhneme tak, že usnadníme oddělování částic rozpouštěné látky (atomů, molekul, iontů) od sebe. Toho lze dosáhnout rozdrcením rozpouštěné pevné látky na menší kousky nebo mícháním.

== Postup ==
'''Vliv míchání'''
# Dvě kádinky naplníme do poloviny studenou vodou.
# Do obou kádinek přidáme lžičku chloridu sodného.
# Obsah jedné kádinky mícháme skleněnou tyčinkou. Pozorujeme rychlost rozpouštění chloridu sodného v obou kádinkách.

'''Vliv teploty'''
# Dvě kádinky naplníme do poloviny studenou vodou. Vodu v jedné kádince zahřejeme nad kahanem.
# Do obou kádinek přidáme lžičku chloridu sodného, nemícháme.
# Pozorujeme rychlost rozpouštění chloridu sodného v obou kádinkách.
 
'''Vliv velikosti částic pevné látky'''
# Dvě kádinky naplníme do poloviny studenou vodou.
# Do jedné kádinky přidáme lžičku moučkového cukru a do druhé kostku cukru.
# Obsah obou kádinek pozvolna zamícháme skleněnou tyčinkou. Pozorujeme rychlost rozpouštění cukru v obou kádinkách.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>lr08aqum9fxmb84b4f2y30vynwe0v2w</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Difúze</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8319</id>
    <revision>
      <id>40829</id>
      <parentid>40302</parentid>
      <timestamp>2019-11-16T20:18:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat, odkazy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1582" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Difúze}}
== Popis ==
[[w:Difúze|Difúze]] je proces samovolného rozptylování částic v systému (např. v roztoku, atmosféře) v důsledku nahodilého tepelného pohybu ([[w:Brownův pohyb|Brownův pohyb]]).

== Postup ==
'''Vliv teploty na rychlost difúze (kvalitativní pokus)'''
# Naplníme jednu Petriho misku studenou vodou (20&amp;nbsp;°C) a jednu teplou vodou (60&amp;nbsp;°C) do výšky asi 0,5 cm.
# Do středu obou misek umístíme pinzetou 1-2 krystalky [[w:manganistan draselný|manganistanu draselného]].
# Pozorujeme rozdílnou rychlost pronikání částic manganistanu draselného ve vodě.

'''Závislost rychlosti difúze na teplotě (kvantitativní pokus)'''
# Pomocí kružítka vyrobíme pět papírových terčíků se vzdáleností jednotlivých kružnic 0,5&amp;nbsp;cm od sebe.
# Terčíky vystřihneme, položíme na stůl a umístíme na ně Petriho misky.
# Naplníme Petriho misky vodou o různé teplotě (např. 10&amp;nbsp;°C, 20&amp;nbsp;°C, 40&amp;nbsp;°C, 60&amp;nbsp;°C a 80&amp;nbsp;°C).
# Do středu misek umístíme pinzetou 1-2 krystalky manganistanu draselného a ve vhodném čase (záleží na velikosti misek, např. po 5 minutách) odečteme vzdálenost, kterou částice manganistanu draselného urazily v jednotlivých miskách (pokud vzdálenost nelze jednoznačně určit, můžeme odečíst plochu, kam manganistan difundoval).
# Porovnáme rychlost pohybu částic manganistanu draselného při různé teplotě a závislost rychlosti difúze na teplotě vyjádříme matematickým vztahem.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>7x70ymddcsdbjzxl3co55nwr8lek5q6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Povrchové napětí</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8320</id>
    <revision>
      <id>40830</id>
      <parentid>40358</parentid>
      <timestamp>2019-11-16T20:19:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat, odkazy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1408" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Povrchové napětí}}
== Popis ==
Na povrchu kapalin se tvoří tenká &quot;blanka&quot; chovající se jako elastická fólie, tento jev označujeme jako [[w:povrchové napětí|povrchové napětí]]. Povrchové napětí způsobuje kulatý tvar kapek. [[w:Voda|Voda]] má relativně velké povrchové napětí, které způsobuje, že některé druhy hmyzu (například vodoměrky) se mohou pohybovat po vodní hladině. Přidáním povrchově aktivních látek (mýdel, tenzidů, detergentů), se povrchové napětí snižuje.

== Postup ==
'''Pokus 1: setrvání předmětů na hladině'''
# Širokou kádinku nebo krystalizační misku naplníme asi do poloviny vodou.
# Na vodní hladinu opatrně položíme jehlu, kancelářskou sponku či jiný drobný předmět. Pozorujeme setrvání předmětů na vodní hladině.
# Po kapkách přidáváme roztok tekutého mycího prostředku. Pozorujeme potopení předmětů na vodní hladině.

'''Pokus 2: pohyb předmětů na hladině'''
# Petriho misku naplníme asi do poloviny vodou.
# Na hladinu vody rovnoměrně nasypeme mletý pepř.
# Doprostřed hladiny kápneme roztok mycího prostředku a pozorujeme unášení pepře směrem k okrajům misky. Unášení je způsobeno rozdíly povrchového napětí uprostřed a na kraji hladiny (vyšší povrchové napětí na krajích přitahuje pepř k sobě).

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>afe89e6bh8drto1by2bf031xec8rmce</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Emulgační účinek saponátu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8321</id>
    <revision>
      <id>40831</id>
      <parentid>40324</parentid>
      <timestamp>2019-11-16T20:20:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="611" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Emulgační účinek saponátu}}
== Popis ==
Povrchově-aktivní látky jsou schopny vzájemně rozptýlit (dispergovat) polární a nepolární kapaliny, jako jsou třeba voda a olej. Tento jev nalézá širokého uplatnění při mytí nebo také v potravinářství.

== Postup ==
# Obě kádinky naplníme asi do třetiny vodou. Poté do obou kádinek přidáme zhruba stejné množství oleje.
# Do jedné kádinky přidáme saponát a obsahy obou kádinek důkladně promícháme.
# Pozorujeme vytvoření emulze v kádince s přídavkem saponátu.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>p97opyu0fyviughw2ai5uv0van9db8y</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Adsorpční vlastnosti aktivního uhlí</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8322</id>
    <revision>
      <id>40832</id>
      <parentid>40283</parentid>
      <timestamp>2019-11-16T20:21:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="743" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Adsorpční vlastnosti aktivního uhlí}}
== Popis ==
[[w:Aktivní uhlí|Aktivní uhlí]] má pórovitou strukturu a je schopné adsorbovat širokou škálu různých látek.

== Postup ==
# Kádinku naplníme asi do dvou třetin vodou a rozpustíme v ní trochu potravinářského barviva (na špičku lžičky). Část roztoku převedeme do druhé kádinky, vytvoříme tak srovnávací vzorek.
# Ve třecí misce rozetřeme aktivní uhlí (asi 5&amp;nbsp;g na 100&amp;nbsp;ml roztoku) a zhomogenizované uhlí převedeme do jedné kádinky s roztokem barviva. Vzniklou suspenzi chvíli mícháme tyčinkou.
# Suspenzi přefiltrujeme a porovnáme zabarvení filtrátu a srovnávacího vzorku.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>1qp9y2aetj6nemhawslkcb0xv83bw6m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Hoření methanu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8323</id>
    <revision>
      <id>40833</id>
      <parentid>40333</parentid>
      <timestamp>2019-11-16T20:22:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat, odkazy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="511" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Hoření methanu}}
== Popis ==
[[w:Methan|Methan]] je hořlavý a hoří modrým svítivým plamenem. Směsi methanu se [[w:vzduch|vzduchem]] o obsahu methanu 5-15 % jsou výbušné.

== Postup ==
# Plechovku napustíme přes jeden otvor [[w:zemní plyn|zemním plynem]] a postavíme ji na podložku (můžeme použít i trojnožku či varný kruh).
# Zapálíme methan u horního otvoru.
# Methan postupně v plechovce prohořívá až dojde k výbuchu.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>gzcmb6a8bvukxbji17xu5f0rpha0ixp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Důkaz uhlíku a vodíku v organických sloučeninách</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8324</id>
    <revision>
      <id>40834</id>
      <parentid>40315</parentid>
      <timestamp>2019-11-16T20:24:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat, odkazy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1397" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Důkaz uhlíku a vodíku v organických sloučeninách}}
== Popis ==
Organické sloučeniny jsou obecně tvořeny omezeným množstvím prvků. Základními kameny organických látek jsou zpravidla uhlík a vodík, dále mohou obsahovat také [[w:dusík|dusík]], [[w:síra|síru]], [[w:fosfor|fosfor]], [[w:halogeny|halogeny]] a některé kovy.

== Postup ==
# Smícháme 0,5 g [[w:sacharosa|sacharosy]] s 1 g [[w:oxid měďnatý|oxidu měďnatého]]. Směs nasypeme na dno čisté suché zkumavky a převrstvíme tenkou vrstvou oxidu měďnatého.
# Zkumavku upevníme vodorovně držákem a svorkou ke stojanu.
# K ústní zkumavky nasypeme malé množství bezvodého [[w:síran měďnatý|síranu měďnatého]].
# Zkumavku uzavřeme zátkou, jíž prochází skleněná trubička s nasazenou hadičkou.
# Druhou zkumavku naplníme do poloviny roztokem [[w:hydroxid vápenatý|hydroxidu vápenatého]] (přidáme hydroxid vápenatý do vody a vzniklou suspenzi přefiltrujeme). Hadičku vložíme do připraveného roztoku a zkumavku upevníme ke stojanu.
# Dno zkumavky se vzorkem organické látky pomalu zahříváme kahanem.
# Pozorujeme zmodrání síranu měďnatého (důkaz vody), tvorbu bílé sraženiny uhličitanu vápenatého ve vápenné vodě (důkaz uhlíku) a vznik měděného zrcátka na stěně žíhané zkumavky.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>cu6z9vbd6ii5pdcbl8gxlujqt1xdf9g</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Důkaz dusíku v organických sloučeninách</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8325</id>
    <revision>
      <id>40835</id>
      <parentid>40308</parentid>
      <timestamp>2019-11-16T20:26:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat, odkazy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1273" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Důkaz dusíku v organických sloučeninách}}
== Popis ==
[[w:Dusík|Dusík]] v organických sloučeninách můžeme dokázat žíháním vzorku látky ve zkumavce s natronovým vápnem. Při žíhání se dusík uvolňuje ve formě [[w:amoniak|amoniaku]], který lze dokázat např. navlhčeným indikátorovým papírkem (amoniak je zásadotvorný plyn).

== Postup ==
# Do zkumavky vpravíme směs 0,3 g želatiny a 1 g natronového vápna.
# Zkumavku upevníme držákem a svorkou ke stojanu pod úhlem asi 60°.
# Druhou zkumavku naplníme z poloviny vodou a přidáme 2 kapky roztoku [[w:fenolftalein|fenolftaleinu]]. Zkumavku upevníme ke stojanu.
# Směs ve zkumavce opatrně zahříváme kahanem.
# Přiblížíme konec skleněné tyčinky namočený v [[w:kyselina chlorovodíková|kyselině chlorovodíkové]] k ústní žíhané zkumavky. Pozorujeme tvorbu bílého kouře (aerosol [[w:chlorid amonný|chloridu amonného]]).
# Přerušíme žíhání a zkumavku a žíhanou zkumavku uzavřeme zátkou se skleněnou tyčinkou. Na skleněnou tyčinku nasadíme hadičku a tu zavedeme do zkumavky obsahující fenolftalein.
# Pokračujeme v žíhání. Pozorujeme fialové zabarvení roztoku fenolftaleinu.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>2ww8722fdx6zbzwvr26icnaw24jbgvg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Důkaz síry v organických sloučeninách</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8326</id>
    <revision>
      <id>40836</id>
      <parentid>40313</parentid>
      <timestamp>2019-11-16T20:29:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat, odkazy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1709" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Důkaz síry v organických sloučeninách}}
== Popis ==
Síru v organických sloučeninách dokazujeme převedením na její anorganické formy - síran nebo sulfid. Při metodě důkazu prostřednictvím síranu se využívá tavení vzorku organické látky ve směsi [[w:dusičnan draselný|dusičnanu draselného]] a [[w:uhličitan sodný|uhličitanu sodného]], následný důkaz vzniklého síranu se provádí přídavkem barnatých kationtů. U sulfidové metody se využívá žíhání vzorku s [[w:sodík|kovovým sodíkem]] a důkaz sulfidů, např. [[w:nitroprusid sodný|nitroprusidem sodným]].

== Postup ==
# Smícháme 1 g sušené syrovátky (obsahující kasein) s 1,5 g [[w:dusičnan draselný|dusičnanu draselného]] a 0,5 g bezvodého Na&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;CO&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;. Směs důkladně promícháme.
# Připravenou směs intenzivně žíháme v porcelánovém kelímku upevněném na trianglu na žíhacím kruhu připevněnému ke stojanu 15-20 minut. Při žíhání vzniká bílá nebo nažloutlá tavenina.
# Vychladlou taveninu vyluhujeme 10% kyselinou chlorovodíkovou , kterou přidáváme k tavenině v malých dávkách.
# Výluh vylijeme z kelímku do kádinky a pokračujeme v přidávání kyseliny chlorovodíkové po malých dávkách, dokud nezreaguje veškerý přítomný uhličitan (přestanou se uvolňovat bublinky CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;).
# Výluh přefiltrujeme a přikapáním kyseliny ověříme, že filtrát neobsahuje uhličitany.
# K filtrátu přidáme pár kapek 10% [[w:chlorid barnatý|chloridu barnatého]]. Pozorujeme vznik bílé sraženiny síranu barnatého, která není rozpustná v HCl (ověříme).

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>d5mcutd1s07gk7p5035i4heo63q4o31</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Důkaz halogenů v organických sloučeninách</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8327</id>
    <revision>
      <id>40837</id>
      <parentid>40310</parentid>
      <timestamp>2019-11-16T20:30:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="982" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Důkaz halogenů v organických sloučeninách}}
== Popis ==
[[w:Halogeny|Halogeny]] (Cl, Br, I) v organických látkách se dokazují jednoduchým plamenným testem nazývaným po svém objeviteli Beilsteinova zkouška.

== Postup ==
# Na konci měděného drátu uděláme smyčku (nebo jej rozklepeme). Pokud drátek není dostatečně dlouhý, uchytíme jej do kleští nebo připevníme ke skleněné tyčince, abychom se nepopálili.
# Připravený měděný drát žíháme v nesvítivé části plamene kahanu, dokud nepřestane barvit plamen a na jeho povrchu se nevytvoří černá vrstva oxidu měďnatého.
# Vyžíhaný drátek namočíme do roztoku vzorku nebo přímo nabereme malé množství vzorku. Drát poté vložíme do nesvítivé části plamene a pozorujeme zabarvení plamene (modrozelená barva - důkaz halogenů).
# Drátek opět dobře vyžíháme a pokračujeme v testování dalších vzorků.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>slksuwd60d2ppbga06kv5temvreoo0r</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Hoření směsi propan-butan</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8328</id>
    <revision>
      <id>40838</id>
      <parentid>40334</parentid>
      <timestamp>2019-11-17T11:50:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat, odkazy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="578" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Hoření směsi propan-butan}}
== Popis ==
Směs [[w:propan-butan|propan-butan]] znají všichni, kteří používají plynový vařič. Hoření propan-butanu může být velmi efektní.

== Postup ==
# Ke stojanu upevníme asi 50&amp;nbsp;cm dlouhý kovový žlábek a k jeho dolnímu konci umístíme hořící lihový kahan nebo svíčku.
# Kádinku naplníme plynnou směsí propan-butan. Směs propan-butanu následně z kádinky nalijeme do žlábku shora. Pozorujeme vzplanutí směsi směrem od svíčky do kádinky.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>a9kj1n5jlja9f5w3fz3lvbd9dtl4l8i</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Reakce alkanů a alkenů s bromem</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8329</id>
    <revision>
      <id>40839</id>
      <parentid>40365</parentid>
      <timestamp>2019-11-17T11:52:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat, odkazy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="465" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Reakce alkanů a alkenů s bromem}}
== Popis ==
[[w:Alkeny|Alkeny]] odbarvují bromovou vodu.

== Postup ==
# Do jedné zkumavky nalijeme 3&amp;nbsp;ml alkanu (např. [[w:hexan|hexanu]]) a do druhé 3&amp;nbsp;ml alkenu (např. [[w:cyklohexen|cyklohexenu]]).
# Do obou zkumavek přikápneme několik kapek bromové vody, zkumavky zazátkujeme a protřepeme je. Ve zkumavce s alkenem dojde k odbarvení bromové vody.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>c7hsxgm8lkllrbs7wuu1cs9zfhuy4yx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Bromace fenolu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8330</id>
    <revision>
      <id>40840</id>
      <parentid>40290</parentid>
      <timestamp>2019-11-17T11:53:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat, odkazy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="466" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Bromace fenolu}}
== Popis ==
[[w:Fenol|Fenol]] reaguje s bromovou vodou.

== Postup ==
# Ve zkumavce připravíme 1&amp;nbsp;ml roztoku či emulze fenolu ve vodě.
# Do zkumavky přikapáváme roztok bromové vody (celkem asi 5 ml), dokud nevznikne sraženina. Při přikapávání roztoku bromové vody do zkumavky dochází k odbarvování bromové vody a po chvíli ke vzniku bílé až nažloutlé sraženiny.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>dxdcmvljj8ym4n041oushvqgtnpxa4e</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Nehořlavá bankovka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8331</id>
    <revision>
      <id>40841</id>
      <parentid>40352</parentid>
      <timestamp>2019-11-17T11:54:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat, odkazy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="720" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Nehořlavá bankovka}}
== Popis ==
Je možné zapálit bankovku tak, aby ji oheň nepoškodil?

== Postup ==
# Jednu kádinku naplníme studenou vodou (pojistka pro případ, kdyby se bankovka začala spalovat).
# Do druhé kádinky připravíme 50% roztok [[w:ethanol|ethanolu]] (1:1 objemově s vodou) a přidáme do něj malé množství chloridu sodného (pro obarvení plamene).
# Bankovku (kapesník, papír, šátek) namočíme do připraveného roztoku. V případě provádění demonstrace se savými materiály přebytečný roztok vyždímáme.
# Bankovku (či jiný hořlavý předmět) uchopíme do chemických kleští a zapálíme plamenem kahanu.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>dtkq3p7rft769rpjcixj4iydpju06oo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Vývoj a hoření acetylenu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8332</id>
    <revision>
      <id>40842</id>
      <parentid>40398</parentid>
      <timestamp>2019-11-17T11:54:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat, odkazy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="709" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Vývoj a hoření acetylenu}}
== Popis ==
[[w:Acetylen|Acetylen]] hoří žlutým čadivým plamenem.

== Postup ==
# Do porcelánové misky umístíme malé množství [[w:karbid vápníku|karbidu vápníku]] (odpovídající velikosti hrachu). Zalijeme asi 100&amp;nbsp;ml vody se saponátem, kterou předem připravíme v kádince.
# Jakmile začnou na povrchu reakční směsi vznikat mýdlové bubliny, přiložíme k nim žhnoucí špejli. Při přiblížení žhnoucí špejle k mýdlovým bublinám dojde k jejich zapálení. Acetylen hoří čadivým žlutým plamenem. V důsledku vzniku hydroxidu vápenatého se fenolftalein zbarví do fialova.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>q5iw5op3g9qmwgik8asc4xsjtb6elvw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Důkaz uhličitanů pomocí kyseliny chlorovodíkové</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8333</id>
    <revision>
      <id>43541</id>
      <parentid>40844</parentid>
      <timestamp>2021-04-11T18:07:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>HTML entity -&gt; Unicode znaky</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="531" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Důkaz uhličitanů pomocí kyseliny chlorovodíkové}}
== Popis ==
Uhličitan reaguje s [[w:kyselina chlorovodíková|kyselinou chlorovodíkou]] za vývoje plynu, [[w:oxid uhličitý|oxidu uhličitého]].
:CaCO&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt; → CaO + CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;

== Postup ==
# Do zkumavky dáme uhličitan.
# Na vzorek nalijeme zředěnou kyselinu chlorovodíkovou.
# Slyšíme šumění vzorku při vyvíjení oxidu uhličitého.
# Pokud přiložíme k plynu hořící špejli, zhasne.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>aj55wqor9aiwc53bfejd91oqw0b06xz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Reakce barnatých kationtů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8334</id>
    <revision>
      <id>43544</id>
      <parentid>40845</parentid>
      <timestamp>2021-04-13T14:07:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>HTML entity -&gt; Unicode znaky</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="494" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Reakce barnatých kationtů}}
== Popis ==
[[w:Baryum|Barnaté kationty]] spolu se síranovými anionty reagují za vzniku bílé sraženiny.
:Ba&lt;sup&gt;2+&lt;/sup&gt; + SO&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;&lt;sup&gt;2-&lt;/sup&gt; → BaSO&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;

== Postup ==
# Do zkumavek nalijeme 2 ml síranových solí a zředěný roztok [[w:kyselina sírová|kyseliny sírové]].
# [[w:Chlorid barnatý|Chlorid barnatý]] přikápneme do zkumavek.
# Sledujeme vznik bílé sraženiny.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>elyh05wom6hl8avh4rv3x55gqsn3bfg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Rozpouštění polystyrenu v acetonu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8335</id>
    <revision>
      <id>40846</id>
      <parentid>40372</parentid>
      <timestamp>2019-11-17T12:02:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat, odkazy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="532" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Rozpouštění polystyrenu v acetonu}}
== Popis ==
[[w:Polystyren|Polystyren]] je odolný vůči kyselinám a zásadám, neodolává ovšem organickým rozpouštědlům. Tuto skutečnost lze efektivně demonstrovat rozpuštěním pěnového polystyrenu v [[w:aceton|acetonu]].

== Postup ==
# Do kádinky nalijeme asi 50 ml acetonu.
# Poté do kádinky vložíme kousek pěnového polystyrenu. Pozorujeme rozpouštění polystyrenu a vznik polotekuté hmoty na dně kádinky.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>n1wmjq7w3tnh8h1efvm919jawjfbilu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Rozpustnost fenolu ve vodě</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8336</id>
    <revision>
      <id>40847</id>
      <parentid>40374</parentid>
      <timestamp>2019-11-17T12:03:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat, odkazy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="721" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Rozpustnost fenolu ve vodě}}
== Popis ==
[[w:Fenol|Fenol]] je omezeně rozpustný ve vodě. Jeho rozpustnost lze zvýšit přídavkem zásady, např. [[w:hydroxid sodný|hydroxidu sodného]].

== Postup ==
# Ve zkumavce protřepeme asi 0,5 g fenolu s 5 ml vody, vznikne emulze. Přikápneme pár kapek roztoku [[w:fenolftalein|fenolftaleinu]] (roztok je bezbarvý).
# Do zkumavky po kapkách přidáváme zředěný roztok hydroxidu sodného až do úplného vyčiření roztoku, roztok zfialoví.
# Po kapkách přidáváme zředěnou [[w:kyselina chlorovodíková|kyselinu chlorovodíkovou]], Pozorujeme opětovný vznik emulze a vymizení fialového zbarvení.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>lhapdz8pmvup3st2y44b8487m1sb0i9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Oxidace alkoholů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8337</id>
    <revision>
      <id>40848</id>
      <parentid>40356</parentid>
      <timestamp>2019-11-17T12:05:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat, odkazy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="972" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Oxidace alkoholů}}
== Popis ==
Primární a sekundární [[w:alkoholy|alkoholy]] mohou reagovat s oxidačními činidly (např. [[w:manganistan draselný|manganistanem draselným]] či [[w:dichroman draselný|dichromanem draselným]]) za vzniku [[w:aldehydy|aldehydů]] či [[w:karboxylové kyseliny|karboxylových kyselin]]. V kyselém prostředí se manganistan redukuje na slabě růžové manganaté ionty a dichroman na zelené chromité ionty.

== Postup ==
# Do zkumavky nalijeme asi 3 ml ethanolu (či jiného primárního nebo sekundárního alkoholu).
# Kapátkem přikapeme asi 0,5 ml roztoku manganistanu draselného a roztok okyselíme několika kapkami zředěné kyseliny sírové. Zkumavku zazátkujeme a protřepeme ji.
# Zkumavku vložíme do velké kádinky naplněné horkou vodou.
# Pozorujeme postupnou barevnou změnu roztoku - dojde k odbarvení fialového roztoku manganistanu draselného.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>ccy32vlg8jelhl8kehesj8fgj5jmrxk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Pozorování hoření uhlovodíků</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8338</id>
    <revision>
      <id>40849</id>
      <parentid>40359</parentid>
      <timestamp>2019-11-17T12:06:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat, odkazy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="850" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Pozorování hoření uhlovodíků}}
== Popis ==
Zajímavý pokus zaměřený na pozorování rozdílů v plameni různých [[w:uhlovodíky|uhlovodíků]].

== Postup ==
# Zapálíme kahan (palivem je [[w:zemní plyn|zemní plyn]] obsahující převážně [[w:methan|methan]]) a pozorujeme barvu plamene v závislosti na množství vpouštěného vzduchu.
# Zapálíme parafinovou svíčku a pozorujeme barvu plamene.
# Na nehořlavou podložku umístíme tři hodinová skla.
# Na jedno sklo položíme asi 10 šupinek [[w:naftalen|naftalenu]], na druhé kápneme asi 5 kapek [[w:hexan|hexanu]] a na třetí kápneme asi 5 kapek technického benzinu.
# Špejlí zapálíme látky na hodinových sklech. Po chvilce pozorování plamenů zakryjeme misky krycím sklem. Pozorujeme tvorbu sazí.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>n19x87bpq6995dxn1h5gsw3n0wbp5dm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Jak odlišit methanol od ethanolu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8339</id>
    <revision>
      <id>40850</id>
      <parentid>40738</parentid>
      <timestamp>2019-11-17T12:07:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="939" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Jak odlišit methanol od ethanolu}}
== Popis ==
[[w:Methanol|Methanol]] a [[w:ethanol|ethanol]] jsou nejjednodušší [[w:alkoholy|alkoholy]], které mají podobné vlastnosti (bod varu, vzhled i chuť). Není je proto jednoduché rozlišit. Dobrým způsobem, jak tyto dva alkoholy od sebe rozeznat, je jejich reakce s [[w:kyselina boritá|kyselinou boritou]].

== Postup ==
# Porcelánové odpařovací misky umístíme na vhodnou žáruvzdornou podložku, nejlépe do digestoře.
# Do dvou misek napipetujeme asi 5 ml ethanolu a do dalších dvou misek asi 5 ml methanolu.
# Do jedné misky s ethanolem a do jedné misky s methanolem přidáme malou lžičku kyseliny borité.
# Hořící špejlí zapálíme chemikálie ve všech miskách. Pozorujeme stejnou barvu plamene čistého ethanolu a methanolu a také rozdílnou barvu plamene methanolu po přidání kyseliny borité.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>p1ln23ta8163yf9fnlvjnf2emuejtsm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Vznik acetaldehydu z ethanolu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8340</id>
    <revision>
      <id>40851</id>
      <parentid>40397</parentid>
      <timestamp>2019-11-17T18:54:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat, odkazy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="905" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Vznik acetaldehydu z ethanolu}}
== Popis ==
[[w:Acetaldehyd|Acetaldehyd]] je těkavá bezbarvá kapalina s pronikavým štiplavým zápachem. Můžeme jej připravit mírnou oxidací [[w:ethanol|ethanolu]], např. pomocí [[w:oxid měďnatý|oxidu měďnatého]] na rozžhaveném měděném drátu.

== Postup ==
# Do zkumavky převedeme 2-5 ml ethanolu.
# V oxidační části plamene kahanu vyžíháme měděný drátek stočený do spirály. Na jeho povrchu pozorujeme vznik černé vrstvičky oxidu měďnatého.
# Vsuneme drátek do zkumavky do par ethanolu těsně nad hladinu (neponořujeme drátek do roztoku, rychle by zchladl). Pozorujeme změnu jeho barvy (černá vrstvička oxidu měďnatého mizí). Opatrně přičichneme ke vznikajícímu acetaldehydu. Žíhání drátku a jeho vsunutí do zkumavky můžeme několikrát opakovat.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>7903q0ipj2p0r3g5kdvh60m2q0mey9x</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Reakce kyseliny octové s hydrogenuhličitanem sodným</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8341</id>
    <revision>
      <id>40854</id>
      <parentid>40853</parentid>
      <timestamp>2019-11-17T19:07:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>oprava odkazu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="756" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Reakce kyseliny octové s hydrogenuhličitanem sodným}}
== Popis ==
[[w:Kyselina octová|Kyselina octová]] reaguje s [[w:hydrogenuhličitan sodný|hydrogenuhličitanem sodným]] (jedlou sodou) za uvolňování [[w:oxid uhličitý|oxidu uhličitého]]. Pro větší vizuální efekt je vhodné přidat do reakční směsi saponát - při reakci dochází k napěnění.

== Postup ==
# V kádince na podnose smícháme 2 velké lžičky hydrogenuhličitanu sodného se saponátem, vznikne kašovitá směs (můžete přidat trošku vody, pokud by směs byla moc hustá).
# Ke směsi přilijeme asi 20 ml octa pomocí odměrného válce. Pozorujeme vznik oxidu uhličitého doprovázený pěněním.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>src0ta8887vcg6ritga1w47gi2nh0v2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Chemiluminiscence</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8342</id>
    <revision>
      <id>40855</id>
      <parentid>40293</parentid>
      <timestamp>2019-11-17T19:09:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat, odkazy, struktura</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1242" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Chemiluminiscence}}
== Popis ==
[[Soubor:Luminol.svg|náhled|vpravo|Strukturní vzorec luminolu]]
[[w:Chemiluminiscence|Chemiluminiscence]] je emise světelného záření v důsledku chemické reakce. Asi nejznámější chemiluminiscenční reakcí je oxidace [[w:luminol|luminolu]] [[w:peroxid vodíku|peroxidem vodíku]] v zásaditém prostředí katalyzovaná ionty železa nebo mědi. Luminiscenční barvivo luminol, poprvé syntetizované v Německu na počátku 20. století, stálo u zrodu výzkumu chemiluminiscence a i dnes nalézá široké využití, např. ve forenzní chemii při vizualizaci krevních stop.

== Postup ==
# Do první kádinky přidáme asi 0,2 g luminolu a 10 ml roztoku 10% hydroxidu sodného. Roztok doplníme na celkový objem 500 ml destilovanou vodou.
# Do druhé kádinky přidáme 1,5 g [[w:hexakyanoželezitan draselný|hexakyanoželezitanu draselného]] a rozpustíme jej v 500 ml destilované vody. Do kádinky následně přidáme pipetou 2 ml koncentrovaného peroxidu vodíku.
# Roztoky v kádinkách slijeme a pozorujeme modrou chemiluminiscenci luminolu, pro dobrý vizuální efekt je vhodné pokus provádět v zatemnělé místnosti.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>fe6ai3dhd7e6xn132al6gmnllknfxxc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Esterifikace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8343</id>
    <revision>
      <id>40856</id>
      <parentid>40325</parentid>
      <timestamp>2019-11-17T19:11:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat, odkazy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="871" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Esterifikace}}
== Popis ==
V této úloze se zaměříme na reakce [[w:alkoholy|alkoholů]] s [[w:karboxylové kyseliny|karboxylovými kyselinami]], které poskytují charakteristické látky - [[w:estery|estery]]. Estery jsou těkavé látky, které charakteristicky voní, používají se proto také jako vonné esence.

== Postup ==
# Do zkumavky převedeme asi 0,5 ml alkoholu (asi 20 kapek), přidáme 6 kapek karboxylové kyseliny (nebo přibližně stejné množství krystalků pevné kyseliny) a 3 kapky koncentrované [[w:kyselina sírové|kyseliny sírové]].
# Zkumavku upevníme do držáku a reakční směs zahříváme nad kahanem.
# Čichem průběžně kontrolujeme vůni obsahu zkumavky. Vznikající ester má typický zápach. Poté obsah zkumavky vylijeme na Petriho misku se studenou vodou.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>49hcinzmrekf6agaogy8ay7o7qfzppg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Příprava mýdla</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8344</id>
    <revision>
      <id>40857</id>
      <parentid>40361</parentid>
      <timestamp>2019-11-17T19:12:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat, odkazy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1020" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Příprava mýdla}}
== Popis ==
[[w:Mýdlo|Mýdlo]] je směs alkalických solí vyšších mastných kyselin. Vyrábí se procesem zvaným zmýdelňování (saponifikace) z přírodních nebo chemicky připravených lipidů působením zásad, jako je např. [[w:hydroxid sodný|hydroxid sodný]]. Při reakci dochází k zásadité hydrolýze lipidů za vzniku solí mastných kyselin a [[w:glycerol|glycerolu]].

== Postup ==
# Nad kahanem zahřejeme v kádince asi 10 ml (nebo 10 g) lipidu (olivový olej na 35&amp;nbsp;°C, sádlo rozpustíme).
# Ve druhé kádince připravíme roztok hydroxidu sodného o koncentraci 9 mol/l (přidáme 3,6 g hydroxidu sodného do 10 ml vody).
# Roztok hydroxidu sodného (10 ml) přidáme do kádinky s olejem/tukem. Směs opatrně zahříváme a intenzivně mícháme tyčinkou asi 10-20 minut. Směs začne houstnout. Vznikající mýdlo můžeme odlít do formy, kde ho necháme několik dní, aby se dostatečně vysušilo.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>8r9tclm50778besyhvrf60at5r8aj5s</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Vlastnosti mýdla</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8345</id>
    <revision>
      <id>40858</id>
      <parentid>40387</parentid>
      <timestamp>2019-11-17T19:14:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kat, odkazy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="702" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Vlastnosti mýdla}}
== Popis ==
V této úloze se budeme věnovat vlastnostem [[w:mýdlo|mýdla]] a jeho chování v [[w:Tvrdost vody|tvrdé vodě]].

== Postup ==
# Do čtyř zkumavek ukrojíme nožem kousek mýdla a přilijeme asi 5 ml vody. Zkumavky protřepáme.
# Do první zkumavky přikápneme [[w:fenolftalein|fenolftalein]], do druhé přidáme [[w:chlorid vápenatý|chlorid vápenatý]] a do třetí [[w:chlorid hořečnatý|chlorid hořečnatý]]. Čtvrtou zkumavku ponecháme jako srovnávací. V první zkumavce se roztok zbarví do fialova, ve druhé a třetí zkumavce se vytvoří sraženina vápenatých a hořečnatých solí.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>68bdewd1m2huckqrg2rm2cfcmf5s46k</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Reakce aldehydů s Fehlingovým činidlem (důkaz redukujících sacharidů)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8346</id>
    <revision>
      <id>42082</id>
      <parentid>40363</parentid>
      <timestamp>2020-07-03T17:14:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>kat, odkazy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1247" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Reakce aldehydů s Fehlingovým činidlem (důkaz redukujících sacharidů)}}
== Popis ==
Pomocí [[w:Fehlingovo činidlo|Fehlingova činidla]] můžeme dokázat redukční účinky [[w:aldehydy|aldehydů]].

== Postup ==
'''Příprava Fehlingových činidel A a B'''
# Připravíme Fehlingovo činidlo A: rozpustíme 6,9 g [[w:pentahydrát síranu měďnatého|pentahydrátu síranu měďnatého]] ve 100 ml destilované vody.
# Připravíme Fehlingovo činidlo B: rozpustíme 35 g [[w:vinan sodno-draselný|vínanu sodno-draselného]] a 12 g [[w:hydroxid sodný|hydroxidu sodného]] ve 100 ml destilované vody.

'''Reakce Fehlingova činidla s aldehydy a sacharidy'''
# Do zkumavek nalijeme asi 2 ml kapalného aldehydu (formaldehyd, [[w:acetaldehyd|acetaldehyd]]), případně rozpustíme malou lžičku [[w:sacharidy|sacharidu]] v asi 5 ml destilované vody.
# V čisté zkumavce smícháme stejné objemy Fehlingových činidel A a B a poté do každé zkumavky se vzorkem přidáme asi 2 ml připraveného Fehlingova činidla.
# Zkumavky upevníme do držáku a zahříváme nad kahanem (asi 3 minuty). Pozorujeme vznik oranžové sraženiny u aldehydů a redukujících sacharidů.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>chmcu3vzv6p6bvx46rxqhzfogn92pcw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Reakce aldehydů s Tollensovým činidlem (důkaz redukujících sacharidů)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8347</id>
    <revision>
      <id>40918</id>
      <parentid>40364</parentid>
      <timestamp>2019-12-18T20:14:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>odkazy,kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1125" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Reakce aldehydů s Tollensovým činidlem (důkaz redukujících sacharidů)}}
== Popis ==
Pomocí [[w:Tollensovo činidlo|Tollensova činidla]] můžeme dokázat redukční účinky [[w:aldehydy|aldehydů]].

== Postup ==
'''Příprava Tollensova činidla'''
# V kádince rozpustíme 5 g [[w:dusičnan stříbrný|dusičnanu stříbrného]] ve 100 ml destilované vody.
# K roztoku dusičnanu stříbrného přikapávejte zředěný roztok [[w:amoniak|amoniaku]] (10%). Nejdříve vzniká šedá sraženina, která se po dalším přídavku amoniaku rozpustí za vzniku bezbarvého roztoku.

'''Reakce Tollensova činidla s aldehydy a sacharidy'''
# Do zkumavek nalijeme asi 2 ml kapalného aldehydu (formaldehyd, acetaldehyd), případně rozpustíme půlku malé lžičky sacharidu v asi 2 ml destilované vody.
# Do každé zkumavky se vzorkem přidáme asi 2 ml čerstvě připraveného Tollensova činidla.
# Zkumavky upevníme do držáku a zahříváme nad kahanem (asi 3 minuty). Pozorujeme vznik stříbrného zrcátka u aldehydů a redukujících sacharidů.
[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>df6om5azzuwcuw3xfty5ty43visidrd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Komplexní sloučeniny kobaltu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8348</id>
    <revision>
      <id>41023</id>
      <parentid>40342</parentid>
      <timestamp>2020-02-02T09:29:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>odkazy, kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="952" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Komplexní sloučeniny kobaltu}}
== Popis ==
[[w:Kobalt|Kobaltnaté kationty]] reagují se zředěným a koncentrovaným roztokem [[w:amoniak|amoniaku]] za vzniku různě barevných sraženin.

== Postup ==
# Nalijeme do 3 zkumavek cca 2 ml roztoku [[w:chlorid kobaltnatý|chloridu kobaltnatého]].
# Zkumavku 1 ponecháme jako kontrolní. Pozorujeme růžové zbarvení.
# Do zkumavky 2 kápneme zředěný roztok amoniaku a pozorujeme vznik sraženiny a změnu barvy na modrou až modro zelenou.
# Do zkumavky 3 kápneme nejprve zředěný roztok amoniaku jako do zkumavky 2 a potom přikapáváme koncentrovaný roztok amoniaku.
# Pozorujeme změnu barvy z růžového roztoku (chlorid kobaltnatý) na modrou sraženinu (hydroxid kobaltnatý) až na světle zelený roztok (hexaamminkobaltnaté kationty), který se téměř okamžitě mění na hnědý roztok (hexaamminkobaltité kationty).

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>sby905onpze0d1k0of2yz8afzlbx09w</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Domácí sopka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8349</id>
    <revision>
      <id>41060</id>
      <parentid>40303</parentid>
      <timestamp>2020-02-23T16:57:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>odkazy, kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="470" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Domácí sopka}}
== Popis ==
[[w:Jedlá soda|Jedlá soda]] s [[w:ocet|octem]] reagují za vzniku [[w:oxid uhličitý|oxidu uhličitého]], který vytváří pěnu se saponátem.

== Postup ==
# Kypřící prášek nebo jedlou sodu smícháme s potravinářským barvivem a se saponátem na nádobí a dáme do vymodelované sopky nebo do láhve.
# Po přilití octa pozorujeme vznik pěny, tedy vytékání lávy.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>1nagyrqb3oh3bied0gw6mhzquyeclga</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Důkaz škrobu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8350</id>
    <revision>
      <id>40938</id>
      <parentid>40317</parentid>
      <timestamp>2019-12-25T20:43:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>odkazy, kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="852" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Důkaz škrobu}}
== Popis ==
Přítomnost [[w:škrob|škrobu]] lze dokázat reakcí s rozpuštěným jodem, vzniká charakteristické modré zbarvení.

== Postup ==
# Připravíme [[w:Lugolův roztok|Lugolův roztok]]: rozpustíme 5 g [[w:jodid draselný|jodidu draselného]] v asi 100 ml vody. Poté přidáme do roztoku 2 g [[w:jod|jodu]] a rozpustíme.
# Připravíme škrobový maz: V kádince zahřejeme asi 100 ml vody. Do zahřáté vody nasypeme asi 1 g škrobu (malou lžičku). Za stálého míchání zahříváme k varu a poté krátce povaříme (dokud nevznikne koloidní roztok). Připravený škrobový maz necháme vychladnout.
# Převedeme asi 3 ml škrobového mazu do zkumavky a přikápneme kapku Lugolova roztoku. Obsah zkumavky zamícháme. Pozorujeme zmodrání roztoku.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>2zmaeds5sdds9dpbnz9eikcvur6brqk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Důkaz bílkovin</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8351</id>
    <revision>
      <id>41068</id>
      <parentid>40307</parentid>
      <timestamp>2020-02-25T03:49:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>odkazy, kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1005" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Důkaz bílkovin}}
== Popis ==
Důkaz [[w:bílkoviny|bílkovin]] můžeme provést tzv. [[w:biuretová reakce|biuretovou reakcí]], při které vzniká charakteristické fialové zbarvení nebo [[w:xantoproteinová reakce|xantoproteinovou reakcí]], kdy vzniká žluté zabarvení.

== Postup ==
# V kádince rozmícháme bílek z jednoho drůbežího vejce se stejným objemem 0,5% roztoku chloridu sodného.
# Do dvou zkumavek nalijeme asi 5 ml připraveného roztoku vaječného bílku.
# Do jedné zkumavky přidáme 2 ml 40% roztoku [[w:hydroxid sodný|hydroxidu sodného]] a poté opatrně po kapkách (asi 1 ml) 10% roztok [[w:síran měďnatý|síranu měďnatého]], protřepeme. Pozorujeme fialové zbarvení (biuretová reakce).
# Do druhé zkumavky přidáme 2 ml koncentrované [[w:kyselina dusičná|kyseliny dusičné]] a obsah zkumavky opatrně zahřejeme nad kahanem. Pozorujeme vznik žlutého zbarvení (xantoproteinová reakce).

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>kvr1bc8tw8ohey1bg14brxs3zjr0ire</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Komplexní sloučeniny mědi</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8352</id>
    <revision>
      <id>41024</id>
      <parentid>40343</parentid>
      <timestamp>2020-02-02T09:30:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>odkazy, kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="824" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Komplexní sloučeniny mědi}}
== Popis ==
[[w:Měď|Měďnaté kationty]] reagují s různými činidly za vzniku barevných roztoků či sraženin.

== Postup ==
# Do tří zkumavek nalijeme asi 2 ml roztoku [[w:síran měďnatý|síranu měďnatého]].
# Zkumavka 1 je ponechána pro srovnání, barva roztoku síranu měďnatého je světle modrá.
# Do zkumavky 2 přidáme pár kapek (cca 3) zředěného roztoku amoniaku a pozorujeme vznik světle modré sraženiny. Dále přidáváme roztok [[w:amoniak|amoniaku]] (cca 5 kapek) až do úplného rozpuštění sraženiny hydroxidu měďnatého a zároveň pozorujeme změnu barvy na modrofialovou.
# Do zkumavky 3 přidáme pár kapek (cca 5) žluté krevní soli a pozorujeme vznik tmavě hnědé sraženiny.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>0othvlbq13agqflxs34oyyz8p6qlg23</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Komplexní sloučeniny železa</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8353</id>
    <revision>
      <id>40928</id>
      <parentid>40345</parentid>
      <timestamp>2019-12-22T15:36:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>úpravy, odkazy, kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="674" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Komplexní sloučeniny železa}}
== Popis ==
Pozorování různě barevných komplexních sloučenin [[w:železo|železa]].

== Postup ==
# Do dvou zkumavek nalijeme 2&amp;nbsp;ml roztoku [[w:síran železitý|síranu železitého]].
# Do obou zkumavek přikapeme roztok [[w:thiokyanatan draselný|thiokyanatanu draselného]] a první zkumavku ponecháme jako kontrolu.
# Do druhé zkumavky přidáme roztok [[w:fluorid sodný|fluoridu sodného]] a poté tři velké lžičky [[w:síran draselno-hlinitý|síranu draselno-hlinitého]].
# V průběhu provádění experimentu pozorujeme měnící se zbarvení ve zkumavce.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>q5ikb1wqicwzt6683vnnrts9x8spcwb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Izolace DNA</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8354</id>
    <revision>
      <id>41105</id>
      <parentid>40337</parentid>
      <timestamp>2020-03-04T16:49:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>odkazy, kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1460" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Izolace DNA}}
== Popis ==
[[w:DNA|Deoxyribonukleová kyselina]] (DNA) je nukleová kyselina, která je nositelkou genetické informace všech organismů s výjimkou některých nebuněčných, u nichž hraje tuto úlohu RNA (např. RNA viry). Po chemické stránce je DNA lineární makromolekula, jejíž dva komplementární řetězce jsou k sobě připoutané vodíkovými můstky. Z biologického materiálu lze DNA snadno izolovat i v domácích podmínkách.

== Postup ==
# Před provedením experimentu je třeba vychladit [[w:ethanol|ethanol]] v mrazáku.
# Do mixeru umístíme biologický materiál (o objemu asi 100 ml), přidáme 2 g [[w:chlorid sodný|chloridu sodného]] a 200 ml destilované vody. Směs rozmixujeme, dojde k oddělení buněk od sebe. Sůl přidáváme pro podporu denaturace bílkovin.
# Zhomogenizovanou směs přefiltrujeme na filtrační aparatuře.
# Do filtrátu přidáme asi 30 ml detergentu a zamícháme. Počkáme 5-10 minut. Dojde k desintegraci buněk. [[w:EDTA|EDTA]] v detergentu inhibuje [[w:enzymy|enzymy]] obsahující kovy, z nichž některé jsou schopné poškodit DNA.
# Převedeme asi 3 ml směsi do zkumavky. Následně do zkumavky po stěně pod úhlem asi 45° přilijeme 3 ml vychlazeného ethanolu. Nemícháme. Alkohol vytvoří vrstvu nad hladinou vody. Na rozhraní vody a ethanolu dojde k vysrážení DNA. DNA vytáhneme pomocí špejle.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>gt3c63yvvhmpntq6sowfgk6n672y8vh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Denaturace bílkovin</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8355</id>
    <revision>
      <id>40986</id>
      <parentid>40298</parentid>
      <timestamp>2020-01-15T14:38:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>linky, kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1348" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Denaturace bílkovin}}
== Popis ==
[[w:Bílek|Vaječný bílek]] obsahuje [[w:Bílkovina|bílkoviny]], zejména ovalbumin. Ten je dobře rozpustný ve vodě. Při přidávání denaturačních činidel, jako např. [[w:síran měďnatý|síranu měďnatého]], koncentrované [[w:kyselina chlorovodíková|kyseliny chlorovodíkové]] nebo [[w:aceton|acetonu]] dochází k porušení terciární a sekundární struktury bílkovin - dochází k [[w:denaturace|denaturaci]]. Ke stejnému jevu dochází i v případě zahřívání bílkoviny ve vroucí lázni (známe z běžného života při vaření vajíček).

== Postup ==
# V kádince rozmícháme bílek z jednoho drůbežího vejce se stejným objemem 0,5% roztoku [[w:chlorid sodný|chloridu sodného]].
# Nalijeme asi 2&amp;nbsp;ml roztoku bílku do pěti zkumavek.
# Do první zkumavky přikápneme roztok síranu měďnatého, do druhé nasycený roztok [[w:síran amonný|síranu amonného]], do třetí zkumavky přidáme koncentrovanou kyselinu chlorovodíkovou a do čtvrté zkumavky přikápneme aceton. Pátou zkumavku ponoříme do vodní lázně a zahříváme. Pozorujeme vznik sraženin ve zkumavkách.
# Roztok ve druhé zkumavce (s nasyceným roztokem síranu amonného) zřeďte vodou - dojde k rozpuštění sraženiny.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>minnl9n1cl2d19c96w0sv0pvxu0etw3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Alfa-amyláza ve slinách</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8356</id>
    <revision>
      <id>41220</id>
      <parentid>40284</parentid>
      <timestamp>2020-03-19T15:00:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>obrázek, odkazy, kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1066" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Alfa-amyláza ve slinách}}
[[Soubor:Salivary alpha-amylase 1SMD.png|náhled|vpravo|Lidská amyláza ze slin]]
== Popis ==
Sliny obsahují trávící enzym [[w:Amylasa|α-amylasu]], který štěpí α-glykosidické vazby v [[w:polysacharidy|polysacharidech]], jako je např. škrob. Amylasa je proto schopná štěpit škrob na menší jednotky (tzv. dextriny), potažmo až na maltosu. Škrob můžeme dokázat [[w:Lugolův roztok|Lugolovým roztokem]] (viz pokus [[Chemické pokusy/Důkaz škrobu|Důkaz škrobu]]).

== Postup ==
# Do dvou zkumavek nalijeme asi 5 ml škrobového mazu.
# Do jedné zkumavky plivneme sliny. Druhou kádinku necháme jako referenční.
# Obě zkumavky umístíme do lázně s teplou vodou a necháme reagovat 20 minut.
# Poté do obou zkumavek přikápneme několik kapek Lugolova roztoku a zamícháme (příprava Lugolova roztoku - viz pokus Důkaz škrobu). Pozorujeme oranžové zbarvení ve zkumavce se slinami a modré zbarvení v referenční zkumavce (důkaz škrobu).

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>rnmbapczil9kwntl87ql8sjc7q02cnx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Rozpustnost lipidů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8357</id>
    <revision>
      <id>41106</id>
      <parentid>40375</parentid>
      <timestamp>2020-03-04T16:51:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>odkazy, kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1220" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Rozpustnost lipidů}}
== Popis ==
[[w:Lipidy|Lipidy]] jsou přírodní látky živočišného i rostlinného původu. Chemicky se jedná o [[w:estery|estery]] vyšších [[w:karboxylové kyseliny|karboxylových kyselin]] s [[w:alkoholy|alkoholy]], nejčastěji [[w:glycerol|glycerolem]]. Lipidy jakožto nepolární látky jsou dobře rozpustné v nepolárních rozpouštědlech a naopak nerozpustné nebo jen omezeně rozpustné v polárních rozpouštědlech.

== Postup ==
# Do každé ze čtyř zkumavek nalijeme 1 ml rafinovaného konzumního oleje (může být např. řepkový nebo slunečnicový).
# Do první zkumavky přidáme 5 ml destilované vody a zatřepeme. Pozorujeme vznik rozhraní, kapaliny se nemísí.
# Do druhé zkumavky nalijeme 5 ml [[w:ethanol|ethanolu]] a zatřepeme. Pozorujeme vznik rozhraní, kapaliny se nemísí.
# Do třetí zkumavky přidáme 5 ml [[w:chloroform|chloroformu]] (případně jiného nepolárního halogenovaného rozpouštědla) a zatřepeme. Pozorujeme rozpouštění oleje, vzniká roztok.
# Do poslední zkumavky nalijeme 5 ml technického benzinu a zatřepeme. Pozorujeme rozpouštění oleje, vzniká roztok.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>d3mm4loia7hz0aqsjxezyvkjjdhnrxu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Katalasa v potravinách</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8358</id>
    <revision>
      <id>41242</id>
      <parentid>40340</parentid>
      <timestamp>2020-03-23T02:59:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>odkazy, kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="724" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Katalasa v potravinách}}
== Popis ==
[[w:Katalasa|Katalasy]] představují důležitou výbavu buněk pro překonávání škodlivých účinků [[w:oxidační stres|oxidačního stresu]]. Rozkládají reaktivní formy kyslíku ([[w:peroxid vodíku|peroxid vodíku]]) na [[w:voda|vodu]] a [[w:kyslík|kyslík]].

== Postup ==
# Do zkumavek nalijeme asi 5 ml roztoku peroxidu vodíku.
# Do každé zkumavky odkrojíme nožem zhruba stejně velký kousek potraviny. Po 2-5 minutách pozorujeme intenzitu vývoje plynu v jednotlivých zkumavkách. Poté do zkumavek vsuneme doutnající špejli a pozorujeme její chování (vložená doutnající špejle se rozžhne).

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>7exxibrlz553pgielirh12pvxgjwr9x</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Příprava ethenu depolymerací polyethylenu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8359</id>
    <revision>
      <id>42428</id>
      <parentid>40360</parentid>
      <timestamp>2020-10-03T16:38:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>odkazy, kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="745" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Příprava ethenu depolymerací polyethylenu}}
== Popis ==
[[w:Polyethylen|Polyethylen]] je plast vzniklý polymerací [[w:ethen|ethenu]]. Jeho depolymeraci lze provést tepelným rozkladem bez přístupu kyslíku (pyrolýzou).

== Postup ==
# Zkumavku naplníme asi ze třetiny malými kousky polyethylenu.
# Zkumavku připevníme ke stojanu ve vodorovné poloze a uzavřeme ji zátkou s otvorem, do kterého vložíme zahnutou skleněnou hadičku. Druhý konec hadičky vložíme do odměrného válce do poloviny naplněného bromovou vodou.
# Opatrně žíháme zkumavku v plameni kahanu. Dochází k vývoji plynu, který odbarvuje bromovou vodu (důkaz přítomnosti dvojné vazby).

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>p3ydek4ylkzsk6jtf60nq11am7o3cb2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Komplexní sloučeniny niklu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8360</id>
    <revision>
      <id>41025</id>
      <parentid>40344</parentid>
      <timestamp>2020-02-02T09:31:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>odkazy, kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="676" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Komplexní sloučeniny niklu}}
== Popis ==
Reakce [[w:nikl|nikelnatých kationtů]] s různě koncentrovanými roztoky [[w:amoniak|amoniaku]].

== Postup ==
# Do tří zkumavek nalijeme asi 3 ml roztoku nikelnaté soli.
# Zkumavka 1 je ponechána jako kontrolní, sledujeme světle zelené zbarvení.
# Do zkumavky 2 přidáme asi 3 kapky zředěného roztoku amoniaku a pozorujeme vznik modrozelené sraženiny.
# Do zkumavky 3 přidáme opět asi 3 kapky zředěného roztoku amoniaku a potom pomalu přikapáváme koncentrovaný roztok amoniaku. Pozorujeme rozpuštění sraženiny za vzniku modrofialového roztoku.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>i32p90m4kzkvoe5or4x6ldo5103vrgi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Důkaz vápenatých kationtů kyselinou šťavelovou</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8361</id>
    <revision>
      <id>41055</id>
      <parentid>40316</parentid>
      <timestamp>2020-02-21T08:21:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>odkazy, kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="530" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Důkaz vápenatých kationtů kyselinou šťavelovou}}
== Popis ==
[[w:Vápník|Vápenaté kationty]] reagují s [[w:kyselina šťavelová|kyselinou šťavelovou]].

== Postup ==
# Do dvou zkumavek nalijeme asi 2 ml kyseliny šťavelové.
# První zkumavku ponecháme jako kontrolu.
# Do druhé zkumavky přidáme pár kapek roztoku [[w:chlorid vápenatý|chloridu vápenatého]] a pozorujeme vzniklou bílou sraženinu [[w:šťavelan vápenatý|šťavelanu vápenatého]].

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>p9nulyc291fthvfiba761elt3cpwykr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Reakce stříbrného kationtu s halogenidy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8362</id>
    <revision>
      <id>40929</id>
      <parentid>40370</parentid>
      <timestamp>2019-12-22T19:39:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>úpravy, kat, obrázek</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="736" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Reakce stříbrného kationtu s halogenidy}}
== Popis ==
Reakce [[w:Stříbro|stříbrných kationtů]] s [[w:halogenidy|halogenidy]].

== Postup ==
# Do dvou zkumavek (1 a 2) nalijeme asi 2&amp;nbsp;ml roztoku [[w:chlorid sodný|chloridu sodného]], do dalších dvou (3 a 4) asi 2&amp;nbsp;ml roztoku [[w:bromid draselný|bromidu draselného]] a do posledních dvou (5 a 6) asi 2&amp;nbsp;ml roztoku [[w:jodid draselný|jodidu draselného]].
# Zkumavky 1, 3 a 5 ponecháme jako kontrolu.
# Do zkumavek 2, 4 a 6 přidáme několik kapek [[w:dusičnan stříbrný|dusičnanu stříbrného]] a pozorujeme vzniklé sraženiny.

[[Soubor:Silberhalogenide.jpg|střed|400px|Halogenidy stříbra]]

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>k7fvdpgcd97mjmgnsvuvc8tzd8ivl0y</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Reakce olovnatých kationtů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8363</id>
    <revision>
      <id>41244</id>
      <parentid>40680</parentid>
      <timestamp>2020-03-23T18:38:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="974" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Reakce olovnatých kationtů}}
== Popis ==
Reakce olovnatých kationtů s různými činidly.

== Postup ==
# Do sedmi zkumavek nalijeme asi 2 ml (1) zředěné kyseliny chlorovodíkové, (2) zředěný roztok amoniaku a roztoků (3) síranu sodného, (4) chromanu draselného, (5) sulfidu sodného, (6) siřičitanu sodného a (7) jodidu draselného.
# Každý roztok můžeme nalít do dvou zkumavek a druhou zkumavku ponechat jako kontrolu.
# Do zkumavek 1 - 7 přidáme několik kapek roztoku dusičnanu olovnatého a pozorujeme zbarvení vzniklých sraženin.
# Vzniklé sraženiny a jejich zbarvení je následující: 

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+
!#
!Produkt
!Barva
|-
|1
|PbCl&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;
|Bílá
|-
|2
|Pb(OH)&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;
|Bílá
|-
|3
|PbSO&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;
|Bílá
|-
|4
|PbCrO&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;
|Žlutá
|-
|5
|PbS
|Černá
|-
|6
|PbSO&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;
|Bílá
|-
|7
|PbI&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;
|Žlutá
|}

[[Kategorie:Chemické pokusy|Reakce olovnatých kationtů]]</text>
      <sha1>816ivditkv9twg9ce1zbf56o6klu1ll</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Zlatý déšť</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8364</id>
    <revision>
      <id>43551</id>
      <parentid>41004</parentid>
      <timestamp>2021-04-14T17:08:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>HTML entity -&gt; Unicode znaky</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="806" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Zlatý déšť}}
== Popis ==
V roztoku vzniknou zlaté krystalky [[w:jodid olovnatý|jodidu olovnatého]] tvořící zlatý déšť.
:Pb(NO&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;)&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; + 2 KI → PbI&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; + 2 KNO&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;

== Postup ==
# V kádince rozpustíme asi 0,3 g [[w:dusičnan olovnatý|dusičnanu olovnatého]] ve 100 ml vody.
# V druhé kádince rozpustíme asi 0,3 g [[w:jodid draselný|jodidu draselného]] ve 100 ml vody.
# Oba roztoky zahřejeme k varu. Zahřívání potrvá asi 10 min.
# Horké roztoky slijeme do baňky a necháme volně chladnout, nebo chladíme pod proudem studené vody nebo vhozením asi 6 kostek ledu.
# Při chladnutí pozorujeme vznik žlutých krystalků.
[[Soubor:Iodide lead(II).jpg|náhled|střed|Jodid olovnatý]]

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>8bnz27jx8t2ira3w5s8l3y9vtbfhfuw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Lávová lampa</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8365</id>
    <revision>
      <id>40899</id>
      <parentid>40349</parentid>
      <timestamp>2019-12-08T18:16:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>kat, linky</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="820" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Lávová lampa}}
== Popis ==
Tvorba barevných bublin a jejich pohyb v roztoku vlivem uvolňování [[w:oxid uhličitý|oxidu uhličitého]].

== Postup ==
# Do kádinky (Erlenmeyerovy baňky, odměrného válce, sklenice či kelímku) nasypeme 2-3 lžičky [[w:jedlá soda|jedlé sody]] (je nutné pokrytí dna sklenice).
# Do nádoby se sodou nalijeme olej – přibližně do 2/3 objemu nádoby.
# Do jiné kádinky (či kelímku) nalijeme [[w:ocet|ocet]] (množství odpovídající přibližně 1/3 objemu nádoby se sodou a olejem).
# K octu přidáme špetku potravinářského barviva a zamícháme např. tyčinkou.
# Obarvený ocet postupně přidáváme k oleji v první nádobě.
# Za pár okamžiků se začnou v nádobě pohybovat barevné bublinky.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>oebfi70lvjdtgayo9zq70rxnwq4786e</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Amoniaková fontána</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8366</id>
    <revision>
      <id>40966</id>
      <parentid>40285</parentid>
      <timestamp>2020-01-08T19:39:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>kat, odkazy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="829" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Amoniaková fontána}}
== Popis ==
Efektní pokus dokumentující dobrou rozpustnost [[w:amoniak|amoniaku]] ve [[w:voda|vodě]].

== Postup ==
# Vanu nebo velkou kádinku naplníme do 2/3 vodou a přidáme pár kapek roztoku [[w:fenolftalein|fenolftaleinu]] (indikátoru).
# Do baňky s kulatým dnem nalijeme 2&amp;nbsp;ml koncentrovaného amoniaku. Opatrně zahříváme baňku nad plamenem kahanu, až se naplní plynným amoniakem.
# Baňku uzavřeme zátkou s trubicí, která je zúžená na konci vedoucím do baňky. Hrdlo baňky uchytíme do držáku.
# Druhý konec trubičky ponoříme do vany s vodou. Dochází k rozpouštění amoniaku ve vodě a k nasávání vody do baňky. Roztok v baňce se přítomností fenolftaleinu barví fialově (amoniak je zásada).

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>e5bh172b6alsiphc0plsqsp39zg2gyq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Modrá baňka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8367</id>
    <revision>
      <id>41019</id>
      <parentid>40351</parentid>
      <timestamp>2020-01-29T18:09:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>odkazy, kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="670" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Modrá baňka}}
== Popis ==
Efektní pokus vhodný pro demonstraci kinetiky chemických reakcí. Barva roztoku v baňce se mění z bezbarvé na modrou při zatřepání, časem modrá barva vymizí.

== Postup ==
# Rozpustíme 5 g [[w:hydroxid sodný|NaOH]] v 500 ml vody.
# Ve vzniklém roztoku rozpustíme 5 g [[w:glukosa|glukosy]] a přidáme několik kapek roztoku [[w:methylenová modř|methylenové modři]].
# Baňku zazátkujeme, dobře promícháme a necháme v klidu stát. Po chvíli pozorujeme odbarvení modrého roztoku. Po protřepání se zbarví opět modře. Experiment lze vícekrát opakovat.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>8m87tlqrauckq5vmmi714ilw67ck86k</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Dehydratace kyselinou sírovou</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8368</id>
    <revision>
      <id>41052</id>
      <parentid>40296</parentid>
      <timestamp>2020-02-16T11:22:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>odkazy, kat, obrázek</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="965" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Dehydratace kyselinou sírovou}}
== Popis ==
Koncentrovaná [[w:kyselina sírová|kyselina sírová]] má silné dehydratační vlastnosti. Je schopná odnímat vodu hydrátům (např. [[w:Síran měďnatý|modrá skalice]]) a dokonce uhelnatět organické látky (např. sacharosu či celulosu).

== Postup ==
# Rozetřeme malé množství (asi jednu malou lžičku) modré skalice v třecí misce a přesypeme do porcelánové misky. Přikapeme pár kapek koncentrované kyseliny sírové. Během asi 2 minut pozorujeme barevný přechod z modré na bílou.
# Stejným způsobem provedeme pokus s cukrem. Pozorujeme černání cukru.
# Do porcelánové misky umístíme ústřižek filtračního papíru a přikápneme pár kapek koncentrované kyseliny sírové. Pozorujeme zčernání papíru.

[[Soubor:Dehydration of sugar by sulfuric acid.png|600px|náhled|střed|Dehyratace cukru kyselinou sírovou]]

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>ngp4uj6w8vrrjjp0npehk72mdkmmqaa</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Hrnečku vař</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8369</id>
    <revision>
      <id>41259</id>
      <parentid>41258</parentid>
      <timestamp>2020-03-26T04:25:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>odkazy, rovnice</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="767" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Hrnečku vař}}
== Popis ==
[[w:Manganistan draselný|Manganistan draselný]] reaguje s [[w:peroxid vodíku|peroxidem vodíku]] za vzniku [[w:kyslík|kyslíku]]. Vzniklý plynný kyslík tvoří se saponátem pěnu.
:2 KMnO&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt; + 3 H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; → 2 MnO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; + 2 KOH + 3 O&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; + 2 H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O

== Postup ==
# Na podložní tác dáme odměrnou baňku.
# V odměrné baňce smícháme 75 ml peroxidu vodíku a 25 ml saponátu. Snažíme se míchat pozvolna, aby nevznikla pěna už v této fázi.
# Odměříme 10 ml roztoku manganistanu draselného a nalijeme ho do odměrné baňky.
# Pozorujeme velmi rychlou reakci, kdy vzniká velké množství pěny.

[[Kategorie:Chemické pokusy|Hrnečku vař]]</text>
      <sha1>k68v9oq5z629np3jthzgeovedjmstyl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Různé barvy manganu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8370</id>
    <revision>
      <id>41239</id>
      <parentid>40377</parentid>
      <timestamp>2020-03-22T17:20:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>odkazy, kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="733" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Různé barvy manganu}}
== Popis ==
Různé oxidační stavy [[w:mangan|manganu]] jsou charakteristické svým zbarvením.

== Postup ==
# Zkumavky naplníme asi do 1/3 roztokem [[w:manganistan draselný|manganistanu draselného]].
# Do první zkumavky přidáme asi 1 ml roztoku [[w:hydroxid sodný|hydroxidu sodného]] a 1 ml roztoku [[w:thiosíran sodný|thiosíranu sodného]]. Do druhé zkumavky přidáme pouze 1 ml thiosíranu sodného. Do třetí zkumavky přidáme asi 1 ml roztoku [[w:kyselina sírová|kyseliny sírové]] a 1 ml thiosíranu sodného. Poslední zkumavku ponecháme jako referenci.
# Sledujeme změnu zabarvení roztoků v závislosti na [[w:pH|pH]].

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>q3xu7zbewlcwrzjhs5y8jn3qzpv147z</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Manganistanový chameleon</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8371</id>
    <revision>
      <id>40934</id>
      <parentid>40350</parentid>
      <timestamp>2019-12-24T14:19:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>odkazy, kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="758" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Manganistanový chameleon}}
== Popis ==
Pěkný barevný pokus, který představuje zabarvení různých oxidačních stupňů [[w:mangan|manganu]].

== Postup ==
# Do kádinky nalijeme asi 500 ml vody. Ve vodě postupně rozpustíme 6 g [[w:hydroxid sodný|hydroxidu sodného]] a 9 g [[w:glukóza|glukózy]] (případně [[w:sacharosa|sacharosy]]).
# Ve druhé kádince připravíme malé množství roztoku [[w:manganistan draselný|manganistanu draselného]]. Použijeme tolik manganistanu, kolik se vleze asi na špičku lžičky či na malou špachtli a toto množství rozpustíme v asi 20 ml vody.
# Důkladně mícháme reakční směs v první kádince a přidáme do ní roztok manganistanu.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>kpxdpio2t78jkhnf1g0jvumec01mlpd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Chemikova zahrádka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8372</id>
    <revision>
      <id>41021</id>
      <parentid>40292</parentid>
      <timestamp>2020-01-30T14:10:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>odkazy, kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="656" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Chemikova zahrádka}}
== Popis ==
Po přidání barevných solí kovů do roztoku [[w:vodní sklo|vodního skla]] dojde v řádu minut až hodin k růstu vláken připomínajících rostliny.

== Postup ==
# Pomocí [[w:Odměrný válec|odměrného válce]] připravíme v [[w:kádinka|kádince]] roztok vodního skla (v poměru vodní sklo:voda 1:2 až 1:4).
# Na dno kádinky s roztokem vodního skla umístíme pomocí kopistky či špachtle krystalky solí kovů tak, aby se vzájemně nedotýkaly.
# Kádinku zakryjeme hodinovým sklem. Po chvíli se objeví rostoucí krystaly různých barev.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>9zfg5dqby8xf0096ci2axe2hawwyh92</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Samozápalná směs (glycerol + manganistan draselný)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8373</id>
    <revision>
      <id>41234</id>
      <parentid>41233</parentid>
      <timestamp>2020-03-21T11:40:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>odkazy, video, rovnice</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1138" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Samozápalná směs (glycerol + manganistan draselný)}}
== Popis ==
[[w:Glycerol|Glycerol]] je spontánně oxidován [[w:manganistanem draselným|manganistanem draselným]]. Dochází k samozapálení a hoření směsi.

:14 KMnO&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;(s) + 4 C&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;5&lt;/sub&gt;(OH)&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;(l) → 7 K&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;CO&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;(s) + 7 Mn&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;(s) + 5 CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;(g) + 16 H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O(g)

== Postup ==
# Ve třecí misce rozetřeme asi dvě lžičky manganistanu draselného.
# Rozetřený manganistan nasypeme do porcelánové nebo kovové misky a uděláme v něm důlek. Misku umístíme na nehořlavou podložku (např. misku s pískem) do digestoře nebo dobře větrané místnosti.
# Do důlku kápneme několik kapek glycerolu. Asi po 30 s od přidání glycerolu pozorujeme doutnání směsi a poté její samovolné zapálení. Fialová barva plamene je charakteristická pro draselný ion obsažený v manganistanu draselném.

[[File:Chemical volcano.ogg|thumb|center|Samozápalná směs]]

[[Kategorie:Chemické pokusy|Samozápalná směs (glycerol + manganistan draselný)]]</text>
      <sha1>8i55v33xi058wnflcst5topnfcyksn6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Barvení plamene kationty kovů 1. a 2. skupiny</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8374</id>
    <revision>
      <id>41107</id>
      <parentid>40286</parentid>
      <timestamp>2020-03-04T16:53:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>odkazy, kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="447" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Barvení plamene kationty kovů 1. a 2. skupiny}}
== Popis ==
Pokud plamenem zahříváme prvky 1. a 2. skupiny, dochází ke [[w:Plamenové zkoušky|specifickému zbarvení plamene]].

== Postup ==
# Do porcelánových misek nalijeme 5 - 10 ml [[w:ethanol|ethanolu]] a zapálíme.
# Do misek nasypeme půl velké lžičky jednotlivých solí.
# Pozorujeme zbarvení jednotlivých plamenů.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>t301cvqijriz2l7ik8v14owj2168ycs</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Barvení plamene sodným kationtem</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8375</id>
    <revision>
      <id>44797</id>
      <parentid>41108</parentid>
      <timestamp>2021-12-05T13:17:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>řazení v kategorii</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="724" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Barvení plamene sodným kationtem}}
== Popis ==
[[w:Sodík|Sodík]] obsažený v kuchyňské soli intenzivně zahříváme plamenem. Plamen je tak sodíkem zbarven do intenzivně žluté barvy.

== Postup ==
# Do talíře vložíme dvě lžíce.
# Na jednu lžíci nalijeme [[w:ethanol|ethanol]], na druhou nasypeme kuchyňskou sůl a uprostřed uděláme důlek. Do důlku nalijeme ethanol.
# Do talíře nalijeme opatrně vodu tak, aby se nesmísila s ethanolem. Činíme tak z důvodu bezpečnosti.
# Zapálíme líh na lžicích a sledujeme barvu plamene. Ethanol hoří modře, kuchyňská sůl (sodík) barví plamen žlutě.

[[Kategorie:Chemické pokusy|Barvení plamene sodným kationtem]]</text>
      <sha1>a1obfljqlv429cig9qoyse7as1hs0fv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Hasicí přístroj</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8376</id>
    <revision>
      <id>40992</id>
      <parentid>40332</parentid>
      <timestamp>2020-01-17T16:03:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>kat, odkazy, obrázek</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1225" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Hasicí přístroj}}
== Popis ==
[[w:Kyselina chlorovodíková|Kyselina chlorovodíková]] reaguje s [[w:hydrogenuhličitan sodný|hydrogenuhličitanem sodným]] za vzniku [[w:oxid uhličitý|oxidu uhličitého]]. Tento vzniklý plyn spolu se saponátem vytváří pěnu, která stříká z odsávací baňky.

== Postup ==
[[Soubor:Saugflasche.jpg|náhled|vpravo|Odsávací baňka]]
# Připravíme si do digestoře velkou nádobu a budeme pracovat v její blízkosti.
# Do odsávací baňky napustíme přibližně 80 ml vody (1/3 baňky).
# Do vody přidáme jedlou sodu tak, aby vznikl nasycený roztok. Na 80 ml vody je zapotřebí 8 g jedlé sody, což je asi šest lžiček.
# Do roztoku jedlé sody přidáme 1 ml saponátu.
# Do zkumavky nalijeme koncentrovanou kyselinu chlorovodíkovou a zkumavku vložíme do baňky. Zkumavku opřeme o stěnu baňky a dáme pozor, aby ústí zkumavky bylo nad hladinou roztoku jedlé sody.
# Odsávací baňku uzavřeme gumovou zátkou.
# V těsné blízkosti velké nádoby namíříme boční vývod do nádoby a baňku přetočíme dnem vzhůru.
# Pozorujeme rychlý vznik pěny a její stříkání z bočního vývodu.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>iqxrdv0wubyccegmfgq6om7fzd0zdkw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Syntéza nylonu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8377</id>
    <revision>
      <id>40981</id>
      <parentid>40383</parentid>
      <timestamp>2020-01-15T07:35:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>kat, odkazy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="852" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Syntéza nylonu}}
== Popis ==
Efektní demonstrace [[w:Polymerizace|polymerizační reakce]]. Při reakci vzniká [[w:Polyamidová vlákna|polyamidové vlákno]] (Nylon 66), které lze vytahovat z reakční směsi.

== Postup ==
# Do kádinky nalijeme asi 30 ml roztoku adipoylchloridu v [[w:hexan|hexanu]].
# Po stěně kádinky opatrně nalijeme (pomocí tyčinky) asi 30 ml roztoku [[w:Diaminohexan|hexan-1,6-diaminu]] ve vodě, který klesne pod hexanovou vrstvu. Na rozhraní obou vrstev vznikne jemný film - polymer.
# Vzniklý polymerní film uchopíme pinzetou, vytáhneme nad hladinu a namotáváme na skleněnou tyčinku.
# Získané vlákno promyjeme nejdříve v ethanolu, poté acetonu a na závěr několik minut pod tekoucí vodou, poté jej můžeme uchopit nechráněnou rukou.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>40ec1yltlrurfkx2u4dz0o4fld80f7u</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Gumový medvídek v chlorečnanu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8378</id>
    <revision>
      <id>41229</id>
      <parentid>41226</parentid>
      <timestamp>2020-03-20T14:32:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>odkaz, formulace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="806" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Gumový medvídek v chlorečnanu}}
== Popis ==
Gumový medvídek vhozený do roztaveného [[w:chlorečnan draselný|chlorečnanu draselného]] zažívá opravdové peklo.

== Postup ==
# Zkumavku upevníme lehce šikmo ke stojanu pomocí držáku a svorky tak, aby její hrdlo nemířilo na žádné osoby.
# Do zkumavky nasypeme chlorečnan draselný (asi 1-2 cm).
# Zkumavku zahříváme kahanem, dokud nedojde k jeho roztavení (trvá asi 5 minut). Poté vypneme kahan a pod zkumavku umístíme misku s pískem.
# Pomocí kleští vhodíme do taveniny ve zkumavce gumového medvídka. Pozorujeme prudce probíhající reakci. Fialové zbarvení plamene je dáno přítomností draslíku v chlorečnanu draselném.

[[Kategorie:Chemické pokusy|Gumový medvídek v chlorečnanu]]</text>
      <sha1>5p7uiq7qrxall017doqyjcztsjezmsv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Blesky ve zkumavce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8379</id>
    <revision>
      <id>41109</id>
      <parentid>40289</parentid>
      <timestamp>2020-03-04T16:56:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>odkazy, kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="686" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Blesky ve zkumavce}}
== Popis ==
V tomto efektním pokusu dochází k tvorbě blesků ve zkumavce. Záblesky jsou doprovázené zvukovými efekty.

== Postup ==
# Zkumavku upevníme ke stojanu pomocí držáku a svorky.
# Do zkumavky nalijeme asi 2 ml koncentrované [[w:kyselina sírová|kyseliny sírové]].
# Kyselinu opatrně převrstvíme vrstvou [[w:ethanol|ethanolu]] (asi 2 ml).
# Do zkumavky lžičkou vhodíme pár krystalků [[w:manganistan draselný|manganistanu draselného]]. Asi po 2 minutách můžeme pozorovat praskání a jiskření na rozhraní kapalin. Dolní fáze (kyselina sírová) se zbarvuje do černa.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>prno65kz9rq9589lnxu2bvjjae4qiym</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Nehořlavý kapesník</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8380</id>
    <revision>
      <id>41110</id>
      <parentid>40353</parentid>
      <timestamp>2020-03-04T16:58:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>odkazy, kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="583" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Nehořlavý kapesník}}
== Popis ==
Okolí kapesníku, který je namočený v 50% ethanolu, hoří, ale kapesník sám neshoří.

== Postup ==
# V kádince smícháme 100 ml [[w:vody|vody]] se 100 ml [[w:ethanol|ethanolu]].
# Připravíme si větší nádobu s vodou kam v případě potřeby vložíme hořící kapesník.
# Kapesník namočíme a přebytečnou kapalinu vymačkáme.
# Kapesník uchopíme do kleští a kapesník zapálíme.
# Pozorujeme plamen. Jakmile oheň uhasne, prohlédneme si neporušený kapesník.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>cs8zotjyia9ku9jd4dvbl3t3fafj92k</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Duha z rajčatové šťávy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8381</id>
    <revision>
      <id>41480</id>
      <parentid>40304</parentid>
      <timestamp>2020-04-27T15:58:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>kat, odkazy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="442" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Duha z rajčatové šťávy}}
== Popis ==
[[w:Karotenoidy|Karotenoid]] obsažený v rajčatové šťávě je adován [[w:brom|bromem]] a tím mění svou barvu přes modrou na žlutou.

== Postup ==
# Do poloviny zkumavky nalijeme rajčatovou šťávu.
# Kapátkem přidáváme bromovou vodu.
# Pozorujeme měnící se zbarvení, které je odspoda: červená, modrá, zelená, žlutá.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>geofxc6sn6zpdztnccvfku9lbkl6mj5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Leptání skla</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8382</id>
    <revision>
      <id>41240</id>
      <parentid>40348</parentid>
      <timestamp>2020-03-22T17:24:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>odkazy, rovnice, kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="677" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Leptání skla}}
== Popis ==
[[w:Kyselina fluorovodíková|Kyselina fluorovodíková]] reaguje se [[w:sklo|sklem]] podle rovnice:

:SiO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; (s) + 6 HF (aq) → H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;[SiF&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;] (aq) + 2 H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O (l)

== Postup ==
# Na sklo nakapeme souvislou vrstvu vosku.
# Do vosku vyryjeme obrazec až na sklo.
# Do plastové nádoby v digestoři dáme dvě velké lžičky [[w:fluorid vápenatý|fluoridu vápenatého]] a přilijeme 10 ml koncentrované [[w:kyselina sírová|kyseliny sírové]].
# Plastovou nádobu zakryjeme povoskovanou částí sklíčka dovnitř.
# Necháme leptat alespoň 30 minut.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>97jysy7cwf87nxbzu6l286zxsst4s13</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Kouzelné písmo (CoCl2 . 6 H2O)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8383</id>
    <revision>
      <id>41241</id>
      <parentid>41238</parentid>
      <timestamp>2020-03-22T17:32:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>obrázky, odkazy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="913" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Kouzelné písmo (CoCl2 . 6 H2O)}}
== Popis ==
Vzkaz napsaný roztokem [[w:chlorid kobaltnatý|chloridu kobaltnatého]] je na filtračním papíře slabě růžový. Po zahřátí nad plamenem je vzkaz čitelný, modrý. Důvodem je rozdílná barva bezvodého a hydratovaného chloridu kobaltnatého.

&lt;gallery&gt;
Cobaltous chloride anhydrous.jpg|Bezvodý chlorid kobaltnatý
Cobaltous chloride.jpg|Hexahydrát chloridu kobaltnatého
&lt;/gallery&gt;

== Postup ==
# Na filtrační papír napíšeme vzkaz roztokem chloridu kobaltnatého.
# Necháme zaschnout. Na filtračním papíře je vzkaz téměř neviditelný, je slabě růžový.
# Dáme filtrační papír zahřát nad plamen.
# Pozorujeme modrý vzkaz na papíře.
# Po několika minutách či po dýchnutí na papír, vzkaz zmizí (opět světlé růžové zbarvení).

[[Kategorie:Chemické pokusy|Kouzelné písmo (CoCl2 . 6 H2O)]]</text>
      <sha1>7sr95gqa2q7pm4w026001nqg7l3bumn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Vytěsňování mědi železem</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8384</id>
    <revision>
      <id>44359</id>
      <parentid>44357</parentid>
      <timestamp>2021-08-12T17:48:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>185.199.87.254</ip>
      </contributor>
      <comment>/* Popis */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1035" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Vytěsňování mědi železem}}
== Popis ==
[[w:železo|Železo]] je neušlechtilý kov (nachází se v [[w:Beketovova řada kovů|Beketovově řadě]] nalevo) a má nižší redoxní potenciál, díky tomu je schopné vytěsňovat měďnaté kationty z roztoků jejich solí. Měďnaté ionty se redukují na kovovou [[w:měd|měď]]. Naopak pevné železo se oxiduje a přechází do roztoku ve formě železitých iontů, při této reakci se roztok zabarvuje do zelena, podle vznikajícího síranu železnatého (zelená skalice).

== Postup ==
# Připravíme 100 ml 5% [[w:Síran měďnatý|modré skalice]] do 250 ml kádinky. 
# Do připraveného roztoku vložíme očištěný železný hřebík.
# Kádinku s roztokem zahříváme na vařiči po dobu asi 15 minut. 
# Hřebík vyjmeme z kádinky a pozorujeme vyloučenou vrstvu mědi a mírnou změnu barvy roztoku na zelenou, způsobenou vylučováním železnatých iontů do roztoku.

[[Kategorie:Chemické pokusy|Vytěsňování mědi železem]]</text>
      <sha1>llx9mergfl62ct2x8akuebu7jd1hhly</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Beketovova řada kovů - Mg a Zn</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8385</id>
    <revision>
      <id>40945</id>
      <parentid>40943</parentid>
      <timestamp>2019-12-29T22:00:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>odkazy, kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="474" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Becketova řada kovů - Mg a Zn}}
== Popis ==
Ve dvou zkumavkách pozorujeme [[w:Beketovova řada kovů|rozdílnou reaktivitu]] [[w:hořčík|hořčíku]] a [[w:zinek|zinku]].

== Postup ==
# Do dvou zkumavek nalijeme 10% [[w:kyselina chlorovodíková|kyselinu chlorovodíkovou]].
# Do jedné zkumavky vhodíme kousek zinku a do druhé kousek hořčíku.
# Pozorujeme různou rychlost vyvíjení [[w:vodík|vodíku]].

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>sv9yjbhy7v3st47vvf1vh99ctke0194</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny českobudějovické diecéze/Seznam zemřelých řeholních kněží, působících v českobudějovické diecézi</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8386</id>
    <revision>
      <id>45801</id>
      <parentid>41329</parentid>
      <timestamp>2022-05-26T22:23:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Vianney nove</username>
        <id>6592</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="25673" xml:space="preserve">Jedná se o [[w:Římskokatolická církev|římskokatolické]] [[w:kněz|kněze]], příslušné k různým řeholím, které kdy působili na území českobudějovické diecéze od jejího založení až po dnešní dobu. Jedná se o nekompletní seznam, členěný podle jednotlivých řádů a v jejich rámci podle dat úmrtí jednotlivých členů. V novější době jsou do soupisu kroměš kněží a biskupů zahrnuti také jáhni.

== Augustiniáni ==
=== Augustiniáni bosí ===
{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!jméno a příjmení kněze
!datum úmrtí
!jiné údaje
|-
|Prokop od Proměnění Páně Procházka, OAD 
|{{dts|21|08|1799}}
|Člen konventu ve Lnářích, lnářský farář. 
|-
|Benedikt od sv. Jana Gürtler, OAD
|{{dts|27|03|1823}}
|Kněz, převor lnářského konventu. 
|-
|Augustin od Nejsvětější Trojice Wöber, OAD
|{{dts|26|05|1850}}
|Kněz, převor lnářského konventu. 
|-
|Benedikt od sv. Zuzany Holý, OAD
|{{dts|01|04|1856}}
|Kněz, převor lnářského konventu.
|-
|Matěj od sv. Václava Jana, OAD
|{{dts|26|07|1857}}
|Kněz, převor lnářského konventu.
|-
|Petr Matěj Tříska, OAD
|{{dts|26|11|1862}}
|Kněz, novicmistr ve Lnářích. Konventní kronikář. 
|-
|Augustin Straboch, OAD
|{{dts|05|02|1883}}
|Výpomocný duchovní v Horažďovicích. 
|-
|Bernard od sv. Konstancie Kunstar, OAD
|{{dts|11|05|1900}}
|Provinciál, v l. 1857-1894 farář ve Lnářích. 
|-
|Alois od sv. Benedikta Majer, OAD
|{{dts|27|12|1932}}
|Farář ve Lnářích.  
|-
|Fulgenc od Nejsvětějšího Srdce Páně Novotný, OAD
|{{dts|03|03|1941}}
|Farář ve Lnářích, biskupský notář.
|-
|Jan od sv. Aloisia Procházka, OAD
|{{dts|27|09|1949}}
|V letech 1937-1942 farář ve Lnářích. 
|-
|Václav od Nejsvětější Svátosti Karel Vystrčil, OAD
|{{dts|25|11|1981}}
|Někdejší farář ve Lnářích, později v Kasejovicích.  
|}

=== Augustiniáni obutí ===
{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!jméno a příjmení kněze
!datum úmrtí
!jiné údaje
|-
|Christian Scheib, OSA
|{{dts|30|12|1796}}
|Kněz, člen konventu v Domažlicích. Pedagog.  
|-
|Arnošt Papstmann, OSA
|{{dts|31|05|1832}}
|Kněz, převor domažlického konventu. 
|-
|[[w:Vojtěch Karel Kramer|Vojtěch Karel Kramer]], OSA
|{{dts|24|05|1878}}
|Kněz, převor domažlického konventu. Dobrodinec chudiny.  
|-
|Benignus Josef Kacerovský, OSA
|{{dts|20|07|1904}}
|Kněz, někdejší převor domažlického konventu.
|-
|[[w:Alfons Bébar|Alfons Bohumil Bébar]], OSA
|{{dts|26|02|1940}}
|Kněz, převor domažlického konventu.
|-
|[[w:Václav Josef Holas|Václav Josef Holas]], OSA
|{{dts|16|07|1982}}
|Kněz, v letech 1949-1950 převor domažlického konventu.
|-
|Václav Čeněk Sedláček, OSA
|{{dts|16|07|1999}}
|Kněz, v letech 1945-1949 převor domažlického konventu.
|-
|[[w:Augustin Emil Dorničák|Augustin Emil Dorničák]], OSA
|{{dts|08|08|2008}}
|Kněz, v letech 1990-1998 převor domažlického konventu.
|}

== Benediktini ==
=== Emauzští benediktini ===
{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!jméno a příjmení kněze
!datum úmrtí
!jiné údaje
|-
|[[w:Emanuel František Hrdlička|Emanuel František Hrdlička]], OSB
|{{dts|06|02|1882}}
|Kněz. Někdejší prefekt gymnázia v Klatovech. Později emauzský převor-administrátor. 
|-
|[[w:František Xaver Částka|František Xaver Částka]], OSB
|{{dts|26|03|1885}}
|Kněz. Někdejší profesor gymnázia v Klatovech. Později emauzský opat.
|-
|[[w:Karel Method Klement|Method K. Klement]], OSB
|{{dts|07|11|1979}}
|Kněz. Někdejší spirituál českobudějovického semináře.  
|-
|Basil Bedřich Lang, OSB
|{{dts|02|04|1983}}
|Někdejší výpomocný duchovní v Kovářově.  
|}

== Cisterciáci ==
=== Vyšebrodští cisterciáci ===
{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!jméno a příjmení kněze
!datum úmrtí
!jiné údaje
|-
|Theobald Delphine, O.Cist.
|{{dts|09|05|1789}}
|Farář městské farnosti ve Vyšším Brodě.
|-
|Kandidus Vojtěch Jan Říb, O.Cist.
|{{dts|22|10|1803}}
|Administrátor ve Strýčicích.
|-
|[[w:Xaver Antonín Falk|Xaver Antonín Falk]], O.Cist.
|{{dts|20|06|1804}}
|Kněz, profesor teologie. 
|-
|Wenceslaus Feigl de Streittenfeld, O.Cist.
|{{dts|14|12|1805}}
|Farář v Boršově nad Vltavou.   
|-
|Benedikt Petr, O.Cist.
|{{dts|09|12|1806}}
|Farář ve Strýčicích. 
|-
|Dominik Jan Hoffmann, O.Cist.
|{{dts|07|05|1807}}
|Kněz, profesor domácího teologického studia.
|-
|Bernard Hromádka, O.Cist.
|{{dts|22|12|1809}}
|Kurát vojenské posádky v Jindřichově Hradci.
|-
|Nikolaus Freyer, O.Cist.
|{{dts|15|12|1816}}
|Kněz, sakristán a domácí katecheta ve vyšebrodském klášteře. 
|-
|Nikodém Reithmayer, O.Cist.
|{{dts|21|08|1819}}
|Farář v Boršově nad Vltavou. 
|-
|[[w:Isidor Teutschmann|Isidor Teutschmann]], O.Cist.
|{{dts|24|03|1827}}
|Opat. 
|-
|Alexander Midlil, O.Cist.
|{{dts|08|08|1827}}
|Kaplan v Dolním Dvořišti. 
|-
|Zachariáš Preitschopf, O.Cist.
|{{dts|02|02|1831}}
|Emeritní převor vyšebrodského kláštera.  
|-
|Malachiáš Lausegger, O.Cist.
|{{dts|02|12|1834}}
|Lokalista v Přední Výtoni. 
|-
|František Xaver Maxmilián Millauer, O.Cist.
|{{dts|14|06|1840}}
|Kurát českobudějovické vojenské posádky. 
|-
|Willibald Swoboda, O.Cist.
|{{dts|03|05|1841}}
|Farář ve Střížově. 
|-
|Arnošt Schiller, O.Cist.
|{{dts|08|08|1848}}
|Farář městské farnosti ve Vyšším Brodě.
|-
|Isidor Dittrich, O.Cist.
|{{dts|03|03|1852}}
|Kněz vyšebrodského opatství.
|-
|Augustin Seiler, O.Cist.
|{{dts|04|12|1852}}
|Farář v Boršově nad Vltavou.  
|-
|Dionýsius Višnovský, O.Cist.
|{{dts|12|02|1853}}
|Farář v Rychnově u Nových Hradů.
|-
|Yvo Pascher, O.Cist.
|{{dts|09|12|1854}}
|Farář v Rožmberku nad Vltavou.
|-
|ThDr. Emmanuel Davídek, O.Cist.
|{{dts|19|01|1856}}
|Kněz, profesor teologie v kněžském semináři v Českých Budějovicích. 
|-
|[[w:Valentin Schopper|Valentin Schopper]], O.Cist.
|{{dts|05|08|1857}}
|Opat.
|-
|Ferdinand Anthofner, O.Cist.
|{{dts|22|05|1859}}
|Kněz, prefekt českobudějovického gymnázia.  
|-
|Karel Blažek, O.Cist.
|{{dts|16|12|1862}}
|Farář ve Střížově.  
|-
|Mořic Čakerl, O.Cist.
|{{dts|12|02|1863}}
|Farář v Přídolí. 
|-
|Jordán Hašek, O.Cist.
|{{dts|27|12|1871}}
|Kaplan v Boršově nad Vltavou. 
|-
|Arnošt Schönauer, O.Cist.
|{{dts|07|03|1872}}
|Kněz, správce řádového statku v Komařicích. 
|-
|Michaël Holba, O.Cist.
|{{dts|23|01|1873}}
|Emeritní farář. Biskupský notář. 
|-
|Vincenc Nader, O.Cist.
|{{dts|18|07|1877}}
|Katecheta na německém gymnáziu v Českých Budějovicích.
|-
|Hugo Polák, O.Cist.
|{{dts|02|01|1880}}
|Podpřevor. 
|-
|Norbert Littmann, O.Cist.
|{{dts|26|06|1885}}
|Administrátor v Dolním Dvořišti. 
|-
|Robert Haller, O.Cist.
|{{dts|22|12|1885}}
|Kněz. Hospodářský správce vyšebrodského opatství. 
|-
|Eberhard Wagner, O.Cist.
|{{dts|05|11|1887}}
|Administrátor v Rožmberku nad Vltavou. Osobní děkan. 
|-
|Julius Kroner, O.Cist.
|{{dts|23|02|1893}}
|Administrátor v Horním Dvořišti.
|-
|Odilo Stocklöw, O.Cist.
|{{dts|17|01|1896}}
|Kněz vyšebrodského opatství. 
|-
|Norbert Josef Irsigler, O.Cist.
|{{dts|19|01|1896}}
|Farář v Rychnově u Nových Hradů. 
|-
|Zeno Hoyer, O.Cist.
|{{dts|20|06|1897}}
|Farář v Rožmitále na Šumavě.  
|-
|Gustav Kern, O.Cist.
|{{dts|31|10|1897}}
|Interkalární administrátor v Rožmitále na Šumavě. 
|-
|[[w:Placidus Blahusch|Placidus Blahusch]], O.Cist.
|{{dts|25|11|1899}}
|Převor. 
|-
|Justin Bauer, O.Cist.
|{{dts|14|01|1900}}
|Kooperátor městské farnosti ve Vyšším Brodě. 
|-
|[[w:Rafael Michael Pavel|Rafael Michael Pavel]], O.Cist.
|{{dts|14|02|1900}}
|Převor. Historik a klášterní knihovník. 
|-
|Konrad Antonín Krepper, O.Cist.
|{{dts|01|09|1901}}
|Kněz. Ekonom opatství.  
|-
|Paulin Ant. Mörtl, O.Cist.
|{{dts|09|12|1901}}
|Kněz. Katecheta německého gymnázia v Českých Budějovicích. 
|-
|[[w:Leopold Wackarž|Leopold Wackarž]], O.Cist.
|{{dts|13|12|1901}}
|Opat.
|-
|Dominik Eduard Peuker, O.Cist.
|{{dts|06|02|1904}}
|Administrátor městské farnosti ve Vyšším Brodě.
|-
|Maximilian Schinko, O.Cist.
|{{dts|07|06|1908}}
|Kněz. Penzionovaný katecheta ve Vimperku. 
|-
|Benedikt Michl, O.Cist.
|{{dts|13|10|1908}}
|Farář v Boršově nad Vltavou. 
|-
|Godfried Josef Sukdol, O.Cist.
|{{dts|05|09|1911}}
|Administrátor ve Střížově, okrskový vikář. 
|-
|Dionýsius Schneider, O.Cist.
|{{dts|02|09|1914}}
|Administrátor v Přídolí.  
|-
|Jindřich Kümmel, O.Cist.
|{{dts|15|08|1915}}
|Lokalista na Dobré Vodě u Nových Hradů. 
|-
|Theodor Jan Pecho, O.Cist.
|{{dts|07|07|1916}}
|Kněz. Infirmář ve vyšebrodském klášteře. 
|-
|Alois Brunner, O.Cist.
|{{dts|12|02|1917}}
|Kněz. Novicmistr ve vyšebrodském klášteře. 
|-
|Yvo Pihale, O.Cist.
|{{dts|23|12|1919}}
|Kněz. 
|-
|Jan Nep. Neubauer, O.Cist.
|{{dts|28|06|1920}}
|Emeritní administrátor v Rychnově u Nových Hradů. 
|-
|Otto Ondřej Kohout, O.Cist.
|{{dts|30|11|1920}}
|Administrátor v Rychnově u Nových Hradů.
|-
|Alfons Klampfl, O.Cist.
|{{dts|24|07|1921}}
|Emeritní administrátor v Horním Dvořišti.
|-
|[[w:Bruno Pammer|Bruno Pammer]], O.Cist.
|{{dts|22|11|1924}}
|Opat.
|-
|Štěpán Zach, O.Cist.
|{{dts|25|01|1925}}
|Kněz. Ředitel gymnázia v Českých Budějovicích. Vládní rada.
|-
|Zephyryn Tobner, O.Cist.
|{{dts|01|04|1926}}
|Kněz a publicista. 
|-
|Leopold Markvart, O.Cist.
|{{dts|07|07|1927}}
|Kněz. Původem z Moravy. 
|-
|Řehoř Gottfried Fürst, O.Cist.
|{{dts|15|09|1928}}
|Administrátor v Rychnově u Nových Hradů. 
|-
|Otmar Josef Wohl, O.Cist.
|{{dts|10|03|1929}}
|Kněz. Magistr kleriků vyšebrodského opatství. 
|-
|Adolf Šindelář, O.Cist.
|{{dts|23|05|1931}}
|Farář ve Střížově. 
|-
|Filibert Franz Panhölz, O.Cist.
|{{dts|10|02|1932}}
|Administrátor v Hořicích na Šumavě.  
|-
|Ignác Josef Češka, O.Cist.
|{{dts|16|08|1934}}
|Farář v Boršově nad Vltavou. 
|-
|Mauritius Pöschl, O.Cist.
|{{dts|02|08|1940}}
|Farář v Zátoni. 
|-
|[[w:Engelbert Blöchl|Engelbert Blöchl]], O.Cist.
|{{dts|02|08|1940}}
|Někdejší kaplan v Přídolí. Zemřel v koncentračním táboře.
|-
|Martin Maxa, O.Cist.
|{{dts|22|09|1943}}
|Farář v Omlenici.
|-
|Robert Josef Filzbauer, O.Cist.
|{{dts|06|02|1945}}
|Administrátor v Kapličkách. 
|-
|Gerhard J. Nýdl, O.Cist.
|{{dts|17|08|1946}}
|Převor.
|-
|František Vít Früchtl, O.Cist.
|{{dts|07|09|1951}}
|Někdejší kaplan v Rožmitále na Šumavě. Po r. 1945 odsunut.
|-
|Paulus Josef Heinrich, O.Cist.
|{{dts|23|11|1951}}
|Emeritní farář v Hořicích na Šumavě. 
|-
|Viktorin A. Panhölz, O.Cist.
|{{dts|02|08|1952}}
|Někdejší novicmistr. Po r. 1945 odsunut. 
|-
|[[w:Matthäus Quatember|Matthäus Quatember]], O.Cist.
|{{dts|10|02|1953}}
|Generální opat cisterciáckého řádu, původně vyšebrodský opat.
|-
|[[w:Tecellin Jaksch|Tecellin J. Jaksch]], O.Cist.
|{{dts|23|05|1954}}
|Opat. Od r. 1948 v emigraci. 
|-
|Alberich Siegfried Sauer, O.Cist.
|{{dts|17|06|1955}}
|Někdejší administrátor ve Střížově. V r. 1945 odsunut. 
|-
|Daniel Ignaz Waschenpelz, O.Cist.
|{{dts|05|07|1955}}
|Farář v Boršově nad Vltavou. 
|-
|Benedikt Alois Kastner, O.Cist.
|{{dts|21|01|1957}}
|Někdejší farář v Malšíně. 
|-
|Eberhard Winter, O.Cist.
|{{dts|29|03|1957}}
|Emeritní farář ve Strýčicích. V r. 1946 se vystěhoval do Rakouska. 
|-
|Stanislav Jan Ploner, O.Cist.
|{{dts|04|10|1957}}
|Emeritní administrátor v Rožmberku nad Vltavou. V r. 1945 odsunut. 
|-
|Nikolaus Lonsing, O.Cist.
|{{dts|08|11|1965}}
|Někdejší kooperátor městské farnosti ve Vyšším Brodě. V r. 1945 odsunut. 
|-
|Herbert Rudolf Pröl, O.Cist.
|{{dts|08|11|1965}}
|Někdejší administrátor v Přídolí. V r. 1945 odsunut. 
|-
|[[w:Dominik Kaindl|Dominik Kaindl]], O.Cist.
|{{dts|22|02|1973}}
|Opat-koadjutor. Od r. 1945 žil v opatství Rein v Rakousku. 
|-
|Nivard Sulzer, O.Cist.
|{{dts|28|01|1974}}
|Někdejší kaplan městské farnosti ve Vyšším Brodě. Po r. 1945 dožil v Rakousku.
|-
|Norbert Vodenka, O.Cist.
|{{dts|30|03|1985}}
|Někdejší kaplan v Malšíně. V r. 1950 emigroval. 
|-
|Udalrich Alois Klaschka, O.Cist.
|{{dts|12|05|1987}}
|Někdejší farář městské farnosti ve Vyšším Brodě. V r. 1950 emigroval. 
|-
|ICDr. Kanisius L. Noschitzka, O.Cist.
|{{dts|20|05|1997}}
|Někdejší kaplan ve Strýčicích. Později působil na generální kurii cisterciáckého řádu v Římě.
|-
|[[w:Xaver Švanda|Xaver Švanda]], O.Cist.
|{{dts|10|03|1999}}
|Někdejší administrátor ve Lhenicích. Dožil ve vyšebrodském klášteře. 
|-
|[[w:Alberich Józef Siwek|Alberich J. Siwek]], O.Cist.
|{{dts|12|12|2008}}
|Opat-administrátor vyšebrodského opatství. Profes polského opatství Wachock. 
|-
|[[w:Vojtěch Ivo Kvapil|Vojtěch Ivo Kvapil]], O.Cist.
|{{dts|26|06|2009}}
|V l. 1990-1995 převor vyšebrodského kláštera, pak administrátor v Černici. 
|}

=== Zlatokorunští cisterciáci ===
{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!jméno a příjmení kněze
!datum úmrtí
!jiné údaje
|-
|Nepomucen Nossek, O.Cist.
|{{dts|16|03|1785}}
|Farář v Křemži.    
|-
|Augustin Hromada, O.Cist.
|{{dts|05|11|1787}}
|Farář v Černici.
|-
|[[w:Bohumír Bylanský|Bohumír Bylanský]], O.Cist.
|{{dts|21|07|1788}}
|Opat (historicky poslední). 
|-
|Marian Staně, O.Cist.
|{{dts|17|03|1789}}
|Výpomocný duchovní farnosti Brloh. 
|-
|Robert Schorsch, O.Cist.
|{{dts|03|10|1791}}
|Kněz, někdejší farář v Boleticích. 
|-
|Zikmund Dvořák, O.Cist.
|{{dts|17|04|1792}}
|Někdejší výpomocný duchovní zlatokorunské farnosti.
|-
|Nivard Hartl, O.Cist.
|{{dts|04|11|1792}}
|Kaplan ve Chvalšinách. 
|-
|Amadeus Wilt, O.Cist.
|{{dts|03|08|1795}}
|Lokalista v Jablonci.  
|-
|Raymund Jecho, O.Cist.
|{{dts|17|02|1800}}
|Farář v Dolní Vltavici. 
|-
|Edmund Hayder, O.Cist.
|{{dts|07|12|1801}}
|Farář v Polné na Šumavě.  
|-
|Stanislav Placeda, O.Cist.
|{{dts|05|03|1806}}
|Výpomocný duchovní zlatokorunské slavnosti.   
|-
|Robert Novotný, O.Cist.
|{{dts|05|03|1806}}
|Kněz zlatokorunského opatství, po zrušení kláštera dožil jako soukromá osoba.   
|-
|Michael Iro, O.Cist.
|{{dts|10|01|1810}}
|Kooperátor zlatokorunské farnosti.   
|-
|ThDr. Philipp Plank, O.Cist.
|{{dts|01|06|1818}}
|Kněz, někdejší sekretář opata Bylanského.  
|-
|Otto Borový, O.Cist.
|{{dts|10|06|1818}}
|Výpomocný duchovní zlatokorunské farnosti. Jím původní konvent vymřel.  
|}

== Františkánské řády ==
=== Františkáni observanti ===
{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!jméno a příjmení kněze
!datum úmrtí
!jiné údaje
|-
|[[w:Protasius Frank|Protasius Frank]], OFM
|{{dts|16|10|1807}}
|Kněz. Někdejší lektor filosofie na domácím studiu ve františkánském konventu v Jindřichově Hradci. 
|-
|[[w:Rogerius Křepelka|Rogerius Křepelka]], OFM
|{{dts|15|05|1811}}
|Kněz. Kvardián konventu františkánů nejprve v Jindřichově Hradci a později v Bechyni. 
|-
|[[w:Severin Michalovic|Severin Michalovic]], OFM
|{{dts|05|10|1814}}
|Kněz. V letech 1761-1763 působil jako lektor filosofie ve františkánském konventu v Jindřichově Hradci. 
|-
|Jan Nušl, OFM
|{{dts|11|04|1880}}
|Kněz. Kvardián františkánského konventu v Bechyni. 
|-
|Amandus Happl, OFM
|{{dts|08|11|1881}}
|Kněz v řádovém konventu v Jindřichově Hradci.
|-
|Honorát Povolný, OFM
|{{dts|31|05|1890}}
|Kněz. Kvardián konventu v Jindřichově Hradci. 
|-
|Štěpán J. Hoffmann, OFM
|{{dts|10|07|1914}}
|Kněz ve františkánském konventu v Jindřichově Hradci. 
|-
|Florián Ferdinand Březina, OFM
|{{dts|30|04|1915}}
|Kněz. Kvardián řádového konventu v Jindřichově Hradci.
|-
|[[w:Ludvík Spurný|Ludvík Ant. Spurný]], OFM
|{{dts|09|09|1974}}
|Kněz. Někdejší kvardián františkánského kláštera v Jindřichově Hradci.
|-
|Celsus Létavka, OFM
|{{dts|16|02|1976}}
|Kněz. Představený řeholního domu v Českých Budějovicích-Čtyřech Dvorech.
|-
|Mořic Frant. Kunovjánek, OFM
|{{dts|21|04|1985}}
|Kněz. Poslední kvardián konventu v Bechyni. 
|}

=== Kapucíni ===
{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!jméno a příjmení kněze
!datum úmrtí
!jiné údaje
|-
|Jan František z Hor. Slavkova, OFMCap.
|{{dts|12|04|1789}}
|Kněz v kapucínském konventu v Horšovském Týně.
|-
|Laurentin z Chrástu, OFMCap.
|{{dts|16|05|1789}}
|Kněz v kapucínském konventu v Sušici.
|-
|Korbinián z Mělníka, OFMCap.
|{{dts|03|02|1790}}
|Kněz v kapucínském konventu v Horšovském Týně 
|-
|Gedeon z Radomyšle, OFMCap.
|{{dts|26|12|1790}}
|Kněz v kapucínském konventu v Sušici.
|-
|Tomáš z Prahy, OFMCap.
|{{dts|14|05|1791}}
|Kněz v kapucínském konventu v Sušici.
|-
|Hyacint z Luk, OFMCap.
|{{dts|03|09|1793}}
|Kněz, vikarista českobudějovické katedrály. 
|-
|Albán ze Sušice, OFMCap.
|{{dts|20|12|1793}}
|Kněz v kapucínském konventu v Sušici.
|-
|Adrián ze Zvíkova, OFMCap.
|{{dts|21|12|1794}}
|Lokalista v Černé v Pošumaví.
|-
|Kunibert z Podvoří, OFMCap.
|{{dts|20|01|1799}}
|Lokalista v Korkusově Huti.
|-
|Gunther z Havlíčkova Brodu, OFMCap.
|{{dts|19|04|1799}}
|Lokalista v Dolním Bukovsku.
|-
|Hilarion ze Sušice, OFMCap.
|{{dts|12|07|1800}}
|Farář v Petrovicích u Sušice.
|}

=== Minorité ===
{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!jméno a příjmení kněze
!datum úmrtí
!jiné údaje
|-
|Filip Mohapl, OFMConv.
|{{dts|09|08|1872}}
|Kněz. Kvardián konventu v Českém Krumlově. 
|-
|Honorius Korecký, OFMConv. 
|{{dts|14|07|1873}}
|Kněz. Bývalý kvardián konventu v Českém Krumlově. 
|-
|German Bauer, OFMConv. 
|{{dts|14|12|1887}}
|Kněz. Bývalý kvardián konventu v Českém Krumlově. 
|-
|[[w:Karel Štěpán Vodička|Karel Štěpán Vodička]], OFMConv. 
|{{dts|28|03|1905}}
|Kněz. Kdysi působil v konventu v Českém Krumlově. 
|-
|Roger Jaroslav Koleta, OFMConv. 
|{{dts|02|02|1999}}
|V letech 1955-1956 administrátor v Rožmberku nad Vltavou. 
|-
|Bernardin Jan Mráz, OFMConv. 
|{{dts|29|07|2012}}
|Kněz. Před r. 1950 působil v konventu v Českém Krumlově. Dožil se 103 let. 
|}

== Maltézští rytíři ==
{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!jméno a příjmení kněze
!datum úmrtí
!jiné údaje 
|-
|Michal Beránek, O.Melit.
|{{dts|13|12|1875}}
|Duchovní správce ve Strakonicích-Podsrpu. 
|-
|Vojtěch Jambura, O.Melit. 
|{{dts|15|02|1890}}
|Děkan v Horažďovicích. 
|-
|Jan Nepomuk Galla, O.Melit. 
|{{dts|07|04|1891}}
|Děkan v Horažďovicích.
|-
|Václav Ryčan, O.Melit. 
|{{dts|04|06|1894}}
|Administrátor ve Strakonicích-Podsrpu.
|-
|Josef Bastl, O.Melit. 
|{{dts|18|01|1896}}
|Děkan v Radomyšli. 
|-
|Jindřich Beránek, O.Melit. 
|{{dts|01|03|1907}}
|Kooperátor v Horažďovicích. 
|-
|Arnošt Hubka, O.Melit. 
|{{dts|01|11|1912}}
|Emeritní děkan v Radomyšli.  
|-
|Josef Mergl, O.Melit. 
|{{dts|27|01|1928}}
|Někdejší kaplan v Horažďovicích.
|-
|Josef Hamršmíd, O.Melit. 
|{{dts|21|08|1939}}
|Někdejší kaplan ve Strakonicích.
|-
|Jan Häusler, O.Melit. 
|{{dts|01|12|1962}}
|Emeritní děkan ve Strakonicích.
|-
|[[w:Antonín Voráček|Antonín Voráček]], O.Melit. 
|{{dts|16|04|1978}}
|Děkan ve Strakonicích.
|-
|Jiří Jeřábek, O.Melit. 
|{{dts|08|09|2005}}
|Administrátor ve Velešíně.
|}

== Petrini ==
{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!jméno a příjmení kněze
!datum úmrtí
!jiné údaje 
|-
|[[w:Václav Klement Petr|Václav Klement Petr]], CFSsS
|{{dts|18|02|1901}}
|Zakladatel a první generální superior kongregace petrinů. 
|-
|Josef Voňavka, CFSsS
|{{dts|16|07|1918}}
|Kurát Zeměbranského pěšího pluku v Písku.
|-
|Adauktus Josef Krebs, CFSsS
|{{dts|07|05|1942}}
|Generální superior. Zemřel v koncentračním táboře. 
|-
|[[w:Antonín Jaroslav Kadaník|Antonín Jaroslav Kadaník]], CFSsS
|{{dts|31|12|1979}}
|Generální superior. 
|-
|František Bernard Šiman, CFSsS
|{{dts|17|01|1986}}
|Administrátor v Sedlici u Blatné. 
|-
|Cyril Václav Kaňák, CFSsS
|{{dts|05|08|1992}}
|Administrátor v Hartvíkově.  
|-
|Nepomucen Vojtěch Tvrdek, CFSsS
|{{dts|16|07|1993}}
|Duchovní správce řeholních sester na Lomci u Vodňan.  
|-
|Jan Václav Jindra, CFSsS
|{{dts|28|03|1997}}
|Administrátor v Záhoří u Písku.  
|-
|Ivan Vladimír Vítek, CFSsS
|{{dts|31|05|2000}}
|Administrátor v Bernarticích u Milevska. 
|-
|Benedikt Josef Kozel, CFSsS
|{{dts|23|01|2002}}
|Administrátor v Pošné.
|-
|doc. [[w:Josef Petr Ondok|Josef Petr Ondok]], CFSsS
|{{dts|19|08|2003}}
|Kněz. Vyučující na českobudějovické teologické fakultě.
|-
|Kamil Ján Hudák, CFSsS
|{{dts|05|01|2007}}
|Kněz v komunitě v Českých Budějovicích. 
|-
|[[w:Vojtěch Antonín Jeniš|Vojtěch Antonín Jeniš]], CFSsS
|{{dts|25|06|2008}}
|Generální superior. Rektor Růženeckého kostela v Čes. Budějovicích. 
|-
|[[w:Martin František Vích|Martin František Vích]], CFSsS
|{{dts|08|10|2008}}
|Administrátor na Dobrši u Strakonic. 
|-
|Rafael B. Skřepek, CFSsS
|{{dts|14|12|2008}}
|Emeritní duchovní správce v Bernarticích u Milevska.
|-
|Vladimír Julián Veškrna, CFSsS
|{{dts|02|05|2012}}
|Kněz. Novicmistr. 
|}

== Piaristé ==
{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!jméno a příjmení kněze
!datum úmrtí
!jiné údaje
|-
|Amadeus od sv. Josefa Kalasanského, SchP
|{{dts|31|12|1801}}
|Kněz. Působil v řádové koleji v Českých Budějovicích.
|-
|Albert Egelseer, SchP
|{{dts|12|08|1821}}
|Kněz. Profesor českobudějovického gymnázia.  
|-
|Jakob Kellner, SchP
|{{dts|17|05|1853}}
|Kněz. Prefekt českobudějovického gymnázia. 
|-
|[[w:Josef Ondřej Liboslav Rettig|Josef Ondřej Liboslav Rettig]], SchP
|{{dts|01|07|1871}}
|Kněz. Rektor koleje v Nepomuku. Syn Magdaleny Dobromily Rettigové.
|-
|Reinerius Bedřich Kerišer, SchP
|{{dts|05|01|1876}}
|Kněz. Učitel na národní škole v Nepomuku. 
|-
|Renatus Eberl, SchP
|{{dts|02|08|1877}}
|Kněz. Emeritovaný katecheta na německém gymnáziu v Českých Budějovicích.
|-
|Adolf Toberný, SchP
|{{dts|06|01|1898}}
|Kněz. Katecheta učitelského ústavu v Soběslavi. 
|-
|[[w:Karl Placidus Hammer|Placidus Karl Hammer]], SchP
|{{dts|28|03|1898}}
|Kněz. Ředitel lyceátního gymnázia v Českých Budějovicích. 
|}

== Redemptoristé ==
{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!jméno a příjmení kněze
!datum úmrtí
!jiné údaje
|-
|Karel Soukeník, CSsR
|{{dts|10|08|1905}}
|Část svého kněžského života prožil v koleji redemptoristů v Českých Budějovicích.  
|-
|Josef Roller, CSsR
|{{dts|23|06|1914}}
|V letech 1898-1902 rektor komunity redemptoristů v Českých Budějovicích.
|-
|Josef Nedbal, CSsR
|{{dts|19|03|1915}}
|Část svého kněžského života prožil v koleji redemptoristů v Českých Budějovicích.
|-
|Andreas Kößler, CSsR
|{{dts|23|04|1916}}
|Rektor koleje redemptoristů při kostele Obětování Panny Marie v Českých Budějovicích. 
|-
|Václav Smolík, CSsR
|{{dts|03|05|1920}}
|Část svého kněžského života prožil v koleji redemptoristů v Českých Budějovicích.
|-
|František z Assisi Blaťák, CSsR
|{{dts|02|11|1925}}
|Kněz. Katecheta v Českých Budějovicích.
|-
|Vilém Janauschek, CSsR
|{{dts|30|06|1926}}
|Část svého kněžského života prožil v koleji v Českých Budějovicích.
|-
|Antonín Vorlíček, CSsR
|{{dts|02|10|1937}}
|Kněz, rektor kongregačního juvenátu v Libějovicích (f. Chelčice). 
|-
|Johann Nep. Ullwer, CSsR
|{{dts|30|12|1938}}
|Duchovní správce poutního místa na Svatém Kameni u Kaplice.  
|-
|Josef Lávička, CSsR
|{{dts|17|11|1971}}
|Duchovní správce na Lomci u Vodňan. 
|-
|Ignác Miklík, CSsR
|{{dts|04|09|1972}}
|Ve 30. letech 20. století působil v juvenátě kongregace redemptoristů v Libějovicích (f. Chelčice).  
|-
|[[w:Jan Blesík|Jan Blesík]], CSsR
|{{dts|14|06|1985}}
|Jako kněz působil nějaký čas v redemptoristické koleji v Českých Budějovicích. 
|-
|Stanislav Skuhrovec, CSsR
|{{dts|06|08|1994}}
|Kněz. V letech 1949-1950 působil v koleji v Českých Budějovicích.
|-
|Mons. ThDr. [[w:Antonín Liška|Antonín Liška]], CSsR
|{{dts|15|10|2003}}
|11. diecézní biskup českobudějovický.
|-
|Josef Břicháček, CSsR
|{{dts|10|06|2004}}
|Někdejší farář v Zavlekově, pak duchovní správce na Lomci u Vodňan. 
|-
|Karel Zeman, CSsR
|{{dts|20|02|2011}}
|Administrátor v Božejově. 
|-
|Josef Hanžl, CSsR
|{{dts|24|03|2011}}
|Administrátor na Chvojnově u Pelhřimova.  
|}

== Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou ==
{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!jméno a příjmení kněze
!datum úmrtí
!jiné údaje
|-
|Jaroslav Böhm, O.Cr.
|{{dts|18|12|1965}}
|Před r. 1935 krátce kaplan v Boršově nad Vltavou
|-
|[[w:Václav Bělohlávek|Václav Bělohlávek]], O.Cr.
|{{dts|01|05|1967}}
|Někdejší administrátor v Klučenicích. 
|}

== Salesiáni ==
{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!jméno a příjmení kněze
!datum úmrtí
!jiné údaje
|-
|Josef Hlavatý, SDB
|{{dts|31|03|1979}}
|Duchovní správce řeholních sester v Oseku u Strakonic (f. Radomyšl).
|}

== Servité ==
{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!jméno a příjmení kněze
!datum úmrtí
!jiné údaje
|-
|Raimund Maria Weigner, OSM
|{{dts|27|09|1808}}
|Farář v Kasejovicích. Emeritní provinciál.
|-
|Matěj Josef Giskra, OSM
|{{dts|21|02|1871}}
|Kněz v konventu v Nových Hradech.
|-
|Bonfilius Maria Franz Wagner, OSM
|{{dts|11|10|2005}}
|Kněz, poslední převor konventu v Nových Hradech. 
|}

== Verbisté ==
{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!jméno a příjmení kněze
!datum úmrtí
!jiné údaje
|-
|Imrich Solnica, SVD
|{{dts|25|03|2005}}
|V letech 1952-1955 administrátor ve Volarech.   
|}

[[Kategorie:Seznamy zemřelých kněží českobudějovické diecéze]]</text>
      <sha1>m1liq6ywnu1fnec92fhrno4r41r4wfx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chov koní</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8387</id>
    <revision>
      <id>43722</id>
      <parentid>42725</parentid>
      <timestamp>2021-04-29T15:07:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>přidání šablony upravit</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="466" xml:space="preserve">{{Upravit}}
Kůň je již dlouhá tisíciletí domestikované zvíře využívané nejen jako pracovní síla, ale v posledních letech stále více i k rekreačním účelům. Péče o takto velkého kopytníka a jeho trénink není však jednoduchý a vyžaduje jak fyzickou sílu a zručnost, tak i dostatek odborných znalostí.

== Strany knihy ==
* [[Chov koní/Čištění koně]]
* [[Chov koní/Ustájení]]

[[Kategorie:Chov koní| ]]
[[Kategorie:Biologie]]</text>
      <sha1>3egxogibqpxaimtiam6od7isizmqxcf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chov koní/Čištění koně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8388</id>
    <revision>
      <id>42724</id>
      <parentid>40403</parentid>
      <timestamp>2021-01-09T15:07:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2414" xml:space="preserve">Koně je třeba čistit vícekrát denně, především před ježděním a po něm. Čistění má většinou několik fází: obvykle se začíná hrubým očištěním rýžákem či hřbílkem, pokračuje se měkkým kartáčem a dokončuje vyčesáním hřívy a ocasu či natřením kopyt olejem.

== Fáze čištění ==
Čištění se zahajuje hřbílkem (tvrdá destička s výstupky). Tímto nástrojem se pohybuje v kruzích i proti směru růstu srsti. Začíná se od krku a postupuje k ocasu. Hřbílkem by se nemělo přejíždět přes klouby končetin a kohoutek (pokud je zde nečistota, stačí ji jen jemně pomocí hřbílka odrolit).

Následuje čištění hrubým kartáčem (rýžákem). Při tom se postupuje od krku koně k ocasu, včetně kloubů, kohoutku a břicha koně, vždy po směru růstu srsti a od shora dolů. Jedinou výjimku z tohoto pravidla tvoří místo nad slabinami koně, kde srst tvoří hvězdicovitý útvar – zde se čistí srst ve všech směrech a na nástroj se netlačí, neboť se jedná o citlivé místo a mohlo by dojít k poplašení zvířete. Tahy rýžákem by měly být dlouhé, pohyby vedené celou paží rytmicky, plynule a silně. Po několika tazích se rýžák vždy vyčistí o připravené kovové hřbílko. Hlava se rýžákem nečistí, v břišní oblasti mezi zadními končetinami je třeba čistit opatrně.

Dalším v pořadí je měkký kartáč. S ním se začíná od hlavy, opět ve směru růstu srsti. Kolem očí se čistí opatrně, nozdry se vynechávají. Od hlavy se pokračuje k ocasu koně, přičemž tahy tímto kartáčem jsou krátké s vytočením zápěstí. Vždy se postupuje zepředu dozadu a shora dolů, aby nečistota a prach nepadaly na již vyčištěné plochy. Měkký kartáč se čistí o kovové hřbílko častěji.

Když je kůň takto vyčištěn, použije se ještě hadřík na vytření nozder a jiný na podocasní část. Následně se rozčeše hřebenem hříva a ocas a na závěr se kopytním háčkem pročistí kopyta. Při jeho používání se kopíruje tvar podkovy a práce se provádí velmi opatrně, aby se při ní kůň nezranil. Musí se při tom dávat pozor na střelku, protože zde je kůň velmi citlivý.

Pro úplný lesk lze na závěr koně přetřít hadříkem a vazelínou nebo olejem natřít kopyta.

[[Kategorie:Chov koní|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>2ik8bat1dvbb9dk63y81ztxtpbdsv5g</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chov koní/Ustájení</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8390</id>
    <revision>
      <id>42723</id>
      <parentid>40270</parentid>
      <timestamp>2021-01-08T17:07:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1720" xml:space="preserve">[[Soubor:Źrebak 1.jpg|náhled|Hříbě na nejčastější podestýlce – slámě]]Koně jako prapůvodní obyvatele stepí a lesostepí byli od středověku ustájeni ve stájích, většinou v boxech nebo stáních. '''Box''' je nejvhodnější ze stájových typů ustájení. Každý kůň má svůj vyhrazený prostor, v boxu by mělo být místo pro lehání a volný pohyb. Umístění ve '''stáních''' není tak pohodlné jako v boxech, ale z etologického hlediska šetří psychické zdraví koní, protože jsou blíž u sebe, vidí na sebe a slyší se (to je ale možné i u boxového typu). Frekvence stájových zlozvyků (např. okusování žlabu) je však ve vazném ustájení větší než v ustájení boxovém. Koně jsou po většinu času jsou přivázáni hlavou ke zdi. Stání není tak prostorově náročné jako boxy a ušetří se práce a podestýlka, ale trpí tu zdraví koně díky nedostatku pohybu. Podestýlkou je většinou sláma, hobliny, výjimečně i rašelina, krouhaný papír, piliny či jen gumová podložka.
Při '''venkovním ustájení''' se kůň pohybuje celý den volně po výběhu. Mnoho lidí se bojí, že koně nastydnou, ale kůň uvyklý pobytu venku podle potřeby mění srst (v opačném případě mu majitel pořídí venkovní pokrývku). Protože kůň je zvíře žijící ve stepích, za normálních životních podmínek by musel každý den nachodit mnoho kilometrů (za vodou, potravou, závětřím…). Proto se koně alespoň několikrát týdně pouštějí do výběhu s přístřeškem, nejlépe se zpevněnou podlahou, kde se kůň může ukrýt před nepříznivým počasím.

[[Kategorie:Chov koní|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>nxo4jx981o1nkqw0ia1kzq1ui2tlb39</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:QBasic</title>
    <ns>14</ns>
    <id>8391</id>
    <revision>
      <id>40466</id>
      <timestamp>2019-08-26T08:12:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>zařazení do stromu kategorií</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="28" xml:space="preserve">[[Kategorie:Programování]]</text>
      <sha1>apbtxu9888ne56ssid446voa3srbri2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Kyrgyzština</title>
    <ns>14</ns>
    <id>8392</id>
    <revision>
      <id>40469</id>
      <timestamp>2019-08-28T09:05:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>zařazení do stromu kategorií</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>62e2b441qm26guw05gk51wohn6ofgqe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Wikidata/Formatters/flag</title>
    <ns>828</ns>
    <id>8393</id>
    <revision>
      <id>40476</id>
      <timestamp>2019-08-30T09:56:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>UrbanecmBot</username>
        <id>6429</id>
      </contributor>
      <comment>Robot: Aktualizace Wikidata modulů</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="691" xml:space="preserve">-- Tato stránka je pravidelně aktualizována robotem. Jakákoliv modifikace bude při příští aktualizaci přepsána a je třeba ji provádět na Wikipedii. 

require 'Modul:No globals'

local parent = require 'Modul:Wikidata/Formatters/wikibase-entityid'

local p = {}

p.getRawValue = parent.getRawValue

function p.formatValue(value, options)
	return p.formatRawValue(p.getRawValue(value, {}), options)
end

function p.formatRawValue(value, options)
	local sitelink = mw.wikibase.getSitelink(value)
	if sitelink then
		return mw.getCurrentFrame():expandTemplate{ title = 'Vlajka a název', args = { sitelink } }
	else
		return parent.formatRawValue(value, options)
	end
end

return p</text>
      <sha1>3fphhloy7xnw5mk6ewatq3fjab2isfk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Výbušniny</title>
    <ns>14</ns>
    <id>8395</id>
    <revision>
      <id>40480</id>
      <timestamp>2019-08-30T14:41:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „{{Hlavní článek|Výbušniny}} [[Kategorie:Chemie]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="53" xml:space="preserve">{{Hlavní článek|Výbušniny}}
[[Kategorie:Chemie]]</text>
      <sha1>89jmoqrjj2qrwsct53t6xl6gtuym2rl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikiknihy:Boti</title>
    <ns>4</ns>
    <id>8396</id>
    <redirect title="Wikiknihy:Roboti" />
    <revision>
      <id>40491</id>
      <timestamp>2019-09-04T21:08:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Wikiknihy:Boti]] na [[Wikiknihy:Roboti]]: předvolené umístění</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="33" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Wikiknihy:Roboti]]</text>
      <sha1>qcipkyacitva7to6d2tlgzqydsett6i</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikiknihy:Boti/Žádosti</title>
    <ns>4</ns>
    <id>8397</id>
    <redirect title="Wikiknihy:Roboti/Žádosti" />
    <revision>
      <id>41386</id>
      <parentid>41373</parentid>
      <timestamp>2020-04-14T10:07:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Editace uživatele „[[Special:Contributions/Bukovník|Bukovník]]“ ([[User talk:Bukovník|diskuse]]) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:Danny B.|Danny B.]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="43" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Wikiknihy:Roboti/Žádosti]]</text>
      <sha1>jtbzldj46qxbajlw8zhb459gemdwfz3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Léčba autoimunitních onemocnění pomocí modulace T regulačních buněk (Treg) interleukinem 2</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8398</id>
    <revision>
      <id>42972</id>
      <parentid>40584</parentid>
      <timestamp>2021-02-13T22:05:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Draceane</username>
        <id>2529</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>-deadlink</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8484" xml:space="preserve">[[w:Autoimunitní onemocnění|Autoimunitní onemocnění]] jsou způsobeny [[w:Imunitní buňky|imunitními buňkami]]. Ty napadají hostitelské [[w:Tkáň|tkáně]], které mají chránit. Nedávné pokroky naznačují, že udržení rovnováhy efektorové a regulační [[w:imunitní funkce|imunitní funkce]] je rozhodující pro vyloučení [[w:Autoimunita|autoimunity]]. Nové [[w:terapie|terapie]], včetně regulační léčby [[w:T-lymfocyt|T lymfocytů]], kostimulační blokády, antigen-specifické [[w:imunoterapie|imunoterapie]] a manipulace s cestou [[w:Interleukin 2|interleukinu-2]] se pokoušejí obnovit tuto rovnováhu a zamezit úskalím celkové [[w:imunosuprese|imunosuprese]].&lt;ref name=&quot;:0&quot;&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Rosenblum
| jméno = Michael D.
| příjmení2 = Gratz
| jméno2 = Iris K.
| příjmení3 = Paw
| jméno3 = Jonathan S.
| titul = Treating Human Autoimmunity: Current Practice and Future Prospects
| periodikum = Science translational medicine
| datum vydání = 2012-03-14
| ročník = 4
| číslo = 125
| strany = 125sr1
| issn = 1946-6234
| pmid = 22422994
| doi = 10.1126/scitranslmed.3003504
| poznámka = PMID: 22422994
PMCID: PMC4061980
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4061980/
| datum přístupu = 2019-02-09
}}&lt;/ref&gt;

== T regulační buňky ==
Ačkoli existuje několik mechanismů pro řízení [[w:Imunitní odpověď|imunitní odpovědi]] zaměřené na vlastní [[w:Antigen|antigeny]], jedna z nejdůležitějších se opírá o jedinečnou populaci [[w:T-lymfocyt|T lymfocytů]], které nazýváme [[w:Regulační T-lymfocyt|T regulační buňky]] (Treg). Treg jsou podmnožinou [[w:CD4|CD4]] + T buněk. Exprimují vysoké hladiny [[w:CD25|CD25]] receptoru pro [[w:Interleukin 2|interleukin-2]] (IL-2) a [[w:Transkripční faktor|transkripčního faktoru]] [[w:Foxp3|Foxp3]]. 

Treg buňky jednoznačně prokázali, že potlačují [[w:Patogen|patogenní]] [[w:Imunitní odpověď|imunitní odpovědi]] zaměřené na vlastní antigeny. Jak u myši, tak u člověka s nefunkčními Treg se vyvíjejí autoimunitní onemocnění. Foxp3-deficientní myši rozvíjejí de novo autoimunní [[w:Tyreoiditida|tyreoiditidu]] ,[[w:Gastritida|gastritidu]], [[w:Dermatitida|dermatitidu]], [[w:diabetes|diabetes]] a [[w:zánětlivé onemocnění střev|zánětlivé onemocnění střev]] a umírají ve věku 3 až 4 týdnů. Lidé, kteří mají [[w:mutace|mutace]] v genu Foxp3 mají podobný [[w:fenotyp|fenotyp]]. Vyvíjejí [[w:autoimunitní enteropatie|autoimunitní enteropatie]] a [[w:endokrinopatie|endokrinopatie]], které se projevují během několika prvních měsíců života. Bez [[w:transplantace|transplantace]] [[w:Kostní dřeň|kostní dřeně]] umírají tito pacienti obvykle již v dětství. 

Úloha Treg při prevenci častějších autoimunitních onemocnění je předmětem intenzivního současného zájmu, který vedl k vznikajícímu paradigmatu: Výsledek všech imunních odpovědí, včetně těch, které jsou zaměřeny na vlastní antigeny, je určen poměrem funkčních efektorů (nebo konvenčních) T buněk k Tregs.&lt;ref name=&quot;:0&quot; /&gt;

== Terapie Treg IL-2 ==
[[w:Interleukin 2|IL-2]] byl původně pozorován jen jako [[w:prozánětlivý cytokin|prozánětlivý cytokin]], který podporuje [[w:Proliferace|proliferaci]] a aktivaci [[w:Naivní T buňka|naivních T buněk]] do jejich pomocných podskupin. IL-2 je ale i důležitým cytokinem v [[w:Regulace transkripce|regulaci transkripce]] růstových a metabolických [[w:Gen|genů]] Treg buněk. Vzhledem k vysoké expresi IL-2R s vysokou afinitou se předpokládá, že Treg mohou přednostně expandovat v podmínkách nízkého množství IL-2. Léčba nízkými dávkami IL-2 má za následek procentuálního zvýšení periferních CD4 + CD25HighFoxp3 + T buněk se zvýšenou [[w:Suprese|supresivní]] funkcí. 

U pacientů s onemocněním [[w:Štěp proti hostiteli|štěpu proti hostiteli]] (GVHD)s 12-měsíční léčbu IL-2, vědci pozorovali zvýšení počtu buněk CD4 + Treg. U pacientů s [[w:Vaskulitida|vaskulitidou]] indukovanou [[w:Hepatitida C|hepatitidou C]] byly po nízkém dávkování IL-2 obnoveny počty Treg buněk a u 8 z 10 pacientů bylo zaznamenáno klinické zlepšení jejich autoimunitní poruchy. Je třeba poznamenat, že u pacientů z těchto klinických studií nebyl pozorován žádný účinek na populace T efektorových buněk.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Arellano
| jméno = Benjamine
| příjmení2 = Graber
| jméno2 = David J.
| příjmení3 = Sentman
| jméno3 = Charles L.
| titul = Regulatory T Cell-based Therapies for Autoimmunity
| periodikum = Discovery medicine
| datum vydání = 2016-8
| ročník = 22
| číslo = 119
| strany = 73–80
| issn = 1539-6509
| pmid = 27585233
| poznámka = PMID: 27585233
PMCID: PMC5573148
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5573148/
| datum přístupu = 2019-02-09
}}&lt;/ref&gt;,&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Chinen
| jméno = Takatoshi
| příjmení2 = Kannan
| jméno2 = Arun K.
| příjmení3 = Levine
| jméno3 = Andrew G.
| titul = An essential role for the IL-2 receptor in Treg cell function
| periodikum = Nature Immunology
| datum vydání = 2016-11
| ročník = 17
| číslo = 11
| strany = 1322–1333
| issn = 1529-2916
| pmid = 27595233
| doi = 10.1038/ni.3540
| poznámka = PMID: 27595233
PMCID: PMC5071159
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27595233
| datum přístupu = 2019-02-09
}}&lt;/ref&gt;

Byla provedena celá řada změn, které přinesly IL-2 na správný cíl, včetně [[w:Fúzní protein|fúzních proteinů]] IL-2 ,mutantních IL-2 a [[w:Protilátka|protilátek]] proti IL-2. Experimentální a klinické studie používající IL-2 se rozšiřují na různorodé skupiny onemocnění, včetně [[w:transplantace pevných orgánů|transplantace pevných orgánů]]. Přestože účinnost a udržitelnost buněk reagujících na IL-2 při kontrole aktivity nemoci ještě nejsou plně pochopeny, výsledky klinických studií poskytnou základ nejefektivnějšího režimu pro každou chorobu.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Mizui
| jméno = Masayuki
| titul = Natural and modified IL-2 for the treatment of cancer and autoimmune diseases
| periodikum = Clinical Immunology (Orlando, Fla.)
| datum vydání = 2018-11-08
| issn = 1521-7035
| pmid = 30415086
| doi = 10.1016/j.clim.2018.11.002
| poznámka = PMID: 30415086
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/30415086
| datum přístupu = 2019-02-09
}}&lt;/ref&gt;

Nové terapeutické přístupy, které zabraňují [[w:Nežádoucí účinky|nežádoucím účinkům]] a specificky zaměřují IL-2 na buňky [[w:T regulační lymfocyt|Treg]] nebo Tfh, významně zlepší účinnost terapií. Jedním možným způsobem, jak dosáhnout tohoto cíle, je prozkoumat potenciální synergické účinky kombinace podávání IL-2 s blokádou cytokinových cest. Ty brání funkci Treg nebo podporují vývoj buněk Tfh. Například, zatímco signalizace IL-2 podporuje [[w:Expanze|expanzi]] a funkci Treg, [[w:Interleukin 6|IL-6]] potlačuje aktivitu Treg. Kombinované podávání IL-2 a anti-IL-6R by tedy mohlo kromě zvýšení aktivity Treg zabránit nežádoucím reakcím buněk Tfh, a tak zabránit samo-reaktivním reakcím GC [[w:B-lymfocyt|B-buněk]].&lt;ref name=&quot;:1&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie
| periodikum = www.futuremedicine.com
| titul = Manipulating IL-2 and IL-2R in autoimmune diseases and transplantation
| url = https://www.futuremedicine.com/action/captchaChallenge?redirectUrl=https%3A%2F%2Fwww.futuremedicine.com%2Fdoi%2F10.2217%2Fimt.15.94&amp;
| doi = 10.2217/imt.15.94
| datum přístupu = 2019-02-09
}}&lt;/ref&gt;

== Závěr ==
Použití komplexů IL-2 / anti-IL-2 pro cílové buňky, které exprimují CD25 a pro expanzi Treg představuje slibnou strategii pro podporu imunosuprese zprostředkovanou IL-2 bez indukce expanze autoreaktivních Teff buněk. Nebyly však provedeny klinické studie, které by hodnotily klinické přínosy a bezpečnost imunoterapie na bázi komplexu IL-2 / anti-IL-2 při podávání lidským pacientům. Proto je třeba provést budoucí studie s cílem dále ověřit výsledky získané na experimentálních modelech zvířat a určit vhodnou dávku komplexů IL-2 / anti-lidský IL-2, které mohou být bezpečně podávány pacientům.&lt;ref name=&quot;:1&quot; /&gt;

== Odkazy ==
=== Reference ===
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Lékařství]]</text>
      <sha1>sd4a01glkf34gbs1p1qbqmu58ukokt0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Standardy v hypnoterapii</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8402</id>
    <revision>
      <id>40623</id>
      <parentid>40592</parentid>
      <timestamp>2019-09-23T19:21:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>83.208.209.171</ip>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="11920" xml:space="preserve">Hypnoterapie zahrnuje komunikaci zaměřenou na směrování myšlenek a představivosti člověka způsobem, který pomáhá vyvolat psychologické a fyziologické změny ve vnímání, pocitech, myšlenkách a chování.

V typickém hypnoterapeutickém sezení budou hypnoterapeut a klient diskutovat o zamýšlených změnách a terapeutických cílech. Hypnoterapeut se zeptá na anamnézu, současný zdravotní stav a životní styl, aby se rozhodl pro nejlepší individuální postup.

Hypnoterapie může být užitečná pro ty, kteří hledají úlevu od řady problémů, a používá se k identifikaci a práci na dosažení požadovaného cíle. Často pomáhá zbavit se stresu a úzkosti, při nedostatku spánku, řešit noční pomočování či postoje k vlastní váze. Pomáhá klientům také dosáhnout změny chování, aby mohli přestat kouřit. Může také pomoci při obavách a fobiích, menších kožních onemocněních, které se zhoršují vlivem stresu a nedostatku sebedůvěry. Může také přispět ke zvýšení sportovního výkonu a překonat strach z veřejného projevu. Hypnoterapie může lidem pomoci zvládnout vnímanou bolest nebo se s ní vyrovnat.

Hypnoterapie byla také použita u dospělých a dětí, aby pomohla zvládnout bolest spojenou s podrážděným střevem, o čemž existují důkazy.

Obsah těchto standardů poskytuje minimální standard pro bezpečnou a kompetentní hypnoterapeutickou praxi.

Tyto standardy zajišťují, aby jednotlivci v okamžiku úspěšného dokončení kurzu mohli vykonávat bezpečnou a kompetentní praxi hypnoterapie.
== Dosažené vzdělání a kompetence ==

=== Prozkoumat a stanovit potřeby klienta pro komplementární zdravotní péči ===
Všechny formy komplementární zdravotní péče zahrnují prozkoumání, stanovení potřeb a očekávání klienta.

K tomu dochází na začátku a také během poskytování komplementární zdravotní péče.

To umožňuje poskytovateli zvážit, zda je pro klienta vhodná služba, typ služby a její požadované změny.

Je třeba zajistit, aby výše zmíněný postup obsahoval aktuální informace a zásady.

=== Vypracovat a dohodnout se s klienty na plánech komplementární zdravotní péče ===
Je důležité, aby plánování komplementární zdravotní péče probíhalo prostřednictvím diskuze a dohody s klientem a příslušnými dalšími osobami (např. pečovateli).

Tento standard je o vývoji a dohodnutí plánů, které odpovídají potřebám klienta. Tyto plány se mohou v průběhu poskytované služby měnit.

Je třeba zajistit, aby výše zmíněný postup obsahoval aktuální informace a zásady.

=== Poskytování hypnoterapie klientům ===
Tento standard upravuje poskytování hypnoterapie jednotlivcům. Stanovuje také pravidla pro podporu klienta během intervence a hodnocení její účinnosti.

==== Znalosti a porozumění ====
Studenti budou muset vědět a pochopit:

# principy různých přístupů a jejich aplikaci včetně on-line terapie,
# vazby mezi hodnocením případů a vybranými přístupy,
# vztah hypnoterapeut/klient,
# vztah se všemi ostatními zdravotnickými pracovníky,
# důležitost budování a udržování vztahu s klientem,
# důležitost přezkoumání, reflexe a hodnocení při plánování terapie,
# současnou metodologii, teoretickou oporu a etické kodexy,
# metodologie používané při intervencích mohou zahrnovat:
#* použití formální a neformální hypnotické indukce,
#* použití různých úrovní vědomí,
#* použití přímých a nepřímých přístupů,
#* použití přímých a nepřímých sugescí,
#* přizpůsobení různých přístupů různým klientům, např. autoritativní a permisivní,
#* pochopení vztahů mezi různými metodologiemi,
# možné kontraindikace konkrétních problémů – v případě pochybností hypnoterapeuta je třeba kontaktovat praktického lékaře klienta (s jeho povolením), nebo jiného příslušného zdravotnického pracovníka (například psychiatra),
# význam pozorování klientů v průběhu terapeutického procesu,
# rozmanitost obsahu, struktury a přístupu různých metodologií, jejich výhody a omezení,
# postupy vyhodnocování informací v průběhu vybraných intervencí a jejich využití k budoucí praxi,
# principy vybraných technik, tj. přizpůsobení intervence potřebám klienta,
# význam kritického přístupu k výběru metodologie,
# faktory, které je třeba zvážit při výběru metodologie přizpůsobené individuálním potřebám,
# důležitost uvědomování si působení, reakcí, transference, abreakce a interakcí klienta,
# možné překážky úspěšné terapie,
# jak bezpečně vrátit klienta do bdělého stavu na konci sezení,
# jak s klientem vyjednat ukončení terapie,
# význam kompetence v práci hypnoterapeuta, pochopení vlastních omezení a je-li to vhodné, odkazování na jiného hypnoterapeuta nebo zdravotnického pracovníka,
# potřeba udržovat povědomí o ochraně dětí a zranitelných dospělých,
# důležitost zachování důvěrnosti a mít povědomí o tom, kdy je vyžadováno její porušení,
# pochopit rizika a omezení on-line terapie.

==== Výkonnostní kritéria ====
Studenti musí být schopni:

# vysvětlit a objasnit použití hypnózy pro klienta, včetně on-line terapie,
# identifikovat a vybrat metodologie, které jsou vhodné pro klienta a které jsou v souladu s celkově plánovanou intervencí,
# vysvětlit klientovi důvody pro volbu metodologie v každé fázi terapie, pokud o to klient požádá,
# vysvětlit klientovi volbu a možné nejrelevantnější odpovědi vhodným způsobem, úrovní a tempem, aby vyhovovaly klientovu porozumění,
# vysvětlit jednotlivcům jejich roli při spolupráci a účasti na terapii,
# získat příslušný souhlas pro hypnoterapii,
# vysvětlit roli, kterou musí klient převzít, aby hypnoterapie byla úspěšná,
# povzbudit klienta a vysvětlit, jak:
#* sledovat jeho reakci na terapii a jakákoliv osobní cvičení,
#* zaznamenat jakékoliv změny v jeho zdraví a celkové pohodě,
#* kontaktovat hypnoterapeuta, pokud má nějaké obavy nebo dotazy týkající se terapie,
# poskytnout jasné a přesné rady ohledně jakékoli relevantní následné péče v rámci odborných znalostí terapeuta,
# podporovat klienta při tvorbě informovaných rozhodnutí,
# aplikovat vhodné intervence, které vyhovují potřebám klienta,
# vyhodnotit spolu s klientem výsledky a účinnost dosud poskytované hypnoterapie a informovat ho o budoucích plánech a činnostech,
# pečlivě zaznamenávat informace a uvažovat o důvodech hypnoterapeutického programu.

=== Celkový poměr teorie a praxe ===
Hypnoterapie má velmi rozmanitou škálu teorií a modalit, z nichž některé jsou více teoreticky orientované (např. hypno-psychoanalytická), jiné jsou spíše praktičtější (např. hypno-behaviorální). Celkový poměr teorie a praxe se proto pohybuje mezi 65–80 % teorií a 20–35 % praxí.

=== Hodiny studia ===

# Celkový kvalifikační čas Je vyžadováno minimálně 450 hodin včetně 165 hodin přímého studia. Jedná se o počet teoretických hodin, který představuje odhad celkového množství času, jenž lze očekávat, aby student mohl dosáhnout a prokázal potřebnou úroveň pro udělení kvalifikace. Celkový kvalifikační čas se skládá z následujících dvou prvků:
#*počet hodin řízeného učení,
#*odhad počtu hodin, které student pravděpodobně stráví přípravou, studiem nebo jakoukoliv jinou formou účasti na vzdělávání nebo odborné přípravě, včetně sebehodnocení podle předem daných pokynů – na rozdíl od řízeného učení se nejedná o okamžité vedení nebo dohled lektorem, školitelem nebo jiným příslušným poskytovatelem vzdělávání nebo školení.
#Řízené učení  Minimálně 120 hodin. Jde o činnost studenta spočívající v tom, že je vyučován nebo poučen nebo jinak se účastní vzdělávání nebo odborné přípravy pod okamžitým vedením nebo dohledem lektorem, školitelem nebo jiným příslušným poskytovatelem vzdělávání nebo odborné přípravy.
#Okamžité vedení nebo učení  Vedení nebo supervize prováděné lektorem, supervizorem nebo jiným vhodným poskytovatelem vzdělávání nebo školení, a to
#*se současnou fyzickou přítomností studenta a lektora nebo školitele, nebo
#*on-line pomocí současné elektronické komunikace.  Za tímto účelem je činnost dozoru považována za formu vedení nebo dohledu.  Minimálně 120 řízených hodin učení pro rozvoj a supervizi nad klinickými dovednostmi musí být za současné fyzické přítomnosti studenta a lektora nebo školitele. Jakékoli hodiny řízeného učení, které přesahují minimální dobu 120 hodin, mohou být poskytnuty on-line prostřednictvím elektronické komunikace.

=== Hodnota kreditu ===
Počet kreditů, které budou dosaženy po úspěšném absolvování studijních výsledků, je 45. Jeden kredit se musí rovnat jedné desetině celkového kvalifikačního času zaokrouhleného na nejbližší celé číslo.

=== Požadavky případové studie ===
Zahrnuje minimální požadavky na praxi, na níž dohlíží profesionálně kompetentní supervizor-hypnoterapeut. Požadavky případové studie jsou zahrnuty do celkového kvalifikačního času, který je stanoven v hodinách nebo kreditech.

# Musí být dokončeny minimálně 3 případové studie: jedna jako jedno sezení a další dvě, každá alespoň dvě sezení. S ohledem na prezentaci by měla obsahovat:
#* shrnutí informací,
#* počáteční plán terapie a zdůvodnění výběru metodologie,
#* shrnutí terapie, výstupy, pozorování,
#* odůvodnění všech úprav plánu terapie,
#* poučení studenta o odvedené práci,
#* jakékoliv identifikované oblasti k rozvoji.

=== Detaily procesu posuzování ===
Musí zahrnovat nezávislé posouzení. Osoba, která provádí souhrnné posouzení, by neměla učit nebo posuzovat studenta, musí však být odborně způsobilá jako hypnoterapeut.

# Případové studie, jak je uvedeno výše plus
#* kurz (který může zahrnovat výzkum, eseje atd.),
#* zkouška (praktická a teoretická).
# Výše uvedené by mělo prokázat jasné pochopení výsledků učení. Posouzení by mělo být provedeno školitelem s ukázkou všech příspěvků studenta, které byly dodatečně posouzeny nezávislým posuzovatelem. Organizace musí být v případě potřeby schopny o tom poskytnout důkaz.
# Praktické posouzení dovedností
#* Průběžné pozorování (tj. během výukových hodin), co se týká praxe, použití a vhodnosti.
#* Závěrečné praktické hodnocení by mělo mít minimálně jednoho nezávislého posuzovatele, který je odborně způsobilý jako hypnoterapeut (doporučují se dva).
# Sumativní posouzení Sumativní hodnocení musí kromě praktické práce zahrnovat písemnou práci.
# Posuzovatelé
#* Pro písemnou práci  Vyučující posoudí veškeré písemné práce. Kromě toho musí být ukázka dokončené písemné práce posouzena a schválena jako adekvátní
#** dalším lektorem, který se nezúčastnil školení a který je odborně způsobilý jako hypnoterapeut a může to prokázat, nebo
#** zkušeným a kvalifikovaným hypnoterapeutem, který se nezúčastnil školení nebo mentoringu posuzovaného studenta a který je odborně způsobilý a může to prokázat.
#* Pro praktické dovednosti  Posouzení dovedností musí být provedeno nejméně jedním nezávislým posuzovatelem, který je odborně způsobilý jako hypnoterapeut a může to prokázat.

== Reference ==

* [https://www.kosmas.cz/knihy/265911/standardy-v-hypnoterapii/ Standardy v hypnoterapii] (knižní vydání), autor Jakub Tenčl, PhD</text>
      <sha1>s33c3xkkq42lzvfszrtnk2kkmgn4kte</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U tří kaprů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8404</id>
    <revision>
      <id>40643</id>
      <timestamp>2019-09-29T18:37:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JiriMatejicek</username>
        <id>4254</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „[[Soubor:Praha Stare Mesto Kaprova 8 b.jpg|střed|500px|U tří kaprů]]  [[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="118" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha Stare Mesto Kaprova 8 b.jpg|střed|500px|U tří kaprů]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>dkrh1go0bc0enuojjeb1vl1sbkciwwp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U dvou štítů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8405</id>
    <revision>
      <id>40645</id>
      <timestamp>2019-09-29T19:53:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JiriMatejicek</username>
        <id>4254</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „[[Soubor:Praha Stare Mesto Krizovnicka 12 e.jpg|střed|500px|U dvou štítů]]  [[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="124" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha Stare Mesto Krizovnicka 12 e.jpg|střed|500px|U dvou štítů]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>f1zne0o1o0989dh5o3nd7bqa37pd6m4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/II. Nové Město/U dvou draků</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8407</id>
    <revision>
      <id>40650</id>
      <timestamp>2019-09-30T15:46:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JiriMatejicek</username>
        <id>4254</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „[[Soubor:Katerinska10-detail.jpg|střed|500px|U dvou draků]]  [[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="107" xml:space="preserve">[[Soubor:Katerinska10-detail.jpg|střed|500px|U dvou draků]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>npcncygci31215bwkh6zo2bg4mn602l</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/II. Nové Město/U biskupské čepice</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8411</id>
    <revision>
      <id>40715</id>
      <timestamp>2019-10-20T19:30:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JiriMatejicek</username>
        <id>4254</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „[[Soubor:Praha Nove Mesto Opatovicka 20.jpg|střed|500px|U biskupské čepice]]  [[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="125" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha Nove Mesto Opatovicka 20.jpg|střed|500px|U biskupské čepice]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>h46gh1innlla8oovtjzf5iogtbmvks4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/II. Nové Město/U zlatého prstenu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8412</id>
    <revision>
      <id>40716</id>
      <timestamp>2019-10-21T20:02:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JiriMatejicek</username>
        <id>4254</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „[[Soubor:Praha Nove Mesto Palackeho 6 znameni.jpg|střed|500px|U zlatého prstenu/U zlatého kruhu]]  [[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="146" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha Nove Mesto Palackeho 6 znameni.jpg|střed|500px|U zlatého prstenu/U zlatého kruhu]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>9zuw0vcug5myo6w9naav5hxdk4cgj93</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Chemické pokusy</title>
    <ns>14</ns>
    <id>8421</id>
    <revision>
      <id>40773</id>
      <timestamp>2019-11-14T20:04:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>init</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="59" xml:space="preserve">{{Hlavní článek|Chemické pokusy}}

[[Kategorie:Chemie]]</text>
      <sha1>02th2yzd3q0bop1t0yglk8t4mp5t7e0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Hornolužická srbština/Korpusy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8425</id>
    <revision>
      <id>40901</id>
      <parentid>40900</parentid>
      <timestamp>2019-12-08T18:52:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>+info na stránkách Serbského institutu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="333" xml:space="preserve">* [https://kontext.korpus.cz/first_form?corpname=hotko kontext.korpus.cz] – Hornolužický textový korpus na stránkách Českého národního korpusu (relevantní informace v hornolužické srbštině [https://www.serbski-institut.de/os/hornjoserbski/ na stránkách Serbského institutu])

[[Kategorie:Hornolužická srbština]]</text>
      <sha1>53cm699yl86xtph4z7s7i8vg1djuajs</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Laboratorní technika</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8429</id>
    <revision>
      <id>45199</id>
      <parentid>41714</parentid>
      <timestamp>2022-02-17T16:51:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>/* Obsah */ +Papírová chromatografie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="578" xml:space="preserve">Sbírka návodů na základní laboratorní operace.

== Obsah ==
[[Soubor:Prubeh filtrace podtlakova.jpg|náhled|vpravo|Filtrace]]

* [[/Laboratorní vybavení|Laboratorní vybavení]]
* [[/Odměřování objemů/|Odměřování objemů]]
* [[/Pyknometrické stanovení hustoty/|Pyknometrické stanovení hustoty]]
* [[/Krystalizace/|Krystalizace]]
* [[/Dekantace/|Dekantace]]
* [[/Filtrace/|Filtrace]]
* [[/Destilace/|Destilace]]
* [[/Papírová chromatografie|Papírová chromatografie]]
* [[/Infračervená spektroskopie/|Infračervená spektroskopie]]

[[Kategorie:Chemie]]</text>
      <sha1>50ut1xr5eapngke8krcrffy69nxz5xd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pyknometrické stanovení hustoty</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8430</id>
    <redirect title="Laboratorní technika/Pyknometrické stanovení hustoty" />
    <revision>
      <id>41008</id>
      <timestamp>2020-01-25T14:40:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>Hugo přesunul stránku [[Pyknometrické stanovení hustoty]] na [[Laboratorní technika/Pyknometrické stanovení hustoty]]: Zařazení do nové knihy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="72" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Laboratorní technika/Pyknometrické stanovení hustoty]]</text>
      <sha1>6mdqninogyjirze8id0o7tgcvohfku5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Laboratorní technika</title>
    <ns>14</ns>
    <id>8431</id>
    <revision>
      <id>41011</id>
      <parentid>41010</parentid>
      <timestamp>2020-01-25T14:42:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>hl článek</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="64" xml:space="preserve">{{Hlavní článek|Laboratorní technika}}

[[Kategorie:Chemie]]</text>
      <sha1>4vfzd8w6ya33rjqwkca0b89dsiff3f1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Laboratorní technika/Filtrace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8434</id>
    <revision>
      <id>43549</id>
      <parentid>41069</parentid>
      <timestamp>2021-04-14T12:24:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>90.181.31.200</ip>
      </contributor>
      <comment>/* Filtrace za sníženého tlaku (podtlaková) */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4380" xml:space="preserve">Při [[w:filtrace|filtraci]] se oddělují nerozpustné látky od rozpouštědla. Jsou tři druhy filtrace: prostá, podtlaková a za zvýšené teploty. Nejjednodušší způsob filtrace je filtrace prostá, při které se roztok přelije přes filtrační papír. Látka, která prošla filtrací, se nazývá filtrát. Pro ukázku filtrace použiji znečištěný pentahydrát síranu měďnatého, který se také nazývá modrá skalice.
== Filtrace prostá ==
[[Soubor:Aparatura filtrace.jpg|náhled|aparatura pro filtraci prostou ]]
[[Soubor:Prubeh filtrace proste.jpg|náhled|průběh filtrace prosté]]

K filtraci prosté potřebujete: 
* stojan
* filtrační kruh
* nálevku 
* kádinku
* filtrační papír
Aparaturu postavte takto (obr. 11): Stojan nejdříve postavíme na rovný povrch. Na stojan připevníme filtrační kruh a pod něj dáme kádinku. Do filtračního kruhu vložíme nálevku. Stonek nálevky by se vždy měl dotýkat kraje kádinky. Do nálevky dáme lehce navlhčený filtrační papír.
Tekutinu nalíváme po tyčince, aby nedošlo k poškození filtračního papíru. Poté už jen počkáme, než se celý roztok přelije.

=== Pracovní postup (filtrace prostá) ===
# připevněte filtrační kruh na stojan a vložte do něj nálevku
# připravte si filtrační papír a dejte ho do nálevky
# po tyčince převeďte suspenzi do nálevky, dbejte na to, aby se hladina suspenze nepřiblížila k okraji filtračního papíru
# počkejte, až se vše přelije do kádinky pod nálevkou

== Filtrace za sníženého tlaku (podtlaková) ==
[[Soubor:Soucasti pro podtlakovou filtraci.jpg|náhled|součásti pro podtlakovou filtraci]]
[[Soubor:Prubeh filtrace podtlakova.jpg|náhled|průběh filtrace podtlakové]]

Při filtraci za sníženého tlaku se v baňce vytvoří podtlak a filtrace je díky tomu rychlejší.
K filtraci za sníženého tlaku potřebujeme:
* [[w:Büchnerova nálevka|Büchnerovu nálevku]]
* odsávací baňku
* těsnění mezi nálevku a baňku
* hadici
* vodní vývěvu
* filtrační papír

Nejdříve si připravíme odsávací baňku. Nasadíme Büchnerovu nálevku do baňky, jako těsnění slouží gumový kónus. Jeden konec hadice nasadíme na baňku a druhý na vodní vývěvu. Do Büchnerovy nálevky vložíme filtrační papír. Tekutinu v tomto případě nemusíme přelívat po tyčince, nicméně tekutinu budeme nalívat opatrně.
Pro podtlakovou filtraci můžeme také použít fritu. Frita má porézní přepážku, na které se zachytí pevný podíl suspenze. Nicméně přes fritu můžete filtrovat pouze látky, které jsou rozpustné ve vodě, jinak by se částečky ve fritě zachytily a nešly by vyčistit a fritu byste tím zničili.
Pokud chcete použít fritu, postavte stejnou aparaturu s tím rozdílem, že místo Büchnerovy nálevky použijete fritu.
Při filtraci podtlakové se na filtračním papíru nebo na fritě vyloučí pevný podíl suspenze.

=== Pracovní postup (filtrace podtlaková) ===
# Büchnerovu nálevku nebo fritu se zátkou nebo gumovým těsněním vložte do odsávací baňky
# připravte si filtrační papír a dejte ho do nálevky (do frity filtrační papír nedávejte)
# nalijte filtrovanou látku do nálevky
# pomocí vodní vývěvy vytvořte podtlak v odsávací baňce
# počkejte, až se vše odsaje a vyjměte filtrační papír s filtračním zbytkem

== Filtrace za zvýšené teploty ==
[[Soubor:Filtrace za zvýšené teploty.svg|náhled|schéma filtrace za zvýšené teploty]]

Filtrace za pomoci tepla se dělá pomocí speciální dvouplášťové nálevky, která se dá zahřívat (elektřinou nebo kahanem).
Pro sestavení aparatury budete potřebovat stejné věci, jako u filtrace prosté a k tomu navíc již zmiňovanou topnou nálevku. Nálevku nejdříve zahřejte a poté do ní nalijte suspenzi, kterou chcete filtrovat. 
Tento způsob filtrace se používá pro urychlení procesu nebo pro zamezení krystalizace produktu ve filtrační nálevce.

=== Pracovní postup (filtrace za pomoci tepla) ===
# připevněte filtrační kruh na stojan a vložte do něj varnou nálevku
# připravte si filtrační papír a dejte ho do nálevky
# varnou nálevku zahřejte
# po tyčince nalijte filtrovanou látku do nálevky
# počkejte, až se vše přelije do kádinky pod nálevkou

[[Kategorie:Laboratorní technika]]</text>
      <sha1>89oq4ladrjrkkh03y8f2jtvr1ertwu0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Laboratorní technika/Krystalizace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8436</id>
    <revision>
      <id>41037</id>
      <parentid>41033</parentid>
      <timestamp>2020-02-02T17:41:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>úpravy, kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4138" xml:space="preserve">Krystalizace je druh přeměny látek, při  molekuly se seřazují do krystalické mřížky. Nejčastěji je to provedeno vypařením vody z roztoku. Je mnoho způsobů krystalizace, ale tyto tři jsou nejčastější: krystalizace volným odpařováním, krystalizace ochlazením nasyceného roztoku a krystalizace vyvolanou změnou rozpouštědla.
Krystalizace se zpravidla používá při čištění pevných látek od nečistot. Modrá skalice, která se používá při přípravě mnoha mědnatých sloučenin, má často hodně nežádoucích příměsí a nečistot. Modrá skalice se rozpustí ve vodě, nerozpustné nečistoty se oddělí filtrací, a poté se nechá zkrystalizovat. Takto lze modrou skalici očistit.


== Krystalizace volným odpařováním ==
[[Soubor:Krystalizace volnym odparovanim.jpg|náhled|krystaly vytvořené volným odpařením vody]]

Při krystalizaci volným odpařováním se nasycený roztok nechá na vzduchu a voda se z něj přirozeně vypaří. Tento způsob krystalizace trvá velmi dlouho, jelikož se látka musí týden nebo i více nechat ležet. 
Nejdříve je třeba si připravit nasycený roztok. To uděláte tak, že se krystalizační látku, například pentahydrát síranu mědnatého, budete sypat do vody tak dlouho, až se látka přestane rozpouštět.
Takovýto nasycený roztok nalijete do krystalizační misky a necháte vodu odpařit. 
Krystaly, které se vytvoří tímto způsobem, jsou především polykrystaly a jsou poměrně velké. Můžete ale do nasyceného roztoku dát například provázek, špejli či jiný malý krystal, který usnadní nukleaci a tak získáme monokrystal.

=== Pracovní postup (krystalizace volným odpařováním) ===
* Připravte nasycený roztok modré skalice
* zfiltrujte prostou filtrací 
* filtrát nalijte na krystalizační misku
* misku dejte na místo s pokojovou teplotou
* čekejte, až se odpaří voda (v průběhu dnů)

== Krystalizace ochlazením nasyceného roztoku ==
[[Soubor:Zahrivani.svg|náhled|schéma zahřívání kuželové baňky při krystalizaci ochlazením]]

Tento druh krystalizace má více postupů. Nasycený roztok se může prudce ochladit (krystalizace rušená) anebo nechat postupně ochlazovat za laboratorní teploty (krystalizace volným chladnutím).
Stejně jako u krystalizace volným odpařováním, je potřeba udělat nasycený roztok. Roztok zfiltrujte a začněte zahřívat. Filtrát poté můžete ochladit mnoha způsoby, nicméně nejjednodušší je nalít roztok do kuželové baňky a chladit proudem studené vody. 
Takto získané krystaly odfiltrujte na Büchnerově nálevce při sníženém tlaku.
Při tomto postupu velikost krystalů záleží na rychlosti ochlazení. Když roztok ochladíte například proudem studené vody, což je rychlé ochlazení, krystaly budou velmi malé. Když naopak roztok ochladíte pomalu, vytvoří se krystaly velké.

=== Pracovní postup (krystalizace ochlazením) ===
* připravte nasycený roztok modré skalice
* zfiltrujte prostou filtrací 
* roztok zahřejte
* roztok přelijte do kuželové baňky a zchlaďte proudem studené vody
* krystaly odfiltrujte podtlakově na Büchnerově nálevce

== Krystalizace vyvolaná změnou rozpouštědla ==
[[Soubor:Krystaly zmena rozpoustedla.jpg|náhled|krystaly vytvořené změnou rozpouštědla]]

Krystaly lze vyloučit také přidáním rozpouštědla, v kterém je látka není rozpustná nebo jen velmi málo. Krystaly se tvoří většinou v řádu několika minut, ale proces může trvat i několik dní.
Po přípravě nasyceného roztoku k němu přilijte stejný objem ethanolu. Krystaly odfiltrujte na Büchnerově nálevce.
Tyto krystaly budou velice jemné a budou vypadat spíše jako prášek. Budou mít modrobílou barvu a mohou vytvořit velké slepené hrudky.

=== Pracovní postup (krystalizace vyvolaná změnou rozpouštědla) ===
* připravte nasycený roztok modré skalice
* zfiltrujte prostou filtrací 
* k roztoku přidejte stejný objem ethanolu
* krystaly odfiltrujte podtlakově na Büchnerově nálevce

[[Kategorie:Laboratorní technika]]</text>
      <sha1>kgp8sowljn1fmpl9zdkq9yyrpf35xhc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Laboratorní technika/Dekantace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8438</id>
    <revision>
      <id>41038</id>
      <parentid>41036</parentid>
      <timestamp>2020-02-02T17:42:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>+kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1333" xml:space="preserve">[[Soubor:roztok.jpg|náhled|pevný podíl suspenze usazený na dně mateřského roztoku]]
[[Soubor:Dekantace.jpg|náhled|průběh dekantace]]
[[Soubor:Dokonceni dekantace.jpg|náhled|vpravo - pevný podíl suspenze, vlevo - mateřský roztok]]

Dekantace se metoda oddělení pevných částeček suspenze od roztoku. Probíhá pečlivým odlitím mateřského roztoku z kádinky, až na. Po dekantaci budete mít mateřský roztok v jedné kádince a pevné částečky v druhé. Dekantaci je většinou potřeba provádět vícekrát. 
Nejprve si připravte suspenzi, kterou budete filtrovat. Můžete k roztoku přidat nějaký objem vody, zhruba dvojnásobný, ke zjednodušení dekantace. Vodu přilijte k suspenzi do dostatečně velké kádinky. 
Před dekantací vždy nechte pevný oddíl usadit na dně. Po usazení opatrně vylijte většinu mateřského roztoku tak, aby jste nevylili žádné pevné částečky na dně. Pokud je to jednodušší, nechte klidně o něco více mateřského roztoku a dekantaci proveďte ještě jednou. 
	
Po opakovaných dekantacích by odlitý roztok měl být čirý. Z většiny bude suspenze pouze voda a částečky, nicméně pořád tam bude stopové množství původních prvků, kterých se dá zbavit pouze pomocí dodatečných reakcí.

[[Kategorie:Laboratorní technika]]</text>
      <sha1>kufvuewx8s0bzvzcfkivlh8bu49vgz5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Laboratorní technika/Odměřování objemů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8439</id>
    <revision>
      <id>42378</id>
      <parentid>41041</parentid>
      <timestamp>2020-09-14T13:26:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>DEJV 234</username>
        <id>8715</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Opraven překlep</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6018" xml:space="preserve">[[Soubor:Kapilarita 2.svg|náhled|obrázek 1: schéma kapilárního jevu v odměrných válcích]]

Objemy se přesně dají odměřovat mnohými nástroji. Při chemických pokusech však budete nejčastěji používat odměrné válce, odměrné baňky, pipety a byrety. 
Při odměřování si musíme dávat pozor na kapilaritu, což je fyzikální jev, při kterém kapalina smáčí stěny. Skutečný objem se měří podle nejnižšího bodu hladiny, ne podle kapaliny, která smáčí  stěny (obr. 1 - modrý odměrný válec).
Vzácně může dojít k tomu, že kapalina stěny nesmáčí (obr. 1 - červený odměrný válec). V takovém případě se objem určuje podle nejvyššího bodu hladiny.

== Odměrné válce ==
Odměrné válce jsou nádoby ve tvaru válce. Na boku je objemová stupnice, která je většinou v mililitrech. 
Odměření je s válcem poměrně jednoduché. Stačí do něj nalít kapalinu a podívat se na stupnici na boku. Musíte si  dávat pozor na již dříve zmiňovanou kapilaritu.

== Pipety ==
Pipety jsou tenké trubice a používají se k odměřování menších objemů. Používají se společně s gumovým balónkem k nasátí a vylití určitého objemu kapaliny. Jsou přesnější než odměrné válce nebo kádinky díky velkému poměru výšky a průměru pipety a díky tenčí čarám na stupnici. Dále jsou přesnější díky lepší kalibraci při výrobě, hlavně u nedělených pipet.

=== Nedělené pipety ===
[[Soubor:Nedelena pipeta.jpg|náhled|příklad nedělené pipety]]

Jsou dva druhy pipet: dělené  a nedělené. Nedělené pipety jsou kalibrovány na přesný objem, který je napsaný  na skle. Nedělené pipety bývají častokrát určené pro větší objemy (10 ml a více) a doplňují se po rysku. 	

=== Dělené pipety ===
[[Soubor:Delena pipeta.jpg|náhled|příklad dělené pipety]]

Dělené pipety mají na skle stupnici a umožňují tak naměření různých objemů. Jsou spíše určené na menší objemy (10ml a méně), při větších objemech by nebyly tak přesné.

=== Použití pipety ===
Pipetu ponoříme do kádinky s kapalinou. Balónek připevníme na horní konec pipety a vypustíme z něj vzduch horním otvorem. Při zmáčknutí dolního otvoru se kapalina začne nasávat. Stupnice na pipetě  je obrácená, proto je potřeba objem odečítat od horního konce. Neboli když máte hladinu vody u nuly, tak v pipetě máte maximální objem, na který je pipeta kalibrována. Samozřejmě si dávejte pozor na kapilaritu. 
Při vytahování pipety z kapaliny buď oddělejte balónek, a zacpěte horní otvor, nebo balónek nechte nahoře a vypusťte pipetu pomocí otvoru na míčku, který to umožňuje. Je lepší míček neoddělávat z důvodů větší přesnosti. Při vypouštění pipety ji nakloňte pod úhlem 45° a nechte kapalinu vytéct. 

=== Použití balónku ===
Horní otvor balónku je pro vytvoření podtlaku. Mačká se pro vypuštění balónku před pipetováním. Dolní otvor se mačká při naplňování pipety kapalinou. Otvor boční se mačká při vypouštění kapaliny z pipety.

== Byrety ==
Byreta vypadá podobně jako pipeta, nicméně je zpravidla větší a u výpusti má ventil nebo kohout, kterým se dá regulovat nebo úplně zastavit tok. Byrety se hojně používají při titraci. 

== Titrace ==
[[Soubor:Michani titrace.jpg|náhled|průběh titrace (míchání roztoku)]]
[[Soubor:Odbarveny roztok.jpg|náhled|odbarvený roztok po dokončení titrace]]

Titrace (také se nazývá volumetrie) je postupné přidávání roztoku o známé koncentraci (titrační standard) do objemu neznámého roztoku. Titrace je metoda kvantitativní odměrné analýzy. Titrace se dělí podle způsobu reakce, díky které se koncentrace látky stanoví. Může být například acidobazická (reakce kyseliny a zásady), kde je základem neutralizační reakce. Dále třeba oxidačně redukční atd.

Zde popíšu neutralizační titraci. K sestavení aparatury budete potřebovat:
* byretu
* titrační baňku
* stojan
* držák
* svorku
* nálevku

Byretu, pomocí svorky a držáku, připevněte na stojan. Ujistěte se, že byreta je uzavřená a uchycená svisle. Nálevku dejte shora do byrety. Pod byretu dejte titrační baňku.
Připravte si 10 ml roztoku hydroxidu sodného (NaOH). Do kádinky dejte lžičku pevného NaOH a rozmíchejte to tyčinkou. Roztok zfiltrujte prostou filtrací pro odstranění nečistot.
Do titrační baňky společně s 10ml roztoku NaOH dejte 2-3 kapky fenolftaleinu. Roztok by měl dostat sytě růžovou barvu. 
Do birety nalijte 0,1 M roztok HCl (o přesně známé koncentraci). Po naplnění byrety po ni dejte kádinky a pomalu odpouštějte kapalinu tak, aby hladina byla přesně na rysce. Je to nutné pro přesnost měření. 
Pomalu otevřete ventil a stále míchejte titrační baňku . Až roztok začne získávat bledší barvu, kohoutek přivřete a nechte ho jen kapat. Poté nechte kapalinu kapat do odbarvení roztoku.  Při úplném odbarvení roztoku uzavřete kohoutek. Zapište si hodnotu na byretě (je potřeba při výpočtu koncentrace). Pro výpočet použiji hodnotu 12,00 ml (HCl).

=== Výpočet koncentrace ===
[[Soubor:Vypocty titrace 3 .svg|náhled|výpočet koncentrace neznámé látky]]

Jelikož víte, že po odbarvení roztoku, dojde k neutralizaci, tak zároveň víte, že se rovná jejich látkové množství. Látkové množství se dá vyjádřit jako součin koncentrace a objemu, a takto můžete dopočítat koncentraci neznámé látky.

=== Pracovní postup (titrace) ===
* připravte 10 ml vodného roztoku NaOH
* titrační baňku s roztokem NaOH a kapkami fenoftaleinu dejte pod byretu
* do byrety nalijte 0,1 M roztok HCl a hladinu nastavte přesně na 0 ml
* otevřete ventil a míchejte baňku
* po odbarvení zavřete kohoutek
* odečtěte a zapište si objem ze stupnice na byretě
* vypočtěte koncentraci

[[Kategorie:Laboratorní technika]]</text>
      <sha1>k2jgwi8qrl0oo4ghdqmbv0l6n03otgv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Laboratorní technika/Destilace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8440</id>
    <revision>
      <id>41044</id>
      <parentid>41042</parentid>
      <timestamp>2020-02-09T10:07:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>odkazy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="10379" xml:space="preserve">'''[[w:Destilace|Destilace]]''' patří společně s [[w:filtrace|filtrací]], [[w:sublimace|sublimací]] a [[w:extrakce|extrakcí]] mezi [[w:separační metody|separační metody]] (tzn. metody určené na oddělování látek). Nejčastěji se používá k dělení směsí kapalin nebo k čištění kapalin od nečistot. Princip destilace spočívá v oddělování těkavější složky zahříváním směsi. Těkavější látka má nižší [[w:teplota varu|teplotu varu]], tudíž se začne vypařovat dříve, než ostatní látky ve směsi.
Slovo destilace jste jistě slyšeli ve spojitosti s alkoholem. V [[w:Pálenice|palírnách]] nebo [[w:pivovar|pivovarech]] se tento proces používá při oddělování alkoholu a vody od zkvašených zrn obilovin. 

== Prostá destilace ==
[[Soubor:Prosta destilace.svg|náhled|schéma destilace prosté]]

Prostá destilace se používá při dělení směsí, jejichž teplota varu se liší o velkou část.
Nejdříve si sestavte aparaturu podle obrázku. 
Pro sestavení budete potřebovat:
* Chladič (Liebegův)
* 2 stojany
* 2 varné baňky (destilační)
* destilační přestupník  (Claisenův nástavec)
* alonž
* varný kruh
* kovovou síťku
* 4 držáky
* 4 svorky
* 2 teploměry
* kahan nebo topné hnízdo
* 2 hadice (přívod a vývod vody ke chlazení)
* případně kádinku, pokud destilace nevyžaduje druhou varnou baňku na konci aparatury

Stojany dejte od sebe tak dalek, aby  mezi nimi byl dostatečný prostor pro chladič. Na jednu stranu dejte kahan s varným kruhem (příp. jiný zdroj tepla) a železnou síťkou. Nad to připevněte jednu varnou baňku. Na druhý stojan upevněte zbývající varnou baňku. 
Do baňky, ve které bude destilovaná směs, dejte destilační přestupník. Přestupník slouží k napojení chladiče k varné baňce a většinou má otvor pro vsunutí teploměru. Jestliže má přestupník otvory navíc, nezapomeňte do nich dát zátky. 
Do druhé varné baňky vložte alonž. Při připojování chladiče mezi baňky je vhodné zábrusy natřít zábrusovým tukem, aby nedošlo k jejich opotřebení a zamrznutí (tzn. že by nešla aparatura po destilaci rozebrat). V některých situacích je potřeba svorkami připevnit i chladič.Varnou (destilační) baňku naplňte směsí, kterou chcete destilovat. Vždy baňku plňte jen do 2/3 svého maximálního objemu, jelikož kapaliny po zahřátí zvýší svůj objem. Zároveň přidejte pár varných kamínků v podobě střípků keramiky nebo skla. 
Pro naplnění použijte například směs vody a ethanolu. Jelikož ethanol má nižší teplotu varu (78,3 °C) než voda, tak se začne vypařovat již dříve. 
Před započetím destilace nechte nejprve chladičem proudit chladící vodu. Zapalte kahan (nebo zapněte topné hnízdo) a čekejte než na teploměru bude teplota kolem 80 °C. V té chvíli byste již měli vidět malé kapky na stěnách chladiče. Pro zvýšení účinnosti destilace můžete první podíl (tzv. destilační předkap) odstranit a připojit novou baňku.
Jakmile budete mít požadované množství destilátu ve varné baňce (nebo kádince), nechte celou aparaturu vychladnout, vypněte přívod chladící vody a pak ji můžete rozebrat.

=== Pracovní postup (destilace) ===
Tento pracovní postup je souhrnný pro všechny typy destilace, liší se akorát jinými aparaturami.
* Sestavte aparaturu
* připravte si směs, kterou budete destilovat
* nalijte destilovanou směs do varné baňky (max. 2/3 objemu)
* zapalte kahan (topné hnízdo)
* čekejte na požadovaný objem destilátu (oddělejte destilační předkap)
* vypněte přívod vody (poté vývod), nechte aparaturu vychladnout a poté ji rozeberte


== Destilace za sníženého tlaku ==
[[Soubor:Podtlakova aparatura 2.svg|náhled]]

Destilace za sníženého tlaku se používá při dělení směsí s nízkým bodem varu nebo složek, které by se mohly začít rozkládat, kdyby se přiblížily ke svému bodu varu. Jelikož se snížením tlaku sníží i teplota varu, může se tento způsob destilace použít i k oddělení nebo vyčištění látek, které by se mohli blízko svému bodu varu začít rozkládat.
Destilace se dá provést se stejnými pomůckami jako destilace prostá, s tím rozdílem, že potřebujete speciální alonž s olivkou pro připojení zdroje vakua. 
Při stavbě aparatury postupujte stejně jako u destilace prosté. Ke stojanům připevněte varné baňky a vložte do nich přestupník (Claisenův nástavec) a alonž. Mezi ně dejte Liebegův chladič. Klasickou alonž nahraďte alonžem pro podtlakovou destilaci. Dejte si pozor, ať je chladič pořádně připevněný a stabilní.Pro sestavení budete potřebovat:
* chladič (Liebegův)
* 2 stojany
* 2 varné baňky (destilační)
* destilační přestupník  (Claisenův nástavec)
* alonž
* varný kruh
* kovovou síťku
* 4 držáky
* 4 svorky
* 2 teploměry
* kahan nebo topné hnízdo
* 3 hadice (přívod a vývod vody ke chlazení a k vodní vývěvě)

Nejdříve zapněte vodní vývěvu a chvíli počkejte, než se vytvoří podtlak. Zároveň můžete otevřít vývod a přívod chladící vody (vždy nejdříve vývod). 
Dále zapalte kahan (nebo zapněte topné hnízdo) a poté jen počkejte, než budete mít požadované množství destilátu. Pro zvýšení účinnosti destilace můžete první podíl (tzv. destilační předkap) odstranit a připojit novou baňku. Po skončení nechte aparaturu vychladnout, odpojte zdroj vakua a pomalu zvyšte tlak na atmosférický a pak ji rozeberte. Zároveň vypněte přívod vody a počkejte, než se zbytek chladící vody odsaje.

== Destilace s vodní parou ==
[[Soubor:S vodni parou.svg|náhled|schéma destilace s vodní parou]]

Destilace s vodní vodní parou probíhá stejně jako destilace prostá, s tím rozdílem, že se destilovanou směsí nechá proudit vodní pára. 
Tato destilace funguje na principu fyzikálního jevu, při kterém se celkový tlak dvou nesmísitelných par rovná celkovému součtu parciálních tlaků obou složek v čistém stavu. Podobný princip jako u destilace za sníženého tlaku.
To znamená, že jakmile se celkový tlak v soustavě vyrovná s okolním atmosférickým tlakem, v soustavě začne var. Při zahřívání takové směsi se tento součet tlaků vyrovná vnějšímu tlaku při nižší teplotě a k varu tedy dojde dříve.
Aparaturu sestavte podle obrázku:
* chladič (Liebegův)
* 3 stojany
* 3 varné baňky (destilační)
* destilační přestupník (Claisenův nástavec)
* alonž
* 2 varné kruhy
* 2 kovové síťe
* 4 držáky
* 4 svorky
* 2 teploměry
* kahan nebo topné hnízdo
* 3 hadice (přívod a vývod vody ke chlazení a ke zdroji vakua)
Nejdříve  zapalte kahan (nebo zapněte topné hnízdo) pod vyvíječem vodní páry. Zároveň můžete zapnout vývod a přívod vody. Poté počkejte na moment, kdy se voda ve vyvíječi začne vařit. V tu chvíli můžete zapálit kahan pod baňkou, ve které máte látku, kterou chcete destilovat. Po dokončení destilace vypněte přívod a vývod vody (nejdříve přívod), nechte aparaturu vychladnout a poté ji rozeberte.

== Frakční destilace (rektifikace) ==
[[Soubor:Rektifikace.svg|náhled|schéma rektifikace]]

Frakční destilace (též rektifikace) se používá při destilaci látek, které mají rozdíl bodů varu příliš malý (menší než 25 °C). Zároveň se používá pro destilaci složitých směsí, ve které je obsaženo například tři a více látek. 
K provedení rektifikace se používá rektifikační kolona, která se dělí na takzvaná destilační patra. Na každém patře páry zkondenzují a poté stékají zpátky po stěnách, čímž ochlazují nově vytvořené páry. Nejméně těkavé látky zkondenzují jako první. Takový proces mnohonásobné destilaci zapříčiní velkou účinnost v oddělení i látek s malým rozdílem teplot varu.
Aparaturu sestavte podle obrázku:
* chladič (Liebegův)
* rektifikační kolona
* 2 stojany
* 2 varné baňky (destilační)
* destilační přestupník (Claisenův nástavec)
* alonž
* varný kruh
* kovová síť
* 3 držáky
* 3 svorky
* 2 teploměry
* kahan nebo topné hnízdo
* hadice (přívod a vývod vody ke chlazení)

Dva stojany dejte od sebe tak daleko, aby  mezi nimi bylo dostatek prostoru pro chladič. Dejte jednu varnou (destilační) baňku na každý stojan. Jednu z nich přichyťte výše. Do té, která je položená níže, dejte svisle rektifikační kolonu. Vložte do destilačního přestupníku Claisenův nástavec a do druhé varné baňky vložte alonž. Do aparatury nakonec dejte chladič jedním koncem do destilačního přestupníku a druhým do alonže.
Baňku naplňte látkou, kterou budete čistit nebo oddělovat, maximálně však do 2/3 objemu. Dále zapalte kahan a čekejte. Frakční destilace probíhá pomaleji, než destilace prostá. Pro zvýšení účinnosti destilace můžete první podíl (tzv. destilační předek) odstranit a připojit novou baňku. 
Po dosažení požadovaného objemu destilátu nechte aparaturu vychladnout (odpojte přívod a vývod vody) a poté ji rozeberte. 

== Azeotropní destilace ==
Azeotropní destilace je souhrnný název všech destilačních postupů, které lze použít na dělení směsí látek, které mají téměř stejné teploty varu.
Azeotropická destilace se používá při oddělování složek ve směsi, které mají rozdíl teplot tání menší než 25 °C. 

== Var pod zpětným chladičem (Reflux) ==
[[Soubor:Reflux schema.svg|náhled|schéma refluxu]]

Reflux je metoda zahřívání při které vodní páry zkondenzují a stečou zpět do původní varné baňky. Reflux se provádí při situaci, kdy je potřeba systém dlouhodobě zahřívat při konstantní teplotě, v tomto případě nejde o separační operaci.
K provedení refluxu je potřeba stejné vybavení jako na destilaci prostou, s tím rozdílem, že chladič se připevní vertikálně na varnou baňku.

Pro sestavení aparatury budete potřebovat:
* Chladič  (Liebegův)
* stojan
* varnou baňku (destilační)
* varný kruh
* kovovou síťku
* 2 držáky
* 2 svorky
* kahan nebo topné hnízdo
* 2 hadice (přívod a vývod vody ke chlazení)

[[Kategorie:Laboratorní technika]]</text>
      <sha1>h9rg6pz5rhez0y3khglma476saugejy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Výbušniny/Acetylid stříbrný</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8442</id>
    <revision>
      <id>44692</id>
      <parentid>41221</parentid>
      <timestamp>2021-11-18T07:44:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>překlepy, odkazy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5222" xml:space="preserve">[[Soubor:Silver acetylide3.jpg|náhled|Jednoduchý acetylid stříbra (Ag&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;C&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;)]]
'''Acetylid stříbrný'''&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Matyáš
| jméno = 
| příjmení2 = Pachman
| jméno2 = 
| titul = Primary explosives
| vydání = 
| vydavatel = 
| místo = 
| rok = 
| počet stran = 
| strany = 303-324
| isbn = 978-3-642-28435-9
}}&lt;/ref&gt; je název, kterým se myslí skupina tří sloučenin [[w:stříbro|stříbra]]. Jde o prostý acetylid stříbra Ag&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;C&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;, dvojitou sůl Ag&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;C&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;·AgNO&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt; (acetylid-dusičnan distříbrný, SA.DS) a acetylid stříbrný—dusičnan stříbrný (1/6) Ag&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;C&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;·6AgNO&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;. Jde tedy o sůl acetylenu (ethynu), popř. danou sůl krystalizovanou společně s dusičnanem stříbrným. Čistý acetylid stříbrný se sráží z roztoku dusičnanu stříbrného za neutrálních a zásaditých podmínek po zavedení acetylenu do roztoku. Dvojitá sůl (SA.DS) se pak sráží ze stejného roztoku za kyselého pH a ideálně teploty kolem 60&amp;nbsp;°C. Jednoduchý acetylid stříbra je extrémně citlivou třaskavinou s velmi malou explozivní silou a téměř nulovou iniciační schopností. Dvojitá sůl je průměrně citlivá třaskavina s průměrnou explozivní silou. Posledních z uvedených solí není výbušná a její vznik vyžaduje speciální podmínky. Kromě výše zmíněných existují i jiné acetylidy stříbra, tyto postrádají praktického významu.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Matyáš
| jméno = 
| příjmení2 = Pachman
| jméno2 = 
| titul = Primary Explosives
| vydání = 
| vydavatel = 
| místo = 
| rok = 
| počet stran = 
| strany = 311
| isbn = 
}}&lt;/ref&gt;

Jednoduchý acetylid stříbrný je díky působení světla a vylučování stříbra na povrchu prakticky vždy šedý prášek. SA.DS i Ag&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;C&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;·6AgNO&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt; jsou stálejší a vyskytují se formě bílého prášku, popř. amorfní sraženiny. SA.DS i jednoduchý acetylid stříbrný není rozpustný ve vodě. Hustota krystalů SA.DS je 5,36&amp;nbsp;g/cm&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; . Energie detonace SA.DS je přibližně 1,9&amp;nbsp;MJ/kg. Při hustotách kolem 3&amp;nbsp;g/cm&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; je detonační rychlost blízká 2,7&amp;nbsp;km/s.

SA.DS i jednoduchý acetylid stříbra prakticky nemají predetonační zónu a tak zásahem plamene ihned detonují. Řadí se tedy do skupiny azidu olova..
[[Soubor:Plnění rozbušky podomácku.JPG|náhled|Pro plnění rozbušek se v amatérské praxi používají podobná zařízení, která eliminují přímý kontakt ruky s acetylidem stříbrným pro omezení rizika amputace prstů.]]
SA.DS je oblíbeným materiálem plněným do amatérských rozbušek, obvykle v množství od pár desítek mg do 500 mg, kde je v přímém nebo nepřímém kontaktu s přibližně gramem lisované trhaviny jako je [[w:Pentrit|PETN]], [[w:Erythritol tetranitrát|ETN]] nebo [[w:hexogen|hexogen]].
== Příprava ==
SA.DS se prakticky připravuje zavedením čištěného nebo i nečištěného acetylenu (vzniklého z reakce vody a karbidu vápenatého, čistěný lze připravit přebubláním nečistého acetylenu přes roztok síranu mědnatého) přes plastovou/gumovou trubičku do vysoké zkumavky s roztokem dusičnanu stříbrného v destilované vodě (cca 1&amp;nbsp;g v cca 15&amp;nbsp;ml) a několika ml 68% kyseliny dusičné. Tato zkumavka leží ve větší nádobě s vodou ohřátou na 65&amp;nbsp;°C tak, aby teplota ve zkumavce byla dlouhodobě kolem 60°C. Ustí trubičky je na samotném dně zkumavky pro dostatečné probublání. SA.DS se kvantitativně vyloučí během minuty až nízkých jednotek minut (závisí na rychlosti probublávání acetylenu). Tento je pak zfiltrován (opět se využije více filtrů tak, aby na jednom bylo maximálně 0,2&amp;nbsp;g třaskaviny). Filtry musí být před provedením filtrace promyty destilovanou vodou. SA.DS se na filtru promývá jen destilovanou vodou, pokusy o neutralizaci jakoukoliv zásadou povedou k destrukci produktu. Sušíme ve tmě (produkt je lehce citlivý na světlo). S produktem zacházíme za dodržení všech bezpečnostní zásad pro práci s třaskavinami (viz [[Výbušniny/Peroxidy acetonu|peroxidy acetonu]] a/nebo [[Výbušniny/HMTD|HMTD]]).

Pracovní prostor je potřeba podložit mnoha vrstvami fólie s novinami a pak následně důkladně vyčistit. I neviditelné stopy dusičnanu stříbrného těžce poškodí většinu běžných povrchů stolů (v řádu hodin až dne). Rovněž jsou potřeba rukavice (popáleniny od dusičnanu stříbrného, popř. hydroxidu vápenatého z vyvíječe acetylenu). Vyvíječ se navíc silně zahřeje samotnou reakcí vody a a karbidu. Pracujeme ve větraném prostoru (stopy fosfanu apod. z nečistot v karbidu)

Trvanlivost rozbušek (v řádu vyšších jednotek dnů až měsíců) na bázi SA.DS kde je SA.DS v přímém kontaktu se sekundární trhavinou (ETN, PETN, RDX) nelze zaručit pro možnost napadání náplně SA.DS nečistotami z PETN, ETN, RDX. Takové rozbušky obvykle přestanou fungovat.

== Reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Výbušniny|{{SUBPAGENAME}}]]</text>
      <sha1>iuhqy648ipdv4b12c1dgnpm5q9fps1s</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Výbušniny/Dusičnan močoviny</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8443</id>
    <revision>
      <id>41059</id>
      <parentid>41058</parentid>
      <timestamp>2020-02-22T07:13:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Postup */ -odkaz</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2593" xml:space="preserve">[[Soubor:Urea nitrate.png|náhled|300x300pixelů|Dusičnan močoviny (NH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;)&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;COHNO&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;]]'''Dusičnan močoviny''' (NH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;)&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;COHNO&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt; je [[w:Brizance|brizantní]] [[w:trhavina|trhavina]] na bázi hnojiva, která bývá často používána v amatérských bombách k trhání stromů či zdí, anebo v improvizovaných výbušných zařízeních ''(IED)'',&lt;ref&gt;https://cs.qwe.wiki/wiki/Improvised_explosive_device&lt;/ref&gt; používaných při teroristických útocích v [[w:Afghánistán|Afgánistánu]], [[w:Pákistán|Pákistánu]], [[w:Irák|Iráku]] a všemožně jinde po celém světě (např. při [[w:Bombový útok na Světové obchodní centrum 1993|bombovém útoku na světové obchodní centrum]] v New Yorku r. 1993).

S [[w:Detonační rychlost|detonační rychlostí]] 3400 - 4700 m/s spadá se svou destrukční silou někam mezi [[w:Výbušnina|výbušniny]] na bázi více známého [[w:Dusičnan amonný|dusičnanu amonného]]. Dusičnan močoviny je možné vyrobit v jednom kroku reakcí [[w:Močovina|močoviny]] s [[w:Kyselina dusičná|kyselinou dusičnou]]. Je to [[w:Exotermní reakce|exotermická reakce]], tudíž je potřeba v průběhu reakce neustále hlídat teplotu a provádět chlazení. Detonace výbušnin na bázi dusičnanu močoviny může být zahájena [[w:Rozbuška|rozbuškou]].

Je jednou z nejnebezpečnějších výbušnin, které lze snadno připravit i v domácích podmínkách. Z dusičnanu močoviny lze také snadno připravit [[w:nitromočovina|nitromočovinu]].

== Příprava ==
=== Suroviny ===

* voda
* močovina
* kyselina dusičná 65%

=== Postup ===

# V 50 ml [[w:Voda|H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O]] rozpustíme 30 g [[w:Močovina|CO(NH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;)&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;]] a pomalu přidáváme 48 ml [[w:Kyselina dusičná|HNO&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;]]
# Výslednou směs poté zahřejeme na 50-60°C
# Jakmile se všechny složky rozpustí, směs zchladíme na 0-5°C a tuto teplotu udržujeme
# Ze směsi se vyloučí [[w:dusičnan močoviny|dusičnan močoviny]] ve formě bílých krystalků
# Krystalky přefiltrujeme a promyjeme 30&amp;nbsp;ml ledové vody &lt;small&gt;(vodou s co možná nejnižší teplotou promýváme co nejrychleji, aby se nám krystalky nerozpustily)&lt;/small&gt;
# Produkt poté rozprostřeme na papír a za použití nějakého nástroje z něj vymačkáme zbylou vodu
# Následně jej přesypeme na čistý list papíru a necháme jej na nějakém teplém místě uschnout
# Měli bychom získat zhruba 50 gramů výsledného produktu

== Reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Výbušniny]]</text>
      <sha1>1razlxdnvo5dcmrihdlugssvyuqaqxv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Stix</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8444</id>
    <revision>
      <id>41127</id>
      <parentid>41074</parentid>
      <timestamp>2020-03-08T12:27:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>KozlovskyPavel</username>
        <id>4721</id>
      </contributor>
      <comment>předělání šablony na upozornění</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="272" xml:space="preserve">&lt;div class=&quot;stix-hide&quot;&gt;
Tato stránka je optimalizovaná pro zobrazení fontem [[Uživatel:KozlovskyPavel/Stix|STIX]]. 
&lt;/div&gt;
&lt;noinclude&gt;

=Popis=

Šablona pro vložení upozornění, že text je vysázen fontem STIX.

=Použití=

&lt;nowiki&gt;{{Stix}}&lt;/nowiki&gt;
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>6h5i62t28l92ifbyoe5g55dwp31z4h3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Logika</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8445</id>
    <revision>
      <id>41130</id>
      <parentid>41093</parentid>
      <timestamp>2020-03-08T12:34:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>KozlovskyPavel</username>
        <id>4721</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+ Stix</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="407" xml:space="preserve">{{Stix}}

Wikikniha '''Logika''' má za cíl vysvětlit základy matematické logiky na středoškolské úrovni.

==Obsah==
* [[Logika/Výrok|Výroky 𝑝, 𝑞]]
* [[Logika/Konjunkce|Konjunkce 𝑝∧𝑞]]
* [[Logika/Disjunkce|Disjunkce 𝑝∨𝑞]]
* [[Logika/Negace|Negace ¬𝑝]]
* [[Logika/Implikace|Implikace 𝑝⇒𝑞]]
* [[Logika/Ekvivalence|Ekvivalence 𝑝⇔𝑞]]

[[Kategorie:Matematika]]</text>
      <sha1>b8iofejzbkbrtemc7vc93z3ovxoi8eu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Logika/Konjunkce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8446</id>
    <revision>
      <id>44864</id>
      <parentid>41140</parentid>
      <timestamp>2022-01-08T15:07:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; optimalizace kódu; vhodnější sémantika</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2604" xml:space="preserve">{{Stix}}

== Souvětí se spojkou „a“==
{{Znak|∧}}
V předcházející kapitole jsme se seznámili s [[Logika/Výrok|výroky]] a jejich pravdivostními hodnotami.
Víme tedy, že výrok je nějaká věta.
Věty mohou být jednoduché, nebo složené z více vět do '''souvětí'''.
Věty v souvětí bývají spojené spojkami.
Často používanou spojkou je spojka „a“.
Např. souvětí „Prší a kvete bez“ je složeno ze dvou vět, z věty „Prší“ a věty „Kvete bez“, které jsou spojeny spojkou „a“.
Otázkou nyní je, jak spolu souvisí pravdivostní hodnoty souvětí a vět, ze kterých je složeno?
Jsou čtyři možnosti:
# prší a kvete bez: „Prší a kvete bez“ je pravda
# prší a nekvete bez: „Prší a kvete bez“ je lež
# neprší a kvete bez: „Prší a kvete bez“ je lež
# neprší a nekvete bez: „Prší a kvete bez“ je lež

Pravdivostní hodnotu souvětí dvou vět s pravdivostními hodnotami 𝑝 a 𝑞, spojenými spojkou „a“ označíme 𝑝∧𝑞.
Kromě znaménka ∧ se používá i anglické AND, latinské ET případně &amp;.
Protože hodnota 𝑝∧𝑞 odpovídá součinu 𝑝 a 𝑞, používá se pro tuto operaci i název logický součin a značí se 𝑝⋅𝑞 nebo jen zkráceně 𝑝𝑞.
Zápisy 𝑝 ∧ 𝑞, 𝑝 AND 𝑞, 𝑝 ET 𝑞, 𝑝 &amp; 𝑞, 𝑝 ⋅ 𝑞 a 𝑝𝑞 jsou tedy stejné.

== Pravdivostní hodnoty konjunkce ==

Operace ∧ se nazývá konjunkce a pro její pravdivostní hodnoty platí:
* 𝙾∧𝙾 = 𝙾⋅𝙾 = 𝙾
* 𝙾∧𝙸 = 𝙾⋅𝙸 = 𝙾
* 𝙸∧𝙾 = 𝙸⋅𝙾 = 𝙾
* 𝙸∧𝙸 = 𝙸⋅𝙸 = 𝙸

Můžeme to zapsat i do pravdivostní tabulky:
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! 𝑝
| 𝙾 || 𝙾 || 𝙸 || 𝙸
|-
! 𝑞
| 𝙾 || 𝙸 || 𝙾 || 𝙸
|-
! 𝑝∧𝑞
| 𝙾 || 𝙾 || 𝙾 || 𝙸
|}

== Vlastnosti konjunkce ==

=== 𝑝 ∧ 𝑞 = 𝑞 ∧ 𝑝 ===

Této vlastnosti se říká komutativita.
Např. souvětí „Prší a kvete bez“ má stejnou pravdivostní hodnotu jako „Kvete bez a prší“.

=== 𝙾 ∧ 𝑝 = 𝙾 ===

Je-li jedna z vět konjunkce lež, je výsledek lež.

=== 𝙸 ∧ 𝑝 = 𝑝 ===

Je-li jedna z vět konjunkce pravda, je pravdivostní hodnota výsledku rovna pravdivostní hodnotě druhé věty.

=== 𝑝 ∧ 𝑝 = 𝑝 ===

Opakováním věty se její pravdivost nemění.
Stokrát opakovaná lež zůstává lží.
Např. souvětí „Prší a prší“ má stejnou pravdivostní hodnotu jako obyčejné „Prší“.

Další Booleovou operací je [[Logika/Disjunkce|Disjunkce]].

[[Kategorie:Logika]]</text>
      <sha1>irp49rtkvzj8a0yjztq7o0e69rwxwce</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Logika</title>
    <ns>14</ns>
    <id>8448</id>
    <revision>
      <id>41088</id>
      <timestamp>2020-03-01T05:37:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>init</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="53" xml:space="preserve">{{Hlavní článek|Logika}}

[[Kategorie:Matematika]]</text>
      <sha1>pccvfs72eiofulldsj978s73kuh46uj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Logika/Výrok</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8449</id>
    <revision>
      <id>41139</id>
      <parentid>41131</parentid>
      <timestamp>2020-03-08T20:20:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>KozlovskyPavel</username>
        <id>4721</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+ znaky</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5694" xml:space="preserve">{{Stix}}

== Úvod do výrokové logiky ==

[[File:A man walks through heavy rain under an umbrella in Kigali, Rwanda. Emmanuel Kwizera.jpg|thumb|Prší. Emmanuel Kwizera]]

V současné době jsme zahrnuti obrovským množstvím informací zejména z Internetu a dalších médií.
Tyto informace získáváme prostřednictvím oznamovacích vět.
Příkladem takových vět je: 
„Když prší, je mokro.“ nebo
„Buď je mokro, nebo je sucho.“
Některým získaným větám věříme více, jiným méně, a podle toho věty hodnotíme.
Základní možností je dělit věty na pravdivé – pravdy a nepravdivé – lži.
Uvedené věty budeme nejspíše považovat za pravdy.
Naopak větu „Když prší, je sucho.“ považujeme za lež.
Pravdy a lži budeme souhrnně nazývat '''výroky'''.
Nečekejme od logiky, že nám odhalí všechny pravdy.
V našem příkladu ani to, zda prší.
Ale z logiky vyplývá, také se říká, že je logické, že když přijmeme některé výroky za pravdu, další výroky jsou pravdivé také.
Například výrok „Když je sucho, neprší.“.

Shrneme-li předchozí úvahy můžeme říci: „Buď je mokro, nebo je sucho. Když prší, je mokro. Je tedy logické, že když je sucho, neprší.“
Jiná podobná věta: „Když je mokro, prší.“ však logická kupodivu není.
A skutečně to může být lež, například po dešti.
To by nás mohlo vést k přidání dalšího výroku mezi pravdy a to: 
„Když je mokro a neprší, je po dešti.“
Jenže pozor na věc!
Asi budeme souhlasit, že „Když projede kropicí vůz, je mokro.“
Pak je ale logické, že „Když projede kropicí vůz a neprší, je po dešti.“
Ale jak může být po dešti, když třeba vůbec nepršelo?
Inu o tom je logika.
A ta nám nyní říká, že výrok „Když je mokro a neprší, je po dešti.“ není asi úplně v pořádku.

Pokud jste dočetli až sem a cítíte se ztraceni, je nejvyšší čas začít se zabývat logikou, která je spolehlivým průvodcem ve spletitém světě pravd a lží, čili výroků.

== Pravdivostní hodnoty ==
{{Znak|𝙸 𝙾}}
Věty hodnotíme podle jejich pravdivosti.
K tomu potřebujeme mít nějakou '''ohodnocovací funkci''', označme si ji P, která větám přiřazuje '''pravdivostní hodnoty'''.
Věty, které mají přiřazenu pravdivostní hodnotu, nazýváme '''výroky'''.
Je-li 𝑥 výrok, můžeme psát 𝑥→P(𝑥), což znamená, že výroku 𝑥 přiřazujeme pravdivostní hodnotu P(𝑥).
Ponechme nyní stranou odkud se berou výroky a kolik jich vůbec je a zaměřme se na pravdivostní hodnoty.
Tedy kolik pravdivostních hodnot potřebujeme?
Jednu, abychom mohli vůbec něco přiřadit.
Jenže pak bychom nedokázali rozlišit pravdu a lež, a bylo by nám vše doslova jedno.
Takže dvě hodnoty, jednu pro pravdy a druhou pro lži.
Logika pracující se dvěma pravdivostními hodnotami se nazývá '''dvouhodnotová logika'''.
Tyto hodnoty obvykle značíme 𝙸 a 𝙾 a čteme '''logická jednička''' a '''logická nula'''.
Je-li 𝑥 pravda, P(𝑥)=𝙸.
Je-li 𝑥 lež, P(𝑥)=𝙾.
Pravdivostní hodnoty výroků obvykle zapisujeme do '''pravdivostní tabulky''':

{| class=&quot;wikitable&quot;
|𝑥||P(𝑥)
|-
|Když prší, je mokro.||𝙸
|-
|Buď je mokro, nebo je sucho.||𝙸
|-
|Když je mokro a neprší, je po dešti.||𝙾
|}

Další možnosti značení pravdivostních hodnot jsou uvedeny v následující tabulce:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|pravda||𝙸||𝚃||𝙷||☒
|-
|lež||𝙾||𝙵||𝙻||□
|}

Pravdivostní tabulky mohou mít více sloupců, zejména když potřebujeme zapsat všechny možnosti.

{| class=&quot;wikitable&quot;
| ||a||b||c||d
|-
|Prší.||𝙾||𝙾||𝙸||𝙸
|-
|Je mokro.||𝙾||𝙸||𝙾||𝙸
|}

Sloupec a znamená, že neprší ani není mokro.
Sloupec b znamená, že neprší, ale je mokro.
Sloupec c znamená, že prší, ale není mokro.
Sloupec d znamená, že prší a je mokro.

Jen krátce se zmíníme o vícehodnotových logikách.
Často se stává, že některé hodnoty v praxi neznáme.
Pak se může hodit tříhodnotová logika s pravdivostními hodnotami true, false a null.
Další možností je pravděpodobnostní logika využívající procenta:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|𝑥||P(𝑥)
|-
|Když prší, je mokro.||80 %
|-
|Buď je mokro, nebo je sucho.||99 %
|-
|Když je mokro a neprší, je po dešti.||60 %
|}

Nejdříve se však důkladně seznamme s klasickou dvouhodnotovou logikou.

== Booleovy proměnné ==

[[File:George Boole color.jpg|thumb|George Boole]]
{{Znak|𝑝 𝑞 𝑟}} 
Proměnné, které mohou nabývat pouze hodnot 𝙸 a 𝙾, budeme na počest George Boolea nazývat Booleovy proměnné a značit 𝑝, 𝑞, 𝑟…
S těmito proměnnými lze provádět operace podle pravidel takzvané Booleovy algebry.
Zápis „Prší.“→𝑝 znamená, že P(„Prší.“)=𝑝, tedy že pravdivostní hodnota výroku „Prší.“ je 𝑝.
Použijeme-li Booleovy proměnné můžeme tabulku:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|Prší.||𝙾||𝙾||𝙾||𝙾||𝙸||𝙸||𝙸||𝙸
|-
|Kvete bez.||𝙾||𝙾||𝙸||𝙸||𝙾||𝙾||𝙸||𝙸
|-
|Rostou houby.||𝙾||𝙸||𝙾||𝙸||𝙾||𝙸||𝙾||𝙸
|}

zkrátit na

{| class=&quot;wikitable&quot;
|𝑝||𝙾||𝙾||𝙾||𝙾||𝙸||𝙸||𝙸||𝙸
|-
|𝑞||𝙾||𝙾||𝙸||𝙸||𝙾||𝙾||𝙸||𝙸
|-
|𝑟||𝙾||𝙸||𝙾||𝙸||𝙾||𝙸||𝙾||𝙸
|}

kde „Prší.“→𝑝, „Kvete bez.“→𝑞 a „Rostou houby.“→𝑟.

Základními operacemi Booleovy algebry jsou [[Logika/Konjunkce|konjunkce]], [[Logika/Disjunkce|disjunkce]] a [[Logika/Negace|negace]] s nimiž se nyní seznámíme.

[[Kategorie:Logika]]</text>
      <sha1>rt5q3l4tkjln40qzxptq0tgcnt49jfl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Český slang/Zednický</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8450</id>
    <revision>
      <id>45830</id>
      <parentid>45829</parentid>
      <timestamp>2022-06-08T21:09:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>89.177.100.141</ip>
      </contributor>
      <comment>/* F */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6185" xml:space="preserve">{{SHORTTOC}}
 
== A ==
* ankr – kotva, kotvení

== B ==

* bimbrc – olovnice
* blózna – kaz na výlitku
* brnkačka – značkovací šňůra s navijákem
* buchta - druh nepálené cihly

== C ==

* cólštok, cólštuk - dřevěný skládací metr 

== Č ==
Čuba - Ne

== D ==

* diaogonála – ztužení lešení většinou rámcové či dílcové lešení (layher,alfix...)
* dinchér, dinkér – omítkář ovládající práci s vápennou maltou do podoby řezané, kvádrové, kletované omítky připravené ke zhotovení freskového obrazu
* drtek, drolenina – rozdrcené množství materiálu
* durchšlák – cedník, síto

== E ==

== F ==

* fabion - zakulacený vnitřní roh přechodu zdi ke stropu, tažením pivní láhve do čerstvé omítky
* fáče - nahazovací pásy pro omítky
* fašeta - spojovací páska, fofrpáska, bindr 
* fajnová – druhá vrchní vrstva omítky z vápenné jemné malty
* fanka – zednická naběračka
* fartáč - dřevěné hladítko
* filcák - filcové hladítko
* firnajs – terpentýnový olej
* fitinky – instalatérské tvarovky na spojování trubek
* flanše – příruba
* fraták - dřevěné hladítko 
* furik - stavební kolečko
* futra – zárubeň dveří

== G ==

* glajcha – dokončení hrubé stavby nebo nejvyššího bodu střechy

== H ==

* háček - zednická skoba
* hladový písek – málo drobných částic, třeba dodat více pojiva
* hráň -  urovnaná hranice řeziva s mezerami k sušení
* hrubá – stavba, která je staticky stabilní a v tomto stavu dokáže čelit povětrnostním podmínkám bez větších šrámů 
* hrubovat - nahazovat jádrovou omítku
* hubená malta - nedrží na stěně (málo vápna)
* hubený beton - málo cementu

== I ==

== J ==

* jalový beton – málo cementu
* japonka - zednické kolečko s oky na zavěšení na jeřáb, aby se dala malta spustit přímo na staveniště
* jde to z vinglu - není to pravý úhel

== K ==

* kalfas - truhlík na maltu, maltovník
* kantka - lehká oboustranně omítnutá cihlová příčka síly 10 cm 
* karbovna – prostor na míchání nehašeného vápna s vodou
* kelňa – zednická lžíce slovensky
* kleťák, gleťák -  ocelové hladítko pro kletování – hlazení betonu, sádry, malty
* koťár, kotovice – nepálená cihla 
* kotouč - stavební kolečko
* kramle - kovová dvojitá skoba na spojování trámků v lešení
* kšilt - betonová stříška např. nad vraty či vchodem (oplechovaná shora)
* kvantlík – odseknutý kousek cihly

== L ==

* lajzka - krátká, úzká lať
* léra, lérek - dřevěná šablona k tažení štuku do vzorů nebo roviny 
* líčení - bílení vápnem (výraz se používá hlavně na Moravě) vysekaná drážka, např

== M ==

* mastná malta - dobře drží na stěně
* mastný beton - dostatek cementu.
* mišunk - směs

== N ==


== O ==
* obštych - obkreslení
* oškrt - hrot do bouracího kladiva

== P ==

* pačok – vápenné mléko
* poca, pucina – nepálená cihla
* ponkajzna, plonkajzna – zednická skoba držící futra dveří či rámy oken
* pratle, platle, patle - nahazovací pásy pro omítky, svislé pruhy malty, srovnané latí na výšku, do kterých se stahuje nahozená stěna, pomocí latě.
* prohazovačka - lidově kátrovačka, gatrovačka, kátro, katro je síto, které slouží k prohazování, prosívání, kátrování písku na stavbě, než se vhodí do míchačky.
* prsa - vyzdění přední (štítové) zdi do výšky cca po &quot;prsa&quot; než se stavěl vrch (krov střechy)
* puc hák – zednická skoba držící futra dveří či rámy oken
* pucovka - štuk
* půlštok - podezdění pod střechou (šikminou)

== R ==

* rabicka - lehká příčka, drátěné pletivo (nebo skelná tkanina) s nanesenou omítkou 
* rádlování – vroubkování nebo rýhování výstuže v bednění
* rajbák - dřevěné hladítko taktéž hoblík
* rajblík - dřevěné hladítko taktéž hoblík
* rajpuc – pastovitá fasádní omítka
* rákos - palach
* rochně - zednický učeň 

== S ==

* srdcovka - lopata
* stojna - vzpěra

== Š ==

* šalování, šalunk – bednění, forma pro utužení a zhmotnění betonu
* šavle – hladítko se špicí
* šlaufka - hadicová vodováha
* šlauchváha - hadicová vodováha
* šlic - vysekaná drážka majzlíkem, np pro elektrické rozvody do zdi nebo do trámů
* šmejda - šikmá plocha
* špaleta – okenní výklenek, ostění s parapetem
* špaleťák - úzké dřevené hladítko
* špánek - tříska, štěpina, ze špalku odštípnuté dřevo,  z němčiny der Span
* špány - dávají se do hráně jako &quot;mezivložky&quot; štosu
* špodle - příčná podpěra mezi stojnami, např. pod podlážkami u lešení
* šprajc - rozpěrka
* špric – cementový postřik
* štajpozňa – podbití slovensky 
* štorc - kolmo
* štorcka - tenká zeď z cihel stavěných na sebe tou úzkou stranou
* štosák - úzké dřevené hladítko
* štuk - směs štukového písku a vápna
* šufan – fanka, sběračka na maltu
* švagrát, štragvát – vůle mezi provázkem a sledovanou konstrukcí (kladením cihel, tvárnic)

== T ==

* táčky,furik,kotouč - stavební kolečko
* térák – térpapír, papír napuštěný uhelným dehtem, hydroizolační materiál
* tupovat – barvení kolmými údery hubky na povrch, tečkování
* tročke - stavební kolečko, ale ne s uchy na přenášení nýbrž s rukojetmi jako na stavebním kolečku
* trupla, truplovice – nepálená cihla
* tužlík - nástroj na nacpávání těsnicího provazce do spoje kanalizačních trubek

== V ==

* vágris - vodorovina, niveleta, doslova váhorys, je na staveništi v interiéru narýsovaná vodorovná čára, která slouží k odměřování výškových úrovní. 
* vašek – zednické síto
* vepřovice, vepřák, vepřóch – nepálená cihla
* větrák - plošné ztužení lešení, trubkové

== Z ==

* zrcátko – kousek vyzdívky nad futrem

== Výrazy polozapomenuté a zatím nedefinované ==

flastrúfky, flíglo, polyš, rabůčo, řezák

[[Kategorie:Český slang|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>gcijt7gcchup23kx5y4lqpn53chm4vo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Logika/Disjunkce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8453</id>
    <revision>
      <id>44866</id>
      <parentid>41141</parentid>
      <timestamp>2022-01-09T18:08:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; optimalizace kódu; vhodnější sémantika</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5291" xml:space="preserve">{{Stix}}

== Logický součet ==

Z předchozí kapitoly známe logický součin neboli [[Logika/Konjunkce|konjunkci]].
Šlo by kromě logického součinu mít i logický součet?
Odpověď je kladná, ale má to drobný zádrhel.
Zkusme počítat:
* 𝙾+𝙾 = 𝙾
* 𝙾+𝙸 = 𝙸
* 𝙸+𝙾 = 𝙸
* 𝙸+𝙸 = ?

=== Kolik je 𝙸+𝙸 ? ===
Přece 1+1=2. To ví každý.
Ale pravdivostní hodnotu 2 nemáme.
Musíme si vystačit s nulou a jedničkou.
Kterou však vybrat?
Odpověď na tuto otázku není vůbec jednoduchá a tak budeme používat obě možnosti.
Kromě operace + zavedeme ještě operaci ⊕, s tím, že
* 𝙸+𝙸 = 𝙸
* 𝙸⊕𝙸 = 𝙾

== Souvětí se spojkou „nebo“==
{{Znak|∨ ⊻ ⊕}}
Pravdivostní hodnotu souvětí dvou vět s pravdivostními hodnotami 𝑝 a 𝑞, spojenými slučovací spojkou „nebo“ označíme 𝑝∨𝑞.
Kromě znaménka ∨ se používá i anglické OR a latinské VEL.
Protože hodnota 𝑝∨𝑞 odpovídá součtu 𝑝 a 𝑞, používá se pro tuto operaci i název logický součet a značí se 𝑝+𝑞.
Zápisy 𝑝 ∨ 𝑞, 𝑝 OR 𝑞, 𝑝 VEL 𝑞 a 𝑝+𝑞 jsou tedy stejné.
Této operaci budeme říkat '''disjunkce'''.
Např. souvětí „Prší nebo kvete bez“ je disjunkcí dvou vět - věty „Prší“ a věty „Kvete bez“.
Spojka „nebo“ je zde slučovací.

Spojka „nebo“ však může být i vylučovací, pak ji píšeme s čárkou.
Např. souvětí „Prší, nebo kvete bez“.
Vylučovací nebo značíme ⊻.
Kromě znaménka ⊻ se používá i anglická zkratka XOR (eXclusive OR) a latinské AUT.
Zápisy 𝑝 ⊻ 𝑞, 𝑝 XOR 𝑞, 𝑝 AUT 𝑞 a 𝑝⊕𝑞 jsou tedy stejné.

Upozorňujeme, že zejména v anglicky psaných právních textech se používá „OR“ ve smyslu vylučovacím a pro slučovací nebo se používá spojka „AND/OR“.

== Pravdivostní hodnoty disjunkce ==

Pravdivostní hodnoty disjunkce můžeme to zapsat i do pravdivostní tabulky:
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! 𝑝
| 𝙾 || 𝙾 || 𝙸 || 𝙸
|-
! 𝑞
| 𝙾 || 𝙸 || 𝙾 || 𝙸
|-
! 𝑝∨𝑞
| 𝙾 || 𝙸 || 𝙸 || 𝙸
|-
! 𝑝⊻𝑞
| 𝙾 || 𝙸 || 𝙸 || 𝙾
|}

== Vlastnosti disjunkce ==

=== 𝑝 ∨ 𝑞 = 𝑞 ∨ 𝑝 ===

Této vlastnosti, jak už víme, se říká komutativita.
Např. souvětí „Prší nebo kvete bez“ má stejnou pravdivostní hodnotu jako „Kvete bez nebo prší“.

=== 𝙸 ∨ 𝑝 = 𝙸 ===

Je-li jedna z vět disjunkce pravda, je výsledek pravda.

=== 𝙾 ∨ 𝑝 = 𝑝 ===

Je-li jedna z vět disjunkce lež, je pravdivostní hodnota výsledku rovna pravdivostní hodnotě druhé věty.

=== 𝑝 ∨ 𝑝 = 𝑝 ===

Opakováním věty se její pravdivost nemění.
Stokrát opakovaná lež zůstává lží.
Např. souvětí „Prší nebo prší“ má stejnou pravdivostní hodnotu jako obyčejné „Prší“.

== Souvětí ze tří vět ==

=== Pořadí operací ===

Jaká je pravdivostní hodnota souvětí „Prší a kvete bez nebo rostou houby“?
Toto souvětí se skládá ze tří vět, které mohou být pravda, nebo lež.
Celkem je tedy osm různých možností.
Sepišme si je do pravdivostní tabulky:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! 𝑝
| 𝙾 || 𝙾 || 𝙾 || 𝙾 || 𝙸 || 𝙸 || 𝙸 || 𝙸 || Prší
|-
! 𝑞
| 𝙾 || 𝙾 || 𝙸 || 𝙸 || 𝙾 || 𝙾 || 𝙸 || 𝙸 || Kvete bez
|-
! 𝑟
| 𝙾 || 𝙸 || 𝙾 || 𝙸 || 𝙾 || 𝙸 || 𝙾 || 𝙸 || Rostou houby
|-
! 𝑝∧𝑞
| 𝙾 || 𝙾 || 𝙾 || 𝙾 || 𝙾 || 𝙾 || 𝙸 || 𝙸 || Prší a kvete bez
|-
! 𝑞∨𝑟
| 𝙾 || 𝙸 || 𝙸 || 𝙸 || 𝙾 || 𝙸 || 𝙸 || 𝙸 || Kvete bez nebo rostou houby
|-
! (𝑝∧𝑞)∨𝑟
| 𝙾 || 𝙸 || 𝙾 || 𝙸 || 𝙾 || 𝙸 || 𝙸 || 𝙸 || 𝑝𝑞+𝑟
|-
! 𝑝∧(𝑞∨𝑟)
| 𝙾 || 𝙾 || 𝙾 || 𝙾 || 𝙾 || 𝙸 || 𝙸 || 𝙸 || 𝑝(𝑞+𝑟)
|-
! 𝑝∧𝑞∨𝑟
| 𝙾 || ? || 𝙾 || ? || 𝙾 || 𝙸 || 𝙸 || 𝙸 || Prší a kvete bez nebo rostou houby
|}

Jak je patrno, výsledek záleží na pořadí prováděných operací, což jak je zvykem označujeme závorkou.
V běžném jazyce se však závorky nepoužívají a to může vést k nedorozumění.
V matematice má násobení přednost před sčítáním, takže obdobně má logický součin přednost před logickým součtem.
Spojka „a“ by tedy měla mít přednost před spojkou „nebo“.

=== Roznásobení závorky ===

Tak jako v matematice můžeme závorku roznásobit: 𝑝(𝑞+𝑟) = 𝑝𝑞+𝑝𝑟.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! 𝑝
| 𝙾 || 𝙾 || 𝙾 || 𝙾 || 𝙸 || 𝙸 || 𝙸 || 𝙸 || Prší
|-
! 𝑞
| 𝙾 || 𝙾 || 𝙸 || 𝙸 || 𝙾 || 𝙾 || 𝙸 || 𝙸 || Kvete bez
|-
! 𝑟
| 𝙾 || 𝙸 || 𝙾 || 𝙸 || 𝙾 || 𝙸 || 𝙾 || 𝙸 || Rostou houby
|-
! (𝑝∧𝑞)∨𝑟
| 𝙾 || 𝙸 || 𝙾 || 𝙸 || 𝙾 || 𝙸 || 𝙸 || 𝙸 || Prší a kvete bez nebo rostou houby
|-
! 𝑝∧(𝑞∨𝑟)
| 𝙾 || 𝙾 || 𝙾 || 𝙾 || 𝙾 || 𝙸 || 𝙸 || 𝙸 || Prší a kvete bez nebo prší a rostou houby
|}

V Booleově algebře je možné závorku i rozsčítat: 𝑝+𝑞𝑟 = (𝑝+𝑞)(𝑝+𝑟).

Další Booleovou operací je [[Logika/Negace|negace]].

[[Kategorie:Logika]]</text>
      <sha1>3amlzeyufz2wybrzixf0286awhrzqo4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Logika/Negace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8456</id>
    <revision>
      <id>44867</id>
      <parentid>41138</parentid>
      <timestamp>2022-01-10T19:07:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; optimalizace kódu; vhodnější sémantika</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3754" xml:space="preserve">{{Stix}}
== Zápor ==
{{Znak|¬}}
Dosud jsme se setkali s [[Logika/Konjunkce|konjunkcí]] a [[Logika/Disjunkce|disjunkcí]] dvou vět.
Teď je na řadě obrat „Není pravda, že …“.
Např. souvětí „Není pravda, že prší“ obvykle zkracujeme pomocí záporu na „Neprší“.
Pravdivostní hodnoty kladné a záporné věty jsou opačné.
To znamená, že jedna z vět je pravda a druhá je lež.
Nevíme však, která je která.

Spojení věty „Není pravda“ s větou 𝑝 pomocí spojky „že“ říkáme '''negace'''.
I pro negaci máme zvláštní značku a to ¬, kterou píšeme před negovanou větu. 
Např. ¬𝑝 značí negaci věty 𝑝.
Jiné značení vychází z anglického NOT, latinského NON případně matematického pruhu nad negovanou větou.
Zápisy ¬𝑝, NOT 𝑝, NON 𝑝 a &lt;math&gt;\overline{p}&lt;/math&gt; jsou tedy stejné.

== Pravdivostní tabulka ==

Pravdivostní tabulka negace vypadá následovně

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! 𝑝
| 𝙾 || 𝙸
|-
! ¬𝑝
| 𝙸 || 𝙾
|}

== Zákon negace negace ==

Použijeme-li negaci dvakrát, dostáváme větu typu: „Není pravda, že není pravda, že prší“.
Jaká je její pravdivostní hodnota?
Sestavíme si tabulku pravdivosti.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! 𝑝
| 𝙾 || 𝙸 || Prší ||   || 
|-
! ¬𝑝
| 𝙸 || 𝙾 || Není pravda, že prší || Neprší || 
|-
! ¬¬𝑝
| 𝙾 || 𝙸 || Není pravda, že není pravda, že prší || Není pravda, že neprší || Prší
|}

Pravdivostní hodnoty dvojité negace jsou stejné jako pravdivostní hodnoty původní věty.
To můžeme stručně zapsat jako ¬¬𝑝=𝑝.

== Prší, nebo neprší? ==

Položíme-li logikovi otázku „Prší, nebo neprší?“, odpoví „Ano“, aniž by se podíval z okna.
A ještě ke všemu bude mít pravdu.
Čím to?

Zkoumejme nyní souvětí složená z kladné a jí odpovídající záporné věty.
Jako vždy si sestavíme pravdivostní tabulku.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! 𝑝
| 𝙾 || 𝙸 || Prší
|-
! ¬𝑝
| 𝙸 || 𝙾 || Neprší
|-
! 𝑝⊻¬𝑝
| 𝙸 || 𝙸 || Prší, nebo neprší
|-
! 𝑝∨¬𝑝
| 𝙸 || 𝙸 || Prší nebo neprší
|-
! 𝑝∧¬𝑝
| 𝙾 || 𝙾 || Prší a neprší
|}

A z tabulky vidíme, že použijeme-li ke spojení spojku „nebo“ dostaneme vždy pravdu, ať už prší nebo ne.
Při použití spojky „a“ dostáváme vždy lež.
Můžeme si to zapsat takto: 𝑝⊻¬𝑝=𝙸, 𝑝∨¬𝑝=𝙸 a 𝑝∧¬𝑝=𝙾.

== De Morganova pravidla ==

[[File:History of the Royal Astronomical Society - A. De Morgan.png|thumb|History of the Royal Astronomical Society - A. De Morgan]]
Jak negovat konjunkci a disjunkci?
Sestavíme pravdivostní tabulku tentokrát pro dva výroky, tedy se čtyřmi sloupci pravdivostních hodnot.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! 𝑝
| 𝙾 || 𝙾 || 𝙸 || 𝙸 || Prší
|-
! 𝑞
| 𝙾 || 𝙸 || 𝙾 || 𝙸 || Kvete bez
|-
! ¬𝑝
| 𝙸 || 𝙸 || 𝙾 || 𝙾 || Neprší
|-
! ¬𝑞
| 𝙸 || 𝙾 || 𝙸 || 𝙾 || Nekvete bez
|-
! 𝑝∧𝑞
| 𝙾 || 𝙾 || 𝙾 || 𝙸 || Prší a kvete bez
|-
! 𝑝∨𝑞
| 𝙾 || 𝙸 || 𝙸 || 𝙸 || Prší nebo kvete bez
|-
! ¬(𝑝∧𝑞)
| 𝙸 || 𝙸 || 𝙸 || 𝙾 || 
|-
! ¬(𝑝∨𝑞)
| 𝙸 || 𝙾 || 𝙾 || 𝙾 || 
|-
! ¬𝑝∨¬𝑞
| 𝙸 || 𝙸 || 𝙸 || 𝙾 || Neprší nebo nekvete bez
|-
! ¬𝑝∧¬𝑞
| 𝙸 || 𝙾 || 𝙾 || 𝙾 || Neprší a nekvete bez
|}

Z takulky je patrné, že ¬(𝑝∧𝑞)=¬𝑝∨¬𝑞 a ¬(𝑝∨𝑞)=¬𝑝∧¬𝑞, což jsou hledaná De Morganova pravidla.
Negací konjunkce je disjunkce negací.
Negací disjunkce je konjunkce negací.

Pokračovat budeme kapitolou o [[Logika/Implikace|implikaci]].

[[Kategorie:Logika]]</text>
      <sha1>lfzzrksylxdtbpu13nss83pa975rlnc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Znak</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8457</id>
    <revision>
      <id>41137</id>
      <timestamp>2020-03-08T20:14:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>KozlovskyPavel</username>
        <id>4721</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „&lt;div class=&quot;thumb tleft&quot; style=&quot;background-color:white&quot;&gt;&lt;div style=&quot;font-size:5em&quot;&gt;{{{1}}}&lt;/div&gt;&lt;/div&gt; &lt;noinclude&gt; == Popis == Vloží zleva zvětšený gl…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="222" xml:space="preserve">&lt;div class=&quot;thumb tleft&quot; style=&quot;background-color:white&quot;&gt;&lt;div style=&quot;font-size:5em&quot;&gt;{{{1}}}&lt;/div&gt;&lt;/div&gt;
&lt;noinclude&gt;
== Popis ==
Vloží zleva zvětšený glyph znaku.
== Použití ==
&lt;nowiki&gt;{{Znak|&amp;}}&lt;/nowiki&gt;
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>3qk89o3sl6yoli1xyn7r9snpgwbhuso</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Laboratorní technika/Infračervená spektroskopie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8458</id>
    <revision>
      <id>41206</id>
      <parentid>41159</parentid>
      <timestamp>2020-03-17T14:30:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="13409" xml:space="preserve">=== Základní údaje ===
[[w:Infračervená spektroskopie|Infračervená spektroskopie]] pracuje se zářením v infračervené oblasti elektromagnetického spektra, která se nachází v intervalu 0,78 až 1000 μm. Tuto oblast můžeme rozdělit na tři části:

* Blízká infračervená oblast (0,78 - 2,5 μm, tj. 12800 - 4000 cm&lt;sup&gt;-1&lt;/sup&gt;) 
* Střední infračervená oblast (2,5 - 50 μm, tj. 4000 - 200 cm&lt;sup&gt;-1&lt;/sup&gt;) 
* Vzdálená infračervená oblast (50 - 1000 μm, tj. 200 - 10 cm&lt;sup&gt;-1&lt;/sup&gt;) 

Je to soubor metod, které využívají vlastností molekul spojených s přítomností kovalentních a koordinačních vazeb.
Kovalentní vazba mezi dvěma stejnými atomy je zprostředkována jednoho sdílením elektronového páru (v molekule Cl&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;), respektive dvou (O&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;) či tří (N&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;) elektronových párů.
I mezi různými atomy může probíhat sdílení elektronových párů stejně jako jeden atom může sdílet své elektrony s více různými atomy (H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O, NH&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;).
Koordinačně kovalentní vazba vznikne, když jeden z atomů doplní do vazby oba elektrony z jednoho elektronového páru.

Infračervené záření má nižší frekvenci a delší vlnovou délku než viditelné světlo.
Infračervená spektroskopie patří mezi absorpční techniky, to znamená, že spektrum vzniká absorpcí záření daným vzorkem. Během absorpce dochází k excitaci molekuly na vyšší vibrační a rotační hladiny.
V oblasti IR se místo frekvence udává vlnočet a vlnová délka se udává v mikrometrech.
U tohoto způsobu spektroskopie se využívá faktu, že se různé molekuly po absorpci IR záření určité frekvence chovají jinak
vzhledem ke svému složení. Tyto odlišnosti jsou způsobeny různou energií molekul, délkami vazeb a vnitřním pohybem atomů v molekulách.
Zde je ukázka vibračních pohybů v molekule:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Symmetrické
! Antisymmetrické
|- style=&quot;text-align: center;&quot;
| [[Image:Symmetrical stretching.gif]]&lt;br/&gt;Symetrická valenční vibrace
| [[Image:Asymmetrical stretching.gif]]&lt;br/&gt;Antisymetrická valenční vibrace
|- style=&quot;text-align: center;&quot;
| [[Image:Scissoring.gif]]&lt;br/&gt;Nůžková vibrace
| [[Image:Modo rotacao.gif]]&lt;br/&gt;Rocking
|- style=&quot;text-align: center;&quot;
| [[Image:Wagging.gif]]&lt;br/&gt;Wagging
| [[Image:Twisting.gif]]&lt;br/&gt;Twisting
|}

Když molekula absorbuje foton o vlnové délce spadající do infračerveného spektra, změní se její vibrační pohyb, což lze zaznamenat právě díky infračervené spektroskopii.
Množství energie molekuly není možné měnit libovolně, ale energie je kvantována, což znamená, že molekula může vibrovat jen v určitých frekvencích, které odpovídají daným hladinám energie.

[[Soubor:IR transitions.png|náhled|střed|Energetické hladiny]]

Například délky vazeb nejsou vždycky pevně dané hodnoty, ale jde o průměr hodnot délky, kterých vazba dosahuje. Vazba C-H o průměrné délce 110 pm ve skutečnosti kmitá s určitou frekvencí, střídavě se zkracuje a natahuje do hodnot, jejichž průměr je 110 pm.
Pokud molekulu ozáříme elektromagnetickým zářením, pohltí energii, pokud energie záření odpovídá rozdílu energií vibračních nebo rotačních hladin. Výsledkem absorpce energie je, že se zvýší amplituda vibrace neboli vazba se zkracuje a natahuje o něco více. Protože určitá frekvence záření pohlceného molekulou odpovídá určitému molekulovému pohybu, můžeme poznat typy molekulových vibrací látky tím, že změříme její infračervené spektrum. Jeho následnou interpretací můžeme zjistit, jaké druhy vazeb či funkčních skupin jsou přítomny v molekule dané látky.

=== Průběh měření ===
IR spektra můžeme měřit v transmisním nebo reflexním módu. V transmisním módu necháme záření procházet vzorkem a měříme závislost množství absorbovaného záření na energii. Protože vzorky bez úpravy by absorbovaly veškeré záření ze zdroje, je nutné je naředit látkou s nízkým molárním absorpčním koeficientem. Vzorky pro IR spektroskopii se běžně měří ve formě tablet z bromidu draselného nebo suspenze v minerálním oleji Nujol. Lze měřit i kapalné a plynné látky. Kapaliny měříme jako tenký film mezi stěnami z vhodného materiálu, nejčastěji \ce{KBr}, a plyny měříme v plynových kyvetách, které jsou konstruované tak, aby dráha paprsku byla co nejdelší, protože v plynném skupenství jsou od sebe molekuly dané látky vzdáleny více než v pevném či kapalném.

KBr tablety se připravují smísením a homogenizací suchého bromidu draselného se vzorkem (1-3 hm.%). Připravená směs se poté lisuje v hydraulickém lisu působením tlaku přibližně 10 tun po dobu 1 minuty. Během měření prochází paprsek záření připravenou tabletou a dopadá na detektor, který zaznamenává prošlé záření.

V reflexi se nejčastěji měří s využitím metody ATR (Attenuated Total Reflection - zeslabený úplný odraz). Vzorek se nanese na krystal z vhodného materiálu (diamant, ZnSe, Ge, Si), přitlačí se ocelovým hrotem a měří se. Výhodou této metody je možnost měření vzorku bez úprav, nevýhodou je měření pouze povrchové vrstvy vzorku, infračervené záření pronikne pouze do hloubky 1-3 μm. Paprsek prochází krystalem pod mezním úhlem, kdy nedochází k lomu, ale pouze k odrazu. Při dopadu na rozhraní krystal/vzorek dochází ke vzniku spektra.
Spektrometr je jednopaprskový, je tedy nezbytné naměřit pozadí a až poté spektra vzorku. Aby vznikl finální graf, je nutné od spektra vzorku odečíst spektrum pozadí.

Zdroj vyšle záření v daném spektru, část záření je absorbováno vzorkem s danou molekulou a na detektoru se zachytí zbylé světlo, které prošlo skrz.
Výsledný graf zobrazuje buď absorpční nebo transmisní spektrum.

=== Absorbance a transmitance ===
Množství absorbovaného záření lze zaznamenat dvěma způsoby. 
Absorbance popisuje jaká část záření při dané energii se absorbovala vzorkem.
Pro přepočet transmitance na absorbanci použijeme vzorec A = -log(T) 
Kde A je absorbance a T je transmitance.

Transmitance určuje, kolik záření projde vzorkem na detektor.

Lambertův-Beerův zákon se využívá při kvantitativním stanovení složení směsí.
Tento zákon popisuje přímou úměru mezi absorbancí a koncentrací absorbující látky a vyjadřuje množství absorbovaného světla:

A = ε * l * c

Kde ε je molární absorpční koeficient (schopnost látky absorbovat světlo), l délka kyvety a c je molární koncentrace

Pro kvantitativní stanovení se snažíme vybírat pásy, jejichž hodnota molárního absorpčního koeficientu je co nejvyšší a u kterých je splněna lineární závislost absorbance na koncentraci.

=== Využití ===
Výhodou IR spektroskopie je nízká spotřeba vzorku, případně nedestruktivnost metody, při použití bezkontaktního spektrometru či infračerveného mikroskopu. Tohoto faktu lze využít například u restaurování a konzervování uměleckých děl. Této metody lze využít při analýze povrchových vrstev, pigmentů, barviv.

Obvykle se využívá v chemii při analýze produktů a výchozích látek, dále se využívá v průmyslu pro kontrolu čistoty vstupních látek, meziproduktů i produktů.

V lékařství lze tuto metodu využít ke studiu biologických systémů, tedy lipidů, proteinů, nukleových kyselin a pod.

Mezi speciální aplikace patří například datování dřeva, které může být pro mladší dřevěné předměty podstatně přesnější než datování pomocí měření rozpadu radionuklidu \ce{^{14}C}. 

Jednou z dalších výhod je cena přístrojů na tuto metodu. Zařízení určené k jedné metodě měření, tj. bez výměnné jednotky, například ATR, lze koupit v ceně okolo půl milionu korun českých i s krystalem z přírodního diamantu, což je značně méně než přístroje s výměnnou jednotkou (které jsou značně univerzálnější), jejichž cena se pohybuje od 4 milionů výše.

=== Spektrometr ===
[[File:Bruker-Tensor-27.jpg|thumb|center|Spektrometr Bruker Tensor 27 s ATR modulem]]
Na obrázku vidíme spektrometr Bruker Tensor 27, který se skládá z několika částí viditelně oddělených. Vlevo vpředu je pyroelektrický detektor. Uprostřed je výměnná jednotka Platinum ATR, na kterou se umisťuje vzorek a na které se měří v reflexi pomocí diamantu. Paprsek záření vstoupí do krystalu pod tzv. mezním úhlem, kdy se paprsek neláme, ale pouze odráží. Během odražení se paprsek dostane ke vzorku na délku jedné vlny, poté projde diamantem a dopadne na detektor. Vpravo je soustava zrcadel, která se nazývá Michelsonův interferometr.

[[Soubor:FTIR Interferometer.png|náhled|střed|Schéma Michaelsonova interferometru]]

Beamsplitter rozděluje paprsek ze zdroje na dva stejné paprsky. Jeden je odražen na pevné zrcadlo, od kterého se odrazí zpět. Druhý projde beamsplitterem a dopadne na pohyblivé zdrcadlo. Oba paprsky se odrazí a dopadnou zpět na beamsplitter, kde interferují a výsledný paprsek je znovu zčásti odražen k detektoru a zčásti projde beamsplitterem směrem ke zdroji. Intenzita výsledného paprsku je závislá na rozdílu vzdáleností obou zrcadel od beamsplitteru.
Vlevo vzadu je elektronika, elektrický zdroj a vpravo je zdroj IR záření a laser, který měří vzdálenost pohyblivého zrcadla v interferometru.

[[Soubor:MIR-source-old-new.jpg|náhled|střed]]

Vpravo je použitý, ale stále funkční zdroj IR záření, vlevo je nový, nepoužitý. Tento zdroj se označuje jako Globar, což je lampa s tyčinkou z SiC. Dříve se používala Nerstova lampa, což je keramická (ZrO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; a Y&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;) tyčinka, která za vysoké teploty svítí v infračervené oblasti.
Před měřením se Globar nahřeje na teplotu zhruba 1100&amp;nbsp;°C a při této teplotě vydává infračervené záření.

Podle optické soustavy rozlišujeme spektrometry:
* Disperzní
* Nedisperzní
* Interferometrický spektrometr
Disperzní - za vzorkem je umístěn monochromátor (mřížka), který postupně propouští jednotlivé vlnové délky na detektor.
Nedisperzní využívá monochromatické zdroje záření.
Interferometrický spektrometr neobsahuje monochromátor, ale Michelsonův interferometr. Celé spektrum snímá najednou a vzniká interferogram, který je nutné zpracovat pomocí Fourierovy transformace a je citlivější než ostatní typy spektrometrů.

=== Interpretace spekter ===
Výšku absorbance každého vibračního pásu ovlivňuje koncentrace dané látky, molární absorpční koeficient. Tedy čím nižší koncentrace, tím nižší absorbance. 

Pík neboli vrchol či maximum (v absolutní hodnotě, tudíž i minimum).
Zde máme ukázku transmisního spektra toluenu.

[[Soubor:Toluene-ir2.png|500px|center|Infračervené spektrum (ATR) kapalného toluenu]]

Takto vypadá jeho strukturní vzorec.

[[Soubor:Toluen.svg|100px|center|Strukturní vzorec toluenu]]

První zvýrazněná oblast (zleva) je vazba C-H valenční, jedná se o vibraci C-H vazby vodíku ve skupině methylu. Druhá oblast je oblastí overtonů (přechod molekuly do excitovaného stavu) a kombinačních vibrací. Třetí oblast obsahuje píky vazby C=C v benzenovém kruhu. Čtvrtá obsahuje deformační vazby C-H v rovině benzenového jádra (atomy H kmitají k benzenu a od něj) a v páté oblasti jsou atomy H kmitající mimo rovinu benzenu.

Ze spektra lze vyčíst následující informace:
* Poloha pásů - je dána rozdílem energií hladin, mezi kterými systém přechází. Využívá se ke kvalitativní analýze, z polohy pásů lze určit, které vazbě daná vibrace odpovídá. Polohu pásů lze určit jako lokální maximum/minimum na křivce, podle typu měřené veličiny (absorbance vs. transmitance).
* Pološířka pásů (FWHM) - může nést informaci o kvantitě, příp. o některých pochodech, např. Berryho pseudorotaci
* Hodnota absorbance - využívá se ke kvantifikaci (Lambertův-Beerův zákon)
* Integrální intenzita - využívá se ke kvantitativní analýze. Integrací získáme obsah plochy pod křivkou ve dvourozměrné rovině. Integrální intenzita se používá ke stanovení relativní koncentrace látek v roztoku díky změření plochy pod píkem. Toto je často problematické vzhledem k~možnosti překrývání jednotlivých píků.
* Tvar pásu - lze také využít k analýze spektra.
 
Zde je tabulka nejcharakterističtějších skupin a jejich vlnočtů v IR spektroskopii:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Sloučenina !! Skupina!! Vlnočet [cm&lt;sup&gt;-1&lt;/sup&gt;]
|-
| Alkany || C-H || 2850-3000
|-
|  || C-C || 800-1000
|-
| Aromáty || C–H || 3000-3100
|-
|  || C–C || 1450-1600
|-
| Alkeny || C–H || C–H
|-
|  || C–C || 1630-1670
|-
| Alkyny || C–H || 3300-3320
|-
|  || C≡C || 2100-2140
|-
| Alkoholy || O–H ||3300-3600
|-
|  || C–O || 1050-1200
|-
| Aldehydy || C=O || 1720-1740
|-
|  || C–H || 2700-2900
|-
| Karboxylové kyseliny || C=O || 1700-1725
|-
|  || O–H || 2500-3300
|-
|  || C–O || 1100-1300
|}

[[Kategorie:Laboratorní technika|Infračervená spektroskopie]]</text>
      <sha1>gr0ym8b2xqu6fn9td4eqljtem1rb2dx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda/G</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8459</id>
    <revision>
      <id>43925</id>
      <parentid>41169</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:02:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="196" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''G''' jako '''G'''orila&lt;/div&gt;


[[Soubor:Male gorilla in SF zoo-G.png|střed|500px]]
 

{{Zvířecí abeceda}}

[[Kategorie:Zvířecí abeceda]]</text>
      <sha1>pk4h1xhld7ljotqb3yj0qsofszcafl5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda/H</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8460</id>
    <revision>
      <id>43926</id>
      <parentid>41170</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:03:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="199" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''H''' jako '''H'''roch&lt;/div&gt;


[[Soubor:Alfabet_zwierząt_-_literka_H.png|střed|500px]]
 

{{Zvířecí abeceda}}
[[Kategorie:Zvířecí abeceda]]</text>
      <sha1>q3ue8e0288olzvtgviv0rzxbwys3q7k</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda/J</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8461</id>
    <revision>
      <id>43929</id>
      <parentid>41171</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:04:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="201" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''J''' jako '''J'''ežek&lt;/div&gt;


[[Soubor:Alfabet_zwierząt_-_literka_J.png|střed|500px]]
 

{{Zvířecí abeceda}}

[[Kategorie:Zvířecí abeceda]]</text>
      <sha1>p2dfninkpz37penq1vbbihf0kqv01di</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda/M</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8462</id>
    <revision>
      <id>43932</id>
      <parentid>41174</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:05:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="200" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''M''' jako '''M'''rož&lt;/div&gt;


[[Soubor:Alfabet_zwierząt_-_literka_M.png|střed|500px]]
 

{{Zvířecí abeceda}}

[[Kategorie:Zvířecí abeceda]]</text>
      <sha1>6q5318ikhzyjz1wzp4nuqsnqlcckgqn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda/O</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8463</id>
    <revision>
      <id>43934</id>
      <parentid>41175</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:05:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="199" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''O''' jako '''O'''rel&lt;/div&gt;


[[Soubor:Alfabet_zwierząt_-_literka_O.png|střed|500px]]
 

{{Zvířecí abeceda}}

[[Kategorie:Zvířecí abeceda]]</text>
      <sha1>jns0judhbkaxmlki11wqbq1z8rfjtpy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda/R</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8464</id>
    <revision>
      <id>43936</id>
      <parentid>41176</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:06:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="198" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''R''' jako '''R'''ak&lt;/div&gt;


[[Soubor:Alfabet_zwierząt_-_literka_R.png|střed|500px]]
 

{{Zvířecí abeceda}}

[[Kategorie:Zvířecí abeceda]]</text>
      <sha1>nbun7476eei85wb97usbsr4kmbnhjjf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda/U</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8465</id>
    <revision>
      <id>43940</id>
      <parentid>41178</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:08:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="187" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''U''' jako '''U'''akari&lt;/div&gt;


[[Soubor:U is for Uakari.jpg|střed|500px]]
 

{{Zvířecí abeceda}}

[[Kategorie:Zvířecí abeceda]]</text>
      <sha1>e7de4a9wz0iitxn10wxagd7nq1dcgkp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda/Z</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8466</id>
    <revision>
      <id>43944</id>
      <parentid>41179</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:09:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="184" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''Z''' jako '''Z'''ebra&lt;/div&gt;


[[Soubor:Z is for Zebra.jpg|střed|500px]]
 

{{Zvířecí abeceda}}
[[Kategorie:Zvířecí abeceda]]</text>
      <sha1>kugn2im6rvk0yhg419fnvmbtzw21oy6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda/W</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8467</id>
    <revision>
      <id>43942</id>
      <parentid>41180</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:08:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="180" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''W''' jako '''W'''apiti&lt;/div&gt;


[[Soubor:W Wapiti.jpg|střed|500px]]
 

{{Zvířecí abeceda}}

[[Kategorie:Zvířecí abeceda]]</text>
      <sha1>8xeat94vgsr5cm2ws8dqegycs2jr79x</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Matrix prakticky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8468</id>
    <revision>
      <id>45284</id>
      <parentid>42941</parentid>
      <timestamp>2022-03-11T20:08:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; fix link; absolutní -&gt; relativní odkazy na části</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="26174" xml:space="preserve">Následující text se věnuje používání federalizované sítě založené na [[w:Matrix (protokol)|protokolu Matrix]] ke komunikaci zahrnující zasílání okamžitých zpráv jednotlivcům i skupinám včetně informace o přečtení, audio či video hovory, sdílení souborů, .. a to vše při možnosti šifrovat na úrovni koncových zařízení.
[[File:Matrix logo.svg|alt=Matrix - logo|thumb]]
== První krok - vytvoření uživatelského účtu ==
Podobně jako u e-mailu, i zde máte možnosti založit si účet na některém z veřejných domovských serverů  (případně provozovat jako organizace nebo jednotlivec vlastní) a zvolit si klienta, kterého použijete pro samotnou výměnu zpráv, komunikaci.
=== bleskově ===
[[File:Riot-vytvoření účtu.png|alt=Riot - vytvoření účtu|thumb|upright=1.6]]
# využít veřejného [https://app.element.io/ webového klienta Element] a v něm kliknout na tlačítko &quot;Vytvořit účet&quot;
#* (oficiálně je podporován pouze Firefox a Chrome, ale fungují i další prohlížeče)
# předvolby v dialogu nechat beze změn, vyplnit pouze uživatelské jméno a heslo, případně také e-mail (využije se při zapomenutí hesla) a kliknout na &quot;Zaregistrovat&quot;
# proběhne kontrola, zda nejste robot a bude potřeba odsouhlasit podmínky využívání domovského serveru (matrix.org)
# v následně spuštěném klientovi zcela nahoře:
#* vyhovět či zamítnout prosbu o sledování uživatelského chování
#** (Využívá se pro další vývoj aplikace. Lze později změnit v nastavení.)
#* povolit desktopová upozornění - komunikační aktivity budou signalizovány i z neaktivního okna Elementu. Vhodné povolit[[File:Riot-povolení upozorňování.png|alt=Riot - povolení upozorňování|thumb|upright=1.6]]
&lt;div style=&quot;clear: both;&quot;&gt;&lt;/div&gt;

=== informovaně ===
Předchozí návod využíval domovský server Synapse a server s webovou verzí klientské aplikace Element, obojí jako referenční zaštítěné nadací Matrix.org. Můžete však sáhnout po jiných, případně provozovat vlastní řešení
# domovský server
#* veřejný - je nejsnazší variantou, s volbou pomůže [https://www.hello-matrix.net/public_servers.php neoficiální seznam]&lt;ref&gt;{{Citace elektronické monografie
 | titul = Frequently Asked Questions
 | kapitola = How do I get an account and get started?
 | url = https://matrix.org/faq/#how-do-i-get-an-account-and-get-started%3F
 | datum přístupu = 2020-03-11
 | vydavatel = The Matrix.org Foundation C.I.C.
}}&lt;/ref&gt;
#** nejčastěji využívaný je magrix.org, občas však bývá přetížený. Chcete-li jej tedy změnit, musíte dle předchozího obrázku kliknout na dlaždici &quot;Pokročilé&quot;, kde pak např. pro converser.eu je třeba zadat &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;https://converser.eu/&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;
#* vlastní server - v tomto případě je třeba získat adresu od kolegů či technické podpory vaší organizace
# klient ([https://matrix.org/clients/ seznam] a [https://matrix.org/clients-matrix/ podrobný seznam]) může běžet jako
#* nainstalovaná aplikace
#* webová služba běžící v internetovém prohlížeči
#** patrně neexistuje seznamu veřejných klientů, běžně se používá [https://app.element.io app.element.io] viz. prví krok předchozího návodu
#***několik existujících je [[w:Matrix (protokol)#Rozšíření|zmíněno v Wikipedii]]&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;[[w:Informační a komunikační technologie|ICT]] specialistům a technologickým nadšencům je určena [https://develop.element.im vývojářská instance], která se aktualizace na nový kód dožaduje i několikrát denně.&lt;/ref&gt;
#** má minimální nároky na správu - stačí prohlížeč, aktualizace probíhají z webové služby. Cenou je nutnost důvěřovat provozovateli služby a bezpečnému spojení k ní
vyplnění uživatelského jména
nezadá-li se e-mail, varován, že nepůjde obnovit heslo
následuje kontrola, zda nejste robot (reCaptcha)
odsouhlasení podmínek domovského serveru.
Účet je vytvořen (na matrix.org) a prohlížeč je do něj přepnut
Zcela nahoře se objeví
- prosba o zapojení do sledování uživatelského chování (lze později změnit v nastavení)
- a výzva k povolení upozorňování na události prostřednictvím operačního systému. Je vhodné povolit

== Použití ==
[[File:Riot-GUI.png|alt=Riot - rozhraní|thumb|520x520pixelů]]
* uživatelské rozhraní je poměrně intuitivní, obsahuje však množství drobných ovládacích prvků, z nichž některé se projeví až při interakci s myší. Na sousedním obrázku si všimněte např.
** šipky za jménem uživatele &quot;ukazka&quot; - předvolby a uživatelský profil
** dole v editačním poli formátovacích tlačítek nad vybraným textem
** času vlevo do příspěvků, který je zároveň permanentním odkazem
** kliknutí na ikonu uživatele u příspěvku zobrazí podrobné informace k osobě (lze tak zjistit i poslední návštěvu/přečtení zprávy)
** &quot;zmínění&quot; uživatele kliknutím na jeho jméno v záhlaví příspěvku
* přímé zprávy/chat
** kliknout na &quot;+&quot; vpravo od sekce &quot;PŘÍMÉ ZPRÁVY&quot;[[File:Riot-direct chat.png|alt=Riot - vyhledání adresáta|thumb|upright=1.6]] a vyhledat adresáta
*** nejspolehlivěji zadáním úplného uživatelského jméno (např. @ukazka:matrix.org) nebo vyhledáním částí řetězce.
*** můžete také zkusit e-mail nebo telefonní číslo (jako u Signálu či Telegramu). Spojí vás za předpokladu, že adresát své číslo zveřejnil na serveru identit (vector.im), ne-li, bude zaslána e-mailová pozvánka (využití této služby je potřeba odsouhlasit)
** po přijetí výzvy protistranou můžete začít komunikovat (textem, obrázky, hlasově, videohovorem,..). Formátovat lze buď tlačítky po označení upravovaného textu (viz. předchozí obrázek), nebo použít značkovací jazyk [[w:Markdown#Příklad užití|Markdown]]
* místnost/skupinový chat [[File:Riot-rooms filter.png|alt=Riot - vyhledání místnosti|thumb|upright=1.6]]
** prohlížet/připojit existující místnost
*** kliknout na &quot;Prohlížet&quot; a ve formuláři zadat hledaný název. Všimněte si možnosti změnit rozsah vyhledávání
*** v případě, že jste do místnosti pozváni, stačí akceptovat výzvu
** přidání místnosti
*** kliknout na &quot;+&quot; vpravo od sekce &quot;MÍSTNOSTI&quot;
*** následně je třeba vyplnit název případně téma, zda má být místnost veřejná a v pokročilých volbách lze omezit okruh uživatelů jen na ty se stejným domovským serverem, jako máte vy (tato volba je nevratná)
****nastavení &quot;Kdokoliv&quot; pod &quot;Kdo může číst historii?&quot; umožní komukoliv vidět obsah, aniž by musel do místnosti vstoupit
*** možnost pozvat účastníky se skrývá pod ikonkou &quot;Členové&quot; (pátá vpravo nahoře) a tlačítkem &quot;Pozvat do této místnosti&quot; 

=== Přizvání účastníka ===
Ať již chcete přizvat účastníka do místnosti nebo s ním konverzovat soukromě formou přímých zpráv, v obou případech budete vyzváni k zadání/vyhledání jeho uživatelského jména, nebo jej můžete oslovit pomocí e-mailu. Vstupními body jsou pro:

* místnost - vpravo nahoře tlačítko &quot;Pozvat do této místnosti&quot;, máte-li zobrazen seznam členů (drobná ikonka figurky též vpravo nahoře)
* přímé zprávy - vlevo na začátku sekce &quot;Lidé&quot; (dříve &quot;Přímé zprávy&quot;) ikona &quot;+&quot; (= Zahájit konverzaci)

Tip: Do patičky/podpisu odesílaných listin či e-mailů můžete přidat odkaz na svou matrixovou adresu. Naleznete jej jako vaše modře zvýrazněné jméno výše uvedených dialogů. Stačí jen zkopírovat a dle potřeby použít. Příjemce odkaz nasměruje na webovou stránku s informacemi pro nováčky.

== Cíle a výzvy ==

* aktivované [[w:Koncové šifrování|koncové šifrování]] již ve výchozím nastavení (primární projekt)&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=Welcoming Mozilla to Matrix!|url=https://matrix.org/blog/2019/12/19/welcoming-mozilla-to-matrix|periodikum=Matrix.org|datum přístupu=2020-06-28|jazyk=en|příjmení=|jméno=|vydavatel=The Matrix.org Foundation C.I.C.|datum vydání=2019-12-19|url archivu=|poznámka=&quot;getting E2E Encryption enabled by default&quot;}}&lt;/ref&gt;
* atraktivní srozumitelné rozhraní srovnatelné s populárními aplikacemi této třídy (Slack, Discord, WhatsApp, ..)&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=Towards open governance for Matrix.org|url=https://matrix.org/blog/2018/06/20/towards-open-governance-for-matrix-org|periodikum=Matrix.org|datum přístupu=2020-06-28|jazyk=en|příjmení=|jméno=|vydavatel=The Matrix.org Foundation C.I.C.|datum vydání=2018-06-20|url archivu=|poznámka=&quot;..we need to provide a viable alternative..&quot;}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=The 2018 Matrix Holiday Special!|url=https://matrix.org/blog/2018/12/25/the-2018-matrix-holiday-special|periodikum=Matrix.org|datum přístupu=2020-06-28|jazyk=en|příjmení=|jméno=|vydavatel=The Matrix.org Foundation C.I.C.|datum vydání=2018-12-25|url archivu=|poznámka=&quot;..to provide a genuinely open and decentralised mainstream alternative..&quot;}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=New Vector raises $8.5M to accelerate Matrix/Riot/Modular|url=https://matrix.org/blog/2019/10/10/new-vector-raises-8-5-m-to-accelerate-matrix-riot-modular|periodikum=Matrix.org|datum přístupu=2020-06-27|jazyk=en|příjmení=|jméno=|vydavatel=The Matrix.org Foundation C.I.C.|datum vydání=2019-10-10|url archivu=|poznámka=&quot;..a credible alternative to with the likes of Slack and WhatsApp..&quot;}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=Welcoming Mozilla to Matrix!|url=https://matrix.org/blog/2019/12/19/welcoming-mozilla-to-matrix|periodikum=Matrix.org|datum přístupu=2020-06-28|jazyk=en|příjmení=|jméno=|vydavatel=The Matrix.org Foundation C.I.C.|datum vydání=2019-12-19|url archivu=|poznámka=&quot;..for Riot to have as good if not better UX than the likes of Slack or Discord.&quot;}}&lt;/ref&gt; přitažlivé již na [[w:en:First-time user experience|první dojem]] a funkčně obdobné&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=Status partners up with New Vector, fueling decentralised comms and the Matrix ecosystem!|url=https://matrix.org/blog/2018/01/29/status-partners-up-with-new-vector-fueling-decentralised-comms-and-the-matrix-ecosystem|periodikum=Matrix.org|datum přístupu=2020-06-28|jazyk=en|příjmení=|jméno=|vydavatel=The Matrix.org Foundation C.I.C.|datum vydání=2018-01-29|url archivu=|poznámka=&quot;achieving feature parity with Slack/Discord and friends&quot;}}&lt;/ref&gt;
* být důvěryhodnou svobodou alternativou a zároveň překračovat omezení ostatních
** Slack
*** chybějící informace o přečtení protistranou&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=Matrix &amp; Riot for Cryptocurrency Communities|url=https://matrix.org/blog/2017/09/19/matrix-riot-for-cryptocurrency-communities|periodikum=Matrix.org|datum přístupu=2020-06-28|jazyk=en|příjmení=|jméno=|vydavatel=The Matrix.org Foundation C.I.C.|datum vydání=2017-09-19|url archivu=|poznámka=&quot;Read receipts!&quot;}}&lt;/ref&gt;
*** limit 10 tisíc zpráv a 32 účtů&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=Matrix.org (@matrix@mastodon.matrix.org)|url=https://mastodon.matrix.org/@matrix/101071945385095358|periodikum=Matrix.org's Mastodon|datum přístupu=2020-06-27|jazyk=en|příjmení=|jméno=|vydavatel=|datum vydání=|url archivu=|poznámka=&quot;I wish more open source communities..&quot;}}&lt;/ref&gt;
*** omezená historie zpráv&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=Matrix.org (@matrix@mastodon.matrix.org)|url=https://mastodon.matrix.org/@matrix/103642117330943156|periodikum=Matrix.org's Mastodon|datum přístupu=2020-06-27|jazyk=en|příjmení=|jméno=|vydavatel=|datum vydání=|url archivu=|poznámka=&quot;Trying to archive slack..&quot;}}&lt;/ref&gt;
*** problémy s [[w:Phishing|phishing]] útoky&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=Matrix &amp; Riot for Cryptocurrency Communities|url=https://matrix.org/blog/2017/09/19/matrix-riot-for-cryptocurrency-communities|periodikum=Matrix.org|datum přístupu=2020-06-28|jazyk=en|příjmení=|jméno=|vydavatel=The Matrix.org Foundation C.I.C.|datum vydání=2017-09-19|url archivu=|poznámka=&quot;Slack has very limited support for avoiding this sort of abuse..&quot;}}&lt;/ref&gt;
* vytvořit otevřený a decentralizovaný ekosystém výměny zpráv
** je velmi pracnou, znalostně i organizačně náročnou záležitostí, což se odráží na pomalejším postupu ve srovnání s o rok starším Slackem či o rok mladším Discordem&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=New Vector raises $8.5M to accelerate Matrix/Riot/Modular|url=https://matrix.org/blog/2019/10/10/new-vector-raises-8-5-m-to-accelerate-matrix-riot-modular|periodikum=Matrix.org|datum přístupu=2020-06-27|jazyk=en|příjmení=|jméno=|vydavatel=The Matrix.org Foundation C.I.C.|datum vydání=2019-10-10|url archivu=|poznámka=&quot;All in all, it’s great..&quot;}}&lt;/ref&gt;

== Propojení ==
Matrix umožňuje skrze API nastavení tzv. bridge/přemostění s jinými komunikačními službami, např. [[w:en:Slack (software)|Slackem]], [[w:Telegram (software)|Telegramem]] a celou řadou dalších.&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=Bridges|url=https://matrix.org/bridges/|periodikum=Matrix.org|datum přístupu=2020-06-11|jazyk=en}}&lt;/ref&gt; To znamená, že zprávy od uživatelů připojených do místnosti na Matrixu se automaticky přeposílají do skupiny na Telegramu, a naopak. Samotných propojení existuje celá řada typů&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=How do I bridge thee? Let me count the ways...|url=https://matrix.org/blog/2017/03/11/how-do-i-bridge-thee-let-me-count-the-ways|periodikum=Matrix.org|datum přístupu=2020-05-20|jazyk=en|příjmení=Hodgson|jméno=Matthew|vydavatel=The Matrix.org Foundation C.I.C.|datum vydání=2017-03-11|url archivu=}}&lt;/ref&gt; a jejich použití (máte-li je na implementovány) obecně obnáší

=== Integrace místnosti a boti ===
Do místností na Matrixu lze přidávat různé další boty, kteří zajistí integrace s externími službami. Jednoduchým příkladem je např. vkládání příspěvků o nových položkách ve vybraném RSS feedu. Nastavení skrze klienta Element (ať už ve webovém prohlížeči nebo dekstopové verzi klienta) probíhá následovně:
# Otevřete klienta Element.
# Otevřete místnost, do které chcete integraci přidat.
# Vpravo nahoře klepněte na ikonu ''Správa integrací'' (čtyři čtverečky).
# V otevřeném okně ze zobrazí výběr integrací, které podporuje přímo server. Typicky tam najdete [[w:en:Sticker (messaging)|stickery]], [[w:Emodži|emodži]], obrázky nebo [[w:RSS|RSS]].
# Vyberte a nastavíte požadovanou integraci. V případě RSS kanálu je to vložení jeho URL adresy.

Pokud server nemá integrace nastavitelné výše uvedeným způsobem, tzn. nainstalované globálně, opět lze využít instance botů od jejich autorů (nebo self-hostované), které je pak možné přidat do jednotlivých místností jako běžné uživatele. Výběr některých najdete např. na [https://t2bot.io/ t2bot.io].

Následují poznámky k některým z nich

=== Gitter ===
Pro [[w:en:Gitter|Gitter]] existuje hlavním týmem udržované&lt;ref name=&quot;:0&quot;&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=Matrix.org|url=https://matrix.org/|periodikum=Matrix.org|datum přístupu=2020-06-27|jazyk=en|příjmení=|jméno=|vydavatel=The Matrix.org Foundation C.I.C.|datum vydání=|url archivu=|lokace=dlaždice &quot;Bridging&quot;}}&lt;/ref&gt; řešení&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=matrix-appservice-gitter|url=https://matrix.org/docs/projects/bridge/matrix-appservice-gitter|periodikum=Matrix.org|datum přístupu=2020-05-20|jazyk=en|příjmení=|jméno=|vydavatel=The Matrix.org Foundation C.I.C.|datum vydání=|url archivu=}}&lt;/ref&gt;, přesto pro jednoduchou výměnu zpráv mezi službami postačuje. Jeho zprovoznění obnáší:

* krok 1
* krok 2

=== IRC ===
udržováno hlavním týmem&lt;ref name=&quot;:0&quot; /&gt;

=== Messenger ===
K výběru je ze dvou řešení&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=Bridges|url=https://matrix.org/bridges/#facebook-messenger|periodikum=Matrix.org|datum přístupu=2020-06-28|jazyk=en|příjmení=|jméno=|vydavatel=The Matrix.org Foundation C.I.C.|datum vydání=|url archivu=}}&lt;/ref&gt;

==== matrix-appservice-facebook ====
Základní popis&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=matrix-appservice-facebook|url=https://matrix.org/docs/projects/bridge/matrix-appservice-facebook|periodikum=Matrix.org|datum přístupu=2020-06-28|jazyk=en|příjmení=|jméno=|vydavatel=The Matrix.org Foundation C.I.C.|datum vydání=|url archivu=}}&lt;/ref&gt; a [https://github.com/matrix-hacks/matrix-puppet-facebook#features-and-limitations seznam podporovaných funkcí].

==== mautrix-facebook ====
Základní popis&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=mautrix-facebook|url=https://matrix.org/docs/projects/bridge/mautrix-facebook|periodikum=Matrix.org|datum přístupu=2020-06-28|jazyk=en|příjmení=|jméno=|vydavatel=The Matrix.org Foundation C.I.C.|datum vydání=|url archivu=}}&lt;/ref&gt; a [https://github.com/tulir/mautrix-facebook/blob/master/ROADMAP.md#features--roadmap seznam podporovaných funkcí]. [https://github.com/tulir/mautrix-facebook/wiki/Authentication Návod na připojení] pomocí hesla vede celkem spolehlivě k nutnosti změnit heslo k Messengeru/Facebooku, tudíž je jistější rovnou použít variantu pomocí přihlašovacích cookies (na příkaz &lt;code&gt;login-cookie&lt;/code&gt; bot odpoví průvodcem nastavení. Před spuštěním je ještě dobré provést příkaz &lt;code&gt;set-ua &lt;''user agent''&gt;&lt;/code&gt;, kde za proměnnou vložíte do uvozovek &lt;code&gt;` `&lt;/code&gt; hodnotu, kterou vám prohlížeč vrátí po otevření adresy https://maunium.net/ua/&lt;nowiki/&gt;nebo napsání textu &quot;[https://duckduckgo.com/?t=ffab&amp;q=what+is+my+user+agent&amp;ia=answer what is my user agent]&quot; do vyhledávacího řádku prohlížeče).

omezení

* nelze použít pro víceuživatelskou místnost, ale jako jednotlivec mohu být součástí skupinového chatu na Messangeru

=== Slack ===
Zde je k dispozici oficiálně podporované&lt;ref name=&quot;:0&quot; /&gt; řešení s bohatou řadu funkcí.&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=matrix-appservice-slack|url=https://matrix.org/docs/projects/bridge/matrix-appservice-slack|periodikum=Matrix.org|datum přístupu=2020-05-20|jazyk=en|příjmení=|jméno=|vydavatel=The Matrix.org Foundation C.I.C.|datum vydání=|url archivu=}}&lt;/ref&gt; Pro nasazení je potřeba:

* [https://matrix-appservice-slack.readthedocs.io/en/stable/link_channels/ oficiální návod] (a jeho [https://github.com/otevrenamesta/matrix-appservice-slack/blob/docs-link-channels-legacy/docs/link_channels.md aktualizace])
**je důležité použít odkaz z prvního kroku aktualizovaného návodu, protože v třetím kroku umožní vytvořit &lt;code&gt;Legacy Bot User&lt;/code&gt;, čímž aplikaci automaticky získá celou řadu oprávnění (Scopes), které by bylo jinak třeba nastavovat manuálně
**rozhodně není vhodné aplikaci aktualizovat na nový přístup Slacku k oprávněním (Scopes). Což lze provést např. v levém pruhu v sekci &lt;code&gt;Features&lt;/code&gt; položkou &lt;code&gt;OAuth &amp; Permissions&lt;/code&gt;, která vpravo v sekci &lt;code&gt;Scopes&lt;/code&gt; nabízí tlačítko &lt;code&gt;Update Scopes&lt;/code&gt; . V prvním kroku průvodce jsou oprávnění rozčleněna na tři skupiny, kde ve výchozím nastavení je povoleno pro:
***Special scopes for bots - nic (&gt; vše)
***Scopes that cover what your app currently has access to through the bot token - vše (OK)
***New scopes that are now available for bots - nic (&gt; vše)
**Byť jsou následné kroky ponechány na předvolbách (případně i předchozí) a dokončena instalace (= čtvrtý krok návodu), spojení Matrix &lt;&gt; Slack přestane fungovat (možná vyžaduje úpravu nastavení bridge na straně Matrix serveru)

* nelze použít pro v Matrixu šifrovanou místnost. Zprávy ze Slacku jdou doručeny, ale opačným směrem už ne. V Matrixu je zašifrování místnosti nevratným krokem, tudíž místnost bude nutné vytvořit znovu, stejně jako pozvat účastníky
* ve Slacku lze k jednotlivým zprávám vytvořit diskuzní vlákno, tudíž detailněji rozebírané jednotlivé témata nezatěžuje hlavní diskuzní prostor kanálu. Matrix tuto vlastnost nemá a jednotlivé zprávy ve vláknu interpretuje jako odpověď na zprávu bezprostředně předcházející (je ocitována). Tím se ztrácí přehled, kdy došlo k odskoku do vlákna a všechny zprávy se slévají v jednom proudu

pojmy (Matrix x Slack)
* místnost xx kanál

=== SmsMatrix ===
Dělá to, co napovídá název - posílá a přijímá SMS prostřednictvím sítě Matrix a na mobilu nainstalované [[w:Android (operační systém)|Android]] aplikace. [https://github.com/tijder/SmsMatrix#set-up Návod na zprovoznění] vyžaduje, abyste si na důvěryhodném (přenášené zprávy zůstávají nešifrované&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=SmsMatrix|url=https://github.com/tijder/SmsMatrix|datum vydání=2020-07-01|datum přístupu=2020-07-01|poznámka=&quot;As currently there is no end-to-end encryption implemented in this app..&quot;|příjmení=|jméno=|periodikum=repozitář|vydavatel=|url archivu=}}&lt;/ref&gt;) domovském server vytvořili účet pro osobního SMS bota a na mobilu nainstalovali a nakonfigurovali příslušnou aplikaci. Test funkčnosti lze provést zasláním SMS na své vlastní číslo.

{{Kotva|ověření_přihlášení_mobilní_aplikace}}'''Ověření přihlášení''' mobilní aplikace se provádí z webového klienta pod účtem osobního SMS bota (např. v anonymním oknu prohlížeče), kde pod Nastavení &gt; Zabezpečení sekce &quot;Kde jste přihlášení&quot; vidět stav, konkrétně ve sloupcích ID a &quot;Veřejné jméno&quot; je hodnota zadaná jako Devicename, &quot;Naposledy aktivní&quot; uvádí IP adresu a čas posledního přihlášení. Aktuální údaje signalizují úspěšné připojení.

Vedlejším efektem použití je dlouhodobá historie volání s konkrétní osobou, neboť bot i o těchto událostech posílá informaci.

==== Řešení problémů ====

* občas se lze potkat s nepřipojením mobilní aplikace k účtu bota a to obvykle po restartu mobilu (detekce viz. [[#ověření přihlášení mobilní aplikace|ověření přihlášení]] nebo zasláním SMS sobě - zpráva není botem přečtena a nedorazí).&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Sledovaná instance serveru však vykazuje podezřelé chování při přihlašování (často se objevuje &quot;Neplatná odpověď při hledání domovského serveru&quot;, dlouhá latence při následné komunikaci, někdy nutnost proces zopakovat) &lt;/ref&gt; 
** problémem může být uspávání z důvodu snížení spotřeby energie. Vyřazení se provádí pod Settings &gt; Device &gt; Battery &gt; pod nastavením &quot;Battery optimalizaiton&quot; &gt; (odsouhlasit případné upozornění STAMINA) &gt; karta APPS &gt; najít SmsMatrix a zatrhnout (následně bude vidět i pod kartou &quot;NOT OPTIMALIZED&quot;
** z nějakého důvodu se mobil nedomluví s Matrix serverem (přetížení serveru, problémy s konektivitou, ..). Pomůže nové připojení/restart aplikace, které lze provést pod Settings &gt; Device &gt; Apps nalezením aplikace SmsMatrix, kde po otevření je k dispozici tlačítko &quot;FORCE STOP&quot; a potvrzením vobly. Aplikaci pak stačí spustit běžný způsobem, což se projeví chvilkovým probliknutím textu &quot;service starting:&quot;. Nedojde-li k [[#ověření přihlášení mobilní aplikace|aktualizaci času posledního přihlášení]], je potřeba postup zopakovat

=== Telegram ===
V případě mostu Matrix-Telegram můžete použít mautrix-telegram,&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=mautrix-telegram|url=https://matrix.org/docs/projects/bridge/mautrix-telegram|periodikum=Matrix.org|datum přístupu=2020-05-20|jazyk=en|příjmení=|jméno=|vydavatel=The Matrix.org Foundation C.I.C.|datum vydání=|url archivu=}}&lt;/ref&gt; případně využít [[w:Software as a service|služby]] běžící na [https://t2bot.io/ t2bot.io], kde je k dispozici autorův návod nastavení.&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=t2bot.io - Telegram Bridge|url=https://t2bot.io/telegram/|periodikum=t2bot.io|datum přístupu=2020-05-20|příjmení=|jméno=|vydavatel=TravisR|datum vydání=|url archivu=}}&lt;/ref&gt;

Bot je open source pod AGPL, napsaný v Pythonu (viz [https://github.com/tulir/mautrix-telegram GitHub]), a lze jej samozřejmě nainstalovat na vlastní server.

Pozn.: Při nastavení i následném fungováním s t2bot.io jako bridgem mezi místnostmi na Telegramu a serveru matrix.org byly občas pozorovány pomalé reakce bota při úvodním nastavení a delší prodlevy při propisování zpráv z jedné služby na druhou. Podle dostupných informací není problém na straně bota, ale v přetíženém serveru matrix.org.

=== XMPP ===
udržováno hlavním týmem&lt;ref name=&quot;:0&quot; /&gt;

== Pojmy ==
* domovský server - 
* server identit (vector.im)
* Matrix.to is a simple stateless URL redirecting service which lets users share links to entities in the Matrix.org ecosystem without being tied to any specific app.&lt;ref&gt;{{Citace elektronické monografie
 | titul = [matrix]
 | kapitola = Create shareable Matrix links
 | url = https://matrix.to/
 | datum přístupu = 2020-03-11
 | vydavatel = The Matrix.org Foundation C.I.C.
}}&lt;/ref&gt;
* místnost
* obnovovací klíč
** příklad EsTT P4QP EUmD oaYx XQF2 9BFq Qakf FaSs biUU Fnpm WkmC 1Lb2
* přímá zpráva/chat
* skupina
* bridge / přemostění
* bot

== Poznámky ==
&lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== zbytky/k zapracování ==
* [https://meta.wikimedia.org/wiki/Matrix.org#Using_Riot_as_an_IRC_client návod Wikimedia]
* [https://commons.wikimedia.org/w/index.php?sort=relevance&amp;search=riot+deepcat%3A%22Instant+messengers%22&amp;title=Special%3ASearch&amp;profile=advanced&amp;fulltext=1&amp;advancedSearch-current=%7B%22fields%22%3A%7B%22deepcategory%22%3A%5B%22Instant+messengers%22%5D%7D%7D&amp;ns0=1&amp;ns6=1&amp;ns12=1&amp;ns14=1&amp;ns100=1&amp;ns106=1 snímky obrazovky]</text>
      <sha1>jynh0l11klep32aht3ncgvvthjql4dx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda/V</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8469</id>
    <revision>
      <id>43941</id>
      <parentid>41200</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:08:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="179" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''V''' jako '''V'''lk&lt;/div&gt;


[[Soubor:V jako Vlk.jpg|střed|500px]]
 

{{Zvířecí abeceda}}

[[Kategorie:Zvířecí abeceda]]</text>
      <sha1>4uyf751g62fdt0ffozzgd0cjkpiisir</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda/Ž</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8470</id>
    <revision>
      <id>43945</id>
      <parentid>42495</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:09:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="186" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''Ž''' jako '''Ž'''ába&lt;/div&gt;


[[Soubor:Ž jako Žába.jpg|střed|500px]]
 

{{Zvířecí abeceda}}
[[Kategorie:Zvířecí abeceda]]</text>
      <sha1>hjz3oz097u82n1kqan5fpicitskuhjp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny brněnské diecéze/Seznam zemřelých kněží brněnské diecéze 1800-1959</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8471</id>
    <redirect title="Dějiny brněnské diecéze/Seznam zemřelých kněží brněnské diecéze 1777-1959" />
    <revision>
      <id>41210</id>
      <timestamp>2020-03-18T10:06:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Vianney nove</username>
        <id>6592</id>
      </contributor>
      <comment>Vianney nove přesunul stránku [[Dějiny brněnské diecéze/Seznam zemřelých kněží brněnské diecéze 1800-1959]] na [[Dějiny brněnské diecéze/Seznam zemřelých kněží brněnské diecéze 1777-1959]]: Rozšíření seznamu až k roku vzniku diecéze.</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="102" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Dějiny brněnské diecéze/Seznam zemřelých kněží brněnské diecéze 1777-1959]]</text>
      <sha1>4o0idaww56e2vdteucnzud47w6wegpy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>LaTeX/Formátování textu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8473</id>
    <revision>
      <id>41400</id>
      <parentid>41381</parentid>
      <timestamp>2020-04-17T03:31:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>Spojovníky a pomlčky</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3566" xml:space="preserve">== Mezery ==

=== Meziřádkové mezery ===
Velikost meziřádkové mezery lze změnit umístěním příkazu
{{kód|jazyk=latex|kód=
\linespread{koeficient}
}}
do hlavičky dokumentu.  V tomto případě je ''koeficient'' číslo udávající velikost vůči původní meziřádkové mezeře o velikosti 1. Z vnitřních technických důvodů je ovšem pro dvojnásobnou velikost potřeba vložit hodnotu 1.6:
{{kód|jazyk=latex|kód=
\linespread{1.6}
}}
a pro mezeru velikosti půldruhého násobku původní velikosti hodnotu 1.3:
{{kód|jazyk=latex|kód=
\linespread{1.3}
}}

=== Nezlomitelná mezera ===
Nezlomitelná mezera se ve zdrojovém kódu LaTeXu vyznačuje znakem '~'. Tedy například:
{{kód|jazyk=latex|kód=
Tenkrát byl králem Karel~IV., který …
}}

== Rozdělování slov ==
LaTeX umí automaticky rozdělovat slova na konci řádku. Potřebuje k tomu ale znát pravidla pro rozdělování pro daný jazyk. Pokud je v rámci [[../Instalace|instalace]] nebo [[../Instalace rozšiřujících balíčků|instalace rozšiřujících balíčků]] nainstalována podpora pro češtinu a [[../Čeština|patřičné příkazy v hlavičce dokumentu zařídí jejich aktivaci]], pak funguje rozdělování automaticky i pro češtinu.

Pokud LaTeX neumí nějaké slovo rozdělovat nebo je rozděluje nežádoucím způsobem, pak můžeme pro dané slovo v rámci celého dokumentu výslovně požádat o jiné rozdělování. K tomu slouží příkaz
{{kód|jazyk=latex|kód=
\hyphenation{sez-nam slov}
}}
Ten má jako parametr seznam slov, do kterých jsou na místech povolených pro zlom vloženy spojovníky. Tímto způsobem je možné i zakázat rozdělování některých slov, jsou-li v seznamu uvedena bez jakéhokoliv spojovníku.

Pokud vyžadujeme jiné rozdělování u jediného konkrétní výskytu, pak můžeme přímo v textu v daném slově pomocí dvojice lomítka a spojovníku (&lt;code&gt;\-&lt;/code&gt;) určit, kde jej smí LaTeX zalomit.

=== Lomítko ===
Latex v základním nastavení nezalamuje slova za lomítkem, například v dvojici ''vstup/výstup''. Povolit zlom hned za lomítkem lze využitím příkazu &lt;code&gt;\slash&lt;/code&gt;:
{{Kód|jazyk=latex|kód=
vstup\slash výstup
}}

=== Povolení větších mezislovních mezer ===
Pokud některé odstavce obsahují dlouhá slova, jejichž rozdělení je nežádoucí a u kterých je zvýšená pravděpodobnost přetékání, může být řešením použít prostředí &lt;code&gt;sloppypar&lt;/code&gt;, v kterém má LaTeX dovoleno použít pro vyřešení problémů se zalomením delší slovní mezery. Například následovně:
{{Kód|jazyk=latex|kód=
\begin{sloppypar}
Přestože firma Rozumbradové s.r.o. se svůj patentovaný výrobek UniverzálSuperHyperMegaČistič snaží inzerovat jako zdravotně nezávadný, u řady uživatelů se po používání objevila vyrážka, kterou připisují právě použití tohoto výrobku. Podle všeho firma nenechala ve skutečnosti UniverzálSuperHyperMegaČistič z tohoto hlediska ani otestovat a tedy ani nemá formální prostředky, jak vyvrátit, že UniverzálSuperHyperMegaČistič může způsobit vyrážku.
\end{sloppypar}
}}

== Spojovníky a pomlčky ==
LaTeX podporuje hned v základu [[:w:spojovník|spojovník]] (-), krátkou (–) i dlouhou (—)  [[:w:pomlčka|pomlčku]] i [[:w:znaménko mínus|znaménko mínus]] (−). První tři zmíněné znaky je možné získat jedním, dvěma či třemi spojovníky ve zdrojovém textu. Znaménko mínus vzniká užitím spojovníku v matematickém režimu.

[[Kategorie:LaTeX]]</text>
      <sha1>95plhitjyhss52ccvnrc0564xf9z6ru</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda/I</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8476</id>
    <revision>
      <id>43928</id>
      <parentid>41256</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:03:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="182" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''I''' jako '''I'''bis&lt;/div&gt;


[[Soubor:I is for Ibis.jpg|střed|500px]]
 

{{Zvířecí abeceda}}
[[Kategorie:Zvířecí abeceda]]</text>
      <sha1>i5z5j7clhhrzz75ur4gerthdoyjllkd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda/T</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8477</id>
    <revision>
      <id>43939</id>
      <parentid>41257</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:07:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="184" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''T''' jako '''T'''ygr&lt;/div&gt;


[[Soubor:T is for Tiger.jpg|střed|500px]]
 

{{Zvířecí abeceda}}

[[Kategorie:Zvířecí abeceda]]</text>
      <sha1>e0mdku3p3rybyfuetal7w77yawexbm9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Český slang/Železničářský</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8479</id>
    <revision>
      <id>43167</id>
      <parentid>43166</parentid>
      <timestamp>2021-03-07T19:02:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>46.135.41.10</ip>
      </contributor>
      <comment>/* C */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2882" xml:space="preserve">{{SHORTTOC}}
 
== A ==
* 3.způsob brzdění - výpravčí

* ajznboňák - železničář

* akvárko - 1. motorový osobní vůz řady 810; 2. klasické zabezpečovací relé

* angličák - celá křižovatková výhybka

== B ==

* bafál – přípojný vůz Baaf (010)
* brnkačka – spouštěč kompresoru W115/80
* bída - nehodový vlak
* biftek - přípojný vůz Bifx (021)
* blb - strojvedoucí instruktor a jiná podobná havěť
* bludičky - poziční světla
* boj o zrno - jízda do stoupání za špatných adhezních podmínek
* bouchnutí - zásah ochrany (např. &quot;nadproudovky&quot;) nebo LVZ (rychlobrzda)
* brejle - barevné clonky, co barví noční znaky mechanik
* bremscajk - brzdové tyčoví
* bremzák - brzdař
* brousit - prokluzovat (kola se točí rychleji, než by měla)
* brukna - ochoz podél kotle parní lokomotivy
* bržděnka - zpráva o brždění
* Bt-chlup - vozy Bt s chlupatými potahy
* Bt-sm - vozy Bt s koženkovými potahy
* bufík - naftový hořák
* bumlák - manipulační vlak
* být dlouhý - nedobrzdit, přejet místo, kde bylo třeba zastavit 
* být krátký - zastavit moc brzo
* být ve vzduchu - prokluzovat (kola se točí rychleji, než by měla)

== C ==

*Chyť ho  - pokyn výpravčího k posunovači či pověřenému zaměstnanci, který označí ruční návěstí, místo zastavení vlaku. (praporek či terč...)
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  -

== Č ==

*Čuba  - zarážka
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  -

== D ==

*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  -

== E ==
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  -

== F ==

*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  -

== G ==

*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  -

== H ==

*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  -

== I ==
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  -

== J ==

*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  -

== K ==

* Kuple - šroubovka, slouží ke spojení kolejových vozidel
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  -

== L ==

*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  -

== M ==

*Margírovat  - připravit soupravu k posunu(povolení kuplí,hadiček...)
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  -

== N ==
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  -

== O ==
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  -

== P ==

*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  -

== R ==

*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  -

== S ==

*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  -

== Š ==

*Šíbrák  - posunovač
*Šajba - návěstidlo
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  -

== T ==

*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  -

== V ==

* vykopnout/vyhodit - vypravit vlak
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  -

== Z ==

*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  - 
*  -

== Výrazy polozapomenuté a zatím nedefinované ==

[[Kategorie:Český slang|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>g8smagfimwglevpugo3ekwpajkrhjzg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Český slang/Hornický</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8480</id>
    <revision>
      <id>41294</id>
      <timestamp>2020-03-28T18:38:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Xrobertk</username>
        <id>8470</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „{{SHORTTOC}}   == A == *  –   == B == *  –   == C ==  *  –   == Č ==  *  –   == D ==  *  –   == E ==  == F ==  *  –   == G ==  *  –   == H =…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="455" xml:space="preserve">{{SHORTTOC}}
 
== A ==
*  – 

== B ==
*  – 

== C ==

*  – 

== Č ==

*  – 

== D ==

*  – 

== E ==

== F ==

*  – 

== G ==

*  – 

== H ==

*  – 

== I ==

== J ==

*  – 

== K ==

*  – 

== L ==

*  – 

== M ==

*  – 

== N ==


== O ==

*  – 

== P ==

*  – 

== R ==

*  – 

== S ==

*  – 

== Š ==

*  – 

== T ==

*  – 

== V ==

*  – 

== Z ==

*  – 

== Výrazy polozapomenuté a zatím nedefinované ==</text>
      <sha1>nhy9wco7sawc24w3eut5d5qpyszzde5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Český slang/Mládežnický</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8481</id>
    <revision>
      <id>41295</id>
      <timestamp>2020-03-28T18:39:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Xrobertk</username>
        <id>8470</id>
      </contributor>
      <comment>Založena nová stránka s textem „{{SHORTTOC}}   == A == *  –   == B == *  –   == C ==  *  –   == Č ==  *  –   == D ==  *  –   == E ==  == F ==  *  –   == G ==  *  –   == H =…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="400" xml:space="preserve">{{SHORTTOC}}
 
== A ==
*  – 

== B ==
*  – 

== C ==

*  – 

== Č ==

*  – 

== D ==

*  – 

== E ==

== F ==

*  – 

== G ==

*  – 

== H ==

*  – 

== I ==

== J ==

*  – 

== K ==

*  – 

== L ==

*  – 

== M ==

*  – 

== N ==


== O ==

*  – 

== P ==

*  – 

== R ==

*  – 

== S ==

*  – 

== Š ==

*  – 

== T ==

*  – 

== V ==

*  – 

== Z ==

*  –</text>
      <sha1>4in0rjuwxd140tcpbdoy0kzw3s13eld</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Český slang/Štukatérský</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8482</id>
    <revision>
      <id>45285</id>
      <parentid>43142</parentid>
      <timestamp>2022-03-12T09:12:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>89.177.240.220</ip>
      </contributor>
      <comment>/* G */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7123" xml:space="preserve">{{SHORTTOC}}
 
== A ==
* ankr – kotva, kotvení									
* armovat – 										
== B ==

* blózna – kaz na výlitku
* blindka –
* brnkačka – značkovací šňůra s navijákem
* buchta - druh nepálené cihly 
* buřtíky –

== C ==

* cólštok, cólštuk - dřevěný skládací metr 
* cyglina –

== Č ==
* čep –
* čůček –

== D ==

* diaogonála – ztužení lešení většinou rámcové či dílcové lešení (layher,alfix...)
* disk –
* dynchér, dynkér – omítkář ovládající práci s vápennou maltou do podoby řezané, kvádrové, kletované omítky připravené ke zhotovení freskového obrazu
* drtek, drolenina – rozdrcené množství materiálu
* durchšlák – cedník, síto
* dusání –

== E ==
* estrich –
== F ==

* fabion - zakulacený vnitřní roh přechodu zdi ke stropu, tažením pivní láhve do čerstvé omítky
* fáče - nahazovací pásy pro omítky
* fáčování –
* fajnová – druhá vrchní vrstva omítky z vápenné jemné malty
* fanka – zednická naběračka
* fartáč - dřevěné hladítko
* fazeta –
* filcák - filcové hladítko
* firnajs – terpentýnový olej
* fraták - dřevěné hladítko 
* furik - stavební kolečko
* futra – zárubeň dveří

== G ==

* glajcha – dokončení hrubé stavby nebo nejvyššího bodu střechy
* grot - dělící výstupkovitý přechod nebo spára po spojení odlitku z více forem

== H ==

* háček - zednická skoba
* hadec	 –
* hladový písek – málo drobných částic, třeba dodat více pojiva
* hlavice – 
* hráň -  urovnaná hranice řeziva s mezerami k sušení
* hrubá – stavba, která je staticky stabilní a v tomto stavu dokáže čelit povětrnostním podmínkám bez větších šrámů 
* hrubovat - nahazovat jádrovou omítku
* hubená malta - nedrží na stěně (málo vápna)
* hubený beton - málo cementu
* humusovitost –

== I ==

== J ==
* jádro –
* jalový beton – málo cementu
* japonka - zednické kolečko s oky na zavěšení na jeřáb, aby se dala malta spustit přímo na staveniště
* jde to z vinglu - není to pravý úhel

== K ==
* kábl –
* káča –
* kadlub –
* kalfas - truhlík na maltu, maltovník
* kalk schneider –
* kanelování –
* kantka - lehká oboustranně omítnutá cihlová příčka síly 10 cm 
* kapsl – 
* karbovna – prostor na míchání nehašeného vápna s vodou
* kašírování –
* kelna – zednická lžíce 
* kérování –
* kleťák, gleťák -  ocelové hladítko pro kletování – hlazení betonu, sádry, malty
* klihovka –
* klouzek –
* kolínka (rákosu) –
* komaskové –
* kontrasgrafita –
* kopyto –
* kosořez –
* koťár, kotovice – nepálená cihla 
* kotouč - stavební kolečko
* kramle - kovová dvojitá skoba na spojování trámků v lešení
* kšilt - betonová stříška např. nad vraty či vchodem (oplechovaná shora)
* kvádrování –
* kvantlík – odseknutý kousek cihly
* kvečování –

== L ==

* lajzka - krátká, úzká lať
* lazura –
* lér –  
* líčení - bílení vápnem (výraz se používá hlavně na Moravě) vysekaná drážka, např

* lití do plna –
* lůžko –


== M ==
* makulatura –
* marka –
* mastná malta - dobře drží na stěně
* mastný beton - dostatek cementu.
* mišunk - směs
* mlhovka –
* mustrbach, mustrbuchy –

== N ==


== O ==
* obštych - obkreslení 
* ohrádka –

== P ==

* pačok – vápenné mléko
* pačokování –
* papírmašé –
* pasr –  
* patka –
* píšťala –
* poca, pucina – nepálená cihla
* ponkajzna, plonkajzna – zednická skoba držící futra dveří či rámy oken
* pratle, platle, patle - nahazovací pásy pro omítky, svislé pruhy malty, srovnané latí na výšku, do kterých se stahuje nahozená stěna, pomocí latě.
* prsa - vyzdění přední (štítové) zdi do výšky cca po &quot;prsa&quot; než se stavěl vrch (krov střechy)
* průběžák –
* předplech –
* přeslička –
* puc hák – zednická skoba držící futra dveří či rámy oken
* pucolán –
* pucovka - štuk
* půlštok - podezdění pod střechou (šikminou)

== R ==
* rabicka - lehká příčka, drátěné pletivo (nebo skelná tkanina) s nanesenou omítkou 
* rádlování – vroubkování nebo rýhování výstuže v bednění
* rajbák - dřevěné hladítko taktéž hoblík
* rajblík - dřevěné hladítko taktéž hoblík
* rajpuc – pastovitá fasádní omítka
* rákos - palach
* rameno –
* retuš –
* rochně - zednický učeň 
* rybinovítý klín –
== Ř ==
* řez –
== S ==
* stojna - vzpěra
* sajfovat –
* separace –
* sgrafito –
* sirník –
* skoble –
* slavík  –
* sokl –
* sorbit –
* stárnutí  vápna –
* střílet (vápno) –
* sufita –
* svlaky –

== Š ==
* šalování, šalunk – bednění, forma pro utužení a zhmotnění betonu
* šavle – hladítko se špicí
* šína –
* škrabák –
* šlapka –
* šlaufka - hadicová vodováha
* šlauchváha - hadicová vodováha
* šlem –
* šlep  –
* šlic - vysekaná drážka majzlíkem, np pro elektrické rozvody do zdi nebo do trámů
* šlikr  –
* šmejda - šikmá plocha
* šmolka –
* šorna –
* špachtle –
* špaleta – okenní výklenek, ostění s parapetem
* špaleťák - úzké dřevené hladítko
* špánek - tříska, štěpina, ze špalku odštípnuté dřevo,  z němčiny der Span
* špány - dávají se do hráně jako &quot;mezivložky&quot; štosu
* špodle - příčná podpěra mezi stojnami, např. pod podlážkami u lešení
* šprajc - rozpěrka
* špric – cementový postřik
* šrafura –
* štafíř –
* štajpozňa – podbití slovensky 
* štorc - kolmo
* štorcka - tenká zeď z cihel stavěných na sebe tou úzkou stranou
* štosák - úzké dřevené hladítko
* štuk - směs štukového písku a vápna
* šufan – fanka, sběračka na maltu

== T ==

* táčky,furik,kotouč - stavební kolečko
* térák – térpapír, papír napuštěný uhelným dehtem, hydroizolační materiál
* tras (vulkanický tuf) –
* trn –
* tročke - stavební kolečko, ale ne s uchy na přenášení nýbrž s rukojetmi jako na stavebním kolečku
* trupla, truplovice – nepálená cihla
* tupovat – barvení kolmými údery hubky na povrch, tečkování
* tužlík - nástroj na nacpávání těsnicího provazce do spoje kanalizačních trubek

== V ==

* vágris - vodorovina, niveleta, doslova váhorys, je na staveništi v interiéru narýsovaná vodorovná čára, která slouží k odměřování výškových úrovní. 
* vašek – zednické síto
* váza –
* vepřovice, vepřák, vepřóch – nepálená cihla
* větrák - plošné ztužení lešení, trubkové
* vidlička –
* vinglík –
* vozík –
* vsákavost –
* výdusek –
* vyprošťování –

== Z ==
* závěska –
* zprahnout –
* zrcátko – kousek vyzdívky nad futrem

== Ž ==
* žehlička –
* želízko –

== Výrazy polozapomenuté a zatím nedefinované ==

flastrúfky, flíglo, polyš, rabůčo, řezák

[[Kategorie:Český slang|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>sk138ae0x1wb55l793ndfh5sv7t0ths</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Český slang/Divadelnický</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8483</id>
    <revision>
      <id>42344</id>
      <parentid>41312</parentid>
      <timestamp>2020-09-04T20:07:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="34986" xml:space="preserve">{{SHORTTOC}}
 
== A ==
* abšíd – 1. loučení se ceduláře nebo nápovědy s obecenstvem štace; 2. spropitné, které dostával cedulář od lidí, kterým nosil do bytu plakáty a vstupenky k prodeji
* A byl !! Ani jsem na to moc netlačil. – měl jsem potlesk a ani jsem o to příliš neusiloval.
* afiš  – plakát
* aktšlus – konec jednání (obrazu)
* akvizice – nová herecká posila souboru
* alonž – barokní paruka
* anštandtka – 	herečka středního věku, hrající klíčové role, většinou v historických hrách; též heroina
* antré – vstup na scénu
* augnráfky, augny – linky na očních víčkách
* august – herec
* auslág – masívní, velké selhání paměti

== B ==
  
* barák (Plnej barák !!) – vyprodané hlediště
* baterie – sada reflektorů na jednom tahu
* bejt v tom – prožívat roli
* Berou to ! – diváci reagují, přijímají hru, je cítit kontakt
* betlemák – činoherec
* bidýlko – nejlacinější a zpravidla i nejhorší místa k stání ve vyšších prostorách hlediště
* biletářka – uvaděčka
* bína – scéna
* blábolit – mít nesrozumitenou dikci
* blenda – clona na bodovém reflektoru
* boďák – bodový reflektor
* brept – přeřeknutí
* breptal – herec, který se často přeříkává
* Breptej, potvoro. – přání úspěchu
* bourat – rozebírat dekoraci
* bouda – napovědní budka
* bříza – neplánovaná pauza, kiks, hluché místo
* buzerace – nepřiměřené nároky režiséra
* být nad rolí – tvořit dramatickou postavu s odstupem

== C ==

   
* cajdák – zdlouhavá hra, plná pseudoemocí a předstíraných citů
* cancy – postradatelná slova v textu, které lze bez obav škrtnout
* cedulář – herec kočovné společnosti, který roznášel po štaci plakáty a osobně zval obyvatele na představení
* cedule – divadelní plakát
* cejtit napětí – uvědomovat si při hře vztahy mezi sebou, s partnerem a publikem
* cejtit se – být s partnerem sehraný
* cejtit to – 1. vědět si s hereckým úkolem rady, 2. prožívat roli
* cinkosten – velmi objemný, neforemný kostým
* cintat – mluvit jiný text
* civil – 1. nekostýmní role, 2. zdrženlivý způsob hraní
* cunt, dát cunta – znamení, naznačit, slovem nebo akcí

== Č ==

   
* čarovat – přehrávat, pomáhat si vnějšími prostředky
* čerňák – herec černého divadla, jenž není na scéně vidět
* čokl – malá role
* čuba – paruka upravená tak, aby imitovala rozcuchané vlasy
* čurda – malá role
* čurdař – herec malých rolí

== D ==

   
* dakly – malé role
* dát do toho šťávu – hrát na plno
* dát tomu nožičky – hrát rychleji, zvýšit tempo
* deka – nalepovací hustý plnovous
* deklamírovat – deklamovat, krasořečnit
* dekoračka – zkouška zaměřená na výpravu
* děkovačka – secvičené, předem připravené děkování herců publiku
* dělat fontánu (gejzír, vodotrysk) – prskat na jevišti
* dělat rebarboru  – drmolení neurčitého textu za účelem simulace šumu davu
* dělat v něčem, s někým – být obsazen, hrát v něčí režii
* dělo – velký bodový reflektor určený k nasvěcování na velkou vzdálenost
* Dejtemitoholva – herec, který chce hrát všechno
* direktor – ředitel divadelní společnosti
* dirigovat – přehnaně gestikulovat
* dlaňovka – představení zaplacené v hotovosti ihned po skončení
* dobovka – 1. hra v historických kostýmech, 2. historický kostým
* dobrá cedule – dům, jehož obyvatelé často chodí do divadla
* doják – hra, která se snaží přemrštěně působit na city publika
* dojit city – přehnaně prožívat
* Donesu to, neboj... –	přesvědčování režiséra, že při premiéře bude vše, jak si přeje, ačkoli na zkouškách tomu tak není
* dornmašina – divadelní stroj na výrobu zvuku hromu
* drámo – drama
* drásat to – hrát nepřiměřeně, exaltovaně
* drasťák – hra útočící na city diváků
* dresírovat – režírovat s velkými nároky na herce
* držet diváky u huby – plně zaujmout diváka, hrát tak, že publikum ani nedýchá
* držet herce – napovídat
* Drž mě, suflére ! – prosba k napovědě
* dřevo – herec bez pohybových schopností, netalentovaný herec vůbec
* dřít text – učit se text role
* dům – hlediště, divadlo
* dusítko – herec, který je v souboru angažován proto, aby krotil jiného herce
* dusno – nepatřičné napětí na jevišti a/nebo v hledišti
* dvoukilo – reflektor s příkonem 2000 W

== E ==

* ekvipírovaný herec – herec mnoha kostýmy vybavený
* estrádička – znevažování role či výstupu, znehodnocení něčeho ze hry přidaným textem, extemporovanou akcí atp.
* etablovat se – uvést se v souboru, přesvědčit o svých kvalitách
* extempore – nečekané textové či akční vybočení (dobré nebo špatné) z připraveného řešení situace

== F ==

* falírovat – chybět někde, haprovat    
* fara – divadelní angažmá
* fedrvajs – talek (mastek, klouzek)
* ferman – rozvrh práce herce pro určité období (představení, zkoušky aj.)
* flajška – základní líčidlo tělové barvy
* fňukna – lyrická milovnice
* fór, fórek – originální nápad
* forbína – předscéna, část jeviště před oponou
* foršus – záloha na honorář
* forzírovat – neúměrně zesilovat hereckou akci, např. hlas
* fousatý dítě – když mladý hraje starého
* frakmen – herec, který dokáže elegantně nosit frak; herec konverzačních, tzv. společenských her
* frzacštyk – menší kulisa; keř, kámen, pařez apod.
* Fuj fuj fuj, zlom vaz ! – přání úspěchu ve hře
* fundus – zásobárna všech již použitých, používaných i dosud nepoužitých rekvizit, kostýmů, kulis, divadelních her, jakož i všech věcí a osob
* fusak – plnovous
* fusrampa – přední rampa

== G ==

   
* gastšpíl – pohostinská hra herce mimo jeho domovský soubor
* gážovka – sešit, do něhož si herci zapisovali příjmy, ale také názvy her, role a štace
* generálka – poslední zkouška před premiérou
* glacna – plešatá paruka

== H ==
   
* hadr – opona
* Hadr dolů! – spusťte oponu
* hadry – divadelní kostýmy
* hamleti – činoherci
* harlekýn – první sufita
* hauptka – hlavní role
* hází to nahoru – napovídá
* held – postava hrdiny, hrdinská role
* herečák – ubytovna pro herce
* herenda – výborná herečka
* heroina – 1. žena hrdinských vlastností v řecké tragédii, 2. herečka ženských hrdinských rolí
* hintrbína – zadní jeviště
* hodit oči – předat partnerovi akci/slovo/iniciativu pohledem
* hodit si – zahrát roli bez velké přípravy
* hodit špek – dobře nahrát partnerovi
* hodit štycha – nasvítit bodovým reflektorem
* hodit tam barvu – přidat na hereckém výrazu
* hodit tam kvalt – přidat na temporytmu
* hodit tam větu – vložit si do role větu, která není v původním textu a vypomoci si tak při výpadku paměti
* hokrle – sedátko bez opěradel
* holanďani – diváci, kteří nic nechápou
* horizont – zadní 'stěna' jeviště, dekorace tvořící pozadí scény
* horká pára (jde z něho jen...) – slabý hlas
* hornádla – vlásnička
* hořejšek – sólisté ; ti nad orchestrem
* houpačka – rozměrné pákové zařízení k trikovému zvedání osob do výše
* hráč – dobrý herec
* hraje mu/jí to – herci/herečce se na jevišti daří
* hrát balvan – strnout na scéně bez pohybu
* hrát do mlhy – nebrat na jevišti partnera na vědomí
* hrát do roztrhání těla – hrát naplno
* hrát do partu – dělit se o výtěžek z představení
* hrát jako o život – prožívat hru
* hrát jako živel – hrát dobře
* hrát na bíně – hrát sólově
* hrát nadoraz – hrát naplno, vydat ze sebe maximum
* hrát na koturn – hrát s patosem
* hrát na nervy – hrát se snahou co nejvíce zvyšovat napětí
* hrát na plnou hubu – mluvit velmi nahlas
* hrát na plný koule – hrát naplno
* hrát na stejnou notu – používat stejné herecké prostředky
* hrát na tenkou strunku – vydat ze sebe maximum
* hrát na uni – hrát přesně
* hrát na volej – přesné přihrávání partnerovi, dobrá herecká souhra
* hrát o zlatou tělku – hrát příliš snaživě, přehrávat
* hrát první obor – hrávat hlavní role
* hrát s ajfrem ( bez ajfru ) – hrát s chutí, celou duší ( bez energie, bez zájmu )
* hrát to jako Čechova – hrát příliš pomalu
* hrát z jednoho kýble – používat stejné nebo podobné herecké prostředky
* hrcpaňáca – operetní herec
* hund – malá role
* husí pupky – umělé vycpávky mužské kazajky ( podle španělské renesanční módy )
* hvězdaření – herec/herečka ze sebe dělá hvězdu

== CH ==
* chlupárna – vlásenkářská dílna
* Chod, chodič – role, která je bez vlivu na děj, ale je velice přítomná na scéně
* chytit se – 1. úspěšně se včlenit nějakou rolí do divadelního provozu; 2. opětovné správné zapojení se do hry po výpadku paměti; 3. vtipně navázat na partnerovu improvizaci
	
== I ==

* improvizačka – improvizované hraní zachraňující nenadálou situaci
* intrikán – herec záporných, intrikujících postav

== J ==
 
* jdou z něho ještě prapory – o herci, který má na jevišti kocovinu
* jejího divadla je všude plno – herečka, která se při hře i mimo ni silně prosazuje
* je na stejný vlně – spoluhráč, který situaci pociťuje stejně
* jemná krajka – režijní práce na detailech
* Jen na to netlač ! – nepřeháněj !
* je stejná krevní skupina – spoluhráč, který cítí situaci stejně
* je to čistý jako sklíčko – když se hra daří
* je to jako cylindříček – když se hra daří
* je to jako doopravdy – hanlivý výraz pro hru umělecky nedostatečně ztvárněnou
* je to jako ze života – přesvědčivá hra
* je to jiná opera – hraní z jiného žánru ; hra nesourodá, žánrově nepatřičná
* je to moc piánko – režisérovo konstatování přílišného ztlumení hlasů
* je to síla – když se hra daří
* je to ze stejnýho těsta – když se hra daří
* je to z jednoho ranku – stylově sourodé, jednotné
* je ve formě – herec, který dobře hraje
* jít za herce – stát se hercem

== K ==
 
* kadróba – garderoba, 1. soubor kostýmů pro danou hru, 2. sklad kostýmů, 3. šatna pro diváky
* kaktus – velká, neplánovaná pauza
* kandrdas – začátečník, elév
* kasaštyk – mimořádně dobře navštěvovaná inscenace
* kilo – 1 000 wattový reflektor
* kilíčko – kovové závaží ve tvaru cihly k zatížení dolního okraje šály
* kláda – velká role
* klaďas – kladný hrdina; herec kladných postav
* klaka – najatí roztleskávači v publiku
* klaněčka – nacvičené klanění souboru na závěr představení
* koleje – nalíčené vrásky v obličeji
* kolekta – finanční sbírka ve prospěch herce nezaměstnaného, nebo v jiné tísni se ocitnuvšího
* komediant – herec
* komediáš – herec s komickými schopnostmi
* komedie – obecné označení divadelní hry, inscenace
* komická stará – herečka komických rolí starších žen
* komik do půl osmé – herec, který je zábavný mimo jeviště, nikoli však v roli
* kominda – komická herečka
* komparska – volná vstupenka pro člena komparsu
* komuna – zisk z představení, který si členové souboru dělí mezi sebou
* Kostantin Sergejevič – K.S. Stanislavskij
* kontra – protisvětlo; reflektor směřující z hlediště do jeviště
* kontrakt – smlouva o angažmá
* konverzačka – konverzační hra založená na vtipných dialozích
* kopny – 1. vysoké shrnovací jezdecké boty, 2. lýtkové nástavce pro vysoké boty
* korepetovat – opakovat (si) pěvecká čísla
* koupit herce – angažovat herce
* krájet pajšl – hrát s enormním fyzickým nasazením
* Kráva divadlo! – významově bohaté zvolání vyjadřující klení, opovržení, zoufalství, ale i vděk a chválu
* krejčovat – opravovat kostýmy namísto hraní při zrušeném představení
* krejírovat – tvořit
* kroj – kostým
* kruseler – čepec s bohatě řasenými okraji kryjícími hlavu a týl
* křoví – ansámbl v pozadí akce herců hlavních rolí
* kufr – plnovous
* kufry (hejbat kuframa) – měnit angažmá
* kukla – černá sametová, celohlavová maska pro čerňáka
* kulisák – stavěč kulis
* kulisnrajsr – herec přeexponovaného projevu ; herec, který &quot;trhá&quot; kulisy
* kumpanie – herecká společnost
* kvaltovní herečka – herečka, která přichází na poslední chvíli - na zkoušky, do zákulisí před výstupem, na představení
* kvilt – jevištní závaží
* Kydej, Hamlete ! – Hraj rychleji!
* kydy – text ; repliky textu

== L ==
 
* lajsna – dřevěná lať v dekoraci
* lano (hodit) – učinit herci nabídku k angažmá v souboru
* lanařit – přetahovat hece do jiného souboru
* lachpauza – pauza v hraní ponechaná pro zasmání diváků
* landspartie – role nastudovaná pro pohostinnské hraní
* larva – nedokonalé nalíčení (i záměrné), kdy líčidlo není rozestřeno až ke krku
* legrandista – komik
* lézti do oboru – hrát role, které dosud zastával jiný herec
* libec – milovník; herec milovnických rolí
* libohra – inscenace nevalných kvalit, vyhovující vkusu publika
* lid – kompars
* lijavec – potlesk
* lítačka – zběžná zkouška již reprízované hry, při níž se zkouší jen něco, jen některá klíčová místa
* luminy – zářivky vydávající ultrafialové světlo
* lysina – prázný prostor v hledišti, neobsazená místa

== M ==

* macha – netvůrčí herecká rutina
* majstrštyk – mistrovské dílo, nejlepší, nejúspěšnější role
* malovat – přidat na hereckém výrazu
* máma – černá sametová opona zatahovací, milosrdně skrývající konec černodivadelního výstupu, zapomenuté rekvizity i herce
* mantlík – lehká pláštěnka, doplněk šlechtického kostýmu
* manýra – opakování stejných výrazových prostředků
* markýrovat – naznačovat hru při zkoušce; nezkoušet naplno
* mastix – lepidlo k lepení falešných vousů
* má to fleky – něco už se v hereckém výkonu objevuje, ale ještě to není úpně dobré
* má to tah – představení má správné tempo
* matrace – paruka
* mávat s partnerem – ovládat při hře partnera podle vlastních záměrů
* mazat – používat nezřetelná a tudíž nesrozumitelná gesta
* melouchář – herec, který pro zisk často hraje mimo svoji domovskou společnost
* milas – milovník; herec, který hraje milovnické role
* mistránek – hráti si na Mistra
* Mistr – vynikající herec
* mišpult – mixážní pult; osvětlovací pult
* mít berličky – pomáhat si něčím v roli
* mít diváky na háku – mít u publika úspěch
* mít na to čumák – dobře pochopit roli
* mít na to zaděláno – 1. dobře započatá práce na roli, 2. v ději předem připravená situace na pozdější akci
* mít ponor – prožívat
* mít svý místečka – dobře zahrát určitá místa role
* mít svou parketu – typ role, který herci sedí
* mít svý placy – vyzvedat určitá místa v roli
* mít švádu – mít napětí, švih, šťávu
* mít to doma – dobře pochopit roli
* mít to v kabeli – být hotov s prací na roli
* mít to zmapovaný – mít o něčem přehled
* mít vyšlapanou cestičkou – 1. zavedený způsob hry, 2. připravit si vstup do nového souboru
* mlít pantem – mluvit příliš rychle
* mluvit na plnou hubu – mluvit přiměřeně nahlas
* mlýnskej kámen – mohutné (škrobené) límcové okruží renesančního šlechtického oděvu
* mlžit – předstírat hereckou akci z nedostatku invence, nebo při výpadku paměti
* most – pracovní lávka nad jevištěm
* mrcek – naivka (pejor.)
* mrckovat – naivně přehrávat
* mrtvola – plakát s jmény herců, kteří již ze souboru odešli
* mundšper – nerozhýbaná, nerozmluvená ústa
* mundverk – mluvidla
* muška – malý knírek

== N ==

* nabídnout – hercovo řešení určitého úkolu, které nabízí režisérovi a naopak
* načančat – obléknout se do příliš dekorativního kostýmu
* nádobíčko – osobní řemeslné prostředky (hanlivě)
* nádraží – příliš zdůrazněné vrásky, v množství i intenzitě líčení
* nachtanc – taneční přídavek
* naivka – herečka hrající role naivních mladých žen
* nakopnout roli – pochvalná zmínka o dobrém začátku hraní
* nálož – velká role
* navobědvaný diváci – publikum, které nereaguje, nebo jen slabě
* narcisovství – snaha na sebe příliš upozorňovat
* národ – Národní divadlo v Praze
* naturburš – herec nekomplikovaných mladíků - milovníků
* navrčet roli – důkladně se naučit text
* náznkyt – tmel k dotvarování nosu
* Nemazli se ! – hraj rychleji
* nemít o roli ani šajn – nerozumět vlastní roli
* Neser se stím ! – hraj rychleji
* neumětel – špatný herec
* nóblman – herec, který se dobře uplatňuje ve hrách z tzv. vyšší společnosti
* nouzáky – nouzové osvětlení

== O ==

* obecenstvo se nerozchodilo – návštěva představení se nezvýšila
* odbourat se – vypadnout z role smíchem, neschopnost pokračovat v hraní pro smích
* odchřadnout – vypadnout z role pro smích
* odprdnout někoho – někoho při hře &quot;odbourat&quot;, zcela ho vyvést z míry
* odstřelit – přehrát na jevišti partnera, strhnout pozornost na sebe
* odvézt (si) něco – neuspět v některé inscenaci, nebo v představení
* odzvonit premiéru – dělat při zkoušce něco, co může - podle pověry - odsoudit premiéru k nezdaru
* okno – výpadek paměti na jevišti
* okořenit to – vylepšit hru
* operák – operní umělec
* opona měla švung – opona rychle spadla
* opona šla dolů – představení muselo být přerušeno
* opony (kolik opon) – kolikrát se šli herci děkovat navíc, měřítko úspěchu
* oprašovačka – opakovací zkouška celého představení s cílem oživit před reprízou delší dobu nehranou hru
* opřít se do toho – hrát nepřiměřeně, přehrávat
* otřískat se – zlepšit se praxí v různých rolích

== P ==

* padák – výpověď
* pachy – dlouhé cípy rukávů gotických kostýmů
* paleta – skříňka s líčidly
* palma – velká neplánovaná pauza
* panáčkové – herci
* panák – 1. herec, ve smyslu ´pracovní síla´, 2. tuhý, špatný herec, 3. loutka
* Pán jeviště – velmi dobrý herec
* panínesupsaní – role o jedné větě
* pan řídící – ředitel divadelní společnosti
* parlárka – dohra; produkce loutkářů po konci představení
* parlár – herec deklamátor
* part – úloha, role
* parťák – šéf techniky
* paruka blond – paruka pro naivku nebo prince
* paruka trávník – paruka pro pastuchu nebo blbce
* pauzírovat – nehrát v dané inscenaci; nebýt delší dobu obsazován
* pauzovat – nežádoucí přerušení představení
* pendlovat – často měnit angažmá
* permes – vyjednávání nové štace
* pes – 1. malá role, 2. úplná paruka, 3. starší, opotřebovaná paruka
* pestrák – pořad sestavený z různorodých čísel
* pičičanda – 1. malá, nevýrazná role, 2. představitelka malých, nevýrazných rolí, představitelka komorných
* pilovat roli – dopracovávat detaily v roli
* pimprle – loutka
* pinda – malá role
* pípat – mluvit potichu
* pisálek – divadelní kritik
* písmenka – text role
* piškoty – baletní cvičky
* plac – jeviště
* plavat – neznat nebo zapomínat roli
* plavec – herec, který často zapomíná roli
* pleška – paruka pro komika nebo zhýralce
* plivajs – líčidlo na řasy
* Plivni na mě! – podle starého zvyku se takto herci zaštiťují proti nezdaru při hře
* plnej dům – vyprodané divadlo
* plošák – černodivadelní objekt plochého tvaru, na reversu obvykle černý, opatřený držadlem
* podehrávat – nehrát naplno
* podpalubí – prostor pod jevištěm
* poleno – netalentovaný herec
* polykač rolí – herec, který chce hrát až příliš
* porost – líčením vyznačení mírně zarostlé tváře
* postava po něm volala – role, pro niž jakoby byl herec stvořen
* postava má hodně strun – barvitě vytvořená postava
* potit krev – hrát ze všech sil
* pracák – pracovní osvětlení jeviště
* praštislovo – narážka
* premča – premiéra
* primadona – 1. první herec/herečka souboru, 2. hanlivé označení pro ty, kdož se přeceňují, jsou domýšliví, dělají potíže atp.
* principál – ředitel divadla
* prkna – jeviště
* prodat – uplatnit - vtip, rekvizitu, výraz tváře, gesto ...
* probíhačka, projížděčka – rychlá orientační zkouška pro zopakování si nastudované již hry, relizovaná bez prožitku
* prolítnout - neuspět u diváků
* propadák - 1. neúspěšná hra, 2. špatné místo v textu, v inscenaci, v představení
* prospekt - závěs s namalovaným pozadím jako horizont
* prosrat představení - 1. zmeškat představení, 2. umělecky neuspět
* prosrat roli - nezvládnout roli, promarnit šanci
* prošvihnout představení - nedostavit se na představení, v němž herec hraje
* prošvihnout nástup - při představení zmeškat správný okamžik pro vstup na scénu
* prošvihnout výstup - nechtěně vynechat vlastní výstup v představení
* provaziště - technické zařízení v zákulisí jeviště k vytahování a spouštění tahů
* pršák - reflektor u stropu jeviště, který směřuje světlo kolmo k zemi
* první čtená - první textová zkouška, kdy herci čtou text u stolu
* prvoplán - myšlenkově a divadelně plochá hra
* přebíhačka - 1. pouhý přechod přes scénu bez textu, 2. rychlý nástup herce z druhé strany scény vyžadující rychlý přesun za horizontem
* přečůrat - herecky překonat partnera
* předehrát - režisérovo naznačení herci, jak danou situaci zahrát
* přeforsírovanej hlas - nadměrně silný hlas
* přehrát se - změnit na scéně pozici
* přehrávat se - postupně přecházet z jednoho typu rolí do jiného, obvykle v důsledku stárnutí
* přeřvat se to nedalo - nebylo možné zvládnout prostor hlasem pro velký hluk komparsu, diváků, orchestru ap.
* přesuflování - naučení se jiné role
* přešlápnout to - přehnat intenzitu výkonu
* přešvihlá role - příliš teatrální pojetí role
* přetrhnout nit - porušit plynulost výstupu
* převálcovat - dobrým hraním zcela zastínit partnera
* puďák - impulsivní, spontánní herec
* pudrátko - pudřenka
* pustit představení - dát souhlas k uvedení inscenace před diváky
* putovačka - zájezdová inscenace
* původinka - původní domácí hra

== R ==

* rampa - souvislá řada světel
* rebarbora - slovo k imitaci neurčitého textu mluvícího davu
* reflák - reflektor
* rejža - režisér
* rejžovačka - výnosné vystoupení nebo představení, obvykle mimo oficiální plán angažmá
* restovat - dlužit hercům honoráře
* revuálka - nižší rozhrnovací opona členící hloubku jeviště
* režisérovat - hanlivé označení špatně vedené režie
* role jako kalendář - velká role
* role mi sedí - role, která herci ve všech ohledech vyhovuje
* roležrout - herec (herečka), který/á by chtěl/a hrát kdeco
* roští - herci vytvářející jen pozadí pro určitou scénu; kompars
* rundhorizont - kruhový horizont
* rvát kulisy - hrát zbytečně energicky
* rytírna - pův. rytířská hra; nenesitelně patetická hra, případně inscenace

== S ==

* sáhovat jeviště - přecházet (nervózně) po jevišti sem a tam
* salónman - herec salónních rolí
* samet - sametový závěs nebo opona
* seknout si roli - vytvořit roli narychlo, bez velké přípravy
* seknout s rolí - vrátit nabídnutou roli; odstoupit od role během zkoušek
* seknout to za někoho - narychlo vytvořit roli, za někoho, kdo ji měl původně hrát
* seno - kytice, květiny předávané po představení na jevišti hercům a dalším tvůrcům inscenace
* sentimentálka - herečka hrávající sentimentální milovnice
* sermón - delší text; monolog
* shořet - neuspět u diváků
* situačka - situační veselohra
* situace zavoněla - přesně nasazená atmosféra
* sjet scénu (představení) - odehrát bez prožitku
* sjížděčka - opakovací zkouška bez prožitku
* skleník - výpadek paměti
* skočit - záměrně vynechat výstup nebo situaci při představení nebo při zkoušce
* slaďák - hra přeplněná kýčovitými obrazy a afektovanými city
* slíznout smetanu - mít úspěch na úkor druhých
* slunda, slunděra - 1. komorná, služka, 2. herečka těchto rolí
* smeták - velký, hustý knír
* spadlej řemen - ztráta temporytmu inscenace či představení
* spadnout pod stůl - situace, gag nebo text, kterým herci nedali náležitý význam
* spát na vavřínech - mít / slavit úspěch
* splávl, splávnout - odbýt roli
* spodák - loutka voděná odspodu
* spolek - kočovná divadelní společnost
* sračka - mimořádně špatný text, špatná hra, špatná inscenace
* stafáž - malá role bez textu, kompars
* starouš - starokomik
* staroušek - role starého člověka
* stát jako šafář - stát na jevišti nad akcí ostatních herců
* stát jako vidle v hnoji - toporně trčet na jevišti bez pohybu, bez výrazu
* stavět (stavět divadlo) - stavět na štaci přivezenou scénu, dekorace a technické vybavení
* stěhovat kufry - měnit angažmá
* stínoherci - činoherci (jak je označují herci jiných divadelních žánrů)
* stínovat - naznačovat hraní
* stínovky - tónovací líčidla
* stojka - kulisa stojící na podlaze jeviště
* stromy rostou - neplánovaná pauza při představení
* střihnout si - zahrát bez náležité přípravy
* sufita - závěs kryjící horní část jeviště
* suflér - napověda
* sukces - úspěch
* suspec - suspenzor
* synovci - divadelní plakáty kočovné společnosti

== Š ==

* šafář - režisér
* šajn - kužel světla z reflektoru
* šajtle - dámský přední příčesek
* šála - svislý boční závěs
* šampusový esprit - způsob konverzace vhodný pro tzv. společenskou hru
* šarže - 1. charakterový obor, 2. malá charakterní role, 3. netvůrčí, konvenční ztvárnění role
* šaržírovat - hrát manýrovitě, netvořivě; kopírovat něčí pojetí
* šaržista - herec malých charakterních rolí
* šauštyk - výpravná divadelní podívaná
* šepmistr - napověda
* širting - tylový závěs
* škrhola - špatně zahraný typ
* škrholovatět - upadat do šarže sedláka
* škvár - vysloveně špatná, bezcenná hra
* šlágr - velmi úspěšná iscenace
* šlágvort - narážka; dohodnuté znamení, slovo nebo gesto pro započetí další akce
* šlajer - závojový závěs v dekoraci
* šlápnout do toho ( moc ) - přidat na herecké akci ( příliš )
* šlic - clona na reflektoru měnící kvalitu světla
* šmak - hraní s chutí, půvabem, s osobním kouzlem
* šmidra - šmírák; špatný herec
* šminky - divadelní líčidla
* šminkastle - skříňka s líčidly
* šminkfec (šminkfecna) - utěrka na odlíčení
* šmíra - špatná, pochybná divadelní společnost
* šmíráctví - hraní pod uměleckou úroveň
* šmíranda - velmi špatná herečka
* šmuky - šperky
* šnajdr - představení zrušené pro velmi malou návštěvnost
* šnajdrovat - rušit představení pro velmi malou návštěvnost
* šňůra - série zájezdových představení
* šnurbart - plnovous
* šolichat - hrát nedbale, bez většího zaujetí
* špalek - monolog
* španunk - účinné napětí při představení
* špásmajstr - komik
* špek - role nebo výstup herecky zvlášt vděčný
* špenágl - speciální připínáčky pro zavěšování textilních dekorací
* špičky  - ženské baletní boty s tuhou špičkou
* špílec - osvědčený gag, gesto, vtip; vždycky zabírá a má úspěch
* šprajc - opěrka stojící kulisy, stojky
* šprechr - herec vynikající svou mluvou
* štace - místo konání zájezdového představení ; lokalita, v níž se hraje
* štajf (zůstat š.) - neschopnost pohybu způsobená překvapením
* štafáž - pomocní herci; kompars
* štajgrovat - stupňovat
* šteftovat kulisy - spojovat kulisy
* štégrajf - hrát bez přípravy, při záskoku
* štěk 	- malá role 
* štendr - 1. stojan na reflektor, 2. pojízdný stojan na zavěšení ramínek s kostýmy
* štimkolegyně - herečka stejného oboru
* štolverk - natvrdlí diváci
* štont - stojan na kulisy
* štronzo - záměrné znehybnění na jevišti, póza absolutně bez pohybu
* štrupík - 1. krátce střižená paruka, 2. malý knírek
* štych - 1. bodový reflektor, 2. ezin divadla Image
* štychpróba - zkouška pouze některých míst inscenace
* šumly - vady ve výslovnosti
* šuplák - herecký obor
* šuple - mechanicky vytvořená role podle osvědčených postupů z minulosti
* šuplík - netvůrčí, povrchní tvar role
* švihat (Hamleta) do půlnoci - hrát neúnosně pomalu
* štumfny - kamaše sahající ke kolenům
* štychovat - sledovat herce po scéně reflektorem
* štylek - tupírovací hřeben

== T ==

* tah - horizontální tyč, zavěšená v jevištním prostoru, sloužící k výměně dekorací, nebo pro zavěšení reflektorů
* tahák - divácky atraktivní inscenace
* tahat text z boudy - opakovat text po nápovědovi
* táhne se to jako sirup - představení má pomalé tempo
* taktovat - udávat temporytmus při hře
* tělka - základní líčidlo pleťové barvy
* tlačit na pilu - neúměrně zesilovat herecký projev
* točna - otáčivé jeviště
* To sežerou světla. - chlácholivé konstatování, že případné nedostatky v dekoraci, líčení, kostýmu, ale i ve hře herce divák při představení nepostřehne.
* to už umím - mít předchozí zkušenost s inscenovanou situací, s podobnou nebo stejnou rolí
* totální naivka - ideální představitelka naivních mladých žen
* trébína - otáčivé hlediště
* Trochu sordýnky! - tišeji
* ťuntě - pudrovátko
* tupátko - 1.paruka k vytvoření chomáčku vlasů vpředu na holé hlavě, 2.vlasový nástavec prodlužující hercovy vlasy v týle
* túrovat to - hrát nepřiměřeně
* týbl - tyčka k vodění loutek nebo rekvizit
* Tyláček - Divadlo Na fidlovačce (bývalé Tylovo divadlo v Nuslích)
* tylovka - černá paruka pro role intrikánů	

== U ==

* udělat si oči - nalíčit si oči
* udělat si roli - s chutí vytvořit dramatickou postavu
* udělat si špásek - vytvořit humornou situaci na úkor partnera
* udička - narážka
* umluvit - hlasovými prostředky zvládnout akusticky špatný prostor
* umrkat - 1. dobře zahrát slabé místo v inscenaci, nebo chybu v představení, 2. gesticky a mimicky zvládnout velký sál
* utancovat - zvládnout taneční part
* úvéčka - zářivky vydávající ultrafialové světlo


== V ==

* vana - svítidlo poskytující intenzívní rozptýlené světlo
* vandlík - druh dekorace pro pozadí jeviště
* Večer to roztrhnu! - při představení budu dobrý
* věcař - herec, který si libuje v hraní s rekvizitami
* velkej verk - silné umělecké dílo
* věšačka - zavěšená kulisa
* vindmašina - stroj na vytváření zvuku větru
* vodprásknout - vyvést partnera při hře z míry
* vojani - činoherci
* vohodit - poprskat partnera/ku na jevišti
* vokno - výpadek paměti
* volňásek - volná vstupenka (gratis)
* vomachejl - mít pro určitou situaci naučený &quot;grif&quot;; rutinovaný způsob hraní
* vono mu/jí to nehrálo - herci/herečce se nehrálo dobře
* vorvaná huba - unavená mluvidla
* vosolit to - přidat na hereckém výrazu
* votevřít to - hrát velmi nahlas
* vous práskač - velký knír
* vrtík - velký vrut s rukojetí k upevnění šprajců
* vybunzírovat - rozčílit někoho velice
* vygumovat - zastínit při hře partnera
* výkryt - čtverec černého sametu, sloužící k trikovému za/odkrývání předmětů a osob
* vyplivnout to z voleje - zahrát bez přípravy
* vyšívat - prodlužování hry ve snaze na sebe upozornit
* vyštajgrovat to - vystupňovat výkon, roli
* výt (jako šakal) - mluvit velmi vysokým hlasem
* vytáhnout šuple - použít rutinních vnějších prostředků
* vytlučená štace - tržně vyčerpaná lokalita, protože tam nedávno hrály jiné soubory
* vytřískaná hra - obehraná, příliš často uváděná hra
* vyžrat pauzu - začít hrát po výpadku partnerovy paměti, takže divák má dojem, že na vině je zachraňující strana
* vzít si jemnou pilku - režisérova práce na detailech
* vzít si silnej štětec - nerozehrávat do detailů
* vzít si to pěšky - zkoušet jenom text
* vzrušovačka - hra plná napínavých situací


== Z ==

* zabodovat (si) - 1.dokonalá hra; 2. vtipná reakce herce při hře vynucená neočekávanými událostmi
* záhledy - nežádoucí odkrytí zákulisí divákům v krajních sedadlech, bývá způsobeno nesprávným nastavením šály
* zájezdovka - inscenace nastudovaná pro zájezd; obvykle s jednodušší výpravou a malým počtem postav
* zajiskřit - tvůrčí kontakt mezi partnery
* zaplácat - zatleskat
* záporák - záporná postava
* záskok - nutnost převzít narychlo roli po někom jiném bez zkoušek
* záskokář - herec, který je schopen snadno a dobře hrávat záskoky
* zašít paměť - podle pověry způsobit výpadek paměti tím, že se kostým zašívá přímo na herci
* zbořit barák - mít mimořádný úspěch
* zbořit se - vypadnout z role
* zbreptat roli - zahrát s mnohými přeřeknutími
* zcizovák - okamžik, kdy herec vystoupí z postavy a komunikuje s publikem mimo rámec hry
* zelí - květiny předané herci/herečce při představení
* Zlom vaz! - přání úspěchu
* zmastit roli - nezvládnout roli
* změnit faru - přejít do jiného souboru
* zničit se - vypadnout totálně z role
* zpívající bloud - mladokomik v operetě
* zpívat - mluvit na jevišti nepřirozeně

== Ž ==

* ždímat city - prožívat roli ( pejor.)
* žejbr - řemeslná formule, mustr, konvence, 2. připouštění zvěře
* železo - protipožární opona
* žion - příčesek
* živáček, živák - herec v loutkovém divadle uplatňující se neloutkohereckými prostředky

[[Kategorie:Český slang|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>jaqu9alh6e0meudzig3hllk73cxtb0w</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Logika/Implikace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8484</id>
    <revision>
      <id>44869</id>
      <parentid>41310</parentid>
      <timestamp>2022-01-11T18:07:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; optimalizace kódu; vhodnější sémantika</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3303" xml:space="preserve">{{Stix}}
==Když prší, je mokro==
{{Znak|⇒}}
Nyní se budeme zabývat souvětími se spojkou „když“.
Tento vztah nazýváme '''implikace''' a značíme šipkou ⇒.
Příkladem takového souvětí je: „Když prší, je mokro.“
Toto souvětí se skládá z věty „Prší“ a věty „Je mokro“.
Význam souvětí je takový, že z toho, že prší, plyne, že je mokro.
Zkusme to zapsat do pravdivostní tabulky.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! 𝑝
| 𝙾 || 𝙾 || 𝙸 || 𝙸 || Prší
|-
! 𝑞
| 𝙾 || 𝙸 || 𝙾 || 𝙸 || Je mokro
|-
! 𝑝⇒𝑞
| 𝙸 || ? || 𝙾 || 𝙸 || Když prší, je mokro
|}

V případě, že prší a je mokro, je implikace, dle očekávání, pravdivá (4. sloupec tabulky).
Také v případě, že neprší a není mokro, je implikace pravdivá.
V případě, že by pršelo a nebylo mokro, je implikace lež.
Co však s implikací v případě, že neprší a je mokro?
Tuto situaci vystihuje druhý sloupec tabulky otazníkem.
Co dosadit za otazník?
Jedničku, nebo nulu?

Tím dostáváme dvě různé spojky podobně jako v případě spojky „nebo“.
Ta s jedničkou je implikace, ta s nulou '''ekvivalence''', kterou budeme značit ⇔.

==Pravdivostní tabulka implikace a ekvivalence==

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! 𝑝
| 𝙾 || 𝙾 || 𝙸 || 𝙸 || Prší
|-
! 𝑞
| 𝙾 || 𝙸 || 𝙾 || 𝙸 || Je mokro
|-
! 𝑝⇒𝑞
| 𝙸 || 𝙸 || 𝙾 || 𝙸 || Když prší, je mokro
|-
! 𝑝⇔𝑞
| 𝙸 || 𝙾 || 𝙾 || 𝙸 || Prší ⇔ je mokro
|}

==Vlastnosti implikace==

===Je implikace komutativní?===
Čili jsou věty „Když prší, je mokro“ a „Když je mokro, prší“ stejné co do pravdivosti?
Odpověď nalezneme v pravdivostní tabulce.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! 𝑝
| 𝙾 || 𝙾 || 𝙸 || 𝙸 || Prší
|-
! 𝑞
| 𝙾 || 𝙸 || 𝙾 || 𝙸 || Je mokro
|-
! 𝑝⇒𝑞
| 𝙸 || 𝙸 || 𝙾 || 𝙸 || Když prší, je mokro
|-
! 𝑞⇒𝑝
| 𝙸 || 𝙾 || 𝙸 || 𝙸 || Když je mokro, prší
|}

Vidíme, že se hodnoty v druhém a třetím sloupci liší.
Implikace tedy není komutativní.

===Směr šipky můžeme i otočit===

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! 𝑝
| 𝙾 || 𝙾 || 𝙸 || 𝙸 || Prší
|-
! 𝑞
| 𝙾 || 𝙸 || 𝙾 || 𝙸 || Je mokro
|-
! 𝑞⇒𝑝
| 𝙸 || 𝙾 || 𝙸 || 𝙸 || Když je mokro, prší
|-
! 𝑝⇐𝑞
| 𝙸 || 𝙾 || 𝙸 || 𝙸 || Prší, když je mokro
|-
|}

===Konjunkce implikací===

Co se stane, když spojíme dvě implikace spojkou „a“?
Čili souvětí typu (𝑝⇒𝑞)∧(𝑝⇐𝑞).
Např. „Když prší, je mokro a prší, když je mokro.“

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! 𝑝
| 𝙾 || 𝙾 || 𝙸 || 𝙸 || Prší
|-
! 𝑞
| 𝙾 || 𝙸 || 𝙾 || 𝙸 || Je mokro
|-
! 𝑝⇒𝑞
| 𝙸 || 𝙸 || 𝙾 || 𝙸 || Když prší, je mokro
|-
! 𝑝⇐𝑞
| 𝙸 || 𝙾 || 𝙸 || 𝙸 || Prší, když je mokro
|-
! (𝑝⇒𝑞)∧(𝑝⇐𝑞)
| 𝙸 || 𝙾 || 𝙾 || 𝙸 || Když prší, je mokro a prší, když je mokro
|-
! 𝑝⇔𝑞
| 𝙸 || 𝙾 || 𝙾 || 𝙸 || Prší právě tehdy, když je mokro
|}

A vida, dostali jsme ekvivalenci!
Šipka tam ⇒ a zase zpátky ⇐ je šipka na obě strany ⇔.

Pokračujme tedy zkoumáním [[Logika/Ekvivalence|ekvivalence]].

[[Kategorie:Logika]]</text>
      <sha1>lv722q7opcq5u70bkwhc8ipg15ztq8r</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ransomware prakticky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8485</id>
    <revision>
      <id>45662</id>
      <parentid>45293</parentid>
      <timestamp>2022-04-16T15:07:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2912" xml:space="preserve">Samozřejmě nikoliv, jak si pomocí [[w:Ransomware|ransomware]] &quot;vydělávat&quot;, ale jak mu předcházet, co dělat v akutní fázi napadení a jaká přijmout následná opatření. Text si neklade za cíl být univerzálním postupem (ani by to nešlo), ale poskytnou alespoň rámcová vodítka.

=== Prevence ===

* zálohovat

=== Akutní fáze ===

# odpojit od [[w:Internet|internetu]] (vypnout všechny externě dostupné služby a síťové porty)
#hrozí-li riziko kompromitace zálohovacího serveru, odpojit/vypnout jej jako první
#kde to jen lze vytvořit [[w:Snapshot (paměťové médium)|snapshoty]] systému včetně operační paměti (v případě [[w:Virtualizace|virtualizací]] je to výrazně snazší)
#odpojit od sítě
#kontaktovat a řídit se pokyny (případně jako '''první krok''')
#*[[w:CSIRT#Hlášení bezpečnostních událostí|CSIRT]] nebo jiných příslušných [[w:CERT|CERT]]
#*[[w:NÚKIB|NÚKIB]]/[[w:Národní bezpečnostní úřad#Národní centrum kybernetické bezpečnosti|NCKB]]
#ověřit stav záloh (nejsou-li též zašifrovány)
# při dostatečně kompetentním [[w:Informační a komunikační technologie|ICT]] sbírat [[w:Forenzní vědy|forenzní]] materiály
# zanalyzovat potřeby organizace, jaké mají nejbližší kritické termíny (např. výplaty) a určit tak pořadí obnovy systémů
# postupně zcela reinstalovat napadaná zařízení
# z bezpečnostního hlediska zrevidovat [[w:Topologie sítí|síťovou topologii]]
#*např. nasadit [[w:Firewall|firewall]], uplatnit [[w:Intrusion Detection System|IDS/IPS]] detekční mechanismy
# pomáhající organizace by současně mala odhalit, jak došlo k napadení
# učinit příslušná protiopatření a doporučení
#*přikročit k dalším krokům bez jistoty úspěšného vyčištění je &quot;dobrou&quot; cestou k zopakování si celého postupu
# zprovoznit síť
# oživit co nejaktuálnější neinfikovaná data. Lze se též pokusit dešifrovat napadená (dešifrátory firmy jako [[w:ESET|ESET]], [[w:Kaspersky Lab|Kaspersky]] a další vydávají v řádu dnů od nové nákazy)
#* je-li toto zdržení vyhodnoceno jako příliš &quot;drahé&quot;, nezbývá než podstoupit riziko platby výkupného
# otestovat bezpečnost a zálohy
# obnovit provoz a připojit k internetu

Celý postup může být vhodné provést po izolovaných částech dle analýzy potřeb z kroku 8, případně dle síťové topologie

=== Následná opatření ===

=== Typické zdroje napadaní ===

* stažení (e-mail, internet) a aktivace infikovaného dokument/programu uživatelem
* uživatel navštíví infikovanou webovou stránku a nákaza pronikne přes jeho prohlížeč

=== Nástroje ===

* ESET (např. dekryptor pro [https://www.2-spyware.com/remove-crysis-ransomware-virus.html CrySiS]) - &lt;nowiki&gt;https://www.eset.com/kh/download-utilities/&lt;/nowiki&gt;
* Kaspersky Lab - https://noransom.kaspersky.com/</text>
      <sha1>q2z828lyvnnkkvw4asyqth3hobrkfu0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sesterské wikiprojekty prakticky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8486</id>
    <revision>
      <id>45270</id>
      <parentid>43506</parentid>
      <timestamp>2022-03-09T04:07:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link; absolutní -&gt; relativní odkazy na části</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="54058" xml:space="preserve">[[w:Nadace Wikimedia|Nadace Wikimedia]] provozuje celou řadu [[w:Nadace Wikimedia#Projekty|sesterských wikprojektů]]&lt;ref&gt;{{Citace elektronické monografie|titul=Templates for linking to sister projects - Meta|periodikum=meta.wikimedia.org|url=https://meta.wikimedia.org/wiki/Templates_for_linking_to_sister_projects|datum přístupu=2020-05-08|jazyk=en}}&lt;/ref&gt; za jediným účelem - umožnit '''bezbariérové sdílení''' a '''průběžný rozvoj znalostí'''. Žel, drtivá většina lidí ví pouze o existenci [[w:Wikipedie|Wikipedie]] (encyklopedie, která je na úctyhodné 10. příčce nejnavštěvovanějších [[w:Webový server|webů]] v ČR&lt;ref name=&quot;Alexa top&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Top Sites in Czech Republic|url=https://www.alexa.com/topsites/countries/CZ|vydavatel=Alexa Internet, Inc.|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2020-04-13}}&lt;/ref&gt;&lt;ref name=&quot;SimilarWeb top&quot;&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=Top Websites in Czech Republic - SimilarWeb Website Ranking|url=https://www.similarweb.com/top-websites/czech-republic|periodikum=www.similarweb.com|datum přístupu=2020-04-13|jazyk=en}}&lt;/ref&gt;). Cílem textu je stručně informovat o dalších projektech, ukázat jejich možnosti jako celku a konkrétními příklady inspirovat k aktivnímu užívání celého ekosystému svobodného sdílení znalostí a rozvoje vzdělanosti. Tipy a triky napovídají, jak v tom být efektivní.

Asi nepřekvapí, že jednotlivé projekty „pohání“ ten samý [[w:Svobodný software|svobodný software]] – [[w:MediaWiki|MediaWiki]], ale vzájemně se liší nastavením, pravidly použití a hlavně shromažďovaným obsahem. Všechny jsou veřejnosti nabídnuty jako bezplatná [[w:Software as a service|služba]], jejíž uživatelé se zároveň mohou stát spolutvůrci za hlavní podmínky&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Aby vše náležitě fungovalo, je samozřejmě potřeba dodržovat více zásad. Dobrým vstupem je [[w:Wikipedie:Průvodce#Zásady|průvodce pro Wikipedii]].&lt;/ref&gt; – poskytování podložených informací.

Podívejme se tedy podrobněji na to

[[Soubor:Wikimedia logo family - Content projects 2020.svg|alt=Rodina obsahových wikiprojektů|thumb|upright=1.5|Dvanáctičlenná rodina obsahových wikiprojektů]]
=== Co patří do kterého projektu ===

{| class=&quot;wikitable&quot; id=&quot;tabulka&quot;
!logo
!název/popis
!použití/specifika&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;V tabulce symbol [[Soubor:Blue globe icon.svg|20px|link=https://commons.wikimedia.org/]] znamená jedinou celosvětovou instanci, [[Soubor:Nuvola Czech flag.svg|20px|link=https://cs.wikiquote.org/]] českou jazykovou verzi. Kód pak zkratku užívanou při [[w:Nápověda:Odkazy ve Vizuálním editoru#Vkládání interních odkazů|vytváření vnitřních meziprojektových odkazů]].&lt;/ref&gt;
|-
! colspan=&quot;3&quot; | obsah
|-
|{{Kotva|tabulka_commons}}[[Soubor:Commons-logo.svg|60x40px|střed|link=https://commons.wikimedia.org/]]
|[[w:Wikimedia Commons|Wikimedia '''Commons''']] - sbírka obrázků, zvuků, videí a dalších médií
|
* audiovizuální obsah články jiných projektů využívají k ilustraci a doplnění. Nahrané PDF soubory (prezentace, naskenované publikace) mohou posloužit jako základ pro převod do [[w:Wikitext|wikitextu]] (např. pro [[#tabulka_wikizdroje|Wikizdroje]]) a případný překlad
* svým způsobem souborové úložiště
* [[Soubor:Blue globe icon.svg|20px|link=https://commons.wikimedia.org/]] - &lt;code&gt;[[[[c:]]]]&lt;/code&gt;
|-
|[[Soubor:Incubator-logo.svg|60x40px|střed|link=https://incubator.wikimedia.org/]]
|[[w:Wikimedia Inkubátor|Wikimedia '''Inkubátor''']] – hostování adeptů na samostatnou jazykovou verzi
|
* prostor, kde začínající jazykové mutace jednotlivých projektů prokazují svou životaschopnost. Uspějí-li, je vzniklý obsah přesunut do samostatné instance MediaWiki, z českých aktuálně např. [[#tabulka_wikicesty|Wikicesty]]
* [[Soubor:Blue globe icon.svg|20px|link=https://incubator.wikimedia.org/]] - &lt;code&gt;[[[[incubator:]]]]&lt;/code&gt;
|-
|{{Kotva|tabulka_wikicesty}}[[Soubor:Wikivoyage-Logo-v3-icon.svg|60x40px|střed|link=https://incubator.wikimedia.org/wiki/Wy/cs/Wikivoyage:Hlavní_strana]]
|[[w:Wikicesty|'''Wikicesty''']] - cestovní průvodce
|
* pomůcka nejen pro [[w:Stopařův průvodce po Galaxii|stopaře]]
* [[Soubor:Nuvola Czech flag.svg|20px|link=https://incubator.wikimedia.org/wiki/Wy/cs/Wikivoyage:Hlavní_strana]] (inkubátor) - &lt;code&gt;[[[[voy:]]]]&lt;/code&gt;
|-
|[[Soubor:Wikiquote-logo.svg|60x40px|střed|link=https://cs.wikiquote.org/]]
|[[w:Wikicitáty|'''Wikicitáty''']] - sbírka citátů
|
* citáty
* [[Soubor:Nuvola Czech flag.svg|20px|link=https://cs.wikiquote.org/]] - &lt;code&gt;[[[[q:]]]]&lt;/code&gt;
|-
|[[Soubor:Wikidata-logo.svg|60x40px|střed|link=https://www.wikidata.org/]]
|[[w:Wikidata|'''Wikidata''']] – podpůrná databáze ve formátu [[w:Propojená data|propojených dat]]
|
* propojuje například jazykové mutace encyklopedického hesla a sama je zdrojem strojově čitelných dat jako jsou počty obyvatel zobrazovaný v [[w:Nápověda:Infoboxy|infoboxech]] u obcí. Umožňují [https://query.wikidata.org/#%23Largest&amp;#x20;cities&amp;#x20;with&amp;#x20;female&amp;#x20;mayor%0A%23added&amp;#x20;before&amp;#x20;2016-10%0A%23TEMPLATE%3D{&amp;#x22;template&amp;#x22;%3A&amp;#x22;Largest&amp;#x20;%3Fc&amp;#x20;with&amp;#x20;%3Fsex&amp;#x20;head&amp;#x20;of&amp;#x20;government&amp;#x22;%2C&amp;#x22;variables&amp;#x22;%3A{&amp;#x22;%3Fsex&amp;#x22;%3A{&amp;#x22;query&amp;#x22;%3A&amp;#x22;&amp;#x20;SELECT&amp;#x20;%3Fid&amp;#x20;WHERE&amp;#x20;{&amp;#x20;%3Fid&amp;#x20;wdt%3AP31&amp;#x20;wd%3AQ48264&amp;#x20;.&amp;#x20;&amp;#x20;}&amp;#x20;&amp;#x22;}%2C&amp;#x22;%3Fc&amp;#x22;%3A{&amp;#x22;query&amp;#x22;%3A&amp;#x22;SELECT&amp;#x20;DISTINCT&amp;#x20;%3Fid&amp;#x20;WHERE&amp;#x20;{&amp;#x20;&amp;#x20;%3Fc&amp;#x20;wdt%3AP31&amp;#x20;%3Fid.&amp;#x20;&amp;#x20;%3Fc&amp;#x20;p%3AP6&amp;#x20;%3Fmayor.&amp;#x20;}&amp;#x22;}&amp;#x20;}&amp;#x20;}%0A%23defaultView%3AMap%0ASELECT&amp;#x20;DISTINCT&amp;#x20;%3Fcity&amp;#x20;%3FcityLabel&amp;#x20;%3Fmayor&amp;#x20;%3FmayorLabel&amp;#x20;%3Fcoor%0AWHERE&amp;#x20;%0A{%0A&amp;#x20;&amp;#x20;BIND(wd%3AQ6581072&amp;#x20;AS&amp;#x20;%3Fsex)%0A&amp;#x20;&amp;#x20;BIND(wd%3AQ515&amp;#x20;AS&amp;#x20;%3Fc)%0A%0A%09%3Fcity&amp;#x20;wdt%3AP31%2Fwdt%3AP279*&amp;#x20;%3Fc&amp;#x20;.&amp;#x20;&amp;#x20;%23&amp;#x20;find&amp;#x20;instances&amp;#x20;of&amp;#x20;subclasses&amp;#x20;of&amp;#x20;city%0A%09%3Fcity&amp;#x20;p%3AP6&amp;#x20;%3Fstatement&amp;#x20;.&amp;#x20;&amp;#x20;&amp;#x20;&amp;#x20;&amp;#x20;&amp;#x20;&amp;#x20;&amp;#x20;&amp;#x20;&amp;#x20;&amp;#x20;&amp;#x20;%23&amp;#x20;with&amp;#x20;a&amp;#x20;P6&amp;#x20;(head&amp;#x20;of&amp;#x20;goverment)&amp;#x20;statement%0A%09%3Fstatement&amp;#x20;ps%3AP6&amp;#x20;%3Fmayor&amp;#x20;.&amp;#x20;&amp;#x20;&amp;#x20;&amp;#x20;&amp;#x20;&amp;#x20;&amp;#x20;&amp;#x20;&amp;#x20;&amp;#x20;%23&amp;#x20;...&amp;#x20;that&amp;#x20;has&amp;#x20;the&amp;#x20;value&amp;#x20;%3Fmayor%0A%09%3Fmayor&amp;#x20;wdt%3AP21&amp;#x20;%3Fsex&amp;#x20;.&amp;#x20;&amp;#x20;&amp;#x20;&amp;#x20;&amp;#x20;&amp;#x20;&amp;#x20;%23&amp;#x20;...&amp;#x20;where&amp;#x20;the&amp;#x20;%3Fmayor&amp;#x20;has&amp;#x20;P21&amp;#x20;(sex&amp;#x20;or&amp;#x20;gender)&amp;#x20;female%0A%09FILTER&amp;#x20;NOT&amp;#x20;EXISTS&amp;#x20;{&amp;#x20;%3Fstatement&amp;#x20;pq%3AP582&amp;#x20;%3Fx&amp;#x20;}&amp;#x20;&amp;#x20;%23&amp;#x20;...&amp;#x20;but&amp;#x20;the&amp;#x20;statement&amp;#x20;has&amp;#x20;no&amp;#x20;P582&amp;#x20;(end&amp;#x20;date)&amp;#x20;qualifier%0A%09&amp;#x20;%0A%09%23&amp;#x20;Now&amp;#x20;select&amp;#x20;the&amp;#x20;population&amp;#x20;value&amp;#x20;of&amp;#x20;the&amp;#x20;%3Fcity%0A%09%23&amp;#x20;(wdt%3A&amp;#x20;properties&amp;#x20;use&amp;#x20;only&amp;#x20;statements&amp;#x20;of&amp;#x20;&amp;#x22;preferred&amp;#x22;&amp;#x20;rank&amp;#x20;if&amp;#x20;any%2C&amp;#x20;usually&amp;#x20;meaning&amp;#x20;&amp;#x22;current&amp;#x20;population&amp;#x22;)%0A%09%3Fcity&amp;#x20;wdt%3AP1082&amp;#x20;%3Fpopulation%3B%0A&amp;#x20;&amp;#x20;%09wdt%3AP625&amp;#x20;%3Fcoor.%0A%09%23&amp;#x20;Optionally%2C&amp;#x20;find&amp;#x20;English&amp;#x20;labels&amp;#x20;for&amp;#x20;city&amp;#x20;and&amp;#x20;mayor%3A%0A%09SERVICE&amp;#x20;wikibase%3Alabel&amp;#x20;{%0A%09%09bd%3AserviceParam&amp;#x20;wikibase%3Alanguage&amp;#x20;&amp;#x22;cs&amp;#x22;&amp;#x20;.%0A%09}%0A}%0AORDER&amp;#x20;BY&amp;#x20;DESC(%3Fpopulation)%0ALIMIT&amp;#x20;10 vytvořit dotaz], který vrátí 10 největších měst, v jejichž čele stojí žena a výsledky vykreslit do mapy (šipkou vlevo dole).
* [[Soubor:Blue globe icon.svg|20px|link=https://www.wikidata.org/]] - &lt;code&gt;[[[[d:]]]]&lt;/code&gt;
|-
|[[Soubor:Wikispecies-logo.svg|60x40px|střed|link=https://species.wikimedia.org/]]
|[[w:Wikidruhy|'''Wikidruhy''']] - adresář biologických druhů
|
* katalog/taxonomie biologických druhů
* [[Soubor:Blue globe icon.svg|20px|link=https://species.wikimedia.org/]] - &lt;code&gt;[[[[species:]]]]&lt;/code&gt;
|-
|{{Kotva|tabulka_wikiknihy}}[[Soubor:Wikibooks-logo.svg|60x40px|střed|link=https://cs.wikibooks.org/]]
|[[w:Wikiknihy|'''Wikiknihy''']] - učebnice všeho druhu, manuály a podobné texty
|
* typicky obsah podléhající vývoji (neměnné patří do [[#tabulka wikizdroje|Wikizdrojů]]), tudíž vyžadující průběžnou aktualizací (např. [[w:Uživatelská příručka|uživatelské příručky]])
* [[Soubor:Nuvola Czech flag.svg|20px|link=https://cs.wikibooks.org/]] - &lt;code&gt;[[[[b:cs:|b:]]]]&lt;/code&gt;
|-
|{{Kotva|tabulka_wikiverzita}}[[Soubor:Wikipedia-logo-v2.svg|60x40px|střed|link=https://cs.wikipedia.org]]
|[[w:Wikipedie|'''Wikipedie''']] - otevřená [[w:Encyklopedie|encyklopedie]]
|
* encyklopedická hesla
* jako nejužívanější a nejrozvinutější projekt Nadace bývá předobrazem ostatním projektům
* [[Soubor:Nuvola Czech flag.svg|20px|link=https://cs.wikipedia.org]] - &lt;code&gt;[[[[w:]]]]&lt;/code&gt;
|-
|[[Soubor:Wiktionary-logo.svg|60x40px|střed|link=https://cs.wiktionary.org]]
|[[w:Wikislovník|'''Wikislovník''']] - výkladový i překladový [[w:Slovník|slovník]] včetně [[w:Etymologie|etymologie]] či synonym
|
* mnohojazyčný slovník
* [[Soubor:Nuvola Czech flag.svg|20px|link=https://cs.wiktionary.org]] - &lt;code&gt;[[[[wikt:]]]]&lt;/code&gt;
|-
|{{Kotva|tabulka_wikiverzita}}[[Soubor:Wikiversity_logo_2017.svg|60x40px|střed|link=https://cs.wikiversity.org]]
|[[w:Wikiverzita|'''Wikiverzita''']] - vzdělávací platforma na bázi [[w:E-learning|e-learningu]]
|
* vzdělávací a výzkumné materiály
* může obsahovat také primárně zveřejněné texty (přesněji [[w:Wikipedie:Žádný vlastní výzkum|vlastní výzkum]]). V dobrém duchu [[w:Akademická půda|akademické půdy]] nejsvobodnější projekt z hlediska obsahového i formálního 
* články tvořící celek se provazují [[v:Wikiverzita:Klasifikační nálepka|klasifikační nálepkou]], ta zároveň určuje [[v:Wikiverzita:Příslušnost|komu přísluší]] vést kurz/projekt a zda je vítána jinak obvyklá [[v:Wikiverzita:Příslušnost#Stránka se všeobecnou příslušností|všeobecná spolupráce]] nebo je-li vyhrazena konkrétním editorům
* [[Soubor:Nuvola Czech flag.svg|20px|link=https://cs.wikiversity.org]] - &lt;code&gt;[[[[v:]]]]&lt;/code&gt;
|-
|{{Kotva|tabulka_wikizdroje}}[[Soubor:Wikisource-logo.svg|60x40px|střed|link=https://cs.wikisource.org/]]
|[[w:Wikizdroje|'''Wikizdroje''']] - knihovna původních dokumentů a jejich překladů
|
* texty, které se již nebudu měnit (např. básně, povídky, výroční zprávy, zákony). Tedy v protikladu k [[#tabulka_wikiknihy|Wikiknihám]] zafixovaná znění. Import tiskem vydaných publikací (např. [[s:Stránka:Klášter praemonstrátský v Nové Říši 1211–1911 – Cyril Žídek.pdf/24|sken výtisku s přepisem do wiki]])
* [[Soubor:Nuvola Czech flag.svg|20px|link=https://cs.wikisource.org/]] - &lt;code&gt;[[[[s:]]]]&lt;/code&gt;
|-
|[[Soubor:Wikinews-logo.svg|60x40px|střed|link=https://cs.wikinews.org/]]
|[[w:Wikizprávy|'''Wikizprávy''']] - zpravodajství
|
* krátké zprávy formou [[w:Občanský žurnalismus|občanského žurnalizmu]] ([[m:Wikinews/cs#Občanská žurnalistika|wiki specifika]]), [[n:|využívané však sporadicky]]
* [[Soubor:Nuvola Czech flag.svg|20px|link=https://cs.wikinews.org/]] - &lt;code&gt;[[[[n:]]]]&lt;/code&gt;
|-
! colspan=&quot;3&quot; | spolupráce a přesahy
|-
|[[Soubor:Wikimedia Community Logo optimized.svg|60x40px|střed|link=https://meta.wikimedia.org/]]
|[[w:Meta-Wiki|'''Meta'''-Wiki]] - koordinace ostatních projektů
|
* koordinace projektů Nadace
*pomůcky jako [[m:Programs &amp; Events Dashboard|Nástěnka programů a událostí]] nebo [[w:OTRS|OTRS]] využívaný pro [[w:Wikipedie:OTRS|správu nadační e-mailové komunikace]]
* [[Soubor:Blue globe icon.svg|20px|link=https://meta.wikimedia.org/]] - &lt;code&gt;[[[[m:]]]]&lt;/code&gt;
|-
|[[Soubor:Wikimedia-logo black.svg|60x40px|střed|link=https://foundation.wikimedia.org]]
|[[wmf:|'''Nadace Wikimedia''']] - wiki resp. stránky Nadace
|
* informace o Nadaci a souvisejícím dění
* [[Soubor:Blue globe icon.svg|20px|link=https://meta.wikimedia.org/]] - &lt;code&gt;[[[[wmf:]]]]&lt;/code&gt;/ [[Soubor:Nuvola Czech flag.svg|20px|link=https://cs.wiktionary.org]] - &lt;code&gt;[[[[wmcz:]]]]&lt;/code&gt; - česká pobočka/spolek
|-
|[[Soubor:Wikimedia Outreach.svg|60x40px|střed|link=https://outreach.wikimedia.org]]
|[[outreach:|'''Outreach''']] - přesahy a spolupráce s institucemi
|
* zabývá se spoluprací s veřejností a institucemi zejména v kulturní (GLAM) a vzdělávací (#EduWiki) oblasti 
* [[Soubor:Blue globe icon.svg|20px|link=https://meta.wikimedia.org/]] - &lt;code&gt;[[[[outreach:]]]]&lt;/code&gt;
|-
|[[Soubor:Wikimedia Phabricator logo.svg|60x40px|střed|link=https://phabricator.wikimedia.org/]]
|[[phab:|'''Phabricator''']] - platforma pro úkolově orientovanou spolupráci
|
* úkolové řízení a systém pro [[w:Bug tracking system|sledování chyb]]
* určeno všem editorům byť převládají softwarové projekty 
* [[Soubor:Blue globe icon.svg|20px|link=https://meta.wikimedia.org/]] - &lt;code&gt;[[[[phab:]]]]&lt;/code&gt;
|-
|[[Soubor:Wikimania.svg|60x40px|střed|link=https://wikimania.wikimedia.org]]
|'''[[wmania:|Wikimania]]''' - každoroční mezinárodní setkání
|
* wiki související s realizací a účastí na konferenci, jejíž hostující místa se mění
* [[Soubor:Blue globe icon.svg|20px|link=https://meta.wikimedia.org/]] - &lt;code&gt;[[[[wmania:]]]]&lt;/code&gt;
|-
! colspan=&quot;3&quot; | vývoj a technologie
|-
|[[Soubor:MediaWiki-2020-icon.svg|60x40px|střed|link=https://mediawiki.org/]]
|'''[[mw:|MediaWiki]]''' - stránky softwaru, na kterém běží ostatní wikiprojekty
|
* vše co souvisí s vývojem, dokumentací a používáním software MediaWiki
* novinky lze zkoušet na [[testwiki:|TestWiki]]
* [[Soubor:Blue globe icon.svg|20px|link=https://meta.wikimedia.org/]] - &lt;code&gt;[[[[mw:]]]]&lt;/code&gt;
|-
|[[Soubor:Wikipedia-logo-test v2.svg|60x40px|střed|link=https://test.wikipedia.org]]
|'''[[testwiki:|TestWiki]]''' - testování kódu
|
* pro vývojáře a zdatné uživatele pro ověřování kódu, aniž by ohrozili produkční prostředí
* běží ve stejné verzí jako [[mw:|'''MediaWiki''']], ale liší se konfigurací
* [[Soubor:Blue globe icon.svg|20px|link=https://meta.wikimedia.org/]] - &lt;code&gt;[[[[testwiki:]]]]&lt;/code&gt;
|-
|[[Soubor:Nuvola mimetypes log.svg|60x40px|střed|link=https://stats.wikipedia.org]]
|'''[[stats:|Wikistatistiky]]''' - nejrůznější statistiky
|
* nejrůznější statistiky a možnosti analýzy návštěvnosti
* [[Soubor:Blue globe icon.svg|20px|link=https://meta.wikimedia.org/]] - &lt;code&gt;[[[[stats:]]]]&lt;/code&gt;
|-
|[[Soubor:Wikitech logo.svg|60x40px|střed|link=https://wikitech.wikimedia.org]]
|'''[[wikitech:|Wikitech]]''' - dokumentace technických projektů a infrastruktury Nadace
|
* dokumentace produkčního, vývojového i testovacího prostředí pro vývojáře a správce
* [[Soubor:Blue globe icon.svg|20px|link=https://meta.wikimedia.org/]] - &lt;code&gt;[[[[wikitech:]]]]&lt;/code&gt;
|}

[[Soubor:Annie IP's joke -2- wikiWölfchens Späßchen.png|alt=|náhled|„Obecně platí, že čím víc zdrojů, tím lépe“ (wikieditor při práci na kvalitním článku)]]Hlavní, až téměř jedinou, prioritou sesterských wikiprojektů je kvalita obsahu a proto k nejdůležitějším kladeným požadavkům patří&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Za pozornost stojí &quot;[[w:Wikipedie:Pět pilířů|Pět pilířů Wikipedie]]&quot;, které zahrnují i standardy chování editorů a vývoj v čase.&lt;/ref&gt;
*{{Kotva|NÚP}}[[w:Wikipedie:Nezaujatý úhel pohledu|nezaujatý úhel pohledu]]
*[[w:Wikipedie:Ověřitelnost|ověřitelnost]]
*{{Kotva|ŽVV}}[[w:Wikipedie:Žádný vlastní výzkum|žádný vlastní výzkum]] (=nemohou být místem prvotního zveřejnění) s výjimkou
**[[#tabulka_commons|Commons]]
**[[#tabulka_wikiknihy|Wikiknih]] (vhodné pro primárně zveřejněné vzdělávací materiály, nevhodné pro převratné objevy&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=Diskuse s uživatelem:Danny B. – Wikiknihy|url=https://cs.wikibooks.org/wiki/Diskuse_s_u%C5%BEivatelem:Danny_B.#v_kostce|periodikum=cs.wikibooks.org|datum přístupu=2020-05-25|příjmení=|jméno=|vydavatel=|datum vydání=2020-05-10|url archivu=}}&lt;/ref&gt;)
**[[#tabulka_wikiverzita|Wikiverzity]]
*[[w:Publikace|zveřejnění]] jako [[w:Svobodný obsah|svobodný obsah]] (včetně komerčního užití), nejčastěji pod [[w:Wikipedie:Autorské právo#Licence obsahu Wikipedie|Creative Commons]] [[w:Licence|licencí]]

Podrobnosti lze zjistit u jednotlivých projektů, případně stručně v [[w:Nadace Wikimedia#Projekty|tabulce projektů]].

Dovoditelné by mělo být z předchozí, ale raději se uveďme,

=== Co do wikiprojektů nepatří ===

* nevýznamné informace (např. nepřekračují-li zájem jednotlivce či jedné organizace, jako v které kanceláři jsou náhradní klíče 😉)
*[[w:Wikipedie:Propagační článek|reklama/propagační články]], což podtrhuje i [[w:Jimmy Wales#Kariéra|výrok zakladatele]]: „''Wikipedia je chrám mysli. A v chrámu má být klid. Žádné bilboardy.''“
* subjektivní názory editora. Obecně by se názory měly objevovat jako [[w:Wikipedie:Nezaujatý úhel pohledu#Praktická doporučení|fakta o existujících názorech]]&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Výjimkou je Wikiverzita, jejíž kurzy jsou z podstaty založeny na osobitosti lektora. Podobně lze nahlížet na Commons, kde zveřejněný multimediální či textový obsah může více či méně odrážet autorovy postoje.&lt;/ref&gt;

=== Co je dobré ještě vědět ===

* předně obsah bude čtenářům a editorům [[w:Nadace Wikimedia|dostupný vždy bezplatně]]
* chcete přispět/podpořit wikiprojekty?
** nejlépe tak učiníte, [[w:Nápověda:Úvod|stanete-li se editorem]] (=opravdu se jím může stát každý)
** dále lze podpořit [[w:Wikipedie:Propagace|propagací]], organizační prací nebo finančně
* líbí se vám článek, nebo konkrétní provedená úprava? Pak můžete (poněkud pracně) [[w:Nápověda:Poděkování za editaci|poděkovat za editaci]] prostřednictvím historie článku, jak ukazuje [[w:Special:Log/thanks|Kniha poděkování]]
* Nadace se snaží dle principu [[w:Subsidiarita|subsidiarity]]&lt;ref name=&quot;:1&quot;&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=Movement Strategy Principles|url=https://meta.wikimedia.org/wiki/Strategy/Wikimedia_movement/2018-20/Recommendations/Movement_Strategy_Principles#Subsidiarity_&amp;_Self-Management|periodikum=meta.wikimedia.org|datum přístupu=2020-05-25|příjmení=|jméno=|vydavatel=Nadace Wikimedia|datum vydání=|url archivu=|jazyk=En}}&lt;/ref&gt; maximum kompetencí přenášet na komunity editorů jednotlivých projektů, proto se mohou lišit pravidla dokonce mezi jazykovými verzemi stejného projektu např. mezi českými a anglickými [[#tabulka_wikiknihy|Wikiknihami]]
* {{Kotva|přímá_podpora_editorů}}pomoc naleznete nejen v nápovědě, ale i u [[w:Wikipedie:Potřebuji pomoc|ostatních editorů]]. Začínajícím uživatelům [[w:Wikipedie:Zkušenosti nových wikipedistů/Domovská stránka|pomáhají mentoři]]
* sled úprav je zaznamenán v [[w:Nápověda:Historie stránky|historii článku]], tudíž pomocí „Prohledávání starších verzí“ lze zjistit, kdo a kdy provedl konkrétní změnu
* shromážděné poznatkové bohatství je pod dohledem jak autorů (na změny můžete dostávat upozornění), zájemců (stránky můžete [[w:Nápověda:Sledované stránky#Zařazení a vyřazení ze seznamu|sledovat]]) tak [[w:Wikipedie:Patroláři a revertéři|patrolářů a revertérů]]
* každý článek má
**[[w:Wikipedie:Diskusní stránka#K čemu se diskuse používá?|prostor pro diskuzi]]. Nezdráhejte se jej s [[w:Wikipedie:Průvodce/Efektivní diskuze|rozvahou využívat]]
** statistiku návštěvnosti (odkaz &quot;Statistika návštěvnosti&quot; v [[w:Nápověda:Historie stránky|historii]]) a analýzu tvorby i užití (&quot;Statistika starších verzí&quot; tamtéž). Obojí jsou externí, samostatně použitelné nástroje
* uživatelský účet je vždy vázán na [[w:en:Wikipedia:Username policy#Guidance for new users|konkrétní osobu]], nikdy ne na obecnou roli jako třeba „tiskový mluvčí“. Pokud někdo z tohoto titulu přispívá, je žádoucí, aby to uvedl ve svém uživatelském profilu viz. [[foundation:Terms of Use/cs#paid-contrib-disclosure|podmínky užití]]

[[Soubor:ForgettingCurve.svg|alt=|náhled|[[w:Křivka zapomínání|Křivka zapomínání]]]]

=== Proč je (ne)používat ===
Ať již vznikají činností organizace nebo jednotlivce, díky přirozenému zapomínání je nutné [[w:Management znalostí|znalosti nějak spravovat]], organizace navíc potřebují čelit jejich ztrátě v důsledku [[w:Fluktuace zaměstnanců|fluktuace osob]]. Častým důvodem je také potřeba informace šířit do společnosti. Wikihnutí provozuje svůj ekosystém právě pro tyto účely a byl by hřích v plné šíři nabídku nevyužít (zvlášť, když roční náklady převyšují dvě miliardy).{{#tag:ref|Podle účetní závěrky 2018/19&lt;ref name=&quot;Audit Report&quot;&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=File:Wikimedia Foundation Audit Report - FY18-19.pdf - Wikimedia Foundation Governance Wiki|url=https://foundation.wikimedia.org/wiki/File:Wikimedia_Foundation_Audit_Report_-_FY18-19.pdf|periodikum=foundation.wikimedia.org|datum přístupu=2020-05-25|jazyk=en}}&lt;/ref&gt; byly náklady zhruba 90 milionu dolarů, což při kurzu 24 Kč za 1 USD mírně převyšuje 2 miliardy a odpovídá asi 40 tramvajím&lt;ref&gt;{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Šindelář
| jméno = Jan
| korporace = Avizer Z, s.r.o.
| titul = Ostrava nakoupí finské tramvaje od Škody Transportation, zaplatí téměř dvě miliardy
| url = https://zdopravy.cz/ostrava-nakoupi-finske-tramvaje-od-skody-transportation-zaplati-temer-dve-miliardy-15739/
| vydavatel = Zdopravy.cz
| místo = 
| datum vydání = 2018-09-07
| datum přístupu = 2020-05-30
| jazyk = cs
}}&lt;/ref&gt; nebo výstavbě koncertního sálu.&lt;ref&gt;{{Citace elektronické monografie
| příjmení = 
| jméno = 
| autor = ČTK
| titul = Koncertní sál v Brně bude stát dvě miliardy místo 1,3 miliardy Kč
| url = https://operaplus.cz/koncertni-sal-v-brne-bude-stat-dve-miliardy-misto-13-miliardy-kc/
| vydavatel = OperaPlus
| místo = 
| datum vydání = 2020-02-26
| datum přístupu = 2020-05-30
| jazyk = cs-CZ
}}&lt;/ref&gt;|group=&quot;pozn.&quot;}}

Nezapadají-li znalosti do některé ze specifických oblastí (viz. [[#Co patří do kterého projektu|tabulka výše]]), pak obecně

* '''kdo''', '''co''' = pojmová základna patří do [[#tabulka wikipedie|Wikipedie]]
* '''jak''' = návody, komplexnější obsah do
** [[#tabulka wikiknihy|Wikiknih]] - živý, průběžně aktualizovaný text
** [[#tabulka wikizdroje|Wikizdrojů]] - &quot;mrtvá&quot; tj. zafixovaná znění
** [[#tabulka wikiverzita|Wikiverzity]] - e-learning

Oproti jiným řešením nebo provozování vlastní wiki má využití sesterských wikiprojektů pro tyto účely jisté

==== výhody ====

* minimální bariéry používání
** ihned k dispozici (není potřeba se s nikým domlouvat, uzavírat smlouvy apod.)
*** dokonce není nutné mít účet, pak je ale v [[w:Nápověda:Historie stránky|historii editací]] zveřejněna [[w:IP adresa|IP adresa]] vašeho počítače
*** funkční ekosystém uživatelů a dobrovolných přispěvatelů s dělbou dle [[w:Wikipedie:Správci#Ostatní úrovně přístupu|obecných]] nebo projektově specifických rolí (např. [[w:Wikipedie:Education Program#Skupiny uživatelů|vzdělávání]]) zaštítěný sítí profesionálních servisních [[m:Wikimedia Foundation/cs#Přidružené organizace|organizací]]
***praxí ověřená [[w:Nápověda:Obsah#pravidla|pravidla]] sebeorganizace a tvorby obsahu&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Formulována a prosazována jsou především prostřednictvím [[w:Nápověda:Obsah|Nápovědy]] a návodů např. na &quot;[[w:Wikipedie:Dokonalý článek|dokonalý]]&quot; nebo &quot;[[w:Wikipedista:Podzemnik/Osmidílná stezka k Nejlepšímu článku|nejlepší]]&quot; článek.&lt;/ref&gt; vycházející ze schválené [[m:Vision/cs|vize]], [[m:Mission/cs|poslání]], [[m:Wikimedia Foundation Values|hodnot]], [[m:Wikimedia Foundation Guiding Principles|zásad]] a [[m:Strategy/Wikimedia movement/2018-20/Recommendations/Movement Strategy Principles|strategických principů]]&lt;ref&gt;{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Values|url=https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Values|vydavatel=Meta, discussion about Wikimedia projects.|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2020-05-26 21:15|autor=Meta contributors|datum aktualizace=2020-05-24 19:13|typ aktualizace=}}&lt;/ref&gt;
** vysoká uživatelská návštěvnost - lidé jsou již naučeni zde hledat základní informace (a média, zejména u fotografií, dokonce zdroj [[w:Wikipedie:Citování Wikipedie|správně citovat]])
** všeobecně známé a do češtiny lokalizované [[w:Grafické uživatelské rozhraní|uživatelské prostředí]]
** zjednodušená [[w:Wikipedie:Vizuální editor|vizuální editace]]
** nulové náklady&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Náklady nejsou nikdy zcela nulové. Je např. nutné investovat čas do ovládnutí uživatelského rozhraní.&lt;/ref&gt;
*** bezplatné pro uživatele i editory
*** organizace nemusí alokovat zdroje (technické&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Technické nadšence by mohla zaujmout [[m:Wikimedia servers#System architecture|systémová architektura]] nebo [[wikitech:Network design|síťová topologie]].&lt;/ref&gt;, lidské, finanční)
** decentralizace a [[#NÚP|názorová neutralita]] bourá bariéry hierarchické, oborové, rezortní, postojové a příslušnosti k té či oné organizaci, zájmové skupině, politické straně apod.
**[[w:Wikipedie:Sjednocené přihlašování|sjednocené přihlašování]] ([[w:Security Assertion Markup Language#Web Single Sign-On (jediné přihlášení na webu)|SSO]])
* [[Soubor:Wikimania 2019 Group Photo.jpg|náhled|400x400bod|Konference Wikimania, Stockholm, Švédsko 2019|alt=]]dlouhodobá udržitelnost
** doložená existencí a růstem již od 2001
** celosvětové rozšíření
** stabilita díky početné komunitě uživatelů a editorů (= mají zájem na pokračování)
***což zároveň vede k rychlé a průběžné aktualizaci populárních témat (např. oblíbení sportovci nebo [[w:Pandemie COVID-19|průběh pandemie COVID-19]])
** odolnost proti [[w:Wikipedie:Vandalismus|vandalizmu]] vypracovaná na [[w:Wikipedie:WikiProjekt Vandalismus|technické i organizační úrovni]]
** strategická podpora fungování komunit
*** je smyslem existence [[w:Wikimedia Česká republika|české pobočka Nadace]] (nikoliv tvorba obsahu)
*** portály např. [[w:Wikipedie:Portál Wikipedie|portál Wikipedie]], [[w:Wikipedie:Nástěnka|projektové nástěnky]]
*** příležitostné a periodické [https://www.wikimedia.cz/wiki/Tiskoviny tiskové výstupy]
***lokální a celosvětové konference&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Nejvýznamnější konferencí je každoročně pořádané mezinárodní setkání [[w:Wikimania|Wikimania]]&lt;/ref&gt;
** kontinuální vývoj na základě vizí a dlouhodobých plánů vycházejí z
***široké veřejné konzultace&lt;ref name=&quot;:0&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie|titul=Strategie Wikimedia 2030|url=https://blog.wikimedia.cz/2019/09/strategie-wikimedia-2030-hnuti-se-chce-stat-globalnim-poskytovatelem-svobodnych-informaci-cislo-1/|datum vydání=2019-09-04|datum přístupu=2020-05-17|jazyk=cs|jméno=Vojtěch|příjmení=Dostál|vydavatel=Wikimedia ČR|místo=}}&lt;/ref&gt;
*** práce analytických týmů na základně podrobných statistik návštěvnosti, cílených výzkumů (nováčci) apod.
** náklady na provoz i další rozvoj se dělí celosvětově&lt;ref name=&quot;Audit Report&quot; /&gt;
** propracovaná mašinerie údržby obsahu (např. zajištění [[w:Wikipedie:Pod lípou (technika)#Automatická kontrola nedostupných externích odkazů|aktuálnosti externích odkazů]] či trvalá platnost vnitřních adres a odkazů)
*strojová čitelnost (strukturované informace)
**[[w:Nápověda:Šablony#Vstupní parametry|šablony se vstupními parametry]], kterými se dosahuje [[w:Formulář|formulářové]] chování včetně standardizace vstupních hodnot
**[[#tabulka_wikidata|Wikidata]] jako specializovaný dynamicky se rozvíjející projekt se slibnou budoucností&lt;ref&gt;{{Citace elektronické monografie|titul=Budoucnost patří otevřeným propojeným datům, shodli se knihovníci a wikidatisté na Biblio workshopu|url=https://blog.wikimedia.cz/2020/03/budoucnost-patri-otevrenym-propojenym-datum-shodli-se-knihovnici-a-wikidatiste-na-biblio-workshopu/|datum vydání=2020-03-18|datum přístupu=2020-04-13|jazyk=cs|jméno=Vojtěch|příjmení=Dostál|vydavatel=Wikimedia Česká republika}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=Wikidata.org: Představte si databázi, ve které by jednou mělo být úplně všechno|url=https://www.zive.cz/clanky/wikidataorg-predstavte-si-databazi-ve-ktere-by-jednou-melo-byt-uplne-vsechno/sc-3-a-203414/default.aspx|periodikum=Živě.cz|datum přístupu=2020-05-04|jazyk=cs|jméno=Jakub|příjmení=Čížek}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=Série Znalostní grafy: Díl 1: Úvod - Portál otevřených dat České republiky|url=https://data.gov.cz/články/znalostn%C3%AD-grafy-01-%C3%BAvod|periodikum=data.gov.cz|datum přístupu=2020-06-12|jazyk=cs|příjmení=Nečaský|jméno=Martin|vydavatel=Ministerstvo vnitra České republiky|datum vydání=2020-06-08|url archivu=}}&lt;/ref&gt; (příklady užití&lt;ref&gt;{{Citace elektronické monografie|titul=Prozkoumejte Česko na Wikidatech: druhý díl zajímavých Wikidata Queries|url=https://blog.wikimedia.cz/2019/12/prozkoumejte-cesko-na-wikidatech-druhy-dil-zajimavych-wikidata-queries/|datum vydání=2019-12-08|datum přístupu=2020-04-13|jazyk=cs|jméno=Vojtěch|příjmení=Dostál|vydavatel=Wikimedia Česká republika}}&lt;/ref&gt;) včetně nástrojů pro automatizovaný import&lt;ref&gt;{{Citace elektronické monografie|titul=Tým z Matematicko-fyzikální fakulty vyvinul nástroj, který automaticky převádí data z veřejných databází do Wikidat|url=https://blog.wikimedia.cz/2019/12/tym-z-matematicko-fyzikalni-fakulty-vyvinul-nastroj-ktery-automaticky-prevadi-data-z-verejnych-databazi-do-wikidat/|datum vydání=2019-12-17|datum přístupu=2020-04-13|jazyk=cs|jméno=Vojtěch|příjmení=Dostál|vydavatel=Wikimedia Česká republika}}&lt;/ref&gt;
* synergie
** spolupráce editorů s různou mírou zkušeností (experti i novicové) a znalostmi z různých oborů a společenských skupin
** dobrovolnické a placené práce&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;V &lt;span class=&quot;plainlinks&quot;&gt;[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tygr_ussurijsk%C3%BD&amp;action=history historie]&lt;/span&gt; článku [[w:Tygr ussurijský|Tygr ussurijský]] jsou vidět jak dobrovolnické editace, tak úpravy [[w:Wikipedista:Lukáš Nekolný|Lukáše Nekolného]] ([[w:Wikipedista rezident|wikipedista rezident]]) provedené v rámci profese a tudíž placené.&lt;/ref&gt;
**široká uplatnitelnost nabytých editorských zkušeností, opačně ani novic v týmu patrně nebude zcela „wiki nepolíbený“
**[[w:Wikipedie:Ohlasy v médiích|pozornost médií]]
** výrazný [https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/multiplikace multiplikační] efekt, neboť jednou vytvořené heslo ve Wikipedii může být odkazováno z mnoha článků a projektů, navíc aktualizaci i další doplňování tak stačí provádět na jediném místě. Zároveň může být základem pro [[w:Speciální:Překlad|překlad z/do jiných jazyků]] (ekonomové by byli na [[w:Bankovnictví částečných rezerv#Multiplikační efekt|vrcholu blaha]])
** systém [[#přímá podpora editorů|vzájemné přímé podpory editorů]] a cíleného vzdělávání s celorepublikovou síť lektorů a dobrovolníků např. [[w:Wikipedie:Senioři píší Wikipedii|Senioři]] a [[w:Wikipedie:Studenti píší Wikipedii|Studenti píší Wikipedii]], vzdělávací místa včetně spolupráce s dalšími vzdělávacími organizacemi a institucemi jako jsou galerie a knihovny nebo univerzity
***[[w:Wikipedie:Potřebuji pomoc/Archiv20#Překlad z jiného jazyka a &quot;rozbité&quot; reference/citace|veřejně položený a zodpovězený dotaz]] se stává nejen pomocí a inspirací ostatním, ale může vyústit až do programových úprav
* suverenita (díky informační významnosti a velikosti komunity) umožňující nepodléhat nátlaku od jednotlivců po státy usilující o výjimky z přijatých pravidel
** Turecko zablokovalo přístup v roce 2017 kvůli neodstranění nepohodlných článků. 2020 byl zákaz zrušen rozhodnutím tureckého Ústavního soudu&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=Turecko po dvou a půl letech obnovilo přístup k Wikipedii. Blokace byla protiústavní|url=https://www.zive.cz/clanky/turecko-po-dvou-a-pul-letech-obnovilo-pristup-k-wikipedii-blokace-byla-protiustavni/sc-3-a-202069/default.aspx|periodikum=Živě.cz|datum přístupu=2020-04-13|jazyk=cs|jméno=Vladislav|příjmení=Kluska}}&lt;/ref&gt;
** ..
*transparentnost
**obsahová - dána [[w:Wiki#Základní charakteristika|základní charakteristikou wiki]]
**dění - prostřednictvím nástěnek lze sledovat činnost pověřených uživatelů jako jsou [[w:Wikiverzita:Správci|správci]] ([[w:https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Nástěnka správců|nástěnka]]) nebo [[w:Wikipedie:Byrokraté|byrokraté]] ([[w:Wikipedie:Nástěnka byrokratů|nástěnka]]), samozřejmě o [https://www.wikimedia.cz/wiki/Hlavn%C3%AD_strana#Na.C5.A1e_.C4.8Dinnost činnosti referuje] též [[w:Wikimedia Česká republika|místní pobočka Nadace]]
** finanční - je dostupná podrobná [https://tracker.wikimedia.cz/topics/ ekonomika], samozřejmostí je [https://ib.fio.cz/ib/transparent?a=2600138934 transparentní účet]  stejně jako [[wmcz:Hlavní strana#Naše činnost|výroční zprávy]]
***součástí se lze stát na straně [[wmcz:Podpořili nás|příjmové]] i [[wmcz:Manuál na Tracker#Jak požádat o proplacení nákladů|výdajové]]
* tradice
**bohatá historie, tedy léta zkušenností, např. jak komunikovat s komunitou či institucemi, co reálně (ne)funguje, ..
**konzervativnost funkcí a vzhledu, díky čemuž se uživatelské nemusí potýkat se stále novým prostředím
**zdroj informací s dobrou pověstí (nejlépe dokládá vysoká návštěvnost&lt;ref name=&quot;Alexa top&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;SimilarWeb top&quot; /&gt;, preferování [[w:Webový vyhledávač|internetovými vyhledávači]] případně některé studie&lt;ref&gt;{{Citace elektronické monografie|příjmení=Müller|jméno=Zsuzsanna|titul=Evaluation of the reliability of Wikipedia|url=https://www.inforum.cz/pdf/2011/muller-zsuzsanna.pdf|vydavatel=INFORUM 2011|místo=Prague|datum vydání=2011-05-26|datum přístupu=2020-05-26|jazyk=En|korporace=University of Debrecen}}&lt;/ref&gt;)
* nezávislost na dodavateli (Nadaci) – v případě potřeba licenčně ani technicky nic nebrání přenesení data do vlastní instance [[w:MediaWiki|MediaWiki]] nebo do jiného prostředí

==== nevýhody ====

* dobrou pověst („značku“) lze budovat díky [[w:en:Wikipedia:Username policy#Guidance for new users|striktně osobním účtům]] jen na úrovni jednotlivého editora. Záměrně chybí mechanizmy zviditelňující spolky, firmy, strany či národy{{#tag:ref|To však neznamená, že by uvádění subjektů bylo zapovězeno. Běžně se tak děje na pomocných stránkách mimo [[w:Nápověda:Jmenný prostor|hlavní (jmenný) prostor]] viz. např. Masarykova univerzita&lt;ref&gt;{{Citace elektronické monografie|autor=Přispěvatelé Wikipedie|titul=Masarykova univerzita
na Wikipedii|url=https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Masarykova_univerzita|vydavatel=Wikipedie: Otevřená encyklopedie|datum aktualizace=2016-04-11|datum přístupu=2020-05-28}}&lt;/ref&gt;, Samsung&lt;ref&gt;{{Citace elektronické monografie|autor=Přispěvatelé Wikipedie|titul=Portál Samsung|url=https://cs.wikipedia.org/wiki/Port%C3%A1l:Samsung|vydavatel=Wikipedie: Otevřená encyklopedie|datum aktualizace=2019-01-06|datum přístupu=2020-05-28}}&lt;/ref&gt;, Institut Bohuslava Martinů&lt;ref&gt;{{Citace elektronické monografie|autor=Přispěvatelé Wikipedie|titul=WikiProjekt Martinů|url=https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:WikiProjekt_Martinů|vydavatel=Wikipedie: Otevřená encyklopedie|datum aktualizace=2019-09-02|datum přístupu=2020-05-28}}&lt;/ref&gt; či Národní knihovna ČR&lt;ref&gt;{{Citace elektronické monografie|autor=Přispěvatelé Wikipedie|titul=Ptejte se knihovny|url=https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Ptejte_se_knihovny|vydavatel=Wikipedie: Otevřená encyklopedie|datum aktualizace=2016-07-18|datum přístupu=2020-05-28}}&lt;/ref&gt;, ale vždy formou poskytování věcných informací, nikoliv jako propagační text.|group=&quot;pozn.&quot;}}
*[[w:Wikipedie:Propagační článek#Článek ve Wikipedii není propagačním profilem|nelze zajistit absolutní kontrolu]] nad obsahem – výsledek je vždy (vyjma [[#tabulka_wikiverzita|Wikiverzity]]) kolektivním dílem a nelze odstranit informaci jen pro její „nepohodlnost“
* nutnost přistoupit na zavedená pravidla (např. [[w:Nápověda:Obsah#pravidla|pro Wikipedii]])
* centralizace a aktivním zapojením se podpora dominantního postavení (Oproti jiným řešením však nemá žádný subjekt exkluzivní přístup k datům a funkcionalitě, tudíž případné [[w:en:Exit strategy|opuštění služby]] neskrývá neřešitelný problém)
* nelze
** zcela odstranit zveřejněné. Obsah porušující pravidla sice odstranit lze, zůstává však v [[w:Nápověda:Historie stránky|editační historii]]
** přizpůsobit vzhled vlastním potřebám (jako vlastní logo, titulek)
** publikovat pod jinými, než [[w:Wikipedie:Autorské právo|povolenými svobodnými licencemi]]
* konzervativnost (díky velikosti a dlouhé historii)
** je nesnadné a časově náročné prosadit změny, což se projevuje například na poněkud zastaralém vzhledu. (Tip: V patičce lze přepnout na mobilní verzi)
** totéž platí pro aktivaci speciálních či dokonce vlastních funkcí (např. kontrola článku učitelem)
* obtížné hledání shody u sporných témat v pestré a početné skupině editorů
* {{Kotva|časová náročnost}}sepsání veřejně dokumentace věnujete patrně více úsilí a času než osobním nebo úzce sdíleným poznámkám. Kvalita se však vrátí ve srozumitelnosti obsahu i s časovým odstupem. Stejně tak bude něco &quot;stát&quot; seznámení se s prostředím a jeho zvyklostmi
* úplný přehled o tak rozsáhlém ekosystém patrně překračuje možnosti jednotlivce
* zapadnutí vašich tématických článků v záplavě jiných (Tip: Lze řešit [[w:Wikipedie:Wikiportál|wikiportály]])

==== Vedlejší efekty ====

* lepší povědomí o právech souvisejících s digitálním obsahem a jejich udělování prostřednictvím licencí, včetně výhod těch svobodných
* kultivace řešení sporů v čistě elektronickém prostředí na základě letité praxe a přejímáním osvědčených modelů zejména z anglofonního prostředí, kde je umění debaty na vysoké úrovni
* přesnější překlady a užívání pojmů díky provázání jazykových verzí odpovídajících si článků
* přirozené rozšiřování znalostí dík jejich snadné dostupnosti a to i mimo český jazykový prostor
* standardizace/sjednocování terminologie
* zkušenost z přímé spoluúčasti na wikiprojektech se přenáší v rovině
** osobní do dalších oblastí života editorů, kde následně prosazují obdobně aktivní a [[w:Emancipace|emancipovaný]] přístup. Postoj se posouvá od něčí/jejich problém k i můj problém, kde dokonce mohu být součástí jeho řešení
** znalostní v praxí ověřenou důvěru ve fungování decentralizovaného modelu práce s prvky [[w:Crowdsourcing|crowdsourcingu]] a schopnost takto pracovat i v jiných oblastech

==== Scénáře použití ====

* jednotlivci s potřebou zaznamenávat si své znalosti s chutí podělit se a rozvíjet je v synergii s ostatními
*krátkodobé projekty např. granty, aby i po jejich ukončení zůstaly výstupy dostupné (typicky zánikem webu „zmizí“ i veškeré výstupy) a mohly být kýmkoliv dále rozvíjeny
* malé týmy bez kapacit na vlastní infrastrukturu myslící na dlouhodobou udržitelnost. Obzvlášť výhodné při [[w:Agilní metodiky|agilním způsobu práce]] založeném na [[w:Ad hoc|ad hoc]] spolupráci
* nadstandardní až extrémní požadavky aktérů na svobodu a nezávislost jak výstupů, tak procesu jejich tvorby
* sdílení zkušenností obdobných organizací (domy dětí a mládeže, obce, školy, ..)
* spolupráce více nezávislých subjektů
* zapojení dobrovolníků a využití času lidí, kteří mohou příležitostně nabídnout byť jen minuty, třeba při čekání na zpožděný spoj. Jedná se tedy o decentralizovaný a minimálně formalizovaný způsob práce. V nejvolnější variantě stačí na potřebnou práci upozornit, v dalších ji také koordinovat, což lze realizovat jako:
**[[w:Wikipedie:Požadované články|požadované články]]
** soutěže v [[w:Wikipedie:Masarykova univerzita/Historie#2014|popisu památek]], [[c:Commons:Czech Wiki Photo|fotografická]], ..
** tématické nebo na specifické skupiny zaměřené [https://www.wikimedia.cz/wiki/Naše_projekty projekty] a [[wmfdashboard:campaigns/workshopy/programs|menší akce]], [[w:Workshop|dílny]]
** příležitostná editační setkání - [[w:Edit-a-thon|editatony]]
** překlady z jiných jazyků jako efektivní způsob šíření znalostí. [[w:Speciální:Překlad|Překladatelská pomůcka]] navrhuje chybějící články dle zájmů uživatele
* větší organizace s širokým tématickým záběrem [[#příklad MU|například univerzity]]
*[[betawiki:Project:About/cs|lokalizace software]] (poněkud nad rámec klasických sesterských projektů)

=== Příklady dobré praxe ===

==== komerční sféra ====

* ?

==== kulturní a vzdělávací instituce ====

*[[w:Wikipedie:WikiProjekt GLAM|GLAM]] - projekt [[w:Win-win|win-win]] způsobem propojující kulturně vzdělávací instituce (galerie, knihovny, archivy a muzea) s wikiprojekty, které tak získávají hodnotný obsah, instituce násobně větší pozornost.
*Wikidatař rezident na [[w:Institut umění – Divadelní ústav|Divadelním ústavu]]&lt;ref&gt;{{Citace elektronické monografie|příjmení=Dostál|jméno=Vojtěch|titul=První český wikidatista-rezident: Institut umění – Divadelní ústav vykročil k otevřeným propojeným datům|url=https://blog.wikimedia.cz/2020/02/prvni-cesky-wikidatista-rezident-institut-umeni-divadelni-ustav-vykrocil-k-otevrenym-propojenym-datum/|datum vydání=2020-02-17|datum přístupu=2020-04-13|jazyk=cs|vydavatel=Wikimedia Česká republika}}&lt;/ref&gt; má pomoci se zlepšením a harmonizací datových sad včetně jejich přípravy pro zveřejnění formou celosvětově standardizovaných otevřených strukturovaných dat. Tím se výrazně otvírá prostor pro snadnou tvorbu aplikací a informačních systémů.
*{{Kotva|příklad_MU}}[[w:Wikipedie:WikiProjekt Masarykova univerzita|WikiProjekt Masarykova univerzita]], vzešel z rozhodnutí upřednostnit budování vlastní wiki ve prospěch doplnění a zkvalitnění článků Wikipedie. Díky tomu jsou fotografie a další materiály některých univerzitních periodik a webů [https://www.em.muni.cz/podminky-uziti uvolňovány] pod svobodnou licencím. Rovněž bylo pedagogům a vědeckým pracovníkům [[w:Wikipedie:Masarykova univerzita/Historie#2014|umožněno takto zveřejňovat]] své výstupy. Dalším primátem tohoto projektu je [[w:Wikipedista rezident#Česká republika|wikipedista rezident]]. Více
*[[wmfdashboard:courses/Zoo_Praha/Wikipedista_rezident_Zoo_Praha|ZOO Praha]] – probíhající projekt ([[w:Wikipedie:Nástěnka/Zoo Praha/Wikipedista rezident Zoo Praha|nástěnka]]) se zapojením wikipedisty rezidenta.

==== nevládní organizace/spolky ====

* ?

==== obce/veřejná správa ====

*[[w:Wikipedie:WikiMěsto|Wikiměsto]] – projekt, jehož cílem je zlepšit volně dostupnou dokumentaci a ve spolupráci s místními subjekty ji obousměrně začlenit do života konkrétní obce, tudíž udržovat aktuální. V ČR dosud [[w:Wikipedie:WikiMěsto#WikiMěsta|proběhl osmkrát]].

=== Tipy a triky ===
* [[w:Wikipedie:Průvodce/Vytvoření nového článku|Vytvoření stránky]] je snad &quot;nejutajovanější&quot; funkcí (tlačítko fakt nenajdete). Předpokládá se totiž, že se poohlédnete, nezpracoval-li téma už někdo před vámi a teprve potom stránku vytvoříte.
* Citace díky požadavku na ověřitelnost jsou často používanou funkcí [[w:Wikipedie:Vizuální editor|vizuálního editoru]], která je nejlépe propracovaná ve Wikipedii. Ušetříte si spoustu práce, využijete-li pro [[w:Wikipedie:Průvodce/Vkládání citací|vytvoření citace]] svého [[w:Nápověda:Pískoviště#Uživatelské|pískoviště]] na Wikipedii, a vygenerovaný odkaz pak vložíte do příslušného článku v jiném projektu.
**Pokud výsledek nenaplnil očekávání, bude problém v chybějící [[w:Nápověda:Šablony|šabloně]] ([[v:Speciální:Chybějící šablony|pro Wikiverzitu]]). V tom případě požádejte správce prostřednictvím nástěnky ([[v:Wikiverzita:Nástěnka správců|pro Wikiverzitu]]) o doplnění.
*Dodržování práva a licencí je neopominutelné při přebírání a tvorbě obsahu. Logicky je vyžadováno též opačně. Narazíte-li na špatně či vůbec nepřiznané převzetí, postupujte dle [[w:Wikipedie:Špatná převzetí obsahu Wikipedie#Jak upozorňovat na špatné převzetí|připraveného návodu]].
*{{Kotva|komunikace}}Komunikace s ostatními editory je pochopitelně klíčová, tudíž je možná hned několika způsoby:
**diskuze [[w:Wikipedie:Průvodce (diskuse)#Diskusní stránky|k článku]] nebo [[w:Wikipedie:Průvodce (diskuse)#Uživatelské diskusní stránky|s konkrétním uživatelem]], případně &quot;[[w:Wikipedie:Pod lípou|Pod lípou]]&quot;
**[[w:Nápověda:E-maily uživatelům|e-mail]] za předpokladu, že jej vy i protistrana má vyplněný, případně skupinově prostřednictvím [[mail:|e-mailových konferencí]]
**operativní prostřednictvím [[w:Instant messaging|okamžitých zpráv]] (případně audiovizuálně)
***[[w:IRC|IRC]] - [[w:Wikipedie:IRC|návod]]
***[[w:Matrix (protokol)|Matrix]] - zatím [[w:Matrix (protokol)#Rozšíření|limitovaný ověřovací provoz]]
**[[w:Wikipedie:Pod reálnou lípou|osobní setkávání]]
* Spolupráce s ostatními editory vychází z [[#komunikace|dobré komunikace]], ale je podpořena dalšími nástroji jako:
** [https://etherpad.wikimedia.org/ kolaborativní editace textu] - vhodné např. pro společné poznámky pořizované během online schůzky týmu, nebo při její přípravě
** [https://phabricator.wikimedia.org/ úkoly] včetně přidělování a sledování (anglické [[w:Grafické uživatelské rozhraní|uživatelské rozhraní]])
* Ocitnete-li se v nesnázích a nevidíte-li vpravo dole tlačítko „? Potřebuji pomoc“, otevřete si [[w:Nápověda:Obsah|Nápovědu Wikipedie]] a klikněte na „? Potřebuji pomoc“. Pak si vyberte mezi dotazem komunitě a prohledáváním nápovědy (je vhodné začít nápovědou)
*Vyhledávání v nápovědě je poněkud matoucí, protože se liší dle projektů a i když [[w:Nápověda:Obsah|sáhnete po té nejpropracovanější na Wikipedii]], ze zvyku použijete [[w:Textové pole|pole]] vpravo nahoře &quot;Hledat na Wikipedii&quot; místo &quot;Hledat v nápovědě&quot;, které leží i kousek níž. U některých projektů možnost &quot;Hledat v nápovědě&quot; ani nenajdete, přesto o tuto funkcionalitu [[w:Nápověda:Hledání#Nehledám článek, nýbrž jinou stránku|nebudete ochuzeni]].

=== Mýty ===

* Editace/editoři procházejí schvalovacím procesem.
** Ne. Před editací ani po ní není třeba nikoho žádat o povolení či souhlas. Totéž platí o založení účtu. Kolektivně se však dbá na dodržování [[foundation:Terms of Use/cs|podmínek užití]], přičemž vysoko nad ostatní ční [[#NÚP|věcný přístup a ověřitelné informace]].
* Je nutné mít uživatelský účet.
** Ne, byť je do [[w:Nápověda:Jak se přihlásit#Proč se přihlašovat?|vřele doporučováno]]. Anonymně provedené úpravy budou obsahovat [[w:IP adresa|IP adresu]] vašeho počítače a správci jim věnují zvýšenou pozornost.
* Jedinou přípustnou odměnou editorů výhradně dobrý pocit z přispívání do společného vědění.
** Tato motivace je stále preferovaná a do roku ?? byla jediná možná, nicméně editoři mohou být též placeni či jinak odměňováni. Toto ohrožení vlastní schopnosti zachování objektivního úhlu pohledu je třeba nejen ve vlastním zájmu oznamovat ([[w:Wikipedie:WikiProjekt Masarykova univerzita/Odměňování#Prohlášení o „placeném editování“|podrobnější vysvětlení]]).
* Nelze mít garantované znění textu, protože jej další editor může následně změnit.
** Skutečně jiný editor může text změnit. Tomu lze čelit [[w:Nápověda:Sledované stránky#Zařazení a vyřazení ze seznamu|sledováním článku]], což je i vhodné, aby „neosiřel“, ale než bude provedeno vrácení nežádoucí úpravy, může být někdo uveden v omyl. V [[w:Nápověda:Historie stránky|historii článku]] jsou však jeho jednotlivé verze dostupné formou [[w:Permalink|trvalých odkazů]], případně lze využít [[w:Nápověda:Vnitřní odkazy#Konkrétní verze článku a rozdíl verzí|interní odkaz na verzi]]. Čtenář tak má k dispozici nejen garantované znění, ale může jej snadno porovnat s aktuálním.
** Jak se používá [[w:Kategorie:Šablony:Autoritní kontrola|tato šablona]]?
*[[w:Speciální:Překlad|Překladatelskou pomůcku]] lze využít jen pro Wikipedii.
** Toto rozšíření je skutečně aktivováno v české Wikipedii a dle zvoleného zdrojového jazyka nabízí články z příslušné jazykové verze Wikipedie, tedy například ne z Wikiknih nebo Wikiverzity. Text však můžete vložit do svého [[w:Nápověda:Pískoviště#Uživatelská|uživatelského pískoviště]] a následně jej přeložit jako běžný článek.
* Přispíváním do wikiprojetků podporuji [[w:Proprietární uzamčení|vendor lock-in]] a dominantní postavení jednoho subjektu, tedy ztrátu digitální a informační suverenity, podobně jako při užívání proprietárních produktů gigantů typu Facebook, Google, Microsoft, Slack a dalších.
** vendor lock-in - ne, software i obsah je zveřejněn pod svobodnou licencí, tudíž lze provozovat vlastní [[w:MediaWiki|MediaWiki]] nebo alternativní systém
** dominantní postavení – ve smyslu posilování významu a unikátnosti sesterských wikiprojektů (dobrá pověst, všeobecné povědomí, vybudovaná komunita, ..) ano. V kontrastu s komerčními subjekty však finanční zájmy nahrazuje společenské poslání (bezplatně dostupné vědění pro všechny&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=Poslání Nadace - Meta|url=https://meta.wikimedia.org/wiki/Mission/cs|periodikum=meta.wikimedia.org|datum přístupu=2020-05-17|vydavatel=Nadace Wikimedia}}&lt;/ref&gt; viz. motto{{#tag:ref|Motto nadace Wikimedia: &quot;'''Představte si svět''', v němž může každý člověk svobodně přistupovat k veškerým lidským znalostem. Právě takový svět budujeme.&quot;&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=Wikimedia ČR|url=https://www.wikimedia.cz/wiki/|periodikum=www.wikimedia.cz|datum přístupu=2020-06-18}}&lt;/ref&gt;|group=&quot;pozn.&quot;}}), záměrná decentralizace (národní pobočky)&lt;ref name=&quot;:1&quot; /&gt;, naslouchání komunitě&lt;ref name=&quot;:0&quot; /&gt; včetně úsilí o maximální omezení exkluzivního přístupu&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Nadace musí mít z principu přístup např. k hardware a systémů, na kterých jsou projekty provozovány.&lt;/ref&gt;
*{{Kotva|ŽVV2}} Veškerý obsah již musel být dříve zveřejněn někde jinde tj. wikiprojekty nelze použít k primárnímu zveřejnění.
** Toto široce uplatňované pravidlo se nazývá „[[#ŽVV|Žádný vlastní výzkum]]“ (ŽVV), striktně se dodržuje ve Wikipedii, ale nevztahuje se na všechny projekty, např. v:
*** Commons je běžné nahrávat vlastní fotografie, obrázky či PDF dokumenty
*** Wikiknihy obsahují nejednu v nich vzniklou a udržovanou [[w:Uživatelská příručka|uživatelskou příručku]]
*** Wikiverzita respektuje názorovou svobodu výkladu a předpokládá i jednorázové kurzy, tudíž by pravidlo ŽVV bylo kontraproduktivní
*** Wikizdroje (tady si nejsem jist)
* Wikiprojekty jsou vzájemně striktně odděleny.
** Projekty a jejich jazykové verze jsou skutečně samostatnými, nicméně poměrně úzce provázanými instancemi [[w:MediaWiki|MediaWiki]], jak lze vidět v levém sloupci v sekci: „Na jiných projektech“ nebo „V jiných jazycích“ (obojí prostřednictvím Wikidat), při používání [[w:Nápověda:Mezijazykové odkazy|cizojazyčných]] a [[w:Nápověda:Odkazy na sesterské projekty|meziprojektových odkazů]]. Některé statistiky nebo informace o užití obrázku zahrnují celou wikirodinu. Velmi příjemnou vlastností je [[w:Wikipedie:Sjednocené přihlašování|sjednocené přihlašování]] ([[w:Security Assertion Markup Language#Web Single Sign-On (jediné přihlášení na webu)|SSO]]). V případě špatně zvoleného projektu je díky integraci možné [[w:Nápověda:Přesun článku na jiný projekt|umístění článku změnit]].

=== Poznámky ===
&lt;references group=pozn. /&gt;

=== Reference ===
&lt;references /&gt;</text>
      <sha1>7v2kr42zxpdcwugnqifmven8crwpaii</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Výroba betonu v domácích podmínkách</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8495</id>
    <revision>
      <id>41460</id>
      <parentid>41459</parentid>
      <timestamp>2020-04-24T13:25:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Ján Kepler</username>
        <id>7774</id>
      </contributor>
      <comment>kor.</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7331" xml:space="preserve">&lt;small&gt;Poznámka: Tento text byl na Wikiknihy přenesen z článku [[w:Beton#Výroba betonu v domácích podmínkách]]. Autorem je [[w:Wikipedista:Roy~cswiki]], který tento text na Wikipedii uvolnil pod licencemi CC BY-SA 3.0 a GFDL.&lt;/small&gt;

Beton je stavební materiál a nepochybně jej lze vyrobit i v domácích podmínkách. Následující text je
== Písek a kamenivo ==
Vyrobit kvalitní beton v domácím prostředí není vůbec tak jednoduché, jak se mnohdy drobní stavebníci a kutilové domnívají. Při použití praného písku frakce 0/4&amp;nbsp;mm nebo 0/8&amp;nbsp;mm je správný poměr písku k cementu 2 : 1 až 3 : 1. Pokud třetinu písku nahradíme kamenivem frakce 4/8 mm, dosáhneme přibližně pětinové úspory [[cement]]u a beton je ještě kvalitnější.

== Voda, míchání, vodotěsnost, plastifikátory, provzdušnění ==
Čisté vody (ideálně pitné, jinak se musí kvalita vhodnosti použití v betonu vyzkoušet) by mělo být ve směsi tolik, aby se ve spádové míchačce beton převaloval a po vyklopení do kolečka vytvořil [[kužel]]. Takovéto [[konzistence]] se dosahuje v [[míchačka|míchačkách]] velice obtížně, a proto se doporučuje přidat do betonové směsi i [[plastifikátor]]. Ideální je zakoupit si nějaký ve stavebninách, ale u nenáročných [[stavba|staveb]] postačí i polévková [[lžíce]] [[saponát]]u na [[nádobí]] na cca 2 kolečka betonu. Při předávkování se může beton znehodnotit. Se saponátem se totiž pracuje mnohem lépe než s dříve používaným mazlavým [[mýdlo|mýdlem]]. Saponát, který musí být se směsí promíchán po dobu min. 2 minut navíc beton provzdušní, což zvýší jeho [[životnost]], a stane se [[odolnost|odolnějším]] vůči nasáknutí vodou a vůči [[mráz|mrazu]]. (Úplně vodotěsný beton však nelze vyrobit pouze z písku a cementu a vlastně v domácích podmínkách vůbec. Je totiž třeba, aby obsahoval i kamenivo min. frakce 16&amp;nbsp;mm, aby písek neobsahoval velké množství prachových odplavitelných [[částice|částic]] a aby beton obsahoval další ztekucující, případně i zpomalující přísady.) Velké množství vody přidané při míchání betonu může vést k praskání a k [[prašnost]]i vzniklého betonu, který se následně může i drolit. Z výše popsaných důvodů nelze vůbec doporučit ruční míchání betonu.
* Tabulky pro míchání betonu uvádí hmotnosti písku, štěrku a cementu. Nelze je použít pro domácí míchání. V možnostech stavebníka lze užít jen míchání objemové (nebo také poměrové), odměřované na lopaty.
Tabulka minimálního množství cementu na 1 m³ písku (nebo písku se štěrkem).
* 1 : 2...600&amp;nbsp;kg cementu
* 1 : 3...400&amp;nbsp;kg cementu
* 1 : 4...300&amp;nbsp;kg cementu
* 1 : 5...240&amp;nbsp;kg cementu
* 1 : 6...200&amp;nbsp;kg cementu
* 1 : 7...170&amp;nbsp;kg cementu
* 1 : 8...150&amp;nbsp;kg cementu

Záleží však také na tom, jak se podaří beton udusat, spotřeba cementu pak může být až o 50&amp;nbsp;kg na m³ větší.
Teorie betonu tvrdí, že maximální množství cementu na m³ písku je cca 600&amp;nbsp;kg, s větším množstvím se už pevnost betonu dále nezvyšuje.
Betony v poměru 1 : 6 a více jsou betony hubené. Pokud je použijeme jako podklad pod dlažbu ve vjezdu pro osobní auto, musí mít tloušťku cca 20&amp;nbsp;cm.
* Použití: Například pod dlažbu chodníků a vjezdů, kde jsou v zemi uložené kabely. Tyto betony v případě potřeby je možno vykopat krumpáčem.

* Pokud je třeba namíchat co nejsušší beton, je třeba použít suchého písku. Mokrý písek tvoří chuchvalce, beton téměř nelze namíchat. Proto musí být písek přikrytý plachtou, aby nezmokl.

== Uložení do konstrukce, hutnění, doba zrání ==
Uložení betonu do konstrukce má proběhnout co nejdříve od jeho výroby a následně by měl být zhutněn, aby se z něho vypudily velké vzduchové [[bublina|bubliny]]. V domácích podmínkách lze hutnit střídavým vpichováním [[tyč]]í, nebo poklepem na [[bednění (forma)|bednění]]. Pokud je armatura v bednění těsná, nutí nás to k namíchání řidšího, až tekutého betonu, aby všude dobře zatekl. Pak se musí cementu přidat, ale i tak už nebude beton tak kvalitní, jak je uvedeno výše. Již vyrobený beton je třeba nadále ochránit proti vyschnutí, a to po celou dobu jeho zrání, která se při teplotě +15 až +25&amp;nbsp;°C pohybuje okolo 28 dnů. Ochranou proti vyschnutí je pravidelné máčení betonu, zejména v prvních dnech, a dále jeho překrytí např. [[geotextilie|geotextilií]] a polystyrénovými deskami, nebo PE fólií a podobně.

== Betonování v zimě ==
Pokud ve výjimečných situacích potřebujeme vyrobit beton za nízkých teplot, je třeba ohlídat, aby teplota v době zrání betonu neklesala pod +5&amp;nbsp;°C. Při poklesu teploty pod +5&amp;nbsp;°C přestává beton zrát (přerušuje se tvorba pevných vazeb mezi jednotlivými cementovými zrny) a při poklesu teploty betonu v době jeho zrání pod 0&amp;nbsp;°C může dojít k jeho trvalému znehodnocení. Při tom je třeba pamatovat na to, že při +5&amp;nbsp;°C zraje beton podstatně déle než 28 dní. S popsanými problémy nám mohou pomoci přísady urychlující [[tuhnutí]] betonu, které zrychlují celý proces a mohou i způsobit vydávání tepla chemickým procesem, zejména v počátku [[krystalizace]] betonu. I při použití těchto opatření však beton v podmínkách kolem +5&amp;nbsp;°C nabude pevnosti, kdy je odolný proti mrazu, nejdříve za několik dnů! Při betonování v zimě je vhodné ohřívat betonovou směs min. na +10&amp;nbsp;°C až na 60&amp;nbsp;°C. Přitom se cement nesmí sypat do vody či směsi horké více než 65&amp;nbsp;°C! Jedná-li se o betonáž v uzavřených prostorech, není vhodné dotápění diesel agregáty přímo v místnosti. Výfukové zplodiny obsahují látky, způsobující (zejména u čerstvých betonů) karbonataci - znehodnocení pevnosti a soudržnosti betonové konstrukce.

== Krytí výztuže ==
Pokud vyrábíme [[železobeton]] za použití kari sítě, platí, že krycí vrstva výztuže v betonu je min. 35&amp;nbsp;mm.

Z tohoto důvodu je, u vodorovných betonových konstrukcí, jejichž tloušťka je do 80 mm (např. betonáž desky uložené na podloží), zcela zbytečné používání kari sítě. V takovém případě se totiž výztuž ocitá v ose průřezu kde není žádné napětí (neutrálné ose) a takováto výztuž pozbývá smyslu. Vhodnější je proto přidání vláken (např. betonářských drátků), které směs zpevní při tuhnutí, neplní ale funkci statickou, resp. nelze ji výpočtem určit.

== Jaké betony doma nevyrábět ==
Obecně nelze doporučit vyrábět v domácích podmínkách betony, které budou trvale vystaveny povětrnostním podmínkám, protože nikdy nedosáhneme životnosti betonu z betonárny, odpovídající pořizovací ceně a námaze. Praktici vědí, že sebepečlivěji namíchaný domácí beton na venkovní ploše začne do 20 let na povrchu zvětrávat a odlupovat se.(Jedná se o vadu estetickou, jinak je pevný). Beton z betonárny vydrží o několik let déle. Stejnoměrně probarvené betony nelze v domácím prostředí vyrobit vůbec.</text>
      <sha1>45r8awr73gikxlxmvc5uy13xxqms1ge</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Odpověď</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8496</id>
    <revision>
      <id>41535</id>
      <parentid>41526</parentid>
      <timestamp>2020-05-06T16:02:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Nesnera</username>
        <id>2420</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>změna na jmenný prostor Uživatel</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="643" xml:space="preserve">{{#if:{{{1|&lt;noinclude&gt;$&lt;/noinclude&gt;}}}|{{#ifeq:{{{skrýt|ne}}}|ano|&lt;span style=&quot;display:none&quot;&gt;}}{{{před|@}}}[[ Uživatel:{{{1|Příklad}}}|{{{1|Příklad}}}]]{{#if:{{{2|}}}|, [[ Uživatel:{{{2}}}|{{{2}}}]]{{#if:{{{3|}}}|, [[ Uživatel:{{{3}}}|{{{3}}}]]{{#if:{{{4|}}}|, [[ Uživatel:{{{4}}}|{{{4}}}]]{{#if:{{{5|}}}|, [[ Uživatel:{{{5}}}|{{{5}}}]]}}{{#if:{{{6|}}}|, [[ Uživatel:{{{6}}}|{{{6}}}]]}}{{#if:{{{7|}}}|, [[ Uživatel:{{{7}}}|{{{7}}}]]{{#if:{{{8|}}}|, [[ Uživatel:{{{8}}}|{{{8}}}]]}}}}}}}}}}{{{za|:}}}{{#ifeq:{{{skrýt|ne}}}|ano|&lt;/span&gt;}}|{{Chyba|Šablona vyžaduje alespoň jeden parametr!}}}}&lt;noinclude&gt;{{Dokumentace}}&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>niapixio3007htfp7h3qcho7xyp02j7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Odpověď/doc</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8497</id>
    <redirect title="w:Šablona:Odpověď/doc" />
    <revision>
      <id>41529</id>
      <parentid>41528</parentid>
      <timestamp>2020-05-06T14:55:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Nesnera</username>
        <id>2420</id>
      </contributor>
      <minor />
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="129" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[w:Šablona:Odpověď/doc]]
(dokumentace je udržována ve Wikipedii viz. přesměrování na předchozím řádku)</text>
      <sha1>gop73i0041jibij1bolimsc6ozr2t33</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Chyba</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8498</id>
    <revision>
      <id>41628</id>
      <parentid>41531</parentid>
      <timestamp>2020-05-07T21:20:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Nesnera</username>
        <id>2420</id>
      </contributor>
      <comment>mínu Šablona:Dlouhodobě zamčeno</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="850" xml:space="preserve">&lt;span title=&quot;Chyba v použití šablony!&quot; class=&quot;error&quot; style=&quot;font-weight:bold;{{#ifexpr: {{#if:{{{skrytý|}}}|1|0}} or {{#ifeq:{{{skrytý}}}||1|0}}|display:none;}}&quot;&gt;{{#if:{{{1|&lt;noinclude&gt;default&lt;/noinclude&gt;}}}|{{{1&lt;noinclude&gt;|Chyba! …ukázka funkce šablony.&lt;/noinclude&gt;}}}|Chyba!}}&lt;/span&gt;&lt;includeonly&gt;{{#ifeq: {{NAMESPACE}}:{{ROOTPAGENAME}} | Šablona:Chyba || {{#if: {{{kategorie|}}} | [[Kategorie:{{{kategorie}}}]] | {{#switch: {{NAMESPACENUMBER}}
| 0 = [[Kategorie:Údržba:Články s chybným voláním šablon]]
| 10 | 828 = [[Kategorie:Údržba:Šablony s chybným voláním šablon]]
| 14 = [[Kategorie:Údržba:Kategorie s chybným voláním šablon]]
| [[Kategorie:Údržba:Chybná volání šablon]]
}} }} }}&lt;/includeonly&gt;&lt;noinclude&gt;
{{Dokumentace}}&lt;!-- KATEGORIE, PROSÍME, PŘIDÁVEJTE DO PODSTRÁNKY /doc. DĚKUJEME --&gt;
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>2h43efue84v277bj7u7ecmhenje5q1d</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Chyba/doc</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8499</id>
    <redirect title="w:Šablona:Chyba/doc" />
    <revision>
      <id>41532</id>
      <timestamp>2020-05-06T15:37:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Nesnera</username>
        <id>2420</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="125" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[w:Šablona:Chyba/doc]]
(dokumentace je udržována ve Wikipedii viz. přesměrování na předchozím řádku)</text>
      <sha1>5x9rhz5cc48ivwuyfjufickmp5ujz1m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Citace elektronického periodika/doc</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8501</id>
    <redirect title="w:Šablona:Citace elektronického periodika/doc" />
    <revision>
      <id>41539</id>
      <timestamp>2020-05-06T20:53:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Nesnera</username>
        <id>2420</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="152" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[w:Šablona:Citace elektronického periodika/doc]]
(dokumentace je udržována ve Wikipedii viz. přesměrování na předchozím řádku)</text>
      <sha1>tkotmb4ir9m5dl605nyoad2svuzq5vc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Re</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8502</id>
    <redirect title="Šablona:Odpověď" />
    <revision>
      <id>41540</id>
      <timestamp>2020-05-06T20:59:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Nesnera</username>
        <id>2420</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="35" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Šablona:Odpověď]]</text>
      <sha1>rf65vx3zr2fel7b9wk53cqh869654x2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Citace elektronického periodika</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8503</id>
    <revision>
      <id>41727</id>
      <parentid>41651</parentid>
      <timestamp>2020-05-18T10:07:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9692" xml:space="preserve">&lt;includeonly&gt;&lt;cite style=&quot;font-style:normal&quot; {{
#if: {{{ref|}}}
| {{#ifeq:{{{ref}}}|none||id=&quot;{{{ref}}}&quot;}}
}}&gt;{{
#if: {{{autor|}}}{{{příjmení|}}}
| {{
  #if: {{{odkaz na autora|}}}
  | [[{{{odkaz na autora}}}|{{
    #if: {{{autor|}}}
    | {{{autor}}}
    | {{uc:{{{příjmení}}}}}{{
      #if: {{{jméno|}}}
      |, {{{jméno}}}
      }}
    }}]]
  | {{
    #if: {{{autor|}}}
    | {{{autor|}}}
    | {{uc:{{{příjmení}}}}}{{
      #if: {{{jméno|}}}
      |, {{{jméno}}}
      }}
    }}
  }}{{
  #if: {{{autor2|}}}{{{příjmení2|}}}
  | &lt;nowiki&gt;;&lt;/nowiki&gt; {{
    #if: {{{odkaz na autora2|}}}
    | [[{{{odkaz na autora2}}}|{{
      #if: {{{autor2|}}}
      | {{{autor2}}}
      | {{uc:{{{příjmení2}}}}}{{
        #if: {{{jméno2|}}}
        |, {{{jméno2}}}
        }}
      }}]]
    | {{
      #if: {{{autor2|}}}
      | {{{autor2}}}
      | {{uc:{{{příjmení2}}}}}{{
        #if: {{{jméno2|}}}
        |, {{{jméno2}}}
        }}
      }}
    }}{{
    #if: {{{autor3|}}}{{{příjmení3|}}}
    | &lt;nowiki&gt;;&lt;/nowiki&gt; {{
      #if: {{{odkaz na autora3|}}}
      | [[{{{odkaz na autora3}}}|{{
        #if: {{{autor3|}}}
        | {{{autor3}}}
        | {{uc:{{{příjmení3}}}}}{{
          #if: {{{jméno3|}}}
          |, {{{jméno3}}}
          }}
        }}]]
      | {{
        #if: {{{autor3|}}}
        | {{{autor3}}}
        | {{uc:{{{příjmení3}}}}}{{
          #if: {{{jméno3|}}}
          |, {{{jméno3}}}
          }}
        }}
      }}
{{
      #if: {{{autor4|}}}{{{příjmení4|}}}
       | &lt;nowiki&gt;;&lt;/nowiki&gt; {{
        #if: {{{odkaz na autora4|}}}
        | [[{{{odkaz na autora4}}}|{{
          #if: {{{autor4|}}}
          | {{{autor4}}}
          | {{uc:{{{příjmení4}}}}}{{
            #if: {{{jméno4|}}}
            | , {{{jméno4}}}
            }}
          }}]]
        | {{
          #if: {{{autor4|}}}
          | {{{autor4}}}
          | {{uc:{{{příjmení4}}}}}{{
            #if: {{{jméno4|}}}
            | , {{{jméno4}}}
            }}
          }}
        }}{{
        #if: {{{autor5|}}}{{{příjmení5|}}}
        | &lt;nowiki&gt;;&lt;/nowiki&gt; {{
          #if: {{{odkaz na autora5|}}}
          | [[{{{odkaz na autora5}}}|{{
            #if: {{{autor5|}}}
            | {{{autor5}}}
            | {{uc:{{{příjmení5}}}}}{{
              #if: {{{jméno5|}}}
              | , {{{jméno5}}}
              }}
            }}]]
          | {{
            #if: {{{autor5|}}}
            | {{{autor5}}}
            | {{uc:{{{příjmení5}}}}}{{
              #if: {{{jméno5|}}}
              | , {{{jméno5}}}
              }}
            }}
          }}{{
          #if: {{{autor6|}}}{{{příjmení6|}}}
          | &lt;nowiki&gt;;&lt;/nowiki&gt; {{
            #if: {{{odkaz na autora6|}}}
            | [[{{{odkaz na autora6}}}|{{
              #if: {{{autor6|}}}
              | {{{autor6}}}
              | {{uc:{{{příjmení6}}}}}{{
                #if: {{{jméno6|}}}
                | , {{{jméno6}}}
                }}
              }}]]
            | {{
              #if: {{{autor6|}}}
              | {{{autor6}}}
              | {{uc:{{{příjmení6}}}}}{{
                #if: {{{jméno6|}}}
                | , {{{jméno6}}}
                }}
              }}
            }}{{
            #if: {{{autor7|}}}{{{příjmení7|}}}
            | &lt;nowiki&gt;;&lt;/nowiki&gt; {{
              #if: {{{odkaz na autora7|}}}
              | [[{{{odkaz na autora7}}}|{{
                #if: {{{autor7|}}}
                | {{{autor7}}}
                | {{uc:{{{příjmení7}}}}}{{
                  #if: {{{jméno7|}}}
                  | , {{{jméno7}}}
                  }}
                }}]]
              | {{
                #if: {{{autor7|}}}
                | {{{autor7}}}
                | {{uc:{{{příjmení7}}}}}{{
                  #if: {{{jméno7|}}}
                  | , {{{jméno7}}}
                  }}
                }}
              }}
            }}
          }}
        }}
      }}
    }}
  }}{{
  #if: {{{spoluautoři|}}}
  |, {{{spoluautoři}}} 
  |.
  }} 
}} {{
#if: {{{titul|}}}
| {{
  #if: {{{odkaz na titul|}}} 
  | [[{{{odkaz na titul}}}|{{{titul|}}}]]
  | {{{titul|}}}
  }}.
}} {{
#if: {{{redaktoři|}}}
| Red. {{{redaktoři}}}
}}{{
#if: {{{překladatelé|}}}
| {{
  #if: {{{redaktoři|}}}
  | &lt;nowiki&gt;;&lt;/nowiki&gt; překlad
  | Překlad
  }} {{{překladatelé}}}
}}{{
#if: {{{ilustrátoři|}}}
| {{
  #if: {{{redaktoři|}}}{{{překladatelé|}}}
  | &lt;nowiki&gt;;&lt;/nowiki&gt; ilustrace
  | Ilustrace
  }} {{{ilustrátoři}}}
}}{{
#if: {{{fotografové|}}}
| {{
  #if: {{{redaktoři|}}}{{{překladatelé|}}}{{{ilustrátoři|}}}
  | &lt;nowiki&gt;;&lt;/nowiki&gt; foto {{{fotografové}}}
  | Foto {{{fotografové}}}
  }}
}}{{
#if: {{{další|}}}
| {{
  #if: {{{redaktoři|}}}{{{překladatelé|}}}{{{ilustrátoři|}}}{{{fotografové|}}}
  | &lt;nowiki&gt;;&lt;/nowiki&gt; {{{další}}}
  }}
}}{{
#if: {{{redaktoři|}}}{{{překladatelé|}}}{{{ilustrátoři|}}}{{{fotografové|}}}{{{další|}}}
|.
}} {{
#if: {{{periodikum|}}}
| ''{{#if: {{{odkaz na periodikum|}}}
  | [[{{{odkaz na periodikum}}}|{{{periodikum}}}]]
  | {{{periodikum}}}
  }}'' &lt;nowiki&gt;[&lt;/nowiki&gt;{{{druh nosiče|{{{formát|online|}}}}}}&lt;nowiki&gt;]&lt;/nowiki&gt;.
| &lt;small&gt;Parametr &quot;periodikum&quot; je povinný!&lt;/small&gt;
}} {{
#if: {{{vydání|}}}
| {{{vydání}}}.
}} {{
#if: {{{místo|}}}
| {{{místo}}}:
}} {{
#if: {{{vydavatel|}}}
| {{{vydavatel}}}
}}{{
#if: {{{datum vydání|}}}
| {{#if: {{{vydavatel|}}}|,&amp;#32;}}{{{datum vydání}}}
| {{#if: {{{rok vydání|}}}
  | {{#if: {{{vydavatel|}}}|,&amp;#32;}}{{
    #if: {{{měsíc vydání|}}}
    |, {{
      #if: {{{den vydání|}}}
      | {{{den vydání}}}.
      }} {{{měsíc vydání}}}
    }} {{{rok vydání}}}
  }}
}}{{
#if: {{{ročník|}}}
| {{
  #if: {{{datum vydání|}}}{{{rok vydání|}}}
  |, {{{typ ročníku|roč.}}}
  | {{ucfirst:{{{typ ročníku|roč.}}}}}
  }} {{{ročník}}}
}}{{
#if: {{{číslo|}}}
| {{
  #if: {{{datum vydání|}}}{{{rok vydání|}}}{{{ročník|}}}
  |, {{{typ čísla|čís.}}}
  | {{ucfirst:{{{typ čísla|čís.}}}}}
  }} {{{číslo}}}
}}{{
#if: {{{datum aktualizace|}}}
| {{
  #if: {{{datum vydání|}}}{{{rok vydání|}}}{{{ročník|}}}{{{číslo|}}}
  |, {{{typ aktualizace|rev.}}}
  | {{ucfirst:{{{typ aktualizace|rev.}}}}}
  }} {{{datum aktualizace|}}}
}}{{
#if: {{{datum přístupu|}}}
| &amp;nbsp;[cit. {{{datum přístupu}}}]
}}{{
#if: {{{kapitola|}}}
|, {{{typ kapitoly|kapitola}}} {{
  #if: {{{url kapitoly|}}}
  | [{{{url kapitoly}}} {{{kapitola}}}]
  | {{{kapitola}}}
  }}
}}{{
#if: {{{strany|}}}
|, s.&amp;nbsp;{{{strany}}}
}}{{
#if: {{{lokace|}}}
|, {{{lokace}}}
}}. {{
#if: {{{poznámky|{{{poznámka|}}}}}}
| {{ucfirst:{{{poznámky|{{{poznámka}}}}}}}}.
}} {{
#if: {{{url|}}}
| [{{{url}}} Dostupné online.]
}} {{
#if: {{{dostupnost2|}}}{{{url2|}}}
| {{{dostupnost2|Dostupné také na}}}{{
  #if: {{{url2|}}}
  |&lt;nowiki&gt;:&lt;/nowiki&gt; [{{{url2}}}]
  }}.
}}{{
#if: {{{dostupnost3|}}}{{{url3|}}}
| {{{dostupnost3|Dále dostupné na}}}{{
  #if: {{{url3|}}}
  |&lt;nowiki&gt;:&lt;/nowiki&gt; [{{{url3}}}]
  }}.
}}{{
#if:{{{issn|}}}
| [[w:International Standard Serial Number|ISSN]] [https://worldcat.org/issn/{{{issn}}} {{{issn}}}].
}} {{
#if: {{{doi|}}} 
| [[w:Digital object identifier|DOI]]:[https://dx.doi.org/{{urlencode:{{{doi}}}}} {{#tag:nowiki|{{{doi}}}}}].
}} {{
#if:{{{pmid|}}}
| PMID {{{pmid}}}.
}} {{
#if:{{{bibcode|}}}
| [[w:Bibcode|Bibcode]]: [https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/{{{bibcode}}} {{{bibcode}}}].
}} {{
#if:{{{arxiv|}}}
| [[w:ArXiv|arXiv]]: [https://arxiv.org/abs/{{{arxiv}}} {{{arxiv}}}].
}} {{
#if: {{{id|}}} 
| {{{id}}}.
}}{{
#if: {{{jazyk|}}}
| &amp;#32;({{{jazyk}}})
}}{{
 #if: {{{periodikum|}}}||&lt;strong class=&quot;error&quot;&gt;Chybí povinný parametr: V šabloně {{Šablona|Citace elektronického periodika}} je nutno určit zdrojové &quot;&lt;code&gt;periodikum&lt;/code&gt;&quot; odkazu!&lt;/strong&gt;[[Kategorie:Údržba:Chybná volání citačních šablon]]
}}&lt;/cite&gt;&lt;span class=&quot;Z3988&quot; title=&quot;ctx_ver=Z39.88-2004&amp;rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&amp;rfr_id=info:sid/cs.wikibooks.org&amp;rft.jtitle={{urlencode:{{{periodikum|}}}}}&lt;!--
--&gt;{{#if:{{{doi|}}}|&amp;rft_id=info:doi/{{urlencode:{{{doi}}}}}}}&lt;!--
--&gt;{{#if:{{{url|}}}|&amp;rft_id={{urlencode:{{{url}}}}}}}&lt;!--
--&gt;{{#if:{{{titul|}}}|&amp;rft.atitle={{urlencode:{{{titul}}}}}}}&lt;!--
--&gt;{{#if:{{{datum vydání|}}}
 |&amp;rft.date={{urlencode:{{{datum vydání}}}}}
 |{{#if:{{{rok vydání|}}}
   |&amp;rft.date={{urlencode:{{{rok vydání}}}}}{{#if:{{{měsíc vydání|}}}|&amp;rft.chron={{#if:{{{den vydání|}}}|{{urlencode:{{{den vydání}}}. {{{měsíc vydání}}}}}|{{urlencode:{{{měsíc vydání}}}}}}}}}
  }}
}}&lt;!--
--&gt;{{#if:{{{ročník|}}}|&amp;rft.volume={{urlencode:{{{ročník}}}}}}}&lt;!--
--&gt;{{#if:{{{číslo|}}}|&amp;rft.issue={{urlencode:{{{číslo}}}}}}}&lt;!--
--&gt;{{#if:{{{strany|{{{stránky|}}}}}}|&amp;rft.pages={{urlencode:{{{strany|{{{stránky|}}}}}}}}}}&lt;!--
--&gt;{{#if:{{{issn|}}}|&amp;rft.issn={{urlencode:{{{issn}}}}}}}&lt;!--
--&gt;{{#if:{{{příjmení|}}}|&amp;rft.aulast={{urlencode:{{{příjmení}}}}}}}&lt;!--
--&gt;{{#if:{{{jméno|}}}|&amp;rft.aufirst={{urlencode:{{{jméno}}}}}}}&lt;!--
--&gt;{{#if:{{{autor|}}}|&amp;rft.au={{urlencode:{{{autor}}}}}}}&lt;!--
--&gt;{{#if:{{{příjmení2|}}}|&amp;rft.au={{urlencode:{{{příjmení2}}}, {{{jméno2|}}}}}}}&lt;!--
--&gt;{{#if:{{{autor2|}}}|&amp;rft.au={{urlencode:{{{autor2}}}}}}}&lt;!--
--&gt;{{#if:{{{příjmení3|}}}|&amp;rft.au={{urlencode:{{{příjmení3}}}, {{{jméno3|}}}}}}}&lt;!--
--&gt;{{#if:{{{autor3|}}}|&amp;rft.au={{urlencode:{{{autor3}}}}}}}&lt;!--
--&gt;{{#if:{{{korporace|}}}|&amp;rft.aucorp={{urlencode:{{{korporace}}}}}}}&lt;!--
--&gt;{{#if:{{{místo|}}}|&amp;rft.place={{urlencode:{{{místo}}}}}}}&lt;!--
--&gt;{{#if:{{{vydavatel|}}}|&amp;rft.pub={{urlencode:{{{vydavatel}}}}}}}&lt;!--
--&gt;{{#if:{{{počet stran|}}}|&amp;rft.tpages={{urlencode:{{{počet stran}}}}}}}&quot;&gt;&lt;/span&gt;&lt;/includeonly&gt;&lt;noinclude&gt;
{{Dokumentace}}
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>jscx2uw31j74nitnp0oqhbjmy3e2gyg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Živnosti</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8505</id>
    <revision>
      <id>45243</id>
      <parentid>43570</parentid>
      <timestamp>2022-02-25T12:48:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Silesianus</username>
        <id>3505</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="16023" xml:space="preserve">== Živnosti na Vratěnínsku v 19.  a na zač. 20. století ==

=== Vratěnín - tržní městečko ===
V tržním městečku Vratěníně zastával post starosty Anton Reger (1885) a oblastním lékařem pro Vratěnínsko byl diplomovaný dr. Melchior Cerny (1885). Na konci 19. stol. provozoval jeden obchod se smíšeným zbožím Franz Luksch a druhý Carl Peter Siegl, koloniál se střižním zbožím Aron Spiegel. V roce 1911 se v městečku nacházely živnosti:

* '''Lékař MUDr.''': Schlesinger Viktor, obvodní
* '''Porodní bába''': Czech Josefa 
* '''Okresní hospodářský spolek''' (německý) 
* '''Řemeslnické společenstvo''': Handwerksmässige Genossenschaft in Fratting (Společenstvo řemesl. živností ve Vratěníně), předseda Linsbauer Franz
* '''Hostince''': Reiber Anna - Urbanek Urban (i nájemce statku u Mešovic) - Zawadil Anton (i prodej tabáku)
* '''Koláři''': Eisner Ignatz (i podkovář) - Fuchs Karl - Harrer Anton - Kainz Tomas
* '''Kováři''': Chalupa František - Eisner Ignatz
* '''Kožešník''': Wallner Anton (i klobouky) 
* '''Krejčí a švadleny''': Dunkler Katarina - Fuchs Anton - Foltin Marie - Hartmann Franz(filiálka hlavního závodu v Písečné) - Schwarz Anton
* '''Nájem panského statku''': Urbanek Urban (i hostinec), po něm rodina Zawadil
* '''Obchod''': s dobytkem: Meiringer Rudolf (fil.), s potravinami: Schwarz Karl, se smíšeným zbožím: Balzer Anton (i sedlářství) - Luksch Franz (i pojezdné jednatelství, prodej kalendářů, svatých obrázků, modlitebních knížek a tabáku) - Paul Josef (i lihoviny)
* '''Obuvníci''': Fuchs Johann - Fuchs Josef
* '''Pekaři''': Altmann Florian - Fuchs Josef - Fuchs Mathias
* '''Prodej tabáku''': Luksch Fr. (viz obch. smíš. zbožím) 
* '''Řezník''': Müller Eduard. ml. 
* '''Sedlář''': Balzer Anton (i obchod se smíšeným zbožím) 
* '''Sklenář''': Harrer Franz 
* '''Stolaři''': Bruckner Leopold - Dunkler Johann - Linsbauer Franz
* '''Zámečnictví strojní''': Harrer Karl&lt;ref&gt;Moravská vědecká knihovna v Ostravě: CHYTIL, Alois. Chytilův úplný adresář Moravy. [Brno?]: nákladem vlastním, 1911. s. 216. &lt;/ref&gt;

=== Mešovice ===
* '''Hostinec''': Waitz Anton
* '''Kovář''': Strobl Leopold
* '''Nájem panského dvora''': Zawadil Johann z Uherčic
* '''Obchod se smíšeným zbožím''': Klimeš František (i lihoviny v uzavřených lahvích)&lt;ref&gt;CHYTIL, Alois. Chytilův úplný adresář Moravy, nákladem vlastním, 1911. s. 213.&lt;/ref&gt;

=== Uherčice ===
V roce 1871 obdržel Žid Bernhard Jellinek z Uherčic odškodnění za zrušení [[w:propinační právo|propinačního práva z pálenky]] v hodnotě 369 zlatých.&lt;ref&gt;Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 31.03.1871, 1871(74). s. 516. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:af5842f0-f7e7-11e3-97df-5ef3fc9bb22f&lt;/ref&gt; Nálevnu kořalky držela rodina Jellinkova i později. Na konci 19. století provozoval v Uherčicích Carl Maurer hokynářství s výčepem a pekárnou, zámečnictví s hokynářstvím a výčepem Anton Hanouska. V roce 1903 byl dům z důvodu úmrtí nabídnut k prodeji.&lt;ref&gt;Stockhoheses Haus mit Schlossergewerbe, seit 17 Jahren bestehend, ohne Konkurrenz, in dem reizend gelegenen Оrte Ungarschitz bei Drosendorf mit Laub- und Nadelwaldungen, ist wegen Todesfall sofort zu verkaufen. Auch für Pensionisten und Private geeignet. Näheres beim Eigentümer Anton Hanauska Nr. 11 in Ungarschitz. Znaimer Wochenblatt, 1903, Ročník 54,Číslo 47, s. 12&lt;/ref&gt; Truhlářská firma „Josef Harrer &amp; Stumvoll” nabízela nábytek všeho druhu (1873).&lt;ref&gt;Bei Josef Harrer &amp; Stumvoll, Tischlermeister in Ungarschitz sind alle Gattungen Möbeln, besonders Braut-Ausstattungen, Garderob- und Schubladkästen, Chiffonire, Betten, Tische, Sesseln Politirt und angestrichen in allen Holzgattungen vorräthig, zu den billigsten Preisen zu haben. In: Znaimer Wochenblatt, Sa, 26. April 1873, s. 10&lt;/ref&gt; Kominickou živnost vedla po svém zemřelém muži vdova Elisabeth Tuna (r. 1899).&lt;ref&gt;Elisabeth Tuna, Kaminfegermeisters- Witwe Haus Nr. 95 zu Ungarschitz, Post Ungarschitz in Mähren sucht für ihr Kaminfegergewerbe, welches im guten Betriebe steht, einen passenden Geschäftsführer, welcher bisher unbeschollen ist. — Hierauf Reflectierende wollen sich innerhalb 14 Tage unter Vorlage ihrer Dokumente bei der genannten Witwe melden, — Ehelichung nicht ausgeschlossen. In: Znaimer Wochenblatt, Mi, 11. Januar 1899, s. 12&lt;/ref&gt; V roce 1911 byli v Uherčicích evidovány živnosti:

* '''Porodní báby''': Bobková Marie - Čechová Josefa
* '''Velkostatek''': Kníže Emanuel Collalto. Ústřední správa v Brtnici u Jihlavy. Správa: ředitel Nagl Viktor - důchodní Tutta Emil - lesmistr Nass Arn. - zahradník Czapek Eduard
* '''Lihovar''': správce Lendl Adolf
* '''Vápenka''': Kníže Emanuel Collalto. 
* '''Bednářství''': Janíčka Matouše vdova
* '''Cihelna''': Kníže Emanuel Collalto
* '''Hostinec''': Maar Ruppert (i řeznictví) 
* '''Kameník''': Vratislavský Michael
* '''Kartáčník''': Zwěřina Karl 
* '''Kominictví''': Svoboda Emanuel (nájemce v Mor. Budějovicích)
* '''Krejčí''': Seifert Johann - Stumvoll Heinrich
* '''Nálev kořalky''': Jellinek Isák (i prodej tabáku) 
* '''Obchod''': se dřívím: Prager Franz (i tesařství) s hrnci: Irschik Apolonie, se smíšeným zbožím: Blažek Franz (filiální závod, i prodej lihovin v uzavřených lahvích, hlavní závod v Korolupech) - Sagl Willi. 
* '''Obuvníci''': Baldreich Johann - Eidher Andreas
* '''Pekař''': Leitner Jakob
* '''Podkovář''': Selinger Ignatz
* '''Sklenář''': Petz Anton
* '''Stolaři''': Bobek Mathias - Petz Anton (i sklenářství) 
* '''Tesař''': Prager Franz (i obchod se dřív.)
* '''Zámečník''': Hanauska Anton&lt;ref&gt;CHYTIL, Alois. Chytilův úplný adresář Moravy. [Brno?]: nákladem vlastním, 1911. s. 216.&lt;/ref&gt;

=== Korolupy ===
V roce 1812 utekl do Dánska na propadlý pas Franz Kotzian, tkadlec a majitel manufaktury na šátky, narozený dne 28. srpna 1789 v Korolupech rodičům Franz a Maria Kotzian. V roce 1859 byl na základě vystěhovaleckého patentu císaře Františka I. z 24. března 1832 (Gesetz über die Auswanderung und unbefugte Abwesenheit kaiserlich österreichischer Unterthanen vom 24. März 1832)&lt;ref&gt;[https://books.google.at/books?id=H9tKAAAAcAAJ&amp;pg=PA135&amp;lpg=PA135&amp;dq=Gesetz+%C3%BCber+die+Auswanderung+und+unbefugte+Abwesenheit+kaiserlich+%C3%B6sterreichischer+Unterthanen+vom+24.+M%C3%A4rz+1832&amp;source=bl&amp;ots=VxiqXV45KG&amp;sig=ACfU3U2uWt22F23V6JZcEOlT3vQrBbXfUw&amp;hl=de&amp;sa=X&amp;ved=2ahUKEwiYrMz02e_gAhUyposKHe56CzwQ6AEwAnoECAcQAQ#v=onepage&amp;q=Gesetz%20%C3%BCber%20die%20Auswanderung%20und%20unbefugte%20Abwesenheit%20kaiserlich%20%C3%B6sterreichischer%20Unterthanen%20vom%2024.%20M%C3%A4rz%201832&amp;f=false Gesetz über die Auswanderung und unbefugte Abwesenheit kaiserlich österreichischer Unterthanen vom 24. März 1832]&lt;/ref&gt; Krajským úřadem ve Znojmě vyzván ve lhůtě 6 měsíců k návratu a k podrobení se úřednímu řízení.

Obchodní a živnostenský adresář Moravy a Slezska uváděl v Korolupech v roce 1887 dvě živnosti: kupectví s prodejem kořalky (Greislerei u. Branntweinhandel) domkáře a obchodníka Františka Kováře na čp. 64, kterou po jeho smrti († 9. duben 1879) vedla ovdovělá manželka Katharina († 27. května 1900). František Kovář, obchodník z Rabštejna (nyní [[w:Borová (Budeč)|Borová]]-Budeč), syn Antona Kováře, se 11. května 1868 oženil na čp. 16 v Polici s Katharinou Smetana, dcerou Jakuba Smetany z Police čp. 6. Manželům se v Korolupech narodily dcery Marie (14. ledna 1869) a Antonie (15. května 1872), syn František v pátém měsíci zemřel (11. dubna 1878).&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/6484/?strana=138 Svatba Franz Kowar a Katharina Smetana, 11. května 1868, Police]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1649/?strana=16 Dcera Maria: nar. 14. ledna 1869]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1649/?strana=20 Dcera Antonie: nar. 15. května 1872]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/926/?strana=14 Syn Franz: zemřel 11. dubna 1878 v 5. měsíci]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/926/?strana=14 Franz Kovář: zemřel 9. dubna 1879 ve 43 letech]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/926/?strana=29 Katharina Kovář: zemřela 27. května 1900 v 53 letech]&lt;/ref&gt; 

Dalším živnostníkem byl mlynář Josef Beer, majitel korolupského mlýna. Mlýn v roce 1880 vydražil mlynář Petr Vaněk (viz Korolupský mlýn čp. 1).&lt;ref&gt;Handelsadressbuch und Gewerbeadressbuch der Markgrafschaft Mähren und des Herzogthumes Schlesien, Brünn: C. Winkler 1887, s. 85&lt;/ref&gt;

==== Živnosti a obchod 1903 ==== 
* Pekař (Bäcker): Josef Beer
* Obchodník s lahvovým pivem (Flaschenbierhändler): Brázda Franz (též truhlář), Johann Schwarz (též hostinský)
* Obchodník s drůbeží (Geflügelhändler): Katharina Vyhlídal
* Obchodník se smíšeným zbožím (Gemischtwarenhändler): Franz Blažek (též trafikant)
* Krupařství (Greißler): Juliana Vyhlídal
* Krejčí (Kleidermacher): Jakob Apeltauer, Franz Stěpaný
* Dámská krejčová: Marie Andre
* Mlynář (Müller): Peter Waněk
* Obecní kovář (Gemeinde-Schmiede): Franz Slabý 
* Obuvník (Schuhmacher): Josef Andre, Franz Paul
* Obchodník s kořalkou (Spirituosenhändler): Franz Brázda Franz, Johann Schwarz 
* Prodej tabáku (Tab.-Trafik): Franz Blažek 
* Truhlář (Tischler): Franz Brázda, Franz Schremser
* Kolář (Wagner): Karl Kauer 
* Tkalcovny (Webereien): Franz Dunkler, Franz Kauer, Jakob Soukopp 
* Hostinec (Wirtshaus): Johann Schwarz 
* Spořitelní a úvěrní spolek pro Korolupy (Spar- u. Darlehenskassenverein für Kurlupp, Gen.m.u.H)&lt;ref&gt;Oesterreichischer Zentralkataster sämtlicher Handels-, Industrie. und Gewerbebetriebe: [Adressbuch], Bd 9: Die Handels-, Industrie- und Gewerbebetriebe von Mähren und Schlesien : Handelskammerbezirke Brünn, Olmütz, Troppau. Wien: Alexander Dorn, 1903, s. 235.&lt;/ref&gt; 

==== Živnosti a obchod 1910 ====
* '''Pekař''': Beer Josef
* '''Hostinec''': Schwarz Johann (č. 49)&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=37&lt;/ref&gt;
* '''Obchod''': s drůbeží: Vyhlidal Katharina (č. 24), smíšené zboží: Blažek Franz (i prodej tabáku) - Ignaz Kandler (filiálka, hlavní závod v Dešné)
* '''Krupařství''': Vyhlídal Marie (i prodej lihovin) 
* '''Řezník''': Sláma Antonín (filiálka hlavního závodu v Polici)
* '''Švadlena a krejčí''': Andre Maria - Apeltauer Jakob (č. 48) - Stiepany Franz (č. 60)
* '''Obuvníci''': Andre Josef - Paul Franz - Setzer Johann (č. 28)
* '''Kolář''': Kauer Karl (č. 70)&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=30&lt;/ref&gt;
* '''Mlynář''': Waněk Petr (též pila)
* '''Stolař''': Schremse Franz (č. 73)
* '''Tkalcovství''': Dunkler Franz - Kauer Franz - Soukopp Jakob&lt;ref&gt;CHYTIL, Alois. Chytilův úplný adresář Moravy. [Brno?]: nákladem vlastním, 1911. s. 209.&lt;/ref&gt;

Hostinský a čvrtláník Johann Schwarz (č. 49) se narodil pololáníkovi Johanovi Schwarzovi a Marii Jandl (Josef Jandl), dne 1. července 1891 se mu narodila s Marií rozenou Voříšek (Jakob Voříšek z Oslnovice/Höslowitz) 1. července 1891 dcera Anna.&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1649/?strana=6&lt;/ref&gt;

Stiepany Franz z čísla 60 se narodil 22. září 1881 otci Franz Stiepany a Theresii Apeltauer, dne 15. října 1911 si ve svých 30 letech vzal 20letou Josefu Baldreich narozenou 1. července 1891 z čísla 6, dceru Karoliny Baldreich (zemřelého Josefa Baldreicha z Police a jeho manželky Josefy rozené Křivánek).&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=43 Matrika Korolupy 14026, O: 1858 - 1918, s. 43/73]&lt;/ref&gt;

Jakob Apeltauer z čísla 48 se narodil 20. června 1886 pololáníkovi Jakobovi Apeltauerovi a Marii rozené Schwarz. Dne 25. ledna 1910 se ve svých 23 letech oženil s 22letou Francizskou Jandl narozenou 14. srpna 1887 z čísla 49 hospodskému Leopoldovi Jandlovi a Marii rozené Voříšek.&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=41 Matrika Korolupy 14026, O: 1858 - 1918, s. 41/73]&lt;/ref&gt; Dcera Marie Jandl se provdala v roce 1905 za Johanna Tschoffu na čísle 41.&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=36&lt;/ref&gt;

'''Obuvník Johann Setzer''' se do Korolup přiženil. Narodil se ve Frejštejně 25. září 1875 obuvníkovi Antonu Setzer a Eleonoře rozené Silberbauer. Dne 8. října 1907 si ve svých 32 letech v Korolupech vzal 27letou Katharinu Nevěčny narozenou 24. února 1880 z čísla 28, dceru domkáře Antona Nevěčného a Kathariny rozené Fuchs.&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=39 Matrika Korolupy 14026, O: 1858 - 1918, s. 39/73]&lt;/ref&gt;

'''Stolař Franz Schremser''' bydlel se svou ženou Katharinou rozenou Dunkler na čísle 73. Dne 23. října 1906 provdali svoji 33letou dceru Marii za 43letého Leopolda Harrera, pololáníka ze Stálek na čísle 53 a narozeného 12. listopadu 1863 pololáníkovi Josefu Harrerovi a Elisabeth rozené Stiepani z Korolup.&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=38 Matrika Korolupy 14026, O: 1858 - 1918, s. 38/73]&lt;/ref&gt;

'''Pekař Josef Beer''' se narodil 12. března 1872 mistru mlynářskému Alexandrovi Beerovi z Korolup a Eleonoře, dceři Antona Brodessera z Pengnerova mlýna. Ve svých 30 letech se 21. října 1902 oženil s 19letou děvečkou Marií Peigl z čísla 69, narozenou 29. července 1883 Franzovi Peiglovi a matce rozené Dunkler.&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=34&lt;/ref&gt; 

'''Obchodnice s drůbeží Katharina Vyhlidal''', rozená Noha na čísle 17 v Uherčicích, bydlela s manželem Franzem Vyhlidalem v Korolupech na čísle 24. Jejich dcera Juliana Vyhlidal se ve svých 33 letech v roce 1911 provdala za 27letého Franze Prochazku, syna chalupníka Karla Prochazky z Chvaletic.&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=43&lt;/ref&gt;

Postupem času se v obci nacházely dva hostince s kuželnou: jeden držel Laurenz Apeltauer na čp. 6 a druhý Johann Schwarz na čp. 67. Obchod s potravinami si otevřel krejčí Franz Blažek na čp. 59 s filiálkou v Uherčicích, později obchod přemístil do přestavěné budovy staré školy na čp. 65. Za první republiky, kdy do staré budovy školy byla umístěna česká menšinová škola, syn Josef Blažek odkoupil od rodiny Stroblových usedlost čp. 63, kde zřídil hostinec s obchodem. Po uvalení exekuce na Josefa Blažka v roce 1937 koupila v dražbě zadlužený hostinec s obchodem místní družstevní Raiffeisenka.&lt;ref&gt;Obec Kurlupp na www.suedmaehren.at&lt;/ref&gt; Za první republiky provozovali dva domkáři či chalupníci kolářství (Wagner), dva kovářství (Schmiede), čtyři obuvnictví (Schuhmacher), dva krejčovství (Schneider), jeden truhlářství (Schreiner), jeden kadeřnictví (Friseur).&lt;ref&gt;[https://www.suedmaehren.eu/places/kurlupp/ Kurlupp-Korolupy]&lt;/ref&gt;

=== Lubnice ===
Rodina Lamplova provozovala v Lubnici vinopalnu, obchod a řeznictví (r. 1887 Lampl Wolfgang), později hostinec (r. 1904 a 1907 Lampl Moritz). V roce 1911 v obci nabízeli své služby:

* '''Hostinec''': Lampl Rosa (vdova)
* '''Koláři''': Hess Franz, Popp Leopold (i podkovář)
* '''Kovář''': Pavlík Jan (i podkovář)
* '''Krejčí''': Strobl Franz
* '''Mlynář''': Nechvátal Alois
* '''Obchodníci''': s dobytkem Christof Franz, Stollhof Franz, se smíšeným zbožím Lampl Rosa
* '''Ševci''': Beigl Johann, Buresch Johann
* '''Řeznictví''': Lampl Rosa
* '''Výroba vápna''': Zach Franz&lt;ref&gt;CHYTIL, Alois. Chytilův úplný adresář Moravy. [Brno?]: nákladem vlastním, 1911. s. 213. &lt;/ref&gt;

== Reference ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>nl6iqa2rnr1yxjwvevjzri483mpl0a2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Hotovo</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8510</id>
    <revision>
      <id>41624</id>
      <timestamp>2020-05-07T21:06:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Nesnera</username>
        <id>2420</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="382" xml:space="preserve">[[Soubor:Symbol confirmed.svg|{{{1|20}}}px|link=|Hotovo]]&lt;span style=&quot;display:none&quot;&gt;Hotovo&lt;/span&gt;{{#if:{{{bez|}}}||&amp;nbsp;'''{{#if:{{{diff|}}}|[[Speciální:Rozdíl/{{{diff}}}|Hotovo]]|Hotovo}}{{#if:{{{kdo|}}}|''', vyřešil [[Wikipedista:{{{kdo}}}|{{{kdo}}}]].|.'''}}}}&lt;noinclude&gt;
{{Dokumentace}}&lt;!-- KATEGORIE, PROSÍME, PŘIDÁVEJTE DO /doc PODSTRÁNKY. DĚKUJEME --&gt;
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>blp1a4e748ye419lz2n25ud7ylrao58</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Hotovo/doc</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8511</id>
    <redirect title="w:Šablona:Hotovo/doc" />
    <revision>
      <id>41625</id>
      <timestamp>2020-05-07T21:07:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Nesnera</username>
        <id>2420</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="126" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[w:Šablona:Hotovo/doc]]
(dokumentace je udržována ve Wikipedii viz. přesměrování na předchozím řádku)</text>
      <sha1>61d0n3dusp0otostkckm7xmnrgioshn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Mlýn</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8512</id>
    <revision>
      <id>42313</id>
      <parentid>42312</parentid>
      <timestamp>2020-08-23T05:54:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka Lyalikoff</username>
        <id>4811</id>
      </contributor>
      <comment>/* Augustin Beer */ donace obci Korolupy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="35241" xml:space="preserve">== Rod Beerů ==
Rod Beerů je v Korolupech písemně doložen v urbáři uherčického panství z roku 1628. Celoláník Linhart Bär (Beer) tehdy hospodařil na třech polích (30 měřic), 2 loukách (1 fůra sena) a u stavení se nacházela zahrada. Vrchnosti odváděl na sv. Jiří a na sv. Michaela domovní úrok 1 moravský zlatý, v naturáliích vrchnostenské kuchyni 2 slepice a 30 vajec.&lt;ref&gt;Novotný Jaroslav, PhDr.: Opisy moravských urbářů. Digitalizovaný: Moravský archiv Brno, Inv. č. 529, signatura Uherčice: Vratěnín, okr. Znojmo, Podhradí nad Dyjí, Stálky, Hluboká, Mešovice, Korolupy, Dešná, Rancířov, urbář 43 s., r. 1628, karton 12, Korolupy s. 92.&lt;/ref&gt; Od poloviny 18. století je rod Beerů doložen v matrikách korolupského mlýna.&lt;ref&gt;Moravský zemský archiv Brno: matrika Bítov 13400, N: 1751 - 1783 O: 1751 - 1783 Z: 1751 - 1783.&lt;/ref&gt; V držení měl i tzv. Horní mlýn ve Frejštejně čp. 27.

=== Korolupy Johann Beer ===
# '''Joannes Beer''' († 30. 10. 1770, Korolupy) ∞ '''Catharina Hofbauer''' dcera mlynáře Carolus Hofbauer a jeho ženy Clary z Loibingmühle (Libuňský mlýn)
## '''Catharina''' Beer ∞ Korolupy 16. 11. 1770 '''Michael Gössinger''', syn po zemřelém domkáři Josefu Gössingerovi z Frejštejna čp. 10
## '''Joannes Georgius''' Beer (* 11. 01. 1751, Korolupský mlýn - † 13. 03. 1809, Frejštejn, Horní mlýn čp. 27) ∞ '''1.''' '''Anna Maria Jagenteuffel''' († 08. 07. 1790, Frejštejn), dcera mistra mlynářského z Jagenteufelmühle (nyní Svobodův mlýn); ∞ Frejštejn 21. 09. 1790 '''2.''' '''Elisabeth Matzinger''' (27 let), dcera hostinského Johana Matzingera z Frejštejna čp. 34
## '''Anna Maria''' Beer (* 10. 01. 1753, Korolupský mlýn) ∞ Joannes '''Wohl''' (1/4 láník z Korolup), syn hostinského Jakoba a Veroniky Wohl z Korolup
### '''Johanna''' Wohl ∞ Korolupy 08. 11. 1803 Jakob&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1085/?strana=34&lt;/ref&gt;
### Theresia Wohl († 03. 07. 1790, Korolupy 1)&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1086/?strana=52&lt;/ref&gt;
### Theresia Wohl († 19. 08. 1791, Korolupy 1)&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1086/?strana=52&lt;/ref&gt;
### Katharina Wohl († 01. 01. 1793, Korolupy 1)&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1086/?strana=53&lt;/ref&gt;
### Karl Wohl († 19. 07. 1797, Korolupy 1)&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1086/?strana=55&lt;/ref&gt;
## '''Joannes''' Beer (* 21. 05. 1754, Korolupský mlýn)
### '''Elisabeth Beer''', 33letá dcera mlynáře Johanna Beer z čp. 65 ∞ Korolupy 07. 04. 1807 Michael Steinbüller, 24letý syn Franze Steinbüllera z ? čp. 47&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1085/?strana=36&lt;/ref&gt; 
## '''Joannes Michael''' Beer (* 03. 09. 1757, Korolupský mlýn - † 10. 04. 1823, Frejštejn - Horní mlýn čp. 27) ∞ Katharina Hauck
### '''Michael Beer''' (* 04. 08. 1780, Korolupy čp. 57)&lt;ref&gt;Moravský zemský archiv Brno: matrika Bítov 13400, N: 1751 - 1783 O: 1751 - 1783 Z: 1751 - 1783, actapublika s. 150/176.&lt;/ref&gt; 28 let, syn mlynáře Joh. Michaela Beera na čp. 1 Korolupy ∞ Korolupy 09. 06. 1807 '''Katharina Kuhtreiber''', 20 let, dcera pekaře Rudolf Kuhtreiber z Frejštejna čp. 26&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1085/?strana=36&lt;/ref&gt;
### '''Augustin''' Beer (* 25. 08. 1784, Korolupy čp. 57 - † 20. 03. 1860, Waidhofen an der Ybbs, Rakousko), 1842-1860 farář a děkan Waidhofen an der Ybbs&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1083/?strana=55&lt;/ref&gt;
### '''Katharina Beer''', 21 let, dcera mistra mlynáře Michaela Beer na čp. 1 Korolupy ∞ Korolupy 04. 07. 1814  Joseph Bauer, 23 let, mistr mlynář v Uherčicích na čp. 15 (Loibing)&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1085/?strana=39&lt;/ref&gt;
## '''Maria Magdalena''' Beer (* 03. 09. 1757, Korolupský mlýn) ∞ Korolupy 08. 11. 1785 (čp. 57) Johann Georg (?) ze Starého Hobzí čp. 35
## '''Joseph''' Beer (* 19. 05. 1764, Korolupský mlýn) 
## Cäcilila Beer (* 28. 07. 1769, Korolupský mlýn - † 19. 12. 1769, Korolupy)&lt;ref&gt;Moravský zemský archiv Brno: matrika Bítov 13400, N: 1751 - 1783 O: 1751 - 1783 Z: 1751 - 1783, actapublika s. 7/176, 11/176, 17/176, 34/176, 57/176, 85/176, 96/176, 120/176, 126/176, 131/176, 165/176&lt;/ref&gt; 

## '''Mathias''' Beer (* 1770, Korolupy čp. 57) ∞ 29. 04. 1793 Barbara, dcera Johana Georga z Frejštejna čp. 7
## '''Martin''' Beer (* 1772, Korolupy čp. 57) ∞ 29. 04. 1793 '''Theresia Lutz''', dcera Lorence Lutze z Frejštejna čp. 49&lt;ref&gt;Moravský zemský archiv Brno: matriky Stálky opis47, N: 1778 - 1833 O: 1778 - 1833 Z: 1778 - 1833, actapublica s. 96/389.&lt;/ref&gt; 
### Theresia Beer ∞ Johann Kluganost, pololáník z Frejštejna na čp. 26

::Vdova '''Catharina Beer''' (Korolupy čp. 57) ∞ Korolupy 17. 09. 1782 '''Mathias Poppinger''' (učitel v Korolupech na čp.  51), syn Josepha Poppinger, sedláka z Schweinburgu v Dolním Rakousku (Fara Japons)

Dcera Anna Maria (provdaná Wohl) žila se svým mužem Johanem Wohl na korolupském mlýně, taktéž pak na výměnku Johanovi rodiče, kteří zde zemřeli (08. 07. 1787 matka Veronika Wohl a 17. 09. 1797 ovdovělý otec Jakob).&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1086/?strana=50&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1086/?strana=57&lt;/ref&gt;

=== Augustin Beer ===
Augustin Beer (* 25. 08. 1784, Korolupy čp. 57 - † 20. 03. 1860, Waidhofen an der Ybbs, Rakousko) se narodil v Korolupech na čp. 57 mistru mlynáři Michaelu Beer a matce Katharině rozené Hauck. Nejprve vystudoval medicínu a theologii a v roce 1811 byl v Brně vysvěcen na kněze. Pět a půl roku sloužil jako kooperátor u Znojma (Gross Grillowitz). V té době také v Drosendorfu oddal svého bratrance mlynáře Josefa Beera s mlynářskou dcerou Klarou Bauer z Loibingu.&lt;ref&gt;https://data.matricula-online.eu/de/oesterreich/st-poelten/drosendorf/02-02/?pg=27&lt;/ref&gt; Po té sloužil od roku 1816 v Scheideldorfu (Göpfritz an der Wild), kde si musel přivydělávat na živobytí řemeslnou výrobou. V roce 1830 obdržel farnost Waldenstein (okres Gmünd) a roku 1832 byl jmenován děkanem děkanátu Weitra. V roce 1833 nechal zhotovit na hlavním oltáři v kostele ve Waldensteinu pozlacenou sochu Panny Marie z lipového dřeva o velikosti 2,45 metrů. Panna Marie nese na rukou Ježíška, do jehož ramene je zaražena sekera. Tím byla založena v kostele tradice Mariánských poutí.&lt;ref&gt;[https://books.google.at/books?id=qssqUIGLdMcC&amp;pg=PA132&amp;dq=Augustin+Beer&amp;hl=de&amp;sa=X&amp;ved=2ahUKEwijmbGVyLDrAhVB2qQKHdlYDaAQ6AEwBHoECAAQAg#v=onepage&amp;q=Augustin%20Beer&amp;f=false Darstellung des Erzherzogthums Oesterreich Unter der Ens 1839: Waldenstein]&lt;/ref&gt; 

Od 12. června 1842 sloužil jako městský farář a děkan ve Waidhofenu an der Ybbs. V roce 1857 daroval Augustin Beer obci Korolupy 6 000 florinů v cenných papírech a obec se na oplátku zavázala postavit farní a školní budovu a ty pak společně s kostelem nejen udržovat, ale duchovním na faře poskytnout k obživě 4 měřice polí a 2 měřice luk a každoročně 8 měřic pšenice, 10 měřic žita, 15 měřic ovsa, 2 mandele pšeničné slámy a 6 sáhů měkkého dřeva.&lt;ref&gt;Gregor Wolny: Kirchliche Topographie von Mähren meist nach Urkunden und Handschriften, Brünn, Selbstverlag des Verfassers 1855–1866, Abtheilung 2, Brünner Diöcese: Band 4 (1861): „Im Jahr 1857 widmete Augustin Beer (in Kurlupp geb., † 20. März 1860) Dekan und Pfarrer zu Waidhofen an der Ybbs zu diesem Zwecke 6 000 fl. C. M. in Staatspapieren und die Gemeinde verpflichtete sich das Wohn- und Schulhaus aufzubauen und samt der Kirche stets zu erhalten, sondern auch dem Kuraten nebst 4 Mez. Acker und 2 Mez. Wiesen, jährlich 8 Mez. Weizen, 10 Mez. Korn, 15 Mez. Hafer, 2 Mandeln Weizenstroh und 6 Klfr. weiches Brennholz abzuführen. Dies, nebst den Zinsen des obigen Kapitals, ist die Bestiftung der Pfarre.“&lt;/ref&gt; Biskupský rada, děkan a farář Augustin Beer zemřel po delší nemoci v 76 letech ve Waidhofenu an der Ybbs.&lt;ref&gt;http://vemog.at/wp-content/uploads/2015/12/Das-Dekanat-Waidhofen-an-der-Ybbs-Herbert-D%C3%B6ller.pdf&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[https://books.google.at/books?id=lFesmONIK3kC&amp;pg=PA307&amp;dq=Augustin+Beer&amp;hl=de&amp;sa=X&amp;ved=2ahUKEwijmbGVyLDrAhVB2qQKHdlYDaAQ6AEwAnoECAMQAg#v=onepage&amp;q=Augustin%20Beer&amp;f=false Verzeichniß über den Personal-Stand der Säkular- und Regular-Geistlichkeit der bischöflichen St. Pöltnerdiözese 1861]&lt;/ref&gt;

=== Korolupy - Josef Beer ===
# '''Josef Beer''' († 09. 02. 1876, Korolupy), 27 let z Korolup, syn mistra mlynáře Josefa Beer z Frejštejna a Kathariny rozené Hauck ∞ Alt Drosendorf 19. 01. 1816 '''Klára Bauer''', 21 let, dcera mistra mlynářského Franze a Juliany Bauer z Loibingmühle (Libuňský mlýn) čp. 15&lt;ref&gt;Moravský zemský archiv Brno. Actapublica. Matriky Bítov 13401, N: 1784-859, 95/244. Matriky Bítov 13405, O: 1785-1869, s. 54/143.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;https://data.matricula-online.eu/de/oesterreich/st-poelten/drosendorf/02-02/?pg=27&lt;/ref&gt;
## '''Aloisie''' Beer (* 09. 06. 1817, Korolupy) 21 let, dcera mistra mlynáře Josefa a Kláry Beer z čp. 1 v Korolupech&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1083/?strana=95&lt;/ref&gt; ∞ Korolupy 20. 01. 1838 '''Franz Luksch''', 26 let, syn Franze a Theresie Luksch (rozené Gangl) z Korolup čp. 21&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1085/?strana=54&lt;/ref&gt;
## Rudolf Beer (* 26. 03. 1819, Korolupy - † 02. 06. 1820, Korolupy)&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1083/?strana=98&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1086/?strana=78&lt;/ref&gt;
## '''Josepha''' Beer (* 25. 06. 1821, Korolupy)&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1083/?strana=101&lt;/ref&gt;
## '''Wilhelmina''' Beer (* 27. 05. 1823, Korolupy)&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1083/?strana=104&lt;/ref&gt;
## Amalia Beer (* 23. 06. 1825, Korolupy - † 23. 01. 1826, Korolupy)&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1083/?strana=106&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1086/?strana=81&lt;/ref&gt;
## '''Clemens''' Beer (* 17. 11. 1826, Korolupy)&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1083/?strana=109&lt;/ref&gt;
## '''Justina''' Beer (* 20. 12. 1828, Korolupy)&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1083/?strana=112&lt;/ref&gt; 25 let, dcera mistra mlynáře Josefa Beer a jeho ženy Kláry (rozené Bauer) z čp. 1 Korolupy ∞ Korolupy 11. 10. 1853 '''Karl Maar''' († 26. 10. 1869, Uherčice) 33 let, hostinský v Uherčicích na čp. 13, syn Karla Maara hostinského z Šumwaldu a jeho ženy Anny Marie&lt;ref&gt;Moravský zemský archiv Brno. Actapublica. Matriky Vratěnín 14864, Z: 1830-1889, s. 144/227.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1085/?strana=64&lt;/ref&gt; 
### Jakob Maar (* 24. 07. 1854, Uherčice)&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/2272/?strana=247&lt;/ref&gt;
### '''Amalia Maar''' ∞ Uherčice 08. 10. 1884 '''Ernest Körner''', řídící učitel, Korolupy čp. 65&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/2277/?strana=138&lt;/ref&gt;
## '''Alexander''' Beer (* 26. 01. 1830, Korolupy&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1083/?strana=114&lt;/ref&gt; - † 28. 06. 1882, Korolupy) ∞ '''1.''' Freistein 23. 11. 1869 vdova '''Eleonora Plach''' († 18. 03. 1873, Frejštějn), rozená Brodesser, mlynářka ve Frejštejně čp. 27 (Horní mlýn),  ∞ '''2.''' Drosendorf 18. 09. 1877 '''Antonia Plach''', dcera mistra mlynářského France Placha a jeho manželky Antonie z Drosendorfu&lt;ref&gt;Drosendorf, Trauungsbuch vom 1.1.1868 bis 31.12.1921, Seite 03 Trauung 0048.&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/965/?strana=104&lt;/ref&gt;
### '''Carl Beer''' (* 28. 10. 1870, Frejštejn), ve Vídni
### '''Josef Beer''' (* 12. 03. 1872, Frejštejn), chalupník v Korolupech na čp. 72 ∞ Korolupy 21. 10. 1902 '''Maria Peigl''', děvečka na čp. 72, bydlištěm Korolupy čp. 69
## '''Mauritz''' Beer (* 19. 09. 1832, Korolupy čp. 1 - † 27. 02. 1881, Frejštejn čp. 27)&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1084/?strana=54&lt;/ref&gt;  ∞ Johanna
## Constantin Beer (* 02. 03. 1834, Korolupy - † 06. 08. 1834, Korolupy)&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1084/?strana=57&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1086/?strana=88&lt;/ref&gt;
## '''Candidus''' Beer (* 01. 10. 1835, Korolupy)&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1084/?strana=60&lt;/ref&gt;
## '''Bernardine''' Beer (* 21. 05. 1837, Korolupy)&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1084/?strana=62&lt;/ref&gt;
## '''Bertha''' Beer (* 16. 08. 1839, Korolupy)&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1084/?strana=65&lt;/ref&gt;

=== Frejštejn Johann Georg Beer ===
Na Horním mlýně (Obermühle) ve Frejštejně čp. 27 hospodařil od 80. let 18. století až do roku 1809 syn korolupského mlynáře Johan Georg Beer (* 11. 01. 1751, Korolupský mlýn - † 13. 03. 1809, Frejštejn, Horní mlýn čp. 27), nejprve s chotí Annou Marií († 08. 07. 1790, Frejštejn čp. 27 ), dcerou mistra mlynářského Jagenteufela z Jagenteufelmühle (na Želetavce ve Vysočanech, nyní Svobodův mlýn) a po její smrti s druhou chotí Elisabeth, rozenou Matzinger, dcerou hostinského Johana Matzingera z Frejštejna čp. 34. Po Johanovi Georgovi Beerovi převzal mlýn jeho syn Anton (* 21. 02. 1780, Frejštejn čp. 27) z prvního manželství. Mlýn tehdy sestával ze tří mlýnských chodů, jedné pily a jednoho lisu na olej, bytových a hospodářských prostor a k němu náležejících polí a luk. V roce 1814 vyhlásil hospodářský úřad panství Uherčice na mlýn čp. 27 (tzv. Obermühle) veřejnou dražbu.&lt;ref&gt;http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=wrz&amp;datum=18140517&amp;seite=9&amp;zoom=33&lt;/ref&gt; Dne 10. dubna 1823 zemřel na mlýně ve svých 65 letech mistr mlynářský Michael Beer (* 03. 09. 1757, Korolupský mlýn).&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/10557/?strana=327&lt;/ref&gt;
# '''Joannes Georgius Beer''' (* 11. 01. 1751, Korolupský mlýn - † 13. 03. 1809, Frejštejn, Horní mlýn čp. 27)&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/10557/?strana=206&lt;/ref&gt;, mlynář z Frejštejna čp. 27 ∞ '''1.''' '''Anna Maria Jagenteuffel''' († 08. 07. 1790, Frejštejn), dcera mistra mlynářského z Jagenteufelmühle (nyní Svobodův mlýn) na Želetavce (Vysočany)
## '''Joannes Michael''' Beer (* 20. 08. 1778, Frejštejn čp. 27)
## '''Antonius''' Beer (* 21. 02. 1780, Frejštejn čp. 27) ∞ Heinrichsreith v Dolním Rakousku 09. 01. 1809 '''Barbara''' z Heinrichsreith čp. 9 &lt;ref&gt;Trauungsbuch Drosendorf, 1. Januar 1784 - 31. Dezember 1818, fol. 68 (Drosendorf 02-02.&lt;/ref&gt;
### Cyrill († 08. 02. 1811, Frejštejn čp. 27)&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/10557/?strana=221&lt;/ref&gt;
### Joseph (* 07. 02. 1812, Frejštejn čp. 27),&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/10557/?strana=226&lt;/ref&gt; pololáník ve Frejštejně
### Franz (* 30. 12. 1813, Frejštejn čp. 27 - † 31. 12. 1813, Frejštejn čp. 27)&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/10557/?strana=236&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/10557/?strana=238&lt;/ref&gt;
## '''Rosalia''' Beer (* 25. 05. 1782, Frejštejn čp. 27 - † 19. 04. 1786, Frejštejn čp. 27)
## '''Franziska''' Beer (* 04. 12. 1784, Frejštejn čp. 27) ∞ Frejštejn 23. 02. 1808 '''Joseph Grieß''' (?) čp. 24&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/10557/?strana=195&lt;/ref&gt;
## '''Johann Georg''' Beer (* 24. 04. 1788, Frejštejn čp. 27)
## '''Jacob''' Beer (* 06. 07. 1790, Frejštejn čp. 27 - † 28. 08. 1790, Frejštejn čp. 27)

::'''Vdovec Joannes Georgius Beer''' (38 let, mlynář, Frejštejn čp. 27) ∞ Frejštejn 21. 09. 1790 '''2.''' '''Elisabeth Matzinger''' (27 let), dcera hostinského Johana Matzingera z Frejštejna čp. 34
:::1. '''Franz''' Beer (* 28. 09. 1791, Frejštejn čp. 27) ∞ Drosendorf
:::2. '''Johann''' Beer (* 24. 03. 1793, Frejštejn čp. 27)
:::3. '''Mathias''' Beer (* 12. 12. 1794, Frejštejn čp. 27)
:::4. '''Florian''' Beer (* 01. 04. 1796, Frejštejn čp. 27)
:::5. '''Ignatz ?''' Beer (* 30. 01. 1798, Frejštejn čp. 27)
:::6. '''Anna Maria''' Beer (* 07. 01. 1804, Frejštejn čp. 27)

=== Frejštejn a Korolupy - Alexander Beer ===
V roce 1869 se 39letý Alexander Beer (* 26. ledna 1830 Korolupy),&lt;ref&gt;Moravský zemský archiv Brno. Actapublica. Matriky Bítov 13401, N: 1784 - 1859, s. 114/244.&lt;/ref&gt; syn mistra mlynářského z Korolup Josefa Beera a Kláry (rozené Bauer z Loibingu), oženil s 33letou Eleonorou Plach, ovdovělou majitelkou Horního mlýna čp. 27 ve Frejštejně (vdovou po zemřelém mlynáři Aloisovi Plachovi ze Slavonic).&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/965/?strana=104&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/966/?strana=113&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/965/?strana=104&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/2117/?strana=83&lt;/ref&gt; Eleonora byla dcerou mistra mlynářského Antona Brodessera a Johanny (rozené Preglhof) z Bergnermühle u Starého Petřína.&lt;ref&gt;Bergnermühle, též Pergnermühle, Bergnerův mlýn, nyní splav zaniklého mlýny v zátoce Penkýřka, který byl osadou Starého Petřína.&lt;/ref&gt; Na frejštejnském mlýně se manželům Beerovým narodil 28. října 1870 syn Carl&lt;ref&gt;Moravský zemský archiv Brno. Actapublica. Matrika Stálky 14568, N: 1822 - 1887, s. 94/137.&lt;/ref&gt; a 12. března 1872 syn Josef.&lt;ref&gt;Moravský zemský archiv Brno. Actapublica. Matrika Stálky 14568, N: 1822 - 1887, s. 99/137.&lt;/ref&gt; Matka Eleonora v roce 1873 zemřela a Alexander Beer se podruhé oženil s Antonií, dcerou mlynáře Franze Placha a jeho ženy Antonie z Drosendorfu.&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/966/?strana=116&lt;/ref&gt; 

# '''Alexander''' Beer (* 26. 01. 1830, Korolupy - † 28. 06. 1882, Korolupy) ∞ '''1.''' Freistein 23. 11. 1869 vdova '''Eleonora Plach''' († 18. 03. 1873, Frejštějn), rozená Brodesser, mlynářka ve Frejštejně čp. 27 (Horní mlýn)&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/965/?strana=104&lt;/ref&gt;
## '''Carl Beer''' (* 28. 10. 1870, Frejštejn)&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/2117/?strana=94&lt;/ref&gt;
## '''Josef Beer''' (* 12. 03. 1872, Frejštejn),&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/2117/?strana=99&lt;/ref&gt; chalupník na čp. 72 ∞ Korolupy 21. 10. 1902 '''Maria Peigl''', děvečka na čp. 72, bydlištěm Korolupy čp. 69
::::'''Vdovec Alexander Beer''' (* 26. 01. 1830, Korolupy - † 28. 06. 1882, Korolupy) ∞ '''2.''' Drosendorf 18. 09. 1877 '''Antonia Plach''', dcera mistra mlynářského France Placha a jeho manželky Antonie z Drosendorfu&lt;ref&gt;Drosendorf, Trauungsbuch vom 1.1.1868 bis 31.12.1921, Seite 03 Trauung 0048.&lt;/ref&gt;
# '''Moritz''' Beer († 27. 02. 1881, Frejštejn) ∞ Johanna
## '''Theresia Beer''' ∞ Johann Kluganost

Po smrti otce Josefa Beera, který zemřel ve věku 87 let 9. února 1876 na mlýně v Korolupech, převzal Alexander rodinný korolupský mlýn a mlýn ve Frejštejně odprodal mlynářskému mistrovi Karlu Hanauskovi.&lt;ref&gt;Karl Hanauska ist geboren worden 1838, zu Jakob Hanauska und Anna Hanauska (geb. Biber). Jakob ist geboren worden am 23. März 1812, in Šumná (Schönwald) Nr. 9, Bezirk Znaim, Tschechische Republik. Anna ist geboren worden am 25. März 1813, in Neudorf bei Staatz, Ortsteil Kirchstetten Nr. 16, Österreich. Sohn Karl hat Juliane Hanauska (geb. Kornherr) geheiratet am 1877, im Alter von 38 in Freistein. Juliane ist geboren worden am 10. Januar 1849, in 2063 Zwingendorf, Österreich. Sie haben 5 Kinder bekommen: Therese Seitz (geb. Hanauska), Adele Hanauska und 3 andere Kinder. Karl hat (1. Schwester) Hanauska geheiratet. Sie haben eine Tochter bekommen: Elise Kuttelwascher (geb. Hanauska).&lt;/ref&gt; Karl Hanauska ale mlýn dlouho nedržel, jelikož pro nesplacený dluh na mlýn s pilou a olejový mlýn i s okolními pozemky uvalil c. k. soud ve Vranově v roce 1878 veřejnou dražbu.&lt;ref&gt;[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:a9764a50-35fc-11e4-8413-5ef3fc9ae867?page=uuid:72f0af60-362a-11e4-8413-5ef3fc9ae867&amp;fulltext=Freistein%20Hanauska Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 1878,  04.07.1878. s. 839. ]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:32f38b60-7603-11e6-aa85-005056825209?page=uuid:471bcc90-760f-11e6-97fa-001018b5eb5c&amp;fulltext=Freistein%20Hanauska Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 07.10.1878, 1878(230). s. 1284.]&lt;/ref&gt; Frejštejnský mlýn pravděpodobně koupil Alexandrův mladší bratr Moriz Beer. Ten zemřel 19. února 1881 ve věku 49 let&lt;ref&gt;Moravský zemský archiv Brno. Actapublica. Matrika Stálky 14574, Z: 1834 - 1921, s. 125/188.&lt;/ref&gt; a ovdovělá Johanna Beer se musela taktéž potýkat se soudní dražbou. Mlýn nakonec nabídla v roce 1881 k odprodeji. Kupce hledala dlouho, jelikož inzerovala ještě v letech 1883, 1884 a 1885.&lt;ref&gt;(Neuigkeits) Welt Blatt, Fr, 18. November 1881, s. 12, Mi, 5. Dezember 1883, s. 12, Mi, 16. Juli 1884, s. 12, Do, 2. April 1885, s. 24: '''Mühl - Verkauf.''' Eine Mühle mit 2 deutschen, 1 französischen Mahlgängen Brettersäge, geräumigen Wohn- und Wirtschaftsgebäuden, 2 Joch Acker, Wiesen und Garten, im besten Bauzustande, guter Wetterlage und Körnboden, ist aus freie Hand zu guten und billigen Bedingungen zu verkaufen. Auskunft ertheilt Johanna Beer, Mühlbesitzerin Nr. 27 in Freistein, Post Schaffa in Mähren.&lt;/ref&gt;

V roce 1880 uvalil c. k. okresní soud ve Vranově na celý korolupský mlýn i s pozemky č. 2485, 2494, 2497, 2502, 2506, 2567 exekuční řízení. Vyvolávací cena samotného mlýna činila 5 500 zlatých.&lt;ref&gt;[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:362f02c0-369f-11e7-97e2-005056825209?page=uuid:5d9b0170-36cb-11e7-82f6-001018b5eb5c&amp;fulltext=Beer%20Kurlupp Brünner Zeitung], Příloha: Brünner Zeitung. 223. Amtsblatt zur Brünner Zeitung, 1880, s. 1211.&lt;/ref&gt; O rok později se konala dražba na korolupské a jazovické pozemky za pohledávku u mlynáře Petra Waňka, který byl na korolupském mlýně ve službě a v roce 1876 se zde také oženil. V roce 1882 se pak konala další dražba na pozemky ve Frejštejně za nesplacený dluh u Augustina Prince z Bítova.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Realität sammt Grundparcellen in Kurlupp.''' 

Von dem k. k. Bezirksgerichte in Frain wird hiemit kundgemacht, daß in der Executionssache der '''Znaimer Sparcassa gegen Alexander Beer Nr. 1 in Kurlupp, pto. 4875 fl.''' öW., die Tagfahrten zur executiven Feilbietung der dem Executen gehörigen Realität Nr. 1 in Kurlupp (Dom. - Hausgrundbuch tom I, Fol. 4) sammt zukatastrirten Parcellen Nr. 2485, 2494, 2497, 2502, 2506 und 2567, '''die Mühle selbst im Schätzwerthe von 5500''' fl., auf den 
:12. October, 
:12. November und 
:13. December 1880, 

und zwar jedesmal an Ort und Stelle in der Ortsgemeinde Krulupp um 9 Uhr Vormittags, angeordnet und hiezu die Kauflustigen mit dem Bedeuten eingeladen werden, daß diese Realität erst bei der dritten Feilbietungs-Tagfahrt auch unter dem gerichtlich erhobenen Schätzungswerthe hintangegeben werden wird. Die Kauflustigen haben ein 10 perc. Vadium des Schätzungswerthes vor der Licitation zu Händen des Licitations - Commissärs zu erlegen. Die übrigen Licitationsbedingnisse, das Schätzungsprotokoll und der Grundbuchs extract können während der Amtsstunden Hiergerichts eingesehen werden. 

Frain, 6. Sept. 1880.&lt;ref&gt;Příloha: Brünner Zeitung. 222. Amtsblatt zur Brünner Zeitung: 28.09.1880, s. 1205 a 29.09.1880, s. 1211.&lt;/ref&gt;
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Grundstücke in Kurlupp und Jasowitz.'''

Vom k. k. Bezirksgerichte in Frain wird hiemit kundgemacht, daß in der Executionssache des '''Peter Wanek, Müller Nr. 1''' in Kurlupp, c. Hrn. '''Alexander Beer in Kurlupp''', peto. 300 fl. c. s. c., die Tagfahrten zur executiven Veräußerung der Kurlupper Grundparcellen, und zwar: 
:Parc.-Nr. 2485 per 1 Joch 1491¾ Q-Kl. Wiese, im Werthe von 600 fl.; 
:Parc.-Nr. 2486 per 1161 Q.-Kl. Wiese, im Werthe von 300 fl.; 
:Parc.-Nr. 2487 per 61 Q.-Kl. Hutweide, im Werthe von 3 fl.; 
:Parc.-Nr. 2488 per 344 Q.-Kl. Hutweide, im Werthe von 100 fl.; 
:Parc.-Nr. 2506 per 1 Joch 899 Q.-Kl. Acker, im Werthe von 500 fl.; 
:Parc.-Nr. 2507 per 1 Joch 102 Q.-Kl. Wiese, im Werthe von 550 fl.;

— sowie der im Jasowitzer Dom.-Feldgbch. tom. I vertragenen Feld-Realitäten: 
:Fol. 120, per 2 Joch 529 Q.-Kl. Acker und 1258 Q.-Kl. Wiese, geschätzt auf 180 fl.; 
:Fol. 121, per 1258 Q.-Kl. Acker, geschätzt auf 50 fl.; 
:Fol. 123, per 626 Q.-Kl. Acker, geschätzt auf 20 fl.; 
:Fol. 124, per 626 Q.-Kl. Acker, geschätzt auf 20 fl.; 
:Fol. 125, per 12 Q.-Kl. Acker, geschätzt auf 50 fl.;  
:Fol. 126, per 1265 Q.-Kl. Acker, geschätzt auf 50 fl.; 
:Fol. 127, per 638 Q.-Kl. Acker, geschätzt auf 20 fl.; 
:Fol. 128, per 632 Q.-Kl. Acker, geschätzt auf 20 fl.; 
:Fol. 129, per 1276 Q.-Kl. Acker, geschätzt 50 fl.; 
:Fol. 130, per 1327 Q.-Kl. Acker, geschätzt aus 55 fl.; 
:Fol. 131, per 686 Q.-Kl. Acker, geschätzt auf 25 fl.; 
:Fol. 132, per 1 Joch 733 Q.-Kl. Acker, geschätzt auf 90 fl.; 
:Fol. 151, per 1 Joch 160 Q.-Kl. Acker, geschätzt auf 60 fl.; 
:Fol. 152, per 2 Joch 1390 Q.-Kl. Acker, geschätzt auf 170 fl.; 
:Fol. 153, per 1170 Q.-Kl. Acker, geschätzt auf 45 fl.; 
:Fol. 154, per 1 Joch 262 Q.-Kl. Acker, geschätzt auf 70 fl.; 
:Fol. 155, per 2 Joch 973 Q.-Kl. Acker und 1 Joch 500 Q.-Kl. Hutweide, geschätzt auf 170 fl. 

:— im Schätzwerthe von zusammen 3148 fl. 50 kr. 
:— auf den '''5. August als ersten und auf den 3. September 1881 als zweiten Termin hiergerichts''', 
:dann bezüglich der Kurlupper Grundstücke '''auf den 3. Oktober 1881 in der Gemeinde Kurlupp''', und bezüglich der Jasowitzer Grundstücke mit den '''6. Oktober 1881 als dritten Termin in der Gemeinde Jasowitz''' 

bei dem dritten Termine unter dem Schätzwerthe hintangegeben werden, und hat jeder Kauflustige ein 10 perc. Vadium des Schätzwerthes bar oder in k. k. Staatspapieren vor der Feilbietung zu erlegen. Die Feilbietungsbedingnisse, der Grundbuchsextract und das Schätzungsprotokoll können hg. eingesehen werden. 

Frain, 30. Juni 1881.&lt;ref&gt;[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:a3e62f60-daef-11e7-adb0-005056825209?page=uuid:d31c35d0-dafa-11e7-8cdd-5ef3fc9bb22f&amp;fulltext=Beer%20Kurlupp Příloha: Brünner Zeitung. 164. Amtsblatt zur Brünner Zeitung]: 22.07.1881, s. 4&lt;/ref&gt;
|}
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Mahlmühle sammt Grundstücken in Freistein.''' 

Vom k. k. Bezirksgerichte in Frain wird hiermit kundgemacht: Es sei in der Executionssache des '''Stefan Raab und Consorten aus Retz durch Dr. Hans Wanka''', pcto. 1000 fl. öW. c. s. c., die executive Feilbietung der dem '''Executem Moriz Beer''' gehörigen, auf 9250 fl., 15 fl., 100 fl. und 100 fl. gerichtlich geschätzten Mahlmühle Nr. 27 in Freistein und Grundstücken Fol. 32, 441 und 443 bewilligt, und es seien zur Licitations-Vornahme
:der 16. August als erster, 
:der 16. September als zweiter und 
:der 17. October 1881 als dritter Termin, 
jedesmal mit 10 Uhr Vormittags, u. zw. die zwei ersten in der k. k Gerichtskanzlei, die dritte an Ort und Stelle, mit dem Beisätze angeordnet worden, daß der in die Execution gezogene Besitz beim dritten Termine auch unter dem Schätzungswerthe hintangegeben wird. 

Hiezu werden Kauflustige mit dem Bedeuten eingeladen, daß vor Beginn der Licitation ein 10perc. Vadium des Schätzungswerthes zu erlegen sei, und daß das Schätzungsprotokoll, die Vicitations-Bedingungen und der Grunbuchs-Extract in der hiesigen Gerichtskanzlei während der Amtsstunden zur Einsicht offen liegen und dass hievon Abschriften erhoben werden können. 

Frain, 14. Juli 1881.&lt;ref&gt;[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:589b5d80-daf1-11e7-adb0-005056825209?page=uuid:b40ac2a0-dafb-11e7-8939-5ef3fc9ae867&amp;fulltext=Beer%20Freistein Příloha: Brünner Zeitung. 169. Amtsblatt zur Brünner Zeitung]: 28.07.1881, s. 3.&lt;/ref&gt; 
|}
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| '''Realitäten in Freistein.''' 

Vom k. k. Bezirksgerichte in Frain wird hiemit kundgemacht, daß in der Executionssache des '''Augustin Prinz in Vöttau''', '''gegen Alexander Beer in Kurlupp''', pcto. 100 fl. öW., die excutive Feilbietung der Realitäten, Grundbuch Freistem I, Fol. 42, E.-Z. 21, Parc.- Nr. 593 und 594 — bewilligt wurde, und Vornahme die Tagfahrten auf den
:6. September, 
:7. October und 
:7. November 1882, 
und zwar die erste und zweite Tagfahrt hiergerichts und die dritte an Ort und Stelle in der Gemeinde Freistein, jedesmal um 9 Vormittags, mit dem Bedeuten angeordnet wurden, daß diese Realitäten nicht unter Schätzungswerthe von 200 fl. und 5 fl. hintangegeben werden, daß jeder ein Vadium von 10 Perc. des werthes bar oder in k. k. österr. Staatspapieren, zu Händen des Licitations - Comisssärs, zu erlegen hat. Das Schähungsprotokoll, die bedingnisse und der Grundbuchsextract hiergerichts eingesehen werden. 

Frain, 7. August 1882.&lt;ref&gt;[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:44051fb0-2469-11e4-90aa-005056825209?page=uuid:bbbdcd10-257f-11e4-8413-5ef3fc9ae867&amp;fulltext=Beer%20Freistein Brünner Zeitung, Amtsblatt zur Brünner Zeitung]: 14. srpna 1882, s. 3.&lt;/ref&gt;
|}

Alexander Beer zemřel na korolupském mlýně 28. června 1882 ve věku 52 let.&lt;ref&gt;Matrika Korolupy 14028, Z: 1858-1931.&lt;/ref&gt; Mlýn vedla ovdovělá Antonia Beer, která se ve svých 37 letech 8. srpna 1886 provdala za 44letého hostinského Franze Pfabigana z dolnorakouské obce Großau (okres Raabs an der Thaya), kam se za ním také do hostince čp. 13 odstěhovala.&lt;ref&gt;Drosendorf, Trauungsbuch vom 1.1.1868 bis 31.12.1921, Seite 03 Trauung 0077.&lt;/ref&gt; Ještě před tím odprodala mlýn v Korolupech Petrovi Waňkovi, novému korolupskému mistru mlynářskému.&lt;ref&gt;Handels- und Gewerbe Adressbuch der Markgrafschaft Mähren und des Herzogtumes Schlesien, Brno 1887 a Statistik und Beamten-Schematismus des Gross– Grundbesitzes in der Markgrafschaft Mähren und im Herzogthume Schlesien, 1885&lt;/ref&gt;

== Rod Vaňků ==
Peter Vaněk (Wanek) se narodil na [[w:Vanov|Vanovském mlýně]] u Telče Matěji Vaňkovi a Marii, rozené Tomášek. Ve svých 31 letech se 21. listopadu 1876 na korolupském mlýně oženil s Annou Marií, dcerou zemřelého mistra mlynářského Franze Oberbauera z [[w:Großdietmanns|Höhenbergu]].&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/926/?strana=51 Matrika zemřelých, Korolupy]&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/965/?strana=118&lt;/ref&gt; Z manželství pošly děti Berta a Anton, obě křtěné v kostele v Lubnici. Berta převzala po rodičích mlýn a Anton působil na četnické stanici v Polici.

Na mlýně žil i Petrův bratr Rudolf Vaněk, s kterým Berta pravděpodobně počala nemanželského syna Rudolfa. Bratr Rudolf Vaněk si někdy kolem roku 1890 propachtoval panský vodní mlýn s pilou v Uherčicích a ve svých 54 letech se 28. listopadu 1905 v Uherčicích oženil se svojí hospodyní 24letou Theklou Heiduk, dcerou Friedricha Heiduka a Aloisie, rozené Wenzel, z Waidhofenu a. d. Thaya. Rodina vlastnila dům ve [[w:Penzing|Weidlingau]] u Vídně.&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/10346/?strana=1 Matrika, kniha oddavků Uherčice]&lt;/ref&gt; Vrchnostenský mlýn držel v pachtu asi až do roku 1907, maximálně 1911 (v roce 1912 již v pachtu Anton Hable). V roce 1907 zemřel Bertě nemanželský šestiletý syn Rudolf. Bratr Rudolf se vrátil na mlýn do Korolup, kde zemřel 26. prosince 1920.

Mlýn převzala po rodičích Berta, která se ve 35 letech 16. září 1913 na rodném mlýně provdala za mlynáře Johanna Entenfellnera z dolnorakouského Habersdorfu.&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/925/?strana=1 Zápis v matrice]: Johann Entenfellner u rodičů doma v Habersdorfu, panství a fara Asperhofen v Dolním Rakousku, manž. syn Ferdinanda E. mlynář. mistra v Elsbachu pol. okres Tuln v Dol. Rak. a Marie Anny roz. Stockhammer v Einsiedlu, fara Abstatten. D. Rak. katolíci, otec již zemřel, matka žije, nar. v Elsbachu, polit. okres Tuln, fara Siegharte Kirchen, příslušný do Grabensee, polit. okr. Hietzing-Umgebung v D. Rakous. 37 let a 5 měs. a Berta Waněk, u rodičů v domě, Korolupy č. 1, manž. dcera Petra Vaňka mlyn. mistra tamtéž a Anny Marie roz. Franz Oberbauer v Höhenbergu, rodiče katol. žijí, naroz. v Hafnerludenu příslušná do Korolup pol. okr. Mor. Budějovice, 35 let a 3 měs., svědkové: Waněk Anton c. k. pol. strážmistr v Polici (bratr) a Ferd. Eltenfellner mlynář v Habersdorfu).&lt;/ref&gt; Na konci roku 1917 se rodičům narodil syn Ernest, který v necelých dvou letech zemřel. Petr a Anna-Marie Vaňkovi, rodiče Berty a Antona, dožili na vejmince (čp. 2). Otec Petr zemřel v 84 letech 16. května 1928 a zanedlouho i matka Anna-Marie 8. října 1928. Bratr Anton se 2. ledna 1940 oženil s Karolinou Popp z Vratěnína.&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/933/?strana=1 Matrika Lubnice - index]&lt;/ref&gt; Po válce byli všichni během divokého odsunu vyhnáni do Dolního Rakouska.

# Mathias Waněk ∞ Maria (rozená Tomášek)
## Peter Waněk (* 29. 6. 1845, Velký Vanov u Telče - † 16. 5. 1928, Korolupy) ∞ r. 1876 Anna Maria, rozená Oberbauer (* 30. 10. 1843 Höhenberg, okres Gmünd, Dolní Rakousy – † 08. 7. 1928, Korolupy)
### Bertha Waněk (* 18. 6. 1878, Lubnice - † ?, odsun) ∞ r. 1913 Johann Entenfellner, Habersdorf, panství a fara Asperhofen, Dolní Rakousy
#### Ernest Entenfellner (* 30. 12. 1917, Korolupy - † 12. 10. 1919, Korolupy)&lt;ref&gt;[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/926/?strana=44 Sterb-Register Kurlupp, Z: 1858 - 1931], Ernest Entenfellner: s. 44/79.&lt;/ref&gt;
### Anton Waněk ∞ 1940 Karolina, rozená Popp, z Vratěnína
## Rudolf Waněk (* 14. 4. 1852, Velký Vanov u Telče - † 26. 12. 1920, Korolupy) ∞ r. 1905 Thekla Heiduk (* 31. 8. 1881, Weidlingau, Rakousko)

== Odkazy ==
=== Reference ===
&lt;references /&gt;
=== Externí odkazy ===
* [http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&amp;map_root=1vm&amp;map_region=mo&amp;map_list=m098 I. vojenské (josefské) mapování 1764-1768 a 1780-1783 (rektifikace) - Morava, mapový list č.98], Uherčické panství s rybníky a mlýny.
* [https://www.mza.cz/indikacniskici/index.php#show:MOR119418240 Indikační skica stabilního katastru (1824 – 1830 a 1833 – 1835], Kraj Znojmo, daňový okres Uherčice, obec Korolupy-Kurlupp.
* [http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&amp;map_root=2vm&amp;map_region=mo&amp;map_list=W_12_IV II. vojenské (Františkovo) mapování 1836-1852 - Morava, mapový list W_12_IV], výřez s obcemi Vratěnín, Uherčice, Mešovice, Korolupy, Lubnice, Bítov, Frejštejn s mlýny.
* [https://mapire.eu/de/synchron/thirdsurvey25000/?bbox=1730798.4439061645%2C6255784.876762232%2C1741098.3334675918%2C6261517.653883619&amp;layers=129 III. vojenské mapování - Františko-josefské 1876-1878], Dolní Rakousko s Drosendorfem a moravská pohraniční oblast s Vratěnínem, Uherčicemi a Korolupy.

[[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>7n1zo9kon8lhd1ce4iai1pfxxhnnd52</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Kotva</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8513</id>
    <revision>
      <id>41658</id>
      <timestamp>2020-05-09T10:15:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Nesnera</username>
        <id>2420</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="484" xml:space="preserve">{{Seznam|delim=&lt;span id=&quot;|{{{anchor|{{{1|{{&lt;includeonly&gt;subst:&lt;/includeonly&gt;#time:YmdHis}}}}}}}}|{{{2|}}}|{{{3|}}}|{{{4|}}}|{{{5|}}}|{{{6|}}}|{{{7|}}}|{{{8|}}}|{{{9|}}}|{{{10|}}}|{{{11|}}}|{{{12|}}}|{{{13|}}}|{{{14|}}}|{{{15|}}}|{{{16|}}}|{{{17|}}}|{{{18|}}}|{{{19|}}}|{{{20|}}}|delim2=&quot;&gt;&lt;/span&gt;|spojka1=|spojka2=|nolink=nolink|šablona=Kotva|parametr=1|potichu=potichu}}&lt;noinclude&gt;
{{Dokumentace}}&lt;!-- KATEGORIE, PROSÍME, PŘIDÁVEJTE DO /doc PODSTRÁNKY. DĚKUJEME --&gt;
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>744z0cnyyvk6vn0klk3xtizuxj1y7je</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Kotva/doc</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8514</id>
    <redirect title="w:Šablona:Kotva/doc" />
    <revision>
      <id>41659</id>
      <timestamp>2020-05-09T10:16:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Nesnera</username>
        <id>2420</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="125" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[w:Šablona:Kotva/doc]]
(dokumentace je udržována ve Wikipedii viz. přesměrování na předchozím řádku)</text>
      <sha1>dkz1oyeqvn22vfhekxp9dkwjwdz04j1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Seznam</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8515</id>
    <revision>
      <id>41664</id>
      <timestamp>2020-05-09T11:12:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Nesnera</username>
        <id>2420</id>
      </contributor>
      <comment>založení (dožaduje se jí Kotava)</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5434" xml:space="preserve">&lt;includeonly&gt;{{{text-pre|}}}{{#if:{{{2|&lt;noinclude&gt;více-položek&lt;/noinclude&gt;}}}|{{{text-plural|&lt;noinclude&gt;text-pro-více-položek&amp;#32;&lt;/noinclude&gt;}}}|{{{text-singular|}}}}}{{{text-mezi|}}}{{Seznam/link|link={{{1&lt;noinclude&gt;|článek1&lt;/noinclude&gt;}}}|ns={{{ns|}}}|delim={{{delim|}}}|delim2={{{delim2|{{{delim|}}}}}}|nolink={{{nolink|}}}}}&lt;!--
--&gt;{{#if:{{{2|&lt;noinclude&gt;článek2&lt;/noinclude&gt;}}}|{{#if:{{{3|&lt;noinclude&gt;článek3&lt;/noinclude&gt;}}}|{{{spojka1|,}}}|{{{spojka|{{{spojka2|&amp;#32;a}}}}}}}} {{Seznam/link|link={{{2&lt;noinclude&gt;|článek2&lt;/noinclude&gt;}}}|ns={{{ns|}}}|delim={{{delim|}}}|delim2={{{delim2|{{{delim|}}}}}}|nolink={{{nolink|}}}}}&lt;!--
--&gt;{{#if:{{{3|&lt;noinclude&gt;článek3&lt;/noinclude&gt;}}}|{{#if:{{{4|}}}|{{{spojka1|,}}}|{{{spojka|{{{spojka2|&amp;#32;a}}}}}}}} {{Seznam/link|link={{{3&lt;noinclude&gt;|článek3&lt;/noinclude&gt;}}}|ns={{{ns|}}}|delim={{{delim|}}}|delim2={{{delim2|{{{delim|}}}}}}|nolink={{{nolink|}}}}}&lt;!--
--&gt;{{#if:{{{4|}}}|{{#if:{{{5|}}}|{{{spojka1|,}}}|{{{spojka|{{{spojka2|&amp;#32;a}}}}}}}} {{Seznam/link|link={{{4}}}|ns={{{ns|}}}|delim={{{delim|}}}|delim2={{{delim2|{{{delim|}}}}}}|nolink={{{nolink|}}}}}&lt;!--
--&gt;{{#if:{{{5|}}}|{{#if:{{{6|}}}|{{{spojka1|,}}}|{{{spojka|{{{spojka2|&amp;#32;a}}}}}}}} {{Seznam/link|link={{{5}}}|ns={{{ns|}}}|delim={{{delim|}}}|delim2={{{delim2|{{{delim|}}}}}}|nolink={{{nolink|}}}}}&lt;!--
--&gt;{{#if:{{{6|}}}|{{#if:{{{7|}}}|{{{spojka1|,}}}|{{{spojka|{{{spojka2|&amp;#32;a}}}}}}}} {{Seznam/link|link={{{6}}}|ns={{{ns|}}}|delim={{{delim|}}}|delim2={{{delim2|{{{delim|}}}}}}|nolink={{{nolink|}}}}}&lt;!--
--&gt;{{#if:{{{7|}}}|{{#if:{{{8|}}}|{{{spojka1|,}}}|{{{spojka|{{{spojka2|&amp;#32;a}}}}}}}} {{Seznam/link|link={{{7}}}|ns={{{ns|}}}|delim={{{delim|}}}|delim2={{{delim2|{{{delim|}}}}}}|nolink={{{nolink|}}}}}&lt;!--
--&gt;{{#if:{{{8|}}}|{{#if:{{{9|}}}|{{{spojka1|,}}}|{{{spojka|{{{spojka2|&amp;#32;a}}}}}}}} {{Seznam/link|link={{{8}}}|ns={{{ns|}}}|delim={{{delim|}}}|delim2={{{delim2|{{{delim|}}}}}}|nolink={{{nolink|}}}}}&lt;!--
--&gt;{{#if:{{{9|}}}|{{#if:{{{10|}}}|{{{spojka1|,}}}|{{{spojka|{{{spojka2|&amp;#32;a}}}}}}}} {{Seznam/link|link={{{9}}}|ns={{{ns|}}}|delim={{{delim|}}}|delim2={{{delim2|{{{delim|}}}}}}|nolink={{{nolink|}}}}}&lt;!--
--&gt;{{#if:{{{10|}}}|{{#if:{{{11|}}}|{{{spojka1|,}}}|{{{spojka|{{{spojka2|&amp;#32;a}}}}}}}} {{Seznam/link|link={{{10}}}|ns={{{ns|}}}|delim={{{delim|}}}|delim2={{{delim2|{{{delim|}}}}}}|nolink={{{nolink|}}}}}&lt;!--
--&gt;{{#if:{{{11|}}}|{{#if:{{{12|}}}|{{{spojka1|,}}}|{{{spojka|{{{spojka2|&amp;#32;a}}}}}}}} {{Seznam/link|link={{{11}}}|ns={{{ns|}}}|delim={{{delim|}}}|delim2={{{delim2|{{{delim|}}}}}}|nolink={{{nolink|}}}}}&lt;!--
--&gt;{{#if:{{{12|}}}|{{#if:{{{13|}}}|{{{spojka1|,}}}|{{{spojka|{{{spojka2|&amp;#32;a}}}}}}}} {{Seznam/link|link={{{12}}}|ns={{{ns|}}}|delim={{{delim|}}}|delim2={{{delim2|{{{delim|}}}}}}|nolink={{{nolink|}}}}}&lt;!--
--&gt;{{#if:{{{13|}}}|{{#if:{{{14|}}}|{{{spojka1|,}}}|{{{spojka|{{{spojka2|&amp;#32;a}}}}}}}} {{Seznam/link|link={{{13}}}|ns={{{ns|}}}|delim={{{delim|}}}|delim2={{{delim2|{{{delim|}}}}}}|nolink={{{nolink|}}}}}&lt;!--
--&gt;{{#if:{{{14|}}}|{{#if:{{{15|}}}|{{{spojka1|,}}}|{{{spojka|{{{spojka2|&amp;#32;a}}}}}}}} {{Seznam/link|link={{{14}}}|ns={{{ns|}}}|delim={{{delim|}}}|delim2={{{delim2|{{{delim|}}}}}}|nolink={{{nolink|}}}}}&lt;!--
--&gt;{{#if:{{{15|}}}|{{#if:{{{16|}}}|{{{spojka1|,}}}|{{{spojka|{{{spojka2|&amp;#32;a}}}}}}}} {{Seznam/link|link={{{15}}}|ns={{{ns|}}}|delim={{{delim|}}}|delim2={{{delim2|{{{delim|}}}}}}|nolink={{{nolink|}}}}}&lt;!--
--&gt;{{#if:{{{16|}}}|{{#if:{{{17|}}}|{{{spojka1|,}}}|{{{spojka|{{{spojka2|&amp;#32;a}}}}}}}} {{Seznam/link|link={{{16}}}|ns={{{ns|}}}|delim={{{delim|}}}|delim2={{{delim2|{{{delim|}}}}}}|nolink={{{nolink|}}}}}&lt;!--
--&gt;{{#if:{{{17|}}}|{{#if:{{{18|}}}|{{{spojka1|,}}}|{{{spojka|{{{spojka2|&amp;#32;a}}}}}}}} {{Seznam/link|link={{{17}}}|ns={{{ns|}}}|delim={{{delim|}}}|delim2={{{delim2|{{{delim|}}}}}}|nolink={{{nolink|}}}}}&lt;!--
--&gt;{{#if:{{{18|}}}|{{#if:{{{19|}}}|{{{spojka1|,}}}|{{{spojka|{{{spojka2|&amp;#32;a}}}}}}}} {{Seznam/link|link={{{18}}}|ns={{{ns|}}}|delim={{{delim|}}}|delim2={{{delim2|{{{delim|}}}}}}|nolink={{{nolink|}}}}}&lt;!--
--&gt;{{#if:{{{19|}}}|{{#if:{{{20|}}}|{{{spojka1|,}}}|{{{spojka|{{{spojka2|&amp;#32;a}}}}}}}} {{Seznam/link|link={{{19}}}|ns={{{ns|}}}|delim={{{delim|}}}|delim2={{{delim2|{{{delim|}}}}}}|nolink={{{nolink|}}}}}&lt;!--
--&gt;{{#if:{{{20|}}}                                |{{{spojka|{{{spojka2|&amp;#32;a}}}}}} {{Seznam/link|link={{{20}}}|ns={{{ns|}}}|delim={{{delim|}}}|delim2={{{delim2|{{{delim|}}}}}}|nolink={{{nolink|}}}}}&lt;!--
--&gt;}}}}}}}}}}}}}}}}}}}}}}}}}}}}}}}}}}}}}}{{{text-post|}}}{{
  #if:{{{21|}}}|&lt;br /&gt;{{chyba|Příliš dlouhý seznam vstupů: Šablona &quot;{{{šablona|}}}&gt;Seznam&quot; podporuje nanejvýš 20 položek v souvislé řadě!|kategorie={{{kategorie|Údržba:Chybná použití seznamu}}}}}{{kategorie|{{{kat-šablon|Údržba:Chybná použití seznamu šablonami}}}|Šablona}}}}{{
  Povinný stacktrace|{{{šablona|{{{stacktrace|}}}}}}}}{{
  Povinný parametr|{{{1|}}}|parametr={{{parametr|1}}}|stacktrace={{{šablona|{{{stacktrace|}}}}}}&gt;Seznam|kat-chyb-článků={{{kat-chyb-článků|Údržba:Chybná použití seznamu}}}|kat-chyb-šablon={{{kat-chyb-šablon|Údržba:Chybná použití seznamu šablonami}}}|comment-param={{{comment-param|(neprázdný spojitý seznam v nepojmenovaných parametrech)}}}|comment-šablona={{{comment-šablona|}}}|skrytý={{{skrytý|{{{potichu|}}}}}}}}&lt;/includeonly&gt;&lt;noinclude&gt;
{{dlouhodobě polozamčeno}}
{{Dokumentace}}&lt;!-- KATEGORIE, PROSÍME, PŘIDÁVEJTE DO /doc PODSTRÁNKY. DĚKUJEME --&gt;
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>pouhbo5esfdr9xy1rj30av1i3n65r78</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Seznam/doc</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8516</id>
    <revision>
      <id>41665</id>
      <timestamp>2020-05-09T11:14:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Nesnera</username>
        <id>2420</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="128" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[w:Šablona:&lt;Seznam&gt;/doc]]
(dokumentace je udržována ve Wikipedii viz. přesměrování na předchozím řádku)</text>
      <sha1>rdabzsd3l1t2ga6lxyvo98snxy329fu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Seznam/link</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8517</id>
    <revision>
      <id>41666</id>
      <timestamp>2020-05-09T13:01:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Nesnera</username>
        <id>2420</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="549" xml:space="preserve">{{{delim|&lt;noinclude&gt;„&lt;/noinclude&gt;}}}{{#switch: {{lc:{{{ns|&lt;noinclude&gt;kategorie&lt;/noinclude&gt;}}}}}
 | kategorie | soubor ={{#if: {{{nolink|}}}
   |{{{link|{{{1|}}}}}}
   |[[:{{{ns|&lt;noinclude&gt;kategorie&lt;/noinclude&gt;}}}:{{{link|{{{1|&lt;noinclude&gt;stránka&lt;/noinclude&gt;}}}}}}|{{{link|{{{1|&lt;noinclude&gt;stránka&lt;/noinclude&gt;}}}}}}]]
  }}
 | #default ={{#if: {{{nolink|}}}
   |{{{link|{{{1|}}}}}}
   |[[{{{ns|}}}:{{{link|{{{1|}}}}}}|{{{link|{{{1|}}}}}}]]
  }}
}}{{{delim2|&lt;noinclude&gt;“&lt;/noinclude&gt;}}}&lt;noinclude&gt;
[[Kategorie:Šablony:Části šablon]]
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>4da75p53pupckkromkewxghsa0x3lce</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Povinný parametr</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8518</id>
    <revision>
      <id>41667</id>
      <timestamp>2020-05-09T13:05:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Nesnera</username>
        <id>2420</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1290" xml:space="preserve">{{#if:{{{param|{{{parametr|&lt;noinclude&gt;ppp&lt;/noinclude&gt;}}}}}}
  |{{#if:{{{value|{{{1|{{{hodnota|}}}}}}}}}|&lt;!-- OK --&gt;|{{nic}} {{chyba|Šablona „{{{šablona|{{{stacktrace|&lt;noinclude&gt;sss&lt;/noinclude&gt;}}}}}}“ požaduje hodnotu v parametru „{{{param|{{{parametr&lt;noinclude&gt;|ppp&lt;/noinclude&gt;}}}}}}“, ta ale chybí!{{#if:{{{comment-param|}}}|{{nic}} {{{comment-param}}}}}|kategorie={{{kat-chyb-článků|Údržba:Chybná volání bez povinných}}}}}{{Kategorie|{{{kat-chyb-šablon|Údržba:Šablony volající šablony bez povinných}}}|Šablona}}}}
  |{{nic}} {{chyba|Šablona „{{{šablona|{{{stacktrace|&lt;noinclude&gt;sss&lt;/noinclude&gt;}}}}}}“ požaduje název validovaného parametru, ten ale chybí! Pro nepojmenovaný parametr zadejte jeho číslo.{{#if:{{{comment-šablona|}}}|{{nic}} {{{comment-šablona}}}}}|kategorie={{{kat-chyb-článků|Údržba:Chybná volání bez povinných}}}}}{{Kategorie|{{{kat-chyb-šablon|Údržba:Šablony volající šablony bez povinných}}}|Šablona}}
}}{{Povinný stacktrace|{{{šablona|{{{stacktrace|&lt;noinclude&gt;sss&lt;/noinclude&gt;}}}}}}}}&lt;includeonly&gt;{{Kategorie|{{{kat-šablon|Šablony:Validující a hlásící chyby}}}|Šablona}}&lt;/includeonly&gt;&lt;noinclude&gt;
{{Dokumentace}}&lt;!-- KATEGORIE, PROSÍME, PŘIDÁVEJTE DO /doc PODSTRÁNKY. DĚKUJEME --&gt;
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>3a14rjydy9jj7op1p8iph4i9lbiwhmp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Povinný parametr/doc</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8519</id>
    <redirect title="w:Šablona:Povinný parametr/doc" />
    <revision>
      <id>41668</id>
      <timestamp>2020-05-09T13:07:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Nesnera</username>
        <id>2420</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="137" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[w:Šablona:Povinný_parametr/doc]]
(dokumentace je udržována ve Wikipedii viz. přesměrování na předchozím řádku)</text>
      <sha1>dlgpk9l483f7t26zl6hp9pxo6zavw1v</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Povinný stacktrace</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8520</id>
    <revision>
      <id>41882</id>
      <parentid>41669</parentid>
      <timestamp>2020-06-03T10:54:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Nesnera</username>
        <id>2420</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>skrytí horní chybové hlášky</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="675" xml:space="preserve">&lt;includeonly&gt;{{#ifeq:{{NAMESPACE}}|Šablona|{{
  #if:{{{šablona|{{{1|{{{stacktrace|}}}}}}}}}|&lt;!-- OK --&gt;|{{nic}} {{
    chyba|Šablona pro stacktrace požaduje stacktrace nebo název šablony: „&lt;nowiki&gt;|stacktrace={{{stacktrace|}}}&gt;editovaná šablona&lt;/nowiki&gt;“ nebo alespoň „&lt;nowiki&gt;|šablona=editovaná šablona&lt;/nowiki&gt;“. Ani jeden z těchto parametrů však nebyl obdržen!}}{{
    kategorie|Údržba:Šablony volající šablony bez parametru šablona|Šablona}}
  }}
}}{{Kategorie|Šablony:Validující a hlásící chyby|Šablona}}&lt;/includeonly&gt;&lt;noinclude&gt;
{{Dokumentace}}&lt;!-- KATEGORIE, PROSÍME, PŘIDÁVEJTE DO /doc PODSTRÁNKY. DĚKUJEME --&gt;
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>1jzn4r90q3ulz453dy7auwoje6n0w7n</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Povinný stacktrace/doc</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8521</id>
    <redirect title="w:Šablona:Povinný stacktrace/doc" />
    <revision>
      <id>41670</id>
      <timestamp>2020-05-09T13:10:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Nesnera</username>
        <id>2420</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="139" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[w:Šablona:Povinný stacktrace/doc]]
(dokumentace je udržována ve Wikipedii viz. přesměrování na předchozím řádku)</text>
      <sha1>57vzgzl3brgds4769qg9fllug05yv7u</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Laboratorní technika/Laboratorní vybavení</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8524</id>
    <revision>
      <id>45777</id>
      <parentid>44621</parentid>
      <timestamp>2022-05-20T15:07:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="13184" xml:space="preserve">Tato kapitola je věnována stručnému přehledu běžného laboratorního vybavení.

== Kádinky ==
Válcové nádoby s rovným dnem, které mají na stěně rysky udávající přibližný objem. V horní části mají zpravidla zobáček pro snadné přelívání kapalin.

Vyrábějí se v mnoha provedeních a objemech od 5 cm&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; do 10 dm&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;. Rozdělujeme je na kádinky vysoké a nízké podle poměru jejich výšky a průměru. Nejčastěji se vyrábějí ze skla, pro manipulaci s agresivními látkami se používají kádinky z polyethylenu nebo teflonu. Slouží jako reakční nádoby nebo ke krátkodobému uchovávání chemických látek.

Využívají se pro provádění jednodušších chemických reakcí, transport kapalin a suspenzí a při některých laboratorních operacích, např. [[Laboratorní technika/Dekantace|dekantaci]] a [[Laboratorní technika/Filtrace|filtraci]].

&lt;gallery&gt;
Beakers.jpg|Kádinky
&lt;/gallery&gt;

== Baňky ==
=== Erlenmayerova baňka ===
Kuželová baňka dle Erlenmayera je druh varného skla s rovným rozšířeným dnem. Existují baňky s úzkým nebo rozšířeným hrdlem, které mohou být i se zábrusem. Vyrábí se v objemech od 25 do 5000 dm&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;. Slouží například k uchovávání různých roztoků, které mají být ochlazeny tekoucí vodou.

=== Titrační baňka ===
Baňka s plochým dnem a širokým hrdlem, používá se při [[Laboratorní technika/Odměřování objemů#Titrace|titracích]].

=== Varná baňka ===
Baňka z varného skla s kulatým tělem a válcovým hrdlem. Dno může být buď kulaté, nebo ploché. Hrdlo baňky bývá často opatřeno zábrusem (destilační baňka). Jsou vhodné pro delší zahřívání kapalin.

=== Odsávací baňka ===
Skleněná baňka s olivkou pro připojení vakua. Využívá se při podtlakové filtraci s Büchnerovou nálevkou.

&lt;gallery&gt;
Schott Duran Erlenmeyer flask narrow neck 250ml.jpg|Erlenmayerova baňka
Michani titrace.jpg|Titrační baňka
Round bottom flasks en.svg|Varné baňky s kulatým dnem
Buchner flask 100ml.jpg|Odsávací baňka
&lt;/gallery&gt;

== Nálevky ==
Nálevky jsou kuželové nádobky s kratší nebo delší úzkou trubicí, která je na konci zkosená. Používají se při [[Laboratorní technika/Filtrace|filtraci roztoků]] nebo k nalévání kapalin do nádob s úzkým hrdlem. Stěny nálevek bývají pod úhlem 60°. Horní průměr může být 35 až 300 mm.

=== Filtrační a rychlofiltrační nálevka ===
Filtrační nálevka je hladká s širším stonkem. Naproti tomu rychlofiltrační nálevka má v kónické části drážky pro zrychlení filtrace a tenký stonek.

=== Büchnerova nálevka ===
Keramická nálevka s perforovaným dnem. Ve spojení s odsávací baňkou a těsněním slouží k podtlakové filtraci.

=== Nálevka pro filtraci za zvýšené teploty ===
Nálevka s dvojitým pláštěm, vnější plášť je zpravidla plechový a umožňuje zahřívání kapaliny ve vnitřním objemu.

=== Násypky ===
Plastové nebo skleněné nálevky s širokým stonkem, jsou určené pro přesypávání práškových látek.

&lt;gallery&gt;
Aparatura filtrace.jpg|Aparatura s filtrační nálevkou
High-Speed Filter Funnel-2.jpg|Rychlofiltrační nálevka
Soucasti pro podtlakovou filtraci.jpg|Odsávací baňka, těsnění a Büchnerova nálevka, součásti aparatury pro filtraci za sníženého tlaku
Filtrace za zvýšené teploty.svg|Aparatura pro filtraci za zvýšené teploty
Small plastic funnel.jpg|Plastová násypka
&lt;/gallery&gt;

== Odměrné sklo ==

Objemy kapalin měříme pomocí odměrných nádob, mezi něž patří odměrné válce, pipety, byrety a odměrné baňky. Obecně platí, že objem (V) je fyzikální veličina závislá na teplotě. Proto je nutné, abychom objem měřili při konstantní teplotě.

Na každé odměrné nádobě je uvedena kalibrační teplota, která je zpravidla 20 °C. Rozlišuje se také kalibrace na dolití (značeno IN, D – dolití, E – einguss, případně C – contains) nebo na vylití (EX, V – vylití, A – ausguss či D – delivers). Při vylití z nádoby, která je určena na dolití získáme menší množství kapaliny, než je udáno, jelikož trochu kapaliny ulpívá na jejích stěnách. Avšak z nádob kalibrovaných na vylití (pipety, byrety) dostaneme při vylití přesný objem kapaliny, který je na nádobě udán. Při správném měření objemu, musíme dbát na správné odečítání povrchu kapalin, protože kapalina v závislosti na svém povrchovém napětí smáčí stěny nádoby a tvoří tzv. meniskus. Spodní část menisku (konvexní meniskus) u látek nebarevných a látek, které smáčejí stěny nádoby, musí být na rysce. Naopak u látek barevných a látek, které nesmáčejí stěny nádoby, musí horní meniskus (konkávní meniskus) ležet na rysce.

=== Odměrné válce ===
Otevřené válcové nádoby se širokým podstavcem, sloužící k rychlému, orientačnímu odměřování objemů. Jsou kalibrovány přesněji než kádinky, ale méně přesně než odměrné baňky. Velkou roli v přesnosti hraje i správná velikost odměrného válce pro právě měřený objem. Vyrábí se ze skla a pro agresivnější látky z polyethylenu. Jsou kalibrovány na vylití a jsou opatřené zobákovitou výlevkou a stupnicí určující objem kapaliny. Mohou být i uzavíratelné skleněnou zábrusovou zátkou. Vyrábí se v objemech od 5 cm&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; do 2 dm&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;.

&lt;gallery&gt;
Measuring cylinder hg.jpg|Odměrný válec
Artsy density column.png|Odměrný válec
&lt;/gallery&gt;

=== Pipety ===

Dalším typickým sklem kalibrovaným na vylití jsou pipety. Jsou určené k odměřování objemů od mikrolitru (kapilární pipety) až po 200 cm&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;. Podle způsobu vyznačení objemu rozeznáváme pipety dělené a nedělené (jednoduché).

Nedělené pipety jsou ve střední části většinou válcovitě rozšířené a jsou určené na odměření přesné hodnoty objemu. Proto mají pouze jednu rysku umístěnou v úzkém hrdle nad rozšířenou částí (rezervoárem). Někdy mají i druhou rysku, která se nachází těsně před výpustní částí pipety. Tyto dvě rysky pak vymezují odměřovaný objem.

Dělené pipety jsou úzké, či širší trubice se stupnicí na boku podobně jako u odměrných válců. Z toho důvodu slouží na rozdíl od nedělené k odměřování různých velikostí objemů. Jsou číslované shora od nuly až po daný objem u výtokového otvoru. Pipety kalibrované pouze na jeden objem (nedělené) jsou přesnější.

K pipetování používáme pouze pomůcky k tomu určené, jako jsou balónky, pipetory a při větších objemech přívod vakua. Při vyprázdňování pipety zůstane ještě zbytek kapaliny ve špičce, ten se však nesnažíme vyprázdnit z pipety, protože s tímto objemem se při kalibraci pipety počítá.

&lt;gallery&gt;
FIL21080.jpg|Nedělené pipety
FIL21092.JPG|Dělené pipety
&lt;/gallery&gt;

=== Byrety ===

Dalším zástupcem skla kalibrovaného na vylití jsou byrety. Tyto skleněné trubice šířky 5–10&amp;nbsp;mm, různé délky se vyrábí buď rovné nebo dole zahnuté a uzavřené teflonovým či skleněným kohoutkem, nebo gumovou hadičkou s tlačkou, či kuličkou vsunutou do gumové hadičky. Tělo je opatřeno přesnou stupnicí číslovanou shora dolů. Objem byret bývá obyčejně 25 a 50&amp;nbsp;cm&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; s dělením po 0,1&amp;nbsp;cm&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;. Při odměřování pomocí byrety ji vždy naplníme 1 až 2&amp;nbsp;cm nad nulu stupnice a poté kohoutkem odpustíme kapalinu, aby její meniskus sahal přesně po rysku s hodnotou 0. Také musíme dbát na to, aby v byretě nebyly žádné vzduchové bubliny.

&lt;gallery&gt;
50 mL Buret.jpg|50 ml byreta
Buerette2.jpg|Automatická byreta
&lt;/gallery&gt;

=== Odměrné baňky ===

K odměrným nádobám dále patří odměrné baňky. Jsou to nádoby hruškovitého tvaru s rovným dnem a dlouhým, úzkým hrdlem, na kterém je kolem celého obvodu ryska označující přesný objem. Hrdlo může být zakončeno zábrusem. Vyrábí se v objemech od 5 do 2000&amp;nbsp;cm&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;. Jsou zásadně kalibrovány na dolití a slouží k přípravě odměrných roztoků o přesné molární koncentraci nebo pro přesné ředění roztoků. Odměrná baňka na obrázku měří 100&amp;nbsp;ml±0,1&amp;nbsp;ml, což znamená relativní chybu 0,1&amp;nbsp;%.

&lt;gallery&gt;
Messkolben - Volumetric flask.jpg|Odměrná baňka
Volumetric flasks.jpg|Odměrné baňky
&lt;/gallery&gt;

== Chladiče ==

Chladiče se využívají k chlazení par při destilaci a reakcích, zpravidla jsou chlazeny protékající vodou, tyto chladiče jsou dvouplášťové. Lze využít i chlazení vzduchem, v tom případě jsou chladiče jednoplášťové. Voda se do chladiče pouští tak, aby proudila proti gravitaci, to zajistí dokonalé zaplnění chladiče vodou. Existuje mnoho typů chladičů, které se liší tvarem chladící trubice a možnostmi využití.

Pro destilaci se využívají ''sestupné chladiče'' (destilační mosty), v horní části do nich vstupují páry, které jsou ochlazeny a kondenzují na destilát. Destilát vlivem gravitace stéká do spodní části chladiče, kde je zpravidla připevněna skleněná baňka nebo jiná nádoba na jímání destilátu.

&lt;gallery&gt;
Destillationsbrücke brauner Hintergrund.png|Destilační most
Distillation of dry and oxygen-free toluene.jpg|Destilační aparatura
&lt;/gallery&gt;

Často potřebujeme zahřívat reakční směs na co nejvyšší teplotu, ta je dána teplotou varu použitého rozpouštědla. Tato operace se nazývá ''reflux'' a využívají se při ní ''zpětné chladiče''. Horké páry do nich vstupují ve spodní části, kondenzují a stékají zpět do reakční směsi. Nevýhodou tohoto uspořádání je to, že se horké páry potkávají se studenou vodou, která do chladiče vstupuje také ve spodní části. To může způsobit velké tepelné namáhání chladiče, ale v laboratorním měřítku to zpravidla nevadí.

Nejjednodušší zpětný chladič je Liebigův, dalšími běžnými typy jsou kuličkový, spirálový a Dimrothův. Typy chladičů se liší tvarem trubice, kterou proudí páry (příp. trubice, kterou proudí chladící voda) a tím i velikostí povrchu, kde dochází ke kondenzaci a tedy účinností chlazení. 

&lt;gallery&gt;
Liebig condensers-two 2.jpg|Liebigovy chladiče
Kugelkühler.jpg|Kuličkový chladič
Graham condenser.jpg|Spirálový chladič
Dimroth kuehler.jpg|Dimrothův chladič
&lt;/gallery&gt;

== Kovové předměty ==
Kovové materiály jsou mechanicky a tepelně odolné, toho se využívá hlavně při konstrukci pomůcek pro zahřívání a žíhání.

=== Stojany a trojnožky ===
Stojany slouží k upevňování chemického vybavení a konstrukci aparatur. Skládají se z těžké, kovové desky (příp. trojnožky) a ocelové tyče, na kterou se upínají svorky.

Trojnožky jsou tvořeny kruhovou deskou na třech nohách, slouží k zahřívání reakčních směsí a roztoků kahanem. Zahřívané předměty se na trojnožku umisťují na ocelové síťce nebo žíhacím trianglu.

=== Svorky a držáky ===
Svorky slouží k uchycení držáků baněk, příp. filtračních a žíhacích kruhů ke stojanu. Křížové svorky jsou tvořeny dvěma navzájem kolmými zářezy, které jsou opatřeny šrouby pro uchycení držáku. 

Držáky (klemy) jsou určeny pro uchycení baněk, zkumavek a dalšího skleněného vybavení ke stojanu. Vyrábí se v několika velikostech, nejmenší se využívají pro uchycení zkumavek.

=== Žíhací a filtrační kruhy, síťky ===

Žíhací kruhy jsou celokovové a umožňují zahřívání baněk, kádinek a žíhacích kelímků kahanem. Baňky a kádinky se na kruhy umisťují na ocelové síťky, žíhací kelímky pak na triangl.

Filtrační kruhy slouží k uchycení filtračních nálevek, jsou opatřeny plastovým obložením, aby nedocházelo k poškození skla.

=== Laboratorní kleště ===
Ocelové kleště se používají pro manipulaci s horkými baňkami a kádinkami. K zahřívání zkumavek se zpravidla využívají menší, dřevěné kleště.

&lt;gallery&gt;
Retort stand.jpg|Stojan
Laboratory tripod with other lab equipments.jpg|Trojnožka
Bunsen burner in the classroom.jpg|Zahřívání roztoku na trojnožce se síťkou
Verschiedene Arten und Größen von Stativklammern.jpg|Držáky různých velikostí
15cm by 15cm Wire Gauze.jpg|Síťka na zahřívání
Pipeclay triangle.jpg|Žíhací triangl
Iron ring - laboratory.jpg|Žíhací kruhy
Iron ring for filtration.jpg|Filtrační kruhy
Crucible tong.jpg|Ocelové kleště s žíhacím kelímkem
&lt;/gallery&gt;

== Literatura ==
* [https://is.muni.cz/do/sci/UChem/um/laboratorni_technika/ Laboratorní technika]
* [http://www.ped.muni.cz/wchem/sm/hc/labtech/ Laboratorní technika - ped.muni.cz]
* [https://docplayer.cz/11100856-Univerzita-palackeho-v-olomouci-prirodovedecka-fakulta-katedra-fyzikalni-chemie-laboratorni-technika-petr-suchomel-michal-otyepka.html Laboratorní technika - UPOL]

[[Kategorie:Laboratorní technika]]</text>
      <sha1>071tldt8az75twtz81ya353ynojjhpb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Praktická elektronika/Měřící a testovací obvody</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8525</id>
    <revision>
      <id>42593</id>
      <parentid>42389</parentid>
      <timestamp>2020-11-28T02:50:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Mattesák</username>
        <id>2073</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6464" xml:space="preserve">== Zkoušečka tranzistorů ==
Tento obvod slouží k testování [[Praktická elektronika/Jednoduché polovodičové součástky#Bipolární tranzistory|bipolárních tranzistorů]]. Po sepnutí spínače '''K&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt;''' se rozsvítí obě '''LED''' diody. Přepínačem '''K&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;'''  nastavíme polaritu napětí přiváděného na tranzistor, který připojíme k testovacím svorkám '''C''', '''B''' a '''E'''. Pokud je tranzistor v pořádku, obě diody nadále svítí (tranzistor je uzavřený, tedy na zbytek obvodu nemá vliv). Po stisknutí tlačítka '''K&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;'''  musí naopak jedna z diod zhasnout '''(PNP - LED&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt;/NPN - LED&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;'''; tranzistor se otevře a diodu přemostí). &lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Fiala
| jméno = Jindřich
| titul = Zkoušečka tranzistorů
| periodikum = ABC
| vydavatel = [[w:Czech News Center|Czech News Center]]
| url = https://www.abicko.cz/clanek/casopis-abc/1754/zkousecka-tranzistoru.html
| datum vydání = 2001-02-19
| url archivu = 
| datum přístupu = 2020-06-19
}}&lt;/ref&gt; 

[[Soubor:Zkousecka_tranzistoru.jpg|náhled|431x431pixelů|Schéma zapojení zkoušečky]]'''Součástky'''

* U&lt;sub&gt;0&lt;/sub&gt; = 9V (baterie)
* R&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt;, R&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; = 1,2 kΩ
* R&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt; = 150 kΩ
* LED&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt;,&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; - ⌀ 5 mm
* K&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt; - spínač
* K&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; - přepínač
* K&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt; - tlačítko
* C, B, E - krokosvorky

== Zkoušečka součástek ==
[[Soubor:Zkousecka soucastek.jpg|náhled|400x400pixelů|Schéma zapojení zkoušečky]]
Na rozdíl od předchozího obvodu, tento umožňuje vedle bipolárních tranzistorů zkoušet i jiné druhy součástek. Princip je takový, že LED diody fungují jako indikátor proudu mezi svorkami '''+''' a '''-'''. '''LED&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt;''' je zapojena přes tranzistor '''Q''', takže citlivě indikuje i velmi malý proud. '''LED&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;''' indikuje větší proud. Přepínač '''K''' připojuje na svorku '''B''' kladné nebo záporné napětí přes rezistor '''R&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt;'''. Rezistory '''R&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;''' a '''R&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;''' omezují proud mezi svorkami i '''+''' a '''-''', rezistor R&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; dále slouží k řízení tranzistoru Q (vzniká na něm úbytek napětí, který je přímu úměrný protékajícímu proudu; toto napětí pak působí na přechod báze-emitor tranzistoru a ten se podle toho otevírá/zavírá). Rezistory '''R&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;''' a '''R&lt;sub&gt;5&lt;/sub&gt;''' omezují proud tekoucí do LED diod.&lt;ref&gt;{{Citace elektronické monografie
| příjmení = 
| jméno = 
| titul = Jednoduchý zkoušeč tranzistorů a dalších součástek
| url = http://danyk.cz/test_tr.html
| vydavatel = danyk.cz
| místo = 
| datum vydání = 
| datum přístupu = 2020-05-19
}}&lt;/ref&gt;

* &lt;u&gt;Bipolární Tranzistory&lt;/u&gt;
** Typ NPN - Připojíme kolektor ke svorce '''+''', emitor k '''-''', přepínač nastavíme na '''NPN''' - je-li tranzistor v pořádku v tuto chvíli nesvítí žádná LED. Pak připojíme svorku '''B''' k bázi, obě LED se musí rozsvítit. 
** Typ PNP - Stejný postup, s tím rozdílem, že přepínač je v poloze '''PNP''', emitor je '''+''' a kolektor '''-'''. 

* &lt;u&gt;Unipolární tranzistory&lt;/u&gt;
** Typ N - Připojíme vývod ''source'' ke svorce '''-''', vývod ''drain'' k '''+''' a vývod ''gate'' k '''B'''. Je-li přepínač v poloze '''NPN''' svítí obě LED, v poloze '''PNP''' žádná. 
** Typ P - Stejný postup s tím rozdílem, že ''source'' je '''+''' a ''drain'' '''-''', a přepínač funguje obráceně '''(NPN''' - obě LED zhasnou, '''PNP''' - obě svítí). 

* &lt;u&gt;Tyristory&lt;/u&gt;
** Typ PNPN - Připojíme anodu ke svorce '''+''' a katodu k '''-,''' nic nesvítí. Pak na chvíli připojíme ''gate'' k '''+''', obě LED se rozsvítí a svítí i po odpojení ''gate''. 
** Typ NPNP - Stejný postup s tím rozdílem, že se G spojuje s '''-'''

(U větších tyristorů testovací proud nemusí stačit k jejich udržení ve vodivém stavu) 

* &lt;u&gt;Triaky&lt;/u&gt; - Stejný postup jako u tyristorů, zkouší se v obou směrech (přehodit '''+''' a '''-''')

* &lt;u&gt;Diody&lt;/u&gt;
** Připojíme anodu ke svorce '''+''' a katodu k '''-,''' svítí obě LED, při opačné polaritě nesvítí nic 
** U LED diod svítí obě diody testeru i testovaná dioda 

* &lt;u&gt;Kondenzátory&lt;/u&gt; - Kondenzátor připojíme na svorky '''+''' a '''-''', a po jeho nabití nesmí diody svítit. V opačném případě  je proražený nebo má svodový proud. Větší kapacity se mohou déle nabíjet a chvíli trvá, než diody zhasnou. U elektrolytických a tantalových kondenzátorů je nutné dodržet polaritu!

* &lt;u&gt;Reproduktory&lt;/u&gt; - Reproduktor připojíme na svorky '''+''' a '''-''', obě diody svítí a v reproduktoru se ozve lupnutí.
* &lt;u&gt;Další součástky&lt;/u&gt; - Svorky '''+''' a '''-''' lze požít jako tester pro zjištění vodivosti např. vlákna žárovky, spínače, tlačítka, cívky, kabelu nebo konektoru.

'''Součástky'''

* U&lt;sub&gt;0&lt;/sub&gt; = 9V (baterie)
* Q - BC 557
* R&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt; = 47 kΩ
* R&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; = 220 kΩ
* R&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt; a R&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;= 1 kΩ
* R&lt;sub&gt;5&lt;/sub&gt; = 3,3 kΩ
* LED&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt;,&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; - ⌀ 5 mm
* K - přepínač
* +, -, B - krokosvorky

== Teploměr k multimetru ==
[[Soubor:Teplomer LM35.jpg|náhled|275x275pixelů|Teploměr s LM35 při použití (u = 206mV → '''20,6°C''']]
V tomto obvodu je použit polovodičový teplotní senzor '''Q''' s označením '''LM35''', který funguje jako převodník teploty na napětí. V základním zapojení funguje pro rozsah teplot od 2 do 150°C, při použití dalších součástek '''(D&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt;, D&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;, R''') je možné mít na výstupu i záporné napětí a tedy měřit i teploty pod nulou, konkrétně v rozsahu '''-55 až 150°C'''. Poměr mezi teplotou a výstupním napětím je '''10 mV/°C'''.&lt;ref&gt;{{Citace elektronické monografie
| příjmení = 
| jméno = 
| titul = LM35 Precision Centigrade Temperature Sensors
| url = http://www.ti.com/lit/ds/symlink/lm35.pdf
| vydavatel = Texas Instruments
| místo = 
| datum vydání = 
| datum přístupu = 2020-05-19
}}&lt;/ref&gt;[[Soubor:Teploměr_LM35.jpg|náhled|275x275pixelů|Schéma zapojení teploměru]]

'''Součástky'''

* U&lt;sub&gt;0&lt;/sub&gt; = 9V (baterie)
* Q - LM35
* R = 18 kΩ
* D&lt;sub&gt;1&lt;/sub&gt;, D&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; - 1N4148
* V - voltmetr / multimetr v režimu měření napětí

== Zdroje ==
&lt;references /&gt;

[[Kategorie:Praktická elektronika|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>1tm63ag9shfy9idza67gsusxacwgu4y</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Praktická elektronika/Příklady stejnosměrných obvodů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8526</id>
    <redirect title="Praktická elektronika/Měřící a testovací obvody" />
    <revision>
      <id>41738</id>
      <timestamp>2020-05-19T12:03:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Mattesák</username>
        <id>2073</id>
      </contributor>
      <comment>Mattesák přesunul stránku [[Praktická elektronika/Příklady stejnosměrných obvodů]] na [[Praktická elektronika/Měřící a testovací obvody]]: reorganizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="70" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Praktická elektronika/Měřící a testovací obvody]]</text>
      <sha1>g1qz7qeyaeyk48nvizoo50dn2bqxv1b</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Veřejný kód prakticky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8528</id>
    <revision>
      <id>45657</id>
      <parentid>44269</parentid>
      <timestamp>2022-04-14T11:07:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="455" xml:space="preserve">Následujíc text se zabývá problematikou veřejného [[w:Zdrojový kód|kódu]] např. procesem uvolňování z jeho původně [[w:Proprietární software|proprietární]] podoby, otázkami bezpečnosti, údržby, vývoje zcela nového, udržitelností atd., a to vše zejména v prostředí [[w:Veřejná správa|veřejné správy]].

Příručka řízení státních IT projektů - https://github.com/cesko-digital/derisking-handbook

== Reference ==</text>
      <sha1>5kgeky6monb4is3b8znvsavcx7we9nv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Wikidata/Formatters/ra</title>
    <ns>828</ns>
    <id>8530</id>
    <revision>
      <id>41778</id>
      <timestamp>2020-05-24T09:56:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>UrbanecmBot</username>
        <id>6429</id>
      </contributor>
      <comment>Robot: Aktualizace Wikidata modulů</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="870" xml:space="preserve">-- Tato stránka je pravidelně aktualizována robotem. Jakákoliv modifikace bude při příští aktualizaci přepsána a je třeba ji provádět na Wikipedii. 

require 'Modul:No globals'

local p = {}

local parent = require 'Modul:Wikidata/Formatters/quantity'

p.getRawValue = parent.getRawValue

function p.formatNumber(value, options)
	local frame = mw.getCurrentFrame()
	local hours, minutes, seconds = math.modf(value / 15)
	minutes, seconds = math.modf(minutes * 60)
	seconds = seconds * 60
	return frame:expandTemplate{
		title = 'Rektascenze',
		args = {
			parent.formatNumber(hours, {}),
			parent.formatNumber(minutes, {}),
			parent.formatNumber(seconds, { round = 4 })
		}
	}
end

p.formatRawValue = p.formatNumber

function p.formatValue(value, options)
	parent.setFormatNumber(p.formatNumber)
	return parent._formatValue(value, options)
end

return p</text>
      <sha1>1d8fa9tpppq93pwjs3r73r27r3ijltp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Počítačová klávesnice prakticky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8533</id>
    <revision>
      <id>45632</id>
      <parentid>41872</parentid>
      <timestamp>2022-04-12T11:07:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7215" xml:space="preserve">jako sdílené poznámky o používání [[w:Počítačová klávesnice|počítačové klávesnice]] a to zejména ve prostředí [[w:Svobodný software|svobodného softwaru]].

== Detekce signálů zmáčknutí kláves ==
Může přijít vhod v situacích jako je vývoji software, zjišťování stavu hardware nebo chcete-li změnit rozložení kláves. V každém případě je vhodné toto provádět na co nejnižší úrovni, aby se eliminoval vliv zobrazovacího serveru ([[w:Wayland (protokol)|Wayland]], [[w:X Window System|X-ka]]) nebo [[w:Desktopové prostředí|desktopového prostředí]].

Vstupní zařízení jsou v Linuxu řešena jako soubory &lt;code&gt;event##&lt;/code&gt; v adresáři &lt;code&gt;/dev/input/&lt;/code&gt;. S identifikací toho pravého může pomoct &lt;code&gt;/dev/input/by-path/&lt;/code&gt; , kde napoví název [[w:Symbolický odkaz|symlinku]], zjištěný příkazem &lt;code&gt;# ls -la /dev/input/by-path/&lt;/code&gt;. 

* &lt;code&gt;# cat /dev/input/event3&lt;/code&gt; - vypíše signály klávesnice při zmáčknutí klávesy, ale jenom jako &quot;rozsypaný čaj&quot;. (Ukončuje se pomocí {{Klávesa|Ctrl}}+{{Klávesa|C}}.) To postačuje pro zjištění, zda je/není konkrétní klávesa &quot;mrtvá&quot;, praktičtější je však použít
* &lt;code&gt;# evtest /dev/input/event3&lt;/code&gt; - jako lidsky čitelný výpisu se stejným ukončením, který pro {{Klávesa|Insert}} má podobu
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;text&quot;&gt;
..
Event: time 1590880465.728723, -------------- SYN_REPORT ------------
Event: time 1590880466.175525, type 4 (EV_MSC), code 4 (MSC_SCAN), value d2
Event: time 1590880466.175525, type 1 (EV_KEY), code 110 (KEY_INSERT), value 1
Event: time 1590880466.175525, -------------- SYN_REPORT ------------
..
&lt;/syntaxhighlight&gt;
Alternativou je použít &lt;code&gt;evdevremapkeys&lt;/code&gt;, jak je popsáno v části &quot;[[Počítačová klávesnice prakticky#Změna rozložení kláves|Změna rozložení kláves]]&quot;.

{{#tag:ref|Inspirováno vláknem &quot;Rozliší xev HW/SW chybu u klávesnice?&quot; na webfóru Root.cz&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika
| autor = Komunita Root.cz
| titul = Rozliší xev HW/SW chybu u klávesnice?
| periodikum = forum.root.cz
| vydavatel = Internet Info, s.r.o.
| url = https://forum.root.cz/index.php?topic=23067.0
| datum vydání = 2020-05-29
| datum přístupu = 2020-05-31
}}&lt;/ref&gt;|group=&quot;pozn.&quot;}}

== Změna rozložení kláves ==
Podobně jako u detekce signálů není dobré záviset na zobrazovacím serveru či desktopu, což je díky vazbě na X-ka případ jinak oblíbeného &lt;code&gt;xmodmap&lt;/code&gt;.&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=Psaní zřídkavě užívaných znaků v linuxovém prostředí|url=https://www.abclinuxu.cz/blog/kenyho_stesky/2017/1/psani-zridkave-uzivanych-znaku-v-linuxovem-prostredi|periodikum=www.abclinuxu.cz|datum přístupu=2020-05-31|příjmení=Kapica|jméno=Aleš|vydavatel=Nitemedia s. r. o.|datum vydání=2017-01-30|url archivu=}}&lt;/ref&gt; Nahradit jej může &lt;code&gt;evdevremapkeys&lt;/code&gt;,&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=philipl/evdevremapkeys|url=https://github.com/philipl/evdevremapkeys|datum vydání=2020-05-31|datum přístupu=2020-05-31|poznámka=original-date: 2017-07-24T02:15:04Z|příjmení=|jméno=|periodikum=github.com|vydavatel=GitHub, Inc.|url archivu=|jazyk=En}}&lt;/ref&gt; který buď je v balíčcích použité distribuce jako u [[w:en:NixOS|NixOS]],&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=Search NixOS packages|url=https://nixos.org/nixos/packages.html?channel=nixos-20.03&amp;query=evdevremapkeys|periodikum=nixos.org|datum přístupu=2020-05-31|jazyk=En}}&lt;/ref&gt; nebo jej budete potřeba stáhnout z repozitáře a spustit jako python aplikaci (&lt;code&gt;python3 evdevremapkeys.py&lt;/code&gt;). Přímé volání

1. &lt;code&gt;# evdevremapkeys -l&lt;/code&gt; vypíše číslo, fyzickou adresu a označení vstupních zařízení jako&lt;syntaxhighlight lang=&quot;text&quot;&gt;
# evdevremapkeys -l
/dev/input/event0:        &quot;isa0060/serio0/input0&quot; | &quot;AT Translated Set 2 keyboard
/dev/input/event1:        &quot;PNP0C0E/button/input0&quot; | &quot;Sleep Button
..
&lt;/syntaxhighlight&gt;2. &lt;code&gt;# evdevremapkeys -e 0&lt;/code&gt; bude zobrazovat události zmáčknutí kláves (místo čísla šlo v parametru použít i adresu nebo označení zařízení)&lt;syntaxhighlight lang=&quot;text&quot;&gt;
..
Key pressed: KEY_INSERT (110)
..
&lt;/syntaxhighlight&gt;3.  &lt;code&gt;# evdevremapkeys -f evdevremapkeys.yaml&lt;/code&gt; provede vlastní přemapování dle konfiguračního souboru sestaveného na základě zjištění z předchozích kroků. V následující podobě &lt;code&gt;evdevremapkeys.yaml&lt;/code&gt;bude {{Klávesa|Alt Gr}} k dispozici také na {{Klávesa|Menu}}, obdobně {{Klávesa|Delete}} na pozici {{Klávesa|Insert}}.&lt;syntaxhighlight lang=&quot;yaml&quot;&gt;
devices:
- input_name: &quot;AT Translated Set 2 keyboard&quot;
  input_phys: 'isa0060/serio0/input0' # není nutné, pro identifikaci stačí jeden způsob
  output_name: remap-keyboard
  remappings:
    KEY_RIGHTALT:
    - KEY_COMPOSE
    KEY_DELETE:
    - KEY_INSERT
&lt;/syntaxhighlight&gt;4. Případné automatické spouštění je třeba zajistit způsobem odpovídajícím chtěnému rozsahu (všichni nebo konkrétní uživatelé) a době aktivace (při startu systému nebo až po zalogování). Pro všechny uživatele a během startu, je-li používán [[w:Systemd|systemd]] se nabízí vytvoření unity podle návodu.&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=Nebojte se systemd: vytváření jednotek|url=https://www.root.cz/clanky/nebojte-se-systemd-vytvareni-jednotek/|periodikum=Root.cz|datum přístupu=2020-05-31|jazyk=cs|jméno=Jan|příjmení=Knížek}}&lt;/ref&gt;

5. Dovoluje-li to mechanika a způsob přemapování, je možné klávesy přeskládat též fyzicky (obezřetnost se vyplácí stejně jako při vyjímaní vestavěných klávesnic), nebo správný popis vyřešit přelepkou, vypálením apod.

{{#tag:ref|Inspirováno vláknem &quot;Jak na přemapování kláves u kombinace GNOME Shell a Wayland?&quot; na webfóru Root.cz&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika
| autor = Komunita Root.cz
| titul = Jak na přemapování kláves u kombinace GNOME Shell a Wayland?
| periodikum = forum.root.cz
| vydavatel = Internet Info, s.r.o.
| url = https://forum.root.cz/index.php?topic=23070.0
| datum vydání = 2020-05-29
| datum přístupu = 2020-05-31
}}&lt;/ref&gt;|group=&quot;pozn.&quot;}}

== Vyjmutí vestavěné klávesnice ==
Na rozdíl od externí klávesnice, kde odpojení obvyklého [[w:Universal Serial Bus|USB]] kabelu je triviální záležitostí, se u notebooků nezřídka jedná o jeho kompletní rozborku s nemalým rizikem poškození jiných částí. Pokud se přesto pustíme do akce vlastními silami, je dobré se poohlédnout na internetu po návodu a nepostupovat naslepo. Obvykle stačí zadat klíčová slova jako &lt;code&gt;keyboard&lt;/code&gt;, &lt;code&gt;replace&lt;/code&gt; a modelovou řadu zařízení. [https://duckduckgo.com/?q=hp+620+keyboard+replace&amp;iar=videos&amp;iax=videos&amp;ia=videos Výsledek] třeba pro HP 620&lt;ref&gt;{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Notebook řady HP 620|url=https://support.hp.com/cz-cs/product/hp-620-notebook-pc/4158863|vydavatel=HP Development Company, L.P.|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2020-05-31}}&lt;/ref&gt;.

== Poznámky ==
&lt;references group=pozn. /&gt;
== Reference ==
&lt;references /&gt;</text>
      <sha1>d1skaxxfwgw30chy550d0p3d5mqgarr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Klávesa</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8534</id>
    <revision>
      <id>41859</id>
      <timestamp>2020-05-31T18:33:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Nesnera</username>
        <id>2420</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3716" xml:space="preserve">&lt;templatestyles src=&quot;Šablona:Klávesa/styles.css&quot; /&gt;&lt;kbd class=&quot;Sablona__Klavesa&quot; style=&quot;background-color:{{{2|#F7F7F7}}}; font-family:inherit&quot;&gt;{{#switch:{{lc:{{{1|Klávesa}}}}}
| caps lock                  = ⇪ Caps lock
| [[klávesa caps lock|caps lock]]
| [[caps lock]]              = ⇪ [[Caps lock]]
| shift                      = ⇧ Shift
| [[shift]]
| [[přeřazovací klávesa|shift]]
| [[klávesa shift|shift]]    = ⇧ [[Klávesa Shift|Shift]]
| enter                      = ↵ Enter
| [[klávesa return|enter]]
| [[klávesa enter|enter]]
| [[enter]]                  = ↵ [[Enter]]
| cmd                        = ⌘ Cmd
| command                    = ⌘ Command
| opt                        = ⌥ Opt
| option                     = ⌥ Option
| tab                        = Tab ↹
| [[tab]]
| [[tabulátor|tab]]          = [[Tabulátor|Tab]] ↹
| backspace                  = ← Backspace
| [[klávesa backspace|backspace]]
| [[backspace]]              = ← [[Backspace]]
| win                        = ⊞ Win
| [[klávesa win|win]]
| [[klávesa super|win]]
| [[klávesa windows|win]]    = ⊞ [[Klávesa Windows|Win]]
| menu                       = ≣ Menu
| nahoru                     = ↑
| [[kurzorové šipky|nahoru]]
| [[kurzorové klávesy|nahoru]]
| [[kurzorová šipka|nahoru]] = [[Kurzorová šipka|↑]]
| dolů
| dolu                       = ↓
| [[kurzorové šipky|dolů]]
| [[kurzorové klávesy|dolů]]
| [[kurzorová šipka|dolů]]
| [[kurzorové šipky|dolu]]
| [[kurzorové klávesy|dolu]]
| [[kurzorová šipka|dolu]]   = [[Kurzorová šipka|↓]]
| vlevo                      = ←
| [[kurzorové šipky|vlevo]]
| [[kurzorové klávesy|vlevo]]
| [[kurzorová šipka|vlevo]]  = [[Kurzorová šipka|←]]
| vpravo                     = →
| [[kurzorové šipky|vpravo]]
| [[kurzorové klávesy|vpravo]]
| [[kurzorová šipka|vpravo]] = [[Kurzorová šipka|→]]
| *
| hvězdička                  = &lt;nowiki&gt;*&lt;/nowiki&gt;
| [[*]]                      = [[Hvězdička (znak)|&lt;nowiki&gt;*&lt;/nowiki&gt;]]
| #
| křížek                     = &lt;nowiki&gt;#&lt;/nowiki&gt;
| [[#]]                      = [[Křížek (znak)|&lt;nowiki&gt;#&lt;/nowiki&gt;]]
| :
| dvojtečka                  = &lt;nowiki&gt;:&lt;/nowiki&gt;
| [[:]]                      = [[Dvojtečka|&lt;nowiki&gt;:&lt;/nowiki&gt;]]
| {{!}}
| svislá čára
| svislítko                  = &lt;nowiki&gt;|&lt;/nowiki&gt;
| [[{{!}}]]                  = [[Svislá čára|&lt;nowiki&gt;|&lt;/nowiki&gt;]]
| středník                   = &lt;nowiki&gt;;&lt;/nowiki&gt;
| [[;]]                      = [[Středník|&lt;nowiki&gt;;&lt;/nowiki&gt;]]
| {{=}}
| &amp;#61;
| roven
| rovno
| rovná se
| rovnítko                   = &lt;nowiki&gt;=&lt;/nowiki&gt;
| [[{{=}}]]                  = [[Rovnítko|&lt;nowiki&gt;=&lt;/nowiki&gt;]]

&lt;!-- Tlačítka gamepadu --&gt;
| l-up
| lup     = L↑
| l-down
| l down  = L↓
| l-left
| l left  = L←
| l-right
| l right = L→
| l-ne
| l ne    = L↗
| l-se
| l se    = L↘
| l-nw
| l nw    = L↖
| l-sw
| l sw    = L↙

| r-up
| rup     = R↑
| r-down
| r down  = R↓
| r-left
| r left  = R←
| r-right
| r right = R→
| r-ne
| r ne    = R↗
| r-se
| r se    = R↘
| r-nw
| r nw    = R↖
| r-sw
| r sw    = R↙

&lt;!-- PlayStation --&gt;
| ps x
| ex
| x             = ×
| ps c
| circle
| kolečko       = ○
| ps s
| square
| čtvereček     = □
| ps t
| triangle
| trojúhelníček = △

&lt;!-- Nintendo 64 a GameCube --&gt;
| c-up
| cup     = C↑
| c-down
| c down  = C↓
| c-left
| c left  = C←
| c-right
| c right = C→
| c-ne
| c ne    = C↗
| c-se
| c se    = C↘
| c-nw
| c nw    = C↖
| c-sw
| c sw    = C↙

&lt;!-- výchozí --&gt;
| #default = {{{1|Klávesa}}}
}}&lt;/kbd&gt;&lt;noinclude&gt;
{{Dokumentace}}&lt;!-- KATEGORIE, PROSÍME, PŘIDÁVEJTE DO PODSTRÁNKY /doc. DĚKUJEME --&gt;
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>m0cy26o88sosvtvj8uqk1pbyg8l8l5d</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Klávesa/doc</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8535</id>
    <redirect title="w:Šablona:Klávesa/doc" />
    <revision>
      <id>41860</id>
      <timestamp>2020-05-31T18:36:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Nesnera</username>
        <id>2420</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="128" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[w:Šablona:Klávesa/doc]]
(dokumentace je udržována ve Wikipedii viz. přesměrování na předchozím řádku)</text>
      <sha1>bxnmm5famv2c5hv3t5feauxjp5spp87</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Klávesa/styles.css</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8536</id>
    <revision>
      <id>41863</id>
      <timestamp>2020-05-31T18:40:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Nesnera</username>
        <id>2420</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <model>sanitized-css</model>
      <format>text/css</format>
      <text bytes="329" xml:space="preserve">kbd.Sablona__Klavesa {
	background-color: #F7F7F7;
	background-image: linear-gradient(rgba(255,255,255,.4),rgba(0,0,0,.1));
	border: 1px solid;
	border-color: #DDD #a2a9b1 #888 #CCC;
	border-radius: 2px;
	padding: 0 .4em;
	text-shadow: 0 1px rgba(255,255,255,.5);
	white-space: nowrap;
}/*[[Kategorie:Šablony:Části šablon]]*/</text>
      <sha1>f0l69isg1n9kjfzst9jtiecavv7aqm8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Etický kodex pro supervizory v hypnoterapii</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8537</id>
    <revision>
      <id>41877</id>
      <parentid>41876</parentid>
      <timestamp>2020-06-02T01:31:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JakTe</username>
        <id>7814</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="12224" xml:space="preserve">= Etický kodex pro supervizory v hypnoterapii =
Úvod

* Účelem tohoto etického kodexu je stanovit standardy pro supervizory při jejich práci s hypnoterapeuty a informovat a chránit hypnoterapeuty, kteří vyhledávají supervizi.
* Etické standardy zahrnují takové hodnoty, jako je integrita, důvěrnost a odpovědnost.
* Nedílnou součástí tohoto dokumentu je Etický kodex pro hypnoterapeuty.
* Existují nejrůznější formy supervize. Tento kodex je navržen tak, aby vyhovoval všem formám.

Etický kodex pro supervizory má tři části:

* Podstata supervize.
* Otázky supervize.
* Otázky kompetence.

Kodex praxe pro supervizory má dvě části:

* Vedení práce v oblasti supervize.
* Důvěrnost.

Příloha popisuje různé modely supervize a komentáře k otázkám, které mohou být pro konkrétní modely relevantní.

== Podstata supervize ==

* Primárním účelem supervize je zajistit, aby hypnoterapeut reagoval na potřeby klienta.
* Supervize je formální proces spolupráce. Termín „supervize“ zahrnuje řadu aktivit, které se týkají monitorování, rozvoje a podpory osobností v jejich hypnoterapeutické roli. 

Za tímto účelem se supervize týká:

* vztahu mezi hypnoterapeutem a klientem, aby se zvýšila terapeutická účinnost;
* monitorování a podpory hypnoterapeuta v jeho roli;
* pomoci hypnoterapeutovi rozvinout jeho profesní identitu prostřednictvím reflexe jeho práce v kontextu vztahu, který je kritický a podpůrný;
* vyjasnění vztahů mezi hypnoterapeutem, klientem, supervizorem a případně zúčastněnými organizacemi;
* zachování etických standardů po celou dobu terapie.

Supervize se primárně netýká:

* výcviku;
* terapie hypnoterapeuta;
* liniového řízení.

Nicméně dovednosti, které souvisí s uvedenými body, jsou ústředním prvkem příslušné supervize.

* Vztah supervizora s hypnoterapeutem musí být svou povahou důvěrný.
* Hypnoterapeut by neměl pracovat bez pravidelné supervize, pokud se jedná o práci na plný úvazek.

== Otázky supervize ==
Vzhledem k tomu, že primárním účelem supervize je zajistit, aby hypnoterapeut reagoval na potřeby klienta, mělo by být dodrženo následující:

* Hypnoterapeuti jsou zodpovědní za svou práci s klientem a za co nejupřímnější prezentaci a zkoumání své práce se supervizorem.
* Supervizoři jsou zodpovědní za to, že hypnoterapeutům pomáhají kriticky reflektovat jejich práci. Je důležité, aby obě strany mohly efektivně spolupracovat.
* Supervizoři společně s hypnoterapeuty jsou zodpovědní za to, aby zajistili co nejlepší využití času supervize.
* Supervizoři a hypnoterapeuti jsou zodpovědní za nastavení a udržování jasných hranic mezi pracovním vztahem a přátelstvím nebo jiným vztahem a za jasné stanovení hranic mezi supervizí, poradenstvím, terapií a výcvikem.
* Supervizoři a hypnoterapeuti musí rozlišovat mezi supervizí a poradenstvím hypnoterapeuta.
* Ve vzácných případech, kdy by se supervizor mohl zapojit do terapie hypnoterapeuta, musí být uzavřená jednoznačná smlouva a jakákoliv terapie nesmí být na úkor času supervize.
* Supervizoři jsou zodpovědní za dodržování zásad obsažených v tomto Etickém kodexu pro supervizory a Etickém kodexu pro hypnoterapeuty, který je předmětem supervize.
* Supervizoři musí uznat hodnotu a respektovat důstojnost hypnoterapeutů bez ohledu na jejich původ, postavení, pohlaví, sexuální orientaci, věk nebo víru.
* Supervizoři jsou zodpovědní za povzbuzování a usnadňování osobního rozvoje hypnoterapeutů, přičemž se sepíše pracovní smlouva, která jasně stanoví odpovědnost hypnoterapeutů za další profesní vzdělávání a vlastní monitorování.
* Supervizoři a hypnoterapeuti jsou zodpovědní za pravidelné přezkoumávání účinnosti supervize a doby, kdy je vhodné ji změnit.  
* Supervizoři jsou zodpovědní za to, že uspokojení vlastních potřeb je nezávislé na vztahu supervizora, a za žádných okolností by neměli tento vztah využívat.
* Supervizor a hypnoterapeut by měli zvážit příslušné právní závazky vůči sobě.

== Otázky kompetence ==

* Supervizoři by měli nepřetržitě vyhledávat možnosti profesního rozvoje kdekoliv, kde je to možné. To zahrnuje specifická školení a rozvoj dovedností supervize.
* Supervizoři musí monitorovat svou práci a musí být připraveni hypnoterapeutům a kolegům vyčíslit odměnu za odvedenou práci.
* Supervizoři musí monitorovat hranice svých schopností.
* Supervizorům se důrazně doporučuje, aby učinili nezbytné kroky k zajištění vlastního poradenství a podpory za účelem zhodnocení vlastní práce supervizora.
* Supervizoři jsou zodpovědní za monitorování a udržování jejich vlastní účinnosti. Může se stát, že jejich osobní zdroje se vyčerpají, a proto budou muset hledat pomoc a/nebo ukončit práci supervizora, ať už dočasně, nebo trvale.
* Hypnoterapeuti by měli pečlivě zvážit důsledky výběru supervizora, který není praktikujícím hypnoterapeutem. To se týká zejména nezkušených hypnoterapeutů.

== Kodex praxe pro supervizory ==
Úvod

Účelem tohoto kodexu je poskytnout podrobnější informace a pokyny týkající se uplatňování zásad obsažených v Etickém kodexu pro supervizory.

== Vedení práce v oblasti supervize ==
Za účelem vytvoření efektivní smlouvy je třeba zvážit následující body:

* Supervizoři by měli informovat hypnoterapeuty o svém vlastním vzdělání, filozofii, teoretickém přístupu a metodách, které používají.
* Supervizoři by měli být transparentní, co se týká praktických opatření supervize, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost délce a frekvenci sezení supervize a soukromí místa konání.
* Požadované poplatky by měly být předem dohodnuty.
* Supervizoři a hypnoterapeuti by si měli jasně vysvětlit očekávání a požadavky, které na sebe navzájem kladou, přičemž každá strana by měla posoudit hodnotu vzájemné spolupráce.
* Před zahájením spolupráce by si supervizoři měli zjistit, zda hypnoterapeut měl nebo má terapeutický nebo jiný vztah za účelem pomoci v oblasti mentálního zdraví. To je z důvodu posouzení možných nepříznivých vlivů na práci hypnoterapeuta.
* Pokud se v průběhu supervize zdá, že pro hypnoterapeuta může být přínosná terapie, supervizor by s ním měl tuto záležitost probrat a případně doporučit třetí stranu.
* Supervizoři by měli zajistit, aby hypnoterapeuti dostávali pravidelné příležitosti k diskuzi a vyhodnocení jejich zkušeností se supervizí.
* Supervizoři by měli pravidelně sledovat, jak se hypnoterapeut zabývá hodnocením své práce.
* Supervizoři by měli zajistit, aby hypnoterapeuti chápali význam dalšího vzdělávání, a tímto způsobem je motivovali k profesnímu rozvoji.
* Supervizoři musí zajistit, aby byli hypnoterapeuti informováni o rozdílu mezi terapií, odpovědností vůči vedení, poradenstvím, podporou, supervizí a výcvikem.
* V případě, že osobní neshody nelze vyřešit diskuzí mezi supervizorem a hypnoterapeutem, supervizor by měl nabídnout, aby se hypnoterapeut obrátil na jiného supervizora.
* Vedle běžného monitorování vlastní práce se supervizorům důrazně doporučuje, aby zajistili pravidelné hodnocení své práce zkušenými konzultanty.
* Supervizoři by měli vyhledávat další možnosti vzdělávání, které jsou relevantní pro jejich práci supervizora.

== Důvěrnost ==

* Obecně platí, že supervizoři musí zachovávat mlčenlivost, co se týká informací o hypnoterapeutech nebo klientech s výjimkou uvedenou níže.
* Supervizoři nesmí odhalovat důvěrné informace týkající se hypnoterapeutů nebo klientů žádné jiné osobě ani prostřednictvím jakéhokoli veřejného média, pokud:
** není uvedeno ve smlouvě, že to je přijatelné pro obě strany, nebo
** supervizor považuje za nutné zabránit vážnému emocionálnímu nebo fyzickému poškození klienta nebo jiné strany. Smlouva mezi supervizorem a hypnoterapeutem musí zahrnovat jména osob, s kterými supervizor může mluvit, a jména osob, které jsou předmětem podpory, supervize a konzultace. Musí být jasné, jaké jsou hranice důvěrnosti týkající se jiných osob, které mohou být předmětem odpovědnosti. 
* Důvěrnost nevylučuje zpřístupnění důvěrných informací týkajících se hypnoterapeutů, pokud je to relevantní pro následující:
** doporučení týkající se hypnoterapeutů pro profesionální účely;
** provedení disciplinárního řízení zahrnující hypnoterapeuty ve věcech, které se týkají etických standardů.
* Informace o konkrétních hypnoterapeutech mohou být použity k publikování v časopisech s jejich povolením a zachováním anonymity, pokud to hypnoterapeuti požadují.
* Diskuze supervizorů o hypnoterapeutech s profesionálními kolegy by měla být účelná a ne trivializovaná.

= Příloha =

== Modely supervize ==
Existují různé modely supervize. Tato příloha přibližuje konkrétní rysy některých těchto modelů.

'''1 na 1: Supervizor – Hypnoterapeut'''

Zahrnuje supervizora, který poskytuje supervizi hypnoterapeutovi, jenž je obvykle méně zkušený. Jedná se o nejpoužívanější model supervize. Jeho rozsáhlá historie umožňuje snadné pochopení otázek, které vyžadují pozornost jak supervizora, tak hypnoterapeuta. Většina těchto otázek je v Kodexu praxe pro supervizory.

'''1 na 1: Souběžná supervize'''

Zahrnuje dva účastníky, kteří si navzájem poskytují supervizi, což v praxi znamená střídání rolí supervizora a hypnoterapeuta. Čas určený supervizi je mezi nimi rovnoměrně rozdělen.

'''Skupinová supervize s určeným supervizorem'''

Existuje řada způsobů, jak zajistit tuto formu supervize. Například že supervizor zastupuje roli vedoucího, který převezme odpovědnost za rozdělení času mezi hypnoterapeuty, poté se soustřeďuje na práci s jednotlivci, kteří jsou na řadě. Dalším způsobem je, že si hypnoterapeuti přidělují čas na supervizi mezi sebou, a to s využitím supervizora jako technického zdroje. 

'''Skupinová supervize mezi kolegy'''

Dochází k tomu, že tři nebo více hypnoterapeutů sdílí odpovědnost za zajištění vzájemné supervize v rámci skupiny. Účastníci skupiny jsou obvykle rovnocenní, co se týká postavení, výcviku a/nebo zkušeností.

'''Eklektické metody supervize'''

Někteří hypnoterapeuti používají kombinaci výše uvedených modelů k supervizi.

= Body vyžadující dodatečné zvážení =
Některé modely vyžadují zvážení některých níže uvedených bodů, které doplňují obsah Kodexu praxe pro supervizory.

* Každému hypnoterapeutovi by měl být přidělen dostatečný čas, aby byla zajištěna odpovídající supervize nad hypnoterapeutickou praxí.
* Některé modely supervize pravděpodobně nebudou vhodné pro nově vyškolené nebo nezkušené hypnoterapeuty, to se týká například souběžné supervize.
* Je zapotřebí věnovat pozornost tomu, aby se vytvořila atmosféra vedoucí ke konstruktivnímu sdílení nebo zpochybňování praxe navzájem (například skupinová supervize). 
* Je žádoucí, aby tyto skupiny navštěvoval čas od času konzultant, který by monitoroval skupinový proces a kvalitu supervize.
* Všichni účastníci by měli mít dostatečné zkušenosti s prací ve skupině, aby byli schopni se zapojit do skupinového procesu způsobem, který usnadní účinnou supervizi.
* Kromě toho, že supervizoři mají zkušenost s hypnoterapii, měli by mít také odpovídající zkušenosti s prací se skupinou.
* Mělo by být zváženo rozhodnutí, kdo je odpovědný za supervizi a jak bude vykonávána. 

= Reference =

* [https://www.kosmas.cz/knihy/244595/eticky-kodex-pro-supervizory-v-hypnoterapii/ Etický kodex pro supervizory v hypnoterapii] (knižní vydání), autor Jakub Tenčl, PhD</text>
      <sha1>1g1svkqyeb2tjzvgtgnmxxuzurwwtkg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikinástěnka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8538</id>
    <revision>
      <id>45608</id>
      <parentid>41997</parentid>
      <timestamp>2022-04-07T08:07:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="10426" xml:space="preserve">[[w:Wikipedie:Nástěnka|Wikinástěnka]] je webová pomůcka pro organizované editace v rámci [https://www.wikimedia.org/ hnutí Wikimedia]. Je to nástroj, který by měl všem organizátorům, lektorům či učitelům usnadnit organizaci i vedení projektu/kurzu a zároveň vizualizovat výstupy společného úsilí pomocí automaticky generovaných metrik.

Aplikace je vyvíjena globálně pod záštitou [[w:Nadace Wikimedia|Nadace Wikimedia]] především pro vzdělávací programy po celém světě.&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Nástěnka nefunguje v Internet Exploreru; použijte jiný prohlížeč. (Informace je z 2017. Chtělo by ji ověřit)&lt;/ref&gt; 

== Jak začít používat? ==

# Zadejte do prohlížeče adresu: [https://outreachdashboard.wmflabs.org/ outreachdashboard.wmflabs.org].
# Pokud máte účet na Wikipedii, přihlaste se pomocí svého již existujícího účtu pomocí {{Klávesa|Přihlásit se účtem na Wikipedii}}, pokud účet nemáte, klikněte na {{Klávesa|Zaregistrovat se skrze Wikipedii}}.

== Jak vytvořit projekt? ==

#Dostanete se na stránku pojmenovanou '''Moje nástěnka'''. Kliknutí na {{Klávesa|Vytvořit nezávislý projekt}} spustí průvodce, kde
# úvodní krok má dvě varianty
#*pokud jste v minulosti nějaký projekt založili, dostanete možnost {{Klávesa|Vytvořit nový projekt}} nebo {{Klávesa|Kopírovat předchozí projekt}}&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;V případě kopírování je povinné vyplnění pole '''Kdy''', což usnadňuje rozlišení opakujících se kurzů.&lt;/ref&gt; (a ušetřit si práci)
#*pro nováčky výběr ze tří typů projektů, které se liší především rozsahem statistik (volbu lze později změnit)
#**Základní program
#***vhodný především pro editační kurzy
#**Editační maraton
#**Program zaměřený na články
#Následuje formulář, ve kterém je třeba vyplnit pole (hodnoty v ukázce jsou převzaty z proběhlého projektu &quot;[[wmfdashboard:courses/Univerzita_Karlova/Imunologie|Imunologie]]&quot;):
#*'''Název projektu''': ''Imunologie''
#**název můžete volit i strukturovaně jako např. ''&lt;název předmětu&gt; - &lt;semestr&gt; &lt;školní rok&gt;, tedy &quot;Imunologie - jaro 2018&quot;''
#*'''Instituce''': ''Univerzita Karlova''
#*'''Home Wiki''': ''cs.wikipedia.org''
#**teoreticky můžete zvolit kterýkoliv sesterský wikiprojekt a jeho jazykovou mutaci, ale z českých má smysl volit pouze Wikipedii, protože u ostatních není nastavena integraci s wikinástěnkou&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Dáno tím, že integrace [[w:MediaWiki|MediaWiki]] a Nástěnky je technicky i [[w:Wikipedie:Nástěnka#Související stránky|organizačně]] poměrně náročný úkol.&lt;/ref&gt;
#*'''Tracked Wikis''': ''en.wikipedia.org, es.wikipedia.org, cs.wikipedia.org, www.wikidata.org, sk.wikipedia.org''
#**povšimněte si jazykových mutací Wikipedie i sesterských [[w:Wikidata|Wikidat]]
#*'''Popis projektu''': ''Projekt pro studenty imunologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.''
#**tedy výstižný popis toho, čím se budete v rámci projektu/předmětu zabývat
#**vedle běžného textu akceptuje též [[w:Markdown|Markdown]]
#*'''Soukromý program''':
#**obvykle nezaškrtávejte
#*a klikněte na {{Klávesa|Next}}
#Vyplňte
#*'''Zahájení sledovaní aktivity''': ''2016-12-31''
#**u studentských kurzů se doporučuje uvést začátek semestru až konec zkouškového období
#*'''Ukončení sledování aktivity''': ''2017-09-30''
#*sekci &quot;Specifikujte čas..&quot; lze vynechat. Umožňuje zadat termín případného fyzického či online setkání nebo jiné významné datum
#{{Klávesa|Vytvořit můj projekt}} ukončuje průvodce
#*k předchozím krokům se lze vrátit pomocí {{Klávesa|Back}}
#Po vytvoření programu je zobrazen přihlašovací odkaz, který je třeba zaslat účastníkům kurzu.
Je vhodné provést ještě drobná donastavení případně korigovat již zadané údaje pomocí {{Klávesa|Upravit podrobnosti}}. Formulář obsahuje pole:
*'''Spolupracovníci''': ''Vojtěch Dostál, Faskal, Karel Drbal, Gabriela Boková (WMCZ)''
**tito uživatelé získávají stejná práva, jako autor programu tj. mohou měnit všechna nastavení, sledovat aktivity účastníků a přiřazovat jim články, spravovat položky karty &quot;[[Wikinástěnka#Články k dispozici|Články k dispozici]]&quot; a další úkony
*{{Kotva|heslo}}'''Heslo''': ''&lt;automaticky vygenerované&gt;''
**lze jej změnit nebo odstranit
*'''Online Volunteers enabled''': ''ano''
**tím se aktivuje možnost přizvat do kurzu online dobrovolníky, na které se organizátoři/učitelé a studenti mohou obrátit o pomoc s editací nebo nástěnkou. Jejich úpravy nebudou sledovány a tudíž započítávány do statistik.
*'''Programy''': ''Wikimedia ČR - Studenti (archiv)''
**umožňují jednotlivý projekt začlenit do zastřešujícího programu/kampaně, jakou je např. &quot;[[wmfdashboard:campaigns/studenti|Wikimedia ČR - Studenti]]&quot; (známý jako [[w:Studenti píší Wikipedii|Studenti píší Wikipedii]]). Položka je povinná a předvolenou hodnotou je obecný program &quot;[[wmfdashboard:campaigns/miscellanea|Miscellanea]]&quot;
*změny je třeba potvrdit pomocí {{Klávesa|Uložit}}

== Výhody nástěnky ==

=== organizátor/učitel ===

* karta &quot;Domů&quot;
**celkový přehled o výstupech kurzu díky automaticky počítaným metrikám (vytvořené články, editované stránky, celkový počet editací atd.)
*karta &quot;Editoři&quot;
**má kompletní přehled všech účastnících, které může i sám přidávat kliknutím na {{Klávesa|Přidat/Odebrat editory}}
** může vpravo nahoře kliknutím na {{Klávesa|Assignments &amp; Exercises}} a následnou volbou editora přiřadit konkrétní práci pomocí {{Klávesa|Přiřadit článek sobě}}
***nebo ji odebrat
***jeden článek může být přiřazen více osobám

* karta &quot;Articles&quot; nabízí přehled o článcích s členěním na
**Editované články
**Přiřazené články
**{{Kotva|Články_k_dispozici}}Články k dispozici
***{{Klávesa|Přidat dostupný článek}} slouží k vytvoření seznamu volitelných článků z nichž si pak účastníci mohou vybírat
*karta &quot;Načtené soubory&quot;
**pokud účastníci nahrávají fotografie a další soubory do [[c:|Commons]], je zde zobrazen jejich souhrn
* karta &quot;Aktivita&quot;
**přehled o aktivitách účastníků

=== účastník ===

* karta &quot;Domů&quot;
**zobrazuje celkové statistiky a popis projektu
**{{Klávesa|Přiřadit článek sobě}} slouží k volbě článku
***především ze seznamu &quot;Články k dispozici&quot;
***případně lze vyhledat existují v příslušném sesterském wikiprojektu pomocí dole umístěného {{Klávesa|Search Wikipedia for an Article}} (totéž jako {{Klávesa|Find Articles}})
***nebo založení dosud neexistujícího vyplněním pole &quot;Název článku&quot; a kliknutím na {{Klávesa|Zadat}}
****předem vždy zkontrolujte, zda článek se zamýšleným obsahem již neexistuje
*karta &quot;Editoři&quot;
**umožňuje porovnání se s kolegy díky automaticky počítaným metrikám (editace za poslední týden, nahrané soubory atd.)
*karta &quot;Articles&quot;
**zobrazuje statistiky a sledovanost článků s členěním na editované, přiřazené a články k dispozici

== Kampaň, program ==
Umožňuje sdružit statistiky jednotlivých projekty pod zastřešující kampaň/vzdělávací program. Platí, že každý program musí být součástí nejméně jedné kampaně. Vytváří se následovně:

# Na stránce [https://nastenka.wikimedia.cz nastenka.wikimedia.cz] kliknutím na {{Klávesa|Účastněte se programu}}
# což zobrazí [[wmfdashboard:campaigns|vyhledávací stránku]] s tlačítkem {{Klávesa|Vytvořit nový program}}
# Ve formuláři je potřeba vyplnit (hodnoty v ukázce jsou převzaty z programu/kampaně &quot;[[wmfdashboard:campaigns/studenti|Wikimedia ČR - Studenti]]&quot;):
#* Název: Wikimedia ČR ‒ Studenti
#* Popis: &quot;Vzdělávací program Studenti píší Wikipedii spolku Wikimedia Česká republika..&quot;
#** vedle běžného textu akceptuje též [[w:Markdown|Markdown]]
#* a výchozí nastavení pro zakládané projekty
#** zda mají být chráněny [[Wikinástěnka#heslo|heslem]] (vstupní/přístupový kód)
#** počáteční a koncová data
#** typ kurzu
# ukončuje se pomocí {{Klávesa|Vytvořit můj program!}}

Změny existujícího programu se provádí po jeho otevření na kartě &quot;Domů&quot; tlačítkem {{Klávesa|Editovat}}. Editační režim zároveň umožňuje smazat nepotřebný program pomocí {{Klávesa|Odstranit tento program}}.

== Tipy a triky ==

* V případě editačních kampaní se mohou organizátoři chtít zapojit do práce stejně jako ostatní účastníci. V tom případě stačí, když pozvou sami sebe.
*{{Kotva|účastnické návrhy}}Účastnické návrhy na &quot;Články k dispozici&quot; aplikace neumožňuje - toto privilegium ponechává organizátorů/učitelů. Pokud si účastník na článek sám netroufá a přesto by chtěl, aby v rámci projektu vznikl nebo byl rozvinut nabízí se tyto scénáře:
**přiřadí jej sám sobě a požádá o pomoc (ideální varianta)
**požádá organizátory o jeho začlenění
**může pro tyto účely využít [[w:Nápověda:Historie stránky|diskuzní stránku]] příslušné nástěnky&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Bude zobrazena po kliknutí na tlačítko s názvem projektu, které je umístěno před kartou &quot;Domů&quot;&lt;/ref&gt; ve wikipedii

== Upozornění ==
Narazíte-li na něco, co nefunguje či není nastaveno dle vašich představ, dejte vědět vývojářům&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Pomocí {{Klávesa|Nahlásit problém}} v nástrojové liště [https://nastenka.wikimedia.cz nástěnky]&lt;/ref&gt; nebo organizátorům konkrétního projektu, případně napište na [Mailto:studenti@wikimedia.cz studenti@wikimedia.cz]. 

Nástěnka je tvořena v angličtině a v současné době není dostatek dobrovolníků, kteří by nově přidané nástroje a popisky překládali. Vaše pomoc je vítána.&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Překlady jsou organizovány pomocí [https://translatewiki.net/ translatewiki.net]na stránce [[betawiki:Translating:Wiki Ed Dashboard|Translating:Wiki Ed Dashboard]], kde lze dohledat a přímo upravovat [https://translatewiki.net/w/i.php?title=Special:Translate&amp;group=wikiedudashboard&amp;language=cs českou lokalizaci]. Práce je velmi intuitivní a granulární, což umožňuje zužitkovat doslova každých pár sekund volna.&lt;/ref&gt;

== Poznámky ==
&lt;references group=pozn. /&gt;</text>
      <sha1>4t4n3cz42z9tlgfn0ar5gae0jxp4n8i</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Datová schránka prakticky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8543</id>
    <revision>
      <id>45604</id>
      <parentid>43151</parentid>
      <timestamp>2022-04-05T07:07:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4339" xml:space="preserve">[[w:Datová schránka|Datová schránka]] (dále DS) je elektronické úložiště zřízené podle [https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2008-300 zákona č. 300/2008 Sb.] a je určeno k doručování elektronických dokumentů mezi [[w:Orgán veřejné moci|orgány veřejné moci]] (OVM) na straně jedné a [[w:Fyzická osoba|fyzickými]] a [[w:Právnická osoba|právnickými]] osobami na straně druhé (na státní náklady), stejně tak vzájemně mezi fyzickými i právnickými osobami (placeně). Funkčnost zajišťuje [[w:Datová schránka#Informační systém datových schránek|Internetový systém datových schránek]] (ISDS).

Cílem dokumentu je vysvětlit základní pojmy a popsat nejčastější úkony související s jejím užíváním.

=== Klientský software ===
Pro práci s DS je k dispozici [[w:Datová schránka#Klientská strana|celá řada klientů]]:
==== Datovka ====
[https://www.datovka.cz/ Datovku] jako muliplatformní [[w:Svobodný software|svobodnou aplikaci]] vytvořil a dále udržuje [[w:CZ.NIC|CZ.NIC z.s.p.o.]], díky čemuž je k dispozici pro [https://www.datovka.cz/ volné stažení a instalaci] včetně mobilní verze.

V podrobné [https://gitlab.labs.nic.cz/datovka/datovka/wikis/manual uživatelské příručce] naleznete pokyny jako [https://gitlab.labs.nic.cz/datovka/datovka/wikis/manual#221-vytvo%C5%99en%C3%AD-%C3%BA%C4%8Dtu-a-p%C5%99ihl%C3%A1%C5%A1en%C3%AD-do-ds první přihlášení se] do DS (nepřehlédněte, že ten úplně první přístup musíte provést na webu DS), popis [https://gitlab.labs.nic.cz/datovka/datovka/wikis/manual#2-datovka-ovl%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-aplikace uživatelského rozhraní] nebo vytvoření [https://gitlab.labs.nic.cz/datovka/datovka/wikis/manual#226-vytvo%C5%99en%C3%AD-a-odesl%C3%A1n%C3%AD-nov%C3%A9-zpr%C3%A1vy nové zprávy].

=== Úkony na vyžádání ===
==== Obnovení přístupu do DS ====
je potřeba obvykle po vypržení platnosti hesla
==== Zřízení přístupu do DS další osobě ====
provádí oprávněná osoba (ta má přístup do DS automaticky) na webu pověřením jiné osoby, čímž vznikne nový uživatel typu &quot;pověřená osoba&quot;
* na https://www.mojedatovaschranka.cz je třeba vyplnit formulář a kliknout na tlačítko &quot;Přihlásit se&quot;
** pozor - tlačítko &quot;Vytvořit nový kód&quot; zcela nestandardně smaže celý formulář. Vše pak zadáváte znovu
* zobrazí se oznámení o stavu DS. Je nutné kliknout na modré tlačítko &quot;Přejít na seznam dodaných zpráv&quot;, teprve poté budete moci
* kliknout na kartu &quot;Nastavení&quot; vníž je potřeba
* vlevo kliknout na &quot;Seznam uživatelů&quot; a 
* pak vúravo dole tlačítko &quot;Přidat uživatele&quot;
* pro vyplnění zobrazeného formuláře budete potřebovat: jméno a příjmení, datum narození, adresu bydliště (+ případnou doručovací adresu), typ oprávnění (administrátor nebo pověřená osoba) a zvolíte rozsah oprávnění. Pak můžete
* kliknout na &quot;Porkačovat&quot;
* zobrazí se shrnutí zadaných údajů které je potřeba potvrdit tlačítkem &quot;Vytvořit&quot;
* systém úkon okamžitě provede, oznámí &quot;Provedeno úspěšně..&quot; a očekává kliknutí na tlačítko &quot;Uzavřít žádost&quot;
* Hotovo!
Vytvořenému uživateli může ihned rozsah práv změnit nebo jej lze dokonce smazat.
Samotnému uživateli budou doručeny přihlašovací údaje během cca 10 dnů s platností hesla 1 měsíc od okamžiku, kdy jste úkon provedli.

=== Pojmy ===
* administrátor - je vytvářen oprávněnou osobou
* datová schránka (DS)
* držitel DS (synonymum pro oprávněná osoba viz. [https://www.datoveschranky.info/technicke-pozadavky/pristupy-do-datove-schranky dokumentace], otázkou je, zda pojem figuruje též v zákoně nebo na webovém rozhraní)
* [[w:Datová schránka#Informační systém datových schránek|Internetový systém datových schránek]] (ISDS) - systém zajišťující funkčnost DS
* oprávněná osoba - vzniká automaticky při založení DS (v případě spolku jednotliví statutárního orgánu) a má přístup k obsahu DS
* pověřená osoba - je vytvářena oprávněnou osobou
* provozovatel ISDS -  [[w:Česká pošta|Česká pošta s. p.]]
* přihlašovací údaje
* správce a zřizovatel ISDS - [[w:Ministerstvo vnitra České republiky|MV ČR]]
* typ schránky
* typ uživatele

[[Kategorie:Datová schránka]]</text>
      <sha1>ncqp0030kakumkvc6q6gbw4lb1b8ixi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda/Y</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8549</id>
    <revision>
      <id>43943</id>
      <parentid>42188</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:08:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="180" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''Y''' jako '''Y'''ak&lt;/div&gt;


[[Soubor:Y is for Yak.jpg|střed|500px]]
 

{{Zvířecí abeceda}}
[[Kategorie:Zvířecí abeceda]]</text>
      <sha1>sdlvn9xfyfpnr5l1j0rcerd3r05mqs7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/II. Nové Město/U Kozolupských</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8553</id>
    <revision>
      <id>42367</id>
      <timestamp>2020-09-11T08:10:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JiriMatejicek</username>
        <id>4254</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „[[Soubor:Praha Nove Mesto Vysehradska 33 relief.JPG|střed|500px|U Kozolupských]]  [[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="128" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha Nove Mesto Vysehradska 33 relief.JPG|střed|500px|U Kozolupských]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>8cvgz6ygocviprulgria6dppx9r00h9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/II. Nové Město/U zlaté hvězdy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8554</id>
    <revision>
      <id>42372</id>
      <timestamp>2020-09-11T21:22:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JiriMatejicek</username>
        <id>4254</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „[[Soubor:Praha Nove Mesto Katerinska 13 a.jpg|střed|500px|U zlaté hvězdy]]  [[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="123" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha Nove Mesto Katerinska 13 a.jpg|střed|500px|U zlaté hvězdy]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>qyoc5g4g1k09sarqpcv4uy35udvlda0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Karel Staller</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8555</id>
    <revision>
      <id>43156</id>
      <parentid>42398</parentid>
      <timestamp>2021-03-05T18:07:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>URL -&gt; wikilink</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1915" xml:space="preserve">'''Kniha “Karel Staller”'''
Kniha popisuje činnost generálního ředitelství Zbrojovky Brno za okupace. Inženýr Karel Staller (1896–1975), rodák z Velké Bíteše, se v období mezi světovými válkami ve službách brněnské Zbrojovky vypracoval na jednoho z nejdůležitějších zbrojních techniků Československé republiky (mj. se podílel na konstrukci legendárního kulometu BREN) a nakonec se stal vrchním ředitelem podniku. Ve vedení Zbrojovky Brno setrval i celou druhou světovou válku, kdy jako náměstek generálního ředitele rozehrál smrtelně nebezpečnou partii v podobě spolupráce s československým vojenským odbojem. Biografii tohoto pozapomenutého „obyčejného hrdiny“ doplňují dva další příběhy. První je věnován domácí odbojové akci Zbrojovky Brno, spočívající v organizaci ilegálních přechodů československých důstojníků do Polska. Druhý pak akci zahraniční, která měla za cíl převést co nejvíce peněz Zbrojovky deponovaných v zahraničí na vznikající zahraniční exilové vedení. V této souvislosti je připomenuta také kontroverzní postava bývalého generálního ředitele brněnské Zbrojovky Eduarda Outraty, který svou zbrklou emigrací sice překazil odchody dalších vedoucích pracovníků firmy, ale na druhou stranu se významně podílel na rozvíjející se zahraniční zbrojařské akci. Kniha ovšem nezapomíná ani na osudy Karla Stallera v období po druhé světové válce, kdy byl přes prokázané úspěchy v odboji propuštěn ze Zbrojovky a po komunistickém převratu musel dokonce ilegálně opustit republiku.

Publikace historika [[w:Martin Krčál|Martina Krčála]], založená na rozsáhlé archivní rešerši, přináší mnoho neznámých nebo zapomenutých informací a Karla Stallera představuje jako neobyčejně silnou a stále inspirující osobnost českých dějin.</text>
      <sha1>70c5pjy7d1iwdv1f4079b5z74udg7zl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Hubs prakticky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8556</id>
    <revision>
      <id>42545</id>
      <parentid>42544</parentid>
      <timestamp>2020-11-08T07:38:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Nesnera</username>
        <id>2420</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Vytvoření účtu */ +lobby</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1322" xml:space="preserve">Hubs je název kolaborativní platformy vyvinuté firmou Mozilla, pro jejíž použití i vytváření vlastních 3D prostorů plně postačuje prohlížeč, tudíž není potřeba cokoliv instalovat.&lt;ref&gt;Dokumentace na https://hubs.mozilla.com/docs/welcome.html&lt;/ref&gt;

=== Vytvoření účtu ===
Platforma je provozovánu na adrese https://hubs.mozilla.com

Vstupu do místnosti začíná &quot;vestibulem&quot; (lobby), ve kterém je uživatel v roli diváka s možností se rozhodnou, zda opravdu chce vstoupit. Již v tuto chvíli může chatovat, ne však hovořit. Přístup k mikrofonu se povoluje až při samotném vstupu.

=== Pozvánky ===

=== Ovládání ===
* pohyb s avaterem ({{Klávesa|Shift}} urychlení pohybu) 
** {{Klávesa|Q}} - otáčení vlevo
** {{Klávesa|E}} - otáčení vpravo
** {{Klávesa|W}} | {{Klávesa|Nahoru}} - vpřed
** {{Klávesa|S}} | {{Klávesa|Dolů}} - vzad
** {{Klávesa|S}} | {{Klávesa|Vlevo}} - vlevo
** {{Klávesa|S}} | {{Klávesa|Vpravo}} - vpravo
* vyvolání kontextové nabídky {{Klávesa|mezerník}}
** možnosti se vybírají kliknutím
* zapnutí/vypnutí mikrofonu {{Klávesa|M}}

== Odkazy ==
=== Dotazy ===
&lt;references group=&quot;dotaz&quot; /&gt;
=== Reference ===
&lt;references /&gt;
=== Poznámky ===
&lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;
=== Externí odkazy ===
* [https://hubs.mozilla.com Hubs]</text>
      <sha1>abot6d4nhccyyblbsp4nsbdvyvljb1w</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/Literatura</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8557</id>
    <revision>
      <id>42412</id>
      <parentid>42410</parentid>
      <timestamp>2020-09-28T20:46:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jedudedek</username>
        <id>120</id>
      </contributor>
      <comment>[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="951" xml:space="preserve">{{Citace monografie
 | příjmení = Ježková
 | jméno = Alena
 | titul = Strážci pražských ulic
 | vydavatel = Nakladatelství Alena Ježková - Tichá srdce
 | místo = Praha
 | rok = 2016
 | isbn = 978-80-905851-2-6
}}

{{Citace monografie
 | příjmení = Petráňová
 | jméno = Lidie
 | titul = Domovní znamení staré Prahy
 | vydavatel = Panorama
 | místo = Praha
 | rok = 1991
 | isbn = 80-7038-039-X
}}

{{Citace monografie
 | příjmení = Thomová
 | jméno = Soňa
 | příjmení2 = Antonín
 | jméno2 = Martin
 | titul = 101 nejkrásnějších domovních znamení
 | vydavatel = 	BETA Dobrovský
 | místo = Praha
 | rok = 2009
 | isbn = 978-80-7306-384-9h
}}

{{Citace monografie
 | příjmení = Wagnerová
 | jméno = Magdalena
 | titul = Pražská domovní znamení vyprávějí
 | vydavatel = Nakladatelství Plot
 | místo = Praha
 | rok = 2011
 | isbn = 978-80-7428-070-2
}}

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>7eug8nwmccet1cwbl7ok0f7q6hz14ty</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Literatura/Drama</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8560</id>
    <revision>
      <id>42469</id>
      <parentid>42467</parentid>
      <timestamp>2020-10-14T02:19:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>úpravy, -podpis, kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="295" xml:space="preserve">'''Drama''' je jedním z literárních druhů, jako třeba epika a lyrika. Drama jako celek se dá shrnout a můžete si ho představit asi jako divadelní představení, které má různé druhy.

Řadíme do něj:
#Činohra
#Komedie
#Muzikál
#Aktovka
#Opera
#Opereta

[[Kategorie:Literatura]]</text>
      <sha1>6nsvr3bu9rc1f8n4tet1yyv5voe90sh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kybernetická suverenita prakticky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8561</id>
    <revision>
      <id>45603</id>
      <parentid>42737</parentid>
      <timestamp>2022-04-04T21:07:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4690" xml:space="preserve">poskytuje vodítko, jak při uspokojování kybernetických potřeb nepřicházet o suverenitu, ať již jste jednotlivec, organizace nebo firma. Vzhledem k šíři - prakticky každá oblast má svůj odraz v digitálním světě, různým nárokům na &quot;dobré&quot; řešení a vnímání bodu zlomu do nepřijatelné závislosti, zde hledejte a společně dokumentujme možnosti a principy, nikoliv &quot;jedinou pravdu&quot;.

Téma úzce souvisí s kybernetickou bezpečností a soukromím, ale ty by si zasloužily spíše samostatné pojednání, proto jsou zde upozaděny&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Čas ukáže, kolik se toho sejde. Zatím sem píšme i související témata.&lt;/ref&gt;.

Závislost

Závislost [[w:Závislost|libovolné formy]] je přirozený a z principu nutný jev, problematickou se stává, až když začne být vnímána jako omezující případně dokonce zneužitelná. Typicky vámi využívané je  výrazně zdraženo, přestane být poskytováno či dále rozvíjeno, nebo s časem zastará, případně se změní vaše potřeby. Obvyklé příčiny závislosti obsahuje následující tabulka
{| class=&quot;wikitable&quot;
|+
!
!příklad
!prevence
!poznámka
|-
|data
|
|standardy
|
|-
|integrace
|
|
|
|-
|legislativa
|
|
|
|-
|množství uživatelů
|
|
|&quot;sociální&quot; sítě, SW
|-
|náklady
|
|
|prvotní pořízení + průběžné
|-
|smlouvy
|
|
|
|-
|unikátnost/inovativnost
|
|
|
|-
|znalosti
|
|
|
|}
{{Kotva|scenar_ztraty_soukromi}}Plíživou a přitom radikální ztrátou soukromí umožňuje kumulace služeb, která se dobře demonstruje na společnosti Google. Máte-li u ní např. e-mailový účet, získá přehled o využívaných službách (typicky e-mailové ověření registrace). Díky přístupu do pošty je známa vaše [[w:IP adresa|IP adresa]] a tudíž lze spárovat s navštívenými weby (využívají-li [[w:Google Analytics|GA]]). Stejně tak jste odevzdali své [[w:Biometrie|biometrické údaje]] spolu s údaji o okolí, pokud jste využili videohovor nebo hlasové služby (hlasové ovládání, vyhledávání, zápis). Připočítejme ještě údaje o poloze, kalendář akcí, seznam kontaktů, a to obzvlášť, máte-li mobil s Androidem. Stejně tak co jste vyhledávali nebo překládali, s kým komunikujete (e-maily, IM, ..) a na co se rádi díváte či posloucháte. Textové, obrazové a další výstupy vaší práce jsou už jen třešinkou na dortu. Realita [https://www.svetandroida.cz/google-posloucha-vypnout/#mikrofon permanentního odposlechu] případně obrazového snímání je s otazníkem. Každopádně [[w:1984 (román)|Orwell]] dost fantazie neměl..🤔 &lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=Poslouchá nás Google? Co všechno ví a jak ho vypnout? - SvětAndroida|url=https://www.svetandroida.cz/google-posloucha-vypnout/|periodikum=Svět Androida|datum vydání=2019-06-17|datum přístupu=2020-11-19|jazyk=cs-CZ}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=Google vás sleduje. Zjistěte si, co všechno o vás ví|url=https://www.zive.cz/bleskovky/google-vas-sleduje-zjistete-si-co-vsechno-o-vas-vi/sc-4-a-185082/default.aspx|periodikum=Živě.cz|datum přístupu=2020-11-19|jazyk=cs|jméno=David|příjmení=Polesný}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|příjmení=neuvedeno|jméno=|titul=Co o vás ví Google? Udělejte si test|periodikum=ČT24|vydavatel=Česká televize|url=https://ct24.ceskatelevize.cz/media/1005445-co-o-vas-vi-google-udelejte-si-test|datum vydání=před 2014-12-11|url archivu=|datum přístupu=2020-11-19}}&lt;/ref&gt;

== Poznámky ==
&lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== zbytky/k zapracování ==

* Důsledky - blokování inovací, 
* gMonitoring (vyzkoušet, případně aktualizovat a doplnit) - https://mareksommer.cz/blog/co-vse-o-nas-vi-google.html
*Podpora konkurenčního prostředí
* nebezpečí kombinace více služeb
* [[w:Provázanost|provázanost]], [[w:Závislost|závislost]] ([[w:Závislost (psychologie)|psy]])&lt;br /&gt;Problémové je co vše přivádí další uživatele (nepřímo znalosti)
* dlouhodobá udržitelnost a stabilita x maximalizace okamžitého zisku
* zanedbávaná antimonopolní opatření např. [https://www.securitymagazin.cz/security/ftc-pristrihnete-kridla-facebooku-1404066236.html Facebook]
** [[w:en:Federal Trade Commission|Federal Trade Commission (FTC)]]

* Principy
** velmi často hledáme kompromis mezi suverenitou a &quot;dobrým&quot; řešením. Soupis požadovaných vlastností s mírou jejich potřebnosti velmi pomůže (měli by jej vytvořit nejméně dva lidé s hlubší znalostí více než jednoho produktu)
** prohlížeč (mobil x fotograf)
** problém exkluzivní přístup</text>
      <sha1>jaako0v8u1gux7uy730tdx53uwvmzv5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Doplňte zdroj</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8562</id>
    <revision>
      <id>42508</id>
      <parentid>42505</parentid>
      <timestamp>2020-10-24T11:04:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Nesnera</username>
        <id>2420</id>
      </contributor>
      <comment>přesměrování na pravidlo Wikipedi (nejsem si jist, je-li to dobrý nápad. Mít ve Wikiknihách vlastní znění resp. stručný komentář a odkaz na Wikipedii?)</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="392" xml:space="preserve">&lt;sup&gt;&amp;#x5b;[[w:Wikipedie:Ověřitelnost|&lt;span class=&quot;doplnte-zdroj&quot; title=&quot;Je potřeba doložit zdroj předchozího tvrzení&quot;&gt;zdroj?&lt;/span&gt;]]&lt;includeonly&gt;[[Kategorie:Údržba:{{#if:{{NAMESPACE}}|Stránky|Články}} obsahující nedoložená tvrzení|{{PAGENAME}}]]&lt;/includeonly&gt;]&lt;/sup&gt;&lt;noinclude&gt;
{{Dokumentace}}
&lt;!-- Kategorie patří na podstránku /doc, ne sem! Děkujeme! --&gt;
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>nk5oo6s03umv9wki21hadjxrwcjy1jz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Doplňte zdroj/doc</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8563</id>
    <redirect title="w:Šablona:Doplňte zdroj/doc" />
    <revision>
      <id>42506</id>
      <timestamp>2020-10-24T10:12:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Nesnera</username>
        <id>2420</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="134" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[w:Šablona:Doplňte_zdroj/doc]]
(dokumentace je udržována ve Wikipedii viz. přesměrování na předchozím řádku)</text>
      <sha1>r29acxxmhw4wcxfijuxtx6cb5v77iq7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>LaTeX/Instalace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8567</id>
    <revision>
      <id>42566</id>
      <parentid>42557</parentid>
      <timestamp>2020-11-20T22:52:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>/* Distribuce */ Pokud chcete instalovat TeX Live na Linux, pak pravděpodobně můžete instalovat TeX Live přímo pomocí distribučního balíčkovacího systému.</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1688" xml:space="preserve">Především je vhodné podotknout, že pokud si chcete LaTeX jen vyzkoušet, nemusíte si ho instalovat, protože existují možnosti vyzkoušet jej online z webového prohlížeče. Řada různých populárních webů (mj. wikisoftware [[:w:MediaWiki|MediaWiki]], na které je postavena [[:w:Wikipedie|Wikipedie]]), podporuje přinejmenším zápis matematických vzorců v LaTeXu, takže pokud vás k LaTeXu přivedla možnost pěkné matematické sazby, můžete začít odtud. Kromě toho existují i další [[#Webová řešení|webová řešení]], z nichž některé nabízejí sazbu celých dokumentů.

== Distribuce ==
[[Soubor:Logo TeX Live.svg|náhled|Logo distribuce TeX Live]]
TeX i jeho nadstavby byly naprogramované velmi přenositelně a jsou proto dostupné pro většinu platforem. Obvykle se instalují v rámci takzvaných distribucí, v rámci kterých jsou jejich různé součásti (fonty, makra, ...) zabaleny do takzvaných balíčků, z kterých si každý uživatel může stáhnout a nainstalovat právě ty, které potřebuje. LaTeX je z hlediska těchto distribucí jen jedním z důležitých balíčků s makry.

Mezi nejpopulárnější distribuce patří [[:w:TeX Live|TeX Live]], který funguje na Linuxu, operačních systémech z rodin BSD (včetně Mac OS X) i na Microsoft Windows.

Pokud chcete instalovat TeX Live na Linux, pak pravděpodobně můžete instalovat TeX Live přímo pomocí distribučního balíčkovacího systému.

=== Webová řešení ===
* [https://authorea.com/ Authorea]
* [https://cocalc.com/doc/latex-editor.html CoCalc]
* [https://www.overleaf.com/ Overleaf]
* [https://www.verbosus.com/ Verbosus]

[[Kategorie:LaTeX]]</text>
      <sha1>cox9qtqe3opk4b4ii4qnyctqyr9a1c7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/II. Nové Město/U zlatého sloupu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8568</id>
    <revision>
      <id>42564</id>
      <timestamp>2020-11-20T10:01:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JiriMatejicek</username>
        <id>4254</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „[[Soubor:Praha Nové Město, Vodičkova U Zlatého sloupu 05.jpg|střed|500px|U zlatého sloupu]]  [[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="143" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha Nové Město, Vodičkova U Zlatého sloupu 05.jpg|střed|500px|U zlatého sloupu]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>km5t0mmw9navoscwwn9tg0bllv2zekg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>LaTeX/Modulární dokumenty</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8569</id>
    <revision>
      <id>42585</id>
      <parentid>42574</parentid>
      <timestamp>2020-11-25T22:31:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>/* Dokument rozdělený do více souborů */ [[Kategorie:LaTeX]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="958" xml:space="preserve">Protože většina příkladů v této knize je krátkých a ilustračních, doposud jsme se příliš nedotkli toho, jak vytvářet rozsáhlé a dobře strukturované dokumenty. Součástí takové tvorby bývá nejen rozdělení zdrojových kódů do více souborů, ale rovněž například správa adresáře s obrázky.

== Dokument rozdělený do více souborů ==
Základním krokem, jak rozdělit dokument do více souborů, je zpracovat každou z kapitol dokumentu ve zvláštním souboru a tyto pak zahrnout do jednoho souboru zastřešujícího.

=== Srovnání metod: input a include ===
LaTeX nabízí pro zahrnutí souboru dva příkazy s podobnou syntaxí:
{{Kód|jazyk=latex|kód=
\input{jménosouboru}
}}
a
{{Kód|jazyk=latex|kód=
\include{jménosouboru}
}}

Prvního podstatného rozdílu mezi nimi si pravděpodobně všimnete hned: &lt;code&gt;\include&lt;/code&gt; vynucuje konec stránky, zatímco &lt;code&gt;\input&lt;/code&gt; nikoliv.

[[Kategorie:LaTeX]]</text>
      <sha1>m9apvjn0q0fp8zckprmu24i188xh3io</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>LaTeX/Formátování odstavce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8570</id>
    <revision>
      <id>45291</id>
      <parentid>42586</parentid>
      <timestamp>2022-03-14T20:27:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>78.45.141.64</ip>
      </contributor>
      <comment>/* Zarovnání odstravce */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="600" xml:space="preserve">Zásahy do formátování odstavce jsou poměrně okrajovou záležitostí, neboť při sazbě nejčastějších typů dokumentů je obvykle přednastavené chování LaTeXu plně vyhovující.

== Zarovnání odstavce ==
Obvyklé zarovnání v LaTexu je na celou řádku. Následujícími prostředími (respektive příkazy) lze vynutit jiný typ zarovnání:

{| class=&quot;wikitable&quot;
! Typ zarovnání
! Prostředí
! Příkaz
|-
| Levé zarovnání
| flushleft
| \raggedright
|-
| Pravé zarovnání
| flushright
| \raggedleft
|-
| Zarovnání na střed
| center
| \centering
|}

[[Kategorie:LaTeX]]</text>
      <sha1>nshsmv1nhwww37ipgj3u9kbs80y839q</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>LaTeX/Barvy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8571</id>
    <revision>
      <id>42993</id>
      <parentid>42597</parentid>
      <timestamp>2021-02-15T22:07:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>- whitespace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1089" xml:space="preserve">Kromě vkládání barevných obrázků je možné ovlivnit přímo i barevnost textu. Základní nástroje jsou obsaženy v balíčku &lt;code&gt;xcolor&lt;/code&gt;.

== Potřebné balíčky ==
Aby zbytek návodů v této kapitole fungoval, musíme v hlavičce dokumentu nahrát balíček &lt;code&gt;xcolor&lt;/code&gt; příkazem
{{Kód|jazyk=latex|kód=
\usepackage{xcolor}
}}

== Obarvení textu ==
Krátký text je možné obarvit příkazem
{{Kód|jazyk=latex|kód=
\textcolor{barva}{text}
}}
který vloží zadaný &lt;code&gt;text&lt;/code&gt; jednou z předdefinovaných barev zadanou parametrem &lt;code&gt;barva&lt;/code&gt;.

Pokud je zapotřebí obarvit text přes několik odstavců, je možné použít prostředí &lt;code&gt;color&lt;/code&gt;:
{{Kód|jazyk=latex|kód=
\begin{color}{red}
% tady může být text přes několik odstavců

% a bude vypsán červenou barvou
\end{color}
}}

== Předdefinované barvy ==
Základní předdefinované barvy bývají jen tyto:

 black, blue, brown, cyan, darkgray, gray, green, lightgray, lime, magenta, olive, orange, pink, purple, red, teal, violet, white, yellow

[[Kategorie:LaTeX]]</text>
      <sha1>3a9tedzz3u1ukjzjhd3zzaabpo0ougc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>LaTeX/Seznamy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8573</id>
    <revision>
      <id>42604</id>
      <parentid>42599</parentid>
      <timestamp>2020-11-30T15:54:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>/* Základní tři typy seznamů */ + příklad různých typů seznamů</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="896" xml:space="preserve">== Základní tři typy seznamů ==
LaTeX nabízí tři základní typy seznamů:
* &lt;code&gt;itemize&lt;/code&gt; pro odrážkový seznam
* &lt;code&gt;enumerate&lt;/code&gt; pro číslovaný seznam
* &lt;code&gt;description&lt;/code&gt; pro slovníkový seznam

Jejich použití ve zdrojovém textu je do značné míry podobné:
{{Kód|jazyk=latex|kód=
\begin{typ_seznamu}  
\item první položka
\item druhá položka
\item třetí položka \ldots 
\end{typ_seznamu}
}}

Následující příklad ilustruje rozdíly mezi nimi:

{{Kód|jazyk=latex|kód=
\documentclass{article}
\usepackage{blindtext}
\begin{document}
\begin{itemize}
\item \blindtext
\item \blindtext
\end{itemize}
\begin{enumerate}
\item \blindtext
\item \blindtext
\end{enumerate}
\begin{description}
\item [Ant] \blindtext
\item [Elephant] \blindtext
\end{description}
\end{document}
}}

bude převedeno na

[[Soubor:WikibookLists.png]]

[[Kategorie:LaTeX]]</text>
      <sha1>dbnch3moi7patlfdzyrpvyc7s00dfut</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>LaTeX/Titulní strana</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8575</id>
    <revision>
      <id>42628</id>
      <timestamp>2020-12-08T21:16:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>základ</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1236" xml:space="preserve">Nejčastějším a obvykle dostačujícím způsobem vytváření titulní stránky je použití příkazu &lt;code&gt;\maketitle&lt;/code&gt;. K disposici jsou ale i pokročilejší možnosti.

== \maketitle ==
Příkaz &lt;code&gt;\maketitle&lt;/code&gt; vytvoří titulní stranu, přičemž obsah titulních polích je určen následující čtveřicí příkazů:

* &lt;code&gt;\title&lt;/code&gt; nastavuje jméno díla,
* &lt;code&gt;\author&lt;/code&gt; nastavuje jména autorů, přičemž jednotliví autoři mají být odděleni příkazem &lt;code&gt;\and&lt;/code&gt;,
* &lt;code&gt;\date&lt;/code&gt; nastavuje datum vydání a 
* &lt;code&gt;\thanks&lt;/code&gt; umožňuje k jednotlivým autorům přidávat poznámky pod čarou.

Například následující kód:
{{Kód|jazyk=latex|kód=
\documentclass{article}
\usepackage{blindtext}
\title{The Triangulation of Titling Data in Non-Linear Gaussian Fashion via $\rho$ Series\thanks{No procrastination}&lt;!-----&gt;}
\date{2017\\ December}
\author{John Doe\\ Magic Department\thanks{I am no longer a member of this department}, Richard Miles University 
\and Richard Row, \LaTeX\ Academy}
\begin{document}
\maketitle
\section{Introduction}
\blindtext
\end{document}
}}

vytvoří následující dokument:

[[Soubor:EnTtlpgDfltArtcl.png]]

[[Kategorie:LaTeX]]</text>
      <sha1>ahdzcyl66ln5jj4c48mfs2b3fpn0ep1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U tří housliček</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8578</id>
    <revision>
      <id>42635</id>
      <timestamp>2020-12-09T17:49:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JiriMatejicek</username>
        <id>4254</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „[[Soubor:Praha 2005-09-15 Three fiddels.jpg|střed|500px|U tří housliček]]  [[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="123" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha 2005-09-15 Three fiddels.jpg|střed|500px|U tří housliček]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>88csmhrrlgw6o1ky5nf58jynlsc4l1k</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U zlatého lva</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8579</id>
    <revision>
      <id>42636</id>
      <timestamp>2020-12-09T17:53:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JiriMatejicek</username>
        <id>4254</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „[[Soubor:Praha, dům U Zlatého lva, domovní znamení.jpg|střed|500px|U zlatého lva]]  [[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="134" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha, dům U Zlatého lva, domovní znamení.jpg|střed|500px|U zlatého lva]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>k03wuzldm6wfpflgtpjaziywke3333y</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>LaTeX/Písma</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8581</id>
    <revision>
      <id>42644</id>
      <timestamp>2020-12-11T22:49:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>začátek</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="910" xml:space="preserve">Pro LaTeX je dostupné velké množství [[:w:rodina písma|rodin písmen]]. Přednastavenou rodinou je [[:w:Computer Modern|Computer Modern]], rodina vytvořená pro typografický systém [[:w:TeX|TeX]] jeho autorem [[:w:Donald Knuth|Donaldem Knuthem]]. Ta pokrývá všechny tři hlavní kategorie písma: [[:w:patkové písmo|patkové]], [[:w:bezpatkové písmo|bezpatkové]] a [[:w:neproporcionální písmo|neproporcionální]]. V LaTeXu se pro tyto kategorie používají dvoupísmenné zkratky &lt;code&gt;rm&lt;/code&gt;,&lt;code&gt;sf&lt;/code&gt; a &lt;code&gt;tt&lt;/code&gt;.

Přednastavené je použití patkového písma, ale přednastavení lze změnit příkazem
{{Kód|jazyk=latex|kód=
\renewcommand{\familydefault}{family}
}}
kde parametr &lt;code&gt;family&lt;/code&gt; je jedním z:
* &lt;code&gt;\rmdefault&lt;/code&gt; pro patkové,
* &lt;code&gt;\sfdefault&lt;/code&gt; pro bezpatkové a
* &lt;code&gt;\ttdefault&lt;/code&gt; pro neproporcionální

[[Kategorie:LaTeX]]</text>
      <sha1>lykxpw2z3p5rov2c9se4ymqxwleniwx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>LaTeX/Iniciály</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8582</id>
    <revision>
      <id>42647</id>
      <timestamp>2020-12-12T10:17:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>začátek</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1852" xml:space="preserve">LaTeX umožňuje snadné vkládání [[:w:iniciála|iniciál]] na počátek odstavce pomocí balíčku &lt;code&gt;lettrine&lt;/code&gt;. Ten nabízí prosté zvětšení znaku z aktuálně používaného písma. Kromě toho je k dispozici řada balíčků nabízejících ozdobné iniciály.

== Použití lettrine ==
Následující ukázka předvádí tři odstavce s různou výškou úvodní iniciály pomocí balíčku &lt;code&gt;lettrine&lt;/code&gt;.

{{Kód|jazyk=latex|kód=
\documentclass{article}
\usepackage[utf8]{inputenc}
\usepackage{palatino}
\usepackage{lettrine}

\begin{document}

\lettrine{D}{ie Halbinsel Coney Island} (englisch: Kanin­chen­insel) ist der äußer­ste süd­liche Zipfel von Brook­lyn, der direkt an der At­lantik­küste liegt und vor allem durch seine großen Ver­gnü­gungs­parks und die an­gren­zende Hoch­haus­sied­lung rus­si­scher Ein­wan­derer be­kannt ist. Reste früherer Ver­gnü­gungs­parks kann man heute noch be­sich­tigen. 

\bigskip

\lettrine[lines=1]{D}{ie Halbinsel Coney Island} (englisch: Kanin­chen­insel) ist der äußer­ste süd­liche Zipfel von Brook­lyn, der direkt an der At­lantik­küste liegt und vor allem durch seine großen Ver­gnü­gungs­parks und die an­gren­zende Hoch­haus­sied­lung rus­si­scher Ein­wan­derer be­kannt ist. Reste früherer Ver­gnü­gungs­parks kann man heute noch be­sich­tigen. 

\bigskip

\lettrine[lines=3]{D}{ie Halbinsel Coney Island} (englisch: Kanin­chen­insel) ist der äußer­ste süd­liche Zipfel von Brook­lyn, der direkt an der At­lantik­küste liegt und vor allem durch seine großen Ver­gnü­gungs­parks und die an­gren­zende Hoch­haus­sied­lung rus­si­scher Ein­wan­derer be­kannt ist. Reste früherer Ver­gnü­gungs­parks kann man heute noch be­sich­tigen. 

\end{document}
}}

[[Kategorie:LaTeX]]</text>
      <sha1>3f6zmq53ddzpvivv4m4f16ns0fhuodm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U zlaté koruny (455)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8584</id>
    <revision>
      <id>42666</id>
      <timestamp>2020-12-16T17:17:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JiriMatejicek</username>
        <id>4254</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „[[Soubor:Praha Stare Mesto Karlova 48 narozi.jpg|střed|500px|U zlaté koruny]] [[Soubor:Пражскія вуліцы 02.JPG|střed|500px|U zlaté koruny]…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="201" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha Stare Mesto Karlova 48 narozi.jpg|střed|500px|U zlaté koruny]]
[[Soubor:Пражскія вуліцы 02.JPG|střed|500px|U zlaté koruny]]
[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>2lctjx6dhfzydppynle4wyf42bx1p3h</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>LaTeX/Základy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8585</id>
    <revision>
      <id>43409</id>
      <parentid>43073</parentid>
      <timestamp>2021-03-24T22:51:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>/* Koncovky souborů */ odkaz</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6218" xml:space="preserve">Tato kapitola se zabývá úplnými základy LaTeXu, ale předpokládá, že je již na počítači nainstalovaný (vizte případně kapitolu [[../Instalace/]]).

== Syntaxe LaTeXu ==
Dokumenty v LaTeXu mají jednak podobu, v které jsou vytvářeny jejich autorem, totiž [[:w:prostý text|prostý text]] prokládaný příkazy, jednak výslednou podobu pro tisk nebo čtení, do které je LaTeX převede – dříve se jednalo nejčastěji o formát [[:w:DVI (formát)|DVI]], v modernější době se nejčastěji jedná o formát [[:w:Portable Document Format|PDF]]. V tomto je LaTeX podobný řadě jiných [[:w:značkovací jazyk|značkovacích jazyků]], například [[:w:HTML|HTML]] nebo [[:w:Asciidoc|Asciidoc]]u.

Vytváření vstupní podoby je možné v jakémkoliv [[:w:textový editor|textovém editoru]], ovšem přirozeně se pro něj hodí zejména ty textové editory, které počítají s psaním strukturovaného textu, například editory programátorské, neboť doplňování souvislého textu o příkazy má určité analogie s vytvářením [[:w:zdrojový kód|zdrojového kódu]]. Je například užitečné, pokud má editor podporu [[:w:zvýrazňování syntaxe|zvýrazňování syntaxe]].

=== Speciální znaky ===
Speciální, respektive rezervované znaky, mají ve většině kontextů v LaTeXu speciální význam a jejich přímé použití je tedy vyloučeno. Jedná se o znaky:

  # $ % ^ &amp; _ { } ~ \

Většinu těchto znaků je potřeba uvodit [[:w:únikový znak|únikovým znakem]], kterým je pro tento účel v LaTeXu znak [[:w:zpětné lomítko|zpětného lomítka]], u jiných je jejich zadání ještě o něco složitější. Pokud má být tedy součástí textu nějaký z těchto znaků, vypadá jejich zápis ve zdrojovém kódu následovně:

{{Kód|jazyk=latex|kód=
\# \$ \% \^{} \&amp; \_ \{ \} \~{} \textbackslash{}
}}

V řadě kontextů mají speciální význam rovněž [[:w:hranaté závorky|hranaté závorky]] &lt;code&gt;[ ]&lt;/code&gt;, které slouží u některých příkazů pro zadávání volitelných parametrů. Budou-li pak hranaté závorky navazovat přímo na příkaz, tedy bude-li zdrojový kód vypadat
{{Kód|jazyk=latex|kód=
\prikaz[text]
}}
bude text interpretován jako parametr příkazu &lt;code&gt;prikaz&lt;/code&gt;. Pokud tomu tak nemá být, je zapotřebí v dané posloupnosti oddělit &lt;code&gt;prikaz&lt;/code&gt; a hranatou závorku složenými závorkami:
{{Kód|jazyk=latex|kód=
\prikaz {} [text]
}}

Jak je naznačeno v seznamu výše, pro zadání zpětného lomítka nestačí jej zdvojit, protože zdvojené zpětné lomítko se používá pro zlom řádky. V textovém režimu je potřeba použít příkaz &lt;code&gt;\textbackslash{}&lt;/code&gt;, v matematickém příkaz &lt;code&gt;\backslash&lt;/code&gt;.

Podobně samotné příkazy &lt;code&gt;\~&lt;/code&gt; a &lt;code&gt;\^&lt;/code&gt; slouží k tomu, aby přidaly [[:w:Vlnovka|vlnovku]] a [[:w:stříška (diakritický znak)|stříšku]] nad následující písmeno, například &lt;code&gt;\~n&lt;/code&gt; vytvoří ''ñ''. Proto za nimi musí následovat dvojice složených závorek. Jinou variantou jejich zápisu jsou příkazy &lt;code&gt;\textasciitilde&lt;/code&gt; a &lt;code&gt;\testasciicircum&lt;/code&gt;.

== Soubory ==
Je dobré respektovat zavedené koncovky souborů, jak je LaTeX i jeho pomocné nástroje běžně používají a v mnoha případech i vynucují. Samotné zdrojové soubory LaTeXu by měly mít koncovku &lt;code&gt;.tex&lt;/code&gt; a z důvodu kompatibility je vhodnější být s jejich jménem konzervativnější: vyhnout se mezerám, znakům s diakritikou, interpunkčním znamenénkům i podtržítku, nejlépe tedy zůstat u písmenek a-z, číslic 0-9 a spojovníku. Zůstat u malých písmen je lepší z toho důvodu, že to zvyšuje přenositelnost mezi systémy, které rozlišují mezi velikostí souborů u písmen, a těmi, které mezi nimi nerozlišují.

=== Koncovky souborů ===
Kromě zdrojového a cílového souboru používá LaTeX i řadu souborů pomocných, ve kterých si například ukládá informace pro vytváření rejstříku, obsahu a seznamu literatury.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+Běžné pomocné soubory LaTeXu
|-
| &lt;tt&gt;.aux&lt;/tt&gt;
| Soubor uchovávající informace mezi jednotlivými běhy LaTeXu. Jsou v něm mimo jiné uchovávány informace pro tvorbu křížových odkazů.
|-
| &lt;tt&gt;.bbl&lt;/tt&gt;
| Bibliografický soubor, který je výstupem programu BiBTeX a vstupem LaTeXu.
|-
| &lt;tt&gt;.bib&lt;/tt&gt;
| Bibliografický soubor, který je vstupem BiBTeXu.
|-
| &lt;tt&gt;.blg&lt;/tt&gt;
| Log BiBTeXu.
|-
| &lt;tt&gt;.bst&lt;/tt&gt;
| Stylové soubory BiBTeXu.
|-
| &lt;tt&gt;.cls&lt;/tt&gt;
| Soubor definující třídu dokumentu (k použití příkazem &lt;code&gt;\documentclass&lt;/code&gt;).
|-
| &lt;tt&gt;.dtx&lt;/tt&gt;
| Hlavní stylový soubor.
|-
| &lt;tt&gt;.ins&lt;/tt&gt;
| Instalační soubor pro patřičný soubor &lt;code&gt;.dtx&lt;/code&gt;.
|-
| &lt;tt&gt;.fd&lt;/tt&gt;
| Popis fontu.
|-
| &lt;tt&gt;.dvi&lt;/tt&gt;
| '''D'''evice '''I'''ndepent '''File''' ([[:w:DVI (formát)|článek na Wikipedii]]), tedy soubor nezávislý na zařízení. Základní výstupní formát LaTeXu. Lze prohlížeč prohlížeči DVI.
|-
|&lt;tt&gt;.pdf&lt;/tt&gt;
|'''P'''ortable '''D'''document '''F'''ormat. Výstupní formát programu &lt;code&gt;pdflatex&lt;/code&gt;. Široce podporován množstvím prohlížečů.
|-
|&lt;tt&gt;.log&lt;/tt&gt;
|Záznam s informace o průběhu překladu LaTeXem.
|-
|&lt;tt&gt;.toc&lt;/tt&gt;
|Seznam nadpisů všech úrovní užívaný při následujícím překladu k vytvoření obsahu.
|-
|&lt;tt&gt;.lof&lt;/tt&gt;
|Seznam ilustrací používaný při následujícím překladu k vytvoření seznamu ilustrací.
|-
|&lt;tt&gt;.lot&lt;/tt&gt;
|Seznam tabulek používaný při následujícím překladu k vytvoření seznamu tabulek.
|-
|&lt;tt&gt;.idx&lt;/tt&gt;
|Pomocný soubor pro vytvoření [[../Rejstříky|rejstříku]] programem &lt;tt&gt;makeindex&lt;/tt&gt;
|-
|&lt;tt&gt;.ind&lt;/tt&gt;
|Zpracovaný [[../Rejstříky|rejstřík]] pro zahrnutí pří příštím průchodu.
|-
|&lt;tt&gt;.ilg&lt;/tt&gt;
|Záznam s informacemi o průběhu zpracování [[../Rejstříky|rejstříku]].
|-
|&lt;tt&gt;.sty&lt;/tt&gt;
|Balíček maker k zahrnutí příkazem &lt;tt&gt;\usepackage&lt;/tt&gt;
|-
|&lt;tt&gt;.tex&lt;/tt&gt;
|Vstupní soubor pro LaTeX (nebo pro jinou variantu TeXu).
|-
|&lt;tt&gt;.out&lt;/tt&gt;
|Soubor balíčku hyperref (popsán v [[../Hypertextové odkazy|kapitole o hypertextových odkazech]]).
|}

[[Kategorie:LaTeX]]</text>
      <sha1>0hfvp5qafukx4z7iblcuhld91a50h4q</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda/N</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8586</id>
    <revision>
      <id>43933</id>
      <parentid>42690</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:05:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="193" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''N''' jako '''N'''osorožec&lt;/div&gt;


[[Soubor:N jako Nosorožec.jpg|střed|500px]]
 

{{Zvířecí abeceda}}

[[Kategorie:Zvířecí abeceda]]</text>
      <sha1>ie50oweugd8yqjopg6qjhltpaureoih</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:TableTools</title>
    <ns>828</ns>
    <id>8588</id>
    <revision>
      <id>42687</id>
      <timestamp>2020-12-28T17:57:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Matěj Suchánek</username>
        <id>3510</id>
      </contributor>
      <comment>kopie z [[mw:Module:TableTools]], nutný pro fungování Wikidata infoboxů (např. [[Special:PrefixIndex/Chemické pokusy/]])</comment>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="12326" xml:space="preserve">--[[
------------------------------------------------------------------------------------
--                               TableTools                                       --
--                                                                                --
-- This module includes a number of functions for dealing with Lua tables.        --
-- It is a meta-module, meant to be called from other Lua modules, and should     --
-- not be called directly from #invoke.                                           --
------------------------------------------------------------------------------------
--]]

local libraryUtil = require('libraryUtil')

local p = {}

-- Define often-used variables and functions.
local floor = math.floor
local infinity = math.huge
local checkType = libraryUtil.checkType
local checkTypeMulti = libraryUtil.checkTypeMulti

--[[
------------------------------------------------------------------------------------
-- isPositiveInteger
--
-- This function returns true if the given value is a positive integer, and false
-- if not. Although it doesn't operate on tables, it is included here as it is
-- useful for determining whether a given table key is in the array part or the
-- hash part of a table.
------------------------------------------------------------------------------------
--]]
function p.isPositiveInteger(v)
	if type(v) == 'number' and v &gt;= 1 and floor(v) == v and v &lt; infinity then
		return true
	else
		return false
	end
end

--[[
------------------------------------------------------------------------------------
-- isNan
--
-- This function returns true if the given number is a NaN value, and false
-- if not. Although it doesn't operate on tables, it is included here as it is
-- useful for determining whether a value can be a valid table key. Lua will
-- generate an error if a NaN is used as a table key.
------------------------------------------------------------------------------------
--]]
function p.isNan(v)
	if type(v) == 'number' and tostring(v) == '-nan' then
		return true
	else
		return false
	end
end

--[[
------------------------------------------------------------------------------------
-- shallowClone
--
-- This returns a clone of a table. The value returned is a new table, but all
-- subtables and functions are shared. Metamethods are respected, but the returned
-- table will have no metatable of its own.
------------------------------------------------------------------------------------
--]]
function p.shallowClone(t)
	local ret = {}
	for k, v in pairs(t) do
		ret[k] = v
	end
	return ret
end

--[[
------------------------------------------------------------------------------------
-- removeDuplicates
--
-- This removes duplicate values from an array. Non-positive-integer keys are
-- ignored. The earliest value is kept, and all subsequent duplicate values are
-- removed, but otherwise the array order is unchanged.
------------------------------------------------------------------------------------
--]]
function p.removeDuplicates(t)
	checkType('removeDuplicates', 1, t, 'table')
	local isNan = p.isNan
	local ret, exists = {}, {}
	for i, v in ipairs(t) do
		if isNan(v) then
			-- NaNs can't be table keys, and they are also unique, so we don't need to check existence.
			ret[#ret + 1] = v
		else
			if not exists[v] then
				ret[#ret + 1] = v
				exists[v] = true
			end
		end	
	end
	return ret
end			

--[[
------------------------------------------------------------------------------------
-- numKeys
--
-- This takes a table and returns an array containing the numbers of any numerical
-- keys that have non-nil values, sorted in numerical order.
------------------------------------------------------------------------------------
--]]
function p.numKeys(t)
	checkType('numKeys', 1, t, 'table')
	local isPositiveInteger = p.isPositiveInteger
	local nums = {}
	for k, v in pairs(t) do
		if isPositiveInteger(k) then
			nums[#nums + 1] = k
		end
	end
	table.sort(nums)
	return nums
end

--[[
------------------------------------------------------------------------------------
-- affixNums
--
-- This takes a table and returns an array containing the numbers of keys with the
-- specified prefix and suffix. For example, for the table
-- {a1 = 'foo', a3 = 'bar', a6 = 'baz'} and the prefix &quot;a&quot;, affixNums will
-- return {1, 3, 6}.
------------------------------------------------------------------------------------
--]]
function p.affixNums(t, prefix, suffix)
	checkType('affixNums', 1, t, 'table')
	checkType('affixNums', 2, prefix, 'string', true)
	checkType('affixNums', 3, suffix, 'string', true)

	local function cleanPattern(s)
		-- Cleans a pattern so that the magic characters ()%.[]*+-?^$ are interpreted literally.
		s = s:gsub('([%(%)%%%.%[%]%*%+%-%?%^%$])', '%%%1')
		return s
	end

	prefix = prefix or ''
	suffix = suffix or ''
	prefix = cleanPattern(prefix)
	suffix = cleanPattern(suffix)
	local pattern = '^' .. prefix .. '([1-9]%d*)' .. suffix .. '$'

	local nums = {}
	for k, v in pairs(t) do
		if type(k) == 'string' then			
			local num = mw.ustring.match(k, pattern)
			if num then
				nums[#nums + 1] = tonumber(num)
			end
		end
	end
	table.sort(nums)
	return nums
end

--[[
------------------------------------------------------------------------------------
-- numData
--
-- Given a table with keys like (&quot;foo1&quot;, &quot;bar1&quot;, &quot;foo2&quot;, &quot;baz2&quot;), returns a table
-- of subtables in the format 
-- { [1] = {foo = 'text', bar = 'text'}, [2] = {foo = 'text', baz = 'text'} }
-- Keys that don't end with an integer are stored in a subtable named &quot;other&quot;.
-- The compress option compresses the table so that it can be iterated over with
-- ipairs.
------------------------------------------------------------------------------------
--]]
function p.numData(t, compress)
	checkType('numData', 1, t, 'table')
	checkType('numData', 2, compress, 'boolean', true)
	local ret = {}
	for k, v in pairs(t) do
		local prefix, num = mw.ustring.match(tostring(k), '^([^0-9]*)([1-9][0-9]*)$')
		if num then
			num = tonumber(num)
			local subtable = ret[num] or {}
			if prefix == '' then
				-- Positional parameters match the blank string; put them at the start of the subtable instead.
				prefix = 1
			end
			subtable[prefix] = v
			ret[num] = subtable
		else
			local subtable = ret.other or {}
			subtable[k] = v
			ret.other = subtable
		end
	end
	if compress then
		local other = ret.other
		ret = p.compressSparseArray(ret)
		ret.other = other
	end
	return ret
end

--[[
------------------------------------------------------------------------------------
-- compressSparseArray
--
-- This takes an array with one or more nil values, and removes the nil values
-- while preserving the order, so that the array can be safely traversed with
-- ipairs.
------------------------------------------------------------------------------------
--]]
function p.compressSparseArray(t)
	checkType('compressSparseArray', 1, t, 'table')
	local ret = {}
	local nums = p.numKeys(t)
	for _, num in ipairs(nums) do
		ret[#ret + 1] = t[num]
	end
	return ret
end

--[[
------------------------------------------------------------------------------------
-- sparseIpairs
--
-- This is an iterator for sparse arrays. It can be used like ipairs, but can
-- handle nil values.
------------------------------------------------------------------------------------
--]]
function p.sparseIpairs(t)
	checkType('sparseIpairs', 1, t, 'table')
	local nums = p.numKeys(t)
	local i = 0
	local lim = #nums
	return function ()
		i = i + 1
		if i &lt;= lim then
			local key = nums[i]
			return key, t[key]
		else
			return nil, nil
		end
	end
end

--[[
------------------------------------------------------------------------------------
-- size
--
-- This returns the size of a key/value pair table. It will also work on arrays,
-- but for arrays it is more efficient to use the # operator.
------------------------------------------------------------------------------------
--]]

function p.size(t)
	checkType('size', 1, t, 'table')
	local i = 0
	for k in pairs(t) do
		i = i + 1
	end
	return i
end


local function defaultKeySort(item1, item2)
	-- &quot;number&quot; &lt; &quot;string&quot;, so numbers will be sorted before strings.
	local type1, type2 = type(item1), type(item2)
	if type1 ~= type2 then
		return type1 &lt; type2
	else -- This will fail with table, boolean, function.
		return item1 &lt; item2
	end
end

--[[
	Returns a list of the keys in a table, sorted using either a default
	comparison function or a custom keySort function.
]]
function p.keysToList(t, keySort, checked)
	if not checked then
		checkType('keysToList', 1, t, 'table')
		checkTypeMulti('keysToList', 2, keySort, { 'function', 'boolean', 'nil' })
	end
	
	local list = {}
	local index = 1
	for key, value in pairs(t) do
		list[index] = key
		index = index + 1
	end
	
	if keySort ~= false then
		keySort = type(keySort) == 'function' and keySort or defaultKeySort
		
		table.sort(list, keySort)
	end
	
	return list
end

--[[
	Iterates through a table, with the keys sorted using the keysToList function.
	If there are only numerical keys, sparseIpairs is probably more efficient.
]]
function p.sortedPairs(t, keySort)
	checkType('sortedPairs', 1, t, 'table')
	checkType('sortedPairs', 2, keySort, 'function', true)
	
	local list = p.keysToList(t, keySort, true)
	
	local i = 0
	return function()
		i = i + 1
		local key = list[i]
		if key ~= nil then
			return key, t[key]
		else
			return nil, nil
		end
	end
end

--[[
	Returns true if all keys in the table are consecutive integers starting at 1.
--]]
function p.isArray(t)
	checkType(&quot;isArray&quot;, 1, t, &quot;table&quot;)
	
	local i = 0
	for k, v in pairs(t) do
		i = i + 1
		if t[i] == nil then
			return false
		end
	end
	return true
end

-- { &quot;a&quot;, &quot;b&quot;, &quot;c&quot; } -&gt; { a = 1, b = 2, c = 3 }
function p.invert(array)
	checkType(&quot;invert&quot;, 1, array, &quot;table&quot;)
	
	local map = {}
	for i, v in ipairs(array) do
		map[v] = i
	end
	
	return map
end

--[[
	{ &quot;a&quot;, &quot;b&quot;, &quot;c&quot; } -&gt; { [&quot;a&quot;] = true, [&quot;b&quot;] = true, [&quot;c&quot;] = true }
--]]
function p.listToSet(t)
	checkType(&quot;listToSet&quot;, 1, t, &quot;table&quot;)
	
	local set = {}
	for _, item in ipairs(t) do
		set[item] = true
	end
	
	return set
end

--[[
	Recursive deep copy function.
	Preserves identities of subtables.
	
]]
local function _deepCopy(orig, includeMetatable, already_seen)
	-- Stores copies of tables indexed by the original table.
	already_seen = already_seen or {}
	
	local copy = already_seen[orig]
	if copy ~= nil then
		return copy
	end
	
	if type(orig) == 'table' then
		copy = {}
		for orig_key, orig_value in pairs(orig) do
			copy[deepcopy(orig_key, includeMetatable, already_seen)] = deepcopy(orig_value, includeMetatable, already_seen)
		end
		already_seen[orig] = copy
		
		if includeMetatable then
			local mt = getmetatable(orig)
			if mt ~= nil then
				local mt_copy = deepcopy(mt, includeMetatable, already_seen)
				setmetatable(copy, mt_copy)
				already_seen[mt] = mt_copy
			end
		end
	else -- number, string, boolean, etc
		copy = orig
	end
	return copy
end

function p.deepCopy(orig, noMetatable, already_seen)
	checkType(&quot;deepCopy&quot;, 3, already_seen, &quot;table&quot;, true)
	
	return _deepCopy(orig, not noMetatable, already_seen)
end

--[[
	Concatenates all values in the table that are indexed by a number, in order.
	sparseConcat{ a, nil, c, d }  =&gt;  &quot;acd&quot;
	sparseConcat{ nil, b, c, d }  =&gt;  &quot;bcd&quot;
]]
function p.sparseConcat(t, sep, i, j)
	local list = {}
	
	local list_i = 0
	for _, v in p.sparseIpairs(t) do
		list_i = list_i + 1
		list[list_i] = v
	end
	
	return table.concat(list, sep, i, j)
end

--[[
-- This returns the length of a table, or the first integer key n counting from
-- 1 such that t[n + 1] is nil. It is similar to the operator #, but may return
-- a different value when there are gaps in the array portion of the table.
-- Intended to be used on data loaded with mw.loadData. For other tables, use #.
-- Note: #frame.args in frame object always be set to 0, regardless of 
-- the number of unnamed template parameters, so use this function for
-- frame.args.
--]]
function p.length(t)
	local i = 1
	while t[i] ~= nil do
		i = i + 1
	end
	return i - 1
end

function p.inArray(arr, valueToFind)
	checkType(&quot;inArray&quot;, 1, arr, &quot;table&quot;)
	
	-- if valueToFind is nil, error?
	
	for _, v in ipairs(arr) do
		if v == valueToFind then
			return true
		end
	end
	
	return false
end

return p</text>
      <sha1>tqif0qe0lu98pj8cuq70kgi6evye5t3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Královéhradecká římskokatolická diecéze</title>
    <ns>14</ns>
    <id>8589</id>
    <revision>
      <id>42695</id>
      <timestamp>2021-01-01T09:08:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Vianney nove</username>
        <id>6592</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „[[Kategorie:České dějiny]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="29" xml:space="preserve">[[Kategorie:České dějiny]]</text>
      <sha1>lpzabyg6o8sxeazzf9mzbxzs8pfjp0d</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Seznamy zemřelých kněží královéhradecké římskokatolické diecéze</title>
    <ns>14</ns>
    <id>8590</id>
    <revision>
      <id>42696</id>
      <timestamp>2021-01-01T09:09:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Vianney nove</username>
        <id>6592</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „[[Kategorie:Královéhradecká římskokatolická diecéze]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="60" xml:space="preserve">[[Kategorie:Královéhradecká římskokatolická diecéze]]</text>
      <sha1>j5avd0zwsu61lnmxbhkq56wh2phmr2k</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny královéhradecké římskokatolické diecéze/Seznam zemřelých kněží královéhradecké římskokatolické diecéze 1800-1899</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8591</id>
    <revision>
      <id>45808</id>
      <parentid>45806</parentid>
      <timestamp>2022-05-31T06:36:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Vianney nove</username>
        <id>6592</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="24134" xml:space="preserve">'''Seznam zemřelých kněží (biskupů, kněží a jáhnů) královéhradecké římskokatolické diecéze v letech 1800-1899'''

Jedná se o [[w:Římskokatolická církev|římskokatolické]] ''[[w:kněz|kněze]] [[w:Diecéze|diecézní]]'' nebo ''kněze [[w:Řehole|řeholní]]'', kteří působili alespoň krátký čas v královéhradecké diecézi a zemřeli v rozmezí let 1800-1899. Jedná se o nekompletní seznam, řazený chronologicky podle data úmrtí.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!jméno a příjmení kněze
!datum úmrtí
!jiné údaje
|-
|[[w:Josef Adam Arco|Josef Adam de Arco]]
|{{dts|03|06|1802}}
|V letech 1776-1780 diecézní biskup královéhradecký, později biskup v Seckau.
|-
|[[w:Stanislav Vydra|Stanislav Vydra]]
|{{dts|03|12|1804}}
|Někdejší katecheta v Jičíně. V letech 1771-1772 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vilémov u Golčova Jeníkova|Vilémově]]. Od roku 1772 působil na pražské univerzitě. Pohřben na pražských Olšanských hřbitovech.
|-
|Robert Novotný, O.Cist.
|{{dts|16|03|1808}}
|Kněz cisterciáckého řádu, původně přináležející k opatství v Sedleci u Kutné Hory. Po zrušení sedleckého opatství (1783) přenesl slib stability do jihočeské Zlaté Koruny. Poté, co byl v roce 1785 z císařského nařízení zrušen i zlatokorunský klášter, dožil Novotný zřejmě jako soukromá osoba.
|-
|ThDr. [[w:Jan Rychlovský|Jan Rychlovský]]
|{{dts|22|07|1811}}
|Rodák z Poniklé. Na kněze vysvěcen 1. června 1776. V letech 1786-1797 děkan v Opočně. Od r. 1808 titulární biskup z ''Thermae Basilicae'' a světící biskup pražský (jmenován biskupem 11. ledna 1808, biskupská konsekrace udělena až 27. září 1809, prodleva způsobena zřejmě administrativními průtahy v souvislosti s tehdejší nutností panovnického souhlasu s jmenováním). Autor náboženské literatury.
|-
|Josef František Rautenkranc
|{{dts|22|07|1817}}
|Po kněžském svěcení působil v Nebovidech (tehdy královéhradecká diecéze), pro nemoc odešel na dočasný odpočinek. Žil v Hradci Králové, kde z vlastní vůle a ochotně přednášel bohoslovcům v diecézním semináři českou literaturu a mluvnici. V roce 1805 se plně navrátil do aktivní služby a byl ustanoven katechetou v Nových Dvorech. Od r. 1807 farář v Sedleci u Kutné Hory.
|-
|Jan Jeřábek
|{{dts|24|10|1819}}
|Farář a děkan v Ronově nad Doubravou v letech 1788-1819.
|-
|Václav Pixa
|{{dts|01|09|1826}}
|Kaplan v Ronově nad Doubravou 1820-1826.
|-
|Jan Nepomuk Domoslav Paďour
|{{dts|07|10|1828}}
|Absolvent piaristického gymnázia v Litomyšli. Po teologických studiích v královéhradeckém kněžském semináři byl v roce 1805 vysvěcen na kněze. Působil jako kaplan v Novém Městě nad Metují. Několik let přechodně působil v brněnské diecézi (stal se čestným kanovníkem kolegiátní kapituly v Mikulově). Později se vrátil do Nového Města nad Metují, kde dále vypomáhal v duchovní správě. Věnoval se regionální vlastivědě.
|-
|František Raymann
|{{dts|03|01|1829}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Častolovice|Častolovicích]].
|-
|Matěj Rössler
|{{dts|29|08|1829}}
|Arciděkan v Poděbradech.
|-
|Jan Nepom. Teichel
|{{dts|02|03|1830}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Černilov|Černilově]].
|-
|Didak Tichý
|{{dts|01|09|1830}}
|Kaplan v Ronově nad Doubravou 1801-1807, administrátor na Míčově 1807-1830. 
|-
|František Vambera
|{{dts|10|10|1830}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Zbyslav|Zbyslavi]]. 
|-
|J.M. can. [[w:Jan Antonín Venuto|Jan Antonín Venuto]]
|{{dts|01|04|1833}}
|Kanovník královéhradecké katedrální kapituly. Kreslíř, malíř a akvarelista.
|-
|Karel Roztočil
|{{dts|15|08|1833}}
|Kaplan v Ronově n. D. a na Míčově v letech 1782-1787. Farář v Ronově nad Doubravou 1820-1833.
|-
|Mons. [[w:Josef František Hurdálek|Josef František Hurdálek]]
|{{dts|27|12|1833}}
|Rodák z Náchoda. Po kněžském svěcení (21. 9. 1771) se stal v Náchodě zámeckým kaplanem a vychovatelem dětí hraběte Piccolominiho. Protože e jako vychovatel velmi osvědčil, byl později pověřen vedením ústavu pro výchovu a vzdělání šlechticů ve Vídni. Následně byl povolán do Hradce Králové, kde byl jmenován rektorem diecézního kněžského semináře. Později jej biskup Josef Adam de Arco jmenoval děkanem v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Nové Město nad Metují|Novém Městě nad Metují]]. V téže době Hurdálek odmítl nabízené kanonikáty v Českých Budějovicích a Seckau. V roce 1794 přijal jmenování děkanem katedrální kapituly v Litoměřicích. V roce 1816 byl jmenován litoměřickým sídelním biskupem.
|-
|Josef Unger
|{{dts|21|06|1839}}
|V letech 1814-1831 farář v Červeném Kostelci. Dožil na penzi v Náchodě.
|-
|Václav Vebersík
|{{dts|23|11|1839}}
|Jako farář působil postupně v Černilově, Dašicích a Bystrém. 
|-
|Josef Mírovít Král
|{{dts|13|02|1841}}
|Rodák z Opočna. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Horní Branná|Horní Branné]].
|-
|Antonín Jeřábek
|{{dts|06|09|1842}}
|Někdejší lokalista v [[w:Římskokatolická farnost Ohnišťany|Ohnišťanech]], potom farář a děkan v Ronově nad Doubravou..
|-
|J. M. can. PhDr. Josef Čeněk z Vartemberka
|{{dts|25|05|1843}}
|Rodák z Nového Bydžova. Doktor filosofie. Na kněze vysvěcen r. 1788, působil jako kaplan a později městský děkan v Hradci Králové. Vrchní školdozorce národních škol na území královéhradecké diecéze. Založil ústav pro péči o vdovy a sirotky po učitelích (první zařízení svého druhu v Čechách). Podporovatel studentů a chudiny. Kanovník královéhradecké kapituly. Od r. 1828 působil v Rakousku jako děkan katedrální kapituly v Salcburku. 
|-
|Vincenc Krombholz
|{{dts|08|05|1844}}
|Farář v Ronově nad Doubravou v letech 1843-1844.
|-
|Kašpar Lukavský
|{{dts|01|05|1845}}
|Rodák z Náchoda, absolvent benediktinského gymnázia v Broumově. Původně studoval filosofii a hudbu, později vstoupil do akademické legie, která měla hájit hranice proti francouzskému vojsku. Pro toto své angažování ovšem zanedbal studia. Vojenská zkušenost u něj způsobila změnu smýšlení a v roce 1801 začal studovat teologii. Kněžské svěcení přijal 24. srpna 1804 v Hradci Králové. Vrátil se do rodného Náchoda, kde působil jako kaplan postupně při zámecké kapli a na městském děkanství. V letech 1823-1829 byl farářem ve Chvalkovicích. Poté se navrátil do Náchoda, kde byl instalován do služby městského děkana. V Náchodě velmi pečoval o úroveň chrámové hudby, sám byl výborným hudebníkem.
|-
|Jan Brůžek
|{{dts|27|11|1845}}
|Někdejší farář v Borové (nynější Havlíčkova Borová), vlastenec. Učitel Karla Havlíčka Borovského. Borovského v dobrém slova smyslu velmi ovlivnil, a ten si jej - i přes svůj pozdější antiklerikalismus - celý život velmi vážil. V závěru života Brůžek působil v Přibyslavi, kde je i pohřben.
|-
|František Hurdálek
|{{dts|01|12|1847}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Česká Skalice|České Skalici]].
|-
|Josef Kučera
|{{dts|03|06|1849}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Žiželice|Žiželicích]]. Předtím v Mlékosrbech u Chlumce n. Cidlinou.
|-
|Vendelín Dušek
|{{dts|21|06|1849}}
|Farář na [[w:Římskokatolická farnost Pecka|Pecce]]. Osobní děkan.
|-
|Jan Trnka
|{{dts|04|12|1850}}
|Na kněze vysvěcen v r. 1820, někdejší kaplan v Opatovicích nad Labem. Pak působil v Jičíně a nakonec jako farář v Chlebích u Nymburka (Chleby tehdy patřily do královéhradecké diecéze). 
|-
|J. M. can. Josef Ulrich
|{{dts|12|08|1851}}
|Děkan v Chrasti u Chrudimi, okrskový vikář. Čestný kanovník. 
|-
|Jan Dvořák
|{{dts|06|01|1852}}
|Někdejší katecheta na gymnáziu v Jičíně. poté farář v Holicích u Pardubic. 
|-
|Antonín Zeidler
|{{dts|18|03|1852}}
|Farář v Ronově nad Doubravou v letech 1844-1852.
|-
|Josef Regner-Havlovický
|{{dts|11|05|1852}}
|Absolvoval benediktinské gymnázium v Broumově, teologii studoval v Praze. Kněžské svěcení přijal 24. 8. 1817 v Hradci Králové a nastoupil jako kaplan do [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Náchod|Náchoda]]. Souběžně obstarával duchovní správu Mariánského poutního místa v [[w:Římskokatolická farnost Malé Svatoňovice|Malých Svatoňovicích]]. Později působil jako farář v Hronově a svůj život završil jako náchodský děkan. 
|-
|ThDr. František Alois Vacek
|{{dts|06|03|1854}}
|Rodák z Jablonného nad Orlicí. Farář v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Kopidlno|Kopidlně]] a okrskový vikář. Regionální historik.
|-
|Ignác Riedl
|{{dts|25|09|1855}}
|Rodák kutnohorský. Někdejší kaplan v Holohlavech. Následně působil jako úředník na biskupství v Hradci Králové. 
|-
|Josef Myslimír Ludvík
|{{dts|01|01|1857}}
|Rodák z Dolan u České Skalice. V roce 1820 se stal kaplanem v Náchodě, později farářem ve [[w:Římskokatolická farnost Studnice|Studnicích]]. V roce 1846 se u něj projevila závažná choroba, kvůli které požádal o přeložení na méně exponované místo. Byl ustanoven farářem na Boušíně. Zde pobyl dva roky. Poté, co osamělá fara boušínská byla přepadena zloději, odmítl zde déle působit a odešel do penze. Odstěhoval se do České Skalice, kde přijal místo tzv. fundačního kaplana. Vedle kněžské služby se věnoval historiografii. Dne 31. prosince 1856 byl ještě navštívit své příbuzné v Náchodě, na Nový rok 1857 sloužil ještě v českoskalickém kostele odpolední pobožnost. V noci byl pak stižen mrtvicí a zemřel.   
|-
|Kvido Kopecký, OFMCap.
|{{dts|27|04|1857}}
|Kněz řádu kapucínů, kurát věznice v Chrudimi. 
|-
|František Holešovský
|{{dts|28|07|1857}}
|Farář na Míčově v letech 1852-1857.
|-
|Karel Horský
|{{dts|27|12|1857}}
|Někdejší kaplan v Litomyšli, později zámecký kaplan tamtéž. Od r. 1846 farář v Morašicích u Litomyšle.
|-
|Josef Valášek
|{{dts|04|03|1858}}
|Farář a děkan v Ronově nad Doubravou v letech 1852-1858.
|-
|[[w:Václav Michal Pešina z Čechorodu|Václav Michal Pešina z Čechorodu]]
|{{dts|07|05|1859}}
|Rodák z Nového Hradce Králové. V roce 1807 byl vysvěcen na kněze. Do roku 1814 pak působil jako kaplan v Polné. V letech 1814-1819 byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Krucemburk|Krucemburku]]. Následně působil v Blučině v brněnské diecézi. V roce 1832 byl jmenován kanovníkem pražské katedrální kapituly u sv. Víta a významně se podílel na dostavbě pražské katedrály (zejména se snažil pro dostavbu shánět finanční prostředky, snažil se zorganizovat celonárodní finanční sbírku, na podporu dostavby několikrát plamenně řečnil). Zemřel na cévní mozkovou příhodu (mozková mrtvice). Pohřben je na Malostranském hřbitově v pražských Košířích. 
|-
|Josef Melichar
|{{dts|16|05|1859}}
|Bisk. konsistorní rada, farář v Ronově nad Doubravou v roce 1859.
|-
|Augustin Sekouček
|{{dts|21|09|1861}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Humpolec|Humpolci]]. 
|-
|Florus Ignác Stašek, SchP
|{{dts|01|05|1862}}
|Kněz řádu piaristů, působící v řádové koleji v Litomyšli. 
|-
|Jan Novák
|{{dts|30|04|1863}}
|Farář v Holicích.
|-
|Antonín Hájek
|{{dts|22|05|1863}}
|Farář v Ronově nad Doubravou v letech 1860-1863.
|-
|J.M. can. Jan Jansa
|{{dts|09|06|1864}}
|Rodák z Řetové, v letech 1837-1850 děkan v Ústí nad Orlicí. Posléze sídelní kanovník katedrální kapituly v Hradci Králové. Věnoval se historiografii, v Ústí nad Orlicí vedl městskou i farní kroniku. Rovněž se věnoval historii Jednoty bratrské (její historii pojednal jako jakýsi dodatek k římskokatolické farní kronice). Zemřel v Hradci Králové. 
|-
|František Bohuslav Lukeš
|{{dts|09|12|1864}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Křížlice|Křížlicích]].
|-
|J.M. can. Josef František Devoty
|{{dts|17|11|1865}}
|Jako kaplan působil postupně v Hořicích, Novém Bydžově a Sedleci u Kutné Hory, kde se v roce 1817 stal farářem. Roku 1824 obdržel čestný kanonikát na pražském Vyšehradě. V letech 1833-1853 farář v Mikulovicích u Pardubic. Dožil na odpočinku v Pardubicích. 
|-
|Josef Hodek
|{{dts|28|05|1866}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Černilov|Černilově]].
|-
|Václav Prosper Novák
|{{dts|29|08|1866}}
|Někdejší kaplan v Náchodě, později farář v Mladočově. 
|-
|František Štěpánek
|{{dts|02|06|1867}}
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Klášterec nad Orlicí|Klášterci nad Orlicí]].
|-
|[[w:Jan Maria Sidon|Jan Maria Sidon]]
|{{dts|26|09|1868}}
|Někdejší kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Lomnice nad Popelkou|Lomnici nad Popelkou]], pak katecheta na gymnáziu v Jičíně. V roce1848 se krátce angažoval v politice. Po roce 1851 odešel do penze. Žil nějaký čas na Moravě, později v Litomyšli, kde i zemřel. Osobní děkan a biskupský notář. 
|-
|Jan Tobiášek
|{{dts|05|12|1868}}
|Farář v Radimi, národní buditel. Z nejasného důvodu spáchal sebevraždu.
|-
|František Růžička
|{{dts|14|04|1869}}
|Farář v Nížkově v letech 1839-1869.
|-
|Jan Antonín Bílek
|{{dts|02|03|1870}}
|V letech 1848-1850 lokalista v Klášterci nad Orlicí, po r. 1850 farář tamtéž. Roku 1866 emeritován, dožil v Žamberku. 
|-
|Jan Zumpfe
|{{dts|07|08|1870}}
|Syn vrchnostenského úředníka z náchodského zámku. Po kněžském svěcení kaplan ve Chvalkovicích. V letech 1828-1829 lokalista ve Rtyni v Podkrkonoší, pak se vrátil do Chvalkovic jako farář. V roce 1852 se stal děkanem v Náchodě. V roce 1863 odešel do penze a dožil v Náchodě. 
|-
|Karel Seifert
|{{dts|27|03|1871}}
|Kněžské svěcení přijal v r. 1830, vystřídal několik působišť jako kaplan, nebo lokalista. Od r. 1861 děkan v Německém (Havlíčkově) Brodě.
|-
|Pavel Tejrovský, OSB
|{{dts|12|03|1872}}
|Broumovsko-břevnovský benediktin. Farář v Bezděkově nad Metují.
|-
|[[w:Jan Arnold|Jan Arnold]]
|{{dts|14|08|1872}}
|Původně působil v litoměřické diecézi v okolí Turnova. Před rokem 1838 byl farářem v Miletíně na Jičínsku, posléze se přestěhoval do Prahy. V roce 1848 se aktivně účastnil revolučních událostí v Praze. Byl činný ve ''Spolku k podporování chudých studujících''. Aktivně spolupracoval s českými vlasteneckými kruhy a podílel se na spolkovém životě. Spolupracoval na přípravě postavení Národního divadla. Byl pohřben na Olšanských hřbitovech. 
|-
|Pantaleon Neumann
|{{dts|05|05|1873}}
|Jako kaplan působil v okolí Pardubic. Později působil v pražské arcidiecézi.
|-
|Václav Branžovský
|{{dts|20|01|1874}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Chotusice|Chotusicích]].
|-
|Ferdinand Šobr
|{{dts|15|02|1874}}
|Farář na Míčově v letech 1857-1864, farář v Ronově nad Doubravou 1864-1874.
|-
|František Dědek
|{{dts|30|08|1874}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Polná|Polné]]. Okrskový vikář. 
|-
|Jan Pečenka
|{{dts|24|09|1874}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Čáslav|Čáslavi]].
|-
|František Vilímek
|{{dts|21|03|1876}}
|Farář a děkan na Seči v letech 1843-1876.
|-
|Josef Čermák
|{{dts|16|05|1876}}
|Kněz. Spirituál v ''Borromeu'' v Hradci Králové. 
|-
|Jakub Jindra
|{{dts|07|06|1876}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Holice|Holicích]]. 
|-
|Jeroným Jan Nepomuk Solař, O.Praem.
|{{dts|30|01|1877}}
|Želivský premonstrát, na kněze vysvěcen v roce 1852. Profesor gymnázia v Německém (Havlíčkově) Brodě. 
|-
|Jan Karel Rojek
|{{dts|11|08|1877}}
|Někdejší děkan v Novém Městě nad Metují.
|-
|Jan Schirch
|{{dts|17|10|1878}}
|Farář a děkan na Seči v letech 1876-1878.
|-
|Jan Kučera 
|{{dts|04|04|1879}}
|Kaplan na Seči v letech 1876-1878, farář na Seči v letech 1878-1879.
|-
|Baltasar Bubla
|{{dts|29|06|1879}}
|Farář v Chotěborkách.
|-
|Václav Brandeys
|{{dts|01|07|1879}}
|Farář v Olešnici v Orlických horách, osobní děkan a čestný konzistorní rada. Školdozorce na Opočensku.
|-
|Josef Dudych
|{{dts|05|05|1881}}
|Po kněžském svěcení (1844) kaplan v Zahrádce u Ledče n. Sázavou, následně farář v [[w:Římskokatolická farnost Pertoltice|Pertolticích]].
|-
|Karel Čermák
|{{dts|31|10|1881}}
|Farář v Bělé u Německého (Havlíčkova) Brodu. Osobní děkan a čestný konzistorní rada. Jubilant kněžství a senior diecézního presbyteria.
|-
|J.M. can. [[w:Josef Ehrenberger|Josef Ehrenberger]]
|{{dts|07|02|1882}}
|Rodák z Korouhve u Poličky. Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Solnice|Solnici]]. Spisovatel. Od roku 1868 kanovník v Praze na Vyšehradě. 
|-
|Antonín Buchtel
|{{dts|01|03|1882}}
|V letech 1827-1844 kooperátor v Klášterci nad Orlicí, poté krátce zastupující duchovní správce v Pěčíně. Od roku 1845 působil jako farář v Letohradě.
|-
|Filip Lekeš, OFMCap.
|{{dts|10|01|1883}}
|Kněz řádu kapucínů, zpovědník v chrudimském konventu.
|-
|Jan Vlček
|{{dts|13|03|1883}}
|Farář v Ronově nad Doubravou v letech 1874-1883.
|-
|ThDr. [[w:Jan Nepomuk Stárek|Jan Nep. Stárek]]
|{{dts|11|11|1883}}
|Rodák z Českých Libchav ze starousedlého rodu, doloženého zde již v 16. století. Vystudoval gymnázium v Litomyšli a teologii v Praze. Kněžské svěcení přijal 24. srpna 1821 v Hradci Králové a krátce působil jako kaplan ve farnosti Písečná (kam tehdy České Libchavy byly přifařeny, Stárek měl zejména na starosti českolibchavský filiální kostel). Zakrátko byl však pro své velké nadání povolán do Prahy na teologickou fakultu, kde byl suplentem předmětů novozákonní biblistiky a vedle toho katechetou na dívčí škole. Během pražského pobytu se velmi stýkal s českými vlasteneckými kruhy. Nakonec dlouhá léta (1826-1877) vyučoval morální teologii a český jazyk v kněžském semináři v Hradci Králové. Zasloužil se o to, že v Českých Libchavách byla zřízena samostatná farnost. 
|-
|Jan Nepomuk Josef Rais
|{{dts|24|12|1883}}
|Generální vikář královéhradecké diecéze.
|-
|František Semonský
|{{dts|26|01|1884}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Dašice|Dašicích]], na odpočinku v Pardubicích.
|-
|Jiří Ehl
|{{dts|15|04|1884}}
|Někdejší farář na [[w:Římskokatolická farnost Boušín|Boušíně]] a později ve [[w:Římskokatolická farnost Chvalkovice|Chvalkovicích]].
|-
|Josef Mach
|{{dts|17|05|1884}}
|Rodák z Červeného Kostelce, někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Holohlavy|Holohlavech]]. Od r. 1864 děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Náchod|Náchodě]] a vikář náchodského vikariátu. Po prusko-rakouské válce v roce 1866 byl vyznamenán pruským zlatým záslužným křížem. Vzdělaný (zvláště ve filosofii), milý a oblíbený člověk. 
|-
|František Novák
|{{dts|16|11|1884}}
|Rodák z Borohrádku. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Osice|Osicích]].
|-
|Antonín Citta
|{{dts|20|01|1885}}
|Farář v Černilově.
|-
|František Pecháček
|{{dts|03|03|1885}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost České Meziříčí|Českém Meziříčí]].
|-
|Jan Chvála
|{{dts|24|04|1885}}
|Farář v Trhové Kamenici a vikariátní sekretář.
|-
|Josef Tupec
|{{dts|19|04|1886}}
|Děkan v České Třebové. Okrskový vikář a osobní děkan. V České Třebové se velmi účastnil spolkového života, pečoval o další vzdělávání učitelů. 
|-
|J.M. [[w:Ruprecht F. X. Smolík|Ruprecht F. X. Smolík]], OSB
|{{dts|22|08|1887}}
|Broumovsko-břevnovský benediktin. Někdejší kaplan v Metličanech u Nového Bydžova. V letech 1886-1887 broumovsko-břevnovský opat. Pohřben v Broumově. 
|-
|Václav Šimerka
|{{dts|25|12|1887}}
|Rodák z Vysokého Veselí. Vystudoval gymnázium v Jičíně a následně teologii v Hradci Králové. Po kněžském svěcení (1845) se stal kaplanem ve Žlunicích. V letech 1853-1862 působil v Českých Budějovicích jako profesor matematiky a češtiny na gymnáziu. Poté se vrátil do východních Čech, od r. 1862 farář ve Slatině u Žamberka. 
|-
|Antonín Štrof
|{{dts|23|01|1888}}
|Kněz královéhradecké diecéze, někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Hořičky|Hořičkách]]. Pohřben na ''Staroměstském hřbitově'' v Náchodě.
|-
|ThDr. František Xav. Umlauf
|{{dts|26|01|1888}}
|Rodák z Dvora Králové nad Labem. Kněžské svěcení přijal v roce 1844. Přednášel pastorální teologii v kněžském semináři v Hradci Králové, poté působil v duchovní správě v Bohdanči. Od roku 1869 až do své smrti děkan v Chrudimi. 
|-
|Josef Podhájský
|{{dts|30|09|1888}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Opatovice nad Labem|Opatovicích nad Labem]], okrskový vikář, osobní děkan a arcikněz.
|-
|Josef Roštlapil
|{{dts|10|10|1888}}
|Děkan v Opočně.
|-
|ThDr. Leopold Kotrbelec
|{{dts|23|05|1889}}
|Někdejší katecheta na jičínském gymnáziu. Od r. 1886 první infulovaný probošt v Poděbradech.
|-
|Jan Paďour
|{{dts|16|10|1889}}
|Farář a děkan v Ronově nad Doubravou v letech 1883-1889.
|-
|J.M. can. Antonín Zima
|{{dts|24|01|1890}}
|Rodák z Horní Radechové (farnost Červený Kostelec), kanovník-arcijáhen královéhradecké katedrální kapituly. Stavebník tzv. Zimovy vily v Červeném Kostelci (dnes sídlo vedení Oblastní charity Červený Kostelec, tzv. ''Háčko'').
|-
|Josef Jakl
|{{dts|16|01|1891}}
|Farář na Míčově v letech 1883-1890, farář v Ronově nad Doubravou v letech 1890-1891.
|-
|Jan Nožička
|{{dts|22|04|1891}}
|Administrátor v Běstvině v letech 1870-1875, později děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Čáslav|Čáslavi]] v letech 1875-1891.
|-
|František Vyňhálek
|{{dts|26|07|1891}}
|Farář na Míčově v roce 1890.
|-
|Václav Kučera
|{{dts|24|04|1892}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Svratka|Svratce]].
|-
|Karel Mensinger
|{{dts|10|10|1892}}
|Rodák z Týnce nad Labem, někdejší kaplan v Nových Dvorech u Kutné Hory. Později vojenský duchovní v Itálii.
|-
|Antonín Čižinský
|{{dts|10|11|1893}}
|Farář v Černilově.
|-
|Jan Boleslav Podstránský
|{{dts|28|11|1893}}
|Nar. 1815 v Rychnově nad Kněžnou. Po kněžském svěcení (1838) působil postupně na několika místech, v r. 1848 odešel na dočasný odpočinek. Do aktivní služby se navrátil v r. 1860, kdy byl ustanoven kaplanem při chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře, od r. 1876 duchovní správce kutnohorské městské nemocnice, jímž byl až do své smrti.
|-
|Eduard Fuchs
|{{dts|11|04|1895}}
|Farář v Nížkově v letech 1869-1880
|-
|Mons. Eduard Prašinger
|{{dts|25|09|1895}}
|Infulovaný děkan královéhradecké katedrální kapituly. Zřejmě byl předlohou studenta Frýborta z Jiráskovy ''Filosofské historie''.
|-
|Josef Čech
|{{dts|10|06|1896}}
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Náchod|Náchodě]], pohřben na tamním ''Staroměstském hřbitově'' při kostele sv. Jana Křtitele.
|-
|Karel Červenka
|{{dts|05|08|1896}}
|Farář v Ronově nad Doubravou 1891-1896.
|-
|Augustin Pilař
|{{dts|21|09|1896}}
|Vysvěcen 25.7.1854. Farář v Nížkově v letech 1890-1896.
|-
|Ignác Wagenknecht
|{{dts|23|11|1897}}
|Farář v Chotěborkách.
|-
|Martinián Novotný, OH
|{{dts|13|04|1898}}
|Kněz řádu Milosrdných bratří. Působil v konventu v Novém Městě nad Metují.
|-
|Alois Potěhník
|{{dts|30|10|1898}}
|Farář v Častolovicích. Básník a spisovatel.
|-
|Josef Militký
|{{dts|01|12|1898}}
|Vysvěcen na kněze v r. 1870. Katecheta na reálném gymnáziu v Pardubicích.
|}

[[Kategorie:Seznamy zemřelých kněží královéhradecké římskokatolické diecéze]]</text>
      <sha1>h98wqzabg0btqny6cev1qv7plsezwn4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>GNU Readline</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8594</id>
    <revision>
      <id>42797</id>
      <parentid>42795</parentid>
      <timestamp>2021-01-27T17:42:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>upraveno do základní podoby</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3157" xml:space="preserve">Knihovna '''GNU Readline''' nabízí jednotný způsob práce s editováním příkazového řádku a je používána zejména programem [[Bash]].

Nabízí dvě sady chování. Výchozí je ta inspirovaná editorem [[Emacs]], ale je možné přepnout na chování inspirované editorem [[Vi]].

== Chování v módu Emacs ==

* {{Klávesa|TAB}} : Automatické doplnění od pozice kurzoru.
* {{Klávesa|Ctrl}} + {{Klávesa|a}} : Přesun kurzoru na začátek řádku (stejně jako {{Klávesa|[[home key|Home]]}}).
* {{Klávesa|Ctrl}} + {{Klávesa|e}} : Přesun kurzoru na konec řádku (stejně jako {{Klávesa|[[end key|End]]}}).
* {{Klávesa|Ctrl}} + {{Klávesa|p}} : Napíše předchozí příkaz (stejně jako {{Klávesa|[[arrow keys|Up]]}}).
* {{Klávesa|Ctrl}} + {{Klávesa|n}} : Napíše následující příkaz (stejně jako {{Klávesa|[[arrow keys|Down]]}}).
* {{Klávesa|Ctrl}} + {{Klávesa|r}} : Napíše dříve použitý příkaz obsahující zadaný výraz. Opakované stisknutí vyhledá další příkaz obsahující požadovaný výraz.
* {{Klávesa|Ctrl}} + {{Klávesa|s}} : Napíše nejnovější příkaz odpovídající předchozímu vyhledávání (vyvarujte se použití v terminálu, jelikož tato zkratka také spouští jehe XOFF). Pokud změníte nastavení XOFF, použijte {{Klávesa|Ctrl}} + {{Klávesa|q}} pro návrat.
* {{Klávesa|Ctrl}} + {{Klávesa|o}} : Vykoná nalezený příkaz.
* {{Klávesa|Ctrl}} + {{Klávesa|l}} : Vymaže obsah obrazovky (stejně jako příkaz &lt;code&gt;[[clear]]&lt;/code&gt;).
* {{Klávesa|Ctrl}} + {{Klávesa|u}} : Vymaže obsah řádku před kurzorem a zkopíruje jej do schránky.
* {{Klávesa|Ctrl}} + {{Klávesa|k}} : Vymaže obsah řádku za kurzorem a zkopíruje jej do schránky.
* {{Klávesa|Ctrl}} + {{Klávesa|w}} : Vymaže slovo před kurzorem a zkopíruje jej do schránky.
* {{Klávesa|Ctrl}} + {{Klávesa|y}} : Vloží obsah schránky na pozici kurzoru.
* {{Klávesa|Ctrl}} + {{Klávesa|d}} : Odešle příznak EOF (End Of File)
* {{Klávesa|Ctrl}} + {{Klávesa|x}} {{Klávesa|Ctrl}} + {{Klávesa|x}} : Přemístí kurzor na jeho předchozí pozici. Lze tak efektivně přeskakovat mezi dvěma kusy kódu.
* {{Klávesa|Ctrl}} + {{Klávesa|x}} {{Klávesa|Ctrl}} + {{Klávesa|e}} : Zapne editaci zvoleného řádku pomocí editoru definovaného v $EDITOR nebo v vi editoru, pokud není nastaven.
* {{Klávesa|Alt}} + {{Klávesa|f}} : Posune kurzor o jedno slovo dopředu.
* {{Klávesa|Alt}} + {{Klávesa|b}} : Posune kurzor o jedno slovo dozadu.
* {{Klávesa|Alt}} + {{Klávesa|Del}} : Vymaže slovo před kurzorem.
* {{Klávesa|Alt}} + {{Klávesa|d}} : Vymaže slovo za kurzorem.
* {{Klávesa|Alt}} + {{Klávesa|u}} : Přepíše velkými písmeny všechny znaky od pozice kurzoru do konce slova.
* {{Klávesa|Alt}} + {{Klávesa|l}} : Přepíše malými písmeny všechny znaky od pozice kurzoru do konce slova.
* {{Klávesa|Alt}} + {{Klávesa|c}} : Přepíše znak pod kurzorem velkým písmenem a posune ho na konec daného slova.
* {{Klávesa|Alt}} + {{Klávesa|a}} : Zruší poslední editaci řádku.

== Odkazy ==
* [[:w:GNU Readline|GNU Readline na Wikipedii]]

[[Kategorie:Počítače]]</text>
      <sha1>mpfieh0ce74v4jokbdmepe8xvek65bb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kečuánština</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8597</id>
    <revision>
      <id>43531</id>
      <parentid>43505</parentid>
      <timestamp>2021-04-10T15:49:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Pato Yapuq</username>
        <id>9054</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Přehled gramatiky */ změna názvu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6554" xml:space="preserve">[[Soubor:Quechua (with country names).svg|náhled|Rozšíření kečuánštiny a její dialekty]]
&lt;div style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;
''Tato kniha vás seznámí se základy '''jižní kečuánštiny''', jazyka, kterým mluví několik miliónů lidí v andských zemích''.
&lt;div style=&quot;padding-top: 1em;&quot;&gt;
[[Soubor:Tawantin Suyu Wiphala.svg|130px|Vlajka Tawantinsuyu]]
[[Soubor:Flag of Peru.svg|150px|Vlajka Peru]]
[[Soubor:Flag of Bolivia.svg|150px|Vlajka Bolivie]]
[[Soubor:Flag of Argentina.svg|150px|Vlajka Argentiny]]
[[Soubor:WIPHALA.png|130px|Wiphala]]
&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;

== Úvod ==
'''[[w:Kečuánština|Kečuánština]]''' ('''kečujština''') je [[w:Indiánské jazyky|indiánský jazyk]] (resp. stejnojmenná [[w:jazyková skupina|jazyková skupina]]), kterým mluví okolo deseti milionů mluvčích v&amp;nbsp;andských zemích, především v&amp;nbsp;[[w:Peru|Peru]], [[w:Bolívie|Bolívii]] a [[w:Ekvádor|Ekvádoru]]. [[w:Kečuánština#Rozdělení|Dělí se]] na dvě základní větve, [[w:Quechua I|centrální kečuánštinu]] (Quechua&amp;nbsp;I) a [[w:Quechua II|periferní kečuánštinu]] (Q&amp;nbsp;II); obě větve se od sebe zásadně odlišují. Periferní kečuánština se dále dělí na tři podskupiny, Quechua&amp;nbsp;II&amp;nbsp;A (malé dialekty v&amp;nbsp;severním Peru), Quechua&amp;nbsp;II&amp;nbsp;B (severní kečuánština, '''kičuánština''', v&amp;nbsp;Ekvádoru a v&amp;nbsp;ekvádorské a peruánské Amazonii) a Quechua&amp;nbsp;II&amp;nbsp;C ('''jižní kečuánština''', v&amp;nbsp;jižním Peru, v&amp;nbsp;Bolívii a v&amp;nbsp;severozápadní Argentině).

Tato učebnice pojednává o jižní kečuánštině (Quechua&amp;nbsp;II&amp;nbsp;C; na mapě fialová barva), především o ayacuchském a cuzkánském [[w:Dialekt|dialektu]] (oběma se mluví v&amp;nbsp;Peru). Rozdíly mezi oběma dialekty jsou minimální, týkají se především [[/Fonologie/|fonologie]]. Bolivijská kečuánština je podobná cuzkánské, má však i svá specifika (vlivy [[w:Ajmarština|ajmarštiny]]). Všechny varianty (dialekty) jižní kečuánštiny jsou si vzájemně velmi srozumitelné (srovnatelné s&amp;nbsp;rozdíly mezi češtinou a slovenštinou), a existuje pro ně (alespoň pro Peru) [https://en.wikipedia.org/wiki/Southern_Quechua#Standard_Quechua jednotný pravopis] (anglicky). Na odlišnosti mezi cuzkánskou a ayacuchskou variantou, případně bolivijskou a argentinskou, bude upozorněno; na odlišnosti od jiných variant kečuánštiny jen okrajově. (Rozdíly mezi ekvádorskou a jižní kečuánštinou lze přirovnat k&amp;nbsp;rozdílům mezi češtinou a polštinou, a rozdíly mezi periferní a centrální kečuánštinou jsou asi jako mezi češtinou a bulharštinou.)

Kečuánština je velmi pravidelný [[w:aglutinační jazyk|aglutinační jazyk]], který využívá [[w:Sufix|sufixú]] (přípon) pro [[w:Flexe|tvoření slovních tvarů]] a [[w:Slovotvorba|odvozování]] nových slov.

== Lekce ==
* [[/Výslovnost a pravopis/]]
* [[/Lekce 1/]]: Věty s jmenným přísudkem ''Toto je pes'', sloveso ''být'', evidencialita
* [[/Lekce 2/]]: (v přípravě)
* [[/Lekce 3/]]: (v přípravě)


== Přehled gramatiky ==
* [[/Fonologie a pravopis/]]
* [[/Typy slov a přípon/]]
* [[/Jmenné flexivní přípony/]]
* [[/Jmenné derivační přípony/]]
* [[/Slovesné flexivní přípony/]]
* [[/Slovesné derivační přípony/]]
* [[/Nezávislé přípony/]]
* [[/Větné přípony/]]
* [[/Pořádek slov a syntax/]]
* [[/Typy vět/]] apod.
* [[/Dialektologie/]]

== Slovník ==
* [[/Čeština › Kečuánština/]]
* [[/Kečuánština › Španělština/]]
* [[/Slovník dle kategorií/]]

== Použitá literatura ==

{{Citace monografie
 | příjmení = Cerrón-Palomino
 | jméno = Rodolfo
 | titul = Lingüística quechua
 | vydavatel = CBC/GTZ
 | místo = Cuzco
 | rok = 1987
 | jazyk = španělsky
}}

{{Citace monografie
 | příjmení = Cerrón-Palomino
 | jméno = Rodolfo
 | titul = Quechumara: Estructuras paralelas de las lenguas quechua y aimara
 | vydavatel = CIPCA
 | místo = La Paz
 | rok = 1994
 | jazyk = španělsky
}}

{{Citace monografie
 | příjmení = Cusihuamán Gutiérrez
 | jméno = Antonio
 | titul = Gramática Quechua Cuzco-Collao
 | vydavatel = CBC
 | místo = Cusco
 | rok = 2001
 | isbn = 9972-691-37-3
 | jazyk = španělsky
}}

{{Citace monografie
 | příjmení = Hardman
 | jméno = Martha J.
 | příjmení2 = Vásquez
 | jméno2 = Juana
 | příjmení3 = Yapita
 | jméno3 = Juan de Dios
 | titul = Aymara: Compendio de estructura fonológica y gramatical ([http://www.ilcanet.org/publicaciones/pdf_compendio.html online])
 | vydavatel = ILCA
 | místo = La Paz
 | rok = 2001
 | isbn = 
 | jazyk = španělsky
}}

{{Citace monografie
 | příjmení = Middendorf
 | jméno = Ernst W.
 | titul = Gramática keshua
 | vydavatel = Aguilar
 | místo = Madrid
 | rok = 1970
 | poznámka = Překlad z&amp;nbsp;německého vydání z&amp;nbsp;roku 1890
 | jazyk = španělsky
}}

{{Citace monografie
 | příjmení = Parker
 | jméno = Gary John
 | titul = Ayacucho Quechua Grammar and Dictionary
 | vydavatel = Mouton
 | místo = The Hague
 | rok = 1969
 | jazyk = anglicky
}}

{{Citace monografie
 | příjmení = Rataj
 | jméno = Vlastimil
 | titul = Kečuánština
 | vydavatel = (Togga)
 | místo = (Praha)
 | rok = 202-
 | poznámka = (V&amp;nbsp;přípravě, pracovní název)
}}


Alderetes, Jorge R. (2001): El Quichua de Santiago del Estero. Gramática y vocabulario. [Tucumán?]: Universidad Nacional de Tucumán. [online] &lt;http://www.adilq.com.ar/main.htm&gt;

Adelaar, Willem F. – Muysken, Pieter: The languages of the Andes. Cambridge: Cambridge University Press, 2007.

Torero, Alfredo 1964: „Los dialectos quechuas.“

Torero 1976 (2007)

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Kečuánština}}
* {{Wikipedie|kategorie=Kečuánština}}
* {{Wikislovník|kategorie=Kečuánština}}
* {{Commons|kategorie=Quechuan languages}}
* {{Commons|kategorie=Quechua}}
* [[w:qu:|Kečuánská Wikipedie]]

=== On-line slovníky ===
* [https://www.dic.qichwa.net QichwaDic – Multidialektální slovník kečuánštiny] (překlady do více jazyků včetně angličtiny a španělštiny, rozhraní také v&amp;nbsp;češtině)

=== On-line učebnice a gramatiky ===
* [http://textos.pucp.edu.pe/pdf/1707.pdf Qayna Kunan Paqarin: Una introducción al quechua chanca. 2011] ([https://www.webcitation.org/6DCo1hl7c?url=http://textos.pucp.edu.pe/pdf/1707.pdf Archív]) Elektronická verze (pdf) učebnice ayacuchské kečuánštiny (autoři R. Zariquiey, G. Córdova). (španělsky)

[[Kategorie:Kečuánština| ]]
[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>5qel5gf7djsyfx9vq0d65wkl4idiuyd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Kečuánština</title>
    <ns>14</ns>
    <id>8598</id>
    <revision>
      <id>42902</id>
      <timestamp>2021-02-05T23:54:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Pato Yapuq</username>
        <id>9054</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „[[Kategorie:Jazyky]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:Jazyky]]</text>
      <sha1>62e2b441qm26guw05gk51wohn6ofgqe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kečuánština/Typy slov a přípon</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8599</id>
    <revision>
      <id>44861</id>
      <parentid>43521</parentid>
      <timestamp>2022-01-06T21:07:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>náhrada zastaralého prezentačního atributu vhodnější konstrukcí; - whitespace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5475" xml:space="preserve">Pokud jde o [[w:Tvarosloví|morfologii]], kečuánština rozlišuje v podstatě tři [[w:Slovní druh|druhy slov]] a jim odpovídající tři druhy [[w:Sufix|přípon]]. 

== Druhy slov ==

Kečuánština má v podstatě pouze tyto tři slovní druhy (z&amp;nbsp;významového hlediska je však lze dále dělit na nám známé slovní druhy):
* jména
* slovesa
* částice

Každý druh se chová podobně a přijímá stejné druhy přípon, samozřejmě pokud to v daném kontextu nebo pro daný druh dává smysl.

'''Jména''' zahrnují jak podstatná a přídavná jména, tak zájmena a číslovky, a dají se skloňovat a přivlastňovat.

'''Slovesa''' odpovídají našim slovesům, dají se časovat; zvláštností u nich je však to, že našim vedlejším větám se spojkou se v kečuánštině ze slovesa vytvoří podstatné jméno, které se pak ve větě chová jako jméno (přijímá pádové přípony), nebo příslovce (pak se chová jako příslovečné určení).

'''Částice''' se nedají skloňovat (ani časovat); patří mezi ně i několik původních (neodvozených) příslovcí a citoslovce.

Kečuánština nemá předložky (těm odpovídají pády, příp. záložky, což jsou v podstatě jistá jména v určitém pádě) ani spojky, s&amp;nbsp;výjimkou několika přejímek ze španělštiny (ty bychom pak zařadili v kečuánštině mezi částice). Příklady '''přejatých spojek''' jsou: ''i'' („a“, ze šp. ''y''), ''piru'' („ale“, ze šp. ''pero''), ''sinuqa'' („ale, nýbrž“, ze šp. ''sino'' a keč. přípony ''&amp;#8209;qa'') nebo ''sichus'' („jestli, kdyby“, ze šp. ''si'' a keč. přípony ''&amp;#8209;chus''); přejata byla '''předložka''' ''asta'' („až do“, ze šp. ''hasta'').

== Druhy přípon ==

Výše uvedenému dělení slovních druhů odpovídají i tři '''druhy přípon''' (sufixů), které v&amp;nbsp;kečuánštině existují:
* jmenné přípony
* slovesné přípony
* nezávislé a větné přípony

'''Jmenné přípony''' se připojují pouze ke jménům, '''slovesné''' pouze ke slovesům. Oba typy se dále dělí na ''flexivní'' (tvoří tvary slov podle funkce ve větě) a ''derivační'' (odvozují nová slova stejného nebo jiného typu). Existují tedy přípony [[Kečuánština/Jmenné flexivní přípony|jmenné flexivní]], [[Kečuánština/Jmenné derivační přípony|jmenné derivační]], [[Kečuánština/Slovesné flexivní přípony|slovesné flexivní]] a [[Kečuánština/Slovesné derivační přípony|slovesné derivační]]. Pokud se derivační příponou vytvoří jiný slovní druh (''verbalizátory'' tvoří slovesa ze jmen, ''nominalizátory'' jména ze sloves), přijímá dále přípony pro tento nově vytvořený slovní druh.

'''Nezávislé a větné přípony''' se připojují ke všem druhům slov, tj. včetně částic (kromě citoslovcí). Mezi ''nezávislými'' a ''větnými'' sufixy se někdy nerozlišuje, případně lze tyto sufixy dělit i podle jiných kritérií, v&amp;nbsp;zásadě lze však říci, že [[Kečuánština/Nezávislé přípony|nezávislé přípony]] odpovídají některým našim příslovcím (''už'', ''ještě'', ''také'', ''jen''), zatímco [[Kečuánština/Větné přípony|větné sufixy]] operují na úrovni celé věty a často jim odpovídá pouze pořádek slov nebo intonace.

Každá přípona má svůj název a svou '''glosu''' (zkratku názvu); glosy budou používány v&amp;nbsp;příkladech, pokud se bude jednat o složitější příklady nebo pokud to bude vhodné pro srozumitelnost příkladu (viz příklad níže).

== Pořadí přípon ve slově ==

Přípony se ke slovům připojují v&amp;nbsp;určitém pořadí, které je většinou přesně dané, někdy však změna pořadí změní význam nebo funkci slova. Obecně lze říci, že po [[w:Kořen (mluvnice)|kořeni slova]] následují nejprve derivační sufixy, pak flexivní sufixy, a nakonec nezávislé a větné. Jména a částice mohou stát ve větě samostatně, bez dalšího sufixu, avšak slovesa vyžadují alespoň jeden flexivní sufix (např. jmenný kořen ''para'' „déšť“ je samo o sobě slovo, avšak slovesný kořen ''para-'' „pršet“ musí být doplněno nějakým flexivním sufixem: ''paray'' „pršet (infinitiv)“, ''parachkan'' „prší“).

Následující přehled ukazuje nejčastější kombinace přípon a jejich pořadí.

&lt;div style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;
'''jméno''' — (jmenné derivační) — (jmenné flexivní) — (nezávislé) — (větné)

'''jméno''' — (jmenné derivační) — verbalizátor — (slovesné derivační) — slovesné flexivní — (nezávislé) — (větné)


'''sloveso''' — (slovesné derivační) — slovesné flexivní — (nezávislé) — (větné)

'''sloveso''' — (slovesné derivační) — nominalizátor — (jmenné flexivní) — (nezávislé) — (větné)
&lt;/div&gt;

V rámci jedné skupiny může být více přípon stejného druhu. Přesnější pořadí v&amp;nbsp;rámci určité skupiny přípon je uvedeno na samostatných stránkách.

Přípony se připojují až na konec celého rozvitého větného členu. To například znamená, že přídavná jména, pokud nejsou použita samostatně, nepřijímají pádové přípony a příponu množného čísla: [''hatun wasi'']''&amp;#8209;kuna&amp;#8209;manta'' ([velký dům]&amp;#8209;&lt;small&gt;PL&lt;/small&gt;&amp;#8209;&lt;small&gt;ABL&lt;/small&gt;) „z velkých domů“.

[[Kategorie:Kečuánština| ]]</text>
      <sha1>dxiajwmue7vvaht9qc350jlmtbn5jal</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kečuánština/Jmenné flexivní přípony</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8600</id>
    <revision>
      <id>45905</id>
      <parentid>43518</parentid>
      <timestamp>2022-07-14T12:07:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; optimalizace kódu; náhrada zastaralého prezentačního atributu vhodnější konstrukcí; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="64622" xml:space="preserve">Gramatické kategorie vyjadřované flexivními příponami u jmen v&amp;nbsp;kečuánštině jsou číslo, osoba (přivlastňovací sufixy), číslo osoby (s&amp;nbsp;přivlastňovacími sufixy) a pád. Všechny přípony vyjadřující tyto gramatické kategorie lze použít se všemi podtypy jmen, pokud to dává smysl (např. lze přivlastňovat číslovky, ale nelze od nich tvořit množné číslo). U&amp;nbsp;přídavných jmen lze ještě mluvit o stupňování, které je však opisné. Gramatický rod kečuánština nemá, některá slova však mají inherentní rod. V&amp;nbsp;této části také budou uvedeny přehledy uzavřených slovních kategorií (osobní a ukazovací zájmena, tázací slova apod.).

Ve větných příkladech se zde většinou neuvádí význam jednotlivých slov ani sufixů, vše by mělo být jasné z&amp;nbsp;kontextu; z&amp;nbsp;neuvedených přípon vysvětlovaných na jiné stránce se zde objevuje téma ''&amp;#8209;qa'' (o čem mluvíme) a ''&amp;#8209;mi'' (přímá evidencialita (vlastní zkušenost) + réma (co o tématu říkáme)); navíc sponu ''být'' ve 3.&amp;nbsp;osobě („je, jsou“) v&amp;nbsp;přítomném čase kečuánština nepoužívá. V&amp;nbsp;některých případech se po ukázání myší na sufix zobrazí vysvětlení v&amp;nbsp;bublině.

== Rod ==

Kečuánština nemá gramatický rod, tj. jména nepřijímají nebo nemění žádnou příponu pro označení rodu. Výjimkou jsou pouze přejímky ze španělštiny, kde slova končící na ''&amp;#8209;o'' mohou (ale nemusí) měnit koncovku na ''&amp;#8209;a'' (''loku'' „šílený“, ''loka'' „šílená“, ze šp. ''loco/loca''), pokud se vztahují k&amp;nbsp;osobám ženského pohlaví, příp. v&amp;nbsp;kontextu jiného slova přejatého ze španělštiny, které je ženského rodu.

Existuje však určitý (poměrně malý) počet párů vzájemně neodvozených slov, z&amp;nbsp;nichž jedno označuje osobu nebo zvíře mužského pohlaví a druhé osobu nebo zvíře ženského pohlaví (podobně jako v češtině ''muž''/''žena'', ''kráva''/''býk''). Některá z&amp;nbsp;nich jsou uvedena v následující tabulce.

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;margin-left: 3%; text-align: center;&quot;
|+ Slova s inherentním rodem
|-
! Muž/samec || Žena/samice
|-
| qhari&lt;br /&gt;''muž'' || warmi&lt;br /&gt;''žena''
|-
| tayta&lt;br /&gt;''otec, pán'' || mama&lt;br /&gt;''matka, paní''
|-
| wayna&lt;br /&gt;''mladík, mladý'' || sipas&lt;br /&gt;''dívka, mladá''
|-
| machu&lt;br /&gt;''stařec, starý'' || paya&lt;br /&gt;''stařena, stará''
|-
| urqu&lt;br /&gt;''samec'' || china&lt;br /&gt;''samice''
|-
| kututu&lt;br /&gt;''morče (samec)'' || quwi&lt;br /&gt;''morče (samice, obecně)''
|}

Slova '''''urqu''''' a '''''china''''' lze použít pro přesnější určení pohlaví zvířete: ''urqu allqu'' „pes“, ''china allqu'' „fena“.

Podobně lze použít slov '''''qhari''''' a '''''warmi''''' pro lidi, např. pokud se ptáme na pohlaví dítěte (''wawa''): ''qhari'' pak přeložíme jako „kluk“ nebo  „chlapec“ a ''warmi'' jako „děvče“ nebo „holka“. Obecné označení pro dítě (přibližně školního věku) je však ''irqi'' nebo ''warma'', a to bez ohledu na pohlaví, tj. lze přeložit jak „dítě“, tak „chlapec“ nebo „děvče“.

=== Příbuzenské termíny ===

V tabulce výše byly uvedeny některé příbuzenské termíny: ''tayta'' (v Bolívii také ''tata'') „otec“, ''mama'' „matka“ a ''warmi'' „žena, manželka“; „muž, manžel“ je ''qusa''. Jiné příbuzenské termíny mají však různé tvary nejen podle pohlaví osoby, ale i podle pohlaví osoby, k&amp;nbsp;níž má daný člověk vztah:

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;margin-left: 3%; text-align: center;&quot;
|+ Příbuzenské termíny
|-
! &amp;nbsp; || Bratr || Sestra || Syn || Dcera || Manžel || Manželka || Otec || Matka
|-
| '''muže''' || wawqi || pana || churi || ususi || — || warmi || rowspan=&quot;2&quot; | tayta || rowspan=&quot;2&quot; | mama
|-
| '''ženy''' || tura || ñaña || qhari wawa || warmi wawa || qusa || —
|}

Ostatní kečuánské příbuzenské termíny se téměř nepoužívají, byly nahrazeny přejímkami ze španělštiny, např.: ''awilu/awila'' „děděček/babička“, ''tiyu/tiya'' „strýc/teta“, ''suyru/suyra'' „tchán/tchyně“ apod.

S termíny pro potomky a sourozence se dále používají termíny ''sullk’a'' „mladší“ a ''kuraq'' „starší“: ''sullk’a wawa'' „mladší dítě“, ''payqa kuraqniy'' „je starší než já“ (dosl. „on(a) je můj starší“).

Výrazy pro rodiče a sourozence se také používají ve významu „pán/paní“ a „kamarád, přítel(kyně)“.

Složeniny obou slov lišících se pohlavím osoby (psané se spojovníkem) označují příslušný pár nebo skupinu: ''tayta-mama'' „rodiče“, ''wawqi-pana'' „sourozenci“; také se používají v&amp;nbsp;osloveních (s&amp;nbsp;přivlastňovacím sufixem a v&amp;nbsp;množném čísle): ''tayta-mamaykuna'' „dámy a pánové“, ''wawqi-panaykuna'' „(moji) přátelé“.

'''Dialektální rozdíly''': v&amp;nbsp;Cuzku, Punu a Bolívii je tvar slova pro „bratra“ ''wayqi'' (ve sjednoceném pravopise by se mělo psát ''wawqi''). Naopak v&amp;nbsp;Ayacuchu a středoperuánských a severních dialektech jsou výrazy pro „bratra ženy“ a „sestru muže“ ''turi'' a ''pani''. V&amp;nbsp;bolívijské kečuánštině se vedle ''wayna'' a ''sipas'' také používají slova přejatá z&amp;nbsp;ajmarštiny ''yuqalla'' a především ''imilla''. Pro „otce“ existuje také původní kečuánské slovo ''yaya'', které se dnes však používá v&amp;nbsp;náboženském významu.

== Číslo (jména) ==

Kečuánština rozlišuje jednotné (singulár) a množné číslo (plurál). Jednotné číslo se nijak neznačí (základní tvar slova), množné číslo se značí příponou '''''&amp;#8209;kuna''''' (&lt;small&gt;PL&lt;/small&gt;). V&amp;nbsp;Bolívii a v&amp;nbsp;Argentině se však po samohláskách spíše používá španělská koncovka '''''&amp;#8209;s''''' (někdy kombinace obou '''''&amp;#8209;s&amp;#8209;kuna''''' nebo (po samohlásce) '''''&amp;#8209;kuna&amp;#8209;s''''').

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;margin-left: 3%; text-align: center;&quot;
|+ Příklady tvoření množného čísla
|-
! Singulár || Plurál || Plurál (Bolívie)
|-
| wasi „''dům''“ || wasi'''kuna''' || wasi'''s'''
|-
| sipas „''dívka''“ || sipas'''kuna''' || sipas'''kuna'''
|}

Pluralizace (tvoření tvarů množného čísla) však v&amp;nbsp;kečuánštině není povinné. Jednak je v&amp;nbsp;pořádku, pokud je např. podmět v&amp;nbsp;jednotném čísle a sloveso v&amp;nbsp;množném, a obráceně, jednak v&amp;nbsp;některých případech se přípona plurálu nepřipojuje.

Slovo zůstává v&amp;nbsp;jednotném čísle obvykle v&amp;nbsp;těchto případech:

* '''s číslovkami''': ''kimsa wasi'' „tři domy“, ''achkha wasi'' „mnoho domů“
* '''u párových orgánů těla''': ''ñawiyki'' „tvoje oči“
* '''pokud se daný objekt obvykle vyskytuje ve větším množství''': ''papa'' „brambora, brambory“, ''llama'' „lama, lamy“, ''runa'' „člověk, lidé“
* '''přídavná jména ve funkci jmenného přísudku apod.''': ''wasikuna hatun{{Popisek|mi|přímá evidencialita}}'' „domy jsou velké“, ''chay wasikuna{{Popisek|ta|akuzativ}} hatun{{Popisek|ta|akuzativ}}{{PopisekAlt|m|přímá evidencialita}} munani'' „ty domy chci velké“

Obecně lze říci, že slovo bez přípony množného čísla je neutrální vzhledem k&amp;nbsp;číslu; přípona se používá pro upřesnění.

== Osoba (přivlastňovací přípony) ==

Kategorie osoby u&amp;nbsp;kečuánských jmen označuje osobu vlastníka (posesora), tj. odpovídá našim přivlastňovacím zájmenům. Pokud je vlastník v&amp;nbsp;množném čísle, přidávají se další přípony (viz níže). V první osobě množného čísla se však rozlišuje [[w:Množné číslo|kluzivita]]: inkluzivní tvar zahrnuje posluchače (a případné třetí osoby, tj. ''já+ty''(''+on/ona/oni'')), exkluzivní tvar posluchače nezahrnuje (tj. ''já+on/ona/oni''). Vzhledem k&amp;nbsp;tomu, že 1.&amp;nbsp;osoba inkluzivní není odvozená od 1.&amp;nbsp;osoby jednotného čísla, uvedeme ji zde, a ostatní tvary plurálu níže.

Přivlastňovací přípony jsou jedny z&amp;nbsp;přípon, které vyžadují před sebe připojení ''eufonického'' sufixu '''''&amp;#8209;ni''''' (&lt;small&gt;EUF&lt;/small&gt;), pokud se připojují ke tvaru končícímu na souhlásku; tento sufix nemá žádný význam, slouží jen k&amp;nbsp;usnadnění výslovnosti. (Eufonický sufix zůstává, i pokud se vloží ''limitativ'' '''''&amp;#8209;lla''''': ''sipas&amp;#8209;ni&amp;#8209;yki'' + ''&amp;#8209;lla'' → ''sipasnillayki'' „(jen) tvá dívka“.)

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;margin-left: 3%; text-align: center;&quot;
|+ Přivlastňovací přípony (j.č.)
|-
! Osoba || Sufix || Glosa || Význam || Příklady (''dům'', ''dívka'')
|-
| 1. || '''-y''' || 1&lt;small&gt;P&lt;/small&gt; || ''můj'' || wasiy, sipsasniy
|-
| 2. || '''-yki''' || 2&lt;small&gt;P&lt;/small&gt; || ''tvůj'' || wasiyki, sipsasniyki
|-
| 3. || '''-n''' || 3&lt;small&gt;P&lt;/small&gt; || ''jeho, její'' || wasin, sipsasnin
|-
| 1.in. || '''-nchik''' || 12&lt;small&gt;P&lt;/small&gt; || ''náš'' (''můj a tvůj (a jeho)'') || wasinchik, sipsasninchik
|}

Pokud je přivlastňovaný předmět v plurálu, připojuje se sufix plurálu jména ''&amp;#8209;kuna'' (&lt;small&gt;PL&lt;/small&gt;) za posesivní sufix: ''wasiykuna'' „moje domy“.

Samostatná posesivní zájmena (např. jako jmenný přísudek) se vyjadřují genitivem osobního zájmena. Pokud je přivlastňovaný objekt uveden spolu s vlastníkem, je vlastník v genitivu a přivlastňovací sufix u jména nelze vypustit: ''sipaspa wasin'' „dům dívky, dívčin dům“ (doslova „dívky její dům“).

'''Dialektální varianty''': v&amp;nbsp;Cuzku je tvar ''&amp;#8209;nchis'', v&amp;nbsp;Bolívii ''&amp;#8209;nchiq'' nebo ''&amp;#8209;nchaq''; tvar uvedený v&amp;nbsp;tabulce je ve sjednocenému pravopise pro jižní kečuánštinu a přípona by se měla psát takto bez ohledu na konkrétní dialekt jižní kečuánštiny.

'''Dialektální rozdíly''': Ve středoperuánských dialektech je přivlastňovací sufix pro 1.&amp;nbsp;osobu (1&lt;small&gt;P&lt;/small&gt;) jen prodloužení koncové samohlásky (značíme ''&amp;#8209;:'') a přízvuk se přesouvá na tuto slabiku. V&amp;nbsp;Ekvádoru se posesivní sufixy nepoužívají, místo nich je před jménem osobní zájmeno v&amp;nbsp;genitivu (tvar ''&amp;#8209;pak'', 1.&amp;nbsp;osoba může být bez toho sufixu).

=== Vokativ ===

Vokativ (&lt;small&gt;VOC&lt;/small&gt;) má podobu '''''&amp;#8209;y''''', tj. stejnou jako posesivní sufix pro 1.&amp;nbsp;osobu (a to i v&amp;nbsp;dialektech, které mají jinak vokalickou délku), a pokud je na konci slova, je poslední slabika přízvučná. Je uveden zde, protože je ve stejné pozici jako posesivní sufixy (se kterými se vylučuje) a lze ho tak i chápat. Často je před ním ještě limitativ '''''&amp;#8209;lla''''' nebo deminutiv '''''&amp;#8209;cha''''': ''taytáy!'' nebo ''taytalláy!'' „pane!“, ''urpilláy!'' „miláčku“ (dosl. „holubičko“), apod.

=== Relativ ===

Relativ '''''&amp;#8209;n''''' (&lt;small&gt;REL&lt;/small&gt;) má stejný tvar jako posesivní sufix pro 3.&amp;nbsp;osobu (a po souhlásce vyžaduje '''''&amp;#8209;ni''''' (&lt;small&gt;EUF&lt;/small&gt;)) a někdy by tak možná šel chápat, avšak některé jeho funkce jsou nekompatibilní s&amp;nbsp;tím, co se obecně chápe pod posesivitou (přivlastňováním).

Většinou označuje, že daný předmět je součástí nějakého celku: ''patan'' „vršek (něčeho)“, „patro (domu)“ (''pata'' znamená obecně „okraj“ nebo „vršek“ a používá se také jako postpozice (záložka); stejný tvar, ale s&amp;nbsp;posesivním sufixem, znamená „nad ním/ní/tím“, „na jeho okraji“), ''chawpin'' „prostřední část“, „prostředek“ (''chawpi'' „střed“), ''misk’in'' „nektar“, „to sladké (z&amp;nbsp;něčeho)“, ''hatunnin'' „(nej)větší část (něčeho)“, ''kaynin'' „vlastnost“ (od ''kay'' „být“).

Často se vyskytuje ve výrazech označujících časové údaje (použitými jako příslovečné určení času, tj. ne jako podstatné jméno): ''kunan'' „teď“, ''paqarin'' „zítra“, ''ch’isin'' „večer“ (vedle ''ch’isi''), ''sapa watan'' „každý rok“, ''sapa kutin'' „pokaždé“.

Jak je vidět z&amp;nbsp;uvedených příkladů, pokud pro daný výraz nemáme úplně jiné slovo (např. „vlastnost“, „nektar“ výše), nelze tento sufix dost dobře přeložit.

Některá slova v&amp;nbsp;jižní kečuánštině se používají s&amp;nbsp;tímto sufixem prakticky vždy: ''kunan'' „teď“, ''paqarin'' „zítra“, ''allin'' „dobrý“ (v&amp;nbsp;jiných dialektech se používá i ''alli''). Většinou je možné do takových slov vložit limitativ '''''&amp;#8209;lla''''' a/nebo deminutiv '''''&amp;#8209;cha/&amp;#8209;ita''''' před relativ: ''kunallan'' (v&amp;nbsp;Bolívii také ''kunitan'') „hned teď“, ''allillan'' (ale také ''allinlla'') „(jen) dobře“ apod.

== Číslo osoby ==

'''Číslo osoby''' se v jižní kečuánštině vyjadřuje dvěma příponami podle toho, zda gramatická osoba, která je v&amp;nbsp;množném čísle, obsahuje posluchače (adresáta, tj. 2.&amp;nbsp;osobu). Pokud ano, připojí se sufix '''''&amp;#8209;chik''''' (inkluzivní plurál osoby, &lt;small&gt;PLIN&lt;/small&gt;) (srov. 1.&amp;nbsp;osobu inkluzivní ''&amp;#8209;nchik''), pokud ne, pak se připojuje '''''&amp;#8209;ku''''' (exkluzivní plurál osoby, &lt;small&gt;PLEX&lt;/small&gt;). (Stejné přípony se používají i u sloves pro osobu podmětu nebo předmětu.)

U jmen se vztahují k&amp;nbsp;osobě vlastníka (posesora), připojují se přímo za posesivní sufixy. Posesivní sufixy včetně tvarů v&amp;nbsp;množném čísle jsou uvedeny v&amp;nbsp;tabulce.

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;margin-left: 3%; text-align: center;&quot;
|+ Přivlastňovací přípony (j.č. a mn.č.)
|-
! colspan=&quot;4&quot; | Singulár || colspan=&quot;4&quot; | Plurál
|-
! Osoba || Sufix || Glosa || Význam || Osoba || Sufix || Glosa || Význam
|-
| colspan=&quot;4&quot; | &amp;nbsp; || 1.in. || '''-nchik''' || 12&lt;small&gt;P&lt;/small&gt; || ''náš'' (''můj a tvůj (a jeho)'')
|-
| 1. || '''-y''' || 1&lt;small&gt;P&lt;/small&gt; || ''můj'' || 1.ex. || '''-y-ku''' || 1&lt;small&gt;P&lt;/small&gt;-&lt;small&gt;PLEX&lt;/small&gt; (11&lt;small&gt;P&lt;/small&gt;) || ''náš'' (''můj a jeho (ne tvůj)'')
|-
| 2. || '''-yki''' || 2&lt;small&gt;P&lt;/small&gt; || ''tvůj'' || 2. || '''-yki-chik''' || 2&lt;small&gt;P&lt;/small&gt;-&lt;small&gt;PLIN&lt;/small&gt; (22&lt;small&gt;P&lt;/small&gt;) || ''váš''
|-
| 3. || '''-n''' || 3&lt;small&gt;P&lt;/small&gt; || ''jeho, její'' || 3. || '''-n-ku''' || 3&lt;small&gt;P&lt;/small&gt;-&lt;small&gt;PLEX&lt;/small&gt; (33&lt;small&gt;P&lt;/small&gt;) || ''jejich''
|}
&lt;/div&gt;

Pokud je v množném čísle jak vlastník, tak přivlastňovaný předmět, lze přidat sufix jmenného plurálu ''&amp;#8209;kuna'' (&lt;small&gt;PL&lt;/small&gt;) pouze za sufix inkluzivního plurálu osoby, ''&amp;#8209;chik'' (&lt;small&gt;PLIN&lt;/small&gt;). V&amp;nbsp;ostatních případech (exkluzivní „náš“ a „jejich“) je třeba se rozhodnout, zda dát přednost pluralizaci vlastníka (''&amp;#8209;ku'' (&lt;small&gt;PLEX&lt;/small&gt;)), nebo předmětu (''&amp;#8209;kuna'' (&lt;small&gt;PL&lt;/small&gt;)) (kombinace ''&amp;#8209;ku&amp;#8209;kuna'' se nepoužívá). V&amp;nbsp;případě potřeby lze pro upřesnění použít osobní zájmeno v&amp;nbsp;genitivu v&amp;nbsp;jednotném či množném čísle: ''wasi&amp;#8209;n&amp;#8209;ku'' „jejich dům“ nebo „jejich domy“ × ''wasi&amp;#8209;n&amp;#8209;kuna'' „jeho domy“ nebo „jejich domy“ × ''paypa wasi&amp;#8209;n&amp;#8209;kuna'' „jeho domy“ × ''paykuna&amp;#8209;p wasi&amp;#8209;n&amp;#8209;kuna'' „jejich domy“.

'''Dialektální varianty''': v&amp;nbsp;Cuzku je tvar ''&amp;#8209;chis'', v&amp;nbsp;Bolívii ''&amp;#8209;chiq'' nebo ''&amp;#8209;chaq'', tj. stejné varianty jako sufix pro 1.&amp;nbsp;osobu inkluzivní (''&amp;#8209;nchik''). Tvary uvedené v&amp;nbsp;tabulce odpovídají sjednocenému pravopisu jižní kečuánštiny.

'''Dialektální rozdíly''': Oba zmíněné sufixy se používají pouze v&amp;nbsp; jižní kečuánštině (Quechua&amp;nbsp;II&amp;nbsp;C). Severoperuánské dialekty (Quechua&amp;nbsp;II&amp;nbsp;A, Cajamarca a Lambayeque) používají (bez rozdílu osoby) sufixy ''&amp;#8209;llapa'' nebo ''&amp;#8209;sapa''. Ostatní dialekty plurál osoby u jmen nemají (vždy však lze pro upřesnění použít osobní zájmeno v&amp;nbsp;genitivu).

== Pády ==

Kečuánština má mnohem více pádů než například čeština, částečně totiž nahrazují i naše předložky. Následující tabulka obsahuje všechny kečuánské pádové přípony; jejich názvy odpovídají jejich nejčastější funkci ve větě, ostatní funkce jsou popsány níže.

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;margin-left: 3%; text-align: center;&quot;
|+ Pádové přípony
|-
! Pád || Glosa || Sufix || Překlad/funkce
|-
| nominativ || &lt;small&gt;NOM&lt;/small&gt; || '''-ø''' (nic) || podmět, základní tvar
|-
| akuzativ || &lt;small&gt;AK&lt;/small&gt; || '''-ta''' || předmět, cíl pohybu „do“
|-
| genitiv || &lt;small&gt;GEN&lt;/small&gt; || '''-p/-pa''' || 2. pád (vztah)
|-
| benefaktiv || &lt;small&gt;BEN&lt;/small&gt; || '''-paq''' || „pro“
|-
| instrumentál || &lt;small&gt;INS&lt;/small&gt; || '''-wan''' ('''-puwan''') || 7. pád, „s“
|-
| illativ || &lt;small&gt;ILL&lt;/small&gt; || '''-man''' || 3. pád, směr pohybu „do“, „k“
|-
| lokativ || &lt;small&gt;LOK&lt;/small&gt; || '''-pi''' || „v“, „na“
|-
| ablativ || &lt;small&gt;ABL&lt;/small&gt; || '''-manta''' || „z“, „od“, „o“
|-
| terminativ || &lt;small&gt;TERM&lt;/small&gt; || '''-kama''' || „až do“, „až k“
|-
| kauzál || &lt;small&gt;KAUZ&lt;/small&gt; || '''-rayku''' || „kvůli“
|-
| inkluziv || &lt;small&gt;INKL&lt;/small&gt; || '''-nti-n''' || „(spolu) s“
|-
| distributiv || &lt;small&gt;DIS&lt;/small&gt; || '''-nka''' || „po“ (s&amp;nbsp;číslovkami)
|-
| pozicionál || &lt;small&gt;POZ&lt;/small&gt; || '''-npa''' || „po“, „na“ (+ část těla)
|-
| perlativ || &lt;small&gt;PER&lt;/small&gt; || '''-nta''' || „přes“, „skrz“, „po“
|-
| proximativ || &lt;small&gt;PROX&lt;/small&gt; || '''-niq-''' || přibližné určení místa
|-
| komparativ || &lt;small&gt;KOMP&lt;/small&gt; || '''-yna''', '''(-)hina''' || „jako“
|-
| interaktiv || &lt;small&gt;INTER&lt;/small&gt; || '''-pura''' || „mezi“
|}

=== Nominativ ===

'''Nominativ''' je základní tvar, bez zvláštního sufixu. Je třeba dát pozor na to, že přípona akuzativu ''&amp;#8209;ta'' se někdy nepřipojuje (viz níže). Podstatná jména v&amp;nbsp;nominativu (vedle adjektiv, zájmen apod.) mohou též fungovat jako přívlastek k&amp;nbsp;nějakému jinému jménu: ''rumi wasi'' „kamenný dům“, ''china allqu'' „fena“ (dosl. „samiččí pes“).

=== Akuzativ ===

Základní funkcí '''akuzativu''' (&lt;small&gt;AK&lt;/small&gt;) '''''&amp;#8209;ta''''' je značení '''předmětu''': ''aychata mikhuni'' „jím maso“. Předmět je značen také na slovese, takže pokud je předmět nějaké osobní nebo ukazovací zájmeno, je slovně vyjádřeno, pouze pokud je nějak zdůrazněné: ''qamta{{Popisek|m|nová informace + přímá evidencialita}} riku{{Popisek|yki|já tebe}}'' „vidím tebe“ × ''rikuyki'' „vidím tě“, ''chayta{{Popisek|qa|téma, o čem mluvíme}} rikuni{{Popisek|m|nová informace + přímá evidencialita}}'' „TO vidím“ („(pokud jde o TO), vidím to“) × ''rikunim'' „vidím to“. Stejně se označuje i předmět tranzitivizovaného slovesa, např. s&amp;nbsp;kauzativem ''&amp;#8209;chi'': ''mamayta rikuchini'' „ukazuji to své matce“ (dosl. „přiměl jsem, donucuji matku vidět to“). Nepřímý předmět (slovesa vyjadřující dávání, předávání informace) je v&amp;nbsp;jižní kečuánštině spíše vyjadřován illativem ''&amp;#8209;man'', avšak i zde je předmět značen na slovese; v&amp;nbsp;jiných dialektech se častěji používá akuzativ, který je s&amp;nbsp;těmito slovesy v&amp;nbsp;jižní kečuánštině poněkud běžnější jen se slovesy typu „říct“ (se slovesy předávání spíše pouze tehdy, pokud přímý předmět není vyjádřen): ''qamta{{Popisek|m|nová informace + přímá evidencialita}} / qamman{{Popisek|mi|nová informace + přímá evidencialita}} ni{{Popisek|yki|já tobě}}'' „říkám to tobě“, ''qamman(mi) quyki'' „dávám ti to“, ''qamta{{Popisek|m|nová informace + přímá evidencialita}} quyki'' „dávám to tobě“, ''qamman(mi) wayt’ata{{Popisek|qa|téma, o čem mluvíme}} quyki'' „(tu) květinu dávám tobě“ (ale v&amp;nbsp;jižní kečánštině spíše ne ''qamtam wayt’ataqa quyki'', i když například ve středoperuánských variantách je tato forma běžná).

Akuzativ také označuje '''cíl pohybu''' (na rozdíl od směru pohybu, který se vyjadřuje illativem ''&amp;#8209;man''); navíc pro použití tohoto sufixu se musí předmět pohybovat a zároveň si být vědomý své činnosti (tj. nelze ho použít o cestách, zvířatech či autech): ''Punutam ri{{Popisek|chka|progresiv, aktuálně probíhající děj}}n'' „jde/jede do Puna“, ''kayta'' „sem“, ''chayta'' „tam“, apod. Pokud je cíl pohybu osoba, která by byla vyjádřena zájmenem, sloveso pohybu také značí směr pohybu tvary pro příslušný předmět: ''hamu{{Popisek|sqayki|já tebe, budoucí čas}}'' „přijdu k tobě“, srov. také ''llakiykuna chayamu{{Popisek|wa|předmět mě, mně}}n'' „přichází mi / ke mně / na mně starosti“.

Od přídavných jmen a některých (zpravidla jen přejatých) jmen také odvozuje '''příslovce''' způsobu nebo času: ''allintam mikhun'' „jí dobře“ (také doslova „jí (něco) dobrého“), ''achkhatam mikhun'' „jí hodně“, ''martestam hamusaq'' „přijdu v&amp;nbsp;úterý“.

V&amp;nbsp;subordinacích se sufix ''&amp;#8209;ta'' pro slova ve funkci předmětu nepoužívá vždy. U subordinací se sufixy {{Popisek|''&amp;#8209;y''|infinitiv}}, {{Popisek|''&amp;#8209;sqa''|realizovaný děj}} nebo {{Popisek|''&amp;#8209;na''|nerealizovaný nebo nutný děj}} není povinný a zpravidla se vypouští, pokud subordinované sloveso už tento sufix má: ''runasimi(ta) yachayta munani'' „chci se učit kečuánsky“. Vypouští se vždy s&amp;nbsp;agentivní vztažnou subordinací s&amp;nbsp;příponou ''&amp;#8209;q'': ''{{Popisek|irqi|dítě}} {{Popisek|maqaq|ten, kdo bije; bijící}} {{Popisek|runa|člověk}}'' „člověk, který bije děti“. Také se nepoužívá v&amp;nbsp;subordinacích, kde podmět je v&amp;nbsp;genitivu (zde je to vlastně nominalizace s&amp;nbsp;přívlastkem): ''Pedro{{Popisek|p|genitiv}} {{Popisek|wasi rantikusqanta|doslova „jeho (realizované) koupení domu (4.&amp;nbsp;pád)“}} yachani'' nebo ''Pedro wasi(ta) rantikusqanta yachani'' „vím, že si Pedro koupil dům“.

'''Dialektální varianty a rozdíly''': vedle výše zmíněného častějšího použití ve funkci nepřímého předmětu, v&amp;nbsp;některých dialektech (např. v&amp;nbsp;Bolívii) může sufix odpadnout, přízvuk však zůstává, jako kdyby byl sufix připojený: ''aychá mikhuni'' „jím maso“.

=== Genitiv ===

'''Genitiv''' (&lt;small&gt;GEN&lt;/small&gt;) má podobu '''''&amp;#8209;p''''' po samohlásce a '''''&amp;#8209;pa''''' po souhlásce a vyjadřuje posesivní nebo jiný podobný vztah: ''sipaspa'' „dívčin“, „dívky“ (2.&amp;nbsp;pád), ''runap'' „člověka“, „lidí“, „lidský“. Po tázacím zájmenu ''pi'' „kdo“ se připojuje delší varianta: ''pipa'' „čí“ (v&amp;nbsp;Cuzku a Bolívii zdvojená, dialektálním pravopisem ''piqpa'' nebo ''piqpata''). Pokud následuje přivlastňované jméno, musí mít posesivní sufix: ''sipaspa wasin'' „dívčin dům“ (dosl. „dívčin/dívky její dům“). Od osobních zájmen tvoří přivlastňovací zájmena, avšak vzhledem k&amp;nbsp;existenci posesivních sufixů se tato zájmena používají pouze samostatně nebo pro zdůraznění: ''qampa{{Popisek|chu|tázací sufix}} chay wasi?'' „ten dům je tvůj?“ (srov. ''wasiykichu?'' „to je tvůj dům?“). Po genitivu může následovat jiný pádový sufix: ''sipaspamanta'' „z&amp;nbsp;dívčina“; sufix plurálu může být před i za genitivem podle smyslu: ''qamkunapwan'' „s&amp;nbsp;vaším“ × ''qampakunawan'' „s&amp;nbsp;tvými“.

'''Dialektální varianty a rozdíly''': V&amp;nbsp;Ayacuchu se používá delší varianta ''&amp;#8209;pa'' i po samohláskách. V&amp;nbsp;Cuzku a Bolívii se krátká varianta změnila v /q/, tj. genitiv po samohláskách je ''&amp;#8209;q'' (k&amp;nbsp;podobné změně došlo ještě v&amp;nbsp;tázacím zájmenu „kolik“ ''hayk’q'' a {{Popisek|obviativním subordinátoru|tvoří vedlejší věty příslovečné s podmětem odlišným od hlavní věty}} ''&amp;#8209;qti-''). Při použití sjednoceného pravopisu pro jižní kečuánštinu se však vždy píše jednotně ''&amp;#8209;p'' po samohlásce a ''&amp;#8209;pa'' po souhlásce. Cuzkánská a bolívijská varianta navíc používá zesílené varianty, kde se krátká a dlouhá forma kombinuje: zpravidla ''&amp;#8209;q&amp;#8209;pa'', v&amp;nbsp;Bolívii i ''&amp;#8209;pa&amp;#8209;q'' (tj. stejný tvar jako benefaktiv ''&amp;#8209;paq''), a dále v&amp;nbsp;Bolívii se někdy připojuje akuzativ ''&amp;#8209;ta'', i když to z&amp;nbsp;gramatického hlediska není nutné: ''qanpa/qanpaq/qanpata wasiyki'' „tvůj dům“. V&amp;nbsp;Ekvádoru genitiv splynul s&amp;nbsp;benefaktivem a pro oba sufixy je tvar ''&amp;#8209;pak''; navíc se vzhledem k&amp;nbsp;zániku posesivních sufixů často používá s&amp;nbsp;osobními zájmeny (není povinný se zájmenem ''ñuka'' „já“): ''ñuka(pak) wasi'' „můj dům“, ''kanpak wasi'' „tvůj dům“.

=== Benefaktiv ===

'''Benefaktiv''' (&lt;small&gt;BEN&lt;/small&gt;) '''''&amp;#8209;paq''''' (také purposiv nebo dativ) označuje osobu, účel nebo čas, pro který je něco určeno, nebo osobu, pro niž nebo místo ní (v&amp;nbsp;její prospěch) se něco provádí; lze přeložit předložkami „pro“, „na“, „za“: ''qampaq'' „pro tebe“, ''paqarinpaq'' „na zítra“, ''imapaq'' „na co“, „k&amp;nbsp;čemu“, „proč“, ''mikhunapaq qullqi'' „peníze na jídlo“, ''paypaq rurani'' „dělám to pro něj / za něj / místo něj“, ''qullqipaq'' „pro/za peníze“. Používá se v&amp;nbsp;účelových větách se subordinátorem {{Popisek|''&amp;#8209;na''|budoucí nebo nutný děj}}, pak překládáme „aby“: ''mikhunaykipaq qu{{Popisek|yki|já tobě}}'' „dal jsem ti to, abys to snědl“.

=== Instrumentál ===

'''Instrumentál''' (&lt;small&gt;INS&lt;/small&gt;) '''''&amp;#8209;wan''''' (také komitativ) označuje doprovod nebo nástroj: ''mamanwan tiyan'' „bydlí se svou matkou“, ''miyuwan wañuchin'' „zabil ho jedem“.

Sufix ''&amp;#8209;wan'' se také používá pro souřadné spojení větných členů (krom sloves), tj. odpovídá spojce „a“, příp. „i“. V&amp;nbsp;této funkci může být připojen po jiném pádu – pokud před ním není žádný pádový sufix, lze v&amp;nbsp;některých dialektech použít i tvarů ''&amp;#8209;puwan'' nebo ''&amp;#8209;piwan'' – a zpravidla je také připojen ke všem takto souřadně spojeným členům: ''qampuwan ñuqapuwan risun'' „půjdeme ty a já“, ''aychatawan papatawan churay'' „dej tam maso a brambory“. Také může v&amp;nbsp;tomto použití označovat přidání k&amp;nbsp;něčemu dříve zmíněnému, pak se spíše překládá „i“, „také“, „ještě“: ''papatawan churay'' „(při)dej tam ještě/i brambory“.

V&amp;nbsp;Bolívii kombinace infinitivu, akuzativu a instrumentálu ''&amp;#8209;y&amp;#8209;ta&amp;#8209;wan'' označuje v&amp;nbsp;subordinacích časovou bezprostřednost: ''puñuytawan ruwasaq'' „udělám to, hned jak se vyspím“.

=== Illativ ===

'''Illativ''' (&lt;small&gt;ILL&lt;/small&gt;) '''''&amp;#8209;man''''' označuje '''směr pohybu někam''' (cíl pohybu však akuzativ ''&amp;#8209;ta''): ''Punumanmi richkan'' „jde/jede směrem na Puno“, ''kay ñanmi Punuman richkan'' „do Puna vede tato silnice“, ''kayman'' „sem“, ''chayman'' „tam“, ''wasiman'' „k&amp;nbsp;domu“, „domů“; podobně se používá i s&amp;nbsp;věcmi, které jsou cílem pohybu: ''papamanmi richkan'' „jde pro brambory“. Objevuje se také u některých slov, která označují nějaký čas v&amp;nbsp;budoucnosti: ''ratuman'' „za chvíli“.

V&amp;nbsp;jižní kečuánštině dále označuje '''nepřímý předmět''' (proto se mu také říká dativ), obvykle s dvoupřechodnými slovesy (předávání věcí, případně informací): ''mamayman{{Popisek|mi|nová informace o tématu + přímá evidencialita}} papata{{Popisek|qa|téma, o čem mluvíme}} apani'' „ty brambory nosím matce“, ''payman/(payta) willasaqmi'' „povím mu (to)“. U těchto sloves se na slovese značí vždy nepřímý předmět (nikoliv přímý): ''apa{{PopisekAlt|mu|cistranslokativ, zde ''sem''}}{{Popisek|sqayki|já tebe nebo tobě, zde tobě, budoucí čas}}'' „přinesu ti to“ nebo ''qamtam apamusqayki'' „přinesu to tobě“. V&amp;nbsp;jiných variantách kečuánštiny se nepřímý předmět zpravidla označuje stejně jako přímý akuzativem ''&amp;#8209;ta''.

=== Lokativ ===

'''Lokativ''' (&lt;small&gt;LOK&lt;/small&gt;) '''''&amp;#8209;pi''''' vyjadřuje '''umístění''': ''maypi'' „kde“, ''kaypi'' „tady“, ''imapi'' „v&amp;nbsp;čem“, ''Punupi'' „v&amp;nbsp;Punu“, ''wasipi'' „v&amp;nbsp;domě“, „doma“, ''karupi'' „daleko“, „v&amp;nbsp;dálce“. Pro umístění v&amp;nbsp;čase se používá zpravidla jen s&amp;nbsp;některými obecnými slovy, s&amp;nbsp;názvy dnů obvykle jen v minulosti: ''octubre killapi'' „v&amp;nbsp;(měsíci) říjnu“, ''chaypi'' „v&amp;nbsp;tom (okamžiku)“, ''chay pachapi'' „v&amp;nbsp;té době“, „v&amp;nbsp;tom okamžiku“, ''martespi'' „v&amp;nbsp;úterý“. Používá se také pro vyjádření způsobu pohybu: ''kawallupi'' „na koni“, ''karrupi'' „autem“, ''{{Popisek|chaki|noha}}{{PopisekAlt|lla|limitativ (jen, malá míra)}}pi'' „pěšky“.

'''Dialektální rozdíly''': ve středoperuánských dialektech má tvary odvozené od protokečuánského sufixu ''&amp;#8209;ĉaw'' (s&amp;nbsp;retroflexním ''ĉ'' [ʈ͡ʂ]).

=== Ablativ ===

'''Ablativ''' (&lt;small&gt;ABL&lt;/small&gt;) '''''&amp;#8209;manta''''' označuje nějaký '''zdroj''', ať už jde o směr pohybu odněkud, materiál, o čem mluvíme apod.: ''Qusqumanta'', „z&amp;nbsp;Cuzka“, ''rumimanta'' „z&amp;nbsp;kamene“, ''kaymanta'' „odtud“, ''paqarinmanta'' „od zítřka“, ''qammmanta'' „o tobě“; může označovat  příčinu nebo důvod: ''maman wañusqanmanta llakikun'' „je smutný (z&amp;nbsp;toho), že mu zemřela matka“ (ale i „je smutný od té doby, co mu zemřela matka“).

'''Dialektální rozdíly''': ve středoperuánských dialektech se pro tento význam používá sufix ''&amp;#8209;piqta'', ''&amp;#8209;pita'' nebo ''&amp;#8209;piq''.

=== Terminativ ===

'''Terminativ''' (&lt;small&gt;TERM&lt;/small&gt;) '''''&amp;#8209;kama''''' označuje nějaký časový nebo prostorový '''limit''', tj. lze ho přeložit slovem „až“: ''Qusqukama'' „až do Cuzka“, ''paqarinkama'' „až do zítřka“. V&amp;nbsp;subordinacích označuje obvykle hranici, dokud trvá nějaký děj, pak ho lze přeložit „dokud“, „zatímco“: ''puñunankama'' „dokud bude spát“.

Další funkcí, snad související s&amp;nbsp;derivační funkcí níže, je označení, že všechny předměty nebo osoby, které označuje kořen slova, mají danou vlastnost: ''paykunaqa qharikamam'' „(oni) všichni jsou (to) muži/chlapci“; v&amp;nbsp;tomto použití ho lze připojit i po jiných pádových sufixech.

Terminativ má také '''derivační''' funkci, odvozuje jména vyjadřující vysokou míru vlastnosti nebo výskytu daného předmětu: ''usakama'' „blechatý“, „samá blecha“, ''rumikama'' „kamenitý“ apod.

=== Kauzál ===

'''Kauzál''' (&lt;small&gt;KAUZ&lt;/small&gt;) '''''&amp;#8209;rayku''''' označuje '''příčinu''' apod., s&amp;nbsp;významem „kvůli“: ''qamrayku'' „kvůli tobě“, ''qullqirayku'' „kvůli penězům“, ''imarayku'' „proč“, „kvůli čemu“. Pokud nemá nádech vysvětlení, používá se pro podobný význam spíše ablativ.

=== Inkluziv ===

'''Inkluziv''' (&lt;small&gt;INKL&lt;/small&gt;) '''''&amp;#8209;nti-n''''' označuje '''přidání''' někoho/něčeho k někomu/něčemu, k čemu nějakým způsobem '''inherentně''' patří; lze přeložit výrazy jako „(spolu) se (svým)“, „včetně“  apod. Tato přípona po souhlásce vyžaduje eufonický sufix '''''&amp;#8209;ni''''' (&lt;small&gt;EUF&lt;/small&gt;) a ''&amp;#8209;n'' na konci je ''relativ'', před který lze připojit limitativ ''&amp;#8209;lla'' (''&amp;#8209;nti&amp;#8209;lla&amp;#8209;n''); slovo, ke kterému se připojuje, může být také v&amp;nbsp;plurálu: ''wawakunantin'' „se svými dětmi“ (tj. lze použít v&amp;nbsp;souvislosti s&amp;nbsp;rodiči), ''turantin'' „se svým bratrem“ (o sestře tohoto bratra), ''kanka papantin'' „pečeně s&amp;nbsp;brambory“ (které k&amp;nbsp;pečeni patří jako příloha), ''wasi chakrantin'' „dům s&amp;nbsp;(přilehlým) políčkem“, ''punchuntin'' „ve svém ponču“ (které obvykle nosí) apod.

S&amp;nbsp;číslovkami nebo jmény označujícími místo či čas označuje celistvost: ''iskaynintin'' „oba (dva)“, ''tawantin'' „čtveřice“ (jako celek), „všechny/všichni čtyři“, „čtvero“, ''p’unchawnintin'' „(po) celý den“, ''llaqtantin'' „celé město“. Pokud se takový výraz s&amp;nbsp;číslovkou vztahuje k&amp;nbsp;osobám, lze relativ nahradit posesivním sufixem: ''kimsantiykichik'' „vy (všichni) tři“ (srov. ''kimsaykichik'' „tři z&amp;nbsp;vás“).

=== Distributiv ===

'''Distributiv''' (&lt;small&gt;DIS&lt;/small&gt;) '''''&amp;#8209;nka''''' (po souhlásce vyžaduje eufonický sufix '''''&amp;#8209;ni''''' (&lt;small&gt;EUF&lt;/small&gt;)) vyjadřuje '''podílnost''' a používá se s&amp;nbsp;číslovkami nebo jinými výrazy označujícími nějaké množství, ale pouze se slovesy, které vyjadřují nějaký typ přerozdělování nebo přijímání; lze ho přeložit předložkou „po“: ''{{Popisek|iskay|„dva“}}ninka qun {{Popisek|t’anta|„chléb“}}ta{{Popisek|qa|téma, o čem mluvíme}}'' „(ty) chleby/housky dává po dvou“, případně ho lze připojit ke slovu ''sapa'' „každý“: ''{{Popisek|papa|brambora}}tam qun sapanka {{Popisek|runa|„člověk“}}man'' „každému člověku dal brambory“. S&amp;nbsp;jinými slovesy se používá výraz ''sapa{{Popisek|kama|terminativ, zde ale stejná vlastnost pro všechny}}paq'' „pro každého“ a číslovka apod. nemá žádný speciální tvar vzhledem k&amp;nbsp;podílnosti.

=== Pozicionál ===

'''Pozicionál''' (&lt;small&gt;POZ&lt;/small&gt;) '''''&amp;#8209;npa''''' (možná kombinace relativu s&amp;nbsp;genitivem) označuje nějakou '''polohu''' související se slovem, kterému se připojuje: ''wasanpa'' „na zádech“, ''uyanpa'' „obličejem (dopředu)“. Někdy se po něm připojuje ablativ: ''umanpamanta'' „po hlavě“ (spadnout, apod.).

=== Perlativ ===

'''Perlativ''' (&lt;small&gt;PER&lt;/small&gt;) '''''&amp;#8209;nta''''' (po souhlásce s&amp;nbsp;eufonickým sufixem '''''&amp;#8209;ni''''' (&lt;small&gt;EUF&lt;/small&gt;)) označuje '''směr skrz''' něco: ''mayninta'' „kudy“, ''kayninta'' „tudy“, ''chakranta'' „přes pole“. Se slovem ''ñan'' „cesta“ lze použít jen akuzativ: ''kay ñanta'' (nebo ''kay ñanninta'') „touto cestou“, „po této cestě/silnici“.

=== Proximativ ===

'''Proximativ''' (&lt;small&gt;PROX&lt;/small&gt;) '''''&amp;#8209;niq-''''' označuje '''přibližné určení místa''', vždy po něm následuje nějaká pádová přípona vztahující se k&amp;nbsp;místu: ''mayniqpi'' „kde přibližně“, ''kayniqpi'' „tady někde“, ''chayniqman'' „tam někam“, ''Qusquniqpi'' „někde okolo Cuzka“.

=== Komparativ ===

'''Komparativ''' (&lt;small&gt;KOMP&lt;/small&gt;) se někdy uvádí jako pádová přípona, v&amp;nbsp;jižní kečuánštině lze však spíše mluvit o [[w:Deixe|deiktické]] částici '''''hina''''' „jako“, která se v některých tvarech [[w:Gramatikalizace|gramatikalizovala]] jako přípona '''''&amp;#8209;yna'''''. Příklady takových tvarů jsou ''imayna'' „jak“ (''ima'' + ''hina''), ''khayna'' „takto“, „jako toto“ (''kay'' + ''hina''). Větné členy v&amp;nbsp;jižní kečuánštině s&amp;nbsp;částicí ''hina'' většinou připojují další pádové (a větné) přípony před tuto částici, někdy však až za ní; s&amp;nbsp;tím souvisí i poněkud nejednotný pravopis (psaní zvlášť nebo dohromady s&amp;nbsp;předcházejícím slovem) i to, zda se jedná o částici nebo příponu. Komparativ označuje '''srovnání''' nebo také '''přibližnost''': ''khuchi hina{{Popisek|m|nová informace + přímá evidencialita}} {{PopisekAlt|ka|„být“}}{{Popisek|chka|progresiv}}nki'' „vypadáš jako prase“, ''khuchi hina{{Popisek|ta|akuzativ, zde příslovečné určení}}m mikhunki'' „jíš jako prase“, ''{{Popisek|las diez|deset (hodin)}}ta hinam chayamusaq'' „přijedu asi tak v&amp;nbsp;10 hodin“.

'''Dialektální varianty a tvary''': V&amp;nbsp;Argentině se místo částice ''hina'' používá pouze přípona ''&amp;#8209;yna''. V&amp;nbsp;severní kečuánštině (Q&amp;nbsp;II&amp;nbsp;B) má částice podobu ''shina'' a přípona ''&amp;#8209;shna'', např. ''imashna'' „jak“, ''chashna'' „tak“, „jako to“ (''chay'' + ''shina''). Ve středoperuánských (centrálních) dialektech existuje samostatný sufix ''&amp;#8209;naw'' a jeho varianty.

=== Interaktiv ===

'''Interaktiv''' (&lt;small&gt;INTER&lt;/small&gt;) '''''&amp;#8209;pura''''', také nazývaný kolektiv aj., lze připojit ke slovům, které označují '''osoby stejného druhu''', které společně provádějí nějakou činnost apod. Někdy, ale ne vždy, lze předložit „mezi“; slovo může být v&amp;nbsp;plurálu a za interaktiv lze dle potřeby připojit i jiný pádový sufix: ''warma(kuna)puram pukllachkanku'' „děti si (společně) hrají“, ''warmapuram maqa{{Popisek|naku|reciprokál, „navzájem“}}nku'' „děti se (mezi sebou / spolu) popraly“. Není úplně jasné, zda ho chápat jako pádový sufix, nicméně je uveden zde.

== Stupňování přídavných jmen ==

Stupňování v&amp;nbsp;kečuánštině je opisné (stupňovat lze jen jména, která označují vlastnosti, tj. přídavná jména), a to pomocí slova '''''aswan''''' („poněkud, trochu“ + instrumentál ''&amp;#8209;wan''). Slovo označující osobu nebo předmět, se kterým se srovnává, má připojený sufix ablativu ''&amp;#8209;manta'': ''payqa aswan hatunmi ñuqamanta'' „on je větší než já“. Superlativ (3.&amp;nbsp;stupeň) lze vyjádřit srovnáním se „všemi“ ''llapa'' nebo se „vším“ ''tukuy'': ''payqa aswan hatunmi llapanchikmanta'' „on je největší z&amp;nbsp;nás“.

== Ukazovací zájmena ==

Ukazovací zájmena v&amp;nbsp;kečuánštině jsou trojího druhu, podle blízkosti předmětu, resp. vzdálenosti od mluvčího/posluchače. Zájmeno '''''chay''''' „to“ je neutrální, používá se také jako osobní zájmeno pro neživotné věci (na rozdíl od ''pay'' „on, ona“), a jsou od něj odvozená některá slova, která fungují jako některé naše spojky (např. ''chaymi'' „proto“).

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;margin-left: 3%; text-align: center;&quot;
|+ Ukazovací zájmena
|-
! Zájmeno || Překlad
|-
| '''kay''' || ''tento, tato, toto''
|-
| '''chay''' || ''ten, ta, to''
|-
| '''haqay''' || ''tamten, tamta, tamto; onen…''
|}

Tvar ''haqay'' se používá např. v&amp;nbsp;Cuzku, varianty jsou např. ''chhaqay''; v Ayacuchu se používá spíše ''wak'' (jinde ''wak'' nebo ''waq'' znamená „jiný“). Existují i zesílené varianty se slabikou ''an'' před: ''ankay'' „tenhleten“, „tohleto“, ''anchay'' „tenhle“, „tohle“.

Ukazovací zájmena se také vztahují k&amp;nbsp;místu nebo času a s&amp;nbsp;příslušnými pádovými příponami tedy také odpovídají našim příslovcím: ''kaypi'' „tady“, ''kayman'' „sem“, ''chaypi'' „tam“ nebo „tehdy“ (dosl. „v&amp;nbsp;tom místě/čase“), ''chaymanta'' „odtamtud“ nebo „potom“, apod.

== Osobní zájmena ==

Osobní zájmena v&amp;nbsp;1.&amp;nbsp;osobě plurálu rozlišují inkluziv (''já + ty (+ on…)'') a exkluziv (''já + on (+ oni), ale ne ty/vy''); tyto tvary jsou poněkud nepravidelné, jinak se plurál tvoří pravidelně příponou ''&amp;#8209;kuna'' (&lt;small&gt;PL&lt;/small&gt;). Vztahují se pouze k&amp;nbsp;osobám; pro věci a zvířata se používají ukazovací zájmena, nejčastěji neutrální ''chay'' „to“.

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;margin-left: 3%; text-align: center;&quot;
|+ Osobní zájmena
|-
! colspan=&quot;3&quot; | Singulár || colspan=&quot;3&quot; | Plurál
|-
! Osoba || Zájmeno || Překlad || Osoba || Sufix || Překlad
|-
| colspan=&quot;3&quot; | &amp;nbsp; || 1.in. || '''ñuqanchik''' || ''my'' (''já a ty (a on, oni)'')
|-
| 1. || '''ñuqa''' || ''já'' || 1.ex. || '''ñuqayku''' || ''náš'' (''já a on, oni (ne ty)'')
|-
| 2. || '''qam''' || ''ty'' || 2. || '''qamkuna''' || ''vy''
|-
| 3. || '''pay''' || ''on, ona, ono'' || 3. || '''paykuna''' || ''oni, ony, ona''
|}

Rozdíl mezi tykáním a vykáním v&amp;nbsp;kečuánštině není, sporadicky se používá výraz ''personayki'' (dosl. „tvoje osoba“), v&amp;nbsp;Ekvádoru ''kikin'' (dosl. „on sám“). Je považováno za zdvořilé používat limitativu ''&amp;#8209;lla'' (&lt;small&gt;LIM&lt;/small&gt;) a deminutivu (zdrobněliny) ''&amp;#8209;cha'' (&lt;small&gt;DEM&lt;/small&gt;) a některých slovesných derivačních sufixů, resp. věty bez těchto sufixů jsou považovány za strohé. Případně lze též využít přejímek ze španělštiny ''siñur''/''siñura'' „pán“/„paní“.

Používání zájmen v kečuánštině není povinné, pokud fungují jako podmět nebo předmět věty (viz slovesná flexe: také předmět se označuje na slovese). Ve větě se vyskytují zpravidla tehdy, když je třeba je nějak zdůraznit, tj. v&amp;nbsp;kečuánštině by k&amp;nbsp;nim byl připojený nějaký nezávislý nebo větný sufix.

'''Dialektální varianty''': V&amp;nbsp;Cuzku a Bolívii se používají tvary ''nuqa'' a ''qan'' (stejně tak v&amp;nbsp;odvozených tvarech) a zakončení ''nchik'' odpovídá dialektálním variantám plurálu osoby ''&amp;#8209;chik'' (&lt;small&gt;PLIN&lt;/small&gt;) i posesivnímu sufixu pro stejnou osobu, tj. ''nuqanchis'' v&amp;nbsp;Cuzku a ''nuqanchiq'' nebo ''nuqanchaq'' v Bolívii. Tvary uvedené v&amp;nbsp;tabulce odpovídají sjednocenému pravopisu jižní kečuánštiny a měly by se tak psát, je však možné se setkat s&amp;nbsp;psaním podle dialektálních výslovností (nebo dokonce s&amp;nbsp;písmeny ‹o› a ‹e›).

'''Dialektální rozdíly''': Ekvádorská kičuánština nemá exkluzivní plurál, tj. používá se pouze slovo ''ñukanchik''; zájmeno „ty“ je ''kan''. V&amp;nbsp;jižní centrální kečuánštině (Junín) má zájmeno 1.&amp;nbsp;osoby zcela odlišný tvar, ''yaqa''.

== Tázací slova ==

Tázací slova v&amp;nbsp;kečuánštině (tázací zájmena, příslovce a slovesa) jsou odvozená od následujících tvarů:

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;margin-left: 3%; text-align: center;&quot;
|+ Tázací slova (základní tvary)
|-
! Tázací slovo || Význam
|-
| '''pi''' || identita osoby
|-
| '''ima''' || identita věci
|-
| '''mayqin''', '''mayqan''' || určení mezi více možnostmi
|-
| '''may''' || místo
|-
| '''hayk’a''' ('''imay''') || počet
|}

Od těchto slov se tvoří další tvary s&amp;nbsp;pádovými příponami, resp. odvozovacími (poslední případy); nejsou uvedeny tvary s&amp;nbsp;pádovými příponami, které mají pravidelný nebo očekávatelný překlad:

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;margin-left: 3%; text-align: center;&quot;
|+ Tázací slova (včetně odvozených tvarů)
|-
! Tázací slovo || Překlad
|-
| '''pi''' || ''kdo, jaký'' (osoba)
|-
| '''ima''' || ''co, jaký'' (věc)
|-
| '''mayqin''', '''mayqan''' || ''který''
|-
| '''may''' || ''kde'' (''kam'' atd.), ''jaký, který'' (místo)
|-
| '''hayk’a''' ('''imay''') || ''kolik''
|-
| '''hayk’ap''' || ''kdy''
|-
| '''imayna''' || ''jaký'' (vlastnost)
|-
| '''imaynata''' || ''jak''
|-
| '''imamanta''' || ''proč'', ''z&amp;nbsp;čeho''
|-
| '''imarayku''' || ''proč'', ''kvůli čemu''
|-
| '''imanay''' || ''dělat co''
|-
| '''imaniy''' || ''říkat co''
|-
| '''imanaptin''', '''imanaspa''', '''imanasqa''' || ''proč''
|-
| '''imaniptin''', '''imanispa''' || ''proč''
|}

Tázací ''pi'', ''ima'' a ''may'' se používají také atributivně, tj. jako přívlastek před nějakým slovem ve významu „jaký“: ''pi runataq payqa?'' „jaký člověk to je?“, ''may llaqtamantataq?'' „z&amp;nbsp;jakého města?“, ''ima wasitataq munanki?'' „jaký dům chceš?“ (odpověď: „velký“), naopak se slovem ''mayqin'' vybíráme z&amp;nbsp;více možností: ''mayqin wasitataq?'' „který dům?“ (odpověď: „tento“). Tvar ''hayk’ap'' „kolik“ je genitiv, tj. v&amp;nbsp;Cuzku ''hayk’aq''. Ke slovu ''hayk’a'' lze připojit lokativ ''&amp;#8209;pi'' ve významu „za kolik (peněz)“. Slovo ''imay'' „kolik“ se v&amp;nbsp;jižní kečuánštině používá pouze v&amp;nbsp;několika málo kombinacích, např. ''imay pacha'' „kdy“, „v&amp;nbsp;jaký čas“, ''imay urasñataq?'' „kolik je hodin?“ (dosl. „kolik hodin už je?“; ''ura'' je ze šp. ''hora'' „hodina“). Tázací slovo ''may'' dále připojuje nějaký pádový sufix dle požadované funkce, tj. ''maypitaq?'' „kde?“, ''maytataq?'' nebo ''maymantaq?'' „kam?“, ''maymantataq?'' „odkud?“ apod., lze ho však použít i bez sufixu ''&amp;#8209;pi'': ''maymi kanki?'' „kde jsi (byl(a))?“.

V&amp;nbsp;otázkách se k&amp;nbsp;těmto slovům, resp. za celý větný člen, připojuje větný sufix ''&amp;#8209;taq'' (viz příklady výše). Použití tohoto sufixu je v&amp;nbsp;Ayacuchu a jiných dialektech neutrální, naopak v&amp;nbsp;Cuzku se sufix ''&amp;#8209;taq'' používá spíše s&amp;nbsp;příponou ''&amp;#8209;ri'' (viz větné sufixy) a neutrální je použití jednoho z&amp;nbsp;evidenciálních sufixů. Pokud se použije evidenciální sufix, jeho volba zároveň implikuje předpokládaný zdroj informace v&amp;nbsp;odpovědi (viz evidenciální sufixy). Dále je možné použít větný sufix kontinuativ ''&amp;#8209;raq'', ten však označuje rétorickou otázku (nečeká se, že posluchač bude znát odpověď).

Od tázacího ''ima'' „co“ se také tvoří dvě kečuánská '''tázací slovesa''' ''imanay'' „dělat co“, „přihodit se“ a ''imaniy'' „říkat co“ (''ima'' nemá sufix akuzativu a slovesa se zpravidla píší dohromady). Lze je použít samostatně: ''imaninkitáq?'' „co říkáš?“, „co to povídáš?“, ''imanasunkitáq?'' „co se ti stalo?“, avšak častěji se z&amp;nbsp;nich tvoří některý ze subordinovaných tvarů slovesa (viz tabulka a slovesná flexe), která lze přeložit jako „proč“ (''&amp;#8209;spa'' (&lt;small&gt;SUBA&lt;/small&gt;) pro stejné podměty, ''&amp;#8209;pti'' (&lt;small&gt;SUBO&lt;/small&gt;) pro nestejné): ''imanaspataq mana hamunki?'' „co jsi dělal, že / proč jsi nepřišel?“, ''imanaptintaq mana hamunki?'' „co se stalo, že / proč jsi nepřišel?“; tvar ''imanasqa'' je příčestí a nelze ho přeložit doslova: ''imanasqam mana hamunki?'' „proč jsi nepřišel?“.

Tázací slova (nebo celé větné členy) s&amp;nbsp;aditivem ''&amp;#8209;pas'' („také“) odpovídají našim '''neurčitým zájmenům''': ''pipas'' „někdo“, ''pi runapas'' „nějaký člověk“; libovolnost lze vyjádřit limitativem ''&amp;#8209;lla'': ''pillapas'' „kdokoliv“. V&amp;nbsp;záporných větách odpovídají '''záporným zájmenům''': ''manam pipas hamunchu'' „nikdo nepřišel“, ''manam pi runapas hamunchu'' „žádný člověk nepřišel“.

K&amp;nbsp;tázacím slovům lze mimo jiné také připojit posesivní sufixy, např. ''imayki'' „co tvého“, „tvá věc“. Tázací ''pi'' zpravidla vyžaduje eufonický sufix ''&amp;#8209;ni'' a (v&amp;nbsp;Cuzku a Bolívii) zesílenou variantu genitivu ''&amp;#8209;p/&amp;#8209;pa'': ''piniyki'' „kdo tvůj“, ''piqpa'' „čí“ (psáno pravopisem pro cuzkánský dialekt).

== Preadjektiva a příslovce míry ==

Preadjektiva jsou jména, která mohou (pouze) modifikovat adjektiva nebo fungovat jako příslovečná určení s&amp;nbsp;příponou ''&amp;#8209;ta''; odpovídají některým našim příslovcím míry. Tato kategorie není úplně přesně vymezená, někdy se do ní zařazují jen slova, která se nevyskytují v&amp;nbsp;jiných pádech ani v&amp;nbsp;jiných větných konstrukcích, ale jindy se do ní řadí také jiná kečuánská jména (adjektiva), která se mohou používat jak jako preadjektiva, tak i v&amp;nbsp;jiných funkcích (např. přímý předmět, běžné adjektivum aj.); vzhledem k&amp;nbsp;jejich významu jsou však i tak jejich funkce omezené. Následující tabulka uvádí některá z nich (slova s&amp;nbsp;obdobným překladem jsou uvedena v&amp;nbsp;pořadí podle jejich běžnosti užívání).

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;margin-left: 3%; text-align: center;&quot;
|+ Preadjektiva
|-
! Preadjektivum || Překlad
|-
| '''ancha''' || ''velmi'', ''moc'', ''hodně''
|-
| '''as''' || ''poněkud'', ''trochu''
|-
| '''nisyu''' || ''příliš'', ''velmi''
|-
| '''sinchi''' || ''velmi'', ''silně'' (adj.: ''silný'')
|-
| '''llumpay''' || ''velmi'', ''příliš''
|-
| '''aswan''' || ''více''
|-
| '''yaqa''' || ''téměř'', ''skoro''
|-
| '''tumpay''' || ''trochu''
|}

Příklady použití: ''ancha hatun'' „velmi velký“, ''as hatun'' „ne moc velký“, ''nisyu hatun'' „příliš velký“, ''sinchi hatun'' „dost velký“, „moc velký“, ''aswan hatun'' „větší“, ''as allin'' „poněkud dobrý“, „trochu dobrý“, „ne moc dobrý“, ''nisyu achkha'' „příliš mnoho“; ''anchata llamk’an'' „hodně pracuje“, ''nisyuta paramuchkan'' „prší moc, příliš“. Podobně lze použít některá běžná jména: ''allin hatun'' „pěkně velký“ (''allin'' „dobrý“), ''manchay hatun'' „strašně velký“ (''manchay'' „strach“). Slovo '''''aswan''''' „více“ je odvozené instrumentálem ''&amp;#8209;wan'', avšak v jeho druhotné funkci; proto někteří mluvčí připojují sufix akuzativu až za tento tvar, jiní před sufix instrumentálu: ''aswanta'' nebo ''astawan'' (také je možné, že kde by byl tento tvar ve funkci předmětu (např. se slovesem ''chtít''), první by znamenal „více“ a druhý „(ještě) trochu“). Toto slovo se nicméně vyskytuje i v&amp;nbsp;jiných tvarech, např. ''asmanta'', ''as asmanta'', ''asllamanta'' „po troškách“, „občas“.

Významově podobná (v&amp;nbsp;překladu, tj. v&amp;nbsp;češtině jsou to také příslovce míry) jsou slova '''''achkha''''' „mnoho“, „hodně“ a '''''pisi''''' „málo“, ta však na rozdíl od preadjektiv stojí přímo před podstatným jménem: ''achkha wasi'' „mnoho domů“, ''pisi wasi'' „málo domů“. Pro srovnání (předmět ve 3.&amp;nbsp;osobě není vyjádřen, pokud je známý z&amp;nbsp;kontextu): ''achkhata munani'' „chci (toho) hodně“ (''achkhata'' je přímý předmět) × ''anchata munani'' „chci (to) hodně“ (''anchata'' je příslovečné určení míry, přímý předmět „to“ (''chayta'') není vyjádřen).

Slova, která označují malé množství nebo míru se často vyskytují s&amp;nbsp;limitativem ''&amp;#8209;lla'': ''aslla'', ''asllawan'' (apod.), ''pisilla''.

'''Pravopisné varianty''': v&amp;nbsp;Cuzku se ''achkha'' a ''nisyu'' píšou dialektálním pravopisem jako ''askha'' a ''nishu''; tvary v&amp;nbsp;tabulce odpovídají sjednocenému pravopisu pro jižní kečuánštinu.

== Závislá zájmena ==

Závislá zájmena v&amp;nbsp;kečuánštině jsou taková, která vyžadují připojení posesivního sufixu, pokud se ve větě vyskytují samostatně. Spojovník za tvarem v&amp;nbsp;následující tabulce označuje, že v&amp;nbsp;uvedeném významu musí následovat posesivní sufix.

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;margin-left: 3%; text-align: center;&quot;
|+ Závislá zájmena
|-
! Zájmeno || Překlad
|-
| '''kiki-''' || ''sám (osobně)'', ''tentýž''
|-
| '''sapa-''' || ''sám (osamocený)'', ''jediný''
|-
| '''llapa, llipi''' || ''každý (z)'', ''všichni''
|-
| '''wakin''' || ''někteří'', ''jiní'', ''ostatní''
|}

S&amp;nbsp;výjimkou ''kiki-'' je ze také použít jako přívlastek bez posesivního sufixu. Zájmena ''llapa''/''llipi'' a ''wakin'' připojují pouze plurálové posesivní přípony a 3.&amp;nbsp;osoby singuláru (''&amp;#8209;n'', zájmeno ''wakin'' ho už obsahuje, ale ostatní posesivní přípony se připojují za něj (ne místo něj), tj. samotné ''waki'' se nepoužívá (resp. má jiný význam, „spojení“), na rozdíl od samostatného ''llapa''), naopak ''sapa'' spíše jen singulárové.

Příklady: ''(ñuqa) kikiy'' „já sám (osobně)“, ''(qam) kikiyki'' „ty sám“, ''(pay) kikin'' „on sám, ona sama“, ''kikinchik'' „my sami“, atd., ''chay kikinpi'' „v&amp;nbsp;tom samém (místě/čase)“, ''kikin pachapi'' „tamtéž (na tom samém místě)“, ''kikin llaqtapi'' „v tom samém městě“, ''ñuqa kikiy rurasaq'' „já sám to udělám“; ''sapaymi rurasaq'' „já sám (bez pomoci jiných) to udělám“, ''sapayki'' „ty sám“, ''sapan'' „on sám, jediný“, ''sapan mamay'' „moje jediná matka“; ''llapanchik'' „každý z&amp;nbsp;nás“, „my všichni“ nebo ''llapayku'' (totéž, ale exkluziv, bez ''tebe''), ''llapaykichik'' „vy všichni“, ''llapanku'' „(oni) všichni“, „každý (z&amp;nbsp;nich)“, ''llapa runa(kuna)'' „všichni lidé“, „každý člověk“; ''wakinku'' „někteří (z&amp;nbsp;nich)“, „ostatní“, ''wakin'' „někteří (z&amp;nbsp;nich)“ (spíše jen pro neživotné), ''wakinninchik'' „někteří z&amp;nbsp;nás“, ''wakinniykichik'' „někteří z&amp;nbsp;vás“ ''wakin runakuna'' „někteří lidé“, „ostatní lidé“. Jak je zřejmé z&amp;nbsp;významu, tato slova se nevyskytují v&amp;nbsp;plurálu, s&amp;nbsp;výjimkou tvaru ''wakinkuna'' (vedle ''wakinku'', jako by ''wakin'' bylo neskloňované slovo (bez posesivního sufixu)).

Zájmeno ''sapa-'' se často vyskytuje s&amp;nbsp;limitativem ''&amp;#8209;lla'', někdy i slovo ''wakin''; u ostatních méně často, podle základních významů limitativu: ''sapallay'' vedle ''sapay'', ''wakillanku'' vedle ''wakinku'', v&amp;nbsp;posledním případě lze přeložit jako „jen někteří“.

S&amp;nbsp;výjimkou ''kiki-'' lze tato zájmena použít bez posesivních sufixů, pokud jsou použita atributivně (jako přívlatek, viz příklady výše). '''''Sapa''''' bez posesivního sufixu znamená „každý“, podobně jako tvar '''''sapanka''''' (viz pádový sufix distributiv). Vedle těchto slov existují i jiná zájmena, které nevyžadují posesivní sufix: '''''lliw''''' nebo '''''lluy''''' „všichni“, „každý“, '''''tukuy''''' „všechno“, „všichni“, „celý“, „celek“, '''''hinantin''''' „všechno“ (''tukuy hinantinpi'' „(úplně) všude)“), '''''huk''''' „jeden“, „jiný“, „nějaký“, '''''huknin''''' „jeden (a druhý)“, '''''wak''''' „jiný“, '''''wakkuna''''' „jiní“, apod.

'''Dialektální rozdíly''': v&amp;nbsp;mnoha dialektech se před jménem (jako přívlastek) používá pouze ''tukuy''; ''llapa'', ''llipi'', ''lliw'' nebo ''lluy'' se někde používají pouze s&amp;nbsp;osobami.

== Číslovky ==
Kečuánské '''číslovky''' (základní slova) jsou uvedeny v&amp;nbsp;následující tabulce.

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;margin-left: 3%; text-align: center;&quot;
|+ Číslovky
|-
| 0 || '''(ch’usaq)'''
|-
| 1 || '''huk'''
|-
| 2 || '''iskay'''
|-
| 3 || '''kimsa'''
|-
| 4 || '''tawa'''
|-
| 5 || '''pichqa'''
|-
| 6 || '''suqta'''
|-
| 7 || '''qanchis'''
|-
| 8 || '''pusaq'''
|-
| 9 || '''isqun'''
|-
| 10 || '''chunka'''
|-
| 100 || '''pachak'''
|-
| 1000 || '''waranqa'''
|-
| 1&amp;nbsp;000&amp;nbsp;000 || '''hunu'''
|}

Číslovka ''ch’usaq'' znamená doslova „prázdný“, někdy se však používá ve významu „nula“ (podobně také ''nima'' „nic“ (ze šp. ''ni'' „ani“ + keč. ''ima'' „co“)). Číslovka ''hunu'' „milion“ zřejmě původně označovala počet „10&amp;nbsp;000“, dnes se však používá v&amp;nbsp;uvedeném významu, pokud vůbec: někteří mluvčí používají výraz ''waranqa waranqa'' „tisíc tisíců“, jiní slovo ''lluna'' (ze šp. ''[mi]llón''), většinou však používají španělské číslovky.

'''Dialektální rozdíly''': číslovka '''1''' má v jižní kečuánštině také podobu ''huq'' a znamená jak „jedna“, tak „jiný“ (někteří mluvčí však rozlišují ''huk'' ve významu „jedna“ a ''huq'' ve významu „jiný“), v&amp;nbsp;Argentině má tvar ''suk'' a v&amp;nbsp; centrální a severní kečuánštině mají zpravidla tvar ''shuk''. Číslovka '''4''' je v severní a centrální kečuánštině jiného původu, a to slovo ''chusku''. '''Pravopisné varianty v&amp;nbsp;jižní kečuánštině''': v&amp;nbsp;Cuzku a Bolívii ''kinsa'' a ''pisqa'' nebo ''pishqha''.

=== Základní číslovky ===

Složené základní číslovky (tj. mimo tvarů výše) se tvoří tak, že u násobků se číslovka pro jednotky (1–9) dává před násobkovou číslovku (10, 100, 1000), tj. nižší číslovka před vyšší, a u jednotek přidávaných k&amp;nbsp;násobným číslovkám nebo nižších násobků k&amp;nbsp;vyšším se nižší číslovka klade za vyšší, spolu s&amp;nbsp;nějakým sufixem: jednotky se kladou za násobkovou číslovku zpravidla s&amp;nbsp;posesivem ''&amp;#8209;(ni)yuq'' a nižší násobky před vyšší (bez jednotek) s&amp;nbsp;relativem ''&amp;#8209;(ni)n'' (anebo někdy s&amp;nbsp;posesivem): ''iskay chunka'' „20“ × ''chunka iskayniyuq'' „12“, ''pachak hukniyuq'' „101“, ''pachak chunkan'' „110“ (nebo ''pachak chunkayuq''), ''waranqa pachaknin'' „1010“, ''waranqa pachak chunka hukniyuq'' „1111“. Další příklady jsou pro přehlednost uvedeny v&amp;nbsp;následující tabulce. Většina mluvčích však běžně kečuánské číslovky nepoužívá, s&amp;nbsp;výjimkou slov uvedených v&amp;nbsp;tabulce výše (a také kromě ''hunu''), a nahrazuje je španělskými číslovkami, více či méně přizpůsobené kečuánské fonologii (pro šp. číslovky viz [[w:Španělština#Číslovky]]).

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;margin-left: 3%; text-align: center;&quot;
|+ Číslovky (příklady)
|-
| 11 || '''chunka hukniyuq''' || 21 || '''iskay chunka hukniyuq''' || 30 || '''kimsa chunka'''
|-
| 12 || '''chunka iskayniyuq''' || 22 || '''iskay chunka iskayniyuq''' || 90 || '''isqun chunka'''
|-
| 13 || '''chunka kimsayuq''' || 23 || '''iskay chunka kimsayuq''' || 101 || '''pachak hukniyuq'''
|-
| 14 || '''chunka tawayuq''' || 24 || '''iskay chunka tawayuq''' || 110 || '''pachak chunkan'''
|-
| 15 || '''chunka pichqayuq''' || 25 || '''iskay chunka pichqayuq''' || 220 || '''iskay pachak iskay chunkan'''
|-
| 16 || '''chunka suqtayuq''' || 26 || '''iskay chunka suqtayuq''' || 223 || '''iskay pachak iskay chunka kimsayuq'''
|-
| 17 || '''chunka qanchisniyuq''' || 27 || '''iskay chunka qanchisniyuq''' || 1200 || '''waranqa iskay pachaknin'''
|-
| 18 || '''chunka pusaqniyuq''' || 28 || '''iskay chunka pusaqniyuq''' || 1220 || '''waranqa iskay pachak iskay chunkan'''
|-
| 19 || '''chunka isqunniyuq''' || 29 || '''iskay chunka isqunniyuq''' || 850&amp;nbsp;498 || '''pusaq pachak pichqa chunka waranqa tawa pachak isqun chunka pusaqniyuq'''
|-
|}

Kečuánské číslovky lze skloňovat dle potřeby (pokud jde o pády, nelze však od nich tvořit plurál, snad s&amp;nbsp;výjimkou číslovky ''huk''), s&amp;nbsp;posesivními sufixy (v&amp;nbsp;plurálu) označují počet ze skupiny určené posesivním sufixem: ''iskayninchik'' „dva z&amp;nbsp;nás“, ''chunkaykichik'' „deset z&amp;nbsp;vás“ apod. Číslovka ''huk'' „jeden“ implikuje, že je zde nějaký „druhý“ nebo „jiný“ (na rozdíl od slova ''ch’ulla'' „jediný“, viz např. ''ch’ulla ñawi'' „jednooký“), proto má také význam „jiný“, který lze zdůraznit přidáním relativu: ''huknin''. Další tvary odvozené od číslovek jsou uvedeny níže.

'''Dialektální rozdíly''': výše uvedené platí pro jižní kečuánštinu. Ostatní dialekty mohou vypouštět připojený sufix, např. ''kimsa chunka'' „30“, ''chunka kimsa'' „13“, ''waranqa pachak'' „1010“.

=== Ostatní číslovky ===

'''Konečnost počtu''' vyjadřuje inkluziv ''&amp;#8209;(ni)ntin'': ''iskaynintin'' „oba (dva)“, ''kimsantin'' „všichni tři“, ''tawantin suyu'' „všechny čtyři regiony“ (jméno říše Inků). Koncovka ''&amp;#8209;n'' může být také nahrazena posesivním sufixem: ''kimsantinchik'' „všichni tři z&amp;nbsp;nás“.

'''Řadové číslovky''' se tvoří přidáním částice '''''ñiqin''''' (nebo '''''ñaqin'''''): ''iskay ñiqin'' „druhý“, ''chunka ñiqin'' „desátý“, ''pachaq chunka kimsayuq ñiqin'' „padesátý třetí“. Některé dialekty používají místo ''ñiqin'' slovo ''kaq'' (doslova „jsoucí“, agentivní nominalizace od slovesa ''kay'' „být“). Pro číslovku „první“ se používá slovo ''ñawpaq'' (někdy s&amp;nbsp;přidaným ''ñiqin'') a pro „poslední“ ''qhipa'' (doslova „zadní“).

'''Násobné číslovky''' přidávají slovo '''''kuti''''' „krát“: ''iskay kuti'' „dvakrát“, ''pachak kuti'' „stokrát“ apod. Pro konkrétní případ opakování se přidává lokativ ''&amp;#8209;pi'': ''chunka kutipi'' „podesáté“, ''chay kutipi'' „tentokrát (v&amp;nbsp;tom případě)“, ''huk kutipi'' „jednou (v&amp;nbsp;jednom případě)“, „jindy“.

'''Zlomky''' se tvoří přídáním slova ''ch’iqta'', ''t’aqa'' nebo ''phakmi'' či ''phatmi'' „díl, část“ k&amp;nbsp;číslovce: ''tawa ch’iqta'' „(jedna) čtvrtina“, ''iskay kimsa t’aqa'' „dvě třetiny“. Pro „polovinu“ se používají slova ''kuskan'' a ''ch’iqtan'', oboje odvozené relativem ''&amp;#8209;(ni)n'': ''kuskan wata'' „půl roku“.

'''Podílné číslovky''' vyjadřuje pádový sufix distributiv ''&amp;#8209;(ni)nka'': ''chunkanka'' „po deseti každému“, „deset pro každého“, ''ch’iqtanka'' „po půlce“, „půlku každému“ (viz distributiv výše). Podobný význam má i reduplikace číslovky: ''iskay iskayta'' „po dvou“ (předmět).

Od číslovek lze také '''odvozovat slovesa''' pomocí sufixu ''&amp;#8209;cha'': ''iskaychay'' „rozpůlit“, „rozdělit na dva (díly)“, ''pachakchay'' „rozdělit na setiny, na sto dílů“. Sloveso ''iskaychay'' znamená také „váhat“ (existuje i ''iskayyay'' nebo ''iskayay'' v&amp;nbsp;tomtéž významu, ale jinak by slovesa odvozená sufixem ''&amp;#8209;ya'' znamenala něco jako „rozdvojovat se“, resp. s&amp;nbsp;jinými číslovkami „dělit se na X částí“).

== Pořadí ==

'''Pořadí jmenných flexivních přípon''' je v kečuánštině v&amp;nbsp;podstatě pevně dané. Obecně lze říci, že (po derivačních sufixech) se nejprve připojují přivlastňovací přípony (včetně případného plurálu osoby), pak přípona plurálu jména a nakonec pádové přípony (a za nimi případné nezávislé a větné sufixy). Terminativ ''&amp;#8209;kama'' a instrumentál ''&amp;#8209;wan'' (nebo ''&amp;#8209;puwan'') ve funkci „stejná vlastnost pro všechny“ a pro souřadné spojení nebo přidání se připojují až za ostatní pádové sufixy, jinak se s&amp;nbsp;jinými pádovými příponami může pojit pouze genitiv (před dalším pádovým sufixem), inkluziv ''&amp;#8209;nti&amp;#8209;n'' (před přivlastňovacími příponami), interaktiv ''&amp;#8209;pura'' (hned za plurálem) a pozicionál ''&amp;#8209;npa'' s&amp;nbsp;ablativem ''&amp;#8209;manta'' (v&amp;nbsp;tomto pořadí); proximativ ''&amp;#8209;niq'' vyžaduje následující pádový sufix označující umístění nebo směr.

&lt;div style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;
''&amp;#8209;ntin'' — posesivní sufixy — ''&amp;#8209;kuna'' — ''&amp;#8209;pura'' — (genitiv) — pádové sufixy — ''&amp;#8209;wan''/''&amp;#8209;kama''
&lt;/div&gt;

'''Limitativ''' ''&amp;#8209;lla'' patří mezi nezávislé sufixy, které se normálně kladou až za flexivní, avšak limitativ se chová odlišně. U jmen se klade buď před posesivní sufixy (tj. i za část ''&amp;#8209;nti-'' inkluzivu), nebo před pádové sufixy (za případný plurál a interaktiv), s&amp;nbsp;výjimkou distributivu ''&amp;#8209;nka'', terminativu ''&amp;#8209;kama'' (ve všech funkcích) a kauzálu ''&amp;#8209;rayku'', se kterými se klade až za ně. Pokud je ve slově posesivní sufix i pád, klade se limitativ zpravidla před posesivní sufix (s&amp;nbsp;výjimkou slov v&amp;nbsp;plurálu a/nebo s&amp;nbsp;interaktivem bez dalšího pádového sufixu (v&amp;nbsp;nominativu), pokud má limitativní funkci („jen“)).

'''Eufonický sufix''' ''&amp;#8209;ni'' se klade před inkluziv ''&amp;#8209;nti&amp;#8209;n'', posesivní sufixy, perlativ ''&amp;#8209;nta'' a pozicionál ''&amp;#8209;npa'' (i pokud je vložen limitativ), dále před distributiv ''&amp;#8209;nka'' (limitativ je až za ním) a jmenné derivační sufixy posesiv ''&amp;#8209;yuq'' „mající“ (a privativ/abesiv s&amp;nbsp;tvary ''&amp;#8209;ynaq'' nebo ''&amp;#8209;nnaq'' „nemající“).

[[Kategorie:Kečuánština]]</text>
      <sha1>p2a06usz25loy6ofs9ntw6eaockmijc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Popisek</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8602</id>
    <revision>
      <id>42985</id>
      <timestamp>2021-02-15T02:36:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Pato Yapuq</username>
        <id>9054</id>
      </contributor>
      <comment>vytvořeno</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="706" xml:space="preserve">&lt;span style=&quot;border-bottom: 1px dotted; cursor: help;&quot; title=&quot;{{{2|}}}&quot;&gt;{{{1}}}&lt;/span&gt;&lt;noinclude&gt;


Šablona '''Popisek''' tečkovaně podtrhává daný výraz a při napolohování ukazatele myši na tento výraz se ukazatel změní na otazník a po chvilce se v&amp;nbsp;bublinkové nápovědě objeví vysvětlení výrazu.

''Tato šablona byla zkopírována z [[w:%C5%A0ablona:Popisek]]'' (dokumentace upravena).

== Použití ==
Formát: {{Šablona|Popisek|výraz{{!}}vysvětlení výrazu}}

: Toto slovo se používá pouze v {{Šablona|Popisek|plurálu{{!}}množné číslo}}.

: Toto slovo se používá pouze v {{Popisek|plurálu|množné číslo}}.

[[Kategorie:Šablony:Typografické]]
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>5uhp9h779j6ntmkb13a4eqjvtnfb9vl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Šablony:Typografické</title>
    <ns>14</ns>
    <id>8603</id>
    <revision>
      <id>43198</id>
      <parentid>42986</parentid>
      <timestamp>2021-03-10T01:45:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Pato Yapuq</username>
        <id>9054</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Hm.. asi jsem to někde zkopíroval a neupravil (bylo tam &quot;kategorie pro citace zdrojů&quot;)</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="68" xml:space="preserve">Typografické šablony.

[[Kategorie:Šablony:(vše)|Typografické]]</text>
      <sha1>8utl1kqly7pwzfk6i1nrenaui0n550w</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:PopisekAlt</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8604</id>
    <revision>
      <id>42989</id>
      <timestamp>2021-02-15T03:20:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Pato Yapuq</username>
        <id>9054</id>
      </contributor>
      <comment>Založeno</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1098" xml:space="preserve">&lt;span style=&quot;border-bottom: 1px solid; cursor: help;&quot; title=&quot;{{{2|}}}&quot;&gt;{{{1}}}&lt;/span&gt;&lt;noinclude&gt;


Šablona '''PopisekAlt''' podtrhává daný výraz jednoduchou čárou a při napolohování ukazatele myši na tento výraz se ukazatel změní na otazník a po chvilce se v&amp;nbsp;bublinkové nápovědě objeví vysvětlení výrazu. Tato šablona byla vytvořena s&amp;nbsp;alternativním stylem pro odlišení od šablony [[Šablona:Popisek|Popisek]], která má výraz podtržený tečkovaně, pro použití např. při přidávání popisků s&amp;nbsp;alternativním stylem k&amp;nbsp;více částem téhož slova.


== Použití ==
Formát: {{Šablona|PopisekAlt|výraz{{!}}vysvětlení výrazu}}

: Španělské slovo {{Šablona|Popisek|madre{{!}}matka}}{{Šablona|PopisekAlt|c{{!}}interfix, vpona}}{{Šablona|Popisek|ita{{!}}zdrobnělina}}{{Šablona|PopisekAlt|s{{!}}plurál}} znamená ''matičky''.

: Španělské slovo {{Popisek|madre|matka}}{{PopisekAlt|c|interfix, vpona}}{{Popisek|ita|zdrobnělina}}{{PopisekAlt|s|plurál}} znamená ''matičky''.

[[Kategorie:Šablony:Typografické]]
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>byfstncf7iym5zk61162yjd8266mgy6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Německá slovní zásoba rodina</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8617</id>
    <revision>
      <id>43234</id>
      <parentid>43174</parentid>
      <timestamp>2021-03-11T09:45:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <minor />
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1879" xml:space="preserve">

&gt; [[Němčina]] [[Němčina/1. úroveň/1. lekce]]

== Nejužší rodina ==

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+
|-
! české slovo !! německé slovo !! výslovnost
|-
| máma || die Mutter || dý Muta
|-
| táta || der Vater || dea Fata
|-
| rodiče || die Eltern || dý Eltan
|-
| bratr || der Bruder || dea Bůda
|-
| sestra|| die Schwester || dý Švesta
|-
| syn || der Sohn ||  dea Zón
|-
| dcera || die Tochter || dý Tochta
|}

Toto je důležité. Rozhodně se to naučte. Pokud byste chtěli říct ještě přítel/kyně ,  řekne se to:
{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ 
|-
!  !!  !! 
|-
| přítel || der Freund || dea Frojnd
|-
| přítelkyně || die Freundin || dý Frojdyn
|}


Pokud byste nechápali, co to je to die a der, doporučuju Vám si prostudovat [[Němčina/1. úroveň]]. '''A cvičení na závěr: '''

Poprosila bych Vás, abyste nepodváděli, tedy abyste se nedívali na výše uvedenou slovní zásobu.Také to cvičení nedělejte sem, ale radši si ho přepište na papír.  Užijte si doplňovačku!


rodiče- ____________
dcera a syn- ____________ 
bratr a sestra- ____________
maminka- ________________
přítel- ___________________
táta - ________________

pozn. spojka ''' a ''' se řekne '''und '''


'''Výsledky: '''

rodiče - die Eltern ( 2 b.)
dcera a syn - die Tochter und der Sohn (2 b.)
bratr a sestra - der Bruder und die Schwester (2 b.)
maminka - die Mutter ( 1 b.)
přítel - der Freund  (1 b.)
táta - der Vater (1 b.)


Bodování 

0 - 3 b. = máš co zlepšit, víc se snaž a nebo zkus jiný typ učení
3 - 6 b. = líbíš se mi, ale ještě na pamatování slov zapracuj
6 - 9 b. = myslím. že ti to do hlavy leze úplně samo

Pokud se stále držíte na těch nejnižších příčkách, zkuste jiný typ učení např.: učení pomocí kartiček, poslech a následné opakování nebo kreslení daného slova 10x za sebou.</text>
      <sha1>ddmntydsqrfztwm48f7z8gq9q9nffjk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Němčina/1. úroveň/1. lekce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8618</id>
    <revision>
      <id>43259</id>
      <parentid>43241</parentid>
      <timestamp>2021-03-12T10:46:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1439" xml:space="preserve">== Co se naučíme? ==

* [[Německá slovní zásoba rodina|slovní zásobu rodina]] , [[Německá slovní zásoba/ základní země |slovní zásobu základních zemí]] ,[[Základní německé fráze a pozdravy|fráze a pozdravy]] , [[Německá slovní zásoba/ základní povolání|základní povolání]]
* [[německé časování slovesa já|základní gramatika]]
* [[strana cvičení německého jazyka|spoustu procvičování]]
* poslechová cvičení
* [[Němčina/Číslovky|Číslovky]]
* [[Němčina/Výslovnost|výslovnost]]
* a vše budeme prokládat spoustou cvičení!


== Začínáme ==

Vítám Vás všechny v 1. lekci. Doufám že se naučíte nejen základy německé mluvy. 

Všechny Vás poprosím abyste si otevřeli [[Německé časování slovesa já|tento soubor]] a pečlivě si ho prostudujte. Vše je vysvětleno jasně, takže hodně zdaru! Poté se vraťte na tuto stránku :-)

Nyní byste měli umět časování slovesa JÁ. Tak jak se řekne ''Marie je číšníce''? Myslím že to hravě zvládnete.

''' Časování slovesa já jsem je jednoduché. Stačí si zapamatovat základní tabulku Ich bin, du bist...  Se záporem je to ještě jednodušší. Stačí přidat slovo nicht. Pokud mluvíme o někom ve 3. osobě a známe jeho jméno, lze to také použít. Tedy pokud mluvíme o tom, že je Josef doktor, řekneme to Josef ist doctor. Jednoduché ;)'''

tato stánka ještě není hotová!</text>
      <sha1>pqi40rzoodvyuh7tpknyefbge4gce2e</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Německá slovní zásoba/základní povolání</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8619</id>
    <revision>
      <id>44385</id>
      <parentid>43232</parentid>
      <timestamp>2021-08-24T21:07:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Německá slovní zásoba/ základní povolání]] na [[Německá slovní zásoba/základní povolání]]: typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1970" xml:space="preserve">&gt; [[Němčina]] [[Němčina/1. úroveň]]
== Povolání==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|+
|-
! česky !! neměcky !! výslovnost
|-
| prodavač ||  der Verkäufer || dea Fekófer/l
|-
| prodavačka ||die Verkäuferin  || dý Fékófer/lin
|-
| obchodník ||  der Kaufmann || dea Kaufman
|-
| obchodnice || die Kauffrau || dý Kaufr/lau
|-
| číšník || der Kellner || dea Kelna 
|-
| číšnice || die Kellnerin   || dý Keln
|-
| lékař ||  der Arzt || dea Áct
|-
| lékařka || die Ärztin || dý Áctyn
|-
| učitel || der Lehrer  || dea Lýr/ha
|-
| učitelka || die Lehrerin  || dý Lýr/herin 
|-
| programátor|| der Programmierer  || dea Programíra
|-
| programátorka || die Programmiererin || dý Programíerin
|-
| manažer || der Manager  || dea Mana-ge
|-
| manažerka ||  die Managerin || dý Managerin
|}

Zapamatovali jste si alespoň
většinu? To jsem ráda. 
Ještě si vše zopakujte a nahlas vyslovujte. 
Potom se vrhneme na cvičení. 


'''cvičení'''
Doplň:

Ma_age_, Le_ _erin, _rztin, Kel_ne_rin, _rogra_mie_erin,Verkä_ _erin, Kau_ _rau, _aufm_ _ _

Dařilo se? To se uvidí. 


'''řešení'''

Manager,Lehrerin,Ärztin,Kellnerin, Programmiererin, Verkäuferin, Kauffrau, Kaufmann

Povedlo se? To doufám :-)


''' cvičení '''

Určíte jestli je to žena nebo muž. 


1. Kaufman= _________
2. Verkäuferin= ___________
3. Manager= ____________
4. Kellnerin= ______________
5. Ärztin = ____________
6. Arzt = _________________
7. Programmierer= ________________
8. Lehrerin= __________________
9. Doctor = __________________
10. Managerin = ___________________

pozn. slovo Doctor jsme ještě neměli. Ale všichni si domyslí co znamená :-)


'''řešení '''
1. Muž
2. žena
3. Muž
4. žena
5. žena
6. muž
7. muž
8. žena
9. muž
10. žena


Doufám že bylo vše správně!
Můžete mrknout na [[Německé časování slovesa já|gramatiku]] a skloubit to s nově naučenou slovní zásobou!

[[kategorie: němčina|jazyky]]</text>
      <sha1>e8xl9pr8yt97om6ojbe0n63chuxhrms</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kečuánština/Slovesné flexivní přípony</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8622</id>
    <revision>
      <id>45252</id>
      <parentid>44291</parentid>
      <timestamp>2022-03-03T21:07:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; optimalizace kódu; - whitespace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="52089" xml:space="preserve">Gramatické kategorie kečuánských sloves, vyjadřované '''flexivními příponami''', jsou osoba (podmětu a předmětu), číslo (osoby), a čas a způsob nebo subordinace. Některé gramatické kategorie, jako kauzativita, [[w:Zvratné sloveso|reflexivita]], [[w:Slovesný vid|vid]], se vyjadřují [[Kečuánština/Slovesné derivační přípony/|derivačními sufixy]]. Subordinátory také slouží pro nominalizaci sloves ([[w:Slovotvorba|odvozování]] jmen ze sloves), obě funkce budou pojednány společně na této stránce. Některé dialekty mají derivační sufixy vyjadřující trpný rod (pasivum), avšak v&amp;nbsp;jižní kečuánštině je trpný rod vyjadřován činnými tvary (místo „byl zbit“ se řekne „zbili ho“, „nechal se zbít“). V&amp;nbsp;této části jsou také uvedena různá použití slovesa ''kay'' „být“ a různé způsoby vyjádření slovesa „mít“. Kečuánská slovesa se obvykle uvádějí v infinitivu, se sufixem ''&amp;#8209;y''; kořen slovesa, ke kterému se připojují jiné sufixy, získáme odtržením této přípony.

== Osoba (tranzice) ==

V tvarech kečuánských sloves se povinně označuje jak '''osoba podmětu''', tak '''osoba předmětu'''. Přípony pro osobu podmětu a předmětu (bez množného čísla, s&amp;nbsp;výjimkou 1.&amp;nbsp;osoby inkluzivní, která není odvozená příponou čísla (viz [[Kečuánština/Jmenné flexivní přípony#Osoba (přivlastňovací přípony)|jména]])) jsou shrnuty v&amp;nbsp;následující tabulce.

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|+ Osoba
|-
! colspan=&quot;3&quot; | Podmět || colspan=&quot;3&quot; | Předmět
|-
! Osoba || Sufix || Glosa || Osoba || Sufix || Glosa
|-
| 1. || '''-ni''' || 1 || 1. || '''-wa''' || 1&lt;small&gt;O&lt;/small&gt;, &amp;gt;1
|-
| 2. || '''-nki''' || 2 || 2. || '''-su''' || 2&lt;small&gt;O&lt;/small&gt;, &amp;gt;2
|-
| 3. || '''-n''' || 3 || 3. || '''-ø''' (nic) || 3&lt;small&gt;O&lt;/small&gt;, &amp;gt;3
|-
| 1.in. || '''-nchik''' || 12 || colspan=&quot;3&quot; | &amp;nbsp;
|}

Předmět 3.&amp;nbsp;osoba se na slovese nijak neoznačuje, a tyto tvary se tak shodují s&amp;nbsp;tvary nepřechodných sloves. Sufix předmětu pro 1.&amp;nbsp;osobu se volně kombinuje s&amp;nbsp;podmětem 3.&amp;nbsp;osoby, přípona předmětu vždy předchází příponě podmětu. Pokud je však předmět 2.&amp;nbsp;osoba nebo ji obsahuje (tj. 1.&amp;nbsp;osoba inkluzivní), koncovky jsou poněkud nepravidelné, a to obecně v&amp;nbsp;tom smyslu, že část pro podmět má tvar související s&amp;nbsp;2.&amp;nbsp;osobou (kombinace 1&amp;gt;2 (1.2&lt;small&gt;O&lt;/small&gt;) „já tebe“ je v&amp;nbsp;některých dialektech dokonce pouze ''&amp;#8209;q''). Kombinace sufixů pro podmět a předmět (zpravidla včetně tvarů v&amp;nbsp;množném čísle, v&amp;nbsp;různých způsobech, někdy také se příponami pro čas) se v&amp;nbsp;kečuánské jazykovědě nazývají '''tranzice''' (srov. výraz tranzitivní (přechodná) slovesa) nebo [[w:Polypersonální shoda|bipersonální časování]]. Koncovky tranzic lze shrnout do následující tabulky (stejně budou také uváděny ostatní slovesné formy); záhlaví vlevo se vztahuje k&amp;nbsp;osobě podmětu, záhlaví nahoře k&amp;nbsp;předmětu; proškrtnutá políčka mají zvratný význam (použije se přípona reflexiv ''&amp;#8209;ku'') a kombinace označené znakem × nejsou v&amp;nbsp;kečuánštině realizovatelná.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Tranzice (kombinace podmětu a předmětu)
|-
! &lt;span style=&quot;vertical-align: -3px;&quot;&gt;S&lt;/span&gt; / &lt;span style=&quot;vertical-align: 3px;&quot;&gt;O&lt;/span&gt; || 1 || 2 || 3 || 12
|-
! 1 
| — || '''-yki''' || '''-ni''' || ×
|-
! 2 
| '''-wa-nki''' || — || '''-nki''' || ×
|-
! 3 
| '''-wa-n''' || '''-su-nki''' || '''-n''' || '''-wa-nchik'''
|-
! 12 
| × || × || '''-nchik''' || —
|}

Nepřechodná slovesa tedy používají koncovky uvedené ve sloupci se záhlavím „3“. U přechodných sloves je vždy nutné použít koncovku uvedenou v&amp;nbsp;tabulce, bez ohledu na to, zda je předmět uveden slovně, a naopak slovo označující předmět (zpravidla v&amp;nbsp;akuzativu, s&amp;nbsp;příponout ''&amp;#8209;ta'') není třeba uvádět, pokud není nějak zdůrazněn (v&amp;nbsp;tom případě by měl nějaký větný sufix): ''rikuni'' „vidím ho“ × ''payta{{Popisek|m|nová informace a přímá evidencialita}} rikuni'' „vidím jeho“, ''wasita rikuni'' „vidím dům“, ''rikuyki'' „vidím tě“ × ''qamtam rikuyki'' „vidím tebe“ („a ne jeho“, apod.; nelze říct ''qamta(m) rikuni'', dosl. „vidím ho tebe“). Předmět může být i nepřímý (v&amp;nbsp;jižní kečuánštině se sufixem ''&amp;#8209;man''): ''(chayta) qammanmi quyki'' „dávám (to) tobě“, případně jiný předmět vyžadovaný nějakým derivačním sufixem: ''riku{{Popisek|chi|kauzativ}}yki'' „ukazuji ti (to)“ (dosl. „způsobuji/přiměji tě vidět to“).

'''Dialektální rozdíly''': Zakončení ''&amp;#8209;chik'' má dialektální podoby jako osobní zájmeno nebo posesivní sufixy (viz níže u osoby). V&amp;nbsp;Argentině se ''&amp;#8209;su'' používá i s&amp;nbsp;podmětem 1.&amp;nbsp;osobou: ''&amp;#8209;su&amp;#8209;ni'' „já tebe“ (podobně v&amp;nbsp;Bolívii v&amp;nbsp;plurálu a jiných časech). Kečuánské dialekty se také liší co do oddělitelnosti ''&amp;#8209;su'' od ''&amp;#8209;nki'' (nebo ''&amp;#8209;yki'' v&amp;nbsp;subordinacích). V&amp;nbsp;severní kečuánštině se sufixy pro předmět nepoužívají, pouze někdy sufix pro předmět ''&amp;#8209;wa''. Některé středoperuánské dialekty mají pro 1&amp;gt;2 sufix ''&amp;#8209;q'', který případně alternuje s&amp;nbsp;''&amp;#8209;yki''. Sufix pro 1.&amp;nbsp;osobu podmět ve středoperuánských dialektech je ''&amp;#8209;:'' (prodloužení předchozí samohlásky), 2.&amp;nbsp;osoba podmět někdy (v&amp;nbsp;některých časech nebo tvarech) ''&amp;#8209;yki'', předmět 2.&amp;nbsp;osoba má podobu ''&amp;#8209;shu'' a předmět pro 1.&amp;nbsp;osobu má tvar ''&amp;#8209;maa''.

== Číslo ==

V&amp;nbsp;jižní kečuánštině se '''číslo osoby''' vyjadřuje jedním z&amp;nbsp;následujících sufixů, a to podle toho, zda pluralizovaná osoba obsahuje 2.&amp;nbsp;osobu (tj. také 1.&amp;nbsp;osobu inkluzivní): '''''&amp;#8209;ku''''' (&lt;small&gt;PLEX&lt;/small&gt;), pokud ji neobsahuje, a '''''&amp;#8209;chik''''' (&lt;small&gt;PLIN&lt;/small&gt;), pokud ji obsahuje. Jedná se o stejné přípony jako v&amp;nbsp;případě posesivních sufixů u jmen. Pokud je v&amp;nbsp;množném čísle jak osoba podmětu, tak předmětu, pluralizuje se vždy 1. nebo 2.&amp;nbsp;osoba (tj. 3.&amp;nbsp;osoba předmět se nepluralizuje nikdy); v&amp;nbsp;případě potřeby lze použít osobní zájmena nebo slovně vyjádřený předmět. 1.&amp;nbsp;osoba exkluzivní má v&amp;nbsp;jižní kečuánštině před ''&amp;#8209;ku'' příponu ''&amp;#8209;y'' (v&amp;nbsp;jednotném čísle je ''&amp;#8209;ni''). V&amp;nbsp;následující tabulce jsou uvedeny všechny možné kombinace (pokud jsou v&amp;nbsp;množném čísle jak 1., tak 2.&amp;nbsp;osoba, je zřejmě možné použít i druhý sufix čísla osoby, podle daného kontextu).

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|+ Tranzice (včetně množného čísla)
|-
! &lt;span style=&quot;vertical-align: -3px;&quot;&gt;S&lt;/span&gt; / &lt;span style=&quot;vertical-align: 3px;&quot;&gt;O&lt;/span&gt; || 1 || 2 || 12 || 11 || 22 || 3/33
|-
! 1 
| — || '''-yki''' || × || × || '''-yki-chik''' || '''-ni'''
|-
! 2 
| '''-wa-nki''' || — || × || '''-wa-nki-ku''' || × || '''-nki'''
|-
! 3 
| '''-wa-n''' || '''-su-nki''' || '''-wa-nchik''' || '''-wa-n-ku''' || '''-su-nki-chik''' || '''-n'''
|-
! 12 
| × || × || — || × || × || '''-nchik'''
|-
! 11 
| × || '''-yki-ku''' || × || — || '''-yki-chik''' || '''-y-ku'''
|-
! 22 
| '''-wa-nki-chik''' || × || × || '''-wa-nki-chik''' || — || '''-nki-chik'''
|-
! 33 
| '''-wa-n-ku''' || '''-su-nki-ku''' || '''-wa-nchik''' || '''-wa-n-ku''' || '''-su-nki-chik''' || '''-n-ku'''
|}

Protože připojování přípon plurálu je pravidelné a lze je odvodit z&amp;nbsp;výše uvedené tabulky, budou v&amp;nbsp;ostatních přehledech slovesných tvarů uváděny pouze tvary v&amp;nbsp;jednotném čísle (a 1.&amp;nbsp;osobě inkluzivní).

'''Dialektální varianty''': v&amp;nbsp;Cuzku je tvar ''&amp;#8209;chis'', v&amp;nbsp;Bolívii ''&amp;#8209;chiq'' nebo ''&amp;#8209;chaq'', tj. stejné varianty jako sufix pro 1.&amp;nbsp;osobu inkluzivní (''&amp;#8209;nchik''). Tvary uvedené v&amp;nbsp;tabulce odpovídají sjednocenému pravopisu jižní kečuánštiny.

'''Dialektální rozdíly''': V&amp;nbsp;Ayacuchu se tvar pro 1.&amp;nbsp;osobu exkluzivní zpravidelnil na ''&amp;#8209;ni&amp;#8209;ku''. V&amp;nbsp;Bolívii došlo k&amp;nbsp;jistému zpravidelnění v&amp;nbsp;množném čísle, např. místo ''&amp;#8209;su&amp;#8209;nki&amp;#8209;ku'' „oni tobě“ je tvar ''&amp;#8209;su&amp;#8209;nku''. Tyto výše uvedené sufixy se používají pouze v&amp;nbsp;jižní kečuánštině (Q&amp;nbsp;II&amp;nbsp;C). V&amp;nbsp;severní kečuánštině (Q&amp;nbsp;II&amp;nbsp;B) zanikla 1.&amp;nbsp;osoba exkluzivní (tj. kluzivita se nerozlišuje a existuje pouze přípona ''&amp;#8209;nchi(k)''), ani neexistují sufixy pro předmět (a tudíž je nelze ani pluralizovat), s&amp;nbsp;výjimkou sporadického sufixu pro 1.&amp;nbsp;osobu předmět ''&amp;#8209;wa''. V&amp;nbsp;peruánských severních dialektech (Chachapoyas, San Martín (Lamas) (oba Q&amp;nbsp;II&amp;nbsp;B)) se pro pluralizaci, bez ohledu na osobu, používá sufix ''&amp;#8209;sapa'' (''&amp;#8209;sa''), a to jen se slovesy (tj. ne s&amp;nbsp;posesivními sufixy). Severoperuánské dialekty Cajamarca a Lambayeque (Q&amp;nbsp;II&amp;nbsp;A) používají pro pluralizaci, bez rozdílu osoby, sufixy ''&amp;#8209;llapa'' nebo ''&amp;#8209;sapa'', stejně jako s&amp;nbsp;posesivními sufixy. Zcela odlišné je značení plurálu ve středoperuánských dialektech (centrální kečuánština, Q&amp;nbsp;I): necháme&amp;#8209;li stranou inkluzivní plurál ''&amp;#8209;nchik'', plurál podmětu nebo předmětu se v&amp;nbsp;centrální kečuánštině značí pouze pomocí slovesných derivačních přípon, nejčastěji ''&amp;#8209;ykaa''. Tyto derivační přípony však mají navíc nějaký aspektuální význam, tj. mají dvojí funkci: značení plurálu a nějakého aspektu.

Značení plurálu u sloves je jedním z&amp;nbsp;hlavních znaků, které odlišují jednak centrální kečuánštinu (Q&amp;nbsp;I) od periferní (Q&amp;nbsp;II), jednak jednotlivé podskupiny dialektů v&amp;nbsp;rámci periferní kečuánštiny.

== Čas ==

'''Kategorie času''' se v&amp;nbsp;kečuánštině vyjadřuje třemi způsoby: přidáním přípony k&amp;nbsp;tranzicím (tvarům uvedeným výše), použitím jiné sady přípon pro podmět a složenými tvary (pomocné sloveso a přípony pro osoby rozdělené mezi hlavní a pomocné sloveso). Vnímání času je však v&amp;nbsp;kečuánštině odlišné od vnímání času v&amp;nbsp;běžných evropských jazycích: minulost a současnost tvoří pro mluvčí kečuánštiny kontinuum, zatímco budoucnost se odlišuje (proto se pro budoucí čas používá jiná sada přípon). Tvary pro přítomný (prostý) čas tedy v&amp;nbsp;kečuánštině mohou označovat i minulé, ukončené děje, nikoliv však budoucí; naopak např. v&amp;nbsp;češtině nelze použít přítomný čas pro minulé děje (necháváme stranou historický přítomný čas), ale lze ho použít pro vyjádření budoucnosti. Zjednodušený přehled je uveden v&amp;nbsp;následující tabulce.

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|+ Kečuánské časy
|-
! Čas || Přípona || Komentář
|-
| Přítomný/prostý || '''-ø''' (nic) || samotné tranzice
|-
| Minulý || '''-rqa''' || ''-rqa'' + tranzice
|-
| Narativní || '''-sqa''' || ''-sqa'' + tranzice
|-
| Habituál || složené tvary || ''-q'' + ''ka-'' a tranzice
|-
| Budoucí || — || jiné sufixy pro podmět
|}

=== Přítomný (prostý) čas ===

Tranzice, kombinace sufixů pro podmět a případný předmět uvedené výše, jsou zároveň tvary pro '''přítomný čas'''. Tyto tvary v&amp;nbsp;podstatě označují '''realizovaný děj''', ať už přítomný, nebo minulý, lze je tedy přeložit přítomným i minulým časem. Pro '''aktuálně probíhající děje''' se navíc zpravidla (nikoliv však v&amp;nbsp;záporu) přidává derivační přípona progresiv (&lt;small&gt;PRG&lt;/small&gt;) ''&amp;#8209;chka'' (dialektálně také ''&amp;#8209;sha'' aj., viz [[Kečuánština/Slovesné derivační přípony/|derivační přípony]]), a pak lze vždy přeložit přítomným časem. Tvary bez tohoto derivačního sufixu buď označují obecně platné děje (např. „Země je kulatá“), nebo obvyklé děje (např. ''allintam puñuni'' „spím dobře“ (ale teď zrovna nespím)), anebo mohou označovat i ukončený děj, kdy je vhodné tvar přeložit minulým časem. Ukončený děj lze předpokládat se slovesy, které označují jednorázové, krátkodobé děje, jako ''chaya({{Popisek|mu|cistranslokativ, zde „(sem)“}})y'' „přijít, dorazit“, ''wañuy'' „zemřít“ apod., anebo v&amp;nbsp;kombinaci s&amp;nbsp;nezávislými sufixy ''&amp;#8209;ña'' „už“, ''&amp;#8209;raq'' „ještě“: ''hamunña'' „už přišel“, ''{{Popisek|mana|„ne“}}raq{{Popisek|mi|nová informace a přímá evidencialita}} hamun{{Popisek|chu|zde negativ, součást záporu}}'' „ještě nepřišel“.

=== Minulý čas ''&amp;#8209;rqa'' ===

Sufix '''minulého času (préterita)''' '''''&amp;#8209;rqa''''' (&lt;small&gt;MIN (PRET)&lt;/small&gt;) (také ''&amp;#8209;ra'', ale ve sjednoceném pravopise se vždy píše plný tvar) jednoznačně označuje děj jako minulý. V&amp;nbsp;jižní kečuánštině se používá často, kromě případů, které byly uvedeny výše u přítomného času. Klade se vždy za příponu předmětu 1.&amp;nbsp;osoby ''&amp;#8209;wa'', ale zpravidla před příponu předmětu 2.&amp;nbsp;osoby ''&amp;#8209;su'': ''rikuwarqan'' „viděl mě“, ''rikurqasunki'' (v&amp;nbsp;Ayacuchu či středoperuánských dialektech i ''rikusurqanki'') „viděl tě“ (naopak tvary bez přípony minulého času, jako ''rikuwan'', můžeme přeložit spíše jako „vídá mě“). Případný sufix progresivu ''&amp;#8209;chka'' se připojuje před ''&amp;#8209;rqa'' (za ''&amp;#8209;wa''): ''qhawa{{Popisek|paya|frekventativ, opakovaný děj}}wachkarqan'' „pokukoval(a) po mně“. Na rozdíl od narativního času ''&amp;#8209;sqa'' se zpravidla používá pouze tehdy, když byl mluvčí přímým svědkem popisované události (i když ho lze kombinovat s&amp;nbsp;reportativem ''&amp;#8209;s/&amp;#8209;si'' pro informace z&amp;nbsp;druhé ruky, kterých mluvčí nebyl svědkem, a někde se používá i v&amp;nbsp;lidových vyprávěních místo narativního času).

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|+ Tranzice pro minulý čas ''-rqa''
|-
! &lt;span style=&quot;vertical-align: -3px;&quot;&gt;S&lt;/span&gt; / &lt;span style=&quot;vertical-align: 3px;&quot;&gt;O&lt;/span&gt; || 1 || 2 || 3 || 12
|-
! 1 
| — || '''&amp;#8209;rqa&amp;#8209;yki''' || '''&amp;#8209;rqa&amp;#8209;ni''' || ×
|-
! 2 
| '''&amp;#8209;wa&amp;#8209;rqa&amp;#8209;nki''' || — || '''&amp;#8209;rqa&amp;#8209;nki''' || ×
|-
! 3 
| '''&amp;#8209;wa&amp;#8209;rqa&amp;#8209;n''' || '''&amp;#8209;rqa&amp;#8209;su&amp;#8209;nki''' ('''&amp;#8209;su&amp;#8209;rqa&amp;#8209;nki''') || '''&amp;#8209;rqa&amp;#8209;n''' || '''&amp;#8209;wa&amp;#8209;rqa&amp;#8209;nchik'''
|-
! 12 
| × || × || '''&amp;#8209;rqa&amp;#8209;nchik''' || —
|}

'''Dialektální varianty''': v&amp;nbsp; některých (jižních) dialektech mizí hláska /q/ v sufixu, tj. sufix má podobu ''&amp;#8209;ra''. Ve sjednoceném pravopise pro jižní kečuánštiny by se však měl vždy psát plný tvar ''&amp;#8209;rqa''. V&amp;nbsp;Argentině podoba ''&amp;#8209;ra'' stále otevírá sousedící samohlásku, např. ''hamora'' (''hamurqa(n)'', vyslovováno [hamorqa(n)]]), což podporuje existenci pěti samohláskových [[w:Foném|fonémů]] v&amp;nbsp;tomto dialektu.

'''Dialektální rozdíly''': v&amp;nbsp;některých nářečích odpadá ve 3.&amp;nbsp;osobě přípona osoby ''&amp;#8209;n'' (viz níže u vyprávěcího času ''&amp;#8209;sqa'').

=== Vyprávěcí čas (&lt;small&gt;NAR&lt;/small&gt;) ''&amp;#8209;sqa'' ===

'''Vyprávěcí (narativní) čas''' označuje děje či stavy apod., při kterých mluvčí nebyl přímo svědkem nebo nebyl schopný rozumově vnímat (v&amp;nbsp;opilosti, ve snu, v&amp;nbsp;raném dětství apod.), často se používá v&amp;nbsp;lidových vyprávěních (pohádky, mýty apod.). Pozice sufixu '''''&amp;#8209;sqa''''' (&lt;small&gt;NAR&lt;/small&gt;) je stejná jako u minulého času ''&amp;#8209;rqa'', ve 3.&amp;nbsp;osobě se zpravidla nepřidává sufix osoby ''&amp;#8209;n'' (plurál je ''&amp;#8209;sqa&amp;#8209;ku''). V&amp;nbsp;lidových vyprávěních se většinou kombinuje s&amp;nbsp;evidenciálním sufixem reportativem ''&amp;#8209;si/&amp;#8209;s'' „prý“ (&lt;small&gt;REP&lt;/small&gt;), jinak je možný kterýkoliv evidenciální sufix dle kontextu (evidenciální sufixy označují zdroj informace, který mluvčí má ohledně toho, co říká: přímé svědectví, z&amp;nbsp;druhé ruky nebo domněnka či úsudek). V&amp;nbsp;těchto významech se obvykle překládá minulým časem. (Někdy se tomuto času říká předminulý čas (pluskvamperfektum), avšak tento název je nevhodný, protože tento čas neoznačuje děje předcházející jiným dějům minulým; důvod pro tento název je zřejmě ten, že v&amp;nbsp;andské španělštině se podobné významy vyjadřují španělským předminulým časem.)

Příklady použití: ''huk{{Popisek|si|reportativní evidencialita, „prý“, „říká se, že“}} huk layqa kasqa'' „byla jednou jedna čarodějnice“, ''musquyniypi hatunkaray puma mikhurquwasqa'' „ve snu mě sežrala obrovská puma“, ''raymipi{{Popisek|s|reportativní evidencialita, „prý“, „říkali mi, že“}} supayta tususqani'' „na oslavě jsem (prý) tancoval jako ďas“, ''suwakuna{{Popisek|m|přímá evidencialita, nová informace}} wasiyman yaykusqaku'' „zloději mi vlezli do domu/bytu“ (neviděl jsem je, ale byt je vykradený (což vidím, proto přímá evidencialita ''&amp;#8209;mi'')).

Dále se tento čas používá v&amp;nbsp;'''mirativním''' významu, tj. označuje nějaké překvapení nebo podivení nad nějakou skutečností („to jsem nevěděl/nečekal/netušil, že“, „ale“, avšak v&amp;nbsp;evropských jazycích ho lze vyjádřit spíše jen intonací, důrazem či pořádkem slov), pak se může vztahovat k&amp;nbsp;ukončeným nebo neukončeným dějům i k&amp;nbsp;budoucnosti a lze ho přeložit jakýmkoliv časem dle kontextu; evidenciální sufix ve větě je zpravidla doplněn exklamativem (např. ''&amp;#8209;mi'' + ''&amp;#8209;(y)á'' &amp;gt; ''&amp;#8209;má''): ''chirimá kasqa yakuqa'' „(ta) voda je (ale) studená!“, ''paqarinñamá chayamusqa Pedro'' „(tak) Petr přijede už zítra!“, ''{{Popisek|mana|„ne“}}má chayamusqa{{Popisek|chu|negativ, součást záporu}} Husiy'' „José nepřijel!“.

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|+ Tranzice pro minulý čas ''&amp;#8209;sqa''
|-
! &lt;span style=&quot;vertical-align: -3px;&quot;&gt;S&lt;/span&gt; / &lt;span style=&quot;vertical-align: 3px;&quot;&gt;O&lt;/span&gt; || 1 || 2 || 3 || 12
|-
! 1 
| — || '''&amp;#8209;sqa&amp;#8209;yki''' || '''&amp;#8209;sqa&amp;#8209;ni''' || ×
|-
! 2 
| '''&amp;#8209;wa&amp;#8209;sqa&amp;#8209;nki''' || — || '''&amp;#8209;sqa&amp;#8209;nki''' || ×
|-
! 3 
| '''&amp;#8209;wa&amp;#8209;sqa''' || '''&amp;#8209;sqa&amp;#8209;su&amp;#8209;nki''' ('''&amp;#8209;su&amp;#8209;sqa&amp;#8209;nki''') || '''&amp;#8209;sqa''' || '''&amp;#8209;wa&amp;#8209;sqa&amp;#8209;nchik'''
|-
! 12 
| × || × || '''&amp;#8209;sqa&amp;#8209;nchik''' || —
|}

'''Dialektální rozdíly''': V&amp;nbsp;některých nářečích se ve 3.&amp;nbsp;osobě připojuje sufix osoby ''&amp;#8209;n''. V&amp;nbsp;centrální kečuánštině mají funkce tohoto času slovesné tvary se sufixem ''&amp;#8209;ñaq'' (''&amp;#8209;naq''), po kterém buď následuje pomocné sloveso ''kay'' „být“ v&amp;nbsp;příslušném tvaru (kromě 3.&amp;nbsp;osoby), anebo se připojují tranzice (kombinace sufixů pro podmět a předmět, viz výše); /q/ na konci se vypouští (kromě 3.&amp;nbsp;osoby, kde zůstává ''&amp;#8209;ñaq'' bez další koncovky či pomocného slovesa). Naopak podobné tvary se sufixem ''&amp;#8209;shqa'' a připojenými tranzicemi či pomocným slovesem ''kay'' „být“ (kromě třetí osoby), vyčasovaným v&amp;nbsp;příslušném čase, označují ve středoperuánských dialektech [[w:Perfektum|perfektum]] (ukončený (minulý) děj). Skutečnost, že pomocné sloveso se ve 3.&amp;nbsp;osobě nepřidává, vysvětluje, proč tento čas nemá příponu ''&amp;#8209;n'' ve třetí osobě; v&amp;nbsp;některých dialektech však došlo k&amp;nbsp;zpravidelnění (přidává se ''&amp;#8209;n'' jako v&amp;nbsp;jiných časech), a naopak k&amp;nbsp;připodobnění ve tvarech se sufixem ''&amp;#8209;rqa'' (nepřidává se ''&amp;#8209;n'', jako u tvarů narativního času).

=== Budoucí čas (&lt;small&gt;FUT&lt;/small&gt;) ===

Děje, které se odehrají v&amp;nbsp;budoucnosti (nejsou ještě reálné), se vyjadřují pomocí odlišné sady přípon pro podmět, sufixy '''budoucího času''' (futura). Koncovka ''&amp;#8209;nki'' je společná pro přítomný i budoucí čas (a rozkazovací způsob), ostatní přípony jsou odlišné. Je třeba zdůraznit, že dosud nerealizované, tj. budoucí děje se '''vždy''' vyjadřují těmito tvary, a zároveň že kečuánský budoucí čas nevyjadřuje žádný stupeň pravděpodobnosti (srov. např. české „bude (asi) 5&amp;nbsp;hodin“; v&amp;nbsp;kečuánštině by zde byl konjekturální evidenciální sufix ''&amp;#8209;chá'', případně potenciál (podmiňovací způsob)).

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|+ Tranzice pro budoucí čas
|-
! &lt;span style=&quot;vertical-align: -3px;&quot;&gt;S&lt;/span&gt; / &lt;span style=&quot;vertical-align: 3px;&quot;&gt;O&lt;/span&gt; || 1 || 2 || 3 || 12
|-
! 1 
| — || '''&amp;#8209;sqa&amp;#8209;yki''' || '''&amp;#8209;saq''' || ×
|-
! 2 
| '''&amp;#8209;wa&amp;#8209;nki''' || — || '''&amp;#8209;nki''' || ×
|-
! 3 
| '''&amp;#8209;wa&amp;#8209;nqa''' || '''&amp;#8209;su&amp;#8209;nki''' || '''&amp;#8209;nqa''' || '''&amp;#8209;wa&amp;#8209;sun(&amp;#8209;chik)'''
|-
! 12 
| × || × || '''&amp;#8209;sun(&amp;#8209;nchik)''' || —
|}

Tvary s&amp;nbsp;podmětem nebo předmětem 1.&amp;nbsp;osobou inkluzivní mají dva tvary: ''(&amp;#8209;wa)&amp;#8209;sun'' a ''(&amp;#8209;wa)&amp;#8209;sun&amp;#8209;chik''. Pro některé mluvčí jsou tyto tvary alternativní, pro některé je kratší tvar pro duál („já a ty“) a delší tvar pro plurál („já a ty a někdo další“), a pro jiné je (většinou, ale někdy obráceně) kratší tvar pro rozkazovací způsob a delší pro budoucí čas.

'''Dialektální varianty''': Hláska /q/ ve tvaru ''&amp;#8209;sqa&amp;#8209;yki'' v&amp;nbsp;cuzkánském a bolivijských nářečích odpadá (''&amp;#8209;sa&amp;#8209;yki'', ale v jednotném pravopise se vždy píše; a podobně v&amp;nbsp;některých středoperuánských dialektech ''&amp;#8209;shayki''), podobně může odpadat třeba v&amp;nbsp;Ekvádoru v&amp;nbsp;1.osobě: ''&amp;#8209;sha''. Všechny hlásky /s/ ve středopoeruánských a severních dialektech jsou /sh/ (''&amp;#8209;shu&amp;#8209;nki'', ''&amp;#8209;shun'', ''&amp;#8209;shaq'', ''&amp;#8209;shqa&amp;#8209;yki'').

'''Dialektální rozdíly''': V&amp;nbsp;Ekvádoru existuje také sufix ''&amp;#8209;kri'' (''&amp;#8209;k&amp;#8209;ri'', od ''&amp;#8209;q'' (agentiv) a ''ri-'' „jít“; agentiv označuje účel se slovesy vyjadřujícími pohyb, tj. „jít něco dělat“; zřejmě vliv španělštiny (opisný budoucí čas se slovesem ''ir'' „jít“)). Tato forma označuje spíše blízké budoucí děje, ale používají se oba tvary (''&amp;#8209;kri'' i výše uvedené koncovky ve své dialektální podobě).

=== Habituál (&lt;small&gt;HAB&lt;/small&gt;) ===

'''Habituál''' se používá pro '''obvyklé''' (minulé) děje nebo stavy apod., např. pro obvyklé činnosti nebo zvyky v&amp;nbsp;určitém místě nebo době. Je tvořen slovesem v&amp;nbsp;agentivu ''&amp;#8209;q'' (&lt;small&gt;AG&lt;/small&gt;) a pomocným slovesem ''kay'' „být“ v přítomném nebo minulém či vyprávěcím čase. Pomocné sloveso se v&amp;nbsp;přítomném čase nepoužívá ve 3.&amp;nbsp;osobě (plurál ''&amp;#8209;ku'' se připojuje přímo za agentiv: ''&amp;#8209;q&amp;#8209;ku''). Podmět se vždy značí na pomocném slovese; předmět ''&amp;#8209;wa'' obvykle na hlavním slovese (ale jsou možné i tvary s&amp;nbsp;''&amp;#8209;wa'' na pomocném slovese: ''watukuq kawanchik'' „navštěvovali nás“), a předmět 2.&amp;nbsp;osoby ''&amp;#8209;su'' podle možnosti oddělení v&amp;nbsp;daném dialektu (v&amp;nbsp;Cuzku na pomocném slovese, v&amp;nbsp;Ayacuchu může být i na hlavním). Větné sufixy (např. tázací či záporný sufix ''&amp;#8209;chu'' nebo evidenciální sufixy), pokud nejsou připojeny k&amp;nbsp;jinému větnému členu, se připojují na hlavní (plnovýznamové) sloveso: ''Punupim tiayaq kani'' „bydlíval jsem v&amp;nbsp;Punu“, ''watukuwaq kanchik'' „navštěvovali nás“ (tranzice ''&amp;#8209;wa&amp;#8209;nchik'' „on(i) nás (inkluziv)“ rozdělená mezi hlavní a pomocné sloveso), ''maqaqchu kasunki?'' (nebo v&amp;nbsp;Ayacuchu ''maqasuqchu kanki?'') „bil tě?“, „mlátíval tě?“ (tranzice ''&amp;#8209;su&amp;#8209;nki'' „on tebe“ dohromady nebo rozdělená podle nářečí).

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Tranzice pro habituál
|-
! &lt;span style=&quot;vertical-align: -3px;&quot;&gt;S&lt;/span&gt; / &lt;span style=&quot;vertical-align: 3px;&quot;&gt;O&lt;/span&gt; || 1 || 2 || 3 || 12
|-


! 1
| —
|
{|
|- style=&quot;text-align: left;&quot;
|rowspan=&quot;3&quot; style=&quot;padding-right: 10px;&quot;| '''&amp;#8209;q''' || '''ka&amp;#8209;yki'''
|- style=&quot;text-align: left;&quot;
| '''ka&amp;#8209;rqa&amp;#8209;yki'''
|- style=&quot;text-align: left;&quot;
| '''ka&amp;#8209;sqa&amp;#8209;yki'''
|}
|
{|
|- style=&quot;text-align: left;&quot;
|rowspan=&quot;3&quot; style=&quot;padding-right: 10px;&quot;| '''&amp;#8209;q''' || '''ka&amp;#8209;ni'''
|- style=&quot;text-align: left;&quot;
| '''ka&amp;#8209;rqa&amp;#8209;ni'''
|- style=&quot;text-align: left;&quot;
| '''ka&amp;#8209;sqa&amp;#8209;ni'''
|}
| ×
|-


! 2 
|
{|
|- style=&quot;text-align: left;&quot;
|rowspan=&quot;3&quot; style=&quot;padding-right: 10px;&quot;| '''&amp;#8209;wa&amp;#8209;q''' || '''ka&amp;#8209;nki'''
|- style=&quot;text-align: left;&quot;
| '''ka&amp;#8209;rqa&amp;#8209;nki'''
|- style=&quot;text-align: left;&quot;
| '''ka&amp;#8209;sqa&amp;#8209;nki'''
|}
| —
|
{|
|- style=&quot;text-align: left;&quot;
|rowspan=&quot;3&quot; style=&quot;padding-right: 10px;&quot;| '''&amp;#8209;q''' || '''ka&amp;#8209;nki'''
|- style=&quot;text-align: left;&quot;
| '''ka&amp;#8209;rqa&amp;#8209;nki'''
|- style=&quot;text-align: left;&quot;
| '''ka&amp;#8209;sqa&amp;#8209;nki'''
|}
| ×
|- style=&quot;text-align: left; vertical-align: top;&quot;


! 3 
|
{|
|- style=&quot;text-align: left;&quot;
|rowspan=&quot;3&quot; style=&quot;padding-right: 10px;&quot;| '''&amp;#8209;wa&amp;#8209;q''' || –
|- style=&quot;text-align: left;&quot;
| '''ka&amp;#8209;rqa&amp;#8209;n'''
|- style=&quot;text-align: left;&quot;
| '''ka&amp;#8209;sqa&amp;#8209;n'''
|}
|
{|
|- style=&quot;text-align: left;&quot;
|rowspan=&quot;3&quot; style=&quot;padding-right: 10px;&quot;| '''&amp;#8209;q''' || '''ka&amp;#8209;su&amp;#8209;nki'''
|- style=&quot;text-align: left;&quot;
| '''ka&amp;#8209;rqa&amp;#8209;su&amp;#8209;nki'''
|- style=&quot;text-align: left;&quot;
| '''ka&amp;#8209;sqa&amp;#8209;su&amp;#8209;nki'''
|}
nebo (Ayacucho):
{|
|- style=&quot;text-align: left;&quot;
|rowspan=&quot;3&quot; style=&quot;padding-right: 10px;&quot;| '''&amp;#8209;su&amp;#8209;q''' || '''ka&amp;#8209;nki'''
|- style=&quot;text-align: left;&quot;
| '''ka&amp;#8209;rqa&amp;#8209;nki'''
|- style=&quot;text-align: left;&quot;
| '''ka&amp;#8209;sqa&amp;#8209;nki'''
|}
|
{|
|- style=&quot;text-align: left;&quot;
|rowspan=&quot;3&quot; style=&quot;padding-right: 10px;&quot;| '''&amp;#8209;q''' || –
|- style=&quot;text-align: left;&quot;
| '''ka&amp;#8209;rqa&amp;#8209;n'''
|- style=&quot;text-align: left;&quot;
| '''ka&amp;#8209;sqa&amp;#8209;n'''
|}
|
{|
|- style=&quot;text-align: left;&quot;
|rowspan=&quot;3&quot; style=&quot;padding-right: 10px;&quot;| '''&amp;#8209;wa&amp;#8209;q''' || '''ka&amp;#8209;nchik'''
|- style=&quot;text-align: left;&quot;
| '''ka&amp;#8209;rqa&amp;#8209;nchik'''
|- style=&quot;text-align: left;&quot;
| '''ka&amp;#8209;sqa&amp;#8209;nchik'''
|}
|-


! 12 
| ×
| ×
|
{|
|- style=&quot;text-align: left;&quot;
|rowspan=&quot;3&quot; style=&quot;padding-right: 10px;&quot;| '''&amp;#8209;q''' || '''ka&amp;#8209;nchik'''
|- style=&quot;text-align: left;&quot;
| '''ka&amp;#8209;rqa&amp;#8209;nchik'''
|- style=&quot;text-align: left;&quot;
| '''ka&amp;#8209;sqa&amp;#8209;nchik'''
|}
| —
|}

'''Pomocné sloveso''' v&amp;nbsp;přítomném nebo minulém čase (bez rozdílu významu) se používá, pokud mluvčí mluví o svém minulém životě, tj. z&amp;nbsp;vlastní zkušenosti: ''wamra kaspay wirasapa kaq kani/karqani'' „když jsem byl mladý/dítě, byl jsem tlustý“. O životě a zvycích jiných lidí nebo o zprostředkovaných informacích, včetně lidových vyprávění, se používá narativní čas. Význam je vždy minulý, i když někdy lze v&amp;nbsp;překladu použít čas přítomný: ''Peruwpi quwitam mikhukuq kasqaku'' „v&amp;nbsp;Peru jedí morčata“ (měli ve zvyku je jíst, když jsem tam byl).

== Způsob ==

Kečuánština rozlišuje tři '''slovesné způsoby''': oznamovací (indikativ), rozkazovací (imperativ) a podmiňovací (kondicionál, nebo také potenciál). Všechny tvary časů uvedené výše jsou tvary oznamovacího způsobu (čas dále rozlišuje jen podmiňovací způsob). Kečuánské způsoby se od sebe, alespoň částečně, odlišují odlišnou sadou přípon pro podmět (a kombinací pro 1&amp;gt;2 „já tebe“). Tyto odlišné sufixy pro osobu jsou shrnuty v&amp;nbsp;následující tabulce, včetně budoucího času, a pro srovnání také s&amp;nbsp;přivlastňovacími sufixy, které se mimo jiné používají i v&amp;nbsp;subordinovaných tvarech sloves (proškrtnuté políčko znamená, že daný tvar neexistuje, a prázdné políčko, že se daná forma tvoří jinak).

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|+ Přípony pro osobu v&amp;nbsp;jižní kečuánštině
|-
! Osoba || Pos. sufix || Prostý č. || Budoucí č. || Imperativ || Potenciál
|-
! 1&amp;gt;2
| — || '''&amp;#8209;yki''' || '''&amp;#8209;sqa&amp;#8209;yki''' || — || &amp;nbsp;
|-
! 1
| '''&amp;#8209;y''' || '''&amp;#8209;ni''' || '''&amp;#8209;saq''' || — || &amp;nbsp;
|-
! 2
| '''&amp;#8209;yki''' || '''&amp;#8209;nki''' || '''&amp;#8209;nki''' || '''&amp;#8209;y''' || '''&amp;#8209;waq'''
|-
! 3
| '''&amp;#8209;n''' || '''&amp;#8209;n''' || '''&amp;#8209;nqa''' || '''&amp;#8209;chun''' || &amp;nbsp;
|-
! 12
| '''&amp;#8209;nchik''' || '''&amp;#8209;nchik''' || '''&amp;#8209;sun''' || '''&amp;#8209;sun''' || '''&amp;#8209;chwan'''
|}

Tyto sufixy se kombinují s&amp;nbsp;příponami pro předmět a číslo osoby v&amp;nbsp;zásadě podle pravidel uvedených výše; kombinace (bez množného čísla), včetně tvarů tvořených jinak, budou uvedeny níže u jednotlivých způsobů.

=== Indikativ (oznamovací způsob) ===

'''Oznamovací způsob''' zahrnuje všechny výše uvedené tvary časů:
* prostý
* minulý (&lt;small&gt;MIN&lt;/small&gt;): ''&amp;#8209;rqa''
* vyprávěcí (&lt;small&gt;NAR&lt;/small&gt;): ''&amp;#8209;sqa''
* habituál (&lt;small&gt;HAB&lt;/small&gt;): ''&amp;#8209;q'' + ''kay''
* budoucí (&lt;small&gt;FUT&lt;/small&gt;): (jiné sufixy)

=== Imperativ (rozkazovací způsob) (&lt;small&gt;IMP&lt;/small&gt;) ===

'''Rozkazovací způsob''' v&amp;nbsp;kečuánštině existuje pouze pro 2. a 3.&amp;nbsp;osobu a pro 1.&amp;nbsp;osobu inkluzivní. Některé tvary (s&amp;nbsp;1.&amp;nbsp;osobou podmět nebo předmět a v kombinaci 3&amp;gt;2 „on tebe“) jsou nahrazovány tvary budoucího času. Budoucí čas lze nakonec použít i jako mírnější formu rozkazu.

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|+ Tranzice pro rozkazovací způsob
|-
! &lt;span style=&quot;vertical-align: -3px;&quot;&gt;S&lt;/span&gt; / &lt;span style=&quot;vertical-align: 3px;&quot;&gt;O&lt;/span&gt; || 1 || 2 || 3 || 12
|-
! 1 
| — || — || — || ×
|-
! 2 
| '''&amp;#8209;wa&amp;#8209;y''' || — || '''&amp;#8209;y''' || ×
|-
! 3 
| '''&amp;#8209;wa&amp;#8209;chun''' || '''&amp;#8209;su&amp;#8209;nki''' || '''&amp;#8209;chun''' || '''&amp;#8209;wa&amp;#8209;sun(&amp;#8209;nchik)'''
|-
! 12 
| × || × || '''&amp;#8209;sun(&amp;#8209;nchik)''' || —
|}

'''Záporný rozkazovací způsob''' (zákazy) se tvoří stejně jako běžný zápor v&amp;nbsp;kečuánštině (přípona ''&amp;#8209;chu''), avšak místo záporky ''mana'' „ne“ se používá záporka '''''ama''''': ''mikhuy'' „jez (to)“, ''ama mikhuychu'' „nejez (to)“, a to i pokud je imperativ nahrazen budoucím časem: ''ama mikhunkichu'' „nejez (to)“ (mírnější, zdvořilejší rozkaz) (srov. ''mana{{Popisek|m|přímá evidencialita}} mikhunkichu'' „nebudeš (to) jíst“ nebo „nejíš (to)“ apod.).

S&amp;nbsp;rozkazovacím způsobem se nepoužívají evidenciální sufixy, ale je celkem běžné, hlavně se záporem, připojovat emfatický sufix ''&amp;#8209;yá'': ''amayá mikhuychu!'' „(tak) nejez to (přece/prosím)!“ (vhodnější překlad do češtiny by byl spíše s&amp;nbsp;použitím jiné, důraznější intonace). Pro zjemnění rozkazu (mimo tvarů futura místo imperativu) se ke slovesu také často připojují některé derivační sufixy, nejčastěji intenziv ''&amp;#8209;yku'' (v&amp;nbsp;Bolívii spíše inceptiv/inchoativ ''&amp;#8209;ri'', v&amp;nbsp;Ekvádoru přípona ''&amp;#8209;pa'' (zde nejspíš benefaktiv)) nebo limitativ ''&amp;#8209;lla'', které v&amp;nbsp;podstatě odpovídají našemu „prosím“ (existuje však výraz ''ama hina kaychu'', dosl. „nebuď takový (jako něco/někdo)“, který se někdy používá ve významu „prosím“).

V&amp;nbsp;souvislosti s&amp;nbsp;imperativem je ještě vhodné zmínit sloveso '''''haku''''' (v&amp;nbsp;Bolívii ''hina'', obvykle psáno ''jina''), které se někdy používá s&amp;nbsp;rozkazovacím způsobem a znamená „pojďme“: ''haku takisun'' „zpívejme“, „pojďme zpívat“. Lze ho použít i samostatně, s&amp;nbsp;významem „pojďme pryč/někam“ (srov. šp. ''vamos''), případně „pojďme na to“, „udělejme to“ (dle kontextu). Ke tvaru ''haku'' lze připojit sufix plurálu (bez rozdílu významu): ''hakuchik''. V&amp;nbsp;jiných funkcích než zde zmíněných se toto sloveso nepoužívá (ale srov. ''ha{{Popisek|mu|cistranslokativ, zde „sem“}}y'' „přijít“).

O tvarech ''&amp;#8209;sun'' s&amp;nbsp;plurálem ''&amp;#8209;chik'' nebo bez něj platí, co bylo zmíněno u budoucího času.

=== Potenciál/kondicionál (podmiňovací způsob) (&lt;small&gt;POT&lt;/small&gt;) ===

'''Podmiňovací způsob''' (kondicionál) nebo také '''potenciál''' (způsob vyjadřující možnost) má tvary tvořené dvěma různými způsoby: buď příponami pro osobu odlišnými od ostatních způsobů, anebo přidáním přípony '''''&amp;#8209;man''''' k&amp;nbsp;tranzicím prostého času, avšak ve tvarech s&amp;nbsp;1.&amp;nbsp;osobou inkluzivní zpravidla ke tvarům budoucího času. V&amp;nbsp;1.&amp;nbsp;osobě se používá jmenná přípona ''&amp;#8209;y'' místo ''&amp;#8209;ni'', a přípony ''&amp;#8209;wa'' (1&lt;small&gt;O&lt;/small&gt;) a ''&amp;#8209;waq'' (2&lt;small&gt;POT&lt;/small&gt;) se nekombinují. Možné tvary jsou uvedeny v&amp;nbsp;následující tabulce (méně obvyklé formy v&amp;nbsp;závorkách).

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|+ Tranzice pro potenciál (podmiňovací způsob)
|-
! &lt;span style=&quot;vertical-align: -3px;&quot;&gt;S&lt;/span&gt; / &lt;span style=&quot;vertical-align: 3px;&quot;&gt;O&lt;/span&gt; || 1 || 2 || 3 || 12
|-
! 1 
| — || '''&amp;#8209;yki&amp;#8209;man''' || '''&amp;#8209;y&amp;#8209;man''' || ×
|-
! 2 
| '''&amp;#8209;wa&amp;#8209;nki&amp;#8209;man''' || — || '''&amp;#8209;waq'''&lt;br /&gt;('''&amp;#8209;nki&amp;#8209;man''') || ×
|-
! 3 
| '''&amp;#8209;wa&amp;#8209;n&amp;#8209;man''' || '''&amp;#8209;su&amp;#8209;nki&amp;#8209;man''' || '''&amp;#8209;n&amp;#8209;man''' || '''&amp;#8209;wa&amp;#8209;chwan'''&lt;br /&gt;'''&amp;#8209;wa&amp;#8209;sun(&amp;#8209;nchik)&amp;#8209;man'''&lt;br /&gt;('''&amp;#8209;wa&amp;#8209;nchik&amp;#8209;man''')
|-
! 12 
| × || × || '''&amp;#8209;chwan'''&lt;br /&gt;'''&amp;#8209;sun(&amp;#8209;nchik)&amp;#8209;man'''&lt;br /&gt;('''&amp;#8209;nchik&amp;#8209;man''') || —
|}

O tvarech ''&amp;#8209;sun'' s&amp;nbsp;plurálem ''&amp;#8209;chik'' nebo bez něj platí, co bylo zmíněno u budoucího času.

'''Minulý potenciál''' se tvoří tvary potenciálu přítomného, za kterým následuje neměnný tvar pomocného slovesa ''kay'' „být“ v&amp;nbsp;minulém čase: '''''karqan''''' (a pravopisné či dialektální varianty bez /q/ nebo /n/).

Potenciál (kondicionál) má v&amp;nbsp;kečuánštině dvě hlavní funkce: označování hypotetických dějů (podmiňovací způsob) a vyjádření možnosti (potenciál); zde ho budeme nazývat potenciál. Přítomný potenciál označuje hypotetické děje (stavy, atd.), které by se ještě mohly stát v&amp;nbsp;budoucnosti (není tomu tak teď, ale může být v&amp;nbsp;budoucnosti, pokud se podmínky změní), naopak minulý potenciál označuje v&amp;nbsp;minulosti hypotetické, tj. v&amp;nbsp;současnosti nereálné (kontrafaktuální) děje (mohly se stát, kdyby byly podmínky jiné, ale nakonec se nestaly).

V&amp;nbsp;'''podmínkových souvětích''' je použití obdobné jako v&amp;nbsp;nám běžně známých evropských jazycích, které rozlišují čas v&amp;nbsp;podmiňovacím způsobu; překládá se podmiňovacím způsobem: ''tapuwa{{Popisek|pti|adverbiiální subordinátor pro nestejné podměty (nějaká vedlejší věta příslovečná)}}n{{Popisek|qa|téma, o čem mluvíme; s&amp;nbsp;adverbiálními subordinátory zpravidla podmínka}}, willariyman{{Popisek|mi|přímá evidencialita a nová informace}}'' „kdyby se mě zeptal, řekl bych mu to“ (nezeptal se, ale kdyby se ještě zeptal, tak bych mu to řekl), ''tapuwaptinqa, willariymanmi karqan'' „kdyby se mě (byl) zeptal, řekl bych mu to (byl bych mu to řekl)“ (nezeptal se, a bylo to v&amp;nbsp;minulosti, takže už se na tom nic nezmění). Vedle subordinace (tam nelze relativní čas rozlišit) lze v&amp;nbsp;kečuánštině ve vedlejší větě použít také potenciál, přítomný či minulý; uvedené věty lze parafrázovat takto: ''({{Popisek|sichus|„pokud“, „kdyby“}}) tapuwanman {{Popisek|chayqa|konektor (něco jako spojka, ale součást předchozí věty), s&amp;nbsp;tématem ''&amp;#8209;qa'' zde označuje podmínku}}, willariymanmi'' a ''(sichus) tapuwanman karqan chayqa, willariymanmi karqan''. (Srovnání se španělštinou a angličtinou: ''si me (lo) preguntara'' (subjunktiv imperfekta)'', se lo contaría'' (přítomný kondicionál) × ''si me (lo) hubiera preguntado'' (subjunktiv plusquamperfekta)'', se lo habría contado'' (minulý kondicionál); ''If he asked me, I would tell him'' × ''If he had asked me, I would have told him''.)

V&amp;nbsp;'''hlavních větách''' lze potenciál přeložit podmiňovacím způsobem, nebo slovesem „moci“ nebo „smět“; funkce je buď obdobná jako v&amp;nbsp;podmínkových souvětích (se zamlčenou vedlejší větou), nebo označuje možnost či svolení: ''ruraymanmi'' „udělal bych to“ (kdyby byly splněny jisté podmínky), nebo „rád bych to udělal“ (zdvořilé tvrzení), ''ruraymanchu?'' „mohu/smím to udělat?“ (zdvořilá žádost), ''manam ruraymanchu'' „to bych neudělal“, „to nemohu udělat“ (také zdvořilé odmítnutí). Přítomný potenciál také může označovat '''varování''', zpravidla s&amp;nbsp; kontrastivem ''&amp;#8209;taq'' (často s&amp;nbsp;exklamativem (přízvuk/důraz)) nebo částicí ''paqta(taq)'' „pozor“, „bacha“ (v&amp;nbsp;češtině bývá v&amp;nbsp;takových větách také zápor): ''macharquwaqtáq'' „ať se neopiješ“, ''paqtataq macharquwaq'' „pozor, ať se neopiješ“, „pozor, mohl by ses (z&amp;nbsp;toho) opít“.

Potenciál, ve významu „moci“, označuje v&amp;nbsp;kečuánštině hypotetickou možnost. Faktickou možnost, tj. schopnost, označuje sloveso '''''atiy''''' „moci“, „být schopný“: ''huqariyta atiyman'' „můžu to zvednout“ (uzvednu to) × ''huqariyman'' „můžu to zvednout“ (jestli to chcete).

'''Dialektální rozdíly''': Přípona ''&amp;#8209;waq'' je běžná spíše jen v&amp;nbsp;některých jižních dialektech; bývá nahrazována kombinací ''&amp;#8209;nki&amp;#8209;man''. Přípona ''&amp;#8209;chwan'' je v&amp;nbsp;Cuzku a Bolívii ''&amp;#8209;swan'' (v&amp;nbsp;jednotném pravopise se však vždy píše ''&amp;#8209;chwan''), v&amp;nbsp;některých středoperuánských dialektech je tvar ''&amp;#8209;shwan''. Přípona ''&amp;#8209;man'' se zpravidla přidává až po příponách pro číslo osoby, avšak v&amp;nbsp;ayacuchském nářečí se používají tvary s&amp;nbsp;''&amp;#8209;ku'' až za příponou potenciálu: ''&amp;#8209;man&amp;#8209;ku''.

== Subordinace ==

Adverbiální (-pti-, -spa, -sti-n, příp. -ylla), nomiální (-y &quot;inf&quot;, -sqa &quot;participium&quot;, -na &quot;obligativ&quot;, -q &quot;agentiv&quot;)...

== Sloveso ''kay'' „být“ ==

Sloveso '''''kay''''' „být“ má více funkcí, které se poněkud liší jednak v&amp;nbsp;různých nářečích kečuánštiny, jednak pokud jde o jeho chování v&amp;nbsp;těchto různých funkcích. Používá se jako sponové, existenciální a také jako pomocné sloveso; tyto funkce jsou podrobněji popsány níže. Dále s&amp;nbsp;jeho infinitivní nominalizací (''&amp;#8209;y'') se tvoří abstrakta od jmen: ''allin kay'' „dobrota“, ''sumaq kay'' „krása“, ''puka kay'' „červenost“; slovo ''kay{{Popisek|nin|relativ ''&amp;#8209;n'' s&amp;nbsp;eufonickým sufixem ''&amp;#8209;ni'' (viz posesivní sufixy)}}'' znamená „vlastnost“. Agentivní nominalizace (''&amp;#8209;q'') ''kaq'' se objevuje ve významu „ten, který je (nějaký)“ (v&amp;nbsp;některých dialektech dokonce funguje jako člen určitý) nebo „stejný“, někde také tvoří řadové číslovky: ''iskay kaq'' „druhý“; výraz ''kaq{{Popisek|lla|limitativ}}({{Popisek|taq|kontrastiv}})'' znamená „také“, „stejně tak“.

=== Spona ===

Jako [[w:Spona (sloveso)|'''sponové sloveso''']] (tj. se jmenným přísudkem) se nepoužívá ve 3.&amp;nbsp;osobě jednotného či množného čísla v&amp;nbsp;prostém čase (tj. bez přípon času ''&amp;#8209;rqa'' apod.), bez dalších derivačních přípon, tj. tvary ''kan'' a ''kanku'' se ve funkci spony vypouští: ''wasi{{Popisek|qa|téma, o čem mluvíme}} hatun{{Popisek|mi|nová informace a přímá evidencialita}}'' „dům je velký“, ''paykunaqa wayna{{Popisek|m|nová informace a přímá evidencialita (varianta ''&amp;#8209;mi po samohlásce)}}'' „(oni) jsou mladí“. Nezávislé a větné sufixy se připojují na přísudek (případně na podmět): ''wayna{{Popisek|chu|interogativ, tázací přípona}} Pedro?'' „je Petr mladý?“, ''{{Popisek|mana|záporka „ne“}}m wayna{{Popisek|chu|záporný sufix}}'' „není mladý“, ''payqa machu{{Popisek|ña|diskontinuativ „už“}}m'' „(on) už je starý“, takže ani zde není potřeba použít sponu. Naopak se i ve 3.&amp;nbsp;osobě používá, pokud je sloveso odvozené nějakým derivačním sufixem nebo v&amp;nbsp;jiném čase, způsobu či v&amp;nbsp;subordinacích: ''hatunmi ka{{Popisek|chka|progresiv}}n'' „je velký“ (aktuálně), ''hatunmi karqan'' „byl velký“, ''hatun kachun'' „ať je (to) velké“, ''wayna kaptin'' „když/protože je/byl velký“, ''hatun kaq'' „ten, který je velký“ apod. V&amp;nbsp;ostatních osobách se však používá vždy: ''Pedrom kani'' „jsem Petr“, ''qamqa hatunñam kanki'' „ty už jsi velký“. V&amp;nbsp;některých dialektech se však jako spona může používat i ve 3.&amp;nbsp;osobě bez dalších přípon.

=== Existenciální sloveso ===

Jako '''existenciální sloveso''' „být“, „existovat“ (srov. španělsky ''haber'', ''hay'', anglicky ''there is/are'') se používá i ve 3.&amp;nbsp;osobě bez dalších připojených sufixů (tj. i tam, kde jako spona odpadá): ''kaypi{{Popisek|m|nová informace a přímá evidencialita}} hatun wasi kan'' „tady je (nějaký) velký dům“. V&amp;nbsp;této funkci na sebe může připojovat i nezávislé a větné přípony: ''kan{{Popisek|chu|tázací sufix}} papa?'' „jsou/máte brambory?“, ''kan{{Popisek|mi|nová informace a přímá evidencialita}}'' „je/jsou/máme“. S&amp;nbsp;přivlastňovacími sufixy odpovídá slovesu „mít“ (viz níže), se obligativem ''&amp;#8209;na'' a posesivními sufixy slovesu „muset“, „být třeba“ (viz výše). Někde (např. v&amp;nbsp;Bolívii) se místo něj nebo spolu s&amp;nbsp;ním jako existenciální sloveso používá také ''tiyay'' „žít (někde)“, „sedět“.

=== Pomocné sloveso ===

Sloveso ''kay'' se také používá jako '''pomocné sloveso'''. Zde jen shrneme tvary uvedené výše a uvedeme dialektální rozdíly. V&amp;nbsp;minulém kondicionálu je pomocné sloveso neměnné, ve 3.&amp;nbsp;osobě jednotného čísla, naopak v&amp;nbsp;habituálu je časované (a odpadá ve 3.&amp;nbsp;osobě). Některé středoperuánské dialekty mají perfekta tvořená příponou ''&amp;#8209;sqa'' a pomocným slovesem, které také odpadá ve 3.&amp;nbsp;osobě; někde se takové tvary zjednodušily na jednoslovné (srov. narativní čas v&amp;nbsp;jižní kečuánštině). Středoperuánský narativní čas ''&amp;#8209;ñaq'' také používá pomocné sloveso, nebo se tvary stahují podobně jako u perfekta.

== Vyjadřování slovesa „mít“ ==

Kečuánština nemá sloveso odpovídající našemu „mít“ nebo „vlastnit“, '''vlastnické vztahy''' se vyjadřují nejčastěji různými konstrukcemi s&amp;nbsp;přivlastňovacími příponami; vedle toho existuje odvozené sloveso ''kapuy'' a derivační přípony ''&amp;#8209;yuq'' „mající“ a ''&amp;#8209;sapa'' „mající hodně“, některé dialekty mají i abesiv ''&amp;#8209;ynaq'' (a varianty) „nemající“. V&amp;nbsp;Ekvádoru, kde se nepoužívají posesivní sufixy, se sloveso ''chariy'' „držet“ používá i ve významu „mít“.

'''Posesivní sufixy''' se používají s&amp;nbsp;existenciálním slovesem ''kay'' „být“ (nebo někde ''tiyay''): ''wakayki kan{{Popisek|chu|tázací sufix}}?'' „máš krávy?“, ''arí, iskay wakay{{Popisek|mi|nová informace a přímá evidencialita}} kan'' „ano, mám dvě krávy“, ''manam kan{{Popisek|chu|záporný sufix}}'' „nemám“, případně i se sponou ''kay'' (tj. odpadá ve 3.&amp;nbsp;osobě): ''hayk’a{{Popisek|taq|kontrastiv, používívaný také v&amp;nbsp;doplňovacích otázkách na tázacích slovech}} wakayki?'' „kolik máš krav?“, ''iskaymi wakay{{Popisek|qa|téma, o čem mluvíme}}'' „mám dvě krávy“.

Existuje také sloveso '''''kapuy''''', odvozené benefaktivem ''&amp;#8209;pu'', doslova „existovat v&amp;nbsp;něčí (ne)prospěch“, kde osoba předmětu odpovídá osobě majitele; i zde se zpravidla používají posesivní sufixy: ''wakayki kapu{{Popisek|sunki|tranzice 3S.2O „on(o) tebe/tobě“}}chu?'' „máš krávy?“, ''manam kapu{{Popisek|wan|tranzice 3S.1O „on(o) mě/mně“}}chu'' „nemám“.

Odvozovací přípona '''''&amp;#8209;yuq''''' (posesiv, &lt;small&gt;POS&lt;/small&gt;) „mající“ označuje spíše vlastnictví trvalejšího rázu: ''wasiyuq'' „majitel domu“, ''payqa wasiyuqmi'' „má dům/domy“, ''hayk’a wasiyuqtaq kanki?'' „kolik máš domů?“, ''payqa mana wasiyuqmi'' „nemá dům/domov“, „je bezdomovec“. Podobně lze interpretovat i příponu ''&amp;#8209;sapa'' „mající hodně“: ''payqa wasisapam'' „má mnoho/spoustu domů“. Některé středoperuánské dialekty mají také abesiv ''&amp;#8209;ynaq'' (''&amp;#8209;nnaq'', ''&amp;#8209;:naq'' apod.) „nemající“; v&amp;nbsp;jižní kečuánštině vyjadřovaný posesivem se záporkou ''mana''.

== Pořadí ==

'''Pořadí slovesných flexivních přípon''' je v&amp;nbsp;podstatě pevně dané, jak bylo uvedeno výše v&amp;nbsp;tabulkách tranzic, situace se však komplikuje jednak v&amp;nbsp;souvislosti s&amp;nbsp;oddělitelností přípony '''''&amp;#8209;su''''' od přípony podmětu (v&amp;nbsp;tranzici ''&amp;#8209;su&amp;#8209;nki/&amp;#8209;su&amp;#8209;yki'' 3&amp;gt;2, 3&lt;small&gt;S&lt;/small&gt;.2&lt;small&gt;O&lt;/small&gt; „on tebe/tobě“, příp. předmět pro 2.&amp;nbsp;osobu &amp;gt;2, 2&lt;small&gt;O&lt;/small&gt; „tebe/tobě“ v&amp;nbsp;dialektech, kde se používá s&amp;nbsp;jakoukoliv osobou podmětu), případně i sufixu '''''&amp;#8209;wa''''' &amp;gt;1, 1&lt;small&gt;O&lt;/small&gt; „mě/mně“ pro předmět 1.&amp;nbsp;osobu (tato přípona je však zpravidla oddělitelná vždy), jednak pokud je přítomný progresiv '''''&amp;#8209;chka''''', který se zpravidla klade za příponu ''&amp;#8209;wa'' a případně ''&amp;#8209;su'' (ostatní derivační sufixy vždy předcházejí tranzici), a/nebo nezávislý sufix limitativ '''''&amp;#8209;lla''''', který může být před tranzicí (ostatní nezávislé a větné sufixy vždy následují, po případném sufixu plurálu ''&amp;#8209;chik'' nebo ''&amp;#8209;ku'').

Obecně lze říci, že v&amp;nbsp;dialektech, kde je '''přípona ''&amp;#8209;su'' oddělitelná''' (např. v&amp;nbsp;Ayacuchu), klade se spolu s&amp;nbsp;progresivem ''&amp;#8209;chka'' před přípony pro čas ''&amp;#8209;rqa'' a ''&amp;#8209;sqa'' nebo subordinátor a následnou příponu osoby podmětu, podobně jako u přípony ''&amp;#8209;wa'' (1&lt;small&gt;O&lt;/small&gt;), přičemž pořadí progresivu a přípony pro předmět ''&amp;#8209;su'' může alternovat, anebo se sufix pro předmět může připojit k&amp;nbsp;hlavnímu slovesu (ve složených časech nebo v&amp;nbsp;předmětných větách s&amp;nbsp;infinitivem). Naopak kde přípona ''&amp;#8209;su'' je zpravidla '''neoddělitelná''' (např. v&amp;nbsp;Cuzku), považuje se kombinace ''&amp;#8209;sunki'' nebo v&amp;nbsp;subordinacích ''&amp;#8209;suyki'' za neoddělitelnou a přípony pro progresiv a čas nebo subordinaci se kladou před tuto kombinaci, případně celá kombinace k&amp;nbsp;pomocnému slovesu, pouze přípona ''&amp;#8209;wa'' bývá zpravidla oddělená. Se subordinátorem ''&amp;#8209;pti'' (dialektálně ''&amp;#8209;qti'') však v&amp;nbsp;Cuzku převládá forma ''&amp;#8209;su&amp;#8209;pti&amp;#8209;yki'' (diálektálně psáno ''&amp;#8209;suqtiyki'') a tvary ''&amp;#8209;su&amp;#8209;spa&amp;#8209;yki'' a ''&amp;#8209;spa&amp;#8209;suyki'' alternují (''&amp;#8209;su'' před subordinátory ''&amp;#8209;sqa'' a ''&amp;#8209;na'' jsou v&amp;nbsp;Cuzku možné, ale ještě méně časté). Výjimečně se může považovat za neoddělitelný i sufix ''&amp;#8209;wa'', to však je spíše neobvyklé. Progresiv ''&amp;#8209;chka'' je však v&amp;nbsp;každém případě před příponou času nebo subordinace.

Tabulka níže shrnuje preference v&amp;nbsp;obou nářečích, je třeba je však brát opravdu jako preference, a nikoliv jako normu nebo jediné možné tvary (a ne všechny kombinace jsou uváděné v&amp;nbsp;gramatikách, takže někde není progresiv uveden, a je to podáno hodně obecně); infinitiv ''&amp;#8209;y'' v&amp;nbsp;subordinacích se chová obdobně jako habituál, aqentiv ''&amp;#8209;q'' v&amp;nbsp;předmětných větách se chová obdobně jako subordinátory ''&amp;#8209;sqa'' a ''&amp;#8209;na'', ale ve vztažných větách poněkud odlišně (předmět je označován posesivním sufixem a případně i pomocí sufixů ''&amp;#8209;su'' a ''&amp;#8209;wa'', který jsou vždy před ''&amp;#8209;q''; viz výše u subordinací); tranzice 1&amp;gt;2 a přípony pro budoucí čas a jiné způsoby než oznamovací se připojují v&amp;nbsp;pozici podmětu.

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|+ Pořadí flexivních sufixů a progresivu
|-
! Předmět || Ayacucho || Cuzco
|-
| '''&amp;gt;3''' || ''&amp;#8209;chka''&amp;#8209;[&lt;small&gt;ČAS/SUB&lt;/small&gt;]&amp;#8209;&lt;small&gt;PODMĚT&lt;/small&gt; || ''&amp;#8209;chka''&amp;#8209;[&lt;small&gt;ČAS/SUB&lt;/small&gt;]&amp;#8209;&lt;small&gt;PODMĚT&lt;/small&gt;
|-
| '''&amp;gt;1''' || ''&amp;#8209;wa&amp;#8209;chka''&amp;#8209;[&lt;small&gt;ČAS/SUB&lt;/small&gt;]&amp;#8209;&lt;small&gt;PODMĚT&lt;/small&gt;&lt;br /&gt;&amp;nbsp;&lt;br /&gt;''&amp;#8209;wa&amp;#8209;q ka''&amp;#8209;&lt;small&gt;PODMĚT&lt;/small&gt; || ''&amp;#8209;wa&amp;#8209;chka''&amp;#8209;[&lt;small&gt;ČAS/SUB&lt;/small&gt;]&amp;#8209;&lt;small&gt;PODMĚT&lt;/small&gt;&lt;br /&gt;(''&amp;#8209;chka&amp;#8209;wa''&amp;#8209;[&lt;small&gt;ČAS/SUB&lt;/small&gt;]&amp;#8209;&lt;small&gt;PODMĚT&lt;/small&gt;)&lt;br /&gt;''&amp;#8209;wa&amp;#8209;q ka''&amp;#8209;&lt;small&gt;PODMĚT&lt;/small&gt;
|-
| '''3&amp;gt;2''' || style=&quot;vertical-align: top;&quot; | ''&amp;#8209;su&amp;#8209;chka''&amp;#8209;[&lt;small&gt;ČAS/SUB&lt;/small&gt;]&amp;#8209;[''nki/yki'']&lt;br /&gt;''&amp;#8209;chka&amp;#8209;su''&amp;#8209;[&lt;small&gt;ČAS/SUB&lt;/small&gt;]&amp;#8209;[''nki/yki'']&lt;br /&gt;''&amp;#8209;su&amp;#8209;q ka&amp;#8209;(rqa)&amp;#8209;nki'' || ''&amp;#8209;chka''&amp;#8209;[&lt;small&gt;ČAS&lt;/small&gt;]&amp;#8209;su&amp;#8209;[''nki/yki'']&lt;br /&gt;&amp;nbsp;&lt;br /&gt;''&amp;#8209;q ka&amp;#8209;(rqa)&amp;#8209;su&amp;#8209;nki''&lt;br /&gt;''&amp;#8209;chka&amp;#8209;''[''sqa/na'']''&amp;#8209;su&amp;#8209;yki''&lt;br /&gt;''&amp;#8209;chka&amp;#8209;su&amp;#8209;pti&amp;#8209;yki''&lt;br /&gt;(''&amp;#8209;chka&amp;#8209;pti&amp;#8209;su&amp;#8209;yki'')&lt;br /&gt;''&amp;#8209;chka&amp;#8209;su&amp;#8209;spa&amp;#8209;yki''&lt;br /&gt;''&amp;#8209;chka&amp;#8209;spa&amp;#8209;su&amp;#8209;yki''
|}

Přípony '''plurálu''' ''&amp;#8209;ku'' a ''&amp;#8209;chik'' se zpravidla připojují až za sufix osoby, avšak v&amp;nbsp;Ayacuchu se přípona ''&amp;#8209;ku'' v&amp;nbsp;habituálu připojuje za ''&amp;#8209;q'' a v&amp;nbsp;potenciálu může být až za příponou ''&amp;#8209;man''.

'''Limitativ''' ''&amp;#8209;lla'' se většinou přidává před celou tranzicí, tj. před ''&amp;#8209;wa'', ''&amp;#8209;su'' a ''&amp;#8209;chka'' (v&amp;nbsp;kterékoliv z&amp;nbsp;výše uvenených kombinací), někde však může následovat i po některém z&amp;nbsp;těchto sufixů. U adverbiálních subordinátorů se připojuje až za ně, před (případnou) příponu podmětu: ''&amp;#8209;spa&amp;#8209;lla(-)'' a ''&amp;#8209;pti&amp;#8209;lla-'' (a ''&amp;#8209;sti&amp;#8209;lla-n''), a to zpravidla s&amp;nbsp;významem „hned jak/když“, „jakmile“, „jen proto, že“, „jen pokud/jestli/kdyby“ apod.; pokud je limitativ použit jako zdvořilost, zjemnění apod., pak může být před tranzicí. S&amp;nbsp;infinitivem ''&amp;#8209;y'' se používá pro tvoření příslovcí ze sloves, v&amp;nbsp;kombinaci ''&amp;#8209;y&amp;#8209;lla''.

[[Kategorie:Kečuánština]]</text>
      <sha1>o8ch0i0cbzf8gz79pua354dhyp3886s</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Němčina/1. úroveň/Časování slovesa já</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8624</id>
    <revision>
      <id>43237</id>
      <parentid>43236</parentid>
      <timestamp>2021-03-11T10:26:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Hugo přesunul stránku [[Německé časování slovesa já]] na [[Němčina/1. úroveň/Časování slovesa já]]: Zařazení do knihy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3422" xml:space="preserve">== Sloveso já ==

{| class=&quot;wikitable&quot;                            
|+ ''zájmena ''                                
|-
! česky !! německy  !! výslovnost
|-
| já || ich || ich
|-
| ty || du || dů
|-
| on || er || er
|-
| ona || sie || zí 
|-
| ono || es || es
|-
| my || wir || wi
|-
|vy (tykání) || ihr || íja
|-
|oni || Sie || zí
|-
| vy (vykání) || Sie || zí
|}

pozn.: '''vykání '''  a '''zájmeno oni ''' se vždy píše s velkým počátečním písmenem. 

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ slovesa
|- 
! česky !! německy !! výslovnost 
|- 
| (já) jsem ||(ich) bin || byn
|-
| (ty) jsi || ( du ) bist || byst
|-
| (on) je || (er) ist || ist
|- 
| (ona) je || (sie) ist || ist
|-
| (ono) je || (es) ist || ist
|-
| (my) jsme || (wir) sind || zind
|-
| (vy) jste || (ihr) seid || zajd
|-
| (oni) jsou || (Sie) sind || zind
|-
| (Vy) jste || (Sie) sind || zind
|}

Tak co? Zapamatovali jste si alespoň část? To je dobře. Nyní to můžete spojit dohromady.Tedy: Ich + bin =Ich bin (já jsem)   Du+bist = Du bist (ty jsi) a podobně. 

Nyní můžete dosadit své jméno. Vyzkoušejte to!
Například:
Ich bin Sesily. 
Er ist Josef. 
Sie ist Anna. 
Wir sind Sesily, Josef '''* und ''' Anna. 


'''* und= spojka ''a '' '''


Šlo Vám to? Pokud už umíte povolání, můžete ho také dosadit. Třeba číšnice se řekne '''Kellnerin.''' Jak se řekne '''Já jsem číšnice''' Zkuste to. 


Je to ''' Ich bin Kellnerin.''' Doufám že jste to měli správně. Pokud byste to chtěli dotáhnout k dokonalosti, přidejte slovní spojení '''von Beruf ''' vznikne věta '''Ich bin Kellnerin von Beruf''' což bude znamenat ''Povoláním jsem číšnice''. Slovo '''Beruf ''' si zapamatujte, znamená to '''povolání ''' 

A teď cvičení!


Cvičení 1.
''doplňte''

Ich _____
_____ bist
sie ________
______ nebo _____ nebo _______ ist

ihr ________
Sie _________
_______ nebo ________ sind


cvičení 2.
''napíšu česky a Vy odpovíte německy''

Jaké je Vaše jméno? 
__________________

Čím jste povoláním?
___________________

Jaké je jeho (on) jméno?
____________________

Jaké je naše povolání?
________________________

Čím jsou povoláním?
____________________

Jaké je její jméno?
__________________

Kdo jste?
___________________


''Zkontrolujte si jestli máte vše správně podle výše uvedených informací''


== Zápor ==


Zápor jednoduše vytvoříte tak že na konec slovního spojení  ''já jsem ''přidáte slovo nicht. 
Tedy: '''Ich bin –&gt; Ich bin nicht ''' Doufám že jste pochopili. Ve větě tedy použijeme takto: '''Ich bin nicht Kellnerin von Beruf''' nebo '''Ich bin nicht Adam, ich bin Sesily. ''' Myslím že je to vysvětleno jasně :-) 

Tak se opět vrhneme na cvičení!
''přelož''

Já nejsem povoláním doktor. ( doktor se řekne Doctor)
_________________________

Já nejsem Olívie. 
____________________________

Já nejsem povoláním doktor, já jsem číšnice. 
__________________

Já nejsem Adam, ty jsi Adam.
________________________

On není Petr ale já jsem Petr. ( ale se řekne '''aba''')
____________________


''řešení''

Ich bin nicht Doctor von Beruf. 

Ich bin nicht Olívie. 

Ich bin nich Doctor von Beruf, Ich bin Kellner. 

Ich bin nicht Adam, du bist Adam. 

Er ist nicht Petr,aba ich bin Petr. 


Tak opět doufám že jste se snažili a nějak to dopadlo. Radši si ale látku ještě jednou zopakujte.</text>
      <sha1>o22m8pdrxrxv7qcr13flhb80iu0afwt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Německé časování slovesa já</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8626</id>
    <redirect title="Němčina/1. úroveň/Časování slovesa já" />
    <revision>
      <id>43238</id>
      <timestamp>2021-03-11T10:26:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>Hugo přesunul stránku [[Německé časování slovesa já]] na [[Němčina/1. úroveň/Časování slovesa já]]: Zařazení do knihy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="62" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Němčina/1. úroveň/Časování slovesa já]]</text>
      <sha1>jvbknc1fuzgvrxk2b7tw9evv2wxbn19</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Veganství a vegetariánství</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8630</id>
    <revision>
      <id>45838</id>
      <parentid>43867</parentid>
      <timestamp>2022-06-10T23:00:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Samuele2002</username>
        <id>6296</id>
      </contributor>
      <comment>Fix lint error</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1829" xml:space="preserve">[[Soubor:Vegan friendly logo.jpg|náhled]]
Vítám Vás! Veganství je v 21. století již velmi obsáhlé téma. V supermarketech se zvyšuje nabídka potravin, koná se více veganských akcí, aktivisté více pomáhají dostat termín '''veganství''' do vědomí lidí. Média ale stále většinu věcí tají a vláda taktéž. Jak to vypadá na jatkách? Dříve nezodpovězená otázka. Dnes už však většina lidí něco málo o veganství ví. Náplní této knihy ale bude objasnit veškeré informace a pomoct lidem, kteří mají o toto téma zájem. Děkujeme za možnost!

Kniha je rozdělena systematicky do těchto kapitol:

* [[Veganství - základní pojmy a dojmy]] - základní informace co je a není veganství, argumenty veganů a         objasnění, k čemu je veganství dobré nebo také vysvětlení jiných -tariánů 
* [[Veganská(a vegetariánská) vyvážená strava]] - jak správně jíst, jak moc jsou důležité jednotlivé živiny a veganské restaurace a recepty
* [[Aktivismus za zvířata]] - jak a proč bojovat, české organizace, aktivismus ve světě, podmínky na jatkách
* [[Životní prostředí]] - jaký vliv má veganství na životní prostředínebo globální oteplování a proč je spotřeba masa v dnešní době přehnané 
* [[Veganství nekončí jen u stravy]] - testovaní na zvířatech, vegan kosmetika, vzdělávání


Toto všechno se v této knize dozvíte. A mnohem více! Pokud byste měli nějaké dotazy, napište nám na diskuzní stránku!

Těšíme se na svět zítřka.


''Autory knihy jsou Uživatel [[Uživatel:Sesily Kraight|Sesily Kraight]] a Krystýna Ryšavá.''

''Prosíme všechny uživatele aby nám do knihy nijak nezasahovali. Pokud chcete něco opravit, byť jen pravopisnou chybu, zeptejte se prosím.''

[[Kategorie:Veganství]]</text>
      <sha1>1p40r2o4ulb2faecg88kydero5crxk2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Kdenlive</title>
    <ns>14</ns>
    <id>8631</id>
    <revision>
      <id>43267</id>
      <timestamp>2021-03-13T17:36:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Pato Yapuq</username>
        <id>9054</id>
      </contributor>
      <comment>založeno</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="25" xml:space="preserve">[[Kategorie:Počítače]]</text>
      <sha1>93szubfsdokde5f81xaed82o2u7z87s</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Literatura/Přírodní lyrika</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8632</id>
    <revision>
      <id>43330</id>
      <timestamp>2021-03-16T20:06:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Nickiminajisthequeenofrapperiod</username>
        <id>9161</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „Přírodní lyrika zachycuje téma přírody. Popisuje cokoliv, co má společné s přírodou. Může to být počasí, stromy, řeky, rostliny atd.“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="149" xml:space="preserve">Přírodní lyrika zachycuje téma přírody. Popisuje cokoliv, co má společné s přírodou. Může to být počasí, stromy, řeky, rostliny atd.</text>
      <sha1>b9o1xqtcjw8gk8bla35eh09xap6gd8t</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Veganská(a vegetariánská) vyvážená strava</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8634</id>
    <revision>
      <id>43872</id>
      <parentid>43869</parentid>
      <timestamp>2021-05-05T12:31:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>přidání kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2099" xml:space="preserve">&lt; [[Veganství a vegetariánství]]

'''Veganská strava''', jedno z nejobsáhlejších témat v naší knize. Každý vegan či vegetarián alespoň stokrát uslyší věty: ''A kde bereš bílkoviny?'' ''Nemáš někdy chuť na maso? ''či ''Chudáčku, proč se tak omezuješ?''
Věřte mi, pokud to slyšíte po sté, máte chuť plácat se do čela a poťouchle se usmívat :)

Na druhou stranu, skoro každý z nás zná alespoň 10 lidí,  kterým se po přechodu na veganskou ( já říkám rostlinnou) stravu stav zlepšil.  Krásnou ukázkou toho je například  Sharon Kitz, paní která ve svých 69 letech díky rostlinné stravé zaběhla svůj první půlmaraton&lt;small&gt;[[https://www.youtube.com/watch?v=pDg7tlEJD64 ]]&lt;/small&gt; 

V této kapitole se budu zabývat vyváženou stravou, otázkami a fámy, nemocemi spojenými s (ne) konzumací masa, probereme dopodrobna palčivá témata typu sója a taky projedeme nákup a restaurace. Chcete vědět více? Sepsala jsem Vám seznam doporučených filmů. 


'''Zdravé čtení!'''


== Podkapitoly==

# [[Co je veganská strava?|Co to vlastně je?]]
# [[Bílkoviny v rostlinné stravě|Bílkoviny ]]
# [[Vláknina v rostlinné stravě|Vláknina ]]
# [[Tuky v rostlinné stravě|Tuky ]]
# [[Minerály v rostlinné stravě|Minerály]] 
# [[Vitamíny v rostlinné stravě|Vitamíny]]
# [[Antioxidanty a fytochemikálie]]
# [[Zdravý talíř]]
# [[Nemoci ,,všežravců'']]
# [[Jak, co a kde nakupovat]]
# [[Super (a i ne tak super) potraviny]]
# [[Jak a čím nahradit živočišné produkty?]]
# [[ Děti a (budoucí) maminky]]
# [[Vegan restaurace a podniky]]
# [[TOP filmy o vegan stravě]]
# [[Základní (bez)masé recepty]]


== Užitečné odkazy ==

* http://veganskaspolecnost.cz/vyziva/
* https://soucitne.cz/veganstvi/prakticke-informace/zaklady-veganske-vyzivy|další naučný článek
* http://www.dewi.cz/cim-nahradit-maso-pokrmy/| Super článek od Dewii
* https://www.youtube.com/watch?v=uZlxvQ_2mVw&amp;list=PLrqiJOgTVBOg_0ho-6dGuKGWncrq5qE99&amp;index=2| video od Dewii

[[Kategorie:Veganství]]
[[Kategorie:Veganská strava]]</text>
      <sha1>klfw3r42uas3vae433fm30cahhecqkz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Co je veganská strava?</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8635</id>
    <revision>
      <id>44335</id>
      <parentid>43871</parentid>
      <timestamp>2021-08-09T08:04:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6401" xml:space="preserve">&lt; [[Veganství a vegetariánství]] [[Veganská(a vegetariánská) vyvážená strava]]

'''''Veganství''' nebo také rostlinná strava. Každý to zná pod jiným pojmem. Každý vegan ale přesto žije jinak. Jeden žije zdravě, za produkty dá celou svoji výplatu a na farmářské trhy jezdí několik desítek kilometrů daleko. Naopak, někdo si dá každý den vegan tatranku, sní vegan hamburger na posezení a pak do sebe chrstne plechovku Coly. Na nákup chodí do supermarketu hned vedle a je mu jedno co kupuje, hlavně když je to vegan.  Co je správně? Ani jedno. Tak co to je tedy '''vegan'''? ''

== Co omezuji? ==
Veganstvím omezujete veškeré živočišné produkty. Tedy:

Maso
# červené maso (vepřové, hovězí)
# drůbež
# zvěřinu
# ryby
# mořské plody 

Mléko

# mléko :)
# mléčné produkty
# sýry

Vajíčka

Želatina

Med

''Nenechte se zmást různými emulgátory apod. Ne každý je totiž veganský. Než abyste zbytečně luštili složení, řiďte se se raději značkou '''V-label'''. Vždy to značí 100%  veganské složení. ''

== A co zdraví? ==
Naprosto zbytečná otázka. Ano, všude je napsáno ''jezte pestře'' nebo ''od všeho trochu'' '''Ale maso nepotřebujeme. Ani ''trochu'' '''

Řada lékařů se shoduje na tom, že nám maso přispívá, mléko dává vápník, vajíčka jsou důležitá. '''Není to pravda. ''' Již mnoho lékařů, doktorů a odborníků opakují jednu a tu stejnou větu: Živočišné produkty výrazně podporují vznik rakoviny, srdčečních a mozkových nemocí a ve stáří lámání kostí. Navíc mléko obsahuje látku jménem ''kasein''která velmi podporuje rakovinné pučení. Lékaři objevili, že s touto látkou dokáží ¨dirigovat¨rakovinu. Když kasein do stravy přidají, rakovina se objeví a zhorší. Pokud ho odeberou rakovina zmizí nebo se zlepší.Tento pokus byl  Mléko už nevypadá tak lákavě. A ani ten vápník není tak úplně pravda. 
Více jsem se rozepsala [[Nemoci ¨všežravců¨|tady. ]]
Závěrem tedy je, že '''živočišné produkty nám škodí'''

=== Budu mít všechny živiny? ===

O živiny ve veganské stravě rozhoddně nouze není. Uspokojíte jak své tělo, tak chuťové buňky.  Je již vědecky prokázáno že maso ani mléko ba ani vajíčka nepotřebujeme k životu. Naopak nám škodí. Všechny živiny jsou obsaženy v luštěninách, obilovinách, zelenině, ovoci a semínkách a oříškách. Vegani si musejí doplňovat vitamín B12 a podle potřeby také D3. '''Veganská strava obsahuje veškeré živiny.''' 

=== Jde jíst nezdravě vegansky? ===
Všechno jde. Tedy, '''jde jíst nezdravě ale  přesto vegansky. ''' Ovšem, neznám jediného vegana který by se takto stravoval. Je to tím, že když se někdo rozhodne pro veganství, něco málo si o stravě zjistí.A zjistí i, že nemá zapotřebí jíst nezdravě vegansky. Shrnutě, veganská strava nepřináší nemoci. Veganská strava přináší výbornou,chutnou,zdravou a plnohodnotnou stravu. Ovšem, pokud by někdo vyhledával veganské polotovary a zeleninu a ovoce by nakupoval se zbytečnou chemií, nedbajíc na vyváženou stravu, může mít zdravotní potíže. Pak to ale není chyba veganství ale jeho samotného.  


== ¨Vždyť je to drahý..¨ ==

To je ''občas ''pravda. Za opravdu kvalitní tofu s bilionem certifikátů si budete muset připlatit. Ale celkově je veganská strava '''levnější'''. A proč? To co opravdu potřebujete jsou luštěniny,obiloviny, oříšky, semínka, ovoce a zelenina. Pokud dbáte na opravdu vyváženou rostlinnou stravu, bude to chtít ještě vitamín B12 a D3. Vyřadíte z jídelníčku maso. Co to změní? Bude to levnější. Ale je nad slunce jasné, že za ty nejkvalitnější potraviny si budete muset připlatit. Do Vašeho rozpočtu to ale díru neudělá.  Jednou za čas si můžete koupit například černou sůl nebo sójové maso. Nebo se najíst v [[Vegan restaurace a podniky|restauraci]].  Rozhodně to ale není nic, kvůli čemu byste se večer museli vešet za hlavu a vyřizovat půjčku. Ovšem za předpokladu že nebudete děnně kupovat tofu, sójové maso, seitan... Stravovat se můžete i bez toho. Jde to jenom s lušteninami, obilovinami, zeleninou, ovocem, oříšky a semínky. '''Veganská strava rozhodně není drahá.''' 

=== Co opravdu potřebuji? ===
Jak už bylo řečeno, luštěniny, zeleninu, obiloviny, ovoce, oříšky  a semínky. Je ovšem nutne doplňovat vitamín B12 (ten by měl doplňovat  běžný všežravec) a pokud možno hlavně v zimě vitamín D3  Neměl bychom traky zapomínat na vitamín K2. Vše je podrobněji popsané [[Vitamíny v rostlinné stravě|tady]] Nejlepší je jíst vše bez zbytečné chemie,pesticidů a nepřírodních věcí. Brát ovoce a zeleninu od nejbližšího farmáře nebo si kupovat farmářské bedýnky. Nakupovat v bezobalovém obchodě. Kupovat geneticky nemodifikované produkty. Pěstovat si ( pokud je možnost). '''Žít zdravě. '''

=== Existují ¨veganské vymoženosti¨?===
'''Ano. '''Vlastně bych veganskými vymoženostmi nazvala veganské kuřecí křidýlka, veganské rybí filety nebo veganská smetana apod. Ovšem, zdraví neškodí. Pokud si je tedy dáme v přiměřeném množství. A tak jako masové existují ve zdravé i nezdravé varientě. Můžete si zajít na skvělý vegan burger z luštěnin a obilovin v nějakém super [[Vegan restaurace a podniky|bistru]] a stejně tak si koupit v supermarketu vegan burger ze [[Super (a i ne tak super) potraviny|sóji]]. Takže vegan burgeru a ani jiných ¨vymožeností¨se nemusíte bát. '''Jestli jsou veganské ¨vymoženosti zdravé, rozhodně není důvod se omezovat.'''
== Dá se žít 100% rostlinně? ==
Odpověď je jednoduchá- '''ano'''
K tomu je ale potřeba nebýt vegan jen ohledně stravy. Nechoďte do cirkusů a zoo, nepodporujte kožešiny a kůži. Buďte aktivní a zohledňujte veganství. 
Co se týče stravy, '''žít 100% rostlinně se rozhodně dá. '''

== Užitečné odkazy ==
# https://www.sonnentor.com/cs-cz/recepty-a-tipy/rady-a-tipy/vegetarianska-a-veganska-strava
# https://soucitne.cz/novinky/veganska-vyziva-v-kostce
# https://soucitne.cz/novinky/proc-lide-nesnasi-vegany
# https://soucitne.cz/novinky/proc-lide-nesnasi-vegany

[[Kategorie:Veganství]]
[[Kategorie:Veganská strava]]</text>
      <sha1>rtb0ev8v2xn2n9cb3qdm5vfaecwsry3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kodi prakticky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8636</id>
    <revision>
      <id>45807</id>
      <parentid>45747</parentid>
      <timestamp>2022-05-31T04:07:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="51649" xml:space="preserve">[[Soubor:Kodi-side-by-side.svg|alt=Kodi - logo|náhled]]Popisuje spíše základní znalosti používání softwarového [[w:Kodi|multimediálního centra Kodi]]&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=Co je Kodi - Co je XBMC|url=https://www.xbmc-kodi.cz/prispevek-co-je-kodi-co-je-xbmc|periodikum=www.xbmc-kodi.cz|datum přístupu=2021-04-14|vydavatel=Česko-slovenská komunita fanoušků  XBMC/Kodi|datum vydání=2021-04-10|autor=meda}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace elektronické monografie|titul=Cnews.cz|url=https://www.cnews.cz/jak-nastavit-a-pouzivat-kodi/|datum vydání=2018-07-29|datum přístupu=2021-04-14|jazyk=cs|jméno=Radomír|příjmení=Kejduš}}&lt;/ref&gt; se zaměřením na česko-slovenské prostředí a pro ně dostupné zdroje audiovizuálního obsahu.&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Rychlý úvod k online obsahu viz. díly seriálu &quot;Jak na Internet&quot; -  [https://www.jaknainternet.cz/page/1641/distribuce-digitalniho-obsahu/ Distribuce digitálního obsahu], [https://www.jaknainternet.cz/page/3086/od-hromadeni-dat-ke-streamu/ Od hromadění dat ke streamu] a [https://www.jaknainternet.cz/page/1634/televize-na-internetu/ Televize na Internetu].&lt;/ref&gt; Tedy nemá být zrcadlem velmi kvalitní anglické [https://kodi.wiki Kodi Wiki] a čerpá především z postřehů komunitního webfóra [https://xbmc-kodi.cz/ XBMC-Kodi.cz].

Řazení částí odpovídá scénáři, ve kterém uživatel dostal tip na užití Kodi, ověřuje si jeho možnosti, pokračuje instalací, přizpůsobením a následně se potýká s obvyklými, případně problémovými situacemi. Pokud se nacházíte v jiné fázi scénáře (např. Kodi již máte nainstalované v zakoupeném zařízení (TV box, TV, ..), vyberte si v obsahu odpovídající téma. Část [[#Běžné úkony|Běžné úkony]] obsahuje heslovité popisy elementárních úkonů.

Jste-li směřování sem, byť váš program/systém se jmenuje jinak, nemusí to být omyl. Na Kodi totiž staví desítky produktů (viz. [[w:en:List of software based on Kodi and XBMC|seznam]]) se shodným či obdobným použitím.

== Důvody pro použití ==
K silným stránkám patří:

* nepreferující pokrytí prakticky všech zdrojů obsahu (domácího i online)
*jednotná práce s multimediálním obsahem bez ohledu na zdroj (od CD pro internetové televize - viz. heslo na Wikipedii)
* bohatá škála podporovaného hardware (mobily, osobní počítače, TV, ..)
* možnost vytvářet playlisty napříč zdroji
* snadné získání a prohledávání doplňkových a podpůrných informací (např. texty skladeb, herecká a interpretační obsazení, titulky, technické parametry, ..)
* vysoká variabilita, možnosti přizpůsobení a rychlost reakcí na změny (vesměs plyne z faktu, že se jedná o [[w:Svobodný software|svobodný software]], což pro některé představuje kvalitu samu o sobě)
*[[w:Audit|auditovatelnost]] kódu ať již jde o jeho kvalitu, tedy i bezpečnost, nebo respektování soukromí&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=LG špehovala uživatele a data posílala na své servery, zjistil britský IT konzultant|url=https://www.lupa.cz/clanky/lg-spehovala-uzivatele-a-data-posilala-na-sve-servery-zjistil-britsky-it-konzultant/|periodikum=Lupa.cz|datum přístupu=2021-04-26|jazyk=cs|jméno=Lukáš|příjmení=Polák}}&lt;/ref&gt;

Věc má samozřejmě i druhou stránku stránku. Variabilita zvyšuje nároky a tím i náklady na uživatelskou podporu, tudíž se výrobci mohou Kodi vyhýbat. Dalším důvodem může být množství doplňků čerpajících ze zdrojů, které si s autorským právem těžkou hlavu nedělají, nebo pružně překonávají zabezpečení těch legálních. Zda a z jakých příčin tlačí víc na pilu poskytovatelé a producenti nebo uživatelé, je k hlubokému zamyšlení mimo rámec tohoto textu.&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=Kodi: nová žaloba a další vývoj ve věci doplňků|url=https://www.lupa.cz/clanky/kodi-nova-zaloba-a-dalsi-vyvoj-ve-veci-doplnku/|periodikum=Lupa.cz|datum přístupu=2021-04-13|jazyk=cs|jméno=Petr|příjmení=Faistauer}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=Hollywoode, vzpamatuj se! Češi mají pirátský „Netflix“|url=https://www.zive.cz/clanky/hollywoode-vzpamatuj-se-cesi-maji-piratsky-netflix/sc-3-a-174721/default.aspx|periodikum=Živě.cz|datum přístupu=2021-05-05|jazyk=cs|jméno=Jakub|příjmení=Čížek}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=Stahování není vždy legální, česká legislativa kulhá|url=https://www.zive.cz/clanky/stahovani-neni-vzdy-legalni-ceska-legislativa-kulha/sc-3-a-174643/default.aspx|periodikum=Živě.cz|datum přístupu=2021-05-05|jazyk=cs|jméno=David|příjmení=Sláma}}&lt;/ref&gt;

== Instalace Kodi ==
Oficiální stránky projektu a instalační instrukce jsou pouze anglicky. Snaží se však o maximální stručnost, tudíž ani neznalost jazyka by neměla být překážkou.

* na [http://www.kodi.tv/ webu projektu] otevřít [http://www.kodi.tv/download stránku {{Klávesa|DOWNLOAD}}] (posledním tlačítkem vpravo nahoře)

* přeskočit stručný úvod i výzvu k podpoře (vrátíte-li se později byť s drobným příspěvkem, projektu to pomůže)
* kliknout na ikonu platformu (Linux, Windows, tvOS, ..)
* na kartě &quot;Recomended&quot; zvolit požadovanou variantu (modré/á tlačítko/a) nebo detailnější návod pod {{Klávesa|HOW TO}}
** instaluje aktuální verzi, ostatní karty připravovanou&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=Releases - Official Kodi Wiki|url=https://kodi.wiki/view/Releases|periodikum=kodi.wiki|datum přístupu=2021-04-13}}&lt;/ref&gt;
* postupovat dle instrukcí nebo průvodců a Kodi prvně spustit
{{Kotva|Nainstalovaný_program}}Nainstalovaný program je v angličtině ([[#nastavení jazyka|nastavení češtiny]]) a hlavně - sám o sobě nic neumí. Je spíše výdejním okénkem velikého skladiště ([[#repozitáře|repozitáře]]) užitečných nástrojů ([[#Doplňky|doplňků]]). Na uživateli je si vybrat. K tomu je potřeba zvládnout základní obsluhu, která je poněkud specifická.

== Základní obsluha ==
Uživatelského rozhraní je optimalizováno pro televizi s dálkovým ovladačem (tzv. [[w:en:10-foot user interface|třímetrové rozhraní]]), proto při použití na počítači působí poněkud nezvykle až neohrabaně, byť naopak cílí na minimalizmus pomocí {{Klávesa|dolů}}{{Klávesa|nahoru}}{{Klávesa|vlevo}}{{Klávesa|vpravo}}, {{Klávesa|OK}} ({{Klávesa|Enter}}/{{Klávesa|L🐁}})&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Varianty v závorce odpovídají ovládání na PC tj. klávesnice/myš.&lt;/ref&gt; a {{Klávesa|EXIT}} ({{Klávesa|Esc}}/{{Klávesa|🐁P}}).&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=Basic controls - Official Kodi Wiki|url=https://kodi.wiki/view/Basic_controls|periodikum=kodi.wiki|datum přístupu=2021-04-13}}&lt;/ref&gt;

Pro obsluhu je zásadní, že položky (ovládací prvky) rozlišují:

* '''{{Kotva|výběr}}výběr''' = {{Klávesa|dolů}}{{Klávesa|nahoru}}{{Klávesa|vlevo}}{{Klávesa|vpravo}} ({{Klávesa|🐁}} - najetí myší bez kliknutí)
** indikován zvýrazněním položky (např. změnou barvy, zvětšením, ..)
** často způsobí změnu obsahu v jiné části obrazovky (např. [[#domovská oblast|domovská oblast]] reaguje na výběr v [[#hlavní nabídka|hlavní nabídce]], výběr titulu v TV programu ukáže podrobnější popis)
* {{Kotva|spuštění}}'''spuštění''' = {{Klávesa|OK}} ({{Klávesa|Enter}}/{{Klávesa|L🐁}})
** vykoná akci obvykle současně s otevřením jiné obrazovky (např. otevření položky nabídky nebo TV programu, spuštění videa, ..)
** k návratu do předchozího kroku/obrazovky slouží {{Klávesa|EXIT}} ({{Klávesa|Esc}}/{{Klávesa|🐁P}})
*** {{Kotva|nadřazená_úroveň_hierarchie}}{{Klávesa|..}} má význam otevření nadřazené úrovně hierarchie položek např. kategorie doplňků nebo rozhlasových stanic. Nezaměňovat!
**** např. spuštění doplňku &quot;Poslouchej Rádia&quot; a kliknutí na {{Klávesa|..}} vede k [[#otevření hudebních kategorií|otevření hudebních kategorií]]. (Zpět do doplňku bychom se dostali otevřením &quot;Doplňky hudby&quot; a opětovným špuštěním &quot;Poslouchej Rádia&quot; nebo právě návratem do předchozího kroku a spuštěním &quot;Poslouchej Rádia&quot;)

Potřebu mačkání tlačítek výrazně omezuje přednostní nabízení posledně použitých položek např.:
* doplněk iVysílání se použitím přesune na první pozici mezi &quot;Doplňky videí&quot;
* po aktivaci položky Doplňky z hlavní nabídky je přednostně vybrána naposledy použitá položka, nikoliv první řádek levého sloupce
Ze stejného důvodu se lze ke stejným funkcím/obrazovkám dostat z různých viz. [[#nadřazená úroveň hierarchie|nadřazená hierarchie]] nebo [[#zobrazení rozhraní doplňku|zobrazení rozhraní doplňku]].[[Soubor:Kodi - domovská obrazovka.png|náhled|400x400pixelů|domovská obrazovka]]
{{Kotva|domovská_obrazovka}}Domovská obrazovka po instalaci (a [[#nastavení jazyka|nastavení češtiny]] a [https://kodi.wiki/view/Add-on:Estuary výchozím vzhledem]), kde:

* pod &quot;Kodi&quot; jsou tři tlačítka pro: {{Klávesa|⏻}} [https://kodi.wiki/view/Basic_controls#Power_Options ukončení], {{Klávesa|⚙}} přizpůsobení&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Jsou zde (i v en) nekonzistentní pojmy. Po otevření se položka jmenuje &quot;Systém&quot;. Zároveň je ve skupině &quot;Nastavení&quot; položka opět pojmenována jako &quot;Systém&quot;. Proto používám &quot;Přizpůsobení&quot;. Nebo by šlo upřednostnit &quot;Nastavení&quot;. Pak by stálo za přejmenování tlačítko &quot;Konfigurovat&quot; &gt; &quot;Nastavit/Nastavení&quot; (ve vlastnosti doplňku). Ve spuštěném doplňku je položka v postranní nabídce &quot;Nastavení doplňků&quot; (navíc chybně v plurálu). Tím by se dosáhlo sjednocení přes Kodi i doplňky. (Pokud by se ujalo, je třeba upravit v lokalizaci.)&lt;/ref&gt; a {{Klávesa|🔍}} [https://kodi.wiki/view/Basic_controls#Search_.26_Filter hledání]
**při procházení nabídkami se zde zobrazuje &lt;položka hlavní nabídky&gt;/&lt;aktuální nabídka&gt;
* {{Kotva|hlavní_nabídka}}levý sloupec - &quot;[https://kodi.wiki/view/Basic_controls#Main_Menu hlavní nabídka]&quot;
* {{Kotva|domovská_oblast}}pravá část - &quot;[https://kodi.wiki/view/Basic_controls#Home_Screen domovská oblast]&quot; zobrazuje obsah (tedy položky) aktuálně vybrané nabídky
U otevřené položky je k dispozici ještě

* {{Kotva|postranní_nabídka}}[https://kodi.wiki/view/Basic_controls#Sideblade_Menu postranní nabídka] - aktivuje se pomocí {{Klávesa|vlevo}} (najetím myši zcela vlevo)
* {{Kotva|kontextová_nabídka}}[https://kodi.wiki/view/Basic_controls#Context_Menu kontextová nabídka] - podržením {{Klávesa|OK}} ({{Klávesa|C}}/{{Klávesa|🐁P}})
* [https://kodi.wiki/view/Basic_controls#Information_Page informační stránka] s doplňkovými informacemi - {{Klávesa|i}} nebo přes položku kontextové nabídky
Důraz na &quot;mačkání tlačítek&quot; přináší jistá omezení a nedokonalosti při práci s myší jako:&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Při seznamování se s prostředím je lepší myš na čas odložit.&lt;/ref&gt;

*překračují-li seznamy položek obrazovku, tak při najetí myší za krajní nemusí dojít k odrolování pro zobrazení dalších, ale je třeba použít šipky
*nelze použít [[w:Schránka (software)#Obsluha schránky|kopírování a vkládání pomocí schránky]] (řešením je [[#aktivace webového rozhraní|aktivace webového rozhraní]])

== Doplňky ==
Jak [[#Nainstalovaný program|již zaznělo]], teprve doplňky (Add-ons) dělají z Kodi atraktivní nástroj, byť za cenu vyšších nároků na zdatnost uživatelů a s rizikem zavlečení škodlivého kódu&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Více třeba v části &quot;[https://www.lupa.cz/clanky/jak-vznikla-co-znamena-a-jaka-budoucnost-ceka-opensourcovy-fenomen-kodi/ podezřelé add-ony a fully loaded Kodi]&quot; nebo článek &quot;[https://www.root.cz/zpravicky/doplnek-pro-kodi-tezi-kryptomenu/ Doplněk pro Kodi těží kryptoměnu]&quot;.&lt;/ref&gt; při instalaci z neověřených zdrojů. Nechtěné se tak může dostat do vašeho soukromí a proto dvojnásob platí: &quot;Návštěvy si domů vodíme s rozmyslem&quot;. 

Fakticky je za jediný důvěryhodný repozitář&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Naopak existuje seznam [https://kodi.wiki/view/Official:Forum_rules/Banned_add-ons &quot;zakázaných&quot; doplňků] - ví se o jejich škodlivosti nebo po porušování pravidel Kodi. Seznam samozřejmě nemůže být úplný, tedy neuvedení v seznam nezaručuje bezpečnost doplňku.&lt;/ref&gt; považován &quot;[[#oficiální repozitáře doplňků|Kodi Add-on repository]]&quot;, který je nedílnou součástí aplikace.&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Díky tomu se na tyto doplňky vztahuje stejný proces, jako na vydávání nových verzí Kodi a není třeba mít obavy o vzájemnou kompatibilitu.&lt;/ref&gt; S orientaci v jeho široké nabídce více jak 1 700 doplňků pomáhá [https://kodi.tv/addons galerie], k velmi užitečným informacím vede jejich seznam v [https://kodi.wiki/index.php?title=Category:All_add-ons Kodi Wiki]. Žel zde chybí doplňky pro české zdroje. Jejich kolekci obsahuje repozitář [https://repo.xbmc-kodi.cz/ XBMC-Kodi CZ/SK].  

=== instalace doplňků ===
Obecně jsou doplňky [[w:Softwarový balíček (instalace)|softwarové balíčky]] (proto se používá ikona balíčku/krabice {{Klávesa|📦}}) a Kodi jejich [[w:Správce balíčků|správce]]. K tomu využívá [[#otevření Prohlížeče doplňků|Prohlížeč doplňků]] a [[#rozhraní doplňků|rozhraní doplňků]]. Existují dva způsoby instalace:

* {{Kotva|z_repozitáře}}'''z repozitáře''' - viz. [[#instalace doplňku|instalace doplňku]]
** je výhodnější, protože umožňuje zautomatizovat proces zjišťování, stahování a instalování nové verze
**není-li doplněk v oficiálním &quot;[[#oficiální repozitáře doplňků|Kodi Add-on repository]]&quot;, pak je nutný přípravný krok - [[#instalace repozitáře|instalace repozitáře]]
***z pohledu Kodi je repozitář jen specifickým typem doplňku (další jsou např. [[#počasí|počasí]], titulky, vzhled a chování, ..)
**příklad - [[#poslech BBC|poslech stanice BBC Radio 4 Extra]]
* '''ze souboru zip''' - viz. [[#instalace doplňku|instalace doplňku]]
**je rizikem, zároveň však nutností, pokud nenaleznete potřebné v oficiálním repozitáři. A protože v něm české/slovenské zdroje nejsou.. 🙃
**příklad - [[#poslech D-dur|poslech stanice D-dur]]
*'''linuxovými balíčky''' - viz. [[#instalace doplňku|instalace doplňku]]
**tento způsob instalace se týká Linuxu a PVR doplňků&lt;ref group=&quot;??&quot;&gt;Je pro ČR/SK nějaký volně dostupný zdroj pro PVR? (je zde popsán [[#Skylink Live TV|Skylink]], ale ten nemají všichni)&lt;/ref&gt;, přičemž [[w:Ubuntu|Ubuntu]] je jedinou oficiálně podporovanou [[w:Linuxová distribuce|linuxovou distribucí]]&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=PVR - Official Kodi Wiki|url=https://kodi.wiki/view/PVR#Where_do_I_obtain_the_Kodi_add-on.3F|periodikum=kodi.wiki|datum přístupu=2021-04-27}}&lt;/ref&gt;

Použijete-li některou z funkcí Kodi poprvé, může se stát, že si vyžádá instalaci doplňku. Podobně doplněk si může během instalaci vyžádat instalaci dalšího. Můžete se s tím jen smířit, nebo věc oželet. &quot;Moje doplňky&quot; obsahuje výpis všech nainstalovaných doplňků.[[Soubor:Skylink Live TV.png|náhled|standardizované rozhraní doplňků|400x400pixelů]]
{{Kotva|rozhraní_doplňků}}Pro usnadnění práce s doplňkem jako [[w:Softwarový balíček (instalace)|softwarovým balíčkem]] má Kodi standardizované '''rozhraní doplňků''', ve kterém lze najít:

* název a autora
* ikonu/obrázek a název repozitáře
* ilustrační náhledy
* popis
* a ovládací prvky umožňující doplněk Otevřít, Konfigurovat, Aktualizovat, Automatické aktualizace (povolit/zakázat), Závislosti (zobrazení), případně doplněk Zakázat/Povolit či Odinstalovat/Instalovat

=== výstupy doplňǩů ===
Doplňky se v závislosti na své funkci projeví např. změnou rozhraní Kodi, získané programy promítnou do příslušných hlavních nabídek jako &quot;Rádio&quot;, &quot;Televize&quot; nebo je potřeba je [[#spuštění doplňku|ručně spustit]] a požadovanou funkci např. živé vysílání rozhlasové nebo televizní stanice najít mezi položkami uvnitř doplňku.
=== často užívané doplňky ===

==== [[w:Čeština|CS]]/[[w:sk:Slovenčina|SK]]: ====

===== Czech/Slovak =====
Jazykový (přesněji [[w:Internacionalizace a lokalizace|lokalizační]]) doplněk, který se instaluje automaticky při změna [[#nastavení jazyka|jazyka rozhraní]]. Více o překladech viz. [https://kodi.wiki/view/Translation_System Kodi Wiki]

===== ČRo Live =====
Generuje playlist a EPG stanic Českého rozhlasu s možností jejich následného poslechu. [https://www.xbmc-kodi.cz/prispevek-cro-live?pid=99031#pid99031 Instalační návod] | [https://www.xbmc-kodi.cz/prispevek-cro-live webfóru] | [https://github.com/xbmc-kodi-cz/service.audio.cro.live kód]

Na rozdíl od zde uvedeného příkladu autor doporučuje místo doplňku IPTV Simple Client (PVR klienta) sáhnout po IPTV Merge, který umožňuje kombinovat více zdrojů playlistů a EPG souborů.

===== iVysílání - Česká televize =====
Odpovídá obsahové nabídce [https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/ stejnojmenného serveru]. Po instalaci není potřeba nastavovat | [https://www.xbmc-kodi.cz/prispevek-ivysilani webfórum] | [https://github.com/xbmc-kodi-cz/plugin.video.ivysilani.cz kód]

===== {{Kotva|Poslouchej_Rádia}}Poslouchej Rádia =====
Poslech českých, slovenských a zahraničních rozhlasových stanic. | [https://www.xbmc-kodi.cz/prispevek-poslouchej-radio-doplnek?highlight=poslouchej+rádia webfórum] | [https://github.com/xbmc-kodi-cz/plugin.audio.poslouchej.radia kód]

===== {{Kotva|ČRo}}ČRo =====
Český Rozhlas - poslech právě vysílaných pořadů a poslech z archivu stanic Českého rozhlasu včetně vyhledávání podle tématických okruhů a uložení oblíbených. | [https://www.xbmc-kodi.cz/prispevek-cro?highlight=cro webfórum] | [https://github.com/waladir/plugin.audio.cro kód]

===== Skylink Live TV =====
Umožňuje konzumovat službu [https://www.skylink.cz/livetv Skylink Live TV] - internetovou podobu satelitní platformy [[w:Skylink|Skylink]]. [https://www.xbmc-kodi.cz/prispevek-skylink-livetv-addon Instalační návod] | [https://www.xbmc-kodi.cz/prispevek-skylink-livetv-addon webfóru] | [https://github.com/Sorien/plugin.video.sl kód]

* využívá PVR doplněk [[#IPTV Simple Client|IPTV Simple Client]], které mají v Linuxu specifickou instalaci viz. [[#instalace doplňků|instalace doplňků]]
*ve výchozím stavu není povolené živé vysílání. V konfiguraci změnit &lt;code&gt;Archiv &gt; Povolit také živé vysílání&lt;/code&gt;{{#tag:ref|Dáno historickým vývojem doplňku.&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=Skylink LiveTV Addon|url=https://www.xbmc-kodi.cz/prispevek-skylink-livetv-addon?pid=100251#pid100251|periodikum=www.xbmc-kodi.cz|datum přístupu=2021-03-25|autor=&quot;cache&quot;|vydavatel=Česko-slovenská komunita fanoušků  XBMC/Kodi|datum vydání=2021-03-24}}&lt;/ref&gt;|group=&quot;pozn.&quot;}}
*data získávaná pro sestavení playlistu a programu jsou dočasná, proto je výhodné je ukládat do [[w:en:Temporary folder|dočasného adresáře]] (viz. instalacní návod), nebo adresáře uživatelských dat Kodi (viz. [[#zálohování|zálohování]]). V druhém případě bude pro některé platformy potřeba [[#zobrazení skrytých souborů|povolit zobrazení skrytých souborů/adresářů]]

==== globální: ====

===== {{Kotva|iPlayer_WWW}}iPlayer WWW =====
Zdrojem je web &quot;[https://www.bbc.co.uk/iplayer BBC iPlayer]&quot;. Audio je dostupné jak uživatelům z Británie, tak z celého světa, pro které je třeba v konfiguraci nastavit Streams &gt; Radio settings &gt; Radio location na &quot;International&quot;). '''Video lze sledovat výhradně z Británie''' - viz. [https://kodi.wiki/view/Add-on:IPlayer_WWW Kodi Wiki]

===== IPTV Simple Client =====
Jednoduchý PVR klient pro sledování živého IPTV vysílání a poslech rádií. Často využíván jinými doplňky např. [[#Skylink Live TV|Skylink Live TV]]  | [https://kodi.wiki/view/Add-on:PVR_IPTV_Simple_Client Kodi Wiki] | [https://github.com/kodi-pvr/pvr.iptvsimple kód]

* příklad nastavení viz. [[#Skylink Live TV|Skylink Live TV]]

===== YouTube =====
Zpřístupňuje obsah [[w:YouTube|YouTube]] - serveru pro sdílení videosouborů. | instlace a nastavení viz. [https://kodi.wiki/view/Add-on:YouTube Kodi Wiki] | [https://www.xbmc-kodi.cz/prispevek-youtube--4968 webfórum] | [https://github.com/anxdpanic/plugin.video.youtube kód]

* YouTube/Google je značně agresivní při sběru informací o uživatelích a i [https://www.youtube.com/ publikační web] je bez registrace prakticky nepoužitelný. V případě doplňku je registrace nutná. Stojí za zvážení, zda použít &quot;osobní&quot; nebo si pro pro doplněk vyhradit speciální
*při instalační konfiguraci by bylo značně nepohodlné manuální zadávání dlouhých API klíčů. Doplněk proto využívá &quot;trik&quot;, při kterém Kodi funguje jako lokální [[w:Webový server|webserver]]. Klíče pak lze [[w:Schránka (software)#Obsluha schránky|vložit pomocí schránky]] do vstupního formuláře dostupného obvykle na adrese &lt;code&gt;http://localhost:50152/api&lt;/code&gt;, jak ukazuje  [https://www.youtube.com/watch?v=4iFaY8IpTeI&amp;t=142s videonávod].
**objeví-li se v hlášení po uložení text &quot;[https://github.com/jdf76/plugin.video.youtube/blob/c4bf2755f938cbfe183dd3182dc3496685f8cd7f/resources/language/resource.language.cs_cz/strings.po#L834 Osobní API KEY jsou zakázané]&quot;, pak nastavení nebylo uloženo. Pomáhá v konfiguraci doplňku na kartě API opakovaně &quot;Povolit klíč pro vývojáře&quot;

=== repozitáře ===
[[w:Softwarový repozitář|Repozitáře]] usnadňují [[#instalace doplňku|instalaci]] a průběžnou [[#aktualizace doplňku|aktualizaci]] doplňků (viz. [[#z repozitáře|výše]]) a samy o sobě jsou v Kodi [[#instalace doplňku|doplňky instalovanými ze zip souboru]]. S ohledem na tuto roli je zvážení jejich důvěryhodnosti před [[#instalace repozitáře|instalací]] dvojnásob namístě. Zároveň pomáhají s vytvořením představy o aktuálně dostupných zdrojích na internetu (to by bylo jinak velmi náročné) a funkčních možnostech Kodi. 

Vedle oficiálního [[#oficiální repozitáře doplňků|Kodi Add-on repository]]&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Ve skutečnosti to je [https://kodi.wiki/view/Official_add-on_repository několik repozitářů], což zajímá spíše vývojáře, než běžné uživatele.&lt;/ref&gt; existuje řada dalších. [https://kodi.wiki/view/Unofficial_add-on_repositories Kodi Wiki] o nich pouze bez jakýchkoliv záruk a (ne)doporučení informuje, přičemž zvlášť uvádí [https://kodi.wiki/view/Unofficial_add-on_repositories#Outdated_Unofficial_repositories zastaralé]. Úplnost nelze očekávat, protože je čistě na autorech, zda tento prostor využijí - např. XBMC-Kodi CZ/SK bychom tu hledali marně.&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Díky tomu se &quot;naše&quot; zdroje neztrácí mezi stovkami jiných, což lze považovat za mírnou výhodu.&lt;/ref&gt;&lt;ref group=&quot;??&quot;&gt;Proč vlastně není v žádném ze seznamů repozitářů?&lt;/ref&gt;

==== CS/SK ====
* [http://kodi-czsk.github.io/repository/ KODI CZ/SK] - zastaralý komunitní repozitář. Nástupcem je XBMC-Kodi CZ/SK&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=Repozitář - KODI CZ/SK|url=https://www.xbmc-kodi.cz/prispevek-repozitar-kodi-cz-sk?pid=15#pid15|periodikum=www.xbmc-kodi.cz|datum přístupu=2021-03-25|vydavatel=Česko-slovenská komunita fanoušků  XBMC/Kodi|datum vydání=2015-12-30}}&lt;/ref&gt; | [https://www.xbmc-kodi.cz/prispevek-repozitar-kodi-cz-sk webfórum] | [https://github.com/kodi-czsk/repository kód]
*{{Kotva}}[https://repo.xbmc-kodi.cz/ XBMC-Kodi CZ/SK] - komunitní&lt;ref group=&quot;??&quot;&gt;Existují i jiné než komunitní?&lt;/ref&gt; zaměřený na česko-slovenské prostředí a výhradně legální zdroje. | [https://www.xbmc-kodi.cz/prispevek-repozitar-xbmc-kodi-cz-sk webfórum] | [https://github.com/xbmc-kodi-cz/repository.xbmc-kodi.cz kód]
**pod XBMC-Kodi.cz na GitHubu nejsou kódy všech doplňků. Kompletace probíhá až na [https://mirror.xbmc-kodi.cz/subdom/mirror/ distribučním úložišti]
* ..&lt;ref group=&quot;??&quot;&gt;Jsou aktuálně významné nějaké další?&lt;/ref&gt;

==== globální ====

* [https://kodi.wiki/view/Official_add-on_repository {{Kotva|Kodi_Add-on_repository}}Kodi Add-on repository] - je nedílnou součásti Kodi a zároveň jediný oficiální repozitář | [https://forum.kodi.tv/ webfórum] (en) | [https://kodi.wiki/view/Official_add-on_repository#The_repositories kód]
** obsahuje zdroje jako např. BBC, YouTube,.. a celou řadu doplňků včetně úpravy vzhledu a chování. K 2021-04-27 jich bylo 1740
**komunita a nadace [[w:en:Kodi (software)#Organization and licensing|XBMC Foundation]] se distancují od pirátství, porušování autorských práv či dokonce šíření [[w:Malware|škodlivého kódu]]&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=Quick start guide - Official Kodi Wiki|url=https://kodi.wiki/view/Quick_start_guide#Introduction|periodikum=kodi.wiki|datum přístupu=2021-04-28}}&lt;/ref&gt; a neposkytuje jim žádný prostor jak v Kodi/doplňcích, tak na Kodi Wiki nebo webfóru
**

== Rádio a Televize ==
Vychází z tradičního sledování rádia a televize doplněné o PVR vymoženosti jako jsou informace o programu, pozastavení přehrávání, plánované nahrávání atd.&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=PVR - Official Kodi Wiki|url=https://kodi.wiki/view/PVR#What_is_the_benefit_of_this.3F|periodikum=kodi.wiki|datum přístupu=2021-05-11}}&lt;/ref&gt; Protože zdrojem signálu může být fyzické zařízení, specializovaný software nebo doplněk, je volba a nastavení PVR klienta ponechána na uživateli, k čemuž Kodi vyzývá textem: &quot;Zatím jste nenastavili PVR. Abyste..&quot;

Nejlépe je si věc na [[#nastavení PVR klienta|jednoduchém příkladu]] vyzkoušet.

== Běžné úkony ==

* {{Kotva|aktivace_webového_rozhraní}}aktivace webového rozhraní (někomu může více vyhovovat, navíc umožňuje [[w:Schránka (software)#Obsluha schránky|práci se schránkou]]) - [[#domovská obrazovka|domovská obrazovka]] &gt; {{Klávesa|⚙}} &gt; Služby &gt; Ovládání &gt; Povolit vzdálené ovládání prostřednictvím HTTP&lt;ref group=&quot;??&quot;&gt;Vyhrožování ovládnutím z internetu, byť ve výchozím nastavení je port vystaven jen pro lokální použití mi nedává moc smysl. Nebo tomu je v jiných sytémech (např. Windows, Android) jinak?&lt;/ref&gt;
*aktualizace Kodi odpovídá běžné instalaci, jen
**je třeba si zkontrolovat, zda pro nás klíčové/kritické neoficiální doplňky jsou již k dispozici pro novou verzi Kodi viz. [[#hledání informací|hledání informací]]&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Neplatí pro oficiální doplňky z &quot;Kodi Add-on repository&quot;, neboť jsou součástí Kodi a tudíž otestované.&lt;/ref&gt;
**pro jistotu (většinou není potřeba) [[#zálohování|zazálohovat]]. Určitě však, pokud nějakou vývojovou řadu přeskakujete např. z Kodi v17 (Krypton) na Kodi v19 (Matrix). Takový scénář sice principiálně možný je, ale vývojáři není ověřován a doporučuje se povyšovat postupně
*'''doplňky''':
**{{Kotva|aktualizace_doplňku}}aktualizace doplňku - obvykle je nastavena automatická aktualizace, tudíž nebývá potřeba se jí zabývat
***z repozitáře - [[#zobrazení rozhraní doplňku|zobrazit rozhraní doplňku]] a kliknout na {{Klávesa|Aktualizovat}}
***ze souboru zip - je shodná s [[#instalace doplňku|instalací ze souboru zip]]
**{{Kotva|instalace_doplňku}}instalace doplňku
***z repozitáře - [[#otevření Prohlížeče doplňků|Prohlížeč doplňků]] &gt; &quot;Hledat&quot; nebo navigací pod položkou &quot;Instalovat z rezpozitáře&quot; otevřít [[#rozhraní doplňku|rozhraní doplňku]] &gt; {{Klávesa|Instalovat}}
***ze souboru zip - [[#otevření Prohlížeče doplňků|Prohlížeči doplňků]] &gt; &quot;Instalovat ze souboru zip&quot; &gt; odnavigovat na příslušný soubor &gt; {{Klávesa|OK}}
****zip soubor musí být kompatibilní s použitou [[#zjištění verze Kodi|verzí Kodi]]
****bývá šikovné si na zdroj vytvořit [[#přidání souborového zdroje|pojmenovanou zkratku]], obzvlášť, je-li doplňkem repozitář. U síťových zdrojů to zároveň přináší riziko podsunutí škodlivého doplňku
****je nezbytné povolit [[#povolení instalace z neznámého zdroje|instalaci z neznámého zdroje]]
***{{Kotva|linuxové_balíčky}}linuxovými balíčky - oficiální podpora je pro [[w:Ubuntu|Ubuntu]]&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Takto vypadá ukázka nastavení pro [[w:en:NixOS|NixOS]] 21.05 viz. dvě odrážky nad [https://nixos.org/manual/nixos/unstable/release-notes.html#sec-release-21.05-notable-changes B.1.4. Other Notable Changes].&lt;/ref&gt; a jedná se o PVR doplňky viz. [https://kodi.wiki/view/PVR#Where_do_I_obtain_the_Kodi_add-on.3F Kodi Wiki]
****po instalaci je potřeba aplikaci restartovat a doplňky [[#povolení doplňku|povolit]] (objeví se pod [[#otevření Prohlížeče doplňků|Prohlížeč doplňků]] &gt; Moje doplňky &gt; Klienti PVR) viz. [https://kodi.wiki/view/Ubuntu_PVR_add-ons#Activating_Add-on Kodi Wiki]
**{{Kotva|instalace_repozitáře}}instalace repozitáře (je také doplňkem) &quot;XBMC-Kodi CZ/SK&quot; (jiné se budu lišit pojmenování a [[w:Uniform Resource Locator|URL adresou]] zdroje) - viz. [https://repo.xbmc-kodi.cz/ XBMC-Kodi.cz]
***návod zahrnuje [[#přidání souborového zdroje|přidání souborového zdroje]] a [[#instalaci doplňku|instalaci doplňku]] ze souboru zip
**{{Kotva|nastavení_doplňku}}nastavení doplňku - [[#zobrazení rozhraní doplňku|zobrazit rozhraní doplňku]] a kliknout na {{Klávesa|Konfigurovat}} (nedostupné tlačítko signalizuje buď nenainstalovný doplněk, nebo žádné nastavení nemá)
**{{Kotva|otevření_Prohlížeče_doplňků}}otevření &quot;Prohlížeče doplňků&quot;
***[[#domovská obrazovka|domovská obrazovka]] &gt; {{Klávesa|⚙}} &gt; Doplňky
***[[#domovská obrazovka|domovská obrazovka]] &gt; {{Klávesa|🔍}} &gt; Hledat doplňky &gt; nic nezadávat a kliknout na {{Klávesa|OK}}
***[[#domovská obrazovka|domovská obrazovka]] &gt; menu Doplňky (spuštění) &gt; [[#podnabídka doplňky|podnabídka Doplňky]] &gt; {{Klávesa|📦}}  
***[[#domovská obrazovka|domovská obrazovka]] &gt; menu Doplňky (výběr) &gt; &quot;Kategorie&quot; (obsahuje stejné nástroje, jako &quot;Prohlížeč doplňků&quot;)
**{{Kotva|povolení_doplňku}}povolení doplňku - [[#zobrazení rozhraní doplňku|zobrazit rozhraní doplňku]] &gt; {{Klávesa|Povolit}}
**{{Kotva|povolení_instalace_z_neznámého_zdroje}}povolení instalace doplňků z neznámého zdroje - [[#domovská obrazovka|domovská obrazovka]] &gt; {{Klávesa|⚙}} &gt; Systém &gt; Doplňky &gt; povolit &quot;Nenámé zdroje&quot;
**{{Kotva|spuštění_doplňku}}spuštění doplňku - [[#domovská obrazovka|domovská obrazovka]] &gt; menu Doplňky (výběr) &gt; v domovské oblasti zvýraznit požadovaný &gt; {{Klávesa|OK}} ({{Klávesa|Enter}}/{{Klávesa|L🐁}} 
**výpis všech nainstalovaných doplňků - [[#otevření Prohlížeče doplňků|Prohlížeč doplňků]] &gt; Moje doplňky &gt; Vše
**zjištění aktuální (uvolněné) verze doplňku - viz. [[#hledání informací|hledání informací]] 
**zjištění verze nainstalovaného doplňku - [[#zobrazení rozhraní doplňku|zobrazit rozhraní doplňku]], číslo verze je pod názvem
**{{Kotva|zobrazení_rozhraní_doplňku}}zobrazení rozhraní doplňku
***[[#domovská obrazovka|domovská obrazovka]] &gt; {{Klávesa|🔍}} &gt; Hledat doplňky&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Najde i repozitáře.&lt;/ref&gt; &gt; zadat název doplňku (stačí část) &gt; zvýraznit ve výsledcích hledání &gt; {{Klávesa|OK}} ({{Klávesa|Enter}}/ {{Klávesa|i}}/{{Klávesa|L🐁}})
***[[#domovská obrazovka|domovská obrazovka]] &gt; menu Doplňky (spuštění) &gt; [[#otevření Spráce doplňků|Správce doplňků]] &gt; zvolit vhodnou položku v levém menu&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Položka &quot;Stáhnout&quot; odpovídá v &quot;Průzkumníku doplňků&quot; volbě Instalovat z repozitáře &gt; Všechna úložiště.&lt;/ref&gt; &gt; v domovské oblasti zvýraznit požadovaný &gt;  {{Klávesa|i}} ({{Klávesa|🐁P}} &gt; &quot;Informace&quot;)
***[[#domovská obrazovka|domovská obrazovka]] &gt; menu Doplňky (výběr) &gt; v domovské oblasti zvýraznit požadovaný &gt;  {{Klávesa|i}} ({{Klávesa|🐁P}} &gt; &quot;Informace&quot;)
***[[#otevření Prohlížeče doplňků|Prohlížeč doplňků]] &gt; zvýraznit požadovaný &gt; {{Klávesa|OK}} ({{Klávesa|Enter}}/{{Klávesa|i}}/{{Klávesa|🐁P}} &gt; &quot;Informace&quot;)
*{{Kotva|hledání_informací}}hledání informací - obecně jde o běžné hledání na internetu. Cílenější se popsáno u [[#zpětná vazba|poskytování zpětné vazby]]
*hledání v Kodi - [[#domovská obrazovka|domovská obrazovka]] &gt; {{Klávesa|🔍}} &gt; zvolit [https://kodi.wiki/view/Basic_controls#Search_.26_Filter typ hledaného obsahu]
*{{Kotva|počasí}}nastavení informací o počasí
**[[#domovská obrazovka|domovská obrazovka]] &gt; menu Počasí (spuštění)/(když výběr pak {{Klávesa|Nastavte poskytovatele počasí}}) &gt; &quot;Počasí&quot; &gt; &quot;Služba pro informace o počasí&quot; &gt; {{Klávesa|Získat více...}} &gt; zvolit ze seznamu (např. Multi Weather) &gt; vyčkat na ukončení instalace
**porkačovat položkou Nastavení &gt; Location setup &gt; Location 1 &gt; zapsat obec ČR/SK &gt; potvrdit konkrétní umístění (s GPS souřadnicemi) &gt; {{Klávesa|OK}}
*{{Kotva|nastavení_jazyka}}nastavení jazyka uživatelského rozhraní (cs, sk, ..) - [[#domovská obrazovka|domovská obrazovka]] &gt; {{Klávesa|⚙}} &gt; Rozhraní (Interface) &gt; Regionální (Regional) &gt; Jazyk (Language) a vybrat Czech | Slovak viz. [https://www.xbmc-kodi.cz/prispevek-zakladni-zprovozneni-a-nastaveni-kodi-18-a-vyssi?pid=73220#pid73220 XBMC-Kodi.cz]
* nastavení PVR klienta - komplexnější záležitost viz. [[#nastavení PVR klienta|příklad]]
*{{Kotva|otevření_domovské_obrazovky}}otevření domovské obrazovky
**vždy po spuštění aplikace je otevřena první položka [[#hlavní nabídka|hlavní nabídky]]
**kdykoliv pomocí opakovaného {{Klávesa|EXIT}} ({{Klávesa|Esc}}/{{Klávesa|🐁P}}). Zobrazí se naposledy použitá položka hlavní nabídky
*{{Kotva|otevření_hudebních_kategorií}}otevření hudebních kategorií - [[#domovská obrazovka|domovská obrazovka]] &gt; menu Hudba (spuštění) - viz. [https://kodi.wiki/view/Music_navigation#General_Navigation Kodi Wiki]
*{{Kotva|otevření_programu}}otevření (PVR) programu
**[[#domovská obrazovka|domovská obrazovka]] &gt; menu Rádio/Televize (spuštění)
**[[#domovská obrazovka|domovská obrazovka]] &gt; menu Rádio/Televize (výběr) &gt; Televizní program&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;&quot;Televizní&quot; je v případě rádia poněkud matoucí 😉&lt;/ref&gt;
*ovládání pomocí klávesnice (klávesových zkratek) - viz. [https://kodi.wiki/view/Keyboard_controls#Default_keyboard_controls Kodi Wiki]
* ovládání pomocí myši - viz. [https://kodi.wiki/view/Keyboard_controls#Mouse_controls Kodi Wiki]
* {{Kotva|zpětná_vazba}}podněty, návrhy na vylepšení a hlášení chyb, tedy zpětnou vazbu, je dobré kvůli případným duplicitám a věcné správnosti nejprve ověřit za použití aktualizovaných verzí doplňků/Kodi na příslušném webfóru nebo ještě lépe přímo v repozitáři kóu (viz. dále a [[#Externí odkazy|Externí odkazy]]). Pokud neexistují, vytvoříme nový příspěvek ve webfóru nebo [[v:GitHub prakticky#Zadání podnětu|na GitHubu nový podnět]] (New issue), což znamená nejprve najít správný repozitář&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Bylo by podsatně snazší, kdyby byli vývojáři důslednější v dokumentaci, žel opak je pravdou.&lt;/ref&gt; pro:
** doplněk nebo repozitář který je
*** český/slovenský&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Za zjednodušujícího předpokladu instalovaného pouze &quot;XBMC-Kodi CZ/SK&quot;. Máte-li též další, nezbývá než dohledat na internetu, nebo znát původ.&lt;/ref&gt; - vyhledáním [https://github.com/xbmc-kodi-cz?q=&amp;type=&amp;language=&amp;sort=name na GitHubu]nebo pomocí názvu a autora na internetu ([https://duckduckgo.com/?q=+&amp;#x22;Skylink+Live+TV&amp;#x22;+Sorien&amp;t=ffab&amp;ia=web takto pro &lt;code&gt;&quot;Skylink Live TV&quot; Sorien&lt;/code&gt;]), což vede ke [https://github.com/Sorien/plugin.video.sl kýženému][[#domovská obrazovka|domovská obrazovka]] &gt; {{Klávesa|⚙}} &gt; Systémové informace &gt; 
*** oficiální anglický - vyhledáním pomocí názvu v &quot;Kodi Wiki&quot; ([https://duckduckgo.com/?q=iPlayer+site%3Akodi.wiki&amp;t=ffab&amp;ia=web takto pro iPlayer])&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Záměrně použito externí vyhledávání, protože interní je komplikovanější nastavit a dává horší výsledky. Pro srovnání hledání &quot;CZ&quot; [https://duckduckgo.com/?q=CZ+site%3Akodi.wiki&amp;t=ffab&amp;ia=web externě] a [https://kodi.wiki/index.php?search=CZ&amp;title=Special%3ASearch&amp;profile=advanced&amp;fulltext=1&amp;ns0=1&amp;ns1=1&amp;ns2=1&amp;ns3=1&amp;ns4=1&amp;ns5=1&amp;ns6=1&amp;ns7=1&amp;ns8=1&amp;ns9=1&amp;ns10=1&amp;ns11=1&amp;ns12=1&amp;ns13=1&amp;ns14=1&amp;ns15=1&amp;ns202=1&amp;ns203=1&amp;ns204=1&amp;ns205=1&amp;ns206=1&amp;ns207=1&amp;ns208=1&amp;ns209=1&amp;ns274=1&amp;ns275=1&amp;ns2300=1&amp;ns2301=1&amp;ns2302=1&amp;ns2303=1 interně].&lt;/ref&gt; [https://kodi.wiki/view/Add-on:IPlayer_WWW příslušného dokumentu], který má v pravém infoboxu položku &quot;Source&quot; obsahující [https://github.com/vonH/plugin.video.iplayerwww potřebný odkaz]
** aplikaci - viz. [https://kodi.wiki/view/HOW-TO:Submit_a_bug_report Kodi Wiki]
** web nebo webfórum
*** cs/sk&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Kódy jazyků dle [[w:Seznam kódů ISO 639-1|ISO 639-1]].&lt;/ref&gt; - webfórum - zprávou ve kategorii &quot;[https://www.xbmc-kodi.cz/forum-chyby-navrhy-zlepseni-podpora Chyby, návrhy, zlepšení, podpora]&quot;&lt;ref group=&quot;??&quot;&gt;Nebylo by kvůli přehledu i sjednocení vhodné to mít také na GitHubu? Třeba pod [https://github.com/xbmc-kodi-cz/repository.xbmc-kodi.cz repozitářem], případně založit extra?&lt;/ref&gt;
*** en - [https://github.com/xbmc/kodi-tv web], [https://github.com/xbmc/xbmc/issues webfórum]
*přepnutí mezi celoobrazovkovým a okenním režimem - {{Klávesa|\}}
**Tip: Okno můžeme nastavit tak, aby bylo vždy nahoře (nepřekryje jej jiné) a bez rámečku (dekorace). Lze tak kombinovat sledování např. sportovního utkání s jinou činností na počítači
*přidání do oblíbených - zvýraznit položku &gt; [[#kontextová nabídka|zobrazit kontextovou nabídku]] &gt; &quot;Přidat do oblíbených&quot;
*{{Kotva|přidání_souborového_zdroje}}přidání souborového zdroje (=pojmenované zkratky na lokální nebo síťový umístění) - [[#domovská obrazovka|domovská obrazovka]] &gt; {{Klávesa|⚙}} &gt; Správce souborů&lt;ref group=&quot;??&quot;&gt;Je nějaký důvod pro nestandardní ovládání? (= na otevření položky je potřeba dvojklik 😲)&lt;/ref&gt; &gt; Přidat zdroj &gt; zapsat nebo pomocí {{Klávesa|Procházet}} vyhledat umístění zdroje + zadat název a potvrdit {{Klávesa|OK}}
*{{Kotva|otevření_Spráce_doplňků}}špuštění Spráce doplňků  - [[#domovská obrazovka|domovská obrazovka]] &gt; menu Dolpňky (spuštění)
**popis je pouze Doplňky, ale rozhraní je známo jako Správce doplňků&lt;ref group=&quot;??&quot;&gt;Překlady tu jsou matoucí a neodpovídají ani Kodi Wiki - &quot;Prohlížeč doplňků&quot; je Manager. Položka &quot;Stáhnout&quot; odpovídá spíš &quot;Prohlížeč doplňků&quot;&lt;/ref&gt; - viz. [https://kodi.wiki/view/Add-on_manager Kodi Wiki]
*spuštění Správce souborů - [[#domovská obrazovka|domovská obrazovka]] &gt; {{Klávesa|⚙}} &gt; Správce souborů
*{{Kotva|technické_informace_o_přehrávání}}technické informace o přehrávaném obsahu - viz. [https://kodi.wiki/view/Player_process_info Kodi Wiki]. Obvykle postačují doplňková data o streamu - {{Klávesa|o}} během přehrávání
*{{Kotva|zálohování}}zálohování - viz. [https://kodi.wiki/view/Backup Kodi Wiki]. Chcete-li automatizované řešení včetně plánování záloh, nainstalujte si doplněk [https://kodi.wiki/view/Add-on:Backup Backup]
*{{Kotva|zjištění_verzí_Kodi}}zjištění aktuální (uvolněné) verze Kodi - viz. [https://kodi.wiki/view/Releases Kodi Wiki]
*{{Kotva|zjištění_verze_Kodi}}zjištění verze nainstalovaného Kodi
**je na chvíli vidět při startu aplikace
**[[#domovská obrazovka|domovská obrazovka]] &gt; {{Klávesa|⚙}} &gt; Systémové informace &gt; Souhrn a vpravo dole &quot;Informace o verzi&quot;
*{{Kotva|změna_úrovně_nastavení}}změna úrovně nastavení (možnosti jsou Základní/Standardní/Rozšířené/Expert) | [https://kodi.wiki/view/Settings#Settings_Level Kodi Wiki]
**doplňku
***[[#spuštění doplňku|spustit doplněk]] &gt; [[#postranní nabídka|postranní nabídka]] &gt; {{Klávesa|Nastavení doplňků}} &gt; vlevo dole nastavit úroveň
***[[#zobrazení rozhraní doplňku|zobrazit rozhraní doplňku]] &gt; {{Klávesa|Konfigurovat}} &gt; vlevo dole nastavit úroveň
**Kodi - [[#domovská obrazovka|domovská obrazovka]] &gt; {{Klávesa|⚙}} &gt; otevřít některou z položek &gt; vlevo dole nastavit úroveň
*{{Kotva|změření_kvality_připojení}}změření kvality připojení - vypnout vše, co zatěžuje připojení a použít např. nástroj [https://www.lupa.cz/nastroje/speedmeter/ Rychlost internetu]. Pozor - výsledek lze sice sdílet pomocí odkazu, ale vyzrazujete tím svou [[w:IP adresa|IP adresu]], kterou i [[w:Obecné nařízení o ochraně osobních údajů#Osobní údaje|GDPR považuje za osobní údaj]], tudíž zvažte, zda nebude lepší údaje jen zkopírovat. Výsledek porovnat s [https://www.samsung.com/cz/support/tv-audio-video/uhd-tv-pozadavky-na-rychlost-internetu/ hrubými odhady rychlosti pro různá rozlišení]&lt;ref group=&quot;??&quot;&gt;Tip na něco přehlednějšího? (Kalkulačku, tabulku)&lt;/ref&gt;
*{{Kotva|zobrazení_skrytých_souborů}}zobrazení skrytých souborů/adresářů - [[#domovská obrazovka|domovská obrazovka]] &gt; {{Klávesa|⚙}} &gt; Systémové informace &gt; Média &gt; ([[#změna úrovně nastavení|nastavit úroveň]] Rozšířené/Expert) &gt; Obecné &gt; povolit &quot;Zobrazovat skryté soubory a adresáře&quot;

== Příklady ==
Pro ilustraci, inspiraci, praktické vysvětlení i ověření vlastních dovedností (to pak zkuste dosáhnout cíle jen dle názvu příkladu).&lt;ref group=&quot;??&quot;&gt;Hodil by se příklad nějakého pokročilého/komplexního využití potenciálu Kodi při práci s českými zdroji. Pochlubí se někdo?&lt;/ref&gt;

=== nastavení PVR klienta ===
Příklad využívá volně dostupný internetový zdroj - Český rozhlas a tudíž není potřeba žádná registrace nebo specializovaný hardware.

* [[#instalace repozitáře|nainstalovat]] repozitář [[#XBMC-Kodi CZ/SK|XBMC-Kodi CZ/SK]]
* [[#instalace doplňku|nainstalovat]] doplněk [[#ČRo Live|ČRo Live]] a [[#nastavení doplňku|nastavit]] umístění pro &quot;Adresář pro playlist a EPG&quot;
*nainstalovat doplněk [[#IPTV Simple Client|IPTV Simple Client]] (je součástí oficiálního &quot;[[#oficiální repozitáře doplňků|Kodi Add-on repository]]&quot;), nastavit &quot;Obecné&quot; &gt; &quot;Umístění&quot; na &quot;Local path&quot; a položky &quot;M3U playlist path&quot; s &quot;Televizní program&quot; &gt; &quot;XMLTV path&quot; tak, aby odkazovaly na příslušný playlist a EPG soubor z předchozího bodu
*otevřít [[#otevření programu|program]]
**protože je zdrojem Český rozhlas, budou v případě menu Televize vygenerovány pouze obecné kategorie bez konkrétního obsahu. Naopak Rádio by mělo po spuštění nabídnout [https://www.xbmc-kodi.cz/attachment.php?aid=6928 obdobný pohled]

=== {{Kotva|poslech_BBC}}poslech stanice [[w:en:BBC Radio 4 Extra|BBC Radio 4 Extra]] ===

* [[#instalace doplňku|nainstalovat]] z repozitáře doplněk [[#iPlayer WWW|iPlayer WWW]] (je součástí oficiálního &quot;[[#oficiální repozitáře doplňků|Kodi Add-on repository]]&quot;)
*[[#nastavení doplňku|nastavit doplněk]] tak, aby „Radio location“ mělo hodnotu &quot;International&quot;
*[[#spuštění doplňku|spustit]] doplněk (jako Doplněk hudby 😉) &gt; Lisen Live &gt; IPlayer WWW
*

=== {{Kotva|poslech_D-dur}}poslech stanice [https://d-dur.rozhlas.cz/ D-dur] ===

* [[#instalace repozitáře|nainstalovat]] repozitář [[#XBMC-Kodi CZ/SK|XBMC-Kodi CZ/SK]]
* [[#instalace doplňku|nainstalovat]] doplněk [[#Poslouchej Rádia|Poslouchej Rádia]]
*[[#spuštění doplňku|spustit]] doplněk &gt; Státy &gt; Česká rádia &gt; Český Rozhlas D-dur
*

== Řešení problémů ==
V obecné podobě dle typů problémů popisuje [https://kodi.wiki/view/Troubleshooting Kodi Wiki]. Pracným, žel častým, postupem je postupné vylučování možných příčin, které je potřeba provádět v době výskytu problému. Přístupu odpovídá popis jednotlivých situací. Velkým pomocníkem jsou záznamy o běhu programu v souboru &lt;code&gt;&lt;[https://kodi.wiki/view/Backup#Kodi_Data_Folder Kodi Data Folder]&gt;/temp/kodi.log&lt;/code&gt;. Ten je každém startu aplikace je přepisován a původní obsah je přesunut do &lt;code&gt;kodi.old.log&lt;/code&gt; tamtéž.

* obnovení výchozího stavu Kodi - uplatní se když aplikaci nejde spustit, experimentování, psaní dokumentace, hledání zdroje problémů,..
**stačí přejmenovat &lt;code&gt;&lt;[https://kodi.wiki/view/Backup#Kodi_Data_Folder Kodi Data Folder]&gt;&lt;/code&gt; (lze se pak vrátit k původnímu stavu) a aplikaci spustit (jsou-li některé dopňky [[#linuxové balíčky|linuxovými balíčky]], objeví se dotaz na jejich povolení)
*zamrzává obraz, rozchází se obrazová a zvuková stopa:
** nedostatečný výkon pro přehrání vyššího rozlišení - zjistit [[#technické informace o přehrávání|parametry přehrávaného]], zkusit přehrát z jiného obdobného zdroje (DVD, IPTV, ..) obsah stejných nebo vyšších parametrů
** {{Kotva|přenosové_problémy_poskytovatele}}přenosové problémy poskytovatele
***zkusit jiného, např. zlobí-li [[#Skylink Live TV|Skylink Live TV]], zkusit [[#iVysílání - Česká televize|iVysílání - Česká televize]]
***zkusit téhož jiným nástrojem. Např. zlobí-li Skylink Live TV, zkusit jejich webového klienta [https://livetv.skylink.cz/ Skylink Live TV]
** špatná konektivita - [[#změření kvality připojení|změřit kvalitu připojení]]

== Zkratky/pojmy ==
* [[w:ARM|ARM]] (Advanced RISC Machine) - architektura procesorů s nízkou spotřebou energie existující v 32 nebo 64bitových verzích
*[https://github.com/CoreELEC/CoreELEC coreELEC] - odlehčená odnož LibreELEC specializující se na hardware firmy [[w:en:Amlogic|Amlogic]]
*[[w:Digitální televize|DTV]] (Digital television) - digitální televize
*[[w:Personal Video Recorder|DVR]] (Digital Video Recorder) - zařízení pro záznam videa (totéž, co PVR)
* [[w:IPTV|IPTV]] (Internet Protocol television) - služby digitální televize šířeny prostřednictvím [[w:Internet Protocol|IP protokolu]]
*[[w:Poskytovatel internetového připojení|ISP]] (Internet service provider) - poskytovatel internetového připojení
*[[w:Electronic Program Guide|EPG]] (Electronic Program Guide) - televizní program s podrobnostmi o pořadech
* [[w:sk:LibreELEC|LibreELEC]] (Libre Embedded Linux Entertainment Center) - linuxová distribuce specializovaná na Kodi. Je konzervativnější, ale důkladněji testovaná než OpenELEC, jejímž je nástupcem
*[[w:Linux|Linux]] - [[w:Svobodný software#Historie termínu svobodný software|svobodná]] realizace [[w:Operační systém|operačního systému]]
*[[w:en:LinuxTV|LinuxTV]] - projekt zajišťující podporu digitální televize na linuxové platformě
*[[w:Linuxová distribuce|linuxová distribuce]] - Linux doplněný o předvolenou sadu aplikací (často zaměřených na specifickou oblast nebo uživatele) viz. &quot;Průvodce Linuxem&quot;&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=Návody pro začátečníky - jak začít s Linuxem? - Linux E X P R E S|url=https://www.linuxexpres.cz/praxe/pruvodce-linuxem|periodikum=www.linuxexpres.cz|datum přístupu=2021-04-10}}&lt;/ref&gt;
*[[w:M3U|M3U]] (MP3 URL) - souborový formát určený pro uchování seznamů skladeb
*[[w:MP3|MP3]] (Moving Picture Experts Group Audio Layer 3) - ztrátový formát kódování audia
*OpenELEC (Open Embedded Linux Entertainment Center) - zaniklá linuxová distribuce specializovaná na Kodi. Nástupem je LibreELEC
*[[w:Object storage|OSD]] (Object-Based Storage) - objektově organizované zařízení pro ukládání dat
*[https://kodi.wiki/view/OSMC OSMC] (Open Source Media Center) - na [[w:Debian|Debianu]] založená linuxová distribuce specializovaná na Kodi
*[[w:en:Terrestrial television|OTA]] (over-the-air) - [[w:Televize#Pozemní vysílání|pozemní televizní vysílání]]. Pojem OTA nebo broadcast se používá především v USA
*[[w:Over-the-top content|OTT]] (over-the-top) - distribuce audio nebo video obsahu, kterou aktuální ISP neposkytuje jako svou službu
*[[w:Playlist|playlist]] - seznam skladeb
*[[w:Personal Video Recorder|PVR]] (Personal Video Recorder) - zařízení pro záznam videa (totéž, co DVR)
*PVR klient - doplněk transformující PVR funkcionality do Kodi rozhraní
*[[w:Softwarový repozitář|repozitář]] - místo, odkud mohou být staženy a nainstalovány softwarové balíčky
*[[w:Rozlišení|rozlišení]] - maximální počet [[w:Pixel|pixelů]] (obrazových bodů), které může být zobrazeno na obrazovce 
*{{Kotva|SC}}SC (Stream Cinema) - doplněk svázaný s úložištěm [https://kra.sk/ kra.sk]&lt;ref name=&quot;:0&quot;&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=Stream Cinema - doplněk pro KODI|url=http://elem.wz.cz/cinema.htm|periodikum=elem.wz.cz|datum přístupu=2021-05-05|příjmení=Mejdrech|jméno=Ladislav}}&lt;/ref&gt; kritizovaným pro značný podíl obsahu z šedé až pirátské zóny{{Zdroj?}}
*{{Kotva|SCC}}SCC (Stream Cinema Community) - doplněk navazující na SC svázaný s úložištěm [https://webshare.cz/#/about Webshare]&lt;ref name=&quot;:0&quot; /&gt; kritizovaným pro značný podíl obsahu z šedé až pirátské zóny{{Zdroj?}} 
*[[w:Stream|stream]] = datový proud - sekvence dat 
*[[w:en:Tvheadend|TVH]] (TVHeadend) - serverová aplikace, která čte video streamy z LinuxTV a publikuje je jako internetové streamy
*[[w:URL|URL]] (Uniform Resource Locator) - webová adresa, specifikaci umístění zdrojů informací na Internetu
*[[w:Video na vyžádání|VOD]] (Video on Demand) - video na vyžádání tj. systém, který uživatelům umožňuje vybrat si a sledovat video dle vlastního výběru
*[[w:X86|x86]] - architektura procesorů původně vyvinutých firmou [[w:Intel|Intel]]. Dnes existují především 64, méně 32bitových verzích
* [[w:en:Kodi (software)|XBMC]] (Xbox Media Center) - dřívější název pro Kodi
*[https://kodi.wiki/view/XBMC_Foundation XBMC Foundation] - nezisková organizace se sídlem v USA stojící za celým projektem
* [[w:en:https://en.wikipedia.org/wiki/XMLTV|XMLTV]] - [[w:XML|XML]] formát zápisu televizních programů

== Odkazy ==
=== Dotazy ===
&lt;references group=&quot;??&quot; /&gt;

=== Poznámky ===
&lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;

=== Reference ===
&lt;references /&gt;

=== Externí odkazy ===
*[https://kodi.tv/ oficiální web Kodi] (anglicky)
*[http://forum.kodi.tv/ oficiální webfórum Kodi] (anglicky)
*[https://kodi.wiki oficiální wiki Kodi] (anglicky)
*[https://github.com/xbmc/xbmc repozitář aplikace Kodi] (anglicky)
*{{Kotva|oficiální_repozitáře_doplňků}}[https://kodi.wiki/view/Official_add-on_repository#The_repositories repozitáře oficiálních doplňků Kodi] rozčleněné dle typ (anglicky)
*repozitář &quot;[https://github.com/xbmc-kodi-cz XBMC-Kodi CZ/SK repozitáře]&quot;
*webfórum cs/sk komunity uživatelů Kodi a především repozitáře &quot;XBMC-Kodi CZ/SK&quot; - [https://www.xbmc-kodi.cz/ XBMC-Kodi.cz]</text>
      <sha1>714xlyl0rucogsev54kmfghbd7gf5nu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Rostliny v souvislostech</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8637</id>
    <revision>
      <id>43429</id>
      <parentid>43427</parentid>
      <timestamp>2021-03-27T08:53:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Nefronus</username>
        <id>2668</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2878" xml:space="preserve">''Pokus o otevřenou učebnici botaniky pro 2. stupeň ZŠ/nižší gymnázium – mnou již dříve sepsaný text se zde pokusím doplnit obrázky a odkazy.''

Darujete někomu rostlinu, ať už řezanou nebo živou. Nebo ji od někoho dostanete. Jak se vlastně jmenuje? Kdo ji vypěstoval a kde? Jak se mu to povedlo? Roste taková rostlina i v přírodě, nebo je vyšlechtěná? Pokud budete aspoň na některé z těchto otázek znát odpověď, můžete si o tom spolu popovídat. Můžete druhého člověka zaujmout tím, že máte přehled a vidíte souvislosti za tak běžnou věcí, jako je darovaná květina.

Zvířata se člověku přirozeně líbí. Mohou být chlupatá, hýbat se… To rostliny zvládnou taky, i když odhalit to chce trochu víc trpělivosti. Bez rostlin by živočichové nemohli existovat. Rostliny jim poskytují potravu, materiál na stavbu úkrytů a hnízd či vytvářejí prostředí k jejich životu. Zadržují vodu v krajině a vytvářejí její celkovou podobu. Jsou s dalšími organizmy součástí celých společenstev. Bývají s nimi provázané různými vztahy, které mohou být i velmi úzké.

Bez rostlin se neobejde ani člověk. Podobně jako další živočichové jsme na rostlinách závislí tím, že je jíme. Používáme je jako materiál na výrobu všeho možného (od bavlněného trika přes cukr až po papír, kytaru nebo dřevěný stůl). Látky obsažené v rostlinách mohou ovlivňovat lidský organizmus. Získáváme z nich i energii, a to jak z biomasy současných dřevin, tak z ropy či uhlí, které vznikly z rostlin (či řas) žijících v dávné minulosti.
A teď se nadechněte. Ano, do plic a tkání se vám dostal kyslík, který vytvořily rostliny při fotosyntéze.

&lt;gallery&gt;
Soubor:Turdus_merula_-England_-chicks_in_nest-8_(2).jpg
Soubor:Landscape_between_Horn%C3%AD_Lide%C4%8D_and_Pul%C4%8D%C3%ADn,_Czech_Republic_12.jpg
Soubor:Cladophora_glomerata_in_a_wave_at_Govik_4.jpg
Soubor:Freshly baked bread loaves.jpg
Soubor:Bass-und-primgitarre.jpg
Soubor:Bohemia_apples_in_basket_2.jpg
Soubor:Coal_(Anthracite).JPG
Soubor:Prunus serrulata 2005 spring 026.jpg
Soubor:Various products made from paper.JPG
&lt;/gallery&gt;

== Obsah ==
* [[/Z čeho jsou rostliny?/]]
* [[/Kořen, stonek, list, vegetativní rozmnožování/]]
* [[/Generativní rozmnožování, květ a květenství, šíření diaspor/]]
* [[/Život rostlin/]]
* [[/Rostliny a prostředí/]]
* [[/Poznáváme rostliny/]]
* [[/Dřeviny v lese/]]
* [[/Byliny a keříky v lese/]]
* [[/Rostliny u vody a v ní/]]
* [[/Louky, pastviny, stepi, křoviny, rumiště/]]
* [[/Okrasné a pokojové rostliny/]]
* [[/Ovoce, zelenina, aromatické rostliny/]]
* [[/Polní plodiny/]]
* [[/Užitkové rostliny tropů a subtropů/]]
* [[/Sukulenty/]]
* [[/Masožravé rostliny/]]
* [[/Parazitické rostliny/]]
* [[/Invazní rostliny/]]</text>
      <sha1>sy7yoart4157ogd34lczqc6psnun5fn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Rostliny v souvislostech/Dřeviny v lese</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8638</id>
    <revision>
      <id>43440</id>
      <parentid>43439</parentid>
      <timestamp>2021-03-27T13:14:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Nefronus</username>
        <id>2668</id>
      </contributor>
      <comment>new</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6237" xml:space="preserve">Les je součástí přírody, v níž jsou výrazně zastoupené stromy. Kromě nich obsahuje i další rostliny (v mechovém, bylinném a keřovém patře), je místem pro život živočichů nebo hub (v kořenovém patře).

== Listnaté dřeviny ==
'''Duby''' jsou statné stromy s rozbrázděnou šedohnědou borkou. Jako mnohé další listnaté stromy je opyluje vítr. Jejich plodem jsou žaludy, nažky umístěné v zdřevnatělé číšce. Ty jsou důležitou zimní potravou pro lesní zvěř, která si je někdy i zahrabává do zásoby. Dřevo dubů se hodí na výrobu nábytku, parket, ale také sudů na pivo nebo víno. Dožívají se až stovek let.

Mezi naše původní druhy patří '''dub letní (křemelák)''', který má čepel listů u řapíku vykrojenou, a '''dub zimní (drnák)''' se sbíhavou čepelí. Jejich listy se na podzim barví do hněda díky obsahu melaninů. Na stromě mohou vytrvávat až do jara (z toho úsloví „až opadá listí z dubu“). Jsou společně s buky hlavní součástí listnatých lesů. Dříve se vysazovaly na hráze rybníků, aby je zpevňovaly.

{{Infobox|data1 = Na listech dubů parazituje blanokřídlý hmyz žlabatka dubová. Rostlina se hmyzu brání a vytváří kolem něj vrstvu tkání, díky čemuž vznikají kulaté hálky, duběnky. Z těch se vyráběl permanentní inkoust.
&lt;gallery mode=&quot;packed-hover&quot; style=&quot;display:inline;margin-left:0&quot;&gt;
Soubor:Eikenblad met galappels van de eikengalwesp (Cynips quercusfolii).JPG|duběnky – hálky žlabatky dubové
Soubor:Cynips quercusfolii.jpg|dospělec blanokřídlé žlabatky dubové
Soubor:Nachfülleisengallustinte_Pelikan_0.5_Liter_(Günther_Wagner).JPG|duběnkový inkoust
&lt;/gallery&gt;
}}

Ze Severní Ameriky se k nám dostal '''dub červený''', jehož listy s ostře špičatými čepelemi se u mladých stromů na podzim zbarvují do červena. Na některých místech se chová invazně.

&lt;gallery&gt;
Soubor:Kamen Naturdenkmal Stieleiche Quercus robur IMGP3707 smial wp.jpg|celkový pohled na dub letní
Soubor:Quercus robur 002.JPG|žaludy dubu letního
Soubor:Blatt_der_Stieleiche_5.JPG|listy na dubech vytrvávají až do následujícího jara
Soubor:Praha-Újezd_nad_Lesy_-_památné_duby_letní_na_hrázi_rybníka_Homolka_v_Milíčovském_lese_(9).jpg|duby letní zpevňující hráz rybníka
Soubor:Northern_Red_Oak_(30801570630).jpg|listí dubu červeného na podzim
Soubor:Quercus-rubra-fruits-11-10-2007-080.jpg|žaludy dubu červeného
Soubor:500_litres_oak_barrels_Bodegas_Casajus_Ribera_del_Duero.jpg|dubové sudy na víno (v Evropě z dubu letního či zimního)
Soubor:&quot;Let_me_eat_in_peace!&quot;.jpg|žaludy jsou důležitou potravou lesní zvěře
&lt;/gallery&gt;
{{Infobox
 | data1 = Pěstují-li se v současnosti stromy pro dřevo, po určité době se pokácí a vysadí se nové. Přirozený les ale takto rozhodně nefunguje: obsahuje jak mladé stromy, tak stromy staré, umírající, či zcela zemřelé. Starým či mrtvým stromům s dutinami se říká doupné. Mohou v nich hnízdit ptáci. Na přítomnost mrtvého dřeva jsou vázáni i různí další živočichové, např. plži a jiní bezobratlí. Dřevo postupně rozkládají dřevokazné houby a hmyz (např. tesařík alpský potřebuje staré buky). Tím se do prostředí uvolňují živiny, které pak mohou využít semenáčky nových stromů.
&lt;gallery mode=&quot;packed-hover&quot; style=&quot;display:inline;margin-left:0&quot;&gt;Coarse woody debris Kř 2.jpg&lt;/gallery&gt;
 | záhlaví = Mrtvé dřevo
}}

'''Buk lesní''' má hladkou, bělošedou borku a listy s vejčitou čepelí. Jeho plody, bukvice, jsou oblíbenou potravou lesních zvířat. Porosty buku se nazývají bučiny, na našem území se jedná o přirozený les. Dřevo buků se hodí k výrobě nábytku nebo parket.

Buky často poskytují příležitost pro hnízdění dutinových ptáků. Dutiny do nich vykotlávají např. datel černý či strakapoudi. Lejsek malý vyžaduje vyloženě staré buky s již vytvořenými dutinami.

&lt;gallery&gt;
Grib skov.jpg|bučina
Soubor:Fagus_sylvatica_MHNT.BOT.2004.0.312.jpg|bukvice v číškách
Soubor:Rosalia-alpina-in-Neuffen.jpg|tesařík alpský, jehož larvy se vyvíjejí ve dřevě
Soubor:20180708Fagus_sylvatica5.jpg|listí buku a plody
Soubor:20170921Fagus_sylvatica2.jpg|listí buku
Soubor:Schwarzspecht.jpg|datel černý často v buku hnízdí
Moers, Lauersforter Wald, 2020-05 CN-02.jpg|kmen buku
&lt;/gallery&gt;

V české přírodě najdeme tři druhy javorů: '''javor mléč''' má špičaté laloky listů, '''javor klen''' má hrubě pilovitou čepel listů a je typický pro vyšší nadmořské výšky. Na okrajích lesů a v křovinách roste '''javor babyka''', který má mezi českými javory listy nejmenší. Plody javorů jsou dvojnažky s křidélky, které umožňují šíření větrem.
&lt;gallery&gt;
Acer platanoides Norway Maple 5.29.2010.jpg|javor mléč
Acer pseudoplatanus 3 RF.jpg|javor klen
Acer pseudoplatanus infructescence.jpg|klenuté dvojnažky javoru klenu
20150722Acer campestre3.jpg|javor babyka
&lt;/gallery&gt;

'''Třešeň ptačí''' je jeden z mála stromů, který v lese na jaře láká hmyz na své barevné květy. Její plody žerou roznášejí ptáci. Byl z ní vyšlechtěn ovocný strom.
&lt;gallery&gt;
Prunus avium fruit.jpg
Kiraz çiçekleri (kesik).jpg
&lt;/gallery&gt;

'''Bříza bělokorá''' je nenáročný, rychle rostoucí strom. Její drobné nažky roznáší vítr na velké vzdálenosti. Bříza je pionýrský druh, obsazuje narušené půdy či spáleniště. Borka břízy je hořlavá i za vlhka, hodí se tedy k rozdělávání ohně. Břízy napadá choroš březovník obecný.

Porosty starších bříz jsou důležité pro ohroženého tetřívka obecného, který se v zimě živí jejich pupeny a jehnědami.
&lt;gallery&gt;
Betula pendula leaves.jpg
Betula_pendula_in_Sedovo_1.jpg
Betula_pendula_m1.JPG
B._pendula,_Koivu_Birch,_end_of_August_1.jpg
Birch_trunk_with_bark_in_Norrkila.jpg
Birkensamenp.jpg|drobná semena roznáší vítr
Birch in eaves.jpg|…takže bříza může růst i v opuštěných okapech
Birkhahn.jpg|tetřívek obecný
Birkenporling - birch polypore - birch bracket - razor strop - Piptoporus betulinus - 07b.jpg|březovník obecný
&lt;/gallery&gt;</text>
      <sha1>2pgd3mln6wjloxsbghp9jxyixmikc3e</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>LaTeX/Znaky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8639</id>
    <revision>
      <id>43476</id>
      <parentid>43474</parentid>
      <timestamp>2021-03-30T22:44:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Tchoř přesunul stránku [[LaTeX/Písmena]] na [[LaTeX/Znaky]] bez založení přesměrování: lepší název</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1012" xml:space="preserve">TeX vychází z anglického prostředí, kde jsou za základní znaky považovány znaky anglické abecedy, a-z, A-Z, a běžná anglická interpunkční znaménka. To samozřejmě neznamená, že by v něm nebylo možné psát česky – jak už jsme probrali v kapitole [[LaTeX/Čeština|Čeština]], je po nahrání patřičných balíčků čeština podporována velmi dobře.

V této kapitole se nicméně budeme obecněji věnovat tomu, jaké jsou možnosti a problémy ohledně psaní jiných než těch pro LaTeX nejběžnějších znaků.

== Většítko a menšítko ==
Přestože jsou znaky '&lt;' a '&gt;' vlastně poměrně běžnými znaky obsaženými i v základní tabulce [[:w:ASCII|ASCII]], může s nimi být problém v rámci některého kódování fontů. Pokud na tento problém narazíte a nebude chtít řešit problémy s kódováním, pak pro jejich zapsání v textovém režimu můžete použít dvojici příkazů:
{{Kód|jazyk=latex|kód=
\textless
\textgreater
}}

[[Kategorie:LaTeX]]</text>
      <sha1>11zcghl88qcc8kioy035szq3xagpkwm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Veganství - základní pojmy a dojmy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8640</id>
    <revision>
      <id>43878</id>
      <parentid>43868</parentid>
      <timestamp>2021-05-05T12:35:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <minor />
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2380" xml:space="preserve">&lt; [[Veganství a vegetariánství]]

Všichni vegani to znají. Ty stále se opakující se věty, dotazy, upomínky. Ty stále stejné věty které naznačují nevědomost. Argumenty a informace. S tím vším se vegan musí vypořádat. Nepochopení ze strany společnosti, posměch a mnohdy v případě dětí i šikana. Ráda bych Vám všem kanistrům oznámila, že nevíte jaké to je, když se na vás lidé koukají jako na blázna když se v restauraci ptáte, jestli nemají něco veganského.

Veganství je filozofie, životní styl. A ne, není to svobodná volba, v jistém slova smyslu. Pokud přemýšlíte jako vegan, v noci nemůžete spát a při obědě se na ¨maso¨ nemůžete ani podívat. Vaše osobní volba není být veganem. Lidé se stávají vegany ne proto že chtějí. Lidé se stávají vegany protože nechtějí. Nechtějí už dál zavírat oči. 

Tuto kapitolu bych nazvala ''obsáhlý úvod''. Je to kapitola do které by měl zavítat každý ¨neználek.¨ Co to veganství, jak se jím stát a nesnadné začátky. Co to je zvyk vs. pravda, tak je také nazvána jedna z podkapitol. A pro stejně staré jako jsem já, tedy teenagery, je tu podkapitola jak uvést veganství rodičům a k tomu pádné argumenty. Vyvrátíme pořád se opakující fámy a uvedeme proč se stravovat rostlinně. Takže:

'''Zajímavé čtení!'''


== Podkapitoly ==
# [[Co je a není veganství?]]
#[[Jak a proč být veganem]]
# [[Jak se stát veganem]]
# [[Zvyk anebo pravda?]]
# [[Veganství a rodiče]]
# [[Veganství a okolí]]
# [[Ty nejčastější argumenty]]
# [[Co změním?]]
# [[-Tariáni aneb jak je to s jinými tariány?]]


== Užitečné odkazy ==
* https://soucitne.cz/novinky/zeptali-jsme-se-biologa-jestli-rostliny-mohou-citit-bolest
* https://soucitne.cz/novinky/rozhovor-s-98letym-veganem
* https://soucitne.cz/novinky/proc-lide-nesnasi-vegany
* https://soucitne.cz/veganstvi/prakticke-informace/argumenty-a-odpovedi
* https://soucitne.cz/veganstvi/zajimavosti/slavni-vegani-a-vegetariani
* https://soucitne.cz/novinky/jezme-mene-masa-zprava-osn-o-zmene-klimatu-vola-po-zmenach-ve-stravovani
* https://veganskaspolecnost.cz/narovinu/?_page=6
* https://www.obrancizvirat.cz/kampane/obraz-v-regionech/
* https://www.youtube.com/watch?v=WOYFDqw0lXs&amp;feature=emb_logo

[[Kategorie:Veganství]]
[[Kategorie:Veganské pojmy a dojmy]]</text>
      <sha1>qcxvb56zbq2pbnr8sn6jhjcwcdxtcc5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Minerály v rostlinné stravě</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8641</id>
    <revision>
      <id>43874</id>
      <parentid>43873</parentid>
      <timestamp>2021-05-05T12:32:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <minor />
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="567" xml:space="preserve">&lt; [[Veganství a vegetariánství]] [[Veganská(a vegetariánská) vyvážená strava]]

'''Minerály''' jsou velmi důležitou složkou naší stravy. Bez nich by správně nefungoval imunitní systém, metabolický pochod a stavba tělesných tkání.
Jsou to '''anorganické látky''' které dělíme na dvě skupiny: '''makroprvky''' a '''mikroprvky. '''

Mikroprvky nebo také stopové prvky jsou například sodík,draslík,hořčík,vápník,fosfor,chlor nebo síra. 
TATO STRÁNKA JEŠTĚ NENÍ HOTOVÁ!
[[Kategorie:Veganství]]
[[Kategorie:Veganská strava]]</text>
      <sha1>oekk5bnx3hgglpnk5mcbmac4zrw0eex</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda/Š</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8642</id>
    <revision>
      <id>43938</id>
      <parentid>43499</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:07:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="180" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''Š''' jako '''Š'''nek&lt;/div&gt;


[[Soubor:Š šnek.jpg|střed|500px]]
 

{{Zvířecí abeceda}}

[[Kategorie:Zvířecí abeceda]]</text>
      <sha1>b5hadnyo1anzhoj6z4fg4uaxbqsa5pe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kečuánština/Fonologie a pravopis</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8643</id>
    <revision>
      <id>44721</id>
      <parentid>44720</parentid>
      <timestamp>2021-11-23T01:36:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Pato Yapuq</username>
        <id>9054</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Tradiční (španělský) pravopis */ doplnění</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="43941" xml:space="preserve">Kečuánština se vyznačuje poměrně malým počtem samohlásek a relativně velkým počtem souhlásek, obzvláště v&amp;nbsp;cuzkánské a bolivijské kečuánštině. Pravopis je v&amp;nbsp;podstatě fonologický (jedna hláska se obvykle zapisuje jedním písmenem), situace se však poněkud (ale málo) komplikuje některými dialektálními rozdíly.

V&amp;nbsp; následujícím přehledu nebudeme některé hlásky zapisovat pomocí mezinárodní fonetické abecedy ([[w:Mezinárodní fonetická abeceda|IPA]]), protože tento text není určen výhradně pro jazykovědce a používání českých písmen, pokud odpovídají stejné výslovnosti v&amp;nbsp;obou jazycích, může být pro některé čtenáře užitečná. Každopádně doprovodný text by měl vždy případné nejasnosti odstranit. [[w:Foném|Fonémy]] (hlásky, které jsou v&amp;nbsp;daném jazyce funkční, tj. rozlišují slova) budeme zapisovat mezi lomítka /č/, jejich konkrétní výslovnost mezi hranaté závorky [č] (nebo v&amp;nbsp;IPA [ʧ]) a písmena mezi malé špičaté závorky ‹ch›.


== Samohlásky ==

Naprostá většina kečuánských dialektů má tři samohlásky (případně šest, vezmeme&amp;#8209;li v&amp;nbsp;potaz délku ve středoperuánských nářečích).

&lt;div style=&quot;margin-right: 20px; margin-bottom: 10px; float: left;&quot;&gt;
{| style=&quot;border: 1px solid #000000;&quot;
|- style=&quot;text-align: center;&quot;
| style=&quot;padding: 20px 20px;&quot; | i || style=&quot;padding: 10px 20px;&quot; | &amp;nbsp; || style=&quot;padding: 10px 20px;&quot; | u
|- style=&quot;text-align: center;&quot;
| &amp;nbsp; || style=&quot;padding: 0 20px 20px;&quot; | a || &amp;nbsp;
|}
&lt;/div&gt;

Samohlásky /i/ a /u/ jsou obvykle poněkud otevřenější než v&amp;nbsp;češtině (v&amp;nbsp;IPA [ɪ] a [ʊ]) a v&amp;nbsp;blízkosti uvulární souhlásky /q/ (včetně aspirovaných a glotalizovaných variant a frikativní hlásky /χ/) se otevírají na [e] a [o] (v&amp;nbsp;blízkosti znamená buď v&amp;nbsp;těsném sousedství, nebo oddělené od /q/ neokluzivní souhláskou (např. /r/, /l/, /n/, /s/, /w/, /y/), někdy i v&amp;nbsp;další slabice před nebo za): ''kiru'' [kɪrʊ] „zub“, ale ''qiru'' [qerʊ ~ qero] „(dřevěný) pohár, sklenice“, ''yuraq'' [jʊrɑχ ~ jorɑχ] „bílý“, ''pirqa'' [perqɑ] „zeď“. Samohláska /a/ se v&amp;nbsp;blízkosti /q/ vyslovuje poněkud zadněji ([ɑ], viz uvedené příklady). V&amp;nbsp;severní kečuánštině, kde se /q/ změnilo v&amp;nbsp;/k/, k&amp;nbsp;těmto změnám ve výslovnosti nedochází.
&lt;div style=&quot;clear:both&quot;&gt;&lt;/div&gt;

Rozdíl mezi otevřenými a zavřenými samohláskami není pro většinu (obzvláště monolingvních) mluvčích rozlišitelný (podobně jako pro češtinu znělé a neznělé /ř/ nebo otevřené a zavřené /e/), protože tento rozdíl nerozlišuje slova (otevírání je způsobeno uvulárou /q/), což se mimo jiné projevuje i v&amp;nbsp;záměnách otevřených a zavřených samohlásek v&amp;nbsp;jejich španělštině. V&amp;nbsp;kečuánštině jsou [e] a [o] pouze výslovnostní varianty ([[w:Alofon|alofony]]) příslušných zavřených hlásek ([[w:Foném|fonémů]]). Pro mluvčí s&amp;nbsp;primární nebo dobrou znalostí španělštiny však může být rozdíl mezi nimi fonologický.

'''Dvojhlásky a trojhlásky''': za ně lze považovat kombinace samohlásek se souhláskami /j/ (psáno ‹y›) nebo /w/ (kombinace /uw/ nebo /wu/ zřejmě není, i když někdy se kombinací ‹uw› přepisuje koncové přízvučné /u/ ze španělštiny: šp. ''Perú'', keč. ''Piruw'' (a analogicky přízvučné ‹í› nebo ‹é› jako ‹iy›: ''José'', ''Husiy'')). V&amp;nbsp;kečuánské jazykovědě se však tyto kombinace chápou jako kombinace samohlásky (/a/, /i/, /u/) a souhlásky (/w/, /j/ (‹y›)), v&amp;nbsp;souladu s&amp;nbsp;kečuánskou '''slabičnou strukturou''': (C)V(C)[.CV(C)] (tj. max. dvě souhlásky vedle sebe uvnitř slova, žádné samohláskové skupiny).

Dvojhláska /aj/ (psáno ‹ay›) se v&amp;nbsp;jižní kečuánštině může vyslovovat i jako [ej]. Kombinace /ij/ (‹iy›) se často vyslovuje bez polosouhlásky /j/ na konci: ''wasiyki'' [wasɪjkɪ ~ wasɪkɪ] „tvůj dům“.

'''Dialektální rozdíly''': Existence dlouhých samohlásek ve středoperuánských dialektech je jedním z&amp;nbsp;hlavních rysů, které odlišují středoperuánská nářečí (Quechua&amp;nbsp;I) od periferních (Quechua&amp;nbsp;II). Dlouhé /i:/ a /u:/ se ve většině dialektů vyslovují otevřeně ([e:], [o:]) a dvojhlásky se často změnily na dlouhé samohlásky (např. /aw/ &gt; [o:], /ay/ &gt; [e:]). V&amp;nbsp;severních nářečích, kde se původní uvulární /q/ změnilo na velární /k/, se zavřené samohlásky /i/ a /u/ neotevírají, tj. pro naše české uši nemají tato nářečí ani ve výslovnosti [e] ani [o]. V&amp;nbsp;některých variantách naopak došlo k&amp;nbsp;fonologizaci otevřených alofonů; např. v&amp;nbsp;argentinské kečuánštině (Santiago del Estero): přípona minulého času ''&amp;#8209;rqa'' má variantu ''&amp;#8209;ra'' (a ve 3.&amp;nbsp;osobě některá nařečí vypouštějí příponu osoby ''&amp;#8209;n''); takže například máme plný tvar ''hamurqa(n)'' „přišel“, vyslovovaný s&amp;nbsp;[o] jak v&amp;nbsp;Cuzku, tak v&amp;nbsp;Santiagu, avšak forma s&amp;nbsp;redukovaným tvarem přípony minulého času /hamura(n)/ se v&amp;nbsp;Cuzku vyslovuje [hamuran] (není uvulární /q/, takže /u/ se neotevírá na [o]), ale v&amp;nbsp;Santiagu máme výslovnost [hamora] (tj. /u/ a /o/ musí v&amp;nbsp;tomto nářečí fungovat jako samostatné fonémy).

== Souhlásky ==


&lt;div style=&quot;padding-left: 3%;&quot;&gt;
{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Souhlásky pro cuzkánskou variantu
|-
! &amp;nbsp; !! Bilabiály !! Alveoláry !! Palatály !! Veláry !! Uvuláry !! Glotály
|- style=&quot;text-align: center;&quot;
! style=&quot;text-align: left;&quot; | Okluzívy 
| &amp;nbsp; || &amp;nbsp; || &amp;nbsp; || &amp;nbsp; || &amp;nbsp; || &amp;nbsp;
|- style=&quot;text-align: center;&quot;
! style=&quot;text-align: left; padding-left: 20px;&quot; | prosté 
| p || t || č || k || q || (ʔ)
|- style=&quot;text-align: center;&quot;
! style=&quot;text-align: left; padding-left: 20px;&quot; | aspirované 
| pʰ || tʰ || čʰ || kʰ || qʰ || &amp;nbsp;
|- style=&quot;text-align: center;&quot;
! style=&quot;text-align: left; padding-left: 20px;&quot; | ejektivní 
| pʼ || tʼ || čʼ || kʼ || qʼ || &amp;nbsp;
|- style=&quot;text-align: center;&quot;
! style=&quot;text-align: left;&quot; | Frikativy 
| &amp;nbsp; || s || (š) || &amp;nbsp; || &amp;nbsp; || h
|- style=&quot;text-align: center;&quot;
! style=&quot;text-align: left;&quot; | Nazály 
| m || n || ɲ || &amp;nbsp; || &amp;nbsp; || &amp;nbsp;
|- style=&quot;text-align: center;&quot;
! style=&quot;text-align: left;&quot; | Laterály 
| &amp;nbsp; || l || ʎ || &amp;nbsp; || &amp;nbsp; || &amp;nbsp;
|- style=&quot;text-align: center;&quot;
! style=&quot;text-align: left;&quot; | Vibranty 
| &amp;nbsp; || r || &amp;nbsp; || &amp;nbsp; || &amp;nbsp; || &amp;nbsp;
|- style=&quot;text-align: center;&quot;
! style=&quot;text-align: left;&quot; | Aproximanty 
| w || &amp;nbsp; || j || &amp;nbsp; || &amp;nbsp; || &amp;nbsp;
|}
&lt;/div&gt;

Uvedená tabulka v&amp;nbsp;podstatě platí pro východní část variant jižní kečuánštiny, přibližně od poloviny departamentu Apurímac dále na východ, tj.&amp;nbsp;především pro nářečí Cuzka, Puna a Bolívie. Východní část, tj.&amp;nbsp;především nářečí Ayacucha a také argentinské nářečí (Santiago del Estero), se liší absencí aspirovaných a ejektivních okluziv, dále ražená hláska /q/ se v&amp;nbsp;Ayacuchu změnila na třenou hlásku (frikativu) /χ/ (ve výslovnosti alternuje mezi uvulárním&amp;nbsp;[χ] a glotálním neznělým&amp;nbsp;[h]). Další rozdíly jsou ve frikativizaci okluziv v&amp;nbsp;některých pozicích ve východních jihokečuánských nářečích, o&amp;nbsp;tom více níže.

Výslovnost většiny souhlásek, jak jsou zapsány v&amp;nbsp;tabulce, odpovídá češtině (jako by byly zapsány českým pravopisem). Odlišně čeština zapisuje souhlásku /ɲ/, a to jako ‹ň› (v&amp;nbsp;kečuánštině se píše ‹ñ›). Souhláska /[[w:Palatální laterální aproximanta|ʎ]]/ je měkké (palatální) „L“ (jako např. ve slovenštině ‹ľ› nebo ve španělštině ‹ll› (s&amp;nbsp;původní výslovností, tj. kde se výslovnost nezměnila na [ž~š] nebo [j])). Souhláska /[[w:Znělá labiovelární aproximanta|w]]/ se vyslovuje podobně jako v angličtině, přibližně jako neslabičné „u“, v&amp;nbsp;kečuánštině s&amp;nbsp;výrazným zaokrouhlením rtů. Hláska /[[w:Neznělá glotální frikativa|h]]/ je neznělá (na rozdíl od českého ‹h›, [ɦ], které je znělé). Hláska /[[w:Neznělá uvulární ploziva|q]]/ je uvulární (čípková) okluziva, tj. něco jako /k/ vyslovované zadnější částí jazyka v&amp;nbsp;zadnější části ústní dutiny (v&amp;nbsp;Ayacuchu je však frikativní /[[w:Neznělá uvulární frikativa|χ]]/, tj. jakoby „zadní ch“).

Souhláska /ʔ/, [[w:Ráz (fonetika)|ráz]], se může (ale nemusí) vyslovovat na začátku slov začínajících v&amp;nbsp;písmu na samohlásku, tj. podobně jako v&amp;nbsp;češtině, a také se nikdy nepíše. Někdy se však uvádí jako samostatný foném, protože v&amp;nbsp;cuzkánské kečuánštině existují slova, která buď mají uvnitř nějakou ejektivní souhlásku a na začátku /h/, nebo na začátku ráz a prostou okluzivu uvnitř slova, např. ''allpa'' [ʔaʎpa] a ''hallpʼa'' [haʎpʼa] „země, půda“. Podobně status souhlásky /š/ (IPA: ʃ) je v&amp;nbsp;jižní kečuánštině sporný, protože buď vznikla frikativizací původního /č/ (viz níže), a lze ji tedy považovat za alofon /č/ (výslovnostní variantu v&amp;nbsp;určité pozici), anebo se vyskytuje velmi sporadicky, v&amp;nbsp;Cuzku v&amp;nbsp;podstatě jen v&amp;nbsp;progresivu ''&amp;#8209;sha'' (z&amp;nbsp;původního ''&amp;#8209;chka'' ([čka])) a ve slově ''nishu'' „příliš, hodně“.

Okluzivy /p/, /t/, /k/, /q/ a postalveolární afrikáta /č/ (IPA: tʃ) se ve východních nářečích jižní kečuánštiny (např. Cuzco, Puno a Bolívie) vyskytují ve třech řadách: prosté, aspirované a ejektivní (glotalizované). Tyto tři řady se vyskytují jen v&amp;nbsp;těchto nářečích kečuánštiny a v&amp;nbsp;ajmarštině, pouze některá ekvádorská nářečí mají také aspirované souhlásky (ne však ejektivní). Prosté okluzivy (pro další popis k&amp;nbsp;nim zahrneme i afrikátu /č/) se vyslovují bez přídechu, jako v češtině, a aspirované s&amp;nbsp;[[w:Přídech|přídechem]], podobně jako v&amp;nbsp;angličtině nebo němčině. [[w:Ejektivní souhláska|Ejektivy]] se vyslovují se současným hlasivkovým závěrem ([[w:Ráz (fonetika)|rázem]]). Čeština sice ejektivní hlásky nemá, podobá se jim však kombinace neslabičných předložek nebo slov končících na souhlásku se slovy začínajícími na samohlásku (která se zde zpravidla vyslovují s&amp;nbsp;rázem): ''k očku'' [kʔočku] vs. ''kočku'' [kočku], podobně ''pět oček'' [pjetʔoček], ''kup auto'' [kupʔawto]. V&amp;nbsp;kečuánštině je výskyt aspirovaných a ejektivních souhlásek omezený, ve slově může být pouze jedna aspirovaná nebo ejektivní hláska (nikoliv však ve slovech začínajících na samohlásku, leda ve variantě slova, kde je před samohláskou /h/, viz výše), je to vždy první z&amp;nbsp;případných více okluziv a aspirované ani ejektivní hlásky se nevyskytují v&amp;nbsp;příponách; např. slovo pro „chléb“ je ''tʼanta'' (nikoliv *''tantʼa'' nebo *''tʼantʼa''; v&amp;nbsp;ajmarštině však ''tʼantʼa''). V&amp;nbsp;některých nářečích Bolívie a Puna se však mohou vyskytnout přípony přejaté z&amp;nbsp;ajmarštiny, které mají ejektivní souhlásku.

'''Dialektální rozdíly'''

'''Jižní kečuánština''': Lze mluvit o dvou skupinách nářečí: západní nářečí (''quechua chanca'': Ayacucho, Huancavelica, západní část Apurímaku) a východní (''quechua Cuzco-Collao'': východní Apurímac, Cuzco, Arequipa, Puno, a dále bolívijská nářečí). Výše byla zmíněna absence aspirovaných a ejektivních souhlásek a frikativní výslovnost /q/ ([χ ~ h]) v&amp;nbsp;západních dialektech. Ve východních nářečích došlo k&amp;nbsp;některým hláskovým změnám, které se však, při použití sjednoceného pravopisu, projevují pouze ve výslovnosti. Nejvýraznější změnou ve východní skupině je '''frikativizace''' okluzív na konci slabiky (tj. před souhláskou nebo na konci slova): /p/, /k/ a /q/ se v&amp;nbsp;této pozici změnily na &amp;#91;[[w:Neznělá bilabiální frikativa|ɸ]]&amp;#93; (obouretné &quot;f&quot;), [x] a [χ], /t/ na [s] a /č/ na [š] a posléze většinou na /s/ (např. v&amp;nbsp;Cuzku, ale ne v&amp;nbsp;Punu a některých bolívijských dialektech); v&amp;nbsp;některých nářečích tedy /t/ i /č/ splynuly na konci slabiky se /s/. Tak máme např. ''pachak'' „sto“, ''utqay'' „spěchat“, ''rapra'' „křídlo“, v&amp;nbsp;Ayacuchu [pačak], [utχay], [rapra], v&amp;nbsp;Cuzku i Bolívii [pačax], [osqʰay], [raɸra], a ''achka'' „velmi“, v&amp;nbsp;Ayacuchu [ačka], v&amp;nbsp;Cuzku [askʰa] a v&amp;nbsp;Punu nebo Bolívii [aškʰa]. Někteří mluvčí v&amp;nbsp;Cuzku (a možná i Bolívii a jinde) mají tendenci aspirované /kʰ/ a /qʰ/ a také skupinu /qj/ (psáno ‹qy›) vyslovovat frikativně, a to jako [x] a [χ]: ''mikhuy'' „jíst“ [mixuj ~ mihuj] nebo ''waqyay'' „volat“ [waχjaj ~ waχaj]. Genitiv ''&amp;#8209;p'' (po samohlásce) a subordinátor ''&amp;#8209;pti'' se v&amp;nbsp;Cuzku a Bolívii změnily na '''''&amp;#8209;q''''' a '''''&amp;#8209;qti''''' a oba se vyslovují s&amp;nbsp;frikativním [χ] (ve sjednoceném pravopise se však píše ‹p› místo ‹q›). Ve východních nářečích se na konci slabiky také změnilo /m/ na /n/: ''kimsa'' „tři“ [kinsa], ''qam'' „ty“ [qaŋ] (v&amp;nbsp;Ayacuchu [χam ~ ham]), i v&amp;nbsp;evidenciálním sufixu ''&amp;#8209;m'' (po samohlásce), ''wasim'' „(je to) dům“, v&amp;nbsp;Cuzcu [wasiŋ]. Také se změnila skupina /llq/ na /lq/: ''allqu'' „pes“, v&amp;nbsp;Cuzku [alqo], v&amp;nbsp;Ayacuchu [aʎχo]. V&amp;nbsp;obou nářečích také alternují u některých přípon tvary se souhláskou a bez ní, např. v&amp;nbsp;obou skupinách sufix minulého času ''&amp;#8209;rqa ~ &amp;#8209;ra'', spíše jen v&amp;nbsp;Cuzku derivační sufixy ''&amp;#8209;yku ~ &amp;#8209;yu'' nebo ''&amp;#8209;rqu ~ &amp;#8209;ru'' apod., a také progresiv ''&amp;#8209;chka'', v&amp;nbsp;Cuzku ''&amp;#8209;sha'', v&amp;nbsp;Bolívii ''&amp;#8209;sa''. Všechny tyto rozdíly se však stírají, pokud se pro psaní používá sjednocený pravopis pro jižní kečuánštinu (viz níže). '''Nářečí argentinského Santiaga del Estero''' se poněkud odlišuje od obou skupin: nevyskytují se v&amp;nbsp;něm aspirované a ejektivní souhlásky, na konci slabiky frikativizovalo pouze /k/, /q/ a /č/ (/č/ pouze na [š]), ale zachovalo okluzívní /p/ a /t/, zcela vypadla hláska /h/ (''amuy'' „přijít“ vs. jinde ''hamuy''), většinou vypadlo /w/ mezi samohláskami (''tawa'' „čtyři“ &gt; ''taa'', ''niwan'' „řekl mi“ &gt; ''nian'' [nijaŋ]), /ll/ se změnilo na /ž/ (jako v&amp;nbsp;místní španělštině; psáno stále ‹ll›); a pro úplnost zopakujme, že rozlišuje pět samohlásek.

'''Severní kečuánština''' (Ekvádor, Amazonie): Z&amp;nbsp;protokečuánštiny se zachoval rozdíl mezi /š/ a /s/ (''shimi'' „ústa, jazyk/řeč“, ''sumak'' „krásný“, v&amp;nbsp;jižní kečuánštině ''simi'' a ''sumaq''), naopak hláska /q/ se změnila na /k/ (obě hlásky splynuly), a tím pádem se zde nevyskytují ani otevřené samohlásky /e/ a /o/. Sporadicky se vyskytují hlásky /ʦ/ (jako české &quot;c&quot;) a znělé /z/ (zřejmě vliv [[w:Substrát|substrátových jazyků]]), někde i aspirované okluzívy (pozdější vliv cuzkánské kečuánštiny). Okluzívy se po [[w:Sonora (lingvistika)|sonorantách]] (zejména po nazálách /m/ a /n/) vyslovují zněle (''kanki'' [kangi] „jsi“, ''kanpak'' [kambak] „tvůj, pro tebe“), v&amp;nbsp;některých nářečích i po samohlásce na začátku některých přípon (''ñukapak'' [ñukabak] „pro mě, můj“, ''warmiku'' [warmigu] „ženuška“, ale ''warmikuna'' vždy [warmikuna] „ženy“). Některá nářečí změnila /ll/ na /ž/ (''llaki'' „smutný“ [ʎaki] nebo [žaki], ''allku'' „pes“ [aʎku] nebo [ašku] (s&amp;nbsp;asimilací /ž/ na [š] před neznělou souhláskou; srov. též ''puncha'' „den“, se sonorizací [pundža], vysloveno zjednodušeně [punža], a tak často nesprávně psáno *‹punlla›)). V&amp;nbsp;některých variantách a/nebo případech, ale relativně často, také došlo k&amp;nbsp;vypuštění některých souhlásek nebo k&amp;nbsp;záměnám samohlásek, např. přípona 1.&amp;nbsp;osoby ''&amp;#8209;nchik'' je často jen ''&amp;#8209;nchi'', přípona ''&amp;#8209;pak'' (genitiv nebo purposiv) může mít podobu ''&amp;#8209;buk'' nebo ''&amp;#8209;bu'', apod.

'''Centrální kečuánština''': Tato nářečí zachovala rozdíl mezi protokečuánským /s/ a /š/, avšak hláska /s/ se dále změnila, a to v&amp;nbsp;různých dialektech v&amp;nbsp;různých pozicích (na začátku slova a/nebo mezi samohláskami a/nebo v&amp;nbsp;určitých skupinách a/nebo ve všech pozicích) buď na /h/, nebo zcela vypadla (s&amp;nbsp;případným vložením protetické hlásky); toto je jedna z&amp;nbsp;hlavních změn, které odlišují četná středoperuánská nářečí (např. původní ''wasi'' „dům“ se změnilo na ''wayi''). Zachován zůstal také rozdíl mezi původními afrikátami, postalveolárním /č/ (IPA: tʃ) a retroflexním /ĉ/ (IPA: ʈ͡ʂ, psáno zpravidla spřežkou ‹tr›, jako polské tvrdé ‹cz›), v&amp;nbsp;severní části středoperuánských dialektů (např. Ancash) se však výslovnost /č/ změnila na /c/ (IPA: ʦ), jako české ‹c›) a výslovnost /ĉ/ na /č/ (rozdíl však zůstal zachován: na jihu původní /č/ vs. /ĉ/, na severu /c/ vs. /č/). V&amp;nbsp;některých (několika) nářečích také došlo k&amp;nbsp;depalatalizaci /ɲ/ na /n/ (slovo ''ñuqa'' se změnilo na ''nuqa'' také v&amp;nbsp;Cuzku a Bolívii) a/nebo /ʎ/ na /l/, hláska /q/ je někde znělá, v&amp;nbsp;jižní části se hláska /q/ změnila na ráz /ʔ/ nebo zcela vypadla, a (v&amp;nbsp;nářečí ''wanka'') se hláska /r/ změnila na /l/ (viz např. jméno hlavního města ''Lima'', z&amp;nbsp;kečuánského ''rimaq'' „ten, kdo mluví)“ &gt; ''limaq'' &gt; ''limaʔ'' &gt; ''lima''). Rozdíly mezi jednotlivými nářečími jsou značné, jejich přesnější popis je však nad rámec tohoto textu.

== Přízvuk ==

Přízvuk v&amp;nbsp;kečuánštině je dynamický (důraz a případně vyšší tón hlasu na přízvučné slabice) a téměř vždy připadá na předposlední slabiku slova (tj. kořen plus případné derivační, flexivní i větné sufixy), kdy se v&amp;nbsp;písmu nijak neoznačuje. U&amp;nbsp;více než tříslabičných slov připadá vedlejší (slabší) přízvuk na první slabiku slova a případné další liché slabiky, kromě přímo před přízvukem (v&amp;nbsp;příkladech je přízvuk označen čárkou, nikdy se však nepíše; hlavní přízvuk je na konci, ostatní přízvuky jsou vedlejší): ''wási'' „dům“, ''wasíyki'' „tvůj dům“, ''wásiykíman'' „do tvého domu“, ''wásiykimánpas'' „také do tvého domu“, ''wásiykímanpásmi'' „také do tvého domu (a nová informace)“.

Ve výjimečných případech je přízvuk na poslední slabice slova, pak se označuje čárkou nad písmenem označujícím příslušnou přízvučnou samohlásku, navíc přízvuk se přesuouvá na tuto přízvučnou slabiku; jedná se především o tyto případy:

* Citoslovce: ''alaláw'' „brrr (zima)“
* Některá příslovce: ''arí'' „ano“, ''asá'' „(prý) ano“ (zřejmě jediné takové)
* Vokativ (s&amp;nbsp;přivlastňovací příponou ''&amp;#8209;y''): ''taytáy'' „pane“, „táto“
* Některé větné přípony s&amp;nbsp;exklamativem (viz [[Kečuánština/Větné přípony/]]): ''manamá'' „ne (překvapení)“, ''manachá'' „(nejspíš) ne (domněnka)“
* Některé otázky bez přípon obvyklých v&amp;nbsp;tázacích větách (např. také pokud jsme nerozuměli): ''qamrí?''/''qamqá?'' „a ty?“, ''ñuqá?'' „já? (slyšel jsem dobře?)“, ''imaninkí?'' „cože?“, „co (to) říkáš?“

'''Dialektální rozdíly''': Některá nářečí (např. bolívijská a argentinská) umožňují vypuštění některé přípony (předmět ''&amp;#8209;ta'', téma ''&amp;#8209;qa'') nebo zkrácený tvar přípony bez samohlásky (subordinátor ''&amp;#8209;spa'' ~ ''&amp;#8209;s''); tato slova pak mají přízvuk v&amp;nbsp;té pozici, jako kdyby byla přípona použita, případně použita v&amp;nbsp;plné formě (přízvuk označen čárkou v&amp;nbsp;následujících příkladech ve fonetické formě (mezi „[“ a „]“)): např. v&amp;nbsp;Argentině ''wasiqa'' [waséqa] ~ ''wasí'' [wasé], ''mikuspa'' [mikúspa] ~ ''mikús'' „poté, co (jsem/jsi) se najedl, pojed(ši/še)“. Přípona 1.&amp;nbsp;osoby ve středoperuánských nářečích (prodloužení předchozí samohlásky, ''&amp;#8209;:'') s&amp;nbsp;sebou zpravidla nese i přesun přízvuku na poslední slabiku slova (pokud po příponě osoby nenásledují další přípony). Dále některé středoperuánské dialekty mají komplikovanější pravidla pro přízvuk.

== Intonace ==

Vzhledem k&amp;nbsp;tomu, že kečuánština má (větné) přípony, které označují funkce vyjadřované např. v&amp;nbsp;češtině intonací, bývá intonace vět zpravidla klesavá, a to i v&amp;nbsp;otázkách zjišťovacích (s&amp;nbsp; odpovědí ano/ne). Ve větách je poslední přízvučná slabika posledního slova věty vyslovována s&amp;nbsp;poněkud vyšším tónem než ostatní slabiky; v&amp;nbsp;tázacích větách je tento tón o něco vyšší než v&amp;nbsp;oznamovacích větách, a ve zvolacích větách ještě vyšší než ve větách tázacích, na poslední slabice věty však hlas zase klesne. Výjimkou jsou věty, kde poslední slovo má přízvuk na poslední slabice, kde výška hlasu buď zůstane vysoko, nebo po vysokém tónu na konci poklesne.

== Morfonologické změny ==

jako jeho / bez něho, moci/mohu/můžeš, kniha/knize apod.


== Pravopis ==

Pravopis kečuánštiny je fonologický, tj. jeden foném (hláska, která rozlišuje slova) se píše jen jedním způsobem. Alofony (varianty hlásek, které slova nerozlišují) se tedy nepíší: v&amp;nbsp;písmu se používají jen tři písmena pro samohlásky a frikativní varianty hlásek /k/, /q/ a /p/ se píší stejně jako jejich okluzivní alofony (stejně tak /č/, /t/ a příp. /š/, viz níže). Většina hlásek se zapisuje písmeny odpovídajícími znakům v&amp;nbsp;Mezinárodní fonetické abecedě (IPA), až na výjimky se stejnou výslovností jako v&amp;nbsp;češtině, některé se však píší písmeny odpovídající daným hláskám ve španělském pravopisu.

* Písmena odpovídající IPA (a češtině): '''a''', '''i''', '''u''', '''p''', '''t''', '''k''', '''s''', '''m''', '''n''', '''l''', '''r'''
* Písmena odpovídající IPA (jiné než v češtině): '''h''' (neznělé), '''q''' (není v&amp;nbsp;češtině), '''w''' (není v&amp;nbsp;češtině)
* Písmena odpovídající šp. (angl.) pravopisu: '''ch''' (/č/ (/tʃ/), jako české ‹č›), '''ñ''' (/ɲ/, jako české ‹ň›), '''ll''' (/ʎ/, měkké ‹ľ›), '''y''' (/j/, jako české ‹j›) (a '''sh''' (/š/ (/ʃ/), jako české ‹š›)
* Aspirované souhlásky se píší s&amp;nbsp;‹h›: '''ph''', '''th''', '''kh''', '''qh''', '''chh'''
* Ejektivní souhlásky se píší s&amp;nbsp;apostrofem ‹ʼ›: '''pʼ''', '''tʼ''', '''kʼ''', '''qʼ''', '''chʼ'''
* Dvojhlásky se píší s&amp;nbsp;‹y› nebo ‹w›: '''ay''', '''uy''', '''iy''', '''aw''', '''iw''', '''ya''', '''yu''', '''wa''', '''wi''' (atd.; tj. ne s&amp;nbsp;‹i› nebo ‹u›: nikdy se nepíší dvě samohlásky ‹a›, ‹i›, ‹u› vedle sebe)

Písmena (grafémy), tj. abeceda, používané v&amp;nbsp;jižní kečuánštině a jim odpovídající hlásky (fonémy) spolu s&amp;nbsp;hlavními alofony jsou uvedeny v&amp;nbsp;následující tabulce; písmeno ‹sh› (v&amp;nbsp;závorce) se použije pouze v&amp;nbsp;pravopisu, který zapisuje hlásku /š/, aspirované a ejektivní varianty jsou pro lepší přehlednost vypuštěny (z&amp;nbsp;alofonů jsou uvedeny alofony samohlásek a alofony vzniklé v&amp;nbsp;cuzkánské kečuánštině frikativizací; vynechány jsou mj. přirozené asimilace).

&lt;div style=&quot;padding-left: 3%;&quot;&gt;
{|class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;
|-
!style=&quot;text-align: left;&quot; | Písmeno
|a||ch||h||i||k||l||ll||m||n||ñ||p||q||s||(sh)||t||u||w||y
|-
!style=&quot;text-align: left;&quot; | Hláska
|a||č (tʃ)||h||i||k||l||ʎ||m||n||ɲ||p||q (χ)||s||(š (ʃ))||t||u||w||j
|-
!style=&quot;text-align: left;&quot; | Alofony
|a ~ ɑ||&amp;nbsp;||&amp;nbsp;||ɪ ~ e||k ~ x||&amp;nbsp;||&amp;nbsp;||&amp;nbsp;||&amp;nbsp;||&amp;nbsp;||p ~ ɸ||q ~ χ||&amp;nbsp;||&amp;nbsp;||&amp;nbsp;||ʊ ~ o||&amp;nbsp;||&amp;nbsp;
|}
&lt;/div&gt;

Peruánská legislativa ohledně pravopisu domorodých jazyků se omezuje na pouhý výčet písmen (grafémů), tj. na abecedy pro jednotlivé jazyky (abeceda pro kečuánštinu se nazývá ''achahala''). Nezabývá se ani tím, kterým hláskám (fonémům) „schválená písmena“ odpovídají, ani tím, jak zapisovat alofony konkrétních hlásek. V&amp;nbsp;současnosti platná legislativa v&amp;nbsp;podstatě kopíruje vládní nařízení z&amp;nbsp;roku 1985 (předchozí schválená abeceda z&amp;nbsp;1975 nahrazovala španělský způsob zápisu některých hlásek, zachovávala však psaní pěti samohlásek). V&amp;nbsp;tázacích a rozkazovacích či zvolacích větách by se měly používat obrácený otazník ‹¿› a vykřičník ‹¡› (na začátku věty), jako ve španělštině, toto se však často nedodržuje.

Písmeno ‹q› (v&amp;nbsp;IPA okluzíva) se používá i v&amp;nbsp;ayacuchské kečuánštině, kde se vyslovuje jako frikativa /χ/, resp. alternuje mezi uvulární a glotální výslovností, [χ ~ h] (tj. tato hláska může být /h/ místo /χ/). (Vzhledem k&amp;nbsp;tomu se někdy setkáváme s&amp;nbsp;nesprávným zaměňováním písmen ‹q› a ‹h›, např. *‹qamuy› místo ‹hamuy› „přijít“ nebo *‹huh› místo ‹huq› „jeden“.)

V&amp;nbsp;jistém ohledu je kečuánský pravopis také morfologický, např. po slovech končících na /i/ s&amp;nbsp;přidanou příponou začínající na /y/ se píše kombinace /iy/, i když ve výslovnosti je často jen [i]: ''wasiyki'' [wasiki] „tvůj dům“. Jistou záludností je také kombinace vyslovovaná jako [mp], která může vzniknout pří kombinaci přípony začínající na /p/ a slova či tvaru končícího na /m/ nebo /n/. Tak například přípona ''&amp;#8209;m&amp;#8209;pu'' by se měla vždy psát ‹mpu›, protože tato přípona vznikla z&amp;nbsp;kombinace přípon ''&amp;#8209;mu'' a ''&amp;#8209;pu''. Naopak při kombinaci zájmena ''qan'' „ty“ (v&amp;nbsp;dialektálním pravopisu) např. s&amp;nbsp;příponou ''&amp;#8209;paq'' bychom měli psát ''qanpaq'' „pro tebe“ (ve standardním pravopise však ''qampaq'', protože základní tvar je ''qam''). Nejasné je psaní této skupiny v&amp;nbsp;kořenech slov, pokud však jde o jasně neodvozená slova (tj. jsou to slovní kořeny), je zřejmě vhodné psát ‹mp› (vzhledem ke zcela přirozené asimilaci: /p/ je retná hláska, retná nazála je /m/ (/n/ je alveodentální)), např. ve slově ''pampa'' „rovina, pláň, pampa“ (můžeme se však setkat také s&amp;nbsp;psaním ‹panpa›).

Vzhledem k&amp;nbsp;tomu, že v&amp;nbsp;cuzkánské a bolivijské kečuánštině došlo k&amp;nbsp;frikativizaci /t/ a /č/ na konci slabiky nebo slova na /s/, tím pádem k&amp;nbsp;jejich splynutí s&amp;nbsp;původním protokečuánským /s/ (a také /š/), je v&amp;nbsp;souladu s&amp;nbsp;fonologickým charakterem pravopisu kečuánštiny psát tyto původně jiné frikativizované hlásky jako ‹s› (příp. ‹sh›, v&amp;nbsp;nářečích, kde se původní /č/ frikativizovalo jen na /š/). Některá slova se tak v&amp;nbsp;ayacuchském nářečí budou psát jinak než v&amp;nbsp;cuzkánském nebo v&amp;nbsp;Bolívii: ''achka'' „velmi“ v&amp;nbsp;Ayacuchu, a ''askha'' v&amp;nbsp;Cuzku, ''utqay'' v&amp;nbsp;Ayacuchu, a ''usqhay'' v&amp;nbsp;Cuzku (navíc s&amp;nbsp;aspirovanou variantou okluzívy v&amp;nbsp;Cuzku). Také některé přípony mají jinou podobu v&amp;nbsp;Ayacuchu a v&amp;nbsp;Cuzku: např. progresiv ''&amp;#8209;chka'' v&amp;nbsp;Ayacuchu vs. ''&amp;#8209;sha'' v&amp;nbsp;Cuzku a ''&amp;#8209;sa'' v&amp;nbsp;Bolívii, subordinátor ''&amp;#8209;pti'' v&amp;nbsp;Ayacuchu a ''&amp;#8209;qti'' v&amp;nbsp;Cuzku a Bolívii, apod. Tento odlišný způsob psaní v&amp;nbsp;různých nářečích, jak je vidno z&amp;nbsp;uvedených příkladů, můžeme nazývat '''dialektální pravopis'''. Tento zápis je zcela v&amp;nbsp;souladu s&amp;nbsp;fonologickým pravopisem kečuánštiny pro dané nářečí (a legislativně schválenou abecedou). Naopak není správné psát frikativní alofony /p/, /k/ a /q/ jako *‹f› (pro alofon /p/ [ɸ]) a *‹j› (pro alofony /k/ [x] a /q/ [χ]; písmeno ‹j› se ve španělštině čte jako české ‹ch›).

=== Jednotný pravopis pro jižní kečuánštinu ===

Rodolfo Cerrón-Palomino, významný jazykovědec zabývající se andskými jazyky, navrhl pro jižní kečuánštinu (tj. všechna nářečí od Ayacucha po Bolívii) sjednocený '''standardní pravopis pro jižní kečuánštinu''', resp. pravopis pro '''standardní (jižní) kečuánštinu''' [https://en.wikipedia.org/wiki/Southern_Quechua#Standard_Quechua (en)]. Tento pravopis stírá rozdíly mezi západními (Ayacucho) a východními (Cuzco, Puno, Bolívie) nářečími jižní kečuánštiny. Hlavní rozdíly od dialektálních pravopisů jsou uveden v&amp;nbsp;následujícím přehledu. 

* zachovává původní protokečuánské souhlásky, které prošly frikativizací ve východních nářečích (tj. cuzkánské /s/ může být v&amp;nbsp;jednotném pravopise ‹s›, ‹ch› nebo ‹t›; frikativní výslovnost /p/, /k/ a /q/ by však stejně neměla být zohledněna ani v&amp;nbsp;dialektálním pravopise, viz výše)
* zachovává původní /m/ (ve východních nářečích se změnilo před souhláskou nebo na konci slova na /n/)
* zachovává /ʎ/ před /q/ (skupina /ʎq/ se ve východních nářečích změnila na /lq/)
* některá slova odrážejí formu společnou pro kečuánštinu obecně, zřejmě původní tvary (např. slovo pro „den“)
* některé přípony by se píší v&amp;nbsp;jednotné formě, která nemusí odpovídat skutečné podobě v&amp;nbsp;příslušném nářečí (viz přehled v&amp;nbsp;tabulce níže)

Přípony by se měly psát v&amp;nbsp;plné formě, tj. např. ''&amp;#8209;rqa'' (a ne ''&amp;#8209;ra''), ''&amp;#8209;yku'' (a ne ''&amp;#8209;yu'') apod. Aspirované a ejektivní hlásky by se v&amp;nbsp;jednotném pravopise zřejmě měly psát, avšak toho není úplně jasné (možná se píší jen tehdy, pokud se jednotný pravopis používá pro varianty, které je mají).

Většina slov psaných tímto jednotným pravopisem odpovídá konzervativnější ayacuchské variantě, přesto se však od ní liší: písmeno ‹q› (v&amp;nbsp;IPA okluziva) je v&amp;nbsp;Ayacuchu vždy frikativní /χ/ nebo /h/ a dále přípona genitivu se po samohlásce píše vždy ''&amp;#8209;p'' (v&amp;nbsp;Ayacuchu je tvar ''&amp;#8209;pa'' i po samohláskách).

Tento jednotný pravopis je používán na kečuánské Wikipedii a zdá se, že by mohl obecně převládnout. Peruánská legislativa se však na toto nezaměřuje, pouze uvádí souhrn písmen, tj. abecedu, bez dalších pravidel.

&lt;div style=&quot;padding-left: 3%;&quot;&gt;
{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Příklady slov v&amp;nbsp;jednotném pravopise a v&amp;nbsp;dialektálních
|- 
! Standardní !! Ayacucho !! Cuzco !! překlad
|- style=&quot;vertical-align: top;&quot;
| pachak || pachak&lt;br /&gt;/pačak/ [pačak] || pachak&lt;br /&gt;/pačak/ [pačax] || „sto“
|- style=&quot;vertical-align: top;&quot;
| llaqta || llaqta&lt;br /&gt;/ʎaχta/ [ʎaχta] || llaqta&lt;br /&gt;/ʎaqta/ [ʎaχta] || „město“
|- style=&quot;vertical-align: top;&quot;
| rapra || rapra&lt;br /&gt;/rapra/ [rapra] || rapra&lt;br /&gt;/rapra/ [raɸra] || „křídlo“
|- style=&quot;vertical-align: top;&quot;
| achkha || achka&lt;br /&gt;/ačka/ [ačka] || askha&lt;br /&gt;/askʰa/ [askʰa] || „velmi“
|- style=&quot;vertical-align: top;&quot;
| phichqa || pichqa&lt;br /&gt;/pičχa/ [pičχa] || phisqa&lt;br /&gt;/pʰisqa/ [pʰesqa] || „pět“
|- style=&quot;vertical-align: top;&quot;
| utqhay || utqay&lt;br /&gt;/utχaj/ [utχaj] || usqhay&lt;br /&gt;/usqʰaj/ [osqʰaj] || „spěchat“
|- style=&quot;vertical-align: top;&quot;
| kuska || kuska&lt;br /&gt;/kuska/ [kuska] || kuska&lt;br /&gt;/kuska/ [kuska] || „spolu“
|- style=&quot;vertical-align: top;&quot;
| kimsa || kimsa&lt;br /&gt;/kimsa/ [kimsa] || kinsa&lt;br /&gt;/kinsa/ [kinsa] || „tři“
|- style=&quot;vertical-align: top;&quot;
| llamkʼay || llamkay&lt;br /&gt;/ʎamkaj/ [ʎamkaj] || llankʼay&lt;br /&gt;/ʎankʼaj/ [ʎaŋkʼaj] || „pracovat“
|- style=&quot;vertical-align: top;&quot;
| qam || qam&lt;br /&gt;/χam/ [χam] || qan&lt;br /&gt;/qan/ [qaŋ] || „ty“
|- style=&quot;vertical-align: top;&quot;
| qampaq || qampaq&lt;br /&gt;/χampaχ/ [χampaχ] || qanpaq&lt;br /&gt;/qanpaq/ [qampaχ] || „pro tebe“
|- style=&quot;vertical-align: top;&quot;
| allqu || allqu&lt;br /&gt;/aʎχu/ [aʎχo] || alqu&lt;br /&gt;/alqu/ [alqo] || „pes“
|- style=&quot;vertical-align: top;&quot;
| qillqay || qillqay&lt;br /&gt;/χiʎχaj/ [χeʎχaj] || qilqay&lt;br /&gt;/qilqaj/ [qelqaj] || „psát“
|- style=&quot;vertical-align: top;&quot;
| wawqi || wawqi&lt;br /&gt;/wawχi/ [wawχe] || wayqi&lt;br /&gt;/wajqi/ [wajqe] || „bratr“
|- style=&quot;vertical-align: top;&quot;
| pʼunchaw || punchaw&lt;br /&gt;/punčaw/ [punčaw] || pʼunchay&lt;br /&gt;/pʼunčaj/ [pʼuɲčaj] || „den“
|- style=&quot;vertical-align: top;&quot;
| ñuqa || ñuqa&lt;br /&gt;/ɲuχa/ [ɲoχa] || nuqa&lt;br /&gt;/nuqa/ [noqa] || „já“
|}
&lt;/div&gt;


&lt;div style=&quot;padding-left: 3%;&quot;&gt;
{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Přípony v&amp;nbsp;jednotném pravopise a tvary v&amp;nbsp;dialektálních pravopisech
|- 
! Standardní !! Ayacucho !! Cuzco !! význam/překlad
|- style=&quot;vertical-align: top;&quot;
| &amp;#8209;chka&lt;br /&gt;&amp;nbsp;&lt;br /&gt;rimachkan || &amp;#8209;chka&lt;br /&gt;[čka]&lt;br /&gt;rimachkan || &amp;#8209;sha&lt;br /&gt;[ša]&lt;br /&gt;rimashan || ''progresiv''&lt;br /&gt;&amp;nbsp;&lt;br /&gt;„mluví“ (teď)
|- style=&quot;vertical-align: top;&quot;
| &amp;#8209;m/&amp;#8209;mi&lt;br /&gt;&amp;nbsp;&lt;br /&gt;wasim&lt;br /&gt;sipasmi || &amp;#8209;m/&amp;#8209;mi&lt;br /&gt;[m]/[mi]&lt;br /&gt;wasim&lt;br /&gt;sipasmi || &amp;#8209;n/&amp;#8209;mi&lt;br /&gt;[ŋ]/[mi]&lt;br /&gt;wasin&lt;br /&gt;sipasmi || ''přímá evidencialita''&lt;br /&gt;&amp;nbsp;&lt;br /&gt;„(je to) dům“&lt;br /&gt;„(je to) dívka“
|- style=&quot;vertical-align: top;&quot;
| &amp;#8209;p/&amp;#8209;pa&lt;br /&gt;&amp;nbsp;&lt;br /&gt;wasip&lt;br /&gt;sipaspa || &amp;#8209;pa/&amp;#8209;pa&lt;br /&gt;[pa]/[pa]&lt;br /&gt;wasipa&lt;br /&gt;sipaspa || &amp;#8209;q/&amp;#8209;pa&lt;br /&gt;[χ]/[pa]&lt;br /&gt;wasiq&lt;br /&gt;sipaspa || ''genitiv''&lt;br /&gt;&amp;nbsp;&lt;br /&gt;„domu“&lt;br /&gt;„dívky“
|- style=&quot;vertical-align: top;&quot;
| &amp;#8209;pti&lt;br /&gt;&amp;nbsp;&lt;br /&gt;rimaptin || &amp;#8209;pti&lt;br /&gt;[pti]&lt;br /&gt;rimaptin || &amp;#8209;qti&lt;br /&gt;[χti]&lt;br /&gt;rimaqtin || ''subordinátor''&lt;br /&gt;&amp;nbsp;&lt;br /&gt;„když promluvil(a)“
|- style=&quot;vertical-align: top;&quot;
| &amp;#8209;chik&lt;br /&gt;&amp;nbsp;&lt;br /&gt;ñuqanchik&lt;br /&gt;rimankichik || &amp;#8209;chik&lt;br /&gt;[ɲčik]&lt;br /&gt;ñuqanchik&lt;br /&gt;rimankichik || &amp;#8209;chis&lt;br /&gt;[ɲčis]&lt;br /&gt;nuqanchis&lt;br /&gt;rimankichis || ''přípona inkluzivního plurálu''&lt;br /&gt;&amp;nbsp;&lt;br /&gt;„my (já a ty)“&lt;br /&gt;„mluvíte“
|- style=&quot;vertical-align: top;&quot;
| &amp;#8209;chus&lt;br /&gt;&amp;nbsp;&lt;br /&gt;yachanchus || &amp;#8209;chus&lt;br /&gt;[čus]&lt;br /&gt;yachanchus || &amp;#8209;chus&lt;br /&gt;[čus]&lt;br /&gt;yachanchus || ''dubitativ – reportativní evidencialita''&lt;br /&gt;&amp;nbsp;&lt;br /&gt;„prý ví“
|- style=&quot;vertical-align: top;&quot;
| &amp;#8209;chuch&lt;br /&gt;&amp;nbsp;&lt;br /&gt;yachanchuch || &amp;#8209;chuch&lt;br /&gt;[čuč]&lt;br /&gt;yachanchuch || &amp;#8209;chus&lt;br /&gt;[čus]&lt;br /&gt;yachanchus || ''dubitativ – konjekturální evidencialita''&lt;br /&gt;&amp;nbsp;&lt;br /&gt;„asi ví“
|}
&lt;/div&gt;

=== Pravopis v&amp;nbsp;ostatních kečuánských nářečích ===

Obecně lze říci, že způsob zápisu ostatních kečuánských dialektů podle současné legislativy odpovídá tomu, co bylo uvedeno výše ohledně jižní kečuánštiny s&amp;nbsp;tím, že zápis odpovídá současné hláskové podobě toho kterého nářečí; vzhledem k&amp;nbsp;hláskovému vývoji z&amp;nbsp;protokečuánštiny mohou některá slova stejného původu mít v&amp;nbsp;různých dialektech značně odlišnou podobu. Některá nářečí zachovala protokečuánské hlásky, které jižní už kečuánština nemá: jedná se zejména o /š/, psáno '''‹sh›''', a retroflexní /ĉ/ (IPA: /ʈ͡ʂ/), psáno zpravidla '''‹tr›''', příp. ‹ćh›, naopak někde se /č/ změnilo na /c/ (IPA: /ʦ/), psané '''‹ts›'''.

Níže je uveden přehled hlavních rysů pravopisu v&amp;nbsp;kečuánských nářečích, avšak bez nároku na přesnost a úplnost.

'''Jižní kečuánština''': V&amp;nbsp;Bolívii a v&amp;nbsp;Argentině se hláska /h/ píše častěji jako ‹j›. V&amp;nbsp;Argentině (Santiago del Estero) se otevřené samohlásky /e/ a /o/ fonologizovaly (rozlišují slova), a objevují se tedy i v&amp;nbsp;písmu.

'''Severní kečuánština''' (Quechua II&amp;nbsp;B): Nepoužívá se písmeno ‹q› (odpovídající hláska splynula s&amp;nbsp;hláskou /k/), dále se používají písmena ‹sh›, v&amp;nbsp;některých slovech i ‹ts› a ‹z› (toto pro znělé /z/). Také se někdy používá ‹j› (místo ‹h›, nebo v&amp;nbsp;některých nářečích např. ve skupině /ku/, pokud se vyslovuje [xu], nebo pro aspirované /kʰ/) a ‹f› (pro aspirované /pʰ/). Písmeno ‹ll› se používá pro hlásku /ž/ v&amp;nbsp;nářečích, které změnily /ʎ/ na tuto hlásku (nesprávně se někdy používá i pro sonorizované /č/, např. nesprávně *''punlla'' místo správného ''puncha'' [punča ~ pundža ~ punža] „den“, psaní ‹punlla› však převládá). Znělé souhlásky se mohou psát jako ‹b›, ‹d›, ‹g›. Zápis slov může odpovídat příslušnému nářečí, tj. se znělými souhláskami, samohláskami odlišnými od původních protokečuánských tvarů, bez vypuštěného koncového /k/ apod., existuje však i jakýsi sjednocený pravopis pro ekvádorskou kičuánštinu (''shukllashka kichwa/runashimi''), ve kterém se zřejmě píší pouze neznělé souhlásky, původní samohlásky i koncové /k/ (a případně jiné hlásky), např. slovům v&amp;nbsp;jednotném pravopise ‹ñukanchik›, ‹ñukapak›, ‹kanpak›, ‹kanki›, ‹warmiku›, ‹k(h)uyay›, ‹rikuni› odpovídají zápisy (v&amp;nbsp;různých nářečích nebo v&amp;nbsp;podobě více odpovídající skutečné výslovnosti) ‹ñukanchik› ~ ‹ñukanchi›, ‹ñukapak› ~ ‹ñukapa› ~ ‹ñukabuk› ~ ‹ñukabu›, ‹kambak› ~ ‹kambuk› aj., ‹kangi›, ‹warmigu›, ‹juyay›, ‹rikuni› ~ ‹rijuni›, atd. (Bohužel nemám přesné informace o pravopisu ekvádorské kičuánštiny, příklady jsou uvedeny podle různých nepřímých náznaků a generalizace různých zápisů, se kterými jsem se setkal, a je třeba je brát s&amp;nbsp;rezervou.)

'''Centrální kečuánština''': Dlouhé samohlásky se píší zdvojeně, např. ‹aa›, a také ‹ii› a ‹uu› (i když se vyslovují otevřeně jako [e:] a [o:]). Dlouhé samohlásky vzniklé z&amp;nbsp;původních dvojhlásek se zpravidla píší v&amp;nbsp;podobě odpovídající původní dvojhlásce, můžeme se však setkat i se zápisem odpovídajícím skutečné výslovnosti, např. ‹kaychaw› ~ ‹keechoo› „tady“. Pokud příslušný dialekt zachoval původní retroflexní výslovnost /ĉ/, píše se ‹tr›, příp. ‹ćh›, a kde se původní /č/ změnilo na /c/, píše se ‹ts› (viz výše u dialektálních rozdílů u samohlásek; obecně severní centrální nářečí rozlišují ‹ts› a ‹ch› a jižní ‹ch› a ‹tr›, odpovídající protokečuánskýcm hláskám /č/ a /ĉ/), dále se vyskytuje písmeno ‹sh› (oproti ‹s›). Pokud se setkáme s&amp;nbsp;písmenem ‹g›, nejspíše označuje znělou výslovnost uvulárního /q/, tj. /ɢ/ (případně jiné výslovnosti v&amp;nbsp;uvulární pozici), správně by se však mělo psát ‹q›. Rozdíly mezi nářečími centrální kečuánštiny jsou značné, a proto stejná slova v&amp;nbsp;různých nářečích mají odlišný pravopis odpovídající hláskovému systému v&amp;nbsp;příslušném nářečí.

=== Tradiční (španělský) pravopis ===
Až do reformy pravopisu z&amp;nbsp;roku 1975 se kečuánština psala upraveným španělským pravopisem. S&amp;nbsp;takovým psaním se můžeme setkat i v&amp;nbsp;současnosti, jednak u osob, které se kečuánštinu a její pravopis formálně neučily, případně nové varianty pravopisu odmítají, jednak například ve starší nebo indigenistické literatuře ([[w:José María Arguedas|José María Arguedas]]). Některé způsoby zápisu odpovídají jen psaní příslušné hlásky ve španělštině a je celkem jednoduché tento zápis převést do novodobého pravopisu, potíže však může činit rozlišení mezí jednak /k/ a /q/, jednak mezi prostými a ejektivními hláskami (a aspirovanými), a to jak kvůli (někdy) nerozlišování mezi těmito hláskami nebo nejednotnému psaní, tak kvůli odlišnostem v&amp;nbsp;zápisu u různých autorů. Necháme&amp;#8207;li stranou rysy typické pro vlastní španělský pravopis, lze obecně říci, že zdvojená souhláska zpravidla označuje ejektivní hlásku a písmeno ‹k› buď /q/, případně /q’/, anebo ejektivní /k’/.


'''Hlavní rysy''':
* používá se všech pět samohlásek; písmena ‹e› a ‹o› mohou často indikovat sousedící uvuláru /q/
* na konci slova se však mohou objevovat ‹e› a ‹o› místo ‹i› a ‹u›, aniž by tento zápis byl ovlivněn předcházející uvulárou (španělština nemá na konci slov nepřízvučné /u/ ani /i/): ''atatao'' (atatáw)
* ve dvojhláskách se používají písmena ‹i› a ‹u› místo ‹y› a ‹w›: ''taita'' (tayta), ''amauta'' (amawta)
* /w/ ve stoupavých dvojhláskách (tj. kde je /w/ před samohláskou) se píše jako ‹hu› (případně ‹gu› nebo ‹gü›): ''huahua'', ''guagua'' (wawa); ''tarhui'', ''targüi'' (tarwi)
* hláska /h/ se píše ‹j›, podobně hlásky [x] nebo [χ] (frikativizované /k/ nebo /q/, před souhláskou): ''jamui'' (hamuy)), ''páchaj'' (pachak), ''michej'' (michiq), ''rimajtin'' (rimaqtin)
* hláska /k/ (pokud není frikativizovaná na [x]) se píše ‹c› před /a/, /o/, /u/ nebo souhláskou, a ‹qu› před /e/ a /i/: ''canqui'' (kanki)
* hláska /q/ (pokud není frikativizovaná na [χ]) se píše ‹k›, ale někdy ‹cc› nebo ‹k’›: ''kaka'' (qaqa) (vs. ''caca'' (kaka))
* pro hlásku /s/ se může objevit ‹c› před /e/ nebo /i/: ''sirca'' ~ ''circa'' (sirka)
* aspirované souhlásky se píší s&amp;nbsp;‹h› nebo ‹j›, případně se aspirace neoznačuje vůbec: ''kjarka'' (kharka)
* ejektivní (glotalizované) souhlásky se obvykle píší zdvojeně, někdy s&amp;nbsp;apostrofem: ''ttanta'' (t’anta)
* ejektivní /k’/ se může psát ‹cc› nebo ‹cqu› nebo ‹qqu›, ale někdy ‹k› (často není důsledně rozlišováno mezi /k’/, /q/ a /q’/, nebo se zápis liší u různých autorů)
* ejektivní /q’/ se někdy objevuje jako ‹kk›, ale často jen ‹k›, případně ‹k’› (viz o řádek výše)
* aspirované /p/ se může psát jako ‹f›
* písmeno ‹ç› označuje /s/, ale setkáme se ním spíše jen v&amp;nbsp;materiálech ze 16.&amp;nbsp;století
* přízvuk se píše podle pravidel španělského psaní přízvuku (tj. píše se (na předposlední slabice), pokud slovo končí na jinou hlásku než /n/ nebo /s/): ''páchaj'' (pachak) (nemusí být důsledné, viz příklady výše)

Největší potíže obvykle činí rozlišení mezi hláskami /k/, /k’/, /q/ a /q’/ (viz možnosti zápisu výše), případně rozlišit mezi frikativizovaným /k/ a /q/, oboje psané většinou ‹j›, i když zde někdy pomůže napsaná samohláska. Jeden autor také nemusí být v&amp;nbsp;jednom textu důsledný a může stejnou hlásku zapisovat různě. Je třeba také vzít v úvahu to, že dnes někteří mluvči, i když se formálně neučili moderní pravopis, o něm mají jakési povědomí, takže mohou do jisté míry oba pravopisy střídat.


[[Kategorie:Kečuánština|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]</text>
      <sha1>i5iayvfkeym9k3aig708w33kwp5m27x</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zdravý talíř</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8644</id>
    <revision>
      <id>44387</id>
      <parentid>43863</parentid>
      <timestamp>2021-08-26T07:32:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jj14</username>
        <id>4424</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="13414" xml:space="preserve">&lt; [[Veganství a vegetariánství]] [[Veganská(a vegetariánská) vyvážená strava]]

Ať už veganský, vegetariánský či masový jídelníček, každý má své, často velmi podobné zásady. V této kapitole ale budeme věnovat pouze tomu vefanskému. Jak taky jinak :) 
Základem veganského jídelníčku je pestrost, mimo jiné i proto , že mnohé z živin působí v organismu synergicky (společně). Pro tento pojem je dobré si představit požár a hasiče. Jeden hasí, druhý mu třeba podá vodu, třetí toto, čtvrtý toto... Ano, o hasičích nic nevím. Ale chci říct, že každý hasič je potřeba. Každá živina je. potřeba. Bez ní by nic nefungovalo. A proto jí musíme dát přesně to co potřebuje. Hmmm, co k tomu ještě dodat? 
''Jezte duhu. Jedině duha má totiž všechny živiny které potřebujete. '' 

== Nejdůležitější potraviny ==

=== Úvod ===
Pokud budete jídelníček vnímat jako pyramidu, jako základ bude zelenina a ovoce. Mělo by ji být alespoň dvojnásobné množství a v různých formách.  
2. největším zástupcem budou zdroje sacharidů, tedy obiloviny. Ty byste měli volit především celozrnné a to jak ve formě příloh, pečiva či rostlinných alternativ masa.
Dostatek bílkovin poté zajišťují luštěniny. Z známé luštěniny sóji se vyrábí rostlinná mléka a jogurty.
Nyní se blížíme k vrcholu a dostáváme se k ořechům a semínkám, která jsou pro naše tělo velmi podstatná. Jsou zdrojem bílkovin ale také především zdravých tuků včetně vícenenasycených mastných kyselin. Na vrcholu pyramidy pak najdeme různé doplňky stravy, jako je B12 (sem přidat odkaz na článek o B12), lahůdkové droždí či doplňky stravy ve formě tablet. Nyní se podíváme na všechny složky potravy trochu ''podrobněji.''

=== Obiloviny ===
Obiloviny můžeme dělit na dobré a špatné. Mezi špatné samozřejmě řadíme například bílou mouku a pečivo z ní vyrobené či bílou rýži. Opakem špatných obilovin jsou celozrné obiloviny. Zde sem řadíme třeba hnědou rýži, oves, ječmen, žito, špalda, pohanka, amarant nebo také quinoa. Všechny tyto obiloviny a pseudoobiloviny jsou nyní již volně dostupné snad ve všech supermarketech, takže pro ně nemusíte jezdit přes půl města do zdravé výživy :)

Doporučený počet porcí na den jdou tři. Jedna porce může znamenat např. 100 g vařených obilovin či plátek celozrnného chleba. Dobrým příkladem zařazení obilovin do stravy tedy může být obilná kaše k snídani. 

=== Luštěniny ===
Luštěniny jsou jedním z nejlepších zdrojů bílkovin ale také zinku, železa a vlákniny (více [[Minerály v rostlinné stravě|zde]]). Pod pojmem luštěniny si můžeme předstait třeba hrách, čočku, sóju a výrobky z ní, třeba mléko a jogurty. Luštěniny můžeme konzumovat jak ve studené, tak v teplé formě. Dobrou ukázkou toho může být napřklad cizrna, ze které můžeme vykouzlit nadupanou pomazánku zvanou hummus ale také ji můžeme v teplé formě přidat do různých příloh. 

A jaké jsou zásady při úpravě luštěnin? Nejdříve je musíme přebrat a pečlivě opláchnout (zvlášť pokud byly v konzervě). Před vařením se luštěniny,jako je cizrna, čočka, hrách, fazole atd., musí nechat namočit, nejlépe přes noc, ale stačí i pár hodin. Poté je uvaříme, dochutíme a případně i upravíme. 

Jak luštěniny skladovat? Nejčastější vadou luštěnin je muškovitost, kterou způsobuje zrnokaz hrachový. Muškovitá luštěnina se tedy stává neprodejnou. Luštěniny neskladujte ve vlhkém proštředí, kde plesniví a jsou zatuchlé. Naopak je skladujte řádně uzavřené a v regálech. Volte místa, která jsou vzdušná, suchá a kladná. 

Doporučenný denní příjem luštěnin jsou tři porce. Za jednu porci se považuje 1/5 hrnku uvařených fazolí, hrachu, čočky, tofu nebo tempehu, 1 hrnek syrového hrášku, 1 hrnek sójového mléka, 2 lžíce naklíčené čočky nebo hrachu.
Pro více informací o luštěninách si můžete přečíst e- book (↓↓↓)
=== Zelenina ===
Zelenina, která je základ naší stravy (↑úvod↑) je samozřejmostí zdravého jídekníčku. Zejména košťálová zelenina(zelí,kapusta,květák,brokolice..) přináší tělu velké benefity. Její konzumace je velmi důležitá. A proč? Je velmi bohatá na vápník, železo, vlákninu a i vitamín C a A- beta- karoten. Zdraví prospěšná je i listová a naťová zelenina (salát hlávkový, špenát, čekanka, římský salát, rukola, řeřicha), především její tmavě zelené listy. Dále rozlišujeme kořenovou zeleninu (mrkev, celer petřžel, řepa..), luskovou (hrachové a fazolové lusky), plodovou (rajče,paprika,lilek, tykve, okurky,meloun..), cibulovou (cibule, šalotka, česnek, pór, pažitka) a víceletou zeleninu (chřest, artyčok, bambusové výhonky..). Zelenina je významným zdrojem vlákniny - pektinu a celulózy a též minerálních látek, především horčíku a draslíku. 

Doporučený počet porcí na den jsou alespoň čtyři. Zde jednu porci tvoří 1/5 hrnku syrové či vařené zeleniny nebo jeden hrnek syrové listové zeleniny. 
=== Ovoce ===
Ovoce, o kterém si teď něco řekneme, je skvělým zdrojem vitamínů a vlákniny. Důležitá je jeho rozmanitost, ale také sezónnost a zralost. Takové ovoce je totiž mnohem bohazsí na důležité látky. Ovoce se konzumuje většinou v syrovém stavu a může být také užíváno k přípravě pokrmů a nápojů. Hned po zelenině obsahuje nejvíce vitamínů a minerálních látek. 
Věděli jste, že nejzdravějším typem ovoce jsou bobuloviny?Ty jsou totiž velmi bohaté na [[Antioxidanty a fytochemikálie|antioxidanty. ]] Protože čím je plod tmavší, tím má vyšší obsah již zmíněných antioxidantů. Mezi bobuloviny můžeme řadit borůvky, maliny, ostružiny, černý i červený rybíz,jahody, goji či brusinky. 

A jaký je denní počet porcí ovoce? Denně je dobré sníst tři porce, přičemž za jednu porci za jednu porci se považuje středně velký kus ovoce či 60g čerstvých nebo mražených bobulovin či 40g sušených. 
=== Tuky ===
Tuky, strach všech, co chtějí zhubnout. Nebo taky ne? Tuky jsou jednou ze základních živin a pro lidský organismus jsou zcela nezbytné. Plní několik specifických funkcí, jako je:
* zdroj energie – dodají tělu 2x více energie než bílkoviny nebo sacharidy
* jsou nositeli nezbytných látek – vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E, K), esenciálních mastných kyselin a řady ochranných látek ([[Antioxidanty a fytochemikálie|antioxidanty ]], steroly)
* ve formě fosfolipidů jsou součástí buněčných membrán, glykolipidy se podílí na stavbě nervové tkáně
* jsou důležité pro syntézu některých hormonů
* zlepšují chuťové vlastnosti pokrmů
* vyvolávají dlouhodobější pocit sytosti
* podílejí se na texturních vlastnostech potravin a pokrmů
* mechanicky chrání vnitřní orgány proti tlaku a nárazům
* podkožní tuková tkáň zajišťuje tepelnou ochranu organismu

A jaké je složení tuků? Tuky jsou tvořeny glycerolem a mastnými kyselinami, jejíchž složení má vliv na náš zdravotní stav. Mastné kyseliny můžeme dělit na:
* nasycené mastné kyseliny
* nenasycené mastné kyseliny (ty se dále dělí na mononenasycené mastné kyseliny a   polynenasycené mastné kyseliny)
* esenciální mastné kyseliny
* trans-nenasycené mastné kyseliny

Tuky můžeme stejně jako obiloviny dělit na dobré a špatné. Jak už z názvu vyplývá, jedny našemu tělu škodí anty druhé přispívají. A proč jsou špatné tuky špatnými? :) Zvyšují totiž hladinu cholesterolu krvi, mají negativní vliv na cévní a srdeční systém a jsou příčinou obezity. 
Tyto tuky obsahuje především maso, máslo či sýry, takže vegan se ke špatným tukům ani nedostane. Proto se tu budeme věnovat z větší části těm zdravým. 

Dobré tuky obsahují převahu mononenasycených a polynenasycených mastných kyselin a příznivě ovlivňují hladinu cholesterolu v krvi a pomáhají udržovat jeho normální hladinu. Dokonce, pokud se v naší stravě nahradí nanśycené mastné kyseliny, mohou hladinu i snížit!
Mononenasycené kyseliny se vyskytují v olivovém a řepkovém oleji, avokádu a v oříšcích. 

Ořechy a semínka jsou nutričně velmi bohaté a ochraňují tělo před kardiovaskulárními onemocněními. Ořechy se mohou konzumovat ve svém přirozeném stavu (jen tak k televizi či na posypání) nebo zpracované v rostlinné sýry, omáčky dresinky i másla. Semínka (ale i oříšky) jsou také výborné ve smoothies či v kaších, kde zajistí dlouhodobější pocit sytosti. Obecně se doporučuje ořechy přes noc namočit z důvodu lepší vstřebatelnosti.  Výběr oříšků záleží samozřejmě na osobní preferenci. 

Nutno dodat, že chia a lněné semínka jsou velmi bohaté na omega-3 mastné kyseliny. Denní příjem omega-3 mastných kyselin bohatě zajistí 5 lžic chia. 
!Chia a lněné semínka je vždy nutné rozmixovat!

Doporučený počet porcí za den je buďto ½ hrnku ořechů či semínek nebo 1 polévková lžíce mletého lněného semínka. 
===Další důležité složky aneb vláknina ===
A nakonec bych chtěla zmínit i něco o vláknině. Vlákninu nejsnáze získáme konzumací nezpracovaných rostlinných potravin. Zajímavé je, že živočišné produkty vlákninu neobsahují vůbec! Největší prospěšnost vlákniny je ve vázání tělu škodlivých a nepotřebných látek. Také zlepšuje vyprazdňování a pomáhá snižovat hladinu cukru v krvi. Pokud nemá tělo dostatek vlákniny, není možné očistit jej od odpadních látek. 

Nejzdravějšími zdroji vlákniny jsou luštěniny, mrkev, batáty, maliny, ostružiny a celozrnné obiloviny. Denně bychom měli přijmout 25 – 30 g vlákniny. 
===Shrnutí===
V této kapitole jsme se dozvěděli o luštěninách,obilovinách,ovoci a zelenině, tucích a vláknině. Zjistili jsme jak je kombinovat a jaký je jejich denní příjem.  Zároveň mám pro Vás tip:
[[Soubor:Healthy Vegan Buddha Bowl.jpg|bezrámu|Jedna z možností buddha bowlu]]
Buddha bowl!
Je to miska, ve které je vše. Základ je obilovina či luštěnina která je obložená zeleninou, ať už pečenou, syrovou či jinak upravenou, sladkost tomu dodává ovoce a vše je dochuceno dresinkem z oříšků. Mnoho receptů na ně najdete v naší [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka|rostlinné &amp; bezlepkové kuchařce]]. 
== Na co si dát pozor? == 
Jako první bych určitě zmínila [[Bílkoviny v rostlinné stravě|bílkoviny ]] a jejich kombinování. Existuje osm esenciálních a dvě semiesenciální aminokyseliny, které naše tělo musí přijímat skrze potravu.Semiesenciální však přijímáme pouze v dětském věku, takže o nich se zde bavit nebudeme. Jak jsem již výše psala, bílkoviny získáváme především z luštěnin, obilovin a ořechů. Ve většině potravin z obou těchto skupin je jedna esenciální aminokyselina tzv. limitující. To znamená, že její množství je nižší než optimální množství a tím se snižuje dostatečná využitelnost ostatních pro syntézu bílkovin v těle. A jak na to vyzrát? Odpověď je úplně snadná – prostě je kombinujte dohromady. Naprosto přirozeně je najdete například v mexické kuchyni, kde se využívají fazole či kukuřice a v indické najdete rýži a čočku. Každopádně, není nutností kombinovat luštěniny a obiloviny v jednom jídle. Stačí mít pestrý jídelníček, díky kterému získáte dostatek všech esenciálních aminokyselin. Takže bohatě sstačí kombinovat luštěniny a obiloviny v jednom DNI. (Ovesná kaše k snídani a čočka na kyselo k večeři)

„Jste to, co jíte.“ Toto rčení slýcháme snad všude, takže něco na tom bude. A opravdu, ve skutečnosti jste to, co vaše tělo ze stravy přijme a využije. To však ovlivňuje několik faktorů – vaše psychické rozpoložení a velmi důležitý faktor zde hraje i dostatečné kousání a proslinění. Hlavní faktor, který velmi ovlivňuje naše trávení je trávicí trakt a jeho zdraví. Kvalitu vaší střevní mikroflóry (nově ji najdete i pod pojmem mikrobiota), dokáže příznivě ovlivnit kvašená zelenina, zakysané rostlinné výrobky či kvašené nápoje. Růst nebo aktivitu střevní mikroflóry ovlivňují také probiotika, což je nestravitelná či velmi obtížně stravitelná část potravin.

== Užitečné odkazy ==
* http://veganskaspolecnost.cz/wp-content/uploads/jidel-denicek.pdf jídel-deníček
* https://veganskaspolecnost.cz/ebook/lusteniny/ - volně dostupný e-book o luštěninách
* https://veganskaspolecnost.cz/vyziva/idealni-talir/ - jeden ze zdrojů
* https://veganskaspolecnost.cz/blog/narovinu/lusteniny/ - podcast o luštěninách
* https://www.recepty.cz/recept/vegansky-buddha-bowl-165443 - jeden z mnoha odkazů na buddha bowl
* https://chay.cz/buddha-bowl/ - článek o buddha bowl
* http://chilliandchocolate.cz/cs/cs/1-tip-na-veganske-jidlo-ktere-si-zamilujete-buddha-bowl/ - 2. článek o buddha bowl

[[Kategorie:Veganství]]
[[Kategorie:Veganská strava]]</text>
      <sha1>9po2i72xh5pe6g544o9zoth0n7lqg61</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8647</id>
    <revision>
      <id>45680</id>
      <parentid>43832</parentid>
      <timestamp>2022-04-19T15:07:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link; absolutní -&gt; relativní odkaz</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="820" xml:space="preserve">Vítáme Vás, drazí bezlepkáči a zeleňáči (vegani).
My, jakožto dvě autorky této knihy se mezi Vás řadíme a chápeme, jak je pro Vás složité pokaždé předělávat recepty aby nám vyhovovaly. Protože jakmile se přidá špatná mouka, všechno se zkazí :) A od toho je tu tahle kuchařka! Ukážeme Vám přes 100 receptů, tipů, zkušeností. A to vše pro Vás napíšeme do jednoho roku. Tedy, 1.5. 2022 tato kuchařka bude hotová. Doufáme, že se Vám kuchařka bude líbit. Všechny recepty určitě budou chutnat i vašim dětem.

Děkujeme Wikiknihám za možnost, autorky knihy [[Uživatel:Sesily Kraight|Sesily Kraight]] s [[Uživatel:Claudia Conferne|Claudia Conferne]] 

Pokračujte na stranu [[/Obsah|Obsah]]!

[[Kategorie:Kuchařky| ]]
[[Kategorie:Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka]]</text>
      <sha1>h9moxdgahphuc38766gcezv2r1kzvo4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Chov koní</title>
    <ns>14</ns>
    <id>8652</id>
    <revision>
      <id>43642</id>
      <parentid>43629</parentid>
      <timestamp>2021-04-26T18:48:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>kategorie, články se nevkládají ručně</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="27" xml:space="preserve">[[Kategorie:Chov zvířat]]</text>
      <sha1>7csoq26nivobl7vl9pbf2lke635ihb6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Obsah</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8657</id>
    <revision>
      <id>45664</id>
      <parentid>44052</parentid>
      <timestamp>2022-04-18T16:07:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/ Obsah]] na [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Obsah]]: typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="579" xml:space="preserve">=[[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Obsah/Snídaně|Snídaně]]= 
=[[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/ Obsah/Svačina|Svačiny]]=
=[[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/ Obsah/Oběd|Obědy]]=
=[[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/ Obsah/Večeře|Večeře]]=
=[[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/ Obsah/Dezert|Dezerty]]=
=[[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/ Obsah/Nápoje|Nápoje]]=
= [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Zmrzliny|Zmrzliny]]=
=[[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/ Obsah/Naše spižírna|Naše spižírna]]=

[[Kategorie:Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka]]</text>
      <sha1>n6egs9mem68rtlfavw4fr70xz7nwebm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Obsah/Snídaně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8658</id>
    <revision>
      <id>45837</id>
      <parentid>44115</parentid>
      <timestamp>2022-06-10T22:54:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Samuele2002</username>
        <id>6296</id>
      </contributor>
      <comment>/* Kaše */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1267" xml:space="preserve">&lt;small&gt;&lt; [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/ Obsah]]&lt;/small&gt;


V této kapitole vám ukážeme jak udělat výborné (a zároveň ozkoušené) snídaně. Budou tu recepty jak na slané, tak na sladké snídaně které vám svou chutí vyrazí dech. Budou tu i velmi lehké a rychlé recepty ale také recepty které vám trochu času zaberou.


==Kaše==
* [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Obsah/Snídaně/Pečená ovesná kaše s čokoládovo-banánovou příchutí|Pečená ovesná kaše s čokoládovo-banánovou příchutí]]
* [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Obsah/Snídaně/Ovesná kaše přes noc s příchutí arašídového másla|Ovesná kaše přes noc s příchutí arašídového másla]]

==Lívance a palačinky==
-

==Sladké snídaňové pečení==
-

==Pečivo==
-


== Slané snídaně ==
-

==Smoothie bowl==
* [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Obsah/Snídaně/Smoothie bowl s příchutí borůvek|Borůvkový smoothie bowl]]


⇒ Pokud většinou nestíháte a Vaši snídani tvoří obložený chléb či mṻsli tyčinku, můžete nové recepty objevit [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/ Obsah/Svačina|tady]] ⇐

[[Kategorie:Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka]]
[[Kategorie:Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Snídaně]]</text>
      <sha1>pizf9p4gkbni9mycxxprcmrunvo3mpn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Obsah/Svačina</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8659</id>
    <revision>
      <id>45674</id>
      <parentid>44122</parentid>
      <timestamp>2022-04-18T16:07:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/ Obsah/Svačina]] na [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Obsah/Svačina]]: typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="673" xml:space="preserve">Jakmile bije desátá, mám okamžitě chuť i hlad. Problémem ale zůstává fakt, že většina lidí sáhne po müsli tyčince. V našem případě to nelze. Müsli obsahuje lepek i med. Takže smůla. Nebo ne?
Ne! Od toho jsme tu my! A máme pro Vás fůru receptů! Těšte se, protože od teď se Vaše svačiny v deset stávají Vaší oblíbenou tradicí!♥


== Svačinové pečení ==

== Obložené pečivo ==
* [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchačka/ Obsah/Svačina/Pečivo s avokádovým guacamole|Pečivo s avokádovým guacamole]]

== Ostatní ==


[[Kategorie:Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka]][[Kategorie:Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Svačina]]</text>
      <sha1>3ifmpu8e7cqm10t5mr4pf09699f2r1y</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Obsah/Oběd</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8660</id>
    <revision>
      <id>45670</id>
      <parentid>44044</parentid>
      <timestamp>2022-04-18T16:07:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/ Obsah/Oběd]] na [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Obsah/Oběd]]: typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="607" xml:space="preserve">Vítáme vás u našich obědů, které Vám určitě zachutnají (nebo alespoň nám zachutnaly). Naleznete zde spoustu receptů naslano i na sladko, které  vám nezaberou celé dopoledne. Najdete tu i pečení i vaření. doufáme že se od teď na obědy budete těšit.

== Polévky a krémy ==
-
== Rýže ==
-
==Těstoviny ==
-
== (Bez)masé recepty ==
-
== Rizzoto ==
-
== Super bowls ==
-
== Saláty ==
-
== Luštěninové pokrmy ==
-
== Grilování ==
-
== Wrapy, sandwiche ==
-
== Ostatní ==

[[Kategorie:Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka]][[Kategorie:Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Oběd]]</text>
      <sha1>gqwag6lbu68cxl7ckt8b5gyz3ezal5x</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Obsah/Dezert</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8661</id>
    <revision>
      <id>45666</id>
      <parentid>44048</parentid>
      <timestamp>2022-04-18T16:07:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/ Obsah/Dezert]] na [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Obsah/Dezert]]: typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="382" xml:space="preserve">Panna cotta? Nerostlinná. Čokoládový dortík? Smůla. Ale to nevadí!Tady jsou totiž všechny recepty rostlinné a bez lepku. Ale pozor, negarantujeme Vám, že po nich budete hubnout :) I když, zdravé dezerty se tu také najdou. Těšte se, naši drazí cukromilové!


[[Kategorie:Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka]]
[[Kategorie:Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Dezert]]</text>
      <sha1>3e79iqb9dy14n3dke0dtehjx4cjxufc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Základní (bez)masé recepty</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8663</id>
    <revision>
      <id>43877</id>
      <parentid>43703</parentid>
      <timestamp>2021-05-05T12:34:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <minor />
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="449" xml:space="preserve">&lt;small&gt;&gt; [[Veganství a vegetariánství]] [[Veganská(a vegetariánská) vyvážená strava]]&lt;/small&gt;

Protože znám, jaký je to pocit, muset si kupovat speciální rostlinné kuchařky či předělávat recepty, udělala jsem to za vás!
Doufám, že jste taky nadšenci do vaření, protože to se Vám bude hodit [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka|tento odkaz!]] Příjemné vaření!

[[Kategorie:Veganství]]
[[Kategorie:Veganská strava]]</text>
      <sha1>p3v4vqwiva22hipz38kgy8lj3bnf5gq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Soubory bez strojově čitelného zdroje</title>
    <ns>14</ns>
    <id>8671</id>
    <revision>
      <id>43750</id>
      <timestamp>2021-04-30T10:19:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>založena prázdná stránka</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="0" />
      <sha1>phoiac9h4m842xq45sp7s6u21eteeq1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Finance</title>
    <ns>14</ns>
    <id>8672</id>
    <revision>
      <id>43994</id>
      <parentid>43751</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T14:48:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:(vše)]]</text>
      <sha1>n5semwpzpwrffimpthtnqusnisadvq8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Hudba</title>
    <ns>14</ns>
    <id>8673</id>
    <revision>
      <id>43946</id>
      <parentid>43775</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T10:19:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:(vše)]]</text>
      <sha1>n5semwpzpwrffimpthtnqusnisadvq8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Abeceda jídla</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8675</id>
    <revision>
      <id>44289</id>
      <parentid>43808</parentid>
      <timestamp>2021-07-15T21:08:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="822" xml:space="preserve">[[Soubor:Wikibooks Food Alphabet.jpg]]
===⇒ABECEDA JÍDLA⇐===
[[Abeceda jídla/A|A]] • [[Abeceda jídla/B|B]] • [[Abeceda jídla/C|C]] • [[Abeceda jídla/D|D]] • [[Abeceda jídla/E|E]] • [[Abeceda jídla/F|F]] • [[Abeceda jídla/G|G]] • [[Abeceda jídla/H|H]] • [[Abeceda jídla/CH|CH]] • [[Abeceda jídla/I|I]] • [[Abeceda jídla/J|J]] • [[Abeceda jídla/K|K]] • [[Abeceda jídla/L|L]] • [[Abeceda jídla/M|M]] • [[Abeceda jídla/N|N]] • [[Abeceda jídla/O|O]] • [[Abeceda jídla/P|P]] • [[Abeceda jídla/Q|Q]] • [[Abeceda jídla/R|R]] • [[Abeceda jídla/S|S]] • [[Abeceda jídla/T|T]] • [[Abeceda jídla/U|U]] • [[Abeceda jídla/V|V]] • [[Abeceda jídla/W|W]] • [[Abeceda jídla/X|X]] • [[Abeceda jídla/Y|Y]] • [[Abeceda jídla/Z|Z]]

[[Kategorie:Abeceda jídla]]</text>
      <sha1>tfh8ji418iqg0h0gqjfmkwhb5xll6jw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Abeceda jídla/A</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8677</id>
    <revision>
      <id>43860</id>
      <parentid>43809</parentid>
      <timestamp>2021-05-05T12:14:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>rám</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="288" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''A''' jako '''A'''nanas&lt;/div&gt;

[[Soubor:Pina.jpg|žádný]]
===Co to je ananas?===
Ananas je jihoamerické ovoce. Je sladké a dobré. Je to plod ananasovníku.

Po '''A''' následuje [[Abeceda jídla/B|B]]

[[Kategorie:Abeceda jídla]]</text>
      <sha1>p0seqbq74ht73jtoq63b9gm7vzoh7lj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Abeceda jídla/B</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8678</id>
    <revision>
      <id>43859</id>
      <parentid>43810</parentid>
      <timestamp>2021-05-05T12:13:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>rám</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="350" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''B''' jako '''B'''rokolice&lt;/div&gt;

[[Soubor:Brocoli 03.jpg|žádný]]
===Co to je brokolice?===
Brokolice je rostlina ze Středomoří. Je to ¨sestřička¨ květáku. Je hodně zdravá. 

Před '''B''' je [[Abeceda jídla/A|A]] a po '''B''' je [[Abeceda jídla/C|C]].

[[Kategorie:Abeceda jídla]]</text>
      <sha1>jt5i4xp5cn4ao5h1s08a9ifvw54k8qf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Abeceda jídla/C</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8679</id>
    <revision>
      <id>43858</id>
      <parentid>43811</parentid>
      <timestamp>2021-05-05T12:13:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>rám</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="667" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''C''' jako '''C'''itron&lt;/div&gt; 
[[Soubor:Citron.jpg|žádný]]
===Co to je citron?===
Je to ovoce ze subtropů. Je to plod citronovníku. Je hodně kyselý a dělá se z něj dobrá limonáda.

Před '''C''' je [[Abeceda jídla/B|B]] a po '''C''' je [[Abeceda jídla/D|D]].


&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''Č''' jako '''Č'''esnek&lt;/div&gt;
[[Soubor:Česnek wiki.jpg|žádný]]
===Co to je česnek?===
Je to koření z Asie. Dělá se z něj [https://cs.wikipedia.org/wiki/Česneková_polévka|česnekvá polévka.] Pokud ochutnáš česnek, bude Tě štípat v puse.

[[Kategorie:Abeceda jídla]]</text>
      <sha1>q20bfxqlkvh1suy0qyyz34n7i9ntzu3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Abeceda jídla/D</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8680</id>
    <revision>
      <id>43857</id>
      <parentid>43817</parentid>
      <timestamp>2021-05-05T12:13:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>rám</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="344" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''D''' jako '''D'''ýně&lt;/div&gt;
[[Soubor:Pumpkins.jpg|žádný]]
===Co to je dýně?===
Dělá se z ní dýňová polévka a máme z ní i dýňová semínka. Dýně je velmi zdravá.

Před '''D''' je [[Abeceda jídla/C|C]] a po '''D''' je [[Abeceda jídla/E|E]].

[[Kategorie:Abeceda jídla]]</text>
      <sha1>s2laxwzmfh0hycuskc8n7gwkueaya5a</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Abeceda jídla/E</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8682</id>
    <revision>
      <id>43856</id>
      <parentid>43814</parentid>
      <timestamp>2021-05-05T12:12:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>rám</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="383" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''E''' jako '''E'''mentál&lt;/div&gt;
[[Soubor:Emmental (fromage) 01.jpg| žádný]]
===Co to je ementál? ===
Je to sýr který se samozřejmě vyrábí z kravského mléka. Má v sobě ¨dutiny¨. Pochází ze Švýcarska. 

Před '''E''' je [[Abeceda jídla/D|D]] a po '''E''' je [[Abeceda jídla/F|F]]. 

[[Kategorie:Abeceda jídla]]</text>
      <sha1>5kjag6h1r6s59e0keut3fkk5cdais14</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Abeceda jídla/F</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8683</id>
    <revision>
      <id>43855</id>
      <parentid>43816</parentid>
      <timestamp>2021-05-05T12:12:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>rám</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="383" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''F''' jako '''F'''azole&lt;/div&gt;
[[Soubor:Heaps of beans.jpg|žádný]]
===Co to jsou fazole?===
Fazole je velmi zdravá rostlina. Používá se jak do salátu, tak i např. na kyselo. Pokud ji jíme syrovou, škodí nám.

Před '''F''' je [[Abeceda jídla/E|E]] a po '''F''' je [[Abeceda jídla/G|G]]. 

[[Kategorie:Abeceda jídla]]</text>
      <sha1>p20m6bgr90qjekl10i489l52c8wad4o</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Abeceda jídla/G</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8684</id>
    <revision>
      <id>43854</id>
      <parentid>43818</parentid>
      <timestamp>2021-05-05T12:12:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <minor />
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="470" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''G''' jako '''G'''ranátové jablko&lt;/div&gt;
[[Soubor:Pomegranate fruit - whole and piece with arils.jpg|žádný]]
===Co to je granátové jablko?===
Je to sladkokyselé ovoce a plod marháníku granátového který roste hlavně ve Středomoří. Uvnitř jsou malé chutné ¨granátky¨ Slupka je hořká. 

Před '''G''' je [[Abeceda jídla/F|F]] a po '''G''' je [[Abeceda jídla/H|H]]. 

[[Kategorie:Abeceda jídla]]</text>
      <sha1>e2atqot3zvh5myzi4zwa4e5gquifzyo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Super (a i ne tak super) potraviny</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8685</id>
    <revision>
      <id>43876</id>
      <parentid>43820</parentid>
      <timestamp>2021-05-05T12:33:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <minor />
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="144" xml:space="preserve">&lt; [[Veganství a vegetariánství]] [[Veganská(a vegetariánská) vyvážená strava]]

[[Kategorie:Veganství]]
[[Kategorie:Veganská strava]]</text>
      <sha1>mvzcf92nwdgdeqy7pd23xjfzvoa89js</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Antioxidanty a fytochemikálie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8687</id>
    <revision>
      <id>43875</id>
      <parentid>43870</parentid>
      <timestamp>2021-05-05T12:32:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <minor />
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="144" xml:space="preserve">&lt; [[Veganství a vegetariánství]] [[Veganská(a vegetariánská) vyvážená strava]]

[[Kategorie:Veganství]]
[[Kategorie:Veganská strava]]</text>
      <sha1>mvzcf92nwdgdeqy7pd23xjfzvoa89js</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Abeceda jídla/H</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8688</id>
    <revision>
      <id>43861</id>
      <parentid>43853</parentid>
      <timestamp>2021-05-05T12:15:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>přidání kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="354" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''H''' jako '''H'''ruška &lt;/div&gt;
[[Soubor:Four pears.jpg|žádný]]
===Co to je hruška?===
Hruška je ovoce a plod hrušně. Je sladká a chutná. Děláme z ní třeba hruškový koláč. 

Před '''H''' je [[Abeceda jídla/G|G]] a po '''H''' je [[Abeceda jídla/CH|CH]].

[[Kategorie:Abeceda jídla]]</text>
      <sha1>jd2brmn57vm15wqxdvn43vkepvdt2uk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Abeceda jídla</title>
    <ns>14</ns>
    <id>8689</id>
    <revision>
      <id>43914</id>
      <parentid>43910</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T09:51:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>Překlep</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="38" xml:space="preserve">[[Kategorie:Wikijunior/Český jazyk]]</text>
      <sha1>jf9emz2h4w07wputnu267eh5dmxwpff</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka</title>
    <ns>14</ns>
    <id>8690</id>
    <revision>
      <id>43865</id>
      <timestamp>2021-05-05T12:22:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „[[Kategorie:Kuchařky]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="23" xml:space="preserve">[[Kategorie:Kuchařky]]</text>
      <sha1>66ynr25d7xr9ss33pcndkq639ri5ghs</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Wikijunior</title>
    <ns>14</ns>
    <id>8692</id>
    <revision>
      <id>43886</id>
      <timestamp>2021-05-05T12:52:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „[[Kategorie:(vše)]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" xml:space="preserve">[[Kategorie:(vše)]]</text>
      <sha1>n5semwpzpwrffimpthtnqusnisadvq8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Zvířecí abeceda</title>
    <ns>14</ns>
    <id>8693</id>
    <revision>
      <id>43915</id>
      <parentid>43909</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T09:52:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>Překlep</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="38" xml:space="preserve">[[Kategorie:Wikijunior/Český jazyk]]</text>
      <sha1>jf9emz2h4w07wputnu267eh5dmxwpff</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Chov kočky domácí</title>
    <ns>14</ns>
    <id>8694</id>
    <revision>
      <id>43891</id>
      <timestamp>2021-05-05T13:02:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „[[Kategorie:Chov zvířat]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="27" xml:space="preserve">[[Kategorie:Chov zvířat]]</text>
      <sha1>7csoq26nivobl7vl9pbf2lke635ihb6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Snídaně</title>
    <ns>14</ns>
    <id>8696</id>
    <revision>
      <id>43905</id>
      <timestamp>2021-05-07T06:50:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „[[Kategorie:Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="48" xml:space="preserve">[[Kategorie:Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka]]</text>
      <sha1>bfpr7jt67eiqwar2t8eedjqfa0bt8js</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sesily/Pískoviště</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8697</id>
    <revision>
      <id>44022</id>
      <parentid>43906</parentid>
      <timestamp>2021-05-08T15:36:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="181" xml:space="preserve">{{Infobox - recept|jméno=lalala|obrázek=pumpkin stem.jpg|čas=10- 15 min|ingredience=lalalaaaa|jiné 3 co=Obtížnost: 1 ze 3}}


[[Soubor:Smoothie bowl - blueberry.jpg|náhled]]</text>
      <sha1>hkdq448frzba8209ats0d00frslchpp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Wikijunior/Český jazyk</title>
    <ns>14</ns>
    <id>8699</id>
    <revision>
      <id>43917</id>
      <timestamp>2021-05-07T09:53:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „[[Kategorie:Wikijunior]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="24" xml:space="preserve">[[Kategorie:Wikijunior]]</text>
      <sha1>joti5e3gs4tgquuei67kg19guss9pqv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Příručka pro hudebníky</title>
    <ns>14</ns>
    <id>8700</id>
    <revision>
      <id>43954</id>
      <timestamp>2021-05-07T10:25:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „[[Kategorie:Hudba]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="19" xml:space="preserve">[[Kategorie:Hudba]]</text>
      <sha1>mdu5ntqcxtdqkrb80fhgutejthewjmw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Jak zvládnout partnera a vztah</title>
    <ns>14</ns>
    <id>8701</id>
    <revision>
      <id>43981</id>
      <timestamp>2021-05-07T10:49:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „[[Kategorie:Lidé]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="19" xml:space="preserve">[[Kategorie:Lidé]]</text>
      <sha1>6dm095m7vzo6l04wrnzywz9y0yuaql0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Abeceda jídla/CH</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8702</id>
    <revision>
      <id>43984</id>
      <timestamp>2021-05-07T12:47:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>vytvoření</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="426" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''CH''' jako '''CH'''leba&lt;/div&gt;
[[Soubor:Breads of Moskovskaya Oblast. img 006.jpg]]
===Co to je chleba?===
Chleba je pečivo, které upečeme většinou z mouky, kvásku a vody. Můžeme ho dovćhutit třeba semínky či kořením. Je ve skoro každé kuchyni. 

Před '''CH''' je [[Abeceda jídla/H|H]] a po '''CH''' je [[Abeceda jídla/I|I]] 

[[Kategorie:Abeceda jídla]]</text>
      <sha1>5513f8zin49672l08gn97xx0yln905f</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Abeceda jídla/J</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8703</id>
    <revision>
      <id>43985</id>
      <timestamp>2021-05-07T12:58:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>vytvořeníoření</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="358" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''J''' jako '''J'''ahody&lt;/div&gt;
[[Soubor:Mexican strawberries.jpg]]
===Co jsou jahody?===
Jahody jsou ovoce, které je velmi sladké a chutné. Jsou to plody jahodníku. Existuje několik druhů. 

Před '''J''' je [[Abeceda jídla/I|I]] a po '''J''' je [[Abeceda jídla/K|K]]. 

[[Kategorie:Abeceda jídla]]</text>
      <sha1>1i55r8eajufjij9h3d2d74zpw7dp09d</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Abeceda jídla/K</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8704</id>
    <revision>
      <id>43986</id>
      <timestamp>2021-05-07T13:04:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''K''' jako '''K'''ukuřice&lt;/div&gt; [[Soubor:Corn on the cob half open.jpg]] ===Co to je kukuřice?=== Kuk…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="402" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''K''' jako '''K'''ukuřice&lt;/div&gt;
[[Soubor:Corn on the cob half open.jpg]]
===Co to je kukuřice?===
Kukuřice je oblíbená zelenina, které je zdravá a chutná dobře. Lidé si ji rádi opékají nebo grilují. vyrábí se z ní popkorn. 

Před '''K''' je [[Abeceda jídla/J|J]] a po '''K''' je [[Abeceda jídla/L|L]]

[[Kategorie:Abeceda jídla]]</text>
      <sha1>izlobva1u5oh2jy3idowlge34dutvr5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Abeceda jídla/L</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8705</id>
    <revision>
      <id>43988</id>
      <parentid>43987</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T13:13:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="407" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''L''' jako '''L'''ilek&lt;/div&gt;
[[Soubor:Four eggplants 2017 A.jpg]]
===Co to je lilek?===
Lilek je zelenina,která pochází z Jižní Evropy. Konzumujeme jej jen tepelně upravený, syrový totiž není dobrý. Jeho štáva má zdravé účinky. 

Před '''L''' je [[Abeceda jídla/K|K]] a po '''L''' je [[Abeceda jídla/M|M]]

[[Kategorie:Abeceda jídla]]</text>
      <sha1>46ii53kbuolc2wcjyufp3xhr7tsjthc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Abeceda jídla/M</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8706</id>
    <revision>
      <id>43989</id>
      <timestamp>2021-05-07T13:19:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''M''' jako '''M'''eloun&lt;/div&gt; [[Soubor:Watermelons.jpg]] ===Co to je meloun?=== Je to známá zelenina,…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="399" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''M''' jako '''M'''eloun&lt;/div&gt;
[[Soubor:Watermelons.jpg]]
===Co to je meloun?===
Je to známá zelenina, kterou si lidé pletou s ovocem. Melounů je několik druhů. Nejznámější je meloun vodní, který má jasně červenou dužinu. 

Před '''M''' je [[Abeceda jídla/L|L]] a po '''M''' je [[Abeceda jídla/N|N]]

[[Kategorie:Abeceda jídla]]</text>
      <sha1>6z5lgpf267gx6qqufxckyxlp9abzlh3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Abeceda jídla/N</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8707</id>
    <revision>
      <id>43990</id>
      <timestamp>2021-05-07T14:45:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''N''' jako '''N'''ektarinka&lt;/div&gt; [[Soubor:White nectarine and cross section02 edit.jpg]] ===Co to je n…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="395" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''N''' jako '''N'''ektarinka&lt;/div&gt;
[[Soubor:White nectarine and cross section02 edit.jpg]]
===Co to je nektarinka?===
Je to varianta broskve, akorát nemá &quot;chloupky&quot;. Dužinu má buď velmi světlou nebo žlutou. Má mnoho odrůd. 

Před '''N''' je [[Abeceda jídla/M|M]] a po '''N''' je [[Abeceda jídla/O|O]]. 

[[Kategorie:Abeceda jídla]]</text>
      <sha1>45z3irreto4fn391mm2ml5u5j81vepl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Finance(Wikikniha)</title>
    <ns>14</ns>
    <id>8708</id>
    <revision>
      <id>43993</id>
      <parentid>43992</parentid>
      <timestamp>2021-05-07T14:48:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="21" xml:space="preserve">[[Kategorie:Finance]]</text>
      <sha1>jnddrxpimc3mxh1mac9v742966c6c05</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Veganství</title>
    <ns>14</ns>
    <id>8709</id>
    <revision>
      <id>44009</id>
      <timestamp>2021-05-08T12:44:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „[[Kategorie:Gastronomie]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="25" xml:space="preserve">[[Kategorie:Gastronomie]]</text>
      <sha1>hdcwo3qy2yabj8m903c9wugqk5aa1we</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Abeceda jídla/O</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8710</id>
    <revision>
      <id>44010</id>
      <timestamp>2021-05-08T13:53:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>vytvoření</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="397" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''O''' jako '''O'''livy&lt;/div&gt;
[[Soubor:Olives vertes.JPG]]
===Co to jsou olivy?===
Olivy jsou překvapivě ovoce, které znaly a využívali již staří Řekové. Jsou to plody olivovníku evropského. Vyrábí se z nich také olej. 

Před '''O''' je [[Abeceda jídla/N|N]] a po '''O''' je [[Abeceda jídla/P|P]]. 

[[Kategorie:Abeceda jídla]]</text>
      <sha1>h5yky060eobzz4fblczlsjlji30i7h0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Abeceda jídla/P</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8711</id>
    <revision>
      <id>44013</id>
      <parentid>44012</parentid>
      <timestamp>2021-05-08T14:13:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="427" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''P''' jako '''P'''aprika&lt;/div&gt;
[[Soubor:Red capsicum and cross section.jpg]]
===Co to je paprika?===
Paprika je zelenina, která pochází ze Střední Evropy. Má spoustu druhů a jedním z nich je známá paprička. Jiný druh se zase používá jako koření. 

Před '''P''' je [[Abeceda jídla/O|O]] a po '''P''' je [[Abeceda jídla/Q|Q]]. 

[[Kategorie:Abeceda jídla]]</text>
      <sha1>lg5o94lad8mhxuj2ld242fg0msfid7g</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Abeceda jídla/I</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8712</id>
    <revision>
      <id>44015</id>
      <parentid>44014</parentid>
      <timestamp>2021-05-08T14:17:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="199" xml:space="preserve">Na '''I''' nic neexistuje :) Pokud bys ale něco našel(šla) napiš mi do diskuze♥


Před '''I''' je [[Abeceda jídla/CH|CH]] a po '''I''' je [[Abeceda jídla/J|J]].

[[Kategorie:Abeceda jídla]]</text>
      <sha1>3994vgs5c736pj34c5e6cdhe6wlzqi2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Obsah/Snídaně/Smoothie bowl s příchutí borůvek</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8713</id>
    <revision>
      <id>44126</id>
      <parentid>44124</parentid>
      <timestamp>2021-05-19T09:26:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Claudia Conferne</username>
        <id>9250</id>
      </contributor>
      <comment>Vytvoření</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1893" xml:space="preserve">{{Infobox - recept|jméno=Borůvkový smoothie bowl|obrázek=
Smoothie bowl - blueberry.jpg|
čas=Příprava: 10-15min.|ingredience=1 hrst borůvek (cca 60 g)

1 kelímek sójového či ovesného jogurtu 

1 malý banán nebo 1/2 velkého banánu

Oříšky,semínka, ovoce či ovesné vločky na ozdovení|speciální vybavení=mixér (není nutný výkonný, naopak je ku prospěchu pokud zůstanou menší kousky)}}

=== Úvod ===
Tento recept se hodí na neklidná rána, kdy člověk nestíhá a nutně potřebuje dávku vitamínů a živin. Já dělám smoothie bowl obvykle v létě, když slunce paří a já mám chuť na něco chladivého a výživného. Tento borůvkový je můj favorit. Doporučuji přidat (bezlepkové) vločky a kokos, protože to je potom gurmánský zážitek!

=== Postup === 
# Omyjeme borůvky, oloupeme banán a vhodíme do mixéru spolu s ne-jogurtem. Vše mixujeme alespoň 30 vteřin. 
# Měli bychom získat hustší smoothie. Pokud takovou konzistenci nemáme, přidáme ne-jogurt. 
# Rozmixované smoothie dáme do misky a podle chuti ozdobíme. Zdobíme: ovocem, obilovinami (většinou bezlepkovými vločkami) a oříšky nebo semínky
'''Dobrou chuť!'''

===Moje tipy===
* Zdobím většinou borůvkami, je to chuťově lepší. 
* Na ozdobení jsou dobré taky chia semínka,které ve smoothie bowlu krásně nabobtnají
* Vždy ozdobím také oříšky, protože obsahují bílkoviny, tudíž je to skrytá energie a pocit sytosti
* Tuto plnohodnotnou snídani si vychutnávám v pracovní dny, protože mi přinese energii na celé dopoledne
* Pokud nejste alergičtí na lepek, můžete samosebou použít vločky normální, chuti to neuškodí
* Pokud máte radši &quot;chladnější chuť, místo ne-jogurtu přidejte  2+ kostky ledu

[[Kategorie:Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka]][[Kategorie:Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Snídaně]]</text>
      <sha1>etvwyo2na5esjrehq4ksfwwx5i0a70q</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Obsah/Snídaně/Pečená ovesná kaše s čokoládovo-banánovou příchutí</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8714</id>
    <revision>
      <id>44118</id>
      <parentid>44117</parentid>
      <timestamp>2021-05-19T09:15:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1521" xml:space="preserve">{{Infobox - recept|jméno=Pečená ovesná kaše s příchutí banánu a čokolády|obrázek=|čas=příprava 5 min, pečení v troubě 30 - 35 min|ingredience=1 banán

1/2 hrnku bezlepkových ovesných vloček 

1/2 hrnku mandlového mléka 

1 polévková lžíce kakaa  

1 čajová lžička prášku do pečiva  

2 čajové lžičky javorového sirupu

|speciální vybavení=miska odolná teplu (může být keramická)}}


===Úvod===
Pečená ovesná kaše je dobrá zejména na poklidná rána kdy máte alespoň třičtvrtě hodiny na přípravu snídaně a nikam nespěcháte. Třeba když o víkendu vstanete a venku je zima, prší nebo sněží a jste rádi že můžete být ve svém vyhřátém domově.


===Postup===
1. Banán rozmačkáme na kaši a dáme ho do misky ve které kaši budeme péct, přidáme bezlepkové ovesné vločky (pokud nemáte alergii na lepek, můžete přidat normální vločky), mandlové mléko a promícháme.

2. Přidáme kakao, prášek do pečiva a javorový sirup, (můžete dát i jiný, např. čekankový, agávový, datlový,...)

3. Pořádně promícháme a strčíme do trouby na 175 C°, pečeme 30 - 35 minut


===Tipy===
* Ještě před upečením, můžete na kaši přidat pár čtverečků čokolády
* Pokud budete chtít, můžete si na upečenou kaši dát arašídové máslo, jogurt, ovoce,...


[[Kategorie:Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka]] [[Kategorie:Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Snídaně]]</text>
      <sha1>k3d06ufvreecps14pbmtwh810cbdv1h</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Obsah/Večeře</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8715</id>
    <revision>
      <id>45676</id>
      <parentid>44046</parentid>
      <timestamp>2022-04-18T16:07:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/ Obsah/Večeře]] na [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Obsah/Večeře]]: typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="601" xml:space="preserve">Někdo večeří jenom chleba s pomazánkou. A já se přitom plácám do čela:) Vždyť je tolik možností, jak se chutně a sytě navečeřet! A my Vám je ukážeme. Takže, už žádný chleba s pomazánkou!

== Teplé slané večeře ==
-
== Studené slané večeře ==
-
== Teplé sladké večeře ==
-
== Studené sladké večeře ==
-


⇒ Pokud se chleba s pomazánkou nechcete vzdát, můžete nové recepty objevit [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/ Obsah/Svačina|tady]] ⇐

[[Kategorie:Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka]] [[Kategorie:Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Večeře]]</text>
      <sha1>kssfdkm389h3rzw71ppk35tyqgqfil6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Obsah/Nápoje</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8716</id>
    <revision>
      <id>45668</id>
      <parentid>44041</parentid>
      <timestamp>2022-04-18T16:07:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/ Obsah/Nápoje]] na [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Obsah/Nápoje]]: typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="200" xml:space="preserve">== Smoothie ==


== Limonády ==


== Horké nápoje ==


== Ovocné šťávy ==


[[Kategorie:Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka]]
[[Kategorie:Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Nápoje]]</text>
      <sha1>34b2knblqloni48vbuqito05yzfyg62</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Svačina</title>
    <ns>14</ns>
    <id>8717</id>
    <revision>
      <id>44043</id>
      <timestamp>2021-05-08T17:22:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „[[Kategorie:Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="48" xml:space="preserve">[[Kategorie:Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka]]</text>
      <sha1>bfpr7jt67eiqwar2t8eedjqfa0bt8js</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Oběd</title>
    <ns>14</ns>
    <id>8718</id>
    <revision>
      <id>44045</id>
      <timestamp>2021-05-08T17:23:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „[[Kategorie:Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="48" xml:space="preserve">[[Kategorie:Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka]]</text>
      <sha1>bfpr7jt67eiqwar2t8eedjqfa0bt8js</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Večeře</title>
    <ns>14</ns>
    <id>8719</id>
    <revision>
      <id>44047</id>
      <timestamp>2021-05-08T17:25:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „[[Kategorie:Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="48" xml:space="preserve">[[Kategorie:Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka]]</text>
      <sha1>bfpr7jt67eiqwar2t8eedjqfa0bt8js</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Dezert</title>
    <ns>14</ns>
    <id>8720</id>
    <revision>
      <id>44049</id>
      <timestamp>2021-05-08T17:26:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „[[Kategorie:Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="48" xml:space="preserve">[[Kategorie:Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka]]</text>
      <sha1>bfpr7jt67eiqwar2t8eedjqfa0bt8js</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Nápoje</title>
    <ns>14</ns>
    <id>8721</id>
    <revision>
      <id>44050</id>
      <timestamp>2021-05-08T17:27:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „[[Kategorie:Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="48" xml:space="preserve">[[Kategorie:Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka]]</text>
      <sha1>bfpr7jt67eiqwar2t8eedjqfa0bt8js</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Abeceda jídla/Q</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8722</id>
    <revision>
      <id>44057</id>
      <parentid>44056</parentid>
      <timestamp>2021-05-09T11:13:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="358" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''Q''' jako '''Q'''uinoa&lt;/div&gt;
[[Soubor:Red quinoa.png]]
===Co to je quinoa?===
Quinoa, jindy merlík čínský je pseudoobilovina z pohoří And. Používá se už asi 5000 let. Neobsahuje lepek. 

Před '''Q''' je [[Abeceda jídla/P|P]] a po '''Q''' je [[Abeceda jídla/R|R]]

[[Kategorie:Abeceda jídla]]</text>
      <sha1>j9ju1y4fqxgoyh0fislfsh4q91yhkio</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Abeceda jídla/R</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8723</id>
    <revision>
      <id>44058</id>
      <timestamp>2021-05-09T11:20:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''R''' jako '''R'''ýže&lt;/div&gt; [[Soubor:White, Brown, Red &amp; Wild rice.jpg]] === Co to je rýže?=== Rý…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="392" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''R''' jako '''R'''ýže&lt;/div&gt;
[[Soubor:White, Brown, Red &amp; Wild rice.jpg]]
=== Co to je rýže?===
Rýže je jedna z nejdůležitějších obilovin světa. Jí se hlavně v Asii. Můžeme ji znát třeba z pokrmu jménem sushi. 

Před '''R''' je [[Abeceda jídla/Q|Q]] a po '''R''' je [[Abeceda jídla/S|S]]. 

[[Kategorie:Abeceda jídla]]</text>
      <sha1>m5kcz1w1ou39zjkoqi2wf3sjr98vh8p</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Abeceda jídla/S</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8724</id>
    <revision>
      <id>44060</id>
      <parentid>44059</parentid>
      <timestamp>2021-05-09T11:26:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="356" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''S''' jako '''S'''ůl&lt;/div&gt;
[[Soubor:Saltmill.jpg]]
===Co to je sůl?===
Sůl se používá hlavně v kuchyni na dochuzování jídel. Její chuť charakterizuje slanost. Existuje mnoho druhů. 

Před '''S''' je [[Abeceda jídla/R|R]] a po '''S''' je [[Abeceda jídla/T|T]]

[[Kategorie:Abeceda jídla]]</text>
      <sha1>75ywfr6oxrgqy6v723onkd07700wsqs</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Abeceda jídla/T</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8725</id>
    <revision>
      <id>44078</id>
      <timestamp>2021-05-12T15:56:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''T''' jako '''T'''ěstoviny&lt;/div&gt; [[Soubor:Pasta 2006 2.jpg]] ===Co to jsou těstoviny? === Těstoviny…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="483" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''T''' jako '''T'''ěstoviny&lt;/div&gt;
[[Soubor:Pasta 2006 2.jpg]]
===Co to jsou těstoviny? ===
Těstoviny jsou známý italský pokrm který má mnoho variant. Nejčastěji těstoviny jíme s nějakou omáčkou či pestem, nebo jako přílohu. Jedny z mnoha známých variací jsou např. lazaně či makaróny se sýrem. 

Před '''T''' je [[Abeceda jídla/S|S]] a po '''T''' je [[Abeceda jídla/U|U]]. 

[[Kategorie:Abeceda jídla]]</text>
      <sha1>lzk8ynupoiwyvxgyh48o46ku84l9rn5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U tří Turků</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8726</id>
    <revision>
      <id>44104</id>
      <timestamp>2021-05-16T20:53:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JiriMatejicek</username>
        <id>4254</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „[[Soubor:Staré Město, Valentinská 3, U Tří Turků, domovní znamení (01).jpg|střed|500px|U tří Turků]]  [[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="158" xml:space="preserve">[[Soubor:Staré Město, Valentinská 3, U Tří Turků, domovní znamení (01).jpg|střed|500px|U tří Turků]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>5o5grarmlbl9erpf319k5en33jroy0b</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Zmrzliny</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8727</id>
    <revision>
      <id>44112</id>
      <parentid>44110</parentid>
      <timestamp>2021-05-19T09:09:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>úvod</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="211" xml:space="preserve">Není nic příjemnějšího, než si dát o horkém dni ¨drobné¨ osvěžení. Někdo by toho mohl sníst více, proto ty uvozovky :)
==Krémové nanuky==
==Ovocné nanuky==
==Krémové zmrzliny==
==Sorbety==</text>
      <sha1>6u2ed9lsolht94t0op0fx1c506984ky</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Obsah/Svačina/Pečivo s avokádovým guacamole</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8730</id>
    <revision>
      <id>45681</id>
      <parentid>44128</parentid>
      <timestamp>2022-04-20T21:08:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchačka/ Obsah/Svačina/Pečivo s avokádovým guacamole]] na [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Obsah/Svačina/Pečivo s avokádovým guacamole]]: typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="407" xml:space="preserve">&lt;small&gt;[[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka]][[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/ Obsah||Obsah]][[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/ Obsah/Svačina||Svačina]]&lt;/small&gt;
{{Infobox - recept|jméno=Avokádové guacamole|obrázek=|čas=5-15 min (podle vaší rychlosti)|ingredience=2 malé avokáda 
1/2 citrónu 
sůl 
pepř}}

=== Úvod ===

Ó zlaté (zelené) guacamole! Moje nejoblíbenější pomazánku!</text>
      <sha1>hjqrquxgej0q2m7l4d9alz1uat59u43</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda/Q</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8731</id>
    <revision>
      <id>44135</id>
      <timestamp>2021-05-22T23:27:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Burzuchius</username>
        <id>6507</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''Q''' jako '''Q'''uoll&lt;/div&gt;   [[Soubor:Q is for Quoll.jpg|střed|500px]]    {{Zvířecí abeceda}}  …“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="185" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''Q''' jako '''Q'''uoll&lt;/div&gt;


[[Soubor:Q is for Quoll.jpg|střed|500px]]
 

{{Zvířecí abeceda}}

[[Kategorie:Zvířecí abeceda]]</text>
      <sha1>qn6srw43xczuclg7y9iz9kb6ucc8v92</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Abeceda jídla/U</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8732</id>
    <revision>
      <id>44176</id>
      <timestamp>2021-06-04T15:45:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''U''' jako '''U'''topenec&lt;/div&gt; [[Soubor:Utopenci.jpg]] ===Co je to utopenec?=== Je to tradiční ček…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="392" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''U''' jako '''U'''topenec&lt;/div&gt;
[[Soubor:Utopenci.jpg]]
===Co je to utopenec?===
Je to tradiční čeká pochoutka. Skládá se ze špekáčků a nálevu z vody, octa, soli cukru a koření. Přidává se taky různá zelenina. 

Před '''U''' je [[Abeceda jídla/T|T]] a po '''U''' je [[Abeceda jídla/V|V]]. 

[[Kategorie:Abeceda jídla]]</text>
      <sha1>hp9xy7wbb1a62l7d6onxgksd1m7r7x3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Abeceda jídla/V</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8733</id>
    <revision>
      <id>44177</id>
      <timestamp>2021-06-04T15:53:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''V''' jako '''V'''ejce &lt;/div&gt; [[Soubor:Eggs 3145g.jpg]] ===Co je to vejce?=== Vejce můžeme udělat sm…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="402" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''V''' jako '''V'''ejce &lt;/div&gt;
[[Soubor:Eggs 3145g.jpg]]
===Co je to vejce?===
Vejce můžeme udělat smažené, natvrdo, naměkko nebo vejce benedikt. Vajíčko obsahuje bílek, žloutek a skořápku. Může se z něj vylíhnout mládě. 

Před '''V''' je [[Abeceda jídla/U|U]] a po '''V''' je [[Abeceda jídla/W|W]]. 

[[Kategorie:Abeceda jídla]]</text>
      <sha1>846xqpiio5a0274qota217fmrntyhwb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Abeceda jídla/W</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8734</id>
    <revision>
      <id>44179</id>
      <parentid>44178</parentid>
      <timestamp>2021-06-04T16:02:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="424" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''W''' jako '''W'''afle &lt;/div&gt;
[[Soubor:Gaufre liege.jpg]]
===Co je to wafle?===
Wafle je pokrm z Belgie a Francie, připravuje se hlavně nasladko. Konzumují se podobně jako palačinky, s marmeládou, šlehačkou nebo samotné. Těsto může být i kynuté. 

Před '''W''' je [[Abeceda jídla/V|V]] a po '''W''' je [[Abeceda jídla/X|X]]. 

[[Kategorie:Abeceda jídla]]</text>
      <sha1>9m45mwl1bdtold6sa0yo90cp90rq9ca</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Abeceda jídla/X</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8735</id>
    <revision>
      <id>44180</id>
      <timestamp>2021-06-04T16:11:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''X''' jako '''X'''oconostle &lt;/div&gt; [[Soubor:Prickly Pear Closeup.jpg]] ===Co to je xoconostle?=== Je to…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="415" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''X''' jako '''X'''oconostle &lt;/div&gt;
[[Soubor:Prickly Pear Closeup.jpg]]
===Co to je xoconostle?===
Je to plod některých kaktusů, tvarem připomíná hrušku. Někteří lidé tento plod dokonce ani neznají. Vyrábí se z něj například šťáva. 

Před '''X''' je [[Abeceda jídla/W|W]] a po '''X''' je [[Abeceda jídla/Y|Y]]. 

[[Kategorie:Abeceda jídla]]</text>
      <sha1>sbwmim677gsrpplac62wuwg7r5osi06</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny Korolup/Nové územní členění okresu Moravské Budějovice (1949)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8736</id>
    <revision>
      <id>44189</id>
      <parentid>44188</parentid>
      <timestamp>2021-06-04T23:07:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka Lyalikoff</username>
        <id>4811</id>
      </contributor>
      <comment>/* Doprava */ nové spoje</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4554" xml:space="preserve">Na základě vládního nařízení č. 3/1949 Sb. o územní organisaci okresů v českých zemích vstoupilo od 1. února 1949 v platnost nové územní členění okresu Moravské Budějovice. Zároveň vznikly v Jihlavském kraji nové okresy Pacov a Třešť, takže území sestávalo z okresů: Dačice, Havlíčkův Brod, Humpolec, Jihlava, Kamenice nad Lipou, Ledeč nad Sázavou, Moravské Budějovice, Pacov, Pelhřimov, Třebíč, Třešť, Velké Maziříčí, Žďár. Vzhledem k tomu, že nově vzniklý Jihlavský kraj se rozprostíral na území Moravy i Čech, došlo tak k porušení zemské hranice.

Okres Dačice tvořily obce soudního okresu Dačice a Slavonice, soudního okresu Telč (Bolíkov, Myslůvka, Černíč, Nová Říše, Dolní Vilímeč, Horní Dvorce, Horní Meziříčko, Horní Němčice, Olší, Skrýchov, Strachoňovice, Slaviboř, Jilem, Studená, Jindřichovice, Sumrakov, Krasonice, Zadní Vydří, Mysletice, Zdeňkov), ze soudního okresu Jindřichův Hradec obec Zahrádky, obce soudního okresu Nová Bystřice (Dobrotín, Pomezí, Kebharec, Rajchéřov, Košťálkov, Romava, Kuní, Staré Hutě, Návary, Staré Město, Peršláček, Vitíněves) a obce obce soudního okresu Jemnice (Báňovice, Lovčovice, Bělčovice, Menhartice, Dančovice, Ostojkovice, Dešná, Pálovice, Hluboká, Panenská, Chvalkovice, Plačovice, Jemnice, Rančířov, Lhotice, Třebětice, Lomy, Louka, Županovice).

Nově vzniklému okresu Třešť bylo odstoupena většina obcí soudního okresu Telč s městem Telčí kromě 20 a 4 obce (Bítovánky, Šašovice, Lesná, Želetava) byly připojeny k okresu Moravské Budějovice. Ke změnám došlo také na západní hranici s okresem Jindřichův Hradec v Čechách (např. k okresu J. Hradec byly připojeny 3 moravské obce Popelín, Česká Olešná a Palupín.&lt;ref&gt;https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1949-3&lt;/ref&gt; 

== Obce nového okresu Moravské Budějovice ==
{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ 
|-
! Okres !! Jeho území tvoří tyto územní části !! Patřily k okresu
|-
| '''Moravské Budějovice''' || Obce soudního okresu Moravské Budějovice (vyjma obec Horní Újezd) || Moravské Budějovice
|-
|  || Obce soudního okresu Hrotovice: Bačice, Pulkov, Biskupice, Radkovice, Krhov, Slatina, Litovany, Udeřice, Myslibořice, Přešovice, Újezd|| Moravský Krumlov
|-
|  || Obce soudního okresu Vranov: Oslnovice, Vysočany a Zblovice || Znojmo
|-
|  || Obce soudního okresu Jemnice: Bačkovice, Oponešice, Budkov, Police, Jiratice, Rácovice, Kdousov, Radotice, Korolupy, Slavíkovice, Kostníky, Třebelovice, Lubnice, Uheřčice, Mešovice, Mladoňovice, Vratěnín || Moravské Budějovice
|-
|  || Obce soudního okresu Telč: Bítovánky, Šašovice, Lesná, Želetava || Dačice
|-
|}

=== Rada ONV Dačice ===
Rada ONV v Dačicích v novém složení: předsedou zůstal Lad. Arient, řídící učitel z Cizkrajova (obdržel též referát pro všeobecné vnitřní záležitosti, školství a osvětu), náměstkem byl jmenován ředitel střední školy v Jemnici František Šmolka (též referát plánovací a technický), bezpečnostní referent Antonín Vávrů z Dačic, referent práce, sociální péče a zdravotnictví A. Lačný ze Studené, finanční referent Josef Tůma z Dačic, hospodářský referent František Štěrba z Cizkrajova, zemědělský referent R. Švec z Dačic, referent pro vnitřní obchod, výživu a ceny Vít Slabý z Jemnice. Pro styk se stranami byly vyhrazeny úterý, středa a sobota.&lt;ref&gt;Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 12.2.1949, [5](6). s. 6.&lt;/ref&gt;

=== Doprava ===
Po spojení Jemnice (22 obcí) a Starého Města (19 obcí) s okresem Dačice vstoupila od 1. únorem 1949 v platnost nová autobusová spojení. Upraven byl především jízdní řád stávající autobusové linky Jemnice — Třebětice — Dačice (na zkoušku bylo zavedeno 5 dopravních dvojic). Odjezd z Jemnice byl stanoven na 5,45 — 7,30 — 14 a 16 hodin; odjezd z Dačic směrem k Jemnici na 8,10 — 12,10 a 17 hodin. Všechny spoje jezdily denně, spoje v 9,30 z Jemnice a ve 12,10 hod z Dačic i v neděli. V nejbližší době měl být zaveden spoj Český Rudolec — Matějovec — Stálkov — Staré Město — (ČSD) a spoj Dačice — Hříšice — Červený Hrádek — Nová Říše. Ostatní stávající linky (i vlakový jízdní řád) měly být zachovány.

== Odkazy ==
=== Reference ===
&lt;references /&gt;
[[Kategorie:Dějiny Korolup|Dějiny Korolup]]</text>
      <sha1>cy40fxyzt3lu69gdmmye0fvf1kqsvgp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Abeceda jídla/Y</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8737</id>
    <revision>
      <id>44191</id>
      <timestamp>2021-06-05T09:50:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''Y''' jako '''Y'''am &lt;/div&gt; [[Soubor:Dioscorea (Taiwan).jpg]] ===Co to je yam?=== Jam je hlíza, která…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="384" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''Y''' jako '''Y'''am &lt;/div&gt;
[[Soubor:Dioscorea (Taiwan).jpg]]
===Co to je yam?===
Jam je hlíza, která je někdy označována jako batát. Jsou původem z Afriky a jižní Asie. Někdy se také píší s j místo s y.  

Před '''Y''' je [[Abeceda jídla/X|X]] a po '''Y''' je [[Abeceda jídla/Z|Z]]. 

[[Kategorie:Abeceda jídla]]</text>
      <sha1>88whmsck7lyqwergdslu5y29jufx8i7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Abeceda jídla/Z</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8738</id>
    <revision>
      <id>44192</id>
      <timestamp>2021-06-05T09:57:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Sesily Kraight</username>
        <id>9131</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''Z''' jako '''Z'''ázvor &lt;/div&gt; [[Soubor:Gingembre.jpg]] ===Co je to zázvor?=== Zázvor je koření, k…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="410" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''Z''' jako '''Z'''ázvor &lt;/div&gt;
[[Soubor:Gingembre.jpg]]
===Co je to zázvor?===
Zázvor je koření, které je nezbytnou součástí asijské a indické kuchyně. Používá se do sladkých i slaných pokrmů. Moc dobrá je třeba zázvorová limonáda. Zázvor má štipkavou chuť. 

Před '''Z''' je [[Abeceda jídla/Y|Y]]. 

[[Kategorie:Abeceda jídla]]</text>
      <sha1>6jk34u19c516wwbv8crf4mu0m564fxg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Su</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8739</id>
    <revision>
      <id>44198</id>
      <parentid>44196</parentid>
      <timestamp>2021-06-06T09:18:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>+kat</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="720" xml:space="preserve">{{#ifeq:{{{s}}}|0|&lt;!-- bez odsazení --&gt;|&lt;span style=&quot;font-size:40%&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/span&gt;}}&lt;span style=&quot;display:inline-block; margin-bottom:-0.3em; vertical-align:{{{{{|safesubst:}}}#if:{{{b|}}}|-0.4em|0.8em}}; line-height:1.2em; {{{{{|safesubst:}}}#ifeq:{{{w|}}}|f|font-family:monospace,courier; font-size:85%;|font-size:{{{{{|safesubst:}}}#if:{{{w|}}}|{{{w}}}|85%}}}}; text-align:{{{{{|safesubst:}}}#switch:{{{a|}}}|r=right|c=center|left}};&quot;&gt;&lt;!--
  --&gt;{{{p|}}}&lt;br /&gt;&lt;!--
  --&gt;{{{b|}}}&lt;/span&gt;{{#ifeq:{{{s}}}|0|&lt;!-- bez odsazení --&gt;|&lt;span style=&quot;font-size:40%&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/span&gt;}}&lt;noinclude&gt;
{{Dokumentace}}&lt;!-- KATEGORIE, PROSÍME, PŘIDÁVEJTE DO /doc PODSTRÁNKY. DĚKUJEME --&gt;
[[Kategorie:Šablony:Typografické]]
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>s8l1jwnrg7470llthtrp2gsm5g8b2k2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Su/doc</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8740</id>
    <revision>
      <id>44197</id>
      <timestamp>2021-06-06T09:16:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>Dokumentace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2113" xml:space="preserve">{{Podstránka s dokumentací}}
== Použití ==
Tato šablona slouží k vytvoření dvou malých textových řádků na aktuálním řádku. Používá se např. pro zápis nuklidů či částic.

Pojmenována je po HTML značkách '''&amp;lt;sup&gt;''' a '''&amp;lt;sub&gt;''', které sdílí stejná první dvě písmena. Třetí písmeno – '''p''' a '''b''' – je pak parametr pro horní a dolní část řádku.

== Parametry ==
{|
|'''p''' || Obsah horního řádku.
|-
|'''b''' || Obsah dolního řádku.
|-
|'''a''' || Zarovnání obou řádků ('''r''' = doprava, '''c''' = na střed, standardní je doleva).
|-
|'''w''' || Druh písma ('''f''' = neproporcionální písmo (písmo psacího stroje), standardní je aktuálně použité písmo).
|-
|'''s''' || Odsazení obou řádků ('''0''' = řádky nejsou odsazeny od symbolu, který následují nebo kterému předcházejí).
|}

== Příklady ==
'''Jednoduché použití:''' &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;X{{su|p=a}}X{{su|b=b}}X{{su|p=a|b=b}}X&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;
:X{{su|p=a}}X{{su|b=b}}X{{su|p=a|b=b}}X
'''Zarovnání doleva:''' &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;X{{su|p=aaaaa|b=b}}X{{su|p=a|b=bbbbb}}X&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;
:X{{su|p=aaaaa|b=b}}X{{su|p=a|b=bbbbb}}X
'''Zarovnání doprava:''' &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;X{{su|a=r|p=aaaaa|b=b}}X{{su|a=r|p=a|b=bbbbb}}X&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;
:X{{su|a=r|p=aaaaa|b=b}}X{{su|a=r|p=a|b=bbbbb}}X
'''Zarovnání na střed:''' &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;X{{su|a=c|p=aaaaa|b=b}}X{{su|a=c|p=a|b=bbbbb}}X&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;
:X{{su|a=c|p=aaaaa|b=b}}X{{su|a=c|p=a|b=bbbbb}}X
'''Menší písmo:''' &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;&amp;lt;small&gt;X{{su|p=a}}X{{su|b=b}}X{{su|p=a|b=b}}X&amp;lt;/small&gt;&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;
:&lt;small&gt;X{{su|p=a}}X{{su|b=b}}X{{su|p=a|b=b}}X&lt;/small&gt;
'''Větší písmo:''' &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;&amp;lt;big&gt;X{{su|p=a}}X{{su|b=b}}X{{su|p=a|b=b}}X&amp;lt;/big&gt;&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;
:&lt;big&gt;X{{su|p=a}}X{{su|b=b}}X{{su|p=a|b=b}}X&lt;/big&gt;
'''Neproporcionální písmo:''' &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;{{su|p=...|b=www}}X{{su|w=f|p=...|b=www}}&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;
:X{{su|p=...|b=www}}X{{su|w=f|p=...|b=www}}X
'''Bez odsazení:''' &lt;code&gt;&lt;nowiki&gt;X{{su|p=a|s=0}}X{{su|b=b|s=0}}X{{su|p=a|b=b|s=0}}X&lt;/nowiki&gt;&lt;/code&gt;
:X{{su|p=a|s=0}}X{{su|b=b|s=0}}X{{su|p=a|b=b|s=0}}X</text>
      <sha1>frw85oywjgn0ygyrjt4uck755q7u6p5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/III. Malá Strana/U královny včel</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8742</id>
    <revision>
      <id>44200</id>
      <timestamp>2021-06-06T17:29:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JiriMatejicek</username>
        <id>4254</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „[[Soubor:Praha Mala Strana Misenska 3.jpg|střed|500px|U královny včel]]  [[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="120" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha Mala Strana Misenska 3.jpg|střed|500px|U královny včel]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>aw862h6y44ymb375vqptasc6f09c4ev</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda/Ř</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8744</id>
    <revision>
      <id>44210</id>
      <parentid>44206</parentid>
      <timestamp>2021-06-13T15:35:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Burzuchius</username>
        <id>6507</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="195" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''Ř''' jako '''Ř'''asovník&lt;/div&gt;


[[Soubor:Ř jako Řasovník.jpg|střed|500px]]
 

{{Zvířecí abeceda}}

[[Kategorie:Zvířecí abeceda]]</text>
      <sha1>g25trf7j3dl30htae7lv2crr4jwlfez</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U zlatého lva (568)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8746</id>
    <revision>
      <id>44214</id>
      <timestamp>2021-06-13T21:17:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JiriMatejicek</username>
        <id>4254</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „[[Soubor:Praha Stare Mesto Celetna 32 znameni.jpg|střed|500px|U zlatého lva]]  [[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="125" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha Stare Mesto Celetna 32 znameni.jpg|střed|500px|U zlatého lva]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>ql6tgbuwwpljwdjt0l94psau4vsfx55</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U černého slona</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8747</id>
    <revision>
      <id>44227</id>
      <timestamp>2021-06-19T11:19:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JiriMatejicek</username>
        <id>4254</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „[[Soubor:Praha Stare Mesto Tynska 3 znameni.jpg|střed|500px|U černého slona]]  [[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="126" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha Stare Mesto Tynska 3 znameni.jpg|střed|500px|U černého slona]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>thxj183whrkwrgf39305lgjje0xkog8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikiknihy:Veřejný kód prakticky</title>
    <ns>4</ns>
    <id>8750</id>
    <redirect title="Veřejný kód prakticky" />
    <revision>
      <id>44270</id>
      <timestamp>2021-07-11T16:07:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Wikiknihy:Veřejný kód prakticky]] na [[Veřejný kód prakticky]]: správný jmenný prostor</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="41" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Veřejný kód prakticky]]</text>
      <sha1>a83s8zye6v3ag5jl2172qderz3k3lon</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/II. Nové Město/U zlaté váhy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8752</id>
    <revision>
      <id>44286</id>
      <timestamp>2021-07-13T15:00:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JiriMatejicek</username>
        <id>4254</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „[[Soubor:Praha Nove Mesto Senovazne namesti 21 znameni.jpg|střed|500px|U zlaté váhy]]  [[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="134" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha Nove Mesto Senovazne namesti 21 znameni.jpg|střed|500px|U zlaté váhy]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>p959a7u6tnodt1pmn3esqidmakasehz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Clear</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8755</id>
    <revision>
      <id>44301</id>
      <timestamp>2021-07-20T17:19:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>založení šablony</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="77" xml:space="preserve">&lt;includeonly&gt;&lt;div style=&quot;clear:{{{1|both}}}; height:1em&quot;&gt;&lt;/div&gt;&lt;/includeonly&gt;</text>
      <sha1>iiexux2r7412ptax91d7wzwex1sfv0q</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Malování do mléka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8757</id>
    <revision>
      <id>44343</id>
      <parentid>44342</parentid>
      <timestamp>2021-08-09T14:33:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ZuzanaBrabcova</username>
        <id>9489</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="714" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Malování do mléka}}
== Popis ==
Mléko obsahuje tuk, který se při kontaktu s detergentem rozpouští. Rozpouštěním tuku v mléce dochází ke snížení [[w:Povrchové napětí|povrchového napětí]]. Část mléka, která obsahuje více tuku, stahuje část mléka s nižším obsahem tuku směrem od detergentu. Barvivo přidané do mléka umožňuje tento pohyb sledovat. 
== Postup ==
# misku naplníme do 2/3 mlékem
# na povrch mléka nakapeme několik kapek vodného roztoku potravinářského barviva
# vatovou tyčinku namočíme do saponátu
# vatovou tyčinku se saponátem ponoříme do mléka s barvivem a pozorujeme pohyb na hladině


[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>7qkctddp25denj1eigjmf573thqc3z5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Extrakce tuků z mléka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8758</id>
    <revision>
      <id>44531</id>
      <parentid>44530</parentid>
      <timestamp>2021-10-04T19:37:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ZuzanaBrabcova</username>
        <id>9489</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1544" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Extrakce tuků z mléka}}
== Popis ==
[[w:Mléko|Mléko]] obsahuje 5 % [[w:laktosa|laktosy]], 4 % bílkovin, 5 % tuku a 88 % vody. Tuk obsažený v mléce má polární (lipofilní) charakter a proto je velmi dobře rozpustný v nepolárních rozpouštědlech. Na základě této vlastnosti je možné tuk z mléka izolovat. Extrakcí do nepolárního rozpouštědla dojde k přechodu tuku z vodné části do [[w:diethylether|diethyletheru]]. 
Přítomnost tuku v mléce lze následně dokázat jeho reakcí s činidlem Sudan III, které zbarvuje mastnou skvrnu tuku na filtračním papíře do oranžova.&lt;ref&gt;https://web2.mendelu.cz/af_291_projekty/files/23/23-chemie_potravin__laboratorni_cviceni_isbn.pdf&lt;/ref&gt; 
== Postup ==
# Do kádinky odpipetujeme 5 ml plnotučného mléka a k mléku přidáme 1 ml [[w:Ethanol|ethanolu]].
# Směs zahřejeme nad kahanem nebo na elektrickém vařiči po dobu 1 minuty a roztok následně zchladíme ve vodní lázni. 
# Přidáme 4 ml [[w:diethylether|diethyletheru]] a směs pořádně promícháme. 
# Část směsi převedeme do zkumavky, zkumavku uzavřeme a směs důkladně protřepeme. 
# Zkumavku necháme v klidu stát ve stojenu dokud se neděli dvě vrstvy nemísitelných kapalin. Z horní vrstvy odebereme pipetou vzorek vyextrahovaného tuku a naneseme jej na filtrační papír.
# Přítomnost tuku dokážeme pomocí činidla Sudan III, které po vysušení papíru obarví mastnou skvrnu do oranžovo-červené. 
== Reference ==

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>fl09oq3a3rygba32nbw34suj4japuk7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>MediaWiki:Discussiontools-emptystate-link-talkpages</title>
    <ns>8</ns>
    <id>8759</id>
    <revision>
      <id>44347</id>
      <timestamp>2021-08-09T18:47:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Matma Rex</username>
        <id>4103</id>
      </contributor>
      <comment>Link to a local help page instead of mediawiki.org, based on [[wikidata:Q4592157]] ([[phab:T288275]])</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="28" xml:space="preserve">Wikiknihy:Diskusní stránka</text>
      <sha1>fyz55mgj1i623qb7yxudru3nb0xe179</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Měděný stromeček (výroba stříbra z mědi)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8760</id>
    <revision>
      <id>44362</id>
      <parentid>44360</parentid>
      <timestamp>2021-08-12T18:41:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>odkazy, překlepy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="852" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Měděný stromeček (výroba stříbra z mědi)}}
== Popis ==
[[w:měď|Měď]] je méně ušlechtilý kov než [[w:stříbro|stříbro]], má nižší redoxní potenciál, díky tomu je schopna vytěsňovat stříbrné kationty z roztoků jejich solí. Stříbrné ionty se redukují na kovové stříbro. Naopak pevná měď se oxiduje a přechází do roztoku ve formě měďnatých iontů, při této reakci se roztok zbarvuje do modra.

== Postup ==
# Připravíme si 250 ml roztoku [[w:dusičnan stříbrný|dusičnanu stříbrného]]. 
# Do roztoku dusičnanu vložíme měděný drátek a pozorujeme vytěsňovaní reakci. 
# Po cca pěti minutách můžeme na povrchu měděného drátu pozorovat vyloučené stříbro a je možné vidět vznikající slabě modré zbarvení roztoku. 

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>4oojwj8japmn7rlpu0pnfk2sdvyer8s</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Sloní zubní pasta</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8762</id>
    <revision>
      <id>44374</id>
      <parentid>44372</parentid>
      <timestamp>2021-08-13T18:36:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1097" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Sloní zubní pasta}}

== Popis ==
Katalytickým rozkladem [[w:peroxid vodíku|peroxidu vodíku]] dochází ke vzniku velkého množství husté pěny, která je produkována při průchodu vznikajícího kyslíku skrz roztok se saponátem. Jako katalyzátor reakce slouží nasycený roztok [[w:jodid draselný|jodidu draselného]], který urychluje průběh reakce. Množství vznikající pěny lze ovlivnit koncentrací a množstvím použitého peroxidu.

== Postup ==
# Odměrný válec umístíme do skleněné vany pro zachycení vznikající pěny, aby nedošlo ke znečištění pracovního místa.
# Do odměrného válce nalijeme 70 ml 30% peroxidu vodíku, 2 ml saponátu a promícháme.
# Přidáme pár kapek potravinářského barviva (není nutné), které necháme stékat po stěně válce.
# Nakonec přilijeme 20 ml nasyceného roztoku jodidu draselného (144g KI na 100 ml vody). Po přidání KI dojde k vytvoření mohutné pěny, která je zbarvena podle přidaného potravinářského barviva. 

[[Kategorie:Chemické pokusy|Sloní zubní pasta]]</text>
      <sha1>f4p5uxmy0k3wbgtycy8noxc0ire2r0c</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikijunior</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8763</id>
    <revision>
      <id>44384</id>
      <parentid>44383</parentid>
      <timestamp>2021-08-22T18:44:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>DEEPCOOL10</username>
        <id>9513</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1151" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;padding: .3em; border: 3px solid #00BFFF; border-radius: 3px; padding: 5px; box-shadow: 4px -4px 5px 0px rgba(226, 203, 176, 0.75);&quot;&gt;
{| style=&quot;margin: 0 auto; text-align: center;&quot;

|-
| [[Soubor:Jackl wikijunior.png|100px]]
| style=&quot;font-size: x-large;&quot; | ———— Vítejte ve Wikijunioru! ————
| [[File:Jackl wikijunior.png|100px]]
|}

&lt;div style=&quot;padding: .3em; border: 3px solid #FFD700; border-radius: 3px; padding: 5px;&quot;&gt;
{|
|- style=&quot;vertical-align: top;&quot;
| [[Soubor:Wilcox.jpg|200px]]
|
&lt;div style=&quot;font-size: larger;&quot;&gt;Wikijunior je „podprojektem“ [[Wikiknihy:Hlavní strana|Wikiknih]]. Je souborem různých knih pro děti přibližně do 12 let, které může každý upravovat. Toto je jeho česká verze.&lt;/div&gt;


&lt;div style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;
&lt;inputbox&gt;
type=search2
width=55
editintro=Wikijunior/
default=
name=m
&lt;/inputbox&gt;
&lt;/div&gt;

&lt;div style=&quot;padding: .3em; border: 3px solid #00EE00; border-radius: 3px; padding: 5px;&quot;&gt;
== Seznam knih ve Wikijunioru ==
=== Naučné kníhy pro nejmenších ===
''[[/Počítání|Počítání]] – čísla od 0 do 10''
&lt;/div&gt;
|}
&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;

[[Kategorie:Wikijunior| ]]</text>
      <sha1>hnocyyvqkfajhaubk2kbacy81u54veo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Německá slovní zásoba/ základní povolání</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8764</id>
    <redirect title="Německá slovní zásoba/základní povolání" />
    <revision>
      <id>44386</id>
      <timestamp>2021-08-24T21:07:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Německá slovní zásoba/ základní povolání]] na [[Německá slovní zásoba/základní povolání]]: typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="64" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Německá slovní zásoba/základní povolání]]</text>
      <sha1>q0ch1z6dxt9ena9r4cql5750dtawp6x</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U znaku Markrabství moravského</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8765</id>
    <revision>
      <id>44389</id>
      <timestamp>2021-08-28T06:48:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JiriMatejicek</username>
        <id>4254</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „[[Soubor:Praha Stare Mesto Siroka 22 b.jpg|střed|500px|U znaku Markrabství moravského]]  [[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="136" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha Stare Mesto Siroka 22 b.jpg|střed|500px|U znaku Markrabství moravského]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>9j3lx97kxj8cejz8z8cogigrop0q7hw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>PinePhone prakticky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8766</id>
    <revision>
      <id>45864</id>
      <parentid>45841</parentid>
      <timestamp>2022-06-21T13:38:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Nesnera</username>
        <id>2420</id>
      </contributor>
      <comment>/* Vzdálená plocha */ +port</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="35794" xml:space="preserve">Stránka s dostupným SW - https://wiki.pine64.org/wiki/PinePhone_Software_Releases

Komunikační kanály:

* Matrix - https://matrix.to/#/#mobile-linux-cs-sk:matrix.org

=== Běžná obsluha ===

* aktivace obrazovky
** poklepání - pohotovostní režimu
** {{Klávesa|⏻}} - uspaný telefon
* hlasitost - {{Klávesa|🔉}}/{{Klávesa|🔊}}
*vypnutí obrazovky - {{Klávesa|⏻}}
* vypnutí/restart telefonu - {{Klávesa|⏻}} (2 s)
* zamrznutý telefon - {{Klávesa|⏻}} (8 s)
**multi-distro - {{Klávesa|⏻}} (15 s resp. počkat, dokud se neobjeví úvodní nabídka)
*zobrazení nabídky (multi-distro) - při spouštění podržet {{Klávesa|🔉}} současně s {{Klávesa|⏻}}
**ve výchozím nastavení se spouští první systém na uSD kartě. Pro změnu stačí podržet tlačítko {{Klávesa|⏻}} dokud nedojde ke zvýraznění položky

=== Distribuce ===
* {{Kotva|multi-distro}}multi-distro
** fórum - https://forum.pine64.org/showthread.php?tid=11347
**kód - https://megous.com/git/pinephone-multi-boot/
*** &quot;průběžná&quot; aktualizace jádra - http://dl.xnux.eu/
***zpětná vazba mailem na [mailto:p-boot@xnux.eu p-boot@xnux.eu]
** web - https://xnux.eu/p-boot-demo/
**aktualizace
***dílčích distribucí
****aktualizovat dle zvyklostí distribuce
****(aktualizace jádra)
*****úkon sice stáhne potřebný software, ale nedojde k jeho aplikaci, protože distribuce předpokládají namapování /boot, které multi-distro neprovádí
*****&lt;code&gt;# yes | pacman -S linux-firmware linux-pinephone | tee pacman_logs/upgrade_core-$(date +%F-%T).log&lt;/code&gt; - ukázka pro Manjaro/PlaMo
***položek menu a jádra multi-distra viz. [https://xnux.eu/log/#046 blog]
**poznámky
***jednotlivé distribuce jsou mírně upravené, např. je sjednoceno heslo primárního uživatele a roota na 1111 nebo mechanizmus uspávání do RAM
***distribuce lze průběžně aktualizovat, ale jsou zablokovány aktualizace měnící záváděč a jádro (viz. např. [https://megous.com/git/pinephone-multi-boot/tree/distros/manjaro-plasma/overrides/etc/pacman.d/xnux.conf Manjaro/PlaMo])
***na pouze 10 GB obrazu&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;uSD karta se samozřejmě doporučuje větší, aby byl prostor pro uživatelská data, aktualizace nebo další distribuce.&lt;/ref&gt; byly distribuce vměstnány deduplikací na souborové úrovni a využitím btrfs podsvazků, což při chybě usnadňuje návrat do výchozího stavu
***úprava menu a přidání vlastních distribucí - [https://xnux.eu/log/#046 návod]
* Manjaro/Phosh
**fórum - https://forum.manjaro.org/tag/phosh
** kód - https://github.com/manjaro-pinephone
*** aplikace - https://gitlab.manjaro.org/packages/community/gnome
*** zpětná vazba - https://gitlab.manjaro.org/manjaro-arm/issues/pinephone/phosh/-/issues/
**testování
***denně jsou aktualizovány [https://github.com/manjaro-pinephone/phosh-dev/releases vývojářské obrazy] sytému PP. Nevýhodou je nutnost poměrně pracného reflashe a ztráta veškerých uživatelských dat
***správce balíčků lze přepnout na nestabilní větev XX-doplnit návod
*{{Kotva|Manjaro / PlaMo}}Manjaro/PlaMo
** fórum - https://forum.manjaro.org/tag/plasma-mobile
** kód - https://github.com/manjaro-pinephone
*** zpětná vazba - https://gitlab.manjaro.org/manjaro-arm/issues/pinephone/plasma-mobile/-/issues/
**testování
***denně jsou aktualizovány [https://github.com/manjaro-pinephone/plasma-mobile-dev/releases vývojářské obrazy] sytému PP (používají hlavní git větev KDE). Nevýhodou je nutnost poměrně pracného reflashe a ztráta veškerých uživatelských dat
***správce balíčků lze přepnout na nestabilní větev &lt;code&gt;# pacman-mirrors --api --set-branch unstable&lt;/code&gt;. Aktualizace balíčků (systému) tak nahraje nejnovější verzi software, ale konfigurační soubory nemusí těmto změnám odpovídat, což může vést k nesprávné funkci.
**poznámky
***poinstalační průvodce nastavením není součástí PlaMo, ale Manjara
***vývojová verze záměrně neobsahuje národní lokalizace
=== Grafická rozhraní ===
* [[w:en:Phosh|Phone shell]] (Phosh)
** chat - https://im.puri.sm/#/room/#phosh:talk.puri.sm
** kód
***Phosh aplikace
****obecně GNOME aplikace - https://apps.gnome.org
****sada aplikací Librem 5 (leč seznam už tam není) - https://developer.puri.sm/Librem5/Contact/Issues.html#base-applications
***prostředí (výchozí obrazovka, ??) - https://gitlab.gnome.org/World/Phosh/phosh/
** web (spíše stránka) - https://puri.sm/pureos/phosh/
**wiki - https://wiki.postmarketos.org/wiki/Phosh
***vypnutí vibrací - &lt;code&gt;$ gsettings set org.sigxcpu.feedbackd profile silent&lt;/code&gt;
*[[w:en:Plasma Mobile|Plasma Mobile]] (PlaMo)
** chat - https://matrix.to/#/#plasmamobile:kde.org
** kód&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Pro hlášení závad se doporučuje především [https://bugs.kde.org/ bugs.kde.org/]. Pokud zde příslušná aplikace/komponenta není, pak [https://invent.kde.org/groups/plasma-mobile/-/issues invent.kde.org/].&lt;/ref&gt;
***mobilní KDE aplikace - https://invent.kde.org/plasma-mobile
***komponenty prostředí (výchozí obrazovka, panel úloh a horní panel, odhlášení, ..) - https://invent.kde.org/plasma/plasma-phone-components
***komponenty společné s běžnými počítači (Plasma, KWin, ..) - https://bugs.kde.org/&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=Contributing|url=https://plasma-mobile.org/contributing#i-found-a-bug|periodikum=Plasma Mobile|datum přístupu=2021-09-20|jazyk=en}}&lt;/ref&gt;
** web - https://www.plasma-mobile.org/
*** přehled aplikací je v sekci &quot;Applications&quot;

=== Scénáře použití ===

==== Denní použití kombinované s testováním/vývojem ====

* eMM
** &quot;stabilní&quot; prostředí pro denní použití
** občasná aktualizace známé &quot;spolehlivé verze)
** [[#Manjaro / PlaMo|Manjaro/PlaMo]]
* uSD
** testovací, vývojové a ukázkové prostředí
** průběžná aktualizace dílčích distribucí (aktuálně 15)
** [[#multi-distro|multi-distro]]
Velké soubory např. obrazy PP je vhodné ukládat na větší úložiště - obvykle uSD.

=== Návody ===

==== Aktualizace distribuce ====
Provádí se prostřednictvím správce aplikací/balíčků dané distribuce&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Prostředí PlaMo zavádí na distribucích nezávislou aplikaci Discover, ale zatím není dostatečně odladěná.&lt;/ref&gt; včetně volby, zda používat bezpečně otestovanou nebo vývojovou variantu. Z důvodu případných problému je vhodné pořizovat záznamy úprav např. takto pro Manjaro/PlaMo:

* otevřít terminál nebo se připojit pomocí &lt;code&gt;ssh&lt;/code&gt;
* (přepnutí na nestabilní větev &lt;code&gt;# pacman-mirrors --api --set-branch unstable&lt;/code&gt;&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Zjištění aktuální větve Manjara &lt;code&gt;$ pacman-mirrors --get-branch&lt;/code&gt;.&lt;/ref&gt;)
*vytvořit složku pro záznamy &lt;code&gt;# mkdir ~/pacman_logs&lt;/code&gt; a předpnout se do ní &lt;code&gt;# cd ~/pacman_logs&lt;/code&gt;
* &lt;code&gt;# yes | pacman -Syyu --noconfirm | tee ~/pacman_logs/pacman-$(date +%F-%T).log&lt;/code&gt;
**dostupné aktualizace vypíše příkaz &lt;code&gt;# pacman -Syup&lt;/code&gt;
*přidat nové balíčky
**stáhnout seznam balíčků nového vydání&lt;ref name=&quot;:0&quot;&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=GitHub - manjaro-pinephone/plasma-mobile: Manjaro Plasma-Mobile|url=https://github.com/manjaro-pinephone/plasma-mobile#where-can-i-download-an-iso|periodikum=GitHub|datum přístupu=2021-09-19|jazyk=en}}&lt;/ref&gt; &lt;code&gt;# wget &lt;URL vydání PP&gt;&lt;soubor&gt;-pkgs.txt&lt;/code&gt;
**vypsat do souboru aktuální balíčky &lt;code&gt;# pacman -Q &gt; pkgs.txt&lt;/code&gt;
**instalovat chybějící &lt;code&gt;# yes | pacman --overwrite &quot;*&quot; -S $(diff --new-line-format=&quot;&quot; --unchanged-line-format=&quot;&quot; &lt;(cut -d' ' -f1 &lt;soubor&gt;-pkgs.txt) &lt;(cut -d' ' -f1 pkgs.txt) | sed ':a;/$/{N;s/\n/ /;ba}') | tee ~/pacman_logs/pacman-$(date +%F-%T).log&lt;/code&gt;
***nemá-li nové vydání žádné nové balíčky, objeví se chybové hlášení &lt;code&gt;error: no targets specified (use -h for help)&lt;/code&gt; tj. Pacman nemá co instalovat 
***(částí &lt;code&gt;diff --new-line-format=&quot;&quot; --unchanged-line-format=&quot;&quot; &lt;(cut -d' ' -f1 &lt;soubor&gt;-pkgs.txt) &lt;(cut -d' ' -f1 pkgs.txt) | sed ':a;/$/{N;s/\n/ /;ba}'&lt;/code&gt; lze vypsat chystané změny před jejich provedením)

==== Aktualizace firmware modemu ====
Modem je připojen pomocí USB, tudíž informace o něm lze získat pomocí &lt;code&gt;$ lsusb&lt;/code&gt; (z balíčku &lt;code&gt;usbutils&lt;/code&gt;). Příslušný software &quot;[https://github.com/Biktorgj/pinephone_modem_sdk Pinephone Modem SDK]&quot; obsahuje také [https://github.com/Biktorgj/pinephone_modem_sdk/blob/hardknott/docs/FLASHING.md návod], ale některé kroky stojí za přiblížení, byť vše lze vykonat jediným příkazem (viz. níže) s nainstalovaným balíčkem &lt;code&gt;android-tools&lt;/code&gt;:

* krok 2: firmware je ke [https://github.com/Biktorgj/pinephone_modem_sdk/releases stažení] jako&lt;code&gt;package.tar.gz&lt;/code&gt; na konci bloku ve sbalené sekci Assets, verze jsou drobná čísla vlevo od bloků jako např. &lt;code&gt;0.4.2&lt;/code&gt;. Recovery firmware je potřeba jen výjimečně.
** balíček neobsahuje žádný adresář, tudíž přehlednější rozbalení bude s jeho vytvořením &lt;code&gt;# mkdir v0.4.2 &amp;&amp; tar xzvf package.tar.gz -C v0.4.2/&lt;/code&gt;
**počínaje krokem 5 je nutné jednotlivé příkazy volat z vytvořeného adresáře tj. po &lt;code&gt;# cd v0.4.2&lt;/code&gt;
* krok 3: obvykle stačí &lt;code&gt;# echo -ne &quot;AT+QFASTBOOT\r&quot; &gt; /dev/EG25.AT&lt;/code&gt;&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;&lt;code&gt;/dev/EG25.AT&lt;/code&gt; je pouze názornější alias pro &lt;code&gt;/dev/ttyUSB2&lt;/code&gt;&lt;/ref&gt;
* krok 5: je prvním, ve kterém se provádí změny, tudíž ještě můžete couvnout příkazem &lt;code&gt;# fastboot reboot&lt;/code&gt; z kroku 8
* krok 6: s tímto hlášení jsem se nesetkal. Pouze OKAY a Finished
* krok 7: existuje novější verze jádra. Soubor &lt;code&gt;boot-mdm9607.img&lt;/code&gt; nahraďte &lt;code&gt;mdm9607-perf-boot.img&lt;/code&gt; ([https://matrix.to/#/!awbsmhYtWUVIUzfyyB:matrix.org/$qjEyLusjz4ebiHJQ06jCMB-RKZElhUx7tVnqZ5Q5Bo0?via=matrix.org&amp;via=tchncs.de&amp;via=postmarketos.org zdroj])
* krok 8: přepnutí do běžného režimu lze ověřit stejně jako v kroku 4, jen je třeba chvilku počkat, než modem nastartuje. Výpis pak bude&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
$ lsusb
..
Bus 002 Device 007: ID 2c7c:0125 Quectel Wireless Solutions Co., Ltd. EC25 LTE modem
..
&lt;/syntaxhighlight&gt;

* (+ krok 9:) - ověření výsledků&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
# echo -ne &quot;AT+ADBON\r&quot; &gt; /dev/EG25.AT  # povolí na modemu ADB
# adb shell openqti -v # verze firmware
openQTI Version 0.4.2 

od verze 0.5.0 lze použít
# mmcli -m any --command=&quot;AT+GETSWREV&quot;

# adb shell uname -a # verze jádra
Linux mdm9607 3.18.140 #309 PREEMPT Thu Nov 11 06:15:29 CET 2021 armv7l GNU/Linux
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Všechny kroky trvají maximálně několik sekund. Najednou je lze vykonat spuštěním skriptu &lt;code&gt;# ./flashall&lt;/code&gt; za méně než 30s. Postup [https://sspaeth.de/2021/08/flashing-the-foss-modem-firmware-on-the-pinephone/ obsáhleji komentoval] např. Sebastian Späth. Před ověřením výsledné verze je potřeba asi půl minuty počkat na restart modemu, jinak hlásí &quot;error: couldn't find modem&quot;.

[https://github.com/Biktorgj/pinephone_modem_sdk/blob/honister/docs/SETTINGS.md Doporučuje se] upravit některá nastavení modemu.

S modemem lze také komunikovat pomocí SMS zasláním [https://github.com/Biktorgj/pinephone_modem_sdk/blob/kirkstone/docs/SMS_INTERFACE.md příkazu] na číslo +22 33 44 55 66 77.

==== AT příkazy ====
Nevyzrálost ekosystému linuxového mobilu občas vede k nutnosti komunikovat se modemem pomocí [[w:en:Hayes command set|AT příkazů]]. Jejichž použití naznačuje [https://wiki.pine64.org/index.php/PinePhone#AT_commands PinePhone wiki], nováčkům pomůže [https://www.elprocus.com/at-commands-tutorial/ obecnější pojednání]. Zde pár tipů:

* &lt;code&gt;# mmcli -m any --command=&quot;AT+QGMR&quot;&lt;/code&gt; - výpis verze firmware modemu jako rychlý test funkčnost AT příkazů pomocí &lt;code&gt;mmcli&lt;/code&gt;&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Slouží ke správě ModemManageru z příkazového řádku a tudíž bude vždy nainstalován.&lt;/ref&gt; 
** hodnota &lt;code&gt;any&lt;/code&gt; parametru &lt;code&gt;-m&lt;/code&gt; řeší problém s proměnlivou hodnotou indexu modemu 0, 1, atd.
** &lt;code&gt;# echo AT+QGMR | atinout - /dev/EG25.AT -&lt;/code&gt; - totéž pomocí &lt;code&gt;atinout&lt;/code&gt;  Vhodné v případě problémů s ModemManagerem. Na rozdíl od &lt;code&gt;nmcli&lt;/code&gt; umožňuje zadat AT příkaz také malými písmeny
* &lt;code&gt;# mmcli -m any --command=&quot;AT+QGPS=?&quot;&lt;/code&gt; - výpis podrobností o příkazu
* &lt;code&gt;# mmcli -m any --command=&quot;AT+QGPS?&quot;&lt;/code&gt; - výpis aktuálně nastavené hodnoty
* &lt;code&gt;# mmcli -m any --command=&quot;AT+QGPS=1&quot;&lt;/code&gt; - nastavení hodnoty na 1, což aktivuje GPS modul&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;V tomto případě nelze nastavit hodnotu 0 přímo, ale voláním &lt;code&gt;# mmcli -m any --command=&quot;AT+QGPSEND&quot;&lt;/code&gt;&lt;/ref&gt;
*příkazy obsahující další funkce (zde nastavení GPS)
**výpis podrobností je shodný např. mmcli -m any --command=&quot;AT+QGPSCFG=?&quot;
**výpis hodnot se musí vypořádat s tím, že názvy funkcí se vkládají do &lt;code&gt;&quot;&lt;/code&gt;
***&lt;code&gt;# mmcli -m any --command='AT+QGPSCFG=&quot;NMEASRC&quot;'&lt;/code&gt; - celý příkaz v parametru se vloží mezi &lt;code&gt;'&lt;/code&gt;
***&lt;code&gt;# echo AT+QGPSCFG=\&quot;NMEASRC\&quot; | atinout - /dev/EG25.AT -&lt;/code&gt; - před každou &lt;code&gt;&quot;&lt;/code&gt; se připíše &lt;code&gt;\&lt;/code&gt;
**nastavení hodnoty je obdobné
***&lt;code&gt;# mmcli -m any --command='AT+QGPSCFG=&quot;NMEASRC&quot;,1'&lt;/code&gt;
***&lt;code&gt;# echo AT+QGPSCFG=\&quot;NMEASRC\&quot;,1 | atinout - /dev/EG25.AT -&lt;/code&gt;

==== Manuální připojení k WiFi ====

* zjistit dostupné sítě &lt;code&gt;$ nmcli dev wifi list&lt;/code&gt;
* připojit se &lt;code&gt;# nmcli --ask dev wifi connect &lt;SSID&gt;&lt;/code&gt;
* přesvědčit se o přiděleni IP adresy &lt;code&gt;$ ip a s wlan0&lt;/code&gt;

==== Nouzové ovládání ====
Vzhledem k intenzivnímu vývoji může nastat situace, kdy systém linuxového telefonu např. po aktualizaci nenastartuje korektně a nelze jej tudíž ovládat pomocí dotykové obrazovky. V příznivějším případě bude fungovat [[PinePhone prakticky#Vzdálené přihlášení roota|běžné ssh]], v méně příznivém lze využít [https://bloggerbust.ca/post/my-first-experience-connecting-to-the-phinephone-via-serial-console/ postup] pro připojení pomocí seriového kabelu, kde alternativou k [[w:Emacs|Emacs]] terminálu je např. &lt;code&gt;# picocom -b 115200 /dev/ttyUSB0&lt;/code&gt;. 

==== Poloha, navigace a trasování ====
Ačkoliv PP [https://wiki.pine64.org/index.php/PinePhone_FAQ#GPS_can't_determine_direction dosud nemá vyřešeno] určování směru pomocí magnetometru, příjem signálu&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;V místnosti prakticky nereálné.&lt;/ref&gt; [[w:Globální družicový polohový systém|satelitní navigace]] využívající [[w:NMEA 0183|NMEA standard]] funguje. Z [https://wiki.mobian-project.org/doku.php?id=location podrobného pojednání] se může hodit:

* rychlé ověření stavu a vyzkoušení z příkazové řádky&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
# mmcli -m any --location-status                                                                                                                    
  --------------------------------                                                                                                                                      
  Location |         capabilities: 3gpp-lac-ci, gps-raw, gps-nmea, gps-unmanaged, agps-msa, 
           |                       agps-msb
           |              enabled: 3gpp-lac-ci
           |              signals: no
  --------------------------------
  GPS      |         refresh rate: 3600 seconds
           | supported assistance: xtra
           |   assistance servers: http://xtrapath1.izatcloud.net/xtra3gr.bin
           |                       http://xtrapath2.izatcloud.net/xtra3gr.bin
           |                       http://xtrapath3.izatcloud.net/xtra3gr.bin
případně AT příkazu, kde 0 = vypnuto, 1 = zapnuto
# mmcli -m any --command=&quot;AT+QGPS?&quot;

# mmcli -m any --location-enable-gps-nmea
successfully setup location gathering

nebo zapnutí
# mmcli -m any --command=&quot;AT+QGPS=1&quot;
(vypnutí)
# mmcli -m any --command=&quot;AT+QGPSEND&quot;

# mmcli -m any --location-get

výpis NMEA komunikace pak
# screen /dev/EG25.NMEA  # ukončuje se pomocí Ctrl+a, k
&lt;/syntaxhighlight&gt;
** pokud vše funguje a je dostupný signál, pak se v [https://wiki.mobian-project.org/doku.php?id=location#gnss-gps obdobném výpisu] na řádku začínajícím &lt;code&gt;$GPGGA&lt;/code&gt; objeví víc, než &lt;code&gt;$GPGGA,,,,,,0,,,,,,,,*66&lt;/code&gt; ([http://web.archive.org/web/20200131031033/http://www.gpsinformation.org/dale/nmea.htm podrobná interpretace] výpisů)
* nebo pomocí JavaScriptu v prohlížeči. [[PinePhone prakticky/Test navigace|Kód]] stačí v PP uložit jako HTML soubor a otevřít v prohlížeči (Firefox při každé aktivaci geolokace vyžaduje souhlas na rozdíl od svižnějšího [https://wiki.gnome.org/Apps/Web GNOME Web])
* šikovnou aplikaci kombinující mapy (i offline), navigaci a trasování je [https://github.com/janbar/osmin '''osmin''']
** [[w:Nextcloud|Nextcloudová]] aplikace [https://apps.nextcloud.com/apps/phonetrack PhoneTrack] se příliš neosvědčila, protože není schopna fungovat bez mobilních dat, což v terénu bývá problém

Poznámky

* inicializace navigace (získání almanachu pozic satelitů) může trvat i několik minut, tudíž první údaje bývají nesmyslné
* interakce s GSM modemem
** vypnutí mobilní sítě způsobí vypnutí také přijímače navigačního signálu. [https://forum.pine64.org/showthread.php?pid=51048#pid51048 Totéž platí] pro mechanický vypínač
** JavaScript a lokalizační služby v prohlížečů obecně vyžadují mít aktivní mobilní data. Netýká se CLI nebo osminu
** [https://github.com/Biktorgj/pinephone_modem_sdk/issues/53 problém] bude v ModemManageru. 
* HW a SW [https://forum.pine64.org/showthread.php?tid=8105&amp;pid=66271#pid66271 specifikace], zejména [https://sixfab.com/wp-content/uploads/2018/09/Quectel_EC25EC21_GNSS_AT_Commands_Manual_V1.1.pdf manuál] s AT příkazy pro GNSS
* získání pozice pomocí AT příkazu &lt;code&gt;$ mmcli -m any --command=&quot;AT+QGPSLOC&quot;&lt;/code&gt; [https://github.com/Biktorgj/pinephone_modem_sdk/issues/47#issuecomment-1004773799 nefunguje], ale nezdá se, že by to něčemu vadilo

==== Přepnutí zvukového systému ====
Linuxový svět zavádí [[w:PipeWire|PipeWire]] namísto [[w:PulseAudio|PulseAudia]]. Systém však není dostatečně vyzrálý, tak je občas potřeba mezi oběma systémy přepnout a zároveň ponechat nainstalované příslušné balíčky s ohledem na existující závislosti. Následujíc je platné pro Manjaro/Phosh, ale situace u jiných distribucí bude obdobná

* PipeWire
**vypnutí&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
# systemctl --machine=manjaro@.host list-unit-files --user | grep pipewire  #  zjištění názvů služeb
(# ls -la /usr/lib/systemd/user/ | grep pipewire  # obdoba předchozího)
# systemctl --machine=manjaro@.host --user stop pipewire.service pipewire.socket pipewire-media-session  # vypne PipeWire
# su manjaro -c &quot;XDG_RUNTIME_DIR=/run/user/1000 pw-cli info 0&quot;  # ověření
# systemctl --machine=manjaro@.host --user mask pipewire.service pipewire.socket pipewire-media-session  # zabránění spuštění PipeWire
# systemctl --machine=manjaro@.host --user list-unit-files --state=masked  # ověření
&lt;/syntaxhighlight&gt;
**spuštění je opakem předchozího, ověření výsledku je identické&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
# systemctl --machine=manjaro@.host --user unmask pipewire.service pipewire.socket pipewire-media-session  # ukončí blokování PipeWire
# systemctl --machine=manjaro@.host --user restart pipewire.service pipewire.socket pipewire-media-session  # spuštění PipeWire
&lt;/syntaxhighlight&gt;
* PulseAudio
**vypnutí&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
# systemctl --machine=manjaro@.host list-unit-files --user | grep pulseaudio  #  zjištění názvů služeb
(# ls -la /usr/lib/systemd/user/ | grep pulseaudio  # obdoba předchozího)
# systemctl --machine=manjaro@.host --user stop pulseaudio.service pulseaudio.socket  # vypne PulseAudio
# su manjaro -c &quot;XDG_RUNTIME_DIR=/run/user/1000 pactl info&quot;  # ověření
# systemctl --machine=manjaro@.host --user mask pulseaudio.service pulseaudio.socket  # zabránění spuštění PulseAudia
# systemctl --machine=manjaro@.host list-unit-files --state=masked  # ověření
&lt;/syntaxhighlight&gt;
**spuštění je opakem předchozího, ověření výsledku je identické&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
# systemctl --machine=manjaro@.host --user unmask pulseaudio.service pulseaudio.socket  # ukončí blokování PulseAudia
# systemctl --machine=manjaro@.host --user restart pulseaudio.service pulseaudio.socket  # spuštění PulseAudia
&lt;/syntaxhighlight&gt;

==== Reflash eMMC ====
Manjaro/PlaMo
* spustit mobil z uSD a otevřít terminál nebo se připojit pomocí &lt;code&gt;ssh&lt;/code&gt;
*stáhnout obraz PP&lt;ref name=&quot;:0&quot; /&gt; &lt;code&gt;$ wget -c -t 0 --timeout=60 --waitretry=60 -P &lt;cílová složka&gt; &lt;URL vydání PP&gt;&lt;/code&gt;
* ověřit úplnost staženého souboru porovnáním čísla v &lt;URL vydání PP&gt;&lt;soubor&gt;.sha1 s výstupem &lt;code&gt;$ sha1sum &lt;soubor&gt;&lt;/code&gt;
*vypsat bloková zařízení, kde řádek 4 odpovídá uSD a 7 eMMC (velikost napoví 😉)&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot; line=&quot;1&quot;&gt;
# lsblk
NAME         MAJ:MIN RM   SIZE RO TYPE MOUNTPOINTS
..
mmcblk0      179:0    0  58.9G  0 disk 
├─mmcblk0p1  179:1    0   196M  0 part 
└─mmcblk0p2  179:2    0  58.7G  0 part /
mmcblk2      179:8    0  29.1G  0 disk 
├─mmcblk2p1  179:9    0 213.6M  0 part 
└─mmcblk2p2  179:10   0  28.9G  0 part
..
&lt;/syntaxhighlight&gt;
*provést reflesh eMMC (trvá několik minut). Jde o nevratný krok, tedy je vhodné si 3x zkontrolovat znění příkazu&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot; line=&quot;1&quot;&gt;
# unxz --stdout &lt;soubor&gt; | dd  of=/dev/mmcblk2 bs=1M oflag=direct status=progress
6354919936 bytes (6.4 GB, 5.9 GiB) copied, 1310 s, 4.9 MB/s
12425216+0 records in
12425216+0 records out
6361710592 bytes (6.4 GB, 5.9 GiB) copied, 1310.81 s, 4.9 MB/s

druhý pokus
6360510976 bytes (6.4 GB, 5.9 GiB) copied, 1237 s, 5.1 MB/s
12425216+0 records in
12425216+0 records out
6361710592 bytes (6.4 GB, 5.9 GiB) copied, 1241.73 s, 5.1 MB/s
&lt;/syntaxhighlight&gt;
*restartovat mobil a spustit systém na eMMC
==== Reflash pouze zaváděcího oddílu eMMC ====
Manjaro/PlaMo

* spustit mobil z eMMC či uSD a otevřít terminál nebo se připojit pomocí &lt;code&gt;ssh&lt;/code&gt;
*stáhnout [https://github.com/manjaro-pinephone/plasma-mobile#where-can-i-download-an-iso obraz PP] &lt;code&gt;$ wget -c -t 0 --timeout=60 --waitretry=60 -P &lt;cílová složka&gt; &lt;URL vydání PP&gt;&lt;/code&gt;
* ověřit úplnost staženého souboru porovnáním čísla v &lt;URL vydání PP&gt;&lt;soubor&gt;.sha1 s výstupem &lt;code&gt;$ sha1sum &lt;soubor&gt;&lt;/code&gt;
*dekomprimovat stažený soubor &lt;code&gt;$ unxz &lt;soubor&gt;&lt;/code&gt; tj. získat &lt;obraz PP&gt;
*zpřístupnit obraz jako bloková zařízení &lt;code&gt;# losetup -Pf &lt;obraz PP&gt;&lt;/code&gt;
*vypsat bloková zařízení, kde řádek 3 odpovídá obrazu PP, 6 uSD a 9 eMMC &lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot; line=&quot;1&quot;&gt;
$ lsblk
NAME         MAJ:MIN RM   SIZE RO TYPE MOUNTPOINTS
loop0          7:0    0   5.9G  0 loop 
├─loop0p1    259:0    0 213.6M  0 part 
└─loop0p2    259:1    0   5.7G  0 part 
mmcblk0      179:0    0  58.9G  0 disk 
├─mmcblk0p1  179:1    0   196M  0 part 
└─mmcblk0p2  179:2    0  58.7G  0 part /root/mnt2
mmcblk2      179:32   0  29.1G  0 disk 
├─mmcblk2p1  179:33   0 213.6M  0 part /boot
└─mmcblk2p2  179:34   0  28.9G  0 part /
..
&lt;/syntaxhighlight&gt;
*provést reflesh zaváděcího oddílu eMMC. Jde o nevratný krok, tedy je vhodné si 3x zkontrolovat znění příkazu&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
# dd if=/dev/loop0p1 of=/dev/mmcblk2p1 bs=1M oflag=direct status=progress
222020096 bytes (222 MB, 212 MiB) copied, 8 s, 27.7 MB/s
437501+0 records in
437501+0 records out
224000512 bytes (224 MB, 214 MiB) copied, 8.0737 s, 27.7 MB/s
&lt;/syntaxhighlight&gt;
*nahradit obsah složky /lib/modules/ (možná je lepší původní obsah ponechat)&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
# mount /dev/loop0p2 mntImgPar2
# rm -fr /lib/modules/*
# cp -r mntImgPar2/lib/modules/* /lib/modules/
(možná také # cp mntImgPar2/etc/mkinitcpio.d/linux-pinephone.preset /etc/mkinitcpio.d/)
&lt;/syntaxhighlight&gt;
*restartovat mobil do reflashnutého systému a provést provést [[#Aktualizace distribuce|aktualizaci]]

==== Sdílení internetového připojení ([[w:Tethering|tethering]]) ====

* USB kabel
** (v dohlednu by mělo [https://gitlab.manjaro.org/manjaro-arm/packages/community/phosh/pinephone-manjaro-tweaks/-/commit/02b8838b096b5d2f749c097fa90cbd622901360c fungovat automaticky])
** vytvořit a aktivovat rozhraní usb0&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Kód obsahuje nepodstatné chyby a věci, které nejsou pro sdílení připojení nezbytné, je tedy vhodné si jej dle potřeb trošku doladit např. [https://gitlab.com/-/snippets/2194588 takto].&lt;/ref&gt;&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
$ wget https://gist.githubusercontent.com/bmatusiak/ca96afe69cf3e16783d18f1650aafb50/raw/427c1b5acaf7f446e00cfdab2587f90f8c8c01bc/usb_gadget_setup.sh  # stažení příslušného kódu
$ chmod +x usb_gadget_setup.sh  # nastavení souboru jako spustitelného
# ./usb_gadget_setup.sh up  # vytvoření a aktivace zařízení
&lt;/syntaxhighlight&gt;
*** vznik zařízení již při startu PP lze zajistit systémovou službou pomocí souboru &lt;code&gt;/etc/systemd/system/usb_gadget_setup.service&lt;/code&gt;&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
[Unit]
Description=Creats USB gadget

Wants=network.target
After=syslog.target network-online.target

[Service]
Type=simple
ExecStart=/root/usb_gadget_setup.sh up
Restart=on-failure
RestartSec=10
KillMode=process

[Install]
WantedBy=multi-user.target
&lt;/syntaxhighlight&gt;
***s povolením automatického spuštění &lt;code&gt;# systemctl enable usb_gadget_setup.service&lt;/code&gt;
**a síťové spojení pro NetworkManager
***vytvoření &lt;code&gt;# nmcli con add type ethernet con-name usbTethering ifname usb0 ipv4.method shared&lt;/code&gt;
***aktivace &lt;code&gt;# nmcli con up usbTethering&lt;/code&gt;
***začlenění rozhraní pod správu NetvorkManageru&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Zajistí se tím např. obnova při restartu NetworkManageru&lt;/ref&gt; souborem &lt;code&gt;/etc/NetworkManager/conf.d/80-usbTethering.conf&lt;/code&gt;&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
[device]
match-device=interface-name:usb0
managed=true
&lt;/syntaxhighlight&gt;
* WiFi - v aplikaci nastavení mobilu zvolit &quot;Hotspot&quot; a vyplnit požadované položky
Mutli-distro místo [[w:Iptables|iptables]] používá modernější [[w:Nftables|nftables]], na což většinou nejsou distribuce připravené, tudíž je potřeba pro spojení na Internet vytvořit směrovací tabulku ručně:

* kontrola aktuálního stavu &lt;code&gt;# nft -s list ruleset&lt;/code&gt;
** aplikace &lt;code&gt;nft&lt;/code&gt; je v balíčku &lt;code&gt;nftables&lt;/code&gt;
* v případě prázdného výpisu je třeba vytvořit tabulku, zřetězení i pravidlo vytvořením souboru &lt;code&gt;/etc/nftables.conf&lt;/code&gt;&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Vznikne-li vzorový soubor již instalací balíčku (např. Manjarno), pak jej stačí upravit&lt;/ref&gt;&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
flush ruleset

table inet nat {
        chain postrouting {
                type nat hook postrouting priority srcnat; policy accept;
                oifname &quot;wwan0&quot; masquerade 
        }
}
&lt;/syntaxhighlight&gt;
* a povolit automatické načítání &lt;code&gt;# systemctl enable nftables.service&lt;/code&gt;
*aplikovat nastavení &lt;code&gt;# systemctl restart nftables.service&lt;/code&gt;
Při testování, obzvlášť, je-li k dispozici více síťových rozhraní (WiFi, ethernet, .. viz. výstup &lt;code&gt;$ ip a&lt;/code&gt;), pozor na priority (hodnoty &quot;metric&quot; ve výpisu &lt;code&gt;$ ip r&lt;/code&gt;) a zapnutý [[w:Firewall|firewall]].&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Ověření stavu závisí na distribuci/operačním systému. Neprázdný výpis tabulek (&lt;code&gt;# iptables -L&lt;/code&gt; nebo již zmíněný &lt;code&gt;# nft -s list rulese&lt;/code&gt;) jej dává tušit, ale nemusí být aktivní.&lt;/ref&gt;

==== Sdílený root případně primární uživatel ====
Při přepínání do jiných systémů multi-distra se hodí jednotné místo pro uživatelská data jako jsou stažené soubory, fotografie či historie příkazů. Toho se dá dosáhnout namapováním domovského adresáře do vyhrazeného btrfs podsvazku pomocí úpravy souboru &lt;code&gt;fstab&lt;/code&gt;&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
# mkdir ~/m
# mount /dev/mmcblk0p2 m
# cd m/
# btrfs subvolume list .  # výpis stávajících
# btrfs subvolume create multi-root

# vim /etc/fstab  # v případě aktuálního systému. Obdobně v příslušných podsvazcích ostatních
&lt;/syntaxhighlight&gt;přidáním řádku &lt;code&gt;/dev/mmcblk0p2 /root/ btrfs subvol=multi-root,compress=zstd 0 2&lt;/code&gt;.

V případě roota již není díky standardizaci potřeba nic dalšího. Postup u primárního uživatele mobilu je analogický, žel běžně se dle distribucí liší názvem, číslem či domovským adresářem, a je tak při sjednocování potřeba postupovat individuálně. Společné je sjednocení [[w:Identifikátor uživatele|UID]]/[[w:Identifikátor skupiny|GID]] např. na nekolizní hodnotě 1111 úpravou souborů &lt;code&gt;/etc/passwd&lt;/code&gt; a &lt;code&gt;/etc/group&lt;/code&gt; i nastavení vlastnictví podsvazku pojmenovaného třeba multi-home pomocí &lt;code&gt;# chown -R 1111:1111 &lt;domovský adresář&gt;&lt;/code&gt;.&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Tuto změnu je nutné promítnout do některých zde uvedených příkazů např. &lt;code&gt;XDG_RUNTIME_DIR=/run/user/1111&lt;/code&gt;&lt;/ref&gt;

* Manjaro/Phosh
** manjaro:users /home/manjaro
** nastavit &lt;code&gt;User=1111&lt;/code&gt; v &lt;code&gt;/usr/lib/systemd/system/phosh.service&lt;/code&gt;&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Tento soubor je často přepisován při aktualizaci systém, tudíž bývá potřeba upravat opakovaně.&lt;/ref&gt;
* Manjaro/PlaMo
** &lt;volí uživatel při prvním spuštění&gt;:&lt;shodné s názvem uživatele&gt; /home/&lt;název uživatele&gt;

Zvýšenému riziku poškození dat primárního uživatele díky např. jinému formátu databází pro ukládání SMS se dá čelit pořizováním [https://www.linux.com/training-tutorials/how-create-and-manage-btrfs-snapshots-and-rollbacks-linux-part-2/ btrfs snímků].

==== Snímek obrazovky ====

* Phosh
** GUI: ne
** CLI: &lt;code&gt;# su manjaro -c &quot;XDG_RUNTIME_DIR=/run/user/1000 XDG_PICTURES_DIR=~/Pictures grim&quot;&lt;/code&gt;
* PlaMo
** GUI: zcela rozbalit horní panel, kliknout na Screenshot
** CLI: [https://wiki.postmarketos.org/wiki/Plasma_Mobile#Taking_screenshots nefungovalo]

==== Vypnutí USB napájení ====
Hodí se, když nechcete vyčerpávat baterky notebooku, který máte propojený USB kabelem s PP - &lt;code&gt;# echo 0 &gt; /sys/class/power_supply/axp20x-usb/online&lt;/code&gt;. Jednička napájení opět aktivuje, stejně jako znovupřipojení kabelu, restart apod. Nezapomeňte, že se vypnutím napájení začnou uplatňovat předvolby řízení spotřeby.

==== Vzdálená plocha ====
Při častých experimentech nebo obyčejném psaní SMS by se může hodit obsluhovat mobil přímo z počítače. Toho lze dosáhnout:

* spuštěním [[w:Virtual Network Computing|VNC]] serveru na PP &lt;code&gt;# su manjaro -c &quot;XDG_RUNTIME_DIR=/run/user/1000 WLR_BACKENDS=headless WLR_LIBINPUT_NO_DEVICES=1 wayvnc -k cz &amp;&quot;&lt;/code&gt;&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Lze zadat též IP adresu, ale není to [https://github.com/any1/wayvnc#running doporučený postup].&lt;/ref&gt;
** wayvnc nepodporuje rozšířené kódování schránky, tudíž takto lze přenášet pouze ASCII znaky&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika|titul=Wayvnc does not accept non-ASCII characters · Issue #119|periodikum=GitHub|vydavatel=Komunita wayvnc|url=https://github.com/any1/wayvnc/issues/119|datum vydání=2021-12-20|jazyk=en|datum přístupu=2021-12-20}}&lt;/ref&gt;&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;To např. v kombinaci s aktuálním připojením pomocí KRDC vede ke komolení diakritiky ve schránce celého systému tj. nejen při přenosu lokální počítač - PP&lt;/ref&gt;
* a připojením se z počítače pomocí nějakého [[w:en:https://en.wikipedia.org/wiki/Comparison of remote desktop software|VNC klienta]] prostřednictvím [https://www.techrepublic.com/article/how-to-connect-to-vnc-using-ssh/ ssh a přesměrování portů], tedy po spuštění &lt;code&gt;$ ssh -i ~/.ssh/&lt;soukromý klíč&gt; -L 5900:localhost:5900 root@&lt;IP adresa PP&gt;&lt;/code&gt; připojíme VNC klienta na &lt;code&gt;localhost:5900&lt;/code&gt;
**objeví-li se při pokusu o navázání spojení oznámení o jeho ukončení, je na PP potřeba ručně [[PinePhone prakticky#Běžná obsluha|aktivovat obrazovku]] a znovu se připojit

==== Vzdálené přihlášení roota ====

* předpokladem je připojení do stejné sítě např. [[#Manuální připojení k WiFi|pomocí WiFi]] a [https://www.root.cz/clanky/jak-se-prihlasovat-na-ssh-bez-zadavani-hesla/ vygenerované ssh klíče]
*v terminálu mobilu dočasně povolit přihlášení roota pomocí hesla nastavením &lt;code&gt;PermitRootLogin yes&lt;/code&gt; v souboru &lt;code&gt;/etc/ssh/sshd_config&lt;/code&gt;
*restartovat službu &lt;code&gt;# systemctl restart sshd&lt;/code&gt;
*na počítači spustit &lt;code&gt;$ ssh-copy-id -i ~/.ssh/&lt;veřejný klíč&gt; root@&lt;IP adresa PP&gt;&lt;/code&gt;
*vrátit &lt;code&gt;PermitRootLogin&lt;/code&gt; na původní hodnotu (obvykle &lt;code&gt;prohibit-password&lt;/code&gt;) a opět restartovat službu &lt;code&gt;sshd&lt;/code&gt;
*vzdáleně se připojit k PP &lt;code&gt;$ ssh -i ~/.ssh/&lt;soukromý klíč&gt; root@&lt;IP adresa PP&gt;&lt;/code&gt;
*při častém používání
**povolit automatické spouštění služby &lt;code&gt;systemctl enable sshd&lt;/code&gt;
**usnadnit přihlašování (zadávání hesla) [https://man.archlinux.org/man/core/openssh/ssh-agent.1.en autentizačním agentem])

==== Zpětná vazba, hlášení závad ====
Závisí na zkušenostech, protože chyba může být specifická pro distribuci, grafické rozhraní (GNOME, [https://invent.kde.org/ KDE]) nebo aplikaci včetně jádra systému. Nejjistější, nikoliv však nejefektivnější a nejrychlejší, je použít zpětnou vazbu distribuce.&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Opačnou strategií je dávat podněty přímo tam, kde je kód zveřejněn. &lt;/ref&gt; Bývá potřeba uvést podrobnosti o použitém HW a SW, např. pro Manjaro/PlaMo&lt;ref group=&quot;pozn.&quot;&gt;Údaje o HW a prostředí lze vyčíst v Nastavení &gt; Informace o systému, ale nejdou zkopírovat.&lt;/ref&gt;:

* [https://wiki.pine64.org/index.php/PinePhone#Hardware_revisions verze PP] např. PinePhone v1.2b
* prostředí&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
$ uname -a
Linux manjaro-arm 5.14.5-1-MANJARO-ARM #1 SMP PREEMPT Thu Sep 16 16:39:22 UTC 2021 aarch64 GNU/Linux
$ kf5-config --version
Qt: 5.15.2
KDE Frameworks: 5.86.0
kf5-config: 1.0

$ export $(cat /proc/$(pidof plasmashell)/environ | tr '\0' '\n')  # při volání z ssh viz. https://wiki.postmarketos.org/wiki/Plasma_Mobile#Running_Apps_from_SSH_session
$ plasmashell --version
plasmashell 5.22.5
&lt;/syntaxhighlight&gt;
* software většinou podporuje dotaz &lt;code&gt;&lt;název aplikace&gt; --version&lt;/code&gt;, nebo lze využít správce &lt;code&gt;pacman -Q &lt;název balíčku&gt;&lt;/code&gt;. Výpis podrobnějších informací (&lt;code&gt;-Qi&lt;/code&gt;) navíc napoví, kam se zpětnou vazbou:&lt;syntaxhighlight lang=&quot;bash&quot;&gt;
$ plasma-phonebook --version
plasma-phonebook 21.08
$ pacman -Q plasma-phonebook
plasma-phonebook 21.08-1
$ pacman -Qi plasma-phonebook
Name            : plasma-phonebook
Version         : 21.08-1
Description     : Phonebook application for Mobile Devices running Plasma
Architecture    : aarch64
URL             : https://www.plasma-mobile.org/
..
&lt;/syntaxhighlight&gt;

== Řešení problémů ==
Triky, jak se dostat z problémových situací

* restart grafického prostředí &lt;code&gt;# systemctl restart phosh.service&lt;/code&gt; 
* restart modemu když např. nefunguje vytáčení &lt;code&gt;# systemctl restart ModemManager.service&lt;/code&gt; 

== Poznámky ==
&lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;

== Reference ==
&lt;references /&gt;</text>
      <sha1>0czjnyju5dyy8fdcrqtc797b6gzy3nu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zoo Praha/Ptáci/Orel bělohlavý</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8767</id>
    <revision>
      <id>44392</id>
      <timestamp>2021-08-29T11:48:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>78.80.106.136</ip>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „K vidění je ve voliérách dravců.“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="37" xml:space="preserve">K vidění je ve voliérách dravců.</text>
      <sha1>5j92pi6ef1x3s046zz7ele4gdy6cs0y</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zoo Praha/Ptáci/Orel východní</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8768</id>
    <revision>
      <id>44393</id>
      <timestamp>2021-08-29T11:48:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>78.80.106.136</ip>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „K vidění je ve voliérách dravců.“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="37" xml:space="preserve">K vidění je ve voliérách dravců.</text>
      <sha1>5j92pi6ef1x3s046zz7ele4gdy6cs0y</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zoo Praha/Ptáci/Kudrnáč šedomodrý</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8769</id>
    <revision>
      <id>44395</id>
      <timestamp>2021-08-29T11:50:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>78.80.106.136</ip>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „K vidění je v Rákosově pavilonu.“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="36" xml:space="preserve">K vidění je v Rákosově pavilonu.</text>
      <sha1>m1tzgq5sibjc0n03w2dpj7p8b05y3pd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zoo Praha/Ptáci/Husa kuří</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8770</id>
    <revision>
      <id>44396</id>
      <timestamp>2021-08-29T11:51:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>78.80.106.136</ip>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „K vidění je v expozici Darwinův kráter.“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="43" xml:space="preserve">K vidění je v expozici Darwinův kráter.</text>
      <sha1>3l82n5km8aqu9f120ygi1nuwfxouyjv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zoo Praha/Savci/Paovce hřivnatá</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8771</id>
    <revision>
      <id>44397</id>
      <timestamp>2021-08-29T11:52:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>78.80.106.136</ip>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „K vidění je v expozici Skalní masiv.“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="39" xml:space="preserve">K vidění je v expozici Skalní masiv.</text>
      <sha1>nhiqmtjyzzpc5dxkwej2c89q52kr0sd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zoo Praha/Savci/Hroch obojživelný</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8772</id>
    <revision>
      <id>44398</id>
      <timestamp>2021-08-29T11:53:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>78.80.106.136</ip>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „K vidění je v Pavilonu hrochů.“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="33" xml:space="preserve">K vidění je v Pavilonu hrochů.</text>
      <sha1>sgop33897cmocygfxxy1wuy1yov04am</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zoo Praha/Ryby a paryby/Stříkoun lapavý</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8773</id>
    <revision>
      <id>44429</id>
      <timestamp>2021-09-05T10:31:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>78.80.24.214</ip>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „K vidění v pavilonu Indonéská džungle.“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="43" xml:space="preserve">K vidění v pavilonu Indonéská džungle.</text>
      <sha1>f3z5f32jrsq79qcy9iev340cq16osmc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zoo Praha/Savci/Dikobraz srstnatonosý</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8774</id>
    <revision>
      <id>44430</id>
      <timestamp>2021-09-05T10:32:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>78.80.24.214</ip>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „K vidění před pavilonem Sečuán.“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="36" xml:space="preserve">K vidění před pavilonem Sečuán.</text>
      <sha1>mx4yz527cy9iibfmqpa5t9jo1w9y194</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zoo Praha/Savci/Chápán středoamerický</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8775</id>
    <revision>
      <id>44431</id>
      <timestamp>2021-09-05T10:33:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>78.80.24.214</ip>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „K vidění v expoziční části Vodní svět a opičí ostrovy.“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="64" xml:space="preserve">K vidění v expoziční části Vodní svět a opičí ostrovy.</text>
      <sha1>5yj7qtzjhoe84dqck4yktd03fobxy89</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zoo Praha/Savci/Ďábel medvědovitý</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8776</id>
    <revision>
      <id>44525</id>
      <parentid>44436</parentid>
      <timestamp>2021-10-03T20:07:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Ďábel medvědovitý]] na [[Zoo Praha/Savci/Ďábel medvědovitý]]: zařazení do struktury</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="40" xml:space="preserve">K vidění v expozici Darwinův kráter.</text>
      <sha1>0w2281act1gjonivjp0avwq3e3368lh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Stříbrný stromeček (výroba stříbra z mědi)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8778</id>
    <revision>
      <id>44439</id>
      <timestamp>2021-09-05T18:35:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ZuzanaBrabcova</username>
        <id>9489</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{Chemický pokus|Jméno=Měděný stromeček (výroba stříbra z mědi)}} == Popis == [[w:měď|Měď]] je méně ušlechtilý kov než [[w:stříbro|stříbro]], má nižší redoxní potenciál, díky tomu je schopna vytěsňovat stříbrné kationty z roztoků jejich solí. Stříbrné ionty se redukují na kovové stříbro. Naopak pevná měď se oxiduje a přechází do roztoku ve formě měďnatých iontů, při této reakci se roztok zbarvuj…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="852" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Měděný stromeček (výroba stříbra z mědi)}}
== Popis ==
[[w:měď|Měď]] je méně ušlechtilý kov než [[w:stříbro|stříbro]], má nižší redoxní potenciál, díky tomu je schopna vytěsňovat stříbrné kationty z roztoků jejich solí. Stříbrné ionty se redukují na kovové stříbro. Naopak pevná měď se oxiduje a přechází do roztoku ve formě měďnatých iontů, při této reakci se roztok zbarvuje do modra.

== Postup ==
# Připravíme si 250 ml roztoku [[w:dusičnan stříbrný|dusičnanu stříbrného]]. 
# Do roztoku dusičnanu vložíme měděný drátek a pozorujeme vytěsňovaní reakci. 
# Po cca pěti minutách můžeme na povrchu měděného drátu pozorovat vyloučené stříbro a je možné vidět vznikající slabě modré zbarvení roztoku. 

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>4oojwj8japmn7rlpu0pnfk2sdvyer8s</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Destilace červeného vína</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8779</id>
    <revision>
      <id>44441</id>
      <parentid>44440</parentid>
      <timestamp>2021-09-05T19:59:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ZuzanaBrabcova</username>
        <id>9489</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="924" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Destilace červeného vína}}
== Popis ==
Červené víno obsahuje [[w:Ethanol|ethanol]], který lze oddělit destilací. Destilace je často využívaná separační metoda, při které se jednotlivé složky směsi oddělují na základě rozdílné teploty varu. V destilační baňce se zahřívá směs kapalin. Teplota směsi v baňce se postupně zvyšuje, až se postupně páry kapaliny s nižší teplotou varu začnou kondenzovat v chladiči zpět na kapalinu - destilát, která odkapává do směrné nádoby. 
== Postup ==
# Sestavíme destilační aparaturu. 
# Do destilační baňky nalijeme 20 ml červeného vína.
# Destilační baňku zahříváme a z červeného vína oddestilujeme ethanol, který vře při 78 °C. 
# Po ukončení destilace změříme objem získaného ethanolu a porovnáme destilát s původním vzorkem červeného vína. 

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>kocezqcavbp8u5v5orgykn5s7w11uok</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Cukrová duha</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8780</id>
    <revision>
      <id>44445</id>
      <timestamp>2021-09-06T13:37:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ZuzanaBrabcova</username>
        <id>9489</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{Chemický pokus|Jméno=Cukrová duha}}  == Popis == Cukrovou duhu je možné připravit pomocí cukerných roztoků s rozdílnou koncentrací rozpuštěné sacharózy. S rostoucí koncentrací rozpuštěné látky v rozpouštědle roste zpravidla i [[w:hustota|hustota]] roztoku. Hustota je veličina vyjadřující hmotnost v závislosti na objemu. Pomocí cukerných roztoků s rozdílnou koncentrací, lze tedy na základě jejich odlišné hustoty v…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1286" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Cukrová duha}}

== Popis ==
Cukrovou duhu je možné připravit pomocí cukerných roztoků s rozdílnou koncentrací rozpuštěné sacharózy. S rostoucí koncentrací rozpuštěné látky v rozpouštědle roste zpravidla i [[w:hustota|hustota]] roztoku. Hustota je veličina vyjadřující hmotnost v závislosti na objemu. Pomocí cukerných roztoků s rozdílnou koncentrací, lze tedy na základě jejich odlišné hustoty vrstvit jednotlivé roztoky na sebe a vytvořit barevný sloupec kapaliny s oddělenými vrstvami jednotlivých koncentrací. 

== Postup ==
# Do čtyř malých skleniček nebo kádinek postupně nasypeme jednu, dvě, tři a čtyři vrchovaté polévkové lžíce cukru.
# Do sklenic přidáme vždy stejné objemy (50 ml) vody a důkladně promícháme. 
# Potom každý roztok obarvíme malým množstvím potravinářského barviva, tak aby měl každý roztok jinou barvu. 
# Připravené roztoky opatrně velmi pomalu převrstvíme do zkumavky pomocí pipety.Převrstvení se provádí tak, že nejdříve nalijeme do zkumavky roztok nejkoncentrovanější a na něj postupně po stěně nádoby pomalu a opatrně vléváme roztoky méně koncentrované tak, aby nedocházelo k jejich smísení.

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>fcg3mimabp4ce5ij4uu6v5higu8wvoo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Sněhová větvička - Sublimace kyseliny benzoové</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8781</id>
    <revision>
      <id>44447</id>
      <timestamp>2021-09-06T18:14:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ZuzanaBrabcova</username>
        <id>9489</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{Chemický pokus|Jméno=Sněhová větvička - Sublimace kyseliny benzoové}}  == Popis == [[w:Kyselina benzoová|Kyselina benzoová]] je aromatická jednotná karboxylová kyselina, jejíž teplota sublimace se pohybuje okolo 100 °C. Zahřátím bílého krystalického prášku (forma kyseliny benzoové při běžných podmínkách) dojde ke skupenému přechodu pevné formy na formu plynnou - sublimace. Následným ochlazením par dochází k jeji…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1398" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Sněhová větvička - Sublimace kyseliny benzoové}}

== Popis ==
[[w:Kyselina benzoová|Kyselina benzoová]] je aromatická jednotná karboxylová kyselina, jejíž teplota sublimace se pohybuje okolo 100 °C. Zahřátím bílého krystalického prášku (forma kyseliny benzoové při běžných podmínkách) dojde ke skupenému přechodu pevné formy na formu plynnou - sublimace. Následným ochlazením par dochází k jejich desublimaci - přechodu zpět na pevné krystaly. Pokud je v prostoru par umístěn předmět (větvička), krystaly se začnou tvořit na povrchu tohoto předmětu a vytvoří bílou vrstvu připomínající sníh. 

== Postup ==
# Na dno kádinky nasypeme práškovou kyselinu benzoovou a vložíme do ní jehličnatou větvičku. 
# Kádinku zakryjeme hodinovým sklem, tak aby z ní neunikaly vznikající páry a postavíme ji nad plynový kahan. 
# Kádinku budeme pomalu zahřívat, dokud kyselina benzoová nezačne sublimovat (Při rychlém zahřívání dojde k roztavení kyseliny a ne k její sublimaci. Kyselina benzoová má teplotu sublimace kolem 100 °C a teplotu tání 122,4 °C.)
# Ve chvíli, kdy se kádinka naplní výpary kyseliny, přestaneme se zahříváním a pozorujeme desublimaci a vznik krystalů kyseliny benzoové na povrchu větvičky a chladnějších stěnách kádinky. 

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>cbyv19xnk5yajizzalvlmmjje3oewqt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Zkouška statečnosti</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8782</id>
    <revision>
      <id>44448</id>
      <timestamp>2021-09-06T21:22:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ZuzanaBrabcova</username>
        <id>9489</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{Chemický pokus|Jméno=Zkouška statečnosti}}  == Popis == Reakcí thiokyanatanu draselného a chloridu železitého vzniká krvavě rudá sraženina hexathiokyanoželezitanu železitého. Tato sloučenina je na první pohled snadno zaměnitelná s lidskou krví. Potřeme-li zápěstí (nebo jinou část těla) roztokem chloridu železitého a ostří příbojového nože namočíme do roztoku thiokyanatnu draselného, při přejetí nožem po záp…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="878" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Zkouška statečnosti}}

== Popis ==
Reakcí thiokyanatanu draselného a chloridu železitého vzniká krvavě rudá sraženina hexathiokyanoželezitanu železitého. Tato sloučenina je na první pohled snadno zaměnitelná s lidskou krví. Potřeme-li zápěstí (nebo jinou část těla) roztokem chloridu železitého a ostří příbojového nože namočíme do roztoku thiokyanatnu draselného, při přejetí nožem po zápěstí a dojde ke kontaktu roztoků, vznikne &quot;řezná rána&quot;. 
== Postup ==
# Do kádinek si připravíme 5% roztoky thiokyanatanu draselného a chloridu železitého.
# Zápěstí (nebo jinou část těla) potřeme roztokem chloridu železitého. 
# Ostří příbojového nože potřeme roztokem thiokyanatanu draselného. 
# Tupou stranou nože vytvoříme &quot;krvavé&quot; stopy na zápěstí. 

[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>c99batvs8t1pxcjcxng5dtmgn616yug</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Ledový ohňostroj</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8783</id>
    <revision>
      <id>44465</id>
      <parentid>44464</parentid>
      <timestamp>2021-09-09T01:40:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>řazení v kategorii</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="910" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Ledový ohňostroj}}

== Popis ==
Dusičnan amonný se při kontaktu s vodou rozkládá za vzniku oxidu dusného a vodní páry. Při této reakci se uvolňuji velké množství tepla, a tím dochází k prudké oxidaci zinku na oxid zinečnatý. Směs po samovznícení hoří zeleným plamenem, který je způsoben přítomností barnatého iontu v dusičnanu barnatém. 

== Postup ==
# Do třecí misky přidáme 4 g zinkového prachu, 4 g dusičnanu amonného, 1 g chloridu amonného a 0,5 g dusičnanu barnatého. 
# Směs ve třecí misce důkladně promícháme. 
# Důkladně zamíchanou směs vsypeme do žíhacího kelímku a umístíme na nehořlavou podložku do digestoře. 
# Do žíhacího kelímku opatrně přidáme kostku ledu. 
# Po chvíli led začne tát a dojde k samovznícení směsi, při kontaktu s vodou.  

[[Kategorie:Chemické pokusy|Ledový ohňostroj]]</text>
      <sha1>0iuprv5bzrw90sdip6vfwu1aw666xtz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy s nanomateriály</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8784</id>
    <revision>
      <id>45651</id>
      <parentid>45576</parentid>
      <timestamp>2022-04-13T08:36:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ZuzanaBrabcova</username>
        <id>9489</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2681" xml:space="preserve">Tato sbírka chemických experimentů vznikla za účelem podpory popularizace tématu [[w:nanotechnologie|nanotechnologií]] a [[w:Nanomateriály|nanomateriálů]]. Pokusy a jejich postupy jsou vypracovány s doprovodnými fotografiemi a obrázky, tak aby bylo jejich provádění, co nejsrozumitelnější pro laickou veřejnost. Každý pokus je doplněn o teoretické vysvětlení principu, na kterém je demonstrace postavena. 
Pro bezpečné provádění těchto pokusů, je vhodné si nejprve přečíst doprovodný článek o bezpečnosti při provádění žákovských experimentů, kde jsou uvedeny všechny podstatné obecně platné informace.([[/Obecná bezpečnostní pravidla pro provádění edukačních experimentů/]]) Bezpečnostní pravidla, která jsou doplněna u pokusů se již týkají pouze konkrétních chemikálií, využívaných v experimentech. 

Každý pokus má předpřipravenou sekci poznámky. Tato sekce má sloužit, jako platforma, pro předávání postřehů vypozorovaných, při provádění experimentů v rámci výuky, či jiných aktivit. Nabízí se tedy možnost vzájemně si předávat zkušenosti a alternativní provedení pokusů, což může vést k usnadnění a vylepšení připravených experimentů. Pokud budete pokusy provádět, vraťte se poté zpět a doplňte do této sekce vaše postřehy. 

{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
|-
! Název pokusu: || Doporučeno pro:
|-
| [[/Koloidní povaha želatiny/]] || ZŠ pod dohledem 
|-
| [[/Agregace částic koloidní směsi/]] || ZŠ samostatně 
|-
| [[/Světelná odezva kvantových teček/]] || ZŠ pod dohledem 
|-
| [[/﻿Změna optických vlastností nanočástic zlata/]] || SŠ po dohledem 
|-
| [[/﻿Thermoexcitace tekutých nanokrystalů/]] || SŠ pod dohledem 
|-
| [[/﻿Příprava nanočástic stříbra/]] || SŠ pod dohledem 
|-
| [[/﻿Ukázka magnetického chování ferrokapalin /]] || ZŠ pod dohledem 
|-
| [[/﻿Využití magnetických nanočástic železa pro čištění vody/]] || demonstrační
|-
| [[/﻿Nanočástice zlata jako biosenzory/]] || ZŠ pod dohledem 
|-
| [[/﻿Nanočástice ZnO v opalovacích krémech/]] || ZŠ pod dohledem 
|-
| [[/﻿Příprava nanočástic zlata pomocí čaje/]] || SŠ pod dohledem 
|-
| [[/Rozptyl světla na částicích koloidní směsi/]] || ZŠ samostatně 
|-
| [[/﻿Příprava vodivého inkoustu/]] || SŠ pod dohledem 
|-
| [[/﻿Příprava kvantových teček z citronové šťávy/]] || SŠ pod dohledem 
|-
| [[/﻿Demonstrace lotosového efektu/]] || ZŠ samostatně  
|-
| [[/Ukázka struktury a využití fullerenů/]] || ZŠ samostatně 
|}

[[Kategorie:Chemické pokusy s nanomateriály]]</text>
      <sha1>fyzjuju1m2pr764lsz8t6kabpcut8e5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy/Přeměna vody ve víno</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8785</id>
    <revision>
      <id>44483</id>
      <parentid>44482</parentid>
      <timestamp>2021-09-15T03:06:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>řazení v kategorii</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1132" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Přeměna vody ve víno}}

== Popis ==
Pokus přeměna vody ve víno je postaven na jednoduchém principu fungování acidobazických indikátorů. Tyto indikátory reagují na změnu [[w:pH|pH]] okolního prostředí, změnou své struktury a barvy. Acidobazický indikátor využívaný při reakci, [[w:fenolftalein|fenolftalein]], se v zásaditém prostředí hydroxidu sodného zabarvuje do růžové barvy. Pokud prostředí změníme, okyselením roztoku kyselinou citronovou dojde k neutralizaci a barevný roztok se odbarví. 

== Postup ==
# Připravíme si tři kádinky. Do první kádinky nalijeme roztok hydroxidu sodného. Do druhé kádinky nalijeme roztok kyseliny citronové. Do třetí kádinky dáme pár kapek fenolftaleinu a rovnoměrně jej rozprostřeme po stěnách kádinky. 
# Obsah první kádinky (NaOH) přelijeme do třetí kádinky (FFT) a pozorujeme okamžitou změnu zbarvení roztoku na růžovo. 
# Následně k růžovému roztoku přiléváme roztok kyseliny citronové a sledujeme postupné odbarvení roztoku.  

[[Kategorie:Chemické pokusy|Přeměna vody ve víno]]</text>
      <sha1>nkifktatmec8wwngsjqyvx1qfhjz689</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sdílení videa prakticky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8786</id>
    <revision>
      <id>45292</id>
      <parentid>45101</parentid>
      <timestamp>2022-03-14T22:07:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2773" xml:space="preserve">vlastní

nalezené

e-mail

sociální sítě

==== Odkaz na konkrétní čas ====
Často dochází k situaci, kdy se z mnohahodinového záznamu chceme podělit o konkrétní moment. Řešením je uvést čas v popisu, ale je to poněkud neohrabané a pro příjemce nepohodlné. Žel, ani v třetí dekádě 21. století není moc obvyklé, aby touto funkcí byla uživatelská rozhraní videoúložišť vybavena, archiv České televize nevyjímaje. Tedy pár návodů, jak na některá z nich:

* [[w:Prima (televizní stanice)|iPrima.cz]] - nepodporuje
* [[w:Česká televize#Vysílání|iVysílání]] (České televize)
** záznam je nutné hledat v [https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/ iVysílání], protože jenom v něm zadání času funguje. Není tedy jedno, zda se k dílům pořadu [[w:Na plovárně|Na plovárně]] dostanete přes [https://www.ceskatelevize.cz/porady/1093836883-na-plovarne/ stránku pořadu] nebo [https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/n seznam iVysílání] (ano, velmi matoucí. Jednoduchá kontrola - URL musí obsahovat &lt;code&gt;ivysilani&lt;/code&gt;).
** za URL pořadu je třeba doplnit začátek (případně i konec) &lt;code&gt;&lt;s&gt;?start=&lt;v_sekundách&gt;&amp;end=&lt;v_sekundách&gt;&lt;/s&gt;&lt;/code&gt;
*** přestalo fungovat 2021-12-06 s přechodem na [https://ct24.ceskatelevize.cz/media/3408472-ceska-televize-spusti-nove-ivysilani-prinese-novy-design-funkce-i-porady nové iVysílání]
** Příklad: .. [https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1093836883-na-plovarne/220542151000022-na-plovarne-s-martinem-janem-stranskym/?start=1280&amp;end=1350 Jan Stránský o &quot;čengliš&quot;] ..
** Dostupnost: pro uživatele z ČR
* [[w:MALL.TV|MALL.TV]] - pod videem tlačítko &quot;Sdílet&quot; a zaškrtnout &quot;Čas spuštění videa&quot; (za URL přidává &lt;code&gt;#t=&lt;v_sekundách&gt;&lt;/code&gt;. Za tečkou lze zadávat desetiny)
** Příklad: .. Čína je teprve [https://www.mall.tv/vesmirne-zpravy/cina-uspesne-pristala-na-marsu?t=103.4 druhou zemí, která úspěšně přistála na Marsu] ..
** Dostupnost: bez omezení
* [[w:Stream.cz|Stream.cz]] - nepodporuje
* [[w:Vimeo|Vimeo]] - pod videem tlačítko &quot;Share&quot; a po kliknutí do URL zaškrtnout &quot;Start video at&quot; a vyplnit čas (za URL přidává &lt;code&gt;#t=&lt;v_sekundách&gt;&lt;/code&gt;)
** Příklad: .. a [https://vimeo.com/117026445#t=45 příběh se opakuje] ..
** Dostupnost: vyžaduje alespoň bezplatný účet (lze zřídit na 30 dní)
* [[w:YouTube|YouTube]] - pod videem tlačítko Sdílení a zaškrtnou &quot;Spustit v čase&quot; (za zkrácenou URL přidává &lt;code&gt;?t=&lt;v_sekundách&gt;&lt;/code&gt;, u běžné &lt;code&gt;&amp;t=&lt;v_sekundách&gt;&lt;/code&gt;)
** Příklad: .. [https://www.youtube.com/watch?v=_BKukBnuCPc&amp;t=24s závěrečné tóny] znělky pořadu Na plovárně ..
** Dostupnost: účet není nutný, ale uživatel je k jeho založení nabádán</text>
      <sha1>2ddp1b0b0cp7ddejckgvli5j11jcsuf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Postkeynesiánství</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8790</id>
    <revision>
      <id>44535</id>
      <parentid>44534</parentid>
      <timestamp>2021-10-08T17:36:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>{{upravit}} po importu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="668417" xml:space="preserve">{{upravit}}
'''Postkeynesiánství''' je politicko-ekonomická škola vycházející z myšlenek [[John Maynard Keynes|Johna Maynarda Keynese]], [[Michał Kalecki|Michała Kaleckiho]], [[Joan Robinsonová|Joan Robinsonové]], [[Pierro Sraffa|Pierro Sraffy]], [[Nicholas Kaldor|Nicholase Kaldora]], [[Paul Davidson|Paula Davidsona]], [[Hyman Minsky|Hymana Minskeho]] a mnoha dalších.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| titul = Post Keynesianism, Heterodoxy and Mainstream Economics
| url = http://dx.doi.org/10.1080/09538259.2012.664364
| periodikum = Review of Political Economy
| datum vydání = 2012-04
| datum přístupu = 2019-07-28
| issn = 0953-8259
| strany = 353–368
| ročník = 24
| číslo = 2
| doi = 10.1080/09538259.2012.664364
| jméno = David
| příjmení = Dequech
}}&lt;/ref&gt; Postkeynesiánství patří k hlavním tradicím v rámci heterodoxní (politické) ekonomie společně se „starým“ institucionalismem ([[Thorsten Veblen]], [[John Kenneth Galbraith]], [[Kenneth Boulding]], [[Geoffrey Hodgson]]) a netotalitním marxismem (Baran, Sweezy, apod).&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| titul = Post-Keynesian Heterodoxy
| url = http://dx.doi.org/10.1057/9780230626300_1
| vydavatel = Palgrave Macmillan UK
| místo = London
| isbn = 9781349283378
| isbn2 = 9780230626300
| strany = 1–24
| jméno = Marc
| příjmení = Lavoie
}}&lt;/ref&gt; Podle lorda Roberta Skidelskiho, biografa J. M. Keynese, patří v současné ekonomické teorii postkeynesovci ke skutečným a nejvíce autentickým následovníkům Keynese (na rozdíl od „pseudokeynesovců“, jako jsou [[Paul Samuelson]] anebo [[Gregory Mankiw]]).&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| titul = Post Keynesian Macroeconomic Theory
| rok = 1994
| url = https://archive.org/details/postkeynesianmac0000davi
| datum přístupu = 2019-07-28
| jméno = Paul
| příjmení = Davidson
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| titul = Keynes : the return of the master
| rok vydání = 2009
| url = https://archive.org/details/keynesreturnofma0000skid
| oclc = 373483182
| vydavatel = Allen Lane
| místo = London
| isbn = 9781846142581
| isbn2 = 184614258X
| počet stran = xviii, 213 pages
| příjmení = Skidelsky, Robert
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| vydání =
| strany = [https://archive.org/details/keynesreturnofma0000skid/page/42 42]
}}&lt;/ref&gt; Podle Sheily Dowové je pro každou ekonomickou doktrínu vždy typická specifická metodologie a filosofie vědy (ontologické, epistemologické a normativní předpoklady s politickými následky na rozdělení moci ve společnosti).&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| titul = Macroeconomic thought : a methodological approach
| oclc = 927597549
| vydavatel = Basil Blackwell
| isbn = 0631153861
| isbn2 = 9780631153863
| příjmení = Dow, Sheila C.
}}&lt;/ref&gt; Pro postkeynesiánství je typický důraz na realistické pozorování a odpor k matematickému formalismu a pozitivismu tržních fundamentalistů. 

== Charakteristika postkeynesiánství ==
Vyjdeme li ze závěrů [[Anthony Thirlwall|Anthonyho Thirwalla]], můžeme PKM charakterizovat těmito body:&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| titul = Some elements of a Post Keynesian labour economics
| url = http://dx.doi.org/10.4337/9781781950050.00012
| periodikum = Post Keynesian Econometrics, Microeconomics and the Theory of the Firm
| datum přístupu = 2019-07-28
| doi = 10.4337/9781781950050.00012
| jméno = John E.
| příjmení = King
}}&lt;/ref&gt;

* Za prvé, zaměstnanost a nezaměstnanost jsou určovány na trhu produktů, nikoli na trhu práce.
* Za druhé, nedobrovolná nezaměstnanost existuje a je způsobena nedostatečnou efektivní poptávkou.
** Není to důsledek nedokonalostí trhu práce.
** Odstranění „nedokonalostí“ nepovede k vyšší zaměstnanosti.
* Za třetí, vztah mezi agregovanými investicemi a agregovanými úsporami je zásadní pro makroekonomickou teorii a kauzalita vede od investic k úsporám, a ne naopak.
* Za čtvrté, peněžní ekonomika je zcela odlišná od barterové (mainstreamové, tržně fundamentalistické) ekonomiky.
** Peníze nejsou neutrální i v dlouhodobém hledisku, realita je ne-ergodická (transmutabilní) a nepredikovatelná, protože není a priori určená a [[důchodový efekt]] je důležitější než [[substituční efekt]].
** Finance jsou důležité.
** Na dluhu záleží, protože proto peníze vůbec vznikly.
* Za páté, [[kvantitativní teorie peněz]] je vážně zavádějící, a to ze tří důvodů.
** Peníze jsou endogenní.
** Příčinná [[rovnice směny]] (M * V = P * T) probíhá zprava doleva.
** Změny v preferenci likvidity znamenají, že V není konstantní.
*** Nákladové síly často vytvářejí [[inflace|inflaci]] dlouho předtím, než je dosaženo plné zaměstnanosti.
* Za šesté, kapitalistické ekonomiky jsou poháněny „animal spirits“ investorů, které určují investice.

== Metodologie ==
V podstatě existují tři, částečně se překrývající metodologické přístupy. &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Anderson
| jméno = P. W.
| titul = More Is Different
| periodikum = Science
| datum vydání = 1972-08-04
| ročník = 177
| číslo = 4047
| strany = 393–396
| issn = 0036-8075
| doi = 10.1126/science.177.4047.393
| url = http://dx.doi.org/10.1126/science.177.4047.393
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Beed
| jméno = Clive
| titul = Philosophy of Science and Contemporary Economics: An Overview
| periodikum = Journal of Post Keynesian Economics
| datum vydání = 1991-07
| ročník = 13
| číslo = 4
| strany = 459–494
| issn = 0160-3477
| doi = 10.1080/01603477.1991.11489863
| url = http://dx.doi.org/10.1080/01603477.1991.11489863
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Brown
| jméno = Andrew
| titul = A Comment on Dow’s “Post Keynesianism and Critical Realism: What Is the Connection?”
| periodikum = Journal of Post Keynesian Economics
| datum vydání = 2000-12
| ročník = 23
| číslo = 2
| strany = 349–355
| issn = 0160-3477
| doi = 10.1080/01603477.2000.11490285
| url = http://dx.doi.org/10.1080/01603477.2000.11490285
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Davis
| jméno = J. B.
| titul = Three Principles of Post Keynesian Methodology
| periodikum = Journal of Post Keynesian Economics
| datum vydání = 1987-07
| ročník = 9
| číslo = 4
| strany = 552–571
| issn = 0160-3477
| doi = 10.1080/01603477.1987.11489643
| url = http://dx.doi.org/10.1080/01603477.1987.11489643
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Dunn
| jméno = Stephen
| titul = The 'Uncertain' Foundations of Post Keynesian Economics
| datum vydání = 2010-04-05
| doi = 10.4324/9780203502365
| url = http://dx.doi.org/10.4324/9780203502365
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Jespersen
| jméno = Jesper
| titul = Book review: Piero Ferri, Aggregate Demand, Inequality and Instability (Edward Elgar Publishing, Cheltenham, UK and Northampton, MA, USA 2016) 192 pp.
| periodikum = Review of Keynesian Economics
| datum vydání = 2018-07
| ročník = 6
| číslo = 3
| strany = 411–412
| issn = 2049-5323
| doi = 10.4337/roke.2018.03.07
| url = http://dx.doi.org/10.4337/roke.2018.03.07
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Davanzati
| jméno = Guglielmo Forges
| titul = E. King John (ed.), The Elgar Companion to Post Keynesian Economics (Second edition)
| periodikum = OEconomia
| datum vydání = 2012-12
| ročník = 2012
| číslo = 04
| strany = 523–526
| issn = 2113-5207
| doi = 10.4074/s2113520712014090
| url = http://dx.doi.org/10.4074/s2113520712014090
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Hein
| jméno = Eckhard
| titul = Post-Keynesian economics
| periodikum = The Elgar Companion to John Maynard Keynes
| datum vydání = 2019
| strany = 540–546
| doi = 10.4337/9781788118569.00097
| url = http://dx.doi.org/10.4337/9781788118569.00097
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Loasby
| jméno = B. J.
| titul = On Scientific Method
| periodikum = Journal of Post Keynesian Economics
| datum vydání = 1984-03
| ročník = 6
| číslo = 3
| strany = 394–411
| issn = 0160-3477
| doi = 10.1080/01603477.1984.11489449
| url = http://dx.doi.org/10.1080/01603477.1984.11489449
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt; Post keynesiánská / kriticko-realistická otevřená systémová ontologie tvrdí, že Kvalitativní metody slouží k odhalení základních struktur, mechanismů a procesů (Dow, Lawson), které řídí události.

# '''Kritický realismus''': &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Lawson
| jméno = Tony
| titul = Economics and Reality
| datum vydání = 1997-01-02
| doi = 10.4324/9780203195390
| url = http://dx.doi.org/10.4324/9780203195390
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Lawson
| jméno = Tony
| titul = Reorienting Economics
| datum vydání = 2012-08-21
| doi = 10.4324/9780203929964
| url = http://dx.doi.org/10.4324/9780203929964
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Fullbrook
| jméno = Edward
| titul = Ontology and Economics
| datum vydání = 2008-10-27
| doi = 10.4324/9780203888773
| url = http://dx.doi.org/10.4324/9780203888773
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Bhaskar
| jméno = Roy
| titul = A Realist Theory of Science
| datum vydání = 2013-01-28
| doi = 10.4324/9780203090732
| url = http://dx.doi.org/10.4324/9780203090732
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Brown
| jméno = Andrew
| titul = Critical Realism
| periodikum = The Elgar Companion to Post Keynesian Economics
| doi = 10.4337/9781843768715.00024
| url = http://dx.doi.org/10.4337/9781843768715.00024
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Lawson
| jméno = Tony
| titul = The Nature of Post Keynesianism and Its Links to Other Traditions: A Realist Perspective
| periodikum = Journal of Post Keynesian Economics
| datum vydání = 1994-07
| ročník = 16
| číslo = 4
| strany = 503–538
| issn = 0160-3477
| doi = 10.1080/01603477.1994.11489998
| url = http://dx.doi.org/10.1080/01603477.1994.11489998
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Lawson
| jméno = Tony
| titul = Connections and Distinctions: Post Keynesianism and Critical Realism
| periodikum = Journal of Post Keynesian Economics
| datum vydání = 1999-09
| ročník = 22
| číslo = 1
| strany = 3–14
| issn = 0160-3477
| doi = 10.1080/01603477.1999.11490224
| url = http://dx.doi.org/10.1080/01603477.1999.11490224
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Lawson
| jméno = Tony
| titul = The nature of heterodox economics
| periodikum = Cambridge Journal of Economics
| datum vydání = 2005-12-09
| ročník = 30
| číslo = 4
| strany = 483–505
| issn = 1464-3545
| doi = 10.1093/cje/bei093
| url = http://dx.doi.org/10.1093/cje/bei093
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Lewis
| jméno = Paul
| příjmení2 = Runde
| jméno2 = Jochen
| titul = A Critical Realist Perspective on Paul Davidson’s Methodological Writings On—And Rhetorical Strategy For—Post Keynesian Economics
| periodikum = Journal of Post Keynesian Economics
| datum vydání = 1999-09
| ročník = 22
| číslo = 1
| strany = 35–56
| issn = 0160-3477
| doi = 10.1080/01603477.1999.11490226
| url = http://dx.doi.org/10.1080/01603477.1999.11490226
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = McKenna
| jméno = Edward J.
| příjmení2 = Zannoni
| jméno2 = Diane C.
| titul = Post Keynesian Economics and Critical Realism: A Reply to Parsons
| periodikum = Journal of Post Keynesian Economics
| datum vydání = 1999-09
| ročník = 22
| číslo = 1
| strany = 57–70
| issn = 0160-3477
| doi = 10.1080/01603477.1999.11490227
| url = http://dx.doi.org/10.1080/01603477.1999.11490227
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt; Realita je strukturovaná (zahrnuje, ale je neredukovatelná, skutečnosti, jako jsou události a stavy věcí a naše zkušenosti s nimi), otevřená (pravidelnost událostí není všudypřítomná) a diferencovaná (uzavření, udržování pravidelnosti událostí, u některých se vyskytuje, ale pouze za velmi specifických podmínek) ... Tři různé ontologické domény: empirická (co lze pozorovat) ... skutečná (události, ať už je lze pozorovat nebo ne) ... a skutečná (struktury a mechanismy, které produkují Události) (Lawson, 1997). Analytická statistika a ekonometrie k prozkoumání kontextových a časově specifických a dočasných pravidelností událostí (tendencí nebo demiregulantů) ... Kvalitativní metody k odhalení základních struktur a mechanismů, které formují empirické povrchové jevy. „''Cílem je vytvořit souvislost vzájemně se podporujících tvrzení o realitě, aniž by se předpokládalo, že jsou vyčerpávající, přičemž celek stojí odlišně od svých částí''“ (Downward and Mearman, 2007).
# '''Babylonský přístup''' Sheily Dowové a '''Open system theorising''' Victorie Chick (1990; 1996): &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Dow
| jméno = Sheila
| titul = Neoclassical Tautologies and the Cambridge Controversies—Reply
| periodikum = Journal of Post Keynesian Economics
| datum vydání = 1982-09
| ročník = 5
| číslo = 1
| strany = 132–134
| issn = 0160-3477
| doi = 10.1080/01603477.1982.11489346
| url = http://dx.doi.org/10.1080/01603477.1982.11489346
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Dow
| jméno = Sheila
| titul = Substantive Mountains and Methodological Molehills: A Rejoinder
| periodikum = Journal of Post Keynesian Economics
| datum vydání = 1982-12
| ročník = 5
| číslo = 2
| strany = 304–308
| issn = 0160-3477
| doi = 10.1080/01603477.1982.11489366
| url = http://dx.doi.org/10.1080/01603477.1982.11489366
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| titul = Beyond dualism
| periodikum = Cambridge Journal of Economics
| datum vydání = 1990-06
| issn = 1464-3545
| doi = 10.1093/oxfordjournals.cje.a035123
| url = http://dx.doi.org/10.1093/oxfordjournals.cje.a035123
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Dow
| jméno = Sheila C.
| titul = Post-Keynesianism as political economy: a methodological discussion∗
| periodikum = Review of Political Economy
| datum vydání = 1990-11
| ročník = 2
| číslo = 3
| strany = 345–358
| issn = 0953-8259
| doi = 10.1080/09538259000000033
| url = http://dx.doi.org/10.1080/09538259000000033
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Vromen
| jméno = Jack J.
| titul = The Methodology of Macroeconomic Thought: A Conceptual Analysis of Schools in Economics, Sheila C. Dow. Edward Elgar, 1996, xiv + 255 pages.
| periodikum = Economics and Philosophy
| datum vydání = 1998-04
| ročník = 14
| číslo = 1
| strany = 157–163
| issn = 0266-2671
| doi = 10.1017/s0266267100005034
| url = http://dx.doi.org/10.1017/s0266267100005034
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Dow
| jméno = Sheila C.
| titul = Post Keynesianism and Critical Realism: What Is the Connection?
| periodikum = Journal of Post Keynesian Economics
| datum vydání = 1999-09
| ročník = 22
| číslo = 1
| strany = 15–33
| issn = 0160-3477
| doi = 10.1080/01603477.1999.11490225
| url = http://dx.doi.org/10.1080/01603477.1999.11490225
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Holt
| jméno = Richard P. F.
| příjmení2 = Pressman
| jméno2 = Steven
| titul = A New Guide to Post-Keynesian Economics
| datum vydání = 2001-08-16
| doi = 10.4324/9780203466681
| url = http://dx.doi.org/10.4324/9780203466681
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Dow
| jméno = Sheila
| titul = Opportunities and challenges for post-Keynesian economics?
| url = http://dx.doi.org/10.4337/9781788119887.00008
| vydavatel = Edward Elgar Publishing
| strany = 1–15
| isbn = 978-1-78811-988-7
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Dow
| jméno = Sheila C.
| titul = Structured pluralism
| periodikum = Journal of Economic Methodology
| datum vydání = 2004-09
| ročník = 11
| číslo = 3
| strany = 275–290
| issn = 1350-178X
| doi = 10.1080/1350178042000252965
| url = http://dx.doi.org/10.1080/1350178042000252965
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Dow
| jméno = Sheila C.
| titul = Babylonian Mode of Thought
| periodikum = The Elgar Companion to Post Keynesian Economics
| doi = 10.4337/9781843768715.00010
| url = http://dx.doi.org/10.4337/9781843768715.00010
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Dow
| jméno = Sheila C.
| titul = Methodology and Post-Keynesian Economics
| url = http://dx.doi.org/10.1093/oxfordhb/9780195390759.013.0003
| vydavatel = Oxford University Press
| strany = 79–99
| isbn = 978-0-19-539075-9
}}&lt;/ref&gt; Vzhledem k otevřené, organické, složité a transmutovatelné povaze reality může být znalost této reality vždy jen částečná. Vzhledem k tomu, že není možné dosáhnout úplných znalostí, je pro řešení této neúplnosti nezbytná řada výslovně dílčích analýz. K analýze různých aspektů reality jsou zapotřebí samostatná pole, teorie a metody (Dow 1990; Dow 1996). Otevřené systémy by měly tvořit jádro výuky ekonomie z důvodu jejich vyšší důležitosti. Celá teorie zahrnuje určitý odklon od reality, jinak by to nebyla teorie, ale otevřené systémy jsou lepší než uzavřené systémy, které dnes tvoří podstatnou část ekonomie, a to jednak proto, že jejich abstrakce mají tendenci více odrážet základní realitu, jednak proto, že nutí vědomí o abstrakci, kterou si člověk vybírá (Dow 2002; Jespersen 2009; Lawson 1997, 2002; Rotheim 2002).
# Obecná axiomatická '''metodika Paula Davidsona''' (1996).&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Davidson
| jméno = Paul
| titul = Reality and Economic Theory
| periodikum = Journal of Post Keynesian Economics
| datum vydání = 1996-07
| ročník = 18
| číslo = 4
| strany = 479–508
| issn = 0160-3477
| doi = 10.1080/01603477.1996.11490083
| url = http://dx.doi.org/10.1080/01603477.1996.11490083
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Davidson
| jméno = Paul
| titul = Rational Expectations: A Fallacious Foundation for Studying Crucial Decision-Making Processes
| periodikum = Journal of Post Keynesian Economics
| datum vydání = 1982-12
| ročník = 5
| číslo = 2
| strany = 182–198
| issn = 0160-3477
| doi = 10.1080/01603477.1982.11489355
| url = http://dx.doi.org/10.1080/01603477.1982.11489355
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| titul = A technical definition of uncertainty and the long-run non-neutrality of money
| periodikum = Cambridge Journal of Economics
| datum vydání = 1988-09
| issn = 1464-3545
| doi = 10.1093/oxfordjournals.cje.a035063
| url = http://dx.doi.org/10.1093/oxfordjournals.cje.a035063
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Davidson
| jméno = Paul
| titul = Is Probability Theory Relevant for Uncertainty? A Post Keynesian Perspective
| periodikum = Journal of Economic Perspectives
| datum vydání = 1991-02-01
| ročník = 5
| číslo = 1
| strany = 129–143
| issn = 0895-3309
| doi = 10.1257/jep.5.1.129
| url = http://dx.doi.org/10.1257/jep.5.1.129
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Davidson
| jméno = Paul
| titul = The Elephant and the Butterfly
| periodikum = Journal of Post Keynesian Economics
| datum vydání = 1993-03
| ročník = 15
| číslo = 3
| strany = 309–322
| issn = 0160-3477
| doi = 10.1080/01603477.1993.11489946
| url = http://dx.doi.org/10.1080/01603477.1993.11489946
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Dunn
| jméno = Stephen P.
| titul = Bounded Rationality Is Not Fundamental Uncertainty: A Post Keynesian Perspective
| periodikum = Journal of Post Keynesian Economics
| datum vydání = 2001-07
| ročník = 23
| číslo = 4
| strany = 567–587
| issn = 0160-3477
| doi = 10.1080/01603477.2001.11490300
| url = http://dx.doi.org/10.1080/01603477.2001.11490300
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| titul = The Elgar Companion to Post-Keynesian Economics (2nd edition)2014 045 Edited by J.E. King The Elgar Companion to Post-Keynesian Economics (2nd edition) Cheltenham and Northampton, MA Edward Elgar 2012 xvi+624 pp. 9781849803182(hbck);9781781007040(pbck) £165 $280 (hbck); £32 $60 (pbck)
| periodikum = Reference Reviews
| datum vydání = 2014-02-11
| ročník = 28
| číslo = 2
| strany = 16–17
| issn = 0950-4125
| doi = 10.1108/rr-06-2013-0144
| url = http://dx.doi.org/10.1108/rr-06-2013-0144
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Carvalho
| jméno = Fernando
| titul = On the Concept of Time in Shacklean and Sraffian Economics
| periodikum = Journal of Post Keynesian Economics
| datum vydání = 1983-12
| ročník = 6
| číslo = 2
| strany = 265–280
| issn = 0160-3477
| doi = 10.1080/01603477.1983.11489435
| url = http://dx.doi.org/10.1080/01603477.1983.11489435
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Cardim De Carvalho
| jméno = Fernando J.
| titul = Post-Keynesian Developments of Liquidity Preference Theory
| url = http://dx.doi.org/10.1007/978-1-4615-2331-4_2
| vydavatel = Springer US
| místo = Boston, MA
| strany = 17–33
| isbn = 978-1-4613-5987-6
| isbn2 = 978-1-4615-2331-4
}}&lt;/ref&gt; Post keynesiánství je však v mnoha ohledech zásadně spojen se spisy Johna Maynarda Keynese. Primárně to souvisí s druhem ekonomického porozumění, které představil Keynes ve svém Pojednání o pravděpodobnosti z roku 1921 a ve své klíčové práci Obecná teorie zaměstnanosti, úroků a peněz z roku 1936. Jeden z nejvýznamnějších ekonomů v Keynesovou tradicí post keynesiánství je Paul Davidson. Od samého počátku své kariéry se také snažil předložit některé alternativní a protichůdné názory k mainstreamovému porozumění. Podle Davidsona Keynes svrhl tři klasické axiomy: 1., ergodický axiom, 2., neutrální peněžní axiom a 3. hrubý substituční axiom. Principy, které Carvalho (1992, kapitola 3) navrhl, aby rozšíil Davidsonovu axiomatiku, jsou následující: (i) Zásada dočasnosti ekonomických procesů (podle níž je výroba proces, který vyžaduje čas, takže rozhodnutí o nákupu vstupů a výrobních faktorů musí proběhnout před prodejem hotové produkce na trhu) (ii) Zásada neergodicity ekonomických procesů (neergodicita znamená, že agenti nemohou eliminovat nejistotu obklopující rozhodovací proces „pokusem a omylem“, aby dospěli k „znalosti toho, jak svět funguje“) (iii) Princip koordinace (podle něhož kapitalistické ekonomiky nemají centrální plánovací mechanismy, pomocí nichž lze předem koordinovat plány ekonomických agentů (jako ve Walrasianských obecných rovnovážných modelech s hypotézou tontonu); mezi těmito institucemi prominentní je systém peněžních smluv) (iv) Zásada výroby (Hnací silou výroby je moc ovládat sociální bohatství, což znamená, že firma hledá bohatství v nejobecnější podobě, které je získáváno v peněžní formě). (v) Princip dominantní strategie (podle kterého existuje asymetrie mezi ekonomickými agenty v jejich rozhodovací síle). (vi) Princip vlastností peněz

Přístupy můžeme charakterizovat dle tabulky Jiřího Šteklače, Marca Lavoie a Milana Sojky:[https://adoc.tips/post-keynesianska-makroekonomicka-metodologie-a-jeji-odlinos.html]
{| class=&quot;wikitable&quot;
|+
!'''Disciplína'''
!Post Keynesiánští ekonomové
!Neoklasičtí ekonomové
|-
!'''Mód myšlení'''
|Babylónský
|eukleidovský
|-
!'''Chápání omezenosti systému'''
|Otevřené
|Uzavřené
|-
!'''Jádro metodologie'''
|Kritický realimus, Otevřené systémy, Ne-ergodicita
|Pozitivismus, Matematický formalismus
|-
!'''Náhled na sociální interakci'''
|Holistický (kolektivistický)
|Individualistický
|-
!'''Pojetí složek systému'''
|Organismatické
|Atomistické
|-
!'''Chápání času'''
|Historické
|Logické
|-
!'''Ergodicita systému'''
|Nepřevoditelnost na

pravděpodobnost
|Převoditelnost na

pravděpodobnost
|-
!'''Metodologická diverzita a Ergodicita'''
|Neergodický (Transmutabilní) a Pluralismus
|Ergodický (Immutabilní) a Singularismus
|-
!'''Konstrukce makroekonomie'''
|Klam složení
|Mikroekonomická fundace
|-
!'''Primární metoda'''

'''makroekonomie'''
|Retrodukce (Abdukce)
|Dedukce
|-
!'''Primární cíl ekonomické vědy'''
|Vysvětlování ekonomické reality
|Predikce budoucího vývoje
|-
!'''Faktická ambice'''
|Doporučení pro hospodářskou politiku
|Hledání abstraktní rovnováhy
|-
!Ekonomické jádro
|Produkce a růst
|směna a vzácnost
|-
!Politické jádro
|Státní intervence, &quot;Kapitalismus s lidskou tváří&quot;, ne-elitářský Sociální Liberalismus, obecná slušnost, Liberální socialismus (Josef Macek), Konzervativní socialismus (Michea, Drulák), Sociální demokracie (týká se zájmů dělnické třídy a malých podniků, nezaměstnanosti, nerovnoměrného rozdělení příjmů a moci, ekonomické nestability.)
|&quot;Volný trh&quot;, deregulace, Neoliberalismus, Nadvláda velkého kapitálu, Rentiérismus
|-
!Politická orientace
|střed, Levý střed (rovnostářské hodnoty a sociální spravedlnost), Reformistické postavení a nehmotné kulturní hodnoty =&gt; důraz na stabilizační roli státu ve smíšené ekonomice na makroekonomické a mikroekonomické úrovni.
|Střed, Pravý Střed, Krajní Pravice (&quot;Neoliberální Fašismus&quot;)
|-
!Možnost neutrální analýzy
|Ne
|Ano
|-
!Peníze
|endogenní; Peněžní teorie výroby (monetary theory of production)
|exogenní, Kvantitativní teorie peněz
|-
!Kapitalismus
|Kapitalismus je součástí evolučního procesu (Darwin, Hodgson), který se vyznačuje motivem finanční akumulace (vnitřní nestabilita kapitalistické tržní ekonomiky; tendence k nerovnoměrnému rozdělení příjmů, bohatství a moci).

Kapitalismus není univerzální sociální systém, je to fáze historického vývoje.
|Harmonie zájmů, Rovnováha, &quot;Vrchol dějin&quot;, Spravedlnost zajištěna trhem
|}

* Celkově vzato, tři axiomy (neutralita peněz, ergodicita a dominance substituce nad příjmem), které tvoří základ neoklasické ekonomie, nelze brát vážně.
https://cdn.substack.com/image/fetch/f_auto,q_auto:good,fl_progressive:steep/https%3A%2F%2Fbucketeer-e05bbc84-baa3-437e-9518-adb32be77984.s3.amazonaws.com%2Fpublic%2Fimages%2Fe6bda790-bc31-4363-90f1-8c57daa0ab66_735x366.png
{| class=&quot;wikitable&quot;
|Post-Keynesovská tradice (dle Marca Lavoie)
|Hlavní témata
|Inspirace
|Současný autoři
|-
|Fundamentalisté
|Základní nejistota

Zpeněžená ekonomika výroby

Finanční nestabilita

Metodologie
|JM Keynes

Hyman Minsky

starší Joan Robinson

Sidney Weintraub
|Paul Davidson
Sheila Dow

Victoria Chick

Giusepe Fontana

Jan Kregel
|-
|Kaleckiáni
|Příjmové a distribuční modely

Traverz

Efektivní poptávka

Konflikt tříd

Ceny
|Donald Harris

Michal Kalecki

mladší Joan Robinson

Joseph Steindl
|Malcolm Sawyer
Bhaduri

Marglin

Robert Blecker

Fazzari
|-
|Sraffiáni
|Relativní ceny

Technická volba

Víceodvětvové výrobní systémy

Teorie kapitálu

Společná výroba

Dlouhodobé pozice
|Krišna Bharadwaj

Pierangelo Garegnani

Luigi Pasinetti

Pierro Sraffa
|Kurz
Steedman

Cessarato
|-
|Institucionalisté
|Ceny

Teorie firmy

Peněžní instituce

Behaviorální ekonomie

Ekonomika práce
|Alfred Eichner

John Kenneth Galbraith

N. Georgescu-Roegen

Abba Lerner

Thorstein Veblen
|MMT
Stephen Dunn

Galbraith (2x)

Fred Lee

Peter Earl
|-
|Kaldoriáni
|Hospodářský růst

Režimy produktivity

Omezení otevřené ekonomiky

Skutečné finanční spojení
|Wynne Godley

Richard Goodwin

Roy Harrod

Nicholas Kaldor
|Anthony Thirwall
Thomas Palley

John McCombie
|-
|Čeští autoři (autoři, ale nemusí nutně souhlasit)
|Transformace ekonomik
Dějiny ekonomického myšlení
|Milan Sojka
Josef Macek
|Pavel Mertlík (třetí cesta)
Zděněk Chytil
|}
Zdroj: Lavoie 2014, 43.

Postkeynesiánská škola se skládá z několika podškol, z nichž každá má důraz na různé jevy a současně se shoduje na důležitých klíčových pojmech. Zaprvé, tyto peněžní proměnné jsou nezbytné pro pochopení ekonomiky. Zadruhé, efektivní poptávka řídí ekonomiku z krátkodobého i dlouhodobého hlediska. Za třetí, budoucnost je zásadně nejistá , a proto je nemožné aplikovat pravděpodobnosti na různé možné budoucnosti. Za čtvrté, ekonomika je závislá na cestě, a proto v budoucnu nebude existovat žádná předem stanovená rovnováha, které by se ekonomika mohla přizpůsobit. A konečně páté, všechny se týkají distribučních konfliktů jako velmi vlivný na celkový makroekonomický vývoj v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Přílišné spoléhání se na Keynese jako intelektuálního zakladatele má také své nevýhody, protože může vést ke sterilním diskusím o tom, co Keynes skutečně řekl. Keynesovy příspěvky byly částečně samy o sobě založeny na neoklasických základech, protože byl studentem Alfreda Marshalla. Někteří ekonomové proto tvrdí, že Kalecki - který publikoval ještě před Keynesem, ale zpočátku pouze v polštině - byl svým způsobem skutečným zakladatelem PKE, protože jeho analýza byla méně inspirována neoklasickou teorií. Samotný název postkeynesovské ekonomie zakrývá příspěvky několika různých a vlivných autorů. Tzv. Fundamentalisté zakládají svou teorii hlavně na samotném Keynesovi a zaměřují se na témata monetaizované výrobní ekonomiky a finanční křehkosti. Jejich analýza významně přispěla k pochopení globální finanční krize. Kaleckiáni se zajímají hlavně o produkci a zaměstnanost, hospodářské cykly, teorii růstu a otázky cen. Tyto Sraffiani zaměřen spíše na relativních cenách a možnostech technik, mezi ostatními. The Institutionalisté zahrnují autory, které vypadají na institucionální prostředí ekonomiky. Patří mezi ně Minsky (alespoň částečně), behaviorální ekonomové postkeynesiánské tradice i moderní teoretici peněz, kteří se velmi intenzivně zaměřují na institucionální rámec vlády, bank a centrálních bank. Kaldoriáni se zaměřují hlavně na dlouhodobý růst a zdůrazňují omezení, kterým musí otevřené ekonomiky čelit, pokud jde o růst a to, jak je pro rozvoj důležité ekonomické struktury.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Kregel
| jméno = J. A.
| příjmení2 = Arestis
| jméno2 = Philip
| příjmení3 = Lavoie
| jméno3 = Marc
| titul = The Post-Keynesian Approach to Economics: An Alternative Analysis of Economic Theory and Policy.
| periodikum = The Economic Journal
| datum vydání = 1993-09
| ročník = 103
| číslo = 420
| strany = 1314
| issn = 0013-0133
| doi = 10.2307/2234258
| url = http://dx.doi.org/10.2307/2234258
| datum přístupu = 2021-07-10
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Arestis
| jméno = Philip
| příjmení2 = Dunn
| jméno2 = Stephen P.
| příjmení3 = Sawyer
| jméno3 = Malcolm
| titul = Post Keynesian Economics and Its Critics
| periodikum = Journal of Post Keynesian Economics
| datum vydání = 1999-07
| ročník = 21
| číslo = 4
| strany = 527–549
| issn = 0160-3477
| doi = 10.1080/01603477.1999.11490212
| url = http://dx.doi.org/10.1080/01603477.1999.11490212
| datum přístupu = 2021-07-10
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Eatwell
| jméno = John
| titul = The long-period theory of employment
| periodikum = Cambridge Journal of Economics
| datum vydání = 1983-09-01
| ročník = 7
| číslo = 3–4
| strany = 269–285
| issn = 1464-3545
| doi = 10.1093/cje/7.3-4.269
| url = http://dx.doi.org/10.1093/cje/7.3-4.269
| datum přístupu = 2021-07-10
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Kregel
| jméno = J. A.
| příjmení2 = Garegnani
| jméno2 = P.
| příjmení3 = Harcourt
| jméno3 = G. C.
| titul = Effective Demand: Origins and Development of the Notion
| url = http://dx.doi.org/10.1007/978-1-349-17177-4_2
| vydavatel = Palgrave Macmillan UK
| místo = London
| strany = 50–103
| isbn = 978-1-349-17179-8
| isbn2 = 978-1-349-17177-4
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Halevi
| jméno = Joseph
| příjmení2 = Kriesler
| jméno2 = Peter
| titul = Kalecki, classical economics and the surplus approach∗
| periodikum = Review of Political Economy
| datum vydání = 1991-01
| ročník = 3
| číslo = 1
| strany = 79–92
| issn = 0953-8259
| doi = 10.1080/09538259100000006
| url = http://dx.doi.org/10.1080/09538259100000006
| datum přístupu = 2021-07-10
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = 1947-
| jméno = King, J. E. (John Edward),
| titul = A history of post Keynesian economics since 1936
| url = http://worldcat.org/oclc/52783084
| vydavatel = Edward Elgar
| isbn = 1-84376-650-7
| isbn2 = 978-1-84376-650-6
| oclc = 52783084
}}&lt;/ref&gt;

King (2012: 306) souhlasí s Davidsonem a tvrdí, že neoklasická ekonomie je tak vadná a má takové škodlivé účinky na společnost jako celek, že pro Post keynesiánce je správným přístupem silná opozice. King však konstatuje, že další post keynesiánci požadovali spolupráci nebo konstruktivní dialog s neoklasickou ekonomií. Na podporu toho se tvrdí, že to může přinést výsledky: například po roce 1990 centrální banky po celém světě upustily od monetarismu a kvazi-monetarismu pro „Taylorovo pravidlo“ - což implicitně připouští, že nabídka peněz je endogenní a centrální banky nemohou přímo kontrolovat peněžní zásobu, přesně jak tvrdí Post keynesiánci (King 2012: 307). King (2012: 309–310) si myslí, že ani „spolupráce“ s neoklasickou ekonomií, ani její ignorování nejsou rozumnou strategií, přesto však naznačuje, že různé aspekty mainstreamové ekonomiky jsou i nadále užitečnými.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = King
| jméno = J. E.
| titul = Post Keynesians and Others
| periodikum = Review of Political Economy
| datum vydání = 2012-04
| ročník = 24
| číslo = 2
| strany = 305–319
| issn = 0953-8259
| doi = 10.1080/09538259.2012.664353
| url = http://dx.doi.org/10.1080/09538259.2012.664353
| datum přístupu = 2021-07-10
}}&lt;/ref&gt;

=== Kapitálová kontroverze ===
Debaty o kapitálu zůstávají záhadnou kapitolou v historii ekonomických myšlenek. Téměř každý připouští, že Britové (na rozdíl od Massachusetts) Cambridge debatu vyhráli, což Paul Samuelson a Robert Lucas uznali již dříve.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Lucas
| jméno = Robert E.
| titul = On the mechanics of economic development
| periodikum = Journal of Monetary Economics
| datum vydání = 1988-07-XX
| ročník = 22
| číslo = 1
| strany = 3–42
| issn = 0304-3932
| doi = 10.1016/0304-3932(88)90168-7
| url = http://dx.doi.org/10.1016/0304-3932(88)90168-7
| datum přístupu = 2021-04-09
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Samuelson
| jméno = Paul A.
| titul = Parable and Realism in Capital Theory: The Surrogate Production Function
| periodikum = The Review of Economic Studies
| datum vydání = 1962-06-XX
| ročník = 29
| číslo = 3
| strany = 193
| issn = 0034-6527
| doi = 10.2307/2295954
| url = http://dx.doi.org/10.2307/2295954
| datum přístupu = 2021-04-09
}}&lt;/ref&gt; Debaty o kapitálu jsou spojeny se samotnou představou kapitálu. Autoři klasické politické ekonomie, od Williama Pettyho až po Karla Marxe, včetně Quesnaye, Smitha a Ricarda, považovali '''proces výroby za kruhový'''. V této souvislosti je '''kapitál spíše vyráběným výrobním prostředkem''' (Podle Marxe (1867, s. 189) kapitál zahrnoval také sociální vztah mezi vlastníky výrobních prostředků a těmi, kteří byli nuceni prodat svou pracovní sílu. Pro něj kapitál „může ožít, jen když se vlastník výrobních prostředků a obživy setká na trhu s volným dělníkem prodávajícím svou pracovní sílu“.)&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = author.
| jméno = Marx, Karl, 1818-1883,
| titul = Capital
| url = http://worldcat.org/oclc/1237770778
| isbn = 978-0-19-192047-9
| isbn2 = 0-19-192047-9
| oclc = 1237770778
}}&lt;/ref&gt; než výrobním faktorem používaným v procesu získávání konečného zboží. Nejdůležitějším výsledkem debat o kapitálu je, že jakmile je kapitál definován jako vyrobený výrobní prostředek, neexistuje přímý vztah mezi relativním množstvím nebo nedostatkem výrobních prostředků a jejich odměnou. Jinými slovy, '''distribuce není řízena nabídkou a poptávkou'''.

Od marginalistické revoluce a vzestupu takzvané neoklasické školy se představa, že relativní ceny jsou určovány nabídkou a poptávkou a které odrážejí relativní hojnost nebo nedostatek veškerého zboží a služeb - včetně výrobních faktorů - stala konsensuální . V důsledku toho se nabídka a poptávka po kapitálu stala určením pro odměnu za kapitál. Čím hojnější je kapitál, tím nižší je jeho odměna a naopak, pokud je nedostatek. Konflikt při určování distribuce nehraje žádnou roli a sociální třídy z analýzy úplně zmizely. Substituce navíc vede k plnému využití zdrojů a jejich optimální alokaci. Pokud je kapitál vzácný a drahý a práce bohatá a levná, nahradí ekonomické agenty práci kapitálem a plně ji využívají. Navzdory nadbytku práce tedy její relativní levnost prostřednictvím principu substituce vede k plné zaměstnanosti. Neomezené trhy skutečně vedou ke skutečně nejlepším ze všech možných světů.

Nicméně neexistuje vztah mezi relativním nedostatkem a odměňováním výrobních faktorů, a v důsledku toho '''není distribuce pouze produktem tržních sil'''. Dále neexistuje záruka, že všechny zdroje budou plně využity. Oba výsledky jsou důležité například pro keynesiánskou možnost rovnováhy nezaměstnanosti. Keynesův (1936, s. 243) důraz na nedůležitost přirozené úrokové míry znamená nejen to, že '''nabídka a poptávka po kapitálu''' (zapůjčitelné fondy) '''neurčují rovnovážnou úrokovou míru''', ale také to, že konvenční úroková míra lze nastavit na takové úrovni, která vede k přetrvávající nezaměstnanosti.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Keynes
| jméno = John Maynard
| titul = The General Theory of Employment, Interest, and Money
| datum vydání = 2018
| doi = 10.1007/978-3-319-70344-2
| url = http://dx.doi.org/10.1007/978-3-319-70344-2
| datum přístupu = 2021-04-09
}}&lt;/ref&gt;

Nejviditelnější predikcí je inverzní vztah mezi investicí (kapitálová náročnost) a úrokovou sazbou (její úplata). Jak je dobře známo, existuje jen málo důkazů o tom, že investice jsou citlivé na změny reálné úrokové míry. úrokové sazby mají malý vliv na tvorbu hrubého kapitálu a substituční účinky, které naznačují, že agenti používají levnější výrobní faktor, nejsou účinné. Empirické důkazy dále naznačují, že '''investice reagují na kvantitativní proměnné''', což znamená úroveň aktivity. To naznačuje, že '''důchodové efekty mají tendenci být větší než substituční efekty''' a že společnost, která čelí menší poptávce, nebude kupovat investiční statky, i když je úroková sazba nízká. Stejným způsobem se zdá, že empirický důkaz je v rozporu s představou, že vyšší mzdy by vedly k nahrazení levnějších výrobních faktorů pracovní silou. Příkladem je známá studie odvětví rychlého občerstvení v New Jersey, která zjistila '''pozitivní korelaci mezi minimální mzdou a zaměstnaností''' (Card a Krueger, 1995).&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = S.
| jméno = Chirinko, Robert
| titul = Business fixed investment spending : a critical survey of modeling strategies, empirical results, and policy implications
| url = http://worldcat.org/oclc/730259101
| vydavatel = Federal Reserve Bank
| oclc = 730259101
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Card
| jméno = David
| příjmení2 = Krueger
| jméno2 = Alan B.
| titul = Myth and Measurement
| url = http://dx.doi.org/10.1515/9781400880874
| vydavatel = Princeton University Press
| místo = Princeton
| isbn = 978-1-4008-8087-4
}}&lt;/ref&gt;

debaty o kapitálu zdůraznily marnost použití agregační produkční funkce k měření růstu a produktivity reálných ekonomik. Teoretické problémy s agregační produkční funkcí, spojené s představou kapitálu jako omezeného zdroje, se spojují s nemožností jeho oddělení od identity příjmu se strukturou funkčního rozdělení příjmu (Felipe a Fisher, 2003).&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Felipe
| jméno = Jesus
| příjmení2 = Fisher
| jméno2 = Franklin M.
| titul = Aggregation in Production Functions: What Applied Economists should Know
| periodikum = Metroeconomica
| datum vydání = 2003-05
| ročník = 54
| číslo = 2–3
| strany = 208–262
| issn = 0026-1386
| doi = 10.1111/1467-999x.00166
| url = http://dx.doi.org/10.1111/1467-999x.00166
| datum přístupu = 2021-04-09
}}&lt;/ref&gt; Jinými slovy, pokud dojde k regresi příjmu z kapitálu a práce, jak to často dělají ti, kteří používají produkční funkci, nutně z toho vyplývá, že příjem roste, protože roste kapitál a práce. Navíc '''změny v rozdělení příjmů ovlivňují také růst příjmů.'''

Debaty o kapitálu ukázaly, že '''neomezené trhy''' bez nedokonalostí jakéhokoli typu '''nevedou obecně k tržní efektivitě'''. Na to, že modely GE nepodporují představu, že hojnost výrobního faktoru bude spojena s nižší odměnou, poukázal průzkum těchto modelů (Bliss, 1975).&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = BLISS
| jméno = C.J.
| titul = Investment
| url = http://dx.doi.org/10.1016/b978-0-7204-3604-4.50019-x
| vydavatel = Elsevier
| strany = 301–326
| isbn = 978-0-7204-3604-4
}}&lt;/ref&gt;

=== Postkeynesiánská (PK) teorie výroby a distribuce ===
Základem je provádění analýzy sociálních a institucionálních podmínek ekonomických jevů a procesů. PK odmítá možnosti konstrukce (existence) agregátní (makroekonomické) produkční funkce jako základu pro vysvětlení poměrů funkční distribuce sociálního produktu. Neschopnost agregace kapitálu v technických nebo přírodních jednotkách (kvůli až heterogenní charakter kapitálu jako výrobního faktoru). Výše ​​uvedená agregace je podmíněná, pokud vůbec, možná na úrovni podniku (funkce mikroekonomické produkce) nebo - s ohledem na čas – ex ante (nikdy ex post). V ekonomické realitě, kapitál lze agregovat, když jsou známy ceny fyzicky heterogenních kapitálových statků (vyžaduje to, abychom před touto agregací znali míry zisku (úrok).

V reálném ekonomickém světě nelze hovořit o kontinuální substituci mezi výrobními faktory. ale diskrétní (diskontinuální, kroková) substituce (produkční funkce Leontieff). Odpovědí NCE na tuto kritiku byl koncept tzv. Funkce surrogateproduction od Samuelsona. V reálném světě máme často co do činění s případy, že přechod k kapitálově náročnějším technologiím je doprovázen zvýšením úrokové míry / zisku ( což je v rozporu s MPT / MDT). V praxi není možné oddělit (1) nárůst produktu způsobený nahrazením práce kapitálem, od (2) nárůstu, který je způsoben beztělesnou technologickou změnou / pokrokem (jak vyplývá) z konceptu makroekonomické produkční funkce NCE).

Přijetí předpokladu o existenci třídní struktury společnosti (v souladu s tradicí klasické ekonomiky) je pro PK důležité. Funkční rozdělení sociálního produktu (HDP, NI) je většinou institucionálně stanoveno; především výsledky vyjednávací síly sociálních tříd. Historicky stanovená úroveň životních (udržovacích) nákladů pracovníků je hlavním faktorem formujícím podíly funkčního rozdělení. Zisky a přirozené nájemné jsou zbytkové výnosy.

* Práce jako skutečný výrobní faktor (odkaz na klasickou ekonomii, neorikardianismus).
* Mzdy nejsou určovány mezní produktivitou práce) (kritika MPT)
* Ve skutečné ekonomice závisí míra zisku (úroku) pouze na investičních rozhodnutích (zde spočívajících ve zvýšení množství fyzického kapitálu) a sklonu k úsporám podnikatelů. Je tomu tak, i když dojde k úsporám pracovníků (pracovníků jako vlastníků části stávajícího kapitálu) -&gt;tzv. Passinettiho paradox

=== Ekonometrie a kvantitativní modelování ===
* Kvantitativní predikování (Ekonometrie) je nesmysl; pouze kvalitativní predikování má smysl (kvantitativní pouze jako pomocný nástroj).
Koncem třicátých let John Maynard Keynes a další ekonomové namítali proti tomuto nedávnému „matematizujícímu“ přístupu. Keynes jako redaktor  ''ekonomického časopisu'' napsal negativní recenzi k Tinbergenově knize ''Metoda a její aplikace na investiční činnost'' z roku 1939. Tato kniha představila statistické testování teorií hospodářského cyklu založené na aplikaci metody vícenásobné regrese a matematického rámce ve formě specifikovaného modelu. Klíčem Keynesova zájmu byla otázka metodiky. Keynes pochyboval o použití induktivních metod zobecnění a statistických závěrů k vytváření ekonomických teorií kvůli zvláštnosti ekonomických systémů charakterizovaných: nízký stupeň homogenity, vysoký stupeň složitosti, nedostatek stability v čase. Keynesovi bylo zřejmé, že ekonometrie je použitelná, když je již známý teoretický model. V tomto ohledu na problém výběru regresorů upozornil také Keynes v recenzi Tinbergenovy knihy. Protože ekonometrie zahrnuje regresní techniky, vědci již museli poskytnout kompletní seznam relevantních faktorů - má-li mít regrese smysl (tento bod je označen společným odkazem na „vynechanou proměnnou zkreslení“). Keynesova obava je však drtivou většinou praktikujících ekonometrů stále ignorována.[https://www.worldeconomicsassociation.org/newsletterarticles/keynes-and-econometrics/] Stručně řečeno, Keynes jménem zvláštností ekonomických systémů zdůraznil, že ekonometrie - jako metoda - může být použitelná pouze tehdy, když je ekonom schopen předem poskytnout správnou a nepochybně úplnou analýzu významných faktorů.

dodává, že ekonometrie:&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Keynes
| jméno = J. M.
| titul = The League of Nations Professor Tinbergen’s Method
| periodikum = The Economic Journal
| datum vydání = 1939-09-01
| ročník = 49
| číslo = 195
| strany = 558–577
| issn = 0013-0133
| doi = 10.1093/ej/49.195.558
| url = http://dx.doi.org/10.1093/ej/49.195.558
| datum přístupu = 2020-09-05
}}&lt;/ref&gt;&lt;blockquote&gt;''... Mám pravdu, když si myslím, že metoda vícenásobné korelační analýzy v zásadě závisí na tom, jaký ekonom ji poskytl, ne pouze na seznamu významných příčin, který je do té míry správný, ale na úplném seznamu? Předpokládejme například, že jsou brány v úvahu tři faktory, nestačí, že by tyto faktory měly být ve skutečnosti veræ causæ; nesmí existovat žádný další významný faktor. Pokud existuje další faktor, který se nebere v úvahu, pak metoda není schopna zjistit relativní kvantitativní význam prvních tří. Pokud ano, znamená to, že metoda je použitelná pouze tam, kde je ekonom schopen předem poskytnout správnou a nepochybně úplnou analýzu významných faktorů. Metoda není metodou objevu ani kritiky. Je to prostředek, jak dát kvantitativní přesnost tomu, co z kvalitativního hlediska víme již jako výsledek kompletní teoretické analýzy. (Keynes 1939: 560).''&lt;/blockquote&gt;Post-Keynesovci odmítají využívání ekonometrie pro předvídání budoucnosti. Nejlepší kritiku používání ekonometrie poskytl Paul Davidson (ne-ergodicita) a Tony Lawson. Post-keynesiánští ekonomové jsou vůči ekonometrii nepřátelštější. Tuto nepřátelství lze vysledovat až ke Keynesově kritice Tinbergenova použití ekonometrických metod. Z tohoto pohledu je Keynesova kritika ekonometrie důsledkem jeho dřívějších souvisejících argumentů proti obecné použitelnosti (zejména v sociální oblasti) jak konceptu dobře definovaného rozdělení pravděpodobnosti, tak atomistického předpokladu o povaze světa. Mezi moderní rozšíření těchto argumentů patří Davidson (1991)&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Davidson
| jméno = Paul
| titul = Is Probability Theory Relevant for Uncertainty? A Post Keynesian Perspective
| periodikum = Journal of Economic Perspectives
| datum vydání = 1991-02-01
| ročník = 5
| číslo = 1
| strany = 129–143
| issn = 0895-3309
| doi = 10.1257/jep.5.1.129
| url = http://dx.doi.org/10.1257/jep.5.1.129
| datum přístupu = 2020-09-05
}}&lt;/ref&gt; o neergodické povaze ekonomických procesů a Lawson (1989, 1997, 2003) o inherentně instrumentalistické povaze ekonometrie. Ale ne všichni post keynesiánci popřeli použití ekonometrických metod. Například Downward (1995)&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Downward
| jméno = Paul
| titul = A Post Keynesian Perspective of U.K. Manufacturing Pricing
| periodikum = Journal of Post Keynesian Economics
| datum vydání = 1995-03
| ročník = 17
| číslo = 3
| strany = 403–426
| issn = 0160-3477
| doi = 10.1080/01603477.1995.11490037
| url = http://dx.doi.org/10.1080/01603477.1995.11490037
| datum přístupu = 2020-09-05
}}&lt;/ref&gt; tvrdí, že ekonometrické metody jsou kompatibilní s kritickým realistickým pohledem a aplikuje analýzu VAR na vyšetřování post keynesiánských teorií cen s využitím údajů pro britský výrobní sektor.

Lawson (1989, 1994, 1994, 1994)&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = LAWSON
| jméno = TONY
| titul = REALISM AND INSTRUMENTALISM IN THE DEVELOPMENT OF ECONOMETRICS
            
              *
| periodikum = Oxford Economic Papers
| datum vydání = 1989
| ročník = 41
| číslo = 1
| strany = 236–258
| issn = 1464-3812
| doi = 10.1093/oxfordjournals.oep.a041894
| url = http://dx.doi.org/10.1093/oxfordjournals.oep.a041894
| datum přístupu = 2020-09-05
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Strachan
| jméno = Douglas
| titul = Economics and Reality
| periodikum = Journal of Economic Studies
| datum vydání = 2000-06
| ročník = 27
| číslo = 3
| strany = 222–229
| issn = 0144-3585
| doi = 10.1108/jes.2000.27.3.222.2
| url = http://dx.doi.org/10.1108/jes.2000.27.3.222.2
| datum přístupu = 2020-09-05
}}&lt;/ref&gt; tvrdí, že metodologické přesvědčení ekonomů hlavního proudu je založeno na humeanském pozitivismu. Lawson zejména považuje ekonomy hlavního proudu za empirické realisty, kteří se zabývají zákonitostmi událostí. To implikuje pohled na uzavřený systém, ve kterém se empirická práce v ekonomii pokouší napodobit metodu experimentálního řízení používanou v přírodních vědách. Ekonomové hlavního proudu využívají deduktivistické a platonistické přesvědčení, že axiomatické základy ekonomické teorie ztělesňují základní aspekty ekonomického mechanismu. Postkeynesiánský svět se považuje za neodmyslitelně složitý, alternativní interpretace lze považovat za doplňkové součásti organického celku, což znamená spíše potřebu pluralitního (nebo babylonského) přístupu než redukčního (neboli karteziánského / euklidovského) přístupu.

Transcendentální realismus (Kritický realismus) poskytuje vhodnou metodickou alternativu k ekonomii hlavního proudu. Transcendentální realismus (známý jako kritický realismus při aplikaci do sociální sféry) zachází s realitou skládající se ze tří oblastí: empirická oblast zkušenosti, skutečná oblast událostí a „hluboká“ oblast struktur a generativních mechanismů. Tyto domény jsou odlišné a jsou navzájem mimo vědomí. Struktury a generativní mechanismy jsou nepřechodnými rysy reality, jejichž cílem je vědu identifikovat a vysvětlit. Struktury a mechanismy jsou ale neempirické entity, které se přinejlepším empiricky projevují jako dílčí zákonitosti událostí. Vhodným způsobem odvození je retrodukce. Analýza začíná identifikací stylizovaných faktů - dílčích empirických pravidelností, které jsou považovány za dostatečně významné, aby vyžadovaly vysvětlení - a pokračuje od zjevných jevů k hlubokým strukturám. Cílem výzkumu je spojit stylizovaná fakta se základními strukturálními tendencemi.

Ekonometrie s přístupem LSE (David Hendry DGP) je pouze jediným přístupem k ekonometrii, který je v souladu s metodologickými principy post keynesiánské ekonomie a v důsledku toho může být používán pro empirický výzkum.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Hendry
| jméno = David F.
| titul = Econometrics-Alchemy or Science?
| periodikum = Economica
| datum vydání = 1980-11
| ročník = 47
| číslo = 188
| strany = 387
| issn = 0013-0427
| doi = 10.2307/2553385
| url = http://dx.doi.org/10.2307/2553385
| datum přístupu = 2020-09-05
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Hendry
| jméno = David F.
| titul = Dynamic Econometrics
| url = http://dx.doi.org/10.1093/0198283164.001.0001
| vydavatel = Oxford University Press
| isbn = 978-0-19-828316-4
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Clements
| jméno = Michael P.
| příjmení2 = Hendry
| jméno2 = David F.
| titul = Macro-Economic Forecasting and Modelling
| periodikum = The Economic Journal
| datum vydání = 1995-07
| ročník = 105
| číslo = 431
| strany = 1001
| issn = 0013-0133
| doi = 10.2307/2235166
| url = http://dx.doi.org/10.2307/2235166
| datum přístupu = 2020-09-05
}}&lt;/ref&gt; Epistemologický základ přístupu LSE uvádí Hendry (1995: kap. 1) ve smyslu čtyř úrovní znalostí:&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Dow, Sheila C. Hillard, John.
| titul = Beyond Keynes. Vol. 1 : Post Keynesian econometrics, microeconomics and the theory of the firm.
| url = http://worldcat.org/oclc/463691213
| vydavatel = Edward Elgar Pub
| isbn = 1-85898-584-6
| isbn2 = 978-1-85898-584-8
| oclc = 463691213
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Gerrard
| jméno = Bill
| titul = The role of econometrics in a radical methodology
| periodikum = Keynes, Uncertainty and the Global Economy
| doi = 10.4337/9781781950067.00015
| url = http://dx.doi.org/10.4337/9781781950067.00015
| datum přístupu = 2020-09-05
}}&lt;/ref&gt;

# Úroveň A je situace, ve které jsou známy struktura a parametry DGP. Toto je oblast teorie pravděpodobnosti.
# Úroveň B je situace, ve které je známá struktura DGP, ale hodnoty parametrů nejsou známy. V tomto případě jde o problém teorie odhadu: jak získat nejlepší statistické odhady neznámých hodnot parametrů.
# Úroveň C zahrnuje další stupeň nejistoty: jak struktura, tak hodnoty parametrů DGP nejsou známy. Jedná se o úroveň teorie modelování, na které je třeba zjistit adekvátní specifikaci struktury DGP a odhadnout hodnoty parametrů.
# Úroveň D představuje nejvyšší míru nejistoty, při které nejsou výsledky dat známy. V tomto případě je problém s předpovědí; teorie prognózování se stává relevantní.

Úrovně C a D jsou empiricky relevantní situace. Ekonometr se pokouší odhadnout empirický model DGP s neznámou strukturou a neznámými hodnotami parametrů a může se zabývat predikcí budoucích výsledků dat. Úrovně A a B jsou teoretické abstrakce, které podporují úrovně C a D, ale samy o sobě nejsou empiricky relevantní. Z pohledu těchto čtyř úrovní znalostí zahrnuje obecný-specifický přístup k ekonometrickému modelování iterativní cyklus mezi úrovněmi A, B a C. Počáteční předpoklady o specifikaci jsou vytvořeny o struktuře DGP a povaze stochastického procesu . Empirický model je odhadnut a diagnostické testování je použito k vyhodnocení platnosti nebo jinak předpokladů specifikace. Pokud jsou diagnostické vlastnosti odhadovaného modelu špatné, model je znovu specifikován a znovu odhadnut. Přístup LSE tedy nahlíží na proces modelování jako na problém specifikace.

Přístup LSE uznává omylnost lidských znalostí, a to jak v koncepci kongruence, tak v nadřazenosti spojené se specifikací (tj. Úrovní C) aspektů problémů modelování. Přístup LSE nepředpokládá, že existují pravdivé, dobře specifikované modely, které ekonometrik zná. To by omezilo problém modelování na čistě problém odhadu úrovně B. Přístup LSE dále přijímá realistickou epistemologii. Realismus přístupu LSE je ztělesněn v pojmu DGP, který představuje neznámou základní ekonomickou strukturu, která má být zkoumána. Předpokládá se, že tato základní ekonomická struktura je neměnná. Proto se značný význam přikládá testování, zda jsou odhadované modely strukturálně stabilní, například pomocí rekurzivních nejmenších čtverců. Strukturální nestabilita je důkazem, že odhadovaný model dostatečně nezachytil základní invariantní strukturu DGP. Tento důraz na strukturální nestabilitu lze interpretovat jako hlavní předpis pro ekonometry, který lze odvodit z kritického realismu (Smith, 1994). Říci, že přístup LSE je realistický, neznamená, že postrádá instrumentalistické předpoklady. Instrumentalistické předpoklady (tj. Pohodlné fikce) v té či oné formě hrají ve všech metodách analýzy nezbytnou ospravedlňující roli. Jako podmínka vnějšího uzavření jsou vyžadovány předpoklady dočasné nezávislosti, aby se ospravedlnilo zaměření analýzy na jednu část reality. V přístupu LSE plní tuto roli koncept SGM. Je třeba uznat tyto dočasné předpoklady nezávislosti a posoudit jejich vhodnost. Rozsáhlé použití diagnostických testů v přístupu LSE představuje pokus o vyhodnocení empirické platnosti předpokladů SGM.

Existují dvě hlavní kritéria hodnocení odhadovaných modelů: shoda a zahrnutí. Kongruence naznačuje, že odhadovaný model představuje přijatelné zastoupení DGP, a to jak ekonomicky, tak statisticky. To vyžaduje, aby znaménko a velikost odhadovaných parametrů byly v souladu s ekonomickou teorií, odhadované parametry byly jednotlivě a společně statisticky významné a diagnostické vlastnosti byly dobré. Zahrnuje požadavek, aby odhadovaný model byl schopen vysvětlit vysvětlující sílu konkurenčních modelů. Zahrnutí zajišťuje, že v procesu ekonometrického modelování dochází k kumulativnímu pokroku. Kromě toho je značný důraz kladen na potřebu identifikovat strukturálně stabilní empirické modely, tj. Empirické modely, u nichž hodnoty odhadovaných parametrů nezávisí na délce výběrového období. Techniky rekurzivního odhadu se používají k vyhodnocení toho, jak se odhady parametrů mění s pokračováním vzorkovacího období. Testy Chow, jednokrokové rezidua, inovace a kumulativní míry shody poskytují řadu prostředků pro popis a testování strukturálních změn. Dalším důležitým aspektem procesu hodnocení modelu je určit, zda má odhadovaný model dobrou schopnost předpovídat mimo vzorek. To funguje jako ochrana proti dolování a přetěžování dat. Společně zahrnující strukturální stabilitu a mimo předpovídání předpovědí poskytuje soubor kritérií v souladu s konečným cílem ekonometrického modelování v přístupu LSE, konkrétně objev empirických modelů, které jsou obecně platné v čase i prostoru.

Na rozdíl od konzervativnějších přístupů (VAR, AER, Bayesova ekonometrie) přístup LSE nepředpokládá ani to, že ekonomická struktura je známá a priori, ani to, že ekonomická struktura je neidentifikovatelná. Ekonomická teorie se používá k poskytnutí počátečních hypotéz o obecné formě DGP a jejích dlouhodobých vlastnostech. Vyhledávání specifikací je prováděno na základě ekonomické teorie a ukázkových informací. Cílem je vytvořit shodná zjednodušení, která jsou ekonomicky smysluplná a progresivní. Důraz na omylnost znalostí, o čemž svědčí zejména uznání kongruence spíše než „pravdy“ jako výzkumného cíle, staví přístup LSE do post pozitivistického / postmoderního filozofického výhledu. Proto je přístup LSE v souladu s metodologickými principy post keynesiánské ekonomiky.[https://www.postkeynesian.net/downloads/Publications/PostKeynesianEconometrics%20BK1.pdf]
* hodnotově neutrální analýza je nesmysl (každá teorie má metafyzické předpoklady) a proto je každá teorie zároveň ideologií.

Jesper Jespersen (2009) používá Popperovu tří světovou ontologii ve své kritické realistické metodologii pro PKM, která je ovlivňována Tony Lawsonem a která je také více či méně adoptována jinými post keynesiánci, jako jsou Philip Arestis, Victoria Chick a Sheila Dow (Jespersen 2009: 57).&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| titul = Macroeconomic methodology : a post-keynesian perspective
| oclc = 758796031
| vydavatel = E. Elgar
| isbn = 1849802122
| isbn2 = 9781849802123
| příjmení = Jespersen, Jesper (1948-....).
}}&lt;/ref&gt; Rozdíl mezi rizikem a nejistotou je v post keynesiánské ekonomice zásadní, jako tomu bylo v ekonomickém myšlení Johna Maynarda Keynese. Zatímco riziko lze kvantifikovat, nejistotu jednoduše nelze kvantifikovat. Riziko je něco, kde lze měřitelnou pravděpodobnost dát výsledkům, např. Pravděpodobnost, že hodí 3, když hodí kostkou, je 1 ku 6. Naproti tomu čelíme základní nejistotě ohledně mnoha dalších událostí a nelze přiřadit žádné měřitelné pravděpodobnosti (např. Jaká bude úroková sazba za 10 let).

=== Závěry ===
Podle [[Luigi Pasinetti5|Pasinettiho]] jsou jádrem „keynesovské revoluce“ tyto principy:&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| titul = Keynes and the Cambridge Keynesians : a 'revolution in economics' to be accomplished
| oclc = 664328524
| vydavatel = Cambridge University Press
| isbn = 0521107725
| isbn2 = 9780521107723
| příjmení = Pasinetti, Luigi L.
}}&lt;/ref&gt; [https://www.concertedaction.com/2017/04/16/the-paradox-of-costs-and-other-macro-paradoxes/]

* Realita (a ne jednoduše abstraktní racionalita) jako výchozí bod ekonomické teorie.
* Ekonomická logika s vnitřní konzistentností (a nejen formální přesností).
* Malthus a klasici (ne Walras a marginalisté) jako hlavní inspirativní zdroj v historii ekonomického myšlení. [http://socialdemocracy21stcentury.blogspot.com/2014/04/heterodox-economics-family-tree.html]
* Neergodické (místo stacionárních, nadčasových) ekonomické systémy.
* Kauzalita versus vzájemná závislost.
* Makroekonomie před mikroekonomií.
* Disequilibrium a nestabilita (ne rovnováha) jako normální stav průmyslových ekonomik.
* Nutnost nalezení vhodného analytického rámce pro řešení technických změn a hospodářského růstu.
* Silný, hluboce pociťovaný sociální zájem.

Z těchto principů lze odvozovat hospodářskou, sociální a veřejnou politiku, jejíž závěry vycházejí z těchto premis:

* [[Sayův zákon trhů]] je zavádějící a hloupý.
* [[Státní intervencionismus]] je zásadní pro ekonomickou výkonnost a stabilitu.
* [[Fiskální politika]] není neefektivní a [[ricardiánská ekvivalence]] je nesmysl.
* Pro kontrolu [[inflace]] potřebujeme cenovou a příjmovou politiku. ([[Centrální banka]] není schopná inflaci kontrolovat).
* [[Princip efektivní poptávky]] (Keynes, Kalecki).
* Koncept absolutní komparativní výhody (Smith) má přednost před relativní komparativní výhodou (Ricardo). Proto volný trh není vždy vhodný pro bohatství mezi národy.
* Koncept sociálního státu je nezbytný pro zajištění prosperity národa i v době Globalizace.
* Keynesovský Globalismus (cca 1945–1972) je nejlepší alternativou k (neo)liberální globalizaci (1872–1914,1979–dodnes).
* Reforma mezinárodního systému například dle Keynesova a Davidsonova Bancorova plánu, který bude řešit deficity zemí.
* Aktivní rozvojová politika, kde primární odpovědnost ponesou &quot;bohaté&quot; země Severu dle Thirwallova zákona.

== Peníze v PKM ==
Peníze jsou středem všech moderních kapitalistických ekonomik.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| titul = Post-Keynesian economics
| oclc = 994693712
| vydavatel = Edward Elgar Pub
| isbn = 9781785363573
| isbn2 = 1785363573
| příjmení = Rochon, Louis-Philippe. Rossi, Sergio, 1967-
}}&lt;/ref&gt; Porozumění jeho povaze a původu je proto velmi důležité. Srdcem post keynesiánské měnové teorie je myšlenka endogenních peněz. To je v rozporu s tradiční teorií exogenní peněžní zásoby: s myšlenkou, že centrální banka má přímou kontrolu nad peněžní zásobou a jejím růstem. Druhá teorie je nesprávná a níže uvádíme hlavní body endogenních peněz.[https://socialdemocracy21stcentury.blogspot.com/2013/04/endogenous-money-101.html]

=== Historie a vývoj peněz ===
Existují dobré důvody pro odmítnutí myšlenek Carla Mengera jako univerzální teorie původu peněz. Stručně řečeno, Menger si představuje předměnový svět, kde si lidé vyměňují zboží za zboží v spotových transakcích (barter). Slavný problém tzv. &quot;''dvojité shody přání&quot;'' je překonáno, protože určité zboží s vysokou mírou prodejnosti (to znamená, že je mnohem pravděpodobnější, že se prodá než jiné zboží), je potřeba překonat dvojí shodu přání a nakonec se nejprodávanější zboží (nebo zboží) stane prostředkem výměny (Menger 1892: 249). &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Menger
| jméno = Karl
| titul = On the Origin of Money
| periodikum = The Economic Journal
| datum vydání = 1892-06
| ročník = 2
| číslo = 6
| strany = 239
| issn = 0013-0133
| doi = 10.2307/2956146
| url = http://dx.doi.org/10.2307/2956146
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt; Nicméně peníze může zavést moderní vláda. Potíž s Mengerovou teorií spočívá v tom, že i když je pravděpodobně pravda, že peníze mohou za určitých historických okolností vzejít z barteru (zejména v obchodě na dálku), peníze mohou vznikat i jinak, a Mengerova teorie je proto chybná a ''nelze ji považovat za univerzální teorii.'' Stejně tak víru v to,že peníze zavedli soukromý obchodníci. Mezi zastánce soukromého řešení patří tyto autoři (Seltman (1955: 17–18), Breglia (1964: 42), Holloway (1978a: 10–13), Holloway (1978b), Price (1983: 6–7), Furtwängler (1986: 164–165), Redish (1987: 377) ), Selgin (1988: 18), Glasner (1989: 30), White (1989: 221), Schaps (2004: 100), Furtwängler (2011), Graeber (2011: 224–225), van Alfen (2012: 26–27), van Alfen (2014). zde je seznam moderních vědců, kteří podporují názor, že lýdští králové vynalezli ražení mincí, nebo alespoň byli hybnou silou za nimi, i když někteří učenci připouštějí, že králové mohli k výrobě mincí použít soukromé zlatníky nebo mincovny , s novými doplňky a tučným písmem (Cook (1958), Bolin (1958), Kraay (1964), Thompson (1966: 2–4), Jenkins (1972), Grierson (1975: 10), Kraay (1976: 28, 317–324), Grierson (1977: 2–3), Picard (1978), Wallace (1987: 386), Kraay (1988), Jenkins (1990: 28), Howgego (1995: 3): Howgego konstatuje, že ve starověku neexistují důkazy o tom, že mince vyrábějí soukromé osoby, Osborne (1996: 256), Goodhart (1998: 415), Kurke (1999: 6–10, zejména s. 10. č. 19): Kurke přijímá Cooka (1958) upraveného Priceem (1983), ale odmítá názor, že soukromé osoby razili mince a přijímá starověké státy jako vynálezce peněz., Wray (2000: 46), Stingl (2000–2001: 48), Whitley (2001: 193), Le Rider (2001: 85–86, 94–100, 116), Wallace (2001), Kim (2001: 10), von Reden (2002: 152–153), Wray ( 2003: 44), Freeman (2004: 185), Sacks et al. (2005: 87), Bresson (2006: 13–14, 5): „Tyto první mince na elektrum byly udeřeny na stejném standardu lýdskými králi, ale určitě také řadou řeckých měst na pobřeží, mezi nimi Miletus a Teos , a také Phokaia, ale na jiném místním standardu.“, Wallace (2006), Peacock (2006), Rhodes (2007: 38), Kroll (2008: 17–18), Hoover (2010: 238), Semenova (2011a), Kroll (2012: 44), Rutter (2012: 342), Peacock (2013), de Callataӱ (2013: 13–14), Hornblower et al. (2014: 182), Semenova and Wray (2015: 12–13), Bresson (2016: 264): Bresson uvádí, že ražené peníze byly vynalezeny v letech 650–625 před naším letopočtem a poměrem kovů manipulovaných „měnovými orgány městských států“ a Lydinskou monarchií.“). [https://socialdemocracy21stcentury.blogspot.com/2017/09/the-majority-view-in-modern-scholarship.html]

Historicky vzato, peníze mohou vznikat různými způsoby, a to následovně:&lt;blockquote&gt;'''(1)''' Peníze mohou pocházet z takzvaných „obřadních peněz“, které byly původně ceněny jako prestižní statek nebo pro magickou moc (a nikoli jako nejprodávanější statek) a nejprve byly použity hlavně ze sociálních důvodů, ale poté byly použity u &quot;wergild&quot; (odškodnění za vraždu) a další sankční systémy, kde se pokuty počítají na základě společné zúčtovací jednotky;
'''(2)''' peníze mohou vzniknout jako abstraktní zúčtovací jednotka uložená shora starovládními chrámovými institucemi pomocí váhových jednotek kovu z jejich systémů ekonomického plánování.&lt;/blockquote&gt;Za prvé, v předměnových společnostech zjistíme, že barterové spotové obchodování ''v této komunitě'' je mnohem méně rozšířené, než si lze představit v rakouské a neoklasické ekonomii. Někdy se peníze - v pravém moderním smyslu - vůbec nevyvíjejí. Primitivní společnosti mohou překonat dvojitou shodu problému přání systémem výměny darů a směny dluhu a úvěru a mnoho takových společností bez peněz může fungovat docela dobře a omezit významný barterový obchod na obchod mezi geograficky vzdálenými regiony a lidmi.V některých takových předmonetárních společnostech, které studují moderní antropologové, se objevuje to, co antropologové nazývají „nekomerční peníze“ nebo „ceremoniální peníze“, což je nekomerční v tom smyslu, že se nepoužívá pro každodenní nákup zboží a služeb, nebo jen zřídka pro takové běžné zboží: je tedy ''nekomerční'' v tom smyslu, že není univerzálním prostředkem směny. Mezi takové „primitivní obřadní peníze“ patří peníze z mušlí v Americe nebo na Papui-Nové Guineji, peníze na dobytek v Africe, peníze z korálků, peníze z peří atd. Ty byly zřídka používány k nákupu předmětů každodenní potřeby ve společnostech, které je používaly. Místo toho jsou zaměstnáni v sociálních vztazích, jako jsou manželství a urovnávání sporů (Graeber 2011: 60). &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = López Lillo
| jméno = Jordi A.
| titul = Graeber, David (2011). Debt: The First 5,000 Years. Brooklyn: Melville House, 534 pp.
| periodikum = Revista Andaluza de Antropología
| datum vydání = 2013
| číslo = 4
| strany = 165–172
| issn = 2174-6796
| doi = 10.12795/raa.2012.i04.09
| url = http://dx.doi.org/10.12795/raa.2012.i04.09
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt; Takové „nekomerční peníze“ (nebo „ceremoniální peníze“) se nejčastěji používají v sociálních interakcích, často ve formálních společenských událostech, jako jsou manželství, platby za wergild a bloodwealth (tj. Odškodnění za vraždu), politické vztahy (např. moka) a pokuty a další kompenzace (kompenzace za cizoložství nebo za ztracené věci) a mohou být použity jen zřídka, pokud vůbec, pro každodenní nákupy nebo obchodní transakce (Grierson 1977: 15–16). Některé společnosti časem přecházejí do další fáze, kdy se předepsaný a tradiční systém plateb odškodnění počítá ve smyslu „slavnostních peněz“ jako společné zúčtovací jednotky, aby se zjednodušil výpočet plateb, který se později v ekonomických transakcích rozšířil do širší komunity jako moderní forma peněz (Grierson 1977: 29). Je tedy možné, že v některých společnostech peníze vycházejí z její předchozí role v systémech zákonného odškodnění.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Pryor
| jméno = Frederic L.
| titul = The Origins of Money
| periodikum = Journal of Money, Credit and Banking
| datum vydání = 1977-08
| ročník = 9
| číslo = 3
| strany = 391
| issn = 0022-2879
| doi = 10.2307/1991961
| url = http://dx.doi.org/10.2307/1991961
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt;

Zadruhé, máme důkazy ze starověké Babylonie a starověkého Egypta, že peníze tam vznikly z abstraktních účtů v chrámových a palácových institucích. Například ve starověké Mezopotámii se zdá, že v chrámových a palácových institucích byly vyvinuty abstraktní peníze z účtu. Tyto chrámy a paláce byly institucemi s velkými vnitřními centrálně plánovanými ekonomikami, se složitými váhami a měřeními pro interní účtování vyráběných, přijímaných a distribuovaných produktů a dlužného nájemného a úroků. Mnoho cen bylo nastaveno a spravováno v penězích účtu, které se vyvinuly z váhových jednotek. Dvěma zúčtovacími jednotkami byly (1) šekel stříbra (což se rovnalo měsíční dávce obilí) a (2) ječmenu (Hudson 2004). &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Hudson
| jméno = Michael
| titul = The Archaeology of Money: Debt versus Barter Theories of Money's Origins
| periodikum = Credit and State Theories of Money
| doi = 10.4337/9781843769842.00010
| url = http://dx.doi.org/10.4337/9781843769842.00010
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt; Stříbrné peníze z účtu se rozšířily do soukromé ekonomiky většinou jako prostředek započtení dluhů chrámům a palácům (Hudson 2004: 115). Ale mnoho obyčejných lidí mohlo platit komoditami a spravovaný cenový systém, pokud jde o stříbro / obilí, který byl vyvinut v chrámech, měl pomáhat při výpočtu naturálních plateb. A je pravděpodobné, že drahé kovy byly ve starověkých společnostech používány jako nekomerční peníze nebo ceremoniální peníze, než se staly abstraktními zúčtovacími jednotkami. Vzhledem k jejich nedostatku je nepravděpodobné, že by stříbro vzniklo jako účetní jednotka a prostředek směny, řekněme, v Mezopotámii z vnitřního barterového obchodu jako nejprodávanější zboží právě proto, že ho nebylo dost. A konečně, první kovové ražení mincí ve starověké Lydii a Řecku bylo vynálezem státu a první lýdské ražení mincí bylo zasaženo elektrickým proudem (nikoli zlatem nebo stříbrem) a platilo vojákům a žoldákům. Pravděpodobně to byl objekt vysoké prestiže a možná i nekomerční peníze. Byl to nanejvýš jednoduše jeden z mnoha statků používaných v konvenčních barterových obchodech: neexistují žádné přesvědčivé důkazy o tom, že to bylo vládnoucí směnné médium (peníze), které se již ukázalo jako nejprodávanější zboží v spotových barterových obchodech, než bylo přijato lydským státem.

=== Endogenní teorie peněz ===
Podle Chick a Dow existují čtyři přístupy k penězům v makroekonomii, které si přivlastnily označení „postkeynesiánský“: preference likvidity, teorie peněžního okruhu (cirkuisté) a dvě formy endogenních peněz - strukturalismus a horizontalismus. Přes společné odvolání k Keynesovi existuje mezi těmito přístupy jen málo zjevných společných východisek. Horizontalisté odmítají samotnou myšlenku poptávky po držbě peněz, která je jádrem preferencí likvidity; cirkuisté odmítají nejistotu jako zdroj existence peněz, jedno z Keynesových nejsilnějších tvrzení; strukturalisté odmítají neomezenou (elastickou, čistě horizontální) nabídku peněz, jádro horizontálního přístupu. O definici peněz se dokonce hádají (spor mezi MMT a dalšími autory). Nicméně se PKM shodují, že '''bankovní půjčky vytvářejí vklady'''.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Chick
| jméno = Victoria
| příjmení2 = Dow
| jméno2 = Sheila C.
| titul = Post-Keynesian Theories of Money and Credit
| periodikum = Oxford Handbooks Online
| datum vydání = 2013-09-18
| doi = 10.1093/oxfordhb/9780195390766.013.0008
| url = http://dx.doi.org/10.1093/oxfordhb/9780195390766.013.0008
| datum přístupu = 2021-07-08
}}&lt;/ref&gt; Jedním z hlavních principů postkeynesiánské ekonomiky je, že peníze jsou endogenní, což znamená, že jejich nabídka je určena poptávkou po půjčkách a ta pochází z ekonomického systému za účelem financování výrobních a akumulačních procesů nebo nárůstu. spekulativních nákupů. Hlavní politická implikace této teorie spočívá v tom, že peníze a měnová politika nejsou neutrální ani z krátkodobého, ani z dlouhodobého hlediska. Debata mezi tím, co se obvykle označuje jako horizontalisté a strukturalisté, se opírá o tři argumenty. (1) Nejprve dochází k neshodám ohledně míry přizpůsobení centrálních bank poptávce po rezervách komerčních bank. (2) Zadruhé, diskutuje se o smyslu a relevanci preferencí likvidity komerčních bank. (3) Zatetí, existuje kontroverze ohledně implikace preference likvidity nebankovního veřejného sektoru.

Endogenní teorie peněz lze vysledovat až do bankovní školy 19. století (Wray 1998: 32–33) a ke Knutovi Wicksellovi a Schumpeterovi (Howells 2006: 53). Myšlenky endogenních peněz podpořili také teoretici kontinentálního evropského měnového okruhu. Keynes v obecné teorii zaměstnanosti, úroků a peněz (1936) považoval peněžní zásobu za exogenní, ale v pojednání o penězích (1930) a v článku „Alternativní teorie úrokové míry“ (Keynes 1937) měl tento koncept uznat (Arestis 1992: 180). Ve druhé práci Keynes zdůraznil finanční motiv jako základ endogenních peněz (Keynes 1937, Davidson 2011). King (2002: 161) tvrdí, že Richard Kahn a Joan Robinson jako první vyvinuli post keynesiánskou teorii endogenních peněz, i když poněkud omezeným a neúplným způsobem. Nicholas Kaldor pokračoval ve vývoji teorie ve svých polemikách proti monetarismu (King 2002: 166–167), a zejména v jeho nyní klasické knize The Scourge of Monetarism (Oxford and New York, 1982). Tvrdá debata s monetaristy ve skutečnosti inspirovala PKM k objasnění a formulaci přísnější endogenní teorie peněz (King 2002: 172). Výsledkem byla lepší teorie, ale také debata mezi tzv. „Horizontalisty“ a „vertikalisty“.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Kregel
| jméno = J. A.
| příjmení2 = Arestis
| jméno2 = Philip
| příjmení3 = Lavoie
| jméno3 = Marc
| titul = The Post-Keynesian Approach to Economics: An Alternative Analysis of Economic Theory and Policy.
| periodikum = The Economic Journal
| datum vydání = 1993-09
| ročník = 103
| číslo = 420
| strany = 1314
| issn = 0013-0133
| doi = 10.2307/2234258
| url = http://dx.doi.org/10.2307/2234258
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Arestis
| jméno = Philip
| příjmení2 = Sawyer
| jméno2 = Malcolm
| titul = A Handbook of Alternative Monetary Economics
| url = http://dx.doi.org/10.4337/9781847202802
| vydavatel = Edward Elgar Publishing
| isbn = 978-1-84720-280-2
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Garrison
| jméno = Roger W.
| příjmení2 = Chick
| jméno2 = Victoria
| titul = Macroeconomics after Keynes: A Reconsideration of the General Theory
| periodikum = Southern Economic Journal
| datum vydání = 1985-01
| ročník = 51
| číslo = 3
| strany = 949
| issn = 0038-4038
| doi = 10.2307/1057912
| url = http://dx.doi.org/10.2307/1057912
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Chick
| jméno = Victoria
| titul = The Evolution of the Banking System and the Theory of Saving, Investment and Interest
| url = http://dx.doi.org/10.1007/978-1-349-21935-3_12
| vydavatel = Palgrave Macmillan UK
| místo = London
| strany = 193–205
| isbn = 978-1-349-21937-7
| isbn2 = 978-1-349-21935-3
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Chick
| jméno = Victoria
| titul = The Evolution of the Banking System and the Theory of Saving, Investment and Interest
| url = http://dx.doi.org/10.1007/978-1-349-21935-3_12
| vydavatel = Palgrave Macmillan UK
| místo = London
| strany = 193–205
| isbn = 978-1-349-21937-7
| isbn2 = 978-1-349-21935-3
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Harcourt
| jméno = G.C.
| titul = Foreword
| periodikum = Complexity, Endogenous Money and Macroeconomic Theory
| doi = 10.4337/9781847203113.00005
| url = http://dx.doi.org/10.4337/9781847203113.00005
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Eichner
| jméno = Alfred S.
| titul = Growth Models
| url = http://dx.doi.org/10.4324/9781315491974-4
| vydavatel = Routledge
| strany = 145–235
| isbn = 978-1-315-49197-4
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Pacella
| jméno = Andrea
| příjmení2 = Esposito
| jméno2 = Guido Tortorella
| titul = Fontana Giuseppe, Money, Uncertainty and Time
| periodikum = OEconomia
| datum vydání = 2012-03
| ročník = 2012
| číslo = 01
| strany = 111–115
| issn = 2113-5207
| doi = 10.4074/s2113520712011073
| url = http://dx.doi.org/10.4074/s2113520712011073
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Graziani
| jméno = Augusto
| titul = The Monetary Theory of Production
| url = http://dx.doi.org/10.1017/cbo9780511493546
| vydavatel = Cambridge University Press
| isbn = 978-0-521-81211-5
| isbn2 = 978-0-521-10417-3
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Sojka
| jméno = Milan
| titul = Postkeynesovská ekonomie
| periodikum = Politická ekonomie
| datum vydání = 2000
| ročník = 48
| číslo = 5
| issn = 0032-3233
| doi = 10.18267/j.polek.177
| url = http://dx.doi.org/10.18267/j.polek.177
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Sojka
| jméno = Milan
| titul = Will the institutional economy become the 21st century paradigm?
| periodikum = Politická ekonomie
| datum vydání = 2009-06-01
| ročník = 57
| číslo = 3
| strany = 297–304
| issn = 0032-3233
| doi = 10.18267/j.polek.685
| url = http://dx.doi.org/10.18267/j.polek.685
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Howells
| jméno = Peter
| titul = The Endogeneity of Money: Empirical Evidence
| periodikum = A Handbook of Alternative Monetary Economics
| doi = 10.4337/9781847202802.00009
| url = http://dx.doi.org/10.4337/9781847202802.00009
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = King
| jméno = John E.
| titul = The Scourge of Monetarism
| url = http://dx.doi.org/10.1057/9780230228306_7
| vydavatel = Palgrave Macmillan UK
| místo = London
| strany = 134–159
| isbn = 978-1-349-30385-4
| isbn2 = 978-0-230-22830-6
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Trott
| jméno = Declan
| titul = Debunking Economics - Revised and Expanded Edition: The Naked Emperor Dethroned? by SteveKeen (Zed Books, London/New York, 2011), pp. xviii + 478.
| periodikum = Economic Record
| datum vydání = 2013-02-25
| ročník = 89
| číslo = 284
| strany = 140–141
| issn = 0013-0249
| doi = 10.1111/1475-4932.12028
| url = http://dx.doi.org/10.1111/1475-4932.12028
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Keynes
| jméno = John Maynard
| titul = Historical Illustrations
| url = http://dx.doi.org/10.1007/978-1-349-00804-9_9
| vydavatel = Palgrave Macmillan UK
| místo = London
| strany = 132–186
| isbn = 978-1-349-00806-3
| isbn2 = 978-1-349-00804-9
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Keynes
| jméno = John Maynard
| titul = The General Theory of Employment, Interest, and Money
| datum vydání = 2018
| doi = 10.1007/978-3-319-70344-2
| url = http://dx.doi.org/10.1007/978-3-319-70344-2
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| titul = A history of post Keynesian economics since 1936
| periodikum = Choice Reviews Online
| datum vydání = 2002-11-01
| ročník = 40
| číslo = 03
| strany = 40–1661-40-1661
| issn = 0009-4978
| doi = 10.5860/choice.40-1661
| url = http://dx.doi.org/10.5860/choice.40-1661
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Palley
| jméno = Thomas I.
| titul = Debt, Aggregate Demand, and the Business Cycle
| url = http://dx.doi.org/10.1057/9780230374126_12
| vydavatel = Palgrave Macmillan UK
| místo = London
| strany = 201–215
| isbn = 978-0-333-63060-0
| isbn2 = 978-0-230-37412-6
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Rochon
| jméno = Louis-Philippe
| příjmení2 = Bougrine
| jméno2 = Hassan
| titul = Credit, Money and Crises in Post-Keynesian Economics
| datum vydání = 2020
| doi = 10.4337/9781786439550
| url = http://dx.doi.org/10.4337/9781786439550
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Rousseas
| jméno = Stephen
| titul = Post Keynesian Monetary Economics
| datum vydání = 1998
| doi = 10.1007/978-1-349-26456-8
| url = http://dx.doi.org/10.1007/978-1-349-26456-8
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Setterfield
| jméno = Mark
| titul = A Tribute to Basil J. Moore and an Introduction to Complexity, Endogenous Money and Macroeconomic Theory
| periodikum = Complexity, Endogenous Money and Macroeconomic Theory
| doi = 10.4337/9781847203113.00008
| url = http://dx.doi.org/10.4337/9781847203113.00008
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| titul = Money and credit in capitalist economies: the endogenous money approach
| periodikum = Choice Reviews Online
| datum vydání = 1991-09-01
| ročník = 29
| číslo = 01
| strany = 29–0427-29-0427
| issn = 0009-4978
| doi = 10.5860/choice.29-0427
| url = http://dx.doi.org/10.5860/choice.29-0427
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Wray
| jméno = L. Randall
| titul = Policy for Full Employment and Price Stability
| url = http://dx.doi.org/10.1057/9781137539922_9
| vydavatel = Palgrave Macmillan UK
| místo = London
| strany = 221–247
| isbn = 978-1-137-53990-8
| isbn2 = 978-1-137-53992-2
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Wray
| jméno = L. Randall
| titul = Money
| periodikum = The Elgar Companion to Post Keynesian Economics
| doi = 10.4337/9781843768715.00059
| url = http://dx.doi.org/10.4337/9781843768715.00059
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Wray
| jméno = L. Randall
| titul = Banking, Finance and Money: A Social Economics Approach
| periodikum = The Elgar Companion to Social Economics
| doi = 10.4337/9781848442771.00041
| url = http://dx.doi.org/10.4337/9781848442771.00041
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Arestis
| jméno = P.
| příjmení2 = Howells
| jméno2 = P.
| titul = Theoretical reflections on endogenous money: the problem with 'convenience lending'
| periodikum = Cambridge Journal of Economics
| datum vydání = 1996-09-01
| ročník = 20
| číslo = 5
| strany = 539–551
| issn = 0309-166X
| doi = 10.1093/oxfordjournals.cje.a013633
| url = http://dx.doi.org/10.1093/oxfordjournals.cje.a013633
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Arestis
| jméno = P.
| příjmení2 = Mariscal
| jméno2 = I. Biefang-Frisancho
| titul = The Endogenous Money Stock: Empirical Observations from the United Kingdom
| periodikum = Journal of Post Keynesian Economics
| datum vydání = 1995-07
| ročník = 17
| číslo = 4
| strany = 545–559
| issn = 0160-3477
| doi = 10.1080/01603477.1995.11490049
| url = http://dx.doi.org/10.1080/01603477.1995.11490049
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Bell
| jméno = S.
| titul = The role of the state and the hierarchy of money
| periodikum = Cambridge Journal of Economics
| datum vydání = 2001-03-01
| ročník = 25
| číslo = 2
| strany = 149–163
| issn = 1464-3545
| doi = 10.1093/cje/25.2.149
| url = http://dx.doi.org/10.1093/cje/25.2.149
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Fontana
| jméno = Giuseppe
| titul = Post Keynesian Approaches to Endogenous Money: A time framework explanation
| periodikum = Review of Political Economy
| datum vydání = 2003-07
| ročník = 15
| číslo = 3
| strany = 291–314
| issn = 0953-8259
| doi = 10.1080/09538250308431
| url = http://dx.doi.org/10.1080/09538250308431
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Fontana
| jméno = Giuseppe
| titul = RETHINKING ENDOGENOUS MONEY: A CONSTRUCTIVE INTERPRETATION OF THE DEBATE BETWEEN HORIZONTALISTS AND STRUCTURALISTS
| periodikum = Metroeconomica
| datum vydání = 2004-11
| ročník = 55
| číslo = 4
| strany = 367–385
| issn = 0026-1386
| doi = 10.1111/j.1467-999x.2004.00198.x
| url = http://dx.doi.org/10.1111/j.1467-999x.2004.00198.x
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Keynes
| jméno = J. M.
| titul = Alternative Theories of the Rate of Interest
| periodikum = The Economic Journal
| datum vydání = 1937-06
| ročník = 47
| číslo = 186
| strany = 241
| issn = 0013-0133
| doi = 10.2307/2225525
| url = http://dx.doi.org/10.2307/2225525
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Lavoie
| jméno = Marc
| titul = HORIZONTALISM, STRUCTURALISM, LIQUIDITY PREFERENCE AND THE PRINCIPLE OF INCREASING RISK
| periodikum = Scottish Journal of Political Economy
| datum vydání = 1996-08
| ročník = 43
| číslo = 3
| strany = 275–300
| issn = 0036-9292
| doi = 10.1111/j.1467-9485.1996.tb00846.x
| url = http://dx.doi.org/10.1111/j.1467-9485.1996.tb00846.x
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Le Heron
| jméno = Edwin
| titul = Endogenous money, liquidity preference and confidence: for a qualitativetheory of money
| url = http://dx.doi.org/10.4337/9781786439550.00018
| vydavatel = Edward Elgar Publishing
| strany = 133–151
| isbn = 978-1-78643-955-0
}}&lt;/ref&gt;

Ekonomové jsou rozděleni do dvou skupin na roli peněz v ekonomickém životě takto:
# neoklasici, kteří si myslí, že peníze jsou jen „neutrální závoj“ před skutečnými směnami a činností v ekonomice. Peníze jsou v tomto pohledu dlouhodobě neutrální (monetarismus) nebo neutrální v krátkodobém i dlouhodobém horizontu (nová klasická ekonomika, novo-keynesovci) a ovlivňují pouze nominální hodnoty (např. Inflaci), nikoli skutečné proměnné (produkci); a
# tito heterodoxní ekonomové, jako jsou post keynesiánové, teoretici měnového okruhu, sraffiáni, staroameričtí institucionisté, kteří si myslí, že peníze nejsou nikdy neutrální, ať už z krátkodobého nebo dlouhodobého hlediska, a že měnová analýza zachycuje základní pravdy o kapitalistické ekonomice a společnosti.
Kvantitativní teorie peněz předpokládá následující axiomy:&lt;blockquote&gt;'''1)''' velikost nabídky peněz je stanovena exogenně centrální bankou a existuje nezávislá funkce nabídky peněz;
'''2)''' předpoklad dlouhodobé neutrality peněz;
'''(3)''' směr příčinné souvislosti, jak se předpokládá v rovnici kvantitativní teorie, je ''zleva doprava'' (tj. Od nabídky peněz po cenovou hladinu). To znamená, že exogenně určená nabídka peněz je základní příčinou nebo hybnou silou změn cenové hladiny.&lt;/blockquote&gt;Ale tyto předpoklady jsou chybné.

* Zaprvé, cenová inflace je složitý jev a cenové inflace neexistují jednoduchým monokauzačním vysvětlením, protože jedním z hlavních faktorů je vysoká míra relativní cenové rigidity, ke které dochází v moderních ekonomikách. Nárůst peněžní zásoby dělá ''ne'' nutně příčinou odpovídající zvýšení celkové cenové hladiny, a to buď v krátkodobém horizontu, nebo dlouhodobém horizontu, kdy tolik cen nemají automaticky reagovat na zvýšenou poptávku. Předpoklad (2) výše je tedy prostě falešný!

* Zadruhé, kvantitativní teorie peněz vytváří mylný předpoklad exogenní, nezávislé nabídky peněz pod přímou kontrolou centrální banky. Ve skutečnosti je ale moderní nabídka peněz ''endogenní'' .To znamená, že tvorba peněz je obvykle řízena úvěry. To znamená, že většinu peněz vytvářejí soukromé banky ve formě vkladů na požádání (denominovaných ve fiat měně jejich národa) a jejich množství je určováno soukromou poptávkou po úvěrech nebo vkladech na požádání. To je podstata endogenních peněz: v endogenním peněžním systému je i „peněžní základna“ obvykle také endogenní, protože centrální banka musí vyhovět poptávce bank po silných penězích, aby se vyhnula finanční krizi a bankovní panice. Samozřejmě, že centrální banka ''nemá'' kontrolovat schopnost vytvářet nekryté peníze a je monopolním emitentem své národní měny, ale hodně peněžní zásoby v jakémkoliv národě jsou vlastně ''úvěrové peníze'' ve formě vkladů, které vznikjí na požádání soukromách bank, a které jsou denominovány v národní nekryté měně. Skutečně nezávislá funkce nabídky peněz ve světě endogenních peněz ve skutečnosti neexistuje, protože úvěrové peníze soukromé banky vytvářejí, protože byly požadovány (Rogers 1989: 244–245). Nabídka peněz tedy není nezávislá na poptávce po penězích, ale může být vedena poptávkou (Ingham 2004: 53). Předpoklad (1) výše je tedy nepravdivý. &lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Rogers
| jméno = Colin
| titul = Money, Interest and Capital
| url = http://dx.doi.org/10.1017/cbo9780511559747
| vydavatel = Cambridge University Press
| isbn = 978-0-521-35956-6
| isbn2 = 978-0-521-35138-6
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Ingham
| jméno = Geoffrey
| titul = Further reflections on the ontology of money: responses to Lapavitsas and Dodd
| periodikum = Economy and Society
| datum vydání = 2006-05
| ročník = 35
| číslo = 2
| strany = 259–278
| issn = 0308-5147
| doi = 10.1080/03085140600635730
| url = http://dx.doi.org/10.1080/03085140600635730
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt;

* Za třetí, předpoklad (3) je také nepravdivý. V endogenním peněžním systému je příčinná souvislost obvykle od poptávky po úvěru (prostřednictvím podnikatelských půjček k financování práce a dalších vstupů faktorů) po zvýšení nabídky peněz.

Směr příčinné souvislosti tedy zpravidla probíhá:&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Davidson
| jméno = Paul
| příjmení2 = Weintraub
| jméno2 = Sidney
| titul = Money as Cause and Effect
| periodikum = The Economic Journal
| datum vydání = 1973-12
| ročník = 83
| číslo = 332
| strany = 1117
| issn = 0013-0133
| doi = 10.2307/2230844
| url = http://dx.doi.org/10.2307/2230844
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt;&lt;blockquote&gt;'''(1)''' obchodní poptávka po úvěru (platba za vstupy zboží a faktoru práce, jejichž ceny se mohly oproti předchozím výrobním obdobím zvýšit ) + poptávka po vkladech na požádání
→ '''(2)''' nárůst nabídky peněz (tažený změnami úrovně poptávky po vkladech)
→ '''(3)''' poptávka bank po větších rezervách (vysoce výkonné peníze), když potřebují zúčtovat závazky.

→ '''(4)''' centrální banka vytváří potřebné rezervy.&lt;/blockquote&gt;Změny v obecné cenové hladině jsou vysoce komplexním výsledkem mnoha faktorů, a nikoli nějakou jednoduchou funkcí nabídky peněz. Podniky zvýší své ceny z nejrůznějších důvodů nezávisle na expanzi nabídky peněz. Tento zásadní bod o směru příčinné souvislosti ve vztahu mezi peněžní zásobou a produkcí / cenami pojednává Joan Robinson:&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Robinson
| jméno = Joan
| titul = Quantity Theories Old and New: Comment
| periodikum = Journal of Money, Credit and Banking
| datum vydání = 1970-11
| ročník = 2
| číslo = 4
| strany = 504
| issn = 0022-2879
| doi = 10.2307/1991101
| url = http://dx.doi.org/10.2307/1991101
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt;&lt;blockquote&gt;&quot;Korelace [sc. ve vztahu mezi peněžní zásobou a skutečným výstupem] by se dalo vyjádřit z hlediska kvantitativní teorie, kdyby se rovnice četla z prava. Mohli bychom tedy navrhnout, že výraznému nárůstu úrovně aktivity bude pravděpodobně předcházet zvýšení nabídky peněz (pokud je ''M'' široce definována) nebo rychlosti oběhu (pokud je ''M'' úzce definována), protože vzestup mzdové náklady a výpůjčky na provozní kapitál pravděpodobně předcházejí zvýšení hodnoty produkce uvedené ve statistikách. Nebo že pokles aktivity, který je dostatečně ostrý, aby způsobil ztráty, zbavuje banky dlužníků hodných úvěru a přináší pokles jejich pozice. Tradice Chicaga však spočívá ve čtení rovnice zleva doprava. Potom jsou pozorované vztahy interpretovány bez jakékoli hypotézy, kromě ''post hoc ergo propter hoc''. “ (Robinson 1970: 510–511).&lt;/blockquote&gt;Můžeme tedy říci, že - na rozdíl od kvantitativní teorie - jsou změny peněžní zásoby často ''důsledkem'' změn v úvěrové poptávce, produkci a ekonomické aktivitě, a ''nikoli'' příčinou těchto jevů.
Obecná cenová inflace je často ''fenoménem nákladů'' , ve kterém&lt;blockquote&gt;'''(1)''' pracovníci nebo odbory požadují vyšší mzdy a podniky s tímto zvyšováním souhlasí a / nebo
'''(2)''' ceny ostatních vstupů faktorů rostou, a pak budou podniky muset získat vyšší úroveň úvěrů od bank.&lt;/blockquote&gt;Zatímco dlouhodobá, trvalá cenová inflace potřebuje k udržení rostoucí peněžní zásobu, peněžní zásoba často ''není'' příčinným faktorem takových cenových inflací, ale ''prostředníkem''. Inflace cen často ovlivňuje obchodní a podnikové použití cenových přirážek založených na nákladech a jejich cenových rozhodnutí na základě potřeby většího zisku nebo změn jednotkových nákladů. Blíže tyto empirická fakta. [http://socialdemocracy21stcentury.blogspot.com/p/there-is-mountain-of-empirical-evidence.html]

Inflaci tedy může táhnout poptávka po vyšších mzdách nebo faktory na straně nabídky. Proto ve světě endogenních peněz roste tempo růstu nabídky peněz, které obecně uspokojuje poptávku po úvěrech, ale tento růst předchází dalšímu zvyšování cen, protože podniky obecně zvýší přirážkové ceny, aby si později udržely ziskové marže, jelikož se většina firem angažuje v časově závislých recenzích a změnách jejich cen v pravidelných intervalech. V extrémních situacích může propuknout spirála mzdové ceny: jedná se o stejný proces jako výše, ale v začarovaném kruhu.

Zásadní závěry empirického zkoumání kapitalistických cenových systémů v reálném světě jsou následující: &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Álvarez
| jméno = Luis J.
| příjmení2 = Dhyne
| jméno2 = Emmanuel
| příjmení3 = Hoeberichts
| jméno3 = Marco
| titul = Sticky Prices in the Euro Area: A Summary of New Micro-Evidence
| periodikum = Journal of the European Economic Association
| datum vydání = 2006-05-01
| ročník = 4
| číslo = 2–3
| strany = 575–584
| issn = 1542-4766
| doi = 10.1162/jeea.2006.4.2-3.575
| url = http://dx.doi.org/10.1162/jeea.2006.4.2-3.575
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Fabiani
| jméno = Silvia
| příjmení2 = Loupias
| jméno2 = Claire
| příjmení3 = Druant
| jméno3 = Martine
| titul = Summary of Results for the Euro Area
| url = http://dx.doi.org/10.1093/acprof:oso/9780195309287.003.0003
| vydavatel = Oxford University Press
| strany = 32–52
| isbn = 978-0-19-530928-7
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Harcourt
| jméno = G. C.
| příjmení2 = Kriesler
| jméno2 = Peter
| titul = Introduction
| url = http://dx.doi.org/10.1093/oxfordhb/9780195390759.013.0022
| vydavatel = Oxford University Press
| strany = x–44
| isbn = 978-0-19-539075-9
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Lee
| jméno = Frederic S.
| titul = From post-Keynesian to historical price theory, part I: facts, theory and empirically grounded pricing model∗
| periodikum = Review of Political Economy
| datum vydání = 1994-07
| ročník = 6
| číslo = 3
| strany = 303–336
| issn = 0953-8259
| doi = 10.1080/09538259400000041
| url = http://dx.doi.org/10.1080/09538259400000041
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Lee
| jméno = Frederic S.
| titul = Post Keynesian Price Theory
| url = http://dx.doi.org/10.1017/cbo9780511492471
| vydavatel = Cambridge University Press
| isbn = 978-0-521-32870-8
| isbn2 = 978-0-521-03021-2
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Downward
| jméno = P.
| titul = A realist appraisal of post-Keynesian pricing theory
| periodikum = Cambridge Journal of Economics
| datum vydání = 2000-03-01
| ročník = 24
| číslo = 2
| strany = 211–224
| issn = 1464-3545
| doi = 10.1093/cje/24.2.211
| url = http://dx.doi.org/10.1093/cje/24.2.211
| datum přístupu = 2020-12-27
}}&lt;/ref&gt;&lt;blockquote&gt;'''(1)''' regulované ceny tvoří někde mezi 50–70% cen v moderních tržních ekonomikách (přímé důkazy o těchto procentech například v eurozóně viz Fabiani et al. 2006: 18, tabulka 4).
'''(2)''' na těchto rozšířených spravovaných trzích s fixní cenou nejsou ceny primárně mechanismem ekonomické koordinace v neoklasicistním smyslu, ale metodou, kterou podnik získává a stabilizuje své příjmy a zisky, aby podpořil přežití podniku (Lee 2013: 467–468). Spravované či administrativní ceny nejsou zúčtovacími cenami na trhu ani nejsou nastaveny tak, aby srovnávaly mezní náklady s mezními výnosy. Spravované ceny jsou stanoveny před prodejem nebo výměnou a někdy i před výrobou (Lee 2013: 470). Nejsou produktem konkurenčního nabízení na trhu podobném Walrasianské aukci ani smlouváním známým z bazarů (Lee 2013: 474).Spíše se podniky intenzivní cenové konkurenci často vyhýbají, protože konkurence prostřednictvím flexibilních cen a cenových válek přivede mnoho podniků k bankrotu. Regulované ceny tedy poskytují způsob, kterým soukromé podniky kontrolují a vyhýbají se nejistotě spojené s intenzivní a destruktivní cenovou konkurencí (Lee 2013: 476).
'''(3)''' podniky s regulovanými cenami se nezabývají maximalizací zisků v neoklasicistním smyslu. Spíše si přejí vytvářet stálý tok příjmů a stabilní zisk, aby udrželi a rozšířili své podnikání, zvýšili podíl na trhu, zapojili se do nových investic a / nebo vyráběli nové produkty, a tak lze hledání zisku pojímat jako „přechodný cíl“ “(Lee 2013: 468). Pokud je to možné, zisky se obecně zvyšují zvýšením značení zisku a snížením nákladů, spíše než úpravou cen v reakci na změny poptávky.
'''(4)''' spravovaná cena se počítá z průměrných celkových nákladů (ATC) při daném využití kapacity nebo výkonu plus zisková přirážka. Průměrné celkové náklady (ATC) se člení na průměrné přímé náklady produktu (ADC) a průměrné režijní náklady (AOHC) (Lee 2013: 469). V odvětví, kde existuje konkurence, je obvykle výsledkem to, že „cenový vůdce“ - největší a nejúspěšnější výrobce nebo producenti - stanoví přirážku k zisku a cenu produktu, která silně ovlivňuje ostatní podniky (Lee 2013: 473).
'''(5) v''' závislosti na trhu jsou regulované ceny přezkoumávány a případně měněny z 3měsíčních období na rok (Lee 2013: 474), a i poté budou změny cen obecně ovlivňovány náklady na vstupy faktorů.
'''(6)''' nejnovější empirické důkazy naznačují, že mnoho moderních podniků s regulovanými cenami často nesnižuje své ceny, když ceny vstupních faktorů klesají, pokud se jim mohou vyhnout. Místo toho podnik zvýší své značení zisku a udrží ceny - faktor, který má tendenci znovu prosazovat rigiditu cen směrem dolů v moderních tržních ekonomikách (Lee 2013: 475; Álvarez et al. 2006).&lt;/blockquote&gt;Příčina růstu úvěrových peněz může souviset s různými motivy držení peněz, pokud jsou tyto peníze získány z bankovního úvěru:

# '''motiv transakce''' – peníze jsou vytvářeny z úvěrové poptávky po penězích na nákupy investičního zboží nebo spotřebního zboží nebo na splacení dluhu a jiných závazků (např. daně);
# '''preventivní motiv''' – peníze mohou být vytvořeny k uspokojení poptávky po penězích, které mají sloužit jako zajištění proti budoucí nejistotě;
# '''spekulativní motiv''' – peníze jsou vytvářeny k uspokojení poptávky po penězích, aby spekulovaly o cenách aktiv; a
# '''finanční motiv''' – peníze jsou vytvářeny z poptávky po faktorových vstupech pro investice, ať už investiční zboží nebo mzdové účty za práci.

Protože selhání dlužníků i negativní dopady spekulací jsou dva hlavní prvky destabilizující tržní ekonomiky, vyplývá z toho, že regulace kvality úvěrů a omezení toku úvěrů spekulantům jsou dva hlavní cíle každé úspěšné finanční regulace.

=== Horizontalisté versus strukturalisté ===
Basil Moore kniha ''Horizontalists and Verticalists: The Macroeconomics of Credit Money'' (Cambridge and New York, 1988) byl důležitým výrokem „horizontalistického“ pohledu, který tvrdí, že banky pasivně dodávají množství požadovaného úvěru a centrální banka vyhovuje bankám “ poptávka po penězích s vysokým výkonem. https://minio.scielo.br/documentstore/1809-4538/5xQn8tHHB7SRSpqcDVgYbxH/98fffe8ff16f45639373542b3c06c430ff1e0712.jpg Oponenti tohoto názoru byli nazváni „strukturalisté“ a tvrdili, že centrální banky nejsou tak pasivní, jak tvrdí „horizontalisté“, a že je třeba klást větší důraz na finanční inovace a preferenci likvidity. https://www.researchgate.net/profile/Matteo-Deleidi/publication/328278102/figure/fig1/AS:681718591782912@1539545786513/Structuralist-approach-source-Lavoie-1996-Rochon-1999-Fontana-2003-2004-and.png&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Ondřej
| jméno = Lopušník,
| titul = Různá pojetí endogenity peněz v postkeynesovské ekonomii: Reinterpretace do obecnější teorie
| url = http://worldcat.org/oclc/862003719
| vydavatel = Prague: Charles University in Prague, Institute of Economic Studies (IES)
| oclc = 862003719
}}&lt;/ref&gt; Výsledná debata, která se objevila, se zaměřila na otázku, zda je křivka peněžní zásoby vodorovná nebo stoupající (Keen 2011: 359). Podle Lavoie nicméně je jediným skutečným tématem sporu konečný determinant základní úrokové sazby.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Lavoie
| jméno = Marc
| titul = Horizontalism, Structuralism, Liquidity Preference and the Principle of Increasing Risk
| url = http://dx.doi.org/10.4337/9781839100093.00018
| vydavatel = Edward Elgar Publishing
| strany = 159–184
| isbn = 978-1-83910-009-3
}}&lt;/ref&gt; Shrňme způsoby, jak lze peníze vytvořit:

# vytváření úvěrových peněz bankovními a finančními institucemi;
# vytváření dalších úvěrových peněz prostřednictvím obchodovatelných dluhových nástrojů zástupci soukromého sektoru;
# vytváření vysoce poháněných peněz centrální bankou prostřednictvím operací na volném trhu nebo půjček se slevovými okny a příležitostně nekonvenčními prostředky, jako je zpeněžování rozpočtového schodku.

Rozhodujícím bodem je však to, že základním podnětem, hnací silou a příčinou tvorby většiny peněz je poptávka soukromého sektoru. Široká peněžní zásoba jakéhokoli kapitalistického státu je zásadně dána poptávkou klientů bank po úvěrech nebo vkladech na požádání. Někteří by řekli, že i peněžní základna je do značné míry také endogenní, vzhledem k tomu, že centrální banka musí vyhovět poptávce bank po penězích s vysokým výkonem, aby se zabránilo finanční krizi a bankovní panice. Vlády však mohou a mají vliv na měnové a úvěrové systémy ekonomiky. Centrální banky kontrolují úrokovou sazbu, což je především cena úvěrových peněz. Od 30. let do 80. let mělo mnoho zemí politiku finanční regulace, která zahrnovala mnoho z následujících:

# stropy úrokových sazeb;
# požadavky na poměr likvidity;
# vyšší požadavky na bankovní rezervy;
# kontroly kapitálu (tj. Omezení transakcí na kapitálovém účtu);
# Omezení vstupu na finanční trh;
# Úvěrové limity nebo omezení týkající se pokynů pro přidělování úvěrů;
# Oddělení komerčních od investičních („spekulativních“) bank;
# Musíme si vybrat mezi vládním vlastnictvím či minimálně regulací nebo dominancí velkých bank. (Ito 2009: 431–433).
Fontana úspěšně spojuje tři přístupy, které ukazují, jak různé stavy nejistoty úzce souvisí s různými funkcemi peněz. Použití peněz jako platebního prostředku osvobozuje agenty (pracovníky a firmy) od jejich vzájemných povinností (práce vs. komodity) z důvodu vnitřního rizika souvisejícího s ustanoveními smluv. Naproti tomu akumulace peněz jako úložiště hodnoty chrání agenty (pracovníky a firmy) před nepředvídatelností výdajů, což má vliv na ekvivalenci mezi agregovanou poptávkou a současným příjmem dopad na úroveň zaměstnanosti. Fontana navrhuje použít Hicksianovu metodologii „''kauzálního řetězce historických událostí''“ za účelem předvedení správné dynamické analýzy a lepšího pochopení debaty mezi horizontalisty a strukturalisty v teorii endogenních peněz. Za účelem studia dynamiky ekonomických událostí si autor vypůjčil dvě myšlenky z Hicksovy ''hodnoty a kapitálu'' (1939). Ekonomický proces je nejprve popsán jako sled fází v období, ve kterém se očekávání nemění („the single period“), a zadruhé, jejich vývoj je analyzován jako „junctions“ jednotlivých období, tj. Jako popis událostí, které mohou změnit posloupnost fází v kterémkoli období, což také ovlivní následující nové jednotlivé období („continuation theory“). Autor poté rozšiřuje Hicksianovy kategorie na měnovou teorii, aby vysvětlil teorii peněžních toků jako „teorii peněz v jednom období“ a teorii preferencí likvidity jako „teorii pokračování peněz“, přičemž najde metodickou a analytickou spojku pro jejich kompatibilitu. Fontana popisuje proces, při kterém „''půjčky vytvářejí vklady a vklady vytvářejí rezervy''“ a navrhuje dobře strukturovanou studii bilancí agentů - komerčních a centrálních bank, firem a domácností - zapojených do procesu endogenní nabídky peněz.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = author.
| jméno = Fontana, Giuseppe, 1968-
| titul = Money, uncertainty and time
| url = http://worldcat.org/oclc/1010540835
| isbn = 978-0-415-58873-7
| isbn2 = 0-415-58873-1
| oclc = 1010540835
}}&lt;/ref&gt;
{| class=&quot;wikitable&quot;
|+
! colspan=&quot;4&quot; |Bankovní systém
|-
| colspan=&quot;2&quot; |aktiva
| colspan=&quot;2&quot; |závazky
|-
|půjčky firmám
| +100
|firemní vklady
| +100
|-
|půjčky firmám
| +100
|vklady domácností
| +100
|}
{| class=&quot;wikitable&quot;
|+
! colspan=&quot;2&quot; |Komerční banka
! colspan=&quot;2&quot; |Centrální banka
|-
|aktiva
|závazky
|aktiva
|závazky
|-
|půjčky firmám +100
|firemní vklady +100
|
|
|-
|půjčky firmám +100
|vklady domácností +90
|komerční bankovní půjčky +10
|komerční bankovní vklady +10
|-
|
|bankovky +10
|
|
|-
| colspan=&quot;2&quot; |'''Komerční banka'''
| colspan=&quot;2&quot; |'''Centrální banka'''
|-
|aktiva
|závazky
|aktiva
|závazky
|-
|půjčky firmám +100
|firemní vklady +100
|
|
|-
|půjčky firmám +100
|vklady domácností +100
|komerční bankovní půjčky +10
|komerční bankovní vklady +10
|-
|Rezervy +10
|fondy centrální banky +10
|
|
|}
Zdroj: Lavoie 2014

Fontana ukazuje, jak je endogenní proces nabídky peněz ovlivněn preferencí likvidity.

# vztah mezi centrální bankou a komerčními bankami,
# pružnost úrokové sazby, pokud jde o poptávku po rezervách,
# rozdílný sklon nabídky úvěrů
# nepřísně automatická povaha Kaldor-Trevithickova refluxního mechanismu.

Nakonec se Fontana pokusí najít komplementární aspekt těchto dvou přístupů s cílem navrhnout syntetický model endogenní nabídky peněz. Ačkoli se tyto dva přístupy pro účely analýzy sbližují, liší se ve stavu očekávání obsaženém v jejich modelu. Z tohoto hlediska Fontana navrhuje, aby bylo možné tuto divergenci překonat použitím Hicksianových kategorií jednoduché a pokračovací analýzy a nasměrováním přístupů k obecné teorii peněz prostřednictvím společné analýzy procesu tvorby a oběhu peněz o stálosti a změnách očekávání. Fontana spojuje monetární okruh, horizontalistický a strukturální přístup - tři oblasti se často považují za heterogenní, protože pracují s různými metodickými schématy a ontologickými záležitostmi, což je v souladu s některými charakteristickými rysy Keynesova myšlení. Zároveň se všichni pokoušejí oživit keynesiánskou peněžní teorii, aby zvrátili kauzální vztah rezerv a peněz peněžního multiplikátoru, čímž podkopali základy a politické důsledky nové kvantitativní peněžní teorie.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Fontana
| jméno = Giuseppe
| titul = Keynes's Treatise on Money
| periodikum = The Elgar Companion to Post Keynesian Economics
| doi = 10.4337/9781843768715.00054
| url = http://dx.doi.org/10.4337/9781843768715.00054
| datum přístupu = 2021-07-08
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Fontana
| jméno = Giuseppe
| titul = Post Keynesian Approaches to Endogenous Money: A time framework explanation
| periodikum = Review of Political Economy
| datum vydání = 2003-07
| ročník = 15
| číslo = 3
| strany = 291–314
| issn = 0953-8259
| doi = 10.1080/09538250308431
| url = http://dx.doi.org/10.1080/09538250308431
| datum přístupu = 2021-07-08
}}&lt;/ref&gt;

https://www.researchgate.net/figure/fig1_24088321 https://www.researchgate.net/figure/fig2_24088321 https://www.researchgate.net/figure/fig3_24088321

Proces nabídky peněz má strukturální a horizontální aspekty. V moderních, rozvinutých, kapitalistických ekonomikách by peníze měly být koncipovány jako úvěrové peníze, IOU emitenta a aktivum držitele. Je denominován ve státních peněžních účtech. Je refluxována zpět k jejímu emitentovi a je splacena v úhradě dluhu. To uznává, že banky jsou současně dlužníky i věřiteli; jako dlužníci jsou povinni přijímat své vlastní IOU v platbě od svých dlužníků, což současně ruší jejich debet i úvěr. Dokonce i vlastní peníze státu jsou IOU, ale jsou vyplaceny v daních nebo jiných platbách státu. Státní peníze, které se používají pro konečné čisté zúčtování soukromých účtů, jakož i pro platby státu. Neexistuje však žádný pevný poměr leverage efektu mezi množstvím vydaných soukromých IOU a stavem státních peněz. Většina tvorby státních peněz nastává, když stát utrácí, a většina ničení státních peněz nastává prostřednictvím platby daní. Centrální banka však také vytváří a ničí státní peníze, protože poskytuje nebo vyčerpává rezervy bankovního systému - v diskontním okně a prostřednictvím operací na volném trhu. Nové emise dluhu státní pokladny, stejně jako odchod do důchodu, by měly být považovány za součást měnové politiky, která má zajistit, aby fiskální politika nevedla k neustálým injekcím nebo únikům rezerv bankovního systému.

Zatímco mainstream dlouho tvrdil, že centrální banka může použít kvantitativní omezení jako prostředek ke kontrole soukromé tvorby peněz, PKM může stanovit pouze jednodenní úrokovou sazbu - což má pouze nepřímý dopad na množství rezervy a množství soukromě vytvořených peněz. Aby centrální banka dosáhla cíle jednodenní sazby, musí se přizpůsobit poptávce po rezervách, odvádět přebytek nebo zásobovat rezervy. Nabídku rezerv lze tedy nejlépe charakterizovat jako horizontální při cílové sazbě centrální banky. Protože rezervy platí relativně nízké sazby, nebo dokonce nulové sazby, banky se snaží minimalizovat své podíly. Postupem času neustále inovují, protože se snaží minimalizovat náklady a zvyšovat zisky. To zahrnuje inovace, které snižují množství rezerv, které potřebují držet (buď k uspokojení zákonných požadavků, nebo k uspokojení potřeb inkasa šeků a clearingu), a také inovace, které jim umožňují zvýšit míru návratnosti vlastního kapitálu v rámci regulačních omezení. Takové chování bylo ústředním zájmem strukturalistického přístupu - který tvrdil, že je příliš zjednodušující hypotézu jednoduchých horizontálních křivek nabídky půjček a vkladů.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Wray
| jméno = L. Randall
| titul = Endogenous Money: Structuralist and Horizontalist
| periodikum = SSRN Electronic Journal
| datum vydání = 2007
| issn = 1556-5068
| doi = 10.2139/ssrn.1010462
| url = http://dx.doi.org/10.2139/ssrn.1010462
| datum přístupu = 2021-07-08
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = 1953-
| jméno = Wray, Larry Randall
| titul = Endogenous money : structuralist and horizontalist
| url = http://worldcat.org/oclc/836808100
| oclc = 836808100
}}&lt;/ref&gt;
{| class=&quot;wikitable&quot;
! colspan=&quot;2&quot; |Rozvaha centrální banky
|-
!Aktiva
!Závazky
|-
|Devizové rezervy
|Bankovky
|-
|Domácí pokladniční poukázky
|Rezervy komerčních bank
|-
|Půjčky tuzemským bankám
|Vládní vklady
|-
|
|(Směnky centrální banky)
|}

=== Post keynesiánská politika úrokových sazeb a role centrální banky. ===
Řada PKM autorů zpochybňuje základy pro rostoucí tvrzení, že vyšší nezávislost centrální banky bez jakýchkoli nákladů zajistí, že inflace bude nižší i méně proměnlivá, a zjistí, že s nezávislostí centrální banky jsou spojeny značné náklady na zaměstnanost.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = C.
| jméno = Arestis, Philip, 1941- Sawyer, Malcolm
| titul = The political economy of central banking
| url = http://worldcat.org/oclc/654689410
| vydavatel = Edward Elgar
| oclc = 654689410
}}&lt;/ref&gt; Postkeynesiánská peněžní teorie vznikla v 70. letech jako kritická reakce na monetaristickou kontrarevoluci. Na přelomu 20. a 21. století již byla vyvinuta v podobě plnohodnotné alternativy monetaristické teorie neoklasického i nového keynesiánského směru v ekonomice hlavního proudu (Sojka, 2010). Dále dle Sojky, společný požadavek nezávislosti centrální banky spolu s transparentností a důvěryhodností její měnové politiky na základě „nového konsensu“ uplatňovaného Evropskou centrální bankou vyústil v nevhodný akcent protiinflační měnové politiky (což je, navíc vybaveny vysokou mírou nezávislosti při sledování měnových cílů) na úkor ekonomického růstu a zaměstnanosti.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Sojka
| jméno = Milan
| titul = Monetary Policy of the European Central Bank and Its Theoretical Resources in the View of Postkeynesian Economy
| periodikum = Politická ekonomie
| datum vydání = 2010-02-01
| ročník = 58
| číslo = 1
| strany = 3–19
| issn = 0032-3233
| doi = 10.18267/j.polek.717
| url = http://dx.doi.org/10.18267/j.polek.717
| datum přístupu = 2021-07-08
}}&lt;/ref&gt;

Stejně jako je třeba, aby vláda převzala pozitivní vůdčí roli při obraně komunity před teroristickými útoky, které ohrožují samotný základ civilizačního stupně, kterého jsme již dosáhli, je třeba, aby vláda, podle Paula Davidsona, bránila hospodářství před ''fast exit liquidity attacks'', které ohrožují životaschopnost podnikatelského systému. To bude vyžadovat, aby centrální bankéři pochopili, že jejich primární funkcí je zajišťovat veškerou likviditu, kterou komunita vyžaduje pro financování investičních projektů, a pro zajištění bezpečnostní ochrany pro střadatele podle Keynesova bankovního principu. Stejně jako je válka příliš důležitá, než aby ji vedli pouze generálové, tak v civilizované společnosti nelze boj proti inflaci přenechat nezávislým centrálním bankéřům (Domácí inflace je příznakem boje o rozdělení příjmů, vláda bude ve své roli ochránce ekonomického míru muset omezit domácí bojovníky v této bitvě prostřednictvím politiky příjmů, která je kompatibilní s politickými a kulturními etika národa). Poté, co centrální banka poskytne veškerou likviditu, kterou komunita chce, při co nejnižší nominální úrokové sazbě (blízké nule), pokud v systému stále existuje značná nezaměstnanost, měla by vláda podniknout fondy (skrze deficity) jinak nevyužité zdroje k výrobě, ve spolupráci se soukromou podnikatelskou iniciativou, kde je to možné, produktivní zařízení k poskytování dalšího ekonomického pohodlí obyvatelům země.

Nezávislost centrální banky (CBI) označuje vztah mezi centrální bankou a státem, zákonodárnou mocí a výkonnou mocí. V praxi se centrální banky obvykle zabývají širokou škálou činností souvisejících s měnovou sférou a finančním systémem. Hlavní literatura popularizující CBI obsahuje přístup „úzké centrální banky“, který se soustřeďuje pouze na funkce měnové politiky centrálních bank, ignoruje důležité vzájemné závislosti mezi měnovou politikou na jedné straně a historickou rolí centrálních bank jako bankéře vlády (jako jeden odkaz na fiskální politiky) a jejich role při zajišťování stability finančního systému na straně druhé. PKM kriticky hodnotí vzestup nezávislosti centrální banky (CBI) jako zjevný příběh úspěchu v moderní měnové ekonomii. Pokud jde o pozorovaný nárůst CBI od konce 80. let, vyzdvihujeme roli zvláštních německých tradic v šíření CBI v kontinentální Evropě, zatímco jeho globální šíření lze do značné míry připsat vzestupu neoliberalismu. Pokud jde o empirické důkazy údajně podporující CBI, jsme překvapeni neexistencí jakýchkoli přesvědčivých důkazů pro takový případ. Teoretická podpora pro CBI, kterou zdánlivě poskytuje modelování cvičení takzvaného problému časové nekonzistence v měnové politice, je považována za stejně potřebnou. Je ironií, že noví klasičtí modeláři propagující myšlenku maximálního CBI nevědomky přeobnovili přestrojení fikce „benevolentního diktátora“ (New Classical). Post keynesiánské kritiky CBI se zaměřují na postulát peněžní neutrality i na možné konflikty mezi CBI a základními demokratickými hodnotami.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Jörg
| jméno = Bibow,
| titul = A post Keynesian perspective on the rise of Central Bank independence : a dubious success story in monetary economics
| url = http://worldcat.org/oclc/863068910
| oclc = 863068910
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Bibow
| jméno = Joerg
| titul = A Post-Keynesian Perspective on the Rise of Central Bank Independence
| url = http://dx.doi.org/10.1093/oxfordhb/9780195390759.013.0013
| vydavatel = Oxford University Press
| strany = 264–289
| isbn = 978-0-19-539075-9
}}&lt;/ref&gt;

Nezávislost centrální banky je produktem neoliberální ekonomiky a jejím cílem je institucionalizace neoliberálních zájmů. Pokud jde o ekonomiku, nezávislost spočívá na kontroverzní konstrukci makroekonomie a podle vlastní mikroekonomické logiky také selhává. Toto selhání se vztahuje jak na nezávislost na cílech, tak na provozní nezávislost. Je mýtus si myslet, že vláda může stanovit cíle pro centrální banku a poté ji nechat na bance, aby tyto cíle nestranně a neutrálně aplikovány. Demokratické země se mohou přesto rozhodnout zavést nezávislost centrální banky, ale toto rozhodnutí je politické s neutrálními ekonomickými a politickými důsledky. Získání nezávislosti řeší zásadní ekonomický problém veřejného zájmu a je vážným zkreslením a ekonomové se stávají spolupachateli tím, že to tvrdí. Podle nového měnového konsensu potřebuje centrální banka politickou nezávislost, aby získala důvěryhodnost, operačním cílem je jednodenní úroková sazba mezibankovních půjček a konečným cílem je cenová stabilita. Monetaristé klasické teorie předpokládali, že směnná rovnice teorie kvantity dala centrální bance přímou kontrolu nad inflací prostřednictvím exogenní nabídky peněz. Po práci „přirozené míry nezaměstnanosti“ Miltona Friedmana klasická teorie uznala, že inflačního cílení lze dosáhnout pouze ovlivněním míry nezaměstnanosti. Keynesova teorie tvrdí, že centrální banka může cílit na inflaci pouze zavedením „příjmové politiky strachu“.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Davidson
| jméno = Paul
| titul = Can, or Should, a Central Bank Inflation Target?
| url = http://dx.doi.org/10.1057/9780230286559_22
| vydavatel = Palgrave Macmillan UK
| místo = London
| strany = 277–291
| isbn = 978-1-349-35594-5
| isbn2 = 978-0-230-28655-9
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = 1930-
| jméno = Davidson, Paul,
| titul = Interpreting Keynes for the 21st century
| url = http://worldcat.org/oclc/647093163
| vydavatel = Palgrave Macmillan
| oclc = 647093163
}}&lt;/ref&gt; Ospravedlnění „nezávislé“ centrální banky navrhovateli kvantitativní teorie peněz je implicitní uznání, že „přísné“ peněžní politiky mohou být účinné při omezování inflace pouze politickým (a sociálně) nepřijatelným vážným ekonomickým poškozením některých pracovníků a podniků v národě. Pro ortodoxní ekonomy je „nezávislost“ pouhým eufemismem, který umožňuje způsobení zbytečných a škodlivých ekonomických nákladů osobám s nejmenší schopností bránit se, aby se zlepšila ekonomická situace těch, kteří pravděpodobně budou nejbohatšími v komunitě.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Davidson
| jméno = Paul
| titul = Financial Markets, Money and the Real World
| url = http://dx.doi.org/10.4337/9781843765585
| vydavatel = Edward Elgar Publishing
| isbn = 978-1-84376-558-5
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Palley
| jméno = Thomas
| titul = CENTRAL BANK INDEPENDENCE: A RIGGED DEBATE BASED ON FALSE POLITICS AND ECONOMICS
| periodikum = Investigación Económica
| datum vydání = 2019-10-24
| ročník = 78
| číslo = 310
| strany = 67
| issn = 0185-1667
| doi = 10.22201/fe.01851667p.2019.310.71547
| url = http://dx.doi.org/10.22201/fe.01851667p.2019.310.71547
| datum přístupu = 2021-07-08
}}&lt;/ref&gt;

PKM tvrdí, že efektivní centrální banka nemůže být nezávislá, jak je běžně definováno, kde je účinnost indikována schopností dosáhnout cíle nominální úrokové sazby přes noc. Diskreční politika a konvenční pohledy na schopnost centrální banky dosáhnout tradičních cílů, jako je silný růst, nízká inflace nebo vysoká zaměstnanost, jsou odmítnuty. PKM se tak vrací k výzvě Keynese k nízkým úrokovým sazbám a eutanazii rentiéra.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Wray
| jméno = L. Randall
| titul = A Post-Keynesian View of Central Bank Independence, Policy Targets, and the Rules-Versus-Discretion Debate
| periodikum = SSRN Electronic Journal
| datum vydání = 2007
| issn = 1556-5068
| doi = 10.2139/ssrn.1006092
| url = http://dx.doi.org/10.2139/ssrn.1006092
| datum přístupu = 2021-07-08
}}&lt;/ref&gt;
{| class=&quot;wikitable&quot;
|+úrokové sazby
!Hlavní rysy
!PKM
!Neoklasická ekonomie
|-
|úrokové sazby
|Jsou distribuční proměnné (politické rozhodnutí)
|Vyplývají z tržních zákonů
|-
|Preference likvidity
|Určuje rozdíl vzhledem k základní sazbě 
|Určuje úrokovou sazbu
|-
|Základní sazby
|Stanovuje centrální banka 
|Jsou ovlivňovány tržními silami
|-
|Přirozená sazba
|nabývá více hodnot nebo neexistuje
|Je jedinečný, založený na neexistenci šetrnosti a produktivity
|}
{| class=&quot;wikitable&quot;
|+makroekonomické implikace
!Hlavní rysy
!PKM
!Neoklasická ekonomie
|-
|Restriktivní monetární politika
|Má negativní účinky
|Má negativní dopady pouze v krátkodobém horizontu
|-
|Schumpeterův rozdíl
|Měnová analýza 
|Skutečná analýza
|-
|Makro kauzalita 
|Investice určuje úspory 
|Úspory určují investice
|-
|Inflace 
|Růst agregátů peněžních akcií je způsoben růstem produkce a cen
|Inflace cen je způsobena nadměrnou nabídkou peněz
|}
Zdroj: Lavoie 2014

==== Úrokové sazby ====
Od začátku pádu monetarismu v polovině 80. let začlenila mainstreamová makroekonomie mnoho principů postkeynesovské teorie endogenních peněz. Philip Pilkington tvrdí, že nejdůležitějším kritickým prvkem postkeynesovské měnové teorie je dnes její odmítnutí „přirozené úrokové míry“.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Pilkington
| jméno = Philip Clarke
| titul = Endogenous Money and the Natural Rate of Interest: The Reemergence of Liquidity Preference and Animal Spirits in the Post-Keynesian Theory of Capital Markets
| periodikum = SSRN Electronic Journal
| datum vydání = 2014
| issn = 1556-5068
| doi = 10.2139/ssrn.2509361
| url = http://dx.doi.org/10.2139/ssrn.2509361
| datum přístupu = 2021-07-08
}}&lt;/ref&gt; Philip Pilkington v ''The Reformation of Economics'' tvrdí, že společenská struktura určuje sílu věřitelů, a tedy úrokové sazby. Tento vztah je zprostředkován historicky podmíněnými právními a ekonomickými institucemi, jako jsou centrální banky, které podřizují věřitelskou moc rozmarům vlád, soudů a technokratů.

Existují v moderní post keynesiánské ekonomice dvě tradice týkající se role a účinku úrokových sazeb:

(1) aktivističtí PKM (Basil Moore [1988], Giuseppe Fontana, Thomas Palley), který namísto inflačního cíle obhajuje aktivistickou měnovou politiku jako užitečný nástroj pro cílení výstupu, investic nebo využití kapacity;

(2) druhou skupinu Rochon nazývá „parkovací“ PKM, který tvrdí, že fiskální politika je hlavním nástrojem k cílování produkce, zaměstnanosti a investic, zatímco měnová politika přichází s rušivými vedlejšími účinky na skutečné proměnné. Vztah mezi úrokovými sazbami a produkcí je složitý a nelineární: mechanismus peněžního přenosu mezi úrokovými sazbami a reálnými ekonomickými proměnnými je nespolehlivý a komplikovaný. Úroková sazba by měla být zaparkována na dané úrovni a měla by být použita fiskální politika. V rámci „parkování“ jsou tři další členění:

# Smithinovo pravidlo: skutečná úroková míra by měla být velmi nízká, blízká nule (John Smithin);
# pravidlo Kansas city (MMT): nominální úroková míra by měla být nula, případně záporné reálné úrokové sazby (Wray, Matthew Forstater, Pavlina Tcherneva).
# pravidlo Pasinetti / pravidlo spravedlivé sazby: skutečná úroková míra by se měla rovnat míře růstu produktivity práce (Pasinetti, Lavoie, Chytil).

==== Kvantitativní uvolňování ====
Existují dva pohledy na kvantitativní uvolňování: monetaristický nebo Friedmanův pohled na jedné straně a (post-) keynesiánský pohled na straně druhé. Silná inkarnace Friedmanova pohledu předpokládá, že více rezerv se automaticky znásobí do větší zásoby širokých peněz, což vygeneruje větší nominální HDP a možná hyperinflaci. Slabá varianta Friedmanova pohledu, založená na kanálu new keynesiánských půjček bank, tvrdí, že zvýšení rezerv poskytuje bankám zapůjčitelné prostředky, které potřebují k posílení nabídky úvěrů a ekonomické aktivity. Nedostatek vysvětlující síly mechanismu multiplikátoru peněz je obviňován z bank, o nichž se říká, že hromadí nadbytečné rezervy ze strachu, že na svých půjčkách utrpí ztráty.

Post-keynesiánský pohled je podobný pohledu Keynese (1930), který ve své Pojednání o penězích prosazoval kvantitativní uvolňování v zoufalých dobách. Keynes si myslel, že přetrvávající operace na volném trhu určené ke zvýšení velikosti rozvahy centrální banky sníží jednodenní úrokovou sazbu na nulu a podaří se jí snížit dlouhodobé úrokové sazby. Myslel si, že pokles úrokových sazeb také způsobí růst cen akcií. Dodání více rezerv nebude nutit banky k tomu, aby poskytovaly více půjček: všechny půjčky, které byly ochotny poskytnout svým úvěrovým dlužníkům, již poskytly za aktuální úrokové sazby. Banky mohou půjčovat rezervy pouze ostatním účastníkům clearingového systému; množství přebytečných rezerv není ani mírou neochoty bank poskytovat půjčky, ani účinností kvantitativního uvolňování.

=== Post-Keynesovská finanční geografie a geoekonomika &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Dymski
| jméno = Gary A.
| titul = A Spatialized Approach to Asset Bubbles and Minsky Crises
| periodikum = The Elgar Companion to Hyman Minsky
| doi = 10.4337/9781849807098.00018
| url = http://dx.doi.org/10.4337/9781849807098.00018
| datum přístupu = 2021-05-07
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Dymski
| jméno = Gary A.
| titul = On the geography of bubbles and financial crises
| periodikum = Handbook on the Geographies of Money and Finance
| strany = 29–50
| doi = 10.4337/9781784719005.00008
| url = http://dx.doi.org/10.4337/9781784719005.00008
| datum přístupu = 2021-05-07
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Chatterton
| jméno = Paul
| příjmení2 = Owen
| jméno2 = Alice
| příjmení3 = Cutter
| jméno3 = Jo
| titul = Recasting Urban Governance through Leeds City Lab: Developing Alternatives to Neoliberal Urban Austerity in Co-production Laboratories
| periodikum = International Journal of Urban and Regional Research
| datum vydání = 2018-02-22
| ročník = 42
| číslo = 2
| strany = 226–243
| issn = 0309-1317
| doi = 10.1111/1468-2427.12607
| url = http://dx.doi.org/10.1111/1468-2427.12607
| datum přístupu = 2021-05-07
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Dymski
| jméno = Gary
| příjmení2 = Kaltenbrunner
| jméno2 = Annina
| titul = Space in Post Keynesian monetary economics
| url = http://dx.doi.org/10.4324/9780429025037-9
| vydavatel = Routledge
| místo = Abingdon, Oxon ; New York, NY : Routledge, 2021. {{!}} Series: Routledge critical studies in finance and stability
| strany = 84–98
| isbn = 978-0-429-02503-7
}}&lt;/ref&gt; ===
Peníze formují a přetvářejí socioekonomický prostor a podmínky místního a regionálního rozvoje. Finanční geografové znovu zdůraznili význam prostoru zdůrazněním aglomerace finančních aktivit na určitých místech v podobě finančních center a prostorového rozložení těchto aktivit v těchto centrech (Martin 1994, Sassen 1991, 2005, Hall 2018). Podle Sassen jsou Města hlavními uzly ve vzájemně propojených systémech informací, peněz a bohatství, které zachycují, úzce souvisí se specializovanými podniky, které tyto toky usnadňují - finančními institucemi, poradenskými firmami, účetními firmami, právnickými firmami a mediálními organizacemi. Sassen zdůrazňuje, že tyto toky již nejsou pevně svázány s národními hranicemi a systémy regulace; takže dynamika globálního města se dramaticky liší od dynamiky velkých měst devatenáctého století.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Saskia.
| jméno = Sassen,
| titul = The Global City New York, London, Tokyo.
| url = http://worldcat.org/oclc/1097139523
| vydavatel = Princeton University Press
| isbn = 978-1-4008-4748-8
| isbn2 = 1-4008-4748-6
| oclc = 1097139523
}}&lt;/ref&gt; Argumentuje sedmi základními hypotézami o moderním globálním městě:

# Geografické rozptýlení ekonomických aktivit, které je poznamenáno globalizací, spolu se současnou integrací těchto geograficky rozptýlených aktivit, je klíčovým faktorem, který živí růst a význam ústředních podnikových funkcí.
# Tyto ústřední funkce se stávají tak složitými, že se jim stále více svěřuje vedení velkých globálních firem: nakupují část svých centrálních funkcí od vysoce specializovaných servisních firem.
# Specializované servisní firmy působící na nejsložitějších a globalizovaných trzích podléhají aglomerační ekonomice.
# Čím více ústředí zadává své nejsložitější a nestandardizované funkce, zejména ty, které podléhají nejistým a měnícím se trhům, tím volněji se rozhodnou pro jakékoli místo.
# Tyto specializované servisní firmy musí poskytovat globální službu, což znamenalo globální síť přidružených společností ... a posílení přeshraničních transakcí a sítí mezi městy.
# Ekonomické bohatství těchto měst se stále více odpojuje od jejich širších zázemí nebo dokonce od svých národních ekonomik.
# Jedním z výsledků dynamiky popsané v hypotéze šest je rostoucí informalizace řady ekonomických aktivit, které nacházejí svou efektivní poptávku v těchto městech, přesto mají míru zisku, která jim neumožňuje soutěžit o různé zdroje s vysoce ziskovými firmami v horní části systému.

Z těchto strukturálních faktů o globálních městech vyplývají tři klíčové tendence. Jedním z nich je koncentrace bohatství v rukou vlastníků, partnerů a profesionálů spojených s špičkovými firmami v tomto systému. Druhým je rostoucí rozpojení mezi městem a jeho regionem. A třetí je růst velké marginalizované populace, která si velmi těžko vydělává na živobytí na trhu definovaném těmito špičkovými aktivitami. Spíše než vytvořit ekonomický motor, který postupně zvyšuje příjmy a blahobyt celé populace, moderní globální město přivádí globální přebytky do rukou globální elity rozptýlené po několika desítkách globálních měst.

Zdá se, že tyto tendence dobře zapadají do několika pozorovatelných rysů moderního městského života ve velké části světa: rozšiřující se oddělení kvality života mezi relativně malou elitou a mnohem větší marginalizovanou populací; růst vysoce zabezpečených komunit a nákupních oblastí; a dramaticky odlišné grafy mediánu příjmu pro různé socioekonomické skupiny. New York, Londýn a Hongkong / Šanghaj představují obrovskou koncentraci finančních a obchodních sítí a koncentrace bohatství, kterou tyto produkty produkují, je zjevná:&lt;blockquote&gt;Uvnitř zemí dnes přední finanční centra koncentrují větší část národní finanční aktivity než před deseti lety a města na globálním severu v mezinárodním měřítku koncentrují více než polovinu globálního kapitálového trhu. (33)&lt;/blockquote&gt;Tento způsob globálního podnikání vytváří úzkou síť podpůrných specializovaných firem, které mají rovněž podobnou pozici, aby zachytily významnou úroveň bohatství a příjmů:&lt;blockquote&gt;Centrálními funkcemi nemám na mysli pouze ústředí nejvyšší úrovně; Mám na mysli všechny nejvyšší finanční, právní, účetní, manažerské, výkonné a plánovací funkce nezbytné pro provozování podnikové organizace působící ve více než jedné zemi. (34)&lt;/blockquote&gt;Tyto rysy globálního ekonomického systému města znamenají rozšiřující se soubor nerovností mezi elitními profesionály a odborníky a větší městskou populací pracovníků služeb a průmyslu. Rovněž znamenají rozšiřující se soubor nerovností mezi severem a jihem. Sassen věří, že komunikační a internetové technologie mají za následek urychlení těchto prohlubujících se nerovností:&lt;blockquote&gt;Kromě jejich dopadu na prostorové koreláty ústřednosti lze očekávat, že nové komunikační technologie budou mít také dopad na nerovnost mezi městy a uvnitř měst. (37)&lt;/blockquote&gt;Sassenova konceptuální architektura udržuje místo pro místo a prostor: globální města nejsou bez těla a fungování jejich globálních firem závisí na síti aktivit a menších firmách v prostorové působnosti města a jeho okolí. Sassen tedy věří, že existuje prostor pro politické soutěže mezi stranami o rozdělení globálního přebytku.&lt;blockquote&gt;Vezmeme-li v úvahu, že globální města koncentrují jak přední sektory globálního kapitálu, tak rostoucí podíl znevýhodněného obyvatelstva (přistěhovalci, mnoho znevýhodněných žen, barevní lidé obecně a v megacities rozvojových zemí masy chudinských obyvatel), pak vidíme, že města se stala strategickým terénem pro celou řadu konfliktů a rozporů. (39)&lt;/blockquote&gt;Použitím post keynesiánského teoretického rámce, zejména takového, který zdůrazňuje význam domácích institucí a roli preference likvidity a struktur rozvahy, poukazuje na prostorově strukturovanou a hierarchickou povahu mezinárodního měnového a finančního systému, a tudíž kapitálových toků a dynamiky směnných kurzů. To jde nad rámec existence finančních center, ale ukazuje to, že kapitálové toky zůstávají hluboce zakořeněny v geografických prostorech a že tato zakotvení formuje a udržuje nerovnoměrnost mezinárodního finančního systému.

v návaznosti na klíčové dílo Chick a Dow (1988) a Dymského (1999), jsou zaměřeny prostorové dimenze Keynesovy teorie preferencí likvidity a Minského analýza (mezinárodních) finančních vztahů k přeshraničním pohybům. Tvrdí, že rozdílná schopnost aktiv plnit mezinárodní preference likvidity mezi nimi vytváří hierarchii, která zásadním způsobem formuje poptávku investorů po aktivech, a tudíž dynamiku kapitálových toků. Tato schopnost splnit preference likvidity je však zásadně závislá na prostoru, který tato aktiva „vyrábí“: na jeho institucích, historii, regulačním režimu a domácí politické ekonomii. Zatímco tedy kapitálové toky se staly stále plynulejšími, aktiva, která je přitahují, zůstávají pevně fixována na konkrétní místo (jehož stupeň prostorové fixace samozřejmě závisí na povaze aktiva). Na základě Minského poznatků víme, že nejen stránka aktiv mezinárodních investorů zůstává pevně zakotvena v konkrétních prostorech, ale také stránka jejich pasiv. Potřeba investorů spojit své závazky se svými aktivy (aby se zabránilo destabilizujícím nesouladům rozvah) udržuje primární význam prostorových faktorů pro přeshraniční pohyby. Tato potřeba sladit aktiva a pasiva specifická pro prostor navíc udržuje a udržuje nerovnoměrnou a hierarchickou povahu mezinárodního finančního systému, protože vytváří zdroj poptávky po této třídě aktiv, z nichž většinu vytvářejí „klíčové“ finanční instituce v výše uvedená finanční centra.

Krize hypoték v roce 2007 a evropská finanční krize v roce 2010 podnítily mnoho nových geografických prací o fungování finančních systémů v prostoru a napříč prostoru. Geografové dokumentovali zásadně prostorový charakter krize rizikových hypoték (Aalbers 2009, French, Leyshon a Thrift 2009, Martin 2011). Zdůraznili, jak byly tyto krize formovány sociální a tržní silou, která se nahromadila ve finančním průmyslu a je soustředěna do globálních finančních center (Wójcik 2013).

==== Prostorová ne-neutralita peněz a její role v Löschianské ekonomické geografii a regionální ekonomii. &lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Bieri
| jméno = David
| titul = Back to the Future: Lösch, Isard, and the Role of Money and Credit in the Space-Economy
| url = http://dx.doi.org/10.1007/978-3-319-50547-3_14
| vydavatel = Springer International Publishing
| místo = Cham
| strany = 217–241
| isbn = 978-3-319-50546-6
| isbn2 = 978-3-319-50547-3
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Bieri
| jméno = David S.
| titul = Regulatory space and the flow of funds across the hierarchy of money
| periodikum = Handbook on the Geographies of Money and Finance
| strany = 377–414
| doi = 10.4337/9781784719005.00024
| url = http://dx.doi.org/10.4337/9781784719005.00024
| datum přístupu = 2021-05-07
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Hein
| jméno = Eckhard
| titul = Monetary Analysis in Classical Economics: Banking School and Neo-Ricardian Monetary Theory of Distribution
| url = http://dx.doi.org/10.1057/9780230595606_4
| vydavatel = Palgrave Macmillan UK
| místo = London
| strany = 13–15
| isbn = 978-1-349-35642-3
| isbn2 = 978-0-230-59560-6
}}&lt;/ref&gt; ====
Peněžní obsah prostorového systému Augusta Lösche je v ekonomické geografii přehlížen. Löschova prostorová peněžní teorie je v souladu s peněžními aspekty postkeynesovského institucionalizmu. Dillardova práce (1980, 1987) o „penězích jako instituci kapitalismu“ jako východisku (Marx, Veblen, Mitchell, Copeland, Keynes a Minsky). Určitý konsenzus, že vznikající shoda PKI zahrnuje sdílený přístup k MMT (Whalen, 2013; Nesiba, 2013). Peněžní obsah löschovské ekonomické geografie jako prostorový „most“ mezi institucionalizmem, Schumpeterem a Keynesem.

https://www.researchgate.net/figure/Money-matters-across-different-schools-of-economic-thought_tbl1_325825139

'''Hypotéza „Frontier finance“'''. Dynamika spojení mezi prostorem (land) a kapitálem napomáhá společné historii městského a finančního rozvoje: společný pohyb kapitálových toků a změny v městské funkční hierarchii. Neoddělitelné spojení mezi procesem financování a městskou formou. Tok hypotečních úvěrů, změny ve využívání půdy a morfologická transformace během cyklu bytového boomu a bytového krachu. Přeformulovat „reálné a finanční vazby“ prostorově uspořádáním post keynesiánského přístupu k peněžní teorii - Kruhová kumulativní (prostorová) příčina a finanční nestabilita, nikoli akumulace (Kalecki a Kaldor se setkávají s Minskym) - Vlastní hierarchie peněžních záležitostí pro hierarchii územního rozvoje (Knapp se setká s Löschem).

https://www.researchgate.net/figure/Decentralisation-of-Capital-Flows-in-Detroit_fig1_256033619

'''August Lösch''' (1906—1945) studoval u W. Euckena, A. Spiethoffa a většinou J. A. Schumpetera. Hlavní knihou byla „Ekonomika polohy“ (1940, 1954): Standardní teorie jako speciální případ vesmírné ekonomiky .; Ekonomika organizovaná kolem tří pólů: lidská činnost, výrobní proces a lokalizace.; Prostor jako nerovnovážná proměnná.

https://www.researchgate.net/figure/Hierarchical-money-in-the-Loeschian-system_fig1_337155540

https://www.researchgate.net/figure/Monetary-disturbances-and-their-spatial-consequences_fig2_337155540

Fragmenty prostorové peněžní teorie („Die Lehre vom Transfer - neu gefaßt“ 1941; „Theorie der Währung“ 1949). Na územním rozvoji záleží na měnově-finančních opatřeních. Důležitost kapitálových toků v celé městské hierarchii. Prostorový vztah mezi finančními a institucionálními funkcemi (např. Diferenciální prostorová závislost diskontní sazby IR a FRB) - Funkční a institucionální variace jako vlivná cesta pro reálné finanční vazby (např. Regionální verze „problému přenosu“). Peníze a úvěry mají v zásadě hierarchickou povahu. Všechny peníze jsou kreditní peníze v hybridním systému s veřejnými a soukromými penězi („vnitřní“ vs. „vnější“ peníze). Prostorový systém je nejen hierarchický ve financích, ale také hierarchický ve sféře moci.

Trajektorie prostorového rozvoje a pokroku měnově-finančního systému je společný historický proces. Peníze a úvěr jsou vždy a všude v oblasti financí a moci zásadně hierarchické; všechny peníze jsou úvěrové peníze. Prostorové okruhy charakterizované rychlým vývojem bankovní složitosti a rostoucím významem „temného financování“ (stínové bankovnictví). Hybridní systém, který je částečně veřejný („vnější peníze“, čistá aktiva pro soukromý sektor) a částečně soukromý („vnitřní peníze“). Peníze a finance nejsou z hlediska vesmíru neutrální, hlavně proto, že na vývoji prostorové ekonomiky záleží na institucionálních opatřeních finanční regulace. Na toku finančních prostředků záleží.

==== Urbanizace a Konceptualizace finanční odolnosti &lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = S.
| jméno = Bieri, David
| titul = Conceptualizing Financial Resilience: The Challenges for Urban Theory
| url = http://worldcat.org/oclc/1200442079
| vydavatel = Virginia Tech
| oclc = 1200442079
}}&lt;/ref&gt; ====
Všichni velcí teoretici byli kdysi současnými teoretiky. Smith se snažil popsat systém ekonomického pohybu, který byl prostý tyranie církve nebo státu. Keynes se snažil osvobodit ekonomickou teorii - a jeho kolegy ekonomy - od dogmatického pohledu na samoregulační společnost. Dr. Lee se snažil zachránit toto velké umění před „Inkoherentním císařem“, který vzal spotřebitele jako svého krále a jednotlivce jako svou jedinou sílu. Městská ekonomická aktivita řídí poptávku po přebytečném zboží vyrobeném na domácím trhu. Proto poptávka po domácí produkci přebytečného zboží '''závisí na požadavcích vládnoucí třídy''' v tuzemsku i v zahraničí na tyto místně vyráběné položky. To ukazuje, že aby města mohla financovat dovoz, musí: (1) Exportovat zboží a služby kapitalistům ve zbytku země; (2) Přijímat převody příjmů a externí investice od vládnoucí třídy ze zbytku země; (3) nebo utratit nahromaděné bohatství místní ekonomiky.

Zaměstnanost ve městech závisí na rozhodnutích místní vládnoucí třídy a vládnoucí třídy země jako celku. Stejný výsledek také znamená, že vládnoucí třídy navazují síťová propojení s dalšími městy v zemi. Vzhledem k tomu, že veškerá produkce, mzdy a zisky jsou v cenách státních peněz a vzhledem k tomu, že vládnoucí třída řídí jak kontrolu státních peněz, tak i státní investiční rozhodnutí na všech úrovních vlády, může být osud města držen v zajetí úmyslnými rozhodnutími vládnoucí třídy mimo město - jak je tomu často u menších venkovských komunit.

PKM nastiňuje městskou teorii „finanční odolnosti“, která zohledňuje skutečnost, že souběžné procesy urbanizace a financování činí ekonomický systém okamžitě odolným a nestabilním. Takto koncipovaný pojem finanční odolnosti pomáhá prohlubovat naše chápání procesů globalizované urbanizace v době finančního kapitalismu. Odmítáním klasického pojmu „peněžní neutrality“ taková teorie odolnosti zdůrazňuje, že konkrétní atributy chování kapitalistické ekonomiky se vyvíjejí kolem (prostorového) dopadu peněz, úvěrů a financí na chování systému. Odolnost měnově-finančního systému je trvalým tématem, které charakterizuje historickou realitu metropole. Pokud jde o finanční odolnost vůči režimům městské kapitalistické správy a regulace, diskuse o prostorových aspektech finanční odolnosti se vrhá jak z hlediska institucionálního pohledu na odolnost (odolnost subjektů na mikroúrovni, tak na makroúrovni) a z hlediska funkčního pohledu na odolnost (odolnost toků financování a toků aktiv).

* Finanční Odolnost = f (rovnováha, regulace, složitost, řízení).

Pojmy jsou „rovnováha“ a „regulace“ v ekonomice a „správa věcí veřejných“ a „složitost“ v politické vědě a jejích dílčích oborech.

https://www.researchgate.net/figure/Decentralisation-of-Capital-Flows-in-Detroit_fig1_256033619

==== Prostorová chudoba ====
Prostorové rozdělení domácností a podniků je klíčovým faktorem při utváření charakteru a rozsahu chudoby v jakékoli společnosti. Zaprvé, dynamika trhu v interakci s procesy sociální diskriminace bude mít tendenci vytvářet prostorové oddělení mezi chudými a chudými a mezi těmi, kteří jsou vystaveni sociální diskriminaci, a těmi, kteří tomu tak není. Zadruhé, rozvojová strategie, politiky boje proti chudobě a snahy o snížení dopadu sociální diskriminace spolu vždy souvisejí. Za třetí, chudoba a diskriminace nikdy nefungují pouze na úrovni jednotlivých jednotek - téměř vždy zahrnují strukturální rozdíly odrážené a zesílené prostorovým oddělením na základě chudoby a sociální diskriminace. Větší nerovnost a větší chudoba znamenají diferenciaci lidí napříč vesmírem; a kategorie sociální diskriminace se velmi snadno převádějí na rozdělení příjmů a bohatství. S postupujícím růstem může být sociální diskriminace kritériem pro rozhodování o tom, kdo by měl být první v řadě pro přístup k omezeným zdrojům. Jakmile se tyto divize vytvoří, jejich převrácení vyžaduje přerozdělení, a ne jen další růst. A přerozdělování založené na kategoriích sociální diskriminace nutí společenské konfrontace s historickými dědictvími, která jsou obvykle zamotaná a sporná.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Gary.
| jméno = Paula, Silvana de, 1955- Dymski,
| titul = Reimagining growth : towards a renewal of development theory
| url = http://worldcat.org/oclc/56730531
| vydavatel = Zed Books
| isbn = 1-84277-584-7
| isbn2 = 978-1-84277-584-4
| oclc = 56730531
}}&lt;/ref&gt;

==== Francouzská geografická škola, strukturace a posibilismus ====
Possibilismus je koncept, který je nejčastěji spojován s prací francouzského geografa Vidala de la Blache (Johnston, Gregory, Pratt a Watts, 2000). Vidal de la Blache vyvinul tento geografický přístup jako reakci na tradičnější geografický způsob myšlení, který je znám jako environmentální determinismus. Zatímco tato druhá tradice „považovala všechny aspekty lidské činnosti (od zemědělských postupů po politické systémy) za charaktery, které jsou nakonec charakterizovány přírodně-environmentálním kontextem“ (Cloke, Philo &amp; Sadler, 1991, s. 64), dřívější způsob přemýšlení o vztahu mezi lidmi a jejich okolím je formováno myšlenkou, že „přírodní prostředí nabízí možné cesty pro rozvoj člověka, přičemž ten správný je velmi lidským rozhodnutím“ (Cloke et al., 1991, s. 65). To neznamená, že si lidé mohou zcela svobodně určovat své vlastní směry, ale spíše to předpokládá, že existuje „pokračující„ dialog “mezi přírodním prostředím a lidskými komunitami, které podporují“ („''milieux''“ a „''civilizace''“), který , podle Vidal de la Blache vede k „lidskému světu plnému různých ''genre de vie'' („životních stylů“), charakteristických pro konkrétní lidi žijící na konkrétních místech“ (Cloke et al., 1991, s. 64). Posibilismus tedy vysvětluje, že prostředí nediktuje, čím se lidé stanou, ale že prostředí nabízí lidem příležitosti, kterými se rozhodnou být. Lidé se přizpůsobují různým podmínkám, které Země nabízí na různých místech, a tak vznikají různé životní podmínky a návyky. (Tatham, 1951, s. 167) &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Nel
| jméno = Etienne
| titul = The dictionary of human geography, 5th edition - Edited by Derek Gregory, Ron Johnston, Geraldine Pratt, Michael J. Watts and Sarah Whatmore
| periodikum = New Zealand Geographer
| datum vydání = 2010-11-23
| ročník = 66
| číslo = 3
| strany = 234–236
| issn = 0028-8144
| doi = 10.1111/j.1745-7939.2010.01189_4.x
| url = http://dx.doi.org/10.1111/j.1745-7939.2010.01189_4.x
| datum přístupu = 2021-05-19
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = TAYLOR
| jméno = GRIFFITH
| titul = Geography in the Twentieth Century
| periodikum = Soil Science
| datum vydání = 1951-05
| ročník = 71
| číslo = 5
| strany = 399
| issn = 0038-075X
| doi = 10.1097/00010694-195105000-00011
| url = http://dx.doi.org/10.1097/00010694-195105000-00011
| datum přístupu = 2021-05-19
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Vidal de la Blache
| jméno = Paul
| titul = Les genres de vie dans la géographie humaine
| periodikum = Annales de Géographie
| datum vydání = 1911
| ročník = 20
| číslo = 112
| strany = 289–304
| issn = 0003-4010
| doi = 10.3406/geo.1911.7312
| url = http://dx.doi.org/10.3406/geo.1911.7312
| datum přístupu = 2021-05-19
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Willemse
| jméno = Joop
| titul = Het karakter en de plaats van de systeemtheorie
| url = http://dx.doi.org/10.1007/978-90-368-0844-6_1
| vydavatel = Bohn Stafleu van Loghum
| místo = Houten
| strany = 3–33
| isbn = 978-90-368-0843-9
| isbn2 = 978-90-368-0844-6
}}&lt;/ref&gt;

Byl to francouzský historik Lucien Febvre, kdo dále rozvinul koncept posibilismu tím, že napsal, že pokud jde o lidské chování ve vztahu k jejich prostředí, „neexistují žádné potřeby, ale všude možnosti; a člověk jako mistr možností je soudcem jejich použití. Podle Febvra tedy, vzhledem k tomu, že lidé mají největší vliv jako geografický agent na Zemi, měli bychom dát člověka na první místo, a už ne Zemi, ani vliv podnebí, ani určující podmínky lokalitách“ (Febvre, in Johnston et al., 2000, s. 609). Vidal de la Blache i Lucien Febvre věří, že příroda v tomto případě není povinná, ale shovívavá. To lze považovat za základní přesvědčení posiblistů (Bonnett, 2008, s. 33). Lze konstatovat, že tato myšlenka possibilismu tvoří důležitý předchůdce humanistické geografie, vzhledem k obecnému důrazu kladenému na „myšlení a jednání lidských bytostí a jejich schopnost vykonávat určitou nezávislou kontrolu nad svými vlastními osudy“ (Cloke et al. 1991, s. 65), nebo jinými slovy o myšlence lidské agentury.

Sociální realita je neustále (znovu) vytvářena a strukturována v prostoru a čase kompetentními aktéry v jejich každodenní praxi (Lippuner &amp; Werlen, 2009). Společnost tedy tvoří lidská agentura a společnost vytváří lidskou agenturu . Základní předpoklad teorie strukturování je, že sociální vědy nesmí zkoumat společnosti nebo společenský život ve strukturálních kategoriích, ale spíše v koncepcích akce a institucionalizovaných praktik (Lippuner &amp; Werlen, 2009). Vesmír není jen důležitou složkou geografického výzkumu, ale „značný počet sociálních procesů a problémů zahrnuje i určitou prostorovou složku“ (Werlen, 2005, s. 47). Teorie Benna Werlena je založena na přechodu od vesmírné k akční lidské geografii. Werlen: „V dějinách geografického výzkumu byl„ prostor “chápán různě jako příčina společenské akce, jako nádoba sociálního světa nebo dokonce jako objektivní sociální a kulturní význam“ (2005, s. 48). Ale podle Werlena „vesmír“ neexistuje sám o sobě, je to konstrukce reality založená na těle. Zkušenost těla je základnou pro prožitek všech předmětů. Význam, který dáváme světu kolem nás, není předem dán. Osobní význam každého člověka se mění zkušenostmi, jeho vlastní zásobou znalostí. Surovina je předem dána, ale význam je vždy konstituován. „Akce“ znamená úmyslný proces aktu, od současnosti po budoucnost. To se liší od „chování“, které je reakcí z minulosti na přítomnost. Akce znamenala, že člověk má představy o tom, jak by věci mohly nebo měly být jinak, a také se snaží tyto obrazy realizovat. K realizaci akce používáme prvky situace, nebo z důvodu prvků nemůžeme akci realizovat. Takže intencionalita a kreativita jsou silně spojeny. To, že máme záměry, však neznamená, že jsou zamýšleny všechny důsledky našich činů. Věci dopadnou jinak, než očekáváte, protože nikdy nemůžete mít úplné znalosti, nemůžete mít úplnou kontrolu nad situací a nemůžete ovládat, jak se budou chovat ostatní lidé a zasahovat do vašich cílů.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Werlen
| jméno = B.
| titul = Structurationist Geography
| url = http://dx.doi.org/10.1016/b978-008044910-4.00659-3
| vydavatel = Elsevier
| strany = 50–58
| isbn = 978-0-08-044910-4
}}&lt;/ref&gt;

Klíčovými pojmy v Bourdieuově sociologickém myšlení jsou sociální pole („champ“), kapitál a habitus (systém dispozic. Individuální agent vyvíjí tyto dispozice v reakci na objektivní podmínky, se kterými se setkává). Jeho nejdůležitější prací je Distinction: A Social Critique of the Judgement of Taste (1984). Použil rozsáhlé dotazníky o spotřebitelských aktivitách (Macionis &amp; Plummer, 2008, s. 649). Bourdieu se snaží překonat klasickou dichotomii v sociálních vědách mezi subjektivismem a objektivismem. Subjektivisté považují společnost za výsledek jednání (a myšlenek) jednotlivých agentů. Objektivisté myslí na inviduální agenty a jejich akce a myšlenky v důsledku společenských struktur. Koncept, který Bourdieu používá pro tuto dichotomii, je habitus. Habitus je mentální struktura jednotlivců, která vzniká během jejich života v jejich vlastním sociálním prostředí. Tato mentální struktura chápe způsob, jakým jednotlivec vidí svět, oceňuje jej a jedná ve světě. Lidé, kteří vyrůstají ve stejném sociálním prostředí, mají víceméně podobný habitus. Habitus je tedy cílem daným společností, stejně jako individuálním subjektem daným vaší vlastní schopností a sklonem. Lippuner a Werlen (2009, s. 39) popisují praxi jako následující:

''celistvost individuálních a kolektivních lidských činností, které udržují a transformují společenský život, to je způsob, jakým jsou konstituovány všechny aspekty sociální reality. Praxis zahrnuje chování a interakci v situacích tváří v tvář, stejně jako komplikované a rozsáhlé typy sociálních kolektivit a vztahů mezi lidmi na odlehlých místech.'' Odkazuje na „celek individuálních a kolektivních lidských činností, které udržují a transformují sociální život, to je způsob, jakým jsou konstituovány všechny aspekty sociální reality. Praxis zahrnuje chování a interakci v situacích tváří v tvář, stejně jako komplikované a rozsáhlé typy sociálních kolektivit a vztahů mezi lidmi na odlehlých místech “(Lippuner &amp; Werlen, 2009, s. 39). Ústředním bodem teorie strukturování je koncept duality struktury . Struktury jsou tvořeny lidskou agenturou a současně tvoří agenturu . To znamená, že struktury jsou médiem i výsledkem sociální praxe. Důraz je kladen na každodenní praktiky lidí, kteří reprodukují sociální realitu v prostoru a čase a naopak (Lippuner &amp; Werlen, 2009, s. 40-41). Podle Pred existují kvůli této sociální praxi místa a regiony (Werlen 2009, s. 54). Podle Giddense není sociální praxe řadou samostatných činností, ale nepřetržitým tokem činností. To znamená, že v sociální praxi existuje několik analytických kategorií (důvody, motivy, záměry atd.), Ale tyto kategorie nelze zkoumat samostatně, koneckonců navzájem souvisejí a používají se v konkrétním kontextu (Lippuner &amp; Werlen, 2009, s. 1). 41). To také znamená, že záměrnost není dokončena a uzavřena, ale je otevřena změnám.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Dyck
| jméno = Isabel
| příjmení2 = Kearns
| jméno2 = Robin A.
| titul = Structuration Theory: Agency, Structure and Everyday Life
| url = http://dx.doi.org/10.4135/9781446215432.n7
| vydavatel = SAGE Publications Ltd
| místo = 1 Oliver's Yard,  55 City Road,  London    EC1Y 1SP  United Kingdom
| strany = 86–97
| isbn = 978-0-7619-4263-4
| isbn2 = 978-1-4462-1543-2
}}&lt;/ref&gt;

Pierre Bourdieu je přesvědčen, že třídní dělení se učí od rodičů k dětem, což ovlivňuje jejich vlastní vnímání a to, jak pokračuje třídní rozlišování. Věří, že rozdělení tříd bude určeno řadou faktorů, kterými jsou sociální, ekonomická a kapitálová kultura. Ve společnosti je nejlepší obchodní zboží známkou excelence. To, co lidé považují za vynikající, utváří jejich třídní rozdělení. Pierre rovněž zdůrazňuje důležitost kulturního kapitálu slovy: „''rozdíly v kapitálové kultuře označují rozdíly mezi třídami''“ (1984). Každé dělení tříd vygenerovalo řadu kritérií, podle nichž jste souzeni. Důležitými ukazateli jsou věci, jako je váš vkus v jídle a kultuře, protože se týkají toho, kam zapadáte ve společnosti.

Tato teorie zdůrazňuje, jaký význam přikládá tělu a praktikám v sociálním světě. Zdůrazňuje význam mechanismů sociální nadvlády a reprodukce, které mají být zaměřeny na tělesné know-how a kompetentní postupy v sociálním světě . Postavil se proti teorii racionální volby a viděl, že sociální agenti fungují v praktickém smyslu, to byla sociologická stránka jeho práce. Antropologická práce se více zaměřila na mechanismy reprodukce sociálních hierarchií. Teoretickými základy Bourdieuovy teorie praxe jsou především práce Drukheima, Marxe a Webera (Lippuner &amp; Werlen, 2009). '''Pierre Bourdieu''' tedy tvrdí , že empirický pozorovatelný sociální světnení výsledkem kauzálního mechanismu, ale historickým produktem praktických příspěvků, využívajících myšlenky Marxe. Teoretické základy teorie '''Pierra Bourdieu''' lze shrnout následovně (Lippuner &amp; Werlen, 2009):&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Park
| jméno = Kristin
| příjmení2 = Macionis
| jméno2 = J. J.
| titul = Sociology
| periodikum = Teaching Sociology
| datum vydání = 1990-04
| ročník = 18
| číslo = 2
| strany = 235
| issn = 0092-055X
| doi = 10.2307/1318498
| url = http://dx.doi.org/10.2307/1318498
| datum přístupu = 2021-05-19
}}&lt;/ref&gt;

# Sociální realita, toto je výzkumné téma společenských věd. Podle Bourdieu nelze sociální realitu redukovat buď na jednotlivé stavy mysli, nebo na přirozené determinanty.
# Sociální svět je historicky podmíněným produktem symbolické produkce rozdílů a rozdílů.
# Vytváření a provádění zásad rozlišování je pokusem o určení legitimního pohledu na sociální svět.
# Společenské vědy se začleňují jako součást svého výzkumného objektu. Sociální vědci jsou tedy pro sebe objektem výzkumu.

* '''Sociální prostor'''

Ze tří konceptů, které tvoří jádro Bourdieuovy teorie, je nejdůležitějším sociálním prostorem (Lippuner &amp; Werlen, 2009). Tento termín se používá k označení sociálního světa nebo společnosti obecně. V této souvislosti je také důležité zdůraznit, co Bourdieu tímto pojmem neznamená. Bourdieu jej nepoužívá k popisu (části) geografického prostoru. Sociální prostor není ani územím, ani „stanovištěm“ jednotlivců nebo skupin. Sociální prostor nelze najít jako strukturu na zemském povrchu. (Lippuner &amp; Werlen, 2009). Sociální prostor je relační prostor, uspořádaný ze sociálních pozic, které jsou určeny vztahy blízkosti a vzdálenosti. Mnoho dimenzí sociální reality je zobrazeno pomocí různých forem kapitálu.

* '''Kapitál'''

V Bourdieuově smyslu označuje kapitál strukturální principy, které se uplatňují při interakcích mezi sociálními aktéry v různých oblastech sociálního prostoru. Používá se k popisu schopností aktérů vyplývajících ze strukturálních podmínek jejich situace, zejména mocenských prostředků, které mají k dispozici; moc nad produkty, osobami a významy (Lippuner &amp; Werlen, 2009, s. 46). Existují různé formy kapitálu: Sociální kapitál , který lze chápat jako formu ovládání osob a jejich jednání (pomyslete na schopnost svázat lidi k sobě pomocí pracovních smluv). Pak je tu také kulturní kapitál, což jsou v zásadě znalosti a dovednosti získané prostřednictvím vzdělávání: zahrnuje schopnost účastnit se „praxe“ učením se konkrétního jazyka v různých kontextech (jazyk managementu, cizí jazyky nebo jiné). Bourdieu také zmiňuje jiné formy kapitálu, jako je například vědecký nebo symbolický kapitál . Podle Bourdieu jsou různé typy Kapitálu vzájemně zaměnitelné pouze částečně. Kromě toho probíhá boj o hodnotu kapitálu v sociálním prostoru a o směnný kurz různých druhů kapitálu. Tento boj úzce souvisí s rozdělením sociálního prostoru na různá pole.

* '''Pole'''

Posledním klíčovým konceptem teorie Pierra Bourdieua je koncept „polí“. Tvrdí, že sociální prostor je rozdělen do různých oblastí, které všechny obklopují jejich vlastní sociální mikrokosmos (specifický „vlastní svět“, ve kterém existují specifická pravidla) (Lippuner &amp; Werlen, 2009). Zabývá se rolí vzdělávání a kulturních ideologií. Vidí pole jako strukturovaný sociální prostor s vlastními pravidly a jsou relativley autonomní od širší společnosti. Příkladem oboru může být Umění nebo politika.

==== Měnová suverenita, hierarchie měn a policy space v asymetrickém systému ====
Výzkumná agenda o měnové hierarchii (CH) v současném Mezinárodním měnovém a finančním systému (IMFS) (Prates, 2002; Prates,; Andrade &amp; Prates, 2013; Paula, Fritz and Prates, 2017). Keynesiánsko-strukturalistický přístup je založen na Keynesovi a ECLAC (Keynes: IMS na základě klíčové měny, Dimenze centrum-periferie (ECLAC): systém nerovných partnerů =&gt; asymetrie centrum X periferní měny). &lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika
| titul = Monetary sovereignty and currency hierarchy Daniela Magalhes Prates
| periodikum = slidetodoc.com
| url = https://slidetodoc.com/monetary-sovereignty-and-currency-hierarchy-daniela-magalhes-prates/
| datum přístupu = 2021-04-08
}}&lt;/ref&gt;&lt;blockquote&gt;&quot;Neexistuje snad žádná koncepce, jejíž význam je kontroverznější než význam svrchovanosti (Oppenheim, 1905).&quot;

&quot;Pokud je suverenita jedním z těch konceptů, které vedou intenzivní debaty (…), zdá se, že pojem monetární suverenity zdvojnásobuje handicap. V ekonomické literatuře je definována jen zřídka (Blanc, 2011).&quot;

„stát je svrchovaný“ je obvykle tautologie, stejně jako výraz „„ svrchovaný stát “může být pleonasmem“ (Mundell, 1997)

„Jedním z charakteristických znaků národní suverenity v průběhu věků bylo právo vytvářet peníze“. (Fred Hirsch 1969)

„Je všeobecně přijímanou zásadou, že každý stát má právo určovat své vlastní měny“ (Mezinárodní soudní dvůr v roce 1929)

„V eurozóně budou tradiční historické vazby mezi tvorbou peněz a suverenitou v jedinečném rozsahu přerušeny“. (Goodhart 1998)

Zimmermann (2003): klasické chápání MS: nezávislost na vnějším zasahování do správy peněžních záležitostí státu

Steil &amp; Hinds (2009, s. 242): „Obránci MS se obvykle domnívají, že stát je nejvíce schopen kontrolovat vnitřní a vnější cenu (úrok a směnný kurz) peněz použitých v jeho hranicích.“

Demokratickým společnostem je svrchovanost udělována ústavním pořádkem (hodnotami, principy), který stanoví centrální moc státu a důvěru v měnovou emisi. Tři typy důvěry: etická, hierarchická, metodická .... Euro jsou neúplné peníze (ztráta MS), protože tato objednávka neexistuje (ne proto, že národní měny zanikly). Aglietta (2016)

&quot;V tomto modelu zaměřeném na stát vykonávají národní vlády monopolní kontrolu nad vydáváním a správou svých vlastních peněz.&quot; Výsledkem je, že moc v peněžních záležitostech je rozhodujícím způsobem soustředěna v rukou státu “Tržní měnová konkurence dnes značně změnila prostorovou organizaci měnových vztahů =&gt; narušení monopolní moci státu (...) moc byla rozdělena nejen mezi státy, ale co je ještě důležitější, ze států na tržní síly “. (Vestfálský model měnové geografie; Cohen 1998)&lt;/blockquote&gt;Měnová suverenita stricto sensu je zákonné právo státu na vytvoření národní měny (Měnová suverenita jako jeden rozměr politické suverenity). Měnová suverenita lato sensu je suverenita zahrnující autonomii měnové a kurzové politiky. Blanc (2011) definuje Dvě úrovně měnové suverenity. Primární, nezbytné a dostatečné pro charakterizaci MS (stricto sensu): svrchovaný orgán, který definuje zúčtovací jednotku a platební prostředky; peněžní symbol. Nadřazené a absolutní: (i) Interní účet a platební postupy; ii) konverzní postupy mezi národní a zahraniční měnou; (iii) kurzová politika; iv) měnová politika.

https://slidetodoc.com/presentation_image_h/d7bfb8d65be837e254ce19f81358b03a/image-3.jpg

Tržní měnová konkurence dnes značně změnila prostorovou organizaci měnových vztahů, kdy došlo k narušení monopolní moci státu (...) ''moc byla rozdělena nejen mezi státy, ale co je ještě důležitější, ze států na tržní síly'' “ (Cohen, 1998).

https://slidetodoc.com/presentation_image_h/d7bfb8d65be837e254ce19f81358b03a/image-18.jpg

https://slidetodoc.com/presentation_image_h/d7bfb8d65be837e254ce19f81358b03a/image-19.jpg

https://slidetodoc.com/presentation_image_h/d7bfb8d65be837e254ce19f81358b03a/image-20.jpg

'''Měnová suverenita, hierarchie měn a politický prostor''' &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Amato
| jméno = M.
| příjmení2 = Fantacci
| jméno2 = L.
| titul = Back to which Bretton Woods? Liquidity and clearing as alternative principles for reforming international money
| periodikum = Cambridge Journal of Economics
| datum vydání = 2014-08-20
| ročník = 38
| číslo = 6
| strany = 1431–1452
| issn = 0309-166X
| doi = 10.1093/cje/beu030
| url = http://dx.doi.org/10.1093/cje/beu030
| datum přístupu = 2021-06-21
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Andrade
| jméno = Rogerio P.
| příjmení2 = Prates
| jméno2 = Daniela Magalhães
| titul = Exchange rate dynamics in a peripheral monetary economy
| periodikum = Journal of Post Keynesian Economics
| datum vydání = 2013-04-01
| ročník = 35
| číslo = 3
| strany = 399–416
| issn = 0160-3477
| doi = 10.2753/pke0160-3477350304
| url = http://dx.doi.org/10.2753/pke0160-3477350304
| datum přístupu = 2021-06-21
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Arestis
| jméno = Philip
| příjmení2 = Eichner
| jméno2 = Alfred S.
| titul = The Post-Keynesian and Institutionalist Theory of Money and Credit
| periodikum = Journal of Economic Issues
| datum vydání = 1988-12
| ročník = 22
| číslo = 4
| strany = 1003–1021
| issn = 0021-3624
| doi = 10.1080/00213624.1988.11504838
| url = http://dx.doi.org/10.1080/00213624.1988.11504838
| datum přístupu = 2021-06-21
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Arestis
| jméno = Philip
| příjmení2 = Sawyer
| jméno2 = Malcolm
| titul = Can the Euro Survive after the European Crisis?
| url = http://dx.doi.org/10.1057/9780230393547_1
| vydavatel = Palgrave Macmillan UK
| místo = London
| strany = 1–34
| isbn = 978-1-349-34965-4
| isbn2 = 978-0-230-39354-7
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Arestis
| jméno = Philip
| příjmení2 = Sawyer
| jméno2 = Malcolm
| titul = The Design Faults of the Economic and Monetary Union
| periodikum = Journal of Contemporary European Studies
| datum vydání = 2011-03
| ročník = 19
| číslo = 1
| strany = 21–32
| issn = 1478-2804
| doi = 10.1080/14782804.2011.554191
| url = http://dx.doi.org/10.1080/14782804.2011.554191
| datum přístupu = 2021-06-21
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Bell
| jméno = Stephanie A.
| titul = Can Taxes and Bonds Finance Government Spending?
| periodikum = SSRN Electronic Journal
| datum vydání = 1998
| issn = 1556-5068
| doi = 10.2139/ssrn.115128
| url = http://dx.doi.org/10.2139/ssrn.115128
| datum přístupu = 2021-06-21
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Cohen
| jméno = Benjamin J.
| titul = The Geography of Money
| url = http://dx.doi.org/10.7591/9781501722592
| vydavatel = Cornell University Press
| isbn = 978-1-5017-2259-2
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = 1930-
| jméno = Davidson, Paul,
| titul = Post Keynesian macroeconomic theory : a foundation for successful economic policies for the twenty-first century
| url = http://worldcat.org/oclc/52825073
| vydavatel = E. Elgar
| isbn = 1-85278-836-4
| isbn2 = 978-1-85278-836-0
| oclc = 52825073
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Dequech
| jméno = David
| titul = Is money a convention and/or a creature of the state? the convention of acceptability, the state, contracts, and taxes
| periodikum = Journal of Post Keynesian Economics
| datum vydání = 2013-01-01
| ročník = 36
| číslo = 2
| strany = 251–274
| issn = 0160-3477
| doi = 10.2753/pke0160-3477360204
| url = http://dx.doi.org/10.2753/pke0160-3477360204
| datum přístupu = 2021-06-21
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Foerster
| jméno = Andrew T.
| titul = MONETARY POLICY REGIME SWITCHES AND MACROECONOMIC DYNAMICS*
| periodikum = International Economic Review
| datum vydání = 2016-02
| ročník = 57
| číslo = 1
| strany = 211–230
| issn = 0020-6598
| doi = 10.1111/iere.12153
| url = http://dx.doi.org/10.1111/iere.12153
| datum přístupu = 2021-06-21
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = GNOS
| jméno = CLAUDE
| příjmení2 = ROCHON
| jméno2 = LOUIS-PHILIPPE
| titul = Money Creation and the State : A Critical Assessment of Chartalism
| periodikum = International Journal of Political Economy
| datum vydání = 2002-10
| ročník = 32
| číslo = 3
| strany = 41–57
| issn = 0891-1916
| doi = 10.1080/08911916.2002.11042881
| url = http://dx.doi.org/10.1080/08911916.2002.11042881
| datum přístupu = 2021-06-21
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Harvey
| jméno = John T.
| titul = Currencies, Capital Flows and Crises
| url = http://dx.doi.org/10.4324/9780203884782
| vydavatel = Routledge
| isbn = 978-1-135-96910-3
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Harvey
| jméno = John
| titul = Exchange rates
| url = http://dx.doi.org/10.4324/9780203017760.ch8
| vydavatel = Routledge
| isbn = 978-0-415-14650-0
| isbn2 = 978-0-203-01776-0
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Harvey
| jméno = John T.
| titul = A Post Keynesian View of Exchange Rate Determination
| periodikum = Journal of Post Keynesian Economics
| datum vydání = 1991-09
| ročník = 14
| číslo = 1
| strany = 61–71
| issn = 0160-3477
| doi = 10.1080/01603477.1991.11489878
| url = http://dx.doi.org/10.1080/01603477.1991.11489878
| datum přístupu = 2021-06-21
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Kaltenbrunner
| jméno = Annina
| titul = A post Keynesian framework of exchange rate determination: a Minskyan approach
| periodikum = Journal of Post Keynesian Economics
| datum vydání = 2015-10-03
| ročník = 38
| číslo = 3
| strany = 426–448
| issn = 0160-3477
| doi = 10.1080/01603477.2015.1065678
| url = http://dx.doi.org/10.1080/01603477.2015.1065678
| datum přístupu = 2021-06-21
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = de Paula
| jméno = Luiz Fernando
| příjmení2 = Fritz
| jméno2 = Barbara
| příjmení3 = Prates
| jméno3 = Daniela M.
| titul = Keynes at the periphery: Currency hierarchy and challenges for economic policy in emerging economies
| periodikum = Journal of Post Keynesian Economics
| datum vydání = 2017-04-03
| ročník = 40
| číslo = 2
| strany = 183–202
| issn = 0160-3477
| doi = 10.1080/01603477.2016.1252267
| url = http://dx.doi.org/10.1080/01603477.2016.1252267
| datum přístupu = 2021-06-21
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = GNOS
| jméno = CLAUDE
| příjmení2 = ROCHON
| jméno2 = LOUIS-PHILIPPE
| titul = Money Creation and the State : A Critical Assessment of Chartalism
| periodikum = International Journal of Political Economy
| datum vydání = 2002-10
| ročník = 32
| číslo = 3
| strany = 41–57
| issn = 0891-1916
| doi = 10.1080/08911916.2002.11042881
| url = http://dx.doi.org/10.1080/08911916.2002.11042881
| datum přístupu = 2021-06-21
}}&lt;/ref&gt;

https://slidetodoc.com/presentation_image_h/d7bfb8d65be837e254ce19f81358b03a/image-22.jpg

https://slidetodoc.com/presentation_image_h/d7bfb8d65be837e254ce19f81358b03a/image-25.jpg

Pojmy měnové suverenity v PKM ve srovnání (na základě Wray (2015), Rochon and Vernengo (2003), Gnos and Rochon (2002), Lavoie (2013), Dequech (2013))
{| class=&quot;wikitable&quot;
|+
!
!
!Post-Keynesian
!Neo-chartalist (MMT)
|-
|
| colspan=&quot;3&quot; |''Společné''
|-
|'''Svrchovanost'''
|Politická svrchovanost
| colspan=&quot;2&quot; |Národní stát je suverén, který definuje peníze na účtu a národní nekryté peníze, které na tuto definici reagují
|-
| rowspan=&quot;4&quot; |'''Přístup k penězům'''
|Money supply
| colspan=&quot;2&quot; |Peněžní teorie výroby
|-
| colspan=&quot;3&quot; |''Odlišnosti''
|-
|Přijatelnost
|Peníze jako výtvor státu (smlouvy a daně) a konvence
|Daně pohánějí peníze: cílem zdanění je vytvořit poptávku po měně
|-
|Spojení centrální banky a státní pokladny
|Různé, ale vzájemně propojené instituce
❖ Treasury: prosazuje smlouvy a daňové zákony; vydává dluhopisy s nízkým rizikem používané při operacích měnové politiky

❖ Centrální banka: emitent národních peněz, odpovědný za měnovou politiku, věřitel poslední instance a regulátor měnového a finančního systému
|Předpoklad konsolidace
❖ Treasury utrácí připsáním na bankovní účet a nehrozí žádné finanční omezení (daně a cenné papíry nefinancují vládní výdaje)

❖ Nerozlišuje se mezi měnovou a fiskální politikou (státní dluhopisy jako úroková alternativa k rezervám)
|}
Vnitřní hierarchie, ve které je Německo v Eurozóně na nejvyšší úrovni a periferní ekonomiky na spodní straně =&gt; menší politický prostor o Pokles politického prostoru závisí na institucionálním rámci měnové unie (Arestis a Swayer, 2011; Lavoie, 2013). Periferní rozvíjející se země, které mají členské státy, tak mají Makroekonomická omezení.
{| class=&quot;wikitable&quot;
|+
! colspan=&quot;4&quot; rowspan=&quot;4&quot; |
! colspan=&quot;2&quot; |Měnová suverenita (MS)
|-
!Nevládní měna (Země, které používají cizí měnu, mají směnitelnou měnu nebo jsou členy měnových unií;)
!Suverénní měna
|-
! colspan=&quot;2&quot; |Stupeň politického prostoru
|-
| -
| +
|-
| rowspan=&quot;3&quot; |'''Měnová hierarchie (CH)'''
|'''Klíčová měna (hegemonní měna, strukturální měna)'''
| rowspan=&quot;3&quot; |'''Stupeň politického prostoru'''
| +
|žádná
|Spojené státy americké
|-
|'''Centrum měny'''
|
|Země eurozóny (např. Německo, Francie, Řecko, Španělsko atd.)
|např. Kanada, Velká Británie, Japonsko, Švýcarsko atd.); Euro, které je pod dominancí Německa
|-
|'''Periferní měny (Na základě vzorku zemí rozvíjejících se trhů Institutu mezinárodních financí (IIF)'''
| -
|Ekvádor, Argentina, Brazílie, Bulharsko, Chile, Čína, Kolumbie, Česká republika, Ekvádor, Egypt, Maďarsko, Indie, Indonésie, Korea, Libanon, Malajsie, Mexiko, Maroko, Nigérie, Peru, Filipíny, Polsko, Rumunsko, Rusko, Saúdská Arábie, Jižní Afrika, Thajsko, Turecko, Ukrajina, Spojené arabské emiráty
|např. Brazílie, Mexiko, Indie, Čína, Indonésie, Thajsko, Turecko.
|}
Rozvíjející se ekonomiky jsou zde definovány jako ty rozvojové nebo okrajové země, které se zapojily do procesu finanční globalizace. Tento koncept tak odkazuje na dynamický proces, protože se na něm od 90. let 20. století účastní rostoucí počet zemí. Termín „periferní“ vychází ze strukturální perspektivy, která zdůrazňuje dimenzi „střed-periferie“ mezinárodního ekonomického systému (např. Prebisch, 1949). Od nynějška budou termíny „periferní rozvíjející se“, „rozvíjející se“ a „rozvíjející se“ používány zaměnitelně, stejně jako „středové“, „pokročilé“ a „rozvíjené“.

=== Finanční krize a post keynesiánská teorie hospodářských cyklů &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = King
| jméno = John
| titul = Hyman Minsky and the Financial Instability Hypothesis
| periodikum = Oxford Handbooks Online
| datum vydání = 2013-09-18
| doi = 10.1093/oxfordhb/9780195390766.013.0012
| url = http://dx.doi.org/10.1093/oxfordhb/9780195390766.013.0012
| datum přístupu = 2021-04-08
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Palley
| jméno = Thomas I.
| titul = The Limits of Minsky's Financial Instability Hypothesis as an Explanation of the Crisis
| periodikum = Monthly Review
| datum vydání = 2010-04-02
| ročník = 61
| číslo = 11
| strany = 28
| issn = 0027-0520
| doi = 10.14452/mr-061-11-2010-04_2
| url = http://dx.doi.org/10.14452/mr-061-11-2010-04_2
| datum přístupu = 2021-04-08
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Jan.
| jméno = Kregel,
| titul = Minsky's cushions of safety: systemic risk and the crisis in the U.S subprime mortgage market
| url = http://worldcat.org/oclc/946456726
| vydavatel = Levy Economics Institute of Bard College
| isbn = 978-1-931493-73-4
| isbn2 = 1-931493-73-1
| oclc = 946456726
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Gowan
| jméno = Peter
| titul = Causing the credit crunch: the rise and consequences of the New Wall Street System
| periodikum = Journal für Entwicklungspolitik
| datum vydání = 2009
| ročník = 25
| číslo = 1
| strany = 18–43
| issn = 2414-3197
| doi = 10.20446/jep-2414-3197-25-1-18
| url = http://dx.doi.org/10.20446/jep-2414-3197-25-1-18
| datum přístupu = 2021-04-08
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Minsky
| jméno = Hyman P.
| titul = John Maynard Keynes
| datum vydání = 1975
| doi = 10.1007/978-1-349-02679-1
| url = http://dx.doi.org/10.1007/978-1-349-02679-1
| datum přístupu = 2021-04-08
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Randall.
| jméno = Wray, L.
| titul = Theories of money and banking
| url = http://worldcat.org/oclc/1229946080
| vydavatel = Edward Elgar Pub. Ltd
| isbn = 978-1-78471-031-6
| isbn2 = 1-78471-031-8
| oclc = 1229946080
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Galbraith
| jméno = James K.
| příjmení2 = Minsky
| jméno2 = Hyman P.
| titul = Stabilizing an Unstable Economy, A Twentieth Century Fund Report
| periodikum = Political Science Quarterly
| datum vydání = 1987
| ročník = 102
| číslo = 4
| strany = 722
| issn = 0032-3195
| doi = 10.2307/2151343
| url = http://dx.doi.org/10.2307/2151343
| datum přístupu = 2021-04-08
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = (1919-1996).
| jméno = Minsky, Hyman
| titul = Can &quot;it&quot; happen again? : essays on instability and finance
| url = http://worldcat.org/oclc/968535791
| vydavatel = Routledge
| isbn = 978-1-138-64195-2
| isbn2 = 1-138-64195-2
| oclc = 968535791
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Gowan
| jméno = Peter
| titul = Causing the credit crunch: the rise and consequences of the New Wall Street System
| periodikum = Journal für Entwicklungspolitik
| datum vydání = 2009
| ročník = 25
| číslo = 1
| strany = 18–43
| issn = 2414-3197
| doi = 10.20446/jep-2414-3197-25-1-18
| url = http://dx.doi.org/10.20446/jep-2414-3197-25-1-18
| datum přístupu = 2021-04-08
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Fisher
| jméno = Irving
| titul = The Debt-Deflation Theory of Great Depressions
| periodikum = Econometrica
| datum vydání = 1933-10
| ročník = 1
| číslo = 4
| strany = 337
| issn = 0012-9682
| doi = 10.2307/1907327
| url = http://dx.doi.org/10.2307/1907327
| datum přístupu = 2021-04-08
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Nikolaidi
| jméno = Maria
| příjmení2 = Stockhammer
| jméno2 = Engelbert
| titul = MINSKY MODELS: A STRUCTURED SURVEY
| periodikum = Journal of Economic Surveys
| datum vydání = 2017-11-10
| ročník = 31
| číslo = 5
| strany = 1304–1331
| issn = 0950-0804
| doi = 10.1111/joes.12222
| url = http://dx.doi.org/10.1111/joes.12222
| datum přístupu = 2021-04-08
}}&lt;/ref&gt; ===

==== Teorie endogenní finanční nestability ====
Během globální finanční krize v letech 2008–199 bylo v médiích často zmiňováno jméno Hyman Minsky (1919–1996). Minsky celou svou kariéru věnoval problému finanční křehkosti, který vždy považoval za hlavní hrozbu pro americký a globální kapitalismus. Jeho hypotéza finanční nestability shrnula důvody, proč je systém citlivý na finanční krize, proč se přesto katastrofa, jako je velká hospodářská krize, znovu neopakovala, a co je třeba udělat, aby se zabránilo opakování. Minsky vždy stavěl finanční trhy do středu své analýzy. V jeho „vizi Wall Street“ je zásadním ekonomickým vztahem vztah mezi investičním bankéřem a klientem, nikoli majitelem továrny a pracovníkem. Ačkoli peníze jsou pro jeho vizi ústřední, fungují poněkud neobvyklým způsobem.

Minsky formuloval '''teorii endogenní finanční nestability'''. Při konstrukci své hypotézy vycházel z (post)keynesiánské tradice, z teorií bublin vyvinutých Charlesem Kindlebergerem, Schumpeterovy úvěrové teorie peněz a z velké deprese Irvinga Fishera z dluhové deflace. Politická doporučení se zaměřují na centrální banku jako věřitele poslední instance a na důležitost reflace v boji proti procesům deflace dluhu, které mohou vést k prudkým poklesům ekonomické aktivity. Stejně jako Fisher se i Minsky snažil analyzovat finanční systém z hlediska vztahů mezi příjmem a dluhem a rozvinul svou typologii finančních jednotek. Obecná Minskyho věta, že delší období prosperity přineslo optimismus, který vedl k předlužení a spekulativním mániím.&lt;blockquote&gt;&quot;''Pokud nerozumíme tomu, co vede k ekonomické a finanční nestabilitě, nemůžeme předepsat - vytvořit politiku -, abychom ji upravili nebo odstranili. Identifikace jevu nestačí; potřebujeme teorii, díky níž je nestabilita normálním výsledkem v naší ekonomice a dá nám úchopy ji ovládat.''&quot;

&quot;''Stabilita vede k nestabilitě. Čím stabilnější věci se stanou a čím déle budou stabilní, tím budou nestabilnější, když zasáhne krize''.&quot;

&quot;''Úspěch plodí ignorování možnosti neúspěchu''.&quot;

Hyman Minsky, “Stabilizing an Unstable Economy.

„''Zejména během zdlouhavého období dobrých časů mají kapitalistické ekonomiky tendenci přecházet z finanční struktury ovládané zajišťovacími finančními jednotkami ke struktuře, která má velkou váhu, k jednotkám zapojeným do spekulativního a Ponziho financování''.“

&quot;''Ve světě podnikatelů a finančních zprostředkovatelů, kteří agresivně hledají zisk, inovátoři vždy předstihnou regulační orgány; úřady nemohou zabránit tomu, aby došlo ke změnám ve struktuře portfolií. Co mohou udělat, je udržet poměr aktiv a vlastního kapitálu bank v mezích stanovením poměrů absorpce kapitálu pro různé typy aktiv. Pokud orgány omezují banky a jsou si vědomy aktivit okrajových bank a dalších finančních institucí, jsou v lepší pozici, aby zmírnily rušivé expanzivní tendence naší ekonomiky''.&quot;

Hyman Minsky, ''The Financial Instability Hypothesis.''

„''Pocit odpovědnosti ve finanční komunitě za komunitu jako celek není malý. Je téměř nulový. Možná je to inherentní. V komunitě, kde je primárním zájmem peníze, jedním z nezbytných pravidel je žít a nechat žít. Vystoupit proti šílenství může znamenat zničit ty, kteří mu podlehli. Moudří ve Wall Street [a v profesionální a pověřené třídě] tedy téměř vždy mlčí''.&quot;

John Kenneth Galbraith, ''The Great Crash of 1929''

&quot;''Lidé s privilegiem budou vždy riskovat své úplné zničení, než aby se vzdali jakékoli hmotné části své výhody.''&quot;

John Kenneth Galbraith, The Age of Uncertainty.

„''Období finanční tísně je postupný pokles po vrcholu spekulativní bubliny, která předchází konečné a obrovské panice a krachu, poháněn zasvěcenci, kteří opustili, ale cizí přísavky visící v naději na oživení, ale nakonec se vzdaly v posledním kolapsu''.“

&quot;''Peníze jsou veřejným statkem; jako takový je vhodný pro soukromé vykořisťování''.&quot;

&quot;''Sklon k podvodům roste souběžně s tendencí spekulovat během boomu, kdy imploze bubliny cen aktiv vždy vede k odhalení podvodů a podvodů''&quot;

''&quot;Pro pohodu a úsudek člověka není nic tak rušivého, jako když vidíme přítele zbohatnou''t&quot;

Charles Kindelberger, ''Manias, Panics and Crashes: A History of Financial Crises''&lt;/blockquote&gt;Minsky se pokusil formulovat endogenní teorii finanční nestability a v této snaze se zaměřil především na vztahy mezi příjmem a dluhem a vyjednávání mezi bankéři a podnikatelem. Tato hypotéza je založena na existenci složitého a vysoce vyvinutého finančního systému fungujícího v kapitalistické ekonomice. V souladu s vlivem Keynese však Minsky zůstal znepokojen rolí očekávání a nejistoty v ekonomice a možností, že tyto proměnné přispějí k nestabilitě. Naléhavost nestability je v ostrém kontrastu s vizí finančních trhů podporovanou „hypotézou efektivního trhu“, kteří pojímají racionální aktéry, kteří tlačí ceny aktiv směrem k „základní hodnotě“. V rámci keynesiánské tradice Minsky zpochybňoval, do jaké míry lze finanční aktéry považovat za racionální aktéry, a místo toho charakterizoval aktéry jako subjekty podléhající určitým postojovým dispozicím a mentalitám, které ovlivňují jejich rozhodovací procesy. Vedle vlivu Keynese začlenil Minsky do své hypotézy finanční nestability práci Charlese Kindlebergera o pěti fázích spekulativních bublin. Důležité je, že hypotéza nepostupuje pouze na základě zhodnocení subjektivních prvků a zahrnuje interpretaci předlužení vyvinutou Irvingem Fisherem a úvěrový pohled na peníze vyvinutý Josephem A. Schumpeterem. Ústředním spojením hypotézy o finanční nestabilitě Minsky je tedy vztah mezi příjmem, úvěrem, dluh a schopnost peněžních toků udržet danou úroveň odpovědnosti. Tento vztah samozřejmě závisí na očekáváních a dojmech bankéřů a obchodníků. Fisher i Minsky zdůraznili zásadní vztah mezi dluhem a příjmem, Minsky to posunul o krok dále a vyvinul tripartitní typologii struktur dluhu a příjmu pro finanční jednotky.

* První struktury dluhu a příjmu pro finanční jednotky, „'''jednotky zajišťovacího financování''' (Hedge Fund)“, se vyznačují schopností jednotky plnit všechny své platební závazky. Vyšší míra vlastního kapitálu vůči dluhu svědčí o jednotkách zajišťovacího financování.
* Zadruhé, „'''spekulativní'''“ jednotky jsou schopny plnit závazky ohledně splácení úroků, ale nejsou schopny splácet princip dluhu ze svých příchozích peněžních toků.
* Zatřetí, '''ponzi''' jednotky nejsou schopny financovat splátky úroků ani splátky na principu s odchodem z peněžních toků. Jednotkám Ponzi lze dosáhnout pouze likvidací aktiv nebo využitím většího dluhu, přičemž obojí může být pouze zaplněním finančních mezer. Nakonec nastane okamžik, kdy ceny aktiv přestanou růst, jednotky Ponzi čelí problémům financování peněžních toků z dluhových závazků a dojde k požárnímu prodeji aktiv: selhání trhu. Toto je konec Minského cyklu a je známý jako Minský okamžik. Davidson (2008) definuje minský okamžik jako „''když se zhroutí finanční pyramidová hra''“, zatímco Lahart (2007) věří, že „''když jsou zadlužení investoři nuceni prodat i své solidní investice''“.

https://3.bp.blogspot.com/-JnMgR2nw9Ow/XEDjrAVJcnI/AAAAAAABYaU/k9boOo2V0JoXfXH6qzAIFPopmPfSZjUKQCLcBGAs/s1600/minsky-moment.jpg

Minsky tvrdil, že když podmínky prosperity trvají delší dobu, finanční systém prochází kvalitativní transformací z hedgeového financování na neudržitelné financování, v němž dominují spekulativní a ponziho jednotky. Tato transformace je do značné míry ovlivněna předchozím úspěchem financí a jeho dopady na očekávání finančních aktérů. Hlavní příčinou předlužení, která je základem velké deprese, byla existence dobrých investičních příležitostí. Hojnost investičních příležitostí ve 20. letech 20. století vedla k finanční euforii a nadměrné důvěře, což následně vedlo k předlužení vůči podnikatelům hledajícím ziskové investice. Z hlediska Minskyho se hedgeové financování zaměřené na rozvoj kapitálu do obchodních operací stalo stále spekulativnějším a neudržitelným Ponziho financováním. Jakmile si finanční aktéři uvědomili, že systém nebyl schopen ověřit aktuální úroveň dluhu, došlo k poklesu důvěry a nastal proces deflace dluhu a ekonomická kontrakce. Proces, kterým se zajišťovací financování transformuje na financování Ponzi prostřednictvím vývoje očekávání, označil Thomas Palley za „základní Minsky cyklus“. Více kontroverzně diskutoval Palley o povaze „super minského cyklu“, který spojuje optimismus na samotném finančním trhu se zvýšeným optimismem v regulačních institucích. Oba cykly pomáhají vysvětlit finanční dynamiku, která vedla ke kolapsu trhu hypoték pro rizikové hypotéky počátkem roku 2007. Zatímco první cyklus získal široké přijetí, druhý cyklus je kontroverzní, protože byl zpochybněn jeho vztah k Minského hypotéze. Navzdory tomu je supercyklická teze, kterou vypracoval Palley, jasně inspirována hypotézou o finanční nestabilitě Minsky a pomáhá ji rozšířit o perspektivu finanční regulace. Palley diskutoval o povaze „super minského cyklu“, který spojuje optimismus na samotném finančním trhu se zvýšeným optimismem v regulačních institucích. Oba cykly pomáhají vysvětlit finanční dynamiku, která vedla ke kolapsu trhu hypoték pro rizikové hypotéky počátkem roku 2007.

==== Minského Super-cyklus ====
Palley přeměnil Minského na „teoretika finanční dlouhé vlny“. Palley (2009) tvrdí, že úvěrovou krizí byl konec Minského supercyklu. Takový cyklus zahrnuje řadu normálních Minských cyklů, ale končí, když je mařicí mechanismus vyčerpán. Vyskytuje se po dlouhou dobu a začíná regulací, přechází k regulačnímu relapsu před regulačním únikem a nakonec prasknutím superminského cyklu a návratem na začátek cyklu. Regulace nastává, když vláda zasahuje prostřednictvím regulace, aby snížila zisky pro finanční instituce, možná omezením jejich činnosti nebo zvýšením jejich likvidního poměru. Regulační relaps nastává, když se regulace ulevuje, možná kvůli lobbování finančních institucí a obdobím stability, díky nimž ekonomické subjekty zapomínají na nebezpečí neregulované činnosti. Regulační únik je vyvrcholením tohoto uvolnění, kdy si finanční instituce mohou dělat, co chtějí. Na konci supercyklu, když byl mařicí mechanismus vyčerpán, se vrátíme do situace regulace. Po celou dobu výskytu tohoto supercyklu mohou nastat běžné minské cykly, ale rozsah fluktuací během těchto pravidelných minských cyklů se zvyšuje, jak ekonomičtí agenti rozšiřují své aktivity, aby překonali maření systémů a zvýšili tak zisky. Je důležité si uvědomit, že se mění pouze podlahy a stropy, zatímco jednotlivé recese mohou být v závislosti na situaci silnější nebo slabší.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Palley
| jméno = Thomas I.
| titul = A Theory of Minsky Super-cycles and Financial Crises
| url = http://dx.doi.org/10.1057/9781137265821_8
| vydavatel = Palgrave Macmillan UK
| místo = London
| strany = 126–142
| isbn = 978-1-137-46829-1
| isbn2 = 978-1-137-26582-1
}}&lt;/ref&gt;

https://learneconomicsonline.com/blog/wp-content/uploads/2015/08/superminskycycles.png

https://learneconomicsonline.com/blog/wp-content/uploads/2015/08/minskyexplanation.png

==== Financializace ====
Zakořeněné ve finanční liberalizaci a neoliberalismu. Některé klíčové rysy financializace jsou (1) Rostoucí podíl finančního zisku a klesající podíl mezd (2) Financování nefinančního sektoru (3) Sekuritizace a stínové bankovnictví (4) Makroekonomické dopady, včetně zvyšování nerovností a chudoby.&lt;blockquote&gt;''&quot;Financializace znamená „rostoucí význam finančních trhů, finančních motivů a finančních institucí pro fungování domácí a mezinárodní ekonomiky''“ (Epstein, 2005, p 3).
„''Financializace je zvláštní formou neoliberalismu“ charakterizované „ovládnutím makroekonomie a hospodářské politiky zájmem finančního sektoru''“ (Palley, 2013).

„''Financializace zahrnuje nahrazení průmyslového nebo výrobního kapitalismu dravější formou finančního kapitalismu“ […] „nová forma kapitalismu, která nejen změnila způsob fungování trhů, ale nese s sebou důležité politické, kulturní a ekonomické důsledky''“ (Rochon, 2012).&lt;/blockquote&gt;Rostoucí podíl finančního zisku a klesající podíl mezd „Podíl rentiéra“ na národním důchodu: zisky finančních institucí ve srovnání se zisky nefinančních společností se zvýšily v zemích, jako jsou USA a Francie, a obecněji v zemích OECD (Epstein , 2005). v USA se finanční sektor v posledních letech podílel na 20% HDP, ale získal 40% podnikových zisků (Nersisyan a Wray 2010). Významně souvisí s poklesem podílu pracovní síly (země OECD, dlouhodobě) Hein ( 2013); Významnějším faktorem je posun v odvětvovém složení ekonomiky, nároky na mzdy managementu a podíl rentiéra.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Nersisyan
| jméno = Yeva
| příjmení2 = Wray
| jméno2 = L. Randall
| titul = Transformation of the Financial System: Financialisation, Concentration and the Shift to Shadow Banking
| url = http://dx.doi.org/10.1057/9780230292321_3
| vydavatel = Palgrave Macmillan UK
| místo = London
| strany = 32–49
| isbn = 978-1-349-31372-3
| isbn2 = 978-0-230-29232-1
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Epstein
| jméno = Gerald
| titul = The Bankers’ Club and the Power of Finance
| url = http://dx.doi.org/10.4324/9781315142876-39
| vydavatel = Routledge
| strany = 437–447
| isbn = 978-1-315-14287-6
}}&lt;/ref&gt;

Sekuritizace a stínové bankovnictví (Skrytý, neviditelný, komplexní, neregulovaný). Nominální v největších bankách v USA jako% aktiv: 0 v 90. letech, 2000% až 6000% v roce 2007 (Wray, 2010) Zahrnuje „dluh“ konstrukcí =&gt; potenciálně nekonečný leverage efekt, jak již uvedl Minsky v roce 1987 „Sekuritizace znamená, že neexistuje žádná iniciativa bank při vytváření úvěrů, neexistuje možnost využívat bankovní kapitál“ (Minsky 1987), s. 3). Makroekonomické dopady: depresivní účinky na produktivní investice, negativní dopad na spotřebu a poptávku a prohlubování nerovnosti.

==== Stádia kapitalismu ====
Pozdní vývoj v Minskyho díle, do značné míry nepublikovaný, ale klíčový pro pochopení FIH - zakořeněné v Commons a v historickém institucionalizmu.&lt;blockquote&gt;''&quot;Minsky našel nejúčinnější způsob, jak získat tento „hlubší pohled“, bylo zaměřit se spíše na dlouhodobý kapitalistický rozvoj než na obchodní cykly. “„ V tomto období (1994) Minský si myslel, že je nezbytné bojovat proti dominantnímu trendu pomocí analýzy založené na historii a institucionální realitě''.&quot; (Whalen, 1999).
„''Hypotéza tvrdí, že hospodářské cykly historie jsou složeny z (i) vnitřní dynamiky kapitalistických ekonomik a (ii) systému intervencí a předpisů, které jsou navrženy tak, aby udržovaly ekonomiku v rozumných mezích''.“ (Minsky, 1992 str. 9).

Ponechání závěru na Minského „''[V] ekonomikách reálného světa již zjednodušené návrhy laissez-faire neplatí. Ekonomiky s finančním systémem moderního kapitalismu se mohou zhroutit, jak se stalo v letech 1929–1933. […] Je třeba přehodnotit systém intervencí do kapitalistických ekonomik, který se vyvinul ze struktury New Deal, která byla zavedena hlavně před druhou světovou válkou''.“ (Minsky and Whalen 1996)&lt;/blockquote&gt;Minsky definuje pět fází vývoje kapitalismu: '''obchodní kapitalismus''' (1607-1813), '''průmyslový kapitalismus''' (1813-1890), '''bankovní kapitalismus''' (1890-1933), '''manažerský kapitalismus''' (1933-1982) a '''money manager capitalism''' (1982 - dodnes). Základem jsou institucionální mechanismy vedené hospodářským cyklem: pro-cyklicita riskování a institucionální „křehkosty“ vyplývající z velkých změn ve formách kapitalismu.

Aktuální období považované za 6. etapu kapitalismu: globalizovaný, finančně a neoliberálně motivovaný institucionální kontext =&gt; „'''globálně-finančně manažerský kapitalismus'''“.

Charakterizovaná vývojem finanční struktury, poválečnou evolucí z národní na globální úroveň, která je charakterizovaná posunem od koncentrace k disperzi (Od koncentrace k rozptýlení výrobních a investičních rozhodnutí, O globálním designu a globálních dodavatelských řetězcích, zvýšení globální nabídky pracovních sil, snížená vyjednávací síla pracovní síly, snížené výrobní náklady, snížené pracovní síly příjmy, Zvýšení a koncentrovanější zisky). Skutečné příjmy z práce klesají nebo stagnují. Keynesiánská globální poptávková krize, kde poptávka je podporována pouze trvalým vytvářením inflace cen finančních aktiv a spotřeba je udržována pouze kapitálovými zisky a / nebo zvýšeným dluhem domácností.

Rozptyl ve finančních inovacích a rozsáhlé vykořisťování skrze Finanční inženýrství (Oddělení oceňování peněžních toků: Oddělování dluhopisů), Oddělení a rekombinace rizik (Sekuritizace a swapy úvěrového selhání), Sjednocení charakteristik idiosynkratických aktiv (Umožnit rozptyl na globálních trzích - hypotéky lokální na globální aktiva), Přechod na globální disperze rizik, Disperze vlastnictví aktiv; Institucionální investoři, Koncentrace kontroly nad aktivy: peněžní manažeři, hodnota držitele akcií, motivační odměna, opce na akcie, podpora zhodnocování finančních aktiv a přesun příjmů na podnikové manažery a peněžní manažery.

Finanční cykly kapitálových trhů rozvinutých zemí určují cyklické chování na periferii. Omezení jsou ne ve struktuře výroby (jak tvrdí Prebisch / Singer / Myrdal ), ale ve finanční struktuře. Je to nevyvážená finanční struktura určená kapitálovými toky z kapitálových trhů rozvinutých zemí (Pettis). O UPS rozhodují globální finanční toky (deindustrializace, která brání domácí industrializaci a vytváří nevyváženou finanční strukturu, která zvyšuje nestabilitu UPS a finanční krize).

Minsky Global Center-Periphery Debt Cycle (Schumpeter-Keynes-Minsky pohled) tvrdí, že Finanční instituce (ne)vytvářejí likviditu (Úspory nemohou omezovat investice, Úspory nelze „zprostředkovat“, Úspora Glut je Oxymoron, Neexistuje žádné omezení pro vytváření likvidity, Likvidita Glut určuje úrokové sazby a toky hrubého mezinárodního kapitálu). V současné fázi globálního kapitalismu je rozvinutá země měnová politika na podporu poptávky nastavuje růst likvidity a proudí do rozvojových zemí a nastavuje jejich UFS. Od 80. let 20. století expanze rozvinutých zemí (finanční aktiva Řízený růst - Nadměrný pákový efekt, nadměrná tvorba likvidity: –Asetová inflace (booms-bubliny) nahrazují spirálu mzdových cen a vytvářejí globální toky likvidity. Produkují narušení v rozvíjejících se tržních ekonomikách (po Washingtonském konsensu) - Zvýšený příliv kapitálu - Zhodnocení směnného kurzu - Aktuální Nerovnováhy účtu - Nevyvážená struktura produkce: Deindustrializace - Nevyvážená finanční struktura: Vysoký [[poměr dluhu k HDP]], nesoulad měn. Krize: Obrat kapitálových toků, Obrat směnných kurzů). &lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = 1883-1946.
| jméno = Keynes, John Maynard,
| titul = A treatise on money
| url = http://worldcat.org/oclc/3120538
| vydavatel = AMS Press
| isbn = 0-404-15000-4
| isbn2 = 978-0-404-15000-6
| oclc = 3120538
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Pettis
| jméno = Michael
| titul = Reengineering the Volatility Machine
| periodikum = World Policy Journal
| datum vydání = 2003
| ročník = 20
| číslo = 3
| strany = 52–58
| issn = 0740-2775
| doi = 10.1215/07402775-2003-4009
| url = http://dx.doi.org/10.1215/07402775-2003-4009
| datum přístupu = 2021-04-08
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = BORIO
| jméno = Claudio
| příjmení2 = DISYATAT
| jméno2 = Piti
| titul = Global Imbalances and the Financial Crisis: Reassessing the Role of International Finance
| periodikum = Asian Economic Policy Review
| datum vydání = 2010-11-25
| ročník = 5
| číslo = 2
| strany = 198–216
| issn = 1832-8105
| doi = 10.1111/j.1748-3131.2010.01163.x
| url = http://dx.doi.org/10.1111/j.1748-3131.2010.01163.x
| datum přístupu = 2021-04-08
}}&lt;/ref&gt;

==== Globální finanční krize v roce 2007 a problém Minského rámce ====
Jan Kregel zdůraznil dva důležité důvody neadekvátnosti Minskyho hypotézy, když byl aplikován na nedávnou krizi (2007-2008). Kregel (2008) tvrdí, že nedošlo k postupnému poklesu bezpečnostní hranice, ale k okamžitému pádu. Zaprvé, nadřazenost vyjednávání mezi podnikateli a bankéři se od 80. let 20. století posunula se zvýšeným významem obchodování na vlastní účet, a zadruhé vzhledem k tomu, mechanismus, kterým se finanční systém zvrhl na financování Ponziho, nebyl pokles míry chyb mezi závazky a peněžními toky, jak to klasicky načrtl Minsky, ale nové modely bankovních operací, které byly ze své podstaty prošpikované rizikem. Kregel kladl hlavní důraz na metody „vzniknout a distribuovat“, které banka používala před krizí. Za účelem rychlého zisku z poplatků a provizí by banky vytvořily nová sekuritizovaná aktiva a prodávaly je dále. Model „vzniknout a distribuovat“ zahrnoval komplexní soubor institucionálních vztahů, které Peter Gowan označil jako „nový systém„ wall street“, který usnadňoval nadměrné úrovně leverage effektu prostřednictvím řady doplňkových finančních institucí, které byly charakterizovány jako „systém stínového bankovnictví“.

Systém stínového bankovnictví propojil tradiční komerční a investiční banky se zajišťovacími fondy a fondy soukromého kapitálu. Ty spolu s dalším strukturovaným investičním nástrojem (SIV) poskytly kontext pro nové finanční nástroje, které skrývaly závazky a rizika a umožňovaly větší leverage efekt a regulační únik. Kreativní účetnictví může maskovat přechod od zajišťovacího financování k ponziho financování. Nové formy finančních nástrojů, které se vyvinuly společně se systémem stínového bankovnictví, pomáhají usnadnit takové kreativní účetnictví. Kreditní deriváty ve formě zajištěných dluhových závazků (CDO) a swapů úvěrového selhání (CDS) byly dva takové finanční nástroje, které způsobily velkou část škody finančnímu systému. V letech 2001 až 2006 se celková nominální hodnota hypoték s rizikovým hypotékou zvýšila ze 160 miliard na 600 miliard. Banky zabalily tyto půjčky do CDO a prodávaly je přepážkově (OTC) bez tržního mechanismu, který určoval „základní hodnotu“ CDO. Ratingové agentury, které za poplatek upisují CDO, by za další poplatek hodnotily tyto kreditní deriváty jako „AAA“. Složitost CDO a OTC povaha přechodů znamenala, že je velmi obtížné efektivně stanovit cenu finančních nástrojů. K tomu se přidává skutečnost, že na rozdíl od tradičních komoditních derivátů nebyla pomyslná hodnota hypotečních tranší stanovitelná, protože složky jakéhokoli daného CDO nebyly známy. Je zřejmé, že nadměrné investice a předlužení, které předcházely velké depresi, se kvalitativně liší od těch, které vyvolaly poslední finanční krizi.

Kvantitativní rozměr krize a její důsledky lze pochopit pouze ve vztahu k trendu finanční situace v americké ekonomice od 70. let a se zvyšující se rychlostí v 90. letech. V 90. letech byly finanční zisky daleko před nefinančními zisky. Palleyovo rozšíření práce o finanční nestabilitě však ukázalo, že optimismus na finančním trhu může vést k neopodstatněnému optimismu v regulačních institucích, a proto je zpochybněna dlouhodobá schopnost překonat finanční nestabilitu.

Malcolm Sawyer uvádí hlavní příčiny nedávné finanční krize a lokalizuje je do tří faktorů. Prvními dvěma z nich byla finanční liberalizace a s ní spojené distribuční efekty (přerozdělování od mzdových příjemců do finančního sektoru) v USA a jinde. Oba tyto faktory poskytly zásadní impuls k vývoji a rozšiřování nových forem sekuritizace a používání derivátů. Tato praxe finančního inženýrství, třetí hlavní faktor, vedla k růstu nástrojů označovaných jako zajištěné dluhové obligace (CDO), zejména ve formě zajištěných hypoték. Byly zde také tři faktory přispívající ke zhoršení procesu hlavních příčin: mezinárodní nerovnováha, zejména v důsledku růstu Číny; měnová politika prováděná zeměmi v období vedoucím ke krizi; a role, kterou hrají ratingové agentury.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Arestis
| jméno = Philip
| titul = Main and Contributory Causes of the Recent Financial Crisis and Economic Policy Implications
| url = http://dx.doi.org/10.1057/9781137485557_1
| vydavatel = Palgrave Macmillan UK
| místo = London
| strany = 1–36
| isbn = 978-1-349-55947-3
| isbn2 = 978-1-137-48555-7
}}&lt;/ref&gt;

Za ekonomickou nerovnováhu, která způsobila finanční krizi v roce 2007, je třeba chápat jako výsledek interakce účinků finanční deregulace s makroekonomickými dopady rostoucí nerovnosti. V tomto smyslu je třeba rostoucí nerovnost považovat za základní příčinu současné krize. Stockhammer Identifikuji čtyři kanály, které přispěli ke krizi.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Stockhammer
| jméno = E.
| titul = Rising inequality as a cause of the present crisis
| periodikum = Cambridge Journal of Economics
| datum vydání = 2013-11-26
| ročník = 39
| číslo = 3
| strany = 935–958
| issn = 0309-166X
| doi = 10.1093/cje/bet052
| url = http://dx.doi.org/10.1093/cje/bet052
| datum přístupu = 2021-04-08
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Crotty
| jméno = J.
| titul = Structural causes of the global financial crisis: a critical assessment of the 'new financial architecture'
| periodikum = Cambridge Journal of Economics
| datum vydání = 2009-07-01
| ročník = 33
| číslo = 4
| strany = 563–580
| issn = 0309-166X
| doi = 10.1093/cje/bep023
| url = http://dx.doi.org/10.1093/cje/bep023
| datum přístupu = 2021-04-08
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Dymski
| jméno = G. A.
| titul = Why the subprime crisis is different: a Minskyian approach
| periodikum = Cambridge Journal of Economics
| datum vydání = 2009-12-23
| ročník = 34
| číslo = 2
| strany = 239–255
| issn = 0309-166X
| doi = 10.1093/cje/bep054
| url = http://dx.doi.org/10.1093/cje/bep054
| datum přístupu = 2021-04-08
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Kregel
| jméno = Jan A.
| titul = The Natural Instability of Financial Markets
| periodikum = SSRN Electronic Journal
| datum vydání = 2007
| issn = 1556-5068
| doi = 10.2139/ssrn.1075684
| url = http://dx.doi.org/10.2139/ssrn.1075684
| datum přístupu = 2021-04-08
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Keen
| jméno = Steve
| titul = Post Keynesian Theories of Crisis
| periodikum = American Journal of Economics and Sociology
| datum vydání = 2015-03
| ročník = 74
| číslo = 2
| strany = 298–324
| issn = 0002-9246
| doi = 10.1111/ajes.12099
| url = http://dx.doi.org/10.1111/ajes.12099
| datum přístupu = 2021-04-08
}}&lt;/ref&gt;

# Zaprvé, rostoucí nerovnost vytváří tlak na snižování agregátní poptávky, protože chudší příjmové skupiny mají vysoké mezní sklony ke spotřebě.
# Zadruhé, mezinárodní finanční deregulace umožnila zemím fungovat s většími deficity běžného účtu po delší časové období. V reakci na potenciálně stagnující poptávku se tedy objevily dva modely růstu: model založený na dluhu a model založený na exportu, které jsou neudržitelné.
# Za třetí, (v modelech růstu založeného na dluhu) vyšší nerovnost vedla k vyššímu zadlužení domácností, protože rodiny pracující třídy se snažily držet krok s normami sociální spotřeby navzdory stagnaci nebo poklesu reálných mezd.
# Za čtvrté, rostoucí nerovnost zvýšila tendenci spekulovat, protože bohatší domácnosti mají tendenci držet rizikovější finanční aktiva než jiné skupiny. Vzestup zajišťovacích fondů a zejména subprime derivátů byl spojen se vzestupem superbohatých.

V minském rámci můžeme zabránit finanční nestabilitě detekcí a prevencí Ponziho financí. Rámec rovněž navrhuje, že bychom měli omezit finanční konkurenci a inovace, které jsou často vyvíjeny za účelem překonání regulace a zmatení regulátorů.

* 1. bezpečný a spolehlivý platební systém;
* 2. krátkodobé půjčky domácnostem a firmám a případně státní a místní správě;
* 3. bezpečný a spolehlivý systém financování bydlení;
* 4. řada finančních služeb včetně pojišťovacích, zprostředkovatelských a důchodových spořících služeb;
* a 5. dlouhodobé financování pozic v drahých kapitálových aktivech.

=== Mezinárodní vztahy, mezinárodní politická ekonomie a Post-Keynesovká ekonomie ===
&lt;blockquote&gt;&quot;IPE se týká sociálních, politických a ekonomických uspořádání ovlivňujících globální systémy výroby, výměny a distribuce a mix hodnot v nich odrážejících se. Tato opatření nejsou božsky nařízena, ani nejsou náhodným výsledkem slepé náhody. Spíše jsou výsledkem lidského rozhodnutí přijatého v kontextu člověkem vytvořených institucí a sad samoregulačních pravidel a zvyků.&quot; (Strange, 1971)

Ruskin tvrdil, že vyloučit morální problémy z politické a ekonomické analýzy je podobné „zajímat se o“ vědu gymnastiky, která předpokládá, že muži nemají kostry” ... „podstata bohatství spočívá v jeho autoritě nad lidmi“.
&quot;Alexander Hamilton, teoretik amerického ekonomického rozvoje, napsal: „Zdá se, že nejen bohatství, ale také nezávislost a bezpečnost země jsou materiálně spojeny s prosperitou výrobců“ (Gilpin, 1987: 33)

„Fragmentace moci mezi konkurenčními zeměmi vede k fragmentaci mezinárodního ekonomického režimu; koncentrace síly vede ke stabilitě. Hegemonické mocnosti mají schopnosti udržovat mezinárodní režimy, které upřednostňují “(Keohane 1991: 78).

„moc kapitálu je jak přímá (např. Nadřazená vyjednávací moc kapitálu nad prací, tak ve vztahu ke státům, které se ucházejí o investice proti sobě), a nepřímá (např. Disciplína uplatňovaná na firmy, jejich zaměstnanci nebo na vládách na finančních trzích, např. na trzích s akciemi a obligacemi). Stát tak podléhá také tržním disciplínám. Ve skutečnosti byla veřejná politika předefinována takovým způsobem, že se vlády snaží dokázat svou důvěryhodnost a soulad svých politik podle míry, v jaké vzbuzují důvěru investorů. Takto, nové politické a ústavní iniciativy v oblasti peněz a financí souvisí s prosazováním makroekonomické a mikroekonomické disciplíny způsoby, které mají podpořit moc kapitálu ve státě a občanské společnosti “(Gill, 2000: 2).

„I v těch nejrozsáhlejších„ směrových “nebo„ azimutálních “agendách, které existují, jsou stále příliš restriktivní, a proto se ve skutečnosti nekvalifikují jako studium politické ekonomiky. Literatura o politice mezinárodních ekonomických vztahů odráží obavy vlád, nikoli lidí. Vždy má tendenci převažovat nad zájmy nejmocnějších vlád. Učenci, kteří přijímají tuto definici subjektu, se tak stávají zaměstnanci státních byrokracií, nikoli nezávislými mysliteli nebo kritiky “(Strange, 1988: 13).

„Obzvláště důležité jsou dva rysy mezinárodního kontextu: světové politice chybí autoritativní vládní instituce a vyznačuje se všudypřítomnou nejistotou. V tomto prostředí je hlavní funkcí mezinárodních režimů usnadňovat uzavírání vzájemně výhodných dohod mezi vládami, aby strukturální podmínky anarchie nevedly k úplné „válce všech proti všem“ “(Keohane, 1991: 106).

„účel, kterému teorie řešení problémů slouží, je konzervativní, protože jejím cílem je řešit problémy vznikající v různých částech komplexního celku za účelem hladkého fungování celku. Cíl spíše popírá tvrzení, že teorie řešení problémů je bez hodnoty… Kritická teorie obsahuje teorie řešení problémů v sobě, ale obsahuje je ve formě identifikovatelných ideologií, což ukazuje na jejich konzervativní důsledky, nikoli na jejich užitečnost jako vodítka k akce “(Cox, 1986: 207).

„Západní finanční systém,“ napsala v roce 1986, „se rychle blíží ničemu podobnému jako obrovské kasino. . . . To nemůže pomoci, ale mít vážné následky “(1986: 1–2). O něco více než deset let později došla k závěru, že kasino se zbláznilo - „v jednu chvíli nepravidelně manické, u ostatních nepřiměřeně depresivní“ (1998a: 1). Pro Strange se finanční nestabilita stala „hlavním problémem mezinárodní politiky a ekonomiky“ (1998a: 18) a naléhavě volala po nápravě jakéhokoli druhu. (Cohen, 2016)

Susan Strangeové „The Westfailure System“ (Strange 1999) odsoudila omezenou správu poskytovanou státním systémem za to, že není schopna vyřešit tři základní problémy generované globalizujícím se kapitalismem: opakující se turbulence v globálním finančním systému, degradace přírodního prostředí a „selhání zachování socioekonomické rovnováhy mezi bohatými a mocnými a chudými a slabými“ (tamtéž, 345).

strukturální moci, kterou definovala jako „moc utvářet a určovat struktury globální politické ekonomie, v níž ostatní státy, jejich politické instituce, jejich ekonomické podniky a (v neposlední řadě) jejich vědci a další profesionální lidé musí fungovat “(Strange 1988, 25).

Někteří například vidí meziválečné roky a velkou hospodářskou krizi jako předchůdce nejen empirického vývoje americké hegemonie, ale také jako klíčový podnět pro vznik realismu jako ústřední metody uchopení moci (Carr 1939/2001 ; Cox 2000; Schmidt 1998). O několik desetiletí později vědci vzali rozpad systému Bretton Woods jako výzvu k přehodnocení užitečnosti realismu jako teoretické čočky pro IR a IPE, a jako signál, že poválečná struktura globální politické ekonomiky sama vstupuje do období „po hegemonii“ (Keohane a Nye 1977; Keohane 1984). Tato poslední debata o americkém úpadku byla zdánlivě vyřešena v závěrečných letech dvacátého století, uprostřed následků konce studené války, rozpadu Sovětského svazu a opětovného prosazení americké moci (Cox 2001). Uni-polární éra nastala, i když se zdánlivě globalizace správy věcí veřejných (Scholte 2000; Ikenberry et al. 2009).

Amerika má schopnost […] uplatňovat převládající vliv na dobré nebo špatné vlivy na vytváření úvěrů ve světovém měnovém systému. […] Spojené státy jsou jedinou vládou schopnou vytvářet dolarová aktiva, která jsou přijatelná a prodejná po celém světě. […] Ve většině zemí naznačuje, zda je platební bilance přebytek nebo schodek, sílu nebo slabost její finanční situace. Ve Spojených státech může být přesná konverzace pravdivá. Skutečnost, že beztrestně bude trvat čtvrt století trvalý deficit, neznamená americkou slabost, ale spíše americkou [strukturální] moc v [světovém] systému.&lt;/blockquote&gt;I přes multidisciplinární charakter PKM neexistuje přílišná kooperace s politologií, mezinárodními vztahy a IPE. Přesto lze nalézt podobnosti s jednotlivými tradicemi mezinárodních vztahů (realismus, kritické přístupy, institucionální přístupy či s Britskou školou mezinárodní politické ekonomie) a to ať důrazem na nejistotu, moc, hierarchii a konfliktu mezi aktéry.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = author.
| jméno = Balaam, David N., 1950-
| titul = Introduction to international political economy
| url = http://worldcat.org/oclc/1012258848
| isbn = 978-1-292-02305-2
| isbn2 = 1-292-02305-8
| oclc = 1012258848
}}&lt;/ref&gt;

==== Moc, mezinárodní vztahy a globální systém &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Baldwin
| jméno = David A.
| titul = Power Analysis and World Politics: New Trends versus Old Tendencies
| periodikum = World Politics
| datum vydání = 1979-01-XX
| ročník = 31
| číslo = 2
| strany = 161–194
| issn = 0043-8871
| doi = 10.2307/2009941
| url = http://dx.doi.org/10.2307/2009941
| datum přístupu = 2021-05-09
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Baldwin
| jméno = David A.
| titul = Interdependence and power: a conceptual analysis
| periodikum = International Organization
| datum vydání = 1980
| ročník = 34
| číslo = 4
| strany = 471–506
| issn = 0020-8183
| doi = 10.1017/s0020818300018828
| url = http://dx.doi.org/10.1017/s0020818300018828
| datum přístupu = 2021-05-09
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Barnett
| jméno = Michael
| příjmení2 = Duvall
| jméno2 = Raymond
| titul = Power in International Politics
| periodikum = International Organization
| datum vydání = 2005-01
| ročník = 59
| číslo = 01
| issn = 0020-8183
| doi = 10.1017/s0020818305050010
| url = http://dx.doi.org/10.1017/s0020818305050010
| datum přístupu = 2021-05-09
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| titul = Power in World Politics
| datum vydání = 2007-11-06
| doi = 10.4324/9780203944691
| url = http://dx.doi.org/10.4324/9780203944691
| datum přístupu = 2021-05-09
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Jones
| jméno = Evan
| titul = Steel Hulls and High-Stakes: Prospect Theory and China’s Use of Military Force in the South China Sea
| url = http://dx.doi.org/10.1007/978-3-319-26152-2_10
| vydavatel = Springer International Publishing
| místo = Cham
| strany = 197–224
| isbn = 978-3-319-26150-8
| isbn2 = 978-3-319-26152-2
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Gilpin
| jméno = Robert
| titul = War and Change in World Politics
| url = http://dx.doi.org/10.1017/cbo9780511664267
| vydavatel = Cambridge University Press
| isbn = 978-0-521-24018-5
| isbn2 = 978-0-521-27376-3
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Guzzini
| jméno = Stefano
| titul = Structural power: the limits of neorealist power analysis
| periodikum = International Organization
| datum vydání = 1993
| ročník = 47
| číslo = 3
| strany = 443–478
| issn = 0020-8183
| doi = 10.1017/s0020818300028022
| url = http://dx.doi.org/10.1017/s0020818300028022
| datum přístupu = 2021-05-09
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Guzzini
| jméno = Stefano
| titul = The Concept of Power: a Constructivist Analysis
| periodikum = Millennium: Journal of International Studies
| datum vydání = 2005-06
| ročník = 33
| číslo = 3
| strany = 495–521
| issn = 0305-8298
| doi = 10.1177/03058298050330031301
| url = http://dx.doi.org/10.1177/03058298050330031301
| datum přístupu = 2021-05-09
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Keohane
| jméno = Robert O.
| příjmení2 = Nye
| jméno2 = Joseph S.
| titul = Power and Interdependence revisited
| url = http://dx.doi.org/10.4324/9781315251981-4
| vydavatel = Routledge
| strany = 81–110
| isbn = 978-1-315-25198-1
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Legro
| jméno = Jeffrey W.
| příjmení2 = Moravcsik
| jméno2 = Andrew
| titul = Is Anybody Still a Realist?
| periodikum = International Security
| datum vydání = 1999-10-XX
| ročník = 24
| číslo = 2
| strany = 5–55
| issn = 0162-2889
| doi = 10.1162/016228899560130
| url = http://dx.doi.org/10.1162/016228899560130
| datum přístupu = 2021-05-09
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Pustovitovskij
| jméno = Andrej
| příjmení2 = Kremer
| jméno2 = Jan-Frederik
| titul = Towards a New Understanding of Structural Power: “Structure Is What States Make of It”
| url = http://dx.doi.org/10.1007/978-3-642-25082-8_4
| vydavatel = Springer Berlin Heidelberg
| místo = Berlin, Heidelberg
| strany = 59–78
| isbn = 978-3-642-25081-1
| isbn2 = 978-3-642-25082-8
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Walt
| jméno = Stephen M.
| titul = The Renaissance of Security Studies
| periodikum = International Studies Quarterly
| datum vydání = 1991-06-XX
| ročník = 35
| číslo = 2
| strany = 211
| issn = 0020-8833
| doi = 10.2307/2600471
| url = http://dx.doi.org/10.2307/2600471
| datum přístupu = 2021-05-09
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Neuss
| jméno = Beate
| titul = Kenneth N. Waltz, Theory of International Politics, New York 1979
| url = http://dx.doi.org/10.1007/978-3-531-90400-9_127
| vydavatel = VS Verlag für Sozialwissenschaften
| místo = Wiesbaden
| strany = 481–485
| isbn = 978-3-531-14005-6
| isbn2 = 978-3-531-90400-9
}}&lt;/ref&gt; ====
Například Spojené státy americké dnes mají v mezinárodním systému nespornou prioritu, pokud jde o schopnosti tvrdé síly (Norrlof 2010, Joffe 2009), zejména pokud jde o vojenskou moc - prvenství, které je téměř bezkonkurenční historické srovnání (Ferguson 2005).

V oblasti IR byla vyvinuta řada přístupů k pochopení toho, co moc v mezinárodních záležitostech ve skutečnosti znamená, jak se používá, na jaké zjevné nebo skryté mechanismy spoléhá a jaký druh zdrojů síly a moci by měl být považován za důležitější než ostatní (viz Baldwin 2002). Realistické a neo-realistické teorie obvykle pojímají moc jako celkové množství schopností, které má stát. V tomto chápání se vlastnictví většího počtu příslušných zdrojů (jako je HDP, počet obyvatel, velikost armády atd.) Transformuje víceméně automaticky na větší (tvrdou) moc, a tedy na větší bezpečnost státu v anarchickém mezinárodním systému (Baumann / Rittberger 1999: 250).

''Hard power'' se týká použití vojenských a ekonomických prostředků k formování chování a ohnutí vůle ostatních aktérů. V tomto vztahu může stát použít různé prostředky k ovlivnění chování jiného státu. V závislosti na schopnostech státu se tyto prostředky mohou pohybovat od vojenské síly (nebo její hrozby) až po donucovací diplomacii nebo ekonomické sankce. Předpokládá se, že čím větší jsou mocenské zdroje státu, tím větší je pravděpodobnost, že budou moci dosáhnout vynikající národní preference (Waltz 1990, Mearsheimer 1995, Grieco 1995: 27).&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Grieco
| jméno = Joseph M.
| titul = The Maastricht Treaty, Economic and Monetary Union and the neo-realist research programme
| periodikum = Review of International Studies
| datum vydání = 1995-01-XX
| ročník = 21
| číslo = 1
| strany = 21–40
| issn = 0260-2105
| doi = 10.1017/s0260210500117504
| url = http://dx.doi.org/10.1017/s0260210500117504
| datum přístupu = 2021-05-09
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Mearsheimer
| jméno = John J.
| titul = The False Promise of International Institutions
| periodikum = International Security
| datum vydání = 1994
| ročník = 19
| číslo = 3
| strany = 5
| issn = 0162-2889
| doi = 10.2307/2539078
| url = http://dx.doi.org/10.2307/2539078
| datum přístupu = 2021-05-09
}}&lt;/ref&gt; Podle logiky realistických přístupů postačuje analýza schopností státu v oblasti tvrdé síly k vysvětlení, proč byl stát schopen dosáhnout preferovaných výsledků na mezinárodní úrovni. Jeden slavný přístup (''soft power'') pracující s relačním konceptem moci představili v roce 1977 Nye a Keohane v „''Moc a vzájemná závislost''“.

Třetí široce diskutované chápání moci v mezinárodních vztazích zobrazuje ''moc ze strukturálního hlediska''. Zastánci tohoto porozumění považují moc v mezinárodních vztazích hlavně za spojenou se zakládáním struktur nebo kontrolou nad strukturami (Fels 2011).&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Fels
| jméno = Enrico
| titul = Power Shift? Power in International Relations and the Allegiance of Middle Powers
| url = http://dx.doi.org/10.1007/978-3-642-25082-8_1
| vydavatel = Springer Berlin Heidelberg
| místo = Berlin, Heidelberg
| strany = 3–28
| isbn = 978-3-642-25081-1
| isbn2 = 978-3-642-25082-8
}}&lt;/ref&gt; Koncept strukturální síly se stal populárním ve spisech Susan Strange (viz Ward 1987, Lawton et al. 2000).&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = editor.
| jméno = Lawton, Thomas C., editor. Rosenau, James N., editor. Verdun, Amy, 1968-
| titul = Strange power : shaping the parameters of international relations and international political economy
| url = http://worldcat.org/oclc/1022846081
| isbn = 978-1-315-18755-6
| isbn2 = 1-315-18755-8
| oclc = 1022846081
}}&lt;/ref&gt; Strange definuje strukturální moc jako moc „rozhodovat, jak se věci mají dělat, moc utvářet rámce, v nichž se státy navzájem vztahují, vztahují se k lidem nebo se vztahují k podnikům“ (Strange 1988: 25). Dodává, že strukturální moc „znamená spíše než moc stanovit agendu diskuse nebo navrhovat agendu“ (tamtéž). Strange zdůrazňuje, že „moc nad strukturami“ je důležitější než „moc ze zdrojů“, a proto prosazuje přehodnocení skutečné hodnoty ekonomických zdrojů a vojenských schopností pro výsledky rozdílů mezi velmocemi v moderním světě (Strange 1996: 25 -30). Tato představa moci jako dispozičního pojmu představuje zásadně odlišný přístup k pojímání moci než pojmy tvrdé a měkké moci. Podle Strangeova chápání nemůže moc vypořádat pouze výsledky v mezistátních vztazích v důsledku hmotných nebo myšlenkových faktorů, ale „ještě důležitější“ je, že moc může utvářet a definovat struktury nebo stavy tichého vyjednávání, do nichž jsou ve skutečnosti zakomponovány státy a tyto struktury se stávají zdrojem moci rámováním pravidla hry ve prospěch aktéra.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = May
| jméno = Christopher
| titul = Strange fruit: Susan Strange's theory of structural power in the international political economy
| periodikum = Global Society
| datum vydání = 1996-05-XX
| ročník = 10
| číslo = 2
| strany = 167–189
| issn = 1360-0826
| doi = 10.1080/13600829608443105
| url = http://dx.doi.org/10.1080/13600829608443105
| datum přístupu = 2021-05-09
}}&lt;/ref&gt; To se blíží tomu, co Steven Krasner (1985: 14) nazývá meta-mocí, tj. Mocí „změnit pravidla hry“.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Diebold
| jméno = William
| příjmení2 = Krasner
| jméno2 = Stephen D.
| titul = Structural Conflict: The Third World against Global Liberalism
| periodikum = Foreign Affairs
| datum vydání = 1985
| ročník = 64
| číslo = 2
| strany = 365
| issn = 0015-7120
| doi = 10.2307/20042598
| url = http://dx.doi.org/10.2307/20042598
| datum přístupu = 2021-05-09
}}&lt;/ref&gt; Volgy a Imwalle (2000) například ukazují, jak lze „hegemonickou sílu“ měřit z hlediska strukturálních schopností. Susan Strange koncepce moci je součástí širokého pole strukturálních přístupů. Na jedné straně přispívá k přístupům neo-gramscianských i realistických autorů v oblasti mezinárodní politické ekonomie (IPE). James A. Carpaso například chápe strukturální moc jako moc „ovládat pravidla, která formují vyjednávací sílu“. Pro Carpaso je tento druh moci „zásadní pro pochopení závislosti“ (1978a: 4, 1978b). Naopak, Strangeův výzkum (Strange 1987) odpovídá současné debatě o síle „amerického impéria“, která se zabývá změnami ve vojenském, ekonomickém a institucionálním prostředí na regionální a globální úrovni (viz Ikenberry 2004).&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Strange
| jméno = Susan
| titul = The Persistent myth of lost hegemony
| periodikum = International Organization
| datum vydání = 1987
| ročník = 41
| číslo = 4
| strany = 551–574
| issn = 0020-8183
| doi = 10.1017/s0020818300027600
| url = http://dx.doi.org/10.1017/s0020818300027600
| datum přístupu = 2021-05-09
}}&lt;/ref&gt; Otázka, zda je hegemonie USA na ústupu nebo zůstává nezpochybněna, stále závisí hlavně na strukturálních faktorech z hlediska institucí, armády a ekonomiky (Ikenberry 2003, Katzenstein 2005; Ferguson 2003; Mann 2003; Bacevich 2008, Kolko 2008, Joffe 2009, Layne 2010, Zakaria 2009).&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = J.
| jméno = Bacevich, Andrew
| titul = The limits of power : the end of American exceptionalism
| url = http://worldcat.org/oclc/256500482
| isbn = 978-1-4272-0688-6
| isbn2 = 1-4272-0688-0
| oclc = 256500482
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Caporaso
| jméno = James A.
| titul = Introduction to the special issue of International Organization on dependence and dependency in the global system
| periodikum = International Organization
| datum vydání = 1978
| ročník = 32
| číslo = 1
| strany = 1–12
| issn = 0020-8183
| doi = 10.1017/s0020818300003830
| url = http://dx.doi.org/10.1017/s0020818300003830
| datum přístupu = 2021-05-09
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Ferguson
| jméno = Niall
| titul = Power
| periodikum = Foreign Policy
| datum vydání = 2003-01
| číslo = 134
| strany = 18
| issn = 0015-7228
| doi = 10.2307/3183518
| url = http://dx.doi.org/10.2307/3183518
| datum přístupu = 2021-05-09
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Ikenberry
| jméno = G. John
| titul = Is American Multilateralism in Decline?
| url = http://dx.doi.org/10.4324/9781315251981-12
| vydavatel = Routledge
| strany = 341–358
| isbn = 978-1-315-25198-1
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Kagan
| jméno = Robert
| titul = Puissance et faiblesse
| periodikum = Commentaire
| datum vydání = 2002
| ročník = Numéro99
| číslo = 3
| strany = 517
| issn = 0180-8214
| doi = 10.3917/comm.099.0517
| url = http://dx.doi.org/10.3917/comm.099.0517
| datum přístupu = 2021-05-09
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Katzenstein
| jméno = Peter J.
| titul = A World of Regions
| datum vydání = 2019-01-18
| doi = 10.7591/9781501700385
| url = http://dx.doi.org/10.7591/9781501700385
| datum přístupu = 2021-05-09
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = 1942-
| jméno = Mann, Michael,
| titul = Incoherent empire
| url = http://worldcat.org/oclc/1086229825
| vydavatel = Verso
| isbn = 1-84467-528-9
| isbn2 = 978-1-84467-528-9
| oclc = 1086229825
}}&lt;/ref&gt;

Stefano Guzzini (1993) kategorizuje tři oblasti myšlení s ohledem na strukturální sílu. Za prvé identifikuje „nepřímou institucionální moc“, která souvisí s Krasnerovým meta-mocenským konceptem, přičemž se chápe jako kontrola nad výsledky ne přímou konfrontací, ale změnou prostředí, v němž ke konfrontaci dochází. Zadruhé popisuje Strangeovo chápání strukturální síly jako „neúmyslnou moc“. Neúmyslné kvůli skutečnosti, že struktura formovaná souhrou hegemonských akcí může, ale nemusí fungovat ve prospěch hegemonových preferencí v konkrétním historickém prostředí. Struktura přímo nepropaguje zájmy hegemona, usnadňuje je nepřímým a sotva kontrolovatelným způsobem, aniž by hegemonovi umožňoval „aktivovat“ strukturu v konkrétní situaci. A nakonec Guzzini identifikuje „neosobní moc“, kde rozlišuje mezi dvěma konceptualizacemi. Prvním z nich je „poziční koncept zaměřený na neosobní předpojatost mezinárodních vztahů, který systematicky poskytuje výhodu určitým aktérům vzhledem k jejich specifickému postavení nebo rolím v mezinárodním systému“. Druhá konceptualizace „zdůrazňuje souvislost mezi znalostmi a mocí a tvrdí, že moc vyžaduje předchozí intersubjektivní uznání“ (Guzzini 1993: 462).

Celkově však tyto strukturální přístupy sdílejí stejné chápání struktury. To zahrnuje strukturu:

* definuje vztah aktéra A k aktérovi B a naopak (a dalších aktérů zabudovaných do struktury), zatímco pozice aktéra A v této struktuře je definována pozicí aktéra B a naopak
* definuje rámec, ve kterém jsou aktéři vsazeni a ze kterého nemohou snadno odejít.

==== Susan Strange, Robert Cox a Britská škola globální politické ekonomie ====
Susan Strane v ''States and Markets'' (1988) vymezuje čtyři klíčové '''kanály, které tvoří moc''' - ''bezpečnost, výroba, finance a znalosti''; moc je schopnost „poskytovat ochranu, vyrábět věci, získávat přístup k úvěrům a rozvíjet a kontrolovat autoritativní způsoby interpretace světa“. Zvláštní je, že nejvíce přehlíženým kanálem moci je finanční přístup, který se následně stává nejdůležitějším pro pochopení; jinými slovy, tvrdí, že nelze pochopit, jak svět funguje, bez důkladného pochopení mezinárodních finančních trhů. V této knize definovala „kasinový kapitalismus“ jako formu kapitalismu, která je extrémně volatilní a nepředvídatelná jako důsledek „spekulativně orientovaných výtahů“ ve finančním kapitálu. Existuje finanční „nákaza“, která vytváří obrovskou nestabilitu na mezinárodních finančních trzích. Tvrdila, že globální trh ve srovnání s národním státem získal významnou moc od 70. let a že mezi nimi vznikla „nebezpečná propast“. Považovala národní státy za nepružné, omezené územními hranicemi ve světě křehké mezivládní spolupráce; „ Westfailure “ nazvala Westphalia . Trhy by dokázaly porušit předpisy a vládnout svobodně, což by v již tak chaotickém prostředí vedlo k větší nejistotě a riziku. &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Finlayson
| jméno = Jock
| příjmení2 = Strange
| jméno2 = Susan
| titul = States and Markets
| periodikum = International Journal
| datum vydání = 1989
| ročník = 44
| číslo = 4
| strany = 943
| issn = 0020-7020
| doi = 10.2307/40202646
| url = http://dx.doi.org/10.2307/40202646
| datum přístupu = 2021-04-08
}}&lt;/ref&gt;

Susan Strange nám říká, že existují minimálně '''dva základní typy moci''': 1. relační; 2. strukturální. Strukturální moc, jak ji definuje Strange, „uděluje moc rozhodovat o tom, jak se věci mají dělat, moc utvářet rámce, v nichž se státy navzájem vztahují, vztahují se k lidem nebo se vztahují k podnikovým podnikům“. Co tedy odlišuje strukturální od relační síly? Žádné přímé použití síly; v jistém smyslu se jedna strana „rozhodne“ dodržovat určitá pravidla nebo postupy. To zdůrazňuje klíčový aspekt strukturální síly, kterým je schopnost „psát pravidla“ nebo definovat rámce, v nichž se určité činnosti odehrávají. Strukturální síla není jen širší a zobecněnější verze donucovací síly. Tři důvody: Mocenské rámce podrobují všechny aktéry stejnému systému omezení a příležitostí. Strukturální síla je závislá na kontextu. Strukturální síla je vzájemná. Strukturální povaha moci nám umožňuje pochopit změnu. Bez pochopení strukturální povahy moci by nebylo možné dostatečně vysvětlit, jak v politické ekonomii někdy dojde ke změnám.

V “The Erosion of the State” (1997) tvrdí, že '''Síla státu byla narušena''' ve třech klíčových oblastech:&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Susan.
| jméno = Strange,
| titul = The Retreat of the State : the Diffusion of Power in the World Economy
| url = http://worldcat.org/oclc/776968792
| vydavatel = Cambridge University Press
| isbn = 978-0-511-55914-3
| isbn2 = 0-511-55914-3
| oclc = 776968792
}}&lt;/ref&gt;

* Obrana: s obranou si již není třeba dělat starosti, protože díky obchodování „vzájemná provázanost“ byla válka méně racionální a tedy méně pravděpodobná (tři výjimky jsou války o ropu nebo plyn, vodu a „iredentismus“).
* Finanční: státy již nemají pravomoc ovládat své vlastní měny.
* Sociální zabezpečení: Státy již nemohou poskytovat sociální zabezpečení, protože náklady (daně) odrazují nadnárodní společnosti od investic do ekonomiky.

Dále poukazuje na novou formu diplomacie. „Nová diplomacie“ (termín vytvořený Strangeem a Stopfordem) odkazuje na důležitost vztahů stát-firma nebo firma-firma v moderním světě; jinými slovy, součástí eroze státu je jeho neschopnost činit nesporná a závazná (svrchovaná) rozhodnutí v otázkách diplomacie. Vlády nyní musí vyjednávat přímo s firmami, protože národní ekonomiky nemohou přežít bez mezinárodního obchodu. Ovládání společností je hlavním faktorem při určování mezd, zaměstnanosti a obchodu.

Hegemonie se nejčastěji používá k popisu nejmocnějšího státu v mezinárodním systému. Gramsciho (1971) a Coxovo (1981, 1983, 1988) použití hegemonie však souvisí s jeho chápáním moci, které je širší a bohatší než jak používají realisté: směsice nátlaku a souhlasu. Systém byl udržován nejen nátlakem, ale také souhlasem. Souhlas vytváří a znovu vytváří '''hegemonie''' vládnoucí elity ve společnosti. Je to hegemonie, díky níž se politické, kulturní a morální hodnoty dominantní skupiny stávají široce rozptýleny po celé společnosti a jsou podřízenými skupinami a třídami přijímány jako jejich vlastní. Podle Gramsciho jsou dominantní ideologie ve společnosti institucionalizovány, protože se stávají „zdravým rozumem“. Občanská společnost je síť institucí a postupů ve společnosti, které požívají určité autonomie od státu a jejichž prostřednictvím se skupiny a jednotlivci organizují, zastupují a vyjadřují se navzájem i vůči státu. Patří mezi ně média, vzdělávací systém, církve, dobrovolné organizace atd. '''Historický blok''' implikuje vztah mezi kulturním, politickým a ekonomickým a vyžaduje také organické spojení mezi lidmi a intelektuály, guvernéry a vládami, vůdci a vůdci. Historický blok odráží způsob, jakým vedoucí sociální síly v konkrétním národním kontextu vytvářejí vztah nad soupeřícími sociálními silami. Historický blok je definován jako situace, ve které jsou příbuzné různé třídy a frakce a implicitně je dominantní jeden způsob výroby.

Robert Cox představil Gramsciho teorii světové politiky a ekonomiky. Kritizoval převládající teorie mezinárodních vztahů a mezinárodní politické ekonomie a pokusil se vyvinout alternativní rámec pro analýzu světové politiky. Jeho článek „Sociální síly, státy a světové řády: Teorie mezinárodních vztahů“ (1981): Jsou-li myšlenky a hodnoty odrazem určitého souboru sociálních vztahů a jsou transformovány tak, jak jsou transformovány i tyto vztahy, pak to naznačuje, že veškeré znalosti musí odrážet určitý kontext, určitý čas a prostor. Jinými slovy, znalosti nemohou být objektivní a nadčasové, jak tvrdí neorealisté. Pro Coxe je „''teorie vždy pro někoho a z nějakého důvodu''“. Cox těží z Gramsciho koncepce hegemonie a přenáší ji do mezinárodní říše s tím, že hegemonie je důležitá pro udržení stability. Cox tvrdí, že po sobě jdoucí dominantní mocnosti v mezinárodním systému formovaly světový řád, který vyhovuje jejich zájmům, a učinily tak nejen v důsledku svých donucovacích schopností, ale také proto, že se jim podařilo získat široký souhlas s tímto řádem i u znevýhodněných skupiny.

==== Nový realismus jako možný vhodný analytický rámec pro analyzování mezinárodních vztahů a syntézu s PKM ====
Nový realismus se od neorealismu ze studené války liší tím, že zahrnuje širokou škálu nestátních sil, národů a sociálních hnutí, které zpochybňují výlučnou dominanci států a globální ekonomiky při vytváření budoucího světového řádu a zároveň zdůrazňují strukturační vztah mezi strukturou a aktérem (například v intencích neoklasického realismu, kritických škol a institucionalismu Keohana či Moravcsika) v intencích fundamentální nejistoty (bezpečnostní dilema, mezinárodní anarchie v intencích kritického realismu). Oživení civilizací přináší různé pohledy na interpretaci současnosti a představování budoucnosti. Na tuto směs sil mají vliv střednědobé faktory: nejistota americké politiky, fragmentace světa, globální sociální polarizace a nový regionalismus.

* Schweller tvrdí, že různé typy států se zabývají různými typy vyrovnávacích nebo koaličních aktivit. Ne distribuce energie v systému, ale charakteristiky státu, díky nimž jsou revizionistické (šakal, vlk) nebo status quo (jehně, lev). Státy přizpůsobují svou moc svým preferencím, spíše než své preference své moci. Morganthou naopak tvrdí, že pojmy „status quo“ a „revizionista“ se ve skutečnosti nevztahují na státy nebo cíle, ale spíše na strategie, které jsou řízeny systémovými faktory.
* Faktory mezinárodního systému jsou dominantní - odkaz na relativní národní moc a schopnosti, anarchie. Tyto faktory jsou však zprostředkovány dalšími faktory na národní úrovni (Vnímání vůdců a možné nesprávné vnímání moci, Síla státu při získávání a mobilizaci zdrojů z území a společnosti, Fakt, že mezinárodní systém je obecně neurčitý: diktuje nabídku možností, ale ne jednu konkrétní možnost).
* Státy neusilují o bezpečnost, ale spíše o kontrolu a utváření mezinárodního prostředí s cílem eliminovat nejistotu. Relativní množství hmotné moci, které má stát k dispozici, tedy formuje obrysy rozsahu a ambicí zahraniční politiky státu.
* Henry Kissinger: Tvůrci zahraniční politiky jsou jejími tvůrci a mohou svobodně vykonávat svůj úsudek a vůli jako agenti pro své státy při provádění zahraniční politiky s očekáváním, že mohou mít na výsledky určitý konstruktivní účinek.

Realisté chápou světovou politiku jako systém mocenských vztahů. Chápou institucionalizaci ve světové politice, jako je systém OSN, spočívající na konkrétní formě mocenských vztahů. V kontextu některých velmi hlubokých změn v politických, ekonomických, sociálních a ideologických strukturách přicházejí odpovědi často jako šok dobře zavedených teorií - šok, který vyvolává popření i zmatek. Svět, kterému čelili klasičtí realisté na počátku dvacátého století, byl světem národních států, z nichž některé byly také říší. Nové studium mezinárodních vztahů vyrostlo z diplomatické historie. Diplomatická historie, transformovaná do studia mezinárodních vztahů, se emancipovala jak z mezinárodního práva, tak z mezinárodní ekonomiky. Na faktor politické moci lze nyní pohlížet jako na určující faktor, který sleduje zákon a ekonomika. Příběh velkých mocností, jejich spojenectví a štěpení, vzniku nových mocných států a rušivých a vyrovnávajících se důsledků válek byl předmětem klasických realistických teorií. První realisté samozřejmě pochopili, že ekonomické, sociální a ideologické síly formují formy států a mocenské vztahy mezi státy. Neorealismus vyrazil jiným směrem při hledání nadčasové „vědy“ - zjednodušená sada propozic, o nichž se předpokládá, že jsou platné po celou dobu. Státy byly jedinými jednotkami. Každý z nich měl vypočítatelnou moc a specifické zájmy, které měl sledovat. Mocenská rovnováha a její varianty byly mechanismy, jimiž se řídily jejich vztahy. Jiné věci lze ignorovat, aby se dosáhlo elegance a šetrnosti v teoretizování světové politiky. Neorealisté usilovali o technologii moci. Mysleli univerzalisticky ahistoricky. Podle nich Thucydides pochopil základní politické principy a zůstal nezměněn. „Nový realismus“ se liší jak od raného nebo klasického realismu, tak od neorealismu. Od klasického realismu se liší rozšířením rozsahu určujících sil mimo státní moc. Od neorealismu se liší ve svém zájmu o strukturální změny a v chápání této změny z historického hlediska. Nový realismus rozvíjí starý realismus pomocí svého historického přístupu, aby porozuměl realitě moci v současném a rozvíjejícím se světě. &lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = author.
| jméno = Carr, Edward Hallett, 1892-1982,
| titul = Nationalism and after
| url = http://worldcat.org/oclc/1244805432
| isbn = 978-1-349-96038-5
| isbn2 = 1-349-96038-1
| oclc = 1244805432
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Dyer
| jméno = Hugh C.
| titul = Book Review: Robert O. Keohane (ed.). Neorealism and its Critics (New York: Columbia University Press, 1986, 378pp., $45.00hbk., $13.00pbk.)
| periodikum = Millennium: Journal of International Studies
| datum vydání = 1987-06-XX
| ročník = 16
| číslo = 2
| strany = 388–389
| issn = 0305-8298
| doi = 10.1177/03058298870160021916
| url = http://dx.doi.org/10.1177/03058298870160021916
| datum přístupu = 2021-05-15
}}&lt;/ref&gt;

Světová vláda je velmi nepravděpodobným výsledkem, ačkoli silné prvky hierarchie budou i nadále existovat. Multilateralismus ve formě není ne-hierarchický, ale ve skutečnosti maskuje a zakrývá realitu vztahů dominance a podřízenosti. Obecně lze říci, že existují dva přístupy k uvažování o budoucnosti institucionalizovaných forem multilateralismu. Jedním z nich je brát stávající mezinárodní a regionální organizace jako danosti a zvážit, jak by se mohly změnit, aby se zlepšilo jejich fungování. To předpokládá určitou základní stabilitu v mezistátním systému a problém multilateralismu považuje za problém postupné změny ve fungování mezistátního systému. Druhý by se dal nazvat strukturálně kritickým přístupem, protože směřuje pozornost ke změnám struktur, které jsou základem světového řádu, a ustupuje od současnosti, aby kriticky prozkoumal, jak existující struktury vznikly, síly, které by je mohly měnit. Dva pohledy na význam multilateralismu odpovídají dvěma výše uvedeným přístupům. Jeden vidí multilateralismus jako derivát ze stávajícího mezistátního systému. Robert Keohane například definuje multilateralismus jako „''praxi koordinace národních politik ve skupinách tří nebo více států, prostřednictvím ad hoc dohod nebo prostřednictvím institucí''. „John Ruggie zavedl do této nominalistické definice omezující faktor, ''požadavek sdílených norem nebo účelů.'' Přístup, který vychází z existujícího světového řádu, předpokládá, že státy jsou základními entitami. Kritický přístup takový předpoklad nevytváří, ale ptá se, jaké mohou být základní síly. Uplatnění nového realismu na problém multilateralismu znamená pokus o propojení dvou dynamik: dynamiky strukturálních změn světového řádu a dynamiky rozvoje mnohostranných praktik. Strukturální změna vytváří složitý, víceúrovňový model sil, který nás vyzývá k tomu, abychom se zbavili zjednodušené vize státu zaměřené na světový řád a nahradili ji upravenou vizí reality. Stávající mezinárodní instituce (konvenční obraz multilateralismu) přiznávají formální status pouze omezenému rozsahu stávajících sil, i když se tento rozsah rozšiřuje.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Cox
| jméno = Robert W.
| titul = Multilateralism and world order
| periodikum = Review of International Studies
| datum vydání = 1992-04-XX
| ročník = 18
| číslo = 2
| strany = 161–180
| issn = 0260-2105
| doi = 10.1017/s0260210500118832
| url = http://dx.doi.org/10.1017/s0260210500118832
| datum přístupu = 2021-05-15
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Ruggie
| jméno = John Gerard
| titul = Multilateralism: the anatomy of an institution
| periodikum = International Organization
| datum vydání = 1992
| ročník = 46
| číslo = 3
| strany = 561–598
| issn = 0020-8183
| doi = 10.1017/s0020818300027831
| url = http://dx.doi.org/10.1017/s0020818300027831
| datum přístupu = 2021-05-15
}}&lt;/ref&gt;

Realismus obsahuje normativní prvek.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Carr
| jméno = E.H.
| titul = The Twenty Years' Crisis, 1919-1939
| datum vydání = 2016
| doi = 10.1057/978-1-349-95076-8
| url = http://dx.doi.org/10.1057/978-1-349-95076-8
| datum přístupu = 2021-05-15
}}&lt;/ref&gt; Několik sociálních vědců nyní bude tvrdit, že výzkum může být bez hodnoty. Vždy ale existuje perspektiva, včetně některých účelových předpokladů, ve kterých jsou studie prováděny.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Keohane
| jméno = Robert O.
| titul = After Hegemony
| url = http://dx.doi.org/10.1515/9781400820269
| vydavatel = Princeton University Press
| isbn = 978-1-4008-2026-9
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Desbiens
| jméno = Albert
| titul = Joseph S. Nye Jr., Bound to Lead; The Changing Nature of American Power, New York, Basic Books, 1990
| periodikum = Cahiers de recherche sociologique
| datum vydání = 1990
| číslo = 15
| strany = 127
| issn = 0831-1048
| doi = 10.7202/1002117ar
| url = http://dx.doi.org/10.7202/1002117ar
| datum přístupu = 2021-05-15
}}&lt;/ref&gt; Práce Susan Strangeové, která stavěla trhy vedle států v globální politické ekonomii, zdůraznila autonomní či dokonce nezávislý vliv firem ve světové politice a ekonomie. Moc založená na teritoriu koexistuje s mocí inherentní v odkázaných sférách financí a výroby. Orgán má státní i soukromou formu. Nyní je problém pochopit vzájemnou souvislost a relativní váhu těchto odlišných mocenských základen za různých okolností. Dominantní síly zakořeněné ve státech a na trzích, které tvoří vyvíjející se systém globální politické ekonomiky.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = 1932-
| jméno = Strange, Susan, 1923-1998. Morgan, Roger,
| titul = New diplomacy in the post-cold war world : essays for Susan Strange
| url = http://worldcat.org/oclc/27770780
| vydavatel = St. Martin's Press
| isbn = 0-312-09683-6
| isbn2 = 978-0-312-09683-0
| oclc = 27770780
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = 1932-
| jméno = Strange, Susan, 1923-1998. Morgan, Roger,
| titul = New diplomacy in the post-cold war world : essays for Susan Strange
| url = http://worldcat.org/oclc/27770780
| vydavatel = St. Martin's Press
| isbn = 0-312-09683-6
| isbn2 = 978-0-312-09683-0
| oclc = 27770780
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Stopford
| jméno = John M.
| příjmení2 = Strange
| jméno2 = Susan
| příjmení3 = Henley
| jméno3 = John S.
| titul = Rival States, Rival Firms
| url = http://dx.doi.org/10.1017/cbo9780511549830
| vydavatel = Cambridge University Press
| isbn = 978-0-521-41022-9
| isbn2 = 978-0-521-42386-1
}}&lt;/ref&gt; Ontologie předurčují to, co je třeba považovat za relevantní. Žádná ontologie nebo epistemologie není v absolutním smyslu privilegována jako nadřazená všem ostatním z hlediska logiky, rozumu nebo etického postavení. Někteří jsou však z hlediska moci rozhodně privilegovaní. Ontologie a epistemologie mocných se stávají tím, co je pro jejich společnosti „přirozené“. Perspektivy méně mocných jsou posmívány jako iracionální, nakonec zapomenuté, „okultní“, ať už jde o podřízené sociální skupiny nebo civilizace. Ve znalostech je problém zmocnění - politika znalostí. Charles Taylor udělal užitečné rozlišení mezi intersubjektivními významy a běžnými významy. Intersubjektivní významy definují svět jako skutečný bez ohledu na to, zda je či není tato realita schválena nebo neschválena. Běžné významy se blíží ideologii jako poskytování pouta solidarity nebo soudržnosti mezi lidmi sdílejícími společný cíl.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Carnevale
| jméno = Franco A.
| titul = Charles Taylor, hermeneutics andSocial Imaginaries: a framework for ethics research
| periodikum = Nursing Philosophy
| datum vydání = 2013-03-11
| ročník = 14
| číslo = 2
| strany = 86–95
| issn = 1466-7681
| doi = 10.1111/j.1466-769x.2012.00547.x
| url = http://dx.doi.org/10.1111/j.1466-769x.2012.00547.x
| datum přístupu = 2021-05-15
}}&lt;/ref&gt;

Globalizace znamená postupnou integraci všech národů do světové ekonomiky, což umožňuje tržním silám prolomit omezení, která dosud ukládaly státy a státní systém. Znamená to v důsledku rostoucí homogenizaci globální kultury s rozvojem společných vzorců spotřeby a společných aspirací, pokud jde o povahu „dobrého života“. S globalizací by se kulturní rozmanitost nakonec přizpůsobila jako folklór v globálním zábavním průmyslu. Velmi předběžná definice civilizací uvedená výše je, že jsou říšemi intersubjektivních významů. To přičítá civilizacím myšlenkovou jednotu, která nemusí nutně souviset s geografickou zónou nebo dokonce s konkrétním náboženstvím. Mísení národů v dnešním světě však umožňuje setkání civilizací ve všech geografických zónách. Používání termínu „obchodní civilizace“ Susan Strange rozvedlo oblast intersubjektivních významů z jakékoli konkrétní geografické zóny (i když její kořeny lze vysledovat do Spojených států), aby se tato civilizace stala překryvem jiných historicky odlišných civilizací.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Smith
| jméno = Gaddis
| příjmení2 = Rizopoulos
| jméno2 = Nicholas X.
| titul = Sea-Changes: American Foreign Policy in a World Transformed
| periodikum = Foreign Affairs
| datum vydání = 1990
| ročník = 69
| číslo = 5
| strany = 192
| issn = 0015-7120
| doi = 10.2307/20044627
| url = http://dx.doi.org/10.2307/20044627
| datum přístupu = 2021-05-15
}}&lt;/ref&gt; koncept multilateralismu jako pluralismu. Pluralismus představuje problém prostředků koexistence mezi civilizacemi nebo kulturami s odlišnými představami o povaze skutečného světa, odlišnými hodnotami a odlišnými koncepcemi „dobrého života“. Taková pluralitní koncepce je možná pouze na základě vzájemného uznání integrity a rovnosti různých hodnotových systémů. Ti, kdo normativně zastávali tuto pluralitní perspektivu, zároveň poznali sílu, která stojí za homogenizační tendencí globalizace. NOVÝ REALISMUS předpokládá pluralismus jako dynamický:

* Žádná kulturní tradice není zcela monolitická. Všechny velké kulturní tradice vytvořily konkurenční, často protichůdné názory na svět. Napětí v konkrétní kulturní tradici lze skutečně považovat za zdroje kreativity a přizpůsobení se měnícím se konstelacím problémů, jimž čelí kultura.
* Civilizační tradice se vyvíjejí také v reakci na výzvy jiných civilizací. Částečně reagují internalizací aspektů civilizace, částečně předefinováním autentičnosti své vlastní tradice, aby vyhověly novým okolnostem.
* V globální perspektivě je třeba dosáhnout rovnováhy mezi odlišností různých tradic kultury nebo civilizace a hodnotami, které se mohou stát společným základem pro soužití a vzájemné obohacení těchto tradic. Předchozí hegemonické řády odvozovaly své univerzálie od dominantní společnosti. Posthegemonický řád bude muset odvodit své univerzálie při hledání společného základu mezi základními civilizačními tradicemi.

Z tohoto jemného pokušení je třeba ustoupit, aby bylo možné znovu prozkoumat úlohu území, kdy se, jak tvrdí Susan Strange, stává, že je z ekonomie a politické autority vyděděn. Území je zásadní pro pocit bezpečí. Kolem obrany ulice se tvoří gang městského ghetta. Pouliční bojovník agresivně žárlí na svůj osobní „prostor“. Komunity znevýhodněné formy jako sousedství. Chudí lidé z třetího světa hledají svépomoc v místních územních seskupeních. Roztříštěná sovětská říše a jugoslávský stát rozpoutaly brutální rvačku o území ve jménu etnické, náboženské a národní identity. Území je také půdou pro politiku, když se politika snaží znovu získat autoritu nad ekonomikou. Jakýkoli pokus politického orgánu získat zpět určitou kontrolu nad svou měnou a její skutečnou ekonomikou musí být založen na kontrole přístupu na území.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = 1904-2005.
| jméno = Kennan, George F. (George Frost),
| titul = Around the cragged hill : a personal and political philosophy
| url = http://worldcat.org/oclc/31915293
| vydavatel = W.W. Norton
| isbn = 0-393-31145-7
| isbn2 = 978-0-393-31145-7
| oclc = 31915293
}}&lt;/ref&gt; Neexistuje sekulární posun od územní moci ke globální vzájemné závislosti. Existuje spíše pokračující interakce mezi územním a vzájemně závislým mocenským principem. To, co se v jednom okamžiku jeví jako upuštění od územního principu ve snaze o zázraky globálních financí, může v příštím okamžiku vidět obnovení územního principu v boji za národní kontrolu nad kolektivní budoucností. Hodně z toho je samozřejmě nepříjemné. Nepříjemnost ekonomické deprivace se jeví jako neosobní; nepříjemnost územního konfliktu je vysoce osobní a viditelná. Území je také synonymem pro přírodu. Formální ekonomie „zakryla“ přírodu a přizpůsobila ji logice trhu. Země, „externality“, jsou podřízeny této formální logice. Přírodu je tedy třeba chápat z hlediska trhu. Příroda má však svou vlastní logiku, logiku založenou na vzájemných závislostech různých forem života, lidských i jiných. Dokud ekonomická logika nevedla k destabilizaci přírody, dokud byla v přírodě dostatečná vůle k tolerování důsledků ekonomické logiky, zůstalo toto „zakrývání“ přírody a podřízenost přírody trhu bez povšimnutí. Nyní však bylo dosaženo mezí tolerance přírody. Díra v ozonové vrstvě, globální oteplování, odlesňování, eroze půdy a hrozící ztráta některých životně důležitých druhů; například ryby tresky z Grand Banks, vyjadřují protest přírody. Důsledkem je nutnost znovu zasvětit území do sídla přírody a přehodnotit ekonomiku v podřízeném vztahu k přírodní vědě.

Historické myšlení chápe realitu jako konstituovanou a transformovanou kolektivní zkušeností lidských společenství v čase, tj. Kolektivním vědomím, které definuje skutečný svět intersubjektivně. „Realita“ není jen fyzickým prostředím lidské činnosti, ale také institucionálním, morálním a ideologickým kontextem, který utváří myšlenky a činy. Tím se otevírá pravděpodobnost více realit - realit pro různé časy a různé národy. Elitní shoda na realitě je jemnější a neelitní síly potvrzují různé významy. Díky tomu je zkoumání rozmanitosti významů světového řádu důležitou etapou v porozumění tomu, jak by budoucí multilateralismus mohl fungovat. Stejná konkrétní situace bude mít různé významy ve vědomí koexistujících intersubjektivit. Kvůli míšení národů zrychlenému masovými migracemi spojenými s ekonomickou globalizací již tyto významové zmatky nejsou rozděleny do velkých odlišných a oddělených územních mas; čelí jeden druhému ve městech a regionech po celém světě.

== Mikroekonomie ==
Realismus je důležitější než matematický formalismus. Tři nezbytné body pro pochopení PKM mikroekonomie:&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| titul = Advanced introduction to post Keynesian economics
| oclc = 929937523
| vydavatel = Edward Elgar Publishing
| isbn = 9781782548430
| isbn2 = 1782548432
| příjmení = King, J. E.
}}&lt;/ref&gt;

* Firmy v kapitalistické ekonomice, nikoli jednotlivci. (To je podnikový zisk, který řídí ekonomiku).
* Trhy jsou nedokonalé (určitý stupeň tržní síly produktu, jsou výrobci cen, trhy jsou často oligopolistické.
* Základní nejistota (Přesná maximalizace strategií je nemožná, nemůžeme převést nejistotu do rizika, animal spirits. Následky jsou odmítavými rovnovážnými modely a modely teorie her.

=== Teorie spotřebitelské volby ===
Spotřebitelské preference jsou endogenní, ale jednotlivci „požívají jistého uvážení“ a marketing není zcela manipulován (King, str. 56). Přesněji řečeno, i když si spotřebitelé mohou svobodně vybrat mezi firmami a produkty – „požívají jistého uvážení“ – jejich vkus a preference závisí na rozhodování spotřebitelů jiných. Spotřebitelé mají navíc lexikografické preference, což znamená, že existuje hierarchie potřeb, přičemž základní potřeby jsou nejprve uspokojeny a účinky příjmu jsou silnější než substituční účinky (Platí totiž [[Maslowova pyramida|Maslowova pyramida potřeb]]). Volba spotřebitelů je založena na zvycích a pravidlech, a tedy „uspokojující“ namísto „optimalizace“.[https://slideplayer.com/slide/7634213/] [http://aix1.uottawa.ca/~robinson/Lavoie/Working/5pap.pdf][https://web.archive.org/web/20190728221449/http://www.post-keynesianer.org/wp-content/uploads/2017/06/PKE-in-a-Nutshell.pdf]&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| titul = Consumer Theory
| url = http://dx.doi.org/10.4337/9781843768715.00021
| periodikum = The Elgar Companion to Post Keynesian Economics
| datum přístupu = 2019-08-10
| doi = 10.4337/9781843768715.00021
| jméno = Marc
| příjmení = Lavoie
}}&lt;/ref&gt;

# The principle of procedural rationality;
# The principle of satiable needs;
# The principle of separability of needs;
# The principle of subordination of needs;
# The principle of the growth of needs;
# The principle of non-independence.
# The principle of heredity.

=== PKM a mikroekonomie ===
King vidí čtyři základní pohledy mezi PKM na mikroekonomii.[https://socialdemocracy21stcentury.blogspot.com/2013/04/king-on-post-keynesian-approaches-to.html]

# explicitní příznivci mikroekonomie, kteří si myslí, že post keynesiánská mikroekonomie je lepší (obecnější) než neoklasické verze (např. Paul Davidson, Malcolm Sawyer, Erich Streissler):
## (a) Marshall-Keynes (Davidson)
## (b) Marx-Kalecki mikroekonomie (Lavoie, Sawyer)
## (c) Darwin-Veblen-Galbraith-Hodgson Institucionální mikroekonomie (Galbraith, Hodgson)
# explicitní kritici mikroekonomie (Joan Robinson);
# ti, kteří jsou zmatení, nejednotní nebo nejasní (např. Geoff Harcourt, Sidney Weintraub, John Cornwall, Victoria Chick a Jesper Jespersen);
# ti, kteří celý problém ignorují. (King 2012: 149–150).

=== Teorie firmy ===
Níže uvedený graf ukazuje nákladové křivky typické firmy ve skutečném světě, jak je chápáno v post keynesiánské teorii firmy. Taková firma je rovněž společností při stanovení cen. Máme mezní náklady firmy (MC), průměrné variabilní náklady (AVC), celkové průměrné jednotkové náklady (UC), bod plné kapacity (FC) a bod teoretické plné kapacity (FCth).[https://socialdemocracy21stcentury.blogspot.com/search?q=Lavoie][
https://4.bp.blogspot.com/-sT0ikEJ6744/UpdYoWf9CaI/AAAAAAAAAME/vWboIv-HwDg/s1600/costcurve.jpg
]Předpokládá se, že průměrné variabilní náklady jsou přiměřenou náhradou mezních nákladů (předpoklad široce zastávaný, například v pravidlu predace Areeda-Turnera [Areeda a Turner 1975]). Dále se předpokládá, že mezní náklady jsou konstantní (což dokládá nález Blinder et al. 1998: 103, že 88% podniků uvedlo, že mezní náklady jsou konstantní nebo klesají). Mezi plnou kapacitou (FC) a teoretickou plnou kapacitou (FCth) se mezní náklady a průměrné variabilní náklady zvýší kvůli platbám za přesčasy, nákladům na zvýšenou údržbu strojů a možným zvýšeným nákladům na výměnu strojů, jejichž provozní životnost se sníží (Lavoie 1992: 120, 125–126).&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| titul = Post-keynesian economics new foundations
| oclc = 991625348
| vydavatel = Edward Elgar Publishing
| isbn = 9781847204837
| isbn2 = 184720483X
| příjmení = Lavoie, Marc, 1954-
}}&lt;/ref&gt;

Firmy však obecně neprodukují nad rámec plné kapacity, takže rostoucí křivky nákladů napravo od bodu FC jsou většinou pro skutečné firmy irelevantní (Lavoie 1992: 121). Empirické studie potvrdily, že křivky nákladů ve tvaru U neoklasické analýzy jsou pro mnohé firmy ze skutečného světa irelevantní, protože firmy upřednostňují výrobu před bodem FC. Realistické křivky celkových průměrných dlouhodobých nákladů pro tyto firmy jsou tedy ve tvaru L a průměrné variabilní (nebo přímé nebo prvotní) křivky nákladů jsou konstantní (Lavoie 1992: 122, citace dle Johnston 1960; Walters 1963; Lee 1986). Také se zjistilo, že mezní náklady jsou obecně konstantní až do plné kapacity (Lavoie 1992: 122). Rezervy kapacity jsou v mnoha firmách normou a skutečná míra využití kapacity bude nižší než FC a obvykle v rozmezí 80–90% (Lavoie 1992: 122). Důvodem je to, že firmy mají k dispozici nadbytečnou kapacitu, aby se vypořádaly s neočekávaným nárůstem poptávky, a samotná plná kapacita by se mohla zvýšit v souladu s poptávkou (Lavoie 1992: 124, citace Kaldor 1986). Nadměrná kapacita je tak pro firmy způsob, jak snížit nejistotu související s fluktuacemi poptávky, a v tomto smyslu je pevná poptávka po nadměrné kapacitě analogická preventivní poptávce po penězích a jiných vysoce likvidních finančních aktivech (Lavoie 1992: 124–125). Efektivní využití nadbytečné kapacity může také odrazit ostatní firmy od vstupu na trh, a může tedy fungovat jako překážka vstupu (Lavoie 1992: 124).

http://www.fuhlrott.eu/EcoModyn/PostKeynes/CanaleFigures1-4.gif[
https://www.concertedaction.com/wp-content/uploads/2012/01/Markup-Pricing.png
]&lt;br /&gt;[
http://www.fuhlrott.eu/EcoModyn/PostKeynes/DalleryFigures1-4.gif
]

=== Veřejné politiky&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| titul = Microeconomics After Keynes: Post Keynesian Economics and Public Policy
| url = http://dx.doi.org/10.1111/j.1536-7150.2011.00775.x
| periodikum = American Journal of Economics and Sociology
| datum vydání = 2011-04
| datum přístupu = 2019-08-10
| issn = 0002-9246
| strany = 511–539
| ročník = 70
| číslo = 2
| doi = 10.1111/j.1536-7150.2011.00775.x
| jméno = STEVEN
| příjmení = PRESSMAN
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Pressman
| jméno = Steven
| titul = A Post Keynesian Theory of the State
| url = http://dx.doi.org/10.1057/9780230372795_6
| vydavatel = Palgrave Macmillan UK
| místo = London
| strany = 113–138
| isbn = 978-1-349-54779-1
| isbn2 = 978-0-230-37279-5
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Marangos
| jméno = John
| titul = Developing a civilised society in transition economies: The Post Keynesian paradigm
| periodikum = The Journal of Socio-Economics
| datum vydání = 2006-08
| ročník = 35
| číslo = 4
| strany = 660–681
| issn = 1053-5357
| doi = 10.1016/j.socec.2005.11.009
| url = http://dx.doi.org/10.1016/j.socec.2005.11.009
| datum přístupu = 2020-07-17
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Samuels
| jméno = Warren J.
| titul = On Macroeconomic Politics
| periodikum = Journal of Post Keynesian Economics
| datum vydání = 1994-07
| ročník = 16
| číslo = 4
| strany = 661–674
| issn = 0160-3477
| doi = 10.1080/01603477.1994.11490006
| url = http://dx.doi.org/10.1080/01603477.1994.11490006
| datum přístupu = 2020-07-17
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Asimakopulos
| jméno = A.
| titul = Tax Incidence
| url = http://dx.doi.org/10.1007/978-1-349-16271-0_5
| vydavatel = Palgrave Macmillan UK
| místo = London
| strany = 61–70
| isbn = 978-0-333-28093-5
| isbn2 = 978-1-349-16271-0
}}&lt;/ref&gt; ===
Postkeynesiáni upřednostňují sociálně-demokratický kapitalistický systém. Postkeynesiánci hledají tolik svobody, kolik je slučitelné se sociálně žádoucím výsledkem, čímž ospravedlňují řadu státních intervencí. Postkeynesiánci v žádném případě nezpochybňují nadřazenost individuálních hodnot, princip soukromého vlastnictví nebo výhody trhu. Zdůrazňují důležitost správné kombinace výše uvedených prvků se společným statkem, majetkem státu a plánováním. Sociální stát je výrazem společného dobra, prostředkem k dosažení cílů společnosti, zejména menšin a znevýhodněných. Diskreční pravomoc vlády však může zlepšit výsledky ekonomického systému a stimulovat rozvoj civilizované společnosti. Postkeynesiánský model kombinuje ideologii vlastního zájmu se společným blahem v demokratickém politickém prostředí. Pro postkeynesiánce byl sociální stát, který byl výrazem společného dobra a výsledkem vládní diskreční moci, prostředkem k dosažení cíle spravedlnosti společnosti. Veřejné a sociální politiky jsou založené na právu na práci a na víře že, distriuce příjmu jsou tak dležité, že nemže být ponechána pouze na trhu. &lt;ref name=&quot;:0&quot;&gt;{{Citace monografie
| příjmení = author.
| jméno = Davidson, Greg,
| titul = Economics for a civilized society
| url = http://worldcat.org/oclc/953863559
| isbn = 978-1-134-90246-0
| isbn2 = 1-134-90246-8
| oclc = 953863559
}}&lt;/ref&gt;
* Zabránění privatizace sociálního státu.[https://www.boeckler.de/pdf/p_fmm_imk_wp_16_2018.pdf] &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Baskoy
| jméno = Tuna
| titul = Business Competition and the 2007–08 Financial Crisis: A Post Keynesian Approach
| periodikum = Heterodox Analysis of Financial Crisis and Reform
| doi = 10.4337/9780857937575.00021
| url = http://dx.doi.org/10.4337/9780857937575.00021
| datum přístupu = 2020-07-17
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Heap
| jméno = Shaun Hargreaves
| titul = Towards a post-Keynesian Welfare economics
| periodikum = Review of Political Economy
| datum vydání = 1989-07
| ročník = 1
| číslo = 2
| strany = 144–162
| issn = 0953-8259
| doi = 10.1080/09538258900000013
| url = http://dx.doi.org/10.1080/09538258900000013
| datum přístupu = 2020-07-17
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Cesaratto
| jméno = Sergio
| titul = The Classical ‘Surplus’ Approach and the Theory of the Welfare State and Public Pensions
| url = http://dx.doi.org/10.1057/9780230375338_5
| vydavatel = Palgrave Macmillan UK
| místo = London
| strany = 93–113
| isbn = 978-1-349-28514-3
| isbn2 = 978-0-230-37533-8
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = JO
| jméno = TAE-HEE
| titul = Social Provisioning Process and Socio-Economic Modeling
| periodikum = American Journal of Economics and Sociology
| datum vydání = 2011-11
| ročník = 70
| číslo = 5
| strany = 1094–1116
| issn = 0002-9246
| doi = 10.1111/j.1536-7150.2011.00808.x
| url = http://dx.doi.org/10.1111/j.1536-7150.2011.00808.x
| datum přístupu = 2020-07-17
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Lee
| jméno = Frederic S.
| příjmení2 = Jo
| jméno2 = Tae-Hee
| titul = Social Surplus Approach and Heterodox Economics
| periodikum = Journal of Economic Issues
| datum vydání = 2011-12
| ročník = 45
| číslo = 4
| strany = 857–876
| issn = 0021-3624
| doi = 10.2753/jei0021-3624450406
| url = http://dx.doi.org/10.2753/jei0021-3624450406
| datum přístupu = 2020-07-17
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Henry
| jméno = John
| titul = “Bad” Decisions, Poverty, and Economic Theory: The Individualist and Social Perspectives in Light of “The American Myth”
| periodikum = Forum for Social Economics
| datum vydání = 2007-01
| ročník = 36
| číslo = 1
| strany = 17–27
| issn = 0736-0932
| doi = 10.1007/s12143-007-0005-z
| url = http://dx.doi.org/10.1007/s12143-007-0005-z
| datum přístupu = 2020-07-17
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Henry
| jméno = John F.
| příjmení2 = Bell-Kelton
| jméno2 = Stephanie
| titul = The Consequences of Peace: Veblen on Proper Policy to Support Capitalist Economic Relations
| periodikum = Journal of Economic Issues
| datum vydání = 2007-06
| ročník = 41
| číslo = 2
| strany = 601–608
| issn = 0021-3624
| doi = 10.1080/00213624.2007.11507050
| url = http://dx.doi.org/10.1080/00213624.2007.11507050
| datum přístupu = 2020-07-17
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Henry
| jméno = John F.
| titul = The Ideology of the Laissez Faire Program
| periodikum = Journal of Economic Issues
| datum vydání = 2008-03
| ročník = 42
| číslo = 1
| strany = 209–224
| issn = 0021-3624
| doi = 10.1080/00213624.2008.11507122
| url = http://dx.doi.org/10.1080/00213624.2008.11507122
| datum přístupu = 2020-07-17
}}&lt;/ref&gt;
Jednou z velmi důležitých oblastí, kde se postkeynesiánská ekonomie liší od neoklasické ekonomiky, je veřejná politika a sociální stát. Neoklasičtí ekonomové věří v účinnost trhů ve většině situací. Ve výsledku mají tendenci stavět se proti vládnímu zasahování do tržních ekonomik. Na druhou stranu z postkeynesovského pohledu je obvyklé, že trhy selžou. V takových případech jsou nezbytná vládní opatření ke zlepšení ekonomické výkonnosti a sociálního zabezpečení. Hospodářský rozvoj a veřejná politika by měly být založeny na zlepšování celkové životní úrovně a měly by odrážet hodnoty a cíle rovnosti a sociální spravedlnosti i efektivitu. PKM poskytuje kritiku mainstreamové teorie státu zkoumáním postkeynesiánských odpovědí na neoklasickou ekonomii a jejich přístupů k veřejné politice počínaje velkou hospodářskou krizí. V mainstreamové ekonomii hraje stát minimální roli. Naproti tomu postkeynesovci se na stát dívají jako na stát, který hraje nedílnou a zásadní roli pro rozvoj a stabilitu trhů a dosažení udržitelného hospodářského růstu.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Holt
| jméno = Richard
| titul = The Post-Keynesian Critique of the Mainstream Theory of the State and the Post-Keynesian Approaches to Economic Policy
| url = http://dx.doi.org/10.1093/oxfordhb/9780195390759.013.0014
| vydavatel = Oxford University Press
| strany = 289–309
| isbn = 978-0-19-539075-9
}}&lt;/ref&gt;
* Zajištění veřejného penzijního systému a odmítání privatizace penzijního systému.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| titul = Pension reform and economic theory : a non-orthodox analysis
| oclc = 59279847
| vydavatel = Edward Elgar
| isbn = 1840643641
| isbn2 = 9781840643640
| příjmení = Cesaratto, Sergio, 1955-
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| titul = The Elgar Companion to Post-Keynesian Economics (2nd edition)2014 045 Edited by J.E. King The Elgar Companion to Post-Keynesian Economics (2nd edition) Cheltenham and Northampton, MA Edward Elgar 2012 xvi+624 pp. 9781849803182(hbck);9781781007040(pbck) £165 $280 (hbck); £32 $60 (pbck)
| periodikum = Reference Reviews
| datum vydání = 2014-02-11
| ročník = 28
| číslo = 2
| strany = 16–17
| issn = 0950-4125
| doi = 10.1108/rr-06-2013-0144
| url = http://dx.doi.org/10.1108/rr-06-2013-0144
| datum přístupu = 2020-07-17
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Malamud
| jméno = Bernard
| příjmení2 = Kalecki
| jméno2 = Michal
| příjmení3 = Osiatynski
| jméno3 = Jerzy
| titul = Collected Works of Michal Kalecki, Volume V: Developing Economies
| periodikum = Southern Economic Journal
| datum vydání = 1997-04
| ročník = 63
| číslo = 4
| strany = 1132
| issn = 0038-4038
| doi = 10.2307/1061258
| url = http://dx.doi.org/10.2307/1061258
| datum přístupu = 2020-07-17
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Levine
| jméno = David P.
| titul = Welfare, Right and the State
| datum vydání = 2007-09-12
| doi = 10.4324/9780203940501
| url = http://dx.doi.org/10.4324/9780203940501
| datum přístupu = 2020-07-17
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Davis
| jméno = John
| titul = Economics for the Common Good: Two Centuries of Social Economic Thought in the Humanistic Tradition
| periodikum = International Journal of Social Economics
| datum vydání = 2000-12
| ročník = 27
| číslo = 12
| strany = 1270–1282
| issn = 0306-8293
| doi = 10.1108/ijse.2000.27.12.1270.2
| url = http://dx.doi.org/10.1108/ijse.2000.27.12.1270.2
| datum přístupu = 2020-07-17
}}&lt;/ref&gt;
V konečném důsledku otázka skutečné '''udržitelnosti sociálního zabezpečení''', zdravotní péče atd. '''závisí z velké části na produktivitě práce a pracovních zdrojích''' dostupných v budoucnosti a ne na čistě demografických ukazatelích stárnutí populace - což dnes nikdo s jistou mírou pravděpodobnosti neví. Všichni modeláři „vědí“, že pokud budou trendy v nákladech v minulosti pokračovat (ergodicky) do budoucna, vzhledem k demografickým trendům a vzhledem k odhadům daní ze mzdy vybíraných na některém modelu ergodického ekonometrického předpovídání, budou odtoky hotovosti z „fondu sociálního zabezpečení“ převyšovat příliv hotovosti.[https://rwer.wordpress.com/2010/07/24/exchange-between-arrow-and-davidson-on-debt/] Neoklasičtí ekonomové tvrdí to, že za x let na jednoho zaměstnaného pracovníka bude mnohem více starších lidí, než je tomu v současnosti, takže si my (zaměstnaná populace) nemůžeme dovolit podporovat starší občany pohodlným způsobem pomocí sociálního zabezpečení (PAYG systém). Podle nich musíme okamžitě zvýšit věk odchodu do důchodu anebo privatizovat systém sociálního zabezpečení, abychom udrželi více členů populace pracujících a platících do fondu, a proto aby v budoucnu fondy (FUND systém) mohli přežívat. Bob Eisner měl v té době několik článků, které poukazovaly na klamný výkřik, že sociální zabezpečení bylo a je odsouzeno k bankrotu, pokud by se neučinilo něco, co by zabránilo budoucím deficitům v systému.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Eisner
| jméno = Robert
| titul = Save Social Security from Its Saviors
| periodikum = Journal of Post Keynesian Economics
| datum vydání = 1998-09
| ročník = 21
| číslo = 1
| strany = 77–92
| issn = 0160-3477
| doi = 10.1080/01603477.1998.11490180
| url = http://dx.doi.org/10.1080/01603477.1998.11490180
| datum přístupu = 2020-07-17
}}&lt;/ref&gt;

V postkeynesovské ekonomii existuje dnes už mnoho studií které dokazují ne-realističnost tržního fundamentalismu: &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Yaşar
| jméno = Yavuz
| titul = The crisis in the Turkish pension system: a post Keynesian perspective
| periodikum = Journal of Post Keynesian Economics
| datum vydání = 2013-09-23
| ročník = 36
| číslo = 1
| strany = 131–152
| issn = 0160-3477
| doi = 10.2753/pke0160-3477360107
| url = http://dx.doi.org/10.2753/pke0160-3477360107
| datum přístupu = 2020-07-17
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Serrano
| jméno = Felipe
| titul = The Spanish fiscal policy during the recent &quot;great recession&quot;
| periodikum = Journal of Post Keynesian Economics
| datum vydání = 2010-04-01
| ročník = 32
| číslo = 3
| strany = 371–388
| issn = 0160-3477
| doi = 10.2753/pke0160-3477320303
| url = http://dx.doi.org/10.2753/pke0160-3477320303
| datum přístupu = 2020-07-17
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Kelton
| jméno = Stephanie
| odkaz na autora = Stephanie Kelton
| titul = Eisner’s Radical Approach to Social Security – Tell the Truth!
| periodikum = Keynes and Macroeconomics After 70 Years
| doi = 10.4337/9781848446205.00021
| url = http://dx.doi.org/10.4337/9781848446205.00021
| datum přístupu = 2020-07-17
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Febrero
| jméno = Eladio
| příjmení2 = Cadarso
| jméno2 = María-Ángeles
| titul = Pay-As-You-Go versus funded systems. Some critical considerations
| periodikum = Review of Political Economy
| datum vydání = 2006-07
| ročník = 18
| číslo = 3
| strany = 335–357
| issn = 0953-8259
| doi = 10.1080/09538250600797792
| url = http://dx.doi.org/10.1080/09538250600797792
| datum přístupu = 2020-07-17
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Wray
| jméno = L. Randall
| titul = Social Security: Long-Term Financing and Reform
| periodikum = SSRN Electronic Journal
| datum vydání = 2000
| issn = 1556-5068
| doi = 10.2139/ssrn.1010332
| url = http://dx.doi.org/10.2139/ssrn.1010332
| datum přístupu = 2020-07-17
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Yaşar
| jméno = Yavuz
| titul = It's the Prices, Stupid: The Underlying Problems of the U.S. Social Security System
| periodikum = Journal of Economic Issues
| datum vydání = 2009-12
| ročník = 43
| číslo = 4
| strany = 843–865
| issn = 0021-3624
| doi = 10.2753/jei0021-3624430402
| url = http://dx.doi.org/10.2753/jei0021-3624430402
| datum přístupu = 2020-07-17
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Cesaratto
| jméno = Sergio
| titul = Transition to fully funded pension schemes: a non-orthodox criticism
| periodikum = Cambridge Journal of Economics
| datum vydání = 2005-05-03
| ročník = 30
| číslo = 1
| strany = 33–48
| issn = 1464-3545
| doi = 10.1093/cje/bei046
| url = http://dx.doi.org/10.1093/cje/bei046
| datum přístupu = 2020-07-17
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Cesaratto, Sergio, 1955-
| titul = Pension reform and economic theory : a non-orthodox analysis
| url = http://worldcat.org/oclc/782950393
| vydavatel = Edward Elgar
| isbn = 978-1-78100-745-7
| isbn2 = 1-78100-745-4
| oclc = 782950393
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Wray
| jméno = L. Randall
| titul = Global Demographic Trends and Provisioning for the Future
| periodikum = SSRN Electronic Journal
| datum vydání = 2006
| issn = 1556-5068
| doi = 10.2139/ssrn.923845
| url = http://dx.doi.org/10.2139/ssrn.923845
| datum přístupu = 2020-07-17
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Mitchell, William F.
| titul = Essential elements of a modern monetary economy with applications to social security privatisation and the intergenerational debate
| url = http://worldcat.org/oclc/225218026
| vydavatel = Centre of Full Employment and Equity, University of Newcastle
| oclc = 225218026
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Mitchell
| jméno = William
| příjmení2 = Mosler
| jméno2 = Warren
| titul = Understanding the economic fallacies of the intergenerational debate
| periodikum = Australian Journal of Social Issues
| datum vydání = 2006-12
| ročník = 41
| číslo = 2
| strany = 159–170
| issn = 0157-6321
| doi = 10.1002/j.1839-4655.2006.tb00003.x
| url = http://dx.doi.org/10.1002/j.1839-4655.2006.tb00003.x
| datum přístupu = 2020-07-17
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Palley
| jméno = Thomas I.
| titul = Life Expectancy and Social Security: Why Longevity Indexing the Payroll Tax Rate Makes Good Economic Sense
| periodikum = Journal of Post Keynesian Economics
| datum vydání = 2000-03
| ročník = 22
| číslo = 3
| strany = 507–514
| issn = 0160-3477
| doi = 10.1080/01603477.2000.11490255
| url = http://dx.doi.org/10.1080/01603477.2000.11490255
| datum přístupu = 2020-07-17
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Palley
| jméno = Thomas I.
| titul = The Economics of Social Security: An Old Keynesian Perspective
| periodikum = Journal of Post Keynesian Economics
| datum vydání = 1998-09
| ročník = 21
| číslo = 1
| strany = 93–110
| issn = 0160-3477
| doi = 10.1080/01603477.1998.11490181
| url = http://dx.doi.org/10.1080/01603477.1998.11490181
| datum přístupu = 2020-07-17
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Bell
| jméno = Stephanie
| příjmení2 = Wray
| jméno2 = L. Randall
| titul = Financial Aspects of the Social Security “Problem”
| periodikum = Journal of Economic Issues
| datum vydání = 2000-06
| ročník = 34
| číslo = 2
| strany = 357–364
| issn = 0021-3624
| doi = 10.1080/00213624.2000.11506273
| url = http://dx.doi.org/10.1080/00213624.2000.11506273
| datum přístupu = 2020-07-17
}}&lt;/ref&gt;

# PAYG systém (první pilíř) není jako FUND systém (druhý a třetí pilíř). První pilíř je systém sociálního zabezpečení (mezigenerační solidarita; kolektivní systém; neexistuje zásluhovost). Naopak druhý a třetí je systém sociálního pojištění (individuální; zásluhový).
# Privatizace systému a jeho de facto zničení nezajistí důchody pro budoucí generace. Neoliberální kapitalismus neusiluje o plnou zaměstnanost a mnozí lidé si nebudou schopni spořit. Dále soukromé fondy nejsou schopni kontrolovat inflaci, protože na rozdíl od státu nebudou valorizovat. V poslední řádě státy vždy budou muset garantovat soukromé podnikání správců fondů.
# Zastánci privatizace argumentují ve prospěch fondových systému na základě logiky neoklasické metodologie (fondy zvýší úspory a tím zvýší růst a akumulaci; větší úspory povedou k větší návratnosti a hlavně vyřeší demografické šoky a stárnutí populace). Delší délka života a nižší plodnost povedou ke stárnutí populace. Tím se zvýší zatížení společnosti. Na první pohled bychom si mohli myslet, že pokud stárnutí dosáhne určité prahové hodnoty založené na definovaných přínosech, PAYG programy se stanou nespolehlivými a finančně nejisté. S tímto post-keynesovci nesouhlasí.

Fondové systémy jsou koncipovány v pre-keynesiánském světě, kde jsou všechny úspory automaticky převedeny na investice, tj. efektivní poptávka není problém. Nicméně kapitálové diskuse a teorie endogenních peněz ukázaly, že více úspor v současnosti může uvolnit deflační procesy a zvýšit nezaměstnanost. Kromě toho, pokud ekonomika funguje pod plnou zaměstnaností, obvykle nedochází ke kompromisu mezi důchody, investicemi a spotřebou pracovníků. Program PAYG zde může přispět k dosažení plné kapacity hospodářství, protože je součástí agregované poptávky. Vlády budou cítit menší politický tlak na zvyšování důchodů pro stárnoucí populaci, protože financované systémy přesouvají riziko na jednotlivce (zejména důchodce). Budoucí důchody budou záviset na kapacitě produkovat v tomto čase produkci, bez ohledu na důchodové systémy. Proto by se vlády měly zabývat zvyšováním míry účasti na práci, kvalitou lidského kapitálu a množstvím výrobních kapacit. Vytvoření svěřeneckých fondů vytváří recesivní a deflační podmínky. Navíc nezaručují výplatu důchodů v budoucnu, kdy se zvýší věková závislost. Měli bychom uvažovat o zvýšení míry zaměstnanosti.

Podle ''Dimitri B. Papadimitriou a L. Randall Wray''&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Papadimitriou, Dimitri B.
| titul = Does social security need saving? : Providing for retirees throughout the twenty-first century
| url = http://worldcat.org/oclc/247310321
| vydavatel = Jerome Levy Economics Inst. of Bard College
| isbn = 0-941276-77-5
| isbn2 = 978-0-941276-77-1
| oclc = 247310321
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Papadimitriou
| jméno = Dimitri B.
| příjmení2 = Wray
| jméno2 = L. Randall
| titul = Can Social Security Be Saved?
| periodikum = SSRN Electronic Journal
| datum vydání = 1999
| issn = 1556-5068
| doi = 10.2139/ssrn.173208
| url = http://dx.doi.org/10.2139/ssrn.173208
| datum přístupu = 2020-07-17
}}&lt;/ref&gt; bychom měli dělat tuto politiku sociálního zabezpečení (ne pojištění):

# Měli bychom se postupně vracet do systému průběžného (PAYG) financování.
# Svěřenecké fondy by měly být omezeny na více než 100 procent výdajů, což je částka obecně považovaná za dostatečnou pro zobrazení programů prostřednictvím recesí typu back-to-back.
# Měla by se začít diskuse o správném základu daně, který by se použil ke generování příjmů. Vzhledem k demografickým změnám, které ve srovnání s příjemci sníží počet pracujících, je upřednostňována širší základna.
# Obecná fiskální politika by měla být koncipovaná tak, aby povzbudila rychlejší a udržitelný růst, větší zaměstnanost a vyšší účast pracovních sil.
# Správci fondů by se měli vzdát používání dlouhodobých odhadů pojistně-matematické rovnováhy.
# Zásadní změny, jako je částečná nebo úplná privatizace, snížení dávek a prodloužení věku odchodu do důchodu, nemají v reformě místo.
* Zajištění zdravotní péče pro široké vrstvy obyvatelstva.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| titul = Prolegomena to a Post Keynesian health economics
| url = http://dx.doi.org/10.1080/00346760600892709
| periodikum = Review of Social Economy
| datum vydání = 2006-09
| datum přístupu = 2019-08-14
| issn = 0034-6764
| strany = 273–299
| ročník = 64
| číslo = 3
| doi = 10.1080/00346760600892709
| jméno = Stephen P.
| příjmení = Dunn
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Hodgson
| jméno = G. M.
| titul = An institutional and evolutionary perspective on health economics
| periodikum = Cambridge Journal of Economics
| datum vydání = 2007-10-27
| ročník = 32
| číslo = 2
| strany = 235–256
| issn = 0309-166X
| doi = 10.1093/cje/bem033
| url = http://dx.doi.org/10.1093/cje/bem033
| datum přístupu = 2020-07-17
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Morris
| jméno = Bertram
| titul = Possessive Individualism and Political RealitiesThe Political Theory of Possessive Individualism: Hobbes to Locke. C. B. MacPherson
| periodikum = Ethics
| datum vydání = 1965-04
| ročník = 75
| číslo = 3
| strany = 207–214
| issn = 0014-1704
| doi = 10.1086/291545
| url = http://dx.doi.org/10.1086/291545
| datum přístupu = 2020-07-17
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Auerback, Marshall
| titul = Toward true health care reform : more care, less insurance
| url = http://worldcat.org/oclc/838372189
| vydavatel = Levy Economics Inst
| isbn = 978-1-936192-06-9
| isbn2 = 1-936192-06-3
| oclc = 838372189
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Galbraith, James K. Mosler, Warren Wray, L. Randall
| titul = The case against intergenerational accounting : the accounting campaign against social security and Medicare
| url = http://worldcat.org/oclc/837073525
| vydavatel = Levy Economics Inst
| isbn = 978-1-931493-86-4
| isbn2 = 1-931493-86-3
| oclc = 837073525
}}&lt;/ref&gt;
Základním principem jakéhokoli post keynesiánského přístupu ke zdraví by bylo, že přístup ke zdravotní péči, stejně jako přístup k zaměstnání, je základním právem, které podporuje potenciál lidí účinně přispívat ke společnosti “(s. 180). Zdravotní péče není jen další komodita. Je nezbytné umožnit jednotlivci, aby přispíval k hospodářskému růstu a sociálnímu rozvoji, a podporuje základ občanské společnosti. Zdraví pracovníci jsou produktivnější a je méně pravděpodobné, že z důvodu nemoci budou chybět dny v práci. Ekonomické náklady společnosti na zkrácený život a chronické postižení mohou být stovky miliard dolarů ročně. Post Keynesovci by jasně podpořil představu, že společnost by měla poskytovat a financovat alespoň základní balíček zdravotní péče pro všechny členy společnosti. Naproti tomu ekonomika hlavního proudu považuje zdravotní péči za další komoditu, jako jsou lízátka nebo whisky, a ponechává ji na soukromém trhu a jednotlivcům, kteří mají zájem, aby určili tuto částku zdravotní péče pro všechny obyvatele národa. Z dlouhodobého hlediska by mainstreamoví ekonomové tvrdili, že vládní financování zdravotní péče by vedlo k neoptimálním řešením, protože zdravotní a životní délka populace již byla předprogramována do ergodického prostředí předpokládaného ekonomy hlavního proudu ke kontrole našeho zdravotního osudu. Pro Post Keynesovce je budoucnost přenosná. To znamená, že rozhodnutí poskytnout všem občanům základní přístup ke zdravotní péči vytvoří silnější a životně důležitější komunitu, jejíž produkce může jen růst v průběhu času. Dunn poukazuje na studii epidemiologie, která se zabývá hodnocením rizik onemocnění a změnou chování a návyků zlepšováním zdraví.

Podle Davidsona&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Davidson
| jméno = Paul
| titul = Aging Population, Health-Care Costs, and the National Debt
| periodikum = Challenge
| datum vydání = 2013-07
| ročník = 56
| číslo = 4
| strany = 22–25
| issn = 0577-5132
| doi = 10.2753/0577-5132560402
| url = http://dx.doi.org/10.2753/0577-5132560402
| datum přístupu = 2020-07-17
}}&lt;/ref&gt; by strach z deficitů neměl omezovat naši schopnost hledat řešení lékařských potřeb naší stárnoucí populace. Deficitní jestřábové tvrdí, že rostoucí náklady na zdravotní péči spojené se stárnutím populace slibují, že budou schodky státního rozpočtu v dlouhodobém horizontu pod takovým tlakem, aby z USA učinily další Řecko. naše stárnoucí populace je bezpochyby poctou úspěšnému pokroku v lékařské léčbě, kterého výzkum a vývoj vědců dosáhl za posledních sedm desetiletí (výzkum, který byl často financován ze státních dotací). Deficitní jestřábi trvají na tom, že se musíme držet vládních výdajů, zejména v programech jako jsou Medicare a Medicaid. U deficitních jestřábů (neoklasická ekonomie, tržní fundamentalismus) je okamžitou odpovědí na poskytování nejlepší zdravotní péče pro naši populaci podpora konkurence mezi zdravotnickými dodavateli, privatizace a nárůst soukromého financování (zdravotní poplatky). v zákulisí je nevyslovený faktor redukce poptávky, který sníží poptávku po lékařské péči. Senioři si nebudou moci z vlastních prostředků koupit potřebné lékařské služby, aby zajistili zdravou délku života v důchodu.

Post keynesiánská ekonomická teorie se naopak domnívá, že bychom měli podporovat produktivitu poskytovatelů zdravotnických služeb, aby mohli poskytovat stejnou kvalitu služeb v kratším čase. funkční rozdělení služeb tak, aby ty, které jsou snadno spravovatelné, byly poskytovány lékaři, zdravotními sestrami, sociálními pracovníky atd., spíše než vysoce kvalifikovanými, vysoce placenými lékaři. dále rozvíjet naši komunikační technologii, aby pacienti mohli používat internet nebo telefonickou aplikaci z domova ke sdělování krevního tlaku a dalších životně důležitých příznaků poskytovatelům lékařských služeb, kteří pak mohou předepsat kroky k nápravě jakýchkoli nepříznivých příznaků. zlepšit produktivitu a poskytování služeb. zajistit, aby existoval dostatečný počet poskytovatelů lékařských služeb, kteří snadno uspokojí potřebu. vláda dotuje náklady na lékařské fakulty, školy ošetřovatelství a školení dalších lékařů prostřednictvím našich mnoha vynikajících komunitních vysokých škol. Snížení nákladů na získání dovedností poskytovatelů zdravotní péče povzbudí mnoho našich mladých pracovníků, aby vstoupili na pole.

Poskytování dobré zdravotní péče je rozhodně stejně důležité jako ochrana soukromého majetku nebo ochrana života občanů před zahraničními teroristy.
* Zajištění vzdělání pro široké vrstvy obyvatelstva&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| titul = A prolegomena to any future Post Keynesian education policy
| url = http://dx.doi.org/10.2753/pke0160-3477290305
| periodikum = Journal of Post Keynesian Economics
| datum vydání = 2007-05-01
| datum přístupu = 2019-08-10
| issn = 0160-3477
| strany = 455–472
| ročník = 29
| číslo = 3
| doi = 10.2753/pke0160-3477290305
| jméno = Steven
| příjmení = Pressman
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Jo
| jméno = Tae-Hee
| titul = Neoliberalism as an asocial ideology and strategy in education
| periodikum = Forum for Social Economics
| datum vydání = 2005-01
| ročník = 35
| číslo = 1
| strany = 37–58
| issn = 0736-0932
| doi = 10.1007/bf02746013
| url = http://dx.doi.org/10.1007/bf02746013
| datum přístupu = 2020-07-17
}}&lt;/ref&gt;
Problémy vzdělávání v USA a jejich neoklasické řešení, které se opírá o rostoucí konkurenci a výběr pro spotřebitele je z post-keynesovského pohledu chybné. Postkeynesovci na zíkladé své mikroekonomické teorie docházejí k jinému pohledu. Tento přístup by se více zaměřil na poskytování dostatečného příjmu dětem z domácností s nízkými příjmy a na dodatečné výdaje na vzdělávání. Odmítá sledování studentů a podpořilo by standardy a financování na vyšších úrovních správy než na místní úrovni. Odmítá též privatizaci a rozšiřování elitizace školství na všech možných úrovních (voucher, třídní status, geografická diskriminace, školné a další tzv. tržní reformy).
* Automatizace, mizení střední třídy a vzrůstající nerovnost
Během posledních tří desetiletí čelily rozvinuté země poklesu podílu střední třídy na rozdělení příjmů.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Scott
| jméno = Robert H.
| příjmení2 = Pressman
| jméno2 = Steven
| titul = A Double Squeeze on the Middle Class
| periodikum = Journal of Economic Issues
| datum vydání = 2011-06
| ročník = 45
| číslo = 2
| strany = 333–342
| issn = 0021-3624
| doi = 10.2753/jei0021-3624450210
| url = http://dx.doi.org/10.2753/jei0021-3624450210
| datum přístupu = 2021-03-26
}}&lt;/ref&gt; Současně jsou hlavní vlastníci kapitálu nahrazováni vrcholovými manažery, tzv. „pracujícími bohatými“, kteří jsou na vrcholu příjmové hierarchie. Pro tento trend existují různá vysvětlení, která zahrnují: technologický vývoj a automatizaci (Acemoglu 2001; Autor a Dorn 2013; Davidson 2013; Josifidis a Supic 2016); globalizace (Luongo et al. 2015; Milanovic 2016); vládní daňová a výdajová politika (Pressman 2010); rozšířená manažerská síla (Van Essen, Otten a Carberry 2015); a upadající odbory a změny sociálních norem (Krugman 2007).&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Acemoglu
| jméno = Daron
| titul = Good Jobs versus Bad Jobs
| periodikum = Journal of Labor Economics
| datum vydání = 2001-01
| ročník = 19
| číslo = 1
| strany = 1–21
| issn = 0734-306X
| doi = 10.1086/209978
| url = http://dx.doi.org/10.1086/209978
| datum přístupu = 2021-03-26
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Autor
| jméno = David H
| příjmení2 = Dorn
| jméno2 = David
| titul = The Growth of Low-Skill Service Jobs and the Polarization of the US Labor Market
| periodikum = American Economic Review
| datum vydání = 2013-08-01
| ročník = 103
| číslo = 5
| strany = 1553–1597
| issn = 0002-8282
| doi = 10.1257/aer.103.5.1553
| url = http://dx.doi.org/10.1257/aer.103.5.1553
| datum přístupu = 2021-03-26
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Davidson
| jméno = Paul
| titul = Income inequality and hollowing out the middle class
| periodikum = Journal of Post Keynesian Economics
| datum vydání = 2013-01-01
| ročník = 36
| číslo = 2
| strany = 381–384
| issn = 0160-3477
| doi = 10.2753/pke0160-3477360209
| url = http://dx.doi.org/10.2753/pke0160-3477360209
| datum přístupu = 2021-03-26
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Josifidis
| jméno = Kosta
| příjmení2 = Supic
| jméno2 = Novica
| titul = Income Inequality and Workers’ Powerlessness in Selected OECD Countries
| periodikum = Journal of Economic Issues
| datum vydání = 2016-04-02
| ročník = 50
| číslo = 2
| strany = 424–434
| issn = 0021-3624
| doi = 10.1080/00213624.2016.1176499
| url = http://dx.doi.org/10.1080/00213624.2016.1176499
| datum přístupu = 2021-03-26
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Luongo
| jméno = Giulia Paola
| příjmení2 = Menendez
| jméno2 = Hugo
| příjmení3 = Pautzke
| jméno3 = Theresa
| titul = The Impact of Globalization on Income Distribution and Income Inequality
| url = http://dx.doi.org/10.1007/978-3-319-17692-5_2
| vydavatel = Springer International Publishing
| místo = Cham
| strany = 5–37
| isbn = 978-3-319-17691-8
| isbn2 = 978-3-319-17692-5
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Auteur.
| jméno = Milanović, Branko (1953-....).
| titul = Global inequality : a new approach for the age of globalization
| url = http://worldcat.org/oclc/958294723
| isbn = 978-0-674-96979-7
| isbn2 = 0-674-96979-0
| oclc = 958294723
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Pressman
| jméno = Steven
| titul = The Middle Class Throughout the World in the Mid-2000s
| periodikum = Journal of Economic Issues
| datum vydání = 2010-03
| ročník = 44
| číslo = 1
| strany = 243–262
| issn = 0021-3624
| doi = 10.2753/jei0021-3624440112
| url = http://dx.doi.org/10.2753/jei0021-3624440112
| datum přístupu = 2021-03-26
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = van Essen
| jméno = Marc
| příjmení2 = Otten
| jméno2 = Jordan
| příjmení3 = Carberry
| jméno3 = Edward J.
| titul = Assessing Managerial Power Theory
| periodikum = Journal of Management
| datum vydání = 2012-01-05
| ročník = 41
| číslo = 1
| strany = 164–202
| issn = 0149-2063
| doi = 10.1177/0149206311429378
| url = http://dx.doi.org/10.1177/0149206311429378
| datum přístupu = 2021-03-26
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Krugman
| jméno = Paul
| titul = The Conscience of a Liberal
| url = http://dx.doi.org/10.4324/9780429286827-28
| vydavatel = Routledge
| místo = Eleventh Edition. {{!}} New York : Routledge, 2019. {{!}} “Tenth edition, published by Routledge, 2017”—T.p. verso.
| strany = 153–158
| isbn = 978-0-429-28682-7
}}&lt;/ref&gt; Koncentraci příjmu v horní části rozdělení příjmů lze kompenzovat zvýšením reálných příjmů uprostřed rozdělení příjmu. Ve skutečnosti však existuje celá řada složitých kanálů, kterými může zvyšování koncentrace příjmů poškodit reálný příjem střední třídy. Stefan Thewissen a kol. (2015) poukazují na deset takových kanálů, od podpory zadlužení domácností a realitních bublin, přes upevnění moci stávajících elit k ochraně jejich ekonomických zájmů, až po podkopání politických a právních institucí a sociální důvěry.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Nolan
| jméno = Brian
| příjmení2 = Thewissen
| jméno2 = Stefan
| titul = Inequality and Ordinary Living Standards in OECD Countries
| periodikum = Oxford Scholarship Online
| datum vydání = 2018-10-18
| doi = 10.1093/oso/9780198807056.003.0003
| url = http://dx.doi.org/10.1093/oso/9780198807056.003.0003
| datum přístupu = 2021-03-26
}}&lt;/ref&gt;

Je možné rozeznat Thorstein Veblenův ([1899] 2009) popis nápadného chování bohatých na moderní kapitalismus. Obzvláště relevantní jsou Veblenovy rozdíly mezi nehospodárným ziskem a efektivní produktivitou, stejně jako jeho uznání, že to, co je dobré pro „vlastní zájmy“ a „udržované třídy“ národa, nemusí být nutně dobré pro „obyčejného člověka“ (Veblen 1919 ).&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Veblen
| jméno = Thorstein
| příjmení2 = Horowitz
| jméno2 = Irving Louis
| titul = The Vested Interests and the Common Man
| url = http://dx.doi.org/10.4324/9781351301961-8
| vydavatel = Routledge
| strany = 111–128
| isbn = 978-1-351-30196-1
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = THORSTEIN.
| jméno = VEBLEN,
| titul = THEORY OF THE LEISURE CLASS.
| url = http://worldcat.org/oclc/1107532432
| vydavatel = DIGIREADS COM
| isbn = 1-4209-6279-5
| isbn2 = 978-1-4209-6279-6
| oclc = 1107532432
}}&lt;/ref&gt;

Jak technologie postupuje, automatizace ovlivní rostoucí počet pracovních míst. Konvenční názor je, že vzdělání je klíčem k zamezení nezaměstnanosti, poklesu mezd a stagnace. Tento názor však podkopává neúspěch zvyšování zaměstnanosti s vysokými mzdami, i když v posledním desetiletí vzrostla míra dosaženého vzdělání. Pokud má mít evropská střední třída podíl na výhodách technologických změn, je místo toho zásadní přerozdělení bohatství a příjmů prostřednictvím daní, posílení práv na vyjednávání o práci a silnější sociální ochrana. &lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika
| titul = Better skills will not save middle-class jobs from automation {{!}} The Broker
| periodikum = www.thebrokeronline.eu
| url = https://www.thebrokeronline.eu/better-skills-will-not-save-middle-class-jobs-from-automation-d78/
| datum přístupu = 2021-03-26
}}&lt;/ref&gt; Ve vyspělých zemích se mzdy v horní části distribuce prudce zrychlily od mediánu, takže většina pracovníků stagnovala nebo dokonce klesala. Nárůst zemí se středními příjmy zaznamenal vznik globální střední třídy i globální ultrabohaté elity: nejbohatší Číňané, Rusové a Brazilci nyní dostávají příjmy srovnatelné s těmi nejbohatšími Američany.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Michell
| jméno = Jo
| titul = Income distribution and the financial and economic crisis
| periodikum = The Demise of Finance-dominated Capitalism
| strany = 240–264
| doi = 10.4337/9781784715076.00012
| url = http://dx.doi.org/10.4337/9781784715076.00012
| datum přístupu = 2021-03-26
}}&lt;/ref&gt; Od osmdesátých let minulého století mzdy zaostávaly v produktivitě, a to nejen v povoláních se středními příjmy, ale i ve všech, s výjimkou nejlépe vydělávajících. Jak se zvyšuje výpočetní výkon, rozšíří se potenciál automatizace, který nahradí člověka, a ohrozí rostoucí počet pracovních míst. Ty se budou pohybovat od pracovních míst v sektoru služeb s relativně nízkou kvalifikací, jako je doprava, péče, prodej a administrativa, až po vysoce kvalifikovaná povolání v lékařství a právu.

Ke zvyšování mezd po technologicky poháněných zvýšení produktivity nedošlo automaticky, ale častěji byly výsledkem politické organizace a změn vyjednávací pozice různých sociálních tříd. V Británii byl v letech 1750 až 1850 navzdory rychlým technologickým změnám a zvýšení produktivity růst reálných mezd pomalý - a po většinu období zcela stagnoval. Teprve ve druhé polovině devatenáctého století, protože koncentrace pracovníků v továrnách vedla k jejich politické organizaci, se růst mezd zrychlil a pracovníci se začali podílet na výhodách technologického pokroku. Pravděpodobnějším výsledkem je, že i přes rostoucí úroveň vzdělání nerovnoměrné vlastnictví kapitálu soustředí zisky z automatizace do stále méně rukou. Jak technologický pokrok a nerovnost příjmů roste, rostoucí podíl příjmů bude uspořen, nikoli utrácen.

Tvůrci politik musí být odvážní tváří v tvář výzvě, kterou představují technologické změny. Pokud budou tyto pokroky spravovány dobře, mají potenciál zvýšit kvalitu života většiny. Pokud však bude špatně spravováno, jak tomu dosud bylo, výsledkem bude prohloubení současného trendu zvýšené koncentrace bohatství a příjmů v rukou několika málo, zatímco většina bude čelit nejistotě zaměstnání, nezaměstnanosti a stagnaci reálných příjmů. Zásadním prvním krokem v reformní politice je, aby vlády uznaly škodlivé účinky důrazu na flexibilitu trhu práce a místo toho se zaměřily na ochranu práv pracovníků. Tvůrci politik musí zároveň odmítnout dogma, že vlády nemohou „vybírat vítěze“. Vlády musí buď přímo, nebo nepřímo, prostřednictvím institucí, jako jsou banky ve veřejném vlastnictví, zajistit, aby dostatečné investiční výdaje směřovaly na společensky užitečné činnosti. Tímto způsobem budou vlády v současnosti vytvářet slušná pracovní místa a příslib lepšího života v budoucnu. Jak se automatizace šíří, alternativou je zhoršování nerovnosti, což vede ke stagnaci poptávky po zboží a rostoucí nezaměstnanosti. Bez politické intervence na zdanění a přerozdělení bohatství a příjmů bude výsledkem sekulární stagnace a vytvoření trvalé „technologické třídy“, bez politické moci.

Technologický pokrok ovlivňuje nejen dynamiku špičkových příjmů z práce, ale také mění povahu distribučního konfliktu. Vzhledem k dominantnímu podílu rutinně náročných pracovních míst na celkové zaměstnanosti lze technologický pokrok považovat za faktor, který zvyšuje produktivitu práce. Technologický pokrok zároveň přispívá ke zvyšování příjmové nerovnosti v tom smyslu, že se zvyšuje podíl meritokratických elit na hlavních příjmech, zatímco relativní příjem střední třídy klesá. Kreativní destrukce průmyslových odvětví a pracovních míst, spojená s technologickým pokrokem, činí stávající rozdělení příjmů méně jistým a dědičným, což vytváří iluzi větší mobility obyčejného člověka a přesouvá debatu o nerovnosti z funkčního na osobní rozdělení příjmů.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Josifidis
| jméno = Kosta
| příjmení2 = Supic
| jméno2 = Novica
| titul = The Meritocratic Elite vs. the Common Man: Income Inequality in the Affluent OECD Countries
| periodikum = Journal of Economic Issues
| datum vydání = 2017-04-03
| ročník = 51
| číslo = 2
| strany = 431–439
| issn = 0021-3624
| doi = 10.1080/00213624.2017.1320928
| url = http://dx.doi.org/10.1080/00213624.2017.1320928
| datum přístupu = 2021-03-26
}}&lt;/ref&gt;

* Daňová politika &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Angeriz
| jméno = Alvaro
| příjmení2 = Arestis
| jméno2 = Philip
| titul = The consensus view on interest rates and fiscal policy: reality or innocent fraud?
| periodikum = Journal of Post Keynesian Economics
| datum vydání = 2009-07-01
| ročník = 31
| číslo = 4
| strany = 567–586
| issn = 0160-3477
| doi = 10.2753/pke0160-3477310403
| url = http://dx.doi.org/10.2753/pke0160-3477310403
| datum přístupu = 2021-04-02
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Davidson
| jméno = Paul
| titul = A Post Keynesian View of the Washington Consensus and How to Improve It
| url = http://dx.doi.org/10.1057/9780230286559_7
| vydavatel = Palgrave Macmillan UK
| místo = London
| strany = 93–105
| isbn = 978-1-349-35594-5
| isbn2 = 978-0-230-28655-9
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Artis
| jméno = Michael
| příjmení2 = Kaldor
| jméno2 = Nicholas
| titul = Collected Economic Essays. Volume 5: Further Essays on Economic Theory.
| periodikum = The Economic Journal
| datum vydání = 1980-06
| ročník = 90
| číslo = 358
| strany = 393
| issn = 0013-0133
| doi = 10.2307/2231802
| url = http://dx.doi.org/10.2307/2231802
| datum přístupu = 2021-04-02
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| titul = Monetary Theory and Policy for the Twenty-first Century
| url = http://dx.doi.org/10.4324/9781315701707-18
| vydavatel = Routledge
| strany = 143–166
| isbn = 978-1-315-70170-7
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Zorn
| jméno = Nicolas
| příjmení2 = Pressman
| jméno2 = Steven
| titul = A Consensus on Taxing the Rich? Comparing Mainstream Economics, Piketty and Post-Keynesian Economics
| periodikum = International Journal of Political Economy
| datum vydání = 2020-01-02
| ročník = 49
| číslo = 1
| strany = 43–61
| issn = 0891-1916
| doi = 10.1080/08911916.2020.1736382
| url = http://dx.doi.org/10.1080/08911916.2020.1736382
| datum přístupu = 2021-04-02
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = ROBINSON
| jméno = JOAN
| titul = THE SECOND CRISIS OF ECONOMIC THEORY
| url = http://dx.doi.org/10.1016/b978-0-12-590550-3.50005-7
| vydavatel = Elsevier
| strany = 1–13
| isbn = 978-0-12-590550-3
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Robinson
| jméno = Joan
| titul = The Production Function and the Theory of Capital
| periodikum = The Review of Economic Studies
| datum vydání = 1953
| ročník = 21
| číslo = 2
| strany = 81
| doi = 10.2307/2296002
| url = https://academic.oup.com/restud/article-lookup/doi/10.2307/2296002
| datum přístupu = 2021-04-02
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Pressman
| jméno = Steven
| titul = Understanding Piketty's Capital in the Twenty-First Century
| datum vydání = 2015-10-05
| doi = 10.4324/9781315674728
| url = http://dx.doi.org/10.4324/9781315674728
| datum přístupu = 2021-04-02
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika
| titul = Income inequality and poverty
| periodikum = dx.doi.org
| url = http://dx.doi.org/10.1787/eco_surveys-aut-2013-graph14-en
| datum vydání = 2013-07-02
| datum přístupu = 2021-04-02
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Piketty
| jméno = Thomas
| příjmení2 = Saez
| jméno2 = Emmanuel
| příjmení3 = Stantcheva
| jméno3 = Stefanie
| titul = Optimal Taxation of Top Labor Incomes: A Tale of Three Elasticities
| periodikum = American Economic Journal: Economic Policy
| datum vydání = 2014-02-01
| ročník = 6
| číslo = 1
| strany = 230–271
| issn = 1945-7731
| doi = 10.1257/pol.6.1.230
| url = http://dx.doi.org/10.1257/pol.6.1.230
| datum přístupu = 2021-04-02
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Holcombe
| jméno = Randall G.
| titul = Thomas Piketty: Capital in the twenty-first century
| periodikum = Public Choice
| datum vydání = 2014-06-24
| ročník = 160
| číslo = 3–4
| strany = 551–557
| issn = 0048-5829
| doi = 10.1007/s11127-014-0188-9
| url = http://dx.doi.org/10.1007/s11127-014-0188-9
| datum přístupu = 2021-04-02
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = OECD.
| titul = In it together : why less inequality benefits all
| url = http://worldcat.org/oclc/915669419
| vydavatel = OECD
| isbn = 978-92-64-23266-2
| isbn2 = 92-64-23266-4
| oclc = 915669419
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = L.
| jméno = Pasinett, Luigi
| titul = Growth and income distribution : essays in economic theory
| url = http://worldcat.org/oclc/1158834713
| vydavatel = Cambridge University Press
| isbn = 0-521-29543-2
| isbn2 = 978-0-521-29543-7
| oclc = 1158834713
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Mair
| jméno = Douglas
| příjmení2 = Laramie
| jméno2 = Anthony J.
| titul = Full Employment: Gift Horse or Trojan Horse?
| periodikum = Review of Social Economy
| datum vydání = 2002-12
| ročník = 60
| číslo = 4
| strany = 567–593
| issn = 0034-6764
| doi = 10.1080/0034676022000028073
| url = http://dx.doi.org/10.1080/0034676022000028073
| datum přístupu = 2021-04-02
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = López-Bernardo
| jméno = Javier
| příjmení2 = López-Martínez
| jméno2 = Félix
| příjmení3 = Stockhammer
| jméno3 = Engelbert
| titul = A Post-Keynesian Response to Piketty's ‘Fundamental Contradiction of Capitalism’
| periodikum = Review of Political Economy
| datum vydání = 2016-03
| ročník = 28
| číslo = 2
| strany = 190–204
| issn = 0953-8259
| doi = 10.1080/09538259.2015.1060057
| url = http://dx.doi.org/10.1080/09538259.2015.1060057
| datum přístupu = 2021-04-02
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| titul = Leibenstein, Harvey: Allocative Efficiency vs. X-Efficiency
| url = http://dx.doi.org/10.34156/9783791046006-124
| editoři = Dietmar Herz, Veronika Weinberger
| vydavatel = Schäffer-Poeschel
| strany = 124–125
| isbn = 978-3-7910-4600-6
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Laramie
| jméno = Anthony
| příjmení2 = Mair
| jméno2 = Douglas
| titul = Regional tax differentials: A Kaleckian approach
| periodikum = Regional Studies
| datum vydání = 2005-05
| ročník = 39
| číslo = 3
| strany = 345–355
| issn = 0034-3404
| doi = 10.1080/00343400500087281
| url = http://dx.doi.org/10.1080/00343400500087281
| datum přístupu = 2021-04-02
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Laramie
| jméno = Anthony J.
| příjmení2 = Mair
| jméno2 = Douglas
| titul = Taxation
| periodikum = The Elgar Companion to Post Keynesian Economics
| doi = 10.4337/9781843768715.00072
| url = http://dx.doi.org/10.4337/9781843768715.00072
| datum přístupu = 2021-04-02
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Laramie
| jméno = A. J.
| příjmení2 = Mair
| jméno2 = D.
| titul = Taxation and Kalecki's theory of the business cycle
| periodikum = Cambridge Journal of Economics
| datum vydání = 1996-07-01
| ročník = 20
| číslo = 4
| strany = 451–464
| issn = 0309-166X
| doi = 10.1093/oxfordjournals.cje.a013626
| url = http://dx.doi.org/10.1093/oxfordjournals.cje.a013626
| datum přístupu = 2021-04-02
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Laramie
| jméno = Anthony J.
| titul = Taxation and Kalecki’s Distribution Factors
| periodikum = Journal of Post Keynesian Economics
| datum vydání = 1991-07
| ročník = 13
| číslo = 4
| strany = 583–594
| issn = 0160-3477
| doi = 10.1080/01603477.1991.11489869
| url = http://dx.doi.org/10.1080/01603477.1991.11489869
| datum přístupu = 2021-04-02
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Keynes
| jméno = J. M.
| titul = THE QUESTION OF HIGH WAGES1
| periodikum = The Political Quarterly
| datum vydání = 1930-01
| ročník = 1
| číslo = 1
| strany = 110–124
| issn = 0032-3179
| doi = 10.1111/j.1467-923x.1930.tb01472.x
| url = http://dx.doi.org/10.1111/j.1467-923x.1930.tb01472.x
| datum přístupu = 2021-04-02
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Kalecki
| jméno = Michal
| titul = Political Aspects of Full Employment
| url = http://dx.doi.org/10.4324/9781315495811-4
| vydavatel = Routledge
| strany = 27–31
| isbn = 978-1-315-49581-1
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Kalecki
| jméno = Michal
| titul = A Theory of Commodity, Income, and Capital Taxation
| periodikum = The Economic Journal
| datum vydání = 1937-09
| ročník = 47
| číslo = 187
| strany = 444
| issn = 0013-0133
| doi = 10.2307/2225357
| url = http://dx.doi.org/10.2307/2225357
| datum přístupu = 2021-04-02
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Kaldor
| jméno = Nicholas
| titul = Alternative Theories of Distribution
| periodikum = The Review of Economic Studies
| datum vydání = 1955
| ročník = 23
| číslo = 2
| strany = 83
| issn = 0034-6527
| doi = 10.2307/2296292
| url = http://dx.doi.org/10.2307/2296292
| datum přístupu = 2021-04-02
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Block
| jméno = Fred
| příjmení2 = Piven
| jméno2 = Frances Fox
| titul = Déjà Vu, All Over Again: A Comment on Jacob Hacker and Paul Pierson, “Winner-Take-All Politics”
| periodikum = Politics &amp; Society
| datum vydání = 2010-05-24
| ročník = 38
| číslo = 2
| strany = 205–211
| issn = 0032-3292
| doi = 10.1177/0032329210365043
| url = http://dx.doi.org/10.1177/0032329210365043
| datum přístupu = 2021-04-02
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Asimakopulos
| jméno = A.
| příjmení2 = Burbidge
| jméno2 = J. B.
| titul = The Short-Period Incidence of Taxation
| periodikum = The Economic Journal
| datum vydání = 1974-06
| ročník = 84
| číslo = 334
| strany = 267
| issn = 0013-0133
| doi = 10.2307/2231255
| url = http://dx.doi.org/10.2307/2231255
| datum přístupu = 2021-04-02
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Wray
| jméno = L. Randall
| titul = Modern Money Theory and Alternative Exchange Rate Regimes
| url = http://dx.doi.org/10.1057/9781137539922_7
| vydavatel = Palgrave Macmillan UK
| místo = London
| strany = 158–192
| isbn = 978-1-137-53990-8
| isbn2 = 978-1-137-53992-2
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Wray
| jméno = L. Randall
| titul = Conclusions: Modern Money Theory for Sovereign Currencies
| url = http://dx.doi.org/10.1057/9781137539922_11
| vydavatel = Palgrave Macmillan UK
| místo = London
| strany = 270–292
| isbn = 978-1-137-53990-8
| isbn2 = 978-1-137-53992-2
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref name=&quot;:0&quot; /&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Asimakopulos
| jméno = A.
| titul = Tax Incidence
| url = http://dx.doi.org/10.1007/978-1-349-16271-0_5
| vydavatel = Palgrave Macmillan UK
| místo = London
| strany = 61–70
| isbn = 978-0-333-28093-5
| isbn2 = 978-1-349-16271-0
}}&lt;/ref&gt;
Pro post keynesiánce by měl být vývoj daňového systému založen nejen na úvahách o příjmech, ale také na sociálním a kulturním zázemí společnosti. Post keynesiánský rámec vyžaduje moderní daňový systém a rozšířený základ daně. Mezi dodržováním daňových předpisů a občanskými hodnotami existuje jednoznačná souvislost (Davidson a Davidson, 1996, str. 91, 92). V civilizované společnosti postkeynesovské formy existuje vědomé placení daní členy společnosti a nedodržování předpisů se nepovažuje za alternativu. Nedodržování je důsledkem snižující se role občanských hodnot ve společnosti. Za těchto okolností je rozhodnutí, zda zaplatit daň, či nikoli, podrobeno kontrole v důsledku „racionálního“ výpočtu spojeného s výhodami a náklady klamu. Donucovací mechanismy pro nedodržování předpisů budou navíc neúčinné, pokud bude existovat nerovnováha mezi vlastním zájmem a občanskými hodnotami. Jednoduchost daňového systému podporuje dodržování předpisů. Rozvoj civilizované společnosti podporuje normy placení daní v souladu s občanskými hodnotami, podle nichž by jednotlivci museli platit daně jako součást své morální povinnosti.

„''V civilizované společnosti, kde vzkvétají občanské hodnoty a vlastní zájmy, musí být občané ochotni nejen zemřít za svou zemi, ale také za ni zaplatit''“ (Davidson a Davidson, 1996, s. 217). Post keynesiánci navrhují vytvoření moderního daňového systému, rozšíření daňového základu, zvýšení daňových příjmů, přerozdělování příjmů, silné prosazování stávajících daňových zákonů, omezení nebo odstranění odpočtů, výjimky a mezery ve prospěch prosperity; zvýšení daňových sazeb; zdanění bohatství a velkých nebo vedlejších nemovitostí ve venkovských a městských oblastech; zdanění úrokových výnosů, kapitálových zisků, finančních transakcí a mezinárodních kapitálových toků.

Cílem výdajů je Moderní sociální stát a sociální programy: poskytování veřejného vzdělávání, školení, veřejné zdraví, bydlení, voda a hygiena, parky a veřejná vybavenost, ochrana životního prostředí, zabezpečení potravin a dostupné oblečení, obuv a veřejná doprava.

Od 80. let 20. století zažila většina bohatých zemí prudkou nerovnost. To lze měřit z hlediska rostoucí míry chudoby, klesajícího podílu domácností ze střední třídy nebo standardních měřítek nerovnosti, jako je Giniho koeficient a Theilův index (Pressman 2013). V několika příspěvcích se Thomas Piketty (2003, 2007; Atkinson, Piketty a Saez 2010, 2011) zaměřil na podíl celkového příjmu směřujícího k nejlépe vydělávajícím. On a jeho kolegové prokázali, že hlavním důvodem rostoucí nerovnosti ve většině rozvinutých zemí je to, že více příjmů jde těm, kteří jsou na samém vrcholu distribuce. V letech 1975 až 2007 byly země, kde se nerovnost příjmů nejvíce zvýšila, země, kde bohatí zachytili nepřiměřený podíl na růstu celkového příjmu (OECD 2014, 3), v některých případech mezi třetinou a polovinou veškerého růstu příjmů. Kromě vzbuzování obav o spravedlnost má nerovnost mnoho nežádoucích ekonomických a sociálních důsledků.

Keynes (1936) poukázal a mnoho postkeynesiánů si všimlo, že bohatí mají nižší sklon ke konzumaci a vyšší sklon k ukládání než kdokoli jiný; pokud tedy větší část celkového příjmu poputuje k bohatým nebo spíše ke kapitalistům než k dělníkům, celkové výdaje klesnou. V důsledku toho může nerovnost bránit růstu. Lidé se obecně snaží udržet své relativní sociální postavení a absolutní životní úroveň - a to i tváří v tvář klesajícím příjmům. To má za následek růst zadlužení domácností. Pracovníci, kteří mají pocit, že příliš vysoký příjem směřuje k vrcholným vedoucím pracovníkům, mohou vynaložit menší pracovní úsilí a firmy to nemusí být schopny zjistit. Distribuce mezd v rámci firmy tak může ovlivnit růst produktivity firmy. Tím se sníží životní úroveň v celé ekonomice, pokud k ní dojde u mnoha firem. A konečně, nerovnost může generovat politickou nestabilitu (OECD 2011) a umožnit bohatým ovládat stát (Stiglitz 2012; Hacker a Pierson 2010), což ztěžuje přijetí jakékoli fiskální politiky.

Pokud jde o daně, Laramie a Mair (2001) identifikují dva související rozdíly mezi mainstreamovými a postkeynesiánskými ekonomy. Zaprvé, zatímco mainstreamoví ekonomové považují zdanění za nástroj ovlivňování preferencí a chování, postkeynesovci považují chování za relativně pevné, pokud jde o agregovanou spotřebu. Zadruhé, ekonomové hlavního proudu se zaměřují hlavně na mikroekonomické důsledky vládních výdajů a daní, zatímco postkeynesovci se zaměřují hlavně na makroekonomické důsledky zdanění, zejména jeho dopad na rozdělení příjmů a efektivní poptávku. Joan Robinson (1972) tvrdila, že zatímco Keynes vyřešil problém nezaměstnanosti, v ekonomice se rýsovala druhá krize - problém nerovnosti, který vzniká, protože mnoho pracovních míst nevyplácí dostatečný příjem pracovníkům. Postkeynesiánci dávají přednost více makroekonomickému přístupu k distribuci, který se týká boje mezi dělníky a kapitalisty o relativní podíly ekonomického koláče (Lavoie 2002, 2003). Dopad tohoto boje vzniká na makroekonomické úrovni, kde zisky plynou z výdajů a pevných prodejů a kde vyjednávací síla určuje, jak se příjmy rozdělí na zisky a mzdy.

Teoreticky postkeynesovský přístup vychází z Kalecki, Passineti, Kaldora a dalších. Pokud ekonomický růst vyžaduje konstantní poměr kapitálu a výstupu, pak se ekonomický růst (g) bude rovnat I / K; a protože P / K je míra zisku nebo návratnosti (r) kapitálu, vyplývá z toho, že r = (1 / s) * g. Rovnice je docela blízká Pikettyho základní nerovnosti, r &gt; g. Kdyby jen s = 1 (kapitalisté šetří celý svůj příjem), dělá r = g. Pokud kapitalisté utratí co i jen trochu ze svého příjmu, pak s &lt;1 a r překročí g. Čím více kapitalistů utratí ze svého příjmu, nebo čím menší bude hodnota s, tím větší bude vzdálenost mezi r a g. To znamená, že čím více kapitalistů utratí a čím méně ušetří, tím více stagnuje růst a roste rychlejší nerovnost, protože r převyšuje g o stále větší částky.

Daňová politika může také pomoci snížit nerovnost a zvýšit zaměstnanost. Keynesovi bylo jasné, že progresivnější daň z příjmu zefektivní fiskální politiku při vytváření plné zaměstnanosti. Obecná teorie obsahuje silné přerozdělovací téma, které je často ignorováno. Keynes poznamenal, že daňovou politiku lze použít k vyrovnání příjmů, čímž se zvýší spotřeba. „''Je-li fiskální politika používána jako záměrný nástroj pro rovnoměrnější rozdělení příjmů, je její účinek na zvýšení sklonu ke spotřebě samozřejmě o to větší''“ (Keynes 1936, 95). Za tímto účelem prosazoval Keynes vysoké daňové sazby z nezaslouženého příjmu, kapitálových zisků a zděděného bohatství. Obhajoval zdanění zisků z podnikání a využití daňových příjmů z toho na podporu příjmů dělnických tříd. Zde Keynes prosazoval sociální pojištění, důchody a „užitečné výdaje státu na zdraví, rekreaci a vzdělání a zařízení na cestování“.

Postkeynesovci považují daňovou politiku za jeden z mnoha nástrojů, jak generovat další výdaje, větší ekonomický růst a více pracovních míst. Jako takový může ovlivnit ekonomický růst. Pokud jde o zdanění bohatství, mnoho postkeynesiánů se řídí předpisem Keynesa na konci Obecné teorie, která vidí konec rentiérů, vládních investic stabilizujících ekonomiku a zajišťujících dostatečnou úroveň poptávky. Postkeynesiánští ekonomové mají tendenci upřednostňovat poměrně nízkou úroveň nerovnosti, protože vyšší nerovnost snižuje sklon ke spotřebě, zpomaluje ekonomický růst a zvyšuje nezaměstnanost. Zvyšuje také ekonomickou sílu bohatých na úkor všech ostatních a umožňuje jim uprchnout s vyšším nájemným. Postkeynesiánci nicméně neobhajují dokonalou rovnost, protože podíl zisku - který je obecně nerovnoměrněji rozdělen - který je vyšší než nula, je nezbytný pro generování investic. Uznávají také, že jsou nutné minimální rozdíly v mzdě, které motivují lidi k delšímu studiu, odměňování zkušeností a orientaci práce tam, kde je to potřeba. Postkeynesiánci tento bod zmiňují jen zřídka; udržují si však jednu z nejvíce rovnostářských pozic v ekonomii.

Keynes obhajoval spoléhání se více na daně z příjmu právnických osob při financování progresivních sociálních programů. Za posledních několik desetiletí výnosy z daní z příjmů právnických osob prudce poklesly jako zlomek celkových příjmů vlády. Je to z velké části proto, že konglomerátové firmy používají převodové ceny k přesunu vykázaných zisků do zemí s nízkými sazbami daně z příjmu právnických osob (Clausing 2012, 2013, 2016). Tento závod na dno připravil národy o daňové příjmy. Tento závod až na dno snížil vládní výdaje a vedl k vyšším daním domácnostem s nízkými a středními příjmy, aby mohly platit vládní výdaje, a nakonec snížil spotřebu a růst.

Post-keynesiánští ekonomové mohli navrhnout řadu politických návrhů, které nedávno předložila OECD (2015, 48): &quot;''Rostoucí nejvyšší příjmy v posledních desetiletích znamenají, že nejvyšší příjmy mají nyní větší schopnost platit daně než dříve. Vládní [G] vlády by měly znovu přezkoumat širokou škálu daňových ustanovení, aby zajistily, že bohatší jednotlivci přispějí svým dílem na daňovém zatížení. Tohoto cíle lze dosáhnout několika různými způsoby - nejen zvýšením mezních sazeb daně z příjmu u bohatých, ale také zlepšením dodržování daňových předpisů, odstraněním nebo snížením odpočtů daní, které mají neúměrný prospěch pro osoby s vysokými příjmy, a přehodnocením role daní pro všechny formy majetku a bohatství, včetně převodu majetku&quot;.''

Zatímco zvyšování nejvyšších mezních daňových sazeb by bylo důležitým krokem vpřed, existují doplňkové a / nebo mezilehlé pozice - například snížení daňových úniků nebo omezení daňových odpočtů a rozšíření základu daně. Existuje možnost globální daně z příjmu právnických osob, která by udržovala geografické substituční účinky velmi nízké, a s nízkými sazbami a malými odpočty by měla jen málo motivačních účinků na investice společností. Státy USA poskytují model tohoto politického řešení. Říká se tomu „kombinované hlášení“. Společnosti jsou zdaňovány nikoli na základě toho, kde si rezervují své zisky, ale na základě zlomku jejich prodejů v konkrétním státě. Podíl prodeje firmy ve státě určuje zlomek jejích zisků, které tam firma vydělala. Stát poté určí sazbu, kterou tyto zisky zdaňuje, aniž by se obával, že kapitál uprchne nebo si své zisky zaúčtuje v nějakém daňovém ráji (viz Pressman 2015, 124–6).

Proč národní vláda potřebuje daně? MMT má čtyři důvody: (1) jako nástroj fiskální politiky, který má pomoci stabilizovat kupní sílu měny; 2) vyjadřovat veřejnou politiku při rozdělování bohatství a příjmů, jako je tomu v případě progresivních daní z příjmu a nemovitostí; (3) vyjádřit veřejnou politiku při subvencování nebo penalizaci různých průmyslových odvětví a hospodářských skupin; a (4) izolovat a přímo vyhodnotit náklady na určité národní výhody, jako jsou dálnice a sociální zabezpečení. (tamtéž, str. 268)

První z nich souvisí s otázkou inflace, kterou jsme diskutovali výše. Druhým účelem je použít daně ke změně rozdělení příjmů a bohatství. Například progresivní daňový systém by snížil příjem a bohatství nahoře a zároveň by uvalil minimální daně na chudé. Třetím účelem je odradit od špatného chování: znečištění ovzduší a vody, užívání tabáku a alkoholu nebo zdražení dovozu prostřednictvím cel (v zásadě daň za zvýšení dovozních nákladů, a tím podporu nákupu domácí produkce). Často se jim říká „hříchové“ daně - jejichž účelem je zvýšit cenu „hříchů“ kouření, hazardních her, nákupu luxusního zboží atd. Čtvrtým je alokace nákladů na konkrétní veřejné programy příjemcům. Například je běžné zdanit benzín, aby ti, kteří používají dálnice v zemi, zaplatili za jejich použití (mýtné na dálnicích je dalším způsobem, jak toho dosáhnout).

* Environmentální ekonomie, přírodní zdroje a PKM

Postkeynesiánská ekonomika životního prostředí poskytuje realistický pohled na dopad různých nástrojů environmentální politiky v moderních kapitalistických ekonomikách a zase vede návrh politiky zaměřené na zlepšování podmínek prostředí a snižování energetické a materiálové propustnosti. Postkeynesiánští ekonomové v oblasti životního prostředí kritizují ortodoxní přístup k životnímu prostředí a rámec těchto ekologických ekonomů, kteří se opírají o neoklasické principy, protože tyto modely zanedbávají základní nejistotu, endogenní preference, závislost na cestě, základní roli peněz, rozdělení příjmů, neergodické procesy, komplexní dynamiku systému a ekonomicko-mocenské vztahy.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Perry
| jméno = Neil
| titul = Environmental Economics and Policy
| url = http://dx.doi.org/10.1093/oxfordhb/9780195390759.013.0018
| vydavatel = Oxford University Press
| strany = 390–411
| isbn = 978-0-19-539075-9
}}&lt;/ref&gt;

Paul Davidson ilustruje důležitost analýzy faktorů, jako je monopolní síla a náklady uživatelů, při pokusu porozumět produkčním tokům a tržním cenám přírodních zdrojů - jak to postkeynesovský přístup dělá - když se tyto toky a ceny rychle mění nečekaně tváří v tvář se rozšiřující světové produkci. Postkeynesiánští analytici nevidí bezprostředně rostoucí ceny přírodních zdrojů jako důkaz per se, že ''the law of dimmishing returns'' funguje na dokonale konkurenčním trhu - nebo jinými slovy, že nám dochází levná energie a jiné suroviny. Postkeynesiánská perspektiva by místo toho naznačovala, že tyto cenové změny lze nejlépe pochopit (a formulovat příslušnou politickou reakci) analýzou chování podnikatelských agentů a vlastníků zdrojů z hlediska vnímané tržní síly a / nebo očekávání do budoucna. V této souvislosti je Keynesova koncepce ''user costs'' zásadní. John Maynard Keynes vyvinul koncept uživatelských nákladů jako významnou součást dodavatelské ceny jakéhokoli obchodního podniku. Zavedením uživatelských nákladů jako očekávané proměnné Keynes doufal, že přivede stávající nerealistickou ekonomickou teorii zpět „do reality“ (Keynes, 1936, s. 146). Keynes věřil, že koncept uživatelských nákladů měl „důležitost… pro teorii hodnoty, která byla přehlížena“ (Keynes, 1936, s. 66). Keynes si uvědomil, že koncepce uživatelských nákladů se nevztahuje pouze na suroviny, jako jsou fosilní paliva, ale na všechna kapitálová zařízení, protože při rozhodování o rozsahu své produkce musí podnikatel uplatnit volbu mezi současným využitím svého zařízení a jeho uchováním, aby bylo použitelné později. Pro ty, kteří přijmou postkeynesiánský přístup k ekonomické analýze, je rozhodnutí o využití přírodních zdrojů považováno za podobné rozhodnutí o zrušení investic do kapitálového vybavení, zatímco hledání nových zdrojů přírodních zdrojů je pouze formou kapitálových investic.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Davidson
| jméno = Paul
| titul = Natural Resources
| url = http://dx.doi.org/10.1007/978-1-349-16271-0_11
| vydavatel = Palgrave Macmillan UK
| místo = London
| strany = 151–164
| isbn = 978-0-333-28093-5
| isbn2 = 978-1-349-16271-0
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = editor
| jméno = Davidson, Paul,
| titul = Inflation, Open Economies and Resources: The Collected Writings of Paul Davidson, Volume 2.
| url = http://worldcat.org/oclc/1004379582
| vydavatel = Palgrave Macmillan
| isbn = 978-1-349-11518-1
| isbn2 = 1-349-11518-5
| oclc = 1004379582
}}&lt;/ref&gt;

Změna klimatu je nyní všeobecně uznávána jako jedna z hlavních výzev, kterým čelí tvůrci politik v 21. století. OSN stanovila cíle pro omezení celosvětové průměrné změny teploty výrazně pod 2 ° C. Kenneth Boulding vyvinul základ moderní ekologické ekonomiky. Jeho článek „Kosmická loď“ zdůrazňuje závislý vztah, který existuje mezi ekonomikou a životním prostředím. Věří, že ekonomové hlavního proudu nesprávně vnímají svět jako otevřený (kovbojský) systém, který následně ignoruje škodlivé výstupy vyplývající z ekonomických aktivit. Boulding, stejně jako Post Keynesiáni, kritizuje antropocentrickou metodologii hlavních ekonomů a tvrdí, že ekologičtí ekonomové musí studovat skutečný svět. Je proto nezbytné podporovat sociální investice do environmentálně udržitelných programů a posilovat instituce určené k ochraně životního prostředí (např. EPA).&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Scott
| jméno = Robert H.
| titul = The Post Keynesian/Ecological Economics of Kenneth Boulding
| periodikum = Post Keynesian and Ecological Economics
| doi = 10.4337/9781849802086.00013
| url = http://dx.doi.org/10.4337/9781849802086.00013
| datum přístupu = 2021-07-08
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = F.
| jméno = Holt, Richard P.
| titul = Post Keynesian and Ecological Economics : Confronting Environmental Issues.
| url = http://worldcat.org/oclc/609976173
| vydavatel = Edward Elgar Pub
| isbn = 978-1-84980-208-6
| isbn2 = 1-84980-208-4
| oclc = 609976173
}}&lt;/ref&gt;

Model DEFINE (Dynamic Ecosystem-FINance-Economy) je ekologický makroekonomický model akciového fondu, který analyzuje interakce mezi ekosystémem, finančním systémem a makroekonomií. Zaměřuje se na zkoumání hospodářských politik a strategií, které umožňují našim společnostem žít v biofyzikálních mezích konečné planety. DEFINE čerpá z tradice postkeynesiánské a ekologické ekonomiky. Kombinuje přístup konzistentního toku akcií vyvinutý Godleyem a Lavoie s modelem toku fondů Georgescu-Roegen. Tím poskytuje integrovaný přístup ke kombinované analýze fyzických a peněžních akcií a toků. Model výslovně zahrnuje zákony termodynamiky, účinky emisí na teplotu, poškození klimatu, proces vzniku odpadu, endogenitu peněz a dopad financí na ekonomickou činnost.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Dafermos
| jméno = Yannis
| příjmení2 = Nikolaidi
| jméno2 = Maria
| příjmení3 = Galanis
| jméno3 = Giorgos
| titul = A stock-flow-fund ecological macroeconomic model
| periodikum = Ecological Economics
| datum vydání = 2017-01
| ročník = 131
| strany = 191–207
| issn = 0921-8009
| doi = 10.1016/j.ecolecon.2016.08.013
| url = http://dx.doi.org/10.1016/j.ecolecon.2016.08.013
| datum přístupu = 2021-07-08
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Dafermos
| jméno = Yannis
| příjmení2 = Nikolaidi
| jméno2 = Maria
| příjmení3 = Galanis
| jméno3 = Giorgos
| titul = A stock-flow-fund ecological macroeconomic model
| periodikum = Ecological Economics
| datum vydání = 2017-01
| ročník = 131
| strany = 191–207
| issn = 0921-8009
| doi = 10.1016/j.ecolecon.2016.08.013
| url = http://dx.doi.org/10.1016/j.ecolecon.2016.08.013
| datum přístupu = 2021-07-08
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Dafermos
| jméno = Yannis
| příjmení2 = Nikolaidi
| jméno2 = Maria
| příjmení3 = Galanis
| jméno3 = Giorgos
| titul = Climate Change, Financial Stability and Monetary Policy
| periodikum = Ecological Economics
| datum vydání = 2018-10
| ročník = 152
| strany = 219–234
| issn = 0921-8009
| doi = 10.1016/j.ecolecon.2018.05.011
| url = http://dx.doi.org/10.1016/j.ecolecon.2018.05.011
| datum přístupu = 2021-07-08
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Dafermos
| jméno = Yannis
| příjmení2 = Nikolaidi
| jméno2 = Maria
| titul = How Can Green Differentiated Capital Requirements Affect Climate Risks? A Dynamic Macro-Financial Analysis
| periodikum = SSRN Electronic Journal
| datum vydání = 2020
| issn = 1556-5068
| doi = 10.2139/ssrn.3658088
| url = http://dx.doi.org/10.2139/ssrn.3658088
| datum přístupu = 2021-07-08
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Dafermos
| jméno = Yannis
| příjmení2 = Nikolaidi
| jméno2 = Maria
| titul = Fiscal Policy and Ecological Sustainability: A Post-Keynesian Perspective
| url = http://dx.doi.org/10.1007/978-3-030-23929-9_7
| vydavatel = Springer International Publishing
| místo = Cham
| strany = 277–322
| isbn = 978-3-030-23928-2
| isbn2 = 978-3-030-23929-9
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Dafermos
| jméno = Yannis
| příjmení2 = Nikolaidi
| jméno2 = Maria
| titul = How can green differentiated capital requirements affect climate risks? A dynamic macrofinancial analysis
| periodikum = Journal of Financial Stability
| datum vydání = 2021-06
| ročník = 54
| strany = 100871
| issn = 1572-3089
| doi = 10.1016/j.jfs.2021.100871
| url = http://dx.doi.org/10.1016/j.jfs.2021.100871
| datum přístupu = 2021-07-08
}}&lt;/ref&gt;
{| class=&quot;wikitable&quot;
|+
!Výsledky DEFINE modelu (dle Dafermos, Nikolaidi, Galanis)
!uhlíková daň
!zelené dotace
!zelené investice
|-
|Ekonomický růst
|pokles
|růst
|růst
|-
|Finanční risk
|Ano
|Ne
|Ne
|-
|Fyzické risky
|pokles
|pokles
|pokles
|-
|Zadluženost
|růst
|pokles
|pokles
|-
|Globální oteplování
|pokles
|pokles
|pokles
|}
Uhlíkové daně mohou snížit globální oteplování, ale zároveň mohou vést k typu klimatického minskému okamžiku. Zelené dotace a zelené veřejné investice mají pozitivní dopady na životní prostředí, ale s určitými účinky makroekonomického oživení. Kombinace zelené fiskální politiky je efektivnější jak z hlediska životního prostředí, tak z hlediska ekonomického / finančního. Z dlouhodobého hlediska však existují určité problémy s vyčerpáním materiálu a tvorbou odpadu. Zelený mix fiskální politiky nemusí stačit k dosažení 2 stupňů. Takovou kombinaci musí doprovázet regulace, politiky zeleného financování a změna vzorců spotřeby.

* Technologický vývoj, inovace v PKM

Guger a kol. (2006) obhajují státní technologickou politiku jako nástroj stimulace inovací a doprovodných investic. Steindl (1968) ve zprávě OECD podporuje tuto stimulační roli inovací tím, že prostřednictvím politiky státního vzdělávání klade důraz na faktory lidského kapitálu, aby poskytoval kvalifikované pracovníky a vzdělávací prostředí. Technologická difúze je pomalý, ale zásadní proces, při kterém dochází k významné části vylepšení. Příkladem je zbraňová technologie, která začala také v Asii (Gerschenkronova výhoda zaostalosti, téma diskutované také Veblenem). Technologický determinismus je velmi rozšířený. Solowův model v podstatě naznačuje, že to je technologický pokrok, měřený nesprávně jako Total Factor Productivity (TFP), který řídí růst. I historici mají tendenci akceptovat, že technologie pohání historii. Leo Marx a Merritt Roe Smith nám to řekli v úvodu ke své upravené knize s názvem  ''Má technologie řídit historii?'' že:&lt;blockquote&gt;Kolektivní paměť západní kultury je na toto téma dobře zásobena tradicí. Role mechanických umění jako iniciačního agenta změny prostupuje přijatou populární verzí moderní historie. Je ztělesněn v sérii příkladných epizod nebo mini-bajek s jednoduchou, ale vysoce věrohodnou narativní strukturou před a po. Před patnáctým stoletím se například říká, že Evropané věděli o západní polokouli jen málo nebo vůbec nic; poté, co byl k dispozici kompas a další navigační přístroje, Columbus a jeho průzkumníci dokázali překročit Atlantik a kolonizace Nového světa rychle následovala. Nově vynalezené navigační vybavení se tak jeví jako nezbytný předpoklad nebo „příčina“, jako by to umožnilo evropskou kolonizaci velké části světa ... Podobně je tiskařský stroj zobrazen jako virtuální příčina reformace. Než to bylo vynalezeno, jen málo lidí kromě duchovenstva vlastnilo kopie Bible; po Gutenbergovi se však mnoha jednotlivým komunikantům podařilo získat přímý osobní přístup ke slovu Božímu, z něhož reformace prosperovala. Jako poslední příklad si vezměte příběh, upřednostňovaný autory amerických učebnic dějepisu, o údajném spojení mezi bavlněným ginem a občanskou válkou. Na konci osmnáctého století se otroctví v amerických státech stalo nerentabilním; ale po chytrém vynálezu Eli Whitneyho se použití afrických otroků ke sklizni bavlny stalo lukrativním, obnovený otrocký systém se rozšířil a konečným výsledkem byla krvavá občanská válka.&lt;/blockquote&gt;To, o čem NENÍ ve většině analýz technologického determinismu diskutováno konvenčními a více než několika heterodoxními autory, je role poptávky při vytváření podmínek pro technologické změny. V takovém případě nejsou technologické změny příčinou růstu, ale výsledkem. Stejně jako v příběhu Adama Smitha je to míra trhu (poptávky), která omezuje dělbu práce (produktivitu). V moderní řeči je tato myšlenka známá jako Kaldor-Verdoornův zákon. Je zřejmé, že v procesu technologických inovací existuje určitá náhoda, a není tedy jednoznačně určena tlaky rostoucího trhu. Jde spíše o to, že není důvod, aby byl vynález systematicky realizován, pokud nějakým způsobem nezajistí existující a naléhavou potřebu. Vzpomeňte si na parní stroje (ty, které vám dávají průmyslového kapitalistu), které byly známé po tisíciletí už před Wattem, ale neměly žádné relevantní produktivní využití, dokud nebyly použity k odčerpávání vody z dolů. Teprve poté byl pochopen potenciál stroje a začala skutečná práce postupných vylepšení, díky nimž byl skutečně užitečný. Představa, že technologie je řízena poptávkou, je také jedinou alternativou, i když historikové (ekonomickým či jiným) nerozumí tecnologickému determinismu. V tomto případě jsou důvody inovací spojeny se složitějšími sociálními silami, které určují expanzi poptávky. Zahrnují problémy související s rozdělením příjmů (vysoké nebo nízké mzdy) nebo sociální vzorce, které určují vkus a spotřebu (důvody, proč Britové konzumovali indické kaliko a porcelánovou keramiku), přístup na zahraniční trhy a geopolitické síly, které vysvětlují proč někteří vyhráli a jiní prohráli při sledování těchto trhů.

Inovační ekonomika je špatně definována kvůli množství významů pro inovace a každý má výraznou různorodou souvislost s ekonomickou analýzou. Tento zásadní aspekt ekonomického rozvoje je do hlavní části ekonomiky integrován jen slabě. Cílem je najít inovativního podnikatele. Začíná to ranou politickou ekonomií a pokračováním slepé uličky neoklasické ekonomiky a poté dynamickými cestami inovací na počátku 20. století Josepha Schumpetera (ze strany nabídky) a Michala Kaleckiho (ze strany poptávky). Schumpeter (1912) znovu zavedl endogenitu inovací, když se znovu zaměřil na ekonomický rozvoj v kapitalistickém procesu. To přináší inovativního podnikatele do středu pozornosti ekonomické analýzy. Inovace má technologickou hnací složku, která vede ke konkrétním investicím, které vytvářejí akumulaci kapitálu. To vede k sekulární cestě ekonomického růstu (kterou tvoří výrazný propad vedoucí k dlouhému období vysoké nezaměstnanosti a přirážky.) identifikované podle schumpeteriánského přístupu (Verspagen, 1993). Pro Kaleckiho vyžaduje technologická inovace značné hmotné a nehmotné investice, které společně umožňují inovativním podnikatelům zavést nové výrobní prostředky, které stanoví cestu akumulace ekonomiky. Institucionalisté vidí, že se instituce neustále a kumulativně mění díky inovacím, což vede k evoluční transformaci sociálně-ekonomických systémů (např. Galbraith, 1967; Kingston, 1984) Galbraith (1967) identifikuje neústupnost strukturálních změn pomocí „technologické struktury“. Toto je vrcholné vedení, ve kterém rozhodovací základna velkých korporací tvoří „plánovací systém“ vyspělých kapitalistických ekonomik. Perez vysvětluje, jak nasazení technologických systémů a změna paradigmatu nastávají až poté, co manažeři „monopolního kapitálu“ („technologická struktura“) ze starých systémů vymáčknou všechna drobná vylepšení (přírůstkové inovace).&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Courvisanos
| jméno = Jerry
| příjmení2 = Mackenzie
| jméno2 = Stuart
| titul = Innovation economics and the role of the innovative entrepreneur in economic theory
| periodikum = Journal of Innovation Economics
| datum vydání = 2014
| ročník = 14
| číslo = 2
| strany = 41
| issn = 2032-5355
| doi = 10.3917/jie.014.0041
| url = http://dx.doi.org/10.3917/jie.014.0041
| datum přístupu = 2021-07-10
}}&lt;/ref&gt;

Inovace a životní prostředí jsou v běžné ekonomice vnímány jako konflikty. Oba jsou opomíjenými tématy v postkeynesiánské ekonomii, a to navzdory jejich důležitosti v obecném obchodním diskurzu. Je specifikován postkeynesovský „ekologicky udržitelný rámec“, který může stimulovat inovace pomocí podpůrných nástrojů veřejné politiky pro dosažení udržitelného hospodářského a ekologického rozvoje. Rámec se zaměřuje na uspokojení směrem k „udržitelné společnosti“ založené na práci Michała Kaleckého a Adolpha Loweho. Kalecki obhajuje sociální kontrolu investic, zatímco Lowe argumentuje „instrumentální analýzou“ veřejné politiky, která spojuje lidskou agenturu (představivost) s investičním chováním za účelem stanovení dlouhodobých cílů.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Courvisanos
| jméno = Jerry
| titul = A post-Keynesian innovation policy for sustainable development
| periodikum = International Journal of Environment, Workplace and Employment
| datum vydání = 2005
| ročník = 1
| číslo = 2
| strany = 187
| issn = 1741-8437
| doi = 10.1504/ijewe.2005.006384
| url = http://dx.doi.org/10.1504/ijewe.2005.006384
| datum přístupu = 2021-07-10
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Courvisanos
| jméno = Jerry
| titul = The Ontology of Innovation: Human Agency in the Pursuit of Novelty
| periodikum = History of Economics Review
| datum vydání = 2007-01
| ročník = 45
| číslo = 1
| strany = 41–59
| issn = 1037-0196
| doi = 10.1080/18386318.2007.11681236
| url = http://dx.doi.org/10.1080/18386318.2007.11681236
| datum přístupu = 2021-07-10
}}&lt;/ref&gt;

== Teorie efektivní poptávky, trh práce a zaměstnanost ==
* Existují dvě zjednodušené verze post-keynesiánského modelu trhu práce – marshallovská a kaleckiánská.

=== Charakteristiky trhu práce ===
Ekonomická analýza je zajímavá pouze tehdy, je-li prováděna nad individuální úrovní zahrnující interakce mezi jednotlivci a řešení jejich akcí a rozhodnutí s ohledem na to, čí rozhodnutí jsou rozhodující.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Sawyer
| jméno = Malcolm
| titul = Microeconomics, Mesoeconomics and Macroeconomics
| url = http://dx.doi.org/10.1007/978-3-319-69676-8_5
| vydavatel = Springer International Publishing
| místo = Cham
| strany = 105–126
| isbn = 978-3-319-69675-1
| isbn2 = 978-3-319-69676-8
}}&lt;/ref&gt; Pro ekonomii hlavního proudu je práce komoditou, která se neliší od ostatních, a proto by trhy práce měly být vysvětleny prostřednictvím obvyklých zákonů nabídky a poptávky. Hlavním aspektem post keynesiánského pohledu na trhy práce je to, že tyto trhy skutečně neexistují a pracovníci nejsou komodity. Bruce Kaufman (2004) identifikuje sedm principů, které definují &quot;trh práce&quot;:

* První princip je spojen s humanistickou ekonomií a říká, že cíle '''hospodářské činnosti musí jít nad rámec efektivity''' a zahrnovat spravedlnost a seberealizaci.
* Druhým principem je, že '''spokojenost přesahuje spotřebu''' zboží a musí zahrnovat podmínky a pracovní zkušenosti.
* Třetí princip spočívá v tom, že '''chování je vzájemně závislé''' a že rozhodování nebo spokojenost závisí na relativním srovnání.
* Čtvrtým principem je, že '''trh práce je protikladem dokonalého trhu''', který je sužován asymetrickými informacemi, značnými náklady na mobilitu a velkými externalitami.
* Všechny tyto „nedokonalosti“ vytvářejí nerovnost vyjednávací síly ('''mocenské nerovnováhy'''), a to je pátý princip.
* Šestým principem je, že '''teorie mezní produktivity neplatí''', protože pracovníci jsou obvykle nedostatečně placení.
* Sedmý princip spočívá v tom, že '''trhy práce se pravděpodobně nevyčistí''', protože nižší mzdy nemohou snížit nezaměstnanost;

Post keynesiánský pohled na trhy práce jsou v rozporu s názorem neoklasické ekonomie. Post keynesiánská ekonomie tvrdí, že trhy práce se nemusí nutně chovat dobře, že mzdová sazba není obyčejná „cena“ a že snižování mezd může mít na hospodářskou aktivitu zvrácené účinky v rozporu s neoklasickou teorií (Lavoie 1992: 217). Obecně řečeno, mzdy nejsou stanoveny s ohledem na marginální produkt práce, ale stanovení mezd je ovlivněno pojmem spravedlnosti, spravedlnosti a sociálních norem a tyto faktory mohou ovlivnit všechny atributy práce od skutečné / nominální mzdy po produktivitu, pracovní týden, bezpečnost práce, bezpečnost atd. (Lavoie 1992: 218). Na agregované úrovni neexistuje žádný nezbytný a konzistentní vztah mezi skutečnou mzdou a poptávkou po práci (Lavoie 1992: 217). Dokonce i neoklasický názor, že práce nutně přináší disutilitu, je nepravdivý: práce sama o sobě může být prospěšná a přinášet uspokojení (Lavoie 1992: 218). Lavoie (1992: 218) poukazuje na duální hypotézu na trhu práce, která spočívá v tom, že nejvyspělejší ekonomiky mají dva trhy práce:[https://socialdemocracy21stcentury.blogspot.com/2014/08/post-keynesian-labour-market-theory.html]

# „centrum“ trh práce: Zde jsou mzdy a produktivita vysoké, náklady na odbornou přípravu pracovníků jsou vysoké a existuje vyšší stupeň odborové organizace.
# „periferie“ trh práce: Zde jsou mzdy obecně nízké, vyžaduje se jen málo školení a vysoký obrat (Lavoie 1992: 218–219).
[
https://neilmtokar.files.wordpress.com/2013/12/kaleckian-model-1.png?w=487
]

Základní myšlenky této vize lze shrnout následovně:&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Fernández-Huerga
| jméno = Eduardo
| příjmení2 = Garcia-Arias
| jméno2 = Jorge
| titul = The Post-Keynesian view on labour demand in micro- and macroeconomic fields
| periodikum = Economics &amp; Sociology
| datum vydání = 2019-06
| ročník = 12
| číslo = 2
| strany = 109–128
| issn = 2071-789X
| doi = 10.14254/2071-789x.2019/12-2/7
| url = http://dx.doi.org/10.14254/2071-789x.2019/12-2/7
| datum přístupu = 2021-07-10
}}&lt;/ref&gt;

* Na firmu lze pohlížet jako na strukturovaný systém kompetencí nebo výrobních kapacit, které tvoří soubor faktorů, které musí firma rozvíjet.
* V této souvislosti je poptávka po pracovní síle charakterizována jako poptávka po schopnostech, které mají jednotlivci.
* Skutečnost, že tyto kompetence jsou začleněny do lidských bytostí a že většina z nich má kognitivní povahu, umožňuje vysvětlit existenci nedělitelnosti, nadbytečných kapacit, více či méně pevných vztahů s fixním kapitálem (cuasi-fixed technické koeficienty výroby) a vzájemné závislosti mezi charakteristikami nabídky a poptávky po pracovní síle.
* Rozhodnutí týkající se poptávky po pracovní síle souvisí s odchylkami v akčních plánech společností, což souvisí se zásadou efektivní poptávky.
* Mzdy se obvykle neurčují ve spojení s požadovaným množstvím práce (relativní nezávislost procesů pro určování mezd a úrovní zaměstnanosti)
* Stanovení nominálních mezd je výsledkem určitého typu vyjednávacího procesu podmíněného současným institucionálním rámcem a rozložením moci mezi stranami. Jednou z činností, kterou musí společnost vyvinout, je ve skutečnosti právě účast na procesu stanovení mezd v souladu se současnými „pravidly hry“ stanovenými institucionálním rámcem.
* Mzdové variace lze převést (či nikoli) zcela nebo částečně na cenové variace. Další z aktivit firmy je ve skutečnosti účast na procesu stanovení cen.

postkeynesiánská koncepce poptávky po práci by měla být postavena z vize výrobní teorie tohoto oboru literatury a měla by být v souladu s mikroekonomickou koncepcí poptávky po práci (bez implikace jakéhokoli redukcionismu). To znamená odmítnutí prvního i druhého klasického postulátu. Makroekonomické modely kaleckovského typu jsou tedy dobrým výchozím bodem pro vysvětlení základních rysů makroekonomické koncepce poptávky po pracovní síle. Základní myšlenky této vize lze shrnout následovně:

* Zaměstnanost a výše mezd jsou určovány samostatně. Existuje relativní nezávislost procesů pro určování úrovně mezd a zaměstnanosti, nebo alespoň neexistuje typ přímého kauzálního vztahu mezi skutečnými mzdami a zaměstnaností, který by představovala neoklasická ekonomie. Úroveň zaměstnanosti je dána objemem agregované poptávky, silami působícími na trhu zboží a pod dominujícím vlivem příjmových efektů.
* V důsledku toho vysoké reálné mzdy nejsou příčinou nezaměstnanosti a rigidita mezd nemůže ospravedlnit přetrvávání nezaměstnanosti (ve skutečnosti může být mzdová flexibilita potenciálně destabilizující).
* Stanovení nominální a reálné mzdy podléhá různým vlivům. Stanovení nominální mzdy je výsledkem nějakého procesu sporu. Skutečné mzdy místo toho na „agregované úrovni“ představují proměnnou rozdělení příjmů, která je podmíněna cenovými procesy vyvinutými firmami a která - mimo jiné - souvisí se stupněm monopolu na trhu produktů.
* Mzdy nejsou jen náklady, ale také příjem, a proto mohou jejich variace ovlivňovat agregátní poptávku. To má dva důsledky: zaprvé, nabídka a poptávka po pracovní síle jsou vzájemně závislé; zadruhé, rozdíly v reálných mzdách mohou ovlivnit agregátní poptávku, rovnováhu výstupu a poptávku po pracovní síle.
* Neexistuje žádný dogmatický postoj, pokud jde o dopady růstu reálných mezd na zaměstnanost. Tyto efekty v konečném důsledku závisí na několika faktorech, jako je například možnost, že je větší sklon ke spotřebě nebo reakce jiných výdajů (zejména investic)

=== Princip efektivní poptávky ===
Specifikované předpoklady, které tvoří základ neoklasické syntézy keynesiánské teorie a nové keynesiánské teorie, jsou v přímém rozporu s Keynesovými tvrzeními ohledně založení jeho teorii nedobrovolné nezaměstnanosti. Podle neoklasické ekonomie je strnulost mezd a / nebo regulovaných cen základní příčinou nedobrovolné nezaměstnanosti. Klíčovými vlastnostmi Keynesovi revoluční teorie je, že (1) všechna likvidní aktiva mají nulovou pružnost výroby, a proto jsou neproduktivní, a (2) pružnost substituce mezi všemi likvidními aktivy a vyrobitelnými výrobky a službami je nulová. Tím pádem, když lidé dají své úspory ze současného příjmu do podoby likvidních aktiv, tyto úspory najdou místo v neproduktivních úsporách či spekulací, i když jsou všechny mzdy a ceny naprosto flexibilní. V důsledku toho je každý ušetřený cent, který nezískají pracovníci a podniky vyrábějící zboží a služby. Jinými slovy, podle Keynesovy obecné teorie nejsou strnulé peněžní mzdy a / nebo regulované ceny základní příčinou nezaměstnanosti.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Davidson
| jméno = Paul
| titul = Why Neither Samuelson’s Neoclassical Synthesis Keynesianism Nor New Keynesianism Theory Is Compatible with Keynes’s General Theory Explanation of the Cause of Unemployment
| url = http://dx.doi.org/10.1007/978-3-319-69676-8_3
| vydavatel = Springer International Publishing
| místo = Cham
| strany = 57–76
| isbn = 978-3-319-69675-1
| isbn2 = 978-3-319-69676-8
}}&lt;/ref&gt;

Stručně řečeno, je to především '''agregátní poptávka, která řídí produkci a úroveň zaměstnanosti'''. Produkce ve světě PKE téměř vždy probíhá ''pod'' plnou kapacitou, kde jsou konstantní mezní náklady. Ceny jsou jednoduše tvořeny systémem „nákladů plus“ nebo „přirážky“ k nákladům, které jsou určovány tržní silou a tím, zda jste na trhu „cenovým lídrem“ nebo „příjemcem ceny“. Nabídka reaguje na růst poptávky a Akumulace kapitálu je funkcí očekávaného růstu poptávky; stejně jako práce.

==== Efektivní poptávka ====
Davidson (1983, 1998, 1999, 2000, s. 11–13, 2011), Keynes (1936, kap. 3) rozlišuje mezi autonomními (D2) a indukovanými (D1) složkami efektivní poptávky, což mu umožňuje odmítnout Sayův zákon.

https://www.researchgate.net/figure/Post-Keynesian-Model-Keynes-Z-D-diagram_fig7_320551255

Indukované výdaje (D1), máme na mysli složky současné agregátní poptávky, které jsou závislé na současné ekonomické aktivitě (respektive na výši příjmů). Autonomní výdaje (D2) jsou nezávislé na výstupu. jedinou zbývající složkou agregátní poptávky – HDP z výdajové strany – je spotřeba a investice. investice je v zásadě autonomní proměnnou, která závisí na dlouhodobých očekáváních podnikatelů a na úrokových sazbách. Spotřeba je však částečně indukována. Keynesův princip efektivní poptávky.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| titul = Post Keynesian Employment Analysis and the Macroeconomics of OECD Unemployment
| url = http://dx.doi.org/10.1111/1468-0297.00317
| periodikum = The Economic Journal
| datum vydání = 1998-05-01
| datum přístupu = 2019-08-14
| issn = 0013-0133
| strany = 817–831
| ročník = 108
| číslo = 448
| doi = 10.1111/1468-0297.00317
| jméno = Paul
| příjmení = Davidson
}}&lt;/ref&gt;

https://media.springernature.com/original/springer-static/image/chp%3A10.1057%2F978-1-349-95121-5_1634-2/MediaObjects/376633_0_En_1634-2_Fig1_HTML.gif

https://media.springernature.com/original/springer-static/image/chp%3A10.1057%2F978-1-349-95121-5_1634-2/MediaObjects/376633_0_En_1634-2_Fig2_HTML.gif (v dokonalé konkurenci je MECL klesající, v reálném světě nedokonalé konkurence je ale MECL (MPL) horizontální, protože firmy operují pod svým potenciálem)

* ADP = souhrnná poptávková cena, ASP = souhrnná nabídková cena, pro různé úrovně zaměstnanosti, pro danou technologii, stav dlouhodobých očekávání a daný index mezd v penězích: firmy vydělávají běžné zisky podél souhrnné křivky nabídky (Z) a souhrnná křivka poptávky (D) odráží sklon ke spotřebě (&lt;1).
* V bodě efektivní poptávky (ED) se mezní efektivita kapitálu přizpůsobuje úrokové míře, aby určila dlouhodobou rovnováhu.
* Rozšíření produkce nad tento bod není ziskové (stlačilo by agregátní poptávkové ceny pod souhrnné nabídkové ceny → ztráty)
http://www.fuhlrott.eu/EcoModyn/PostKeynes/EffectiveDemand.gif

Jelikož neexistuje tržní mechanismus pro vytvoření přirozené úrokové sazby slučitelné s plnou zaměstnaností, lze bod efektivní poptávky posunout pouze změnami nezávislých prvků: bankovní politika, preference likvidity. Sayův zákon selhává, protože neexistuje žádný tržní mechanismus k určení optimální jedinečné přirozené úrokové míry. Agregovaná poptávka bude záviset na proměnných rozdělení příjmů. To znamená, že bude záviset na rozdělení mezi mzdami a zisky, a tedy na hodnotě získané skutečnou mzdou.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| titul = Wage norms, capital accumulation, and unemployment: a post-Keynesian view
| url = http://dx.doi.org/10.1093/oxrep/grr013
| periodikum = Oxford Review of Economic Policy
| datum vydání = 2011-06-01
| datum přístupu = 2019-08-14
| issn = 0266-903X
| strany = 295–311
| ročník = 27
| číslo = 2
| doi = 10.1093/oxrep/grr013
| jméno = E.
| příjmení = Stockhammer
}}&lt;/ref&gt;

http://www.fuhlrott.eu/EcoModyn/PostKeynes/KeynesUnemployment.gif

* Keynesiánská nedobrovolná nezaměstnanost: křivka iso-zisku p = A jako efektivní křivka poptávky po práci (na rozdíl od teoretické křivky poptávky po práci LD). Přetíná pomyslnou křivku poptávky po práci v K. Počínaje bodem K by zvýšení autonomní poptávky posunulo ekonomiku z iso-křivky zisku p = A na křivku pC, což by v bodě E umožnilo plnou zaměstnanost.
* Dvojí úloha mezd jako výrobních nákladů pro firmy a jako zdroje spotřební síly pro pracovníky.
* Politické závěry: pracovníci a firmy nejsou schopni obnovit plnou zaměstnanost snížením reálných mezd. Makroekonomická povinnost měnových a fiskálních orgánů řídit celkový růst poptávky.

==== Politiky vůči trhu práce ====
Expanzivní poptávková politika, vyšší regulace trhu práce a vyšší růst reálných mezd mohou mít příznivé účinky na produktivitu, růst a zaměstnanost. &lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Heise, Arne Verfasser
| titul = Reconciling facts with fiction Minimum wages in a Post-Keynesian Perspective.
| url = http://worldcat.org/oclc/1129724061
| oclc = 1129724061
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Heise
| jméno = Arne
| příjmení2 = Pusch
| jméno2 = Toralf
| titul = Introducing minimum wages in Germany employment effects in a post Keynesian perspective
| periodikum = Journal of Evolutionary Economics
| datum vydání = 2019-12-03
| issn = 0936-9937
| doi = 10.1007/s00191-019-00652-9
| url = http://dx.doi.org/10.1007/s00191-019-00652-9
| datum přístupu = 2020-07-17
}}&lt;/ref&gt; Tyto pozitivní účinky by proto měly být zohledněny s ohledem na hospodářskou politiku.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Zannoni
| jméno = Diane
| příjmení2 = Mckenna
| jméno2 = Edward
| titul = The right to a job: a Post Keynesian perspective
| periodikum = Journal of Post Keynesian Economics
| datum vydání = 2007-07-01
| ročník = 29
| číslo = 4
| strany = 555–571
| issn = 0160-3477
| doi = 10.2753/pke0160-3477290402
| url = http://dx.doi.org/10.2753/pke0160-3477290402
| datum přístupu = 2020-07-17
}}&lt;/ref&gt; Například přísnější regulace trhu práce v učebnicovém modelu NAIRU (zejména za předpokladu exogenního růstu produktivity) způsobuje vyšší NAIRU. Jak ukazují autoři, nemusí tomu tak nutně být, pokud tato silnější regulace trhu práce vyvolá růst produktivity, a tedy „sníží inflační tlaky, což umožní vyšší růst reálných mezd i růst zaměstnanosti“.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| titul = It is high time to ditch the NAIRU
| url = http://dx.doi.org/10.2753/pke0160-3477290401
| periodikum = Journal of Post Keynesian Economics
| datum vydání = 2007-07-01
| datum přístupu = 2019-08-14
| issn = 0160-3477
| strany = 531–554
| ročník = 29
| číslo = 4
| doi = 10.2753/pke0160-3477290401
| jméno = Servaas
| příjmení = Storm
| jméno2 = C.
| příjmení2 = Naastepad
}}&lt;/ref&gt; Rozsáhlá poptávková politika, přísnější regulace trhu práce a vyšší růst reálných mezd proto nutně nezpůsobují inflační tlak, ale mohou se stát soběstačnými díky třem mechanismům:

# '''Kaldor-Verdoornův efekt''': Růst produkce způsobuje růst produktivity díky indukované akumulaci kapitálu a tím i ztělesněním nejnovějších výrobních technologií. Významnou roli v tomto pozitivním vztahu mezi růstem produkce a produktivity hrají také úspory z rozsahu a překonávání nedělitelnosti.&lt;!-- Stručně řečeno, Kaldorovy růstové zákony a Verdoornův zákon lze shrnout do tří empirických zobecnění:
„1. Růst HDP pozitivně souvisí s růstem výrobního sektoru. To lze snad lépe říci, pokud jde o rychlejší růst HDP, tím vyšší je růst průmyslového růstu ve srovnání s růstem HDP: to znamená, že podíl průmyslu na HDP roste.
2. Produktivita výrobního sektoru pozitivně souvisí s růstem výrobního sektoru (také se nazývá Verdoornův zákon). Zde je argumentem, že ve výrobě dochází ke zvyšování návratnosti. Mohou to být statické - kde čím větší je velikost sektoru, tím nižší jsou průměrné náklady - nebo dynamické prostřednictvím indukovaného účinku, který má růst výstupu na akumulaci kapitálu a technický pokrok. Učení prostřednictvím efektů bude pravděpodobně také důležité.
3. Produktivita nevýrobního sektoru pozitivně souvisí s růstem výrobního sektoru. Tento poslední zákon je nejméně intuitivní a je založen na argumentu, že neprůmyslový sektor má klesající výnosy. S postupujícím přesunem zdrojů vzroste průměrná produktivita těch, kteří zůstanou.“ Zákon 3 lze také popsat následujícími výrazy: S růstem produkční výroby se pracovní toky z klesajících nebo konstantních návratů do sektorů měřítka (jako je zemědělství) do výrobního sektoru, což je proces, který také zvyšuje produktivitu v nevýrobních odvětvích, takže vývoj výrobního sektoru má tendenci zvýšit tempo růstu produktivity v celé ekonomice (Thirlwall 1983: 346). --&gt;
#* „Růst HDP pozitivně souvisí s růstem výrobního sektoru. To lze snad lépe říci, pokud jde o rychlejší růst HDP, tím vyšší je růst průmyslového růstu ve srovnání s růstem HDP: to znamená, že podíl průmyslu na HDP roste.
#* Produktivita výrobního sektoru pozitivně souvisí s růstem výrobního sektoru (také se nazývá Verdoornův zákon). Zde je argumentem, že ve výrobě dochází ke zvyšování návratnosti. Mohou to být statické - kde čím větší je velikost sektoru, tím nižší jsou průměrné náklady - nebo dynamické prostřednictvím indukovaného účinku, který má růst výstupu na akumulaci kapitálu a technický pokrok. Učení prostřednictvím efektů bude pravděpodobně také důležité.
#* Produktivita nevýrobního sektoru pozitivně souvisí s růstem výrobního sektoru. Tento poslední zákon je nejméně intuitivní a je založen na argumentu, že neprůmyslový sektor má klesající výnosy. S postupujícím přesunem zdrojů vzroste průměrná produktivita těch, kteří zůstanou.“ Zákon 3 lze také popsat následujícími výrazy: S růstem produkční výroby se pracovní toky z klesajících nebo konstantních návratů z sektorů jako je zemědělství do výrobního sektoru, což je proces, který také zvyšuje produktivitu v nevýrobních odvětvích, takže vývoj výrobního sektoru má tendenci zvýšit tempo růstu produktivity v celé ekonomice (Thirlwall 1983: 346).
# '''Technologická změna vyvolaná cenou faktoru''': Změny relativních faktorových cen způsobují změnu technologie použité ve výrobním procesu. Zejména rostoucí reálné mzdy (silnější než růst produktivity) mohou vyvolat technický pokrok šetřící pracovní sílu.
# Třetí pracovní mechanismus souvisí s '''„sociálními vztahy výroby“'''. Motivace pracovníků, a tím i jejich produktivita, jejich ochota dále investovat do (specifického) lidského kapitálu nebo přijímání nových technologií, může záviset na celkovém systému regulace trhu práce (zejména na ochraně zaměstnanosti). Přísnější regulaci trhu práce autoři považují za přínosnou pro celkové klima a pohodu pracovníka. Silnější regulace trhu práce proto může mít pozitivní vliv na růst produktivity.
Post keynesiánci již dlouhou dobu přesvědčivě argumentují, že národní míra nezaměstnanosti spolu s jejich doprovodnými regionálními rozdíly nejsou způsobeny strnulostí trhu práce, jako je příliš vysoká reálná mzda. Primární příčinou je nedostatek efektivní poptávky a absence pracovních míst. To ale neznamená, že lze zanedbávat stranu nabídky. Dlouhá období nezaměstnanosti vedou ke zhoršení dovedností a nedostatku motivace, takže i kdyby poptávka vzrostla, efektivita těchto pracovníků by byla značně narušena. Ještě větší důvod k obavám však vyvolává rychlý růst počtu mladých lidí, u nichž je pravděpodobné, že od ukončení školy nebyli zaměstnaní. To by nebyl tak velký problém, kdyby absolvovali školení nebo vzdělávání, ale v posledních několika letech také došlo k rychlému nárůstu mladých lidí, kteří jsou neaktivní a nejsou zapsáni do vzdělávání nebo odborné přípravy. Jedná se o takzvané „Neety“. Existuje nebezpečí, že se nikdy nebudou moci přizpůsobit rutině a struktuře pracovního dne a budou mít málo minimálních dovedností požadovaných zaměstnavateli. Existuje skutečné nebezpečí rozvoje podtřídy lidí, zejména v depresivních regionech a vnitřních městech, kteří nikdy nebudou mít zaměstnání a budou doslova nezaměstnatelní.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = McCombie
| jméno = John
| příjmení2 = Pike
| jméno2 = Maureen
| titul = The Problem of Young People Not in Employment, Education or Training: Is There a ‘Neet’ Solution?
| url = http://dx.doi.org/10.1057/9780230313750_4
| vydavatel = Palgrave Macmillan UK
| místo = London
| strany = 54–71
| isbn = 978-1-349-33137-6
| isbn2 = 978-0-230-31375-0
}}&lt;/ref&gt;

=== Minimální mzda ===
Tvrzení, že ekonomiky jsou řízeny poptávkou, je zásadním argumentem postkeynesovské ekonomiky. Efektivní poptávka je ve skutečnosti klíčovým faktorem teorie zaměstnanosti. Na rozdíl od neoklasické teorie, pokles reálných mezd nezvyšuje poptávku po pracovní síle. Opak je pravdou: zvýšení reálných mezd vede ke zvýšení spotřeby, což zase zvyšuje poptávku po pracovní síle a snižuje nezaměstnanost. Výsledkem bude, že zvýšení minimální mzdy a průměrné mzdy bude mít příznivé účinky na zaměstnanost a celkovou ekonomiku - závěr je v rozporu s tím, co předpokládají ti, kdo obhajují TINA.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Lavoie
| jméno = Marc
| titul = The Short Period: Effective Demand and the Labour Market
| url = http://dx.doi.org/10.1057/9780230235489_4
| vydavatel = Palgrave Macmillan UK
| místo = London
| strany = 83–107
| isbn = 978-0-230-22921-1
| isbn2 = 978-0-230-23548-9
}}&lt;/ref&gt;

https://www.researchgate.net/figure/A-Post-Keynesian-employment-market-with-minimum-wage-Note-mw-denotes-the-respective_fig3_337719316

Zaprvé, jedním z hlavních argumentů pro minimální mzdu je ''morální'' argument: lidé by neměli pracovat za mzdu pod hranicí chudoby. Minimální mzda je mzda, pod níž lidé začínají bojovat o život: musí čelit existenci pod hranicí chudoby. Minimální mzdy jsou stanoveny zhruba na hranici chudoby, ideálně však mírně nad ní. Mnoho státních reálných (očištěno o inflaci) minimálních mezd v USA kleslo pod hranici chudoby a to již dlouho (Pollin et al. 2008: 17).&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Pollin
| jméno = Robert
| příjmení2 = Brenner
| jméno2 = Mark
| příjmení3 = Luce
| jméno3 = Stephanie
| titul = A Measure of Fairness
| url = http://dx.doi.org/10.7591/9781501729522
| vydavatel = Cornell University Press
| isbn = 978-1-5017-2952-2
}}&lt;/ref&gt; Za druhé, slušná společnost nenechá své nezaměstnané hladovět: poskytuje jim (v ideálním případě) slušnou dávku v nezaměstnanosti. Lidé mohou citovat empirické důkazy o tom, že minimální mzdy způsobily vyšší míru nezaměstnanosti mladých lidí v takovém a takovém regionu nebo státě v takovém čase, lze však citovat další empirické důkazy, které to zpochybňují. OECD (2006) zjistila, že:

* Neexistuje žádná významná korelace mezi legislativou v nezaměstnanosti a ochranou zaměstnání;
* Úroveň minimální mzdy nemá žádný významný přímý dopad na nezaměstnanost;
* Vysoce centralizované vyjednávání o mzdách výrazně snižuje nezaměstnanost.

https://4.bp.blogspot.com/-kcrNDfpxQ8g/UjXFwjUT_MI/AAAAAAAACHA/5ejksYEaxZg/s1600/tumblr_mt18ck6u5l1qa4968o1_1280.png.jpeg

Dopad zavedení minimální mzdy na celkovou zaměstnanost v postkeynesiánské perspektivě bude s největší pravděpodobností zanedbatelný nebo alespoň velmi malý, pokud nebude spuštěna kontrakční peněžní reakce. Tento výsledek je do značné míry v souladu s empirickými poznatky výše zmíněných meta-studií a zdá se, že odpovídá realitě mnohem lépe než neoklasický tradiční model trhu práce dokonalé konkurence. Struktura trhu práce navíc nemá žádný vlastní dopad na rozdělení funkčních příjmů a - kromě svého možného dopadu na strukturu mezd (tj. Rozdělení příjmů osob) - na úroveň zaměstnanosti. Podpora minimálních mezd je proto v zájmu státu. &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Metcalf
| jméno = David
| titul = Why has the British National Minimum Wage had Little or No Impact on Employment?
| periodikum = Journal of Industrial Relations
| datum vydání = 2008-06
| ročník = 50
| číslo = 3
| strany = 489–512
| issn = 0022-1856
| doi = 10.1177/0022185608090003
| url = http://dx.doi.org/10.1177/0022185608090003
| datum přístupu = 2021-04-09
}}&lt;/ref&gt;

Post keynesiánci nepopírají, že nadměrné zvyšování mezd se může promítnout do nákladové inflace - mzdy jsou velkým faktorem vstupních nákladů. Ale vzestup, řekněme, ze 7,25 USD na 9 USD, je poměrně malý. V reálném světě mají celé segmenty trhu korporace a podniky, které aktivně určují ceny a kontrolují je správou cen. Ponechávají ceny nezměněné po významnou dobu, i když nastanou mírné až střední změny poptávky, nebo i když mírné zvýšení cen ovlivní jejich náklady na vstup faktorů. Samozřejmě by se dalo říci v odpovědi, že většina podniků, které jsou ovlivněny minimální mzdou, jsou ''malé podniky'' . Přesto malé podnikání není ve skutečnosti zdrojem nákladové inflace: skutečnou příčinou je vážné zvýšení nákladů na vstup faktorů mezi středními a velkými společnostmi. Keynes již v kapitole 2 GT tvrdil, že křivka nabídky práce nedává smysl. On říká:&lt;blockquote&gt;„tvrzení, že nezaměstnanost, která charakterizuje depresi, je způsobena odmítnutím práce akceptovat snížení peněžních mezd, není jasně podloženo fakty ... Pokles reálných mezd v důsledku růstu cen, s penězi nezměněné mzdy zpravidla nezpůsobí, že nabídka dostupné pracovní síly za současné mzdy klesne pod částku skutečně použitou před růstem cen. “&lt;/blockquote&gt;Spory o kapitál naznačují, že není důvod očekávat, že firmy nakupují více relativně levného „výrobního faktoru“, což naznačuje inverzní vztah mezi odměnou a intenzitou používání. Není důvod se domnívat, že firmy přijmou více pracovníků, když cena práce poklesne, přesně ze stejných důvodů, jaké platí pro kapitál. Princip substituce nemusí nutně fungovat a neexistuje žádný vztah mezi intenzitou využívání výrobního faktoru (práce) a jeho odměňováním (reálná mzda). Zjednodušeně řečeno, není důvod přijímat pracovníky, i když jejich mzdy jsou nižší, pokud není po vašich produktech poptávka.

Minimální mzda hrála důležitou roli při snižování nerovnosti ve vyspělých ekonomikách. Silná legislativa o minimální mzdě podstatně snižuje nerovnost v příjmech tím, že zvyšuje příjmy na spodním konci rozdělení. Nárůst nerovnosti v důsledku deregulace trhu práce má v krátkodobém horizontu nepříznivé účinky na ekonomiku a v dlouhodobém horizontu narušuje společnost.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Nevile
| jméno = J. W.
| příjmení2 = Kriesler
| jméno2 = Peter
| titul = Minimum Wages, Unions, the Economy and Society
| url = http://dx.doi.org/10.1057/9781137475329_15
| vydavatel = Palgrave Macmillan UK
| místo = London
| strany = 188–201
| isbn = 978-1-137-47531-2
| isbn2 = 978-1-137-47532-9
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = author
| jméno = Halevi, Joseph.,
| titul = Post-Keynesian Essays from Down Under Volume III: Essays on Ethics, Social Justice and Economics : Theory and Policy in an Historical Context
| url = http://worldcat.org/oclc/1113626342
| isbn = 1-137-47532-3
| isbn2 = 978-1-137-47532-9
| oclc = 1113626342
}}&lt;/ref&gt;

https://2.bp.blogspot.com/-uUJQtQ-NRmo/VRlACu-xzwI/AAAAAAAADcU/bP-Y2U2AFv0/s1600/minwage-inequality.jpg

vztah nerovnosti a nejvyšší mezní daňové sazby. Pokles a poté stagnace skutečné minimální mzdy za posledních třicet let je jistě součástí příběhu o zvyšování nerovnosti v USA a zvrátit to by vyžadovalo posílení pracovní síly a vyšší minimální mzdu.

http://1.bp.blogspot.com/-WQ2I4eCDcbk/UE5BaSBPrZI/AAAAAAAAArM/YC37jCjiJF8/s320/tax-inequality.JPG

Graf ukazuje horní mezní sazbu od roku 1913 do roku 2010 v levé ose, s minimem 7% v roce 1913 a historickým maximem v roce 1953, kdy je zdaněno 92% mezního dolaru, a příjem první 1 % (ne-99%) na pravé straně. Nejnižší úroveň celkových příjmů horního 1% byla v roce 1973 7,7% a nejvyšší úrovně byly 19,6% v roce 1928 (těsně před havárií v roce 1929) a 18,3% v roce 2007 (před kolapsem Lehman 2008). Existuje jasná negativní korelace. A mimochodem, není náhoda, že po nárůstu nerovnosti došlo k finanční krizi.

=== Fiskální politika a plná zaměstnanost ===
Celkové cíle hospodářské politiky, které tvoří základ Post-Keynesovského přístupu, jsou jednoznačně udržitelnost (environmentální a jiné) a spravedlivý ekonomický rozvoj a růst. A v rámci něj identifikujeme hlavní cíl makroekonomické politiky jako dosažení plné zaměstnanosti dostupné pracovní síly (uznáváme, že dostupná pracovní síla závisí na sociálních podmínkách a je ovlivněna cestou ekonomické aktivity). Dosažení takového cíle by mimo jiné vyžadovalo udržení vysoké úrovně agregátní poptávky v souladu s plným zaměstnáním pracovních sil a poskytnutí dostatečné výrobní kapacity, která by umožnila tuto plnou zaměstnanost, pokud má být dostatečná interpretována kvantitativně, kvalitně a zeměpisné.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Arestis
| jméno = Philip
| příjmení2 = Sawyer
| jméno2 = Malcolm
| titul = 21st Century Keynesian Economic Policies
| url = http://dx.doi.org/10.1057/9780230285415_3
| vydavatel = Palgrave Macmillan UK
| místo = London
| strany = 81–119
| isbn = 978-1-349-31419-5
| isbn2 = 978-0-230-28541-5
}}&lt;/ref&gt;

==== Funkcionální fiskální politika ====
Jak tvrdí Arestis a Sawyer (2004), post keynesiánská fiskální politika je založena na jedné nebo druhé formě „funkčního financování“, kterou obhajuje Abba Lerner (1943). Zatímco funkční finance, na rozdíl od sound financování, získaly schválení jakýmkoli způsobem ze všech post Keynesiánů, funkční finance, jak je striktně popsán samotným Lernerem (1943)&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| titul = Toward a New Instrumental Macroeconomics: Abba Lerner and Adolph Lowe on Economic Method, Theory, History and Policy
| url = http://dx.doi.org/10.4337/9781781950845.00012
| periodikum = Reinventing Functional Finance
| datum přístupu = 2019-08-14
| doi = 10.4337/9781781950845.00012
| jméno = Mathew
| příjmení = Forstater
}}&lt;/ref&gt;, byly zvláště schváleny MMT školou (Nell and Forstater, 2003).

* přebytek nebo schodek státního rozpočtu sám o sobě není dobrý ani špatný.
* vláda není bezmocná a neschopná získávat finanční prostředky.
* i když se vláda zapojuje do funkčního financování a míra deficitu se zvyšuji kvůli dosažení plné zaměstnanosti, veřejný dluh se nebude navždy zvyšovat.

==== Udržitelnost funkčního financování a dluhová politika ====
Formulace dluhové a schodkové politiky v Evropě nastolila důležité otázky týkající se obecné otázky vztahu mezi ekonomickou teorií a hospodářskou politikou a konkrétnějšího tématu možného konfliktu mezi demokracií a technokracií. Neoklasičtí ekonomové nahlížejí na formování hospodářské politiky, která je v rámci, „paradigma optimalizace“. Tvrdí se, že paradigma tvorby politiky ekonomů je naivní a zjednodušující, když se k ní přistupuje ze dvou různých pohledů: z hlediska politologie a z účtů ekonomů, kteří se skutečně podíleli na tvorbě hospodářské politiky jako političtí poradci. Z post-keynesovského pohledu, „Optimalizační paradigma“ poskytuje zkreslený obraz tvorby hospodářské politiky jako racionálního technokratického procesu a představuje vážnou překážku účinné komunikace mezi ekonomy a tvůrci politik. Přijetí úsporné strategie jako prostředku řešení problémů dluhu a deficitu v eurozóně představuje zajímavou případovou studii, jak by mohlo dojít k umělému konfliktu mezi technokracií a demokracií. Neoliberální ekonomie zdaleka neposkytuje technokratická řešení problémů dluhu a deficitu, nabízí ospravedlnění pro zavedení politik ve prospěch mocných politických a ekonomických elit. Paradigma optimalizace je třeba, z PK pohledu, nahradit alternativním modelem, který považuje ekonomy účastnící se procesu tvorby politiky spíše za „politické ekonomy“ než za „technokraty“.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Kitromilides
| jméno = Yiannis
| titul = The Formulation of Debt and Deficit Policy: Democracy, Technocracy and Public Policymaking
| url = http://dx.doi.org/10.1057/9781137269539_1
| vydavatel = Palgrave Macmillan UK
| místo = London
| strany = 1–37
| isbn = 978-1-349-44399-4
| isbn2 = 978-1-137-26953-9
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = editor.
| jméno = Arestis, Philip, 1941- editor. Sawyer, Malcolm C.,
| titul = Fiscal and debt policies for the future
| url = http://worldcat.org/oclc/864093153
| isbn = 978-1-137-26952-2
| isbn2 = 1-137-26952-9
| oclc = 864093153
}}&lt;/ref&gt;

Udržitelnost veřejného dluhu definujeme jako to, zda poměr dluhu k HDP konverguje buď k nule, nebo ke konstantní hodnotě. Standardní argument týkající se udržitelnosti veřejného dluhu je, že reálná míra růstu produkce by měla být větší než reálná úroková míra na dluh (Domar, 1944)&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| titul = Reflections on economic development
| url = http://dx.doi.org/10.1017/cbo9780511895746.002
| vydavatel = Cambridge University Press
| místo = Cambridge
| isbn = 9780511895746
| strany = 3–14
| jméno = Evsey D.
| příjmení = Domar
}}&lt;/ref&gt;. V rámci PKM můžeme rozlišit pravděpodobně tři přístupy k otázce deficitního financování:

# [https://socialdemocracy21stcentury.blogspot.com/2012/01/history-of-modern-monetary-theory.html MMT] příběh suverénní měny. (Kelton, Wray)
#* Existují stupně suverenity: &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Wray
| jméno = L. Randall
| titul = Money and Taxes: the Chartalist Approach
| periodikum = SSRN Electronic Journal
| datum vydání = 1998
| issn = 1556-5068
| doi = 10.2139/ssrn.69409
| url = http://dx.doi.org/10.2139/ssrn.69409
| datum přístupu = 2020-07-17
}}&lt;/ref&gt; Pokud stát disponuje suverénní měnou (Dolar), tak není finančně omezen. Je omezen pouze z hlediska reálných zdrojů a inflací. Bez suverénní měny (česká koruna, Řecko, Itálie), nelze provádět MMT politiky.
#** domácí měna je účetní jednotkou;
#** daně a vládní výdaje jsou placeny v této domácí měně;
#** centrální banka není omezena a neexistují politicko-finanční překážky obecně (například: finanční soustava, Pakt stability a růstu, Washington Konsensus apod).
#** veřejný dluh je emitován v domácí měně;
#** existuje pohyblivý kurzový režim.
# Kaldoriánský příběh centrální banky jako zachránce poslední instance. (Lavoie, Godley, Kaldor)
# Autoři, kteří navazují na E. Domara a kteří věří, že dluh je udržitelný pokud je růst ekonomiky větší než reálná úroková míra dluhopisů (r &lt; g). (Lance Taylor, Malcolm Sawyer)[https://www.ineteconomics.org/perspectives/blog/macroeconomic-stimulus-%C3%A0-la-mmt]

V prvních dvou případech nezáleží na vyšší dluhu, protože země je vždy schopná platit své závazky. Ale existují problematické body. Stručně řečeno, MMT příběh je vhodný pouze pro suverénní měny, což ale proponenti MMT nepopírají:[http://nakedkeynesianism.blogspot.com/2012/07/spurious-victory-of-mmt.html]

# USA, Rusko, Francie a Německo před eurem
# země se silnými obchodními přebytky (řekněme Německo a Japonsko),
# ty země, které se zdají být blízké trvalým deficitům běžného účtu, ale přitahují mnoho cizího kapitálu (řekněme Austrálie, Velká Británie) a
# Dokonce i eurozóna, pokud by byla vhodně reformována fiskální politikou platnou pro celou unii, by byla schopna dosáhnout plné zaměstnanosti prostřednictvím politik ve stylu MMT.

Avšak pro ty národy, zejména rozvojové (globální Jih) a závislé (třeba Česká republika), které čelí skutečným omezením schodku jejich běžného účtu, by bylo obtížné udržet plnou zaměstnanost prostřednictvím MMT, pokud by v důsledku prudkého dovozu následovala krize platební bilance. To vše zdůrazňuje potřebu reformy mezinárodního platebního systému. Je na čase poskytnout rozvojovým zemím podporu MMF a Světové banky (vhodně reformované), že potřebují infrastrukturu a průmyslový rozvoj, aby dosáhly určité míry vyvážení vývozu a vnitřního bohatství, aby MMT fungovaly. Kaldoriánský přístup je vhodný i pro ne suverénní národy, ale vyžadují dobré centrální bankéře, kteří odmítnou monetární konsensus nové keynesovské ekonomie a monetarismus (současnou politiku většiny centrální bank).

Na rozdíl od neoklasické ekonomie, prosperita a „demokratické“ (tj. Vydělané) bohatství rozhodujícím způsobem závisí na vládních intervencích. Dědictví je stále hlavním zdrojem bohatství a sociální moc (v USA až 46%). Soukromé bohatství odpovídá nahromaděnému veřejnému dluhu. Zastánci politiky „laissez-faire“ argumentují pro tuto kauzalitu:&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Bougrine
| jméno = Hassan
| titul = Public Debt and Private Wealth
| periodikum = Contemporary Post Keynesian Analysis
| doi = 10.4337/9781845423650.00008
| url = http://dx.doi.org/10.4337/9781845423650.00008
| datum přístupu = 2021-07-14
}}&lt;/ref&gt;

* veřejný deficit soutěží se soukromým sektorem o omezené dostupné prostředky → zvýšení úrokových sazeb → nižší soukromé investice, přilákat příliv zahraničního kapitálu → zhodnocování kurzu → schodek obchodu

Keynesiánská analýza tvrdí něco jiného. Investiční výdaje nevyžadují předchozí zásoby úspor („paradox šetrnosti“). Naopak investiční výdaje jsou financovány penězi. Peníze se vytvářejí ''ex nihilo'' prostřednictvím záloh bankovních úvěrů pro podnikatele, kteří si najímají dělníky → vyrábět zboží a služby pro domácnosti a kapitálové vybavení pro mezipodnikové burzy (opět vytváření nebo ničení peněz). Jakmile je dluh splacen, peníze jsou zničeny. Když si domácnosti vyberou držet část svých úspor jako likviditu (nedostatečný reflux ze soukromého sektoru), uzavření peněžního okruhu není možné, aby některý jiný sektor (zejména vládní sektor) nevytvořil deficity → poskytuje dodatečnou likviditu k vyrovnání úniku. Pro moderní měnové ekonomiky je charakteristická preference likvidity → firmy zůstávají zadluženy → deficity jsou nutné, protože sektor firem není schopen financovat svou produkci bez úvěru. Podle Wraye a MMT jsou &quot;vládní výdaje vždy financovány vytvořením nekrytých peněz “(šeky vydané fiskální složkou jsou přijímány bankovní složkou vlády). Za účelem čistého vytváření peněz vláda musí utratit více, než kolik shromáždí (rozpočtový deficit) Wray: „Vláda nepotřebuje peníze, aby mohla utratit; spíše veřejnost potřebuje vládní peníze, aby mohla platit daně&quot;. Ve skutečnosti jsou veřejné deficity zdrojem bohatství pro soukromý sektor. v otevřené ekonomice platí vztah S-I = (G-T) + (X-M),&quot; soukromé čisté úspory = vládní deficit + zůstatek platby. Zisky dlouhodobých firem lze udržet a) zápornými úsporami domácností (zadluženost), nebo b) deficitem veřejného rozpočtu, a / nebo c) zlepšením platební bilance.

Konkrétní hospodářské politiky mají různé dopady na bohatství různých skupin společnosti:

* Politika s nízkou úrokovou sazbou přináší výhody dlužníkům peněz (podniky, kupci domů) na úkor rentiérů
* MMT pohled - Wray, Parguez: odchylky úrokových sazeb jsou určovány velikostí deficit / přebytek státu: čím větší je deficit, tím nižší je úroková sazba
* výdaje na veřejnou infrastrukturu mají nepřiměřené účinky na jednotlivce v závislosti na jejich poloze, sociálním postavení atd.
* Dobře rozvinutá infrastruktura přitahuje kapitálové investice → přitahuje pracovní sílu, zlepšuje pracovní příležitosti. Kapitálové investice → technický pokrok, inovace, zvýšení produktivity → vyšší mzdy

'''Minsky Versus Steindl Debt Dynamika'''

Minská dynamika je známá jako hypotéza finanční nestability, zatímco Steindlova dynamika odkazuje na diskusi v knize ''Maturity and Stagnation in American Capitalism''  od Josefa Steindla. Dle Lavoie můžeme mít dva stabilní režimy růstu: jeden, ve kterém poměr dluhu k kapitálu roste, a druhý, kde klesá. Identifikuje režim rostoucího dluhu jako spojeného s Minským a režim klesajícího dluhu se Steindlem.

==== Job guarantee program ====
John Maynard Keynes měl ''cílený'' (na rozdíl od ''agregovaného'' ) poptávkového přístupu k plné zaměstnanosti. Moderní politiky, jejichž cílem je „uzavřít rozdíl v poptávce“, jsou v rozporu s keynesiánským přístupem jak v teoretickém, tak v metodické základy. Agregátní poptávka má tendenci zvyšovat inflaci a narušovat distribuci příjmů poblíž plné zaměstnanosti, což je důvod, proč skutečná plná zaměstnanost není možná prostřednictvím tradičních prorůstových, proinvestičních agregátních podnětů poptávky. To dobře pochopil Keynes, který upřednostňoval cílené vytváření pracovních míst během expanzí. Rozdílné politiky mají ale různé účinky na vytváření pracovních míst, což pro Keynese bylo primárním měřítkem jejich účinnosti. Existují značné důkazy, že Keynes měl přístup k plné zaměstnanosti , kde je problém nezaměstnanosti řešen přímým vytváření pracovních míst bez ohledu na fázi hospodářského cyklu. Keynes upřednostňoval veřejné systémy zaměstnanosti, obvykle ve formě veřejné práce , které mají být realizovány jak v recesi, tak v ekonomikách s téměř plnou zaměstnaností. Keynesovy námitky by také vyloučily některé postkeynesovské návrhy sociální dividendy (jako v Robinson 1949) a záruky základního příjmu (King 2001 a Sawyer 2005). Keynes chtěl stabilizovat investice veřejnými investicemi. Nezaměstnanost pro Keynese byla vždy výsledkem nedostatečné ''efektivní'' poptávky, nedostatečné ''agregátní'' poptávky. V expanzích je potřeba ''vhodně rozložená'' poptávka a politika musí se snižovat strukturální nezaměstnanost přesměrováním veřejných prací do oblastí s nejvyšší zbývající nezaměstnaností.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Tcherneva
| jméno = Pavlina R.
| titul = Keynes's Approach to Full Employment: Aggregate or Targeted Demand?
| periodikum = SSRN Electronic Journal
| datum vydání = 2008
| issn = 1556-5068
| doi = 10.2139/ssrn.1212982
| url = http://dx.doi.org/10.2139/ssrn.1212982
| datum přístupu = 2021-07-14
}}&lt;/ref&gt;

== Hospodářský růst, ekonomická politika a světový systém ==
Postkeynesiánská ekonomie je přístup k ekonomice, který zdůrazňuje roli agregátní poptávky při analýze stanovení produkce a zaměstnanosti a rychlosti růstu ekonomiky. Tento přístup má kořeny ve spisech Keynesa, Michała Kaleckého a dalších ekonomů, jako jsou Joan Robinson a Hyman Minsky.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Dutt
| jméno = Amitava Krishna
| titul = Post-Keynesian Economics and the Role of Aggregate Demand in Less-Developed Countries
| periodikum = Oxford Handbooks Online
| datum vydání = 2013-09-18
| doi = 10.1093/oxfordhb/9780195390766.013.0026
| url = http://dx.doi.org/10.1093/oxfordhb/9780195390766.013.0026
| datum přístupu = 2021-07-08
}}&lt;/ref&gt; Historie, instituce a sociální a politické síly specifické pro každou ekonomiku mají zásadní vliv na dynamiku ekonomiky, je důležité pochopit, jak se tyto vyvinuly s rozvojem kapitalismu. Klasičtí ekonomové analyzovali ekonomiky s přebytky pracovních sil, které udržovaly mzdy na úrovni životního minima, což podporovalo zisky, a tedy ekonomický růst. Lewis rozšířil tento model na rozvojové ekonomiky, přičemž přebytek pracovní síly pocházel ze zemědělského sektoru. S růstem a rozvojem se přebytek pracovní síly vstřebává do pracovní síly, což nakonec vede k tlaku na růst mezd. To souvisí s keynesiánskou dobou, kdy se úroveň efektivní poptávky stává důležitým determinantem zaměstnanosti a růstu. V důsledku dalšího vývoje konkurenceschopné kapitalistické ekonomiky se vyvinuly do monopolní kapitálové fáze, kde oligopolní korporace ovlivňují dynamiku ekonomiky. V poslední době jsme viděli zvýšenou důležitost finančního sektoru, která vedla ke globalizaci.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Kriesler
| jméno = Peter
| titul = Post-Keynesian Perspectives on Economic Development and Growth
| periodikum = Oxford Handbooks Online
| datum vydání = 2013-09-18
| doi = 10.1093/oxfordhb/9780195390766.013.0024
| url = http://dx.doi.org/10.1093/oxfordhb/9780195390766.013.0024
| datum přístupu = 2021-07-08
}}&lt;/ref&gt;

=== Wage led Growth &lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Lavoie
| jméno = Marc
| příjmení2 = Stockhammer
| jméno2 = Engelbert
| titul = Wage-led Growth
| url = http://dx.doi.org/10.1057/9781137357939.0007
| vydavatel = Palgrave Macmillan Interantional Labour Organisation
| isbn = 978-1-137-35793-9
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = editor
| jméno = Lavoie, Marc, editor Stockhammer, Engelbert,
| titul = Wage-Led Growth : An Equitable Strategy for Economic Recovery.
| url = http://worldcat.org/oclc/1066593884
| vydavatel = International Labour Office
| isbn = 92-2-127487-X
| isbn2 = 978-92-2-127487-2
| oclc = 1066593884
}}&lt;/ref&gt; ===
Existují čtyři složky agregátní poptávky: spotřeba, investice, vláda a zahraniční sektor. Keynesiánskou odpovědí na recesi nebo nezaměstnanost je zvýšení křivky agregátní poptávky. Mohli byste to udělat snížením daní ke stimulaci spotřeby, snížením úrokových sazeb ke stimulaci investic, nebo by vláda mohla dosáhnout deficitu snížením daní nebo zvýšením výdajů. Čtvrtým způsobem zvyšování funkce agregátní poptávky je samozřejmě zvýšení vývozu ve srovnání s dovozem. Jediným přijatelným způsobem, jak stimulovat agregátní poptávku, je dnes exportní růst. A fungovalo to. Německo bylo jedním z hlavních příkladů. Fungovalo to nejen proto, že vytvářelo pracovní místa. Pokud existuje určitá míra flexibility směnného kurzu, přebytek běžného účtu má tendenci zvyšovat směnný kurz tak, že životní úroveň stoupá, protože dovoz zlevňuje. Německé odbory nemuseli požadovat vyšší mzdy, aby získaly vyšší reálné mzdy, protože směnný kurz to udělal. Růst vedený exportem se stal - pokud chcete - podivnou formou stimulu agregátní poptávky. Klamem však je, že ne každá země může provádět politiku růstu založenou na exportu.

Mzdový podíl v posledních zemích v několika zemích klesá. Došlo k polarizaci příjmů, a to i v rámci mezd a platů. Průměrné mzdy a průměrná kompenzace práce nedrží krok s růstem produktivity. Zdá se, že růstové procesy se staly více nevyváženými. Zdá se, že režimy růstu založené na exportu a růstu založené na financování nejsou udržitelné nebo stabilní. Je třeba rozlišovat mezi politikami, které se v zemi provádějí na podporu určitého druhu režimu růstu.

* Poptávkové režimy, Y = C + I + NX + G.
** Nárůst mzdového podílu vede k WS (wage share) ↑.
** Vliv na spotřebu (spotřeba příjemců mezd &gt; spotřeba příjemců zisků) C ↑
** Vliv na investice I (↑) ↓
** Vliv na vývoz NX ↓
** Celkový efekt Y ↓ ↑
* Režimy nabídky: Dopad na kapitál a produktivitu
** Existuje mnoho empirických důkazů, které ukazují, že rychlejší celkový růst a rychlejší růst výroby vede k rychlejšímu růstu produktivity. Jedná se o takzvaný Kaldor-Verdoornův efekt. Účinky zvýšení mezd nebo mzdového podílu tedy kromě přímého vlivu na produktivitu budou mít vliv na agregátní poptávku, která bude mít další nepřímé účinky na produktivitu.

Několik zemí si přeje usilovat o omezování mezd na základě exportu, aby získala konkurenční výhodu (Německo, Asijští tygři, apod.). Ale na úrovni celého světa je planeta Země uzavřenou ekonomikou. Všechny země nemohou být čistými vývozci. I eurozóna je relativně uzavřená oblast. Proto se skutečně počítá s dopady zvýšení mzdového podílu na domácí agregátní poptávku. Empirické studie ukazují, že většina zemí je v režimu domácí poptávky na základě mezd. Neoliberalismus vedl k režimům růstu založeným na dluhu nebo exportu (Lavoie a Stockhammer 2012; Hein 2012). Oba spoléhají na potlačení mezd. Oba jsou ekonomicky nestabilní a sociálně nevyvážení. Strategie růstu vedeného mzdami tak vede k nejudržitelnějšímu procesu růstu.

=== Mezinárodní ekonomie ===
PKM věří v absolutní komparativní výhodu (Adam Smith). Mezinárodní obchod není žádný druh výměny mezi pouze dvěma národy. Joan Robinsonova věřila, že '''globální ekonomický systém je ve skutečnosti oblast mezinárodního konfliktu na omezených globálních trzích''', kterou nazvala „nový merkantilismus“:

* země se často snaží vést obchodní přebytky, aby podpořily vlastní produkci a zaměstnanost.
* ne všechny země mohou provozovat přebytky současně, země, které je úspěšně získají, nutí ostatní země k deficitu
* Expanze vedená v některých zemích přichází na úkor dovozem vyvolaného poklesu v jiných zemích, nebo – v Robinsonově barevné adaptaci slavné poznámky Adama Smithe – růst vedený exportem je politikou „ožebračení mého souseda“.

Důsledek, že nevyvážený obchod nebude následovat komparativní výhody, zdůrazňují pouze Post Keynesovci. PKM, kteří následují kaleckovskou tradici, zdůrazňují zpětné účinky mezinárodní konkurence na domácí marže, a tedy i na rozdělení příjmů mezi zisky a mzdy. Na mikroekonomické úrovni Post Keynesians tvrdí, že obchod obecně sleduje spíše absolutní než relativní komparativní výhody.

* Pro obchod se standardizovanými výrobky, které lze vyrábět v podobných procesech se srovnatelnou kvalitou ve velkém počtu zemí, je vývoz založen na konkurenčních výhodách v jednotkových výrobních nákladech, zejména jednotkových nákladech na práci.
* V odvětvích náročných na pracovní sílu, kde je technologie standardizována a produktivita je poměrně jednotná, budou produkty vyvážet pouze země s nízkými mzdami, zejména pokud je kapitál mobilní a firmy mohou lokalizovat výrobu tam, kde jsou výrobní náklady nejnižší.
* Několik technologických vůdců má buď absolutně lepší (levnější) technologie, nebo jinak produkují absolutně vyšší kvality zboží, než jakékoli jiné země. V těchto odvětvích, která zahrnují důležitá odvětví, jako je letecký a kosmický průmysl, průmyslové stroje, počítačový software a lékařské vybavení, je obchod určen technologickými mezerami.
* Teorie technologické mezery obchodu s inovativními výrobky tak doplňuje teorii absolutních konkurenčních výhod pro standardizované zboží, což umožňuje poměrně úplné vysvětlení většiny mezinárodního obchodu, zejména u výrobců

malý klub inovujících zemí (vedený Spojenými státy v poválečném období a nedávno se k němu připojilo Japonsko a další) musí neustále vymýšlet novější inovativní zboží (například superpočítače nebo biotechnologie), aby zůstal před konkurencí křivka (protože takové země mají obvykle vysoké mzdy, a proto nemohou konkurovat standardizovaným výrobcům)

teorie „růstu s omezením platební bilance“ se zaměřuje na dlouhodobé důsledky, pokud obchodní nerovnováhu nelze udržet donekonečna a země jsou nakonec nuceny vyrovnat svůj obchod:

* Dlouhodobé přizpůsobení vyváženému obchodu se provádí hlavně prostřednictvím změn v množství produkce (úrovně příjmů nebo míry růstu), nikoli změnami relativních cen (reálné směnné kurzy).
* Důsledkem je, že země s pomalým růstem vývozu a vysokou příjmovou elasticitou dovozní poptávky jsou odsuzovány, aby rostly pomaleji než jejich obchodní partneři, pokud budou dlouhodobě nuceni vyvážit svůj obchod.
Postkeynesiánské alternativy k neoklasickým teoriím obchodu a směnných kurzů již existují. Toto zaměření na první vysvětluje '''směr obchodu jako funkci absolutní výhody''', která je zase poháněna nákladovými a technologickými rozdíly. Neexistuje žádná automatická síla, která by v průběhu času tyto rozdíly zmenšovala, což znamená, že - na rozdíl od pravoslaví - je možné, že obchodní nerovnováha bude velká a dlouhodobá. Post keynesiánská '''teorie směnných kurzů mezitím tvrdí, že ceny měn jsou určovány téměř výhradně autonomními toky finančního kapitálu'''. Pokud se prognóza zisku mezinárodních aktiv dolarových investorů zlepší, kupují dolary a dolar zhodnocuje. Na první pohled se jeví jako uspokojivé přístupy založené na reálném světě, které nabízejí mnohem větší vysvětlující sílu než komparativní výhodu, parita kupní síly atd. Když se na to podíváme společně, objeví se však rozpor - teorie, která předpovídá obchodní bilanci, současně předpovídá rovnováhu kapitálového účtu (a směnný kurz, při kterém k těmto transakcím dochází). Pokud post keynesiánské stipendium naznačuje, že určitý národ by měl absolutní výhodu a měl by zažívat obchodní přebytek, pak musí také tvrdit, že autonomní kapitálové toky budou spolupracovat a vytvoří odpovídající deficit. Teoretici post keynesiánského směnného kurzu však nevidí absolutně žádný důvod očekávat to druhé, kromě shody okolností. Přestože bylo předáno předběžné řešení tohoto problému, je v rozporu s jinými dobře zavedenými post keynesiánskými principy. Klíč spočívá ve výslovném modelování způsobu financování obchodních toků. Jakmile se uzná, že nezbytná likvidita je vytvořena endogenně a že nemá žádný přímý dopad na ceny měn, je možné ukázat, že ''obchodní toky jsou funkcí absolutních výhod'', zatímco ''směnné kurzy jsou poháněny mezinárodními financemi''.

=== Fixed nebo Flexible Exchange Rates ===
Davidson (1994) a Wray (1999) argumentují ve prospěch režimu pevných směnných kurzů, založeného na jejich přesvědčení, že takový režim poskytuje větší stabilitu než pohyblivé sazby, a to proto, že dojde k méně spekulativní činnosti na měnových trzích, a protože poskytuje stabilita účetních jednotek, na nichž jsou uzavřeny smlouvy. Dalším argumentem proti pohyblivým směnným kurzům je to, že od ukončení dohody Bretton Woods došlo po celém světě k nekonečné řadě finančních krizí, ačkoli není jasné, zda byly způsobeny přítomností flexibilních směnných kurzů. nebo spíše přechodem k volnému pohybu kapitálu, finančnímu a finančnímu deregulaci. Konečně někteří autoři, jako je Moore (2004), tvrdí, že flexibilní režimy směnných kurzů zhoršují deflační předpojatost, kterou globální nerovnováhy propůjčují světové ekonomice, protože únik kapitálu je pravděpodobnější s pohyblivými směnnými kurzy, protože budoucí hodnoty jsou nejistější v takovém režimu. Někteří post Keynesiánové zastávají přesně opačný názor (flexibilní směnné kurzy), tento alternativní pohled zastával Smithin nejvíce důsledně (1994). Moore (1988) již dlouho tvrdí, že „skutečnou výhodou flexibilních směnných kurzů je to, že umožňují národním měnovým orgánům větší rozsah diskreční pravomoci při stanovování nominálních domácích úrokových sazeb, čímž zvyšují sílu a nezávislost domácí měnové politiky. '.

Výhody a nevýhody režimu směnného kurzu jsou tedy silně závislé na okolnostech.

* Pevné směnné kurzy se zdají být velmi omezující, ale země s pevným směnným kurzem, které hromadí devizové rezervy, mohou svobodně provádět měnovou a fiskální politiku podle svého výběru.
* Flexibilní směnné kurzy se zdají být nejméně omezující, ale země, které přijaly půjčky v cizí měně, protože všechny země, až na několik výjimek, které musí učinit, když si půjčují na mezinárodních finančních trzích, budou čelit většímu zadlužení kromě zvýšených inflačních tlaků, pokud budou sledovat makroekonomické politiky, které způsobují znehodnocení jejich měny.

=== Finanční struktura a dynamika směnných kurzů v Centru a Periferii &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Kaltenbrunner
| jméno = Annina
| titul = Financialised internationalisation and structural hierarchies: a mixed-method study of exchange rate determination in emerging economies
| periodikum = Cambridge Journal of Economics
| datum vydání = 2017-12-27
| ročník = 42
| číslo = 5
| strany = 1315–1341
| issn = 0309-166X
| doi = 10.1093/cje/bex081
| url = http://dx.doi.org/10.1093/cje/bex081
| datum přístupu = 2021-04-12
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = author.
| jméno = Kaltenbrunner, Annina,
| titul = Currency internationalisation and exchange rate dynamics in emerging markets : a post Keynesian analysis of Brazil.
| url = http://worldcat.org/oclc/876282414
| oclc = 876282414
}}&lt;/ref&gt; ===
Post keynesiánský pohled mimochodem není zamýšlen jako krátkodobý, kde z dlouhodobého hlediska vstupují do hry tradiční síly. Post keynesiánci ve skutečnosti vnímají rozdíl mezi krátkodobým a dlouhodobým trváním s podezřením, protože se domnívají, že to druhé je obvykle vyvoláno, když skutečný svět neodpovídá předpovědím modelu. Dlouhodobý běh je pouze hromaděním krátkých běhů. I když mohou existovat faktory, které hrají trvalejší nebo častější roli, je třeba je objevit a nepředpokládat. Post keynesiánská ekonomie je založena na předpokladu, že teorie předložené v Keynesově obecné teorii představují nejužitečnější způsob porozumění makroekonomii (jeho teorie nelze zaměňovat s „keynesiánskou“ ekonomií, která je ve skutečnosti dalším odvětvím neoklasicismu). Post keynesiánství je poznamenáno silným důrazem na aplikace v reálném světě, nedostatkem jakéhokoli předpokladu, že ekonomika směřuje k plné zaměstnanosti (v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu), a silným skepticismem ohledně efektivity a racionality finančních trhů. Trhy jsou považovány za nástroje, které mohou v některých kontextech poskytovat užitečná řešení, ale v jiných může být nutné je regulovat nebo upustit.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Harvey
| jméno = John T.
| titul = Exchange Rates
| periodikum = The Elgar Companion to Post Keynesian Economics
| doi = 10.4337/9781843768715.00033
| url = http://dx.doi.org/10.4337/9781843768715.00033
| datum přístupu = 2021-06-24
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Harvey
| jméno = John T.
| titul = Teaching Post Keynesian exchange rate theory
| periodikum = Journal of Post Keynesian Economics
| datum vydání = 2007-12-01
| ročník = 30
| číslo = 2
| strany = 147–168
| issn = 0160-3477
| doi = 10.2753/pke0160-3477300201
| url = http://dx.doi.org/10.2753/pke0160-3477300201
| datum přístupu = 2021-06-24
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = T.
| jméno = Harvey, John
| titul = Currencies, capital flows and crises : a post Keynesian analysis of exchange rate determination
| url = http://worldcat.org/oclc/928892371
| vydavatel = Routledge
| isbn = 978-0-415-77763-6
| isbn2 = 0-415-77763-1
| oclc = 928892371
}}&lt;/ref&gt;

Směnný kurz není tržně ekvilibrující cena v reálném světě ('''Keynesova teorie preferencí likvidity''' (Peníze jsou bezpečným sídlem kupní síly, která přenáší bohatství ve světě nejistoty a umožňuje plnění smluvních závazků) '''vůči otevřené ekonomice''' (Peníze jako jmenovatel externích finančních závazků a likvidita jako schopnost tyto závazky splnit)). Pokud jsou očekávání a pozice aktérů na finančním trhu hlavní hnací silou směnných kurzů, je nutné pochopit, jak jsou formovány. Záleží na očekávání investorů a pozice na krátkodobých finančních trzích (kapitálové toky), které řídí směnné kurzy (kreativní Očekávání). Očekávání jsou formovaná na základě nejistoty a ukotvená v sociální konvenci. Neexistují trvalé základy (odmítnutí dlouhodobé rovnovážné hodnoty). Základní kontext jsou čas a konkrétní instituce. Podle Harvey (2009) '''Toky''' (mezinárodní obchod, fdi, portfolio) '''určují směnný kurz'''. Toky jsou určené základními faktory a ukazateli (Úrokové sazby, nezaměstnanost, obchodní bilance a inflace).

Post keynesiánská literatura (např. Schulmeister, 1988; Harvey, 1991, 1999, 2009) zdůraznila, že po roce 1972, jsme charakterizované pohyblivými směnnými kurzy a mobilitou volného kapitálu, jsou krátkodobé kapitálové toky (portfoliové investice a krátkodobé banky úvěry) představovaly hlavní determinant nominálních směnných kurzů, které jsou vysoce volatilní. Samotná nestabilita a spekulativní logika těchto toků, podřízená averzi / apetitu finančních investorů, jsou hlavními příčinami volatility směnných kurzů po pádu Bretton Woods. V tomto konkrétním historickém prostředí byly národní centrální banky vyzvány, aby intervenovaly na měnových trzích s cílem omezit volatilitu a podkopávat autonomii měnové politiky.

Post keynesiánský přístup předpokládá, že '''ceny měn jsou určovány na trhu s finančním kapitálem a že obchodní toky nemají tendenci k rovnováze'''. Dále se předpokládá, že '''důchodové efekty jsou při určování běžného účtu důležitější než cenové efekty'''. Nejběžnější přístupy k určování směnného kurzu předpokládají silný vztah mezi cenami měn a obchodními toky. V nich jsou posledně jmenovaní považováni za nejdůležitější determinant prvního z nich a o prvním se předpokládá, že mají nejdůležitější vliv na druhé. Na základě těchto předpokladů tyto modely tvrdí, že měny zemí s deficitem obchodu mají tendenci oslabovat a měny zemí s přebytkem obchodu mají tendenci posilovat. Dochází tak k závěru, že směnné kurzy se automaticky čerpají na úroveň, která vede k vyváženému běžnému účtu. A přesto jsou '''obchodní vztahy v reálném světě poznamenány velkou a dlouhodobou obchodní nerovnováhou, která se zdá být strašně odolná vůči pohybu směnných kurzů, ale velmi citlivá na národní hospodářské cykly'''. Post keynesiánský přístup přináší předpovědi konzistentní s těmito pozorováními. Existují pouze dva důvody pro nákup deviz: nákup zahraničního zboží nebo služeb (dovoz) nebo nákup zahraničních aktiv (včetně spekulací a přímých investic). Poptávka po cizí měně stoupá, kdykoli vzroste poptávka po kterékoli z těchto dvou měn a, ceteris paribus, tato měna apreciuje. V reálném světě '''kapitálové toky převažují nad obchodními toky''' faktorem přibližně jedna ku jedné. Přesně to tvrdí Post keynesiánci, kteří tvrdí, že i když obchodní toky jistě mají určitý dopad na ceny měn, je velmi malý. Nejsilnější '''vazba mezi obchodními toky a směnnými kurzy má tendenci být na kapitálovém trhu''', když mezinárodní investoři berou pravidelná oznámení obchodních bilancí jako znamení budoucího znehodnocování nebo zhodnocování aktiv. I přesto je to sporadické, protože '''trh může po dlouhou dobu zcela ignorovat obchodní toky'''. Podle post keynesiánského pohledu kapitálové toky vládnou úkrytu tím, že tlačí ceny měn na úroveň, na kterou se pak musí obchodní toky přizpůsobit.

Směnné kurzy jsou poháněny kapitálovými toky. Zde je třeba poznamenat, že post keynesiánci nepovažují trh portfoliového kapitálu za racionální, optimální nebo efektivní. Je poznamenán nejistotou a obvykle mu dominují spekulace (prognóza psychologie trhu) spíše než podniky (prognóza budoucí ziskovosti subjektů vydávajících aktiva). Jakákoli '''nerovnováha běžného účtu musí být vyrovnána stejnou, ale opačně podepsanou nerovnováhou na kapitálovém účtu'''. Podle okolností lze tvrdit, že jedna nerovnováha vytvořila druhou. Například malá, rozvojová země s velkým obchodním deficitem může považovat za nutné se na financování schodku obrátit na zahraniční banky. To by vedlo k přílivu kapitálu, který by vznikl přímo v důsledku deficitu obchodní bilance. Stejný scénář platební bilance by však mohl vzniknout, kdyby finanční aktiva země byla strašně populární, což by vedlo k velkému přílivu kapitálu. To by způsobilo zvýšení hodnoty jejich měny, snížení jejich vývozu a zvýšení dovozu. V této situaci vytváří přebytek kapitálového účtu obchodní deficit. Post keynesiánský přístup předpokládá, že kapitálový účet obecně stanoví směnný kurz a že směnný kurz poté ovlivňuje obchodní toky (i když jako sekundární faktor).

V měnové internacionalizaci (hierarchicky uspořádání měn) záleží kde se vyskytuje jednotlivá měna v pyramidě měn (B. Cohen) a zdali je domácí měna také internacionální měnou (tzv. Měna mezinárodního financování). Podmínkou financování rezervní měny je moc velkých států. „''Protože mezinárodní zadluženost bude nakonec denominována v měnách zemí s velkými zahraničními aktivy, musí také akceptovat, že jejich měna bude rezervní měnou jejich dlužníků, protože je vhodné držet likvidní aktiva v měně, ve které jsou vaše dluhy jsou denominovány'' “(Minsky 1993):

* Měnová politika (nízké úrokové sazby, stabilizace směnného kurzu kolem mírného oslabujícího trendu)
* Nařízení a regulace (požadovat financování v domácí měně, omezit stav měny investice)
* Oficiální poskytnutí půjček, např. (Colonial power, Marshall plan, Bilateral aid, Swap lines)
* Mezinárodní expanze tuzemských bank (Mezinárodní bankovní úvěry v domácí měně, Společná internacionalizace domácího kapitálu)

Směnný kurz určený (očekáváním) čistého výnosu měny ve vztahu k měně / penězům mezinárodního systému hegemonní měny (Libra šterlinků / USD). Každé dlouhodobé aktivum má míru své „vlastní míry výnosu. „Z hlediska peněz platí rovnice: (q - c) + a + l

* Výnos (q): výnosy z krátkodobých aktiv v domácí měně, Přepravní náklady (c), Ocenění (a): krátkodobý spekulativní moment (animal spirit, psychologie atd.), Likviditní prémie (l): strukturální prvek.

Existuje hierarchická povaha mezinárodního měnového systému a následná dynamika směnných kurzů v rozvíjecích se zemí. Peníze / měna jako „věřitelská“ měna je hlavní měna financování. Měny DEC jako „dlužnické“ měny.

=== Mezinárodní finanční architektura ===
* Globální ekonomika by měla mít globální měnu

* Keynesův plán a TARGET2 jako evropská verze Keynesova plánu

* Keynesův plán je systém zúčtování a vypořádání TARGET2, který by byl zaveden v eurozóně (Cesaratto, 2013).
* Davidsonova verze mezinárodní clearingové agentury nebo banky: ECB umožňuje národním centrálním bankám shromažďovat přebytky nebo přečerpání na svých účtech v ECB.
* Existuje tedy velká podobnost mezi Davidsonovým plánem a fungováním platebního systému v eurozóně, protože obě nastavení předpokládají mezinárodní clearingovou banku, která poskytuje zálohy deficitním zemím, a to bez časového harmonogramu pro proplacení. Keynesův plán a Davidsonův plán jsou tedy v oblasti možných.

==== Kolaps zlatého standartu, Velká deprese ====
Konvenční vysvětlení deprese zdůrazňovalo domácí příčiny - Friedmanova velká měnová kontrakce versus Teminův pokles spotřeby. Více pozornosti se v poslední době věnuje mezinárodním příčinám deprese spojeným s fungováním Zlatého standardu. Je stále slyšet příběhy o tom, jak vládní intervence během Velké hospodářské krize svedla hospodářství z cesty a jak New Deal FDR ve skutečnosti zpozdil oživení, které bylo na cestě, např. Populární kniha My Amity Shlaes ''The Forgotten Man'' .&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = 1926-1995.
| jméno = Rothbard, Murray N. (Murray Newton),
| titul = America's great depression
| url = http://worldcat.org/oclc/779620935
| vydavatel = [CreateSpace]
| isbn = 978-1-4679-3481-7
| isbn2 = 1-4679-3481-X
| oclc = 779620935
}}&lt;/ref&gt; Tento pohled je v rozporu s konvenčním pojetím přijaté dobové historiografie a se starými keynesiánskými názory, jak je odhalil Galbraith (1954) , ale ne s hlavním proudem ekonomické profese. Je důležité si uvědomit, že nejen staří monetaristé jako Friedman a Schwartz (1963) nebo Meltzer (2003) , ale také noví keynesiánci jako Romer (1992) naznačují, že oživení bylo v zásadě způsobeno měnovou politikou a že fiskální politika spojená s New Deal měla pro oživení v zásadě druhořadý význam.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Friedman
| jméno = Milton
| příjmení2 = Schwartz
| jméno2 = Anna Jacobson
| titul = The Great Contraction, 1929-1933
| datum vydání = 2008-12-31
| doi = 10.1515/9781400846856
| url = http://dx.doi.org/10.1515/9781400846856
| datum přístupu = 2021-04-20
}}&lt;/ref&gt;

Příčinu, šíření a zotavení z deprese je třeba hledat v režimech měnové a fiskální politiky mezi orgány Velké Británie, USA, Francie a Německa. Velká deprese byla podle Temina výsledkem šoku do systému vyvolaného první světovou válkou, spojeného s ideologicky omezenou reakcí, která zhoršila špatnou situaci a proměnila ji v krizi. &lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Peter.
| jméno = Temin,
| titul = Lessons from the Great Depression
| url = http://worldcat.org/oclc/970500662
| vydavatel = MIT Press
| isbn = 0-262-20073-2
| isbn2 = 978-0-262-20073-8
| oclc = 970500662
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Eichengreen
| jméno = Barry
| příjmení2 = Sachs
| jméno2 = Jeffrey
| titul = Exchange Rates and Economic Recovery in the 1930s
| url = http://dx.doi.org/10.3386/w1498
| místo = Cambridge, MA
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Eichengreen
| jméno = Barry
| titul = The Origins and Nature of the Great Slump Revisited
| periodikum = The Economic History Review
| datum vydání = 1992-05-XX
| ročník = 45
| číslo = 2
| strany = 213
| issn = 0013-0117
| doi = 10.2307/2597621
| url = http://dx.doi.org/10.2307/2597621
| datum přístupu = 2021-04-20
}}&lt;/ref&gt; Ve 30. letech vlády praktikovaly úsporná opatření, aby se pokusily zachovat zlatý standard. A to, co udělali, bylo proměnit recesi ve Velkou hospodářskou krizi. Jinými slovy, vlády, které mají jiné volby, se rozhodují pro úsporná opatření. Ve třicátých letech dělali úsporná opatření, protože se drželi ideologie zlatého standardu. V jejich myslích byla úsporná opatření jediným způsobem, jak zachovat zlatý standard, který by nakonec obnovil prosperitu. Termin a další naznačují, že ani protekcionismus, ani finanční krach už nejsou považovány za ústřední. Pohled spojený s Barrym Eichengreenem a Peterem Teminem nyní klade důraz na účinky Zlatého standardu (všimněte si, že Keynes také zdůraznil roli Zlatého standardu, který označoval jako „barbarská“ relikvie').&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika
| titul = CEP / přednášky / Milan Sojka: Máme se ještě bát velké deprese?
| periodikum = cepin.cz
| url = http://cepin.cz/cze/prednaska.php?ID=483
| datum přístupu = 2021-04-20
}}&lt;/ref&gt;

Kindleberger ve své klasice ''Svět v depresi'', jde dále a naznačuje, že to byla absence hegemona, který působil jako zdroj poptávky v krizových situacích (ohrožené trhy), jako stabilizátor směnných kurzů a jako zdroj mezinárodních financí (mezinárodní věřitel poslední instance ), který způsobil krizi, protože Spojené království nebylo schopné a USA nebyly ochotny zaujmout tento postoj. Deprese byla v podstatě hegemonní krizí.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = 1910-2003.
| jméno = Kindleberger, Charles P.,
| titul = The world in depression, 1929-1939
| url = http://worldcat.org/oclc/755467
| vydavatel = University of California Press
| isbn = 0-520-02423-0
| isbn2 = 978-0-520-02423-6
| oclc = 755467
}}&lt;/ref&gt; Na finanční bublině a krachu tedy záleželo a John Kenneth Galbraith (mimo jiné) v tom měl pravdu. Rozdělení příjmů, které známe od Piketty a Saeza , bylo ve 20. letech 20. století stejně špatné jako nyní, hrálo také roli v bublině a expanzi soukromého zadlužení. Takže na vině byla skutečně Wall Street, stejně jako by to mělo být v nedávné Velké recesi. Ve dvacátých letech minulého století se normou stala spotřeba masově vyráběného zboží na základě dluhu a kdy byla pro střední třídu k dispozici celá sada nového zboží (např. Auta, chladničky, rádia atd.). Navzdory stagnaci mezd, zhoršujícímu se rozdělování příjmů a nedostatku vládních stimulů byly v důsledku hromadění soukromého dluhu možné řvoucí dvacáté roky. Poptávkový režim byl veden mzdami se značnou rolí soukromého dluhu při řízení agregátní poptávky. Zvýšená nerovnost příjmů vedla k nárůstu destabilizujících kanálů, které podporovaly poptávku, což přispělo ke zvýšení ekonomické křehkosti na cestě do Velké hospodářské krize.

John Kenneth Galbraith uvádí pěti možných „příčin“:&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Robinson
| jméno = Austin
| příjmení2 = Galbraith
| jméno2 = J. K.
| titul = The Great Crash: 1929.
| periodikum = The Economic Journal
| datum vydání = 1956-03
| ročník = 66
| číslo = 261
| strany = 126
| issn = 0013-0133
| doi = 10.2307/2227411
| url = http://dx.doi.org/10.2307/2227411
| datum přístupu = 2021-04-20
}}&lt;/ref&gt;

* 1.) „Špatné rozdělení příjmů.“ Bohatí zbohatli a neutráceli za komodity jako chléb, ale dávali to do jiného „luxusu“, jako jsou akcie.
* 2.) „Špatná podniková struktura.“ Došlo k „záplavě podnikových krádeží“. Špinavé podniky se špinavými způsoby, jak získat své peníze, často klame spotřebitele. Nebezpečí v reverzní páce, protože dividendy byly použity k placení úroků v holdingových společnostech. „Přerušení“ dividend vedlo ke kolapsu holdingových společností a investičních trustů.
* 3.) „Špatná bankovní struktura.“ Půjčky byly „pošetilé“, když klesly hodnoty za vykázané zboží nebo kolaterál. Slabost byla také ve „velkém počtu nezávislých jednotek“. Jedno selhání v bance vedlo k selhání ostatních, protože selhání jednoho znamenalo zmrazení aktiv ostatních.
* 4.) „Pochybný stav zahraniční rovnováhy.“ Půjčky byly poskytovány z bank do zemí, jako je Peru, které je nemohly splácet. Došlo také k „nepříznivé obchodní bilanci“ se Spojenými státy, což zemím poskytlo dvě možnosti: exportovat více nebo neplnění půjček. Hoover vyloučil první možnost přijetím tarifů.
* 5.) „Špatné ekonomické vzdělání.“ Bílý dům nepřijal účinná opatření proti hrozící hospodářské krizi. Velká část se soustředila na vyrovnaný rozpočet: „odmítnutí fiskální i měnové politiky se rovnalo právě odmítnutí veškeré afirmativní vládní hospodářské politiky.“

Příčiny krize viděl Josef Macek v technickém pokroku, ve vysokých cenách zapříčiněných monopoly, ve špatném rozdělení důchodů, v připoutání měny na zlato či v ochranářských opatřeních státu – příčiny krize spojoval pojem špatná organizace lidské spolupráce. Odstranění krize mělo probíhat formami: odpoutání měny od zlata, veřejné investice k roztočení kol soukromého podnikání a k tomu deficitní financování veřejných investic, operace na volném trhu, uvolnění mezinárodního obchodu ad.

==== Vzestup a pád Bretton Woods systému a přetrvávající Hegemonie dolaru &lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Edward)
| jméno = King, J. E. (John
| titul = The Elgar companion to post Keynesian economics
| url = http://worldcat.org/oclc/51804822
| vydavatel = E. Elgar Pub
| isbn = 1-84064-630-6
| isbn2 = 978-1-84064-630-6
| oclc = 51804822
}}&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Arrighi
| jméno = Giovanni
| titul = The Global Market
| periodikum = Journal of World-Systems Research
| datum vydání = 1999-08-26
| strany = 216–251
| issn = 1076-156X
| doi = 10.5195/jwsr.1999.129
| url = http://dx.doi.org/10.5195/jwsr.1999.129
| datum přístupu = 2021-04-18
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Mazzoli
| jméno = Marco
| titul = Duménil, G., and Lévy D.: Capital Resurgent: Roots of the Neoliberal Revolution
| periodikum = Journal of Economics
| datum vydání = 2005-09
| ročník = 85
| číslo = 3
| strany = 300–306
| issn = 0931-8658
| doi = 10.1007/s00712-005-0133-y
| url = http://dx.doi.org/10.1007/s00712-005-0133-y
| datum přístupu = 2021-04-18
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Fields
| jméno = David
| příjmení2 = Vernengo
| jméno2 = Matias
| titul = Hegemonic Currencies During the Crisis: The Dollar Versus the Euro in a Cartalist Perspective
| periodikum = SSRN Electronic Journal
| datum vydání = 2011
| issn = 1556-5068
| doi = 10.2139/ssrn.1829329
| url = http://dx.doi.org/10.2139/ssrn.1829329
| datum přístupu = 2021-04-18
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = 1963-
| jméno = Helleiner, Eric,
| titul = States and the reemergence of global finance from Bretton Woods to the 1990s
| url = http://worldcat.org/oclc/1105404236
| vydavatel = Cornell University Press
| isbn = 1-5017-0198-3
| isbn2 = 978-1-5017-0198-6
| oclc = 1105404236
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Geoffrey.
| jméno = Ingham,
| titul = Capitalism
| url = http://worldcat.org/oclc/610791361
| vydavatel = Polity Press
| isbn = 978-0-7456-3647-4
| isbn2 = 0-7456-3647-0
| oclc = 610791361
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Williamson
| jméno = John
| příjmení2 = Moggridge
| jméno2 = Donald
| titul = The Collected Writings of John Maynard Keynes. Volume XXV. Activities 1940-1944. Shaping the Post-War World. The Clearing Union.
| periodikum = The Economic Journal
| datum vydání = 1981-06-XX
| ročník = 91
| číslo = 362
| strany = 541
| issn = 0013-0133
| doi = 10.2307/2232604
| url = http://dx.doi.org/10.2307/2232604
| datum přístupu = 2021-04-18
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| titul = Social Structures of Accumulation
| datum vydání = 1994-08-26
| doi = 10.1017/cbo9780511559501
| url = http://dx.doi.org/10.1017/cbo9780511559501
| datum přístupu = 2021-04-18
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| titul = Parboni, Pietro
| url = http://dx.doi.org/10.1093/benz/9780199773787.article.b00135935
| vydavatel = Oxford University Press
| edice = Benezit Dictionary of Artists
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Serrano
| jméno = F.
| titul = From 'static' gold to the floating dollar
| periodikum = Contributions to Political Economy
| datum vydání = 2003-11-01
| ročník = 22
| číslo = 1
| strany = 87–102
| issn = 1464-3588
| doi = 10.1093/cpe/22.1.87
| url = http://dx.doi.org/10.1093/cpe/22.1.87
| datum přístupu = 2021-04-18
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Kindleberger
| jméno = Charles P.
| titul = Gold and the Dollar Crisis. By Robert Triffin. New Haven: Yale University Press, 1960. Pp. xiv, 195. $4.75.
| periodikum = The Journal of Economic History
| datum vydání = 1961-09-XX
| ročník = 21
| číslo = 3
| strany = 426–427
| issn = 0022-0507
| doi = 10.1017/s0022050700103286
| url = http://dx.doi.org/10.1017/s0022050700103286
| datum přístupu = 2021-04-18
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Campbell
| jméno = Al
| titul = The Birth of Neoliberalism in the United States:
| url = http://dx.doi.org/10.2307/j.ctt18fs4hp.26
| vydavatel = Pluto Press
| strany = 187–198
| isbn = 978-1-84964-258-3
| isbn2 = 978-0-7453-2298-8
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Niggle
| jméno = Christopher J.
| titul = Contours of Descent: U.S. Economic Fractures and the Landscape of Global Austerity
| periodikum = Journal of Economic Issues
| datum vydání = 2005-03
| ročník = 39
| číslo = 1
| strany = 267–271
| issn = 0021-3624
| doi = 10.1080/00213624.2005.11506792
| url = http://dx.doi.org/10.1080/00213624.2005.11506792
| datum přístupu = 2021-04-18
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Meeropol
| jméno = Michael
| titul = Surrender
| url = http://dx.doi.org/10.3998/mpub.15199
| vydavatel = University of Michigan Press
| místo = Ann Arbor, MI
| isbn = 978-0-472-10952-4
| isbn2 = 978-0-472-12352-0
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Kotz
| jméno = David M.
| titul = 1. Financialization and Neoliberalism
| url = http://dx.doi.org/10.3138/9781442694620-003
| vydavatel = University of Toronto Press
| místo = Toronto
| strany = 1–18
| isbn = 978-1-4426-9462-0
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Lazonick
| jméno = William
| příjmení2 = O’Sullivan
| jméno2 = Mary
| titul = Maximizing Shareholder Value: A New Ideology for Corporate Governance
| url = http://dx.doi.org/10.1057/9780230523739_2
| vydavatel = Palgrave Macmillan UK
| místo = London
| strany = 11–36
| isbn = 978-1-349-41742-1
| isbn2 = 978-0-230-52373-9
}}&lt;/ref&gt; ====
Konference v Bretton Woods v roce 1944 byla skutečně posledním výslovným pokusem definovat pravidla pro mezinárodní finanční architekturu. Jednání vedla ke konfrontaci dvou alternativních vizí mezinárodního měnového systému. Dva plány stanovené USA a Spojeným královstvím ztělesňují dva alternativní principy: první je zaměřen na produkci mezinárodní likvidity na základě rezervní měny ('''Whiteův plán''' pro Mezinárodní stabilizační fond); druhý si klade za cíl poskytnout čisté prostředky a opatření pro mnohostranné zúčtování běžných účtů ve formě měnové jednotky ('''Keynesův plán''' pro mezinárodní clearingovou unii). První nepochybně zvítězil. Princip, který je nakonec součástí systému Bretton Woods, a který přetrvává i po jeho zániku, má tendenci identifikovat peníze s rezervním aktivem, což umožňuje, a dokonce je nutné, hromadit globální nerovnováhu, navzdory původním záměrům je znovu absorbovat. Naopak, zásada, která inspirovala alternativní plán, měla zbavit peníze charakteru rezervního aktiva, což z něj učinilo pravidlo pro mezinárodní směny, spíše než předmět regulace mimo jiné.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Amato
| jméno = M.
| příjmení2 = Fantacci
| jméno2 = L.
| titul = Back to which Bretton Woods? Liquidity and clearing as alternative principles for reforming international money
| periodikum = Cambridge Journal of Economics
| datum vydání = 2014-08-20
| ročník = 38
| číslo = 6
| strany = 1431–1452
| issn = 0309-166X
| doi = 10.1093/cje/beu030
| url = http://dx.doi.org/10.1093/cje/beu030
| datum přístupu = 2021-04-18
}}&lt;/ref&gt;

Konvenční moudrost tvrdí, že dohody byly primárně výsledkem americko-britských jednání mezi lety 1942 a 1944, ve kterých byla věnována malá pozornost otázkám mezinárodního rozvoje a obavám chudších zemí. Vize Bretton Woods byla ve skutečnosti poprvé předložena v kontextu americko-latinskoamerických finančních vztahů v období 1938–42 a že tato zkušenost ovlivnila následná jednání v Bretton Woods. Helleiner zdůrazňuje, že architekti z '''Bretton Woods neignorovali rozvojové problémy''', ale spíše se pokusili propagovat nový model hospodářských vztahů mezi severem a severem a jihem. Tento rys Bretton Woods byl v bezprostředních poválečných letech americkými tvůrci politiky rychle pohřben (Studená válka).&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = author.
| jméno = Helleiner, Eric, 1963-
| titul = Forgotten foundations of Bretton Woods : International development and the making of the postwar order
| url = http://worldcat.org/oclc/930303140
| isbn = 1-5017-0437-0
| isbn2 = 978-1-5017-0437-6
| oclc = 930303140
}}&lt;/ref&gt;

* Vlády Latinské Ameriky reagovaly příznivě na to, co považovaly za větší uznání jejich suverénní důstojnosti ze strany Spojených států. Motivy Spojených států nebyly čistě nezajímavé: chtěly udržet Latinskou Ameriku mimo nacistickou oběžnou dráhu. Úředníci USA se již od rané fáze usilovně snažili zapojit své latinskoamerické protějšky do svých mezinárodních plánů, Na oplátku latinskoamerické vlády obecně podporovaly plány USA, ačkoli navrhly a přijaly některé změny na podporu svých zájmů. V Bretton Woods prosadili, že se Světová banka zaměří stejně na rekonstrukci a rozvoj, na rozdíl od původního silnějšího zaměření na rekonstrukci. Pokud jde o dohodu o Mezinárodním měnovém fondu, latinskoamerické země získaly opatření, které by mělo být ve prospěch vývozců komodit, a instruovalo fond, aby zohlednil výjimečné požadavky půjčujících si zemí. Dohoda MMF také tolerovala více směnných kurzů, které v té době existovaly v řadě latinskoamerických zemí.
* Východní Asii v Bretton Woods zastupovala pouze Čína a Filipíny, které byly stále americkou kolonií, ale brzy se měly osamostatnit. Helleiner upozorňuje na knihu Sun Yat-Sena (zakladatele moderní Číny) ''International Development of China'', průkopnické úsilí v tom, čemu se později začalo říkat rozvojová ekonomie. Mělo to silný vliv na následné čínské myšlení o ekonomickém rozvoji a určitý vliv v zahraničí. Před Bretton Woods předložila Čína svůj vlastní plán pro MMF spolu s britskými, americkými, kanadskými a francouzskými plány. V Bretton Woods dostala Čína do dohody Světové banky vloženou klauzuli umožňující, aby za zvláštních okolností mohla banka poskytovat půjčky, které nejsou vázány na konkrétní projekty, a tím podporovat celkové rozvojové cíle.
* Indická delegace v Bretton Woods, směsi Britů a Indů, účinně zastupovala konkrétní zájmy Indie, přestože Indie byla stále britskou kolonií. Celkový přístup britských úředníků k rozvojovým myšlenkám byl vlažný, což mělo za následek část křehkých válečných financí Británie a znalosti, které by Británie mohla ovládat prostřednictvím své říše, by se výrazně snížily, pokud by kolonie měly větší lokální kontrolu nad svými hospodářskými politikami. Keynes byl více vývojový než britský konsenzus. Například již v roce 1913 navrhl, že by Indie měla mít státní centrální banku s rozvojovým zaměřením, a kritizoval myšlenku, která byla nakonec přijata, zřídit v Barmě měnovou radu poté, co se monetárně oddělila od Indie po druhé světové válce. Delegáti z východní Evropy se přirozeně živě zajímali o úlohu IBRD při rekonstrukci, ale polská delegace ocenila argumenty pro rozvojové půjčky, protože na východní Evropu, kromě Československa, lze pohlížet jako na zaostalý region.
* Helleiner sleduje následný osud vývojových myšlenek v MMF a IBRD. Studená válka měla za následek, že to, čemu se začalo říkat Třetí svět, mělo, jak již název napovídal, nízké mezinárodní postavení. Dnes však s minulostí studené války a rozvíjejícími se trhy, které tvoří zhruba polovinu světové produkce, „začaly znovu zaznít ozvěny rozvojových diskusí v Bretton Woods“ (s. 276).

Existují ale také kritiky hlavních plánů. Prebischovy obavy sdílel John H. Williams a také Michal Kalecki. Prebisch analyzoval monetární plány Johna Maynarda Keynese a Harryho Dextera Whitea po druhé světové válce z hlediska jejich slučitelnosti s jeho národním autonomním návrhem měnové politiky. Myslel si, že oba plány mají významné nedostatky, které brání dosažení jejich zamýšleného cíle, mezinárodní rovnováhy v platební bilanci. '''Plány ignorovaly rozdíly v úrovních rozvoje''' mezi centrem a periferiemi. Tyto rozdíly naznačovaly, že na ekonomické a měnové jevy nelze pohlížet stejným způsobem a že na všechny země se v měnové politice nemohou vztahovat stejné normy.

Prebisch si uvědomil, že aby byla ekonomie užitečná, musí jako některé ze svých ústředních rysů zahrnovat ty aspekty, které tradiční teorie ignorovala, jako je historická / institucionální perspektiva. Dále si více uvědomoval vzájemný vztah a vzájemnou propojenost mezi různými zeměmi a regiony, zejména v asymetrickém vztahu mezi centrem a periferií a jeho odpovídající a odlišné roli v mezinárodní dělbě práce. Prebisch vysoce schválil proticyklický prvek v Keynesově clearingové unii. K plánu však přesto vyjádřil výhrady. Důvodem byla skutečnost, že podle Prebische měly být zůstatky členů Clearingové unie uloženy v jediné instituci, která měla povinnost utratit své zůstatky za obchodní transakce mezi sebou. Podle Prebische Keynesův plán trpěl stejnými nedostatky Zlatého standardu, zejména včetně jeho automatismu „který tak vážně poškodil univerzální Zlatý standard“. Výsledkem bylo, že nepodporoval vytvoření vyváženého a vyváženého obchodního systému, který by jakýmkoli způsobem prospěl zemím na periferii. Bez ohledu na jeho kritické posouzení Keynesova návrhu si Prebisch vyhradil nejtvrdší kritiku pro Whiteův plán. Prebisch tvrdil, že Whiteův plán byl pro periferii ještě méně příznivý než plán Keynes. Navzdory tomu, že poskytl dočasnou úlevu nerovnováze platební bilance, Whiteův plán nakonec obsahoval silnou kontrakční zaujatost. To by mohlo mít silný a negativní dopad na růst produkce a zaměstnanosti v periferních zemích. A v tomto byl Prebisch správný, protože to byl případný účinek Mezinárodního měnového fondu (MMF), který byl na chvíli zmírněn v důsledku studené války a v případě Evropy Marshallovým plánem (v Japonsku a další geopolitické hotspoty v Asii také pomoc zvrátila kontrakční zkreslení procesu úpravy platební bilance). Prebisch navrhl alternativní plán, plný plán zaměstnanosti v souladu s plánem Johna H. Williamse. Spočívalo to v tom, že vlády zemí patřících do centra (a zejména ve Spojených státech) kompenzují pokles ekonomické aktivity zvýšením veřejných výdajů, včetně veřejných prací k udržení vysoké úrovně zaměstnanosti a produkce. Tento plán také předpokládal směrování toku úvěrů, aby se zabránilo neudržitelné nerovnováze. I když si to Prebisch neuvědomoval, jeho plán byl v souladu s Keynesovými názory na potřebu udržovat, nikoli rušit expanze. Pro Prebische byly výhody plného plánu zaměstnanosti nezměnitelné, nebyl však příliš optimistický, že by rozvinutější ekonomiky (tj. Ekonomiky patřící do centra) někdy přijaly úplnou politiku zaměstnanosti.


V letech 1944 až 1973 se finanční architektura světové ekonomiky soustředila na keynesiánskou akumulační agendu vytvořenou v USA jako reakci na devastaci způsobenou velkou hospodářskou krizí. Kapitalistická institucionální struktura neboli sociální struktura akumulace (viz Kotz et al., 1994) spočívala na financování, které je podřízeno podpoře průmyslového podniku. Celkově byl světový systém podpořen Bretton Woodsským ujednáním, které požadovalo globálně fixní směnné kurzy vůči americkému dolaru vázané na cenu zlata a kontrolu kapitálu.

V šedesátých letech však američtí představitelé začali aktivně podporovat růst Euromarketu, tj. Zásoby neregulovaných amerických dolarových rezerv soustředěných v londýnské City (Helleiner, 1994). Vzhledem k tomu, že tradičně marginalizované segmenty populace ve vyspělých zemích, zejména ve Spojených státech a v západní Evropě, požadují sociální, politická a ekonomická práva, a národně osvobozenecká hnutí ve třetím světě, která svrhují USA podporované represivní vlády, požaduje rozšířené role státu při uspokojování potřeb občanů dramaticky vymezila globální akumulaci kapitálu v důsledku zvýšené spirály nominální mzdy a ceny. V důsledku toho poklesla globální kapitalistická míra zisku (Duménil a Levy, 2004, s. 24).

Spekulativní kapitálové toky však začaly podkopávat schopnost Spojených států zaručit směnitelnost amerických dolarů na zlato při pevné paritě (Triffin, 1960). Přestože americký dolar byl klíčovou mezinárodní měnou, byl fixován na zlato. Dluh jako takový byl nakonec umořitelný v aktivu, které nebylo přímo kontrolováno americkým měnovým úřadem. Výchozí možnost byla, i když vzdálená, protože manipulací s úrokovou sazbou a nátlakem a spoluprací s jinými centrálními bankami ve světové ekonomice bylo možné udržet stabilitu systému. S globalizací financí prostřednictvím Euromarketu se však rozmnožily spekulace proti paritě zlata a dolaru, což znesnadnilo správu funkčních financí na celosvětové úrovni.

V roce 1971 Nixon zavřel zlaté okno a uvolnil kapitálové kontroly. Američtí úředníci dospěli k závěru, že již není v jejich zájmu udržovat základní pilíř mezi zlatem a americkým dolarem, a ipso facto zrušilo podporu systému Bretton Woods, kterým byly fixovány směnné kurzy a do značné míry kontrolovány toky kapitálu (viz Helleiner, 1994; Vernengo, 2003; Ingham, 2008).

Globalizace financí se stala prostředkem pro mezinárodní finanční trhy, které umožnily průmyslovému podniku obnovit podmínky pro budoucí ziskovost. Od sedmdesátých let začala aktivita na finančních trzích stoupat ve srovnání s nefinanční ekonomickou aktivitou, což odráželo nikoli mezinárodní obchodované zboží a služby, ale spekulativní kapitálové toky. Devizové transakce ve světové ekonomice vzrostly z 15 miliard $ denně v roce 1973 na 80 miliard $ v roce 1980 a 1 260 miliard $ v roce 1995 (Kotz, 2008). V tomto smyslu se inherentní konflikt mezi finančním a nefinančním kapitálem stal relativně zastaralým.

Volkerův „šok“, jak se stalo známým, odráží úplný posun od financí podřízených k průmyslu k průmyslu podřízeným k financování s uložením fiskální a měnové kázně jako prostředku k omezení schopnosti národních vlád provádět expanzivní politiku ( které nakonec upřednostňují pracující třídu). Vysoké reálné úrokové sazby uvedly do pohybu rostoucí orientaci globálního kapitalismu pod vedením USA na finanční trh. Vzhledem k tomu, že úrokové platby jako faktor kapitalistických investic (s ohledem na očekávané budoucí výdělky) v letech 1980 až 1982 podstatně vzrostly, což vedlo k nejhorší recesi (v té době) od Velké hospodářské krize, byla zavedena nová organizace kapitalismu. Kapitál by již nezůstal na produkci, prodeji a růstu,

Pokud měnová autorita po dlouhou dobu zvýší a udrží vysoké úrokové sazby, pak za dané nominální mzdy a za dané nominální směnné kurzy dojde k poklesu reálné mzdy a zhodnocení v domácí měně. Přísná měnová politika bude udržitelná, pokud a pouze tehdy, bude-li přijato snížení reálných mezd, tj. Absence odporu reálných mezd, a pokud exportní odvětví ovlivněná apreciací měny nebudou mít sílu reagovat. USA v této funkci zvítězily díky úspěšným útokům na pracovní sílu a institucionalizaci takzvaného Washingtonského konsensu (srov. Meeropol, 1998; srov. Pollin, 2005). Deregulace finančních trhů vytvořila globální trh mobilního finančního kapitálu a americký dolar se etabloval jako globální standard fiat-money. Světová ekonomika přešla ze standardu pevného dolaru na standard flexibilní dolaru (Serrano, 2003).

Poprvé v historii je možné, aby hegemonní země, v tomto případě USA, byla globálním dlužníkem, protože národní státy jsou ve svých domácích ekonomikách, a poskytla aktivum bez rizika selhání, které by usnadnilo globální akumulace kapitálu. Riziko, že by Spojené státy nebyly schopny globálně rozšířit poptávku, protože jsou nuceny udržovat pevný směnný kurz mezi svou měnou a externím aktivem, tedy neexistuje. Je však pravda, že cizí země a agenti mohou projevovat neochotu držet aktiva v amerických dolarech, ale stejně jako v domácím případě může americký federální rezervní systém (Fed) vždy zpeněžit veřejný dluh. To by bylo inflační a vedlo by to k útoku na americký dolar, pouze pokud dojde k masové substituci měny, což by vyžadovalo důvěryhodnou alternativu k americkému dolaru (který zatím neexistuje). Spojené státy jako takové tedy mohou mít zahraniční dluh bez jakéhokoli rozumného omezení.

Globální nerovnováha, zejména velké deficity běžného účtu USA, které odrážejí jejich takzvané „přemrštěné privilegium“, jsou nástrojem pro fungování světové ekonomiky, o čemž svědčí dominance amerického dolaru v mezinárodním obchodu (Fields a Vernengo, 2013 ). Důležitá část je spojena se skutečností, že klíčové komodity, jako je ropa, jsou na mezinárodních trzích oceňovány v amerických dolarech. To nejen naznačuje, že nemůže existovat nedostatečné množství dolarů pro dovoz klíčových komodit do USA, ale také to, že oslabení amerického dolaru nutně nesnižuje dovoz z USA (Parboni, 1981).

Fed je ve skutečnosti centrální bankou světové ekonomiky, která funguje jako bezpečnostní ventil pro hromadné množství mezinárodní likvidity (Arrighi, 1999). Hegemonická pozice amerického dolaru strukturuje světovou ekonomiku takovým způsobem, že Spojené státy určují mezinárodní transmisní mechanismus pro globální ekonomickou aktivitu. Role amerického dolaru na mezinárodních trzích a výhody s ním spojené jsou tedy kořistí strukturální síly. Poskytnutí tohoto aktiva umožňuje Spojeným státům stát se zdrojem globální poptávky a izolovat se od fluktuací a rozporů nebezpečné kumulativní nerovnováhy, které mohou nastat ve světové ekonomice. Americký dolar umožňuje Spojeným státům stanovit globální sociální, politické a ekonomické podmínky,

=== Thirwallův zákon hospodářského růstu (the balance-of-payments-constrained growth model) ===
&lt;blockquote&gt;„Důsledky pro teorii a politiku růstu spočívají v tom, že má malý ekonomický smysl myslet na růst jako na omezenou nabídku, pokud poptávka v mezích vytvoří vlastní nabídku“ (Thirlwall, 2002, s. 95)

&quot;Míra akumulace kapitálu a míra úspor nejsou exogenními determinanty ekonomického růstu, ale endogenními. Z důvodu zvyšujících se výnosů z rozsahu postupuje růst kumulativně a cirkulárně (Myrdal, 1957). V případě průmyslových činností („výrobců“) bude dopad exogenních změn v poptávce dopadat spíše na produkci než na ceny.&quot; Akumulace kapitálu je výsledkem růstu produkce (odvozeného ze zisků ze zvýšené produkce, nikoli z exogenně určeného poměru úspor). Nejdůležitější exogenní složkou poptávky je ta z exportu. (Kaldor)

* ... Růst exportu -&gt; růst produkce -&gt; růst produktivity -&gt; vyšší cenová a necenová konkurenceschopnost -&gt; rychlejší růst exportu -&gt; ...

Pro keynesiánce je hnací silou ekonomického systému poptávka, ale platební bilance si vyžaduje omezení. Pokud se zvýší poptávka, zvýší se také dovoz, ale vývoz zůstane stejný (určeno růstem jejích světových trhů), takže se ekonomika dostane do deficitu platební bilance. Ale to nemůže trvat donekonečna.

„Na teoretické úrovni lze jako základní tvrzení konstatovat, že žádná země nemůže růst rychleji, než je míra odpovídající rovnováze platební bilance na běžném účtu, pokud nedokáže financovat stále rostoucí deficity, což obecně nemůže.“ (A. P Thirlwall)

Předpokládá se, že velká nerovnováha v mezinárodních platbách, která se objevila v roce 2000, přispěla k finančnímu kolapsu a celosvětové recesi, která začala v roce 2008. Portes (2010, s. 40) uvádí, že makroekonomická nerovnováha byla „základní příčinou krize“ '. 1 I nyní, s okamžitou hrozbou finančního kolapsu, za námi se objevují prominentní hlasy, které tvrdí, že návrat globální nerovnováhy vystavuje mezinárodní finanční systém velkému riziku nového kolapsu. (John McCombie)

Zvýšení růstu vývozu vyžaduje nepřetržité skutečné znehodnocování měny.

„Společnosti dosahují konkurenční výhody prostřednictvím inovací. Přistupují k inovacím v nejširším smyslu, včetně nových technologií i nových způsobů, jak dělat věci. Vnímají nový základ pro soutěžení nebo hledají lepší způsoby, jak soutěžit starými způsoby. Inovace se mohou projevit v novém designu produktu, novém výrobním procesu, novém marketingovém přístupu nebo v novém způsobu školení. Mnoho inovací je všední a přírůstkové, záleží více na kumulaci malých poznatků a pokroků než na jediném významném technologickém průlomu.&quot;

„Jediným způsobem, jak udržet konkurenční výhodu, je nakonec upgradovat - přejít na sofistikovanější typy [produktů]“. Porter, (1990)

Jesus Felipe ukázal, že existuje úzký vztah mezi EXPY země (index produktivity zemí) a její pružností světového příjmu pro její export. Hausmann et al (2006)

růst příjmů se zvýší, pokud se zvýší růst vývozu, růst investic nebo růst vládních výdajů.

pokud velká země sníží svůj růst z politických důvodů (např. Z důvodu boje proti inflaci), vyvolá pomalejší tempo růstu ostatních zemí z důvodu omezení platební bilance.&lt;/blockquote&gt;Postkeynesiánští ekonomové, kteří se zabývají dlouhodobým růstem v otevřených ekonomikách, vyvinuli dva související, ale zásadně odlišné teoretické přístupy: kumulativní model příčin vývozu (''the export-led cumulative causation model'') a model růstu omezením platební bilance (''the balance-of-payments-constrained growth model''). První přístup zdůrazňuje možnost, že některé země mohou dosáhnout stále se rozšiřujících „ctnostných kruhů“ rychlejšího technologického pokroku, zlepšování konkurenceschopnosti, zvyšování vývozu a rychlého růstu produkce (i když v tomto pohledu mohou být jiné země odsouzeny k tomu, aby trpěly „začarovanými kruhy“ „Pomalejší technologický pokrok, zhoršující se konkurenceschopnost, stagnující vývoz a pomalý růst produkce). Na druhou stranu, modely omezeného růstu platební bilance zdůrazňují omezení kladená na růst národa nutností financovat nezbytný dovoz buď růstem vývozu, nebo finančním přílivem.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = McCombie
| jméno = J. S. L.
| příjmení2 = Thirlwall
| jméno2 = A. P.
| titul = Export-Led Growth, Regional Problems and Cumulative Causation
| url = http://dx.doi.org/10.1007/978-1-349-23121-8_8
| vydavatel = Palgrave Macmillan UK
| místo = London
| strany = 457–481
| isbn = 978-0-333-60112-9
| isbn2 = 978-1-349-23121-8
}}&lt;/ref&gt;

* Pokud dojde ke zpomalení růstu v USA (nebo v poslední době v Číně), bude to mít dopad na zbytek světa.
* Politika žebráků a sousedů vyspělých zemí ve 30. letech. „Export nezaměstnanosti“ podle cel a kvót.
* Rychlý poválečný růst vedený nejprve USA a poté Německem jako motorem růstu.
* Rychlé snížení tarifů podle GATT. Právě růst světové poptávky se stal pro zlatý věk klíčovým.
* V současné krizi se pozornost stále zaměřuje na to, do jaké míry mohou USA a Čína vyvést svět z recese.
* „Ztracené desetiletí růstu“ v Latinské Americe spojené s krizí platební bilance a zhroucením měny. Mexiko, Brazílie a Rusko-Asijská krize v roce 1997; Globalizace situaci ještě zhoršila. Nadměrné půjčování; rychlý obrat od přílivu k odlivu, kolaps měny; krize vnitřní likvidity, protože splátky dluhu v domácí měně raketově vzrostly.

Thirlwallův zákon (pojmenovaný po Anthony Thirlwall) uvádí, že pokud je požadavek na dlouhodobou rovnováhu platební bilance na běžném účtu a reálný směnný kurz zůstává relativně konstantní, pak lze dlouhodobý růst země aproximovat poměrem růstu exportu do příjmové elasticity poptávky po dovozech (Thirlwall, 1979). Pokud se reálný směnný kurz značně liší, ale cenová elasticita poptávky po dovozech a vývozech je nízká, pak bude dlouhodobý růst ekonomiky určován růstem světových příjmů a poměrem příjmové elasticity poptávky po vývozu a dovozy, které jsou určeny strukturálními charakteristikami zemí. Jedním z důležitých příkladů je to, že pokud rozvojové země vyrábějí hlavně primární výrobky a výrobky nízké hodnoty s nízkou elasticitou poptávky, zatímco vyspělé země se specializují na výrobky vyrobené s vysokou elasticitou příjmu, rozvojové země porostou relativně pomaleji (Davidson, 1991). Thirlwallův model platební bilance s omezeným růstem – nebo Thirlwallův zákon – se často nazývá dynamický Harrodův multiplikační výsledek multiplikátoru po Roy Harrodově (1933) statickém multiplikátoru zahraničního obchodu, který je Y = X / m, kde Y je národní příjem; X je vývoz a m je mezní sklon k dovozu, který je odvozen za stejných předpokladů jako Thirlwallův zákon (O'Hara, 1999). Předpoklad rovnováhy platební bilance na běžném účtu lze zmírnit, aby se umožnily kapitálové toky (viz Thirlwall a Nureldin Hussein, 1982), ale pro přiměřené hodnoty udržitelných toků (např. 3% HDP), kapitálové toky dělají malý empirický rozdíl předpovědi růstu základního modelu.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| titul = The Nature of Economic Growth: An Alternative Framework for Understanding the Performance of Nations
| url = http://dx.doi.org/10.1108/03068290510623816
| periodikum = International Journal of Social Economics
| datum vydání = 2005-11
| datum přístupu = 2019-08-14
| issn = 0306-8293
| strany = 1011–1013
| ročník = 32
| číslo = 11
| doi = 10.1108/03068290510623816
| jméno = Juan
| příjmení = Carlos Moreno‐Brid
}}&lt;/ref&gt;

https://encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQJ5qbbSSB6_XIdQrDEdJ18ajNTk6IDKAbGPA&amp;usqp=CAU

Thirlwall zpracovává svou vlastní dynamickou analýzu a předkládá „'''Thirlwallův zákon'''“. Zákon mimo jiné uvádí, že tempo růstu země v souladu s rovnovážnou platební bilancí je nepřímo spojeno s jeho chutí k dovozu, což zase závisí na struktuře domácí produkce a struktuře dovozu. V empirických testech model funguje pozoruhodně dobře. Vezmeme-li v úvahu příliv kapitálu, financování schodků běžného účtu, předpovědi založené na modelu příliš nezlepší. Thirlwall dochází k závěru: „'''Růst vývozu, nikoliv kapitálové toky, je zdaleka nejdůležitější proměnnou řídící výkonnost růstu'''“.

Hlavní poselství je:

* pokud si méně rozvinutá země přeje růst rychleji, musí nejprve zvýšit požadavek na platební bilanci.
* Protože ani devalvace měny ani dovozní kontroly nemohou tento úkol účinně splnit, zbývá ještě nějaký druh ochrany „začínajících průmyslových odvětví“, podpora vývozu a substituce dovozu – opatření, která obhajoval Friedrich List a později Nicholas Kaldor a země jako Japonsko, Jižní Korea a Čína se v nedávné minulosti úspěšně implementovala.
* Je zajímavé, že Thirlwall poznamenává, že jakmile se země staly bohatými pod ochranným pásem, měly tendenci měnit strany a rozhodly se pro volný obchod.

Dopady liberalizace obchodu po celém světě po druhé světové válce až do tzv. Washingtonského konsensu jako výrazu „ideologie volných trhů a volného obchodu“. Thirlwall silně zpochybňuje tradiční mantru, že volný obchod je všeobecně prospěšný. Neexistuje žádný přesvědčivý důkaz, že liberalizace obchodu spustila všechny země na vyšší úroveň hospodářského růstu. Liberalizace obchodu výrazně nesnížila světovou chudobu. Na rozdíl od předpovědí ortodoxní teorie však zhoršilo rozdělení příjmů mezi bohaté a chudé země a mezi kvalifikovanými a nekvalifikovanými výdělečnými silami uvnitř zemí.

Thirlwall uzavírá: ‘Liberalizace obchodu celkově nesplnila očekávané sliby. Mezi rétorikou liberalizace obchodu a realitou existuje rozdíl (str. 125). Ortodoxní teorie je obětí zejména tří myšlenek, na nichž je založena:

* (i) předpoklad přirozené tendence ekonomického systému k plnému využití svých produkčních zdrojů;
* ii) myšlenku, že na struktuře výroby nezáleží a že vše, co lze říci, lze dosáhnout pomocí modelu s makroekonomickou produkční funkcí;
* a (iii) myšlenka, že platební bilance je samo-vyrovnávací. Liberalizace obchodu však měla nepříznivý dopad na obchodní bilanci a saldo běžného účtu mnoha méně rozvinutých zemí.

=== Protekcionismus ===
Klíčovým bodem je, že vytvoření odvětví, která dala rostoucí návratnost měřítku (obecně zpracovatelský průmysl) - spíše než konečný „snižující návratnost měřítka“ - to je to, co označuje úspěšný ekonomický rozvoj. Jakmile se nová výrobní odvětví stanou mezinárodně konkurenceschopnými, je možné snížit nebo odstranit sazby. Upozorňujeme také, že tato politika je dokonale slučitelná se skutečností, že jiné typy sazeb (ochrana neefektivních žadatelů o nájemné) nebo špatně zaměřené sazby mohou být škodlivé pro hospodářský rozvoj. K průmyslovému vzletu jsou samozřejmě zapotřebí další důležité faktory, jako například:

* (1) schopnost získat přístup a zavést západní technologii a výrobní metody ve výrobě, jakož i schopnost udržet technologický rozvoj a růst produktivity ve výrobě (bod týkající se Kaldorových zákonů o růstu a Verdoornova zákona);
* 2) dostatečně velký vnitřní trh s vyrobeným zbožím nebo, není-li to možné, spolehlivé vývozní trhy k dosažení růstu na základě vývozu;
* 3) schopnost překonat veškerá omezení platební bilance s vývojem hospodářství a případy, kdy dojde k obchodnímu schodku. To samozřejmě znamená, že musíte vzít v úvahu Thirlwallův zákon.

PKM tvrdí, že obecná teorie rovnováhy je bezcenná. Z toho vyplývá, že všechny modely všeobecné rovnováhy používané k podpoře teorie volného obchodu nelze brát vážně. Protekcionismus může fungovat a být prospěšný.

* Spojené státy americké a jejich hospodářský rozvoj v 19. století. [http://socialdemocracy21stcentury.blogspot.com/2014/06/protectionism-and-us-economic-history.html]
* Britský protekcionismus proti indickým bavlněným textilům.[http://socialdemocracy21stcentury.blogspot.com/2016/07/britains-protectionism-against-indian.html]
* Friedrich List o anglickém volném obchodu a kolonizaci Německa. [http://socialdemocracy21stcentury.blogspot.com/2016/07/friedrich-list-on-english-free-trade.html]
* britská průmyslová revoluce a protekcionismus v průmyslovém odvětví: Případ bavlněných textilií. [http://socialdemocracy21stcentury.blogspot.com/2010/06/early-british-industrial-revolution-and.html]

=== Česká ekonomika a její hospodářská politika z post-keynesovského pohledu ===
Autoři zpochybňují přístupy k řešení ekonomických a společenských změn, které byly po roce 1989 formulovány v teorii přechodu, vycházející z neoliberálních a neokonzervativních ekonomických, politologických a sociologických koncepcí. Uvedené teorii vytýkají normativní charakter. Konstatují, že procesy probíhající v postkomunistických společnostech jsou mnohem složitější, než neoliberální teorie předpokládá. Pro alternativní strategie založené na institucionálních reformách (ať už předpokládají jejich rychlý nebo pozvolný průběh) je rozhodující to, že institucionální změny musí být uskutečněny před liberalizací trhu, nikoli až po ní (jako v liberální strategii). Způsob, jakým byly po roce 1989 realizovány v České republice institucionální a sociální změny, nebyl z hlediska svých modernizačních efektů příliš úspěšný. Mocenská elita, pod jejímž vedením u nás probíhaly po roce 1989 institucionální změny, byla přesvědčena, že demokratizace, privatizace a jiné protržní reformy způsobí pozitivní změny ve společnosti samy o sobě, automaticky. Přehlédla přitom význam a důležitost komplexní modernizace celého způsobu života. Uplatněná transformační strategie vedla pouze k dílčí modernizaci, nebyla však schopna nastartovat proces dohánění, který by zmenšil propast mezi českými zeměmi a západními rozvinutými zeměmi.

==== Transformace v 90 letech ====
Milan Sojka, se ve své studii ''Deset let transformace po česku: transformace, nerovnost a integrace'' pokouší analyzovat hlavní faktory, které vedly ke špatným výsledkům české neoliberální transformační strategie. Autor, který se hlásí k metodě kritického realismu v postkeynesiánské interpretaci, říká, že Československo, a především české země měly ve srovnání s ostatním ekonomikami sovětského typu v roce 1989 relativně výhodnou startovní pozici, a to díky makroekonomické stabilitě, nízkému zahraničnímu zadlužení, přijatelné životní úrovni a dlouhé tradici průmyslového kapitalistického rozvoje před druhou světovou válkou. Ne náhodou proto po listopadu 1989 převažovalo očekávání rychlé a úspěšné transformace jak doma, tak i v zahraničí. Až do období let 1995-1996 se mohlo zdát, že v řadě ohledů se tato očekávání již naplnila a že zbývající problémy budou řešitelné na základě přijaté transformační strategie. &quot;Od roku 1997 je však již zcela zřejmé, že česká transformační strategie vede do slepé uličky a že musí být zásadně korigována.&quot; (s. 221). Sojka ve své práci formuluje hypotézu, podle níž je neúspěch české transformační strategie výsledkem zvláštní kombinace tří činitelů (s. 222): (1) Neadekvátního teoretického rámce, který byl přijat za základ české transformační strategie a jenž vytvořil ideologicky podmíněnou averzi k aktivní úloze státu v ekonomice a k jakémukoli typu aktivní industriální a strukturální politiky. (2) Neadekvátních českých inovací (metoda kupónové privatizace), které spolu s nevyhovujícím legislativním rámcem daly vzniknout prostředí, které je vhodné &quot;pro spekulativní a kořistnické chování spojené s rozsáhlým přerozdělováním aktiv&quot;. (3) Neadekvátního právního a institucionálního rámce, který se pojí s velmi nedokonalým vynucováním práva.

Autor ukazuje, jak se česká neoliberální transformační strategie negativně odráží v restrukturalizaci bývalých velkých podniků, ve struktuře českého vývozu a ve vývoji rozdělování výsledků (z hlediska meritokratického ideálu). Upozorňuje na nedostatečné vytváření odpovídajících motivačních struktur (česká transformace opomenula problém cílevědomého budování institucí, jež by vytvářely motivace k produktivnímu chování - práci, podnikání, investování). Konstatuje, že &quot;po deseti letech cílevědomého budování kapitalismu v českých zemích jsme dospěli k velmi podivnému typu kapitalistické společnosti, v níž práva soukromého vlastnictví nejsou v některých významných ohledech zaručena.&quot; Částečně díky neadekvátním zákonům a absenci právní úpravy v některých oblastech, částečně také z důvodu nedostatečného vynucování zákonů (s. 229). Sojka dospívá k závěru, že cestu ze slepé uličky by měla představovat &quot;komplexní modernizační transformační strategie&quot;, orientovaná na vyšší úrovni technického rozvoje a na reintegraci české ekonomiky do ekonomiky světové (s. 270).&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = 1944-
| jméno = Mlčoch, Lubomír,
| titul = Ekonomické a společenské změny v České společnosti po roce 1989 : (alternativní pohled)
| url = http://worldcat.org/oclc/320381128
| vydavatel = Karolinum
| isbn = 80-246-0119-2
| isbn2 = 978-80-246-0119-9
| oclc = 320381128
}}&lt;/ref&gt;

==== Devizové intervence ČNB ====
Ekonom a bývalý ministr financí Pavel Mertlík: ''&quot;Já doufám, že to mají pánové v ČNB velmi dobře spočítáno, protože pokud ne a pokud to dopadne tak, že vytvoří novou recesi nebo posílí pokles ekonomiky, a to přesně v okamžiku, kdy ten pokles přichází, pak škody budou větší než užitek.&quot;'' (Česká televize, 17. listopadu). Tvrdí, že ''Hrátky s kurzem přitom podle něj může být obtížné sladit s úrokovou politikou''. Domníval se, ''že tento krok hodně znejisťuje podnikatelské prostředí, protože podnikatelé nevědí, s čím počítat''. Dochází k závěru, že ''žádný velký a okamžitý dopad na fungování české ekonomiky nemělo. Zaprvé, rozměr té devalvace nebyl velký. Zadruhé, hranice kurzu platí teprve krátce, takže uvidíme, jaký bude další vývoj. Po intervenci se trh přizpůsobil a pásmo fluktuace se posunulo o nějaké dvě koruny na zhruba 27,40 až 27,50 koruny za euro, zatímco předtím šlo o 25,40 až 25,60. Koruna mimochodem zhruba rok oslabovala, takže krok přišel v době oslabující, nikoli posilující koruny, a navíc v situaci, kdy se exportu dařilo''. Domnívá se, ''že pokud by to ČNB neudělala, budeme na tom podobně jak z hlediska chodu ekonomiky jako celku, tak z hlediska inflace''.&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika
| titul = Pavel Mertlík: ČNB letos bude muset hájit nastolený kurz, bude proto nejspíše aktivnější. Její intervence ale s ekonomikou příliš nezahýbe
| periodikum = Investiční web
| url = https://www.investicniweb.cz/ekonomika-politika/ekonomika/pavel-mertlik-cnb-letos-bude-muset-hajit-nastoleny-kurz-bude-proto
| datum vydání = 2014-01-09
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-05-07
}}&lt;/ref&gt;

Profesor Zdeněk Chytil uvádí, že d''ůvody, které vedly bankovní radu k zavedení kurzového závazku a intervencím vedoucím k oslabení koruny, byly obtížně pochopitelné laickou i odbornou veřejností již po jejich zavedení v listopadu 2013''.&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Chytil
| jméno = Zdeněk
| titul = VŠE o... vývoji směnného kurzu koruny a intervencích ČNB
| periodikum = Hospodářské noviny (iHNed.cz)
| url = https://ihned.cz/c1-64482180-vse-o-vyvoji-smenneho-kurzu-koruny-a-intervencich-cnb
| datum vydání = 2015-08-20
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-05-07
}}&lt;/ref&gt; ''Obavy z deflace'' byly ''přehnané a je vcelku paradoxní intervenovat v době, kdy ekonomika roste, a to nezanedbatelným tempem''.

==== Závislý stav české ekonomiky (periferie Evropy) ====
Neoliberalismus byl ve východní a střední Evropě údajně zpochybněn. Neoliberální odvolání obou nacionalistických sil a jejich ekonomického nacionalismu v Maďarsku a Polsku se běžně používá k potvrzení této regionální generalizace. V této generalizaci podporuje ekonomický nacionalismus anti-neoliberální státní strategie, protože zpochybňuje ekonomický globalismus, který byl v těchto strategiích původně privilegován neoliberálně globalistickými silami. Daniel Šitera zpochybňuje takové zobecnění. Zaměřuje se na Česko a staví se proti této tezi odvolání tvrzením, že neoliberalismus překonal globální ekonomickou krizi a politickou krizi svého řízení úsporných opatření. Ukazuje že Česko jak může ekonomický nacionalismus také podporuje neoliberalismus. Český neoliberalismus navíc zůstává odolný, protože pragmatická koalice dvou neoliberálních - nacionalistických (Václav Klaus) a globalistických (Jan Švejnar, Václav Havel) - sil si zachovává trvalý vliv na ekonomické strategie země (''úsporný diskurz skupiny a pro ilustraci dopadu své politiky využívá důchodovou reformu z roku 2013''). Šitera studuje neoliberální expertní sítě a jejich trvalý vliv na státní strategie v ECE, rozšiřuje jejich objev neo-gramsciánského chápání těchto expertů jako občanské společnosti. Gramsci chápal občanskou společnost skrze vojenskou metaforu „příkopových systémů“ (Gramsci 1971 : 235). Občanská společnost proto omezuje historické hnutí od klesající moci dříve vedoucích sil k vzestupu nových sil během hospodářských a politických krizí. NERV byl tedy vytvořen, aby zprostředkoval dlouhodobé „podnikové [státní] zajetí“ (Innes 2016 : 602; Pavlínek 2016 : 575) zajištěním domácích i zahraničních - průmyslových a finančních - kapitalistických zájmů (Myant et al. 2013 ; Ban a Bohle 2020). když se bývalý manažer nomenklatury (Andrej Babiš) stal národním kapitalistou, Babiš inovoval pouze otevřené „technokratické“ (Buštíková a Guasti 2019) a „manažerské“ (Císař 2017) strategie státního podnikového zajetí, aniž by vytvořil alternativu k globalistickému projektu.
{| class=&quot;wikitable&quot;
!Pole
!Životopisný typ
|-
|Platnost
|Členství v nacionalistických nebo globalistických sítích, které se dále rozlišují podle neoliberálních, konzervativních a jiných ideologických orientací
|-
|Akademický obor
|Vzdělání a / nebo zaměstnání jako profesoři nebo vedoucí výzkumní pracovníci na ekonomických katedrách univerzit a výzkumných institucí s národní nebo mezinárodní prestiží
|-
|Vnitrostátní veřejné pole
|Politické (členství ve straně, člen parlamentu nebo vlády), byrokratické (bankovní rada národní centrální banky, náměstek ministra, ředitel veřejné agentury) a / nebo expertní pozice (poradní výbor, správní rada ve státním podniku) ve státním aparátu
|-
|Vnitrostátní civilní a soukromá oblast
|Členství v národních think-tancích, zájmových a / nebo poradenských sítích (včetně obchodních nebo jiných profesních sdružení); zaměstnání jako CEO, stratégů a / nebo členů představenstva v národních podnicích nebo dceřiných společnostech zahraničních podniků
|-
|Nadnárodní občanská a soukromá integrace
|Členství v nadnárodních think-tancích, zájmových a / nebo poradenských sítích (včetně obchodních nebo jiných profesních sdružení); zaměstnání jako CEO, stratégů a / nebo členů správních rad v nadnárodních podnicích
|-
|Nadnárodní veřejná integrace
|Místní poradenství a / nebo zaměstnanost a / nebo národní zastoupení v mezinárodních organizacích a ekonomických institucích
|}

# ''Zdroj Daniel Šitera''

{| class=&quot;wikitable&quot;
!Ekonom
!Orientace
!Akademický obor
!Vnitrostátní veřejné pole
!Vnitrostátní civilní a soukromá oblast
!Nadnárodní občanská a soukromá integrace
!Nadnárodní veřejná integrace
|-
|Vladimír Dlouhý
NERV I &amp; II
|Globalista
|VŠE (1977–1983), University of Leuven (1977–1978), Forecasting Institute (1984–1989)
|Členství v KSČ (1978–1989), ministr hospodářství / průmyslu a obchodu (1990–1997), člen parlamentu (1990–1997), poradce prezidenta Zemana (2018–), NERV III (2020–)
|Česká obchodní komora (2014–), česká pobočka Mezinárodní obchodní komory (2015–)
|Trilaterální komise (1990–), Goldman Sachs (1997–), skupina Euro 50 (2000––), EUROCHAMBERS (2018–)
|MMF (2010–2012)
|-
|Pavel Kohout
NERV I &amp; II
|Nacionalista
|VŠE (90. léta)
|Poradce ministerstva / vlády (2002–2004, 2006), Bezděkův výbor II (2010), představenstvo státního podniku (2011–2013)
|PPF (1993–1994, 1999–2007), ING (1996–1999), Transparency International (2007–2011), PARTNERS (2007–2018)
| -
| -
|-
|Michal Mejstřík
NERV I &amp; II
|Globalista
|VŠE (1970–1983), Ekonomický institut (1978–1982, 1986–1990), London School of Economics (1990–1991), CERGE-EI (1991–1993), IES (1993–)
|Představenstvo ve státním podniku (2009–2014), poradce ministerstva / vlády (2006–2009, 2011–2015)
|EEIP (1991–), česká pobočka Mezinárodní obchodní komory (2011–), KoroNERV-20 (2020–)
|Mezinárodní obchodní komora (2011–)
|Světová banka (1990 -), USAID (1990 -), EBRD (1990 -), Evropská komise (2000 -)
|-
|Jiří Schwarz
NERV I &amp; II
|Nacionalista
|VŠE (1979–2014)
|Členství v komunistické straně (1984–1989)
|Liberální institut (1990–), Centrum ekonomických a tržních analýz (2013–)
|Mont Pelerin Society (1994–)
| -
|-
|Tomáš Sedláček
NERV I &amp; II
|Globalista
|IES (1996–2016), Yale University (2006)
|Poradce prezidenta Havla (2001–2003) a ministr (2004–2006), NERV III (2020–)
|Skupina ČSOB / KCB (2006–), KoroNERV-20 (2020–)
|Světové ekonomické fórum (2005–)
|Evropská komise (2014–2018)
|-
|Jiří
Weigl
NERV I &amp; II
|Nacionalista
|VŠE (1977–1981), Ekonomický ústav (1986–1990)
|Členství v KSČ (1984–1989), poradce a asistent ministra financí, předsedy vlády a prezidenta Klause (1990–1997, 2004–2013), představenstva ve státním podniku (1994–2003)
|Skupina IPB / Nomura / KCB (1998–2002), CEP (2000–2003), Institut Václava Klause (2012–)
| -
|MMF (1990–1991)
|-
|Miroslav Zámečník
NERV I &amp; II
|Globalista
|VŠE (1979–1984), Georgetown University (1993)
|Československá zpravodajská agentura (1985–1990), poradní sbor ministerstva / kanceláře prezidenta Havla (1990–1993), představenstvo státního podniku (2000–2001, 2009–), NERV III (2020–)
|Boston Venture CE (2001–2010), Transparency International (2007–2011), Euro Weekly (2010–), Česká bankovní asociace (2018–), KoroNERV-20 (2020–)
| -
|Světová banka (1994–1998)
|-
|Martin Jahn
NERV I
|Globalista
|VŠE (1990), DePaul University (1997–1999)
|CzechInvest (1994–2004), místopředseda vlády (2004–2005)
|Škoda Auto (2006–2008), Česká asociace automobilového průmyslu (2010–2016)
|Skupina Volkswagen (2008–)
| -
|-
|Jiří
Kunert
NERV I
|Globalista
|VŠE (70. léta)
|ČSOB (1976–1982), spolupracovník Státní policie (80. léta), ministerstvo financí (1986–1988), Živnobanka / Živnostenská banka (1982–1986, 1988–1992)
|Živnostenská banka / UniCredit (1992–), Česká bankovní asociace (1992–)
|Trilaterální komise (90. léta)
| -
|-
|Vladimír Bezděk
NERV II
|Globalista
|VŠE (90. léta), University of Manchester (1996–1997)
|Česká národní banka (1997–2006), Bezděkův výbor I a II (2004–2005, 2010)
|Aegon (2007–2010), Generali-PPF Holding (2010–2015), skupina ČSOB / KCB (2015–2018)
| -
| -
|-
|Eduard Janota
NERV II
|Nacionalista
|VŠE (1970–1979)
|Členství v KSČ (1984–1989), ministerstvo financí (1979–1999), náměstek ministra financí (1999–2009), technokratický ministr financí (2009–2010), představenstvo ve státním podniku (2003–2006) , 2010–2011)
| -
| -
| -
|-
|Pavel Kysilka
NERV II
|Globalista
|VŠE (1977–1986), ekonomický institut (1986–1990)
|Poradce ministra (1990–1992), viceguvernér a guvernér České národní banky (1992–1999), představenstvo ve státním podniku (2016, 2019–)
|Česká spořitelna / Erste Group (2000–2015), Česká bankovní asociace (2011–2018)
| -
|MMF (1994–1997)
|-
|Lubomír Lízal
NERV II
|Globalista
|České vysoké učení technické (1987–1992, 2017–), Tinbergen Institute v Amsterdamu (1992), CERGE-EI (1993–2017), University of Pittsburgh (1994–1995), University of Michigan (1996–1997 a 2000–2001)
|Bankovní rada České národní banky (2011–2017), představenstvo ve státním podniku (2010–2011, 2018–)
|
| -
|Světová banka (1994–2000), Evropská komise (2000–2008)
|-
|Daniel Münich
NERV II
|Globalista
|České vysoké učení technické (1985–1991), CERGE-EI (1992–), University of Pittsburgh (1994–1995), University of Michigan (1997–1998)
|Poradce ministerstva / vlády (1997–1998, 2004–), Výbor pro rozpočtové prognózy (2018–)
|IDEA (2009–), KoroNERV-20 (2020–)
|Evropská síť ekonomů vzdělávání (2004–)
|OECD (2000s–), Světová banka (2000s–), MMF (2000s–), Evropská komise (2005–)
|-
|Jiří Nekovář
NERV II
|Globalista
|VŠE (70. léta)
|Rada pro dohled nad veřejným auditem (2009–), poradce ministerstva / vlády (2010–)
|Euro-Trend (1990–), Česká komora daňových poradců (1996–2011), KoroNERV-20 (2020–)
|CFE Tax Advisors Europe (1990 -)
| -
|-
|Jan Procházka
NERV II
|Nacionalista
|Univerzita Palackého v Olomouci (90. léta), Mendelova univerzita v Brně (2001–2003)
|Exportní záruční a pojišťovací společnost (2012–), představenstvo ve státním podniku (2012–)
|CYRRUS (2003–2012), KoroNERV-20 (2020–)
|
| -
|-
|Jiří Rusnok
NERV II
|Nacionalista
|VŠE (1979–1984)
|Kandidát na členství v KSČ (80. léta), Výbor pro státní plánování (1984–1990), Ministerstvo strategického plánování (1990–1992), Českomoravská konfederace odborových svazů (1992–1998), náměstek ministra sociálních věcí (1998–2001) , ministr financí (2001–2002) a průmyslu a obchodu (2002–2003), členství v ČSSD (1998–2010), Bezděkův výbor II (2010), technokratický předseda vlády (2013–2014), člen bankovní rady a guvernér Česká národní banka (2014–)
|ING (2003–2013), Česká asociace penzijních fondů (2005–2012)
| -
| -
|-
|Jan Švejnar
NERV II
|Globalista
|Cornell University (1971–1974, 1978–1987), Princetonská univerzita (1975–1977), University of Pittsburgh (1987–1996), University of Michigan (1996–2012), CERGE-EI (1991–), Columbia University (2012) -)
|Poradce prezidenta Havla (1994–2003), oficiální kandidát ČSSD na prezidenta (2008), představenstvo státního podniku (1996–1999, 2014–), NERV III (2020–)
|Představenstvo ve společnostech GE Capital (1999–2003) a ČSOB / KCB Group (2003–2014), IDEA (2009–)
|Centrum výzkumu hospodářské politiky (1995–), IZA Bonn (2004–)
|Světová banka (osmdesátá léta -), OECD (osmdesátá léta -), EBRD (devadesátá léta -)
|-
|Petr Zahradník
NERV II
|Globalista
|VŠE (1980), University of London (1991–1992), University of Leuven / Columbia University (1992–1993)
|Poradce ministerstva / vlády (2010–) a prezidentské kanceláře (1995–1999)
|Patria Finance (1995–1997), Conseq Finance (1999–2003), Česká spořitelna / Erste Group (2003–2012, 2016–), KoroNERV-20 (2020–)
|Lucemburský institut pro evropská a mezinárodní studia, Mezinárodní institut pro analýzu aplikovaných systémů (oba 1993–1995)
|Světová banka (1991–1993), Evropská komise (2006–), Evropský hospodářský a sociální výbor (2015–)
|}

# ''Zdroj'' Daniel Šitera, nejdůležitější a dostupná oficiální biografická data z veřejných databází otevřeného přístupu a médií hlavního proudu

Neoliberální vedení nicméně pokračuje navzdory politickému obratu (příchod Andreje Babiše v roce 2013) díky jejich nekonečnému spojenectví se zahraničním a národním kapitálem. Soutěž mezi soupeřícími silami přes státní moc je také konkurence mezi jejich třídními projekty, které podporují státní projekty prostřednictvím stěžejních ekonomických strategií. V souladu s tím „postkomunistický manažerský systém“ (Eyal et al. 1997) původně organizoval tyto morální spřízněnosti v ECE prostřednictvím čtyř světonázorů, které Šitera identifikoval v diskurzu NERVu. ''Antikomunismus'' upřednostňuje liberalizaci a privatizaci trhu jako morální zavržení vlastnictví a plánování komunistického státu, zatímco delegitimizuje protitrhovou sociální regulaci (Apple a Gould 2000). ''Antipolitika'' považuje technokratické rozhodování za neutrálnější a účinnější alternativu než politická regulace ekonomiky (Eyal 2000). ''Konkurenceschopnost'' podporuje tržní orientaci na celé sféry státní regulace a společenského života, aby osvobodila občany od politické moci a učinila je místo toho tržními subjekty (Shields 2012). ''Úsporná opatření'' prosazují snižování veřejných rozpočtů tak, aby fiskální odpovědnost byla privilegována před sociální redistribucí, aby se tržní subjekty staly soběstačnými (Eyal 2000, 2001, 2003). I když zastupují kapitalistické zájmy, experti jsou také pohlceni svými vlastními světonázory. Šitera dekóduje diskurz NERVu a klíčovou roli úsporných opatření při organizování dalších světonázorů, které jsou vlastní českému ekonomickému myšlení: antipolitika, antikomunismus a konkurenceschopnost. Dokumentuje, jak tyto pohledy na svět přeformuloval NERV, aby upevnil koalice mezi neoliberálními nacionalisty a neoliberálními globalisty. Kromě toho ukazuje, jak byly tyto světonázory současně využívány k morální legitimizaci kapitalistických zájmů a jejich převodu do ekonomických strategií národního zájmu, zejména důchodové reformy z roku 2013.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Šitera
| jméno = Daniel
| titul = Exploring neoliberal resilience: the transnational politics of austerity in Czechia
| periodikum = Journal of International Relations and Development
| datum vydání = 2021-04-03
| issn = 1408-6980
| doi = 10.1057/s41268-021-00214-2
| url = http://dx.doi.org/10.1057/s41268-021-00214-2
| datum přístupu = 2021-07-14
}}&lt;/ref&gt;

Česká republika (CZ) je malá otevřená ekonomika, která je do evropské ekonomiky integrována převážně prostřednictvím svých vazeb na Německo. Tradiční analýza se zaměřila na pozitivní aspekty tohoto procesu a poukázala na příznivé ukazatele české ekonomiky, silně ovlivněné modernistickou perspektivou (model ekonomického rozvoje) a neoliberalismem (aplikovaná ekonomická politika). Krpec a Hodulák poukazují zejména na její závislost na zahraničním kapitálu v kombinaci se slabou schopností jej udržet a nízkou přidanou hodnotou vytvářenou v ČR. Existují ukazatele naznačující závislý růst v rámci rigidního modelu mezinárodní dělby práce a rozdělování bohatství.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Krpec
| jméno = Oldřich
| příjmení2 = Hodulák
| jméno2 = Vladan
| titul = The Czech economy as an integrated periphery: The case of dependency on Germany
| periodikum = Journal of Post Keynesian Economics
| datum vydání = 2018-05-10
| ročník = 42
| číslo = 1
| strany = 59–89
| issn = 0160-3477
| doi = 10.1080/01603477.2018.1431792
| url = http://dx.doi.org/10.1080/01603477.2018.1431792
| datum přístupu = 2021-05-07
}}&lt;/ref&gt;

=== Velká divergence: Industrializace a vzestup Západu z strukturálně-post-keynesovského pohledu &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Vernengo
| jméno = Matías
| příjmení2 = Fields
| jméno2 = David
| titul = DisORIENT
| periodikum = Review of Radical Political Economics
| datum vydání = 2016-09-24
| ročník = 48
| číslo = 4
| strany = 562–568
| issn = 0486-6134
| doi = 10.1177/0486613416656072
| url = http://dx.doi.org/10.1177/0486613416656072
| datum přístupu = 2021-05-08
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Frank
| jméno = Andre Gunder
| titul = ReORIENT
| url = http://dx.doi.org/10.1525/9780520921313
| vydavatel = University of California Press
| isbn = 978-0-520-92131-3
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = KENNETH.
| jméno = POMERANZ,
| titul = GREAT DIVERGENCE : china, europe, and the making of the modern world economy.
| url = http://worldcat.org/oclc/1193119413
| vydavatel = PRINCETON UNIVERSITY PRES
| isbn = 0-691-21718-1
| isbn2 = 978-0-691-21718-5
| oclc = 1193119413
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Goldstone
| jméno = Jack A.
| titul = The Rise of the West—or Not? A Revision to Socio-economic History
| periodikum = Sociological Theory
| datum vydání = 2000-07
| ročník = 18
| číslo = 2
| strany = 175–194
| issn = 0735-2751
| doi = 10.1111/0735-2751.00094
| url = http://dx.doi.org/10.1111/0735-2751.00094
| datum přístupu = 2021-05-08
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = BROADBERRY
| jméno = STEPHEN
| příjmení2 = GUPTA
| jméno2 = BISHNUPRIYA
| titul = The early modern great divergence: wages, prices and economic development in Europe and Asia, 1500–1800
| periodikum = The Economic History Review
| datum vydání = 2006-02
| ročník = 59
| číslo = 1
| strany = 2–31
| issn = 0013-0117
| doi = 10.1111/j.1468-0289.2005.00331.x
| url = http://dx.doi.org/10.1111/j.1468-0289.2005.00331.x
| datum přístupu = 2021-05-08
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Engerman
| jméno = Stanley
| příjmení2 = Sokoloff
| jméno2 = Kenneth
| titul = Factor Endowments, Inequality, and Paths of Development Among New World Economics
| url = http://dx.doi.org/10.3386/w9259
| místo = Cambridge, MA
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Acemoglu
| jméno = Daron
| příjmení2 = Johnson
| jméno2 = Simon
| příjmení3 = Robinson
| jméno3 = James
| titul = The Colonial Origins of Comparative Development: An Empirical Investigation
| url = http://dx.doi.org/10.3386/w7771
| místo = Cambridge, MA
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = S.
| jméno = Landes, D.
| titul = The unbound Prometheus : technological change and industrial development in Western Europe from 1750 to the present
| url = http://worldcat.org/oclc/1012511940
| oclc = 1012511940
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Crafts
| jméno = N. F. R.
| příjmení2 = Harley
| jméno2 = C. K.
| titul = Output Growth and the British Industrial Revolution: A Restatement of the Crafts-Harley View
| periodikum = The Economic History Review
| datum vydání = 1992-11-XX
| ročník = 45
| číslo = 4
| strany = 703
| issn = 0013-0117
| doi = 10.2307/2597415
| url = http://dx.doi.org/10.2307/2597415
| datum přístupu = 2021-05-08
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Temin
| jméno = Peter
| titul = Two Views of the British Industrial Revolution
| url = http://dx.doi.org/10.3386/h0081
| místo = Cambridge, MA
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = author.
| jméno = Wong, R. Bin,
| titul = China Transformed : Historical Change and the Limits of European Experience
| url = http://worldcat.org/oclc/1083583688
| isbn = 978-1-5017-3604-9
| isbn2 = 1-5017-3604-3
| oclc = 1083583688
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Hoselitz
| jméno = Bert F.
| příjmení2 = Gerschenkron
| jméno2 = Alexander
| titul = Economic Backwardness in Historical Perspective
| periodikum = Southern Economic Journal
| datum vydání = 1963-10-XX
| ročník = 30
| číslo = 2
| strany = 191
| issn = 0038-4038
| doi = 10.2307/1055975
| url = http://dx.doi.org/10.2307/1055975
| datum přístupu = 2021-05-08
}}&lt;/ref&gt; ===
Carlo Cipolla ve své knize  ''Před průmyslovou revolucí'' uvedl, že sociální historie je podstatnou součástí našeho chápání ekonomického vývoje. Poznamenává, že:&lt;blockquote&gt;„Historie povolání je podstatnou součástí příběhu„ nehmotných “hodnot. Vědecká prestiž, restriktivní praktiky prosazováním licencí, relativně vysoký osobní příjem - všechny tyto faktory se navzájem individuálně posilovaly a v kombinaci umožňovaly sociální vzestup profesionálů.“
lidské bytosti spadají do čtyř základních kategorií: mučedník, který jedná a utrpí ztrátu, zatímco vytváří zisk pro ostatní; génius nebo zázrak, který podnikne akci, jíž získá zisk a zároveň získá zisk i pro společnost; gauner (a také lhář), který provede akci, při níž získá zisk a způsobí ostatním ztrátu; a hloupá osoba, která způsobí ztráty ostatním, aniž by z toho měla osobní zisk a dokonce by mohla utrpět ztráty.&lt;/blockquote&gt;Existuje mnoho vysvětlení, proč jsou některé národy bohaté, zatímco jiné chudé. Dominantním pohledem v hlavních (neoklasicistních) ekonomických kruzích je, že instituce jsou hlavní příčinou rozdílu mezi rozvinutými (centrum) a nedostatečně rozvinutými (periferiemi). Heterodoxní autoři, přinejmenším většina, mají tendenci souhlasit s tím, že pro rozvoj jsou klíčové instituce spíše než zeměpis nebo kultura.

http://4.bp.blogspot.com/-Y17MWZHC96c/VAsSFrVaFRI/AAAAAAAADAw/QFqu7Sibjok/s1600/sdgic%2Btable.png

V mnoha ohledech revizionistická literatura zpochybňuje nejen konvenční neoklasické mainstreamové příběhy Vzestupu Západu, jako jsou ty, které vycházejí z pohledu New Institutionalist (North 1981; Acemoglu a Robinson 2012), ale také zpochybňuje několik radikálních názorů, včetně tradičních marxistických pohledů vývoje kapitalismu jako způsobu výroby a zastaralé, chybné interpretace takzvaného asijského způsobu výroby. V alternativním pohledu na tvorbu peněz je ústřední role státu při určování zúčtovací jednotky a standardu, v němž se vytvářejí debetní a úvěrové vztahy. Peníze jsou v tomto pohledu vytvářeny státem, i když v raných fázích vývoje kapitalismu je role státu zpochybňována rostoucí buržoazií. Stanovení a udržování takového standardu vyžaduje jak moc a autoritu státu založit konkrétní zúčtovací jednotku, tak centrální banka kontrolovat a určovat obecnou úrokovou sazbu pomocí měnové politiky, což zase ovlivňuje náklady na půjčování peněz schopnost státu dosáhnout schodků a nést dluh. Zde máme na mysli spojenectví mezi korunou a rodící se měšťáckou buržoazií, která převzala vládu v Anglii po slavné revoluci. přinejmenším od Cipolly (1965), že základní výhoda Západu ve vztahu k Východu vyplývala z vojenské, zejména námořní, technologie: zbraně a plachty. právě ve schopnosti financovat stát a v roli, kterou měnové a finanční trhy hrály při financování vojenského aparátu, mohl mít Západ nakonec výhodu. Vytvoření Bank of England s výslovným posláním půjčovat peníze vládě a působit jako fiskální agent koruny umožnilo expanzi veřejného dluhu, který během napoleonských válek dosáhl 260% HDP. Je to zásadní prvek vzestupu fiskálně-vojenského státu (Brewer 1989) nebo toho, co Schumpeter označoval jako daňový stát (Vernengo 2004). poznamenal O'Brien (2013), pro menší a více urbanizované občanské řády Západu bylo snazší zdanit jejich populace než východní říše s rozsáhlejšími územími, většími populacemi a méně urbanizovanými ekonomikami, i když byl východ v mnoha ohledech více vyspělejší než Západ. Peníze byly ústřední, protože rozvoj měnových a finančních institucí umožňoval expanzi militarizovaného státu, ve službě expandující obchodní třídy schopné otevírat trhy v Asii. Hromadění dluhu a daňové instituce s ním spojené pomohly zajistit západní vojenskou výhodu. Ale vojenská výhoda a přístup na zahraniční trhy, které vytvořila, měla významný dopad na schopnost rozšířit poptávku a to ovlivnilo technologický pokrok.

Post-Keynesovskm příběhem je, že vyšší mzdy a větší trhy vyžadovaly více investic do rozšíření kapacity, aby uspokojily rostoucí poptávku. V centru růstu a rozvoje byly instituce, které umožňují růst poptávky, včetně těch, které umožňují vyšší mzdy, zvyšování spotřeby a také vyhýbání se vnějším omezením. Role státu byla v procesu kapitalistického rozvoje klíčová mnoha způsoby (vytváření domácích trhů, podpora jejich expanze a financování výzkumu a vývoje, snížení omezení platební bilance, a to jak zajištěním přístupu na zahraniční trhy - někdy i vojensky, jako v opiových válkách - a omezením zahraničního přístupu na domácí trhy). Z tohoto pohledu Anglii a Číně chyběla rostoucí obchodní třída, která musela soutěžit o zásobování rostoucího domácího trhu, který získal nové chutě, a proto stále více vyžadoval zboží, které bylo dříve dováženo, například bavlněné textilie z Indie a čaj a porcelán. z Číny (McKendrick 1982). poptávka by zvýšila poptávku po penězích a úvěrech, a ty by se zase přizpůsobily endogenně - částečně finanční inovací, částečně změnami rychlosti oběhu. přijetí relativně nákladných energetických možností.

Technologická změna není příčinou růstu, ale výsledkem. Stejně jako v příběhu Adama Smitha je to míra trhu (poptávky), která omezuje dělbu práce (produktivitu). V moderní řeči je tato myšlenka známá jako Kaldor-Verdoornův zákon (např. Jeon a Vernengo 2008). Je zřejmé, že v procesu technologických inovací existuje určitá náhodnost, a proto tlaky rostoucího trhu neurčují jednoznačně technologický pokrok. Jde spíše o to, že neexistuje důvod k systematickému prosazování vynálezu, pokud nějakým způsobem nezajišťuje existující a naléhavou potřebu. Například parní stroje byly známé po tisíciletí, mnohem dříve před Newcomen a Wattem, ale neměly žádné relevantní produktivní využití, dokud nebyly použity k čerpání vody z dolů. Teprve poté byl pochopen potenciál stroje a začala skutečná práce postupných vylepšení, díky nimž byl skutečně užitečný. Jak poznamenal Landes (1969: 77): „''Byl to do značné míry tlak poptávky na způsob výroby, který vyvolal v Británii nové techniky, a bohatá a pohotová nabídka faktorů, které umožňovaly jejich rychlé využití a šíření . Jde o zdůraznění, tím spíše, že ekonomové, zejména teoretici, mají sklon soustředit se téměř výlučně na stranu nabídky''. “

Klasická kniha Johna Brewera, ''Šlachy moci'', je zásadní pro rozvoj myšlenek o fiskálně-vojenském státě, že ukazuje základní roli státu pro industrializaci a vytvoření globální říše. V ekonomických dějinách není mnoho článků, které by správně uznaly příspěvky revizionistické literatury, ale také Vojenské revoluce (Parker), Spotřebitelské revoluce (McKendrick) a Fiskálně-vojenského státu. Velká divergence mezi západní Evropou a Asií, zejména Čínou, je podle revizionistických autorů jako Ken Pomeranz, André Gunder Frank a Roy Bin Wong nedávným fenoménem kolem počátku devatenáctého století. Rosenthal a Wong (2011, s. 111) tvrdí, že „''válka byla zodpovědná za evropskou městskou výrobu''“, zatímco čínská výroba zůstala mimořádně venkovská. A s teorií vojenské revoluce jsou spojeny dobré důvody navrhnout západoevropský hegemonický vzestup byl spojován se zbraněmi a plachtami, jak to skvěle uvedl Carlo Cipolla.Často opomíjeným, přinejmenším v ekonomii, argumentem pro vzestup Západu, je jeho fiskální výhoda ve srovnání s Oriental Empires (Mughal, Ottoman, Safavid a Qing). Patrick O'Brien, přední autor myšlenky západní fiskální výjimečnosti, naznačuje, že pro menší a více urbanizované občanské řády Západu bylo snazší zdanit jejich populace než východní říše s rozsáhlejšími územími, větším počtem obyvatel a méně urbanizovanými ekonomikami. V jistém smyslu lze O'Brienův argument chápat jako variaci slavného argumentu Charlese Tillyho, že „''válka vedla stát a stát vedl válku''“. Mezistátní války poskytly Evropě vojenský náskok, který se upevnil ve vyšších příjmech, které vedly zejména k větším a organizovanějším námořnictvům. Kenneth Chase tvrdí, že rané střelné zbraně nebyly příliš účinné, pokud byly použity proti kavalérii, kvůli jejich celkové nedostatečné mobilitě, nízké míře střelby a omezené přesnosti. Výsledkem bylo, že jejich účinnost byla omezena na pěchotu a obléhací válku a nebyly použity v oblastech ohrožených nomády (které zahrnují všechny orientální říše), ve kterých dominovala jezdecká válka. Proto Číňané vynalezli zbraně, ale nedokázali držet krok se západním vývojem. Totéž lze říci o technikách plachtění a kombinaci zbraní a plachet.

Podle Diamonda se složité politické instituce objevily kolem roku 3 400 před naším letopočtem v konkrétních částech světa, kde souvisely materiální okolnosti, s podnebím a dostupností domestikovatelné zeleniny a zvířat (není jich tolik), které byly pro člověka ziskové k přechodu z populace lovců / sběračů do sedavých civilizací. Se zemědělstvím se objevil přebytek potravin, který vyvrátil možnost vytvořit třídu lidí, kteří nejsou zapojeni do každodenního boje sbírat jídlo a přežít, ale kteří by se mohli (samozřejmě s využitím zbytku) věnovat politické organizaci společnosti, psát právní předpisy, filozofii (včetně vědy a techniky) a válku.&lt;blockquote&gt;&quot;Je zřejmé, že dobré instituce, bohatství a moc, které vytvořily, se neobjevily náhodně.&quot; Například všechny západoevropské země skončily bohatší a s lepšími institucemi než kterákoli tropická africká země. Velké rozdíly vedly k této rozdílnosti výsledků. Evropa má dlouhou historii (až devět tisíc let) zemědělství založeného na nejproduktivnějších plodinách a domácích zvířatech na světě, které byly domestikovány a dovezeny do Evropy z Úrodného půlměsíce, oblasti ve tvaru půlměsíce, která vede od Perský záliv přes jihovýchodní Turecko do Horního Egypta. Zemědělství v tropické Africe je staré pouze mezi 1 800 a 5 000 lety a je založeno na méně produktivních domestikovaných plodinách a dovážených zvířatech.
Výsledkem je, že Evropa má až čtyři tisíce let zkušeností s vládou, složitými institucemi a rostoucí národní identitou, ve srovnání s několika stoletími nebo méně pro celou subsaharskou Afriku. Evropa má zaledněné úrodné půdy, spolehlivé letní srážky a málo tropických chorob; tropická Afrika má neobdělávané a značně neplodné půdy, méně spolehlivé srážky a mnoho tropických chorob. V Evropě měla Británie další výhody spočívající v tom, že byla ostrovem zřídka ohroženým zahraničními armádami, a že stála naproti Atlantskému oceánu, který se po roce 1492 otevřel zámořskému obchodu.
Nemělo by být žádným překvapením, že země s těmito výhodami skončily bohaté a s dobrými institucemi, zatímco země s těmito nevýhodami ne. Řetěz příčinných souvislostí, který pomalu vedl od produktivního zemědělství k vládě, formování státu, složitým institucím a bohatství, zahrnoval zemědělsky řízené populační výbuchy a hromadění potravinových přebytků, což zase vedlo k potřebě centralizovaného rozhodování ve společnostech příliš zalidněných pro rozhodování - vytváření prostřednictvím přímých diskusí zahrnujících všechny občany a možnost využít přebytky potravin na podporu králů a jejich byrokratů. Tento proces se odvíjel nezávisle, počínaje rokem 3400 př. N.l., v mnoha různých částech starověkého světa s produktivním zemědělstvím, včetně Úrodného půlměsíce, Egypta, Číny, údolí Indu, Kréty, údolí Mexika, Andy a Havaj. “ (Diamond 2012)&lt;/blockquote&gt;http://4.bp.blogspot.com/-KquQX9wHDvc/UB_UUmz03rI/AAAAAAAAAhY/gfgbcmaxqBw/s640/diamond.gif

Chudé země, které přijdou pozdě do procesu kapitalistického rozvoje, nemohou bez omezení rozšiřovat poptávku, protože dovozy zprostředkovatelských a kapitálových statků způsobují opakující se krize platební bilance. Instituce, které umožňují růst poptávky, včetně těch, které umožňují vyšší mzdy, aby zvýšily spotřebu a vyhnuly se vnějším omezením, jsou a byly v centru růstu a rozvoje. Role státu při vytváření a podpoře rozšiřování domácích trhů, při financování výzkumu a vývoje a při snižování překážek bránících omezením platební bilance,

Z tohoto pohledu například to, co Čína neměla, co Anglie, nebyl nedostatek zabezpečených vlastnických práv a vláda zákona, ale rostoucí sociální třída (kapitalisté), která musela soutěžit, aby zajistila rostoucí domácí trh, který získal nový vkus (rostoucí poptávka) po souboru nového zboží, jako je bavlněné zboží z Indie, nebo porcelán z Číny…, jak zdůrazňuje ekonomická historička Maxine Bergová. Názor Roberta Allena, podle něhož vysoké mzdy a levná energie přinutily britské výrobce inovovat, aby šetřili pracovní sílu, což vedlo k technologickým inovacím a růstu, a absence těchto podmínek v Číně vedla ke stagnaci, je chybná, protože předpokládá, že firmy přijmou produktivnější technologie i bez rostoucí poptávky. Platí také o latinskoamerických ekonomikách, které podle několika autorů, jako je Engerman Sokoloff , zaostali kvůli absenci zabezpečených vlastnických práv. Latinskoamerické ekonomiky vstoupily do světové ekonomiky a těžily pro vnější trhy stříbro (těžební hospodářství / indiánské obyvatelstvo), cukr (plantážní hospodářství / afroamerické obyvatelstvo) a další komodity. Byly to vykořisťovatelské kolonie, méně závislé na vývoji domácích trhů, typické pro kolonie osídlení na severovýchodě Spojených států nebo pro centrální země v západní Evropě. Ekonomiky, které jsou závislé na produkci komodit pro světové trhy a dovážejí vše ostatní, jsou zranitelnější vůči kolísání ceny komodit. Boom cen komodit vede k růstu, i když velmi koncentrovanému v rukou vlastníků kapitálu, ale pro budoucí růst ponechávají jen velmi málo z hlediska infrastruktury. Vzhledem k tomu, že ekonomika musí dovážet vše, aby uspokojila domácí poptávku, je ekonomika závislá na vnějších výrobních zdrojích, a pokud vývoz komodit neumožňuje dostatečný dovoz, musí být buď omezena poptávka, nebo musí být ekonomika zadlužena. schopen pokračovat v konzumaci. Prosperující domácí trh je ústředním bodem ekonomického rozvoje a schopnost diverzifikovat výrobu tak, aby zajistila trh, je klíčem k dobití. A konečně, protože ekonomika byla založena na mono-produkci komodit (a velikost domácích trhů je relativně omezená), existovaly jen malé, pokud vůbec nějaké pobídky pro technologické inovace a vyšší produktivitu. Všimněte si také, že jakmile země zaostává a téměř všechny země byly v podstatě na stejné úrovni příjmů na obyvatele kolem roku 1800 (nebo alespoň rozdíly byly podstatně menší než nyní), je velmi těžké dohnat je, protože vzdálenost k technologická hranice je stále strmější. Není to stejné kopírovat textilní závod, který využívá parní stroj, než napodobovat rozvoj Silicon Valley.

Myšlenka, že expanze poptávky byla klíčová pro průmyslovou revoluci, keynesiánským způsobem, byla v určitém okamžiku dominantní mezi ekonomickými historiky. Bylo to například výslovně uvedeno ve slavných knihách Phyllis Deane a David Landes, které vyšly v roce 1969 (''První průmyslová revoluce'' a ''The Unbound Prometheus''). Je také dobře známo, že Adam Smith uznal, že růst produktivity (dělba práce) byl omezen rozsahem trhu (poptávky), takže růst a bohatství národů, které závisely na růstu produktivity, nikoli na růstu akumulace devizových rezerv (zlato) nebo obchodní přebytky, jak je brání merkantilisté, byla v jistém smyslu vedena poptávkou. Ben Franklin není často citován v souvislosti s jeho ekonomickými spisy, ale byl znalý hlavního vývoje své doby. Byl obhájcem pracovní teorie hodnoty a papírové měny ve svém slavném ''skromném dotazu na povahu a nutnost papírové měny'' a shoda je v tom, že jeho myšlenky pocházely v zásadě od Williama Pettyho. Franklin měl také co říci o roli poptávky v procesu industrializace v Británii. Ve  ''Vyjádření k nárůstu lidstva, osídlování zemí atd.'' Uvedl, že:&lt;blockquote&gt;„Ale v poměru k nárůstu kolonií roste obrovská poptávka po British Manufactures, slavném trhu zcela v moci ''Británie'' , do kterého nemohou cizinci zasahovat, což v krátké době vzroste i nad její sílu zásobování, celý její obchod by měl být pro její kolonie. “&lt;/blockquote&gt;Jinými slovy naznačuje, že role vyšší poptávky kolonií byla v procesu industrializace zásadní. Neexistuje shoda, že mezi těmi, kteří hájí poptávkový příběh průmyslové revoluce mezi domácí poptávkou nebo zahraniční poptávkou, ale literatura spojená se změnami ve vzorcích spotřeby v Británii stále více naznačuje, že to byly domácí trhy (Maxine Berg a její diskuse o spotřebitelské revoluci). Typický pohled používaný k zdůraznění poptávky, jako v Landesově ''nevázaném Prometheovi'' , ale novější práce jako Allen nebo Mokyr zdůrazňují technologické změny a síly na straně nabídky. Existuje literatura, která klade důraz na takzvanou spotřebitelskou revoluci, zejména na práci Maxine Bergové . T.H. Breen na ''tržišti revoluce'' jde dále a naznačuje, že ekonomické důvody americké revoluce byly také spojeny s transformací ve spotřebitelské kultuře. Podle jeho slov:&lt;blockquote&gt;„Americká revoluce dala osobitý tvar dřívější transformaci anglo-amerického spotřebitelského trhu. Tato událost, kterou někteří historici nazývají„ spotřebitelská revoluce “, začala někdy v polovině osmnáctého století a jak skromně bohaté rodiny získaly stále větší množství britských výrobců - z větší části zboží každodenní potřeby, které dělalo život teplejším, pohodlnějším, hygieničtějším nebo snad jednoduše zábavnějším - se tvář materiální kultury dramaticky změnila. Kupující najednou vyjádřili obavy ohledně barvy a textury, módy a etiketa a o správném výběru z rozšiřujícího se počtu možností. “&lt;/blockquote&gt;Z tohoto pohledu byla poptávka po novém zboží (a také ne tak novém), čaji, kávě, tabáku, čokoládě, porcelánu, kalikose, hedvábí atd. Ústředním bodem technologické revoluce 18. století. Zdá se, že Breen naznačuje, že stejná spotřebitelská revoluce, která probíhala v Anglii, se odehrává v Americe, a že podřízená role v koloniálním paktu a obchodní omezení zavedená mnoha parlamentními zákony jsou jádrem hnutí za nezávislost. Jinými slovy, pro vysvětlení ekonomického růstu nemusí být relevantní pouze poptávka, ale ekonomický růst může být ústředním bodem politického vývoje.
http://4.bp.blogspot.com/-M1RJpS9EYeA/UP8qohi1z3I/AAAAAAAABDU/U0onMHdyFrY/s1600/worldmanufacturing.JPG

Vysvětlení Kennetha Chaseho, proč Čína vynalezla, ale nesledovala vývoj střelného prachu a zbraní až do svých konečných důsledků, mohlo být považováno za velmi hlubokou příčinu takzvané Velké divergence.. Chase vysvětluje nezájem o vývoj střelných zbraní v Číně v důsledku geografických podmínek a toho, jak ovlivnily válčení. Tvrdí, že po vynálezu střelných zbraní se vyvinuly dva typy válčení.&lt;blockquote&gt;„Tam, kde existovaly technologicky vyspělé agrární společnosti, které nebyly ohroženy stepními nebo pouštními nomády, najdeme kombinaci střelných zbraní a pikemenů s důrazem na pěchotu (západní Evropa, Japonsko). Kde byly technologicky vyspělé agrární společnosti, které byly ohroženy stepních nebo pouštních nomádů najdeme kombinaci střelných zbraní a vozů s důrazem na kavalérii (východní Evropa, Střední východ, Indie, severní Čína). “&lt;/blockquote&gt;Z geografického hlediska rozděluje Chase Eurasii do tří regionů. Suchá zóna, která zahrnuje oblasti podporující pastorační nomády, vnitřní zóna včetně oblastí, které byly přímo ohroženy pastoračními nomády, zejména východní Evropa, Střední východ, Indie a Čína, a vnější zóna, která nebyla přímo ohrožena pastorační nomádi, zejména západní Evropa a Japonsko

http://1.bp.blogspot.com/-dyAhe74jzAA/Upd9QOwoo2I/AAAAAAAACV0/n0_p48tPMGk/s400/chase-zones.png

V jistém smyslu se jedná o sofistikovanější geografický argument, než jaký uvedl Jared Diamond ve ''věcech Guns, Germs and Steel'' , protože je schopen vysvětlit, proč dominovala světu západní Evropa a ne Čína (nebo Indie, nebo Osmané), zatímco Diamond, může jen vysvětlit, proč si Evropané podmanili lidi mimo Eurasii (to mělo menší štěstí při výběru zvířat a rostlin k domestikaci a menší šance na jejich rozšíření v ose východ-západ s podobným podnebím). Všimněte si, že Cipolla už dávno poznamenal, že hlavní výhodou obyvatel Západu, když dorazili na východ (Vasco da Gama v roce 1498), byla v zásadě vojenská.

=== Evropská unie, euro a dluhová krize ===
&lt;blockquote&gt;… Ještě znepokojivější je však představa, že u společné měny je odstraněn „problém s rovnováhou nebo platbami“, a proto jsou jednotlivé země osvobozeny od nutnosti platit za jejich dovozy vývozem. Úplně naopak: existence nebo společná měna činí zemi příměji závislou na její schopnosti prodávat vývoz a dovoz náhradních látek, než tomu bylo dříve, zejména proto, že poté nebude mít žádné prostředky, jimiž by se mohla (v nejširším smyslu) chránit selhání. Wynne Godley,  ''Commonsense Route To A Common'' Europe, in  ''The Observer'' , 6. ledna 1991.

''&quot;Jsem pro to, aby Británie měla mnohem užší vazby s ostatními evropskými zeměmi, za předpokladu, že budou vytvořeny vhodné instituce a celá věc bude pod účinnou politickou kontrolou. Nikdy jsem však nedokázal pochopit, co to je, že ti, kdo podporují Maastrichtskou smlouvu, si myslí, že se z toho dostanou. Maastrichtští příznivci mají zájem na tom, aby „nebyli vynecháni“. Ale vynecháno z čeho přesně? … Je zřejmé, že maastrichtská kritéria pro zavedení „konvergence“ byla koncipována příliš úzce. Ke splnění podmínek nezbytných pro úspěšnou měnovou unii nestačí, aby členské země souhlasily s dodržováním jednoduchých pravidel rozpočtové politiky a dosažení minimálního období nízké inflace a měnové stability. Musí dosáhnout takového stupně strukturní homogenity, aby otřesy systému jako celku normálně neovlivňovaly regiony komponent drasticky odlišnými způsoby. Kromě toho by měla být přijata opatření, která zajistí, že v případě podstatných změn strukturální povahy bude federální úřad vybaven tak, aby sdílel jakoukoli následnou zátěž. Bylo by mylné předpokládat, že existují dobře definované „zlomové linie“, které lze jednou provždy vyléčit&quot;''. Wynne Godley, ''Derailed,'' 1993

… ''Cíl úplné měnové a hospodářské unie je bez politické unie nedosažitelný; a to předpokládá fiskální  integraci , nejen fiskální  harmonizaci. Vyžaduje vytvoření vlády a parlamentu Společenství, která převezme odpovědnost za alespoň hlavní část výdajů, které nyní poskytují národní vlády, a financuje je z daní vybíraných jednotnými sazbami v celém Společenství. Díky integrovanému systému tohoto druhu prosperující oblasti automaticky ustupují chudším oblastem; a oblasti, jejichž vývoz klesá, získávají automatickou úlevu tím, že platí méně a dostávají více z centrální státní pokladny. Kumulativní tendence k pokroku a poklesu tak drží pod kontrolou „zabudovaný“ fiskální stabilizátor, díky němuž „přebytkové“ oblasti poskytují automatickou fiskální pomoc „deficitním“ oblastem.'' Nicholas Kaldor napsal v  ''The Dynamic Effects of the Common Market'' , '' ''in the  ''New Statesman,''  12. března 1971.

&quot;''Stručně řečeno, [slyšíme] Řecko to zvládlo, konečně měníme Evropu. Bohužel tomu tak není a taková oznámení se zdají být novinkami podobnými Saddámovým novinářům, kteří hlásali vítězství, zatímco americké tanky se valily do Bagdádu''.&quot; Sergio Cessaratto

&quot;''Nicholas Kaldor to přesně předpověděl v roce 1971. Řekl, že jednotná měna zesílí stávající ekonomické rozdíly, a pokud to udělá, prohloubí politické rozdíly. Citoval dokonce Abrahama Lincolna: „Dům rozdělený proti sobě nemůže obstát.“ Kaldorův duch pronásleduje Eurozónu''.&quot; Ashoka Mody ''Eurotragedy - Drama in Nine Acts.''

''&quot;Keynes si byl dobře vědom, že výhoda domácí zaměstnanosti získaná růstem založeným na exportu „může mít stejnou nevýhodu jako jiná země“ (str. 338). Když země provádějí „nestřídmou politiku“ (str. 338) růstu založeného na vývozu (např. Japonsko, Německo a asijské NIC v 80. letech), zhoršuje to problém nezaměstnanosti obchodních partnerů přebytečných zemí. Tito obchodní partneři jsou poté nuceni zapojit se do „nesmyslné mezinárodní soutěže o příznivou rovnováhu, která poškodí všechny ostatní“ (str. 338–9). Tradičním přístupem ke zlepšení obchodní bilance je zvýšit konkurenceschopnost domácího průmyslubuď snížením nominálních mezd (včetně okrajových výhod) ke snížení nákladů na produkci pracovní síly nebo devalvací směnného kurzu. Konkurenční zisky získané manipulací s těmito nominálními proměnnými mohou pouze podpořit další globální stagnaci a recesi, když se obchodní partneři pokoušejí získat podobnou politiku konkurenční výhodu''.&quot; Paul Davidson v The General Theory in an Open Economy, 1996 &lt;/blockquote&gt;PKM patří k velkým kritikům uspořádání evropského hospodářství. Finanční a hospodářská krize v eurozóně odhalila řadu důležitých nedostatků v rámci hospodářské politiky v Evropě. Na jedné straně nerovnováha, která od zavedení eura dominovala evropskému rozvoji, není udržitelná; a to je vážnější zejména v období krize. Na druhou stranu se ukázalo, že eurozóna trpí vážným nedostatkem institucí a politických koncepcí, které nedovolí zvládnout hluboké finanční a hospodářské krize, pokud nedojde k hluboké restrukturalizaci. Politické reakce evropských vlád, Evropské komise a Evropské centrální banky ve spolupráci s MMF proto budou sotva schopné zahájit oživení. Na jedné straně byly učiněny některé důležité kroky k finanční stabilizaci. Na druhou stranu však kombinují se s restriktivní fiskální a mzdovou politikou, která vytvoří deflační tlak na hlavní části eurozóny a zabrání tak stabilizaci (nebo snížení) poměru veřejného dluhu k HDP. Eckhard Hein, Achim Truger a Till van Treeck tvrdí, že stabilizace mezd a aktivní fiskální politika budou hrát hlavní roli při řešení nerovnováh a při zahájení oživení pro EU jako celek.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| titul = The European Financial and Economic Crisis: Alternative Solutions from a Post-Keynesian Perspective
| periodikum = The Macroeconomics of Finance-Dominated Capitalism – and its Crisis
| doi = 10.4337/9781781009161.00013
| url = http://dx.doi.org/10.4337/9781781009161.00013
| datum přístupu = 2021-04-27
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = 1945-
| jméno = Arestis, Philip, 1941- Sawyer, Malcolm C. (Malcolm Charles),
| titul = The Euro crisis
| url = http://worldcat.org/oclc/783148245
| vydavatel = Palgrave Macmillan
| isbn = 0-230-36750-X
| isbn2 = 978-0-230-36750-0
| oclc = 783148245
}}&lt;/ref&gt; Neoliberalismus změnil sociální a finanční vztahy v Evropě, ale nedal podnět k trvalému procesu růstu založeného na zisku. Růst se místo toho spoléhal buď na finanční bubliny a rostoucí dluh domácností („růst tažený dluhem“), nebo na čistý export („růst tažený exportem“). V Evropě byla finanční krize umocněna architekturou hospodářské politiky (Pakt stability a růstu), jejímž cílem bylo omezit úlohu fiskální politiky a měnové politiky. Tento neoliberální režim hospodářské politiky ve spojení s oddělením měnové a fiskální sféry proměnil finanční krizi z roku 2007 na krizi státního dluhu v jižní Evropě.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| titul = Neoliberal Growth Models, Monetary Union, &amp; the Euro Crisis: A Post-Keynesian Perspective
| datum vydání = 2017
| doi = 10.4135/9781526409393
| url = http://dx.doi.org/10.4135/9781526409393
| datum přístupu = 2021-04-27
}}&lt;/ref&gt; Dominující režim makroekonomické politiky v eurozóně lze chápat jako verzi toho, co Steindl nazval „stagnační politikou“. Fiskální krize, které některé země eurozóny čelily (a čelí), není výsledkem vnitřního fiskálního přebytku, ale zásadní nerovnováhy zhoršené přijetím společné měny. Jak již dávno zdůraznil Wynne Godley, evropské strukturální platební nerovnováhy nebudou tržními silami automaticky napraveny. V tomto případě společná měna bez centralizovaných fiskálních pravomocí potenciálně zhorší problémy s platební bilancí členských zemí. Některé země budou trvale vyprodány a za současných podmínek jsou nuceny provádět velké úpravy příjmů, aby vyřešily svou platební bilanci.

==== Malcolm Sawyer a kritika uspořádání Eura a Eurozóny ====
Globální finanční krize v letech 2007/2008, velká recese a krize eura zdůraznily řadu problémů s „europrojektem“. Mezi zeměmi HMU přetrvávají rozdíly v ekonomické výkonnosti, pokud jde o nezaměstnanost a životní úroveň, a rámec eurozóny; konvergenční kritéria Maastrichtské smlouvy neudělala pro jejich řešení mnoho. To ilustruje podstatu „europrojektu“ a také naznačuje, jak některé problémy zůstaly na začátku projektu i od té doby neřešeny. Jsou zvýrazněny politické chyby fiskálních politik a omezení rozpočtových deficitů.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Arestis
| jméno = Philip
| příjmení2 = Sawyer
| jméno2 = Malcolm
| titul = Economic and Monetary Union Macroeconomic Policies
| datum vydání = 2013
| doi = 10.1057/9781137317896
| url = http://dx.doi.org/10.1057/9781137317896
| datum přístupu = 2021-07-08
}}&lt;/ref&gt; Ekonomické problémy, které ohrožovaly existenci eura, nevznikly v zásadě „špatným“ chováním některých členských států. Spíše pocházejí z „konstrukčních chyb“ při konstrukci projektu eura. Tyto chyby lze považovat za přítomné v povaze konvergenčních kritérií, která se zaměřují spíše na nominální než skutečné proměnné; nevěnujte pozornost platnosti směnných kurzů, za které země vstupují do EMU, ani převládajícím deficitům a přebytkům běžného účtu; ani na rozdíly v inflačních mechanismech mezi zeměmi. Tyto „konstrukční chyby“ pokračují v nedostatečnosti fiskální politiky založené na numerických cílech fungujících na národní úrovni. Návrh „nezávislé“ Evropské centrální banky do značné míry vyloučil nezbytnou koordinaci fiskální a měnové politiky a rovněž znemožnil systému centrálního bankovnictví poskytovat dostatečnou podporu národním vládám a jejich rozpočtovým deficitům. Byl vyvozen závěr, že je zapotřebí úplné přepracování Paktu o stabilitě a růstu a souvisejících politik.

Problémy EMU a její konstrukce byly zdůrazněny, ale nejsou způsobeny finanční krizí. Vlastní problémy zjevné v „kritériích konvergence“, které jsou poté zakotveny v Paktu o stabilitě a růstu, bez prostředků k jejich řešení. „Konvergenční kritéria“ z Maastrichtské smlouvy se zaměřovala na nominální konvergenci (inflace, úrokové sazby) a rozpočtové deficity. Mezi nedostatky patří: Inflace, nikoli však inflační podmínky. Zároveň nebyla žádná konvergence hospodářských cyklů. Neyly vyjádřeny obavy ohledně nezaměstnanosti a rozdílů mezi zeměmi v době zablokování směnných kurzů (Směnný kurz založený na jeho stabilitě bez zmínky o vhodnosti, udržitelnosti nebo stavu běžného účtu). Úrokové sazby, nezávislé centrální banky a „zablokování“ konkrétního modelu makroekonomické politiky. Zvláštní případ požadavků na rozpočtový schodek se mění z 3% HDP jako cíle na 3% maxima. Eurozóna po roce 2000 zažila relativně pomalý růst, zejména v „klíčových“ zemích. Míra inflace byla obecně něco přes 2%. Existovali výrazné rozdíly v míře inflace mezi zeměmi a rozdíly ve vývoji jednotkových nákladů práce. V rámci Paktu o stabilitě a růstu bylo zamýšleno vždy dosáhnout mzadlužení éně než 3 procent HDP a být v průměru v rovnováze. Rozpočtový deficit eurozóny byl v průměru nad 2 procent HDP. To vyhovuje všem problémům Paktu stability a růstu, který usiloval o zavedení společné fiskální politiky, která byla nekonzistentní a deflační.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Arestis
| jméno = Philip
| příjmení2 = McCauley
| jméno2 = Kevin
| příjmení3 = Sawyer
| jméno3 = Malcolm C.
| titul = An Alternative Stability Pact for the European Union
| periodikum = SSRN Electronic Journal
| datum vydání = 2000
| issn = 1556-5068
| doi = 10.2139/ssrn.219170
| url = http://dx.doi.org/10.2139/ssrn.219170
| datum přístupu = 2021-04-27
}}&lt;/ref&gt;

Třetí - doplňkovou - konstrukční chybu doplnil Gary Dymski a Annina Kaltenbrunner: dvoustupňová struktura finanční regulace a dohledu EMU. I když se tento finanční pilíř zaměřil na sladění historicky bankovních finančních systémů Evropy se vstupem velkých evropských bank do globální finanční konkurence, vytvořil kombinovatelnou směsici s makroekonomicko-politickými pilíři HMU. Globální finanční krize zapálila oheň: členské státy, které byly nuceny zachránit své doma pronajaté megabanky, které jsou příliš velké na to, aby selhaly, musel přijmout úsporná opatření, která jednak zpomalila tempo pokrizového hospodářského růstu a jednak narušila podporu proevropských politických vůdců. Po krizi byly v těchto politických pilířích provedeny pouze okrajové změny. V důsledku toho Evropa stojí před bodem finanční bifurkace: buď pokračovat v podpoře svých megabanek „ať už to bude trvat“, nebo přehodnotit svou finanční architekturu a své pilíře makroekonomické a finanční politiky.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Dymski
| jméno = Gary A.
| příjmení2 = Kaltenbrunner
| jméno2 = Annina
| titul = Financial oversight, the third flawed pillar of the European Union: the missing piece in the Arestis-Sawyer critique of EMU macropolicy design
| periodikum = International Review of Applied Economics
| datum vydání = 2021-03-08
| strany = 1–18
| issn = 0269-2171
| doi = 10.1080/02692171.2021.1894657
| url = http://dx.doi.org/10.1080/02692171.2021.1894657
| datum přístupu = 2021-04-27
}}&lt;/ref&gt;

==== O debatě Sergia Cesaratta a Marca Lavoieho o povaze evropské krize ====
Předmětem sporu je, zda lze krizi EZ považovat za krizi platební bilance (BoP) s ohledem na existenci T2 a poloautomatického refinančního mechanismu Eurosystému, nebo zda by měla být považována za krizi odvozenou z chybné institucionální mechanismy, které vedly zejména k opožděnému zásahu ECB k udržení periferních státních dluhů.

Cesaratto tvrdí, že v měnové unii je možná krize platební bilance a že finanční krize eurozóny je skutečně takovou krizí platební bilance.V případě platební bilance nebo hypotézy Cesaratto by problémem bylo, že neexistují žádné federální převody plateb z přebytku do deficitních zemí, které by pomohly vyrovnat negativní dopad deficitů CA na HDP a rozpočtové bilance. Nebo dělat to správně, že by bylo, že neexistují žádné fiskální transfery od federální vlády k federovaných jednotek. Jak však uvedl Lavoie, zdá se, že krizi eurozóny způsobil hlavně bankovní problém, který se proměnil v problém veřejného dluhu. Jinými slovy se zdá, že otázka měny a fungování měnové unie jsou jádrem krize, nikoli otázkou platební bilance. Měnová unie jednoznačně eliminuje kurzové riziko, ale nikoli riziko země, což by mohlo vysvětlovat úrokové rozdíly mezi zeměmi eurozóny. Některé země tedy zůstávají zranitelnější než jiné. Marc navrhuje, aby mezibankovní platební systém, takzvaný TARGET2 (Transevropský automatizovaný expresní systém hrubého zúčtování plateb v reálném čase) používaný Evropskou centrální bankou (ECB) lze považovat za jádro problému. V jeho příkladu, pokud španělská firma dováží automobily z německé firmy, ECB připíše německou firmu v německé bance a na vrub španělské společnosti v její korespondenční bance. Debetní pozice, kterou může španělská centrální banka Banco de España v ECB vzniknout, není nijak omezena. Kontokorentní kapacita ECB je neomezená. Podle  tohoto pohledu by tedy řešením bylo, kdyby ECB využila svou kontokorentní kapacitu k vytvoření podmínek pro další fungování periferie eura bez úsporných opatření. Alternativně by to mohlo být vyřešeno, kdyby ECB nakupovala dluhopisy od členských zemí. Pravidla eura však naznačují, že ECB nemůže nakupovat státní dluh, a proto je vyloučeno fungování mechanismu, kterým se normálně vytváří bezrizikové aktivum. Vytvoření bezrizikového aktiva je základní funkcí centrální banky ve vztahu k finanční stabilitě. Podle Lavoie mělo být do nastavení eurozóny začleněna centrální banka, která drží a nakupuje velké množství cenných papírů vydaných zúčastněnými národními vládami. Něco, co v USA udělal Fed po krizi.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Cesaratto
| jméno = Sergio
| titul = Alternative interpretations of a stateless currency crisis
| periodikum = Cambridge Journal of Economics
| datum vydání = 2017-01-31
| ročník = 41
| číslo = 4
| strany = 977–998
| issn = 0309-166X
| doi = 10.1093/cje/bew065
| url = http://dx.doi.org/10.1093/cje/bew065
| datum přístupu = 2021-04-27
}}&lt;/ref&gt;

==== MMT interpretace ====
V knize ''Eurozone Dystopia: Groupthink and Denial on Grand Scale'', Bill Mitchell (jeden ze „zakladatelů“ moderní měnové teorie - MMT) uvádí historii eura a tvrdí, že jeho základním problémem je tzv. Groupthink. Duševní rigidita, která se vytvořila kolem eura, je podobná těm, které obklopovaly zlatý standard, a představuje největší riziko pro společnou měnu. Existuje velké množství analýz, které „odborníci“ vysvětlují, jak komplikovaná je situace v eurozóně. Tvůrci politik eurozóny téměř vždy sledují politiky, které nemají šanci splnit své domnělé cíle. Bill Mitchell argumentuje, že tato marnost pochází ze skupinových setkání mezi evropskými elitami, napříč politickým spektrem.[http://www.bondeconomics.com/2015/07/book-review-eurozone-dystopia.html]

Profesor Mitchell nastiňuje dva možné způsoby, jak může eurozóna správně fungovat. (Poznamenává také, že fiskální federalismus by tuto práci zvládl, ale je politicky neprůchodný):[http://www.bondeconomics.com/2015/07/book-review-eurozone-dystopia.html]

* '''Overt Monetary Financing'''. ECB financuje národní rozpočty, čímž eliminuje riziko selhání. To by pravděpodobně vyžadovalo změny smluv.

* '''Exit by some or all nations.''' Problémy s výstupem jsou neuvěřitelně nadhodnoceni analytiky, kteří se příliš soustředí na detaily, nikoli na základní principy.

zjevné měnové financování je v rozporu se zásadami „monetaristické“ ideologie uspořádání evropské ekonomiky. Nedostatek federální evropské vlády provádějící anticyklickou fiskální politiku, ztráta měnové suverenity členských států eura a nedostatek centrální banky poskytovatele poslední instance ke generování, zesílení a prodloužení současné krize.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Botta
| jméno = Alberto
| titul = Conflicting Claims in the Eurozone? Austerity's Myopic Logic and the Need for a European Federal Union in a Post-Keynesian Eurozone Center-Periphery Model
| url = https://papers.ssrn.com/abstract=2187410
| místo = Rochester, NY
| doi = 10.2139/ssrn.2187410
| jazyk = en
}}&lt;/ref&gt;

==== Nerovnováhy v EU z pohledu E. Stockhammera: Post-Keynesovsko-kritická globální politická ekonomie ====
Stockhammer staví na postkeynesiánské makroekonomii, teorii francouzské regulační školy a přístupu Neo-Gramscian International Political Economy k analýze tříd s cílem navrhnout přístup International Post-Keynesian Political Economy, který se používá k empirické analýze evropských modelů růstu a restrukturalizace dělnické třídy v Evropě v letech 2000 až 2008. Rozlišuje mezi „východem“, „severem“ a „jihem“ a strukturuje analýzu kolem modernizace průmyslu, finanční situace a soudržnosti dělnické třídy. Analýza ukazuje, že restrukturalizace tříd je nedílnou součástí ekonomického procesu, který vyústil v evropskou nerovnováhu a krizi eura.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Stockhammer
| jméno = Engelbert
| příjmení2 = Durand
| jméno2 = Cédric
| příjmení3 = List
| jméno3 = Ludwig
| titul = European growth models and working class restructuring: An International post-Keynesian Political Economy perspective
| periodikum = Environment and Planning A: Economy and Space
| datum vydání = 2016-07-28
| ročník = 48
| číslo = 9
| strany = 1804–1828
| issn = 0308-518X
| doi = 10.1177/0308518x16646373
| url = http://dx.doi.org/10.1177/0308518x16646373
| datum přístupu = 2021-04-27
}}&lt;/ref&gt;

* Na severu najdeme exportně řízený model růstu, který přišel s potlačením mezd a outsourcingem na východ.
* Na východě lze růstový model charakterizovat jako závislou modernizaci, která umožňovala vysoký růst reálných mezd navzdory klesající soudržnosti dělnické třídy.
* Jih zažil dluhový růstový model s realitní bublinou a vysokou mírou inflace, která vedla k velkým deficitům běžného účtu.

Globální finanční krize z roku 2008, která začala v americkém sektoru bydlení, se proměnila v krizi státního dluhu a ekonomickou depresi pro země v jižní Evropě, což ohrozilo samotnou existenci eurozóny. Analýza VoC tvrdí, že eurokrize je v konečném důsledku krizí nekompatibilního institucionálního prostředí, zejména institucí vyjednávání o mzdách, spojených v měnové unii. Středomořské tržní ekonomiky nemají institucionální kapacity k omezení růstu mezd. Koordinovaným tržním ekonomikám (v severní Evropě) se podařilo udržet mírný růst mezd a inflaci, protože exportně orientovaná odvětví hrají roli vůdce mezd. Postkeynesiánská analýza interpretovala krizi jako výsledek neudržitelných modelů růstu a neoliberálních politik v Evropě; tj. neo-merkantilistický exportní poptávkový režim na severu a dluhový poptávkový režim na jihu a politika finanční deregulace HMU, která doprovázela evropskou ekonomickou integraci. Specifická pro eurozónu je absence adekvátní centrální fiskální stabilizace nebo efektivního věřitele nástroje poslední instance pro členské země. ECB ve své nekonvenční měnové politice váhala a začala kupovat vládní dluhopisy zemí pod tlakem až v pozdní fázi krizí. Nerovnováha vyústila v úplnou krizi státního dluhu.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| titul = Neoliberal Growth Models, Monetary Union, &amp; the Euro Crisis: A Post-Keynesian Perspective
| datum vydání = 2017
| doi = 10.4135/9781526409393
| url = http://dx.doi.org/10.4135/9781526409393
| datum přístupu = 2021-04-27
}}&lt;/ref&gt;

Ve finančních, neoliberálních ekonomikách (USA, Evropská unie) růst nebyl nikde poháněn podnikovými investicemi. Spíše se objevily dva různé modely růstu. Anglo-saské země vytvořily model růstu založeného na dluhu, který byl způsoben zvyšováním zadlužení domácností, silnou spotřební poptávkou a v některých případech i rozmachem investic do bydlení. Ostatní země, jmenovitě Německo, Čína a Japonsko, přijaly exportní model růstu, kde domácí poptávka je slabá a růst závisí na přebytcích vývozu. Německo sledovalo tuto strategii obzvláště agresivně, přičemž průměrné reálné mzdy stagnovaly v desetiletí před krizí a nejostřejším nárůstem mezd mezi vyspělými ekonomikami.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| titul = Introduction
| url = http://dx.doi.org/10.1057/9781137357939.0006
| vydavatel = Palgrave Macmillan Interantional Labour Organisation
| isbn = 9781137357939
| jméno = Marc
| příjmení = Lavoie
| jméno2 = Engelbert
| příjmení2 = Stockhammer
}}&lt;/ref&gt; Periferní evropské země se také řídily modelem růstu založeným na dluhu. To bylo do značné míry možné díky evropské finanční integraci. Cílem politiky ES (konkrétně Akčního plánu pro finanční služby) bylo vytvoření jednotného finančního trhu pro Evropu. Teoreticky to znamená jednotné úrokové sazby v celé Evropě a v praxi to znamenalo obrovské toky kapitálu z Německa, Francie a Velké Británie do periferních evropských zemí. Toto krátce podpořilo výrobní investice (v případě Španělska a Irska), ale brzy se změnilo v majetkový boom.[https://www.radicalphilosophy.com/commentary/euro-keynesianism#fnref6] Rychle rostoucí ekonomiky jihoevropských ekonomik vedly schodky běžného účtu, které umožňovaly německé exportní přebytky. Tyto přebytky byly recyklovány jako toky soukromých úvěrů zpět do jihoevropských zemí, kde financovaly majetkové bubliny a zvyšující se dluh domácností. Ve skutečnosti se situace lišila podle zemí, ale masivní nárůst dluhu soukromých domácností (v zemích jižní Evropy) je charakteristickým znakem růstu. Veřejný dluh s výjimkou Řecka klesal.[https://www.radicalphilosophy.com/commentary/euro-keynesianism#fnref6]

* Problém je špatná struktura Eurozóny
* Problémem jsou německé přebytky
* problém je pokrytectví silných států (především Německa)

==== Eurozóna, USA a Čína: strukturální keynesianismus a Thomas Palley ====
Konvenční moudrost je, že v moderní době došlo ke dvěma globalizacím. První začala kolem roku 1870 a skončila v roce 1914. Druhá začala v roce 1945 a stále probíhá. Palley zpochybňuje tento názor a tvrdí, že došlo ke třem globalizacím, nikoli dvěma. Viktoriánská první globalizace a keynesiánská éra druhá globalizace byly poháněny zisky z obchodu a tyto zisky zvýšily reálné mzdy průmyslových zemí. Neoliberální třetí globalizace byla způsobena průmyslovou reorganizací motivovanou distribučním konfliktem. Před finanční krizí v roce 2008 se hodně diskutovalo o nerovnováze globálního obchodu. Na první pohled se nerovnováha jeví jako významný problém. Uznání toho by však zpochybnilo oslavný postoj hlavní ekonomiky k globalizaci. Toto napětí podnítilo řadu teorií, které vysvětlovaly nerovnováhy při zachování tvrzení, že globalizace je ekonomicky výhodná. Tato práce zkoumá tyto nové teorie. Porovnává je se strukturálním keynesiánským vysvětlením, které považuje nerovnováhu za nevyhnutelný důsledek neoliberální globalizace. Palley popisuje, jak globalizace vytvořila politickou ekonomiku, která podporovala systém navzdory jeho sklonu generovat obchodní nerovnováhu.

Palley porovnává revidovanou Bretton Woodsovou hypotézu (BW II) se strukturální keynesiánskou hypotézou. Zatímco první vidí rostoucí globální nerovnováhu za 3 desetiletí před finanční krizí v roce 2008 jako prospěšnou, druhá ji považuje za problematickou a destruktivní pro sdílenou prosperitu ve Spojených státech. Ekonomické vztahy USA s Čínou jsou navíc považovány za obzvláště problematické, protože zahrnují největší dvoustranný obchodní deficit a také proto, že byly také hlavním zdrojem odklonu investic a ztráty pracovních míst ve výrobě. Článek uzavírá, že analogie BW II mezi dnešním globálním finančním systémem a původním systémem Bretton Woods není opodstatněná.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Palley
| jméno = Thomas I.
| titul = Global imbalances: benign by-product of global development or toxic consequence of corporate globalization?
| periodikum = European Journal of Economics and Economic Policies: Intervention
| datum vydání = 2014-12
| ročník = 11
| číslo = 3
| strany = 250–268
| issn = 2052-7764
| doi = 10.4337/ejeep.2014.03.03
| url = http://dx.doi.org/10.4337/ejeep.2014.03.03
| datum přístupu = 2021-04-27
}}&lt;/ref&gt;

Krize v eurozóně je výsledkem toxického neoliberálního koktejlu hospodářské politiky. Míchání tohoto koktejlu sahá až do začátku 80. let, kdy Evropa přijala neoliberální ekonomický model, který podkopal proces tvorby příjmů a poptávky prostřednictvím stagnace mezd a prohlubující se nerovnosti příjmů. Stagnace byla sériově odložena řadou vývojových trendů, včetně stimulu znovusjednocení Německa a konvergence nízkých úrokových sazeb vyvolané vytvořením eura. Ten způsobil desetiletou bublinu úvěrů a cen aktiv, která vytvořila fiktivní prosperitu. Odložení stagnace tímto způsobem přineslo náklady, protože zhoršilo konečnou stagnaci vytvářením velkého nárůstu dluhu. Dodatečně, vytvoření eura zavedlo chybný měnový systém, který podporuje krizi veřejného dluhu a politickou ekonomii fiskálních úsporných opatření. A konečně, během tohoto období odkladu se Německo snažilo vyhnout stagnaci prostřednictvím růstu založeného na exportu založeném na mzdové represi. Tím se vytvořil problém vnitřní platební bilance v eurozóně, což je další překážkou řešení krize. Z krize existuje východisko. Vyžaduje nahrazení neoliberálního ekonomického modelu strukturálním keynesiánským modelem; předělání Evropské centrální banky tak, aby fungovala jako vládní bankéř; požadavek, aby Německo nahradilo svůj model potlačení růstu mezd na základě exportu modelem růstu na základě domácí poptávky; a vytvoření celoevropského modelu koordinace mezd a fiskální politiky, který blokuje snahy o nejnižší tendence v Evropě. Země, zejména Německo, může provádět některé z těchto agend samostatně. Velká část agendy však musí být prováděna společně, což nesmírně ztěžuje změnu. Myšlenková válka ve prospěch těchto reforem navíc ještě musí být vyhrána. Následkem toho politika i vládnoucí intelektuální klima činí úspěch nepravděpodobným a předznamenávají pohnutou budoucnost.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Verfasser
| jméno = Palley, Thomas I.
| titul = Europe's crisis without end: The consequences of neoliberalism run amok
| url = http://worldcat.org/oclc/875588039
| oclc = 875588039
}}&lt;/ref&gt;

==== Esteban Pérez Caldentey a Matías Vernengo o Evropské dluhové krizi, měnovch krizích a debatě o povaze přičin ====
Konvenční moudrost naznačuje, že evropská dluhová krize, která dosud vedla k přísným ozdravným programům vytvořeným Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem jak v Řecku, tak v Irsku, byla způsobena fiskální mrzutostí perierií, v kombinaci s modelem sociálního státu a že role společné měny - eura - byla přinejlepším minimální. Krize v Evropě je výsledkem nerovnováhy mezi zeměmi středu a periferiemi, která je vlastní ekonomickému modelu eurozóny. Podložené procesem měnového sjednocení a finanční deregulace prováděly klíčové země eurozóny politiky růstu založené na vývozu - nebo konkrétněji Politiky „ožebrat svého souseda“ - na úkor rostoucí nerovnováhy a hromadění dluhů na periferii. Tato nerovnováha se stala neudržitelnou a tato neudržitelnost byla příčinným faktorem globální finanční krize v letech 2007–2008. Dokument rovněž tvrdí, že eurozóna by se mohla vyhnout kumulativní nerovnováze přijetím pojmu generálního bankovního principu (základního principu jeho zúčtovacího unijního návrhu) Johna Maynarda Keynese jako ústředního prvku jejího měnového integračního uspořádání.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Caldentey
| jméno = Esteban Pérez
| příjmení2 = Vernengo
| jméno2 = Matías
| titul = The Euro Imbalances and Financial Deregulation: A Post-Keynesian Interpretation of the European Debt Crisis
| periodikum = SSRN Electronic Journal
| datum vydání = 2012
| issn = 1556-5068
| doi = 10.2139/ssrn.1980886
| url = http://dx.doi.org/10.2139/ssrn.1980886
| datum přístupu = 2021-04-27
}}&lt;/ref&gt;

Vernengo dále tvrdí, že hypotézy Cesaratto a Lavoie jsou stejné. Platební bilance a pohled na měnovou svrchovanost evropské krize jsou dvě strany téže mince. Skutečnost, že kontokorentní úvěry zapojené do systému TARGET2 by mohly být použity k vytvoření úvěru na financování nerovnováh eura, nebo že by ECB mohla nakupovat vládní dluhopisy na sekundárním trhu, nevylučuje skutečnost, že při neexistenci těchto politik je skutečná krize. , výsledek neschopnosti zvládnout deficit CA. V jeho příkladu je původem debetní pozice Banco de España dovoz německých automobilů, který pravděpodobně odpovídá stavu deficitu běžného účtu. V tomto smyslu je evropská krize způsobena selháním návrhu eura, ale je to také země, která nutí země s bankami, které si půjčují nadměrně, nebo které mají firmy, které nadměrně dovážejí, aby se přizpůsobily snížením jeho dovozu prostřednictvím úsporných opatření, a tedy zvýšení jeho schopnosti splácet. Všimněte si, že ponechání eura (zejména pro Řecko, tj. Grexit), které by znamenalo určitou míru znehodnocení nově vytvořené měny, nemusí být pro řešení krize dostatečné (nebo dokonce nutné).

Vernengo navrhl, že klasické keynesiánské nebo postkeynesiánské pohledy na měnové krize obracejí kauzalitu mezi fiskálními problémy a problémy platební bilance v měnové krizi. Měnové krize nejsou způsobeny nadměrnými fiskálními výdaji financovanými měnovými emisemi, které by vedly k inflaci a případně po běhu měny a vyčerpání rezerv k devalvaci, ale k problémům běžného účtu. Existují dva klíčové problémy s konvenčním pohledem. Na jedné straně samotná monetaristická představa, že zvýšení nabídky peněz, má přímý dopad na ceny a žádný vliv na množství. To by byla hypotéza extrémní přirozené rychlosti. Ale také tyto modely předpokládají, že fiskální deficity a dluh denominovaný v domácí měně jsou problémem v měnové krizi, kdy je relevantní dluh zahraniční, související s deficitem běžného účtu, a denominovaný v cizí měně. Jinými slovy, zatímco výchozí hodnota v prvním případě není možná, v druhém případě jasně ano. Klíčovým problémem měnových krizí je nesoulad mezi vládními příjmy v domácí měně a zahraničními dluhovými závazky v cizí měně. Fiskální deficity mohou hrát roli v měnové krizi, ale je to v konečném důsledku nepřímá úměra. Pokud fiskální deficit vede ke zvýšení úrovně aktivity (nikoli cen) k deficitu běžného účtu, pak to zhoršuje vnější omezení ekonomiky a může přispět k případnému znehodnocení. To naznačuje, že odchylky úrovně příjmů jsou pro úpravu platební bilance důležitější než změny směnného kurzu, což je něco, co zaznamenala pro případ periferních ekonomik, zejména Argentiny během Zlatého standardu. Pokud krize povede k recesi, pak se fiskální příjmy zhroutí a výdaje se zvyšují, zejména výdaje na pojištění v nezaměstnanosti, výdaje na sociální zabezpečení a převody, což zhoršuje fiskální problémy. Dále by centrální banka mohla zvýšit domácí úrokovou sazbu, aby se zabránilo úniku kapitálu a další devalvaci, což by mělo další dopad na platby úroků z domácího dluhu, což by také zhoršilo fiskální situaci.

Tento příběh o měnové krizi může mít určitý vztah k současné debatě mezi Marcem Lavoiem a Sergiem Cesarattem o tom, zda by evropská krize měla být vnímána jako problém měnové suverenity (Marc) nebo krize platební bilance (Sergio). Oba by souhlasili, že krize není výsledkem fiskálních problémů, jak je popsáno výše. Dokonce i v Řecku, které mělo vyšší fiskální deficity než ostatní, byla významnost těchto deficitů a následné prosazování brutálních úsporných opatření spojena s běžným účtem. Všimněte si, že ve společných měnových oblastech, jako jsou Spojené státy, by federální fiskální převody (a nejen mezistátní převody) umožnily pokračování nerovnováhy, aniž by to vedlo ke snížení produkce a omezení omezení regionální platební bilance. Alternativně, pokud by neexistovaly fiskální převody od federální evropské vlády, kdyby Evropská centrální banka (ECB) byla schopna nakupovat dluhopisy denominované v eurech periferních zemí a udržovat nízké výpůjční náklady, mohly by členské státy použít fiskální politiku, aniž by riziko neplnění. To je to, co tvrdí Marc Lavoie , že jádrem problému je problém měnové suverenity. ECB by v zásadě mohla transformovat to, co je fakticky problém v cizí měně, protože periferní země mají omezení v eurech, na v podstatě domácí problém bez rizika selhání. Na druhou stranu je také pravda, že projev krize eura má podobu problému pravidelných platebních bilancí, jak poznamenal Sergio Cesaratto. V jistém smyslu jsou oba správné. Nerovnováha na běžném účtu, kterou Sergio staví do středu pozornosti, se stává relevantní, protože při absenci fiskálních převodů a měnové autority poskytující vládám aktivum s nulovým rizikem půjčit si v době krize, jak zdůraznil Marc, úprava se provádí změnami výše příjmu. Rozdíl nemusí spočívat ani tak v diagnostice, která je v zásadě stejná (shodují se také na keynesiánském způsobu, že úprava běžného účtu se provádí pomocí variací v množstvích, nikoli v cenách), ale v alternativách politiky. Zdá se, že Sergioův důraz naznačuje, že odchod je nejlepší alternativou. Názory Marca by naznačovaly, že reforma institucí by byla lepší (mějte na paměti, že by si mohli myslet jinak, navrhuji, co by mohl odlišný důraz naznačovat). Není mi jasné, že odpisy a odchod z eura by vyřešily problémy periferních zemí (o úloze odpisů při řešení vnějšího problému v Řecku, tj. Greexit, jděte sem). Na druhé straně reforma evropského institucionálního rámce probíhala tempem, které se zdá příliš pomalé na velikost problémů, kterým čelí okrajové země.

== Stock Flow modelování ==
Krize evropského bankovnictví a státního dluhu odhalila vážnou finanční nerovnováhu mezi zeměmi a institucionálními sektory. V reakci na to se hospodářská politika a teorie zaměřily na úlohu financí při zmírňování ekonomické nerovnováhy a hledání způsobů, jak s nimi zacházet. Tvůrci politik zahájili iniciativy zaměřené na mezery v údajích za účelem posílení ekonomické a finanční statistiky, důležitým pilířem těchto iniciativ je integrovaný rámec systému národních účtů, sjednocující produktové, příjmové, kapitálové a finanční účty. V tomto rámci jsou vypracovány modely konzistentní s tokem cenných papírů, které konzistentně modelují veškerá propojení institucionálních sektorů, a to jak v reálných, tak ve finančních aspektech. Postkeynesiánská ekonomie a finance ztělesňují následujících šest principů:

# Zaměření na skutečný svět, ve kterém lidé působí; nejen „svět v modelu“;
# Zájem o historický čas, zahrnující dynamický vývoj ekonomických proměnných, na rozdíl od walrasiánské rovnováhy, kde je vše vyřešeno najednou;
# Uznání přítomnosti všudypřítomné, neredukovatelné nejistoty;
# Potvrzení o neutrality peněz; peníze mají vliv na reálnou ekonomiku;
# Důraz na instituce a na to, jak fungují, aby přinesly výsledky; a,
# Prosazení vládního aktivismu: nevyhnutelná role státu při tvorbě politiky; vlády vždy přijímají politická rozhodnutí.

V oblasti veřejných financí se rysy post keynesiánské ekonomie projevují následovně:

# Zaměření na fungování fiskálních a peněžních institucí v reálném světě, zejména zúčtování účtů prostřednictvím bankovního systému a propracovaný systém účetnictví rezerv, který spojuje rezervu, bankovní systém a státní pokladnu;
# Zájem o správný historický časový sled fiskálních a měnových událostí, aby bylo možné pochopit skutečný směr příčinné souvislosti mezi klíčovými ekonomickými proměnnými;
# Ocenění toho, jak přítomnost všudypřítomné nejistoty dává důležitost očekáváním a chováním likvidity klíčových ekonomických aktérů; a,
# Uznání toho, jak peníze vytvořené vládou a bankami ovládají skutečné zdroje, a mobilizují je k dosažení klíčových cílů vládní politiky.
předpoklady o peněžních tocích mezi všemi odvětvími:&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Dos Santos
| jméno = Claudio H.
| příjmení2 = Zezza
| jméno2 = Gennaro
| titul = A Post-Keynesian Stock-Flow Consistent Macroeconomic Growth Model: Preliminary Results
| periodikum = SSRN Electronic Journal
| datum vydání = 2004
| issn = 1556-5068
| doi = 10.2139/ssrn.509122
| url = http://dx.doi.org/10.2139/ssrn.509122
| datum přístupu = 2021-07-14
}}&lt;/ref&gt;
{| class=&quot;wikitable&quot;
!''výdaje →příjmy za ↓''
!Výroba
!Domácnosti
!Firmy
!Banky
!Centrální banka
!Vláda
!Kapitálový účet
!Celkem
|-
!Výroba
| + Netto meziproduktů
| + Spotřeba
|
|
|
| + Veřejné výdaje
| + Investice
| + Vyrobené zboží
|-
!Domácnosti
| + Mzdy
|
| + Rozdělený zisk firem
| + Úroky z bankovních vkladů
+ Rozdělený zisk bank
|
| + Úroky z pokladničních poukázek
|
| + Celkové příjmy domácností
|-
!Firmy
| + Celkové zisky
|
|
|
|
|
|
| + Celkové zisky
|-
!Banky
|
|
| + Úroky z půjček firmám
|
|
| + Úroky z pokladničních poukázek bankám
|
| + Celkové příjmy od bank
|-
!Centrální banka
|
|
|
| + Úroky ze záloh centrální banky 1
|
| + Úroky z pokladničních poukázek pro centrální banku
|
| + Celkové příjmy od centrální banky
|-
!Vláda
| + Nepřímé daně
| + Přímé daně
| + Daně ze zisků
|
| + Rozdíl příjmy - platby od centrální banky
|
|
| + Celkové vládní příjmy
|-
!Kapitálový účet
|
| + Úspory domácnosti
| + Nerozdělený zisk
|0
|0
| + Úspory vlády
|
| + Úspory ekonomiky
|-
!Celkem
| + Vyrobené zboží
| + Celkové příjmy domácností
| + Celkové zisky
| + Celkové příjmy od bank
| + Celkové příjmy od centrální banky
| + Celkové vládní příjmy
| + Investice ekonomiky
|
|}
Předpoklady: žádné zásoby (vyrobené zboží = tržby)
• souhrnná bilance bohatství a dluhu:
{| class=&quot;wikitable&quot;
!''          dluh →bohatství ↓''
!Domácnosti
!Firmy
!Banky
!Centrální banka
!Vláda
!Celkem
|-
!Vysoce výkonné peníze
| + Hotovost držená veřejností
|
| + Bankovní rezervy
| -Celková zásoba hotovosti
|
|0
|-
!Zálohy centrální banky
|
|
| - Zálohy centrální banky
| + Zálohy centrální banky
|
|0
|-
!Bankovní vklady
| + Zásoba bankovních vkladů
|
| -Sklad bankovních vkladů
|
|
|0
|-
!Půjčky
|
| -Sklad půjček
| + Stav půjček
|
|
|0
|-
!Účty
| + Zásoby pokladničních poukázek v držení domácností
|
| + Zásoby pokladničních poukázek v držení bank
| + Zásoby pokladničních poukázek v držení centrální banky
| -Sklad pokladničních poukázek celkem
|0
|-
!Kapitál
|
| + Zásoba kapitálu
|
|
|
| + Základní kapitál
|-
!Akcie
| + Akcie akcií za tržní ceny
| - Stav akcií za tržní ceny
|
|
|
|0
|-
!Celkem (čisté jmění)
| + Celkové čisté jmění domácností
| + Celkové čisté jmění firem
|0
|0
| -Sklad pokladničních poukázek (celkem)
| + Základní kapitál
|}
• Zdroje a použití finančních prostředků:
{| class=&quot;wikitable&quot;
!''  vlastníci →změny v ↓''
!Domácnosti
!Firmy
!Banky
!Centrální banka
!Vláda
!Celkem
|-
!Hotovost
| + Zvýšení veřejné hotovosti
|
| + Zvýšení bankovních rezerv
| -Snížení celkového stavu hotovosti
|
|0
|-
!Zálohy centrální banky
|
|
| -Snížení záloh centrální banky
| + Zvýšení záloh centrální banky
|
|0
|-
!Bankovní vklady
| + Zvýšení stavu bankovních vkladů
|
| -Snížení stavu bankovních vkladů
|
|
|0
|-
!Půjčky
|
| -Snížení stavu půjček
| + Zvýšení stavu půjček
|
|
|0
|-
!Pokladniční poukázky
| + Zvýšení stavu pokladničních poukázek v držení domácností
|
| + Zvýšení stavu pokladničních poukázek v držení bank
| + Zvýšení stavu pokladničních poukázek v držení centrální banky
| -Snížení stavu pokladničních poukázek celkem
|0
|-
!Kapitál
|
| + Zvýšení základního kapitálu
|
|
|
| + Zvýšení základního kapitálu
|-
!Akcie
| + Zvýšení stavu akcií za tržní ceny
| -Snížení stavu akcií za tržní ceny
|
|
|
|0
|-
!Celkový
|Úspory domácností
|Nerozdělený zisk
|0
|0
|Úspory vlády
|Úspory ekonomiky
|}

=== Sektorové účetnictví ===
Blíže k popisu https://en.wikipedia.org/wiki/Sectoral_balances?oldformat=true.

Interakce mezi širšími institucionálními sektory hospodářství zachytila intriky ekonomů a tvůrců politiky přinejmenším od doby, kdy François Quesnay v roce 1758 v Tableau èconomique publikoval model dvouoborového kruhového toku. Kvůli lepšímu přístupu k údajům z národních sektorových účtů mají sektorové modely postupně složitější. Původ národních účtů lze vysledovat od James Meade a Richard Stone ve Velké Británii a Morris A. Copeland v USA, kteří významně přispěli k vytvoření systému národních účtů OSN z roku 1953. Jedním ze způsobů, jak zajistit systémovou úplnost v analýze širokých hospodářských odvětví ekonomiky, je použití rámcového systému identit národních účtů (SNA). Zatímco většina ekonomů bude znát národní účty, v empirické literatuře je relativně malá pozornost věnována rozpočtovým omezením napříč odvětvími. Deficity vlády (Govt), zahraničního (RoW) a soukromého sektoru (Pvt) jsou zcela a nutně vzájemně závislé. Jedna taková zásadní účetní identita vyžaduje, aby součet čistých půjček (NL) tří širokých ekonomických sektorů musel být nulový. To znamená, že bez ohledu na příčinnou souvislost bude změna, která je iniciována v jednom sektoru, a musí se projevit změnami ve zbývajících, protistranách, sektorech. Wynne Godley to popisuje takto: &quot;''I když samy o sobě nejsou ničím jiným než účetními identitami, mají tyto důležité důsledky ... Ačkoli se tyto tři zůstatky musí vždy rovnat přesně nule, žádný jednotlivý zůstatek není více zbytkem než kterýkoli z ostatních dvou.&quot; Každá rovnováha má svůj vlastní život''.“ (Godley et al. 2007)

Přístup má analyzovat vládní sektor v makroekonomii z hlediska jeho interakcí s ostatními sektory. Ekonom Milton Friedman (1984: 3), který kdysi řekl: „Výdaje jednoho muže jsou příjmem jiného muže.“ Metodou je tedy sledovat toky finančních prostředků. Všechny „toky“ příjmů a výdajů jsou součtem „stocků“, což je souhrn toků během určitého období, které se uvažují v určitém okamžiku („Toky“ jsou pohyby finančních prostředků v průběhu času až do určité doby (řekněme v průběhu jednoho roku) „Akcie“ (stock) jsou čisté produkty toků (dovnitř nebo ven, nahoru nebo dolů), měřené v určitém časovém okamžiku). Tím bude zajištěno jednotné zacházení se zásobami a toky. Všechny příjmy vlády za, řekněme, fiskální rok se tedy budou rovnat celkovým příjmům za daný rok.

Čistá půjčovací pozice (Net lending position) je zásadní, protože je výsledkem interakcí agentů a bude určovat vývoj stavu zásob (stocks). Když vezmeme v úvahu všechny toky zdrojů mezi různými ekonomickými aktéry a mezi různými sektory (soukromým, vládním a zahraničním sektorem), budou tyto čisté na nulu. Z hlediska „zdrojů a použití finančních prostředků“ to nemůže být jinak. V přístupu k odvětvovým bilancím se v důsledku účetní identity všechny zásoby a toky, kladné i záporné, očistí od nuly. Je to z důvodu zachování logiky „konzistence skladových toků“. Z tohoto pohledu je snadné pochopit, proč je nemožné, aby všechna hospodářská odvětví požívala přebytky (tj. „Šetřila peníze“) současně. Aby mohl jeden sektor vykázat přebytek, musí alespoň jeden další sektor vykázat schodek. Zásadně důležitým závěrem přístupu k odvětvovým bilancím je, že schodek jednoho sektoru je přebytkem jiného sektoru. To vyplývá z následující makroekonomické identity (Wray, 2012: 5):

Domácí soukromý zůstatek (Domácnosti + Firmy v OECD statistikách; jinak úspory - investice) + domácí vládní zůstatek (Vládní výdaje - daně) + zahraniční zůstatek (export - import) = 0

K výpočtu lze použít statistiky OECD, které pracují v sektorech měřených dle %HDP. Je to užitečné, protože vám to ukáže vliv jednoho sektoru na druhý.

* https://data.oecd.org/natincome/net-lending-borrowing-by-sector.htm
* https://data.oecd.org/trade/current-account-balance.htm#indicator-chart

{| class=&quot;wikitable&quot;
|Země
|Čas
|Domácnosti
|Veřejný sektor
|Firmy
|Běžný účet
|Růst HDP (annual %)
|Debt-to-GDP
|-
|CZ
|01/01/1995
|12.921
| -12.371
| -3.944
|3.395
|6.5
|18.1
|-
|CZ
|01/01/1996
|3.274
| -3.005
| -6.509
|6.24
|4.2
|16.7
|-
|CZ
|01/01/1997
|2.358
| -3.175
| -4.426
|5.243
|'''-0.5'''
|17.0
|-
|CZ
|01/01/1998
|1.697
| -4.173
|0.662
|1.814
|'''-0.3'''
|17.9
|-
|CZ
|01/01/1999
|0.223
| -3.128
|0.548
|2.356
|1.3
|23.7
|-
|CZ
|01/01/2000
|0.76
| -3.576
| -0.99
|3.806
|4.0
|24.3
|-
|CZ
|01/01/2001
|1.623
| -5.76
|0.106
|4.031
|3.0
|28.3
|-
|CZ
|01/01/2002
|1.906
| -6.351
|0.829
|3.616
|1.5
|30.6
|-
|CZ
|01/01/2003
|1.566
| -6.858
|0.3
|4.992
|3.5
|33.3
|-
|CZ
|01/01/2004
|0.429
| -2.37
| -2.23
|4.171
|4.8
|32.9
|-
|CZ
|01/01/2005
|1.052
| -3.027
| -1.251
|3.225
|6.6
|32.4
|-
|CZ
|01/01/2006
|1.662
| -2.15
| -2.959
|3.447
|6.7
|32.0
|-
|CZ
|01/01/2007
|0.997
| -0.645
| -4.45
|4.097
|5.5
|30.6
|-
|CZ
|01/01/2008
|0.868
| -1.964
| -2.503
|3.599
|2.6
|33.0
|-
|CZ
|01/01/2009
|1.868
| -5.411
|1.875
|1.668
|'''-4.6'''
|39.7
|-
|CZ
|01/01/2010
|1.584
| -4.152
| -0.648
|3.216
|2.4
|44.1
|-
|CZ
|01/01/2011
|1.604
| -2.7
| -2.288
|3.385
|1.7
|47.0
|-
|CZ
|01/01/2012
|3.63
| -3.897
| -1.165
|1.432
|'''-0.7'''
|56.2
|-
|CZ
|01/01/2013
|1.728
| -1.284
|0.219
| -0.663
|'''-0.04'''
|56.0
|-
|CZ
|01/01/2014
|2.569
| -2.075
| -0.126
| -0.368
|2.2
|54.8
|-
|CZ
|01/01/2015
|1.88
| -0.644
| -0.168
| -1.068
|5.3
|51.7
|-
|CZ
|01/01/2016
|1.311
|0.712
| -1.792
| -0.231
|2.5
|47.4
|-
|CZ
|01/01/2017
|2.216
|1.501
| -2.286
| -1.432
|5.1
|43.3
|-
|CZ
|01/01/2018
|1.895
|0.913
| -2.73
| -0.076
|3.1
|39.7
|-
|CZ
|01/01/2019
|1.762
|0.266
| -2.39
|0.361
|2.3
|37.7
|}

=== Konzistentní analýza toku cenných papírů ===
Existují vnitřní dynamiky, které odrážejí „dynamické chování vyplývající z určitých logických vztahů, které omezují systém; konkrétně vztahy mezi stavy a toky “. (Turnovsky, 1977, s. 3) a (Godley and Lavoie, 2007, s. 13).&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Wynne.
| jméno = Godley,
| titul = Monetary economics : an integrated approach to credit, money, income, production and wealth
| url = http://worldcat.org/oclc/814088917
| vydavatel = Palgrave Macmillan
| isbn = 978-0-230-30184-9
| isbn2 = 0-230-30184-3
| oclc = 814088917
}}&lt;/ref&gt;

# Neexistují žádné černé díry „Všechno pochází odněkud a někam odchází“. To je zajištěno pomocí dvou matic: (i) matice rozvahy a (ii) matice toku transakcí.
# Finanční a reálná sféra jsou integrovány V návaznosti na post-keynesiánskou tradici v oblasti neutrality peněz a financí modely SFC výslovně formulují různé vazby mezi finančními a reálnými proměnnými.
# Behaviorální rovnice jsou založeny na post-keynesiánských předpokladech. Behaviorální rovnice (jako je spotřeba a investiční funkce) jsou konstruovány na základě post-keynesiánských teorií.

Typické modely DSGE mají málo co říct o finančních bilancích. Díky přísným účetním pravidlům, která jsou základem konstrukce účetních matic, poskytují modely SFC ucelený, integrovaný a ucelený obraz o skutečné a finanční stránce ekonomického systému. Postkeynesiánské modely SFC integrují skutečné s finanční stránkou ekonomiky. Všechny modely SFC mají alespoň jedno finanční aktivum / závazek. Peníze se zavádějí jak jako akcie, tak jako proměnná toku. Firmy si na financování svých investic berou půjčky. Ve většině modelů SFC jsou půjčky poskytovány na vyžádání. V některých modelech SFC však banky mohou hrát aktivnější roli také prostřednictvím přidělování úvěrů na základě množství a cen. Investice společností lze financovat také prostřednictvím akcií a dluhopisů. Volba portfolia (tj. Rozdělení bohatství domácností mezi finanční aktiva) je určena (očekávanou) relativní mírou návratnosti a preferencí likvidity. Výběr portfolia může ovlivnit cenu finančních aktiv (např. Vládních dluhopisů nebo akcií), které mají zpětnovazební účinky na spotřebu (protože bohatství je začleněno do funkce spotřeby) a investice (pokud je do funkce investice zahrnuto například Tobinovo q).

Trhy práce a produktů se neprojevují změnami mezd a cen (jako v neoklasických modelech). Naopak, vyjasňují se přizpůsobením nabídky poptávce. Cenový mechanismus hraje na finančních trzích pouze zúčtovací roli. Ačkoli postkeynesiánské modely SFC jsou primárně řízeny poptávkou, je možné zavést vedlejší účinky (např. Zahrnutím Phillipsovy křivky).

Rozhodnutí domácností jsou formulována pomocí dvoustupňového rozhodovacího procesu Paula Davidsona: První krok se týká rozhodnutí o podílu příjmu, který bude uložen. Druhý krok se týká způsobu, jakým budou úspory rozděleny mezi různá aktiva (výběr portfolia). V mnoha behaviorálních rovnicích mají hospodářské subjekty cíle týkající se toku akcií (např. Poměry bohatství k příjmům, poměry dluhu k příjmům, poměry zásob k prodeji) a za účelem dosažení těchto cílů reagují na nerovnováhu. Chování se může mezi třídami lišit. Neexistuje žádná mezičasová maximalizace užitečnosti.
{| class=&quot;wikitable&quot;
!
!Domácnosti
!Firmy
!Vláda
!Zbytek světa
!∑
|-
|Spotřeba
| -C
| + C.
|
|
|0
|-
|Govt. Výdaje
|
| + G.
| -G
|
|0
|-
|[VÝSTUP]
|
|[Y]
|
|
|
|-
|Mzdy
| + Ž
| -W
|
|
|0
|-
|Daně
| -T
|
| + T.
|
|0
|-
|Změny v penězích
| -ΔH h
|
| + ΔH s
|
|0
|-
|∑
|0
|0
|0
|
|
|}
Výše uvedená tabulka ukazuje tok finančních prostředků mezi různými sektory pro uzavřenou ekonomiku bez explicitního finančního sektoru z modelu Wynne Godley a Marc Lavoie. Znaménko mínus (-) v tabulce znamená, že sektor byl vyplacen, zatímco znaménko plus (+) označuje příjmy tohoto sektoru, např. -C pro sektor domácností ukazuje, že domácnost zaplatila za svou spotřebu zatímco protistranou této transakce je firma, která obdrží + C. To znamená, že firmy obdržely platby od domácností. Obdobně se všechny příslušné toky v ekonomice vykazují v toku finančních prostředků. Pokročilejší modely SFC se skládají z finančního sektoru včetně bank a jsou dále rozšířeny naotevřenou ekonomiku zavedením sektoru zbytku světa. Zavedení finančního sektoru umožňuje sledovat tok půjček mezi sektory, což zase pomáhá při určování úrovně dluhu, který každý sektor drží. Tyto modely se stávají komplikovanějšími, když jsou do systému přidávány nové sektory a aktiva.

Kroky při vývoji modelu SFC. https://yannisdafermosdotcom.files.wordpress.com/2019/08/dafermos-nikolaidi-presentation.pdf

# Krok 1: Sestavte rozvahovou matici.
# Krok 2: Sestavte matici toku transakcí.
# Krok 3: Zapište si identity z matice toku transakcí. Použijte sloupce (které odrážejí rozpočtová omezení) a řádky s více než dvěma položkami. Identifikujte proměnné vyrovnávací paměti v identitách.
# Krok 4: Určete proměnné, které je třeba určit na základě behaviorálních rovnic. Vyberte své rovnice chování.
# Krok 5: Sestavte identity a rovnice chování.

Návod jak provádět SFC modelování:

* https://yannisdafermosdotcom.files.wordpress.com/2019/08/simple-sfc-model.pdf

== Inflace: příčiny a řešení ==
V měnové devizové ekonomice je téměř všechno zboží a služby, které jsou vyměňovány na základě peněžních transakcí, výsledkem určité formy práce. Ano, investiční zboží se obvykle vyžaduje, ale toto investiční zboží bylo výsledkem pracovních vstupů. Pro ty z nás, kteří se obávají o spotřebu zdrojů, jsou důležité komoditní vstupy, ale tyto komodity se magicky neobjevují - k jejich extrakci je nutná lidská práce. Zboží a služby jsou výsledkem lidské činnosti. V kapitalistické společnosti je hlavní část produkce placená práce. Přestože existují osoby samostatně výdělečně činné a dělnické firmy, stále jsou menšinou. Definující charakteristikou pracovníků je to, že jim je vyplácena mzda, která je normálně stanovena nominálně (ačkoli zaměstnanci na vrcholu hierarchie snižují spoustu zisků prostřednictvím bonusových programů).

Znamená to, že neexistují žádné automatické síly, které by vedly k úrovni agregátní poptávky odpovídající stálé inflaci. Inflační tlaky vyplývají z konfliktu o podíly na výnosech a z nákladových prvků, přičemž cena surovin, zejména ropy, je nejdůležitější. Na inflační proces se projevují faktory na straně nabídky, které vyplývají z úrovně produkční kapacity (ve vztahu k agregované poptávce). Na omezení nabídky se nahlíží spíše jako na omezení kapacit, než na fungování trhu práce.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| titul = Aggregate demand, conflict and capacity in the inflationary process
| url = http://dx.doi.org/10.1093/cje/bei079
| periodikum = Cambridge Journal of Economics
| datum vydání = 2005-11-01
| datum přístupu = 2019-08-31
| issn = 1464-3545
| strany = 959–974
| ročník = 29
| číslo = 6
| doi = 10.1093/cje/bei079
| jméno = Philip
| příjmení = Arestis
| jméno2 = Malcolm
| příjmení2 = Sawyer
}}&lt;/ref&gt;

Post Keynesiánci odmítají kvantitativní přístup poptávkové inflace ve prospěch teorie, kde je inflace poháněna náklady (práce, energie, suroviny atd.). Analýza se zaměřuje na dynamiku nákladů práce, kterou lze vysvětlit různými konflikty distribuce:&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| titul = Book review: M. Lavoie, Post-Keynesian Economics: New Foundations (, Cheltenham, UK and Northampton, MA, USA 2014) 680 pages
| url = http://dx.doi.org/10.4337/ejeep.2015.02.10
| periodikum = European Journal of Economics and Economic Policies: Intervention
| datum vydání = 2015-09
| datum přístupu = 2019-08-31
| issn = 2052-7764
| strany = 243–248
| ročník = 12
| číslo = 2
| doi = 10.4337/ejeep.2015.02.10
| jméno = John
| příjmení = McCombie
}}&lt;/ref&gt;

* Může to být konflikt v rozdělování mezd mezi různými skupinami pracovníků, který spouští spirálu mezd a mezd tím, že se snaží udržet nebo zlepšit své postavení v socioekonomické hierarchii.
* Důraz je však kladen na spirálu mezi cenou a mzdou, která pramení z konfliktu mezi dělníky a podnikateli při rozdělování národního důchodu: první z nich se snaží zvýšit nominální mzdu, zvýšit skutečnou mzdu a přiblížit ji na úroveň, jakou si přejí (jejich cíl skutečné mzdy, ωw); posledně jmenované se snaží zvýšit ceny produktů, aby zvýšily svou maržy, nebo, což se rovná, aby snížily úroveň skutečné mzdy směrem k jejich vlastnímu cíli (ωf).
* Inflace je pak o to silnější, že mezera mezi příslušnými ambicemi pracovníků a podnikatelů (ωw - ωf) je vysoká a každý agent má významnou vyjednávací sílu (pracovníci na stanovení mezd). nominální, dodavatelé při stanovení cenové hladiny).

Podle post-keysovského přístupu jsou determinanty inflace do značné míry exogenní a jsou spojeny s historickými, institucionálními a kulturními charakteristikami. Cíl pracovníků (ωw) tedy do značné míry závisí na kritériích spravedlnosti, které hájí, a na informacích, které dostávají o příjmu vnímaném touto nebo touto sociálně-profesní kategorií. Objevují se další faktory, zejména v otevřené ekonomice, kde tlak, který pracovníci vyvíjejí na mzdy, může být posílen nárůstem dovozu po reálném oslabení místní měny (zvýšení reálného směnného kurzu). Z podnikového hlediska závisí cíl ωf na různých omezeních, zejména na potřebě dosáhnout kompromisu mezi cílem růstu manažerů a cílem zisku akcionářů. Tento konflikt mezi manažery a akcionáři se může navíc obrátit proti zaměstnancům, když bývalí padnou, aby reagovali na zvyšující se chuť těch druhých. Na druhé straně klesá klesající se stupněm koncentrace společností. Totéž platí, pokud reálný směnný kurz stoupá, když se podnikatelé snaží zachovat své marže i vzhledem k rostoucím nákladům na energii nebo surovinám dováženým ze zahraničí. Příčiny inflace můžeme charakterizovat do těchto bodů:

* nominální mzda roste rychleji než produktivita práce;
* stoupá přirážka;
* nebo podíl dovážených materiálů použitých jako vstupy v poměru k celkovým mzdovým nákladům. (cena surovin stoupá, domácí měna se znehodnocuje vůči měně výrobce surovin, stoupá množství suroviny, které je zapotřebí na jednotku produkce);
* inflace cen surovin, které jsou v zásadě určovány na světových trzích, pravděpodobně ohrožuje jakékoli distribuční uspořádání mezi zisky a mzdami nebo mezi podílem na zisku a skutečnou mzdou.

Pokud distribuční konflikt umožňuje vysvětlit inflaci, umožňuje také definovat rovnovážnou skutečnou mzdu endogenně ω * (s ωf &lt;ω * &lt;ωw).

* V uzavřené ekonomice tedy zhoršení distribučního konfliktu vede ke zvýšení reálné rovnovážné mzdy (ω *), což vede ke zvýšení aktivity a růstu, pokud je model veden mzdou, pokles, pokud je model ziskem vedený.
* Jedním z důležitých výsledků otevřené ekonomiky v mzdově vedeném systému je to, že nárůst ω * generuje pokles domácí poptávky, který může být vyrovnán nárůstem čisté zahraniční poptávky, pokud je citlivý na růst reálného směnného kurzu.

Hospodářská situace může samozřejmě zpětně působit na míru inflace. Podle obvyklého čtení Keynesiánů z Phillipsovy křivky je však tento účinek pouze nepřímý: zhoršení hospodářské situace a vzestup nezaměstnanosti mohou podnítit dělníky ke snížení jejich cíle skutečné mzdy (ww endogenní), což vede k nižší inflaci. Zde jsou zvýrazněny dva body. Na jedné straně je Phillipsova křivka částečně horizontální, pokud se domníváme, že si pracovníci zachovávají stejný cíl, dokud zůstává míra nezaměstnanosti v určitém rozmezí. Křivka neobnoví své obvyklé tempo, dokud nebude mimo toto rozmezí: míra nezaměstnanosti musí dosáhnout nízké úrovně, aby se cíl zvýšil; naopak míra nezaměstnanosti musí dosáhnout vysoké úrovně, aby klesl cíl w. V druhém případě se může dokonce stát, že ωw bude nižší než ωf, což generuje deflaci.

„Základní“ principy inflačního procesu zakotvené v historicky specifickém institucionálním rámci, který ovlivňuje proces agregovaného stanovování mezd a cen. V současném kontextu lze naše základy omezit na následující tvrzení:&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| titul = The rise, decline and rise of incomes policies in the US during the post-war era: an institutional-analytical explanation of inflation and the functional distribution of income
| url = http://dx.doi.org/10.1017/s1744137407000665
| periodikum = Journal of Institutional Economics
| datum vydání = 2007-08
| datum přístupu = 2019-08-31
| issn = 1744-1374
| strany = 127–146
| ročník = 3
| číslo = 2
| doi = 10.1017/s1744137407000665
| jméno = MARK
| příjmení = SETTERFIELD
}}&lt;/ref&gt;

* (a) Konflikt ohledně rozdělení příjmů je pro proces inflace zásadní. Na rozdíl od názoru, že inflace je výhradně produktem nadměrné agregované poptávky, považujeme inflaci za výsledek neslučitelných požadavků různých sociálních skupin na skutečnou produkci, přičemž inflace je výsledkem toho, když jsou tyto protichůdné pohledávky vyjádřeny nominálně, jako v peníze pomocí ekonomiky.
* (b) Jak pravomoc pracovníků vůči „mzdovému vyjednávání“, tak i moc firem vůči trhu se zbožím jsou neúplné. Jinými slovy, ani dělníci, ani firmy nemohou plně indexovat svá očekávání nebo aspirace do mezd a cen.
* (c) Pracovníci a firmy vyjednávají o stanovení nominální mzdy, na jejímž základě firmy stanoví ceny (a tedy hodnotu skutečné mzdy). To je v souladu s prvními principy ekonomie využívající peníze, jak uvádí Keynes (1936: kap. 2), a vylučuje myšlenku, že pracovníci a firmy vstupují do přímých jednání o výši skutečné mzdy (jako v barteru) Systém).
* (d) Philipsova křivka je nesprávný model vysvětlení inflace. Post-keynesovci věří, že křivka je horizontální (případně rostoucí) a ne-vertikální.

=== Formalizace inflace v kapitalistické společnosti ===
'''Uzavřená ekonomie:'''

&lt;math&gt;p=K* (w/y)&lt;/math&gt;

kde:

* κ je průměrná přirážka (marže);
* w je nominální mzdová sazba;
* y je výstup na pracovníka.

Například, pokud je κ 1,1, pak je výstup z prodejní ceny o 10 % vyšší než mzdové náklady na jeho výrobu.

'''Otevřená ekonomie:'''

&lt;math&gt;{\displaystyle p=(1+l)*(w/y)*(1+j)}&lt;/math&gt;

* (1+l) = k
* (w/y) = reálná mzda
* (1+j) = poměr materiálních nákladů na pracovníka.

==== Řešení inflace ====
V Nové neoklasické syntéze se s inflací zachází jako s čistě monetárním jevem, který je třeba řešit pomocí měnové politiky. Předpokládá se, že centrální banky zaměří inflaci cen na výstupu - nikoli na inflaci cen aktiv - a nastaví úrokové sazby podle nějaké verze Taylorova pravidla, přičemž zvýší skutečnou úrokovou sazbu, když očekávaná inflace přesáhne cíl, a sníží ji, když inflace klesne pod cíl. V postkeynesiánské ekonomii byla inflace nákladů vždy brána velmi vážně. Zatímco mzdová politika v Nové neoklasické syntéze nehraje žádnou roli, je pro post-keynesiánské myšlení o inflaci ústřední. Další důležitý rozdíl mezi post-keynesiánským a mainstreamovým uvažováním o agregované cenové hladině se týká cenové deflace.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = King
| jméno = John
| titul = Wages Policy
| periodikum = Oxford Handbooks Online
| datum vydání = 2013-09-18
| doi = 10.1093/oxfordhb/9780195390766.013.0022
| url = http://dx.doi.org/10.1093/oxfordhb/9780195390766.013.0022
| datum přístupu = 2021-07-08
}}&lt;/ref&gt;
* Příjmové a mzdové politiky (de facto pomocí daní, kdy se pracovníci a podnikatelé, kteří překročí hranici, tak budou více nuceni platit vyšší daně a stabilizovat ekonomiku jako celek)
* buffer stocky (strategické rezervy komodit - ropa, zemědělské produkty, byty)&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| titul = The Policy of Government Storage of Food-Stuffs and Raw Materials
| url = http://dx.doi.org/10.2307/2225437
| periodikum = The Economic Journal
| datum vydání = 1938-09
| datum přístupu = 2019-08-31
| issn = 0013-0133
| strany = 449
| ročník = 48
| číslo = 191
| doi = 10.2307/2225437
| jméno = J. M.
| příjmení = Keynes
}}&lt;/ref&gt;
* Job guarantee program (MMT)

=== Hyperinflace:&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| titul = The Economics of Inflation.
| url = http://dx.doi.org/10.2307/2225440
| periodikum = The Economic Journal
| datum vydání = 1938-09
| datum přístupu = 2019-08-31
| issn = 0013-0133
| strany = 507
| ročník = 48
| číslo = 191
| doi = 10.2307/2225440
| jméno = Joan
| příjmení = Robinson
| jméno2 = C.
| příjmení2 = Bresciani-Turroni
| jméno3 = Millicent E.
| příjmení3 = Sayers
}}&lt;/ref&gt; ===
Definice hyperinflace v postkeynesiánské perspektivě se zaměřuje na její kvalitativní charakteristiky, nikoli pouze na kvantitativní kritéria navržená ortodoxní školou. Práce na hyperinflaci v postkeynesiánské tradici uzavřené ekonomiky provedl Kalecki (1962, s. 275), kde definoval hyperinflaci jako „''velmi rychlý růst cen a obecnou tendenci převádět peníze na zboží''“. V tomto rámci hraje role inflačních očekávání klíčovou roli, protože hromadění zboží a únik z peněz je vysvětlen očekáváním nepřetržitého a rychlého zvyšování cen. Rychlost peněz zase závisí na očekávané míře inflace, která je založena na mírách inflace v minulosti. Jak tedy agenti očekávají zrychlení inflace, pokusí se se svými penězi nakládat, což zrychluje rychlost oběhu peněz a spouští hyper-inflaci. Charles a Marie (2016, s. 1) poskytují následující definici hyperinflace v otevřené ekonomice: „''velmi rychlý růst cen a obecná tendence převádět jednotky domácí měny na cizí měnu''“. Klíčovým kritériem použitým k určení, zda dochází k hyperinflaci, je postupné odmítání národní měny a dolarizace ekonomiky, kde se měna jiné země používá výměnou za národní měnu nebo vedle ní. Odmítnutí používání domácí měny je klíčovou součástí postkeynesovského teoretického přístupu k hyperinflaci (Marie, 2014). &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Marie
| jméno = Jonathan
| titul = Hyperinflation argentine de 1989 : une interprétation post-keynésienne
| periodikum = Revue de la régulation
| datum vydání = 2014-05-16
| číslo = 15
| issn = 1957-7796
| doi = 10.4000/regulation.10794
| url = http://dx.doi.org/10.4000/regulation.10794
| datum přístupu = 2021-04-08
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Kalecki
| jméno = M.
| titul = A Model of Hyperinflation1
| periodikum = The Manchester School
| datum vydání = 2008-04-21
| ročník = 30
| číslo = 3
| strany = 275–281
| issn = 1463-6786
| doi = 10.1111/j.1467-9957.1962.tb00332.x
| url = http://dx.doi.org/10.1111/j.1467-9957.1962.tb00332.x
| datum přístupu = 2021-04-08
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Charles
| jméno = Sébastien
| příjmení2 = Marie
| jméno2 = Jonathan
| titul = Hyperinflation in a small open economy with a fixed exchange rate: A post Keynesian view
| periodikum = Journal of Post Keynesian Economics
| datum vydání = 2016-07-02
| ročník = 39
| číslo = 3
| strany = 361–386
| issn = 0160-3477
| doi = 10.1080/01603477.2016.1200950
| url = http://dx.doi.org/10.1080/01603477.2016.1200950
| datum přístupu = 2021-04-08
}}&lt;/ref&gt;

==== '''Inflační procesy v historické perspektivě''' &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Câmara
| jméno = Alcino
| příjmení2 = Vernengo
| jméno2 = Matias
| titul = Allied, German and Latin Perspectives on Inflation
| periodikum = Contemporary Post Keynesian Analysis
| doi = 10.4337/9781845423650.00018
| url = http://dx.doi.org/10.4337/9781845423650.00018
| datum přístupu = 2021-04-08
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Câmara
| jméno = Alcino
| příjmení2 = Vernengo
| jméno2 = Matias
| titul = Allied, German and Latin Perspectives on Inflation
| periodikum = Contemporary Post Keynesian Analysis
| doi = 10.4337/9781845423650.00018
| url = http://dx.doi.org/10.4337/9781845423650.00018
| datum přístupu = 2021-04-08
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| titul = David Hackett Fischer. &lt;italic&gt;The Great Wave: Price Revolutions and the Rhythm of History&lt;/italic&gt;. New York: Oxford University Press. 1996. Pp. xvi, 536. $30.00
| periodikum = The American Historical Review
| datum vydání = 1999-06-XX
| issn = 1937-5239
| doi = 10.1086/ahr/104.3.866
| url = http://dx.doi.org/10.1086/ahr/104.3.866
| datum přístupu = 2021-04-08
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Hamilton
| jméno = Earl J.
| titul = American Treasure and the Price Revolution in Spain, 1501-1650
| datum vydání = 1934-12-31
| doi = 10.4159/harvard.9780674332157
| url = http://dx.doi.org/10.4159/harvard.9780674332157
| datum přístupu = 2021-04-08
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| titul = CHAPTER II. IMPORTS OF AMERICAN GOLD AND SILVER
| url = http://dx.doi.org/10.4159/harvard.9780674332157.c6
| vydavatel = Harvard University Press
| strany = 11–45
| isbn = 978-0-674-33215-7
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Postan
| jméno = M. M.
| titul = Essays on Medieval Agriculture and General Problems of the Medieval Economy
| url = http://dx.doi.org/10.1017/cbo9780511896729
| vydavatel = Cambridge University Press
| isbn = 978-0-521-08744-5
| isbn2 = 978-0-521-08846-6
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Thomas
| jméno = Tooke,
| titul = An inquiry into the currency principle : the connection of the currency with prices, and the expediency of a separation of issue from banking
| url = http://worldcat.org/oclc/845020903
| vydavatel = Verl. Wirtschaft und Finanzen
| oclc = 845020903
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Horsefield
| jméno = J. Keith
| titul = A History of Gold and Money 1450–1920. By Pierre Vilar. Atlantic Highlands, N.J., Humanities Press, 1976. Pp. 360. $18.50.
| periodikum = Business History Review
| datum vydání = 1977
| ročník = 51
| číslo = 2
| strany = 269–270
| issn = 0007-6805
| doi = 10.2307/3113497
| url = http://dx.doi.org/10.2307/3113497
| datum přístupu = 2021-04-08
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Arestis
| jméno = Philip
| příjmení2 = Howells
| jméno2 = Peter
| titul = The 1520-1640 “Great Inflation”: An Early Case of Controversy on the Nature of Money
| periodikum = Journal of Post Keynesian Economics
| datum vydání = 2001-12
| ročník = 24
| číslo = 2
| strany = 181–203
| issn = 0160-3477
| doi = 10.1080/01603477.2001.11490322
| url = http://dx.doi.org/10.1080/01603477.2001.11490322
| datum přístupu = 2021-04-08
}}&lt;/ref&gt; ====
https://www.researchgate.net/profile/Matias-Vernengo/publication/23696728/figure/tbl1/AS:650400503955456@1532078972098/Classification-of-Theories-of-Inflation.png

Mezi ekonomy je obvyklá moudrost, že dominantní interpretací těchto dlouhodobých procesů jsou monetaristické názory. To je zejména případ cenové revoluce 16. století, která je spojena s prvními jasnými expozicemi kvantitativní teorie peněz (Arestis and Howells, 2001-2). Není tomu tak a historici obecně zdůrazňují skutečné příčiny inflace založené na neo-malthusiánských modelech, které zdůrazňují demografické síly, v nichž jsou peníze endogenní.

Cenové revoluce začínají v období prosperity a končí v obdobích krizí. Klasický demografický nebo reálný model je v zásadě založen na malthusiánském vhledu a byl vyvinut Michaelem M. Postanem (1973) a byl použit k vysvětlení chování pozdější středověké západní evropské ekonomiky, zejména pro chování cenových pohybů. Postan tvrdil, že populační růst a relativně statická agrární technologie nevyhnutelně vedly ke snižování výnosů. Klesající výnosy zase během dlouhého třináctého století (1180–1350) vyhnaly ceny obilí, což podle odhadů Postana činilo přibližně 0,5 procenta ročně. Symetricky pokles populace během čtrnáctého a patnáctého století způsobený hroznými hladomory, epidemiemi a válkami vedl k poklesu cen obilí. Někteří historici nesouhlasí s postanským neo-malthusiánským modelem. Day (1978) tvrdí, že ekonomiky pozdního středověku zůstaly ekonomikami s tvrdými penězi - navzdory neuvěřitelnému vývoji úvěrových nástrojů - a že peněžní kontrakce by měla být považována za základní příčinu deflace ve čtrnáctém a patnáctém století. Pokles nabídky peněz byl způsoben jednak omezenými evropskými peněžními zásobami, jednak trvalým odlivem drahých kovů vyplývajícím z trvalých deficitů platební bilance s Východem (Day, 1978, s. 79). Hackett Fisher (1996, s. 19) však naznačuje, že i když roli hrají jak peníze, tak populační změny, „populace se zdá být hybnou silou“. V tomto smyslu by zlom v roce 1380 měl více společného s neúrodami a morem než s nedostatkem peněz. Hackett Fisher (1996, s. 72) následně tvrdí, že hybnou silou v následující cenové revoluci bylo „oživení populačního růstu, které vyvinulo silný tlak na materiální zdroje“. Monetarističtí inklinující autoři zdůrazňují rozmach těžby stříbra a mědi ve střední Evropě v 60. letech 14. století - před objevením a přílivem amerických prutů - jako hlavní faktor ukončující hladomor evropských prutů (např. Munro, 2003). Pro vysvětlení inflace v šestnáctém století by tedy byly ústřední měnové faktory.

Cenová revoluce šestnáctého století je mezi ekonomy dobře známá Earl Hamiltonova (1934) klasická interpretace, která klade důraz na na příliv amerického zlata a stříbra. Když se cenová revoluce projevila, bylo vyvinuto několik vysvětlení. Wrigley a Schofield (1981) vyvíjejí neo-malthusiánský model podle Postanových linií. Hlavním problémem konvenčního monetaristického pohledu je, že ceny začaly značně stoupat, než americké slitky dorazily do Evropy. Historická kauzalita naznačuje, že nejprve vzrostly ceny a poté následovala nabídka peněz. Ve skutečnosti Hackett Fisher (1996, s. 84) naznačuje, že velká inflace vytvořila takovou poptávku po peněžním médiu, že dokonce „staré doly byly znovu otevřeny s velkými náklady“. Arestis a Howells (2001-2) zdůrazňují úlohu endogenních peněz v realistické neo-malthusiánské tradici. Z neo-malthusiánského pohledu vedly špatné úrody, hladomor, nemoci a války - zejména třicetiletá válka (1618-48) - k návratu demografických trendů a ke konci druhé cenové revoluce.

Cenová revoluce v osmnáctém století je však nakonec proslulá debatami, které vyvolaly v Anglii na konci osmnáctého a na počátku devatenáctého století, známé jako diskuse bullionistů. Cenová revoluce osmnáctého století začala ve 30. letech 20. století. Tok nedávno objeveného brazilského zlata v Minas Gerais do Londýna přes Lisabon považují bullionisté za počáteční příčinu rostoucích cenových trendů (Vilar, 1960). Methuenská smlouva stanovila, že Portugalsko bude vyvážet víno a dovážet zpracované zboží - zásadně textilní výrobky - z Anglie za velmi nízké sazby. Smlouva znamenala, že Portugalsko se stalo závislým na britském zboží, které bylo nakonec dovezeno s přílivem brazilského zlata. Objev zlata znamenal pro Portugalsko úplné podřízení se britské nadvládě. Na druhé straně byly populační trendy - pokles věku při sňatku a následné zvyšování poměru plodnosti.

David Ricardo je obvykle popisován jako hlavní autor bullionistů a zastánce názoru, že inflace byla způsobena nadměrným vydáváním bankovek Bank of England během let 1797-1821, v které bankovky nešlo převést na zlato. Proud anti-kvantitativní teorie z tohoto pohledu začíná Thorntonem a bankovní školou (např. Tooke) a vrcholí keynesiánskou ekonomií. Hlavním odpůrcem bullionistického pohledu na inflaci v osmnáctém století byl ekonom a cenový historik Thomas Tooke - vůdce bankovní školy. Bankovní škola je někdy považována za předchůdce postkeynesiánské analýzy endogenních peněz (Wray, 1990). Endogenita peněz je implicitně obsažena v tzv. zákoně Refluxu - verze zákona o peněžním oběhu v bankovní škole. Reflux znamená, že komerční banky nemohou vytvářet úvěry nad úroveň požadovanou ekonomickými agenty, protože nadbytečný úvěr by tyto ekonomičtí agenty využily k splacení nevyřízených dluhů, čímž by se zrušil nárůst platebních prostředků. Podle Tooke (1844, s. 123) „c''eny komodit nezávisí na množství peněz označeném množstvím bankovek, ani na množství celého cirkulujícího média; ale ... naopak, množství cirkulujícího média je důsledkem cen''. “ Ceny se podle Tooke stále zvyšovaly v důsledku špatné úrody, znehodnocení vnější hodnoty měny, které zvýšilo cenu dováženého zboží, a vyšších úrokových sazeb, což vedlo k vyšším finančním nákladům. Zvrácení těchto trendů v období po napoleonské válce tedy vysvětluje deflační síly v akci a konec cenové revoluce.

Poslední cenová revoluce začíná koncem Velké hospodářské krize (1873-1896). Konvenční názory zdůrazňují roli objevu nových zdrojů drahých kovů v Jižní Africe, alternativní názory zdůrazňují význam distribučních konfliktů v inflačním procesu. Dodržování zlatého standardu a takzvaný zločin z roku 1873 - demonetizace stříbra (Goodwin, 1978, s. 16-7) - znamenaly, že peněz bylo málo, a vedly k deflačním silám, které zase poškodily dlužníky (střední -západní a jižní zemědělci) a ve prospěch východních průmyslníků a bankéřů (lupičští baroni). Agrární revolta a vzestup populistických a progresivních hnutí - které vedly k regulaci monopolů, přijetí daně z příjmu, vytvoření centrální banky a řadě dalších reforem - zvrátily příliv a vytvořily inflační tlaky.

Hackett Fisher (1996, s. 186) tvrdí, že cenová revoluce dvacátého století má strukturální příčiny související se zvyšováním životní úrovně, revolucí v oblasti veřejného zdraví, která vedla k růstu populace, a institucionálními změnami, které vedly k tomu, co Heilbronner označoval jako „podlahy bez stropů“. Vzestup korporací a rozvoj více regulované ekonomiky se zvyšující se účastí vlád vedly k cenové tendenci. Joan Robinson (1971) tedy skvěle tvrdil, že „obecná cenová hladina se stala politickým problémem“.

Distribuční konflikt a politické narušení byly zvláště důležité v diskusi o inflaci v 60. letech. Konvenční moudrost předpokládá, že inflační tlaky byly způsobeny expanzivní fiskální politikou v USA a propagací těchto inflačních tlaků prostřednictvím mezinárodního systému (Laidler a Parkin, 1975). Stále expanzivnější fiskální politika šedesátých let - vyplývající jak z vietnamské války, tak z experimentu Velké společnosti Kennedyho-Johnsona - vedla k rostoucímu deficitu platební bilance. Americké deficity byly původně považovány za pomocné pro fungování mezinárodního měnového systému, který zoufale potřeboval dolary, aby získal základní dovoz kapitálového zboží potřebného k rekonstrukci. Nicméně, koncem šedesátých let začala akumulace nečinných dolarových zůstatků vyvíjet tlak na peněžní zásobu zbytku světa, což vedlo k inflaci. To znamená, že podle monetaristické logiky byla inflace způsobena americkou fiskální a měnovou politikou a přenášena do světa v důsledku systému pevných parit.

Je však možné alternativní vysvětlení inflačních tlaků 60. let. Toto alternativní vysvětlení, slučitelné s postkeynesovským pohledem, by minimalizovalo dopady expanzivní fiskální politiky USA a režimu fixního směnného kurzu. Režim akumulace zlatého věku znamenal závazek plné zaměstnanosti a vytvoření záchranné sítě pro nezaměstnané pracovníky. Zavedení kontroly kapitálu a politiky levných peněz - což vedlo k nízkým reálným úrokovým sazbám - navíc znamenalo příznivé prostředí pro pracovníky. V několika západních zemích byly u moci strany se silnými vazbami na dělnické hnutí, což bylo do značné míry tolerováno, protože to bylo považováno za formu snižování nebezpečí sovětské hrozby.

V tomto prostředí byly obvykle vyrovnány tlaky pracovníků na vyšší nominální mzdy. Pro danou skutečnou úrokovou sazbu a pevný nominální směnný kurz by jediným účinkem růstu mezd byly vyšší ceny. Stručně řečeno, inflace byla výsledkem mzdových tlaků - nákladových - spíše než expanzivní fiskální a měnové politiky - poptávkového - (Coutts, Tarling a Wilkinson, 1976). Upozorňujeme však, že po značnou část zlatého věku rostly mzdy stejným tempem, jaké měla produktivita, a tudíž měly zanedbatelný inflační dopad. Zdá se tedy, že inflační proces 60. a 70. let souvisí se zvýšením daní (přenesených do cen), konkurenčních odpisů (výrazněji po roce 1973) a šoků na straně nabídky, zejména dvou ropných šoků 70. let.

==== Výmarská hyperinflace po první světové válce ====
Kvantitativisté a škola Balance of Payments jsou dvě hlavní skupiny s protichůdnými názory na německou hyperinflaci. Cagan vyvinul typický monetaristický pohled na základě kvantitativistické nebo monetaristické analýzy. Na druhou stranu škola Balance of Payments tvrdí, že příčinou hyperinflace jsou reparace a amortizace. Joan Robinson zavádí pojem mzdových / devizových spirál a distribučního konfliktu. Její příspěvek lze pojmenovat postkeynesiánský. Varianty těchto tří pohledů zůstávají kanonickou interpretací hyperinflačních procesů. &lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Ferguson
| jméno = Niall
| titul = Paper and Iron
| url = http://dx.doi.org/10.1017/cbo9780511523588
| vydavatel = Cambridge University Press
| isbn = 978-0-521-47016-2
| isbn2 = 978-0-521-89422-7
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = D.
| jméno = Graham, Frank
| titul = Exchange, prices, and production in hyperinflation: Germany, 1920-1923
| url = http://worldcat.org/oclc/901551244
| vydavatel = Princeton University Press
| oclc = 901551244
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = 1872-1924.
| jméno = Helfferich, Karl,
| titul = Money.
| url = http://worldcat.org/oclc/9858
| vydavatel = A.M. Kelley
| oclc = 9858
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Holtfrerich
| jméno = Carl-Ludwig
| titul = The German Inflation 1914-1923
| datum vydání = 1986-12-31
| doi = 10.1515/9783110860078
| url = http://dx.doi.org/10.1515/9783110860078
| datum přístupu = 2021-04-08
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Kindleberger
| jméno = Charles P.
| titul = A Structural View of the German Inflation
| url = http://dx.doi.org/10.1515/9783110850734-005
| vydavatel = DE GRUYTER
| místo = Berlin, Boston
| isbn = 978-3-11-085073-4
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Laidler
| jméno = David
| příjmení2 = Parkin
| jméno2 = Michael
| titul = Inflation: A Survey
| periodikum = The Economic Journal
| datum vydání = 1975-12-XX
| ročník = 85
| číslo = 340
| strany = 741
| issn = 0013-0133
| doi = 10.2307/2230624
| url = http://dx.doi.org/10.2307/2230624
| datum přístupu = 2021-04-08
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| titul = Towards a Theory of the German Inflation: Some Preliminary Observations
| url = http://dx.doi.org/10.1515/9783110840247.25
| vydavatel = De Gruyter
| strany = 25–48
| isbn = 978-3-11-084024-7
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Robinson
| jméno = Joan
| příjmení2 = Bresciani-Turroni
| jméno2 = C.
| příjmení3 = Sayers
| jméno3 = Millicent E.
| titul = The Economics of Inflation.
| periodikum = The Economic Journal
| datum vydání = 1938-09
| ročník = 48
| číslo = 191
| strany = 507
| issn = 0013-0133
| doi = 10.2307/2225440
| url = http://dx.doi.org/10.2307/2225440
| datum přístupu = 2021-04-08
}}&lt;/ref&gt; &lt;blockquote&gt;'''(1)''' standardní vysvětlení „kvantitativní teorie peněz“, které se někdy říkalo „anglické“ nebo „spojenecké“ zobrazení. Vlivným prohlášením tohoto pohledu byl Bresciani-Turroni (1937) a předpokládá, že peněžní zásoba je exogenní;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Robertson
| jméno = D. H.
| příjmení2 = Bresciani-Turroni
| jméno2 = Constantino
| příjmení3 = Sayers
| jméno3 = Millicent E.
| titul = The Economics of Inflation.
| periodikum = Economica
| datum vydání = 1938-05
| ročník = 5
| číslo = 18
| strany = 233
| issn = 0013-0427
| doi = 10.2307/2549024
| url = http://dx.doi.org/10.2307/2549024
| datum přístupu = 2021-04-01
}}&lt;/ref&gt;
→ exogenní nabídka peněz → cenová inflace → znehodnocení směnného kurzu.

Německý rozpočtový schodek financováno vytvořením peněz Reichsbank, které bylo hlavní příčinou hyperinflace. Tuto teorii nabídl ve 30. letech italský ekonom Constantino Bresciani-Turroni (1931), který vinil špatnou měnovou a fiskální politiku a tvrdil, že inflace má převážně negativní důsledky.Z tohoto pohledu bylo břemeno uvalené vnitřním válečným dluhem, výplatami důchodů válečným veteránům, vdovám a sirotkům, rekonstrukcí několika zdevastovaných oblastí a procesem demobilizace války příliš těžké pro mladou republiku a levici. Neschopnost zvyšovat fiskální příjmy navíc znamenala, že rostoucí fiskální výdaje musela financovat Reichsbank.

Podle Brescianiho empirické důkazy pro jeho názory poskytuje měnová reforma z listopadu 1923, která pro něj představuje okamžik, kdy německá vláda našla energii potřebnou k zastavení měnových problémů (tamtéž, s. 399). Jednou z rozhodujících charakteristik monetaristické interpretace inflace je to, že růst nabídky peněz předchází růstu cenové hladiny. Vzhledem k dominanci parity kupní síly jakožto vysvětlení stanovení směnného kurzu v daném období předchází růst domácí cenové hladiny a způsobuje znehodnocení německé marky. Existuje řetězec kauzality, který vede od exogenní nabídky peněz k cenové úrovni a poté k směnnému kurzu.

Pro Bresciani-Turroni bylo řešením inflačního problému jednoduše snížení fiskálního deficitu. Jakmile budou znovu zavedeny zásady zdravého financování, cenová hladina bude stabilizována. Tehdy za to mohla německá vláda. Přesto, jak poznamenal Merkin (1982, s. 25), mezi obhájci kvantitativní teorie peněz existovala určitá míra přijetí, že ve skutečnosti nárůst cenové hladiny předcházel nárůstu množství peněz, a tudíž , hrály roli očekávání budoucího zvýšení nabídky peněz.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| titul = Towards a Theory of the German Inflation: Some Preliminary Observations
| url = http://dx.doi.org/10.1515/9783110840247.25
| vydavatel = De Gruyter
| strany = 25–48
| isbn = 978-3-11-084024-7
}}&lt;/ref&gt;

Wicksellovy příspěvky a také Schumpeter a Bortkiewicz patří do své vlastní kategorie (Merkin, 1982). Všichni vidí rychlost oběhu jako důležitý prvek hyperinflace a všichni zavádějí endogenní peníze. Stále však také věří, že hyperinflace je výsledkem nadměrné poptávky. Schumpeter a Wicksell zejména připisovali nadbytečnou poptávku nízké tržní úrokové míře, zatímco Bortkiewicz zdůrazňoval zrychlení spotřeby způsobené očekáváním další měnové expanze.

'''(2)''' „teorie platební bilance“ nebo tzv. „Německý“ pohled.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Williams
| jméno = John H.
| titul = German Foreign Trade and the Reparation Payments
| periodikum = The Quarterly Journal of Economics
| datum vydání = 1922-05
| ročník = 36
| číslo = 3
| strany = 482
| issn = 0033-5533
| doi = 10.2307/1886034
| url = http://dx.doi.org/10.2307/1886034
| datum přístupu = 2021-04-01
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Burns
| jméno = Arthur F.
| titul = Exchange, Prices, and Production in Hyper-Inflation: Germany, 1920-1923. Frank D. Graham
| periodikum = Journal of Political Economy
| datum vydání = 1932-10
| ročník = 40
| číslo = 5
| strany = 696–702
| issn = 0022-3808
| doi = 10.1086/254395
| url = http://dx.doi.org/10.1086/254395
| datum přístupu = 2021-04-01
}}&lt;/ref&gt; a '''(3)''' post keynesiánská teorie „platební bilance“, ale s důrazem na endogenní peníze a mzdové a cenové versus spirální směny.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Robinson
| jméno = Joan
| příjmení2 = Bresciani-Turroni
| jméno2 = C.
| příjmení3 = Sayers
| jméno3 = Millicent E.
| titul = The Economics of Inflation.
| periodikum = The Economic Journal
| datum vydání = 1938-09
| ročník = 48
| číslo = 191
| strany = 507
| issn = 0013-0133
| doi = 10.2307/2225440
| url = http://dx.doi.org/10.2307/2225440
| datum přístupu = 2021-04-01
}}&lt;/ref&gt;

Němečtí úředníci, kteří se museli vypořádat s každodenními problémy fungování ekonomiky v hyperinflačních podmínkách, viděli tento problém nepřekvapivě z jiné perspektivy. Nejznámějším obhájcem takzvané teorie platební bilance byl Karl Helfferich. Tento pohled pojmenoval Bresciani-Turroni německým pohledem (1931, s. 47).&lt;/blockquote&gt;Post keynesiánci nepopírají, že trvalé všeobecné zvyšování cen nebo hyperinflace vyžaduje k udržení rostoucí peněžní zásoby. Přestože je však nezbytnou podmínkou expanze peněžní zásoby. Je sporné, zda byla ''primární příčinnou'' složkou tvorba exogenních peněz . Alternativní pohled je, že na tvorbu peněz lze pohlížet převážně jako na ''endogenní''. „Teorie platební bilance“ tvrdí, že zásadní příčinný faktor hyperinflace byl výrazný pokles hodnoty německé marky, který byl zase způsoben břemenem reparací uložených Německu. Podle postkeynesiánského pohledu na „platební bilanci“ tedy řetězec kauzality probíhá takto:&lt;blockquote&gt;→ devalvace kurzu → cenová a mzdová inflace → inflace peněžní zásoby.&lt;/blockquote&gt;Fakta podporují „pohled na platební bilanci“: silné inflaci, která zasáhla Německo v druhé polovině roku 1921, předcházelo výrazné oslabení směnné hodnoty marky od května 1921 do listopadu 1921, kdy německá vláda začala vyplácet platby velkých hotovostních reparací (Robinson 1938: 507–508). Další empirické důkazy na jeho podporu, a Robinson na to poukazuje:&lt;blockquote&gt;&quot;Pokud impuls vychází ze strany burzy, měli bychom očekávat, že pokles směnného kurzu předběhne růst cen a ceny obchodovaného zboží budou předbíhat ceny domů.&quot; Přesně k tomu došlo, velikost a rychlost změn v tomto pořadí: směna, dovozní ceny, vývozní ceny, ceny domů, životní náklady, mzdy. Geografická difúze cen navíc podporuje argument, pohyb šířící se z velkých přístavů a ​​obchodních center do vnitrozemí země. “ (Robinson 1938: 508).&lt;/blockquote&gt;Skutečný schodek německého vládního rozpočtu klesal v letech 1921 a 1922: v roce 1920 činil schodek 6 miliard zlatých marek, v roce 1921 to bylo 3,7 miliardy zlatých marek a v roce 1922 2,4 miliardy (Robinson 1938: 509). Přestože Robinson připouští, že měl určitou roli. Důležitý článek v příčině hyperinflace:&lt;blockquote&gt;&quot;Chybějící položka není daleko k hledání.&quot; Je to růst peněžních mezd. Odpisy směnných kurzů ani rozpočtový deficit nemohou samy o sobě odpovídat za inflaci. Pokud se však do příběhu přivede růst peněžních mezd, lze jasně vidět část, kterou každý hraje. Se zhroucením marky v roce 1921 dovozní ceny prudce vzrostly a táhly ceny domů za nimi. Náhlý nárůst životních nákladů vedl k naléhavým požadavkům na vyšší mzdy. Nezaměstnanost byla nízká…, zisky rostly s cenami a němečtí dělníci čelili hladovění. Bylo nutné přiznat zvýšení mezd. Zvyšování mezd, zvyšování jak nákladů na bydlení, tak příjmů z peněz na bydlení, působilo proti účinkům devizového oslabení při stimulaci vývozu a omezování dovozu. Každé zvýšení mezd proto vyvolalo další pokles směnného kurzu a každý pokles směnného kurzu vyvolal další růst mezd. Tento proces se stal automatickým, když se mzdy začaly vyplácet na základě životních nákladů …. Tedy… tvrzení [Bresciani-Turroni], že kolaps marky nemohl způsobit inflaci, protože směnný kurz vždy najde rovnovážnou úroveň, je zbaveno veškeré síly, jakmile je růstu peněžních mezí přidělena příslušná role. …. Bez růstu peněžních mezd nemůže dojít k inflaci a cokoli začne násilný růst peněžních mezd, spustí inflaci. “ (Robinson 1938: 510).&lt;/blockquote&gt;Reichsbank uspokojila poptávku po penězích a půjčkách ze soukromého sektoru, jak rostly mzdy a ceny, a během hyperinflace improvizovaly i oficiální i neoficiální „doplňkové měny“, aby uspokojily poptávku po penězích (Robinson 1938: 511), potom byl výbuch peněžní zásoby do značné míry endogenní. Robinson také připustila, že velmi velký německý rozpočtový deficit z roku 1923 měl také roli v hyperinflaci (Robinson 1938: 510). hyperinflace byla doprovázena katastrofálním propadem daňových příjmů, zejména v roce 1923, kdy se schodek značně prohloubil. Vládní výdaje ve skutečnosti poklesly v roce 1922 a v roce 1923 vzrostly jen mírně. Hlavní příčinou obrovského rozpočtového deficitu v roce 1923 byl tedy kolaps daňových příjmů, nikoli masivní zvýšení vládních výdajů. Pokud byly takové velké rozpočtové deficity hlavní příčinou hyperinflace, tak proč to nezačalo dříve v roce 1919 nebo 1920? Vymklo se to kontrole až po oslabení měny! Pozorování však nesnižují roli (1) znehodnocení směnného kurzu jako ''základní a primární kauzální hybné síly hyperinflace'' a (2) významné úlohy, kterou endogenní tvorba peněz hrála při výbuchu peněžní zásoby.

Rentemark byla představena 15. listopadu 1923 a jeho parita byla stanovena na 4,2 milionu marek za dolar. Až do měnové reformy v říjnu 1924 kolovala rentmarka spolu se starou papírovou markou. Myšlenka udržovat obě měny v oběhu současně byla odhalena Helfferichem. Viz Holtfrerich (1986) a Burdeking a Burkett (1996).&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = K.
| jméno = Burdekin, Richard C.
| titul = Distributional Conflict and Inflation : Theoretical and Historical Perspectives.
| url = http://worldcat.org/oclc/815655577
| vydavatel = Palgrave Macmillan
| isbn = 978-0-230-37173-6
| isbn2 = 0-230-37173-6
| oclc = 815655577
}}&lt;/ref&gt;

Přerušení války vedlo německou vládu k regulaci deviz „přímou kontrolou všech zahraničních plateb a úvěrů“, (Helfferich, 1927, s. 259). Avšak „jak ukazuje kolaps německého národa, síla okolností se ukázala být silnější než jakákoli politika devizové kontroly“ (tamtéž, s. 262). To znamená, že obchodní deficity vedly ke znehodnocení navzdory kontrole německých orgánů. Jak správně poznamenal Howard Ellis (1934, s. 224), „teorie rovnováhy bere jako výchozí bod pokles německého vývozu“.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Ellis
| jméno = Howard Sylvester
| titul = German Monetary Theory, 1905–1933
| url = http://dx.doi.org/10.4159/harvard.9780674331044
| vydavatel = Harvard University Press
| místo = Cambridge, MA and London, England
| isbn = 978-0-674-33104-4
}}&lt;/ref&gt; Helfferich tvrdil, že trvalá nepříznivá obchodní bilance způsobená válkou a uvalením Versailles vedla k oslabení. To byl kořen německých problémů. Na rozdíl od široce rozšířené koncepce to byly odpisy marky začátkem řetězce příčin a následků. Inflace není příčinou zvýšení cen a znehodnocení marky, ale znehodnocení marky je příčinou zvýšení cen a emisí papírových marek (Bresciani-Turroni, 1931, s. 45).

Jinými slovy, příčinná souvislost probíhá od směnného kurzu k cenové hladině. To znamená, že růst cenové hladiny nemůže souviset se zvýšením peněžní zásoby. Graham (1930) hájil Helfferichovu pozici v tom, co se mělo stát, až do vydání Brescianiho knihy v angličtině, nejvlivnějším pohledem na německou hyperinflaci. Graham (1930, s. 172) tvrdí, že „''bezprostřední ... řetěz příčinných souvislostí, přinejmenším do srpna 1920, a možná i jindy, probíhala od směnných kurzů k cenám spíše k objemu cirkulujícího média než opačným směrem''“. Podle pohledu platební bilance není možné stabilizovat ekonomiku bez stabilizace směnného kurzu. To bylo možné, pouze pokud byly k dispozici devizové rezervy.

Je zřejmé, že v práci obhájců teorie platební bilance existuje určitý pojem pasivních nebo endogenních peněz. Joan Robinson (1938, s. 74) přesto poznamenala, že neexistuje vysvětlení role mezd v inflačním procesu. Podle jejích slov „''ani devizové odpisy, ani rozpočtový deficit nemohou samy o sobě odpovídat za inflaci. Pokud se však do příběhu přivede růst peněžních mezd, lze jasně vidět část, kterou každý hraje''.“ Jak správně zdůraznila Joan Robinson, existuje reálný vztah mezi skutečnou mzdou a směnným kurzem, takže odpisy vedou k poklesu reálné mzdy. Pokud pracovníci odolají poklesu reálné mzdy, protože obchodovatelné předměty jsou například důležitou složkou mzdového koše, pak se zvýší domácí náklady, stejně jako ceny. To znamená, že distribuční konflikt je podstatnou součástí příběhu o hyperinflaci. Reformulace německého pohledu Joana Robinsona poskytla pevný základ pro alternativní vysvětlení hyperinflace.

==== Hyperinflace ve Venezuele &lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Marta
| jméno = Kulesza,
| titul = Inflation and hyperinflation in Venezuela (1970s-2016): A post-Keynesian interpretation
| url = http://worldcat.org/oclc/1013696421
| vydavatel = Berlin: Berlin School of Economics and Law, Institute for International Political Economy Berlin
| oclc = 1013696421
}}&lt;/ref&gt; ====
PKM přístup zdůrazňuje roli distribučního konfliktu, indexačního mechanismu, omezení platební bilance, očekávání devalvace a postupného odmítání národní měny ve prospěch cizí měny. Post-Keynesovci tvrdí, že hlavní příčinou nejisté ekonomické situace ve Venezuele je dlouhodobé neprovedení strukturálních změn, nezajištění průmyslové diverzifikace a nesnížení závislosti na vývozu ropy. Příznaky holandské choroby jsou pozorovány v dlouhodobém nadhodnocení měny během období vysokých výnosů z ropy. Tváří v tvář rostoucímu vnějšímu omezení zavedou úřady přísné přidělování cizí měny. To zase podněcuje inflaci v důsledku vnějších úzkých míst, protože mnoho odvětví čelí omezením nabídky, protože závisí na dovozu výrobních vstupů. To vede k regresivní distribuci důchodu, což přispívá k rostoucímu distribučnímu konfliktu a dále podporuje inflaci, protože pracovníci jsou proti snižování reálných mezd. Měnové přidělování navíc vyvíjí tlak na černý trh měn, jak se zvyšují očekávání devalvace, což vede k paralelní spirále devalvace a inflace trhu, která hrozí proměnou v hyperinflaci.

Přesto tvrdí, že hyperinflace se podle navrhovaného postkeynesiánského rámce (únik do cizí měny) nenaplní navzdory raketovým cenám kvůli konkrétnímu institucionálnímu nastavení - devizové kontroly, které existují od roku 2003, a které brání úplné substituci měny.

Ekonomika ve Venezuele se zhroutila (HDP za poslední dva roky poklesl přibližně o 14%), inflace se zrychlila (na třímístné úrovně; podle MMF přibližně na 450%), existuje nedostatek základního zboží, opakující se výpadky energie a to vše se prohlubovalo neustálým násilím. Tyto události nejsou nové nebo specifické pro levici středových vlád. K podobným událostem došlo na konci 80. let, v nechvalně proslulém Caracazu, kdy pokles cen ropy způsobil vnější krizi, inflaci a nedostatek potravin, což se nakonec po oznámení neoliberálního ekonomického balíčku, který zahrnoval zvýšení nákladů na dopravu , vedlo k veřejným protestům a vládním represím.

https://2.bp.blogspot.com/-voD_eH-valY/V0dVmjpecDI/AAAAAAAAEOo/kkbVA2v2sPMhoeivIx0U67ZrCmK2FFHuACLcB/s400/Venezuela%2BCA.png

V obou případech byl během Caracaza i nyní deficit všech běžných účtů středem všech problémů (viz obrázek výše). Ačkoliv lze levici centrálních vlád Cháveze a Madura obviňovat z toho, že nedokázali prolomit strukturální závislost na ropě, je nepravděpodobné, že by se jednalo o problém právě levice středních vlád. Ve skutečnosti, i přes tento hrozný kolaps ekonomiky, za celé období počínaje rokem 1999 (nebo 2003, poté, co Chávezova vláda přežila puč sponzorovaný USA a převzala ropnou společnost), ekonomika značně vzrostla (viz obrázek níže).

https://4.bp.blogspot.com/-RegaHWN7TqQ/V0dO_cETjsI/AAAAAAAAEOY/g60VEWHp2JoyRIK-6XLwnFnxP1yUG7JKACLcB/s400/Venezuela%2BGDP.png

Růst byl tedy vázán na směnné relace a cenu ropy. Když se cena ropy zhroutí, zhroutí se nejen ekonomika, ale devalvace směnného kurzu na černém trhu nyní vede k vysoké inflaci, která je často spojena s nedostatkem. Nemá to nic společného s fiskální politikou ani s tiskem peněz centrální bankou. Fiskální situace se zhoršila v důsledku nedostatečného růstu a vnějších problémů (viz obrázek níže).

https://4.bp.blogspot.com/-PpTooRGPpJo/V0dWkaAhQbI/AAAAAAAAEO0/6w-BRbOsdP4iVTJD3Yn76DxzQidh03u2QCLcB/s400/Venezuela%2Bfiscal.png

To jsou problémy ekonomiky, která je nadměrně závislá na vývozu ropy a která není schopna diverzifikovat svou ekonomickou činnost. Někdy je to považováno za důsledek holandské nemoci (nebo kletby zdrojů), deindustrializace spojené se změnami relativních cen souvisejících s příznivými směnnými relacemi, které vedou k přílivu dovozu průmyslového zboží a deindustrializaci.

https://3.bp.blogspot.com/-SgxIJzoWEm8/XEsxHPD7oTI/AAAAAAAAFWY/YP4vPitq7N8SsuMrxF3AOGd-puJpAVIMgCLcBGAs/s400/exports%2Bvenezuela.jpg

Vysokou úroveň inflace ve Venezuele od 70. let lze vysvětlit kombinací vnějších úzkých míst a distribučních konfliktů, které obvykle vyvolávají devalvace měny. Strukturální závislost na příjmech z ropy, jakožto zdroje cizí měny nezbytného pro dovoz meziproduktů a kapitálových statků pro výrobu (stejně jako spotřebních statků), znamenala, že Venezuela zažívá zrychlení cen pokaždé, když byla těžba omezena nedostatkem měna a omezení BOP bylo zasaženo. To zase vyvolalo tlaky na devalvaci a vedlo ke zvýšení cen (kvůli vyšším nákladům), což dále podporovalo inflaci, protože dělníci se stavěli proti poklesu kupní síly a požadovali vyšší nominální mzdy, což vyvolalo inflační spirálu devalvace. I když tato dynamika existuje již od 70. let, poslední inflační epizodou, která vyvolala poslední inflační epizodu, byl dramatický nárůst paralelního směnného kurzu na konci roku 2012, tažený devalvačními očekáváními, která nakonec určovala devalvace oficiálního směnného kurzu. Kromě toho vnější šok způsobený masivním poklesem cen ropy na konci roku 2014 zhoršil vnější pozici a podpořil další devalvační očekávání, což vedlo k rychlému zvýšení hodnoty sazby na černém trhu pro dolar. To se zase promítlo do zrychlení míry inflace, protože úřady omezily poskytování cizí měny.

Zatímco důvěra v bolivar od poloviny roku 2015 výrazně klesá, měnové orgány regulací brání substituci měny. Přestože jsou úspory drženy v dolarech a pro určité zboží a zboží na černém trhu se jako účetní jednotka používá dolar, platby se stále provádějí v místní měně. I když tedy můžeme říci, že do určité míry dochází k útěku do cizí měny, což je určující znak hyperinflace, je zřejmé, že domácí měna nebyla zcela odmítnuta. Zvláštnost venezuelské směnné politiky znamená, že klasifikace současného období rychle se zrychlujících inflačních sazeb z postkeynesovského pohledu jako hyperinflace zůstává nejednoznačná, protože směnné kontroly zabraňují plné substituci bolivaru americkým dolarem. Pokud se vláda rozhodne zrušit měnovou kontrolu nebo nechat oficiální směnný kurz plavat, mohli bychom očekávat útěk do cizí měny a plnou náhradu domácí měny dolarem.

=== Stagflace:&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| titul = Inflation and Recession in the World Economy
| url = http://dx.doi.org/10.2307/2231447
| periodikum = The Economic Journal
| datum vydání = 1976-12
| datum přístupu = 2019-08-31
| issn = 0013-0133
| strany = 703
| ročník = 86
| číslo = 344
| doi = 10.2307/2231447
| jméno = Nicholas
| příjmení = Kaldor
}}&lt;/ref&gt; ===
Skutečný světový kapitalismus vyvinul řadu trhů, kde ceny nejsou stanoveny nebo vysvětlitelné křivkami poptávky a nabídky. Místo toho mohou ceny (1) spravovat obchodní instituce nebo (2) spolupráce mezi podniky, které vyrábějí komodity (známé pojmy monopol, oligopol a kartely). Ale moderní korporace jsou často institucemi, které také spravují ceny, a ceny mohou být stabilní nebo nezměněné po významnou dobu. Rovněž nereagují okamžitě na výkyvy poptávky nebo prodeje:&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Lee
| jméno = Frederic S.
| titul = Pricing and Prices
| periodikum = The Elgar Companion to Post Keynesian Economics
| doi = 10.4337/9781843768715.00063
| url = http://dx.doi.org/10.4337/9781843768715.00063
| datum přístupu = 2021-04-01
}}&lt;/ref&gt;&lt;blockquote&gt;„Ve studiích určování cen obchodní podniky uvedly, že odchylky jejich cen v praktických mezích, vzhledem k cenám jejich konkurentů, neprodukovaly prakticky žádnou změnu jejich prodejů a že odchylky v tržní ceně, zejména směrem dolů, způsobovaly jen malé nebo vůbec žádné změny v tržním prodeji v krátkodobém horizontu. Když je navíc změna ceny dostatečně významná na to, aby vyústila ve významnou změnu prodeje, dopad na zisky byl natolik negativní, aby přesvědčil podniky, aby experiment již nezkoušely. V důsledku toho se regulované ceny v průběhu času udržují u různých výstupů ... Správci cen obchodních společností udržují cenová období od tří měsíců do roku, kdy jejich regulované ceny zůstaly nezměněny; a poté se na konci období rozhodnou, zda je pozmění. “ (Lee 2003: 288).&lt;/blockquote&gt;Cena komodit vyrobených v ekonomice závisí na nákladech na výrobní faktory, zejména na mzdovém účtu, a poté přirážce nad náklady na vstupy faktorů (Musella a Pressman 1999: 1100). Výrobní faktory jsou&lt;blockquote&gt;(1) primární komodity nebo přírodní zdroje, včetně půdy, surovin, vody a energie;
(2) práce a
(3) investiční statky.&lt;/blockquote&gt;Inflační tlaky tak mohou být výsledkem&lt;blockquote&gt;(1) prudký nárůst cen primárních komodit nebo energie, zejména jsou-li ceny těchto vstupů faktorů stanoveny na světových trzích nebo jsou-li ovlivněny nabídkovými šoky;
(2) pracovníci tlačící na zvyšování mezd a
(3) obchodní firmy zvyšující své cenové přirážky.&lt;/blockquote&gt;Začarovaný kruh může vzniknout, když (a) pracovníci požadují růst mezd a poté (b) firmy zvyšují své přirážky, což způsobuje kruh (a), (b) atd. Je také třeba rozlišovat mezi (1) poptávkou - tahová inflace a (2) nákladová inflace, pokud má tato inflace příčinu na straně nabídky. Jak již dávno poznamenal Nicholas Kaldor, během zlatého věku „po dlouhou dobu zůstala míra inflace (měřená spotřebitelskými cenami) mírná a až do závěrečných let šedesátých let nevykazovala jasnou tendenci k akceleraci“ (Kaldor 1976: 214). Důvod inflační krize 70. let byl čtyřnásobný: &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Duckett
| jméno = Bob
| titul = Encyclopedia of Political Economy
| periodikum = Reference Reviews
| datum vydání = 1999-05
| ročník = 13
| číslo = 5
| strany = 10–10
| issn = 0950-4125
| doi = 10.1108/rr.1999.13.5.10.243
| url = http://dx.doi.org/10.1108/rr.1999.13.5.10.243
| datum přístupu = 2021-04-01
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Kaldor
| jméno = Nicholas
| titul = Inflation and Recession in the World Economy
| periodikum = The Economic Journal
| datum vydání = 1976-12
| ročník = 86
| číslo = 344
| strany = 703
| issn = 0013-0133
| doi = 10.2307/2231447
| url = http://dx.doi.org/10.2307/2231447
| datum přístupu = 2021-04-01
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Hathaway
| jméno = Dale E.
| příjmení2 = Houthakker
| jméno2 = Hendrik S.
| příjmení3 = Schnittker
| jméno3 = John A.
| titul = Food Prices and Inflation
| periodikum = Brookings Papers on Economic Activity
| datum vydání = 1974
| ročník = 1974
| číslo = 1
| strany = 63
| issn = 0007-2303
| doi = 10.2307/2534073
| url = http://dx.doi.org/10.2307/2534073
| datum přístupu = 2021-04-01
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Eckstein
| jméno = Albert
| příjmení2 = Heien
| jméno2 = Dale
| titul = The 1973 Food Price Inflation
| periodikum = American Journal of Agricultural Economics
| datum vydání = 1978-05
| ročník = 60
| číslo = 2
| strany = 186–196
| issn = 0002-9092
| doi = 10.2307/1240047
| url = http://dx.doi.org/10.2307/1240047
| datum přístupu = 2021-04-01
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Cornwall
| jméno = Jeffrey R
| titul = Economic Breakthrough and Recovery: Theory and Policy
| datum vydání = 2016-09-16
| doi = 10.4324/9781315287256
| url = http://dx.doi.org/10.4324/9781315287256
| datum přístupu = 2021-04-01
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Blaas
| jméno = Wolfgang
| titul = Institutional Analysis of Stagflation
| periodikum = Journal of Economic Issues
| datum vydání = 1982-12
| ročník = 16
| číslo = 4
| strany = 955–975
| issn = 0021-3624
| doi = 10.1080/00213624.1982.11504059
| url = http://dx.doi.org/10.1080/00213624.1982.11504059
| datum přístupu = 2021-04-01
}}&lt;/ref&gt;&lt;blockquote&gt;'''(1)''' V letech 1968–1971 byly v mnoha průmyslových zemích počátky inflačních tlaků, a to jak mzdových, tak i cenových. Zásadní příčinou bylo, že v letech 1968–1969 v Japonsku, Francii, Belgii a Nizozemsku a v letech 1969–1970 v Německu, Itálii, Švýcarsku a Velké Británii došlo ke zvýšení mezd, což Kaldor připisuje silné akci odborů (Kaldor 1976: 224 ). Mezi kapitalisty a prací je neustálý boj o rozdělení příjmů, a právě se stalo, že v letech 1968 až 1970 zvítězila práce v mnoha zemích, což způsobilo záchvat nákladové inflace (prostřednictvím zvýšení mezd). To by se však nestalo vážným problémem, kdyby nebylo faktorů (2), (3) a (4).
'''(2)''' demontáž politiky komoditních vyrovnávacích zásob, která dříve zajišťovala cenovou stabilitu. Předehra stagflace byla poznamenána výrazným výbuchem cen komodit, ke kterému došlo ve druhé polovině roku 1972. Součástí problému bylo selhání sklizně v Sovětském svazu v letech 1972–1973 a nečekaně velké nákupy na světových trzích (sovětský stát). Tomu by se dalo odvrátit, kdyby Spojené státy v 60. letech nerozložily svoji politiku komoditních zásob.
'''(3)''' Konec Bretton Woods (poválečný mezinárodní měnový systém) byl významný: výsledkem byla inflační očekávání a nestabilita na finančních a komoditních trzích, stejně jako nárůst komoditních spekulací jako zajištění proti inflaci. To přispělo k nákladové inflaci, která byla pociťována v mnoha zemích po roce 1971.
'''(4)''' Posledním faktorem, který způsobil silnou inflaci v 70. letech, byl první ropný šok z října 1973, kdy různí producenti ropy na Středním východě zavedli embargo, které trvalo do března 1974 (Kaldor 1976: 226). Ve většině zemí byla dvouciferná inflace sedmdesátých let způsobena ropnými šoky (první i druhou).&lt;/blockquote&gt;Nešťastné zřetězení těchto historicky bezprecedentních šoků - tedy faktorů (1), (2), (3) a (4) - ''toto vše'' bylo příčinou stagflace sedmdesátých let. Kaldor zdůrazňuje důležitost faktoru (2). Během většiny zlatého věku kapitalismu (1945–1973) vytvářely rezervní zásoby primárních komodit stabilní ceny. Tato politika však byla změněna v 60. letech, kdy USA upravily svoji politiku rezervních zásob:&lt;blockquote&gt;„… Trvání a stabilita poválečného ekonomického boomu značně vděčily politice Spojených států a dalších vlád při absorpci a přepravě zásob obilí a dalších základních komodit, a to jak ke stabilizaci cen, tak ke strategickým účelům. Mnoho lidí je také přesvědčeno, že pokud by Spojené státy prokázaly větší připravenost přepravovat zásoby obilí (místo aby se v 60. letech všemožně snažily eliminovat své obrovské přebytky rozdáváním pšenice podle ustanovení PL 480 a snížením produkce prostřednictvím omezení výměry) prudkému růstu cen potravin v návaznosti na velké nákupy obilí SSSR [v letech 1972–1973], které více než cokoli jiného narušilo stabilitu světové cenové hladiny, bylo možné zabránit. “ (Kaldor 1976: 228).&lt;/blockquote&gt;To byl hlavní faktor způsobující stagflaci spolu se spirálami mzdové ceny. První ropný šok byl posledním faktorem, který vše zhoršil.

== Pojetí státu a společnosti v PKM ==

=== Filozofické základy ===

==== Koncepce osoby, debata mezi liberály a komunitaristy ====
Podle Rawlse je člověk definován jako někdo, jehož zájmem nejvyššího řádu je realizace koncepce dobra, která je v souladu jak s koncepcí spravedlnosti, tak s aristotelovským principem (McKenna, Wade a Zannoni, 1988, s. 229-235). Podle Taylora je charakteristickou vlastností lidí to, že jsou sebe-interpretují (1985, s. 45-76). Tím Taylor znamená, že přinejmenším některé lidské emoce, které jsou částečně konstitutivní povahy člověka, jsou samy o sobě tvořeny významem (nebo interpretací), který jim je přikládán. Se změnou artikulace těchto významů u jednotlivce se mění také emoce. Osoba je tedy těmito emocemi částečně tvořena. Taylorovým nejdůležitějším vhledem je, že tyto významy (tedy emoce) nemají objektivní status nezávislý na jednotlivci zapojeném do interpretace. Taylor nazývá vlastnosti, které drží tuto charakteristiku, „vlastnostmi odkazujícími na subjekt“ a vysvětluje, že tyto vlastnosti existují pouze proto, že existuje subjekt (osoba) schopný je zažít. Podle Taylora nelze takové vlastnosti redukovat na objektivní, nezávislou fyzickou realitu (1985, sv. 1, s. 55). Jak Rorty zdůraznil, soubor možných významů je potenciálně nekonečná (1979, s. 367). Pro Taylora je jak schopnost formulovat významy, tak samotné významy výsledkem sociální interakce. Rozvíjejí se interakční, jazykové a kulturní instituce, které ztělesňují soubor intersubjektivních významů, „které jsou konstitutivní ze sociální matice, v níž se jednotlivci nacházejí a jednají“ (1985, sv. I, s. 36).

Sandel například tvrdí, že já je tvořeno cíli, které si já nevybírá, ale spíše objevuje tím, že je zakotven v nějakém sdíleném sociálním kontextu (1982, s. 58). Podle Kymlicka Sandel věří, že „Jelikož máme tyto konstitutivní cíle, náš život jde lépe ne tím, že budeme mít podmínky potřebné k výběru a revizi našich projektů, ale tím, že budeme mít podmínky potřebné k tomu, abychom si uvědomili tyto společné konstitutivní cíle (Kymlicka , 1989, s. 52). Sandel označil tento koncept jednotlivce jako „radikálně zatížené já“ (1982, s. 94). Přesto Taylor opakovaně tvrdil, že jeho pojetí jednotlivce nepopírá jednotlivcům možnost svobody (Taylor, 1985, sv. 2, s. 187-210). Spíše je třeba na svobodu pohlížet tak, že spočívá v tom, že zatímco se rozhoduje, je omezována kontextem sociální matice.

koncepci dobra je třeba chápat tak, že má smysl pouze v kontextu celé sociální matice, jejíž je jednotlivec součástí. Edward J. McKenna a Diane C. Zannoni to nazývají zákonem sociální interakce, tedy musí být klíčovou součástí jakékoli sociální analýzy zahrnující pojem osoby.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = McKenna
| jméno = Edward J.
| příjmení2 = Zannoni
| jméno2 = Diane C.
| titul = Philosophical Foundations of Post Keynesian Economics
| periodikum = Journal of Post Keynesian Economics
| datum vydání = 1993-03-XX
| ročník = 15
| číslo = 3
| strany = 395–407
| issn = 0160-3477
| doi = 10.1080/01603477.1993.11489951
| url = http://dx.doi.org/10.1080/01603477.1993.11489951
| datum přístupu = 2021-04-29
}}&lt;/ref&gt;

==== Svoboda ====
Pojem situovaná svoboda je lepší než pojem negativní svobody, o který se opírají neoklasičtí ekonomové. Nejistota v post keynesiánském smyslu je přirozeným důsledkem myšlenky, že osoba je bytostí, která sama interpretuje, kde interpretace podléhá zákonu sociální interakce. S takovou bytostí je k dispozici nekonečné množství interpretací, tedy budoucích světů. Kvůli tomuto neomezenému souboru interpretací je nejistota přirozeným stavem věcí. Je však také pravda, že budoucnost vytvoří osoba; to znamená, že akce jednotlivce pomohou implementovat konkrétní budoucí interpretaci, a právě ta umožňuje existenci svobody. Klíčovým bodem je, že svoboda neexistuje pro izolovaného, atomistického jedince. Svoboda vyžaduje pro svoji existenci sociální matici, to znamená, že svoboda je situována svoboda. Schopnost každého jednotlivce mít svobodu navíc závisí na existenci a udržování sociální matice.

==== Třída ====
Kapitalistická společnost je třídní společností, ve které existují socioekonomické skupiny s odlišnými zájmy. Konflikt tříd o rozdělení příjmů je považován za fungující na trhu práce.

* Existují vždy minimálně dvě třídy (ale může i více) + možné další kolektivní identity, které určují co jsme (gender, rasa, národ, etnikum).
** Produktivní vs. neproduktivní (Smith)
** Třída vested interest vs. třída common man (Veblen)
** Třída věřitelů vs. Dlužníků (Minsky)
** Bull vs. Bears (Keynes, Davidson)
** Buržoazie vs. Dělnická třída (Marx)
** Transnacionální elita vs. nacionalisticky založená většinová společnost evropských států (Mitchell, Stockhammer, Cox)

Stejně jako Marx a stejně jako Kalecki, Keynes interpretoval laissez-faire kapitalistickou ekonomiku jako překonaný hlubokým sociálním konfliktem, který měl podstatný vliv na ekonomickou výkonnost (stagnace). komunita jako celek (a také v rámci společenských tříd) je jedním z kořenů ekonomické volatility a konečného selhání poskytovat trvalou plnou zaměstnanost a slušnou životní úroveň. Odlišné třídní zájmy jsou příčinou ekonomické zpomalení. Na rozdíl od Marxe, který zdůrazňoval třídní boj mezi kapitálem a prací (stejně jako Kalecki), Keynes kládl důraz na překážky kladené bohatou třídou rentier prostřednictvím ukládání likviditních prémií na investice. Tímto způsobem tato třída zabránila řízení úrokové sazby (a úvěrových podmínek) způsobem příznivějším pro sociální blahobyt. Keynes se v tomto ohledu přiblížil Ricardovi. Keynes i Kalecki věřili v teoretické a praktické možnosti státu vědomě navrhnout vhodná opatření k zajištění plné zaměstnanosti a v tomto ohledu předložili několik návrhů, a to jak na domácí, tak na mezinárodní úrovni. Zároveň si oba byli stejně dobře vědomi politické překážky, které bude podnik ve skutečnosti čelit. Ve více veřejných intervencích měl však Keynes optimističtějšího ducha, který v Kalecki nebyl přítomen ve stejné míře. &lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Bortz
| jméno = Pablo Gabriel
| titul = The road they share: the social conflict element in Marx, Keynes and Kalecki
| periodikum = Review of Keynesian Economics
| datum vydání = 2017-10
| ročník = 5
| číslo = 4
| strany = 563–575
| issn = 2049-5323
| doi = 10.4337/roke.2017.04.06
| url = http://dx.doi.org/10.4337/roke.2017.04.06
| datum přístupu = 2021-04-29
}}&lt;/ref&gt;

* PK modely zmiňují často 3 třídy: pracovníci, kapitál, rentiéři / finanční kapitál
** Kapitál najímá pracovní sílu; vyhazov z práce podle disciplinárních doporučení
** Kapitalisté přijímají investiční rozhodnutí
** Rentiéři poskytují kapitál a dostávají úroky + výplaty dividend
** Mají různé sklony ke spotřebě
* Instituce regulují a zprostředkovávají konflikty
* Inflace jako výsledek nevyřešených distribučních konfliktů

==== Demokracie ====
Existuje mnoho teorií demokracie. Na rozdíl od hospodářských liberálů se Post-Keynesovci k otázce demokracie nevyjadřují. Přesto je možné konstatovat afinitu této politické ekonomie k participační teorii demokracie (C. B. Macpherson, C. Pateman, John Dewey). Podle Dahrendorf sociální státy přidaly podstatný (materiální) základ k převážně procedurálnímu základu liberální demokracie. Demokracie spočívá v souboru práv a povinností, včetně očekávání práv na sociální zabezpečení. Demokracie je forma sociálního občanství.

Znalý, zúčastněný občan je zásadní: Účast na regulaci státu, místní komunity a pracoviště; Elity strany přímo odpovědné členům; Potřeba souladu mezi mocenskými strukturami ve veřejné a soukromé sféře; Demokracie nemůže prospívat strukturám občanské společnosti, které zůstávají autoritářské.

==== Moc ====
Mann identifikoval čtyři primární„ zdroje sociální moci “v lidských společnostech: ideologické, ekonomické, vojenské a politické“.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = 1942-
| jméno = Mann, Michael
| titul = A history of power from the beginning to AD 1760
| url = http://worldcat.org/oclc/1007520412
| isbn = 978-1-139-38130-7
| isbn2 = 1-139-38130-X
| oclc = 1007520412
}}&lt;/ref&gt; Lukes zdůraznil několik důležitých bodů, které se staly mezníky v následných diskusích o sociální realitě moci: Moc je vícerozměrný sociální faktor, tato moc a demokracie jsou paradoxně příbuzné a že v moderní společnosti existují velmi důležité nenásilné zdroje moci. Lukes nabízí obecnou definici moci v tomto duchu:&lt;blockquote&gt;Pojem moc jsem definoval tím, že A vykonává moc nad B, když A ovlivňuje B způsobem, který je v rozporu se zájmy B. (37)&lt;/blockquote&gt;Tato definice je však příliš obecná a Lukes se pokouší poskytnout uspokojivější výklad konstrukcí „trojrozměrného“ popisu moci. Toto je jednorozměrný pohled: moc je atribut chování, který se vztahuje na jednotlivce do té míry, že jsou schopni změnit chování jiných jednotlivců v rámci procesu rozhodování. Osoba s mocí v situaci je osoba, která převažuje v rozhodovacím procesu (18).&lt;blockquote&gt;Dospívám tedy k závěru, že tento první, jednorozměrný pohled na moc zahrnuje zaměření na ''chování'' při ''rozhodování'' o otázkách, nad nimiž je patrný ''střet'' (subjektivních) ''zájmů'' , který je vnímán jako vyjádření politických preferencí, odhalený politickou účastí. (19)&lt;/blockquote&gt;Druhá dimenze, o které Lukes diskutuje, byla předložena jako vyvrácení Dahlovi pluralitní teorie; kritici poukázali na to, že je možné ovlivnit rozhodnutí formováním agendy, nejen zvážením stávajících rozhodovacích bodů. Lukes cituje Petera Bachracha a Mortona Baratze v jejich 1962 „Two Faces of Power“: „''do té míry, že osoba nebo skupina - vědomě či nevědomě - vytváří nebo posiluje bariéry veřejného vysílání politických konfliktů, tato osoba nebo skupina má moc'' '“(20). Tvarování agendy je tedy důležitým zdrojem síly, který je v pluralitním modelu, jednorozměrném pohledu, přehlížen. Trojrozměrná teorie moci se obrací k jinému problému - ke skutečnosti, že lidé někdy jednají dobrovolně způsoby, které se zdají být v rozporu s jejich nejzákladnějšími zájmy. Třetí dimenze je tedy souborem způsobů, kterými mocní transformují bezmocné takovým způsobem, že se druhí chovají jako dřívější přání - bez nátlaku nebo násilného omezení - například vytvořením všudypřítomného systému ideologie nebo falešného vědomí . Pluralisté i jejich kritici přehlížejí důležitý bod, podle Lukese:&lt;blockquote&gt;Zdá se, že problém spočívá v tom, že jak Bachrach, Baratz, tak pluralisté předpokládají, že protože moc, jak ji pojímá, se projevuje pouze v případech skutečného konfliktu, vyplývá z toho, že skutečný konflikt je k moci nezbytný. Tím však chceme ignorovat zásadní bod, že nejúčinnějším a nejzákernějším využíváním moci je v první řadě zabránit tomu, aby takový konflikt vznikl. (27)
Může tu být latentní konflikt, který spočívá v rozporu mezi zájmy těch, kdo vykonávají moc, a skutečnými zájmy těch, které vylučují. Tito posledně uvedení nemusí vyjadřovat své zájmy ani si toho být vědomi, ale ... identifikace těchto zájmů nakonec vždy spočívá na empiricky podporovatelných a vyvrátitelných hypotézách. (28-29)&lt;/blockquote&gt;Když se Lukes v závěrečné eseji ve druhém vydání vrací k trojrozměrné teorii, mírně posune jazyk, aby odkazoval na „moc jako nadvládu“. K nadvládě může dojít prostřednictvím explicitních donucovacích prostředků, ale může k ní dojít také prostřednictvím nevědomých mechanismů.

Galbraith klasifikoval tři typy moci: '''''compensatory moc''','' ve které se kupuje moc, '''''condign moc''','' ve které se vítězství ''získává'' tím, že alternativa je dostatečně bolestivá, a '''''podmíněnou moc''','' ve které se moc získává přesvědčováním. Stručně řečeno, '''peníze, síla''' a '''ideologie'''. Dále rozdělil moc podle zdroje: moc pochází buď z ''osobnosti'' nebo vedení, ''majetku'' nebo bohatství nebo ''organizace''. Galbraith považuje za hlavní zdroje moci v moderním světě '''vládu, armádu, náboženství''' a '''tisk'''.

=== Inspirace (Keynes, Kalecki, Galbraith, Teorie Sociální demokracie) ===

=== Současné pohledy ===

==== Fundamentální postkeynesovství a demokratický kapitalismus (Paul Davidson, Hyman Minsky, Nicolas Kaldor) ====

==== klasicko-keynesiánská politická ekonomie a Sociální Liberalismus: Heinrich Bortis ====
John Maynard Keynes byl pravděpodobně politickým ekonomem, který si nejvíc uvědomoval nedostatky nedostatečného kapitalismu a socialismu v sovětském stylu. Jeho sociální filozofie, která se nejvhodněji nazývá sociální liberalismus.

==== MMT a ekonomická suverenita ====
Znamená to překonfigurovat stát, protože stále hraje důležitou roli. Zatímco se státy EU vzdaly určitých svrchovaných pravomocí, jako je finanční politika a kontrola, zejména ty národy v eurozóně, nebyly nijak oslabeny. Svou autoritu využili k podpoře a šíření neoliberálních politik na domácí i mezinárodní úrovni, jejich hlavním projektem byla globalizace. To vše podporovali akademici a think-tanky a tvrdily, že národní stát se stal globalizací irelevantní a že tyto státy neměly žádnou alternativu k podpoře zájmů kapitálu, aby zajistily prosperitu svých vlastních národů.

To vedlo k vývoji jednoho z nejdůležitějších nástrojů, které politici používají k zakrytí své neoliberální agendy: to, co MMT nazývají „odpolitizace“. Znamená to snížit národní suverenitu a demokracii, dát tuto moc nedemokratickým multilaterálním organizacím a institucím a poté tvrdit, že nemůžeme zpochybnit pravidla a smlouvy stejných mezinárodních orgánů, které je vytvořily. V Evropě nyní podle MMT autorů dominuje „mocná neoliberální forma státu izolovaná od odpovědnosti populistické demokracie“. Autoři věří ve vizi (národní) suverenity. Společné je to, že jsou výrazem občanů požadujících návrat jejich demokratických práv - říkají tomu převzetí kontroly, zmocnění lidí nebo re-demokratizace EU.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = author.
| jméno = Mitchell, William, 1952-
| titul = Reclaiming the state : a progressive vision of sovereignty for a post-neoliberal world
| url = http://worldcat.org/oclc/1004962154
| isbn = 978-1-78680-148-7
| isbn2 = 1-78680-148-5
| oclc = 1004962154
}}&lt;/ref&gt;

* Vlády utrácejí na zajištění blahobytu svých občanů. Daně nejsou základem vládních financí, ale nástrojem ke stabilizaci ekonomiky. Schopnost zdanit a skutečně si půjčit neomezuje vládní výdaje. Primárním cílem národní vlády není nadměrný plat a zisky pro mezinárodní korporace, ale blahobyt jejích občanů, který zahrnuje životní prostředí.&lt;ref&gt;{{Citace periodika
| příjmení = Wray
| jméno = Randall
| titul = Money
| periodikum = Oxford Handbooks Online
| datum vydání = 2013-09-18
| doi = 10.1093/oxfordhb/9780195390766.013.0007
| url = http://dx.doi.org/10.1093/oxfordhb/9780195390766.013.0007
| datum přístupu = 2021-04-29
}}&lt;/ref&gt;

* Kritizují Universal Basic Income (UBI), protože podle názoru autorů neřeší příslib skutečně demokratické společnosti: plnou zaměstnanost a zajištění životního minima. UBI neřeší špatné socioekonomické výsledky, vysokou nezaměstnanost mladých lidí, stagnující mzdy, nízký HDP nebo nerovnost, ale navrhuje řešení na velmi nízké úrovni, přesto v zájmu mezinárodních financí a korporací. S UBI bude nekonečná nezaměstnanost přijatelná.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = author.
| jméno = Tcherneva, Pavlina R., 1974-
| titul = The case for a job guarantee
| url = http://worldcat.org/oclc/1123239918
| isbn = 1-5095-4209-4
| isbn2 = 978-1-5095-4209-3
| oclc = 1123239918
}}&lt;/ref&gt;

* Klíč spočívá v obnovení moci národního státu a jeho demokratických závazků.

==== Geoffrey Harcourt, křesťanství a demokratický socialismus ====

==== Geoff Dow a postkeynesiánská politická tradice ====

==== Geoffrey Hodgson ====
'''Svoboda.''' Všichni lidé mají základní lidská práva a svobody. Každý má práva na své vlastní tělo, což vylučuje násilí, mučení a trest smrti. Výkon svobody a volby vyžaduje uspokojení základních tělesných, kognitivních a relačních potřeb, včetně jídla, přístřeší, vzdělání a sociální interakce. Máme práva na svobodu projevu, shromažďování a uctívání a práva na vlastnictví majetku.&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika
| titul = Wrong Turnings
| periodikum = www.geoffreymhodgson.uk
| url = https://www.geoffreymhodgson.uk/wrong-turnings
| datum přístupu = 2019-12-05
}}&lt;/ref&gt;

'''Rovnost.''' Zákon by neměl diskriminovat: každý by měl být podle zákona rovný. Přístup k právu musí být univerzální a vyžaduje poskytování právní pomoci chudým. Rozdělení příjmů a bohatství by nemělo být tak extrémní, aby podkopávalo sociální soudržnost a solidaritu. Extrémní nerovnosti v příjmech nebo bohatství musí být zmírněny pečlivými a vhodnými daněmi a granty. Musí se měřit, aby snížili nerovnost a zároveň podporovali vytváření bohatství a vlastnictví majetku.

'''Demokracie'''. Konečnou legitimitou vlády není ani náboženství, tradice ani privilegium, ale vůle lidu, vyjádřená prostřednictvím systému zastupitelské demokracie. Některá demokracie je také důležitá v jiných oblastech života, včetně místní správy a občanské společnosti. Demokracie je také klíčovým mechanismem sociálního začleňování a občanského vzdělávání.

'''Solidarita.''' Máme povinnosti solidarity vůči naší rodině, naší komunitě, našemu národu, všem lidem světa a budoucím generacím. Žádný jednotlivec si nezachoval své bohatství sám a samostatně. Měl prospěch z ostatních, na všech úrovních společnosti a z práce minulých generací. V souladu s tím máme vzájemné závazky vůči ostatním, včetně placení daní. To jsou uznání dluhů, které dlužíme naší komunitě a našemu národu. Máme také povinnost vůči budoucím generacím, stejně jako jsme už dříve profitovali z generací: proto se musíme starat o přírodní prostředí a minimalizovat degradaci našich planetárních ekosystémů a zdrojů.

http://www2.euromemorandum.eu/uploads/wg2_marangos_after_the_washington_consensus.pdf

https://www.geoffreymhodgson.uk/wrong-turnings

== Reference ==
&lt;references/&gt;</text>
      <sha1>ezlwz4uo10newbtvf4b9ez9rarse5ry</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy s nanomateriály/Koloidní povaha želatiny</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8791</id>
    <revision>
      <id>45577</id>
      <parentid>45480</parentid>
      <timestamp>2022-04-03T21:56:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ZuzanaBrabcova</username>
        <id>9489</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2813" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Koloidní povaha želatiny
}}
== Popis pokusu ==
Provedením pokusu lze dokázat koloidní povahu želatiny. Pokud skrze koloidní směsi prochází paprsek světla, dochází k charakteristickému rozptylu tohoto paprsku (Tyndallův jev). Při prosvícení koloidní suspenze želatiny laserovým ukazovátkem, lze tento rozptyl zřetelně pozorovat.&lt;ref&gt;Filipponi, L. &amp; Nanoyou. Experiment A – Natural Nanomaterials. (2010).&lt;/ref&gt; 

== Princip ==
[[w:Želatina|Želatina]] je [[w:protein|protein]] produkovaný částečnou hydrolýzou kolagenu z kostí, pojivových tkání a orgánů některých živočichů. Želatinu lze často pořídit v dehydratované formě sypkého prášku. Ve chvíli, kdy se tento prášek smíchá s vodou vznikne [[w:viskozita|viskózní roztok]], který při chladnutí tuhne a vytváří [[w:koloid|koloidní suspenzi]]. Při opakovaném zahřátí přechází opět do kapalného stavu, a při dalším chladnutí kapalina tuhne a přechází na pevnou látku. Existence želatiny v gelové podobě je limitovaná velmi specifickým rozmezím teplot. 
Fakt, že želatina vytváří koloidní suspenzi lze dokázat pomocí prosvícení laserovým paprskem. Při [[w:hydrolýza|hydrolýze]] kolagenu vznikají nanostruktury, které lze pozorovat díky rozptylu paprsků [[w:elektromagnetické záření|elektromagnetického záření]] (světla) procházejícího skrz koloidní suspenzi želatiny. Tento rozptyl na pevných částicích koloidních směsí se nazývá [[w:Tyndallův rozptyl|Tyndallův rozptyl]].&lt;ref&gt;https://opentextbc.ca/chemistry/chapter/11-5-colloids/&lt;/ref&gt; 
(Homogenní roztoky na rozdíl od koloidních suspenzí Tyndallův efekt nevykazují a průchod paprsku sledovat nelze. Při pokusu je možné demonstrovat tento rozdíl srovnáním chování želatiny a vody.)
 
== Postup ==
[[Soubor:Ilustrace koloidní povaha želatiny.png|thumb|Ilustrace popisující chemický pokus - Důkaz koloidní povahy želatiny. V ilustraci je znázorněn postup práce a schématické znázornění hierarchické vnitřní struktury kolagenu, tvořícího želatinu.]]
#	Připravíme koloidní suspenzi želatiny: Do kádinky s 50 ml vody přidáme 0,5 g želatiny v prášku a kádinku umístíme na elektrický vařič. Za stálého míchání přivedeme směs k varu. Poté vypneme vařič a želatinu necháme zchladnout. 
#	Zchladlou želatinu prosvítíme laserovým paprskem a pozoruje Tyndallův rozptyl, způsobený nanostrukturami přítomnými v koloidním gelu. 
#	Pro porovnání můžeme laserovým paprskem prosvítit i kádinku s vodou a pozorovat rozdíly v chování světla při průchodu skrz. 

== Poznámky ==
== Reference ==
&lt;references /&gt;


[[Kategorie:Chemické pokusy s nanomateriály|Koloidní povaha želatiny]]</text>
      <sha1>053gxjggo0p91dlrg4rs7v5chd1eu4b</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Chemické pokusy s nanomateriály</title>
    <ns>14</ns>
    <id>8792</id>
    <revision>
      <id>44545</id>
      <timestamp>2021-10-14T03:34:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „[[Kategorie:Chemické pokusy]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="30" xml:space="preserve">[[Kategorie:Chemické pokusy]]</text>
      <sha1>jtg4jcgve8okzlb62vkle3c95djxuu6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Skriptování v Bournově shellu/Zdroje a nástroje</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8793</id>
    <revision>
      <id>44553</id>
      <timestamp>2021-10-16T19:20:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <comment>+ první nástroj</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="360" xml:space="preserve">{{Navigace|../Příloha C: Rychlý přehled|title=Zdroje a nástroje}}

== Nástroje ==
* [https://www.shellcheck.net/ ShellCheck] – automatická kontrola shellových skriptů (umí i kontrolovat, zda skript určený pro Bournův shell nepoužívá obraty podporované až některým z nástupnických shellů)

[[Kategorie:Skriptování v Bournově shellu]]</text>
      <sha1>swedqqkmh384jp8ltj004gpdvy2qa2x</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy s nanomateriály/Agregace částic koloidní směsi</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8794</id>
    <revision>
      <id>45818</id>
      <parentid>45578</parentid>
      <timestamp>2022-06-06T07:56:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Krapnik</username>
        <id>7469</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3841" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Agregace částic koloidní směsi
}}
== Popis pokusu ==
Jednoduchým pokusem s běžně dostupnými pomůckami lze dokázat, že mléko je koloidní disperzí. Jednou z vlastností koloidních směsí je agregace, ke které dochází při porušení rovnováhy směsi. Okyselením mléka octem dojde k narušení rovnováhy disperze a rozptýlené micely kaseinu se začnou shlukovat do větších celků (agregovat).&lt;ref&gt;Filipponi, L. &amp; Nanoyou. Experiment A – Natural Nanomaterials. (2010).&lt;/ref&gt;~
== Princip ==
[[w:Mléko|Mléko]] je ve své podstatě [[w:koloidní disperze|disperzní směsí]] biomolekul (proteinů a lipidů) rozptýlených ve vodě. Jedním z nejvýznamnějších proteinů vyskytujících se v mléce je fosfoprotein [[w:kasein|kasein]]. Ten se v mléce vyskytuje ve formě [[w:Micela|micel]] o velikosti 50-300 [[w:nanometr|nm]]. Micely tvořené kaseinem mají v mléce několik významných funkcí. Nejpodstatnější funkcí micel je schopnost vázat vápenatý ion na fosfátovou skupinu v proteinu. Možnost navázání vápenatých iontů je podstatná pro transport vápníku a dalších živin od matky k potomku skrze mléko. Micely kaseinu mají zásadní vliv na zbarvení mléka, jejich přítomnost způsobuje optické efekty.  Bílá barva je způsobena rozptýlením paprsků světla na nanostrukturách micel. 

Jak již bylo popsáno výše, micely kaseinu přítomné v mléce hrají velkou roli ve výsledném chování disperze. Existují však metody, kterými lze narušit stabilitu micel a tím vlastnosti disperze měnit. Pokud dojde ke změně [[w:pH|pH]], dojde k významným změnám chování micel. Výsledek těchto změn je pozorovatelný i lidským okem. Snížením pH mléka pod jeho [[w:izoelektrický bod|izoelektrický bod]] (4.6) dojde k [[w:disociace|disociaci]] kaseinových micel. Změna pH naruší stabilitu vazby vápníku na fosfátovou skupinu a tím dojde k narušení struktury celé micely. Stabilita micel však nezávisí pouze na [[w:molekulové interakce|elektrostatických interakcích]], které můžeme ovlivnit pomocí změny pH, ale také na jejich [[w:hydrofobie|hydrofobních vlastnostech]]. Ty mohou být ovlivněny změnou teploty. &lt;ref&gt;Horne, D. S. Casein structure, self-assembly and gelation. Curr. Opin. Colloid Interface Sci. 7, 456–461 (2002).&lt;/ref&gt;  

Okyselením mléka zahřátého nad teplotu 60 °C, dojde k disociaci micel a zvýšením elektrostatických a hydrofobních interakcí v disperzi dojde k agregaci přítomných nanostruktur. Agregace je jev, při kterém se částice shlukují a vytváří větší objekty. Tento jev je u mléka tak výrazný, že vznikající agregované částice lze pozorovat okem.

== Postup ==
[[Soubor:Ilustrace agregace částic koloidní směsi.png|náhled|Ilustrace popisující chemický pokus - Agregace částic koloidní směsi. V ilustraci je znázorněn postup práce a schématické znázornění vnitřní struktury kameninových micelární v mléce, které se změnou pH prostředí agregují.]]
#	Kádinku naplníme do ½ mlékem a zahřejeme na vařiči na teplotu minimálně 60 °C. 
#	Do kádinky s ohřátým mlékem přilijeme malé množství octa a směs promícháme. 
#   Ihned po okyselení můžeme pozorovat agregaci nanostruktur přítomných v mléce a vznik větších částic uvnitř směsi. 

== Poznámky ==
* Pokus lze provést i se studeným mlékem a porovnat mírně odlišné chování směsi. Rozdíl v chování je způsobem hydrofobními interakcemi, které jsou při nižších teplotách slabší, proto nedojde k agregaci částic i případě, že směs okyselíme pod hodnotu izoelektrického bodu mléka. 

== Reference ==
&lt;references /&gt;


[[Kategorie:Chemické pokusy s nanomateriály|Agregace částic koloidní směsi]]</text>
      <sha1>r6zmjltvk5nc0etnj3exp3psvfxlekj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy s nanomateriály/Světelná odezva kvantových teček</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8795</id>
    <revision>
      <id>45568</id>
      <parentid>45567</parentid>
      <timestamp>2022-04-02T19:50:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ZuzanaBrabcova</username>
        <id>9489</id>
      </contributor>
      <comment>/* Poznámky */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3828" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Světelná odezva kvantových teček
}}
== Popis pokusu ==
Pokus je jednoduchou ukázkou přímé souvislosti mezi velikostí částice a vlnovou délkou světla, které je částice schopna emitovat. Polovodičové kvantové tečky CdSe různých velikostí jsou excitovány pomocí jednoho stejného zdroje UV záření. Částice absorbují UV záření ze zdroje a v závislosti na velikosti jednotlivých částic vyzařují vlnové délky v různých částech viditelného spektra. 

== Princip ==
Kvantové tečky jsou specifickou skupinou [[w:nanokrystal|nanočástic]]. Jedná se nejčastěji o [[w:polovodič|polovodičové]] nanokrystaly, které mají specifické vlastnosti v závislosti na jejich velikosti. S velikostí kvantové tečky se mění energetický rozdíl mezi [[w:valenční pás|valenční]] a [[w:pásmo vodivosti|vodivostním pásem]]. Pokud bude elektronu přítomnému ve valenčním pásu kvantové tečky dodána dostatečná energie pro přechod do vodivostního pásu, dojde k jevu nazývanému [[w:excitace|excitace]]. Tuto excitaci lze u kvantových teček vyvolat pomocí [[w:světlo|viditelného světla]] nebo [[w:ultrafialové záření|UV záření]]. Excitovaný elektron se po nějakém čase vrací zpátky na svou původní energetickou hladinu a přebytečná energie je vyzářena (emitována) v podobě [[w:foton|fotonu]]. Čím menší je kvantová tečka, tím větší je energetický rozdíl. Změnou velikosti kvantových teček téže sloučeniny, lze připravit částice vyzařující záření s odlišnou [[w:vlnová délka|vlnovou délkou]]. Vlnové délky vyzařované kvantovými tečkami spadají do oblasti viditelného světla. Vlnové délky odpovídají konkrétním barvám ve viditelném spektru, proto je možné pozorovat odlišná zbarvení kvantových teček v závislosti na jejich velikosti. Díky těmto vlastnostem mohou být kvantové tečky využity v medicíně k detekci rakovinných buněk nebo v energetických aplikacích, a to zejména v oblasti solární energie.  

== Postup ==
[[Soubor:Ilustrace světelná odezva kvantových teček.png|náhled|Ilustrace popisující chemický pokus - Světelná odezva kvantových teček. V ilustraci je znázorněn postup práce a schématické znázornění kvantových teček.]]
#	Do krabice po její delší straně vyřežeme podélně úzký pruh pro pozorování roztoku uvnitř uzavřené krabice. Na vnitřní stěny krabice nalepíme černý papír, pro vytvoření co nejtemnějšího prostředí pro pozorování. 
#	UV lampu umístíme do krabice. Pokud je to nutné uděláme do krabice další díru pro zapojení UV lampy do elektřiny. 
#	Do krabice umístíme stojan na zkumavky a zkumavku s kvantovými tečkami CdSe. 
#	Krabici uzavřeme, rozsvítíme UV lampu a vyřezaným průhledem v krabici pozorujeme chování kvantových teček, při ozařování UV zářením. 
#	UV lampu následně zhasneme a roztok kvantových teček pozorujeme po dobu 1 minuty. 
#	Poté vyjmeme zkumavku z krabice a vyměníme ji za další roztok s kvantovými tečkami CdSe s odlišnou velikostí částic. Nový roztok znovu umístíme do stojanu a opakujeme kroky 4 a 5. 
#	Při pozorování je vhodné si zapisovat velikost kvantových teček a jejich světelnou odezvu při interakci s UV zářením. Ze zapsaných hodnot jasně vyplývá změna vlastnosti v závislosti na velikosti částic. 
 
== Poznámky ==
* Při provádění edukačního experimentu, žáci pouze sledují vlastnosti kvantových teček, nepřichází do přímého kontaktu s chemickou látkou. Kvantové tečky, jsou předem připraveny v uzavřených nádobách/zkumavkách.

== Reference ==
&lt;references /&gt;


[[Kategorie:Chemické pokusy s nanomateriály|Světelná odezva kvantových teček]]</text>
      <sha1>seyzwa6vmfdptd6ib3s73axc1ub1hk8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy s nanomateriály/﻿Thermoexcitace tekutých nanokrystalů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8797</id>
    <revision>
      <id>45749</id>
      <parentid>45650</parentid>
      <timestamp>2022-05-02T08:28:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>158.194.156.80</ip>
      </contributor>
      <comment>/* Poznámky */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4254" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Thermoexcitace tekutých krystalů
|Chemický symbol nebezpečí GHS ={{GHS07}}}}
== Popis pokusu == 
Provedením pokusu je možné pozorovat změnu vlnových délek emitovaného (vyzařovaného) záření v závislosti na složení směsi a vnitřní struktuře látek. Při různých teplotách dochází k excitaci konkrétní směsi tekutých krystalů. Tato směs poté emituje záření s vlnovými délkami, které odpovídají viditelnému spektru. Úpravou poměrů jednotlivých komponent ve směsi, tak lze kontrolovat teplotu, při které k excitaci a následné emisi dochází.&lt;ref&gt;Eleanor Hayes. School experiments at the nanoscale. Sci. Sch. 34–40, 7 (2010).&lt;/ref&gt;

== Princip ==
Příprava [[w:kapalný krystal|tekutých krystalů]], které při různých teplotách [[w:excitace|thermoexcitací]] vyzařují odlišné [[w:vlnová délka|vlnové délky]] světla na základě odlišné velikosti a uspořádání částic, ze kterých jsou krystaly tvořeny. 

Tekuté krystaly jsou specifickou skupinou látek. Svými vlastnostmi se pohybují na pomezí [[w:kapalina|klasických kapalin]] a [[w:pevná látka|pevných krystalických látek]]. Například mohou téct jako kapaliny, ale jejich molekuly jsou zároveň orientovány, tak jako je možné pozorovat u krystalických látek. Tekuté krystaly jsou velmi citlivé na změny vnějších vlivů, jako je teplota. Při změnách vnějších faktorů dochází v tekutých krystalech k přeuspořádání jejich molekulární struktury. U některých tekutých krystalů dochází se změnou teploty ke změně ve strukturním uspořádání, které se projeví změnou barvy krystalu. Tato skupina se nazývá [[w:kapalný krystal|termotropní tekuté krystaly]]. Této vlastnosti se využívá při výrobě barevných indikátorů teploty, kontrole obvodů nebo v lékařství. 

 
== Postup ==
[[Soubor:Ilustrace Thermoexcitace tekutých krystalů.png|náhled|Ilustrace k pokusu: Thermoexcitace tekutých krystalů.]]

#	Podle tabulky připravíme směsi tekutých krystalů, které budou citlivé na rozdílné teplotní intervaly. (Množství chemikálií je uvedeno v hmotnostních poměrech jednotlivých složek.)&lt;ref&gt;LISENSKY, George. Preparation of Cholesteryl Ester Liquid Crystals [online] Beloit College, 2013, https://chemistry.beloit.edu/edetc/nanolab/LC_prep/index.html&lt;/ref&gt;
#	Ustřihneme dva čtverce průhledné samolepící folie nebo lepicí pásky (cca 10 x 10 cm). 
#	Na lepicí stranu folie naneseme malé množství směsi tekutých krystalů (směs č. 1). Pokud již směs ztuhla můžeme ji opatrně zahřát, tak abychom opět dosáhli konzistence viskózní kapaliny. 
#	Druhý kus samolepicí folie přilepíme na čtverec se směsí tekutých krystalů, tak abychom vytvořili transparentní čtverec se směsí krystalů uvnitř. Směs uvnitř opatrně stlačíme, aby došlo k rozprostření krystalů na větší plochu. Folii se směsi fixem označíme a celý proces zopakujeme i se zbytkem připravených směsí. 
#	Folie s tekutými krystaly položíme na bílý papír a pár minut pozorujeme chování krystalů. 
#	V rukavicích opatrně přitlačíme prsty na směsi tekutých krystalů a pozorujeme jejich chování při zahřátí tělesným teplem. (Prsty je nutné ponechat na folii po stejnou dobu u všech 4 vzorků.)
#	Zopakujeme kroky 5 a 6, ale tentokrát položíme folie s krystaly na černý papír a pozorujeme chování krystalů.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Tabulka s poměry chemikálií pro přípravu thermokrystalů
|-
! Směs tekutých krystalů !! Teplotní interval [°C] !! Cholesterol oleyl karbonát !! Cholesterol pelergonát !! Cholesterol benzoát
|-
| Směs č. 1 || 17-23 || 65 % || 25 % || 10 %
|-
| Směs č. 2 || 26,5-30,5 || 45 % || 45 % || 10 %
|-
| Směs č. 3 || 32-35 || 40 % || 50 % || 10 %
|-
| Směs č. 4 || 37-40 || 30 % || 60 % || 10 %
|}

== Poznámky ==
* K rozpuštění směsi krystalů, je možné použít místo vařiče fén na vlasy. Teplota fénu není tak vysoká, a proto není třeba teplotu kontrolovat, jako u zahřívání na vařiči.

== Reference ==
&lt;references /&gt;


[[Kategorie:Chemické pokusy s nanomateriály|Thermoexcitace tekutých krystalů]]</text>
      <sha1>r8i5e2ox3rb3bq0oq07ofr9ri8pn3ut</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy s nanomateriály/﻿Ukázka magnetického chování ferrokapalin</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8798</id>
    <revision>
      <id>45586</id>
      <parentid>45482</parentid>
      <timestamp>2022-04-03T22:05:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ZuzanaBrabcova</username>
        <id>9489</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3441" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Ukázka magnetického chování ferrokapalin
|Chemický symbol nebezpečí GHS = {{GHS07}}
}}
== Popis pokusu == 
Pokus slouží jako ukázka magnetických vlastností ferrokapalin. Využitá ferrokapalina je tvořena nanočásticemi železa o velikosti cca 10 nm. Přiložením neodymového magnetu k náobce k ferrokapalině je možné pozorovat charakteristické chování ferokapalin ve vnějším magnetickém poli. 

== Princip ==
[[w:Ferrofluid|Ferrokapaliny]] jsou [[w:koloidní disperze|koloidní dosperze]] [[w:Ferromagnetismus|ferromagnetických nanočástic]] o velikosti přibližně 10&amp;nbsp;nm a [[w:Tenzidy|povrchově aktivních látek]] rozptýlených v rozpouštědle. Ferromagnetické částice jsou takové částice, které je možno permanentně zmagnetizovat pomocí vnějšího [[w:magnetické pole|magnetického pole]]. Mezi typické ferromagnetické materiály se řadí [[w:kolbalt|kobalt]], [[w:nikl|nikl]] nebo [[w:železo|železo]] a některé jejich oxidy. Povrchově aktivní látky se do směsi přidávají jako ochranný koloid, funkcí těchto látek je zabránění ve slepování ferromagnetických nanočástic v disperzi.  Jako disperzní prostředí bývají při přípravě ferrofluidů nejčastěji využívány [[w:minerální olej|minerální]] a [[w:rostlinný olej|rostlinné oleje]]. 

Ferromagnetickou suspenzí je možné manipulovat pomocí externího magnetického pole. Pokud tedy k ferrofluidu přiložíme magnet můžeme pozorovat přitahování rozptýlených magnetických částic a vytváření charakteristických útvarů, kopírujících tvar [[w:siločáry|siločar]] externího magnetického pole. 

Ferrofluidy nacházejí své uplatnění jako [[w:mazivo|maziva]] u ložisek hřídelí, či jako chladící kapalina u kmitacích cívek některých reproduktorů. Jednou z nově zkoumaných aplikací je využití magnetických disperzí v cíleném transportu léčiv. Magnetické nanočástice totiž přinášejí možnost jejich lokalizace pomocí vnějšího magnetického pole.  
 
== Postup ==
[[Soubor:Ilustrace magnetické chování ferrokapaliny.png|náhled|Ilustrace popisující chemický pokus - Ukázka magnetického chování ferrokapalin. V ilustraci je znázorněn postup práce a schématické znázornění magnetických domén nanočástic a jejich chování v magnetickém poli.]]
#	Uzavíratelnou průhlednou nádobu naplníme do ¾ vodou a přidáme 2-5 kapek saponátu, či jiného surfaktantu. 
#	Pasteurovou pipetou opatrně přidáme několik kapek ferrofluidu, které se usadí na dně nádoby. 
#	Nádobu uzavřeme víčkem. 
#	Magnet přiblížíme k ferrofluidu v nádobě. Magnetické nanočástice se začnou orientovat podle vnějšího magnetického pole způsobeného magnetem a dojde ke vniku charakteristického útvaru s ostny, které vizualizují magnetické siločáry. 
#	Pokud budeme pohybovat magnetem, ferrofluid bude následovat pohybující se magnetické pole. 
#	Pokud uzavřenou nádobou zatřepeme, rozptýlíme magnetické nanočástice v roztoku. Po nějakém čase dojde k usazení částic na dně nádoby. Tento proces bude u takto malých částic, v důsledku Brownova pohybu, trvat poměrně dlouhou dobu. Je možné jej urychlit přiložením magnetu ze spodní strany nádoby. 

== Poznámky ==
== Reference ==
&lt;references /&gt;


[[Kategorie:Chemické pokusy s nanomateriály|Ferrokapaliny]]</text>
      <sha1>a383vfel0xsqsfaulfoggbeg67f5de2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy s nanomateriály/﻿Změna optických vlastností nanočástic zlata</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8799</id>
    <revision>
      <id>45579</id>
      <parentid>45546</parentid>
      <timestamp>2022-04-03T21:57:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ZuzanaBrabcova</username>
        <id>9489</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7734" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Změna optických vlastností nanočástic zlata v závislosti na velikosti částic
|Chemický symbol nebezpečí GHS = {{GHS05}}{{GHS07}}{{GHS08}}{{GHS09}}
}}

== Popis pokusu ==
V pokusu jsou pomocí organických redukčních činidel připravovány nanočástice zlata redukcí ze zlatité soli. Velikost vznikajících částic závisí na použitém redukčním činidle (citronan sodný, kyselina vinná, hydrogenvinan draselný) a na jeho koncentraci. U vznikajících nanočástic jsou následně porovnávány optické vlastnosti, které se mění s velikostí částic v disperzní směsi.&lt;ref&gt;Mallmann, M. Nanotechnology in school. Sci. Sch. 70–7, 5 (2008).&lt;/ref&gt; 

== Princip ==
[[w:Nanočástice|Nanočástice]] [[w:zlato|zlata]] mění své [[w:optické vlastnosti|optické vlastnosti]] v závislosti na velikosti částic. S velikostí částice se mění pohlcované a odražené [[w:vlnová délka|vlnové délky]] [[w:elektromagnetické záření|elektromagnetického záření]], které na částici dopadá. Se změnou odrážených vlnových délek se výrazně mění barva [[w:disperze (látka)|disperzí]] nanočástic. Čím menší je připravená částice, tím delší je odražená vlnová délka ([[w:rudý posun|červený posun]]). Při přípravě nanočástic zlata o různých velikostech lze tuto optickou změnu pozorovat i okem. 

Připravené disperze mají odlišné velikosti částic v závislosti na použitém redukčním činidle a jeho koncentraci. Rozdílná velikost částic se odráží v optických vlastnostech disperze, směsi mají odlišné zbarvení. 

Jednou z možných příprav nanočástic zlata je redukce zlata z jeho soli. Použitím různých redukčních činidel je možné připravit nanočástice s odlišnou velikostí. 
Jednoduchou metodou přípravy nanočástic zlata je citrátová metoda. Touto metodou je možné připravit [[w:koloidní zlato|koloidní zlato]] nebo nanoklastry částic zlata, které lze snadno detekovat podle rubínově červeného zbarvení suspenze. Nanočástice nebo klastry zlata jsou tvořeny třemi až 50 000 atomy a poloměr těchto částic se pohybuje nejčastěji v rozmezí 12-18 nm. Citrátová metoda je založena na [[w:redoxní reakce|redoxní reakci]] kyseliny tetrachlorozlatité. Jako [[w:redukční činidlo|redukční činidlo]] slouží [[w:citronan sodný|citronan sodný]], který nejen redukuje zlato, ale slouží také jako stabilizátor pro vznikající nanoklastry zlata.

Dalšími redukovadly, které je možné využít je hydrogenvinan draselný nebo kyselina vinná. Změnou redukčního činidla je možné připravit nanočástice zlata s odlišnou velikostí. Při použití hydrogenvinanu draselného vznikají nanočástice o velikosti 30-40 nm. Pokud bude jako redukovadlo použita kyseliny vinná, budou vznikat částice o velikosti 50-60 nm. Změny ve velikosti částic se projeví změnou zbarvení roztoků.&lt;ref&gt;Merza, K. S., Al-Attabi, H. D., Abbas, Z. M. &amp; Yusr, H. A. Comparative Study on Methods for Preparation of Gold Nanoparticles. Green Sustain. Chem. 02, 26–28 (2012).&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;Liu, N. et al. Tartrate as a substitute of citrate to prepare gold colloids from chloroauric acid. Colloids Surfaces A Physicochem. Eng. Asp. 535, 251–256 (2017).&lt;/ref&gt;

Koloidní povahu disperzí lze jednoduše dokázat pomocí prosvícení vzorku nanočástic laserovým paprskem. pokud je možné sledovat trasu průchodu paprsku vzorkem ([[w:Tyndallův efekt|Tyndallův efekt]]), jedná se o koloidní disperzi, protože dochází k rozptylu paprsku světla na částicích přítomných ve vzorku. 

== Postup ==
[[Soubor:Ilustrace změna optických vlastností nanočástic zlata.png|náhled|Ilustrace popisující chemický pokus - Změna optických vlastností nanočástic zlata. V ilustraci je znázorněn postup práce a schématické znázornění vznikajících nanočástic.]]
Redukcí pomocí citronanu sodného (0,04 mol/l) připravíme nanočástice o velikosti 10-20 nm. Disperze obsahující částice o těchto velikostech bude mít intenzivní tmavě červené zbarvení. 
#	V kádince smícháme 0,5 ml roztoku kyseliny tetrachlorozlatité (0,015 mol/l) s 28 ml destilované vody. Roztok v kádince zahřejeme na elektrickém vařiči na teplotu 100 °C. 
#	Ve chvíli, kdy roztok dosáhne teploty varu, za stálého intenzivního míchání (vhodné využití magnetické míchačky) přidáme 1,5 ml molárního roztoku citronanu sodného (0,04 mol/l). Počáteční světle žlutá barva roztoku bude postupně přecházet do intenzivního tmavě červeného zbarvení.
 
Změnou koncentrace přidávaného citronanu (0,02 mol/l) je možné připravit nanočástice zlata s menším rozměrem. Velikost připravených nanočástic se pohybuje okolo 10 nm. 
#	V kádince smícháme 0,5 ml roztoku kyseliny tetrachlorozlatité (0,015 mol/l) s 28 ml destilované vody. Roztok v kádince zahřejeme na elektrickém vařiči na teplotu 100 °C. 
#	Ve chvíli, kdy roztok dosáhne teploty varu, za stálého intenzivního míchání (vhodné využití magnetické míchačky) přidáme 1,5 ml roztoku citronanu sodného (0,02 mol/l). Počáteční světle žlutá barva roztoku bude postupně přecházet do jasně červeného zbarvení. 

Redukcí pomocí hydrogenvinanu draselného (0,04 mol/l) připravíme nanočástice o velikosti 30-40 nm. Disperze obsahující částice o těchto velikostech bude mít růžovofialové zbarvení.
#	V kádince smícháme 0,5 ml roztoku kyseliny tetrachlorozlatité (0,015 mol/l) s 28 ml destilované vody. Roztok v kádince zahřejeme na elektrickém vařiči na teplotu 100 °C. 
#	Ve chvíli, kdy roztok dosáhne teploty varu, za stálého intenzivního míchání (vhodné využití magnetické míchačky) přidáme 1,5 ml roztoku hydrogenvinanu draselného (0,04 mol/l). Počáteční světle žlutá barva roztoku bude postupně přecházet do růžovofialového zbarvení. 

Redukcí pomocí kyseliny vinné (0,04 mol/l) připravíme nanočástice o velikosti 50-60 nm. Disperze obsahující částice o těchto velikostech bude mít fialové zbarvení.
#	V kádince smícháme 0,5 ml roztoku kyseliny tetrachlorozlatité (0,015 mol/l) s 28 ml destilované vody. Roztok v kádince zahřejeme na elektrickém vařiči na teplotu 100 °C. 
#	Ve chvíli, kdy roztok dosáhne teploty varu, za stálého intenzivního míchání (vhodné využití magnetické míchačky) přidáme 1,5 ml roztoku kyseliny vinné (0,04 mol/l). Počáteční světle žlutá barva roztoku bude postupně přecházet do fialového zbarvení.

Vzájemným porovnáním připravených roztoků je možné jasně pozorovat závislost zbarvení disperzí na velikosti přítomných částic. 

Pokud připravené disperzní směsi zlatých nanočástic prosvítíme laserovým ukazovátkem, můžeme pozorovat rozptyl světla na přítomných nanočásticích (Tyndallův efekt), tím prokážeme jejich koloidní povahu. 

== Poznámka ==
* Kyselinu tetrachlorzlatitou lze připravit rozpuštěním kousku čistého kovového zlata ve směsi kyseliny chlorovodíkové a kyseliny dusičné (3:1). Připravená kyselina tetrachlorozlatitá nebude zcela čistá chemická látka, ale pro demonstrační účely je kvalita dostačující. 
* Připravené roztoky nanočástic je možné využít při dalších pokusech, například při ukázce [[Chemické pokusy s nanomateriály/﻿Nanočástice zlata jako biosenzory|Využití nanočástic zlata jako biosenzorů]].

== Reference ==
&lt;references /&gt;
[[Kategorie:Chemické pokusy s nanomateriály|Změna optických vlastností nanočástic zlata v závislosti na velikosti částic]]</text>
      <sha1>qzj8s81kjkfsx6lrw7o9jiu2cuqvgwa</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy s nanomateriály/﻿Nanočástice zlata jako biosenzory</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8800</id>
    <revision>
      <id>45588</id>
      <parentid>45483</parentid>
      <timestamp>2022-04-03T22:06:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ZuzanaBrabcova</username>
        <id>9489</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4732" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Nanočástice zlata jako biosenzory
}}

== Popis pokusu ==
Pokus demonstruje schopnost nanočástic zlata měnit zbarvení disperze v závislosti na velikosti přítomných částic. Pokud jsou k disperzní směsi nanočástic zlata přidány [[w:elektrolyt|elektrolyty]] (roztok [[w:chlorid sodný|NaCl]] nebo [[w:sportovní nápoje|izotonické sportovní nápoje]]), dochází k destabilizaci přítomných částic a jejich agregaci (shlukování do větších objektů). Zvětšení částic přítomných ve směsi se projeví změnou jejího zabarvení.&lt;ref&gt;Mallmann, M. Nanotechnology in school. Sci. Sch. 70–7, 5 (2008).&lt;/ref&gt; 

== Princip ==
[[w:Nanočástice|Nanočástice]] zlata mění své [[w:optické vlastnosti|optické vlastnosti]] v závislosti na velikosti částic. S velikostí částice se mění pohlcované a odražené vlnové délky [[w:elektromagnetické záření|elektromagnetického záření]], které na částici dopadá. Se změnou odrážených vlnových délek se výrazně mění barva  [[w:disperze|disperzí]] nanočástic.  Čím menší je připravená částice, tím delší je odražená vlnová délka ([[w:Rudý posun|posun k červené]]). V přítomnosti elektrolytů nebo jiných nabitých částic se nanočástice zlata shlukují do clusterů (větší objekty vznikající shlukováním nanočástic). K shlukování dojde na základě elektrostatické interakce mezi záporným  [[w:Náboj (fyzika)|povrchovým nábojem]] zlaté nanočástice a opačně nabitým [[w:ion|ionem]]. Opačné náboje se vzájemně přitahují a nanočástice se shlukují ve větší objekty.  Se zvětšujícím se rozměrem částic se mění jejich optická odezva. Proto čím více elektrolytů v roztoku, tím větší částice budou vznikat, a tím se bude optická odezva částice posouvat směrem ke kratším délkám ([[w:modrý posun|modrý posun]]).

Schopnost nanočástic zlata [[w:absorpce|absorbovat záření]] se v praxi využívá k detekci [[w:biomolekumla|biomolekul]]. Například je možné označit [[w:protilátka|protilátky]] pomocí jejich navázání na nanočástice zlata. Pokud bude tento klastr (protilátka-nanočástice zlata) interagovat s elektromagnetickým zářením, bude možné pozorovat červené zbarvení kovové částice. Tento princip využívají například domácí těhotenské testy, ve kterých jsou nanočástice zlata naneseny v tenké vrstvě na testovací plochu. Těhotenské testy většinou detekují hormony, které jsou vylučovány v počátečních stádiích těhotenství v moči. Pokud je testovací plocha v roztoku, který obsahuje některý z detekovaných hormonů, dojde k navázání hormonu na částici zlata a vzniku komplexu nanočástice zlata-hormon. Pokud je koncentrace hormonu dostatečně vysoká objeví se na testovací ploše červený pruh.&lt;ref&gt;Rojanathanes, R. et al. Gold nanoparticle as an alternative tool for a urine pregnancy test. Taiwan. J. Obstet. Gynecol. 47, 296–299 (2008).&lt;/ref&gt;

== Postup ==
[[Soubor:Ilustrace Nanočástice Au jako biosenzory.png|náhled|Ilustrace popisující chemický pokus - Nanočástice zlata jako biosenzory. V ilustraci je znázorněn postup práce a schématické znázornění velikosti zlatých nanočástic a výsledných agregátů.]]
# K pokusu je třeba mít k dispozici disperzní směsi koloidního zlata. Koloidní zlato je možné zakoupit nebo připravit pomocí citrátové metody popsané v pokusu [[Chemické pokusy s nanomateriály/﻿Změna optických vlastností nanočástic zlata|Změna optických vlastností nanočástic zlata]] (kroky postupu 1-3). 
# Do kádinky si připravíme roztok chloridu sodného (0,68 mol/l) smícháním 1 g NaCl s 25 ml vody.  
# Do dalších kádinek si připravíme roztoky sportovních izotonických nápojů obsahujících elektrolyty (například DrWitt, POWERACE, OSHEE). 
# Do zkumavek nalijeme 2-3 ml disperzí koloidního zlata a pomocí Pasteurových pipet budeme postupně přikapávat malé množství jednotlivých roztoků z kádinek. Je vhodné si zkumavky fixem označit, pro přehled o jejich obsahu. 
# Ihned po přidání roztoků obsahujících elektrolyty k disperzím koloidního zlata můžeme pozorovat shlukování částic do větších clusterů a tomu odpovídající barevnou změnu směsí. Barva směsi přechází z červené na tmavě fialovou. Podle intenzity barevné změny je možné srovnat obsah elektrolytů v jednotlivých sportovních nápojích a vybrat zástupce, který jich obsahuje největší množství. 

== Poznámky ==

== Reference ==
&lt;references /&gt;


[[Kategorie:Chemické pokusy s nanomateriály|Nanočástice zlata jako biosenzory]]</text>
      <sha1>2eoj20iq4lsnwdfw8p5dj18kcvlvrrp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy s nanomateriály/﻿Příprava kvantových teček z citronové šťávy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8801</id>
    <revision>
      <id>45594</id>
      <parentid>45593</parentid>
      <timestamp>2022-04-03T22:08:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ZuzanaBrabcova</username>
        <id>9489</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5339" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Příprava kvantových teček z citronové šťávy
|Chemický symbol nebezpečí GHS = {{GHS07}}{{GHS09}}
}}

== Popis pokusu ==
Pokus je zaměřen na přípravu [[w:fluorescence|fluorescenčních]] uhlíkových kvantových teček z citronové šťávy. CQDs jsou syntetizovány zahříváním směsi citronové šťávy a polyethyleniminu. Připravené kvantové tečky potom při [[w:excitace|excitaci]] [[w:UV záření|UV zářením]] emitují intenzivní elektromagnetické záření ve viditelné oblasti. Jedná se o jednoduchou finančně i časově nenáročnou metodu, kterou lze provést za využití běžně dostupných laboratorních pomůcek.&lt;ref&gt;Schneider, E. M., Bärtsch, A., Stark, W. J. &amp; Grass, R. N. Safe One-Pot Synthesis of Fluorescent Carbon Quantum Dots from Lemon Juice for a Hands-On Experience of Nanotechnology. J. Chem. Educ. 96, 540–545 (2019).&lt;/ref&gt;  

== Princip ==
[[w:Nanokrystal|Uhlíkové kvantové tečky]] (CQDs) jsou nyní jednou z velmi intenzivně zkoumaných oblastí [[w:Nanotechnologie|nanotechnologií]]. Tyto malé útvary o velikosti menší než 10 [[w:metr|nm]] vykazují velmi intenzivní [[w:fotoluminiscence|fotoluminiscenci]] a je možné je snadno dispergovat (rozptýlit) ve vodném prostředí. Uhlíkové kvantové tečky nevykazují [[w:toxicita|toxicitu]], což je jejich velkou výhodou oproti polovodičovým kvantovým tečkám, které často obsahují [[w:těžké kovy|těžké kovy]], které jsou toxické pro živé organismy.&lt;ref&gt;Lim, S. Y., Shen, W. &amp; Gao, Z. Carbon quantum dots and their applications. Chem. Soc. Rev. 44, 362–381 (2015).&lt;/ref&gt; Fotoluminiscence CQDs je výsledkem kvantových efektů vznikajících ve struktuře kvantové tečky při záměně jednoho z atomů uhlíku za atom kyslíku, dusíku nebo boru.&lt;ref&gt;Sierański, K. &amp; Szatkowski, J. Substitutional impurity in the graphene quantum dots. Phys. E Low-Dimensional Syst. Nanostructures 73, 40–44 (2015).&lt;/ref&gt; 
	Obecně mohou být uhlíkové kvantové tečky připraveny dvěma způsoby, [[w:nanomateriály (Top down metody)|top-down]] nebo [[w:nanomateriály (Bottom up metody)|bottom-up]] metodou. Top-down metody obnášejí použití [[w:grafit|grafitu]] nebo podobných materiálů, které jsou mlety či jinak drceny na menší částice například pomocí [[w:elektrochemie|elektrochemických postupů]]. Bottom-up metody využívají molekuly obsahující uhlík. Z těchto molekul jsou potom skládány kvantové tečky, při syntézách za zvýšených teplot a tlaků. Oba přístupy, jak top-down, tak bottom-up využívají poměrně levné výchozí látky a nejsou náročné na provedení. Díky relativně snadnému způsobu přípravy se uhlíkové kvantové tečky nabízí jako vhodné pro aplikace v [[w:biosenzor|biosenzoringu]] a medicíně nebo při [[w:fotokatalýza|fotokatalýze]].

== Postup ==
[[Soubor:Ilustrace kvantové tečky z citronové šťávy.png|náhled|Ilustrace popisující chemický pokus - Příprava kvantových teček z citronové šťávy. V ilustraci je znázorněn postup práce a schématické znázornění vnitřní struktury vznikající uhlíkové kvantové tečky.]]
#	Navážíme 70 mg polyethyleniminu a smícháme jej v kádince se 3 ml citronové šťávy. 
#	Pečlivě zamíchanou směs začneme za stálého míchání zahřívat na elektrickém vařiči. 
#	Po asi 15 minutách zahřívání dojde ke vzniku tmavé gelovité směsi, v tu chvíli přidáme do kádinky 1 ml vody. Vodu důkladně vmícháme do směsi a pokračujeme v zahřívání. 
#	Po dalších asi 5 minutách dojde opět k zhuštění roztoku a vytvoření gelovité směsi. Znovu přidáme 1 ml vody, důkladně zamícháme a budeme pokračovat v zahřívání. Tento krok opakujeme celkem třikrát. Při posledním zgelovatění a ztmavnutí směsi přidáme 1 ml vody a směs odstavíme z vařiče. 
#	Připravíme si pipetu pro provedení sloupcové chromatografie. Do pipety vložíme malý kousek vaty a na ni nasypeme zhruba 3 cm jemnozrnného silikagelu. Pipetu naplníme vodou, tak aby byla hladina vody nad úrovní silikagelu. Na pipetu nasadíme balonek pomocí, kterého tlakem srovnáme hladinu vody v pipetě s horní hranicí silikagelu. Do horní části naneseme asi 1 ml směsi a balonkem vyvíjíme tlak. Ve spodní části pipety budeme do zkumavek jímat frakce po cca 1 ml (celkově bychom měly připravit 7 frakcí). (dbáme na to aby po celou dobu průběhu chromatografie nedošlo k vyschnutí kolony a v pipetě byl stále dostatek vody. 
#	Připravené najímané frakce naneseme na TLC destičku (případně stačí filtrační papír či samotná zkumavka) a pozorujeme jejich záření pod UV lampou. 
  
== Poznámky ==

* Alternativně lze experiment provést pouze jako demonstrační nebo ve zkrácené verzi, a to pouze jako demonstraci luminiscenčních vlastností kvantových teček bez jejich přípravy. Případně je možno porovnat odezvu kvantových teček připravených pouze z citronové šťávy a ze směsi citronové šťáva a polyethylenimiu. Pokud se použije pouze citronová šťáva nedojde pod zdrojem UV k emisi žádného záření.

== Reference ==
&lt;references /&gt;


[[Kategorie:Chemické pokusy s nanomateriály|Příprava kvantových teček z citronové šťávy]]</text>
      <sha1>09c1aseagph2ww6un1gqec6sm3jm8yw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy s nanomateriály/﻿Příprava nanočástic stříbra</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8802</id>
    <revision>
      <id>45585</id>
      <parentid>45584</parentid>
      <timestamp>2022-04-03T22:05:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ZuzanaBrabcova</username>
        <id>9489</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5261" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Příprava nanočástic stříbra
|Chemický symbol nebezpečí GHS = {{GHS02}}{{GHS05}}{{GHS07}}{{GHS09}}
}}

== Popis pokusu ==
Provedením pokusu budou připraveny nanočástice stříbra o velikosti 10-14 nm. Koloidní disperze nanočástic stříbra bude připravena redukcí stříbrné soli tetrahydridoboritanem sodným. Barva připravené koloidní suspenze je sytě žlutá, což v porovnání s průhledným roztokem dusičnanu sodného a stříbrným zabarvení pevného stříbra poukazuje na závislost optických vlastností materiálu na jeho vnitřní struktuře a velikosti přítomných částic.&lt;ref&gt;Solomon, S. D. et al. Synthesis and study of silver nanoparticles. J. Chem. Educ. 84, 322–325 (2007).&lt;/ref&gt;

== Princip == 
[[w:nanometriály/kovové nanočástice|Stříbrné nanočástice]] jsou v posledních letech častým předmětem [[w:nanotechnologie|nanotechnologického výzkumu]] zejména díky svým unikátním vlastnostem a potenciálním aplikacím v medicíně, chemickém průmyslu či elektrotechnice. Mezi významné vlastnosti nanočástic stříbra patří vysoká [[w:tepelná vodivost|tepelná vodivost]], odolnost proti oxidaci a antibakteriální účinky. Tyto vlastnosti je možné pozorovat i u pevného bulk stříbra, u nanočástic jsou však zásadně výraznější a intenzivnější.&lt;ref&gt;Song, K. C., Lee, S. M., Park, T. S. &amp; Lee, B. S. Preparation of colloidal silver nanoparticles by chemical reduction method. Korean J. Chem. Eng. 26, 153–155 (2009).&lt;/ref&gt;

Nanočástice stříbra o velikosti 1-100 [[w:metr|nm]] lze připravit například [[w:redukce|redukcí]] ze stříbrné soli. [[w:redukční činidlo|Redukčním činidlem]] pro jejich přípravu je [[w:tetrahydridoboritan sodný|tetrahydridoboritan sodný]], který neslouží pouze jako redukovadlo, ale také jako stabilizátor vznikajících nanočástic, pokud je v reakční směsi v přebytku. Redukcí [[w:dusičnan stříbrný|dusičnanu stříbrného]] tetrahydridoboritanem sodným vznikájí nanočástice o velikosti 10-14 nm. Ke stabilizaci vznikajících kovových nanočástic dochází navázáním tetrahydridoboritanových aniontů na povrch kovové nanočástice. Tyto stříbrné nanočástice získávají záporný [[w:Elektrický náboj|povrchový náboj]] a vzájemně se začnou [[w:elektrostatika|elektrostaticky odpuzovat]]. Narušením rovnováhy ve směsi (neukončení reakce, přidání elektrolytů) dojde k destabilizaci nanočástic a jejich následné agregaci (shlukování do větších objektů). Protože [[w:optické vlastnosti|optické vlastnosti]] [[w:koloid|koloidní disperze]] závisí na velikosti částic v ní přítomných, dojde agregací ke změně zbarvení disperze. 
 
== Postup ==
[[Soubor:Ilustrace příprava nanočástic stříbra.png|náhled|Ilustrace popisující chemický pokus - Příprava nanočástic stříbra. V ilustraci je znázorněn postup práce a schématické znázornění struktury a velikosti vznikajících částic.]]
#	Připravíme si roztoky dusičnanu stříbrného a tetrahydridoboritanu sodného. Roztok dusičnanu stříbrného o koncentraci 1,0 mmol/l připravíme smícháním 1,7 mg AgNO&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt; s 10 ml destilované vody. 2,0 mmol/l roztok tetrahydridoboritanu sodného připravíme ve 100 ml Erlenmeyerově baňce rozpuštěním 2,27 mg NaBH&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt; ve 30 ml destilované vody. 
#	Baňku s tetrahydridoboritanem sodným vložíme do ledové lázně a postavíme na magnetickou míchačku. 
#	Do roztoku NaBH&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt; za stálého míchání pomalu přikapáváme roztok dusičnanu stříbrného pomocí pasteurovy pipety. 
#	Roztok se po přidání 2 ml AgNO&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt; zbarví do slabě žluté a postupným přidáváním zbytku připraveného roztoku AgNO&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt; se barva mění na sytě žlutou (obrázek A). V tu chvíli zastavíme míchání a připravenou koloidní disperzi nanočástic uložíme do průhledné vialky. Nyní je možné srovnat vzhled koloidního stříbra s roztokem dusičnanu sodného a pevného stříbra. Nanočástice stříbra jsou stabilizovány přebytkem redukčního činidla NaBH&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt; a koloidní disperze může být v uzavřené nádobě uložena po dobu několika týdnů až měsíců. 
#	Pokud připravenou disperzi nanočástic stříbra nepřestaneme míchat dojde k postupné agregaci (shlukování) nanočástic přítomných ve směsi a roztok začne postupně tmavnout a přecházet přes tmavě žlutou (obrázek B) do fialového (obrázek C) až šedého zbarvení (obrázek D). Stejnou barevnou změnu způsobenou agregací částic můžeme pozorovat, pokud ke směsi přidáme malé množství nasyceného roztoku chloridu sodného (3,6 g v 10 ml vody). 

== Poznámky ==
* Tetrahydridoboritan sodný je velmi nebezpečná chemikálie, při provádění pokusu se však pracuje pouze s velmi málo koncentrovaným roztokem této látky. Zředěný roztok je vhodné, připravit předem, tak aby žáci nepřišly do kontaktu s pevným tetrahydridoboritanem, ale pouze s jeho roztokem, jehož nebezpečnost je významně nižší. 
== Reference ==
&lt;references /&gt;


[[Kategorie:Chemické pokusy s nanomateriály|Příprava nanočástic stříbra]]</text>
      <sha1>k11em1q2kllin1a1inqi56fe7us2ax4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Veselá dobrodružství Kašpárka, Spejbla a Hurvínka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8803</id>
    <revision>
      <id>44793</id>
      <parentid>44725</parentid>
      <timestamp>2021-12-03T22:07:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Veselá dobrodružství Kašpárka,Spejbla a Hurvínka]] na [[Veselá dobrodružství Kašpárka, Spejbla a Hurvínka]]: typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="597" xml:space="preserve">Veselá dobrodružství Kašpárka,Spejbla a Hurvínka je to dobrodružná knížka.
Napsal československý spisovatel a scénarista Frank Wenig.
Knížka byla vydána z roku 1968.
Jsou tam ilustrace národního umělce a loutkáře Josefa Skupy.
Veselé pohádky,jejichž hrdiny jsou známe a oblíbené loutky vytvořené Josefem
Skupou.
Jsou vybrány z několiks dávno už rozebných knížek a jistě potěší celou řadu
malých obdivovatelů loutkového divadla.Vstupní kapitola je věnována životní
cestě a loutkkářskému umění Josefa  Skupy.
Má 58 stran.
Má 75 OOO výtisků.</text>
      <sha1>b68n9pq98os0oyu7nvrgpn3tvvtn2t2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy s nanomateriály/﻿Využití magnetických nanočástic železa pro čištění vody</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8805</id>
    <revision>
      <id>45587</id>
      <parentid>45478</parentid>
      <timestamp>2022-04-03T22:06:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ZuzanaBrabcova</username>
        <id>9489</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4537" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Využití magnetických nanočástic železa pro čištění vody
|Chemický symbol nebezpečí GHS = {{GHS03}}{{GHS05}}{{GHS06}}{{GHS07}}{{GHS08}}{{GHS09}}
}}

== Popis pokusu ==
Pokus demonstruje nanotechnologickou aplikaci magnetických nanonočástic nulamocného železa do procesu čištění odpadních a znečištěných vod. Znečistění vody je demonstrováno přídavkem 1% roztoku dichromanu draselného a k tomuto roztoku je následně přidána disperze nanočástic nulamocného železa. Nanočástice železa reagují s polutanty ve vodě za vzniku netoxických a nereaktivních sloučenin. Pomocí vnějšího magnetického pole jsou nanočástice i se zreagovanými polutanty na jejich povrchu odseparovány ze směsi, kde po separaci zůstává pouze čistá voda.&lt;ref&gt;Kolářová, L. &amp; Tuček, J. Čištění Vody Využitím Nanotechnologií a Začlenění Tohoto Tématu Do Výuky Fyziky. in Veletrh nápadů učitelů fyziky 130–135 (2015).&lt;/ref&gt; 

== Princip ==
[[w:Nanotechnologie|Nanotechnologie]] je soubor technologických postupů vedoucích k vytvoření a cílené aplikaci funkčních materiálů o velikosti v rozmezí [[w:nanomateriály|nanoškály]]. Jedním z příkladů nanotechnologií může být využití nanočástic k čištění [[w:odpadní voda|odpadních]] či jinak znečištěných povrchových i podzemních vod. Mezi [[w:polutant|polutanty]] (znečišťující látky), které se nacházejí ve vodě mohou patřit různé [[w: pesticidy|pesticidy]], [[w: organická rozpouštědla|organická rozpouštědla]] či [[w: těžké kovy|těžké kovy]]. Tyto látky představují nebezpečí pro lidské zdraví a životní prostředí. 
	
K odstraňování polutantů ze znečištěných vod se využívají [[w:nanočástice|nanočástice]] nulamocného (elementárního) [[w:železo|železa]]. Tyto částice se vyznačují vysokou reaktivitou, která je zapříčiněna jejich velkou plochou povrchu. Atomy na povrchu částice jsou reaktivnější než atomy uvnitř částice. Proto je u nanočástic možné sledovat výrazný rozdíl v reaktivitě oproti pevným makro-materiálům. Nanočástice železa jsou na svůj povrch schopny vázat i hormony vylučované lidmi, které klasické technologie používané v čističkách odpadních vod odstranit nedokáží. Další výhodou aplikace nanočástic železa jsou jeho [[w:feromagnetismus|feromagnetické vlastnosti]]. Pomocí [[w:vnější magnetické pole|vnějšího magnetického pole]] je možné železné nanočástice odseparovat ze směsi.&lt;ref&gt;Kanel, S. R., Manning, B., Charlet, L. &amp; Choi, H. Removal of arsenic(III) from groundwater by nanoscale zero-valent iron. Environ. Sci. Technol. 39, 1291–1298 (2005)&lt;/ref&gt;

Princip čistění vody spočívá v injektáži železných nanočástic přímo do znečištěné vody. Dochází k oxidačně-redukční reakci nanočástic železa s polutanty, čímž se snižuje jejich pohyblivost a toxicita.  Látky vznikající při reakci již nepředstavují hrozbu pro lidské zdraví ani životní prostředí. Po zreagování polutantů se nanočástice odstraní pomocí vnějšího magnetického pole. Feromagnetické částice železa s navázanými polutanty jsou přitahovány magnetickým polem a v jeho blízkosti se shlukují. 


== Postup ==
[[Soubor:Ilustrace využití nanočástic železa k čištění vod.jpg|náhled|Ilustrace popisující chemický pokus - Využití magnetických nanočástic železa pro čištění vody. V ilustraci je znázorněn postup práce a schématické znázornění absorpce nečistot na nanočástice.]]
#	Kádinku naplníme vodou a přidáme pár kapek 1% roztoku dichromanu draselného, který představuje polutanty ve vodě. 
#	Roztok důkladně zamícháme a za stálého míchání přidáme malé množství nanočástic železa. Polutanty (dichroman draselný) v roztoku reagují s nanočásticemi železa a dojde k jejich přeměně na látky, které již nemají škodlivé účinky na zdraví či životní prostředí. 
#	Ke kádince se směsí zreagovaných nanočástic přiložíme neodymový magnet (působení vnějšího magnetického pole). Po přiložení magnetu dojde k shlukování magnetických nanočástic v blízkosti magnetu. 
#	Po separaci nanočástic železa bude výsledný roztok pouze čirá voda. 

== Poznámky ==
== Reference ==
&lt;references /&gt;


[[Kategorie:Chemické pokusy s nanomateriály|Využití magnetických nanočástic železa pro čištění vody]]</text>
      <sha1>9w3tcyu1w0picr932fxm1di66prf1w0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy s nanomateriály/﻿Příprava vodivého inkoustu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8806</id>
    <revision>
      <id>45592</id>
      <parentid>45545</parentid>
      <timestamp>2022-04-03T22:08:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ZuzanaBrabcova</username>
        <id>9489</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7382" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Příprava vodivého inkoustu
|Chemický symbol nebezpečí GHS = {{GHS03}}{{GHS05}}{{GHS06}}{{GHS07}}{{GHS08}}{{GHS09}}
}}

== Popis pokusu ==
Pokus je zaměřen na přípravu polyanilinových nanovláken. Syntéza polyanilinu vychází z oxidační polymerace anilinu peroxodisiranem amonným. Připravený polyanilin je následně využit pro demonstraci jeho vodivých vlastností. A to pomocí přípravy vodivého inkoustu, kterým je možné zakreslovat [[w:elektrický obvod|elektrické obvody]].&lt;ref&gt;Prestowitz, L. C. O., Emery, J. D. &amp; Huang, J. Polysketch Pen: Drawing from Materials Chemistry to Create Interactive Art and Sensors Using a Polyaniline Ink. J. Chem. Educ. 98, 2055–2061 (2021).&lt;/ref&gt; 

== Princip ==
[[w:Nanomateriály|Nanomateriály]] jsou v posledních několika desetiletích intenzivně zkoumány pro své jedinečné vlastnosti. Elektrické vlastnosti nanomateriálů jsou populárním odvětvím zejména pro potenciální aplikace v [[w:elektrotechnika|elektrotechnice]]. Vybraný pokus ukazuje na [[w:elektrická vodivost|vodivé vlastnosti]] nanomateriálů. Zvoleným materiálem pro demonstraci je [[w:vodivý polymer|vodivý polymer]] [[w:polyanilinová vlákna|polyanilin]]. 
	[[w:polymer|Polymery]] jsou velké [[w:makromolekula|makromolekuly]], tvořené z opakujících se jednotek [[w:monomer|monomerů]]. Obečně jsou polymery připravovány chemickými reakcemi malých molekul, zvaných monomery, ze kterých jsou budovány dlouhé řetězce polymerů. V případě polyanilinu je základním monomerem [[w:anilin|anilin]], který je polymerizován [[w:polymerizace|oxidativní polymerací]]. Jako [[w:iniciátor|iniciátor]] reakce je využito [[w:oxidační činidlo|oxidační činidlo]] peroxodisíran amonný. Touto syntézou je připraven polyanilin ve formě své soli emeraldinu (jedna ze tří konformačních forem polyanilinu). Vznikající částice emeraldinu tvoří [[w:nanovlákna|nanovlákna]] s velikostí 30-80 [[w:metr|nm]].&lt;ref&gt;Huang, J. &amp; Kaner, R. B. Nanofiber formation in the chemical polymerization of aniline: A mechanistic study. Angew. Chemie - Int. Ed. 43, 5817–5821 (2004).&lt;/ref&gt; Dispergováním (rozptýlením) nanovlákem emeraldinu ve vodě a [[w:isopropylalkohol|isopropylalkoholu]] je možné vytvořit tmavě zelenou kapalnou [[w:disperze|disperzi]] s [[w:viskozita|viskozitou]] podobnou barevnému inkoustu na psaní. Na rozdíl od klasického inkoustu však polyanilinový inkoust disponuje vodivými vlastnostmi. 
	Vodivé vlastnosti polyanilinu souvisí se strukturou jeho molekuly. S elektrickou vodivostí souvisí přítomnost dlouhých řetězců [[w:konjugovaný systém|konjugovaných dvojných vazeb]], kde dochází k  [[w:delokalizace elketronů|delokalizaci elektronů]]. Delokalizací je elektronům umožněno se snadněji pohybovat, a tak přenášet [[w:elektrický náboj|elektrický náboj]].  Dalším faktorem pro vodivost polyanilinu je přítomnost dusíku ve struktuře molekuly. Dusík vystupuje ve struktuře molekuly jako [[w:dopování|dopant]]. Dopant je příměs jiného atomu do struktury materiálu. Přidávání malých množství příměsí může mít velké dopady na vlastnosti výsledného materiálu. U polyanilinu dochází dopováním ke zvýšení elektrické vodivosti materiálu.

== Postup ==
[[Soubor:Ilustrace vodivý inkoust polyanilin.png|náhled|Ilustrace popisující chemický pokus - Příprava vodivého inkoustu. V ilustraci je znázorněn postup práce a následná zkouška vodivosti připravených nanovláken polyanilinu.]]
Příprava nanovláken polyanilinu: 
#	Navážíme 0,182 g peroxodisíranu amonného a navážené množství smícháme v kádince s 20 ml 1 M kyseliny chlorovodíkové (1,7 ml koncentrované HCl v 18,3 ml destilované vody). 
#	Do druhé kádinky odměříme 0,3 ml anilinu (provádíme v digestoři). Anilin rozpustíme ve 20 ml 1 M HCl (1,7 ml koncentrované HCl v 18,3 ml destilované vody). 
#	Kádinku s anilinem umístíme na magnetickou míchačku a za stálého míchání k roztoku přilijeme připravený roztok peroxodisíranu amonného v HCl. Vzniklý roztok intenzivně mícháme po dobu 5 minut a pozorujeme barevné změny, ke kterým při reakci dochází. 
#	Poté zastavíme míchání a necháme roztok odstát dalších 10 minut, dokud nevznikne tmavě zelený roztok. Tento roztok musí být přečištěn od zbytků monomeru anilinu, který zůstal v roztoku. (Anilin musí být odstraněn pro minimalizaci bezpečnostních rizik, při práci s polyanilinem.) 
#	Připravený roztok přefiltrujeme přes Büchnerovu nálevku za sníženého tlaku. Připravený polyanilin promyjeme na filtru 50 ml destilované vody. Je důležité nenechat produkt na filtru vyschnout. Z vysušeného polyanilinu by bylo, kvůli agregaci připravených částic výrazně obtížnější připravit inkoust. 

Příprava vodivého inkoustu: 
#	Připravený polyanilin dobereme z filtračního papíru, zvážíme a umístíme jej do třecí misky. 
#	Na každý gram připraveného polyanilinu přidáme do třecí misky 1,2 ml vody a 0,8 ml isopropylalkoholu. 
#	Pomocí tloučku vytvoříme v třecí misce homogenní disperzi nanovláken polyanilinu ve směsi rozpouštědel. Viskozita vzniklé směsi by měla být podobná viskozitě klasického inkoustu. 
#	Připravený polyanilinový inkoust přemístíme do vialky, či jiné uzavíratelné nádoby. Takto připravená směs by měla vydržet stabilní po dobu několika týdnů. 
#	Z klasické propisky se širokým hrotem vyjmeme přednaplněnou inkoustovou náplň. Pomocí kleští nebo pinzety vyjmeme kovový hrot z náplně a špejlí vytlačíme ven barevný inkoust. Náplň vypláchneme vodou a zbytky inkoustu utřeme papírovým ubrouskem. 
#	Prázdnou náplň naplníme pomocí pasteurovy pipety připraveným polyanilinovým inkoustem do poloviny a uzavřeme kovovým hrotem. Propisku znovu poskládáme dohromady a vyzkoušíme, zda s ní lze psát. 

Vodivé vlastnosti polyanilinu:
#	Sestavenou propiskou s polyanilinovým inkoustem lze nakreslit elektrický obvod. Je tak možné připravit například jednoduché optoelektrické zařízení. 
#	Na papír (10x5 cm) nakreslíme dva 1 cm široké pruhy. Na jeden konec papíru připevníme LED žárovku a na druhý připojíme zrdoj elektrického proudu (baterie nebo jiný zdroj). 
#	Při zapojení zdroje proudu dojde k přenosu náboje skrze polyanilinový inkoust a LED žárovka se rozsvítí. (Případně je možné nakreslit i jiný obvod či připojovat jiné elektrické součástky.)

== Poznámky ==
* V pokusu je popsána i příprava polyanilinu. Jelikož však příprava obnáší využití nebezpečných chemikálií (anilin) a práci v digestoři, je vhodné využít pro popularizační účely pouze části příprava vodivého inkoustu a vodivé vlastnosti polyanilinu. 
* Pokud není možné využít vakuovou filtraci k přečištění směsi, je možné provést filtraci za standartního tlaku.  Kvalita připraveného pruduktu se nezmění, bude navýšen pouze potřebný čas a množství vody obsažené v produktu. Při přípravě inkoustu následně stačí přidat menší množství vody (0,5 ml).

== Reference ==
&lt;references /&gt;


[[Kategorie:Chemické pokusy s nanomateriály|Příprava vodivého inkoustu]]</text>
      <sha1>sbcpa1360djegk52rnsf5ku3594tec7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy s nanomateriály/﻿Nanočástice ZnO v opalovacích krémech</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8807</id>
    <revision>
      <id>45589</id>
      <parentid>45484</parentid>
      <timestamp>2022-04-03T22:07:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ZuzanaBrabcova</username>
        <id>9489</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4153" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Nanočástice ZnO v opalovacích krémech
|Chemický symbol nebezpečí GHS = {{GHS07}}
}}

== Popis pokusu ==
Provedením pokusu je připravena směs obsahující nanočástice oxidu zinečnatého simulující opalovací krém. Připravená disperze je schopna absorbovat UV záření. Tato vlastnost je pozorována pod UV lampou, kde je možné sledovat tmavé pole v místě nanesení disperze obsahující nanočástice. Připravený opalovací krém a jeho vlastnosti jsou následně porovnávány se směsí obsahující mikročástice oxidu zinečnatého.&lt;ref&gt;Guedens, W. J. et al. ZnO-based sunscreen: The perfect example to introduce nanoparticles in an undergraduate or high school chemistry lab. J. Chem. Educ. 91, 259–263 (2014).&lt;/ref&gt; 
 

== Princip ==
Aktivními složkami některých [[w:opalovací krém|opalovacích krémů]] jsou [[w:nanočástice|nanočástice]] [[w:oxid zinečnatý|oxidu zinečnatého]] (ZnO) a [[w:oxid titaničitý|oxidu titaničitého]] (TiO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;). Tyto nanočástice jsou schopny [[w:absorpce|absorbovat]] [[w:UV záření|UV složku]] slunečního záření, které může způsobovat poškození [[w:kůže|kožních buněk]] a v extrémních případech až [[w:rakovina kůže|rakovinu kůže]]. Opalovací krémy obsahující nanočástice se při nanesení na pokožku jeví jako průhledné a nezanechávají bílý mastný film, tak jako opalovací krémy obsahující [[w:mikročástice|mikročástice]] oxidů zinku a titanu. 

Nanočástice ZnO mohou být připraveny několika různými způsoby. Tyto způsoby jsou obecně označovány jako mechanické či chemické a dále se dělí podle [[w:fáze|fáze]], ve které syntéza probíhá (kapalná, plynná). V případě chemických syntéz v kapalné fázi jsou ionty různých složek míchány dohromady v přesně definovaných poměrech za vzniku různých přesně definovaných sloučenin. Tyto syntézy většinou obnáší použití základního laboratorního vybavení a nejsou složité na provedení. Příkladem těchto syntéz nanočástic je proces přípravy mikroemulzí. Mikroemulze jsou definovány jako [[w:disperze|disperze]] tvořené vodou, olejem a [[w:tenzid|surfaktantem]] (povrchově aktivní látka). Jedná se o stabilní systém, jednotlivé složky jsou obaleny vrstvou surfaktantu a vytváří tak kulovité útvary o velikosti 10-50 [[w:metr|nm]]. Vrstva surfaktantu na povrchu kulovité částice slouží ke stabilizaci mikroemulze.&lt;ref&gt;Van Den Rul, H., Mondelaers, D., Van Bael, M. K. &amp; Mullens, J. Water-based wet chemical synthesis of (doped) ZnO nanostructures. J. Sol-Gel Sci. Technol. 39, 41–47 (2006).&lt;/ref&gt; 

Požadovanou vlastností u opalovacích krému je schopnost absorbovat (pohlcovat) UV záření. Tuto vlastnost je možné pozorovat už u mikročástic oxidu zinečnatého a titaničitého. Při využití nanočástic se však schopnost absorbovat UV záření zvyšuje díky větší ploše povrchu nanočástic.

== Postup ==
[[Soubor:Ilustrace nanočástice ZnO v palovací krémech.png|náhled|Ilustrace popisující chemický pokus - Nanočástice ZnO v opalovacích krémech. V ilustraci je znázorněn postup práce a srovnání absorpce UV záření různými druhy částic.]]
#	V kádince smícháme 2,5 g mikropráškového oxidu zinečnatého s 5 g glycerolu. 
#	V další kádince smícháme 0,25 g nanoprášku ZnO se stejným množstvím glycerolu. 
#	Na papír nakreslíme žlutým zvýrazňovačem dva čtverce (5x5 cm). Na žluté čtverce naneseme tenkou vrstvu jedné a druhé směsi (mikroprášek a nanoprášek). 
#	Na papír se čtverci svítíme zdrojem UV záření a porovnáme rozdílnou absorpci UV záření směsmi. Vlastnosti připravených směsí porovnáme i s komerčně dostupným opalovacím krémem nebo obyčejným krémem na ruce.

== Poznámky ==
* Lze porovnat absorpci UV záření i samotného glycerinu pro podporu uvědomění, že za absorpcí UV záření stojí oxid zinečnatý. 

 
== Reference ==
&lt;references /&gt;


[[Kategorie:Chemické pokusy s nanomateriály|Nanočástice ZnO v opalovacích krémech]]</text>
      <sha1>eo0dda8azvgn2mm0j4zk7258vi92eq5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy s nanomateriály/﻿Příprava nanočástic zlata pomocí čaje</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8808</id>
    <revision>
      <id>45783</id>
      <parentid>45590</parentid>
      <timestamp>2022-05-22T09:14:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>158.194.156.80</ip>
      </contributor>
      <comment>/* Poznámky */</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5506" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Příprava nanočástic zlata pomocí čaje 
  |Chemický symbol nebezpečí GHS = {{GHS05}}{{GHS07}}{{GHS08}}{{GHS09}}
}}

== Popis pokusu ==
Provedením pokusu jsou biosynteticky připraveny nanočástice zlata. Příprava nanočástic je provedena s různými koncentracemi černého čaje. Při použití 1% roztoku vznikají částice s největší velikostí a roztok je zbarven slabě fialově. Se zvyšující se koncentrací se zmenšuje velikost vznikajících částic a dochází k barevné změně vznikající disperze na tmavě červenou.&lt;ref&gt;Sharma, R. K., Gulati, S. &amp; Mehta, S. Preparation of gold nanoparticles using tea: A green chemistry experiment. J. Chem. Educ. 89, 1316–1318 (2012)&lt;/ref&gt; 


== Princip ==
[[w:nanočástice|Nanočástice]] [[w:zlato|zlata]] mění své [[w:optické vlastnosti|optické vlastnosti]] v závislosti na velikosti částic. S velikostí částice se mění pohlcované a odražené [[w:vlnová délka|vlnové délky]] [[w:elektromagnetické záření|elektromagnetického záření]], které na částici dopadá. Se změnou odrážených vlnových délek se výrazně mění barva [[w:disperze|disperzí]] nanočástic.  Čím menší je připravená částice, tím delší je odražená vlnová délka ([[w:rudý posuv|posun k červené]]). Při přípravě nanočástic zlata o různých velikostech lze tuto optickou změnu pozorovat i okem. Připravené disperze mají odlišné velikosti částic v závislosti na použitém [[w:redukční činidlo|redukčním činidle]] a jeho koncentraci. Rozdílná velikost částic se odráží v optických vlastnostech disperze, roztoky mají odlišné zbarvení.

Jednou z možných metod přípravy nanočástic zlata je [[w:biosyntéza|biosyntéza]] pomocí rostlinných látek. Na rozdíl od klasických fyzikálních a chemických metod [[w:nanomateriály|přípravy nanočástic]] nejsou při biosyntéze využívány toxické chemikálie. Metody biosyntézy bývají také ekologicky i energeticky šetrnější. Příkladem biosyntézy zlatých nanočástic je redukce zlatité soli, při které jsou jako redukční činidlo využity [[w:fytochemikálie|fytochemikálie]] ([[w:katechiny|katechiny]] a [[w:theaflaviny|theaflaviny]]) přítomné v listech [[w:černý čaj|černého čaje]].  Využité fytochemikálie slouží při biosyntéze nejen jako redukční činidla, ale také jako stabilizátory vznikajících nanočástic, které zabraňují jejich aglomeraci (shlukování do větších objektů). 

Velikost vznikajících nanočástic je závislá na koncentraci redukčního činidla. Změnou koncentrace černého čaje při syntéze je tak možné připravit disperze s odlišnými velikostmi nanočástic. Čím vyšší je koncentrace černého čaje využitého pro redukci, tím menší budou vznikající částice. Změnu velikosti částic je možné sledovat na změně zbarvení disperzí, protože velikost částic ovlivňuje optické vlastnosti.

== Postup ==
[[Soubor:Ilustrace příprava nanočástic zlata pomocí čaje.jpg|náhled|Ilustrace popisující chemický pokus - Příprava nanočástic zlata pomocí čaje. V ilustraci je znázorněn postup práce a schématické znázornění vnitřní struktury vznikajících nanočástic.]]
#	Nejprve si připravíme výluh z černého čaje, kterým budeme redukovat zlatitou sůl. Navážíme 120 mg čajových lístků a vsypeme do kádinky s 12 ml. 
#	Kádinku postavíme na magnetickou míchačku, zapneme míchání a necháme 15 minut při pokojové teplotě. 
#	Postavíme filtrační aparaturu a směs přefiltrujeme. Z filtrátu odebereme 6 ml do kádinky, ve které bude probíhat syntéza nanočástic. Kádinku s filtrátem postavíme na magnetickou míchačku a za stálého míchání přidáme po kapkách 0,1 ml 0,1 M roztoku kyseliny chlorozlatité (0,1 M roztok připravíme smícháním 340 mg HAuCl4 s 9,9 ml destilované vody). 
#	Směs v kádince necháme míchat po dobu 5 minut. Reakční směs v průběhu míchání přejde z mírně žlutého do fialového zbarvení. Tento barevný přechod indikuje vznik nanočástic. 
#	Po změně barvy roztoku necháme roztok míchat dalších 15 minut, poté připravenou disperzi nanočástic sejmeme z magnetické míchačky a uložíme stranou. 
#	Následně připravíme výluhy čaje v odlišných koncentracích (5 a 10 %) a budeme opakovat přípravu zlatých nanočástic stejným způsobem. 5% roztok připravíme smícháním 600 mg čajových lístků s 12 ml vody. 10% roztok připravíme smícháním 1,2 g čaje a 12 ml vody. Objem přídavku kyseliny chlorozlatité necháme vždy stejný 0,1 ml. Se zvyšující se koncentrací čaje se zmenšuje velikost připravovaných nanočástic. 
#	Nakonec připravené disperze vzájemně porovnáme. Změna velikosti přítomných nanočástic se projevuje změnou zbarvení jednotlivých směsí. 

==Poznámky ==
* Kyselinu tetrachlorzlatitou lze připravit rozpuštěním kousku čistého kovového zlata ve směsi kyseliny chlorovodíkové a kyseliny dusičné (3:1). Připravená kyselina tetrachlorozlatitá nebude zcela čistá chemická látka, ale pro demonstrační účely je kvalita dostačující. 

* Pro dosažení nejlepších experimentálních výsledků musí být extrakt z čajových lístků čerstvě připraven.

== Reference ==
&lt;references /&gt;


[[Kategorie:Chemické pokusy s nanomateriály|Příprava nanočástic zlata pomocí čaje]]</text>
      <sha1>1huzi7eponn7yptyx22bgdm64npuk59</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy s nanomateriály/Rozptyl světla na částicích koloidní směsi</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8809</id>
    <revision>
      <id>45591</id>
      <parentid>45486</parentid>
      <timestamp>2022-04-03T22:07:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ZuzanaBrabcova</username>
        <id>9489</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3937" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Rozptyl světla na částicích koloidní směsi
}}

== Popis pokusu ==
Pokus demonstruje jednu z vlastností koloidních směsí: Tyndallův efekt. V pokusu je pozorován Tyndallův efekt na zředěném mléce. Rozptylem světla na nanostrukturách kaseinu v mléce dochází ke zviditelnění paprsku. Následně je chování směsi při průchodu světelného paprsku porovnáno s kohoutkovou vodou či jiným pravým roztokem.&lt;ref&gt;Filipponi, L. &amp; Nanoyou. Experiment A – Natural Nanomaterials. (2010).&lt;/ref&gt; 

== Princip ==
[[w:koloid|Koloidní směsi]] se od [[w:roztok|pravých roztoků]] a [[w:heterogenní směs|hrubých disperzí]] liší svými unikátními vlastnostmi, které nelze pozorovat u jiných druhů směsí. Unikátní vlastnosti koloidních směsí jsou určovány rozměrem částic, které [[w:disperze|disperzi]] tvoří. Velikost částic koloidních směsí se pohybuje v rozmezí 1-1000 [[w:metr|nm]]. 

Charakteristickou vlastností koloidních směsí je [[w:Rozptýlené světlo|rozptyl světla]] na částicích koloidní směsi. Tento rozptyl byl poprvé popsán irským fyzikem [[w:john tyndall|Johnem Tyndallem]], podle něhož je tento jev také pojmenován [[w:Tyndallův jev|Tyndallův efekt]]. Podstatou tohoto jevu je interakce mezi částicemi koloidní směsi a [[w:světlo|paprskem světla]] procházejícím skrze tuto směs. Při průchodu paprsku směsí dochází na přítomných částicích k rozptylu světla a paprsek je zviditelněn v podobě světelného kužele.  

Příkladem snadno dostupné koloidní směsi je [[w:mléko|mléko]], které obsahuje směs [[w:biomolekuly|makromolekulárních biomolekul]] (proteiny a lipidy) rozptýlených ve vodě. Jedním z nejvýznamnějších proteinů vyskytujících se v mléce je fosfoprotein [[w:kasein|kasein]]. Ten se v mléce vyskytuje ve formě [[w:micela|micel]] o velikosti 50-300 nm. Micely tvořené kaseinem mají v mléce několik významných funkcí. Nejpodstatnější funkcí těchto micel je schopnost vázat vápenatý ion na fosfátovou skupinu v proteinu. Možnost navázání vápenatých iontů je podstatná pro transport vápníku a dalších živin od matky k potomku skrze mléko. Micely kaseinu mají zásadní vliv na zbarvení mléka, jejich přítomnost způsobuje optické efekty. Bílá barva je způsobena rozptýlením paprsků světla na nanostrukturách micel.&lt;ref&gt;Horne, D. S. Casein structure, self-assembly and gelation. Curr. Opin. Colloid Interface Sci. 7, 456–461 (2002).&lt;/ref&gt; Samotné mléko tvoří neprůhlednou směs a Tyndallův efekt na směsi pozorovat nelze. Pokud je však koloidní směs dostatečně zředěna vznikne poloprůhledný roztok, který již je možné paprskem světla prosvítit. Při průchodu paprsku touto zředěnou směsí je možné pozorovat rozptyl světla a experimentálně ověřit, že mléko je koloidní směsí.

== Postup ==
[[Soubor:Ilustrace rozptyl světla na částicích koloidní směsi.png|náhled|Ilustrace popisující chemický pokus - Rozptyl světla na částicích koloidní směsi. V ilustraci je znázorněn postup práce a schématické znázornění vnitřní struktury koloidní směsi, díky které dochází k Tyndalovu rozptylu.]]
#	Do kádinky nalijeme 100 ml vody a přidáme pár kapek mléka. Přidáním mléka vznikne jemně zakalená poloprůhledná směs. 
#	Do kádinky se směsí svítíme laserovým paprskem ve vodorovném směru a pozorujeme zviditelnění paprsku způsobené Tyndallovým efektem. 
#	Do druhé kádinky nalijeme 100 ml kohoutkové vody. Do této kádinky svítíme laserovým ukazovátkem stejným způsobem jako do předchozího roztoku. Pozorujeme rozdílné chování pravého roztoku, kde k rozptylu světla nedochází. 

== Poznámky ==
== Reference ==
&lt;references /&gt;


[[Kategorie:Chemické pokusy s nanomateriály|Rozptyl světla na částicích koloidní směsi]]</text>
      <sha1>f8knirioayf2uyblihn2gxg9m3dt2dh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Veselá dobrodružství Kašpárka,Spejbla a Hurvínka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8810</id>
    <redirect title="Veselá dobrodružství Kašpárka, Spejbla a Hurvínka" />
    <revision>
      <id>44794</id>
      <timestamp>2021-12-03T22:07:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Veselá dobrodružství Kašpárka,Spejbla a Hurvínka]] na [[Veselá dobrodružství Kašpárka, Spejbla a Hurvínka]]: typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="72" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Veselá dobrodružství Kašpárka, Spejbla a Hurvínka]]</text>
      <sha1>t1a01983ke7ehiafsoc9tawk9j86uyx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>R-5 (EKB)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8811</id>
    <revision>
      <id>44862</id>
      <parentid>44803</parentid>
      <timestamp>2022-01-07T14:16:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Foxiest</username>
        <id>9682</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Kategorie</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8920" xml:space="preserve">Přijimač '''EKB''' je malý krátkovlnný komunikační přijimač určený pro provoz z baterií. Do Československa byla dodávána jeho upravená verse '''R-5'''.

Vývoj (1959) a výroba (od 1962) probíhala ve VEB Entwicklungswerk Funkmechanik Leipzig (DDR). Pro německou Volksarmee byl vyráběn pod označením EKB, pro armády Varšavského paktu pod označením R-5 nebo R-5a. Pro ČSLA byl dodáván s českými popisy na předním panelu. 
==Popis přístroje==
Rozměry přijimače (ve skříni, včetně baterií) jsou: šířka 370mm, výška 153, hloubka 320 mm. 
Hmotnost přijimače (včetně baterií) je 13 Kg. 
Provoz z baterií akumulátorů, vestavěných v zadním víku skříně přijimače, je 24 hodin (nepřetržitý provoz).

Přijimač je určen pro příjem signálů A1, A2, A3. 
Pro A1 je použito dvojí směšování, pro A1 a A2 je zařazen NF filtr.
Frekvenční rozsah přijimače je 1,45-22,5 MHz, rozprostřený do šesti podrozsahů.
==Mechanické provedení==
Přístroj je modulárního provedení. Moduly jsou upevněny v železném rámu, moduly samy jsou plechové výlisky, celek je zasunut do vodě odolné aluminiové skříně. 

Přepínání rozsahů je prováděno karuselem, druhy provozu jsou přepínány třísegmentovým přepínačem. 
Ladění přijimače je plynulé, prováděno je trojnásobným ladicím kondensátorem. Ladicí převod je velice precisní; pro hrubé ladění má převod 11:1, pro jemné ladění to je 720:1. Stupnice jednotlivých podrozsahů jsou samostatné, každá s individuálním mechanickým justováním. Dělení stupnice se mění podle zvoleného podrozsahu. Ukazatel stupnice zároveň nese i osvětlovací žárovku., spínanou tlačítkem na předním panelu. 
==Popis obvodů přijimače==
Přijimač má hybridní osazení. 
VF stupně, prvá MF a druhý oscilátor/kalibrátor jsou osazeny bateriovými elektronkami 
Druhá MF, NF díl a transistorový měnič pro napájení anod, jsou osazeny PNP germaniovými transistory. 

'''Signál z antenního vstupu''' je veden přes vícenásobný odlaďovač (L1-3, C1-6) na vstupní laděný obvod ( prvá sekce karuselu). Jako ochrana vstupu je do serie s přívodem zařazena ochranná žárovka (La1) a paralelní doutnavka (Gl1). (Doutnavka ani žárovka není ve schematu zachycena!) 

'''Vstupní laděný VF zesilovač''' (Rö1) je osazen pentodou DF669. Zesílený signál postupuje do dalšího laděného obvodu (druhá sekce karuselu) a dále na multiplikativní směšovač (Rö2) osazený heptalovou pentodou DF97. 
Prvý oscilátor (Rö3) je osazen pentodou DF668. Laděný obvod oscilátoru je umístěn v třetí sekci karuselu. Injekce do G3 směšovače je odebírána z anody oscilátoru. 

V anodovém obvodu Rö2 je vstupní cívka laděného obvodu prvé MF. 
Kmitočet prvé MF je 900KHz. Zesilovač je třístupňový (Rö4, Rö5, Rö6), vesměs pentody DF669. Šířka prvé MF je 4,5 KHz. 

'''Demodulátor''' (Gr2) pro provoz A3 je diodový, osazený Ge diodou OA645. Napájen je ze sekundáru posledního MF filtru ((Sp 29). Z primáru téhož filtru (Sp28) je odebíráno napětí pro AVC, usměrňované další Ge diodou OA645 (Gr1).

'''NF signál''' je veden přes regulátor hlasitosti (P2, 50K/Log, zadní sekce tandemového potenciometru,) na druhý segment přepinače druhu provozu. Pro provoz A1/A2 je prvý NF stupeň (Trs6, Ge transistor OC816) zapojen jako filtr 1KHz s šíří pásma 200Hz. Druhý NF zesilovač a dvojčinný koncový stupeň (Trs7, 8, 9) je osazen Ge transistory OC811. Výstup je transformátorový, výstupní impedance 600 Ohm. Pro A3 je NF kmitočtová charakteristika rovná od 300Hz do 3,5KHz, zkreslení pod 0,5%. 

'''Pro provoz A1''' je použito dvojí směšování. 
Oscilátor druhého směšovače je elektronkový (Rö7), osazený pentodou DF669. Jeho kmitočet je řízen krystalem (Kr1) 932KHz. Tento oscilátor zároveň slouží jako kalibrátor přijimače. 
Při provozu A1 je oscilátor využit jako samokmitající směšovač. Signál prvé MF je přiveden na vstupní kapacitní dělič (C105,106). V obvodu anody je zapojen primár prvého filtru druhé MF (Sp31). Kmitočet druhé MF je 32 KHz. Zesilovač je dvoustupňový (Trs3, 4), osazený Ge transistory OC811. 

'''Výstup druhé MF''' je veden na aditivní diodový směšovač (Gr6), osazený Ge diodou OA645. Na tuto diodu je zároveň přiveden výstup z třetího oscilátoru (Trs5). Ten je osazen Ge transistorem OC811 v zapojení se společnou bází. Naladěn je na kmitočet 33 KHz. 
Na výstupu diodového směšovače je připojen seriový odlaďovač 32KHz, signál A1 (zázněj) 1KHz je pak veden přes přepinač druhu provozu přímo na prvý stupeň NF. 

'''Při provozu A1''' je řízení zisku (AVC) odpojeno; hlasitost je řízena změnou VF zesílení, změnou mřížkového předpětí elektronek Rö1, 4, 5, 6. Řízení zesílení je prováděno prvou sekcí tandemového potenciometru (R54, 100K/Lin). 

'''Druhý oscilátor''' (Rö7) je používán i jako kalibrátor. Při navolení provozu „Cejchování“ je jeho výstup (932 KHz) veden přes zkreslovací diodu Gr5 (Ge dioda OA645) a třetí segment přepinače druhu provozu na malý vazební kondensátor C3 (10 pF). Ten je připojen k obvodům vstupního odlaďovače(Sp1, 2). Trs harmonických kmitočtů, vzniklých na diodě Gr5 spolehlivě pokrývá celý rozsah přijimače. Stupnice jsou na označené kalibrační body dostavovány mechanicky, posunutím pomocí kalibračního „šroubu“ na předním panelu. 

'''Napětí 60V''' pro napájení elektronek přijimače vyrábí dvojčinný samokmitající transistorový měnič (Trs1, 2), osazený Ge transistory OC821. Měnič je napájen ze zdroje (baterií) 7,5V. Usměrnění je provedeno Greinacherovým zdvojovačem Gr3, 4), osazeným dvojicí Ge diod OY112. Celý blok měniče (transvertoru) je proveden jako samostatný, důkladně stíněný díl. 

'''Vypinač napájení''' je tahový, spojený s osou tandemového potenciometru řízení hlasitosti. Přijimač se zapíná povytažením knoflíku ovládání hlasitosti. Při nasazení předního krytu přijimače zafunguje čudlík s gumovou botkou, který zatlačí knoflík hlasitosti do posice „vypnuto“, což zabrání nežádoucímu vybití baterií. Protože přední kryt je možno nasadit i obráceně, jsou v něm pro jistotu osazeny rovnou dva tyto vypínací čudlíky. 

Celkové provedení přístroje je robustní; „bombenfest und idiotensicher“, tak jak to odpovídá jeho vojenskému určení. 
Elektronky přijimače jsou však dosti citlivé na dodržování hodnoty žhavicího napětí 1,2V. I malé zvýšení žhavicího napětí podstatně zkracuje jejich životnost. 
==Zveřejněné úpravy přijimače==
Přijimač R-5 nebyl konstruován pro provoz SSB. Při pokusu jej takto používat se jeví jako zcela nevhodný. Proto byl často dodatečně (amatérsky) upravován. 
Upravován byl blok 7, kde byl diodový směšovač (Gr6) nahrazován jednoduchým transistorovým produkt detektorem. Upravován pak byl i oscilátor v bloku 8, který byl přepínán na další provozní kmitočty; celkem tedy 33,4, 33,0 a 30,6 KHz. Příslušný přepinač USB-CW-LSB pak býval více či méně vhodně umisťován na předním panelu. 
Takto upravený přijimač sice ztrácí svou originalitu, ovšem jeho použitelnost mnohonásobně stoupne. Otázkou pak je, k jakým účelům jej míníme používat. 
==Napájení ze sítě==
K přijimači byl dodáván továrně vyráběný síťový napaječ. Obsahoval dva oddělené zdroje se společným transformátorem, stabilizované seriovými transistorovými stabilisátory. Tento zdroj (čs. konstrukce) se vyznačoval velice komplikovaným síťovým transformátorem. Provozně je bezproblémový, nemá však smysl konstruovat jej amatérsky tímto způsobem. Mnohem jednodušší je postavit dva zcela samostatné zdroje s monolitickými stabilisátory; bez problémů je lze oba umístit do prostoru zadního víka přijimače. 
==Schemata==
&lt;gallery&gt;
File:EKB-Schema.gif|Schema přijimače EKB neboli R-5
&lt;/gallery&gt;

==Obrazová galerie==
&lt;gallery&gt;
File:R-5 P3060739.jpg|Pohled na přijimač zepředu
File:R-5 P3060741.jpg|Pohled na přijimač zezadu
File:R-5 P3060742.jpg|Pohled na přípojné konektory a NF zesilovač
File:R-5 P3060743.jpg|Pohled na spodní stranu přijimače
File:R-5 P3060745.jpg|Boční pohled na vstupmí obvody
File:R-5 P3060747.jpg|Boční pohled - transistorový měnič napětí.
File:R-5 P3060748.jpg|Transistory měniče pro napájení anod elektronek
&lt;/gallery&gt;
==Odkazy a reference==
* http://www.rwd-mb3.de/ntechnik/pages/ekb.htm
* https://www.radiomuseum.org/r/funkwe_dab_ekb.html
* http://www.csla.cz/vyzbroj/spojovaciprostredky/r5.htm

[[Kategorie:Telekomunikace]]
[[Kategorie:Vojenství]]</text>
      <sha1>m8i1dp4p35eftkzxbmdiepdab9wnq2a</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Témata na Wikijunor</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8814</id>
    <redirect title="Uživatel:Sesily Kraight/Témata na Wikijunor" />
    <revision>
      <id>44832</id>
      <timestamp>2021-12-17T22:07:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Témata na Wikijunor]] na [[Uživatel:Sesily Kraight/Témata na Wikijunor]]: vhodnější jmenný prostor</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="62" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Uživatel:Sesily Kraight/Témata na Wikijunor]]</text>
      <sha1>9psghdfezahb9soe6poasxmw3fo0ksq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Přijímač Ukw. E. e</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8817</id>
    <revision>
      <id>44873</id>
      <parentid>44870</parentid>
      <timestamp>2022-01-12T20:15:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Foxiest</username>
        <id>9682</id>
      </contributor>
      <comment>Popis rekonstrukce vložen, bude ještě upravován</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="22177" xml:space="preserve">'''Ukw. E. e''', běžně nazývaný &quot;Emil&quot;, byl německý vojenský krátkovlnný přijímač, používaný v tancích a podobných obrněných vozidlech. Přijímač pracuje v rozsahu 27.2-33.3 MHz, tedy v pásmu 10m. (V době jeho vzniku byly kmitočty nad 30 MHz označovány jako &quot;ultrakrátké vlny&quot;, proto jeho typové označení ''Ukw''.) Tyto přijimače umožňovaly provoz A2 a A3, tedy modulovaná telegrafie a fonický provoz. 
[[File:Ukw E e-DSC07946.jpg|thumb|Ukw.E.e - pohled na čelní panel]]
==Určení přístroje==
'''Ukw. E. e''' (Emil) byl instalován spolu s vysílačem '''10W S. c''' (Caesar) a příslušnými rotačními měniči coby radiostanice '''Fu 5 SE 10 U''' (10 W.S.c + Ukw.E.e), zkráceně ''Fu&amp;nbsp;-&amp;nbsp;5'', s určením pro místní (vzájemné) fonické i telegrafní spojení mezi jednotlivými tanky či obdobnými obrněnými vozidly. 
==Historie přístroje==
Soupravu Fu-5 vyvinula firma Telefunken v roce 1939. Byla to první radiostanice s určením pro tanky a podobnou obrněnou techniku, zajišťující jim taktickou integraci.
Přístroje této soupravy umožňovaly přednastavení dvou zafixovaných frekvencích (hlavní a záložní) a rychlé přeladění mezi nimi.
S kompletem byl později integrován i systém vnitřní komunikace (interkom) ''Kasten Pz.Nr.20''. Přístroje s tímto kompletem kompatibilní byly na čelním panelu označovány svislým žlutým pruhem poblíž okénka stupnice.

Exportní verze přijímače Emil byla značena '''E433Bs'''&lt;ref&gt;https://www.qsl.net/ik0moz/re_rx.htm&lt;/ref&gt;. 

Po skončení Druhé světové války byly soupravy Fug-5 (včetně další techniky) coby válečná kořist převzaty čs. armádou a dále používány pod označením '''RM 32 - P'''. Tyto přijímače byly dodatečně vybavovány i záznějovým oscilátorem pro příjem nemodulované telegrafie, umístěným v prostoru NF modulu.

==Mechanické provedení přístroje==
Přístroje tohoto typu měly modulární provedení, kdy základem byly tlakové odlitky z hliníkových, později i z podřadnějších zinkových slitin. Přední subpanel obsahoval mechaniku ladění a na něj byly zezadu přišroubovány jednotlivé moduly, vzájemně propojené kabelovými svazky. Přístroj byl osazen sedmi speciálními elektronkami RV12P4000, což je otřesuvzdorná, pružně zapouzdřená [[pentoda]].  Celek přijímače je zasunut a upevněn do ocelové skříně, pružně uchycené v kompletu (rámu) radiostanice.

Přijímač, stejně jako celá souprava radiostanice, vydržela mimořádně drsné nárazy a otřesy, aniž by ztratila funkčnost či nastavení zafixovaných frekvencí.

== Varianty tohoto přístroje==
Pro komplety radiostanic (vysílač s přijímačem) používal [[Wehrmacht]] tento systém označování:
* '''Fu''' s číslem 1 ...až 25.
následovala dvojice
* '''SE''' (Sender - Emfänger)
následovalo číslo značící výkon vysílače
* '''10''' (W) 
a doplnění vlnové délky, na které souprava pracuje (L, M, K, U):
* '''U''' (Ukw Ultra kurz wellen) - pro pásmo 30 MHz a vyšší

Přijímač Ukw.E. byl postupně vyráběn v řadě verzí stejného provedení, lišících se pracovním frekvenčním rozsahem, a tvořil spolu s vysílači 10 a 20 W komplety (sady) označené '''Fu&amp;nbsp;SE&amp;nbsp;xx&amp;nbsp;U'''&lt;ref&gt; https://www.valka.cz/DEU-Ukw-E-prijimac-t82110#301093&lt;/ref&gt;.
* FuG 5 SE 10 U - Ukw.E.a „Anton“ - Frekvenční rozsah :27,2 - 33,2 MHz
* Fu 18 SE 20 U - Ukw.E.b / Ukw.E.b1 „Berta“ - Frekvenční rozsah : 25 – 27,1 MHz
* FuG 5 SE 10 U - Ukw.E.c1 „Cäsar“ - Frekvenční rozsah :27,2 - 33,2 MHz (konstrukce Lorenz)
* Fu 7 SE 20 U - Ukw.E.d1 „Dora“ - Frekvenční rozsah : 42,1 – 47,7 MHz, (konstrukce Lorenz, souprava používána pro spolupráci s Luftwaffe)
* Fu 5 SE 10 U - Ukw.E.e „Emil“ - Frekvenční rozsah: 27,2 MHz - 33,4 MHz
* Fu 16 SE 10 U - Ukw.E.h &quot;Heinrich&quot; - Frekvenční rozsah : 23,1 - 24,9 MHz (24,1 - 28,0 MHz)
* Fu 5 pro přímou taktickou spolupráci s Luftwaffe - přijímač Ukw.E.m &quot;Martha&quot; - Frekvenční rozsah : 40,3 – 47 MHz
==Další (civilní) používání==
Po postupném vyřazování těchto přístrojů z armády, většinou prostřednictvím [[Svazarm]]u, byly tyto přístroje hojně používány čs. [[radioamatér]]y. Téměř všechny byly pro tento účel amatérsky upravovány, minimálně vestavbou záznějového oscilátoru. Obvykle bývaly (spolu s patřičným konvertorem) základem zařízení pro práci na VKV (velmi krátké vlny).
==Popis rekonstrukce vraku přístroje==
Emil, to je slangový název německého vojenského přijimače  Ukw.E.e. Bylo to standardní vybavení německých obrněných vozidel. Spolu s vysílačkou 10W.S.c tvořil soupravu pro vzájemné spojení vozidel na místní úrovni. Fungovalo to v desetimetrovém pásmu a těchto souprav bylo vyrobeno skutečně hodně, možná až velehafo. Přestože díky tomu v padesátých i šedesátých mezi radioamatérny specielně Emily byly velmi běžné a stávaly se naveliko objektem všemožných přestaveb, do časů dnešních se jich uchovalo nečekaně málo.

Emil je přístroj modulární. Základem je čelní odlitek, ke kterému jsou přišroubovány jednotlivé samostatné tlakově odlité moduly. Přední strana čelního odlitku obsahuje ozubená kola ladicího mechanismu a ten je nakonec zakryt plechem předního panelu. Dohromady to tvoří velice kompaktní, pevný a stabilní celek.

A nyní důvod, proč se vlastně o Emilech tak široce zmiňuji:

Poté, co jsem úspěšně vrátil život vrakoidnímu Mw.E.c a předvedl jej v plné kráse dárcům, objevil se u mne kamarád s další velkou, těžkou kartonovou krabicí, ve které se skrývaly rovnou dva Emily. Těžké, zetalové, špinavé a na prvý pohled nekompletní. S tím, že když jsem si tak pěkně pohrál s Mitlákem (Mw.E.c), tak bych aspoň jeden mohl resuscitovat a vrátit do života a druhý zkompletovat natolik, že by mohl být věrohodně vyhlížející funkční rekvisitou pro filmařské účely.

Jsou holt nabídky, které se neodmítají. Coby desetileté pachole jsem jednoho Emila uzmul ve Sběrných Surovinách a rozmontoval jej na součástky. Takhle bych alespoň mohl odčinit hřích nezralého mládí. Tož tedy chutě do toho...

Hodil jsem si tedy oba Emily na ponk. Vypadaly dosti tristně. Jeden vrakovatější než druhý. Vlastně to byla samotná chassis bez skříněk a bez předních panelů. Prvý Emil byl alespoň zhruba kompletní, druhému ovšem úplně chyběl blok (odlitek) s cívkami vstupu, směšovače a oscilátoru. U obou chyběla veškerá bižuterie, jako antenní konektory a bohužel i ty nesehnatelné zdrojové, a samozřejmě přední panely i skříňky. Na obou přístrojích byly až příliš zjevné stopy bastlířských přestaveb. Na jednom jich bylo víc a hrubších, na tom druhém jich bylo jen trochu, takže se jevil perspektivnější.

Vše tedy začalo důkladnou prohlídkou obou vraků. Zjevně někde dlouho ležely odložené a zastrčené, byly plny prachu a pavučin, naštěstí neležely přímo v mokru. Orezlé byly jen místy, jeden víc, druhý méně. Ladicí mechanika obou přístrojů byla zatuhlá do nehybnosti.

Oba přijimače byly vyrobeny firmou SABA. Někde ještě byly přímo nápisy SABA, na součástkách i přímo na odlitcích modulů, jinde už bylo firemní značení nahrazeno krycím kódem, v tomto případě &quot;dnz&quot;, tedy krycím kódem firmy SABA. Dle datace součástek byly oba přístroje kompletovány v roce 1943 a 1944. U obou přístrojů byla nalezena i jejich výrobní čísla, která si kdosi kdys tužkou napsal na některé díly, zřejmě při někdejších opravářských pracích.

Začal jsem tím nadějnějším přístrojem. Tam byly bastlířské zásahy soustředěny do NF dílu, VF část se jevila netknutá, jádra cívek nebyla oštěhraná neumělými pokusy o jejich dolaďování. Přistoupil jsem tedy k mechanické očistě ostrým proudem stlačeného vzduchu a na problematická místa aplikoval osvědčený WD40. Demontoval jsem poté ladicí mechaniku a posléze i kompletní odlitek čelního panelu. Mohl jsem tak obnovit i vedení spojující výstupní trafo s dvojzdířkami sluchátek, které je vedené a na třech místech i uchycené k zadní straně panelu. Doplnil jsem i chybějící specielní konektor propojení s vysílačem, který naštěstí byl v přiloženém pytlíku se součástkami. Také bylo možné důkladně očistit jinak nepřístupné části jednotlivých bloků. Poté jsem celý ten rozloženec opět sešrouboval v pevný celek, jednotlivé moduly jsou k čelnímu panelu upevněné třemi či čtyřmi šrouby M4. Následně jsem vrátil zpět repasovaný ladicí mechanismus. 

Ladicí mechanismus se sestává z velkého, centrálně umístěného dvojitého ozubeného kola s přišroubovanou stupnicí. To je ovládáno ozubeným převodem na jeho obvod, ozubené kolo ladicího kondensátoru je pak naháněno malým ozubeným kolem umístěným vespod. Všechny ozubené převody mají mrtvý chod vymezený dělením ozubených kol a vloženou pružinou, takže při zpětné montáži je třeba polovice ozubených kol vůči sobě &quot;natáhnout&quot;, v nataženém stavu zafixovat a teprve poté je možno patřičnou část smontovat zpět. Poté, co jsem si montáž a demontáž ladicího mechanismu párkrát zopakoval, stalo se mi to víceméně rutinou. 

Nastala nejsložitější část celé resuscitace. Opět jsem vymontoval celý NF blok. Podle schematu a podle fotek z netu jsem celý blok začal &quot;způvodňovat&quot;. Doplnil jsem chybějící součástky a odstranil předělávky kolem obvodu koncového stupně. Vytáhl jsem ze syslátů dobově odpovídající krabicové blokovací kondensátory a přišrouboval je do původních otvorů ve dně NF bloku. Mohl jsem tak odstranit veškeré drsně nepůvodní, vlhkostí popraskané &quot;hovňáky&quot;. 

V NF bloku je umístěn potenciometr hlasitosti s vypínačem. Původní potenciometr firmy Elgesit měl poškozený vypínač, ale naštěstí jsem našel dobově odpovídající Dralowid, který tam perfektně pasoval elektricky i mechanicky bez jakýchkoliv úprav. 
Mnohem větší problémy ale nastaly s napájecím konektorem, který na NF bloku chyběl a který je dle mínění znalců zcela nesehnatelný. Sice jsem našel ve svých syslátech jiný, funkčně odpovídající, ovšem mechanicky tam nepasoval. Nebylo divu, ten nalezený konektor byl umný kříženec německého zetalového základu s napasovanou duralovou přírubou z ruského ŠR konektoru. Nic lepšího jsem ale nenašel. Nebylo tedy jiné cesty, než část oné příruby stočit na soustruhu, ořezat přečnívající okraje příruby, začistit zbytek a ten napasovat na patřičné místo v NF bloku. Byla to docela fuška, ale povedlo se. Následovala závěrečná drátovačka a celková kontrola NF bloku a poté zpětná montáž bloku do přijimače. 

Další fází bylo elektrické oživení. Po předešlých zkušenostech s rekonstrukcí zaplaveného přijimače Mw.E.c jsem se mohl obávat nejhoršího, ale Emil je přístroj přeci jen méně komplikovaný a celkem nezáludný. Vytahal jsem všechny elektronky a změřil možné svody ve studeném stavu. Vše se jevilo více než dobré, tož jsem elektronky zacvakal zpět a zasunul napájecí konektor. 
Do přístroje tak opět po velmi dlouhé době vnikla elektřina. Dvacet vteřin nažhavování - a přístroj ožil! Dokonce velice pěkně, po celém pásmu byly v pravidelných intervalech rozmístěné měňavé zvuky domovní ethernetové sítě. S vytaženou antenou byl naopak dokonale tichý. Propísknul jsem celého Emila signálem z generátoru, citlivost i celkové sladění přístroje dokonalé, na nic nebylo třeba sáhnout, jakoby ta věc čerstvě z fabriky vypadla. Veškeré součástky, odpory i kondensátory jsou originální, až na jeden odpor a tři krabicové kondensátory, které bylo třeba doplnit. Přístroj z roku 1944 - a takhle po těch letech funguje! A podle signálního generátoru dokonce sedí i cejchování stupnice. 

Rádio hraje, ale to je teprve začátek. Nastala totiž doba vymazlovací. 

Emily měly na začátku produkce jednu vychytávku, totiž možnost přednastavit a zafixovat (Rasten) dvě různé frekvence, aniž by to omezovalo možnost naladit libovolnou další frekvenci. Později, tak jak postupně narůstající zásobovací i výrobní problémy vedly k zjednodušování přístrojů a osekávání nadbytečného luxusu, přišly ke konci války Emily i o svůj sofistikovaný systém fixace předvolených frekvencí. 
Fixační mechanismus je tvořen dvěmi plechovými kotouči, uchycenými ke středu velkého ladicího kola se stupnicí. Na okraji každého kotouče je malá šroubová svěrka, která je v povoleném stavu na svém místě udržována lehkou západkou. Je li svěrka utažena, tedy fixována na okraji kotouče, pak při otáčení velkého ladicího kola ze své západky vyklouzne a při najetí na náběžnou stranu západky z kteréhokoliv směru zase zacvakne zpět. Zacvaknutí, tedy nadzvednutí západky zvedne i signální praporek, což je vidět v příslušném okénku na předním panelu. Jeden kotouč má větší průměr, druhý má průměr menší, to aby si fixační svorky navzájem nepřekážely. 
Pokud je svorka v zaklapnutém stavu, nalézá se v místě, kde je nad ní umístěn ovládací čep. Hlava fixačního šroubu má tvar hvězdičky a odpovídající otvor v ovládacím čepu má otvor odpovídající svým vnitřním ozubením hlavě fixačního šroubu. Zatlačením čepu se tento nasune na hlavu fixačního šroubu a otočením čepu se příslušná svorka sevře či uvolní. Celkově je to jednoduchý a spolehlivý mechanismus, tedy pokud je vše správně seřízené. 

Rekonstruovaný Emil v důsledku vynucených úspor při výrobě (rok 1944) už tento fixační mechanismus nainstalován neměl. Ovšem v syslátech za mnohá léta nahromaděných jsem měl několik ladicích převodů z Emilů či jejich klonů a na nich části těchto fixačních mechanismů byly. Šťastnou shodou okolností bylo dokonce možno jeden komplet sestavit. Což jsem též neprodleně učinil. Po několika pokusech jsem se naučil i to, jak mechanismus najustovat tak, aby fungoval správně. Celek jsem pak vmontoval do rekonstruovaného Emila namísto původního &quot;ošizeného&quot; ladicího mechanismu. Znovu jsem se přitom pocvičil v nastavení souběhu se stupnicí a nastavení kompensace mrtvého chodu ozubených převodů. 

Následně mne čekala výroba předního panelu, který prostě chyběl. Měl jsem ovšem zapůjčený originální, totálně orvaný přední panel z jiného Emila, který jsem mohl použít jako vzor. 

Napřed jsem se pokusil nakreslit přesně okótovaný plánek coby předlohu pro digitalisaci a výrobu na jakési profesionální počítačem řízené vykrajovačce. Bohužel nakreslení takového přesného výkresu je pro mne mnohem složitější práce, než je přímá realisace. 
Měl jsem k disposici vhodný kus pevného duralového plechu, někdejší vykrývací plech z vyřazeného radiospojského stojanu. Originální panel Emila je po demontáži stupnicového okénka pouhý prachsprostý kus proděravělého pevného železného plechu s přinýtovaným uchem držadla vepředu. Rozhodl jsem se použít jej jako vrtací masku pro výrobu jeho kopie. Znamenalo to zajistit pevnou fixaci originálu s vrtaným duralovým plechem; tak, aby u originálu nedošlo k jakékoliv újmě. 
Problémem byly hlavice přinýtovaného držadla. Stáhl jsem tedy hrany přesně slícovaných plechů k sobě, položil na plochou kovadlinu a lehkým úderem otiskl kulaté hlavičky nýtů držadla na povrch duralového plechu. Tam jsem vyvrtal prvé díry do nového panelu, přesně v místech budoucího držadla. Poté už bylo možno oba plechy na sebe přitisknout bez mezery. 
Napřed jsem vyvrtal dvě protilehlé díry (3 mm) v úhlopříčce panelů a oba plechy sešrouboval. Pak totéž křížem, a výsledkem byl pevně spojený dvojplech. Následně jsem vyvrtal všechny jednoduché díry, aniž by přitom originál sebeméně utrpěl. Větší problém byl s velkými otvory. Zkušenost mne naučila, že i při sebelepším vyměřování je finální důlek od důlčíku vždy o kus od středu díry. Udělal jsem si proto středicí přípravky, kus kulatiny na konci stočený na průměr příslušného otvoru a s vyvrtanou dírou přesně v ose. Ta se nasadila do otvoru v originálním panelu a skrz ní byl veden vrták do nově tvořené kopie. Tím byl zaručen přesný střed pro budoucí nasazení stupňovitého vrtáku či výkružníku. Jediné, co zbývalo pro poctivou práci pilníkem, bylo dotvoření oválných výřezů dvojzdířek a stupnicové okénko. 
Výsledkem je nový panel, přesná kopie panelu originálního a ve výsledku pak ještě lepší než byl použitý originál. 

Panel byl následně vytmelen a sbroušen, napřed plátnem hrubosti 100  a poté jemným s hrubostí 400. Následoval dvojí nástřik hluboce matným černým akrylovým lakem. Po náležitém vytvrzení byl jeho temně matný povrch nasycen a rozlešťen kapkou fermeže. Panel tím získal přirozený polomatný vzhled a jeho odstín získal světlejší nádech, bližší originální německé Feldgrau. 

Štítky s popisy jsem vyrobil už standardní metodou. Podle fotek originálních přístojů z netu jsem si je nakreslil v grafickém programu (zde Corel Draw verse 7.0) a následně vytiskl na laserovce v negativu. Rozstříhal jsem krabici od mléka na pásy a sloupl z nich vrchní fólii s barevným potiskem. Chlupatý povrch pásů jsem nasytil dispersním lepidlem Soudal (cosi jako někdejší Herkules), přilepil na ně vytištěné štítky a pevně je přiválcoval tvrdým gumovým válečkem dohladka. Po půldenním zasychání jsem pevná &quot;souštítčí&quot; důkladně promastil řídkou fermeží a nechal přes noc v teple kotelny. Štítky do rána fermež zasákly, ztratily tak mastný vzhled, nelepily, a tisk z laserovky se stal odolný proti oděru. Takto připravené konvoluty (souštítčí) jsem rozstříhal na jednotlivé štítky a přesně podle otvorů v panelu do nich nadělal příslušné dírky. Vzniklé štítky tak mají zespodu hliníkový povrch někdejší krabice od mléka a navrch profesionálně vyhlížející a přitom dosti odolný potisk. Podklad pro tisk pak bude možno, i po případných korekcích, opětovně využít pro výrobu plausibilních replik originálních kovových štítků fotochemickou cestou. Současné štítky jsou na panel přichyceny neroznýtovanými nýtky, to aby je bylo možno případně potřeby snadno nahradit. 

Emil je dobrý přijimač, stabilní, citlivý a selektivní. Jediným jeho nedostatkem je absence záznějového oscilátoru, původním určením byl totiž radiofonní provoz (A3) s možností spíše nouzového využití modulované telegrafie (A2). Při rozvaze, jak s co nejmenšími (a vprípadě potřeby vratnými) zásahy zázněják spáchat, mne zaujal detekční stupeň. Tam je použita pentoda RV12P4000, kdy detekční diodou je K - G1, všechny ostatní elektrody jsou spojeny se společnou nulou, tedy chassis. 
Té elektronky je na pouhou detekci vysloveně škoda. Takže chutě do toho! 
Do vaničky poslední MF tedy byla vložena jakási Ge dioda Tungsram ze syslátů a detekční elektronka byla vytažena. Chodí to s tou germaniovou diodou přímo bohovsky. Pro jistotu jsem vyzkoušel i dobový kuprox Sirutor Si5b, ale Ge dioda se jeví být lepší. 
Poté, co se podařilo od kolegy sehnat krystal 3MHz, přestavěl jsem detekční stupeň na klasický Piercův oscilátor. Pro montáž součástek jsem využil volná místa na pájecích lištách, akorát to vyšlo. Oscilátor kmitá mezi K - G1 - G2, G2 coby anoda oscilátoru je napájena ze stabilisovaného napětí pro oscilátor (doutnavka) přes odpor M82 a vypínač na panelu (původně Fern - Nah). Napájecí odpor M82 byl určen zkusmo, tak, aby oscilátor spolehlivě nasazoval, ale ještě nezahlcoval obvody AVC. Injekce BFO je přes malou kapacitu přímo na detekční diodu, využit byl původní vodič ke G, zakončený na pájecím můstku. 

Záznějový oscilátor se směšováním na detekční diodě funguje velice dobře, a při skutečném poslechu na 10m pásmu to poslouchalo vskutku perfektně, jak telegrafii, tak i SSB. 

==Obrazová galerie==
&lt;gallery&gt;
File:Ukw E e-DSC07913.jpg|thumb|Ukw.E.e - schema přístroje
File:Ukw E e-DSC07922.jpg|thumb|Ukw.E.e - pohled zezadu
File:Ukw E e-DSC07905.jpg|thumb|Ukw.E.e - pohled zespodu
File:Ukw E e-DSC07867.jpg|thumb|Ukw.E.e - Ladicí mechanismus s aretací
File:Ukw E e-DSC07868.jpg|thumb|Ukw.E.e - ladicí mechanismus - hvězdicová hlava aretačního šroubu
File:Ukw E e-DSC07869.jpg|thumb|Ukw.E.e - západka aretačního mechanismu
File:Ukw E e-DSC07871.jpg|thumb|Ukw.E.e - převod ladicího kondensátoru
File:Ukw E e-DSC07872.jpg|thumb|Ukw.E.e - ladicí kondensátor
File:Ukw E e-DSC07873.jpg|thumb|Ukw.E.e - kondensátor jemného doladění
File:Ukw E e-DSC07874.jpg|thumb|Ukw.E.e - ozubená kola ladění
File:Ukw E e-DSC07859.jpg|thumb|Ukw.E.e - subpanel s ladicím mechanismem
File:Ukw E e-DSC07979.jpg|thumb|Ukw.E.e - blok mezifrekvenčního zesilovače
File:Ukw E e-DSC07878.jpg|thumb|Ukw.E.e - sestava modulů přijimače
&lt;/gallery&gt;
==Odkazy a reference==
* Tabulka radiového standardu pozemního vojska - AR pro konstruktéry (2004) 
* Konstrukční elektrotechnika pro pamětníky 2 - Alois Veselý a kolektiv
* https://archive.org/stream/amaterske_radio_2004/_KE01_2004_djvu.txt
* https://www.radiomuseum.org/r/telefunken_ukw_empfaenger_e_ukwee.html
* https://www.kriegsfunker.com/radios/ukwee.php
* https://der-fernmelder.de/funktechnik/ukw-e-e/</text>
      <sha1>3t2qik0bpambm9jjzqg7q8j9wrp0t2v</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Přijímač Mw. E. c</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8818</id>
    <revision>
      <id>44908</id>
      <parentid>44885</parentid>
      <timestamp>2022-01-24T21:34:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Foxiest</username>
        <id>9682</id>
      </contributor>
      <comment>Obrázek přidán</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="53266" xml:space="preserve">'''Mw. E. c''' je typové označení německého vojenského středovlnného přijímače z doby Druhé světové války. Ve své době to byl mimořádně kvalitní přístroj jak co do stránky mechanického provedení, tak co do dosažených elektrických parametrů. 
[[File:MwEc-DSC09365.jpg|thumb|600px|Ovládat přijimač Mw.E.c je pro děti úplná hračka]]
==Určení přístroje==
Mw.E.c byl součástí tankových radiostanic, kde byl součástí spojovacích středovlnných kompletů s vysílači 30 W.S.a a 80W.S.a (vysílače s výstupním výkonem 30W a 80W). Vymezení středních vln zde (na rozdíl od rozhlasového SV pásma) zahrnovalo i kmitočty od 1,5 do 3 MHz, tedy to, co je označováno i za tzv. &quot;mezilehlé vlny&quot;.

Středovlnnými komplety byla vybavována velitelská vozidla, kde ono pásmo &quot;mezilehlých vln&quot; bylo používáno ke spojení na vyšších úrovních velení. Kromě středovlnných kompletů tak byla velitelská vozidla vybavena i komplety Fu-5  ([[Ukw. E. e]] plus 10 W. S. c) pro spojení na místní úrovni, což vydatně zvyšovalo nároky na palubní elektrickou síť. Každá ze souprav (radiostanic) vyžadovala i svou vlastní anténu, což ovšem znamenalo, že právě velitelská vozidla (tanky atd.) mohla být podle antén snadno identifikována a mohla se v bojových situací stát předmětem zvláštního zájmu. 
==Technické parametry přístroje==
* Frekvenční rozsah: 830 kHz - 3 MHz byl rozdělen byl do 2 podrozsahů:
:I. 830 kHz - 1600 kHz
:II. 1600 kHz - 3 MHz
*Druhy provozu:
:A1 (nemodulovaná telegrafie)
:A2, A3 (modulovaná telegrafie, telefonie)
* Napájení z palubní sítě:
:Žhavení:12V 1,2A; 
:Anody:150V 30mA
:Rotační měnič (Umformer): 12V= 2,5A
* Rozměry:
:výška: 200 mm, 
:šířka: 313 mm, 
:hloubka: 180mm.
:Hmotnost: 13 - 22kg (podle použitého konstrukčního materiálu).
==Provedení přístroje==
'''''Mw.E.c''''', v radioamatérském žargonu &quot;''Mitlák''&quot;, je devítielektronkový superhet, osazený universálními vojenskými elektronkami RV12P2000. Je vybaven mezifrekvenčním zesilovačem s plynule proměnnou šířkou pásma osazenou krystalovými filtry a možností zařazení úzkopásmového nízkofrekvenčního filtru. NF koncový zesilovač je dvojčinný, osazený dvěma RV12P2000 v triodovém zapojení. Přijimač má vestavěn i krystalový kalibrátor, kdy krystal kalibrátoru slouží i pro záznějový oscilátor pro příjem telegrafie (A1).
==Popis rekonstrukce jednoho vraku==
Celý popis rekonstrukce vychází  z deníkového záznamu radioamatéra OK1ZAF, kdy byl krok po kroku resuscitován a k novému životu doveden jeden beznadějný vrak tohoto přijimače. Veškerý zde uveřejněný obrazový materiál vzniknul právě během této postupné rekonstrukce.
===Proč vlastně tolik práce s takovým krámem===
Vlastně ani nevím, jestli bych Wehrmachtu jakkoliv pomohl, kdybych v nějakém tom technickém abteilungu dělal servisáka. Vzhledem k tomu, že mého dědu ubili v koncentráku (Auschwitz) na apelplacu, spíš bych byl k nacismu krajně hostilní. Podobně jako můj táta, co byl v aktivním odboji, už vzhledem k tomu, že mu nacisti zavraždili tátu.
Je mi proto víc než potěšením, když polním telefonem FF33 místo nějakého rozkazu k útoku zvu mladýho, co bydlí o patro výš, aby si zašel na oběd či aspoň na kafe. Nebo když jsem se díky kvalitám německého vojenského přijimače mohl nechávat unášet v letech šedesátých dálkovým příjmem proudu poněkud podvratné popmjůzik Radia Luxembourg blahé paměti. Byl v tom takový kus vnitřního zadostiučinění, že to, co mělo primárně zvyšovat efektivitu vraždění a zabíjení, teď slouží radioamatérskému provozu. A to, že na těch zařízeních zhusta trůní ona nabubřelá &quot;slepice na ventilátoru&quot;, ten symbol tisícileté Říše, je už jen takovou profláklou třešničkou na dortu.
Velikost vítěze se měří velikostí poraženého protivníka. A tahle Třetí Říše byl zatraceně silný nepřítel, to zas jo.

Má afinita k německým vojenským přístrojům má ještě jeden důvod. Je to tím, že tyhle mašinky jsou úplně jiné než běžná produkce těch dob.

Když jsem v nějakých deseti letech začínal vážněji škádlit radiotechniku, tak všechna ta starší i moderní rádia byla vlastně variací na totéž. V podstatě plechová krabice, ze které nahoře trčí elektronky a další bazmeky jako trafa, elyty, více či méně zaplechované cívky, ladičák a nějaký ten stupnicový mechanismus. Dopředu či do stran trčí osičky ovládacích prvků, vzadu nějaké to zdířkoviště a pod chassis, uvnitř té plechové krabice, se nachází více či méně sofistikovaná drátovačka. Někde byly součástky seřazené na pertinaxových destičkách, někdy tam byla nějaká ta jednoduchá stínicí přepážka, ať už dole mezi součástkami a paticemi elektronek či nahoře mezi žhnoucími baňkami a choulostivými elyty. To vše vložené do dřevěné či bakelitové skříně s reprákem.
Někdy to bylo krásné a elegantní, jindy vošklivé až běda, ale až na vyjímky variace na stejný základ. Z toho se vymykaly akorát ty nejstarší konstrukce truhliček či skříněk se zvláštně vonícími ebonitovými panely či naleštěné krystalky s designem připomínajícím fysikální kabinety starého dobrého mocnářství.

Pak jsem dostal od Honzy Ježdíka, OK1ATZ, takovou malou úhlednou zakulacenou krychličku, která měla na zvláštně profilovaném předním panelu velkými písmeny napsané označení, EK.
Byl to E10aK a bylo to pro mne přímo zjevení. Konstrukce, která, když se to celé oddeklovalo, byla vlastně uměleckým artefaktem a designérským zázrakem k tomu. Dokonale vymakaná 3D kompaktní konstrukce, kde nebylo jediného hluchého místa. K tomu ten vysoce sofistikovaný ladicí mechanismus s předvolbami, navržený a provedený s hodinářskou přesností. Celá ta věc pak v tlakově odlitém rámu z lehounké hořčíkové slitiny. A když jsem k tomu postavil napájecí zdroj, byl jsem překvapen, jak perfektně ten klenot poslouchal.
Tenkrát jsme se s Honzou připravovali na zkoušky RO a z mateřské OK1KZD jsme ještě dostali přestavěný sovětský letecký přijimač RSI se zdrojem uvnitř. Ano, obojí to na té osmdesátce poslouchalo dobře, svůj účel to plnilo dostatečně, ale rozdíl v konstrukčním pojetí obou přístrojů byl nebetyčný.

Z hlediska použití oba přístroje svou požadovanou funkci plnily, ale ten německý byl pro tento účel až šíleně rozmařilý. Když si člověk uvědomí, že v bojovém nasazení vlastně šlo o rychloobrátkový spotřební materiál, byla to vlastně od Němců šílenost produkovat ve velkých sériích cosi takového.

Byla tu i britská zkušenost s touto německou technikou. Zhusta se totiž stávalo, že radiostanice sestřelených letadel nejen zůstaly provozuschopné, ale stále na nich zůstaly zafixované provozní kmitočty, na kterých německé spojení pracovalo. Často to byl pro britské zpravodajce přímo zlatý důl na tolik potřebné okamžité informace.

Postupně jsem měl možnost se s tímto německým inkurantem seznámit důkladněji. Nebyl to jen materiál určený pro letectvo, kde se ona kompaktní odlehčená konstrukce dala očekávat. On i takový nejobyčejnější TornEb je konstrukčně co do nároků na složitost předimensovaný, přičemž je to vlastně obyčejná zpětnovazební čtyřlampovka. Zajisté by šla udělat z několika sešroubovaných či snýtovaných výlisků z hliníkového plechu i jako 3D prostorová konstrukce, chodilo by to stejně dobře a bylo by to stejně stabilní a mechanicky tuhé i pevné jako onen bájný Torn, ale už by to nebyla taková vyzývavě troufalá konstrukční frajeřina. Kdy navíc z několika standardních dílů od různých výrobců a z různých časových období lze dodnes sestavit funkční sestavu, kdy díra pasuje na díru a kolíček na odpovídající otvor.
Zvláštností těchto německých zařízení byla nejen jejich úžasná mechanická zhůvěřilost, ale i jejich součástková základna. Kondensátory s označením &quot;höhenfest&quot; a &quot;tropenfest&quot;, které ještě po desítkách let stále zůstávají v excelentním stavu. Vynikající VF keramika, kdy kombinace různých teplotních součinitelů keramických kondensátorů dávala laděným obvodům stabilitu od arktických mrazů po tropická vedra. Navíc řemeslná čistota provedení a puntičkářská precisnost detailů i tam, kde je to z funkčního hlediska zhola zbytečné, leč oko technika to potěší.
Když vezmu třeba zrovna takovou EK10, která by se dočkala dnešních dob v slušných skladovacích podmínkách, je vysoká šance, že bude bez problémů fungovat na prvé zapnutí, což se rozhodně nedá očekávat například od jejích tehdejších ekvivalentů amerických.
Kapitolou samu pro sebe pak byla &quot;ervéčka&quot;, elektronky provedením a odolností nesrovnatelné s tím, co se vyskytovalo v běžné radiotechnice těch dob. Leč to by bylo na další, moc dlouhé povídání.

To vše je důvodem mého zaujetí pro tento zvláštní německý inkurant, spojující funkčnost a spolehlivost s designovou krásou uměleckého artefaktu, původně nezamýšlenou, leč jakousi samovolnou emergencí vzniklou.
A když už se v něčem takovém hrabu, snažím se nejen uvést přístroj do stavu funkčního, ale i tuto konstrukční krásu svými restaurátorskými či bastlířskými zásahy nenarušit.

Tož tak asi k té úporné snaze navrátit život onomu zkrušenému Mwecovi, co se na mne svými sešlými, obnaženými útrobami jak mršina vyzývavě šklebí na pracovním stole.
===Jak jsem ke vraku přišel===
Pustil jsem se tedy do rekonstrukce přijimače MwEc, který dlouhou dobu, snad i desítky let, ležel v řekněme klimaticky značně nevhodných podmínkách v hromadě bordelu kdesi na půdě. Přijimač byl bez bastlířských zásahů, protože byl odložen jako nefunkční díky fatálnímu poškození sdruženého regulátoru hlasitosti/VF citlivosti. Původně byl nálezci míněn coby zdroj náhradních dílů, ale dříve, než k tomu došlo, nálezci usoudili, že mi tu trosku předhodí coby restaurátorský špek, že abych si pěkně užil, když už teda jsem takový frajer.
Hozenou rukavici, tedy přesněji onu zatuhlou orezlou okorodovaninu, jsem tedy zvedl a pustil se do toho. Současně s tím jsem začal dárcům psát průběžnou zprávu o průběhu resuscitace a obrazově dokumentovat postup prací.
===Výchozí stav přístroje===
Napřed jsem začal s důkladným focením původního stavu, hlavně co se korozního napadení týče, protože to bude průběžně řešeno prioritně.
Takže jako prvá přišla na řadu mechanika ladění, protože ta byla totálně nepohyblivá; a to jak přepínání rozsahů, tak i samo ladění. Jak to dopadá, je zachyceno na prvých pěti obrázcích. V současnosti už krásně funguje hrubé i jemné ladění, přepínání rozsahů jde též hladce.
Šrouby jdou zatím vyšroubovávat poměrně snadno, zatím jsem žádný nepřekroutil. Dvojice M4, která drží přední masku ladicího mechanismu, sice s sebou vzala část vkorodovaných závitů, ale naštěstí hloubka děr byla mnohem větší, než bylo původní zapuštění oněch šroubů, takže nové, delší šrouby se mají čeho držet a na druhé straně nikterak nepřekážejí.
Postupně teď hodlám demontovat blok mezifrekvencí a NF díl, abych se dostal k nejspíš zničenému potenciometru řízení hlasitosti. S tím vyvstane problém hloubkové koroze zadní části rámu, na což se fakt těším.
Další lahůdkou budou rozdrcené souběhové kondensátory oscilátoru. Ty v podrobné dokumentaci (trojnásobný hluboký dík!) jsou označeny jen jejich souhrnnou kapacitou, jedná se totiž o teplotně kompensované dvojice, dodávané jako navzájem vyladěný celek. Naštěstí v historických syslátech snad něco najdu, nebude to tak hrozné, jak to na prvý pohled vypadá.
Prvá namátková měření těch viditelně nejzabahněnějších součástek, odporů i kondensátorů, ukazují, že tyhle mašinky jejich tvůrci snad vážně konstruovali na životnost celých proponovaných tisíce let říše velkoněmecké, zatím jsem totiž žádnou vadnou nenašel. Obávám se, že až to celé opět složím dohromady a pustím do toho patřičné mlno, celé to rádio ožije jak za časů své mladosti.
===Mechanická očista a příprava=== 
Přistoupil jsem k prvé části asanace korozního napadení hořčíkového rámu, zatím to pokračuje celkem dobře. Příštím krokem by mělo být rozebrání na jednotlivé bloky, hlavně kvůli přístupu ke zničenému tandemovému potenciometru řízení hlasitosti (VF zisku). Upevňovací šrouby už jsou povolené, takže s rozborkou nebudou mechanické problémy.
Problém byl při čištění s čtyřzdířkou sluchátek a dvouzdířkou propojení s vysilačem, všechny jejich dutinky byly totiž skoro až po okraj plné jemnozrnného, jak cement zatvrdlého bahna. Nakonec jsem je čistil akuvrtačkou s nasazeným vrtákem, vysypalo se z těch zdířek až neuvěřitelné množství jemné šedivé stavební ssuti. Čištění napájecího konektoru proti tomu byla víceméně brnkačka.
Jako další přišel na řadu dohola odstrojený přední panel. Barvožroutem byly sedřeny obě vrstvy dosti mizerné šedivé nitrobarvy až na holý, místy pod lakem lehce orezlý plech. Předtím už byla demontována obě odklopná víčka, která pak byla restaurována samostatně. Panel byl orván šornou a drátěným kartáčem dočista dočista. Holé železo bylo ošetřeno historickým přípravkem &quot;Odrezovač T&quot;.
Panel byl plný originálních i neoriginálních dírek, zaslepených roztemovanými měděnými nýtky. Vytiskl jsem si obrázek originálního přístroje, podle něj si označil dírky, které by měly být obnoveny a ty jsem posléze pomocí kilneru a vrtáčku obnovenými učinil.
Mezitím železo panelu krásně zfialovělo, takže mohlo být připraveno pro nástřik. Vzal jsem panel zatím černou matovkou, vypadá to docela dobře, uvidím, jak ho ještě upravím do budoucna. Napřed ale budu muset udělat štítky s popisy, a to včetně štítku typového. Výrobní číslo přístroje mám, rok výroby tipnu podle datace součástek.
Zatím jde vše až nečekaně hladce. Skoro začínám nabývat dojmu, že se přeci jen tuhle smutnou zoufalost podaří přivést  k novému životu. 
===Sdružený potenciometr řízení zisku a hlasitosti===
Vymontoval jsem NF blok přijimače, abych se dostal k poškozenému potenciometru hlasitosti. Poté, co se jej podařilo úspěšně demontovat, shledal jsem následující:

* Potenciometr je jedním ze standardních typů fy. Dralowid. Tyto jsou po odvrtání dutých nýtků rozebiratelné a pomocí šroubků M2 s matičkami opětovně bezproblémově smontovatelné. V podstatě brnkačka. Problém je jinde.

* Jedná se zde o luxusní typ &quot;nechrastícího&quot; potenciometru, konstruovaného pro zatížení stejnosměrným proudem, kdy jezdec potenciometru je dvojitý, s grafitovými kontakty. Vnější kontakt jezdí po klasické odporové dráze, vnitřní po grafitovém prstenci. Tím měl být vyloučen jakýkoliv pohyblivý kontakt kov - uhlík, který je zdrojem chrastění. Toto provedení potenciometru lze bezesporu označit půvabným anglickým slůvkem &quot;oversophicticated&quot;.

* Poškození potenciometru je ryze neurvalostní a dá se zpětně dobře vystopovat. Kdosi zatoužil za každou cenu sejmout knoflík hlasitosti. Ten však byl, nejspíš vinou vlhkosti, pevně přikorodován na mosaznou osu potenciometru (jsou tam dobře patrné korosní zbytky). Pachatel, namísto toho, aby použil improvisovaný stahovák, použil sílu neurvalou (páčidlo vůči čelnímu panelu přístroje), čímž vyrval osu z jejího uložení, ohnul ji, strhnul roznýtované uchycení předního jezdce a vzadu oderval ocelovou páčku vypínače. Celé dílo zkázy dovršil tím, že vyrvanou osu potenciometru hrubě  zarazil zpět.

* Rekonstrukce závisí na tom, zda seženu jiný (vrak) potenciometru Dralowid (300K/lin), ze kterého bude možno demontovat inkriminovanou destičku s odporovou dráhou a nepoškozeným sběracím prstencem jezdce. Pokud ne, nahradím rozdrcený prstenec mosaznou podložkou a uhlíkový sběrač holt bude jezdit po mosazi. Dva z těch uhlíkových kontaktů jsou sice pryč, ale ty se dají bez problémů nahradit tuhou z co nejměkčí tužky.  Též bude nutno nově vyřešit ložisko osy potenciometru, na jedné straně to bude E-kroužek v drážce a dovnitř pak budu muset vysoustružit středicí a vymezovací bazmek, protože původní uchycení, dva pertinaxové poloměsíčky, zapertlované v přední části ložiska, to obnovit nepůjde, jsou beznadějně rozdrcené a do nového pertlování náhradního kroužku se mi vůbec nechce; považuji to za konstrukční slabinu jinak výtečného výrobku.

* Teprve pokud to fakt nepůjde opravit, budu hledat náhradní řešení. Místa je v šasi pro jiný poťák dost a dost, problém bude sehnat či sestavit adekvátní náhradu.
===Oprava potenciometru===
Postupuji v opravě, či lépe řečeno v rekonstrukci sdruženého potenciometru, takto:

V závitové přírubě je už nové uchycení osy (hřídelky) potenciometru. Využil jsem její původní zápich, ve kterém nyní sedí E-kroužek. Musel jsem proto ubrat tu část příruby, kde bylo původní axiální uchycení hřídele (1,5mm), a kam nyní dosedá onen E-kroužek. Z vnitřní strany pouzdra potenciometru pak vymezuje axiální vůli trubička z tvrdého plastu. Pokud potenciometr nebude vystaven extrémně surovému zacházení, mělo by toto řešení vydržet nadlouho.
Rozdrcený sběrací grafitový kroužek zadního systému potenciometru (M3) už je nahrazen kroužkem mosazným, vyleštěným metalografickým brusným papírem do přímo zlatého lesku (viz přiložené foto). Předpokládám, že si s grafitovým jezdcem bude dobře rozumět. Dva nepoškozené grafitové kontakty do jezdců mám originální, další dva budu ještě muset vyrobit z co nejměkčí tuhy; to holt budu muset zmermomocnit vnučku, aby hrábla do svých výtvarnických potřeb, bude li tam něco takového má.
Pokud to vše klapne, bude už zbývat jen zpětné skládání potenciometru, kontrola funkčnosti a zamontování hotového díla zpátky do NF bloku přijimače.

Nakonec jsem po dlouhém hledání sehnal a zakoupil dostatečně měkké tuhy do versatilky, 7B, měkčí se mi sehnat nepodařilo. Upnul jsem si historickou PIKO vrtačku do svěráčku, nastavil na pomalý běh a jehlovými pilníky jsem postupně vytvaroval chybějící grafitové kontakty do jezdců potenciometrů. Aby mi při montáži nevypadly, zajistil jsem si je zezadu pidikapkou PVAC disperse (cosi jako Herkules).
Následně jsem začal sestavovat jednotlivé segmenty potenciometru. Aby to sedělo, udělal jsem z drátu, přichyceného na těleso potenciometru, dva kolmo trčící hroty, na které jsem jednotlivé destičky navlékal, až ke konečnému sešroubování jezdců centrální maticí. Pak jsem celou tu nádheru přiklopil horním deklem, do zbývající díry vetknul šroubek M2, opatřil matičkou a celou jednu stranu stáhnul. Poté už bylo možno odebrat trčící drátěné hroty a nahradit je šroubky s matičkami, nahrazující původní nýtování dutými nýtky. Následovala elektrická kontrola; na potenciometr bylo přivedeno cca 9 V a na vývod jezdce chycena sonda osciloskopu. Při protáčení žádné cukání či špičky nějakého &quot;chrastění&quot;, takže i elektricky OK.
Poté byl potenciometr uchycen do pevného svěráku za osu a na její konec ve správné posici opět naražen plechový palec vypínače. Když jsem cvakací kontrolou ověřil, že vypínač funguje jak má, mohl jsem důlčíkem a kladívkem definitivně vypínací palec utemovat. Těleso vypínače bylo opět přišroubováno třemi šroubky M2, závěrečná celková kontrola OK, takže celý ten zatracený bazmek je konečně možno namontovat zpátky do NF bloku.

A je to, jak by řekli mí zářní vzorové, kolegové Pat a Mat.
===Nastávající kompletační fáze===
Jsou dokončeny práce na předním panelu. Okénko stupnice muselo být uchyceno zapuštěnými šroubky M2,5. O ty původní, vystouplé, škrtala maska přepínání rozsahů.
Protože zatím ještě nemám hotové odlitky původních kovových mwecáckých knoflíků, namontoval jsem tam sadu z jiného přístroje, lehce upravené bakelitové knoflíky od Vládi Bradáče dokonale pasují a zatím tam mohou zůstat.
Pro přední panel mám hotové popisky i typový štítek, vše spácháno v Corelu. Napřed zkusím vytištěné, bude li to pasovat, vyleptám je později do kovu. Nebudu je nýtovat, chytím je M2,5 šroubky.

Další vychytávkou bude dvojitý antenní konektor. Nejspíš jeho základ spáchám z hadrobakelitu, zatím na něj upevním dobové šroubovací přístrojové svorky. Originál sotva seženu.

Abych mohl přístroj zapnout, musím si připravit sadu deseti změřených RV12P2000. Spolu s tím budu muset spáchat zdrojový konektor a asi i vhodný síťový zdroj. Vypadá to. že k oživování se tak dostanu až příští týden. Jsem skutečně zvědav, co se stane, až do té mašinky pustím proud...
Skoro bych si tipnul, že to bude fachat na první zapnutí.
===Elektrické oživování, prvý pokus=== 
Přístroj je zkompletován natolik, že je do něj možno vpustit elektrický proud. Učinil jsem tak.

Zatím bez elektronek.
===Hledání závady===
První, co mne zaujalo, byla lehounká vůně textilní isolace. Začal se zahřívat jeden zabužírkovaný 5K odporník (samozřejmě jsem ho nenechal shořet!) a ukázalo se, že je to v anodovém obvodu směšovače. Šel jsem po číslech spojů, podivil se, že anodové napětí směšovače jde po plášti koaxiálního propojení VF a MF dílu (spoj číslo 33), a identifikoval probitý kondensátor M1, kterýžto se ovšem nachází uvnitř mezifrekvenčního modulu. Zákon schválnosti je evidentně všeobecně platný.
Takže bude legrace, další rozborka a zpětné sestavování celé té mrchy mitlákovité. Dobré na tom všem je, že další problémy zatím nejsou, všechna napětí na objímkách elektronek jsou v pořádku a nic dalšího se probité či svádivé nejeví. 

Všechna napětí... až na drobnost; chybí napětí na anodě směšovače. Schema praví jasně, jedinou možností je tu přerušené vinutí anodové sekce prvé pásmové propusti. Takže znovu nahlédnout panence do bříška. Ach jo...
===Prvá pásmová propust=== 
Tak se po soustředěném úsilí podařilo povolit a úspěšně vyšroubovat 3 zapuštěné šroubky M2,5 a dostat se tak k primáru prvé mezifrekvence (6611, 6612).
Když jsem vysápal a rozebral domeček cívky (6613, 6616), ukázal se obrázek zkázy naplno. Voda odkorodovala ocelovou pružinu z vnitřku hliníkového domečku a vršek domečku, vlivem koroze, se ztenčil do síly papíru a vyboulil se ven. Vnitřek s cívkou byl plný korosních zplodin. Vinutí cívky, namotané na velekřehkém keramickém formeru, mělo upadlý vrchní vývod, který se podařilo odchytit, vytáhnout a ocínovat. Vypadalo to nadějně až do té doby, než se ukázalo, že je přerušen vývod k odbočce ve dvou třetinách vinutí. Ach jo...
Vzpomněl jsem jsem si ale, že v syslátech mám velice podobnou věc v šuplíku s inkurantní veteší. Našel jsem to, a zajásal, protože podle čísel na hliníkovém pouzdru je to dokonce přímo ona první MF cívka z Mwece, kterou tak moc potřebuji! Jenomže když jsem tu vzácnou věc rozebral, shledal jsem, že cívka (už na styroflexovém formeru) byla už kýmsi přemotána. Takže nakonec budu muset opatrně odvinout, napojit a znovu navinout původní vinutí utopené cívky. Alespoň to pak mohu vmontovat do nezkorodovaného domečku.
Srovnání obou trafíček je na obrázku (6620).
===Převíjení cívek mezifrekvenčních filtrů===
Trafo namotáno.
Opatrně jsem odmotával původní vinutí s tím, že jej po novém ocínování odkorodovaných konců namotám zpátky. Takže kromě zaznamenávání počtu závitů a jejich umístění v komůrkách formeru jsem odvinuté VF lanko pečlivě navíjel na tyčku, abych jej mohl znovu použít.
Jenomže to se ukázalo jako zbytečná starost, protože při měření jsem shledal, že to pečlivě odvinuté lanko je nevodivé. Zřejmě korosně nahlodané na více místech.
Takže to znamenalo najít v syslátech vhodnou cívku a VF lanko z ní použít. Padla na to někdejší dlouhovlnná vstupní cívka z vraku jakéhosi tesláckého rádia. MF trafo se však podařilo zřejmě úspěšně navinout a zkompletovat. Vypadá roztomile :-) .

Další postup měl být takový, že na jednom konci odpojím druhé MF trafo prvé pásmové propusti, pomocí BM366 změřím jeho indukčnost a nově navinuté první trafo donastavím na stejnou hodnotu.

Jenomže nastaly komplikace. Při pokusu o měření druhého MF trafa jsem nenaměřil zhola nic. Vzápětí jsem zjistil to, co jsem si vlastně měl ověřit už na začátku, totiž že i vinutí druhého MF trafa je přerušené. Jat neblahou tuchou jsem se prodral k transformátorům druhé pásmové propusti a neblahá tucha se potvrdila, všechna trafa mají přerušená vinutí. Navíc dodatečně zjištěno, že BM366 na rozsahu číslo 5 (tedy zrovna toho, který pro tato měření potřebuji) nefunguje. Věru, že jsem pod dojmem toho všeho vyřknul nejedno ne zcela slušné slovo...
Takže napřed zprovoznit nefunkční rozsah LC metru BM366. Pak se vnořit do MF bloku druhého, zetalového mwece, doufat, že vinutí MF traf v něm jsou neporušená. Poté už jen převinout ostatní přerušená trafa a podle srovnání s odpovídajícími trafy druhého přístroje nastavit jejich indukčnosti na patřičné hodnoty. A pokračovat dál, k dalšímu, dosud neobjeveného špeku, skrývajícímu se v hlubinách mitlákovitých.

Jooo, brnkačka...
===Další postup rekonstrukce prvé pásmové propusti===
Protože mám k disposici ještě jeden zapůjčený víceméně kompletní mwecový artefakt s neporušenou MF částí. mohl jsem se dopustit měření jednotlivých transformátorů (cívek) obou pásmových propustí. Výsledek měření byl vlastně očekávatelný, protože obvody, ve kterých jsou zapojeny, jsou elektricky rovnocenné.
Všechna trafa MF části mají dle BM366 přesně stejnou indukčnost, 2,2mH.
Znamená to, že mohu do rekonstruovaného přístroje postupně vmontovávat přednastavená repasovaná trafa, nahrubo nastavená ubíranými/přidávanými počty závitů a jemně dostavená po konečné montáži do stínicího domečku na kýžených 2,2mH šroubovacím ferrocartovým jádrem. Ono totiž i samo vmontování přednastaveného hrnečku s vinutím do hliníkového stínicího krytu výslednou indukčnost cívky ne nepodstatně změní.

Na základě dost pracně a svízelně získaných zkušeností se domnívám, že obdobným způsobem předem přesně nastavili jednotlivé transformátory už při tovární výrobě, takže nebylo nutné je při konečném slaďování dodatečně dolaďovat a dolaďovací jádra  tak nemusela být po zkompletování MF dílu přístupná (a skutečně přístupná nejsou).
Dalším výsledkem získané zkušenosti je, že nemá smysl snažit se za každou cenu zachránit původní vinutí poškozených transformátorů. Pokud to nebude upadlé přímo u letování vývodů, prostě jej odvinu a namotám shodný počet závitů novým drátem. Transformátory druhé pásmové propusti nevykazují známky přímého (dlouhodobého) zaplavení vodou, tam by mohlo být přerušení v místě ocínování VF lanka, tak, jak jsem se s tím už kdysi setkal při rekonstrukci zaplaveného Torna.

Následným aktem zoufalství bude pokus o záchranu sousedního, též přerušeného druhého MF trafa prvé pásmové propusti.
===Druhá pásmová propust===
Tož jsem se pustil do druhé pásmové propusti.
Bez nejmenšího ostychu jsem vysápal oba domečky s cívkami, drsně je rozebral a odvíjený drát rovnou pouštěl na zem do kyblíku na odpad, za každých deset závitů jsem si na papíru udělal čárku a označil i případné odbočky. Vzápětí jsem začal navíjet vinutí nové, kdy jsem si na papíru při odvíjení učiněné čárky odškrtával zpět. Cívku se zabužírkovanými vývody jsem pak vnořil do dutiny originálního hrnéčkového jádra a připojil na BM366. Samozřejmě LC metr ukazoval o dvě čárky větší indukčnost, ale tím už jsem se nevzrušoval, nasazením hliníkového domečku to padlo akorát do rozsahu doladitelnosti šroubovacím jadérkem.
Následovala definitivní kompletace obou domečků, jejich konečné přesné nastavení a zakápnutí jadérek kapkou parafinu.
Poté už jen zpětná montáž do dutiny chassis a přiletování správných drátů na správná místa. Opět možnost porovnání s MF blokem druhého (zapůjčeného) přístroje, kde jsou sice nedotčené MF cívky, ale zato devastačním způsobem rozkroucené veškeré šroubováku přístupné keramické kapacitní trimry.
Takže dalším krokem bude rekonstrukce laděného obvodu detekčního stupně, neb i ten má jedno ze svých vinutí přerušené. 
===Zpětná montáž prvé pásmové propusti===
Repasované a nastavené transformátory (jádra zakápnutá parafinem) jsem vmontoval zpět na patřičná místa do MF bloku. Přiletoval jsem vývody tam kam patřily, ohmicky zkontrolováno, vše OK. Montáž do pěkně stísněného prostoru v dutině tlakového odlitku byla pěkně protivná práce, leč povedlo se, aniž bych co hrubě zmršil.

Takže je možno přistoupit k demontáži a opravě transformátorů druhé pásmové propusti. Zatuhlé šroubky už bumbají WD40, snad ani zde nebude problém.

Ne vše je ovšem tak sluníčkové, jak si to bláhový optimista maluje. Jat neblahou tuchou, vrhl jsem se s ohmmetrem na další roztomilé cívkové domečky. Neblahé tušení se tak vzápětí naplnilo měrou víc než vrchovatou, veškeré ty potvory mají vždy alespoň jedno vinutí přerušené. To znamená MF trafo detekčního stupně i oba transformátory BFO/kalibrátoru. To znamená, že v celém tom nešťastném Mitláku není jediné VF trafo (tedy cívka v něm) neporušené. Ale už jsem se tak nějak naučil je demontovat, přemotávat, kompletovat, nastavovat a znovu vmontovávat... takže vlastně vše tak nějak v pořádku.
A to jsem si ještě netroufl přiložit přístroj ohmmetrický k vývodům budicího či výstupního trafa NF koncového stupně. Ale asi to ještě udělám. V Brzku. Holt cosi žíravého vzniklo v impregnačním vosku, kterým byla vinutí napuštěna Jojo, pěkně kyselí agresivní radikálové... kteří nemají na práci nic jiného, než ohlodávat jemné drátky VF lanka!

Kde že jsem to svého času zaslechl hlášku &quot;Kdybych to věděl, tak bych tam nechodil&quot;...
===Demodulátor===
Další převíjení cívek mne čekalo u laděného obvodu demodulátoru.

Je tady už jednoduchý obvod, ovšem zde je provedený jako transformátor s odděleným laděným anodovým vinutím a samostatným (galvanicky odděleným) mřížkovým vinutím poněkud svérázně zapojeného detekčního obvodu. Obě vinutí se jevila jako přerušená.
Velmi opatrně jsem rozebral domeček transformátoru a na těleso hrníčkového jádra tenkou lihofixkou napsal čísla vývodů. Všechny vývody byly jako obvyklé upadlé na přechodu mezi VF lankem a jeho ocínovaným koncem. Opět jsem se pokusil odisolovat zbývající pahýly vinutí, abych změřil jeho případnou vodivost, ale i zde to byla zbytečná práce, obě vinutí byla přerušena. Nastala tedy už standardní práce; opatrné odvíjení spolu s počítáním závitů a zapisováním čárek na kus papíru.

Tohle trafo je zvláštní. Po odmotání primáru se ve všech třech komůrkách keramického formeru objevila isolační vrstva tenkých proužků isolační impregnované textilie. Pod nimi byla jedna vrstva celkem třiceti závitů VF lanka. Toto podivné vinutí má jeden konec volný a vývod druhého konce je ukostřen. Až pod tímto vinutím je vlastní sekundár. Žeby stínění?
Moc jsem nad smyslem této podivnosti nedumal. Namotal jsem nové vinutí stejným opředeným drátem jako všechna předchozí, konce vinutí opatřil dobovými textilními bužírkami a celý domeček smontoval. BM366 tentokrát ukázal, že jsem se tentokrát trefil přesně (srovnání s indukčností stejného trafa v zetalovém Mwecu) a tak jsem tu parádu vmontoval a zaletoval zpět do MF bloku. Čímž by zde mělo být hotovo.

Nastal tedy čas pustit se do hlubin záznějáku/kalibrátoru. Ten obsahuje dvojici cívkových domečků. Jeden VF transformátor a jednu prostou cívku, obojí zapojené v obvodu kalibračního krystalu.
Už dříve jsem zjistil, že tentokrát je to s přerušením vinutí jinak, než s cívkami v bloku MF. Vinutí jednoduché cívky bylo v pořádku a primár druhého domečku také. Sekundár, zapojený v katodovém obvodu druhého MF stupně, byl, alespoň podle čísel na vývodech cívky, přerušen. Začal jsem tedy milý domeček sápat z bloku kalibrátoru ven. Jenomže během demontáže jsem zjistil, že číslování vývodů cívky nesouhlasí s (originálním!) letováním přívodů k nim. Ukázalo se přitom, že vinutí sekundáru je vyvedeno na úplně jiné kontakty, které by správně měly být volné. Jako kdyby tento domeček byl vlastně zmetek a tato chyba byla kompensována příslušným přepojením drátů jinam.

Takže jsem milý domeček vmontoval zpět. Vedlejším zjištěním oné zdánlivě zbytečné práce bylo ovšem to, že obě tyto cívky jsou buď z jiné výrobní serie či snad i od jiného dodavatele než ty, se kterými jsem si hrál dosud. Zjevně tu byl použit jiný impregnační vosk, nikoliv lepkavě vláčný, ale spíš parafinovitě drolivý. Každopádně dobře tomu tak.

Dosud mi vydatně pomáhalo porovnání s druhým, pozdněválečným zetalovým Mwecem. Zde to však neplatilo, v zetalovém  přístroji (ze samého konce roku 1944) chyběl kalibrační krystal a jeden z cívkových domečků. Zároveň zde byly zjevné pozdější zásahy (vyměněné kondensátory za Tesly, neoriginální koaxový vývod pro vazbu s MF stupněm). Jenomže pak jsem zjistil, že kalibrační krystal s příslušným držákem zde nemohl být od začátku osazen, protože v nálitcích odlitku chassis vůbec nebyly vyvrtány příslušné díry, natož aby byly opatřeny závitem. Stejně tak nebyly známky toho, že by kdy byl osazen druhý cívkový domeček, přestože pro něj příslušné otvory v nálitcích vyvrtány byly.
Obvod je tu zapojen jako prostý Colpittsův oscilátorem. Nejspíš důsledek drastických úspor období blížící se porážky Říše. Je dost možné, že solidní tepelná kompensace Colpittse zajistila jeho dostatečnou stabilitu na to, aby (v nouzi) mohl být použit i pro kalibraci přijimače.

Takže vlastně budu moci přikročit k novému kolu oživování. Nejspíš už zítra do  Mwece nacvakám elektronky a opět do něj pustím elektřinu. Jsem zvědav, jak se to vyvrbí tentokrát...
===Další zapínání přístroje===
Vzal jsem šlusmetr a zkontroloval případné zkraty.
Vše se jevilo OK. Nacvakal jsem tedy do příslušných otvorů sadu deseti ervéček, připojil napájecí zdroj a sluchátka a zapnul to.
Po chvíli se začala z přístroje vlevo dole linout nenápadná vůně. UŽ ZASE!!! Vypnul jsem to, zasakroval a šel téměř najisto, ano, byl to 5K odpor v anodě směšovače. Ten samý, co už se obdobným způsobem ohlásil dříve.
:Ach jó!!! To tedy cituji večerníčkového Krtečka.
Takže zas budu demontovat MF blok, abych se koukl panence do bříška. Šlusmetr sice říká, že je vše OK, ale 500V Megmet už při středních otáčkách říká něco úplně jiného...
Ten 5K odpor neshořel, stále má svých 5K2, jen se ve své impregnované textilní bužírce zahřál tak, až začala lehce, ale velice typicky vonět. Když jsem tento obvod rozpojil, mohl jsem Mwece znovu zapnout, už bez aromatického doprovodu.
Takže NF část až k detekci je OK. Dobře funguje NF filtr. Funguje i druhá MF. Nefunguje ale BFO/kalibrátor, nemá anodové napětí, zřejmě kontaktovina v přepínači A3 - A1.
Mám tedy o zábavu i nadále dobře postaráno...
===Další demontáž MF bloku=== 
Demontoval jsem tedy znovu MF blok. Opět prověření všeho kolem toho prvního MF trafa, zapojeného v anodovém obvodu směšovače. Nakonec jsem se dopracoval ke krásnému zelenému trubičkovému kondensátoru Hescho 500pF/1500V. Ten při nějakých 90V vykázal tvrdý zkrat, při 6V ze šlusmetru se jevil být dobrý. Skoro jak nějaká zenerka. Mechanicky nepoškozený, vzhledově jak když vyšel z fabriky. Dosud jsem na něco podobného ještě nenarazil. (Podle razítka rok výroby 1942.) Velmi obtížně přístupný, jak také jinak...
Hrábl jsem do šuplíčku a dal tam jiný, stejně inkurantní a stejně zelený jako ten původní.
Při té příležitosti jsem se koukl na přepinač provozů. Ano, dva kontakty uvolněné. Napraveno, teď OK.
===Další zapnutí přístroje===
Vmontoval jsem MF blok zpátky, propojil veškeré šroubovací spoje kabeláže, znovu šlusmetrem zkontroloval, zda je vše jak má být... a pustil do mašinky proud.

A ono to začalo žít!!!

Na prvém rozsahu Country radio, dechovka atd. Ale BFO nic, přestože napětí byla správná. Nakonec jsem vyměnil tamní RV12P2000 za jiné, a začalo to záznějovat. Ukázalo se, že aby ten krystal vůbec začal aspoň trochu kmitat, musí mít 100% elektronku.
Přepnul jsem na horní rozsah a hned na stošedesátce zaslechl nějakého cékvícího Itala, toužícího po jakémkoliv DX.
Ověřil jsem (na cejchované ucho), jak hezky symetricky funguje regulace šířky pásma a jak báječně zabírá NF filtr. Vypadá to perfektně. Stejně bych si netroufnul to trimrama dotahovat, jsou zatuhlé, raději se jich nedotýkat.
Horní pásmo sedí téměř přesně, dolní pásmo je o kus ujeté. Asi by to bylo v rozsahu kalibračních trimrů, ale ty jsou taky zatuhlé. S keramickými talířkovými trimry mám ovšem velice neblahou zkušenost, do souhlasu se stupnicí to raději uvedu jinak.

Mwec šlapal báječně asi hodinu a půl, pak najednou ticho a čoudíky. Vypnul jsem to dřív, než totálně vydoutnal filtrační odpor v koncovém stupni, rychle jsem identifikoval další švihlý kondík a už je tam jiný. Mašinka zase chodí, a jako poslouchadlo se mitlák jeví jako nečekaně dobré rádijko. 

Celodenní provoz bez problémů. Takže dosud byly nahraženy jen ony tři dříve zmíněné kondensátory, toť vše.
Mwec tedy dostal zpět přední panel. Jako reproduktor funguje malá skříňka rozhlasu po drátě, a i co se týče přednesu rozhlasových stanic, hraje to fakt hezky.
Na stošedesátce to vytáhne do čitelnosti i hodně zarušený signál. Naladění je stabilní.

Teď ještě uvést ladění do souhlasu s údaji na stupnici a pak už jen kosmetické vyfešákování. Znovu nasadit panel a taky spáchat nějakou tu skříňku, do které bych to zasunul. Docela vážně uvažuji o bedýnce z makrolonu, že aby bylo vidět ten krásný mwecí vnitřek.

Tož tak se to zvolna šine vpřed, nakonec snad ku zdaru.
===Konečné nastavování===
Protože si stále netroufnu rozhýbávat zatuhlé talířkové trimry, souběh naladění se stupnicí jsem musel vyřešit jinak. Využil jsem toho, že jsem musel nahrazovat dva rozdrcené souběhové keramické kondensátory oscilátoru, vyměnil jsem původně instalované doplňky za malinko menší hodnoty a rozdíl dotáhl dodatečně instalovanými trimry (Obr. DSC06890.JPG). Není to úplně pintlich ideální, ale praktický souhlas se stupnicí je dosažen.
Talířkové trimry lze spolehlivě rozhýbat pouze tehdy, mám li velmi dobrý přístup k onomu talířku, mohu jej uchopit do plastových kleštiček a rozhýbat jej po opatrném uchopení za jeho obvod. Při pokusu o jeho pootočení pomocí jeho středového &quot;šroubku&quot; se skoro jistě urve jeho letování na postříbřenou část keramického disku, případně se tento disk rozštípne. Každopádně je to pro trimr konečná.

Po 24 hodinách provozu (zahoření) už nedošlo k jakémukoliv dalšímu průšvihu (zahoření) a vypadá to, že by mašinka už mohla pracovat spolehlivě.

===Vadné díly, vyměněné od roku 1943===

Skore vadných a tedy i nahražených součástek je toto:

1) Probitý svitkový kondensátor M1 v anodovém obvodu směšovače. Je to jedna sekce sdruženého (dvojitého) těsného krabičáku, druhá sekce je v pořádku. Vypadá to přesně stejně jako ten na obrázku (DSC06892.JPG), akorát že je umístěn naprosto nepřístupně v dutině MF dílu a v podstatě jej nelze vyměnit. Byl tedy ponechán na místě a nahražen moderním placatým svitkem M1/650V, umístěným v dutině prvé MF pásmové propusti.
Vedle zobrazeného krabicového kondensátoru ve vstupním dílu je vidět zabužírkovaný čtvrtwattový odpor 5K, který ač už dvakrát doutnal, svou hodnotu nezměnil, takže tam mohl zůstat.

2) Probitý keramický blokovací 500pF. Už jsem se o něm zmiňoval dříve, zde jsem jej vyfotil zde: (DSC06895.JPG).

3) Probitý svitkový vodotěsně zapouzdřený kondensátor M1 (viz obr. DSC06891.JPG). Zde se též jedná o jev neobvyklý, tyto kondensátory bývají obvykle bezproblémové. Stále se domnívám, že kdysi kdosi zapojil či provozoval tohoto Mwece na příliš vysoké anodové napětí, blokovací svitkové kondensátory v něm jsou na 250V provozních a nemají rády trvalé přepětí. Vadný kond zanechán na místě, nahrazen žlutým placatým svitkem M1, stejným, jaký byl použit v MF dílu.

Víc toho v rádiu na výměnu nebylo. Takže vlastně, až na drobnou opravu sdruženého potenciometru hlasitosti a nějaké to převíjení přerušených cívek v MF dílu, celkem brnkačka :-)

Ufffffffffffffffffff!!!!!!!!!!!!
===Hledání vhodné přístrojové skříňky===
Po zprovoznění celého přístroje vyvstala otázka vhodné skříňky pro tento podivuhodný aparát.
Nejjednodušší řešení, totiž opatřit si skříňku originální, je dnes cosi z říše naprosté fantasie.
Zatímco v bájných letech šedesátých minulého století se plechové skříňky od Mitláků, Emilů, Césarů a podobných bezcenných německých krámů hromadně používaly coby kastlíky na materiál, dnes se už beznadějně vsákly do písku historie. Ony to vskutku bývaly pouhé plechové krabice, solidní, pevné, a bez jakýchkoliv vnitřních či vnějších výstupků. Ideální pro zasouvání na skladové police. Pouze na dně těchto škatulí byly tři hilzny se závitem pro průběžné úchytné šrouby původních přístrojů, což obvykle uskladněným syslátům nevadilo.

Situace je tedy taková, že na rekonstruovaný MwEc bude muset být spáchána vhodná skříňka svépomocí.
Vyrobit přijatelnou repliku originální skříně je úloha čistě klempířská. Vyrobit tři hilzny se závitem M6 a upevnit je do dna skříňky je otázka jednoho odpoledne práce se soustruhem a vrtačkou. Ale originální vzhled Mwece v plechové skříni je dosti nevábný na to, jak krásný je v kontrastu s tím jeho vnitřek. Velmi vydatně jsem proto uvažoval o průhledném krytu z pevného plexiskla, či spíše z houževnatého makrolonu.

Pak jsem však na jednom zoufalém mrchovišti objevil pevnou dřevěnou okovanou truhličku s odklápěcím víkem, která měla téměř ideální rozměry. Byla sice v poněkud zoufalém stavu, s několika poničenými příčkami, vyložená zbytky hnědavého sametového polštářování, ne však natolik zoufalá, aby nešla dát dohromady. Hloubku měla naprosto ideální, výška o coul větší a šířka taková, že by se vedle Mwece v pohodě vešel kompaktní síťový zdroj. Jak postupně repasovaná skříňka vypadá, ukazuje obrázek  DSC07260.JPG.

Rozměry skříňky tak byly dány rozměry síťového zdroje. Jeho základ byl nastříhán a naohýbán z kusu hliníkového plechu, přední panel pak je vyroben z materiálu, co připomíná ze všeho nejvíc vulkánfíbr a byly jím vyloženy krabice od amerických quadruplexních videopásů. Zdroj navíc obsahuje úzký oválný reproduktor a příslušné trafo, přizpůsobující jej sluchátkovému výstupu Mwece.
Jak celý zdroj vypadá, ukazují obrázky  DSC07265.JPG,  DSC07264.JPG,  DSC07263.JPG,  DSC07262.JPG,  a  DSC07261.JPG. Vystupující přípojné kabely jsou delší, aby bylo možno zdroj i přijimač používat mimo kufřík, například při možných budoucích opravách. V zasunutém stavu jsou kabely zasunuty do prostoru pod zdrojem, takže nepřekáží. Originální napájecí konektor pro MwEc nemám (mám ho pouze zapůjčený), tak jsem náhradní konektor vysoustružil ze dřeva a jeho dutinky vybavil kontakty z pružné mosazi, funguje to zcela spolehlivě.

Síťový transformátor jsem použil takový, jaký jsem našel v syslátech. Pachatelem velice solidního transformátoru je Tesla Radiospoj. Má na výstupu sice jen 16V a 32V, ovšem má téměř ideální rozměry. Tomu je přizpůsobeno zapojení zdroje. Sekci 16V užívám pro žhavení; diodový můstek, filtrační elyt, paralelně dva stabilisátory 7812 a další elyt na výstupu.
Anodové napětí je získáno dvojitým Greinacherovým celovlnným násobičem (4diody) z 32V sekce, stabilisace doutnavkou. Protože celovlnný násobič má větší vnitřní odpor než standardní Graetzův můstek, doutnavkový stabilisátor nemusí mít předřadný odpor.

Celkově to funguje bezproblémově. Jak příjem AM v rozhlasovém pásmu, tak příjem telegrafie na stošedesátce je více než uspokojivý, a kompaktní umístění přijimače se zdrojem v kufříku vypadá velice šikovně. Přijimač je zjevně uzpůsoben pro příjem s nepříliš účinnými vozidlovými antenami; buď střešní rám (Dachantenne), či 2-4m dlouhou prutovou antenou. Takže nejlépe chodí na kus drátu. Příliš vydatná antena jej dokáže, specielně na AM, i zřetelně zahltit.

Jak přijimač se zdrojem v kufříku vypadá, je možné vidět na obrázcích DSC07257.JPG,  DSC07256.JPG,  DSC07255.JPG, a  DSC07254.JPG. Ještě bude třeba upravit víko skříňky tak, aby v něm na vhodných úchytech mohla být uložena svinutá síťová šňůra a drátová/rámová antena. Bude v ní vlepeno i  roztomilé dobové německé schema. Podrobná dokumentace pak nalezne místo v prázdném prostoru pod vlastním přijimačem.
===Další vymazlování přístroje===
Mwec, jak se ukázalo, nepotřebuje ke své činnosti nikterak mohutnou antenu; koneckonců byl konstruován pro provoz s tyčovou vozidlovou antenou, která už ze své podstaty nemohla být příliš dlouhá.
Nalezl jsem kdysi na šrotovišti metr dlouhou pružnou páskovou antenu firmy Kathrein. Na konci má přizpůsobovací (prodlužovací) cívku a PL konektor. Nejspíš patřila k nějaké radiostaničce v CB pásmu, kterou ovšem už schlamstla bezedná jáma zapomnění. Mwec si s ní ovšem bez problémů poradí, antenním doladěním ji lze přizpůsobit velice ostře. Navíc ji lze stočit a uskladnit ve víku skříňky, jako by pro to již od počátku byla přizpůsobena (DSC07666.JPG).
Spáchal jsem tedy pro tu kathreinskou antenu adaptér, uchycený jednak pod antenními svorkami a pak také šroubem do dutinky vetknuté do boku skříňky přijimače (DSC07665.JPG). Uchycení je dostatečně solidní i při šikmo sklopené anteně a přístroj s nasazenou antenou oko technika snad příliš neuráží (DSC07663.JPG) :-) Šlape to s tou kathreinskou antenou fakt velice dobře.

Protože díky všemožným zářivkám i ethernetové síti mám v dílenském sklepě nepříjemnou hladinu rušení, zkusil jsem i to, jak by Mwec chodil s rámovou antenou. Z kusu tvrdého hliníkového drátu, kterým kdysi býval proveden venkovní rozvod rozhlasu po drátě, jsem udělal improvizovanou kruhovou rámovku o průměru cca 70cm, zakončenou PL konektorem (s upilovanými zoubky, aby jej bylo možno v nasazeném stavu v uchycení otáčet). Chodí ta rámovka nečekaně dobře, antenním doladěním ji lze docela ostře přizpůsobit a čistota příjmu s rámem je proti obvyklým antenám nesrovnatelná. I když dává slabší signál než drát či bič, velice dobře se s ním dá v nočních hodinách poslouchat i telegrafní provoz na stošedesátce.

Z práce na Mwecu už tak zbývá vyrobit trojici upevňovacích šroubů s protikusy, které budou přijimač fixovat v kufru skříňky. Což je práce na jedno další odpoledne

==Verze přístroje Mw.E.c==

K verzím MwEc, jak jsem jejich historii postupně shledal:

Nejstarší provedení, dle schemat, nemělo přepínání rozsahů, celé požadované pásmo bylo zřejmě v rozsahu jediném. Zato mělo toto (prototypové?) provedení na vstupu VF předzesilovače laděnou pásmovou propust. Ladicí kondensátory (dvojitý duál) využívaly všechny své sekce.

Následovalo provedení, zachycené v dokumentaci datované 1940. Tam bylo už implementováno přepínání rozsahů do dvou pásem. Přepínání je provedeno čtverhrannou tyčkou, která pomocí přišroubovaných pertinaxových obdélníkových placiček přihýbá pružné (bronzové?) drátky na jednu či druhou stranu k obdobným drátkům, trčících z cívkových souprav vstupu, oscilátoru a směšovače. Konstrukce spíš jak improvisace od podřadného bastlíře, kupodivu to však funguje dost spolehlivě na to, aby to vydrželo beze změny po celou dobu produkce těchto přijimačů.

Další verzí je přístroj z roku 1942, který jsem měl tu čest křísit. Tam je ve vstupní části předzesilovače vypuštěn celý jeden vstupní obvod, stejně tak není osazena celá jedna sekce ladicího kondensátoru. Na vstupu je tak místo laděné pásmové propusti jednoduchý laděný obvod, a odpadla tak i celá jedna sekce onoho podivného drátového přepinače rozsahů. V odlitku VF části tak zůstalo prázdné místo, stejně tak nadále i chyběla příslušná část vstupního ladicího kondensátoru, a to až do samého konce produkce těchto přijimačů. Antena pak byla navázána prostou kapacitní vazbou s jejím doladěním malým paralelním vzduchovým kondensátorkem (Anpassung).

Ve vraku zetalového přijimače, podle datace součástek vyrobeného ke konci roku 1944, pak zřejmě chyběl i kalibrační krystal - dokonce chyběly i dírky se závity M3 nutné pro jeho uchycení. Oscilátor (BFO) je proveden jako Colpitts s kapacitním děličem a zřejmě jeho stabilita i přesnost byla pro hrubou kalibraci dostatečná.

Fotografii dvoupásmového MwEce s plně osazenou vstupní laděnou pásmovou lze nalézt na netu, častější však zjevně byla verze &quot;ošizená&quot;. Je ovšem možné, že přístroj s jednoduchým laděným obvodem na vstupu mohl mít o poznání vyšší citlivost.

==Obrazová galerie==
&lt;gallery&gt;
File:MwEc-DSC07269.jpg|thumb|Mw.E.c - zástavba v kufru
File:MwEc-DSC06357.jpg|thumb|Mw.E.c - Pohled zepředu - nálezový stav
File:MwEc-DSC06359.jpg|thumb|Mw.E.c - Vstupní obvody
File:MwEc-DSC06360.jpg|thumb|Mw.E.c - Pohled svrchu
File:MwEc-DSC06361.jpg|thumb|Mw.E.c - Blok detekce a kalibrátoru
File:MwEc-DSC06362.jpg|thumb|Mw.E.c - Pohled zespodu
File:MwEc-DSC06715.jpg|thumb|Mw.E.c - kalibrátor
File:MwEc-DSC06669.jpg|thumb|Mw.E.c - blok MF zesilovače
File:MwEc-DSC06596.jpg|thumb|Mw.E.c - Vstupní obvody
File:MwEc-DSC06365.jpg|thumb|Mw.E.c - Přední panel - nálezový stav
File:MwEc-DSC07668.jpg|thumb|Mw.E.c - Schema ve víku kufru - jeho prototypová verse
&lt;/gallery&gt;

==Odkazy a reference==
&lt;references /&gt;
*https://www.valka.cz/DEU-Mw-E-c-prijimac-SV-a-KV-t81755
*https://vufind.techlib.cz/Record/000662889
*https://www.kriegsfunker.com/radios/MwEc.php
*https://www.nonstopsystems.com/radio/pdf-hell/article-hell-MB-129.pdf
*https://www.panther1944.de/index.php/de/sdkfz-171-pzkpfwg-panther/technik/funkausstattung</text>
      <sha1>fiw50h954cgakp09h9v5raloq1sro4w</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Radiostanice Lo 70 KL 40</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8819</id>
    <revision>
      <id>44904</id>
      <parentid>44891</parentid>
      <timestamp>2022-01-21T21:25:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Foxiest</username>
        <id>9682</id>
      </contributor>
      <comment>/* K zobrazovanému exempláři radiostanice: */ odstraněna nefunkční wikišablona</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="17534" xml:space="preserve">[[File:Lo70K L40 - Zástavba.jpg|thumb|300px|Lo70K L40 - Zástavba historické radiostanice ve vozidle Š-1203 pro Polní&amp;nbsp;Den&amp;nbsp;2018]]
Souprava vysilače a přijimače (radiostanice) typ '''Lo 70 KL 40''' je původní konstrukcí firmy '''C. Lorenz A.G.''' z roku 1940. Vyráběna byla po dobu Druhé&amp;nbsp;světové&amp;nbsp;války pod názvem '''''&quot;Marine-Gustav&quot;''''' primárně s určením pro německé válečné námořnictvo (Kriegsmarine). Coby pozemní stanici pro spojení s leteckým kompletem FuG-10 ji však využívalo i německé letectvo (Luftwaffe, RLM). S leteckou soupravou FuG-10 (též konstrukce fy. Lorenz) má Lo 70 KL 40 i mnoho společného, a to jak konstrukčním provedením a součástkovou základnou, tak i celkovou koncepcí celého zařízení.

Výroba této radiostanice byla během válečného konfliktu delimitována do množství různých výrobních závodů, kdy dominantním výrobcem se stala pardubická radiotechnická továrna '''Telegrafia'''. Zde plynule pokračovala výroba této radiostanice i po válce, tentokrát již pod novým názvem &quot;'''''Jalta'''''&quot;, a to až do padesátých let století dvacátého. V Československé (lidové) armádě byly tyto radiostanice provozovány ještě v šedesátých letech dvacátého století. 

Poté, co byly tyto radiostanice vyřazovány ze služby, byly větším dílem sešrotovány. Část se jich však dostala prostřednictvím Svazarmu mezi československé radioamatéry a později, v průběhu let devadesátých, skončily buď jako komplety, nebo častěji jako jednotlivé díly, ve sbírkách militárií po celém světě. Po roce 2000 už jsou kompletní, či dokonce i provozuschopné radiostanice tohoto typu skutečnou sběratelskou vzácností. 

Zdejší popis radiostanice Lo 70 KL 40 se odvíjí od restaurovaného provozuschopného přístroje, používaného na vojenském letišti Kbely.
----
Následný text popisu přístroje vychází z dobové tovární dokumentace radiostanice Jalta, již poválečné produkce:
==1. Použití==
Přístroj Jalta typu Lo 70 KL 40 (dle dřívějšího označení &quot;Marine - Gustav&quot;) slouží k bezdrátovému spojení na větší vzdálenosti na krátkých a dlouhých vlnách.
==2. Mechanická stavba==
Přístroj má těchto 5 hlavních dílů:
*a) Rozvaděč
*b) Vysilač
*c) Přijimač
*d) Antenní část
*e) Napájecí část (usměrňovač nebo měnič)
Rozvaděč, vysilač a přijimač představují samostatné díly, které jsou zasunuty do společné kovové skříně, připevněny každý dvěma zajišťovacími šrouby a elektricky propojeny pomocí dotekových nožů. V levé části skříně je vespod  umístěn rozvaděč, nad ním vpravo vysilač a vlevo přijimač. V pravé části skříně je antenní část. Skříň se zasunutými přístroji jest odpružena gumovými tlumiči. Při vysouvání jednotlivých přístrojů uvolní se zajišťovací šrouby označené červenými kroužky. Před zasunutím je pak třeba z elektronek odšroubovat přečnívající vytahovací knoflíky. 

Napájecí část, usměrňovač či měnič, jest připojena dvěma kabely k výše zmiňované přístrojové skříni a může stát či být zavěšena, vždy však musí bezpodmínečně mít po obou stranách mezeru aspoň 60 mm pro přístup chladicího vzduchu. 

Antenní část může být umístěna jako samostatný díl. Též však může být čtyřmi šrouby upevněna k přístrojové skříni coby její pravá část. Připojení antenní části obstarávají 2 kabely.
==3. Propojení==
Rozvaděč, vysilač, přijimač, antenní část i napájecí část jsou opatřeny nožovými lištami, skříně pak pérovými lištami. Při zasunutí přístrojů jsou tak tyto elektricky propojeny. Skříň napájecího zdroje se dodává s pevně připojeným kabelovým propojením. Síťový zdroj je s měničem pro napájení z baterií zaměnitelný beze změny v zapojení.

==4. Rozsahy==
Přístroj je možno použít k příjmu a vysílání v pásmu dlouhých vln 300  - 600 KHz a v pásmu krátkovlnném 1500 - 7500 KHz. 
Celé pásmo je rozděleno do čtyř podrozsahů, a to pro příjem i vysílání:
*1. 300 - 600 KHz, značení červené, 
*2. 1,5  -  2,5 MHz, značení modré, 
*3. 2,5 -  4,3 MHz, značení modré, 
*4. 4,3 -  7,5 MHz, značení modré. 
Přesnost nastaveného kmitočtu při okolní teplotě v mezích -15 až +40°C je lepší než  ± 0,2%.
==5. Druhy provozu==
*A 1 - telegrafie nemodulovaná, 
*A 2 - telegrafie modulovaná, 
*A 3 - telefonie, 
*A 4 - rychlotelegrafie, přenos dálnopisný systémem Hell či obrazový systémem Telefoto (Faksimile).
==6. Výkon==
Nominální výkon vysilače v anteně je 70 W v pásmu krátkovlnném a 40 W v pásmu dlouhovlnném. Pro provoz telegrafní (A 1, A 2) je možno výkon stupňovitě snížit na cca 10 - 0,1 - 0,001 % výkonu jmenovitého.

Citlivost přijímače při telegrafii  nemodulované je v pásmu dlouhovlnném lepší než 0,2 mV a v pásmu krátkovlnném 2 mV pro 1 V výstupního napětí (1 KHz zázněj na výstupu pro sluchátka 4 KΩ).
==7. Zapojení==
Vysilač je dvoustupňový: 
*a) Oscilátor s teplotně kompensovaným kapacitním děličem. 
*b) Koncový stupeň se dvěma paralelně spojenými elektronkami. 
Přijimač jest superheterodyn se 7 stupni, které jsou: 
*a) Prvý stupeň vysokofrekvenční.
*b) Druhý stupeň vysokofrekvenční. 
*c) Směšovací stupeň. 
*d) Prvý stupeň mezifrekvenční. 
*e) Druhý stupeň mezifrekvenční. 
*f) Třetí stupeň mezifrekvenční. 
*g) Koncový stupeň nízkofrekvenční. 

===Přístroj je elektronkami vybaven takto:===
*'''Vysilač:'''
:LS50 celkem 3 kusy.
*'''Přijimač:'''
:RV12P2000 celkem 16 kusů, 
:StV150/20 celkem 1 kus, 
:Te30 celkem 1 kus.
*'''Rozvaděč:'''
:RV12P2000 celkem 4 kusy, 
:DGL 250  (Sk 1575981) celkem 1 kus.
*'''Síťový napáječ:'''
:RG62 celkem 2 kusy, 
:AZ 11 celkem 1 kus, 
:Gl 220 (Sk 865120)
*'''Pro účely indikační a pro osvětlení  stupnic:''' 
:12V/5W žárovka sufitová, celkem 3 kusy. 

==8. Antena==
Pro vysilač i přijimač je užita společná antena, která se při klíčování přepíná na příjem či vysílání. Kapacita anteny včetně přívodu musí být v mezích 330 - 1100 pF. Při dlouhovlnném provozu jest nutno v případě nemožnosti správného vyladění anteny učiniti přepojení přizpůsobovacích spojek u dlouhovlnného variometru. To se provádí jejich přešroubováním, a to obou současně. Při provozu krátkovlnném délka anteny včetně přívodu nemá přesahovat 60 m.

==9. Zdroj proudu==
Zdrojem proudu elektrického pro napájení soupravy může být: 
*a) Síť střídavého proudu 50 Hz o napětí 110 neb 220 V.
*b) Proud stejnosměrný o napětí 24 V.

'''Napájecí část pak poskytuje tato ku provozu potřebná napětí:'''
*a) 12,6 V ~  pro žhavení kathod elektronek a osvětlování stupnic.
*b)    24 V =  pro napájení ovládacích relé.
*c)  150 V =  pro napájení anod elektronek přijimače a rozvaděče. 
*d)  270 V =  pro napájení stínicích mřížek elektronek vysilače. 
*e) -400 V =  předpětí mřížkové pro vysilač.
*f)  800 V =  pro anody vysilače.
Při napájení proudem střídavým může jeho napětí kolísat v rozmezí - 15 až + 10 % od jmenovitého. Při napájení proudem stejnosměrným může jeho napětí kolísat od 22 V do 28 V. Odběr ze sítě střídavého proudu je při plném výkonu nejvýše 500 W. Pro stejnosměrné napájení 24 V je to pak 22 A. Hrubé jištění soupravy obstarávají pojistky v napájecí části, jemné pak pojistky v rozvaděči.
==10. Míry a váhy==
Skříň vysilače a přijimače s připevněnou antenní částí má tyto rozměry (v milimetrech): 
*Šířka 814, výška 440, hloubka 367.
*Váha této soupravy se všemi přístroji je 76 Kg
Skříň napájecího zdroje má tyto rozměry (v milimetrech):
*Šířka 560, výška 400, hloubka 267.
*Váha skříně včetně síťového zdroje je 35 Kg, skříň s měničem váží 40 Kg.
==Změny provedení==
Během výroby bylo provedeno několik úprav a změn, zde je tedy popsáno poslední provedení přístroje. Veškeré úpravy neměly dopad na záměnnost jednotlivých dílů. 
Kromě toho bylo vyvinuto i několik doplňujících úprav přístrojů pro uspokojení specielních požadavků, kdy byly provedeny i větší změny zapojení. Tato provedení je možno jednotlivě dodat na základě zvláštní žádosti. I v těchto případech takto změněné díly jsou plně provozuschopné v původní sestavě soupravy. Na typových štítcích jsou upravené přístroje označeny přídavným písmenem u výrobního čísla. 

Úpravy se mohou týkat těchto dílů:

===Přijimač:===
Přijimač je s označením (.../ a) u typového čísla má změny v obvodech řízení hlasitosti. 
Hlasitost příjmu se reguluje změnou citlivosti přijimače. Původní zapojení přijimače využívalo pro regulaci citlivosti měnění napětí stínicích mřížek. Jestliže je přijimač používán poblíže silných vysilačů a přitom je požadována jeho plná citlivost, dochází k narušování příjmu parasitním modulováním regulovaných elektronek ve stupních vysoké frekvence. Snížení citlivosti tento jev ještě zhorší, protože snížením napětí stínicích mřížek dojde ke zkrácení převodní charakteristiky elektronek. 
Pro tyto situace bylo změněno řízení citlivosti. Namísto měnění napětí stínicích mřížek je měněno předpětí mřížek řídicích, a to regulací patřičné části jejich společného kathodového odporu, původně používaného pouze pro blokování přijimače během vysílání. 
Současně jsou na dotčených posicích původní elektronky nahrazeny typem RV12P2001, které se vyznačují strmostí proměnnou v závislosti od předpětí. Tyto posice jsou označeny u objímek zelenými kroužky. 

Toto provedení je plně záměnné s původním provedením přijimače. 

===Usměrňovač:===
Provedení s označením (.../ St) u typového čísla je vybaveno stabilisačními obvody. Ty zajišťují zvýšenou provozní stabilitu zejména vysilače, ale i přijimače, a to i při prudkých výkyvech napájecího napětí.
K získání napětí pro napájení stínících mřížek vysilače je namísto divisoru užito triodového zapojení elektronky EL11 coby seriového stabilisátoru. Stabilisační elektronka je řízena zesilovačem odchylky napětí s elektronkou RV12P2000. Její kathoda je opřena o doutnavkový stabilisátor StV150/5 coby zdroj referentního napětí. 
Napětí anod přijimače je obdobně stabilisováno další elektronkou EL11 a zesilovačem odchylky s elektronkou RV12P2000. Odpadá tak zde zatěžovací odpor i podproudové relé v obvodu napájení přijimače. 
Doutnavkový stabilisátor StV150/5 coby zdroj referentního napětí je pro oba stabilisátory společný. 

Některá provedení usměrňovacích bloků mohou být osazena dvoucestnou, nepřímo žhavenou usměrňovací elektronkou LG12 namísto dvojice přímo žhavených RG62. Namísto elektronky AZ11 v napájecí části přijimače může být osazena elektronka AZ21, nebo též nepřímo žhavená RG12D60.

Veškerá tato provedení jsou plně záměnná s původním provedením usměrňovače.

===Přepínací skříňka napájení:===
Je li souprava vybavena měničem i usměrňovačem, tato skříňka umožní automatický přechod na napájení záložním zdrojem 24V při výpadku napájení ze sítě. Odpadnutí relé, přidržovaného napětím sítě, a následné sepnutí dvojice stykačů způsobí okamžitý náběh měniče a odpojení usměrňovače. Zpětný přechod na napájení ze sítě je však možný až po stisknutí příslušného vybavovacího tlačítka; poté, co se poměry v síti opět ustálí a usměrňovač je po nažhavení elektronek znovu schopen provozu. Stav provozní připravenosti usměrňovače je indikován doutnavkou. Druhá doutnavka oznamuje přítomnost síťového napětí na přívodu.

==K zobrazovanému exempláři radiostanice:==
Tato radiostanice byla ještě v šedesátých letech provozována ve vojenském radiovém baráku v Satalicích (pro letiště Kbely). Na přístroji jsou z této doby známky četných oprav, nikoli však hrubých kutilských zásahů. Zjevně až po stažení z provozu bylo s radiostanicí nakládáno dosti drsně. Byla mimo jiné i hozena &quot;na ksicht&quot;, čímž přišla o většinu ovládacích knoflíků a jejich holé trčící osy byly zohýbány. Kdosi také potřeboval do své Škody 100 frajerský otáčkoměr, a zalíbil se mu &quot;letecký&quot; měřák, který neurvale vyrval z antenního dílu. Přitom zřejmě byl poškozen antenní přepinač a hrubě poškozen byl i výstupní antenní isolátor. Přes to vše zůstal vnitřek jednotlivých bloků nečekaně zachovalý. 

Poté však byl celý komplet důkladně restaurován a je nyní plně provozuschopný.
----
Marine-Gustav bylo zařízení původně určené pro Kriegsmarine, leč tento konkrétní přístroj byl zjevně upraven pro potřeby Luftwaffe. Je totiž téměř ideální pozemní protistanicí všeobecně používaného leteckého kompletu FuG-X, se kterým má i mnohé společné konstrukční prvky.
Má to rozsahy: DV 300-600KHz a KV 1,5-7,5MHz; provoz A1, A2, A3 a dálnopis systému Hell (Hellschreiber, Typenbild). Udávaný výkon vysilače 70W, skutečný naměřený výkon tohoto exempláře je 40W na DV rozsazích a 110W na KV rozsazích. 

Po válce byla tato radiostanice vyráběna i nadále, pod názvem Jalta.
Výrobky z tohoto obdobi jsou charakteristické tím, že mají odstraněná (odfrézovaná) reliefní písmena E a S na předních panelech přijimače a vysilače (tlakové odlitky z hořčíkové slitiny). Přes tato místa pak byly nanýtovány kovové štítky s písmeny P a V. Na ovládacím panelu (''Bedienungsgerät'') pak byla u Jalty napravo od řady pojistek osazena standardní svírka pro pro připojení mikrotelefonu. V panelu byla pro něj vyvrtána díra o průměru 10 mm.

Předváděný přístroj má nejmladší datování na originálně montovaných součástkách z dubna 1945. Byl tedy nejspíš vyroben těsně před koncem války. Blok vysilače je zjevně zkompletován ze dvou částí odlišného stáří (zřetelně odlišné opotřebení a zašlost (patina) stříbřitého nástřiku. Kompletování však asi bylo provedeno továrně (oba díly mají vyznačeno stejné výrobní číslo), na starší ladicí díl s ladicí mechanikou a variometry byl napasován nový díl s elektronkami a ostatními obvody vysilače. Některé části radiostanice mají nezřetelná razítka &quot;Kriegsmarine&quot;, jinde zas nesou označení &quot;BAL&quot; (''Bauaufsichts-Leitung des RLM'', tedy Luftwaffe). Celkově to na mě dělá dojem, že celá tahle radiostanice byla ve fabrice narychlo splácaná z dílů, které právě byly po ruce.


''Vratislav - OK1ZAF''

==Schemata==
&lt;gallery&gt;
File:Lo70KL40-Empf.jpg|Schema přijimače Lo70KL40
File:Lo70KL40-Sender-bw.jpg|Lo70KL40 - schema vysilače
File:Lo70KL40-Antennengerät.jpg|Antenní díl pro Lo70KL40, schema
File:Lo70KL40-Bedienungsgerät.jpg|Ovládací část Lo70KL40, schema
&lt;/gallery&gt;
==Obrazová galerie==
&lt;gallery&gt;
File:Lo70KL40-Celek.jpg|Celkový pohled na soupravu přijimače, vysilače, antenního dílu a ovladače
File:Lo70KL40-Empf 01.jpg|Blok přijimače, vysunutý ze společného rámu radiostanice.
File:Lo70KL40-Empf02.jpg|Blok přijimače zezadu, komplet.
File:Lo70KL40-Empf09.jpg|Blok přijimače odkrytovaný, pohled na blok mezifrekvence a krystalový kalibrátor
File:Lo70KL40-Empf13.jpg|Blok přijimače - demontovaný MF blok a pohled na karusel přepínání rozsahů
File:Lo70KL40-Empf17.jpg|Blok přijimače Lo70KL40, vykrývací clona rozsahů
File:Lo70KL40-Empf18.jpg|Blok přijimače - odkrytý mechanismus ladění se stupnicí. Ta byla individuálně cejchovaná pro každý jednotlivý kus.
File:Lo70KL40 - Empf19.jpg|Blok přijimače - odkrytý mechanismus přepínání rozsahů s mimořádně komplikovaným převodem.
File:Lo70KL40 - Sender01.jpg|Blok vysilače vysunutý ze společného rámu
File:Lo70KL40 - Sender02.jpg|Blok vysilače zezadu a elektronka LS50
File:Lo70KL40 - Sender42.jpg|Blok vysilače rozdělený na ladicí a výkonovou část
File:Lo70K L40 -Sender43.jpg|Výkonová část vysilače s tepelně kompensovanými kapacitními bloky
File:Lo70K L40 - Sender44.jpg|Ladicí část. Variometry vysilače dlouho a krátkovlnné sekce
File:Lo70K L40 - Antenne04.jpg|Antenní přizpůsobovací díl pro téměř libovolnou antenu
File:Lo70K L40 - Antenne09.jpg|Antenní přizpůsobovací díl, pohled zprava
File:Lo70K L40 - Bedien01.jpg|Blok přepínání provozů a modulátor
File:Lo70K L40 - Bedien11.jpg|Ovladač, pohled dovnitř. Vlevo modulátor, vpravo přepinače provozu.
File:Lo70K L40 - Netz09.jpg|Zdrojová část.
File:Lo70K L40 - Netz04.jpg|Pohled dovnitř. Vlevo zdroj VN pro vysilač, vpravo zdroj pro přijimač a blok stabilisátorů.
&lt;/gallery&gt;
==Odkazy==
* http://www.cdvandt.org/Marine-Kleinfunkger-Lo70KL40.pdf
* https://www.kriegsfunker.com/radios/Lo70KL40.html
* https://www.radiomuseum.org/r/lorenz_marine_kleinfunkgeraet_lo70kl40_marine_gustav.html
* https://www.nonstopsystems.com/radio/hellschreiber-mil-tx-rx.htm#lo70kl40</text>
      <sha1>myy6a7wn0fkgz6jh6jlgfw7n3fwpken</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>PinePhone prakticky/Test navigace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8820</id>
    <revision>
      <id>44896</id>
      <parentid>44893</parentid>
      <timestamp>2022-01-20T09:31:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Nesnera</username>
        <id>2420</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+odkaz na metodu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2115" xml:space="preserve">Kód HTML stránky pro JavaScriptový test satelitní navigace pomocí [https://developer.mozilla.org/en-US/docs/Web/API/Geolocation/getCurrentPosition getCurrentPosition]
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;html5&quot;&gt;
&lt;!DOCTYPE html&gt;
&lt;html lang=&quot;en&quot;&gt;

&lt;head&gt;
  &lt;meta charset=&quot;UTF-8&quot;&gt;
  &lt;meta name=&quot;viewport&quot; content=&quot;width=, initial-scale=&quot;&gt;
  &lt;title&gt;Trasa&lt;/title&gt;
  &lt;style&gt;
    body {
      margin: 0;
      padding: 0;
      box-sizing: border-box;
      font-family: &quot;Lato&quot;, sans-serif;
    }
    button {font-size: 25px;}
    #clock {
      height: 90vh;
      width: 100%;
      background-color: #14080e;
      color: #e9eb9e;
      display: flex;
      align-items: center;
      justify-content: center;
      font-size: 30px;
    }
  &lt;/style&gt;
  &lt;script&gt;

    function clock() {
      document.getElementById(&quot;clock&quot;).innerText = &quot;START&quot;;
    }
    
    function prepis() {
      document.getElementById(&quot;clock&quot;).innerText = &quot;STOP&quot;;
    }
    
var options = {
  enableHighAccuracy: true,
  timeout: 5000,
  maximumAge: 0
};

function success(pos) {
  var crd = pos.coords;

  console.log('Your current position is:');
  console.log(`Latitude : ${crd.latitude}`);
  console.log(`Longitude: ${crd.longitude}`);
  console.log(`More or less ${crd.accuracy} meters.`);

  let currentDate = new Date();
  document.getElementById(&quot;clock&quot;).innerText = `${crd.latitude} ${crd.longitude}\n${crd.accuracy}\n\n ${currentDate.getMinutes()}:${currentDate.getSeconds()}`;
}

function error(err) {
  console.warn(`ERROR(${err.code}): ${err.message}`);
  document.getElementById(&quot;clock&quot;).innerText = `ERROR(${err.code}): ${err.message}`;
}

function loc() {
  navigator.geolocation.getCurrentPosition(success, error, options);
}

function loc2() {
  enableHighAccuracy = false;
  navigator.geolocation.getCurrentPosition(success, error, options);
  enableHighAccuracy = true;
}

  &lt;/script&gt;
&lt;/head&gt;

&lt;body&gt;
  &lt;button onclick=&quot;clock()&quot;&gt;start&lt;/button&gt; &lt;button onclick=&quot;prepis();&quot;&gt;stop&lt;/button&gt; &lt;button onclick=&quot;loc()&quot;&gt;loc&lt;/button&gt; &lt;button onclick=&quot;loc2()&quot;&gt;loc noHigh&lt;/button&gt;
  &lt;div id=&quot;clock&quot;&gt;
  &lt;/div&gt;

&lt;/body&gt;

&lt;/html&gt;

&lt;/syntaxhighlight&gt;</text>
      <sha1>cplp3iizc16iz2wy3nrj2u3hv73e2x4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Radiostanice RM-31</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8822</id>
    <revision>
      <id>44920</id>
      <parentid>44919</parentid>
      <timestamp>2022-01-28T09:53:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Foxiest</username>
        <id>9682</id>
      </contributor>
      <comment>Doplnění</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8785" xml:space="preserve">[[File:RM31-DSC01787.jpg|thumb|RM-31-A, školní provedení; radiostanice, antenní díl, rotační měnič, napájení 12V z akumulátoru]]
'''RM-31''' je československá simplexní radiostanice typu transceiver, sdružující přijímač i vysílač. Přijímací část je superhet s jedním směšováním, a s krystalem osazeným MF filtrem s řiditelnou šířkou pásma. Protože se jedná o transceiver, vysílač má obvody oscilátorů sdílené s přijímačem.
* Vývoj probíhal od roku 1948&lt;ref&gt;http://www.csla.cz/vyzbroj/spojovaciprostredky/rm31_1.htm&lt;/ref&gt;
* Operační nasazení 1952
* Výroba ukončena v průběhu 60. let 20. století 
==Technická data==
Kmitočtový rozsah radiostanice je 2000-5995 kHz, což skýtá 800 kanálů s odstupem 5 kHz (a možnost rozladění od jmenovitého kmitočtu o ±1,4 až 4 kHz).

Druhy provozu jsou:
* A3 (fonie s amplitudovou modulací),
* A2 (modulovaná telegrafie)
* A1 (nemodulovaná telegrafie).
Vysokofrekvenční výkon vysílače na anténním výstupu je: 
* 1,5 W při A3 
* 3 W při A2 
* 6 W při A1 
Citlivost přijímače je:
* 2 µV (A1) 
* 10 µV (A2 a A3)
* Šířka pásma MF zesilovače je 200 Hz – 8 kHz.
Dosah přímou vlnou je:
* s prutovou vozidlovou anténou 1,8 m při provozu A3: 3 - 8 km 
* s tyčovou anténou (kotvený skládaný stožár) výšky 4,8 m při provozu A1: 50 - 60 km
Dosah prostorovou vlnou je:
* s optimalisovanou antenou typu dipól při provozu A1: 1000 – 2000&amp;nbsp;km (dle aktuálních podmínek šíření a zvoleného kmitočtu)
==Konstrukční provedení přístroje==
Skříň přístroje RM31 je vyrobena z duralového plechu s výztužnými prolisy a podélnými ocelovými profily na spodní straně, které slouží pro upevnění do odpruženého závěsu. V ní je těsně zasunut samotný přístroj RM-31. Chassis přístroje je tvořeno dvěma vzájemně oddělitelnými tenkostěnnými tlakovými odlitky a vložený karusel je opracovaný tlakový odlitek z duralu. V komůrkách odlitků jsou umístěny obvodové součástky či jejich sestavy. Mimořádně kvalitní jsou zejména hermeticky zapouzdřené kondensátory typu pakotrop. Část použitých keramických kondensátorů je dokonce ještě německého původu ze zásob válečné výroby. Precisní mechanické i elektrické provedení této radiostanice je zárukou bezchybné funkce i desítky let po ukončení aktivní služby a vcelku je i dobrou vizitkou poválečného československého radiotechnického průmyslu. 
==Kompromisy, které snižovaly užitnou hodnotu přístroje==
RM-31 byla proponována coby vševojsková radiostanice. Tehdejším konstruktérům se sice podařilo stvořit na úrovni dobové techniky vskutku mistrovské dílo, ale samo zadání vytvořit universální přístroj pro všechno postrádalo smysl pro realitu. 
* Jako pěchotní radiostanice byla souprava RM 31-P těžká a neohrabaná. Tvořily jí tři komplety (vlastní raadiostanice, skříň s akumulátory a antenním dílem a ruční dynamo se skládacím sedátkem (tzv. ''bejk'') a vakem pro příslušenství (telegrafní klíč, ruční mikrofon, telefonní mikrotelefon (sluchátko), anteny na navijácích atd). Pro přesun byli potřeba tři zdatní muži a provoz RM 31-P za pochodu byl sice ryze teoreticky možný, prakticky však nikoliv.
* Jako tanková radiostanice RM 31-T byla příliš choulostivá na mechanické zacházení, údery a otřesy. Aby bylo možno vyhovět nárokům daných požadovaným pěchotním použitím, byly v radiostanici použity přímožhavené elektronky určené pro bateriový provoz, tedy elektronky mechanicky poměrně křehké a choulostivé. Navíc se v případě RM 31 jednalo o technologicky špatně zvládnuté kopie původních amerických vzorů, trpící zejména mikrofonií a malou trvanlivostí katody (tvořené tenkým, velejemným wolframovým drátkem s nanesenou křehkou a choulostivou emisní vrstvičkou kysličníků alkalických zemin. S použitými elektronkami souvisí i konstrukčně vskutku mizerné bakelitové objímky se snadno se deformujícími kontaktními pery, což většinou vedlo i při opatrné manipulaci k jejich deformaci a následnému vyhnutí nožek skleněných elektronkových patic, okamžitému či pozdějšímu prasknutí až rozlomení spodku elektronky a tím jejímu zničení.
==Civilní využití RM 31==
Značné množství stanic RM 31 se od roku 1965 dostalo mezi radioamatéry prostřednictvím [[Svazarm]]u a dobový odborný tisk pak uvedl řadu návodů, zejména stavbu zdrojů na síťové napájení RM 31 (což nebyla nikterak jednoduchá záležitost, protože napájecí obvody RM 31 jsou mimořádně komplikované a požadavky na filtraci žhavicích napětí jsou velmi přísné).  Vznikaly popisy na jejich přestavbu; zejména požadavek rozšíření na amatérská pásma mimo původní rozsah stanice, úpravu pro plynulé ladění a úpravy anténního ladicího dílu. 
Výsledkem je, že do současnosti se dochovalo jen málo přístrojů úpravami nedotčených a z příslušenství, zejména pěchotních radiostanic téměř nic. Což mrzí zejména sběratele militárií.

Samotné přístroje RM 31, pokud nebyly vystaveny nevhodným kutilským zásahům či nevhodným skladovacím podmínkám, jsou obvykle stále plně provozuschopné.
==Galerie obrázků==
&lt;gallery&gt;
File:RM-31-P1010635.jpg|thumb|RM-31 Tanková verze radiostanice
File:RM-31-P1010636.jpg|thumb|RM-31 Pohled na přístroj vysunutý ze skříně
File:RM-31-P1010637.jpg|thumb|RM-31 Pohled zleva na přístroj vysunutý ze skříně, vysílací elektronka
File:RM-31-P1010638.jpg|thumb|RM-31  Pohled zezadu na přístroj vysunutý ze skříně, mechanika přepinačů rozsahů
File:RM-31-P1010643.jpg|thumb|RM-31 Rozpůlené chassis, pohled na karusel s cívkami
File:RM-31-P1010645.jpg|thumb|RM-31 Rozpůlené chassis, mechanika ladění zepředu
File:RM-31-P1010646.jpg|thumb|RM-31  Rozpůlené chassis, ladicí část
File:RM-31-P1010647.jpg|thumb|RM-31 Chassis, pohled zespodu pod krycí plech
File:RM-31-P1010652.jpg|thumb|RM-31  Rozpůlené chassis, obě části vedle sebe
File:RM-31-P1010653.jpg|thumb|RM-31 Obvody přijimače a koncového stupně vysilače
File:ZD-31a-P1010656.jpg|thumb|ZD-31a Rotační měnič pro napájení RM-31 ze zdroje 12V
File:RM-31-P1010657.jpg|thumb|RM-31 Antenní část, přizpůsobuje výstup vysilače připojené anteně.
File:RM-31-50-P1010639.jpg|thumb|RM-31-50 VKV pojítko pro spojení mezi blízkými tanky
&lt;/gallery&gt;
==Galerie schemat==
&lt;gallery&gt;
File:RM31-Podrob.sch.rm31-b.jpg|thumb|RM 31 - Podrobné schema
File:RM31-Podrob.sch.rm31-c.jpg|thumb|RM 31 - Podrobné schema radiostanice, část C
File:RM31-Podrob.sch.rm31-d.jpg|thumb|RM 31 - Podrobné schema radiostanice, část D
File:RM31-Podrob.sch.rm31-e.jpg|thumb|RM 31 - Podrobné schema radiostanice, část E
File:RM31-Prij rm31-a.jpg|thumb|RM 31 - Podrobné schema radiostanice, přijimač, část A
File:RM31-Prij.rm31-b.jpg|thumb|RM 31 - Podrobné schema radiostanice, přijimač, část B
File:RM31-Prij.rm31-c.jpg|thumb|RM 31 - Podrobné schema radiostanice, přijimač, část C
File:RM31-Prij.rm31-d.jpg|thumb|RM 31 - Podrobné schema radiostanice, přijimač, část D
File:RM31-Sch.rm31-50 - a.jpg|thumb|RM 31 - Schema radiostanice RM 31-50, část A
File:RM31-Sch.rm31-50 - b.jpg|thumb|RM 31 - Schema radiostanice RM 31-50, část B
File:RM31-Sch.rm31-50a - a.jpg|thumb|RM 31 - Schema radiostanice RM 31-50-a, část A
File:RM31-Sch.rm31-50a - b.jpg|thumb|RM 31 - Schema radiostanice RM 31-50-a, část B
File:RM31-Vys.rm31-a.jpg|thumb|RM 31 - Schema vysilací části A
File:RM31-Vys.rm31-b.jpg|thumb|RM 31 -  Schema vysilací části B
File:RM31-Vys.rm31-c.jpg|thumb|RM 31 -  Schema vysilací části C
File:RM31-Vys.rm31-d.jpg|thumb|RM 31 -  Schema vysilací části D
File:RM31-Napaj.rm31-a.jpg|thumb|RM 31 - Schema napájecí části A
File:RM31-Napaj.rm31-b.jpg|thumb|RM 31 - Schema napájecí části B
File:RM31-Ovl.skr.rm31-a.jpg|thumb|RM 31 - Schema ovládací skříňky, část A
File:RM31-Ovl.skr.rm31-b.jpg|thumb|RM 31 - Schema ovládací skříňky, část B

&lt;/gallery&gt;
==Reference==
&lt;references /&gt;

&lt;/gallery&gt;
==Zdroje==
* http://www.csla.cz/vyzbroj/spojovaciprostredky/index.htm
===Literatura===
*	Popis Radiostanice RM 31 – Časopis Amatérské radio 1/1966 a 2/1966
*	Síťový zdroj pro RM 31 – Časopis Radioamatérský zpravodaj 6/1971
*	Využití anténního dílu RM 31 – Časopis Amatérské radio 11/1975
*	Zkušenosti z provozu RM 31 – Časopis Radioamatérský zpravodaj 1/1979
*	Několik úprav RM 31 – Časopis Radioamatérský zpravodaj 7-8/1981
*	Zlepšení selektivity RM 31 – Časopis Radioamatérský zpravodaj 10/1984</text>
      <sha1>c2v0px9acxqzevyes2mkur8ukeqn2g2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Buzola</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8823</id>
    <revision>
      <id>45804</id>
      <parentid>45096</parentid>
      <timestamp>2022-05-29T04:07:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>fix link</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7266" xml:space="preserve">[[Soubor:Silva Sighting Compass.jpg|náhled|Buzola s průzorem a zrcátkem.]]
[[Soubor:Compasses orienteering.jpg|náhled|Buzoly pro orientační běh]]
'''Buzola''' je jednoduchý přístroj pro orientaci a navigaci v terénu. Základem buzoly je kompas k určování světových stran doplněný otočným úhloměrem k měření azimutu. Běžná, univerzální buzola má otočný kompas upevněný na průhledné plastové destičce a případně je doplněna výklopným zrcátkem. Kromě toho existují i speciální buzoly či kompasy pro specifické použití.

== Funkční součásti ==
=== Kompas ===
[[Soubor:Kartenkompass detail.jpg|náhled|upright|vlevo|Kompas buzoly s nastavitelnou deklinací]]
Základem buzoly je kompas, který svou střelkou ukazuje na severní magnetický pól Země. Střelka musí být vyvážena podle [[w:Magnetická inklinace|magnetické inklinace]] oblasti, ve které bude používána. Pro optimální funkci střelky mají kvalitní buzoly její osu uloženou do obvykle safírových ložisek a pouzdro naplněné kapalinou, která zpomaluje pohyb střelky a tím urychluje její ustálení.

Ve spodní části otočného pouzdra kompasu je ''branka'', značka, kam se umisťuje střelka natočením buzoly při jejím používání. Kromě branky zde může být i stupnice [[w:Magnetická deklinace|magnetické deklinace]], která usnadňuje se znalostí aktuální magnetické deklinace pro danou geografickou polohu určení skutečného (geografického) severu. Některé buzoly umožňují nastavení korekce deklinace pootočením branky. Pro přibližnou orientaci (s odchylkou v řádu několika málo stupňů) v oblasti střední Evropy lze deklinaci pominout.

=== Otočný úhloměr ===
[[Soubor:Walkers compass arp detail.jpg|náhled|Kotouč s vnější azimutovou stupnicí, vnitřní pro magnetickou deklinaci a rovnoběžnými ryskami]]
Otočné pouzdro kompasu je opatřeno úhlovou stupnicí, na které lze odečíst úhel, které svírají rysky na otočném kotouči s hranou pevné destičky buzoly. Azimut se měří tak, že se tělo buzoly natočí ve směru od startovního do cílového bodu a kotouč pootočí tak, aby rysky směřovaly na sever.

V mapě se rysky srovnávají s poledníky, které jsou na ní vyznačené, a hrana destičky se spojnicí startu a cíle. V terénu se určuje azimut obdobně, ale kotouč je třeba nasměrovat dle kompasové střelky a destička buzoly směřuje k danému cíli (orientačnímu bodu v terénu). Tímto způsobem lze určit směr pohybu v terénu dle požadovaného azimutu (například zjištěného v mapě) nebo naopak změřit azimut orientačního bodu v terénu.

=== Průzor a zrcadlo ===
Pro přesnější určení azimutu v terénu jsou některé buzoly opatřeny průzorovým hledáčkem a výklopným zrcátkem s ryskou. Hledáček umožňuje přesněji zaměřit cílový bod v terénu a zrcadlo současně při zaměřování kontrolovat udržení střelky v ''brance'', tedy správné natočení otočného kotouče.

=== Doplňkové prvky ===
Buzola také bývá na hranách opatřena pravítky pro odčítání vzdáleností v mapách různých měřítek. K dalším obvyklým součástem patří zvětšovací lupa a šablony pro vyznačování míst v mapě. Buzoly také bývají opatřeny popruhem k zavěšení kolem krku a fosforescenčními prvky k použití za tmy.

== Práce s buzolou ==
=== Azimut bodu v terénu ===
[[Soubor:CompassUseTargetMarked.jpg|náhled|vpravo|Azimut bodu v terénu. Buzola míří na bod a kotouč je nastaven tak, aby sever na kotouči odpovídal severu na střelce.]]
Buzola se nasměruje k měřenému bodu. Otočným kotoučem se otočí tak, aby střelka byla rovnoběžně s ryskami kotouče. Pevný ukazatel buzoly ukazuje na stupnici otočného kotouče hodnotu [[w:Azimut|azimutu]]. U některých buzol s průzorem a zrcátkem je možné přesněji zaměřit bod pomocí průzoru a přesněji natočit kotouč rovnoběžně s ryskou pohledem do zrcátka.

=== Azimut na mapě ===
[[Soubor:CompassUseMapMarked.jpg|náhled|vlevo|Určení azimutu podle mapy. Směr postupu podél okraje buzoly, sever na kotouči odpovídá severu na mapě. Střelka ukazuje náhodným směrem, mapa není zorientována, sever na mapě nesměřuje ke skutečnému severu. (Červená výseč „D“ představuje magnetickou deklinaci.)]]
Buzola se na mapu přiloží tak, aby dlouhý okraj spojoval výchozí místo s cílem. Otočný kotouč na buzole se natočí tak, aby se rysky kotouče shodovaly s mřížkou na mapě, a sever na otočném kotouči mířil na sever na mapě. Pevný ukazatel buzoly ukazuje na stupnici otočného kotouče hodnotu azimutu.

Vzhledem ke krátké délce rysek kotouče, tím pádem i méně přesnému nastavení severu na buzole, lze dosáhnout poněkud přesnějšího odečtu azimutu z mapy jejím zorientováním. Mapa se na vodorovné podložce otočí tak, aby sever na mapě odpovídal severu ve skutečnosti. Potom se opět přiloží buzola na mapu [[w:Rovnoběžnost|rovnoběžně]] k trase pochodu a kotouč natočí tak, aby sever na kotouči odpovídal severu na mapě a severu na rysce. Výhodou tohoto pracnějšího postupu je, že po zorientování mapy odpovídá poloha terénních útvarů na mapě jejich směru ve skutečnosti, což je vhodné pro začátečníky.

=== Pochod podle azimutu ===
Na mapě se změří azimut k cíli. Kotouč buzoly se ponechá po celou dobu pochodu nastaven na změřený úhel.

Nastavená buzola se vezme do ruky. Celou buzolou se otáčí tak, aby střelka byla rovnoběžná s ryskami kotouče. Jakmile se tam nastaví, podélná osa buzoly (a průzor) ukazuje k cíli. Ve směru buzoly se v průzoru najde tzv. dílčí cíl a dojde se k němu. Od něj se opět nastavenou buzolou určí další dílčí cíl a tímto způsobem se pokračuje do hlavního cíle.

Je-li hustá mlha a dílčí cíle nejsou vidět, je možné pochodovat a přitom neustále sledovat buzolu a dbát na to, aby se střelka stále udržovala rovnoběžná s ryskami kotouče a hlídat, aby buzola byla vodorovně se zemí.

=== Zjištění polohy podle několika azimutů ===
Mapa se nejprve zorientuje k severu tak, že se kompasem zjistí sever a tím směrem se nastaví i sever (typicky vrchní okraj) mapy. Poté se rozhledem po okolí zvolí nápadné krajinné body (hora, horské sedlo, vesnice, rozhledna), které jsou vyznačeny na mapě, a nejdou zaměnit s jinými body. Nyní se buzola nasměruje průzorem k nápadnému bodu v terénu. Otočný kotouč se natočí tak, aby střelka byla rovnoběžná s ryskami kotouče. Pak se buzola položí na mapu, rysky otočného kotouče se musejí krýt s mřížkou na mapě, sever na otočném kotouči musí směřovat k severu mapy a dlouhý okraj buzoly musí protínat nápadný krajinný bod zobrazený na mapě. Podél tohoto dlouhého okraje buzoly se tužkou narýsuje přímka. To samé se provede s jiným nápadným bodem v terénu. V místě, kde se přímky protínají, se nachází bod, ze kterého je zjišťování polohy prováděno.

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Buzola}}
* {{Wikislovník|heslo=buzola}}

[[Kategorie:Volný čas]]</text>
      <sha1>3m8mvb8epg9fq8y02ye2bqob6jinpks</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Laboratorní technika/Papírová chromatografie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8825</id>
    <revision>
      <id>45876</id>
      <parentid>45748</parentid>
      <timestamp>2022-06-28T17:07:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8779" xml:space="preserve">Papírová chromatografie je dříve často užívaná, experimentálně jednoduchá, chromatografická technika, v planárním (plošném) uspořádání.  Jedná se o rozdělovací chromatografii, kdy o pohyblivosti jednotlivých složek dělené směsi rozhoduje rozdělovací koeficient dělených látek mezi  vodu vázanou na papír a mobilní fázi. Uspořádání papírové chromatografie může být vzestupné, sestupné nebo i horizontální. Dělící schopnost je zde ve srovnání s modernějšími metodami nižší.

== Princip papírové chromatografie &lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Čermáková
| jméno = Ludmila
| příjmení2 = Feltl
| jméno2 = Ladislav
| titul = Analytická chemie 2 Instrumentální analýza
| vydání = 1
| vydavatel = SNTL
| místo = Praha
| rok vydání = 1980
| počet stran = 269
| strany = 65-72
}}&lt;/ref&gt;&lt;ref name=&quot;:0&quot;&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Klouda
| jméno = Pavel
| titul = Moderní analytické metody
| vydání = 1
| vydavatel = Pavel Klouda
| místo = Ostrava
| rok vydání = 1996
| počet stran = 203
| strany = 49-51
}}&lt;/ref&gt; ==
[[Stacionární fáze]] je kapalná a při separaci se uplatňuje rozdílná rozpustnost složek analytu v stacionární fázi a v mobilní fázi. Stacionární fází je nejčastěji voda naabsorbovaná na nosič z atmosféry ve vyvíjecím tanku.

[[Mobilní fáze]] je kapalná, omezeně mísitelná až nemísitelná se stacionární fázi. Je to buď čistá látka, nebo směs látek různé polarity.

Nosičem stacionární fáze je čistá celulóza ve formě papíru.

== Instrumentace ==

=== Chromatografický papír ===
je vyrobený z celulózy vysoké čistoty. Má přesně definovanou tloušťku, přesně definovanou pórovitost,  přesně definované uspořádání vláken, má předepsaný směr toku mobilní fáze  (komerčně dodávaný arch chromatografického papíru má obdélníkový tvar a mobilní fáze musí proudit ve směru delší strany). Nejznámější značka je Whattman.

Nanášení analytů nebo standardů na chromatografický papír se provádí pomocí kapiláry nebo mikropipety. Kapilárou se nanáší pro kvalitativní analýzu, mikropipety se používá pro  kvantitativní analýzu.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| [[Soubor:Obdélníkový tvar archu chromatografického papíru.jpg|alt=Obdélníkový tvar archu chromatografického papíru|náhled|Obdélníkový tvar archu chromatografického papíru]]
| [[Soubor:Nanášení_vzorku_kapilárou.jpg|náhled|Nanášení analytu kapilárou|střed]]
| [[Soubor:Nanášení standardu kapilárou.jpg|alt=Nanášení standardu kapilárou|náhled|Nanášení standardu kapilárou]]
|}

Analyt nebo standard se nanáší na chromatografický papír tak, aby poloměr skvrny nepřesáhl pět milimetrů. Analyt se nanáší doprostřed mezi standardy.

=== Vyvíjecí zařízení ===
Vyvíjení se provádí v uzavřeném prostoru (vyvíjecí tank nebo jiná vhodná uzavíratelná nádoba). Důvodem je zamezení odpařování mobilní fáze a nasycení nosiče stacionární fázi

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| [[Soubor:Tank_1.jpg|alt=Stojan a vyvíjecí vanička|vlevo|náhled|Stojan a vyvíjecí vanička]]
| [[Soubor:Tank_se_stojanem_a_Vaničkou.jpg|střed|náhled|Tank se stojanem a vaničkou]]
|}


== Techniky vyvíjení ==

=== Sestupná technika ===
mobilní fáze se pohybuje seshora dolů. Chromatogram s nanesenými analyty se vloží do prázdné vyvíjecí vaničky, na dno tanku se nalije malé množství mobilní fáze a tank se na dobu asi pět minut uzavře, aby došlo k nasycení chromatogramu vodními párami.

Pak se do vaničky opatrně nalije mobilní fáze, tank se uzavře a sleduje se postup vyvíjení.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| [[Soubor:Chromatogram ve vyvíjecí vaničce.jpg|náhled|Chromatogram ve vyvíjecí vaničce|vlevo]]
| [[Soubor:Chromatogram v tanku.jpg|střed|náhled|Chromatogram v tanku - začátek vyvíjení]]
|-
| [[Soubor:Vyvíjení chromatogramu po 28 minutách.jpg|alt=Vyvíjení chromatogramu po 28 minutách|vlevo|náhled|Stav vyvíjení chromatogramu po 28 minutách]]
| [[Soubor:Vyvíjení chromatogramu po 96 minutách.jpg|alt=Vyvíjení chromatogramu po 96 minutách|střed|náhled|Stav vyvíjení chromatogramu po 96 minutách]]
|}


Sestupné vyvíjení může proběhnout

==== Bez přetečení mobilní fáze, ====
což znamená, že obsluha zastaví pohyb mobilní fáze chromatogramem dříve, než její čelo dosáhne konce chromatografického papíru

==== S přetečením mobilní fáze ====
mobilní fáze protéká přes celou délku chromatogramu a odkapává na dno vyvíjecího tanku. V takovém případu je vhodné opatřit dolní konec chromatogramu zoubkováním. pro zajištění rovnoměrného toku 

=== Vzestupná technika ===
mobilní fáze se pohybuje zdola nahoru. Nevýhodou je snižování rychlosti pohybu mobilní fáze.


{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| [[Soubor:Vyvíjecí nadoby a chromatogramy s nanesenými analyty.jpg|alt=Vyvíjecí nadoby a chromatogramy s nanesenými analyty|náhled|Vyvíjecí nadoby a chromatogramy s nanesenými analyty]]
| [[Soubor:Chromatogramy připravené k vyvíjení - sycení vodními párami.jpg|alt=Chromatogramy připravené k vyvíjení - sycení vodními párami|náhled|Chromatogramy připravené k vyvíjení - sycení vodními párami]]
| [[Soubor:Zahájení vyvíjení.jpg|alt=Zahájení vyvíjení|náhled|Zahájení vyvíjení]]
|-
| [[Soubor:Stav vyvíjení po 10 minutách.jpg|alt=Stav vyvíjení po 10 minutách|náhled|Stav vyvíjení po 10 minutách]]
| [[Soubor:Stav vyvíjení po 40 minutách.jpg|alt=Stav vyvíjení po 40 minutách|náhled|Stav vyvíjení po 40 minutách]]
| [[Soubor:Vyvolané chromatogramy.jpg|alt=Vyvolané chromatogramy|náhled|Vyvolané chromatogramy]]
|}

=== Technika opakovaného vyvíjení ===
používá několik mobilních fázi. Provede se chromatografie s první mobilní fázi a chromatogram se vysuší.

Provede se chromatografie s druhou mobilní fázi a chromatograf se opět vysuší

A tak dále podle počtu mobilních fází.

=== Technika dvourozměrného vyvíjení ===
Papír je čtvercového tvaru. Provede se chromatografie v jednom směru, první mobilní fází.

Chromatogram se vysuší a pak se provede chromatografie ve druhém směru, kolmém na první,  s druhou mobilní fázi

=== Kruhová technika ===
Mobilní fáze se přivádí do středu chromatogramu, odkud se pohybuje horizontálně.

[[Soubor:Chromatographieren-eines-Filzstiftes.png|alt=Kruhová chromatografie|náhled|Kruhová chromatografie|střed]]


== Vyhodnocení chromatogramu ==

=== Kvalitativní vyhodnocení ===
Kvalitativním ukazatelem je poloha skvrny anylytu anebo standardu na chromatogramu, vyjádřená [[Retardační faktor|retenčním faktorem]].
[[Soubor:RFretenční faktor.jpg|alt=Retenční faktor|střed|náhled|Retenční faktor]]

Retenční (retardační) faktor  '''R&lt;sub&gt;F&lt;/sub&gt;''' je při použití '''vyvíjení bez přetečení''' dán poměrem vzdálenosti středu skvrny '''a''' od startu ku vzdálenosti čela mobilní fáze '''m'''. 

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
| [[Soubor:Vyhodnocení sestupného chromatogramu.jpg|alt=Vyhodnocení sestupného chromatogramu|náhled|Vyhodnocení sestupného chromatogramu]]
| [[Soubor:Vyhodnocení sestupního chromatogramu.jpg|alt=Numerické vyhodnocení sestupného chromatogramu|náhled|Numerické vyhodnocení sestupného chromatogramu]]
| [[Soubor:Vyhodnocení vzestupních chromatogramů.jpg|alt=Vyhodnocení vzestupných chromatogramů|náhled|Vyhodnocení vzestupných chromatogramů]]
|}

Závěr ukázkové chromatografické analýzy:   

* vzorek obsahuje dvě složky, protože se vytvořily dvě skvrny
* první skvrna má R&lt;sub&gt;F&lt;/sub&gt; faktor a barvu podobnou jako má standard methyloranž
* druhá skvrna má R&lt;sub&gt;F&lt;/sub&gt; faktor a barvu  podobnou jako má standard bromthymolová modř
* '''vzorek s velkou pravděpodobností obsahuje methyloranž a bromthymolovou modř'''  

Při použití '''vyvíjení s přetečením''' je  retenční (retardační) faktor '''R&lt;sub&gt;F&lt;/sub&gt;'''  dán poměrem vzdálenosti středu skvrny '''a''' analytu od startu, ku vzdálenosti středu skvrny '''b''' některého standardu od startu.  

=== Kvantitativní vyhodnocení ===
Kvantitativním ukazatelem je plocha nebo intenzita zabarvení skvrny analytu na chromatogramu. Tyto hodnoty se vždy srovnávají s plochou nebo intenzitou zabarvení skvrny, kterou vytvořilo známé množství standardů za stejných podmínek chromatografie. Měření intenzity zabarvení skvrny se provádí spektrofotometricky. 

== Odkazy ==
=== Reference ===
&lt;references /&gt;

=== Externí odkazy ===
* {{Wikipedie|článek=Papírová chromatografie}}

[[Kategorie:Chemie]]</text>
      <sha1>51d5gw1v8623n2vjc5ho7uey0wt423c</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Papírová chromatografie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8826</id>
    <redirect title="Laboratorní technika/Papírová chromatografie" />
    <revision>
      <id>45198</id>
      <timestamp>2022-02-17T16:51:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>866</id>
      </contributor>
      <comment>Hugo přesunul stránku [[Papírová chromatografie]] na [[Laboratorní technika/Papírová chromatografie]]: Zařazení do knihy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="64" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Laboratorní technika/Papírová chromatografie]]</text>
      <sha1>j4zen0f8za0igqu8i7iyftmbrtgmx8o</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>ZoomText</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8827</id>
    <revision>
      <id>45206</id>
      <parentid>45205</parentid>
      <timestamp>2022-02-21T18:34:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Milosmid</username>
        <id>4237</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="26823" xml:space="preserve">ZoomText je asistivní softwarová lupa s hlasovou podporou. Jejímu vývoji se věnují ve firmě VFO Freedom Scientific v USA (dříve Vispero a ještě dříve AiSqared). Hlavním českým distributorem s technickou podporou je firma Spektra v. d. n.
 
= Komu je software určen a výběr softwarové lupy =
Ocení ho především slabozrací uživatelé, případně lidé se zbytky zraku. S jistým omezením ho používají i lidé např. se zúženým zorným polem. Je velmi dobrým pomocníkem pro lidi, kteří mají problém s oslněním při bílém nebo světlém pozadí obrazovky. Také lidé, kteří potřebují kromě zvětšení také hlasovou podporu – aby program četl, říkal, kde se pohybujete s kurzory, umožňuje tyto kurzory zvětšit, zvýraznit a tím je rychleji nalézt. Rozhodně však s ním nemůže pracovat nevidomý nebo jen velmi omezeně, nouzově a to za pomocí hlasové podpory (ne vše v rozhraní programu mluví, ne vše je přístupné v ozvučení ve Windows a podporovaných aplikacích).
Ve starších verzích (cca &lt;9) ZoomText umožňoval pro barvoslepé náhradu konkrétní barvy jinou zvolenou barvou, ale bohužel to ve verzi 2021 už není možné. Uživatel je odkázán jen na nabídku přednastavených filtrů barev. Jde o barevné filtry V opačném jasu (můj nejoblíbenější: černá = bílá, bílá = černá, světlá barva = tmavá, tmavá é světlá), Inverzní barvy (tzv. doplňkové, známé i z Vysokého kontrastu Windows – jsou dál od reality, ale mohou někdy posloužit), oba tyto filtry usnadňují práci v tom, že většina obrazovky je tmavá a fonty jsou světlé, výhodné jsou proto, že světloplachého uživatele neoslňují. Dalšími filtry jsou: Žlutá na černé (černá a žlutá barva – tmavé pozadí – ve své praxi jsem se setkal jen s jedním uživatelem, kterému toto vyhovovalo), Domodra (bílé pozadí, černá a modrá), Černá a bílá (bílé pozadí, černá a odstíny šedé barvy), Bílá a černá (také tmavé pozadí, některé převrácené původně tmavé barvy v barvách šedi). Schválně jsem se pokoušel i nějak zvolit přizpůsobení vzhled (motiv, barvy) ve Windows s vynecháním zmíněných barev červená, modrá a zelená), ale to je oproti minulosti také v podstatě nemožné. Využití např. barevného filtru ZoomTextu V opačném jasu může poměrně zpomalovat nebo dokonce  vyvolávat v některých aplikacích zatuhnutí (stávalo se mi v OCR FineReaderu, např. při hledání textového řetězce)
Částečně můžeme říci, že výběr barevných filtrů je bohatší, než u starších verzí a umožňuje u zvoleného filtru nastavovat ve Vlastních barvách různé parametry (Jas, kontrast, zda se mají barvy filtrovat jen ve zvětšeném (zoom) okně nebo i vně nebo jen vně, ale dle mého názoru problémy s poruchou barvosleposti to bohužel neřeší. Barvoslepost se projevuje většinou v zhoršeném nebo úplném výpadku červené, zelené nebo případně modré barvy (a jejich odstínů). Na druhou stranu si pamatuji, že to nebylo úplně jednoduché, zvláště asi pro barvoslepé, si barevné schéma přizpůsobit (potřebovali s tím pomoci) a současný ZoomText umožňuje nastavit si pro každé okno jinou filtraci barev a při přepínání mezi okny se přepíná zároveň i zvolený barevný filtr. Firma Spektra ale tvrdí, že lze jakoukoli barvu eliminovat v okně Barvy – Nastavení - Vlastní barevný filtr – lze prý libovolnou barvu uživatelsky definovat. Bohužel jsem nepřišel na to jak.
Podobnými softwary jsou dnes Supernova od britské firmy Dolphin, která ve své jedné z variant ještě hlouběji umožňuje kromě zvětšení využívat funkce plnohodnotného screen readeru (odečítače obrazovky). Program Magic se po sloučení firem Freedom Scientific a AiSquared dále nevyvíjí. Přednost dostal ZoomText.
Jistou nouzovou náhražkou je zvětšení v operačních systémech Windows, eventuelně v MacOS. Pro druhý jmenovaný operační systém ho malou chvíli vyvíjel i ZoomText, ale pokud vím, tak je to v současné době minulost.
ZoomText je vektorový zvětšovací software, na rozdíl od zvětšení ve Windows, které je zvětšením bitmapovým. Obojí má své výhody i někdy nevýhody. ZoomText umí vyhladit linie fontů, ztučnit je, ale v některých prostředích může mít problémy až s konfliktem s aplikacemi (konkrétně instalační verze vyhledávače jízdních řádů Idos off line, v zobrazení v okně konkrétních Spojů – na rozdíl od zvětšení integrovaného ve Windows – ZoomText vyvolá při pokusu o pohyb kurzorem po spojích v tomto okně pokaždé pád aplikace Idos). Problémy jsou někdy i se stiskem tlačítek na webových stránkách Microsoftu! Nepomáhá ani doporučené nastavení od firmy Spektra s vypnutím xFontu: „Způsob zvětšení lze nastavit (menu ZoomText (Nastavení) -&gt; Předvolby -&gt; Vyhlazování -&gt; Zapnout zvětšování pomocí xFontu, resp. odškrtnout volbu, že ji nechci) s přesností na konkrétní aplikaci.“ 
U podporovaných aplikací mluvíme tehdy, pokud ZoomText v nich sleduje všechny kurzory (editační, menu ...) nejen pomocí myši, ale i z klávesnice a položky menu a dialogových oken mají svou hlasovou odezvu – jsou čteny a zejména, pokud  nedochází ke konfliktům nebo k zpomalování při překreslování obrazovky při zvětšení, včetně využití kontrastních barevných filtrů (tmavé pozadí – světlé fonty).
ZoomText je možné zakoupit buď jako zvětšovač (Magnifier) nebo jako zvětšovač a „odečítač / čtečka / hlasová podpora“ (Magnifier Reader). V České republice není možné zakoupit verzi ZoomText Fussion (ZoomText +JAWS) a je případně nahrazován kombinací ZoomText Magnifier+JAWS. Výhodou tohoto řešení slovy ředitele Spektry pana Vernera je: „ZoomText a JAWS jsou dnes funkčně integrovány (klávesové zkratky i logika ovládání). Nevýhodou tohoto řešení je však to, že se při plynulém čtení nezobrazuje čtecí kurzor ani jedné z aplikací. 
Existuje varianta ZoomTextu instalační (na PC, notebook, případně tablet s Windows 10) nebo „přenosná“ na tzv. flesh klíči (dungle). Na rozdíl od Supernovy, ZoomText musí být nainstalovaný na PC a flash klíč je jen aktivačním prvkem. Aktivace u verze instalační jsou přes internet a je k tomu třeba jedinečné číslo, které se identifikuje se servrem vývojáře. Licence ZoomTextu umožňuje až 3 instalace s tím, že tyto instalace nejdou (na rozdíl od minulosti) odebírat z konkrétního PC. To je ovšem velmi problematické např. v případě ucházení se o nějaké zaměstnání a nástup do něho a případně situace, kdy nebudete v zaměstnání spokojeni nebo úspěšní a budete muset odejít např. ve zkušební době. Proto je možné výhodnější si pořídit verzi aktivační na flash disku, který ovšem nesmíte ztratit nebo zapomenout v pracovním počítači. Sám bych přivítal, kdyby bylo možné např. jednu z licencí (značek) ZoomTextu nahradit flash klíčem.
O příspěvek na zakoupení ZoomTextu si můžete požádat v rámci žádosti o příspěvek na digitální zvětšovací televizní lupu (s hlasovou podporou) nebo digitální záznamník (notebook případně tablet s Windows 10/11). Rozhodně, pokud máte jednou za pět let nárok na příspěvek na celou počítačovou sestavu, využijte ho, protože velkou roli pro fungování ZoomTextu hraje i výkon počítače, tj. hlavně grafické karty a operační paměti.
ZoomText je aktualizován každý rok velkou placenou aktualizací. Podle nejnovějších informací od distributora firmy Spektry, standardní součástí každé objednávky ZoomTextu s novým počítačem (digitální televizní lupou s hlasovou podporou) je cena aktualizací na celých následujících 5 let, tedy po minimální a garantovanou dobu funkčnosti kompenzační pomůcky. Po uplynutí pěti let si může uživatel zažádat o novou pomůcku, ale může se stát, že ZoomText s poslední aktualizací bude fungovat ještě o něco déle a nebo si může uživatel sám pouze přikoupit roční upgrady licence. K uživateli se dostávají dvě regulérní aktualizace ročně – na jaře a na podzim, samozřejmě pokud nedojde k nějakým mimořádnostem jako aktualizace podporovaných softwarů, které by mohly způsobovat třeba nějakou nekompatibilitu  nebo nefunkčnost ZoomTextu např. s operačním systémem Windows, kancelářskými aplikacemi Office (Word, příp. Excel) nebo prohlížeči. Aktualizace se nabízí automaticky a nebo si můžete jejich dostupnost zkontrolovat z uživatelského rozhraní ZoomTextu. 
Někdy je velká změna téměř pro nás nevyužitelná – např. zavedení funkce hlasových příkazů při poslední aktualizaci ZoomTextu, neb tato funkcionalita funguje jen u jazyků, které jsou podporovány ve Windows jako jazyk s podporou hlasových příkazů, konkrétně pro angličtinu Cortana (nebo možná dokonce jen v anglické verzi Windows).
V internetových prohlížečích je nejvíce podporován prohlížeč Chrome a Microsoft Edge, v kterém funguje chytrá inverze barev (Smart Color) – na webových stránkách  se při použití inverzních barevných filtrů zobrazují některé obrázky v správných pozitivních barvách – nepřekreslené filtrem barev. Plynulé čtení funguje i pro prohlížeč Mozilla FireFox.
K ZoomTextu je možné si zařadit (včlenit do žádosti o příspěvek) také české (případně slovenské nebo jiné) hlasy jako je Koba speech nebo český SpeechTech. Výhodou je to, že lze u těchto hlas modifikovat pravidla výslovnosti pomocí jejich výslovnostních slovníků, ale může být problém při proplácení pomůcky – proč další programy, když ZoomText obsahuje hlasové synthézy? Vhodné hlavně pro ty, kteří budou ve větší míře používat hlasový výstup ZoomTextu, budou si číst ZoomTextem e-knihy ... apod. K tomu by rozhodně měly úřady práce přihlížet.
K ZoomTextu je také vhodné si pořídit dotykový displej (monitor LCD, jejich ceny nejsou výrazně vyšší, než klasické), protože ZoomText dotykové obrazovky podporuje. Sám takový monitor mám, sice ho příliš dotykově nevyužívám, ale někdy se přece jen hodí (než třeba hledat myší kurzor na nezvětšené obrazovce).
Když už jsme odbočili k monitoru – doporučuji si pořídit monitor na nosném rameni – možnost nastavení většího přiblížení monitoru, výšky ... a tím i dosažení ergonometričtějšího (správnějšího) sezení u počítače a držení těla – ocení to hlavně vaše záda, případně i dva monitory – pokud máte zachováno relativně široké zorné pole obou očí, protože jednou z funkcí ZoomTextu je podpora zobrazování na dvou monitorech – je to ale poměrně náročné na místo u počítače a znovu bych tu zdůraznil výhodnost monitoru na ramenech, ovšem doporučuji se poradit s firmou Spektra na volbě grafické karty – moje zkušenost, ne všechny grafické karty se dají tak snadno přesvědčit k tomu, aby se ZoomTextem spolupracovaly, zvláště pokud pracujete ve Windows jako uživatel a nikoli administrátor.
 
= Spouštění počítače a ZoomTextu =
ZoomText se umí spustit na přihlašovací obrazovce do Windows, tedy k účtu Microsoftu (stejně jako zvětšení a hlasová podpora Windows). Moje zkušenost – pokud to není potřeba, je dobré nastavit, abyste se do Windows nepřihlašovali přes účet Microsoftu a po startu se nastartovala přímo Windows. To už se ovšem bohužel brzy stane minulostí, pokud přejdete někdy v létě 2021 na Windows 11. Nalogovat se do účtu Microsoftu bude nutností - jak se o tom píše v článku na Technetu, který poprvé uceleněji představuje, co nás s Windows 11 čeká. ZoomText nemám dokonce ani po startu Windows a vždy si počkám, až se všechny spouštěné rezidentní programy probudí, nastartují, jsou na ploše všechny ikony a pak teprve spouštím ZoomText. Určitě to přispívá ke stabilitě fungování ZoomTextu při další práci.
ZoomText vám může nastartovat podle vámi uložené defaultní (výchozí) konfigurace, kterou si můžete sami upravit, případně se vrátit k továrnímu nastavení, které „není úplně pro všechny přijatelné“, tudíž se toho nebojte. Mně např. „vadí“ z tovární defaultní konfigurace spouštění hlasu, dále spouštění zvýraznění aplikačního kurzoru, tedy prvků menu a prvků v dialogových oknech a poslední věcí, kterou bych zmínil – využívám jiné než defaultní barevné zobrazení – filtruji barvy V opačném jasu. Určitě se můžete zajímat o nastavení barvy a velikosti myši nebo editačního kurzoru.
Při práci se ZoomTextem nevyužívejte ve Windows šetřičů obrazovek, nezamykejte operační systému nebo odhlašování či přehlašování se mezi různými uživateli Windows... (náhradou může být vypnuté zobrazování monitoru, ukončení ZoomTextu. a odhlášení ze svého účtu a nebo úplné vypnutí počítače). To vše přispěje k větší stabilitě spuštěného ZoomTextu při práci.
K vlastní práci se ZoomTextem se potřebujete zorientovat v jeho ovládacím panelu, který se skládá ze tří karet: Zvětšovač, Odečítač a Nástroje. Pochopit, že tlačítka na těchto kartách jsou rozbalovací a pochopit jejich menu po rozbalení.
Všechny tyto nabídky zaktivování funkcí nebo vstup do detailnějšího nastavení vám umožňuje i roletové menu.
Dobré je naučit se také používat nejfrekventovanější klávesové zkratky, které si také uvedeme.
Klíčovou klávesou ZoomTextu je CapsLock, ale může to být i Insert nebo Scroll Lock.
Základní klávesové zkratky jsou tedy kombinací CapsLock + přepínače (Ctrl, Alt) znak z klávesnice nebo tzv. skupinové (skládané) klávesy - stisk vstupní kombinace pro tento režim: Caps Lock+mezerník a postupný stisk dalších znaků na klávesnici a nakonec Enter. Není to tak rychlé jako u klasických klávesových zkratek, ale pomáhá to uživatelům s motorickými problémy prstů a tyto klávesy nejsou v konfliktu s klávesovými zkratkami aplikace, s kterou pracujeme.
Klasické použití CapsLocku je možné i při práci se ZoomTextem, ale je třeba ho dvakrát za sebou rychle stisknout.
Konflikty klávesových zkratek v aplikacích řešíme buď tzv. propustkou ZoomTextu nebo překonfigurováním klávesových zkratek ZoomTextu nebo v aplikaci, s kterou pracujeme, pokud to je možné. Na Propustce si můžeme ukázat syntaktický zápis obou typů klávesových zkratek v nápovědě nebo manuálu ZoomTextu, kde je vše detailnějí vysvětleno:
•	Klávesová zkratka: Ctrl + Alt + Shift + P
•	Skupinová klávesa: Caps Lock + mezerník, U, P
Nejpoužívanější klávesové zkratky:
Zvětšení nebo zmenšení Ctrl+plus na numerické klávesnici pro zvěšení,
Ctrl+mínus na numerické klávesnici pro zmenšení zobrazení nebo
Ctrl + pohyb kolečkem myši (od sebe zvětšení, k sobě zmenšení obrazu).
Zapnutí nebo vypnutí zvětšení: CapsLock+Enter (na obrazovce zůstane barevné grafické schéma) – rozdíl od starších verzí,
Vypnutí nebo zapnutí barevného schématu – filtrace barev
CapsLock+Alt+C
Zapnutí nebo vypnutí hlasového výstupu (podpory hlasu):
CapsLock+Alt+Enter
Spuštění plynulého čtení pomocí čtecího nástroje AppReaderu
CapsLock+Alt+A – začne nebo si kliknete na místo, odkud má začít číst.
Enter – pozastavení čtení. Znovu Enter nebo šipka doprava – pokračovat v čtení.
Esc – zrušení režimu čtení pomocí AppReaderu. Někdy na obrazovce zůstane viset speciální myší kurzor, který překáží ve výhledu, ale jinak je funkční. Projevuje se to jako chyba zvl. v posledních verzích ZoomTextu 2020 a 2021. Jak tento kurzor skrýt? Znovu spustit AppReader CapsLock+Alt+A a hned dát Esc a nebo příště zastavit čtení AppReaderu kliknutím pravým tlačítkem myši.
Čtení na pozadí: CapsLock+Ctrl+B Čtení na pozadí: CapsLock+Ctrl+B – vyvolá nástroj / panel přehrávače čtení na pozadí a přečte to, co jste si před tím vybrali a dali do schránky Windows (Ctrů+C).
Pokud si vystačíte se ZoomTextem jako já jen jako zvětšovačem + ho budete využívat jen jako nástroj pro plynulé čtení delších textů a máte vše ostatní nastaveno, stačí si zapamatovat těchto pár uvedených klávesových zkratek. Nic víc + samozřejmě vědět, co ZoomText umí a kde tyto funkce najdu na panelu nástrojů.
 
= Něco pro pokročilejší: =
K prohlížení, čtení a práci s internetem využívám především internetový prohlížeč Google Chrome, protože ho ZoomText velmi dobře podporuje – můžete si do něho naintstalovat (při instalaci ZoomTextu) nebo stáhnout doplněk filtrace obrázků Smart Invert ZoomText. Umí zobrazovat při práci se ZoomTextem v některém z barevných filtračních schémat většinu obrázků na webových stránkách v přirozených pozitivních barvách (ne v negativu nebo doplňkových varvách). Méně často to platí pro videa. Tento doplněk není přístupný např. pro prohlížeč Mozilla FireFox, ale jinak Mozilla je ZoomTextem podporována (hlavně z hlediska možnosti plynulého čtení pomocí AppReaderu), stejně jako Edge od dob, kdy je jádrem tohoto prohlížeče Chromium. V Edge si můžete číst např. i e-knihy ve formátu epub, i když já používám spíše k prohlížení epub e-knih The calibre e-book viewer (bez možnosti hlasového čtení)  a nebo pro převod do txt program Balabolku.
V zásadě je práce se ZoomTextem v Chrome bezproblémová, je však dobré, aby byl ZoomText spuštěn dříve než Chrome. Při filtrování barev se při nedodržení tohoto postupu (nebo po spuštění některých videí na webu) stává, že se popisky pod ikonami na Ploše rozmažou.
Videa na webových stránkách: pokud se vám video při přehrávání nezobrazuje, je potřeba ukončit ZoomText a znovu ho spustit. Při ukončování ZoomTextu počkejte chvíli, až obrazovka po ukončení ještě jednou mrkne – na část vteřiny a pak znovu spusťte ZoomText. Video by se po přechodu na stránku mělo klasicky zobrazovat (tento problém je např. při přehrávání videí na serveru České televize nebo v prostředí Horizon.go – UPC Vodafone), ale většinou při sledování asi zrušíte zvětšení a budete sledovat video ve full screen (celoobrazovkovém) zobrazení.
Problém s tím, že se při přepnutí videa na full screen, ZoomText vyvolal u některých grafických karet oranžovou obrazovku smrti, je už v nejnovějších verzích ZoomTextu odstraněn, ale byl řešitelný přes vložení příkazu k vyřešení problému.
Videa nebo možná i něco jiného někdy rozhodí ZoomText tak, že ve Wordu 2019 zobrazuje blok textu velmi nevýrazně – šedou barvou. K nápravě stačí restart ZoomTextu.
A ještě si dovolím jednu důležitou klávesovou zkratku při práci se ZoomTextem ve Wordu, kterou občas musím použít a to je Detekuj - najdi a sleduj editační kurzor – občas ho ztratí a zvláště to vadí při hledání textu pomocí Ctrl+F, respektive znovu hledat Ctrl+F4. Tato klávesová zkratka je CapsLock+Ctrl+Alt+D (detekovat). Nejspíš upozorní na to, že kurzor objevil a vy potvrdíte novou detekci editačního kurzoru.
Při práci s webem je velmi dobré využívat nástroj Vyhledávání CapsLock+Ctrt+F. Slouží i k jinému vyhledávání – na Ploše, v textovém editoru, v prohlížeči PDF (Acrobat Readeru) ...
Tento nástroj je však trochu nedokonalý s ohledem na hlasovou podporu ZoomTextu – tlačítka nahoře v řadě vpravo nemají názvy, textové pojmenování, seznam nalezených položek nelze číst hlasem ze ZoomTextu (NVDA položky přečte). Výsledky vyhledání si musíte sami odkrát tlačítkem úplně napravo v prvním řádku okna. K nedokonalosti tohoto okna patří i to, že pokud užíváte filtraci barev, oranžový řádek, kam se zapisují hledaný text, nemusí být kontrastní s písmem, který píšete – v případě filtru v opačném jasu jde o bílé fonty na oranžovém pozadí, což není příliš čitelné.
Prohledávat budete asi nejčastěji web za účelem nalezení slova – zapíšete znakový řetězec a dáte Enter. V seznamu dole po rozevření seznamu tlačítkem zcela vpravo najdete místo výskytu hledaného řetězce. Od tohoto místa můžete číst nebo pokud jde o odkaz, tak ho můžete odbavit, kliknout na něj ...
Dlouho jsem tuto funkci nevyužíval, ale je to pro mě určitě efektivnější než Cttrl+F ve vyhledávání na stránce přímo ve webovém prohlížeči.
 
= Řešení problémů a technická podpora programu =
Pokud něco nefunguje, prvním krokem je restart ZoomTextu, Pokud to nepomůže, uložte si rozdělanou práci a ukončete aplikace a restartujte počítač, nejlépe řádným vypnutím a novým nastartováním. Pokud ani to nepomůže, je možné přepsat instalaci programu stejnou aktuální instalací (starší instalace instalovat nejde), kterou si můžete stáhnout z webu vývojáře, Již není potřeba se stále znovu a znovu registrovat.
ZoomText má v sobě zabudovaný program ZTFix.exe, který zachycuje všechny problémy, crashe (konflikty a zastavení) programu a automaticky je odesílá. Někdy se však může stát, že se tak nestane – např. nešel mi spustit Záznamník a dokonce nepomohl ani restart ani reinstalace s následným restartem počítače. Až druhý den se Záznamník normálně spustil. ZoomText přitom hlásil, že nemohl při spuštění Záznamníku najít přesně tento kontrolní program! Tento program najdete ve složce Program Files\Freedom Scientific\ZoomText\2021\x86\ZTFix.exe .
a je dobré si jeho zástupce umístit na plochu (kontextové menu – Odeslat na Plochu (vytvořit zástupce a upravit si jeho popisek) a v případě problémů použít. Zeptá se vám pak anglicky:
Sometime went wrong. Would you like us to fix in now? Yes – No.
Česky: Někdy jsem nešel? (nefungoval?) Můžete nám teď odeslat chybu? Ano – Ne
Odpovíte tlačítkem Yes a program odešle hlášení o chybě k vývojáři. Tam se sbíhají podobná hlášení z celého světa, takže nemůžete očekávat, že hned druhý den získáte opravu ZoomTextu. Spíše bude zařazena do větší aktualizace.
Druhou možností je nahlásit problém do firmy Spektra, kde problém vyzkouší, otestují – buď vám poradí a nebo problém sami nahlásí vývojáři, ale výsledek bývá podobný jako v případě automatizovaného reportování. Musíme se ozbrojit trpělivostí.
Ovšem v dobách, kdy šlo do vývojářské firmy napsat e-mail, musím konstatovat, že firma mi dodala opravu nebo se alespoň pokusila problém vyřešit opravdu do druhého dne.
= V čem se ZoomText zlepšil: =
Rychlejší odezva zobrazování např. ve FineReaderu (OCR), ještě trochu se může „kousnout“ při Ctrl+F v této aplikaci.
Když jsem si teď pročítal tento svůj web, kam jsem si kdysi sepisoval chyby ZoomTextu, zjišťuji, ač mám někdy pocit jiný, že na ZoomTextu se podařilo od verze 10.1 a 11 přece jen hodně věcí zlepšit a opravit.
= V čem cítím ještě nedostatky =
Příliš jsem se nezmínil o čtení hlasovou synthézou. Mám pouze instalované hlasy Vocalizer (Zuzana a Eliška), které jsou součástí ZoomTextu, případně odemčený hlas Windows Microsoft Jakub. Tyto hlasové synthézy nejdou upravovat, nelze opravit jejich výslovnost ve slovnících, přitom tohle v minulosti ZoomText částečně dovedl a to i s českým Wintalker Voicem.
Nemám možnost porovnat s hlasy instalovanými vedle ZoomTextu jako samostatné programy (Kobo hlasy nebo SpeechTech)
Problémy se čtením jsou např. při čtení slov za zkratkami ukončenými tečkami. Tato slova dokonce vynechává. Lepší se při čtení například pomlček mezi čísly, které někdy přečte jako slovo až. Umí přečíst některé symboly a také rozvést některé iniciállvé zkratky jako např. ČR – Česká republika ... Špatně také čte některá slova jako „davy“ - čte jako [dejvy], nečte různé znaky označující symbolem např. procenta (pokud je mezi číslem a symbolem mezera, což je správný pravopisný zápis), nečte znaky se západoevropskou diakritikou (např. ç s akcentem, nožičkou, znaky Ø, ø používané v severských jazycích a samohlsáky s různou diakritikou: à, ȧ, ã, â, ă, ô,
ō, ą, ı, ï, ë, ê, û). Čte alespoň slovenské znaky s diakritikou, ale už nečte např. polské Ł, ł). Krátká slova nebo slova napsaná velkými znaky někdy hláskuje (slovo vlk čte jako [vé el ká]. Mnoha řádové číslovky čte jen, pokud mezi čísly nejsou mezery, což se ovšem obyčejně takto nepíše. Problémem je i správné čtení římských čísel. Podobných chyb by se dalo zřejmě odhalit hodně, ale vzhledem k češtině jako minoritnímu jazyku nelze příliš očekávat nějaké změny, proto je možná lepší zkusit využívat synthézy, které se vyvíjí v České republice (Speechtech nebo Wintalker Voice), ale ani tady nelze očekávat absolutní bezchybnost. Hodně bylo zapracováno na správném čtení slov po některých předložkách (v, k, ze, s) a snaží se správně přečíst i řadové číslovky, tedy číslovky, po kterých následuje tečka.
O historii ZoomTextu a jeho dalších funkcionalitách se můžete dočíst například už i na české Wikipedii.
Přeji všem uživatelům ZoomTextu příjemnou práci za pomoci ZoomTextu.

= Odkazy =
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/ZoomText Wikipedia - ZoomText]
* [https://www.freedomscientific.com/products/software/zoomtext/ Stránky vývojářské firmy FreedomScientific (USA)]
* [https://www.zoomtext.com Původní stránky SW – dříve firma AiSquared]
* [https://support.freedomscientific.com/Downloads/ZoomText/ZoomTextWhatsNew Co je nového v ZoomTextu (newsletter)]
* [ZoomText User Guide ke každé vydané verzi (Manchester Centre: Vermont, USA), v českém překladu dealerské firmy Spektra a softwarová nápověda v aplikaci
* Informace o počítači, vybaveném ZoomTextem na webu dealerské firmy [https://spektra.eu/pocitac-se-zvetsovanim/ Spektra]
{{Autoritní data}}

[[Kategorie:Software]]
[[Kategorie:Speciální výpočetní technika pro uživatele se zrakovým postižením]]</text>
      <sha1>2trfecii45va565rglfaefr1s1xcu08</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>ZoomText - základní přehled</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8828</id>
    <revision>
      <id>45230</id>
      <timestamp>2022-02-22T06:11:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Milosmid</username>
        <id>4237</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{Upravit|chtělo by to více referencí a přesnější kategorizaci}} '''ZoomText''' je softwarová lupa pro operační systém [[Microsoft Windows]], vyvinutá původně společností AiSquared, která se spojila se společnosti Freedom Scientific v roce 2016. ZoomText je asistivní speciální software pro zpřístupnění a usnadnění práce zrakově postižených na počítači (PC, noteboocích, případně nově i tabletech s Windows). První…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="15772" xml:space="preserve">{{Upravit|chtělo by to více referencí a přesnější kategorizaci}}
'''ZoomText''' je softwarová lupa pro operační systém [[Microsoft Windows]], vyvinutá původně společností AiSquared, která se spojila se společnosti Freedom Scientific v roce 2016. ZoomText je asistivní speciální software pro zpřístupnění a usnadnění práce zrakově postižených na počítači (PC, noteboocích, případně nově i tabletech s Windows). První verze ZoomTextu sloužila v operačním systému [[DOS]] už v roce 1988 a první verze pro Windows byla vydána v roce [[1991]]. V ČR se v této době v DOS využívala Lupa – software Martina Šmída a další DOS screen readery (KUK, HW karty Beta, Spektra ....) a později i LP DOS a s příchodem Windows 3.1 a Windows 95 LP Win. ZoomText přichází do ČR až ve verzi 6.1. Aktuálně je ZoomText k dispozici ve dvou vydáních: ZoomText Lupa (Magnifier) a ZoomText Lupa / Čtečka (Magnifier / Reader). Tato druhá varianta obsahuje hlasovou podporu (ne plnohodnotnou čtečku obrazovky). Nejnovější verzí ZoomTextu je ZoomText 2022, který společnost Freedom Scientific vydala v listopadu 2021.

== Pro koho je software vhodný ==
ZoomText je asistivní software určený těžce slabozrakým (visus 3/60 až 1/60) lidem a lidem s praktickou [[Slepota|nevidomostí]] (visus &gt;1/60, 0,10) se zrakovými poruchami, jako je např. makulární degenerace (výpadky nebo zúžení zorného pole), [[barvoslepost]] (neschopnost rozlišovat některé barvy), [[světloplachost]] (anyridia apod.) a [[glaukom]] (zelený zákal, problémy s nitroočním tlakem a s tím spojené problémy se sníženým visem). Pokud chce nebo potřebuje uživatel využívat i hlasovou podporu (synthetický hlas), tak je samozřejmě důležité, aby tomuto hlasu rozuměl, nebyl příliš nedoslýchavý (s nějakou poruchou sluchu)... 

== Čím ZoomText pomáhá ==
Poskytuje zvětšení obrazovky operačního systému i drtivé většiny aplikací. Důležité však je, aby byly tyto aplikace podporovány, tj. aby např. ZoomText uměl sledovat různé typy kurzorů: editační, buňkový v tabulkovém procesoru, kurzor v menu a v dialogových oknech, pokud se uživatel pohybuje tabulátorem po jednotlivých ovládacích prvcích dialogového okna, sledoval myší kurzor... Takovými kancelářskými aplikacemi jsou kancelářské balíky [[MS Office]] (není to samozřejmost, např. není tomu tak např. v Libre Office). Umožňuje tedy zrakově postiženým bez obtíží pracovat s běžnými kancelářskými dokumenty, e-maily a internetem. 

=== ZoomText a zvětšení na displeji počítače ===
ZoomText podporuje práci na dvou displejích, umožňuje využívat dotykové monitory, hlasové příkazy (pouze v anglických Windows s pomocí technologie rozpoznání řeči [[Cortana]]). Zoomtext je schopen zvětšit obraz na displeji až šedesátkrát (prakticky využitelné jen asi do maximálně sedminásobného zvětšení). Umožňuje uživateli zvolit, která část obrazovky se zvětší: nejčastěji využívají uživatelé celoobrazovkové zvětšení – zvětšený obraz je na celé obrazovce, tj. uživatel vidí jen část obrazovky. Komu by tohle vadilo, neměl by přehled, kde na obrazovce právě pracuje, slouží režim rozdělené obrazovky na zvětšenou a nezvětšenou. Je možné využívat i pohybující se lupu – zvětšený čtverec nebo obdélník. Je možné si zvětšit i zvolit pevnou oblast obrazovky, např. na místě, které je třeba v aplikaci nebo v operačním systému stále sledovat. ZoomText lze kombinovat se speciální zvětšovací TV kamerou, tj. kamerou, která formou malého televizního okruhu zvětšuje např. předlohu položenou na podložce pod kamerou a umožňuje tak uživateli opisovat, pracovat s papírovým dokumentem, pokud s ním nemůže jinak pracovat (zrakem, za podpory optiky). Čitelnost textu i při velkém zvětšení je velmi dobrá díky vyhlazování fontů. ZoomText využívá vektorové překreslování obrazovky, na rozdíl od zvětšení lupou ve Windows, u kterého jde o bitmapové zvětšení (velké zvětšení křivek může vyvolávat kostičkování, ne rovnou linii). 

=== Některé speciální funkce Zvětšovače ===
Funkce zvětšení umožňuje i volby barevných schémat (filtrů barev, např. negativ, v opačném jasu (světlé barvy jsou tmavé a naopak, bílá je černá a černá bílou – doplňkové barvy) a další barevná schémata vhodná pro barvoslepé) dovolují využívat práci na počítači takto postiženým lidem bez oslnění světlého pozadí obrazovky nebo nerozlišování některých barev. 

Program umožňuje zvýraznit různými způsoby různé typy kurzorů (myš. editační kurzor, aplikační kurzor v menu nebo v dialogových oknech). 

=== Speciální nástroj Vyhledávání ===
Speciálním nástrojem Vyhledávání poskytuje program vylepšené možnosti navigace, které uživateli pomáhají vyhledat a spouštět programy z Plochy Windows, vyhledávat dokumenty ve složkách, vyhledávat textové řetězce na webových stránkách, včetně odkazů, ty z tohoto okna odbavovat, číst od tohoto místa dál, vyhledat oblasti na webových stránkách, formuláře a další formulářové prvky jako seznamy apod. Tento nástroj je však z uživatelského hlediska trochu neobratný a potřeboval by revizi a zdokonalení. 

=== Usnadnění práce s internetem ve webových prohlížečích ===
Podporuje práci v internetových prohlížečích Chrome (včetně chytrého invertování barev obrázků – doplněk Smart Invert: při jiném než pozitivním barevném schématu dokáže zobrazit většinu obrázků, případně i některá videa, v pozitivních původních barvách), Mozilla FireFox, Edge a nově i Opera a další browsery založené na jádru Chromium. Na webových stránkách umožňuje definovat oblasti, které mají být při příštím otevření konkrétní stránky přečteny automaticky nebo po stisku klávesové zkratky. Problémem je však častá změna webových stránek.

=== Jaké nástroje umožňují zrakově postiženým plynulé čtení delšího textu ===
Většina slabozrakých uživatelů nepotřebuje plnou hlasovou podporu, tedy aby ZoomText četl všechno přes co přijde kurzor (myší, menu, z klávesnice, editační), ale stačí jim, že jim ZoomText pomůže přečíst delší texty. K tomu slouží nástroje AppReader pro čtení textových dokumentů, ale i textů na webových stránkách nebo mailů. Obdobou je DocReader – např. text z webové stránky je zobrazen ve speciálním okně s výrazným kontrastním zobrazením podle potřeb uživatele. Pokud tento nástroj někde selže, může uživatel využít nástroje Čtení na pozadí – vybere text, klávesovou zkratkou ho sejme a přesune do speciálního přehrávače s velkými ovládacími prvky, kde si ho může přečíst (přehrát), text přitom není vidět, ale uživatel si může např. prohlížet při čtení obrázky.

Pokud ZoomText nepřečte nějakou hlášku nebo okno s dotazem z operačního systému nebo aplikace, může uživatel využít nástroje Řekni to, který text v oznamovacím okně přečte.

Text je možné číst i za pomocí zapnuté zvukové myši – na co uživatel ukáže myší, to je přečteno. Každému však vyhovuje něco jiného.

ZoomText umí také převádět text pomocí technologie TTS ([[Text-to-speech|text to speech]]) do souborů wav nebo wma. Pokud si jako cílové umístění vyberete iTunes nebo Windows Media Player, budou nahrávky umístěny do playlistu „ZoomText – Záznamník&quot;. Při použití iTunes mohou být vaše nahrávky automaticky synchronizovány, jakmile je připojen iPod, iPhone nebo jiné „iZařízení“.

=== Odečítač obrazovky ===
ZoomText umožňuje jen hlasovou podporu podle nastavení, není plnohodnotným [[Screen reader|screen readerem]], sofistikovaným softwarem, který využívají nevidomí. Znamená to tolik, že většinu položek a objektů přečte, ale ne všechny a ne všechno a nemá tolik funkcí, jak je vyčíst. Na této úrovni by se softwarem uživatel spoléhající především na hlasový výstup nemohl plnohodnotně pracovat. Lze ho však doplnit screen readerem od stejné firmy Freedom Scientific JAWS. Tato kombinace je vhodná pro uživatele s velmi slabým zrakem, prakticky nevidomé, kteří se spoléhají spíše na hlasové informace (hlasový výstup) než na zvětšený obraz. Verze ZoomText Fussion, v které je JAWS už integrovaný, se prodává jen v USA, nedodává se do ČR.   

Vzhledem k vysoké ceně tohoto řešení je možné využívat kombinaci ZoomTextu a freewarového programu NVDA, ale problémem je, že nedochází k plné synchronizaci sledování kurzorů u obou softwarů – [[NonVisual Desktop Access|NVDA]] čte něco jiného, než zvětšuje ZoomText, zvětšený obraz je někde jinde.  

=== Hlasové synthézy pro ZoomText ===
ZoomText využívá „své&quot; [[hlasové synthézy]] v různých národních jazycích (ZoomText umožňuje stáhnout nejen české hlasy, ale i slovenské a dalších mnoha světových jazyků), včetně češtiny a slovenštiny, hlasy od značek Eloquens nebo Vocalizer. Mimo ZoomText (v jiných aplikacích, např. Balabolce) nelze tyto instalované hlasové synthézy použít – nejde o hlasy SAPI. Naopak hlasové synthézy z operačního systému Windows nejdou zvolit v ZoomTextu (pokud uživatel neupraví registry Windows – pokud uživatel ví, jak na to nebo si k tomu nestáhnete příslušný klíč registrů od třetích stran). Pokud si ovšem zakoupí navíc hlasy [[SAPI 5]], jako např. ACapella (hlas Eliška) nebo Kobo hlasy, může je uživatel zvolit i v ZoomTextu nebo jiných aplikacích.  

== Vývoj, pořízení, technická podpora, licencování ... konkurence ==
ZoomText byl vyráběn a vyvíjen společností AiSquared se sídlem ve Vermontu v USA až do roku 2016. Po té došlo k sloučení firem AiSqared a Freedom Scientific, která vyvíjela screen reader JAWS a podobný produkt jako je ZoomText – Magic, který se tímto přestál dále vyvíjet. Část firmy, zabývající se vývojem ZoomTextu se přechodně jmenovala Vispero a VFO. Produkt je vyvíjen již více než 25 let a v současné době je k dispozici ve více než 20 jazykových verzích. Společným úsilím došlo k spojení obou programů do verze ZoomTextu Fussion (zvětšovací engine ZoomTextu a engine screen readeru JAWS), který se však pro Českou republiku nedodává, ale lze ho plnohodnotně nahradit zakoupením obou softwarů samostatně, tj. ZoomTextu Zvětšovač + JAWS stejné verze.

Dealerem, lokalizátorem a technickou podporou ZoomTextu pro ČR je Spektra v. d. n. ZoomText prodávají i další firmy, které se zabývají prodejem a technickou podporou digitálním kompenzačních pomůcek pro zrakově postižené (např. firma Galop, Symbio nebo Adaptech). Na nákup tohoto softwaru může zrakově postižený v ČR požádat o příspěvek Úřad práce,&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika
| příjmení = www.pcklavesnici.estranky.cz
| titul = Zákon 329/2011 Sb. - žádost o příspěvek na zakoupení komp. pomůcky
| periodikum = PCklavesnici
| url = https://pcklavesnici.estranky.cz/clanky/zakon-329-2011-sb.---zadost-o-prispevek-na-zakoupeni-komp.-pomucky.html
| jazyk =
| datum přístupu = 2021-07-23
}}&lt;/ref&gt; který mu při splnění podmínek § 329/2011 Sb. poskytnout finanční příspěvek na zakoupení digitální televizní lupy (s hlasovým výstupem, kvalitního PC vč. ZoomTextu) nebo digitálního záznamníku pro nevidomé (notebook nebo tablet s Windows, včetně ZoomTextu). Žadatel získá 5 aktualizací, resp. licenci + 4 roční aktualizace v případě prvního zakoupení, což je doba, po které si může zrakově postižený požádat o další příspěvek na pomůcku. Aktualizace asistivního softwaru je velmi důležitá, aby kompenzační pomůcka plnohodnotně fungovala.

ZoomText má tři autorizační značky (lze ho instalovat maximálně na 3 zařízení). Autorizační značky jsou kontrolovány po internetu. Značky však nelze z uživatelského rozhraní odebrat – muselo by se o to požádat firmy. Proto je někdy výhodnější zakoupení ZoomTextu s autorizací pomocí dongle – hardwarového klíče, který musí být v okamžiku startu ZoomTextu v USB. ZoomText musí být nainstalován na počítači (na rozdíl od podobného softwaru Supernova firmy Dolphin, který se spouští z tohoto média). ZoomText je takto omezeně přenosný mezi různými počítači. Může takto pomoci studentům, lidem, kteří najdou zaměstnání, ale nemají jistotu, zda se v zaměstnání udrží, a proto mohou využít této přenosné verze, aniž by přišli o autorizační značku v případě, že by ze zaměstnání museli odejít. Zaměstnavatel však musí souhlasit s instalací ZoomTextu na jeho počítač, s kterým bude zaměstnanec na pracovišti pracovat.

Jediným podobným konkurenčním softwarem na českém trhu je Supernova Zvětšovač / Zvětšovač s hlasovou podporou / Screen Reader od britské firmy Dolphin.

== Historie ZoomTextu ==
ZoomText v ČR nahradil zvětšovací program LP DOS a LP Win. Dostupné verze v ČR:
* Verze 6.1, 6.2, 7 – pro Windows (verze ? zřejmě už XP)
* Verze 8 pro [[Windows XP]]
* Verze 9 a 9.1 pro Windows XP,&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika
| titul = Focus on Screen Magnification, Part 1: A Review of ZoomText 9.0 and LunarPlus 6.5
| periodikum = The American Foundation for the Blind
| url = https://www.afb.org/aw/7/2/14524
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2021-07-23
}}&lt;/ref&gt; ve verzi 9.1 je poprvé podporován jiný prohlížeč než jen IE, konkrétně [[Mozilla Firefox]]
* Verze 10.1 (přechodná verze), pro [[Windows 7]] a v jiné variantě i pro [[Windows 8]] a později [[Windows 10]]
* Verze 11 byla vydána v roce 2017 pro Windows 10
* Verze 2018 byla vydána počátkem roku 2018, přechod na nové číslování každoročních aktualizací a změna aktivace produktu (identifikace číslem a na serveru vývojáře)
* Verze 2019 byla vydána koncem roku 2018
* Verze 2020 byla vydána koncem roku 2019
* Verze 2021 byla vydána koncem roku 2020
* Verze 2022 byla vydána koncem roku 2021, ale zatím oficiálně nepodporuje práci ve Windows 11. (Ve Windows 11 lépe funguje verze ZoomText 2021 – např. sledování kurzoru v notepadu).

Placené aktualizace jednou ročně, v rámci placené verze dvě velké aktualizace – na jaře a na podzim, někdy častěji, původní text uvádí 4–6 týdnů, ale bývá to méně často. Aktualizace ZoomTextu provází většinou větší aktualizace operačního systému Windows. 

== Reference ==
{{Překlad|en|ZoomText|1030497638}}
&lt;references /&gt;

== Externí odkazy ==
* [https://www.freedomscientific.com/products/software/zoomtext/ Stránky vývojářské firmy FreedomScientific (USA)]
* [https://www.zoomtext.com Původní stránky SW – dříve firma AiSquared]
* [https://support.freedomscientific.com/Downloads/ZoomText/ZoomTextWhatsNew Co je nového v ZoomTextu (newsletter)]
* [ZoomText User Guide ke každé vydané verzi (Manchester Centre: Vermont, USA), v českém překladu dealerské firmy Spektra a softwarová nápověda v aplikaci
* Informace o počítači, vybaveném ZoomTextem na webu dealerské firmy [https://spektra.eu/pocitac-se-zvetsovanim/ Spektra]
* https://cs.wikibooks.org/wiki/ZoomText
{{Autoritní data}}

[[Kategorie:Software]]
[[Kategorie:Speciální výpočetní technika pro uživatele se zrakovým postižením]]</text>
      <sha1>chvm38rntgdy4jo8htn291opskrnidt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:))</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8830</id>
    <revision>
      <id>45281</id>
      <timestamp>2022-03-10T20:10:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ZuzanaBrabcova</username>
        <id>9489</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „&lt;includeonly&gt;{{#if: {{{1|}}} | {{První neprázdný  | 1 = {{#invoke:Wikidata|get{{#if:{{{raw|}}}|Raw}}Qualifier|property={{První neprázdný|{{{vlastnost|}}}|P18}}|qualifier=P2096|withtarget={{{1}}}|qualifiers withlang=cs}}  | 2 = {{#invoke:Wikidata|getQualifier|property={{První neprázdný|{{{vlastnost|}}}|P18}}|qualifier=P180|withtarget={{{1}}}|nolink={{#if:{{{raw|}}}|true}}|addclass={{#if:{{{raw|}}}|false}}}}  | 3 = {{#ifexpr: {{#if:{{{titulek|}…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="930" xml:space="preserve">&lt;includeonly&gt;{{#if: {{{1|}}}
| {{První neprázdný
 | 1 = {{#invoke:Wikidata|get{{#if:{{{raw|}}}|Raw}}Qualifier|property={{První neprázdný|{{{vlastnost|}}}|P18}}|qualifier=P2096|withtarget={{{1}}}|qualifiers withlang=cs}}
 | 2 = {{#invoke:Wikidata|getQualifier|property={{První neprázdný|{{{vlastnost|}}}|P18}}|qualifier=P180|withtarget={{{1}}}|nolink={{#if:{{{raw|}}}|true}}|addclass={{#if:{{{raw|}}}|false}}}}
 | 3 = {{#ifexpr: {{#if:{{{titulek|}}}|1|0}} and {{#if:{{#invoke:Wikidata|getRawQualifier|property={{První neprázdný|{{{vlastnost|}}}|P18}}|qualifier=P585|withtarget={{{1}}}}}|1|0}}
  | {{#if:{{{raw|}}}||&lt;span class=&quot;wd&quot;&gt;}}{{{titulek}}} ({{#invoke:Wikidata|getQualifier|property={{První neprázdný|{{{vlastnost|}}}|P18}}|qualifier=P585|withtarget={{{1}}}|nolink=true|addclass=false}}){{#if:{{{raw|}}}||&lt;/span&gt;}}
  }}
 }}
}}&lt;/includeonly&gt;&lt;noinclude&gt;
{{Dokumentace}}
{{Dlouhodobě polozamčeno}}
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>63q4h6t6p3e4k3hbrmq62s9ijldeqiv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:První neprázdný</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8831</id>
    <revision>
      <id>45283</id>
      <parentid>45282</parentid>
      <timestamp>2022-03-10T20:12:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ZuzanaBrabcova</username>
        <id>9489</id>
      </contributor>
      <comment>stránka vyprázdněna</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="0" />
      <sha1>phoiac9h4m842xq45sp7s6u21eteeq1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Chemický symbol nebezpečí GHS</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8833</id>
    <revision>
      <id>45348</id>
      <timestamp>2022-03-21T18:08:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ZuzanaBrabcova</username>
        <id>9489</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „&lt;div style=&quot;display:inline-block; text-align:center&quot;&gt;{{#switch: {{{1|10}}} | 1 = [[Soubor:GHS-pictogram-explos.svg|75px|GHS01 – výbušné látky|link=Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemikálií]]&lt;br /&gt;&lt;small&gt;''GHS01''&lt;/small&gt; | 2 = [[Soubor:GHS-pictogram-flamme.svg|75px|GHS02 – hořlavé látky|link=Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemikálií]]&lt;br /&gt;&lt;small&gt;''GHS02''&lt;/small&gt; | 3 = Sou…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2086" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;display:inline-block; text-align:center&quot;&gt;{{#switch: {{{1|10}}}
| 1 = [[Soubor:GHS-pictogram-explos.svg|75px|GHS01 – výbušné látky|link=Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemikálií]]&lt;br /&gt;&lt;small&gt;''GHS01''&lt;/small&gt;
| 2 = [[Soubor:GHS-pictogram-flamme.svg|75px|GHS02 – hořlavé látky|link=Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemikálií]]&lt;br /&gt;&lt;small&gt;''GHS02''&lt;/small&gt;
| 3 = [[Soubor:GHS-pictogram-rondflam.svg|75px|GHS03 – oxidační látky|link=Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemikálií]]&lt;br /&gt;&lt;small&gt;''GHS03''&lt;/small&gt;
| 4 = [[Soubor:GHS-pictogram-bottle.svg|75px|GHS04 – plyny pod tlakem|link=Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemikálií]]&lt;br /&gt;&lt;small&gt;''GHS04''&lt;/small&gt;
| 5 = [[Soubor:GHS-pictogram-acid.svg|75px|GHS05 – korozivní a žíravé látky|link=Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemikálií]]&lt;br /&gt;&lt;small&gt;''GHS05''&lt;/small&gt;
| 6 = [[Soubor:GHS-pictogram-skull.svg|75px|GHS06 – toxické látky|link=Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemikálií]]&lt;br /&gt;&lt;small&gt;''GHS06''&lt;/small&gt;
| 7 = [[Soubor:GHS-pictogram-exclam.svg|75px|GHS07 – dráždivé látky|link=Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemikálií]]&lt;br /&gt;&lt;small&gt;''GHS07''&lt;/small&gt;
| 8 = [[Soubor:GHS-pictogram-silhouette.svg|75px|GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví|link=Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemikálií]]&lt;br /&gt;&lt;small&gt;''GHS08''&lt;/small&gt;
| 9 = [[Soubor:GHS-pictogram-pollu.svg|75px|GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí|link=Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemikálií]]&lt;br /&gt;&lt;small&gt;''GHS09''&lt;/small&gt;
| 10
| [[Soubor:GHS-pictogram-unknown.svg|75px|GHS00 – látky s neznámými vlastnostmi|link=Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemikálií]]&lt;br /&gt;&lt;small&gt;''GHS00''&lt;/small&gt;
}}&lt;/div&gt;&lt;noinclude&gt;
[[Kategorie:Šablony:Chemické symboly nebezpečí GHS| ]]
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>9yzk5t3awwa7qeimcuqhc9hs8jkhfb1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:GHS01</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8834</id>
    <revision>
      <id>45379</id>
      <parentid>45364</parentid>
      <timestamp>2022-03-21T22:05:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ZuzanaBrabcova</username>
        <id>9489</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="68" xml:space="preserve">[[Image:GHS-pictogram-explos.svg|50px|{{{1|GHS01: Explosive}}}]]&lt;!--</text>
      <sha1>enskte8nqeni1x86th48kxt84pbyyk3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:GHS07</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8835</id>
    <revision>
      <id>45385</id>
      <parentid>45358</parentid>
      <timestamp>2022-03-21T22:12:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ZuzanaBrabcova</username>
        <id>9489</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="75" xml:space="preserve">[[Image:GHS-pictogram-exclam.svg|50px|{{{1|GHS07: Exclamation mark}}}]]&lt;!--</text>
      <sha1>q6v0ysdeiymwg5mro89ozf70j5zga7u</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:GHS02</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8836</id>
    <revision>
      <id>45381</id>
      <parentid>45365</parentid>
      <timestamp>2022-03-21T22:06:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ZuzanaBrabcova</username>
        <id>9489</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="67" xml:space="preserve">[[File:GHS-pictogram-flamme.svg|50px|{{{1|GHS02: Flammable}}}]]&lt;!--</text>
      <sha1>kk4fd2ulg1gnprwllur6zwjacjsy98w</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:GHS03</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8837</id>
    <revision>
      <id>45382</id>
      <parentid>45366</parentid>
      <timestamp>2022-03-21T22:07:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ZuzanaBrabcova</username>
        <id>9489</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="70" xml:space="preserve">[[Image:GHS-pictogram-rondflam.svg|50px|{{{1|GHS03: Oxidizing}}}]]&lt;!--</text>
      <sha1>hiw0mv1jo64lrtbu90v1xwx6c2dlnxk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:GHS04</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8838</id>
    <revision>
      <id>45367</id>
      <parentid>45361</parentid>
      <timestamp>2022-03-21T18:38:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ZuzanaBrabcova</username>
        <id>9489</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="120" xml:space="preserve">{{Chemický symbol nebezpečí GHS|4}}&lt;noinclude&gt;
[[Kategorie:Šablony:Chemický symbol nebezpečí GHS|4]]
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>c9kwh3nl79y3ebws072zlh27tn6tjte</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:GHS05</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8839</id>
    <revision>
      <id>45383</id>
      <parentid>45371</parentid>
      <timestamp>2022-03-21T22:09:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ZuzanaBrabcova</username>
        <id>9489</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="66" xml:space="preserve">[[Image:GHS-pictogram-acid.svg|50px|{{{1|GHS05: Corrosive}}}]]&lt;!--</text>
      <sha1>itle8nn3chtaik5ngg4nivgoh6fq56y</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:GHS06</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8840</id>
    <revision>
      <id>45384</id>
      <parentid>45368</parentid>
      <timestamp>2022-03-21T22:11:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ZuzanaBrabcova</username>
        <id>9489</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="63" xml:space="preserve">[[Image:GHS-pictogram-skull.svg|50px|{{{1|GHS06: Toxic}}}]]&lt;!--</text>
      <sha1>l5heq7lvwfaplznyocbtdhwh4h4mnf7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:GHS08</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8841</id>
    <revision>
      <id>45386</id>
      <parentid>45369</parentid>
      <timestamp>2022-03-21T22:13:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ZuzanaBrabcova</username>
        <id>9489</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="76" xml:space="preserve">[[Image:GHS-pictogram-silhouette.svg|50px|{{{1|GHS08: Health hazard}}}]]&lt;!--</text>
      <sha1>e3mx34tv502q27yh4lkg0d274f7brec</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:GHS09</title>
    <ns>10</ns>
    <id>8842</id>
    <revision>
      <id>45387</id>
      <parentid>45370</parentid>
      <timestamp>2022-03-21T22:13:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ZuzanaBrabcova</username>
        <id>9489</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="78" xml:space="preserve">[[Image:GHS-pictogram-pollu.svg|50px|{{{1|GHS09: Environmental hazard}}}]]&lt;!--</text>
      <sha1>fmq052ucnihqlhp7orzgilx3m028m4o</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy s nanomateriály/﻿Demonstrace lotosového efektu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8843</id>
    <revision>
      <id>45623</id>
      <parentid>45622</parentid>
      <timestamp>2022-04-08T21:11:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ZuzanaBrabcova</username>
        <id>9489</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3552" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Demonstrace lotosového efektu
|Chemický symbol nebezpečí GHS = {{GHS07}}
}}
== Popis pokusu ==
Pokus demonstruje lotosový efekt, který vykazují některé nanočástice. Jedná se o povrchový jev, který lze pozorovat například na listech lotosu. V pokusu je demonstrován hydrofobní účinek vrstvy nanočástic na povrchu materiálu. Nanesením vrstvy vosku na látku je možné docílit hydrofobního chování.

== Princip ==
Povrchové vlastnosti materiálů jsou úzce spojeny s chemickou strukturou a vlastnostmi částic na povrchu materiálu. Jednou z důležitých povrchových vlastností materiálů je smáčivost. [[w:Povrchové napětí|Smáčivost]] popisuje interakci povrchu materiálu s kapalinami, udává míru přilnutí kapaliny (nejčastěji vody) k danému povrchu. Tato vlastnost je ovlivňována koncovými skupinami molekul, které se na povrchu materiálu nachází. Koncové části molekul mohou být rozděleny do dvou skupin [[w:Hydrofobie|hydrofobní]] a [[w:Hydrofilie|hydrofilní]]. Hydrofobní skupiny budou vodu na svém povrchu odpuzovat, zatímco u hydrofilních skupin bude voda k povrchu přitahována. 
V přírodě je možné nalézt rostliny ([[w:Lotos|lotos]]) nebo živočichy ([[w:Vodoměrka štíhlá|vodoměrky]]), u kterých je možné pozorovat superhydrofoní (vodoodpudivé) vlastnosti. Podrobným zkoumání těchto vlastností byla objevena spojitost mezi povrchovými vlastnostmi a strukturou materiálu. Povrch listu lotosu a dalších rostlin je pokryt nanokrystaly vosku o velikosti v řádu desítek nanometrů, které vytváří vrstvu odpuzující vodu. Hydrofobita je zesílena zvrásněním povrchu listu, čímž se vytváří superhydrofobní systém. Listy lotosu potom vykazují samočistící efekt, protože díky hydrofobitě povrchu dochází ke spádu kapavek vody padajících na list. Kapky vody pak strhávaní částice prachu či jiné nečistoty z povrchu listu. Tomuto souboru vlastností se říká [[w:Lotosový efekt|Lotosový efekt]]. 

Lotosovým efektem jsou inspirovány [[w:Samočistící stavební materiál|nové materiály]], které nabízejí samočistící schopnost. Jedná se o hydrofobní textilie, [[w:Samočistící nátěr|barvy a nátěry]], postřiky na auta. Ve všech aplikacích je využito právě hydrofobity materiálů, které je docíleno aplikací vrstvy hydrofobních nanočástic. 

== Postup ==
[[Soubor:Ilustrace- Lotosový efekt.png|náhled|Ilustrace k pokusu: Ukázka superhydrofobníxch vlastností nanovrstev.]]
#	Připravíme si 3 textilní čtverce 10x10 cm ze stejného materiálu (nejlépe bavlna) a  očíslujeme je 1-3. 
#	Na čtverec číslo 1 naneseme komerčně dostupný impregnační sprej. 
#	Na druhý čtverec naneseme vrstvu vosku, třením čajové svíčky o látku. 
#	Poslední čtverec necháme jako srovnávací. 
#	Na všechny čtverce postupně nakapeme Pasteurovou pipetou červené víno a pozorujeme, jak kapalina interaguje s různými povrchy. U srovnávacího textilního čtverce, bychom měli sledovat vsáknutí kapaliny do textilie (smáčivý materiál), textilie, na kterých jsou naneseny vodě-odolně vrstvy budou vykazovat hydrofobní vlastnosti. 

== Poznámky ==
* Je možné zkoumat i další materiály (sklo, plast a další) a pozorovat jejich povrchové vlastnosti. 
* Místo červeného vína je možné použít jakoukoli jinou kapalinu.

== Reference ==
&lt;references /&gt;


[[Kategorie:Chemické pokusy s nanomateriály|Demonstrace lotosového efektu]]</text>
      <sha1>16qna0l53gislnhggongtrgucplmzvv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy s nanomateriály/Ukázka struktury a využití fullerenů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8844</id>
    <revision>
      <id>45611</id>
      <parentid>45610</parentid>
      <timestamp>2022-04-07T22:54:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ZuzanaBrabcova</username>
        <id>9489</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2993" xml:space="preserve">{{Chemický pokus|Jméno=Ukázka struktury a využití fullerenů
|Chemický symbol nebezpečí GHS = {{GHS07}}
}}
== Popis pokusu ==
Stavba modelu nejmenšího stabilního fullerenu C60. model může být následně využit k vysvětlení potenciálních aplikací fullerenů jako luminiscenčních značek v biomedicíně. 
== Princip ==
[[w:Fullereny|Fullereny]] jsou jednou z [[w:Alotropie|alotropických modifikací]] [[w:Formy uhlíku|uhlíku]].  Jedná se o duté uzavřené struktury, které mají tvar sférických kopulí poskládaných z pěti- a šestiúhelníků tvořených uhlíkovými atomy. Nejmenším stabilním fulerenem je fulleren C&lt;sub&gt;60&lt;/sub&gt; nazývaný také Buckminsterfulleren (Buckyball). Své pojmenování dostala sloučenina společně s celou skupinou po [[w:Buckminster Fuller|Buckminsteru Fullerovi]] (americký architekt), který se proslavil stavbou geodetických kopulí, jejichž tvar je velmi podobný struktuře fulerenů. Kromě tvaru jsou fulereny zkoumány hlavně pro své vlastnosti. Jelikož se jedná o čistě uhlíkovou strukturu, jsou fulereny biokompatibilní a přináší potenciál využití v biomedicíně a jiných biotechnologických aplikacích. Fulereny je možné i substituovat a funkcionalizovat, což přináší široké spektrum možných aplikací od [[w:Supravodivost|supravodičů]] po nosiče jiných molekul, kde fulereny slouží jako ochranné kontejnery pro přenášený objekt.&lt;ref&gt;Wudl, F. Fullerene materials. J. Mater. Chem. 12, 1959–1963 (2002).&lt;/ref&gt;
Princip využití fullerenů, jako fluorescenčních značek spočívá ve vložení molekuly fluorescenčního barviva do středu fullerenu a následném vpravení do organismu. Fulleren putuje skrze organismus. Pomocí vhodného záření můžeme aktivovat luminiscenci fluorescenční molekuly, a tak sledovat pohyb fullerenu organismem. 
== Postup ==
[[Soubor:Ilustrace Ukázka struktury a využití fullerenů.png|náhled| Ilustrace: Nákres k vytvoření modelu struktury fullerenu.]]
#	Dřevěné špejle nastříháme na špalíčky o délce 2 cm. Kousků špejlí budeme potřebovat dohromady 90. 
#	Z pěti polystyrenových koulí o průměru 4 cm sestavíme planární pětiúhelník. Pětiúhelníků je třeba seskládat dohromady 12. 
#	Následně budeme pětiúhelníky spojovat dohromady, podle nákresu v ilustraci. 
#	Větší polystyrenovou kouli (průměr 8 cm) natřeme fluorescenční barvou a vložíme do středu geodetické kopule tvořící fulleren. 
#	Na hotovém modelu je možné vysvětlit strukturu fullerenu, možné aplikace pro přenášení látek v organismech, nebo jako fluorescenční značku. 

== Poznámky ==
* Experiment je možné vyžít jako celou aktivitu - žáci si model skládají sami, nebo je možné využít hotový model, pouze pro demonstraci využití a struktury fullerenů. 
== Reference ==
&lt;references /&gt;


[[Kategorie:Chemické pokusy s nanomateriály|Ukázka struktury a využití fullerenů]]</text>
      <sha1>0bbv3bib5vfiyptmgo2bbe06ypekoum</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny královéhradecké římskokatolické diecéze/Seznam zemřelých kněží královéhradecké římskokatolické diecéze 1900-1999</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8845</id>
    <revision>
      <id>45917</id>
      <parentid>45913</parentid>
      <timestamp>2022-07-20T07:40:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Vianney nove</username>
        <id>6592</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="53434" xml:space="preserve">'''Seznam zemřelých kněží (biskupů, kněží a jáhnů) královéhradecké římskokatolické diecéze v letech 1900-1999'''

Jedná se o [[w:Římskokatolická církev|římskokatolické]] ''[[w:kněz|kněze]] [[w:Diecéze|diecézní]]'' nebo ''kněze [[w:Řehole|řeholní]]'', kteří působili alespoň krátký čas v královéhradecké diecézi a zemřeli v rozmezí let 1900-1999. Jedná se o nekompletní seznam, řazený chronologicky podle data úmrtí.

Zelenou barvou jsou podbarveni ti, kteří se stali oběťmi nacistického a komunistického pronásledování katolické církve.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!jméno a příjmení kněze
!datum úmrtí
!jiné údaje
|-
|Alois Nývlt
|{{dts|12|05|1901}}
|Rodák z Červeného Kostelce. Děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Holohlavy|Holohlavech]], jubilant kněžství.
|-
|Wenzel Fuchs
|{{dts|03|07|1902}}
|Prvo-farář ve Svobodě nad Úpou.
|-
|Jan Alois Adler
|{{dts|16|11|1903}}
|Farář na [[w:Římskokatolická farnost Míčov|Míčově]].
|-
|Václav Šilina
|{{dts|09|08|1904}}
|Rodák ze Šonova u Nového Města nad Metují. Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Hronov|Hronově]]. Zemřel ve věku 34 let. Pohřben na hřbitově na Václavicích u Náchoda.
|-
|František Podhajský
|{{dts|16|12|1906}}
|V letech 1894-1901 farář v Holicích. Poté dožil na odpočinku na Moravě.
|-
|Johann Gebert
|{{dts|04|02|1908}}
|Farář ve Svobodě nad Úpou, osobní děkan.
|-
|Metoděj Karel Laudin, OSB
|{{dts|28|05|1909}}
|Břevnovsko-broumovský benediktin. Farář v Machově u Police nad Metují. Zabýval se genealogií.
|-
|Josef Bukovský
|{{dts|24|01|1910}}
|Kněz. Katecheta měšťanských škol v Poděbradech. Později, v l. 1881-1907 působil jako farář v Horkách nad Jizerou v litoměřické diecézi. Po roce 1907 dožil na penzi v Poděbradech.
|-
|František Antonín Pecka
|{{dts|08|06|1911}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Náchod|Náchodě]].
|-
|Jan Volánek
|{{dts|24|03|1912}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Běstvina|Běstvině]], od roku 1910 děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Jaroměř I|Jaroměři]].
|-
|Havel Cígler, OFMCap.
|{{dts|02|05|1912}}
|Kněz. Infirmář kapucínského konventu v Chrudimi.
|-
|Josef Folta
|{{dts|21|11|1913}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Čáslav|Čáslavi]].
|-
|Česlav Uhlíř, O.Praem.
|{{dts|20|10|1913}}
|Želivský premonstrát, v letech 1913-1915 kaplan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Polná|Polné]].
|-
|Josef Kučera
|{{dts|08|05|1914}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Seč|Seči]]. Biskupský notář a osobní děkan.
|-
|Jindřich Láš
|{{dts|21|02|1915}}
|Kněz. Působil ve Dvoře Králové nad Labem, pohřben na ''Staroměstském hřbitově'' v Náchodě.
|-
|Stanislav Hlína
|{{dts|11|08|1917}}
|Fundatista v Malých Svatoňovicích.
|-
|František Kašťák
|{{dts|24|06|1920}}
|V letech 1890-1895 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Slavoňov|Slavoňově]], později v [[w:Římskokatolická farnost Ronov nad Doubravou|Ronově nad Doubravou]]. 
|-
|Fulgencius František Khunt, OSB
|{{dts|22|08|1920}}
|Farář v Machově u Police nad Metují. Dlouhý čas zažíval šikanu ze strany svého kaplana Emanuela Hulínského, který následně přestoupil s velkou částí farníků k nové Československé církvi. Toto se velmi negativně podepsalo na zdraví faráře Khunta. Zemřel v okresní nemocnici v Náchodě.
|-
|Mons. Václav Dvořáček
|{{dts|25|11|1923}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Nížkov|Nížkově]].
|-
|Jan Vik
|{{dts|25|05|1924}}
|Zámecký kaplan ve Smiřicích (farnost Holohlavy).
|-
|Augustin Kubes, OFMCap.
|{{dts|16|07|1924}}
|Kněz v kapucínském konventu v Opočně. V letech 1911-1916 provinciál české provincie kapucínského řádu.
|-
|Antonín Rohlík
|{{dts|25|09|1926}}
|Farář v Krucemburku. Zemřel tragicky, byl kýmsi zastřelen během podvečerní procházky. Pachatele se nikdy nepodařilo zjistit.
|-
|Otakar Hůla
|{{dts|02|02|1930}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Seč|Seči]].
|-
|Viktor Bibus
|{{dts|02|12|1930}}
|Farář v Lichkově u Králík.
|-
|Josef Vosyka
|{{dts|23|12|1931}}
|Farář v Kunštátu (tehdy ''Kronstadtu'') u Orlického Záhoří.
|-
|Karel Neužil
|{{dts|15|07|1932}}
|Farář v Nížkově.
|-
|František Morávek
|{{dts|04|09|1932}}
|V letech 1896-1911 farář v Klášterci nad Orlicí. Dožil na odpočinku ve Zbudově u Klášterce nad Orlicí. Pohřben v kněžském hrobě na kláštereckém hřbitově.
|-
|Mons. Jan František Seidl
|{{dts|06|09|1932}}
|Od roku 1894 působil jako farář v Černilově. V roce 1902 byla černilovská farnost obdařena čestným titulem děkanství a Seidl se stal prvním děkanem. Farnost hmotně velmi zvelebil, aktivně se účastnil také místního spolkového života. Od roku 1912 působil jako děkan v Holohlavech. V roce 1927 odešel na odpočinek do Lysé nad Labem, kde dožil. 
|-
|Matěj Schreiber, OFMCap.
|{{dts|13|08|1934}}
|Kněz v kapucínském konventu v Chrudimi. Zasloužilý provinční definitor. Konzistorní rada královéhradeckého biskupství.
|-
|J.M. can. prof. ThDr. [[w:Jan Hejčl|Jan Nepomuk Hejčl]]
|{{dts|05|02|1935}}
|Rodák ze Žamberka. Na kněze vysvěcen v Hradci Králové 12. července 1891. Po vysvěcení působil krátce jako kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Čermná|Dolní Čermné]]. Posléze dále studoval teologii ve Vídni a orientalistiku v Berlíně. Po návratu vyučoval starozákonní biblistiku v kněžském semináři v Hradci Králové. Od roku 1909 působil na teologické fakultě v Olomouci. V letech 1917-1925 vydal postupně ve třech svazcích nový překlad Starého zákona do češtiny.
|-
|František Kočí
|{{dts|21|04|1936}}
|Děkan v Žamberku.
|-
|Jan Suchomel
|{{dts|23|07|1936}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Čermná|Dolní Čermné]], pohřben v Hradci Králové na Pouchově.
|-
|Josef Unger
|{{dts|20|09|1937}}
|Rodák z Batňovic (farnost Úpice). Děkan v Černilově.
|-
|František Martínek
|{{dts|06|08|1938}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Sádek|Sádku]].
|-
|Linus Mann, OFMCap.
|{{dts|17|08|1938}}
|Kněz v kapucínském konventu v Chrudimi. Jubilant řeholních slibů.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Franz Wihan|Franz Wihan]]
|{{dts|10|3|1940}}
|Kněz německé národnosti, rodák z Huntířova u Dvora Králové. Někdejší kaplan v Trutnově, později administrátor v Sedloňově v Orlických horách. Mezi farníky byl velmi oblíben, což nicméně velmi vadilo sedloňovským příznivcům nacismu. Stával se obětí opakované šikany a napadání, nakonec byl v prosinci 1939 na udání zatčen. Vězení zničilo jeho psychické zdraví. Byl převezen do psychiatrické léčebny ve Šternberku na Moravě, kde byl zřejmě mučen a následně na něm byla vykonána eutanázie. Jeho tělo bylo vydáno k pohřbení příbuzným do Huntířova. Ti přes zákaz nechali po dohodě s kocléřovským farářem Antonem Dresslerem v noci před pohřbem otevřít rakev. Bylo shledáno, že tělo nese známky mučení. Poté byla rakev opět uzavřena a na druhý den se konal pohřeb. Hrob byl později zapomenut. Jeho poloha byla opětovně identifikována až v roce 2015.
|-
|Alois Dostál
|{{dts|27|07|1940}}
|Děkan v Čáslavi.
|-
|Josef Teplý
|{{dts|10|01|1941}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Běstvina|Běstvině]].
|-
|Vincenc Laštovička
|{{dts|06|08|1941}}
|Kaplan v Chotěboři.
|-
|Prof. PhDr. [[w:Dobroslav Orel|Dobroslav Orel]]
|{{dts|18|02|1942}}
|Kněz, rodák z Ronova nad Doubravou. Hudební pedagog a muzikolog. Přednášel církevní zpěv a gregoriánský chorál v kněžském semináři v Hradci Králové. Později působil v Praze, vyučoval na pražské konzervatoři.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Mons. [[w:Metoděj Kubáň|Metoděj Kubáň]]
|{{dts|05|03|1942}}
|Vojenský duchovní. V letech 1929-1934 duchovní správce 4. pěší divize v Josefově. V roce 1939 se zapojil do protinacistického odboje, zemřel v koncentračním táboře v Dachau.
|-
|Jan Havelka
|{{dts|12|05|1942}}
|Rodák ze Smidar, v letech 1916-1922 kaplan v Čáslavi. Zemřel v Německém (nyní Havlíčkově) Brodě.
|-
|[[w:Sigismund Bouška|Sigismund Ludvík Bouška]], OSB
|{{dts|29|08|1942}}
|Břevnovsko-broumovský benediktin (břevnovské a broumovské opatství se vzájemně oddělily až po roce 1945). Působil v Polici nad Metují a v Bezděkově. Závěr života trávil u přátel ve Rtyni v Podkrkonoší, zemřel v nemocnici v Náchodě. Pohřben na břevnovském hřbitově v Praze.
|-
|Mons. František Vítek
|{{dts|05|10|1942}}
|Rodák z Týniště nad Orlicí, na kněze vysvěcen 15. července 1883. Někdejší vikarista královéhradecké katedrály, posléze kaplan v Polné. V letech 1891-1912 přechodně působil v brněnské diecézi. Od roku 1912 děkan v Polné. V roce 1927 jmenován Monsignorem.
|-
|Antonín Mádle
|{{dts|15|11|1942}}
|Děkan v Novém Bydžově.
|-
|František Opřátko
|{{dts|08|12|1942}}
|Farář na Míčově.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Jan Procházka (kněz)|Jan Procházka]]
|{{dts|23|03|1943}}
|Do roku 1941 farář v [[w:Římskokatolická farnost Červené Janovice|Červených Janovicích]]. Byl udán za &quot;pobuřující&quot; promluvy při bohoslužbách a odsouzen ke čtyřletému vězení. Zemřel ve věznici v Bruchsale v Německu.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Mons. Jan Černý
|{{dts|12|02|1944}}
|Někdejší spirituál kněžského semináře v Hradci Králové. Děkan královéhradecké katedrální kapituly. Vězněn nacisty, zemřel ve Würzburgu.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Oldřich Kučera (farář)|Oldřich Kučera]]
|{{dts|08|05|1945}}
|Farář v Trhové Kamenici. Brutálně zavražděn na trhovokamenické faře ustupujícími nacistickými vojáky.
|-
|Antonín Rührich
|{{dts|16|06|1945}}
|Farář v Olešnici v Orlických horách. Ač nebylo jisté, zda se za okupace nějakým způsobem provinil, byl jakožto Němec zastřelen příslušníky Rudé armády v údolí ''Peklo'' u Nového Města nad Metují. Před popravou se jej svým vyjednáváním a přímluvami velmi usilovně, leč marně, snažil zachránit tehdejší novoměstský děkan Petr Štěpánek, který byl přesvědčen o jeho nevině.
|-
|prof. Dr. Alban J. Prause, OSB
|{{dts|24|08|1945}}
|Broumovský benediktin, kněz. Rodák z Heřmánkovic u Broumova. Profesor broumovského gymnázia. V závěru života farář v Šonově u Broumova. Zde byl zavražděn &quot;revoluční gardou&quot;, ač se za okupace ničím neprovinil. Pohřben na obecním hřbitově v Šonově.
|-
|Ansgar Schmitt, OSB
|{{dts|24|08|1945}}
|Broumovský benediktin, kněz. Zavražděn spolu s Albanem Prausem &quot;revoluční gardou&quot;. Pohřben na obecním hřbitově v Šonově.
|-
|František Bílek
|{{dts|16|05|1947}}
|Rodák ze Světlé nad Sázavou. Na kněze byl vysvěcen 25. července 1898 v katedrále sv. Ducha v Hradci Králové. Postupně působil v duchovní správě v Dolních Libchavách, Teplicích nad Metují, Lanškrouně a Žichlínku. Od 1. října 1923 děkan v České Třebové. Biskupský notář a čestný konzistorní rada. Pohřben na českotřebovském hřbitově.
|-
|Jaroslav Petr
|{{dts|18|07|1947}}
|Farář v Častolovicích.
|-
|PhDr. ThDr. [[w:Čeněk Tomíško|Čeněk Tomíško]]
|{{dts|16|08|1949}}
|Narozen v Čáslavi v roce 1905. S vyznamenáním odmaturoval na čáslavském gymnáziu. Teologii studoval v Nepomucenu v Římě. Kněžské svěcení přijal 21. prosince 1929 v Římě a na druhý den slavil svou první Mši svatou v kapli Nepomucena. Po návratu do Čech jej královéhradecký biskup ustanovil kaplanem v Dolních Libchavách u Ústí nad Orlicí. Již po roce byl povolán na konzistoř do Hradce Králové, kde se věnoval přípravě metodik pro výuku náboženství. V roce 1935 dokončil v Římě rigorozními zkouškami další vzdělání a poté začal vyučovat dogmatiku a filosofii v hradeckém kněžském semináři. V roce 1949 odjel na dovolenou ke své sestře do Mnichova u Mariánských Lázní. Zde se však těžce nachladil. Zemřel na komplikovaný zápal plic v nemocnici v Mariánských Lázních.
|-
|Karel Škacha
|{{dts|28|11|1949}}
|Farář v Bělé nad Svitavou, zemřel po operaci štítné žlázy.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Josef Toufar|Josef Toufar]]
|{{dts|25|02|1950}}
|Někdejší duchovní správce v Zahrádce u Ledče nad Sázavou. Odtud v roce 1948 na státní nátlak přeložen do [[w:Římskokatolická farnost Číhošť|Číhoště]]. Zemřel na následky brutálních výslechových metod, užitých na něm během vyšetřovací vazby ve Valdicích, poté, co byla snaha jej &quot;na poslední chvíli&quot; zachránit operací v prominentním sanatoriu v Praze. Původně byl pohřben do hromadného hrobu na hřbitově v Praze-Ďáblicích. V roce 2014 byly identifikovány a exhumovány jeho ostatky. Po antropologickém průzkumu byl 12. července 2015 pohřben do hrobky v kostele v Číhošti. Probíhá jeho beatifikační proces.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|ThDr. Metoděj Bohumír Mastný, O.Praem.
|{{dts|01|05|1950}}
|Želivský premonstrát, rodák z Dolních Vilémovic na Moravě. V závěru druhé světové války byl krátce vyšetřován gestapem. Později žil jako konventuál v želivském klášteře. V roce 1950 byl spolu se spolubratry internován, ač &quot;kádrově&quot; byl hodnocen jako více-méně &quot;bezproblémový&quot;. V internaci však dlouho nesetrval. Ze zdravotních důvodů byl převezen na vězeňské oddělení nemocnice v Semilech, kde záhy zemřel. Pohřben je v Třebíči.
|-
|Jaroslav Kladiva
|{{dts|04|07|1950}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Keblov|Keblově]] (který do r. 1993 patřil do královéhradecké diecéze, od uvedeného roku součást arcidiecéze pražské).
|-
|Josef Vorlička
|{{dts|22|01|1951}}
|V letech 1933-1949 farář v [[w:Římskokatolická farnost Krouna|Krouně]].
|-
|Karel František Toufar, OFMCap.
|{{dts|14|02|1951}}
|Kapucín, kněz. Strýc výše uvedeného umučeného kněze Josefa Toufara. V roce 1950 byl internován v bývalém kapucínském konventu v Opočně, kde prožil zbytek života.
|-
|Benedikt Kříž
|{{dts|18|03|1951}}
|Narozen 11. května 1871, kněžské svěcení přijal 29. července 1894. V letech 1919-1925 katecheta na gymnáziu v Náchodě. V Náchodě následně dožil a byl pohřben na tamním ''Staroměstském hřbitově''.
|-
|Václav Žižka
|{{dts|28|05|1952}}
|Emeritní farář ve [[w:Římskokatolická farnost Zbýšov v Čechách|Zbýšově]].
|-
|ThDr. Fulgent Jan Novák, O.Praem.
|{{dts|09|06|1952}}
|Želivský premonstrát, do roku 1951 farář v Jiřicích. V uvedeném roce mu byl odňat státní souhlas k veřejné kněžské službě a byl donucen odejít do důchodu. Dožil v Humpolci jako soukromá osoba. 
|-
|Ladislav Dragoun
|{{dts|11|07|1952}}
|Děkan v Náchodě, okrskový vikář náchodského vikariátu. Pohřben na náchodském ''Staroměstském hřbitově'' při kostele sv. Jana Křtitele, v témže hrobě je pohřbena jeho rodná sestra, která mu vedla domácnost.
|-
|Bedřich Václav Vavroušek, O.Praem.
|{{dts|17|07|1952}}
|Emeritní opat želivský. V roce 1950 byl spolu se spolubratry internován v Broumově, později byl převezen do charitního domova na Moravci v brněnské diecézi, kde dožil. Na hřbitově na Moravci byl rovněž pohřben.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|František Xaver Mimra
|{{dts|13|10|1952}}
|V letech 1919-1949 farář v Rané u Hlinska. V letech 1949-1952 politický vězeň. Se značně podlomeným zdravím byl z vězení propuštěn a ustanoven duchovním správcem v Cerekvici nad Loučnou. Zanedlouho však na následky předchozího vězení zemřel. V roce 1998 mu v Rané byla odhalena pamětní deska.
|-
|Josef Vacek
|{{dts|13|12|1953}}
|V letech 1938-1953 děkan v Černilově. Od jara 1953 na odpočinku (žil nadále v Černilově a tamtéž byl i pohřben).
|-
|Josef Bradáč
|{{dts|02|09|1954}}
|Děkan v Kopidlně.
|-
|Josef Šinkora
|{{dts|27|10|1954}}
|Farář ve Vlkanči a osobní děkan.
|-
|Václav Švec
|{{dts|13|11|1954}}
|Farář v Lovčicích a čestný konzistorní rada.
|-
|Štěpán Posdiena
|{{dts|11|02|1955}}
|Někdejší kaplan v Dolním Lánově, v roce 1926 přeložen jako farář do Vernéřovic na Broumovsku. 
|-
|Antonín Steiner
|{{dts|24|05|1955}}
|Emeritní farář v Lomnici nad Popelkou, žijící na odpočinku v Korouhvi u Poličky.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Josef Jakubec (kněz)|Josef Jakubec]]
|{{dts|27|06|1955}}
|Na kněze vysvěcen v roce 1924, působil jako kaplan postupně Libštátě, Třebechovicích pod Orebem a Městci Králové. Následně byl farářem v Žamberku. Od roku 1949 politický vězeň. V roce 1954 mu byla diagnostikována rakovina plic. Vězeňský lékař bezúspěšně žádal o jeho propuštění. Zemřel ve věznici na Mírově, tamtéž pohřben na vězeňském hřbitově. Příbuzní opakovaně žádali o možnost převézt jeho ostatky do Ústí nad Orlicí, kde si přál být pohřben. Nikdy jim nebylo vyhověno. V roce 1990 byl posmrtně rehabilitován.
|-
|Mons. Antonín Weninger
|{{dts|01|07|1955}}
|Duchovní správce řeholních sester v Meziměstí u Broumova.
|-
|Mons. Jan Kohel
|{{dts|06|10|1955}}
|Arciděkan v Kutné Hoře.
|-
|Antonín Tvrdík
|{{dts|10|12|1955}}
|Kněz penzista, emeritní farář v Libici nad Doubravou.
|-
|Ignác Dovrtěl
|{{dts|09|02|1956}}
|Rodem Moravan. Na kněze vysvěcen v roce 1905. Působil jako kaplan v Klášterci nad Orlicí a od roku 1911 pak v Žamberku. V letech 1921-1937 působil opět v Klášterci nad Orlicí, tentokráte jako farář. Roku 1937 odešel na odpočinek do Žamberka, do Klášterce se nicméně příležitostně vracel i nadále (podle matričních zápisů zde i po roce 1937 /zřejmě na žádost svých někdejších farníků, kteří jej o to cíleně žádali/ příležitostně křtil, nebo sloužil pohřební obřady). Pochován na hřbitově v Žamberku.
|-
|Josef Volf
|{{dts|19|02|1956}}
|Kněz královéhradecké diecéze, regionální historik.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Josef Chadraba
|{{dts|16|04|1956}}
|Bývalý děkan v Golčově Jeníkově, posléze administrátor ve Vilémově u Golčova Jeníkova. Byl členem mysliveckého spolku a jako jeden ze svých koníčků sbíral lovecké zbraně. V roce 1948 mu bylo diagnostikováno závažné onemocnění cév, které mu omezovalo hybnost nohou. V roce 1951 byl vykonstruovaně obviněn z protistátní činnosti (v čemž mu velmi uškodila jeho sbírka loveckých zbraní, která byla objevena). Byl odsouzen na dvacet let vězení. Přes objektivně nedobrý a zhoršující se zdravotní stav byl ve vězení zařazen k pracovním četám. Opakovaně musel být hospitalizován ve vězeňské nemocnici. V roce 1955 neúspěšně žádal o přerušení trestu a možnost efektivnější léčby. V důsledku kornatění cév nedlouho poté zemřel ve věznici na Mírově na infarkt. Na druhý den bylo jeho tělo spáleno v krematoriu v Olomouci, urna s jeho popelem se následně ztratila a nikdy již nebyla nalezena. V roce 1993 mu ve vilémovském kostele byla odhalena pamětní deska.
|-
|Tomáš Obršlík
|{{dts|03|12|1956}}
|Rodák z Babic u Lesonic v brněnské diecézi. Působil ve [[w:Římskokatolická farnost Velká Losenice|Velké Losenici]].
|-
|Adolf Odvárka
|{{dts|03|02|1957}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Býšť|Býšti]].
|-
|Mons. prof. ThDr. PhDr. [[w:Jan Sobota|Jan Sobota]]
|{{dts|18|02|1957}}
|Rodák z Dobšic nad Cidlinou (farnost Chlumec nad Cidlinou). Na kněze vysvěcen v roce 1907. V letech 1913-1922 katecheta v Novém Bydžově. Později vyučoval v kněžském semináři v Hradci Králové. V roce 1940 byl jmenován proboštem v [[w:Římskokatolická farnost – proboštství Poděbrady|Poděbradech]], kde působil až do konce života. V roce 1950 zaštiťoval státem iniciovanou tzv. ''Diecézní poradu duchovenstva'', konanou v Hořicích v Podkrkonoší (ta - díky nevhodnému načasování i nechuti většiny kněží ke kolaboraci s komunistickým režimem - skončila fiaskem). Pohřben v Chlumci nad Cidlinou.
|-
|Eduard Maličký
|{{dts|30|04|1957}}
|Duchovní správce v Lukavici u Rychnova nad Kněžnou.
|-
|František Sokol
|{{dts|02|10|1957}}
|Administrátor v Ostružně u Jičína. Tragicky zemřel při nehodě na motocyklu v Náchodě. Pohřben ve Skutči.
|-
|Jan Macek
|{{dts|08|01|1958}}
|Rodák z Krucemburku. Farář v Nížkově.
|-
|Josef Kašnar
|{{dts|25|09|1958}}
|Farář v Běstvině.
|-
|Arnošt Mališ
|{{dts|26|12|1958}}
|Na kněze vysvěcen v roce 1936. V letech 1941-1947 katecheta v Novém Bydžově.
|-
|Josef Rohleder
|{{dts|10|04|1959}}
|V letech 1923-1941 farář v Lázních Bohdanči, po konfliktu s příslušníky hitlerjugend musel odejít jinam. Od roku 1943 arciděkan v Jičíně.
|-
|František Vaňáček
|{{dts|17|06|1959}}
|Někdejší kaplan v Černilově. V závěru života žil v brněnské diecézi (od r. 1954 až do své smrti vypomáhal v duchovní správě v Brně-Líšni).
|-
|Josef Boháč
|{{dts|17|07|1959}}
|Děkan v Golčově Jeníkově.
|-
|Vladimír Hanáček
|{{dts|03|09|1960}}
|Bývalý farář v Dolní Kalné. V závěru života administrátor v Kostelní Lhotě u Poděbrad.
|-
|Augustin Josef Vrbský, O.Praem.
|{{dts|09|01|1961}}
|Želivský premonstrát, kněz. Muzikolog, znalec gregoriánského chorálu.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Jan František Novák
|{{dts|10|07|1961}}
|Administrátor arciděkanství v Trutnově. Zemřel náhle (zřejmě na infarkt) poté, co se vrátil z výslechu na StB, kde byl tlačen k podpisu spolupráce. Vzpomínán jako oblíbený, laskavý a noblesní člověk. Jeho postavu zapracoval do svého románu ''Stín katedrály'' prorežimní spisovatel a odpadlý katolický kněz Josef Jelen, který jej v tomto románu brutálně zkarikoval a znectil.
|-
|Stanislav Endrle
|{{dts|23|12|1961}}
|Farář v Chřenovicích.
|-
|František Houdek
|{{dts|30|04|1963}}
|Farář v Ronově nad Doubravou, osobní děkan.
|-
|Alois Zamazal
|{{dts|27|06|1963}}
|V letech 1952-1960 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Rudoltice|Rudolticích]].
|-
|Theobald Otto Franz Birke, OSB
|{{dts|06|07|1963}}
|Broumovský benediktin, rodák ze Stárkova u Náchoda, na kněze vysvěcen 8. července 1923. V letech 1927-1939 kaplan v Polici nad Metují. Od roku 1939 byl farářem ve Vernéřovicích u Broumova. Protože nekolaboroval s nacismem, nebyl po r. 1945 odsunut a dále působil ve Vernéřovících. Zde je naposledy doložen ještě v roce 1961. Poté zřejmě odešel na odpočinek. Velmi rád fotografoval. Negativní stránkou jeho působení zůstává, že v roce 1951 podepsal rezoluci, odsuzující &quot;babické vrahy&quot; (vykonstruovaný případ z jihozápadní Moravy té doby, v jehož rámci bylo popraveno několik nevinných lidí včetně tří katolických kněží), a že v téže době se stal spolupracovníkem StB.
|-
|Metod Karel Ťoukálek, O.Praem.
|{{dts|24|09|1963}}
|Želivský premonstrát. Administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Vojslavice|Vojslavicích]].
|-
|prof. [[w:František Xaver Boštík|František Xaver Boštík]]
|{{dts|12|02|1964}}
|Rodák z Horního Újezdu u Litomyšle. V roce 1907 vysvěcen na kněze. Působil jako katecheta na gymnáziu v Chotěboři, kde mezi jeho žáky patřil budoucí kněz Josef Toufar (viz r. 1950), který do Chotěboře na jeho popud přestoupil z gymnázia v Německém (nyní Havlíčkově) Brodě. Po politickém převratu v r. 1948 byl Boštík z gymnázia odvolán a nějaký čas byl z politických důvodů vězněn. Po propuštění se mohl vrátit do Chotěboře, až do smrti ale nedostal tehdy potřebný &quot;státní souhlas&quot; k výkonu kněžské služby. Pohřben na hřbitově v Chotěboři, v roce 1995 mu byla na chotěbořské faře odhalena pamětní deska.
|-
|Bedřich Malina
|{{dts|24|06|1964}}
|Rodák z Mirovic v českobudějovické diecézi (nar. 7. února 1893). Působil jako farář v Sádku u Poličky. Konzistorní rada.
|-
|Norbert Antonín Lokvenc, OSB
|{{dts|31|07|1964}}
|Břevnovsko-broumovský benediktin. Od roku 1943 až do své smrti farář v Polici nad Metují. Zemřel v nemocnici v Broumově, pohřben v kněžském hrobě na hřbitově v Polici nad Metují.
|-
|Josef Roháč
|{{dts|08|07|1965}}
|Farář v Potštejně, předtím děkan v Holohlavech.
|-
|Mons. doc. Josef Burýšek
|{{dts|22|07|1965}}
|Rodák z Dolních Rapotic u Ledče nad Sázavou. Někdejší vícerektor kněžského semináře v Hradci Králové (v době, kdy zde studoval např. Josef Toufar /viz r. 1950/). Církevní právník. Byl perzekvován komunistickým režimem, zřejmě proto musel ukončit své působení v královéhradeckém semináři. Následně je uváděn v letech 1951-1952 jako kaplan v Čáslavi. Dožil v Hostimi (v ČR jsou obce toho jména dvě, není zřejmo ve které).
|-
|Vladimír Lakomý, OFMCap.
|{{dts|08|11|1965}}
|Kněz kapucínského řádu. V závěru života žil v Broumově (asi jako duchovní správce u &quot;centralizovaných&quot; řeholních sester).
|-
|Josef Volanský
|{{dts|13|08|1966}}
|Děkan v Novém Bydžově.
|-
|Karel Wiesner
|{{dts|15|01|1967}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Krucemburk|Krucemburku]], na odpočinku od roku 1959 ve Starém Ransku.
|-
|Josef Zapletal
|{{dts|30|06|1967}}
|Kněz královéhradecké diecéze.
|-
|Josef Štumar
|{{dts|22|11|1967}}
|Kněz. Působil v Lukavci (tehdy královéhradecká diecéze) a v Proseči u Skutče.
|-
|Alois Stanislav Novák
|{{dts|05|04|1968}}
|Rodák z Petrovic u Dolní Čermné. Po kněžském svěcení se stal kaplanem v Poličce, následně už samostatně působil v Pěčíně v Orlických horách, poté v letech 1934-1953 ve Stěžerách u Hradce Králové. Od roku 1953 až do smrti byl farářem v Nasavrkách. Osobní děkan. Byl literárně činný a zabýval se pomologií. Zemřel v nemocnici v Chrudimi, pohřben v Petrovicích.
|-
|Ladislav Honsnejman
|{{dts|06|07|1969}}
|V letech 1934-1952 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vamberk|Vamberku]].
|-
|Josef Bibus
|{{dts|29|12|1969}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Bystřec|Bystřeci]].
|-
|Jan Urner
|{{dts|21|01|1970}}
|Někdejší duchovní správce v Bartošovicích v Orlických horách.
|-
|Jan Klimovič
|{{dts|22|01|1970}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Polička|Poličce]].
|-
|[[w:Dominik Prokop|Dominik Karl Prokop]], OSB
|{{dts|06|04|1970}}
|Benediktin, opat v Broumově. Po roce 1945 žil v Rohru v Rakousku.
|-
|Řehoř Josef Papež, OSA
|{{dts|06|04|1970}}
|Obutý augustinián. V letech 1950-1951 interkalární administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Číhošť|Číhošti]]. Poté působil v brněnské diecézi. V letech 1960-1962 politický vězeň.
|-
|Jan Abendroth
|{{dts|28|04|1970}}
|Někdejší duchovní správce v Úpici.
|-
|ThDr. Jan Filip
|{{dts|21|11|1971}}
|Na kněze vysvěcen v roce 1936, působil do r. 1945 jako pedagog na církevním gymnáziu v Kutné Hoře. Dožil v rodišti.
|-
|Eduard Dospiva, OFMCap.
|{{dts|23|12|1971}}
|Kapucín, kněz. V letech 1939-1940 působil v řádovém konventu v Chrudimi. Později působil v Brně.
|-
|Jan Nádvorník
|{{dts|22|07|1972}}
|Kaplan v Jičíně.
|-
|Rudolf Matěna
|{{dts|02|10|1972}}
|Rodák z Hronova. Jako kaplan působil postupně v Novém Bydžově a Novém Městě nad Metují. Pak nějaký čas interkalární administrátor v Samšině u Jičína. V letech 1940-1947 pak působil jako farář v jedné z venkovských farností Orlických Hor. Zdejší působení v náročných horských podmínkách podlomilo jeho zdraví. Vrátil se do Nového Města nad Metují, kde žil v klášteře Milosrdných bratří a sloužil bohoslužby v klášterním kostele. Zhruba po roce se jeho zdraví velmi zlepšilo a mohl se vrátit do běžné duchovní správy. Na doporučení lékařů požádal o službu v olomoucké arcidiecézi na jihu Moravy, kde tamní podnebí vyhovovalo jeho zdravotnímu stavu. Stal se farářem ve Vacenovicích u Kyjova. Po konfliktu s církevním tajemníkem musel v roce 1965 odejít do farnosti Huštěnovice. V roce 1971 se u něj projevila rakovina. Poslední zhruba rok života prožil hospitalizován v Masarykově onkologickém ústavu v Brně na Žlutém Kopci, kde i zemřel. Pohřben v Hronově.
|-
|Mons. ThDr. Josef Bezdíček
|{{dts|04|12|1972}}
|Rodák z Chocně, inkardinovaný do královéhradecké diecéze. Působil převážnou část života v Římě, jako rektor papežské koleje ''Nepomucenum''. Pohřben v hrobce kanovníků v basilice ''Sancta Maria Maggiore'' v Římě.
|-
|Rudolf Haluza
|{{dts|09|03|1973}}
|Rodem z Moravy. V roce 1947 krátce interkalární administrátor v České Třebové. Poté administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Žacléř|Žacléři]].
|-
|Vítězslav Walter
|{{dts|29|11|1973}}
|Administrátor v Machově u Police nad Metují.
|-
|Miroslav Plotěný
|{{dts|28|06|1974}}
|Děkan v Hořicích v Podkrkonoší.
|-
|Jiljí Hůlek
|{{dts|20|04|1975}}
|Kněz, ředitel Ústavu hluchoněmých (tzv. ''Rudolfinum'') v Hradci Králové. Zemřel v charitním domově pro kněze v Senohrabech u Prahy.
|-
|Severin Pařil
|{{dts|27|07|1975}}
|Kněz královéhradecké diecéze. Pocházel z brněnské diecéze, byl mladším rodným bratrem [[w:František Pařil|Františka Pařila]], faráře v Horním Újezdě u Třebíče, který byl popraven na základě vykonstruovaného obvinění v souvislosti s &quot;babickým případem&quot; z roku 1951. Severin Pařil působil jako duchovní správce v Javornici u Rychnova nad Kněžnou, kde dokonce pomáhal zakládat JZD.
|-
|Jaroslav Cyril Ptáček
|{{dts|29|07|1975}}
|Kněz, někdejší katecheta v [[w:Římskokatolická farnost Nová Paka|Nové Pace]]. V závěru života působil mimo území diecéze, jako duchovní správce řeholních sester internovaných v Bílé Vodě u Javorníka ve Slezsku. Pohřben v Bílé Vodě na hřbitově.
|-
|Celsus Létavka, OFM
|{{dts|16|02|1976}}
|Františkán. Duchovní správce Školských sester de Notre Dame v Koclířově u Svitav.
|-
|František Letfus
|{{dts|01|03|1976}}
|V letech 1951-1963 duchovní správce v Polné.
|-
|Karel Ševela, SJ
|{{dts|18|08|1976}}
|Jezuita, v letech 1968-1971 působil v Hradci Králové při kostele Božského Srdce Páně a v Kuklenách. Dožil na Moravě jako duchovní správce řeholních sester v Lechovicích. Pohřben v kněžském hrobě na hřbitově v Mutěnicích.
|-
|[[w:Antonín Šroufek|Stanislav Antonín Šroufek]], OSB
|{{dts|22|10|1976}}
|Břevnovský benediktin, rodem z Drásova u Příbrami. Na kněze vysvěcen v Praze v roce 1944. Roku 1948 byl poslán na městskou faru do Broumova, kde působil do roku 1963, přičemž zároveň ex currendo spravoval farnosti Šonov u Broumova a Heřmánkovice. V roce 1950 nebyl, na rozdíl od většiny svých řeholních spolubratří, internován (zřejmě jej zachránila skutečnost, že nepůsobil přímo v klášteře, ale ve farní duchovní správě). V roce 1954 přistoupil na spolupráci s StB, v letech 1963-1968 byl nicméně ve vězení. Již k 1. únoru 1969 se ale mohl vrátit do duchovní správy (což rozhodně nebylo úplně běžné). Odešel do litoměřické diecéze, kde až do smrti spravoval farnost Počáply u Terezína. Pohřben je na Městském hřbitově v Příbrami.
|-
|Křišťan Zdeněk Němeček, O.Praem.
|{{dts|26|10|1976}}
|Tepelský premonstrát, na kněze vysvěcen bez státního souhlasu v roce 1952 biskupem Kajetánem Matouškem. Řadu let nemohl veřejně vykonávat kněžskou službu a pracoval v Brně. V roce 1969 získal &quot;státní souhlas&quot; a nastoupil do farnosti Dušejov u Jihlavy (tehdy královéhradecká diecéze), kde působil až do své smrti. Zemřel náhle během pohřebních obřadů. Pohřben v Brně-Řečkovicích.
|-
|Stanislav Fišar
|{{dts|01|01|1977}}
|Administrátor arciděkanství v Trutnově.
|-
|Václav Talacko
|{{dts|31|03|1977}}
|V letech 1950-1959 administrátor v Bystrém u Poličky, po roce 1959 pak v Chotěboři. V roce 1961 jmenován zpovědníkem řeholních sester v Hoješíně u Seče.
|-
|ThDr. František Jurák
|{{dts|11|03|1978}}
|Moravan, rodem z Prakšic (okr. Uherské Hradiště). Teologii vystudoval v Olomouci, na kněze byl vysvěcen v roce 1931. Původně působil na Moravě, později přešel do královéhradecké diecéze, působil v Městci Králové, v roce 1947 jmenován děkanem v České Třebové. Dožil na penzi v rodišti. 
|-
|Josef Žemlička
|{{dts|14|08|1978}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Lomnice nad Popelkou|Lomnici nad Popelkou]]. Zemřel při autonehodě.
|-
|Jan Kosek
|{{dts|27|02|1979}}
|Farář v Častolovicích.
|-
|Vojtěch Zábranský
|{{dts|03|06|1979}}
|Administrátor děkanství při katedrále sv. Ducha v Hradci Králové. 
|-
|Antonín Jaroslav Kadaník, CFSsS
|{{dts|31|12|1979}}
|Kněz Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti (petrinů), rodák ze Rtyně v Podkrkonoší. Působil původně v řeholních domech petrinů mimo královéhradeckou diecézi. V letech 1953-1962 politický vězeň. Poté žil nějakou dobu jako soukromá osoba u svého bratra ve Rtyni. Následně se stal duchovním správcem řeholních sester v domově důchodců v Přelouči. Zádušní Mše svatá se konala v kostele sv. Jakuba v Přelouči 7. ledna 1980. Následujícího dne byl pohřben do hrobu kongregace petrinů na hřbitově v Českých Budějovicích-Mladém.
|-
|Antonín Říkovský
|{{dts|20|01|1980}}
|Děkan ve Dvoře Králové nad Labem. Biskupský notář.
|-
|Jan Nepomuk Václav Pikl, O.Praem.
|{{dts|23|06|1980}}
|Želivský premonstrát. V roce 1958 krátce interkalární administrátor v Nížkově. Pohřben v řádovém hrobě na hřbitově v Želivi.
|-
|Josef Schovanec
|{{dts|24|06|1980}}
|Interkalární administrátor proboštství v Poděbradech.
|-
|Stanislav Fogl
|{{dts|204|10|1980}}
|Interkalární administrátor v Dobrušce a ex currendo v Dobrém u Dobrušky.
|-
|Václav Hartman
|{{dts|03|03|1981}}
|Rodák ze Žďáru u Police nad Metují. Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Hronov|Hronově]]. Jako absolvent uměleckoprůmyslové školy se věnoval rovněž řezbářství, přičemž se stal autorem několika oltářů (jeden z nich je stále užíván např. ve farním kostele v Červeném Kostelci). Pohřben je v Polici nad Metují.
|-
|[[w:Václav Slavíček|Václav Slavíček]]
|{{dts|15|09|1981}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Havlíčkova Borová|Havlíčkově Borové]].
|-
|Jaroslav Daněk
|{{dts|19|08|1982}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Svratka|Svratce]]. Tamtéž pohřben.
|-
|Josef Vohryzek
|{{dts|19|11|1982}}
|Interkalární administrátor arciděkanství v Jičíně.
|-
|Jan Kůrka, SJ
|{{dts|04|06|1983}}
|Jezuita. Na kněze vysvěcen tajně, bez státního souhlasu, v roce 1951. V roce 1968 mu bylo umožněno veřejné kněžské působení. Krátce byl administrátorem v Žehušicích a následně kaplanem v Poděbradech. V roce 1972 byl ustanoven administrátorem v Keblově (který do r. 1993 patřil do královéhradecké diecéze, od uvedeného roku součást arcidiecéze pražské). Měl nemocné srdce. Zemřel náhle. Na žádost farníků byl pohřben na keblovském hřbitově, ač příbuzní jej původně zamýšleli pohřbít v rodinném hrobě v rodišti.
|-
|Josef Žák
|{{dts|13|10|1983}}
|Administrátor v Chlumci nad Cidlinou.
|-
|Vratislav Hartman
|{{dts|11|02|1985}}
|Někdejší administrátor v Golčově Jeníkově a ex currendo v Uhelné Příbrami. Později působil v litoměřické diecézi (1978-1979 v Lovosicích, 1979-1985 v Terezíně).
|-
|Dominik Nováček, OP
|{{dts|09|03|1985}}
|Původně kněz královéhradecké diecéze. Působil postupně v Hořicích v Podkrkonoší, Poniklé, Jilemnici, Úbislavicích a Dolních Libchavách. Do dominikánského řádu vstoupil tajně a celý zbytek života o tom zachovával mlčení. Jeho posledním působištěm byla Choceň. Pohřben je v Sopotnici.
|-
|PhDr. ThDr. Josef Hájek
|{{dts|11|05|1985}}
|Na kněze vysvěcen v roce 1929, vyučoval církevní dějiny v královéhradeckém kněžském semináři. Později byl sekretářem a ceremonářem biskupa Mořice Píchy. Z politických důvodů byl 11 let vězněn komunistickým režimem. Jako důchodci mu bylo umožněno vypomáhat v duchovní správě v [[w:Římskokatolická farnost Býšť|Býšti]] na Pardubicku.
|-
|Imrich Gallovič
|{{dts|15|05|1985}}
|Interkalární administrátor v Petrovicích u Nového Bydžova.
|-
|Josef Dostál
|{{dts|06|06|1985}}
|Interkalární administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Rokytnice v Orlických horách|Rokytnici v Orlických horách]].
|-
|Alois Voral
|{{dts|05|08|1985}}
|Duchovní správce v Dolní Krupé u Havlíčkova Brodu.
|-
|Alfons Václav Hutař, OP
|{{dts|26|10|1985}}
|Dominikán, rodák z Třebíče. Bývalý politický vězeň. Od roku 1961 duchovní správce řeholních sester na Hoješíně u Seče.
|-
|Jan Mokrý
|{{dts|14|12|1985}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Lázně Bělohrad|Lázních Bělohradě]].
|-
|Bedřich Lehman
|{{dts|05|03|1986}}
|Kněz litoměřické diecéze, kněžské svěcení přijal 26. června 1949. Od roku (asi) 1955 působil jako duchovní správce řeholních sester v domě &quot;Marianum&quot; v Janských Lázních (tehdejší farnost Svoboda nad Úpou). Pohřben ve Svobodě nad Úpou v dolní části hřbitova.
|-
|Bohumil Janko
|{{dts|25|09|1987}}
|Bývalý interkalrní administrátor v Sázavce a ex currendo v Číhošti (1952-1959), zde šikanován státní policií. Od roku 1971 administrátor v Novém Hrádku. Sekretář náchodského vikariátu. Pohřben v rodných Dobřanech v Orlických horách.
|-
|Klétus František Petěrka, OFMCap.
|{{dts|09|10|1987}}
|Kapucín. Na kněze vysvěcen v roce 1940. V letech 1944-1945 působil v řádovém konventu v Opočně. V letech 1950-1953 politický vězeň. Potom pracoval v civilním zaměstnání, později mu byla dovolena výpomoc v brněnském kapucínském kostele. Byl básníkem, u lidí byl velmi oblíben. pohřben v řádové hrobce na Ústředním hřbitově v Brně.
|-
|Bohuslav Kranda
|{{dts|09|10|1987}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Krucemburk|Krucemburku]] (tehdejší ''Křížové'').
|-
|Ladislav Kocián
|{{dts|24|03|1988}}
|Někdejší fundatista v Malých Svatoňovicích, později až do své smrti administrátor v Dubenci. Okrskový vikář trutnovského vikariátu.
|-
|František Hájek
|{{dts|11|04|1988}}
|Rodák z obce Divec (farnost Černilov). Od roku 1950 administrátor v Poličce. V roce 1953 se zde krátce před svou smrtí navrátila do katolické církve bývalá komunistka a &quot;církevní tajemnice&quot; Půlpánová, knězi Hájkovi byla vyčítána státními orgány promluva nad její rakví při pohřbu (mluvil o jejím někdejším ''&quot;životě v bloudění a chaosu&quot;'', což si na pohřbu přítomní komunisté vztáhli na sebe). Roku 1954 byl pak zatčen. Vězněn do roku 1964, pak pracoval v civilním zaměstnání na poště v Hradci Králové. Až v roce 1968 obdržel &quot;státní souhlas&quot; a mohl se navrátit do pastorace. Po zbytek života byl pak administrátorem v [[w:Římskokatolická farnost Česká Bělá|České Bělé]]. Pohřben v Černilově.
|-
|Antonín Šídlo
|{{dts|17|10|1989}}
|Rodák z Ronova nad Doubravou, někdejší kaplan v Červeném Kostelci. Administrátor na [[w:Římskokatolická farnost Míčov|Míčově]].
|-
|[[w:Josef Blahník|Josef Blahník]]
|{{dts|23|11|1989}}
|Rodák z Náchoda. Někdejší administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Červený Kostelec|Červeném Kostelci]], později v Trutnově-Horním Starém Městě. Řadu let byl bez státního souhlasu, žil jako soukromá osoba v Náchodě a pracoval v civilním zaměstnání. V roce 1987 dostal státní souhlas k výpomoci v náchodské farnosti. V roce 1970 byl vysvěcen na biskupa &quot;skryté církve&quot;. Při pohřbu bylo přiznáno, že je biskupem. Pohřben v Náchodě na ''Staroměstském hřbitově'' ve hrobě svých rodičů.
|-
|Ambrož Stříteský, SchP
|{{dts|16|12|1989}}
|Kněz řádu piaristů, od r. 1969 provinciál české provincie tohoto řádu. V letech 1945-1950 rektor piaristické koleje v Litomyšli.
|-
|Jaroslav Bošina
|{{dts|07|03|1990}}
|Farář ve Velké Losenici.
|-
|Vladimír Matějka
|{{dts|22|04|1990}}
|Někdejší kaplan ve Dvoře Králové nad Labem. Posléze působil jako administrátor postupně v Choustníkově Hradišti, Úpici a Vrbatově Kostelci. Nakonec v letech 1988-1990 byl administrátorem v Licibořicích u Chrudimi.
|-
|Eduard Seidl
|{{dts|29|04|1990}}
|Arciděkan v [[w:Římskokatolická farnost – arciděkanství Chrudim|Chrudimi]]. Někdejší okrskový vikář chrudimského vikariátu.
|-
|Ottokar Havránek
|{{dts|10|05|1990}}
|Výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Kostelní Lhota|Kostelní Lhotě]].
|-
|František Polreich
|{{dts|17|05|1990}}
|Duchovní správce ve Vilémově u Golčova Jeníkova.
|-
|Josef Krám
|{{dts|07|10|1990}}
|Někdejší děkan v Černilově, biskupský notář. Posléze působil v Týništi nad Orlicí. Pohřben v Černilově.
|-
|Alois Jaroslav Petrucha
|{{dts|15|04|1991}}
|Farář v Nížkově.
|-
|Alois Cveček
|{{dts|30|04|1991}}
|Kněz brněnské diecéze. Z politických důvodů byl přeložen do královéhradecké diecéze. Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Týnec nad Labem|Týnci nad Labem]]. Tamtéž pohřben.
|-
|ThDr. Martin Srubjan
|{{dts|12|06|1991}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Častolovice|Častolovicích]]. Zemřel uprostřed příprav na slavnost prvního svatého přijímání dětí z farnosti. Byl posledním z častolovických kněží, který nějak systematicky vedl tamní farní kroniku.
|-
|Jan Nevtípil, SJ
|{{dts|05|07|1991}}
|Jezuita, na kněze vysvěcen v roce 1950. Státní souhlas ke kněžské službě dostal až v roce 1969. Následně spravoval farnost na Hořičkách a posléze v Chrasti u Chrudimi. V letech 1971-1991 působil v Hradci Králové při kostele Božského Srdce Páně. Pohřben v Hradci Králové na Pouchovském hřbitově.
|-
|Josef Švejda
|{{dts|04|12|1991}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Libštát|Libštátě]].
|-
|František Plodek
|{{dts|15|12|1991}}
|Emeritní administrátor v Písečné u Žamberka (od r.  1990 na odpočinku), osobní děkan. Pohřben v České Třebové.
|-
|Karel Skočdopole
|{{dts|12|03|1992}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Teplice nad Metují|Teplicích nad Metují]].
|-
|Stanislav Marek
|{{dts|13|05|1992}}
|Administrátor v Bílém Újezdě.
|-
|Klement František David, O.Praem.
|{{dts|24|07|1992}}
|Želivský premonstrát, administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Třebosice|Třebosicích]] u Pardubic.
|-
|J.M. can. ThLic. PhDr. [[w:Karel Jonáš (duchovní)|Karel Jonáš]]
|{{dts|03|09|1992}}
|V letech 1968-1989 kapitulní vikář královéhradecké diecéze. Emeritní kanovník královéhradecké katedrální kapituly. Až do smrti administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Býšť|Býšti]].
|-
|J.M. can. ThLic. Rudolf Rykýř
|{{dts|03|09|1992}}
|Kanovník královéhradecké katedrální kapituly. Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Nasavrky|Nasavrkách]].
|-
|JUDr. Štěpán Kusý
|{{dts|07|04|1993}}
|Duchovní správce řeholních sester v domově důchodců v Černožicích nad Labem.
|-
|Karel Pecháček
|{{dts|15|08|1993}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Úsobí|Úsobí]].
|-
|Bernard František Michálek, OP 
|{{dts|02|10|1993}}
|Někdejší administrátor v Rudníku, později kaplan v Trutnově. V pozdějším věku vstoupil do dominikánského řádu. V závěru života duchovní správce sester dominikánek v Kadani (litoměřická diecéze). Pohřben v řádovém hrobě dominikánů na Ústředním hřbitově v Plzni.
|-
|Mons. Antonín Sýkora
|{{dts|14|11|1993}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Josefov|Josefově]], osobní děkan. Čestný konzistorní rada.
|-
|Rudolf Hevera
|{{dts|09|04|1994}}
|Někdejší administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Vrchlabí|Vrchlabí]]. Později působil mimo diecézi, v západních Čechách. Pohřben v Bělé nad Radbuzou.
|-
|Josef Jůza
|{{dts|15|04|1994}}
|V letech 1980-1990 interkalární administrátor proboštství v Poděbradech, poté administrítor v Činěvsi.
|-
|J.M. can. Oldřich Henych
|{{dts|28|05|1994}}
|Bývalý kancléř královéhradeckého biskupství, do r. 1991 administrátor arciděkanství v Pardubicích.
|-
|[[w:Jaroslav Knittl|Jaroslav Knittl]]
|{{dts|03|06|1994}}
|Narozen v roce 1922 ve Vrchovinách u Nového Města nad Metují. Vystudoval učitelství a působil jako učitel na gymnáziu v Náchodě. V roce 1968 své pedagogické působení ukončil a začal studovat teologii v kněžském semináři v Litoměřicích. V roce 1972 jej v pražské katedrále vysvětil František Tomášek na kněze. Knittl však nedostal &quot;státní souhlas&quot; a nemohl oficiálně působit v pastoraci. Pracoval ve ''Stavostroji'' v Novém Městě nad Metují jako dělník. Do pastorace mohl nastoupit až po politických změnách v závěru roku 1989. Inicioval obnovu ''Akademických týdnů'' v Novém Městě nad Metují. Až do smrti vypomáhal v duchovní správě v Novém Městě nad Metují.
|-
|Cyril Stanislav Látal, OSA
|{{dts|01|07|1994}}
|Obutý augustinián, kněz. V letech 1945-1950 převor augustiniánského kláštera ve Vrchlabí. Odtud musel odejít z politických důvodů, později působil v brněnské diecézi. Po roce 1989 převor obnovené augustiniánské komunity na Starém Brně. 
|-
|Ladislav Kubík
|{{dts|23|08|1994}}
|V letech 1946-1956 administrátor ve Svobodě nad Úpou. Z farnosti byl odvolán z důvodu &quot;politické nespolehlivosti&quot; (byl vnímán církevním tajemníkem jako potížista a provokatér, navíc se snažil pomáhat řeholním sestrám, které tou dobou byly ve Svobodě internovány, rovněž udržoval &quot;podezřelé kontakty&quot; s jedním ze svobodských učitelů a jeho rodinou). Nedlouho po přeložení musel ze zdravotních důvodů opustit aktivní duchovenskou službu. Dožil jako kněz komunity Školských sester III. řádu sv. Františka z Assisi na Hoješíně u Seče.
|-
|[[w:Beda Menzel|Beda Franz Menzel]], OSB
|{{dts|29|08|1994}}
|Broumovský benediktin, v letech 1939-1945 farář v Ruprechticích u Broumova. V roce 1945 se vystěhoval do Rohru v Rakousku.
|-
|Josef Jakubec, SJ
|{{dts|15|02|1995}}
|Jezuita. V letech 1986-1990 děkan v Rychnově nad Kněžnou. Po roce 1990 poměrně krátce generální vikář královéhradecké diecéze. Dožil v jezuitské komunitě u sv. Ignáce v Praze.
|-
|Antonín Kindermann
|{{dts|29|06|1995}}
|Někdejší kaplan v Jilemnici. V letech 1991-1995 arciděkan v Pardubicích.
|-
|Čeněk Ptáček
|{{dts|07|07|1995}}
|Farář v Dolní Čermné. Konzistorní rada.
|-
|Ladislav Grubner
|{{dts|09|07|1995}}
|Někdejší kaplan v Ronově nad Doubravou, později duchovní správce ve Vilémově u Golčova Jeníkova.
|-
|[[w:František Hudeček (salesián)|František Hudeček]], SDB
|{{dts|09|07|1995}}
|Salesián, v roce 1950 byl internován v Králíkách. Ze zdravotních důvodů zůstal v Králíkách i po propuštění z internace. Po roce 1989 kněžsky vypomáhal (zejména jako zpovědník) v poutním kostele na Hoře Matky Boží u Králík.
|-
|Václav Adamec
|{{dts|11|08|1995}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Voděrady|Voděradech]].
|-
|Jaroslav Tyrner
|{{dts|30|11|1995}}
|Rodák z Kutnohorska (farnost Pertoltice), působil postupně jako kaplan v Červeném Kostelci, posléze jako administrátor na Bykáni u Kutné Hory a v Poříčí u Trutnova. Od roku 1968 administrátor ve Svobodě nad Úpou (historicky poslední místní sídelní duchovní správce). Žil a zemřel de facto v pověsti svatosti. Zemřel v nemocnici ve Dvoře Králové nad Labem, pohřben ve Svobodě nad Úpou ve společném hrobě se svou rodnou sestrou, která mu vedla mnoho let farní domácnost. Hrob se nachází v sousedství hrobu výše uvedeného P. Bedřicha Lehmana.
|-
|J.M. can. Václav Kubát
|{{dts|08|12|1995}}
|Někdejší farář v Hrochově Týnci. V letech 1950-1953 internován v Želivi. Po návratu se jej StB snažila kompromitovat (bylo vykonstruováno obvinění, podle kterého se měl podílet na přípravě vraždy syna předsedy ONV v Pardubicích v roce 1949). Roku 1955 odsouzen k pětiletému vězení, záhy byl však amnestován. Psychicky se zhroutil poté, co jej vyhledali příslušníci StB a přesvědčovali jej k sebevraždě. Když neuposlechl, odvezli jej do lesů u Dvora Králové nad Labem, kde jej zanechali a odjeli. Nalezen byl až po devíti dnech, prochladlý a dezorientovaný. Asi rok a půl byl následně hospitalizován v psychiatrické léčebně. V roce 1977 uváděn jako duchovní správce řeholních sester v Hajnici u Trutnova. Později působil opět v Hrochově Týnci a posléze ve Vrbatově Kostelci. V roce 1990 jej biskup Karel Otčenášek jmenoval čestným kanovníkem.
|-
|Miroslav Stryhal
|{{dts|20|12|1995}}
|Administrátor na [[w:Římskokatolická farnost Pecka|Pecce]].
|-
|Antonín Franc
|{{dts|09|07|1996}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Rtyně v Podkrkonoší|Rtyni v Podkrkonoší]]. Zemřel v Hospicu sv. Anežky České v Červeném Kostelci.
|-
|J.M. can. Josef Čechal
|{{dts|01|11|1996}}
|Farář v Proseči u Skutče. Děkan kolegiátní kapituly v Litomyšli.
|-
|Josef Pípal
|{{dts|17|03|1997}}
|Kněžské svěcení přijal v roce 1940. Působil jako kaplan a následně provizorní administrátor v Novém Bydžově. V roce 1945 doložen jako administrátor v Dašicích, v letech 1946-1948 pak v Rudolticích u Lanškrouna. Nějaký čas byl rovněž katechetou v Přibyslavi. V letech 1972-1992 duchovní správce v Číhošti.
|-
|Josef Kacálek
|{{dts|27|09|1997}}
|Administrátor v Lanškrouně.
|-
|František Hron, SJ
|{{dts|19|02|1998}}
|Emeritní administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Chroustovice|Chroustovicích]]. Po roce 1989 působil v Praze při kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí. Vyhledávaný a oblíbený zpovědník.
|-
|Alois Stria
|{{dts|19|06|1998}}
|Duchovní správce ve Staré Pace.
|-
|František Ehrenberger
|{{dts|29|06|1998}}
|Duchovní správce v Bojanově a ex currendo na Seči.
|-
|[[w:František Lukeš|František Lukeš]]
|{{dts|11|07|1998}}
|Probošt v Poděbradech. Spisovatel a pedagog.
|-
|Rafael Antonín Vosmík, O.Praem.
|{{dts|11|07|1998}}
|Želivský premonstrát, bývalý administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Kaliště|Kalištích]]. Dožil v želivském klášteře.
|-
|Patrik Trnečka, OP
|{{dts|21|12|1998}}
|Rodák z Protivanova na Moravě. Na kněze vysvěcen 3. března 1950 v Olomouci. Nedlouho poté spolu se svými spolubratry internován, následně nuceně sloužil u PTP. V letech 1953-1957 v civilním zaměstnání. V letech 1957-1962 pracoval jako zahradník v broumovském klášteře v královéhradecké diecézi, přičemž měl povolení ke kněžské službě u sester dominikánek, které byly tehdy v broumovském klášteře nuceně soustředěny. V roce 1968 získal státní souhlas pro běžnou duchovní správu a odešel do brněnské diecéze. Zemřel v obnovené dominikánské komunitě ve Znojmě, ve Znojmě rovněž pohřben.
|-
|Emil Tichý
|{{dts|09|02|1999}}
|Emeritní farář ve Vítězné-Kocléřově.
|-
|Václav Zykan
|{{dts|14|04|1999}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Solnice|Solnici]].
|-
|Václav Donát
|{{dts|15|04|1999}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Kopidlno|Kopidlně]].
|-
|Josef Špelda
|{{dts|13|05|1999}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Bohuslavice nad Metují|Bohuslavicích nad Metují]].
|-
|Miloslav Kopecký
|{{dts|29|06|1999}}
|Výpomocný duchovní v Opočně.
|-
|J.M. can. František Halík
|{{dts|14|08|1999}}
|Rodák ze Záborné (farnost Polná). Na kněze vysvěcen v roce 1935. Farář v Přibyslavi a posléze v Klášterci nad Orlicí. Čestný kanovník královéhradecké katedrální kapituly. Pohřben v Přibyslavi.
|-
|ThDr. František Novák
|{{dts|02|10|1999}}
|Někdejší kaplan v Žamberku. Později vyučoval biblistiku v kněžském semináři v Litoměřicích a následně na KTF UK v Praze.
|-
|Jiří Koudelka
|{{dts|01|12|1999}}
|V letech 1979-1983 interkalární administrátor děkanství v Náchodě, poté do roku 1990 administrátor v Lomnici nad Popelkou.
|-
|[[w:Bohumil Vít Tajovský|Vít Bohumil Tajovský]], O.Praem.
|{{dts|11|12|1999}}
|Opat kanonie premonstrátů v Želivi, někdejší politický vězeň.
|}
[[Kategorie:Seznamy zemřelých kněží královéhradecké římskokatolické diecéze]]</text>
      <sha1>5db1z09m0vi3wcfoqctr9q65poh774y</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Chemické pokusy s nanomateriály/Obecná bezpečnostní pravidla pro provádění edukačních experimentů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8846</id>
    <revision>
      <id>45881</id>
      <parentid>45810</parentid>
      <timestamp>2022-06-30T20:07:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>kategorizace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="28034" xml:space="preserve">Následující článek pojednává o obecných pravidlech, které je nutné dodržovat, při provádění edukačních chemických experimentů s žáky ve školách, či s veřejností v rámci popularizačních aktivit.

== Zásady bezpečné práce v chemické laboratoři ==
Práce žáků s chemikáliemi vždy předpokládá práci pod přímým soustavným dohledem odpovědné osoby. Za odpovědnou osobu je považována osoba starší 18 let, určená k zajištění bezpečného provozu školní laboratoře. Práce nezletilých osob s povolenými chemikáliemi zpravidla nevyžaduje přítomnost odborně způsobilé osoby. Za odborně způsobilou osobu je dle zákona o ochraně zdraví (§44) považována osoba, která má vysokoškolský titul ve vybraných oborech (chemie, toxikologie, učitelství se zaměřením na chemii, všeobecné a veterinární lékařství, zubní lékařství nebo farmacie), nebo osoba, která úspěšně složila zkoušku odborné způsobilosti pro nakládání s nebezpečnými látkami a chemickými směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické. Výjimka platí, pokud mají žáci pracovat s chemickými látkami vymezených kategorií nebezpečnosti (akutní toxicita kat. 1 a 2, specifická toxicita pro cílové orgány) je nutný přímý soustavná dohled odborně způsobilé osoby a osoby, které s takovými látkami nakládají musí být odborně způsobilou osobou prokazatelně proškoleni.

=== Zásady práce v chemické laboratoři ===
Při provádění žákovských edukačních experimentů je nutné, aby byly žáci před zahájením provádění pokusu (v laboratoři i mimo ni) prokazatelně seznámeni s: &lt;ref&gt;{{Citace elektronické monografie
 | příjmení1 = Skřehot
 | jméno1 = Petr
 | titul = Nové standardy pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v laboratořích
 | url = http://www.zuboz.cz/wp-content/uploads/2019/04/Nove-standardy-pro-laboratore.pdf
 | vydavatel = Soudní inženýrství
 | datum_vydání = 2019
 | datum_přístupu = 2022-03-31
 | místo = Praha
}}&lt;/ref&gt;
* Provozním řádem laboratoře (pokud je zde práce prováděna)
* Postupem prováděné práce
* Možnými riziky, která vyplývají z používání nebezpečných chemických látek nebo jejich směsí
* Způsoby používání předepsaných osobních ochranných pomůcek
* základy první pomoci a postupy při vzniku nehody

=== Práce s chemickými látkami ===
V Evropské unii platí [[w:Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemikálií|globálně harmonizovaný systém označování nebezpečnosti chemických látek a jejich směsí]]. Tento systém plně platí od června 2015. V rámci tohoto harmonizovaného systému klasifikace je stanoveno, jakým způsoben mají být chemické látky označeny. Označení chemických látek má několik úrovní. Každá chemická látka, kterou je možné pořídit musí mít přiložený bezpečnostní list, ve kterém jsou uvedena bezpečnostní rizika, popsáno správné nakládání s látkou a popis první pomoci. Správné nakládání s chemickými látkami, pak popisují [[w:P-věty|P-věty]], ve kterých jsou standardně uvedeny pokyny k bezpečné manipulaci, skladování a použití chemikálií. Bezpečnostní rizika každé látky jsou popsána dvěma způsoby. Pomocí GHS symbolů nebezpečnosti látek a pomocí [[w:H-věty|H-vět]].&lt;ref&gt;{{Citace elektronické monografie
| příjmení = 
| jméno = 
| titul = Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Text s významem pro EHP)
| url = https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=uriserv:OJ.L_.2008.353.01.0001.01.CES
| vydavatel = 
| místo = 
| datum vydání = 2008-12-16
| datum přístupu = 2020-01-22
}}&lt;/ref&gt;
Základních symbolů je rozlišováno 9 společně s řadou přepravních symbolů:&lt;ref&gt;{{Citace elektronické monografie
 | příjmení1 = Prucek
 | jméno1 = Robert
 | titul = Bezpečnostní předpisy v chemii
 | url = https://fch.upol.cz/wp-content/uploads/2015/06/BZP-text.pdf
 | vydavatel = Univerzita Palackého v Olomouci
 | datum_vydání = 2013
 | datum_přístupu = 2020-01-21
 | místo = Olomouc
}}&lt;/ref&gt;
&lt;gallery&gt;
GHS-pictogram-explos.svg|GHS01&lt;br /&gt;výbušné látky
GHS-pictogram-flamme.svg|GHS02&lt;br /&gt;hořlavé látky
GHS-pictogram-rondflam.svg|GHS03&lt;br /&gt;oxidační látky
GHS-pictogram-bottle.svg|GHS04&lt;br /&gt;plyny pod tlakem
GHS-pictogram-acid.svg|GHS05&lt;br /&gt;korozivní a žíravé látky
GHS-pictogram-skull.svg|GHS06&lt;br /&gt;toxické látky
GHS-pictogram-exclam.svg|GHS07&lt;br /&gt;dráždivé látky
GHS-pictogram-silhouette.svg|GHS08&lt;br /&gt;látky nebezpečné pro zdraví
GHS-pictogram-pollu.svg|GHS09&lt;br /&gt;látky nebezpečné pro životní prostředí
&lt;/gallery&gt;

=== Ochranné pomůcky ===
Při práci s nebezpečnými chemickými látkami, je třeba používat osobní ochranné pomůcky. Obecně lze říci, že pro práci s chemickými látkami v laboratoři je nejčastěji nutné nosit:
* [[w:ochranný oděv|ochranný oděv]] ([[w:chemický plášť|chemický plášť]], pevná uzavřená obuv, bavlněné materiály)
* [[w:ochranné brýle|ochranné brýle]]
* [[w:ochranné rukavice|ochranné rukavice]]
* Pokud to nebezpečnost konkrétních látek vyžaduje, je vhodné zařadit i další prostředky osobní ochrany, jako jsou celoobličexové štíty, respirátory, či jiná ochrana dýchacích cest a další pomůcky.

Využívání ochranných pomůcek, při provádění edukačních experimentů je klíčové nejen pro bezpečné provedené pokusu, ale také vede k vytváření návyku žáků na správnou laboratorní praxi. Další významnou roli, kterou mají ochranné pomůcky v edukačním procesu, je jasnější oddělení činnosti, které vede žáka k jasnějšímu uvědomění si bezpečnostních rizik prováděné činnosti.

=== Chemické látky vhodné pro žákovské školní pokusy ===
V následujících seznamech jsou vypsány chemikálie, se kterými je možné pracovat, při žákovských školních pokusech.Chemikálie jsou roztříděny do skupin dle možnosti jejich využití na základních či středních školách. Všechny chemikálie, které jsou uvedeny, jako vhodné pro využití na základních školách je možné využít i pro věkovou skupinu odpovídající žákům na středních školách.&lt;ref&gt;{{Citace elektronické monografie
 | příjmení1 = Holzhauser
 | jméno1 = Petr
 | příjmení2 = Matuška
 | jméno2 = Radek
 | příjmení3 = Měnová
 | jméno3 = Petra
 | titul = Příručka pro učitele chemie základních a středních škol
 | url = http://www.chemicke-listy.cz/ojs3/index.php/chemicke-listy/announcement/view/21
 | vydavatel = Chemické listy
 | datum_vydání = 2019
 | datum_přístupu = 2022-03-31
 | místo = Praha
}}&lt;/ref&gt;

==== Chemické látky vhodné pro žákovské pokusy na ZŠ ====
{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Chemická látka || Forma
|-
| [[w:Agar|Agar]] || (s)
|-
| [[w:Aktivní uhlí|Aktivní uhlí]] || (s)
|-
| [[w:Alanin|Alanin]] || (s)
|-
| [[w:Albumin|Albumin]] || (s)
|-
| [[w:Alizarinsulfonan sodný|Alizarinsulfonan sodný]] || (s)
|-
| [[w:Amoniak|Amoniak]] || &lt; 5% (aq)
|-
| [[w:Arginin|Arginin]] || &lt; 1% (aq)
|-
| [[w:Bismut|Bismut (granule)]] || (s)
|-
| [[w:Borax|Borax]] || &lt; 0,3% (aq)
|-
| [[w:Bromfenolová modř|Bromfenolová modř]] || (s)
|-
| [[w:Bromid draselný|Bromid draselný]] || (s)
|-
| [[w:Bromid sodný|Bromid sodný]] || (s)
|-
| [[w:Citrát sodný|Citrát sodný]] || (s)
|-
| [[w:Cystein|Cystein]] || (s)
|-
| [[w:Dihydrogenfosforečnan amonný|Dihydrogenfosforečnan amonný]] || (s)
|-
| [[w:Dihydrogenfosforečnan draselný|Dihydrogenfosforečnan draselný]] || (s)
|-
| [[w:Dihydrogenfosforečnan sodný|Dihydrogenfosforečnan sodný]] || (s)
|-
| [[w:Dimethylsulfoxid|Dimethylsulfoxid]] || (l)
|-
| [[w:Disiřičitan sodný|Disiřičitan sodný]] || (s)
|-
| [[w:Dusičnan stříbrný|Dusičnan stříbrný]] || &lt; 1% (aq)
|-
| [[w:Dusičnan vápenatý|Dusičnan vápenatý]] || (s)
|-
| [[w:Eosin|Eosin]] || (s)
|-
| [[w:Eriochromčerň T|Eriochromčerň T]] || &lt; 1%(s)
|-
| [[w:Fenolftalein|Fenolftalein]] || &lt; 0,1% (aq)
|-
| [[w:Fenolová červeň|Fenolová červeň]] || (s)
|-
| [[w:Fluorid vápenatý|Fluorid vápenatý]] || (s)
|-
| [[w:Fruktosa|Fruktosa]] || (s)
|-
| [[w:Glukosa|Glukosa]] || (s)
|-
| [[w:Glycerol|Glycerol]] || (l)
|-
| [[w:Hexakyanoželezitan draselný|Hexakyanoželezitan draselný]] || (s)
|-
| [[w:Hexakyanoželeznatan draselný|Hexakyanoželeznatan draselný]] || (s)
|-
| [[w:Hliník|Hliník (granule)]] || (s)
|-
| [[w:Hořčík|Hořčík (páska)]] || (s)
|-
| [[w:Hydrogenfosforečnan amonný|Hydrogenfosforečnan amonný]] || (s)
|-
| [[w:Hydrogenfosforečnan draselný|Hydrogenfofsforečnan draselný]] || (s)
|-
| [[w: Hydrogenfosforečnan sodný|Hydrogenfosforečnan sodný]] || (s)
|-
| [[w:Hydrogensíran sodný|Hydrogensíran sodný]] || (s)
|-
| [[w:Hydrogensiřičitan sodný|Hydrogen siřičitan sodný]] || &lt; 1% (aq)
|-
| [[w:Hydrogenuhličitan draselný|Hydrogenuhličitan draselný]] || (s)
|-
| [[w:Hydrogenuhličitan sodný|Hydrogenuhličitan sodný]] || (s)
|-
| [[w:Hydrogid sodný|Hydroxid sodný]] || &lt; 2% (aq)
|-
| [[w:Hydroxid vápenatý|Hydroxid vápenatý]] || (s)
|-
| [[w:Chelaton 3|Chelaton 3]] || (aq)
|-
| [[w:Chlorid amonný|Chlorid amonný]] || (s)
|-
| [[w:Chlorid draselný|Chlorid draselný]] || (s)
|-
| [[w:Chlorid sodný|Chlorid sodný]] || (s)
|-
| [[w:Chlorid vápenatý|Chlorid vápenatý]] || (s)
|-
| [[w:Chlorid zinečnatý|Chlorid zinečnatý]] || &lt; 0,1% (aq)
|-
| [[w:Chlorid železitý|Chlorid železitý]] || (s)
|-
| [[w:Chlornan sodný|Chlornan sodný]] || &lt; 0,25% (aq)
|-
| [[w:Jodid draselný|Jodid draselný]] || (s)
|-
| [[w:Kamenec draselno-hlinitý|Kamenec draselno-hlinitý]] || (s)
|-
| [[w: Křemičitan sodný|Křemičitan sodný]] || (s)
|-
| [[w:Kyselina askorbová|Kyselina askorbová]] || (s)
|-
| [[w:Kyselina boritá|Kyselina boritá]] || &lt; 5,5% (aq)
|-
| [[w:Kyselina bromovodíková|Kyselina bromovodíková]] || &lt; 10% (aq)
|-
| [[w:Kyselina citronová|Kyselina citronová]] || (s)
|-
| [[w:Kyselina gallová|Kyselina gallová]] || (s)
|-
| [[w:Kyselina chlorovodíková|Kyselina chlorovodíková]] || &lt; 10% (aq)
|-
| [[w:Kyselina jablečná|Kyselina jablečná]] || (s)
|-
| [[w:Kyselina olejová|Kyselina olejová]] || (l)
|-
| [[w:Kyselina palmitová|Kyselina palmitová]] || (s)
|-
| [[w:Kyselina skořicová|Kyselina skořicová]] || (s)
|-
| [[w:Kyselina stearová|Kyselina stearová]] || (s)
|-
| [[w:Kyseina šťavelová|Kyselina šťavelová dihydrát]] || &lt; 1% (aq)
|-
| [[w:Kyselina vinná|Kyselina vinná]] || (s)
|-
| [[w:Laktosa|Laktosa]] || (s)
|-
| [[w:Lugolův roztok|Lugolův roztok]] || (aq)
|-
| [[w:Luminol|Luminol]] || (s)
|-
| [[w:Maltosa|Maltosa]] || (s)
|-
| [[w:Manganistan draselný|Manganistan draselný]] || (s)
|-
| [[w:Měď|Měď (drát)]] || (s)
|-
| [[w:Methylčerveň|Methylčerveň]] || (s)
|-
| [[w:Methylenová modř|Methylenová modř]] || (s)
|-
| [[w:Methyloranž|Methyloranž]] || (s)
|-
| [[w:Močovina|Močovina]] || (s)
|-
| [[w:Mohrova sůl|Mohrova sůl]] || (s)
|-
| [[w:Ninhyrin|Ninhydrin]] || (s)
|-
| [[w:Nitroprussid sodný|Nitroprussid sodný]] || &lt; 0,1% (aq)
|-
| [[w:Octan sodný|Octan sodný bezvodý]] || (s)
|-
| [[w:Octan sodný|Octan sodný trihydrát]] || (s)
|-
| [[w:Octan vápenatý|Octan vápenatý]] || (s)
|-
| [[w:Oxid hlinitý|Oxid hlinitý]] || (s)
|-
| [[w:Oxid hořečnatý|Oxid hořečnatý]] || (s)
|-
| [[w:Oxid chromitý|Oxid chromitý]] || (s)
|-
| [[w:Oxid manganičitý|Oxid manganičitý]] || (s)
|-
| [[w:Oxid měďnatý|Oxid měďnatý]] || (s)
|-
| [[w:Oxid vápenatý|Oxid vápenatý]] || (s)
|-
| [[w:Oxid železitý|Oxid železitý]] || (s)
|-
| [[w:Peroxid vodíku|Peroxid vodíku]] || &lt; 5% (aq)
|-
| [[w:Propylenglykol|Propylenglykol]] || (l)
|-
| [[w:Sacharosa|Sacharosa]] || (s)
|-
| [[w:Silikonový olej|Silikonový olej]] || (l)
|-
| [[w:Síra|Síra]] || (s)
|-
| [[w:Síran amonný|Síran amonný]] || (s)
|-
| [[w:Síran draselný|Síran draselný]] || (s)
|-
| [[w:Síran hořečnatý|Síran hořečnatý]] || (s)
|-
| [[w:Síran chromitý|Síran chromitý]] || (s)
|-
| [[w:Síran manganatý|Síran manganatý]] || (s)
|-
| [[w:Síran měďnatý|Síran měďnatý pentahydrát]] || (s)
|-
| [[w:Síran sodný|Síran sodný]] || (s)
|-
| [[w:Síran vápenatý|Síran vápenatý]] || (s)
|-
| [[w:Síran zinečnatý|Síran znečnatý]] || (s)
|-
| [[w:Síran železnatý|Síran železnatý heptahydrát]] || (s)
|-
| [[w:Siřičitan sodný|Siřičitan sodný]] || (s)
|-
| [[w:Sulfid zinečnatý|Sulfid zinečnatý]] || (s)
|-
| [[w:Tanin|Tanin]] || (s)
|-
| [[w:Thiosíran sodný|Thiosíran sodný]] || (s)
|-
| [[w:Tryptofan|Tryptofan]] || (s)
|-
| [[w:Uhličitan amonný|Uhličitan amonný]] || (s)
|-
| [[w:Uhličitan draselný|Uhlličitan draselný]] || (s)
|-
| [[w:Uhličitan sodný|Uhličitan sodný]] || (s)
|-
| [[w:Uhličitan vápenatý|Uhličitan vápenatý]] || (s)
|-
| [[w:Urotropin|Urotropin]] || &lt; 1% (aq)
|-
| [[w:Vínan sodno-draselný|Vínan sodno-draselný]] || (s)
|-
| [[w:Vodní sklo|Vodní sklo]] || (aq)
|-
| [[w:Xylenolová oranž|Xylenloová oranž]] || (s)
|-
| [[w:Zinek|Zinek (granulovaný)]] || (s)
|-
| [[w:Zinek|Zinek (práškový stabilizovaný)]] || (s)
|-
| [[w:Železo|Železo (granulované)]] || (s)
|-
| [[w:Železo|Železo (prášek)]] || (s)
|}


==== Chemické látky vhodné pro žákovské pokusy na SŠ ====
Provádění žákovských experimentů v rámci výuky na středních školách je legislativně rozděleno školským zákonem (§65 odst.1) na teoretické a praktické vyučování. Používání některých chemických látek je povoleno pouze během praktického vyučování na středních odborných školách. Chemických látek, které mohou žáci využívat, během teoretické výuky (gymnázia a ostatní střední školy) je výrazně nižší počet. Stále však seznam čítá desítky, látek, které mohou být použity, k začlenění žákovského experimentu do výuky. Následující seznam obsahuje chemické látky zařazené, jako vhodné pro teoretickou výuku. Stejný seznam platí i pro využití chemických látek v rámci mimoškolních a popularizačních chemických aktivit směřujících na cílovou skupinu středoškolských studentů.

S některými chemickými látkami mohou žáci pracovat pod přímým soustavným dohledem nebo dozorem odpovědné osoby. Tyto pojmy nejsou jasně vymezeny: Osoba, která vykonává dozor, musí být přítomná v místnosti, ve které žáci nakládají s chemickými látkami. Osoba vykonávající přímý dohled, musí dohlížet přímo na žáka, který nakládá s chemickou látkou. Z tohoto kontextu vyplývá, že přímý dohled značí vyšší úrověň přímé pozornosti, zatím co dozor je pojat více ve smyslu obecného dozoru nad žáky.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Chemická látka || Forma || Dohled
|-
| [[w:2-naftol|2-naftol]] || (s) || 
|-
| [[w:4-nitrofenol|4-nitrofenol]] || (s) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:4-nitrotoluen|4-nitrotoluen]] || (s) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Acetanhydrid|Acetanhydrid]] || (l) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Aceton|Aceton]] || (l) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Acetonitril|Acetonitril]] || (l) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Acetylen|Acetylen]] || (g) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Acetylchlorid|Acetylchlorid]] || (l) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Acetylsalicylová kyselina|Acetylsalicylová kyselina]] || (s) || 
|-
| [[w:Amid sodný|Amid sodný]] || (s) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Amoniak|Amoniak]] || konc. (aq) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Anthracen|Anthracen]] || (s) || 
|-
| [[w:Arginin|Arginin]] || (s) || 
|-
| [[w:Azid sodný|Azid sodný]] || (s) || přímý soustavný dozor
|-
| [[w:Benzaldehyd|Benzaldehyd]] || (l) || 
|-
| [[w:Brom|Brom]] || (l) || přímý soustavný dozor
|-
| [[w:Bromoform|Bromoform]] || (l) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Bromová voda|Bromová voda]] || nasyc. (aq) || přímý soustavný dozor
|-
| [[w:Butan-1-ol|Butan-1-ol]] || (l) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Butan-2-ol|Butan-2-ol]] || (l) || 
|-
| [[w:Butanol|Butanol]] || (l) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Butylbromid|Butylbromid]] || (l) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Cyklohexanol|Cyklohexanol]] || (l) || 
|-
| [[w:Cyklohexanon|Cyklohexanon]] || (l) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Diethylether|Diethylether]] || (s) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Dimethylglyoxim|Dimethylglyoxim]] || &lt; 1% v ethanolu || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Disiřičitan draselný|Disiřičitan draselný]] || (s) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Dithioničitan sodný|Dithioničitan sodný]] || (s) || 
|-
| [[w:Draslík|Draslík]] || (s) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Dusičnan amonný|Dusičnan amonný]] || (s) || 
|-
| [[w:Dusičnan barnatý|Dusičnan barnatý]] || (s) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Dusičnan bismutitý|Dusičnan bismutitý (zásaditý)]] || (s) || 
|-
| [[w:Dusičnan draselný|Dusičnan draselný]] || (s) || 
|-
| [[w:Dusičnan hlinitý|Dusičnan hlinitý]] || (s) || 
|-
| [[w:Dusičnan hořečnatý|Dusičnan hořečnatý]] || (s) || 
|-
| [[w:Dusičnan kobaltnatý|Dusičnan kobaltnatý]] || (s) || 
|-
| [[w:Dusičnan lithný|Dusičnan lithný]] || (s) || 
|-
| [[w:Dusičnan manganatý|Dusičnan manganatý]] || (s) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Dusičnan měďnatý|Dusičnan měďnatý]] || (s) || 
|-
| [[w:Dusičnan rtuťnatý|Dusičnan rtuťnatý]] || (s) || přímý soustavný dozor
|-
| [[w:Dusičnan sodný|Dusičnan sodný]] || (s) || 
|-
| [[w:Dusičnan strontnatý|Dusičnan strontnatý]] || (s) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Dusičnan stříbrný|Dusičnan stříbrný]] || (s) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Dusičnan zinečnatý|Dusičnan zinečnatý]] || (s) || 
|-
| [[w:Dusičnan železitý|Dusičnan železitý]] || (s) || 
|-
| [[w:Dusitan draselný|Dusitan draselný]] || (s) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Dusitan sodný|Dusitan sodný]] || (s) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Eriochromčerň T|Eriochromčerň T]] || (s) || 
|-
| [[w:Ethanol|Ethanol]] || (l) || přímý sosutavný dohled
|-
| [[w:Ethyl(methyl)keton|Ethyl(methyl)keton]] || (l) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Ethyl-acetát|Ethyl-acetát]] || (l) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Ethylenglykol|Ethylenglykol]] || (l) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Fenanthren|Fenanthren]] || (s) || 
|-
| [[w:Fluorescein|Fluorescein]] || (s) || 
|-
| [[w:Fluorid draselný|Fluorid draselný]] || (s) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Fluorid sodný|Fluorid sodný]] || (s) || 
|-
| [[w:Fosfor bílý|Fosfor bílý]] || (s) || přímý soustavný dozor
|-
| [[w:Fosfor červený|Fosfor červený]] || (s) || 
|-
| [[w:Fosforečnan draselný|Fosforečnan draselný]] || (s) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Fosforečnan sodný|Fosforečnan sodný]] || (s) || 
|-
| [[w:Hliník|Hliník (práškový)]] || (s) || 
|-
| [[w:Hořčík|Hořčík (hobliny, stabilizovaný prášek)]] || (s) || 
|-
| [[w:Hořčík|Hořčík dle Grignarda]] || (s) || 
|-
| [[w:Hydrid sodný|Hydrid sodný]] || (s) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Hydrogensíran draselný|Hydrogensíran draselný]] || (s) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Hydrgensiřičitan sodný|Hydrogensiřičitan sodný]] || (s) || 
|-
| [[w:Hydrogid barnatý|Hydroxid barnatý]] || (s) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Hydroxid draselný|Hydroxid draselný]] || (s) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Hydroxid sodný|Hydroxid sodný]] || (s) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Chelaton 3|Chelaton 3]] || (s) || 
|-
| [[w:Chlorečnan draselný|Chlorečnan draselný]] || (s) || 
|-
| [[w:Chlorid antimonitý|Chlorid antimonitý]] || (s) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Chlorid barnatý|Chlorid barnatý]] || (s) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Chlorid hlinitý|Chlorid hlinitý (bezvodý)]] || (s) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Chlorid lithný|Chlorid lithný]] || (s) || 
|-
| [[w:Chlorid manganatý|Chlorid manganatý]] || (s) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Chlorid strontnatý|Chlorid strontnatý]] || (s) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Chlorid zinečnatý|Chlorid zinečnatý]] || (s) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Chlornan sodný|Chlornan sodný]] || &lt; 5% (aq) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Isoamyalkohol|Isoamylalkohol]] || (l) || 
|-
| [[w:Isopropylalkohol|Isopropylalkohol]] || (l) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Jod|Jod]] || (s) || přímý soustavný dozor
|-
| [[w:Jodičnan draselný|Jodičnan draselný]] || (s) || 
|-
| [[w:Jodid sodný|Jodid sodný]] || (s) || 
|-
| [[w:Jodoform|Jodoform]] || (s) || 
|-
| [[w:Krystalová violeť|Krystalová violeť]] || (s) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Kyanid draselný|Kyanid draselný]] || (s) || přímý soustavný dozor
|-
| [[w:Kyselina adiopvá|Kyselina adipová]] || (s) || 
|-
| [[w:Kyselina benzoová|Kyselina benzoová]] || (s) || přímý soustavný dozor
|-
| [[w:Kyselina bromovodíková|Kyselina bromovodíková]] || konc. (l) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Kyselina butanová|Kyselina butanová]] || (l) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Kyselina dusičná|Kyselina dusičná]] || konc. (l) || přímý soustavný dozor
|-
| [[w:Kyselina dusičná|Kyselina dusičná]] || &lt; 5% (aq) || 
|-
| [[w:Kyselina fluorovodíková|Kyselina fluorovodíková]] || (l) || přímý soustavný dozor
|-
| [[w:Kyselina fosforečná|Kyselina fosforečná]] || konc. (aq) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Kyselina ftalová|Kyselina ftalová]] || (s) || 
|-
| [[w:Kyselina chloroctová|Kyselina chloroctová]] || (s) || přímý soustavný dozor
|-
| [[w:Kyselina chlorovodíková|Kyselina chlorovodíková]] || konc. (aq) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Kyselina mléčná|Kyselina mléčná]] || (s) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Kyselina mravenčí|Kyselina mravenčí]] || konc. (aq) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Kyselina octová|Kyselina octová]] || konc. (aq) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Kyselina octová|Kyselina octová]] || &lt; 25% (aq) || 
|-
| [[w:Kyselina salicylová|Kyselina salicylová]] || (s) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Kyselina sírová|Kyselina sírová]] || konc. (aq) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Kyselina sírová|Kyselina sírová]] || &lt; 15% (aq) || 
|-
| [[w:Kyselina šťavelová|Kyselina šťavelová (dihydrát)]] || (s) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Měď|Měď (prášková)]] || (s) || 
|-
| [[w:Methan|Methan (zemní plyn)]] || (g) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Methanol|Methanol]] || (l) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Nesslerovo činidlo|Nesslerovo činidlo]] || (aq) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Ninhydrin|Ninhydrin]] || &lt; 0,2% v ethanolu (l) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Nitropriussid sodný|Nitroprussid sodný]] || (s) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Pentan-2,4-dion|Pentan-2,4-dion]] || (l) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Pentanol|Pentanol]] || (l) || 
|-
| [[w:Peroxid sodný|Peroxid sodný]] || (s) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Peroxid vodíku|Peroxid vodíku]] || 30% (aq) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Propan-1-ol|Propan-1-ol]] || (l) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Propan-2-ol|Propan-2-ol]] || (l) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Pyridin|Pyridin]] || (l) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Síran hlinitý|Síran hlinitý]] || (s) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Síran železitý|Síran železitý]] || (s) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Sodík|Sodík]] || (s) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Sulfid sodný|Sulfid sodný]] || (s) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Šťavelan amonný|Šťavelan amonný]] || (s) || 
|-
| [[w:Terc-butylalkohol|Terc-butylalkohol]] || (l) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Terc-butylchlorid|Tercbutylchlorid]] || (l) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Tetrahydridohlinitan lithný|Tetrahydridohlinitan lithný]] || (s) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Thiokyanatan amonný|Thiokyanatan amonný]] || (s) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Thiokyanatan draselný|Thiokyanatan draselný]] || (s) || 
|-
| [[w:Triethylamin|Triethylamin]] || (l) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Tyrosin|Tyrosin]] || (s) || 
|-
| [[w:Uhličitan draselný|Uhličitan draselný]] || (s) || 
|-
| [[w:Vanilin|Vanilin]] || (s) || 
|-
| [[w:Vodík|Vodík]] || (g) || přímý soustavný dohled
|-
| [[w:Xylenová oranž|Xylenová oranž]] || 1% (s) v NaNO&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt; || 
|-
| [[w:Zinek|Zinek (práškový nestabilizovaný)]] || (s) || 
|}

== Přehled platné legislativy ==
Výčet platné legislativy upravující práci s chemickými látkami, v rámci žákovských pokusů ve výuce a dalších edukačních experimentů.

===== Evropské právo =====
* nařízení (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci a označování látek a směsí (CLP)&lt;ref&gt;Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (nařízení CLP)&lt;/ref&gt;
* nařízení (ES) č. 1907/2006 (REACH)&lt;ref&gt;Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agen- tury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, naříze-
ní Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/ EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (nařízení REACH)&lt;/ref&gt;
* směrnice Rady 94/33/ES o ochraně mladistvých pracovníků&lt;ref&gt;Směrnice Rady 94/33/ES, ze dne 22. června 1994, o ochraně mladistvých pracovníků.&lt;/ref&gt;

===== České zákony =====
* zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon&lt;ref&gt;Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů&lt;/ref&gt;
* zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví&lt;ref&gt;Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění poz- dějších předpisů.&lt;/ref&gt;
* zákon č. 350/2011 Sb., chemický zákon&lt;ref&gt;Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a che- mických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpis&lt;/ref&gt;

===== Vyhlášky =====
* vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři&lt;ref&gt;Vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů&lt;/ref&gt;
* vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání&lt;ref&gt; Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docház- ky, ve znění pozdějších předpisů&lt;/ref&gt;
* vyhláška č. 61/2018 Sb., o seznamu nebezpečných chemických látek&lt;ref&gt;Vyhláška č. 61/2018 Sb., o seznamu nebezpečných chemických látek, směsí a prachů a podmínkách na- kládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi a podmínkách výkonu činností spojených s nebezpeč- nou expozicí prachů&lt;/ref&gt;

===== Normy =====
* ČSN 01 8003 Zásady pro bezpečnou práci v chemických laboratořích&lt;ref&gt;ČSN 01 8003 Zásady pro bezpečnou práci v chemických laboratořích&lt;/ref&gt;

== Reference ==

[[Kategorie:Chemické pokusy s nanomateriály|Obecná bezpečnostní pravidla pro provádění edukačních experimentů]]</text>
      <sha1>hhq3yuxemqnc1dh07vfdhyyqhxy71m7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Git pro mě</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8847</id>
    <revision>
      <id>45642</id>
      <parentid>45640</parentid>
      <timestamp>2022-04-12T21:34:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Qeef</username>
        <id>5131</id>
      </contributor>
      <comment>Přidej kategorii</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1566" xml:space="preserve">Git je program, který slouží pro uchování historie adresáře s textovými
soubory (někdo místo &quot;adresáře&quot; říká &quot;složky&quot;).

Říkal jsem si, že si o Gitu napíšu pár poznámek, kdyby náhodou. Používám
příkazovou řádku Linux-like operačního systému a je mimo rozsah poznámek
vysvětlovat práci v Linux-like operačním systému či v příkazové řádce.

Všechny příkazy, které uvedu, jsou volány z adresáře, jehož historii
chci uchovat. Vždy začínám příkazem

 git init

který začne historii adresáře sledovat. Hned potom následuje

 git config user.email 'muj@email.xyz'

protože používám různé emailové adresy pro různé adresáře. Protože ale
používám jen jedno jméno, příkaz

 git config --global user.name 'Moje Jmeno'

stačilo zadat jen jednou a vícekrát už jsem nemusel.

Uchování historie adresáře (nebo sledování změn, je to jedno, myslím tím
totéž) dělám ručně. Git změny neukládá automaticky, takže mám plnou
kontrolu nad tím, co v historii bude a co ne. Nebudu spekulovat o tom,
jestli je to výhoda nebo nevýhoda.

Sepsal jsem si poznámky o použití Git pro:
* [[/Psaní textových poznámek k přednáškám/]]
* [[/Psaní semestrální práce v LaTeX/]]
* [[/Psaní zdrojového kódu skriptu/]]
* [[/Psaní zdrojového kódu v týmu/]]

Dost věcí zjednoduším, takže co napíšu, není vždy úplně celá pravda. Pro
pravdu je tu [https://knihy.nic.cz/#ProGit Pro Git] nebo

 git PRIKAZ --help

Jo a tady je [[/tahák/]].

[[Kategorie: Programování]]</text>
      <sha1>q3jwz5ku6m2macn77hldn99ov4geo8z</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Git pro mě/Psaní textových poznámek k přednáškám</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8848</id>
    <revision>
      <id>45686</id>
      <parentid>45684</parentid>
      <timestamp>2022-04-22T13:51:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Qeef</username>
        <id>5131</id>
      </contributor>
      <minor />
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3318" xml:space="preserve">Tohle mám z univerzity. Všechny poznámky ke všem přednáškám z jednoho
semestru mám v jednom adresáři. Každý soubor začíná třemi písmeny, které
značí předmět, pak dvě číslice pro týden a na konci tečka txt.

Občas se mi hodí podívat se, co a kdy přesně jsem přidal do starších
poznámek. Git je na to (jako) dělaný, protože Git je program, který
slouží pro uchování historie adresáře s textovými soubory.


== Přidání souborů do historie ==

Abych věděl, jak jsem na tom se soubory v adresáři, napíšu

 git status

Příkaz ukáže tři skupiny souborů, ale každou ze skupin vynechá, když do
ní nespadá žádný soubor:

# Zelené soubory připravené k zanesení do historie (changes to be committed).
# Červené změněné soubory, které ale nejsou připravené (changes not staged for commit).
# Červené soubory, které nikdy nebyly v historii (untracked files).

Z červeného udělám zelený tak, že

 git add JMENO-SOUBORU

a naopak ze zeleného červený tak, že

 git reset JMENO-SOUBORU

A když mám všechny soubory, které chci, zelené, tak napíšu

 git commit

otevře se mi editor, napíšu do něj stručně, co přidávám a zavřu jej.

Jo, abych nezapomněl, výchozí editor je vim. Když se otevře a než začnu
psát, musím zmáčkout klávesu &quot;a&quot;, pak stručně popíšu změnu, zmáčknu
klávesu Escape a nakonec dvakrát velké &quot;Z&quot;.


== Co a kdy jsem přidal ==

Tohle všechno dělám, abych si mohl prohlédnout historii. To udělám tak,
že napíšu příkaz

 git log

který vypíše právě můj stručný popis, autora (mě), datum a identifikátor
uložené změny (commit).

Když se potom chci podívat na nějakou z uložených změn, napíšu

 git show IDENTIFIKATOR-ULOZENE-ZMENY

Dost často to dělám tak, že identifikátor označím myší a zmáčknu
prostřední tlačítko. Takový rychlý copy-paste.


== Zálohování ==

Ještě si tu poznačím pár informací o zálohování. Jsou společnosti, které
z dat svých uživatelů těží informace, které pak prodávají. Pak jsou
společnosti, které to nedělají a občas chtějí i zaplatit. No a některé z
těch společností svým uživatelům dávají k dispozici prostor, kam můžou
zálohovat svoje Git historie adresářů. Z nějakého důvodu těm Git
historiím adresářů říkají repozitáře.

Kolem a kolem to funguje stejně. Zaregistruji se, vytvořím nový
repozitář a pak se řídím instrukcemi, kde jsou většinou uvedeny příkazy
jako

 git remote add origin git@ma.oblibena.firma:/tojsemja/muj-repo

který mému adresáři řekne, kam se může zálohovat a potom

 git push -u origin master

který ho zálohuje. To s tím -u je potřeba jednou, pak stačí už jen

 git push

A to s tím master se asi brzo změní, ale asi mi to tolik nevadí. I když
jsem na master zvyklý, main má méně znaků.

Tento způsob zálohování funguje proto, že jej používám jen já, jen z jednoho počítače. Pro použítí z dalšího počítače nebo někým jiným jsou potřeba další příkazy.


== Abych to shrnul ==

Git je program, který slouží pro uchování historie adresáře s textovými
soubory.

 git status
 git add JMENO-SOUBORU
 git commit
 git log
 git show IDENTIFIKATOR-ULOZENE-ZMENY</text>
      <sha1>khuyieh7m1fdjrf2r71twmtd5i4y7yt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Git pro mě/Psaní semestrální práce v LaTeX</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8849</id>
    <revision>
      <id>45687</id>
      <parentid>45685</parentid>
      <timestamp>2022-04-22T13:51:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Qeef</username>
        <id>5131</id>
      </contributor>
      <minor />
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3444" xml:space="preserve">To je teď (mimo jiné) moje práce. Určitě se mi hodí všechno z Psaní
textových poznámek k přednáškám, ale používám i něco navíc. Třeba si do
historie ukládám čísla verzí, které jsem poslal na review.

Nechce se mi, ale musím: Git je program, který slouží pro uchování verzí
jednotlivých souborů v adresáři. Je to tak, i obrázků. Stejně ale raději
uchovávám skript, který ten obrázek vygeneruje ze zdrojových dat.


== Označování verzí ==

Před odesláním review, když mám vše uložené v historii (takže mi git
status píše &quot;nothing to commit, working tree clean&quot;) označím si verzi,
kterou odesílám příkazem

 git tag vCISLO-VERZE

kde CISLO-VERZE je číslo verze a to &quot;v&quot; tam prostě dávám. Není to
potřeba. Vlastně to vCISLO-VERZE může být cokoli, třeba
NICNERIKAJICI-TEXT.

Když se zapomenu a chci označit verzi někde v minulosti, udělám

 git tag vCISLO-VERZE IDENTIFIKATOR-ULOZENE-ZMENY

a to mě přivádí k té historii.


== Prozkoumávání historie ==

Pro stručnější a hezčí výpis historie totiž používám

 git log --oneline --graph --decorate --all

což je důvod, proč se vyplatí ten krátký komentář při přidávání do
historie oddělit na nadpis, volný řádek a trošku podrobnější &quot;co&quot; a
&quot;proč&quot;.

Abych nemusel takhle dlouhý příkaz zadávat pořád, mám pro něj nastavenou
zkratu. Příkaz

 git config --global --add alias.logg 'log --oneline --graph --decorate --all'

stačí zadat jenom jednou a pak už jen:

 git logg

No a nebo si pohrát se souborem .gitconfig v domovském adresáři.

Ještě mě napadá, že bych si měl poznačit, jak se zbavím změny, kterou
nechci. Jakože upravím soubor, takže při git status je červený, ale
nechci ho udělat zelený, spíš chci, aby z git status zmizel. Na to
používám

 git checkout JMENO-SOUBORU


== Zálohování ==

Občas se mi stane, že potřebuji něco dopsat z jiného počítače. Protože používám zálohování na serveru mé oblíbené firmy, tak se k repozitáři můžu dostat z libovolného počítače připojeného k Internetu. Jak autorizovat další počítač vůči serverům mé oblíbené firmy najdu v dokumentaci.

Důležité je, že pořád pracuji sám, jen teď ze dvou počítačů. Takže si aktualizuji svoji lokální Git historii adresáře (lokální repozitář), přidám změny do historie a nakonec aktualizuji repozitář na serveru. A mám jistotu, že to bude fungovat, protože se nemůže stát, že mezitím, co jsem přidával změny, aktualizoval repozitář na serveru někdo jiný.

Tak nejprve když nemám na druhém počítači vůbec nic a na serveru už něco ano, tak si zkopíruji celý repozitář na druhý počítač:

 git clone git@ma.oblibena.firma:/tojsemja/muj-repo

což mi vytvoří adresář &quot;muj-repo&quot; s veškerým aktuálním obsahem. V něm pak přidám změny do historie a když jsem spokojený, tak aktualizuji repozitář na serveru:

 git push

To s tím -u teď není potřeba, protože to vyřešil git clone. Jo a git clone je potřeba jen jednou. Aktualizaci lokálního repozitáře tak, aby odpovídal nejnovější verzi na serveru provedu příkazem:

 git pull


== A na závěr ==

Git je program, který slouží pro uchování verzí jednotlivých souborů v
adresáři.

 git tag vCISLO-VERZE
 git log --oneline --graph --decorate --all
 git checkout JMENO-SOUBORU</text>
      <sha1>l55ll2cnjtjw8tf1ze3yngxnj5ljsl3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Git pro mě/Psaní zdrojového kódu skriptu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8850</id>
    <revision>
      <id>45638</id>
      <timestamp>2022-04-12T21:10:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Qeef</username>
        <id>5131</id>
      </contributor>
      <comment>Přidej kapitolu</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3222" xml:space="preserve">Čas od času si potřebuji napsat malý prográmek či skript. Dost často
vytvořím základní funkci, kterou vylepším, pak překopám a upravím a
zjistím, že mi to nefunguje. V takové chvíli se chci vrátit zpátky na tu
základní vylepšenou funkci.

K tomu přesně slouží Git, protože Git ukládá historii změn řádků
jednotlivých souborů.


== Zaznamenávání změn zdrojového kódu ==

Z kapitol Psaní textových poznámek k přednáškám a Psaní článku v LaTeX
vím, jak pomocí Git přidat soubory do historie změn. Jenže psaní kódu je
jiné psaní. Důležité jsou totiž řádky, nikoli věty či odstavce.

Když přidávám funkci do skriptu nebo opravuji chybu zdrojového kódu, tak
špatné řádky kódu mažu a ty správné přidávám. Abych viděl, které změny
ve kterých souborech jsem udělal, používám

 git diff JMENO-SOUBORU

Změny v jednotlivých řádcích si připravím k přidání do historie příkazem

 git add -p JMENO-SOUBORU

A když jsem přidal všechny změny, které spolu souvisí -- což rozhodně
nemusí být změny pouze v jednom souboru a naopak, jeden soubor může
obsahovat více spolu nesouvisejících změn -- můžu si zkontrolovat
připravenou verzi k zápisu do historie příkazem

 git diff --cached

a do historie zapíšu

 git commit -m'52 znaků dokončujících větu'

Jakých 52 znaků dokončujících jakou větu? To je ten nadpis krátkého
komentáře ke změně. Ta věta, kterou má nadpis dokončit je &quot;When applied,
this patch will ...&quot;.

Jaký patch? To je commit. Jaký commit? To jsou ty uložené změny, které
mají vlastní IDENTIFIKATOR-ULOZENE-ZMENY.


== Vývoj různých verzí ==

Často vím, jakou funkci chci přidat. A byl bych rád, kdyby z historie
změn bylo na první pohled jasné, které změny jsem pro ni musel udělat.

Dříve už jsem zmínil master (který bude nejspíš brzy main). Je to jako
se stromem. Kmen je master a z něj pak jdou různé větve. A jednou z těch
větví je funkce, kterou chci přidat.

Novou větev vytvořím příkazem

 git branch JMENO-VETVE

přepnu se na ni příkazem

 git checkout JMENO-VETVE

a potom vytvářím historii, jak jsem zvyklý -- do historie přidávám změny
(commity). A přes git logg sleduji, jak historie vypadá.

No a potom tu novou historii v té nové větvi začlením zpátky do té
hlavní, master. Do kmenu. Nejdřív se přepnu na master:

 git checkout master

a potom novou větev začlením:

 git merge --no-ff JMENO-VETVE

Úplně nejlepší je nakonec větev smazat, aby se mi tam nepletla:

 git branch -d JMENO-VETVE

Když se teď podívám na historii, je na první pohled vidět, které změny v
historii byly pro funkci potřeba.

Takhle je možné vyvíjet více funkcí najednou. Jen jsem zatím neřekl, jak
to dopadne, když ty funkce potřebují upravit stejný soubor, takže pokud
je potřeba změnit jeden soubor, zatím takové funkce vyvíjím postupně.


== No a nakonec ==

Takže Git ukládá historii změn řádků jednotlivých souborů.

 git diff JMENO-SOUBORU
 git diff --cached
 git add -p JMENO-SOUBORU
 git branch JMENO-VETVE
 git checkout JMENO-VETVE
 git merge --no-ff JMENO-VETVE</text>
      <sha1>djtmk1jrg4x5mqm69ufc50bj47ckich</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Git pro mě/Psaní zdrojového kódu v týmu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8851</id>
    <revision>
      <id>45878</id>
      <parentid>45688</parentid>
      <timestamp>2022-06-29T09:00:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Qeef</username>
        <id>5131</id>
      </contributor>
      <comment>/* Git send-email */ přidej odkaz na etiketu emailové komunikace</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="10656" xml:space="preserve">Ne vždy na zdrojovém kódu pracuji sám. Pravda je taková, že tým toho
udělá víc. Pouze pokud ví, jak spolupracovat. Tohle bude trochu delší
poznámka a určitě potřebuji vědět, jak na Psaní zdrojového kódu skriptu.

V každém novém repozitáři je první commit

 git commit -m'Add license, readme'

kde README píšu pro sebe. Chci vědět, CO je pointa, protože do zítra to
zapomenu. Občas to, co si napíšu zní dost divně, takže přidám PROČ
zrovna to. Navíc do README přidám JAK dělat věci, které dělám pořád
(třeba jak projekt zkompilovat). A v neposlední řadě KAM a KOMU napsat
dotaz či bug report (komunikační kanál).


== Role v týmu ==

Ať chci nebo ne, členové vývojového týmu mají tři různé kompetence:
* Vývojář upravuje zdrojový kód a změny posílá k review.
* Reviewer kontroluje a komentuje změny a vrací je k přepracování, čímž s vývojářem vytvoří nejlepší možnou sadu změn, která implementuje novou funkci.
* Maintainer má za úkol různé sady změn zkontrolovat a začlenit do projektu.

{{Upozornění|'''Začlenění sady změn je cíl všech členů týmu!'''}}

Teď ještě pár poznámek o tom, co by každý člen týmu měl o Gitu vědět, a jak by
spolu měli komunikovat.


=== Git pro vývojáře ===

Jako vývojář implementuji nějakou funkci a to v samostatné větvi. Při
vytváření nové větvé se na ni chci rovnou přepnout, takže spojím dva
příkazy:

 git checkout -b NOVA-FUNKCE

Jako vývojář mám zodpovědnost za sadu změn, nikoli za zdrojový kód. To
je úkol maintainera. Abych vytvořil rozumnou historii, používám

 git diff
 git add -p
 git diff --cached
 git commit -m'52 znaků dokončujících větu'

a tu větu už znám, zní &quot;When applied, this patch will ...&quot;.

Jo, ještě... proč že to mám, jako vývojář, zodpovědnost za sadu změn? A
proč že má být rozumná? Protože jako vývojář sadu změn pošlu k review! A
protože vývojář většinou funguje zároveň jako reviewer pro další členy
týmu, tak posílám sadu změn, kterou bych sám chtěl kontrolovat.


=== Git pro Reviewera ===

Kód se píše jednou, ale čte se hodněkrát. Úkol reviewera je tenhle poměr
změnit, aby to bylo alespoň trochu fér.

Jako reviewer se podívám na každý commit v sadě změn. Jako první si přečtu
commit message (stručný komentář ke změně). Zajímá mě CO změna dělá a
PROČ. JAK se dovím ze zdrojového kódu a když to vývojář napíše v commit
message, spíš mě to mate.

Komentuji vše, k čemu mám co říci: design, funkci, zda je vůbec potřeba,
testování, složitost, pojmenování, komentáře, styl, konzistenci,
dokumentaci, kontext i co se mi líbí. Prostě každou řádku. To, že sada
změn, kterou dostane maintainer, je dokonalá, je zodpovědnost reviewera.


=== Zpátky u vývojáře ===

Patch set, jak se taky říká sadě změn, se po review vrátí zpátky
vývojáři. Ten komentáře zapracuje a pošle novou verzi (sady změn).

Z pohledu Gitu chci, jako vývojář, změnit uloženou historii. K tomu mi
slouží následující kroky:

# Pomocí git logg a git show IDENTIFIKATOR-ULOZENE-ZMENY zjistím, kterou z uložených změn v sadě chci upravit.
# Upravím soubory související se změnou IDENTIFIKATOR-ULOZENE-ZMENY.
# Pomocí git add -p připravím relevantní řádky souborů pro uložení do historie.
# A změny uložím, tentokrát pomocí

 git commit -m'F IDENTIFIKATOR-ULOZENE-ZMENY'.

No a když mám všechny komentáře z review zpracované a uložené, přijde na
řadu to přepisování historie. To provedu příkazem

 git rebase -i master

který mi otevře textový editor. V něm přesunu řádky

 pick IDENTIFIKATOR-OPRAVY F IDENTIFIKATOR-ULOZENE-ZMENY

těsně pod relevantní řádky

 pick IDENTIFIKATOR-ULOZENE-ZMENY 52 znaků dokončujících větu

a změním &quot;pick&quot; na &quot;f&quot; nebo &quot;fixup&quot;:

 f IDENTIFIKATOR-OPRAVY F IDENTIFIKATOR-ULOZENE-ZMENY

Když mám konečně hotovo, soubor zavřu a je to. Pokud se při rebase na
příkazové řádce objeví slovo &quot;conflict&quot;, dám

 git rebase --abort

a začnu na webu hledat, jak se v Gitu řeší merge konflikty.


=== Git pro Maintainera ===

Úkol maintainera je začlenit dokonalou sadu změn. To ale neznamená, že
jí musí stoprocentně chápat -- stačí, když důvěřuje vývojáři a
reviewerovi.

Záleží na komunikaci v týmu, jestli maintaner použije git am, git merge,
nebo klikne na tlačítko na webu.

Tady si musím poznamenat pár informací o merge konfliktech. Jako
maintainerovi se mi může stát, že mám za úkol začlenit více sad změn.
Problém nastane, když jednotlivé sady změn k začlenění mění stejné
soubory. Může se totiž stát, že se soubory mění na stejném místě, což
vede k tomu, že po aplikaci první sady změn vychází ta druhá ze
zastaralého kódu, který už není k dispozici.

Jsou dvě řešení. Vrátím druhou sadu změn vývojáří a reviewerovi a řeknu,
že nevychází z nejnovější verze, ať sadu změn aktualizují. To udělám v
případě, kdy sadě změn vůbec nerozumím a to by se nemělo stát.

Druhé řešení je, že merge conflict vyřeším, což není nemožné. Merge
conflict znamená, že jsou dvě verze a Git neví, kterou z nich má použít.
Můj úkol je z těch dvou verzí udělat jednu, která bude funkční.


== Komunikace v týmu ==

Tak si říkám, jak daleko se můžu dostat, aniž bych věděl, že Git je
decentralizovaný. To znamená, že každý člen týmu má vlastní kopii
historie změn -- repozitáře. Mezi členy týmu se sdílí sady změn a
předpokládá se, že změnu identifikovanou IDENTIFIKATOR-ULOZENE-ZMENY, ze
které sada změn vychází, má člen týmu dostupnou ve svojí kopii
repozitáře.

Komunikace týmu skrz Git, tedy spolupráce na zdrojovém kódu, je
asynchronní. Takže si člověk může naplánovat, kdy pošle sadu změn k
review, kdy provede review sady změn, nebo kdy sadu změn začlení. Git
není chat.

Vývojář má sadu změn, kterou chce sdílet, většinou v samostatné větvi
NOVA-FUNKCE. Je několik způsobů, jak mezi sebou členové týmu sady změn
sdílí:
* git daemon
* git send-email
* pull/merge request


=== Git daemon ===

Pokud chci sdílet vývojovou větev, respektive sadu změn, rychle přes
lokální síť, tak v rodičovském adresáři repozitáře:

 git daemon --export-all --base-path=. --enable=receive-pack

kde --enable=receive-pack povoluje ostatním na síti do repozitáře také
zapisovat. Členové týmu si přidají vzdálený repozitář:

 git remote add KOLEGA git://IP-ADRESA/muj-repo

aktualizují sí svojí kopii repozitáře a přepnou se na větev:

 git fetch KOLEGA
 git checkout NOVA-FUNKCE

nebo se přepnou na větev, pokud ji již mají, a aktualizují ji:

 git checkout NOVA-FUNKCE
 git pull


=== Git send-email ===

Git je dělaný pro (asynchronní) komunikaci přes email. Email se sadou
změn se většinou posílá do mailing listu a při správném nastavení je
příkaz jen

 git send-email master..NOVA-FUNKCE

Mailing list je emailová adresa, která přesměruje příchozí zprávy na
předem definované adresy. Taková emailová asynchronní diskuzní skupina.
Alias na emailové adresy členů týmu.

Tady se hodí přidat odkaz na [https://man.sr.ht/lists.sr.ht/etiquette.md etiketu emailové komunikace].

=== Pull/merge requests ===

(Lamentování nad HTML emaily, přeplácanými webovými aplikacemi a
používáním myši vůbec.)

Forge, servery poskytující služby vývojářům, přinášejí centralizaci do
jinak decentralizovaného Git světa. Nejdřív: mailing list je také
centralizace -- skupinová zpráva se posílá na jeden server se seznamem
emailových adres. Při nedostupnosti serveru nelze zprávu do skupiny
odeslat a je potřeba poslat skupinovou zprávu na všechny relevantní
emailové adresy. A teď: Forge je webová platforma pro spolupráci
vývojářů. Typicky poskytuje online prohlížení zdrojových kódů
repozitářů, správu mailing listů, CI/CD, nástroje pro code review,
bug/ticket tracker, wiki, či chat.

Používání pull/merge requestů funguje tak, že si nejdřív ve webové
aplikaci forknu požadovaný projekt, čímž vlastně vytvořím svojí kopii
cizího repozitáře na (cizím) serveru. Potom přidám svůj forknutý
repozitář jako origin remote:

 git remote add origin git@muj.vysneny.forge:/tojsemja/muj-fork

Nebo jestli nemám ještě kód, tak jej naklonuji:

 git clone git@muj.vysneny.forge:/tojsemja/muj-fork

Nahraji větev, ve které mám sadu změn, ze které chci vytvořit pull/merge
request:

 git checkout NOVA-FUNKCE
 git push -u origin NOVA-FUNKCE

A nakonec ve webové aplikaci kliknu na tlačítko něco jako vytvořit
pull/merge request.

Když je kód po review, opravím jej, fixnu a nahraji znovu:

 git push -f

Tentokrát není potřeba -u, to stačí jen jednou. Říká to, kterou
vzdálenou větev má moje lokální větev sledovat. Pokud se ale změní
historie sady změn (git rebase), je potřeba -f, který říká, že se má
historie sady změn přepsat, nejen přidat nové změny.

Ještě jedna věc: potřebuji držet krok s kódem, který je v hlavní větvi
forknutého projektu. Přidám si jej jako upstream:

 git remote add upstream git@muj.vysneny.forge:/kolega/jeho-repo

svoji hlavní větev (master, který bude brzo main) nastavím, aby
sledovala hlavní větev v upstream remote:

 git fetch upstream
 git branch -u upstream master:master

a svoji lokální hlavní větev aktualizuji:

 git checkout master
 git pull --rebase


== Shrnutí ==

Git je asynchronní komunikační kanál pro spolupráci na zdrojovém kódu.

Vývojář:

 git checkout -b NOVA-FUNKCE
 git diff
 git add -p
 git diff --cached
 git commit -m'52 znaků dokončujících větu'

Znovu vývojář:

 git commit -m'F IDENTIFIKATOR-ULOZENE-ZMENY'.
 git rebase -i master
 git rebase --abort

Maintainer:

 git merge --no-ff NOVA-FUNKCE
 git am *.patch

Ad-hoc sdílení:

 git daemon --export-all --base-path=. --enable=receive-pack
 git pull git@IP-ADRESA/muj-repo

Mailing list:

 git send-email master..NOVA-FUNKCE

Pull/merge request:

 git remote add origin git@muj.vysneny.forge:/tojsemja/muj-repo
 git clone git@muj.vysneny.forge:/tojsemja/muj-repo
 git checkout NOVA-FUNKCE
 git push -u origin NOVA-FUNKCE
 git push -f

A ještě:

 git remote add upstream git@muj.vysneny.forge:/kolega/jeho-repo
 git fetch upstream
 git branch -u upstream master:master
 git checkout master
 git pull --rebase</text>
      <sha1>2hul34fko7lt6773vm8lag5co51doma</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Git pro mě/tahák</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8852</id>
    <revision>
      <id>45653</id>
      <parentid>45643</parentid>
      <timestamp>2022-04-14T07:28:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Qeef</username>
        <id>5131</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Drobné stylistické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="996" xml:space="preserve">Je několik Git příkazů, které používám neustále a chtěl bych si je sem poznačit.

Vytvoř novou větev nebo se mezi nimi přepni:

 git checkout -b BRANCH
 git checkout BRANCH

Abych zjistil, co commitnout:

 git status
 git diff
 git diff --cached

Označ změny k přidáni do historie (stage):

 git add -p FILE

Přidej změny do historie, oprav poslední commit:

 git commit -m'MESSAGE'
 git commit --amend

Zobraz historii Gitu tak, jak ji rozumim:

 git log --oneline --graph --decorate --all

Zobraz změnu:

 git show COMMIT

Občas potřebuji před nebo po rebase:

 git stash
 git stash pop

Vezmi aktuální větev a přendej ji na BRANCH_OR_COMMIT. Udělej to interaktivně, takže můžu změnit, co je třeba:

 git rebase -i BRANCH_OR_COMMIT

Začleň BRANCH do aktuální větve tak, že bude jasné, kde začíná a kde končí.

 git merge --no-ff BRANCH

Nezapomínej, že veškerá magie Gitu zmizí v okamžiku, kdy nevíš, jak napsat dobrou Git commit message.</text>
      <sha1>kgidu4lw12wnoey9q8ihsxsbei6kphn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/ Obsah</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8853</id>
    <redirect title="Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Obsah" />
    <revision>
      <id>45665</id>
      <timestamp>2022-04-18T16:07:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/ Obsah]] na [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Obsah]]: typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="57" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Obsah]]</text>
      <sha1>qc5p5hhasn1w45l9d1h4sk5tyvmql4f</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/ Obsah/Dezert</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8854</id>
    <redirect title="Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Obsah/Dezert" />
    <revision>
      <id>45667</id>
      <timestamp>2022-04-18T16:07:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/ Obsah/Dezert]] na [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Obsah/Dezert]]: typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="64" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Obsah/Dezert]]</text>
      <sha1>ltd2b6q9gb7g067xx5xd3kldfdro36h</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/ Obsah/Nápoje</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8855</id>
    <redirect title="Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Obsah/Nápoje" />
    <revision>
      <id>45669</id>
      <timestamp>2022-04-18T16:07:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/ Obsah/Nápoje]] na [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Obsah/Nápoje]]: typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="65" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Obsah/Nápoje]]</text>
      <sha1>it4eumkn7zicr5kbaz8z56bwhd7gh4l</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/ Obsah/Oběd</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8856</id>
    <redirect title="Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Obsah/Oběd" />
    <revision>
      <id>45671</id>
      <timestamp>2022-04-18T16:07:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/ Obsah/Oběd]] na [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Obsah/Oběd]]: typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="63" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Obsah/Oběd]]</text>
      <sha1>h6ntljheown2o688szqcw8ec13ogt8k</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/ Obsah/Svačina</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8858</id>
    <redirect title="Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Obsah/Svačina" />
    <revision>
      <id>45675</id>
      <timestamp>2022-04-18T16:07:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/ Obsah/Svačina]] na [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Obsah/Svačina]]: typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="66" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Obsah/Svačina]]</text>
      <sha1>36pyhvblaf66wkgzo3p4ec6fsw16zy3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/ Obsah/Večeře</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8859</id>
    <redirect title="Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Obsah/Večeře" />
    <revision>
      <id>45677</id>
      <timestamp>2022-04-18T16:07:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/ Obsah/Večeře]] na [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Obsah/Večeře]]: typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="66" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Obsah/Večeře]]</text>
      <sha1>kitlcpaemfmdqclpe48x3013wbs9n4w</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Rostlinná &amp; bezlepková kuchačka/ Obsah/Svačina/Pečivo s avokádovým guacamole</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8861</id>
    <redirect title="Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Obsah/Svačina/Pečivo s avokádovým guacamole" />
    <revision>
      <id>45682</id>
      <timestamp>2022-04-20T21:08:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>Danny B. přesunul stránku [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchačka/ Obsah/Svačina/Pečivo s avokádovým guacamole]] na [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Obsah/Svačina/Pečivo s avokádovým guacamole]]: typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="99" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Rostlinná &amp; bezlepková kuchařka/Obsah/Svačina/Pečivo s avokádovým guacamole]]</text>
      <sha1>ese0zt3y8knizd5xsippyp0yvuzh6b7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Blaptica dubia šváb argentinský - chov, jeho podmínky a rizika</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8862</id>
    <revision>
      <id>45782</id>
      <parentid>45780</parentid>
      <timestamp>2022-05-21T22:01:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kolonie BLABERUS</username>
        <id>9885</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>formální úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1149" xml:space="preserve">== '''Blaptica dubia - šváb argentinský''' ==
&lt;br&gt;
říše:		Animalia - živočichové&lt;br&gt;
kmen:		Arthropoda - členovci&lt;br&gt;
třída:		Insecta - hmyz&lt;br&gt;
řád:	    Blattodea - švábi&lt;br&gt;
čeleď:		Blaberidae - švábovití&lt;br&gt;
podčeleď:	Blaberinae&lt;br&gt;
rod:		Blaptica - šváb&lt;br&gt;

'''geografické rozšíření''':		Střední a Jižní Amerika od Kostariky po Argentinu, nejvyšší výskyt v Argentině a Brazílii&lt;br&gt;
'''preferovaný biotop''':		    podrost tropických lesů&lt;br&gt;
'''velikost''':   		        dospělci obvykle do 45 mm, ale až 48 mm, nymfy od 4 mm&lt;br&gt;
'''pohlavní dimorfismus''':		výrazný, samec s plně vyvinutými křídly, samice křídla úplně redukovaná, rozdíly patrné už u 5. svleku dle zárodků křídel u samců&lt;br&gt;
'''rozmnožování''':        		ovoviviparní druh, samice vypouští až 40 vyvinutých nymf&lt;br&gt;
'''péče o mladé''':       		zpočátku se nymfy pod samici skrývají, byla při tom zaznamenána i poziční obrana samice při napadení&lt;br&gt;
'''obranné mechanismy''': 		vylučují páchnoucí a alergenní látky ve značném množství, riziko vzniku alergické reakce či alergie&lt;br&gt;</text>
      <sha1>n60ejy2xt27j54ayrh1mygpb9d8z7i5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zvířecí abeceda/X</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8863</id>
    <revision>
      <id>45809</id>
      <parentid>45800</parentid>
      <timestamp>2022-05-31T20:27:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Burzuchius</username>
        <id>6507</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="185" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;text-align: center; font-size: 400%;&quot;&gt;'''X''' jako '''X'''erus&lt;/div&gt;


[[Image:Xerus rutilus-X.png|center|500px]]
 

{{Zvířecí abeceda}}

[[Kategorie:Zvířecí abeceda]]</text>
      <sha1>4oqji0dhr6etq86tkop788a4l0di298</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Domovní znamení staré Prahy/I. Staré Město/U okenice železné</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8864</id>
    <revision>
      <id>45840</id>
      <timestamp>2022-06-11T07:11:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JiriMatejicek</username>
        <id>4254</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „[[Soubor:Praha Stare Mesto Kozi 3 b.jpg|střed|500px|U okenice železné]]  [[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="120" xml:space="preserve">[[Soubor:Praha Stare Mesto Kozi 3 b.jpg|střed|500px|U okenice železné]]

[[Kategorie:Domovní znamení staré Prahy]]</text>
      <sha1>6passsnbs09j6tpzf38y1svzpges2ts</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Práce s procesy v Unixu</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8866</id>
    <revision>
      <id>45880</id>
      <parentid>45877</parentid>
      <timestamp>2022-06-30T05:21:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Tchoř</username>
        <id>696</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Odpojení procesu od terminálu */ drobné úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4152" xml:space="preserve">{{upravit|doplnit úvod}}

== Základní informace ==
Každý proces, který je spuštěn, se stane potomkem (synovským procesem) procesu, který jej spustil. Většinou jsou procesy spouštěny z příkazového interpretu neboli shellu, stávají se tedy potomky shellu, který je jejich rodičem (parent).

Každý proces má určité atributy:
* PID – číslo procesu; toto číslo je unikátní v rámci celého systému
* PPID – číslo procesu rodiče (parent PID)
* vlastníka, tedy uživatele, který proces spustil
* terminál (TTY), na kterém je proces spuštěn. Proces nemusí mít terminál. Může běžet odpojeně od terminálu (dettached). To je typické u takzvaných démonů (deamon).
* priorita – proces má přidělenou svou prioritu. Je to číslo udávající, jak často proces dostane přidělen čas procesoru.

== Příkaz ps ==
Příkazem ps se zjišťují informace o právě běžících procesech. Příkaz ps bez parametrů vypíše procesy aktuálního uživatele běžící na aktuálním terminálu. Pro podrobnější informace můžeme za příkaz ps použít přepínač -l. Příkaz ps vypíše například údaje o UID (číslo vlastníka procesu), PID (číslo procesu), PPID (číslo rodičovského procesu), PRI (priorita procesu), stav procesu (běžící, spící, čekající na vstupně/výstupní operaci, zastavený, zombie), C (využití procesoru) apod. Příkaz ps má poměrně dost dalších přepínačů. Podrobnější informace lze dohledat v manuálových stránkách příkazu ps (man ps).

== Priorita procesu ==
Unix je víceúlohový systém. To samozřejmě ale neznamená, že všechny spuštěné procesy běží najednou. Jsou tedy ve stavu running. V unixu může v tomto stavu být pouze tolik procesů, kolik má pc procesorů. Ostatní jsou ve stavu sleeping a čekají, až na ně přijde řada a procesor jim přidělí svůj čas. To, kdy a jak často na ně přijde řada, určuje priorita procesu. Nejvyšší priorita je 0. Prioritu můžeme měnit. Běžný uživatel může prioritu pouze snižovat. Uživatel root ji může i zvyšovat. Prioritu měníme pomocí příkazu nice. Nice – 10 prioritu o 10 sníží a nice - - 10 prioritu procesu o 10 zvýší.

== Zasílání signálů ==
Při práci se systémem Unix se můžeme dostat do situace, že některý spuštěný proces je potřeba ukončit. K ukončení procesů slouží příkaz kill. Kill jak z názvu vyplývá ovšem procesy nezabíjí. Zasílá jim pouze signály. Záleží na procesu, jak se zachová po přijetí signálu. Signálů je celkem 32 a mají pevně daný význam. Na některé signály můžeme reakci procesu nastavit. Jiné signály mají pevně danou funkci, která je vynutitelná nebo proveditelná jádrem. Když se proces neukončí sám, ukončí ho jádro.
=== Nejdůležitější signály shrnuje tato tabulka ===

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Číslo !! Název !! Reakce !! Význam
|-
| 1 || SIGHUP || Exit || Zavěšení (Hang Up)
|-
| 2 || SIGINT || Exit || Přerušení (Interrupt)
|-
| 3 || SIGQUIT || Core || Ukončení
|-
| 4 || SIGILL || Core || Neplatná instrukce
|-
| 9 || SIGKILL || Exit || Okamžité ukončení
|-
| 11 || SIGSEGV || Core || Neplatný přístup do paměti
|-
| 15 || SIGTERM || Exit || Ukončení (Terminate)
|-
| 23 || SIGSTOP || Stop || Zastavení
|}

== Odpojení procesu od terminálu ==
Využíváme ho v případě, kdy nechceme, aby skončil určitý proces v situaci, kdy jsme ukončili jeho rodičovský proces. V této situaci se dá využít příkaz nohup. Když je program spuštěn s tímto příkazem, zůstane běžet i ve chvíli, kdy skončí jeho rodičovský proces, a to tak, že se odpojí od terminálu. Jelikož je tento program odpojen od terminálu, nemůže na něj vypisovat svůj výstup. Ten je tedy přesměrován do souboru nohup.out.

== Spuštění procesu v zadaný čas ==
Pro spuštění procesu v zadaný čas je možné využít příkaz at. K tomuto příkazu se jako parametr přidává požadovaný čas spuštění. Pro opakované spuštění je lepší využít příkaz cron.

[[Kategorie:Linux]]</text>
      <sha1>5ykspr1pq9rfwn0uga89ztzzoxdp0vs</sha1>
    </revision>
  </page>
</mediawiki>